Vestnik 1937 06 02

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) XXV.

WEST, TEXAS. ve stiedu

(Wednesday) 2. eervna (June) 1937.

eiSLO 22.

JUBILEJNI °SLAVA RAMC V ENNIS PRONIKAVVA CSPtCH M. EZAPOMENUTELNE dojmy odnesli si dleni tadn: Ennis cis. 25, Oecht Dofl mov cis. 82, Volna 6echie 'Cis. 135 a ti osadnici i ptespolni hoste, kteki v 'laden malem zapinili velikou sin Narodni — domov to tadu Ennis SPJST. a Dennice C. S. A., aby tak svoji ptitomnosti pkispeli k cliistojrie a akazale aslave 40 leteho trvani Slovanske Podp.

Jednoty Statu Texas. V3izn`drnria oslava byla skutedne slavnS7m dnem pro eleny vtech tki Mai i osadnikii, dleny jinVch bratrskSTch organisaci, kteki se v takovem radostnem poetu dostavili, aby vzdali hold Jednote, ktera spra y -nechaptsvedomipnsveolai stejne jako jine nate narodni podpnrne jednoty a spolky snali se konati dila tak 2adouci pro nagi esl. vetev v teto nove vlasti, jak po strance kulturni, tak i humanitni.

Jubilejni oslava mela znamenitY prilbeh, jeji odpoledni program byl prvotkidni a obsahoval i pesobive novinky. Po druhe hodine odpoledne program • zahajil obiadnik br. Joe Vytopil uvitanim fidastnikti; v zapeti rozhrnula se opona, na jevigti ziIme skupinku hezkYch deveatek v narodnim kroji a delegatum enniskeho sjezdu SPJST. zname, vVteend Emilka (?) Vrlova, pkedna gi perlidku z deskSrch basnieek, majici ureitV vztah k °slave. Sklizi bonti potlesku. Pane sehranST sok. orchestr pod tizenim br. V. Herzana zahral koncertni eislo, po nem se opona rozhrnuje po druhe a jevigte jevi ptekvapujici scenerii, pozadi to nasledovavti slavnostni sceny, novinky v ka2dem ohledu fidinne, pOsobive. Scena tato byla symbolem, znazornenim SPJST. a jejiho pusobeni i vztahn, jake ona ma k nagim farinaturn, delnikilm, genam, k Sokolstvu, k eeskSrm Skolam a k nag i omladine. Na zadni °pone vellOm pismem stoji: 1897— SPJST. — 1937, pfed ni umisten vysokSr staled, po obou stranach nisi stolce (piedestaly), bodni strany jevigte vkusne upraveny. Na stkednim podstavci stoji postava Zeny v dlouhe kize (Libuge Lanovska), pkedstavujici SPJST. Uvedla se krasnYm proslovem koneicim temito slovy: "Jsem zvana Slovanskou Podp. Jednotou Statu Texas, po slavnSr ch pkedcich, ktetI iivoty svS7mi i ueenim hlasaii lasku k bliinimu a pestovali nejryzej gi bratrstvi. Do gtitu dali mi zakladatele tti hesla. Tato hesla ptedstavovaly tti slidne divky, z nichi jedna po druhe pkedstupovala a prona gela vSrznam hesla. V tomto skvostnem 2ivem obraze Libu ge Petrova, pkedstavovala Podporu, Emilie Zazvorkova Lidskost a Evelyn Pavelkova Bratrstvi, V nasledujici scene vystoupil John Hrabina co farmak, deknjici Jednote za ochranu jeho rodiny a Za poskytnutou pomoc v nouzi a nemoci; pkichazi tei delnik (John 8ebetka) podobne vdedici Jednote za v ge, co pro pracujici lid kona. Na to ptedstupuje deska Lena a matka (Vilma Janoutkova), ptivadejici ditky a dekuje Jednote za narodni a vychovnou praci mezi detrni a za udriovani a pestovani matetske keel. Spolu-

pilsobenim Sokolstva s Jednotou vystihla dalsi scena, v niz sokolskou rodinu pkedstavovali Jerry La gnovskSr, pi. Libuge 2aludková. a malinka Matenka Ko gtlkova. Vgichni jak ptichazeli na jevi gte, znstali stati ka2dY na svem vyteenem miste ku dopineni 2iveho obrazu, v nemt na konec vystoupila take nage omladina, tti v narodnim kroji odena deveatka: Emilie Bobalikova, Makenka Mouekova a Vilma 8ebetkova. Z jejich velmi zketelne a eiste proneseneho proslovii uvadime: "Jsme hrdi na na g ceskoslovensky puvod, na

Cesta lesem.

"Je veder, blizke visky zvon se na klekani rozhoupal, i klonim hlavu, kradim dal, as u vrat htbitova jsem stal.

Tarn netugene dospel jsem, ba vratim se sem brzy as, ui klonim se vidy hrobu blii, zvon vole, mne: "Pojd', ui je das!"

Adolf Heyduk.

0.41■HIAIIM.04111

Jar. Vrchlickir k pocte Heydukovi.

Tys givot celidkY se smal, ptes v§eeko vitez sei jsi dal, na trunu pisni sidTch vidy kral, a jestlis piece nekdy lkal, zase rule jen jsi v pisne tkal.

nat'e slavne pfedky, na deskou kulturu a na vge, dim nage narodnost pkispiva, k duchovnim hodnotam americkeho naroda." — Postava, ptedstavujici Jednotu kyne rukou a mezitim co prona gi zavereena slova, hudba v pianisimu hraje narodni hymnu. Obecenstvo povstava, aby vyslechlo eeskou a po ni americkou hymnu stoje, nadei opona, zvolna zavira nadhernou slavnostni scenu, prune v Texasu provedenou, jejimt autorem je br. Mirko L. Hhromadka, tajemnik organisadniho odboru Z. C. B. J. Dalgim dislem bylo vystoupeni damskeho orchestru, v nemi rieinkovaly d ye Ceske divky houslistky sleany Libu ge Pavelkova a F. S krochova. Pkednes sedmielenneho orchestru byl velmi dobrt, tempa pkesna, poddajnost vridi dirigentce znatelna. ./46,,sledoval pokadatel, ktert mluvil o vVznamu jubilea. Mel pozorne a vdeene posluchaae.

Obkadnik br. Vytopil pkedstavuje ptedsedy jednotlivS7ch kadn, kteti kahIST pronesh ptipadnou zdravici. Za tad Ennis Cis. 25 mluvil pfedseda John Hagkovec; za Volnou Cechii F. L. HejnY a Ceohil Domov Ant. J. Troja,dek.

Slova ujime, se star gi pkedseda br. Josef riej, nY. ProstYmi slovy vzpomind zakladateln du, vyzveda jejich energii, ochotu a obeti pro nove zalogeny spolek nendroene venovane, vyzYva dva siavnosti pkitcmne zakladajici aleny — bri Vaclav Ha gkovec a Josef Bobalik — by zasedli na jevi gte, ate seznarn na vednost odeglSrch dent a sgada obecenstvo, by povstanim byla vzdana pocta zesnulYm. Poklonu a uznani oboanrim asl. privodu udinil v anglieine okresni soudce — alen kadu Ennis Cis. 25.

DojemnY akt nasledoval. V uznani velkYrch slugeb jak Jednote tak ve gkeremu osadnimu spolkovemu podnikani, jake nesporne ma br.

Josef Bobalik, jeden z nejstar gich osadnikil Ennis — uznali spolubratki ptichystali mu pkekvapeni. Br. Jos. HejnY s ptipadnYm oslovenim pkipjal mu na chloperi kabatu — zlatSt odznak SPJST. zasazenyi do vkusneho medailonu. V mocnem pchnuti vyznamenanY br. Jos. Bobalik dekoval vgem spoluelenrim, bouke potlesku zavereana jeho slova pfehlugila.

Poslednim teanikem byl — obkadnik br. Vytopil. Netu gil jsem, ie jeho hlasivky posledni doby tolik zesilily, ze se dovede doopravdy rozohnit a si zaboukit. Zaeina, vzpominkou na svrij pkijezd do Ameriky, rozvadi trampoty a svizele pkistehovalcii. Spoiky nas sdru govaly, v nich a jimi gili jsme narcdne; svornost utugovala nage styky, byla pakou cilevedome prace. Svornost osadni musime si udr geti, rozkol, svarlivost nemaji v csade mista a budou energicky potirany. Pkeje zd.ar Maim i Jednote, dekuje riainkujicim i ridastnikrim.

Poslednim eislem byla na ge Beseda. V nedeli ji zatanaily dve kolony ditek. A panedku, tak give, bezvadne, elegantne ji zatanaily, ge jste ptimo gash. Na ge omladina z nejmen gich, nage nadeje a pokradovatele na gich idealri udi se deskS7m zpevnin a narodnim tancrim ro.di, hbite, dokonce hraakou. Bylo to Oslo znamenite, propagaani, hodnotne.

Veder pki lidove veselici byla nav gteva ohromna. Vyhravaly dva sbory: sok. orchestr a tadova kapela pod tizenim br. Josefa Rady.

Pokadatel mel po dlouhe dobe pkilettost porozpraveti si s davnymi kamarady, starrni osadniky. tspech enniskSrch kadn byl skuteene proni kavY a pkikladnY v torn: co dokaite svorna, prate, bratrska. pospolitost. Zaverem tohoto referatu slou gig doslov Jednoty ze slavnostni sceny: eeskY lide, Ceske dire — vy vgichni, kteki jste mne ptiS1i pozdravit, hlaste se pod prapor bratrskk, k heslinn jei nas vkeky sdruiuji, k dobroeinne prici. V nove vlasti, jei nas pohostinne pfijala, dal v mateiskem jazyku budeme pisne petit, dobroeinnost konat, ducha eeskeho pestovati, dokud vy, oteove a matky, sve deti budete v moji name posilat. OMLADINU VASI CHCI KOLEM SEBE, NEBO1 TO JE NASE BUDOUCNOST!

Straw. 3.

VESTNtit

DIMOU tomu tti tYdny co vstoupila v platJUD nost mezinarodni kontrola S'panelskYch hranic, jak ji navrhl vYbor pro neintervenci, zasedajici v LondYne. Jejim ptedsedou je lord Plymouth. Podle smernic londYnske komise — v niz za Oeskoslovensko zaseda vyslanec Jan Masaryk a jeho zastupce leg. rada dr. OernST — je Spanelsko obklopeno na moti i na souk blokadou kontrolnich ntednikti, kteti maji pravo kalcly dopravni prosttedek, jedouci do 8panelska, prohlednout, neveze-li valeenY material to di one bojujici strane.

Prvni nesnize.

Komise se setkava denne s rilznYmi nesnazemi, hlavne s potada yky nekterYch state, ktere musi "resit neobyeejne opatrne a rozvatne, aby nedalo k sttetnuti pravomoci nebo i cite jednotlivYch mocnosti, ktere nejsou ptimo na Spanelskern konfliktu zneastneny. Nejdele se vedlo jednani s Portugalskem, ktere si nilo vYhrady ohledne kontroly 'apanelskych hranic, provadene mezinarodnimi ntedniky na jeho nzemi a ohraZovalo se proti tomu, aby v hranicich statu nekdo cizi rozhodoval o torn, co se smi a nesmi z Portugalska vyvaZet. Na konec se doglo ke kompromisni dohode. Puvodni koncepce kontroly byla provedena do du-sledku. Portugalsko v g ak ptistoupilo aspoti z asti na provozovani dohledu. Zavazalo se, ze bude samo dbat toho, aby se do gpanelska nedovaiel valeenY material. Dovolilo; aby do ureitYch mist na fizemi statu byli poslami dohliktele, ale pouze Anglidani, kte •i vgak nemaji prava zasahovati do rozhoclovani, nYbrt mohou pouze na ne dozirat.

Kontrola na Neinterveneni vYbor v LondYne vypracoval podrobny plan podle nehoZ se kontrola ma provadet. Dozor na dodavky materialu do gpanelska se mel provadet pnvodne po molt na souk u hranic Spanelska a take ye statech, o nich se ptedpoklada, ze do Spanelska material posilali. To znamena., ze se Melo dozirat na velkYch letiStich y Evrope a v nekolika velkych ptistavech. Proti tomuto bodu planu se VSak postavilo nekolik state, ktere se citily doteeny. Proto od neho neinterveneni vybor upustil. Dnes jsou' vykonany ptipravy, aby se mohia provadet kontrola pozemni a namotni v bilzkosti hranic. Na moti stteli anglicke a francouzske lod'stvo severni 8panelsko ye ✓ Praze sei jedni o leteckou dohodu s Polskem.

Vdera odpoledne byla zahajena jednani s Polskem o novou leteckou dohodu. Od roku 1929 trval stay bezesmluvni. Naae vlacla povolovala at do konce roku 1934 bez jakYchkoli kompesaci se strany polske ptelet nageho v otekavani, ze dojde k nove nprave leteckYch stykt mezi obema staty. Dohoda umoZni letat Polak-um do Mad'arska a do Rakouska a nam do Ruska.

•

BOJUJE PROTI MODNIM visritEDNOSTEM.

tasto si musela Pala dat libit vYtky, ze je domovem vSech moZnYch mOdnich ztteStenosti. Tentokrate se vSak v ni zrodilo hnuti pra.y e opadne, ktere se s veSkerou energii obraci proti nesmyslnYm modnim rozmarum.

Zajimave je, ze prvni podnet k teto akci, v niz jsou svarne spojeny osobnosti od nejkrajnejSi pravice do nejkrajnejS1 levice, zavdal m6dni nesmysl barevnYch zubn, importov:anY do Evropy pies JiZni Ameriku z Australie. Tuto ztte,ftenost, malcvat si zuby modte • dervene, 2lute a rnodte (jen zelena byla opominuta), snaZili se mOdni kosmetikove omluvit tim, ze to jde a nerozpustne barvivo, z nehoi nemohou bYti spolknuty 'iadne steeky a ktere se da odstranit jen chemiekYm zasahem odbornika. Ale ani v ptipade spolknuti neni pry se eeho obavat, ponevad2 tato barviva jsou naprosto neSkodna. Proti teto argumentaci se obra.tili vynikajici pati2Sti ktedavgi vlastne prvni popud k teto akci ti vyvratili jejich tvrzeni.

DruhYm podnetem k teto akci o navrat k zdrav6mu rozumu je ptihoda, jet se udala v

Jak se providi kontrola gpanelslOch hranic. vzdalenosti 10 km od btehu. Na jihovYchode provadeji blokadu lodi italske a nemecke. Katlod', ktera vypluje z ptistavu jineho statu k Spanelsku, je povinna ptijmout na palubu dastojnika, kterY ma pram) prohlednout naklad lodi a eventualne dat pokyn, aby se lode vratila zpet. Je-li toho pottebi, mute se diistojnik obratit o pomoc k nektere strain Lodi, uzavirajici desetikilometrove pasmo spanelskYch vod. Na teto namotni kontrole nejsme zneastneni. techoslovici stroll hranice Spanelska. eskoslovensko ma vaak sve iitedniky kontrolnim pasmu pozemnim, to jest na hranicich francouzsko-apanelskYch. Podle londYnskeho planu byla hranice francouzsko-apanelska rozdelena na tti tiseky. V techto Usecich byly vyteeny jednak teleznieni uzly, za druhe ktitovatky velkych silnic a za tteti ktitovatky menaieh silnic. V nich, tedy v ureite vzdalenosti od hranic, se provadi kontrola. Na katdem teleznitnim uzlu bude dozirat 10 mute, na velke silnieni ktitovatce 4 muk a na male jeden mut. Tak v useku severnim (departmenty Basses-Pyreness a Hautes-Pyreness) obsadilo 20 kontroloru dva teleznidni uzly, 18 kontroloru tti velke silnitni uzly a 4 iitednici ttyti ktitovatky mentich silnic. V celku bude na cele hranici apanelske provadet 70 vyaaich Utednik0 a 100 pomoenych sil. Vaichni jsou podtizeni atabu, v jeho tele je jeden vrchni velitel, 3 kontrolni agenti a 7 dustojnikti. V teto kontrolni armade ma Oeskoslovensko jit nyni dva sve ntedniky a v nejblitdnech budou tam vyslani jests asi etyti.

Letdla nelze kontrolovat.

KatdY dozordi ntednik, kterY odevzda listiny a fotografii a di se otkovat, obdrti pti nastoupeni slutby smlouvu a s ni instrukce o svych pravech a povinnostech. Kontroloti mohou zastavit vozy a prohledat jejich naklad.

Mohou natidit, aby nepokradovaly v jizde k hranicim. Paklite tidit vozu neuposlechne, musi kontrolor zpravit telefonicky nejblitti celni posadku francouzskou, aby vtiz zastavila.

Rozmanitosti. byte jedne elegantni Patitanky. Chovala si dospeleho panthera — krotke a na slovo posluane zvife — ale jenom sve velitelky. Nahodou pitala na navatevu jeji ptitelkyne, pray e kdyt zvite nebylo v nejlepai nalade, a odnesla to nebezpetnYm pokousinim.

MOdni netest, chovat si doma drava zvitata, dala posledni popud k rozhodnemu boji s mOdnim despotismem. A zda se, to hnuti bude miti Uspech, ponevadi jeho propagatoti si nemohli zvolit lepai prosttedek net zasmeatiovani, "Sme'Snost zabiji", hlasaji letely, "a proto zabije i madni vYsttednosti".

• Ruati sedlici maji nejfetti selskY list. Z ruskYch tasopisA je nejznarnejai Pravda a Izvestije. Domnivame se, to jsou to dva nejvetti rusks listy. Ale podle podtu vYtiskt je site na prvnim mists Pravda, ktera ma naklad skoro 2 miliony vYtisk0 denne, kdetto na druhem miste hned za ni je Krest'anskaja Gazeta, list ruskYch sedlakti, kterY vychazi denne nakladem 1,750,000,000 vYtisku. Teprve na ttetim mists jsou Izvestije se svYm 1,600,000 vYtisku. Celkem vychazi v Rusku 10,000 tasopist, ktere maji dohroniady naklad 38 milionu. Nejsou vaechny rusks. Jsou tiateny celkem v 68 ruznYch tetech. Tak na ptiklad v Beloruske republice vychazi 205 tasopis0, v Uszbekistanu 190, v Georgii 143, v Tadtikistanu 55, v Turkestanu 42, a v Kirgisku 36 rtiznych easopist. Jen krajinskYch je celkem 3400 s 11,000,000 vYtisky. Jsou to cifry, pti kterYch odi ptechazeji — jsou-1i pra ydive,

Ve sttedu, tine 2. dervna 1937.

Sam- nema prava, ani moinost transport zastavit. Tak ize kontrolovat naklad vlakt, aut a iodi. Nelze vaak zabranit, aby hranice nepteletly aeroplarry. Dodaviky letadel mela v evropskem vnitrozesttetit kontrola ml, ktera, jak jsme jit tekli, se neuskuteenila.

Ralik bude dozor stat.

Penetni naklad na kontrolu apanelskYch hranic bude neobydejne vysoky. Bude-li 'SpanelSky konflikt trvat jette rok, bude kontrola stat 900.000 liber, to jest bezmala 140 K6.. 0 tento naklad se rozdeli ptedevaim pet velmoci, ktere neintervenci provadej1, a z Usti tei male staty, na net ptipadne podil,-ur6eng.podle knee, stanoveneho Spoleenosti naro Na kontrole zavisi osud Evropy.

Plan kontroly, kterY jsme zde popsali, tini snad na prvni pohled dojem, ie neni dost ostrY vzhledem k valee, jet zuti ye Spanelsku, a k zajmum, joke o ni maji rtzne staty jine. ye Skutednosti tato kontrola jit dnes, atkoliv neni jette v pine dinnosti, znamend mnoho pro omezeni boje v zemi. I tato na pohled slaba ptehrada stati, aby omezila apanelskY potar, kterY by se mohi rortitit do ostatni Evropy.

Dnes je toto nebezpeti tem& zatehnano. spanelsko se jig stalo, aspoii pokud jde o hmotne sily a prosttedky, bojiatem dvou stran a ptestalo bYt prostorem, na nernt by se mohi rozpoutat konflikt ptimeho dosahu mezinarodniho. Ovaem tpanelska revoluce po strance ideove je stale stejne vYznamna pro celou Evropu, ne-li pro rely svet, protote se tam sttetly d ye politicks koncepce, demokraticka a autoritativni. Zaleti nam 'dem na torn, aby bratrovratednY boj apanelskY ustal a aby v zemi zvitezila strana, ktera ma pram) na viadu . a ktera ji hodla vest cestami demokracie.

I k tomu vYsledku ptispeje kontrola hranic, bude-li provadena podle londYnskeho planu, protote tasove omezi trvani revoluce. Jelikot vlidni strana je dnes jit dokonale vyzbrojena, nejsou jeji viterstvi nahodna, a je tedy nadeje, ie valku vyhraje, nevmisi-li se do ni cizi moc, ktera by stranila povstalefun. K tomuto politicky dilletitemu cili a soutasne na tomto dile lidskosti pracuje dozorei armada, slotena z iitednikti vetainy evropskYch mezi nimit je i teskoslovensko.

Jan Kutera.

Chemie vitezi nad piirodou. Britati chemikoye vynaell spoleene se avedskYmi vedci zpAsob, jak dobYvati siru ze vzduchu. V meste Billingham zatidili si jit vYrobu. Sira, jet jinak eini vzdtich tetko dychatelnY, se nejprve okysliduje a pak se z jejiho kyslieniku ziskava, v nove podobe, ktera se hodi pro prtmyslove ucely. BillinghamskY zavod ziskava ze vzduchu denne 20 tun kyslidniku siry a teti z nich na konec 5 tun eiste siry. Ve vzduchu nad pramyslovYmi mesty celeho sveta se nahromadi do roka tolik siry, kolik se ji vyteti v nejbohattich dolech Texasu a Sicilie. Sira je velmi dtiletitou pomocnou latkou a surovinou v fade prtimyslovych odvetvi. Velmi se ji pottebuje ye valeene vYrbbe. Do vetainy zemi se dovati. Anglie se chce osvobodit od jejiho dovozu. Pti torn se vzduch nad Anglii stane

•

•

Na Podkarpatske Rusi poroste nas kaueuk?

V Uthorode se uvaauje o pestovani kaudukovYch rostlin na Podkarpatske Rusi. Nekolik odbornikii, kteti byli na studijni tests v Rusk% tvrdi, to u nes daly by se tyto rostliny pestovat v nitine Tisy, timi by mohia byt vyutitkovina dosud nezpracovana pastviate podel teleznieni trati mezi Chustem a Tadevem.

Kdyby se pokus zdatil, bylo by motno velkou Cast nyni neplodne Orly na Podkarpatske Rusi pfetvotit na vYnosne kautukove plantate.

• V Ceskoslovenske republice jest 16.551 pestiteifi chmele.

V rote 1936 pestovalo v teskokovenske republice 16.551 pestitelt chmel. C'hmel je pestovan u nas na plo ge 11,364.22 ha, till 1,039.388 koup. Proti roku 1935 je chmelna plocha o 115,17 ha vyati,

Ve sttedu, dne 2. 6ervna 1927.

NIMPIROZ

y

Minda pozornejii. Nit ji neujde e vfltlenku proutene chaloupce .. .

Slunedni dubnovt den. Nedele. Vydrhnuta, svetnidka jako kkida. Na stole bilt ubrus. V poliece do zlatova upeeene buchtidky. V proutette chaloupce svatedni ticho. 2e ticho? Co to?

Hii! Co se to tu ItSibe? Co se to tu 21outne?

Co to vykukuje z praskleho vajidka? Hou — hou — housatko! "Mindo, vidi ? Prvni nage housatko," drmoli radostne bila maminka. Ale Minda je ted' cela pryC. Babidka v meste. Minda je tu sama a nevi si rady. Co s nim? Je mokre. Chudinka. A slepe? 0, je! A dere se ze skokapky jako dive. Jde to tak tetiko. A Huska jako by nic. Co mu nemu e pomoci? Jen se usmiva modrtma alma a klepe zobakem celemu svetu: "Main lute detidky, mam, nikomu je neprodam, neprodam ani za tronieek, poplavu s nimi na rybnidek."

A hlehle! Housatko u2 je venku. I slunidko se na ne za lo podivat. Housatko schne. A ut je tu babieka. "Tak vida, vida. Brzy je vyvedla, brzy", chvali babidka bilou husu a klade opatrne prvniho svetoobeanka do o atky. Jake pkikryje teplYm atkem a da na "kruvek" k teplu. "Hil, hiiii, to je ten svet podivnY," ozYva se housatko z ogatky.

Minda je u videni! Housatko je *Mute jako pampeli ka. Ma hneda oeka. A vidi! A beha!

To je radosti! A u2 je tam druhe. A tketi! .. .

Do veCera pki lo na svet Best rortomilYch housatek. To byla Mindinina nejhezdi dubnove. nedele.

Marie Hemzadkove..

g

Minda a Husina.

DUBNU neni s Mindou fedi. Marne ji laka V Barea Klou2t. k Habrovskemu potoku.

"Pojd'! Pojd'! Ukiznu ti nejhezei vrbovY proutek. Budeme vihat "klatky" do vody, Pojd'!

Kdepak. Minda ma jin i kamaradku. Je to babieeina bila Husina.

Ne! Minda by si hned zatahala za copanek.

Jak ty babidainy husy vubec nemilovala. Ani trochu. Travieky jim neutrhla. A za humny?

Jejda! V ak vi ... Na podzim Sedi na klade. Ale ty husy. To jsou brebentilky! Zobak na chvilku nezavrou. Minda ete pohadku o princezne Helade. Dostala ji od Mirky myslivet. Teprve kdy2 ()brad list a vidi, 2e ma princezna stkevidky nahoke a hlavu se zlatou korunkou dole, 2e je i studanka dnem dolt a piece nevyteee a stromy 2e rostou obracene, rychie otoei pohadku. Tak. A ted' u2 bude doopravdy Gist jako Mirka . . . Snad to nikdo nevidel. A hele! Zrovna! Bila Husina se diva na Mindu a brebenti: "Kihi, kihi, kihi, Minda ete pozpatku knihy!"

"Hihihihihihi!"

Minda uteee. Husy se rozletnou po decline.

Kdo je bude shank?

Dnes je Husina brebentilka nejlep i Mindinou kamaradkou. Prod? Nu, tak. Babieka nesla e etvrtek z trhu o atku vajec. Ta byla vet i, ne2 dava Mina chocholka Pipka. Co s nimi bude babieka delat? Cot ji nestadi vajieka Pipky? Minda mudruje cele odpoledne. Kam jde babieka, hup! a u2 je tam za ni.

DruhY den se Minda dovedela.

"Via', co je v torn vajidku?" pta se babidka a prohli2i jedno po druhem proti svetlu. "I vim, babieko, vim! To bile je bilek a to *lute lloutek. Na kastrfilku se to zamiche, a Minda to spapa!" "I ne, ne, devenko, z techhle vajieek nebude michanice pro Mindu. Z tech vajieek budou housatka." "Hou — hou - housatka?" Minda pull oei. Nechce vetit. Jak piece, jak? "Pojd'" pobizi babieka a uklada pkebrana vejce do police. "Pojd' se mnou. Vybereme mezi husami tu nejhezei maminku a ona ten zdzrak udela."

"Husina? Ta 2e by to umela?" Minda jde.

Neveti. Kdepak. Ale udela babiece radost a jde.

Vyberou tu nejokatej i. Tu, jak se smala Mina na klade. Ve vYklenku pod kominem, zrovna za Mindinou postYlkou, ji udelaji chaloupku. Proutenou, senem vylo2enou. To je domov manly Husiny. Sedi moudke na tkinacti biiYch vejcich a Mindu udivuje, 2e je nerozmadka.

Denne sedi Minda na nizke stoliece a zadina mit Husinu nejak rada. I babiece u2 veil a trOlive eeka na bo21 zazrak.

Husina vstava. Piesedela si nohy. Minda ji opatrne zdviha. Huska se prochazi po svetnici.

Minda dr2i svou eervenou zasterku nad bilYmi vejci. Musi je Mat, ne2 se husi maminka vrati.

Diouho byla Minda vernou spolednici bile maminky. Vi. U2 tkikrat si oblekla svateeni aty a babidka ji pletla z copankt veneeek, u2 tkikrat byly spolu v nedeli e meste — a v2dycky, v2dycky se vratila Minda k bile husi mame. Ted' u2 doopravdy veki, 2e Husina vysedi z vajec detieky. Kolikrat prohli2ely s babidkou ka2cle vajieko proti svetlu a vidaly tam tmave pavouely s rorta2enYmi no2idkami na vgechny strany, a kdy dala babieka vejce na vodu, v2dycky se pohnulo. Dobre znameni.

Minda vi, prod se z vajieek vylihne 2ivy tvor.

Teplo a velika matekska, laska dokai mnoho.

Babidka povedela. A tak je to i u koroptviCek, skkivankt, vran, orlt. Jemine! To zna Minda pkirodopis. Jiste lepe net' Mirka! Ale neni dos myslet na Mirku. BIM se etvrta nedele. Posledni riedele v dubnu. Husina je stale trpelivejiti.

g

g

g

g

g

y

g

g

g

g

g

g

VLK A KOZA. Srbska, narodni bajka.

Vlk popadi kozu, ktera letela na kraji, a rozevfel tlamu, aby ji seiral, ale ona ho zaCala prositi, aby ji je te nechal 2iti, a kikala mu, 2e je ted' hubena, aby ji nechal do podzimu, kdy ztloustne, a pak aby si pro ni priael. Vlk s tim byl srozumen a kekl ji: "Povez mi, jak se jmenuje , abych to na podzim mohl zavolati jmenem."

Ona mu odpovedela: "Jmenuji se jarnidka."

Vlk tedy ode el, a koza u2 nikdy nelehala na kraji stada, nYbrt spavala v2dycky uprostked.

Kdy2 potom vlk zase nevidel ji na onom starem miste, kde ji zanechal a zaeal ji volat: "JarniCko, jarnieko, pojd' sem!"

Koza se mu vgak ozvala: "Z jara jsem loS vala jarnidkou, ted' u2 jsem starou chytradkou, a tak si na mne tit ani nemysli."

Pi'el. 0. F. Babler,

g

g

g

t

ttiKADLO. Povidala husiCka, tuze misna hubidka, 2e ji nejak mad° chutna na pastvine travidka.

Houser na to zakejhal: "Hned bych tobe jednu dale Za to, te jsi vybirava, kopkivou si jazyk spal!"

g

g

y

g

g

Podvod v ielvich.

Pan Nasavrdek nema take, jak se Mica, v obchodoveni testi. Nedavno nav tivil obchod, kde se prodavaji ptadi zoby, kanarci, klece a jine exoticke veci. Zalibila se mu 2elva a rozhodl se, Ze si ji koupi. Prodavad mu potvrdil tota, co hlasa. Brehm, to totiZ takova ielva a 200 let. To je konedne 21vodich, na nem2 se nada prodelat, myslel si pan Nasavrdek a 2e1vu koupil.

Jente druhS den pkijde do tehoi obchodu a pravi: "Posly te, Often, vy jste mne zkejme podvedl. 2elva ma 'tit 200 let. Ale ta, co jste mi prodal, veera chcipla."

"Pane, i to je zcela mane. Patrne ji bylo veera prave 200 let."

g

g

7 g

Nenahraditelny.

Zemkel start sluha meteorologicke stanice.

Jeji keditel proslovil nad jeho hrobem procitenou fee. Mezi jintm pravil: "Jeho smrt je pro na Ustav a pro vedu vubec nenahraditelnou kodou. Jeho revmaticke nohy byly absoluthe neomylnym prorokem po-

g

dasl

g

SLABIK A

Kdyi zaene skiivinek povrzava nechce se z postele rano vstiva Zavrza, ponejprv, probudim se.

Zavrza po druhe, obratim se.

Zazpiva p0 je den Tenkrat ui musim vstat, lide mill!

Zahilka vgeho zleho po tek. Zkuienernu vei! aeku, ue se rnoudickm

13ST-

t ! 2idnfr Cloy& se ueenir nenarodil. 2" aci a zakyne chodi na vychazky. 2akyne se take uei ruenim pracim. 2akovska knihovna je pro zactvo. Zactvo 1 uCitelstvo chodi do ikolly. UZitelski knihovna je pro ueitele. — 2ij blaze!

Zima byla a snehu dosti.

2e val tep1ST vitr, lepil se snih na boty. Na zahrade valely deli snih. Z velkych hrud udelaly velikeho paTrubku daly mu do fist. Za oei mel uhle, v ruce Lide se smili tomu snehulakovi. 2e1, e brzy roztal bB ol D Drak.

By! podzim. Vitr foukal.

Dec slibil malemu ze mu udela draka.

Piipravil si proutky, dye barevnST papir a dlouhST motouz. Babieka uvarila ikrob k lepeni.

Strang 4.

Oddil dopisovatelskfr Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklacia ye smyslu stanov Tiskovemu Vyboru k vlastnimu rozhodnuti.

K OSLAVE tTYRICETILETEHO VIMOti ZALO2EN1 S. P. J. S. T. RADEM POKROK HOUSTONU. Pige S. P. StudnienSr , Houston, Texas.

(Pokradovani.)

V riseku te Usti dtvrti Hight, spravneji Houston Heights, jelikot zde 'name take pozdeji zalotenou dtvrt' Sunset Heights, rozkladajici se kol lisovny oleje z bavineneho semene omezenou ulicemi Yale a Lowell a avenami 24. a 28. bydleli take polske a jedna litevska, rodina. KruszovSrch, NowakowSich: KopeczynskYch a jegte jine, jicht jsem bliteji neznal.

Pan Klimas byl Litvin, jent v gak mluvil dobte polsky a take rusky, sloutil drive v dragonsitem pluku rusky armady. Jeho nevlastni Ott jmenovali se Majakovi, majice jmeno zanglicisovane na Mayeck, kteti take bydleli v tomto riseku. Byl to tedy kousek male slovanske osady v Houstonu. Lituji jen, to si nags nevybrali tuto dtvrt' ve- vet gi mite za sve sidlo v pozdej g dobe. Bratr Langer bydlel od nas trochu daleji a sice na etvrte ulici a Harvard, blite Heights Boulevardu.

To byli tedy nag lide mi tehdy znami a o ostatnich jsme nevedeli, alespori ne v one dobe a nemyslim, to zde staval riejalt3'T spolkov3-T tivot. Ookolnosti toinu nedovolovaly a zamestnani tea ne. Meli jsme v gichni dosti prace se zvelebovanim svSrch majetkri. V te dobe, ad Houston byl jegte mengim mestem, mel svilj kosmopolitni raz. Na avene Washington, blite trate drahy Southern Pacific, mel salon Polak Golasziriski a druhSr obuvnickou dilnu, jehot jmeno si nyni pti psani nemohu ptipomenouti, jent v gak byl pozdeji Menem nageho prveho spolku Pokrok. To jsem jit ptipomenul, to tehda byla nemecka populace v Houstonu hezky podetnou, mnoho jich pracovalo v pivovarech, kde byl tou dobou take zamestnan naginec, pan Florian, tidovskS7ch obchodnikt bylo tehdy jit v Houstonu take slu gnST houfek, z Ruska a Polska. Nalezl jsem v gak mezi nimi raritu, jednoho z Macedonska, kde tamni tidovsky element pochazi vetginou ze panelska, kami se uchSrlili pted pronasledovanim a kteti misto obvykle nemecko hebrejskeho targonu Lai sttedo a zapadoevropskSrch, mail svou lingua franca gpanelgtinu. Mestska trtnice byla pestrou smesici obchodriikri rriznSlch ndrodnosti, Itale, ftekri, Sfianri,' Armencri a Bulharri. Italri a Rekri bylo jit hezke dislo tou dobou v Houstonu. Italove men ponejvice v rukou mengi grocerni obchildky, ft ekove restauranty a ovocnatske kramky. Na ulici Travis meli Rekove do konce svou klubovni mistnost, mezi Congress a Preston ulicemi ,jak jsem vydet1 z maleho teckeho napisu, Kafeineon `Ellanikon. e je tu hezkSt podet k, en a SYtant, kteti se take hlasi k teckokatolicke cirkvi, je patrno z toho, te zde maji svrij chram na Rusk a Smith ulicich. Kosmopolitni raz tehdej gho Houstonu doplriovali jegte Japonci, Chian& majici restauranty a pradelny, dva neb tii Tureini, podomni obchodnici, Skandinavci a par Francourt. Sousedni stat Louisiana, posmegne nazSrvanS7. Lousy Anna, byl to zastoupen m genci dernochy. Nektere ty eernoaky byly dosti slien rmi a mely plet' tak bilou, to mohly byti pokladany za belaky.

Ale Jim Crow law jim ani nenapadlo neposlouchati ei oklamavati a v poulieni kale bez namitek se usazovaly v zadni dasti dernoS'skemu plemeni vyhraiene. Pak tu byli z Louisiany potomci starch francouzskStch osadnikt, znami co Acadians, co2 vgak zdefai Mani zkomolili "Cajunes". Prod nag Ceti bide a jini slovangti ptistehovalci se neusazovali pied tim

V2BTNIK dasem ve vettim poetu v Houstonu nelze vysvetliti. Po roce 1907 se to vtak zmenilo a eeskoslovenska populace Houstonu rapidne rostla, tak to letos, kdy nate SPJST oslavuje jubileum etyticetileteho vYrodi sveho zaloteni, jsou ptislutnici deskoslovenskeho ptistehovaleckeho tivlu yYznadnou jednotkou v kosmopolitnim obyvatelstvu Houstonu.

Prvou hlavni osou, kol nit se podal otaeeti nag deskoslovenskY spolkovY tivot v Houstonu v letech 1907-1908, jak vyjimam z me pameti a bratti Frank Kratkeho a Antona Bileho, byl jit zminenY krejeovskY zavod bratra Ladislava, ei Vladislava Langra, kde se nove ptistehovali natinci schazeli a take jeho residence na 4. ulici a Harvard, kde on a jeho chat' Zofie byli jim east° hostitely velmi obetavYmi a mnohYm east° i dodasneho Utulku poskytnuytimi. Bratr Langer je tedy pravem zvan otcem nati deskoslovenske osady v Houstonu a jeho pani matkou. Krejeovsky zavod bratra Langra byl jak se tika na rane ve meste, bratr Langer ochothe zodpovidal dotazy nove ptitedtich do Houstonu, poradil a i vypomohl. Nevim, zda-li tu jit byl hotel Austria Hungaria, vlastnenY uherskYm Slovakem, panem Janem Fullou, ale vim, te zavod bratra Langra byl hlavni etapou pro natince a take pro ne malYm pottovnim fitadern. Jak spravne podotYka bratr KratkY, bratr Langer mnohYm vypomohl, easto na iikor sobe samu. Ze sttedu mladYch krajana schazejicich se u bratra Langra vytel podnet ku zaloteni krajanskeho eeskoslovenskeho spolku v Houstonu, slouticiho ku poueeni a pobaveni.

Tento podnet nalezl u teto hrstky krajana vteleho ptijeti, cot pan Simon Rud, pfitedti do Houstonu z koleje A. and M. College v Colledge Station schvaloval a byl soudasne paveten aby vte nutne ku uskuteeneni tohoto navrhu obstaral, cot ueinil k fipine spokojenosti. ✓ ustanovujici schazi na to bylo navrteno, aby tomuto krajanskemu sdruteni bylo dano jmeno Pokrok a soueasne zvolen vYbor ku vypracovani spolkovYch pravidel a ostatnich podrobnosti. V kratce na to konala se ustanovujici schaze a spolek,Pokrok vetel v tivot. Za ptedsedu zvolen jednohlasne bratr Langer, tajemnikem br. Rud. Simon, pozdeji byl jim zesnuly Frank Krabec a pisatel. deny tohoto spolku, pokud se pamatuji ja, br. Frank KratkY a br. Ant. BilY, byli krome nas jmenovanYch jette nasledujici: Frank Tesat, Cyril Knebl, J. Rachaa, P. Nemeeek, A. Marek, Chas.

Drab, Richard Schwartz, J. Franta, Geo. Semefiak, T. Ohman, Jan BilY, A. Urbish, F. Kostelnik, Joe Kostelnik a J. Hozak a jini. Schtze se odbYvaly katolcu druhou nedeli u br.

Langra a zabavy jsme potadali ve vyhotelern Labor Temple na Congress a Caroline ulicich ✓ Apollo Hall a v Brunner Park. Spolek vlastnil slutnou knihovnieku a za dobu sveho dvouleteho trvani vykonal mnohou zasluthou ye° na draze sveho poslani. Byl vlastne ptedchadcem a take otcem tadu Pokrok Houstonu, day podnet k jeho zaloteni a byl jeho zakladnou, neb vettinou jeho alma stali se eleny v tivot tohoto nove uvedeneho tadu SPJST. v Houstonu. Pokud se pamatuje nate trojice, mezi nejstarti krajany, dlicimi jit pted zalotenim tadu Pokrok Houstonu, krome onech uvedenych elenil prveho spolku Pokrok slut! jette uvesti Vaclava Hanku, Jana Bileho, Josefa Matelu, Vac. 8estaka, Jana Naplavu, J. (?)

Petrashe, Karla Matejku, Chas. Hreka, Jana Stehlika, Josefa Kesslera. Rodiny RomanaikovYch, gtalmachovYch, FoltYncvYch, Jos. Kubina, KostomlatskYch, I. J. Galliovu, Tom Konopovu, MachockYho Jana, bratti ButienvYch, Jos. a Jan KovatovYch, J. Mikeskovu, DoekalovYch, Vaclava Peterky, Fred. Felcmana a Jos. Hozaka.

Bratr Frank KratkY, Glen nateho prveho deskoslovenskeho spolku v Houstonu, byl vlastne organisatorem pro zaloteni tadu Pokrok Houstonu. Po svern prvem zamestnani, kdyt piijel v prve polovici roku 1907 do Houstonu u firmy Dixon Car Wheel Co. a kde utrpel 2naanY firaz, nalezl si line zamestnani, jako

Ve stfedu, dne 2, eervna 1937. rozvaeo chleba a pediva u firmy Schotts Bakery, cot mu umotnilo vykonavati hodne propagadni prace pro zaloteni tadu Pokrok Houstonu. Pri svem zamestnani mel pkiletitost seznamiti se s mnohymi krajany a ziskati je pro tuto mytlenku, stati se eleny bratrskeho pojitt'ujiciho spolku aeskoslovenskeho. Druzi krajane te znamosti jako on nemeli a take ne easu pro to pracovati. Kdyt bratr KratkY vide, te jeho mytlenka nalezla uznani skoro u vtech tehdy v Houstone dlicich krajana, svolal, napsav a rozeslav as 75 pott. HAD., krajany do poradni schaze do obydli zesnuleho F. Krabce na 26. avene a Nicholson ulici v Houston Heights. teel schaze bylo zaloteni mistniho tadu nektere pojitt'ujici bratrske jednoty, bud' OSPS neb SPJST. Schtize se konala v nedeli dne 10. Unora 1910 a jelikot nahodne byl v Houstonu pfitomen nyni jit zesnuly no, vinat J. Bunata, sneastnivti se 'beta schaze, byl potadan, aby v teto schazi promluvil a vysvetlil fieel bratrskych pojitt'ujicich spolkii.

Resnik podal tadane vysvetleni a poukazal na vYhodnost elenstvi u SPJST. Po tomto byl dan navrh na zvoleni tajemnika a ptedsedy doeasneho sdruteni, jet mei° pracovati ku zaloteni tadu, jent dle usneseni ptitomnYch v teto schtizi mel se ptipojiti ku SPJST. Ptedsedou byl zvolen br. Vlad. Langer a tajemnikem br. Frank KratkY. Soudane byl zvolen vYbor, jent byl poveten tuto zaletitost vytiditi co nejrychieji a bylo taktet ujednano svolati jette jednu schazi, kterat se konala ye vetejne mistnosti na rohu aven Washington a Houston a kde bylo usneseno prijati jmeno Pokrok Houstonu pro tento novY tad, jent byl uveden do SPJST dne 11. kvetna 1910 ye schfizi v zahrade Magnolia Parku na Brunner avene pod tadovYm dislem 88. Fr ye se pfihlasivtimi eleny, kteti se 'podileli na ptipravnfth pracich pro zaloteni tadu, byli krome bti. Langra a Kratkeho jette nasledujici: tifie Langrova, Vdclav Peterka, Anna Peterkova, Ant. BilY, Rich. Schwartz, Jos. Hozak, J. A. Rachae, Frant. Rachae, Vacla y Sestak, Jan Romaneik, Jan Jureak, Betty Doekalova a Rud. C. Simon.

Za mistnost ku odbyvani schazi byla vyvolena sin v budove John Clay, na rohu aven Washington a Houston.

DOSVEDeENi. lead Pokrok Bennview, els. 153.

Cteni bratti a sestry!

Timto. stvrzuji ptijem nemocenske podpory pro bratra Henry Bosaka, za kterout yam vtem, kteti jste podporu srdeenY dik.

Nasledujici tady zaslaly podporu: Cis. 28.-$2.00; cis. 121.-35c; cis. 67.-50c; C. 136.-35c; C. 150.-45c; C. 133.-50c; C. 83.-50c; C. 11.-50c; C. 148.-50c; C. 141.-50c; C. 147.25c; C. 23.-50c; C. 21.-50c; C. 62.-50c; C. 90.50c; C. 17.--$1.50; C. 68.-50c; C. 97.-75c; 6. 58.

-50c; C. 94.-50c; C. 13.-50c; C. 73.-45c; C. 30.

-50c; C. 140.-50c; C. 123.-35c; C. 3.-25c.

Toto jest podpora, kterou jsem obdrtel. Tak varn jmenem nateho tadu vzdavam srdednY dik. Zastavam s bratrskYm pozdravem za tad Pokrok Bennview C. 153. v Bennview, Texas, Adolf Elles, taj.

Dislezite upozorneni eleninn faclu Eechoslovan, eislo 40. v Hillje, Texas.

Ve schfizi konane v kvetnu bylo rozhodnuto, aby katclY Glen kterY dluti na funrtni poplatky dela net tti mesice, hledel se vyrovnat a zaplatit co nejdtive. Motna, bratti a sestry, bude se varn to zdat trochu drasticke, ale musim podotknout, te nemame v pokladne tadnYch penez a proto jineho nezbyva, net apelovat na ty, ktere tad tit delti eas vydrtoval a za ne platil, aby dokazali, ae jim na torn zaleti, udrtet si pojistku a hleclet se vyrovnat v dobe co nejkratti. KaalY music pottebujeme tii sta dolarri, ktere se musi odeslat na HI. tit jako fimrtni poplatky, a ty musi bYti, ber kde ber.

Vim, te pomery jsou zle, ale doufam te ti, kteti jit hodne dluai, vykonaji svoji povinnost a nenechaji to dojit tak daleko, aby tad byl nucen je suspendovat a po ptipade vyloudit.

S bratrskSr m pozdravem, James HradeckY, ridetni,

Ve stfedu, dne 2. eervna 1937.

Rad Vygehrad cis. 48.

Taylor, Texas, 1937.

Ctena, redakce Vestniku!

Chci yam vgem trochu vypsat na gi etyticetiletou oslavu S. P. J. S. T., kterou na g tad Vyg ehrad konal dne 23. kvetna.

Rano se sjitdeli se v gech stran navetevnici, by s nami vespolek oslavili tak krasnou sla y -ncst.Ka1Ybylvesatnildeakoh se podival, bylo videti jen iismev. I to krasne slunedko se na nas usmivalo a htejive paprsky vydesalo. Oeska muzika nam vyhravala, tak ze das pfi torn kvapem utikal, a DI katdy spechal k chutnemu obeclu. 0 jedne hodin y zadal nag program, (kterY zde, co maje pamet'sand, uvetejriuji).

Br. ptedseda John Maresh uvital cele obecenstvo krasnYmi a dojemnYmi slovy, na to nam prvni eislo vypinili dal na geho br. Jana Cuby, ktere nam krasne zazpivaly hymny: americkou, Oeskou a slovenskou. Byl to velice krasnY zpev, take obecenstvo boutlivYm potleskem je odmenilo. Pak byly piedstavena tti deveatka, ktera nam kateld ptednesla basnieku o etyticetiletem trvani na gi Jednoty. 0 to velkou zasluhu ma naee spolusestra Marie Leshikarova, ktera na sebe vzala , velkY by kratkYmi slovy do slohu basnickeho sepsala a tem ttem ditkam dala, by se to v eas naPrvni byla Ester Marek, (dceru gka nag eho mistoptedsedy), ktera svou idohu jadrnYmi slovy a s rismevem na rtech ptednesla obecenstvii toto: 1.Brath a sestry mili! pfigli jste s velkou pill, abyste atykicate narozeniny oslavili.

2. Otyficet let texaskou plant kradie, ty, nag e mild Jednoto mat, a nad katdYm zde pozristalYm se sklanie, v podobe pojistky Lasky.

3. Mnoheho v zarmutku tegie, a laskavou ruku poclavag, kdy talem sklieena rodina elena sveho ztratila.

Druhd, co baser) ptedna gela byla Vlasta tuba: 1 Vyrostla mild, Jednota, v mohutnY, krasnY strom, at' sve silne koteny zapusti do texaske 2. Necht' vetve rozpind sve, tot' nage tady silne, a sva poupata huste sadi, nag i mladet, bratti a sestry.

3. To co nam nagi bratti a sestry vydobyli, by jsme se k ni vtdycky obraceli, jako k nagi mile mati Jednote, lidskosti, bratrstvi, lasce a podpote.

Tteti byla Liona Maresh (dceru gka nageho ptecisedy), ktera dokoneila se slOvy: 1. etyricet let, dlouhY to vek, pomohla's tisiciim z bidy a bed.

2.;Jak jsme ti za to vdeeni, ty nase Jednoto Slovanska, te's nas malieke deti, pod svou ochranu sebrala.

3. Proto zdar na gi Jednote, at' dal mohutni a tije, i naeemu tadu Vyeehrad, by prosopival a zachoval podporu, lidskost, bratrstvi!

Obecenstvo je za to odmenilo bauflivYm potleskem.

Na to byl piedstaven br August Kacit, (kterY byl Slavnostnim teanikem), kterY k nam promluvil jaclrnYmi slovy o vYznamu nagi slavnosti, jak ti nagi prvni bratti melt take zaeatky pit zaloteni Jednoty a jak sve schrize navgtevovali, a co vice bylo, te vice se milovali a jeden druhemu pornahali, Nice lasky pestili a tak bratrstvi panovalo.

V iSTMIE Byla to skuteene krasna oslava, ktera, nam utkvi dlouho v pameti.

Po slavnostni fedi podekoval tklivYmi slovy nas br. ptedseda v gem pfitomnYm a celemu vYboru, za snahu na gi slavnosti. Pak bylo zahrano "Ilej, Slovane", a na to zase hrali dva kousky a pak pit krasnem pochodu nastoupila nage bujara mladet sokolikti, kde provedli spoleene prostna, mutt pak na natadi, kde byli obecenstvem odmeneni boutlivym potleskem.

Tim byl ukoneen na g program a doufam, to se katdemu libil. Vern tern, ktefi pracovali a ptispeli k na gi slavnosti, dekuji, neb vYbor met s tim hodne prate. I ta na ge spolkova budova byla krasne pilpravena, tak to vAude praporky a pentle vlaly, proto ten rismeir na tvatich vgech ptitomnYch, neb mai° takovYch oslav se kdo Veern sestram a brattim, kteti vypomahali pti nagi oslave, jmenem na geho tadu dekuji, tet ditkam tubovYm za krasnY zpev, kterY pronikl an k srdci, deveattim za basnieky, br.

August Kacitovi za krasnou slavnostni tee', br.

Jan Maregovi za ptivitaci tee, sokolikrim za jejich kro.snY cvik a na gim muzikantrim za krd.snou eeskou hudbu, pied a po programu, kde svYmi krasnYmi deskYmi kousky obecenstvo bavili.

Ano, jit jsme odbyli na gi slavnost a jen vzpo minka nam vgem utkvela v na gi pameti, kterd dlouho bude trvati.

Ku konci jegte yarn, bratti a sestry tadu Vyeehrad els. 48, davam \Teat, byste se co v nejveteim poetu dostavili do ptieti schrize, kterd se bude odbYvat prvni nedeli v mesici dervnu, t. j. 6ho odpoledne. Nezapomerite a jiste se vgichni dostavte 6. eervna na 2 hodiny odpoledne do schrize na Bayersviile.

S bratrskYm pozdravem a na shledanou 6. tervna odpoledne, jsem K. F. Chalupa, taciovY dopisovatel.

- Rad Fort Worth Cis. 154.

Cteno, redakce, mili etenati, braal a sestry!

Ani nevim jak bych zaeala, ut jsem chvili nepsala a co jsem se naueila, ted' ut zase jsem zapomela s tou moji nemoci. Nemyslela jsem, ze je neco takoveho, aby mne tak porazilo jako ta operate, te by dlovek se nemohl patnact dni z late pohnout. A kdy jsem mela dovoleno vstat, ja si myslela, to si vstanu jako vidy, ale to nebylo tak jak ja si myslela. Kdyi jsem se chtela postavit na nohy, tak jako kdyby do mne elektfinu pustil, ze mne museli vodit a ueit chodit jako male dite. V nemocnici jsem •yla 10 dni, mela jsem tarn bYt jen pet, ale mne se tam zalibilo, a zristala jsem tam o pet vice. A kdyby to nebylo tech pet dolaru denne jenom za to vylehani, tak bych tam pobyla jeete o deset dni dele.

Ted' jegte musim veem podekovat co kdo pro mne udelal v ease me nemoci. Ptedem diky moji mamince za vypomahani v domaci praci a nasetevnikrim, kteti nine byli nav gtivit ve epitale i dome, dale za poslani To prvni kviteeko mne bylo velice mile, proto, ze bylo koupeno a ptineseno mi mourn 121etYm E.ynkem. Chudak, taden mu netekl, kde se kvetiny kupuji a on gel do mesta a cele mesto ptegel, netli jedno naeel. Byla to Begonie, ale velice mild. Druhe donesla Mary Paul a phnagela co den eerstve a pfebirala a eistou vodu davala. Diky Wipe Mary P. Ostatni nine poslali nekteti eleni od Sokola a od spoleenosti, pro kterou mut pracuje, z Temple od sester Helen a Lillian; diky v gem. Jeete vgem diky za ptineeeni ovoce. Kdyt jsem gla do epitalu, tak jsem si nesla malou kabelku, a kdy jsem jela domd, lined bych skoro byla musila si pokidit truck aby mne mohl odstehovat. Pfatele, budu yam to veem zkoueet oplatit„: kdy vy budete neco podobneho pottebovat. 2adnSI nevi, na katcleho n.eco podobneho mine piijit, ani se elovek nenada.

Jeg te vas veechny musim pozvat na tu velkou oslavu do Sokolovny, v sobotu 5. dervna veoer. V 9 hodin zadne taneeni zehava, ph ktere bude vyhravat naee oblibena radiova, hudba Czech Revels, kterou sly gite katdou nedeli y e 2 hodiny odpoledne do pril tieti, De-

Strana 6. kuji y am Czech Revels za zahrani v eas me nemoci. ✓ nedeli, 6. dervna bude oslava jubilea Jednoty a thleteho trvani tadu Cis. 154.

Nekteti tikaji, 'te abych vice psala a delei dopisy. Je to pro mne velice velka prate ten nialiekY napsat, a jak ho napiei a ode glu, tak mi ulevi, to uz mam po starosti na mesic. Ale tento se mne prodloutil. Nevim jestli pan redaktor butte miti trpolivost opravit chyby.

Battle Dance, ktery potadali 1. kvetna, se jim dobie vydatil. Dallaeti hudebnici vyhraii prvni cenu, cot jim pieji, kdy na gi vyhrali v Dallas, tak jsme meli z toho radost, a tak my jsme jim tu radost zase vratili.

Oznamuji, te radova schtze se nebude potadat 13. eervna, proto, ze veichni se chystaji na vetejne cvideni do Ennis na ten den, tak schrize se musi cdlotit na tieti nedeli v dervnu.

S pozdravem na redakci a veechny etouci, zUstavain VaSe iadova dopisovatelka Millie Poldeek. kid San Antonio, cilo 133.

Na ptieti nedeli dne 6. eervna ptipada, nage pololetni schitze, phi kteretto ptiletitosti uvedeno bude do Jednoty daleich nekolik proto zvu veechny vas sestry a bratti k tioasti.

Slibili jsme si k nagi ()slave 201eteho jubilea a 401ete oslave zaloteni Jednoty 20 novYch elenu, cot se nam ph nejlepgi viii nepoetestilo, aekoliv dva organizatoti pilne pracovali, vgak iekli jsme si, kdy se nam to nepodatilo k nagi oslave, budeme hleclet dodelat, co jsme si pkedsevzali do ukoneeni etyficatky na gi velke Jednoty. Nag mistni organizator br. Mikula se do toho dal s takovou horlivosti, te to at ptekvapuje a jsme veichni pevne pfesvedeeni, to neptehledne nejmenei ptiletitosti. tas u nej nerozhoduje, vtdy je hotov k organizadni praci, ktera, je u rids v San Antonio nesnadna. Tegime se z jeho vYsledkii, neb Uspech jeho je spechem nagim a cele Jednoty. Tedy mnoho zdaru!

Sestry a broth, ptijd'te veichni do ptieti schtize poznat a ptivitat naee mlade nove aleny. S bratrskYm pozdravem, Louis Dressler.

Placedo, eislo 97.

Mile sestry a bratti!

Uvedomuji vas, te schtize nageho tadu bude, se odbYvati tentokrat na prvni nedeli misto na druhou nedeli v eervnu. Ptiaina tact zmeny je, to veteina ittednikti by nemohli bYti ptitomni schrize na druhou nedeli.

Toto bude posledni schrize pied na gi spoleenou slavnosti, proto prosime, dostavte se v gichni do teto schrize, neb budeme ustanovovat vYbory na riizne prate ph slavnosti, proto bud'te ptitomni, abyste vedeli, co kterY bude delat.

Take sestry, kterYm to bude motne, by se mely dostavit a bratti, kteti pattite k jinYm McKim a ptebYvate v okoli Placedo, zveme vas take, ptidejte se k nam a vypomorte, budete Tedy nezapomerite do schrize na prvni nedeli v dervnu v devet hodin rano.

S bratrskYm pozdravem, J. L. Eleik, tajemnik.

Z Kiubu t eskYch Zen v Dallas.

Z nagi vYstavky a bazdru jsme meli srdeenou radost, ty rueni prate se tak hezky vyjimaly, sestry zarily spokojenosti nad vykonanou velkou praci. Katda takova ruani prate je vzacnosti. Je drikladna a vezme hodne emu, sotva kdo jinY ji tak oceni jako ten, kdo takovou pokrYvku na postel udelal. I na g program se snad libil. Finandne jsme ten spokojeny. Dekujeme vtern, kteti nas poctili svou nav gtevou. Tail° rids to, to jste se ptiell podivat na na gi praci.

Budeme zase pokraeovat dale.

Ve etvrtek pied na gim programem jsme mely mezi sebou milou navetevu, pani Zazvorkovon z Ennis, ktera nas poctila velkou makovou buchtou, jeete teplou z pece. Inu, neni katclemu tak jako nam. Zdravi etena,te, Spanhelova.

Strana e.

Ctend redakce, bratti a sestry!

Ctyticet roku uplynulo od to doby, kdy seglp se nekolik na gich starch pionYrti a zalotili jednotu, Texaskou Jednotu, pojigt'ujici a poth parnou jednotu, ktera vice nebyla zavislou na severni C.S.P.S. Zajiste s chloubou v srdci mohou tito pionYti pohliteti zpet, kdy z maleho hloueku vyroAla mohutna, silna, Jednota, jit poeet alma cit y na tisice a majetek jde do miA tento rok 1937 jest etykicatYm rokem od zaloteni Jednoty S.P.J.S.T. Jest vpravde co o7 slavovat.

Jako jive tady po Texasu, i nag tad Pokrok Houstonu cis. 88. odhodlal se oslaviti toto tak yYznamne vYrodi, a nag tad ma tet co oslavovat. Jest to jeden z nejsilnelgich facia v Texasu, ma nejdustojnej gi stanek na jihu, a stale nadeji na vetgi vzrast elenstva. Aby oslava byla dastojna, na g Kroutek Hlahol zahraje divadelni kus pod nazvem "Mary ga". Zajiste se mnohY z vas zamysli nad timto nazvem, co asi v sone skryva., mnohy asi bude myslit, nu, venkovska kraska zamiluje se do chudeho hocha, tata s mamou na chvili brani a kdyt tvrdohlavd dcerugka nechce poslechnout, tak ji rodiee jemu daji. Ne, tento kus takto nekondi.

Tata s mamou nepovoli, jejiho hocha nedostala, nYbrt byla taktka prodana mlynati Vavrovi, vdovci se ttemi detmi, a za dva roky po svatbe, krasna, kdysi Mary ga, vlede se jako stin, utYrand praci, svYm mutem a svoji nespinenou touhou. A Francek, jeji hoch, ktereho dosud milovala, prisel, k nevete ji svadel, ale ona zastala nedostitna k jeho navrhu, aby s nim do Brna ode gla, mute opustila, aekoliv dela jeji jsoucnost se chvela jeho navrhu uposlechnout. At na konec napjata struna praskla, Maryta, jsouc jit tYranim VavrovYm vysilena, zmudena, nagla vYchodisko z teto situate, jenom to nevolila vYchodisko spravne.

Dale vypisovati nebudu, to musite -sami vidot a s nami prodelat.

Nag tad nelitoval penes, elenove Kroutku Hlahol nelituji namahy, aby tento kus byl zahran jak patti. Nove yypravene jevi gte, dtyticet narodnich oblekti jest gito, etyticet osob bude ueinkovati v tomto divadle, osob od ho mladi at do pozdniho stati. Proto bratti a sestry, chcete-li opravdu videti deco, co jste bud' jeg te nevideli, anebo pied mnoha roky videli, ptijd'te a ja vetim, ze dojem tohoto divadla varn z mysli dlouho nevymizi.

Jak z oznamky uvidite, osoby jsou obsazeny herei, kteti nikdy neudelaji hanbu osob y, kterou ptedstavuji, a mame na Studewood herce dobre. Program bude bohatY, o to se zabavni vYbor jit postaral, mista dosti, obeerstveni jeSte vice a zabavy na tisice.

Toto vg e se bude odbYvati v nedeli dne 20. deryna y e spolkove budove na Studewood. Ted' se bude lehko k budove dostati ze v gech kondin Houstonu, 20. ulice jest spravena, North Main jest jako mlat, a tyto ulice vas dovedou as k same budove. Proto nezapomerite na datum, pozvete tea vase zname a dostavte se v Joe Kagpar, retiser. nejvetgim poetu.

Alvin, Texas.

Mill bratti a sestry!

Jsme radi, to se to v ge tak dobte v Jednote srovnalo, totit ty nesrovnalosti, a tak pi gi neco noveho z tohoto okoli.

Nag syn Otakar Truksa byl ve gkole strojnieke v Los Angeles, Cal. 22. t. m. Kdyt ua byl hotov, vydal se na cestu k domovu s kamaradeni na kale. Jelo jich 5 mutskYch. Jell celou not. V nedeli rano je spani zmohlo, usnuli a majitel auta, co, tidil auto, usnul tea a vrazil do zabradli mostu, ke.ra udelala kotrmelec a spdee vyklopila do hlubokeho pisku. Stalo se jim to v Arizone. Meli velke ne gtesti, ale i gtesti, to se tadnemu nic nestalo, j en sem tarn nejaka, odtenina. Auto ae bylo tak spotadane, ho museli nechat tam letet ate to bylo velke auto. Jeho majitel, jak vstanul z tech trosek a uvidel ty sttepy, tak omdlel. On byl z Iowy, a Otakara mel zavest za $15.00 do Dallas Pak si museli vzit bus a jeti katdY na svou stranu. 0takar ptijel dome 27. t. m.

Dne 25. byli u nas navttevou intij syn J. H. Mikeske, z Guy s rodinou, a s nimi byli stati

V t STNIK Sitte-ovi z Rosenberg, rodide to synove teny.

Dne 27. kvetna zdej gi osada Mustang, 7 mil vYchodne od Alvin, potadala osadni slavnost u gkoly v peknem lesiku.

MinulY rok cestovni distrikt Cis. 6. odhlasoval za $325,000 cestnich bondfi na postaveni 82 mil "gelovanYch" cest, aby katda farma byla tvrdou cestou spojen g.. Pokyn k tomu, by se cesty postavily, vygel od farmatti z osady Mustang. Prvni na yYzyu odstehovali ploty nazpet do poll, neb se cesty delaly o 20 stop girgi, tak zde byly cesty zvYgeny a " gelem" vysypany, a na dokoneeni stavby cest potadala se tato oslava, ku ktere se se glo mnoho lidu. Aby netrpeli hladu, bylo upeeeno na rotni ptes 1000 liber masa. Pak tam meli raznych dorta, ka,vy a limonady. Tel bylo pronegeno nekolik proslova. Zajimavou tee pronesl dlouholetY okresni komisat p. Massey z Pearland, ae kdyi pted 6 roky mluvil s pkitelem o cestach, ae jemu tikal, te chce, by v jeho precinktu byly cemento cesty ku Galvestonu, Houstonu, Sugarland a Angletonu a 100 mil "gelovYch" cest mezi farmami. Ptitel si ho prohlitel, neptigel-li z blazince a tikal jemu, ae je blazen. Dnes ae Alvin ua ty dobre cesty ma vaechny a farmatum ae se dari mnoho nezvY gi, neb to zaplati olejove pole v Manvel a Hasting. Tak nea se olejove prameny vyderpaji, bude pro okres pamatka, dobre cesty.

Jineho noveho nic nevim, jenae je zde velke sucho, neprgelo od btezna. Tak vas vgechny zdravim, Rosi Mikeska-Truksa. tad teskY Prapor, eislo 24., Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam zdeluji, byste se v pinem podtu dostavili do ptigti schaze. V nedeli dne 6. eer y -nav1hod.plebutakon.Js to schtze etvrtletni, a pak v to schazi mei bychom se trochu domluvit, v kterY eas by bylo nejlepe potadat tu naai oslavu toho 401eteho vYroei zaloteni Jednoty. Jsme nejvet gi tad v Jednote a proto meli bychom tu na gi oslavu dle toho udelat. Myslim, ae kdyt jsme.to mohli od zaloteni nageho tadu dotahnout z 10 elena na 550 dlena, a s DetskYm odborem jest nas pies 600 dlena, tedy ae i to oslava bude dle toho. Jen bratti a sestry mejme o to zajem a dostavme se do pti gti schaze a porad'me, jak by se co dalo nejlepe udelat. Ov gem mnohY tekne, vgak na to mame zvolenY vYbor. Nu ale ten vYbor bude moci mnohem lope pracovat, kdy mu pkispejete radou, a pak kdyt ten vYbor bude ujiaten, ae stojite za nim, co se tYde teto oslavy. Nevim co jest toho ptidinou, ae posledni das sestry se malo schazi tieastni.

Vtdyt' drive bylo vady hodne sester schaze tomno, a tak to bylo veselej gi, neb ony sestry umi tea hodne poradit, obzvla gt' kdyt se jedna o potadani nejake oslavy. Proto sestry, dostavte se do tan schtze v hojnem poetu a pkiipejte nam vagi radou Podasi ptitomne mame suche a ptal bych si, aby nam, nea tyto to.dky budete Gist, dobte zavlatilo. Pak by hned katdy vypadal veselej gi a tea by byla hned lep gi nalada pro oslavu. Nu, jit toho pro dneg ek necham, neb nemam easu vice psat. S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil.

PROHLASENi CESKOSLOVENSKEMU LIDU V HOUSTONU A OKOLI. Vefejni ustavujici schiize sokolska, konana bude dne 3. Zervna 1937 o 8 hodine veeer na 8; poschodi v Chamber of Commerce budove, Main a Walker ulici, ku ktereito dfileilte schfizi zveme f§echny patele Sekola, jako i celou eeskoslovenskou vefejnost.

V sokolske schuzi, ktera byla svolana tupnim vykonnYm vYborem v Dallas do S.P.J.S.T. budovy, cis. tadu 88. na 16. kvetna o 1 hodine odpol., ptitomen byl 2upni vykonnY vYbor z Dallas a z -Houstonu nasledujici bratti a sestry: Louis Rulik st., J. A. Rachak, A. R. Hamusek, F. J. Olexa, Tim. Kostomlatsky, John Chiadek, Louis Hanus st., A. A. Legikar, Harriet Legikar, Francis Olexa, John Ka gpar, Frank 2aludek, Jerry Maresh, Jim Brown, Frank Tesat, Frank Andnee, Ed, J. Kadledek, Jno. Tousek, F. G.

tie sttedu, dne 2. dervna 1937.

Kupec, A. 3. Bristik a Leo Hamusek 7 Dallas.

Prvni otazkou bylo: co delat ku zapodeti noy e sokolske dinnosti v Houstonu?

Ujednano bylo nasledujici: 1). Svolat ptatele Sokola a celou deskoslovenskou vetejnost k ustavujici schazi, ktera konana bude, jak shora uvedeno, 3. eervna 1937 a 8. hdoine na 8. poschodi v Chamber of Commerce budove, Main a Walker ulici, v nit se ma rozhodnout budoucnost sokolske dinnosti v HoUstonu.

2.) Zvolen byl prozatimni ptedseda A. A. Legikar a Jerry Maresh prozatinmi tajemnik, kteti maji ustavujici schazi svolat( cot jak shora uvedeno, totit na den 3. der yna o 8. hod. veder v Chamber of Commerce budove) a vae pottebne ke schazi ptipraviti.

V teto ustavujici sokolske schazi 3. deryna 1937 voleni budou stall akednici, pottebne vYbory a rozhodne se o miste sokolske einnosti v Houstonu.

Pti schazi 16. kvetna odporudeno aupnim vS1konnS7m vYborem nasledujici body v ustavujici schazi dist a o nich jednati, jet zni: 1.) Obtiveni sokolske einnosti v Houstonu ve stkedu mesta, aby bylo umotneno v gem sousttediti se v centralnim miste, jak ku cvideni, tak ke schtizim i jinYm einnostem.

2.) Ku propagaci po ygechne dinnosti sokola v Houstonu a ku vetejnemu poznani yznegenYch ucelu Sokola tea pted vetejnosti americkou.

3.) Budovati Sokola neodvisle, aby sokolska jednota mohia stati na vlastnich nohou, samostatne pracovati, rristi a rozmahati se za soudinnosti cele eeskoslovenske vetejnosti v Houstonu a okoli.

A. A. Legikar, prozatimni ptedseda.

Jerry Maresh, prozatimni tajemnik.

DESATY ViROCNI TOM-TOM V YOAKUM. Na patek 4. a sobotu 5. der yna oaivne mesto Yoakum tisici navgtevniky, kteti se tam sejdou z girokeho okoli, by brali aeast pti desate mistne popularni Tom7Torn slavnosti. Potadajici vYbor ptichystal k letogi slavnosti okazaly program, zcela odlignY programu bYvalYch. Postaral se o mimotadne atrakce — Rodeo, kontest kapel vy ggich gkol, pramyslovou vYstavku, kontest radiovYch orchestra, hry basebolu a co novinku — produkci balonu, z neja bude obecenstvu ukazan seskok padakem. Samosebou mimo velkeho pravodu, po oba dny konana bude lidova veselice na ulicich pti hudbe. Potadatele postarali se o vydatnou reklamu, podrobnY potad obou dna na velkych plakatech rozeslan byl ci vylepen na vetejnYch mistech giroko daleko. Thpech Torn-Tom bude letos Zpravodaj. mimotadne veliky.

NECO Z UNIVERSITY. Tyto dva posledni tYclny se skloriuji ku ukondeni akol jak na universite tak i na jinYch gkolach. My studenti udime se a ptemitame listy v knihach za tim adelem, abychom se co nejvice nautili, obzvla gte ty nejhlavnej gi veci, ktere si myslime, ae se nas ueitele budou ptati pti zkougkach. Pro mnohe studenty ukondeni gkoly znamend, ae odejdou odtud na rtzna mista a po mnoho,let se opet vrati, neb maji zajigtenou praci. Nekteti vrati se zpet do letni akoly. Student mne ptipadaji jako kutatka, ktera se bavi dohromady v skupine, v duchu nerozluoitelnem, jak v tkidach, tak po7 dobne v klubech, obzvlagte detti studenti. Nag oblibenY klub 6echie shrnuje studenty a stu dentky pod ktidla sva a opatruje je, potada diste zabavy a vYlety do raznYch parka, na kteret chvile studenti dlouho vzpominaji. V lete Austin ma velikou vYhodu, ae ma tak kra$7 nYeh mist na vYlety. a zabavy. Ted ? je nejvetgi "konieek" katdeho se koupati v Burton Springs.

Klub oechie nepotada jenom zabavy a vs,lety, ale take ptipravuje studenty jak maji tiditi schtize v osadach v Ceske fedi. Pokada poIlene programy vzdelavaci o moralnich yecech a take potada zajimave schaze, v kterYch mluvi tednici v deskem jazyku. Tak podobne gpanelskY kiub anebo nemeckY kiub poutivi

Ve sttedu, dne 2. dervna 1937. vllbec sve materske reei • ani anglicky nepromluvi. SpanelskY klub ma v epanelske teei stanovy pouze napsane a nerneckY klub vilbec /lama Zadne stanovv. Vidime, ze Span gle anebo Mexixeni nestydi se za svou matetskou tee.

Jdete do most na ulicich kamkoliv, dtive uslv*Site jejich tee nen je uhlidate. Proe my, dieskeho ptivodu bychom se stydeli za avilj jazyk, kterY ta.k mnoho prate dal udrZeti a uupraviti naeimi predky v dalnYch mistech v Evrope? Ti muZi, kteri obetovali sve Zivoty, aby zashranili eeskou tee, ku prikladu Jan Hus a Jan Amos KomenskY, pracovali velmi Wide a v to dilvete, Ze jejich, eeskeho puvoclu lid si bude vaZ.Citi feel Mnoho lidi si mysli, kdy prornluvi ee ekv. e".. 0 100 procentni Ameridane si mysli, Ze path do 6eskosslovenska, ale naopak, oni nam zavidi, Ze sami nemohou neZ len pouze svou tee mluviti. Mnoho me jich fikalo jak b y radi mluvili fine feel. Oni to povaZuji ?a etesti a pkhu kdo m0,e mluviti vice feel Kdo mluvi jednou fedi je jednim muZein anebo iednou Zenon: ale kdo mluvi vice jazyky tolikrat se stall Zenou a mu2em.

Zde na ,universite je eeska tee vyneovana Dr. Miekem. On se nestara. jen o svou praci v departmentu jako ;Uri p rofesoti ale take stara se o students hleda jim priori anebo zamestrani aby mohli bYti ve ekole. Take ie odporuemie do by tii do dorm), kde b y se meli debte a pomaha, Tim abv mohli dostati stipendie anebo pftieky z Matice Vveeiho Vzdelani. Mnoho stiulentil angljckeho nilvodu se mne ptalo, Mali by i oni mohli dostatt . stiperdia, kdy by brall eeetiru anebo co b y musili delati, ahy je dostali. Nevim o ZadnYch denartmentech, aby &Nall stipendia, anebo starali se o praci. Jestli student nema penize, sed' doma. take se abejdeme; — jest mvelenkou jinYch oddelenich.

Take se bude vytiemeat Czech I. v letni g kole. Vy, ueitele a Peitelkv, kteti pottebulete kursy v feeich k vsei degree anebo "electives", jste srdeene vitani r.a universitu brat Ceetinu. Dostanete ten samli "credit" jako za jine j azvkv. Bude to vlastne vasi pYchou. ze muZete brati svou fee na misto epaneletiny anebo nemejny, at.d. Tato prilelitos.t se dostava jenom na statni universite v Texasu a nikde iinde na jihu ve SpoienYch Statech. Veichni jste vi t a n i do kinbu Oechie. Main zato, ze nebudet p lit.o eti, Ze sem rtijedete, nebot' vas 10).§v11 4 i, se hudete miti dobte a teknete si: pros. jsme davno neeli. do Austin.u. Pisi ze sve vlastni zkueenosti, kdvbych me roky ve. ekoLich mela traviti poznovu, tak hych zapoeala svou praci zde na universite na mesto v kollejich.

Se srdeenYm pozdravem, Frances Kamas.

JUBILEJNI OSLAVA VE SWEET HOME VELKYM USPECHEM. V nedeli, dne 30. kvetna uspotadana byla ye Sweet Home 401eta oslava trvani na g Jednoty tadem Pokrok Sweet Home, eislo 63., ktera, mela velmi zdatilY prfibeh. Aekoliv v noci pied slavnosti zdalo se, 2e se ptipravuje k deeti, v nedeli rano ochiadilo a vyjasnilo se a po celY den bylo pane a prijernne. Bratti ye Sweet Home nemohli voliti lepei obdobi v roku neb prave nyni maji tam "Zne rajskYch jablieek", ktere jsou v pinem proudu. Tyto se letos dobte vydatily a cena byla dobr.a. A2 do soboty bylo z pomerne maleho mesteeka vyvezeno asi 40 nakladnich kar a poeet tento bude mnohem vyeei v kratke dobe. Hned v hodinach dopolednich panoval ruch kolem zjednane sine "Wagon Wheel Tavern" ptipravou veci pottebnYch. Program zapodal pied polednem pruvodem od spolkove sine k mistu oslavy, kterSi mel v eele vYbornou kapelu. Na to byl ptiprayen spoleenY abed, o kterY maji zasluhu sestry tamejeiho tadu. Po jedne hodine odpoledne zapoeal program, kterY byl zahajen piedstavenim bratra ptedsedy H. U., br. C. H. ChernoskYrn, kterY uvital velkY poeet ptitomnSich v teei eeske i anglick y a na to bylo uvedeno do Jednoty asi 25 novYch elenti. Pak byl predstayen kolega Aug. J. Morris, kterY oslovil phtomne desky. ProslOv jeho vztahoval se k ju-

VI8TNIZ

bilejni ()slave nagi mohutne Jednoty S.P.J.S.T. Na to nasledoval dal gi feenik, senator tarnejgiho distriktu, br. L. J. '8' ulalt, kterY anglicky objasnil vYhody poskytovane bratrskYmi jednotami a hlavne Jednotou S.P.J.S.T. Pied ukoneenim programu ujal se slova opet bratr ChernoskY. Vtichni teenici zhostili se syYch okra znamenite a Oast° byli pteru govani hluenYm potleskem. Zvla gtni zasluha o fispech .teto oslavy path bratru Joe Morrisovi, tajemniku ildu a take br. Jos. Frantovi z Hallettsville, kterY zlskal vetginu novYch Nekolik zakladajicich elenfi bylo ptitomno, ale nemame po ruce jmena v gech, proto je zde neuvadime, ale snad bude tak treineno v referatu dopisovatele ze Sweet Home. Na,to nasledovala volna zabava a veer byla uspotadana tanedni zabava. Pfejeme si podekovati 'za vYborne pohosteni rodine br. Jos. Morrise ve Sweet Home.

Nemalo nas take te gilo setkati se s mnoha bratry znamYmi a loznati mnoho bratrti a sester dalgich. S bratrskYm pozdravem, Jos. F. Holasek.

TyttICETIJUBILEJNI OSLAVA LETEHO ZALO2EN1 S. P. J. S. T. ADEM STEFANIK. Vern obaval jsem se, te podasi, ktere nam doposud venovalo svou ptizen ph zabavach, pokazi nag houstonskY elanek fetezu oslav potadanYch tady S.P.J.S.T. V sobotu i v nedeli koulely se divoce po obloze mraky, obdas zadul dosti silnY vitr, ale pak se v ge uklidnilo a bylo pane, tak Ze oslava jubilea tadem 8tefanik byla favorisovana velmi peknYm poeasim.

Kdy2 jsem pitel do sine, prave nedavno restaurovane, byla tam ji.2 hodne navgtevnika.

Se stolaru umisteneho na jihovYchodnim rohu tadoveho pozemku vlaly vesele na pozdrav navgtevnikti'm vlajky, americka a deskoslovenska a na pane upravenem prostranstvi u sine kupila se jit hezka tada aut. PrvYm z cizich navgtevniku z venkova, s kterYm jsem se segel ji2 v sobotu rano, ai vlastne po poledni, byl bratr Josef Kincl, majitel strojirny v Taylor, jeho chot' a syn, kteti na tuto oslavu zavitali k nom do Houstonu. Pohovotili jsme si ptatelsky pospolu a vzpominal, jak ty easy plynou skoro jako horska rueej do more vdeenosti. On je vlastne take jeden z tech veterans i nageho spolkoveho Zivota v Houstbnu, ptesidliv pozdeji do Taylor, kde se syYm spoleenikem bratrem Mandou zakoupili a zatidili si peknY strojnicky zavod a kde jejich Usilovna snaha a znalost sveho odboru byla korunovana zdarem. V gichni zdravi a jail, tak jsme men radost ze setkani. Bratr Kind zve nage Hott:stOrlany na sla y -nostaduvTylr,jeboYanvdeli, dne 4. eervence.

Potad oslavy zahajil br. Beean, st., proslovem ku navgtevnikum, napiniv gich sin at' do posledniho misteeka a vitaje je a vyslovuje pote geni na tak velkou nav gtevou, ptedstavil ptitomnYm teenika, bratra pokladnika Hl. Steinera. Bratr Steiner vysloviv sve potegeni, Ze slavnost tadu 8telanik je tak hojne nav gtivena nejen Cleny obou zdej gich tad& ale i elenstvem MAU ze vzdalenYch osad, blahoptal Menstvu tadu 8tefanik ku jeho Uspechtlm s poukazem na plodnou a asilovnou praci generala Milana Rastislava 8tefanika, jeho2 jmeno fad nese a jeho2 2i yot, kterY venoyal ku osvobozeni a povzneseni sveho naroda, byl tak nahle pfet'at tragickYm osudem. Bratr Steiner phpomenul ty prve pohnute doby naei S.P.J.S.T., kdy vstoupila do Zivota a co Yee za tu dobu 9.2 do nynejeiho jubilejniho roku vykonala a kdy v narudi svem chova, take elenstvo detskeho odboru, ditky alenti svych tadu, jicht poeet ptevyeuje daleko eislici jednoho tisice. Pteje jeete jednou v zaveru sve keel mnoho zdaru radu 8tefanik a jeho iitednictvu, poukazav na bratra Valeika a 8uldu, kteti vkly nsilovne pracovali jak ve,, prospech tadu, tak i ye pro, spech Jednoty a zmine se o zashfine dinnosti„ br. v jeho ochotnicke divadelni dinnosti, ptedstavil pritomnYm spolu s bratrem Dada, nem bratra I. J. Galliu, kterY stal u kolebky S. P. J. S. T. Bratr Gallia ujmuv se slova, vystinil ye sve feel vg echny okolnosti a pheiny vedouci ku lozeni nasi velke texaske S.P.J.S.T., ktera z

Stratui 7. patrnSrch pc:06RK z nepatrneho slink avgak padnuvgiho do firodne pudy a pesteneho lovnou praci tehdej gich i potomnich pionYrit vzrostla v tak mocnY strom bratrskeho a opravdu slovanskeho pojieteni, skYtajiciho vetsi vYhody svemu dlenstvu, nee by melo u jinYch pojiet'ujicich iednot a kteral za tech etytiCet mkt' sve einnosti vykonala tak velke osvetove dila ye prospech naeeho naroda a nati deskoslovenske haluze tu v Texasu.

P o proslovech bratrti Steinera a Gallie z e -pelvcitysbor,ajeztis..3ter 8uldy, 8uldove, 8yestky, 8vestkove, Hiluy 8vestkove, Hamutonove, 0. Valy, Aug. Wally, Act. Wally a pani Don A. Earlove "Star spangled banner" a "Kde domov muj?"

Gala divadelni ptedstaveni oslavy, "BYvali Oechove, aneb Narodil se Honza", potadane tadem, bylo opravdu "gala", jak vYpravou, tak i sehrou. Co toto piei, nemam mnoho dasu a tak nemohu nastinit bliZeji celY namet hry, to ponechavam brattim a sestram tadu 8tefa-, nik. Kostymovarii bylo vYborne provedeno, kroje duhou vgech barev, nee° jak tyrolskY kroj, di jakYm se blYskaji gkotgti "Highlanders", poskytlo bratru 8veAkovi prilelitost delati konkurenci kolinkiirn neZnejeiho pohlavi, jezdeckY Tibor pani Walla Hamiltonove byl ptedmetem obdivu navetevnikti, sestra A. S' ' vestkova, v jakemkoliv ithoru dovede se zastkviti s videriskYm chicern a sestra K. etvrtnikova, v typech, jakY v tato hte ptedstavovala, dovede na sebe ptipadnou kvadrobou take phrozene navieci. Bratr 8efe'ik mne prekvapil, jak si dovedl pekne vySlapovati v jeho myslivecke uniforme, padnouci mu, jako by ji na nej ulil, rovne't br. Adolf Walla v lesnicke uniforme s pinovousem tail se obdivu publika v sini. Br. 8tepan Vaidik byl skoro k nepoznani, br. Bedan s jeho licousy tvotil hezkou figure a sestra 8uldova ukazala, 2e je zkueenou garderobierkou a jak ji na sobe vhodne upraviti. Br. Gustav Walla rovne2 dovedl sve ochotnicke zkugenosti dobte uplatniti, sestra 8efeikova uka-: zala, Ze v prostem kroji venkovskeho deveete dovede vnest take jistou eleganci, br. Otyrtnik ye venkovskem kroji je v2dy unikum a bratr Oldtich Vala vi rovne2 jak znalost sveho lakYrnickeho oboru ma poutiti, ph ptelakova.ni se na representanta Ulisneho komornika. Jak jsem jrt podotkl, souhra byla vYborna, jak mnozi cizi navgtevnici mimo domacich se vyslovili a pravim zde jeete jednou, Ze nekteti nasi u obou zdejSich tadu, dostanou nekdy takovou ptipadnou tlohu, ye ktere dovedou rozvinouti yeechny sve schopnosti sveho hereckeho talentu, Ze by podobne sceny staly za vyfilmovani, na dUkaz, co tu dovedeme, Ze by se tim mohli i vyekoleni herci pochiubiti.

Krome zdejSiho pana deskoslovenskeho konsula, MUDra. C. J. Holluba, navetiviveiho slavnost se svou dhoti a se svou neteti, pozdravili jsme se tam jeete s nasledujicimi. br . Leberem, jeho pani, jich dcerou a syny z Cleveland, Texas, ptislibiveich nam, 2e ph ptiznivem podasi zavitaji take na slavnost tadu Pokrok Housto nu, br. a sestra PeterovYch a Kelarek z Crosby, mantelt TeperovYch z Dickinson, rodiny NemYch a DlouhYch ze Sheldon s br. J. KonednYm, br. Valeikem z Guy, br. GajevskYm z Orchard, br. Jos. Beneeem a pani ze Shiner, br. Kabernou, rovne2 ze Shiner, br. Shipulou z Crosby, br. KlinkovskYm z Damon Mound, br. a sestrou TruksovYch z Alvin a br. a sestrou BrodeckYch z Alief. Byli tam tee jini cizi ndvetevnici, led nebylo mi mo2no je veechny zna,ti. Oslava tadu 8tefanik a jeho 181eteho vYroei se opravdu pekne vydatila. Byl jsem po2adan, abych vyslovil yeem clarctun phsPeveirn do kuchyne jmenem vYboru slavnosti srdeene diky a rovne2 ifeinkujicim a sestram v kuchyni a bratrim u baru a veem, kdoZ jakYmkoliv zpilsobem ptispeli ku zdaru slavnosti.

S. P. StudnienY. Kapesni hodinky, ktere jdeu bez nataltovini pet let, vynalezl mad'arskY in2enfir Antonin Lancos. Ve stalem chodu jsou udr2ovany z ylaStni ocelovou pru2inou, na jejim2 sestrojeni pracoval in2enYr nekolik rokt. Gramofon, pohanenY touto pruZinou, hraje bez ptestavky dye hodiny a dynamo beti na ni bez pferuAeni pus dne,

Strana a.

VISTNIX

SOKOLSKA HLiDKA Olympske Hry. Josef Jiki Kral.

5. Jizdni zavody vozove datuji se ode dvacate tketi olympiady. Uprostked jezclike byl nasep zeme, a u katdeho konce naspu stal sloup, kolem nehot vozy zatadely. DvoukolovY vtz (chariot) taten byl elykmi korimi a rychjizda kolem sloupu vytadovala nejen zrudnosti, ale i chladne krve, nebot' kone east() se Vozka mel jiste teMi praci netli dne§ni jockey. Mista vortv urdila se losem. Vozoye zavody staly mnoho penez, a jen bohadi mohli se jich odvatit, ale dychtive v nich zavodili i kralcve a diktatoki. Pozdeji bylo dovoleno zapkahati do vortv i muly nebo klisny a take dovoleny vozy tatene jen dvema korimi.

Jizdni zavody korimo (dostihy) zavedeny byly ve tficate tfeti olympiads.

Pcsledni na fade byly athleticke zavody pro hochy; v devadesate tketi olympiads pkidany zavody heroldtv a trubadt.

Odmenou vitezi byly zprvu jako za dob HomerovYch davany \Teci cenne, ale po geste olympiade vitez dostaval pouze venec z listi plane olivy. Ovkm mimo to dostalo se mu ruznYch vYhod a projevii pocty. Herold vyhlasil jeho jmeno, jeho rod i domov .Soudcove se stolu zhotovereho ze slonoviny a zdobeneho zlatem vzali olivovY venec a polotili mu jej na hlavu a do ruky mu dali vetev palmovou.

A kdy2 vit & . se ubiral do chramu Zevo ya, jeho pkatele a ctitele sypali mu na cestu kvetiny a yzacne dary a zpivali starou piseri viteznou. Jeho jmeno dostalo se do teckeho kalenctake. Doma zase na neho Cekaly pocty. Byl-li rodak z Athen, dostal podle Solonova zakona 500 drachen stfibra a svobodnou yftivu v Prytaneiu na dotivoti. Byl-li ze Sparty, obdrtel v bitve destne misto. Slavni basnici jako Pindar, Simonides a Euripides peli jeho chvalu, a znameniti sochati jako Feidias a Praxiteles bYvali zjednani statem, aby jeho sochu vytesali. Jsou znamy pkipady, ae nekterYm viteztm byly dokonce staveny i °Rake a podavany jim obeti.

Obdrteti v Olympii olivovY veiled Helleni povatovali za vrchol lidskeho gtestL ftimane v torn videli detinstvi. Jim ovtem milejk byly krvave zapasy gladiatort, a kdyt od Hellent ptevzali pro pestni zapasniky kestos, zatitili jej olovem a telezem tak, ae to byl spik zabijak netli rukavice. Cicero, kterY jako Aim= mel jen pohrdani pro teckou "lehkomyslnost", zaznamenal ukepaane, se pry Olympskemu vitezi dostava se vetk pocty neni v Mine viteznemu generalovi. Ovkm, feckY zapasnik osvedeil toliko telesnou zdatnost, kdetto sky general pobil hodne lidi. Cicero take zaznamenal peknou historku, ktera jemu se zda.la dtkazem fecke poktilosti. Diagoras, rodak z ostrova Rhodu, kterY sam byl sve doby v Olympii zvitezil, byl svedkem, kdy dva jeho synove tY2 den byli korunovani olivovYmi yenci. A tu jeden nad§eny Spartan zvolal na neho: "Umfi, Diagoro, nebot' mimo bot.stvi ut nema's po dem toutit!" Kdyt dobrodruiny statMk athenskY Alkibiades na svou obranu vyCital sve zasluhy o stat, na prvnim mists uvedl sve viterstvi v Olympii, kterYm sve vlasti ziskal slavu.

Olympske hry pketrvaly i pad fecke samostatnosti a po etyki stoleti odolavaly i naporu kkest'anstvi. Posledni olympiada, dvou stn devadesata tketi zadala roku 393 po Kristu, kdy vitezem byl Armen Varastad z kralovskeho rodu Arsakovol. Hry byly pate zapovezeny tint-

Ve stfedu, dne 2. *dervna 192I.

SkYni cisatem Theodosieni VelikYm, pravovernYm ktest'anem, ktery vytrvale potirai pohanske obydeje. Podle krest'anske viry lidske telo je nadoba htichu a ma WI trYzneno — ne kragleno. "Tel°, svet, d'abla ptemaham", chlubi se pravovernY ktest'an. Dnes, na Atesti, u2 i tento nesmyslnY nahled je ptekonan.

Dnes opet se uznava stard pravda,ze zdravY duch prebYvati maze jen ye zdravem tele.

Telocviena Jednota Sokol Taylor.

Ctena redakce Vestniku!

Nate Telocvidna Jednota Sokol Taylor pravidelne cviei a ptipravuje se v co nejvetgim Podtu na slet a zavody, ktere porada upa JiZni na den 13. dervna v Ennis, Texas, proto takovY velkY ruch v Sokolovne. Budou to zavody, a tak sestry a broth se din', by uka,zali vaemu obecenstvu na slete svoji Cinnost a praci sokolskou. Tet nag.e Jednota Sokolska pokada na clen 6. dervna velkou sokolskou zabavu v sini kadu Vykhrad na Bayersville. Proto vas, drazi pkatele a krajane, Ithecky bez rozdilu zvu, byste pfijeli na den 6. dervna na sokolskou zabavu a tak podpokili svYm pkijetim na g sokolskou Yee. Tato sokolska zabava je poildana za fidelem zajezdu na slet a zavody do Ennis, Texas, proto jste vAichni srdeene tadani, byste dobrou vec laskave podpokili. 0 jidlo a piti bude naletite postarano a prava deska, hudba yam bude hrati same pelme kousky do tance. Nezapomerite na den 6. dervna na sokolskou taneeni zabavu a zblizka i zdali pkijedle se s nami pobavit.

Se sokolskYm "Na zdar!" a na shledanou na 6. dervna v Bayersville!

K. F. Chalupa, zpravodaj Sokola.

Povinnosti Sokolske.

VIOENIM shromald'ujeme totit muastvo sve i dorost ke schfizim pravidelnYm, v nich vzajemne se poznavame, bratfime, veselime, povzbuzujem a vzdelavame. Neni spolku v narode celem, jent by — maje tdel sebe — toho dokazal, nemat' zajiste tadnY takoveho lakadla v telocviku. "Pohyb, tot' tivot!", tato pravda zakladni,nikde tak se neosvedeuje, jako tuto, a tak jsme se doekali, ae tomu telocviku pkisli koneene na chut' i ti, jima byl do to chvile komedianstvim (internacionala).

Tedy poznavame a bratkime se; v dobe, kdy tkateni spolednosti jde tamer at do atomfi, znamena to velmi mnoho. Oeti jsem ve smeru tom: "Bratrstvi Fuegnerovskemu podatilo se aspori mezi cvidicim Clenstvem utvotiti skuteCnou sokolskou spolednost, kvet vzacnY v tisnivYch a rozekvanYch pomerech nakch. Zajdi si na takovou sokolskou besedu cvidenct a pocit odjinud nezvyklY spoledenske bezpednosti a jistoty to ovane. Nikde tu neeiha podzirava zloba, nikde zaludne. potme gilost; upkimnost hledi nakm hochum z odi. Ti lids se znaji a maji k sobs dtveru. Nikdo se tu nevynak pkednostmi, at' domnelYmi, at' skutednYmi, nikdo tu neskrYva syYch *ad: prvni bylo by smekie, druhe marne. Tu jest ovzduk ptiznive bratrskemu taktu, jent dovede porudit, anit by pokokoval. Mnoho tu ziskaL a mnoho mitta dat.

Jsem hrd na svoje pkately delniky ze sokolskYch fad. Mne zachranil Sokol i porukne zdravi i zviklanou rovnovahu dukvni — a nejsem sam. Co vgak muse nalezti a uchovati si sokolstvim kaZdY, tot' u glechtila, dista radost ze silneho givota!"

Tato ptirozene veselost ptina gi, a mysl trudna, ktera die slov Salamouna vysukje trudnepfestupuje prahu telocvidny. JakY to zisk v dobe, kdy upkimna veselost bez alkoholu bude pomalu kokenim yzacnej§im nad v§ecky drogy Orientu!

A koneene povzbuzujeme i vzdelavame se.

Obeho jest potkeba katdemu, nenit' zajiste nikoho, jehot mysl by dasem neochabovala, jako zase nenajde se dloveka, jen2 by ji g nepottebbval se OW. Ochotne pkijimej poudeni, kdekoli se ti nabidne a u vedomosti prospe'gne, jich2 se ti pkiznivYm osudem dostalo, sdilej se ochotne s temi, flint' nebylo piano vzdelani vyAgiho.

Pamatuj, a ze statku duievniho mutes

rozda-

vati pinYma rukama a neubude ani gpetky; torn prave lisi se velmi prospetne bohatstvi ducha od prosteho mamonu.

Tato stranka Sokolstvi, kterou pravidelnY telocvik s sebou nese, neni o nic merle dtletita, net ona telesna. Vidyt' duch vladne telem; kde duch silnY, tam take telo posloucha, duch nestateenY nedrti telo na uzde, circa vznikaji ty tktiny vetrem se klatici, z jakYch sklada se lidstvo aspori z deviti desetin.

Chcete poznati vlastnim nazorem jednu east dinnosti dukvni., ktera pfimo plyne z teloeviku sokolskeho? Pak se jdote podivati na vkdni cvideni kterekoli dobke kizene jednoty flak.

ZUmysla jsem tekl "v§edni", nebot' vekejne cvideni jest svatkem, k nemua se jako ke svatku pkipravujeme, kdetto v tom cvideni pravidelnem, obdennim, nic neni z ylatte pkipravovano, nic nuceneho. Sledujte tu pozorne cvideni spoledna, i prostna, pozorujte cviky na nakadi a vgecky podrobnosti jedine hodiny cvidebni a poznate, ze telesne cviky ty, zdanlive pouze hmoty ureene, prostoupeny jsou diste dukvnimi prvky kazne, Lasky bratrske, rovnosti, volnosti a svornosti. Tot' kameny thelne budovy sokolske, k nim pkihledneme Kazeri jest tajemstvim (katdemu vidoucimu zjevnYm) vaeho Uspechu vtbec, sokolskeho pak zvlake. Kdybyste z dejin (ktere piece jsou, nebo maji bYt uditelkou aivota) pfiklad chteli, posloukm na raz dvema: UkaznenY tabor Zany a nesdisciplinovane toldactvo start deskYch na Bile Hoke; tkeba tu vYkladu dalkho?

Prospivaji zkizeni, v nicht kazeri udrZovana jest prostredky nejostfejkmi (vojsko), jak by neprospivaly ty organisace, jima kazeri dobrovolna vladne? Ovkm prospech tu jest potud jen, pokud kazeri to skutedne vladne; kde pouze na papiru stanov a kadt slovo se skvi, ale din Pohtben v nanosu svevole a samolibosti, tam jest nutnYm pokles misto postupu a podet rychle zjevi zname pravidlo bidy — od deset k pet.

Tolik mne vady team, ae dobrovolne poslouchame tech, kteki z nas vyAli, jet sami jsme si zvolili svobodnou, nic nedbajice, jestli dotydnY bohat, anebo pkislukiik nektere "vyMi kasty", ale pine uvativ§e, schopen-li zastavati misto sve, Cili nic. Jestli tomu tak a poji-li se ku schopnosti odborne Cestnost povahy, pile a chovani pkildadne sokolske i mravne bezthonne, pak jest radosti, podrobiti se vedeni bratra takoveho a jest povinnosti katdeho, kdo s jednotou dobte smysli, aby jej podporoval se ygech sil. Ba jest pkimo §ktdcem spolku, kdo z mallchernYch pkidin osobnich, z marnivosti a pod. bratru-takovemu klacky pod nohy meta.

Kdyby kazeri dokonala pronikla katdeho jednotlivce sokolskeho, kdet bychom jit dnes mohli bYti, kde celY narod, kdyby aspori katdY desaty rozumel yYzna,mu discipliny! Ale zatim — jedni v pravo, druzi v levo tihnou, nepatrna menkna vzhtru, ale pfevatna vetaina dolt ye blato hmoty die choutek osobnich sproste EstnYch. Tu pfichazime k to svornosti, za dob naaich tak znehodnocene. Doka stejneho osudu, jako vlastenectvi: posmiva se ji kde jak cynik a kde kterY — hlupec. Ale dlovek myslici, jent dovede rozeznavati soudrtnost stada, udrtovanou psem, od uvedomele svornosti prodchnutYch spoleenou my§lenkou krasnou, vzpomene si na stare a stale dobre: "Svornosti male lied rostou, nesvarem i nejvetAi se rozpadavaji" a dle toho jedna. Jemu svornost kotvou bezpednou, jit nesmeni za celkovou vlajku svevole nezodpovedne, a dobrY Sokol vaemi silami pracuje k tomu, aby v jednot y vladla, svornost plodna. Dtraz kladu na slovo posledni .proto, se ne vk, Cemu se kika svornost, jest dobre Hesla svornost nejednou bylo zneutito ye prospech veci ztracene, ktere, mela bYt udrtena i proti lepkmu poznani. V takovych pkipadech bYva, ji vymahano prostkedky vkmotnymi a zradcovani bYvaji ti, kdot pkihlitejice hloubeji, jsou mineni odchylneho. Svornost plodna nepottebuje nasili, ona ponechavajic volnost pfesveddeni, 'ta.da jednomyslnost pouze pokud zasady se tyre, die slov basnikovYch: Cesty mohou bYti rozlidne, jenom vtli mejme vgichni rovnou. — (Pokradovani.)

Ve sttedu, dne 2. dervna 1937.

Z VOJNY. OBRAZKY Z BOSNY A HERCEGOVINY. Napsal Bohumil Brodsky. cap OTOM tteba napnouti ve gkere sily, aby se nam nevymknuli. At uciti g, to se vice nehYbe, pustig jej. Svateme je, iista jejich zacpeme a pojedeme dale. Tva dcera zaslouti poke.rani, ale to odbudeme, at budeme v bezpeei.

Tedy souhlasig?"

"Ano. Ale pojd' jit radeji. Hoiim touhou osvobodit sve dite."

"Jen se neptekvapuj, nebot' jedine tve podhybeni dostadi, aby zahynula. Via, to by se nerozpa,kovali citice se ptekvapenymi zabiti Maru. Katde misto, dtive net na ne ruku poloohmatej, abys nezpfisobil gramot. A ted' s pomoci Boti ku ptedu."

Ponotili se oba do tmy. Pr gelo stale jegte, tieba to ne tak prudce. Bouie se ptehnala, ale dosud bylo slygeti rachot a videti blYskani.

Jako dva stinove drali se ku ptedu, lezouce po etyrech. Odev meli promodenY, ale toho malo dbali. Dostihli tak potoka a zvolna kladili nohy do studene vody. Potok gumel a zvonil zakrYvaje narazy spe gnYch yin jejich kroky.

Nahmatali protej gi bteh a polotili se nan. Asi dva kroky pied nimi letelo cosi temneho na zemi a vedle opirajice se o tela stroma stall dva mutove na Strati.

Rebec naznaeil Draguniei postavu v pravo a potom zvolna vstaval. Domnival se, to Dragunie da,va, nan pozor, aby najednou se na stray vrhli. Jit natahoval ruku po sve obeti, kdyt tato sebou pohnula a chvatne odskodila. Vedle neho ozval se slab sten a jit spattil, jak tmaye klubko padlo k zemi. Dragunie ye chvatu neeekal, at spoleene budou jednati a upozornil svYm vYpadem druheho, jen uskoeil.

Na ptemY gleni nebylo easu. Razem vytrhl revolver a sttelil. Druhy ze strate se zapotacel a klesl k zemi.

"Drt jej, net ptivedu kone," zvolal chatne a mocnymi skoky vracel se pro kone. Sotva se ozvalo se nekolik set krokil houknuti.

Ptepadene strati ptichazela pomoc.

Houkl take.

"Kdo to?" zavolal srbsky, rortinaje pouta Matina.

"Kamenne pole", volala strat heslo.

"Rychle spechejte na pravo. Kdosi se k nam blikl a strelii jsem po nem. Zda se mi, to to byl vojak. Prchal smerem k yam, ale vice do itlabi podle potoka. My nadejdeme k lesu a neunikne."

Ale mezi tim ut Mara stala.

"Rychle na kone," poroueel ji a potom se sklonil k potYkajicim se. Drteli se oba za hrdla, supeli a zuby sktipeli. Obratil revolver a sevtev jej pevne rukou, zasadil povstalci prudkou ranu do dela. Zastenal, ale Dragunide nepougtel. Rozehnal se je gte jednou a ted' jeho ruce bezvladne klesly. A ut chytil Draguniee, jen ve slepe zlosti rdousil svou °bet', za ruku.

"Prye odtud," poroudel. "Za chvili tu budou zase."

Ptipojili se bleskurychle ke koni. Rebec znaje cestu drtel kone za uzdu a ted' klusali s yetrem o za.vod ku ptedu. Miceli, upirajice chvilemi zrak do tmy. Ale vgude bylo ticho, kde bylo jim ptilig do kopce jiti, gli krokem, ale na planine nebo s kopce klusali. Narazi je gte na stra?

Koneene videli mihati se nejake. svetla a radost jimi zalomcovala. Ano, to bude Piva. Zvolna a opatrne krateli nyni a teprve na blizku mesta volne si oddechli. Byli zachraneni. Dragunie podal Rebcovi dekoiiati.

"Nemat slov," pteru gil jej kratce. "I nyni musime bYti opatrni. Musi g se vratit domu, aby toho nikdo nepozoroval, ponevadt take ye meste jsou tajni na gi neptatele. Rano v rozhodne chvili, at zaslechne g pokiik, to hoN, mutes vyjiti. Ale drive ne, pamatuj si. A ty, Maro, music take zustat skryta, site ve gkere nage namahani je marne. Doufam, ze budet tentOkra-

VitSTNiK to opatrnej gi a nevydag 'tivot otctv v nebezpedenstvi."

"Odpust'," gospodine, ale bala jsem se o otce," poeala se rozpadite omlouvat.

"Vim, to jsi to ze zlomyslnosti neudelala, ale kdybys byla nahodou nebrala se timte smerem jako ja, byla bys ztracena. Tys mi nedavetovala a myslila jsi si, to vykonag vice, net Jo..

Jsi nyni poudena, to se term nema, michat do temesla mutova. A proto poslechni, co jsem Nyni vgak at' je ticho, aby nas nikdo neslygel."

Pied mestem zavolala na ne vojenske, strat.

Rebec povedel heslo a to je pustila. Dragunie stisknuv mu ruku zmizel s Marou v zahradach, kudy mohl nepozorovan vejiti do sveho domu.

Porudik veda kone zamiiil k bytu plukovnikovu.

Tento spal, jakrnile v gak mu bylo sdeleno, ze se u neho porudik Rebec hlasi, porudil, aby vegel.

"Jak se vracite?" volal nan hned mezi d yere.

"Dobte, pane plukovniku. Dragunid i jeho dcera jsou doma."

"Jeho dcera byla piece doma. Ci snad jste ji vzal s sebou?"

"Nikoliv Az na zpatedni ceste se k nam ptipojila. Dovolte vgak, abych varn sdelil jinou zavatnej gi zpravu."

A podal vykladati, jakY umysl povstalci maji. Plukovnik mezi jeho tedi chvatne se oblekl.

"Podivejme se, kterak chytte nas chteli dostat do pasti," zlobil se. "Ale ti se podivi. Prosim, zavolejte meho pobodnika a natidle mu, aby opatrne poslal sem hned v gecky velitele setnin a batterie. Musime radeji v noci se uradit, aby rano bylo vge piipraveno. Zatim mi povezte, jak se yam na ceste vedlo."

ProstYmi slovy vypravoval porudik sve • zatajuje sve zasluhy a lice, jen co bylo nutne k spojitosti.

"U eerta, to jest jako pohadka," divil se plukovnik uptimne." "Vy to v ge povidate, jakoby to byla prochazka ulici , mesta. Blahopieji varn, pane porudiku, to jste se vratil zdrav a sobe biahopieji, to mam mezi dustojniky sobe podtizenYmi. mute tak udatneho. Zustatite tu, abyste byl ptitomen porade. Ale napted si nechte ptinest jiny odev a pkevleknete se. Vklyt' jste skrz na skrz mokrY." "Dojdu si domil a vratim se hned," prosil porudik a plukovnik jej milostive propustil.

Kdyt se vratil, byl jit byt plukovniktiv pinY ditstojniku. Okna zasttena a nastala kva porada. Rebec musil znovu vge vypravovati a dustojnici nedfrvetive vrteli hiavami. Nechteli yetit, to by Rebec, kteremu nikdy nevenovali pozornosti, mohl cosi takoveho provesti.

"Zitra uvidime a uslygime tive svedky," pie• jejich nedfivetive vYktiky plukovnik.

"Nyni, panove, k dilu. Oeka nas horkY den, ale ja doufam, to bude pro nas eestnY. Mame side natizeno vyhYbat se sratkam, naskytuje-li se vgak ptiletitost tak pkihodna, kde jest vyloudena moanost, to bychom mohli piijit v nebezpeeenstvi, pak ut na sebe betu zodpovednost, zahrajeme-li s temi pany trochu z ostra."

Nastala porada, trvajici dole net hodinu.

Pied svitanim odchazeli dustojnici zase nenapadne domii, nesouce rozkazy, ktere rano men vypiniti.

Piva mela tti ulieky, vroubene men gimi domky, kolem nicht rozkladaly se zahrady. Byl to spice mestys, ale flpravnY, na strani leaici. Kol kolem bylo videti hole strane kamenim posete, jakoby ohromne stado ovci tu bylo rozsttiknuto. K jitni strane dospivala nejvy ggiho vrchole a spadala na druhou stranu v ualabi. Odtud mel neptitel hlavnim proudem Sotva svitalo, stahnuty strate, ktere byly poginuty za mesto, nazpet a do zahrad a krajnich domku rozlotilo se vojsko. Dela horske batterie ptivezena k ustim ulic, ale prozatim ukryta v zahradach.

Vge dal° se tig e, nenapadne a net se kdo nabylo mesteeko obsazeno, to nemohl nikdo • uniknouti. Nekteti z dustojniku byli pti vojsku, jini prochazeli se ulidkami, vesele a nenucene hovotice a se bavice. Obyvatele divili se, co se deje. Nekolik ten pokou gelo se za rilznYmi zazninkarni vyjiti z 116sta, byly v .Aak zdrZeny

Marna 9. a strati dovedeny do pkipraveneho domku, kdet byly drtany. Zcela sprivne soudil plukovnik, to chteji donesti povstalcum. zpravy.

0 sedme hodine blitili se k mestu prvni dva mutove. Byl to Mechmed s Burovem.ali zcela bezpedne. Mrzelo je site, to v noci Dragunie prchl, ale proto se sveho umyslu neztekli. I kclyt do Pivy uprchl, nic neslytel. A budou-li oni zateeni, soudruhove jejich je vysvobodi.

Domnivali se Oak, te Dragunie je nekde skryt v lese, ponevadt povatovali za nemoZne, aby za noci tak tmave uprchnouti mohl at do mesta.

Nagli ovgem rano stra y zabitou, jednoho kulkou a druheho jakSrmsi tupS7m nastrojem, ale domnivali se, to to byla vojenska, hlidka, poneye& druha stral sdelovala jim, jak v nod byli upozorriovani na neznameho mute, bezpochyby vojaka. Ten asi po zvolani strate se vratil a druheho, toho, jen volal, ubil.

Patrice zkoumave na mestedko i domky, wall do ulice. Nekolik dustojniku je potkalo. Ale sotva si jich vsimli, jak byli v hovor zabrani.

"Dobte je," poteptal Mechmed Burovu a zase zcela klidne bral se k meaite. Burov se od neho odtrhl a Mechmed ve gel do sveho bytu.

Sotva vaak zaviel za sebou dvete do sine, zarazil se a sahal °pet po klice. V jizbe bylo deset vojakt a proti nemu stab porudik Rebec s natahnutSrm revolverem.

"Ani krok, site sttelim," zahtmel.

Mechmedovi. klesly ruce a zamradene podival se na dustojnika.

"Co tu delay v mem bytu?" ptal se zlostne.

"Rad bych s tebou pohovotil," tekl porudik rozmarne, nespoutteje s nej odi. "Pojd' jen dale. Hoti, postavte se ke dvetim a k oknu."

Mtikem obsadili vojaci naznadene vS7chody.

"Ted' jen prohledejte. Je side slutebnikem MohamedovS7m, ale ten take krvi lidskou netettil. Mechmede, ruce vzharu. Nemysli si, to me oklamet. Vim, ae ma y zbran ukrytou, ale &lye net ji vyndag ptedstihne to kulka."

Nasadil revolver na jeho eelo a vojaci vyndavali v aatu ukryte zbrane. Blesky vzteku a zutiye vagne leskly se v zraku dervi gove, ale take tvat porudikova byla takove., to Mechmed uznal za dobre nebranit se.

"Budu si steaovat u tveho cara, ae jsi mne tYral," vybuchl, kdyZ byl prohledan.

"Bude mi to zvlattnim potetenim s tebou se setkat na soudne stolici. Ale myslim, to bych na to musil dekat at k soudnemu dni, ponevacit ty dnes odeberet se k svemu proroku do sedmeho nebe."

Mechmed se pohrdlive usmal.

"Nikdo nema, prava na muj tivot sahati, ponevadt jsem nic zleho neudelal," iekl vitezne.

"Jen drobatko jsi si zajunadil, vid'?" &mil se Rebec, jent nemohl si daft ujiti ptiletitosti, aby se nepopisl na jeho ptekvapeni. "Chytrt jsi, ale mel jsi piece bSrti chyttejti. Prod jsi si neudelal s Burovem oheri uprostted snich druIl a nevzal Dragunide s sebou? Stitil jsi se svYch? Pravda, tys vrchnim velitelem. Ale yelitelove obydejne jsou uprostted vojska."

"Nevim, co povidat. Snad jsi opily. Ja Dragunide nevidel."

"Ano, nevidel jsi ho, kdyt jsi se v noci na strom podival. Mrzute to bylo, vid'?"

Mechmed sebou trhl. Srtel nenavisti, ale dosud se opanoval.

"Nechci s tebou mluviti, protote jsi opilt," kekl pohrdave.

"Ano, jsem opily radosti, to jsem takoveho ptadica dostal. A cot at jeate ti ostatni ptijdou a pohromade se setkate. Co pak na trh ponesou?"

Mechmed !nide( Tye."' jeho se zachmutovala a stin leknuti ptelet1 jeho lice.

"Ty nechcet mluvit? Hm, jaka to statednost.

Ale podivej se piece na me laskaveji, vtclyt' ja jsem u pane plukovnika pro tebe vyprosil, abys nebyl clan do hoticich domku, ktere mail tvS7m bjiti znamenim, aby uderili Utokem. Poholipat se hezky, jako se mel Dragunovie houpat. Vidig, tak jsi to sv3im doporueoval, to se to ted' tobe samemu dostane. Jake*, to hanba pro syna Mohademova houpat se na borovici."

Vojaci se deli do smichu a Mechmed zutive sebou trhl.

"Mid, d'able!" rozktikl se vztekie. "ftekl jsem ti, ae jsern pragunide nevidel."

(Pal'aovarli.)

atrium 10,

Floresvillske upominky.

-YRAZILI jsme s manZelkou z West v sov botu o jedne odpoledne a z Temple pokraeovali smerem pies Taylor do Austinu a dale pies San Marcos a New Braunfels do San Antonio. Urody veude eiste obdelany, v dobrem stavu, ad potteba vlahy elm dale k jihu je t'adoucnejei. Do San Antonio dojeli jsme ut po tine a zabloudili, majice za cil prve etapy na geho vS7jezdu zastavku u dobrSrch pfatel manZ'eln Alb. Mikuloch. Pii posledni naveteve San Antonia pfljel• jsme s br. R. Gervenkou po ceste ze Seguin, u htbitovil. na Commerce ulici uhnuli do leva a Meerscheidt ulice je nedaleko. Tentokrate cestou z New Braunfels vjeli jsme do rozsahleho mesta po jine ulici a zmSdena, vy2adala si nekolikere dotazovani a 15 mil zbyteene jizdy. Naeli jsme obchod br. Mikuly po °sine veder. On i jeho vydatna, pomocnice byli. "byzi", byla sobota, zakaznici zesobili se nezbytnostmi vezdejeiho 'tivota a obsah registru se tudit stale zvygoval. Pies nevhodnou dobu ochotni Mikulovi v8novali se nam stfidave, bud' bratr Mikula di pani Mikulova, obsluhovali kupujici a jeden z nich posedel s nami. Na telefonicke oznameni nakho piljezdu dostavil se na bese-: du dr. Jos. KopeckY s dhoti a br. Stfii. Doktor co vaenivil zpevak a hudebnik ptivel sebou Ceske rekordy a nedelni eislo 'San Antonio Light', v nerat povestnSt zapkisahlV a podplacenST anglickSi "Hearst" Rothermere Apini eskoslovensko v delgim elanku, uvadeje v nem lti a fidaje podvodne jako nesmyslne. Na pfiklad: 6eskoslovensko je stat umele stvotenST, nemajici prava ni motnosti existence. (Cot bYvale slavne trojdilne kralovstvi oechy-Morava-Slersko, panovnicke rody Pfemyslovcil, Lucemburktl, z nich2 Karel stal se i cisa'rem kimsko-n'emeckm, zalotil v Praze universitu, zbudoval sla y ? most Karluv, zridil v Praze arcibiskupstvi,-riS zaeal stavbu chramu sv. Vita, zalotil Nove mesto pratske, vystavel nadhernS7 hrad Karl& TS7n. Vicomt Rotherraere pracuje v sourueenstvi s mad'arskou elechtou, ktera mirovou smlouvou zbavena byla neopravnenSrch vSrsad, s Mint' se pochopitelne nemohla a dosud nemflie smireti. Nastupni staty zavedly pozemkovou reformu, obrovska panstvi byla od Slechty vykoupena, a rozprodena na dlouholete splatky bezzemkum. Zpupni Mad'aki osnuji pikle, aetne elechticke rody zptiznily se jeete za Rakouska Sc glechtou anglickou a mocni tohoto sveta, jak znamo, eachruji potajmu i vefejne — vizme Rothemere-ovu podkopnickou einnost — by dosahli revise (nove tpravy) mirove smlouvy eili, doufaji, to ztracene east bYvaleho Uherska (Slovensko, Bukovina, Banat a Chorvatsko) jim budou vraceny. To se ov gem nikdy nestane. Nastupnicke staty a zvla gte Mala dohoda k revisi nikdy nepfistoupi. Byla by z toho nova valka.)

V nedeii po desate vydali jsme se na cestu k hlavnimu cili, zajezdu do Floresville. Meet mil projeli jsme volnej gim tempem, pozorujice krajinu, jegte lepgi trody a tet vetgi pottebu date.

Korna meta, zaklade. klasy, ma dosud barvu syte zelenou net — nedostavi-li se vlaha v nekolika dnech anebo pfivanou horke vetry — bude po trod& Pastevniky podobne nasvedeuji nedostatku vlahy, velke kusy zemskSTch ofi g -ktproeisfzmlancpovydtevlaze. Zastavime u prvni gasolinove stanice elsteho a vzhledneho Floresville, tateme se po Sokolovne. "Uhnete tam a zaboete tfi etverce na pravo a pojedete spravne, maji tam dnes celodenni piknik", informuje nas ochotnY zfizenec a take dle navodu jsme stanek fadu Rozkvet Zapadu i Sokola nalezli. Pfedseda soudce Chernosk nas "bitoval", byl ut zde i s panem Chovancem z Fayetteville, pfedsedou Klubu echie, jehot svezl, prodlevaje v sobotu ne v Hl. tfadovne, a kterS7 lleinkoval ye sboru studenti statni university, o eemt pozdeji. Bratri v7boru pilne dodelavali posledni plipravy k uhosteni velke nav gtevy, auta podala pinit rozinernST park, poealo seznamovani se s dosud Osobne neznarmimi eleny, vitani se znamYmi ut — Cas takfka letel!

Potad slavnosti vylideli jsme minule. Byl peelive ptipraven a do puntiku pfesne absolvovan.

Nitursts Bratr Bolf mel co obtadnik tenon, unavujici ktere se zhostil vStorne. Obecenstvo vdeene a v naproste pozornosti bralo at do konce dlouheho programu pinou teast, cot teeba vyzvednouti a elenstvu kadu Rozkvet Zapadu gratulovat. Kazeri vtdy a v gude je podminkou zdaru podnikt jak spolkoveho tivota.

Osadnici jsou tu vesmes rodaci z Vala gska Ci jejich potorrici. Lid srdeenY, razovitY, pohostinnY — pracovitY, getrnY a roduvernY. Valagske nafeei ma nejmene kazt, je slovesne eiste slovanske bez ptimegkt, nazvisek a zkomolenin z nemeiny. Kratke chvilky rozhovoru stably, zatoulati se vzpominkami na sala ge, paseky, HostS7n, Frengtat, ba at k hranicim Slerska. V gichni tak stra gne radi vzpominaji starou vlast, milujice novou, zustivaji verni bYvale kde maji eetne pfibuzenstvo.

Pofadatel byl nekolika bratry tazan ohledne mista pro jejich pozdej gi uvefejriovani vzpominek ze stare vlasti, pameti s yYch zaeatkil v Texasu. Nynej gi zvetgenSr organ po neeem podobnem zrovna se pidi, t. j. poiadatel milerad telne psan' rukopis upravi a gramaticky opravi. Jen pigte, staff kozaci, vase vzpominky budou vitanou Cetbou druhYm a dobrSrm ponaudenim mladgim.

Spolubratr dr. Mieek kona se svSrmi studenty-pevci zaslutnou praci buditelskou. Smigen* sbor peje nage lidove pisne s pravSrm pochopenim a vroucne. Jak pak ne, vtdyt' jsou to zpevy jejich rodiet, dedt, pfedkt. Tfeba vyzvednouti, to studenti budou na gi pfigti vedouci, budou na dtletitYch mistech, kde domohou se vlivu mezi jinonarodovci a kde budou miti vliv i na nag lid. Totit uvedomi-li si dtletitY tkol, jet jim rodove uvedomeni pfikazuje. Pamatujme dobfe, dokud desk' elovek eesky etc, zpiva, hraje divadla — je nag ! Nemilte si proste pomoci. Rodna niluva nas sblituje, probouzi soudrutnost k jistemu celku. Vette, to je to jen hloupe povidani, to jsme v Americe ate se musime pine ptikloniti k americkemu zpAsobu tivota. Takovi "proroci" nejsou jedno ani druhe.

Nemaji pochopeni pro snahy to neb one strany. Potaci se po vetru a plavou tam, kde je nejsilnej g1 proud. Jak krasne se ty dva pojmy "6echoameriean" srovnavaji. Zde vtbec nevi tadneho sporu. Naopak, jeden druheho pfimo doplriuji. Gesky Moil& v Americe se smitil s nevyhnutelnYm. Zde tije, ma trvalS7 domov a rodinu a sve pfijate vlasti diva cele sve — Ja. Tvrdim, to deskY °bean je lep gim Amerieanem, vzornej gim obeanem a pfikladnej gim druhem ve svem okoli, net jeho 100 procentni soused.

Mezi eetnYmi pfespolnimi nav gtevniky sanantonskV'eh bylo nejvice. Pamatuji se na rodiny: A. Mikulovi, F. MalYch, Kallusovi, L. Dresslerovi, Buekovi, Brightovi (dr. Jos. Kopeck' s choti byl tuveden posledne); z Houstonu memo pfedsedy soudce ChernoskYho dojel mistopfedseda br. Stepan Valeik s rodinou a otcem, z Jourdanaton br. Ventreek a rodina Jutiekova (bYvali ennisaci), ze Skidmore br. Sumbera, z Poth cela fada a mist dal gich, cot pre brzkern odjezdu nemohi jsem zjistiti.

SpolkovY stanek ma postaeitelnou velikost.

Vzdugna dvorana, jevi gte v boku, dobra akustika. Byla zaplacena pfed fadou let a za zminku stoji, to pri zaloteni fadu Rozkvet Zapadu, nova Ratolest S.P.J.S.T. ut mela spolkovou sin postavenu. Ma tu sve hnizdo i Sokol. Gila kdysi Jednota pfitomne nasledkem odjezdu nekolika borct ponekud ochabla. Dodasne. Za tadnOu cenu nesmite bratti pfipustit k zaniku vageho hnizda!! Dosavadni tetkosti budou pfekonany, Vy musite, verni Tyr govi, — "Ku piedu — zpatky ni krok!"

Kuchyne byla pochopitelne znamenita. Ceske kuchafinky maji zasloutenou povest, bajeCnou tpravou fgelikYch dobrot a lahtdek.

Rovnet bratti u nalevny Cinili se hbite, ne a meli zasoby rtznYch znaeek Gambrinova moku, sodovek, zmrzliny a kufiva. Veeerrii dova veselice byla asi korunou zdafileho tspechu.

My spechali doma. Pan Chovanec a dr. Mieek jell s nami. PrvY mel jakes fizeni v Austinu, dr. Mieek pfed nedeli postonaval a chtel bYti doma co nejdfive. Studenti m611 najmutY bus a chteli — cot ptirozeno — utit tance, zabavy.

Ve sttedu, dne 2. tervni 1931.

POKORENI SVETA. Josef Vrba.

Tak se zda,ze mnohSrm opet piin g otrnulo a zbujel jejich nadmernY egocentrismus. ZhYekal je mir. — A co ja . Ka glu na vgechno .

Co je mi po tom, at' se stara stat . . . Je to hanba za 20 let republiky ... atd., atd.

A takhle tvani ponejvice ti, kterYm republika nastrkala, to se jim nikdy ani nezdalo. TakovY povY genec, ma-li tfeba pfispet na leteckou sbirku, na. leteckou obranu nas vgech, koupi letadelka, vYrobku hladovejicich eeskych sklaft, v cene jedne koruny, je najednou hrozne zasadni a odmita mravne rozhoteen fttok na svou kasu. S temito pkipady se setkate *v tivote katdodennim nekolikrat. tloveku je trudno. Uvedomuje si, to vlastne ti skuteeni chudaci jsou at prelie pokorni a trpelivi, jsouce odstreeni z provozu a vydani na milost a nemilost. Motna, to by mnohemu kug-. nilovi zmekla vista. Stejne by vystfizlive'l z hnedeho a fagistickeho opojeni, at by pocitil na sv'ch zadech retim, nad nimt lkali obdivriSrm ttasem. Tak by to mei° bYti u nas! — ve sve kratkolebosti. Poekejte jen! — vyhrotovali, vefice, to nabubfele porovitY govinismus prorazi i u nas.

A mohl bych jmenovat, jak takovY bezpatetnY jedinec pfilez1 s prosikem k tern, jimt prorokoval bidnY konec.

Jsi u to stare bolesti, 'te svet by nebyl tak gpatnt, kdyby mezi lidmi nekvetlo tolik piratstvi, zloby, gkodolibosti a thofovitYch prospechaft.

Tak vidig, Pepiku Matou gku, jak jsem meal, net jsem pti gel vlastne na tebe! Vtiskl jsi se ke mne na sedatko v chodbiece vlaku, pine lidi, o dnech dugiekovYch. Vlak vypadal jako pohtebni oveneenY vilz. I ty jsi vezl d ye proste kytice na hrob.

Vidim tve velke modre ode, zvlhle smutkem, hlavu optenou o stenu vozu a pohled, ybodnutY do filmu krajiny.

Pepiku z Bolevce (fikal jsi, to chodig do megt'anky), odpust', to jsem musil z tebe tahat katde slovo. Ale tvoje jedno slovo — jedna kapitola tetkeho, socialniho romanu. Motna, nebylo ti dvakrat mile, to to vytrhuji ze vzpominek na tatika. — Tvilj otec? — Byl sklatem . . . Zklatila ho tuberkulosa pied dvema lety. Je pochovan na starikovskem htbitoye. A matka dela v nS7fanske patronce, majic na starosti etyki krky.

Kdyt jsem se to ptal, kde jsi byl nejdale vlakern, fekl jsi: V t atci, na chmelu s matkou Pepiku! Dal nebylo tfeba se ptat! Jel jsi za tatikem sam; aby to tolik nestalo. Vzpominal jsem na tebe na koloveaskem htbitilvku i na osamelSrch cestach tarn k Belei.

Jak bys byl et'asten, kdyby se ti vedlo jako mnohemu z tech pfemoudtelYch desertert vgeho lidskeho citu, kterSrm republika neude, la nic po chuti.

Americka a historicki.

Kdy't byl Jifi Washington jegte poslancem, projednavala se v kongresu otazka ozbrojene mod. KterYsi poslanec navrhl, aby sta y armady nesmel pfevy govati silu 300 tisic mutt.

Washington povstal a prohlasil: "Souhlasim s navrhem, ale pod jednou podminkou: to totit soueasne uzakoneno, aby nepfitel, kterY zemi napadne, nemel silnej gi armadu, net sto tisic mutt."

Kongres pak povolil potfebne obnosy pro velkou a dobfe vyzbrojenou armadu.

KRASNt DAR. Z Austinu, Texas, se scleluje, to Dr. Henry R. Maresh z Houstonu, pfedseda Spolku eeskoslovenskSrch ot- -studentt texaskSich, daroval departmentu slovanskYch ja-ykt Texaske statni university v Austinu deset vazan-j7ch vS7tiskt. knihy "The Czech Pioneers of the Southwest".

— Studenti Ceske fedi a literatury na universite i Dr. Midek, jejich profesor, maji z krasneho daru velikou radost a srdeene Dr. Henry R. Mareshovt za nej dekuji. Ket tento 'SlechetnY Car je piikiadem k nasledovani!

Ve sttedu, dne 2. dervna 1937.

ODDIL DOPISOVATELSKi San Antonio, Texas.

Vatend redakce a rodiny S. P. J. S. T.!

Ozvena' mou vYzvu rodakit Valaaska se dostavila v dopisech a pfahle.altach, ktere nine jsou nad miru vitane a hfeji — vice nein !to texaske sluneeko. Tak br. Mikulec z Wallis, s nejistotou se hlasi, zdat to jsem ja ten "kteStnY", kterY pode jmenem "Lorene" rozloudil "Tisnavami" po cisatskYch hodech 1913. Dik, bratte, bude mne tekt brzke se shledani. Vieth dalaim, kterYm jsem vyhovel s objednavkou tak rozaiteneho a lediveho Dr. Kouckeho bYlinneho daje, chci dle mOinosti osobne odPovedeti, teae se dalai krajanske ptizni.

Ta slovanska tvrcia hlava, v bedrach srdce zlate, vy vzpominky ze Floresville ve mne vyvolatei Sttibrovla,sa statenka s radosti se hlasi, zdat jsem ja tim pisatelem, tech valaaskYch krasi!

Abych °pet ptispel k tomu, prodloutil ji leta, napiti vic o Valaasku, kde mysl nam zaleta!

Ad mnohYm to slovo "Valach" jest k nepochopeni, chci yam o torn chrabrem lidu dati vysvetleni.

Jsou to lid& ne zvifata, ani tech potomci, prosim, nepochybujte tet v (Me — nespejte ku konci.

V chalupach, tam v adoliekach — rodi se dost deti, mnoai se dim dal, tim vice, ti nak Valak.

Ptedeale podal jsem dejepisnY nastin kra, sy a pavodu Valaaska, ad vloudilo se tam sp.= zeeovo nedopatteni a uvalilo census na 2 nej.7 vetti Oboe o 4500 obyvatel merle. Doutim, tito vaichni teal se nejiepaimu zdravi. Ted' podivejrne se do minulosti a zamestna.ni techto obdanii R. C. S. ttekl jsem, to pavodu jsou pastfti a na sve oveaky, dobre sve tivitele, nerad Valach zapomina. Starostlive o ne peouje, popasa je po abodich a travnatYch svazich Bezkyd a jim take, kdy za vederniho Gera do salaae se vraceji, zpiva zadumdivou svou pisefi: Aj Podlate, Podt'ate, podt'atske potOOky, Aj Pod'tate, Podt'ate, podt'atske pottely, tam nejeden Moraveik, Urea papudky.

Pak: A), kdy jsem k yam chodival, chodivali vaeci; vtak kdy jsem ja zanechal, zenechali vaeci!

Nateei Valatska je nejzachovalejti, nejpfesnejti a nejpeknejai ze vaech deskomaravsych; tak plynne a tak lahodne, jako z fist Valaasky karlovske, neni nikde tea naae desks (pojimaje v to adoli visici ze htbetu Javornika a astici do Tepny karlovske t. j. Tisnavy, Sta ynice, Pleskovec k zapadu, pak vYchodne, Podt'ate, Leskove, jazerne, Milofiova, astici tokem Beevy k hranicim N. Hrozenkova (Vsacka).

Mluveno jsouc, nate& valaaske zcela jinak se nese, net podobne slovacke. Slovak mluvi pomalu, jaksi vahave, Valach hbite, jadrn'e a plynne, na Karlovsku, Roinovsku a Frenttatsku s ptizvukem ponekud polskYrn (na piedposledni slabice). V rortrpdeni se i slabiky easteji vynechavaji a mluvi se kvapne, nepromyalene, cot neni vrozenYm ale zavledenYm zlozvykem.

Nedostatek arodne pudy nuti Valachy hle(WI si tei drobneho pramyslu a obchodu a vy-

VISTNIK

hledavati vYclelku delniekou praci v Arodnejken krajich. Valach je vzrustu stepileho, Vela slotiteho, vzezteni inteligentniho. Tvat ma podlouhlou, nos ptimy a dlouhY, odi bystre. Chuze je hbite (budit texasske klime talovailo, ktera tyto dobre vla.stnosti kroku drobnehO, pti praci, (kdyt se mu do ni chce) velmi obratnY. Rodinny kvot je patriarchalni, deladka podita se za ady rodiny. Slutebna devdata fikaji gazdovi (hospodati) tatulko, gazdone, mamulko; staremu eloveku i cizimu tikaji tatidku (nebo tet strYtku).

Lid rad zpiva a 0.'16. celou dui oddava se zabave. Nejvice se ovaem tandi o svatbe a hodech, ku kterYm se zve veakere ptibuzenstvo, eirnt vznikaji neobydejne dlouhe pravody. Z kostela se jde ptimo do hospody (at na vyjimky inteligence. ptiklaciem v pted. kteti si obderstveni berou domu). na vino, (zvlake v zime na vatene se skald), ale kondiva to boroviekou, slivovici, rumem, tet reinou a titmem (t. j. lih zfecien silne vodou), jen mnohY tirnto ptemoten, podleha tomuto zlu, ktere ustupuje dnes at'ave malinove, boravkove, jahodove atd. kterYcht plodin se tam v hojnem rodi a poskytuje rodinam hojneho letniho vYdelku.

Kroj, kterY Valak at do let 70tYch nosili, byl ahlednY: kokle se airokYmi rukavy, soukenny brunclek (vesta) dervene barvy, fake nohavice z bile, modre nebo hnede houne, na lYtitich na hakliky zapjate, tupica (kabat) v bocich od pasu dolt na zpasob polskYch odstavajici, ze sukna zeleneho, modreho neb hnedeho, na vaedni den hounena halena tehot sttihu. Kiobouk vysokY s neairokou stfechou.

Obuvi byvaly za stara krpce, pozdeji pauee z bile houne (at do dnes zimni obuvi i zde mezi Tex a Amer. vetvi hojne nosene), tet hnecia a demi houne, vysoke po kotniky at kolena, aby snih se nezasypitval, pak nizke, podetve dvcjite, proaivane lnenou niti asi 1/8 coule silnou (dratvou) velmi trvanliva to obuv. Br. Vaaut v Schulenbur.g, Tex., drti tuto na sklade Geny nosi koaile a kordulky (tivutky) hanackYm podobne. Kasanka (sukne) je eerna a skvele vyhlazena, z tenkeho, huste fasnateho platrth nee° mak) lYtka zastirajici, pasanka (zasterc ph svatednim kroji obydejne hedvabna, derveni, pivonkove barvy, puneochy &me, asi na dva lokte dlouhe (aby chranily pted povettim) huste se shrnovaly, dinic nohy ten tluste a statne. Dnes tyto narodni krasy, ad se hledi jich zachovati, ustupuji modernimu pokroku a razne lacine koketujici mode.

Od nejstartich dab bYvalo Valaasko a sousedni Slovacko vyclano v aanc mad'arskym najezdam. Proto . knife Btetislav (1037-1055) laza' staveti hrady na hranicich proti Ubrim. Nejvetti vpady ye stark dobe ucialy se za krale. Pfemysla Otakara II. (1253-1278), Jana Lucenburskeho (1310-1346) a Jitiho z Podebrad (1458-1471. Kdyt dosedl na desk' tran Ferdinand I. (1526) vzplanul boj mezi nim a vevodou sedmihradskYm Janem ZapolskYm, jehot ptivrienei dinili zhoubne vpady na Moravu, spojivte se s Turky, kteti se usadili v jiinich Uhrich (1537).

Po neat'astne bitve na Bile Hoke u Prahy, v nit dne 8. listopadu 1620 bylo porateno vojsko protestantskych pant deskych a mora y -skych,iatevojzlsmnaOek lidu. Kdyt podali jezovite na Vsetine, jent tehdy pattil Aibrechtu z ValdatYna, zavadeti katolictvi, zboutili se Valaai a plenili statky biskupske a katolickYch pain". Zmocnili se Ptibora, Mistku a Frydku (1621) a podporovali vedy ph oblehani Olomouce a dobyli Kromehie r. 1643. Za to byli v roce nasledujicim hrozne trestani cisatskYm vojskem.

Kati sotva stadili mueiti, stinati a veaeti. Nejkruteji byli potrestani Vsacane, jicht bylo asi dye ste utraceno.

V roce 1663 pfitahlo 25 tisic Turku a Tatart mora yskYm hranicim a byli po nekolikrate odrateni Valachy, kteti jim po dlouhY das v postupu pfekateli. (Jette dnes jmeno 8ance a znamky pod Javorniky jsou dobre oznadeny). Dostavte Turd posilu, portbali strafe hranic a zplenili Valatsko, naeet pies

Strana 11.

700 osob (mail a ten) zavlekli do otroctvi. V race 1676 vzboutili se Mad'ati a hrozili vpadem na Moravu. Valacham tehdy bylo uloteno, aby mohutn'mi ohni na vyznaenYch navraich davali vystratna, znameni, vpadnou-li neptatele do zeme. Do dnes zvyky se zachovaly i na Gyguli. ✓ druhe polovine 16. stoleti ujalo se na Valaasku salatnictvi (chov ovci na horach). Na jecinotlivYch panstvich byli ustanoveni valatati vejvoclove, kteti dohliteli na spravnY chov, rozsuzovali menti spory a v dobe nebezpedi byli vadci Valach'. V r. 1680 bylo 2 tisice Valacht ozbrojeno jako pohranidni straici zemati. V polovici 17. stoleti zfizen byl Zvlaatni sbor strakii pohranidnich, jemut dano jme-, no "portati". ✓ dobe oblehani Vidne Turky (1683) vpadli zase Mad'ati (at do dnes mama .s 'remit() nesnaze, neb oni vtdy chteji jako Hunove a Tatail co jim nepatti), na Moravu a Valaasko, porubali pohranidni strafe, spustatili cele Valaasko po Frenatat, zajitclejice at k Mistku a Frydku. Teprve v r. 1711 nastal klid, kdy byly Uhry na hclidkach, jako dnetniho dne.

Za valek cisatovny Marie Terezie osvedeili se Valaai nejednou stateenou mysli v boji s loupicimi Prusy, nemene za valek s Napoleonem I. V r. 1829 byl zruaen sbor "portaki" valatskYch. ✓ poslednich dvaceti letech je Valaasko stale hojne navatevovano turisty, hlavni zasluhou "Podhorske Jednoty Radhoate" ve Frenkate, ktera na Pustevnach (kde do r. 1784 bydlili zbudovala v ptekrasne poloze malebnou skupinu budov v lidovem slohu: hostinec, jidelnu ntulny "8umnoti - (t. j. pekna) a Mamenku, zvonici, kutelnu a telocvidnu. Po btehu horskern dojdeme za hodinu ptijemne prochazky na temeno Radhoate. Odtud naskyta se darokrasnY pohled. Na jihu v hlubo7 kern adoli vine se Bedva, jako stfibrna nit' zelenymi lueinami, v pozadi ztime pohranidni yelebne Javorniky (dnes majici vYstavne chaty turisticke a vojenske kasarny na "Pinduli") K jihovYchodu spatkiti ize za jasne pohody nebetyene velikany Tatry, Fatry a Matry. K zapadu a severu rozevira se volnY rozhled na nivy a luhy moray ske a slerske, posete neseetnYmi osadami. Za jasneho dne =trio videti i nejvyak horu "Praded". Nejearovnejai jest pobled z Radhoate pted sv. Janem Kf., veder dne 23, derviia, kdy na horach i v adolich vzplanou neseislne tisice ohria, (zbytky to zvykit pohanskYch ph vyvrcholeni slunce.) — A s tim: "Slavme slavu slavnYch Slava!"

Lawrence V. Kallus. ltad Volna Osada, Cis. 147. Jourdanton, Texas.

Ctena redakce, bratti a sestry!

Dnes krasne prai jit od rana, z chalupy yen ani pomyaleni, tak yam neco napik z nateho kraj e.

Posledni schazi jsme odbYvali u bratra Ermise za ptitomnosti vaech elenii, az na tajemnika br. Ventraka. Koupil si novou karu, tak dela naslednika Willy Posta. Chce obletet flak zemekouli, a my jemu ptejeme atesti.

Dobfe br. redaktor popsal slavnost tadu Rozkvet Zapadu a ja, podotYkam, to to byla to nejlepti slavnost, ktere jsem se kdy zteastnil. teska fed, desk' zpev, to bylo bajeOne. MinulY tYden jsme odbyvali tet velkou slavnost, neb nejmlaai syn br. Valigury se tenil a za drutku tivota si vybral sleenu Neshybovu.

Gratulujeme! Dale yam oznamuji, to Matenka Kfemenkova jit neni svobodna. Mela tet tYden svatbu, ale nevim jak to bylo, jen jsem slyael, to si brala nejakeho doktora, ale co Mei, to take nevim.

Ptitti schazi budeme potadat u br. Kfemenka, tak se dozvim vice, ale ut vim, to tam bude bedulka, a to ja main k smrti rad. tirody jsou tady dosti dobre, korna pozdni bude vYteena. S bratrskym pozdravem, Rud. Mytka.

Mnozi lido pokladaji praci za kletbu, a zatim je prace potehnanim tivota. Neni radosti nad praci, neni vetti fitechy v talosti.

V praci zapominame na nejvetai bolesti.

Strana

rifednf Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Offieial Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR-FRANTA MOTTCKA-EDITOR Vydavatele - Publishers ECHOSLOVA.K PTJBL. CO.. est, Texas Ptedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni taadovny, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, pfedplatne, ozniunky, bucrtei adresovany na Vestnik . West, Texas Viatnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

VYplaty pojiiteni za rok 1936. Ve Spoj. tech yyplaceno bylo r. 1936 dle prave yydaneho • sborniku pojigt'oven skoro $3.000,000,000 (tti biliony) v pojiAteni, z eehot bylo pies bilion dolarti na funrti, ostatni pak vyplaceno bylo v pojistkach nadaenich, dotivotnich a dividen(lath a hotorch odbytn,Vch. Za katdou pracovni minutu bylo pojiWovnami a jednotami vyplaceno $19,247 - z toho er2 procent drtiteltm pojistek a 32 proc. dedicum. Nejvice v§ak bylo vyplaceno v roce 1932, a to nikoli dedicAm, nS7brt tem, ktefi pojistky menili v hotovosti. Byla to doba tale deprese, jedinci pottebovali penize a proto merlin hodnotu svV.:ch certifikata za hotove. Roku 1931 bylo vyplaceno v hotoy ch odbytmich a dividendach pies dva biliony a parnatujete, 2e muselo bSti zakonite zakroeeno proti vSrplate odbytroich v hotovoqi, jelikot pojiSt'ovny nemohly sehnat potfebnS7ch penez, majice (jako Jednoty) svoje fondy uloteny v majetku a bondech. Roku 1936 kiesla vlftlata hotov3ich odbytrr,c7ch o polovinu.

Obchod tivotniho pojiSteni je v Unii nejroMitenejSi.. Celkove pojiSteni na divot dostoupilo v zemi na ohromnou Cislici - sedmdesat dolor& Nahodile itmrti dle vfge zminene roCenky stale stoupa, protote na dvojnasobnem pojigteni (double indemnity) se zaplatilo o dva miliony dolaru vice v roce 1936 netli v r. 1935.

Ve vSplato.ch pojiSteni nalezame stat New York na miste prvnim, nasledujici: Pennsylvania, New Jersey. Michigan, Missouri. Texas atd. Ku konci uvadime pro zajimavost nejvetgf pojistky, ktere byly r. 1936 vyplaceny: jedna $2,000,000 nebo pfes; d ye jeden dva miliony; tfinact $500,000 at $1,000,000; dvacet $250,000 at $500,000; osmdesat $100,000 a2 $250.000 a dvema stilm padesatiSesti lidem bylo vyplaceno $50,000 at $100,000. Zajiste, premie na tyto pojistky byly vysoke, pracujicim lidem nedostupne. Net zde mime nezvratr3S1 davod, ae tivotni pojiSteni jest nejlepSim, nejbezpeenejSim ukladanim penez. Myslite, ae by bohati lide, zkuSeni finanenici. tovarnici, burslani atd. platili vysoke sumy penez na pojiSteni, kdyby nebyli pfesvedeeni, ae svoje dolary ukladaji naprosto bezpeene a vSmosne? A kolik nalezarne blahov3)ch, lehkomyshVch a poSetilch, ktefi s ytti divot nedali pojistit, dosud hazardne odkladaji, uteAujic se S"idlav3im "0 pozdeji". Rozumn3), uvatujici otec rodiny nebude otaleti a necha pojistiti sebe i celou rodinu - neprodlene! Na'Se Jednota ma i'adu vfihodnch pojistek pro mute, deny i ditky. te se jubilejnimi Cleny Solvanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

102. vYroei narozenin bacnika Heyduka. Dne 7. dervna 1935 v Rychmburce spatfil svello sveta VelkY CeskY basnik Adolf Heyduk, a dne 6.

Unora 1923 v Pitku dokonal pout' sveho tivota, zasveceneho narodu. Po iadu desitileti byl uditelem mladete i lidu, budil nadSeni pro vSechno krasne a dobre; hajil plamennS .7. mi verSi prava naroda. Na 60 svazka krasnS7 ch knih je odkazem esl. narodu, a i ty mnohe nejstarSi zastini leaterou nynej gi novou tvorbu; v jeho

Ile sttedu, due- 2. 6ervna , 1937.

praci je cit, krasna forma - jeho ver gim rozumite, vase due pociti jejich teplo . . . , jako by sam basnik s vaSi duSi hovotil. Sto the leta od narozenin basnikovYch uplynulo - co to zmen! Nejvettim Stestim basnikovYm bylo, ae se dotil osvobozeni naroda a zvliStni potty, prvni president esl. republiky, zveciev, ze statiely basnik churavi, ptijel do Pisku a pote gil ho svou navgtevou.

Vidy s rozvahou jdi do tivota boje, lee viz, fie duchem hynout poeina g, kdyi ponejpry jsi zaptel srdce svoje. - A. Ileyduk.

Pozdrav americke vlajce: "Bud' pozdraven prapore hvezdnaty, Ty jsi symbol v geho glechetneho snaaeni, a paskou na geho bratrskeho sdruteni. Jen vesele vlaj nad hlavami na gimi a gelestem s yYm hlasej svobodu vSem nixodilm!

Slava Tobe, prapore americkY!" Pozdrav praporu eeskoslovenskemu: "6eska vlajko, oh vlajko nage dervena, modra a bila.

Ty jsi chlouba nagi osvobozene vlasti, radostne vzhledni na bujnou vetev svoji a lasku k rodne matte povzbuzuj, by ditky T ye se Ti neodcizovaly, ale hrde vtdy k Tobe se hlasily. Bud' pozdravena, vlajko deskoslovenski! - Uvadime tyto pozdravy ziimyslne. Mohou mnohde posloutiti pti jubilejnich oslavach taclovYch. Lze se je lehce naueit zpameti.

Nejvyggi soud donucen k spravedlnosti. Nedavne rozhodnuti nejvy gSiho soudu v ptipade Wagnerova zakona znamenalo velikY tspech americkeho delnictva, jemut bylo ptiznano pravo organisovat se a sjednavat kolektivni smlouvy. otenati Uptona Sinclaira nebo i Sinclaira Lewise (Babbit) si vzpomenou na tajne eerne listiny, do nicht organisace tovarnik0 a podnikatelt davaly zapisovat d'elniky, kteii se odborove organisuji. BYt zaznamenan v teto listine' znamenalo bYt bez price, protote podnikatele takoveho butide nemilosrdne vyhazovali z price a do nove price je Rozhodnuti nejvySgiho soudu proto znamena skuteenY pievrat v nagich socialne-politickYch pomerech, a zpilsob, jak byl proveden, je nesmirne ptiznaeny. eleno ye nej yySSiho soudu timto jako min. pondelka dalafm ptiznivYm rozhodnutim ohledne zakona socialniho zabezpeeeni, chteji zfejme " yzit vitr s plachet" presidentu Rooseveltovi a ostatnim reformam. Poznali, se vetejne mineni, poyetiv gi lonskeho listopadu Roosevelta znovu vedenim Unie, odsuzuje zpateenickY postoj nej yyggiho soudu. Soud v ptipadu Wagnerova zakona udelal kompromis, povolil odborove organisace, ale ueinil to patrne v ptedpokladu, ae pti nejblitgi tosti vlastni rozhodnuti znovu zvrati nebo oslabi. Proto president Roosevelt trve, neochvejne na schvaleni jim navriene soudni reformy, protote zcela spravne chape, ae.jeho obrodnY plan zavisi na nahode, zda nektery z deviti alen0 nejvyggiho soudu dasem nezmeni svuj nazor. Jestlite Rooseveltovi odpiirci kfief, ae usiluje reformou nejv. soudu o ztizeni diktatury, lze odpovedet, to president naopak usiluje o odstraneni diktatury, kterou dosud vykonava devet zatrpklYch statik0, jejicht styky s vysoIcYmi financemi, trusty, Morgany a Fordy jsou znamy. Jejich povolnost ve Wagnerove ptipade pak nad slunce jasneji ukazuje, ae nejyyggi soud ye skutednosti provadi demagogickou politiku, protote jinak by musel setrtivat na syYch dtivel gich rozhodnutich pied odpor yetejneho mineni. Jde ptitomne o priiis vatne veci, net aby si zatrpkli statici mohli tostnYmi ustupky vykupovat prize' yetejnosti, ktera na tuto hru neptistoupi a stoji . Ve velke vetgine za presidentem.

Jet' slava °tam krasnf g perk pro syny vgak kdo chceg cten bit, dobud' cti si sam! Neruda.

Nebude lepe, dokud spoleenost sama si nepomtte, dokud vYchovou k praci pro tento svet nezvyknou lido piniti naletite a ye povinnosti a take ceniti ty, kteti ty povinnosti konaji. Netteba zasypavati chvalou lidi, kteti-sve povin, nosti naletite konaji, ale poskytnouti jim tolik, aby mohli bYti lidsky aivi.

Vychloubavost. Neni protivnej gi vlastnosti, net vychloubavost. Jiste katclY s odporem nasloucha 'fedi eloveka, jena za kaidYm druhYm slovem uaiva "ja" a s nadechem hrdosti vyehvaluje svtj kolikrate nepatmt din, IOW,

chvali jen sebe. Ubotak. Kdyby mel jen trochu vice rozumu, musi poznati, ae jeho tee poslouchajici nudi. Zpravidla takovY, kterY sve vlastnosti vychvaluje, umi velmi malo. Jest pouhYm chvastalem. Nekonej take zaslutne Ciny proto, aby to lido chvalili, aby o tobe hocine miuvili! Konej je radeji proto, aby si fini mohli lomat hlavu, kdo jest ten neznamY, kterY pohrda slavou. Bude g rad, ae jsi vykonal neco pro ostatni, pametliv sokolskeho hesla: Ni zisk, ni slavu!

Nag novy roman. Timto eislem zadali jsme uVetejtiovati pod titulem "Ztrac\ IV testament" krasnY pnvodni roman ze socialnich pomer0 pratskYch z mistrneho pera Vaclava Cecha, autora Lady romana, kteret vesmes dogly velke obliby u etenat0. V tomto dile Viclava techa "ZtracenY testament" celY bohatY dej zauzluje se kol velikeho dedictvi, jet stalo se ptedmetem zapasu stran. Z vypravovani jasne vysvitne celY socialni vyznam delnickeho prava, zasahujiciho dues vedle prava vlastnickeho nejmohutneji v na ge spoledenske stady.

Jsme ptesveddeni, ae rominem tim, jena celYm syYm prabehem °pith se o skutednosti vypozorovane a jima veskrze djr ge pratskY vzduch, etenatOm a zvla gte ct. etenatkam se zavdeeime. Upozornete na novY krasnY roman vane znamy, budou vim povdedni!

Vite-li, ae ye Spoj. Statech a Kanade pOsobi 126 podpurnYch organisaci? Celkove jmeni techto bratrskYch jednot obna gi okrouhle jeden bilion, dye ste miliontz dolaru, v eemt zahrnut je ptirustek za rok 1936 eislici $43,575,743. Za posledni rok ziskano bylo Ares osm set tisic novYch elena, detske odbory eitaji Ares jeden milion elen0 a od zaloteni techto jednot (nage S.P.J.S.T. je zahrnuta) vyplaceno elen0m a portstalYm vice jak - pet bilionu dolard.

J ubile ni Kalendif. r

✓ nedeli 6. Cervna. fta,cly B. Smetana Cis. 39., Dennice els. 94. a Ladimir Klacel Cis. 129. ye Wheelock uspotadaji spolednou oslavu jubilea. ✓ nedeli 6. Cervna. Rid Fort Forth els. 154. chysta oslavu jubilea Jednoty a ttileteho trvini tadu. Ptilehajici program bude uspotadan, sousedni tady pozvany k ✓ nedeli 13. eervna. ftáci Vesmernost els. 68. ✓ Nelsonville chysta oslavu jubilea. Podrobnosti budou oznameny pozdeji. ✓ nedeli, 20. Zervna. Rad Hvezda Miru C. 33. ✓ Bleiblerville. ✓ nedeli, 20. Cervna. Rad Pokrok Houston Cis. 88. V ptiprave mohutna oslava vYrodi zrozeni SPJST., v jejim ramci sehrani nadhernth° cilia bratti MrAtik0 - "Maryga".

Ve etvrtek 24. eervna. fad KomenskY Cis. 20. ✓ Granger. Oslava vYrodi zaloteni Jednoty a 40 leteho trvani tadu. ✓ nedeli, 27. eervna. Spoleena oslava tadu: Naginec Cis. 32., Nova Ratolest Cis. 41., Placedo Cis. 97, Vit.& Cis. 98. a Ptimoti Cis. 143. v sins Sokol Union v Placedo. ViceelennY vYbor ptipravuje bohatY poiad a ptiletitostnY dar Jednote - 40 novYch elent. ✓ titer*, 29. eervna. Add Slovan Cis. 9. ye Snook. Zvoleny vybor pracuje na ptipravach k rozsahle slavnosti, k nit budou pozvany tady a spolky celeho okresu. ✓ nedeli 4. eervence. Rad Praha Cis. 29. v Taylor. Oslava jubilea Jednoty, 38. vYroei zaloteni tadu a 4. vYroei zbudovani moderniho spolkoveho stinku.: ✓ nedeli 4. eervence. MatetskY tad nateho Bratrstva "Pokrok Texasu" els. 1. ye Fayetteville. Slavnostni vYbor planuje rozmernou oslavu jubilea naafi Jednoty, k nit pozvany budou tidy Fayette okresu a sousedni. ✓ nedeli 12. zaii. Rad Karel Jonas els. 28. v East Bernard. Oslava jubilea Jednoty za spolupilsobeni okolnich tadu. ssismnispoemiewoopPeaposmoinimupeaseis aownevooegmaiirruenoe

Ve . sttedu, dne 2. dervna 1937.

Co novae,.

R. KAREL KRAMAik, vynikajici statnik a D prvni asl. ministerskY ptedseda a vtdce narodni demokracie (bYv. Mladodecha), zeiritel po kratAi nemoci v Praze ve veku 76 let. V MS ske rade (Parlament zanikleho Ra,kouska) ye Vidni hajil energicky Ceske stanovisko jaka hlavni mluvei Ceske delegace. Za svetove valky za prona.sledovani veeho deskeho byl zatden a jeho proces, dra Rakna a druhYch spolutrpite10, stal se justidnim skandalem a jejich odsouzeni k smrti poboutilo vSechny vrstvy dsl. lidu bez rozdilu politicks ptisluenosti. V r. 1917 byla mu udelena milost a jeho navrat do Prahy byl triumfalni. Ihned vrhl se znovu do prace a hajil prava sveho ujatmeneho narocia. Po ustaveni Narodniho Shromatdeni zvolen jeho ptedsedou a byl take vadcem Ceske delegace do 8v3iear v tijnu 1918. Po ptevratu zvolen jednomyslne premierem osvobozeneho statu, kleastnil se jako zastupce esl. statu spolu s dr. Bene6em uzavteni mirovYch smluv v Patiti r. 1919.

Vynikal jako strhujici tednik, znamenitY turnalista a autor tady spisa. V dr. Kramatovi ztratil Osl. narod jednoho z nejpoctivejSich desicYch politica jak pied valkou, tak i po ni. reend budit pamatka synu o narod a vlast tolik se zasloutivSimu!

• • Asi 300,000 osob bylo zabito v bojich a pti leteckYch najezdech anebo bylo popraveno ve 8panelsku v 10 mesicich Obeanske valky, die shromatdeni Cislic ze SpanelskYch a jinYch zdrojii, provedeneho v Pat

lirtSTNIK Administrace osazovani venkova poskytla 57,540 farmatum Texasu od eervence 1935 celkem $11,878,644 na dobu od jednoho do pet roku na 5 proc. aroku. Za vyvajeene penize nakoupeny byly tyto hlavni veci: 26,599 koni a rnezka, 7,933 dojnic, 13,926 veptii, 80,186 slepic, za $1,422,379 pice a semena, za $2,062,443 potravin, za $788,344 polniho na •adi a za $504,380 eatstva.

Boj mezi johnem L. Lewisem a W. Greenem se ptiostfuje. Na konferenci Amer. federace prace v Cincinnati byla vznesena taloba, tie Lewistiv vkbor pro prarnyslovou : organisaci je ve vleku komunista, kteti cht. pomoci jeho zmocniti se politickeho vedeni, cot•bylo v pet popteno. Amer. federace prate povede boj temito smery • Dobrovolnk ptispevek 1 centu mesiene na katcleho dlena federace at do konvence v tijnu; vypuzeni mistnich unii C.I.O. z Americke federace prace a mestsicYch a statnich federaci: poaadavek, aby veechny mistni unie, majici charter A.F.L. ptistoupily k feint° organisacim; vydatna organisadni karripari po vSech statech Unie.

VSeobecne znamk John D. Rockefeller, st., petrolejovY kral a bilionat, 97 mica start, klidne zemtel ye svem zimnim domove "Casement' v Ormont Beach na Floride, v nedeli ye 4:05 hod. rano. Zprava o jeho tunrti byla vydana teprve v 8 hod. dopoledne. Jeho 161[2 • Dr. Harry Merryday ptieita jeho smrt zkornateni srdeCnich svalt, chorobe zavinene seelosti vekem.

Pro mute jehoa pivot od mladi byl jednim hored/1km bojem s tivotem, kterk si probil cestu z farmy k magnatstvi financi, kterk zatil val• ky, paniky, deprese a rozmachy obchodu, byla Patitska, depeSe z minule sttedy sclelila, :ae to klidne, smrt. Skonal neodekavane, protote v Rakousko zamitlo navrh francouzske vlady, aposledni dobe se teSil pomerne dobremu zdravi by ptipojilo se k zemim Male dohody a stalo se a tikaval, ae se clotije sta let. Upadl o pal noci soudastkou bloku, kterY matiti ma nemecke a do bezvedomeho stavu a zvolna odumiral, italske plany pro hospoda •ske ovladnuti stteddodYchal naposledy. Mut, kterk nahromadil ni. Evropy. Navrh tento ueinen byl francouzsve aspory ze $4.50 tYdenni mzdy, kterou mel skkm zahranienim ministrem Deibosame v hoco adetni ptirudi v Clevelandu, an byl panem voru s Dr. Guido Schmidtem, podsekretatem mohutne Standard Oil Co., kdysi kontrolujici rakouskeho ministerstva zahraniCnich zaletiskoro tti Ctvrtiny vkroby gasolinu, byl pohtben tosti, kterY zdarazrioval pki torn zejmena okolve sttedu po boku sve choti, ktera jej v smrti nost, to zemepisne postaveni Rakouska mezi pteddla, na htbitove v Clevelandu. Nikdo z Italii a Nemeckem eini nemotnosti, aby postabezprosttednich Mena rodiny nebyl ptitomen vilo se samo proti jakekoliv akci Nemecku, propri jeho skonu, tak byla smrt neodelcavanou. ti nemu namitene. Rakousko si zicejme nechce Kapitalista, kterk by se byl 8. dervence dchil pohnevati Italii, ktera se proti takovemu kroku 98 let, byl v posledni dobe dilY a zdanlive zdrav vyslovila. a nikdo netuSil, to by mohl zeintit. * * * * Protiaidovske boute, k nimt doSlo v minulYch V Anglii se doporueuje snist pied spanim dve dnech v mnohYch polskYch mestech a pti ktederstve„ syrova vejce. To pry se vyrovna davce rYch mnoho tidovskYch obchoda bylo zpusto2 1/2 gr. broniu. Ke snidani pak se maji take jisti Seno, utuchly koncem minuleho tYdne a tidovsyrova, vejce, nejmene d ye. Za nekolik dni je uprchlici vraci se pozvolna zase do svYch pry' nespavost zatehnana. Sta & . pak udrtovat domovii. tide po celem Polsku zakladaji pose pri dobrem spanku dvema vajidky dvakrat mocne vkbory a potadaji sbirky ye prospech at ttikrat tYdne. Neni pochyby, to timto lekem poSkozenYch svYch soukmenovca. Pro tidy v se dlovek zaroveri mohutne tivi a posiluje nerBrzesci, jicht obchody byly vypleneny, ptieel vovou soustavu lecithinem, fosforem a arseznadny obnos z Ameriky. Vargovske depeee nem, kterkch je ye vajidku dost Zda se, to to scielily, te polska vlada vane' uvatuje o vystezkueenost se uplatnila jia davno ye vajeenem hovani tin. do Palestiny, na Madagaskar nebo koriaku, ktereho se v nekterYch zemich utiva do jinYch oblasti, kde by se mohli usaditi. V pravidelne peed spanim ate tedy zkueenost lePolsku je usazeno na tti miliony tiff' a uznadit nespavost syrovkini vejci byla motna, kmove, se, 2e vaiclani se nemohou odstehovati do trem pti zrozeni tohoto zvlaStniho likeru. * * Palestiny a proto bude nutno vyhledati jests jinx mista za budouci jejich bydliete.

Hlasovani o nejvygim soudu bude v senate * * zdraeno, protote protivne strany chti videt, Podstatou zbrojeni je ocel, ovSem jen jistk zda president Roosevelt bude jmenovati na udruh oceli. K vkrobe tohoto materialu je neprazdnene misto nej yySeiho soudce (na misto zbytne tfeba manganu. Nemecko veSkerou svou resignovavAiho Van Devantera) senatora Ropottebu tohoto daleaiteho prvku kryje z Rubinsona, nebo zda bude jmnovati nekoho, kdo ska. Kdyby Sovety zastavily • Nemecku dovoz je oznad,c+van jako elen -jeho "mozkoveho trumanganu, byla by to smrtelna, rana nemeckestu". mu zbrojeni.

• V posledni dobe byly do Spoj. Statt poslany Vice net 19 tisic rodin pod spravou adminicele tti aeleznioni vagony ktenu, vypestovanestrace osazovani venkova a pod vedenim okresho na Slovensku. Tato objednaVica z Ameriky nich. dohlititehl melo dostatek mleka pro spovzbuzuje naclej-ite -dodavky ktenu z Leskoslo ttebu domacnosti, 17,975 :rodin: Ivychovalo : ' venska tio Spot State bude mono v budoucdostatek drubete; tyto rodittY za,Vatily 2,404;nost -jests vice TozSititi: V Arriretice Se v loni 262 kvarta potravy, 1,587,781 liber rasa tauzekten neurodil a letos je tarn velice drahk. eno neb zapedeno, 3,587,349 liber ovoce bylo zaskoslovensko pak ma nejlepei kten na svete, za vateno resp. usuSeno a 411,787 kusa oblekt bykterk hlavne plati malinsky kten z Malina u lo uSito neb ptekto. Dodatedne 18,299 rodin uKutne kterY jest Ameridantim znam japravilo svaj dvorek, okra gily nkoli residenCe ko Maliner Kren, Bohemian _ Kren or HorserUerni stroinky a pod, radiSh:

Strana 13. tlanek Rothermertiv, uvetejnenS, v nedelnim aisle HearstovS, ch easopisiz, v nerni pkikte zhanobeno bylo rveskosloven.sko, vyvolal po cele Ceske Americe bouii odporu a odezvy. Konsulove 5s1. republiky, aelni prominentni echoameriL Cane, spolky a take jednotlivci zaplavily redakce listu, v nicht' hanebnost byla otisknuta, raznSmi protesty. Protoie perfidni titok proti skoslovensku jest veci cele esl. Ameriky, nage texaska vetev nesmi ziistat neeinnou. Ozveme se, eechoslovici Texasu, posilejme redakcim thlrazne protesty. HAJME OSVOBOZENOU VLAST, HAJME SAMI SEBE!! *

Tri sovetske letouny, vezouci zasoby na celY rok pro ruskou vypravu na severni toCnu, skonCily zdarne svtij let z Rudolfova ostrova k "polarni letecke zakladne", na nit rueti uCenci hodiaji straviti celk rok ku pozorovani a meteorologickeho meteni, cot bude utito jednak k ptedpovidani poCasi pro severni Rusko, zajimajIci se o severni motskou cestu, jednak k projektovane vzduchoplavbe mezi Moskvou a San Franciskem. eskoslovenska, putovni vkstava skla, porculanu a krajek s exposici Zadruhy a Detvy proAla od loriskeho leta osmi mesty Holandske Indie. Jakemu aspechu se vkstava teella svedei, ne pies dy e ttetiny vYrobka se prodalo, takte se od daleiho programu musilo upustit. *

*

Na vkstave v Plovdine v Bulharsku vystavuje letos dve ste cizich firem z jedenacti statt.

Pievatiuji nemecke a deskoslovenske firmy. teskoslovensq pramysl vystavuje ve zyldetnim pavilone a o jeho vkrobky se navStevnici znadne zajimaji. * * President Roosevelt potadal kongres, aby "rozg itil hranice socialniho pokroku" tim, to vytkne zakladni vzory pro delnictvo v mezistatnim obchode. AdministraCni osnova, ktera byla podana v thou domech kongresu, Meld za apravu nej yySei pracovni doby, nejnitSich mezd. Touto osnovou ma bYti nahraten NRA, kterY by se vztahoval pouze na pramysl podlehajici ustanovenim mezistatniho obchodu. Mali zamestnavatele byli by z neho vytadeni.

President y e svem poslednim poselstvi projevil netrpelivost s temi, kteti rikaji, ne "prosperita je to zase, ne ceny jsou dobre, mzdy dobre a to vlada mela by si odpoeinouti." Pravil, te soukromS, obchod nemt ge rozkegiti semi sve vlastni problemy a to z techto dilvoda. Obchodnici vidi problem pouze ze sveho inkeho stanoviska, nemohou jednati spoleene, protote nemaji k tomu iadneho zakizeni a postradaji moci ptipoutati nevyhnutelnou men ginu rutitehl ptedpisfi do sySr ch kad. * Bratii Aug. J. Morris a Jos. F. Holasek dCastnili se se svSrmi man'telkami jubilejni slavnosti ta,du Pokrok Sweet Home ve Sweet Home, na nit kolega Morris byl slavnostnim • ednikem. Zpravu o zdakile slavnosti naleznete na jinem mists t. disla. * Hrozive sucho bylo Zadatkem t. t3"Tine odvraceno dobrou vla.hou, misty vydatn3" rmi degti.

PM West do uzaverky Cisla na dobrou vlahu netrpelive dekame.

•

•

Redakce chicagske "Tribune" pozvolila na zakrok Csl. konsula, a zvla gtniho vS7boru uvekejniti na stejnem mists ohrateni 6echoameridant proti nestoudnemu vYpadu zaprodance Mad'ara lorda Rothmere, uvetejrienem v nedelnim aisle 23. kvetna.

Valeene mraky znovu nakupily se nad Evrobarbarskkm bombardovanim nemecke flotily maleho pfistavu Almeria. Nemeckk -k.fitAk "Deutschland" napaden byl letouny ktere dobre mitenYmi bombami lod' poMcoclily a zpasobily smrt tuctu namoknikii. Nemci v cdvetu vrhli se na neopevnenk ptistav a kanonadou ho rozmetli! Bezohledna krutost Germano vyvolala veuple gleeeni a poplach. Co DiKle nA§Movat?

Strang 14.

Uryvky z e'eskoslovenskfich Staroslavna universita praiska.

HISTORII eeskeho naroda tesne jsou spjaty S osudy vysokeho ueeni praiskeho, z nehoi vy§li velci a slavni muiove nageho naroda. Kolem university praske toeily se detne a clule2ite ude.losti nag historie. Starobyla budova Karlovy university behem doby se ga a proto jiz deli eas videla se potteba provesti dfikladne opravy, aby tato historicka stavba zachovana byla pro doby pristi. Zajem o starobylou universitu Karlovu probuzen byl v naroda deskoslovenskem v minulkch letech, kdy2 o ni veden byl hou'tievnatSr boj, nebot' adkoliv nesla rifedni nizev "Karlova universita" pfivodni budova stareho Karolinum nebyla pravoplatnS 7m majetkem 'desire university. Tato staroslavna "Alma Mater", matka tiivitelka narodni kultury, nejstark vysoke ireeni cele stfedni Evropy, stala se pfedmetem sporu mezi eeskSrmi a nemeckSlmi vysokoAkolskSrmi institucemi. Do celeho sporu 'St'astnou rukou zasahl sam rektor university Dr. Domin a rozfekl jej spravne, ze budova je vtelena do zemskSTch desek jako majetek university desire a nikoliv nemecke.

Nebude nikterak na 2kodu, kdy2 udinime si zde struenk piehled vzniku, vVvoje a osudu teto nejstark a nejvy2S1 2koly v republice deskoslovenske.

0 napravu tehdejkho via& eechilm nespravedliveho fadu universitniho pfidinil se Mistr Jan Hus blahe pameti, tehdej2i rektor university, kterST teen se prizni krale Vaclava. Zajel do Hory Kutne, kde se tehdy kral zdr2oval a vymohi na nem pamatnk dekret kutnohorskk, jim2 se 6echum pii volbe profesora dostalo tti hlasa a cizinctim jen jednoho.

Tolik je jisto, 'tie praska, universita byla od sveho zaloieni Ustav statni a narodni. Z teto jistoty a nepochybnosti vyeel dekret kutnohorsick Kral Vacla.v pi ge v tomto dekretu o narodu nemeckem, naprosto 2adneho prava obyvatelskeho v kralovstvi &skein nemajicim — byli pouzi koloniste, cizi osadnici — a oznaduje narod eeskV za praveho dedice teho2 kralovstvi.

A zdfirazfruje dale, ze dati cizinci v lasce pfednost pied domacimi, jest "fadne lasky zvraceni." Dekretem kutnohorskkm dostali deeti na universite tti hlasy, cizinci pouze jeden hias. Nernci odesli z Prahy. Pro ne byla zalotena tarot roku universita v Lipsku.

Za valek husitskVch universita pra2ska nesmirne utrpela. Cisai Sigmund pobral ji vAecky statky, ktere ji pii zalotieni Karel IV. a vedle neho arcibiskup praiskV Arnoet a zamo2ne duchovenstvo darovalo. 8lechta na ni nepfispela temef nic. Ze 4 fakult zbyla ji pouze jedna (filosoficke.).

V tomto stavu veci povolal cisaf Ferdinand I. r. 1556 do Oech jesuity, kteti vystaveli pamettle, rozsahle Klementinum a "katolickou akademii" (universitu) o dvou fakultach, theologicke a filosoficke.

Roku 1618 byli jesuity z Lech stranou pod oboji vypuzeni. Ale po bitve na Bile ho pe r. 1621 se vratili a odevzdana jim universita Karlova "se v2emi pravy a statky", jichi oveem mot nebylo. Od to doby universita byla zvana Karlova-Ferdinandova.

Roku 1638 Ferdinand III. natidil, aby jesuity vydali prava, statky a archivy university v mot statu. Universita stala se lastavem statnim. Latina na universite pfestala bkti jazykem vyueovacim. Ale nestal se jim, vlivem cisafe, nemeinu veudy protetiujici, jazyk naroda, fed Ceske., nSrbr2 nemeina.

Vtidyt' na ni tet nejeden americkS7 pfishienik dobyl si akademickeho lauru, to jest titulu doktorskeho.

VESTMIC

Staroslavnou universitu zalozil "otee vlasti", deskST kral a v druhe fade teprve nemeckS7 cisat Karel IV. Jeho zlata bulla ze dne 7 dubna 1348 o torn dfirazne, krasne prohlaAuje: "Aby verni obyvatele tohoto kralovstvi, kteti po ovoci dobrSrch umeni bez pfestani ladneji, nemusili o cizi almu2ny tebrati, nViar2 ptipravenk stul k nalevani v kralovstvi svern aby men, a ktere2 pfirozen3-r ostrovtip duchil v piedsevzetich eini dfimyslne, aby je znamost ved einila vzdelanVmi; a nejen aby nuceni nebyli, k vyhledavani yeti kraj sveta obchazeti a cizich naroar. se prositi, by se jejich dychtivosti dosti stales, ne2 i to, aby sobe mohli pokladati za slavu, kdy2 by jinVch pi* espolnich k to libosti k fidastenstvi takove rozkoS'e vyzkvati mohli."

Sly2ite z techto slov lasku velikeho zakiadatele nag university k deskemu narodu? Jaka krasa ye vyjadteni utelu Vysoke ueeni naS'e bylo zalo2eno vSTslovne pro obyvatele zeme desire. Ale nedivno, 2e na nove zalotiene vysoke Akoly hrnuli se v nesmirnSich zastupech i prislusnici cizich naroda. A podle nich, jako to doby na v2ech universitach bylo obyeejem, byla i na2e universita delena ye etyti ne.rody: OeskY, spolu s Moravany; Uhry, t. j. Slovaky; Savory, Polaky a Sasy. Hrnuli se do Prahy na nove vysoke akoly cizinci se vAech stran. A my skoro teiko si pfedstavime, 'tie kolem roku 1408 v Praze bylo asi 200 doktorti a mistra, na 500 bakalafa (na g stupefi doktoratu), opravflujici ke konani dteni (ptedna2ek) a pies 30,000 studentft.

TakovS7 podet cizich mladYch mulfi daval east° velmi bujnST raz stare Praze. A east° byly magisteriu, universitnimu senatu, ptedna2eny stilnosti na jejich "neptislukie chovani."

Na Karlove universite bylo stejne jako v2ude ptednaAeno latinsky. A o natizeirich, a obsazovani novVch stolid, jmenovani profesora dales se podle feeer4th dtyr narodriosti. Oeai meli jeden hlas, cizinci tfi hlasy. Ze tak nemohlo dlouho trvati, aby ye sve vlasti byli vydani rozhodovani cizinca, bylo na biledni.

Tento nezdravS7 nepomer zvratil r. 1409 kral Vaclav IV. znamS7m dekretem kutnohorskS7m.

Teprve v 19. stoleti dineny na universite ponemeile a za "nemeckou" prohla gene, nepatrne astupky, le nektere ptedmety "dostaly Ceskeho profesora." Jeke roku 1861 bylo mezi 178 ptednaalami jen 22 ptedna2ky deske. A bylo za nesmirnST fispech naroda, na Vidni ziskanY, kdy2 roku 1882 staroslavne udeni pralske rozdeleno na d y e samostatna vysoka na universitu Ceskou a nemeckou. Jen fakulta bohosloVecka zilstala pii nemecke universite; as teprve roku 1891 byla "milostive ziizena" fakulta bohoslovecke, pti Ceske Karlo-Ferdinandove universite. Kdo v2echny tyto uporne zapasy za ptirozena prava na§eho naroda uva2i, kdo vzpomene, le kalda stfedni i obecna nova kola byla pova2ova.na za zvlakni milost blahovolneho statu rakOuskeho, nedivno, le rostla nedfivera k tomuto statu, je2 vyvrcholila v touhu osamostatneni.

Roku 1921 ptijat t. zv. "zakon Marekiv", jim deska universita dostala svtij officielni nazev pfrvodni: Karlova universita. Ale stare Karolinum (budova pfrvodni) nebyla praline Ceske universite pkidelena. Mnohe mistnosti (Utadovny, promoeni sal) byly obema universitam spoledny. Take eel* archiv, insignie universitni, pedetidla atd. dosud dr21 universita nemecka.

Vlada bala se "do nemeckeho vosiho hnizda" sahnouti.

Nyni udinil tak nebojacne a rozhodne rektor Ceske university, dr. Domin. Provedl, le budova Karolina byla zapsana do zemskSrch desek jako majetek university proti v2em protestam nemeckeho universitniho senatu. A dal podnet k vetejnSTm sbirkam na opravu teto budovy, ktera, jako stanek "Almae matris" opravdu je nedustojna.

V2e, co ptinak jednotu mezi lidi, je kestim a krasou; v g e, co je rozvadi, je zlo a zrfidnost.

Vg ichni lido znaji tuto pravdu. Je zapeeetena v nagem srdci.

L. N. Tolstoj.

• Jednoduche tajemstvi eloveka, kterS7 se chce libiti: o sobe midi.

Vilern Mrkik.

Ve stfedu, dne 2, 6ervna 1937.

Novinifstvi.

Prof. dr. Josef Pekat.

E tadu nadanYch a vzdelanYch novinait, ale Indio takovych, kterYm by -aspech nebo zdokonaleni jejich listu ptirostly opravdu k srdki, byly vnittni pottebou, rozkazem, ctiladcsti. Ptemnozi novinati citi se jen placenymi iftedniky v podniku a vavtiny sve chteji sklizeti mimo list, k jehol redakci naleleji. To je vada hlavni. Jsou-li dnes naSe noviny lepsi, nelli bYvaly dtive, vidim, ze znaet4 dii zasluhy patti dilem velke dobe, ktera hnula stojatYmi vodami, dilem externim spolupracovnikum. Vim ovSem dobie o vyjimkach. Co vytYkam specialne, je ptedne to, le se nectou- fici vubec neetou — zahranieni listy, ba 112 ani berlinske a videriske noviny. Nekde se dokonce zda, ze obzor politickeho lokatkate nejde dale ne2li k "Prager Tagblattu". Zvlak' vytky zasluhuje, le se neatou ani noviny polske a jihoslovanske, kdytte nam na &bre znalost techto politicky tak dule2itYch sousedft mnoho Za druhe: neni skoro ladneho, nebo tekneme opatrneji, dostateeneho ztetele k ela.nkftm revualnim. ZnaenY dil aeske prate du gevni je ✓revuich ulo2en, mom zato, le tuto praci maji noviny vesti v evidenci podle dtlelitosti jeji pro poudeni a vzdelani vetejnOsti. I literatura a veda (na rozdil od divadla a liudby) je zanedbavana mnohem vice, nelli ye francouzskem tisku, a vice, nelli bYvalo &l ye zvykem.

Za tteti: Noviny se nesleduji vecne navzajem.

DepeSe o obsahu duleaite (nebo i nedulelite) stati v tisku cizim se otiskne bez ptekalek, pO ptipade se glosuje, ale je vzacnou vYjimkou, si deskY novinat dtileliteho elanku ✓ jinem eeskern liste, s vkjimkou, le by mu chtel prof). vyeinit — v tomto ptipade je pozornost zcela neobydejna! Patilske noviny maji prav'.delnou rubriku o dfilelitostech a projevech jinYch deniku, u nas musts Gist vaechny noviny, chceS-li o situaci bkti jakltakl inf ormovan. (Kdybych byl novinatem, zalolil bych list, jenl by systematicky sledoval duletitost tisku domaciho i ciziho s deskeho stanoviska: myslim, 2e bych mel uspech).

Za etvrte: Nerozumna ptedstava o pottebe naproste pfivodnosti obsahu novin zabrafmje, ze noviny navzajem (a take ovSem ze zahranieniho tisku), neotiskuji veci dule2ite anebo vilbec zajimave. 6ini tak nektere na2e noviny nemecke a tim zvy2uji svoji oblibu. Pti tom naSe noviny nedovedou politickou tihu cbsahu vyrovnat obeas kusem, jiml by se etenat trochu osveail. Je-li to v literarni pHioze, neni to Id tak docela v novinach, dal bych pHloze viibec splynout s listem: prof by 'gnat Herrmann nemohl bYti nekdy take na prvni strane misto starobyleho fivodniku?

Za pâté: Na'Se noviny znaji — neplati to vesmes — Indio rozdil mezi clulelitYm a nedtilelit3"7 m. Zde jsme u jednoho z kardinalnich bodd turnalisticke dovednosti: vyloueit neatle2ite a dati dfile2iternu jil volbou mista, titulu a pisma posici takovou, aby i mane samostatneho etenate — a tech je vetSina — k poznani dulelitosti veci vychoval. V naSich novinach je mnoho nedillehteho. zaplavuje sama redakce zbotim takovYm, a ponevadl nedostatek ptimeho zajmu o list a o etenate u mnolieho novinate brani tomu, aby se vybralo jen zavalne, anebo sloupec napinil cennYm tovarem z jineho pramene, rortahuje se denne v novinach mnohem mane fakt nel palitickych dohadt, ptedpovedi a kachen o v2ech mo2nVch vecech, jejichl eventualni vyloueeni, spoj,ene s omezenim na veci dulelite, kriticky vybrane, uvolnilo by mnoho mista pro dale2dtosti mnou aadane. Rozeznavani mezi dulelitYm a nedille gtym ptedpoklada, ovS'em dokonalY rozhled o situaci drama i za hranicemi. Tedy vedomosti, dale kritickou schopnost, koneene vytrvalS7 vnittni zajem,

ye stfedur dne 2. dervna 1937.

Straus 1$.

ViEJ TN it

QUIDO MARIA VYSKO6IL: *v•

TE Mr 77 ROMAN Nyni koneene mu bylo zjevno, prod nikdy nemohl souhiasiti s nazory Roberto yYmi, a pros vtcly se objevil rozpor v jejich zasadach.

Nyni, kdy vedel vge o minulosti toho, kterY vychladlY ocIpoeival dole na marach, pochopoval jeho nenavist k Ryvinovi, nebot' zde z trosek Robertovy rninulosti vyrostla budoucnost eloveka, kl,erY nebyl drive nieim proti tomuto dnes zkrachovanemu a drive tak velkomocnemu panovi.

Pres to litoval uprimne osudu sveho pestitele a jeho aeast na tragedii Cerneho, s nimt po Leta tivot thee jej drutil, byla srdeend a eiste Tovarnik ponechal sveho atednika jeho dojmUm, jsa presvedden, ze je nutno, aby samota poskytla mu prvYch obvaza na rany tak hluboce zjittene.

Odegel, aby se teprve po chvili vratil, lee tentokrate ne sam, -nylart v pravodu sve dcery.

"Zde", pronesl dobrosrdeene, "privadim yam tu, ktera asi nejlepe porozumi va gim strastem, nebot', jak mi sama sverila, vy dva jste jedno srdce, jeden duch."

Adam s radostnYm adivem pohledel na mluveiho, pochopuje teprve nyni zpina jeho ,glechtilost.

Ten pokraeoval: "Ano je tomu, jak pravim. Vy dva, prosti vYhni zkou gek a zoceleni praci, pro celY tivot k sobe pripoutani, budete napri gte vzorem vgem, kdot by pochybovali, te jedine prace na svorne lasce zalotena. je zarukou praveho lidskeho Atesti. Pri gel jsem prilis brzy se syYmi plany a pokusem o jejich uskuteeneni. Veril jsem, 2e tato delnicka generate, ktera vyrostla v porobe, uvita, slunce noveho obdobi jako spa,su, ale ono, vyspela v starych thsadach, neporozumela me snaze a v pravde ja sam byl blahovy, jsem ji sveroval, co mi bylo nejdrat giho. Mel jsem pochopiti, te teprve ti, kdot prijdou, mlada, jard silo, nezvykla otetirn ani poutam, bude schopna porozumeti. A prave toto pokoleni . . .

"Mluv! Mluv!" nedodkave vykrikla Eva. Ryvin se usmal a pokradoval.

"Tot' dorost, k nemut path ma dcera a domnelY syn meho nepritele. To jsou (let noveho zolona prace, jet povzna gi, skYtajic soueasne amerneho potitku v gem, kdot mail podilu na jejich fispegich. Vim, te to nepajde ani nyni lehce dobYti viterstvi tomuto novernu socialnimu zakonu, lee — najdou-li se vtcly dva tak nadgeni vyznavaei tohoto nabotenstvi, za joke mam svoji dcery a Adama, potom je toto viterstvi spoleene prace zaji gteno pro vgechny easy, pro vgechna odvetvi i po v gechny generace. A prave v jeho jmenu spojuji ruce techto dvou mladYch lidi, aby se nikdy jiz nerozloudill."

Tak praviv, Ryvin ruku sve dcery vlotil do dlane Adamovy. Te chvile se otevrely dvere sousedniho pokoje a v nich objevily se obe pani: Jindrigka se svoji matkou.

Byla to slavnostni chvile, pied jejit prchly i posledni pkeludy pochyb a rozpora.

"Od teto chvile jste na g," prohlagovala pani Jindrigka, podavajic intenYrovi ruku.

"V prve rad'e' ov gern maj!" hlasila se Eva o sve pray°.

"Tot' se rozumi samo sebou," smala se babieka.

Vern bylo veselo v tomto svetlem a bi.lem dni. Jako by se sama piHroda vy gperkovala k slavnostnimu dni a k °slave viterstvi techto mlett.7ch milujicich se dugi.

Bile, yelike slunce, stribmou sit' slrYch paprska polotilo na zasnkeny kraj, jent jako by zahlazoval v ge, co mohlo nepitemne vyniknouti v tomto lahodnem obraze.

Na cestach znely jasave zvonky.

Aleje kvetly kri gt'alove. Zem i lidska srdce se radovala.

V tovarne se v gude pilne pracovalo.

Ale to nebylo jegte vge. Pied polednem se do-, stavila k intenSTru Adamovi deputace delnikt, aby mu dala zadostiueineni za'pohanu, zpasobenou mu v den stavky.

Cerny nenechal jich v gak ani domluviti: "Minulost je zapomenuta," tekl. "Jen do budoucna necht' se svorne nesou v gechny nage tutby. Jako &l ye, i pro ptigte jsem pouze rovnS7 mezi rovnS7mi, pI'itel nas v gech, kteni nechce miti tadnYch pkednosti ani mimotadneho zisku. Nute, vzhilru, k bratrske praci, v nit je techa, gtesti i prospech!"

Tak v pine zali a v nejkrasnej gim souladu vgech se vgemi skondil krasmi' den, po boutich minulosti darujici duhu na oeistenem nebi.

Den, jemut ani kvety neschazely, nebot' Adam s Evou, jicht jmena bezdeene symbolisovala elle noveho pokoleni, meli jich pina srdce LX. V di vernem salonku tovarnika Ryvina shromatdena byla maid svatebni spoleenost. V 'dele stolu sedela blatena dvojice novomantelfi: mlad3'7 inteiVr Cerny se svoji slidnou choti Eyou.

Z cizich hosti, krome nalemca domeeku v 2ilinkove nikdo nebyl zvan. Ryvinovi postaeili sami sobe, Adam pak nemel pribuznYch. Pres• to byla to vesela svatba, jakou davno v 2ilinkove nikdo nevidel.

Za krasneho jarniho dne rada kodara vyjela z tovarny, odvatejic svatebni spoleenost do kostela. Maly chram, zalozeny v dobach husitskSrch, byl pi'epinen zvedavci. A kdy za velebneho zneni varhan vchazeli snoubenci do kostela, tak mnohe srdce se zachvelo touhou a jine zavisti.

Eva ye svem bilem zavoji, kvety zdobenem, vypadala rozkogne. Jeji sliena tvat nejevila pohnuti. Pouze tibh g, a upfimna radost ji oblevala a rozzarovala. A podobne se darilo i tenichovi.

"Budou jiste gt'astni," prorokovaly tebrave stateny. A veru, nebylo nesnadno vysloviti tuto predpoved'. 0 mladem paru nikdo nemohl kici nic gpatneho. Jak Eva tak Cerny se tegili pozornosti vgech.

Za hodin y bylo vge odbyto. Kodary odhreely. teastnici sriatku se rozchazeli.

Fred tovarnou vitali prijizdejici ovate delnictva, ktere, trebate onoho dne nepracoyalo, nedalo si ujiti tuto priletitost.

Koneene bylo po svatebni hostile a spolednost se odebrala do salonku k pratelskemu pohovoru.

Velike rodinne zrcadlo viselo v prtideli na oelni stone a v jeho stribrne plo ge se odratel venec tvati, zaricich gtestim.

Tri pokoleni rodu RyvinovYch widely krigt'a,love jeho oei a dosud nebyl uzavren fleet tivota, nebot' kdo by pozorneji prohledl rysy vgech tri ten, pani Svatoriove, Jindri gky a Evy, snadno by seznal tajernnou pribuznost v gech, vzestupnou linii rodne prislugnosti, dosud nedokoneenou. Bylot' jisto, te tito dva mladi lido stvori jiste jednou potomstvo zdrave a silne, nebot' byli zde vgechny k tomu predpoklady.

V tivem hovoru ubihaly hodiny. TichY, jarni veeer sestupoval do adoli, a v jeho glepejich nasledovaly drutiny snit.

Svatebni spoleenost se rozchazela. V salonku zastali po'leze pouze novomantele, a rodinno: zrcadlo kreslilo jejich priklonene hlavy, prstenci kaderi k sobe pripoutane.

Bezdeky zadivali se oba • do leskle a zatici plochy. Podobala se stribrnemu jezeru, z jejicht hloubek vyplYvaly na povrch obrazy osob a deja davno zapadlYch, aby byla zretelna spojitost toho, co minulo s tim, co nadchazelo.

"Jedenkrate i my uvidime v nem sve hiavy ojinene," pronesl Adams, "Ale tu jit budeme rrriti celY tivot za sebou se v gemi jeho prihodami."

"Cot na tern!" odpovidala Eva. "Oeima sve duge vtdy budeme se videti tak jako dnes. Nage srdce zastanou jiste vtcly mlades nebot' nase laska neni vYsledkem va gne, nYlort prace."

MladY mantel lehce objal svoji chot' a vybidl ji: "Rci, ma draha, co vidi g tam v pozadi te stribrne jeskynO, z nit vychazeji na'Se postavy?"

"Zda se, te vidirn oblaka a v nich detsk4 tvalinky."

"A jak nazvet tento obraz, jent je pravdou i preludem zaroveri?"

"Budoucnost!" zageptala.

"Ano — budoucnost!" opakoval a strhl Evu do vagniveho objeti.

Stale syteji se stmivalo. Poked byl ut vgccek pinY podvedernim modrem.

Obrysy nabytku se stavaly plihe a nejasne.

Obrazy na stenach osieply. Jenom stare rodinne zrcadlo dosud svitilo temnotou, jako nevysYchajici .studanka vzpominek. A na jeji hladine se dosud odrately postavy milencanovornantela, prilnute k sobe a horici vzdu gnYmi, vagnivYmi plameny.

Celt' dam ztichl. 2ivot jako by zdrimnul v teto hodine, jet mela no yomantelam pridarovati raj k zemi.

Jejich gtesti bylo take opravdove, hluboke a ryzi. Vybojovali si tetkYmi zapasy pravo sve lasky, ale dnes, kdy ji ziskali se vgemi jejimi poklady, nezieknou se ji za tadnYch okolnosti.

Jako novi lido novYch nazcru nastupovali spoleenou cestu do tivota, jent neznal kompromist, nybrt jen spravedlivou praci a poctivY zisk.

BYti vzorem v gerri, kdot jegte kolisali ye svYch presvedeenich, nebo nedaverovali snad obratu doby, ktera bude znati pouze rovne mezi rovnYmi — tot' byl akol i cil jejich tivota.

A proto pravem nad jejich obrazy v starem rodinnem zrcadle zaril eistY znak posveceni: stribrna hvezda!

(Konec,)

.0erven.

DY2 se tak elovek diva na tvoje jmeno, eervne, stava se , mimodek basnickYm snilkern a rika, tve jineno je nejkrasnej gi, joke mute mesic mit. A piece se jen basnieti snilkoye domnivaji, ze tvoje jmeno pochOzi od krasne derveni na tvatich jarnich deveat, snad od ramence, kterY je zpasoben stoudnosti nebo prvnimi thavymi papnzky , priblitujiciho se slunce. Vyslovujice tve jmeltio, myslime na eervenou barvu, vesele prvni kvety, na radost z noveho leta, na dozravani prvnich ploda. — Ale pre! tarime bYti snilky, kteri si hraji se slovy a jejich zvukem. To jenom strapatYm hlayam mladYch lidi prichazi g po kvetnu lasky.

Vskutku tve jmeno vzniklo prosteji a jinak. Ne od eervenani, ne od aervene, ale — od eervit.

A jak rekne g snilkovi slovb derv, zbledne hrazou a zapotaci se v rozpacich. Cerv! Jak . pojem, jaka predstava, joke domY gleni! 6ery v prezralem jablku, der y v zlatohnede hline, dery v hrobe! Cosi slizskeho, nemileho, protivneho.

Ut to pomygleni, te i ty eloveee, jsi jen takovY derv, nic vic. Jak mohly kdysi maminky fikat syYm detem dervieku, Bah sud'! Jak mohli staki Oechove pkezdit prvnimu letnimu mesici podle &rya? Vtclyt' dery ... ale ne, nebud'me jit stale temi snilky, veetne napomadovaneho estetstvi. Dobre prezdeli na gi praotcove tomuto mesici. Odvdeoili se syYm spolupracovnikam na polich a v zahradach. Odvdeeili se tern, kteti kypti padu, aby ten byla hojna, aby se po -1ukach zapestrilo tisicem kvetti, aby korani stromu mohlo mat co nejvic mizy ze zeme, aby plodnost poli dala lidem v ge, co mate. Ti tigi podzemni rolnici a zahradnici, ti mall haviti, kutajici ze zeme gt'avu lasky, nikoho neobtetuji a nikomu ne gkodi. Jsou neviditelni a nevzhledni, jsou pracoviti a skromni, nikoho nenapadne delati z nich sbirky jako z motyla, nikdo je nechyta jakcnryby, nikdo je nepestuje v klecich jako ptaky, do herbal-a je nesu gi jako kvetiny, anit je vycpava, jako trofej pro prach sveho obydli. Jen deti se jich negtiti a hraji se s nimi, nebot' deti vidi krasu tam, kde dospely. na ni davno pro same nad geni zapomnel. eervne, mesici eerva, bud' se sv:'m jmenem spokojen, i kdy't na jeho pravY vYznam vzdelani zapominaji.

Povaha a mravni hodnota kattleho einu je (Jana jeho pohnutkou. — T. G. Masaryk.

Slovo za slovem znovti promysiete!

VNITNITE

titian& le.

ZTRACENf TESTA ROMAN. Napsal Vaclav leech.

,....,...,..,......,....>...o...o....o.....,.....o........,....,,—....„..–,, r Kapitola I. — Pan a pisai.

ZJEVNEM ROZOILENt a pobouteni vraV se advokat doktor PlachY do sveho bytu. Byl to vysokY, gtihlY, hubenY gedesatnik s lisou hlavou, bilYm vousem a bilou kozi bradou gpanelskeho sttihu. Pro gel rychle prvnim pokojem, kterY byl advokatni jeho kancelati a kde ye starch regalech odpoeivaly stare zapragene svazky spornYch spisu. Dva psaci stoly zde byly, pohovka oernou ki121 potatena, nekolik jednoduchYch dtevenych tidli po jedne strane zdi rozestavenYch, stare uzameene umYvadlo a koneene poblit kamen stal jednoduchY vegak na gaty.

U jednoho z obou stolt sedel start' pisat. VysokY, vyhublY, ustarany zjev. Ani hlavou nepohnul, tet nepozdravil, kdyt vstupoval jeho pan, advokat a majitel kancelate, jeho krok jit poznal ze sine. Setrval nehybne u stolku, nieim nejsa zamestnan, ale za uchem mel per° zastreene, jako by prave jen okamtik od prate odpodival.

Pan si ho nevgimal. Progel kancelati do pokoje bezprostkedne vedle poloteneho a bouchnul za sebou dve •mi, jejicht klika v gak byla rozviklana a jejicht obe. Tale statim tak ji2 byly seschle a skulinami rozestouple, ze delily site proctor jeden od druheho, te v gak zameenYm, uzavtenYm pokoj ten od kancelate nebyl nikdy.

"Ten se zde, bYti dnes v dobre nalade," zamumlal pisai zrakem pohlednuv po dvetich, jet se- nedovtely. "Co pak mu asi pfeskodilo pies cestu? Ke vgem vgudy, musi to bYti nee° po eertech neptijemneho! Jezdi tam jako tygr v kieci. Dobie na tebe. Jen kdyby take na tebe jednou nee° dolehlo, ale nee°, co by take tebe trochu pocuchalo, tak jako cuchavals jine. Hej, ten tam razuje, ten tam lita a brzo-li pak phleti sem a dim si zase na nine svou zlost vylije?

Jen s panem Bohem, my to •snesem, Piskdeek to snese. Piskaeek si na to zvykl za tticet let."

Za te samomluvy se zalibenim pohlitel na dvete, jako by na nich vykreslen byl obraz zuticiho stareho advokata, jen htmotne ptechazel pokojem a z jeho fist vychazely nesrozumitelne, jako zviteci skieky, z nich srozumitelnYmi se posleze stavala pouze slova: lum, lump, darebak, lump, darebak, lump.

"Aha," usmival se pisai spokojene, "to je synadek, to je Ondtej. Co pak asi zase provedl?

To bude dnes mela! TakovY uz dlouho nebyl."

V torn zat'uke.no bylo z venku na dvate pisarny a hned na to vstupoval vysokY, statnY jegte start' pan, take gedesatnik, s dlouhym, silnYm knirem, peelive ustrojenY, s vojenskYm drteni tela. Cylindr smeki s hlavy az v kancelati a tazave obratil se na pisake, jen jit povstal a uctivese uklanel.

"Pan doktor doma?" tazal se ptichozi.

"Prosim, pane majore," odpovidal pisai.

"Pied chvilenkou se vratil. Jen mete dale."

V tom ye dvehch vedlej giho pokoje jit se objevil hledanY doktor PlachY sam. Zutivost, hnev dosud mu plaly ze zraka a boutlive statene jeho brvy naznadovaly, te doba navgtevy nebyla prase gt'astne volena. Ale ptichozi nedal se tim nikterak masti. Naopak srdnate kraeel staremu advokatu vstiic.

"Vitam te, Oejko!" volal tento dosud mrzute, ale hlasem, jen naznaeoval, te hned take sveti pheinu sveho rozeileni. "Pojd' dal, jen si pomysli — " "Poekej, ptedev gim klid," branil okamtitemu sdeleni major t ejka. "Nemysli si, te se snad budu rozeilovati s tebou. Sedni • si do vany se studenou vodou a hned bude g pokojnej gi — " Vegli do pokoje, jeho dvete snatil se doktor PlachY zavtiti, ale zustaly jen ptivteny, ponevadi klika nezapadala. Start' pisai pohodlne naklonil ucho smerem ku dvehm. Jej zajimalo, co stati ptatele si budou vypraveti, vlastne Jake sdeleni uoini doktor PlachY staremu svemu ptiteli z mlaciSich let, majoru ve vYslugbe

6ejkovi. Nejsa zamestnan, radeji si kratil das mimovolnYm naslouchanim a tak zasvecen byl ye vegkera tajemstvi, ktera ve vedlejtim druhem pokoji doktorove bYvala projednivana. 0statne bYval vgdy mldenlivYm jako hrob a doktor PlachY pied timto svYm pisatem vlastne tadnYch tajemstvi, ac sdilnYm k nernu nebyl nikdy.

"Jen si pomysli!" v hnevu a rozeileni ktieel doktor. "Ondra je flamendr, jakeho neni pod sluncem. Dye leta jig neni zapsin na universite, dye leta jsou prya, ztracena a ji mu diva/ take, krvave nabyte penize na ptedna gky. On je projuxoval, prohytil a proboutil me penize, me penize, me Wee nabyte penize!"

"Co, jak?" vyzvidal podrobnosti major.

"Co, jak?" kvikavYm hlasem opakoval doktor PlachY. "Rano potkam dekana privnicke fakulty, phvedu tee na Ondru, ge se mu Wig eas zkougky a ten se mi di do smichu, te Ondra neni ani zapsan, te s mYm vedomirn Ondra se vzdal studia pra y. Ja myslil, te mne rani mrtvice. Dve hodiny jit litam po ulicich, abych se trochu uklidnil, ale leze mi to do hlavy stale vic a vice. Dve leta jsou neodvolatelne prye a takovYch pellet stal, takovych htignYch pellet." — "To ma pravdu," poznamenal se gkociolilaYm fismevem pisat Piskadek, naslouchajici ve yedlej gi kancelati "Hfi gne ty penize jsou a krvave tez. Slzami jsou V gechny skropene, kletba 1pi na v gech tech jeho tisicich."

"Jen si pomysli, co to znamena, dye leta!" ktieel doktor PlachY. "Co umel, zapomnel a ted' aby meal znova. D ye leta jsou prye a co to stab° penez! Ale ja ho ted' naueim dela dobrotu, ja s nim zcela jinak zatoeim. Zavtu ho, z domu mne nesmi, dokud nebude miti sve zkougky a ani krejcaru nedostane na ruku Prosim te, Cejko, zustan zde, poekej zde se mnou, at se vrati, abych se nezapomnel, aby mi darebak newastal pod rukou."

"Vanu! Opattil jsi si jit vanu se studenou vodou?" posmival se mu temet major. "tim studenejei, tim lepsi. Tobe poslougi, kdyi bude jako led. A pak mluv se svYm synem, moudfe a rozvatne. Prod mermomoci jej nuti g k povolani, k nemut nema ani chuti ani nadani a prod jej nevenujet povolani, k nernut ma lasku a velike nadani? Ja jsem dnes pti gel, abych ti gratuloval k prvnimu jeho vetejnemu fispechu."

Doktor PlachY nebyl v nejmen gim dotknut a ptijemne ptekvapen. Vedel, te ptitel, major ejka vtdy bYval zastancem a ptimluveim syna Ondteje, te vtdy jej omlouval a mu nadrtoval a nejednou lit mu take tekl, te mu syna .vlastne kazi. Proto byl, jegte pobourenejsi.

"Dej mi pokoj se svou gratulaci," zvolal podratdene a odmitave. "Co se svYm synem math delati, vim ja a nedarn si foukati do kale. Ja z neho nechci miti tadneho kum gtfte, aby mi jednou snad chodil tebrotou, at napted probije, co snad jednou dostane. Bud'to z neho bude advokat, anebo at' si hied& tivobyti B ye kde chce, ale pak o nem nechci ani slygeti. Kiuk je lenoch, darmoglap, zhYralec, chce bYti pohodlne tiv na me a za me penize. Ale je. mu ted' ukatu, zee je toho loket. Ja mu dam malovat!

Zada mu namaluju, at mu na nich vyskoei fialy a modernu bude miti na kuti. Ja, mu povim, ja mu ukatu a ten tanec zaene dnes! To mu pkijde draho, te mne tak hanebne okiamal. Penize vybiral na kolejne a neni zapsan. To vole, do nebe! Zristari zde a chrari mne a chrari jeho, ja jinak jsem s to kluka zabit."

Doktor PlachY pfechazel dlouhYmi kroky pokojem, chytal se za hlavu a hued zase zutive rozkladal rukama. Rozdileni, pouboufeni jeho nejen ze neochabovalo, nYbr g rostlo, mohutnelo kagdYm okamgikem.

"Sedni si do vany se studenou vodou," smal se Mu pfitel major. "Bude g klidnej gi a starlet se dokonce moudrYm elovekem. Ja miti takoyeti° nadaneho syna, davno jit by byl tam, kam path, na draze umelecke, na ceste k slave a uznani Tegiti bys se mel, hrdym a pyanYm bys mel bYti na sveho syna. Je to talent, kterY to mute Ptivesti daleko, hodne daleko. Vymaloyal obraz, kterY dela. sensaci. "Panna pied obrazem bolioroadky!" Pojd' se mnou do Topi-

ye sttedu, dne 2. dervna 1937. dovy vYstavy a tam mezi mistry uhlide.§ viseti obraz sveho syna. A to te neni nic?"

"To neni nic, to neni pranic," kfidel doktor Plachy. "Takovych malift beha po svete a nemaji co jisti. Ze znamosti a z ohledu na mne ptipougteji leckam nezraleho meho syna. Ja take vim o jeho mazanicich, ji mu to trpel jako vedlej gi zabavu, aby mne nebehal po kavarnach, hospodach a pajzlech, ale aby hlavni sve studium povesil na hfebik, aby mne Sidi' a klamal, aby mne ptimo okradal o penize, to.se mu nepodaki. Ani zapsan neni, to vole, ptimo do nebe, to se mu nevyplati!"

"A prof isi ho sam zapsati nedal tam, kam path, do umelecke akademie?" klidne tazal se major tejka. "Vtdy si vezme g neco do hlavy a vge jen aby glo podle tvaho. S prvnim svYm synem, Ferdinandem, jednals prave tak. Potad jsi take tikal, te z neho bude advokat. Ale kdyt mu negla latina a tedtina, dopalil jsi se na profesory a dais ho na realku, ze z neho udela. g intenYra. Maturitu jakt takt doklepal a studoval tedy techniku. Ale ph tom zfistalo. Zkou gku neudelal ani jednu, ale jak figura ukazuje, piece se neztratil" — "0 Ferda," zvolal advokat a oko mu zajiskfilo sebevedomim a pYchou. "Ferda je piece chlapik! Pravda, chtel jsem ho miti intenYrem, ale intenyrstvi melo bYti jen prosttedkern k podnikatelstvi. On se proste ptehoupl pies ptipravne toto stadium a stab se podnikatelem, prtmyslnikem zrovna. Vytiel mi zrak hotovou uddlosti. Ptedstavil se mi jako tovarnik a to myslim, neni gpatna garte."

"A kdyby se ti tedy Ondtej ptedstavil jako hotovY uznanY umelec?" — "Ten, ten ma talent na podvodnika, ale ne na umelce," chvatne pteru gil ptitele doktor PlachY. "Kde a jak mohl Ondtej mne dosud podvadel a nejvet gimu jeho podvodu ptigel jsem ted' na stopu. Ale Ferda dosud nevzal ode mne ani krejcaru, nechtel ani krejcaru a nechce ho do dnes. Pomohi si sam a sam. Ten vi, co to znamena drteti penize pohromade. To je hospodit, ten to dokazal .Ale Ondra by nejradeji rozhazoval pinYma rukama. V gak take znag jeho kousky a nemusil bys se ho zastavati. Co pak mne provide, kdyt byl dobrovolnikern! To vgechno jit nepamatujeg9 Ale to, co provedl ted', vgemu stavi korunu na hlavu. Nedal se vabec zapsati a vybiral ode mne penize na kolejne. To mute udelati jen hotorY, dokonalY podvodnik a jako s takowYm s nim budu take jednati."

"Poslyg mou radu," pojednou va gne pravil major Lejka.

"Tu ja divno znam," odmital doktor PlachY. "Dej si ji tedy opakovati," klidne pokradoval major. "Popfej Ondkejovi volnou volbu povolani, k nemug jej pudi laska a pro ktere ma patrne a vziene nadani. Jsi bohatY mut, ty to mrigeg synu svemu dopfati."

"Ja bohatY mu g !" kfidel doktor PlachY jako by byl sviran kleStemi. "Ja bohatY mu g! Kancelaf nenese ani krejcaru, je pasivni a jen z pouheho lidumilstvi, aby se nefeklo, ge na stare., kolena propougtim stare slu gebniky, driim jegte sveho pisate. Nema co cleat. Celt' den jen zevluje. tiju z hotoveho a musim yydriovati takovY drim. Na mizinu mne chteji vAichni phvest!. A bide si snad o mne mysli, te jsem bohatY. Neco mi do toho mate ptijiti a nemam nic, pranic. Piskaeek chce-li u mne ztstati, musi sleviti, hodne sleviti. Ja ho za tak ohromnY plat nemohu jig potiebovati. Sedi a hryte si nehty, to je jeho price. At' si hlecla nee° jineho, ja mu za pouhe sezeni tolik platiti nebudu, ponevadg nemohu.

Major tejka dal se do hlasiteho smichu. "I ty chudaku!" zvolal vesele. "te te takova tee nemrzi. Jen tve viditelne jmeni pa& se na kolik set tisic a dobti tvoji znami odhaduj te na pAldruhello milionu a mezi ty pattim i ja.

A proto alespofi ptede mnou nemluv tak pogetile!"

(Pokratovin1) Koneenel Rozeiloval se gef: "Tak ut jste si bral jednu dovolenou, protote yam onemocnela Lena, po druhe, ge yam zemtela tchYne, po tteti, te dostela dcerka spalu — a z jakeho dilvodu ji cheete dnes?" ja se budu tenit," "Prosim

TNI

Ve stfedu, dne 2. 6ervna 1937.

0.11•00.1111111.411111■04111■110100.0111.110.01111111.N111•04■041110.

TONICKA. Jan Mikulik.

1.00,011•111.1.1.0•111111.111111.4 ■041•041.1•4.

1

(Pokradovani) Mlaela zabotiv gi zrak do tekouei vody, pak zdvihla hlavu. V oku leskia se slza, z hluboka, jakoby ji cosi tetkeho tisnilo, oddechia a zaBala mluvit. Slova stahovala se ji v hrdle, dusila v sobe pia& "Jenidku, jak nemem bSrt smutna, kdy/ je to ma posledni nedele, Co s tebou jsem, nebot' do etrnacti dnri ptijede jit Rudek z lesnicke gkoly na prazdniny. Jak tobe znamo, je to mrij nastavajici a tu nesmim jiz s tebou mluvit. Vge, co jsme spolu prozili, bylo krasnSTm snem. Ale tetke jest z neho probuzeni . . . Jenidku, vzpomeneg si nekdy na mne, na obapolnou natl. lasku . . . ? Prijdu tivotem pro mne bezritetnS7m. Nemam nadeje na lep gi, prod jen to tak musi bS7t? Prod jsem jen zadala s tebou chodit, kdy od malidka byla jsem urdena jemu!

Lakalo mne to, abych protila neco, co by mi bylo ritechou pro budouci tivot. Ale budu vzpominati 'lady na leta mladi, co protila jsem s tebou. Na ty nage vVehazky, na brusleni i na tanec v masopuste. Pamatuje g, jak jsi byl tenkrat smuten, to jsem dlouho ne gla a jak ti zazatila tvat, kdy jsi mne zahledl? A cot ten tanec! Ani jsem necitila, jak otadeli jsme se v sale; ty zpival jsi potichu `s- hudbou" . . . byl to krasnST sen, bohutel kratkV . . . odi tvoje vno111y se v me a zatily i pronikaly do srdce meho. Srdce jasalo tenkrat s hudbou, ktera mne unagela tak, ze bych byla tandila s tebou neustale, anit bych se unavila. Pryd je vgechno, nevrati se via. Pouze vzpominka zristane . . .

Nic gpatneho se mi vgak nemrite vytVkat. Jsem bezrihonna, na to srdce; to bude patkit tobe, Jenidku. At se vdam, budu jeho, ale vzpominku na tebe mi nevyrve. Az budu jeho tenou, budu se musit vpraviti v osud svrij. Budu jej miti nekdy rada? To ponecham budoucnosti. Co ty, Jenidku, jak tobe bude, az potkag mne s nim? Nevyeitej mi, nesnesla bych toho; odpust' mi, te utila jsem mod': tenske, to poutala jsem to k sob& Odpusti g mi, Jenidku?

Ty mldig ! Odpust', odpust' mi!"

Ovinula ruce kol jeho krku a odi zabotila v jeho. Jan mezi jeji keel sejmul klobouk, ptettel rukou nekolikrat Belo; ye spancich hudela krev hrozic puknutlm, a srdce? To sviralo se mu nevSrslovnSrm bolem. Ptemahal se, aby v zoufalstvi svem nee° neprovedl, hryzl rty, at krev z nich vytryskla. V duchu protival s ni vge znova, zdalo se mu vgechno tak krasne, nyni jit nedostitne, te malem by vypukl v plad, ad odi mel jit zamtene. Pti poslednich slovech vzdychl, vzal ji za bradu a ptiblitil oblidej jeji blizko sveho.

"Tonlelo! Mel bych se hnevat na tebe, te's se mnou zahravala. Ted' chapu tvrij bob a stesk duge zradivgi se easem ye tvaki tvoji. Co mohu dinit jineho net odpustit? Okamtiky ony zristanou mi v srdci, pokud budu iiv. Budu vzpominat dasto, vet, kdo vzpomina, tije dvakrat...

Tve odi, to nebe modre, ty budou svetlugkou na dalg i moji draze tivotni. 2ij blaze, pteji ti vgechno nejlepg i s nim. Bud' mi alespori ptitelkyni. Prijdu-li kolem tebe, necht' vyjde povinnost co vitez v boji v nitru tvem. Nag e laska zemtela pro svet, pro nas nikoliv. Aspori vzpominku venuj easem ... Ted', Tonidko, musime zpet, znami by nas pohtegovali."

Pustil ji. Ji sklesly ruce i hlava. Zahledela se dolt, do lod'ky - po liekach skanula slza.

Jan uchopil vesla pohliteje na Tonidku, ana celi zhroucena na lavce sedl, vesloval pomalu po proudu. U zatodiny bezprosttedne pied mlSrnem pustil vesla, vstal, obejmul Tonieku a naposledy zlibal ji celou, te plaeic prosila jej o propug teni. Posledni polibek a "s Bohem", a Tonieka opustila lod'ku, co Jan ziraje na ni zamaval kloboukem, aby zakryl vydrav gi se mu slzy, vesloval dale . . . U ml .Vna pkipevnil lod'ku a odchazel roZlitostnen k smrti sam k domovu.

(Konec.)

a

Hemel jsem chodit na Tarzana DYBYCH byl poslechl mantelku a gel do K kina na Violetu a ne na Tarzana, mohl jsetn si ugettit tu vderej gi blarnat s prvnlm jar nim vyletem. Ale to jsem se bal, to je to mod smutne ate bych se tteba neudftel, kdy Greta Garbo umira, a tak jsem tedy ne gel. Gene jsem koupil listek, ale sam jsem gel na Tarzana. A to, jak jsem fekl, jsem nemel (feat.

Ne, to by to nebyl peknS7 film, ale proto, to me ta divoeina a volnSi, nespoutanS7 tivot, jakkm ail Tarzan a jeho pan!, pfivedl na my glenku, to my lide v meste tijeme hrozne nerozumne a zanedbavame radosti, ktere nim mute poskytnout jen pkiroda. Bote, jake mel ten Tarzan svaly, jak umel skakat, gplhat a plavat, vtdyt' bych se musil hanbou propadnout, kdyby nas tak postavil vedle sebe j en tak s kouskem hadtieku kolem bokri! A jsme si to sam vinni, zneutivame kvetri civilisace a techniclOch vymotienosti, krok peaky neudelame, potad jen v uzavisenkch mistnostech se povalujeme. V gechno si nechame ptinest at pod nos a potad jsme na nekoho odkazani. Ale takovS7 Tarzan? Od toho, panedku, bychom se mohli ledacos &it!

Ten, tekneme, dostane chut' na antilopu. Dlouho o torn neptemSr gli, popadne klacek a za chvili ua tahne nadhernou porci z pralesa. Dostane chut' na banan, sahne si nad hlavu, je tu ovoce. Dostane chut' na . . . Nu to je gpatnST ptiklad, pivo v pralese nedostane, to je pravda, ale mate si zatidit tajnou vinopalnu a udelat si potadne zasoby.

Takovehle my glenky mi tahly hlavou, kdyt jsem se vracel z biografu domri a neopustily mne ani pti vedeti.

Poslyg, Milugko, pravil jsem konedne, co bys tomu tekla, jit v nedeli na vSrlet. Vis, trochu vydSrchat ten mizernSr mestskS7 prach a kouk.

Trochu protahnout kosti .. .

2ena se na me ptekvapene podivala: Ty nechceg jit v nedeli s Adolfem na football?

Ne, pravil jsem tvrde, nebot' jako Spart'an jsem si dal ptedminulou nedeli slib, ie ut na kopanou chodit nebudu, chtel bych jit na valet. Nekam do pkirody, nekam do lest, k petejim, na vysokou skalu, kde stoji osamela sosna, nekam ... Na konec jsme se domluvili, ze pojedeme do Rade govic, kde ma Avagrova Anetka nejakou znamou pani, a tam odtud peknou prochazkou k jevanskkm rybnikurn. ena to mela oznamit Anetce a ta mela vzlt deti a mute a povedet o torn take pani Midlichove. Tak jsme se dohodli a ja usinal s ptijemnkm pocitem eloveka, kterY se ma nad teLit. To bylo ye etvrtek.

Nasledujici dva dny utekly v ptipravach 2ena upekla jablkovV zavin (buchty ztvrdnou), test kotlet, uvatila nejake vajidko a ja jsem pro vg echny ptipady koupil kousek sucheho salamu a lahev koriaku, kdyby nekoho gtipla zmije. V sobotu veder jsme gli brzy spat, ponevadt jsme meld v nedeli rano ye dtvrt na osm sraz na Wilsonove nadrati. Budik zvonil spra y -nevpt,akjsmepohdlneasi bez spechu pki gli na nadrati. Byli jsme tam prvni, druha pfigla pani Midlichova. Mela vysoke podpatky a ohromnou kabelu.

Jen aby neprgelo, povidala, kdy jsme se pkivitali, zapomnela jsem deg tnik. A kdepak je pani gvagrova?

Ut musi ptijit katdou chvili, pravila mantelka, vlak jede v 7:28 hodin a lit mama skoro dtvrt na osm. Martine, ty bys mel koupit napked listky, abychom se potom nezdrtovali. 8 el jsem se tedy tladit pro listky. Koupil jsem pet celSrch a dva detske. Ale kdy jsem se vratil, tvagr se tenou a detmi jette neptiSli. Mantelka a pani Midlichova byly rozeileny.

Ale kdy hodiny ukazovaly 7:25 hodin, tak jsem take zneklidnel, cot znamenalo, to nag vlak si to ut ginul nekde vinohradskSrm tunelem pryd, ptititil se gvagr Jaroslav s Anetkou a s detmi. Byli cell rudi v oblidelich. Jaroslav postavil malou Lidu gku na zem a dal Jii'ikovi, kterST zapomnel slane pozdravit, pohlavek a spustil:

MTh= 17. jsem to fikal, to mime rande na Wilsonove nadrati a ne na Masarykove! Tak honem pojd'te, at' to nezme gkame .. .

Ui jsme k Win yam zmegkali, pravil jsem ledove, ted' ua nemusime spechat. Pkitti vlak jade za hodinu a ty bys mohl vedet, te do Radetovic se z Masarykova nejezdi.

Ja to veal, ale Anetka me spletla .

Ted' se nehadejte, vlotila se do toho mantelka. Tu hodinku pookame, a ty se jdi zeptat, kdy ptesne jede dal gi vlak.

Dalgi vlak jel v 8:26 hodin.

Mali jsme 55 minut dasu, tak jsme si Ali sednout na lavidku a deco jsme si snedli, ponevad2 dloveku z toho strachu a dekani vytravi. Asi dtvrt hodiny pied odjezdem jsem vtak vstal a povidam: Tak pojd'me radeji k nastupitti, za chvilku budou pouttet na peron.

Zvedli jsme se a tu najednou gvagr Jaroslav zbledl: - Jikiku! Kde je Jitik? - zvolal chraptive.

Ale Jitik nebyl nikde. Bylo nas test a spra y -ne asmelobS 7t sedm.

Kam ten kluk asi zmizel? Rekli jsme pani Midlichove, aby poekala na laviece a gli jsme ho shank. Ale kluk jako by se do zeme propadl. Kdy2 jsme ho v 8:30 hodin nasli, byl calk utvanS7 a nemohli jsme z neho vytahnout, jak se tam dostal. Svagr Jaroslav ho chtel zekezat, ale Anetka a moje mantelka, ktera, ma deti ted' hrozne rada (ke konci kvetna eekame rodinu) , mu to nedovolily.

A mne to bylo celkem jedno Kdyi jsme kluka natli, tak jsem sundal bat'oh, vytahl si tti kotlety, par kouskri Striidlu a lahev koriaku proti zmijim. Vtichni me pozorovali s nemou otazkou v odich a motna, te tutili, co se stane.

Avtak i to mne bylo jedno. - Fakt je, to ut jsem toho mel dost a ae jsem jim to take tekl: Tak, a vy si mutate delat, co chdete, povidal jsem. Dva vlaky jsme zmetkali a na tfeti do pril jedenacte ja tady dekat nebudu. Nezkazim si docela jedinS7 den v tSrdnu. Poroudim se.

Neco za mnou ktidel, ale je. jsem se ani neotail. A ani nevim, jak to vtechno dopadne, jestli vribec do tech Radetovic jeli, ponevadt, kdy jsem se vdera veder vratil domri, Lena ut spala a dnes rano se mnou nemluvila.

V nemecke domacnosti se setri od papiru.

Posledni heslo, ktere hlasa, Mad pro suroviny v Nemecku, je adresovano hospodynim: "Neodhazujte papirovS7ch sadkri!" Statistikove tett vypoditali, se nemecke hospodyriky mohou Za dtrnact dni uSetkit 238 milionri starkch saokti a nebudou-li Nemci zahazovat a palit start papir, bude Nemecko ye vYrobe papiru sobestadne. - Masi° a sadlo se ut vydave, vtude jen na listky, pro dva lidi na tSTden dvanact a pril deka. Toto Atecini maslo stoji asi 44 Kd za kilo. Pod rukou je masla dost, ale stoji 88 KC, ba i pies 100 Ke kilo. To si mohou doptat jen bohadi. Hotelrim bylo po dobu cizinickeho ruchu zajitteno vydatnejti zesobovani maslem. - Bila krupidna mouka se ut v NCmecku vribec neprodava, leda pod rukou. Obchody prcdavajji jen dernou mouku ptenidnou, michanou se titnou, a kilo stoji asi 1.20 at 1.45 KC za kus. - Pilne se provadi v Nemecku vYcvik zalotnikri tech rodnikri, ktere nebyly ye valce. V Koenigsbruecke u Dratd'an je vkcvikovy tabor asi pro 80.000 mutt. Chodi tam i muti starti 45 let do etytnedelnich kursri protiplynove a pritoletadlove obrany. Podetni stavy plukt rostou a musi se pro ne stavet nova budovy. V 2itave staveji nova kasarna pro jeden prapor 52. petiho pluku z Lobavy. Novostavba je pkisne stketena, stavi pry se tam podzemni hangary a stanovitte protiletadlovkch baterii. Podobne price se provadeji i na Pilch mistech v Sasku a v Bavorsku.

Evropa se stanoviska tisku.

Upinou svobodu mail: 1. Anglia, 2. Holandsko, 3. Dansko, 4. 8vedsko, 5. Norsko, 6. 8vSrearsko. - Omezenou svobodu majl: 1. Seigle, 2 Francie, 3. Portugalsko, 4. 6eskoslovensko, 5.

Litva, 6. Lotytsko, 7. Estonsko, 8. Finsko. - Nesvobodu tisku mail: 1. Nemecko, 2. Polsko, 3.

Rakousko, 4. Mad'arsko, 5. Jugoslavia, 6. Italie, 7. Rumunsko, 8. Bulharsko, 9. gecko, 10. Albanie, 11. SSSR., 12. Turecko, 13, tPanelska,

Strana 1$.

E. 1VIODERNi OBCHOD, zalotenST na Wanainakrove zasade "zakaznik ma vtdycky pravdu", neni snadnSt, ukazuje mnoho du na vgech stranach.

Tak bylo tfeba ye Spoj. Statech nedavno zji'Steno, to v obchodnich domech, prodavajicich vetginou na fiver, dosahuje vracene zboti 19 procent vgeho prodeje. Z kadYch etyt prodanSich modnich sate se jedny vrati zpatky. Mnohe teny si objednaji domu pal tuctu sate, aby se poradily s mantelem, s tchyni a s de•mi nebo i kuchafkou, net si jedny vyberou. Koti ginove pfehozy jsou vraceny, kdy je jejich "majitelka" vzala na sebe k nejake spoleeenske pfiletitosti. V pondeli po velikem footbalovem iapase je pompejsky den pro vraceni kotichu, v jejicht kapsach mono nalezti kosmeticke ptipravky, kapesnik a jive pot •ebne veci. Cele domy jsou vyzdobeny pro nejakou domaci slavnost. A druhST den jsou vraceny "objednane" oberce, &die, sklo a porculan. Wady talite nejsou ani potadne umyty.

Nedavno byl jednomu zakaznikovi do newyorskeho pfedmesti poslan pinY stehovaci Wiz nabytku. Kdyt pfijitclel k ureenemu domu, potkal viz konkurenent firmy, vracejici se s prazdnem "Zakaznice" si objednala nebytek ode dvou firem nemyslic na to, kolik dini dopravne. Chtela proste srovnat nabytek od firmy B. Na oknec se v gak rozhodla, ge nekoupi od jedny ani od druhe, zavfela dim a odstehovala se na jih.

IVInohdy vraceni a itmena jsou ov gem nevyhnutelne. Zavody se dopou gteji omylfi a dodaji nespraVnou barvu, velikost nebo cenu. Ale vetgina takoitch ptipadO neni ospravedlnena.

PrOzkum ukazuje, to polovina neni zavinena podnikem.

I ye stfeclne velkem americkem obchodnim dome je zamestnano 25 lidi vyclavanim tads,4 !SEM v New Yorku 48 hodin," gveholila mlade, vdova, "a nechce se mi spat".

To byl snaciriSr problem pro Teda Peckhama, zakiadatele kancelate prilvodcii, jet zamestnava, desitky mladYch mute, kteti jsou k disposici osamelYm clamam, ktere si chteji prohlednouti New York. V tomto pfipade Peckham musel vystfidat tfi mlade mute, nebot' mlada vdova cele dva dny a noci utivala velkomestskeho veseli.

"My vtdycky vyhovime katcle poptavce," fekl mi Peckham. "Nedavno jsme dodali na jednu velkou spoleeenskou zahavu padesat Delame velke obchody s lodnimi spolednostmi na kratke testy. Dokonce jsme melt poptivku po mladYch spoleenicich at z Londy"na."

Peckham, piivodce teto my glenky, ktera je nyni napodobovana v eetnYch velkomestech, je tfiadvacetiletS7 a velmi podnikavS7. Mezi pfednagkami na zapadni universite, vedl yederni klub v jednom clevelandskem hotelu, psal do novin zpravy ze spolednosti, kupoval a prodaval obnogene gaty a pronajimal velocipedy.

Kdy pfigel do New Yorku vydelavat penize, nemohl najit lepgi misto net za 15 dolartt tY dile A tu, kdy jednoho vadera naslouchal taneeni hudbe, vychazejici z jednoho hotelu na pate Avenui a pfal si Wit uvnitf, dostal velkY napad — to teny, nemajici nikoho ye velkomeste, potfebuji prtivodce, aby mohly videt noeni tivot. jsem s tim napadem do nejvet gich hotevypravi Peckham. "A pidjali me s otevfenou narai. Jednim z jejich nejvet gich problemi tenske nav gtevnice, ktere si chteji prohlednout velke mesto, ale nemaji nikoho, kdo by s nimi chodil. A tak meal kancelo.f vodc11.

Zamotne teny, pracujici v kancelatich a podnicich, jsou jednou za mesic pravidelnSmi zakaznicemi teto kancelafe. Stejne hojne jsou zastoupeny bohate a spoleeensky vYznamne damy z jintch mest, vyjma eetne mistni klientky.

"Vgeobecne vzato", Mira Peckham, "elm je ktera stargi, tim dele se bavi. Klientky stare 18 at 25 let vraceji se zpravidla ke svtm rodinam v rozumnou hodinu. Ale teny mezi 45 at 70 lety chteji zfrstat venku at do rana.

IF

II

TNtli

Zakaznik se zpravidla neho zboti zakaznikam a jeho vracenim do skiadu. Vylohy s tim spojene eini u kaideho ptipadu od 30 do 75 centu. Celkem mono to tato skutedna slutba stoji • jen na mzdach dobrtch 50 miliorra dolm), rodne. 8kody zp0sobene pogkozenim vraceneho zboti, ztratou motnosti prodati zboti v dobe, kdy je mac zakaznik na ukazku, soudnimi spory, vyfizovanim nespravedlivYch potadavku, nelze vfibec odhadnouti.

Zakaznik nerna zpravidla :pravdu, ani kdy si stetuje na' prOdejni personal. Dama vrad kus hadru, ktert bYval zaclonou. "Prodavaeka mi fikala, to je to praci latka a podivejte se na ni!" Diskretnim vyptavanim se zjisti, to ziclony byly prohnany pradkou.

Jina oblibena stitnost, kdy zavod odmitne vzit vracene zboti zpatky, protote neni v bezvadnern stavu, zni, t,e prodavad zakaznikavi tekl: "Vezmete si to a zkuste, jak se yam to bude zamlouvat." Takova slova mute °boas pronest nejakY pogetilY zamestnanec, ale zavod mu potom nevenuje mnoho pfizne VSTsledky prodejniho personalu se sleduji nejen co do dosateneho prodeje, nYbri i vraceneho zboti.

Nejvetgi vada cele teto veci tkvi v torn, to potira svuj vlastni ucel. KadY poutiva teto zasady. Jeden zavod neziska jedineho zakaznika, je-li ochotnS7 vuci zakaznikum, jestlite druh zavod je stejne ochotnY. A naopak, jedina nepfijemne, vec mute znidit trpelivou prat nekolika let. Jedna zakaznice si potfisnila rukavici. adala novY par, protote adkoli rukavice byly zarudene praci, skvrna nechtela zmizet. Zakaznice vykladala, ze ani dlouhYm pranim Q.../MC"\9,

Priwodce na hodinu.

"Liberty", New York.

Snaim se dati dohromady lidi stejnYch 'term, jet hraje bridge nebo golf, chce pfirozene spoleenika, jent dovede hovotit o techto hrach. Dale nektere clarny maji pfesne clasky na vzezfeni svYch prevoclell — blonclYni jsou dvakrat tadanej gi net tmavovlasi mutt."

Peckham nejen vybefe dame spolednika, nY brt i obstara stul v restauraci nebo noentm klubu, zamluvi listky v divadle zkratka pfipravi program celeho vadera. Za tuto slutbu poeita 5 dolartir, je-li mlady mut obleeen ye smokingu, a 10 dolarfr, ma-li na sobe frak, a k tomu 'ant poplatek, zdrti-li se s clarnou pies celou noc. Zvlagtni poplatek je netovan za letni pla y gem plati vgechny vY--bupomri.Klentkaov lohy. Peckham dale zamestnava pet zkugentch `ten pro nakupy, ktere poeitaji 10 dolaril za celY den, pet tlumodnikt a nekolik ogetfovatelek att.

Zakladni pravidlo pro pr&odce zni: Nebud' vtiravY, dirvernSt ani povidavY. Mladici dostavaji tclenni plat a premii, ktera se fidi delkou pracovni doby. Vetgina pracuje ye dne a nesnesou ponocovat dele net t •iltrat V tS7cInu. Mnozi dostavaji dary od zakaznic, tyto darky stoupaji od stareho radia nebo psa at po farmu v New Hampshire.

"Avg ak rozhodne nevedeme gigola," prohlasil Peckham rozhodne. "Nagi hogi museji bYt dobfi taneenici, ale soueasne i gentlemani. Mani nejradeji studenty z Yale, Harvardu a Princetonu, protote to jrnena pro zakaznice nee° znamenaji a katclY hoch musi 13Srt spoledensky registrovan. To ukazuje dame, to jeji pr&odce se tegi dobre povesti."

Peckham zamestnava pouze Merry universitnich klubu, mladiky z dobrYch rodin a osveddeneho charakteru. kterYm se mimo to poskytne peeliveho spoledenskeho gkoleni. Museji umet zajimave hovotit, v gimat si sate clarny, trial itznamne osobnosti a hlavne nesmi mnoho pit. Peckham ma svoje gpehy v restauran-c tech a klubech, jakmile se nate* mladik.

Ve sttedu, dne 2. Lervna 192'7.

2e skvrnu odstranit a rozezlena, ode gla z kramu a vickrat se nevratila.

Z fikce, to zakaznik ma vtdycky pravdu, vyrostl tak velikY problem, te se deji ustavidne pokusy jej zdolat. Jsou tvorena pravidla, ktejsou v zapeti porugovana. Jeden zavod bali gaty do celofanu a prohlauje, to je nevezme zpatky, bude-li obal poru gen. JinS7 zavod opatkuje sve zboti plombou. Dalgi podnik bete vracene zboti s 25tiprocentni sratkou. Jsou stanoveny kratke ihuty tfi az desetidenni. Zavod y si vydrtuji Ustfedni informant kancelaf, ktera vede zaznamy o zakaznicich, kteki radi vraceji zboti. TakovYni se potom odpira Aver, zrovna jako kdyby byli neplatiei.

Ale na malem meste, kde je jediny obchodni je tento zpravidla bezmocen. A ve velkern meste se mistni obchodnici sejdou a dohodnou, to budou pfesne zachovavat usnesene podminky. Ale za nekolik dni jeden z nich uvefejni inserat, ktert oznamuje, to "vraceni se meze nekladou". A tak celY smluvenSr plan padne at do pfi gti schuzet ftegeni teto neblahe situace je konec v zakaznicich. Vet gina jich jsou teny. Ty by se mely Ott nakupovat jako mutt, ktefi vraceji nakoupene zboti v daleko men gim procentu net teny. Muti, zvykli obchodnimu jednani, nedini takove absurdni potadavky jako geny.

PrOmernY mut nema tolik easu nazbyt jako prtimerna. Lena. Snati se vytidit svoji obchodni zaletitost co nejrychleji a nejtrvaleji a nema kdy, chodit z obchodu do obchodu a vymYglet si stitnosti.

Kdyby teny poru gily svoje stare pravo, menit rozhodnuti podle libosti, u getfily by obchodu mnoho pellet a soueasne by prospely i sve tobolce snitenim cen o naklady, ktere si vygaduje jejich neschopnost kupovat tidelne a s rozmyslem. gpatne chova, un nikdy nevypluje pod Peckhamovou vlaj kou.

Peckham& prtivodce nikdy nesmi vstoupit do bytu nebo hoteloveho pokoje sve klientky a nikdy s ni nesmi bS7t v tadne mistnosti o samote, nejsou-li pfitomny je gte alespori tfi jine osoby. Jestlite se klientka opije, prfivodce musi zavolat vrchniho eignika, dat mu damn na starost a sam ihned odejit. Peckhamovi Tide mohou pokynout hlavou pfiteli, ale nikdy nesmeji pfedstavovat klientkam svoje pratele.

Uspotadani cele slutby je velmi proste. Kdy zjistil, kam klientka chce jit a jakeho mute by chtela za prtvodce, Peckham ji ete seznam, si vybefe. Setkani klientky s prtwodcem je bez formalnosti. Prfivodce se proste ohlasi v jejim byte, a kdy se objevi, podaji si ruku. Kdyt jedou v autodrotce do prvni zabavni mistnosti, ona mu odevzda dve obalky, z nicht jedna obsahuje poplatek za doprovod a druha penize na iitratu.

Tento obchod, aekoliv zadine, mit konkurenci, tak zkveta, te Peckham zarnSr gli otevfit podobne kancelate v LondYne a v Patti. Za tim itcelem zajel do Evropy a uvefejnil v pfednich turnalech oznameni, ne hleda libive vevody a sto mladtch glechtictr, s nimit by zahajil patitskou filialku.

• "Moji prtwodci museji 13S7t skuteent glechtici," fekl jim. "A zvla gte potfebuji vevody, protote vevoda z Windsoru dodal noveho lesku tomuto titulu." teskoslovenskSr rozhlas bude vysilat pro svCtovou vYstavu, ktera, se chysta v Pail& Do rozhlasoveho vysilani na itstave bude totit take zafazena mezinarodni hodinka, v nit katcIS 7 nivgtevnik mute poslouchat ptenos ze sve tern.

Kdy jej usiysi, dozvi se z navestnich tabuli. CeskoslovenskS7 rozhlas bude pro Fait vysilat stfidave z Narodniho divadla v Praze a z koncertnich sini..Budou pfena geny opery pevecke sbory, vojenska hudba i koncerty filharmonie. Ve velkem sale na g eho pavilonu, kde se budou vystavovat eeskoslovenske prate, bude umisten domaci pkijimad, kde si cizi nav gtevnici mohou kdykoli poslechnouti na gi kresnou deskoslovenskou hudbu, ktera je v cizine ut tak slavna a proslula.

·ve stfedu, dne 2. června. 193'1. .

~19.

VllSTW!X Ennis, Texas. Řád i;n1ůs ěís. 25,

'ODDÍL DOPISOVATELSKÝ ČEŠTÍ STUDENTI

NA UNIVERSID:.

V neděli, dne 23. května dvacet naších čes­ lcých studentů a studentek na Texaské státní universitě se sešli u domu paní Matějkové a jeli do Floresville. Studenti přijeli do Flores­ ville v poledne a tam dostali dobrý oběd. Po obědě konala se schůze a oslava 40letého zro­ zeni SPJST a 25 leté jubileum řádu Floresville.

Program řídí) pan Frant. Bolf, předeseda řádu číslo 107. Řečnicí od Hlavni Úřadovny byli: soudce c. H. Chernosky, předseda; dr. Joe Ko­ pecký, oficielní lékař, pan Marek, místo-před­ seda; pan Moučka, redaktor Věstníku. Také řečnil dr. Eduard Míček, ass. profesor Slovan­ ských [azyků na universitě. Angličtí řečnící, kterýchž jména neznam, byli: mayor města, dístríktni soudce, okresní advokát, methodí­ stický kazatel a možná i jiní. na které si ne­ mohu vzpomenouti.

Všichni čeští studenti z university na slav­ ností účastní zazpívali několik českých písní a později na programu studentské trio, na kte­ rém jsou sl. Elsie Pokorný, Henrietta Ripple a Lillian Foit, zazpívalo tí'l české písně. Po pro­ gramě česká hudba z Floresville hrála několik českých kousků. Po veliké večeři následoval pěkný český tanec.

Studenti a studentky, kteří jeli do Floresville na busu a zůstalí tam na taneční zábavě jsou: sl. Elsie Pokorný, Lillian Foit, Henrietta Rip­ ple, Lucille Bolf, Louise Baier, Georgie Mae Matějek, Loraine Matějek, Louise Záruba, El­ sie Pechal, Daphane Reynolds, paní Agnes Spaniel, a pánové: Albin Fojt, A. A. Horák, Albert Kuběna, Albert Bláha, Anton Foyt, Joe Hegar, Alvin Marchak, Alex Pokorný a F. A. Horák.

Tito studenti se měli velmi dobře a srdečně děkuji za pozvání do Floresville a za vše dob­ ré, co pro české studenty všichni udělali, a zvláště rodině F. Bolfové za jejich ochotu vy­ pomoci studentům a pozvání užívati jejich do­ mova, co scházejícího se místa po čas návštěvy ve Floresville. · S pozdravem, F. A. Horák.

Filosofem může býti každý, kdo se. narodí se zvykem přemýšleti a ve všem hledati za­ čátek a konec.

Certificate No. 4816. Company No. 8220.

THE STATE OF TEXAS.

Board of Insurance Commissioners of the State of Texas Slavonic Benevolent Order of the State of Texas, Fayetteville, Texas. has, according to sworn statement, com­ plied with all requirements of law appli­ cable thereto and íshereby authorized to pursue the · business óf FRATERNAL. BENEFIT .SÓPÍETy'. '.,' . -, insurance within ~his.Staté f_o1;_ye~r.'.f!nci~ ··:..­ ing March 31, 1938.

IN WITNESS WHEREOF, I hereunto sign my name and affix my official seal at Austin, Texas, this 28th day of May 1937.

(L. S.) R. L. Daniel, Chairman of Board. r-:11>~)

~~~

Houston, Texas.

Ctěná redakce!

Doufám, že mně tento dopis uveřejníte.

Chci tímto poděkovati naší milé mládeži za ten krásný program, který uspořádal! na po­ čest svých matiček na Den matek, druhou ne­ děli v máji na Studewod v budově řádu Po­ krok Houstonu, číslo 88. A také nechť příjmou vřelé díky za tu dobru večeří, kterou nám pří­ pravili. Jídla bylo dosti pro všechny přítomné, a což to krásné uspořádání a ozdobení stolů!

Byla to krásná podívaná, když stoly byly pro­ střené a naše mladé nás zvaly, bychom zasedaly a nechaly sobě dobře chutnati. To zajisté do­ vedou připraviti jenom milující ruce. li'roto ještě jednou vám děkuji jménem všech tam přítomných. Píši toto hodně pozdě, ale lépe pozdě nežli nikdy. Nebylo mi možno dříve.

Naše sestry od řádu Pokrok Houston, uspo­ řádaly pěknou lunchion; zúčastnilo se hodně sester, a všecky jsme se krásně pobavili.

Tak na dvacátého června náš řád pořádá slavnost na oslavu čtyřiceti letého trvání naší milé Jednoty S. P. J. S. T. Nevím, co vše mají na programu, zajisté pro­ gram bude bohatý, o to se už náš zábavní vý­ bor postará. Také chystají na tento den krás­ né divadlo "Maryša." Jak jsem slyšela. je to kus velice pěkný, také jeho vypravení bude ná­ kladnější, tak doufám, že naše obecenstvo oce­ ni snahu našich ochotníků, a pocti nás hoj­ nou návštěvou. Ujišťuji vás, že se všecí dobře pobavíte.

Naší milé sestry Sofie Kelnarové není více mezi námi; budeme ji dlouho postrádati. Se­ stra Kelnarová byla tichá, milá, nenáročná, která konala svoje povinnosti ráda, aniž za to očekávala velkou chválu. Jejf milé dítky v ní ztrácí velice pečlivou maminku a její manžel odchodem jejím ztratil věrnou, milou manželku a dobrou, milou, obětavou společnici. Milá ro­ dino Kelnarova, přijměte moji upřímně cítě­ nou soustrast a zesnulé přeji lehké odpočinutí po té pouti životní, budiž ji země lehkou.

No, miíj dopis se více prodloužil, proto mu­ sím také nechati místa jiným dopisovatelům.

S pozdravem, Rosalie Hlavatý Kampen. Řád Pokrok Roweny, číslo 49.

THIS IS TO CERTIFY THAT

11

Ctěni bratři a sestry!

Naše .40 letě jubileum už máme za sebou, a pěkně se to vydařilo. A mojí povinností je, bych našemu řádu pěkně poděkoval za vyzna­ menání, které mi prokázali krásným odznakem řádu Ennis čís. 25. Obzvlášť děkuji našim ú­ ředníkům a všem, kteří na tom pracovali a vyznamenali mne co prvního předsedu našeho řádu Ennis číslo 25. · Přijměte ještě jednou mů] dík a přeji vám zdar, byste i vy dostali vyznamenání. To vám pfeje Jos. Bobalík.

..

J'

Bratři a sestry, uvědomuji vás, kteří patříte k tomuto řádu číslo 49., komu vám bude mož­ no, byste se dostavili do červnové schůze. Kdo z vás sledujete Věstník, zajisté pochopíte, za jakým.účelem se máte dostavit do této schůze.

Sestry a bratři dokažme, že zde též žijeme, by o nás veřejnost nemyslela, že zde trpíme spa­ vou nemocí, Dbejme toho, až bude vydáno ju­ bilejní číslo Věstníku, by naše číslo 49. nebylo dáno ria první stránce do černého rámečku.

Tedy prosím, .komu vám. možno, navštivte tuto sch~zi. S brat1'ským pozdravem, Václav Kvasnička.

Dallas, Texas. .

Milí bratři a sestry!

Dávám vám vědět; že náš český Dallas byl v neděli·odpoledne O' pfil páté hodině překvapen českou hudbou Czech Melodiers. vysílanou sta­ nici WRR. Ač program neohlášen, přece byl zachycen mnoha krajany. Pravidelné progra­ my. nejsou dosud jisté, ale pro při pad nařiďte vaše radío v neděli o půl páté hodině na stani­ ci W:ijR, a komu se vám bude hudba libit, do­ pište na radiovou stanici. s pozdravem, Dopi2ovate1.

,,.v

v

NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, nížepcdepsaný resoluční výbor, jménem všech bratrů a sester od řádu Vlastenec číslo 45. v Shiner, Tex., vyslovujeme naši hluboce cítěnou soustrast truchlící pozůstalé rodině po zemřelém našem spolubratru Theodore Mikeska, který dokonal svou pozemskou pouť dne 16. května 1937 v mladistvém. věku 26 let v auto­ mobilovém neštěstí. Litujíce jeho náhlého od­ chodu, dovolujeme si vysloviti rodině a ostat­ ním truchlíeím naši hlubokou soustrast, uji­ šťujíce je, že žal cítíme a sdílíme s nimi.

Budiž čestná pamět zesnulému!

Za řád Vlastenec čs. 45.: Ed. Vincík, John Lukáš, Fmnk Schovajsa, Resoluční výbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, nižepsaný resolučni. výbor řádu Svaz če­ choslovanů čís. 92., tímto projevujeme jménem řádu upřímně cítěnou soustrast zarmouceným dítkám a všem pl:·íbuznýmnad ztrátou milova­ ného otce a našeho spolubratra Františka Macha, ltterý skonal dne 16. května 1937 ve věku 62 ro­ kit Zesnulý bratr byl vždy dobrým členem a svých povinnosti byl vždy dbalým.

Drazí pozůstalí, víme že Váš zármutek jest veliký nad ztrátou Vaši milé bytosti, avšak uji­ šťujeme Vás, že my, spolkoví bratři a sestry cítíme s Vámi, což Vám budiž částečnou útě­ chou. A Ty, milý bratře, po strastech života. odpočívej v pokoji. čest budiž jeho památce!

Za řád Svaz čechoslovanů, čís. 92.

Rud. Koči, J. W. Čiháček, J. Juran, resolučni výbor.

RESOLUCE

SOUSTRASTI.

My, nižepsaný resolučni výbor řádu Svaz če­ choslovaml č. 92., tímto projevujeme jménem řádu upřimně cítěnou soustrast manželu nad ztrátou jeho manželky Kristiny Blažek, která zemřela po krátké nemoci dne 15. května; 1937 ve 12:30 ráno ve stái'i 44 rokťt.

Drazí pozůstalí, víme že Váš zármutek jest veliký, avšak ujišťujeme Vás že my, spolkoví bratři a sestry cítíme s Vámi, což Vám budii útěchou.

Odchodu jejího želi zarmoucený manžel, dva bratři: Frank Výmola a Anton Výmola, a tři sestry: pí. M. Saladiner, pí. Ed. Swich a pi. An­ ton Truek, a ostatni rodina.

Zmíněná sestra byla dobrou členkyní a řád·· ztrácí dobrou pracovnici v ni, která byla vždy ochotna vypomáhat v řádových prácích a vždy štědře podporovala řád.

Budiž ¢est její památce!

Za řád Svaz čechoslovanťt čis. 92., J. Juran, J. W. Čiháček, Rud. Koči, l'esolučni výbor.

Dallas, Texas.

Milí brati'í a sestry!

V minulém dopisu jsem slíbila, že oznámim co nového u nás. Jak vidíte dle dopisu i ozná­ mek, náš Dallas se tuží, zábava stíhá z~b.avu, Na den 5. čel'vna, to jest v sobotu, naše omla­ dina si pozvala známé vám hudebníky, Char­ ley Kučera orchestra z Omahy. Vstupné 35é.o­ soba. V neděli, dne 6. června opět zábava, neb je to pravidelná naše první neděle. Jak obyčej.,. ně hraje naše Jerry Houpý orchestra... VstJ,1.pné~, . páú 35c,.dama 256. 'l'a~ a teď. ~:;t¢nět~. maza~. nohy' i:>qd.kolen:y;.at' si.mllžení po ty dva dny . při tanci vesele zpívat. Hýbejte se kosti moje, však mám doma ještě dvoje. Teď jsem vám dobře poradila, tak jen se všichni dostavte, o zábavu u nás není nouze. S pozdravem, · Božena Je2i.

Jest pravda, která jest nutna člověku, ona ožehuje s jeho srdce špínu a cynismus pla .. :qienem stu4u - anot ·~u~<lr~vuJel. . '

'"

"

"'

:tleTRhr:

Strana IO,

~ · · osVĚTA. · --··

-

~ _C:i:!)

Naše vědy a umění, D DOB probuzení objevují se v našem ná­ rodě ve všech oborech věd vynikající pra­ covníci, jejichž díla došla zaslouženého uznání i v cizině. Tak v dějepisectví proslavili se Ša­ fařík a Palacký, v přírodních vědách Presl, Purkyně a později Albert, v jazykovědě Ge­ . bauer, ve fysice a hvězdářství Zenger, v po­ litické vědě Havlíček a Rieger, ve filosofii Ma­ saryk, vědeckými cestami prosluli Holub a Vráz, praktickými vynálezy v oboru elektřiny vynikl K11ižík. Čeští stavitelé a inženýři jsou v cizině hledáni i váženi a najdete je v dalekých zemích. - I vy, až dospějete, čítejte rádi kni­ hy vědecké, navštěvujte odborné přednášky i musea, kde byste se poučili a ve svém oboru zdokonalili.

Ještě vice než k vědám přtlnul český národ k umění. Podstatou umění je krása, t. j. co se nám líbí. Kromě v přírodě nalézáme krásu vtělenou v dílech uměleckých, jako jsou dílá básnická, hudební, výtvarná a jiná. V umění nalézáme útěchy po tvrdé práci všedního ži­ vota, ono povznáší ducha nad všednost denní.

Oč bohatěji žije, kdo dovede se radovati z krásy přírodv, koho potěší krásná kniha, pěk­ ný obraz nebo hudba - než ten, kdo ubijí čas hrou v karty nebo pitím v hostinci. I neí­ chudší a netprostší člověk má právo na požitky umělecké. Proto již ve škole učíte se poznává­ t.i krásu a uměně, je chápati a jim rozuměti.

Učíte se pěkným písním a básním, .učíte se kreslit.i a modelovati, učíte se znáti přední díla našich českých spisovatelů, zvykáte slušnému chování a ladným pohybům. Až dospěítete, navštěvujte divadla a koncerty, tato sídla u.:.' mění. Také si všímejte krásných staveb i lido­ vého umění, výšivek, národních zpěvů i tan­ cti. Bedlivě vše pozorujte, ale ukvapeného po­ suzování se varujte!

Národ český zaujímá čestné místo v umění, zvláště v hudebním. Česká hudba a český zněv vítězně proniká celým světem. Umělecké sklad­ bv Smetanovy a Dvoi·ákovy.výkony housti­ stův Ondříčka, Kubelíka a Kociánova, zpěv Destinové šíří známost o české hudbě v cizině.

Smetanovu "Prodanou nevěstu" znají i' za oceánem. · Také ve výtvarném umění máme vvnlkající umělce: tak v soohařstvi Myslbek, v Malířství Manes, Brožík, Aleš a švabim,ký mistrně svý­ mi díly znázorňují české dějiny, českého člo­ věka a českou krajlnu. Největší pokroky však učinili jsme v umění slovesném. Láska ke kni­ ze je v československém národě veliká. česká kniha probouzela náš národ, vychovávala je.i a povzbuzovala.To možno říci o dílech Nerudo­ vých. čechových, Macharových a na Slovensku o knihách Vajanského a Hviezdoslavových.Mi­ láčky českého lidu stali se Němcová a Jirái::cl~, světového jména nabyli Vrchlický a Březina.

I prostý náš lid vyznačuje se uměleckým cítěním. Umělecký duch lidu československého zračí se nejlépe v překrásných národních pis­ nich slovenských, v lidových tancích, výšiv­ kách a krojích. Těmto výtvorům našeho lido­ vého umění podivuje se i cizina.

O

.

...

Ukol pravého umění jest, aby ze síni mně­ leckých proniklo i do obyčejného života sou­ kromého, kde se jeví vkusem. Vkusné musí býti nejen naše obydlí a jeho úprava, ale i náš oděv a naše okolí, Nepřeph'mjme proto svého příbytku všelijakým.i tretami (baletkami, pa­ pírovýmí květinami, reklamními kalendářt) nebo jarmarečními ·barvotisky a sádrovýmr soškami, vázičkami a pod. - ale zdobme je výtvory od skutečných umělcův, ať [e to o­ braz nebo soška v originálu nebo kopii, a to především od našich domácích umělcův. Také v žádné české domácnostl. ! té uejchudší, ne­ má chyběti knihovnička neb alespoň polička

Ve středu, dne 2. června 1937.

s knihami a obrazy našich vynikajicich mužů, děli, aby zanechali svého zaměstnání a násle­ dovali jej. Oslňoval učenosti i autoritou, kte­ jako Husa, Komenského, Palackého, Masaryka rá uváděla v úžas i největší učence. Ale to a j. To vždy prozrazuje uvědomělého · českého ' dovedli i jiní učitelé tehdejší doby. Tento ta­ člověka. lent nebyl mu tedy jistě nikdy zajistil význač­ Až dospějete, nezapomeňte na umění ve né místo, které zaujímal; to si dobyl ctností svém povolání. Třebas byste byli nejprostšími a novými, jednoduchými a hlubokými ideami, řemeslníky, cokoliv vyjde z vašich rukou, ať které hlásal ve jménu boha otce. Byla to jedna je dobré a vkusné. Příkladem v tom buďtež z nejrevolučnějších změn názorů, která kdy vám naši předkové, jejichž řemeslným výrob­ kům - starému nábytku, kováni, řezbám, vaz­ působila na lidskou duši. Doposud žádný věk bám knih a pod. - se podnes v průmyslových si neuvědomil plně, co znamenala tato změna museích podivujeme. Neobávejte se, že umě­ pro názor i život lidský. Svět začal být jiným . lecké výrobky, jež vyžaduji více času a lepšího světem, když se Ježíšovy doktríny zač:lly vžívat materiálu, nebudou zaplaceny. Naopak, čím a kdy začala být hlásána zásada vzájemného více bude umění chápáno, tím větší bude po­ porozumění, snášenlivosti, dobré vii.le a bratr­ rozumění pro umělecké výrobky průmyslové . ství celého světa, které učil.

Starožitnosti, jako jsou skla, porculán, výšiv­ Podobně jako s Ježíšem, je to i s Budhou, ky a pod., neprodávejte do ciziny, ale pama­ kterého pokládám za téměř tak významného, tujte jimi na naše domácí musea. jako Krista. V něm je vidět ještě jasněj.i muže Konečně naší povinností je podporovati do­ prostého, uvažujícího, spravedlivého, bojující­ mácí umělce, aby svá díla nemuseli prodávati ho o světlo - živoucí lidskou osobnost a ni­ do ciziny. Bude tedy každý vlastenec kupovati koliv mythus. Hluboko pod nánosem zázrač­ jen české knihy, české obrazy a jiné české u­ ných příběhů vidím v něm jen a jen muže. On mělecké předměty. také přinesl poselství lidstvu, poselství vše­ Učenci a umělci [sou výkvět každého národa, světového charakteru. Mnohé v našich nejmo­ jsou chloubou a šlechtou našeho ducha, jsou · dernějších ideí Jsou s nimi v nejužší harmonii. vůdci národa. Umění a vědy šířily vítězně zná­ Všecka bída a ubohost životní jsou důsledkem most o našem národě v cizině, třebas nepřátelé -' jako on učil - pýchy. Pýcha bere na sebe je potlačovali nebo je prohlašovali za své, u­ tři tvary - jedna je žádost po ukojení touhy mění a vědy postavily nás po bok nejvzdělaněj­ smyslů, druhou je touha po nesmrtelnosti a ším národům a jsou jistou zárukou naší lepší třetí je lačnost po bohatství. člověk. který budoucností. chce dosáhnout spaseni, musí pfostat žit pro své smysly a pro sebe.

Tři největší mužové v historii

H. G. Wells, anglický dějepisec.

SI před 13 lety byl jsem požádán, abych vyjmenoval šest největších mušů světa.

Učinil jsem tak. Po letech byl jsem postaven znovu před tuto otázku a tázán, zda souhlasím se svou dřívější odpovědí. Nebylo tomu tak do­ cela. Tři ze jmenovaných velkých jmen stojí i dodnes stejně pevně jako tehdy - ale tři další ztratila na své gloriole. Hlavně proto, že je těžko vyjmenovat šest stejně velkých jmen a postav v historii, poněvadž prostě neexistu­ jí. Myslím, že tl'i je počet nejkrajnějši.

Když jsem byl tázán; která postava v hi­ storii měla nejtrvanlivější a největší vliv na svět, musel jsem bez rozmýšlení říci: Ježíš Na­ zaretský. Domnívám se, že on je nejvýznačněj­ ší postavou v lidské historii. Přirozeně, že o něm mluvím jako o člověku. Historik musí se jím zabývat jedině jako člověkem, právě tak, jako malíř musí jej malovat jedině jako člo­ věka. Nevíme o něm tolik, jak bychom si přá­ li vědět. Ale přece jen máme řadu záznamů, které nám dávají jasný obrázek o jeho oprav­ dové osobnosti; mají v sobě hodně přesvědčivé skutečnosti. Tvrzení, že nikdy nežil a že pří­ běhy jeho života jsou pouze vymyšleny, je vel­ mi nesnadno dokazatelné, a staví historiky před daleko větší problémy, než přijetí zásna­ mů o jeho životě za skutečné.

Ovšem, že vy čtenáři i já, žijeme v zemích, kde pro miliony lidí je Ježíš více než člověkem.

Ale historik musí tento fakt pustit se zřetele.

Musí přihlížeti jen k faktům, které pak zůstávají nezměnitelné, ať již je jeho kniha čte­ na v kterékoliv zemi pod sluncem. Proto je za­ jímavé a příznačné, že historik, aniž by při­ hlížel k theologickým tvrzením, shledává, že nemůže portretovati spravedlivě vývoj lidstva a lidskosti, aniž by dal první místo Ježíšovi Nazaretskému. Staří římští historikové nezna­ li Ježíše vůbec, Nezanechal nejmenší d:::ijem na historiografy své doby. A nyní po více jak 1900 letech, historikové jako já - i když nejsou křesťany - považují tohoto muže s hlediska života i charakteru - za nejvýznačnější po­ stavu světa vůbec.

Přenáší se na nás stále část onoho magnetis­ mu, který indukoval lidi, kteří ho jednou uvt-

A

"'

Posléze chtěl bych pojmenovat Aristotela, který je stejně důležitý pro historii lidské vzdě­ lanosti, jako Kristus a Budha pro historii lid­ ského bytí, života a morálky. Aristoteles začal novou velkou věc - klasifikováni a analysová­ ni poznatků. Byl otcem vědecké synthese. Byl chráněncem Alexandra Velikého, jehož pod­ pora mu umožnila organisovat svoje studia tak dalekosáhle a důkladně, jak se o to nikdo před tím ještě nepokusil. V jedné době měl až 1000 Udí, pátrajících v Asii a Řecku a sbírajících materiál pro jeho historická díla. Jim začíná se právě tak politlclcá,.jalco pfirodní věda. Je­ ho žáci provedli rozbor 158 politických ústav.

Aristotelovo lpění na faktech a jejich pi'isný rozbor, nezlomné rozhodnuti podívat se vždy pravdě v tvář, znamenaly neobyčejně význam­ ný krok v lidském pokroku.

To jsou tedy ona tři největší jména. Mohl bych jmenovat dalších dvacet anebo třicet jmen, jistě ne o mnoho méně významnějších.

Plato? Mohamed? Konfucius? Mohl bych o­ brátit svoji pmr.ornost i ke jménu Robert.a Owena, skutečného zakladatele moderního so­ cialismu,. mohl bych uvést na příklad Karla Marxe, který učil svět myslet o hospodářských skutečnostech, i když to dělal poněkud ná­ silně. Mohl bych se zmíniti o několika slavných astronomech, kteří dali nejen lidské fantasii, ale i lidskému badání nové, nekonečné prosto­ ry. Osobně bych se při výběru dalších jmen rozhodl pro Rogera Bacona, který předpověděl před vice jak 600 lety vznik lodí a vlakú, me­ chanicky poháněných, a který dokonce před­ pověděl mechanické létání. Také on učil lidi myslet novým, lepším zpúsobem a zanechal v nich vliv, který přinesl mnoho dobrodiní pří­ štím generacím. Ale v okamžiku, kdy jej posta­ vím vedle·Krista, Budhy anebo Aristotela, vi­ dím, že je s nimi nesrovnatelný.

Přejete si mít v listině těchto jmen také A­ meričana? Pak myslím, že by to mohl být .ir.­ dině Lincoln. Jeho jednoduchost, jeho humor, jeho trpělivost a jeho nezlomný optimismus, opíraly se o přesvědčení, že pravda a právo musí zvítězit - tyto všecky vlastnoi::ti dáva.ií typ nejlepšího člověka, jejž Amerika ,hla Ed­ stvu. Ale vfiči třem, prve jmenova11:(·!11 velii'.\!11ám, které jsou trvalým.i symboly b:·,d:rství a individuálního božství, sebezapření a ·. běti pro lidstvo, nemúže Abraham Lincoln obstát. Ko­ nečně je těžko, aby Amerika měla muže t,ak bezpříkladné velikosti; je ještě velmi mladá.

Myslim, že opravdu nebyl a není již další větší muž, mimo ony tři, které jsem jmenoval,

Ve sttedu, dne 2. eenina 193'/.

Vzpominky ze starfrh v Texasu.

Podava L. C. Wychopen z El Campo, Texas.

Etrana 112, mei platiti. Cernoch se nemtte nauditi temeslu jako tesat, zednik a podobne, at na neJake vYjimky, ale pomocnik jest dobrY, ale katde rano jemu musite praci znovu urditi a ukazati jak to chcete, aby to bylo udelane. Kdyby ptedeelY celY den nee° dela' a delal to spravne, do ram to ,zapomene a tu jemu zas musite tu prici ukazati, jak se to dela. Ve ekole se ale deti dobte udi a jest jich dosti ui vysoce vzdelany'ch a vial jsem dernochy doktory, lekarniky, obchodniky a podobne, ale jen ve vet gich mestech. 2iji po veteine pohromade ye svYch etvrtich, ale kdyi mohou se usaditi nekde pti belogich, tu jim pracuji okolo domu. 2enske perou pradlo a vati pokrmy a opatruji deti a jsou velice dobre opatrovnice (let a maji je rady, a bile deti jak si na ne zvyknou, maji je take rady. StatI demo& jsou velice zdvotili k bilYm lidem, ale mladi u2 ne, a tu bYvaji hrubl. Cernoch nerad slygi, kdy jemu tikate negr, ale on chce b'ti jmenovan colored men, aneb barevni bide, adkoliv mezi sebou si ptezdivaji "niggers".Cernoch ma zvla gtni pud ku sladkostem a mlsky hrozne rad ji, jako cukrovinky, zmrzlinu a cvoce. Ale nejradeji jida veptove maso a ryby, komovY chleb, melas a melouny.

Po valce derno gi, jak byli pugteni otrokaii, tu nekteti zastali u svSrch bosa a Mali z polovice a ti mladi gli a pracovali kde se co dalo a nejeden se dal na gpatnou cestu a kradl dobytek, a tu se utvotily dety tak zvane "vigilantes" a nejeden jak byl chycen, tu se s nim nedelalo velkS7ch cavika a jednoduge byl povegen a tak dostali strach a bylo na nejakY cas od zlodeja pokoj. Prvni lynd se udal v Paris, kde lyndovali dernocha, kterSi znasiinii Bletou holeieku a pak ji zavraZdil a byl chycen a spalen. Tu se sjelo na deset tisic lade k one hrozne poprave a potorn easopisy zeme poealy to hrozne odsuzovati a nazYvaly onen lid luzou a tilt A. Haiduea to odsuzoval ye Svobode, ale zas druzI se zastavali lidu, to za hroznY zlodin bYva hroznY trest, Pak se od to doby lynd odbYval dasteji a at dosud se stave,, to jest nekdo lyndovan, jako se ernochovo telo zapacha zvla gtnim puchem, stalo v Temple, Belton, Waco, Hillsboro a jinale kdy se east° koupe, tu ponekucl' ten zade, ale celkem lid to neschvaluje, ale jak jest pach se z nej ztrati, ale jeho pot smrdi odporspechan hroznY zlocin, tu lavina lidu jak se fieji net belocha. Velice jsou nabotni, kdy marozzuti, neni k zastavenI a nic jej od toho neil sve misie, ale jak jest po nich, tu upadavaji zadrti. Na soudci Lynei ma vinu po veteine zahned zas do ptedeele otupelosti. Mail velikY kon, kdyby se neodtahovala soudnl ptelideni strach ze smrti a mrtveho dloveka se boji a do nekonedna, tak by lid ani-na to nepomyslil maji k mrtvemu velikou Actu. Na hititov bya dal by zakonu pruchod, ale kdyi ma zlodiste nektereho nedostal jiti v noci za nic na svenec penize, tu se to odtahuje do nekonedna a te, a ducha se boji take. Jsou velice povereivi. tak lid jest nabaten toho a sebere si zakon do Jejich kneti maji nad nimi velikY vliv, obsve ruky a odsoudl pachatele sam a jej odprazvliet' kdy maji sve "revival", misie. Podle vi podle velikosti zlodinu spachaneho. 6emoAt Darvinovy teorie Cernoch jest ktitenec Clovena Jihu nejsou povatovani za rovne belochum, a zvikete, ale dukazii pro to neni. Ja jsem ka ale oni maji a melt po valce to same, volebni zde v El Campo vide' dernotku, ktera se podopriva jak beloei a stalo-li se, to byl zvolen Cerbala gorile, mela vlasy at temer po oCni easy noch do zodpoveclneho utadu, to jetline, cesta a tvat dlouhou a nos a bradu jako opice. Jen byla, to zavedli v legislature naeeho statu prijeden rozdil byl, 2e nemela tvat obrostenou marni zakon a jen bile. rasa ma, privo voliti a chlupy jako opice, ale v ostatnim nebyla k rotadnY dernoch neni k volbe pripueten; ale ye zeznini od gorily. Ja main za to, to kdyby dal veeobecnYch volbach maji pravo volebni; ale demochy do zvlaetni krajiny, kde by se nestytu zas kdo jest zvolen v primarkich, jest ut kali s bilou rasou, to by v kratkosti zdivodeli, jako zvolen. A na neodvislem listku se neuchajak byli jejich ptedkove v Africe. Necht' jest zi pak MAO, ani by nebyl zvolen, a kdyby i tomu tak nebo onak, jestli jest polodlovek pobyl, tu by se jemu to nevyplatilo, neb obydejne lozvite, nesporno jest, to ma v sobe vice zvitejest nekYin odpraven a ani se to velice nevyeeciho pudu net belogi. Ale i bad rasa se east° truje, neb lid jest proti tomu. zvrhne a stave, se z eloveka hor gi tvor nee zviV okresu Wharton bYvalo mot vic democh0 te, nebo zkratka poklesne pod zvite. net bilYch lidi a oni si zvolili sve okresni firedniky. Jak staveli courthouse roku 1884, byli tti V Texasu mime zakon, tak zvanY "Jim Crow komisati dernoei, a tu aby se tomu zabranilo, Law", ye kterem se zakazuje dernocham jezbyla utvotena tak zvana, White Men's Union, deni ve vlaku v tech samStch vagonech mezi a od to doby Cernoch neni vic v tirade, adkoli 2eleznidni spolednosti opattily pro e'ertit ani unie neni vie tteba, neb jest zde ted' danochy zvla gtni vagony. Tel i v poulienich kaleko vice bilYch obeanil netli dernYch, ale udrrich maji zvlagtrif oddeleni a neni jim dovoletuje se to nadale. Cernoch v one unii nesmI no obSrvati hotely s bilYmi lidmi. Ani v revoliti a kdo jest zvolen na listku White Men's staurantech nesmeji dovoliti, ani by nedovolili Union jest zvolen trvale. Na neodVislem listku dernochum zasednouti k jednomu stolu s bilYse neopovati tadnY betet. Jen jednou nejami lidmi, a i v soukromYch domech neni do10 Williams za eerifa, ale byl zastrelen a nevi voleno majiteli, aby Cernoch jedl ph stole s se dodnes, kdo jej zabil, ad uz je tomu pies 40 Zakon nedovoluje ieniti se bilYm lidem let. Cernoch jest zvlaetni tvor, neb on kdyi ma s dernochy. Stat se v gemoine stare,, aby se jim co jisti dnes, o zittek se nestara, vtak zas jaksi dostalo dobreho vzdelani a maji v gude, kde bude. On si nepkipusti starost do hlavy. 0 jest jen neco eerno gskS,ch deti, postavene domravnosti dernoei nemaji ani poneti a cti nebre ekoly, ale neni jim dovoleno posilati deti do znaji. 2iji v tak zvanem divokem mantelstvi, ekoly s bilYmi detmi. Stat pro ne vydr2uje noraspori velke. vetaina jich. Ale na deti jsou velimalku v Prairieview a maji nekolik velkych ce ptisni a deti rodide poslouchaji, obzvliete kolleji a kollej v Seguin jim vyhotela. Cernodokavad jsou jeete mladi. Cernoch jest nachyvlastni Indio majetku, ale stet nedela rozdilen ku kradeti a jaksi jest to ut jeho pud a on lu mezi jejich detmi a detmi Mocha a ueitesi nemUte ani pomoci, kdy dostane ptiletitost le maji ty same platy a na kade dite ptipada, nem ukrasti, tu on to jednoduee sebere, necht' ten sam poplatek jako na bile deti. A2 do valtu vec pottebuje nebo ne. On pracuje poveteiky bylo malo dernochfi na Severu, ale ye valce ne jen kdy musi a i tu hledi jen, aby das zavelke platy v arsenalech, kde se vyrabelo sttebil. Mimo kdy ma plat od kusu, to to hledi ulivo a vYbugne latky, zlakalo dernochy a oni delat drive, ale aby nad nim stab a potad na se osveddili a mai nekteti plat i $25 denne nej daval pozor, neb Cernoch kdyi jen velice nebezpedne prici s vYbugninami, kde bioaidi a prici udela apatnou. 0 poctivosti nema li se toho ball, ale oni ne, a tak u2 tam i zastaponeti a kdy jednou jemu date na Aver, tu on li, take ted' jest dernocha na Severu 112 stase vic nestara, aby to oplatil anebo aby zapla(Pokradovani.) til svuj dluh, mimo kdy musi; kdyi ale dostatisice. ne na Aver, tu by bral, jak se pravi, jak vul na rohy. Jemu musi obchodnik jen tolik dati £tPovinnosti umelca je, liCiti pravdu svou a dne a nic vice; kdyby jemu nechal po vuli, tak g ivot tak, jak jej poznali a proilli sami. Jen tak sila jejich pravdy vyvolati a k iivotu probyl bral napotad a nestara se pak, jak to zaplati, anebo jestli to vubec kdy zaplati, on kdy • buditi dovede tent svet v srdcich ostatnich.

Jul. Zeyer. to ut snedl, tu se jemu zda, to za to by pak ne-

Rozmamtosti.

Labuinici v kathrna.ch.

0 sestavovani jidelniho listku v kasarnach se staraji t. zv. stravovaci komise. Jsou v nich take 2.astupci vojakt a jidelni listek se sestavuje nejen s ohledem na rozpodet a rady lekare, ale take podle ptani vojakt. Ptiklad z Plzhe ukazuje, to se podle mo2nosti vyhovi i ptanim, jaka by si byl,pted valkou nikdo v kasarnach netroufal ani vysloviti. Tak vojaci u 18. pluku projevili pkani, 2e by si radi pochutnali na vla gskern salatu. Ukazalo se, to ptani lze v mezich rozpoetu vyhovet a vojaci saiat dostali. Jindy zase dostali podle ptani ka2dy kelimek marmelady.

V Praze bude atulek pro tebraeky a jejich Usttedni socio.lni atad mesta Prahy ptipravuje ztizeni atulku pro 2ebrajici 2eny a jejich deti, kterYch je v Praze dost. Dosud byl boj proti 2ebrajicim 2enam marnY Po otevteni tulku budou 2eny prt raziich zadr2ovany a internovany v atulcich. Pti teto ptilettosti se bude zjigt'ovat socialni postaveni iebradek a take zda deti, ktere byly u nich zadr2eny, jim path. V cele 'fade ptipada bylo u2 zjitteno, to Zebradky, aby dosahly adinku, si deti pajduji.

Deti budou, pokud 3de o pra2ske ptislueniky, odevzdany do peee Ochrany matek a kojenca.

Pro mimopralske 2ebrave deti ptipravuje Pede o miade2 otevteni zvla gtniho atulku. Veechny mimopratske ktere budou v meste zadr2eny pti 2ebrote, budou odriaty rodidam a dodany do atulku Nee o mlade2. Oba atulky budou otevteny je gte letos.

SILNICE URO AUTA S KOLEJNICI? Pied ptichodem Itala neexistovala v Habegi jedind tadna silnice. V poslednich letech site bylo ino2no se dostati autem z hlavniho mesta Addis Abeby do Dessie nebo do nekterYch mist v jihozapadni Habe gi, ale malokdo se odva.211 po techto cestach jet. Habe gske testy kladly teLke po2adavky na vaz i na Nejednou se staid, 2e nakiadni auto v ostre, strme zataece se ztitilo do propasti. Silnice do Dessiee byla dosiovne lemovana opugtenSrmi vozy, ktere tu uvizly v balm& Mimo start kamennY most, kterY postavili v 17. stoleti Portugalci ptes ModrY Nil, neexistoval ye vnitrozemi Habe ge ani jedinY most. Auta se musila pies teky ptebrodit. Chteji-li Italove sve panstvi v Habe gi zabezpeeit, museji v prvni fade vybudovat alespori nejnutnej gi sit' komunikaCni. Prozatimni testy, ktere staveli italsti vojaci za valky, nestadi. Silnice museji miti pevnou a trvanlivou spodni stavbu, aby je proudy vod v (lobe de gt'a nesmetly. Pene2ni naklad na stavbu silnic, ktere pies nebetyene hory a bezedne propasti museji pteklenouti sta a tisicikilcmetrove vzdalenosti, dosahl by astronomicke cifry. Proto Italove nyni zkou geji novk druh silnice, ktera neni girgi net normalni naladni automobil. Uprostked bude poloiena kolejnice, ktera zabezpedi jizdu nakladnich automobilt i autobust, jet' jsou opatteny dole dvema vodorovriSrmi koleeky, aby nesjely se silnice do propasti. Podobne fake silnice budou pornerne levne. Doprava je ov gem mcana pouze jednim smerem.

Pegky na Olympiadu.

Do Bukure gti prase dorazil zajimavY mantelsky par. Je to 271etY Bertold PlecitY z Jihlavy a jeho mlada Lena, pavodem Loty gka z Rigy. Zaeatkem tohoto roku se vydali z Prahy na cestu pesky do Japonska. Denne urazi 40 km. Do Tokia jim zbYva, jegte 22.400 km. Dorazi tam teprve prave na olympiadu. To je take neelem . jejich dlouhe pouti.

Jen samieky pijI lidem krev.

Indie a Spojene Staty se chystaji k velkemu atoku proti moskytiim. V Indii ma bYt od techto velkSth komart, roz gitujicich malarii, odisteno mesto Delhi: Ve SpojenYch statech chce jich °pet mesto New 'Jersey, ktere prohlaeuje, 2e jeho moskyti jsou nejvet gi no. svete, vyhubit za leto 2 a pill milionu. Malarii ptenageji vYliradne samidky. Samedkove jsou vegetariani.

anima 21

V'e sttedu, dne 2. dervna 1937.

Vt8TNf1

DR. THOMAS N. DELANEY OONI LEKAlk le spravne ptipmene.

EirS tas dle tmluvy. trtadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS.

Tift1NEROVA ANGELIKA Nepi'ipustime, aby kterykoliv ciMalokterS7 obchodnik si dnes uZMENILA JEJIHO MAN2ELA. vedomuje, %te slovo obchodnik po- zi stat zasahoval do nakich vnittchazi ze slovesa obchazeti. Obchod- nich pornerii. — 0 Rakousku tekl Pteetete si laskave tento zajima- nik obchazel krajem, nabizeje sve ministerskY predseda Hod2a: Mov3) dopis: "Cleveland, 0. —lj Takto vznikal obchod a tak narchie — tot' eiste vnittni otazka maneel byl vkly veselSr hoch a nase i udr2uje: pohybem, tempem, rakouska, ale restaurace Habsburjednou poeal ztraceti svilj dobrS7 nabidkou — to znamena dnes: re- kit — to je otazka mezinarodni. rozmar. Byl mrzuth snadno podraZdenSi, nem& chuti ani do pra- klamou. I dne§ni obchodnik musi te, ani do eadne hry. Moje mamin- "obchazeti" sve zakazniky — bud' ka mi poradila, aby Jiti uzival Tri- osobne, co2 je te2ke, pomale a dranerovu Angeliku. Zprvu mne odbyl, he, nebo pisemne svSrmi inserty, no061, Usi, Nes a firdlo 2e na 2adne takove prosttedky ne- tickami, sqmi naborov3 7mi dopisy, Piiprava Br*li prospekty a letaly. Meni se formy, hodiny 2:00-6:00 odpoledne eti. Ale pak povolil a za kratto jadro zfistava — i dne ni obchodnik FIRST NATIONAL BANK BLDG. sam uznal, ze je velkS rozdil v torn, musi obchazeti — jinak neproda, je-li lek eiste rostlinneho sloteni.

Rosenberg, Texas Trinerova Angelika zbavila jeho nebo alespofi ne tolik. Rekiama, HEFNER BLDG soustavu vkch jedu, vratila mu ve- hlavne ovkm inserce, dava obchoEl Campo, Texas selou naladu a upine jej zmenila. du obrat, tempo, urychleni.

V nedeli rano od 9:00 do 12:00 Pi. A. V." Tyto proste tadky trefne Zeny e valce. — Za svetove valvystihuji pravdu. Trinerova Angelika jest jina, protote v ni nejsou ky napo ditalo Nemecko 125 ten, kte2adne chemikalie. Jeji souelstky re bojovaly na fronte v ptestrojeni jsou jenom koten angeliky a jine mutskem. 0 mnohS7ch se nevedelo, Cesk37 Lekak a Operator jsou teny, at pri zraneni nebo leeive byliny a kalifornske vino, 711 Medical Arts Building smrti. Jedna z ten obdrtela i vyproto je mirnS m prodist'ujicim proHOUSTON, TEXAS. sttedkem a vSiteenou silivkou. Za- znamenani: teleznST ktit.

Telefon Utadovny: Preston 2553 epa, plyny, tupe boleni hlavy, nerTelefon residence: Lehigh 9745 vosa a jine ptiznaky nepotadku taludku zmizi.Itete ji dostati u SPRAVNE VYKONANA sveho lekeznika nebo prodavak leDO POHREBNi SLUZBA. n, ale nema-li ji nikdo e vakm NA LODICH V hodin talu zarmouceni nalez- sousedstvi na sklade, potlete $1.35 firme Jos. Triner Corp., 1333 S. Ashnou Edward Pace pohtebni Ustav pohotovS k sympatickemu vykize- land Ave., Chicago, Ill. a dostanete diegl~ dada m IN* ni nezbytmich jednotlivosti a k 23 uncovou lahev patou vyplacene.

Rychlik Ceka v Brexnerhavenu u lodi Bremen a Europa, Chcete-li vzorek, poelete ptipojenST vypraveni dojemneho pohitu. odkud jedete do Prahy bez ptesedani. kupon na tout adresu.

NEB CESTUJTE NA OBL1BENYCH RYCHLODICH Levne ceny jsou naSI. zasadou.

Dept. M. Poklete mne zdarma vzorek Trinerovy Angeliky.

Pontebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

Jmeno TEMPLE, TEXAS. Ulice VStorne teleznieni spojeni z Brem neb Hamburku Pomuteme Vam pti obstaravani navStevnich a vy, Mesto, stat stehovaleckSich vis pro VaSe evropske ptibuzne. )o( friformace u va§eho mistniho agenta neb Neopravnene stesky Nemcfi na oLikat pomijeni. Bylo zjikteno, ze 46% doV PARKEROVE BUDOVE davatehl textilii es. armade jsou Telefon 353.

Nemci. Na libereckem letikti staveBRYAN. TEXAS. 515 Cotton Exch, lo 8 nemeckych firem a jen jedna Bldg., Houston, Tex. mistni desk& firma. Konstrukci hangarA dostala nemecka firma, ac byla draiki deskS7ch oferentil. (NePR AVNiK mecke podniky byly pti letectvi UVytizuje veS'kere soudni zaleLtosti. eastny praci asi za 100 mil. KC). — trtadovna: '821 Bankers Mortgage V severozapadnich Cechach jsou Building, pies ulici naproti KresS tovarny a podniky skoro vStradne budove. nemecke — a je-li tam lid gpatne HOUSTON. TEXAS platen, je na tom vinen v prvni Lade nemeckS7 kapital. Co by mohl ueinit na pt. takovS7 nejvetAi bohie republiky Petschek, nebo Schicht a jini? Tady by mel pan Henlein zaPRAVNIK Mt a nebehat s k ikem za hranice!

Vytizuje veSkere soudni a pravni — Spravne naznall ministr dr. De zaletitosti, abstrakty, posledni rer: Poslani Nemcu v Cs. rePublice vide, atd. jest sloutit velke idei smiteni naroWEST, Telefon 146, TEXAS dt a sbratteni narodil tim, ze se ptipoji k eeskoslovenske statni demokraticke idei.

• pot ad spoletenskS7ch At do smetnosti zachazi etvani I zabav, jet od otevteni WEST, TEXAS. nemeckeho tisku, kterS "odhaluje", I jeho moderne vybudoPozemkovS7 obchod — Abstrakty. jak pry 6eskoslovensko propada, vaneho stanku ukazaly Pajeky — Notatstvi. bolkvictvi. Na draze totit utiva sec se bSrti lakavin dosta(i na silnicich pti doprave a j.) vSiveniekem krajant a jeMame spojeni v celem state. stratn*ch prapork0 dervenS7ch jit jich ptatel. od davnSrch dob — jefte za rakouPatovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458. skeho panstvi. Ale Voelkischer BeOeska, Jidelna, Restaurace obachter ma to jako doklad bolk-1 Na doptani se jest — 20th and North Main. a Pivnice victvi. Na autech vzadu mame take 1 714 PRESTON AVENUE dervena svetla, neonove reklamyj ✓ NEDELI, 6. OERVNA. — J. R. Baca ORIGINAL HOUSTON, TEXAS dervene, v mestech bS7vaji elektri-1 ✓ NEDELI, 13. gablatura z Ganado.

Jos. Kogut, majitel. cke vozy natteny dervene, pestuji Telefon: Beacon 31734. ✓ NEDELI, 20. CERVNA. — J. R. Baca Ori inal. 40-lets oslava se u nas dervene rune — a Buh vi, Pravidelna jidla a lunee.

S. P. J. S. T., odpoledne pro ram a divadlo "Mary'Sa". co vSechno je eervene — i krev maNejlepSI soudkove a lahvove pi- me eervenou. Inu, jsme boleevici! vo, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Jednej vidy tak, aby pravidla tve Hoboko stale na sIdade.

PORADATELL ule mohla vAdy staff se zasadou Zvlaktni stoly pro rodiny. v eobecneho zakonodarstvi.—Kant, 1•111 1■0•10....IM

7

DR. C. GREER

.

y

g

r

y 1

DR. KAR. J. 11OLLUB -

r

y

y 7

7w

CESKOSLOVENSKA

BREMEN E

EDWARD PACE

COLUUS HAN'SA DELI TSCL Awn HAMBURG e-n NEW YORK

DR. F. J. KRENEK Zubni

HAMBURG-F7A LINE Iv NORTH GELMA' LLOYD

C. H. CHERNOSlif

RAD OKRO HMS 0

GEORGE E. KAM

•

OZNAMUJE

Cervenka & Valfzura

T

RED FRONT

eERVNA. —

VSTUPNE: PAN 40c — DAIVIY 25c

y

g

Strana 23.

VESTNIK

Ve sttedu, dne 2. C'ervna 1937.

Nonat Lec'ivit Mast Endicott, N. Y., 18. iinora 1937.

MinulY tYden dostala jsem kaki, Ze me v foci ousil. udelaia jsem d ye mi.plaste, pfilonla na prsa a je gte jednou obnovila; do tYdne bylo po Mid mel velice zraneny palec na ruce; do 3 tYdn0 to Nonat vyleeila.

Jedna pani nemoh)a hYbat prsty na rukou. Na noc si davala z Nonat naplaste, rano umyla a &gala to tak diouho, aZ prsty vylecila. Jine zase neco rostlo na malieku na noze, jako zive maso. Doktor to nekolikrate podvazal, vYrostek odpadl a .zase znovu rarostl a tak to straene bolelo, ie se ani nemohla obouti. Nonat to tak vyleeila, ie to vice neroste. Ze Nonat je na rheumatism dobra., to je jiZ davno vyzkou geno. Poglete za 4 dol.

Nonat na adresu: Mrs. Christine Mundel, 117 Rogers Avenue.

NONAT u.2 rye'. an Na rozliene at' suche neb otevfene bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez onerace vytehne dtevene i ocelove tfisky i stfely v tele, ale musi to bYt: Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste na na gi adreau: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California.

TENAAKY POZOR! Chci Vam napsat novinu, jak jsem si pomohla ku zdravi. Trpela jsem dlouhou dobu ritznYmi potiZemi a seslabla jsem tak, ie jsem sotva chodila, a ted', — ad je mi pies 70 let, pracuji od 5 od rana do 8 yeder a mnohou miadici v praci piedelm. Nejvice jsem trpela na vole neb srdeeni zaduch, ph torn nervosa a jinei potiie. Asi za 3 mesice kompres od Mr. Bernard Stti2, Box 712, San Antonio, Tex., se objem krku zmeneil o 2 a 1/2 coule, deck je opet normalni a veechny potile koneene zmizely. Mulete se osobne picesvedeiti, neb i miij zrak se zlepeil, lepe vidim na praci i vySttilovy kompresy jsou skuteane znamenite. Mohu Vas dovest zde k lidem, kde pomahaji od vodnateinosti a jinYch chorob. Vage Marie Viktorin, 13509 Svec Ave., Cleveland, Ohio.

(Adv.)

Nova plodina pro es. zemedelstvi slibuje bYti sttedomotska kopretina starekolista (Pyrethrum cinerariaefolium), ktera. je pestovana v jilni Evrope a Japonsku. Z ni vyrabeji se hubici prostiedky na hmyz, velmi teinne. V cukrovarnickem fistavu konal F. Neuwirth po iadu let zda0 tile pokusy s pestenim teto rostliNa slunci pozorovali hvezdati vel- ny v Ceskoslovensku. Kultura pyreke vYbuchy a vzrast sluneenich thra . vydrli na jednom miste vice skvrn. VYbuchy jsou nejprudei od jak 10 let a z hektaru mono sklidir. 1900. ti 1300 kg sueenYch kvett.

VainST hlas ze Spanel k civilisovanemu svetu. — Padesat S"panelskSrch vzdelancfi, spisovatelii, ell a Zurnalistfi vydalo provolani, v neml ukazuje na hriizy obeanske valky, v nil povstalci zavedli straeny nemrav: Vraldi ieny, deti, starce a nebojujici obyvatelstvo. Spanelska, valka jest pfedehrou valky svetove, ktera bude valkou ozbroje:ne armady proti bezbrannemu obyvatelstvu. Tim nejsou ohroteny jen jednotlive narody, nYbri celY svet a proto celY civilisovanY svet musi protestovati proti tomuto povstaleckemu barbarstvi.

zachovat naprostou stfizlivost a rozvahu, svedomi musi by"ti ye stale pohotovosti. Bude-li katdY takto jednat, pak se nemusime nideho bat, piljdeme timto svetem kaldy svSnn pevnSrm krokem a s jistotou, le jdeme spravne. KaZdY musi bYti odpovednYm za sebe, za sve svedomi i za sve tiny.

Ude se ziskavaji za penize, za pochvalu nebo za politky; kdol \Teak usiluji stati se novYmi lidmi, musi byti vedeni zasadou "Ni zisk, ni slavu" — a povinnosti vzajemne slutby uliteenou praci. PrehnanY shon a chvat zamitame, Zadajice ye vgem Opatrnost pti praci, jizde, chfizi rozvahu a spravnou miru. atd. uchrani nes i jine mnohYch Kostel z oceli byl postaven v zaekod a firaza, zamezi Caste polary hrade salesianskeho klaltera v Moa neetesti. Musime miti vidy duchaptitomnost: mame pro to zrak, svtlj ray ske Ostrave. Na kostru bylo porozum, sluch a city — musime si tfeba 100,000 kg oceli.

Oslavu zaloieni Jednoty S. P. J. S. T.

pied 40ti roky bude potadati

flad Pokrok Houstonu, eislo 88 VE SVEM KRASNEM STANKU NA STUDEWOOD

v nedeli dne 20. cervna Obei d ve 12 hodin v poledne

I STARSi LI aE MOHOU MITI WADE A SVEZi TELO! Kdyl dolehnou leta, neni tteba se poddavat! I stark &ovek mule miti radost ze kdvota kdy2 nezanedba to nejdillelitejei — 2ALUDEK a ZAZIVANi. A neni toho ani tteba, kdyl vyrabena takova ptipravka jako

SEVEROVA

• t41■ 1417F AZT

yoftretv,:'°,

W f $EVERAtO

(Severa's Bitters ktera pkinese 2Adouci vzpruhu, povzbudi chut' k jidlu, odpomfile ndc1Srmani, kyselosti o hotkosti v ludku, zkratka do statim oslabene soustavy vleje novY livot.

„, Tato ochranna znacKa jest symbolem dtveryhoc3.ne thruky a eistYch, bezpeen3ich pfipravek. Zkusite-li jednou Severovu HOttKOU razem ziskate piiteie bez neha nebudete chtet DOSTANTE SI LAHEV ONES! Ccna Na prodej v piednich likarmich!

Kdyby vas lekarnik cb:;Ednejte. si lahev nebo vice pfinio od:

Program zakne ve 2:00 hodiny odpoledne Uvitoni navetevnikti. ('S Bohem bud"' — sl. Hilda Svestkove,.

Zpev R,ed — br. C. A. Chernosky, ptedseda Hla y. ttadovny.

Zpev — "Serenada od Cossolliho" — sl. Rozi Praisky.

Uve.deni novYch Zpev — P. C. H. Chernosky.

1111.04101111.1 ■■=1,1411111.1.211■1NO

Pak nasleduje nadherny divadelni kus, pod nazvem:

"MARY8A" Drama v peti jednanich, od Al. a V. Mretiku.

Dej na morayske dedine.

OSOBY: br. F. Olexa st.

Lizal, sedlak ses. A. Vallova Lizalka, jeho 'tem ses. F. Olexova. ml .

Maryea, jejich dcera pi. M. Rolnovska Rozara, jejich slulka br. J. Kalousek Vavra, mlynat br. F. Dvotak Francek, rekrut ses. Svaeinova Strouhalka, Marykna teta Horaeka, jeho matka ses. J. Kalouskova ses. F. Olexova st.

Maryeina babieka br. A. Valla HospodskY, Franckiiv poruenik ses. N. Kostomlatska Hospodska, br. A. Hoeek Pavel, teznickY tovarye br. T. KostomlatskY Hrdlieka, obecni sluha Soudni sluha br. A. Kadleeek Prrvunhisr D J. Katpar ml. rekruti J. Koeut Tfeti Franek l br. J. Kaepar sousede br. J. Kincl Bueek Vojtena sl. A. DlouhY Hrdliekova mlatci sl. V. Krampota Krikof Hudba, rekruti, chasa, mlatci, deti. — Misto deje, morayska dedina. — Tteti jednani o dve leta pozdeji nei prvni.

Re l..: br. Joe KaSpar.

Vstupne: Pani 40c. — Loamy 25c.

IIUDBA ODPOLEDNE I VECER: J. R. BAtA ORIGINAL. Weer pied zahajenim tance bude taneeni "Reseda".

K peknernu pobaveni a k dobremu obeerstveni zve vS'echny okolni tady z blizka i z daleka (22-24) ZABAVNI V'kBOR.

Strana 24.

Poutivejte k oznamovani

Maly Oznamovatel Pravidla, V Malern Oznamovateli adtujeme 2 centy za slovo za katde uvetejneni. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50c Oznamku na piste na zvlaatnim listku a ptilotte k objednavce ptisluany obnos bud' pottovni poukazkou (Money Order s nebo y e znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nal znaekou, adtujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prace" a podobne 25c zvlatt' za znaeku a na pogtovne, aby do gle dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pii oznamkach "Nabidnuti k shatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnag doplatek za znadku a potlovne 50 centu.

Doplatek za znadku budit ptiloten k obnosu, ktery posilate za oznamku.

Na prodej - farma dedica 114 1/2 akra, velmi firodne pady v okresu Fort Bend, 7 mil od Rosenberg, u dobre gterkove testy, dostatek dobre vody, asi 60 alma vzdelano, 7 akra louky, ostatek •pastevnik a les; u sameho olejoveho pole.

Cena $65.00 akr Kdo se zajima c dobrou farmu, piste na: L. J. LubojackY, Iowa Colony, Brazoria Co., (21-22p.)

Texas.

KURATKA! - KURA.'FKA! Barred, White Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Black Australorps, Black Minorcas, 100 za $6.00. White, Buff, Black, Brown Leghorns a Ancinas $5.75 za 100. michane $5.00 za sto. Po gtovne vyplaceno, zarudena tiva dodavka.

Vgechna kutatka pochazi z "flock blood tested" stad. Jsme ptipraveni odesilati objednasky hned. Von Minden's Hatchery, Fayette(21-dz.) ville, Texas.

air Mate uyni

penize na nice neb v bance, ktere yam nic neptineb jen velmi malt arok? Zajimate se o uloteni techto do bankg', ktera, plati 4% firoka a jest jistou? Zdali ano, piste pod znadkou "Vklady", c/o Vestnik, West, (4-dz.)

Texas.

ton TABAK listovY mam na prodej, start a vyletenY. Cena 10c lb.

Poatu neplatim. - John Hradek, Portland, Tennessee.

(20-22pd)

vtsTzsiK Desatero pro krasne pohlavi pod eepcem.

1. Vysttihej se prvni he.dky; kdyt jit ptiala, hled' vtdy vyhrati, nebot' to je dobrYm znamenim pro tvoji nadvladu.

2. Mysli vtdy na to, to jsi se provdala za Cloveka a ne za boha, proto nikdy to nesmi "chybieky" tveho mute ptekvapit.

3. Netadej na svem muti ka.2c1V den penez, ale hled' vystaditi s co ti cla na tYden nebo na mesic.,, taludek, hied' vYteenou kuchynrsi taludek, hied' vyteenou kuchyi si jeho pseudosrdce nakloniti.

5. Nekdy poptej manteli v jazykove potyece posledni slovo, tim si naklonia jeho lasku a tobe to neubliti v nadvlade.

6. Je tteba, aby to zajimal i ostatni obsah novin, mimo vratcly, smes a soudni sin, nebot' mut bude mod. promluviti si s tebou o politice a ptestane chodit do hospody a mezi ntately.

7. Bud' k muti svemu zdvoillou v hadce, aby to neptestal milovati, nebot' dokud byl tenichem, byl zvyklY jen na tve asmevy a milostnosti. chybujici, zvlagte kdyt chce g nove du sveho mute a ptiznej se, ze jsi chubujici, zvlatte kdyt chce g nove aaty nebo novY klobouk podle mody patitske.

9. Bud' svemu muti ptitelkyni, kdyt je vzdalenejaim; jsi-li ty moudtejai, bud' jeho radkyni.

10. Chovej se uctive k ptibuznYm sveho mute, zvlaate miluj jeho matku, nebot' i to jej milovala drive, net ye tvem srdci k nemu laska vzplala.

Ve sttedu, dne 2.Zervno. 1937.

Horgi je picipravovati ndrody na valku nali jim dodavati sttelivo,1 kdyt -valka jit vypukla.

Senator Nye.1 Moudrost a spravedlnost zaujimaji vysoke misto v rnyaleni na geho , lidu a demokracie je hiuboko zakokenena v skalnate pude naai•zeme. JaponskY vyslanec Saito.!

VelkST pomocnik f army!

0

Problem populace je nejdaletitel gi ze vaech problem& ponevadt bet tivota neni ani mladi ani vcjenska sila, neni hospodatskeho rozvoje ani jiste budoucnosti pro vlast.

Velka fatisticka radar 0

Telefonni spolednost v Novem Yorku prave dokoneila velmi zajimavou studii o telefonnich razmluvach, aby zjistila, ktere slovo se v telefonu vyskytuje nejeasteji. Shledala, ze je to slovo "ja,". V pet stech rozmluvach se vyskytlo 3,900 krat. - Dale Carnige.

Splhani na spoledenskem tebtieku je jako gplhani na hory: dim vyg e se dostanete, tim vetai citite chlad.

"St. Louise Times-Dispatch".

Ty anglosaske zeme jsou podivne: nejpopularnej gi Ameridan musel uteci ze SpojenYch statu a nejpopularnejai Anglican musel uteci z Anglie. "Daily Oklahoman."

/‘ Tento jednoduchY ptistroj da. se ptipravit na notky kolovetru a znici vaechnti travu, kterou sviby nemchcu zahrnouti. Tisice spokojenYch rolnika dosvedei adinnost tohoto niditele. Uaetti yam mnoho prace. Mate bYt utivan jak bavina neb korna dosahne osmi palcu nebo vice. Zaruden. Kdyt nebudete spokojeni, penize se vrati.

Cena $1.75 par. Po gta vyplacena.

Kupte od nejblittiho agenta. Nenili u vas agenta, objednejte ptimo od ED DOSKOCIL, Burlington, Texas.

Majitel jednoho patentu. Chceme (22-29) agenta. Pi gte.

Hlavni ptieina, prod jsou na ge sil-1 nice pomerne nebezpeene, je to, to strojni intenYr je o mnoho let pied stavebnim intenyrem. - Gilmore!

D. Clarke "Road Safety".

0

PRO VtBORNA JIDLA NAVSTIVTE

T., Yordanof Riditel

THEO'S CAFE . erstva Teleci Pedene

0 Velci mutove se nikdy neciti velOdvaha ma nazne formy. My let- kYmi, mall nikdy malymi. ci mame vice smelosti net houtevvtdy pohotove inske natosti. Obdivujeme se u jinYch vlastnostem, ktere nam chybeji, tak Telefon 6-0032 jako pechota se obdivovala naai od,/ I vate, zatim, co my jsme tasli nad 110 East Exchange pLA jeji chladnokrevnosti. Myslim, -0 .,.. .,20. ,..TEXAS FT. WORTH, Forieils-Carbuncles-UlcesoneFelons&OldF0PeS bych bYval z kate vyletel, kdybych OUT CORE OF WORST BOILS OR (pd) CARBUNCLES AT ONCE AND PREVENTS byl mel vydrtet takove bombardoSPREADING - AT ALL DRUGGISTS <1 .54 CHCMICALCo. .0 vani jako ona. MI:1j pad sebezachrany me vtdy nuti k tomu, abych neco podnikl: bud' zaatooil, nebo utekl. Seat klidne v zakopech a eekat, at me roznesou granaty, k tomu je tteba vlastnosti, kterou nema m, a proto si nikdy neptestanu vatit, houtevnatYch peaakti, kteti nesou hlavni btemeno \Talky a kteA TEILETEHO ZALOZENI, TOHO RADU, V SOKOLOVNE H nam dali viterstvi, protote vy&tell. - Cecil Lewis v "Sagittarius Rising".

V 8:00 HODIN VEER VOLNA ZABAVA Pnofesor Sauerbruch, vynikajici nemeckY lekat a biolog tvrdi, t? nejensteji se rakovina vyskytuje mezi lidmi impotentnimi, to jest lidmi s nedokonalou funkci pohlavZAPOtETi S PROGRAMEM nich Mat. Je proto ptesvedeen, ze 1. Uvitani hosta bra•rem ptedsedou. pohlavnimi hormony bud' ptimo 2. Hudebni ptedehra - hymny. nebo spolu s jinYmi hormony jsou 3. Proslov atednikt Hlavniho ftadu nejlengi ochranou proti rakovine.

4. Deklamace elent Detskeho Odboru "Die Umschau", Frankfurt.

5. Ptedstaveni zakladajicich Clem 6. Tanec narodni Besedy Na konec se piece jenom v gech7. Divadelni ptedstaveni pod .nazvem ny narocly spoji k udrteni miru a podpote vaeobecneho blaha. Ovaem, testa k tomu je je gte dlouhe, a trnita. Aby dosahly tohoto cile, po(SPIRITISTICKA SEANCE V NAMRZLE LHOTE) ttebuji vedeni, a k ptevzeti tohoto akolu neni schopnejaiho statu net britska kite. Britske, rise je totit vybudovana na ptesveddeni, t! e valPO DIVADLE VOLNA ZABAVA ka mezi jednotlivYmi destrni kite je nemyslitelne., a myalenku, ze valka K hojne navgteve zvou mezi staty je ptetitek je tteba roz LENOVE itADU. nest do celeho sveta.

BritskY minester. peed. Baldwin.

TECOPIAC.4'

IT DRAWS

SAN ANTONIO TEX.

Juhi/e:r.1 Oslava kidu Fort Werth

Cislo 154

V SOBOTU, DNE 5. tERVNA 0•11.0.0.111,<NNIN

Cistokrevna kuiata Barred Rocks $6.25 za sto, English White Leghornky $6.00 sto, michane $5.40 sto. Mame cenu z kontestu na dist°. krevnou drabet. Zasilame C. 0. D. Wayside Manor, Fayetville, Texas.

(19-21-pd)

RUMEN V nejzastara ejaich ptipadech Revmatismu a Neuritis jest rychle uleveno pouttitim Alonzo Urban Rheumatism Treatment. Tisicam jest ulevovano. Prod ne Vam? Na prodej ye vgech lekarnach. Neb plate na Alonzo Urban, Station A., San Antonio, Texas.

(15-dz.)

Nate civilisace a na ge kultura je hromada protiklada, a nikdy mi je velmi 'Ito lidi, kteti se v nich najit smysl.

V nedeli o 3. hodine odpoledne

"rantata Vohnout spiritistou",

Hudba Clank*: Czech Revels