Vestnik 1937 06 09

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. eiTSLO 23.

WEST, TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 9. eervna (June) 1931.

ROCNiK (VOL.) XXV.

UNIE BOJUJE 0 SVOJI ORNOU PUDU. IRA v neomezene mothosti Ameriky, zname jako zeme t émet nevyV eerpatelneho ptirodniho bohatstvi, byla v poslednim ease silne ottesena, ba motno tici, te se najednou rozplynula jako pkelud.

Najednou to vtak bylo pouze pro vetejnost, protote zasveceni a odbornici pozorovali jit dlouha leta s obavami a starostmi piiznaky pohromy, jet Ameriku deka.

Na zapade Spojenkch state vznikla 11. kvetna 1934 "vina sucha". Boute zdvihia eerna mraana prachu a zastkela na dlouhou dobu slunce. Byl to neobvyklk ptirodni iikaz, podobnk asi samumu v Africe, kterk za sebou necha bath. pole zbavena, ornice a dunami prachu pokryte louky. Byly znieeny existence tisicti a tisicil zemedelcti a chovatelii dobytka.

Katastrofa pkiala nahle jako blesk. Nejente panovala neobydejna, sucha, ale boute, ktera potom ptitla, zukila s nebkvalou silou. Tyto, dosud nikdy nepozorovane pkirodni Ukazy, kterkm pkedchazel celk ketez neptiznivkch zmen klimatu, bylo by si motno vykladati jako "znameni nebes", jako dfikaz, te si toto nettesti Tide zpasobili sami; jako trest deti za hiichy °toil.

Tento vyslovene lidskk vkklad, kterk se vtdy vyskytne pki katdem velkem nettesti, je tentokrate skuteene opravnenk. Byl tim clan instinktivne vkraz tomu, te americke hospodateni, pestovane po staleti, bylo ze zasady tpatne.

Abychom si ujasnili tento fakt, je nutno si zopakovati postup, jakkm se dal vkvoj osazovani putty od prvnich podatka pkilivu americkkch pionkrti.

Pkistehovalci naali v Novem svete nesmirne bohatou, panenskou zemi, pkebohatou na plodnou pildu, lesy a stepi. Podnikavi osadnici z ptelidnene a chude Evropy pustili se radostne a odvathe do hospoclatskeho dobkvani zeme.

Panenska Vida byla zkyptena a zpracovana.

Kdyt byla vymrskana tak, te jit nenesla, nechala se leteti ladem, nebot' s ni nebylo nutno tettiti. V travnatkch preriich byla vyhubena obrovska, stada, bisona a nesmirne se mnotici stada hoveziho dobytka a koni vypasla fipine louky. Lesy byly bud' vykaceny, nebo take mnohdy spaleny. Na nove zalesnovani nikdo ani nepomyslel. Tak se hospodakilo pa staleti. S ptilivem novkch ptistehovaldi postupovalo dobkvani pficly stale vice a vice na zapad. Osadnici ujimali se horlive boje proti divodine a za,nechavali za sebou "kulturni zemi."

Zeme snatela trpelive bezohledne a bez pianu podnikane vyutivani. Dye a pill stoleti vydavala svoje poklady a blahobyt ye Statech bajeene vzrfistal. Tak pokradovalo vte at do dne, kdy pkitla rana — prvni den "suche nohromy". Od te doby se pohroma stale a stale zvettuje. Teprve potom se poznalo, jak nezodpovedne a ptimo lupiesky byla pkiroda vyutivana.

V boji proti "divoeine" byly znideny pasy lestt a travnate koberce prerii. Pluh uvolnil a

rotmelnil padu. Stada dobytka spasala vte na pastviskach tak rychie, te rostliny nemely ptiletitost k semeneni. Tak byla orna pada zba.vena v ohromnkch plochach sve ochrany a zkypkene. pada snadneji vysychala. Kdyt tato nechranend plocha pokryla cele obrovske roviny, kdy padly vtechny lesy, nemel vitr tadnkch ptekatek. Bral s sebou rozmelnenou a vyschlou vrstvu orne pudy a travy zbavenkch 011110. 0.1111.1.11170 0411.01160. 000••■041•11.1 .110. 11.11ii. 0.0.. . ■ 1411111110•111111.0111•00.00.1.

()east hlavnich pti oslavach pkitti nedeli 13. der yna je rozvrtena nasledovne: pkedseda br. Chernosky bude slavnostnim tednikem u tadu v Nelsonville.

Cestou zamktli se letmo stavit tet u tadu C. 114 v osade Fairchilds, kde mistoptedseda br.

Valeik bude teenit a uvadet do tamnejtiho du asi 10 novkch clenu. Tajemnik br. Kubena nayttivi 13. eervna tad C. 7, kdetto fidetni br.

Marek slibil svou fieast na slavnosti v Nelsonville. Pokladnik br. Steiner pkijal pozvani promluvit v Novem. Taboke, tad C. 17, a pravni radce br. Kacik ptisiibil svou fidast jak u tadu C. 7, tak i u tadu 17, oba v sousedstvi Caldwell.

IIIIMHANNI.1.111110.0•710•04=1.11 ■0•0111.0•11111•00.1■0.110■ 0•1111711.4111•04.111111.1.1•11,0•11111111114.101.1.1•110.04

luk, odnesl ji daleko a za sebou zanechal holy podklad. Zemskk raj se stal pustincu.

Ale toto neatesti neptitlo samo. Jette pted tim, net zpustokla zemi ohromna sucha, zacal nieivou dinnost jink tivel — voda. Ta znieila nespoeetne etveredne mile nerfirodnejti zeme. Mekka volna, pfida, ktera nemohia kla,sti tadnk odpor vetru, podlehla jette snadneji naporu vody. Katdk vetti deft! rozrutil svrchni firodnou vrstvu zeme. Katclk humus byl vyplaven a zrnitk zbytek byl potom snadno odnesen proudy vody. Pole byla odplavena do resift' a vetti ptivaly vyryly v polich na pahrbcich maid teditte.

Podle ptiblitnkch vkpoeta bylo jen kekou Mississippi cdneseno rodne do Mexickeho golfu etyti sta mlionu kubickkch yarda nejarodnejti prsti. Byla to ponejvice pada z fivodi Mississippi, ktera je dokonce nrodnejti net nilska bahna.

8kody vznikle farmattim a chovateltim dobytka odpolavenim a vypranim firodne pudy je motno odhadnouti rodne nejmene na 400,000.000 dolaru. Pohroma se vtak rok od roku stupriovala, nebot' rozrutovani pfidy pokraeovalo hloubeji a hloubeji, takte zasahlo malo odolne spodni vrstvy. Stale vice pficiy bylo odnateno do "resist', ktera, se zanesla, takte i teky pustly a pti povodnich nieily okolni lany poli zaplavami vcdy, jit zanesena teditte nebyla s to odvesti.

Kdyt je ornice odnesena vetrem nebo odplavena at na podklad, neni jit motno tkodu napraviti, nebot' pkiroda pottebuje staleti, net vytvori novou trodnou pOdu, schopnou udr-

Ceti vlahu. Dnes jit byla suchern, vetrem a vodou znidena vettina ptidy ye statech Illinois, Massachusetts a Connecticut. To znamend, 220.000 farem ye velikosti asi 160 akril bylo pine znieeno a te mimo to velmi tirodna yrstva pudy dosud zpracovankch poll, leticich na svazich, byla na rozloze 125 niilionft akrti odplavena. Jak hluboko zasahuji tyto ztraty, je jasno nejlepe ze tpatneho stavu sklizne. Vzdor vtem pokroktim v zemedelstvi, ktere byly s to zvednouti vknos ptidy at dvojnasobne, klesi vknos sklizne v poslednich letech nite net v race 1871.

Sucha vina vyburcovala velmi krute narod z jeho berstarostnosti. Vira v nevyderpateine prameny blahobytu Ameriky se nahle zhroutila a vlada se jeate snati zachraniti v posledni chvilce vte, co se jette zachraniti da. Jsou vybudovany giganticke programy na zalesneni, na upevneni pticly a regulaci zavodriovani. Amerika byla postavena joked volbu: bud' provest vaemi spojenkmi silami nastup proti tivelne pohrome, nebo se pro vtdy vzdati nadeje na blahobyt, ba dokonce jen na motnost vetainy svkch obaann.

Aby bylo zamezeno hrozicimu nebezpeei pineho znieeni Urodne zeme, planuje nyni americka vlada velkoryse zalesneni, ktere by ptiznive ptisobilo na Upravu klimatu ye veikkch rovinach. Maji bkti vybudoVany lesni pasy, dlouhe katclk 1.500 mil.

Prvnim krokem k uskutedneni tohoto planu ma bkti zaloteni kady tkolek stromii, ktere se nejlepe h3di pro ten kterk pruh zeme. Ptiprava pUdy a jeji ochrana pro lesni pasy vytaduje temet 2 let a podita, se, te se jit letos zaene s osazovanim budoucich lesnich pasti ye vettim mekitku.

Katdk rok ma bkt zasazeno 180.000 stromn, krome ktovin, jimit bude les vrouben jako pHrodnim plotem. V desiti letech bude yypestovano 3,500.000 stromft a ukate se, jestli podnik ma nadeji na oeekavank vksledek. Provedeni celeho tohoto planu bude vytadovati nakladu 75 milionti dolart, z eehot devet desetin bude inzda farmatum, kteti budou pracovati na provedeni.

Kdyby se vtak nepodatilo ani temito projekty zastaviti pokraeujici rozrutovani a nieeni Urodne nady, stala by se obrovska americka nitina poutti a parle y Mississippi batinou. Historie se opakuje, nebot' nerozvatne hospodatstvi a znideni vodni rovnovdhy v zemi zniello jit kulturu Babylorianti a Aran a v Americe zatla podobnkm zpilsobem vysoka kultura Maya.

Celt' problem v jeho obrovskern mekitku je pro airokou americkou vetejnost neeim novkm a neobvyklkm, ac m'el jit v mentim metitku svoje ptedchfidce. Pkikladem pro to by mohl bkti desolatni sta y rospcdatstvi ye state Tennessee, kterk trpi jit diouha leta korosi pfidy, ktera nekdy z ni vyplavila vtehny tivne latky, nekde dokonce odnesla vtechnu ornou pildu at na holy podklad. Bylo to v ditsledku vyka.(Dokoneni na str. 18.)

Strana 2.

Vt8TNIK

it

META. Prop se liati eesky.

Jaroslav J. Zmrhal.

OLIK fed. elovek umi, tolikrat je elovekem, K tikalo se a snad dosud rika na starem kontinente evropskem. Zde v Americe to porekadlo mnoho znamo neni, a je-li, jest velmi neoblibene. Zde studium jazykri jest v rozhodnem ripadku. Amerieanu ang-lieina dostaei — tak aspori si mysii, a je spokojen bYti elovekem jen jednou. Na kulturni stranku si malokdo vzpornene. Co na torn, je-h vzdelani po strance jazykove jednou z nejdaletitej gich slotek vzdelani vribec — dnes se na kulturu mnoho neda.

Tyranie ekonomismu, da,va svoje "imprimatur" na ty, kteti maji schopnost nahromaditi v kratke dobe co nejvice dolarri. Dnes jedinYm drivodern pro ueeni se eemukoliv jest, ze to ptinese hmotny prospech.

Proto ujalo se zde aosti znaene vyueovani gpanelgtine z drivodii eiste obchodnich — jedna, se tu o obchod se gpanelsky mluvicimi Mexikany a Jihoamerieany.

Na kollejich a universitach vytaduje se znamost modernich jazykri do jiste miry. Piedpoklada se, ze katdy profesionelni elovek inel by miti klie k vedecke literatute jinYch narodu — kl'd, jim ovgem jest ovladani 'modernich jazykri.

Studium jazykri klasickYch upada, elm dale tim vice, obzvla gte teetina zrnizela z kursri vy ggich gkol, myslim, ripine, jako i nekterYch kollejich a universit. Moderni tivot jest piesvypinen starostmi o hmotnY svet, net aby v nem bylo mista pro eiste kulturni zajmy, jet dnes zristavaji privilegii nepatrne menginy, jet tetko se dostava k slovu v materialisticke Americe dvacateho stoleti.

A piece jen jest pravdou, ze nejsme aivi pouze samYm chiebem, a ze upadani kulturniho tivota ma za nasledek upadani celeho naroda.

Neni motno, aby narod kulturne oslaben nebyl oslaben na konec i hospodatsky. Babson, vynikajici americkY finanenik, pravi dokonce, ze dnegni krise ma sve kote-ny v na gem, materialismu, v nas' duchovni stagnaci, v na gi lhostejnosti k vyggim hocln.otam tivota. Pravi, ze navrat k prosperite musi piedchazeti navrat k silnemu duchovnimu tivotu. Jazz, potitkafetvi, hon za sensacemi a vYsttednostmi nemrite koneiti jinak net katastrofou. Vinim na ge gkolstvi, alespori do jiste miry, ze se nechalo ovladnouti duchem doby, a misto aby stab° pevne na sve podstati duchovnich hodnot, ze podlehlo materialistickYm proudrim, s vYsledky, jak jasne dnes vidime velmi talostnYmi. "Prakticke, Amerika" chtic byt drikladne praktickou, byla velmi nepraktickou v budovani sveho blahobytu, kdyt snatila se odstraniti aneb na nejmenmiru ptivesti tak zvane "nePrakticke" piedmety ye svYch gkolach, jmenovite studii jazykiz jinYch ptedmett eiste kulturnich. Jegte dnes tivly tak zvane "praktick y" bojuji o dalgi ristupky, avgak navrat ku kultute jiz zatina, a mtiteme s jistotou odekavati driletite zmeny v mygleni i praxi gkolske. Avgak dnegni mladgi generace jit asi sotva se probere z nasledkir industralisace gkol, jimit progla.

Nam ovgem jde o budoucnost pro jednotlivce i narod — a budoucnost bezesporne musi byti kulturnej gi, netli ptitomnost. Chceme kulturnej gi jednotlivce, chceme kulturnefti celou atmosferu, v nit tijeme. Nebude to bez boje — a to tetkeho boje, nebot' sklon lidske bytosti jest vtdy k pohodinosti, potitku telesnemu, byt' i duch eloyeka se obeas ozval a byt' by i gtesti na ge spoeivalo spige na duchovnich net telesnYch hodnotach; Lidstvo tije dosud jegte v dtungli ,primitivni pudy dosud maji nadv16,du v jednotlivcich i narodech. Cesta vzhriru i dnes jest pies K lvaz i, jale o torn sveddi cele tady mutti a ten u glechtilych, jet posunuly lidsty° yin. poptffU g 11.Trt py ojjll b !(• 15.11#9v911

stou hmotneho nedostatku, prona,slcdovani, zneuznani, ba i smrti.

Avgak malem bych zagel od sveho dosti jednoducheho ptedmetu na scesti metafysiky a sociologie a kdot vi kam je gte. Proto nasilne vracime se k svemu ptedmetu. Naznaeil jsem, doufam dostateene, ze studium jazykil ma svflj veliky kulturni vyznam, a ze potekadlo na zaeatku teto stati citovane jest celkem pravdive. it pine, na lidske, na rozdil od zviteci rirovne, jest velmi umotneno znalosti jineho kulturniho jazyka krome sveho matetskeho. A proto bude nam jasno, jit z piedchazejiciho, ze pokladam studium ciziho jazyka- za driletitou slotku vgeho vzdelani a ze pokladam vzdelani bez studia jazykri za jednostranne.

Dobte, teknete. Ale co to ma spoleeneho s ueenim se ee gtine zde v Americe? Doufam, jste hned z poeatku pochopili, ze se v teto stati jedna o studium de gtiny na naSich sttednich a vysokYch gkolach a o na gi mladet zde rozenou. Ma umet Cesky! Prod?

Piedne jsou zde ptieiny kulturni. Studiem jazyka eeskeho obohacuje se vzdelani eloveka zrovna tak jako studiem jazyka jineho. 6eftina jest bohata na gramatiku (mluvnici) jako maloktera moderni tee. Nedostatky jazykove znamosti plynouci z ptili g jednoduche mluvnice anglicke, v nit tem& neni skloriovani a easovani, jsou dostatedne nahrateny studiem degtiny. Za druhe, literatura eeska stoji za to, aby se k vuli ni elovek uCil eesky. Mimo krasnou literaturu ma ee gtina i slu gne bohatstvi literatury vedecke. Dale dettina co jazyk slovanskY jest klidem k jinym slovanskYm jazykrim, jmenovite rugtine (160 miliont), pol gtine (pies 25 milionri) a jazykrim jihoslovanskYrri. V rugtine a polg tine napsana byla nektera z nejskvelejgich del moderni literatury vribec, jako cenna dila vedecka.

Trilogie o italsk

T

eh legiich.

ILNY romanopisec, eerpajici namety ze tivota nagich legionatri na Rusi a v Adolf Zeman, zvolil si nyni italske "inferno" za dejigte romanove trilogie, jit nazval "Houle". Pied kratkYm easem vy gel jeji prvni dil "Pirati svobody", jet je jakYmsi vstupem do straglive tragedie, zvane "Svetova valka" a li' jednak uddlosti hlavnich hrdinti vlastniho romanu tesne pied vstupem Italie do valky, jednak prvni a dosti ne gt'astne poeatky boju na italske fronte, v nicht Italie v gechny sve ptatele na rakouske strand drikladne zklamala.

Jihotyrolgti Italove provadeji tu jit prakticky irredentu, ptebihajice k svYm brattim, bojujice v jejich tadach a jsouce pak v zajeti trestani gibenici. Cesi a Jihoslovane teprve pravy a prvni velkY CM "zrady" je odpluti rakouske ponorky do italskeho ptistavu, kde ji Ceti namotnici, kteti pied tim odzbrojili nemecke dristojniky i mutstvo, odevzdali DruhY dil "Velika hra" je jit praktickYm provadenim planri deskYch vojinti, kteti se dobrovolne vzdavaji Italrim a pies znaene italske nerispechy a skleslost a poratenectvi mnohYch deskYch spoluzajatc0 doufaji jit ve ztizeni samostatneho deskeho nebo deskoslovenskeho statu. "Velika hra" bude jiste dokumentarni knihou Ceske houtevnatosti, jet ptemahala s takovou namahou italskou nediiveru, jejich odpor k "zradcilm" a obavy diplomatri ze'zapletek. Tolikere zklamani, pies v gechny sliby, tolikere irstrky a pronasledovani se strany nemeckYch a mad'arskYch spoluzajatc0, a posmech a udavaestvi neptesvedeenych nebo rakugackYch Cechtir nezradily viele vlastence jako byl Hlavadek, Capek, dr. Pivko, malit Bartog, oni namotnici s ponorky a mnozi jini, aby se znovu a znovu nepokougeli o ptijeti do italske armady, at se jim to nakonec pomoci Masarykovou, Bene govou i Stefanikovou podati.

Dostanou italske uniformy a smeji se zatim ItCastniti opevriovacich praci za frontou, ale zaroy al jsou z nich vybirani dobrovolci pro vYzvedne sbory na fronte. Je to prvni krok k viterstvi na italske front& Adolf Zeman byl nazvan Fr. Sekaninou "synem Ji0Aov'Sun", M,ysiim, ze tent() e:estq

Ve sttedu, dne 9. 6ervna 1937. zev mu zpina neptislugi. Jirasek byl povolanYm romanopiscem slavnYch dint husitskYch bojovniku, kaezto Zeman zustava pouhYm legionatskYm kronikatem. Sibitska, anabase, jit se sam ztleastnil, poskytla mu je gte ptece jen vice vznetri, aby uplatnil svou spisovatelskou fantasii. V italske "Bouti" se v gak ztejme obava, aby se neodchYlil od historicke pravdy; proto se pkidrtuje ptisne pramenri a pkidava ze sveho jen velmi malo. Mimo jine je mu pramenem i Posse-Brazdove "Slunne zajeti", podle nehot jsou zpracovany cele partie taktka bez zmeny.

Ctenati vadi take rozkouskovani nekolika deju, jet se teprve na konci slueuji v jednu mohutnou teku spoleeneho odboje eeskoslovenskYch legionatri na italske fronte. Pies onu ptisnou objektivitu a sucha fakta dovede vgak nekolikrat uchvatiti vtelYm vylieenim nad genYch cite a nebojacne lasky legionatri k rodici se vlasti.

CO HLASAL SCHOPENHAUER? Podle Schopenhauera podstatou v gech zjevil je neuvedomela yule. Vuli tuto citi v sobe elovek, to tene ho k tivotu a jedine u eloveka dospiva k uvedomeni sebe same. Tato vrile svetova projevuje se tivotem zvitat, vzrristem rostlin, tvotenim se krystalti. U eloveka vede tato vide k touze roz gititi svou mot, hiedati slavy i potitky; tim stava se ptidinou v gech starosti eloveka, vgeho jeho utrpeni, ktereho podle Schopenhauera je vice netli gtesti. Utrpeni motno dloveku uniknouti jenom resignaci, lhostejnosti k celemu svetu a tim piekonati vtili svetovou, ktera, ho marne tene do noveho a noveho utrpeni. Kdo to pochopi, umrtvi vrili a stava se asketou. Na smrt hledi Schopenhauer jako na vykoupeni, ponevadt nas zbavuje yedomi, ktere nam ptina gelo utrpeni. Neni spray se na tivot jen s jedne stranky stin--riedivati ne. 2ivot neni jen touhou po bohatstvi, moci a potitcich, ktere ptinageji s sebou utrpeni. Je pravdou ,ze celY vesmir pronika kosmicka yule: tijeme-li v gak v souladu s touto \Trill, tije se nam dobte. Tolstoj ptirovnava kosmickou vrili v jedne tivaze k ITU hospodate, jedouciho po silnici se svym konikem. Konik tahne svuj naklad po pekne silnici a je velice spokojen.

Nahle vgak hospodat zahYba, na gpatnou cestu. Konik beduje. Zahy v gak pozna, ze hospodat zamY glel to s nim dobte, nebot' chtel dojiti k mistu, kde by ho nakrmil a dal odpoeinek. nxIobne se stava, i nam. Kdybychom znali vuli kosmickou, nedopou gteli bychom se chyb, byli bychom dokonali, prosti utrpeni.

Poznavame ji tivotem, zku genosti. Hlavnim pornocnikem je nam svedomi. Svedomi je kompasern lediece na geho tivota. Budeme-li se jim bude v nagem tivote vice jasu a Atesti a nikdy nam nenapadne ze tivota utikati: ptekatky nebudou nas vice lekati, ale budou nam vitany k otuteni na gich mravnich svalri.

0. P. Narodni divadlo do Pariie. Ministr Akolstvi a narodni osvety dr. Franke projevil rediteli Narodniho divadla dr. St. Mojtigovi-Lomovi ptani, aby v ramci stykii eeskoslovensko-francouzskYch byl ptipraven zajezd opery Narodniho divadla s prof. V. Talichem v dele do Palize na podzim t. r. a vyzval ho, aby zahajil ptipravne prate a ptedlotil mu pottebnY rozpoeet. V podzimni patitske sezone na gel by jiste tento umelecky zajezd nejvhodnej gi prosttedi a nejlepe uskuteenil svrij rieel. Neni ostatne vyloueeno, ze leto gni svetova, vYstava v Pail& protahne se at do podzimnich mesicu, takte by vYprava Narodniho divadla mohla alespoit easteene tetiti je gte ze zajmu o tento svetovY podnik. Slo by ovgem jen o vYpravu opery a v Uvahu ptichazely by — vedle Prodane nevesty — Dvotakova Rusalka a Janadkova Li§ka Bystroulka, ktera, bude miti v kvetnu pod Talichem premieru v pratskem Narodnim divadle.

Sa.morostlY umeleckY zjev Janaektiv mohl by bYti pro Patit objevem.

Nekteti pedagogove tvrdi, ze domaci spotitelnieky svadeji deti ke skrblictvi Mnohem vetSim nebezpeeim vsa,k je, te 5Vadeji rodiee 1 rn arnotratnmti

Ve stiedu, dne i). eervna

D ETSKA BESIDKA Kdo je hloupejgi.

Pan sedi ke klobouku a milt' chalupnik se vygvihl na konika a jel s dary domt. Chvili seal milostpan a dekal, ale kdyt eas uchazel a elovek jeg te se nevracel. tu se mu to znechutilo. Myslil si, to vezme ptaka s kloboukem doa chalupnik, to si mute potom pro to phjit do zamku. I pozdvihne zlehounka klobouk, strei pod nej ruku a lap! vytahne suchou hroudu. Proklinaje gibala veene vektv, pkijde domil a sebere notneho posmechu. Ale chalupnik, kdyt se k vesnici pfiblitoval uz z daleka na aenu kfidel: "Nit se neboj, aeno! Jit to nezbiju.

Nag el jsem jegte hloupej gi lidi, net jsi ty."

EDNOMU chalupnikovi nezfistalo z celeho J jmeni nic vice, net, slepice. Poslal tenu na

trh, aby ji prodala.

"A zad?" ptala se Lena.

"No zae, co trh plati."

Lena vzala slepici a gla. U mesta potkala jednoho sedlaka. "StrYeku, kupte slepici!" ktieela na neho.

"A zae ma bYt?" "No. co trh plati."

"Trh plati grog."

"No, tak grog."

Sedlak dal tene grog a ona mu dala slepici.

Sla do mesta, koupila za krejcar pytlieek, za krejcar provazek a jeden krejcar dala do meg ce Potom si jej povesila na hil, vzala na rameno a gla domu. Chalupnik delay ukrutnY ramus, kdyt mu Lena pfinesla strteny peniz. Ale pomalu se mu to v hlave rozletelo a pravil k ni: "Ted' nebude g bits. ptjdu do sveta, a nenajdu-li vetgiho blazna, net jsi ty, pak teprve to zbiji."

8e1 tedy do sveta. Jednoho dne pfijde do mesta, postavi se pied zamek, z jehot oken se pani divala, zadne skakat a rude i hlavu k nebi zdvihat. Pani se chvilku na neho diva, ale pot= pale slouticiho, aby se zeptal, co ten elovek dela!

"No, co Mani., chci do nebe. Pral jsem se tam s jednim kamaradem, a on mne srazil dolt. Ted' nemohu najit diru do nebe.".

Sloutici betel zpatky a od slova k slovu pani vge vyfidil.

Pani si hned pro chalupnika poslala.

"Tys byl v nebi?" ptala se ho, kdyt k ni gel.

"Ovgem, byl a zase tam ptjdu," odpavedel chalupnik.

"Neznag tam meho synadkar "A cot bych neznal, on tam sedi na peci."

"I Bute, na peci? Nebyl bys tak dobry, abys mu vzal s sebou tu tech tri sta zlatych a na gest tenkYch kogil a fekl mu, to tam brzy phjdu, at' si nestYska a tadnou nouzi netrpi!"

"Milerad to vgecko vyfidim, jen mi to dejte!"

Pani mu dala penize i platno a on gel do nebe. Za mestem si sedi u plotu a zastreil penize i platno do nohavic. Sotva sedlak odegel, pkijel domt pan zamku; pani mu hned vypravovala, co poslala syndekovi.

"6, ty nepfedlotena, 'Zeno! Kdo to jaktiv slygel, spadl nekdo s nebe, a kdyby spadl, aby se tam zase dostal? Chytra, gelma to Pani povidala jak ten elovek vypadal, a pan sedna na kin, uhanel za nim.

Chalupnik seal jegte na temt miste; kdyt videl pana pfijitdet, pfikryl suchou hroudu svYm ukrutanskYm kloboukem.

"Prosim vas, tatiku, nevidel jste jiti kolem nejakeho eloveka s uzlikem?" tazal se pan.

"Ba videl, utikal tamhle k lesu, co mohl. Byl to zahranieak; to jsou gelmy. Cotpak udelal, milostpane?"

Milostpan se mu se vgim "I tot' proklata gelma, takovou pani Ale vy jste celY uhnanY. Hled'te, ja bych se sam za nim pustil, jen kdyby mne nekdo tady posedel. Main tu yzacneho ptaka pod kloboukem, nesu ho jednomu panovi do mesta darem a bojim se, aby mi neulitl."

"Inu, ja tu zilstanu chvili sedet. Kdyt toho zlocieje znate, bude y am snaze jej chytit", fekl pan, slezl s kone a podal ho chalupnikovi.

"Ale za to vas prosim, milostpane, abyste pod klobouk nesahal, ptak by mohl vylitnout bych se Dapiatil," 1I

j

MRAVENCI LOUPONICI. Boh. Kyselo.

Bylo pane letni odpoledne. 0 pate hodine nastal na jednom velkem mraveni gti v ovocno zahrade v Bratislave neobvyklY ruch. Mnoho mravenci pobihalo rodilene po jeho povrchu. Pojednou dali se na pochod. Proud 2 dm giroky postupoval rychle ypted, prodlutoval se na 3, 4 konedne se n5 m. Ze vzdalenosti nekolika krokt se zdalo, to je v pohybu diouha dame. stuha. terni , mravenci se zarudlou hrudi postupovali v huste sratenYch kadach za ureity'm diem. Nikam neodb000vali, nikde se nezdrtovali, bylo jiste, to maji vtdce, kterYm testa i cil jsou bezpeene zname. Od sveho mravenig te byli jit 40 m, ale cil nebyl jegte patrn,y. Koneene ye vzdalenosti 50 m bylo v testa jine velke mraveni gte statnYch eernych mravenct.

Proud narudlYch 'pkihnal se k mravenigti, hnal se bez zastavky nahoru a prim p do otvort. Napadeni nebyli na tuto nav gtevu ptipraveni a neeekali ji. Zastavovali nevitane nav'g tevniky, chytali je za nohy, za hrud', zdrtovali je, ale marne. Jednoho chytili a deset jinych vhrnulo se dovnitf. Zatim co nekteki na povrchu a uvnitf v chodbach zapasili, vybihali jini jit zpet a katdy nesl v kusadiech po jedne kukle, obyeejne nazYvane vajiekem. Boj se zvetgit Pfepadeni chytali lupiee, zakusovali se do kukel na druhe strane a branili je odnesti. Ale vge bylo marne. Na cestiece objevila se opet derna stuha, ktera postupovala zpet a katdY mravenec nesl v kusadiech jednu bilou kuklu. Vypadalo to nyni, jako by mravenci meld dye hlavidky, jednu men gi dernou a druhou vice zdvitenou a bilou.

Loupetna yYprava se zdatila. Mnoho mravenci s obou stran zaplatilo ji tivotem, ale lupiei odnesli piece tisice kukel do sveho mravenigte, kde je peelive ulotili. Za kratkY eas vylihnou se z nich mravenci, ktefi nepoznaji, to jsou uloupenYmi otroky, a budou pilne v hnizde svych otrokaft pracovati.

V mravenigti pkepadenYch bylo dlouho rano. Pobihali divoce, nosili mrtve druhy i pkekousnute neptatele a sbirali a odna geli cestou ztracene kukly.

Takove loupetne YYpravy mravenci nejsou vzacne. Za nekolik dni mel jsem pkiletitost pozorovati jinou yYpravu zase na druhem konci zahrady a take se vydatila. Bylo zase pet hodin.

Jak se tito mall tvorove dohodnou? Odpoved' na tuto otazku je gte nemame.

Investice.

— Pane inspektore, ja, jsem ztratil v to podzemni elektrice 500 KC. — Ale dete? Ja pofad myslil, to si to financuje pratska obec sama!

y

D a ohrenane balvany uhli na yystavu do Paft e.

Bariska a hutni spoleenost v Mora yske Ostrava natidila spravam dolu Pokrok a Ludvik v Petkvalde, aby byl vylomen co nejvet gi kus uhli. Horniktm se podafilo vylomit na katdem z dolt kus uhli, kterY vati 40 metrickYch centt. Aby mohl bYt balvan dopraven na povrch, musela bYti odmontovana tetni klec. Uhelne balvany jsou ureeny pro - vYstavu v POW. Jeden bude vystaven neopraeovan, druhy bude. ha. pmelT4 vyle#011,

SLABIKAR. 13edEch udelal z papirovych 61artkU dlouhST ocas.

Dedei:°ek svizal z proutkii a cliivek draka. Polepili jej papirem. Drakovi pak namalovali oel, nos a lista.

Piiv:esili mu ocas. Vespod navazali dlouhk rnotouz.

Drak byl udelan. 81i s nim na kopec. Tam jej poufte:11. Drak lital vysoko.

Ptic: se ho Bali. Detem se to velmi dD IL Doubravce piines1 otec kanara. Dali ho do klece. Dolu nasypali mu pisku. Do nicl3b1.7 avali kaidk den cistou vodu. K zobani do stival semenec, jitrocel a salit. I cukr mu dala Doubravka east° smisnouti. Vesele hopsal po kleci. Jak uvidel Doubravku, kikel na ni: Tik, tik!

Pohadka o petibratiich.

Pet 7)3allei&ii prislo do !Well psitti, ale pero jim bylo tuze take. Prvni pravil: Ji sam ani pero nezdvihnu. Druhy na to isekl: PoCkej, bratii&u, ja ti pornohu! A pomohl.

Zcivihli pero, ale volali: Upadne, upadne, neckline je pevne. Treti povidal: Ji yarn porachu. A pomohl.

Drieli pero pevne, ale volali: Nekdc nes musi podpirati, az budeme psati. tt yrt:cr a pity slibovali: My vas budeme podpirati. I podpiJerail a psalo se jim den bratikek by by nic nesvedl, viem se to podaiilo.

Strana 4.

Oddil dopisovatelsiq Dopity, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

TO I ONO. Ta piiroda se k nam zemeryjcilm ale skuteene mace gsky zachovava, na jedne strany krupobiti, prart mraden a o kousek dale suchem vge hyne. Mame v poll tak zem popraskanou, ae by tam elovek nohu ztratil, kdyby si nedal pozor. Rok 1925 byl gpatnY, ale jestli nedostanem brzy dobrY de gt', tak jsme my chudi rentYti ("mine na tebrote. Meli jsme krisnou ukatku na kukutici, ale v gechna prate a nadeje je prye. Prave co toto jsem si vzpomel na jednoho na geho kazatele, jak laza' o vice, nadeji a lasce.

Povidal, to kdyt sazime kukutici, to yetime a 'name nadeji na dobrY krop, ale kolikrat nes ta vira a ta nadeje zklamala? Rok 1925 byl suchY, misty se neudelala nic, ale farmati delali dobre kropy minule, a tak to neucitili, tak jak to uciti tento rok, neb minule dva roky jsme tet men gpatne nrody.

Prave tak, jak se zachovava ta naae ptiroda k nam, nekde prgi, nekde jen hrom bije a nekde se suchem peeou, tak prave se provadi ten pensijni zakon. Ten, co ma dost, dostane, ten co ma min dostane min, a ten co nema nic, nedostane nic. Volil jsem proti tomu dodatku, neb jsem veal ptedem, jak to pujde.

Mluvil jsem s jednim na gincem z Caldwell, kterY ma farmu a dostava, $18 mesiene, a takovYch ptipadil je vice, a vim, co mnohY nema, jen dui v tele, a nedostava nic.

Matka moji teny je 80 let stars, 68 let v Texas, je obeankou, pracuje zde pro jednoho krajana vdovce ,tet asi 74 roku stars' a sam v dome, nemajetnY, ale ani naae matka, ani on, nedostavaji nic.

Tento pensijni zakon neni pro stare, ale pro mlade. Kdyt posledne ptijela k nam baba, ktera zapisovala a vy gettovala pensisty, ptal jsem se ji, jak to, te ti, kteti maji, dostavaji, a ti co nemaji nic nedostanou. Povidal jsem ji, ae roku 1936 jsme udelali jen 4 baly baviny a bal je rentu, jak mute deseti Glenna rodina potom tit? Ona pry bude hledet pro naai matku nee() udelat, ale posud nic neudelala. Prosim, jak mute nee° ostat pro ty chude, kdyt oni ti vymahadi dostavaji takovY kralovskY plat? Tak na ty chude nezbude nic, oni se deli mezi sebou.

Nage deskoslovenske Casopisy pi gi, 2e kdyt naginci maji mezi sebou nee°, nejake nedorozumeni, obyeejne to to spravi mezi sebou, vetginou nadavkami nebo pestmi, kdetto u Ameridant se vyrovnaji se zbranemi v ruce. Jak pozorujete, bylo tomu tak vet ginou, ale nyni to zaeinaji se udit tet po americku, se zbrani v ruce vyrovnavat, a podle meho nazoru jest to tak nejlep gi, neb nektera takova, lidska bestie si jingiho nezaslouti, a dim dtive takoveho odegleme tam, kde jit davno mel bYt, tim lepe.

V roce 1905, kdyt jsem ptijel do Texas, tak jsem pracoval pro meho dobrodeje, kterY mne vyplatil cestu, 20 mesicil a kterYsi den. Nepracoval jsem jen pro nej, net pracoval jsem i pro ptitele meho dobrodince, ktery rano zaeal tak skoro, to ja ubohY zeleriak nevidel na tadky, a pracovali jsme zase tak do foci. Ano, ja delai otroka dvema panfn; dteli mne jak mohli, a ja jinak nevedel, to nejsem nucen dvema sloutit, nyni teprve ye mne krev vte, at je pozde.

Ano, ja chtel tehdy svemu dobrodinci cestu sprivne odpracovat, a myslim, to jsem mu ji petkrat mistem odpracoval ate do smrti mohi bYt spokojen, ale ptislovi pravi: Certu dobte, peklem se ti odmeni. A tak se stalo i mne.

Pozdeji jsem mel od nej vypiljeene penize, a ja jsem jemu vozil kukutici, semeno bavine-

VII3TNIS ne, pracoval pro nej, a vite co? On mne chtel vge pri potadku zaptit, to on mne platil hotovYmi za vge, a ja ubohy derveneho centu nevial. To neni ale vg e, on se nestydel a on mne to v dopise tvrdil, to on mne vldy hotovymi platil, a procento z penez to mne odpougti.

Vezmete kterekoli noviny, ye vgech vidite rady lekaft nynejk doby, co mate jist, co mate pit, jak mate spat, a kolik hodin mate spat, abyste mohli co nejdele dYchat. A katclY tvrdi, to jen tak si udrti stale zdravi a dlouhY vek. To vk by bylo 0. K., ale jak pozorujete, to dim vice lekatil a lekatskeho pokroku, tim kratgi tivot.

Podivejte se jen na ty stare na ge pionyry.

Kdo jim radii co maji jist, co maji pit, jak maji spat a kolik spat, co maji delat, a co nemaji delat, a podobne. Oni se tidili podle svych pravidel oni tr ill jak jim to tehdej g1 pomery dovolovaly oni se netidili podle tadnych lekatskYch ptedpist neb tou dobou jich nebylo, oni byli sami svojimi lekati a piece se dotili vysokeho vat), a ye zdravi, Co dnes? Jen pozorujme dobte, mame same rady lekatii, samou vymotenost a padame jako mouchy, a piece !name v gechnu vYhodu kolem sebe.

Dnes jit mai° kterY by se ttiskal na bogaCce nebo voze do mesta, jako dtive, to se zdalo Casem, te ducha na to hrbolate ceste necha.

Dost mozna, te nekterY z to dne gni generate, kdyby tak musel jezdit, to by musel s sebou vozit lekate, by nezapomnel dYchat. Slygel jsem, jak jedna maminka si stetovala druhe. Povida. jedna: "Ach, Bote, ja su tak stars, musim delat, a jsem zdrava, a ty moje dcery, maji po jednom decku, nic tetko nemusi delat, a potad jen dochtora pottebuji."

Deti moje odkudsi ptinesly, to kdo utiva kukutidnY chleb, to dostane podegru. A tak jim tu podegru kdosi vymaloval, ze bylo braze poslouchat. Ptatele, kdo vice utiival kukutidneho chleba, jak ti naai star(" pionYti, a tadnou podegrou netrpeli. 'Ceti jsem v jednom tivotopisu nageho eeskeho pion3ira, to gestnact let bileho chleba nevideli, a dotili se vysokeho veku, a k tomu netrpeli tadnYmi dne gnimi nemocemi.

(Vage posudky jsou mylne. Statisticke doklady nesporne vykazuji, to nasledkem statniho, okresniho giteni se dohledu na vetejne zdravotnictvi, dale pusobenim hnuti pro znalost a zachovani hygieny — lidskY vek ye Sp. Statech se prnmerem — prodlutuje. Pozn. red.)

Neni nic snad hor giho na svete net pomluva a dvoji tvat eloveka. Pled divokou, dravou zveti se ubranite net pted pomluvadem ne, neb nevite nikdy odkud, kde- z ktere strany vas napadne, neb jestli vas jit nenapadnul. V dvoji tvati neni mnoho rozdilu. Vy mluvite s elovekem, kterY s vami mluvi jako andel, a sotva se od vas odvrati, jit mluvi jinak, a o vas.

Kdyt jsem se lien krejeim v Pi• kazich u Val. Klobuk, tak nebylo hor giho eloveka dvoji tvafb e net jeho. Byl to zakazkovY krejei, velice dobte rozumel svemu • emeslu, byl to vlastne, jak tomu u nas rikali, panskY krejei, neb on negil pro sedlaky, jen pro panstvo, pro vyggi tkidu lidu. My udriove jsme nejvice trpeli jeho dvoji tvati. Povim yam, jak se to stavalo. 0byeejne vady pted nejakS7 mi svatky men jsme hodne prate, te jsme pracovali i nocemi. Mnohokrate se stalo, te nekterY den pti glo par tech pant, bud' si donesl latku sam na gaty, a neb si vybral v cenniku vzorek, kterYch mel onen krejei dost, a tu obydejne se opozdil v praci, aekoliv to pied tadnYm nedal znat, ae by ho jiZ raclej videl za dvefmi, je gte panilm pochleboval. Posed'te, velebnY pane, posed'te, pane Often. Bohutel, jakmile odeslal je do horoucich pekel, a my udriove jsme tim nejvic trpeli, on si tu zame gkanou praci, zlost, vylil na nas. To byla prava lidsk y bestie, ktere nebylo daleko airoko. Myslim, te by nam o nem mohl neco jeho gvagr, p. Frank PMkazsky v Sant Louise, Ill., adkoliv onen krejei hnije mnoho roku pod zemi, asi kol tticeti roku. Pan Frank P •ikazskY byl gvagrem nageho mistra a temesla g evcovskeho v'Brumove, ale

ye sttedu, dne 9. oervna 1937.

kdyt ja vsoupil do udeni kregovskeho co 151etY kluk v roce 1901, pan PtikazskY v roce 1902, jestli se nemylim, opustil svoji aenu a deti a ujel do Sant Louise, Illinois, dostal tam prici, a &nu ten'e posilal pekne penize. Pochybuji, ae tije, neb byl jit tehdy stars(" pan, a jestli tije, pteji mu jeg te dlouha leta, neb on byl velice dobreho srdce, opak na geho mistra. Pan Frank Chovanec, kdesi v Nebrasce se asi dobte na nej pamatuje, neb se u nej ucil tet gevcavil* ale nedoutil, neb p. P. odjel do Ameriky. Pan Frank Chovanec byl rodak z Pkikaz, a zde v Americe jsme se se gli prvne spolu v Caldwell, Tex., ktery rok nevim. Pan Chovanec provozoval zde sve temeslo, ale pted kterymsi rokem se odstehoval nekam do Nebrasky.

Ondyno ke me pti gel, prave jsme sedeli u o!Ada, pojig t'ujici agent, jestli se nemYlim, jakYsi p. Smith z Cameron, zapomnel jsem pro jakou spoleenost pracuje, ale je lacinej gi net naae S.P.J.S.T., a dostal velice mnoho naafi i nemecke narodnosti. A tak naai Jednoty to vfibec k duhu nepujde, jestli bude miti proti sobe lacinejtiho konkurenta.

Druha vec, jak mne agent vypravel, mute glen platit trazovou, a kdyby glen ztratil oko, nohu, ruku, dostane za tiva vyplaceno. Nevim, jak u nagi Jednoty, jestli to maji tet neb stanovy jsem posud neeetl, a tak nevim jak si nase Jednota v to veci stoji. Leto giho roku bude ale gpatne udriet potadek u tadu, neb jestli nam brzy nezaprgi, a to dobte, tak se budou teako dluhy platit.

(Je v nejlep g("m zajmu katcleho jednotlivce, net si vezme tivotni pojistku, aby ptedem se dilkladne ptesvedeil, co kupuje a kdo mu to prodava. Jsou sice v tivotnim poji gteni "lace" net pied temi tteba krajany dutklive varovat.

Kolik duvetivYch lidi bylo ut nesvedomitYmi, prolhanYmi agenty napaleno, aeredne podvedeno a to pies oboasne vYstrahy v tisku uvetejnenYch. Prod' kupovati cokoliv nejisteho, pochybneho — mame-li v dosahu tadu rfanYch pojistek naai lidove organisace, naai mohutne S. P. J. S. T., ktera letos dovr guje 40 let sve blahodarne pilsobnosti v Texasu. Na ge bratrska podpnrna. Jednota zalotena deskYmi pionYry Texasu pro desky lid, jejich potomky. Nenipovinnosti dnegni generate lit puvodu, by podporovala dostojnou (solventni) SPJST.? Aby vstoupenim do na geho mohutneho Bratrstva mimo zajiateni si levneho a vYhoc17. neho pojig teni soueasne tak uctila pamatku svYch zasloutilYch ptedkt? trazove pojigteni naae Jednota nema, a je tak uchranena nemalYch komplikaci, jet z podobneho pojigteni Casto vyvstavaji. Pozdrav, plate zas! — Red.) Pteji vaem zemeryjcilm ten nejkrasnejai deg tieek, krasnou &oft, a co nejvic: zdravi, aby tu ourodiaku mobil sklidit.

Jos. Mikulin. itid Bratii Svobody Cis. 67.

Schulenburg, Texas.

Cteni bratti a sestry! , Na vedomost yam davam, to budeme odbYvat schnzi prvni nedeli v mesici, to bude 6.

Cervna, tak se hled'te vaichni dostavit a jestii pozadu s placenim, tak se hied'te vyrovnat, neb vite ze je to naae povinnost.

Zilstavarn s fictou, Louis Dybala tajemnik.

Novy Tabor Cis. 17.

Caldwell, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Rad NovY Tabor Cis. 17 SPJST., potada druhou nedeli v Cervnu ye sve sini v Novem Ta,bote vetejnou zabavu na oslavu 40ti lete pamatky zaloteni Jednoty. Vgichni elenove jsou tadani, by se dostavili na jednu hodinu odpoledne, obzvlagt' sestry jsou aadany, by ptinesly pine kogiaky k obedu. Schnze bude vetejna.

Pokladnik IIi. Aadu br. Fr. B. Steiner bude teenit a proto by se mel katclY dostavit a ho vyslechnout. Obeerstveni vaeho druhu bude dostatek.

Za tad NovY Tabor: VS/bor.

Ve stfedu, dne 9. eervna 1937.

Pokrok Flatonie cis. 103.

Flatonia, Texas.

Mili bratti:— ✓ minule schfizi jsme rokovali o torn jestli bychom tea meli potadat nejakou tu jubilejni slavnost, ale rozhodli jsme se, ze slavnost potadat nebudeme, ale ptieti pravidelnou schazi, na misto 3ti nedeli v mesica, budeme odbYvat ve sttedu veder, dne 16. dervna a pak pa schazi budeme mit malou vedeti, toti2 sandvide a podobne a pti torn tet narazime &Dudek toho peniveho na uhaeeni 2izne a pro lei* chut'. Bratr ptedseda mi natidil abych to napsal do Vestniku, aby i ti bratti, ktef malo kdy neb nikdy do schtizi nechodi, o tom yeah a aby se vaichni dostavili. Schfize bude zaha jena o osme hodine veder, tedy nezapomerite dne 16. dervna a v padu neptizniveho padasi budeme schtzi odbYvat o tYden pozdeji, totiZ 23. dervna veder.

Minulou nedeli jsem hral s BroZovou kapelcu na slavnosti y e Sweet Home a "vette na", kdy2 jsme tam ptijeli, statidek Eartoe z El Campo, tit tam byl a podepiral se na haiku se zakroucenYm krkem a jeete dtiv ne't jsem jej jak se slug a patti uvital, u2 meseptal, ze abych sobe dal tak trochu na hubu a near tam moo vetejne nevyktap ze starch case, ie jeho mama je tarn s nim, tedy ze by nerad mel slavnostni naladu pokaZenou, a tee mi p11 tom pohrozil do oblieeje tou jeho halkou, tedy jsem mu ptislibil, ze se mu podle ptikazani zachoyam.

Vite, on tu jeho haiku ted' veude bere s sebou, ne Ze by ji nutne potteboval se na ni podpirat, to on tak jenom nekdy na oko, kdy2 jeho mama je s nim, kdy2 nekam ptijde sam, to nosi haiku na ruce zaveeenou a vykradule ate jako mladik. Tato Mika ma tak trochu historickou minulost od sjezdu v East Bernard, kde mu byla kvetinami okraelena, slavnostnim zpfisobem navracena, kdy2 ji byl pted tim kdesi zapomnel, zda se mi ze ye West. Od to doby sobe hfilky naramne váí a je jeho nerozludnou spolednici na veech jeho toulkach, a doslechl jsem i ze kdy2 nekde zustane pies noc, 2e bere haiku s sebou do postele, aby mu ji do rana nekdo nevyfouk. Doufam, bratte Bartoei, ze jsi se et'astne navratil ze San Antonio a neutonul jsi tam v to povodni.

Odpoledne bylo uvadeni novYch Clem do Jednoty a nevim jiste kolik jich bylo, ale byla jich hezka tada a bylo opravdu dojemne, kdy2 tolik mladS7ch elent skladalo slib bratru Chernaskymu, ptedsedovi trtadovnY, ale nebudu slavnost podrobne popisovat, to asi udinil dopisovatel od tadu Sweet Home.

S bratrskYm pozdravem, F. J. Fojtik, taj.

JUBILEJNi PODNIK EADU POKROK SWEET HOME OS. 63. PitINESE Pi.i KNE ()VOCE. Ve jmenu tadir Pokrok Sweet Home els. 63, vg echna dest naeim sestram a Zenu•lcam za ptineseni tak mnoho iidla a za cbsluhu kolem sto10. Nektere nejsou elenkynemi a byly nam velice napcmocn.i. Srdeene diky yearn, -kteti jakymkoliv zp0sobern pornahali. Take srdeene diky veem, kteti se naei slavnosti eastnili. Bratru Bartoeovi zvlaete, ze s tim hadem udelal potaclek na ten den, co jsme odbYvali slavnost, a Ce sam pti gel se s nami pobavit. Jeate jednou velem bratram a sestrarn a ptatelfrm, kteti se naei slavnosti sadastniii — srcle'en d1k! Ptitomni byli z blizka i z dali.

Oslava mela dokonal:ci ilspech.

S bratrskYm pozdravem a Na zdar!

Joe N. Morris, taj.

Ikad Velehrad Cis. 19.

Cteni bratii a sestry! ✓ minule konane schtzi bylo natizeno, abych vas upozornil, a zaroven jste Zadani, abyste se veichni dostavili do ptieti schtlze, ktera se bude odbYvati due 13. eervna v 1 hodinu po poledni. Bude ptitomen nas maid; Herzik ze Schulenburgu, kter3"7 nas veechny vespolek vymaluje. Tak dostavte se jiste, neb tutu pfilettost talc brzy zaae, pebucieMe,

Strana G.

Viti3TNIS

a bude nas to twit, kdy2 na tomto obrazku budeme vAichni bratii a sestry. Jestli nekdo mate dostat besedu, seberte ji s sebou a phjed'te veichni. Jest-li se nemS/lim, sestry ptinesou zakusky a o zapiti je postarano.

Do tadu uvedena byla sledna Judith Matula, a jak se dos1Srchain, pozdeji jich pfistoupi vice.

Tak nezapomente na den 13. dervna a jiste se dostavte.

S braciskm pLzdtaveln, E. V. Gallia, taj. kid Piimefi cis. 143.

Inez, Texas.

Cane sestry i bratti:— NaS'e pfisti schrize bude odbS rvana na druhou nedeli v Cervnu, toti2 13. o jedne hodine odpoledne, neb hned pa naS'i schrizi bude schtize R. V. 0. S. Tak bratii i sestry nezapomerite se dostavit na jednu hodinu, neb mime dulaite jednani nasledkem toho, ze flat fad s mistnimi kady uspofadaji slavnost na 27. tento mesic, na cslavu etyficeti leteho trvani na gi Jednoty.

Tak na shledanou!

S bratrskSrm pozdravem, Leo Krause Jr., tajemnik.

Schuleburg, Texas. flem denim fa,du Velehrad: Mili bratii a sestry!

Timto y am davam na vedomost, ze pii pCischrizi, t. j. druhou nedeli v 'dervsti nu, nas fad Velehrad, totit elenove jeho se daji fotografovat, tak jak bylo ujednano v kvetnove schrizi. Dostavte se v g chni bratii a sestry do schrize, fotograf pfijede, a tak se dame vyblejsknout, bychom mohli zaslat obrazek i s historii fadu Velehrad do jubilejniho Cisla Vestniku na pamatku, a kterS7 nam jeho vydavatele ochotne a pilne pkipravuji, za co2 zaslotdi si uznani kaMeho elena na gi Jednoty.

S pozdravem na bratry v redakci, Vag Ferd. Midulka.

Rad Pokrok Houstonu, eislo 88. • • Houston, Tex. C'tena, redakce, bratii a sestry!

Na vAech stranach Texasu Cteme zpravy, jak se kde y ydatila slavnost 40Ieteho trvani nag Jednoty, co jest opravdu pote gujici, ze nas lid piece jen zde dr*Zi dohromady, ad take nekde nejaka, to maid rortr&a se vyskytne, ale to uz ani jinak bSrt nemtZe. Slysela jsem nekolikrat zde v Houstonu od Nemcu,ze pry OeM drZime vice dohromady, na co my mri2eme 13S7t pyg ni. Neincti jest zde hodne vice ne2 nas, a co dokazali? Nic, nemaji ani svou budovu, kdeCto my Oesi vlastnime dve. Toto jsem yam vlastne nechtela vypravovat, mrij rikol jest pczvati vas veecky Ctouci na tu na.ai 401etou oslavu, Cas se blili a bude to ji2 co nevidet.

Nebudu y am celY program vypisovat, neb to uvidite v oznamce, ale chci se zminit, ze mame na programu, d ye mladidice umelkyne a sloe sl. Helda Svestkova a sl. Rosie Prat'skSTh, ktere nam ptednesou zpevna Cisla, na ccz se opravdu te gime. Dale pi. C. H. Chernoska te2 ptislibila, 2e nam zazpiva. Sehrani divadla "Maryea" bylo • iZ nekolikrat oznameno. tele! mnozi z vas jste jiZ tento kus videli, jak jsem jia mnohokrat slyeela, ale kaZdSr si pteje ho jeete jednou videt.-Je to kus velice nakladnY, neb jest v nem hodne osob freinkujicich a te2 hodne statistt, a proto asi bude hran zde v Texasu poprve. Dej se odehrava v morayske decline u Brna, tedy v selsicch krojich. 0 krojich se zminuji jen proto, abych .vas ptatele pozornila, Ce snad nebudou zrovna jak by mely la;;Tt, ale vy, kteti hrajete divadla, vite jak se takove veci tetko shani dohromady. My vZcly hiedime se co nejlepe pfizpilsobit, a to i tentokrat, a proto doufam, ze takove nedostatky laskave ptehlednete Kdy2 jsem se ji.Z zminila o tech krojich, dekuji jmenem tadu sestte Truksove, za puideni nekolika, a ty ostatni bylo rozhodnuto aby se Onplay no )10911 0,0, a PuclQu v;c1y po ru-

ce v padu potfeby. Ve etvrtek pti schrizi sester zapoeato se Sitim a neili jsme se rozchazely bylo hodne prate udelano, neb nas bylo 22, a to u2 se trochu prate udela. Diky yam, sestry, za vaM obetavost.

Zvlaani dik patfi br. Frank Dvofakovi za malovani kulis, na ktere venoval hodne yeeerri a ktere jsme pottebovali na tento kus. Mame u naAeho fadu hodne obetav3ich elenri, coz jest drikazem toho, ze cil, dosahnouti peti set (500) clenu, na 401ete jubileum, jest ji2 dokazan. Tedy oslavime tech pet' set zaroven. Po programu budou ptijimani nekteti nova dlenoye, a tito jsou laskave Zaciani, aby se dostavili v Cas. Zabavni vYbor se usnesl, aby se programem zadinalo pfesne, neb divadlo jest dosti dlouhe ,aby nam v'Sem zbylo dosti Casu se se svSrmi pfateli pobavit. Ne'Z zadne taneeni zabava, na.S'e Omladina zatanei Besedu, tez v krojich.

Tak, to by bylo \Tee, co se tee programu. Co se tS7de jidla a piti, to jiz jste se mnozi pfesveddill, o to je v2dy dobte postarano a mista Bost pro veecky, a slibujeme, ze budete vkchni spo kojeni. Tak nezapomerite 20. eervna!

Za zCbavni AneZka Svadinova.

P. S. — Co tote pisi, hezky narn zde prg. bylo hrozne sucho, proto jest cleat' velice vi•an7;7m, zylaate na farmach. Doufam, ze zaprgi v:thde, kde to potfebuji, jen aby toho zase nebylo mnoho, jak to obyeejne bSrva..

Rad Vyzovice Cis. 114.

Richmond, Tex. Cteni bratki a sestry!

Timto vas vCechny zvu do schtize druhou nedeli v Oervnu dopoledne. V posledni schrizi bylo ujednano, ze oslavime zaloleni tadu Vyzovice, neb jest tomu 24 let co byl nas Cad zalo2en, talc to oslavim spoleenYin obedem.

Scstfieky jsou Unite uvedomovany, aby ka2da die moZnosti pkinesla.nejake zakusky na ten spoleenY abed. 0 Ziznive bude take postarano.

Take chceme zaroven oslavit 401ete trvani naAi Jednoty S. P. J. S. T. a side tim, Ce bude k na'Seniu fadu uvedeno jedenact novYch MistopCedseda Hl. Ufadovny, br. 8tepan • ValCik bude pfitomen, aby uvedl ty• nave 'deny ✓ nas Cad. Doufam, ze se Veichni die moZnosti dostavite. Tak nezapomerite na nedeli, 13. dervna!

Se sesterskm pozdravem, Marie Kadera, taj a organisatorka.

Certificate No. 4816. Company No. 8220.

THE STATE OF TEXAS

Board of Insurance Commissioners of the State of Texas THIS IS TO CERTIFY THAT

Slavonic Benevolent Order of the State of Texas, Fayetteville, Texas. has, according to sworn statement, complied with all requirements of law applicable thereto and is hereby authorized to pursue the business of FRATERNAL BENEFIT SOCIETY insurance within this State for year ending March 31, 1938.

IN WITNESS WHEREOF, I hereunto sign my name and affix my official seal at Austin, Texas, this 28th day of May 1937.

R. L. Daniel, (L. S.) Chairman of Board.

Strana

t

El Campo, Texas.

Ctena redakce, bratfi a sesttieky, ptedne vas vtecky vespolek pozdravuji a davam parma tadky vedet, ze jette tiju a zit budu at do smrti. Okolky stranou, a tak jako bed okolku.

Dostal jsem pozvani od br. Jotky Morrise ze Sladkeho Domova, na jejich 401etou oslavu, vtak vite. Jatku, Emane, pojedem, a to cela famelie, jak tikame, do nohy. Eman prijel z mesta a zvestoval mi, de bratr Jan Orsak z Hillje ma cestu do San Antonio a de by to jako bylo pasovalo, ja znamS7 , ne po celem svete, ale po celem Texasu a jate kousek dale, bych jim delal pravodce do San Antonio a greastnil se 40lete oslavy ye Floresville. Jatku, to by byla bS7vala ma radost, ale pozde na to, ale ph torn mi napadlo, nic ztraceno, pozvani na Sweet Home to mute napravit. Napsal bratru Ors6,kovi karetku a ujednano a take vykonano. 0vSem natim mladSrm sklaplo. To aby nebylo ptec jen trotku tech okolku, tak gehet. Br. Jan Orsak, jeho mantelka troubi na jarde, ale potorn to neberte tak, to i jeho mantelka troubi, to ne, to jen Wan, a my s na g mamou ptisedneme a vjo! Bereme to na Columbus do Schulenburg, pak uhnuli k Hallettsviile atd. Jsme ye slavnern Sladkem Domove! Kdyt vstoupime do sine, void br. Jota Morris, oho, statieek Barton!.

Je. nechal muj zaslutnST Cagan, vtak vite, na kale, jako abych nebyl tak snadno k poznani, ale on kdo uvidi jedenkrate muj hezky a usmivavS7 ksicht, nezapomene. Videl jsem br. Jotku Morrise na East Bernard, ale nebyl bych ho poznal. Pak me vitali bti. Gusta..Morris, vite ten, co nam dopisovateltun do Oechoslovaka ty chybiely narovnava, a vddy usmivaq Jota Holasek. Oba mne piedstavili jejich mantelkam.

Slytim hudbu, a prtivod k sini se ubirajici. Koho mezi hudebniky nevidim, ale vlastne vidim, nateho br. Frantitka numero 2 z Flatonie. Pak vidim startiho eloveka, velike filsiska pod nosem, jak tikarne timport, a na mne se usmival jako start' znarri. Ptedstavil se Jan Juiena.

Tetilo me seznameni. Pak si pohovotil s br.

Kaciiem st., fotrem nateho pravniho radce, za davn3ich let vzdalenejti sousedi. Kdyt tak hasime tizeri, myslim to to byl p. Novotny od easopisu Novell° Domova, zvolal, kdyby to tak bylo Plzeriske, take mohl tici Budejovicke, vite jako Budweiser, jako tamnejti krajan, me to jako trotku nebylo recht a zvolam: pite to za plzeriske, ja budu piti jako Budweiser, kdyt jsem Budejovieak! JakSrsi elovek, kdyt jsem vyslovil Budejovieak, se ozve, mel take pod nosem eriuport, ale menti net br. Jufena, ale pane mu slutel. Pravil, de on v tom pivovate pracoval. Jatku, co to je to za elovek? Ptedstavil se, to Prokop, start' Men na g Jednoty, a to se vi, ze kdyt elen to bratr, a ut jsme byli kamaradi. J6, mel za to, to jsme as jednak mladi. On zvolal oho, ty by jsi me jette musel chodit pro tabak, a ut byla sazka, to se vi to o drink asi 7 kamaradir, a of kors, ja, to odka gal. On br.

Prokop nemel pit sobe rodnS7 list, ale katdS7 uznal to jeho slovo je jak zlato. Utecha ma je, to ne jen ja, ale mnoho jinSrch sazku na jeho stati prohralo. Diky mu za pozornost nam yenovanou p 1. obede. Musime pochvalit sestry kuchatky, a to obsluha vlidna, vae chvaly hodne. Pak ptitlo k uvadeni asi 25 neb tak nejak novS7ch elent obeho pohlavi do nati Jednoty.

Br. Cernosk3i, ptedseda nai Jednoty, uvedl nove eleny, ale vae v jazyku anglickern, cot ja, uznavann za spravne pro Inladet, ktera pochopi vae lope v jazyku anglickem, ttebas ovladaji dosti dobie jazyk matetskk. Mnoho by prospelo, tfebas nebyl navrh ptijat na sjezdu, by Vestnik piinael i elanky anglicke. Jsem ptesvedden, de by byl Vestnik vice mladeti ocenovan.

2adrie strachy z odnarodirovani, neb ono to ptijde samo sebou, a nic to nezastavi, ale jen v nekterS7ch osadach jen neco otidali. Je to jit znatelno na nati mladeti, i nati, jak je natfvame virdcove, davaji ptiklad, a je to misty znatelno, to to narodovstvi nejde od trdce; pketvatka. Dale, kdo tednil atd , jsme detli ve Vestniku. Tahlo ku tieti hodine, nad cil San Antonio, vzdalenost pies 100 mil, davam nekterkm bratrum kud baj, apanihelku Ci Cagan v ruce, v tom ptijde ku me br. Slanina, abych mu dal ten Cagan, ponevadt vyhlael dobracky, sirejsem mu ho. On, Lojza za chvily ho donesl a

VLITNilt odevzdaval mi ho, ale vette, to byla krasa, takova puketa na nom, radost se podivat. Ptebehl jsem jen obecenstvem a ukazoval tu krasu, ale ponevadt vice Casu nedovolovalo, podekoval bratru Slaninovi, a bereme se ku Cuero.

V jednom miste za Stockdale znatelna, jakasi pteharika. Dojeli jsme k natim detem jette pied vederem.

V pondeli rano obloha se zakabonila a zaelo jak tikarne pohazovat. J6, si myslel jestli, ale vlastne aby take u nas, neb i nad suchopar v ptimotske krajine volal o nekolik coulku date.

B1STskalo se, i nekdy hrom zaburacel. V pond& vettinou celST den prtelo jak kdyt z hrnce leje, a ut as o 4 hod. odpoledne san-antonske noviny pkinesly obrazky zaplavy a oznamovano i pies radio mista k neptejeti. Mnoho aut uviznutS7ch ye vote, vytahovano slonem, kdet v onom miste mel stan cirkus, byla to pane-, podivand, jak pravil net' zet' Vilem Bayer. V rate117 jette prtelo ptestavkami dopoledne. Odpoledne jsme jeli do tpitalu, kdet sestra Orsakova se nechala prohlednout a vytettit bratrem doktorem KopeckS7m jeji chorobu. Po prozkoumani dr. Kopeck ji ujistil, to zas nabude dobreho zdravi, cot ji potetilo, to hned byla veseNeni nad zdravi! Kdyt tak rozmlouval br.

Orsak, zdeloval dr. K., ze statieek Barta sedi na. kate. Velice me to potealo, kdyt dr. Kopeckk ptiael statidka ptivitat a troaku si s nim pohovotit. To se vi, to jsem mu za navatevu podekoval. Vice takovkch jak br. Kopeckk by delalo vice Cest nakmu narodu.

Stieda dopoledne, ujednano podivat se na jakesi zajimavosti. Zajeli jsme se podivat do Breckenridge parku, kdet je ted' mnohem vice zajimavosti. Vette fia, to na ty skotadive ()pieky bych se mohl divat celk den a neunavilo by me to! Pekna to zabava pro ditky. Maji tam hrozitanskeho elefanta a mnoho drave zvete, i polarni bile medvedy. Kral zvitat lev, to je chlapik, ale vette na, de jsem se ho nebal! Na vetai prohlidku, jako musea, nam nezbkvalo Casu. Poobedvali jsme u naich a hybaj k domovu, na Seguin, kdet jeate bylo znati nasledky 7 palcu date, ktere spadly v San Antonio, pole potrhane, nitiny zanesene naplavem. K Luling, kdet je velike olejove pole a dale k Flatonii, kdet uz bylo znatelno sucho, ad jim tam pled nedavnem napraelo. Korny po cele 'date tam i zpet celkem pane zelene a misty slibuji dobrou Urodu. Ptijedeme domt, ani kapka deate. Jeate jsem yam nepovedel, jak jsme v San Antonio zabogovali. U naaich maji ulici vyaterkovanou az k hauzu, ale v jarde Vilem chtel jakksi "inprtivment", nechal si navest "grevl" s piskem, jen tak co by karou jezdil po tvrdine. eerstva navatka, neutladena, dokud nepraelo bylo to orajt, ale 7 coulti to rozmoeilo, to my pti vyjiad'ce jsme se zabotili, co pletu, kara se zabotila, at po alapaky. VypOjeili si tet'azkove sktipce, koupili provaz, zapjali za blizkk elektrickk sloup a pomalu po coulku to vytahli.

Smutna a pomala to prace, ale net aofer Man se tomu jen usmival, to je natura, te? Ja v duchu terentil, to sa vi, aby me v sousedstvi nikdo neslyael. To neni jak u nas na farme.

Co toto emaram v patek odpoledne, prai kapitalne, a mira k veeeru ukazovala asi 21/2 coule, cot na polni firodu postaeitelno. Dnes sobota rano, co toto dopisuji. Eman yolk budeme rozsazovat pataty, a pti tom ja mam vidy dtletiV dtob, rozhazovat nate neb sazenice.

Mam jeate ledaco na srceti pro Vestnik, ale toto je cestopis a neva pletek, ostatek ptiletitosti. To konec, na zdar a puntik.

Statidek Jos. Barton.

Orchard. Texas.

Timto sdeluji etenatskemu kroutku Vestniku, ze. po ttech mesieich jsme dnes touteline oeekavanou vlahu obdrtell. Nemaje nic na praci, chtel jsem popsati dojmy ze slavnosti, kterou potado,li bti. a ses. od tadu 8tefanik Cis. 142, ale hromske brambory! Br. Studnidnk mne ptede a. el. A jelikot v poslednim sjezdu bylo ptijato pravidlo, to dva dopisy pojednavajici o jeclne a to same lied nesmi bkti ve V. uvetejneny, tedy se onoho pravidla ptidrtim, a vyslovim uznani br. a ses. od gtefanilal nekolika slovy, a site co se nitrodni prace tYee,

Ve stkedu, dne 9. aervna 1937. houstongi krajane jsou kabrnaci, a tamnejtikrajanky neunavne pracovnice.

Divadelni souhra znazornovala poctivost a neUstupnost ye syych pravech na gich slavnYch_ pfedkil, kteri sva prava dovedli hajit a v padu potkeby i divot za ne palotit. Ptatele, kdyt tak nekdy nekterSr slavnostni teenik vzpomene nate nektere vynikajici a slavne mute, to se nam vtdy mocne dmou prsa hrdosti, ze pochatime z takoveho naroda. Kdytby ale nekter9 krajan z nyne ‘ISI generate se sna gl vyniknout a proslaviti se, tu misto abychom mu k tomu dopomohli, zahrneme rukavy a hateme jemu klacky pod nohy, abychom jej dolU udrteli.

Minu1S7 rok se uchazel nas schopriSr a poctivS7 krajan do Utadu odhadeiho a kolektora taxt v okresu Ft. Bend, avtak byl poraten. ei vinou? To si zodpovi katdV sam. Jak se dozvidam, ptiati rok se bude uchazet do fitadu serif a nas racial Robert, neb jak mu tikaji (Slim) Barta z Needville. Jak se k nemu zachovame? Doufain, de nekteti tamnejai krajane, kteti jej znaji lepe net ja, jeho schopnosti etenatum Vestniku sdeli. Mel jsme v duleNtem ritadu okresniho soudce na'Since; kdyZ" se traku snadno do utadu derifa na§ince dostaneme. Jen pied volbou pracovat a pki volbe driet hiavu vzhilru a pomahat rozaitovat natich slavnS7ch ptedlar slavu. Tak na to kouka John GajevskS7.

Doutka. — Br. Olexa mne zval u na slavnost tadu Pokrok Houstonu a slibil jsem mu, de se dostavim, avtak zapomnel jsem, de na ten sam den, 20. Cervna ptipada schtze R. V. 0. S., a jelikod jest to posledni sch6,ze pied sjezdem, jest duletito, aby katdk Clen byl one schtze piitomen. Doufam, de br.

Olexa mcji omluvu piijme bete vteho zleho.

Z Klubu Ceskych Zen v Dallas.

Naae dervnova schtize byla °pet eetne zastoupena sestrami. Meli jsme mezi nami mile haste a to hezke mladieke, pani Silovu a Stehlikovu.

Teailo nas, de se ptitly mezi nas startti pobavit a bude nam to mile, kdyt nas easteji navdtivite. Pro ptitte jsme se rozhodly udelat sobe vylet na celSr den a to k sestie Kopeekove. Ujednaly jsme, de pies let° budeme nate schtzky odbSrvat venku v pkirode. Nejlepe by bylo nekde u vody, jako busy, neb v to Sokolovne je mot horko, a jak to bylo ud dtive oznameno, jsme tu i metrakove, hledime si udelat pohodli pro vtechny. Voda v lete ptijde vhod katclemu, i tem tenk3im. Vtechny se tetime, to venku v pkirode nate schtzky budou jette milejai netli v time pti kamnech. Ovtem de rueni prace ut tak nejde, prsty se poti, ale je tu dost jineho, pro mne stab i domino, praci nechat doma odpoeinout. Nektere sestry mne vytftaly, to pig mot kratke dopisy, tak yam slibuji, de ptitte y am napisu, jak jsme se meli na torn vSTlete.

Na 4. Cervence odpoledne budeme mit piknik u Sokolovny. Maji si pry vtichni pozvat ty silnejti polovice, ale ani se nevzpomnelo na ty, ktere jich nemaji. Koho ty si maji pozvat? tte nam to snad Valoikova povi.

R. 'Spanhelova.

S pozdravem, RADOST NAD RADOST. Rad Stefinik, eislo 142., Houston, Texas.

V poslednim Vestniku jsou dopisy od tadd, ktere potadaly slavnostni den vyrodi Jednoty.

Tak me srdeeko poskodilo radosti, jak se panepracuje v nag Jednot y a je videt, de mame mezi sebou dobrou silu, dobrou vuli, adkoliv se nezna,me osobne, ale pracujem v stejnem tempu.

Rad Ennis, Cechfiv Domov, Volna Cechie, Pokrok Sweet Home a ted i Stefanik. Jsem velice rada, to se slavnosti pekne vydatily a v duchu jsem s vami s ptanim, by to nebylo pouze tento rok, ale stale a vie pro dobro nejen naae, ale hlavne naaich deti, neb neni na svete lepgiho uditele nad rodiee. Ptatele, vy ani nevite, jakou radost jste nam vaem u Stefan-Aka ucinily, to jste se v tak velkem poetu do naai sine dostavily, hned bych vas za to vaecky obejmula, ale kdy2 ja jsem tak slabs proti vam ° yam. Ale vetim, to jste odchazeli uspokojeni a s blahkm pocitem v dugi, ze jste nebyly zklamany, jak ptednaakou tak divadlem. "BSwali Cechove".

Program zahajen byl hymnou americkou a eeskou. Br. Badan ptivital obecenstvo, promluvil

Ve stredu, dne 9. derma 1931. kratkS7 proslov a -pfedstavil /lam v gem hr. pokladnika H. tr., br. Steinera, kter3-r pfivitan byl velikYm potleskem. Mel fee kratkou, neunavujici, ktera se veem libila, za cot mu srdeene dekujrne. Tez byl pfedstaven br. J. Gallia, kterS, byl prvnim pfedsedou Jednoty. Teti' br. Gallia mel pfedna gku a na to nasledovalo divadlo "BY'vali 6echove". Vypisovat dej nebudu, neb ti, ktere ta naee slavnost zajimala, pfisli, videli a slyeeli a ti, ktefi neprisli, nebude ani zajimat kdyt dej budu vypisovat. Bylo to nee° pekneho, uelechtileho. Pfatele, dekuji vam veem jnienem zabavniho vS7baru a celeho fadu a tet veem bratram a sestram, kteti ptispeli do kuchyne jakSrmkoliv zpasobem, tet veemu pracujicimu v3-7boru, kter3-7 se mei co toeit jak u baru tak i v kuchyni od 9 hodin dopoledne; tet si.

Bediiece a Aniece BravcavYm a Vlastidce Kinclove, ktere jsou teprve poupatka v rozpuku mladi, ale pracovaly od rana do noel, a veem hercum za ty nodni 116:Tiny ztravene na jevieti, ktell ale byli odmeneni krasnou navetevou naAeho uvedomeleho lidu, tet br. Schovajsovi za poletaf a br. Baletkovi za dort,.kter nesl ;meno 401ete oslavy naei Jednoty a 18. v3iroei. fadu. Dort byl rozprodan na eisla a et'astnY byl br. E. Koval mladei. Po divadle se taneilo at do rana. Tak bratti a sestry naei Jednoty, pteji yam veem, aby se veechny oslavy opravdu pane vydafily. Tet yam musim oznamit, ze nag fad pil.pravuje 11. Cervence pane divadlo s detmi a dorostem "Nespokojena Kaea". Mate se naC te git. Tet veichni od fadu ptejeme mladym J. KlimovYm mnoho etesti a spokojenosti v jejich novem mantelskem Mlada pani Klimova, je bYvala, sl. Maienka Beneeova. Tet nas fad bude v nedeli ptijimat 4 mlade eleny a sice mladi br. Lebru, mlada, pani Cline. a sl. Kunetkova. Tak nas pil.bYva, az radost. Prozatim dost, Na zdar!

Karla etvrtnikova.

Schfue obnoveneho Sokola v Houstonu konana bude dne 10. Cervna o 8 hod. veder v sini du 8tefanik na Cottage Grove, ku kteretto zveme Clenstvo i celou Ceskou vefejnost.

Jerry Maresh, tajemnik.

Danbury, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Musim popsat, jak jsme se meli na te naei slavnosti u Stefariikt v Houston, Texas. Pooasi bylo hezke, naveteva velka, jidla a pit dost, takte si mohl ka.20 vybrat co chtel, tak si myslim, te katelY odchazel spokojen domfi, jen ja, ne. A rite, mile sestry a bratti, prof? Kdyt bylo vzpomenuto tech naeich ,star3ich fifednika a nag ich obetavS7ch pracovnika u 8tefanikti, i byli tak jak ptielo br. Kelarek, tak hledim kde se objevi, a on mezi nami nebyl, ani jeho pani. Snad ut se nerozjela za nim?

Snad nas neopustig navt,dy? Mil Jeniku, jestli toto budee Gist, tak podruhe pfijed', neb je smutno bez Tebe, veichni se po Tobe ptaji, postradame Tvou usmevavou tvat, kdyt jsi nam. naleval. Taky jsem byl ptekvapen, kdyt jsem po tak dlouhe dobe pfijitclel k sini 8tefanik, jsem-li na pravem miste, velika, zadratovana, "pore", a irk bilounko vybarvene. Tak se ne.. chali ti naei bratti videt, jak se einili a vte upravili, aby se /lam tam libilo. Pak sehrali ti nagi nadani herci krasne divadlo "BSrvali Oechove", to byl zas potitek, ale rozepisovat se o tom nebudu, neb vee popsal nas nad.anSr a obetavY br. Studnieny, zacot mu vzdavam diky.

Rad Pokrok Houstonu Cis. 88. bude pofadat slavnost 20. dervna, a tat budou mit divadlo "Maryea". Kdo mates jdi, jo to mac hezky kus.

Zaliste nam -br. StuclnienY popiee jeho malebIV rat. Taky nag bratr Klima nalacIST vymenil svoji svobodu a vplaval do stavu mantelskeho se sleenou Marii Beneeovou ze Shiner, Tex. Pfeji jim noho etesti v jejich spolednem titi, by jim laska v kvetu trvala pa cele jejich Taky nam hezky minu1S7 etvrtek a dnes v nedeli zapreelo. Snad yarn tet tam v Shiner new spadlo, cot yam opravdu pteji. Jste spokojeni?

Slovakovi, Mikeskovi, Benetovi, Vincikovi a veichni ostatni dejte o sobe vedet, jak se mate a piljd-te se podivat taky sem k nam, a vy Slovakovi seberte sebou men.° strS7dka Schavajsu, tqe ili o ipm?, yrfr tArl

Strana 7.

VESTNIX je gam. Taky rad sleduji, zase obtivuje tak dlouho dtimajici teleso Sokol v Houstonu. Doufam, te se sejde dosti pfispivajicich diem& a pak zvoli sobe dobre afedniky razu bratrskeho.

Pak zaletii, aby byl zvolen co nejlepti nadelnik, bratrsky pfisnST, co by ta nae omladina v nem poznala ptitele i dobreho cvieitele, pak to pujde. Proto volam: Nazdar Sokolu v Houston!

Taky vybizim bratry a sestry, aby psali do Vestniku od fadu Bila Hora Cis. 16. ti snad yam tam vyschl inkoust. Doufam, te yam tet zaprgelo dnes. Aspori ty sestro Kovalikova pit. Tak dnes ukonaim. Veern bratram a sestram od du Stefanik a veem od S.P.J.S.T. pfeji vte doJan Schovajsa. bre. itad Fr. PalackST, els. 21., Engle, Texas.

Cteni bratti a sestry! Timto yam davam na yedomost, te jsme schazi neodb3-Tvali. Tedy se hled'te dostavit na pfieti nedeli, totit na 13.

Cerna, neb mame ramie vyfizovani spolkove.

Tak si to pamatujte! S br. pozdravem, Chas. Jalufka, tajemnik.

Rad Radeckjr, eislo 109., Granger, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam oznamuji, abyste se dostavili do Schaze pfieti nedeli 13. t. m. Jest tadoucno, abyste se dostavili veichni, jak mladi tak i Ja myslim, ze bychom men take porokovat trochu, jak oslavit 401ete jubileum Jednoty a 251ete vS,rodi zaloteni naeeho tadu, neb 25. srpna roku 1912 zalotili jsme nas fad, tarn v srpnu tohoto roku bude tomu 25 let co existuje.

Tak ja myslim, ze bychom to men take nejak oslavit, abychom nebyli pozadu za druhSrmi Tedy se dostavte veichni.

Skoro bych zapomel, abych take pozval ty Cleny, co jsou pozadu s placenim, aby pfieli to naei kasu posilnit, neb v posledni schuzi jsme museli nektere Cleny suspendovat.

Posledni t3-7den jsme dostali dobre deete, takte v prvnim tYdnu tohoto mesice jsme dostali asi palca deete nebo vice; ja nevim, nemel jsem Casu to melit, neb to teklo moc prudko, ale mame dost. Korna i bavina si stoji moc dobfe, ale trava to "bituje" oboji.

Take gratuiuji br. Steinerovi, te vyhral eve misto co pokladnik Hl. fftadu, kterS7m2 afaclem posledni sjezd jeho poctil.

S bratrsk3-rm pozdravem, Emanuel Fojtik, tajemnik a fidetnik. kid Kornens14, eislo 20. v Granger, Texas bude slaviti 401ete trvani S.P.J.S.T. a tadu KomenskST Cis. 20., kterY byl zaloten dne 4. dervence roku 189'7 s nasledujicimi eleny: J. R. Wojtek, F. R. a Anetka Cervenka, J. F. a Anna Martinets, Rudolf RozackSr, J. W. Simek, J. R. Machfi, Martin Martinets, Paul H. Machu, Jiti Labaj, Jifi Straka, Jos. Labaj, Jos. Holubec, 1g. Ol gak, John a Anna Stasny, Fr. a Rozalie Cervenka, Joh H. a Marie Wentreek, Jis. Mikug, Paul Koteuek, Jos. 6ervenka, 'roma§ Drozela, V. V. Elick, Martin Mucha, Martin Jufidek, Paul M. Machu, 1g. DvorskSr. Mnozi z techto jmenovanY'ch elena jit odeeli na vednost a nektefi se odstehovali a patti k jinSlm Mdfam. 0 nekter3ich nevim, jestli vubec jeke patti k Jednote, ale tak daleko jak je nam znamo, dosud jsou na 2ivu a jsou Cleny S.P.J.S.T. F. R. a Ane2ka Cervenka, J. H. a Rozalie Wentreek, Jos. Labaj, John Stasny, Frank a Rozalie Cervenka v Granger, J. R. Wojtek v Holland, nisi Labaj, J. W. Simek v Temple, J. R. Machu, Waco, Martin Martinets v Holland, Tomas Drozda, Taylor, Jos. Cervenka, Jill. Straka, Paul Kotenek, Ig. 01Sak, Rowena, Paul H. Machu, Ft. Worth, Paul M. Machu, Taylor. Mimo Texasu jsou Martin Jukidek v Oklahoma, Ignac Dvorsk3"7 v Kalifornii.

Mili spolubratti a sestry, bude nas to velice teSiti, kdyt se na na gi slavnost dostavite, komu to bude motne - je to vak slavnost a abychom vam skuteene pfipomenuli ty stare easy, tak zakladalici eleni pojedou v pravodu na vozu. Obstarame nejake krotke kone, aby se to s vami nesplatilo. Tu by mel bYti pfitomen br.

L. C. Vychoperi z El Campo, Tex., kterS7 tak krasne popisuje vzpominky ze starch easu. tai 170.f, 111.49.rie CAPT.-12(M! :,r1 KeitCe ra,

takovSIch dopisovatelA. - A nyni zpet ku sla y -nosti.

Mill bratfi a sestry KomenskS7, jest nutne, byste se dostavili do Witt pravidelne schaze 13. eervna. Mame jeete hodne k vytizeni. Nektere vybory jiz jsou ustanoveny a pracuji na programu, ale vybory potfebuji vYpomoo a tak kdyt se nas do schrize hodne doAavi, vte se lepe vytidi.

V celem okoli dobte zapreelo, aroda je katdy by se met citit dobte.

J. H. Huser.

Oznameni timrti a dikiivtidani.

HlubokYm talem sklieeni oznamujeme vtem pkatelam a znamYm, te se Panu Bohu zalibilo povolat k sobe na geho draze milovaneho otce, dedeeka a pradedeeka HENRY GINZELA, kterS7 zemtel 26. kvetna ph Caldwell, Tex., ve stall 85 let, a 28. kvet. byl pohtben na rodinnem hfbitove v Novern Tabofe za hojne fleasti pfatel a znamych. Vtem vzdavame srdeene diky za jejich laskavost a slava atechy. Pohtebni obtady vykonal pan farat Rev. Jos. Barton z Granger, za cot mu vzdavame nejvtelejti diky. Teti srdedne dekujerne sestram a bratram spolka S. P. J. S. T. C. S. P. S. a Hermann Sons za vetkerou obetavost a navetevu po dobu nemoci zesnuleho. Dekujeme veem za krasne kvetiny; Ktest'anskS-m sestram Nov Mot a Caldwell za dopisy a slcva uznani a atechy. Veem, ktetl jste YakYmkoliv zpasobem na nas pamatovali. Dekujeme zpevakam za krasnY zpev. Dekujeme tet rodine pana Henry efdika za veecko co jste byli pro nas udelali.

Vtidy jste byli tak ochotni nam posloutit a byli s nami at do posledni hodiny na sklonku tivota nakho tatinka. Dekujeme pohrobnikovi panu J. W. Schilleravi za apra.vu kvetin u rakve. Dekujeme nosieam rakve a hrobaltm za upraveni toho posledniho misteeka, za zvoneni v kcstele, a veem, ktei jste se pohilau sadastnili a doprovodili nakho tatinka at na to posledni misto odpoeinku. Veem yam jeete jednou srdeene dekujeme. Bah yam v'Sem po2ehnej.

Frank Ginzel, Willie a jeho mantelka Vlasta Ginzel, Louis a jeho mant. Hermina Ginzel, Ludvik a jeho mant. Julie Ginzel; devet vnuka a jeden pravnuk, truchlici pozastali. itad Hvezda Texasu cis. 47.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam sdeluji, te schaze nebyla odbST -vanpriedl6.,abuoW'rtn druhou nedeli 13. dervna o 8:30 hod. rano. Tedy se dostavte do schtze co matno v nejveteim poetu.

Pcaasi mama ted' hodne mokre; dries rano nam zase potadne zapreelo a tot' nejake kroupy se ukazaly, ale tadne ekody nezpasobily.

S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, taj.

Do Fort Worth a okoli od tadu .eislo 92.

Mile sestry a bratti!

V nedeli dne 13. eervna jest pravidelna schfize o 2 hod. odpol. Hled'te se veichnl dostavit, nebot' jest mnoho projednavat. V pondeli dne 14. eervna bude taneeni zabava, pfi ktere bude udinkovat znarna, hudba z radia, Adolf a jeho hoei. Adolf tika, ptijd'te veeci a my udelame to n.ejlepei vas uspokojit. A te nas uspokoji, to mute kazy vedet. Sestry jsou tadany, jestli by mohly nevim ptispet do kuchyne, zacot pfedem dik od zabavniho Ir Tboru. Na tuto zabavu by men vgichni pfijit, nebot,' nemame ea.sto pfiletitost dostat Adolfa, kter; ,- 7 nam zahraje pfi malem vstupnem, pan 40c, damy 25c. Zadatek ✓ 8 hodin veeer. 0 dabr3-7 potadek a obCerstveni bude posta,rano. Je gte jednou vas vtechny active zve i s vatimi prately na den 14. eervna o 8 hod. yeeer zabavni rjThor. Na shledanou v sini 2615 N. Houston St.! Se srdeamim pozdravem na veechny zastava.

H. Zichatek.

Med je mnohem stravitelnejeim, a zdravejelm pokrniem, n.0", makroviillcy v Ir.m4rn0,e1-1 vy. rab6n&

Strana S.

VIABTNilt

SOKOLSKA HUM Povinnosti Sokolske.

(Pokraeovani.)

(PokradovanD OVNOST, volnost, bratrstvi, to krasne heslo R velke revoluce, obrati se ztetelne ye snateni sokolskem vubec, ve cvideni pak zvlatte. Jest zajimavo, te katdS7 z pojmu trojlistku tohoto obsahuje v sobe oba druhe; nejvS7znaeneji jest tomu bratrstvi, k vuli nemut poiad jejich tuto zamenim.

Lasky b r a tr sk 6, osvedeovane v Sokolstvu slovem i skutkem (nic nevadi ojedinee ptipady opadne; daleko eetnejti jsou a ztstanou doklady skuteeneho bratrstvi) vatim si zejmena jako protivahy poktileho kastovnictvi. Tento v3iplod hlouposti lidske podnes neumira. Ptetil tisice let od stareho Egypta at do dnetni kultury vypjate a ma se stale k svetu.

Potirame jej v Sokole mytlenkou bratrstvi a rovnosti vtech lidi, a Uspech nas jenom neznalee, ei odpUrce nespravedlivSr mute popirati.

Jest povinnosti tvou, kdotkoli vstupujet ye kruh net, abys odlote potetile piedsudky stavovske, plec na pled. s nami stal v jednom tiku bratti, nic nedajicich na slupku, vtdy a vtude jen k jadru ptihlitejicich. Stejne uptimne tiskni ruku mozolovitou delnika, jako mekei pravici toho, jent perem My jest, jedineho tadaje — aby oba dobii byli.

Co myslim tim slovem "dobri"? Zahrnuji v tom vice, net" ptedkove nati z doby ptedbelohorske, kteti vS7razem tim oznaeovali ptedevtim tlechtice. Zabiram v to destriS7 nazor tivotni, mysl stateenou, snahu po vyttich cilech, po krase a dobru, pohrdani velikou nizkosti a sprostotou. Ano v tomto smyslu jsou i dobti Sokolove kastovnici, ale kastovnictvi jejich nerne, nic spoleeneho s onim, jet ptedem nazval jsem v3"Tplodem hiouposti ldske. Slavo "castus" znamena po eesku "OistST" a v torn spoeiva kastovnictvi nate. Bud'me ash, t. j. vzdalujme se vtade nedistoty, vteho rmutu spoledenskeho. A sprostote boj! To budit heslem katdeho z nas, za kterrint povinne si ulot, potirati sprostotu, kdekoli ji najdet. Potkat ji za katd.S7m krokem, ve vtech vrstvach a nikoli nejmene i v tech, ktere si osobuji ptivlastek "nobl".

Zda se mi (ket se klamu!), ze tolik sprostoty jako dnes nebylo snad nikdy, leda by tu doba pied Bilou Horou obdrtela palmu (soude die obratku, zejmena WintrovS7ch, z dasu tech).

Kam dovedla, vime dobte a citime jako narod podnes ve vtech kostech; nemohla jinam do\Testi. Otupivti smysl pro Cest a mrav, zakalila tea rozhled i lidi vedoucich — o vettin g naroda ani nemluve, jen byl ye smyslu Tyrtova "Nat Ukol, surer a cil" jednak neteenSr (tett Bratti) se svou zasadou "neodporovati zlemu", jednak ( y e vyttich vrstvach) zhftilS7, jednak sal* a povrh1S7 — a alkohol, prolevanST pH tabuli "zimniho krale", zatim co u Hvezdy cedili stateeni synove Moravy vtelou krev, byl jenom jednim z viditelnSrch pramenU setlosti toho naroda, jen d ye ste let pied tim zrodil Husa i Jeronyma, 2i4u a Prokopa i Jitiho Podebradskeho Main s tebou, bratte milen3"r, stopovati sprostotu ye vkch jevech jejich? Byla to otrava naprosta, tieba jen oei otevtit a pozorovat! Ale na jedno to piece zvlatt' pozorna Cinim. Jest to tee a zpasob vyjadtovani se. To u znadne easti lidu neni vybrane. Nemyslim tu ovtem, aby katd3i hovotil tak spravne, jako profesor eestinat, nebo tak uhlazene, jako zkutenS T teenik akademick3'7, ale co pkilit bolestne dotSrka se utniho bubinku eloveka jemne citiciho, nema zustati nepovtimnuto.

Sprostota a nespravnost, jsou to ty dva vte-

dy, je2 nutno vytiznouti, nema-li vziti tkodu celek. Jsou to zejmena ttidy vYrobni, ktere se zalibou utivaji teeni co motna sprostkch. Patrne opet tim poblouzenim, jet jak dal uvidime, tak rado zameriuje pojmy, chteji bS7t, jadrnSrmi a vyhledavaji tudit vSrrazil, ktere "maji jadro" — chyba lavky!, jsou sprosty. Podivuhoclna jest kariera takovSrch prupovedi ("vejtplechcemi" zve je ptislutna hantS7rka) : V obci "pepikt." zrozena, postupuje rychie v ovzduti dilen a tovaren; myslite, ae zde zakonei bednS 7 divot svilj?

I kde pak, vtdyt' tu jette hospoda, pH pive a tabaku jazyk nejradeji vfchazi "na flam" a dalti stupnice jest dana vejtplechci, kterou alkoholovS7 opar pasoval za "vtipnou". Nettiti se ji vie ani student, ani Atednik a kdy o prazdninach jdet vzdalenSTm krajem, najednou to pozdravi takove pitome "furt se de!") (Jest Atasno, jako dovede takova tvabovina beztrestne kaziti jazyk. Od vynalezu hesla "furt se de", polovice naroda zapomnela, te mame patero vSrznanril svSlch, naddle znaji jenom "furt...") ktere v Prate jit vymira (ustoupivti ovtem novemu zmetku -- to plemeno jest plodne jako havet' myti), na venkove vtak jette ma lakayou ptichut' "pratske novinky".

Kdybych to v zajmu tvem vlastnim mohl prositi, neznetvatuj fist svS7ch touto sprostotou slovni. Neutivej sam i jinSrch vSrrazii nepeknch a slytit-li jich od jin3"7ch, jet bys mohl upozorniti na nevhodnost podinani toho, upozorni, napomeri. Vystup zejmena proti "vonikani", tomu bidnemu zbytku roboty, jeho bylo pied 30 lety daleko mene, net v dobach dnetni kultury vypjate — — Jest jen ptirozeno, pravSr inteligent (inteligence neni vazana na tolik a tolik odbytSich tkol!) a dobrS7 tech pohrda, zkomolenSani slovy nemeckSrmi, jakS7mi del bohu se henati na pt. nazvoslovi temesel (ae jsou tu krasne nazvy desk& jich si nevtimaji ti, kteti jsou k tomu povolani) a vyhyba, se i nazviim z latiny vzaVm, kde mame dobrST a ptilehavS7 nazev sviij. Vice lasky a ricty k rodne 'fedi tteba, aby nechatrala a nebrala tkody tak velike, jako dosud! To jest jednou ze ptednich povinnosti dobreho Sokola za heslem: Sprostote boj nelitostnSr, net otravi krev, otupi rozum a zatvrdi srdce!

Po bratrstvi a rovnosti zb3iva, jette tteti dlanek: volnost. Tuto hajiti v jednote i mimo ni, jest rovnet nalehavou povinnosti sokolskou. Ale dobte rozeznavat! Neni skuteene dobrSim svedectvim dobe nas:, ze tak dovedne tameriuje pojmy, as na konec lido nemyslici nedovedou jich vice rozeznat a matou jeden s druhS7m. keknou stateenost, ptihlednet blit a vidit surovost, ieknou energie — ty pouze hrubost ztit, pravi, ze vtip a zatim jen sprostotu nalezat. Misto konservatismu — neteanost, misto kritiky spravedlive — bud' pochlebenstvi nebo trhanstvi, misto pokrokovosti prazdriS7 tvast, slovem neni pojmu, jent by nebyl zameriovan, at' zurnyslne, at' z neporozumeni.

(Pokradovani.)

BUiloTE K NAM VITANI

Cystame se zde v Ennisu dokazat, ze sila v nas — vatnou praci a ne tvandu pozvednouti k einum zas.

Katc1ST , kdo jen trochu ptijd' se na nas podivat — ukatem vam vzacrie raze, kdo ze by je nemel rad?

Nate rune, nate ttepy a cot nate poupata, na cvieitti pohled lepS7 — ztite jak jsou rozpjata.

Ve sve sale, ye site krase, tot' nat. sokolskST je sad — v nem se sejdem vtichni zase Z natich hnizd tu odevtad.

Jit With nedeli u nas v Ennis, jste k nam a u nas vtichni srdeene vitani, kteti ptjedete a ptijdete na SokolskS7 slet u nas potadanST Sokolskou Gupou Jitni. teskoslovenske Ennis 'OM se netoliko na skvelSr pohled cvieiciho sokolstva, ale i na velikou schuzku deskoslovenskS7ch navAtevnikt z celeho Texasu a Oklahomy. Slet sokolskST je ta nejlepti ptiletitost ku seznameni deskoslovenskeho lidu mezi sebou. Price pro slet naA zde v Texasu jest v pinem proudu a

Ve stiedu, dne 9. eervna 1931. price tato je pottebna nejen pro slet sam, ale i pro nas, pro vtechny. Price nas svoji, price spoleena ueini z nas bratry a sestry, jimit mame, prate zahoji bolesti a,vyleei rAzne nemoce. Slet je pro Sokolstvo obrovskou tosti ozdraveti, sesiliti a dojiti uspokojeni, po nernt vtichni toutime. Sokolstvo v teto zemi spinilo svoje poslani Upine. Projevilo bezptikladne nadteni v dobe svetoveho zapasu, pracovalo obetave i v dobach miru k rozkvetu krajanskSrch kolonii, byvte sloupem vteho narodniho a kuiturniho podnikani, ale jeho Ukol neni jette skoneen. V dobe, kdy ptistehovalectvo bylo sniteno na ten nejmenti poeet a Willy eerstve krve skoro zastaven, sokolstvo musi a stard se o mladet vttepovanim ji sokolskSich zasad. Nezaleti na torn, jakou bude teei mluviti, ale zaleti na uchovani lasky k sokolskSrm idealum a vedomi eeskeho pirvodu. Nejlepe ptesvedeime mladet o vrznamu sokolstva a vzbudime v ni zajem o jeho Ukoly, kdy phjedete a ptijdete s detmi na nas slet, potadanS7 v nedeli 13. eervna u nas v Ennis, ve velkem nadvoti nas: Sokolovny. Ptijd'te, pokud mono vtchni na slet! Tetime se na vas a piijmeme vas s otevienou natudi. Vtechno je jit pro vas ptipraveno. A ty bratie a sestro, spin co zakon kate, tvtj pod srdce psanS7 nam, spin poslutne, ty sily k temu mat a ji take das. Vidim, ae zajem o flat sokolsky slet tije z poslednich spra y z Ft. Worth, Dallas, Taylor, Seaton a jinde ptichazeji zpravy o ptijezdu cvieencil a navttevnikii, a proto katdS7 phhlas se brzy, abychom tebe mohli nekde ubytovat a nedekej na posledni den.

Hned v sobotu veeer dne 12. eervna bude uspotadana Sokolski Akademie s peknS7m programem. Dallaskrni ochotniky bude sehrano jednoaktove divadlo se zpevy, ktere jsou obsazeny prvottidnimi peel a po programu bude tanec.

V nedeli rano zapoenou zavody cvidencu a odpoledne ye 2:30 uspotadano bude vetejne cvieeni. Letos bude v cvieebnim programu cvideni, ktere se bude obecenstvu libiti jak cviky tak 1,r rpravou. Price a mnoho prate ptedleha v ptiprave k tomuto sletu, skoro katdr veeer nacvieenci se tut:, aby se slotitS 7rn prostriSlm nautili.

Potetitelnou zpravu jsem Ceti z to jinni Ceske metropole z Houstonu, kde tamejti ptiznivci Sokola znovu organisuji Cinnost sokolskou, kterout zpravu radi vidime a Ceske kolonii v Houstonu volame: Valyt' pro tebe, jen pro tvou slavu se bije Sokol tadu let a zasvetil cil tvemu pravu s tim hrdS7m heslem: Nikdy zpet!

On k vyttim metam pro tve deti vtdy upird sviij bystrST hied, byl generate tvoje tieti g la v duchu eeskem stale vpted!

A vetim tomu, ze ten velikST aeskr Houston bude jednou sidlem 2upy Jinni, neb jest tam to nejvetti Ceske sttedisko zde na jihu. Vola,m vam mnoho zdaru.

Co toto piti, prH u nas a rolnici radi dobrou vlahu vitaji, neb vtechno suchem hynulo a proto take bude lepti nalada pro nas slet a jinou praci. tyticetiletou oslavu nati velike S.P.J.S.T. mame jit za sebou a zbkva, nam jen, aby as phjde podzim, at se zaene sbirati bavina, katdST podet novS7ch Merril, jak tad u nas ziskal v elenstvu tak v detskem odboru. Koneim dopis a znovu opakuji to pozvani na ten nas Sokol-44 slet k nam a katdS7 kdo jen muses, podpot nati snahu svoji povinnosti, aby slet nag byla ta nejvetti slavnost u nas.

Jos. Vytopil.

S pozdravem, Nejkratk valka.

Pted etyticeti lety vypukla valka, ktera je v lidskSrch dejinach nesporne nejkrattim ozbrejenSrm konfliktem. 29. srpna 1896 vypovedel zanzibarskST sultan valku anglickemu BritskST ktitnik, kter3, kotvil u zanzibarslc*ch btehri., zahajil palbu na sultanskS r palac a potopil jedinou valeanou lod' zanzibarskou, ktera kotvila nedaleko. Ptesne za 37 minut po vyhlateni neptatelstvi sultan prchl. Na palaci zavlal bilSr prapor. Tak dobyla zanzibarsko- anglicka valka rekordu jako nejkratti a jiste take nejmene krvava valka.

Ve stfedu, dne 9. dervna 1937.

Z VOJNY. OBRAZKY Z BOSNY A HERCEGOVINY. Napsal Bohumil Brodsky.

EDY jsi byl snad ranen slepotou," odpovidal porudik, pohravaje stale revolverem, aby udrtoval Mechmeda v uctive vzdalenosti. "Kdyt jsem ja ho vide' u borovice, vide jsi ho ty zajiste take. A mne piece vadilo vase pfistiegi. Meli jste je pane udelano a hned bych se byl k yam take na okamtik schoval. Ale veal jsem, to ty rakouske vojaky nemag rad."

"0 jakem pfistfe gi to blabolig?" ptal se Mechmed, nemoha jit zatajit leknuti.

"Na Kamenne planine, Mechmede, kde jsi v noci za bou•ky seal. Men jste lep gi pfistfegi net druzi. Ale ov gem, vildcove jako Mechmed a Burov nesmi tak promoknout jako druzi. Za to ja promokl na !cal a zavidel jsem yam ten suchS7 koutek."

"Cot ty jsi tam byl?" zvolal Mechmed pfekvapen.

"A ty to nevig ? Jak' jsi to vojevOcIce!" posmival se Rebec. "NepfatelskS7 dustojnik dostane se at do tabora, leti za vAdci a vyslechne, co si povidaji a nikdo nic nevi. Vysvobodi zajatce nekolik krokt od nich ke stromu uvazaneho a uprchne s nim a ty take nic nevi g. A ke vgemu vracig se jegte sain, abys nam vebehl pekne do rukou. Ne, domnival jsem se, to jsi piece chyffejgi."

Mechmed s pohledem vyttegtenS7m dival se na porudika.

"Lteg, neA," kfikl zutive.

"Myslig-li, to lhu, nebudu to prosit, abys yezasmal se Rebec. "Trochu mej strpeni, net tech dvacet mute, kteti pajdou do Pivy zapalovat staveni, schytame. My si potom take pro radost nee° zapalime, jente si tvoji podfizeni pfi tom presty popali. A ted' se ut nehnevaj, 2e to zdrtuji. Hogi, svatte jej dobfe."

Pet vojakir postavilo rudnice do kouta a k nemu. Ale sotva na nej sahali, podal se ohaneti.

"Vrahove, psi, d'aurove, me nedostanete, nesmite dostat," kfidel jak zbesilST a ohanel se tak, to se jej vojaci nemohli zmocniti.

Porudik vgak byl s nim velmi razne hotov. Ve vhodne chvili pfitodil se zati a podrazil mu nohy. Natahl se jak dlouhS7 tak girokS7 na zem a ut na nem vojaci kledeli. Sktipel zuby, plival po nich a tvat jeho byla obrazem zviteci0sbesilosti. Koneene jeden z vojaku slinou jeho potfisnenSi dal mu nehoraznS7 polidek.

"Ja, ti dam plivat," ulehcil si. "Jak zaklejeg a plivneg, znovu to udetim."

To pomohlo. Vida marnost sveho podinani, zastal klidnYm. Svazali mu ruce a nohy take, ale tak, aby mohl jiti. A potom jej vedli do phpraveneho vezeni. Mezi ostatni jej v gak nedali, ponevadt mu nebylo co vetiti, aby je gte ye yezeni nem neprovedl. Dva z vojakii s nabitSrmi rudnicemi posazeni pied nej a Rebec nev gimaje si ho vice gel ku svemu oddeleni.

Po ceste vypravoval dustojnikum, ktere potkal, jake zahavy 11E1 s Mechmedem a oni zavistive divali se na miladka gtesteny. Na dlouho vgak k neeinnosti dasu V male chvili vgichni, kteti men b3"7ti pall& vlastnich domicil a vgichni odvedeni do bezpednSich Ukryta. Pak dekal plukovnik jegte chvili, net dal znameni k zapaleni hranic dfivi, ktere v zahradach nakupeno bylo, aby vykonalo slutbu za hofici domky. Pouze dva domky, tak od ostatnich vzdalene, to se nebylo co vg eobecneho potaru bat, urdeny take k zapaleni.

Na dame znameni podnicen potar a proudy koufe zvedly se k nebesilm. Nekolik ten, manZelek a deer obyvatel vojsku naklonenS7ch vybehlo z mestedka, ale oklikou vracely se dolii pod mestedko, kde bylo nekolik vinic. Skryly se do techto a jimi prchaly nazpet do mestedka.

4T

Ale nebylo ani pottebl *It rovstalel za

VtiEtTNi1C menim ukryti jakmile spatfili ohne, iiprkein se hnali k mestu. Jamli radosti vidouce, to vojska neni nikde videti. Jako mrak kith se vtdy bate. Ut byli na sto, na osmdesat, na padesat kro, kdy najednou ozvalo se zavfeSteni vojenske polnice.

Sotva prvni zvuk polnice se rotlehl, zahrmela rana. Ze zahrad a domicil se zakoutilo a nekolik set poystalcA klesalo k zemi.

Ostatni se zarazili, nevedouce co poditi. Cekali na valednST poktik sv3.7ch druhil v meste, ale misto toho zahtimal drulV vS7sttel vojska, jet zatim chvatne sve rudnice nabilo.

"Nazpet," zavznel ude gen3i kfik povstalcil.

Jejich profidle, zdecimovane fady davaly se na fitek, ale degt' kulek je provazel a nyni podala hilmati dela, chrlici kartade do shlukljich fad poystaleekSrch. Plukovnik proto nechal neptitele tak blizko ptijiti, aby stfelba z rudnic mela vY'sledek. A nyni nahrazovala dela miuvu manic s tainkem straalivS7m.

Nejen vaak to. Jakmile pechota po druhe vysttelila, gkadrona jizdy pti pfednim voji se nalezajici vyrazila z mestedka. Mtikem se oddeleni jizdy rozdelila a v trysku letela v pied.

Prorazila tady nepfatel, ptedjela je a nyni se obrativae zadala 'Alit do nich z ptedu.

Ohromen3i neptitel ani k rudnicim nesahal.

Kteti byl v kruh jizdy zavteni, odhazovali zbrane a ostatni hledali spasu kde mohl. Drive net by b3ivala jizda mohla uvedena bYti v nebezpeCenstvi, to se na ni povstalci vrhnou, ptikvapila pechota, obstoupila zajate a jezdci rozejeli se stihat dale uprchle.

SlavnV to byl den. Z rakouskeho vojska nepadl ani jedinY mut' a neptitel nechal na bojiati na nest set mrtvSrch a ranenS7ch, mimo dve ste zajatcfl. Ted' se teprve ozvalo tisicere hurrah a hudba vojenska vytla ven pied mesto, aby vojaky vedouci zajate do mesta vevedla.

Mechmed ye vezeni, kdy se ozval prvni vS7stfel, trhl sebou a byl by se snad o fitek pokougel, kdyby mu byl vojak nenasadil bodak na prsa. Klesl nazpet na lavici a rychle oddychuje naslouchal sttelbe, proklinaje po tichu a zuby sktipe. Po chvili pfestala stfeba a dovnitt vstoupil Rebec. Byl rozjaten a at'astnS7 v3"7sledek dneaniho boje byl napsan v jeho zraku.

"Via, Mechmede, co noveho?" ptal se vesele.

"Tvoji vyhrali a jdou si pro tebe. PujCili jsme jim k tomu na gi hudbu. Musia piece se na ne podivat. Pojd' rychle."

Ale on sebou ani nehnul.

"Cheek abych ti bradu vytrhl?" ptal se ho ostte a chytl jej za vousy. Te hanby pro Turka nejvetgi nechtel zaZiti a proto poslechi. Nedaleko vezeni sveho spattil tlupu tech, ktefi s nim do mesta pti gli, aby sy3im druhfun bojovat pomohli. Mezi nimi staff Burov, polekanSr, bled' a nepokojn. Kdyt spattil Mechmeda spoutaneho, vyttegtil "Ty take?" zvolal udivene.

Ale Mechmed jen jeate vice se zamradiv neodpovidal. Z dalky zaznivaly vesele zvuky vojenskeho pochodu a houf vyaaich dustojniku s plukovnikem v Cele bail se k zajatcum. Rebec po vojensku hlasil, to jsou vaichni a plukovnik mu podal ruku.

"Dekuji yam jegte jednou," pravil vtele.

"Dneani bitva podobala se spige manevru, net krvave pace a ptinesla nam mnoho cti. To je v prvni fade vati zasluhou. Jste statednS, mu2, pane porudiku, a zasloutite chvaly vaech, ktere se yam bezpochyby take dostane. Musim se podivat na na ge zajate, net Wilde vojsko."

Kradel s druh3-7mi clustojniky k zajatcum. U Mechmeda se zastavil.

"Bylo by ti bVvalo lepe, kdybys byl z minaretu pokojne volal sve vefici k modlitbe, net se michat mezi povstalce," pravil ptisne. "Ptiprav se, dneani den je tvaj posledni."

"Vgak ty take najde g den odplaty," zasydel Mechmed.

"Motile., ale destne, ne jako zradce," tekl plukovnik s Usmevem, nedbaje jeho zufivosti a kradel dale. Sotva zajatec prohledl, ut vegla na namesti hudba a za ni tady vojska, uzavirajici mezi sebou za mestem zajate povstalce.

Vojaci zpivali, vS7skah, hudba hrala a ve§keren ten radostnSr krik nesi se stonasohnoll ozvenot1 (str6n6tn1 a tiglablnatnt

Marna D. Ted' piciall zajatci at k tern, kdot byli v meste polapeni. Vojsko poodstoupilo a Mechmed pfedveden. Klopil odi a zaryte hledel k zemi.

Zajatci byli ustrag eni a tzkostlive se ohlitell, co se deje a co se stane.

Ted' pfedstoupil plukovnik a nekolika nemeek3"rmi slovy oznamil, to Rebec jim oznami, jak bude s nimi naloteno. Nu, to byl pro Rebce vitanS7 okamtik. Napfed jim sdelil, to budou odvedeni do Sarajeva do zajeti. Kdo se o atek pokusi, bude bez milosti zastfelen. Pouze Mechmed a Burov to budou postaveni pfed vojenskY* soud. Potom nemohl se zdrteti a nekolika slovy vytkl, to je to hanba pro zajate Srby, chteli pod vedenim mohamedana bojovat proti Idest'anskemu vojsku, jet je pfi glo z otroctvi vysvobodit.

"Vgak i tebe zeme pohlti, d'aure, a palmesic bude panovat na cele zemi," rozkfikl se Mechmed vagnive.

"Pfijde chvile, kdy si budou Srbove Oat, aby byli poddanSmi sultana a proklinat budou okamtik, kdy sklonili svou Aiji pod vase jho•" "Odved'te ho," velel plukovnik. "Jest podoben vzteklemu psu, kter' kdyt kousat nemute, aspon vyje."

Vojaci se chopili Mechmeda a strkali jej nazpet do vezeni. Spilal, pomstu svolaval, vyhrodokud za nim dvete nezavtely. Ale sotva on zmizel, nastala nova podivand. Burov slyael, to ma s Mechmedem bS.7t postaven pied vojenskST soud. Vedel, co to znamena. Vaecek zsinalST to stal, uPiraje vytte gtenSt zrak do prazdna. Jakmile Mechmed zmizel, k plukovnikovi se °tail a na kolena padl "Smiluj se, pane jenerale," zvolal upenlive.

Nedavej me zabijet. Jsem nevinen, Mechmed nas vaechny popudil. Vyhrotoval nam, to nas da postillet, at sultan nazpet Bosnu vydobude.

Dej mi tivot, abych mohl it tfeba jako tvuj otrok."

Ze zastupu zajat3ich ozvalo se nekolik posmeanSrch zvolani. Byli to mohamedan gti Boskteti se Burovu strachu zlostne posmivali. Druzi zasmugile patrili pied sebe, odvracejice radeji zrak jinam.

"Ut je rozhodnuto, to bude g pied soud postaven. Odved'te ho. Se zajatS7mi poseekejte, at bude soud ukonden, aby videli, jak se tresta vzpoura."

S dilstojniky, kteti byli dleny vojenskeho soudu, odegel plukovnik do sveho bytu. Obvineni nebyli ani pfedvolani. Jejich vina byla dokazana a proto vyslechnut pouze Rebec. Nasledovala kratka porada. Znela pro Mechmeda neAt'astne, pro Burova pfiznive. Onen mel b,ti bez odkladu zastfelen, tento s ostatnimi zajatci do Sarajeva odveden.

Rozsudek nad Mechmedem mel lakti vykonan hned Dany pottebne rozkazy, aby byl vykopan na urditem niiste hrob a pfivedeno odaleni k vykonani rozsudku. Vojsko se sefadilo a vedouc uprostted zajate vy glo z mesteeka.

"Prave se vracela jizda, ktera teprve nyni zanechala stihani. Vedla jeate asi deset zajat3•7ch, mezi nimi hocha asi patnactileteho. gel vzptimen a smele se dival na vojsko. Pfipojeni k ostatnim chycenSrm, jizda postavila se za pechotu a Mechmed ptiveden.

Jeden ze diemu vojenskeho soudu ohlasil odsouzenemu rozsudek, na nejt Mechmed kletbami a spilanim odpovidal. Potom postaven ke killu do zeme zaratenemu a jeden z vojaka pfistoupil, aby mu zavazal odi."

"Nechci," kfikl net Mechmed pin nenavisti.

"Nebojim se smrti. Allah mi de, rajske radosti.

Nebot' Allah je Allah a Mohamed je jeho prorok."

Vzdorne pozvedl hlavu a diva/ se na jicny gest puaek, ktere se proti nemu zvedaly. Dustojnik velel nabijeti a nest ostrS7ch naboja veskodilo do pugek. Ted' zavznel rozkaz rudnice k lici. Okamtik a ut hrobov3"Tm tichem rozlehlo se fisedne: palte.

Jako jeden vSTsttel zaburacelo vaech aest ran a Mechmed sklonil hlavu. Velici dfistojnik s revolverem v ruce ael k nemu, aby mu sttelil do hlavy, nebyl-li by mrtev. Ale v gechny rally nalezly syttj cil. Vojaci ptiskoeili, odvazah mrtvnlu a polnpvte dohrol3u, rychle zasypali,

Ve stfedu, dne 9. 6ervrta 1937.

Btrana. 10.

FinaCni zpriva ifeetnika Hlavniho kidu.

PMJEM OD RADt ZA MESIC KVETEN 1937. kad Den Za D. 0. Na Atm. H. 1. 10. duben 194.02 8.25 1.00 2. 4. kveten 14.85 3. 12. duben .30 29.62 4. 19. duben 272.48 23.50 4.70 5. 6. kveten 17.17 1.50 3.42 6. 12. kveten 4.10 83.72 1.30 7. 14. duben 5.55 1.00 153.13 8. 18. duben 1.80 .80 82.03 9. 25. kveten 3.16 14.10 230.65 10. 20. duben 1.40 1.35 139.60 11. 10. kveten .20 42.75 .60 12. 11. duben 31.35 13. 19. biez., dub., kvet.

327.48 38.25 13. 29. 1 Glen 17.80 15. 6. duben 146.17 7.90 3.30 16. 18. kveten 3.90 64.72 17. 11. kveten 15.15 6.50 383.26 17. 14. D. 0. .12 .25 12.56 18. 1. duben .30 11.08 .50 19. 26. duben 1.35 90.41 12.00 4.10 299.77 20. 29. duben 21. 4. kveten 29.20 22. 17. kveten 42.20 4.95 132.88 23. 11. kveten 37.20 24. 24. duben 16.25 577.88 22.50 25. 19. duben 387.56 22.72 1.35 ,40.03 26. 6. duben 4.65 .40 127.99 27. 21. duben 289.24 21.30 28. 5. duben 7.32 .50 3.60 28. 6. 1 Glen 13.20 247.97 29. 7. duben 2.50 2.85 69.92 30. 7. duben 1.65 24.84 32. 17. duben 6.15 119.81 1.70 33. 21. duben .60 28.42 34. 14. kveten 35. 11. duben 5.50 102.07 1.80 19.55 36. 6. 2 eleni 95.63 .50 17.15 36. 20. bfezen 2.10 17.60 .20 37. 20. kveten 7.50 131.85 39. 26. duben 3.10 18.60 252.52 40. 20. kveten 5.24 1.50 85.04 41. 12. kveten .12 2.28 41. 24. D. 0.

1.20 39.70 42. 18. kveten 12.00 2.74 37.77 44. 22. duben 5.55 137.04 45. 22. duben .80 16.95 4.88 298.75 47. 25. duben 144.86 7.55 48. 19. kveten 5.10 8.85 2.30 97.53 49. 20. duben 1.35 55.88 .60 50. 5. kveten 12.15 1.70 83.24 51. 20. duben 22.05 .60 65.00 52. 6. bfezen 75.45 2.55 52. 17. duben 4.00 36.45 53. 8. bfez., dub., kvet., 2.05 2.80 69.01 55. 12. kveten 95.00 56. 1. do pr'. plat.

107.43 19.50 56. 19. bfez.-kvet. 11.54 1.80 58.55 57. 21. kveten .30 47.00 58. 8. kveten 40.85 4.65 1.20 62. 21. kveten 130.78 7.80 3.60 63. 21. kveten 44.16 4.50 64. 17. duben 2.10 .20 69.52 65. 19. kveten 130.34 1.65 1.57 67. 20. duben 103.77 3.60 2.40 68. 18. duben 2.94 127.76 8.10 70. 17. kveten 1.00 1.50 63.25 71. 5. kveten 96.09 72. 15. kveten .20 3.45 84.21 73. 14. kveten 3.60 30.84 2.06 3.00 78. 18. kveten 2.00 136.48 8.10 79. 11. dub . kvet., .20 78.03 3.30 80. 14. duben 2.16 134.77 81. 15. duben 10.33 9.64 2.70 82. 12. kveten 1.40 46.65 4.05 83. 1. leden 1.40 46.65 4.05 83. 17. Anor 11.32 205.53 84. duben 12.60 20.54 1.35 85. 7. kveten 86.01 2.85 86. 25. duben 2.77 71.68 87. 10. bfezen 19.90 21. duben 22.91 534.22 37.00 89. 11. kveten 1.30 48.67 4.20 28.58 1.05 90. 19. kveten 92. 18. duben 255.96 11.68 26.40

93. 29. kveten 94. 29. kveten 95. 11. kveten 96. 12. dub., kvet.

97. 17. kveten 98. 19. duben 99. 12. kveten 100. 3. duben 101. 11. kveten 102. 25, bfezen 103. 12. duben 105. 20. duben 107. 12. kveten 108. 27. duben 109. 24. bfezen 110. 18. kveten 111. 18. kveten 112. 11. kveten 113. 11. kveten 114. 25. 1 Glen 114. 29. 2 eleni 116. 11. kveten 117. 29. kveten 118. 2b. kveten 119. 24. kveten 120. 10. kveten 121. 11. kveten 122. 11. kveten 124. 6. dub., kvet., 125. 18. duben 126. 17. duben 127. 21. bfez., dub.

128. 18. kveten 129. 11. kveten 130. 25. duben 132. 15. kveten 133. 18. duben 134. 1. 1 Glen 135. 22. kveten 136. 18. duben 137. 18. kveten 138. 11. kveten 139. 11. kveten 140. 25. kveten 141. 21. kveten 141. 29. 1 Glen 142. 21. duben 143. 17. kveten 144. 24. kveten 145. 4. kveten 146. 18. kveten 147. 11. kveten 148. 21. duben 150. 6. duben 151. 4. kveten 151. 8: kniha 152. 7. duben 153.19. kveten 154. 1. bfezen 154. 29. duben 156. 29. kveten 157. 19. kveten 158. 20. kveten 17. 18. cert.

2.60 1.00 .40 1.80

60 5.32 5.91 2.10 1.60 7.10

2.40

1.20

3.20 1.60 .90 1.70 5.83 4.61

.60 25.64 7.27 2.90 2.30 1.00 4.54 7.01

38.57 '19.40 44.95 75.70 62.40 68.01 68.01 26.07 42.60 51.52 50.10 21.93 82.52 162.35 48.06 75.26 30.59 208.00.

10.01 7.70 37.10 70.37 27.94 29.27 5.90 32.39 51.71 43.45 38.25 29.84 82.65 51.65 27.85 34.31 127.64 14.53 122.04 8.40 83.75 30.65 9.30 57.50 32.50 15.60 51.34 17.13 137.38 41.44 15.15 67.76 91.68 11.83 151.25 4.52 29.65

2.25 2.10 2.40 .90 3.00 1.65 .75 .45 2 25 18.35 .75 1.05 6.90 13.05 13.85 4.05 .60 9.15 1.05 1.95 .30 3.35 .45 1.80 1.65 .30 .90 3.00 8.85 .30 3.55 14.40 .30 7.35 7.35 .60 .30 1.95 1.20 .75 2.25 11.85 .90 4.35 7.50 2.25 11.85 1.20 3.75 2.00 1.95 1.50 9.70 8.35 11.55 2.70 1.50 .25

Hypoteky Pujaky certefikatu Zmena certifikatt Zalohy jednatelt Lekakske prohlidky Comm. novi eleni Opravy atd. na majetku Pravni na majetek Pfenos na H. R. Pojisteni proti ohni na majetek Splaceno za praci v pujekach

24,366.68 6,792.40 5.00 338.45 129.00 494.61 31.83 25.50 2,000.00 58.85 36.21

HOTOVOST V BANKACH PP.IJEM NA H. ft.: Od tadil Pfenos z innrtniho Zmena certifikatt

$ 7,411.51

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 2,845.25 890.47

thrnem VYD Najemne z -afadovny Telefon PoS'tovne Potfeby a vydani v tfadovne Slu'tne idednikt SluZ'ne yYpomoc Vestnik, 6,162 odberatelt Vestnik, pogovne Express Notak S. S. Tax Schtze Aktuar Elektfina Bondy ttednikt

$ '3,735.72

$ 840.25 2,000.00 5.00

HOTOVOST U POKLADNIKA DETSKY ODBOR. Pfilem od fadt.

Urok z bondt Hotovost z minuleho mesice

30.00 5.05 27.77 191.77 1,133.33 75.00 513.50 .52 2.31 5.50 11.15 56.56 700.00 11.67 56.25 $ 915.34 $ 333.29 50.00 1,571.95 $ 1,955.24

thrnem yyda,r4 Uspory Comm.

Hotovost v bance 24 bondt Ptjeky certifikatt

$

19,11 1.98 1,934.15 16,387.08 14.00

$18,335.23

MAJETEK MAJETEK JEDNOTY. Bondy Hypoteky Pujeky certifikatt Majetek Hotovost v bankach Uloleno za meters U pokladnika V Detskem Odboru

$1,281,229.90 1,193,015.50 430,730.03 235,553.09 7,411.51 15.00 915.34 18,335.23

840.25

Celkem Dluh nedospelym dedictm

$3,167,205.60 29,025.13

PREMED ',Maw A VYDAN! ZA MEStC KVETEN 1937.

PfttJEM: Od facia $12,678.23 Splatky bondt 600.00 Splatky hypotek 12,189.60 Splatky pitjeek certifikatt 1,881.42 Urcky z ptjeek cert.

811.23 troky z hypotek ' 2,986.60 troky z bondu 2,547.75 Na.j emne z majetku 282.93 Splaceno za praci v ptjekach 36.21 Ptjeka certifikatu 100.00

MAJETEK S bratrskYm pozdravem,

$3,138,180.47

1.50 8.14 9.20

22.44 18.16 61.13 61.89 58.54 24.04 5.23

333.29 12,678.23

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$34,113.97 21,703.68

UHRNEM VYDANI:

$55,817.65

tmrti Paid-up certifikaty Paid-up nedospelYm dedictm Paid-up nedosp. dedicilm trok

$12,050.00 24.00 2,021.10 32.51

Edward L. Marek.

Dne 31. kvetna 1937.

Rad Vesmernost cis. 68.

Bellville, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Timto y am davam na vedomo-,t, *Ze misto druhou nedeli budeme odbYvat schtzi tfeti nedeli v eervnu. Pfieina toho jest, Ze na ten den nam pfipadne 401eta oslava.

Obed bude ad 11:30 hod. do 1:30. fteenici budou: soudce C. H. Chernosky, pfedseda Hl. Uf., vrchni le k-5:‘ dr. KopeckY, sefin;. nator L. J. gulak a pak te uvedomuji, schtze v Jeg ecry nu 20teho, je svolana na 7:30 dopoledne, a to z toho dtvodu, ze s-usedni fad pokada 401ete jubileum zaloleni. Jednoty, tedy abychom byli hotovi se schtzi v 10 hodin.

S bratrskYm pozdravem, B. W. Schiller, talemnik.

Ve stiedu, dne 9. e'ervna 1937.

E VSECH stran, kde jiS poicadali etyticeti Z lete zalogeni nag mile Texaske Jednoty, slyaime pochvalne zpravy, jak blahodarne roste a mnoti podet naaeho alenstva.

Takove okruSni oslavy nejlepe obeznami sirsh s itCelem a rikoly, na nich2 naae Jednota byla zaloSena.

Nage narodnost v Texasu od roku 1856, mela velice take poeatky. Na g prvni osadnici neznali anglicke mluvy, neznali texaske zakony. A otrockY zakon byl v platnosti v Texasu. A jelikoS Nemci byli v Texas jiS na mnoha mistech, majice sluane zatizene farmy a take ✓ ruznYch eastech statu Texas zatizene obchody, tedy naai Tide byli do jiste miry ravish na nemeckYch prvnich osadnicich, s kterYmi se ji2 hned ze stare vlasti mohli easteene domluvit — a Nemci znajice naa poctivY a pracovitY lid, hledeli ty nove osadniky na ge udrSet na sve strane.

SpolkovY Sivot mel slabe zaeatky mezi naAim lidem v Texas. Jednak pro vzdalencst prvnich osadnikil, kteti byli rozptYleni v rriznYch osadach okresu Fayette, Austin, Lavaca, Washington, Colorado, Bryan, Burleson a jinde, nebylo v tactile osade na poeet dost nagich lidi, aby se mohli pro nee° noveho spoleovat.

Ale behem par let vet gi poeet ptistehovalcri se usazoval v tech okolich, kde ji2 ti prvni ucinili pokrok v rolnieeni. KaSclYm rokern stalY ptival ptistehovalcil rozmnoSoval naae slily vic a vice. Take velikou pomrickou byly Ceske easopisy, ktere vychazely tYdne na severu, jako Hlas Jednoty SvobodomyslnYch, tizen eeskYm profesorem Ladimirem Klacelem v Manitovac, Wisconsin, pak Slovan AmerickY. vyclavanY Barta LetovskYm. Pozdeji katolickY Hlas v St. Louisu, Amerikan a Duch Casu, kizenY Aug. Geringrem a redakenimi silami Bolesla.vem Zdrubkem, Denice Novoveltu, fizene, Vaelavem Snajdrem a j. Vice easopisti bylo podporovateli svobodomyslne myalenky, a podle toho se take naboSenske strany rozvijely.

Prvni eeskY etenatskY spolek, jak je mi znamo, byl zaloSen, kde je dnes osada St. John, asi etyki mile na jihozapad od Schulenburgu, ✓ tehdejai osada' Budejovice, k nemuS take pattil mrij otec Ondtej Gallia, Frantiaek Russek, Filip Bueek, Ig. gramek a jini. 0 zaleoleni teho'S men hlavni zasluhy Franta Neaettil, Hauschild, F. Russek. Byl to jen etenatskY spolek, kterY po odbyti nekolika osadnich sla y gek pomalu vadnul, a po odste--nostiaptedna hovani se Neaettila do Galvestonu uvadnul.

Spolek se jmenoval Slovanska Lipa. A jako lina bez vody uschne, tak uschnul onen spolek "Lipa". Lido byli od sebe hodne vzdaleni a testy mizerne, a to vae uspiailo zanik spolku.

Asi okolo roku 1877, po smrti maw otce, ptijal jsem misto v obchode.Karla Brunnera ✓ nynejal Nove Praze, okresu Fayette. Pan Brunner byl vzdelanY Moil& a horlivY narodovec, tam se schilzeli Tide pro poatu, a tak jsem mel leash ptileSitost seznamiti se s tou pokroeilejai ttidou lidu na geho. Oesko-anglickou akolu vyueovali tam F. J. Peaelt a Anton Nesersta. Oba byli studovani na kneSstvi v Evrope, ale aS ptiali do Texas, odloSili kneSstvi a venovali se ueitelstvi. Take tam ptichazeli nove ptijeti studenti Eduard Bern (Boehm), Richard (Boehm) Bern, Karel Nesrsta, Franta a Jan Pinter, Anton a Josef Kulhanek a Marie Kulhanek, v gichni tito nedavno z Evropy ptijeti se schazeli v na'aem Brunnerovem obchode, kde byla poata, smi gene zboSi a salon.

Tak hned prvnim rokem jsme zaloSili prvni teskY divadelni spolek a nazvali jej Josef Kajetan Tyl Hlavni zasluhu o zaloSeni tohoto spolku meli Anton Kulhanek a jeho bratr Josef a setra Marie. Anton vybral muSske eleny a Marie Senske. Pan Brunner nam prop-Weil mistnost pro nekolik her ,a tak nastal novY narodni ruch v Texas. Jeviate bylo skladajici a po kaale hie bylo rozebrano. Pozdeji jsme najali akolni mistnost.

Mezi divadelnimi herd. byli: Anton a Josef Kulhanek a jejich sestra Marie, Anton a Karel Nesrsta, Frantiaek Peaek, Ed. Boehm (take Bern psanY), Jan Nykel a jeho sestry Anna a Marie, Katetina 8vehlova, Marie 8kopova, a

VESTNiK

'ubileini rok.

(Na poSoidani piae I. J. Galia.) pisatel techto tadkii I. J. Gallia. Pozdeji se nag krouSek zdvojnasobil a pokraeovali jsme zdarne. Z eisteho ptijmu jsme vyplatili dluh na obecne gkole v Praze. Byly to snad ty nejmilejai doby naaeho mlacieho Sivota. Take jsme zalczili svobodomyslny spolek "Svojan".

Krbme Peaka a Nesrsty byli jsme vaichni svobodni. Avaak piichodem kaScleho jara nektery parek naaich diaadelnhku vstoupil v stay manSelskY a shy vase fidly. Ja jsem se odstehoval do La Grange se svoji Anninkou, Anton Kulhanek s Marii Kopovou do Waller a Ed. Boehm za cbchodem do Schulenburgu, a tak naa &l ye SivY spolek nasledoval Slovanskou Lipu.

AS v roce 1884, dne 14. dubna, po delaim namahani podatilo se Antoninu Kulhankovi zaloSiti a v beh uvesti prvni C. S. P. S. tad, kterY byl do jednoty uveden Maxem Kirchmanem na farme Jana Buelta, vedle nynejaiho Novohradu, pd nazvem Rad Texan cis. 104. Bydlil jsem v ten eas v Schulenburgu, kde jsem pracoval pro firmu Wolters Sons. Take jsem se hned nechal uvest do tadu OSPS. s ostatnimi Cleny. Na druhY den byl uveden tad eechomoravan cis. 105 v Ellinger, Texas. 0 zaloleni tehoS patti hlavni zasluha Alois Koniakovsketnu a Tomaai Hruakovi a j. Tteti tad v Texas byl zaloSen v Caldwell, okresu Burleson, a hlavni zasluhy o zaloleni tohoto patti Tomas Krajeo yi, Engelbert Polachovi, Du gkovi a jinYm. Pak nasledovaly ta.dy Radhogt' Cis. 114, kterY mu pornahal zaloSit Franti gek Pelikan start' OSPSak z Pensylvanie, kterY byl uveden dne 18ho tijna 1884 v Schulenburgu. Pak nasledovaly tady v Amansville, Dubine, Cat Springs, Nelsinville, New Ulm a jinde.

Prvni sjezd velkotadu statu Texas byl odbYvan v Schulenburgu. Toma g Krajea, ptedseda; I. J. Gallia, tajemnik.

V roce 1890 jsme odbYvali sjezd v Ellinger a volbu delegatt do narodniho sjezdu, kterY byl odbYvan v Cedar Rapids, Iowa, dne 1. Cervence 1891. V Texas meli jsme jiz jedenact tad& a byli jsme opravneni k jedenacti delegattim, ale nasledkem to daleke a drahe testy ja jsem navrhnul, abychom poslali jen tti delegaty.

Navrh byl ptijat a za delegaty zvoleni: Jos. Peter, Eng. Polach a I. J. Gallia. Ke konci dervna 1901 vydali jsme se na cestu do Cedar Rapids a stavili se v St. Louis, kde jsme byli uvitani v Ceske sini OSPS bratrem Belem, kterY se nam hned nabidnul, ze chce abychom se s nimi spojili ye vgem hlasovani, Se sami tam nesvedem nic, jelikoS Chicago, Cleveland a New York maji nadpolovieni vetainu vaech a vae co se nebude libit Pittmanu a Kirchmanovi, to Sc ty tti mesta porazi. Pravil jsem br. Belemu, Se mame jiste opravy na stanovy, ktere chceme hajit, nepoda-li nekterY jinY delegat lep gi navrhy pro ty same elanky stanov, a Se jsme texasskemu velkotadu slibili ponechati sobe to pra y() podporovat na ge navrhy potud, pokud nekdo nepoda navrh, kterY uzname za lepai, a kdybychom meli sami volit pro to, co uzname za nejlepai, ze tak volit budeme. Ze se nam nejedna o nejake vYsady pro Texas aneb nekterY jinY stat, ale jen o dobro cele jednoty do budoucnosti. A pti tom usneaeni jsme take ostali.

Na sjezdu v Cedar Rapids jsme brzy poznah, Se br. Bel mluvil pravdu. Chicago, New York a Cleveland byly zastoupeny sto padesati delegaty, kteth zaujali ptedni mista pted ptedsedu a po vyslyaeni nekolika krasnYch a nadg enYch keel v keel Ceske a anglicke, byli voleni vYborove pro rrizne prate. Na vYbor oprav stanov bylo nas 21, t. j. z kakieho statu jeden. Br. Simek z Iowa university co prvni tajemnik a I. J. Gallia z Texas co yYpomocnY tajemnik, atd. Schrize se odroeila a my vYborove meli jsme zapoeit s na g praci v 7:30 weer. Vaichni se nedostavili a ti co ptiali pa deIrate hodine, nechali 8imka a mne samotneho.

Byli jsme oba velice spokojeni, jelikoz meli

Etranit 11 jsme stejne nahledy na hlavni body opra y . Upravili jsnie v ge do sichu jak jsme uznali za nejlepai a tegili se, Se to vae na druhY den bude ptijato. S na g praci byly opisy natiatene a pied delegaty ptedloSene. Br. tajemnik Pitte a rieetnik Kirchman sobs zaopattili nove modre tuSky a vae co se jim nelibilo altrtali a podavali New-yorskYm a clevelandsk.Ym ku akrtani. A jak nas br. Bel varoval v St. Louis, tak se take stalo. Na ge hlavni body na opravy stanov jako rovne pra y° ten a rozdeleni poplatkil podle stari ptistupujicich — po delai nedokoneene debate byly poloSeny na still a tam — ostaly.

Vystoupil jsem a varoval sjezd. Se nebudeuli ony dodatIty ptijaty ani ptiatim sjezdem O. S. P. S., tak to my, elenove z venkovnich taciri budeme nuceni zaloSit si jednotu novou, na novYch zakladech a kdybychom to sami v Texas meli udelat, to se o to pokusIme. Po ukoneeni moji 'reel ptiali mi rukou pattast delegati z Omahy s RosickYm v eele, Iowy s prof 8imkem v eele, z Kansas, Oklahorny, Missouri, Michigan a jini — a pravili: "Go to it, Brother, when you get ready, we will go with you."

Cekali jsme at do roku 1896, ale to ani druhe sjezdy opravy neptijaly — svolal jsem schrizi do LaGrange v prosinci 1896 vaech texaskYch tada a tam jsme zalothli novou Jednotu S. P. J. S. T., a pnechali ona vuli kaSolemu tadu, zdali chce dodrtovat stare spolky mimo naai rove jednoty anebo ne. Aby to dorm sami odhlasovali a dali naaemu tajemnikovi vedet, jak dalece mideme na kaSdY tad poeitat. U nekterYch tan pracovali silne proti nove jednote, ale -koneene naae nove, idee zvitezily -u kaScleho tadu a vaech 21 tadti , t. j. elenove vaech tacit prijali naai novou Jednotu.

Nyni naae Jednota stoji na prvnim miste mezi deskYmi spolky v Americe a jeji dalai rispech bude zaleSeti na torn v jake ruce bude jeji tizeni naciale vloSeno. Vae bude zaleSeti na ale• nech samYch kaScleho tadu, aby byli na strati a aby byli napomocni ritedniktun Hlavniho ftadu, vaude kde toho bude potteba vySadovat. A take na tizeni a vedeni naaeho organu, kterY ma vtdy dbat toho, aby kaScle drileSite stitnosti dostalo se praveho objasneni. Ja jsem vtdy povatoval spolkovY organ za nejvetai vridei silu u Jednoty. Aby ale takovY organ dostal nkolu svemu, nesmi bYti redaktor omezovan ve vykonavani sve povinnosti ani vudch silou Hlavni ttadovny ani natlakem elenstva. Redaktor ma bYti jako kapitan lodi — necht' ptijde boute z ktereitoliv strany, on mush ,hledet, aby jeho lod', byla chranena — bez ohledu na ptani jednotlivce. Nerozumne a nerozvalne tizeni organu mute ptivesti cele tizeni Jednoty do zmatkin ktere cele Jednote jsou velice akodlive.

Pri zaklaciani na g Jednoty nemeli jsme v Texas tolik deskYch uCitelu, pravnikil a lekajako mame dnes ,ale men jsme ten dobte myslici rolnickY lid. kterY i dnes je hlavnim materialem nag Jednoty, a bude zaleSeti na jejich lope v.yakolenYch synech a dcerach, aby svoje lepai vyakoleni venovali k povzbuzovani a zlepaovani dalkho tizeni na gi Jednoty. Jednotlivci to a tam se vyainou na vyak stuperi a opet padnou &lin ale celku nesmi bYt tibliZovano. Stava se Oast°, Se z maleho plamenku bYva, znidena cela budova a n'eltdy cele jeji okoli. Kdy'S ale kaSclY plamenek bude hned v zaeatku zpozorovan a uhaaen, ptedejte se mnohe zhoube.

To same plati u kaScle jednoty: ne pro zisk a slavu jednotlivcri ale pro povzneaeni celku mush bYt tizeni nasi Jednoty chraneno a zachovano.

Z naaich prvnich 452 elenri pri zaloSeni, ptivedli jsme to ptes ttinact tisic elenri behem etykiceti let, a budeme-li alespori tak pokraeovat a .znasobili bychom tticetkrate naae dneani dislo — podle nasobilky od poeatku do letoanih roku, — tak za etyticet let meli by nagi nastupci miti tiikrat sto a devadesat tisic elenit (390,000). Zavedeme-li easteene anglicke Clanky a kde toho potteba bude vySadovat anglicke obtady — tak ono Cislo mute na ge mladel (Dgkoneeni na str. 17.)

rTi e

Cfedni Organ Slo anske Podporajici Jednoty Stan Texas.

Official ...Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas. y

REDAKTOR FR A NTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers (!ECHOSLOVKK PUBL. CO., West, Texas —

Ptedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Otadovny, Fayetteville, Texas.

Ve kere dopisy, ptedplatne, ozneanky, budlei adresovany na Vestnik, West, Texas g

Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Slova povzbuzujici — piiklady tahnou! Penize site nena,hradi ztratu milovane osoby, 'taclnST byt' sebeveta i obnos penez neptijmete v nahradu za ztratu rodiefi, teny di ditete. Net nikdo z nas nevi, co ho 'deka, tadnY "nevirne dne ni hodiny", a tivotni pojistka ptijde vhod v Case nejpottebnej im. Uvachme tato slova co iivod k Caste ITYzve v ech, kteti dosud odkladaji s ptistoupenim mezi na e lady, kteret automaticky znamena tivotni poji teni, pojistku pro ptipad nahodile jak ptirozene smrti a na obnos at do $5,000. Ma ete si vybrat z lady rfiznYch pojistek tu, ktera, am nejlepe vyhovuje a kteroukoliv si mtitete vyzvednout od jednoho tisice at do peti. Jen zdravotni sta a vY e staki rozhoduje, bude-li am vydana v jake vYgi. Jakmile nov' Glen je uveden, zaplati prvni mesieni poplatky, jest poji ten — na celou nominalne jmenovanou sumu, eili na ten obnos, na ktery se dal pojistit. 6etli jste o hroznem automobilovem ne testi. v nemt dva mlade pary vracely se k domovam z taneeni zabavy. V nejkrasnejeim veku, zrovna pted sriatkem, pied novym tivotem, pini smelYch plane a tuteb — osud rozhodi jinak a krute . . . Na ostre zate,ece auto vzalo smyk, veseli v zlomku nekolika vtetin zmeneno bylo stra livou tragedii. Spolednice byly dosti potlueeny, oba ho i smrtelne zraneni. Jeden vydechl v prve hodine po netesti, druhY za hroznYch bolesti druhY den v nemocnici. Zrie t'astnely br. Theo. T. Mikeska ptistoupil do na i Jednoty 4. tijna 1934 — v kvetnu 1937 nas opustil. Na e Jednota jako vtdy pine a neodkladne dostala svemu zavazku, rodiee Theo T. Mikesky ptijali eek na tisic na net byl u S.P.J.S.T. poji ten. Tento ptipad budit vYstrahou i poueenim: rodieum, mladikrim i divkam. Neokladejte s pojigtenim va eho tivota, aby nebylo — pozde!

Slova v pravS eas. V jubilejnim rode a zvlaSte pii jeho oslavach je svrcho ane zapottebi poukazati na poslani bratrskYch organisaci.

Na &net item rozhrani na i S.P.J.S.T. je nevyhnutelne nutno ptipomenouti si vYznam spoilt-a v America vtibec a naafi Jednoty zvla.Ste, dale v tern spoeival jejich dri od k existenci a v eem bude kotvit v budoucnu opravneni a nezbytnost na eho Bratrstva v Texasu. Jake mama ktere na e Jednota dnes jit tegi a bude nadale v dohledne budoucnosti tegiti?

Bez programu zastihnou nas nove se tvotici pomery nepiipraveny a tim na misto v dtoku budame na strane tesi — v obrane. Nezapominejme, to jako noji t'ovaci spolek nemffte S.P. J.S.T. (a dal i bratrske. organisace podobne) vitezne dent obchodnim poji t'ovnam. Jenom tim, to podaxa •lenstvu prave to, co obchodni pojiWovna dle s eho s,lo eni podati vtitbec nemute j. poskytovanim tiveho spoledenskeho tivota a e smysiu starych tradic sledovanim kulturnich cilu — na e Bratrstvo (jako jine csl. spolky) mohou opodstatniti svou existenci a pasobiti ptita live na csl. veiejnost.

Na e ednota musi b is neco jineho, nee° lepiho net pojiWovny. Nes;a: 1, aby mela tadu byti tyto feirittt t

g

g

g

g

g

y

g

y

y

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

7

y

g

-

y

g

g

g

g

g

g

y

y

g

g

g

g

•

VESTAitIC

strani 111.

j

4.

ligne, museji miti sve vlastni mocne magnety, kterYmi by zejmena vabily k sobe generaci mladou. Poukazovali jsme na nutnost zpestieni tadovYch schazi, na cltiletitost zavedeni dinnosti mezi mladeti. Mame na dosah ruky pole velmi rozsahle — (mezi mladou generaci) -v jubilejnim roee je s rchovane tieba, stanoviti si ptesnY plan, pevnY program — k ziskani mladete.

Poji t'ovani tirody. V kongresu ptitomne se jedna o duletitou Cast programu presidenta Roosevelta, velmi prospe nou farmatrim a to a piedlohu poji teni sklizne p enice na rok 1938, cot e skutednosti ma byti pokusem, na jeho vYsledku zavedeno bude poji teni Arod plodin nejdriletitej ich. Poji t'ovani firody ma odvratit nebezpedi, hrozici rolnikfun z nefirody, at' ut je zavineno suchem, tivelnimi katastrofami, hmyzem a pod. Dle navrteneho planu byly by piebytky rirodnYch let uschovany pro leta hubena, cot by prospelo producentrim plodin k zaji teni jisteho ptijmu, jako chranilo by spotiebovatele pted nedostatkem tivotnich potteb a pted silnYm stoupanim can. Jak by tento plan pracoval? Rolnik zada, si na jaie v dobe setby o poji teni u okresniho rolnickeho vYboru; poji teni bude ho chranit pted nasledky sucha, kobylek, povodne, krupobiti a jinYch podobnYch pohrom. Vybor zjisti vYdaje tYkajici se jeho osevne plochy a rozhodne, jak ysoke poji teni mu mute povoliti a jak ysoke pojistne bude platit. Nejvet i poji teni bude at do tri etvrtin prAmerne sklizne. Kdyby rolnik pti el o celou firodu a kdyby ptedchazejici sklizeri byla 16 buslu po akru, pak dostane z zasobarny dvanact bu hl na akr. Pojistne bude splatne pouze v tech rirodnYch letech, kdy sklizeri bude nadprrimerna, a v takovYch letech mute si rolnik zaplatit pojistne at na pet rokil do piedu. Plan poji teni ftrody vtele odporueuje tajemnik orby Wallace, delni narodohospoi silne organisace rolnikti. V Evrope maji rolnici zavedeno poji teni proti tivelnim pohromam uz leta a osvedeuje se.

Vlastenectvi ai do tech kapes. V nedavnem poselstvi kongresu president Roosevelt ostie vystoupil proti patnym vlastencum, kteti site vydelavaji z pracujiciho lidu a take z vlady obrovske zisky, ale nechti odevzdati spravedlivY podil s Ych dani statu, t. j. spolkove pokladne. Vyhybadi poutivaji rafinovanYch zptisobri na oklamani vlady, ktera jejich podfuky dobi-e zna a ptijde panstvu na kobylku. President Roosevelt ptilotil k svemu poselstvi dopis sekretate pokladu Morgenthaua, v nemt se uvadi, to bohadi poutivaji osmi plan& pomoci nicht vyhYbaji se placeni dane. Tyto jdou od ptena eni ptijmu na dr ebni spolednosti, jet jsou zakladamy v cizich zemich at do sestrojeni ruznYch polotek, jimit se vyjadkuji ztraty a placeni firokri. Odbor pokladu objevil zaratejici mnotstvi ptipadt "mravniho podvodu", ktere zavinily pokles celYch 17 procent oeekavanYch dani. Byly zji teny takove hanebne pomery, to vlada hodla se schvalenim kongresu zakroeiti neprodlene. President tacia kongres, aby dariove zakonodarstvi obmezil za zbaveni feelikYch klidek v zakone o dani z ptijmu, pomoci nicht velici bohadi vyhYbaji se placeni toho obnosu dane, jent na ne e skutednosti ptipada,. Vynikajici pravnici nejen radi svYm klientrim, aby poutivali method k vyhnuti se placeni dane a dokonce sami poutivaji hodne stejnYch zptisobri e svem vlastnim ptiznani k dani z pkijinri. Senatoti a kongresnici vgech stran vyslovili fltas nad stavem, kterY byl jim odhalen v presidentove poselstvi. Poznali, to spolkova, vlada je o izovana nejmene o pill bilionu dolarri rodne nasledkern slabin v zakone o danich ze zisku a vy ettovani spoledneho vYboru vynese na veiejnost ony nadvlastence, kteti se stale dovolavaji vladni ochrany a rnajili odvadeti statu "co jeho jest", rafinovane — ulejvaji.

Jak to delaji? Ameridane utvoiili 64 drtebnich spolednosti na BahamskYch ostrovech v letech 1935-36 a 22 dal ich za posledni dva mesice. Panama a Newfoundland je je te oblibenej i ptivod pro tento druh podvodu, protote die jejich zakonti je tetko zjistiti, kdo jsou pravi akcionati techto spoleenosti. — Jisty" ve, 5Yft 07:11Ani 0,1711, y

g

g

g

g

y

g

g

g

g

g

g

y

g

y

g

g

g

g

g

g

g

y

g

g

g

y

y

g

g

g

g

g

g

Ve stfedti, dne 9. eervna 1937.

ztratu za rok 1936 a vlastni bohatou korporaci ktera vzdelava roene puldruheho milionu dola.ru. — VlasteneckY pensiovanSr armadni dAstojnik ma ohromnY ptijem z dobrS ch americkych bonen Aby se vyhnul nagim danim z ptijmu, "vzorny" general armady strYce Sama stal se naturalisovanYm Kanad'anem a za best dni po ziskani obeanstvi — zalotil 4 spoleenosti na BahamskYch ostrovech, aby si zajistil svoje cenne papiry. — Jachta jednoho milionate jest vlastnena jeho vlastni drtebni spoleenosti spolu s jistinami za $3,000,000. Tento chlapik najima si jachtu od teto spoleenosti za obnos daleko men i net musi byti vynaloten na jeji ydrtovani a spoleenost poutiva sveho ptijmu z jistot, aby platila kapitana, Posadku a jine NTY-daje spojene s tizenim ptepychove lodi. Kdyby milionai vlastnil jachtu osobne, nemohl by si sraziti ani jedno procento z takoveho vydani v ptiznani k dani z ptijmu, drtebni spoleenost v ak mate. TakovYmi mazanostmi panstvo sidi vladu a desitky milior1 svYch spoluobeant. Net li e ma konec. Vlada • si na ulejvaky dobie posviti!

Laska k ptirode je nezbytnYm doplrikem vy ich cite idealnich, jsouc zpfisobilou omezovat vane a tivot eitovY NT-I:thee ladit na mirnY ten.

Otvird i zrak pro skutednost, udi rozumet praktickemu tivotu a stava se mocnou podporou mravnich, nYbotenskYch i jinYch cite vyggich.

Take chrani elo eka od du evni lenosti a jest nevyeerpatelnYm zdrojem drobnYch radosti a tim zdrojem i spokojenosti. Sblitujeme se tedy s ptirodou a sblitujeme s ni i deti, chceme-li z nich vychovati mravne, lechetne a zdatne di.

Krok za krokem. SpolkovS7 senal 46 hlasy schvalil ptedlohu o poji teni v nezamestnanosti a poslal ji ni2 i snemovne, kde se odekava, jeji schvaleni. Podle teto dasove tadouci piedlohy zamestnavatel (kterY zamestnava osm anebo virice osob), bude platiti na toto poji teni, poeinaje 1. dervencem t. r. a to 3.6 procenta ze sve trYplatni listiny, naeet r. 1937 bude platit 1.8 proc. z celkove vYplaty a v letech sledujicich 2.7 proc. Tyto ptispevky budou odvadeny statni pokladne a odtucr do Washingtonu rade pro socialni poji teni. Jedna sestina prijde do tak zv. poolu a ostatnich pet gestin do zamestnavatelskYch vlastnich zalotnich Tyto fondy se budou hromadit po dva roky a vyplaceni z nich podpory v nezamestnanosti zaene 1. eervence 1939. Podpora bude ✓ east $5 at $15 tYdne, dle mzdy, kterOu zamestnanec dostava a bude vyplacena po dobu 13 tYdnii.

7

g

y

g

g

g

g

y

g

g

g

g

g

g

Nean nic patneho, ie to nikdo nevidi. lovek ma neptemotitelnou touhu vetiti, to ho nikdo nevidi, kdyt on sam nideho nevidi jako deti, ktere zakrYvaji oei, aby je nikdo nevidel.

Zlo spachane elovekem nejen kazi du i pachatele, zbavujic ho praveho blaha, ale nejdasteji obraci se i na tomto svete na toho, kdo je spachal.

NavSlevy v redakci. Ve etvrtek min. tSrdne zastavil se u nas pokladnik br. F. Steiner, vracejic se z na tevy sve rodiny v Dallas zpet ku sve praci. — V nedeli dasne rano dojel do West neetnik br. Ed L Marek, provedl dva odhady majetku a pokradoval za povinnostmi do Dallas a Fort Worth. — V pondeli pti li si pohlednouti tiskarnu 6echoslovaka bratr Quita s mantelkou a synem a pi. Cechova, v ichni z Wheelock. Prvi dojeli k nav teve rodiny Chabi kove, pi. Cechova, ku sve deeti Joe Tomkove.

Nav tevy nas vskutky pote ily. — V pondeli odpoledne zastavili se e West a nav tivili nas: bratr Ben Kubena s choti a dceru kou sl. Lydii z East Bernard, kteti dojeli do Penelope k nav teve mantelri Ed. SnapkovYch. Listarnas redakee. Peknou pohlednici mostu ✓ San Francisco, Cal., zaslal nam se slovy pa-. vzbuzeni spolubratr Frank Malina. •Diky.-Jak znamo, toto nejmohutnej i dilo moderni techniky na svete odevzdano bylo provozu. Most postaven byl nakladem $79,000,000. Je 2,320 stop diouhY, 185 stop nad hladinou finny; vrchni podlaha mostu o Sit!. 58 stop ma Best drah pro auta a po stranach pe inu pro chodce; dolni podlaha ma al drahy pro dopravnj apt Trobilv n two f!lektrickou dopravu, g

g

yg

g

g

g

g

g

g

y

g

g

g

g

g

fl y ?"

Ve sttedu, tine 9. eervna 1937. tTM zastupcil povolil pro zdolani revolts?

D jiste skupiny poslancil presidentem potadovanY obnos $1,500,000,000 na vetejne prace a poslal ptedlohu do senatu.

•

Sekretat statu Cordell Hull prozradil, to vyzval nacisticke Nemecko i spanelske loyalisty, aby se vysttihali valky mezi sebou. Byl to prvni ptimY krok Spoj. Statt k zamezeni mezinarodniho konfliktu nasledkem gpanelskeho fitoku na nemeckou bitevnici a nerneckeho bombardovani ptistavu Almerie.

• • Japonsko ma novou vladu, liberalni ptedseda panske snemovny print Konoe jmenovan ptedsedou vlady. Jeho jmenovani povatuje se za poeatek nova ery, nebot' Konoe je osvedeenYm liberalem, za nimt stoji ve§kerY japonskY lid.

Svetove zasoby dosud nevydolovaneho uhli jsou ohromne. Podle odhadti geologil eini asi 6000 biliont tun, z toho na Spoj. Staty ptipadi 48 procent, na Evropu 14 proc. Svetove zasoby nevyeerpaneho oleje se odhaduji na 10 bilionA tun, z nicht naleza se v Americe 51 procent (z toho v Unii 16 proc.), v Rusku tat 16. procent.

PlnY rueni kuftik, pinY papirovYch penez, byl spalen v departmentu pokiadu. fltady pravi, to bankovky byly by mely cenu na $1,000,000 na kolektorskom trhu.

•

•

Byly to penize ze sbirky, zalotene zemtelou Hetty Greenovou, ktera byla sveho dasu povatovana za nejbohatti tenu na svete. Departmentu pokiadu byly odevzdany za nominalni hodnotu - $197,176.

•

•

Sbirka je povatovana za nejcennejM na svete, nebot' obsahovala dva sety v gech bankovek, ktere kdy byly vydany vladou SpojenYch Sta.Porastalost odevzdala bankovky federalni vlade na radu Jamese Wade-a z Chase National hanky v New Yorku, ktery navrhl, aby vechny bankovky, jicht je y e sbirce vice net dva exemplate, byly odevzdany departmentu pokiadu.

•

•

V departmentu pokiadu zniei se vAechny odevzdane bankovky, jet byly vzaty z obehu.

Nasledkem toho to, co zbylo ze sbirky Greenoy e, ma nyni daleko vetM cenu.

Organisovana prace ptipravuje hnuti za freelem roz giteni zakona o socialnim pojftteni v torn smyslu, aby pojal y e sve ustanoveni vice zamestnanYch lidi, zejmena ty skupiny, jet jsou dosud z neho vyloudeny. Pokusi se tat dociliti toho, aby stati, od nehot se pense bude vyplaceti, bylo sniteno na 60 let a aby nejnitti pense delnika dinila $30 mesiene.

Mestska nemocnice v Bostonu ut dlouho kond pokusy, jak by bylo lze ptivesti °pile lidi umele opet do sttizliveho stavu. Nyni se do g lo k positivnimu vYsledku, ktery, kdy se osvedei, bude jiste mit velkY vYznam i pro soudni ptipady. Opilemu je pillotena na oblidej maska, podobna one, jit se poutiva na operaenich narkosach. Na ni se nakape ureita davka kyseliny uhlieite a ptivadi se soueasne vodik, kterY musi vdechovati. Docililo se tim toho, podrotg enY elovek za pti hodiny fipine vysttizlivel.

Ph vykopavkach v okoli Crajovy v Rumunsku se ptitlo na zbytky nezname lidske rasy, jet Lila podle nazoru udenct asi pied 2,000 lety v teto krajine. Byla nalezena ohni g te a nekolik eastedne zachovalYch rakvi, napadnYch nezvyklou velikosti. Jsou prilmerne 2 1/2 m dlouYr& V jedne byly east kostry, dolni Celist, kost pinevni a- stehenni. aejme pattily dloveku nezvykleArelkeniu nejniene 2.30-2.40 m.

Profesor Pearson z university Cornell ptedpovida, to Spoj. Staty mohou oeekavati v ptiAtich letech zvk g eni stavebniho ruchu, ktery vyvrcholi v roku 1943. Profesor pravil, to poslednim vyvrcholenim stavebni einnosti byl rok 1925 a takove vrcholy dostavuji se vtdy po 10 letec4,

VASTNIK

Co noveho• Ariglicka vlada ponecha dominiim koneene rozhodnuti o obchodni smlouve, kterou hodla uzavtiti se Spoj. Staty. Nov Y premier Chamberlain je daleko vice naklonen americke smlouve net jeho ptedchtdce Baldwin.

Z Prahy se oznamuje, to nasledkem uplynuti dvoulete spravni doby, provadeny byly volby ptedsednictva d.O.S. v jeho eele postaveni opet: Dr. Bukovskk jako starosta, dr. Klinger, naeelnik, ndeelnice Provoznikova a vzdelavatel Krejci. Do ptedsednictva ptichazi 8 novkch einovnikt, vesmes osvedeiv gich se v sokolske praci. * Rakouskk lekat dr. Brandruss uvetejnil v "LekarniekYch listech" vksledek svkch pozorovani, ktera konal po dlouhou dobu na prazdnkch lahviekach, jet pkinesli lide k novemu napineni do lekaren. Hrdla techto nadobek ponodo rortoku, jakeho se pouZiva v pesteni bacilovkch kultur. Ut za tti dny vypueely nejbujnej gi kolonie bakterii. Upottebene nadobky od leku nepatti do lekarny, ale do smeti.

Aeditelstvi francouzske loterie hleda ut etrnact dni vkherce tti milionu frankfi z posledniho tahu. Na zpravy v novinach a v rozhlase se nikdo neptihlasil. Los byl prodan v Altiru a teprve nyni se zjistilo, to jej koupili cizineeti legionati, odchazejici do potete. Jsou ted' vzdaleni asi 400 mil od Zeleznieni trati. Nad jejich tabory v potSti rozhodi .voj enske letadlo vkherni listiny. Vkherce nebo vkherci hlavni vkhry si ovS'em museji odslouZit svkch pet let, na ktere se cizinecke legii zavazali. * * Senator Borah chce, aby bylo pouZito noveho zakona Spoj. State proti ve'em fieastnikilm boje y e 8panelsku. Borah pravil, to valka byla v2dy hrozici manosti v zemich, ovladankch pohlili na s diktatory. Pravil: "Diktatoki v kly lid jako na palivo do valeene pece. Je naei povinnosti zustati tpine stranou. Musime bkti prosti vkch sport. Za diktatury obeane musi jiti tam, kam jsou poslani. Nemaji jine volby.

Musi bojovati bitvy sveho pana bez ohledu na sve ptani a zajmy."

• • ChicagskY Herald-Examiner uvetejnil nekolik protestil proti nivemu elanku vikomta Rothemere, v nem2 Ztvavkm a neomalenkm zpiisobem spinil Oeskoslovensko a jeho lid. Z cele rady protestt uvadime jen tti a to: navladni Kerner mezi jinkm prohlasil: "Lord Rothermere nerozumi situaci ani ptedmetu, o nem2 mluvi. Jeho tvrzeni jsou nespravedliva a nespolehliva vfidi skuteenosti." V dafSim pak vysvetluje, to Cechove byli svobodnkm narodem at do bitvy na Bile hole a pak stali se poddankm Rakouska. Jsou lidem pokrokovkm, poctivkm a inteligentnim a nikoho neutlaeuji." Sudi Bicek mezi jinYm pravil: "Olanek lorda Rothermera je nejzbabelejeim Atokem, jakk kdykoliv podniknut byl na kterkkoliv civilisovank narOd. Je to ptima uraZka kaide osoby, jet mela co ainiti s mirovou konferenci. KaZde inteligentni osobe elanek sam dokazuje pkedpojatost pisatele vfidi lidu, jen od znovurtizeni sve zeme roku 1918 dokazal svou schopnost v samosprave.

Je to opravdu vzornk narod, stojici jako pevnost proti tem, kteti se pokou g eji porueiti mir na kontinentu." Sudi Sabath pravi: "Cechove maji pouze to, co bylo jejich pied mnoha lety.

Neni Zadneho zakonneho duvodu pro stiZnost v torn ohledu. Oechove jsou rozZafnkm, ptidinlivYm a poctivYm narodem, mirumilovnkm, nezavislkm lidem, ktery ptispel a bude nadale mnoho ptispivati pokroku svetla."

Po kratkem procesu bylo ve Svobodnem ve.

Vychodni Sibiri popraveno 44 osob, obvinenkch ze sabotak a vyzvedaestvi. Jeden z popravenych, ieditel sibitske Zeleznice, pry se ptiznal, to nastrojil tti tisice katastrof. Japonci pry ehteli zamotit sovetske vagony pro ptipad valeene dopravy ruskebo vojska smrteb#74 ba, oily,

strum 13.

✓ kvetnovem aisle "Na'ai feel" se zabYva. VI. tmilauer puvodem jmena Alois. 0 utvoteni tohoto jmena se postarali stall Germane, Francouzi a Arabove. Zakladem slova Alois je maursky tvar francouzskeho jmena Louis, t. j. Ludvik. Pied ne se ptipojil arabskY elen a (al), ktery zname i z mnoha jinYch slov jako alkohol, Alcazar, Alhambra, algebra. Francouzske jmeno Louis - Ludvik je vtak samo germanskeho pilvodu. Je odvozeno od jmena Chlodwig, coz Cesky znamena, Slavoboj.

•

•

Cela Cs!. Amerika s uspokojenim piijme zpravu, ze vYbor Csl. narodni rady, ktery, navitivil redakci chicagskeho easopisu Herald and Examiner, dosahl pine toho, pro co do redakce byl vyslan. Viechny Hearstovy ea.sopisy ptinesou v nedeli 13. eervna odpoved' na urailivY Rothemerav elanek, ktery v nich byl uvetejnen 23. kvetna a kterym pohaneno bylo eeskoslovensko.

• • ✓ pondeli t. tYdne promovan byl na statni universit y austinske krajan Josef K. Krejdi z Weimar doktorem filosofie. Doktoratu filosofie dosahlo pouze 30 studentu.

•

Austin, 5. Cervna. Statni prokuratura prohrala u distriktniho soudu ph, jit domahala se vlastnictvi 250 akru rozmeru v olejovem pasmu ph Conroe, okres Matagorda. Cena uvedene parcely udava se na $6,000,000. - Senat odhlasoval odvolani zakona, dovolujidiho sazky na konske dostihy, ktery byl schvalen pied dtytmi roky a vynaAel statni pokladne asi puldruhello milionu dolara mane.

•

•

Junak F. F. Kohutek byl zabit v Lockhart minuleho etvrtka, kdy ph vyhYbani se autu vkrodil do testy druhemu.

Koncem min. tYdne dostavila se konedne pov gechno, toutebna 'Vlaha a misty spadlo od dvou do th palct deft& Urody nalezaji se ptitomne ✓ znamenitem stavu.

1.01.0.11111•001■11■001■0411■0411104141111M0•1110.0111114 ■01.4.1ent.1111111.■

Jubilejni Kalendif. ✓ nedeli 13. eervna. Rad NovY Tabor els. 17. ✓ Caldwell. Vetejna .zabava na oslavu 40Iete pamatky zalo2eni S. P. J. S. T. ✓ nedeli 13. eervna. PM. Vyzovice Cis. 114. v Richmond. Oslava 241eteho trvani "radu a jubilea Jednoty. ✓ nedeli 13. Zervna. rad Vesmernost Cis. 68. ✓ Nelsonville chyste, oslavu jubilea. Podrobnosti budou oznameny pozdeji. ✓ nedeli, 20. Cervna. tad Hvezda Miru C. 33. ✓ Bleiblerville. ✓ nedeli, 20. Cervna. Rad Pokrok Houston Cis. 88. V priprave mohutna oslava vYroei zrozeni SPJST., v jejim ramci sehrani nadherneho dila bratti Mfatikt - "Maryta".

Ve etvrtek 24. Cervna. ftad KomenskY 'Cis. 20. ✓Granger. Oslava vYrodi zalo'teni Jednoty a 40 leteho trvani radu. ✓ nedeli, 27. Cervna. Spoleena oslava facia: Naknec Cis. 32., Nova Ratolest Cis. 41., Placedo Cis. 97, Vitez Cis. 98..a Cis. 143. v sins Sokol Union v Placedo. ViceelennY vYbor pHpravuje bohatY potad a ptiletitostnY dar Jednote - 40 novYch ✓ aterY, 29. eervna. ftad Slovan Cis. 9. ve Snook. ZvolenY vybor pracuje na ptipravach k rozsahle slavnosti, k nit budou pozvany tidy a spolky celeho okresu. ✓ nedeli 4. Cervence. ftici. Praha Cis. 29. v Taylor. Oslava jubilea Jednoty, 38. vYroei zaloZeni radu a 4. vYroei zbudovani moderniho spolkoveho stanku. ✓ nedeli 4. Cervence. Matetsky tad nakho Bratrstva "Pokrok Texasu" Cis. 1. y e Fayette7 Slavnostni vYbor planuje rozmernou osla• vu jubilea natl. Jednoty, k nit pozvany budou tady Fayette okresu a sousedni. ✓ nedeli 12. zaii. Rad Karel Jonas Cis. 28. v East Bernard. Oslava jubilea Jednoty za spolupasobeni okolnich tan. e":.VP8f itia9Slikti41400 ,1,00116141PROW 01,9•111.1)40144•04KX*4■4111W411114411•441

Strana 14.

eryvky z eeskoslovensl4ch dejin. etrnactidenni valka v roce lest a gedesatem.

Emil Vachek.

E TOMU PRAVE sedmdesat jeden rok, co J Rakousko bylo jit ria skoku ptestat byte velmoci. Kratka a ye srovnani s jinYmi daleko ne tak krvava valka v r. 1866 zde la se pattit mezi "male valky". New jako krvavY spor o prvenstvi v rodine. Ale ye skutednosti bylo v teto male valce sime k nejhroznejAi valce vSech valek, k svetove valce. Valka Pruska s Rakouskem v r. 1866, valka statu sttecini velikosti s opravdovou velmoci, byla, nepoditame-li tateni proti Dansku dye leta piced tim, prvni ranou kladiva, ktere mei° ukout budouci Nemecko. Kdyt se tak neodekavane podatila, nasledovala po peti letech druha valka, proti Francii. Kdyt se podatila, °pet tak neodekavane snadno, i ta, stalo se Nemecko, narodni stat, skutednosti. Z techto dvou valek a jedne valedky vznikl narod, kterY uctival moc a zbotrioval armadu.

Vznikl stat, kterY v pravou -chvili se zapojil do prrimysloveho a obchodniho rozmachu sveta a neobyeejne zesilil. Ctyticet let po Sedanu a padesat let po Sadove zdelo se tomu statu, ze ma mak) mista. Semeno, ktere bylo zaseto u Hradce Kralove, rostlo dale. Viterstvi, dobyte u tohoto mesta nad historickou velmoci, obratilo na ruby nemeckou povahu Kdo dvakrat vyhral, odhodla se snadno pokouSet Stesti po Tak po bojich o narodni sjednoceni nastane boj o slietovladu.

Kdyby...!

Kdyby bylo Rakousko u Hradce zvitezilo, nebo kdyby aspori nebylo pruske viterstvi tak oslriujici, zda by nebyly dejiny sveta dccela jine. K valce s Francii by asi nedoLo. Ale Rakousko bylo porateno, a ad v to valce nepozbylo nic krome polortracene provincie, I3enatska, podepsalo si ye skuteenosti svuj ortel smrti.

Vyrinano z Nemecka, obratilo se, kdyt se zotavilo, logicky na Balkan; a tam byla zahrabana jeho zkaza. Adkoli tak loyalne rakouSti, dostali Ceai na hradeckern bojiSti smenku na svou budouci svobodu. V to valce padlo mnoho deskYch vojak0; aspori nepadli nadarmo.

Boj o nemeeke prvenstvi.

V r. 1866 je Rakousko poloabsolutistickYm statem. Je tizeno cisaiem, kterY ma ne§t'astnou ruku, blechtou, ktere, nerozumi modernim proudrim; a opira se o armadu, ktera ma, batne vedeni, stab v reorganisaci a Spatnou zbroj. Statni mySlenka chybi, nahratuje ji dynastie a "velmocenske postaveni."

Prusko pod Vilemem I. nachazi v Bismarckovi statnika, ktery zna statni mySlenku a tuze o ni usiluje. Je ji sjednoceni Nernecka. Prusko ma vYteenou administrativu, vzdelane obyvatelstvo, dokonalY Stab, tizeny vojevtdcem, ktery ma myglenim, jet znadi revoludni ptevrat ye 7aldeni; a opira, se o malou, ale dokonalou arwadu. Take mravni princip je na strane Pruska: Nemecko ma pravo na sjednoceni, princip, v Nemecku piedstavuje Rakousko, je reakdni a narodnimu vYvoji S• kodlivY. Tak hned po rozdani karet je ziejmo, kdo ma zvitezit v boji, kterY se rozvine.

Piedehra v glesvik-HolgtYne. Nemecko ye skuteenosti neexistuje. Je Prusko, je Rakousko a je nekolik mocensky nicotnYch state a statedkri, mezi nimia oba soupeti 'manevruji prave tak, jak tomu bylo peed dtykmi sty lety. Pruske Uzerni je rozdelene a Rakousko bez valky nedovoli, aby bylo spojeno.

Vodka je katdemu ztejme, a byl vlastne div, te nevypukla jit v r. 1850, dva roky po revoluci.

Vypukne o Aestnact let pozdeji, dva roky po torn, co kevnivost soka poskytla Evrope groteskni podivanou na neuptimne bratrstvi ye zbrani.

37t STNIK Prvnim bodem Bismarckova programu — snad proto, ze si v nem zamerne pkipravoval moinost pkiSti intervence — jsou severni kni2ectvi nemecka Slesvik a Holatyn, ktera dr/i Dansko. Rakousko se piipoji k tomuto osvobozovacimu ta/eni sborem vedenYm generalem Gablenzem. Dansko je rychle vykizeno, kni/ectvi jsou obsazena a v GastYne, kde je dodnes na pamatku toho pomnik, je uzavtena smlouva, ktera sveki Slesvik sprave pruske a HolStYn rakouske. D ye leta pozdeji vrhnou se na sebe spojenci zdanlive pro tyto zernieky.

"Valka Nemcit s Nemei".

Jaka je situate medveda, o jeho kU/i se zdanlive hraje? Bundu, v celku, je pod rakouskYm chomoutem lepe ne/ by bylo pod pruskym jhem. Ve Frankfurte mohanskem se sejde Bundestag a vetSinou hlasu rozhodne, aby spolkove vojsko s10 s Rakouskem. Je to jedine viterstvi Rakouska v tomto ta/eni, bohu/el bylo by new znamenalo teprve tehdy, kdyby bylo provazeno vojenskym viterstvim. Na frankfurtskem usneseni odpovi Bismarck srozumitelne: Podepie-li spolkove vojsko skuteene Rakousko, budou vojensky obsazeny zeme mezi pruskYmi provinciemi na zapade a vYchode.

Co slovo, to ein: Ze spolkovYch state stoji Rakousku nejpineji Sasko. 16. eervna Prusove podnou tuto zem vojensky obsazovat.

Rakousko melo zajiste volbu bojiSte, z Moltkeova planu vysvita, nad kaalou pochybnost, 'Ze Moltke pkedpokladal rakouskY vpad na ttech mistech: ye Slersku, v Kladsku a v LuMci; snaha uSettit vlastni zeme a znemo/nit soustkedeni nepkitelovo, mei° RakuSany vest k vpadu do Saska, odkud byla pohodlna testa na Berlin. Ale rakouskY else' chtel patrne Settit spojencovu zem a vydal radeji valce v plen Ceske zeme. 17. dervna vychazi jeho manifest k "Wm narodam", obsahlY, neAt'astne sic:deny, bez mySlenky, pochopitelne narodum. Mluvi se ✓ nem jen o dynastii, o mocenskem postaveni monarchie a obsahuje vetu, ktera veru nemohla nadchnout Slovany a Mad'ary: "Tim stala se nevyhnutelnou ta nejhorSi valka, valka Ye/nal s Nemci". Chyba a beztaktnost, kterou o padesat let pozdej opakuje BethmannHollweg, kdy2" povzbuzuje slovanske vojaky Rakousko-Uherska prohlaSenim, ze je to valka Germano proti Slovanam. Cisak zaroveri zuje Benedekovi, aby Sel k armade.

Benedek a Moltke.

Nemohlo bYt vetSich vojevalcovskYch protikladu, net' byl Moltke, skuteenY vrchni velitel pruskY (titularni veleni mel kral Vilem I.) a Benedek. Byly to dva odliSne svety, zde vojensky vedec, onde sekaa stareho typu, zde do podrobnostip ptipravenY puntiekak, onde improvisator. Zde mu2, kterY se na to valku leta chystal a teSil — onde vojak, kterY se to valky WI, do posledni chvile se ji vyhYbal a 'gel do ni docela neptipraven.

Ludvik rytif Benedek z nemecko-uherske rodiny, platil do to chvile za nejskvelejSiho rakouskeho generala od dob Radeckeho, v jeho Stabu slou/il. Ji/ jako mladY setnik potladil iniciativne polske povstani u Gdova. V r. 1848 dostal za iniciativu a stateenost u Curartone ✓ Italii kti2 tadu Marie Terezie. Je jmenovan generalem a znovu pkidelen do Italie, kde "zna ka/dY strom". Zda se, 2e za sveho 2ivota ptiSel do tech jen jednou a to kdy2 se 16611 v MarianskYch Laznich. R. 1859 chce cisai FrantiSek Josef odstranit stalou hrozbu, ktera, aiha na jeho italske panstvi z Piemontu. V neSt'astne bitve u Solferina se Benedek nesmirne vyznamenavd: Porazi se svYm sborem celou piemontskou armadu a kdy2 dostane rozkaz k astupu neposlechne, vrhne se znovu na Italy, znovu je porazi a umo/ni tim armade sluSnY ustup. Od to doby je na vrcholu obliby. Rakousko.nema, nad neho lepSiho valednika, ale Benedek je samy hadek. Je vYtednY v dele armadniho sboru, ale neni Skolen v strategii a taktice, take nevi, jak vest velkou armadu. Je neptekonatelnYm osobnim kouzlem, ale velitel dtvrtmilionove armady musi pUsobit svYmi strategickYmi a taktickYmi vedomostmi. Krome toho yeti fanaticky ve valku, jak ji vytvoiil Napoleon: Soustiedit, "upechovat" armadu, zahajit boj ohnem del, pak vrhnout pechotu, aby bodakem ve sra2enYch formacich ottasla neptitelem. Pak vyAle

Ve sttedu, dne 9. 6ervna 1937. jizdu, kterou ma na ktidlech, aby porateneho dorazila. PM torn jde s oblibou tam, kde je nejveal nebezpedi, vytasi savli, zatve na vahajici vojaky "hlasem, kterY ptektidi dela" a vrhne se na nepkitele.

Benedekova °bet'.

Co se tyre Prust, Benedek to vi, 2e na ne nestadi. Boji se jich, ma tuSeni, /e kdyby se s nimi stketl, byl by to konec jeho slavy. "Valka s Pruskem by byla nejvetSi neStesti pro Rakousko a pro ,mne," tekl jednou Hohenloheovi.

Krom toho nema, nic ani v Oechach ani na Morave.

Kdy2 si ho FrantiSek Josef zavola a iada, aby vzal veleni v techach, namitne mu: "V Italii bych se za viterstvi zarueil, v techach budu jako osel". Na to cisat namitne, ze kdyby jmenoval do tech jineho a kdyby ten jinY byl poralen, kritika by mu vytYkala, prod tarn neposlal Benedeka. Ale Benedek se piece brani a ji2 by se vratil At'asten do sve Verony, k sve male armade, kterou dokonale pkipravil a kde ma vYteeneho Sefa Stabu Johna, kdy2 v noci pied odjezdem pale k nemu cisat sveho pobodnika Creneville. Mate v ruce osud monarchie, iekne Creneville. Veleti mritete jen vy nebo arcivevoda Albrecht. Albrecht je site vedecky Skolen, ale kdyby byl poralen, strhl by s sebou monarchii. Na to se Benedek vzda odporu a vzka2e cisaki, /e mu pkinese v obet svou vojenskou a obdanskou lest.

Toto se odehrava v rinoru. Ale Benedek, jako by se tim pokouSel zmenit svilj osud, dela hrozne \Teel. Prodleva zbyteene 'gest nedel ye Verone a nehotovY generalni Stab, jeho sofa nema, v ptiligne oblibe a ministr valky, s nim/ je na Stiru, jsou nuceni ptipravovat valku bez nejvySSiho velitele. Benedek se konedne musi vydat do Vidne; pkijede tam jako dlovek, kterY vi, 2e jde vsttic svemu neStesti. Koncem kvetna odji/di do Olomouce, kde se soustked'uje jadro jeho armady. Doprovazi ho Sef Stabu Krismanie a Henikstein, ktereho si Benedek vyhlecll jako sveho zastupce. Je videt, ze tento velitel etvrtmilionove armady si dosud ptedstavuje, /e to bude jako v Italii: V jedne chvili se postavi v Belo vahajiciho pluku a bude snad zabit.

VelkY mldenlivy.

Moltke je o pet let starSi net Benedek, je mu 67. Benedek je ohnivY, impulsivni, nesmirne oblibenY u vojaka. Jejich tata. Moltke ma povest nejvetSiho mlditele v Nernecku, nezajima ho popularita, do posledni chvile sedi v Berline; za to je autorem bojovYch instrukci, ktere jsou prvni bojovou novinkou od dob NapoleonovYch. Nastup v odlehlYch proudech, ktere, ptisne iizeny sejdou se na ureenem miste v urdene hodine ba minute. elovek pki tom bezdeky vzpomene na Tolsteho "Prvni kolona matiruje . . . druha kolona maSiruje". V tomto pade rozdeli armadu ye tki skupiny, labskou, ktera eisti v Sasku a vtrhne pak pies Rumburk a FrYdlant do tech, armadu prince Bedkicha Karla, u ktere je kral a armadu korunniho prince, ktera eiha ye Slersku a kdy2 se necioeka vpadu, vpadne Nachodskem do tech. Moltke neni nad gen bodakovYm Atokem, Utoei stl'elbou, cot znamena Usporu lidi. Aby se mu dobie sttilelo, ma novinku, zadovku, zvanou jarlovka, puScu, nabijenou zezadu. Rakouske vojsko ma ptedovku, zatim co rakouskY paa,k stieli jednou, Prus tkikrat. Take sttili racleji granatem a Srapnely net kartOdi. Nevenuje zvlaStni pozornosti jizde.

(Dokondeni plUte.) Zradne dirt' v pfilbe.

Pied nedavnem v Behankach na Teplicku se pokusili neznami pachatele vyloupit kandelai obecniho akadu. Pii praci byli vSak vyruSeni policistou. Ptesto se jim podatilo uniknout. Policista je prondsledoval a lupiei mu prostkelili prilbu. Nyni bylo skondeno vySetkovani. Cetnici si povaimli napadneho prostieleni stratnikovy pkilby. PM vYslechu se stra2nik pkiznal, ze cele piepadeni jen piedstiral.

Bylo mu pry vytYkano, 2e nekona svoji bu svedomite a proto chtel ukazat svoji neohro/enost. Sam stkilel nejen do vlastni pkilby, ale take na ulici vYstkely znazornova/ lupiee.

Bylo na neho podano trestni oznameni.

Ve stiedu, drie 9. eervna 193'l.

4ttomm•nalroam......n..m.wooroeiwwwwosovill1.1111114,011,0111110041111110111110

ZTRACEA TESTAMENT ROMAN. 0. MM. •■110.010. 0

. .

Napsal Vacla y tech. .

1.12 0411111.41■04■0.0.0

01.0.1..0.11.0 11,■14.1111111.010011•11.0•1111111.1

Doktor PlachS se zapfisahal, ze je to klarri, ze musi se nyni ve vSem uskrovniti. Mluvil hod ne nahlas za zt ejinSin tim Udelem, aby stars' pisaf slova jeho vyslechi. A ten take vtechno Jako Oka vratela se mu dosrdce slava, ze musi sleviti. Hnev a bol zatfasly celSin jeho telem. To byl stars, obvyk1S spilsob advokatilv, kterSm zarnery sve daval na jevo, kterSm piipravoval sve okoli na veci zamStlene. Bud' samomluvou nebo stSskanim oproti navtitevam znamSch ohlatiovaval vtly pii pkivfenSch dvefich sve umysly, kterSmi ptimo vytasiti se obaval, cite sam jejich krutost a nespravedlnost. Time spfisobem staremu pisafovi Piskakkovi jit etytikrate bylo ohlateno, ze budoucim mesicem bude miti o 5 zlatSch mesiene merle' slutneho a takovSm zptsobem skuteene sestoupil Piskadek s 50 ziatSch mesidni gate na 30. Pied 25 lety, v dobe nejvettiho rozkvetu advokatni kancelafe, vytnul se Piskadek na solicitatora s uvedenym slutnSm, ale kdetto znami jeho a pfatele pfibSvajicimi lety dostavali take vett platy, Piskadkovi plat byl snitovan.

To byla tedy zase nejnovejt jeho vyhlidka: zmenteni slutneho, ktere beztoho sotva dostadovalo na nejnutnejt potteby tivotni.

Bol a hney zalomcovaly starSin pisafem. neposlouchal daltii rozmluvy obou mutt' ye yedlejtiim pokoji, nSbrti povstal a hnal se rozkacen ku ptivienSm d yetim. Chtel protestovati, ale durazneji a fidinneji net dovedl toho dosud, chtel pied majorem, jemut pheital jakSs vliv na rozhodnuti a konani advokatovo, dovolavati se spravedinosti anebo aspon soucitu, te nyni sotva uhaji nejmenSi miru sySch potieb, bidne jen se svou dcerou se protlouka a te radeji pujde tebrotou, net aby sloutl za mentii jests plat, net kterS bral v dobe prave minule.

Ne, nesedel tu pouze neeinne, nehryzal pouze nehty, ac prsty rukou jeho skutedne byly ohlodone jako palieky, on prokazoval sire= panu platne a nenahraditelne slutby, bez kterSch by se ani neobeSel. Kdo pak mu bude choditi upominat a svirat liknave jeho dlutniky. Kdo bude vybirati einti od malSch tech, tSdne platicich najemnikti z obou ZitkovskYch dome exekudne koupenSch? Kdo smith v gechna ta tajemstvi, kterSch.. on, Piskadek, behem vice ne t" etvrt stoleti se stal spoluvedoucim? Kdo bude dobrovolnou slutkou v jeho dome, jako ji byla jeho dcera Rfitena od tech dob, co tkole odrostla a co naudila se zachateti s pradlem, jehlou a cihliekou? Ne ubirati, ale pfidati musi ten stars lakomec, jinak Piskadek pujde, pfijde, ano pfijde. — V torn rozkvatieni hnal se ke dvefim pokoje, ale soudasne otevtely se dvefe z vent do pisarny vedouci a hezka, eernovlasa, dernooka hlava mlacleho deveete sem nahledla.

"Mt jdu, tatinku", volala tlumenSm hlasem.

"Nepteja si jests neeeho?"

Story' pisak stanul. refil na znameni a pokyny Prortetelnosti a kdyt tu dcera vstupovala mu do testy prave v okamtiku, kdy pronesti chtel slavnostni svfij protest pied panem, zajiste to bylo znamenim, aby toho neeinil, aby napted nalette vte rozvatil, aby se na svirj protest alesPon lope ptipravil.

Hovor obou mutt z vedlejtho pokoje sem dolehal a stareho pisafe zase se zmocriovala zvedavost. Pokynul jen dceti, aby vstoupila a aby byla ticha. Mlade deuce vkroeilo a tazave pohlitelo na otce.

Ten nemSmi pokyny ji na,znatoval, aby naslouchala teti.

"Ja ho setetu jako kluka," kfieel start advokat. "Hfil na neho yeti-1u, bejkovcem ho zmaluju, aby mel dost toho malo ya,ni. Takhle mne pfipravovati o jmeni, podvodem mi z kapes tahati penize. To yefim, malovat, modely hledat, s modely a podobnymi kumpany hStit, jakSm je sam, to by se mu libilo. Jen zde podkej, se vrati a tiblidk, lak s nil?'?. 2P.t0f,M," VEliAl /so.

Vt8TNiX ti ikam, a Ondtej je vysoce nadany hoch," znel chlachohvg hlas majorilv.

"Lump je, flamendr je, darebak je, podvodnik je," kfidel advokat.

Devoe nechtelo patrne poslouchati. Po gpiekach plitilo se zpet ke dvetim a vklouzlo na chodbu.

StarS pisaf sel za ni.

"Rateno", volal.

"Podkam zde, tatinku." "tekej dole pied domem a kdyby pfitiel pan Ondiej, fekni mu, aby domil nechodil, az s nim promluvim. At' na mne eeka na rohu anebo at' jde rovnou k nam, ze s nim musim proniluvit."

Devde jen ItSvlo a jit spechalo dolt po schodech s prvniho patra. Bylo patrne rad°, te mute uniknouti, aby nebylo noddle svedkern trapneho vSstupu. Stihla, prutna, jeji postava jen se mihla v zatoece schoditite a otec jeji, pozoruje ji, pocitil pojednou tisnivou tesklivost, toto devde snad trpeti bude nej vice pod chystanSin odbojem, nebot' bude-li bez slutby sam, dcera bude take bez pramenii vStivy. Ale odboj kazala tenkrate vlastni test a zbytek sebevedomi, ktere si starnouci ten mut jests zachoval. To vedel, ze doktor, jeho pan, nemluvil na plano, te uskuteeni take svuj tamer, zmenkni gate pisaiovy a te nutne asi podlehne, jako dosud podlehl vticly.

S povzdechem se vratil. Byl odhodlan postaviti se na ,odpor, byl rozhodnut vzdorovati, branit se do krajnosti a tkeba hroziti.Lim? Veal toho dost a dost. Znal nekalS spfisob zbohatnuti doktorova, znal nejtajnejti advokatske tmejdy, kterSmi doktor PlachS se stal velikSm bohadem a kapitalistou. A ten elovek se opovatoval skuhrati a natikati, te pfijde na mizinu proto, te syn jej osalil o mizernSch nekolik zlatek kolejneho. Hned hledal stars' lakomec pramen, kde by ten fibytek nahradil a zase to mel bSti sedien', v slutbach jeho sestarIS pisat. Ne a ne! Ani krejcar mu nesmel strhnouti a kdyby mel na pomoc k odboji svolati veSkere detne jeho pfibuzenstvo. Prvnim a nejpovolanejtim zdal se mu bSti mladS Ondtej, jinoch site lehkomyslnS, berstarostnS, ale dobreho srdce, jen proto prave nebyl v lasce otcove.

Tak east° jit mu pomohl a Ratene daval zvlattni odmenu za pradlo a poklid, aby otec nevedel. Zlate srdce! A pak tu byl doktorfr y prvorozenS syn Ferdinand, kterS site kraeel v tlepejich otcovSch, kterS byl lakomcem tet, ale Rfitena o nem tvrdila, ze k ni jest velmi laskavYm; posledni jeji novS klobouk a latka na taty byly dar od neho poskytnutS jako mimofadnS honoraf za pekne upravene jeho pradlo. Ten zajiste take promluvi slovo zavatine.

StarS pisat se vratil do sve kancelafe. Pani ye vedlejtiim pokoji dosud hludne vymenovali sve nazory. Major hajil, otec zatracoval Ondfeje.

"Ja, jeho libfistkam hoyeti nebudu," advokat. "Ja sve penize nesebral na ulici a take je nikSm po ulici rozhazovat nedam. Bud'to bude poslouchat, anebo ho vytenu z domu.

At' si pak maluje, at' se tim tiivi, kdyt to dovede."

"A kdyby to dovedl?" namital major.

"On to nedovede," kfieel advokat. "Rozha. zovat umi, sidit, podvadet umi, v gechno umi, co se jmenuje darebnost, ale poslouchat neumi a to ho naudim ted' ja. Jen at' pfijde, jen az tu bude, to se podivati, jak s nim zatoeim."

Po tomto potitku patrne netoutil major, nebot' se poroueel a nedal se pfitelem zdrieti.

Mezi odchodem, ye dvetich z pokoje do kancelaie napominal advokata k rozvaze a umirnenosti.

Pisat Piskadek uctive se zase klanel majorovi. Zrakfun sveho chefa se vyhSbal, ac doktor se snail zachytiti pohled pisaruv, jako by hledal odpoved' na vypovezeni valky, jet udalo se skrze steny.

Doktor vyprovodil majora at do pfedsine.

Pak se vratil a chtel vejiti zase neftimave do sveho pokoje.

Pisat zastoupil mu cestu.

"Jak to se mnou myslite, pane doktore?" zal se. "Jak to se mnou myslite? Do opravdy to myslite?"

"Kdy pak ja, neco nemyslil do opravdy?" ubrouX1 advokat, "Vy jste poslou-

Strana alai? Dobra, ze jste poslouchal, mean pul prace uspofeno. Ja za nic pro nic nikomu neplatim. Ja sam se musim uskrovniti a proto se musi uskrovniti katc1S, kdo je z mSch penez ty . Od 1. budete brat jen 25 zlatSch, za sezeni, za pouhe sezeni je to dost, je to vie net moc. A nejste-li spokojen, jen to bez obalu feknete.

Mne s tim potetite, nejste-li spokojen. Na to, co vy ted' &late, dostanu mlacleho a eerstyeho dloveka za desitku mesiene a jests mi bude rude libati. Sto jich dostanu a ne jednoho. Tak a ted' to vite. Od prvniho petadvacet. Do te doby se midete rozmysliti, kdyby se varn to nezdalo. Mne s tim nezarmoutite, to vite."

To pronesl doktor btitce a Usedne. Neprodleval, nevyekaval odpovedi, nSbrt vratil se do sveho pokoje a jako by si timto okamtikem prave byl odlehcil, jit nelatefil a neboutl.

Pisaf toural se za nim. Rty mel kreeovite sevrene, z prsou nemohl vyraziti dechu. Tak potacel se za svYm ukrutn'm panem.

"Tak co, uzavteme kontrakt hned?" °bail se na neho advokat s jizlivYm posmechem.

"Ano, hned," vydechl pi:)at. "To piece vola do nebe, to piece nemfite bSti, pane doktore?"

"Ba je to tak, Piskacku, je to tak. easy jsou zle, ja musim pamatovati na zadni koleeka."

"Ja na ty zadni koleeka nikdy nemohl pomytet, ponevadt jsem nikdy nemel dost," ttesoucim se hlasem odpovidal pisaf "Tak radejt mne ted' vytente na dobro, abych mohi lidem aspori. kid., prod chodim tebrotou."

"Petadvacet zlatSch jsou pekne penize."

"Ja, s tficeti sotva vystatil na tficet nebo jedenatricet dni a to je dlouh' "tnor ma jen osmadvacet dni."

"Vgak je to nejkrasnejt mesic za eel* rok, dokonce kdyt neni pfestupnS rok," zafipel pisat. "Ja jit nemohu sleviti nic. To mi kladete nut na hrdlo, pane doktore. To neni ani k tivobyti ani k umfeni."

"Vidite, Piskaeku, sam pfiznavate, te to neni k umfeni a proto z toho matete bSti tiv. Na koroptve a na batanty to ovSom neni, ale ja je nejim tet. Li jim ja batanty, feknete, jim koroptve?"

"Ja se vain nedivam do taludku, pane doktore, ale do sveho vidim. Tam jsou jen brambory a mizerna, kavova brynda a vodove polevky."

"Vy koutite, Piskadku, to je zbyteenS luxus."

"Paklieek tabaku za etyry krcjcary na pet dni " "Vy odebirate turnal, vy abonujete noviny, Piskaeltu."

"PratskS dennik, za krejcar denne, pane doktore."

"Krejcar ke krejcaru cid hned petku mesidne," moudte uzaviral doktor PlachS. "Odeptete si vtechny zbytednosti, vtechny zbytednosti pravim, a jests mfitete uspofit."

Advokat cloyed' pfesvedeovati. Start' pisat zaratene pohlitel k zemi. Tak dopadal tedy ftdinnS, plamennS jeho protest, jent letel v jeho zameru. Tak dopadl, pokatele, kdyt mu ohlagovana byla sratka, kdyt sestupoval s mesidni sve gate 50 zlatSch na 45, 40, na 35, na 30 zl. a tak dopadal i nyni, kdyt oficielne mu byla oznamena sratka na 25 ziatYch. Nemohi neuznavati, te vlastne jetite tije luxuriosne, kutlayS tabak a PratskS Dennik jsou vlastne zbytednostmi, jet si mohl odeptiti. Pfece vgak mu projelo hlavou, te zbyteena ta fitrata, ktera, mu byla yydtena, obnati prave jen korunu mesidne a te bez schazejiciho jests obnosu 4 zl. 50 krejcatt nelze mu naprosto se obejiti.

Proto vzepfel se na novo.

"Uspotit!" pravil s trpki'm povzdechem.

"Koufenim zahanim vetSim dilem hlad a novinami trudnomyslnost. Mam zlatku denne, kdyt ma mesic tficet dni a jen tech prvnlch deset dni eerstve ubiha. Je . einte, je snidane, je °bed, je yeeete, je tatstvo a obuv pro dva lidi, pro mne a pro dceru." — "Vtdyt' dcera jit take vydelava," pferu gil jej advokat. "Vtdyt' ji platim tet. A neni to snad na ni videti, ze ji platim a dobte platim? Je zdrava, sill yfithlede. Tak vypadaji jen lido dobfe krmeni. Chodi jako baronessa. V nedeli jsem ji videl v novern klobouku a v novSch tech, te nikdo by v ni nehledal devde slutebne.

To je piece z mSch penez, ne? A vybS ya yam tedy dost, Finti so a stroji a to vetiru, 2e vka

!Kraut' le. se na to penez nedostava. Iviam ja to platit, mam to platit S vYeitkou a zlostne pohlizel advokat na stareho pisaie.

"Alespon bych prosil, pane doktore," pravil tento . malomyslne, "abyste vSe nechal pii starem, dokud dcera nedostane nejake misto. Ma zkouSku na industrialni ueitelku a mam slibeno — " Tak dopadal raznY protest pisata y. Advokat nedal mu ani domiuviti.

"Sliby jsou chyby," ktieel. "To vSechno nic neni. To bych mohl eekati sto let. Industrialnich neitelek, ktere hledaji misto, beha po Praze, '2'e by jimi Vltavu zastavil. At' si hleda nejakou vedlejSi praci, vedlejSi vydelek. asu ma dost. Jen sleenu delat je ovSem pohodlnej8i."

"Pracuje celY den a pracuje temet vYhradne jen pro (lam pana doktora. VSechno pradlo drti v potadku. Pazdernikova tika, 2e by se bez ni ani neobeSla." "Pazdernikova je tina kriita," ktieel advokat, .tak poctivaje svou domovnici, ktera byla zaroven hospodyni. "Ztuanela a zpohodlnela a nejradeji by si dala tikati milostpani. Ja ji dam milostpani. Sidi mne beztoho na potkani.

Vic poeita a merle vati. Tam take udelarn potadek. V celem dome udelam potadek. Syna mam darebaka a hospodyni podvodnici. Frodam jsem, ja padl mezi lotry! Konec, konec!

Pro Boha vas prosim, Piskaeku, teknete, ze nechcete, ze nemfdete, ze mi davate vSToved'. ji ptijimam, ja to beru k vedomosti, ja od pr y geho bte--nihobudzaveni trhova inene. Prosim vas, teknete, ze davate vYpo- ved'."

Piskaeek yYpoved' nedaval. Tak koneil jeho slavnY protest. Stal jako zkamenelY. Doktor vzal jej za pa'Z a vedl jej zpet do kancelate.

"RozmySlete si to, Piskaeku," pravil. "Do prvniho mate eas a pak jen bez obalu mi to teknete, ze nechcete. Nebudu se na vas zlobiti, ne, nebudu. Kaff4dY hleda sve lepSi a ja take hleclam lepAi sve."

Tak dopadl protest Piskaektiv.

Kapitola II. — Rodinna odhaleni.

RUena, dcera . Piskatkova, se gla pted dilm a eekala navratu mladeho pana, Ondteje, syna advokatova. Jen okamtik naslouchala nahote v kancelati lateteni stareho pana a mimovolne prchala, z pouhe ost3ichavosti, aby snad se nestala svedkyni trapneho vS7stupu.

Ted' stanula pted dvetmi domovnimi a dle otcova prikazu odekavala navrat mladeho na.

Pomery v dome advokatove byly prazvlaetni.

Advokat byl vdovec, kterST se svSrmi dvema syny, stareim Ferdinandem a rnlacleim Ondtejem spolednou vedl domacnost. Od pet let, co advokat ovdovel, domovnice Pazdernikova pochybrieho dosahla vyznamenani, ze stala se hospodyni domu advokatova. Co jen prozatimne vytadal si doktor po funrti sve choti, aby mu totiZ domovnice do skondench obtadti smutednich uvatila, to &Mil trval3im stavem.

Doktor tvrdil, te jest skromnYm, 2e neeini nijakSTch naroktii, ze se spokoji se vim a tak tedy domovnice se stala hospodyni. Zprvu, znajic lakotu sveho pana, hovela teto jeho vaeni, spottebovala daleko merle, net' nebotka pani doktorova. Doktor byl nadeen. Provisorium zmenil v definitivum, ale domovnice od te chvile proklinala okarntik, kdy postoupila na hospodyni. Zrnka kavy byla ji odpoditavana, hrach odmerovan, chi& odvatovan. Jemnej eich, lepeich pokrmil nikdy na ni nebylo tadano.

Kde osud zasel neStesti, tarn klidi pohroma.

Neetestim bylo, te hospodyne se rozstonala prave v done, kdy Rutena Piskaekova vystoupivei z meet'anske ekoly mohla ji jit ponekud zastati. Dobrak Piskdeek, aby vedeni domacnosti doktorovy nevazlo, nabidnul dceru svou k vypomoci. Ruitena chtela se vyznamenati a hledela si take pradla. Start advokat ji skutedrie pochvaill a za, chvalu vzal zase trvale jeji slutby. To bylo v dobe, kdy Piskaeek-otec sestoupil se svou gari jiZ s 33 na 30 zlatYcli a kdy lakorn advokat ohiatoval nutnost sratky daisi. Aby k ni neciolo Piskfieek slibil, 2e dcera bude obstara.vati D)*flf.1,. 1 ..(7,tj ! i5pravu gehleni,

V2STNIK

Tim spttsobem RtZena, 0 bydlila u otce a spravovala jeho domacnost, stala se vypomocnou sluZkou v dome advokatove, ktere se site iikalo sledna, ale jinak pra y a vYsad nep0ivala nijakYch. Otec ji Civil a tatil nadale a dle toho Libor jeji do posledni doby vyhlitel chudobne a navyznamenaval se jinSrm, net eistotou. V posledni dobe teprve ujimali se a nadlepeovali ji oba synove doktora Placheho, bez vedomi tohoto. Ondtej i Ferdinand davali ji zvlaetni odmeny, aby — jako Piskadek se domnival — ptimeteneji odmenovali slutby jeji celemu domu konane.

Z hrozil4ch slov stareho advokata vypozorovala lantena, te mlademu panu Ondtejovi ptipraven ma, bSrti nernilSr vVstup a otec jej asi proto chtel varovati. Pied domem tedy vydkavala ptichod Oncltejuv. ekala dlouho a stavala se netrpelivou, ze zameSkava vlastni sve domaci povinnosti.

Chvilemi prohlikla si rtizne. klempitske a klezne zbcdi v krame obchodnika Hynka Vantochy, jen byl najemcem ptizemi v dome doktora Placheho ze strany 'eve, kdetto kram ze strany prave od vchodu najatY mel obchodnik kolonialnim zbcdim. PteRa mnohokr'ate Po chodniku sem a tam a stanula east() zase hodnou chvili. Konedne Ondtej ptichazel, ale v prirvodu bratra Ferdinanda.

Dost neobvykle sdruteni. Tito dva bratti nepestovali stykt pfatelskS7ch, natot srdeenSich.

Nahodile postavila je pkiroda jako bratry vedle sebe, ale ve veem se dokonale ruznili. Lieili se povahou i vS7vinem telesnS7m. Starei Ferdinand byl vysokST, etih13'n ramenatST, mohutne kostry.

Byl rusSrch vlasfi a pinovouse tete barvy. V postal* chnzi a pohybech podobal se otci. Tak snad vyhlitel start doktor PlachS7 v mladS7ch letech. Nyni oveem jit stati a lakota settely 1#valou jeho podobu z dob mladi. Byl elute pleti s vysed1S7mi licnimi kostmi. Tak snad jednou take bude vyhliteti mladS7 Ferdinand, ale te doby byl hezkSr, ba krasn' mut' Jak podobal se otci povahou, to jeete bude ptedmetem dalSiho vypravovani.

Ferdinandovi bylo 27, Ondtejovi 23 let. Ten byl vzrdstu jen prostkedniho, pleti snede, kueeravYch tmavYch vlasu, z nich2 jednotlive kotoueky koketne draly se na hladke eelo. Maly tmavY knirek zdobil horni ret. Forem byl oblYch, pohylou tivSrch, dilS7ch. Kdo znali nebotku jeho matku tvrdili, to Ondtej ma jeji podobu. Z jeho oci zaiila prostoduenost a berstarostnost. Libor jeho prozrazoval jakousi nedbalost, svrchnik mel piehozen' jen pies ramena, zmaekanST, kulatS7, mekkS7 klobouk do tSrla vratenS7, nakranik na prost,ST uzel svazanST, jeho cipy vlaly volne nad naprsenkou.

Dva naprosto nIzne typy mladS7ch mutt. lialtena zodivei bratry, mimovolne ustoupila zpet do prhjezdu domu. Jeji oko spodinulo na Ferdinandovi a slabS7 rumenec polil jeji tvat.

Byla v nesnazich. Ne, te by se Ferdinandovi vyhStala, naopak, ale mela poselstvi pro Ondteje a to tuella, te nesmi mu sdeleno bSrti pted bratrem. Ondtej byl jejiho otce miladek a jen pro toho platil jeho vzkaz. Mela jej nechati nevytizenSr a omluviti se nemotnosti, aby jej nenapadne byla sdelila?

Stale hloub ustupovala do pozadi priljezdu a vstoupila do vedlejei, cizi chodby, chtic bratry nechati ptejiti. Ale okolnosti ji ptdly. S veseVm, tlumenS7m hvizdotem Ondtej sam rychlVm krokem vstupoval do prfajezdu, nebot' bratr jeho Ferdinand veeel do nedaleke trafiky.

Divka vysteupila ze sveho fikrytu.

"Mad' pane," zvolala a prst mimovolne kladla na fista. "Tatinek mfij y am vzkazuje, te nemate choditi dome, dokud s vami nepromluvi.

Mate jej odekavati bud' na rohu ulice anebo navetivit ho v poledni hodine u nas doma."

Devde mluvilo chvatne, ostSichave, ale jasne a ztetelne. MladST mut jako by tueil, te nee() se strhlo "nahote", nebot' name fipine eiste svedomi, ptekvapene naslouchal. Hned veak mu pohraval zase nsinev kolem rta.

"Kdyt si toho tatinek pteje, zajiste to bude dtletite," pravil. "Tim dilletitejei, ze vy jste jeho poslem, sledno Rttenko. Dovolite-li pujdu tieba hned vami, ,idete-11 totit donA, 810no?"

Ve sttedu, dne 9. dervna 1937.

"Ne, ne," v nesnazich odporovala divka.

"Main je-Ste opadnou cestu a pak " Nechtela tici, ze by se ani nesluklo, aby on po jejim boku kraeel po pratskSrch ulicich, ale mladS7mud vycitil jeji myelenky, jen te je obratil na stranku tertovnou.

"Snad by nebyl nekdo tarliv," pravil se ekadlivS7m fismevem, "kdyby mne videl vedle vas?"

"0, prosim, mladS7 pane," v nelidenS7ch rozpacich odmitala mlada, divka. "To opravdu ani nejde, jsem piiliS — to jest — je. skuteene jen mela vytiditi ten vzkaz a pak musim — " "Po ulicich choditi sama, nenilit pravda, tenko," usmal se vesele Ondtej. "Ale jednou ted' zas musite prijit — vdak vite kam dodal qznamne.

"Bojim se, mladY pane — to z toho budou nove vYstupy, 0 pan doktor o vS'em se dozvi!"

"Rfitenko," pierudil ji slova mladY mud, hroze ji Zertovne prstem — "s vami se skutedne nee° deje. Nu povime si to, teknete mi to zcela uptimne, 0 se zase sejdeme, vsak vite, kde.

Musite zas jednou piijit, uvidite krasne veci - ale co je yam?"

MladY mud v udiveni hledel na divku, ktero0 lomcovalo hluboke vnittni pohnuti. Bylo videt, jak se brani a bojuje, aby rozrudeni jeji zcvne se nejevilo. Ondtej vztahoval ruku svou po ruce jeji, ale Rukna pozdravivdi, chtela rychle se vzdaliti, kdy2 ve dvetich priijezdu stati stardiho bratra Ferdinanda.

HlubokY rumenec pokryl jeji tvat. Ferdinand pohliZel na ni zpytave, tazave. Na rozpaditY pozdrav divdin nepodekoval, nybr2 ustoupil stranou, volnY davaje ji prachod a nyni metil pkisne sveho bratra, jen za divkou chtel vyjiti na ulici.

"Kam jde?" zvolal a vstupoval mu do cesty.

"Ven jdu, pryd jdu," stanuv, pravil mladei bratr. Okaintita podratdenost se ho zmocriovala, te tak mentorskS7m spfisobem je zadrtovan.

"Ale kam?" taktet nemenil podratclenS7 hlas Ferdinand. "Co jsi to s ni tady mel?"

"A co je tobe do toho?"

"Mile je velmi mnoho do toho. Ptedeveim mad znati meze a rozdily mezi tebou a ji."

"Pro Boha te prosim, neekod' si," pojedndu dal se Ondtej do lehkovaineho smichu. "Za ni nejdu a kdybych i chtel, tebe bych se jiste neptal po svoleni."

"Tady zustaneS'!"

"Co, jak, blaznie?"

"Tady zustanee!"

"Z cesty!" prehlive nyni vyktikl Ondtej a v dernYch jeho odich zasvitil blesk hnevu. "Naposledy bys mi snad ty jeete chtel nee° rozkazovati."

Ale Ferdinand se nehSrbal. Vztekle pohlitel na bratra a neustupoval ani o pid' ze stkedu jezdu. Uhnouti zase nechtel se Ondtej, ponevadt bratr fimyslne se mu stave' do cesty a neptal si, aby odchod jeho podobal se fiteku.

Tak stall proti sob& jen, jen, de jeden na druheho ruky nevztahl.

"Pojd' nahoru!" vyktikl Ferdinand.

"Z cesty!" opadil Ondtej.

Ferdinand ustoupil. Prati se zde nechtel a Ondtej vitezoslavne s posme gnYm Usmevem kradel k vS7chodu.

"To se ti nevyplati!" Meal za nim Ferdinand.

"Mad alespon o polinko vice, ktere mutes ptilotit," obratil se Ondtej. "Jen to vytid' tatinkovi, co jsem ti prve tekl. Prava studovati nebudu. Bud' dovoli, abych byl malitem, anebo budu jim bez jeho svoleni. Bez tech mizernSrch jeho par zlatek se take obejdu. Je lepe, kdyt mu to tekned v me neptitomnosti a proto odchazim. A v ostatnich vecech se starej sam o sebe."

Po techto sloVech vySel na ulici. Rozhlftel se, a uvatoval o vSrstupu prave se ddehreareim.

Prod se tak 'Cart' bratr, kdy vide, te nekolik slov promluvil s Riltenou? Nepochybne se obaval milostriS7ch zapletek. Ne, v torn ohledu mohl loSrti fipine upokojen. Ondtej ctil stareho ptitele a ptisluenika domu, Piskaeka a nepoplati mu proto jeho dceru. To prave jej uratelo, te bratr Ferdinand tak nizce o nem smY glel RTZena nemohla mu nikdy byti vice net zajirnavou blavou pro mate.

Tolugovkli.)

ye stredu, dne 9. Cervna 1931.

Vzpominky ze starch v Texasu.

Podave, L. C. Wychoperi z El Campo, Texas. y ONI bylo tomu prave sto let, kdy byl nits

stat Texas prohlaten za neodvis1S7 od mexicke vlady a stal se samostatnou republikou a hranice jeho ureeny. Na severovYchod teka Neches mezi Louisianou mela laSrti hranici a na jihozapad teka Rio Grande. Ohromna tato Oblast, ktera. mere 167,000,000 akril, stala se neodvislou a samostatnou zemi anebo republikou, a prvnim presidentem stal se general Sam Houston. At pak po druh y voice mexicke roku 1845 byl ptipojen anebo ptistoupil do Unie SpojenSrch Statti SeveroamerickS .7 ch. A tu kdyt byl anektovan co samostatna republika, ponechal si v§ecky statni pozemky pro sebe, anebo jineimi slovy, vlada Spoj. Stattl nernela nikdy pray() a nema dodnes na nate vetejne pozemky. A tu pak v itstave statni bylo vyhrazeno ureite mno2stvi pozemkt a sice universita statu dostala asi 175 tisic akrti a ekoly vetejne nekolik set tisic akru. Ostatek byly pozemky statni a jen stat mel pravo na ony pozemky a tu kdy ielezniani spoleenosti tadaly od statu vSisady, tu jim legislatura statni dala za kaidou mili postavene drahy jednu sekci zeme ze statnich pozemkt. Ono se yam to bude zdat mot, ale kdy tehda onen pozemek mel malou cenu, od 25 centil do $1.00 akr, a tak veteina naeich statrich pozemkt ptiela do vla,stnictvi kleznienich spoleenosti a oni pak je sami prodavali osadnikUm. A kdyt meli staveti nynejei kapitol roku 1885, tu °pet 'stat nabidl anglicke spoleenosti anebo syndikatu tti miliony akrfr statnich pozemku a postaveni naeeho nynejeiho kapitolu, kterY stojii v meste Austin, a jest nejpeknejgi kapitol v celSTch SpojenSrch Statech, bylo zajig teno. Ale jak ony pozemky odmetovali, tu netahali tetizek, jak jsme zvykli vidati zememetide, ale oni jezdili na konich a tak jej mekill a tu na misto ttech milionu akril odmetili temet Best miliontl, a ua nekolik set tisic akrti ona spoleenost vratila statu, ale veecky ne a asi nikdy vic nevrati, neb ua po veteine onen pozemek jest prodan, a stat take nemute dokazati, kdy a v kterern mists bylo onoho pozemku nameteno vic, jak melo bSrt, ale motna, se je§te nee° stat dostane.

Texas ma kolem 800 mil pobteti Bilexickeho zalivu a nekolik dobrSTch ptistavu jako Galveston, Corpus Christi, Brownsville, Texas City a Houston jest ye vnitru neboli vnitrozemni stay, a co se tyre obchodu, ptedei ut. i New Orleans. Mesto Houston roste potad a dries ut jest nejvetei //testa v Texas a Cita asi 350 tisic obyvatel. Druhe nejvet gi mast° jest San Antonio, tteti Dallas, etvrte Fort Worth, pâté El Paso a pak Austin, Galveston, Waco, Beaumont a tak dale. Mame v Texasu tisice mil dobrSTch cementovYch cest s dobrYmi mosty pies potoky a teky, s dobOm odvodnenim. Co se tyre irrodnosti pudy, ma tak dobrou pildu jak kter,!'ikoliv stat, v mnohern ptipadu je ptedoi v trodnosti. Jenom 2e bavina pudu hodne vyplariuje a kdy se seje poild rok od roku, tu se Vida hodne vymrska,. Nejlepe jest sttidati katd.S7 druhy rok plodiny, jako kornu, peenici a picniny.

Obyvatele statu Texas by se utivili bez jineich krajti, neb my zde mame \Tee, co pottebujeme ku sve vytive a pestuje se zde bavina a to ovg em jest hlavni plodina, ktera, skyta rolniku vS7tivu, totit co muae zpenetiti, a sice pestuje se ji asi na 18 milionech akrech a vyda, od 3 at do 5 milionu t'okit oili baliku roene, pak korna, pg enice a ostatni picniny. Zelinatstvi provozuje se ye. velkem a to poveteine ptes zimu a skoro na jate, neb jsou zde poveteine mirne zimy a zelenina nezmrzne. Pak v zazraenem Rio Grande Valley pestuje se citrusove ovoce a to na velke rozloze, take ve mnohem ptedei i Kalifornii a texaske grape fruits a orante jsou uznavane za nejlepei na celem svete, co se chuti tyre.

Pak mame zde rozsahle dobytkatske ranee, kde se pasou statisice ba miliony dobytka a ovci, koz a hodne veptoveho dobytka. Pak drri-

YleTRIIr

bgnictvi, jako pestovani norek. Tisice geleznie• rich kar se jich katdy'm rokem odeele do vS?chodnich trhu, jak tive tak oeistene, a obyeejne ptinati dobrou cenu, take se to rolniku vyplaci a penize jim ptichazi za ne jak ua je bavina prodana anebo sklizena. Pak je zde rybolov a Ustfice naloketl, cot skyta dobre tivobyti tisicizm lidu a take ptinati obyeejne dobre ceny, jak za ryby tak za Usttice. Jelenti jest jests velke mnotstvi, ale ti jsou chraneni zakony a nesmi se tadna lari zabiti, jen jelen, a to t'adnemu neni dovoleno zabiti v jednom rote vice jak dva kusy, a honebni sezona na jeleny trva jen asi jeden mesic. DivokSrch kachen a husi jest zde velke mno2stvi, a ony jsou take chraneny zakonem. Prerijni slipky jsou u2 tem& veecky vyhubene, ale koroptvi jest jests dost, ale ua ne tolik jak loS7valo, mimo na jihozapadu, kde maji jests vet gi ochranu a mohou se nerueene mnoaiti vice net v kraji rolnickem. V nag ich tekach ua neni tolik ryb, jak laS7valo za starch east'. Jsou dve ptieiny, a to zajedno jest vice rybatt a zadruhe mame v ka§dem vetgim meste, ktere jest postavene pti tece, kanalizace. Tyto odpadky jdou do tek, aekoliv jsou stravovane chemikaliemi, ale ony chemikalie piece jen otravuji vodu a zabiji male ryby. 'Mei ryby to nezabije, ale male ano; tak proto jich tit neni tolik a rybateni ua neni jak kdysi bSrvalo.

Texas ma ohromne ptirodni bohatstvi a mame zde vg ecky druhy kovU, mimo zlata, ale i to se naleza pti El Paso v malem mnotstvi; sttibra jest vice. Pak 'name zde rtut' (quick silver), mkt', zink a jinei kovy. Jsou zde velka lotiska drasla (potash) a vapence. Oleje mame zde vice net kterYkoliv jinST stat. Prvni olejova studne byla vyvrtana ph Corsicana asi pied 45 lety a dosud davit olej. Pak v Beaumont, Sour Lake a jinde nektere studne chrlily at. 50 tisic sudti oleje denne. Oveem ze takova studne dlouho netekla, neb se sama vyderpala, anebo tlak plynu se zmeneil, kterS7 olej nahoru vytlaCoval, a tu tit museli olej pumpovati neboli e'erpat. Cim dale tim vice jest novS7ch olejovSrch poll objevovano, jako u nits v okresu Wharton ut mame vicero olejovS7ch poll, velke i male a studne davaji mnot'stvi oleje.

Rus:ko zafizuje vedeckou badatelskou stanici na severni toene.

Mederni Rusko podnika soustavne vSlooje na sever. Ma na severu nejdelei pobteti, naleza, tam bohate nerostne zdroje a severni toenu povatuje ua dries jen za pteatupni stanici na budouci letecke trati do Ameriky. Pro vYzkum polarnich oblasti ma skve47 ArktickY stay v Leningrade, vedeny proslulYm polarnim badatelem profesorem 8mitem. V minulYch dnech se vydalo pet letadel na vYpravu k severni 'Wane, aby tam didila stanici. Letadla vezou perscnal stanice, kterou povede osobne profesor emit, a celSr pottebnY material, to je skladaci domky, zassby potravin, pallva a pohonnS7ch'latek, male sane s motorovYm pohonem i psi spteteni. To yee tiude s letadel spueteno na padacich v oblasti severni toeny. Polarnici si vybuduji domky a budou celY rok studovat povetrnostni podminky a ptipravovat letiete pro ptistani letadel. Davaji v sazku tivot, protote pravidelne spojeni se severni toenou nenulte zatim zarueit ani rusks letectvo. Rueti letci se oveem na lety k toene soustavne ptipravuji. Prave nyni podnika letee P. G. Golovin let na Rudolfovu zemi, to je nejsevernejei vS7be gek zeme FrantiSka Josefa. Z Moskvy to ma ptes 4000 km a hodla je urazit za 25 at 30 hodin letu. Pos,,,",,dka letadla- tvoti celkem etyti muZi, vyzkouSeni na te2kSTch podminkach na seven-I:eh tratich v Sibiri. Leti letadlem "ANT-7", rusk.s konstrukce a rusks v3iroby.

KONEC ViHRADNi MOCI GPU. Ze veech zprav je ztejmo, ie sesazeni Jagodovo neni jen osobni tragedii tohoto eelnika GPU. Znamena, i hluboke zmeny ye vnittnim uspotadani ruskeho statu. V GPU., politicks policii, vytvotily se vedouci kruhy komunisticke strany Ruska nejspolehlivej§i strace sve politiky. GUP. pomohla TrockSan podinajic . odstranit z vetejneho aivota veech-

etnna 17. ny bS7vaIe spolupracovniky Leninovy, kteti trvaii na starem. revoluenim bol gevickern programu. Ted' pfiela kada na GPU. a prvni se octi v jejim vezeni jeji 13SrvalS7 naaelnik Jagonda. V jeho osobe je posti2ena cela GPU. Na jeji misto se dostavaji vedouci einitele Rude armady, vojaci. Podle dobrSrch zprav bylo pa dvou eestihodinovSrch konferencich v Kremlu usneseno, 2e o veech krocich vnitropolitickSrch uradu (komisariatu vnitra, spojeneho s GPU.) maji naptiete rozhodovat mareal Jegorov, statni navladni VyeinskS7 a dosavklni komisaf vnitra Je2ov. Je veak zisejmo, 2e Ma y -nislov emtriuvaemjkoStaIinrv a Voroeiliiv tlumoenik mareal Jegorov. Nova politika zisika, se 1 vnejeim zprisobem boleevismu. Stalin proponuje spolupraci s "bezpartijnimi", to je s neeleny komunisticke strany.

N.A.g JUBILEJNi ROK (Pokradovani se strany 11) ziskati. Musime bSTti pisistupni kade nove potisebe bez ohledu na pfani jednotlivcri, kteti jsou vychovani pod starou zakrnelou narodnostni horeekou. Musime v boj! Myelenka bud' medem — tak behem Casu veecky protivy stedeme.

Nepoditam, 2e za pfietich 40 let bychom dostali ptes tti sta tisic olent1, jeliko2 nam mnoho novadkri ubude obmezenS7m ptistehovaleckS7m zakonem a pak take ty naee slabei polovice, stavaji se stale modernejeimi die francouzske mOdy a nejsou tak mno2ne jak jejich matky bS7valy ,a ji g take lekati na tom slime pracuji, aby byly zavedeny zakony, die nicht' by porody mohly laSrt zakonite obmezene. Na druhy stran y zase to v3isttedni tludeni na narodni buben. — Mnohe z tech vice poamerikanisovanS7ch mladikti ztracime, na ktere s otevtenSrmi narudemi eekaji anglicke spolky a americke pojiet'ovny.

Bude-li naeim ptanim, abychom se alespori desetkrate znasobili za ptietich etykicet let, tedy nage Jednota bude nucena postoupit jistST poCet sloupcti a stran v organu fedi anglicke — a take tam, kde je silnejei podet na gi mlade'te v anglicke fedi vychovane, musi jim bYti poskytnuto pram) tidit sve schtze v keel anglicjak to uznala a dnes provadi stare OSPS. Ona stare jednota je dnes ptistupna ka2de nove pottebne oprave. A naee SPJST. byla vzorem pro jine jednoty ptes tticet a Ctyticet let, ona nesmi dovolit, aby nove a pottebne opravy byly nekSim pozadi zatlaeovany.

(Souhlasime pokud se tyre zavedeni jinde u2 osvedeenSrch novot, ale 1:).tipominame, die doposud platnSTch stanov Udelem Slovanske Podp. Jedn. Statu Texas idle Hlavy II.) jesti: Poskytovati naeemu lidu deskoslovenskemu vYnodnou 2ivotni ochranu ye zpilsobu dobrSrch pojistek na 'tivot a peeovati o zachovani slovanskeho jazyka v teto zemi a veeobecne povzneseni spolurodakil naeich jak v mravnim, tak i duSevnim a blahobytnem ohledu. Mame ei nemame zachovavat stanovy, fiditi se die jejich natizeni? Pedovali zakladatele nati Slovanske J. S. T. a take my, eleni od let 1904 a pozdeji, o rust elenstvi i sticadani majetku proto, by mladei a nejmladei Cieni z pohodlnosti, nepochopeni pravSrch intend. svSrch ptedkri otevfeli pisistup do Jednoty jenonarodovcrim, by tito zmocnili se vedeni, spravy deskeho Bratrstva? Kdo ma burcovat rodovou pospolitost, uvedomeni naei mlade2e, jeji zajem k organisad net — organ Ceske organisace? — Pozn. red.)

Pfeji ka2clemu tadu co nejvice elenri, aby sobs mohli zatiditi sine alespori tak dobre jako maji naee houstonske fady. U obou techto mame dobre a obetave sily obeho pohlavi.

A kde mug a tena svorne haji svuj domov, ten domov dovede vzdorovat veem nesnazim. A to same plati u spolku. Kdy2 Zeno, vidi, 2e tam nic nejedna co by detem ekodilo — ona hledi sve ditky k tomu spolku zapsati a tim se utvati ona sila, kterou do budoucnosti nutne pottebuje ka2c1ST spolek.

V dobrem timyslu piee I. J. Gallia.

@tram, It

ODD L DOPISOVATELV Dallas, Texas.

Mill bratii a sestry!

Prvni vystoupeni Peveckeho Kroutku Dallas, setkalo se s velkYin rispechem. Meli jsme z toho strach neb v Ennis bratii a sestry odbYvali slavnost 401eti nati jednoty, ve Fort Worth te2 men nejakY program, vzdor tomu vtak sin iadu Pokrok byla navttevnikri pinieka a pii zbetnem ptehledu knihy zapisni neschazelo mnoho do tki set naarttevnikt.

Poiad programu byl velmi peknY, valy prvni dislo nateho sboru jest piseri "Kde domov mrij?" a "Nad Tatrou se blYska" Opereta "Veterni namluvy" jest velmi krasnd souhra. Divne namlouvani sborova piseh, pane', melodie, ut jsme se vzdali vti nadeje, ji kdy zazpivame, neb aj, aj, nechtelo to nijak splynout dohromady, a hie na konec jsme byli natim sbormistrem pochvaleni, se nam to No nadherne. Kuplet ttyt bratii, takove mazavkali& tem to velmi slutelo, ale tomu etvrtemu se z toho piva Maio asi ale od taludku. Kolegove s bratrem Vytopilem k pivu ani duchnout.

Zlatou kriipeji celeho programu byl zpev mutskeho sboru, "Tete voda, tete". Piseh sama o sobe jest nadherna, byla velmi pekne zazpivana. Toto jest oblibena piseri tatitka Masaryka, teskoslovenskeho presidenta na odpotinku. Bratii cvitili tuto piseri oddelene, jinY veder, my teny jsme je nesmeli ani poslechnouti, a ut to nebylo s nimi ani k yydrteni, co se nachvalili, ale na konec jsnre jim tu poklonu i my daly, neb opravdu hezky piseri se nesla. Pak sbor zpival tii pisne, mezi nimi i "Pohadku mlacli". Tuto pisen bych chtela zpivat s Westskou Slavii, ktera by se lope libila, ktera, me peknejti melodii? Pak nasledovalo dueto "Setkani", velmi pana scena, hudba i zpev.

Ku dovrteni programu i 4 ditky, d ye bratra sbormistra a 2 bratra Oejchana. zazpivaly piset' "Matieka". Zpivaji ttykhlasne, jsou dobie sezpivany, take je radost je poslechnout.

Programu nateho se sritastnili i pevci nemeckeho peveckeho sboru pottem asi 20, a od nich se nam dostalo pekne kritiky. KatclY vYstup byl odmenen boult potlesku.

Nat kroutek sestava vettinou ze Menu noty neznajici, ale za tech 6 mesicri nati tinnosti dokazali jsme, ze dobra vrile vtechno zmrite.

Nat sbormistr jest vedouci, kterY nikdy nepochvali, u neho nebudeme nikdy dokonalymi, neb i sam sebe podceriuje, ale my ho uz zname, z tahri jeho tvate dovedeme vytisti, kdy je spokojen a kdy se doopravdy zlobi.

Tedy s vystoupenim natal° kroutku jsme ripine spokojeni a navAtevnici asi take, neb nasledkem toho, se sin i jevitte jest velmi male, museli jsme nektere eislo miti dolt' na podlaze, dim se program protahoval, vtichni vtak trpelive vytkali na svYch mistech. PMtele drazi, peveck3."7 kroutek yam srdeene kuje za Yak navttevu. Vette, ze jste nas velmi potetili a k dalti praci povzbudili.

Zpevni zkoutly mame katdou stiedu yeter v sini faciu Pokrok na Floyd ulici; kdo se chcet stati elenem, pfijdi mezi nas. Vstupne 25c a pak mesidne 10c.

Pii posledni zkoutce byl piitomen pokladnik Hlavni tiadovny, br. Steiner. Kandy ho z nas rad vide a par slovitek promluvil. Rekla jsem mu, ze se na neho i celou hlavni ritadovnu zlobim. Povidam, co se s vami stale, ze ty nase pojistky zyytujete. Nemohu tomu rozumet, neb pied sjezdem natal bratii dokazovali, se kdyby se stavela budova H. ft., ze by se museli zvytovat pojistky a poplatky. Na pojistky ut dodo a co s poplatky? Br. Steiner mne dal male vysvetleni, ale tam nebyla vhoodna doba pro takovou rozmluvu; to ja si s nim rada zadebatuji delti chvili. Zda se mile, ze to bude tinit zmatky, neb jeden bude platit tolik a jinY zase jinak. Jest-li jest Vestnik drag , prod tedy k novum pojistkam nepiedratit jen ten Vestnik doplatek, a za 4 roky by se i to tieba zruNlo neb mate bYti Vestnik lacinejti.

P4da si schovavam stare Vestniky, zvlatte

Ve stfedu, dne 9. 6ervna 1937.

VXISTRilL

to tisla, kdy jsem psala nejakou kritiku, neb se stave, ze i po letech vas chteji lido usvedeit z nepravdy, a kdy2 tak ten Vestnik najdete a znovu etete co jste psali pied nekolika lety, mame sve zadostiuteneni a pomyslime si: dnes bych psala to same. Tedy jsem pittla i na Vestnik z roku 1934, kde jest psdno: "Mohou yam zvYtit poplatky". Jest tam psano o nejakem vyhodnem zakonu, kterY nedovoluje zyYteni popl., a zase jakYm zpilsobem si mohou bratrske spolky pomoci. Nechci se o tom Vice rozepisovat neb jest dosti bratii i sester, co si na ten elanek vzpomenou a matna ho i upotiebi.

Nevim jak pokratuji jini bratii a sestry organisatoki ye mestech velkYch jako je nate mesto, kde jest zastoupeno mnoho ruznych pojitt'ujicich spoletnosti, ktere maji ruzne vYhody, tak zvane. Nejvice jsou vyhlatovane ty, co jest pit nich nemocenska, ne jen obytejna. irrazova. Ale zkratka a dobie mutete si zajit do tpitalu a lekaii vas zdarma rortetou, znovu zasiji, bezplatne. Takove doporudeni mnozi clesaji, ale at' si jen piettou pojistku, jestli v ni jest vte tak jako oni mysli a mluvi. Pak to, co se mute zthenit za hotove penize, kdy si piejeme. Mnoho-li takova pojistka vynese hotove, po odrateni vtech tech ptiratek, ktere na konec se pkipoditaji. Z nekolika stovek se to scvrkne na par dolart. Nate Jednota ma piece jen lepti pojistky pro nas lid upravene. Za prvni, my nechceme bYti nemocni, a kdy tedy nas osobni lekat jest lepti, neb praktisovat na sobe se nam nevyplati. Hotovost utratime a jsme zasa bez pojitteni, pit tom starneme, tedy rok od roku jest pojistka pro nas dratM. Tedy jest lepti si koupit pojitteni bez tech velkYch vYhod a pekne si katclY mesic svuj dil zaplatit a bYti jisti, ze as pfijde doba, budeme miti pojistku vyplacenou neb nazi rodinu jinak zaapatienou. Tedy se nenechte nachytat na rrizne ty vYhody, ale vezmete si pojistku u Mote bratrskYch, zavolejte sve organisatory, zeptejte se bratrri, sester a oni yam poradi.

Hearstovy easopisy pkinesly elanek hanobici nate eskoslovensko. co mne se tyke, jest lepM si toho ani nevtimnout, neb v dnetni dobe jest inteligence americka lope informovana o nati stare vlasti jako by, leta zde bydlici, a ti vi, ze eeskoslovensko by bylo vitanou kotisti svYin sousedurn. kterYm je v ceste. Takovi nedhonti jsou debie placeni neb jinak odmeneni. Vyhledavaji pfitinu, ac vi, ze nejsou v pr6.vu, jen a.by znovu rozbesnili valeenY Mr. Piece nekdo to zatit musi, a kdyby to tak zaCabo oeskoslovensko ,to by bylo sousto pro jejich netestne taludky. Ut jednou pii podobnem tupeni tazali se presidenta Masaryka. co na to odpovedet, a on odpovedel, nechte je mluvit, at se vymluvi pfestanou. Toto jest to nejlepti medecina. dim vice se obhajujeme.

Urn jsme na torn horti. Nechat lidi mluvit pokud do toho mall chut': az piestanou, pak zeenou piemYtlet a jejich risudek se zmeni.

Hezky nem zaprtelo. Ditky maji prazdniny.

Nate deerka graduovala z vytti tkoly, do daltiho studia se ji nechce ,a6 jette sve vzdele.ni musi dopinit, ale jen asi zde v Dallas. Dnetni doba vytaduje i tenu vzdelanou, ale nevim • 'dim to je, ze vtcly, kdy vidim term pracujici den ze dne, rovno s mutem, citim pro ni jakYsi soucit. Zde. se mne, ze nepoznala, at provdand, prave kouzio &move. Obytelne se oclfikaji deti a maji-li je, tedy jsou to ditky ponechane cele dni v peed lidi cizich. Vetter, kdyt piljcle tena tedy na ni 'deka prate neb pied jakesi starosti o tu svou domacnost. Jeji tivot neni celY, jest rezdelen na d ye Cast!.

Nejsem proti vzolelani ten, ba jim ho ze srdce pieji, neb tena jest v mnohYch vecech vytrvalejti, ma bystiejti rozhled, dodela se hspechti tam, kde musi se vzdali nadeje, ale to vte nesvedei jeji tenskosti. Studiemi, eaddtky sv eho povalani, ztraci ty nejkrasnejti beta a at se zatne kolem sobe rozhlitet vidi, ze jest peede, jeji drutky. tieba men vzdelane. mail sve donrovy, mute, deti. Jeji hoti, jest-li jet*, jest nekterY svcbodnY, si ji nemtite vziti, neb. jak, to nerovne m.antelstvi: on obytejnY delnik neb rolnik a ona dama vzdelana. Co zbYva zene takove, 1311d' 71.)stat s y ohocln6: neb Gi veme

startiho mute, s kterYm ma tieba pohodlnY tivot, ale bez deti, bez toho praveho kouzla domova. Zena svYm vzdelanim mnoho ziskala, ale take ztraci. Ptijde-li to tak dale, bude terra otrokem ne sve domacnosti, jak my stare manly illeame, ale otrokem nove, moderni civilisace. Dnetni mladY mut jest nucen jiti do vladnich taborit, hoti ze tkoly vyjiti se tmahern davaji k vojsku, neb neni pro ne doma prate.

Ti, co pracuji doma musi se chopit lopaty, krompdee a rrinohY ma mezi nimi i dobre vzcielani, ale praci nedostane. Poohledneme-li se kolem sebe vidime mnoho pitpadh, kde sestra pracuje a bratra doma yYdelkem syYm yydrtuje.

Pit tkolni graduatni slavnosti jeden z ieeniktii ze svet se v poslednich nekolika letech tak zmenil, 22 nynejti pomricky ku vzdelani mladete nepostatuji. Ditky obojiho pohlavi tadaji na svYch utitelich celou soustavu vtech motn;;7ch odbort, a dovoleni, by je mohly studovat po 4 roky. Tedy dnetni system vyutovani vice nevyhovuje. Ditky chteji vstoupit do eivota adborne vzdelane. Ony vtak maji pri torn na starosti jen penetni vYhody, o tom ostatnim neptemYtleji. A piece tivot ma rrizne line potada yky, o kterYch mladi nevi, ale jest zde a ke katclemu piijde. Na zdar!

Ant. Ondrritkova.

Heusenky okolo Prahy.

V letottaim race se temei ve vtech krajich nebYvale rozmnotily housenky, ktere zphsobuji velke tkody na ovocnYch stromech. Zle byly postiteny ovocne sady a, aleje na Kolinsku a Odslaysku, kde misto zelenYch stromil trdi jen pa.hYly. Take v okoli Praahy se housenky neobytejne rozmnotily. Obaluji vettinu ovocnYch stremn. Nati etenati-vYletnici nam hlasi tuto pohromu z nekolika stran.. V Krtskem lese je bousenek tolik, ze v celYch chumatich lezou po stromech a spousty jich leti rortlapano na castec.h. — JMY ttenai nam pite, ze je zamoiena cela ovocna, alej, pattici ke dvoru Kyje, tahnouci se od Hloubetina at k Satalichm.

"Zristali jsme piekvapeni stat," pite, "stromy stoji otrane jako o vanocich, bez listu a kveth."

UNIE BOJUJE 0 SVOU RODNOU

(Pokratoveni se str. 1.) ceni lesh a jednestranneho cbhospodalovani ready kukuitei a bavinou. Tennessee je nyni take nejchudtirn statem Ameriky.

Zphsch, jak7m se postupuje preti zhoube, je pro americke hospodaistvi hpine novum, netim, co znamena hpinou revoluci v celem smeru hospodaistvi. T. V. A. (Tennessee Valley Authority) si vymehIa. pro svoie price dalekosehlou pinou moc. Kongret rozhodl pracovati na "planovitern fysickem, hospodaiskem a sozen-le a poutiti k tomuto cili • vtech prostiedkh, ktere se mu budou hoditi a jet uzna, za nutne. Ma, vrchni dohled na Tennessee a jeji piitoky a Cirokou pravomoc budovati piehrady a ochranne hraze, jet by zabranily zaneseni iek splavenou hlinou, braniti zaplavam zalestiovanim atd. Zachranci v nouzi a obnoviteli novella bohatstvi musi bYti stroje, jet mohou sloutiti dobru i zlu, podle toho, jak jich Ede poutiji.

Flatly a cile T. V. A. jsou tak obrovske, ze neni mo2no ani je obsahnouti popisem a je tetko piedem rici, jak se T. V. A. v gech sych tkolri zhosti. Driletite vtak je, se' vlada USA, venovala teto otazce skuteene pozornost, joke si zasloug.. Vrhla se do price s takovou gii a ma k disposici takove prostiedky, ';.;e piesahuje v§echny motnosti soukromeho podTak na pi. T. V. A. ma temet neomezenou pravomoc zasahcvati do soukromYch pray. Ma pravo vyylasti-icvani pozernkh, piedepisovani zpilsobu, jimZ" musi t,crti pud72 zpracovb,*vana, po pi. vyn2ivana, a n-ihno to ned i plnou pravomoc omeziti jakoukcliv pr:tote se poznalo, ze bez eilevedome pr-,ro,me ci za sebou tvrdou autoritu statni n(-,‘7•71e, by manna dojiti k zlepkni. Pro Ameriku je dnes vYsledek celeho tohoto podnikani hrou, pie nit je v sazce "nejvet8i obilni kemora sveta", jet by se v pkipadO nellsp'echu zmenila v neivet0

pope,

Ve stiedu, dne 9. dervna 1997.

K ()SLAVE LTYRICETILETEHO VtROti ZALOZEN1 S P. J. S. T. RADEM POKROK HOUSTONU. Pik S. P. StudnienY, Houston, Texas.

RAd Pokrok Houstonu dosud chova ye svem archivu prvou protokolni knihu, kdy byl zvolen za tajemnika bratr Frank KratkY, kterYtto po deli dobu zastaval. Po bratru Kratkem, die zaznamri schrizi v teto protokolni knize, at do dne 12. srpna 1923 vedli zapisy schfizi nasledujici bratei tajemnici: Frank Tesai, Jan Bily, Bediich ttvrtnik, Alois Vaja, Frank Aneinec, V. Landa, Frank Hanka; peedsedy byli bratti: Vladislav Langer, L. Zbranek, Jos. Kubin, Karel H. Breuer, Frank Kratky, Jan Sulda, Frank Krabec, Louis Hanus, Frank Andinec. V teto protokolni knize je rovnet umisten prvni seznam dekatelti, zavazujicich se eiditi stanovami a ptedpisy Jednoty S.P.J.S.T. a eadu Pokrok Houstonu, znici nasledovne: Pisemni zavazek.

Uznavajice prospeAnost Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, souhlasime se glechetnYmi a dobrodinnYmi zasadami jejimi, zavazujeme se destnYm slibem a podpisem stanovam, pravidltim a veSkerYm nafizenim S. P. J. S. T. a tadu Pokrok Houstonu els. 88. se podrobiti a je piniti. Orateno razitkem taclu. Nasleduji podpisy: Frank Madera, Hugo 8efeak, Frank Filtin, Frank Tesai, Jan Mitcha, J. T. MachockY, Fred Feldman, Thomas Buffo, Jacob Walinski, Jan BilY, Anna Peterkova, TomaS Konopa, Paulina Studniend, Cyril Knebl, Jan Gorski, Jan J. Mikeska, Maloney Mikeska, Frantikk Florian, John Noplava.

Piedposledni d ye stranky teto protokolni knihy jsou rovnet oznadeny zahlavim jako piedale s nasledujicimi podpisy: Frantikk Hanka, Josef Fikr, Ida Peterkova, Rosa Kueerova, Frant. Tobola, Jan Butio, Altman Josef, Johana Rulikova, Marie Trealek, Jan Subik, Frank Krabec, FrantiSek Nedbalec, Louis Rulik, Frank Aneinec, Joe Volek, Frank Hansel, Jan Sulda, Kristina Volek, Karel Salk, Mary Slavik, FrantiSka Zelik, Alois Hanuk Adolf Zobal, Emilie Mikuk Paulina Mitcha, Marie ternohorskY, Zinnie HruSka, Vinc. Va.vra, Pak Jan, C. M. Brovec, Eduard Kostka, Bediich ttvrtnik, Feerdinand Kobliha, Josef Kincl, Johan 8imeeek, Vdclav Kincl, Josef Matela, Vacla Pokorny, Leo Kueera, Joe Haverlandt, Anton Urbish, Pavel Trdalek, Sophie Mathelova, Karel Mikuk Marie Ella, Frances HruSka, Anna Jordan, Regina Gorska, Frank Voltr, Karla ttvrtnikova, Jakob Kincl, Josef Bakica, Josef Novotny, Emilie Novotny, Antonie Koblihova, FrantiSka Voltrova, F. OernohorskSr, Bediich Buri, Frank Pavka, Ferd.

Kincl, Bohumila Sulda, Marie Pavkova, Ludmila Kubin, Bohumil Pokorny, Anna Krabcovd, Klement Buchta, Charles Herchek, Haida John, Frantikk Mica, Vaclav Svadina, Anetka Svadinova, Marie Svejcara, Annie Haida, Antonin Kleparnik, Josef Kotrla, F. L. Jakubik, Joe Manda, Annie Manda, Rutena Hanusova, FrantiSek Olexa, Josef RySavY, Jos. '8.olek, FrantiSka Rachaeova, Marie Startstkova, John Vincenc Kelnar, Anna Marek, Marie Ruck', Albin Ruck', Emilie Bednatova, Vincenc Bednat, Anna Kincl, Majdalena BtiStikovd, Joe Vopatil, Antonie Vopaill, Fred. W. Pruckner, Betty Pruckner, Frank Smetana, FrantiSka Smetana, Pauina Kincl, Jan 8ubik, Charlie Wychoperi, Joe 8kolnak (?), Frank Vlachynsky, Anna Vlachynska, Tereza Gallia, 011ie Gallia, John A. DivokY, John F. Folman (?) Jan Vanek, Vaclav Landa, Marie Bila, Josef Vaclavik, Otto Jetel, FrantiSek DolejSka, Mary MachoCkY, V. Kelnar, Karel Hejda, C. W. Falbert, Vlasta M. Knebl, Elizabeth Zavada, Robert Sveter, Marie tveterova, Betha Pagel, Martin Lisy (?), Vlasta Kotrla, Anton Student', Frances Student', Frank Kotrla.

Toto jsou nepochybne dlenove v prvYch dobath 1. d u , nektefi z nich odcestovali, jini peestoupili k jin'm eadrim a jini jiz spi yeenY sen.

Bratr nynejSi tajemnik, Frank Oolexa st. bude tak laskav a potidi, die malnosti seznam na/deb zesnulYcb 61ea0 od cloby trvkai Wu, ab7-•

V15T1( chom jim mohli zde venovati pietni vzpominku. Nektere dlenkynd jsou jit fines paniakami, ale nemohu zde uvesti seznam jejich jmen ze dvou cltivodri; neznam vSechny jet se zde vdaly a pak se obavam, to by nas ead mel pak tolik novYch dlenkyri, to by nam naSe fadove., budova pak nestaeila. Katda by chtela bYti dlenkyni eadu, kde je takova vabna, ptiletitost se vdati. — Every young lassie, every shapely miss, thinks of ultimate life's goal — the marital bliss, — to lose the maiden's name, is not such a loss, for the priviledge some man to boss, and later on, perhaps, maybe, to become a sweet mamma . and coddle own baby. After the years roll one after another, she might have a chance to be called grandmother. — (Pokradovani.)

Rad teskY Prapor, eisio 24., Temple, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Schtze naSeho tadu bude potadana v nedeli 13. derma v 1 hod. odpoledne. Tak dostavme se, jak bratei tak sestry v hojnem poetu. Ten oeekavanY deSt' se nam jiz dostavil.

Myslim, to nyni jit jest kaZdY veselejSi, ale jestli nezaeneme zase natikat, to jest toho jit trochu hodne. Zaroveri zdeluji, to jit etvrtY tYden Mani kuchaie i oSeteovatele, neb mantelka jest nemocna. Nu ale podoba se, to jit se to lepSi, coS bych si opravdu peal.

S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil, tajemnik.

Rad Jaromir, dislo 54., West, Texas.

Nak schtize bude se konati tuto nedeli 13. eervna ye 2 hod. odpoledne. Ve tii hodiny nasledovati bude ptatelska beseda, podavani zakuskti a obderstveni. Sestry jsou timto tadany, by laskave peinesly neco na zub (smatena kurata budou vitany) a bratei rikednici postaraji se o penive. Bratti, dovezte sebou vase ditky, at' je nas pina sin! S br. pozdravem, Emil W. Popp, tajemnik.

Resolute 'radix Liberty, ash) 136.

Obdrteli jsme platebni tabulky od bratra peedsedy Hlavni Ufadovny, avSak tyto nesouhlasi s temi, ktere jsou nyni v platnosti.

Proto Mame touto cestou na geho bratra pravniho radce, aby podal ye Vestniku svoje dobrozdani, zdali mute bratr ptedseda meniti poplatky, kdyt ye stanovach (Hlava III., elanek 4, odstavec b) stoji, to sjezd ma ureovati poplatky a v cel'ch stanovach nestoji, to to mute delati nekdo jinY. Mame zato, to vice eadti se bude zajimati o tuto vet, proto by bylo dobee, kdyby se to probralo ye Vestniku.

Jan NemY, piedseda.

Frant. Kalenda, tajemnik.

Rad Tioga, els/0 5.

Mili bratti a sestry!

Oznamuji yam, to budeme odbyvat flak etvrtletni schtizi dne 13. dervna., tak vas tadame, byste se v co nejvetSim podtu dostavili, neb musime dojednat a ustanovit se, kdy budeme oslavovat to atyeicetileti, abychom ji2 vedeli, co a jak vSe zatidime. Schfize bude v R.V.O.S. sini. S bratrskYm pozdravem, Chas. HejnY, tajemnik.

Za barveni vlas y vezeni.

V Siamu vydali nedavno zakon, kterY zakazuje barveni vlasti a malovani tvail jako podvod Damy, hlavne ze vzneSene spoleanosti, toho nedbaly, ale ted' meal statni zastupce zaken uplatnovat. Pro zaaltek dostalo nekolik pani z vysoke 'Alechty za barveni vlas y tresty od dvou do osmi mesict vezeni s tim, to jim hned po procesu vlasy ostritiali do hola. Nekolik pani a divek bylo odsouzeno pro S'hainkovani.

V kterou dobu se wrath?

Dr. Jenny vyvozuje ze 359 tisic zapisti o Unirtich, to lide nej vice umiraji mezi druhou a patou hodinou v noci. Tuberkulosni umiraji nejdasteji po prilnoci, kdetto Multi zprisobena, poruchami vYkivy ptipadaji nejvice na patou a Aestou hodMu ranni.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Ve jmenu eadu Velehrad Cis. 19. S. P. J. S. T., my niSepodepsanY resoludni vYbor projevujeme timto naSi uptimne citenou soustrast nad odchodem na vednost nasi spolusestry Barbora Vanek ktera zemtela dne 23. dubna roku 1937, ve star' 74 let a 5 mesicri.

Zminene, spolusestra byla 35 let povinnosti dbalou elenkyni nakho eadu, cot budit ku cti zesnule, a zaroven ku cti poststalYm, to jejich matka a babieka byla elenkyni jedne z nejptednejSich bratrskych jednot a to jest S.P.J. ST.. test budit pamatce jeji!

Frank A. Petter, Ludvik Kahanek, John F. Ktupala, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsanY resolueni vYbor tadu Velehrad cis, 19, timto projevujeme jmenem eadu upeimne citenou soustrast zarmoucenYm ditkam a vAem peibuznYm nad zratou milovane matky, a na g spolusestry, Barbora Vanek, ktera, zemiela dne 23. dubna 1937. ve veku 75 let. Zesnula sestra byla dobrou elenkyni a svYch povinnosti byla vtdy dbald.

Odchodu jejiho 'ten zarmouceni 4 synove Jim, Frank, Joe Jr. a Rudolf; a 2 dcery: Andela oernS7, Hermina Okruhlik.

Drazi portistali, vime, to vat zarmutek jest veliky nad ztratou vati mild matky, avtak ujitt'ujeme vas, to my, spolubratti a sestry, citime s vami, cot yam budit eastednou chou. A ty, mila spolusestro, po strastech tivota odpoeivej v pokoji. test budit jeji pamatce.

Za tad Velehrad Cis. 19: E. V. Gallia, Ferd. Mieulka, Karel ZapalaC, resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Rad Nova Doba, eislo 122.

Timto vyslovujeme uptimne citenou soustrast nad timrtim Vat' milovane mantelky, matky, statenky a nati spolusestry Ane'iky Kleekove, ktera zemtela dne 16. kvetna 1937.

Zesnula byla velice vatena a milovana vAemi, kdot ji znali. Za ohromne (least lidu pohibena byla na katolidkem hititove ye Wallis.

Vy, pozastalY manteli, ditky a ostatni rodino, pozristale spolusestry, ptijmete timto to nejhlubM soustrast od nas vtech Clem). tadu Nova Doba, els. 122. ve Wallis, Texas.

NejvySSi soud SpojenYch Statri byl odroCen po letni dobu po zasedani, jet je pokladano za jedno z nejvS7znaenejaich v cele jeho historii.

ZavereenS7 den zasedani byl vyznaden poslednim objevenim se soudce Van Devantera, kterSr odstupuje po slutbe, trvajici 26 let. Odchod 78 let stareho soudce nebyl provasen tadnou vYznamnou ceremonii, rozloueeni s nim bylo ponechano v soukromi. Nicmene ostatni soudcove vydali turnalisttim pisemne projevy, v nicht vyslovuji politovani nad odchodem sveho kolegy. Peed odrodenim na den 5. Mina nejvyMi soud rozhodl, to bude jednati o itstavnosti tii daMich Rooseveltov'ch zakonti, jakmile se sejde k podzimnimu obdobi. Jsou to' pfipady, v' nicht se bude rozhodovati o pravo administrace financovati z vetejnS7ch fondu 'nestske elektrarny, jet bylo administraci proptijeeno zo.konem z r. 1935. tTstavnost Korporace pro prijeky na domy, ktera podava, pomoc majitelum dome, kteti jsou ohroteni forklosovanim.

Zda zakon o slate klausuli, kterYm se dovoluje zaplatiti bondy svobody papirovYmi penezi mist° ziatem, je fistavni.

Straus 20.

Ve stfedu, dne

OJE prvni podezteni, to s mlekem neni m neco v potadku, bylo probuzeno, kdyt jsem na americkem zapade zjistil, te cowboyove nikdy mleko nepiji a te by se dokonce nebezpeene rozeilili, kdyby je nekdo potadal, aby podojili kravu.

Nebyl jsem proto nijak pfekvapen, kdyt americke statistiky grisly s idasnym tvrzenim, te jista souvislost s potivanim mleka a vzrtstem rakoviny. Podle toho by se zdalo, te aim vice je kde mleka, tim vice rakoviny, *dim mene mleka, tim mane rakoviny.

Musime ovtem miti na pameti, te historie zdravovedy je tivotopisem povery. Vtechno, co jszne udinili at do teto slavne ery slytitelnYch paprskt, ma dokazati, to vtechna lonska moudrost je pouhS7 avast.

Je pozoruhodna prate jednoho anglickeho zdravotniho fistavu, ktery dokazal, to Indiani, jedini ze vtech lidskYch ras byli prosti rakoviny. Je znamo, to ameridti Indiani byli toulavi lovci, tivici se skoro vYhradne masem. vftali 'tale kotinky a lesni plody, ale nikdy nepili mleko, jakmile je masky ptestaly nosit na zadech.

Indiani vyhynuli a Anglosasove se venovali pestovani krav v takovem metitku, te stat Wisconsin vydal zakon, podle nehot katda restaurace musi hostum pfedkladati mleko a sYr, at' si je objednali nebo ne. StAty s nejvetSi spottebou mleka jsou: Minnesota, Iowa, Missouri a Kansas. A v techto statech je opravdu nejvetAi podet onemocneni .rakovinou.

A podobnY pomer nalezame po celem svete.

Srovnejte techto nekolik zajimavYch kontrastt : Tj mrti zptsobenYch rakovinou na 100.000 obyvatelt: Ceylon 9, Skotsko 149; Arkansas, Texas, Luisiana 98; Minnesota, Iowa, Missouri 145.

AmerickY jih, zvlaae derno§ske kraje zamotene tpinou a nedostatkem lekaft, byl vtdycky prost rakoviny.. Jitni podnebi se totit s mlekem dobte nesnati. Bez ledu neni tam mleka a neni tudit ani rakoviny. Je to ovtem ptehnane tvrzeni, ale v jitnich mestech, jako Shreveportu rakovina silne radi mezi zamotnYmi lidmi, kteti si mohou doptat lednidku a tudit i dostatek mleka.

8vYcarsko, jehot mleena vYroba je jiste ptesveddiva, cela leta drtelo rekord v poetu rakovinovYch ptipadt. Teprve ted' je zaeind dohanet Skotsko, jet podle slov turista je zemi op1Srvajici mlekem a strdim.

Nesmyslne reeni "Chceg-1i mir, pripravuj valkul", — "Zlo je nutne, aby vyniklo dobro!" se hodi zbrojattm a jejich pomahaefun diplomathin — to pocit'uje dnes cela Evropa, ktera si neuvedomovala, te zlo neni dtsledek, nYbrt ptieina a te skuteenYm zlem je let a jeji stupne. To zlo je nutne jen pro zloCince a zloein je zbytednost. NealeckY dogmatickY omyl vedl k verolomnosti, zruSeni mirove smlouvy a k totalnimu nasili Obmenu mel v Italii a ye Spanelsku. To jsou zla, ktera povedou ke katastrofe, nevytene-li Evropa na nejakY pustY ostrov v gecky zbrojate, kteti si hraji s vladami jako kodka s myti.

Zbrojattm neptirostl k "srdci" ani pravY nationalism, ani govinism, nebot' to jsou pouzi otroci zlata, jimt slouti otroci prolhanYch ideji.

Ti si delaji ze gpanelska pokusnou sttelnici a sve zkutenosti uplatni v nejkrvavejti ptitti ani. Rika se, .te idea penetnictvi a zlata nezklamala, te zklamali lide; a to je omyl, nebot' penetni tad je nemravnY o soil* nebot' meti anonymne praci kouskem plitku a papiru, uznava nemravne bezpracne dtchody. Nam Slovantm musi bYti jit jasno, Tolstoj s jeho "neodpirej zlemu!" vlastne odporoval vettimu zlu, net jest telezo, totit 1 i. Ptedteete si jeho peda,gogicke stati v jeho

ruje

o ratiovinu;,

Meenikov, mluve o starYch lidech na Balkane, ptipisoval jejich vysoke stati potivani kyscleho mleka. Ale myslim, te se zapomnel te Balkanci jsou vice trapeni kotni rakovinou net kterYkoliv jinY narod sveta.

Ale teknete, te to je chaba theorie, nebot' kteti lide nepiji mleko?

Domorodci na Ceylonu, na ptiklad.

Narodni kravy na Ceylonu totit skytaji znamenite kokosove mleko, jet nepottebuje dojeni ani OSettovani, a Ceylonci maji nejnitSi procento onemocnelYch rakovinou na celem svete.

Nelda snad na to tekne, te domorodci grill kratce, aby se u nich. mohla rakovina pine vyvinout. To je site pekna vYmluva, ktera padne, kdyt, si zjistime, to anglicke teny maji rakovinu prst osmna,ctkrat dasteji net jejich japonske sestry. Domorodci v tropech sice v rnnotstvi tiji krateeji, ale jakmile ptetiji ureitY nebezpeenS7 vek, dosahuji vysokeho v pine site a svetesti.

Po tisiciletich kouzelnictvi, sttedovekYch hokus-pokusfi a stratlivVch medicinalnich obtadfi byla jen jedina vac znama o rakovine: to je jistcu cestou na onen svet, a to cestou velmi bolestnou. Nyni ut zname nekolik fakt, jako na ptiklad: 1.) Pfitomnost shoubne rakoviny je spojena se sklonem k alkalicke . reakci. V krvi , motno nalezti vice drasla.

2.) Osoby vystavene dratdidlum z uhelneho dehtu jsou nachylnejti rakovine.

3.) SkodlivY Cinitel v dratdidlech z uhelneho dehtu ptipomind tenskY hormon. To je nexmirne duletitY cbjev, kterY nepochybne jednoho dne povede k roslutteni rakovinne hadanky.

4.) Rakovinu podporuje, povzbuzuje a chrani teinek cholesterolu.

5.) Hlavnim zdrojem cholesterolu je mleko.

6.) Mohutnici rakovina se projevuje abnormalnim mnotstvim kyseliny mledne. To souhlasi, cot?

7.) Mleene 'Slaty v prsou ten podlehaji rakovine vice net katcla jina, Cast tela.

8.) Jeden vedec dfikazne tvrdi, to mutska tela vytvateji mutske i tenske hormony. To souhlasi s objevy o uhelnem dehtu. Potvrzuje to rovnet teorii, te rakovina zadind hormon a mleko podporuje jeji fatalni vsrust.

Rakovina je podle toho povatovana za tenskY

skein liste "Jasna Poljana"! Ponevadt se od posledni valky valei prolhanYmi idejemi, musi se valc:qt take yperitem. — Al. M. • Nemecke kulture dekujeme za vynalez otravnSrch plynt, jicht po prye utito bylo ye valce na otravovani Francouzii. (V nemeckYch tova.rnach horedne se pracuje na novYch plynech, chemikove konaji zkoutky a tisice delniku podieha nemocem a rakovine pti vYrobe techto plynuJ Proti teto otrave nabizeji se plynove masky v cene nejmene po 4 dol. — ale v Nemecku se na ne tefi. Masky musi se dobte ptizpilsobit obliteji a protote se Casto obliCej meni (hubeni a tudni, roste), maji byti dasteji konany skoutky a ty zase mohou se konat jen v plynove komote. PratskV list k tomu podotYka: Osm teditela domacich tovaren ma stale motnost dokazati, to jejich masky jsou bezvadne, tteba by flsudek odbornika dopadl pro ne neptiznive Necht' panove opatti se onemi maskami a vstoupi do plyriove komory, napinene nebespednYm plynem za dozoru ptisne komise. Vrati-li se zdravi po tolika a tolika minutach — porazi vtecky yedecke pochybovade na hlavu. Zustanou-h tam — je nam jich uptimne Tito — ale stall se obeti sv.eho povolani.

eervna 1937.

omyl, ktereho se midi nemohou snadno dopustit, nemaji-li tenskY hormon. V tom smeru by snad ptineslo nova svetlo studium eunucht.

Mleko tudit, ptestrojene za dokonalou potravu, kraei ruku v ruce s thlavnim neptitelem dloveka, rakovinou. Jejich spojeni mute bYt CistC platonicke. Mleko mute bYt nevinne jako prerijni svitt' spici v jedne dike s jedovatYm chtestYSem. Mleko je povatovano za idealni potravinu pro mladet, protote obsahuje v tekute a tudit lehce stravitelne forme vSechny latky, jet mlade tel.° pottebuje — tuk, cukr, protein a vitaminy. Mieko je chude na telezo a jette chudti na meet', ale o tom nikdo nemluvi.

Udelejme pokus s vrhem ttenat a tivme je vYhradne mlekem. At do pal mesicfi se jim na mledne diete znaMenite daft ale po te dobe zadnou chatrat, zesmutni, dostanou mdlou srst a jevi vtechny znamky pod yftivy. Vzpominate si, co jsem teki o nedostatku medi?

Ptiroda nechce, aby kterYkoli ssavec, kdyt strati mleene zuby a matka ho odstavi, tivil se dale mlekem. A na vtechno, co ptiroda nechce, maji se lekati divat s podeztenim. Kat'dY praktickY lekat yarn tekne,' to mleko obsahuje mncho vapenatVch soli a proto podporuje vzrfist a uditovani subil. Ale katft zubni lekat ve).,m povi, to jen 3% modernich dal maji bezvadne zuby, ad- kohl, potivaji mieko denne.

A na Nove Guinei, kde domorodci nikdy mle'ko nevidi, maji nadherne zdrave zuby do pozdniho Ut dvacet let trva propaganda pro potivani mleka a tkoly i rodide liji dvacet let do deti to yzacnou vtestrannou zdravou tekutinu. A pti torn mladet trpi slabYm zrakem, tpatnYm chrupem, tpatnSrm zativanim, bledniakou, zapalem slepeho stteva a spoustou jinYch ohorob. leko ie nesnorne utitedne, o torn nemfiteme pochybovat. Ka'gdY den se pro ne naleza nova poutiti. Ale presto musime mit na pameti, te mleko .prYtti z bra y , nikoliv z nebes, a nehodi se za potravu pro katdeho.

Je-11 do mleka pfidana voda, pozname pornodratu. Dobte hlazenY drat, po pt. jehlici na pleteni ponotime do mleka, rychie vytahneme a drtime kolmo. Je-li mleko "nekttene", zustane na konci dratu viseti kapka mleka; je-li do mleka ptidano jen malo vody, neudrti se na konci dratu ani maid kapieka vody. ,T=1/EfEar"ST

V

astni

o novomaniele ale jen tehdy, bude-li vat i'aludek dobke pracovat

a k jidlu zasednete s chuti. Doporueujeme, abyste se pfesvedeili, co pro vas vyliona,

SEVE OVA IMMON Mega

up:35.0w

ler 1.•

owls avails

vyribena dle starodavne formule!. Otivi einnost povzbudi chuf.! k jidlu a zamezi hofkosti a kyselosti v taludku. Cena $1.25. Nema-li vas jmeno a objednejte lekarnik, sdelte n:5 7'1 piimo od

"1.:z12112r.

Velki Domocnik (army!

O ASTROLOGICKE POVIEBE.

SlySell jsme ut pted lety, to se najdou lide, kteti yeti v astrologii, cot je ueeni, ktere o sobe tvrdi, to dovede uhadnout budoucnost Cloveka podle toho, jake bylo postaveni hvezd pti jeho narozeni. Za posledni roky ptibylo jak hlasatela ueeni astrologickeho tak jeho norS7ch vyznavaea. Zejmena velka mesta vykazuji velSi poeet lidi astrologii zaujatVch a take tech, kteti se zabSrvaji hlasanim astrologie po tivnostensku. Astrologie svVin udenim, to je pti zrozeni dloveka ureeno poTento jednoduchS, ptistroj da se stavenim hvezd, co z eloveka bude, pripravit na notky kolovetru a zni- zavira, cestu katdemu v;jvoji Cloveci travu, kterou sviby ne- ka, katdemu jeho usilovani, katdemohou zahrnouti. Tisice spokoje- mu zlepSova,ni. Lame v dloveku to, n3"rch rolnika dosvedei aeinnost to- co jest jeho jedineenou v3isadou, hoto nieitele. USetti yam mnoho totit svobodnou vali.

Prod tedy Tide v ni yeti? Je piece prate. Mate 13S7t utivan jak bavina neb korna dosahne osmi palca ne- jasne, to jde o poveru, nejhor gi z bo vice. Zarueen. Kdyt nebudete pover, ktere se kdy na zenfekouli vyskytly, poveru, ptipust'me, velmi spokojeni, penize se vrati.

Cena $1.75 par. Path, vyplacena. starou! Dame si spravnou odpoved' Kupte od nejblitAiho agenta. Neni- jen tehdy, podivame-li se blite na Ii u vas agenta, objednejte ptimo od vyznavak astrologie. Zaeali se ji zabSrvat vesmes (pokud maji schopED DOSKOtIL, nost samostatneho asudku) proto, Burlington, Texas.

Majitel jednoho patentu. Chceme to se nedovedli jinSm zpasobem vyagenta. Pi gte.

(22429) rovnat s otazkami tivota a smrti, smyslu a cile tivota, zahadami vee0 Neomlouvejme nikdy sve sobectvi nosti. Slabost je ptivedla k astroloa sve chyby, ale bud'me vdeani tem, gii. A slabost je v ni drti. Slabost, kdo2 nam je pomohou nalezti, aby- slotend z lidske zvedavosti po snadchom se od chyb °distill a byli nem vysvetleni zahad deni kolem jati do sdruZeni distal° duchovniho nas a ze strachu pied budoucnosti. bratrstva. Na ge sobectvi ptinagi Tihie Tide se boji budoucnosti a hlestrach, je nedostatek viry v pra y- daji stale ye hvezdach takove kondu. Nebojme se miti zcela pravdive stelace, ktere by je ptesvedeily, to nitro, probuzene svedomi: tim ztra- jejich budoucnost se vytvoti. time sve okovy, zbavime se otroctvi ye. Oni se vgak boji take sve minua nalezneme prove atesti. Pak za- losti a hledi hodit odpovednost za menime svou slabou vuli za vyggi poklesky, zbabelost a zlobu na nevuli trarei a podrobice se vesmir- ptiznive seskupeni hvezd v hodine nYm zakonin, ucitime, jak jsme zrozeni a potom pozdell. A prave v vedeni a chraneni: na ge testa ye tomto strachu pied skuteenYm 2itme bludu jako by zativYm reflek- votem je nejvagi zlo astrologie. Snitorem byla ozatena. V nitru bude ma s lidi pocit odpovednosti za misoulad a radost — na ge duge je nule i pro budoucnost. KaIde udeni, spjata s vednosti, mame jistotu sve ktere cini eloveka neodpovednYm za pevne chuze, pokud vytrvame na jeho konani, je neptitelem lidstva. teto ceste pravdy a dobra.

Muselo by vest nutne k rozkladu to-

SRDECNY

DJ.!

Piejeme si zde vysloviti na g srdeenY dik vgem krajaniim ye vgech osadach statu Texas, jako i v gem vYborum a potadatelUm taneenich zabav, ve kterYch nag orchestr udinkoval po dobu poslednich dvou mesicti, za podporu a kooperaci, ktere se nam od Vas v gech vgude dostalo.

S potegenim budeme si pamatovati na ruzna mista a tegi nas znamosti, ktere jsme po dobu na geho pobytu sobe utinili a doufame, 2e ptatelstvi toto zustane trvale. 'regime se take na pti gti zajezd do Vageho krasneho statu snad nikdy na podzim a bude nas te giti, kdy se °pet setkame s Vami vgemi v raznYch osadach.

Za vgechny eleny meho orchestra vyslovuji zde nage uptimne diky a na shledanou!

Vag v ficte,

Charley KuCera 833 Pine Street, Omaha, Nebraska.

111111.10nal 10■01111M 12

Strang. IT

Vt8THIS

Ve sttedu, dne 9. dervna, 1937,

V eeskoslovensku spottebuji roeho, co lidstvo vytvotilo s tolika 0ne 1600 milionft vajec domaci vStrobetmi na poli civilisace.

Cloy & zdravST bude vSak vtdy po- by a 100 miliona dovateno jest z cislouchat sid7ch tuteb po zdokonalo- ziny. vani sebe, tivota, v gech, bade mit odvahu nest odpovednost za sve tiny — bude vkly stateenST. 0 Na MenSim meste pratskern jest nejstarSim elenem tamniho Sokola president Osvoboditel T. G. Masaryk. Olenem teto jednoty jest take president BeneS. V Oine ptestavaji jisti dteveiVmi halka,mi a stale vice se SIM utivani vidlieky a note. NejvetSi einska tovarna pro vVrobu hulek v Hongkongu ohlasila konkurs.

Lekaren jest v es. repubice 1400; krome toho ma. 800 lekata domaci lekarny. ........ rooriam ■

Oslavu

• 11.110■401, %On MIS MAIM

Jednoty S. P. J. S. T. pied 405 roky bude potadati

Rad Pokrok Houstonu, ciao 88 VE SVEM KRASNEM STANKU NA STUDEWOOD

v nedeli, dne 20. cervna Obed ye 12 hodin v poledne Program zaene ye 2:00 hodiny odpoledne Uvitani navgtevnikii.

Zpey — ('S Bohem bud'" — sl. Hilda .Svestkova. e — br. C. A. Chernosky, ptedseda Hla y. ttadovny.

Zpey — "Serenada od Cossolliho" — sl. Rozi PratiskV. Uvadeni nov3ich &ern).

Zpey — P. C. H. Chernosky.

11•04.1..1.<1•01.0•11.1.1•111

Pak nisleduje nadhernY divadelni kus, pod nazvem: Nor

"MARYSA" jednanich, od Al. a V. MrStika.

Dej na morayske &dine.

OSOBY: br. F. Olexa st.

Lizal, sedlak ses. A. Vallova Lizalka, jeho zena ses. F. Olexova ml.

Maryga, jejich dcera pi. M. Rotnovska, Rozara, jejich slu2ka br. J. Kalousek Vavra, mlynat br. F. Dvotak Francek, rekrut ses. Svaeinova Strouhalka, Marygina teta ses. J. Kalouskova Horaeka, jeho matka ses. F. Olexova st.

Marygina babieka t br. A. Valla HospodskS7, Franck& porudnik ses. N. Kostomlatska Hospodsk br. A. Hoek Pavel, •eznickY tovary g br. T. KostomlatskY Hrdlieka, obecni sluha Soudni sluha br. A. Kadleeek Prvni J. KaSpar ml.

DruhY rekruti J. KoSut Tketi br. J. KaSpar Fran& br. J. Kincl Bueek ( sousede t. sl. A. Diouhy.

Voj sl. V. Krampota Hrdliakova mlatci Krigtof Hudba, rekrut', chasa, mlatci, deti. — Misto deje, morayska dedina. — Tteti jednani o d ye leta pozdeji net prvni.

Rah.: br. Joe Kagpar.

Drama v

pen

Vstupne: Path 40c. Dimy 25c.

HUDBA ODPOLEDNE I VEGER • J. R. BAtA ORIGINAL. Veeer pied zahajenim tame bude tanani "Beseda".

K peknemu pobaveni a k dobremu cbeerstveni zve vSechny okolni tady z blizka i z daleka ZABAVNI ViBOR. (22-24)

ettrana

Ve stredu, ane 9. eetvna, 193i.

DR. C. GREER Oei, USI, Nos a Hrdlo Pfiprava BrYli utedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V nedeli rano od 9:00 do 12:00

DR. KAR. J. HOLLUB T

eeskS Lekai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon atadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

SPRAVNt VYKONANA POHREBNi SLUZBA. V hodine tale zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ustav pohotovy k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne cent' jsou nag zasadou.

EDWARD PACE Pohtebni fiditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

DR. F. J. KRTENEK Zubni Lekat V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS. C.

11. CHERNOSKf PLAVAK

Vytizuje vakere soudni zalaitosti. ttadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS.

ry GEORGE E. KACill PRAVNIK

Vytizuje veAere soudni a pravni zaletAtosti, abstrakty, posledni vale, atd.

TEXAS WEST, • Telefon 146,

Cervenka & Vankra WEST, TEXAS. PozemkovY obehod — Abstrakty.

Thjeky — Notakstvi.

Mame spojeni v celem state.

RED FRONT

Ceska aridelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kogut, majitel.

Telefon Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejlep§i soudkove a lahvove pivo, rfizne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

DR. THOMAS N. DeLANEY OeNI LtKAft BrYle spravne ptipravene. as dle firaluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TWO.

OZNAMENI f.JMRTI as. 2557 DO 1937, star jsa 77 mail, na MyocarJugoslavie o Masarykovi. Jsme 2573. VOETMO. ditis. K Jednote piistoupil 9. ledna soueasnici Masarykovi, a proto ta1910. Rolnik. eislo certifikatu 10392, ke se na neho divame z piths male 2557. C. 0. Leshikar od tadu Svet- a dle stanov opravnen jest k podpo- vzdalenosti, abychom z ni mohli lo cis. 38, zemtel dne 28. dubna 1937, te v eastce $500.00. piesne zmekit, co feechno tento yestar jsa 58 rokii, na srdeeni vadu.

2570. Frant Mach od fadu Svaz likY slovanskY May& udelal pro eteK Jednote piistoupil 26. ledna 1902. Oechoslovant cis. 92, zemtel dne 16. sti celeho sveta. Evropeti statnici Obchodnik. Oislo certifikatu 8065, kvetna 1937, star jsa 63 roka. za- konaji neseetne mnotstvi schuzi. a dle stanov opravnen jest k pod- stkelil se. K Jednote piistoupil 21. Neptestava se hledati teeeni soueaspoke v eastce $1000.00. dubna 1918. Hornik na odpoeinku. nych problema. Hleda se teeeni, a 2558. Vine. Jeiek, od tadu OeskY Oislo certifikatu 11089, a dle stanov teeeni je zatim davno formulovano Den cis. 95, zemtel dne 14. dubna opravnen jest Ic podpote v dastce Masarykem. (M. Stanojevie — "Jad1937, star jsa 48 roka, zastkelil se. $500.00. nost".)

K Jednote ptistoupil 7. anora 1911.

2571. Christina Blaiek, od tadu Na vYstave pohlednic ve Floride Rolnik. Oislo certifikatu 5381, a dle Svaz Oechoslovana cis. 92, zemiela stanov opravnen jest k podpote dne 15. kvetna 1937, ye stati 45 let, obdrtelo ze 37 zteastnenYch state Oeskoslovensko prvni cenu. astce $1000.00. na srdeeni vadu. K Jednote ptistouU 2559. Jos. P. Kleeka od tadu Co- pila 5. dervna 1934. Oislo certifikatu Turbiny NiagarskYch vodopacla lumbus els. 58, zemtel dne 29. dub- B-1058, a dle stanov opravnena jest dodavaji ve 24 hodinach energii, jet a 1937, star jsa 75 roku, na vod- k podpote v eastce $500.00. vyvati osmihodnnou praci deviti ateinost. K Jednote ptistoupil 8.

2572. Rosalie gt'astnY od fadu 0- miliona lidi.

(-) pros. 1900. Rolnik. Oislo certifika- sveta cis. 52, zemiela dne 24. kvetu 4509, a dle stanov opravnen jest na 1937, ye stab 78 let, na seelost Nonat Leeiva Mast k podpote v dastce $1000.00. veku. K Jednote ptistoupila 13. dubEndicott, N. Y., 18. -Cinora 1937.

2560. Redlich Loaak od tadu Du- na 1902. eislo certifikatu 3622, a MinuTY tYden dostala jsem•ka gel, ie ovY Haj cis. 126., zemtel dne 3. dle stanov opravnena jest k podpote me v noci dusil. Udelala jsem dye vetna 1937, star jsa 46 roka, Po v eastce $1000.00. na prsa a jeSte jedperaci. K Jednote piistoupil 23. tij2573. Jind. Ginzel od fadu Nov' non obnovila; do tjrcine bylo po a 1933. Rolnik. Cislo certifikatu Tabor els. 17, zemtel dne 26. kvet- MuS mei velice zranenY palec na ruce; do 3 tYdnu to Nonat -877, a dle stanov opravnen jest na 1937, star jsa 85 roka, na seelost Jedna pani nemohla hYbat prsty na k podpote v eastce $500.00. vekem. K Jednote piistoupil 1. der- rukou. Na noc si davala z Nonat na2561. 2ofie Kelnar od fadu Pok. vence 1897. Na odpodinku. Oislo cer- plaste, rano umyla a delala to tak oustonu els. 88, zemtela dne 2. tifikatu 943, a dle stanov oprav- dlouho, aS prsty vylecila. Jine zase neco rostlo na malicku na noze, jako vetna 1937, ye stab 57 let, na kor- nen jest k podpote v eastce $1000.00. Sive. maso. Doktor to nekolikrate podateni cev. K Jednote ptistoupila S bratrskYm pozdravem, vazal, vYrostek odpadl a zase znovu 12. kvetna 1918. 6islo certifikatu J. R. Kubena, taj. H. itadu. narostl a tak to stra gne boielo, Se se ant nemohla obouti. Nonat to tak vy352, a dle stanov opravnena jest leeila, Se to vice neroste. Ze NoHolubi v ulicich velkYch mest k podpote v eastce $1000.00. nat je na rheumatism dobra, to je jii jsou velkou znedist'uji bu2562. Antonie Ktupala od tadu davno vyzkouSeno. PoSlete za 4 dol. dovy, poekozuji fasady a chodniky Nonat na adresu: Mrs. Christine ok. Dallas eis. 84, zemiela dne 2.

V Praze se poeita` asi 10,000 holuba Mundel, 117 Rogers Avenue. kvetna 1937, ve stati 45 let, byla zabita pti ptevrhnuti automobilu. a mesto najalo proto zvlaetniho zaK Jednote ptistoupila 15. btezna mestnance, kterY obratne tyto holuby po sttechach a vekch chyta do 1914. 6islo certifikatu 5749, a die site. stanov opravnena jest k podpote Ear. eastce $1000.00.

Na patitske vYstave bude miti NeNa rozliene at' suche neb oteviene 2563. Jan Poneik, od tadu Tyre mecko velikY pavilon, nejnaklad- bolesti se Nonat osvede'ila, ktera bez Ms. 80, zemtel dne 3. kvetna 1937, neje.' vYstavy: stoji asi 2 miliony operace vytahne di-evene i ocelove star jsa 75 roka, na srdeona vadu. dolara; ocelova konstrukce s yeti s tfisky i strely v tele, ale musi to bYt: Cena Nonat jest 50c a $1.00, poK Jednote piistoupil 4. dubna 1909. ohromnYm hakovYm ktitem. V blizStou 55c a $1.05. Ptejte se vageho Rolnik, 6islo certifikatu 5888. a dle kosti jeho zdviha se sovetsky pavi- karnika neb jednatele, ale nic stanov opravnen jest k podpote v lon, majici spodek betonovY a hor- ho neberte, radeji piSte na naSi adni stavbu dtevenou. Zde zase bude resu: astce $500.00.

MARIE LEIBLINGER & CO., 2564 Martin gkarpa od tadu Slo- tranit peticipa sovetska, hvezda.

Altadena, California. van cis. 9, zemtel dne 1. dubna 1937, Politieti odpurcove proti sobe star jsa 67 roka, na zapal plic. K Jednote piistoupil 14. zati 1906. Rolnik na odpoeinku. eislo certifikatu 450, a dle stanov opravnen jest k k podpote v eastce $500.00.

2565. Marie Hanzelka od tadu Veeslovan els. 123, zemiela dne 11. kvetna 1937, ye staff 72 let, na srdeeni vadu. K Jednote ptistoupila 28. btezna 1915. Oislo certifikatu 10964, a dle stanov opravnena jest k podpote v dastse $500.00.

2566 Marie Plgek od tadu Svornost Jihu cis. 15, zemiela dne 12. kvetna 1937, ye stati 84 let, byla ranena mrtvici. K Jednote ptistoupof ad spoledenskYch pila 7. dubna 1903. eislo certifikazabav, jet od otevteni tu P . up 354, a die stanov opravnejeho moderne vybudona jest k podpote v dastce $24.00. vaneho stanku ukazaly 2567. Agnes Kleeka od fadu Nova se bYti lakavym dostaDoba els. 122, zemiela dne 16. kvetveniekem krajana a jena 1937, ve stall. 64 let, na srdeeni jich ptatel. vadu. K Jednote ptistoupila 5. ledna 1913. Oislo certifikatu 5799, a Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458. dle stanov opravnena jest k podpoNa doptani se jest — 20th and North Main. fe dastce $1000.00.

2568. Theo T. Mikeska od tadu Vlastenec cis. 45, zemtel dne 16.

V NEDELI, 13. eERVNA. — Sablatura z Ganado. kvetna 1937, star jsa 26 let, zabit V NEDELI, 20. CERVNA. — J. R. BaZa Ori inal. 40-leta. oslava nasledkem ptevrhnuti automobilu.

S. P. J. S. T., odpoledne pro ram a divadlo "IVIaryga".

K Jednote piistoupil 4. fijna 1934.

Rolnik. Cislo certifikatu C-2300, a ' dle stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00.

PORADATELI. 2569. Jos. OndraS' od tadu Columbus Ms. 58, zemtel dne 7. kv6tna

RAD POKROK HOUSTONd OZNAMUJE

Y 25c VSTUPNE: PAN! 40c — DAM

Strana 23.

17213TNiS

-ye stfedu, dne 9. dervna, 1937.

lani ani ptemiry hmotnych pro- tedeno, vice lasky a porozumeni je potadek. A je-li pti torn vzdelany rozum a zuSlechtene srdce, zdrava sttedkil. Nejlepei uditelkou tivota tteba mezi lidmi.

Pravdu del dlovek, kterS7 vytkl bude vtdy jen ptiroda. Uci eloveka Znalost lidi zustava jednou z nej- soudnost a laska k lidem, vytrvalost slova: " - ruka, ktera, hybe kola- chapat Udelnost a podstatu svetove- daletitejeich podminek Uspe§neho a vira ye sve schopnosti, neni tile, kou, hYbe svetem." Zdtiraznil tak ho deni, ukazuje mu, to jen prostYm Zivota. Pourer k lidem si upravit, to jehot by nebylo lze dosahnouti. nejen nekoneone motnosti schop- a ptirozenYm zgasobem tivota na- ut je 'creel kaZdeho eloveka - a zkuJen tak bude moci dlovek radostnosti, jet sebou Cloy& na svet Ilk se slyeet hlas sveho nitra, jak knost tu nejlepe poradi. Ze vtdy ne a spokojene zit, eitit a uplatrionag, ale i dfdetitost vYchovy, aby dobte a mravne jednat a kde hle- ma katdy s jinYm jednati tak, jak vat lasku k blitnimu, prohiubovat dovedla nachazet tyto schopnosti, dat cesty k dokonalosti. Na vlastni by chtel, aby s nim bylo jednano, ctnosti a osvetu, jnak tedeno, jen vypestovat je a rozvinout. Nebot' kuzi dava, mu zkusit, ze prostY tak bude konati vtdy sve povinnoneni tteba zdtrazhovati. bez vzdelani a zuelechteni zteti by sob tivota je take tivotem zdravym.

Pti srovnani s tim, co vkchno sti, jak mu to poroudi jeho rozum komu prospely. Ba, elovek sam byl Nebot' nelze skrYti one smutne sku- mel by 61ovek na svete vykonat, je a srdce. Nebot' jenom ten, kdo peeby bezradnYm ye svete vnejeim, teenosti, to vice lidi umira z pfesy- jeho tivot ptilie kratkym. Oveem, live a svedomite kona svou povinznepokoj en ye svete vnittnim. ceni net z hladu. zase tu vidime, te vice lidi hyne z nost, je opravdovYm a hodnYm 610Vklyt' pomoci jich musi se branit V ptirode lze pochopit, v 'dem spo- nudy net z ptepracovanosti. Kdyt vekem.

0 proti ruznYm vlivum a ziskavat pro- diva nesmrtelnost eloveka. Ze neni tedy ne veechno, jiste mnoho da se ti Proda se zanovni pfenosnl sttedky k ukojeni svych potteb. vlastne ani vznikani ani umirani, vykonat za kratky beh lidskeho ti- Remington psaci stroj s 6esk9m Aby obstal ye svete vnejeim, musi jen neustala obrnena a obnovovani, vota. Je tu tteba jen pheinlivosti a poznat zaklady svetoveho dent jejicht tajemstvi zastanou navtdy odvahy, spolehati se v2dy jen na se- prsmem a pouzdrem. Hlaste se neMusi se zbavit vaeni a pudil, aby skryta lidskemu poznani. Skutee- be, miti smysl pro odpovednost a bo piSte na Cechoslovak, West, Te(11-dz.) xas. dovedi slyeeti hlas sveho nitra, vy- nost nam nejlepe ukazuje, v 'dem tvotil si sve nazory o dobru a lasce nesmrtelnost dloveka spooiva a proa a ziskat odvahu jiti za diem, kterY stavaji se lido nesmrtelnYmi. Vidime si vytYeil. tu jen nekolik mad° jedinca, kteti Toho veeho lze dosahnouti jen nikdy neoplYvali statky pozemskYpraci. Bez prate neni ani umeni ani mi, za to veak byli velikany ducha poznani; jen praci lze poznati Udela proto titi budou tak dlouho, nost svetoveho deni, jen praci, za jak lidstvo samo vedeni srdce a rozumu, lze poznati Neni motno katdemu stati se nevlastni smysi a Udel lidskeho tivota. smrtelnYm. Ale katdY mute se snaTraci ziskiva se klid a vyrovnanost tit dOsahnouti co motna nejvyeei duce, jen prate umokluje radostne dokonalosti a naudit se povznesti se a spokojene tit. Price ulehauje sebe- nad firoven veedniho tivota melo poznani, aby si elovek mohl vytYaiti by byti diem snateni katdeho elocii ptimetenY svYm schopnostem. veka. I pH tom, to elovek je tvoMa-li elovek ut od mladi urovna- rem slabYm a ktehkYm, to ma tee Zadatek v 8:00 hodin ny veechny cesty do tivota a "zaji- smyslne a chvilkove potteby, kdy jePORAD: &elle postaveni" pro celY tivot, zte- ho vile a poznani nestadi, aby stane se prospeenYm elenem lid- dusledne svilj osud a konani - pie1. ViTEZNt POCHOD SOKOLU ske spoleenosti. Valyt' jenom pra- ce mute se aspon priblizit k Bohu bratr J. Zazvorka 2. ZARAJEN1 ci sili svalstvo, bojem s ptekatka- Idealu vei dokonalosti, kterY bude starosta G. J. br. V. Kraft PROSLOV 3. mi vine, odvaha a vytrvalost. A nut- lidstvu vtdy jen nedostitn'm vzoMatenka Mouekove.

4. BASER nost byti ci nebyti je k tomu nejlep- rem,. (hoste) Americka tenska orchestra 5. SMES pobidkou. Kdo sam- nezkusi, jak Teel sveho tivota mute &ova bti. Herzan a LatnovskST ZPEV, duetto 6. taloa se ziskavaji prosttedky k spiniti jen praci, zdokonalovanim seHerzanova 7. HUDBA SOKOLSKA votu, zteti si dovede vatit toho, co be sama a poutivanim svych schopSokol Ennis SLOVENSKA BESEDA 8. mu zanechali jini, aby mu "ulehdi- nosti k prospechu svYch blitnich.

Sokol Dallas 9. ITECERNI NAMLUVY, operetta li' tivot. Ad hteSi tu dasto vSrchova, Dnes neni motno, aby katelY elovek Hudba Herzanova 10. NA ROZCHODNOU piece katdSr ma motnost drive di stadil jen sam sobe. Dneeni tivot pozdeji tyto chyby napraviti. Dokud jest 011ie slotity, lee neni to na dlovek chce, neni nikdy pozde. Neize ekodu lidske spoleenosti. Je tu za to tu dosti zdaraznit slova: " - v to- vice pHietitost, aby katdY jedinec be jest ptidina v g eho, cokoli deje se mohl se uplatnit podle svych schoptivote tvem." nosti k prospechu celku. Jenom je Pro fieelnY a spokojenY zpiisob tteba, aby i v torn chvatu zustali Za6atek v 6:00 hodin tivota neni tteba nakladneho vzde- de lidmi a tak spolu jednati. Jinak SMYSL A ttEL 2IVOTA.

►LET A ZAVODY ZUPY JINNI, A.O.S. 12. - 13. cervna 1937, v Ennis, Tex.

V SOBOTU VEtER, 12. eERVNA Sokolski Akademie

V NEDELI RANO, 13. tERVNA Zivody a Zkouiky ODPOLEDNE:

Jubilejul oslava NA

Placedo, Tex., v sini Sokol Union V NEDELI, DNE 27. tERVNA 5 EADU SPOLECNE SLAVi 40 LETE ZALOZENi NAgi S. P. J. S. T. Zaeatek slavnosti o 10:00 hodinich dopoledne s hudbou Pak uvideni, asi 40 novkch Menu s pomoci fifednikil HI. tradovny O 12:00 hodinach bohat3, chutny barbecue obed; po obede volna zabava a hudba.

O 2:00 hod. odpoledne - promluvi k obecenstvu ptedseda Hlavni TYiadovny br. C. H. Chernosky anglicky a br. Dr. Josef Kopeck' desky, a jini. Pak volna, zabava, hry a hudba.

O 5:30 hod. - chutna, barbecue vedete a dosti dobreho obderstveni a tak dale.

Veeer o 8. hodine Taneeni Zibava TANECNI VSTUPENKA 40c PRO PANT

Hudba Placedo Orchestra Pkijd'te jak z daleka, tak i z blizka, neb elm nas vice bude tim lope pobavime.

Uctive Vas zve, ZAHAVNI ViBOR,

Veiejne Cvieeni Zadatek ye 2:30 hodin POEAD: SokolskY orchestr 1. SPOLEONY NASTUP br. Frank Rendl PROSLOV 2. akyne a taxi 3. Spoledna prostne.

Zakyne a taci 4. SPOLEONE HRY 2eny Sokol Ennis 5. AMAZONKY muti z Taylor 6. NOVA CESTA K STAREMU CILI vypini hudba Herzanova 7. PPESTAVKA muti Dallas-Ennis 8. PAD TYRANA teny 9. CVIftNi NA NAAADI muti 10. CVI6ENI NA NAP.ADI teny a muti 11. SPOLECNA PROSTNA bratra 12. ODEVZDANI CEN VITEZtM A PROSLOV tupniho nadelnika, br. F. Houtvidky.

VEER:

Sokolski Veselice Zadatek v 8:00 hodin.

VSTUPNE; AKADEMIE. CVI5EN1 VESELICE

L5c OSOBA lie OSOBA 25c OSOBA

OBED VEeEitE SOKOLSKA HUDBA: HERZANOVA

Strang

ye sttedu, dne 9. dervna 1937.

vESTNIK

24.

2ADAME rilzne oeske kapelniPoufiveitck oznamovani , ky hudebni, kteti by mohli hrat pro taneeni zabavy druhou a etvrtou nedeli v mesici v National Club Hall v Corpus Christi pro Sokolskou Jednotu v Corpus Christi. PoSiete yak Pravidla nabidky na: Sunflower Oil Co., Leo V Malem Oznamovateli uotujerae SvatopolskY, Staples Str., Corpus za kaide uvefejne2 centy za slovo (23-24) ni. Nejmen$i poplatek za oznamku Christi, Texas. (do 25 slov) jest 58c Oznamku na5% POCKY NA POZEMKY. pike na zvlaknim listku a pkilo'tDelame prvottidni pfiloky na mate k objednavce ptisluinY obnos bud' potovni poukazkou (Money jetky na 5% rodnich firokfl od 5 do Order) nebo ye znamkach (stamps). 25 let. 2. adne poplatky za ptehliZeni Posilate-li osobni dek, pkidejte 5c vlastnictvi a 26,drie poplatky za ptena jeho vSrmenu. hlikni pozemku. Pouze dodate Ma-li bYti jmeno oznamovatele abstrakt. Pujeky jsou k dostazatajeno a nabidky posilany administraci pod na g i znadkou, netuje- ni kdekoliv v severnim, stkednim a me za oznamky "Na prodej", "Slui- east jilniho statu Texas. Pujeky niby a price" a podobne 25c zvliSt' za ne $2,000.00 po 51/2%• znaeku a na poitovne, aby doke doCervenka & Vaniura, pisy mohly bSrti ihned odesilany.

West, Texas.

(23-24) Ph oznamkach "Nabidnuti k shat ku" neb "Ptijme se hospodyne" obSir Mani na prodej vSechny ponail doplatek za znaeku a postovne tteby k mlaceni a sklizne obili a 50 centu. krmiva jako mlitieky, "Binders" Doplatek za znadku budl pkilo- "Row Binders" seci stroje provazky okted posilate za k obnosu, len k vazani, drat k balovani. Stroje znamku. nove take upottebene. Take vymeAW1 MAK derstvSr , dist,:y bez pisku, nim y ak natadi, tan dobytek jak minuleho roku. 5 liber za $1.00. krmivo za traktor. V$dy na skladd Pokovne vyplaceno v Texas. Pike upina zasoba grocerniho zbai. na: Mrs. P. Neshyba, Rt. 1, Pleasan- Aug. Dulak, Cottonwood Store, Rt. 2. West, Texas. (dz.) ton, Texas.

Pozn. red.: Dle zaslaneho vzorku PROGRAM CS. KRATKOVLNmilieme mak kaidemu 'odporuditi.

NEHO ROZHLASU. Je disq, chutnS7 i levnY. (23-24pd etvrtek, 10. dervna.

GMT 21W1 HLEDA HOSPODYNI k vakeni a vedeni domacnosti. Podrobnosti Znelka, hlakni potadu a zvony 12.55 sdeli: F. J., Box 364, West, Texas Vesela hudba Balgankova orchestru 13.00 (23-24pd) Oeskoslovenske zpravodajstvi 13.20 Varhanni koncert prof. B. WI HLEDAM deskou neb nemeWiedermanna (Haendel) 13.25 ckou divku od 18 do 30 let stall. do Richard Strauss: En$piglova Cafe na praci. Musi miuvit anglicky Aibalstvi 13.45 a mit zkuienost v tomto odboru. Anglicke zpravodajstvi 14.00 Pike hned na: Adolf's Cafe, Bart(23pd) Koncert na cemballo. Hraje lett, Texas.

Oldtich Krodba (Couperin) 14.05 Hlakni ptikiho potadu 14.20 or! NABIDKA. Holka svobodna, Narodni pisne. Zpivaji FAT. 14.25 podestna a poctiva, vjiborna, hudeb- Odhlakni zvony 14.45 nice a ze zamo2ne rodiny, ptala by Pondeli 14. eervna. se seznamit s panem svobodnS7m, Znelka, hlaeeni potadu a GMT podestnSr m a poctiqm a dobilm zvony 12.55 hudebnikem, od 30 do 39 roku: Pii- Lehka, hudba (Johann te brzy pod znadkou: "Podestna", Strauss).

13.00 c. o. Vestnik, West, Tex. (23-24pd) Oeskoslovenske zpravodajstvi 13.20 Joh. Brahms: Kvintet h-moll gip KUkATKA! - KURATKA! pro smYdcovY kvartet a klaBarred, White Rocks, White, Silver rinet. (Hraje PeSkovo kvarLaced Wyandottes, Reds, Black Auteto a V. Aloha).

13.25 stralorps, Black Minorcas, 100 za Aktualni kursivka.

13.55 $6.00. White, Buff, Black, Brown Anglicke zpravodajstvi.

14.00 Leghorns a Ancinas $5.75 za 100, Narodni pisne. (Zdenek Otamichand $5.00 za sto. PoS'tovne vyva, Glen opery Nan divadia placeno, zarudena Ziva dodavka. v Praze 14.05 Viechna kukatka pochazi z "flock Hlakni pti g tiho potadu 14.20 blood tested" stad. Jsme priprave- Koncert orch. F.O.K. (Odstrni odesilati objednavky hned. dil-Smetana).

14.25 Von Minden's Hatchery, Fayette- Odhla$eni a zvony.

14.45 (21-dz.) ville, Texas.

0 Zkutenost nas naudila, ze nejgur Mate nyni penize na ruce lep$i zpfisob, jak odvratit valku, je, rieb v bance, ktere vim nic nepki- hledat smirne te$eni jeke dtive, na g , neb jen velmi malt firok? Za- dokud valedne mraky na obzoru nejimate se o uloteni techto do han- jsou vet$i net' dlan mu2ske ruky. ky, ktera plati 4% troki a jest MinisterskY tajemnik Welles. jistou? Zdali ano, pike pod znaekou "Vklady", % Vestnik, West, Az bude nejhute, budu se moci je(4-dz.) Ste vZdycky Texas. tim, $e budu lidem ukazovat Schoenbrunn, znam jej jako malokdo.

Vevoda Windsorsky.

V nejzastaralej gich piipadech Revmatismu a Neuritis jest rychle uleveno poutitim Alonzo Urban pLisr Rheumatism Treatment. TisicOm URBAN jest ulevovano. Prod ne Vam? Na For Boils- CailittriraerC6 .s j'o-liel-'eio-ris601(35breS iT DRAWS OUT CORE OF WORST BOILS OR prodej y e vAech lekarnach. Neb pisCARBUNCLES AT ONCE AND PREVENTS SPREADING - AT ALL DRUGGISTS 5, San Alonzo Urban, Station A., te na U clighuOAL co SAN (15-dz.)

Antonio, Texas.

Maly Oznamovatel

Pkijmy angliclOch spisovateln.

Za prvni roman dostane autor zpravidla 10 procent z kramske ceny, z prvnich prodanYch 2000 vYtiskil, 12.5 prod z dal$ich 3000 vYtiska a 15 procent z ostatnich. Asi 30 procent novYch romanti se potka s Uspechem, 20 procent se sotva zaplati a zbytek je vylo‘tend ztrata.

Nekolik nejfispe$nefSich anglickYch romanopiscil vydelava none na 1,500.000 KC jen na autorskYch honoratich, v eem2 nejsou zapoeitany poplatky za filmovani. KaZdY mesic je vydano asi 2000 miliont slov novYch roman& Stale rostouc oblibe se tesi cestopisy a nvotopisy.

Nakladatele v g ak ptijmou jen jeden z devadesati nabidnutYch rukopisii. o Doposud dovedeme stavet lepSi a rychlekk Lodi ne2 kterakoliv jinx zeme na svete.

ElektronovST mikroskop.

Nemeeti vedci pracuji fispeine na novem elektronovem mikroskopu.

Modely uz vyrobene, jsou desetkrat silnejk, nez existujici opticke drobnohledy. ElektronovY mikroskop bude tecreticky tisickrat silnej g , nei kterYkoliv dosavadni drobnohled.

UmoZni lidem spatilt atom, kterY byl dosud neviditelnou skuteenosti.

Po u$ivani tohoto mikroskopu se naprosto liSi od zachazeni s optick'm drobnohledem. Poutiva elektrickeho proudu, slokeneho z "prtivodu" negativnich elektrickYch easteeek, nazvanYch elektrony. ProS' LU GIVIS.14. V I it, v j aaa de mono studovat jen takove latky, je2 vyzatuji elektrony, jako jsou urcite kovy, kovove soli a radioaktivni latky.

Nejvetk tajemstvi pro i;enateho mute je, co dela start mladenec se svSuni penezi.

TRINEROVA ANGELIKA ZBAVi VAS LETMCH 2ALUDEtNICH POMP Lekarnach nebo pogete $1.35 JOS. Triner Corp., 1333 S. V Ashland Ave., Chicago, Ill.

tESKE DIVADLO

mAcocHA

Propast

odloiene k viidi nepfiznivemu poeasi sehrano bude POHOSTINNE OCHOTNIKY SLAVIE Z WEST y

e c vrtek 10. eervna, 1937 • ,•

v K•IT.Aualtorium v ENNIS tpinY program uvefejnen drive.

KatidY jest uctive zvan!

Nenechte si ujiti vzacnou pkiletitost spatfit tento del', kterY byl hran a opakovan ve West s ohromn'm fispechem.

ZAtATEK V 8:00 HODIN VEtER. VSTUPNE: DOSPELI 30c - DETI 15c.

r

is

R 1

ar

Z i l AAA,

4F

o 4`

/ ir,.7"

ti

tt

ka•

The Formula Never Changed or Cheapened in 66 Years!

a

, oct,.

a, ,r% i„, D S PEDIGREEN i,,4, ,,-,.

co N 42 oi

.\\

A "FIND" AT THE

PRICE

'VECOPIACA

wad

.

N.: ' *1,

'alai

REVMATISM

ANTONIO TEX

..---

" BROWN-FORMAN DISTILLERY CO., Louisville, Makers of Fine Whiskies Since