Vestnik 1937 06 23

Entered as second class mail matter, January 3rd•, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of A ust, 24th, 1922.

ROCNiK (VOL.) XXV.

WEST, TEXAS. ve stiedu

(Wednesday) 23. eeivna (June) 1937.

tiSLO 25.

OBNOVA MEXIKA. EXIKO je krasna, zeme, tragicka svou minulosti a vkvojem a komicka nem schopuosti sveho obyvatelstva it z bohatstvi, ktere mu vlast sk:;rta. Nad celou zemi se vzna gi podivnY smutek, zdedenk po indianskYch ptedeich. Indiani nejsou totiZ skoro nikdy veseli, tva •ice se stejne na svatbe jako na pohtbu. ,.

A Mexikani jsou v podstate Indiani, jen troche pobledli beloskou krvi. Beloi tvoti jen 5% vAeho obyvatelstva, ditajice pouze pill druhello milionu duAi, kde2to zbylYch 14 milionil urenje zakladni charakteristicke znamky mexickeho narodniho iivota.

Odolnost Mexikanu, uvalme-li hygienicke a hospodatske pomery, je ptimo zazradna. Mexikan neni site slabomyslnY, ale psychologicky gpinavY, sebevraedne link, ne zvleST poctivk a zavile, zamkelene, pomstychtive a horkokrevne povahy. To je ovtem obtanY material i pro nejmoud •ej gi a nejsilnej§i vladu, kterYch bohu2e1 melo Mexiko malo. Proto neni divu, t'e vlada dini tak pomale a nepravidelne pokroky.

Nebot' jeji problem je velmi 0210. Snadno se •ekne rozdelit v§echnu komunalni pudu nebo omezit priimysl na mirovou spottebu zeme — ale v praksi v gechna jednoduchost mizi v bludfeti druhotnYch komplikaci. Z nich hlavni je Mexikanova povaha. Jeden pokrokovY mexickY lekat zjistil po peelivkch fitednich zkonAkach, to nejmene 40% ze zkouknYch Indianskych deti, byly s lekatskeho hlediska idioti.

Chybi jim nejen inteligence, nYbrt i normalni rozmysl. Dokladem toho je pkipad, kdy sedlak celk mesic spletal plot z kukutionkch stonku na ochranu pied slepicemi, nade2 pti jedne slavnosti najal dviir pro venkovske mezky, kteti mu celY plot pies noc saran. To ovAem ukazuje naprostou neschopnost myslet.

Mexicka nepopsatelna spina, proti nit vynikaji ptedmestske ulielty Neapole itzkostliyou distotou. tkvi v mexikanske lenosti. Naprosty nedostatek nejprimitivnejMch hygienickYch opatteni, jake nalezneme na nejzapadlej gi vsi, vysvetluje tadeni nakaIlivkch nemoci v Mexiku. Pti slavnostech mnieme bYt dasto svedky toho, jak prodavae, rozeZranY malomocenstvim, naleva Alpine kalnoti vodu ze 4)inavYdh plechovek od benzinu.

Je veru trapnY pohled na mexickeho venkovana, jehoa hlavnim bchatstvim je zahalka, jak vyleza z odporne §pinaveho domku o jedne mistnosti, kde ,'zije, ji, pracuje a spi 5 al 12 lidi spolu s domacimi zvikaty, a leha si na iirnon zem, z nit lze snadno vyrobit nepalene cihly, vzdalen deset minut od pralesa, kde by mohl snadno nasekat stropni tramy.

Slygte-li od fitedniho Micah, ze podle nejniMiho odhadu 36% fgeho venkovskeho obyvatelstva trpi amoebickou dysenterii, pochopite, to nemffie odekavat velkou 8innost od takovkch stoickYch trpitelt. K tomu ptistupuje zaliba v omamnYch prosttedcich a pohlavnich vYsttednostech.

Adak skuteenou ptidinou teto zhoubne le

nosti je tajna, a vrozena nenavist ke vSenau konstruktivnimu a va*Sniva, laska k smrti a zkaze, s nit se podivne poji sadismus a masochismus. Kdy'Z se vzboutili a zmocnili se velkostatku, rozdelili je mezi sebe? Zili z nich?

Nikoliv. Spalili je.

Existuje-li zeme, v nil by melo bYt noeeni zbrane zakazano pod nejpfisnejeimi tresty, je to Mexiko. VrozenY sklon demorodeho obyvatelstva k nasilnostem byl nepochybne zvYe'en revclucionatskYrn terorem, jim2 Mexiko proelo, kdy jeden stal proti druhemu a nejohavnejei zlodiny byly beZnYm zjevem, obhajoyany a oslavovany plamennYmi vlasteneckYmi tedniky.

A piece by bylo tragicky absurdnim idealismem domnivati se, Ze by nekdo mohl dosahnout v Mexiku dostateone mocneho postaveni, anig by nesahl k metodam a prostfedkum,ktere jej musi pozdeji desit. Kompromis otravuje pomalu charakter a piece ti v Mexiku, kdo se neuchyluji ke kompromisu, stavaji se jen mrtvymi Defraudace a Uplatkalstvi, jimZ je prolezlY celk byrokratickY system, dosahuji grotesknich rozmerii. Cizinci, kterk se neda rozSiUt malidkosti, mute puknout Zlud, kdy shleda, ze mu zodpovednY policejni Utednik prodal faleenou automobilovou licenci, nebo ze urednik, kterY mu prave udelil znaenou pokutu, je soueasne advokatem, kterY za tudnou odmenu mute ptimeti sama sebe, aby ustoupil od pokuty.

Tato korupce je velmi vaZna pro fs'echny, kdo museji 2iti v zemi,. a zkruSuje hrstku pactivYch muau ye vlade, kteti se snati zlepeiti pomery v zemi. Ale tento sta y vyplYva ze stanoviska Mexikana k normalnim zpAsobilm vYdelku. Jeho odpor ke stalemu Zivotu na pude a nespokojenost s nizkou mzdou jej nuti, aby veechny nadeje upjal ke etesti, ktere jej nahle udini bohatYm, at' uZ loupeli nebo vYhrou.

Nelze dostateene zduraznit fakt, Ze Mexiko je jen pseudodemokracii. MexickY volie nejen tie nevi koho a prod voli, pro koho nebo zae umira, ale jeho odevzdane hlasy nemaji z,Dravidla ani co dinit s ohla genYmi volebnimi vYsledky.

Z tohoto temneho obrazu vystupuje narodnich hrdinu, vet ginou uditelii a advokatn, kteti na koni objialeji vzdalene vesnice, oekujice venkovany proti nee'tovicim a tyfu, 0-perujice bez oeetkovatelek, ueice lidi eistote a spravne ptiprave potravin a predna:sejice na naysich o socialni hygiene.

• Veda skoro v celem Mexiku ohroluie zdravi soudasne s ,nejlepgim ovocem a syrovymi zeleninami. Je nebezpedno dotknout se tam v restauraci salatu. Proto otazka vcdy je tam dulelitejAi net otazka lekatske pomoci. Mexiko ma malo vody, ale i tam, kde tryska ze zeme a je pinena do lahvi, nakazi se, protole je vedena nad gpinavYmi ulidkami potrubim, ktere je derave.

Nerd pochybnosti o torn 2e silna cirkev

se v mnohych smerech osvedeila jako civilisaeni a blahzdarny dinitel mezi Indiany. Ale pies to mexickY student stoji proti cirkvi, jakmile se dovi z historic, 2e skoro valycky stela na strane reakce, je2 brzdila eivilisadni a kulturni pokrck zeme.

Tesne spojen s cirkvi a s ni hynouci je system velkYeh statk9 dili haciend. Velkostatkaiq svou nieivou politikou dokazali, ze nemae dicuho existovat 2adna vladnouci t•ida, ktera, nevi cchotna pitmout s vYsada.mi vladce i jeho zodpovednost.

A piece kalcia mexicka vlada musi bYt diste diktatorska, protc2e v Mexiku via.dne jen qsmech demokraeie. Ukazali jsme, Ze vet§ina lidu neni zatim rabeo schopna jakkoli se siieastnit vlady. VetSina nema nejmenS"iho zajmu o ostidy sve vlasti.. Musime vyekat, co dokale nyn.ejei mexieka vlada, brzdena nepfatelstvim cirkve a nemajici dostateene spojeni se vzdalenYmi kone.inami, jejichC guverneti jsou skoro vesmes nejisteho politiekeho smfaleni.

Mexiko je dale 'DMUS' blizko SpojenYch Ste,t9. aby melo volnou ruku v demkoli, co podnikne. Je Arils akadernicke rnluvit o moZnostech znarodneni prinnyslu v Mexiku, kdy cela je v .hes-pcdarske a tim i politieke zavislbsti USA. Mexiko je dnes v ptiznivejS1 hospodatske sitwaci neZ kdykoliv drive, diky odvaInemu hespcdaitb:emu programu presidenta Cardenase. AvSak presidentovy reformy se neomezuji jen na hospodaNke a finandni problemy, nYbr2 zasahuji i do socialniho, zemedelskeho a kulturniho sveta a jsou dilkazem pevneho odhodlani mexickYch vadat pokradovati na ceste vYvoje a zbaviti Mexiko pout, ktera je dosud viei k minulosti nehodne velke bohate zeme.

Jean dobi'e znamy bidne 2ivotni podminky venkovskYch i mestskYch delniku v Mexiku.

Podle novYch zakontl nutno veechny kolektivni smiouvy pi:edkladat vlade ke schvaleni.

Stat respektuje a zarueuje pra y() stavkovat a zicidil kornisi vySetfujici 2ivotni miru v nYch krajich, aby mohla bYt stanovena &oven spravnYch mezd.

ZryehlenYm tempem se zakladaji nove 'akoly a jsou do nich jrnenovani uditele. Dale jsou zakladany detne venkovske stale i pojizdne koihovny. Baku 1936 bylo vydano na 1,500.000 knih pro obeene vzdelani ve venkovskYch Akolach.

A budouenost Mexika? Agrarni reformu neIze zajiste preru:3'it, zrovna jako neize znemo2nit pronikani americkeho imperalismu a loramysiu. Budou dalsi krveproliti, doIti zkaza, bolestne pustoSeni a dais! smutek v teto nejsmutnejei. ze v;sech semi, prave "tierra triste"?

KaZdY, kdo kdy zil v Mexiku, studoval jeho historii a volne se stYkal s jeho lidmi, vi te jedinou odpovedi na tuto otazku je odpoved', kterou davaj1 sami Mexikani s vedne aijici na deji a trpelivosti: Quien sabe, senor, quiet sabe?

Strana 2.

ANARIS . . . to je jmeno z temna. Mut, C jen se tak jmenuje, tidil za sveho eivota jiz mnoho lidi a mnoho jich take znieil, sam se veak nejradeji drtel nepozorovan v pozadi.

Tento admiral Canaris je jednim z nejdilleeitejeich soudasnYch nadelnikii vyzvedne slueby. Vede povestne Druhe odd8leni ye Wilhelmstrasse v Berth* nstkedne nemeckeho zpravodajstvi, za kterYmeto byrokratickYm titulem se skrYva vlzveclaestvi. Aakoli Canaris za sveho eivota, pfebohateho udalostmi, velice 0patrnY, nemohi piece zabranit, aby tkikrat — v letech 1917, 1927 a 1937 — nepadlo na jeho temnou oscbnost ostre svetlo.

1917: ponorky Mata Hari Canaris se naueil svemu temeslu od piky.

Za svetove valky ptitel mladY namotni diistojnik, ktery po sySrch teckYch piedcich zde,dil vychytralost a pohyblivost, do 8panelska se zyla.Stnim poslanim. Nemecke cisatstvi, jet bylo apIne blokovano britskYm lod'stvem, videlo v neutralnim 8panelsku s jeho dlouhYm, teece kontrolovanYm pobteeim idealni namotni zakladnu. Canaris mel za ulohu ztiditi tam peelive zasttene namokni zakladny. K tomu mu byly napomocny penize a east() i vztahy k rejvYee postavenYm osobnostem, a to ptedevSim k jistYm kruhum dvorni spoleenosti, kterd byla Nemecku ptatelsky naklonena a ktera se drueila kolem kralovny-matky Rakueanky. Nicmene francouzska, tajna slueba byla Canarisovi neustale v patach. Jeji mladY vojenskY attaché, nedal se nachytat do -Zadne pasti, kterou mu Canaris nastrojil. Canaris na konec povolal agentku H-21 z Patiee, ktera podle clokumentti se jmenovala Gertruida Zelle, rozvedend Mac Leod, aby byla znama v celem svete pod jmenem exoticke taneenice Mata Hari. Niemene tentokrat piwaby krasne eeny selhaly. Kdye Mata Hari nic nepotidila, poslal ji Canaris zpet do Patik a zaroveri vyslal jiskrovou depeei do Asterodamu, aby ji bylo na holandskem vyslanectvi v Patiti vyplaceno 15.000 peset. Tento telegram zachytila Eiffelova vet a francouzska vYzvedna, slueloa jej rozluUlla. 15. tijna 1917 byla Mata Hari popravena ye Vincennes. Byla to prve. obet' Canarisova.

1927: temne milionove obchody Nemecka revoluce v listopadu 1918 neptinesla Canarisovi eadnou velkou zmenu. Byl zatim jmenovam korvetnim kapitanem a seal ye svem Made v Berline; na dvetich viSel Ma-li eena se starati o politiku, o tom se mnoho jit debatovalo. I mnoho eeny tvrdi, smyslem a obsahem eenina tivota jest a ma bYti pouze npravna domacnost a peee o deti. Ano, to ma bYti hlavni einnosti vdane eeny, ale bylo by zpateenictvim, aby nekdo eenam zakazoval denne venovat aspori 10 minut na pteeteni novin a informovani se o vetejnYch zaleeitostech. Zajima-li se nekdo o politiku, to neznamena, ee venuje politice veechny sve sily a eas, nYbr2 sve sily venuje svemu povolani a na politiku ma jen malou chvilku Casu denne nebo tYclne. Tak tomu ma byt i u aeny. I eena ma se zajimat ve volne chvili o polltiku, t. j. o vetejne zaleeitosti a ptedist si noviny. Naee iistava dala eenam volebni pra y° a tim zkejme jim ptiznala pra y() na politicke vzdelani.

Melancholicke, zaclumeive dite tteba povzbuzovat, odvahu jeho posilovat eastYmi, oveem zasloueenYmi pochvalami, byt' i ponekud pteceriujicimi dobre jeho vlastnosti, potadnost, svedomitost a pod. Za to omyly a chyby takoveho zeleneho pesimisty, uzavtenost, neuptimnost, pketvatku, lhavost a pod. opravujme s velkou eetrnosti, aby se ye snaze k zlepeeni "nezradil" anebo nad sebou nezoufal nebo se nezatvrdil povaauje nas za sveho neptitele. Na jemnocitneho melancholika pusobi jie neveimavost naee, ptehlednuti poklesku. Citi, ee byl postieen ye zlem, vidi to na nas, i okkava hromobiti, bledne strachem a hle, vy — vtelena laska — mleite vaene, smutne a boute zahnana. Ach, jake to pro neho uleheeni! Ale vickrat uz takoveho strachti nechce zakusit; byl mu trestem i naudenim,

V ESTNt K

Ta em0 admiral ye Spanelsku. nyni jen etitek s ne gkodnYm napisem: Oddeleni pro namotni dopravu. Canarise by si byl nikdo nevSimal, kdyby nebyla v roce 1927 reakcion atska spolednost "Phoebus-Film" udelala bankret, pti demt vyAlo na jevo, te se neztratilo toliko 15 rnilionii marek, ktere do podniku vlozil kapitan Lohmann (agent Canaristy), ale take vadium namotni spravy ye vysi 5 milion0 marek. Pri blit'Sim vyAettovani se ukazalo, ze Canaris spravoval ohromne tajne fondy, o kterYch nevedel ani parlament ani strany. teelem tohoto tajneho fondu bylo financovai tajneho nemeckeho zbrojeni, na ktere pflspivaly tovarny v jistYch neutralnich zemich. NemeckY levicovY tisk objevil, Canaris kontroluje lodenici Eschevarita v Cadizu, kde stavi ponorky, pro Nemecko zakazane. V Tenerife financoval tajnou nemeckou narnotni zakladnu. I ke 8vedsku mel vztahy: v Linthamu kontroloval jednu tovarnu na bombometna letadla. 0 pinem rozsahu techto temnYch obchod0 pana Canarise se nemecka yetejnost nic nedoved'ela. Jeden jedink Udet, ktery byl ptedloeen jednou americkou firmou, znel na 20 milion0 marek.

Financoval vrahy ministra Rothenaua.

Pii takovYch obchodech 'creak eihalo na veech stranach prozrazeni. Neni proto eadnY div, Canaris se brzy ptipojil k organisaci, ktera mela na svem zkrvavenem trite heslo "Zradce stihne smrt". V prvYch letech republiky tekly penize z tajneho fondu Canarisova v prve fade do pokladnice "Organisace Consul" kapitana Ehrhardta. Tato organisace, jet byla nejnebezpednefai ze v gech nemeckYch tajnYch spolkii, mela ruku tamer ye veech politickYch vratdach tech let. Erzberger, Rathenau, Harden a mnoho jinYch path k jejim obetim.

Scheidemann a general Seeckt utli jen nahodou podobnemu osudu. V ptipade Rathenauove je financovani Canarisem jednoznadne dokazano. Byl to agent Canaristl y, Dastojnik Voss, jent vrahum Kernerovi a Fischerovi dal pottebne penize na organisaci vratdy a podleho Utoku. Intimnimu pkiteli Canarisovu byla pozdeji polotena otazka, co vlastne on a jeho

Rozmanitosti. gtesti jednoho eloveka je podmineno ttestim ostatnich lidi. Je tteba uznati, ze jednotlivec nemilte bYti pine Wasten, dokud jeho blitni trpi nedostatkem. Kdyby tuto pravdu pochopila francouzska, tlechta, nebyla by prolita elechticka krev ye francouzska revoluci; kdyby se ji tIdila ruska spoleenost lidi bohatYch, nebylo by velke ruske revoluce. Lidstvo dosahne aesti v uplatneni my glenky slutby billnimu.

• Memel obdivuji est. delostielectvo.

BerlinskY easopis pro vojenske veci "Wehrfront" ne prase ptatelskYm tonem obdivuje bojovou hodnotu csl. delosttelectva a jeho motorisaci i zdatnost esl. zbrojovek. Vypoditava kolik jest delostteleckYch jednot v 6SR. a pravi: "Na katclYch 800 metro hranic ohrotuje nemeckou mirumilovnost jedno moderni deskoslovenske delo." Zvla gte pige o protiletadlovYch delech, te maji "iktasnou jistotu zasahu" a te nesou pry at do vYge 200,000 metro (asi 60,000 stop), to je do stratosfery. PH cvidenich na, vYAku 15,000 metro byl n1.0/flex' zasahu 25 at 30 ze 40 ran v minute. Tato dela pry jsou francouzskym vynalezem. Soudi to delostkelectvo vklbec a protiletadlove zvloite se vyviji v specialni eesl. valeenou zbran, zejmena kdyt v OSR. jest velmi mnoho takeho a nejtetAiho delosttelectva a stale je zdokonaluji. Povatuje dsl. del° ovS'em za nebezpedi pro mir. A my je naopak povatujeme za prosttedek pro mir, ne-

Ve stkedu, dne 23. dervna 1937.

get (Mali v onech dnech, kdy tak dobte vedeli, jakY straenY osud oeekava, ministra Rathenaua. Szneje se, odpovedel tento mut: "PtemYgleli jsme, jake manipulate bychom mohli provesti na burse, abychom znalost veci ptigtich tadne zhodnotili.

1937: opet ve Spanelsku.

Po ptevratu v Nemecku byl jmenovan admiralem a bylo mu sveteno vedeni Druheho oddeleni. Netrvalo dlouho, a tteti 'rise projevila zajem o oblaSt, kde mel tef jeji vkzvedne slutby velike zno.mosti, totit o Spanelsko.. Jako se zlodinec vraci na misto sveho dinu, tak odjitdi Canaris opet na sve byvale pusobiSte. Je motno, 24 se jednou podaki objevit pravou pheinu akce generala Franca. Pak bude jiste velmi east° v teto spojitosti zminka o jmene Canaris. Tak tomu bylo ostatne jit v roce 1934, kdy byl zaloten nemeckY vojenskY dasopis ye ipanelske fedi. Jmenuje se "Ejercitd-MarinaAviacion" (Vojsko, lod'stvo, letectvo), vychazi v Berline, je psan nemeckYmi dustojniky a je hlavnim stanem generala Franca rozdilen mezi jeho tpanelske dustojniky. To je propaganda a la Canaris, kterY to vyutiva svYch starYch vztaht k S.panelskemu dustojnictvu, aby ptivedl Spanelsko pod du'Sevni kuratelu nemecMho generalniho Atabu. Pro tuto praci sedi zvlattni agent Druheho oddeleni v hlavnim stane Francove. Je jim dr. Karel Rauh, jent tam organisuje informadni slutbu, ktera neni utitedna jen Francovi, ale take Berlinu.

Canaris a Baskove.

Neni jiste nahoda, te prase za pobytu Canarisova ye Spanelsku a v Patiti byla baskicke vlade udinena nabidka, aby se dopustila zrady a bojovala na strane generala Franca. Nemecko pottebuje nutne rudu, obsahujici male mnotstvi fosforu a takova ruda se vyskytuje nedaleko Bilbaa. Nedostane-li se ji Nemecku, pak hrozi temet nebezpedi, ze nemeckY zbrojakskY prilmysl bude muset zastavit praci.. NCmecke zbrojitske firmy jako Krupp, Rheinmetall a Deutsche Waffenwerke, ktere vtdy ye zminenem dasopise inserovaly a ztidily dokonce v Bilbau filialky, delaji nyni vSe motne, aby zachranily svaj investovanY kapital. Oinnost nemeckych lotto, kteki bombami zapaluji baskicka mesta, je snad odpovedi na odmitnuti Canarisovy nabidky. 0 Canarisovi ye spojitosti se Apanelskem uslygime bezpochyby jeAte easto. bot' leckdo si pak necha zajit chut'. Delostkelectvo je ostatne deskoslovenska, skoro narodni zbrati. 2iika vytvohl prvni opravdivou taktiku delosttelectva a to tradice zustala. Jestlite Rakousko vidy vynikalo skvelYm delosttelectvem, bylo to jen zasluhou deskYch konstrukter0, delnikfi a delostkelcu. * Na Brnensku po faAistech zbyla jen hromada V minulYch dnech dlel v Brne Radola Gajda, aby probudil faisticke hnuti na Brnensku.

Adkoliv se pkedem provedla pedliva, agitate, zudastnilo se tupni schtize pouze dvacet lidi.

Ze vtech keel vysvitalo, to faAisticke hnuti tone v dluzich. Gajda se rozhodl, te trosky fatistiekeho hnuti v Brne rozpusti.

Padakovi raketa pro fotografy.

BritZsti vynalezci sestrojili padakovou raketu, v jejit svetle mute letadlo za noci fotografovat povrch zeme. Dosud bylo k takovernu osvetleni tkeba elyticeti kilogramil magnesia.

Kdyt vybuchlo ye vYS'i 1000 metro, byl vYbuch tak prudkY, to na zemi byla rozbita okna v obci, jet mela byt ofotografovana Ted' stadi i rnehti mnoistvi magnesia, takte °beim ani letadlum nehrozi nebezpedi.

I podpisovini je price.

Je znamo, te Jiki VI. nestal zvlatte o nastoupeni na trun. Za vladakske krise, kdyt se po prve vynotila ona motnost, tekl panu Baldwinovi: "Prod korunovati nekoho, od nehot se nebude nikdy odekavat nic jineho net podpis?"

Nada pan Baldwin odpovedel: "Ani stolibrova bankovka nerna zbla ceny, neni-li na ni podPis,"

Ve sttedu, dne 23. dervna 1937.

DETSKA BESiDKA 0 tom, jak jeiek dostal ostny.

Jaroslava Bienertova.

D "k VAL Y doby, kdy, zviiata nevypadala tak

jako dnes. Sloni, na pfiklad, nemeli chobot, tirafy nemely dlouhY krk a jagnafi nemeli sve skvrny.

Tenkrat take jetci chodili v docela obydejnem Sedivem kotitku, jaky nosi dodnes mySky a krtci a po nejakYch ostnech na nich nebylo ani stopy. Ani jim nenapadlo, ze by mohlo bYt jinak. Byli veseli, nezkazili tadnou legraci, netropili nikde tkodu a 'till v dobre vrili s lidmi i s ostatnimi zviiaty.

Proto se take pan lesni Hudec vribec nezlobil, kdyt se y e strani, zrovna naproti myslivne, usadila jetei rodina, tatinek, maminka a jejich test deti. Dovolil jim, aby si sbirali na zahrade spadale hrutky a jabliaka a alai, to nic nevidi, kdyt jim jehd .dcera Anieka nechala to a tam v hrnku trochu mleka. Jetci si postavili peknY domeeek, hospodatili a lopotili se celY den, aby sehnali dost zasob na zimu. Deti, to se vi, musily pomahat. Devdata pomahala mamince v domacnosti a chlapci chodili s tatinkern do lesa na diivi a vribec zaudovali se ye *dem, deho je potkeba. Tatinek s maminkou z nich men ze vtech radost, az na nejmladtiho — Flidka. Tenhle vejtkrabedek jim delal velke starosti. Ne, to by byl zlY nebo lenoch. Naopak, byla to tatinkova prava ruka a mamince udelal, co ji na oeich uvidel, dokud — a to bylo prave to -- dokud se neukazal nekde na blizku cirkus.

To se Flieek nedal doma udrtet ani etykmi pary koni. Net se kdo nadal — kips — uz byl pryd a tit prolezal komediantske boudy a stany, okukoval a strkal do vteho svrij zvedavY dumaeek. Zadne domlouvani a napominani nepomohlo, Flidek byl po cirkuse jako posedlY. A copak kdyt mel utettenou korunu na vstup, nebo se mu povedlo vlezt nekudy pod plachtu veder pii ptedstaveni! To byl v sedmem nebi a blatenosti ani nedYchal. Cern y odidka se mu vykulila, jak se dival na cvieene kone, na akrobaty a na tanednice v rritovYch a bilYch sukYnkach. Ale ze vteho nejvic se mu libil principal v dervenem trikotu a zlatYmi lady na prsou, kterY polykal mete desetkrat tak dlouhe, jako byl celY Flidek, kdyt se postavil na zadni nohy.

"Kdybych to tak take jednou dokazal!" myslival si cestou domri. Ale kde vzit med — a konedne, i kdyby nejakY sehnal, nikdy ho nespolkne; vtdyt' by se mu ani Spieka nevala do pusy. Lamal si tim hlavu kudy chodil, ptemY'Mel a pofad nemohl na nic kloudneho At jednou nahodou zase zabrousil k Hudcovrim a natel Anidku ye velke svetnici. Sedela sklonend, nad titim a ani ho nevidela. Stiihala, stehovala a tpendlila bilou hedvabnou latku a protote hrozne pospichala, nechavala vypadle tpendliky letet na zemi. Letelo jich vtude pino a krasne barevne hlavidky zatily na diste vydrhnutYch prknech.

"Oh, kdybych mel takovehle Spendliely!" myslil si Flidek. "To bych se naudil polykat lip net sam principal." — Nemohl od nich ani odi odtrhnout, jak se mu libily a v duchu ut se vi del uprostfed manete v dervenem tridku se zlatYmi cetkami a sametovou terpou, jak polyjeden tpedlik za druhYm a divaci mu tleskaji.

A Anieka pofad brala z jehelnieku nove Apendliky a nestarala se o ty, co ji spadly s kliNe, tohle Flieek nemohl vydrtet! Vtdyt' ani nepozna, ze ji jicla par chybi! Pfikradl se pp-

Srana

VESTN1K maloualcu a sbiral a sbiral, i ty, co zapadly do skulin v podlaze peelive vytahl, az mel vtechny kapsy pine. Potom honem prye, do zahradky, hezky daleko, aby ho nikdo nevidel.

Tarn vysypal tpendliky, srovnal je hezky jeden vedle druheho — oh, byla jich dlouhatanski fada rozkroeil se, jako to Mal principal a zadal. Prvni tpendlik to tlamielty opatrne a jen pomalu polkl. B. lo to bajeene. 'Bpendlik v nem zmizel jako nic a potom druhY a tfeti a dtvrtY, at nezbyl ani jeden v fade. Flieek jasal.

Vtdyt' to vlastne nebylo tak take a lide za to tleskali!

Skakal radosti na jedne note, to se mu to tak vYborne povedlo a kdyi ho maminka zavolala, aby ji nanosil vodu, mohi se samou ochotou pferazit. Nanosil vodu, naskladal polinka ke kamnrim na suteni, snedl poliveidku, co meli k veeeti a tel spat.

Ale najednou v noel se probudil a ne a ne snout. V bkitku ho piehalo, jako by se mu vtecky Spendliky rortancovaly. Flieek se hned potil, hned mu zase bylo zima, ale ani nepipl, pro-% tote mel strach. A tpendlidky tancovaly potad divodeji a Fliekovi bylo pofad hrif a hilt Ted' ut myslil, to jistojiste unite. Tu se dal do plade, jen tak tichounce, aby to maminku nevzbudilo a natikal: "Oh, pambidku, kdyi jsi takovY mocny, jakorika maminka, udelej, abych neumfel. Ja, ti slibuju, to budu navtdycky hodnY a poslutnY ate ut nikdy neutedu do cirkusu a ke komediantrim."

DobrY pambidek, kterY i v nod dtima jen tak s jednim okem zamhoufenYm, to uslytel, podival se dolt, kdo to tak upenlive prosi a pak fekl: "No, via Flicku, vlastne pro tebe nemohu udelat nic, proto2e ty tpendliky, co jsi spolykal, z tebe ani pambu nedostane. A potom taky, jsi nezbeda a zlobit, take bys toho ani nezaslouAle ze toho tak upfimne litujek aspori tvoje trapeni zmirnim. Ted' si zase pane lehni a spi.

Ja ut new vymyslim, abys nemusil umfit."

Flidek podekoval a opravdu za chvili usnul a spal at do roma. Ale rano! Maminka nad nim spraskla ruce, kdyt ho videla Jeho mekkY, tedivY kotitek byl pryd a na j eho miste trdely vtude dlouhe ostre bodliny. Jen na bfitku a na prackach zbylo trochu srsti. Flidek vide, to pambieek spinil svrij slib. — pendliky ho ut nepichaly; dostaly se yen cele, jen krasne vieky z barevneho skla nemohly prolezt a drtely pevne pod kat'. Pfiznal se kajicne ke vtemu, co provedl i jak byl za to potrestan. Maminka si poplakala, ale mela nakonec radost, to je Flidek tiv a zdray.

Uteklo mnoho vody. Flidek dorostl, otenil se a mel kopu deti a ty tactile uz nemely tedivY kotitek, jak dodnes nosi mytky. Vtem vyrostly misto srsti ostre, dlouhe bodliny. A ponevadt Flidkovy (let mely zase deti, stalo se, ze dnes maji vtichni jetci, co jich je na svete, jen a jen ostny. A protote jsou chtyti a vynalezavi, objevili dasem, to se na ne daji napichat sesbirana jablieka a hrutky a odnest pekne na zálech rovnou do spite. Nebo, kdyt se nejake zvire dopy& na jetka osopi, stadi svinout se do klubieka a utodnik se o ne zle popicha.

HADEJTE! Kdo vidi vie? Ten, kterY ma dve odi, di ten, kterY ma jen jedno?

(Ten jednookY: vidi piece dve odi).

KterY kurz vidi vzadu stejne dobte jako vpfedu?

(Slept') Kdy leti litka a zajic v miru vedle sebe?

(U kotitnika) Prod terou bile ovce vic net eerne?

(Ponevadt je bilYch vic ) Dva bratti se prochazeji po bilem poll, jeden malt', druhY velkY, ten malt' je vSak mnohem vYznamnejti net ten velkY. (Rudieky na hodinach).

Jake kameny se vyskytuji v Labi nejeasteji?

(Mokre).

Mam vice penez ve svem saeku net nejvetti bohde v Americe. Veils tomu?

(AmerickY bohad nema piece v mem saeku penez). kolik Ze sedmi sester ma kaida bratra sourozene je?

(8)

SLABIKAk Hadanky.

Vail se to, peee se to, smaii se to, neji se to.

Co vyhliii jako li:alia a nen to ko6ka?

Co delaly prsty?

Ten zabil, ten pafil, ten vaiil a ten pek, a ten maliekk to viecko sn6d.

RueiCky. Vy me bile rueiely, jak jste vy tak malicky a co vy se narobite za den boii celiekk!

Hrate si jak piatele, pracujete vesele, matieku si obejmete, kdyi vim vecer ustele.

Bub ak.

Bubak edi na komine, do nasi se diva sine; C'ernou tvai ma, erne kniry jeika, taha z diry. jej drii v lokti svem, uz jde na vas s kogtetem.

Eubu, bububu!

Kominik je tu!

Chudobnk chlapec. \raga dostal od tety tri desetikaleie. Zagel do kramu k pekaii a koupii si za dva desetihaleie housku. Desetihalji mu jet zbyl. Vaga gel domii. Na ceste potkal chudobneho chlapce. Chlapec tir'isl se zirnou. Vagovi bylo hocha lito. Dal mu desetihalei. Chlapec dekoval, az mu bylo do pla6e. Vaga ocichazd k domovu.

Strana 4.

Oddil dopisovatelskfr s111■61111111.11i(N■11.11111110•111110.1110.11111111.0.1111.41 ■111,01=1.

Dopisy, jei by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, poradatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k v/astnimu rozhodnuti.

K OSLAVE fltitICETILETEHO VIIIOtt ZAL02ENI S. P. J. S. T. tADEM POKROK HOUSTONU. Pite S. P. StudnienY, Houston, Texas.

Mile ete se se zprava, ze vzpomenuto nagich rodnSrch bratti v srbskern zajeti v tadosti ku olenstvu o darovani Aastva a pradla, jet nalezla srdeeneho ohlasu, jako i tadost pro krajany postitene hurikanem,- zasahnuv giho nejvice onu Oblast texaskeho pfimoti, jejit osou je Houston. Da gi dukaz, ze alenstvo fadu hiedelo vtdy za dost ueiniti sve narodni povinnosti vyzird z poznamky, ze tad povolil $5.00 dclart na zakoupeni narodnich kolku, nepochybne nejake akce ye prospech osvobozeneckeho hnuti, fizene Narodnim Sdrutenim v Chicagu, rovnet br. Frank Krabec se pfimlouval za vAeobecnou podporu stare vlasti trpici hrazami valky. Zajimavou je zpravieka, ze jiz v rote 1915 nazi divadelni ochotnici tali se dobre povesti, jsouce zvani na pohostinska vystoupeni v okolnich krajanskrrch osadach, kdy byl retiserem br. Jan 8ulda. V bfeznu, r.

1916 vzdelavaci spolek Pokrok se pfemeriuje v odbooku Narodniho Sdruteni a obohacuje knihovnu radu Pokrok Houstonu svou knihovnou a ostatnim inventakem.

Vojta BeneS" na svem ptedna gkovem tourne po SpojenSich Statech pro osvobozeneckou akci zavital po prve do Houstonu dne 23. eervence 1916, za kterSrmt fidelem fad take rozvinul vetM akci ye spojeni s mistni odbakou Narodniho Sdruteni a vgemolne se pkieinil, by moraini i hmotn3i fispech ptednaSly organisatora Narodniho Sdruteni, Vojty Benek byl co mono nejvetMm a tad Pokrok Houston se stal rovnel Menem mistni odboaky, maje v ni jako sveho zastupce br. Frank Krabce. Rad obdrlel od Narodniho Sdruleni v uznani jeho zasluh dva diplomy a site jeden destnfi a druhy zasluhy.

Vzdor tomu, ze tad mel stela mimotadna vydani, jako nemocenskou podporu, znaene obnosy a ptispival i na ladosti nemocenske od jinSrch podporuje Ceskou Skolu a mistni odboace Narodniho Sdruleni spivaje znaknou merou, neopomenul ani na zvelebovani radove' budovy ptistavbami a okrallovanim. Jako nova ptipominka valeen:fich hrilz v Evrope byla ptednaSka profesora Pisecv nedeli, dne 17. eervna 1917, provazend promitanSrmi cbrazy. Nevim ureite nyni, na ktere fronte prof. Piseck3i bojoval, lee prodelavaje tam livot vojaka ye valce, vykreslil posluchaeum ty hruzy, strasti a utrpeni je2 vojini prodelavali. Myslim, ze i v teto ptednake byl sebran znaanSr obnos jak pro Narodni Sdrutak i pro trpici v zajateckSich taborech.

Nevim rovna ureite, kolik Clenu radu neb mistni odboeky Nar. Sdruleni vstoupili do eesske legionatske armady, lee vim, le Dominik Naplava poloN1 svilj livot za starou vlast ye Flandersku, bide Ypri). Red zakoupil nekolik bona( Liberty a tak poslal podekovani kongresnikum Eaglemu a Mansfieldovi, kteti na, povolanS7ch mistech nazi osvobozeneckou akci fedrovali a rovne2 mel podil v zal(deni odboeky 6ervenho KMle, col vSe je dilkazem, le tad sve povinnosti v tato pohnute dobe vuei rodne vlasti sveho elenstva spravne vykonaval, aeh(D.Y,. dejiny budou Addy pametlivy. Mimo v§ech onech pfispevkil fad je§te venoval, recte jeho elenove mimokadnou mesieni peticentovou daft Nar. Sdruteni.

Dne 11. listopadu 1918 uzavfeno pfirneti a tad se take nepchybne sueastnil korporativne slavnostniho pravodu rnestem, jak lze souditi ze zapiska v knize tajemnikove, kde je zanesen

VbSTN 1 IC navrh bratra Frank Aneince, by se tad stdastnil korporativne tohoto priivodu. °betavost olenstva pro prospech radu dokumentuje tajemnikuv za. znam o upsani obnosil na projektovane restaurovani sine ye. ze due 9. hrezna 1919, kdy pouhych osmnacte &end upsalo obnos $1,670.00. Restaurace radove budovy a skoneeni tete bylo oslaveno slavnosti pokadanou v nedeli dne 22. eervna 1919. Ve sonzi ze dne 13. dervence bylo rokovano o uvitani deskoslovenskYch dobrovolnikt vracejicich se ze Sibite do vlasti, kteiv i men projeti Houstonem a usneseno je okazale uvitati, pohostiti a venovati jim penelitY dar v obnosu $1200.00, co2 take bylo vykonano a o demZ" se mistni anglicke noviny velmi pochvalne zminily.

V srpnu 1919 tad pkikoupil jeSte ptilehlY zemkovy majetek v rozmeru dvou stavebnich parcel za obnos $600.00 Jako host byl pfitomen elenske schtzi dne 12. kijna br. Ferd. Kincl, legionat, prave se vrativSi ze stare vlasti. RexnSrm projevem obetavosti pro trpici ye stare vlasti, pro obeti valky je radove usneseni ze dne 11. ledna 1920, kterYm se uvoluje nest/ vYlohy spojene .s vydr2ovanim dvou sirotkil po padiSrch vojinech, na cot rad poskyti soudasne potrebnSr penetitSr obnos.

Jubileum sveho desetileteho trvani oslavil rad okazalou slavnosti dne 2. kvetna 1920, poradanou, S : koda, ze o slavnosti same neni podrobnejtich zprav v zapisni knize, neb timto jubileem koneilo deset let plodne prate, deset let spolkoveha kvota v mlade Ceske osade, posunute tak daleko na jih SpojenSrch Statil a ye state, jen jeate pied necelYmi sty lety podlehal suverenite republiky mexicke a jsoucim v one dobe jeate oasti mexickeho statu Coahuila. Zde eeskST elovek opetne. proukazal svou Hvoucnost a nezdolnost v probijeni se livotem a v piemahani v cestu se mu stavicich ptekalek. Po dobe deseti let uplynulYch do mote veenosti bylo ztejmo, ze se zde desk elovek pevne zakotvil a ze tato krajanska osada vzhliii vstric k jeste nadejnejSi budoucnosti, jeSte vetSimu rozvoji, schopnost, S'etrnost a pracovitost deskeho dioveka slavily to °pet triumf.

Povaleend leta poskytla spolkovemu tivotu novou vzpruhu, net byl priliv nove Ceske lave ze stare vlasti znadne obmezen novSrmi pristehovaleckSrmi zakony. Olenska schtze ze due 12. zaki je opet slavnostnejSi episodou, neb byl pritomen prave vrativSi se deskS7 drainnik za stare vlasti, bratr Frank Mitcha. Nikdo by nevefil, kam a jak daleko sahal vliv radu a jake mel lojalni Cleny. Mnozi z nich se odstehovali daleko na sever a zapad, od jezernich oblasti VelkSrch Jezer az k dalnemu tichomorskemu pobreti a neprestali Wit jeho eleny, zasilajice sve pfispevky Umrtni i dove, jakoZ i obeasne donate pro ten di onen Ude'. Heslo naSi velke SPJST. — Podpora Lidskost Bratrstvi — byly vtdy vatne olenstvem fadu pojimany a to nejen vuei olenStvu vlastnimu, ale i viidi elenstvu jinSrch facia a to • i v dobach, kdy tad mel za sebou znaene pohledavky, kdy byl zatflen dluhy, vzniklymi tiznym zpiisobem. Tu padal ten ta.dovY podptirnY plispevek potrebnSrm podpory na misku vah dobrodinnosti vahou halete vdovina z pisma a ph. nektere pkiletitosti obnos podpory byl velmi znaanSrm, jako pkikladne ye pripade vracejiciho se do vlasti churavejiciho dobrovolnika, legionate Pazourka. V protokolnim znamu se uvadi, ze vStor povekenSr ku pastadani se o tohoto valeeneho invalidu zakoupil pro telaol Satstva a pradla v cene $66.60, dano mu na hotovosti pri odjezdu $27.00 a zaslano k jeho dobru do Prahy pro pozdejSi dobu $33.25, celkcve tedy $126.85 a v ten samS 7 oas, (9. tijna 1921) je podoteeno v zapiscien, ze vydani tohoto raesice ptevySuje pitem o $80.11. Tyto jinak nepatrne zpravieky hovoti mluvou vS7znamnou, mluvou pkesvedeivou, ze ona ji2 zminend hesla, vepsand ye Slit nagi velke Jednoty nalezla sve dobre nasledovniky ve elenst vu tadu Pokrok Houstonu.

Pti vSech tech starostech yyp1Sivajicich ze spolkc-v-eho livota a jich kaldodenniho zapasu o byti nezapominali mladi elenove a elenky na hlavni fidel tivota. Kaldou chvili se podobnSr dej odehrava po celern svete v razne forme,

Ve sttedu, dne 23. eervna 1937. za ruznSrch ureenSrch pro zakladani spoleenosti druhu Man and Wife Ltd. 0 zaloteni jedne teto spoleenosti je v protokolu trochu podrobnejSi poznameeka a sice, ze nal &tote znamSr bratr Frank Olexa ml. a jeho nastavajici chot', sestra Frances Dvotakova zvou celSi tad na svou svatbu, jet bude slavena dne 25. bfezna, (1922) v radove sini. PodobriSich ptipadil se tehdy stavalo vice, jen zaznamil o nich. nestava.

Nekdy se s aplikanty o elenstvi u nageho du jak se tika, lidove "rortrhl pytel", col phpominaji zapisky ze Henske mesieni schAze ze dne 11. eervna 1922, kdy bylo referovano 0 40 ladostech o elenstvi, col je jil hezkSt ptiriistek klenstva. Na g tad mel nejen ochotniky, ale mohi se pochlubiti i dramaturgem, jak pravi nodcka v protckolu ze dne 13. srpna„ 1922, dle ktere reliser, bratr R. 8veter oznamuje, kroidek ochotnikt Hlahol sehraje pfigiho mesice divadelni hru "Pomsta a odpuSteni, jejimi autorem je bratr Fr. Olexa st. Ejhie, co vSechno ti elenove radu Pokrok Houstonu nedovedou?

Z prohlidky cele protokolni knihy lze vyeisti, ze einovnici tadovi v2dy se poctive vynasnatovali sve zodpovedne fitady tadne vykonavati a ze bylo vldy dbano peelive toho, by majetek radu a tudit vkho elenstva, (budova a v§echen ostatni spolkov3i majetek) byl vIcly chranen jak pojiS"tenimi proti tivelnim pohromam, tak i veasnSrmi opravami. Vnitfni vYbava budovy byla dosti cennou, zidle, knihovna ,sktine, piano, elektricke velife a jine representovaly znaeiV vlolenST kapital, naschranenSr elenstvem a utednictvem tadu rozumnSim a SetrnYm hospodatenim.

S. P. StudnienY. (Pokraeovani) Ytad gtefanik cis. 142.

Houston, Texas.

Zsse jedncu jsem byl poladan Zabavnim krou2kem, abych podal nejakou zpravu z naS:tho kruhu. Napted ha programu mame jake party, 26. eervna v sobotu v 8 hodin veder, a potom 11. Cervence budeme mit divadlo s Mini a Omladinou pod nazvem "Nespokojend Ka6,a". Jest to krasny dej dolinek, kteit nem pfipoinina yS'em echomoravarnam ty chvile, ktere jsme prolivali na konci To mela uz kalda, hospodyne ptichystane buchty, kolake makove, tvarchove, trneaky a na jake si kdo jen pomyslil a to se vi, 2e ani to prave mora yska etvrtka nechybela, a pH torn muzika, a jake to bylo pekne, kdy lenci ptichazeli ke vrattim se zpevem: Panimamo zlata, otvirejte vrata, vezeme vam venec ze sameho ziata.

Ten venec byl udelan z dolateho obili a byl piinesen hospodyni, a podia stareho eechomorayskeho zpbsobu byl zaveSen v sini nade dvetmi. Vy, kteii jste to prolili, zase radi na ty chvile vzpominate. Dale se o tom rozepiso vati nebudu, nebo bych prozradil vAechny tajnosti, co naSe omladina pro vas chysta. Zveme vas vSechny a ani ti vzdalenejSi toho litovat nebudou.

Tak na shiedanou 11. eervence u tefanikil!

S bratrskrn pozdravem na vSeclany, Jerry Baletka.

Hrakky misto Sovetska tovarna "Pres" v Serpuchove u Moskvy pteSla od vS7roby lehlieek na detske hraeky. Vyrabi ted' "housenkove traktcry" a me jich do roka dodat 70 tisic. Mimo to vyrabi vozy pro detskou tramvaj, pohanene elekttinou. Tech ma dodat 16 tisic. Jak ze zpravy moskevske "Pravdy" vysvita, jsou v detskein svete sovetil tyte2 potile jako ve svete dospe1;7ch. Serpuchovskemu zavodu na ske tanky dodava miniaturni motory moskevskS7 zavod "Dynamo". Pravda si steluje, ze nestoji za nic. Pro elektrovozy dodava mechanismy leningradskr zavod 'Aritnometr". Take dodavky tchoto zavodu sestavaji pry z jedne ttetiny z braku. Timto zpilsobem dostava, se detem patrne nazorneho poueeni, co je deka, at dorostou.

Ve sttedu, dne 23. eervna 1937.

Buckholts, Texas.

Mill etenati a etendity!

Musim zas mezi vas na chviledku zaskoeit.

Stale jsem vybizena at' neco napi gi do Vestniku a tak tu mne mate. Clovek ' ma jakYsi kurat do toho psani, nebot' po tech degtich vgecko krasne roste, ale trava ta se "bitnout" necia; ta roste ze vteho nejlepe. Ale jak se kika, kdyt neroste trava tak neroste nic. A je to pravda. Mateme Bohu dekovat, ze nam seslal tak ticheho de gte, neb ut ho bylo tteba a bylo by to byvalo smutne kdyby se neurodil korn a nejake to zrni. To by bylo bidy. Ja si vtdyvky vzpomenu, jak asi chudaci ti Tide jsou v tech krajinach, kde jim tak nepr gi, co jen asi krmi. Tady kdyt nepr gi dva neb tki mesice, tak si dlovek mysli, co jen budeme krmit, ut se starame, a co kdyt jim tam nepr gi tteba celY rok. To musi byt smutne. Bote, zachovej nas od neeeho takoveho.

Tak mile hospodyriky, jak moc ktera zavatujete? Ja moc ne. V zahradce toho mnoho nebylo a ovoce take mnoho neni, a okurky jen kvetou a delaji jen laskorniny. Tak nevim, co do tech sklenic budeme davat. Brambora se take mnoho neudelalo, ale za to pataky, ty ted' rostou; ut budou take pozdni. Vite, co mne tuhle ten maj staroch povidal? 2e prY ut je pozde sazet pataky, te pry potom pkijde mraz a te z nich nic nebude. Jatku, kugujeg!

Maio jsi toho mel na jate? Nenechal jsi mi nic jineho net trochu dervene tepy, ostatni jsi vgecko sliznul. Av gak tu pry ja nerad. Tak vidite, jak mne te gi. Net, ja mu to vgecko odpustim, neb Spas je Spas. A jak ktera jste mnoho yypestovala kutatek? Nine se letos datila, mam jich pkes tti sta. Ale, svete kulatY, to je co krmit, a k tomu jegte 20 mladYch kaden.

Asi si myslite, no, ta musi miti deer, kdyt chce tolik peti! Chce asi delat petiny. Ale zmYlili byste se. Mam jen dve dcery; jedna ut je 7 mica vdand a ta druha slouti ut 5 rokii v Houstone. Tak vidite, a my se starochem petinu mame, on spi pod ni a ja vedle, ale to v zime, nemyslete si te snad ted'! No, tak ut jsem tech hlouposti nagkrabala dost, tak tedy ted' zas neco smutnejgiho.

Meli jsme tu tti pohtby. Prvni zemkela Adela Majer, je gte mlada, 17 rokh, a zemtela na zapal plic. Za tYden zemtel Petr Tomek, take jegte mladY, 21 roica; ten zemtel na zapal mozku. Oba meli moc pekne pohtby, mnoho dencil a driitieek je doprovodilo na to posledni misto. Tet mnoho lidi se sheastnilo, z &hot bylo videti, te je mel katelY rad. A tteti byla pahi Marie Pl gek, ut statenka pies 80 rokti stard. Rah ji vysvobodil, nebot' ted' posledni Cas byla jen v posteli. Take mela moc peknY pohkeb. Budit jim iSem zeme lehka a zarmoucene pote g Bah! Jegte na slovidko k pani Rozi Ermisove. Slygela jsem, to si vyjela na vYlet a to at do Kalifornie. Tak se tam mejte dobte a at ptijedete zpatky, tak nam to pane popi geg ye Vestniku. Ja doufam, ze nam br. redaktor popkeje tolik mista, valyt' je ted' Vestnik yetgi.

(Zajiste. Jen at' se dopisovatelky Cini Poz. red.)

A cot vy tam v Houstone delate? Pani tvrtnikova, jen piste Casto, ja Va ge dopisy vtdy rada Ctu, a i Ty, Andulko na ge, napig nam jak jste se men u babieky. Pani Horriakova, pani Skupinova, kde jste v gecky? Dejte take o sobe neco vedet!

Jegte se musim pochiubit, te jsme meli ndvgtevu z Galvestonu. Pkijela moje nejmladgi sestra i jeji rodina a pkivezli s sebou i maminku z Flatonie. Ani yam to nemohu napsat, jakou jsem mela radost,, neb jsem je nevidela ut kolik rokti Jente tu byli talc na kratko. Maminka ut mela zas strach o tatinka, kdyt ho nechali samotneho doma, a tak jeli na tteti den ut zase dornie Asi za 14 chn zas ptijel Bratr s rodinou z Ganado ;take jsem ho nevidela ut asi 4 roky, i jejich vdana, dcera s mutiekem a dceru gkou. A deti z Houstonu byly take na nav gteve doma. Jednu nedeli ptijeli 8eveikovi a maid Irenka a druhou nedeli zas svobodna dcera a dva svobodni syni a tak jsme se potegili. Ted' pry mame nav gtevy oplacet.

No, snad to nekdy bude. Musite se twit talc,

VESTNIK jak ja jsem se tegila, ale ted' ut nemam na co.

Jit jsem mela dopis hotovY, jen ho odeslat, kdyt ptigla zprava, te mame jeti na pohteb, ze statenka Jochcovit urntela. Odekavali jsme to kaidou chvili, neb byla face nemocna, letela tti tydny v Cameron v nemocnici. Oekali jsme to, ale piece nas to ptekvapilo. Byla to hodno, stakenka, a je. ji vidy rada videla. ztratily jste mnoho v te Va gi drahe matiece, ale Rah ji mel je gte radg i, tak ji payola.' k sobe, aby ji odmenil za v ge co na svete vykonala. Mela vas tak rada! Kdyt jsem bYvala brit, tak jsem ji navgtevovala, kdyt bYvala nemocna, neb statenka postonavala ut nekolik let.

Ona vtdycky tikavala: "Jen kdybych tu jegte mohla bYt mezi tema detmi!" O, jak krasna jsou to slova! A MTh ji poptal hodne dlouho se -tan mezi jejimi detmi, neb ji bylo neco ptes 70 let. Krasny pohteb mela Ach talc pekna byla! A kdyby tak ,byla mohla pohlednout, jak pekne to posledni latko jste ji dali a co kvetin, krainY venec od deti mela, opravdu peknY. Bylo videt, jak jste ji meli racii. A co lidi ji doprovazelo k poslednimu mistu! Bylo videt, jak byla vg ude vatena. Dej ji Bah lehke odpoCinuti a y am portistalYm projevuji nejhlubgi soustrast nad odchodem va gi matialty. Poteg vas Bah! Ale ut toho necham pro dne gek . 'Week vas pekne pozdravuji a pana redaktora prosim o trpelivost s tim mYm krasopisem; dam zas na chvili pokoj.

Marie Mraz.

SEZNAM NOVtCH CLENt PitIJATICH V lead

2 12 13 15 15 19 24 25 25 25 26 28 29 29 33 36 36 36 36 36 39 52 63 63 63 63 63 63 63 63 63 63 63 63 68 84 84 84 84 84 88 94 97 97 97 97 97 107 108 108

MESICI KVETNU 1937.

Staii Minos Vida BCDEGHI 25 1,000 23 1,000 40 1,000 23 1,000 16 1,000 16 1,000 17 1,000 23 1,000 500 50 500 16 26 1,000 500 28 34 1,000 19 1,000 29 1,000 33 1,000 35 1,000 22 1,000 26 1,000 32 1,000 33 1,000 33 1,000 41 1,000 27 1,000 17 1,000 500 18 500 21 500 16 17 500 19 500 500 26 500 21 1 500 24 1 500 30 1 500 16 1 500 41 1 17 1,000 1 500 24 1 500 35 1 25 1,000 1 19 1,000 1 17 1,000 1 28 1,000 28 1,000 1 16 1,000 1 21 1,000 1 20 1,000 1 51 1,000 1 16 1,000 1 48 1,000 1 500 43

Strana 5.

31 1,000 1 112 22 1,000 1 112 1 33 500 114 41 500 114 1 1 500 114 28 29 1,000 114 1 500 1 36 114 1 22 1,000 133 1 26 1,000 133 142 1 22 1,000 31 1,000 142 1 16 1,000 142 1 143 29 500 1 148 1 25 1,000 Pojigteno ye ttide B- 12 Mena Pojigteno ye tilde C-37 alma Pojigteno ye tilde D 5 Mena Pojigteno ye tfide E 1 Glen Pojigteno ye tilde G 3 eleni Pojigteno ye Ufa' H 1 e'en Pojigteno ye tkide I 6 'diem) Prtimerne stati, 26 let, 7 mesict, vice.

Pramerna pojistka, $831.00 merle.

Pkipojigteni:, 25 1 22 1,000 DtTSK.17 ODBOR 20-Ida Do 16 let.

1 17 3 24 33 52 63 70 • 79 92 114 x 143 2 Pojigteno do 16 let - 13 elena.

Pojigteno v 20ti lete - 6 elerra S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 31. kvetna 1937.

Od nagich universitnich studenty.

Z Austinu, Texas, se sdeluje, te se tam dne 17. derma konala pravidelna schaze klubu chic pH Texaske statni universite, prvni schilze v obdobi letni gkoly. Zahajil ji bYvalY ptedseda Jindtich Chovanec z Fayetteville a zazpivana byla narodni hymna "Kde domov miij?" Potorn Dr. Mieek, na g profesor Ceske fedi, uvital studenty, ktere pkedstavil a o katelem neco zajimaveho povedel. Nasledovaly volby ttednikti.

Jan Sktivanek z Caldwell byl zvolen ptedsedou, Emil Polagek z Orange Grove, mistoptedsedou, F. B. Ondkejo ya z Rosenbergu talemnici a pokladni, Emilie Schovajsova ze Shiner zpravodajkou, Ratena Markova z Caldwell pisatelkou dejin, Jindtich Chovanec spravcem zvla gtnich fonda, Albert Kubena z Dime Box obrancem a Dr. Mieek poradcem. Zapis o posledni se/yeti byl pkeeten a schvalen. Rozhodnuto vybirati 25 centt elenskYch ptispevkii. V nedeli dne 20. Cervna bude konan klubovni vYlet. Do elenskeho vYboru - na ptijimani tient' zvoleni: Clifton Du gek, Ludvik Hrneit a Emilie Bezecna. Schtze budou se konati katclY prvni a tteti Ctvrtek v mesici o °sine hodine veder.

Rozhodnuto podrteti dosavadni fistavu i stanovy klubu. Do ptipravneho vYboru pro pkigti program zvolen Arnogt Pechaeek. Zazpivanim Texaske hymny byla zdatila a eetne nav gtivena, se/lute ukondena. UCelem klubu je: pestovati a podporovati studium deskeho jazyka, literatury a vzdelanosti v geobecne; buditi zajem o toto studium zvlaste mezi studenty a lidem v Texasu deskeho i nedeskeho pavodu; sdrutovati studenty deskeho pavodu i jine studenty na Texaske statni universite, tet jejich ptatele, kteti se zajimaji o podobne studium, pro neely vzdelanostni, informadni a spoledenski. - S krajanskYm pozdravem, Emilie Schovajsova, zpravodajka.

VjrFrava za vejcem vracreho druhu pclarnich vrabcii.

Kanadsky zoologickY astav vypravil do polarnich oblasti yYpravu, jet ma ptedev gim opatkit a ptivezt vejce polarniho vrabce druhu Harris. Vrabec Harris je velmi yzacnY ptri.k a Mje jen v severnich polarnich krajich.

Strana Austin, Texas.

Mili etenati!

Chci yam ptinesti pozdrav od deskYch studentfi na statni universit y. Doufame, ze jegte zdriujete ty horka tam doma; my zde v letni gkole se mame proto v gelijak. Kandy den id k polednu, jak sedime v ttidach, potime se a chce se nam dtimat, takte profesoti, chudaci, se musi vysilovati, chteji-li nagi pozornost udrZet. Ale Owes to vgecko jests nam to pokraeuje dosti dobte.

MinulY mesic jsme v sejiti deskYch studen, to sorganisovali klub, kterY nazYvame PostupnY Desk' Klub, anebo "Progressive Czech Club" (Sprayne ma desk' nazev zniti "Pokrokovy OeskY Klub". — P. s.) UT el tohoto klubu bude opattiti prosttedek, aby se de gti studenti mohli stYkati s universitnim organisadnim tivotem.

Zylagte budeme studovati problem, jak bychom mohli bYti spravni Ameridane a je gte Oegi. Budeme podporovat ten zajem ye sportech, v hudbe a v jinYch kulturnich vecech. Budeme miti mutskY kvartet, tenske trio, michanY sbor, skou kapelu, desks divadlo a mnoho jinYch yeci, tak aby katdY na g Glen mohl v nedem brat freast. V late mame take sorganizovanY letni odbor tohoto klubu.

Nag program jsme mean v nedeli 13. eervna s piknikem v Pease parku, nedaleko university v Austin. Tam jsme meli vesele pobaveni cele odpoledne a k veeeru jsme to v gechno skoneili svadinou a nekolika vodnimi melouny. Byly velmi chutne, ale nelibilo se nam, to nekteti z hochu byli tak hladovi. Opravdu,., jak jeden z nich se pustil do toho tizku, tak se to tratilo pted alma. Jestli tam nekteti mate mnoho melounfi a citite se velmi laskavi, tak nam poglete aspori tucet. Slibuji yam, to budou velmi vadne ptijate.

Tak myslim, to toto musim pro dnes ukoneft. Napigeme yam zase a budeme yam stale salovat, jak na g klub a jeho prate pokraduje.

Jests odekavajice va gich melouna, koneim s pozdravem, Alex Pokorny, letni zpravod.

Dallas, Texas.

Ctena redakce a etenati!

Jsem jedna z tech, kteti radeji etou nezli pigi, ale dnes mam zvlatni zpravu, kterou chci s vami zdelit. Byla jsem potadana (pry stejne nemam nic na praci), abych vetejnosti dallasIce a okolni dala na vedomi, to 26. t. m., totit v sobotu zde bude v Sokolovni zabava a vyhre.vati nam bude hudba pana V. Herzana z Ennis. Proto, zdali chcete aby byl uspokojen, tedy vgichni ptijd'te a pobavte se pit jeho hudbe.

Myslim to to dela dobte trochu zmeny °boas.

Mame zde dobre hudebniky a chceme jim dat pkiletitost tat se nekdy pobavit a na to maji ptigti sobotu. Tedy vgichni ptijd'te, at' to stoji za to. Po vydatnem de gti vge krasne roste a podasi je teple a krasne. Pozdrav vgein!

Marie Rezek.

San Antonio, Texas.

Vatena redakce a cele, rodino S.P.J.S.T.!

Ad ptivstal jsem si jests za svitani, bych byl ugetten muk pti psani v techto parnYch dnech vyskytujicich se ye zpasobu potu, kterY zaleva, odi, stela po loktech k dlanim, ptilepujic propocenY papir tak, to dini tu nejlep gi vuli utrpenim, misto zptijemnenim. Neni co zavideni hodno tern nagim redaktorfun a sazeefim, ktesvaj tivot tak hrdinsky ztraviti — prati vi mudednici.

Jak mnohY z etenatil podotYka, to raden ate nein pige sve Usudky, to jest na biledni. Pti eteni se pohodlne zaleze nekam do chladedku a co tteba jest pouze pfena geti televisionisticky (obrazotvorne) dtenate a tohoto Usudky; pti psani jest tieba nana get (zvlagte je-li pisatel easten yyrug ovan) fakostlive vety, by z techto povstal celek, _kterY vyplyne a ptivede nas k rozlugeni otazky veci, o ktere se pojednava.

KatdY z nas ma se pokusiti dati sve dobrozdani o nedern, katdY jsme byli /lade zrozeni, yychovani, jsme nad geni o tomto nekdy polednati. Proto, br. a sestry, nechte nam a potoinkum svilj puvod, neberte tento sebou do hrobu.

Oas osudu nas tak protidi, to nezmeni-li zakony ptistObovalecke, ziistanou pouhe stiny z nav6tve a t4cnto pOt0inkft. gi

VESTNift -Budouei otazka jest ta, zdat se ueiti 6esky.

Ano, kolik fedi elovek urni, tolikrat je elovekern a tolik narodnosti mate zastavati, s temito obcovati a obchodni styky navazovati. — Chci upozorniti etenate na dlanek ze dne 9. t. m.; str.

2, psany ve Vestniku Jar. J. Zmrhalern. Jest tento povgimnuti hoden v pojednavani ze stranky kulturni.

Co se tide anglicke rubriky (stranky) ye Vestniku, jak br. Janidek z Houston pite, k tomu, majice jinonarodovee, mimo na ge zde rozene pongtence, bylo by zahodno tisknouti pti/ohu v anglicke fedi, do ktere by mohl ten, kdo nedovede desky psati, Ptispivati. Pi ge br. humoristicky o tvern stavu, to ti davaji co nechce g, ty amazonky di dolarove princezny, ktere jsi vyzkougel na dolarove sedaci stavce. Tyto svitne stvotenidka, maji-li jake hormony a molekule, daly by ptivesti zpet do norrnalniho stavu, ale pak by z tech dolarovYch mit prYttela i voda, pro perovou (lehka vaha) budit pro klin heslem: Kdybys mela, ma panenko, sto dvora a ja, jenom otrhanou stodolu, nebucleg ma, neni mar* nebot' jest kukutice letos tuze draha!

Z popisu Valagska chci se zminiti, ze br. Barog z Floresville chce ty kilometry ptepoeitat na americke mile. Ano tti petiny americke mile jest jeden kilometr, dill 1000 metro. Jakeho vYsledku dosahneg, br. zdel, jsem zvedav, jak se ta plocha Vala gska scvrkne v nagi kalkulaci.

K doplani chovu koni kolem 16.17. stoleti Valagsko melo htebdince a tat mnoho klisen (kobyl). Mel-li bYti kan (htebee) k tahu a jizna nem poutit, musel &l ye bYti vyklegten, tim ztrativ svou nachylnost ptirodni k reprodukci a stal se ochoeenye m (krotkYm). Toto klegteni provozovali tamej gi rodaci (zvl. od Kojetina) a tim, to koni takovYch bylo mnoho i k vojsku odvadeno, dle kraje je jmenovali "valachy". — Migkatem byl ten, jent se zabYval klegtenim dobytka, at' bYku neb kancu; z prvYch se stal vul a druhYch bra y. Jmena, Kobylska a Kobyli sveddi o chovu koni a klisen v oborach tamaj gich, kde bylo dostatek lest a pice, tat pastvin. Zalidriovani a zavadeni silnic a drab, tat moderni yymotenosti, vytladily chov bujnYch otfi. — Ale Valagi zustali.

Bude mnoho z nas zajimati nee° o na gem sesterskem kraji Slersku. — Ma tat velmi pestrou historii (denny), jak motno tyto jen strudne nastiniti: Na vYchodnich hranicich Te ginskeho Slerska Teti mesto Bilsko, zname pramyslem soukenickYm. Ubirame-li se odtud na zapad, rozalime 'Minsk° na dve ramie dist. Po prave strand k severu rozklada se firodna nitina, v nit prospivaji vgecky druhy obilne a tepa cukrovka, po leve strand k jihu strmi hory Beskydy. Tam zraje sotva oyes a zemaky. Horan' dill gorale nenalezaji dostatek yYtivy v zemedelstvi, lesy pak jsou vet ginou panske, neptistupne thuds mu lidu, pouze pro chatrnY vYalek asi 30c denne a nee° toho kle gti, ktere si mute na dechodnesti z milosti majitele.

Tetko, tento tije .se slovanskemu lidu v Bezkydech, Zbayilo jej pfidy cizacke nemecke panstvo, pobrali mu i fed rodnou. Nebylo tam radno tit. R.O.S. vecem k titi rychle napomaha, vyvla,striunce pozemky a parcelaci.

Lid hleda vYalku v tovarnach a chape se prilmyslu. VYge na horach, kde se dati Mu, vzmaha se tkalcovstvi, z ylagte na Frydecku.

Choy ovci take se yyplaci. Z bohatstvi mesa tech mnoho pily a tovarny na ohYbanY nabytek, zejmena v Tegine a okoli. Ze zeme dobYyaji vapenec, piskovce na stavby a rudy telezne. eetne jsou proto huti telezne (telezarny), ktere pled ptevratem vydelavaly rudu uherskou, jet se priismykem JablunkoYsIlm ze Slovenska drahou dovatela. .

- --tbirajic se odtud severu, octneme se 0straisku, ka,z hlubin zeme dobYvaji se spousty kamenneho uhli. Polska Ostrava ma uhelnYch do/a nejvice. Proto yznikaji na Ostravsku rozmanite zavody pramyslove a proto se tam za vYalkern stehuji Ede ze v gech kondin.

Ostraysko jest velmi , huste zalidneno.

Obyvatelstvo Te ginska jest slovanske. Tento slovanskY lid vtak damn ft a mane vzdelan/ — 41 Wed Wevratem, pod hrOZIVIU sociAlaira I

Ve sttedu, dne 23. dervna 1931. kulturnim fitiskem Nemca, kteti maji ptevahu v mestech.

Od hranic halieskYch k hranicim mora y polg tina poznenahla pfechazi v eegtinu.-skym Lid je dobrosrdeenY a ptieinlivY. Vesnice na Teginsku nebYvaji pohromade, chalupy jejich rortroug eny jsou po polich a dolinach. To ovgem stetuje spoledenskY tivot v obcich a zadrtuje hospodatskY pokrok lidu.

Na Teg insku, at na vyjimky, udrtuje se dosud krasnY narodni kroj u lidu vesnickeho, zylagte u ten. Je rozmanitY dle krajin, jinY mezi Lachy-Tegiriaky, Goraly, Frydeeany.

Kdyt jsme popsali pied tim oveaky Valachy, ted' se podivejme na ty na ge kravate. Aby jim nebylo lito, aspori kratce jich poznati.

Ptes Moray skou Ostravu, krajinou uhelnych 'Sachet a slovanskeho Utisku, ptijdeme na Opaysko. Zde u teky Odry rozklacla se velmi frrodna nitina, zvand Kravatsko. (Kdyt tito kravati vyhaneji svilj skotadivY dobytek z jara na pastvy, tu za zvuku zvoncti, zpevu a praskani bide rozjati se daleke okoli, a cot at" mouthy a stteeci poenou dobytek obtetovati, tu tento horem padem, ptes luka a pole k politovani pasaeka, uhani zpet do staje. Ale pies to sobs kravati ptizyukuji): Kdyt jsem ja ty kravy pas, potad mne to mrzi, to ta katda krayieka ocas vzharu drti! — Jest kraj ten giroko daleko znam vynikajicim skotem. Men gi ninny jsou kolem Opavy a Osoblahy. Na nich dati se vgem druhfun obili i tepe cukrovce. V ostatni kranne opayskeho Slerska rozkladiji se hory Jeseniky, jejicht nejvygg i hora Praad 1490 m vysoka, leti na hranicich moray skYch, a jimit od vYchodu student' vitr "Polak" duje a drsne (lora& V nitgich polohach do 500 metro pestuje se jests vgechno obili, ye vyggich ovgem jen brambory, oy es a len. V okoli mesta FrYvaldova °ban yan horali i ptikra, tetko dostupa horska polidka, kami hrifij na zadech dona geti musi.

Opaysko obYvaji 6echove a Nemci. 6e gi v dasti jihovYchodni od hranic mora yskYch at k °pave, v ostatni zemi Nemei. oechove jsou dobti hospodati a hledi si noveho pokroku, zanedbavaji vg ak dosud pramysl a obchod, kterehot zmocnili se Mind.

Ze zeme dobYva, se tu u Bene gova btidlice na kryti sttech, u Hrabine pak btidlice na potteby elektrotechnicke. V okoli FvYvaldova jsou 10my mramorove, tulove a vapencove. Na mnoha mistech jsou hamry a huti telezne, vyrabeji se tu stroje prtmyslo ye, v Krnove a Opave jsou tovarny na vYrobu sukna, v Bruntale a Vitkoye na zboti lane a ba ylnene. OilYm ruchem pramyslov'm hYbe se celY ten kraj.

Pro svaj pramyslovy raz, pro bohatstvi nerostne, zvla,gte uhelne, je Slersko zemi huste zalidnenou a bohatou. 2e1, to toto bohatstvi nachazi se z velke east v rukou glechty, lidu eeskemu neptatelske at dodnes. Snad eas napravi tyto ktivdy.

Nedaleko Opavy leti klidna dedinka Holasovice. Tam narodil se v r. 1820 narodni buditel a hudebni skladatel, na g' Pavel KtitkovskY. Z pisni jsou "Utonula" a "Bude vojna, bude" ty rastaly skvelYm pomnikem jeho uglechtileho Lawrence V. Kallus. want Aid Laskavost, cis. 70. Needville, Texas.

Ctene sestry a bratti!

Upozorriuji vas, to schtze prvni neali v dervnu se pro gpatne podasi nekonala a ptigti schfize ptipa.da na nedeli dne 4. dervence.

Tak pochybuji, to byste se kdo do one schfize dostavili. Tak po uvateni jest ustanovena schaze r ria.:nedeli 27. cervna o 2, hodine odpoledne.

Jest hutn.O;:b3r Ste se Schfite zneastnili ye. vet::-` kern Poetd, Markle k prejednavani oslavu 401e, tou:nagl JedriOty , kterbn .chceme oslavit zaro, veri se sousednim tadern 'Cis. 112. F. B. Zdrubek.

Do one schaze se maji dostavit i vYboti onoho tadu, abychom spoleene projednali, kdy onu oslavu potadati budeme.

Woven upozorriuji eleny, kteti jsou s placenim pozadu, to na g e pokladna je prazdna, aby kaidY se hied& vyrovnat dle moinosti.

S bratraYm pozdraveni, J. J. Zerninek, tajemnik.

Ye stfedu, dne 23. dervna 1937. kid Praha, eislo 29., Taylor, Texas.

Pozvani bratrum, sestram a v gemo deskemu lidu v Texas a i mimo Texas!

Je tomu 3 roky, kdy na g fad Praha vas zval, abyste se' pri gli podivat na otevfeni na gi sine.

Pfigli jste ye velkem podtu a my jsme jisti,ze jste se nezklamali, co jste sly geli a videli.

Dnes vas zase zveme na 4. dervence. Budeme oslavovat 401ete zaloteni Jednoty, 381ete zaloteni nageho fadu, 3lete postaveni na geho stanku a 4. eervence, neodvislost SpojenSrch Statu. Tedy uslygite a uvidite dost. Pkijd'te se podivat a budete slyget, jak pokraduje nejvet gi stinek S.P.J.S.T. ve statu Texas. Pkijd'te a uslytite dobre feeniky, jako jsou: senator Sule,k, senator Brownlee, pravnik Jednoty Kacit, na g mistoptedseda F. 8vadlefiak, a potom dekame aspore dva od Hiavniho kadu a snad i od Vestniku. Z Dallas nas nav gtivi, z Houstonu pry nekolik desitek se chysta. Tak kdy pfijedete, setkate se s mnoha pfateli. A jestli chcete videt nejlepgi trody ye statu Texas, ptijd'te se na ne podivat okolo Taylor. Okolo a v sini bude yeselo. Bude vas obveselovat Badova kapela. 0 jidla a piti bude postarano v sini, tak tadnSr nede mit hlad neb wizen. P11 otevfeni sine jsme meli v sini a okolo sine na 15,000 lidi, a jestli vas prijede vic, je gte o vas bude postarano.

Program uvidite ye Vestniku. Pfijd'te kdo nratete. S pozdravem za fad Praha cis. 29.

F. Kincl.

P. S.: 61eni a elenkyne, kteti daruji vejce, peeivo, okurky neb zavafeniny na oslavu, jsou tadani, by pfinesli v sobotu neb v nedeli rano do sine. kid Placedo, Cislo 97.

Ctene sestry a bratki!

Chapu se teto posledni pfiletitosti yam oznamit, te vgechny ptipravne plany k na gi velke slavnosti jsou vypracovane. Sestry a bratti, kteti jste se schime nemohli sueastnit, neb jste nemeli pfiletitost s vS7bory se sejit, oznamuji, ae sestry jsou tadany a prosime je o to, aby byly tak laskave a pfinesly nejake kolade neb kejky, a bratti, vas prosime, abyste se se gli u sine v Placedo v sobotu odpoledne asi ve 1:30 a pomohli sestavit stoly a jine v gecko, co bude tfeba ptipravit. Bude tam prate dost pro v gecky. Pfejete-li si nee° vice vedet, tedy se obrat'te na vSrbory, ktere jsou ustanoveny u vgech pet tadfi, ktere se na teto slavnosti podilej Dale jegte jednou zveme v gecky bratry a sestry a pfatele ode v gech fadt. Ptijedte na tuto slavnost. Jidla a obeerstveni v geho druhu bude pro vgecky ptipraveneho dost. ftednika bude n'ekolik, tea i jineho pobaveni dost, smutno yam u nas nebude. V gichni budete S bratrskS7m pozdravem, Jos. L. Elgik.

Corpus Christi, Texas.

Dne 4. dervence uspofacia Telocviena, Jednota Sokol Corpus Christi v Narodni sini u Corpus Christi celodenni oslavu Dne Neodvislosti, spojenou s vefejnS7m telocvienSrm vystoupenim a zabavnin programem. Dopoledne bude venovano zkougkam cvieicich a vzajemnernu seznameni se na.vStevnik0. V 11:30 hod. zapoCne spolednY obed, k nemua bude upraveno chutne barbecue, domaci klobasy, drubet a jine pochoutky. Ve 2 hod. odpol. bude zahajen telocvidnY a slavnostni program s nasledujicim postupem: Ptivitani navStevnikti starostou Telocviene Jednoty Sokol Corpus Christi, br. Louis SackSrm. Uvedeni novS7ch elent. SborovS 7 zpev.

Basal pfednese Anidka Stranska. Slavnostni fed br. Franty Stranskeho z Dallas, zastupce Zupy Jiani. Hudba, hymny americka a deska.

Vgichni cvidenci provedou obrazovS7 rej. Paul Snyder, okresni soudce okresu Nueces pfednese anglickou tee o vSiznamu 4. dervence, Dne Neodvislosti. 2actvo - cvideni prostne. a hry. Sokolice skupiny na koni na sit. Muti hrazda. Sletova cvideni prostna mutu a ten Pro slov mistniho vzdelavatele br. Vaclava Kudery.

V 6 hod. veeer vecere a po ni taneeni zabava.

Pres den i veder udinkovati bude chvalne zna,. ma kapela Patkova ze Shiner. Ku hrateni retie bude poeiteno odpoledne dospelS7m 10c vstupneho u vjezdu, ditky zdarma. Vstupne na

VtSTNiK nec, damy 10c, pan} 50c. Obed a veeete budou prodavany po 35c.

Tgime se, ae: krajane zblizka i zdali nas na 4. dervence navativi a vyuaiji teto pfiletitosti k vhodne oslave Dne Neodvislosti. Bude to pro kaadeho zajist6 pkijemnSI vYlet a svoji 'Masts vykonate take Cast sve narodni povinnosti, neb podpofite tak finandne i moraine my glenku sokolskou. 2e si Sokol podpory cele na gi vefejnosti zaslouti, jest nesporno, neb jest to spolek, jent nema tadne cite postranni. tIdelem Sokola jest sloutiti nagemu narodu, vychovati nagi mladet v mute a deny telesne i du gevne zdrave a uglechtile.

Olenfun fadu Corpus Christi cis. 79. S.P.J.S. T. sdeluji, ze fadova schtze, jet ma pfipadnouti na 4. dervence, bude odlotena az na prvni nedeli v srpnu. Schuzi jsme odlotili pro zminenou slavnost a v srpnu snad jit budeme miti na poplatky nove dolary z leto gni baviny, uz je ve Washingtonu pro Corpus Christi pry tiskChas. Holasek. nou. Na zdar!

Koval', Texas.

Ctend redakce Vestniku, mili bratfi a sestry!

Zdeluji yam vgem, ze fad Osveta Cis. 52. v Koval**, Texas, poilda pfigti nedeli 27. dervna malou slavnost. Zadatek odpoledne asi o 2 hodinich. r?,eeneni, hudba a volna zabava, o 5 hod. stolova vedefe a pak taneeni zabava. Slibil nam Dr. Ed. Midek z Texaske university, ae nas navgtivi a k nam promluvi, na cos se v gichni tegime. Zvlagte zveme dleny Hlavni Ufadovny, kterS7mu by to bylo motne a neni je gte na to nedeli zadan, aby se mezi nas dostavil a tak byl nagim feenikem.

Toto neni jubilejni slavnost. Tu si nechame at na podzim, at budou tetti kapsy a vice Casu se pfipravit. A take myslim, k budeme miti vico co oslavovat neb okkavame, 'te do to doby budeme mit hodne novSrch Merit, ad nekolik jich mame uz nyni. To si pak pfispigime zajistit eleny H. U., aby to s nami oslavili. Doufame vgak, ae nekteti se dostavi hned tentokrate.

Tedy na shledanou v Koval, Texas, dne 27. eervna.

V. H. Batina, ptedseda.

Jubilejni oslava kadu Nove Kvety C. 35. v Elk. Sestry a bratti, nageho faciu i pti West, vezmete ku yedomi, ae ut tuto nedeli 27. dervna na g fad potada ye sve sini v Elk oslavu 40. vSirodi zaloteni nagi Jednoty. V poledne bude podavan chutnSt ()bed: pedene, klobasy, smatend kutata, razne pedivo. Ve d ye hodiny odpoledne zahaji program 0. K. orchestr z West pfednesem amerieke a deSke hymny, redaktor echoslovaka br.

Aug. J. Morris promluvi o vS7znamu jubilea. S. P.J.S.T., nasledovati budou kraal proslovy iifedniku fadovSTch a po to volno. zabava ph pia vyhravati bude k poslechu 0. K. orchestr. Veeemi tanedni zabava vyutita bude tancechtivSrmi at' mladS7mi Ci stargimi. Pfijd'te, sestry a bratti okolnich fadd mezi nas, budete /lam vitani, pomfitete tspechu oslavy a my yam tuto bratrskou napomoc oplatime, vĂĄg fad bude take pokadati podnik jubilejni.

Na shledanou v nedeli 27. dervna u nas v Elk! S bratrskSrm pozdravem, Adolf Mach, tajemnik.

tan

kid

Praha, Cis. 29.

Taylor, Texas.

Bratti a sestry!

Pfigti fadova schaze bude az druhou nedeli v mesici eervenci, (11ho). Jak vam well asi znamo, fad potada slavnost na 4. eervence a proto schuze byla odloaena.

S bratrsktn pczdravem, Frank KolenovskY, taj.

Divadlo u kadu gtefinik 61s. 142.

Mile dtenatky a etenafi!

Musim yam zase neco noveho oznamit a sice, te bude druhou nedeli v dervenci, to je liho, sehrano pane diva.dlo u gtefanik0 na Cottage Grove a to "Nespokojena Hada", bude hrati nas dorost a ditky.

Nespokojena Kada, ktera je sluakou na statku, pfeje si byti selkou a kdyt se stane selkou, je nespokojena a pteje si bYti kneanou, a kdyz

Strum 7. se stane kneanou, jeate neni spokojena preje si bStti kralovnou, ale jak to dal dopadne, varn nepovim, musite se sami ptijit pfesveddit, &tali tou kralovnou se jiste stane nebo ne. Nespokojenou Kaeu hraje naSe oblibend a dobra hereeka sleena Hilda 8vestkovi, dale bude zatanden balet a menuet, ktere zatanei sledna Helenka Valeikova Budou tam prase Ceske obtinky s narodnimi zpevy a tanci a tea v gechny budou brat v narodnich krojich, tak se zase mame na co teat, Z'e to bude krasnS7 potitek pro nas a my vkchni budeme pti torn vzpominat na nagi drahou viast, tedy nezapomerite, piltele, a nenechte si ujiti videt pekne divadlo. Nezapomerite na datum 11. dervence, si dat dostavenieko u Stefanika.

Dale varn musim tea oznamit, ae budeme miti party v sobotu veeer, 26.,dervna, tak jste vkchni vitani, ptijd'te se mezi nas pobavit a se obveselit a tak trochu pozapomenete na yak denni tramptoty.

Sestro Valdikova, z Dallas, co pak se s Vami stalo, ze nenechate o sobe nic slytet, vtdyt' ty Vag e dopisy proLkane humorem se tak krisne etou, vim, ae Otenaki Vestniku VaSe dopisy postradaji. Pike brzy a hodne.

Srdedry pozdrav zasila vaem dtoucim a tegi se na shkedani s Vami u 8tefinikt, Pavia Studniend. fidd Osveta cis. 52.

Koval', Texas.

Mili bratti a sestry!

Na vedomost davam vaem bratrum, sestram a jejich pfateltim, ae na g tad Osveta Cis. 52, potada v nedeli tento mesic 27. dervna vedefi, ku ktere vas uctive zveme. Teti budou nekteri rednici reenit a zadnou o 2 hodinach. Bude i hudba vyhravat, a wizen bude ize zahnati, neb bude dost toho peniveho. Vetere zadne o 6 hodinach a potom bude nasledovati taneeni zibava. Tak prijd'te z blizka i z daleka se s nami pobavit a poveselit. Jeg te jednou vgechny ye zve VSrbor.

Jedine Finsko slotilo splatku na sviij valeddluh obno,,em $163,143, jine dlutnicke zeme oznamily nagi vlade s obvyklSrm politovanim, ae platiti nemohou.

Sovetska vS7 prava, ktera dli nyni etykicatSr den na severni toene, je vyzbrojena take nejleheim vetrnSim motorem sveta. VetrnSt motor, kterSr se pohybuje jit pti nejmenaim zavanu vetru a ktery snese i nejva gi vetrne napory, napaji elektrickou energii polarni vysiladku..

Je etykikrat lehei net podobnY motor americke znaeky "Perkins". Jeho trubky jsou z chromovaneho molybdenu, kterY je petkrat trvanlivejk net ocel. Litina byla nahrazena hliniko-: vYmi sloueeninami, rovnea vysoce trvanlivYmi. itad San Antonio 61s. 133.

San Antonio, Texas.

Usnegeni ze sehilze, konane 6. eervna 1937.

Cervencova pravidelna senate na misto 4. dervence pfelotena na druhou nedeli 11. dervence, jeato prvni nedele pripada. na 4., narodni svatek, mnozi planuji prasdniny, jini zajezd na jubilejni slavnost prvniho fadu na geho Bratrstva ve Fayetteville a motns i v Taylor, dimt by navg teva schime trpela.

Prato misto 4. dervence dostavte se do schilze 11. dervence a jako obydejne ye tti hodiny odpoledne v sini W. o W. Vtem fade= potaciajici jubilejni slavnosti, pfeji mnoho zdaru a navatevnikum slavnosti mnoho pfijemneho pobaveni.

S bratrskS7m pozdravem, Louis Dressler, taj.

Houston, Texas.

Schnze obnovene Jednoty Sokolske v Hod-storm konana bude dne 1. eervence 1937 v sini: fadu cis. 88, na Studewood v 8. hodin veder.

Ptitomnost v g ech Clem nutna a pfitom-a6g1 vgech pfatel Sokola aadouci a vitand.

Jerry Maresh, tajemnik.'

Strana 8.

VESTNilt

SOKOLSKA HLIDKA I)

Povinnosti Sokolske.

(Pokraeovani.) •Co to jest takt? Na to skvostne odpovida J. H. Lorimer ye spise "Od Spiky" (Laichterova sbirka "Otazky a nazory"): `Takt jest umeni v pravk eas mldeti; dale umeni, b'ti sam tak jemnkm, ze nikdo nemiite bkti k tobe neptijemnkm; umeni dat cititi dloveku nittimu, to ti roven. Taktni dlovek mate veele vytahnouti tihadlo, anit ho tato pichne." V prav' eas mleeti, to skuteene velke umeni a kdybyste mohli vedeti, co gkod narodnich jit jsme utrpeli jen proto, to veci, ktere prozatim zUstati mely pod pokliekou, za tepla hned byly vytroubeny, utasli byste. Mleelivk 2i2ka vitezil napotad, tvavk Thurn dopracoval to talostne .. .

Tedy mane, za to vgak v pravk eas vice poditat a jednati. Ano, poeitat, ov gem ne jako ti, kteti pro sokolstvi, nebo jinou povinnost narodni, ba easto pro samo ptislugenstvi k narodu maji otazku tebrackou: Co z toho mam? nebo: Kdo mi za to co de.? I fuj, pohrdni katdk z vas touto chasou beze Za, to vgak poeitej vtdy, jsi-li dosti silen k podniku zarnyglenemu, 'nebot' nic tak nedrti eloveka; jako nezdar prace nepromy glene. Dvakrat met, jednou tet, ale pak tet! Jednou se rozhodnuv, sleduj cil neodvratne a vytrvale.

Neni tetko ptivesti lid net k rozmachu nejvettimu, k okamtitkm vkkontun obdivuhodnkm, ale udrteti jej pti praci vytrvale, to temet nemotno. . A v torn jevi se nejvkraznejgi rozdil povah obou narodt, slovanskeho a germanskeho. Tam oheri a zapal chvilkovk, at do nebe planouci, ale v nasledujicim okamtiku posledni jiskrou v popelu dodelavajici, zde tar vytrvalk, bez plamene a bleskU, za to v gak stejnomernk a vydatnk, jemut na dlouho neodola nic z toho, k eemu die promy gleneho planu byl ptiveden; tam povrchnost, zde dakladnost, tam chvilkovost, zde vytrvalost, tam sila slov, zde mod - skutka. Neni hanbou OW se od neptitele, hanbou jest naopak, pomiji-li kdo stale a stale naueeni, east() bolestna, jicht mu tivot poskytuje, pti tom zesty svet na ruby ptevraci, ale skutkem stebla nepteloti. Siovo, to jen zvuei, udeti vgak din!

Vite, co znamena vytrvalost? Velikk dobyvatel mongolskk Timur Lenk utrpel na poeatku drahy sve takovk nezdar, to poraten a ranen letel za zticenou zdi, eekaje smrti. Neteenost jeho vgak nahle byla vzru gena divadlem v gednim sic, ale vtdy pouenkm - zapolem nepatrnth° mravence s btemenem vetgim, net cele tilko jeho. Opet a opet gplhal se btemenem po kolme steno vhOru, zas a zase titil se dolt, byv tamer jit u sameho tile. Koneene, snad po padesate zvitezil a - Timur porozumel tajemstvl rispechu.

Kann a vytrvalost! Vytrvalost, ktere. neoznaeuje hned v gecko za praci marnou, protote prvk rozmach se nezdatil. I my podnikame nejednu praci zdanlive beznadejnou. Rok co rok .odvadeji nam na pt.. nejlep gi borce, do nicht jsme skladali nadeji svou a nam jest znovu podnikati boj s prazdnkma tamer rukama slotime-lit je proto v klin? Ke lhostejnosti a ptimemu neptatelstvi zpateenikti novi povstali odpUrei Sokolstvi, jednoty socialne demokratieke a klerikalni, zda-lit proto zbledneme a zahodime pug ku do tita? Nikoli, my vzpomenouce ptedsmrtneho vkktiku kraje Jana "Toho bohda nebude, aby kral desk' z boje utikal", vzpomeneme tet mravence Timurova. Ani kralem, ani mravencem nedame se zahanbit a pracujice, vytrvame i v kaidem ohledu nic nedbajice hotkosti a otravy za katdkm Itrokern. "Prate jest zattita, price jest spasa nate", VOlame s Tyr gem a za tim heslem jdeme

vpied, abychom nezustali zpet ye svete, jen neohliti se na slabeho.

Zdvojnasobiti by se dal poeet povinnosti praveho Sokola, ale vette, v eele v gech narodri sveta bychom kraeeli, kdyby kaidk tech spravne pinil aspori ony, ktere jsme prave uvedli. Ba, kdyby toliko kaidk Sokol jimi se tidil, neinek na tivot naroda byl by velikk. Ale to vytaduje opravdovosti, kterou tadu ctnosti sokolskkch zakoneuji. Jest vzacne, v dobe, kdy v ge tone v "legraci", zatim co kolem nas potopa vzteklkm ptibojem ye hraze Ceske bije. Viz a rozumej!

Opravdove pohlitej na tivot, jent jest boj, v nerni pouze ten jest vitezem, kdo neeekal od tivota vice, net mute on dati. Opravdove povinnosti tivotni, nemene vgak i ty, jet jsi dobrovolne ptijal. Jednou z nich jest i povinnost sokolska, jejimut prospechu necht' slouti spoJerre sily vgech, kdot poznali, jak velika jest, krisna i vznesena.

Na zdar !

JSME SPOKOJENI. S vksledkem sokolskeho sletu Zupy kterk byl potadan v Ennis dne 13. dervna, jest "sokolstvo spokojeno. Jest spokojeno jak s praci agitaeni tak i finaneni. Nag e sokolska slety nejsou potadany vlastn'e ani ne tak pro penize, jako pro ukazku, pro agitaeni praci, pro ziskani vice elenu Sokolu. Jsou potadany, aby evietci elenstvo slotilo zkou gku ze sve prace, kterou kond calk rok a take aby se sokolstvo pied obecenstvem ukazalo. Jsou tyto sokolska slety vlastne tety, ze kterkch se sokolstvo raduje a tarn pozna, kam jsme dospeli, poznali jsme co nam schazi, ututili se ye snateni svem a dosud neeinne na nas se divajici ziskali pro vac svoji. Tyto drivody shrnuji vge, co vede k potadani sokolskkch slavnosti. Nejsou to dny marnive okazalosti, jsou to dny prace a prace perne, kterou ptedchazi mnoho hodin evident, netli dojde k uskuteeneni sokolska slavnosti.

Pro vgechny evidence je takova sokolska slavnost velikou vzpruhou, ktera jemu eini jasnou ptedstavu o she a mravni moci.

Nat slet, u nas v Ennis potadank v nedeli dne 13. eervna na nadvoti na gi Sokolovny, odbyl se hladce za tizeni tupniho naeelnika br.

Fr. Houtviely ml. z Dallas, kterk venoval mnoho sveho easu a price, aby slat vyznel co nejlepe, cot se tak stalo. Na slete bylo videti zname i nezname tvate z celeho Texasu, z Houstonu, Copus Christi, Temple, Taylor, Seaton, Danbury, Kaufman, Stamford, Dallas, Fort Worth, West, Corsicana a odjinud, neb nebylo mono vgechno vyzvedeti. V gem se slet Vegkere cvieeni jak na natadi tak prostna, eislo Amazonek, ktere ptedvedly na ge sestry sokolice z Ennis v eervenkch ilborech, ye starodavnich timskkch kovankch helmach a gtitem v ruce znazorfrovaly ty Amazonky, ktere se stieastriovaly bojri za davnkch dob. islo "Pid tyrana", znazorneno bratry z Ennis a Dallas, bylo v Aborech k tomu eislu, ktere ptedstavovalo dobu, kdy za to panske zlovrile musel lid pracovat pod knutou toho tyrana v dobach Nerona. tislo bylo pekne. Obe Cisla se v gem libila, nebot' to byla novinka. Zesilena hudba pod ftzenim kapelnika br. W. Herzana, byla dobra a bylo videti, • to sobe vpadali do noty, do taktu, jak hudebnici tak cvidenci pti v gech cvieenich.

Hned prvni dislo, kdy tact a takyne utvotili na prostrannem eviei gti velikk kruh ku svkm prostnkm, zaujali obecenstvo, a bylo tech sokolskkch kariat hodne. Natadove cvieeni byla pekjak ten na bradlech tak mute na natadi, zvlatte bratti z Taylor na hrazde byli velmi dobti.

Vysledek zavedit.

Sttedni oddeleni.

1. cena. Jerry Le gikar, Taylor.

2. cena. Richard Batla, Taylor.

3. cena. Joe Shiller, Taylor.

Nitgi oddeleni mutt.

1. cena. Miro Parma, Dallas.

2. cena. Karel Brotek, Ennis.

3. cena. Joe Lansfeld, Ennis.

4. cena. Lumir Shiller, Taylor.

5. cena. Joe Kudrna, Ennis.

6. cena. J. J. Litnovskk, Ennis, 6. cena. John Machad, Dallas.

Ve sttedu, dne 23. 6ervna 1937.

7. cena. Bob Mou6ka, Ennis.

8. cena. John Sebetka, Ennis.

9. cena. Miro Brotek, Ennis 10. cena. Jerry Latnovskk, Ennis.

11. cena. Emil Peter, Ennis.

12. cena. John Hrabina, Ennis.

Nitgi oddeleni ten.

1. cena. Terezka Mikeska, Seaton.

2. cena. Lydie Pohl, Seaton.

3. cena. Lydie Klinkovskk, Seaton.

4. cena. Mary Kalenda, Seaton.

5. cena. Bessie Shiller, Taylor.

2eny zaeateenice.

1. cena. Mina Brotek, Ennis.

2. cena. Milada Brotek, Ennis.

2. cena. Libu ge Zaludek, Ennis.

3. cena. Mary Filipec, Dallas 4. cena. Evelyn Pavelka, Ennis.

5. cena. Libu ge Peter, Ennis.

6. cena. LibuSe Latnovska, Ennis.

7. cena. Milada Ozymy, Ennis.

8. cena. Annie Tup', Dallas.

Wen temto odevzdal vzdelavatel 2upy Jitni br. Franta Rendl z Dallas diplomy za jejich prici z telocviku. Vy, bratti a sestry, kteti jste obdrteli ten diplom, zachovejte jej sobe na pamatku, na kterou po dlouhkch letech budete sobe vzpominati. Budete sobe vzpominati na davnou uplynulou dobu, kdy v jare sile mladosti jste tento diplom jako odmenu za praci sokolskou obdrieli. Jest to dobra, upominka a proto sobe ji vatte.

Do Chicaga na slet Americkeho Sokolstva jeli hned v nedeli po evident u rids br. Fr. Houtvieka s mantelkou, Mary Filipec, Miro Parma, Karel Peter, Annie Tupk z Dallas a Miro Brotek z Ennis, kteti jeli na automobilu. V Uterk rano jeli po vlaku do Chicaga ses.

Libuge Pavelkova a ses. Libuge Latnovska, a ve sttedu rano jeli take mantele Karel aludkovi, take po vlaku na ten slet do Chicaga.

Do kursu evieitelskeho, kterk jest potadan v Cedar Rapids, Iowa, zustali ses. Libu ge Latnovski, z Ennis, br. Miro Parma a ses. Mary Filipee z Dallas. Tento cvieitelskk kurs potrva, pine etyti tkdny a moje ptani jest, aby tito tad . z toho sokolskeho kursu domt ptinesli hodne note prace, hodne sokolskeho nad geni, ktere by se co nejvice u nas a v gude ujalo a vydalo to nejlepgi ovoce. S pozdravem, Jos. Vytopil.

Nasledek bidy: Polovina okresil ye state stiiena ktivici.

Prof dr. J. Charvat - podnikl dotaznikovou akci mezi ds. lekari. Tkkala se chorob vznikajicich z jednostranne vktivy. Celkem zpracoval prof. Charvat 3.342 dotazniku. Zjistil, to je tamer polovina okresu, kde v poslednich letech se ktivice zase ukazuje ye zvkgene mite.

Je to nasledek zhor geni hospodatske situate.

Lipova, alej Hany BeneSove v Klanovicieh.

Dnes ocenila organisace es. narodnich sov Klanovicich v'znam choti presidenta republiky, pani Hany Bene gove peknkm einem: narodne socialisticke deti vysadily pti testa do Masarykovy Akoly k nadrati v deice jednoho kilometru lipovou alej a odpoledne ye 14 hodin projevem pied Masarykovou gkolou tento akt vyvrcholil Lipy dodala firma Vanek z Kutne Hory. Pti odpoledni slavnosti, ktera, byla zakoneena vztkeenim statni vlajky, a ktere se zikastnilo vegkere klanovicke obyvatelstvo, odevzdal alej Hany Bene gove starostovi obce Ktitkovi do obecni pace dilvernik nar. soc. organisace Pratak. Krasnk vkklad o tivote a vkznamu pani Benegove nodal za ministra dr.

Frankeho, kter' byI na Hlueinsku pti slavnostnim otvirani nova megt'anske gkoly, teditel Narodniho divadla dr. Mojtig-Lom. Po nem promluvil o vkznamnem kulturnim &nu kidnovickkch narodnich socialistA senator jiti Pichl. Slavnosti byl ntitomen parlamentni zastupce tohoto kraje, poslanec Bergmann. Po skondeni projevil u gkoly odegli shromatdeni obeane prilvodem do lazeriske zahrady, kde .se konala veselice.

Nediri nikdy jinkm, co nechce g, aby ti jini &nth. tiri jim na opak to, co si tadat sam pro sebe.

Ve etfedu, dne 23. derma 1937.

Z VOJNY. OBRAZKY Z BOSNY A HERCEGOVINY. Napsal Bohumil Brodsky.

TOJSKO fit obsadilo kopec a nepfitel prchl, A tak to se mohlo pomftleti na °bed. Rosenstein pfitel vtecek ztrmacenY k dustojnikam, kteti v tivem hovoru byli seskupeni kolem ohne.

"Hlele, pan porudik Rosenstein," vital jej pan major. "Ja, myslel, to jste padl, nebo 'ze jste ranen."

"Ano, jsem ranen." vzdychl si.

"Prosim vas, kde?"

"Tuhle," ukazal na ucho a dastojnici dlouho tam patrali po thine, ale natli jen tkrabnuti.

Nenadal se vtak, %e dnetni den jest poeatkern cele lady utrpeni. Pan major jej mel na mutce a svetoval mu nejduletitejti — jak si on myslil fikoly. Rosenstein musil na pfedni hlidky, musil do ohne ye dne i v noci.

Pravda, skrYval se, ei jak vojaci iIkali, "dekoval se" vtdy vYborne. Ale dejte kulce rozum.

Cot kdyby jednou pfiletla a misto ucha zachytila jeho oci, eel°, prsa, nebo dokonce nos, ten jeho nos! Paneeku! to neni maliekost.

A piece se panu majorovi nezavdedil. Vidycky na nem nee° videl. Bud' misto obchfizky nekde zustal s vojaky za skalou, nebo se vracel, kdyt spattil povstalce. Pan major nepovatil, 2e to vtecko dela Rosenstein z vojenskeho damys/u, a nekolikrate i dokonce fekl, to je Rosenstein zbabelec, to se boji jako baba ate by bojoval nejradeji se zelnYmi hlavkami.

Na podobne uratky neodpovidal. Mohl site tasit tavli proti svemu pfedstavenemu, ale etalo by to za to? Dozajista ne. At bude po valce, vyhleda si pana majora a fekne mu sviij asutick do oei. Beztoho major proti nemo poktval vtecky dastojniky, tak to s nim tadnY nemiuvil. Dobra! Aspori si tadnY od neho nic Najednou usmala se na pana Rosensteina hvezda jeho ttesti. U Metokije dobylo vojsko velikeho haremu tureckeho beje. Bej site utekl, ale zanechal to svou 'term. Ta byla zajata a oddeleni vojska melo ji dopraviti do Sarajeva.

Za velitele tohoto oddeleni byl vyhlednut Rosenstein. Srdce mu zaplesalo a on toutebne si pfal, aby ut bylo rano a on mohl dalti pouti vojska ukazati zada. Piece jen ten major byl dobrak a musi mu odpustit, elm se na nim provinil.

Rano pfipraven hlasil se majorovi, to je hotov.

"Dobie," povidal major vlidne. "Petky vtak jiti nemttete. Dostanete starou mulu, na ktere pojedete. Vate zajata pojede take na mule. Postarejte se, aby nebyla v nieem tYrana. Jest vznetend mlada pani, zvykla nadhernemu tivoto a my musime ukazati, to dovedeme bYti k damam tetrnYmi a zdvofilymi. Rozumite srbsky?"

"Velmi dobie," ujitt'oval Rosenstein ftecek nadten, aekoliv tuze srbsky neumel.

"Tim lepe. Povi yam, co bude chtiti a vy• ji vtecko zaopatiete. Jeji mut zajiste ji vykoupi rad, a ne-li, tedy ona sama, nebot' jest velice bohata. Ostatne znam vas jako dvorneho dloveka, jemut nemusim vtecko povidati. KatdY z dfistojnikt celeho pluku by ji rad provazel.

Vatte si toho tedy."

"Radte bYti bez starosti," pravil hrde. "Znam zpasoby a vim, co se na dastojnika sluti."

Uklonil se a vyhledal oddeleni, ktere mei° s nim jiti, gel pro zajatou. Ta sedela majic oblieej zahalenY zavojem nedaleko, a u ni staly dye muly.

Pan Rosenstein nebyl siee jezdcerr, ale na mule seat si piece troufal. Znal tato trpeliva zvifata a utetoval se tou mytlenkou, to byt' i s muly spadl, tuze se neuhodi.

"Radte, prosim, se posadit," vybidl s hlubokou aklonou a lamanou sriattinou Turkyni, snate se proniknouti zavoj a popattiti ji do tvafe,

VESTNIK Nepodakilo se mu to, ale byl pfesvedden, to ma pied sebou krasku prveho fadu. Jeji ttihla postava, kolem nit malebne splYval fasnatY odev, jeji hbitY krok, maid notka v zlatem vytivanYch stfeviekach, bile title ruce, lite to svedeilo, to pied nim stoji vznetena vladkyne bohateho haremu bejova. Oei, ktere se leskly otvory zavoje, byly piny jitniho ohne, velike, eerne a vabne.

V panu Rosensteinovi probudila se rytifska krev. On, jen byl zvykly viteziti nad katdou tenou, on, rytif bez bazne a hany vybojuje si srdce jeji a pak jako vitez bude vypravovati svym znamYm, to bosenska hvezda, sliena Fatima, byla jeho zjevem ptekonana a nyni nekde lka po nem touhou a vzpominkami.

Anebo, cot' kdyby byla opravdu tak bohata, jak major povidal, nedalo by se to udiniti jinak? Nebyla by to pro obchodni dam Efraim Rosenstein a syn velkolepa, reklama, kdyby Fatimu ptivez1 sebou jako nevestu? Ona by se stala tidovkou a tech padesat tisic, ktere on od sve budouci teny potadoval, snad by take mela. V cele Praze, v celych . echach, ano stiedni Evrope by se povidalo o krasne tene Rosensteinove.

2ilami porudikovYmi poeal probihati oheri.

Klusal po boku Fatimi mleky asi pal hodiny, pfemYtleje, kterak nejlepe zaeiti s ni hovor.

Vojakum porudil, aby sli za nim v uctive vzdalenosti a sam po oeku pozoroval svou krasnou pravodkyni.

"Smim se ptat, jak se jmenujete, krasna, pani?" meal sladce, lamaje srbska, a deska slova, aekoliv dobte veal, jak se jmenuje.

"Patina", znela tichounka odpoyed'.

"Jak krasne to jmeno," zahoroval, a za chvili dodal rortoutene: "Skoda, to vote zakony zakazuji patfiti na tvate ten."

Neodpovidala, jen hlavu stydlive posklonila.

"Ani mite nedopfejete, abych se ja smel na vas podivat?" dotiral tiddeek.

"Nemohu — nesmim," taktka jen zateptala krasna Fatima.

"Vklyt' nas nikdo nevidi," dotiral Rosenstein. "Vette mi, to od prveho okamtiku, kdy jsem vas spattil, jsem vami tolik okouzlen, bych tivot za to dal, mohi-li bych popatfiti do yeti libezne tvate."

Fatima, jet asi sotva vtemu naletite rozumela, co pan Rosenstein svou polamanou srbttinou a dettinou mluvil, oink odvetila takila jen teptem: "Nemohu nesmim."

Pan Rosenstein se tedy na chvili zamldel a pak s krasy skodil na jinou vlastnost shone Turkyne.

"Jste bohata?" otazal se.

"Ano. Muj otec je kupcem ve Stambulu a dostanu deset tisic dukata," nesmele a takfka bojacne odpovidala krasna Fatima.

"Gott der Gerechte! Deset tisic du-khatt," spraskl Rosenstein ruce a poskodil na mule. A potom jit spustil spla y sve vYmluvnosti: "To je velike bohatstvi. A s tim byste se chtela vratit do haremu bejova? Ne, to neni motno."

Fatima otoeila hlavu k 'Amu, ale hned ji zase sklopila. Rosenstein tedy piiblitil mulu at k ni a chtel se chopiti jeji ruky. Fatima se vtak zachvela a mime ruku uhnula.

"Rcete, krasna pani," pokraeoval rozechveny Rosenstein, "mohi-li bych doufat ye vati naklonnost," — nalehal durazne a oei mu svitily. "Nechci vatich sloe, jedine stisknuti vati rueky mi dostaei. Hle, oteviram pied vami eve srdce. Nejsem pouze vojakern, ale take obchodnikem. Jsem bohat jako vy a take nejsem ktest'anem. Jsem Israelita a vy vite, to Israelite jsou po Mohamedanech nejutlechtilejtim narodem na &vete. Spojite-li svaj tivot s inYm, necham vojaneiny a vas odvezu do sveho domova. Obklopim vas nadherou. Eudete miti sveho sluhu, svaj povoz, budete jezdit do zabay, do koneertfi a divadel. Kdekoliv se objevite, budou vas s obdivem vitati. Note, nebrarite se dee, stisknete mou ruku a rcete: ano."

Fatima hluboko vzdychla, vahala a pak — stisknovti jeho ruku, poobratila se k /Amu a pronesla tite: "Ano." Rosenstein div blahem nespadl s muly,

Strana 9.

"Ma, draha Fatimo," zajasa/, "ma, nejdratti Fatimo!" Pak °pet spustil: "Hned ze Sarajeva budu otci psat, aby ptipravil pro nes byt a sam budu tadat, aby me pustili z vojny. Nemyslete si o mne, to jsem nepfitelem vatich souverca.

Protivi se mi tahle vojna a uznavam, to povstalci maji pravdu. Kdyby se vtichni Bosriaci pozdvihli a vyhnali rakouske vojsko, dobfe by udelali. Ale proto at' ut se deje nyni cokoliv.

My dva nevratime se do techto kondin nikdy a ja musim piece jen valce dekovati, ponevadt mi poskytla pfiletitost nalezti perlu mew tivota. Nejste, ma ziata, unavena?"

"Trochu."

"Pospitime si. Pamatuji se, to the nedaleko Teti oputtenY han. Tam nam vojaci pfinesou vody i konservy a my se obeerstvime. Budeme. draha Fatimo, poprve ye svem tivobyti spoleene obedvat a ji doufam, ke tak bude jit vidy."

Rosenstein popohnal mulu pin nedodkavosti.

Byl uk rozhodnut. Neupusti od Fatimy, vtdyt' ma, Gott der Gerechte! — deset tisic dukatt.

Ut mel v hlave vypoditano, co dela tisic dultatii i s atiem. Zlato plati hodne. Tu Fatima upozornila na odpoeinek a on rozpomenuv se na Moho milovnika, rychle naridil vojakilm, aby opatfili vody a pfinesli konservy; pak pomohl dvorne sve vyvolene s muly a vedl ji do hanu.

Sotva vstoupili do svetnice, rozhledl se opatrne kolem sebe, pak otevfel name a blite se k Fatime, zvolal rortoutene: "Mute — do mein° narudi, slicna snoubenko."

Fatima vahala chvili, stala, nechala vtak Rosensteina se pfiblititi. Ale sotva to ji objal, piitiskla jej pevne k sobe a z pod zavoje ozvalo se ostfe: "Vzdejte se!"

"Co to?" lekl se Rosenstein a chtel se z objeti vyprostit.

"Co jineho, nen te jste zajat," znela hrozivo, odpoved'. "Main v tatech ukrytou dYku. Jakmile na vojaky kfiknete, probodnu vas.. Jsem povstalec za tenskou pfestrojenY. Budete-li rozumnY, nic se Yam nestane. Chcete tedy mlCeti?"

"Ano, chci," jektal Rosenstein. "Week° odelam, jen mne nezabijejte."

"Vte zaleti na vas. Budete-li uptimnY, nestane se vam nic. Ale pfi prvnim vatem pokusu zajede dYka do vateho tela. Ted' jdete a zavolejte nar vojaky, aby se vratili, to jich jit nepotfebujete."

"Snad byste je mohl take zajmouti," navrhoval Rosenstein stisnene.

"0 ne nestojim. Chci pouze dastojnika, kterY by nam mohl fici, jak velke jest rakouske vojsko, !cam tahne a podobne. To nam ostatne povite ak v natem taboke. Zavolate tedy na vojaky?"

"Zavolam, zavolam."

Neprava Fatima jej pustila a s dYkou v ruce gla za nim k oknu. Rosenstein zavolal na vojaky a porueil jim, aby se vratili nazpet k vojsku,ze jich Dot nepotfebuje. Vojaci okamtite poslechli a Rosenstein slytel jejich kroky. Po chvili bylo ticho.

"Vidite, to jsem poslechl. Prosim vas, smilujte se nade mnou a pkimlu yte se u pant povstalcu, aby mne nezabijeli."

"Uvidim, co se da pro vas Mat. Ted' se obrat'te tvafi tamto do kouta a svlekejte se. Ja vam podam sve taty a obleete se do tech, ja pak navlekno si yak uniformu. Je to jen k vatemu leptimu. Kdyby povstalci uvideli ciziho dastojnika, byl byste ztracen. V tenskYch tatech vas nepoznaji a ja je zatim uchlacholim.

Ale povidam yam, obratite-li se, ihned vas probodnu.

Pan Rosenstein poeal se svlekati a pit torn peelive dbal daneho rozkazu. S tetlYm srdcem oblekal tenske taty, potlaeuje vzdechy. Kdyi byl hotov, povstalec ze zadu mu uvazoval pies oci pasku.

"Nesmite vedeti, kde jest nat tabor," oda.vodrioval svaj skutek. V tabote budete zbaven pasky a budete pohosten. Vidim, ke nejste zlY dlovek a to jest nadeje na vase zachraneni.

Tak. Jsme hotovi a nyni vzharu na muly."

Pan Rosenstein, pfeviedenY za Turkyni, nechal se vest a posadil se na mulu. Povstalec v dustojnicke uniforme usedl vedle neho a pobidl muly ke klusu.

(Poi radovant)

Strana 10.

VESTNIK

OSATA. Zrozeni Jazzu.

A MERICT1 Indiani byli jette pied invasi anti glosaskych kolonisatora hromadne pobijeni trestnYmi yYpravami, kdy se branili podrobeni, decimovani jak kulkami putek, tak alkoholem. Ne tak afrioti negti, importovani kupci otroky do celeho sveta — ponejvice ovtem do Ameriky. Ti si zvykli na slutebnost a nechali se palutne ovladat pany rozsahlYch americkYch latifundii. A mnotili se tak rychle, ze za pfildruheho stoleti tvotili podstatnou east obyvatelstva jihoamerickYch a sttedoamerickYch state, i na jihu severni Ameriky.

Podstoupili vtak pfisobenim mnoha a to jak vlivem svYch anglosaskych pant, tak i vlivem noveho podnebi, protestantismu a detn.Ych jinYch elementh, neznamYch v Africe, velkou zmerm moralni i fysickou. V jejich duchovnim tivote se zraeil silny vliv protestantske kostelni hudby a zpevu. Chramova, hudba, jit ueili pastors negry, obracene na kiest'anskou viru, nevyhovovala vtak nijak ani sluchu, ani hudebnimu instinktu negru.

Tradidni a mono tic' temet biologicke prvky musikalniho instinktu, kterY byl podloten sluchem, zvyklYm jiz tisicileti na ureite f army, ptetvately naopak stale vice a vice hudebni material protestantskeho kostela, take se v teto nove forme jevil zprvu belochhin jako zajimava degenerace — jakasi zvlattni forma, odpovidajici podkadnosti Berne rasy.

Tuto hlubokou zmenu kostelnich zpevfl proclelaval nejen hudebni material, ale mnohdy byl podkladan take novYmi, east° improvisovanYmi texty. Tak vznikla nesmirna tvorba zajimavYch zpevii, east° opine odlitna od'ptivodnich protestantskYch cirkevnich pisni — nove pisne a sbory, jevici se jako ptime projevy zvla,ttnosti negerske date.

Tyto zpevy byly zvany "spiritual songs", "negro spirituals", nebo zcela kratce spiritualy, a byly ptesne odlitovany od jine soudobe dernotske hudebni produkce, take velmi bohate a tivotne, svetskYch pisnidek, "populars", vzniklYch pti praci na ohromnYch bavinikovych plantatich.

Ve sve pfivodni, primitivni forme (Ameridane ji oznaduji "plantation period"), byly tualy vesmes pisne a melodie, vytvotene nebo ptizpilsobene negerskYmi otroky, vydanYmi utrpeni hmorne prate v proradnem a nezvyklem podnebi. Je samortejme, 'te text, kterY vyrostl z tohoto neuteteneho prostkedi, nebyl ani veselY ani lehkY. Kdyt tivot ptinati tak malo nadeje do budoucna a tak mak) radosti, zbude eloveku jenom to, te mute vtechny sve tutby a vtechny sve nadeje vlotiti jen do zpevu o krasnem a tt'astnem tivote "tam nahoie".

Proto take vettina techto zpevu vyjadtuje modlitbu, touhu a nadeji v "nebeskY Jeruzalem", zaslibenou zemi na biehu symbolickeho Jordanu. Mnoho techto texth je podloteno historii stareho zakona (Josua a boj u Jericha, Mojtit a jeho piechod Rudeho mote atd.). Vtechny tiny a hrdinove, kteki hraji tak velikou filohu v protestantskYch kazanich, stali se podkladem pro text spiritualt, vyjadkenim nadeje na vzkHseni a novY divot a symbolem viry.

Misionati a pastoti dovedli pohotove vyutiti techto muzikalnich "fichylek" negerske musy pro sve ucely. Svolavali pravidelne dernotske otroky ve s yYch kostelich, kde byly potom spiritualy zpivany tak, jak to vyhovovalo hudebnimu instinktu a dutevnimu rozpoloteni negra.

Je tetko ureiti, jak a kdy se populars ameriokYch dernochil ptesne oddelily od nabotenskYch spiritualu jako zvlattni odrfida negerske hudebni tvorby. Jiste se to vtak delo temet nepozorovane a pozvolna.

Naopak, je mono snadno nalezti uzemi, kde se rodily populars ptimo jakb specialni prvotni formy noveho hudebniho pojeti. Bylo to v krajich Caroliny, Georgie a axielandu, kde

Pracovni a 2ivotni podminky dernocht nebyly tak krute a kde i podnebi bylo ptiznivejti, takte otroci melt vice smyslu pro tivotni radosti.

Tam kvetla lidova poesie v negerskem dialektu, zpivana site pavodne na ptizptsobene melodie protestantskYch kostelnich zpevu, ale — cot je nejdhletitejtim jejich prvkem — skandovana ve zvlattnim odstupfiovanern rytmu, kterY by byl neptijatelnY pro kostel, ale jemut negki davali piednost, nebot' vyhovoval jejich musikalnimu temperamentu.

Tyto lidove popevky (plantation songs) byly velice oblibeny zvlatte u negr v jitnich statech. Je zachovano mnoho techto originalnich del jako "I'm comin" nebo "My old Kentucky home", "Cott'n, Cott'n" atd.

JinYm druhem lidove pisne byly "coon songs" (ukolebavky), jejich texty jsou piny matetske lasky.

Mimo specialni rytmus, kterY divan negti svYm popular songs, je nutno vtimnouti se jine velmi dfiletite charakteristiky teto hudebni formy, ktera se jevi ve tkalach, a zvlattni harmonicke smyslnosti negerskYch pisni. Nejoblibenejti jsou petitonove stupnice (v povestnem "Deep River" je na ptiklad soustavne vynechano "re") a hlavne stupnice molove. Je znamo, to negr (nestudoval-li ovtem nahodou hudbu v Evrope), poutiva v hudebnich skladbach ptevatne zakladnich tent (na ptiklad "do") a subdominant (fa), ale nikdy dominanty (sol) jako Evropane. Proto take v jejich skladbach ptevladaji toniny b mol.

Po valce Severu proti Jihu nastala pro americke negry nova doba. Byl konec otroctvi, nastala doba shromatd'ovani, byly zaloteny eernotske etvrti ye velkYch mestech. V teto dobe se zrodila ona obdivuhodna forma negroamericke dute. Od to chvile se take pilvodni negerska hudba — spirituals a populars vyvijela svobodneji pod vlivem ducha rasy v nove pojeti hudby, poesie, rytmu a tance. Rodily se jako houby po detti negerske "kabarety" a zde, v podsveti, v ovzduti alkoholu a prostituce, se skvele spiritualy a populary smisily s prvky taneeni hudby, importovane z Evropy, byly tanden a skandovany v rytmu po dernotskem vkusu a zde se potom zrodily prvni naznaky dnes tak popularniho jazzu PO STOPACH STAItYCH KULTUR. V dobe Kolumbove Spanele pokradovali ye vYzkumu nove objevenYch zemi a byli ptekvapeni vystice vyvinutou kulturou indianskYch kmenfi tijicich na fizemi nynejtiho Mexika a ostatnich sttedoamerickych republik. Z dotnYch kmenu zvlatte vynikali Aztekove. Tolte-, kove a Mayove. Tito kmenove meli tadne zorganisovane kite, z nicht aztecka, byla nejvetti.

Jejich zakonodarstvi a soudnictvi bylo pedliye upraveno. Jednotlive kite byly monarchiemie. Mezi jednotlivYmi mesty byly silnice. Mesta sestavala z krasnych budov, jejich zticeniny se zachovaly na mnohYch mistech. Nejvetti mnotstvi zticenin se zachovalo na polo°strove Yukatanu, je mezi nimi take mnoho pyramid, ktere na s yYch vrcholcich mely chramove budovy. Ve svem nabotenstvi v'efili ye vice bon a u jejich oltaiu, ktere byly ozdobeny krasnYmi sochami a tezbami, konali krvave bohoslutby. Casto obetovali s yYm bohihn zvikeci i lidske tivoty. Veiili v nesmrtelnost dute, ktera po smrti dochazela zasloutene odplaty; date hrdinil odchazely do blateneho nebe, due ostatnich smrtelnikil do obyeejneho nebe a zli Upeli ve yeenYch temnotach.

Aztekove a Mayove byli stfidmi v jidle i v piti. Opilstvi krute trestali. Saty nosili nadherne a radi se zdobili kvetinami. Milovali tanec a zpev. Mnohotenstvi bylo dovoleno jen ye zvlattnich ptipadech, jinak till jen ye spotadanem mantielstvi. Nevera u mut)e i u ten se trestala.

V nekterYch vednich oborech pokrodili dosti daleko zylatte v ptirodopisu a matematice. Zamestnavali se vettinou orbou, zemedelstvi bylo u nich ve velike ficte. DobYvali tat rfanYch kovu, ktere dovedli velmi umele zpracovati.

Kultura techto indianskYch km.eru byla znidena Spanely, kteki pobotili vtechna mesta, Indiany pobijeli a nutili k otrockYm pracim v dolech.

Ve stredu, dne 23. Cer yna 1937.

PRODANA NEVESTA U PROTINOta. Statni konservatot hudby v Sydney v Australii provedla ye dnech 7.-14. listopadu m. r. Smetanovu "Prodanou nevestu". V mesici srpnu m. r. mela jsem v Sydney ptednatku o eeskoslovenskem umeni. Brzy nato vyhledaly mne dye &any, retiserka a navrhovatelka seenicke yYpravy s navrhem provesti "Prodanou nevestu" na statni australske konservatoti v Sydney.

Jejich plan se nine s podatku zdal velmi mlhavY. Ale damy sly za nim se vti energii.

Oduvodflovaly jej take tim, to studujici konservatote pottebuji praxe v opernich piedstavenich. Dosud provedli tti opery: Orpheus, Kouzelnou fletnu a Shamus O'Brien.

Na Prodanou nevestu ralt chut' po fispetich, jich dosahla v LondYne (v Sadler's Wells), v N. Yorku a jinde.

Kdyt ptitly za mesic znovu, zaeala, jsem vetiti v motinost uskuteeneni. To jit mela ret. iserka z Narodniho divadla v Prate laskave ji zaslane obre.zky krolfi pro hlavni osoby a navrhovatelka mela hotovY ideove naertkv.

Tuto kostru bylo ted' nutno vynlniti. Sehnaly jsrne vtechny motne knihy o 6eskoslovensku, a hleda.ly nMakY lidovY ornament, kousek jizby nebo nabytku. Tak b y la malikka Gwenda Bainton koneene uspokojena a na iadu ptitla druha (lama H. Mulligan. Jette ttesti, te take tato protila mnoho let v Italli a byla s umenim opernim dosti obeznamena.

Ja pak blahoteeila nahode, te jsem se narodila v Pra7e a vid'ela "Prodanou nevestu" alespoil dvacetkrat. Vtak to bylo otazek! Nikdy v tivote jsem jich tolik nezodnovedela.

H. Mulligan chtela veclet vtechno motne a kdy ptitla na iadu nate polka, shodila sttevice a zadla polkovY krok. A zase pino otazek: Co pry maji nate deveata v rukou, nebo chodi-li s prazdnem a jak vypadaji pernikova srdce.

Ja zas mela pino starosti, jak potiditi kroje.

Nebylo ovtem mono dati na ne vYtivky, krajky a pod., ale musilo bYti potizeno vte co nejlevneji. Misto vYtivek na zasterach a rukavech ornamenty namalovany pomoci pauso\rani. Take v Anstralii rani nmeni mnoho podporovano. Kostvmy pottebne dala konservatot p ptiditi zdarma — v statnim vezeni.

Zakratko na tadost sl. Baintonove jsem ke zkoutkem do konservatote dochazela denne.

Tu jsem videla, jakeho idealismu je tteba k provedeni takoveto smele mytlenky. Vtechna to prate se k^nala dobrovolne a tudil bezplatne. Pouze pr<-s ce truhlafska se zaplatila. Sleena Baintcnova je ueitelkou na jedne zdejii divei koleji a praci k provedeni Smetanovy opery se mohla zabVvati jen veder. A tak &rine pozde do nod pracovala v tzke mistnosti pod jeviMalovani kulis jsme provedly take samy.

V poslednich dvou tVdnech pied premierou nam zaealy zaznivat kouzelne melodie Smetanovy. V to dobe kaklY, kdo jen do konservatoie piisel, si je prozpevoval. Jeete v posledni chvili jsem zakroeila, aby Jenik sisal fervent' hedvalanST pas.

Po veech tech svizelnS7ch pripravach byla dne 7. listcpadu premiera. Dopadla dobre a velmi prisny kritik by byl nemohi einiti mnoho vS7tek a zdeiei kritika prohlasila, ze bylo lze zapomenouti, ze fee je dilem studen fil a nastouchati jako skuteene opeie. My (7-^hoslovaci jsme oveem postradali tempa, ktere dovedou do open SmetanovYch vnesti jen naei umelci.

To y eak nelze odekavati od cizincu, aby vnikli do ducha Smetanovy hudby, tak eminentne narodni. My pfitomni Cechcs13va.ci byli jsme napineni cpravdovou radosti, kdyt jsme slyv daleke cizine zvuky slac. l keho domova a pozorovali nadeeni, s jakSrm jim naslouchalo alejei vybrane obecenstvo.

"Prodana" byla davana celkem etytikrate a bude opakovana v r. 1938 pit 1501atem jubileu objeveni Australie.

L. Kvetoriova-Pavlikova. (Sydney).

Ve stiedu, dne 23. eervna 1937.

Sto tisic otiesii. do roka.

VYznadnY americkY geolog dr. William Bowie odhaduje poet otfesti zemekoule do roka na padesat as sto tisic. Jestlite je pies to zaznamenavano jen asi osm at deset tisic zemetteseni do roka, je to ddsledek omezeneho poetu seismografickYch stanic, jet otfesy samoeinne zapisuji. Dr. William Bowie take tvrdi, te Alpy v dejinach zemekoulle klesly pod irroveri motske hladiny a etyfikrate se met zvedly.

Telegrafovini zdarma.

Telegram zdarma mohli byste poslat, kdybyste byli obeany statu Ecuador. Samozfejme, spinivee napfed nekolikero podminek. Prvni patti k obvyklYm v celem svete: BYt v pfatelstvi s bernimi pany, eili mit zaplaceny dand.

Pak musi bYt odesilatel statnim peislanikem.

A konedne, mute poslat to depeei zdarma jen presidentu republiky a to zcela struenou. Jen dvacet slov. Co je pies, nutno zaplatit. A . protote Jihoameridane nejsou malomluvni, sotva poeta prodeld. Ta poeita asi tak, jako nah hostinskY: da pfichozimu zdarma pepfene roh/idly a host vypije o pet piv vie. — Sever0americka Telegraph Co. hlasa do sveta novinku: Slovo "laska" se v telegramech nebude poeitat. Protote veak lasky se jeete niko nenajedl a statisticky je dokazano, to tisickrat vie se poutiva horouciho slova "miluji" net "laska", neni novinka pfijimana zvldet' jasave. — U nas, bohutel, nebo chcete-li bohudik, nediva telegrafni sprava nic zadarmo. Ale: jinn zeme, jine mravy.

Dratba na vrak,, start. 150 let.

Francouzska vlada v eervnu provede vefejnou dratbu na lod' "Telemaque", ktera ztroskotala pied stopadesati lety. Na teto plachetnici chtel Ludvik XVI. po vypuknuti revoluce vyvezt sve poklady ciziny. Do prazdnYch sun od dehtu dal zabaliti svilj zlatY a stfibrnY poklad, kterY mel bYt dopraven do LondYna. V jednom ze sudd byl i nejdrahocennejti perlovy nahrdelnik sveta,.kterY nosila Marie Antoinetta. Na lodi bylo uloteno celkem 170 milion frankii ve zlate. Plachetka "Telemaque" se plavila poeatkem roku 1790 po proudu feky Seiny. V Rouenu se rozpoutala vichtice, za ktere lod' ztroskotala. Posadka se sice zachranila, ale udala, te lod' klesla v Usti Feky Seiny na dno. Pokusii o vyzdviteni pokladu bylo tit nekolik. Pfed sto lety se podatilo jednomu potapeei vytrhnout z lodi nekolik prken, ale sudy s pokladem nenaeel. Behem poslednich let se pfihlasilo nekolik osob, ktere se chteii. pokusit o zdviteni eperkil i zlata. Aby se telly= vystupovalo zcela spravedlive, bude toto pravo vydrateno. Nalezci, jsou podle zakona povinni odevzdat tfetinu nalezenYch pokladd. statu.

Dye tfetiny si mohou ponechat. v Praze a Praha mezi Mad'ary.

V posledni dobe navetivil Prahu nevidanY podet mad'arskYch obeanu z vYchodnich Iconrepubliky. Veteina navetevnikA byla v Praze po prve, stovetata metropole na btezich Vltavy byla pro ne asi prvnim velkYm mestem, ktere videli. Prave proto, te na prve velke dojmy nezapominame, zjiet'oval nejmenovan' mad'arsky novinat, co soudi jeho krajane o Praze, jak se jim libila a jake zatitky si odnaeeji. "Je Praha hezka?" byla prvni otazka. — "Pfekrasna," znela odpoved'. "Museum bylo nadherne. A chram sv. Vita, takovY jsem ani ye snu nevidel!" — "A Vacla yske namesti!" doplriuje nadeeni osmahlY mladenec. "Napate take," prohlasil jeho kamarid, kdyi zjistli, to mluvi s novinatem, "te jsme mnoho videli a mnohemu se nautili. teskST lid obrabi pildu lope, net my doma. Jen kdyby nam stafi dovolili poutit zkueenosti." — Ten rozhovor byl v tramvaji a nezustal oveem bez pozornosti. Nebylo ani tfeba se yyptavat, jsou-li spokojeni s uvitanim. "Na ulicich, v tramvaji, v restauracich veude nas pfatelsky pozdravili. KaidY mel pro nas dobre slovo a poznali jsme lidem na oeich, te nas srdeene vitaji. Tuhle mou holdidku oslovil v tramvaji zvedavY sttedoekolak.

Dcera umi slovensky jen nekolik slov, chlapec neumel mad'arsky ani slova, ale naki se tlurnoenik a brzy jsme byli dobti znami. Musill

Vt8TNiK

Z CESKOSLOVENSKA. jsme slibit, te ptitti rok ptijedeme aspori na tyden." Rozhovor leti jako na beticim pasu.

Mad'ait vypravuji, yypta.vaji se a v proudu slov je citit, jak rychle zanikla u techto lidi pohadka o zlYch Ceeich, kterou je dosud straeili.

Balvan dopad1 na silnici.

Piskovcove skaly na Maloskalsku, vyhleda,vane turisty pro z yldetni Utvary, jsou take hodne nebezpedne. Snadno vetraji a droli se.

Las od da.su s nich spadne i velkY balvan. V sobotu se z maloskalskeho Pantheonu ulomil velkY kus skaly ye vaze asi 50 cetnit a spadl na autostradu, ktera vede pod nim. Na etesti nebyl nikdo zranen. Na austradu byla povolana pracovni seta delnikt, ktetl pfekatku odstranili. Musili ale balvan nejdfive rortrhat.

Potty k oslave Zborova.

Koncem tohoto tYdne vyda poStovni sprava nove znamky na pamet' bitvy u Zborova. Tyto znamky budou ye dvou hodnotach: padesatihalekove a korunove. Budou na nich vyobrazeny vyjevy z bojii u Zborova. Jejich technicke provedeni bude velmi hodnotne. Je to jit teeti serie znamek, znazorriujici boje eeskoslovenskych legii.

Bat'a koupil tit turecke oboe se vtemi pozemky Belehradske listy oznamuji, te tovarnik Bat'a skoupil v adoli Feky Strumice, nedaleko Skoplje tti obee se veemi pozemky. Jejich obyvatelstvo jsou Turci, kteti se museji nyni vystehovat do Turecka. Ve zbotenYch vesnicich vystavi Bat'a tovarnu na puneochy a pneumatiky. Bat'ovy zavody se pry zajimaji je'Ste take o (talk obee jitniho Srbska.

Krok k autonornii Podkarpatske Rusi schvalen ministerskou radon.

Vderejei ministerska rada schvalila osnovu zakona, kterou se vymezuje pravomoc guvernera Podkarpatske Rusi. Osnova bude v nejbliZeich dnech piedlotena parlamentu, kterY ji projedna jeSte v letnim zasedani. Guvernera, podle nove osnovy, jmenuje president republiky k navrhu vlady. Te je guverner odpovednjr. Po zeizeni snemu bude odpovednY take tomuto. Z rozhodnuti guvernerova neize se odvolati. Zakon nabkve, ridinnosti po ttech mesicich od vyhlaeeni.

Stroj ut'al diteti ruce.

Rolnik Jaroslav Pleva z Horni 8tipy na Zlinsku vial s sebou k senosedi na louku sveho ttileteho chlapce. Chlapec seal vedle otce na tacim stroji. V nedekanem okamtiku pti praci se kone dehosi lekli a prudee trhli tadkou.

Hotik pH torn spadl nedekane ptimo pod note stroje. Byly v chodu a ubohemu diteti usekly obe ruce. Se znadnou ztratou krve byl chlapec rychle dopraven do zlinske nemocnice. Nebolak ma levou ruku ut'atou v zapestnim kloubu, pravou tesne nad zapestim. Otec je neStestim zoufalY. Chlapce mel velmi rad.

0 priplav Odra-Dunaj.

V techto dnech dlela u nas vYprava eieskonemeckYch odbornikil, ktera jednala o sta ybe prOplavu, kterY by spojoval keku Odru s tekou Moravou a Dunajem a otviral tak ptime plavebni spojeni mezi BaltickYm a 6ernS7m motem. Pruplav by byl asi 300 km dlouhY. Z toho asl 240 kilometrri by el° po naeem trzemi, zbytek by byl v Nemecku. Stavba tohoto prriplavu vstoupila nyni do rozhodujiciho stadia.

Je zajittena i soudinnost Nemecka.

Tovarnik int. Roueka se uchazi o cenu za rakoviny.

Dneeni "Prager Boersen-Courier" pfinaei zajimavou zpravu, podle nit se znamY brnenskY tovarnik int. Erich Roueka uchazi o cenu milion dolaru za nejvetei tispech v leeeni rakoviny. Int. Erich Roueka je v technickem svete znam patenty aparatu na automaticke tizeni prAmysloveho topeni. Ma, na Morava specialni tovarnu na kotle. V poslednich dvou letech jej trapila dna a proto pry se venoval studiu obehu latek v lidskem tele. Peed rokem ziskal v Brne od docenta dr. Bitmanna senatorium, v kterem za odborneho dohledu lekate leci choroby vYmeny latek dietou a leky vlastniho slo-

Strana 11, teni. Uspechy, kterYch docilil, jej pkimely, aby jel do Ameriky, a uchazel se o cenu milion dolarfi, to jest asi 28 8 miliont KC, kterou vypsala jedna z RockefellerovYch nadaci za nejvetsi v leeeni rakoviny v rote 1937. Protote neni lekafem, nechteli jej k souteti pkipustit.

Ina Roueka pry se vsadil s eleny jury o 10.000 dolara, te z 50 nemocnYch rakovinou, ktere mu sveti, docili nejmene u poloviny do/ roku zlepeeni. Dosahl i svoleni Narodni banky, aby tuto sazku mohl slotiti a bude ptipuSten k souteti .0 cenu milion V Koeicich /rude slovenska technika M. R. Stefinika.

Snemovna konala vicera d ye schirze. Smuteeni na pamet,' dr. Kramate a pracovni, ve ktre byl pfedloten navrh zakona, kterym se zfizuje v Koeicich vysoka ekola technicka, nazvana, jmenem dr. Milana .8tefanika. Navrh byl pfijat jednomyslhe v rozpoatovem i kulturnim vYboru, ale ye snemovne musi ministr ekolstvi dr. Franke jeji uskuteeneni probojovat proti neuskutednitelnYm poiada ykum strany ludove.

Smrt go zmrzline a okurkach.

Cela rodina Jana Rocha v Hornim Litvinoye byla po vedefi postitena bolestivYmi kfedemi. Mali k vedeki nave brambory s okurkovYm salatem a na to snedli zmrzlinu. Veechna jidla, ktera pozkeli, byla nezavadna, ale kkeee a zfejma otrava vznikly patrne patitim zmrzliny po ckurkovem salatu. Nejpruddeji se otrava projevila u eestileteho syna mantelti Rochovych, Rudolfa, kterY otrave podlehl. Snedl z cele rodiny nejvice zmrzliny. DruhY, sedmnactiletY syn a jeho matka, jsou jeete v nebezpedi tivota. Jan Roch, kterY snedl jen velmi mak) zmrzliny, je jit mimo nebezpedi. Utroby zemfeleho hocha budou podrobeny chemickemu zkoumani, aby se Poznalo, jak jed vznikl spojenim zmrzliny s okurkami, s octem a novYmi brambory.

Dabti Tide pienesli vysilenou kravu na rukou do chleva a otetelli. iteznickS7 used ze Veemil tahl za sebou kravu, kterou vedl na jatky do Ceske Kamenice.

Zvite bylo tak zeslable, te se sotva vleklo a v ulici, ktera jde do kopce, klesalo a neniohlo dale. Chlapec je marne pohanel a postrkoval.

Hnal kravu at z Dedinska a byl s ni jit druhY den na testa. S pomoci lidi zavlekl kravu do dvorku kamenickeho feznika a odbehl — pry se zeptat, co ma s kravkou cleat. Kdyt se nevratil ani do vedera, nastala starost, co s kravou podit. Na dvote ztistat nemohla, jit take nemohla a tak ji ochotni lide pfenesli do sta,je protejeiho hostince. Bylo to jen asi padesat krokil daleko, ale trvalo jim to tit dtvrti hodiny. Pak uspotadali kravce hody. S velkou chuti se pustila do tradla i do piti, druhY den jit spokojerie pfeelapovala, ale nikdo ji nepkieel odvest na jatky. Stoji ye staji dva dny, ale feznik, kterY slyeel, jak rozruch kravka si pro ni nejde. Tim, te nedoela na jatky, si prodloutila tivot a mo, se dobee alespori peed smrti. Kterapak krava se toho dotije, aby ji Ude nosili na rukou?

Nikde dnes nemame vaine konkurenty mimo Japonee.

Tovarnik J. A. Bat'a peednaSel v uterY morayskYm prilmyslniktim o zkueenostech z obchodni cesty kolem sveta. Uvodem tekl to nag: prOmysl ma vYvoznich motnosti "at po oblakir lem" — tolik, kolik si jen kdo pteje. Zddraznil, te situate na svetovYch trzich je podle jeho soudu nyni pro nas z yldete pfizniva, nebot" mnoho velkYch konkurentfi je alespori doeasne vykazeno. Nemecko je hospodatsky ochromeno a nemate vyvaiet. Italie se venuje hlavne vYstavbe Habeee a nerna, o vYvoz zajem.

Spojene Staty jsou zmitanY socialnimi boji a pti vzestupu s yYch vyrobnich naklada nemaji mnoho vYhlidek, Francie je na rozcesti a je zmitana hospodafskYmi nesnazemi, Anglie — bYvalY nejvetei vYvozce — je tak peilis zamestnana svYm zbrojenim, to nyni nema na vYvoz ani dasu. eeskoslovenskY prOmysl ma za. techto okolnosti mimotadne pfiznivou situaci, aby zakotvil na svetovych trzich. JedinYm vatnYm konkurentem je Japonsko, ktere ma neohydejne vSrhodne podminky.

Strana 12.

VESTNIE

ntedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Stab' Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FR A NTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOV&K PUBL. 00., IA est, Texas Pf.edplatne 0$1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Eilavni tlfadovny, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, pfedplatne, oznamky, hudlei adresovhny na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

NASI STAM ODCHAZEJi. Naai stati odchazeji, druh za druhem pada vzharu, naSe colada chase, ted' je na vas tada!

Stare musi umirati, mladi musi titi, neni Casu na truchieni kde je nutno Na-si staki adcha.zeji do andelskYch Sly3te, jak yam z deli. veli: "Mlada chaso, bez bazne nas S. P. J. S. T. prapor neste o kus dale!

J. V. Piny vyznam eeskoamerickYch podprirnYch organizaci nebyl dosud naletite vystiten, ale neni sporu o torn, 2e byl veliky. Pokud jde o nasi S.P.J.S.T., mriteme opravriene kici, to od zmohutneni naeeho Bratrstva, 611i ad let 19001910 tadna vYznaenejei udalost deskoamerickeho tivota v Texasu nestala se tak skutkern bez jeji soueinnosti. Poehopitelne mohl se ten, to vliv uplatriovati teprve po prvnich patnacti . letech, kdy naee Bratdstvo mein soudrutnY tad v katde yetei osade. Kriteme dnes clurazne proSPJST. nebyla nikdy pouhou pojiSt'ujici spoleenosti, nybrZ vedle podpurne dinnosti byla dthetitym Cinitelem narodnim a kulturnim v rozvoji eeskeho Texasu. Nebylo jedineho byt' easteene vYznamneho podniku v Utadovna a naee eeskem tivote, aby nehraly v nem dilletitou, nepostradatelnou Tuto historickou . asluhu SPJST. bude vtcly nucen ptiznati katdY nestrannY clejepisec aeskeho Texasu. V torn spoeival jeji drivod k existenci v minulosti, v torn bude — nezapominejme na to — i v pkietich letech kotviti jeji opravneni a nezbytnost!

K vYroei staromestske tragedie. Poprava staromestska, provedena 21. Cervna 1621, byla jen prvnim elankem v dlouhem a bolestnem rritenci eeskeho tivota pobelohorskeho a svou bestialitou a barbarstvim, jemut nebyl v Csl. dejinach ptikladu, ohromila i ty, kteti nerneli ptieiny litovati tivota odbojnYch eeskych pant. Tak tetkY a velkY to byl zloein, ze dovedl na nekolik hodin zneklidniti i krvetizniyell° Habsburka Ferdinanda II., o nernt Denis pravi, to noc pted podepsanim ortelu ztravil v duSevnich mukach. Udetenim 5. hodiny ran, ni v pendeli 21. 6ervna 1621 poeala orla krva.ve, exekuce, pti nit bylo stinano, veaeno, mt. deno .a etvrceno zprisobem nejbarbaretejtim.

Mnczi odsouzenci byli jeSte pa smrti rozseke.Vani, Jeseniovi za tiva vykizli jazyk, hlavy, . ruce 1 nohy jim rozveeovali no mostech a branach . . . PopraVa starome.stska napinila hrtrzou ccsny lid, jenz oroy poznal, to pkemotenim stavt ptemoten byl celY naiad. KletY Ferdi%3

Ve stfedu, dne 23. Cervna 1937.

nand II. dal svetu pfiklad, jake zhovadilosti Novy deportaeni zakon schvalil dam zastupje schopen panovnik, kterY se vyslovil: "Choi ct. jehot autorem je texasky kongresnik Dies.

Mon namifen je hlavne proti cizinctm-zlomiti Ceske kralovstvi radeji zpustle, nein prodinetm, kteti at dosud na zaklade pravnich klete." Nastaly konfiskace, zabirani pudy a klidek nemohli byti nyni deportovani. Dle nyodmeriovani krveladriS7ch cizakt deskS7m manejaiho zakona zlodinec-cizinec mute byte dejetkem, vyhaneni ze mine, talakovani, tilzneportovan jenom tehdy, byl-li odsouzen ze zloni a stinani. 8koly byly ruaeny, knihy odbiradinu tS7kajiciho se moralni zvrhlosti, do peti let ny a paleny, takte s hmotriS7m pustoaenim Popo svem pfipuateni do Unie a vymetenS7 trest kradovalo soueasne i pustoSeni duaevni a rnravjest vyaai jednoho roku, aneb kdyt jeho krimini. Straene stiny one barbarske exekuce na nalni rekord ukazuje d ye takova, odsouzenl po hmotnYch i dutevnich statcich deskeho naroda, roce 1917. Nynejai zakon se netYke. jiste tfidy ktere se natlaeily do Csl. tivota bezmala tri sta rozenS7ch kritninalnikft, ktefi jsou obtiti a nevyvolaly v dobe obrozenske tim vYraznejei bezpedim lidske spoleenosti. Tito Tide ztravi cdpor naroda eeskeho i revoltu proti nenavidevetainu sveho tivota v talati pro rtzne pfene dynastii habsburske at rok 1918 pkinesl 11stupky a zlodiny, ale t'adn7 trest neni dostatedjarmenemu narodu svobodu, degenerovanYm nS7, aby pfispel k jejich vyhosteni. Druha Cast Habsburktm zasloutenY — pad. — ("Pomahal noveho deportadniho zakona, pfijateho domem mi pacholek Jira, vis, jent vypravoval (leveezastupct obrovskou vetainou, usnadtuje ptipace ondy, ze stal loni na Bile Hoke jako kraltv dy mnoha tisic cizincu, kteti dle nynejaiho desoldat a ktepkYm behem zachoval si tivot, k port. zakona meli lakti vyhosteni, aC v jejich neon v slutbu vstoupil, — elovek ten prat ke ptipadech hlavnim provinenim byl vetainou "Hie, mistke, kdyby tito veichni pani tak nezakonnS7 vstup na ptdu Soustati. Tito cizinzmutile, jak nyni umiraji, kdys byli tili a pki ci jsou vettinou jut ve Spoj. Statech mnoho let, svcji vedli dnes mohli sobe veecko uspofiti, i otenili se, maji rodiny a jsou podestnSimi obdanam to prace nevdeene a tvrcle!" — ny, ktei'i nikdy nepfestoupili trestni zakony. jak bych bYval tee tu pkeslechl, yeak v duti Kdyby museli bS7ti deportovani podle pkisne lijsem mu ptitalati musil — Pozn. red. Slova tery zakona., vlada, staty a oboe musely by okata Jana Mydlake v Macharove basni "Veder patrovati osoby na nich zavisle, jejicht poCet Jana Mydlafe v pondeli 21. Cervna 1621.") se odhaduje na 15,000 a tim by vznikly zbytedKdo umi milovat tivot, ten tije at'astne. Katne obeti, nehlede k moralnim ztratarn a rozdy milovat tivot. A neni k tomu tfebitim rodin postitenSich. Zakon podan byl do ba velikeho umeni. Jen miti eiste nesobecke senatu, kde ho odeltava, silna oposice. srdce, oeistene od zavisti, srdce schopne, miTazateldm ohledne jubilejniho eisla. Rytina levat vee dobre a krasne. Umet milovat sve obrazku stoji od 3 do 10 dolart, dle velikosti. zdravi, svou duSi, svou praci, vSechny sve SluanY podet fadt jet kladne odpovedel ohledcelou ptirodu a v3echnu krasu sveta, v ne vydani jubilejniho disla Vestniku, ktere butorn je laska k tivotu. Dokud kdo miluje tivot, de cennS7m pamatnikem naai Jednoty jak sdrudotud je mlad, kdo tivot nemiluje, je starcem, tenSich fadt. Musime vaak miti alespori vetaibyt' mel dvacet let. nu Mt za sebou, zamS7alene dislo Wit uKam vede kulturni zaostalost airokS7ch vrskutedneno a proto tadame, byste se, bratti, stev obyvatelstva, je nejlepe videti v eine.. teto zaletitosti rozhodli co nejditive a vS7sledek Tenth nejlidnatejti stat sveta by mohl bS7ti nam neprodlene sdelili. Takove dislo nedi se svetovou velmoci prveho tadu, kdyby jeho ozrobit za nekolik dni, ono si vytada mnoho byvatelstva bylo kulturne pokroeile a dovedpfedbelnSrch ptipra y, detne praci etapovS7ch, lo svuj stat kiditi. Zatim vettina einy je vyscot vae dohromady stoji dosti penez. Abychom sa.vana samovladnYmi generaly, vladnoucimi spoleenS7m usilim tadouci "Pamatnik jubilea pa zptisobu faeistickYch diktatort. Prot hoS.P.J.S.T." mohli uskutednit, bude zapottebi spodatskernu vyssavani cizimi velmmemi jsou aby: va gina fadt zavazala se soudinnosti, jed6ifiane bezmocni. Kdyby nebylo tarlivosti velnotlive tady povetily schopne bratry k sepsani moci, ktere se navzajem hlidaji, byla by jet jejich historie, opatfeni fotografii (celeho Cina da yno rozdelena na nekolik kolonii. V eidu, zasloutilS7ch ttednika, Menu resp. starS7ch ne the celkem 400 miliont lidi, tedy vice net osadnikt-pionS7rt) a zajistili oznamky, jicht tfikrat tolik net eini poeet obyvatelstva Spoj. vS7nos bude hradit naklady. Sepsani historie uCina nam diva na,zornY ptiklad, ze sila snadni pisateli Padova kniha zapisu, rozhovor naroda neni v poetu, nYlart v jakosti. Zaleti se staraimi Cleny neb osadniky. Potadatel ona torn jake lidi ma kterY narod a nikoliv chotne rukopis upravi, gramaticky opravi — nikdo se neostS7chej, to piaet kuse, slohem obykolik lidi ma. dejnS7m a neovlada,a mluvnici. A oznamky lze Navrh na skoneeni krise, jednoduchS7 a jiste vaude ziskati, jen obejdete obchodniky s nimit za,jimavY podal tyto dny obean Liptak, obchodobchodujete a jiste vas tadnS7 neodmitne, kdyt nik v St. Paul, Minn. Navrhuje uspokadani namu vysvetlite oC se jedna, to naae jubilejni dirodni loterie s rodinnYmi domky. \nada by peslo bude Cteno desitkami tisic dtenafft nikoli nize urc:;ene na podprirnou Cinnost venovala na jeden den, nSdart dobu dlouhou Po letech dislo stavbu 159.000 novYch domovt, z nicht kat'dY bude krasnou upominkou na ty, kteki by stal $5.000. Obeane by dostali listky k tahu za katclYch $250, za net by zakoupili trvanliveTexas, kteti tvotili naai mohutnou S.P.J.S.T. ho zboil jako je nabytek, lednieky, automobily adnST tad nemel by v Pamatniku chybeti a doa pod. Po dostaveni domovt konal by se za doposud neni pozde se ku spolupraci pfihlasit. — hledu spolkovYch ttednikt v katcle osade tah.

Sberatele oznamek dostanou za svoji pfidinliAsi 1.300 domovt zdarma ptipadlo by na katvost penetitou odmenu. clY milion obyvatel a uskuteeneni tohoto ple.nu znaeilo by nasledujici: Dalo by do obehu tti Listarna redakce. Vzpominku z Omahy, Neb., biliony devet set Sedesat miliont dol.; zakonzaslal redakci a personalu tiskarny kolega Jos. 6110 by stavky, poskytlo by zamestnani 1,560.F. Holasek, kterS7 syS7ch prazdnin vyutil k 000 lidem ptimo a dalSim statisicum neptimo jezdu se svoji rodinou k omatskemu plibuzena zvedlo by pozoruhodne americkY obchod a stvu. — Mantele Chas. aludkovi z Ennis, (zet' vyrobu. Obratem ruky mely by statisice lidi a dcera pofadatele) vzpomeh nas peknou podobre yYdelky, ptestalo by se mluviti o bide a hlednici z Chicaga, kde se vydali na III. Slet natal a po jednom vylosovani pfikrodilo by se Amer. Oboe Sokolske. — 8vakrovb, pi. Emilie k opakovani cele veci a katdS7, kdo by pracoPetrova poslala nam pozdrav z Los Angeles, vati chtel, ziskal by snadno zamestnani.

Kal., kde dli navatevou u svS7ch ditek.

Nerovnosti mezi lidmi jsou pfirozene a umeNavitevy v redakci. Bratfi Stepan Rusriak a le. Ptirozene nercvnosti nelze odstranit, boj - Robert Haisler Temple, zastavili se ye West a proti pkirode je marnY. Nikdy nebudou se ro-:.: pkieli si prohlednouti tiskarnu Cechoslovaka. dit vSichni Tide stejne nadani, .stejne velci, — Br. Eng. Jelinek z Granger zastavil se u nas zdravi a krasni, vtdy bude tu vladnout velka letmo v patek min. tYdne, nalezajic se na ceste rtiznost. Bude se moci pouze dociliti toho, aby do Dallas. — Bratr Frank W. Peter s mantelrodili se jen zdatni lido, nezatiteni htichy svYch kou a synem Frankem z Ennis, mantel& Joe ptedkri. Nerovnosti umele, ktere lidstvo samo Markovi z Dallas, zastavili se u nes na ceste k si utvotilo. lze odstraniti, jejich odstraneni domovtm z Taylor, kde dleli navatevou u je jut v lidske moci. buznSrch. — Navatevy nas mile poteaily.

Ire stieclu, dne 23. Cervna. 1937.

RESIDENT Roosevelt prohlasil, to zakladP nim problemem naroda je zvYtiti *raven tivota pro jednu ttetinu obyvatelstva, jet nyni gije ye hroznYch pomerech. Jestlite pkijem roda a cast ptinnu, ktera ptipada na tuto ttetinu, mute bYti podstatne zvYtena, otazky nouzove pomoci mohou bYti vyketeny a spolkovY rozpodet bude vyvaten. President v kratke dobe pronese po radiu novou tee, aby v ni vylotil sve cfie.

Vyslanec v Ceskoslovensku J. B. Wright pHjel do Spoj. Statt na dovolenou. Vyslanec vyslovil se o Ceskosl. Republice velmi pochvalne.

President Roosevelt prohlasil, to si pkeje, aby ptedloha o jeho reforme nejvyttiho soudu byla projednavana v senO.tu a to co nejdfive.

Je ptesvedeen, ge lid chce, aby se o pkedloze hlatovalo. Administraeni vfidci odlotili hlaso\rani v senate a dali na jevo, to o ptedloze bude hlasovano pied odroeenim kongresu.

Hoover i Landon zavodi mezi sebou, aby jeden neb druhY se stal hlavou republikanske strany a to je pkieinou zvYteneho neptatelstvi mezi temito mugi. Otiiveni zameru videti Hoovera opet v eele strany, ktera ho dtive zvolila do nej yyttiho fitadu v teto republice, je ptieitano Art. M. Hydeovi, kterY za administrace Hooverovy byl tajemnikem odboru zemedelskeho.

Hyde v posledni dobe rozesila dopisy na pHslutniky strany republikanske, ye kterYch si steg uje na neutetene pomery a na nedostatek K tomu dodava, to je pouze jeden mug, kterY mute stranu republikanskou vysvoboditi z nemileho postaveni, do ktereho klesla Tim pry je pouze Hoover. Ptatelske styky mezi Hooverem a Landonem byly v posledni presidentske kampani velmi neptiznive; nyni jsou tito "vildcove" neptateltti. Rozdily v jejich nahledech byly znaene rozmnoteny tetenim otazky: Co se ma podniknouti na otiveni strany republikanske? Je jisto, ge tito mutove maji nahledy velice rozdilne, ktere povatuji za prospetne pro otiveni jejich strany.

Pottovni vYbor sen6,tu SpojenYch State ve Washingtone odhlasoval minulY patek vytetteni stitnosti, g e Cineny byly pfek6.2ky dodavce potty v pottovnich Utadovnt,ch v Youngstown, Niles a Warren v Ohiu v souvislosti se stavkou v ocelatskYch zavodech. Jde to o stitnosti, staNkujici snatili se zabraniti dodavce potravin pottou do zavoda, kde Cast delnictva zfistala v praci. Soueasne bude take vytetteno, do joke miry ocelatske spoleenosti snatily se vyutitkovati potty pro svoje Depete z Prahy ze dne 15. 6ervna sdeluje, 6eskoslovenska vlada navrhla v parlamente v iiterY tohoto tYdne zakon o povinnem vYcviku ye valeene obrane vtech obeant ye veku od 16 do 30 let bez ohledu na pohlavi.

ZvYteni dane na zisky cizincu z jejich americkYch investic bude co nejdtive doporu6eno kongresu. Jsou v fivaze dva plany; ptedne uloteni dani na ptijem cizinct prave tak vysokYch, joke jsou ukladany obeanfim Soustati a druhe, zvyteni dane na dividendy z akcii z 10 procent na 25 proc. a

a

Berlinska, depete z 16. eervna sdelila, to 'cele Nemecko potilo se toho dne za nejvettiho vedra, Jake zaznamenano bylo v 80 letech. Temperatura v Berline byla 97 stupria, co g bylo nejteplejti 6er ynove poeasi od roku 1857. Take z jinYch zemi sttedni Evropy dolly zpri.vy o mimotadnYch vedrech.

V fiterY tohoto tYdne zfitily se oast nekolika obrovskYch mramorovYch piliru v katedrale ..sv. Petra v Rime, nejv'ettim to chrame sveta, -ale na ttesti nikdo pH tom neptitel k trazu.

13yly okamtite ueirieny kroky k zabezpederti piostatnich.

Federalni zemedelskY odbor ye Washingtone oznamil v techto dnech, ze narodni ptijem v roce 1936 byl $62,056,000,000, cot je o $7,411,000,000 vice net v roce 1935. Soudi se, ge za rok 1937 dosahne narodni ptijern 70 biliont.

VAIS4rNiK

Zpravy z Odne.

Nemecka vlada oznamila minulY patek, poeet nezamestnanych v Nemecku poklesl na 776,000, z kterehogto po6tu asi 192,000 ma, telesne vady, jet jim pri hledani prate vadi, a 270,000 neni ochotno z rtznYch pkiein pkijmouti pri.ci mimo misto sveho bydlitte.

Petaetykicet state, distrikt Kolumbia a Alatka zavedly si zakon pojitteni proti nezamestnanosti. Rada socialni zabezpeeenosti ma na seznamu 18,678,000 osob, podlehajicich zakonu o socialnim zajitteni.

V devetatticeti statech a Alatce pkispivaji do fondu pojitteni v nezamestnanosti toliko zamestnavatele. V Alabarne, Kentucky, Louisiana, Massachusetts, New Hampshire, New Jersey a Rhode Island ptispivaji zamestnavatele i zamestnanci.

Ptispevky od 12,000 texaskYch zamestnavatelfi do fondu pro nezamestnane dostoupily sumy $10,628,708, z nit $6.500.000 bylo sebrano za rok 1936. Penize uloteny jsou ve spolkove pokladne pod jmenem "texaskY fond nezamestnanosti" a podpory z tehot vyplaceny budou zptsobilYm osobam ztrativti praci at po 1. lednu 1938.

•

Podle odhadu texaskY fond pro nezamestnane dostoupi asi $20,000,000 net z nej budou vyplaceny podpory, cot bude v lednu 1938.

Spoluzakiadatel Townsendova 'hnuti E. Clements oznamil novY plan pensijni, kterY bude podporovan zlogenim spoleenosti "All-America". Nova organisace bude pracovati pro zavedeni dvouprocentni dane transakeni, ji g by se opattily penize na pensi pro 601ete, ktera by neptesahovala $100 mesiene. Vte, co by zbylo z teto dane, bylo by venovano na podporu lidi, kteti jsou nyni odkazi.ni na vetejnou dobroeinnost.

Washington, D. C., 16. eeryna. Jak se zda, nova rortrtka bude ptidana k dosavadnim nesnazim, jet ma administrace s farmatskYmi vtdci, aby obdrtela jejich souhlas k jednotnemu zakonodarstvi o zemedelstvi. Svaz ji gnich komisaft zemedelstvi, jet zastupuje 13 state, kond zde prave sjezd a formuloval tyto potadavky. Ptedne, nitti nebo vzajemne celni sazby, aby byla zyYtena zahrani6ni poptavka a spotteba americkYch plodin a vYrobkil. Druhe, zadrgeti zbYvajici mnotstvi baviny (vice net milion toka) z dvanacticentove pfijeky nejmene do biezna prittiho roku, aby nebyl trh ptepinen.

Tteti, fiver na dlouhou dobu a nizka trokova mira pro formate, s ptimetenou soustavou papirovYch fiver". c'tvrte, vydani zakladnich papirovYch penez proti tisict milionu dolarfi "sterilniho" zlata, drteneho nyni viadou. Pate, odstraneni prava fiditi hodnotu penez soukromou kontrolou a obnoveni tohoto prava kongresu.

Akce jignich komisaft dodala pouze k nesnazim a sporum, ktere at dosud zamezily formatskYm skupinam, aby se neshodly na vteobecnem zakonodarstvi o zemedelstvi.

• • V Los Angeles ma, svfij palac klub jednoho sta kraloven. Ka gda z nich sedela na skuteenem tranu - ovtem jen krasy. PrudkY vzestup znamenal pro ne jistou zkazu: vykolejeni z obvykleho tivota, chvili ptechodnYch radovanek a konec -dem daltim vyhlidki.m. Jen jedna z inch se stala milionakkou a nezapomnela na ostatni sve kolegyne vtech merlin. Postavili jim dim, kde se mohou zdarma stravovat a dostanou i odlogenY °deli bohatYch pani. Je mezi nimi i kralovna raniku 1887, kdy ji bylo devatenact.

ObOan Joachim Vienna v Bostonu utrp61 pted 7 lety automobilovY firaz. Vyledil se, ale ubYva od to doby na vaze i vYtce. Za sedm let snitila se jeho vYtka o pet pale" a villa o 35 fiber. Lekati si nevi s nemocnYm rady. Zajimaye je, ge vnittni organy invalidovy zustavaji stejne a take pate' je zcela ptima.

Strana 13.

SpolkovY zemedelskY odbor odhadl min. tYdne, to letotni firoda ozimni p;Senice bude 649,000,000 buslu. Loni se sklidilo 519,000,000 bukil a petiletY primer z let 1928 at 1932 byl 623,220,000 buslu. Jarni ptenice na rozloze 20,918,000 akru slibovala ku dni 1. Cervna sklizen 175 at 200 milionti butlfi - loni vydala 107,440,000 bukti a petiletY primer z let 1928 at 1932 byl 241,312,000 bait.

Premier francouzskeho kabinetu Leon Blum resignoval v nedeli rano nasledkem odporu senatu, staviciho se proti jeho Novemu President Lebrun povekil byvaleho premiera a vudce radikalnich socialist" - Camile Chautempse sestavenim nove vlady.

• • Ptitel delnickych 'zakont., kongresnik Connery, demokrat z Massachusetts, nahle onemocnel nejakou otravou potravinami a za 22 hodin zemfel v nemocnici. Connery se z herce vypracoval na misto vysoke a byl uptimnYm zastancem tfid delnYch. SovetSli °dove vzduchoplavby Beljakov, Bajbukov a ekalov dosahli historicke epochy vzduchoplavectvi, pieletevie na jednoploiniku cestu z Moskvy pies severni Menu do Vancouver, Wash., kde byli stra gnou nepohodou donuceni k nouzovemu pkistani. Aekoli nedosahli cite sveho smeleho bezzasta ykoveho letu Moskva-San Francisco (zbyvalo jim jen 530 mil), jejich odvainY let, vyiadujici skuteeneho heroismu, piekvapil celY suet. President Roosevelt poslal hrdiniim blahopiejnY telegram.

Pledseda Pan-American vYstavy v Dallas Frank McNeny odeslal sovetskYm ()Num letectvi blahopfejnY telegram s pozvanim k vgteve mesta Dallas.

411.11.0.11••■JIIII.0•1111=4

Jubilejii alendif. ✓ nedeli, 27. eervna. I-Zed Nove Kvety Cis. 35 v Elk. Oslava 40. vYro61 zaloteni S.P.J.S.T. Oznamka na jinem miste t. eisla. ✓ nedeli, 27. eeryna. Spoleend oslava iadtr Natinec Cis. 32., Nova R,atolest Cis. 41., Placedo Cis. 97, Vitez Cis. 98. a Ptimoti Cis 143. v sini Sokol Union v Placedo. ViceelennY vYbor pfipravuje bohatY pc:had a pfilektostnSt dar Jednote - 40 novYch ✓ fiterY, 29. eeryna. tad Slovan cis. 9. ye Snook. ZvolenY vYbor pracuje na ptipravach k rozsahle slavnosti, k nit budou pozvany tidy a spolky celeho okresu. ✓ nedeli 4. eervence. Add Praha Cis. 29. v Taylor. Oslava jubilea Jednoty, 38. vYroei zaloteni tadu a 4. vYroei zbudovani moderniho spolkoveho stanku. ✓ nedeli 4. eeryence. Matetsky fad nageho Bratrstva "Pokrok Texasu" Cis. 1. ye Fayetteville. Slavnostni vYbor planuje rozmernou oslavu jubilea nati Jednoty, k nit pozvany budou rady Fayette okresu a sousedni. ✓ nedeli 4. eervence. 1-Zad Pokrok Roweny 49. v Rowena oslavi jubileurn S.P.J.S.T. rozmernou slavnosti. ✓ nedeli 11. eervence. Add Svaz Oechoslovanil cis. 92. ve Fort Worth. Oslava jubilea Jednoty a 28. vYrooi zaloteni radu. ✓ nedeli, 18. eervence. Ik6.d OeskY Prapor Cis. 24. v Temple. Rad plamuje oslavu zrozeni Jednoty spoleCne s nekolika okolnimi lady. ✓ nedeli 18. eervence. Rad Moravtti Bratti Cislo 6. na Cottonwood. Oslava jubilea Jednoty a 401eteho trvani fadu. Blitsi pozdeji.

V nedeli 22. srpna. Rad Karel Havlidek Cis. 4. v Hallettsville se ptiprovuje na okresni jubilejni slavnost spolu s nekolika okolnirni ✓ nedeli 5. zaki. 'Addy Vlastenec Cis. 45., TexaskY Mir eis. 10. v Shiner a Pokrok Slovant Cis. 31. v Yoakum, planuji spoleenou jubilejni slavnost pti sini ti,du Vlastenec. ✓ nedeli 12. zaki. Add Karel Jonat Cis. 28. v East Bernard. Oslava jubilea Jednoty za spolupilsobeni okolnich fade.

1004011.100.011•DOINIMO.C.M..M.eleolleirtmow,•••• ■■•■04000411■0.0111.11111114.0

Strana 14.

eryvky z eeskoslovensk3rrch dejin.

Jak byl Scotus Viator ziskin pro Sloviky.

ENATOR dr. Ant. S' tefanek vyliell na slavnok) stni schuzi Narodni rady zajimave, jak se mu podatilo pied 30 lety vzbudit zajem dra Setona Wasona (Scotus Viator) o vet poni2ovaneho a ubijeneho slovenskeho naroda v tehdejSim Mad'arsku. Stefanek vypravoval: Koncem der yna 1906 seznamil jsem se ye Vidni s mlatim Skotem pii zajima ye ptile21tosti. Seal jsem v parlamentni knihovne, kde jsem zaslechl rozhovor tri pane, kteti debatovali o mad'arske politice a o narodnostnich pomerech Slo yakt, Rumuna, SrbO, Rusin& i uhersicS7ch Nema.. Byli to: teditel parlamentni knihovny dr. Renner (pozdejai rakousk3i kanclét, pisici tehdy pod jmenem dr. R. Springer.

— Pozn. red.), a Utednik knihovny dr. Lipiner, kteii ptesveddovali miadeho mute — Setona Watsona, 2e v Uhrach neni demokraticke svobody a 2e se tam od let provadi soustavna a nasilna asimilace ye prospech mad'arsice rasy.

Seton Watson, kterV se pra y & vratil z Mad'arska, pod dojmem informaci mad'arsiOch polltin a ueenct nechtel uvetit, co mu ve Vidni vykladali. Pohnevan3i dr. Renner ptivedl potorn tvrdohlaveho mladeho mute k Stefankovi, aby mu vysvetlil, jak je to s tou mad'arskou svobodou na Slovensku. Tak byl Seton Watson, pozdejSi znamS7 Scotus Viator, piedstaven Stefankovi, kterV potom ptesyeddll "te2kopadneho puritana ze Skotska", 2e to, co mu mazani politikove v Budapati a jinde nahovoiili, je let a podvod. To, co se nepodatilo ueenemu spisovateli dr. Rennerovi, pravil dr. S ' tefanek, podatilo s* e mne. Stefankova spoluprace se Setonem Watsonem trvala at do svetove valky nepietr2ite. Seton Watson na jeho doporudeni ztravil tehdy nekolik tVdnii na Slovensku .a dostal se a2 na Podkarpatskou Rus, kde vide skuteenou "mad'arskou kulturu". Pod pseudonymem Scotus Viator napsal pak Watson knihu "Narodnostni otazka v Uhrach" (Racial Problem in Hungary), ktera vzbud ila velicV ohlas v Anglii. Pied syVm odchodem na Slovensko seznamil Watson Stefanka se stalS7m dopisovatelem lonciVnskVch Timesti Wickhamem Steedem, kterSr se rovnei ujal slovensicS7ch veci v Angli. Roku 1907 stala se straSna, udalost, ktera, rozbouiila celou evropskou veiejnost. V male obci u Ru2omberka mel farat Andrej Hlinka yysvetit kostel. Biskup Alexander Parvy, kterS7 Andreje Hlinku z politickVch eltivodu jako panslava suspendoval a prondsledoval, nedovolil Hlinkovi sveceni a postal na misto neho do Oernove nepopularniho dekana Martina PazUrika, v prilvodu silne asistence mad'arskkh eetniku. — Kdy2 obeane protestovali, yystkelili detnici celou salvu, ph dem2 bylo dvanact lidi usmrceno a pies dvacet zraneno.

Tato hromadna, yra2da pohnevala Scota Viatora a Steeda do to miry, 2e oba zaaali ve svVch easopisech odhalovat krvavV reCim mad'arskST. Nekolik jinVch spisovatelO a politiku evropsiceho vehlasu se k nim ptidalo, tak slavnV norsicS7 spisovatel Bjoernstjerne Bjoernson, kterS T byl jit drive informovan Cechy (dr. Lederer-Lada) o slovenskVch vecech. Stefanek vzpomnel ostatnich anglickVch ptatel, kteh se ujali slovenske otazky, i zasiuh eesice vetejnosti, jet sympatii i hmotnou podporou napomahala slovenske veci.

Sve dojmy a zkuSenosti o ma.d'arskVch bath vlohl Seton Wason do sve druhe knihy "Politicks volby v Mad'arsku", kde pouhl materialu o volbe yrbovske, kterST opattil Stefan Vajnor a kterS.7 v pfekladu dal 8tefanek Watsonovi k disposici. Tato kniha byla mad'arskSrm politiktun zylaSte neptijemna, ponevadi

VESTNIK ✓ ni odhalil tento angiicky u'denec vSechnu 12ivost mad'arskeho tivota. — Potom promluvil o einnosti profesora dr. Setona Watsona s Masarykem a BeneSem za svetove valky a po latevratu, kde nal/St yli nekolikrat Slovensko a vydal dalSi spisy, vS/raz jeho Lasky k SloyakOm. "Snad je to vole boh," dovozoval' dr. Stefanek, "2e jsme v dobe nejvethho nebezpedi ziskali na slovo yzateho obrance, kterV svVm vystoupenim pied celou Evropou ziskal nam sympatie ✓ mocne Anglii, ale klestil jako Jan Evangelista cestu Masarykovi, a co je jests cennejSi, povzbudil slovenske narodovce a dal jim silu vydr2et a2 do konce. Jestli2e oslavuje dnes Slovensko a cele Oeskoslovensko osudovou ptihodu ze studovny videriskeho parlamentu, chod Setona Watsona ptes mora yskS7 most holiesko-hodoninsicV, eini dobte. Nesmime zapomenout, v jakem otroctvi till nah otcove, nesmime zapomenout na idealy a zasady, jimi2 jsme vybudovali svou svobodu.

OSTRAVA ZASE IJE.

Sedm hubenSich rokil be2elo nad Ostravou.

Smetla male i vetai podniky, vytadila celou armadu pracujicich, kteti se pak o hladu a v zime krcili v malSich nezdravrch bytech. V rode 1929 se to zaealo a Toni se zapas slabVch s hydrou krise, jak se filcalo, skonell.

Kdo ptijel do Ostravy v rode 1934, tazal se udivene, kde jsou ty d3"7majici kominy, kde jsou saze a ruda zat nad Ostravou za temnVch noel. Vysoke peci hotely jen taktkk, baterie v koksovnach Cisely chladem a jenom to a tam vyplivovaly dervenV chuchvalec rozpaleneho koksu. Ka,varny, restaurace, krdmy a zabavni podniky trpely nedostatkem hosti. Utracely se nepatrne eastky, obchodnici, restaurateti a hotelieti pracne davali korunky ke korunce. 0pravdu, kdo vide' Ostravu v rode 1928 a pak za pet let, poznal obrovskfi rozdil, kter3"( se zvetail po nekolikadennim pobytu v derne panvi ostrayske. Uvidel, 2e vae chtadne, vadne, skomiras tivofi. Statistiky tikaly: taba uhli je o tolik a tolik menh, zase vyhasla jedna vysoka, pee, vVroba oceli je °pet menSi .. .

At ted' se to opet rozproudilo. Nadraini dou ka2clou chvili sinkne obrovskSi chvost nahoutleho dS7 mu z koksovny Karoliny, jet stoji phmo na jejim kraji. Saze padaji do oken, do oei, na limce a svetle Saty, ze vSech kominti se soukaji huste balvany koute, ulicemi proudi lido s veselejSim v3"(razem ye tvati, aut jakoby bylo dvojnasob, lokaly jsou pine, hotely popisuji knihy s na yStevniky a cestujicimi .. .

Na vSech stranach je zivo. Rozburacely se stroje, hlomozi prate a - vS/platni sadicy maji trojciferne eislice misto bSr valS(ch dvojcifernich. Noviny — ty mimoostra yske — piss hodne o Ostrava'. Jezdi sem spisovatele, &end., exkurse ze zahraniei, vSecko, vSecko dnes smetuje zase k Ostrava'. Jako kdyby kouzelnik s earovnVm proutkem namrskal vSem strojtn, zavodOm, dilnam, mo2na, 2e i lidem, a vSechno se to dalo do ptekotneho pohybu. Ostrava Iije! Kolota v ni prudicV var prate. Ptijded'te se podivat na tempo hvota, kdy2 ruce u nas dostaly praci.

one

na no viterstvi Rakaiska,

O ZTRACENE BITVE u Hradce Kralove urBratislava'. stoupil Benedek na Olomouc a odtud k Oast jezdectva zdr2ovala ptimV postup PrusO na Videri. K ochrane Vidne byly postupne odeslany drahou 10., 3. a saskV sbor.

1. slerska. a Labska pruska armada postupovaly ptes Brno pNmo na Viden, aby tim vynutily brzke uza y teni miru. 2. slersica, armada na.sledovala za RakuSany, aby se nemohli po pora,2ce znovu sebrati.

Ale FrantiSek Josef I. nechtel se jests poddat.

Byl posilovan k odporu dobrVini vS7 sledky na italskem. bojisti, kde arcivevoda Albrecht se 73 000 RakuSony 1 )orazil dne 24. derma u Custozzy hlavni itaiskou armadu o 100,000 mu2ich.

Rakousko se nyni odhodlalo ponechat Benatsko svemu osudu. D ye ttetiny sib UspeSne jinni

Ve sttedu, dne 23. eervna 1931. arMady, t. j. 5. a 9. sbor byly z Italie drahou ptesunuty k Vidni, aby zde zabranily PruSaktm v pfechodu Dunaje, ptipadne vynutily novou rozhodnou bitvu.

Videriske mosty byly chraneny opevnenim, zvane floridsdorfske ptedmosti se 400 dely.

MarSalek Albrecht pfe yzal vedeni nad vSemi silami severniho valdiSte. Kolem 17. dervence schylovalo se k nova' velke bitve s Pruaaky.

Odvolani vetSiny rakousicS(ch sit z Benatska umo2nilo Italum chopit se znovu ofensivy. Aby neodekavane•udalosti u Vidne nebo separatni mir Pruska s Rakouskem nezvratily vVsledek valky, pottebuji Italove rychle nejake trumfy.

Vniknou znovu do Benatska, oblehnou tamni rakouske pevnosti, general Cialdini Otodi do ji2nich Tirol a dosud neeinne valeane lod'stvo dostava rozkaz dob9t opevneneho ostrova Lissa (Visu) a podle mo2nosti vylakat rakouske lod'stvo k bitve na otevtenem moti.

Italove, kterVin veli admiral hrabe Persano, maji velkou ptesilu 34 lodi (z toho 12 pancetovVch) s 86,000 tunami a 764 dely.

RakuSane pod kontreadmiralem Tegetthofern maji pouze 27 lodi (z toho 7 pancetoySTch) s 58,000 tunami a 532 dely.

Byla to doba pterodu ye sta ybe valeenSfch lodi. Mnohe lodi jsou jests dtevene, vedle SroubovS(ch parnin vyskytuji se i kolesove. Mnoho lodi je pohaneno vedle pary jests plachtami.

Dlouho se neodva2oval italskV admiral deco podniknouti. Teprve 18. dervence rano napadl lod'stvem ostrov Lissa, ani2 uspel za dva dni umlaet pobte2ni baterie a vylodit pechotu.

Rano dne 20. dervence objevil se Tegetthof na mists boje, jsa zpraven podmotslcm telegrafnim kabelem o operaci Italu u Lisse.

Ranni miha dovolila RakuSanum nepozorovane ptibli2eni. Nahoda data Tegetthofovi netuaenS( darek: oddelil s yS7m lod'stvem aelni italskou lodni divisi (Vacca) od obou nasledujicich (Fa di Bruno a Ribotti).

Zprvu se rakouska cife yena tadova lod' Kaiser bez Uspechu pokusila prorazit ptidi italskou pancetovou lod' Re di Portugallo a ph padu stetne na komin zaeala hotet. Ale pak admiralska lod' Ferdinand Max prorazila v puli italskou pancetovou lod' Re d'Italia. Hned na to se setkala s italsky'm pancetnikem Palestro.

Ital vysttelil ze vaech del, ale ukazalo se, 2e dela byla nabita slepVmi naboji (historickV fakt). teni jisto, zda sabotal nebo Slendrian byl ptieinou, ie salva RakuSanOm neuSkodila. Za to Ferdinand Max stfilel ostrVmi a z nejbli2S1 blizkosti zapalil Palestro, ktery za chvili vyletel do povetri.

Bitva byla rozhodnuta. Bylo to jedine velke namotni viterstvi v dejinach Rakousko-Uherska. Na valku v r. 1866 velkeho vlivu ji2 nemelo. Ale v r. 1914-18 duch Tegetthoftiv rakouskemu lod'stvu chybel zcela ureite.

Blesk zabil par koni.

Nemine nyni temet dne bez boutek a claeti blesku. Ze 2elezaren v ftep.Mne se vracel na kole delnik Josef °pieta'. Kdy2 projitdel kolem Zelezneho sloupu elektrickeho vedeni u Skrbene byl zasaCen a usmrcen bleskem, kter7 sjel v to chvili do sloupu. U SlovensicVch Jakubovian skryli se pied deatem tti delnici pod vysokou borovici. Zahtmelo, dvacetiletS7 Jan MajeroS byl zabit, Michal SpiSak, kterS7 stal vedle nebo byl smrtelne popalen, ale ttetimu se nestalo nit. U Otovic na Broumovsku se skryl kodi v lipove aleji a par koni nechal stat na silnici. Blesk usmrtil cba kone. Zle fadily blesky v cbci Kladky u Jevidka. Jeden sjel do hromcsvodu, kterV vSak mei poSkozene uzemneni. Proto blesk pteskoeil do telefonniho vedeni a znieil telefon eetniktim. JinS7 blesk spalil elektricke vedeni i se etytmi prcudu a se atytmi rozhlasovVmi ptijimadi.

Pravy iivot je: provadeti skutkem statky vySSi, jako sparevdlnost, lasku, pravdu, svobodu, Usili mravni v naSem konani vezdejaim, at' ut misto jeho nebo tvatnost vnejai je jakakoliv. Ne Stesti nebo yVhody osobni nestanovi hodnoty hvota, riSar2, kterak ho uhvame.

Na hluku a blesku nesejde ani na deice; jak C. Wagner. tivot jest, tot' hlavni vec.

Ve sfiedu, dne 23. eervna 1937.

101

o•New o•mr. cgs.

qmpaso•ess....

,• ■■■■141•••,-••13.-■041•11*

MAC/9S TESTAMENT ROMAN. Napsallav tech.

00111.04■0400.11M1.0411104,411M.41■040110.0411.041M040/.4 ■04011.041,11.41111.4111M0

ISK.K6EK si z hluboka povzdechl. Zraky P sve upiral premitave k zemi, jakoby se sna-

udalost, ktera mu prave tanula na til mysli, srovnati si ke spotadanemu vypraveni.

Ondiej nyni horel zvedavosti. Zmocnila se ho touha vniknouti do tajemstvi otcova, aby po pripade sam proti nemu mel zbrari. Ten otec, kterY mu stale ph sebe nepatrnefSim poklesku vytYkal, to je lump a darebak, ten otec musil bYti eistY sam nejen v pritomnem, ale take minulem svem aivote. Ze syn vymknul se z povolani, ktere se mu pfiailo a do duSe protivilo, to otec na nem chtel trestati jako zloein proti doma.ci kazni a jako do nebe volajici hfich a zatim podrizenY jeho pisaf \rade' o nem ern, kterY v proste mluve nazYva se podvodem.

"Co vite?" vydechl, taktet Septem klada svou otazku, ale ten repot byl jen nasledek jeho rozechveni a nikoliv zbyteene zde opatrnosti.

"0, tomu je jit davno," driverne poeal eek. "Tak davno, to davno bych to byl take jit zaponmel, kdyby na druhe strand' to nebylo vzalo tak SpatnYch koncri. Nechtel jsem to sebou vziti do hrobu, vam, pane Ondiej, chtel jsem to jednou sveiiti, ale at byste byl pinoletYm, at byste snad pro nevinne obeli mohl new &nit. Ale ted' doleha tvrdost a bezcitnost pana doktora prave tak na vas jako na mne a do pinoletosti nemate jit dalek67 A na to druhe strand' je zle, hrife, net kdy bYvalo. Vy ani nevite, pane Ondieji, to mate v Praze pfibuzne, krevni, blizke piately?"

"Krom Kamilly nevim skuteene o nikom," podotkl napj ate Ondiej.

Piskdeek mavl'odmitave rukou.

"Sledna Kamilla je vaSi sestrenici," pravil, "s kterou se stYkate a na kterou nemyslim. 2e -pan doktor mel bratra, o tom jste piece slygel?

StarSiho bratra Vojtecha."

"StrYc Vojtech piece zemfel, anit jsem ho poznal."

"Ano, zemiel, je tomu jizsestnact let," svedail Piskaeek. "2e ten bratr zanechal vdovu a syna, o tom jste neslySel?" "Ne." "Ti dosud tiji a v nejsmutnej S . ich, nejnuznejSich pomerech."

"Kde 9 " chvatne vyrazil Ondiej. "V Prate?"

"Ano, a velmi na blizku. Zde v dome."

"Zde?" "Ano, zde v dome, pies dvrir v pfizemi. To je vas vlastni, krevni bratranec a jeho matka yak prava teta, vdova po Vojtechu Plachem."

"Kde, kdo, aim jsou?" tebraci jsou, ja jsem proti nim pan.

Prave piisli o posledni: rozsypal se jim vriz.

Chcete-li vlastniho sveho bratrance videt, jelete se podivat trochu doleji po ulici. Tam odklizi trosky vozu a rovna cihly do hranice. Tam odklizi trosky vozu a rovna cihly do hranice.

To bylo to posledni, co je mohlo stihnouti. Tim si nejaky groS piece vyclelal, ac herka neutahla vetSiho nakladu."

Nebylo tfeba, aby Ondiej se sec podivat. Byl toho, co se stalo svedkem na vlastni odi. To to tedy byl jeho bratranec! Odtud tedy to povedojeho tvai! Ne, to by s tim mutem byl jit nekdy mluvil, nebo jednal, rysy a tahy jeho obliaeje prozrazovaly pouze pribuzenstvi s otcem, padaly do jeho podoby. Jako malir, kterY ihned vystihne karakteristicke znamky, postfehl ted', to povoznik zjevem svYm naletel vlastnimu jeho rodu. Postava jeho, Siroka ramena, chute, pohyby ted' pripominaly mu vlastniho otce.

"A na tato misty priSel vinou pana doktora", pokraeoval Piskaaek. "Syn Vojtecha Placheho dues mohl bYti nekolika nasobnym domacim panem na Vinohradech, kdyby se jen byl drtel sve pildy, ale o to ho, vlastne jeho otce Vojtecha, vaSeho strYce, pripravil pan doktor. Ten podvod byl tim SpatnejSi, to Sidil vlastni krev.

0, to je dlouha, smutna historie,"

VESTNiK Ve sve lehkovainosti a svem jemnocitu Ondiej tento povzdech stareho pisafe to 0kolnosti, to Piskaaek priSel dorne k obedu ate nicmene dosud se k jidlu nedostal. Ac byl rozechven, povatoval to za jemnY pokyn, aby prozatim neruSil domaci poradek.

"Ted' vas jit nepustim, pane solicitatore," pravil proto ku sve omluve. "Musite mi rid vSe. Naobedvejte se prozatim a ja asi za etvrt hodiny pfijdu zas. Ale sienna Rritena zda se, to se jeSte nevratila."

"Rritenka jit nepfijde. Musila na Smichov," vysvetloval start pisaf. "A na mem obedu pranic nezaleti, na tom se nic nezkazi a take nemarn na jidlo ani pornySleni. VSechno vim chci mlady pane, at' si odleheirri."

Ondiej jit jen jevil zase napjatou pozornost.

"V dome pana doktora nesmelo se nikdy sta.ti nejmenS1 zminky o techto phbuznYch," pokraaoval Piskatek. "A nikdo ji take neeinil. Oni sami se nehlasili a tak phbuzenstvi to upadlo v ripine zapomenuti. VaS bratranec, povoznik Vaviinec PlachY radeji by si dal ruku utnouti, nohy schromiti, net by doSel ke svemu strYci a phjal od neho nejakou podporu. On pfisahal tak svemu otci na smrtelne posteli, to tak nikdy rieueini a kdyby mel tieba hlady pojiti.

Ted' k tomu nebude miti daleko, ale ja vim, to k bohatemu strYci neptijde. On vribec zapostrYce nejakeho ma."

"A jak vlastne bylo mu uktivdeno?" netrpelive jit tazal se Ondiej.

"Musim jiti hodne daleko nazpatek," pravil Piskadek. "To spade, do doby, kdy jste nebyl jeSte ani na svete, mladY pane, ani vy, ani pan Ferdinand, kdy jeSte pan doktor byl svobodnY." "Tak co to vlastne bylo?" nalehave tazal se Ondiej.

"Jen strpeni! To flea, se fici ani tremi slovy, ani desiti, ani dvaceti. Sveho decleaka jste ani neznal, mladY pane? To byl prostY rolnik s usedlosti na rozhrani Vinohrad a VrSovic. Po bYvalem jeho statku neni dnes jit pamatky."

"To vim, to tarn stoji nyni fada velitYch domri," pripoinnel Ondfej.

"Ano, tam rostlo tehda obili a brambory.

Toho vSeho jsou jeSte pametnici a nejsou ani stair. Abych mluvil kratce. Va g dedeeek mel dva syny a jednu dceru — " "To vim, to vim," pferugoval netrpelive Ondrej.

"StarSi bratr Vojtech byl vas strYc, mladSi, vas otec, pan doktor, dcera, vase teta, pani Andrlikova v Plzni."

"To vSechno vim, jen &Al," pobizel Ondiej k rychlejSimu vypraveni.

"Ovgem, na to stale zapominam," jako k omluve svedail Piskatek. "Vase teta dostala 3000 liana. To byly velke-penize na tehdejSi pomery. StarAi bratr pfevzal usedlost, pan doktor, byl odbytY nakladem na studia.

StarSi bratr mel zase bYti sedlakem a tak to take bylo jit provedeno, kdyt vas dedeeek zemtel.

Pan doktor jit byl advokatem, vase teta nynejpani Andrlikova provdala se za rifednika na draze do Plzne a vas strYc, jako rolnik hleciel si tedy sve tivnosti. Tak tomu bylo pied tficeti lety. Ja byl tehda mladYm jedinYm pisatem pana doktora."

"To vSecko vim, anebo si to mohu domysliti," k rychlejSimu tempu vybizel Onclfej.

"Nutno to bylo pfedeslati, mladY pane, abyste rozumel," pravil Piskaaek. "Ted' jsem u yeci a zajima-li vas, davejte pozor. Pan doktor mi jednoho dne ulotil, abych vypatral, v jakYch pomerech je soused starSiho jeho bratra Vojtecha, mohl-li by a chtel-li by koupiti usedlost vaSim strYcem zdedenou. Ja prines1 odpoved', to neni na to ani pomySleni, to soused je zadluten skoro at po krk. Ja myslil, to pan doktor bude nepfijemne dotknut, ale z toho, jak mu zasvitly oei, jsem poznal, to je tomu naopak.

Ted' me pan doktor poslal, abych pozval toho souseda do kancelare. Ten ochotne pfiSel. Piede mnou mu pak pan doktor fikal, to by si pfal, kdyby se bratr jeho Vojtech vzdal rolnictvi, to to rienese skoro nic, to by si v Praze mohl zariditi tivnost fiakristskou jako Vondraaek, to te ,je vYnosnejSi a pohodlnejSi, net rolnictvi. Dale mu vykladal, to nechce, aby jeho bratr Vojtech veal, to tento navrh vychazi od neho, ad pana doktora, 2e by on jako jeho sou-

Strana 15. sed mu moll", bratrovi Vojteehovi, nabidnouti pilinefenou cenu za statek a bratr to by mu ho snad s radosti pienechal. Soused smutne se pfiznaval, to by radeji prodaval, net kupoval, to mu tedy takovou nabidku ueiniti nemrite.

Na to jako by pan doktor byl eekal a ihned mu nabizel, to mu tedy kupce opath, dobreho kupce, ale to by take bratr Vojtech musil projeviti ochotu k prodeji sve usedlosti, ponevadi dotyanY ten kupec by jen koupil vetsi, spojenY komplex obou usedlosti. Soused s velkou ochotou nabizel svuj majetek a nebylo divu. Jit tehda hospodafstvi neneslo pranic, jen prrimysl vynaSel a byl ye vatnosti. Ale pokud se jednalo o druhe hospodalstvi, at' prY pan doktor promluvi se svYm bratrem sam. S tim vAak pan doktor jit davno jednal a ten o prodeji zase nechtel ani slySeti. Proto nyni umluvil se sousedem, to predevSim vSechno rnusi zristati v ripine tajnosti, to soused ma nabidnouti bratrovi pana doktora, bud' aby od neho jeho usedlost koupil, anebo aby mu svou prodal, jetto jedno bez druheho je vlastne bez ceny, ponevadt neda to sluSne tivobyti."

"Soused a — bratr a — bratr a — soused. Ja tomu dobie nerozumirn." poznamenal Ondiej.

"Soused se jmenoval Stehlieek a bra.tr, to byl vas strYc Vojtech," objasnovaI Piskadek. "StehReek tedy projevil ochotu, to s vaSim strYcem.

Vojtechem Pla,chYm bude v naznaeenem sineru jednati a pan doktor mu slibil zvlaStni litkup. Pozdeji mi bylo vSechno jasno. Co pan doktor predpokladal, stalo se. Hned druheho dne pfiSel vas strYc na poradu do kancelafe k panu doktorovi. JeSte nem& pcmySleni, to by usedlost svou prodal, ale mel chat' koupiti usedlost sousedovu. mu. to Stehliakova nabidka jest vyhodna, liail mu, to cena pozemkri, tak blizko Prahy leticich nutne za kratkY aas stoupne a to dozirna je doba, kdy z poli Sinahem se stanou stavebni pozemky. Pan doktor se mu dal do smichu. Ta plan net •e zastavi, to to bude trvat ti is let a v nejlepSim pripade tam budou stati delnicke domky. Jedine prilmysl a obchod to ma budoucnost, ale ten to se stehuje z velkYch mest na venkov, kde nachazi levnejSi sily pracovni. A pan doktor radii svemu bratrovi, jen aby prodal svou usedlost, aim dfiv, tim lip; ne stoupati, ale klesati to budou pozemky, ponevadt Amerika Evropu zasobi obilim. Zase mu radii, aby si zafidil velkozavod fiakri qsky a obchod korimi, to konim rozumi, to touto cestou mute zbohatnouti. Ale najednou, a tomu jsem se jit tehdat divil, obratil. to by bylo piece Skoda, aby usedlost po otci zdedena pfiSla do cizich rukou a nabidl mu, to by s pomoci nastavajiciho sveho tchana usedlost koupil sam a to by bratrovi ponechal pram) koupe zpateeni, to mute si na zkouSku zriditi zavod fiakristy a ph tom to bude miti vtdycky motnost vratiti se podle libosti k privodnimu svemu povolani. Zkratka a dobfe, vas strYc se dal premluviti. Pravo koupe zpateeni jej pohnulo k prodeji. Ja, psal kontrakt, ale o tom pravu do kontraktu nic nepfiK vrili taxam, to by byly vy'SSi a zbyteene taxy. Stehlieek prodal svou usedlost tat, ale ten ueinil to beze vSech vYlirad a jakmile dostal penize, vystehoval se do Ameriky. Sal hledat zlato a zlatou pridu doma opustil."

Ondiej stale nechapal, v nem spodivati mel onen velkolepY podvod, o nemt se Piskadek hned na poeatku tak tajupine zmirioval.

Stars' pisat postfehl zklamani v zracich mladello mute a proto hied& speti k jadru veal.

"V tom pravu zpateeni koupe, kteret do kontraktu neptiSlo," pravil, "letel zarodek a nasada priStich nehod a smrtelneho nepratelstvi, onoho procesu mezi bratry, kterY je na vely rozdvojil. 0 tom procesu nevite asi take nic?"

"Docela nic."

"VaS strYc Vojtech mel tedy Ustne vyhratene pray() zpateeni koupe na prodanou usedlost.

Na Vinihradech poealy rust dorny jako hobby po deSti. Kolem poli prodane usedlosti podaly se zvedati dintaky a v knihach byl majitelem nezactavenYch a za drahe penize hledanYch stavebnich mist pan doktor Plac!1;(7. Ani etvereaniho sahu nechtel prodati, ponevadt katdym tamer' dnem stoupala cena Pho pozemkri.

Ted' hlasil se bratr pana doktora. was strYc Vojtech, ted' chtel utiti sveho prava zpateeni koup6 a 'tadal, aby mu pan doktor postoupil Q.

Strand 113. pet ve vlastniet-v-i usedlost, kterou jen pod slibem vraceni dal ze svYch rukou. Ale pan doktor — zaptel tento bod smlouvy, kterY znamenal zisk neb ztratu tisict. Pan doktor zapfel, ze takova smlouva se stala."

"Vgdyt' vy jste byl svedkeni!" v spravedli\Tem rozhoteeni zvolal Ondfej.

"Ne, ja nebyl svedkem," odpovidal Piska.dek.

"Ptede mnou to smlouva uzavtena nebyla. Tu uzavteli pti uzavtenYch dvefich ye vedlejgim pokoji, ale ja, slygel vge, ja vedel o vgem. bych skuteenost to smlouvy byl mohl dosvedOW, ale o torn vas strYc nemel ani tu geni a proto mne nevedl za, svedka. Pustil se do procesu a nabizel pouze pkisahy. Pan doktor odptisahl, ze takoveho ujednani nebylo. Ale nepravda to byla. Byla to le g, ktiva ptisaha a je, jsem toho svedkem."

Ondtej zbledl. HezkY jeho oblidej zohyzdil se v bolestnem poznani, ze by mel miti otce vopkisegnika.

"Vy ltete!" vyktikl. "To neni pravda!"

Zrak mu plal, koutky rta se chvely, ruce s pestmi sevtenYmi jako struny nata gene ptimykal k telu.

"Pane Ondteji! Mne nevetite?" bolestne zvolal Piskakek a tim odzbrojil mlacleho mute.

Ondfej rukama zakryl si oblidej.

"Vekim yam, pane Piskaeku!" zvolal, "bohugel musim vetiti."

"Jak rad bych byl," dokladal Piskadek, "kdybych si fici mohl, ze to v gechno neni pravda.

V tehdej gi dobe pfipadal jsem si jako otrok sveho postaveni, kterY musi a musi mleeti, jinak to pkijdu z chleba. Ale byl jsem mlad, co by mi bylo na tom zale gelo; jen ziskati jsem mohl. Byl bych bYval pkinucen, abych si hledal misto jinde a byl bych je jiste take nagel.

Z padesati zlatYch na tkicet byl bych jiste neavangoval a ted' na stare, kolena by mi jinY pan jiste nehrozil, ze dostavati budu jen pet a dvacet. Ano, pet a dvacet bych zaslou gil, ale ran a tak mne tresta Bub., ze jsem tehde, mleel a pravde nedal svedectvi!"

"Snad vas otec dokonce ptimel k falegnemu svedectvi?" tazal se Ondfej a z hlasu jeho vyznivalo opovrgeni.

"Ne, to ne," give odporoval Piskaeek. "Jak pravim, vas strYc o torn vabee nevedel, to ja vge vyslechl, kdy g uzaviral se kontrakt, ze ja, pti ptivtenYch v gdy jen dvetich naslouchal.

To byla soustava pana doktora, ze v gdy ptivtene jen nechaval dvete z ptedni kancelate do sve kancelake, kdykoliv jednal s partajemi. On chtel, abych ja byl svedkem, aby svedka mel, kdyby ho potteboval, ale partaj o svedku nemela nikdy ani tu geni. Jen kdybych byl vasemu strYci alespori naznaeil, ze bych mu mohl bYti svedkem, pak proces byl by vyhr'al on a k pkisaze pana doktora by nikdy nebylo nedoglo."

"Ale mel jste otce upozorniti, varovati," vá g -nivezolaOndtej.

"0, to jsem ueinil, ale nedal mi, to jsem hlu pak,ze nieemu nerozumim, ze ji g vidi, to mne nebude moci pottebovati. Tim jig mi naznaeoval, 2e mne propusti, kdybych byl proti nemu.

On pry musi vedeti, jak smlouva znela a jak take byla sepsana."

"A o co vlastne v torn procesu glo?" jasneji jests chtel miti zale gitost tu vysvetlenou Ondtej.

"0 ujednane to pra y() koupe zpateeni," vykladal Piska gek. "Vag strYc, kdyg vide, jak Vinohradske pozemky razem stouply a stale jeAte stoupaly, chtel svou usedlost koupiti zpet.

Pozdeji se jig spokojoval s tim, kdyi vYteiek z tech pozemka rozdeli se na polovic. Ale deal se nec'ntel pan doktor ani o krejcar. Vinohradske pozemky nabYvaly zatim deseti — dvaceti a jests vicerone.sobnou cenu ji g v dobe tehdejgi a vas strYc, kterY si zaridil skuteene zkvetajici zavod fiakristy stale hlasiteji se hlasil jen a jen o sve pravo. Pfi ptiftenYch dvekich zase se konala parn.atna, pohnutliva rozmluva mezi obema bratry, ktere. skoneila prudkYm vystupem a od tech dob se oba bratti jako bratti ji2 neznali. Vedli proces a vas strYc prohral.

Konec koneri byl ten, ze pan doktor odptisahl, 2e 2adna kcupe zpateeni nebyla smluvena. V knihach nc.byla a tim ji2 proces byl prohrany."

"A prof jste tomu miCel?" s vYaitkou zvolal Ondfej. U neho rozhodoval jen cit pro spraNrecilpost a nenavist k jakkou:koliv begpr4vi,

STNfK "Ted' nine za to tresta Bfth," smutne phsvedeoval Piskieek. "Misto aby lepe, vede se mi stale hrif."

"A co je se strYcem Vojtechem, co stalo se s nim?" tazal se Ondfej.

"Ten zemfel pfed Sestnacti lety jako chudS, fiakrista. S procesem, kterST prohral, vehnal se do bidy a nouze. Zanedbe.val svrij obchod, jen s procesem se zabYval i kdyi jej neodvolatelne prohral pil, opijel se a jednou pfisel zpit a do domu pana doktora, zpizsobil tu vefejnY skanvyhrogoval zabitim a pan doktor dal ho policii sebrati. Pak mel soud a byl odsouzen na lest mesica do galake, kterY si odpykal. Zavod jeho klesal vie a vic. Jedno neStesti nikdy nepiichdzi samotno. Do jeho staji dostala se ozhilvka. Bestnact koni musilo bYti z rozkazu Utadniho utraceno, staje byly takfka pobofeny; vas strYc hotov, znieen, otebraden takkka na dobro. Zemfel jako schatralec a rozharanec.

Od stupne k stupni klesala take jeho rodina.

Z trosek jeho pozastalosti uchytil se jests jeding' jeho syn, to s parem koni a landaurem provozoval givnost fiakra. To Moo nejakSr rok, pak klesl na dro gkate, at poslez s bidnou herkou na spuchtelem voze vozil cihly. Dnes skonCila i tato jeho kariera. ma, jej jste videl — byl vas bratranec Vavkinec PlachY " "Pros jste mi to tikal?" zvolal Ondfej a v oeich jeho objevily se slzy.

"Abyste pomohl, mladY pane," dojate pravil Piskagek. "Ja pomoci nemohu. Ja, je tomu gestnext let, stehuji se tam, kde oni pfebSrvajf.

Kdyg vas strYc zemiel, byl na jeho pozristalost uvalen konkurs. Vdova po nem, vase teta, zachranila tolik, ae jedinemu svemu synu zakoupila povoz a par koni a s tim provozoval samostatne givnost fiakristskou. Nehoda tomu chtela, ze ptistehovali se do teho g domu, kde bydlil jsem tehdag ja. Jako bych mel miti stale peed sebou givou ptedhilzku, jak je. se na tech 11dech prohtegil. Neodstehoval jsem se. Zristal jsem, ponevadt se mi to tak zdalo urCeno. Od tech dob jsem se s nimi dvakrate stehoval. Ponejprv, kdy g ja, jsem klesl na etyticet a via bratranec na pouheho dro gkate. Nigel o jednoho kone a na druheho nemel penez. Podruhe, kdyg ja, jsem klesl na pet a tficet a on na vozejekate s bidnou herkou. Mel chudou genu, deti, vYdelky male. Po gehnani Boti ho neprovazelo. Kdy g ja jsem klesl na tficet, Sena mu porodila dvojeata. Stejne se mnou Wel° fitly i jejich negtesti. Dnes ohlagena mi byla sraika gage ze tficeti na pet a dvacet zlatYch a on chudak ptigel o posledni, jedinY svaj vaz. Jde to s ndmi s kopce a lepe nam jit tadnemu nebude."

"Bude, musi byti lepe," s vatnYm drirazem pravil Ondfej. "Ted', kdyt vim, co se stalo, postaram se o napravu. Promluvim s otcem, promluvim s nim a ten se podivi, jak."

"Jen to ne!" bojacne a prosebne vyfkl Piskaeek. "Snad nemyslite, mladY pane, ze by pan doktor pro sve ptibuzne neco treinil! A kdyby i chtel, ani toho nepfijmou. Almulny nevezmou a jmeni jim nevrati. A ani almutny by jim neposkytl. Sobs byste u gkodil a jim byste neprospel."

MladY mug s rukama na zad slo genYma postavil se k oknu. Rozghavene sve del° polotil na studici tabuli skla a tak okam gik ptemital.

"A co je s Barto gem?" zvolal pojednou. "Dal by sebou jests mluviti?"

SvraSte'la ustarana tvdf Piskdekova pfijala vzezteni mogno-li jests skormoucenejgi.

Ondfej se k nemu pinou tvaki obratil.

"Za neceleho pal roku dostane piece vSechno na krejcar zaplaceno," pravil. "Dojdete mne k nemu, at' pusti jests chlup. Le v prosinci jsem pinoletY, dobte vi, ate mi pak bude vyplacen mrij matefskY podil, vi jests lepe. At' prijei, co prijeiti mute. Oim vic, tim lip. Mean chut' tomu chud'asovi pomoci, ted' dokonce, kdyt vim, to je maj ptibuznY." VYznaena vlastnost Ondtejova, jeho nerozvagnost a lehkomyslnost, ale soueasne take jeho rozhodnost ptichazela k platnosti. NerozmYglel se dlouho a jig byl rozhodnut. Te chvile kdyby byl mel ye sve tobolce velke penize — a mival je tam 'lady — rovnou cestou byl by spechal k svemu bratranci a tobolku byl by mu nabidnul. Nabociou pertiO1 v kapoe anj krelco,,

Ire stfedu, dne 23. Cervna 1937. ru, ani krejoaru na most nemel pro cestu spateen' a proto pora rglel na pilj6ku. Grim vice, tim lepe, bSrvalo \Tidy jeho heslem a to zasady se i nyni pfidriel.

Ale Piskidek nejevil nejmen giho porozumeni neb ochoty. NevAimave, odmitave stab proti potadavku mladeho mute, jako by jej byl pfeslechl, ale ponevadt znal take jeho neustupnost za vhodne uznaval odrivodniti svou neteenost.

"Via bratranec dole by ani podpory nepfijal," pravil. "Kdyby zvedel, to jste syn pana doktora, ani by s vami nemluvil, dvete by yam ukazal a za vas soucit podekoval by yam prokletim. Kdyby letel na smrtelne posteli a kdyby veal, ze ltieka vody, podand nekYm z vaseho rodu, by jej uzdravila, on by tu ltieku vody odmitnul. Marne byste mu nabizel svou podporu."

"Tim vice se mi ten novel libi," spokojene sveddil Ondfej. "Prave tak bych jednal A. Ale je, mu nicmene pomohu. Anpnymne tak uCinim a elovek, kterY k vuli tivobyti vozi cihly, rad pfljme hotovou bankovku. Ale tu bankovku napfed musim miti a proto mi ji musite opatfiti. Jinde jit nevim, kde by to Slo, Leda u Bartok a to je vas mut, s tim musite promluviti. Potfebuji a Cim de, via, tim lip."

OvSem, Barton byl Piskkakriv mut„ ale s pietou a vainosti na toho pfedmestskeho kupeika nikdy nepoinSTSlel. Znali se jit z mladYch jinotskych let, ale po celY vek stall k sobs v pomeru utiskovatele k utiskovanemu.

"Je. k nemu nejdu," ohratoval se s nezvyklou rozhodnosti Piskdeek. "Ja, k nem nejdu, ponevadi mi jit fekl, abych mu vickrat nepfichdzel, dokud dfivejSi nebude v poiddku."

"Tak naC jste mi to vSechno fikal?" vybuchl Ondfej.

"Abych si odleheil," dotknute zvolal Piskaeek. "Varovati jsem vas chtel, abyste veal, co vas eeka doma a abyste veal, co deka mne po tolikaletYch slutbach u pana doktora. Radu a pfimluvu pro sebe jsem hledal a ne; abych ji &sal yam, mladY pane. Je. vyprijeovati jiz neprijdu a dokonce ne k BartoSovi. Pies tficet let mne stale a stale Sidil a kdyt pfijdu, dela tak, jako bych chtel jeho. Zkuste to sam!

Snad lepe pochodite, net bych jiste pochodil sam. Ale varovati vas pfed nim mdm a ne vas k nemu posilati. To je takovY dobrodinec lidstva, takovY — "0, v tech ja se vyznam," se smichem jiz zase pfisvodeoval Ondfej. "Takove lidi pumpnout je vlastne rozkoSi. Dobra, prijdu k nemu.

A vim radim, pane soliciatore, vycerite na tatinka zuby, ukatte mu, ze dovedou kousati.

Clovek, kterY faleSne plisahal" — zase zvatnel a oei mu zakily hnevem — "takovS7 elovek se site nemusi bat Boha, ale — krimindlu, pane Piskaeku. Jen vycerite zuby. Snad tim pomritete i mne. Jsem vam vdeenSrm za vase sdeleni. Fulani pfisahal To neco znamend! A takovY elovek mne chce \testi k dobremu. SvatST jsem proti nemu, prase holoube. Na ten tanec " se podivate!

Piskaeek sepjal zde gene sve ruce. Ted' vial, do jak nespolehlivSr ch rukou vlotil sve tajemstvi.

"Jen se nebojte," zvolal Ondfej. "Jsem jeho synem a pfed kriminal ho nepotenu. Ale kfivda se musi napraviti, tak,' jako ze jsem jeho syn! A ted' s Bohem, pane solicitatore' Vim toho vice, net jsem se nadal. Nebojte se, to vas prozradim. To vSechno necham si pro domaci svou spotfebu."

A Ondfej pojednou chvatne se loueil. Na neureite prosby Piskatkov y mel jen shovivave kStvan' a sbib, to neuCini s tim, co zvedel, nijake potfeby.

Pohnute, vzruSene odchdzel Ondfej a Piskaeek nejistYm krokem ubiral se dohlednout po svem obedu. Nechutnal mu dnes, nechutnal a nebyl by, chutnal ani, kdyby na misach rozloteny byly zajici a koroptve, ktere to sam neji, vyeital mu dopoledne jeho pan, pan doktor PlachY. (Pokraeovini.)

Z vlaku. "Pane, vy mate jizdenku do Chebu a vlak jede do Ko gic." — "Jeje! to se bude §trolvftdce digit, az pkijcie no, to, ze jel gpatn*".

Ve sthedu, dne 23. dervna 107

VESTNtlt mooemoa..4.

NASE ZDRAV! .111•0,111■0

Kolobeh vody v tele lidskem TODA je prostiednikem phi doprave hivin A burikam lidskeho tela a doslova nositelem hivota. Voda tvoti take vet§inu vahy lidskeho Vela, ptesne 60 proc., ph dend ale jeji rozdeleni v lidskem tele je velmi nestejne. Kost obsahuji na ph. pouze 30 proc. vody, kdetito jatra a siezina 70 proc. vody a ledviny a mozek ati 83 proc. vody. Plati zde zasada: dim jemnejtii ustroji, tim vice vody obsahuje. Uloha vody krome vSrtie oznadeneho zprosttekovani rortoka tivriSrch soli a extraktil potraviny spodiva take v torn, tie je dfiletiitYm einitelem v obrane lidskeho Vela proti jedovatS7m latkam. Jakmile se tyto objevi koncentrovane ve vetSim mnotistvi, rozied'uje postihei4 organ vodou a tim zmenSuje jejich neinnost. Mutieme to na klad pozorovati, ze po napiti nektereho velmi silneho alkoholickeho napoje z yySuje se pocit, tizne, jen je volanim fisttedi zasobovani vodou lidskeho Vela po vocle na rortedeni alkoholu tak, aby tento nebyl vice tikodlivS7 a v roztedenem stavu byl vstkeban a zuhit ye prospech organismu. Voda, jeh neni v organismu spottebovana, vraci se s rozpuStenSrmi, vice mene tikodlivSmi odpadnimi latkami v krvi tiilami do ledvin, jimih je vyludovana v podobe mode yen.

Ph nadmernem piti vody uklada se srci a ledvinam prilis velikS7 ukol, jemuh se tyto organy brani pocenim, jeh sluh pokladati za fidinnou vS?pomoc obema uvedenYm organtm. Normalni potteba dospeleho dlo yeka obnati asi 2 litry vody denne, jez mohou bYt stejne pohity v jidlech nebo v rfiznYch napojich. Zasobovani vodou je pro lidske tel.° velmi dulehite a kanda jeho porucha znamena take poakozeni zdravi.

Migrena a nemoci iluei. Migrena, t. j. polostranna Uporna bolest hlavy, jest nemoc, proti ktere dosud Micah neznali mnoho iidelnYch prosttedku. Nedavno udal dr. Gerson metodu, kterit se proti migrene dobte osveddila. Jest to upravena, upine bez soli. Anglidti Micah upozorfluji, he migrena ma ptidinu v nemocich jater a doporuauji piti karlovarskou vodu s projimaci soli a pozoruji pry, he se tim migrena dasto vyleei.

Poeet slepcu. Na celem svete je asi 2,390,000 slepet. Podle tohoto podtu phipadalo by na sto tisic obyvatelt 163.3 slepcil. Podet slepcu neni vtiak na zemekouli rovnomerne rozdelen. V tropech a v horkS7ch krajinach je jich daleko vice neti v krajinach mirneho podnebi. Tak na ptiklad v Egypte ptipada na sto tisic obyvateh). 1325 slepcu. V Alhiru a v Maroku je jich mohna, pomerne jetite vice. V Evrope je jich pomerne inene. Take v Angiii ptipada jich na sto tisic obyvatelt 73, ve Francii 71, v Nemecku 61, v Holandsku 46, v Belgii 44. Ve Spoj. Statech ptipada jich na sto tisic obyvatelfi 62, v Kanade 45. V Asii ptipada, jidh v 6ine na sto tisic obyvatelu skoro 500 a v Indii na tent podet obyvatelid 142. Evropske Rusko ma pomerne mnoho slepcu, a to skoro tolik, jako zeme asijske, nebot' na sto tLic obyvatelid ptipada v Rusku 200 slepcu.

Plynatost stiev. Plyny ye stievech tvoti se dvojim zpilsobem. Jednak vznikaji velice zapachajici plyny hnitim bilkovinne stravy jako mas, vajec, s34a, mleka nebo mene zapachajici plyny, jeh tvoti se zpravidla hojnejaim k yatienim jidel moudnYch, zeleniny, lu gtenin a ovoce. Z jednoho deka kapusty nebo hrachu mute se vyvinouti na 30 Uhl plynu. Podobne i z cibule, desneku, tedkviaky a ketkve tvoti se hojne po smrdutYch vejcich pachnouciho- sirovodiku. Vkchny sttevni plyny vstfebavaji se do krve a tim vyvolavaji celkovou nevolnost, chabost a nervosnost.

Zavrat'. Zavrat' je velmi neptijemnST pocit, kterS7 nam klamne ptedstira, he se telo otadi.

Fysiologove rozeznavaji nekolik druhu zavrati, a to: zrakovou, pohyblivou a galvanickou.

Nejznamejk zavrati je zavrat' pohybova. Tato zavrat' vznika tim, he se otadime v kruhu delAi

dobu a pak se zastavime. Vgechny ptedmety se zdanlive jeate dale pohybuji a tak vznika neptijemnSr rozpor mezi pocitem klidneho tela a zdanliqm jeho pohybem. Zrakova, zavrat' vznika u nas ph pohliheni s vetSi vSiSe na klidne okoli. I to se nam zda, he se ptedmety pohybuji a neni pak vzacnS7 ptipad, he nervosni lido v takovem ptipade spadli. Ptidina zavrati pohybove vezi v podrandeni vnithniho ucha, nebot' ye vnithnim uchu je eidlo pro zaznamenani pohybu, jeh dele trvajicim pohybem je ptedraldeno a phedstira pohyb i tehdy, kdyh jih ustal. Zavrat' zrakove, vznika, jak se zda, podobnSun ptedratidenim oenich svalu, ktere pri pohledu s (nebo na tekouci vodu) pohybuji okem ruznymi smery a tak jsou uvedeny do stavu ptedrandeni. Oko phi takovem divani nemthe na nieem utkviti. VS7znam zavrati pro hivot oloveka neni dosti jasnSr. Zda se vSak, he zavrat' mela vetSi yYznam pro elovela primitivniho, divocha, ktereho varovala phi vYstupu na skaly pied ptildnou odvahlivosti. Zavrat' pohybova pak je asi jen umelY vYtvor, kterY pro hivot eloveka nema YYznamu.

Je velmi zajimavo, he detem poskytuje snad zavrat' zdroj phjemne zabavy, jak dosvedeuje jejich zaliba v kolotodich.

Zdanliva smrt a Roentgenovy paprsky. — FrancouzskY lekat Charles Valliant velice se zaslouhil o zjiWovani zdanlive smrti RoentgenovYmi paprsky. Jeho methoda znemohiuje Apine desne ptipady, he zdanlive mrtvi jsou pochovani. Jak znamo, bylo dosud v uhivani jen nekolik nespolehlivYchzpilsobil, jak zjistiti jen zdanlivou smrt. Plied usta nebohtikova vali zrcadlo, aby bylo lze pozorovati sebe slabsi dech jeho zamhenim, nebo vstfikovali pod kidi fluorescein, jent zpasobuje u hivYch lidi zbarveni do Luta. Tyto prosttedky v§ak dasto zklamaly a nemohou rozhodne bYti pokladAny za jiste. Proti tomu lekat Valliant se ptesveddil, he prozateni zdanlive mrtveho RoentgenovYmi paprsky udava zcela bezpeene, jsou-li v tele jeste hvota. Roentgenovou fotografii zdanlive mrtveho nelze toth vystihnouti kraje haludeeni a sttevni jako obrazem aloveka skutedne mrtveho. Plyny v haludku jsou povahy sirnate a zadinaji za nejakY eas svetelkovati. Frozedi-1i se tyto svetelkujici paprsky Roentgenovymi, ucinkuji na fotografickou desku velice prudce a davaji vzniknouti obrazu, jenh ztetelne ukazuje ohranieeni haludku a sttev.

Poeatky umrtvovani v lekaistvi. Dr. Carl Koller vylieil v jednom americkem lekatskem dasopise, jak nahodou objevil vzacnou vlastnost kokainu zpiisobovati vedle celkovYch ptiznakil take mistni otupeni citlivosti na sliznicich a pod. kohl. V rote 1860 bylo jih znamo, he kokain poht zpilsobuje mistni otupelost a necitlivost jazyka a rte. Ale teprve roku 1884, kdy dr. Koller konal s dr. Freudem pokusy, zda by se nedalo pouhiti kokainu phi ledeni morfinismu, shledal ph eiste nahodnem vstfiknuti roztoku kokainu do oka, he spojivka ptestala bYti citlivou na dotek. Dr. Koller odebral se ihned do laboratote Strockerovy a dokazal pokusy na habach a mordatech, he kokain ztejme zpi1sobuje necitelnost rohovky a spojivky. Kokainu zadalo se pouhivati ihned na oenich klinikach, kde celkova narkosa se nedala v techto dobach jate provadeti. Ponevadh se kokain odnim lekatum velmi dobte osvedeil, bylo pouhivani jeho navrheno take phi krenich operacich, kde se tento phipravek stal zahy nepostradatelnYm, jak znamo k velkemu rozmachu tohoto odvetvi lekatstvi. PrvY, kdo podkotnim vsttiknutim se snahil snihiti citlivost v rozsahu operaaniho pole, byl znamY chirurg prakkY, profesor Woelfer. Za nekolik let potom technika injekci se zdokonalila ah na tu miru, v jake se poutiva, dues. Lekati pouze lituji, ze se dosud nepodata° °dant z kokainu chemickou cestou onu slohku, ktera zgasobuje mistni necitlivost a ktere by se mohlo pak pouhivati k injekcim bez nebezpeei, he u nekterYch nemocnYch by mohlo dojiti k chorobnemu navyku, kokainismu, nebo k celkove otrave kokainem.

Skrkavky jsou velice rozMteny na venkove, kdy deti si hraji na zemi detskYmi vYkaly a v nich obsatenYmi vajieky Akrkavek jih zneeistene nebo kdyh dospoli tak zneeistenou pildu zahracinicky zpracpvavaji, nebo piji ypcin ze zne-

Strana 17. eistenYch studanek. Vajieka gkrkavek se snadno zachyti za nehty a byvaji pak phi pojidani chleba nebo syrovYch zelenin nasazovany do zahivacich nstroji k dalhmu vYvinu. Sameekové SIrkavek dosahuji delky 15 ah 25 cm, za to samiely dosahuji delky 20-40cm a vyvijeji ah 60 milionn yajieek, &mt. se vysvetluje jejich 0hromna rozM'enost. Ze spolknutYch vajieek nevyviji se hned ye stteve znamY eer y, nYbri nejprve vyrtistaji z vajieka male larvy, ktere pronikaji skrze sttevni stenu podel velikYch cev do jater a: plic. Z techto phimo obdivuhodnYm, ale zcela ureite prokazanYm zpfisobem cestuji hlavni phisluanici pies zaklopku hrtanovou do jicnu a touto dlouhou oklikou znovu se dostavaji do taludku. Vzhledem k tomu cleat' Micah ptisuzuji ptieinu nekterYch yatnYch zanetu plic u deti Mukaveim lar yam. VyspelY eery brzy se se haludku stehuje do tenkeho stteva a tam se rozmnotuje, adkoliv yzpomenuta touha po stehovani ho neopou gti. Proto dospela zvitatka se znovu vraceji do haludku a bYvaji vyvrhnuta nebo vymrskana. 2e se snadno dostanou do hludovodu a hueniku nebo slepeho stteva a tam vyvolavaji ptiznaky houtenky a bolestiveho zanetu, jest samortejmo. U deti jsou hcrkavky dastou piddinou nechutenstvi, bolesti hlavy, nervosnosti, chudokrevnosti a hubenosti. Velike mnohstvi *Skrkavek maze bit i smrtelnYm onemocnenim. Vzhledem k tomu, he Mukavky se zdrhuji ponej vice v tenkem stteye, neni mohno je vypudit jen opetovanYmi vYplachy stteva, nYbrt vhdy jsou nutne vnittni ktere gkrkavky omamuji a projiniadla, ktera, omamene vyplavuji yen. Ledlau nutno delati soudasne vaemi prosttedky ve dvou po sobe nasledujicich dnech a opakovati ji thkrate po thech nedelich, aby nove vylihle larvy se odstranily. Deti chrani se nejlepe pied nakazou, kdyh udrtuji se jim kratce ostkihane nehty a kdyh piked kandYrn jidlem dakladne si ruce a zanehti kartadkem a mYdlem vydisti a kdyh take jedi syrove ovoce a zeleninu vhdy jen dUkladne omyte.

Zdravotni hodnota zeleniny. KahlY si ma bYt vedom, jakou zdravotni hodnotu ma to ktera zelenina. Tak na ph. einnost ledvin podporuje vydatne hpenat a tY2 freinek ma i cibule, jet krome toho rieinne otivuje take dinnost slabeho taludku. Oesnek zase podporuje traveni a zbavuje stteva yAech nezdravYch latek v nich usazenych. Celer ma velmi ptiznivY vliv na nervy; velmi dobte pasobi tet i na reumatismus. — Rajske, jabliaka a chtest eisti vydatne krev a Wei chudokrevnost. Mrkev obsahuje hodne heleza; znamenite poslouti vAem, kdot trpi nervosou nebo nechutenstvim. V Americe poiivaji kojici matky syrovou mrkev, aby obohatily krev telezem, cot ma pliznivY vliv na matekske mleko — napoj tivota. Fetrtel eisti krev a proto jeji denni potivani se doporuduje zejmena starYm lidem a tern, kdot trpi kornatenim cev a mechYtovymi poruchami. Je tedy nutno, aby pestovani zeleniny bylo podpoteno yeahn konsumem v zajmu zdravi celeho naroda. Zelenina je pokrmem vYtivnYm, zdravYm a leynYm. 0 pfieinich nahleho hubnuti. Korbsch sleduje ptipady napadnehb a nahleho hubnuti zvlaAte u mladYch divek, u nicht takove napadne hubnuti je provazeno jen taludednimi, travicimi a zativacimi obtitemi s naslednYm, tetce ledebne ovlivnitelnYm nechutenstvim, zjistil roentgenologickYm vyktkenim haludku, he ye vkch tech phipadech, kde nezjisti se ptielna jina, jde o obraz zanetu sliznice haludeeni. — Tento zanet u mladYch osob ilk se• pak podstatne od ostatnich zanetu sliznice haludeeni, koneicich rovna atrofii sliznice tim, he se velmi rychle — hned od poeatku onemocneni — stejnomerne rozhki skoro po cele sliznici haludeeni. — Soueasne se pak hned od podatku onemocneni objevuji zpravidla poruchy v soustave zahivaci, jako obtite taludeeni nebo sttevni lehei sttevni katary, anebo i ptiznaky mylne upominajici na zanet vYbetku dervoviteho (pseudo appendicitis). Proto v ledeni takovehoto hubnuti doporuduje Korbsch leabu jednak Upravou diety a betnYmi ptipravky a jednak souaasne pteladeni organismu, na ph. cestou hormonalni (vYtatky ze haz vnittne odme gujicich)

Strona 1R.

VESTNiK

Kobylky RSELO hezky, dlouho, a nyni vypada zeme, P pokryta do nekoneena dirYmi lany pdenice jako raj farmatt. Ne mill, ne deset, ne padesat, ale pies sto mil, ztracejicich se v nedohlednYch dalkach za prOzraeneho letniho dne, nevidite nic jineho ned krasnou zeleri, lemoYanou na cbzoru tahlymi htbety tmavomodrYch vrdkii a chlumri — ktere se zdaji lehce zamdeny modrYm koutem z tisice taborovYcb ohriu.

Kraeite pdenienYm polem. Dvacet pytha pdenice naseli — dvacet pytlri dobreho zrni, ptedstavujici na hotovosti aspori 150 dolarri. Za par nedel bude Uroda ptipravena ke anim. Zde pied sebou mate dobrYch dve ste ad tai sta pytha pdenice. Zamyslite-li se nad timto boho„t•tvim, ktere pro vas znamena vdechno, v mysli se vam vynoti vzpominka na bYvalY domov, na starou Anglii, chtel byste se tam po dlouhYch letech pcdivat. Stavite vzdutne zamky a— v deice spattite nem co vam na chvili zmrazi krev v dilach. Stojite nehybne na miste.

Tam daleko na obzoru vidite cosi jako dlouht slaby mradek, na prvni pohled vypadajici jako mraeno prachu — tenkou, bledou, neptetrditou dam, tahnouci se zleva do prava, made bYt dlouha nejakYch padesat mil ,a aekaliv je velmi slabs, piece zamlduje jindy ostre obrysy vzdalenych hor. Je to hejno kybylek, jak je zprvu vidite z dalky asi sedmdesati mil.

Je dusno k zalknuti a ticho jak po vymteni.

V tomto velkem tichu se skrYva ptedtucha velkeho ne'dtesti.

Za kratko dobu vzroste mrak do obrovskych rozmert. IJ2 to neni ten tenkt tzkY proudek na obzoru, vznesl se ud vfd k obloze a nyni vypada jako kompaktni huste, masa, jako bleclehneda husta mlha, rozditujici se na vdechny strany a pohybujici se rychle smerem k yam — svetlohneda mlha, jed zatemriuje vde, co je za ni.

A pfece je hejno vzdaleno Jed*" mnoho mil.

Jako na yYsmech vam axe, proti vdem jinYm druhtm pohrom ud z daleka varovani, a vy se jen bezmocne divate a odevzdane eekate hodiny na zkazu, bald se s neodvratnou jistotou.

To je to nejhordi: vite o blidici se pohrome — a piece se ji nemridete vyhnout.

Mill za mill, hodinu za hodinou se krajina pomalu zaternriuje. Navrdi za navrdim, strom za stromem se postupne ztraceji nadim oeim, a po celou dobu abrovske hnede mraeno stoupa YYde a yYde a rozprostird, se po polovine sveta.

Pak se najednou do hroboveho ticha zylettni zvuk. Ptipomine, zvuk more, dolehajici z velke dalky dovnitt zeme. Je to vzdalene bzueeni a dumeni millard a miliard ktidel rozechvivajici vzduch.

Pied vami — rychle se blitici hejno, stirs a zasttena krajina.

Za vami —jasna, modre. obloha a mile dlutYch poll, zelenYch haju a kyprYch Vidite je letos naposledy.

Bzueeni pojednou zesililo a kolem vas proleti prvni dye nebo tai kobylky. 8urneni kkidel se nyni promenilo v hukot, a ned jste se nadal, je cele obrovske hejno nad vadim krajem a vzduch je napinen hueenim obrovskeho dynamo., ota.oejiciho se ptidernou rychlosti.

Mudete je slydet tteba nekolik dni, to zavisi na velikosti hejna; kdy vdak ptestane, cqite, to jedte pal hodiny tohoto ievu, a vy byste se byl ripine zblaznil. Hejno je tak huste, de sotva rozeznate dvar a chlevy, jed jsou jen 30 yardtt od vas. Nekdy je vtibec nevidite; i asre je zastieno, a zda, se, de fitici se zkazonosnY stin nema konce.

Kobylky se spoudteji vdude po milionech, a miliony a miliardy jich pokrae.uji dale ye sve cost& Jid po sta a sta mil se spoudtely v miliardach na zem, a piece jich zbylo jedte dost, aby zakryly slunce!

Na semi neni nic Anal° ne2 kobylky, a tak jsou huste vedle sebe namiekany, ze neni videt kousku zeme nebo travy. Kdyt po nich kraeite, objevi se za vami take, volna cestieka, ale jen na okamdik, a jak se rychle pied vami zvedaji, zvuk jejich ktidel yam ptipomina mocnou elektrarnu.

Pfesto leti hlavni east tohoto hejna nad yemi dale — husta, hneda masa, stal' neptetrdity proud, na mile diroky a mile hlubokY — a po celou dobu neptestave, hukot milion y t pohybujicich se ktidel.

Je to pohled! Pohled, na kterY se tak brzy nezapomina.

Za deset minut je vadich dva tisice akrri zelenYch pastvin a sta ala) vinicicich se pdenienYeh pcli °drama do hola. Nespatfite jecilneho zeleneho stebla, jedineho zeleneho listu, ani kvetinky, ani klasku.

Kadde steblo travy, kadde stelolo pdenice je napadeno tolika kobylkami kolik se jich %na nem udrdi. Padesat nebo sto kobylek se vrhne na jednu rostlinku, jed se ohYba pod jejich tidi a po nad za necele pril minuty nezbude ani stopy. A to se deje soueasne s kaddYm zelenYm steblem na dvou tisicich akrech!

Za ptCl dne je znieeno jmeni celeho naroda.

Ned takove hejno pteleti eel& trve. to dva ad tai dni — ne hodiny. TM pine dni a hi noci.

Dva nebo tfi dni tohoto hukotu, denouciho vas k dilenstvi, dva nebo tti dni stinu, kobylky usazuji se feude v myriardach, kobylky letici, letici bez konce, ad se jejich let stal neodluenYm obrazem na nadi sitnici a hluk se ustalil v bubinku udi. At' delete cokoli, jdete kamkoliv, at' se podivate kam chcete, vddy a vdude yes provazi bzueeni a hukot dedohnedYch leticich kolem. Vezmete do ruky knihu, a uvidite pies ni letet kobylky; pidte dopis, a po papiru se yam bude hemdit tisice kobylek. Kobylky, kobylky, kobylky — vdude, na vdem, vdem. I v posteli kdyd zavtete oci, vidite kobylky, slydite je a zda se vam o nich.

Proto jsem tekl, 'de citite po jejich odchodu, de byste se byl ureite zblaznil, kdyby se byly zdrdely jedte pttl hodiny. Neni eloveka, s kter3'rm byste promluvil, nevidite bile tvate, ktera by vas rozveselila, jenom huste mraeno leticich kobylek, leticich den co den, hueicich den co den, To je nejhroznejdi zkudenost, jakou kdy prodijete.

Policie neznala kraloyske hosty.

Italska princezna Marie zadila za navdtevy v Budapedti nemile dobrodrul.stvi. Vyjela si autodrodkou, aby se podivala svobodne na mesto, a pti navratu vystdupila z auta nekolik set krokii pied kralovskYm hradem. Kdyd chtela jit do hradu, zastavili ji mad'ardti policiste. Marne iin yysvetlovala: "Jsem princezna Marie," mad'arsky to iici nedovedla a tak ji ntkdo nerozumel. Kdyd se k ni policiste obratili zady, proklouzla jejich kordonem, ale hued ji ehytili a energicky ji streili zpet. Az ji za chvili jeden policejni i.nspektor piece jen poznal a tak se dostala na hrad.

StiedovekSr kryt pro 5.000 lidi V severoeinske provincii Shansi byla objevena obrovska podzemni jeskyne, ktera pojme asi pet tisic lidi. Podle dohada dejepiscri je dilem kralri z dynastic Mingu ,kteti vladli v tine od 1386 do 1644. Moderni doba upottebi tuto stavbu k stejnemu ucelu, jakemu ji meili bYvali panovnici, totid k ochrane civilniho obyvatelstva v ptipade valky. Tehdy to ovdem byly jenom neptatelske hordy jezdcri z mongolskych stepi, kteti vzdor einske zdi ptepadavali semi, vraddili a zakladali podary. Dneska jsou to letecke eskadry ze severu i z vychodu, pied kterYmi se musi obyvatelstvo uchranit. SeverovYchodni Dina je stejne dosaditelnd bombami sovetskYch jak japonskYch letadel. Proto hledi Cady potiditi pottebne kryty pro obeany. Do jeskyne se zavadi potrubi s pitnou vodou a stavi se komory pro uschovani potravin. Tato velika sttedoveke, jeskyne ma bYt nejmodernejdim a nejvetdim krytem v

ye sttedu, dne 23. 6ervna 1937.

NAS ZAL011 RESOLUCE SOUSTRASTL Jelikot smrt rozditila sve kralovstvi a zasahla do nadeho tadu dne 14. derma 1937, a vyrvala z nadeho bratrskeho kruhu bratra Josefa Hrubeho, a Jelikod br. HrubY byl velikY pracovnik pro nadi milou Jednotu, dobrY soused a svornY ()bean, a Jelikod timto nad tad, Jednota a jednotlive elenstvo, jakod i jeho mils rodina, vdichni jsme utrpeli nenahraditelnou ztratu; Tedy nad tad timto vyslovuje nadi srdeeni a nejhlubdi soustrast jeho milovane portstale mandelce, jeho detem, ptibuznYm a znamYm picateltm a projevuje vaem na g bolestnY cit teto ztraty, kterou s Vami sdilime.

Dale usnedeno, by tato resoluce byla uvetejnena ve Vestniku a opis byl zaslan rodine bratra Hrubeho.• Chas. J. Hrudka, Dom. A. Rutta, st., Jos. V. Frnka, Resolueni vYbor tadu Srdce Jednoty C. 83., S. P. J. S. T. V Columbus, Texas, dne 20. derma 1937.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nidepsany resolueni vYbor tadu Pokrok Roweny Cis. 49, v Rowena, Texas, timto projevujeme jmenem nadeho tadu uptimnou a citenou soustrast br. Pavel Filipovi a jeho synovi Charlie, nad ztratou jeho milo yane mandelky a nadi spolusestry Frances Filip, ktera skonala dne 1. dervna 1937 a pohtbena byla 3. eerYna v Rowena na 6esko narodnim htbitove za Toast mnoha ptatel a znamYch. Drazi portistali, vime de vas zarmutek jest velikY nad ztratou vadi mile mandelky a matky, ale ujiAt'ujeme vas, de my, bratii a sestry, citime s vami, cod vam budid easteene titechou, a Ty, mile, sestro, odpoeivej v pokoji, a pest budid Tvoji pamatce.

Za tad Pokrok Roweny Cis. 49: Boh. Bros, ptedseda, Jiff Schovajsa, mistoptedseda, Vaclav Kvasnieka, tajemnik.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Jelikod se Vdemohoucimu zalibilo povolati z easnosti do yeenosti nadeho statiekeho spolubratra Henry Ginzela, kterY zemiel 26. kvetna 1937, ye stati 85 let, v dome u sveho syna ph meste Caldwell, a ttetiho dne byl pohtben na htbitove v Novem Tabote za hojne rioasti, jak spolkovYch bratru, tak daldich ptatel.

Proto budid usnedeno tadem NovY Tabor els.

17, SPJST, de my delime jeho odchodu ,a vyslovujeme pozristale rodine nadi uptimnou soustrast. ZesnulY bratr byl naaim zakladajicim elenem a pokud mu zdravi dovolovalo, rad navatevoval schCze a bral tinny podil na tadovYch zaleditostech.

Vime, zarmoucena rodino, lied dal jest yelikY nad ztratou vadeho otce a dedeeka, buclit yam vdak to iitechou, ze i my, spolkovi bratti citime s vami vali ztratu.

Odpoeivej v pokoji a spanek Tvrij bud' sledZa tad Nov' Tabor cis. 17., SPJST.: Joe V. 8efeik, Fr. G. Mrnudtik, Emil Haisler, resolueni vYbor.

Australskf hvezdat propaguje pfevraceni semacoule.

Vynikajici australskY hvezdat James Nangle naleha na odbcrne kruhy, aby pro Australii byly mapy sveta a globusu obraceni, ru nohama". Na globu je Australie tak dpatne polodena, de pry ji skoro neni ani videt. Nangle proste. dada aby pro Australii byly mapy a globy Many tak, aby nahote byla jitni toe na.

Ve sttedu, dne 23. eervna 1037.

ODDIL DOPISOVATELSK ftad Svaz techoslovanii, cis. 92.

Fort Worth, Tex. Mile sestry a bratti!

Timto chci prvne podekovat to.du za sine pro party, ktere davala pani J. R. Bartek a Anna Chaloupkova pro moji dceru Marii. Srdedne diky vgem, za krasne do,rky, a vgem tern, ktere upekly dobre dorty a zne Posledni zabava, pti ktere hral Adolf, se dobte vydatila, a zabavni vYbor dekuje vgem, kteti jim s ochotou vypomohli, jak u baru, tak i v. kuchyni a v gude kde bylo potteba.

Ted' vas zve uctive zabavni vYbor na ptigti zahavu, ktera bude v pondeli, dne 28. dervna, pti ktere bude hrat Je2kova kapela z West.

Piijd'te vgichni se obveselit pia popularni hudbe. Venku budou lavice pro ochiazeni a odpodinek. 0 obeerstveni a zakusky bude postarano.

Zadatek v 8 hodin. Vstupne: pant 40c, damy 25c. Zvlag tni pozvani pro vgechny vzdalenejgi a jejich ptatele, do sine 2615 N. Houston st.

Jegte davam vgem veal, kteii nebyli v posledni schtzi, to budeme potadat 40 letou jubilejni oslavu Jednoty a 28. vS•rrodi ta,du, druhow nedeli v dervenci, tak se na to ptipravte.

Se srdednYm pozdravem na v gechny zustava H. Zichadek.

Vygehrad east. 48.

Taylor, Tex. Ctend redkace Vestniku!

Schtze, odbYvane, dne 6. dervna byla mak) navetivena, neb misty hodne zapr gelo a tak se bratti nemohli dostavit. Proto yam davam vedet, bratti ta,du Vy gehrad cis. 48, SPJST, byste se co v nejvet gim poetu dostavili do pHgti schtze, ktera se bude odbYvat v mesici eervend, druhou nedeli, t. j. 11. dervence. Tak nezapomerite a co v nejvet gim podtu se dostavte. V dervnove schtzi mi br. teetnik dal yedet, bych vgem bratrum a sestram, kteti jsou s poplatky pozadu, by se do ptigti schtze jistotne dostavili a sve povinnosti zadost udini11. Proto timto vain vgem davam vedet, abyste nezapomneli do schtze ptijiti, a ti, kteH jsou hodne vzdaleni, by poslali nektery ten dolar a tak si zajistili svoje poji gteni. Jest-li byste neptigli do schtze, br. tdetnik musel by se tidit padle stanov a to znamena "suspendaci".

Proto se dostavte a v ge bude 0. K. Nezapomerite, to schtze bude odbYvana druhou nedeli, dne 11. dervence, neb na prvni nedeli ptipada 4. July-e a tak nekteti bratti si vyjedou na vylet, proto by nemohli bSrti ptitomni ye schtzi. Jen v gichni co v nejvet gim poetu se dostavte do schtze dne 11. dervence na Bayersville. S bratrskYm pozdravem a na shledanou, jsem K. F. Chalupa, tadovS7 dopisovatel.

SLAVNOST EADU POKROK HOUSTONU. Kolosalni tspech, neco, co dosud ptekonano nebylo! Ohromujici nav gteva! Hlava na hlave!

Obecenstvo uneseno! VYprava deje velkolepa.

Souhra deje nadobyoejne nadherna! FrenetickY potlesk pevkynim! Reeniktm se vgech stran gratulovano! Sestry v kuchyni ptemokny praci! U baru vyprodano! Zaplava hosti!

Kdybych ty jednotlive state vfte uvedeneho podertl ptipadnou znadkou na psacim stroji, tak aby je sazed vysazel silnej gim pismem, vypadalo by to jako barnumovsky referat o slavnosti jubilea etykicetilete dinnosti na gi SPJST. tadem Pokrok Houstonu a ptec ony state tvoti pouhe konstantovani fa,kt, tadne zbo2riovani neb naparovani se. Pravdou je, to opravdu tomu tak. Pti gel jsem o new pozdeji, zrovna pied podetim hry kusu "Maryg a", tak nechci-li aby snad nada tekl, k tento referat pi gi ze sneni, nevida vge, k povoluji tzdu sve fantasii, to miIto referentske prace tu etrtam pouhe domenky, ei to zkratka kedeno nadsazuji. Neni mYm zvykem bYti v referentstvi baronem Pragilem, ale neni take retm zvykem paminouti Nr4e

VESTITtIC struenou tpravou, na rychlo odklepanou notickou. To, na pohled barnumovske zahlavi, je skoro ptesnYm, spartansky strudnYm popsanim cele slavnosti potadane tadem Pokrok Houstonu. Nepodkuiuji, pi gi-li neco pekneho o vYkonech hercri, neb o nektere zaslutne prate ve spolkovem neb narodnim tivote toho neb onoho eloveka, neb dale skupiny, neb jsem toho nazoru, to je to uznanim to prace jim neb jimi vykonane. Zrovna tak je tomu v °slave etyticetileteho jubilea S.P.J.S.T. tadem Pokrok Houstonu potadane minulou nedeli, ktera se vyda rila nad odekavani. Za ten triumf zaslouti si uznani tolik bratril a sester, to by je dlovek ani nepostaeil pamatovati si diky a uznani patti take navgtevnikrim z mnoha mist i znaene dal', poctivgich nas svou pkitomnosti a tak ptispevgich ku zvYgeni lesku tohoto slavnostniho deje.

Ti bratki a sestry, pracujici neimavne jako veeliely po dlouhou dobu pied slavnosti ve snaze, aby na ge oslava tohoto pamatneho jubilea byla co motila nejkrasnej gi a nejdustojnejgi, citi se zajiste ye svem nitru dostateene odmeneni za vgechnu tu namahu, hkeje je ten milt' pocit radostneho uspokojeni, to se ta na ge slavnost setkala s tak fenomenalnim zdarem, to to dilo setkalo se s takovYm tspechem. V ge to vytadovalo dlouhYch pkiprav, velkeho nakladu a v pravde herkulovske obetave prace. Slavnostni ptedstaveni "Maryga" zastinilo vge, co jsme zde dosud v einohke melt, sehrou i vYpravou.

Od tech nejmen gich hercri a statistu at ku pkedstavitelrim a ptedstavitelkam velkYch roglo to kaldemu at milo, kroje zhotovene pilnYmi sestrami dodaly takovY lesk vYprave, zrovna tak jak vYprava jevigte. A ti herci pki vgi to namaze a pki tom znadnem vedru nemeli ani po spugteni opony po jednanich jegte oddechu, ale pomahali upravovati je gte jevigte pro promeny. Zrovna tak napoveda a raiser vynalotili mnoho Uporne prace, aby v ge glo hladce, bez nejake poruchy a v gichni si mohli s uspokojenim tici po skondeni hry, to ta jejich prace byla korunovana zdarem, to se setkala s tak velkym Uspechem, na cot mohou bYti v gichni hrdYmi. Nebudu popisovati jednotlive vYkony hercri, kteki si v gichni zasloutili obdivu, ti na'g i haste jsou nejlep gimi soudci neb posuzovateli jejich vYkont7 a oni i navgtevnici, jimit divadelni halla byla v pravem slava smyslu pfecpana, vgichni se shodovali v Usudku, to to bylo velmi dolake sehrano, to to bylo neco velkolepehb. Ostatne se k tomu je gte vratim ptigte, neb by nebylo to pekne, kdybych se Siteji o cele slavnosti nezminil.

0 zahajeni slavnosti a o ostatnim se prozatim nebudu mnoho zmiriovati, jen podotknu, to 'tee bratra Frank Andince prisobila mohutnYm dojmem, zrovna tak jako tee syna soudce C. H. ChernoskYho proslovend v zastoupeni jeho otce, jent se sileastnil slavnosti v Bleiblerville a tudit nemohl byti ptitomen slavnostnlmu aktu u nageho kadu. Sestry, ktere zapely pane solove zpevy, zprisobily tim navgtevnikilm mile pkekvapeni a mimotadnY potitek. Jsou to gkolene pevkyne a ja, bych se ptimlouval, aby dle motnosti, podobne pkednesy byly eastejgimi, neb nagim hostum a nav gtevnikiim se to libilo.

Doufam, to chot' soudce C. H. ChernoskYho, sestra Hilda Hrugkova a sestra Rosie Pratska, takove vYborne pevkyne nam ochotne pki dalgich pkiletitostech pkispeji a vzdavame jim ji2 diky ptedem. Sestry v kuchyni, jak kuchaity, tak obsluhovatelky braly take lvi podil na uspechu slavnosti, jako2 i ta na ge bartendrovske, chasa.

Slavnost tato bude zaznamenana zatnYm pismem v dejinach nageho tadu, velkY elanek v tetezu oslav tadem potadanYch. Tanec "Reseda" byl potadatelem pane nacvieen a taneenici jej ptedvedli velmi pane.. krasrie a; fichvatne po celou :bylo slaNnost,- kaidY byl Uspokojen a radoval se.

Bratti a sestry potadatelky slavnosti vge, aby se vydatila, jen jednu chybu jsme udelali. Men jsme za to, k ta nage valid a krasna budova, nyni je gte delenkou neonoveho oznadeni okra glena,, bude vidy dosti velikou ku pojmuti navgtevnikt a take, 2'e ptilehle rozsahle prostranstvi pro parkovani aut bude dostateenYm, ale to vie se ukazalo bYti jegte nedostateenym. PrestreaStvl 1)ylo zapineno do

Strana 19. posledniho misteeka, daleko od budovy pa obou stranach staly je gte tady aut a hotej gi i dolejgi mistnosti byly napineny do posledniho /mistedka, tak velka, byla nav gteva. Nag zdej gi lid, nage zabavy nav gtevujici byl jegte rozmnokn hostmi odjinud.

BratrskY tad 8tefanik sUdastnil se slavnosti velkYm podtem sveho elenstva, zdej gi deskoslovenskY pan konsul, Dr. Hollub, nas take poctil navgtevou v prrivodu sve choti, sve netete a sveho bratra. Na ge stara, vlast ma zde v dru.

Hollubovi vYborneho zastupce, ktery opravdu vi, jak podobnY idad ma bYti veden, fedruje a stfai jeji zajmy jako bdely strake. Shied' jsem mnohokrate, jake mno2stvi prace zdejgi konsulat vykonava a to prace, jez velice prospiva, republice ye smeru, jen je ji nejvice potte7 ben, v oboru zahranieniho obchodu. Nyni zdej-. g i konsulat dr2i evidenci vYvoz baviny z nag eho pHstavu do 6eskoslovenska ovetovanim vYvoznich listin, cot se chive nedelo a vtvoz vgech ostatnich produktri je nyni ovekovan a ptieten k dobru stare vlasti, kdeto &l ye, gel-li vY.voz pies cizi ptistavy, najme nemecke, byl ptiditan k dobru Nemecka. Tato prace zdejgiho konsulatu prospiva neptimo na gim deskYm pestiteltm baviny zvyg enim dovozni kvoty Oeskoslovenska.

Jak jsem jiz vfge podotkl, na ge slavnost byla poctena mnoha a mnoha hostmi z jinYch mist a jen tak namatkou mohu se zminiti o nekterYch, s nimit jsem se na slavnosti setkal a jicht jmena si zapamatoval. Z Cameron dostavil se br. Hrozek, Dallas nas poctil v zastoupeni sestrou Vandurovou, Valdikovou, 8panihelovou, Rezkovou a rodinou PkevratilovYch, Shiner pani Vandurovou a rodinou TichayskYch, nevim odkud je matka pant Boteny Drozdove, tegici se potehnanemu veku vice jak 84 let a dosud pani Jakubikovou, College Station a Bryan ditame mezi na ge stale navgtevniky, jsou to rodina HorriakovYch a MendlovYch, z Galvestonu ptijela rodina StanovskYch, z Alvin rodina TruksovYch, z Damon Mound ptibyl p.

Klement Slaealek, Cleveland, Texas, .byl zastoupen jako obydejne rodinou LeberovYch, z Fairbanks jsme uvitali rodinu 8ebkoldth, East Bernard vyslal bratra KlinkovskYho, br. BrodeckY zastupoval Alief (?), G. Bat'ka a J. Buchta Guy, Sheldon rodinou KoneenYch a 8onkovSrch, Taylor hezkYmi divcimi poupatky bratra Kincla se sleenou Mandovou z Holland nas take velmi pote gil a krome nich je gte jini navg tevnici, jicht jmena nevim, nas poctili svou pkitomnosti. Dekujeme vg em za navgtevu a navgtivte nas brzy zas.

S. P. StudnienY. Vysoky fitad markytance.

V Bergen op Zoom se pied 75 lety ptipojila k pochodujicim holandskYm plukrim jedenacti'eta divenka jako markytanka. — A markytanku dela, do dne gka, ad ut ji je osmdesatgest let. Doprovazi vojaky denne na cvidigte, chodi s nimi na manevry a vyslou2ila si nazev "mama vojaky". V techto dnech oslavila posadka v Bergen op Zoom vYrodi shrtby sve markytanky. Na namesti nastoupily k ptehlidce tteti a atrnactY pluk pechoty a sedmnactY pluk polniho delosttelectva. Pled frontou divise odevzdal plukovnik Boerree pani Anneke van Gin odznaky tadu orarisko-nassayskeho a pak ptedet1 blahoptej ,nY dopis ministerskeho ptedsedy dra Colijna. Ten take sveho easu sloutil v Vergen op Zoon a nakupoval u markytanky. V zaveru defilovala cela divise pied starou pani.

Pokroky televise o korunovaci.

Z LondYna v kvetnu. Podle ptiblitnYch hada. mohlo na 60.000 lidi pkihlitet korunovs61'11m obtadrim pomoci televise. Vysilani televisni stanice v Alexandra Palace bylo zachyceno nejen b vlizkem okoli, nkbr2 i dale, jaka v Cambdridge, Brightonu a dokonce 1 v Ipswichu. Toto misto jest od vysilaci stanice vzdaleno skoro 100 km. Na zaklade techto neodekavanYch a pote gujicich vYsledkii, s nimit se nepoditalo, budou nyni plany dal giho budovani televisniho vysilani v Anglii zmeneny.

VtSTNtK

Strana 20.

DRUM(ESKY MLUViCi FILM DO TEXAS. S velkSrm uspechem prave skonsvoji pout' po eeskS7ch osadach v Texas trilm "Za radovymi dvdmi".

Promoter CeskYch filmt Jos. Vakrt, dekuje viem tem natinctim, kteri v tak velkem podtu se stidastalli filmu vkide, kde ukazovan byl a ujiSt'uje vas ptedem, ze bude vSdy jeho snahou dostat pro vase pobaveni ty nejlepk tesky mluvici filmy, kaSdY mesic jinY a ji2 nyni se mate na co twit, neb podafilo se mu ziskat pro stat Texas k predvadeni v dervenci jeden z nejlepkch eesky mluvicich Lima "13 sv. Antonieka" Tento jest filmovanY na Morave, s mora skYm natedim a ak Cast jeho jest nataeena v malebne krajine na Mora skern Slovacku v Blatnici u kaple sv. Antonieka, patrona samilovan3"rch. Neni tieba podotYkat, Se bude velmi zajimavY ,zvlake pro ty, kteki sem privli z Moravy. Sledujte jeho podrobny popis a oznamku phtSrden v tomto liste.

y

Nesvazujte drabeh nohy provazkem, kdy'S ji vezete na trh. Vezmete starou auto-duk, ustkihnete prouSky a tim stahnete nohy drilbeSe. Vas cit sam vam pravi, ze provazek fete a die.

yni

Ve stkedu, dne 23. 6ervna 1937.

y

g

Leteck6, statni kstava byla petitPravda jen tomu kodi, kdo page nee() nespravneho, zleho. Kdo eini dana od 12. do 20. dervna t. r. v Pradobro — miluje pravdu. Pravda je ze. plodem einnosti rozumove. Plodem Mravni a valeene idealy jsou 11131lasky je dobro. Chceme-li dobro, ne neslueitelne. musime vyvijet lasku.

dva ro y stara I• •

y

y

rc

,R,A1GHT BOURBON WHISKEY 90 Proof Naprodej ye viech balikkovfrch obchodech

Zadejte

0 AMERICKEM POKLADIL (Zaslano z OSR.) Dekuji vroucne memu ' vakrovi Michalu Caovi, P. 0. Box 435, Johnson City, N. Y., za vsacnY dar, a v ern naknctim dilleSitou novinu.

Trpel jsem devet let zlou revmou, delk das nemohl ani z postele.

Beni lekath i domaci prostredky zustaly bezqsledne: V3YSe jmenovan3', vakr koupil pro mne radiove kompresy od p. Bernarda StfiSe, Box 712, San Antonio, Tex. Za tri mesice jich uSivani uZ beham jakoby nic, ale namahat se jeke nesmim.

Te im se, Se behem dasu budu kompresama twine vyleeen, neb dosud Maly prase divy. PovaSuji p. StES za svou povinnost Vam tyto ke.clky k uvetejneni zaslati, neb mnozi ye Vaei vlasti snad ani netuk jaky poklad e VaS'ich kompresach mail. S pozdr. Jan Dufek, Moravany C. 38, C. S. R. (Adv.)

g

V

AM WALKER ncorporated

g

Qs somebod

g

You who drink Budweiser have bought millions of dollars worth of barley and hops from American farmers...paid millions more in taxes into federal, state and local treasuries...provided wages for workers in allied industries . kept railroad men on the move . . . brought profits to retailers everywhere and business and activity to properties long vacant . . . Yes, whenever you drink Budweiser, you are helping somebody .. . and helping yourself to a keener enjoyment of good living.

y

g

PfekotnS7 shon po novote je phznaenou znamkou na i doby. Jedna mOda a jeden vynales stihaji druhe, a lide nestadi ani jednoho Olt a jig se jim nabizi druhe. A ph torn se vede lidem stejne jako rozmazlenSrm detem, ktere mail, co hrdlo rah; dim vice ma takove dite lahtidek, dim vice hraeek, tim vice pia, de a Mei po novYch, kdeSto deck° chude, nerozmazlene, vyhraje si klidne po cele hodiny s jedinou svou pa.nenkou z hadru. — Dnesni elovek je civilisaci a kulturou z11.5"rekanST a vede se mu pomalu jako ptaku, chycenernu do slate klece a krmenemu lahtidkami. Ma vgechno pohodli, ale kfidla mu sakrnuji, nohy chromnou a kdyby ho dnes nekdo pustil na svobodu do lesa, nedovede se tam ani uziviti. — P. M. * Nejlep i ze vech jsou ti, kteri silne chteji a u nichS chtiti a jednati je nerozdilno. Kdy2 se spoji, bude moSno, aby fetes uveden byl v einnost, aby nejjemnejk citeni stalo se skutkem, aby velkY korab, celek lidskS7, poslouchal jemneho popudu osobniho pocitu. Rosi'e eni socialniho problemu mirk bS7ti dosaSeno jen timto sptisobem. — Van Eden.

g

g

CU IP•e* In Cana

• In Bottles Order a carton for your home — NO DEPOSIT REQUIRED ANHEUSER-BUSCH ST. LOUIS

.•

.

'

NVIVAki* EVERYWHERE 0.b

V okoli Ulmu v Nemecku pestuji se veely jedine pro siskami veeliho jedu ze Sihadel na lek proti revmatismu,

wel■Wp■-■;;;;

THE T7 1'

,71ER-COFFIELD CO. WACO, TEX.

Strana 21.

VESTNIK

Ve sttedu, dne 23. eervna 1937.

VZPOURA ZLATA PROTI SMRTI. dovozu ze gpanelska, gpanelske finance se zhroutily a statni pfevrat PetrolejovY vladce J. D. Rocke- vyhnal Prima de Riveru ze zeme. feller, bude snad jednou &wan za Utekl do Patite a za nekolik dni ptiklad marne vzpoury dloveka pro- tam zemtel. ti zakonu tivota a smrti. J. D. Novinat A. Zischka vypravi v Rockefeller, nejbohatbi mut. sveta, ,jehot jmeni v dobe konjunktury knize "Olej", to Rockefeller chtel bylo odhadovano na padesat mili- pti syYch stoletYch narozeninach v ard a jeho rodni ptijmy tinily 2400 roce 1939 Edith vlastni orchestr a milionft, se vsadil se smrti, ze se do- to se ve sve statecke odlouCenosti od sveta ueil na varhanach hrati tije sta let. piseri "Ticha noc, svata noc".

"Rockefeller a smrt", to by byl )o( namet na nejnapinavej gi roman z Vends spotieba sladkosti ohroiuje moderniho tivota. Smrt byla dlouho ye slutbach RockefellerovYch a zdravi. Vrchni lekat dr. Deck prasloutila mu s desivou horlivosti. By- vi: "Lakavou svoji ripravou bonbolo by to hrrizne defile mrtvYch, kdy- novou vplitil se cukr do natich doby Rockefellerovi meli ptijit na je- macnasti a minim, to je kletbou ho pohteb vg ichni, kdot zaplatili moderni kultury." — Dr. Byfort, jeho plany tivotem. K zastuprim vynikajici chicagskY lekat, pravi: obchodnikri a tivnostnikri, kteti o- "Lekati jsou bezmocni proti chorotebraeeni RockefellerovYm trustem barn a znetvoteninam, ktere nadspachali sebevratclu, by se drutily utivani cukru a cukrovinek kolem zastupy lidi, kteti padli v revolu- sebe rozsiva. =clad dny a cukrovcich, rozpoutanYch za Rockefelle- ky poloten ut v rannem detstvi a rovy penize a jeho zajmy. Soli by to gludove kamenky, ktere propukaji v sttednim veku, usazuji se ut od i detni Utednici a vetejni ktere Rockefellerovy korupani pe- detstvi; proto s vYchovou zaCinejme ut u att. Bylo by spravne, zanize zbavily napted cti a pak i I kazati Mem prodej cukrovi." — vota.

Cukr je dratdivY prosttedek; dratV jedne z prvnich tad by jiste kraeel bYvalY president SpojenYch sta.- di sliznici taludedni a je privodcem katarhri Jestlite jsme potili velke tri Harding. Byl zvolen ponidci mnotstvi cukru, jsou jim jatra pieD. RockefellerovYch penez a musil titena a telo zaplaveno gkodlivinou, za to sloutiti. V roce 1923 ut byly tyto slutby toho druhu, to se jeho jig musi odstrariovati ledviny. Tou cestou otevirame vratka cukrovce. situace jako presidenta stala neudrtitelnou a Harding ode gel na do2ivotni potteby dloveka mohou se volenou. Zmizel z Washingtonu a za nekolik dni /Attie zemtel. ftika dosti ptesne rozdeliti na tyto odse, to otravou krve nebo take je- dily: potravu, ptistte gi, odev a paclern, kterY pry mu dala vlastni Le- livo; nebot' dokud jsme si nezabezna. A za nim by kradel bYvalY 'Spa- pedili nejsme schopni zabYnelsky diktator Primo de Rivera. V vati se vainYmi problemy givota a Thoreau. roce 1927 byl neomezenYm panem s nadeji na rispech. panelska. V to dobe gpanelskY obKatda myglenka jest podatkem chod kvetl a peseta mela cenu teCinu.

Myglenka, vyskytujici se Camet jedne marky. Primo de Rivera vgak chtel sve zemi zachovati i zi- ste% smetuje k Cinu, dastej gi ein pak vede ke zvyku. V nas samYch sky, ktere yydelavaly petrolejove je moc, Edith sve my glenky, tudit i trusty a vyhlasil olejovy monopol. sve Ciny a zvyky. — Trine: My glenA najednou se Amerika uzavtela ka zakladem charakteru.

Nemohu, neumim, nejde to — to vgechno jsou slova, jicht utiva elovek, kterY dosud nepoznal, jak vel• motnosti dtimaji v jeho dugi.

Slova tato jsou ptekatky, ktere mu brani jiti vpted, klopYta, o ne pti kaidem kroku. Prod fika§ "nemohu to vydrtet", ei se domniva g, to ti hat, nikdy nebude? Vzpomeri- si jen, kolik lidi se nachazi je gte v horgim postaveni, a jak by byli tteba gt'astni, kdyby byli na tvem mist& 2e neco neumig? Prod by ses tomu nenauCil? Nouze telezo lame. Zkus to, uvidit, te se tomu nau(:..ig . Jen hodinku denne se tomu venuj a uvi• te neni na svete nieeho, 'dello by lidskY duch nemohi dosahnouti.

Pracuj vytrvale a drisledne a poznag, to i ty mag nekoneene mo gnosti a schopnosti, a budeg -li miti take pevnou vuli, vykonag vge, co sis vykonati ptedseyzal. * * Natteme-li po vydisteni mosazne ptedmety terpentYnem, zustavaji dlouho leskle, nebot' para na ne neprisobi.

Co je politika? CelY svet rika, to valky nechce, ba hrozi se ji, ale mnozi politikove, drtici moc nad 11dem, ji ptipravuji. Kdo chce mir, ptipravuje mir, zbrojeni chysta val-. ku.

Kft.EtE V LtTKliCH. Dillonvale, O. 10. maje 1937.

Palete opet Nonat, ktera me vyki.e6e v lYtka.ch a nyni mi dela dobrou sluZbu pri kasli, jiste i ten — S krajanskym pozdravem J. Doleial, Box 44.

Na suche bolesti se necha napalst dokud na tele drZi. Prove mast je s timto Trade Mark:

fur.

Cena Nonat jest 5oe a $1.00, po'§tou 55e a $1.05. Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale rile jineho neberte, radeji pifte na na gi adresu : MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California.

KRO T

U

OZNAMUJE pot ad spoleeenskYch zabav, jet od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajanii a jejich ptatel.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458, Na dopani se jest — 20th and North Main. ✓ NEDELI, 27. CERVNA. — Syncopator's ✓ NEDELI, 4. CERVENCE. — Sablatura z Ganado, Texas. ✓ NEDELI, 11. eERVENCE — Syncopator's. ✓ NEDELI, 18. CER VENCE. — J. R. Baea Original. ✓ NEDELI, 25 CERVENCE. — Six Pal's z Rosenberg, Texas.

DAMY 25c

VSTUPNE-PANI 40c

POI ADATELL

9/

TRY IT! Enjoy, without hesitation, the smooth, mellow, flavorsome goodness of Grand Prize. Notice the creamier head, absolute purity, clear color, and matchless age-old flavor which won world's first prize. You'll like it, too!

Aged and bottled at the Brewery

LAGER 0-2

Out

• 86 PROOF

A "FIND"

N0111101111. 100% VOW

40101011111111111110111•111110M1

AT THE

PRICE

44e

SOUTH'S Famous BEER ■ rtwIng — C111.

King's Formula Never Changed or Cheapened in 66 Years

"t" BROWN-FORMAN DISTILLERY CO., Louisville, Ky. Makers of Fine Whiskies Since 1870

Strana 22.

Ve sttedu, dne 23. cervna 1931.

VESTNtK

DR. THOMAS N. DeLANEY OONi LEKAit BOle spravne pkipravene.

Oas die iunluvy. titadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS.

CPLNE ZDARMA PRO NAgE CTENA!tE. eski likarnicka firma W. F. Severa Co. ze Cedarr Rapids pogle cenni vzorek znamenite maste na poiadani.

Doba letni jest dobou rozmanitYch neptijemnych vyraZek, at' jit zgasobenYch paienim nebo horkem, hmyzem nebo jedovatYmi travinaOei, Ugi, Nos a Hrdlo mi a nic neptijde tak vhod, jako Piiprava. BrSrli dobra, spolehliva mast, ktere. teto Utedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne neptijemnosti zbavi. Znama lekarFIRST NATIONAL BANK BLDG. nicka firma W. F. Severa Co. v CeRosenberg, Texas dar Rapids, Iowa, jiZ pies padesat HEFNER BLDG let vyrabi mast, je't stoji vysoko nad El Campo, Texas v'temi ostatnimi rychlYm a bezpedV nedeli rano od 9:00 do 12:00 nym pilsobenim a etenati tohoto easopisu maji ted' ptilektost dostati liberalni vzorek upine zdarma.

Jest to Severovo Esko. Al do nedavna se tato mast prodavala v kee esky Lekar a Operater limkach po 50c, ale ponevad2 nutno 711 Medical Arts Building jiti s duchem dasu a ptizpasobovat HOUSTON, TEXAS. se modenim po2adavkfn, ted' jest Telefon fitadovny: Preston 2553 nabizena v praktickYch a zdravotTelefon residence: Lehigh 9745 nich tubach, take Zadna neeistota se do maste nemide dostat. Mnozi krajane trpi po leta vyralkami a SPRAVNE VYKONANA nevi si s tim rady. Oastokrate utraPOHREBNI SLUZBA. ci znaene sumy penez za nejrozmaV hodine Zalu zarmouceni nalez- nitejk treatmenty a nakonec jsou nou Edward Pace pohtebni astav zklamani a rozhoteeni, nebot' jim pohotovS7 k sympatickemu vytizeto nic nepomohlo, eastokrate spite ni nezbytnYch jednotlivosti a k pohorklo. vypraveni dojemneho pohtbu.

Esko ptesvedei ihned po prvnim Levne ceny jsou nati zasadou.

Pekne chladi, pronikne do kfde a dle dochazejicich dekovnych Pohiebni riditel. dopisa dini prave divy i v ptipadech Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. zastaralYch vyratek. Vzorka jest na rude jen omezena zasoba a proto, TEMPLE, TEXAS. zajimate-li se o mast, musite si pospieit a poslat listek radeji jeAte dnes na adresu: W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa. Soueasne se zmifite, ze jste zprivu detli v tornZubni Lekai to dasopisu.

V PARKEROV2 BUDOVE )o( Telefon 353.

ESKOSLOVENSKY KAUtUK. BRYAN, TEXAS. Profesor dr. Jan Macke pie v mesieniku "vecia ptirocini" o pokusech, ktere provadi srovnavanim nekterYch naeich rostlin s rostlinaPRAVNIK Vyfizuje vakere soudni zale2itosti. mi, z nicht' se pokou§eji Itusove zitfadovna: 821 Bankers Mortgage skati kaueuk. Zireastnil se vStpravy Building, pies ulici naproti Kress Zemedelske Akademie do Ruska a budove. vide' ruske pokusy s raznYmi rostHOUSTON. TEXAS. linami, na pt. take slunednicemi.

Nejvetti nadeje kladou Rusove do dvou rostlin. ktere se podafilo objevit vkpravam ruskYch ptirodovedca v Turkestanu a zmenit je v PRAVNiK zernedelskou kulturni rostlinu. JedVytizuje vegkere soudni a pravni na se jmenuje koksagys, druha tauzaletitosti, abstrakty, posledni sagys.

Wprava deskoslovenskYch yule, atd. pfirodovedca nabyla podle profeTEXAS sora dr. Macku ptesveddeni, ze pro Telefon 146, WEST,

DR. C. GREER

DR. KAR. J. HOLLUB

sti zemacielci nechteli tak dlouho na sklizeti eekati a proto byla pro ne vypestovana odruda, kterou lze sklizet jiz prvnim rokem. Teprve v teto podobe se jeji pestovani ujalo.

Na nekolika kolchozech je ji venovana etvrtina pady. Pole totit osevaji v dtytletem potadi, zito, oyes, jetel a koksagys.

Kauduk se z kotent dobYva. tak, 'Ze se rozemlete koteny vypiraji a rortiraji sttidave v teple a studene vode tak dlouho, az zbude kus pridne hmoty, kaueuku. Profesor dr.

Macke srovnava nyni ruske kaudukonosne rostliny s podobnYmi nebo ptibuznYmi rostlinami z nak domaci kveteny a ma. aspechy OeskoslovenskY agronom Josef Loskot odhaduje ye sve brokate "No ye kaudukodoxne rostliny", ze kultura rostliny koksagys by dala asi sto kilogramt kauduku na jeden hektar, cot' pti cene 8 Ke za kilokram by dalo vYnos 800 Ke. Pole

MAme spojeni v celem state.

RED FRONT

t eska, Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kogut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunee.

Nejleptl soudkove a lahvove p1vo, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade. .7,v16,§tni stoly pro rodiny.

?rote= dr. Mutt vypr4vi,

FAHRNEY Waihoniik.'Blvit: .11 lie P:gd.ti

bude potadana

tis. 35. nedeli, dne 27. eervna

11ADEM NOVE KVETY V

Program bude pozastavati z fedi a veelikeho jineho pobaveni.

VEER TANEtNi ZABAVA pti hudbe

0. K. oreiestry z West Okolni "rady jsou uctive zvany, aby se sadastnily.

Poradajicim vS7borem.

MN.

1=1.0•Notpenwoomiwwww.o.mwo.imoaannooni..n...m000NO•o ■wo•I•woempri...o....nowo ■•• ■■•■••■.no•ollowt

u•Nwoalwo.•■<•••■.111,01.41Ns.01111. ■••■• ■■■••■‘NON.Pow.psasouvo• ■■••1.1.•••■.m.,•••■oanopo■wwolmetmrowt)410woio.o:4

Julnlejni oslav NA

GEORGE E. KAM,

PozemkovY: obchod — Abstrakty.

Pajeky — Notatstvi.

ode

velikosti Attie

ELK. TEXAS

C. H. CHERNOSIff

WEST, TEXAS.

ete,dostateitioo t 1,4

40 lets oslava trvini S. P. J. S. T. na

DR. F. J. KRENEK

Cervenka & Vaniura

e01 -

Ane 15 zas '

01■04•101.4,...,•=0.41111. ■••.....swoewpeowt,oloo.t.inwo••■••oanwo■Iposoosio10o•iiMo0omma.o0<11104..:1

EDWARD PACE

nate pomery by se hodila snad jedine rostlina Koksagys. Byla objevena ruskYm ptirodovedcem Ridinem v Kazakstanu v pohoti Tian8anu ve vYti 1800 a'Z 2000 metro. Je to rostlina s bohatou ptizemni raMei lista a mohutnYm, temet kolmYm odenkem, podobna, nak pampeldce. Kvete dvakrat do roka a diva mncdstvi semen. Pestovanim se podatilo ziskati drub, kterY ma v kotenu 10 at' 17 procent kauduku.

Tato kaueukonosna rostlina se seje na podzim strojem do tadka, vzdalenSrch od sebe 45 centimetre do dobre, hluboke, ale ne tnice pady. Na jate pfdtiho roku vyroste a vykvete, v 160 tem& pine uschne, ale brzy se zase zazelena, a 6. jetle druhou sklizefi semen v rode. Koten, obsahujici kaudruhkm rokem. duk, se sklizi

by se zahy uvolnilo pro krmnou tepu, pici nebo vcdnici a vyaistilo od plevele. V Rusku bylo v rode 1935 touto rostlinou oseto 4700 hektara pficly a loni byl osev znadne rozkten.

Placf.edo, Tex., v sini Sokol Union V NEDELI DNE 27. tERVNA 5 itADt SPOLECNE SLAVI 40 LETS ZALO2ENt NAgi S. P. J. S. T. Zaeatek slavnosti o 10:00 hodimich dopoledne s hudbou Pak uvaderd asi 40 novych eleml s pomoci atednikil Hi. tiadovny 0 12:00 hodinach bohatST, chutnY barbecue °bed; po obecle volna zabava a hudba.

2:00 hod. odpoledne — promluvi k obecenstvu ptedseda Hlavni ttadovny br. C. H. Chernosky anglicky a br. Dr. Josef Kopeck desky, a jini. Pak volna zabava, hry a hudba.

0 5:30 hod. — chutna barbecue veeete a dosti dobreho obderstveni a tak dale.

o

Veeer o 8. hotline Taneeni Zabava TANECNi VSTUPENKA 40c PRO PANY

Hudba Placedo Orchestra Ptijd'te jak z daleka, tak z blizka, neb eim nas vice bude tim lepe pobavime.

Uctive Vas zve, ZABAVN1 VtBOR.

Ktera svetova, fee jest nejlepgi?

Stale se vedou o torn spory. I myil obdrteli jsme v posledni dobe o umelYch svetovYch teeech bojovne dlanky. Jeden ze stalYch spolupra covnikU tvrdi: NejlepSi je Ido a zavrhuje Esperanto jako nedokonale.

Jini zase horuji pro Occidental. U nas ale nej vice je rozSiteno Esperanto a dale ziskava ptiznivce. Krome toho v praktickern utivani je z tivYch jazykti nejrczSitenej'Si anglietina a v diplomatickYch stycich franetina. Hojne ye svete jest utivana cot po svetove valce bylo easteene omezeno. A kdot vi, jak se budou vyvijeti pomery za nejake stoleti! Pro dorozumeni narodu bude nutno se jednou, a to hodne brzy rozhodnout, ma-li to bYti jazyk tivY nebo umelY, hodne snadny. Politicks vlivy se musi z tohoto vytadit a slykni mail bYti nejdiive jazykozpytci, a to nestranni, jedine s vedeckeho a praktickeho hlediska usuzujici. Kdo je povolan dati k tomu podnet? Svaz narodu by se mel take o to ptieinit.

(NovY Lid).

Vedomi odpovednosti a vnitini hodnoceni vlastnich schopnosti ustoupilo systematickemu potirani vkho, co neni prave dotyenemu na prospech. Poznal jste jedineho politickeho propagatora boje proti kaptalu, kterY se nestrojil podle nejnovejSi mody, ale kterY by rozdal jmeni svoje chudYm a uchYlil se k tivotu poutnika — myslitele — jako to eini velka 'east mudrcil na ptiklad v Indii? Setkal jste se kdy s jedinYm revolucionatem, kterY by dbal vice bezirhonneho charakteru lidi, jimt podava, ruce, net puvabnosti sve kravaty? Nikdo dnes

Strana 23.

VESTNiK

Ve sttedu, dne 23. eervna 1937.

Z podzemniho bludike Macochy Papirove lahve zavadeji pivovary poutiva neodolatelne moci osobniho piikladu, v&chni se domnivaji, v Anglii. Vzdoruji vlhku a pivo se v je dosud objevena teprve asi deseto rostou relativne, kdy §pinou 121 nich da pasteurisovat a chladit. , tina z nezname rise jeskyri vedouci a pomluv zavali svoje odpurce. — Jsou tedy levnejsi net' sklo a plech. I ai za Sloup.

Z knihy dr. Tryba.

Diktatura menSiny, at' proletariaTajemstvi tivota neni dinit, co titrapy kutakt liei v Brnenske mame radi, ale miti rad to, co je tu, tiidy nebo krve, vede k osobni Svobode ctitel virtinek. Pik, prod potteba &nit. — Jiri V. diktatuie. — Dr. OsuskY. ubYva kutakti doutnikii a pravi: Virtinky bYvaly levne, Usporne, vonne (!) a dobre. Nyni taham do sebe, at se zajikam. Myslim si, prod tabakova retie neptidava, virtince take reservni plice, abych svoje nebo elektrickY vyssavad virtinek. Oei me slzi, jazyk me pall, hlava se todi. Musim ptestat koutit.

— Tak tedy to kouteni neni vtdy "potitkem", o kterem baji kutaci. bude vyhravati A co ma tikat nekutak, oast° dama, kdyt ma, ten "vonnY" dmoud, kterY kuta,k z fist vypusti, spolykat?

A:A*HIMAt*AziAnANNTosampolniw000tsposToroAmAaAm*,•• ■ *mpolswoovn,AnoottorkatstroemoroANTAowsoo•Ansomss,,an**ATTAoANT*TANOI*114:*

Ennis, Texas

sobotu, dne 26. cervna

0 rasach lze mluviti jen ve vkobecnem smyslu, na ptiklad o elute, Berne nebo bile rase, ale v dneSni Evrope pravi fysiologicke vYzkumy, to ve vkch eastech pevniny je vSeobecna a komplikovana smes nejrtiznejS'ich narodu. Je tedy rasistieke hnuti v Nemecku na bludne ceste a zneutiva se hlavne k politicks propaganda a rozeftvani narodU. Krev zgermanisovanYch slovanskYch narodii, ktere v Nernecku Lily, koluje take v mnohem hakenkrajclerovi.

V DALLASKE SOKOLOVNE NA CARL ULICI,

Od 8:30 do 12:00 hodin VSTUPNE: 35c OSOBA. Na hojnou nav'Stevu tek se

Poiadajici vrbor.

Jestlite dtive se bojovalo za idee skvelYmi ctnostmi osobnimi, ptikladnou chudobou a distotou — vede se dnes boj hlavne I vzpourou a mzdovYm hnutim.

JUBILEJNI OSLAVA Oslava 40. 4roci zaloieni Jednoty S. P. J. S. T. OSLAVA 38. VkROCi ZALOZENI NAgEHO EADU — OSLAVA 3. Mot! POSTAVEN1 NAgt SINE A OSLAVA NEODVISLOSTI SPOJENtCH STATU potadati se bude v na gi sini

KAZI RADOST ZE 2IVOTA MNOHYM LIDEM. SPAT NEMOHOU, V PRACI JIM TO PitEKAZI, PLE't PLNA NEHEZKE VYRAZKY UPOZORNUJE DRUHE A DAVA TITO LIDE VgAK NEK ZKUSILI

THE SKIN THAT IICHTS

imam.

SEVEROVO

4. eervence 1937

IAMIANNOTHITOTHTHIAMint

!kid Praha Cis. 29, NT' Taylor prinaAejici

ZACATEK ZACNE 0 10:00 HODINACH RANO

Baeova kapela bude hrati celSr den Bingo. Obed, barbecue, kutata a peeivo.

Badova kapela zahra narodni hymnu.

Hymnu, "Kde domov muj?" zapeji zpevaci.

Ptivitani hostu — ptedseda.

Mistoptedseda — tee "0 zaloteni na'Seho kadu" a tet vzpominku zakladatelfn.

August Kacit promluvi — "0 zaloteni Jednoty".

Proslov — W. C. Wofford.

Solo na housle — Florine Holy.

Red senatora Brownlee (spolubratr nakho tadu.)

Solo — Edna Stiba. fteei — senator L. J. 'Bulak a jini &ADM teenici.

Tanec — 5 malYch holek.

Podekovani — F. 8vadleilak.

Zpevaci zapeji: "Hej Slovane".

VEC,%71.111E VE5ER TANEeNi ZABAVA — CENA 40c PANOVE — DAMY 15c

RYCHLOU ULEVU OD

SVEDENi VYRAZKY OSUTINY a DRAZDIVEHO POCITU

PRODAVA SE DNES V MODERNICH, ZDRAVOTNiCH A USPORNYCH TUBACH, nod PRAKTIeNOST BUDE VAMI VSEMI OCENENA!

NETRPTE DELE! Dostat'te si tubu E3K0 jeite DNES! Vzorek teto jedineene masts pro koini vyraiky dostanetel alpine ZDARMA, kdy si dopis'ete na:

Strana 24.

PouHvejte k oznamovaui

Maly Oznamovatel Pravidla V Ma'am Oznamovateli hetujeme 2 centy za slovo za katde uvetejneni. Nejmengi poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50c Oznamku napike na zvlagtnim listku a ptilotte k objednavce ptislu gnY obnos bud' pag tovni poukazkou (Money Order' nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nagi znadkou, fietujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvlagt' za imakku a na pogtovne, aby do gle dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k stiatku" ,neb "Ptijme se hospodyne" obnati doplatek za znadku a poStovne 50 cent& Doplatek za znadku budit ptilotien k obnosu, ktery posilate za oznamku.

91F1 Pro prieinu stati chci vymenit farmu, 92 akrt, za malt domov blizko mesta, do jednoho akru pozemku. Kdo by sobe ptal, ma dobrou ptiletitost se hlasit na: Ludvik Spaniel, Rt. 5, Schulenburg, Tex.- (26th Mr", Hledaji praci! Mladi, bezdetni mantele hledaji misto, tiditi malt' hotel nebo restaurant.

Slutbu aneb z dilu. Mame dobre odporueeni a mitteme nastoupit mistc hned. Pigte na: P. O. Box 227, Yoakum, Texas.

(24-25) our KUEATKA! — KUItATKA: Barred, White Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Black Australorps, Black Minorcas," 100 za $6.50. White, Buff, Black, Browr Leghorns a Anconas $6.25 za 100. michane $ $5.50 za sto. Po gtovne vyplaceno, zarudend tiva dodavka.

Viechna kutatka pochazi z "flock blood tested" stad. Jsme ptipraveni odesilati objednavky hned. — Von Minden's Hatchery, Fayette(21-dz.) ville, Texas.

Imo` Mate nyni penize na ruce neb v bance, ktere yam nic neptineb jen vehni malt' firok? Zajimate se o uloteni techto do banky, ktera. plati 4% firokil a jest jistou? Zdali ano, piste pod znaoVestnik, West, kou "Vklady", (4-dz.)

Texas.

REVMATLSM V nejzastaralej gich ptipadech Revmatismu a Neuritis jest, rychle uleveno pouttitim Alonzo Urban Rheumatism Treatment. Tisicilm jest ulevovano. Prot ne Vain? Na prodej ye vgech lekarnach. Neb te na Alonzo Urban, Station A., San Antonio, Texas.

(15-dz.)

sir, Main na prodej vgechny potfeby k mlaceni a sklizne obili a kriniva jako mlatieky, "Binders"— "Row Binders" seci stroje provazky k vazani, drat k balovani. Stroje nova take upottebene. Take vymenim vase natadi, tan dobytek a krmivo za traktor. Vtdy na sklade p 1 n a zasoba grocerniho zbotl.

Aug. Dula, Cottonwood Store, Rt. (dz.)

2. West, Texas.

PYcha zabere tolik mista, kolik ji hloupost postoupi.

VtSTN 1K

Ve sttedu, dne 23. 6ervna 1937.

t ERNA A ZLATOVA LO1 MLCENi. Obeanska vilka Spanelska podle Prvni zalotenske sdruteni v OeK. t apka. chach byl "Spolek zalotni kasy", zaVelkou ptehlidku britskeho vaKura! Ve jmenu naroda vyhladi- lotenY 14. btezna 1858 ye Vlasimi z ledneho lod'stva v Spitheadu dne me sebe samy! popudu Jana Platenika, obuvnicke20. kvetna vykonal krai Jiri na paZa cizi penize a cizimi vojaky by- ho mistra, kterY se o tomto svem lube sve jachty "Victoria and Al- la uhajena narodni test. planu na podporu spotivosti po prve bert". Tato lod' brazdi ut 35 let Neprolevejte svou krev proti ciza- radii s vlag imskYm obeanem Vojta.vgechna mote sveta a vgichni ktim! Valeete doma! chem Oervem ji2 3. btezna 1857. motniici ji dovedou popsat. Jeji barNarod jsou jenom ti, kdo bojuji Nynej gi Obeanska, zalotna ye Vlagivy jsou derna a zlata, nastavba je pod nagim komandem. Vojaci, stti- mi. je ptimYm dedicem ptvodniho lona, tti ste2ne elute a oba kominy lejte do svYch bratti! Vlast se na "Spolku zalo2ni ka.sy" a tudil houskove hnede. Je to ut tteti jach- vas diva. nejAarSi eeskou zalo2nou. ta stejneho jmena. Prvni byla spuAt' jsou to trosky, jen kdyt budou gtena na mote roku 1843 pro kralov- me.

Harmonie Nvota Masarykova. — nu Viktorii a jejiho mantela AlberNage viterstvi neni je gte Upine. ta. Byla to prvni kralovska jachta VetSina nagich obeanti neni dosud Krasny, rozlottY strom kvota. V s parnim strojem a lopatkovYmi ko- pobita. Nage dela lispegne obratila uvedomelosti jeho 2ivota, nabo2enstvi, Komenskeho centrum bezpecly. Pri prvni plavbe se kralovna v trosky nage hlavni mesto. jistota a klid. Zakladem MaViktoria — bylo ji 24 let — usadila Legalni vlada je ta, ktera ma ae- sarykovy harmonie jest stalY potana palube a zasnila se v pozorovani lostreleckou ptevahu. dek, potadek vnittni i vnefai, potakrasneho zapadu slunce. Teprve za Zakony lidskosti?

To je zasahovadek v myg leni i jednani, v rozumu i chvili si vsimla, to mezi namotniky ie jakYsi nepokoj, a ptala se, co je. ni do nagich vnittnich zaletitosti. — citu, potadek v metode, potadek v praci. Proto pusobi celY 2ivot MasaProzradili ji, to sedi prave na la- Satan: Tomuhle ja tikam valka! ryktv tak velce a kladne, ucelene, vici, pod nit je ulotena zasoba rusouladne.

Tak vyrasta Masaryktv gkoly.

— V Praze je 284 Praiske mu na vederni grog, a kdyby se jeprogram narodni i statni, moralni, se 72,244 taky a 98 narodnich gkol §te chvili divala na zapad slunce, to socialni a hospodatskY. s 25,603 taky. megt'anskYch gkol by cela, posadka o grog pti gla. Kralovna tehdy namotnicky grog ochutnala a prohlasila, ze by mel bYt CHCETE SE CITITI V LETE PEIJEMN vlastne o hodne silnejsi. Od to doby dostave, posadka kralovske jachty zvlagt' SilnY grog. to dokaie! Kupte si ji v lekarne nebo poglete $1.35 Jos. Triner Druha jachta "Victoria and AlCorp.., 1333 S. Ashland Ave., Chicago, Ill. bert" byla postavena roku 1885 a sloutila do roku 1901, kdy byla zatazena nynej gi. Ta je pies sve potad jegte nejvetgi jachtou sve-! frill.DallbelWO ■0011.0.0...1.0.1.0411MI,............04....0411■0•01111OWNINN.Nallf..011191. ■•■ mmortNNYwo.le.411■04111,4 ta. Me. 4700 tun, je z nejlep gi oceli, ma potad je gte rychlost 32 km za! s hodinu. Jeji posadka — 320 mutt. a dtstojnikt — je vYkvetem britskeho: namornictva. Velitelem jachty je 72dycky admiral, cities admiral Dudley. Je tat kralovYm pobodnikem a VE 4:00 HODINY ODPOLEDNE spravidla i dOvernYm ptitelem a I radcem v namotnich vecech. Slutba na kralovske jachte se povatuje za nejveth vyznamenani, ale vybiPohadka o ttech dejstvich s dohrou. raji se pro ni jen Ude nejlepAich teOSOBY: lesnYch i duAevnich vlastnosti. sl. H. Svestkova Kaea, slutka na venkove svoje tradice. Jedinm trestem je K. Bevan 8upygup ' I 1 ptelo' eni z kralovske jachty zpet k lod'stvu. Rozkazy se nedavaji hlaBtadavieka E. Cekal site, pokud man° jen pokyny. MOJ. Valeik Bojinek stvo se k provedeni rozkazu nesmi Pinpinel L. Vala hnat, musi se pohybovat klidne a R. Baletka Holohlavek I tge. ftika se ji proto take "lod' mlulinek J. '8ilka trpaslicl (deti) eni". Po zapadu slunce musi mit BoroviekE G. Sopeak katdY boty s gumovou pode gvi, a I Mandelin R. Baletka kdy je kral na palube, sttevice z Bumbrlieek M. Stefka I plachtoviny. Na palube poblit kraSttevlieek V. Sopeak lovYch kabin musi namotnici smekRohdeek S. Ungrat nout depici.

Brundalek R. Baletka S Cala, jachta je zkizena spise poStart Blatej Fred Lebr hodlne net nadherne. Vynika vgak Barda sl.

E. Kunetka sbirkou namotnich pamatek a maCilka t slutiky sl.

B. Bravec leb, jet sebral Eduard VII. a Jiti V., Hugkova, podruhyne sl. R. Leber a skryte vykezanYmi monogramy.

Jednu dobu to byla ptimo mania vyMrazkova, sousedka (dorost) sl. M. Cernoch tezat do taflovani svaj monogram a Janek, stargi delnik J. Lebr byly na to ptisne tresty. — Eduard Margalek F. Klima VII. jednou ptistihl lorda ze staroTonieka sl. E. Bravec byleho rodu pti takovem vytezavasl. J. Filipek ni, vzal ho namotnicky za limec a i Hofmistrine kaihoty a vyhodil ho nejen z mistChasa, tenci a ineeky, hudebnici, pani a damy nosti, ale i z lodi.

Balet tanei sl. H. Valeikova. — Tance nacvieily sl. H. P.,vestkova a H. Valeikova.

Lichotnici panovnikil byli zbabelDej odehrava se v lese, na statku a v zamku. ci; lichotnici narodu jsou zradci. — Hudba pri obiinkach obstaraji nag'i Dybalove a Jindraka Earl Carmen Sylva, rumunska, kralovnabasnitka.

TRINEROVA ANGELIKA.

Divadlo v sini i idu Stefanik v Houston

1

v nedeli, dne 11. cervence "NESPOKOJENA KAtik"

t

Po divadle taneCni zabava pH hudbe Dybalova Orchestru.

For Boils-Carcundes

IT DRAWS Our COke WORST BOILS CARBUNCLES AT ONCE AND PREVENTS SPREADING -•-• AT ALLL DRUGGISTS i/PY, 01 1 tCALCo. SAN ANTONIO TEX A.,

-

4)54.

VSTUPNE JAK OBYtEJNE Vgechny uctive zve ZABAVNI VYBOR. ICNNI.O.WW.MNIKNIM..101114.1WINNIIIWN.11104.111111101.111•1.4101011WIK41•111.041111.. ■..s.0111.-43111..1.041111111.1WEHANWINNI.O.W.11.1.0ilk