Vestnik 1937 06 30

Kt ii a ,

ja .10* *lb 3

RAT 1?-5 TV

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at WEST, TEXAS. ve stied!)

RO5N1K (VOL.) XXV.

Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

(Wednesday) 30. eerVna (June) 1937.

OSLO 26.

.11.313111MINII•ffstaanamellIMMIMMI,

A JINY PROEILENI NEODVISLOST AS YLO to dne 7. eervna roku 1776, kdy Richard Henry Lee, ptedseda virginske deiegace, povstal v tehdy prave ye Filadelfii konanem kontinentalnim kongresu a po nekolika tivodnich slovech prohlasil, to die usneseni snemu virginskello ma uloteno podati nasledujici resoluci: "2e Spojene kolonie jsou a ‘take by vim pre.vem mely bYti svobodnYmi a neodvislYmi sta.ty, to se zbavuji vetkere poslutnosti vedi britieke korune ate vtecky politicks vztahy mezi nimi a Velkou Britanii jsou a take by bYti mely tipine zptetrhany."

Sotva Lee usedi, povstal jiz take John Adams z Massachusetts a za ptijeti tohoto usneseni se vtelYmi slovy ptimlouval.

Byly to pamatne okamtiky v dejinach tehdy dosud nenarozene americke svobody, okamtiky, ktere prohlateni neodvislosti SpojenYch Statil takotka bezprostkedne ptedcha.zely a ktere ptipravovaly cestu ku sestaveni tehot prohlateni, jimt americke kolonie sestkasly se sebe nenasidene jho Velke Britanie.

Ptipravy k tomu byly v proudu jit vice net11 rok. Kongres mel v jarnim svern zasedani tehdejtim pine ruce prate se etenim spray svYch generahl, se schvalovanim nove utvotenYch setnin milidnich, s rozdilenim naboja a zbrani, s nakupovanim zasob; mimo to zakazal obchod s Anglii a mocne protestoval proti tomu, kdy Anglie nazvala kolonisty zcela sprostYmi povstalci. Kontinentalni kongres se v onom jarnim zasedani svem zahy nabatil dotydnSrch protestu; vettina delegate dobte poznavala, to jest tu na mists pouze energickY skutek a skutkem timto to jest ptijati resolute ptijate virginskou zakonodarnou.

Proto Richardem Leem podana, resolute nezpdsobila docela tadneho ptekvapeni, anit byla ptiedinou nejakeho rozeileni v kongresu. Delegati vedeli, to k podobnemu usneseni dojiti muselo ate pomery posledni rok v zemi zavladnuvti nemohou \Testi k jinYm konctim netli konednemu svrteni tetkeho jha anglickeho. a si byli vedomi dalekosahlosti podobneho kroku ate nepodnecovali take mane jeho nasledky, poznati lze nejlepe z toho, to pti sepisovani z onoho dne opomenut byl Apia obsah onoho usneseni ate nebylo vtibec ani zmineno jmen Leeova a Adamsova. 2urnal z onoho dne podotYka pouze, to bylo podano jakesi usneseni ate rozhodnuti o nem odloteno bylo na druhY den v deset hodin dopoledne.

Debata o navrhu torn trvala celY nasledujici sobotni den, 8., a take jests celY pondelek, dne 10. dervna. Kdo byli teeniky v obou techto dnech, tumid zase neuvadi; vi se vtak, to hlavnimi ptimluvci byli John Adams a feho synovee Sam, R. H. Lee a George Wythe ate odpurcem jejich byl John Dickinson z Pennsylvanie. Dickinson, aekoliv se ptimlouval za vyzbrojeni jednoho pennsylvanskeho pluku a take se nezdrahal ptevziti u nth° veleni, byl ode dayna jit odpurcem vteho radikalniho tivlu v kongresu, a svoji oposici vuci Leem podanemu navrhu ocitwodfloval tim.ze ka2cI6 usne-

seni ohledne zamYtleneho prohlateni neodvislost jest ptedeasnYm a ze by se melo posedkati alespori do to doby, at vtecky valed.ne ptipravy budou dokoneeny a at zajittena bude pomoc Francie, s jejit vladou ostatne jet bylo ohledne toho vyjednavano. Jini, prOve tak stateeni jako loyalni mutove, mezi nimi John Jay, James Wilson, James Duane, Robert L. Liv- ingstone, Edward Ruted ge, ptipojili se k Dickinsonove nahledu, ale tvotili piece jenom mengnu, a bojovnici na navrh, mezi nimit zvlatte Adams ohnivYmi slovy poukazoval na "botske pravo revoluce", dobyli skveleho vitastvi. Delegati se sedmi kolonii — etyti z Novoanglicka a tti z jihu — byli bud'to instruovani, hlasovati pro neodvislost, nebo se sami k ni klonili; delegati ze testi kolonii — New Yorku, New Jersey, Pennsylvanie, Delaware a z Jitni Karoliny hlasovali proti na ✓rhu. Jett° pti zaletitosti tak neobydejne duletitosti byla jednohlasnost takotka nutnou \Teed, byio v UterY, dne 11. dervna, usneseno, odroditi koneene platne hlasovani na den 1. eervence, a aby nebylo dale easem mrhano, byl z delegatti Jeffersona, Adamse, Franklina, Shermana a Livingstona jmenovan vYbor, jernut bylo uloteno, sestaviti ptipadne prohlateni, v nemt by ostatnimu svetu vyloteny a vysvetleny byly cliwody vedouci k odtrteni se od Velke Britanie.

Zvlattnim opravdu jest, to v eelo tohoto vYboru nebl postaven Henry Lee ate nebyl vtlbec ani zvolen za elena dotydneho vYboru; ale cid se to vysvetliti malYmi politickymi intrikami, bez nicht nedovedli se patrne nati ptedkove prave tak obejiti jako jejich nynejti potomci.

John Adams prohlasil, to Lee neni u svYch delegate virginskYch obliben, a to bylo asi ptieinou, to na jeho misto jmenovan byl Jefferson. Ostatne by byl Lee nemohi zastavati povinnosti elena onoho vYboru, nebot' byl nucen za ptidinou nahleho onemocneni sve mantelky odjeti rychle z Filadelfie.

Jefferson byl pomerne novYm a mladYm elenem kongresu. Bylo mu tenkrat 33 rola' a v kongresu, kam se dostal pied rokem, nehral tadnou zvlatte vynikajicI roli. Behem zasedani obyeejne mleel, ale za to byl neobyeejne dinnYm v poraclach vYborovYch, kde byl raznYm a nebojacnYm, takte platil za jednoho z nejmnohoslibnejtich mladYch Virginante Zvlatte proslul jako logickY myslitel a platil za mute, kterY sve mytlenky dovede znamenite sestaviti na papite: jinYrpi slovy Jefferson byl proslul v koloniich tak i v stare Anglii jako vYbornY spisovatel.

Adams se vyjadtil, to vYbor sestavenim prohlateni neodvislosti povail jej a Jeffersona, ale to on sam svail praci tuto vykonati Jeffersonovi. Jefferson vtak zase naproti tomu tvrdil, ze vYbor jej hned ptedem ureil, aby pamatnou tu listinu sepsal. Necht' je tomu jit jakkoliv, skueenosti ziistava, to prohlateni neodvislosti sestavil a napsal Tornat Jefferson.

Dtilm, v nemt Jefferson tuto praci, jet jme no jeho ueinila nesnirtelnYm, vykonal, byl onen, kterY si pro dobu sve ptitomnosti v kongresu pronajal na braniciell mesa

Byl hodne "stranou", a Jefferson zvolil jej za sve prozatimni bydlitte proto, by se v nem mohi nerutene oddati sve praci. Kdyt onoho roku ptitel do Filadelfie, dal si zhotoviti psaci k nemut sam zhotOvil si nakres — tak byl pedantskYm. Nebyl to tytak tadnY psaci stul dle dnetniho pojmu; byl to spite jakYsi pult. U tohoto etrnact palm), dlouheho, deset paled tiro/cello a al stopy vysokeho stolu sedaval Tomat Jefferson po eels dlouhe dervnove vedery zamestnan byv pilne sestavovanim prohlateni neodvislosti.

Kdo prodita literatury z doby revoludni, musi doznati, to hlavni obsah Jeffersonem sestavene listiny znam byl tehdy katdemu. VYraz "prohlateni neodvislosti" byl v koloniich vteobecnYm. Nebylo tehdy nideho, o dem by labyvatelstvo bylo tak svate ptesveddeno, jako "a pravu k Liti, k svobode a vteobecnemu blahobytu", nic nebylo, die tehdejtiho nahledu, ptirozenejtim, net veliti, to vlady jsou zde proto, by pravu tomu zabezpeden byl volnY pruchod ate vlady maji prave svoji autoritu se svolenim ovladanYch. Celt' dlouhY v one lista uvedenY seznam stitnosti, ktera tvoti hlavni jadro jeji, je psan vYbornou spisovnou anglidinou a formou tak znamenitou a precizni jaka maloktera jina, listina yYznamu tak svetoveho. Originalni, t. j. piivodni tvorbou vtak listina tato pry neni. Za nekolik mica na to, kdy slava jeji roztifila se pc) celem svete, zadali kritikove do dila onoho tt'ourati a mnozi z nich dokonce tvrdite to neb ona v ni obsatena veta byla vypiijdena z listin jinych, ut davn.o stavajicich. Nejprucltim byl tento rozpor, kdy roku 1819 obje-. veno bylo prohlateni okresu mecklenburskeho,, v Severni Karoline, ptijate pry jit roku 1775..

Adamse nadchlo prohlateni toto takovYm zptsobem, to se viidi Jeffersonovi samemu vyjadill, to kdyby by mel o existenci prohlateni tohoto jenom tuteni, byl by byl neustal dtive, at by toto ptijato bYvalo v kongresu v dervenct 1776.

-Kompliment tim pan Adams sestavovatelt prohlateni neodvislosti ovtem 'tadnY nevyseki, a tento tenkrate zcela jednodute prohlasil mecklenburske prohlateni za padelane; tvrzeni toto ovtem, jak se pozdeji ukaza/o, bylo mylnYm. 2e Jefferson mecklenburskY dokument nikdy neeetl, nebo jej pied sestavoyanlm prohlateni neodvislosti v nekterem tehdejtint da'sopise, tedy obsah jeho v rozvitenem kolotu betnYch udalosti zase zapomel, to jest skora jisto. Proto jest katda, kritika, jet tvrdi, ze si Jefferson pti sestavovani prohlateni americke neodvislosti pomahal jinYzni listinami, nemistnou a ltivou.

Tak vYborne Jefferson dokondil svoji praci, kdy listinu svoji ptedlotil Adamsovl Franklinovi — &five nal/ ji odevzdal vYboru — ucinili na ni oba tito mutove pouze nekolik Indio oprav, ate jit tyt vybor anti by slova na ni zmenil, dne 28. deryna ptedlotil kongresu.

V kongresu mezi tou dobou rovnet nezahaleIf. Nadtenf pro neodvislost zaplalo pinou merou celou zemi, a kongres byl zaplavovan pti(Dokoneeni na stran6 18.)

Straw" 2.

ODDIL DOPISOVATELSKi Sheldon, Texas.

Ct. red. Vestniku!

Jit mame vlahy dost a krop yypada, slibne, jestli na to nee() neptijde a dostaneme pozdeji nejak9 gikovnk degt', no tak bude vgeho dost a tech $$ take. Vgak kdy ted' posledne prgelo, fikali sousedi, to padaji miliony dolarri, ale' chyba lavky. Mnoho-li z tech milionri ten farmat shrabne? Bude-li vet gi riroda, bude hodne prace a maid cena za v gechno. Ale cot, musime to brat jak to ptijde. Z poctive prace elovek nezbohatne. Na to zbohatnuti ut musi bit business gikovnk a nebo politika.

Take jsme si povgimli, to ma bit svfgena pojistka. Je to motino, kdykoliv, tak jak kdy bota tladi pfezout se a upravit pundochu? Ono se tetko setene na poplatky nvnel gi u delnika, kdy nema prace a u farmafe, kdy ma slabe kropy, nekdy i nekolik rokri po sob& Ono je to dim dal tim brit, jako kdy ta tetka z tech schodii spadla, ale to bylo, (Bale netrestej)! dim nit tim hat.

Rada etu dopisy p. Paulove, kdy nam neco vypravuje z to stare viasti.

Ty dejiny eeskkch pionkrri a zlatokopri jsem velmi rada eetla. Jak se v ge zmenilo, ;lake, to &praya dnes a tenkrat? My jsme zde jen 31 rokri, ale pied ton dobou tot to tu jinak vypadalo. Projeli jsme nekolik okrest, a vgude bylo jen videti lany a laxly neobdelane prerie a vgude jen dobytek a pustina. Snad se to tak jen nam zdalo, ponevadt jsme pfijeli z eech a tam farmy nejsou. My jsme men v Pineburst na farme snad je gte od prvniho domovir.are postavenST loksak, malt domedek, ale tel ut se rozpadaval. Ja tam mnohokrate s &Imo zagla a ptemjiglela, jak dayno asi tomu, co,se ten domovinal pfidirioval, aby mel kde hlavu skrSrt a svou rodinu, a tak si novidam: Ne, tebe ut hlava ani ty upracovane ruce neboll. Tet zde u Sheldon je nekolik farem, co jsou na nich domy rospadle a i malt htbitrivek je tu, a kdyi jsme tam jezdivali ,tak jsem vtdy hrstku vzpominek venovala tern, co tam odpoeivaji a jsou zapomenuti, neb zde z posristalSrch tadnY neni. Ale cot, neni-li to v gecko pomijejici!

Tak sazenice sladIckch patakri jsme nasadili a ptipravujeme si zase motyky na tu kopaeku.

Panedku, to ruce brni a prsty jsou ztrnule jeAte rano, ttebas si pies celou noc odpodinuly.

Kluk opravuje pasti, on rad chyta gkodnou.

Ptam se ho nad je ta past', kdy ma dvoje dvifka. On pravi, ha,dejte. A ja bez hadati jsem fekla, te to vypacla jako past na bidu.

A pravim dale: "Hied' to vyzkou get a jest-li se to osveddi, nech si to patentovat a pak vyrabej. Maria, to z nas mohou bit nekdy samotni lido ba bohaei tfebas jako je Ford z tech plechovek, nebo Bat'a z papueri. Pteci to bude magnet, to Ise koupit i past' na bidu. Nemusi start obsekavat hajvay a ja nemusim okopavat a pikovat tu bavinu a ty oboravat a svibovat!"

A tak by, by!

R. KoneenY. POPIS ZLATE SVATBY I. J. GALLIE A MAN2ELKY TEREZIE, DCERY F. RUSKA. Moji pfatele od fadu Pokrok Houstonu, raete ml prominout, to me nebylo mono s vami spoledne oslavit etyticetilete oslavy trvani nagi mile Jednoty S.P.J.S.T., pro jejit zaloteni a dalgi vedeni pracoval jsem od roku 1891 a doute jegte par let mi osud dopfeje b'ti s — vtclyt' jsem teprve 78 let mladY. Zasluhy o nage padesatilete oslavy nageho POkojneho mantelstvi jsme diky vazani nagim ditkam — Olga Daisy Gallia, Vlasta Herzik, Mildred Herzik, Douglas Rosenauer, Frank Herzik, dale na gim ditkam Stella Dickerson z Schenectady, N. Y., Viola Davidson z New York City, Stella Garvin ze Santiago, Cal. a Margarita Foster ze San Francisco, Edmund S. Gallia z Kaufman, pani Minnie Shimek z Weimar a jejiho syna Joe z Oklahoma, Melvin Gallia a

VESTNIK jeho mantelky z Woodsboro a pi. A. C. Gallia z Woodsboro, panu Clyde Hooper a jeho mantelky, nage Hilda a jejich synadkri Clyde a Richard a male Shirley Herzik, kteti ptispeli osobne a finanene' ye vgem motnem, aby ten pamatnY den rodinneho shromatdneni byl zdarile Pan! Davidsonova a Dickersonova s dcerugkami Jene (Johanky) a Gloria Dickerson ptijely at z New Yorku na svem velikern Buick — 2050 mil petidenni cesty bez Urazu. Srdeene diky v gem, take v gem kteti ptinesli neb poslali tak mnoho krasnkch kvetni.

Chteli jsme v gichni jeti do sine k oslave tadu Pokrok Houstonu, av gak do dvou hodin odpoledne pies gedesat osob z raznkch stran nas — a na cestu do sine nedalo se mysleti. Dale na ge zdravi neni jit jak I3S1valo, oba jsme prave pookkali po del gi nemoci flu, Cali letniho plicniho nastuzeni. Moje mantelka Terezie posud nese nasledky to nemoci. Moje pevnej gi drivera v sama sebe, drivera v lep gi budoucnost pomaha mi piekonat ve gkere pfekatky, ktere se tak east° !Ahem easu v cestu stavi, ale nutnost void: bojuj dale, pokud tobe osud tivota staei! 0 jinS7ch svetech nevime nideho a o nagi mattece zemi vime posud jen mak). Tedy to malo musime sobe vatiti nade vgecko jine, pokud tijeme.

Vychovali jsme Best ditek, tti vnoudata a vnuka, dali vgem gkolni vzdelani a naueili je vegkere praci v betnem tivote pottebne, take dnes tiji na svem chlebe. Nemame .tadrikch mrsakt, ani nikoho v ani v kriminale. Z nagich ditek poglo ai doposud tti synove a devet dceru gek, kteti jsou dorostli a jsou take na svem chlebe a nedospeli ve gkole Jsme na ne skuteene hrdi, te se maji k tivotu jako pravi ameridti obeane slovanskeho pUvodu. Ta nage deskoslovenska a americka vSrchova siskava jim, ptatele vgude, s kYin do styku pfichazi.

Nepigu toto pro osobni chvalu, ale na potadani, abych neco napsal o to na gi slate svatbe a jak diouho tijeme v to Americe. Mrij otec ptijel s nami do Texas ke konci roku 1859 — bylo tai etvrti roku. Otec moji mantelky, pan Frantigek Russek, ptijel do Texas asi v roce 1867. Moji mantelce bylo v ten eas 7 let. Nage rodina ptijela pied obeanskou valkou a Ruskova hned po obeanske valce. ,,Obe rodiny mely mnoho pionkrske zkugenosti. Zili jsme mezi Amerieany a Nemci — a jak se pamatuji, meli jsme same dobre sousedy. M jsme se jejich tee poeali ueiti, dobie se s nami snageli. Nage rodiny rostly mezi Amerieany, a opet ye gkolach setidilo jen anglicky, a at na ge ditky dorostly, volily svoje teny a mute podle sve libosti bez ohledu na narodnost; av gak vgude kde toho potteba vytaduje, hlasi se k rodu svkch °tell a matek — a jsouce snail historie sveta, mohou se v anglieine sveho rodu patfiene zastati, cot oni take s hrdosti cirri die potteby.

Mili krajane, jsem tomu velice rad, to ty nage atyficetilete jubilejni oslavy se v gude setkavaji s velikSnn zdarem a s mnoha novkmi aleny. Ty nage spolky jsou saloteny na zdrave zasacie a ony budou tou hlavni ba gtou dili silou k udrteni nagi mluvy v Texas nejdele, ae mame k oeekavani, to v Texas a v cele America behem nekolika pokoleni anglicka fee pohlti v gecky ostatni 'fedi v tomto v gendrodnim tavicim kotle americkem, tak jako pohitila tee Mora y -slckhBrati(Movnes)Pylvanii, kteti byli nuceni svoji vlast Moravenku opustit a hledat fitoei gte v Americe. Byli to nasledovnici ueeni Komenskeho a Jana Husa, nyni usazeni v Pennsylvanii a east Virginii. Behem dvou set let anglidina pohltila jejich tee' matetskou, ale ty stare slovanske zvyky jsou posud mezi nimi pestova,ny, t. j. ty lep gi zvyky zdedene po otcich.

Jako katdYm rokem, tak i pti gti mesic bude cela Arnerika oslavovati Prohla geni Neodvislosti dne etvrteho dervence, kteretto prohlageni zasluhuje slouti tim nejvet gim americkYm svatkern a melo by bYti take slaveno ye vgech jinSTch eastech sveta, kde duch prave lidovlady je cten a vatien. Bylo to poprve, co do sveta nova republika prohlasila, te v gichni lido jsou na svet se stejnkmi pravy zrozeni, kteratto prava jim nema, nikdo brati bez jejich svoleni.

Druha, oslava nam ptipada na pateho dervence, kdy apog toiove kfest'anstvi, Cyril a Me-

Ve stredu, dne 30. oervna 1937. thodej prisii na Moravu asi v roce 800 po Kristu zvestovat ktest'anstvi, ktere Morava ptijala a pak take ty nauky byly pfijaty v eechach.

Dalgi oslava by mela bit vatene a Uctyhodne oslavena — na gesteho dervence, kdy prvni reformator novej gi doby, profesor na pratske universite, Mistr Jan Hus byl na hranici upalen jen proto, ie hlasal eiste ueeni, jak je Kristus hlasal. V ten eas bez povoleni z ftima nesmelo bit nic psano ani mluveno. Ze ten velice udenY Mistr Jan Hus co filosof a znalec pisma sobe dovolil sve nahledy do vetejnosti podati, byl proto souzen a upalen.

Jan Amos Komenskk, jako nasledovnik Husa, byl z vlasti vyhnan a po nem take na g nesmrteln3"7 vedator Karel Havlidek BorovskY byl talatovan a z vlasti vypuzen.

Tak to chodi v tivote podnes. Kdo jen piny chvali a nic nehasi, co jej sameho nepali, ten je vaten; kdo ale elide take neco die sveho hledu tics, ten mnohYmi je opovrhovan a odI. J. Gallia. strkovari. Na zdar! Va g, Fort Worth, Texas.

Ct. redakce, mill pfatele, sestry a bratti!

Musim zase s tro gkou mezi vas a oznamit y am, to se bude potadat taneeni zabava v Sokolovni v sobotu tfetiho dervence pri hudbe Czech Revelers. Tak pfijd'te v gichni se podivat na ty nove hudebniky. Pry sobe maji potidit jakesi hudebnicke tbory, tak jsem jista, ut je budou miti na sobe. Sama jsem svedava jich uvidet, jak jim to bude svedeit. 0 maskYch nevim jake budou, ale ty d ye holky, co s nimi hraji, budou miti deske kroje.

Motna, to nagi zvolene zpravodajce se to nebude zamlouvat, ie kdy ona byla zvolena, dopisovat a oznamovat zabavy ye Vestniku, nekdo jinY pige. Ale marne, sestro, nekdo musi nage zabavy a rrizne podniky oznamovat, co v Sokolovni se potadaji, aby lid vial, to nesplme a te se dinime co nejlepe mritem, ie katclou prvni a tteti sobotu v mesici se u nas v Sokolovne potadaji zabavy. Nekomu se zde,, to je letos moc horko na zabavu. Ono je to site pravda, te v nekterYch mistech je hodne teplo, ale komu je doma horko, ten veder, co se v Sokolovne potada zabava, jen ptijd'te, tam se dobte ochladite, neb jsou tam okna ze v gech stran.

Pted tkcinem tarn pticielali o d ye okna vice. tadn.Sr nemusi miti strach, tie se tam uvati anebo upede od "hicu". ElektrickYch vejitri tarn mame take dost a rriznYch napojri, co si kdo pteje.

Jegte yam oznamim, to kdy ve zdejggi rodni sini hraji Adolf a jeho ho gi od Gold Chain, tak se zajeli podivat do Sokolovny a velice se jim zalibila a fikali, to oni tu lest musi dostat a nekterk veder se tarn ukazat s tim jejich popularnim orchestrern, a tak si vyvolili 27. dervence, cot pfipadne na uteri veder. Tak se mame vgichni na co tegit.

Jedna nage sestra, a to Anna Koteff, ut delsi dobu postonava, a pied dvema tkdny musela ocljet do Glen Rose na leeeni, ale dnes ji maji dovezt domri. Pfejeme ji brzke uzdraveni, aby mohla zase bYti brzy mezi nami. 8koda, to v posledni schrizi nebyla pfitomna, aby s nami mohla oslavovat ten "Father's day", aby videla, jak ti tatici byli pfekvapeni, kdy se jim nekdo postaral o bedieku peniveho. nam, ie oni nevedeli, to ty jejich hubate tenske by jim take popfaly a slotily se jim na bedieku piva, ale i ty hubate jsou nekdy v dobre nalade.

Abych to mela jai pti jednom, oznamuji dienrirn tadu Cis. 154., to pravidelna schrize se bude odbkvat druhou nedeli v mesici. Ptipada to na 11. dervence, tak nezapomerite a 'clostavte se vgichni. Se srdeenkm pozdravem na v gechny a celou rodinu v Temple, Texas, zristavam vase Millie Polagek. dtenalka, teskfr Tide, Ceske dite — vy vgichni, kteii jste mne nfigli pozdravit, hlaste se pod prapor bratrskY, k heslum jei nas vieeky sdruiuji, k dobroeinne praci. V nove viasti, jet nas poliostinne ptijala, dal v mateiskem jazyku budeme pisne peti, dobroeinnost konat, ducha eeskeho pestovati, dokud vy, oteove a matky, sve (Yeti budete v moji narne posilat. OMLADINU VAgI GHGI KOLEIVI SERE, NEBO1 TO JE NAgE

A

.40

BESIDKA VtELKA. St. VeselSr. Vyletela voelka mala, na nakupy pospichala.

Ku kvetouci tieeni v poli leti, az ji kiidla boli.

Medu dej mi, tieeni Ach, to jsem se upachtila.

Naval mi ho za tronieek pro me deti bledSrch Beek.

Nevis, jak jej rady maji, Zas jim tvale zdervenaji.

Navazim ti medu rada.

Ale co mi nenapada: Misto penez mej se k dilu.

Na kvetech mi nadee pylu.

Veelidka si pobzukuje, s kvetu na kvet poletuje.

KAartaely pel s kvetti stira, do koeidku pilne sbira.

Kdyl nadoba vrchovata, vdelka tepr y domri chvate. oekaji uz deti na ni.

Bude slavne uvitani.

Pak se pilo, hodovalo, al se veelka,m srdce smalo.

Po medu jim odka zafi, rozkvetaji rule v tvati.

Zitra samy, zdrave, tile, podekuji tkeeni mile.

Podekuji, zazpivaji, ba i pylu nadesaji.

Kralovna loutek.

Gina Pagani.

PREDEVSIM o torn ani slova!" pravila A Nina sve panence, kdyl domluvila a posadila ji pfi tom na zidliCku u zdi. Myslela si, ze nelze nikdy dosti naupominati k mldenlivosti, jedna-li se o nejake tajemstvi; a to, co prase prozradila sve prvorozene Lucille, to bylo opravdove tajemstvi.

Nutno vedeti, le Nina byla et'astna maminka fady panenek, ktere nazSrvala sqmi detmi.

Veeho veude jich bylo deset — povalte! PlavovlasSrch, snedSlch, modrookSTch, dernookSTch, tlustS7ch, huberioudk3ich, z perniku, ze sadry, z klejoviny; a jmenovaly se: Lucilla, Brunela, Ghita, Rosalia, Bice, Geltrude, Rina, Bibi, Carlotta a Maddalena.

I stavalo se, le Gustavo, jeden z pet deti Nininy tety, jedinST musk mezi tolika 2enami (nebot' ostatni dtyki deti byly divenkami), se phi jejich spolediVch hrach citil piffle odstrkovan. On se •dokonale nudil pti hrach deveat . a mezi loutkami, take to temet vldy kondivalo tim, ze rozmrzele usedl nekam stranou. V jedne z techto chvil klidu a soustfedenosti mel skvelS7 napad.

Pomyslil si: "Narodove maji kralovny; take studenti voli mezi studentkami svou kralovnu, prod by tedy nemohly loutky take mit svou kralovnu?

Mel by se utvotiti vSrbor, kterS7 by zkoumal a posuzoval telesnou krasu NininS7ch loutek a nejkrasnejei piiikl cenu. Tato cena sestavala by z balieku dokolady, kterS7 bychom pak spoeene snedli."

To by byla pekna, hra, ktere by se mohl zridastniti take Gustavo, ani by tim trpela jeho mulska dristojnost. — Pral si \Teak, aby to zristalo tajemstvim jednak pro ostatni lidi, jednak pro samy panenky, kterSim tak chystal pfekvapeni; mile pfekvapeni pro tu, ktere se dostane ceny, nemile pro ty, ktere budou odmreteny.

Nina veak, ktera byla mala tlachalka a nedovedla zachovati itidne tajemstvi, bray to naAoptala sue nejstark, rOttizujic ji, aby to neti4

Srana 3.

VtEITNIEG

Ve stiedu, dne 30. dervna 1937.

kala nikomu. Panenka, jak vite, ani neduta, a proto Nina ul vedela ze zkueenosti, ze na mleelivost sve Lucilly se mohla spolehnouti.

Ptieel velk3i den. AC to byla krasna nedele, a slunce svitilo, deti s radosti obetovaly odpoledni prochazku, aby mohly uskuteenit zabavu, kterou si vymyslel Gustavo.

Nina, milujici maminka, ktera nedava, ladne ze svS/ch dcerueek piednost pied ostatnimi a veechny je miluje stejnou laskou, vystrojila panenky do jejich nejkrasnejeich eatidek, aby krasa kalde jednotlive co nejlepe vynikla. — Tak oblekla suede do rritova anebo do Cervena, plavovlase do modra. Ptipravila si take roucho, ureene pro kralovnu, cele z bileho hedvabi, se zdatSqn lemovanim, a nahrdelnik z perlieek.

Tu ul se tichem domu rozlehal hovor: chazel bratranek se sestfidkami. Ihned zapoCala to nova zabava. Gustavo j en zatil, nebot' spolu se sySTmi sestrami Mari a Enrichettou byl dlenem rozhodelho vSrboru. Ostatni i s Ninou tvotily divaky.

Loutky byly pozorne a pedlive prohlileny, take na nich byla zpozorovana i nejmenei nedokonalost. Za timto ridelem bylo take stanoveno, ze kalAS7 Cien rozhoddiho vStoru musi miti — brtle, tfeba i beze skla.

Tak, jednu po druhe, si prohledli veechny, a na veech shledali nejake vady; bud' stfapate vlasy, nebo piffle bledSr obliCej, nebo odienS7 nos. Mezi veemi deseti nebylo ani jedine, ktere. by byla dristojna, aby se stala kralovnou. Gustavo byl nejnespokojenejel a projevil v torn velkou zalibu, ze hodne zvelidoval nedokonalosti soutelicich krasek.

Net1eba ani fici, le se Nina velmi slovy zastavala svS7ch dcerueek. Podinali se pak u2 opravdove hadati, a zabavne, hra by byla skondila va:Zne, kdyby v to chvili nebyli videll, jak cosi venku spadlo na pavlad.

Deti rychie oteviely sklenene dvete a videly, le to byla panenka, ktera tam spadla s hofejeiho poschodi. Snad loutka, ktera spachala sebevrahlu? Ne, v nejhofejeim patie domu bydlelo chude deveatko, temei stale churave; kdyl mu bylo trochu lepe, povstavalo trochu, aby se slunilo u okna, jako neboha rostlinka, pak se vracelo do postele; a tak tomu bylo uz mnoho mesiva! Tohle byla jeho panenka, koupend za nekolik penizkri: ze dieva, epatne pomalovana, a misto vlasri mela koudel.

"Jak je oekliva!" zvolala Nina s pohrdanim, pozvednuvei ji se zeme a ukazujic ji vitezoslavne narodnemu Gustavovi, a podotkla: "Tahie alespori byla by nerozhodne nedristojna nazvu kralovny!"

Tu zaslechli slabS7, slabST hlasek, hlas nemocne divdinky, ktere u okna loutka vypadla z ruky: "Je oekliva, ja to vim, ale je tak hodna Po tolik mesicri, co jsem nemocna, me jeete nikdy neopustila. Jsem-li v posteli, je i ona se mnou v posteli; vstanu-li, jde i ona se mnou.

Je to moje kamaradka, moje uteeitelka. Kdyl je mi trochu lepe, zda se mi, le se usmive. .. .

Kdyl si pomyslim, ze je tak hodna, zda se mi, ze je take krasna!"

Deti zristaly beze slova. Vldycky slfthaly, dobrota je neviditelna krasa; krasa, kterou ma kakIji v sobe a ktere, ma vetei cenu, nez krasa vnejei; ale al po tento den Si takoveho krasy jeete nepoveimly Nemocna divdinka veak mela pravdu.

Tentokrate mela Maria peknS, napad, aby prohlasila kralovnou loutek tu nehezkou, ale hodnou panenku, ktera obet'astriovala smutne dny uboheho devdatka!

Nebot' bSti dobrSrm je lepei, nea bYti krasnYm, vzdelan3im a bohatSma, bSrti dobrin je to nejjistejei etesti.

A eokolada? Deti dovreily sve dilo: kdyt odnesly nahoru panenku, ustrojenou do kralovskeho roucha, nechaly tam take sladkS7 balieek Piel. 0: F. Babler. pro nemocnou.

Bez jakekoli lasky dlovek ziti nemriZe: proto mu duce byla dam, aby mohl milovati.

Nedelej nic, co je proti duk tve a zia na zemi nespeAe4,

SLABIK Aft. Maly voje.k. toji hruilca v iirem kdo je ielma, ten se boji; nebojim se, a jsem chytnu iavli, postavirn se.

1%4* gavle tuze tent* ona seki, jen to biirikA. PokladniCka. K Novemu roku dotala Lidka od tatinka peknou Zamyka se na klgcek, jeji ma schovanii u maminky. Edyi Lidka dostala pokladnkku, byla v ni koruna. Od to doby, jak ma nejakir peniz, vliodi jej do pokladniely. Casto kladniekou tiese, aby pomala, kolik ma p e n e z.

Vidy za mesic s maminkou otevrou pokladnielku a penize v ni piepoeitaji. Lidka se vidy na to tea'. Ai tam bude vic penez, tatinek je uloii Lidice do zakiny.

Maly stavitel.

Slavek dostal od kamennou stavebnici. Lidka ho prosila, aby pro jeji pannu vystavel domek. Dali se oba do stavky. Nejprve polozili zaklady, pak staveli zdi. Pro okna a civeie nechan otvory. uz papiru. Dian byl vystaven. I chteli tam dati pannu, ale nemohli tam s ni, Dveie byly velmi tizke.

Jaki pomoc! Sundali stiechu a tak milou pannu dostali do domku.

"Chudaku, kdybys byl mel lepAi vSrchovu, nevedli by to na i'eteze jak psa", pravil soucitne veliky vychovatel Pestalozzi, potkav zlodince, vecleneho v poutech,

Strana 4.

Oddil dopisovatels10 Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel pfedklada ye smyslu stanov Tiskovenau VSthoru k vlastnimu rozhodnuti. itid San Antonio cis. 133.

San Antonio, Texas.

Usnegeni ze schaze, konane 6. dervna 1937.

Nrvencova pravidelna schaze na misto 4. dervence pfelo gena na druhou nedeli 11. dervence, jetto prvni nedele pfipada na 4., narodni svatek, mnozi planuji prazdniny, jini za.jezd na jubilejni slavnost prvniho faclu na geho Bratrstva ve Fayetteville a motila i v Taylor, dimt by nav gteva schtze trpela.

Proto misto 4. dervence dostavte se do schaze 11. dervence a jako obyeejne ye tii hodiny odpoledne v sini W. o W. Vern fadam pokadajici jubilejni slavnosti, pfeji mnoho zdaru a nav gtevnikam slavnosti mnoho ptijemneho pobaveni.

S bratrskS7m pozdravem, Louis Dressler, taj.

Houston, Tex. Cvieili jsme sva sletova prostna a devitky ve vgech koutech Francie a na v gech frontach Dohody. Na plati Biarritzu, ,na dvote semine.ie v Bayonne, v kanalu u Reme ge, v Artois, v Lyonu a jinde. A pozdeji po rozbiti setniny "Nazdar" cvidili v gude tam, kde se se gli ye vetgim poetu, at' to bylo v Bell-Abbesu Ci Saide, Colomb-Becharu Cii Vertekopu a Soluni. Medaile 6.o.s., udelend Sokolu v Fatal, je jiste pine zasloutena.

Nagi hogi meli sokolstvi opravdu "v krvi".

Pozoroval jsem to od podatku, sotva pookkali z pfestalS7ch atrap, jig vyhledavali tosti, jak by si pc) sokolsku zacvidili. Tak po pkepluti nebezpeone cesty z Ruska do Anglie, vydane rejdam nemeckch ponorek, sotva ze ucitili pevnou paclu pod nohama, podali se schazeti ve volnSTch chvilkach na louce pied vojenskSrm taborem ye Winchestru v Anglii a hued se shodli, te se bude cvidit. Ponevadt vgak nebylo ladneho natadi, cvieili jsme jen sletova prostna a rohovani.

Po nagem pfibyti do Cognacu ve Francii, dali jsme se ut do patrani po nejake vhodne mistnosti, ktere bychom mohli pou giti jako telocvieny. testi !lam pfalo. Dozvedeli jsme se, ge je v meste spolek katolickSrch gymnastt, jeho elenove vgak necviei, jetto vet ginou byli povoldni na vojnu. Spolek s ochotou vy gel nagi prosbe vstNe a dovolili nam tkikrate v t3,dnu poutivati sve telocvieny. Mistnosti jeji nelze ani zdaleka pkirovnati k na gim telocvienam.

Podobala se spige nejake kalne; z nakadi byla tam jen telezna hrazda, detska hrazda a kruhy. Ziskani mistnosti bylo pro nas vgak velkou vSrhrou. Hued jsme ustavili hotovou jednotu Sokol v Cognacu. Zvolili jsme si nadelnika, cviditelskS7 sbor, ba i malt ptispevek jsme vgichni platili. Nage cvidebni hodiny nabSrvaly stale vice zajmu i mezi legionati nesokoly a tak se cvideni nage stavalo dostaveniekern cele legie a v gichni se radi po denni namaze pfichazeli do Sokola osveait. Tehdejgi nag velitel podplukovnik Philippe, Casto pfigel s dastojniky podivat se na na ge cvideni, pkivadeje s sebou cognacke pkedaky, aby se pied nimi pochlubil jake vojaky ma pod svS7m velenim. Tim nage sokolska Cinnost pomohla nam uzavtiti pfatelske styky s mistnimi obyvateli, kteki s poeatku povatujice nas za Rusy (bylo to v dobe, kdy ruska vojska nasledkern bolgevicke agitate se jig rozpadavala, a kdy i ruske vojenske oddily ye Francii byly nasilne odzbrojovany), pohlizeli na nas velmi nepfiznive. A nejen to, sokolska soustava telocvidna, ziskala mezi Francouzi brzy takove symptaie a obdiv, se jsme na tadost saimich Francourt, zavedli dvakrate v tS 7cinu cvideni cognackS7ch zaku, ba na gi bratki stall se prakopniky sokolskeho telocviku i v okolnich vesnicich, ktere si sokoly samy vytadaly. Vde6-

IltSTNIX ne ptileg tosti jsme pougli ovgem take ku propagaci nag eho odboje a revoludniho hnuti deskoslovenskeho naroda. Uspokadali jsme v Cognacu umeleckou akademii, na ktere promluvil loS7valST pfedseda Unie gymnast-a francoutskSrch pan Cazalet krasnou fed a seznamil pfitomne Frncouze s deskoslovenskYm narodem. Ovgem tento surer na gi sokolske prate mohl se pine rozvinouti jen v prvnich tYdnech na geho pobytu vlastne oddechu ye Francii. Nastala povinnost, pfipravy na te gke boje na zapadni fronte, ktera, vytadovala nejen pfesneho technickeho vSreviku vojenskeho, nYbri pkinagela s sebou take v gechny te2ke podminky gvota vojaka jdcuciho do boje. Ale prave tu duch a tvrirei vliv sokolstvi pronikl nejmocrieji, ye sve nejtvotivej g strance. Byli to prave nejschopnej g z bratrri sokolri, kteti byli rozeslani do nejrozmanitej geh odbornYch kursil a gkol vojenskYch, aby se stall pti gtimi vridci a ptednimi bojovniky nagich legii, cele nage vojenske ztizeni bylo organisovano na zaklade sokolskern. V2d3rt' hned po natem ptibYti do Francie, nag tehdefai velitel kapitan 0. Husak, ztldil komisi sestavenou z pracovnikti sokolskYch bez rozdilu hodnosti, ktera mela za rikol vypracovati povely vojenske, odpovidajici nasokolskYm a pottebe vojenske. gim SokolskY telocvik zaveden povinne v eelem nagem vojsku, aby se dosahlo jednotnosti, byly v plukovnim rozkaze uvefejriovany osnovy povinnYch cvideni pro katclY tYden, jak je sestavovala teloeviena komise. Tento'zprisob vYchovy mel tu vYhodu, ze nejmene cele dye ttetiny kat'cle sarnostatne east byly sto pied kYmkoliv a kdykoliv ukazati na gi teloevidnou vyspelost. Velkou pozornost vzbudilo na ge vojsko ji.Z" v Cognacu, uspotadav ge vetejne cvideni na letnim hti gti "Union arnica' soprtiv Cognacaise", kde cvicilo pies 2000 na gich vojakri prostna, specialne k vystoupeni pied Irancouzskou vetejnosti sestavena.

Vojenska evideni takoveho razu, dosud ve Francii nevidana, nejen upevnila sympatie Francouzri k nam, nYbil — a to bylo zvlagt' cennYrn rispechem — vzbudila zajem cele spojenecke vojenske vetejnosti odborne. Francouzi radi podporovali jiZ" &lye ve Francii zorganisovane vojenske jednotky rriznYch mengich narodnosti, ale pies metodicke gkoleni francouzskeho valeenietvi tyto jednotky se neosvedeily. Proto Francouzi s pochopitelnYm obdivem sledovali vYsledky na g sokolske prate ve vojsku. SkvelY sta y ducha na gich hochri a precisnost jejich vojenske kazne a vYeviku je ztejme ptekvapovaly. Uznani, jeho se tak dostalo na g sokolske praci ve vojsku prase od vojenskYch odbornikt spojeneekYch, bylo nejvetgi palmou, ktere sokolstvi v na gich legiich dobylo. Z pozoruhodnYch, sokolskYch evideni krome shora uvedeneho evieeni v Cognacu bylo evideni skupin V. sletu v gesokolskeho, jei provedl 22. pluk v Jarnacu pted generalem Chard, inspektorem vycviku vojska, v den americkeho narodniho svatku, dne 4. dervence 1918, piedvedl prapor 21. pluku v elsaskem mesteeku Massevaux, prostna cvideni pted ,detnYmi americkYmi hodnostati, kterYm se cvieeni tak zalibilo, ze evidence na odchodu vratili a za cpakovani evideni.

Posledni nage evideni ye Francii bylo 20. tijna 1918. Bylo to uZ' v dobe, kdy se gtesti váleene podalo odvraceti od Nerncri, a Pati2 poCinala odkladati smutek, kterY ji ti2ii po nekolik let. Aby Francie dokurnentovala pted celYm svetem, jak Francouz jde rad umirati za svou vlast, uspotadala velkou manifestaci novadkri rodniku 1920. K tato slavnosti byly pozvany vgechny armady spojencri, bojujici na zapadni fronte, aby pti to ptilettosti ptedvedly ukazku narodni vYchovy ye vojsku. Nage dasti byly zastoupeny 120 evidenci, kteti piedvedli prostna ze VI. sletu v gesokolskeho a skupiny. Cvideni se ptedvadelo v Tuilleriich za treasti zastuperi vlady a velkYch zastuperi Parilant, kteti nedbajice lijaku vytrvali na miste, hojne odmeriujice evidence potleskem. A byli jsme to zase my, kteti jsme byli zvlagt' hludne pozdravovani. Pat4ane na nas jegte nezapomneli z prvni na g vYpravy v den narodniho svatku 14. dervence tehot roku.

Ve sttedu, dne 30. eervna 1931

Tehdy jsme si dobyli sympatie Pai ge zpevem a stali jsme se razem nejpopularnejgim vojskem v Pah& To zpozorovali tehdy vojaci druhSrch naroda, adastniv gich se velkeho pochodu Patiti, a tak jsme byli v Tuilleriich svedky zajimave, pro nas trochu komicke seeny: V Tulleriich pti pochodu nezpivali ut jen Oechoslovaci jako 14. dervence v Patiti, nStrt zpivali Polaci (ti take cvieili s "lancemi" kopi) znamSrmi u nas z II. v gesokolskeho sletu, zpivali Portugalci, Italove a t. d. Ale dobra snaha tenkrate nepfinesla Z"elany rispeeh. Favority Patit'anri byli a zristali echoslovaci. PochodovY zpev na gich legii se stal ye Francii nedim tak typickYm pro Cs. vojaka, ne podle neho byl poznavan. Kdyt Ceske roty sly Pati g a htmel jejich zpev, Francouzi poznavali, zs e jsou to jejich "Tcheco". Ba pro ten zpev nas Irancouzgti instruktoti ani nenaudili rychlemu chasseurskemu kroku.

V tato vzpomince nelze ov gem uvesti seznam vgech pisnidek legionati zpivanych, vzpomenu jen nazvu nekterych, ktere byly hodne v oblibe. Tu jednu zasilam, ktera se zpivala den co den.

Spejrne 1.Spejme dal, statue dal, za sokolskYm L:praporem:1, dokud boj neustal v poutech upi (:rodna zem:l, dokud boj kolem zni katdS7 na svem [:miste bud':], a kdo se odrodi, Cepelem v tu zradnou hrud.

2. Bratti

stdle vfa, smelym letem [:k slunci vsttic:1, heslem tint, nadgenim, speje borcri :na tisic:1 ; silou lvi kalcly z nas v boji obrnenY strij [:vernou stra2:1; vlasti mat., sokol dime. prapor tvtij. vsr,

3. Pate tut, vlasti slut, zni nam heslem [:tadu let:1, heslem tim, nad genim, vytitime se f:miltne v pfed:1, v oku zat, v pesti zbrari, v tilach °tea (:vtele. krev:1, nad nami prapor via, v rudem poli bilST lev.

4. Prapor via, v srdci pia vlesteneckST (:cita tal:1; kdo jsi Oech, zapud' vzdech, hrde povznes I :svoji tvak:1, svobodu naroda nese jeho (:chrabrS T syn:l, za Bilou za horu, pomstu neptatelum svSrm. S bratrskSrm pozdravem na vgechny, Jerry Baletka.

ftid Pokrok Sweet Home, 'Oslo 63.

Vern bratram a sestram tohoto kadu na yedomost se dava, 2e v posledni schazi, ktera se konala dne 13. eervna, bylo usne geno, abychom potadali spoleenSr °bed na pfi gti schazi, ktera bude jak obydejne druhou nedeli v eervenci, a to pkipadne na den 11. eervence. Schaze zapoCne o nee° dtive. Toto pohosteni bude davano nagim novS7m elenam a Clenkynim, jak jsme ptedegle slibili. Nage tenu gky jsou tadany, aby byly tak dobre a hodne a zas nam nee° pfinesly k jidlu, co jest ktere motno; a my dlenove dodame zase nee°, abychom se neudusili.

Tak mne pfiglo na myglenku, ze br. pfedseda z Hlavni tfadovny, Chernosky, se zastavil na par minut, kdy jel zpet, z Karnes City, aby si sebral pohovku, kterou vyhral jak byl na nagi 401ete jubilejni °slave. Videl jsem, 2e mel z toho velikou radost, a my jemu to ze srdce pfejeme, te byl tak gt'astnST, neb byla to prvni jeho navAteva ye Sweet Home. 8' el se podivat, jak se ball a odesilaji rajska jablidka. Velice se jemu to zamlouvalo a kdy2 jich videl take mno2stvi, tak si jich sebral dva ko ge sebou a ted' je asi 112 pojida. Take nine poctil svou navStevou maj diouholety pritel a na g spolubratr pravni radce na gi S.P.J.S.T. Aug. Kacif. Jenorn byla chyba, 'le se dlouho nezdrtel. Dekuji za navgtevu. Tak bratfi a sestry, na shledanou v mnotnem Lisle dne 11. dervence! Na zdar! Vag, Joe N. Morris, tajemnik.

Ve sttedu, dne 30. dervna 1937.

JUBILEJNi SLAVNOST RADU KOMENSKt ✓ GRANGER NAPROSTitIVI (.1SPECHE111.

Ve etvrtek, 24. eer yna protili dleni tadu KomenskY els. 20, nemalY podet &end tadu z Holand, Taylor, Rogers, West ba dokonce z Tioga v Grayson okresu jako neeleni osadnici bohate a rozmerne osady Granger skutednY svatek, site nikoli narodni, statni neb cirkevni, nYbrt spolkovY, osadni. Tisic hlav cital pti sttizlivem odhadu poeet treastnikti odpoledniho programu, odbYvanem pod stinnYmi stromy idealniho parku, cot ph horkem dnu bylo vitanym osvetenim, phjemnou siestou po pilne praci dnu uplynulYch. GrangerAU bratti uspotadah svfij jubilejni podnik razovitYm, na jihu tradidnim zpilsobem. ✓ deset hodin uopoledne uspotadan byl malebnY prtivod od spolkoveho stanku po hlavni ulici mesta a zpet. Byl sloten symbolicky, v pevnem taclu, byl pestrY a celou cestou hustkmi Spaliry obecenstva srdedne pozdravovan volanim slavy, na zdar, ma ydnim kapesniky. ✓ dela koremo priivod vedli a v thnenu optenou drteli americkou vlajku resp. tadovY prapor: 'Serif okresu Williamson a mestskY marSal. Nasledovala sesilena kapela Josefa Pekate, vyhravajici pri pochodu prAvodu tizne &sled pochody. Za hudbou mutne a v ptesne ' formaci Sla Americka Legie, nasledoval pane vypraveny alegorickY vtiz s kralovnou slavnosti, princeznami a pataty. Prototypem moderni dopravy a ptipominkou dopravy naSieh pionYrt — zakladatehi Jednoty pitsobil Legii nasledovaySi rolnickY vtiz tatenY mezky, na nemt jeli tijici zakladajici eleni tadu KomenskY a protote tento byl jednotkou slotky 25ti tadt, ktere zalotily S. P. J. S. T. — tedy i zakladajicich 'dent' Jednoty. Stall zasloutili, Sedinami a vrasky podzimu tivota nadeleni, sestry a bratti byli po celou cestu boutlive zdraveni. Nasledovaly tady alenstva a malebnY pravod uzaviral sbor dobrovolnYch hasiZa zminku stoji, ae vYznam oslavy jubilea S. P. J. S. T. uznavan byl celou osadou bezohledne na taborovou Ci narodni ptisluSnost, cot dosvedeoval obchodni klid, nastalY v 11 hodin dopoledne. VeSkere obchody v celem Granger byly uzavteny. NaSi maji zde vahu, nee° znamenaji, je s nimi vkly a ph vSem po&tan°.

V parku na hranicich mesta byl spoleenY 0bed. Slavncstni vYbor potidil pro kapelu postaditelne podium, pro fidastniky postaveny provisorni stoly a sedadla, stanek vSelikYch sladkosti a sladkYch napojil (znamenite tidily spolusestry) a jinY k prodeji barbecue, znamenitYch klobas a skopove peeene a koneene tteti pro haseni time. Jos. Pekatova sesilena kapela ph obede a pied zahajenim programu Atedte obveselovala obecenstvo, vYhradne deskou hudbou a Siroko daleko znarnY p. Geo. MatySeak co host dirigoval. Kapela ma dobre hudce, je sladena, poddajna vfidi dirigentu, na prvni poslech shledate ze to hraji na gi, Ceti hudebnici — jinonarodovci ty nadherne ra.zovite napevy obyeejne morduji.

Razem druhe hodiny ptedeseda br. Jelinek zahajuje program razovitYmi slovy, vita shromatcleni a ptedstavuje ceremonate, naSeho pravniho radce bratra Aug. Kacite. Uvitan hludnYm potleskem br. Kacit vhodne volenYmi slovy lidi vznik SPJST., ete seznam zakladajicich Clem faclu Komenskeho a vyvolava jedncho po druhem aijici eleny, slavnosti ptitomne, kteti rozsazeni byli na podium. KatclY z nich pozdraven byl htimajicim potleskem a byli to: John H. Wentreek a Rozalie WentrCek, Jos. Labaj, John 8t'astnY, Frank Cerven" ka a Rozalie Cervenka, v'Sichni z Granger; R. Wojtek z Holland, Jiri Labaj z Temple, J. R. Machu z Waco, Martin Martinets z Holland, Tornag Drozda z Taylor, Pavel kotenek z Bartlett. Neptitomni zijici zakladajici Cleni ta.du KomenskY jsou: Ignac 01Sak v Rowena, Paul H. Machu ve Fort. Worth, Martin Jutieek v 0klahome a Ignac DvorskY v Kalifornii. Br. Kaptedstavuje mayora mesta Granger, spolubratra Fr. Martince, kterY anglicky vita ftdastniky oslavy jmenem mestske samospravy a pteje naeemu Bratrstvu dalSi rust a zdarne poslani.

VESTNIK Na podium vystupuje kralovna (sleena Matenka Martincova) se svoji drutinou (lest lepYch devuSek a Best peknych drobnYch tek — vtechny v ptisluSne robe spolednic majestatu) a krasnou bezvadnou oeStinou oslovuje obecenstvo. Chvile tato vyvolala mocne pohnuti zvlaSte starSich usedlika. Matenka Martincova mluvila rodnou fedi jmenem zde rozeneho dorostu, kat& siovo drab() se yam k srdci, vyvolavalo radost I pYchu, nebot' v naafi omladine je naS'e pokraeovani, v rodove uvedomele omladine mame zaruku, ae naSe Slovanska Podp. Jedn. Statu Texas ma pied sebou skvelou budoucnost a ae my mtiteme teto roduverne mladeti bez obav svetiti vedeni a hospodateni s majetkem nag eho Bratrstva. Zaver proslovu zlateho deveete obsahoval slavnostni slib, ptisahu — "My, mladi zfistaneme naafi S. P. J. S. T. verni, my ji nikdy neopilstime. To vim zde uptimne slibujeme! V tomto okamtiku mohli jste shlednouti mtiohe arosene oei, sester i bratti. A nemuseli se za ty slzy styclet. Ony vyjadtovaly radost, Utechu, spokojenost. Takova uvedomela generate je nam vSem spolehlivou zarukou. Zijici zakladatele i my starSi eleni mtiteme hledeti -budoucnosti s klidem vsthe. Ti mladi -nasledovati budou tradice, idealy s yYch dedu a otcti!

Potadatel organu promluvil o vYznamu jubilea, o odkazu nesmrtelneho Jana Amose Komenskeho a zakoneil apostrofou jmenem S. P. J. S. T., kdy ona — symbolicky tedeno — k deskYm rodietim vole.: "Ceske dite path do Ceske Jednoty"!

Br. Kacit pfedstavuje br. pkedsedu HI. tItadovny soudce C'hernoskyho, kterk v anglidine strohYmi slovy yyzvecla osvetove snahy naSi Jednoty, zdtrazriuje kolik dobra a pomoci ona behem 401ete ptisobnosti naSemu lidu poskytla a nabada rodioe by davali svoje ditky pod ochranu solventni S. P. J. S. T.. Po nem jokedstavuje obtadnik ileetniho br. Ed. L. Marka, jen v anglieine podave. Ciseln rust Jednoty a ptednaSi omluvu tajemnika br. J. R. Kubeny, ktery nasledkem navalu prate nemohl se k slavnosti dostaviti.

Br. Aug. Kacit dekuje znovu fieastniktim jak teeniktim, oznamuje blitici se oslavu tadu Praha v Taylor, k nit zve vSechny a program uzavira.

Hudba nastupuje se s yYmi pulty na podium a pane znovu vyhravati, obecenstvo tvoti skupiny a srdeene se bavi, vSici projevuji nad Uspechem oslavy uptimnou radost. Veder potadala se lidova veselice v sini tadove, jet byla jiste korunou krasne a v katclem chiedu zdahle slavnosti. Potadatel s mantelkou, kolega Aug. J. Morris a pani A. Dernkova utili chvile nezapomenutelne o eemt ptiSte. Do Blessing a okoll!

Mili bratti a sestry!

Dne 4. Cervence budeme miti spoleenY obed u H. Huffa. Po obecle bude konana pravidelna schrize. Po schtizi bude volna zabava, rozliene hry, zpevy a tak dale. Vceer taneeni zabava ph dobre hudbe. Proto bratti, kdo mutes ptijd' pomoct slotit platformu v sobotu dne 3. 'dervence a vy sestry ptineste nee° na ten obed. 0 neco na zapiti se postara a vSechny uctive zve Henry Huff. za vYbor, Z KLUBU CESKYCH ".AEN V DALLAS NaSe schilzka u sestry Kopeekove se nam vAern velmi libila, meli jsme takovou dalekou projitd`ku za poulekch 6 centu, jen sestru Kosovcu to stalo vic a to bylo tjm, ae vstupovala posledni do busu a kondukter namel eas ptehlednout jeji "transfer". Po druhe si musime dat leph pozor, ebychom nebvla LacInd posledni, a nebo se nebude Cekat na Valdikovou. 'te Se onmdila, neb Tentokrat ale neb y lo nesla s sebou tetlY naklad "vinnersir pro celou karavanu. Druhe sestry donesly zase jine rozliene dobroty. U Kopeleat se nam vSem libilo. Kam se podivdS, v'Sude to oku lahodi Cistotou a hezkcu Upravou, mail chaioupku jako v pohadce. Misto je tam pro vYlet pohodine, pod dvema velikYrni stromy kamennk tea lavice i pee na peeeni. Stravily jsme

Stream 5. tam velmi pkijemnk den a slibily si, te tam ()pet nekdy brzy pfijdeme.

Tento dopis mel bYt ji g citive odeslan, ale prave kdy jsem zadala psat, sestry z kroutlu mne ptivedly na mySlenku, ze by se mohlo jeti do Houstonu na "Marygu", a to ut nijak neSlo psat dal, tak jsem zadala pilne pracovat o naafi vYprave a do soboty vedera bylo ujednano, ze v nedeli rano a 5 hodinach se vyjede.

Zrana za chladku se nam 'Deka cestovalo, cesta z Dallas do Houstonu je jako to ku Praze, stromkama vysazena., jente tyto nesazela tadna, mile., ony tam samy narostly. Nebyly jsme jeSte ani v polovici nag cesty, kdy zadal se hlasit hlad, a sestra Vandurova se tomu divila, jak ze to, kdy vSude pied nami takovk krasnY pohled na ty stromky, a jestli pry nam to nemtite staeit.

Do Houstonu jsme phjely o 11 hodinach a byly jsme opravdu rady, te se muteme trochu projit. Ale nelitovaly jsme toho, ze jsme jely neb "MarySa" se nam vSem velmi libila a tikaly jsme si, to bychom za ten potitek nic nevzaly. Praia jsem ze srdce bratrum a sestram v Hcustonu to velkou navStevu. Zaslouti si toho, neb takovY kus jako je "MarySa" da namahy dost. Ale v Houstonu si nechaji na vgem zaletet, a zde je videt, ze kdyt se pieloti spaleene ruce k dilu, jak se yydati. Ano, dobre jsme se pobavily a ani jsme se nenadaly, ze je jig eas k odchodu, a tak jsme se hledaly v tom velkem zastupu. Ale nebylo to tak snadne, neb kdy jsme naSly na geho Sofera, tak tam nebylo zas tech druhYch, a ja ua dokonce za to dostala, to pry hledam, ale tak, abych je nenaha At koneene jsme se veechny naaly, ujednalo se kdy se bude rano nasedat. VSechny jsme byly pozvany na noc rodinou Kotrlovou. Dva uptimni bide, kteti se o nas tak laskave postarali. Raho pa chutnYch kolaeich a kave jsme se ()pet chystaly na naSi zpateeni cestu, naSi Sepronku, ktera svoji povirmost v Houstonu mela jiz za sebou, jsme posadily na ptedni sedadlo vedle S'ofera, at' diva pozor zase na cestu. Na zpateeni caste jsme ua nevenovaly pozornost stromktm a ptirode. Vaneurova skladala pisnieley a my ji poma.haly s notami.

Srciet.,,ne dekujeme rodine Kotrlove za mile pitted a bude nas to teSit, kdy nam daji phletitost jim jejich laskavost oplatit.

Mudeme dlouho vzpominat na "Marytu" v Houstonu.

Zdravi dtenate, R. Spanhelova..

Rad Hvezda Texasu cis. 47.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Bud'te tak laskavi a dostavte se do ptiAti schttze, ktera bude odbYvana ptiSti nedeli, v mesici dervenci, totit 4. Cervence, v jednu hodinu odpoledne. Ptedleha nam duletite jednani a proto vase ptitomnost jest tadouci. Tedy se dostavte v co nejvet.:Sim poetu bude mokno.

S br. pozdravem, Jerry Dana, taj.

Mirk stoleti plati statni pokladna na osla, ktery nrexistuje.

Osel z Pinhoe path do dejin britskeho imperia. AnglickY kral Ethelred valcil roku 1013 s Dany. V bitve u Pinhoe se tehdy vyznamenal faratil y osel. Fardt na nej naklacial otepi ph a osel s tim behal do prvnich tad. Tim An, glidannm dopomohl k viterstvi. Kral Ethelred pak nandil pisemnYm dekretem, aby farat v Pinhoe dostaval na veky vekt jeden zlatY dukat roene na yydrtovani stateeneho osla a jeho potomkte Britska statni pokladna plati tuto osly pensi do dneeka. A katclY farat v Pinhoe mei nejakeho osla at do roku 1921. — Nyni ctihodnk poslanec Josiah Wedgewood ptekvapil ye snemovne ministra financi dotazem, co hodla vlada Jeho Velieenstva podnikmut v veto vnci, protote fdrat v Pinhoe ut eestnact let nema tadneho osla- a jeho pensi piece dostava.. A zda pry ministr financi je ochoten farattun vyplaceti tuto pensi i nadale i kdyt tadneho osla nemaji? Dolni snernovna propukla ye smith. Tak se stalo, ae ministr finand Chamberlain mel trochu Cas, aby se mohl vzpamatovat: slibib, ze na tuto interpelaci odpovi jindy,

Strana 6. an Antonio, TexaS. Ctena, redakce a cela rodino S. P. 3. S. T.!

Jak urputne bylo nag emu deskoslovanskemu lidu bojovati o existenci pod men ginou za vlady rakouske a mad'arsko-nemecke, ktera je'Ste dues ma ye svYch sparech tvrdo gijnY zvyk, dominovati (nadvladnouti). Ac bylo jich pouze v mengim poetu, jako i dosud, ovladali kaovladal a vlastnll statky a tet chteli opanovati a vyrvati nagi oteiny nejvetgi poklad — nag jazyk.

Slygte je dnes, zitra a v budoucnosti si stetovati, ae menginy v CSR. jsou utiskoyany! Ze Mad'aroni a Henleinovci chteji k veslu se dostati, jako pied pfevratem, chteji diktovati, jako pied tim, chteji volnou ruku v fizeni to nagi republiky. A ten mirumilovnY narod nag, .jako pied tim, tet i dnes, s kioboukem pod pall a hlavou sklonenou, necha si libiti ty zlozvyky menginovYch dravct. BYt to v jinYch ze:mich, meli by je v taborech, Nemec (Hitler) by ;Jim hlavy stinal, Talian by je hnal do Abesikde by zmizeli s povrchu hroudy. RCS. jest piing shovivajici k nieemilm a eervtm se podobajicim men ginam, ktere hlodaji teto v nitro.

Podivejme se na tyto parasity od belohorske katastrofy (pohromy), nas prondsledujici menginu do pfevratu. Nenechte si ujiti kousek dejin pouze z toho na geho Teginska a zeme moraysko-Ceske, jak si tito poeinali nestydate.

Byl to nag nezapomenutelnY Petr Berzue, kterY byl na strati, co videl, jak citil s tanmejgim duchem lidu.

V zapadni polovici Te ginskeho Slerska tije tisic bezkydskYch horalt a hornikt. V hlubokYch uhelnYch dolech zni rany jejich kladiv a motyk, z dernYch podzemnich hrobt katdY den fard tisice tech otrokt. Daly Oath ciza'cum Nernctm, ale i zeme nad nimi; a tak ten delnY lid, Oechove slez gti, jsou jen pany svYch zmozolenYch rukou a svYch detnYch — deti.

Ba, ani tech ne! Nemec pan vyssava delnika; je panem jeho mozolt, ale mnohdy i jeho deti. gkoly stavi se jim nemecke, v chrame mluvi se lidu polsky ci nemecky, lid vyssava, east° i aid.

— A tak se deskY lid stale ponemouje a hranice Nernct stale blite k Morave se posunuji.

0 tom, jak slezgti eechomoravane tiji a umiraji a hynou, o tom pile nam drahY basnik Petr Bezrue.

Ve slerskych Beskydech jest jeho "ojeizma", tam, kde boky Lyse Hory zdvihaji se k smutnemu nebi.

MiCi Beskydy a ticha je Lysa Hora jako earn& pianoc. Tam kdesi v dali na severu vali sve mocne proudy Odra, k ni spechaji a gumi vody z beskydskych hor, Ostravica a Olza. A ten kraj mezi nimi, to je hi-bitov 70 tisictv utisknutYch slerskYch eecht pod Bezkydem.

Sedmdesat tisic a sami otroci, "rabove dolt", mleko a voda jim ubiha z til, nebot' neni ut krve v jejich tilach. To je kraj prosycen tetItYm dechem ponemeovanYch tisictv, co hash pod Lysou, pti Bohumine, v borovYch, cizaky urvanYch hajich co hasli, , v urvanYch Beskydach pomalu hasnou, v Sumberkt. shasli a v Lutzni shasli, v Datynich a Detmarovicich, v Porembe shasli a v Dombrove hasnou . . . ! A to sobe, svobodnY narode, chce g nechat libit!

Myla to zeme tohoto slerskeho lidu; ji oral a vlaeel, na jejich lanech a v jejich hajich krasne sve pisne zpival.

Ale onemela jit tsta slerskeho lidu, srdce jeho °tupelo v tetkem boji o chief) a fee a kraj jeho byl hrtzou zakfiknut.

StoletY ttisk germanskY, pod kterYm seschla kovkopova gije, Atisk, kterY zabijel a ponemeil bratry na g e slovanske na severnim Labi a Baltu kdysi y e stfedoveku, tentft nelidskY tisk od Labe pte gel k Odle a tam opu gten hyne nyni mleici narod a vyhaslY kmen slerskych nebot' urputna cizacka men ginova pest', ktera s retu detem r ye shasinajici ton mluvy, urvala otcum jejich rodnou ptclu — a chce ji urvati dnes — — !

Otrokem y e sve oteine a tebrakem pied vlastnim prahem byl slerskY lid, co zatim ye zbabele a lenogne Vidni pki Dunaji panske palace strml "z krve me a z meho potu", to'Z z krve potu lidu slezkoeeskeho.

a

VtSTNIlt A na ten lid mysli Bezrue. "eernym jako ribc okern pohledel jednou pod mleici Bezkydy, pod Lysou Horu." Zdali huei k nemu jen kladiva hamriiv, hornici pod zemi zdvihaji rame, k gedemu nebi obrovske kominy, jako bajeene pomniky bidy a panskeho Atisku trei a chrii sve spousty dymu.

Diva se Petr Bezrue, diva. — temne oei upira kamsi do neznama a sni — : o tech gt'astnej gich krajich, jimit pro gel a z nicht prave se v oteinu vraci. Hanou vidi, tu bohatou zemi klidu, dYchajici sebevedomim gt'astneho lidu, "kde domky na patro, jako Lady bilych ptakt", kde jsou na s yYch gruntech sedlaci klidni," nebot' jejich pychou jsou "Cerne lany tepy jak pruh smoly" po dalekem girokem kraji, kudy ticho jako krev Hanaktv tede Romte feka."

Vzpomina i na gt'astnY deskY narod pfi Vltaye a Labi, jeho "magkarni pies jednou oknem zadarmo spatfil", vidi pied oeima vesele devugky, odene ye valone kroje narodni.

Avgak, tu kdesi v dali kladivo hamrtv hlasneji, hromneji zahueela a pteludy mizi Pted oeima stavi se mu neutesena skuteenost a smutnY stay jeho lidu na. Teginsku.

0 Lysou Horu stoji 013f-en a hledi do tmy.

Tam nekde v pul noc fekla Ol ga gumi na zapade Ostravice a mezi nimi prostira, se jeho rodny tam jeho narod v hlubokYch dernYch gachtach pantm otroci a hyne. Od vYchodu Polak nan dorati a od severu a zapadu German ho bije, tetce, nelitostne — — — "Jeden bes mtj narod jeden kat mu hlavu sklani, pod Bezkydem jedna bida, jedno dlouhe umirani."

Kdesi v dalkach je Frydlant, Mistek a Tegin, v koufi zahalena tije Ostrava a Vitkovice. Betrue mysli na svilj milovanY kraj, na jeho delay lid, na svtj otebraeenY narod. A pied oeima zjevuje se mu duch Ondra griv! Kdo byl Ondrag, Ondrag z Lyse?

StudovanY mut, kterYt v r. 1712 vzboutil bezkydske sedlaky proti Utisku a nelidskosti dem panstva, aby pomstil pohaneneho jimi otce a zneuctenou svou sestru.

Velikan se zagkaredil, hned se Lysa zamraeila, kosi v sosnach dozpivali, mraky srazily se k boktm.

Na to Ondra g : Co tu skoro z rana robig?

Tet tys jeden z cizich chlapu, co zelene gaty maji, co devuchy zahaneji, a co cizi feei tiandartm — Cert sam v me je nasal hory bory?

Bezrue: Bratie Ondro, z tve jsem krve, z tve ojeiny od Tegina. ja pisnieky take zpivam.

Ondrag: "A co2 narod nezpiva uz " BezruC: Vyhynuly nage pisne — Pobrali nam nage gkoly, pobrali nam na ge hory — salage nam pohubili.

Lawrence V. Kallus.

Para, 26. Cervna. Zateeni Tuchaeevskeho se pfidita, take tcmu, ae pry pfili g rad se pohyboval ye spoleenosti ts en. Jedna z jeho pfitelkyri, ktere. pracovala ye slutbach cizi spionate, byla pry pfistitena GUP a prozradila cele vojenske spiknuti. Podle tehot listu pry ze zda, jakoby Tuchadevski a jeho druhove skuteene pfipravovali odstraneni Stalinovo pomoci armady. Jak se tYt zpravodaj dovedel, veerejgi vYslech skonail svedectvim deny mar gala Tuchadevskeho a mantelky generala Putny. Obe dye teny pry ze strachu o sve deti obvinify sve rnantele ze zrady.

Jedna o gvedskem SvedskY kral Gustav, znamy u v gech tennistt sveta jako Mr. G., hral jednou na Riviefe tennis s francouzskYm championem Cochetem.

"Vic vlevo, vie vlevo, velieenstvo," volal na nej Cochet v zapalu hry.

"Tohle ml tikaji moji ministki take," minis tismevem Mr. 0

Ve stfedu, dne 30. Serena 1931.

Yoakum, Tex., 27 eervna.

Dnes krajanskY duch ddel vrchol slavy v Placedo, kde byla odbYvana velka slavnost na podest 401eteho trvani na geho spolku S.P.J.S.T., kde byla spoleena oslava pet fachl: Na ginec C. 32, Nova Ratolest C. 41, Placedo C. 97, Vitez 98. a Ptimoti C. 143. v sini Sokol Union v Placedo. Lidu se shrnulo ze v gech stran, a to bylo radoAne setkani s roclaky ze v gech konein Texasu. Dopoiedne bylo uvadeni 40 novYch Mena a elenkyri, kteretto obtady vykonal pkedseda Hi. tkadovny, br. C. H. Chernosky. Potom byl kratkY anglickY proslov br. ntedsedou H. U. a na to nastal vkusnY a chutnY obed. Kapela z Da Costa a Placedo, pod tizenim p. Brandla ueinkovala rano i odpoiedne.

Po poledni, po zahrani nekolika kust aeskYch skladeb, schilze byla zahajena mistrem ceremonii p. Mikeskou a tada feenikti nasledovala Po zahrani a zazpivani "Star Spangled Banner," pti Cemt obecenstvo povstalo, poeal teenickY program.

Prvni na fade byl ptedseda Hlavni tItadovny, br. C. H. Chernosky, kterY oslovil obecenstvo v jazyku anglickem a vysvetlil dUkladne Adel spolku S.P.J.S.T. Vlastni uvitaci tee vgech navgtevnikii do okresu Victoria byla v anglicke keel od p. soudce okresu Victoria a na to tea durazne p. Chernosky odpovedel. V ge bylo v lichotive nalade Na to byl pkedstaven Dr. Jos. KopeckY, hlavni lekat na gi Jednoty, ktery mel dobrou fed v keel Ceske a hlavni thema byla, zdalft musi Glen tea ovladati tee eeskou, nea se mute stati elenem S.P.J.S.T. Na to odpovedel zase br. Fr. Moueka, potadatel, kterY obhajoval stanovisko, ae deska tee by mela bYti zakladem toho, ne2 se mute aadatel stati Clenem S.P.J.S.T. Po zahrani pisne kapelou byl jsem pkedstaven ja jako teCnik bez pfeclmetu. Mehl jsem obecenstvu, ze jsem ji2 elenem s moji manZelkou pies 32 rokt, ze jsem venoval 40 roku sveho iivota pro svoji narodnost a ze main aedesatku na zadech a Zadal jsem, aby bylo vice sna genlivosti mezi nagim lidem, vice Lasky a svornosti 2e jsem rozen zde, ,jsem hrdy na svoji narocInost a tee, ale ae nesmime zapominati, ae aijeme v Americe pod viajkou hvezd a (bars) a ae vftly musime miti teapect pro tu anglickou fee, ktera je zakonita, fee teto republiky. Nakonec jsem sclelil, ze aby jsme pestovali vice teto lasky, svornosti a bratrstvi ye skuteenosti a aby jsme se v gichni men radi at do smrtiLe vetime davat kvetiny aneb pochvalu ZivYm tak jak mrtvym, a za aiva si to elovek dovede oceniti. Pak ukoneil keenictvi Step. Valeik a na to pfedseda Hl. U. rozpustil schuzi. Byl to dokonaly Uspech pro S.P.J.S.T. a Emil J Motis. nage krajany. itad Ennis, Oslo 25.

Ctena redakce Vestniku!

Ctenemu Clenstvu fadu Ennis els. 25. a ctenemu obecenstvu!

Jak je kaldemu znamo, na g fad pokada 4.

Cervence velkou slavnost kaZdY rok. Proto i letos budeme pokadati slavnost a to s peknYm programem, kterY potrva asi 2 1/2 hodiny a kterY uspotada na g krouZek Sboru Mladde. Program je pelmY a bude se kaZdemu libiti; bude na nem zastoupeno asi 60 elent na geho kroaku. Proto pkijd'te v gichni na den 4. eervence se mezi nas pobavit Zaroven zvu okolni Lady, pfijedte do Narodni sine v Ennis, bude vam mezi nami dobfe a piljdete domt spokojeni. Jidla bude hojnost, jako barbecue, klobasy a nage hospodyriky nezilstanou pozadu a v kychyni take neco pfichystaji. 0 aiznive se postara zabavni vYbor. Pfijd'te v gichni, budete mit hodne pobaveni.

• -• Zaroveri vyzj'rvam sestry fadu, by katcla neeirn pfispela -do na gi kuchyne. Je jich hodne u tidu a kdyt katda nee° donese, tak se toho sejde hodne.

Jegte jednou vas zvu do Ennis na 4. Oervence.

Nezapomerite a pfijed'te v gichni, neb je to nag velikY americkY narodni svatek. S pozdravem na vgechno elenstvo natl. Jednoty. Na shledanou ne. 4. Cervence v Ennis!

John ffrabina.

Ve sttedu, due 30. oervna 1937, Upozorneni dent= fidu Pokrok Roweny é. 49!

Bratki a sestry, uvedomuji vas, se slavnost kterou jsme chteli potadat 4. eervence i odloaili jsme na 11. dervence. Pricin g toho odkladu jest, 2e na 4. eervence jest v okolnich osadach mnoho piknikt a v nekterYch tech osadach jest mnoho elenri, ktefi path k nakmu My si pfejeme, aby tito elenove s jejich rodinami byli pfitomni a s nami oslavili 401ete jubileum naSi S.P.J.S.T. Tedy, bratfi a sestry, dopoledne budeme konat schtzi; schrize zapoene pfesne o pill desate hod. dopoledne Po schrizi budeme mit spoleenY obed. Zde, mile sestry, jest teakY itkol pro vas, neb spolehame na vat dobrodinnost, neb kaada, sestra ma pfispet nejakYrri masitYm pokrmem a mouenYm pedivem, ale prosim, neopomerite pohostit I strYeka PHhodu. Te2 yak rodiny, ktere do Jednoty nepatit budou mezi nami vitany. Po spoleenem obede bude feenit nas` redaktor Vestniku, br.

Monaca: Ureitou hodinu pfednaSky je gte nevim. Kdo chce bYt pfitomen feei br. Moueky, dostavte se v eas. Ve volnem ease bude obveselovat hudba. Sestry a bratfi, kteti bydlite v tomto okoli a patfite k jinYm faclitm, bude nas budete-li pfi nakm spolednem ()bed& kdo od jinYch fada z vYchodu mezi nas, mileradi ho pohostime. Tedy, mile sestry, pfeji yam mnoho zdaru ye vakm kuchafskem umeni pro tento ureenY den, byste byla kaada vesele mysli, neb minime dat Mat obrazky z nakho tadu, a je-li slunieko za mraky, udela to AkaredY obrazek. S bratrskYm pozdravem, Vaclav Kvasnidka.

(Poz. red.: — Tento vas hofej21 dopis dogel nas pozde, nee abychom mohli pfedchazejici vynechati. Byl jia otiAten v prvni puke Vestniku.)

ftid Svaz echoslovanu C. 92. Fort Worth, Tex. Mile sestry a bratfi!

V poslednim cisle Vestniku jsem udelala chybu, kterou musim opravit, aby me ten zabavni vYbor nenahuboval. lkad Cis. 92. bude oslavovat 40Iete jubileum Jednoty a 27. vYroei fadu at 12. zati.

Mame totit jests 2 pravidelne schrize a protoa jste addani, abyste se dostavili hojne do schazi, at' se mtlaeme co nejlepe na tu oslavu pfipravit.

Pfeji vgem dobre easy na 4. eervence, at' jste kdekoliv, ale bud'te opatrni, at' se varn nic zleho nestane. S pozdravem na vkchny zustava, Helena Zichadkova.

PROVOLANI NEMOCENSKEHO VIBORU. Cteni bratfi a sestry!

Sjezdem stanovenY nemocenskY vYbor ma ptipravene stanovy, ktere budou probirany v ',HSU schazi Hlavni tfadovny, totta prvni pondeli v mesici srpnu. Aby mohl tento odbor yejit v platnost jest addoucno, by lady oznamily podet elenstva, jet se chteji podilet na nemocenske podpofe.

Jest na vas, bratfi a sestry, byste oznamili va2hn atednikum v pki2tich schilzich, to chcete bYt dleny nemocenskeho odboru. Bratti tajemnici jsou addani, by co nejdfive zaslali podet dlenstva do tohoto odboru se hlasicich behem mesice dervence. Vstupne do tohoto odboru bude stanoveno die podtu dlenstva do odboru se hlasicich Sjezd povolil $1,000.00 do nemocenske pokladny. Na dienstvu jest, by sloaili tea $1,000.00.

Zaklad by tedy obnaSel $2,000.00.

Kdy2 by se pfihlasilo 4 tisice elent, obnaklo by vstupne 25 den-W.. Kdy2 by se pfihlasilo 2 tiside Clem, bylo by vstupne 50 centil, a kdy by se pkihlasilo jen tisic elenu, vstupne by bylo jeden dolar. Z eastky dvou tisic by se vyplacela nemocenska, podpora a na vyplacenou eastku by se udelal rozpoeet ku dopineni zakladu. ;Test pfanim vYboru nemocenskeho, by mohl pfedlotit hlavnim fifednikeim co nejvet2i podet elenstva do tohoto odboru. Naznaete na pogtovni listek eislo tadu a poeet elenti do odboru se hlasicich a za2lete na niae udanou adresu.

S bratrskYrn pozdravem, John Holeeek, Rt. 1, Wa,llis, Texas.

VESTNIK SLAVNOST ftADU POKROK HOUSTONU. Kciy2 jsem vyklepaval na stroji zpravu o teto siavnosti pro Vestnik, abych ji mohl hned v pondeli rano odeslati, toulal jsem se nepochybne vrisi Morefove, nebo v sazarne radii sazedskY gotek, zcela leterne bylo pfemeneno jmeno ptivabne peykyne, sledny Hildy Svestkove na Hru gkovou. Je to kardinalni ji g omyl, tfeba, se na g fad ma take elenkyni neb elenkyne, jet se jmenuji Hru gkove. Sleena Hilda Svestkova je pilnou tadkou ye zpevu a dela znamenite pokroky. Mel jsem radost, kdy jsem ji zaslechl zpivati na mistnim radiovem rozhlase deskou arii, jak sam ohla govae oznamoval. Jell chyba na me strane, tedy se ornlouvam s "Mea cuipa" a nebudu to svadet na ten nevinnY jantarove zbarvenY nektar "Two X".

Bylo to vge tak krasne a fad Pokrok Houstonu se skutedne vice net poctive vynasnatil, aby ona oslava etyficetileteho vYrodi zaloteni nag velke Jednoty byla opravdu velkolepou, dtistojnou tak vzacneho jubilea. Po siavnosti slygel jsem pochvalna uznani oboum fednikiim, br. Frank Aneincovi, jent se ujal prosiovu, kdy soudce C. H. Chernosky byl zdrten mimo odekavani na siavnosti v Bleiblerville a synu jeho C. H. ml., jent promluvil za omladinu.

Take ti nejmladg z hereeke chasy, ditky, Irenka Dvotakove., Elsinka Dvotakova a Henry Olexa Valli se obdivu na.vg tevnikil, jak sve ulohy dobfe sehrali. Kroutek Hiahol vgak vzpomenul cele to herecke chasy, jet sehrala tak pekne "Marygu" a vystrojil ji peknY yeeirek ve etvrtek veder, 24. eervna. Sestfieky pfipraVily pro ne rtizne pochoutky a hudebnici zase zahrali do tance, bez chledu na to, to bylo hezky teploudko, dot v gak mladym i starAim herd= nevadilo, aby se trochu prorejdili.

Ani jsem si nepomyslil, le se na siavnosti setkam se starYm kozakem, bratrem Mora y -kemajhopni,rtzvloduse dcery a zete, br. a sestry PetersovYch ze Sheldon, ei Crosby. Z Corpus Christi je do Houstonu jig pokadna vzdalenost a Robstown je jeAte par mil za Corpus Christi. Br. Moravek dosud nepozbyl sve veselosti a humoru a pochvaloval si, to v onom okoli jsou slibne vyhlidky na Urodu. Aby si ten Corpus Christi jen neptivlastnil "slogan": "Kol Corpus Christi, Brody vkly jisty". Zapomenul jsem po nem poslati pozdrav vg em tern "Korpusakilm". Z El Campo jsme men take nav gtevu, rodinu HlavatYch a snad .jests jine.

Nemel jsem pfiletitost se se v gemi seznati, neb mne vzala do pradla "stara, parta hie.", veteranska chasa starch osadnikit houstonskych, br. Fr. KratkY, Frank Tesat a Cyril Knebl a tak jsme vespolek vzpominali tech davno uplynulYch duet na gich mladYch let v Houstonu, kdy nage kgtice byly bujnelgimi.

Br. Tesaf si pospi gil aby byl na nagi slavnosti jig zdrav, po dosti choulostive operaci, ji g byl nucen se podrobiti, kdy ta jell() telesna marlnerie dobie nefungovala. Neikali jsme, my dlenove stare etvetice, aalne, ani jsme neroztrhli svYch rouch, nad na gim uprchlYm mladim, kdyt to nepomUte vice, /lad se kormoutiti nad tim, jako ten start' bada, lkajici nad odletevSim "Ach ty moja miadost', ak sam t'a premarnil, ako bych bol karnefi; aka bych bol kameri do vody zahodil" . . .

Starneme, ale mute nas te giti to vedomi, to jsme pfec nee° dobreho za sveho aivota vykonali, nemYslim tim snad nas, ty stare eleny HAIL ale minim tim vlastne v'Sechny ty kopniky naei velke Jednoty. Ta na ge deskoslovenska haluz od sveho zapu gteni zde v Texasu, vykonala dilo velke, zdarne, v to dobe to velke jubileove oslavy vzpcmenme i tech prvYch, kteti jit d.finaaji N.reen7; 7 seri, k tomu velkemu dilu, zaloteni 112.§1 SPJST. svou silou i tech prv7 ,th zekepnikti osadniku, zde se usadiv gich a ktefi nam zanechali tu sve zdarne syny a dcery. Tteba se mozolili a plahoeili na to orne Vide, neklesali na mysli a hledeli, aby ty jejich deti se mei v tivote lepe. Jia to Umrtni poji gteni je peknYm projevem peee o ditky a o rodinu, aby kdyi smrt'

Strana, ukonei tu jeho pozemskou pout', nebyla rodina nucena se doaebravati milosti pro vypraveni•pohi-bu. I majetky zachovaly pro sve ditky z to mozolne prace, ne snad milionove, ale piece slu:sne, piece neco a take ani na Skolni vzdelani svych ditek nezapomenuli. Olenova fadu Pokrok Houstonu, i elenove fadu 8tefa,-nik, tu v Houstonu mohou shlednouti se zadostiudinenim na vaechnu tu piaci jig za ta leta vykonali. Nevim a pochybuji, ae by nekterY z nich byl oplYval statky pozemskYmi,, lee z prace tech rukou a ze vai to fisilovne‘ snahy jak pro domov, tak i pro vec narodni,pro vec spoikovou a pro kuiturni povzneseni bylo vykonano mnoho. Milteme bYti hrdYmi na sve ditky y e akole, skolni autority davaly a davaji naaim deskoslovenskYm (Velem velmi pochvalnd uznani, ti, respektivne ty, ktere jig vstoupily do tivota se tea dobke uplatnily a to same Ize fici i o ostatnich faclech SPJST. Je to hezky kousek prace, vykonanY na draze pokroku."

In conclusion, I want to say something to our young members, who are not sufficiently familiar with the Czech, whether written or spoken. I am regretting very much, that the last convention at East Bernard did not adopt the proposal of having at least two pages of English section for the benefit of our youth and simiiiar opinion is voiced by Bro. Janidek, supported by the logical arguments. The organs of other Czechoslovakian fraternal organizations have the English section. I think, that the Vestnik would be more interesting to our young people and they would than have more chance to learn some interesting things about our Czech nation and its cultural achievements, making them proud of their Czech descent, if it had also the English section.

You, young members, not only of the lodge Pokrok Houstonu, but of all lodges of our great SPJST, founding which of fourty years ago we are commemorating this year with celebrations by all affiliated lodges, should feel proud that you belong to this great Czech fraternal organization, the foundation of which was laad by your prudent and industrious as well as farsighted forefathers. It is a monumental accomplishment, achieved by a slow, hard and tedious work, a monument to the progressive spirit of the Czech race and their well known parental love for their children.

We all feel proud of you, the scholastic records of many of you merit honorable mention and many of you have already made very good success in life. The time is slowly, but surely approaching, when we will have to place this great SPJST fraternal organizatin as an heritage in your hands and then you will have to shoulder the responsibility in keeping it intact, to foster its growth and preserve its noble principles and ideals for the posterity, for your children as a token of filial devotion and respect to your parents and grand parents and the land of their birth.

Many of those beautiful lodge buildings of the lodges of the SPJST will be then mute witnesses to the progressive spirit and high cultural level of the Czechs in Texas and as the Slavic race is now in escendancy, whose mission in this world may attain the higher and more noble aims, its rapid strides in every field of human endeavor being rather surprising at present, you or your posterity, will be somewhat more than proud, that you or them are of Czech, of the Slavic descent. Try, as much as you can to learn the Czech, not only to speak it, but to know it thoroghly, as it may be very helpful to you some day. Put your shoulders to the wheel, help us to make the great SPJST still greater, get your young Czech friends to Join it! In this year of merriment and glee, of SPJST jubilee: S. P. StudnietiY. Mysli-li si Mad'ati, ae je zachrani nejaka velmoc, pak jsou na omylu. Velmoci si s nimi jen zahravaji. Jednou ae Mad'arsku musi bYt pfiznana spravedlnost, po druhe kaaou, aby mleelo. — "Nepszava".

Strana 8.

VtSTNiK

Ru veiled na gg

elenove sovetske vkpravy k severni tank kteti se usidlili na kte nedaleko severni todny, vyslali prvni radiogram, ve kterem oznamuji, ze ihned po ptistani zahajili nektere vedecke vyzkumy a netrpelive dekaji na dalgi ptistroje, ktere jim maji dopravit leta,d1a, ze zakiadny na Rudolfove °strove.

Ttinact elenfi ptedvoje teto vypravy, vedeneho prof. Schmidtem, poslalo jiny radiogram: "lidera jsme vyslechii pozdravnk telegram, zaslank stranou a vladou. Byl to pro nas okamSik pink pohnuti. Sta.ll jsme pod Airkm nebem za snehove bouie. Pokradujeme v praci. Ukazalo se, Se ledove kry, silne 3 metry, jsou spolehlive. Kra nas prozatim nese na zapad rychlosti az poloviny mile za hodinu. Jiz veder 21. kvetna, kdy jsme ptistali, jsme byli na 87 st. zapadni delky a 89 st. 41 min. Silky. V noci na 23. kveten jsme byli na 58 st. zapadni delky a 89 st. 35 min. silky. Od to doby sve stanovigte nemetime, protoSe neni slunce."

Spatne podasi stale zdituje ostatni letadla vedecke expedice na Rudolfove °strove. 24. kvetna padal ye 13 hodin na severnim pdlu huste snih. Viditelnost byre, 1 at 2 km. V 19 hodin bylo nebe pokryto souvislYmi mradny ye vkgi 300 m, slabe padal snih, viditenost byla 2 at 4 km. Na Rudolfove ()strove zutila v 19 hod. snehova, bouie.

Zastupce vildce vYpravy Sevelev, kterk dli na Rudolfove ostrove, prohlasil k zastupci Pra y -dy:"Buemasitclor'zkevernimu polu absolvovat nad mraky a hlavni zbrani pilotti budou astronomicke ptistroje.

Podle toho, jake bude podasi, dospejeme k polu bud' za bezmradneho nebe nebo v polarni kondine prorazime mraky, nati•e2 budeme hledat letadlo Vodopjanovo. JestliSe se v okain giku nateho ptiletu k polu silne zhorSi, zvolime vhodne misto, pitstaneme a navateme spojeni se Schmidtem. Na miste, ktere se osveddi jako nejzpusobilejAi k organisovani polarni stanice, se sejdou v'Sechna etyki letadla. Spoleene pomugeme skupine Papaninove ztiditi stanici a vratime se na Rudolf& ostrov."

Polarni badatel I. D. Papanin v besede s novinati podal tyto informace: "K snidani pfezimujici dlenove expedice budou miti daj, michana vejce nebo solenou jikru, kotlety, sYr, vepteve sadlo, uzend prsidka, lovecke uzenice a zvla gtni druh chleba, gaiety s masem, ptipravene z pretku. Obedy a vedete budou teple. Pro pfezimujici byio vzato 22 konaku, kterY dlenove vkpravy budou piti s 'eajem, bude-li slink mraz.

Ptezimujici dostali skvelk koSe ginovk oblek.

Spaci pytle jsou z nejlepk vldi kuze, pundochy, kogene kalhoty a koSile z vybrane jeleni Pradlo je utkano z nejkvalitnejSi viny. Byly zhotoveny specialni vysoke plstene boty a kalo§e k nim, jako specialni obuv pro lye a kogene boty na chuzi v Ptes zimu zilstaneme na severni todne jen dtyti. Praci jsme si mezi sebou rozdelili tak, aby kaklY z not mohl vystfidat druheho. Mne milSe v ptipade potteby zastoupit Krenkel. Kdyby se nee° stalo s Krehkelem, vystfida ho Fedorov. Nebude-li moci Fedorov, budu tu ja.

KaidY z nas umi take ptipraviti potravu.

U stanu bude neustale konati sluSbu strat, aby v ptipade sevteni ledu mohla bYti yeas ueinena pottebna opatteni. Strat musi kagdou hodinu konati meteorologicke pozorovani Kdyby nastalo katastrofalni semknuti ledu, potraviny a zatizeni bude ptehozeno na jine, spolehlivejgi ledovce. Lekatem skupiny bude Sirgov, kterk proSel zvlattni prilpravou. Natimi leky jsou vYhradne pratky.

Kutak je jen Krenkl a ja. Na gim spoleenikem bude vernk polarni druh — malt pes, ktereho vezmeme s sebou s Rudolfova ostrova. V dobe polarni noci bude nas upozorilovat na polarni medvedy, kteti by mohli vyplenit zasobigte potravin nebo znieit na g stan."

Boj s ptlrodou o severni toenu -zakoneili nyni Rusove rozhodnYm vitzstvim. V rote 1908 Wiwi' Cook, ze dorazil na severni therm, Peary hle,sil to rok pote. Jsou to do dne gla spory,

Zda se na toenu skutedne dostali. Admiral Byrd pteletel r. 1926 severni todnu letadlem bez stani a tehoS roku ji pteletela vzducholod' "Norge", s niS Amundsen, Ellsworth a Nobile vykonali let ze Spicberk na Aljatku. Ale teprve nedavno se usadili na severni todne prvni lide: 6tyti zkuS'eni ru gti polarnici.

Ruske polarni vkzkumy rrdi profesor Otto Smit, udenec, ktery proslul zachranou posadky ztroskotaneho ledoborce "eeljuskina". Pod jeho vedenim vyrostla v Leningrade vysoka gkola polarnich ved. Absolventi ziskali zkugenost nekolikaletYm pobytem v nejsevernejkch koneinach Sibite a na ostrovech Polarniho mote.

Soudasne vychovalo ruske letectvo nekolik set letca, kteti jsou v povetrnostnim pekle polarnich oblasti jako doma.

Ptiprava na dobyti severni tally trvala tedy mnoho let, ale skondila viterstvim. Letecka vkprava pet letadel odletela 22. btezna z Moskvy s 42 ldmi. V etapach podle podasi doletela 19. dubna na Rudolf& ostrov, vzdalenY jen asi 800 km od severni toeny. Zde dekala na vhodne poca i. Podnikala zku gebni lety. V patek v Pet hodin rano vzletelo tam letadlo "SSSR N 170". ft idil je Vodopjanov s pet mut posadky.

Krome nich tam byl profesor gmit a etyti muSi, urdeni za prvni posadk y stanice "Severni todna." Nadelnikem stanice je Papanin, pfednosta polarni slu gby a jejich 127 stalYch stanic. K ruce me. Petra Siitova, znalce vodni zviteny, Elig ena Fjodorova, znalce magnetickYch jevil, a radiotelegtafistu Arno gta Krenkela. V 11 hodin 10 minut zakrouSilo letadlo nad severni todnou, vyhledalo si misto k ptistani a PMstab° na ledovem poll, asi 20 km od todny na poledniku, kterk prochazi ptibli ghe Uralem.

Jmenovani etyti muSi na toene zfistali, ostatni se vratili.

Postavili palac "Severni todna". Je to skladaci stan, kostra z duraluminiovkch trubek je kryta prySovou latkou. Vnittni steny a podlahu tvotl sobi kuze. Vnittek ma delku 3.7 m, Sitku 2.7 a vStku dvou metrtiz. Zvendi je potah flatten derne, aby se v bile plani viditelne odrag el a aby pohicoval co nej vice sluneeniho tepla. V koute jsou petrolejova kaminka. Na vateni i topeni maji polarnici rozpoeteno pilldruheho litru petroleje na den. Domek vati celkem jen 160 kg, take etyti muSi jej mohou lehce odnest.

Zasobeni jsou na dlouhou dobu vydatnYmi konservami. V den ptistani na severni todne men letni pohodu. Teplo — toti2 jen dvanact stupilu mrazu.

Nova vedecka stanice na severnim polu byla zapsana do seznamu sovetskYch polarnich stanic pod jmenem "severni poi eislo 56". Volajici signal jeji radioltelegraficke stanice jest "UP OL", t. j. Union polus.

Vzpominka na valeena zverstva Mad'aril a a Nemcii v Elercegovine.

Za ptitomnosti zastupce krale, generala Todorovide, odhalen byl zesluhou hercegovinskeho Sokola v Mostaru, pomnik sedlakilm, obe genYm a zasttelenym v letech 1914 aS 1916 rakouskYmi mad'arskYmi a nemeckYmi vojaky.

Slavnost odhaleni pamatniku spade, do ramce petileteho programu hercegovinskeho Sokola, zasveceneho heslu krale Alexandra: "Stlezte Jugoslavii!" P_o siavnosti rozdala sokolska pa pro klid duSi zemtelYch mostarske chudimnoho bochnikil chleba.

Mlady, odvaSny Anglidan, 191etY obchodni Cesta pegly pies mote. ptirudi Harry Burnes, vydal se pted pal druhYm rokem na cestu z Ji ghi Ameriky do Evropy, kterou chce vykonati — petky. Vyrazil z Buenos Aires, hlavniho mesta Argentiny, pteSel po horskYch stezkach do Bolivie a ptes Ecuador a Kolumbii miti do Panamy. Za necelYch pet let chce doraziti ptes sttedoamericke republiky a Mexiko do Washingtonu ye SpojenYch Statech severoamerickYch. Odtud chce potom pokraecvati pies Kanadu na AljaSku a dale do vYchodni Sibite. Doufa, 'Se se po ledovYch krach dostane ptes Beringovu uzinu, kter. deli severoamerickou pevninu od Evropy.

Ve stfedu, dne 30. eservna 1937.

Lidstvo povstalo z mofske hlubiny z praryby ?

Z New Yorku, v kvetnu. Moderni elovek je vYslednici dlouheho vkvoje. Asi sotva se kdy dovhne, kdo -byl jeho praphvodnim pfedchOdcem. Byly to opice ei byl to jinY druh Sivodichfl? Kdo to mfi ge tici. Je tu neomezene pole pro lidskou fantasii a udenci toho take vyuSivaji. oeskoslovenskk udenec profesor dr. gambergr vyslovil sveho dasu nazor, Se davny praptedek aloveka Sib ye vode a jako jeden z dilvodu pro tuto domnenku uvedi pozorovani rilznYch zjevil na lidske kuzi. Nyni podobnk nazor vyslovuje take americkk udenec dr. F. Tilney.

MERICKt odbornik pro neuroanatomii a A kranologie (veda o vYvoji lidske lebky), dr. F. Tilney, ptednatel pted udenci na Kolumbijske universite o pfivodu eloveka na nasi planet& Prohletil, ae elovek vznikl z "krosopterigiuse", jakesi praryby, ktere narostly nohy a ktera, jako prvni vodni Sivodich mohla vylezti na pevnou zemi. Tao dal nakonec ptednost pted Sivotem ye vode. Ryby podle americkeho udince jsou si jen nepatrne vedomy smyslovkch reakci a tidi se vettinou pudem. Takova pudova ryba to byla, ktera vylezla z vody.

Tim podal vkvoj lidskeho mozku a nakonec dloveka jako nejvySSiho Sivoeicha. Proto by podle nazoru americkeho badatele meli udinci venovat vetS1 pozornost mozku eloveka dosud, tim spiSe, Se dnes SadnY udenec uz neyeti, Se Moil& pochazi z opice. Tato zvitata patti k druhu zivocicha, kteti jsou zcela jinou kategorii negli elm& a proto je moSno studia jejich Sivota zanechat.

Tinley tvrdi, Se poeatek vkvoje eloveka je nutno hledat miliony let nazpet. Tento vkvoj, kterk je yzestupnY, podind u ryb. Vezmeme-li nyni tento vYvoj jako vYslednici organickYch zmen, ktere zaealy v mozku ryb, je moSne si jistou ptedstavu, jak bude vyhlitet dlovek v budoucnosti. Srovnexame-li rozmery lebek pravekeho eloveka (lidi-opic na Jaye, dloveka neandertalskeho a j.) s lebkou dneSnich lidi, vidime, Se lidskY mozek stale roste.

Dnes je nejvice vyvinut ptedni mozkovY lalok.

PM torn dlovek pouSive, jen nepatrne 'east mozku. Ostatni leSi ladem — nekteti udenci tvrdi, Se dokonce devet desetin mozkove hmoty.

Z uvedeneho vychazi najevo, Se mozek dnaniho eloveka ptedstavuje jen ureitY vkvajovY stupeil, t. j. Se je to stupinek a zakladna da1Mho vkvoje. Nag' mozek neni organem jednou pro fg cly hotovYm, jak se sveho dasu vetilo a snad nekde jefte dnes yeti. Americky udenec soudi, ze hlava budoucich lidi bude miti velike kupolovite eel°, aby se tam zvet'SenY mozek vmestnal, protote jinak bez vetSiho mozku by dlovek nebyl pray spletitkm potadavkiim kultury a civilisace, ktere jsou plodem vYvoje mnohYch tisicileti.

Tvrzeni americkeho ueence, Se budouci elovek bude bytosti s tenkYma nohama a obrovskou hlavou a Se se bude podobat sktitku, je jiste mineno jako fantasie. Dalai vYvoj lidske rasy zavisi na rozumne einnosti myglenkove, t. j. zdravem citeni a spravne tizene kali. To je hlavni ponaudeni, jeS muSeme derpati z do(United Press) savadniho vkvoje.

Sklo deli dravce od Ke stalym hostilm londYnske zoologicke zahrady patti tada vynikajicich mann.' zvitat, kteti zde najdou spoustu motive. Nyni se roz hodlo teditelstvi, ze umelcum jejich praci jeSte usnadni. Dalo vyrobiti d ye velike klece, jeS propoug teji hodne svetla. Jedna z nich ma dokonce sklenene steny, zhotoven y z tak vYtedneho materialu, ze ani trochu nezkresluji.

Tim odpadaji malitam pfekaSejici mtite kiece. Do teto sklenene svatyne byla ji g dopravena i povestna lvice "Seila". Osvecleila se jako velmi trpelivk malitskY model.

Ve sttedu, dne 30. 6ervna 1937.

Z VOE! Y. OBRAZKY Z BOSNY A HERCEGOVINY. Napsal Bohumil Brodsky.

Kam jedou, ubohS7 pan Rosenstein nevedel.

Hlava ho bolela a byl vgecek zdrcen.

Jizda na mule, kterou jeho spoleenik stale k rychlosti pobizel, jej unavovala a nekolikrate se ptal, brzo-li uz budou u cile sve testy.

"Ji2 brzy," zdeloval priwodce. "Za pul hodiny jsme na miste. Je gte jednou vas napominam, abyste mluvil na.aelniknin pravdu. Jen ta vas zachrani."

"Vgecko ieknu, samou pravdu, uvidite," sliboval. "Vidim, 2e rakouske vojsko za nic nestoji, kdy se da, oklamati povstalcem a ma jej za 2enskou."

Prtvodce se zasmal a od to doby mleel, at pojednou trhl uzdou a zastavil mulu.

"Jsrne na miste," pravil tlumenSim hlasem.

"Jdu povedit ndeelnikum, ze jste zde a budu se za vas pisimlouvat. Netikejte nic a nebojte se, dokud nepkijdu. Otyii povstalci stoji na deset krokn od vas s ptipravenSmi ruenicemi. Jedin3S vas pohyb a etyisi kule vami proleti. Rozumite?"

"Rozumim," kyvl hlavou a stal tige.

Povstalci negli dlouho a Rosensteinovi naskakovaly krapeje potu. IConeene asi po hodine slygel mno2stvi krokii a tlumenS, hoVOr. Kdosi hlubokSrm pfisnSim hlasem poeal se ho vyptavati na rakouske vojsko. Rosenstein povidal hbite a ochotne a vypravoval vice, ne2 na co se ho tazali. VS7slech trval asi etvrt hodiny, kdy pojednou ozval se hlas, jemu jako znarnS7, podobajici se hlasu majora, u jeho praporu slou2i1.

"Dost uz, panove, to komedie. Slindejte mu pasku, at' se podiva, pied kSrm se ze sveho bidactyl vyzpovidal."

Rozvazali mu pasku a strhli zavoj. Pan Rosenstein vyvalil odi a dival se na dnstojniky sveho praporu, kteisi kolem neho stall, majice v eele majora.

"Pane Rosensteine, jste vzornS7 dustojnik," povidal major, drive ne2 se mohi porudik vzpamatovati. "Ptesvedeil jsem se u2 mnohokrate, ie by bylo• dobte, kdybyste slozil dustojnickou hodnost, ale bylo mi vas lito. Ale va gi pain kollegove se stydeli miti takoveho druha a pH,si, aby to hanby byli zbaveni. Dovolil jsem jim tedy s vami provesti malou lest. Tuto pan porudik Sezima hral znamenite filohu Fatimy.

Nechcete zajiste, aby yam opakoval, co jste po ceste hovotil. Le jste rek, dosvedell jste tim, 2e jste se nechal, maje vojaky na blizku, jednim dlovekem potupiti a oblekl jste se v 'tenske gaty. — A co jste mluvil v domneni, 2e mluvite k povstalann, byla hotova zemezrada. byste za to olovo. Ale to je pro takove . . . jako jste vy, tuze Poctive. Jdete odtud! Postaram se, 2e budete ze seznamu dustojnikii vymazan.

Myslim si, 2e yam vase lade lep gi sveddi, ne2 dtstojnicke portepee. A ted' u2 utikejte!"

"A vemte — Fatimu s sebou!" zvolal porueik Sezima za panem Rosensteinem, jen v 2ensk sch g atech klusal odtud na sever, proklinaje v duchu ce1 7. svet.

A od tech dob pan Rosenstein, kdy ma potkati dustojnika, jako by dostal polieek, obrati hlavu stranou a klug e jak vypraskan3'7 pes. Nedivte se. Jak jeho papa vypravuje, byl v Bosne "plezSirovan" a dtstojnici ho "okradli o vyznamenani".

Proto ta zlost.

Jihaanzeriekai Balivie sjednava vystihavaleetvi ad nas.

Vlada jihoamericke republiky Bolivie k nim kabinetniho ministra plukovnika Anueze. aby s na gi vladou jednal o mo2nostech vystehovalectvi od nas do Bolivie. Do Bolivie bude vyslana vedecka vS•rprava, zkoumajici tyto mo2nosti. K nim bude vyslano na studium nekolik bolivijskSrch dfistojnikt.

VESTNt K

Na obehtim. c r-r-40 je tuze pohodlne Mei pouze: "jdete a ptineste vodu." Ale z takove studne, kde le2i nejaka, zdechlina nebo mrtvola, vody neberte. Rad bych vedel, kde by pan major takovou nagel. ,U2 se tlueeme d ye hodiny skalami a poild nic. Jazyk mam na patte ptilepenS7, nohy me boll, hlad mam a voda nikde. Pojd'me nazpet."

Trhl sebou zlostne a Beta, za nim jdouci, se zastavila.

"Pookejte je gte," napominal jej eetat Sykora. "Jsme-li uz tak daleko, dojdeme je gte kousek. To by piece bylo jako uearovano, abychom nenalezli nikde ani trochet dobre vody. A znate pana majora. Vratime-li se bez vody, bude zle." ikovatel Macour zamradene chvili ptemSTg lel. Mel nevlidny pohled a jednim okem jako by trochu gilhal. Zdalo se, 2e cosi lstiveho, 11skoeneho a drsneho jiskti se z plach3sch jeho oei.

V miru byl postrachem vojakii. Dovedl je t3"7rat s chladnosti a vypoditavosti, ktera dasto i toho nejtrpelivej giho vojaka rozeilila. Ale yegkeren odpor proti gikovateli nebyl nic platen.

U dUstojnikt platil za dobreho a pfisneho poddustojnika, jeni ma u sire Cety nejlepgi a v3s cvik. Hloub v jeho Cinnost nahlednouti nikomu nenapadlo a mel tedy volne pole. Stanosti vojakii pokladany za vzdor a beda vojaku, kterS7 si ste2oval. Ptijiti k 'date' Macourove znamenalo pro vojenske novacky tolik, jako upadnouti do negtesti.

Macour byl pied svym odvedenim na vojnu truhlatskim pomocnikem. 2e byl odveden, pokladal za g test1. Price mu milou nebyla a proto se tegil, 2e na vojne utije vet gi svobody a veselefgiho iivota.

Porueik, k jeho eete se tehdy dostal, byl mladiekS7 , nerozumnSr a nezku gen3"7. Zakladal si jako vgichni mladi lide nesmirne na sve uniforme a vojaky podfizene pova2oval za bytosti hluboko pod nim stojici.

Prohlednuv slabosti jeho, poeal jich Macour chytte vyu2itkovavati. Byl k nemu podlizave pokornSrm, ochotnSrm, visel takmet na jeho rtech a pohledu a o pfekot utikal vykonat jeho ptani a rozkazy. teinky objevily se zahy. Porudik Macoura pfi ka2cle pkile2itosti vyznamenaval, da,val mu na jevo svou ptizen a ph nejbli2g i ptile2itosti postoupil Macour za svobodnika. A tak 1.12 se pevne dr2el zapoeate drahy.

Psat a 61st umel a aby si trochu znalosti nem6iny osvojil, kamaradil s nemeckini vojaky.

Utr2i1 proto posmechu dost a nemeina jeho lehtala i dustojniky ke smichu.

A kdy koneene uplynula tti Leta a on mohi z vojny vystoupiti, prosil, aby smel znstati. Dovolili mu toho pro jeho 'Aisne konani povinnosti a v brzke dobe povy gili ho na gikovatele. Tim byl na vrcholu svSrch tu2eb.

Kdy2 slou2i1 g estST rok, vypukla valka v Bosne. Okupace teto zeme, puvodne za hraeku pova2ovand, pottebovala celeho valeeneho taleni. Pluk, pti nem2 Macour slou211, byl mezi prvnimi, ktere byly do Bosny poslany.

Ted' u2 pies mesic pluk pohyboval se v hornatem kraji Bosenskem. Zdr2ev se malieko v Arodnem kraji kolem Sarajeva, postupoval k jihu a ocitil se zahy opet v divoke krajine, kde povstalci kladli hou2evnatS7 odpor.

Nejvetg i titzni pro vojsko byl nedostatek vody. Bosriaci, aby vojsku znesnadnili postup, ptikryli studanky dkevy a zasypali je hiinou, ze jich nalezti nemohli. KterSrch prament zakrSiti nemohli, do tech vmetali zdechliny mul a jinS7ch vzifat, ktere hnijice otravovaly vodu a tinily ji zdravi nebezpeCnou. Jen nekdy v skrytu nalezala se studanka s vS7bornou vodou, aby rneli povstalci vody, kdyby v koneinach tech se objevili. Takove studanky nalezti bylo velmi te2ko a jen nahoda east° pisispela k odkryti jich.

Pluk g edesatST, k neinu2 seta Macourem vedena naletela, ptitahl do krajiny mezi Foeou a Mostarem a rozlo211 se na vysoke planine, chte,

Strana P.

je vydkati posil, aby mohi se odvaliti dale proti hisebenu horstva, kterSr ye vzdalenosti nekolika hodin v pillkruhu na jih se tahl a byl obsazen eetnin neptitelem.

Spfte mel pluk dost, ale za to vody 2adne.

Dan rozkaz vyslati Cety na rtzne strany, aby nalezly pramen nebo studanku. beta Macourova poslana na zapad. Tahla dve hodiny po kamenite, nevlidne ceste, ale o vode ani slechu.

Macour chtel se vratiti, ale na domluvu detakovu, nesPokojene hu ge, uvolil se jiti je gte dale.

Po male chvili, ob gedge nepatrnou vyvS7geninu, spatkili sklaneti se pied sebou stran, pod ni2 nzke fidoli se tahlo a poskytovalo nadeji, 2e tu nalezne se hledanS7 nejaky pramen.

Kdy2 vojaci nekolik set krokil dale popogli, spattili malou kue, chude staveni, nale2ejlci asi nekteremu nezamo2nemu Bosriaku Macourovi zaleskly se odi.

"Jsou-li v tom staveni lide, budou o vode yedet. SS7koro, jdete s peti mu2i podivat se, neskrtva-li se nekdo v kuCi." Mohl jiti site sam, ale takhle to bylo bezpednej gi. V chatrdi mohli 1:47ti skryti povstalci a nebylo by nic pisijemneho setkati se s nimi. beka-li tedy vojaky nebezpeeenstvi, at' je odbude eetat.

Sykora znal Macoura a prohledl jeho innysly. Ale nedal nikterak na jevo, ze mu rozumi.

Byl to hodnr, glechetriS7 elovek. Pochazel ze selskeho rodu a v rodine jeho panovala zbo2nost, poctivost a uglechtile mravy. Od malieka veden k dobremu, miloval vice knihu ne g toulky a ziskal si tudi2 hojne vedornosti, ktere mu na vojne pomohly k hvezdiekam.

Macoura znal a pohrdal jeho povahou. asto take spolu se pohadali, ale Sykora v2dy radeji ustoupil veda, ze s dlovekem tak nizkrch cite neni. radno uzavirati ani zjevneho pfatelstyl.

Opatrne bli2i1 se ke kuei. Jsa asi tfieet kroka od kuee vzdalen, spattil jakousi 'ten% =Ad v naruel male dite, vystupovati pfed domek.

A za ni vygel shrbenST stated. Oba postavili se klidne pied kue a pattili na vojaky, kteti pfi pohiedu na ne se zastavili.

Sykora poznal, ae jej asi videli hned z kuCe a proto vygli yen. Prod tak ueinili? Chteli tim ftti na jevo, 2e se neboji, di snad chteji jej okla-, mati a postavili se proto tak pokojne pied ku6, aby zakryli ptitomnost mu2d uvnitt?

What nemohl. Nebyl zbabelec a nechtel, aby se mu mohi Macour vysmati. Pokrodil tedy se zbrani v ru bli2e ke kuei.

"DobrSi den," pozdravil ptiblitiv se asi na deset kroku. "Jste dobti nebo zli?"

Statec zamraeene dival se na SSrkoru. 2ena asi tficetileta, se znamkami b3ivale krosy ye tvati, upirala nan sve velike derne o6i.

"Vitej. Jsme ktest'ane," povidal yolne.

"Tedy dobti. Jsou u vas ukryti povstalci?"

"Podivej se. Jsme pokojni lido."

Hlas 2eny znel klidne a upfimne.

"Vetim ti. Jsem take kteFt'an a moji soudruhove take. Jsi-li dobra, povez mi, je-li tu na blizku vody. Mame 2izeil."

Lena se zarazila a pohledela patrave na starce. Ten sebou nepokojne pohnul a zamradil se jegte vice.

"Nemame vody a nevime o ni. Pa ystalci ji zaearovali do zeme," odpovidal za "Nemluvi g pravdu. Jsi mohamedan."

"Co pravig?" zvolal ponekud prudce a dodal klidneji: "Vetim v Je2i ge a Marii. Ale vody pro vas neni."

"Prof? Ubli2ili jsme ti, 2e nas nechce g ani vodou pohostit?"

"Neublaili, ale jste vojaci, kteti nas pii gli okrast o zem, kteti chteji na ge mute odvleci na vojnu a 2eny na ge zneuctit. Nemame pro vas nic."

"Wig se," povidal Sykora mime, path s neasti na starce, jen rozezlen blS.Tskal oeima.

"Neptigli jsme vas zotrodit, ale vysvobodit z rukou pohana. Bude vain pod nag' vladou lepe ne2 dtive. Jsme v gichni ktest'ane a neloupime, neprolevarne krev radi a va gich 2en se nedotSrkame."

"Nemlnvig pravdu. bi chceg, abych ti tekl, kdy vagi vojaci zapalovali na ge knee, vra2dili Deny i inu2;e?"

(Pokradovani.)

=- trana 10.

etvrq Cervenee v hest AEKVAPUJE az, kdy ptehlednutim dejin P Spojenkch Statt shledame, jak velkk poeet

uddlosti Weal se v den 4. eervence — v den prohlageni neodvislosti.

Tak dne 4. eervence 1754 plukovnik Washington vzdal se se svou armadou. Byla to jen maid sila vojenska, ale s ni zaroveri padla pevnost. Napotomni "otec vlasti" zakusil pfi teto pfiletitosti prvni svou poratku z rukou Francouza. Ackoli v dobe te byl 22 roky star, sveteno mu velitelstvi men giho oddilu vojenskeho, ktere ubiralo se k pevnosti Duquesne.

Na fece Monongahela, ani ne ve vzdalenosti 40 mil od sveho cile, doslechi Washington o blitici se drutine Francouza a Indiana, kterat byla vyslana, aby jej zaskoeila. Nasledkem toho ustoupil ke Great Meadows, 50 mil od Cumberlandu a rychle zde zbudoval kalovou ohradu, kterou nazval Fort Necessity. Za pomoci ptatelskeho indianskeho sachema Half Kinga napadl Francouze za noci v jich tabote, usmrtil jich velitele Jamonvilla a zajal neco vojint.

Pki sratce te prolita byla prvni krev ye Yalta s Francouzi a Indiany.

Za nekolik dna na to pevnost-Necessity napadena byla 1,500 Indiany a Francouzy pod De Villiersem a Washington se vzdal za destnkch podminek. To se stalo 4. eervence. Mohl se vzdaliti se svou malou armadou 400 mutt za zvuka bubna., s vlajicimi prapory a odebrati se i se sySrmi vojiny dam& Dne 4. eervence 1846 neodvislost Kalifornie byla prohlagena. V dobe te bylo v Kalifornii, ktera ov gem byla jegte dasti Mexika, asi 200 Amerieant, z nicht skorem v gichni byli mutove zvlagte statni a bystreho ducha. Mexikana bylo asi 6000 a domorodych Indiant poeitalo se na 200,000. Kapitan John C. Fremont poslan byl do Kalifornie na badatelskou vkpravu rok pied tim. Nalezal se na ceste do Oregonu, kdy dohonil jej dastojnik vyslank z Washingtonu s depegi, aby poseekal a spolupasobil s pacifickou gkadronou v plipade nepfatelstvi s Maxikern. Depege byla psana, ale dtstojnik byl nucen znieiti ji pti pfechazeni mexickeho kdy si ji byl pfed tim dobe zapamatoval. Aide se die rozkazu, Fremont vratil se do Kalifornie a rozbil svaj stan v Sutters Fort. Za nekolik dna pozdeji — 14. deryna — drutina 14 Ameridant zorganizovala malou revoluci na svaj vlastni vrub, zmocnila se Sonomy a prohla.sila valku Mexiku. Pottebujice nejake vlajky a neodvatujice se utivat vlajky SpojenS7ch zhotovili si jednu, ne ze spodnieky jiste stareny, jak easto bylo udavano, ale z mexickeho rebosa eili galy na, krk z nebileneho muslinu yard giroke a pet stop dlouhe. Podel spodni east phgili pruh eerveneho flanelu a v levem hofejgim rohu namalovali hvezdu eervenS7m inkoustem.

Stted vlajky zaujimal medved "grizzly", pod nimt stala slova "California Republic". Doeasna vlada takovkmto zptsobem zaloten g, znama jest v historii jako "Bear Flag Republic".

Prapor jeji nyni zdobi sine Pioneer Society v San Francisku. Figura medvedova byla do jiste miry jenom velice zhruba naertnuta a Mexikani posmegne prohlagovali, ze je to prase, nazvavge soueasne vlajku praseeim praporem. Zatim dogly zpravy o vypuknuti valky podel Rio Grande a dne 4. eervence Fremont svolal shromatdeni v Sonoma, ktere formalne prohlasilo neodvislost Kalifornie.. On sam jmenovan byl guvernerem.

Bloat, slyge o zahajenern neptatelstvi s Mexikem, odplul bezodkladne z Mazatlanu do Kalifornie, kde vztcreil po pfislugne proklamaci americkou vlajku na svou vlastni zodpovednost.

A jednal v eaS, nebot' za “rden pozdeji, dne 14. dervence britska, valeena lod' "Collingwood", komandovana sirem George Seymourem ptibyla do Monterey a proklamovala britskou svrchovanost. Malo tudiz schazelo, te by se byla

VZSTNiK Anglie stala majitelkou Kalifornie, po nit velice toutila.

OtvrtY den mesice dervence roku 1584 dve barky, ktere vyslany byly sirem Walter Raleighem, aby prozkoumaly a anektovaly americkou pevninu severne od Floridy, pfibyly k pobfeti. Plujici podel asi 120 mil, vnikly do list •eky a prohlasily formalne zemi tu za majetek kralovny anglicke, nazvavte ji Virginia. Pfistali Roanoke Island, kde pozdeji rozlotila se prvni britska osada v Novem svete. Tato kolonie, portstavajici asi ze 110 osob, zalotena v dubnu 1585, byla rozputtena ani ne za rok a osadnici odnesli s sebou zpatky do Evropy prvni tabak a prvni brambory, kterd pozdeji pokusne zasazeny byly na Raleighove usedlosti nedaleko Corku v Irsku.

Dne 4. eervence 1754 Benjamin Franklin pfedlotil komisaffim kolonii v Albany plan federalni ustavy, majici za fide' docileni spojeni na obranu proti francauzskkm najezdtm. Plan ten byl pfijat, ale pozdeji zamitnut nekterSrmi koloniemi a britskou vladou. Stalo se to pfeshe dvacet ran pied podepsanim prohla geni neodvislosti. Podivno dosti, ze dokument byl zamitnut koloniemi, ponevadt poskytoval Wing moci v ruce kralovy; a v Anglii zase byl vetovan proto, ze daval pry ptili g mnoho moci shromatdenim kolonii.

Dne 4. dervence roku 1770 pfivezeny poprve do tame dettniky; zasilka jich slotena byla v Baltimore. Byly v geobecne pokladany za absurdnost a dokladano, te pouze hloupe a genosobnosti mohou snad jich poutivat.

Masakrovomi ve Wyoming Valley udalo se 4. eervence 1776. V pfedchazejicim podzimku dve setniny byly sestaveny v tdoli a dostaly rozkaz, aby se ptipojily ku gen. Washingtonovi.

Behem leta zbudovano nekolik stokadovYch peyntstek, ale k obrane jejich ponechani po vettine stand. Najezdni oddeleni torit, Kanad'ant a Indiant, pod majorem John Butlerem, tory z Noagara, vniklo do tdoli a zapalilo nekolik pevnilstek. V pevnosti Forty: ve vzdalenosti tfi mil od Wilkesbarre, shromatclilo se asi 300 mutt, po vettine starct a hocht.. Male toto oddeleni rozhodlo se vydati se proti najezdniktm, cot take ueinilo — ale s bednYm vysledkem. Bylo obklieeno a znideno. Butler oznamoval, ze dostal 227 skalpt a zajmul pet vezrit. Na anglicke strane byli dva belo gi usmrceni a osm Indiant poraneno. Neuvetitelne skutky ukrutnosti pachali die soueasnYch zprav toriove pri teto pfiletitosti a cele tdoli bylo zpustokno. A neni pravdou,ze teny a ditky byly masakrovany. Prchly v eas a unikly tak neptiteli, adkoliv mnohe z nich zahynuly v batinach podel Peconskeho pohoti, kdy pokoutely se tudy uniknout.

Dne 4. eervence 1780 kontinentalni penetrii mena mela cenu dva centy na dolar a pravilo se, te "pina ftra papiro yYch pen& bylo zapotfebi na zaplaceni pine fury potravin." Nic tak spravne nemohlo vystihnouti desperatni situace rovolucionafske \Ted v one period& Devet vagont antracitoveho uhli tateno bylo na vzclalenost 160 mil do Filadelfie 4. krvence 1812. Dva nallady prodany byly za cenu, jet rovnala se vydani na dopravu a zbkvajicich sedm voza rozdano. Prodej ten pozdeji odsuzovan byl jako podvod, ponevadt prodanY material "nebyl nic jineho net kameni a nechtel hoteti." Faktum ofgem bylo, te lide neznali jegte, jak maji uhli rozhoteti.

Dne 4. dervence 1826 zemfel Thomas Jefferson, tketi president Spojenkch Statt a autor prohlageni neodvislosti; byl star 83 roky. Mot dne zemfel John Adams, druhk president Spojenkch Stata, ye veku 91 rokt.

James Monroe rovnet zemfel 4. dervence roku 1831 ye veku 73 rokt.

Dne 4. eervence 1848 prohlatena byla smlouva miru s Mexikem ye Washingtonu. A tehot dne poloten zakladni kamen k Washingtonovu pomniku s velkou pompou a ceremoniemi.

Penize pro stavbu upsany byly jednotlivci, ale suma takto ziskana ukazala se bkti nedostateenou a pomnik zastal pouli3im pahklem, pouze jednou tketinou nynej ggi vkgky, at do roku 1881, kdy kongres povolil pottebnY obnos k jeho dostaveni. Celkem stab pomnik asi Uri miliony dolart.

Ve ettedu, dne 30. Cervna 1937.

Podobne a dokonce dtletitejti obfady odbYvany byly ye Washingtonu 4. dervence 1851, kdy president Filmore kladl zakladni 'Omen pro stavbu dvou velkYch mramorovYch kfidel Kapitolu. U pfiletitosti teto se glo se mnoho vynikajicich osobnosti a Daniell Webster, tehdy statni tajemnik, mel fee. Zvlattni zajem budila pfitomnost nekolika osob, ktere byly sveclky kiadeni prvniho zakladniho kamene Kapitolu Washingtonem 18. záfi 1793.

Dne 4. dervence 1533 upalen byl John Fryth, anglicky kazatel, v Smithfieldu pro nevem — pfilnul totit k luteranismu.

Koneene dne 4. eervence 1898 znieilo americke lod'stvo u ostrova Kuby lod'stvo tpanelske, cot melo za nasledek konec tpanelskeho panstvi v Americe a osvobozeni Kuby.

5ESKA KNIHA PRONIKA DO CIZINY.

Doba, kdy byl katdk novk pfeklad desk g knihy do nektereho ciziho jazyka vthenou udalosti, minula. Zajem o Ceskou pilvodni tvorbu v poslednich letech vzitsta i za hranicemi. cot je clukazem, te literarni tvorba natich ptednich autora dosahla dobre mezinarodni urovne. Jen knihy sedmi ptednich autoru Melantricha byly v cizine vydany jit celkem 32krat ye etmacti jazycich. Jedenact knih vy glo nemecky, etyki mad'arsky, dve polsky, dansky a holandsky a po jedne francouzsky, anglicky, italsky, litevsky, slovinsky, rusky, ukrajinsky, chorvatsky a j aponsky.

Nejvice je ptekladan Ivan Olbracht, jehot rtzne knihy byly jit pteloteny celkem osmnactkrat. Knihy Jaroslava Durycha celkem petkrat, Vladislava Vaneury celkem tfikrat, Jana Cepa dvakrat, Benjamina Klieky, Josefa Kopty a Josefa Pekafre jednou.

Skuteeneho rekordu dosahla kniha Ivana 01brachta: "Nikola Suhaj". Zatim co deskeho vyclani vytlo jit 29,000 vYtiskt, byla dosud pfelotena do dvanacti ruznYch jazykt: francouzsky, nemecky, itaisky, polsky, rusky, ukrajinsky, mad'arsky, dansky, chorvatsky, slovinsky, holandsky a litevsky. JinY Olbrachttv roman "Anna proletAfka" vytel nemecky, rusky a japonsky. "Podivne pkatelstvi herce Jesenina" a "Zamfitovane zrcadlo" nemecky, "Hory a staleti" mad'arsky. "Golet v poctenY prvni cenou v letotni literarni cane Melantricha, kterY vytel terprve koncem dubna t. r., byl jit zakoupen do mad'argtiny a v nejblitgich dnech bude uzavfena smlouva pro pfeklad do an"Bloudeni" Jaroslava Durycha vy glo nemecky, dansky a dvakrat anglicky, jednou v Anglii a jednou v America. Durychovo "Rekviem" vyglo nern-cky. Tki knihy Vladislava Vaneury vygly nemecky: "Marketa Lazarova", "Pekat Marhoul" a "Konec starch easii". Roman Jana 6epa "Hranice stinu" vytel nemecky a holandsky, Benjamina Klidky "titek ze stoleti" vygel polsky, Josefa Kopty "Hlidae C. 47"" vyjde mad'arsky a Josefa. Pekate "Valdttejn" vyjde nemecky. Na podzim vyjde roman Vladimira Neffa "Maly velikan" lotytsky a o nemecke Yydani teto knihy se jedna. Roman Mirka Elpla "Marco Polo" se jit pfeklada do ital gtiny. 0 nekolik jinYch knih je v cizine valnY zajem.

Smrt eloveka vzteklinou: Sto z yifat v obci vybito.

V male obi Loukovicich u Tfebide byl svkm vlastnim psern pokousan rolnik J. eermak. Nedal se lekatsky o getfit ani pak, kdvt po nekolika dnech zdechl pes, kterS7 ho pokousal. Teprve velke bolesti ho donutily k 1-0:volani lekate. Bylo pozde. Rolnik podlehl vztekline. 0kresni Mad v Tfebiei naridil nucene vybiti vtech pst a kceek v obci. Pfes sto zvitat bylo hromadne utraceno.

Otee ve vezeni zas. syrra.

K soudu v Litometicich cl.-.,(41^ V. N. Tu zjistili, ze mute tohoto jmena nedavno pustili z vezeni. Brzy zahadu vy getffi. Ve vezeni seal otec ptedvedeneho. Syn byl c d sciren a bal se, te tim ptijde a praci. Otec vydava le se za odsouzeneho, gel tedy onen trest za syna odsedet Ted' dostane i otec trest a syn si odsedi trest start' a dva nova.

Ve stfedu, dne 30. eervna 1937.

TEXASU obvaly take rozliene druhy zvere a ssavcti, jejich2 kostry se easto nachazi. Stavolovi bratti vykopali kostru mastodona pri mestedku Byrom v okresu Hill, ktera memla 40 stop delky, a mail onu kostru dodnes. Pfi Bay City pfedloni take naki jednu kostru asi tak velikou a v mnohkch jin gich eastech statu take. Ph Dallas vykopali kostru 200 stop dlouhou. Byla to kostra mokskeho hada, bylalne zachovala a jest umistnena v museum v Dallas. Ph Midlotian naki lebku eloveka, ktera mela dva rohy asi 2 palce zdeli. Tak myslim, Se to byl asi ten dert, o kterem se tolik psalo, jen byl malovin s rohama. On asi umfel a jelikoS asi nezanechal Sadne mlade, aspori So.dnkch lidi neni s rohama, tak se u2 asi nemusime bati.

Uz ho neni, jenom jeho lebka jest v museum v Dallas. Kdo pojede na vkstavu do Dallas, mute ji naleznout v museu a sam na sve odi se o torn pfesveddit.

Ve statu se nachazi mnoho vAelijakkch zkamenelin a podobne veci. Pfi Nada, asi 20 mil od El Campa, pfi vrtani studne v hloubce asi 50 stop pod zemi v pisku nalezly se Sive 2alay, ktere jsou asi tak na palec dlouhe a jsou fipine bile a nemaji oca. Kdy2 bydleji pod zemi, to2 oci Na to se mrikte zeptati koho chcete, kahlk yam to dosveclai, Se jest tomu tak. Pak pfi Granger a vribec v celem stfednim Texasu se nalezaji zkamenele skokapky od 11Nejsou to nynefk ristfice, ale vice okrouhle a asi take velikosti jako muSskk klobouk. Geologove odhaduji jejich staff na 25 tisic let. Takovkchto fistfic uz neni na svete. 2e se more rozprostiralo aS tam, jest dokazane, neb ustfice ve sladke vode nemohou zits. 2e zde rostlo tropicke rostlinstvo, jest take dokazano, neb se nalezaji v potocich zkamenele kokosove ofechy, ba nakl jsem jeden sam v Cummings Creeku, a take zkamenelk banan.

Prvnim belochem, kterk vstoupil na texaskou pudu, byl asi Cabeza de Vaca a je gte jeden spanel s nim a jeden dernoch. Kdy2 se jejich lod' ztroskotala na pobtek. ostrova Galvestonu, asi 25 let po Kolumbovi, tu Cabeza de Vaca a jeke jeden se zachranili a ostatni z posadky se utopili; bylo to vlastne roku 1528. Oni byli vzati do otroctvi kmene kanibalri Karankavas, kteti obkvali pobfai Texasu.13y1 to jedink kmen indianskk, kterk provozoval lidoSroutstvi a byl velice nenaviden od druhkch Indianri. Tak pobyl mezi nimi a ledil jejich nemocne, a.2 se jim pak podatilo uprchnouti, aby se pak dostali do zajeti Komandri a pak musili ternto otroeiti, at se jim poda.filo uteci a prodirali se houkinami MORNICTVO nakch drahSTch jugoslavN skS7ch pkatel a spojencii se zrodilo teprve ze svetove valky. Kde2to jejich stateena armada ma za sebou dejiny ruznSrch valek s Turky a v posledni fade i slavne vYkony ta2eni z let 1912-13, 1914-15 a 1918, neeXistovala srbska ani jina jihoslovanska marina a2 do vzniku noveho trojjedineho kralovstvi. Srbove byli narodem vnitrozemskkm; jejich Cast bydlici v Bosne' a Hercegovina byla pod panstvim Turkri a pozdeji habsburske monarchie, v jeja arme.de i marine sloukli; Chorvate, ktefi byli od nepameti vynikajiclmi namofniky s tradicemi starkch I11yru, byli v dfivejkch staletich v slukaach benatsktch a nemeli vlastniho valeeneho lod'stva.

A tak zrozenim nova jugosla yske mariny je 30. fijen roku 1918, den prohlakni jugoslayske nezaviskosti. Oise. Karel, kterk patrne nechtel, aby se rakousko-uherske lod'stvo dostalo potupne do rukou neptatel bez vS7stfelu, jako o nekolik nedel pozdeji airomorske lod'stvo nemecke, odevzdal dne 31. fijria ve gkere lodi cisafske mariny do rukou narodniho vkboru jugoslayskeho.

Ale vac negla tak hladce. Na uspechy Srbil v Dobropolji a v dal gi ofensive do Srbska, je2 nezadrZitelne pokradovala ji.2 od 15. zaki, se 2arlivYm okem divala Italie. Pfes to, Se na kongresu potladovanSrch narodnosti v Rime, konanem 8. dubna 1918, byla umluvela. soudinnost Italri a jinS?ch potlaeovanSrch narodhosti v Rakousku, tedy i Jihoslovant je2p tam zastupoval Chorvat Dr. Trumbie), nepovolil zahranieni ministr Sonnino vytvoreni jugosla yske legie v

V STNIK

Vzpominky ze starch casu v Texasu.

Podava L. C. Wychoperi z El Campo, Texas. podel feky Rio Grande bosi a tamer nazi. Tu najednou narazili na vkpravu panelu, ktefi byli s Cortezem v Mexiku. Bylo to pro ne velkkm pfekvapenim a panovala velika radost mezi nimi. Byli pak zavedeni do tabora, pak do Mexika a pozdeji do 8panelska, po 6 letech otroctvi mezi Indiany. Cabeza de Vaca pak sepsal dejiny o svem utrpeni. Byly to hrozna, a tamer nadlidska utrpeni. Oni se u2 vzdal Upine nadeje, Se kdy jeke jim bude moSno bilou tvat spatfiti, neb oni nevedeli, ze jini 8panele se vypravili do novo zeme mimo jejich lode, a tak byli zachraneni.

Druhkm belochem, vlastne druhou vkpravou a to francouzskou, byla asi roku 1620, a take pfistala nekde v zatoce Matagorda. Byl to La Salle. Oni take byli tamer vkci bud'to potra2deni od kanibalri Karankavas, anebo zemfeli na malarii, neb v onkh koneinach .tehda byly jen same moelly a miliardy komarri. Pak u2 vice se Saclnk beloch do Texasu nedostal, krome podel hranic Mexika 8panelove a jejich mnik, ktefi zakladali misie a staveli pevnristky a male chramy a ony misie, vlastne fetez onech misii se tahl od Texasu a2 po Kalifornii a stoji dodnes, jako misie v Goliad La Bahia, misie Alamo a mnoho jinkch.

Ale o torn jsme se doeetli dost v dennich zpravach, zvlake v loni, kdy stat oslavoval svoji stoletou neodvislost, a asi jest uS katdemu znamo, jak se na g' Texas stab samostatnou republikou. Prvni Ameridane se zadali usazovati v Texasu asi tak roku 1824 pod vricicovstvim Stephen F. Austina a sice pfl zalivu Tv1exickem, anebo pfi Usti fek Brazos a Bernardo a osady: Columbia, Veslaco, Brazoria a Matagorda. Zakladali plantate a sadili a pestovali cukrovou titinu a ovkm i bavinu a staveli cukrovary. Zficeniny onech cukrovarri jsou tam do dnani doby a te2 palirny na rum, kterk paze tftiny zvane "ribbon cane". Kaceli lesy a staveli testy, a jeke dnes kdy2 se tak prodirate pralesem, tu spattite, Se kde &l ye byla cuk.rova plantel, jsou jeke patrne fadky, mezi nimi jsou vyrostene stromy aS 4 stopy v 111'

Jugogiayska manna.

Napsal V. J. Hauner.

Italii a jate 4. fijna, kdyS Oech tepanek a Jihoslovan Giunie uprchli na rybalskem elunu do Italie s navrhem, Se po celem polokek je pfipraveno a na povel vypukne proti Rakousku povstani, byli uvrkni do Salafe a nebylo jim ani dovoleno vejit ye styk s dry Benekm a Trumbidem, zastupci svkch narodu u Dohody.

Nebkti toho, mohlo bkt cele rakousko-uherske lod'stvo, kde bylo pfichystano ke vzpoufe, jiz poeatkem fijna v mock dohody.

Ale Italie chtela, aby prvni slava viterstvi nad Rakouskem pfipadla jeji armada a jeSto ofensiva na Vittorio Veneto se mela poditi teprve koncem fijna, byl by ji rispech chorvatskkch a deskkch spiklencri ponekud nevhod. A i tak, je g te po 31. fijnu, nechtela pfipustit, aby male sic, ale technicky velmi zdatne lod'stvo rakouske bylo phi-den째 novemu statu, kterk by se tim byl razem stal silnou namofni mocnosti na Jadranu. Dohoda tedy na namitky Italie tadala, aby darovane Jugoslavii lod'stvo bylo vydano Dohode, jeS by s nim nalotila podle sve y ule. Jugoslavie byla ochotna na navrh ten pfistoupit, lod'stvo bylo ji2 obsazeno jugoslayskkmi namofniky a na dreadnoughtu "Viribus Unitis" se ji2 take nalezal jugoslayskk admiral, kdy2 tu byla tato lod' v puljskem phstavu dne 2. listopadu potopena torpedem italtakto ponejpry skych namorniku, valee'ne kamaradstvi spojencili.

Strom 11.

mem, a co chvile piljdete na zdenSt dtm nebo jeho zriceniny, anebo aspori trel do vrchu zdenY komin. Kde staval dtevenk drim, ale komin byl zdenk a dfun shofel, tam take kdysi bSrvalo a sidlilo kesti a pak se promenilo v zoufalstvi.

Ty stare hfbitovy a nahrobni kameny, na kterYch jest napis: narozen, tfeba roku 1750, zemrel roku 1825 aS 1836, tito zesnuli byli siredkove fkho toho. Vse opukene; ona krajina byla odlidnena uz nekolikrat nasledkem nemoci lidu i dobytka a pak pfivalem mofskkch yin a tu lid, kterk tam byl usazen, ztratil vk a stall se z nich Sebraci a zaeali Sivpt na novo nekde jinde. Kdy'S tak jsem sedaval na bfehu fieky Old Canery, bkvaleho to fedi gte feky Colorado, a to vk pied sebou vide', tu jsem se easto zadumal a v duchu si pfedstavoval ten raj a Sivot tam, kde dernok co otroci zpivali sve pisne a jejich melodie a hlas se nesl pralesem. 2acinSF elovek nedovede zpivati tak jako dernoch, ale dnes u2 i dernok tolik a tak nezpivaji jako Byli oni site otroky, ale to jim nevadilo, neb meli co jist a elm se odivati a nemuseli se starati o nic. "Massa" se staral o ne a tak oni zpivali a jejich hlas se nes' pralesem a sidlilo tarn kesti. Jak jsem shora podotkl, sedaval jsem na bfehu a dfimal, nad hlavou let' hejno divokkch hus, tu zas pelikan a hejno rackt se vrha do fady, aby ulovilo rybidku, tu se vynoti htbet velikeho iraloka, a to more ze vzdali hudi. Ten MexickY zaliv jest \TN:1y ten samk a pofad huel a nic se nemeni a vk ostatni tarn nabkva katclkm rokem jink tvaknosti, i pfiroda men! polohu, kde kdysi byla krasna plantaS, promenilo pfiroda v neproniknutelnou divokou revu. Tu yam mane pfijde na mysl marnost prate eloveka proti Sivlrim a divokosti pfirodni.

Podle znamek hiadina more na svete pada, aneb jest snikna o nekolik tisic stop, neb podle toho, jak se nachazi skokapky z motskkch mall a Ustfic, bylo za pradavna more v Texasu a2 po onen Cap Rock, anebo kamenitk skk bfeh, a to jest asi 3000 stop nad motem.

Tak podle toho hiadina motska se snitila o tolik, anebo zeme se zvedla o ony 3 tisice stop celkem. Ale jest nesporno, ze cela Severni Amerika byla jednou pod vodou, neb na tech nej yySSich kopcich nachazi se skotabky z motskYch tvort jako na temeni hory Pikes Peak, asi 14,000 stop nad morem najdete skofapky z mueli a podobne. Geologove a2 dosud nenaeli vYchodisko z toho, jak a kdy byla naee zeme pod motem.

(Pokraeovini.)

Jugoslavie nedostala tedy celek rakuoskouherskeho lod'stva, nkbr2 pri konednem miru jen nekolik malo merle vkznamnkch rakouskkch lodi. Roku 1926 koupila pak nemeck,S, predvaleenY kritak "Niobe" (jmenuje se ted' "Dalmacija"), 0 2600 tunach, a. ,. pozdeji jeete v Anglii malY moderni kri2ak ("vodie flotil") "Dubrovnik" o 1880 tunach.

Celkem ma jugosla yske lod'stvo jeete 8 torpedoboret, z east jeate valeenS rch, 4 moderni ponorky postavene v Anglii a Nemecku, 6 novYch meneich torpedovek, nekolik torpedovSrch motorovkch dlunri, 4 fidni monitory z byvale rakousko-uherske mariny (lodi o 450-600 tu'lath) a asi 15 lodi pro zylietni teely (lodi gkolni, dopravni, zasobovaci, lovice min a p.). NOmofnictvo dita na 5000 hlav, dtstojnikt 1 muMI Marina ma te'S svoje letectvo, jehoi zaklad tvoti letounova lod' 0 2000 tunach; cele namoi c -nictvojepdkzmsrtvuojenf(inistr vojenstvi je zaroveri ministrem mariny).

Jsou tri valedne pfistavy: Kotor s arsenalem a mohutnYmi opevnenimi jeete z dob rakouskYch a silnYm delostkelectvem; 8ibenik, jent bude rovne2 vybudovan jako slink valednk pristav, a 8ugak.

Sam se ke kesti pfibliiite nejvic, budete-li svet videti ye svetle takovem, v jakem je miti chcete.

Svobodna mysl, jedina dloveka rozko g, pro ni ve svete klece neni.

V marnem sneni je ubijeni 21vota a mnoha, ponodlneho sobectvi.

Strana 12,

Chilli Organ Slovanske Podporujiei Jednoty Stahl Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Asso• elation of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA 1401:tKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVA.K PUBL. CO., Rest, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmany adres zasilaji se do Hlavni Ufadovny, Fayetteville, Texas.

Veriter6 dopisy, ptedplatne, oznamky, budlet adresovany na Vestnik. West, Texas Vistnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

JUBILEJNI. Dnes nejen meteme zatla leta slavit, tet ptitti dobu miltem dnes jit zdravlt, neb pilda nate pine. sil.

Bratrstvi svate dosud nas poji, jak v prvnich dobach jeho znameni, zdar v praci kyne nam, viterstvi v boji a tteba vlasti svoji vzdaleni v sve drahe Jednoty vlast novou mame, v ni pro sve deti vte to uchovame, co pied lety nits vedlo k sbratteni.

Co svato nam, bud' svato syntim natim, at' vyznanim jich laska k pravde jen.

V to chvili slavnostni k Vam prosbu vznatim: sve ditky ved'te v posvatnY chram ten Jednotu nasi, v ni jen pravdu shlednou, at' misto nas pak oni slavi jednou tet tadu sveho jubilejni den.

R. S. gestY eervenec — Husiiv den. Mistr Jan Hus stoji dnes po vice net pet stech letech pted nami jako 'MA/ ptedstavitel ryzi povahy, pravdivosti a poctivosti tivotni. Zustava tivYm programem nam i budoucim. V duchu Husove pokraeovati znamena dnes svobodu svedomi, volnost ptesvedeeni, hluboke vrouci zaniceni pro pravdu, pray() a spravedlnost, pro mravni opravdovost, narodni a naboteriskou snatenlivost a tive narodni a socialni citeni a konani, znamena bYti ukaznen vnittni silou mravni, bYti neuchylne poctivY a veren pravde. Hus dal nam krasnY ptiklad praveho eetstvi: eetstvi, ktere rozhodne a razne haji sveho prava, ale nechce nic vic net toto pra y°, ktere lasku k narodu projevuje praci a einem pro narod, nikoli nenavisti k narodu druhernu. Z velikeho dila Husova, z jeho tivota i smrti vyrostla nejvetti slava eeskYch dejin, hrdinskY a na veky pamatnY zapas husitske revoluce a husitskeho krale Jitiho o Husovo dedictvi proti celemu svetu, zapas, kterY podle vYroku Palackeho postavil vlast eeskou na eas do poptedi dejin evropskYch a narodu eeskemu pojistil destnou pamatku v dejinach vzdelanosti lidske: Necht' do bouti a deje, do nicht stateene eskoslovensko vchazi na obranu noveho tadu sveta, na obranu skuteene demokracie, prove,zi a sill Artedhny roduverne syny vzpominka na ten velkolepY zapas, kterY — jak tekl 2i2ka — statedne bojovali mali proti velkYm, nemnozi proti mnohYrn, nevyzbrojeni proti ozbrojenYm. Tento boj byl zaloten na vernosti Husovu duchu a odkazu; onomu odkazu, kterY Mistr Jan sam shrnul tak tklive v posledni prosbu, vyslovenou k narodu v liste z Kostnice na rozloueenou: abychom se milovali, dobrych nasilim tlaeiti nedali a pravdy katdemu praci.. Dastaneme-li verni tomato' adkazu lisky a. stateenosti, odkazu Husovu i botich bojovnikft, jiste i my — y e vlasti i v zahraniei vtdycky zvitetime.

Hiedani test. Ve state Massachusetts byla za1otena liga "Made in America", ktera chce prosadit dY, podia kteelic by yken.J.,k) prosptI

VtSTNIK -;my oznarnovani bylo delaamen no prosttednictvirn rozhlasu, pak je musi vidy ptedchazet a nasledovat vela: "Cizozemske zbotir Tato mySlenka se velmi zamlouve. zvla.Ste na zapade, kde se ma za to, to se tYka hlavne japonskeho dovozu. Net zapomind se, to Japonsko kupuje ye Spoj. Statech vic net Francie, Italie a Belgie dohromady, ate katdST pokus o sniteni prodeje japonskeho zboti v Unii znamena, vlastne chtit zabranit Japonsku, aby si mohlo opattit dolary, jet pottebuje pro sve ohromne nakupy americkeho zboti. Vedouci einitele zapominaji, to japonske nakupy umotriuji tak dobre amer. mzdy, to za jejich east by se dalo koupiti ttikrat tolik japonskSich vYrobkil, kolik se jich proda mezi San Franciskern a New York.em. Senator Ellender zahajil ostrou kampari proti kanadskym zajmiim ve Spoj. Statech a tak blazniva, kampari, provadena pod plaStikem vlastenectvi, zapomina, podle statistiky z r. 1936 katcla kanadska rodina koupila v minulem rote za $150 zboti z Unie. Mame v zemi mnoho politicky zatitenYch lidi, kteri se snati otravit ovzduSi, aby tak znesnadnili Slechetne tsili presidenta Roosevelta o zavedeni celniho miru, pod nimt ameridti farmati a producenti baviny mohli by dosici zahranienich trht a tim budouciho zajigteni.

Od doby co byly ex-presidentem Herbertem Hooverem vybudovany celni hradby americkY vYvoz neustale klesal. President Roosevelt se syYm kabinetem je ale ptesvedden o nezbytne nutnosti snitit ochranatska cla, tallest celni mir, ktery ptinese velkY utitek cele zemi. Jeho idealistickY zapal v kapitalistickYch novinach i v kongresu je potiran nizkYmi a sobeckymi ochranatskYmi zajmy, jet pod plaItikern americkeho "vlastenectvi" usiluji o udrteni celnich hradeb — jet jsou jim zdrojem ohromnych ziskt.

Neni vtechno mravne, co dnes vetejne mineni S'irokYch vrstev poklada za mravne, neni tet vge nemravne, co prtmerna spoleenost odsuzuje. 0 tom, co je a co neni mravne, nas nejlepe poudi naSe svedomi, ovSem svedomi probuzene a nezavisle na spoledenskYch ptedsudcich. Cloy& toutici po samostatnosti musi nejprve osamostatnit sve svedomi a sve mySleni, aby naudil se nahlitet na vSe zvroucnelym roz umem a osvicenYm citem.

Vehke dila a Americe. Na podnet spoikove vlady sdrutili se nezamestnani spisovatele, aby vydali podrobne sepsani vkch pametihodnosti 48 state Unie. V ramci tohoto dila vydali nyni autoti prilvodce po Washingtonu.

Je to silna a velmi zajimava kniha, obsahujici mnoho dosud neznarnYch skuteenosti. Niroten e s , darn" zaujima, v knize nejvice mista a co o teto stavbe yypravi, bude ptekvapenim nejen pro svet, ale i sarnotne amer. obdany. Uvadime z Mt° knihy nekolik zajimavosti: "BILV dtm" je staven ze tecleho piskovce pro jeho levnou cenu. Stavitel Hoban dal svemu dilu ptedeasne nazev "bileho domu", ktery mu zustai dodnes. Pilvodne mel bYt vystaven z bileho mramoru net ukazalo se, to by to ptiSlo velmi draho a proto musil Hoban poutit piskovce a stavbu potom natrit snehobilou olejoyou barvou. Cala kapitola je venovana stromtm, zasazenYm v parcich Bileho domu a darovanYmi presidenty a rilznYmi vlasteneckYmi spolky. V osmdesatS7ch letech poslal senator Summer ruskemu calm talud z dubu z hrobu Washingtonova. Dvacet let na to odvdedil se rusk car jinYm taludem, z dubu, kterY vyrostl v Carskem Selu ze taludu americkeho. xGalud byl zasazen na destnem miste parku Bileho domu. Nadherrry, bile vyealounenSr a zlatem yyzdobenY sal Bileho domu mute jak uvadi prtvodce vypravet take mnoho zajimavYch veci. Pani Adamsova, jedna z "prvSlch dam" Unie, susila tu na ptiklad pradlo, a president Theodor Roosevelt mel tu svou soukromou telocvidnu. Konedne ma BilY dtm jednu zvlaknost — v hlavni chodbe stoji paprsi bezvouseho mute, jehot tototnost nemohla bYti zjiStena. Autoii pruvodce mail za to, ze jde o zhad_neho a slavneho "ducha Bileho damn", ktereho dosud nikdo je6te ndvidel.

Riede] pravdy, sly pravdu, ud se r.rnvt*, pravdu. pray p ravdn, dri pravtItt, braii

Ve stredu, dne 30, dervna 1937.

Nejlryg:Thn cilem FAIstva. je sjednoceni vgech lidi a sbliteni jich k spoledne praci pro celek.

Jedine mirova pra.ce, ktera, stara se o mir v rodine, v osade, ye spolcich, ye state a mezi staty vede k dosateni idealu sbliteni lidi.

Ude stavaji se nejodvainejtimi, nejpodnikaveltimi a nejpracovitej gimi tehdy, jedna-li se jim o penize. Zisk je nyni hlavnim popohaneeem lidi v praci. Lepe bude na svete tehdy, at misto zisku bude lid popohaneti touha po ttesti vlastnim i svYch Vec v dejinich sveta snad dosud nebYvali.

Poprava osmi k smrti odsouzenSrch ruskYch martalt a generalt mute snad uspokojit soudce ale nemtte podat svetove vetejnosti dostateeneho vysvetleni, co se to v Rusku vlastne deje. Kdyt tyto hlavy armady skutedne byly vinny tim, pro co byly odsouzeny, to jest pro zradu a gpionat, a kdyt tyto ohavnosti skuteene pachaly. Nebo co se tam deje, kdyt tim vinni nebyli, veci ty nespachali a piece odsouzeni a odstraneni byli jen z politickSTch du. Armada je velmi citlivym telesern a poprava osmi jejich hlav je o gemetnou, zatetkavaci zkouSlou jeji imosnosti. A tu vyystava tfeti vec: musely to bjit velmi vain& hluboke ditvody, kdyt vladci Ruska po dvou velkS7ch procesech s trockisty, tett° politicky vysvetlitelnSrch, odvatuji se tohoto rozsudku. Byla by to pro ruskou armadu straliva vec, jestlite jeji vtddi hlavy skutedne se dopustily zloeint, z nicht byly vineny. Je vAak nepochybne, to popraveni byli eleny podzemni protistalinske 0posice, ze tu Slo take o zamery ureit'Ych vojenskSrch kruhti s Nemeckem. S drivefgim Zinovevem a jeho druhy, zavtenSrm Radkem, Jagodou a ted' TuchadevskS7rn se sedmi genera.ly mizeji posledni ptedstavitele stare bolteviccke politiky a jejich plant uvnitt Ruska i v zahraniei.

V OKOLI MESTA WEST: Bratr Ignac Aenkylik z Rosenberg, Texas, znamY organizator natl. Jednoty, dli tohoto tYclne v rmtem okoli za pfieinou ziskaai novych elenfi pro okolni dy. Bratii, vyjdete bratru gekyttliovi vstfie, a pomorte ziskati novYch elenit. On jest dob •t. obeznamen se viemi druhy pajistek, ktere Jednota nate nabizi, a oehotne Vam vse vysvetli.

CLENIUM itArolt

Jubile ni Kalendif. ✓ nedeli 4. eervence. ftád Praha cis. 29. v Taylor. Oslava jubilea Jednoty, 38. vYroei taleteni tadu a 4. vVroei zbudovani moderniho spolkoveho stanku. ✓ nedeli 4. eervence. MatetskY te.c1 na8eho Bratrstva "Pokrok Texasu" Cis. 1. ye Fayetteville. Slavnostni vYbor planuje rozmernou oslavu jubilea na§i Jednoty, k nit pozvany budou tady Fayette okresu a sousedni. ✓ nedeli 11. eervence. Rad Pokrok Roweny els. 49, oslavi jubileum S. P. J. S. T. Ptvodni datum oslavy na den 4. dervence bylo zmeneno nasledkem jinYch osadnich podnikt t. dne pianovanSich. ✓ nedeli 11. eervenee. Add Svaz techoslovant. cis. 92. ye Fort Worth. Oslava jubilea Jedrioty a 28. vYrodi zaloteni tadu. ✓ nedili, 18. eervenee. Rad teskY Prapor ifs.

24. v Temple. f2,6,d planuje oslavu zrozeni Jednoty spoleene s nekolika okolnimi fatly. ✓ nedeli 18. eervence. ftad Moray6ti. Bratti dislo 6. na Cottonwood. Oslava jubilea Jednoty a 401eteho trvani Mdu. Blitsi pozdeji.

V nedeli 22. srpna. fZicl. Karel Havlieek eis. 4. v Hallettsville se pa'i'Jravuje na okresni jubilej ni slavnost spolt a nel:olika okolnimi tidy. ✓ nedeli 5. rift, pady Vlastenec els. 45., Texasky Mir els. 10. v Shiner a Pokrok Slovana els. 31. v Yoakum, planuji sPoleenou jubilejni slavnost pti sini tadu Vlastenec. ✓ nedeli 12. tail. Add Karel Jonat els. 28. v Jednoty za, Fpolu East Bernard. Oslava pftsoberti

Ve stfedu, dne 30. eervna 1937.

V arnerick-j7ch novinach objevuji se posledni doby 61anky o Ceskosiovensku, psane s obdivem pro starou naei domovinu a jeji demokraticke Vydavatel Chicago Daily News, Frank Knox (republikamsky kandidat mistopresidentstvi v loilskYch volbach), po osobnim vyeettend a seznani skutednYch pomera, posila svemu dasopisu nadeene dlanky o 6eskoslovensku, jel jsou nejlepei, nejpadnejei odpovedi na zaketnou propagandu Nemca i Mad'ara. Knox ma pro Osl. republiku slova nejvyeeiho obdivu a uznani. anglickYch listu jsou podobnYmi nefaleovanYmi elanky poueeni o skutednYch pornerech v Oeskoslovensku a jsme jisti, ze v budoucnosti ladneho neomaleneho fitoku "a la, Rothermere" neotisknou.

Vzducholod' Graf Zeppelin opustila v patek Frankfurt na svaj posledni let do Jilni Ameriky a al se vrati zpet, nebude jiz poulivana v letecke doprave, nYbr'l dana do musea. Toto rozhodnuti ztejme souvisi s katastrofou vzducholodi "Hindenburg". Jestlfle Nemecko dostane od Spoj. State helium, pak by se teto stare vzducholodi poullvalo na kratei lety nad Evropou a ke cvidnYm adeltm. K doprave cestujicich Zeppelin by se nehodil, protoie ph napini helia by se doprava nevyplacela. V dilnach ye Friedrichshafenu se stavi zatim dalei dye vzducholodi. * Z Washingtonu se scleluje, ze kongresnik Frank L. Kloeb byl jmenovan federalnim soudcem toledskeho okresu statu Ohio. Toto jmenovani zajiste pfekvapilo ony, kteti mysleli, le president se bude mstit za odpor proti jeho planu rya, dopineni nejvyeelho soudu. Byl to F. L. Kloeb, kterY prvni energicky protestoval proti zmenam v nejvyeeim soude. Jeho jmenovani piekvapilo tim vice, 'le Kloeb nebyl nikdy piing velkY vyznavad noveho adelu, adkoliv se proti mnohYm reformam nestavel. Mule bYt poditan za liberalniho zakonodarce. Jelikol ma vynikajici kvalifikace bude jeho jmenovani bezpochyby senatem schvaleno. * LondYn dle dobte informovanYch pramena prvni upozornil Moskvu na to, le v Berline jsou znama ruska vojenska tajemstvi, ktera mohia bYti perlinu prozrazena jen vysoce postavenou vojens.kou osobnosti. Podezteni padlo na mareala Tuchadevskeho a v Moskve byl mysl odstranit jej rychlou cestou. Proti tomu veak byl generalisimo Vorailov, jenl prohlasil, ze Tuchadevskij jiste nebyl sam a le musi bYti yypattani jeho spolednici. Proto bylo zahajeno vyeettovani, jel se ukoneilo procesem a zastielenim vinnika. * Pied nekolika dny byly otevieny nabidky na stavbu dvou nejnovejeich americkYch bitevnich lodi v odboru namotnictvi a bylo shledano, jsou neptimetene vysoke, talc& obe va.ledne lodi mohou bYti pravdepodobne postaveny ye vladnich lodenicich ye Filadelfii na misto zadani soukromYm spoleenostem. Nynejai zakony 2.6.daji, aby veechny stavby valeenYch lodi byly rozdeleny stejnou merou mezi soukrome firmy a vladni lodenice, dovoluje veak presidentovi, aby pfedal yeechnu konstrukci vladnim lodenicim. Vladni lodenice ye Filadelfii odhadla, le katcla 35,000 tunova bitevni lod' bude stati 36,560,300 to jest stavba trupu a strojtit; vYzbroj lodi se podita zvIdet'. Newyorska vladni lodenice odhadla cenu na $37,265,843. Pokud se tYde nabidek soukromYch firem, ty jsou mnohem vyeei, tak lodenice v Betlehen pfedlotila cenu $59,900,000; lodenice v Camden podala nabidku za $55,785,824.

Rusk velevyslanec y e Spoj Statech, Alexandr -TrojanovskY, pri zastavce na leti.eti v Pittsburgh, Pa., vyjadfil se, le exekuce vysolrYch ruskYch dastojnikti jsou "smutnou, nephrerrinou a otfasajici veci, ale spravedlivou a nutnou". "V Rusku neni", tekl vyslanec, "hromadnYch poprav a nikdy k nim nedojde.

Pouze skutedni nepfatele lidu, zradci v armade a zahranidni epehouni byli ddstteleni, Veichui rneli spravedliq scud a. jsem jilt, e rusk9 ;;;ucc1.5

VASTNiIC

Co nova°.

Nde vladni odbor zemedelskY ye Washingtonu ohlaeuje, ze die zprav, ktere dostal z Evropy, letos se tam oeekava veeobecne slaba sklizeri peenice i lita, z ylatte v Nemecku. Naeledkem toho poptavka po peenici z evropskYch zemi produkujicich peenici, mule v nastavajici sezone pi-evYeiti dosavadni poptavku. Ve zprave dale se hlasi, ze mnohem merle peenice se sklidi hlavne v Bulharsku, Rumunsku, Mad'arsku a Jugoslavii proti loriske sklizni.

Za to ye Francii se odekava, ze letoeni aroda peenice bude o 10 proc. nad arodu roku 1936, pies to veak bude jests pod pramerem sklizni z poslednich let. * Tydennik Literary Digest v New Yorku byl minulY dtvrtek prodan yydavatelfun Review of Reviews, mesidniku, jak oznameno bylo Albertem Shawem ml., ptedsedou korporace posleze jmenovane publikace. Shaw soudasne ozuamii, ze tyto publikace budou spojeny a vydavany tYdrie pti udrlovani hlavnich ryst obou. K spojeni dojde 17. eervence. Bude-li nova, publikace pokradovati v slamenYch volbach, jichl pavodcem byl easopis Literary Digest, nebylo naznadeno.

BrasilskY president Getulio Vargas vyklal minulY avrtek vYnos, kterYm obnovuji se iistavni prava 47 milionu brasilskYch ()Want po 19 mesicich "stavu valky". Jde to nepochybne o politicks gesto pied nadchazejicimi volbarni, v nichl Vargas bude kandidatem pro znovuzvoleni. Nejsilnejei soupef vzrusta mu v Armando de Sallesovi, guverneru statu Sao Paulo.

Volby se budou konati dne 1. ledna 1938.

Ve Francii povstala pro finandni otazky kabinetni krise a premier Leon Blum podal se syYm ministerstvem resignaci v pondeli tohoto tYdne. Udrlel se v atade rok a 17 dni. NovYm premierem stal se radikalni socialista Camille Chautemps, kteremu podatilo se za pomoci Blumovy sestaviti nove ministerstvo °pane' tak zvane lidove fronty v aterY tohoto tYdne veder. NovY kabinet pi •edstavi se poslanecke snemovna ptieti uterY. VetejnY dluh vlady SpojenYch Statt vystoupil ke dni 15. dervna na $36,633,907,802. Zvedl se v jednom dni o $1,352,033,000 po zanosu $800,000,000, jel si vlada vypajOila v dervnu a ptipsani $502,000,000 zvlaetnich vladnich obligati k dobru vladniho pojiet'ovniho fondu. Dluh ten ale bude za kratko snizen o $300,000,000 kratkodobYch vladnich apisa, jez budou vyplaceny.

Italie snati se tellt ze sve balkanske politiky i po strance hospoda.tske a zbrojni. V Albanii jsou znaena naleziete oleje, o nel se zajima.

Francie i Anglie. Hlavni misto olejove ()blast je Kudova, kde soustked'uje se pozornost 1talskych odborniktii, zatim co Francouzi a Anglieane se zajimaji o olejove prameny v dasti Albanie. Nedavna naveteva italskeho ministra zahraniel hrabete Ciano v hlavnim meste albanskeho statu Tirano znamend diplomaticke dinnosti Italie k ziskani stfedozemniho more a albanskeho oleje.

V iiterY min. tYclne veder uspotadan byl v Comiskey parku v Chicagu zapas o piedactvi telke vahy mezi, dernochem Joe Louisem a bYvalYm championem James J. Braddockem, jeril skoneil viterstvim dernochovYm. BilY zdpasnik znemotnen byl k daleimu zapasu v osmern nabehu. Zapasu pfihlflelo asi 55,000 lira a na vstupnem vybralo se asi pal milionu.

Braddock podle smlouvy obdrli polovinu vYte'llru.

Jeden novinat v New Yorku ucinil pokus vydavat noviny pro negramotne (neumejici Gist a psat,), jicht je tam pies 100.000 Jde o obrazkovY easopis, jehoZ obrazky jsou proste usporadany tak, ie i Bite maze poehopiti souvislost dosabl ia4.1444 :LOOr

Strana 13,

S marg alskou holi na popravike.

A SJEZDU soveta v prosinci 1934 referoN val o rude armade namestek lidoveho komisafe obrany Tuchaeevskij. Sjezd — 2400 delegatu — povstal, kdyl ptedsedajici Kalinin ohlasil jmeno feenikovo a Tuchadevskij pak dlouho stal na tednicke tribune, elegantni, pyenY, sebevedomY, zatim co sjezd boutil nekonednYm potleskem. Potom mluvil o vojensire sile Sovetskeho svazu. Mluvil ty rde, vaenlye, kaidou vetu oddeloval aderem prave pesti do leve diane a sjezd kaldou jeho vetu vyznadoval souhlasnYnz volanim. Mluvil o motorisaci armady, o sovetskYch tancich, o letectvu, o nejmodernejeich ponorkach. A hrozil.

Ptedeveim Nernecku hrozil. Opakoval slova Stalinova, ze sovetska mot rozdrti kaldeho, kdo se odvali strkat svuj svinskY rypak do sovetske zahrady, a dodal, ze rude', armada, bude-li SovetskY svaz napaden, pfenese valku na azemi titodnikovo a znidi ho v jeho vlastni viasti. Kdy2 skondil sjezd zpival Internacionalu a sovetske listy uvetejnily red i fotografii Tuchadevskeho na svYch prvnich strankach.

Za patnact mesica nato byl Tuchadevskij jmenovan zaroven s Voroeilovem, Budennym a Bluecherem marealem Sovetskeho svazu. Za daleich patnact mesicu byl zasttelen jako usveddenY nemeckY Apion. A sovetSke listy doprovodily jeho konec prohlaeenim,ze psu patti psi smrt.

V diktatute je jen dvoji politicka testa: Bud' naprosta, slepa, nemyslici posluenost, nebo zrada. Radek to, zda se vyloidl uptimne: Ti, kdo pkigi k nazoru, ze nelze slepe poslouchat, at' ul proto, ze diktatura dela chyby, nebo proto, le podrobenY vkly nenavidi diktatora, nemeli jine cesty nez zradu. Ale vnittni sila rusksho statu, jehol alasne rozelenenY policejni apark, vyluduji kaldou moZnost domaciho pievratu. Je veak jeden zpasob, kterY vede k pkevratu v SSSR: Je to valka, v nil by byl SSSR poralen. Vojensky poralena diktatura bude smetena vlastnim lidem a vitez nastoli diktaturu novou, kterou cid do rukou tech, kdo mu pomohou k viterstvi. Zinovev, Kamenev, Rykov, Bucharin, Radek, Pjatakov, Sokolnikov a veichni ostatni rudi vudcove ell touto cestou proti Stalinovi a jeho statu. Sel po ni i Tuchadevskij.

Tuchaeevskij eel cestou zrady a zradil veechna sovetska vojenska tajemstvi Nemcam. Ale prod? Chtel bYt sovetskYm Napoleonem, pravi jedni. Snad. Ale Napoleon rostl, protote vedl svou vlast k viterstvi, nikoliv k porake. Kdy2 veak ne pro toto, prod tedy eel Tuchadevskij na cestu zrady? V SSSR dosa.h1 v5eho, deho vojak male dosahnout: nejvyeei hodnosti, nejvyeei odpovednosti. Prod to veechno riskoval a s tim i vlastni livot? Jedni pravi, ze jeho obdoba s rakouskYm Redlem byla apina i v ptieinach. Ale je molno, aby v jednom state bylo tolik Redltii? Druzi pravi, ze Tuchadevskii nenavidel sveho diktatora jako tygr v kleci nenavidi sveho krotitele. I to je molno.

Ale at' je vlastni, bezprosttedni ptidina jakakoliv, v pozadi veeho, v pozadi yeekere to neuvetitelne zrady, epionale, terorismu jimil dlazdi sve cesty k popravieti veichni spolupracovnici a Mei Leninovi je dejinnY princip: Sta.ty l'iji terni ideami, jimi2 vznikly. Demokraticste.ty ziji svou demokracii. Diktatury liji tim, eim vznikly: terorem, vraldou, popravou. A jsou jen dy e mo2nosti pro mule v diktatufe: slepa, posluenost nebo zrada.

Jiti Bene-S. Zahajeni pravidelnSTh letil pies Atlantik.

I3ritska, i americka letecka spoleonost vybudovaly pravidelne letecke spojeni pies severni Atlanticky ocean mezi Amerikou a Evropou.

Prvni zahajovaci let pOdniknou jiz kondein eeryna dy e velkoletadla typo -C2ledonia" Jediky a druhe opal,r10 poleti z Evropy d , 1Mad4 bt,de f ,rimers areIn, Na pal 'Asst 1utft pasidlm

VtIS T NIK

Strana 14.

Uryvky z eeskoslovenskSich Zborov.

K vYroei saline bitvy es1. legii u Zborova

2. erervence 1917.

Epicka basal. Rudolfa Medka.

Od mote k mofi stoji germanske. vojska.

Od more k mai hluboke podzemni valy, plikopy, kde sidli smrt!

Od more k moil potoky dratenYch piehrad, 'otrocke rakouske eapky, prugacke helmice!

Za nimi daleko pfekrasna leti zeme!

Zeme, jeg oplYva mlekem a strdim.

Tam gije v okovech zmueent lid, schvacent tesknotou, zpitt snem da,vnYm a tegkYm o svobode!

Tarn lije ded i matka i colada a smava Lena, i baba — vegtkyne, jeg kdysi nam peed lety fikavala: Jo., (led ug toho nedogiji, vgak vy — vy budete bojovati za svetlY den, jen vzejde nad oteinou!

Od mote k moil stoji germanskA vojska.

Za nimi temnota, otroctvi, smrt!

Za nimi zakleta v dradich sparech spi laska nas vgech, spi vgechen na g givot!

Domovino!

Nikdy tve jmeno nebylo tak silne, tak give jak v tento den!

TegkY a ponurt hnev, nesmititelnt, zalehl v duge nage!

Hrozna a nema nenivist utkvela v nagich oeich!

Ti, kteel kdys pokorne chodili za pluhem otrockYm na rodne lige, vdeeni za sktivandi pisne, za talir polevky i sktvu chleba, ti, kteei mleky na dusnYch fabrikach drsne a puste dny kdys bledi studenti, basnici, peva umelci — vesela chasa, ti, jimt nikdy nic nebylo svato, bouflive pragske moravgti junaci, gohaji od Tater — di tisice, tfi tisice srnelYch, sokolich srdci — ti vSichni citili v tento den: Smrt neni stragnal Krasnt a svatY je boj!

Tiche kdys budou plane u Zborova, mir, pokoj a klid nad nami bude vladnout!

Ale veenY givot clan bude narodu pokofeneinu.

Jdou nage pluky.

Jde rota za rotou, praporce vesele vlaji, bodaky zlovestne sviti.

Jak dlouht a zlY a nelitostnt drak Adolin ztemneltm v podveeer tahne vojsko do predni bitevni'aryl Kraj hrrni podivnYm valednYm zpeveir !

V nem prahnou a chveji se srdce, sZelanuta milostnYm ohnem hrdinne viry.

Jde rota za rotou: naSi se usmivaji, z osmahlch trail v2sele planou zraky, velikY klid i epickou tvrdost prozrazuji eela.

Z nich vane mladi a sveZest, pruznwt a sila!

Jdou na smrt rhytmickym krokem, jdou k tanci.

A nahle vgichni, jakoby kdosi tajemnt ridil jich duge, zpivaji jednim a mohutnYm hlasem: "Neumrem na slame . . . " Jde rota za rotou: vgichni se usmivaji, jakoby hezka a vesela deveata za kagdY iismev a za ka gdY pohled tisice polibkii slibovala.

Vgichni se usmivaji!

Na pfednich liniich praskaji delove steely, gedY i rTgovY grapnel!

Vesely vifivY, feerickY hlase junackYch slavo i nebezpeei, any vojaci slavne a stare brigady to pozdravujeme!

Ja vidim vas, bratti, jak tehdy, tak zeetelne, give!

Podmole, Strnade, Plgku, stall vojaci, peatele, orli!

V peedveeer iitoku sedeli v podzemni nad kotlikem daje, gedivi, drsni, s vojackYm veselYm vtipem a vednyrn fismevem v zeernalYch, urputnYch tvatich.

Tak spolu jsme chodili na "rozvedky", vgdy smejici se, vtipkujici!

Oj, sokoli, drava chaso, oj, junaci bez bazne a hany!

Ja., vidim vas, bratei, jas klidnY a pint sily plane z vagich ohnivYch, bujarYch °di!

Tak jste vy spechali z oddychu, z dalekYch rusktch plani sem, k svoj im, dny byly varn dlouhe, cesty nekoneene!

Tak jste vy spechali k svojim, vgecko zanechavge.

Neb nagi jdou v Utok, nagi jdou ku peedu, nagi vitezi!

Peedveder utoku. Noc tepla se teskne praskaji eidke steely .

To nagi bratei. To na ge hlidky!

A zde sedi gprYmovna spoleenost, cela stare, a slavna, eeta, vtip srgi, sta peezdivek, pisnieky, vzpominky na noeni toulky a srelky, na zbabele nepeatele, na odvagne kousky, zavratnou smelost a na padle bratry!

Venku je ticho. Noc tepid a vlaha.

Vlni se slibne zrajici g'atva, ptak tiskne v ktovi. A hvezdy planou nad zemi nevlidnou, ztopenou v krvi Venku je ticho. Je ticho peed boufi . .

Toho dne tak svitilo slunce, to bys chtel vyskodit, vYsknout a vyhodit vysoko Capku, s nekYm se blaznive zatoeit, zataneit .

Ach, od jitra herneji na ge dela, hvizdaji, syknou, zabzuei steely, nad hlavou, zde, se ti, obrovskY roj tarn gumi vysoko, zdivodelY svet viii, a peed nami dym, koue, rozryvy, mrak, tierna a zlovestne. stem, ohnive, znameni, tajemne hvezdy, rakety, plamenne. videni apokalypticka, a °pet veselt vir a pies, kvas Baltazartv, kdy tajemna ruka v temnotach pile: Mene, tekel, fares ..

Od more k mori stoji germanska vojska.

Za nimi daleko pfekrasna leti zeme . . .

A nahle — jak divoka vina, jak horska lavina v jarni v 'Silenern letu vge smetajice s krvave drahy leti jak jestfabi na davnou kotist tri tisice!

To nejsou ti, ktere jsi videl lidera, hodne a peitulne hochy .. .

Promeneni, zraky hal; vgichni v plameni!

KagdY tvrde svird svou rueniei, bodaky barvi se lidskou krvi.

Mee ohnivY nad jejich hlavami .

stfedu, dne 30. 6ervna 1937.

A nyni jig neni ruenic, n1 g tihlYch a lichotnYch Styldt: ale jsou note, jsou bomby — — — Nad nimi vznagi se v temnem koufi duch davneho hrdiny, slepeho vtdce, slavneho bojovnika.

Tegce dopada jeho palcat na stare vrahy, na stare zbabelceod Tachova.

On neopustil svojich deti .

V jich tilach dnes proudi zbojnicka krev vzpurntch a pfisnYch den, hlas dejin v jich olive. horici dugi, mythicke ve gtby posvatna vtzva nesmirnou silou pini srdce, vge, co bylo krasne a silne a volne, vge nejlepgi, co dalo nage pleme, dnes (Alva v nich a meni page v kladiva.

Peed nimi giti se hriiza a smrt.

Germanska vojska prchaji v krvi k Pomotantim.

Hemi dela — a nevlidna lidska zeme videla zazrak., Boj ztichl.

Na poll, kde zlata, gatva zraj e, ohnive vlei maky kvetou do krvava.

Boj ztichl a na gi zvitezili.

Zpivaji. Spi. Sni o milenkach.

Veeer se sklani. Ohne hoil, nad legenim prapory vlaji.

Na poll zlata gatva zraje, tam leti padli, rany v hlave, tam Teti Podmol, Strnad i P1Sek Vgichni se usmivaji!

Bratfi, Nezapominejte!

I bud'te givi na veky svatYm ohnem jeg bila i chladla vroucich a hrdinskYch srdci, pro vas i pro vase deti v bezmerne lasce i obeti u Zborova!

Angliarte za sto let vymrou?

Anglickt vtbor pro zkoumani otazek populace vydal na zaklade spolehlivtch statistik vypracovanou zpravu o budoucim vYvoji populace v Anglii. Zprava ptekvapuje svtm pesimismem, neco tak gkarohlidskeho nikdo neodekaval. Smyslem zpravy je, ze Anglieane do jednoho sta let vymrou. Dnes zije v Anglii 653.000 lidi. Vrcholu dostoupi zalidnenost roku 1940, kdy ma bYt v zemi 40 milionfi 655 tisic lidi . Potom to piljde prt rychle dolu, tak ge v 10 letech, tedy r. 1950, bude ji g jen 39,766.000 obyvatelft a za 25 let na to 31,452.000 lidi. Rolm 1985 klesne jejich podet na 26,080.000 a kolem roku 2000 bude jich v geho vgudy 17,685.000. 0 36 let pozdeji bude v cele Anglii pry it pouze 4,426.000 lidi, dill v teto dobe bude obydlen pouze LondYn as nejbli gtim okolim.

Revnosti mezd nebude nikdy ans v sovetskem Rusku.

Do teskoslovenskych 2eleznienich Listu napsal redaktor 0. Wuensch dojmy z navgtevy u Kalinina s delegaci odborovYch organisaci ✓ Moskve. Kalinin mel k nav gtevnikfim tee, ye ktere mezi jinYm pravil, to v Sovetskein svazu se gije nyni za normalniho stavu. Teplomer na tele SSSR. ukazuje 36.6 stupful, zatim co ye faSistickYch statech ukazuje teplomer horeeku, kdyt kdy se to tyto staty snail utajit. Jen existence SSSR. brani vtbuchu valky. Strach peed Sovety, konsolidovanYmi hospodalsky, optenyzni o daveru obeanstva a skvelou arrnadu, jest pojistkou proti valce. Zajimave je co odpovedel Kalinin na dotaz o mzdach v sovetskem Rusku: Kdyby ka gdY dostaval stejnou mzdu, odpovedel, nebyla by to rovnost SilnY elovek, ktert pracuje 2-3krat vice net slabY jeho druh, vice sni a stejnY plat za tyto ruzne vYkony byl by nejvdtg i nespravedlivosti. Takove mechanicke rovnosti nikdy nebude ani v komunisticke spoleenosti. Nelze dat hornikovi stejnou mzdu jako uklizeece. To by ye skutednosti znamenalo zavadern mzdove nerovnosti. Ani Marx nemluvil o rovnosti mezd a Lenin se teto otazce vysmival. Rovnost mezd je nesmysl.

Ve stredu, dne 30. dervna 1937. .!.....,,,LT.M•111.41110.0410111.04111111■0411111.0■0•111,04/1100.11111.0110.41.0,141M0115.0411 ■

ZTRACENTi.TESTAMENT. ROMAN. Nonsal Vaclav Neh. Kapitola III. Prvni NDitEJ opouael byt Piskaelcu y s pocity trpO IcYmi. Co tarn slyeel od stareho pisake, nebylo spüsobilé, aby budilo factu k otci, kterehoS rabec jests nemel prileSitost poznati po nejake strance neSne, chvalitebne neb obdivuhodne.

Ted' k lakote, pod kterou davno ji trpel celY dam, prietupovala nova, oeemetne, vlastnost, avrhlejelch veech ostatnich, jeho nedostatek mra.vnich zakladil vubec. To vycit'oval syn a zatrael se oeklivosti. 0. jak Y andel byla riebo2ka matka! Tehcla ptece jen je gte bylo dobre v doine otcovskena. Tebda hyla tam sporadand t[1111 starostlivost madornacnost, neZna terska. Jen ji dekoval. :Se se nczvrhl po otci, shad proto jen. re bYval vrdv jejim miladkern, Ale pH techto my glenkach setrval jen okaInSik. Sotva vyael na ulici, hued lehkovaSna povaha zjednavala si platnosti. Skutedinost, e nemel ani krejcaru v kapse. nebot' posledni petnik vydal za jizdu po tramvayi, hlasila se Oredevgim tim neptijeinnYm poznanim, re nutno mu konati cestu zpatedni pfes ka,mennY , porievacIr mu schazel ten jediiakY krejear. ktekYrn by se proplatil pies most Palackeho. Te zachasky by oveetri byl nedbal, kdyby si byl nevzpomnel, Se zastavenYm jeho hodinkam dochazi termin k vyplaceni, jinak Se by propadly. A ty hodinky &Ai propadnouti, o ne 1)117 jiti nesmel. Nebyly sice ani drahocenne, aril vzacne. ale byly pa.matne. To byl posledni cidrek matein, kterYrn obdarovala sveho synadka„ kdy 2 ji prekvapil k naroz-eninam, — k tern poslednim, ktere slavila, — portraitem neboSky babieky, matky mateiny, kterou za Sivobyti ani nepoznal. TyS den jeete mu koupila stkibrne, kapesni hodinky a tyto hodinky mel nyni za tri slate zastavene. To nebyly vlastne ani Sadne penize, ale v okamSiku, kdy nedostaval se mu i ten krejcar na most, v torn okamSiku byly by tri slate iactyhodnou dastkou, kterou si nekde nutne musi opatriti.

Ale sname prameny byly vyderpany. Kde vziti? Od pratel a kamaradu nikdy si nevypuj&rya', ponevad2 sami penes nemeli a ponevadS jej ovladalo veclomi, Se je bohateho tatinka syn. Sam Se pujeoval druhUm, stavalo se Casteji, ale po splaceni se take nikdy neshanel. Vrat11-11, dobre, ne-ii, take dobre. Dosud si v2cly dovedl opatriti potrebne penize. Opatkil je, kdy2 si zrizoval svtj vlastni atelier a kdy 2 koneene hradivati musil vyclani na vlastni sve notreby.Ale tak sekeru ostrou, aby zase na nejakY ens mei pokoj. Pak dovedl se jiS obratiti na zname avé dobrodince lidstva s tim pevnYm Umyslem. Cepo nabyte pinoletosti, po vyplaceni matetskeho podilu na krejcar dluhy sve zapravi.

Znarni ti dobrodincove v gak take ji r rneli rude na kapsach, neposkytovali daleiho tiveru. ba hrozili, Se se budou hlasiti o sve u tatinka. Tomu oveem dovedl jests sabraniti, ale nedovedl i e primeti k daleim pajeka.m.

JedinY, kterY by snad jests zbYval, byl kupelk Bartoe na Plzenske Kramku jeho se Ondrej opatrne vyhYbal, kdy2 kraidei k Piskadkovi, ted' vga,k, vraceje se, mimovolne zvolnoval svitj krok a touSebne ziral po zasklenYch dverich kupeikovYch. zda-li by se vladce kramu neobjevil na prahu. Pral Si videti povsbudivY jeho Usmey, povzbudivY v torn smeru, aby zaplatil posledni piajeku 300 zlatYch, kterou mu sprostredkoval Piskkeek. Na splaceni ted' oveem Ondrej mysliti nemohl, ale kdyby tak v moudre 'avaze Ce vlastne nehrozi mu strata nejrnenei, naop, '-• risk, risk znadnY ye forme velikYch rzkn, kdyby tak se je g te dal prirneti k rozgiteni poskytnuteho Uveru, kdyby tak ze 300 zl. chtel udiniti pinYcla •-- 1000 zl., tim v gechny nesnaze by byly zarehnany.

Penize, penize potreboval. Kdyby byl mel jen ten jedinY krejcar na most v kapse, Bartogovi byl by se Ondtej vyimul velikYm obloukem. Ale

VSTNt t ,..nedostatek toho krejcaru a potreba, snadnejei sumy uCinila jej pojednou odva:ZnYm. Stanul pied d y ermi kramu. jicht pule jedna byla otevrena, takle ihned celou mistnost prehledl. V krame nebylo nikoho. V pozadi byly druhe dvete zasklenne, vedouci do bytu kupeikova. Prec tri schody vstupovalo se do kramu, ktery zevne, po stranach vchodu tuanYrni literami Cello tu lze koupiti podinaje kavoua Cukreinakondic kolomazi a le gtidlem na boty. Paten d yer', vyrdobeno bylo obchodnickYrni plakaty, kterYnai jeclnotlive firrny odporudovaly sve vYrobky a zejmena pacialy do 0 ■,c i "ZAtkovy vajedne nudle", "Frankova Usporna kava", "c. k. prodej hracich karet" a "Kralovska modt". Bila, tabulka s dervenYrn napisem "Ktest'anskY zavod" vYznarrine a mnohoslibne doplrioval tuto vYstavu plakatn. Nad sarnYmi clvetmi kramu skvela se firma majitele ravodu: "Alois Bartog".

Do kramu tohoto mute patrave pohlirel Ondtej a povzbuzen jsa, napro,-,tou prazdnotou uvnitt, vstoupil.

V temr okainriku vstoupila a protej gich zasklennYch dveri silná, bokata pani blahobytnYch foram.

"Pekne vj:,am." hiasila so pnvetive, ale ihned take. sotva spanTila neobvyklY tu zjev mladeho Inure. jenr zdvorile srnekal a se klanel, stavala necldvCCivo cm chodili jen kupujici, kterYrn p,oclobne chciiy nebyly pravidlem. (;ma?" tazal se Ondtej.

Rued siyC€ 1. to pan Barton doma neni, Ce je za obchoclenn v meste, re neni naprorto jisto, kdy se riavla• a', ale do veee,ra re bezpeene se vrati Be...cl i.Ta ctc.cova si prala vedeti, deho si "ten Dan" rada. airy to po oripade mohla manreli svemu Ourej skiamane ipriooannea re jest to raleritogt soukro:o. Ce pouh vzkaz by tu napostanabo jindy. dn. te Pro Ale pain Baria gova naj'ala velmi jemne vyvinuty sraysi pro zaleritos[i s::)ukroale a proto si pima vedeti. v earn tat ::oukrorna, zaleritost viastne spoe;iva, aby ji doWse molds vyriditi.

Ondrej opakoval. te musi raluviti jen s panem Bartoeem, Ce tedy prijde jindy. prala vedeti alespon jmePani BartoSova no.

Ondtej ptimo fa= k1. re a jrnenu nezale21, prosil za prominuti. jcstli vyae:oval a jiS zase z kramu vychasel.

Ale statna, pani Bartoeova nechtela se dati odbyti, aniS ukojen.a byla jcji svadavost a proto jej hledela zadrreti. chejte!" zvolala hlasem "MladY pane, co morna nejpri ,a "Vr.dyt' jsem jeho manrelka a mur pre-o moou nema, praradnYc tajnosti. Prara.iny •ch. 1-11 1-i(iS- pane, a vgechno mu taka dovedu vyfitli, jest-li na 'torn jen trochu zaie.ri "" Ondtej neCaltei bYzti nesdvorilYm. Zase stanul a °brat' se s veseiou tvati k pani Barto goye. s obvyklYm, besstarost"0, prosim. zalczitost pro vas zanYm svYra pre nine je takova, re se, jiste nen 'radeji mezi etyrrna jak se oeima.

"A, sooci in'adY pan PlachY?!" tazave zvolala pani faartogova.4 "0 1-g em." prrkYvl Ondrej. "Z toho, re jste urné jraa: , a. victim, re yam je manna, ter rica zalerjtast.

Pani Farto ga vá se usraivala. odpovidajic tak na Usrnev n.-;1:2cleho rnure. Ljbil .s? jj. Jeho prozajimala. stodutnost a ate most.ji pate tjaa1. Pr vcc 7 a',9 ic aka." pravila a predstunoval, dukladne otiral i c tiuste, dervene sve ruce o kuchyfiskou rasteru.

"Talc? e mne rase deka.? To je, pro mne veipaavil Ondrej, nal dojo:a:a-la znaao <aaira," dluh Bartogovi jenr mriloern si pjl'acemn :-j.1 die poledniho uj7/t171. ..'ri 771ska:::ko .aa, neni jests nonce odekavati k splatnY. jecline ye sprayplaceni neb rrelorgacj cLuhu by chtel priat nem tuSerj. delati je gte flula novY. "Tedy mu jen mete laskave Zre jsem . jsem tu byl, ale nikotu byl," pokradoval. " te liv abych snad predeasne se chtel Ntei

Strana sbYti sveho zavaski , nYbrS naopak, Ce bych ete neco po .V-eb.oval Oblieej pani EartoSove se ponekud prodlouSU, ale vYras privetivosti piece z nej nezmizel, ovgern jen proto, re miadY mur celYm svYm chovanim byl ji syrnpatickYrn. "Ja, to vytidim," pravila. "A kdy tedy ratite ptijiti rase?"

"0, brzo," rive odpovidal Oncifej. "Marn na mysli rnalou vec, ku ktere pottebuji vetei Oa tku penez a dim driv tim lip."

Pani Bartoeova jen prikyvovala, dimS vyjadrovala, Se vee spravne vyridi. Do vecneho rozboru nechtela se nyni pou gteti a proto jir nideho nenamitala, Se mladY muS odchazel. Tolik dociill, re udinil na ni dojem nejlep gi a Se pfipadnou V ni nalezl prmiluvkyni.

Ondtej ocitnuv se zase na ulici, jedinou jen byl oviadan myelenkou: krejcarem na most.

JakYm piece jen jest krejcar bohatstvim, Jakou p?edstavuje silu a moe. kdyr neuniformovanY dlovek chce se dostati ze Smichova do Prahy, aneb naopak. Tokem VItavinYm jsou oddelena d ye kavalirska mesta, jen udinila to nernornosti, aby "Clovek bez krejcaru" vstoupil obvodu jednoho do obvodu mesta druheho, ebral,-Urn tim ov gem volna kornunikace zamez?na neni. Zabrak si ten krejcar snadno vy2ebra -- mnozi tu oraii orvni iekci a snad proto rna Praha tolik re-brined -- ale elovek jako Ondrej se do Prahy b-z krejcaru ze Smichova nec3ostane. Proto take Orirlrej ani okamZiku nepremital o nernornestE/ch, zrychlil pouze svaj krok a hajdy, pies Malou stranu jachal ptes kamenny Kariuv most do Prahy. I v tomto ohle,du proslavenY otcc vlasti velkolepY udinil odk.az milovan:cm s yYm detem de:ke vlasti, nepostavil soudasne a mostem vYberei budky na obou koncich, kde slavnY magistrat by mohl vybirati prechodne.

A toho odkazu pouriva,1 i Ondrej. Nema,je krejcaru v kapse. dal se pies Smichov a Malou stranu hodinovou cestou KarlovYrn mostem zpet do Prahy.

Cestou mei Ondrej Cost latky k ptemYgleni. na otce. na Piskadka, na b eat rance povoznika, na Riatenu, u ktereS utkvely jeho predet q vy. Ta divka dnes vlastne byla nezdvoiTa. Prod so mu jir neukazala? Prod prim° se mu vyhjbala? Z ohledu na stareho Piskadka a na obed, kterY mu varila, nechtel ji ru giti a ona zatim bez omluvy, bez pozdravu. bez porudeni znrizela. A byl by s opravdu pral, aby s ni promluvil nekolik siov. Ta divka mu vtbec poeinala byti hadankou. Jindy vaseid, gvitoriva, ochotna k vykonavani jakehokoliv ptáni, dries podinala se yytaeeti. Prod mela pojadnou obavy, aby pan doktor, jak pravila, o vaern se nec. Jednou ov gem se o torn ciozvi ale pak Java synova nepripusti vYeitek a predhusek.

Mel-li vtbec otec smysi pro slavu a uznani. On, ktcrY odprisahl, Ce — Ondrej se satra,s1 nevoli a roshoreenirn. Talc tedy se pohliSelo na zaklad bohatstvi otcova.

To °yearn tikal jen Piskaeek, ale hlasalo to teS a trpela pod tim rodina vozejdkarova. Dnes midi veichni a zitra veichni budou Ickieeti, za Sivota sveho, otec, doktor PlachY byl podvodnikem a krivopriseSnikem. Ta otazka musila bYti jeete presne a dtkladne sodpovedena.

Ale prod take RtZena je tak divnou? Co RaSenu pojednou mohlo udiniti tak zamlklou a odmitavou? Vyhrula se opethernu setkani. A prod? Piece vedela, re jeji obraz ma bYti predmetem vecobecneho obdivu, aS mladY malik Plachy uleale a pochlubi se s nejnoveleim syYm dilem, s podarenYmi protejeky obrazu "Noc" "Den". Noel byla PU.Sena, Dnes sestrenice Kamilla. Obraz "Den" prave Ondrej dohotovoval, "Noc" jii byla hotova. Sud' Bdh, prod vlastne se mu dnes v pra yem smyslu slova vyhYbala.

Ondrej soueasne in vzporoinal cia -von sestkenici Kamillu a etVeraelz::;' -!'_171.=:" mu zase pohraval kolem rtd. Kdyb- dobra., teta v Plzni tugila, Ce jeji jedjaaL.,.k. Kamilla se stala modelem, tie-ba jen ra, z,-._-;r.r.nou a vYhradne jen bratrankovi 0-I'S j ec2inT obraz, jenr ponese ID ,hoslibnY ndrev "Den". Ctihodna, ta pani Pb nejmoniln onadlela.

MiadY mur pojednou zatouril, aby se gel pokochat na tvorb r,.. nejnovej8ich avS7 ch obrazu.

',trans 16.

Nemaje penez, nemohl as prospe grleji zabiti nea praci v atelieru. Tam tedy, rychle rozhodnut se ubiral. e a jak se stal Ondtej rnajetnikem vlastniho atelieru, bude je gte povedeno. Byl adaptovan z podkrovni svetnice stareho dvoupatroveho domu v Pogtovske ulici. Byvala prucelni stena s jednim oknem byla odebrana a nahrazena stenou veskrz sklenenou. St .ejne strop, stici do svetliku spoleeneho celenau dornu. BilYmi riditelnymi zaclonarni dusiti se dala oE trost svetla poledni i odpoledni stranou sem vnikajitiho.

Sem spechal, ale nedo gel. Pte ged most ubiral se nabtetim k Narodnimu divadlu. Protejgi .e„kavarna Slavic lakala jej pod pohostinnou svou sttechu. Tteba ze olobte snidal, obedu pkece postradal a chtel jej nahraditi svadinou. V oknech kavarny vide' tvate znarnYch a ptatel.

To rozhodlo. Tteba nemel penez, zde okolnost to nevadila. Mohl proste odejiti a pH pti gti navtiteve opravi svou zapomnetlivost, jak uainil to jiti bezpoetukrate.

A zde v kavarne pobyl at do soumraku. Chut' k praci, k malovani, k nejzamilovanej gimu jeho zamestnani opustla jej upine. 'Ma ya jeho mysl tentokrate yyjimeene zabYvala se stale jedinou mySlenkou, a tou byl otec. oirn dele uvatioval o sdelenich Piskakkem mu svetenYch, tim rozhodneji hiasil se u neho hnev a vzdor.

Ano, vzdorovati chtel, vzdorovati do krajnosti.

Ten otec nemel prava ureovati mu smer tivota. Cestu tivotem syn jit mel vyhlednutou a vyglapanou bez a proti jeho yeah.

Schvalne vyekaval jen soumraku, aby se navratil doma, aby v ptehlednuto bylo jeho rozechveni, v kterem domt ptichazel a aby ptitomen jia nebyl naslouchajici vtdy Piskaeek. Take o neho piljde a proto nemel bYti svedkem. Dnes musilo dojiti k vyjasneni yzajenmeho pomeru.

Zatim doktor PlachY od dopoledne po celY den marne oeekaval navrat nezdarneho sveho syna. Ferdinand spravne pti gel vytidit, co bratr mu pied vYstupern v prajezde ulotil a zminenY vYstup nijak nenaladil Ferdinanda, aby byl Ondtejovi ptimluveim.

"Mne nepovidag vlastne nic noveho," pravil Ferdinand, sotva vyslechl zutive sdeleni otcovo, tie Ondtej nebyl po d ye leta v pravech ani zapsan. "To tu gil jsem jit dasno. Bez okolka se mi take k tomu ptiznal, kdy mimochodem jsem se ho dnes tazal, kdy mini Mat zkougku.

Svou zkougku pry si jiz odbyl a vysvedceni jeho tie visi v Topieove salon& VyzYval mne, abych pry se s tebou tam gel podivat, a pak, abych pry se za neho u tebe ptimluvil, aby mu dal penize na dalgi studie v Mnichove. Od tebe prY nechce ani krejcaru, ma g mu to strhnouti z moteina podilu."

"Ja, mu dam podil, ten dostane podil," doktor PlachY. "V torn ostatne bych nevidel nic tak hroznepokraeoval Ferdinand, jako by se skuteene ptimiouval. "Snad ma skuteene talent k malitstvi. To dokazuje okolnost, ze 'Topic mu vzal obrazy do vYstavy. Snad je i na ease, aby ptigel z domu prye, jinak ti spusobi neptijemnosti zcela jineho druhu a ram. Praktickeho smyslu nema, co by za nehet vlezlo, a z toho mohou povstati konsekvence, ktere by nas mrzely. Dej ho do Mnichova, at odjede, at tedy je mallrem, kdyt jinn byti thee."

"Blazni g? Take ty zaeinag," vyktikl ptekvapene otec.

"Z ceho sbehl, v torn se jit neuchyti," dokladal Ferdinand. "Nebylo by z neho tteba to ani ono. Zaeina se rnilkova,t, ja to vial na vlastni &di."

"Co?" vyjevene tazal se otec.

"Zda. se mi, ze ma nejake pletky s Itilaenou," sdeloval Ferdinand. "Nahodou jsem vkroeil meal ne dole v prujezde. Fo g"' ho Mnichova a bude tomu konec, tam spi g, ae tomu sam chee. PoAli ho tedy do Mnichova."

Start doktor utasle pohlitel na syna. TakovY obrat neoeekaval.

"Neco mezi nimi je; pozoruji to jit daanno," ureite pokradoval Ferdinand. "Dna. , jsem tomu ptigel neklamne na stopu. JakY Cialtej je, on je s to se s tou holkou oaenit. A to myslim, by bylo vetaim nettestim, nea kdy se stane

VtSTNfIrt malitem."

Doktor PlachY chytal se za holou svou hlavu P rervosne tahal bilou svou kozi bradu.

To by jegte schazelo, to je gte schazelo," zvolal v nelieenem ustrnuti.

"Z domu ho dej, to je ma rada," pronagel Ferdinarmd. "Za neceleho pal roku je beztoho pinoletym, vyzvedne si podil a tebe se nebude ptati, jak s nim ma nalotiti. Ale do to doby mate provesti nejkardinalnej gi hloupost, jakou mladY elovek mate udelati, ze Si uvate na krk devee, ktere nic nema, nic neni a s kterou zapadne do bahna. Moudra predvidavost to radi, aby se t011111 predeSlo a to je motile tim, ze ho dag z domu." jste se vlslichni!?" krieel start' advokat. "To se jerr tak rekne, dej ho 7 domu, ale kdopak to ma platit, kdo to ma, niknout, kdo to ma, podstoupit! Malirstvi je nejdraaai temes to jiZ slo, net' se tomu elovek naudi a pak, kdy Z stab() tisice, pak retAinou se z nich vyklubou bezvYznarnni mazalove. Na to jsem se jiz take s te neZ jsem ho dal na pray(). ptal, dtive je S Nejla,cinej gi jsou prava a pozdeji jsou take nejvYnosnej,§1. Advokat ma porad jeSte nejlepe. A co se porad odkazuje na svfij Jeho penize jsou me penize. 'robe se rnohl matein podil svetiti, ponevadZ jsi hospodar, ponevad2 jsi vZdycky urnel drZeti penize pohromade. Ale Ondra„ takovY lump, takovY flamendr, ten by v cizine podil probil treba za rok a pak bych mel malice na krku. Nic, prava musi dostudova,ti, to je to nejlacinejSi a nejbezpeenejSi. A aby je dostudoval. o to ja se ted' postaram, ted' ho vezmu zkratka a V mem pokoji bude musiti Brit; anebo ho budu driti ja. Dve beta prye! Ono je to it zoufani."

A start' advokat skuteene se zase zoufale chytal za hlavu a cliouhYnni kroky prebihal pokojem.

Ferdinandovi nebylo neznamo, pros otec se tak lioutevnate vzpird, aby Ondrej si samostatne zvolil povolani, ku kter(-nu jevil neodolatelnou naklonnost. Nebyl t , , nedostatek vary v Onclrejovo nadani, nYbrZ obava pied naklady, ktere by vyZadovalo jeho nastoupeni na drahu urneleckou. V tom Vgak byl Ferdinand oodstatne jineho nahledu, ze toti2 penize, ktc-re tvorily materskY podil nejsou penezi otcovYnai a dle jeho nahledu byl ten podil tak znaenY, ae daleko ptesahoval mir y/ potteby. 10.000 zl. byla ohrornna suma, s kterou by tudit i lehkomyslnY Ondtej musil vy-tr L)...

-Dej ho z demu ' mZitem to uvatly.

"Jak ho znani, pr,-, ,ede to jinak samostatne a lope, kdy se to tecly tvYm schvalenim, ne2 bez neho. Jeho criovanr zaeina, bYti Nthrifane. Rekl jsem mu, aby sel se mnou hned nahoru a chtel jsern ho bratrst upozorniti, aby byl alesponn opatrnym a --,,,eprovedl nejakou hloupost. Ale on se mi Still proti mne s rukou napfaZenor kdybych byl neustoupil byli bychom se tam dole prali. Tak to stoji s Ondrejem. Ten se ti nepoda."

"0, vgak ja ho naueim poslugnosti, ja ho skrotim," ktieel advokat. "Svaj podil je gte nema, a take ho nedostane, dokud nebude delati dobrotu podle me vale a mein° rozurnu. Ja zatadam o prodlouteni otcovske sve mod. Ted' po torn, co mi proved', main k tomu zakormY davod a bude mi to" povoleno. Ja ho na,ueirn, kdo je rnocriej gi. Ten se svYna podilem dlouho stragiti a hroziti nebude."

"Ale main prece Jen za to, r e Lude nejlepe, kdy ho da'S z donr, zase se vracel k prIvodni sve rade Ferdinand . To, co jsem s Ratenou, se mi nelibi. Iete y/ najdou take konce."

"V§ak ja si r.,,oradek," otec. "S tou fiflenou s ! take promluvim, a promluvim s Piskaakem. Vsak ja vaem dovedu hlavy napravit."

Eyl neporidil ?.?",?ho.

Do ovzdu§i t al. to 7 3.=i 0"Zpcs,ry prosyceneho vratil se 2a so ,:--nraku C-,r d rei domu. Me nebyl y bojovne naope byl sklieen, Po bournem vzplanuti hnevu p ^,d nepravosti, kterou zvedel o (AC. lastmlpir skleslort a ochablost. Cerna slc. yrna. hyzdila miuulcst otcovu, drtila vlastni jeho sebevedomi. Byl by si ptal, aby mel proti otci nejakou zbrari vzatou z arsenalu jeho mladi, ale ted', kdy ji mel, de-

Ve stiedu, dne 30. Cervna 1937. sil se jeji bkitkosti a sily. At' vetil Piskadkovi na slovo, piece jen behem odpoledne vystupovaly v nem pochybnosti. Tak ApatnSrm piece otec bSrti nemohl, zajiste, ae tea on mel nejake vysvetleni a objasneni.

Cim otec jej dnes ptivita, jakSrmi piedhilzkami jej zasype, to veal, ale jak se bude braniti, toho dosud nevedal. to musil dati okamtik.

Doktor zoeiv syna poloZii ruce na zad a pHsne jej zprvu jen metil. lined vaak take spustil spoustou naciavek. L'amp, flamendr, darebak, podvodnik, bylo zase jedine oznaceni Ondiejovo, jet vsem provazelo soptici odavodneni.

Ondrej stab mleky a nehybne. Dal otci vyboutiti, aby sam nalezl sluchu pro sve v3ivody.

Chtel dnes uiiti rozhodnuto o svem osudu. "tined po maturite jsem ti tekl, ze prava studovati nebudu a po prvni statni jsem ti to opakoval," pravil, mate se, aby klidem svych sloy naznaeil vatnost jejich obsahu. "Ty jsi pro me snaane prosby nemel sluchu a naprosto jsi toho nedbal, ze sta y , pro ktery jsi mne urciti chtel, ptiei a prioil se mi do du ge. Jen jedinou jsem mel touhu, stati se malitem, ale pro tu jsi nemel ani gpetku porozumeni. Musil jsem si tedy pomoci sam. Ja nepromarnil svaj eas a take od tebe netadam penez. Chci jen to, co mi naleti. Dej mi vyplatiti maj podil. Dej mne prohlasiti za pinoleteho a pak se jia o sebe postaram satn."

"Tobe? Podil? Podkej. s tim se shleda g, ale kdy," ktidel start advokat. "Proti nezdarnm detem mame bohudik zakonne prostiedky, abychom je draeli na 02de. Ja ti dam podil! Pod kuratelu to dam. Dokud nedohoni g, co jsi promegkal, neuhlidag ani krejcaru."

"Ja nepromegkal ani dne," stale jen se hajil Ondtej. "Naopak, me pckroky a prospivani je uznavano mezi odborniky nejpochvalnejgimi asudky. Ptej se profesora na umelecke akademii, ptej se pana fiditele Maraka a ti teknou ti, jak jsou se mnou spokojeni. V Praze jsem hotov. Ja nyni potrebuji, abych pffiel yen. Chci pfedem do Mnichova a pak do Italie, abych se 011 a zdokonaloval dal — " Ondtej se rozehtaval k zapalu. Nad geni pro zvolene povolani odratelo se mu ze zraka, ale start advokat, byl tim vzteklejgi.

"Ja ti dam Mnichov, a Italii a podil," volal.

"Probit penize, yid' a aby to gupem ptevedli zpet do Prahy a ja, abych to mel pak na krku.

A co se potad odkazuje g na podil. To jsou penize me, temi nehne g, dokud k tomu nesvolim ja, a to si dobie rozmyslim, net se tak stane."

Ondtej se nutil do klidu. Vznetliva jeho povaha musila si &nit nejve gi nasili, aby opanoval sy rij hnev, kterY se ho to chvile zmocrioval.

"To se tak stane a musi tak stati nejdele at budu pinoletY," pravil s patrnou jit podratdenosti. "Ty mne nemusi g dati nieeho, ale take mi nesmig zadrtovati, co mi naleti po mamince. Na to mam jit take sve zavazky "Zavazky? Co? Jake zavazky?" ude gene tazal se stars' advokat.

"Mam zavazky, neboli dluhy, je-li ti ten pojem ja,snej gi," naopatrne priznaval se Ondiej.

"Ja slibil zaplaceni po dosaZeni pinoletosti a proto ji2 music bYti pripraven na vyplaceni ceMho meho podilu. Ale i kdyby toho nebylo, za sve penize budu stuclovati dle sve vale dal.

Ovg em bych si pPal, aby se tak stab() s tvou vu]i a s tvYm souhlase.m, ale nelekam se toho take, kdy se to stane proti tve vi li a bez tveho souhlasu."

Poslednim slovarn start pan jit nenaslouchal.

Rukama se chytal za hoiou svou hlavu a dlouhYmi kroky pfebihal pokojen.

"Dluhy, dluhy," stenal. "A to mi povida, zde do °di, on se mi k tomu ptiznava. On se neboji, ae ho zdrtim, te ho znieim na mists. Dluhy, dluhy ma a on se ptede mnou nettese. A jake to jsou dluhy, co, jake to jsou dluhy?"

S otazkou ton postavil se s vYrazem zdegeni a znieeni pied sveho syna.

"To jsou dluhy me, tatinku, a proto ti na nich remusi pranic zaleteti," pravil Ondtej.

-Tak? Mne na nich nezaleti," ktieel otec.

"Mile ze po torn nic neni. Ov gem ae neni, ja, je platiti nebudu, ale kdo si mysli, tie je platiti bude ty, ten se ku sve akode ohromne (Pokradovani.)

Strana 1'1. v

,

Zenska Hlídka Hýnar rozmlouvá s Něžkou.

Vojtěch Martínek.

(Z nového románu "Až na dno", jenž vyšel v těchto dnech v Melantrichu a líčí život v předválečné slezské vesnici).

A CHVÍLI vešlo do hospody ještě několik sedláků, potom dva mladíci, z noční zába­ vy dosud ubledli, a Nežka je obsloužila. Když zase usedla, Hýnar začínal řeč, promluvil vždy nějakou lhostejnou větu, ale ani ji nedopově­ děl, umlkal uprostřed jako v rozpacích. Jak se na zlomek vteřiny zadívala. na jeho bledý obličej, jak viděla modré, bázlivé oči a věčný ten zdvoi'ilý úsměv, posměšky Jedomkovy se jí znovu v hlavě rozehrály. Uviděla noční vý­ jev: jak učitel stál směšný, chvějící se, s úz­ kostlivým výrazem, jak v opilosti ze sebe vy­ rážel nadávky - a proti němu neurvalý Jedo­ mek, ramenatý selský kmen. Ten Jedomek je násilnický rabiát, ale umí se chlapsky posta­ vit - a učitel ... chlapec, nesmělý a bojácný chlapec, ne muž . . . že by mohla býti jeho ženou? Ten by nikdy tvrdě neporučil, ale vždycky by stál v koutku s tichým úsměvem . . Opravdu by to bylo směšné a divné ...

Učitel se dotkl v nesmělých oklikách vče­ rejšího výjevu. Jeho řeč byla neobratná; za­ jíkal se a Nežka by se byla mohla vsadit, že má při těch slovech krůpěje potu na čele.

"Ráno se mi chtělo tolik spát .:» a nad je­ ho dětskými slovíčky se třepetal naivní úsměv "oči se mi zavíraly a byl bych dal nevím co za to, kdybych nemusel jít do školy."

"A co ve škole - něusnul stě?" usmála se.

Ale učitel hned zabarvil svou větu pevným přízvukem. Znělo to, jako ltdyž sedí za stolem a přehlíží žáčky v lavicích: "To ne, to ne! Kde­ pak! Děti zlobí, mám jich na sedmdesát - a kdyby viděly, že je člověk ospalý, školu by pře­ vrátily nohama vzhůru!"

Nežka měla rozpustilé dráždění ve hlase: "Umitě ve škole držet' pořádek?" ptala se po­ směvačně a mžourala očima. "Němatě ve ško­ le veselu rebeliju?"

Učitel zrudl a vypjal se. Bylo zřejmo, že se ho její šprým dotkl na citlivém bodě. Odpově­ děl důrazně: "Přál bych vám vidět, jaký mám pořádek! Je pravda, taková vesnická krev je od samé přirozenosti vzpurná a odbojná, takže učitel musí vynaložit veškeru energii, ale já se už ·vyznám .:» Jeho vykroužená spisovná slovíčka zněla ja­ ko by je krasopisně zapisoval do školního pro­ tokolu.

Zasmála se a zatřásla hlavou: "Ale [a - ja bysem se vas něbala -! " Učitel přísedí ostýchavě k ní a hladil jí ne­ uměle tenkými svými prstíčky tvrdou ruku.

Byla to upracovaná, drsná ruka. Potom pra­ vil nemužným, omlouvavým hlasem:

Z

"Byl bych vám tak povděčen, Nežko,kdybyste mi řekla, že se na mne nehněváteI" "Hněvat'? K čemu?" řekla nevzrušeně.

"Vždyť já byl vlastně hlavní příěínou celé té noční ostudy a mrzí mně nevýslovně, že k takovým výjevům došlo ... Nenadál jsem se . . . a potom . . . nebyl jsem zvyklý . . . ne­ vysedávám tak dlouho do noci, však víte ...

A nešlo mi z hlavy, co jenom vy si nyní bu­ dete o mně myslit ... ! Jako bych schválně hád­ ky vyhledával!"

Zadívala se mu dÓ. tváře. To byl někdo jiný · než ramenatí lamželezové, kteří dovedou v le­ se kmeny skácet a celý den se na poli ohánět v největším horku. Má jinou řeč, jiné způso­ by, jinou duši. Je povýšený, je pán, je přikryt jakýmsi oblakem. Když šla vedle školy, slyše­ la jeho hlas jak předi'íkává věty a děti posluš-

ně opakuji. Lichotilo jí trochu, že s ni tak po­ korně· hovoří a že po ní zatoužil.

A nezadržitelně se jí myšlenky rozvíjely ...

Takový je směšný, když potichu mluví a slo­ va přerývá ... A jak by byl směšný, kdyby mužsky zavolal . . . Ale umí on také ho­ řet ... ? Je pravda: hračka se musí jenom o­ patrně dávat v koutě na stůl, aby se nerozbi­ la ...

Musila se zdvihnout a přinést pivo ke sto­ lům, aby její tvář nabyla jiného výrazu. A při tom ji napadla ztřeštěná myšlenka: neby­ lo by veselé vyzdvihnout učitele ... tak roz­ pustile ho do výšky vyhodit, jak se nahrává s hračkou? Málo si v životě pohrála . . ., ale to by.byla hra ... jednou rukou by to dokázala!

Takové bláznivé věci ji dnes napadají! Jako by ještě do školy chodila a věnečky z polního kvíti na pastvě pletla; Až se zastyděla, že na takové věci myslí. · Pravila klidně a lehce: "Ale [ake to matě zbytečné starosti, pane učiteli! čemu bysem se ja na vas hněvala? Co se divných a [lna­ čich věcí v hospodě přttreří! Jakých řečí člo­ věk vyslechnut' musil Jedno oko přívírat' a na druhé dávat' pjasť! Bo [ínač s celu dědinu bysmy musělí byt' ve zlosťu!"

A učitel, všecek rozradostněn jejími slovy, tiskl jí ruce a opakoval měkce, rozechvěně: "Děkuji vám srdečně děkuji -" Stále jen tiskl a hladil tvrdé její ruce. Až konečně Nežka postřehla, že jeden host od stolu pozoruje jejich hovor a dutě se rozkaš­ lal, vytrhla Hýnarovi ruce a pravila polehla­ sítě: "Zapominatě, pane učitel, že smy na dědině.

Němatě před sebu městsku slečinku a [a ně­ mam hedvabne ručičky. Moje ruka zvykla nej­ těžším robotam. Potem ... smy tu tak na očach každému . . . a vitě, lude se dycky radi vy­ smovaiu ... " Hýnarovi se rozzářily oči. Ovšem . . . ano ... tak je správné: nenosit cit na podívanou všem!

Dědinská děvucha pochopila zdravým smyslem, co jeho nenapadlo. A tak jen šeptal: "Vy všec­ ko nelépe rozhodnete .:» Tak tomu bylo vždycky stejně. Tak sedával a nik,:dy se neodvažoval promluvit určitě, tak jí drsné ruce hladil a mluvil s ní o věcech buď nadobro všedních nebo zase jejím obzo­ rům tak vzdálených, že ho nemohla ani sledo­ vat.

Ovšem: byl jiný než lidé z dědiny. Byl to ci­ zí kámen v dědinské stavbě. Řád Štefánik čís. 142.

Houston, Texas.

"NESPKOJENÁ KÁČA".

Je název divadla, které bude sehráno u šte­ úáníků 11. července. že se hezky pobavíte, za­

smějete z plných plic je jisté a při tom okřejete mezi tou naší omladinou, která se činí až ra­ dost a pi·i tom je plná života. V I. ději octnete se v říši trpasličí v lese, v kterém hraji samé děti; v II. jednání hrají už samé slečinky a mladí hoši; v III. ději jsou na statku, kde se konají dožínky. Chasa tančí, zpívá a výská a pl'i tom odevzdávají hospodyni věnec z pšenič­ ných klasů a při tom tančí "Vrť sa díevěa, vrť sa ... " a "Šla Nanynka do zelí" a jiné národní tance. V III. ději, který se odehrává u kněžny, tam se teprve zasmějete kněžně Ka­ teřině. Tančí se v zámku balet, který zatančí sl. Helenka Valčíková, a hosté minuet pi'i do­ provodu na piano mladou paní Jindř'iškou Earl. IV. děj je zase mezi trpaslíky, a co tam provedou s Káčou, Katynkou, Katel'inou, to se dovíte až u Štefániků na divadle. Též na je­ višti účinkuje více mladých sil jak u selky tak pl'i tanci menuetu, jsou to slečinky Klímova, Matějkova, Baletkova, Willi Ungrat a jiné.

Je to opravdu pěkný kousek a hlavní, jsou to naše nastávající mladé sily, které nás v bu­ doucnu vystřídají a proto hned v: začátcích máme jim ukázat, že si jich vážíme,že od nich očekáváme to nejlepší, a doufám, že se v nich nezklamete. Představte !li jaká je to obětavost a láska k naši mateřštině, když naši 3 herec-

ké sily, br. a sestra Lebr jezdí do zkoušek 60 mil jedna cesta. Tomu se už řekne, to jsou

vlastenci. Tak naplňte naše hlediště do posled­ ního mistečka. Doufejme, že velké teploučko nebude a když, 011 vítr tu naši budovu pro­ fouká a pak tam budou elektrické vějífo. Máte to jedno, když je horko, tak je horko v.sude, jak venku, tak doma i v divadle.

Též doufám, že nebude z místa, napíši-li vám něco, a tó o znovuzkříšení našeho Sokola v v Houstoně Konati tuto povinnost jest mě prá­ ce milou a vděčnou. Vždycky jsem potěšena pi'írustkem nového člena do i'ádu, nejen pro­ to, že · th11 Jednota naše nabývá hmotně, ale že nái·odnost naše získá.vá o jednoho pHtele více a proto jest mně potěšením velikým, že naše sokolstvo znova oživuje a tím samo se­ b:iu zůstávají naše děti nám našemu sokolství a naší 'I'exaské Jednotě. Je zde ještě mnoho a mnoho našich mladých zdravých, mravně u­ šlechtilých lidí, že by mohli zdobiti naše spil­ ky a hlavně naše fady sokolslté. A proto pro­ sim a žádám p. rodiče našich dětí: pi'ihlaste svoje dítky k Sokolu Houstonskému. Vždyť vy všichni víte, že není v Čechách jedné česl.:é vesničky, aby tam nebyl Sokol nebo tělovcič­ ná jednota. A tak jak byla naším pi'edkťlmza­ chována česká kronika, talt ať je zde našim dětem zachován český Sokol. Neb Sokol a na­ še řeč s rukou v ruce kráčí. Já vím, že někdo i'ekne: to není nic platné, už zde dvakrát byl Sokol založen a nic z toho nebylo. Ale proto do tí·etice všeho dobrého. Pi'ece ltaždý člověk a každý národ má v životě svém účel a. povolá­ ní, jež vykonati musí a hned po prvním ne­ zdaru neskládat ruce v klín. A tak jest to i s tím sokolstvím. Podívejte se, co se zakládá všelijakých amerických klubů a naše mládež jde tam. Vy nevíte do jakých společnost vám jde. Ne, abych snad hanila všecko co je americ­ ké. Toto jsem daleka, ale myslím si, proč ne­ může být zde Sokol? Proč nemohou naše děti se scházet též mezi sebou? :Řeknese, že zde má­ me í·ády spolkové. Ale to není pro ně, oni chtějí být mezi sebou. A ty malé děti, z který~h teprve budou sokolí, ty se těší vždycky, když mají hráti divadlo, ony se ani zkoušek nemo­ hou dočkat. Což teprve Sokol! Ten by je u­ poutal docela. Když vyjdou vedoucí síly rodi­ čům dětí vsti'íc a rodiče opět Sokolu, tak dou­ fejme, že se něco dá dělat. Tím dokážeme, že Sokol byl a bude žít. Tím neztratí rodiče, tím neztratí naše Texaská Jednota, neb ona hlav­ ně z toho ponese ovoce, a měla by Sokola nej­ více podporovat. A naše děti budou zdravé, svižné jak na těle, tak na mysli. Proto přáte­ lé, podejte všichni pomocnou ruku Sokolu ·a zúčastněte se s láskou všeho, co naše děti s pomocí starších podnílrnjí, a tím si je nejvíce nakloníte, neb dětská hlavička je nejvděčněj­ ší a nejchápavější. Schúze Sokola bude 1. čer­ vence na Stoodewood v 8 hodin večer. A neza­ pomeúte na tu "Nespokojenou Kačenku"!

Též děkuji paní Mrazové za vzpomínku.

Vzpomínala jsem na Vás na Den matek, jak by jste se byla potěšila s Vaší vnučkou Irenkou Šefčíků, jak krásně hrála na jevišti.

Na shledanou!

Karla čtrvtniková.

Finský

národní

hrdina.

Maršál Mannerheim, finský národní hrdina, dovršuje dnes 70. rok svého života. Jeho naro­ zeniny oslaví finský stát jako státni svátek.

Mannerheim byl důstojníkem carské armády a po revoluci odešel do Finska, kde organiso­ val armádu a hájil zemi proti bolševickému vpádu. Při tom se vzepfol tomu, aby bylo na pomoc povoláno Německo, protože byl pře­ svědčen, že Německo bude ve světové válce po­ raženo. Mannerheim sympatisoval .s Dohodou a snažil se vybudovat s1:>olupráci Finska se zá­ padními demokraciemi. Když ve Finsku zví­ tězil jiný směr, odešel Mannerheim do žvéd­ ska, vrátil se však, když Německo bylo pora­ ženo a události mu daly za pravdu. Byl pak správcem £emě zavedl demokratické zřízení a odešel se vzácnou skromností. do soukromého života. Dnešní Finsko ctí jednu ze svých nej­ větších postav.

....

etrano. 13.

DEJINY PROTILASENI NEODVISLOSTI. (Pokradovani se strany 1.) pisy ze vgech konein kolonii, tadajicimi za prohlageni neodvislosti od Britanie. Pennsylvangti delegati meli site nafizeno katdou podobnou proposici zavrhnouti, ale radikalove one kolonie nabyli vrchu a podali kongresu poselstvi, v nem2 se ptimlouvali za neodvislost. Take New Jersey vyslal nove pro neodvislost nadgene delegaty, a tak se nalada ponenahlu menila, at zbyly pouze New York a Maryland, ktere posud prohla geni neodvislosti kiadly tuhY odpor.

Vg eobecneho rozruchu ptibYvalo jak v zemi tak i v kongresu a sice tim vice, dim blite ptichazel prvni den mesice dervence; poet stoustrany pro prohla geni neodvislosti se rnnotil neustale.

Kdyt konedne dne 1. eervence pti gel navrh k odhlasovani, bylo v kongresu pfitomno 51 elent. Ze vetgina jich se bude za pfijeti navrhu ptimlouvati, bylo zcela jistYm, ale zaroveri take katclY vedel, ze bude nutno ziskati vice netli nadpolovidni vet ginu, by navrh ten byl zajigten a schydlen.

K odhlasovani by bylo doglo zajiste po zahajeni jednani kongresu, ale delegati z New Jersey, kter teprve dne 28. der yna pfibyli do Filadelfie a !dei byli navedeni, hlaSovati pro navrh v tom pfipade, to di vody ye prospech jeho budou pfesvedeujicimi, trvali na torn, aby debata o nem byla znovu zaho.jena, eehot take k nemale rortrpdenosti Adamsove docilili. Adams sam vynalotil ve prospech Lee-ovy resoluce yeAkeru svoji vYkeenost; nikdy-pied tim nemluvil tak ohnive a nadgene jako tentokrate. Vzdor tomu nedospel kongres onoho dne 1. dervence k tadnemu dohodnuti a odhlasovani bylo ureeno na den 2 eervence. Otyry kolonie — New York, Pennsylvanie, Delaware a Jitni Karolina — posud se zdrahaly; vet ginu jejich delegatil — az na newyorske — podafilo se pied zaseclanim druheho dne piece ziskati, takte, kdy konedne dne 2. dervence do glo k hlasovani, dvanext kolonii prohlasilo, .2e "tyto spojene kolonie jsou svobodny a neodvisly a take takovYmi bYti maji."

Protote ptijeti Lee-ovy resoluce bylo tototnYm s odtrtenim se kolonii od matetske zeme, tu by byi dirern prohla geni neodvislosti vlastne 2. eervence. John Adams take z tohoto stanoviska vychazel, nebot' psal dne 3. dervence sve mantelce, te den 2. dervence bude pro celou budoucnost vYznamnYm dnem pro americkY narod, "den to, jent by slaven bYti mel bohoslutbami, vetejnou pompou, osvetlenim a vefejnYmi radovankami katdeho roku."

Adamsova ptipoved' se v gak nevypinila, a my slavime 4. eervenee, protote toho dne bylo prohlageni neodvislosti schvaleno a pkij ato. 0vgem byl onen dokument kongresu okamtite po pkijeti Lee-ovy resoluce ptedloten, ale pani delegati nedali jinak, netli te prohlitenim a zkoumanim jeho stravili cele dva dny. Oba v listine obsatene nejdfiletitej gi body, jet se kongres zdrahal schvaliti, tvotily onen paragraf, kterY odsuzoval ostte obchod s otroky a za stejne vinnY prohlagoval anglickY narod s kralem a parlamentem vizdi narodu americkemu.

Dle zneni kongresniho turnalu bylo to asi pozde odpoledne dne 4. dervence, kdy dokoneeno bylo konedne platne odhlasovani, a Tome,gem Jeffersonem sestavene prohla geni neodvislosti bylo ptijato. Odhlasovano bylo za zavtenYmi dvetmi, a jak se pravi, hlasovalo z padesati pfitomnYch Clem etykicet — mezi nimi i Henry Wisner jako jedinY Men delegace newyorske — pro pfijeti prohla geni. Podepsano toho dne nebylo; motnym vgak jest, te John Hancock, ptedseda, a Charles Thompson, mistoptedseda kongresu, onoho 4. dervence sve podpisy k prohlageni onomu Pfijeti prohlageni neodvislosti nebylo ostatne &lye Yg eobeene znamo, netli at toto dne 6 dervence uvefejneno bylo v listu "Pennsylvania Packet". Za dva dny na to pfeeteno bylo vefejne pied statni budovou Johnem Nixonem obrovskemu zastupu jasajiciho lidu. Jako ve Filadelfii, tak take i na jinYch mistech byl po pteteni prohlag eni neodvislosti kralovskY erb na vetejnYch budovach strhovan a spalo yan, a take k jinYm demonstracim dochazelo. Tak ku

V1AFTNIK pt. byla v New Yorku jizdecka socha Jitiho III. strtena a povalena, a v Savanah bylo jeho kralovske velidenstvo in effigie upaleno.

Dne 9. eervence rozhodl se ve White Plains konany provincidlni kongres newyorsky, ptipojiti se k ostatnim pro neodvislost se prohlasivgim koloniim, a se spravou touto byl do Filadelfie odeslan zvla gtni rychlY posel.

A tak bylo prohlageni neodvislosti upine jednohlasnym a dne 2. srpna byl jegte jednou zhotovenY opis pilvodni listiny vgemi Cleny podepsan. Mnozi podpisovali sva, jrnena si jistYm humorem. Tak ku ptikladu kelt" John Hancock, kdy ku jmenu svemu, neobyeejne eitelnemu ptipojoval jak se path za gkrt perem: "Tak — tohle John Bull jiste pfeete bez brejli!" A k tomu dodal: "Je nutno, abychom byli sjednocenYmi a drteli pevne pohromade!"

Tak vzalo ptvod prohlageni nasi neodvislosti.

Po dlouha leta byla pamatna ta listina uschoyana v archivu statniho departrnentu.

Cim vice eas pokraeoval, tim vice vzrtstala eta k parnatnemu tomu dokumentu. Tisice a tisice lidi chtelo vlastnima odima ztiti listinu onu, a vlada nebranila nikomu v torn ohiedu.

A zatim zub easu hlodal na listine teto, papir tloutl a inkoust vybledal. Proto re vlada rozhodla dati zhotoviti elektrotypieke snimky originalu a tento ulotiti do vzduchoproste a proti ohni bezpeene slain& Roku 1894 stalo se rozhodnuti toto skutkem, a dne gniho dne ukazovano jest zvedavcum pouze verne facsimile originalu pochazejiciho z ruky Toma ge Jeffersona.

Dokument sam uloten jest pro vgecky budouci easy, vzdalen yeech rugivYch ziviu, v pevne uzavfenem ohnivzdornem sklepeni. Duch vgak sam, jent jim provivd, yznagi se na vgecky dasy volne a nevazane nad v gemi dastrni SpojenYch Statt severoamerickYch! Rosenberg, Texas.

Ctend redakce!

Letogniho roku nam pkipade, jubileum a oslavy 401eteho zaloteni na gi bratrske Jednoty, ktera jest nejsilnej gi organisaci deskou ye sta.,tu Texas. Nage Jednota vykazuje rok od roku vetgi pokrok a to ptidinenim na gich osvedeenS,ch vUdeti, toti2 Hlavni ttadovny, jakot i tednikt mistnich tadu, kteti se snati konati sve povinnosti svych idadt na ne slotenYch, a poeinaji si obeztele a spravedlive, aby vtli Clenstva tidili tspe gne. Nemalou zasluhu maji take nagi organisatoti pod tizenim bratra pkedsedy, neb zavedenim tohoto odboru na ge Jednota ziskala mnoho, jako nikdy pled tim, neb Jednota ziskala pies 3,500 Menu a asi 1,200 deti, cot jest nejlepgi dukaz, te nag lid v Texasu Yeti v nagi Jednotu. Pokrok v tak kritieke dobe je nad oeekavani dobrY. Finaneni sta y nagi Jednoty jest na torn nejlepgim stupni, nebot' jmeni naggi Jednoty jest pies 3 miliony dolart, takte katelY novY dIen mute bYt ptesvedden o dobrem stavu na gi Jednoty. Nagi elenove maji rtzne vYhody, lepgi net u tech nejlepgich spoleenosti, lacinej gi, jistej gi, a hlavni vec — je to na ge. My si rozumime, my se zname a my si v Cas potteby pomtterne.

Jak vidite z vYge uvedenYch fadldt, mnoho nagich Merit se eini, by v tento 40. rok na gi Jednoty take nejen slovem, ale i skutkem ptivedli k to.dum 40 novYch diem). Obzvla gtge peknYm ptikladem jde vsttic fad Karel Jona g Cis. 28. v East Bernard, kde cil jejich jest 40 novYch Clent do 12. zati Bratti a sestry, mame tu je gte hodne nageho lidu, ktefi stoji stranou a melt by bYti u nas pojigteni. Proto jim vysvetlete, te dvefe nagi Jednoty jsou jim otevteny. Tak byste udlnili dobrY skutek pro Jednotu a oni si zaopatfili rodiny, motna, od bidy, nebot' je to smutne, kdyt ten tivitel odejde a zanecha tu zoufalou vdovu s drobnYmi detmi. Vtdyt' ty deti chti jist a chodit obleCeny, jako kdy ten tivitel nil, ale jak ta vdova je ma utivit, kdy2 mut ji nezanechal nic, ani to poji gteni. Jako organisator jedu a vidim leccos a opravdu srdce boli na torn nekterem pohtbu, kde portstali si plaeem ulevuji. Ale, bratki a sestry, ten plae je na miste, ale tehdy je potteba hodne penez a hoto-

Ve stfedu, dne 30. dervna 1937, vgch. Dnegni pohteb je jin gl net za stargch dekdy nebottik s nejfet gi poctou byl vezen na "heku" a tetiely se pomodlily a bylo to odbyt6, ale dnes kdyby vas vezli na torn "heku", by vagi term pomlouvali, to je rada, te se vas stfepala. Kdyt tak oslavujeme tu na gi Jednotu, tak neni mozne bychom nevzpomeli jejiho, jak se fika tatu, jejiho zakiadatele, 40 let tajerrinikern. Bratti a sestry, za tech 40 let poctive prace meli bychom j emu b'ti vdedni, to na gi milou Jednotu . dokazal pies neptiznive pomery pfivezti na nejvyggi stuperi, a tak men bychom jemu ukazat, te my, jeho synove a dcery jim opatrovane Jednoty, si ho vatime a ctime. Take vgichni nagi Atednici si zaslouti ircty, nebot' oni jsou ti, na jejich bedra jsme slotili tu yelikou zodpovednost. Zdar na gi Jednote!

Ignac 8enkSrtik. kid Praha, Cis. 29, Taylor, Texas.

Ctene sestry a bratki I Upozornuji vas pki teto posledni pkiletitosti, to vg echny ptipravne plany k na gi velke slay -nostide4.rvcjuypaone.Pznameni nag eho programu jsme nuceni udela,t malou zmenu, totit: Senator L. J. gulak bude tednit dopoledne, asi o 10:30 hod rano, neb nam oznamil, 'te na odpoledne nernilte Witt pfitomen. KatdY kdo miltete, pfijd'te vyslechnouti tohoto dobreho feenika. Ostatni feenici budou na programu jak bylo oznameno.

Take jest mi poteg enim vam oznamiti, te nam pfijedou zazpivati nekteti z eeskYch student). v Austinu a zaroveri i sledna Ludma KopeckY z Austinu nam ptislibila, to pfljede nam zazpivati pisnieky, ktere jsme snad je gte neslygeli. Tak se teg ime na takovY krasnY potitek.

Minulou nedeli odpoledne slavili jsme "Den Cited". Vgichni jsme se pane se gli v sins a spoledne pobavili. Vg eho obeerstveni bylo dost. Sestra Veselkova (kvetinatka), darovala velikY kog kra,snYch kvetin tomu nejstarggimu tomnemu otci. Bratr Jos. Jirasek byl pocten viterstvim, neb si eita, 88 let a 9 mesict. On jest take jednYm ze dvou dosud tijicich zakladate111 nag eho fadu. DruhYm elenem je bratr John Strnadel. Oba je gte Casto navgtevuji nage schtze a radi vzpominaji ty jejich zaatky.

Jak jit bylo oznameno, na den 4. eervence budeme slaviti,Ctyri vYznamne dny v jedne oslave. Oeekayame velikou navgtevu z blizka I z deli, a proto sestry a bratti, s kterYmi vYboti nemeli ptiletitost se sejiti, yam oznamuji, byste byli tak laskavi a pkinesli nejake dobre Ceske koldee, kejky neb paje, zemakovY salat, okurky, tomaty, hrach a tak dale, neb vYbor ma mot prate. Zalezi, aby bylo v geho dost na vas katdem. 0 kutata a maso bude postarano, ale ty ostatni dobrotiny oeekavame od na gich dobrYch maminek a jejich dceru gek, ktere to vtdycky tak dobte umi ptipravit. Pkineste v gecko do sine v sobotu odpoledne, aneb v nedeli rano. Pkijd'te kdo miltete na na gi slavnost.

Se srdeenYm pozdravem, Pi. Marie Svadleriak, taj. vYboru.

Telocviena soustava sokolska usilujici o vypesteni zdraveho, zdatireho a krasneho tela daleko vynika, nad pestovanim sportu pouze pro dosahovani rekord pit zavodech. Nemeeti sportovci definovali sport jako boj o tivot. "Boj jest jedinYm smyslem tivota", prohlasili. At pry nebude boje, nebude sportu. Tet amerieti sportovci povatuji sport za bojovnY zavod. Nesouhlasime s timto minenim, nebot' zavodeni o rekord za katdou cenu sport zesurovuje. Cilern katdeho telocviku a sportu musi bYti zdravi, sila a krasa.

Je otazka, zda by nemeckY narod ttel za Hitlerem do valky. Na teto otazce sexist mir celeho sveta. Mnozi by snad za nim sli, ale je jiste, te u mnohYch by ttodna, valka vyvolala odpor.

Takova, Yalka by mohia vyvolat revoluci v semi. A. Hitler to vi, a proto se neukvapi. — "The Contemporary Review".

Navgtivite-li Nemecko, zda se yam. te je. to zerne chudoby, nesna genlivosti a ttlaku -pti srovnani s Anglii. Ptekrodite-li hranice Ruska, ptipada yam Nemecko jako zeme ptepychir a svobody. — V. A. Cazalet, Glen anglickeho parlamentu.

Ve stfedu, dne 6. eervna 101.

TOUPAJ/Ci zdokonalovani ma.terialni v zbroje deskoslo yenske armady a velka vYkonnost zbrojni techniky republiky jsou velmi becilive sledova,ny odbornYm tiskem tieti rise.

K nedavne nak zprave o zazradnem protiletacllovem kanonu nrateme dnes pkipojiti dve jine, derpane z kvetnoveho eisla organu ti g -skonercYhitjU"DeuscWhr. Podle vYSe uvedeneho pramene bylo opatkeno 24 kusii 30.5 cm tetkYch hmotdikt, ktere se s takovym Uspechem zneastnily sveho dasu zdolavani hiznYch ruskych, belgickYch, Iraneouzskych a italskYch pevnosti. Stara cisarska armada Nernecka, adkoll y mela svoje zna,me dvaaCttykicitky, miuvila vidy s velkym respektem o techto tkicitkach, ktere byly mnoitem pohyblivejk, nejsouce odkazany na transport drahou.

Protote za poslednich nekolik let ptipisuje se °pet vet gi yYznam opevneni statniho tzemi na eelem svete, je tkeba pro pkipad . valky phpravovat °pet boj dela s betonem.

Ceskoslevensko rna universahn kulomet.

Devatenaete Cislo "Deutsche Wehr" pkinagi take velmi vYstitnY elanek o novern lehkem kulometu "Bren" anglicke armady. Jde tu o vyrobek brnenske zbrojo yky, kterY je vlastne aciaptaci dosavadniho lehkeho kulometu ZB, pro takove uCely, ktere dovoli v ade pkipacif nahradit kulcmet teticY a delaji tedy z kulometu' lehkeho kulomet universalni.

Take kulomety staly se za svetove valky hlavni zbrani pechoty a ,daleko zatladily dkivejk yYznam pug ky jako hlavniho druhu vYzbroje vojakovy. TetkY kulomet je samodinna zbran, ktera dovoluje vystkileti teoreticky at 600 ran za minutu, prakticky ov gem mnohem merle. Zvlagtni zakizeni pro rozsev do 'inky a hloubky dovoluje manevrovati palbou, t. j. pohybovati v terenu smrtonosnYm bodem stkedniho zasahu, kolem ktereho se seskupuji dopadajici steely.

Aby vg ak tetkY kulomet mohl stkilet pkesne, potkebuje take konstrukce, zejmena pevneho podstavce, kterY zachyti prudke ottesy, vznikajici zpetnYm odrazem zbrane, jet by ph stkelbe z lehkeho podstavce rortrousily steely zcela nepravidelne a nevypoditatelne po terenu.

Proto tetIcY kulomet i s podstavcem yeti pkiblitne 60 kg a pottebuje dvou vojint k doprave na bitevnim poll; mimo pasmo nepkatel-IcYch paleb mute bYti dopravovan pouze vezenim na kate nebo nesenim na soumaru.

Zkug enosti svetove valky vytadovaly rychFrancie zajat'uje cestu do Afriky.

Francouzska vlada podle zprav z LondYna se chysta ptedlcHti parlamentu navrh zakona o vybudovani prvotkidni zakladny valedneho lod'stva na marockem pobketi z Agadiru.

Jmeno tohoto ptistavu je znamo z dejin pkedvaledne mezinarodni politiky. Do tohoto pkistavu poslal tehdej gi nemeckY cisak Vilem IL valeenou lod' "Panther", davaje tim na srozumenou, te si take Nemecko dela throky na kus Maroka. Byla to demonstrace proti Francii a sve doby vyvolala nebezpeenY rozruch v mezinarodni politice. — Francouzska vlada se k tomuto kroku rozhodla po dobrozdani namoknich odborniku, te v pkipade valky ye Sttedozemnim moti musila by Francie sousttediti sve lod'stvo ye volnych prostorach Atlantickeho oceanu. Stkedozemni mote nepkichazi dnes jako operadni Oblast v fivahu. Toto mote nebude za valky pattiti nikomu. — Az dosud se poditalo s tim, te francouzska vojska ze severni Afriky budou dopravena do Francie pies Toulon .anebo Marseilli. FrancouzAti namokni odbornici nepoyatuji auto cestu dnes v pkipade valky za jistou, protote je po eel& deice vyclana leteckYm irtoktim, utokum v ponorek a torpeclovYch 'aunt. Proto dnes tkolem Irancouzske namokni strategie je zajistiti bezpednost spojeni s 'Afrikou pro katclY pkipad. A to se podle nazoru odborniktr docili tim, ze Francie udini z Agadiru na marockem poble21 0pevn6nou zakladnu, aby franconzske dopravni

Vt8TIkTil&

Nov universaini eleskosio kulomet.

16 rozmnoteni podtu kulometii. Dokud trvala oiste zakopova valka, nebylo pkelcat,ek, aby podet tetkYch kulomett nebyl rozmnoten. Jakmile vgak nastal pohyb — Utok, fstup ukazalo se, te teticY kulomet nermite nasledovati za pechotou, ze uvazne vzadu prave v okamiiku, kdy je ho nejvice zapotkebi. Proto byly vynalezeny ruzne lehke kulomety, vahy asi 9-16 kg, ktere svou men gi vahou dovolovaly Adast v nejpkednej gich vinach pechoty.

Ceskoslovenske, armada ma jeden z nejlepgich stavajicich vzor0 lehkYch kulomett, znamy 26. A jak pravi posledni Vojenske rozhledy, je deskoslovenskY kulomet ZB. zaveden ye 22 statech.

Potkeba universalniho kulometu.

Wine vzory lehkYch kulometu maji vgak spoleenou nevYhodu, te se totit pH rychle stkelbe pkilig otkasaji. Ptiainou toho je lehka, podpora, sesta,vajici pouze ze dvou notek, tvokicich vidlici. Pki stkelbe je lehky kulomet opken o rame sttelce podobne jako pu gka. Proto nelze provadet samodinnou sttelbu davkami (soudasnYm vystkelenim celeho zasobniku), nYbrt sttelbu v malYch davkach 3-7 ran, aby stkelec mohl znovu zamikit. Ze stejnYch dtvodu je stkelba z lehkeho kulometu Udinna na vYjimeene stkili lehkY kulomet na dalky vetgi, male cue pouze do vzdalenosti 700 m a jen jsa opatten stupnici na hledi pouze do 1500 m.

Nikdo neni ve vlasti prorokem Teto nevYhody nejdtletitej gi zbrane moderni pechoty vgiml si deskoslovenskY vynalezce Kogak, kterY pied lety sestrojil zakizeni, kterYm ize sttelbu z lehkeho kulometu stabilisovat. Je to t. zv. Ko gakova spojka, zakizeni, ktere zachycuje a odbrzd'uje zpetnY naraz kulometu ye spojovacim elenu, vsunutem mezi kulomet a zvla gtni podstavec.

Timto zakizenim se zamezi zhoubnemu ptsobeni zpetneho odrazu zbrane na sttelbu a umotriuje se fdinna stkelba na stejne vzdalenosti jako u tetkeho kulometu, t. j. na vysoke a hluboke cile at na 2500 m. Pki poutiti Kosakovy spojky nutno lehkY kulcmet vlotit na zylagtni podstavec (tkinotku), kterY je i se spojkou 9 kg telly.

Ale deskoslovenskY vynalezce nena gel doma. pochopeni. Pry se tim stave, zbran tetkou, ne-

Roznianitosti. lodi mohly bez pkekatek plouti z Maroka do pkistavu Atlantickeho oceanu.

SovetskYm soudem bylo zji gteno, te popraveni generalove byli ye slatbach vojenske spi°nate zahranidniho statu, kterY provozuje neptatelskou politiku virdi Sovetum. Dodavali soustavne vojenskYm kruhfun tohoto statu gpionatni zpravy a vykonavali zagkodnou nost. Solid uznal vgechny obtalovane vinnYmi porugenim vojenske ptlsahy, zradou rudych delniku a sedlaku a odsoudil vgechny obtalovane k ztrate vojenskYch hodnosti a k smrti zastkelenim.

HLADEM SI VYNUCUJt NEVESTY. V jitnich krajich Balkanu, v Jugoslavii stejne jako v Bulharsku, je zvykem jeSte clecir2ovanS7m, te zenith musi za nevestu jejim rodieffin- zaplatit. A kdo na to nema, nevestu neclOstane, 2enich ma 'rade% ze poplatek za nevestu-se mu casem vrati tiixi, ze uzije majetku jejich rodicu. ProtO dim nevesta je bohat gi, tim je i dratgi.

Boris 8evkatijev, obchodni pkirudi v Sofiii, kdy nemohl nabidnout zamotnemu obchodnikil s koberci dosti penez za jeho dceru Desanku, rozhccil se, le si ji vynuti hladovkou se zalaentna rukema. Prostke/ si no TT/lei kobe-

strana

19.

pohyblivou. Tehdy se navy typ zbrane odchyloval od betnYch vzort.

Jestlite vynalez vyvolal doma chlad a odmitnuti, doznal velke pozornosti v cizine. Byl to zejmena odbornik svetoveho jmena, gvYcarskY major generalniho 'StO,bu dr. G. Daenniker, kterY ye svych publikacich a statich upozorniI svet, na cennou myglenku. On tee razil nove pojmenovani pro novy druh kulametU, ktere nazYva "stabilisovanYmi". Proto dnes v cele lade stafu zavadeji se lehke kulomety, ktere se daji jednoduchYm zakizenim stabilisovat a tim i poutivat ve mnohYch pkipadech na zpftsob tetkeho kulometu.

Jestlite Vojenske rozhledy v Cis. 4 pigi o torn, te se v bolivijske valce osvedoil deskoslovenskY kulomet ZB. vz. 26, zapomnely dodat, te to byl kulomet stabilisovanY. "Typ universalniho kulometu . . . byl take u nas uvatovan a zkougen. Pechota v gak nevidi vYhody v hledani universalniho kulometu vzhledem k nespornYm vyhodam vYhradne lehkeho a vYbradne tetkeho kulometu". To prohlaguje znovu dubnove Cislo Vojenskyc-h rozhledt. Ale take Franz Josef nevidel pied valkou v r. 1866 vYhodu ptedovky proti jehloyce, at se o torn pkesveddil podle vYsledku u Hradce Kralove. Pruske, pechota stkilela tkikrat rychieji net rakouska.

Nute bude-li deskoslovenska pechota jednou bojovat proti pechote opatkene stabilisovanYm lehIcYm kulometem, povede jeden prapor na dalku nad 700 m boj pouze s 12 tetIcYmi kulomety proti 12 tetlYm a proti 27-36 stabilisovanYm kulomettm nepkatelskeho praporu.

Aby pechota zirstala pohyblivou, staCilo by vozit vgechny podstavce na jednom voze a vydavat je muastvu teprve pied takovYm druhem boje (obrana, pkedni strafe a pod.), kde by se stabilisace uplatnila, anit by ohrozila pohyblivost. Take by stadilo nechat od drutstva jednu tcrbu na voze, aby pkislu gnY vojin mohl nest podstavec se spojkou.

NovY deskoslovenskY lehkY kulomet vz. 30, zaveden v anglicke armade, je v podstate ponekud zdokonalenej gi dkivej gi lehltY kulomet ZB. vz. 26, kde vgak je zakladni princip pro zabraleni zpetneho odrazu ykonstruovan jit pkimo do zbrane. Zda, se, te se do nekolika let nage armada octne pled otazkou bud' pkezbrojit pechotu novYm kulometem (stab by stamilionyl ) nebo zavest Kogatovu spojku, anebo setrvat houtevnate na zastaralem dues principu vYhradne lehkeho kulometu.

Ing Vojan. rec pled domem sve mile, sedl si tu pohocll-ne a prohlasil, te se tam bude tak dlouho postit, at Desanku dostane.

DesanCin otec ho dal sebrat policii. Ale policie ho musila pustit, protote nic zleho a proti pkedpisum neprovedl. A Boris sisel zase sednout na sve stare misto.

Nedelal tu nic, jen sedel a vousy si nechal rust a daval se obdivovat okolo stojicimi divaky.

DesanCin otec utrpeni dopinil tim, to na prahu sveho domu postavil misu znamenite upe'ten& koukici se a daleko vonici jehneei peeene a sklenici vina. Kdy2 peeene vystydla, pkines? misu nove, derstve. Hladovemu tenichovi se sbihaly sliny, ale yydrtel. Bors Sevkatijev se staff obdivuhodnym hrdinou mesta. Vydrtel a pet dni nejedl a nepil. Na konci pateho dne mu DesanCin otec prohlasil, le obdivuje nezviklatelnou silu jeho povahy a le mu Desanku tedy i bez penez.

To se rozkkiklo po Sofii a pkiklady ovgem tahnou. Na peti mistech ted' soudasne zandjili chudi tenichove hladovku pled domy svYch milYch. otyil u nich nevesty opravdti take vyhladoveli. Jen jeden se dal svest a pkerugil hladovku, kdyt mu pokad strkali pod nos znamenite kevabde s krajenou cibuli. Nechal nevestu a hladovky a pustil se do jidla. Ted' otcove dortstajicich deer v Bulharsku hledaji prostkedek proti tomuto dumysinemu zpusobu ,;st^avan3 si neve' st

Straus 20.

Doba, zed a Ede. Tz- REV zvirat jako surovina. Nedaleko Mnichova je tovarna na knofliky, rukojeti, hfebeny, telefonni sluchatka atd., ktere, jako hlavni suroviny utiva krve z yikat. Krev se nejdfive zbavuje latek, ktere zprisobuji jeji sre.2eni. Na to se sal na praSek. Ten se micha s dal • mi hmotami a lisuje se do pottebnych Mnichovska tovarna vyrabi z derstve krve take zvidatni druh dokolady, ktera jde do Japonska. Pry je to pochutina velmi vYtivna.

Chleb z kary. U Mesta Limgy ye Svedsku byly ph vykopavkach stareho hradu nalezeny zbytky chleba, kterYin se tivili stati Vikingove nekdy pied 1000 lety. Zkoumanim pod drobnohledem bylo zjig teno, 2e jde o chleb z hrachu a stromove kury. Tim bylo dokazano, to se hrach zadal ve Svedsku pestovat ut na podatku 10. stoleti. Podobne nalezy jsou ye skandinayskYch zemich velikou yzacnosti. Nejstarsi zbytky chleba z obili byly nalezeny v hrobech egyptskYch faraont a pravekych sta.vbach, objevenYch ve avYcarskYch jezerech.

Delnici a kral. DanskY kral Kristian X. oslavi brzy 25. vyrodi sveho nastoupeni na trrin.

Bude to jubileum krele demokrata, nebot' velmi dobfe dovede vychazet se socialistickou vladou. Kdy2 danati socialists po prve ziskali ye volbach vet2inu a byli poveteni utvotenim vlady, zeptal se kdosi krale, zdali se neboji "rudYch". "Prod bych se balm, fekl tehdy kral.

"At' jsou socialists y e vlade ci jinde, jsou to lido povefeni delniky hajenim jejich Jako kral jsem take kralem delnikri. Proto nevidim pfiein, prod bych nernohl upfimne spolupracovat s vladou socialistickou!" — Kral ma tH vane: Miluje balet, je vojak a rad jezdi na kole. Je zvyklY na ostre tempo jizdy.

VYprask pied mikrofonem. Na jedne kole v mesteeku Londres v Kanade udi profesor, kterY pti vYchove utiva, hojne rakosky. Patrne v krajni podratdenosti na jistYm neposedou rozhodl se, to se s nim yypofada piked mikrof onem 2kolniho rozhlasu. Ohnul ho pies koleno a mikrofon met po cele :§kole roznesti zvuky, ktere celou proceduru budou doprov.azet. Mikrofon spinil svrij fikol a ye meste je nyni z toho pohorg eni. Profesor bude z toho mit disciplinarni vy2ettovani.

Modry pondelek pro hospodyne. JistY mladY lekat zalotil v Americe spolednost, jejim2 cilem je zavedeni a prosazeni "modreho pondelku" pro hospodyne. Podle neho neni nedele pro hospodyni a matku dnem poi-adku. Zylagte tam, kde je nekolik deti, jet maji v tento den prazdno, je zapotiebi vice dozoru. Mimo to se pfijimaji zpravidla hosts. Ale Zena musi mit v tYdnu alespoti jeden den odpoeinku, kdy nemusi vatit ani uklizet. Jidlo ma bo'it uva.feno jit od pfedeSleho dne nebo jeate Mile, ma se jit do hostince. VolnY den ma ztravit hospodyne prochazkami, na yStevami biografri a podobne. 2eny, ktere ji g ptistoupily k tomuto spolku, si tuto novinku velmi pochvaluji. Nazor man'telii se neuvadi.

OchoeenS7 delfin lovi sardinky. JugoslayskY odbornY list "Ribar", dasopis rybaft na Jadranu, uvefejriuje zajimavou zpravu, ktera se zda bkti prvni letni novindfskou kachnou. V pcbtetnim mesteeku Nove Gradi vycvieili pry si rybati dva delfiny k lovu sardinek. Dlouhe roky pry trvalo, net je ochoeili. Nyni je vodi s sebou na lov. Delfini pry se vrhnou do more j ako honici" psi. Za chvili pry se jit vraceji a tenou pied sebou hejno sardinek ptimo do siti rybaffi. Cestou domt plavou za elunem rybaft a za odmenu dostanou nejvet2i ryby.

Je pry to prvni pfipad, kde se podatilo vycvidit ryby.

Patti mne a jini ho utivaji vic net ja?

(Jmeno) Jen kapky smim piti a hned je to na mne videti.

(PijavY papir.)

VSSTNt

Piipad feditele Rowlandsona.

Ve stfedu, dne 30. 6ervna 1937.

Slunce muse uzdravit i zabit

Odeg el jsem, nebot jsem si pfal tit promyHene, setkavati se jenom s hlavnimi skutednostmi tivota a zkusiti, zda bych se nemohl nauait tomu, co tivot mute naudit; abych, at budu miti zemigt, neobjevil, to jsem vfibec netil.

Nechtel jsem titi to, co tivotem nebylo; tit je tak yzacne. Ani jsem se nechtel oddati resignaci, dokud to neni nevyhnutelne nutne. Chtel jsem tit hluboce a yyssati fgechen morek tivota. — Henry David Thoreau.

Rate eerven, dervenec i srpen jsou dny dovolenYch. Jezdi se yen, aby se Oil° slunce, vzduchu a vody. Temef katdY chce Leta unit, opalit se a naderpat novYch sib. Obra.till jsme se na jednoho z na gich nejlep2ich lekatskych specialistri, aby nam yylotil, jak se diva moderni lekafstvi na opalo yani a aby nam take povedel, jak si maji bide poeinat, aby si snad pobytem na slunci neublialli.

Slunce kaidS7 potfebuje.

Nedostatek slunce v rime pocit'uje kaHlY ()bean, zijici v mirnem severnim pasmu. Projevuje se to zejmena ve snitenem odporu celeho organismu proti nemocem a proto jsou vtdycky na :late mezi lidmi infekeni choroby.

Tel° to dolake citi, pudy budi v kaidem zdravem eloveku touhu vystavit se slunci, aby ho prohfalo. OvSem jako je pravda, to slunce je darcem tivota, mute slunce i zdravi po2kodit a dloveka zabit.

Opalovat ano, ale opatrne.

Opalovat by se mei katdY Ale postupovat pH tom opatrne a nepfehanet. Zejmena na zaeatku musi si katclY pomalu zvykat na slunce a nevystavovat se po pfili2 dlouhou dobu pruditemu 'tam. Vribec nema smyslu letet celY den na slunci. Naopak, je nutne a doporuditelne stfida:t stin se sluncem. Temeno hlavy by melo bYt vtdy chraneno Satkem ci kloboukem, stejne jako Jake kremy Je dvoji druh kremt a mazadel, jimit se lze chranit pied pfilignYm rieinkem slunednich paJsou specielni kremy proti opaleni (ty se maji utivat podle lekafske rady) a betne kremy, ktere maji zamezit spaleni krit'e. Ale tadnY krem,nezabrani vlivu chemickYch paprskri sluneenich. Nelze stanovit pravidlo. mali se dlovek namazat pied slunenim, nebo potom. Jiste je, to neAkodi, namazat se po sluneni prostYm kremem. Driletite je, aby se nikdo nenatiral pied slunenim kolinskou vodou nebo jinou voria ykou, proto2e se potom z toho dostavaji kotni zanety.

Kdo snese vice slunce.

Sluneeni tar sna geji take lepe bide, kteti se mohou potit, protote pocenim se reguluje telesna teplota. Z ylaSt' onatrne si musi poi:gnat i lids s nemocnYm srdcem. Take bide, kteti trpi ko2nimi chorcbami, musi si vytadat souhlas lekate ke sluneni. Bruneti snakji slunce lope net blondYni, neda se vSak tici, ie aeny odolavaji taru vice net mutt nebo naopak.

Opalovat, ale nespalit.

Slunit se musi kadY tak, aby si nespalil kuai.

Olovek =AM bYt na slunci tak dlouho, pokud mu to dela do/AT. Jakmile se dostavi prvni nepfijemnY pocit, nebo radeji jests di gve, ma se jit do stinu. Rozumne a s mirou se mohou panechavat na slunci i zdravi kojenci. U nemocnYch deti je tteba poradit se s lekafem.

Pobytem na slunci zintensivni u eloveka v2echny kotni funkce a tim se docili i zlep2eni vYmeny latek. Lids nemusi ani letet pfimo na slunci, mohou bYt klidne i v polostinu a prospeje jim to. Nema se chodit na slunce po jidle. Spat maji chodit bide do stinu nebo polostinu, ubrani se tim spaleni Mite a fitehu.

MestskY elovek, uzavfenY v kancelatich a bytech, musi bYt na slunci opatrnejai net elovek venkovskY. Choulostive telo neni zyykle slunci a musi zaeinat v malYch davkach. Toke slunedni zafeni na venkove je prudAi net u meste, stejne jako je intensivnejSi v horach net v nitinach, na venkovskem vzduchu, prostem prachu, net y e meste, prosycenem koufern a prachem, ktere pohlcuji Teirikv shinednich paprskri. Proto je rozdil mezi slunenim v meste a na venkove. Sluneni je ter u vody, kde jejim yypatovanim je tar m5rnen.

A. H.

Nekesti je nejlepaSi tmel k spojeni povah tfeba zcela opaenYch.

Nedat se, to je to! Chtit tit, mit vial tivota, to je vSe!

Kdyt si elovek nee° opravdove umini, je s to vykonati vice, netli by se zdalo.

VAecko bude zas dobfe! Jen do svetla se divat a ne pofad ye trim!

DO vyerpavajici porade, ktera trvala nekolik hodin, opustil James H. Rowlandson, pfedseda koncernu Western bank, svou kanceldf.

Kdy2 prisel domri, vzpomnel si, to na psacim stole zapomnel tisicidolarovou bankovku.

Zavolal telefonicky sekretalku, ktera, mu prohlasila toto: "Ano, na2la jsem tisicidolarovou bankovku na vagem psacim stole. Protote kratce ptedtim pilSel Sorer vaSi choti, aby odnesl jednu knihu, vlozila jsem bankovku do ni, zabalila a odevzdala Soferovi. Zapomnela jsem mu fici, to je bankovka v knize. Vim vaak pfesne, te jsem ji vlotila mezi stranky 81 a 82."

James H. Rowlandson zavolal Sofera. mu fekl: "Pkeyzal jsem knihu od va2i sekretafky. Nedal jsem ji milostive pani, nYbrt odnesl do prijdovny, jak mi bylo uloteno. Knihu jsem tam odvedl a y kmenou obdr2e1 jinou, kterou jsem donesl milostive pani."

Sledna v p q jdovne knih, ktera tofera obsluhovala, prohlasila bankovnimu magnatovi: "Sof& pfines1 mi knihu, kterou jsem \Tyranila za jinou, jak mi telefonicky oznamila vase pani. Knihu, ye ktere mela bYt vami hledand bankovka, prijeila jsem hned jinemu zakazniku. Pokud vim, knihu jsem prolistovala, jak je mYm zvykem, aby zjistila, neni-li poSkozena.

Na tadnou bankovku jsem pH tom nepfigla."

James H. Rowlandson povefil detektiva Parkera aby zjistil zlodeje. Nikoliv k vtili penezilm, nYlart proto, aby kolem sebe nemel zlodeje.

Dektevivovi se dostalo stejnYch informaci jako bankovnimu magnatovi a krome toho jeSte techto dodateenYch podrobnosti: 8ofer pflpustil, to .otevfel balidek s knihou, protote zapomnel adresu piljdovny a chtel si ji na razitku v knize pfedisti. Bankovky si pH torn neySiml.

Rowlandsonova sekretatka pfipouAtela, po objeveni bankovky byla kratkou chvilku u obeda a 2e teprve potom vlotila bankovku do knihy. Jinak se zapfisahla, to je fipine nevinnd a na drikaz toho hla yne uvadela, to se pfesne pamatuje, to bankovku vlotala mezi stranky 81 a 82.

Sleena v pOjeovne musila detektivovi doznat, knihu prijeila svemu tenichovi Percy Sonville, kterY odjel na deli obchodni cestu.

Kdy2 detektiv skoneil toto dodateene sbirani informaci, prohlasil bankovnimu fediteli: "Zlodejem je pfirozene, kdo 12e. Nebot' jen zlodej mute mit za to, to 12i od yrati od sebe podezfeni. A proto jiste budete, pane pfedsedo, sam nejlepe veciet, kdo lhal a kdo je tedy zlodejem. Vite prave tolik, co ja.."

"A piece nevim, ani kdo lhal, ani kdo kradl," fekl James Rowlandson.

Rozluiteni.

-nmanazoad nVapoiz as Suplau nzunp oNtf nsousa.zd naurnajd oTnoJ, • .Tzoin aux npau as 0ial y[ Tzato `nqsu zortal u otioupaf nNunaqs 'gnat u 'given/ Spzn nosf g8 "a T8 SIlopals agoqoad 'au -zoto Tuau Nnsoi OJ •zo g 18 S3ItIV.I4S patu UNA031 -uuq tI7OIA 0? `nupanq 'atunau ans 0 VIT9p9ASa4d icon j.ociau n31.1nlaamas tl lyea4 °load u 'emu

dne 30. června 193'7.

Di:TSKÍ __

Strana It.

PLAČ.

"Něco hezkého ti jistě vypravo-1 r.J.Y, 0 .. t. evřelt jsme okna, stáhli zácío- ral." Teď jsem nepěkně zved.nvy. rty, ale sluníčko svítilo do třídy jh "Ne. On stonal, ležel na postclt. JI v 9<i ... časného jitra a Lak tu bylo , "Neplač už. Teď je dědečkovi lip,·; - 0~~1.. hodin jako v železničním voze, ue ho nebolí."

•Děti byly Jako rozměklé, naladěny C~lapec stále pláče. Nechápu boll k pláči. Hned na chodbě chytila lo~re. Rád bych věděl, jak si s dč-

--

t.·

I

D POK RO K ·

.

Ho·. ·~. u sTo Nu

I.· p.·.· .·ne·· · Anča, šklebila ústa a ronila Iečkem rozuměli. · .velké, i'idké slzy.

"A nemohl bys mi říci, co jste si 111 "Co se stalo?" ; dědečkem povídali?" · "Prosím, holky mi vzaly praehův- V očích sedmiletého je veliký srnua já jsem tu byla dříve a uti- tek. jsem lavice."

"Nic. On mne pořád hladil." s--..,,,,,·,x:,,...._.:> dvě holky sahaly Anče sotva Dotkl jsem se vlasu chlapcových ramene.

"To jenom nemocné tělo umřelo, p o í• a d společensl~ých zábav, jež od otevfoní Ve ti'idě pláče Věna. Je umazaný, · tle dědeček nás vidí." jeho moderně vybudo­ zaprášený, má do .školy th kilo- · Škofa na plovoucí lodi v Anglii. vaného stánku akázaly metry a to ještě po cestě dováděl.

Od Londýna se táhne k severozi­ se býti lálrnvým dosta­ Ža,luje: "Pepa mne pral!" veníčkem l{rajn.nu n. je­ Ale vykutálený, kudrnatý Pepa se :)adnímu anglickému pobh,ží mo­ f1t1tný prftplav, lderý rozděluje An­ jich přátel. brání: "P1:osm,on si začal." A dívá se na '5lii ve dvě poloviny. Prť.lplnv je po­ P<lštovní adresa: 1140 Robbie St. - Telefon '.Caylor 0458, mne s důvěrou, že se mu nic nesta­ ;et bárkami. Děti jejich posádek ne- i Na doptání se jest - 20th and North Main. ne. Vychází na jevo, že Véna oprav­ :11ají mnoho pi·íležitosti k návštěvě du začal sám a tak mu pomoci ne­ škol. Bárky mění stále svá místa.

V NEDĚLI, 4. ČERVENCE. - Sablatura z Ganado, Texas. <\by však děcka nebyla úplnČ' bez mohu.

V NEDĚLI, 11. ČERVENCE - Syncopator's.

1zdělání, byla pro ně zi'ízena šlrnla !

Pi·i učení najednou spustí Milena: V NEDĚLI, 18. ÚERVENCE. - J. R. Bača Original.

"Pane řídící, pane řidicí, mně se ·, plovoucí lodi, jejímž pi'ístavem je I West Drayton na severozápad od I V NEDĚLI, 25. ČERVENCE. - Six Pal's z Rosenberg, Texas. udělal kanec!"

Londýna.

Sbírá náhodné školáky a A nepřestane naříkat, dokud j. . neutěším, že mám zázračnou vodič­ 1čí je číst a psát. PÍ'Íležitcstně učí ku na inkoust a tou kance vyženu. '.aké rodlče, ktei'í jsou většinou a­ POŘADATELI. Pi·ed devátou hodinou ozve se na­ :mlfabety. Zvyk pohybovat se s mí- . _ jednou hučivý pláč žáčka Kohouta. :ta na místo přešel už natolik do li( Položil pero, podepřel hlavu a na­ !nve dětí, že většina z nich nevydr- l!:· ~í sedět na místě v lavici a musí i -··-·---_ . __ . ... . _ __ .. . fiká. nři vyučování, při čtení i psaní I •!•,....,1,,...114lflt'l,j)__.1t,...., ... ._.1~,...,,,...,,...,,1.-.,,~~t~t1 .... ,>.-.c1.-,,... ,,~t•.-.t•.-..1,....1)._.......,,,._oe.,!. ''Proč pláčeš?" '.)řecházet "ti'idou" sem a tam. Děti ! ~ Neodpovídá, pláče ještě víc. přicházejí jen ve volné chvíli. ča1 ·~udělal ti někdo něco?"

JlVa O V sm1 ra U ani V on Podivá se na mne a nemůže pro­ 'ltO se neukáží ve škole p::> celý rok.

Přes to se mnohé učí dobře a rychmluvit. 'e. Učitel mimo jiné píše psaní za · "Bolí tě něco?"

1ospělé a předčítá jim dopisy, jež 1, "Ne." iim byly poslány. !

"Chtěl bys něco?"

-~~ I VE 4:00 HODINY ODPOLEDNE "Ne." Na lodi s 2000 ěínských kuli.ů vypuk- j ' "Tak proč pláčeš?" la cholera.

"To já pro našeho ctě-du."

Do Penangu v Malajsku pl'ijel · "A co se mu stalo?"

Pohádka o tfoch dějstvích s dohrou. parník "Ellenga". Pl'ivezl s sebou na "On dnes ráno umřel." ))alubě dva tisíce čínských kullí'.1. , OSOBY: Hučivý dětský . pláč zesílil. \1ezi těmito chudáky vypukla cho- I Káča, služka na venkově sl. H. švestková Těším chlapce, jak mohu.

1.el'a a vyžádala si již jedenáct obě( K. Bečan šupyšup "Měl jsi dědečka rád?"

1 tí. Loď byla v přístavu zadržena a 9 . .• J E. Cekal "Ano." podrobena přísné isolaci. Jsou o- a Bradav1cka "Dědeček ti vypravoval pohádky." právněné obavy, že počet obětí je- ~ Bojínel> ................................... J. Valčik "Ne-e." ........................................ L. Vala 'ítě vzroste . a že pi'l sebe menší nePlnpin el R. Baletka opatrnosti mchla by nemoc pfosko- i Holohlávek .......................................

J. Šilka čit na pNstavní obyvatelstvo. šulínel! trpaslicl (dětll .................................. G. Sopčák ---0-· Borovlčkf .................................. R. Baletka Jezero zaplaví vesnici.

Mandelin .................................. M. Štefka Na řece Svratce u Kníniček se Bumbrlíček .................................. V. Sopčák s plným osazenstvem p1·acuje na i Sti·evlíčck stavbě vodní přehrady, která je ny­ .................................... S. Ungrat Roháček ní největším rozestavěným vodním l R. Baletka Brundálek dílem u nás. V roce 1940 se začne Fred Lebr Starý Blažej plniti vodou. Jezero, které vznikne ............ sl.

E. Kunetka Barča} nad přehradou, zaplaví území ti'i sta sl.

B. Bravec . hektarft. Vodou bude zatopena i Cilka í služky vesnice Kníničky. Stavba nové ob­ .................. sl.

R. Leber Hušková, podruhyně ce již byla zahájena. Ještě letos bu­ sl.

M. černoch (dorost) Mrázková, sousedka . de postaveno sto nových domků a ...........................

J. Lebr Janek, starší dělník BEZPEčNA • nová silnice. Pfohrada i s elektrár­ .......................

F. Klíma.

Maršálek nou a novou vesnicí o 150 číslech, RYOHLA ůLEVA bude stát 44 milionů Kč.

Tonička sl. E. Bravec tul tc>bo ueNU<"Nilt~htl-ho N\'(•děni, ---oHofmistrině sl. J. Filipek v~·rfižky, d1•!iždlv<'!,o 1u1eltu n o­ Auto pro Ottu Habsburka.

•uUn)•,. 'l,U~íei, •~hhtdh•1 resrco, Chasa, ženci a žnečky, hudebníci, páni a dámy ,·t<1)e<;ky 1•.l'l1>ru~·e11!i11M11ru,·k11 Werke" rozhodla se darovati Otto 1u>nmllla tlafrikm - mi'111by ,,ro­ Balet lančí sl. H. Valčíková. - Tance nacvičily sl. H. švestková Rakouská automobilka "Steyer­ to Pomo('i I ,·ám, Nťll'tt(<' <lt'I<.>, kdy>\ 1<1 mílžefo znJl:<Oíl touro a H. Valčíková.

Habsburskému pfopychový osJbní pruulult 1:rt"nhnt~nt zn 1U"JUtťrnou i!íb,tku. Do1<tuňt.• ><i .iej 1h1<•1<I A­ Děj odehrávP, se v lese, na statku a v zámku. automobil.

Je to velká limusina nej­ le trv••Jte n11 lo,11, 11by;i1<, clostall modernějšího typu, jejíž dv:íí·ka na len 11iho<luí Hudba pN obžínkách obstarají naši Dybalové a. Jindřiška Ea.rt . obou stranách zdobí zlaté králov~ ské koruny. Vůz odevzdá Ottovi I zvláštní delegace. Před nedávnem 9 11:!'11{0 n11 pťmlej v<' v·Nl)·u., 1>řNldostal podobný dar Henlein a vúd- ~ 11h•b J;,kňr<'n \'t•ll,f kt•lhuek ce hakenkrajcleru v Rakousku Le- I Jen _Go<'. i opold od fišskoněmeckých továren.

VSTUPNÉ JAK OBYČEJNĚ YZORFJIC Í'l'l,X1~: ŽHAIUI.\

z

A

UJE

I

VSTUPNÉ: PÁNI 40c

DÁMY 2Sc

=============================:i t•

1

i

o·

dl

i

I v ned ev}• I

s" te f, ·k· Houst d ne 11 . cer v ven ce

, . ., , d

"NESPOKOJENÁ KÁČA"

!

i

I

r

i f I

J

K~t

/I._.

I

j

f

'I

I

UO:ř.XO UOS'l'.\'1'! l>OJ>S,OIHI

\V. F. SEYEUA CO., D,•,,t. nu Hi Ct"tlue nu1,!t:s-.

10,1·i1

:I/A

____..JQ--

I

Po divacUe.taneční zábava při hudbě Dybalova Orchestru.

f

Ruský Sokol na Podkarpatské Rusi má již 18 jednot a dvě pobočky.

Některé , let pl'áee jednoty za sebou,.,mají již jedenáct ••fw.o-..u.-1.1

Všechny uctivě zve ZÁBAVNÍ VÝBOR, ....

0.._.U._,O

....

U...

O..... U._.,(l ..

U~O

......

....,

~__.» ..

U~

..

U-U

....

U...

~

I

I

Strana 22.

v:msTNÍK

Ve středu, dne 80. června 1931.

r

VESELÉ HISTORit.Y O SLAVNÝCH ''Kdo nebudete chtiti dnes veče-' Stát je Jen forma náplň tvoři ob'.".

LIDECH. • ří," říkával, "dostane 1 sou". ěané. A proto: jaký občan, takový Ceská Jídelna, Restaurace Německý učenec A. Humboldt naI -~š?chny, děti s :ím souhlasily.

Ale stát.

Stát není abstraktum, pój~mi a Pivnice vštívil v Paříž! lékaře E. Blanche a příštího rana mely vlčí hlad. Ro- pomyslný. "I já jsem stát, národ. a 714 PRESTON AVENUE projevil přání, že by chtěl jednou sambeau zvolal: , lid," musí si dnes řící každý, kclo HOUSTON, 'l'EXAS povečeřeti s bláznem. "Není nic ,"~do chcete snídat, musí mně politicky myslí, a co tedy žádá pp Jos. Košut, majitel. snadnějšího," řekl slavný psychiatr dátí 1 sou!" státu, národu a lidu, plnň přede,.

Telefon: Beacon 31734. "chcete-li mi prokázat čest, zúčast: Tak dostal zpět, co vydal minulé- , vším ve svém kruhu stálých poviti~ Pravidelná jídla a luněe. ho večera a ušetřtl jedno jídlo. . ností." Stát se skládá z jednotek. ..:..c; Nejlepší soudkové a láhvové pi­ něte se zítra mé večeře!" ''Velice rád." ---n--'. a proto státní činnost je pouhou vý::-, vo, různé druhy vína a doutníky.

Nazitří v šest hodin večer usedl Nejhorším zlodějemnení ten, kdo ' sledníeí sil.

Mluvíme česky. německý učenec u tabule proslulé- vzal, čeho nutně potřeboval, ale ten, * Hoboko stále na skladě. ho psychiatra naproti dvěma ne- Icelo podrží a nedává druhým to, ěe-. Je-li člověk zlý, je to možná i pl'o:-/ Zvláštní stoly pro rodiny. známým lidem. Jeden, černě oděný ho sam nepotřebuje a čeho nutně to, že někdo mu zatarasil cestu, po s bílou kravatou, studeného pohle- potřebují jiní. i níž chtěl jíti za dobrem. Pestalozzí.

DR. THOMAS N. DeLANEY du, holohlavý, pozdravil, jedl a pil OČNÍ LÉKAŘ a ani nehlesnul. Druhý naopak měl Brýle správně· připravené. rozcuchané vlasy, modré, halabala čas dle úmluvy. zapnuté šaty, lokty na stole, krájel, DNÍ Úřadovna 3248 - Res. 2687 jedl, mluvil současně, hromadě pří­ 00 běh za příběhem.

513-15 Professional Bldg.

NA LODÍCH Pí•i moučníku se Humboldt naklo­ TEMPLE, TEXAS. nil k hostiteli a označil mu mrknu­ tím člověka v modrých šatech: "Děkuji vám. Váš blázen mne Rychlík čeká v Bremerhavenu u lodí Bremen a Europa., znamenitě baví!"

Oči, Uši, Nos a Hrdlo odkud jedete do Prahy bez přesedání.

NEB CESTUJTE NA úBLÍBENÍ'CH RYCHLODíCU "Cože?" zděsil se psychiatr, "to Příprava Brýlí Úřední hodiny 2:00-6:00 odpoledne není blázen, ale ten druhý!'

FIRST NATIONAL BANK BLDG. "Ten, který mlčí?"

"Zajtsté."

Rosenberg, Texas (U'č) "A kdo je ten, jenž mluví?"

I HEFNER BLDG e..n, "Ten? - To je přece vynikající I El Campo, Texas spisovatel Balzac." i Výborné železniční spojeni z Brém neb Hamburku V neděli ráno od 9:00 do 12:00 Pomůžeme Vám při obstaráváni návštěvních a vy­ * stěhovaleckých vis pro Vaše evropské příbuzné.

Alexandr Dumas starší pocházel Informace u vašeho místního agenta neb z rodiny míšenců. Jednou mu jaký­ si drzý člověk nadával černochu.

Alexandre Dumas starší mu odpo­ Ceský Lékař a Operatér věděl: 711 Medical Arts Building "Ano, pane, můj otec byl mulat, HOUSTON, TEXAS. dědeček černoch a mým prapradě­ Telefon úřadovny: Preston 2553 dečkem byla opic®. Kele však můj Telefon residence: Lehigh 9745 rod začíná, tam váš končí!"

RED FRONT

ČESKOSLOVENSKA

E E ·E

DR. C. GREER

COLUMBUS _ A.NS.A DEUTSCBLAND " BAMBURG NEW YORK.

•

DR. KAR. J. HOLLUB

SPRÁVNĚ VYKONANÁ POHŘEBNÍ SLUŽBA. V hodině žalu zarmoucení nalez­ nou Edward Pace pohřební ústav pohotový k sympatickémuvyříze­ ni nezbytných jednotlivostí a k vypravení dojemného pohřbu.

Levné ceny jsou naší zásadou.

EDWARD Pohřební

PACE

řídítel,

Člen S.P,J.S.T. - Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

DR.F.J.KŘEN Lékař Zubní

V PARKEROVĚ!BUDOVĚ!

Telefon 353.

BRYAN. TEXAS.

C. H. C:

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD~

*

Pí·i divadelním představení Emila Augíera ve "Francouzské komedii" seděl Alexandre Dumas mladší hned vedle autora. Za představení spatřt! spícího diváka a ukázal ho autorovi hry: "Jen se podívejte, jaký účinek má vaše dílo!" V krátké době na to, když hráli ve "Francouzské komedii" dílo Alexan­ dra Dumasa mladšího, Emil Augter dobře pozoroval publikum a na ko­ nec objevil v křesle diváka, jenž I spal. Ukázal ho Alexandru Dumase- , vi a pravil: 1 "Vidíte, můj drahý, účinek, jenž xpusobíto vaše dílo?"

Alexandre Dumas mladší se podí­ val a řekl: "Eh! - Ano, já ho poznávám. Je to. tentýž divák jako onoho večera.

On se ještě nevzbudil!"

*

Veliký básník Jean Moréas dostal PRÁVNÍIC Jednou návštěvu španělského básní­ Vyřizuje veškeré soudní záležitosti. lm. Po teplých blahopřáníoh a ho­ úřadovna: 821 Bankers Mor~s;age roucích slibech prosil španělský Building, přes ulici naproti Kress básník o dovolení, aby směl mistro­ vi přečistí jedno divadelni dějství budově.

HOUSTON, TEXAS. ve verších. Maréas proti tomu nine nenamítal. Usedl do širokého křesla a ponořil se do hlubokého rozjímá­ ní, takže se nadšený autor domní­ val, že mistr neztratil jediného slo­ PRÁVNÍK va z jeho veledíla. Dějství bylo dlou­ Vyřizuje veškeré soudní a právní hé a když autor dopřednášel chvějí­ záležitosti, abstrakty, poslední cím se hlasem až do konce, Moréas vůle, atd. mu řekl velmi prostě: 1 WEST, Telefon Í46, TEXAS "Klaním se vám, můj drahý. Hlas . máte výborný. Ale pokud se týká' divadelní hry, lituji: nerozumím španělsky!"

GEORGE Eo KACÍŘ

Cervenka &

WEST, TEXAS. Pozemkový obchod - Abstrakty.

Pí1jčky - Notářství.

Máme spojeni v celém státě.

*

Rosambeau patřil kdysi mezi nej­ lepší herce Francie. Když neměl, co by dal svým dětem k večeři, užíval zvláštní metody, aby je přiměl ode­ brati se ke zpánku bea jidla:

JUBILEJNÍ OSLA V Oslava 40. výročí založení Jednoty

S. P. J. S. T. OSLA VA 38. VÝROůi ZALOŽENÍ NAŠEHO ŘÁDU - OSLAVA VÝROŮÍ POSTAVENÍ NAŠf SÍNĚ A OSLAVANEODVISLOSTI

a

SPOJENi'CH STÁTŮ pořádati se bude v naši síní

v 9

e

enee

......

Rád Praha čís. 29, v Taylor ~ ZAČÁTEK ZAŮNE O 10:00 HODINÁCH RÁNO

Bačova kapela bude hráti celý den Bingo. Oběd, barbecue, kuřata a pečivo.

Bačova lmpela zahrá národní hymnu.

Hymnu, "Kele domov můj?" zapějí zpěváci.

Pi'ivítání hostů - předseda.

Místopfoclsecla - řeč "O založení našeho řádu" a též vzpomínku zakladatelům.

August Kacíí· promluví - "O založeni Jednoty".

Proslov - W. C. Wofford.

Solo na housle - Florine Holy. Řeč senátora Brownlee (spolubratr našeho i'ádu.)

Solo - Edna Stiba.

Reči - senátor L. J. Šulák a jiní dobří řečníci.

Tanec - 5 malých holek.

Poděkováni - F. Švadleňák.

Zpěváci zapějí: "Hej Slované".

VEČEŘE VECER TANEČNÍZÁBAVA - CENA 40e PÁNOVÉ-

DÁMY 15c

.

I :j ! ..

,

:j

Ve stkedu, dne 30. dervna 1937.

0 PREDSTOJNE GLAZE, na jeja operaci radii memu muiovi jet a ado Brinkley Hosp. v Mexiku, ale bylo s nim tak zle, tam nebyi dojel. Byl velmi slab a -trpel tea na ledviny. Na g ctomaci lekar mu radii zde operaci, na Prostate Gland, ale jak je eloveku 76, to se jit na operaci nechce, proto jsme koupili kompresy od Mr. Bernard Stilt, Box 712, San Antonio, Tex., a jit za 3 mesice nastalo takove zlepSeni Ze se mnozi as divili.

Ted' se citi energickY, stale se mu chce nee° pracovat, spanek a chut k jidlu dobra atd. Ja jsem stiZena bolestmi nerve v noze, tii leta jsme jezdiii po laznich, nic to nepohlo, tak ted' tea utivam kompresy, a oba se teSime na Alpine vyledeni. S pozdr. Joseph a Anna Richtatik, Wilber, Nebr. (Pozn. — p. Richtatik je soplumajitelem tamnejSiho pivovaru).

(Adv.) V dUnost tygidee k ziaranci.

V zoo v San Diegu Zije Queenie, jedna z nejkrasnejSich, ale take nejdivodejSich tygtic, jet" kdo kdy vide. Strace Johnson nesmel se ji se co nejvice namahai pfiblaiti, uzavtiti s ni ptatelstvi. Kdyi tak jednou neprortetelne ucinil, rortrhla mu ramie. Mela krasnou klec, tot12 skalu, je2 byla °dalena Sirokym kruhovitYm pfikopem od okoli. KdyZ nastaly v zime cleat& • napinil se pkikop vodou. — Jednoho dne padla tygiice nahodou do ptikopu. Nejprve klidne plavala, alt kdy jiZ toho mela dosti, nemohla yen, protoie nemela pevne pudy a se strmYch bkehil kiouzala. Na jej; tzkostlive kriudeni ptispechal Johnson a rozhodl se nehlede k jejim zutivYm pohledtm, poloZiti dve prkna pies pkikop. Pak porudil Queenii pkiplouti, a poloZiti pracky na prkno, coi zvae, upine vyderpane, konedne udinilo. S nesmirnou hou ji Johnson vytahl. Jegte nekolik minut a byla by se utopila. — Od toho dne se Queenie vial Johnsonovi zcela zmenila. Jakmile ho zdali shledne rye radosti a neupokoji se, dokud k ni neptijde a nepoSkrabe ji ugi. Lae mu vdedne ruce a je zarmoucena, kdy musi opet odejit. Ostatni lide se ji ovSem nesmeji jegte

a

VtSTNiK

g

Desitnik a ' est vojakii. obsadili Trutnov.

Ve znemdenem azemi vzpominaji v techto doech, jak bylo po pkevratu eeskYmi vojaky obsazovano "Deutschboehmen". Cast Neinct na azemi naSeho statu si utvotila viastni vladu v Liberci a formovala z bYvalYch rakouskYch vojakii vlastni armadu "Volkswehr!" Oeki vojaci pak obsazovali mesto za mestem. — ZajimavY byl ptipad obsazeni Trutnova, patnactitisicoveho mesta zcela blizko hranic. Nagi vojaci obsadili ieleznieni trat' aZ do pokidi. Trutnov meli Obsadit vojaci z Jidina. Stalo se vSak; Ze desatnik Soueek si vzal Best vojakt, nabrali si ostre patrony, nasadili bodla a Sli z Potidi obsadit Trutnov bez rozkazu sami. Ac v Trutnove byla posadka "Volkswehru", podatilo se jim to. Sveclek o torn vypravuje: "Potkal jsem desatnika Souoka, ktery se Sesti vojaky na sviij vrub ptigel z Pokidi obsazovat Trutnov. Soudek pfigel se syYmi druhy ke skladatil ktere bylo hliclano vojaky "Volkswehru". "Volkswehr" se dal pied deskYmi vojaky na ttek. Soudek oftekaval, ae ve skladati budou naboje. Dal vyrazit dvete a skladi gte. Ve skladiSti vtak nebylo nic jineho, nea hromady zeli. Rovnet pasadka `Volkswehru" na straZnici se rozuc,ekla a nechala tam sve zbrane.

Pak gel desatnik se svou posadkou obsadit radnici. Poddala se mu a desatnik tu natidil vyvesiti deskY orapor. Pak pfiglo na kadu nadra!j. Po obsazeni nadraZi telefonoval desatnik Soudek do Poilei, Ze je jim Trutnov uZ obsazen.

Strana 23.

bum germanskYm. Nalezy u Galan nabyvaji tylaStni ceny pro archeologicke baclani o slovanskem osidleni severozapadodeskeho pohranidi. Skoro se tin potvrzuje stargi domnenka, Ze stied slovanskeho osidleni v 6echach nebyla Praha, nYbrZ kraj severne od R,ipu. Krom to0.11.041t11.

ho je objevy podan dal gi dtkaz, tento pohranidni kraj byl od praclavna csidlen Slovany a teprve pozdeji pfechodne ponemden. Ve vykopavkach se pokraeuje a dr. NeustupnY, ktery se na miste zdrti jegte nekolik tYcinti, claufa v dalgi cenne nalezy.

0.111.1111.11.0.1100-1111.0411.11.1■41■0■00.111111114.1111111..111.1.1111 ■1

0411111.0.11•0■110.1■041111.

TELOCVItNA JEDNOTA SOKOL

CORPUS CHRISTI

Poilda doe 4. ear Nice v Naroeni s U CORPUS CHRISTI Oslavu Dne Neodvislosti s veiejnSrm teiacvienfnn vystoupenirn POkAD DNE: 10 hod. rano zkougky; 11:30 hod. °bed — barbecue, kutata, klobasy; odpoledne telocvany program, veder tanedni zabava.

ODPOLEDNI PROGRAM: Pkivitani, br. Louis SackY, starosta.

Uvedeni novYch clenu. SborovY zpev. Basal — Anidka Stranska. Slavnostni fed br. Franty Stranskeho, zastupce 2upy Jani. Hymny. cvidenci — obrazcovY rej. Anglicka fed — soudce Snyder. t astvo — prostna, a hry. Sokolice — skupiny. MuZi — hrazda. Sletova, prostna mun. a Zen. Proslov — mistni vzdelavatel, br. V. Kueera.

0

Severni Cechy byly vidy slovanske.

V okoli obce Galan v deskern Sttedohoti byly nekolikrat udineny nalezy pravelcYch hrobu. SustavnYch vYzkumnYch praci ujal se teditel archeologickeho oddeleni rodniho musea v Praze dr. NeilstupnY, ktery sve prate sousttedil na severni okra] obce Galan. Po delSich vykopalkach objevil rozsable pohfebi gte slovanskeho du a to z druhe poloviny desateho a prvni poloviny jedenacteho stoleti. Nyni jde o zjateni, ktery slovanskY kmen zde sidlil. Mohli to bYt Dedane ci Litomefici, nebo taNejtrzadnej gich dare zdra- ke Ludane, zvani rovneZ 2atZene. Z vi, mladosti, svobody nejsme si ve- nalezt v 2alanech vysvita, Ze v one dobe ktest'anstvi zde dosud nedomi, pokud je mame. bylo zakoteneno, ba u mnohYch poPROO LIDE ZOVOU NONAT hitenYch lze zjisti stopy po poZAZRACNOU. hanskYch pohtebnich obtadech. CelEllinger, Tex., 17. bhzna 1937.

Nonat jii dvakrat mne vyleeila ka- kern bylo dosud objeveno 19 koster, gel. Prvne po chripee, Best rokil jsem ktere vesmes lei oblidejem smestale kaglala a tuto zimu znovu na- rem k vychodu. Pouze jedinY mrtvY chladnouc kagel se opal dostavil. Na byl pochovan obracenYm smerem. prsou pichalo a v trubicich sipalo. Neni tu ovgem jisto, jde-li tu o vliv Nonat v obou pfipadech pomohla. 2enatk syn si stetoval te ma na malieku pfichazejiciho kfest'anstvi, di o trest pohiteneho zloeince. Nemene u nohy bola a nic nepomala. tila jsem mu flastrik z Nonat a po, pozoruhodne je, se rodide jsou potketim pfiloteni byl skoro zahojen. chovani v hloubce asi 1.30 m pod Opravdu je to zazraena mast'. ' • Anna Poneik. zemi a deti teprve nad nimi. Hroby Vyteka-li z rany mnoho neeistoty, jsou vyloteny kamennYmi deskami. davit se naplast vicekrat net dvakra- V nekterYch hrobech byly nalezeny te denne. Na suche bolesti se nedava zbytky bronzovYch naugnic, nova naplast, dokud prvni na tele drii.

Prava mast je s timto Trade Mark: potatene stfibrnYmi platky. Dale sklenene barevne korale svedei o vyspele sklatske technice tehdejSi 1 doby a take nadobky na milodary jsou hojne zdobeny. Piave v tech nadobkach je spatfovan dukaz All: PAT . as Cena Nonat jest 50c a $1.00, po- pohanskYch zvycich, nebot' kkest'angtou 55c a $1.05. -Ptejte se Va geho le- stvi zakazavalo davati nebatiktm karnika nebo jednatele, ale nic jineho milcdary. Nicmene pohtby jsou ye neberte, radeji pate plimo na nagi vetSine pkipachl u slovanskeho nasi adresu: Marie Leiblinger & Co., Anad::ita t Cal, roda chude oproti bohatYm

VEER TANEtNi ZA-I3AVA VSTUPNE: -50e PANI, 10c DAMY.

OB•D 35e, VEtERE 35c

Na odpoledni program ditky vstup voInSr, dospeli 10c u vjtzdu. teinkovati bude odpoledne i veder

PATKOVA KAPELA ZE SHINER 14■111.■••11

.0•M*0•1111■1.

N•111.041■0411,1•00■11114.11111.1.1•DSPO

Dikavzclani. g

Dovoluji si timto oznamiti v em na.iim zna,n4m a piapovolati k sobe nageho mileie se Pam& Bohn vaneho maniela a otce

8TEPAF NA ELZNERA, ktery nits tak nenandale opustil, kdy' se byl neit'astnou nahodou smrtelne postkelil a na druhy den v dallaske nemocnici zemtel, a pohtben byl na kaufmanskem hititove za hojne iteasti pate' a znamjrch, jimi viem za to a za slava titechy vzdaam srdeene diky. Smuteeni obiady vykonal Pechal, za co t mu srdeene delta neb nain byl ve v em napomocen a ter za jeho krasna slova ittechy. Tea srdeene dekuji cele jeho ratline, otci a bratram a sestie, ie se v ichni Meastuili jeho bolestnem odchodu ate ho doprovodili na misto odpoeinitu.

Dale dekuji vsem darcinn kvetin. Tel dekuji elenfun SPJST. za jejich Itrasnk proslov v dome smutku a za dar kvetin, a cede Jedriote za tak rychle vyplaceni pojistky. Bum vim to v em zaplat'. Je:ste jednou srdeene dekuji dp. Pechalovi a zpevakfim za jejich krasnjr zpev, a vabec vgem, kdoi se pohibu

y

g

l

g

g

A Ty, drahy manieli, spi sladce v e–en.,* son, my na Tebe nikdy nezapomenem; nob rani srdce bolesti pukes pti kaide vzpomince na Tebe nag starostlivST °tee, Te tu jii vice neuvidime.

Pozastali: Anna Elzner a osm deti; etyii synove a 'yi-7 decry, nejstargi 15 let a nejmiadii 3 /Oa. (Pd.

Ve sttedu, Brie 30. Cervna 1937.

VESTNIK

Strana 24.

Poutivejte k oznamovini

DRUID' (ESKt FILM V TEXAS.

Oesky mluvici film "U sv. Antonidka", filmovanY na Morave s mora skVm natetim, vet i east jeho jest natadena v malebne krajine Mora skeho Slovacka, v Blatnici, Pravidla V Malem Oznarnovateli Adtujeme pod kapli svateho Antonidka, patro2 centy za slovo za, ka cle uvetejne- na zamilovanSrch. Redaktor Blok ni. Nejmenssi poplatek za oznamku odjiZcli v malem sportovnim voze z (do 25 sloe) jest 50c Oznamku na- Prahy na Mora ske Slovensko. pi te na zvla. tnim listku a ptilo 1S Yrn zajezdem sleduje dvoji noel: ny obnos-tekobjdnavceptislu bud' po tovni poukazkou (Money jizdu spolehlivosti sveho auta a ndOrder' veto e znamkach (stamps). v tevu mistra Boreckeho, znameho Posilate-li osobni dek, ptidejte 5c malice, jeho to interviewem rad by na jeho vS7menu. se pochlubil ve siren' dasopise. Mistr Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany admi- BrodeckY bydli v Blatnici a Blok nistraci pod na i znaakou, Adtuje- netu i, e ptiji cli do zadarovaneho me za oznamky "Na, prodej", "Sluz- okruhu patrona milenct, kterY s uby a price" a podobne 25c zvla t' za spokojenim bere na vedorni ptijezd znaeku a, na pottovne, aby do le do- noveho mladence do sve farnosti. A pisy mohly bYti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k sriat- tak setkani s prvni divainou stave ku" neb "Ptijme se hospodyne" ob- se mu osudnYm: je to Marina, enna i doplatek za znadku a pottovne ergicke, dcara blatnickeho starosty 50 centu.

Ondru e, ktera vlastne starostuje Doplatek za znadku buditi ptilo- misto otce. Prave v neptitomno...ti gen k obnosu, kterY posilate za o- Ondru e zavtela dve nebezpeena inznarnku. dividua, jednoho mladika, kterY se vydava za malite a o nein je ptestati chci vymenit Mr Pro peieinu farmu, 92 akru, za malt' domov bliz- sveddena, e je zloclejem obrazu, a ko mesta, do jednoho akru pozem- druheho mladika, kterY ptejel na ku. Kdo by sobe ptal, ma dobrou motocyklu husu a nema, dim by ji ptile itost se hlasit na: Ludvik Spa- zaplatil. Oba dva vyclavaji se za pta..niel, Rt. 5, Schulenburg, Tex. (26th tele malite Boreckeho, motocyklista dokonce za jeho nastayajiciho KURATKA: - KURATKA! zete. Ale Marina neni lehkoverna a Barred, White Rocks, White, Silver posila k Boreckemu obecniho sluLaced Wyandottes, Reds, Black Au- hu Josefka, aby vec vy ettil Josestralorps, Black Minorcas, 100 za fek se k Boreckemu sveze v nadher$6.50. White, Buff, Black, Brown nem autu jakesi Amerieanky, ktera Leghorns a Anconas $6.25 za 100, take hlecle, slavneho malice. Tvrzeni obou uveznenS7ch mladikti byla michane $ $5.50 za sto. Po tovne vyspravna. Malik se jmenuje VobornY placeno, zarudend iva. dodavka. a je hostem mistra Boreckeho, moV echna kutatka pochazi z "flock tocyklista je moderni hudebni sklablood tested" stad. Jsme ptiprave- datel Urban, napolo zasnoubenY s ni odesilati objedna ky hned. - Boreckeho dcerou Vlastou. A AmeVon Minden's Hatchery, Fayette- ridanka je milionatka Helena At(21-dz.) kinsova, ktera ma v irmyslu skoupit ville, Texas. v echny obrazy mistrovy. MimochoSW- Mate nyni penize na ruce dem tedeno, byla ptidinou uvezneni neb v bance, ktere am nic nepti- Urbanova: neposednST komponista na !, neb jen velmi malt' firok? Za- uvidel ji v autu uhanejici po silnijimate se o ulo eni techto do han- ci. Pronasledoval ji na motocyklu a ky, ktera plati Aron a jest ptejel husu. Nyni nastavaji svatejistou? Zdali ano, pi te pod znae- mu Antonidku va ne starosti. Vlakou "Vklady", % Vestnik, West, sta zahy pozna, kam Wine Urbana Texas.

(4-dz.) srdce. Proto take pti otcovS ch narozeninach, pti nicht ma bYti etejne oznameno jejich zasnoubeni, pfekazi dmysl Boreckeho prohla eV nejzastara ej ich ptipadech nim, e ma rada nekoho jineho.

Revmatismu a Neuritis jest rychle tom moche zabu i srdce tti middenuleveno poutitim Alonzo Urban oil: Urbanovo, e neni vazan, aby Rheumatism Treatment. Tisictim se mohl dvotit Helene; Voboroveho, jest ulevovano. Prod ne am? Na kterY jiz davno Vlastu miluje, a domY live urnalisticke srdce prodej ve v ech lekarnach. Neb te na Alonzo Urban, Station A., San vo, kterS ochotne vztahuje Vlastino prohla eni na sebe Jen.ie SiAntonio, Texas.

(15-dz.) tuace neni tak jednoducha, jak by se na prvni pohled zdalo. Helena Atkinsova je vdana tienska .. Ale nadejde slavna pout' u svateho AntopLAL nieka. Celt' kraj hYti zaplavou krasnS7ch krojii a ohaji kupuji devuFor Boils-Carburicles:Jicers-Bo.neEdons011iSores IT DRAWS OUT CORE OF WORST SOILS OR cha,"m pernikova srdce, a proslulY CARBUNCLES AT ONCE AND PREVENTS SPREADING -■-• AT ALL DRUGGISTS CD patron milenctl a zejmena chytra lir.MICAL Co. Marina v ecko urovnaji.

Maly Oznamovate

Svateho Antonicke

g

y

y

g

y

g

g

g

y

g

g

y

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

Aft.

C%

g

g

y

g

y

g

film v morayskem nakeei, filmovanY na Morave v Blatnici u kaple sv. Antonielta, v malebne krajine na Mora skem Slovicku vas jiste bude zajimat. Nezap:a•ente pozvati svoje zname. Ukazovan bude v nasledujicich osatlach: y

SHINER -- Palace Theatre, ve etvrtek 1. eervence, prvni ptedstaveni o 7:30 hodinach veeer.

NEEDVILLE - Cole's Theatre, v nedeli 4. eervence odpoledne

o 3 hod. a veeer o 7 hodinach.

g

g

g

r

REVIVIATISM

y

g

g

g

g

g

y

g

g

g

T

.g

f.E•ZOMACA.

CORPUS CHRISTI - Agnes Theatre, Agnes Street, v pondeli 5. eervence o 3 hod. odpoledne, veeer prvni predstaveni o 7:30 hodinach.

WEST - The Best Theatre, ye stredu 7. eervenee a ye etvrtek 8. eervenee, odpoledne o 3 hod. prvni peedstaveni,

weer o 7:30 hodinach.

SCHULENBURG - Cozy Theatre, v patek 9. eervence odpoledne o 3:30 hod. a veeer o 8 hodinach.

GRANGER - The Tob Theatre, v tite0 13. eervence a ve etvrtek 14. eervence, prvni peedstaveni o 7:30 hod. veeer EL CAMPO - Normana Theatre, ve etvrtek 15. eervenee o 3 hod. odpoledne a o 7:30 hod. veeer.

SEALY - Texas Theatre, v patek 16. eervence, prvni peedstaveni o 7:30 hod. veeer.

CROSBY - Crosby Theatre, v nedeli 18. eervence, prvni piedstaveni o 7 hod. veeer.

POTH - Talley Theatre, v pondeli 19. eervence, o 3 hod. odpoledne a prvni predstaveni o 7:30 hod. veeer.

ROSENBERG - State Theatre, v titerjr 20. eervence, prvni

piedstaveni o 7:30 hod. veeer

g

t./12 DAN C

AN ANTC

IF X

WEIMAR - Palace Theatre,

g

Dal l. mista budou oznamena v to liste pozdeji.

OA.

Zajemci pi te na: g

JOS. VATTIF Schulenburg,

• a • WO.

Texas.

e stkedu 21. e'ervence, o 3 hod.

PLEASANTON - Talley Theatre, ve etvrtek 22. eervence, o

./ONLMMONNa

8 hodinich veeer

..siremeessmoole.

Co

y

cdpoledne a o 8 hod. veeer.

V

HALLETTSVILLE - Cole's Theatre, v patek 23. eervence o 8 hoclinieh veeer.

ENNIS - Grand Theatre, v nedeli 25. eervenee odpoledne o 3 hod., veeer o 7:30.

KAUFMAN - New Theatre, v pondeli 26. eervenee, o 8 hod veeer MOULTON - New Theatre, v fiterk 27. eervence o 8 hod. veeer FLATONIA - Lyric Theatre, ve stiedu 28. Zervenee, prvni peedstaveni o 7:30 hod. veeer.

FAYETTEVILLE - Down Theatre, ve etvrtek 29. 6ervence, rrvnI phestaveni o 7:30 vaer. ses-A.aen,tne -.4I en 41111.1.71.1.1, a, 411,91310,