Vestnik 1937 07 21

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) XXV.

WEST, TEXAS ye stiedu (Wednesday) 21. Zervenee (July) 1937.

tiSLO 29.

ERIKA A KRISE. ROSPERITA byla normalnim stavem ye SpojenYch Statech ua skoro celeho pril P stoleti, a to bez pfetrkni al do roku 1929. JakY byl 'g ivotni nazor Ameridant z tato periody, ktera path zcela neda yne minulosti?

Odpovim jednim slovem: optimismus. Tehdy byli ptesvedeeni (poznal jsem toto nazirani po vkch jeho strankach za svirch test po Americe as do okamaiku krise ye Wall Street), k domed trh ma prakticky neomezenou schopnost spotkeby. Domnivali se — a zkuknost je k tomu opravriovala — se poeet a bohatstvi americkYch spottebitelii, jea se rapidne zvetkvaly, budou stale rristi. Za, t8chto pomerri nemel nikdo starosti s prodejem vyrobeneho zboal, poneva& produkce byla skoro okamhte pohlcena nenasytnou masou spottebitelt. Jenom jedna starost ptevladala: — Budu mod vyrobit dosti, abych mohl vyhovet rostouci poptavce?

Celt' americkY genius v tato dobe se obratil k vYrobe. Nejvettim problemem vkch bylo, jak zvet8it vYrobu. Podatilo se jim to jednak zmechanisovanim produkce, aby uktfili drahe pracovni sily a aby se nemuseli obavat jejich nedostatku, jednak taylorisaci, jea uaivala Odecky techto pracovnich sil, anebo stardardisaci, jea umotriova/a hromadnou vYrobu. American z tato periody prosperity byl v podstate organisatorem prrimyslove techniky. Za tohoto obdobi se vyvinula zcela zyle,§tni hospodatska, atmosfera. Ameridan vetil, se kaadY pokrok "se vyplaci": drahe stroje budou amortisovany skoro okamaite, vedecka reorganisace vYroby zprisobi pokies cen a tim i rozAikeni okruhu adkaznictva. Nikoho ani nenapadlo myslet na technologickou nezamestnanost. Stroje, byli pkesvedeeni, tvoii zamestnani, misto, aby je omezovaly. A skuteene zku genosti z cele pova,ledne periody ukazuji, 'te meli pravdu. Nikdo se nestaral o budoucnost, jei se jim zdala zebezpeeena. Tento dukvni sta y dosahl vrcholu sveho vYvoje v dobe mezi lety 1925 a 1928. Ti, kteti byli tehdy v Americe, men dojem mohutneho pkilivu, o nema se lide domnivali, se nikdy neptestane stoupat.

Vilna mane v tomto ovzdu8i nastala v rode 1928. V tomto okamaiku ptiliv ustal. Spotteba se dusila pod zbyteenou vYrobou. Bylo patrno, ae pfehnand mechanisace vyvolavala technologickou nezamestnanost. Po prve men Americana dojem, k se octli na dne. Jejich prvni reakci bylo, k horeene usilovali o zvetaeni spotkeby. Pokoukli se o to racionalisovanou organised distribuce a prodeje, obrovskYm zintensivnenim reklamy, zavedenim prodeje na splatky, jeni, jak pravili, tvoti kupni silu, kde2to ye skutednosti byl jen vybiranim zaloh na budoucnost. Vysoke mzdy byly ae doposud odtlvodnovany vS7konnosti delnikovou. Nyni je zaCali ospravedlrioyati proto, se zvy'auji kupni silu zamestnancri.

Toto.obdobi, ktere jsem velmi dobie poznal, vyristilo v naprostou demoralisaci spottebitelt.

Ptesvedeovali je, aby si kupovali to, eeho nepottebuji. 8etteni bylo odsuzovano jako nemoralni a plidiei se povinnostem k narodni prosperi-

M. Andre Siegfried. te. Dnes je zcela zfejme, Ze opravdova pkidina krise, jet se ptevalila pies Spojene Staty, je nerovnovaha mezi umelou spotkebou a technicky vystupriovanou vYrobu. Chrari v gak Brill, abych tuto dobu odsuzoval: jsem ptesvedeen, e to bylo tvarei obdobi a Ze ptineslo svetu rancho vynikajicich v'SelidskSrch hodnot.

Olovek, kterS7, jak se mi zda, v 'Leto dobe spravne, je Ford. On to vyslovil nejhlub'Si moudrost v americkem Z - ivotnim nazoru. Podle nebo bylo ukolem priimyslu, snaZit se pokud moZno zmenMt vS7robni cenu zboZi racionalisaci, ale soudasne tvotit stale kupni silu spottebitele systematickSrm sntiovanim ppdejni ceny a liberalnejAi mzdovou politikou.

Podle tohoto systemu neni docilovano zisku na zakaznikovi, ani na delnikovi, nOri na fleet oroganisace a tvfirdi iniciativy prilmyslnikovy.

lialendif. ✓ nedeli, 25. dervence. Red Pokrok Roweny cis. 49 v Rowena. Do ttetice odlolena oslava jubilea SPJST. stanovena byla na uvedenou nedeli k ni.2 dojede potadatel organu co slavnostni teenik.

V nedeli 22. srpna. Rad Karel Havlieek Cis. 4. v Hallettsville se ptipravuje na okresni jubilejni slavnost spolu s nekolika okolnimi kady. ✓ nedeli 29. srpna. Addy Laskavost Cis. 70. a F. B. Zdrribek Cis. 112. rozhodli se t. dne oslaviti jubileum Jednoty celodennim podnikem ye Fossove sini v Guy. ✓ nedeli 5. zati. Addy Vlastenec Cis. 45., TexaskY Mir Cis. 10. v Shiner a Pokrok Siovanri Cis. 31. v Yoakum, planuji spolednou jubilejni slavnost ph sini tadu Vlastenec.

V nedeli 12. zati. fZdd Svaz Oechoslovaral Cis. 72. ve Fort Worth. Osiava jubilee S.P.J.S.T., pkelokna na tuto dobu z nedele 11. dervence. .0.1'11MIK 111.4111111111.111•00.11.0.111111

1,111■04111111,1 .111.0■11.41011.411.0■11101.111■041•10.0•11110.•■•• ■••

Vedle Forda, jena videl spravne, bylo v:§ak naproti tomu mnoho lidi, kteti poCitali 'Spatne. To jsou ti, kteti vetili naivne, se je mc2no zvetgovat kupni silu injekcemi morfia v podobe reklamy nebo splatkoveho prodeje, ti, kteti byli ptesveddeni, Ze pokrok ve SpojenS7ch statech nema mezi. .arise vypukla, jak znamo, v roce 1929 ye Wall Street.

Nikdo na ni neeekal. Vg eobecne ptesvedeeni Ameridant bylo, Ze se podah dosavadni prosperitu udrZet na stale vysoke firovni. TehdefSi narodohospodati vynalezli teorii, kterou nazvali "the new era." Pcdle tato teorie byla opu'atena klasicka doktrina o desetiletYch periodickYch cyklech krisi a prosperit a byla nahrazena hypothesou, podle nia liclska, inteligence dovede zamezit neptiznivYm obratttm a katastrofam, ktere rozsevaly zhoubu v ho-

spodakske historii minulYch dob. Dovolte ml, abych se ph tom zminil o osobni ptihode, ktera ukase, jak pevne bylo zakotveno toto ptesveddeni u Amerleanii.

Snidal jsem v jedne velke new-yorske bance s velkYm americkym finaenikem. Bylo to 15. tijna 1929, tedy kratce pied tim, kdy krise vy., pukla pinou silou. Za rozmluvy jsem se ho zeptal, zdali okkava brzy krisi. Odpo yedel mi s uptimnosti, jea nebyla strojend, ae nejdu s duchem doby, ae se zkejme draim zastatale teorie o krisovYch cyklech.

— Naopak jsme ptesve'deeni, pravil, ae tyto cykly budou napk gte odstraneny a k se jim vyhneme, kdy v2dy za kaZcle th nebo tti a pal roku provedeme menN. Upravy. Podivejte se radeji, dodal, na eisla za posledni leta: krise v roce 1923, maid zmena v roce , 1924, nova aprava v roce 1927 a 1928.

A na konec iekl tuto obdivuhodnou vetu: — Krise, pane, kterou vidite piked sebou, je naopak za vami. za osm dni po te rozmluve vypukla katastrofa, a ostatni ue vime.

Kdy2 se Americana octli tvati v tvak krisi, bylo jejich prvni instinktivni my genkou nevelt tomu. Magnet a pkedsedove podnikti prohla goyali o zavod, se hospodakska a finanstruktura zeme je zdrava, se neni tteba znepokojovati se a k mnohem spik nee prodavat, je t •eba kupovat. To bylo obdobi slogent, jako na pkiklad: "Wall Street prodava, ale Main Street kupuje." Tim chteli rici, 2,e finandici nemaji pravdu, kdya se nechavaji ovladnout panikou, a ae solidni a zdravY prvek zeme, Main Street, eini moudi'e, kdy kupuje, to jest vzbuzuje daveru v zemi.

JinYm heslem, ktere se dasto vyskytovalo v te dob8 bylo: Prosperity is round the cornerpresperita je za rohem. JakY to blud, upadnout do mentality krise, kdy brzy pkijde hospodakske jaro! Bylo vk.,k tkeba celYch 'testi let, nee bylo znovu citit prvni vlahe vanky tohoto jara.

Krise byla skutednosti, nikdo ua ji nedovedl zaptit, a tak zavle,d1 jinY dukvni sta y. To bylo obdobi, za nehoa' se Americana vzpirali proti skutednosti podle Coueova systemu: "Vede. se mi kaMY den a v ka'adem smeru lepe a lane." Z ylaAte vynikal v tomto smeru Wall Street, opakuje si kakleho rana tuto slavnou formuli velkeho lekarnika z Nancy. Do tato doby path reklamni hesla, yytvotena schvalne Jeri pro to, aby vzbuzovala drive ru Zde jich je nekolik: "Kupujte ted', ne zitra." Nebo: "Vezmete si taxika, at' pot •ebujete nebo ne." "Spust'te tovarnu, at' mate objednavky nebo ne." Na Vaech stranach byly zakladany "Pep Commiteess", to jest vYbory, sdruanjici lidi, kteh si korporativne namlouvali, ae brzy ptijde obroda. 811 dokonce tak daleko — vtipnY to napad! — vyrabeli tak zvane kriofliky prosperity s na pisem "Business is gOod" (obchody jdou dob(Pokratovitni na srane • 18.)

Strang I.

ODDiL DOPISOVATELSKi K OSLAVE tTYRICETILETEHO VVROti ZALOZENI S. P. J. S. T. RADEM POKROK HOUSTONU. Pik S. P. Studniene, Houston, Texas.

Obdobi tadove historie ad roku 1922 do roku 1928 je obdobim sceloveni, (prosim, mejte v pameti, ze to neni celovani. ci libani, ale scelovani, ci davani dohromady, respektivne spojovani), kdy tad Pokrok Houstonu i cela eeskoslovenska osada v Houstonu jet proeoupaly detske sttevieky, kdy ty prve doby zapase o existenci a vyhranieeni smernic naeeho spolkoveho tivota jiz uplynuly, kdy podia prate prohIubovaci a expanse. Clenove obou tajie z velke veteiny vladli jistem majetkem, najme realitnim a zakladatele reznech podnike, nalezli mezi elenstvem dosti jednotlivet, kteti se stayali podilniky v rianech podnicich. Ne veechny se zdatily, skoro veechny se ztroskotaly a tak elenstvo do ankh podniky penize vlotivei bylo o drahou zkueenost moudtejei.

Do one periody spada zaloteni dvou podnike, beroucich sviej poeatek v Houstonu, jich2 fedrovately byli veteinou eleneve taciu Pokrok Houstonu. Bylo to zaloieni Slovanskeho Vze.jemne Pojiet'ujiciho Spolku proti eivelnim kalamitam, ptesne datum nevim a pak zaloieni eesieoslovanske pejeovni a stavebni spoleenosti, krajanske Liberty Loan and Building Association, \Tele v tivot v zaki r. 1926. Byl to bratr Anton Bile a jeete nekteti jini alenove o meelenku obou spolke se zajimajici, kteti ji pornahali uskuteeniti. Shledalo se, to podoeiie podniky obeztetne tizene mohou se udrzeti a prosperovati. Oba podniky byly zaloieny na zasade svepomoci a znadily vyspelost a podnikavost naeeho lidu v Houstonu, koe fie se take naei lide prokazali beti dobremi olochodniky a eivnostniky. Litoval jsem jen, ze jsme v myelence svepomoci a kooperace neeli jeete dale a nezalo2ili vevozni a dovozni ciruzstvo pro obchod bavinou a jinemi hospeclatskerni produkty. Nate stare vlast ma znaone vyvinuter textilni premysl, pro ktery potiebuje krome Inu a viny take bavinu, jig snad vsechnu neb velkou cast kupuje ye Spojenech Statech. Ve vyrovnavani hospodatske bilance v obchodu se zahranieim je vevoz nezbytnem einitelem za nynejei hospodatske soustavy a tento sprasttedkujici obchod je dosud po veteine v cizich rukou ku nati ekode.

V to dobe tad Pokrok Houstonu vita mezi sve eleny take pravniky a lekate. Soudce C. H. Chernosky usadil se v Houstonu tueim v nee 1925, kdy zde •zahajili lekatskou praksi oba doktoki bratti Henry R. Maiesh a Rud. E. i'Iaresh, nevim ureite, ti jsou take eleny naeeho tadu. Trochu pozdeji v race 1929 zavital do lioustonu se svou choti Dr. Hollub, vystuciovavei lekaitkou vedu na staroslavne medicinske fakulte v Praze a jen2 byl take brzo piijat v elenstvo na.teho tadu. Naee stare vlast oceriujic Zasluhy a schopnosti MUDra. C. J. Holluba jmenovaia jej konsulem na nove ustanovene konsulat v Houstonu. V te.du byla jiz tou dobu zastcupena veechna povolani, neb mel mezi elenstvem i rolniky.

Die zaznamu verneni scheze v prosinci 1928 tad Pokrok Houstonu se mohl pochlubiti. 2e jiz poeet jeho elenstva vzrostl na 318 &eine, tadove majetek byl cenen na $10.325.00, z hot na hotovosti bylo uloeeno u Liberty Loan and Building Association $536.41. Tajemnik zaznamenava mezi jinem. 2e br. Joe Kalousek odevzdal mu eek na $5.00, jako najemne ze sine za scheze Vzajemne Pojiet'ujiciho Spolku proti 2ivelnim poh•omam, jehot matetskou odboekou je odboeka v Houstonu, odkud z elenstva tadu vyeel popud k jeho zaloeeni. V I:mom roku 1928 zavitali na svem umeleckem touene po Spojenech Statech do Houstonu pevci Peveckeho Sboru Praiskech Ueitelfi. Kdykoli se jednalo o nejakou narodni akci, nejakou dtstojnou representaci, ujalo se toho

VESTN11C vedy elenstvo obou tadt v Houstonu, Pokroku i 8tefanik s celou energii a se svornou spolupraci. Uspech v2dy provazel podcbne snahy a akce a tak take naveteva pant pevcil ueitele byla zaznamenana pochvalnem pismem v dejinach obou eadt. V budove tadu Pokrok stonu ku shlednuti pametihodnosti a rozvinudan male banket, elenove poskytli ochotne sve auta pro projitd'ku pro mile hosty pc) Houstonu ku shlednuti pametihodnosti a rozvinuli eilou akci aby se docililo co maina nejvetei navetevy pie jejich koncertu ve mestskem auditoriu.

S. P. Studniener.

(Fokraeovani.)

Z RADU POKROK HOUSTONU. Za posledni elenske mesieni scheze konane v nedeli dne 11. eervence, sdelili nam nen elenove sve dvou a ttideeni prazdninove dojmy.

Hodne z nich vyklouzlo na "etvrteho deulaje" z nageho nebeskeho Houstonu jako kdys -na.rod z bible zname z Egypta a vratili se pak jako kajici hilenici do Houstonu pod rodncu sttechu naei tadove budovy za peril ealmove pisne "Home, sweet home, please let us steer, to our sacred loam, to Houston's sphere, we learn'd enough and grew wise, Houston's nice burg, our lodge shrine paradise".

A jako pokani za sve provineni usnesli se uspotadati eadove `pic-nic' se sluenem proviantem emaenehe "barbecue" na potest remnech jmenovce.

Pro Fanty a pro Pepanky at' maj' saran neb jsou kmanky, pro Edy a pro "Oaliky", pro Vaely i pro "Deaniky", pro svobodne, pro eenate, mladce i dedy pleeate.

Ne snad pro ne jenom samy, v tadu mame take damy, Frantieek tam cela tada, na Maienky tee to spade., taky, pro ne bude jenom piijd'te, eadne fraky!

Pro Reeenky, pro Helenky, "Deoetinky" a Filomenky, vzpomenout' veech ekol take, zapoinnelt' bych na Ane2ky, na Anieky, Terezie, na Elsy a Antonie,.

Pro veechny ty sesttiely, pilne jako veelieky, pro bratry a hosty zname tento notadame; abyste to yeah to posledni nedell, pane damy, mladenci tento mesic, v eervenci.

Bude se varn to libiti, takova ptatelska zee bava, o vee bude postarano, ani muk hladu a eizne nepoznate. My jsme lepeimi, nee ten milosrdne Samaritan, alespon to tak povidal bratr Aneinec, konde svou tee delfickou veetbou: "Je-li beteek pinieek, viten obsah sklenieek" a pie tom se potutelne usmival. Tak jen ptijd'te, viten je katcle.

Sesttiekam, ktere pted na g a o naei jubilejni slavnosti pracovaly, Ally, tak aby ty kroje, pro "Maryeu" co nejlepe vypadaly dostaly zasloueene pochvaly od fade. Take majetkove vebor kona velmi veborne svou povinnost, hospodate peelive a eetrne se ziskanou htivnou od zabavniho veboru, z kuchyne a z jinych pramenie Ne jen, ze rychle je dluh na naeem stanku veznouci umotovan, ale vyplaci ptesne peipadajici aroky na vepujeene penize. Pii posledni schezi ji g mel bratr pokladnik eeky vystaveny. 0 me eleni od ?ado Pokrok sme pied kabrriaci a eekovni ledi, dee me se do neaeho pastime, toe to taky odeleme.

S. P. Studniene.

Jeden klenotnik navrhuje, aby byl tem, ktele zaplati veechny dane, udelen eestne Md. Navrh je dobre, ale je otazka, kam si jej poplatnik ptipne, a2 bude mit veechny dane zaplaceny.

-- Washington Post.

Ve sttedu, dne 21. eervence 1937.

S. P. J. S. T. Hvezda 1. OERVENCE

1. tERVENCE

1897

1931

Na cbzoru nova hvezda svita, hioudek lidi, jeji 2ivot vita.

Radost v oeich — v srdcich ptani, ze ta hvezda je neoklami.

Jest eervence — v nem den prvni kdy ta hvezda zri zrozeni, Osmnact devadesat sedum, oznaeuje se ted' lettm.

Svetlo hvezdy. krasne zati ve spolkovem kalendati.

Podporu ,verne bratrstvi, a lidskost do sveta ft achl petadvacet sub sklada, pejdou spolu, eadna vada.

Za tou livazdou doufat budou, ze i jini s nimi pejdou.

Tak stet Texas • v Americe do kruhu ptijimo. eekance. odznak hezke Peticipou hvezdu pro ten lid eeskoslovenske.

Za nedlouho nove tady puce narodni ten 2ivot v Texas hudi.

Peticipa hvezda se usmiva, dokaee snad o eem snila?

Zivotni boure, prom a blesky, nerotrhnou lid slovanske, tatty nove se veude rodi, pokraeuje duch ne,rodni.

Dues po etyticet let tohoaiti, stale ta hvezda jeete sviti, za ni kluei, pies sto padesat se patnacti tisici vernech duel Necht' mohutni iady duel, jich2 srdce pro nee narod buei, at' ta hvezda navedy sviti, dokud duch Slovene bude 2iti.

Sepsano a venovano ku etyticetiletemu verodi S. P. J. S. T., veem elenem a obzvlaete teen starem zakladajicim vbech tacit, a pak hr. J. R. Kubenovi, jeho2 netnavna a viastenecka u naei Jednoty od jejiho zrozeni mne nejvic piemela ku sepsini techto tadkt.

Froto ku dneenimu verodi provoleivam: "Radujme se!" a ku dalei einnosti Na zdar!

Vat spolubratr, Josef Koliha, ml.

Novohrad cis. 3.

Cteni bratti a sestry!

Timto jste eadani, abyste se do ptieti scheze co moeno v nejveteim poetu dostavili. Schtize se bude odbevat dne 25. dervence, misto at v srpnu, neb mame deletite jednani stran nemocenske podpory. Tak kteti bratti neb sestry chcete v padu nemoci obdrteti podporu, musite se v teto schtzi ptihlasit, a kdo nemete se do scheme dostavit, at' poele poetovni listek (Post Card), zdali chce se na nemocenske podpote podilet, a to nejciele do 28. eervence, neb jen ten, ktere se piehlasi a bude na to platit, bude opravnen k podpote. musim eleny, kteti se o to ptihlasi, do 1. srpna zaslat tam, kde to path. Tak nezapomerite na tento den, neb je to dtletite pro kaedeho na, do schtze se dostavit.

S bratrskem pozdravem, Adolf J. Mika, tajemnik.

Stale si stetujeme, 2e /name malo dasu, ale eijeme tak, jako bychom ho meli nazbyt. Seneka.

Malemi slutbami, zdvotilostmi a pozornostmi si ziskame vice sympatii net ukazovanim velkeho talentu a vedomosti. -- M. A. Kelly,

arena 3.

Ve stfedu, 21. e'ervence 1937.

DETSKA BESiDKA Prvni jarni zapas SK. Ill ►bolapy versus SK. Makotfasy

g

Lada Prokeg.

LASTNE nebylo nejvhodnej gi zaeit ug jarni footballovou sezonu. Na M gt byly jeste slug nYch rozmert a povetrnostni zpravy hlasaly stale promenlivo se sklonem ku srag kaan. Ale copak kluci daji na zpravy? To uz spig na ty loulieky! Ale koneene, kdy g se hraje uz jarni liga, prof by se nemohl hrat zapas S. K. Hubog lapy versus S. K. Makotiasy?

Tak se vydala jedenactka huboglapackYch klukt do Makotfas s pevnYm iimyslem porazit na hlavu S. K. Makotiasy. Zdalo se, ge nic jim nemide zabranit, aby se vratili dome jako slavni vitezove.

Kapitan Franta nest. pod paldi mid krasne vyspravenY a namazan (v gdyt' mel na to celou zimu Cas!) a cel la jedenactka veetne s fanougky se tegila na prvni jarni viterstvi.

"Franto, tadyhle Ferda fika, ze Makotfasaci maji uz branky. Je to pravda?"

"Je! Videl jsem je, kdyi jsem vyjednaval zapas."

"Hm, a r pori se nebudou hadat, jestli byl gal!

Vkly nam jich nekolik upieli!"

A byla to pravda! Jak proletel miC v blizkosti kamene, kted nahrazoval postranni tye, ug " gel vedle" a kdyg brankaf malo vyskoeil "gel vysoko". Nu, a ted' to koneene pteitane. Jsou branky a kluci tedy pravem se mohou fait na "spraynS7 zapas".

Ale radost S. K. Hubo glap netrvala dlouho.

Jen co se octli na M gt S. K. Makottas, byli zklamani. Ne, 'le by tam nebyly branky, na ktere se tolik Cain. Byly. Ale nebylo to s nimi jaksi v potadku. To Hubo glapaci videli hned, jak na hfi gte vkroeili.

Pies horni tye jedne branky visely toti g pruhovane peiiny.

Proto byl nucen kapitan Franta Mdat na kapitanu Tondovi vysvetleni.

"A co ty peiiny? Ty tam zustanou?"

"Neztstanou! Ted' prave jdu k zrzave Terce, aby je dala dolt. Jestli chce g, pojd' se mnou!"

Vyzval kapitan Tonda kapitana Frantu.

Franta chtel. Kdo vi, jestli by byl chtel, kdyby mu byl Tonda iekl, ge k Terce uz jde po Terka byla totig bardenice, veene rozcuchana., hubata a zla, ge se ji kagdSr vyhnul na sto hont.. Nyni si usmyslela pougit branek S. K. Makotkas k vyvetrani svS7ch pefin. Ge Tonda se k ni odvagil po tieti, to melo svou pfieinu. Dvakrat se totig jeho vYprava skoneila gt'astne, nebot' nezastihl zrzavou Terku doma.

Nyni tedy oba kapitani, sledovani v uctive vzdalenosti svYmi midstvy a sportovnim publikern, ubirali se valne k cili sve vS7pravy. Byl to malt' batheek, stojici nekolik desitek metre od hfigte S. K. Makotfas. K jeho cti musime ze svS7m zjevem nijak nezadal zjevu sve majitelky.

Oba kapitani pronikli gt'astne al do baraku, dtkaz, ze Terka je tentokrat doma. Dastojne ji vyzvali jmenem Sportovniho klubu Makottasy a jmenem sportovni vefejnosti, aby odstranila pefiny s branky.

Ale neg se ubozi kapitani vzpamatovali, odstranila je zrzava Terka s takovou rutinou, jako kdyby od sameho narozeni nedelala nic jineho, ne g hrala football. Pkidr gela jednoho vyslance levou, druheho pravou rukou a vykopla je otevfenYmi dveimi prave doprostfed sportovni vefejnosti, ktera se tak stala svedkem neslYchane potupy, jet stihla oba kapitany.

Jak• tedy div, te rozhofdena sportovni vefejrmt taciala odvetu. A ja*i mphla bye le ai od-

Ty

p

paved' za niatinSt din zrzave Terky, nez rozhodnut, ge se bude hitt za katclou cenu: "Aby si zrzava Terka nemyslela, ze tim vlkopem je uz *deck° odbyte."

A tak se zaCalo hrat!

A protog e zapas je zapas, vymetl za ku mid na hfigti vgechny kaluginky, ktere slunieko nestaeilo je gte vypit. Ztratil ph torn ovgem svilj lesk a vypadal jak hlava Cernocha.

A neg se kdo ponadal, rana na gril a mid pleskl do TereinS7ch pefin. KrasnS7 otisk se ovgem docela dobke vyjimal na pruhovan'Ych pefinach, ale kluci dobie si uvedomovali, "tohle" se nemuselo stat.

"Nemuselo!"

Ale porud midi! Kluky ut ornrzelo poditat, kolikrat pleskl mid do pefin. To pfece vide]. katdY z nich, te vypadaly jako papir, na kterem zkou§el nekdo razitko.

"At'! Mela si dat pefiny s branky prye!"

To rozhodne India! Ale opatrnosti nikdy nezbYva "Davejte pozor, kdyby zrzava Terka vyAla!" dadali hradi publikum.

Tetko je davat pozor, kdyt kadY vyvaluje odi hru. Ba dokonce i to placani do pefin je legrace! Ne, tohle se ani na Slavii neuvidi!

Proto nikdo ani tuSeni nemel, kdyt Terka vyna zaprati. Razem ptehledla situaci. °bratila se jako na obrtliku, a ut se vyfitila s ohromnYm koketem na kluky. OCi mela vykuleny, vlasy ji vetrem vlaly, sukne plandaly jako prapor a koktetem mavala vysoko nad hlavou.

Nejhorg vSak bylo, te nedoprovazela Utok váleCnYm poldikem ("zarazil se ji vztekem hlai", jak se pozdeji pfiznala). Proto napadla nic netukci hraje a sportovni veiejnost s Cista jasna jako blesk.

Jako kdyg do nich skkeli rozprchli se kluci na vg echny strany. "Zachrari se kdo mutes!" bylo heslem v gech, nebot' valeene vzezieni Terky jasne mluvilo o vecech pfig tich. Jedna skupina klukt pustila se proti zidce, ktera s jedne strany pfilehala k Mg t. V slepem strachu kluci nepostfehli do jake pasti vbehli!

Co bylo vgechno platne, ze nasadili nejprudAi tempo, ktereho byli schopni! Co bylo platne, le umeli tak krasne slezat zed'!

LISKA A ZAHRADNIK. Poditanim se stanovi, kdo bude li gka a kdo zahradnik. Ostatni deti se vezmou za ruce a utvoti kruh, do ktereho vejde liska, kdelto zahradnik zustane venku. Li gka cbchazi v kruhu, saha na deli a dela, jako by trhala a jedla hrozny. Zahradnik se tate: "Co delay v mem vinohrade?"

"Jim hrozny."

"Kdo ti to nafidil?"

"PolskSr "Kdo ti to dovolil?"

"Nikdo".

"A co, pfijde-li pan?"

"To mi nevadi!"

"A co, pkijde-li medved?"

"To mi nevadi!"

"A co, pfijde-li zahradnik?"

"Tomu uteku!"

Zahradnik proleze pod rukama deti do kruhu a chce chytit ligku. Ligka mu utika nejdfive v kruhu, potom z neho vybehne a zase se do neho vraci. Zahradnik vgak musi pri prona.sledovani probehnouti v gdy touge mezerou jako jinak to neplati, chyti-li ji. Koly g zahradnik ligku chyti, stane se li gka zahradnikern, a nova ligka se stanovi poeitanim.

SLOVINSKA. PitisLOvi. Pfelogil O. P. Babler.

Jake stromy, takove ovoce.

Kde neni koCky, my gi hospodati.

Lip je dobrYm slou git, ne2 gpatriSim vladnout.

Oeho mag nejvic, to nejlip hlidej.

Kdyg slepec slepce vodi, oba do jamy padaji. otce. k prahu, tve deti to povlekou pies prah.

MlYn mele, co do neho nasypek Dobre jaro se zahy pozna.

Beze strachu ani vlIt ne gj e.

Kdo fidko seje, bude tidko sklizet.

I 6erna krava bile mleko diva.

Jak se hude, tak se tan& Kdo se psy ulehne, s blechaini vstane.

Poctivost nejdele Moudd se pit ohni ohfeje, nemoudd se span

SLAB1KArt. Slepieka a kohoutek.

Byla jedna slepieka a to d'obala zrniela. Vykutala hnizdeeko a snesla tam vaFilo a kiEela: kokokodik, p3jd' se, kohoutku, podivat!

A kohoutek odpoved kykyr, bych se podivat, nemim kdy.

Slepi&a se Ma podivat, co dela kthoutek, a zatim marninka ji vzala vajieko.

Slepi&a se vratila a v gecka paiekina Krad', krad', krad'! A ptala se holoubka: Holoubku, nevii, kdo mi vzal vajieko?

Zelenina.

Deco kulateho, nem hladke, nem kyseleho, neco sladke.

Hraiek kulova y, Coeka hladka, zeli je kysele, mrkev sladka.

Pes. Ten nay pes skikal dnes, skikal take veera; bude as skikat zas zejtra do veCera.

Pejsku co to may, Zes tak vesel stale?

Rek' bych vim, nevim sam, hop! a skikal dale.

Strana 4.

Oddil dopisovatelski7 jai by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnImu rozhodnuti.

Dopisy,

VYZNAMENANI NAM UNIVERSITNt STUDENTKY. OBDRZELA STIPENDIUM NA KARLOVU UNIVERSITU V PRAZE. Z Texaske university v Austinu, Texas phchazi radostna zprava, te na ginka, sleena Ella Koemelova z West prase obdrtela stipendium k jednorodnimu studiu na slavne Karlove universite v Praze v Oeskoslovensku. Vyznamenana krajanka narodila se dne 2. dervna 1912 ve West, kde tije jeji matka pani J. A. Koemelova.. Jeji •otec zemtel pied nekolika lety.

Sledna Koemelova studovala s vYbornym prospechem na Texaske statni universite a pattila mezi nejlepgi studenty. Pro svou milou, uglechtilou povahu a ochotu spolupracovati byla velmi oblibena. Roku 1934 obdrtela bakalatskou hodnost B. A. s vyznamenanim a letos ✓ dervnu mistrovskou hodnost M. A., °pet s yyznamenanim. Jejimi hlavnimi ptedmety jsou: botanika a bakteriologie, vedlej'gimi chemie. V dobe sveho graduovaneho studia byla tutorkou v botanice a baktertologii. Sledna Koemelova jest elenkou klubu eechie pti Texaske statni universite a roku 1934 hrala se studenty de gtiny Ceske divadlo v nagich skYch osadach. Patti take do destneho spolku Sigma Xi. Rovnet je za,jimave, to s nejlepgim prospechem studovala pet kurst Ceske fedi a literatury na statni universite a pattila k nejlepgim studentarn Dr. Mieka. Profesoti, studenti, detni ptatele a znami raduji se z vyznamenani sledny Koemelova a pfeji ji aspechu ye studiu v Praze, kam odjede v mesici zati. yelikou radost ma jeji maminka a Dr. Mieek, jeji profesor Ceske 'fedi, jent take studoval na pratske universite. Je jiste zajimave, te za jeho pasobeni na Texaske statni universite jit sedm jeho students obdrtelo stipendia pro studium na staroslavne universite v Praze. Ve gkolnim roce 1928/29 byla to sleena Anetka Kolajova, nyni provdana Stalmachova, ye gkolnim roce 1929/30 panove Jiri Kacit, nyni pra y ye West a Jindtich Slavik, nyni profesor-nik ✓San Antoniu, ye Akolnim rode 1930/31 panoy e Roman Bartosh, nyni pravnik v Taylor a Frant. Lukga, nyni prof. v Houstonu a ye gk. roce 1932/33 sleana Milada Jelinkova, nyni profesorka v Granger. V gichni ptinesli si z Karlovy university hodne vedomosti a zku genosti i nadgeni pro Ceskou vzdelanost. Karlova universita Patti mezi nejstar gi a nejlepgi na svete. Byla zalotena Karlem, Otcem Vlasti, roku 1348. Rodiee na gich graduanta a graduantek z vyggich tkol (high schools) upozorriujeme, aby doporuaili sv'm detem studium Ceske teei a literatury na Texaske statni universite ✓ Austinu a upozornili je na motnost dalgiho studia na Karlove universite v Praze.

Ross, Texas.

Mili bratti a sestry!

Tot kdyt mne br. red. Moueka tak pane potadal, abych zas nee° do Westniku napsal a ja mu to ptislibil, tot pinim svuj slib s podminkou, to uz mi nebude vie me dopisy hazet do koge. ftikal mi, to pekne pi gu, ale je. mu nevetim, neb jak mu poglu delgi dopis, tot ho polovici ufikne. No, ono to je ted' v mode ty kratke dopisy, ale my star gi gkrabaci nebo pismaci si radi pti psani trogku zdtimnem a pti torn se nam nee° zda, tot to zas musime napsat a potom ty na ge dopisy nemaji zaaatku ani konce. Statieek Barto g kdyt ma jit kopu lista popsanYch udelo, puntik a koleba bejby nebo se bavi s mamkou, ale ja jsem sam, tot gkrabu at mi chybi papiru. Moje decka se mi ut rozlezly po cele Americe a mamka ut etyti roky si odpoeiva a mne nechali doma sameho, tot mne nema kdo bavit. No, a ja tfebas ut jsem tat davno statidltem, jsem potad zdra-

V2STNtIC vy a veselY, tot nejakou tu zabavu si vyhledam sam; koupil jsem si motyku a pilnik a gel kopat bavinu a travu i Johnsongras tat.

Tot jsem okopal 60 akrt baviny, 17 akrt korny a hajgiry, vg ecko jsem okopal dvakrat salt, tot maj rentYt mel bez starosti, nemusel vozit a odvatet kopade a ja jsem si vydelal na pivo a tabak, tot jsem se mel aspori pies kopaCky dobte.

S arodou se nebudu je gte chlubit, at bude vg ecko doma a penize v kapse, ale podotknu zkratka, to letos je v g e nadmiru krasne a jeg te k tomu nam ut tady tteti den neustale prgi ,a je pti tom dosti chladno, talc& se bavlna nepati; proto je je gte zle hadat jak s kropem dopadnem.

Tot ti stari pismaci ut jeden po druhem odchazi a co tu je gte jsou, zadinaji stavkovat, a tech mladgich, co jsou schopni pera, mad° ptibYva. Tot, vy mlad gi bratti a sestry, chopte se pera jak to udelal br. L. Kalus, kterY mel ut par krasnYch dopis y ve Vestniku a jak videt, ma, starou vlast dosti dobte a umi pekne nagi krasnou Moravenku rozdelit na Slovaky, Valachy, Horaky, Hanaky a i na nes Ostrayske Lachy nezapomnel. A byli jsme tam opravdovi Lagi, te ti Rotschildovi, Lary govi a Slikovi drabi zazili s nami mnohou pernou chvilku. No, a jeg te tenkrat, kdyt ja Isem tam byval, tot nas tlacili ze vg ech stran: s jedne strany drabove, s druhe strany deska inteligence a cirkey a s tteti strany na gi obecni tatici, proto proti takove ptesile bylo tetko bojovat, ale' svornost, energie a solidarita dokate mnoho, a proto i my na konec jsme zvitezili. No, a ja jsem byl tenkrat mezi temi lathy, jak se Mica, takovY obrlach, prave v•nejmutinej gich letech, proto mam mnoho zku genosti. o kterYch bych mohl psat, a mnohe ptipady takove, te by mnozi mohli Cerpat z toho dobre poueeni o teto rug ne dobe. A te jsou to ut ptipady z da y g ich dob, proto to pojmenuji bajky, ale-nej skutedne a pravdive.

Tot dnes varn tat chci napsat jednu bajku, jak se mi podatilo napalit nageho obecniho starostu jrnenem Jan Cerny. Ale ja jsem ho vtdy jmenoval Cerny Honza Burmister. A byl tak vyg kolenY, te se um& sotva podepsat. Nas delnictvo mel ye velke nenavisti, a proto se nam mstil kde mohl.

Tot bylo to je gte za onoho Casu, asi tak pted 28 lety v masopustni dobu, kdy se v geci mladi lide radi bavi a OM, odbYvaly se v na gi obci katdou nedeli plesy raznYch spolku a na g delnickY spolek Cekal at se cela obec yytandi a vybouti, a my te si na konec masopustu take udelame delnickY pies. Tedy dva tYdny pted tim jsem byl spolkem vyslan k tomu panu burmistrovi o povoleni potadati ten pies. Ale slavny pan burmister nedovolil, te at' pry si delnici koupi raduji katdY pecen derneho chleba. Nechci prodlutovat popisovani na gi polemiky, ale kdyt jsem od neho odchazel projsem mu, te pies delnickY se potadat bude a take jsem mu hned pozvanku dal a rovnou od neho jsem pospichal k okresnimu komisati si stetovat, jak rids umi p starosta na na gich pravech zkracovat. Ale pan komisat jen pokreil rameny, te on se nemate do tech veci michat, a te mi take v te veci nebude nic radit. Ale mi prase napadlo se ho zeptat, jestli v ten sam' den mute na g spolek potadat taneeni hodiny, a on mi tekl, te to nam nemate tadnY zabranit.

Tot ja honem pelasil doma a svolal moje chlapce, at' sttihaji papir a ja honem size' litery do vetgiho kartade. To byla spolkova tajna, tiskarna, kterou la jsem operoval asi tti roky. Natiskl jsem jegte ten den ptes dva tisice letaka a v te zlosti a rozeileni na toho burmistra jsem ho na tom letaku atedne velice na cti urazil. Tot na druhy den rano moje deti, ja a je g te jedna sousedka, jsme letaky roznesli pa cele obci. Ja jsem roznagel jen po sedlacich, chteje tat dat jeden panu burmistrovi, ale na to gtesti dohnal mne policajt nedaleko jeho statku, tot jsein dal policajtovi dva letaky, te at' da jiste jeden panu starostovi, a 'g el jsem dale. Dopoledne jsme je roznesli, a po obede jsem si lehl a spal, neb jsem pracoval na nodal zmene, ale v torn nej-

Ve stiedu, dne 21. 8ervenee 1937. lepgim spanku probudili mne dva eetnici a ptali se mne, jest-li ja jsem takove letaky roznagel. Ja, se ptiznal, to ano. A kdo pry je tisknul. Take ja, pane stratrnistfe, pravil jsem.

"No to se teke! Za to budete sedet nejmene od sesti mesicu do jednoho roku". A ode'Sli prye. A kdyt ode gli, tot ja sebral tiskarnu a v*Se co k tomu pattilo a hajdy s tim k Jandovi a pak bez starosti spal. dal. A na ptiAti den jsme si iii obrlagi doglapli . na policajta do jeho bytu a tam jsme ho tak zastra gili, to nam hned dal destne slovo, te proti mne" nebude svedeit. No, a pak pti gly soudy a kdyt nebylo svedka a burmister sam mi nemohl nic dokazat, tot soudce chtel talobu vyhodit. Ale Cerny Honza stal na svem, te musim za katdou cenu bYti potrestan, te on se o to postard, abych ja byl usvedeen. No, a ja byl hrozne zvedavY, kde ty svedky nabere, kdyt se tadnY nehlasil. No, a ted' na chvilku nechame soud byt a pajdeme na ten pies se vytaneit.

No, ale tandit jsme tuze nemohli, neb byl hal tak nabitY, te se tadnY nemohl otoeit, tot jsme se nemohli naudit tancovat. Mistnost byla krasne vyzdobena, prvottidni hudba hro.la a my byli veseli, to jsme 'C'erneho Honzu fikli.. Poslal nam tam v gecky policajty i eetniky, ale ti se bavili s nami at do rana. On si myslel, to nam hospodu atedne o 10. hodine zavte, ale zmYlil se, neb mohl zavtit jenom nalevnu a ostatni mistnosti byly na ge. 0 desate hodine hostinskY mi prikulil dva hektolitry piva, sedm hrandet kctalky dune chuti, dye beeky fla g ek s limonadou, beeici vina, nekolik boxi cigar a cigaret a je gte mi dal Mid, kdyby nam neco chybelo, te si to mam donesti a gel spat. My tandili at do rana a ja vydelal na torn pitivu do rana ptes 30 zlatYch a je gte jsem polovici vg eho rozdal rano zadarmo. Tot tak skoneil na g delnickY pies.

Na, a burmister zlosti se ttesa, pozval si celY cis. a kr. soud z Ostravy do na gi oboe, a uvelebil jej prave vedle meho bytu v hudebni g kole v torn samem hostinci, kde jsme odbYvali pies, neb ja jsem tam prave bydlil se svoji rodinou. Tot jsem si sedl na schodky pted maj byt a podital kolik tech svedku na mne ptivedou, ale oni je vozili na kodarech a dovezli jich asi sto padesat, ale tadnY mne neprozradil, ta.dnY o nieem nevedel. A kdyt soudce odchazel podal mi ruku a pochvalil mne, te jsem hodn' elovek, a te on ptedem vedel jak soud dopadne.

Tot tak dopadl soud burmistra s obrlachem.

No, a jiste tat budete zvedavi prof ten soud vodil do nag i oboe. To alai z toho davodu, aby obec nemusila platit tolika svedkam, kdyby burmister prohral. No a ja dodnes mam z toho radost a burmistr Cerny Honza ma zlost jestli jegte tije.

A proto yam mladg im radim, bud'te vtdy dobrYmi demokraty, vatte si americke svobody, abyste nekdy v budoucnosti nemuseli tat poslouchat v gelijake Cerny honziky a policajty, neb jestli si budete malo v gimat yetejneho tivota a te vy ggi politiky, tot vas ptisktipnou jako tam v te rozboutene Evrope. Jegte tat vybizirn v gecky, aby katdY ze sve zku genosti nejakou peknou pohadku napsal, aby ten nag Vestnik byl zajimavej gim a kondim bajku s ptanim dobreho 'zdravi a zdaru a jsem Vag start beelak Simon Janeeka.

Pozn. red.: — Diky za pekne ertanou vzpominku z tetkYch dob pracujicich ttid lidu v nenavidenem Rakousku. Pifte zase, zavdeeite se etenattm a psanim vzpominek sam se pote gite. Dobrou trodu, zdravi, spokojeny podzim tivota. Na zdar!

Zvite zdivaelo z vedra.

O nezvyklou pomoc byla pti nodni pochazce potadana detnicka hlidka v obci Rakova u Konice. Rolniku Janu Ostreilovi se utrhl ye thieve silnY laYk a rozzukil se tak, to rohy a hlavou vyrazil kus zdiva. Rolnika tetce zranil.Zvite botilo chlev a byly obavy, to uteee a bude besnit ye vesnici. Proto detnici zvite zasttelill. Lida veti, to bYk zdivodel velkymi vedry.

Ve sttedu, 21. dervence 1937.

kid Rowena Cis. 49.

Rowena, Texas.

Bratki a sestry, prosim odpust'te mne, to jsem zde zas, a vette, to bych se radeji pod pekinu schoval net techto par • tadku psat. Jit po tteti pig kol te nag oslavy S. P. J. S. T. Zajiste mnoha sestra mne bude posilat do horoucich pekel; doufam, mile sestry, te to bude jen tertem, vette ja za nic nemohu. Toho jsou vinni lido, kteki nam to zkazili na 4. dervence a 11. dervence zase take dale, jet se snesly kolem osady Roweny. Doufam, te temi daft tacInk nepohrdne, neb bavina a korna ostatni krmivo bujnosti hki• a vte slibuje bohatou trodu. Nyni, mile sestry a bratti, pokadajici vkbor se usnesl tu slavnost odbkvat dne 25. eervence rano o pul desate schaze, ostatni ta jak bylo ptedetle oznameno. Doufam, to i bratr redaktor ptijede, neb nam zaslal telegram dne 10. dervence, te mu neni motno pro dative podasi vydati se na tak dalekou cestu, snad mu tentokrat ptiroda bude pkiznivejti. Pakli nag oslavu stihne zase podobnk osud, tedy snad ji nechame odzvonit umiradkem.

Bratti a sestry od jinkch kachl na g S P. J. S. T., kteti jste 11. dervence zaiita1i do nag osady podilet se s nami na teto °slave, odpust'te, te jste byli zklamani. Vette, v sobotu dopoledne 10. dervence byste byli jednali jak my, neb neprtelo ale lilo. Tedy neopomerite na 25. dervence a zavitejte mezi nas.

Dale cleni, kteti patki k tadu Cis. 49 a chteji bkti dleny nemocenske-podpory, dostavte se do schaze dne 25. dervence rano o pal desate; vzdaleni alenove uvedomte mne pisemne. P •eetete si provolani nemocenskeho vkboru, naleznete je v disle 28, strana 18, vydand ze dne 14. dervence a die toho se tidte.

S bratrskkm pozdravem, Vaclav Kvasnieka.

Pozn. red.: — Byl jsem na cestu k yam phchystan, nepoeas zajezd znemotnil. Doufejme, to stanovena nedele bude ptizniva vati °slave, k nit se dostavim. Pozdrav a na shledanou!

Upozorneni texaskkm krajanam!

Ceskoslovenska, kratkovinna, stanice v Praze vysila velice krasne programy katde pondeli a etvrtek veder od 6 do 9:00 P. M. zdejtiho easu.

Prvni hodinu t. j. od 6 do 6:55 se vysila na vine 25.34 m. dill. 11.84 megacykla. Po teto se pteladi na vinu 19.70 m. eili 15.23 megacykla. Programy jsou velice krasne, rozmanite a jsou tak sestaveny, te skutedne mohou uspokojiti katcleho posluchaCe. Posledni dobou je ptijem tak dokonalk, te se vyrovna, i jinkm velikkm stanielm v Evrope. — snad volnou chvili v poledni dot* matete si denne poslechnouti Ceskoslovenske zpravodajstvi, ktere se z Prahy vysila od 1:00 do 1:15 P. M. na vine 19.70 m. dili 15.23 megacykla. Toto odpoledni vysilani je take ureeno pro americke krajany.

Main od krajanri stale dotazy, na kterem miste maji hledati pratskou stanici a proto zde podavam tuto informaci. Samortejme, te musite miti radiovk pHstroj zatizenk, na chytani kratkkch yin (short waves). Dostanete Prahu i na mentich pkistrojich a proto zkuste sve Podejte sem pak zpravy o vatich vksledcich a ja s radosti ptedarn deskoslovenskemu radiojournalu v Praze.

Dr. Charles J. Hollub, Cs. konsul.

San Antonio, Texas.

Vatena redakce a cela, rodino S. P. J. S. T.!

Ptiroda v pine krase pobizi nas k potitku do teto se rozbehnouti, napiniti si plice svaim, po eastkch deatich ptedistenkm vzduchem, vzedmouti sva riadra a spustiti na pine kolo: Krasnk vzhled je na ten bo g svet, tralala, ty modrave hory, na nich krasne bory, rozkotne roviny, mesta — dediny.

Spanila jsi vlasti ma, k tobe srdce plapold, slava tobe vlasti milena.

A ty silnice jako pentle propletajici se ktitem kratem, at' chudou, tea arodnou pfidou Hse Ctvrteho Cervence autovandrem nate petite,

VESTN!K mantele Malkch a BuCkovi navttivill jsme Fayetteville, sidlo na g Hlavni Utadovny, a 'sfieastnili se slavnosti, potadane ku dtyticetiletemu trvani nag velezname Jednoty S.P.J.S.T. Navteva tam byla actyhodna.

Kochali jsme se pohledem na velkou sin a zatizeni v prostrannem, vice parku se podobajicim zatiai, vte to vlastnictvi tamnejgho du. — Proslov bratru atednika, hudba kapely BaCovy zpestkila onu veselici, jakou sobe nate teskomoray ske srdce vtcly jen mute Oat. Ad jsme nebyli pritomni tanedniho vedirku, sin jit pti natem odjezdu se pinila a pro auta v prostrannem miste kolem sine nezbkvalo mnoho mista.

Shledani se s tak mnoha znamkrni, tea s tamnejtim bankovnim fitednikem E. Kovatem a jeho rodiei a sourozenci bylo me velmi vitane a za pkatelske pohosteni mu vtelk dik. — Na jejich farme a mnoha jinkch v okoli arody byly velmi slibne, tea krajina tato jest velmi pavabna a Irsasna — at na ty kopce — ktere ji schazeji, Moravence se podobajici. Ta slova Hostkn (kterk jest asi nejvice rodaky Kallusi obydlen) a Praha, nos upoutaly — zde, tisice mil od stare vlasti, fitulna mesteeka, pomniky pionkra, viry a jazyka naroda, jehot poutnici po dlouhe, narnahave pouti se zde usadili. — Zdar vim zakladatele, zdar vatim potomkam!

A kdyt tak zaletneme mytlenkami k te nag stmelenici ye zdejti nove vlasti, ze vaech kouta zamotskkch, neriachazime zde lidu rodne vetve, nateho hornateho, z drapt Mad'arit vyrvaneho a dnes pod vladou eSR. se teticiho Slovenska. Lid toho usidlil se po vettine v industrialnich (pramyslovkch) mestech severovkchodnich, ad v zamoti ptevatne se Civil polnim hospodatstvim. Podivejrne se k tern Tatranum.

Za Oechami je Morava, za Moravou Slovensko. Slovensko nebylo samostatnou zemi pied ptevratem, nkbrt byla to east severozapadnich Uher. Dnes spojilo se a utvokilo nas narod Ceskoslovenskk. Je to kraj veimi bohatk a nejkrasnejti hory jsou Tatry. Ty jsou tak krasne, te tam cestuji turiste i z Francie a Anglie. 8tity jejich strmi do vkte 2600 metro, jsou pkikre jako vete, ktivolake a lyse. Pohled achvatnk, nezapomenutelnk. Ve velike vktce, 1400-2000 metro je mnoho jezer dili pies. K jezeru Strbskemu vede ozubena draha, pH jezete je hotel, kavarna, bazar, villy, Lazne a potta. Po cele leto jsou tady lido, aby se zotavili nebo pobavili.

Take jsem tam nekolikrate byl, byv zamestflan v lesnictvi panstvi Ballestrema (co Prusoye vyssavali slovenskou krev) kolem r. 1911-13.

Dnes jit deskoslovenska vlada usekla jim jich tpidate kniry a vyvlastnila pozemky a lesy kolem Cade, Oseadnice a Declovky, kolem Turzovky, Pindule a Papradna, 8t'avniku a Nove BytCe. — Z navttevy v r. 1929 natel jsem nedostavene tkolni budovy, jako chmury pked ptevratne — zdi, ye kterkch se melo vyudovati mad'arsky, tim ukrutnkm jazykem vtirati slovenskim rodietm a detem — to Slovak neni dlovek! — Byl jsem svedkem otroctvi pachaneho na tamnejaim slovanskem narodu pod jhem uherskkm.

Pkikrodim k podani dalg ch kras tatranskkch. — Jednou dasne rano pozoroval jsem vkchod slunce. Vylezalo zdola od paty hor Gerlachu. Osvitilo kraj, jent se mi rozkladal dole pod nohama, v jeho paprscich zablesklo se brzy i pleso a zaligotaly vaecky atity, jent nad plesem trCi jette ptes 1000 metro. Dole na pastvisku probudila se stada ovec i krav a zvonila bezpodetnkmi zvonky, jet zvikata nosi na hrdlech, pastevci jali se zpivati a ve velike vktce zpozoroval jsem Cernou tedku — kroutici to orel, kral ptakt. Bylo mi jako v pohadce.

V torn ptitel ke mne chudobne odenk dlovek a nabizel se mi za pruvodce po horach; vypravoval o velike chudobe sve. A co tak rozmlouvarne, po ceste pod nohama natima Cetnik vede spoutaneho tuhajce v tiraku a spila mu cizi feCi. Bylo po pohadce.

8uhaj rortitoval slovenske noviny a kdyt jej Cetnik stihal, utekl do lesa tatranskkch, kde byl polapen.

Takove bylo Slovensko: ptiroda krasna, ale lid chudobnST a v poutech. Kdo jimal Slovaky v

Strana 5. kruti vladei v pouta a kdo jim spilal?

Uhrach. — Kdyti tito mad'areti krutovladci byli poratieni v r. 1919 deskoslovenskYmi legiemi u NovYch Zamkfi a Komarna a vtidce Bela Kuhn byl nucen prchnouti za hranice (kde die poslednich zprear jej tee odpravili, jak to ruska spravedlnost eini), oddechl si lid slovenskY, as na male vkjimky tech Lido-mad'arskYch tiraloka (mentiny) —,s kterou by mela ROS. zkratka sUetovati.

Abyste poznali slovenskou ree, povim varn po slovensku peknou pohadku.

Bol jeden chudobn3i elovek, eedivY uti ako holub, a predsa esee nikdy neshreeil. (Objasneni k vS7slovnosti a porozumeni pozn.: Slabiky de, te, ne, Cti de, te, ne; kde — kde, cupne — tebou tebou, jen — teraz atd.) To derta v pekle mrzelo. Raz (jednou) sa stardek modlil a tu naraz (najednou) — kde sa vzal, tu sa vzal — cupne mu do izby Cert.

"Heltie, yid ty, kdo som ja?" spytal sa Cert.

Od tvojho narodzenia neprestajne chodim za tebou a eete ani raz nemohol som t'a priviest' do hriechu. Teraz (ted') vyvol' si co chcee: alebo zabijee dloveka, alebo sa budee Bohu rUhat', alebo sa opijee. Z tYch troch hriechov jeden urobit music. Zajtra zasej prijdem, abych poeul (uslytel), ktory si si vzvolil." Ako dopovedel, vylet kochom (kominem) von (ven).

Stark dlovek sa modlil a dirfal, ae ho Boh neopusti. Ale Cert druhY deri rano zas len sviezol sa dolu kochom a stanul pred stardom. "No, rozmyslel si si uti?" — "Eh, rozmyslel, rozmyslel; ver, ae k veil tebe nezhteeim." — "A ja ti zas pravim, tie sa hriechu nevyhnee. Dobre si to rozhutaj (rozmysli). Zajtra zase prijdem.

Starca trapily dertove navatevy. Premyeral a premytral. "Oloveka zabit? Ej, to by bol velky hriech; z toho nebude — Bohu sa hat'? Ej, to by bol velky hriech; z toho ties nebude nie. — Opit sa? Rm., to by snad bol najmenei hriech, ved' tYm nikomu neublitim."

Vstal od stola a eel do hostinca (kremy, tea putyky), kde pinYm skleniciam hodne podival sa na dno. Potom priaiei domov a proti svojmu obydaju zadal robit garazdu (rarnus). Na neet'astie rozplakalo sa male vnudiatko. Starec udrel ho po hlave, tie hned na vednost' °namelo. A tu na raz nebylo ani Boha, ani svateho, ktoremu by sa bol neruhal.

Tak hl'a, co nerobi opilstvo. Oert v pekle sa radoval a raduje sa podnes, tie nie nadarmo vymyslel palenku (kotalku). — JinY euhaj od Popradna pti Matikove na Slovensku si udelal ktiti se spasitelem na tomto.

Pokieki pted nej, tkouc: Painbotiko moj, ja tobia zrobil, ty si mria stvorial, — teda ktory sme sobe starei?" Bude nekdo ze e. tenatia, kdo by tento matematickY problem rozluetil? Za premii, Ci spravne rozlueteni, zaelu zajimavou knihu od R. Prochazky "V srbskem zajeti", z valky svetove. Obsah knitiky jest 400 stran. Kdo by se jinak osobne o tuto zajimal, at' mile, zdeli -cena jest pouhYch Kd 28 nevazand.

Vidite, tie slovenetina je tee naee, take Slovaci jsou nasi bratti, Cast naeeho naroda. Jest jich ptes 2 miliony, v Americe skoro pul milionu, jinde po svete asi 300,000, veak dneenirn saitanim hlasi se jich ptes 3 1/2 milionu.

Slovaci maji narodni kroje, v katidem kraji fine. Nejpeknejei kroje jsou kolem Trnavy, (ak to piseri ptipomind "Trenein-Trnava, riite vonava, chleba napect"). Muzi z trnav3kelho kraje se eati asi takto: Na nohou maji boty s vysokkmi holinkami (jako aeeti Sokolove), nohavice tesne z derneho sukna, dervenYmi rami vycifrovane (ozdobene). Koeile je z dobreho domaciho lneneho platna s rukavy eirokymi, takte i lokte vyauhuji. (Ale to pohodli v techto!) Tyto rukavy jsou vyeity vinenou pfizi barvy derne a elute nebo dervene a tilute, tea narodni a veimi pestle v srdcich neb kvetech se podobajicich nakresich. Podobne je vyeita na,prsenka. Okraje rukavir jsou ozdobany dipkami (krajkami). Na koeili oblekaji bruslak, (bruclek) t. j. kabatek bez rukavt, zapnutY jen na jeden.noflik, aby bylo videt naprsenku vyeivanou pestrYmi barvami. Je hedvabnY s pestrYmi kvety a veelikYmi listy. V pasu se koeile vykasa, aby zakryla okraje gati (kaihot). Na hlave nosi klobouk s uzou(:,'kou a pfilehafirri

• Strana 5.

Stulkou, za kloboukem dva kosaky (Ora z )tohoutho ocasu); z dalky tento klobouk vypada jako sokolska dapka. 8uhajci a mull jsou zdiavi a pekni, take sebevedomi, kdello lid v horach je malomysliV, bazlivST. "Jinak v horach, jinak v plani; v horach Zebraci a dole pani.

V tech krasmich horach a lesich, zpev rozleha se dnem i noel, zvlalte ye lnivich a Upinku mesice, neni hlaholu konce; jako ohromne katedraly s ozvenami ze vlech stran se odratejicimi, stoji zde tise velikani horstva nezahoteni.

A mezi temito opet buji nepokotitelnk narod.

Ale rozumejte, neni cele Slovensko hornate a chude, jinni kraje jsou rovinate a Arodne, rodlci cukrovku, fazole, melouny, vino, ovoce, tabak. I horske kraje maji tepla a firodna Od doby, kdy eeskoslovensko pkevzalo spravu a zavedlo skolstvi, obchodni styky s celou republikou a svetem, bidy na Slovensku ubkva, a nastava blaho mezi tamneSim pied ptevratern tak zanedbanS7m lidem.

Trenain, Turdanskk sv. Martin, Rulomberok, Liptovs14 sv. Martin (tito Martinove se tam museli asi uroditi pied Mikulalem, neb tarn jest mnoho bilS7ch lim10 (koni). LiptovskST Sv. Poprad, Ke2mark, Ktemnice, k'avnice, Batiska Bystfice jsou mesta v horach a techto rozsahle lesy davaji lidu slovenskernu jakol i Valachum a sousedam velke rodni pkijmy s prodejem a obchodem di'eva. Ohromna lesni panstvi 1#valStch hrAbat, cizaku rakouskSrch i mad'aro-nemeckkch byly vyvlastneny; nektere drzi vlada za dailovy dluh, jine jsou prodany obcim neb do prodeje za nekolik set tisic KC, tea milionove majetky dekaji za mirnou cenu na kupce. Proto ta "schatrala menlina" sktipe zubama, Mad'aroni z jedne strany, Henleinovci z opaene strany. Nedaji se tak snadne odstaviti, jest k nim Praha ptilil shovivava. Naohy"bal jsi se htbetu dosti dlouho, Slovaku, vzpkirn se, ohni htbety tvSich po tti stoleti ukrutnj7ch barbarti! Br. Rajmunde, vytid' jim to, mat s temi Slovaky skorem domov. A na tech rozsahlVch stranich "Slogach" miliony poratenYch 'menu bez Miry, eiste bile se lesknoucich, to kdysi hlasajicich pomnik0 moci glechty se tarn prohanejici, na polni zveti a tettevech si pochutnavajici, lazy budapatske, ktera ssala krev slovanskou a hnala s ni velkomesta mlSiny a hVtive podniky. Na vydisteriSrch tech stranich seje se po 3 leta je'dmen a ktibice (jarni obili), tea brambory, ktere v bohate Ode lesni ptina geji hojnou irodu. Pak opet vysazeno smrkovkmi .stromky, pod dozorem ostralitSrch lesnikt, vzrilsta bohatstvi tamnejMho lidu na jihu javornikt.

Prelpurk (nynejli Bratislava, hlavni mesto Slovenska), Trnava, Nitra, Levice, Ludenec, Kolice a Pre gov, jsou mesta v firodn rch rovinach.

SlovenskS7 lid je nadank; i pasaky, neumejici tteba ani Gist, kresli a vylivaji podle a kvitkii; prostS7 vesnickS7 'Clo y& ktege nahrobni kameny, nikde se tomu nevyudiv, jink vyrabi boty, jim"7 spravuje varhany, prostk kovie (kovat) namaluje sluSnS7 obraz a pod.

Slovenske lidove pisne jsou tak krasne, le se rozletly po cele Evrope. Podavam tady jednu, kdo k ni zna notu, myhl by si ji zazpivati: Medzi horami, lipka zelena, zabili Janka, Janieka, Janka misto jelena. — Ked' ho zabili, zamordovali, na jeho hrobe, samotnom hrobe, krit postavili.

Ej, kritu, kritu, ukritovany!

Tu leti Janik, Janieek, Janik zamordovank.

Ptes vtechen sviij iltisk a zanedbanim tloalstvi a vzdelani, odchovalo si Slovensko mnoho udencil, umelcu, pramyslnikil a obchodnin, nebot' ke vtemu tomu Slovaci jevi nadani yelike. Tea Kollar (1793-1859) a 8afafik (17951861), slavni spisovatele, jsou syny Slovenska.

Staleta poroba vtiskla do slovenske povahy pfilitnou skromnost a rnekkost; jsou citu vznetliveho, ale villa slabe, pfi r. kteret,vacle,,snise se odvatuji. Vtak ptece" 1848 pCivstall - do

zbra,ne prat utiskovateltun Macrardro. ye

VriSTNilit pfedpfevratovYch letech vlada inadl‘iskiiti kovala Slovaky, .jako jette nikdy pfed tim; za, tftala a veznila bike, lekafe, advokaty, novinife spisovatele, ferneslniky, delniky. Xfieti a fitednici jeli posvetiti kostel v denial/6 , a kdyi lid upenlibe prosil, aby kostel nesvetili bez jejich rodaka, farate, dali do lidu sttilet.',Hned tu letelo 9 mrtvkch a 4 umirajici a ninotstiri bylo ranenych. Takove bylo posveceni chre.th v Oernove due 27. fijna 1907. Cali Evropa ztrnula. Tak Mad'arouni potirali mentiny — prachem a olovem!

Wok Slovaci byli jit tak silni, ae nelidska surovost mad'arska jich nezmalomyslnela, nYbri mnotila silu vzdornou a Slovici brinili_se hrdinne. Na jejich tapas po mnoho let Meilen techomoravane a byli jim dle moanosti napomocni. Pak americka imigrace ptilla se spojenYmi silami a porazila odvekeho nepkitele pod dvouhlavYm orlem a korunou sv. 8tgpanskou s krvi huno-tatarskou se skrYvajiciho.

Kdyt si povtimneme, ae Slovaci nemeli ant jedne realky, ani jednoho gymnasia slovenskeho. Skoly obcene byly v mestech mad'arske, ale i na vesnicich byly tkoly zcela mad'arske, nebo mentina hodin byla slovenskYch. Ua tfeti generaci vhaneli do mad'arskYch pfelevaren, aby jim snaze vyrvali rodnS7 jazyk slovenskY. 'Ufady, potty, (Magyar Posta), teleznice, vte bylo pod timto molochem a jeho nesrozumitelnou turko-huno-avarskou zkomoleninou.

A to vtecko Slovaci museli trpeti ye svem domove, na vlastni sve pilde.

A proto volam s Kollarem: "Sam svobody kdo hoden, svobodu zni vaaiti katdou, ten, kdo doposud jima otroky, sam je otrok" — Chci ptipomenouti, ae pised 18 lety nastalo pfimeti dne 24. Cervna 1919 mezi eeskoslovenskYm a mad'arskym vojskem na Slovensku, na natlak mirove konferenci v Parini. Bylo to v dobe, kdy nate vojsko bylo jit sorganisovano a pfipraveno tahnouti pfimo k Budapetti. Celkoy e ztraty vojsk deskoslovenskYch (mezi net naletel tea muj tvakr Jan Vojvoda, jent polotil divot za vlast) v bojich . o Slovensko dinily 207 dustojniku (z nich 39 padlYch) a 7,305 osob muastva (z nich 825 padlYch). Nedaleko svYch domov) prolili svou krev za sve narodni pfesvedeeni svata prava. Buda east jejich pamatce!

Lawrence V. Kallus.

(Poz. saz.: Vtdy pitte jmena ditelne a tim utetfite sazeei, aby rilznYm mistfn, ktere nihodou nezna, uttedfil "brahminske pojmeno-Irani". V tornto dopisu snad budou zase nektera jmena zkomolend, ale cot delat, kdy sated piece nenulte bYt tivYm slovnikem.)

Rozkvet Rule eis. 81.

Needville, Texas.

Cteni laratti a sestry!

Nasledkem toho, ae minula schaze byla tak slabe navttivena a melt jsme oznamit nemocenskemu vYboru jette tento mesie, kolik elent by si pfalo nemocenskou podporu, tak proto tento vas, bratti a sestry, tadam, abyste nine ihned dali vedet, kterY si ptejete nemocenskou podporu, abych mohl oznamit podet Merril onomu vYboru. Oznamte mile to astne, neb pottou, nejdele do 28, dervence.

Jsem Vat, Aug. Teykl, taj.

Weimar, Texas.

Mile etenatstv6 Vestniku!

Doufam, le mi dovolite, ale prosim jen o malt' kouteeek. Zajiste, ae nas milk easopis bude zase pfepinen a mista malo pro _rnaleho pfispiva.tele. Ja bych Casto psala, ale bojirn se, neb jak vite, -Vestnik jest jen pro dosti Oche a: daletite . Veci. A. tail 0.10 hetke_. -romany pro zabaVu a i statieka Bartok - r641 ` Viciffne: s terra, pietkarni;. a . t tim hadiskern chvilenku podkat; neb ta._ vlaha ted.! mnoho utitku nenadela. Nekde snad an0;iale taffy ne.

Prod jsem se dnes pustila do psani je, main. delat. Byla jsem hodne inenfocni na zapal "Ovrie", a lekaf fekl, ae jsem tetko .prakdy jsem byla covala na horkem Chtel take hned operovat : ale' -pak mne cictbfe:. p.rohiddl. pravil, 2e mne. bude- ledt, A tak dnes je to ul 14 dni, mnoho bolesti jsem vytrpela a jets nyni bolesti pfichazeji &lett

Ve stfedu, dne 21. 8ervence 1037. jserri nechodila, ale k lekafi katdY -den - neb tatdy druhSr den a to velmi ptikreena, a pied tSrdnem mne zaealo bolet na pravi atrane - nad bokem. Oh, to tak moe bolelo, a lekat pravil, le je to od toho jak jsem tak thatilla nachYlena k jedne stran y, tim ae Se latra omatkala a jsou bolava. A tak vidite, tak to elovek ma. Zrovna kdyt je tolik prace vAude kam se elovek podiva, tak le to ptijde litb, ae nernOle take vypomoci v to pilne dobe. Muj mud a nas statiekr otec musi vse delat sami; prave delaji s krmivem, a take je6te ty ptehafiky do toho chodi a praci zdrluji. A nate maminka..; ta se rastara a opatruje mne jako Diky Bohu, ae mam sve rodiee, draheho atce a matieku. tide maji radi snad jen na papite ta kras• slova: Bratrstvi, Podpora a Lidskost.

• jiste to neni stejne, ale jak by to bylo krasne konati i pravdive skutky toho. Srdedne diky take bratru farafi Zimermanovi i jeho dhoti, neb oni byli k nam velmi laskavi. Nikdy nezapomeneme na dobrotu nam prokazanou. Rev. Jos. Zimerman s mantelkou bydli nyni zde ye Weimar, pfijeli at z Wisconsinu v lednu tohoto roku. Co evftelickY faraf kona prace zde i dojitdi do jinych osad a jak zde, tak i vtude jest velmi obliben. Mame je radi, ponevadt jsou hodni a upfimni bide.

Minulou nedeli jsme meli mile pfekvapeni.

Byla jsem rano u lekate, 'name tti mile do mesta. Byli totia se mnou raj mualeek i otec, a ye meste jsme se potkali se sestrou a tvagrem Ktitakovymi s rodinou z Columbus, ze pry jedou k nam. Tak jsme se radovali z navttevy, i na bolesti jsem zapomnela ;ale lekaf dal asi dosti leku pro utiteni bolesti. Da mi vidy nejake male pilulky. Prijeli jsme dome a tady ne jedna, ale d ye kary na dvote.

Kdo to? Nemohli jsme uhodnout. Byli to: Mr. Frank Snoble, Avagr s jeho karcu, Mr. Frank Rosenbaum ,tatinek meho mule, Mr. Frank Ktenek a Mr. Frank Ptikryl, znami. Tito vlichni z Lovelady, osady jen asi 210 mil vzdalene.

A Mr. George Farek, take Avagr, tento z osady Crockett, Texas. Celkem pet. Vesela kopa, vtichni dobte znami. Oni jell na sjezd R.V.O.S. do Flatonie. 8vagr Snoble .jako delegat. Oni totia men cestu pies Weimar, tak se pfijeli i na nas podivat, a slibili, tie na zpateene ceste se take zastavi u nas, ale dodnes je eekame, Naha, ha. Musi tam miti mnoho pfatel, aneb ua doma zase maji co robit a tpekulirovat.

Doufame, ze jste se gtastne navratili a vyti, dili i ten nit pozdrav vaem doma. Vtak my vas take pfekvapime. Mam pry se brzy vyzdravit.

Lehko se to teknel Oh, ja bych uz nejradej tla na venek a nee° delala, ale nemohu. Lekaf fekl, le jette celY mesic nesmim nic delat, ani prici v dome, ale jenom sedet nebo letet, mohu gist a nebo psat a to ne mnoho na rat.

Jsem hued unavena, ponevadt k jidlu nemam valne chuti.

Dues, 16. dervence tu zase potadne lilo.

Se sesterskYm pozdravem jsem, Libute Krejci-Rosenbaum.

Z fidu Pokrok Houstonu.

V (dell odpoledne rozloudili jsme se opetne s jednim z natich dlouholetYch Menu, bratrem Antonem Harem, jabot telesne pozilstatky byly uloteny ku poslednimu odpoeinku na ye Hollywood v Houstonu. Odetel j eden z do. brYch a -pfidinlivYch lidi tam, odkud neni navratu, odetel, ale ne z naaich srdci, v kterYchth mu zachovame Cestnou pamatku. Smuteen' requiem se konalo v dvorane Boulevard 'Undertaking Co. a polifebni obtady na :vedl soudce- C. H. Chernosky, jen take proMInVil-:.Polifebrii- fed; jako zastupce fadn . Po71tiók4Ottatikii. V dome smutku a na lithitave Znaene fadovYchsester a bratfi, rkteff tim prokazali posledni poctu dobremu zesnillemu bratru a jeho talem stitene a truchilci rodine. ZesnulY byl narozen dne 4. Anora v Ko' beficich na Morave, do Spoj. Statfr se pfisteho:" vat- it race 1910 a roku 1920 do Houstonu. Zanethot' rozenou Annu -t merdovou, tfi. (leery a sync. Rodine.a pfibuznYm vyslovuje me jrnenem Wu Pokrok Houstonu nati hluboee pod.tsovanou soustrast nad jeho odebodern. Zesnu-

Ve sttedu, 21. dervence 1937. lemu buclit zachovana destna vzpominka v nag ich srdcich!

Bratr a sestra Tom Ho gkovi odjedou brzo nav g tevu metropole nad Michiganern ve spolednosti bratra V. Kilnara ml., jemu se zase po Chicagu zastesklo. Jak tam dlouho nevim.

Dal gimi, kdo se rozebehli na prazclninovou nesgtevu do Chicaga, jsou bratr sestra A. 8vestkcy4ch s jejich - dceru g kou Hildou, trio na gich oblibenych hercfi. Pfejeme jim hodne pobaveni v meste zahrad, kde je tolik _Oho k vedeni a gt'astny navrat.

Bratr Frank a Ida HarikovYch pocitili take y e svYch tilach proud to "wanderlust" krve, zatoutili po zmene a zajeli Si. do liar Noveho Mexika a Arizony, povestne svYmi PcidivuhodnYmi ptirodnimi krasami . . ."kde ty krasne hory jsou zasnoubeny s oblohou". Hodne pobaveni a At'astnY navrat.

Daleko za teku Rio Grande, pies horske tetezy Sierry Madre, houpajice se v 'lam& oceloveho ote, zajeli sobe shlednouti si divy zeme, kde majanska civilisace zanechala mnohe obdivuhodne stopy, bratr E. E. ChernoskY, teditel krajanske Liberty Loan and Building Association a jeho chot', Hettie, pokladni tete. Zajedou as do Mexico City na svatbu jejich ptatel. nich je vy gg i statni iitednik a nevesta ladna senorita, jejit jmeno bohntel nevim. Bratr a sestra CernoskYch, kteti travi mnohdy v Atadovne hodne dlouho do noci, kdyt se to price hodne nahromadi, si opravdu ty prazdniny zaslouti. Sam jsem s nimi mnohdy do noci pobyl v idadovne Liberty, kdyt bylo nutno nahromadenou praci vytiditi v das'e. ono to prate tam je vtdy dost. Pfejeme °bourn rovnet hodne bavy a gt'astnY navrat.

Bassame a teremtete, kut'alelky! Lajo g Kog ut nam utek z Houstonu, ne site do Magyarorszagu, ale na Moravu, do Vsetina, odjel bratr Josef Ko g ut, majitel restaurantu na ulici Preston, ufrnknuv z Houstonu ve sttedu dne 14. t. m. Ko gute, nezapometi, ae si nam tekl pri loudeni: "Au revoir", a ne "Good bye". Take Ti vin g ujeme hodne pobaveni a vrat' se nam brio, net tam zaene nejaka mela, net z tech valeenYch mrakt vy g lehne blesk, kouli se po cele Evrope a na, dalnem VYchode.

S. P. StudnionY. Moulton, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Ptichazim °pet mezi vas dat o nas vedet, je gte existujeme, ale velice potichu, jako by nas vubec ani nebylo. Myslim, protote je to zrovna pted sklizni baviny; penize dochazi, katdy 'deka jak mot to na ge kralovna vycla,, jestli hodne a cena bude prochodici, tak to zase bude vie cko dobre. Ukatku /name dosti dobrou. Pottebujeme pane suche podasi a ne ty pfehariky, Jake nem zde ted' chodi, a dopadne to s bavlnou dobte. Jak se bude pikovat a penize se budou hrnout, tet udelame nejakou tu zabavu; anebo slavnost na oslavu toho 401eteho trvani na gi Jednoty, jak to druzi v g ude delaji. Pozveme si take v g ecky ty na g e dobre tedniky, aby pas zde povzbudili, neb to zde pottebujeme, jak s nav g tevovanim schtzi tak i ziskavani noy e sily (dlenti). Jednota chce a pottebuje nove mlade Cleny, stall nem odchazi pravidelne, jak videt y e Vestniku je dosti hodne irmrti katcIY mesic, a tak to bude i male, neb starnem.e a jsme v g ichni smrtelni.

TeZ se chci zminit o to nemocenske podpote.

Na g tad a mnohe jine tidy mame svou doniaci nemocenskou podporu, platime na to asi 5c neb neco vice mesiene a pracuje nam to dObte.

Kdy2 Clena mame nemocneho v posteli vice net tYden, tak jemu povolujeme 50 denne podpory, cot* neni mot, ale take i to pomute, aspori na leky a myslim, ze na g tad se v gemi Cieny by se mohl ptenest s tou nemocenskou podporou k nem. podpote k Hl. fzadu, a vgecky . jive ,tady, co maji domaci nem. podp., by mely•podobne a byl by zadatek. Jini by meli •hjedet.,co nejvice se k tomu ptidat, abychom mohh zadit dobte a Silne. Jsem fist, Ze to bude , pracovat.

PodnikavYch Utednikt v Hi. ttadovne :Maine dost, o kterYch jsem jisty, ae nazi to dobte a poctive povedou. Jen s chat do totia_ t0: brat fl, °Witt 41100 it kik

Strana 7,

yESTNIK se bojite zavest tato milpsrdnou vec, nemocenskou podporu Pracovala se na torn skoro v katdAni sjezde, .chceme to; jak jsme doposud jed114,11,..nikdy nedojdeme k nidemu. Vgak kdyny pe ptipade to nepracovalo, : snadno by se to Chit. to zmeniti,anebo i zru giti. Tak vzhnru k dinU, bride to ku prospechu cele. Jednoty, nem co jine spolkyjette neniaji. Ziskame s tim vice nor ye say yyzYvam a uvedonuiji dieny na g eho %du, aby se jisto v co nejvethim podtu dostavili do ptigti schfize dne 8. srpna ye 2 hodiny odpoledne, abychom se stoprocentne dali do to nemoceriske podpory ku HI. ftadu a pomohli ji takto zalotit. A vy, sestfieky, nezapomerite nejake makove kolade a zakusky. My, mutoVe zaopattime nejakou tu bedieku toho shinerskeho a bude veselo, i hudba a zpev bude na programu a vy, kterYkoliv z Utednikil Hlay. jestli nemate neco pied sebou, neni to tak daIeko, ptijedte mezi nas nom nem povedet, budete vitani. Tak na shledanou v schuzi. S bratrskYm pozdravem yak Jan V. Havlik, Adetnik.

Fort Worth, Tex. Ctena, redakce a mili ptatele, a v g ichni znami z blizka i z dali!

Jak jsem vain ut* jednou oznamovala, ze budeme potadat taneeni zabavu v Sokolovne, v Utert veeer, 27. dervence, pti ktere nam bude Adolf a jeho ho gi od Gold Chain vyhravat, tak varn to jette jednou opakuji, abyste na to nezapomneli, vgichni pti gli a ptivedli sve zname, dobre se pobavit pH jeho popularni hudbe a si take- zatandit. Takovou ptiletitost asi y e Fort Worth miti nebudete a proto si ji nenechte ujiti. Zabavni vYbor se postara abyste nebyli hladovi ani 2.1znivi; mista a chladna bude dosti. Vstupne bude jako obydejne 25c a 40c. Abych vam je neoznamovala jen ty zabavy, popi:s1 varn neco o tech na gich nemocnYch. Pa,ni Lillie Matu g ovicova musela do zdejgi nemocnice na operaci, ale ut se ji vede dobte.

Byla jsem ji nav g tivit, a tikala mi, ze bude ut brzy doma, cot ji toho dobreho zdravi ze srdce pieji, neb neni nad dobre zdravi.

Pied nekolika dny zase strYeek Karel Bartek 'byl zranen, pti praci. V gichni, ktti ho videli ocivaieti do nemocnice inysleli, je celY polamanY, ale kdyt ho lekat prohledl, tak kal, te to neni tak zle. Pteji mu tet brzkeho uzdraveni, bychom si mohli s jeho mainou vyhodit dobte z kopYtka 27. dervence na SokoloVne. No, .112 asi skonCim. S pozdravem . na redakci a v gechny dtenate, ziistavam , Va g e dopisovatelka, Millie Polagek.

ftid Slovan Jihu Cis. 26.

Cteni bratti a sestry tadu Slovan Jihu Cis. 26, timto jste 2adani, abyste se dostavili do schrize na nedeli dne 25. dervence, ye d y e hodiny odpoledne, do g koly Bayer.

Bratti a sestry, vSrbor na potadani ' oslavy 40. vSTroei .zaloleni tadu Cis. 26, chce udelat zmenu v programu, proto bude vase toast Zadouci, aby vS7bor veal, ae zmenu schvalujete. Chceme pracovati sa soueirmosti v gech bratrri a sester, v Upinem sculadu v tetO zalelitOsti. ale va gi pornoci k dojednani programu pro jubilejoslavy bilde vYbor pottebovat. Chmeme to v teto schrizi ujednat a oznamit den do Vestnikii, do Jubilejniho kalendate.

S bratrskSim pozdravem, Julius 8umbera, taj.

ZE SOKOLSKEHO CVIeITELSKEHO KURSU Center Point, Iowa.

V tomto krasnem tabote, poblit Cedar Rapids; Iowa, zasilam varn a etenaThm srdednY taZeliav zpravu z cvieitelskeho kursu. Jsme jit od 21, eervna. Ihned po slete .v Chica, g*.byli:jsme dopraveni sem, vlakem. Po ptij ez4i do Cedar Rapids jsme shledali, voda.a..`ue nemriZeme cvidit; a2 voda ,o.padne, Zristah .jSme tedy, v tel0Cviene Sokoa Ceclar-JiaPidsa ve etvrtek 23, eervria jsme 4t ehova.11 do tabora, 18 mil . odCedar i, Aim f3y1o . nas kurgstfi celkem

15

bratrri. Byli to kursiste z 'nest: Berwyn, Chicago, Racine, Detroit, Ennis, Dallas, Wirmetka, Milvaukee, Whiting a Kenosha.

V patek rano od 6:30 hodin rano jsme pokOkOvali s kursem. Vedouci jsou: br. Jos. Kos, br„ Victor Pokorny; pozdeji ptijeli: br. Jarka Jelinek, ses. Betty Prenerova a ses. Kata Dankova. Cely eas do tohcto psani nepr g elo a cvidime stale venku. Jsme opaleni a nebudeme k poznani as ptijedeme dome, Cvieitelove a oviditelky nas uei telocvidne soustave a hlecii nas vg eobeche pilpravit na praci ve vedeni v telocvienach.

Mame dobre jidlo, na ktere se teSime ttikrat denne — koupame se v tece Cedar denne, lohy a v g echno se dela venku a pH velkem vedru. Minu13'7 tS7clen odjelo 18 kursistri, kteti se byli upsali na prvnich 14 dni, a nyni je nas 16. V nedeli je tu obyeejne nav g teva bratti a sester z okoli a z Chicaga. Vdera veder jsme men zabavn.V vedirek. teinkovali bti Machovg ti a Sikora, u piana br. Hromadka. Dale ye zpevnim eisle sestry: Ruth Vackova. Betty Bacharova a Libu g e La'tnovska, a byly jsme obleeeny co cikanky. Ov g ern, ze jsme musely vyZebrat cbleky ze v g ech kabin. te2 zabavne vedirky, kde fidinkovali cvidenci amateti.

Vstupujeme do posledniho tydne kursu a mame je g te hodne prate. Ted' nam ptedaji vedeni a musime se tutit. Kurs skondi v sobotu, dne 17. dervence a bude ram lito se loudit s bratry a sestrami, s kterYmi jsme, se zde tak Ses. Marie Filincova z Dallas a jd, zUstaneme v Cedar Rapids nekolik dni po kursu a yratime se spoledne." po viaku dornfi. Budeme a teSime se na shledanou s naAimj, i kdyZ jsme u2ily ka,2de chvile na slete v Chicagu a zde v ktirsu.

Jsem vdedna Sokolske Jednote v Ennis a JiZni, ze mne dali ptile‘Zitost siteastnit se . im se spolucvieitelskeho kursu a vynasna Z pracovat v praci sokolske co me schopnosti dovoli. Mnoho dikt y arn a teMm se na shledanou! Na zdar!

Ses. Libu.§e La2novska, kursistka z Ennis. itad. Svojan cis. 11.

Praha, Texas.

Ctena. redakce!

Oznamuji dnes smutnou zpra.vu. V pondell, dne 12. dervence zemtel nas spolubratr Florian Vrana. Jette v nedeli, dne 11. dervence byl y e schtizi a vybral si nekolik knih ku eteni a vypadal dosti dobte. A kdy2 odchazel ze sine, dal nam vsem sbhem a na shledanou.

V pondeli pti snidani se vyslovil, 2e pojede na sjezd R. V. 0. S. do Flatonie, co2 byla jeho posledni slova, neb hned na to skies1 na zem a za chvili byl mrtev.

Asi pted pet lety byl ranen mrtvici, z dehoi se jiZ nikdy opine nevzpamatoval. Byl nem na g eho tadu Svojan Cis. 11, 31 let. Byval na farme asi 2 mile jihozapadne od Prahy.

Zanechal zde manZelku Annu, rozenou Halkoy ou a 7 deti, 5 syn0 a d y e dcery, z nich starM jest vdand za pane Hreka pH Hallettsville, Tex.. a g est deti jest jeAte doma.

Odpodivej v pokoji bratte.

Te2 bych 26.dal v'Secky bratry a sestry od na g eho tadu, aby mne uvedomili, kteti si pteji platit na nemocenskou podporu, abych jmena mohl poslati br. Holedkovi do East Bernard. Bratti a sestry, meli byste o torn dobte uvaziti, neb poplatek asi nebude pies jeden dolar merle, cc2 neni mnoho, a tim byste se zajistili pro ptipad, 2e byste /lady museli aadat o podporu. Zadny nevime, co na nas v budoucnosti 'deka. A i kdybyste podpory nepottebovali, bude vas bla2it vedomi, ze jste svoji povinnost jako dlenove SPJST. vykonali.

Tedy nezapomerite, bratti, a dejte rnne vedet co nejspig.

S bratrsk3im pozdravem, Aug. Jalufka, taj.

1k/filifri

g 4 .A

Xlro,My 1,1-rt' ..0 4 r.

O l et, yle,gi f.ctrf ka nl t \-`t '4

tavOlshara and Cataford

'4'

Straus. 6.

Caldwell, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Po dlouhem odmleeni ptichazim zase mezi vas. Bylo mne pro2iti tolik utrpeni minuleho roku, 2e jsem se domnivala, 2e ji2 nikdy mne nebude nic tegiti neb zajimati a 2e jiz nikdy nebudu schopna nejakY elanek do Vestniku napsati. Ale ted' jsme zase v gichni zdravi a ja, zase ptichazim do starchkoleji. A kdyt etu mnohe ty dopisy, s kterYmi nesouhlasirn, dostavam zase chut' ku psani.

Ve Vestniku eislo 26. pige bratr S. P. StudnienY z Houstonu v keel anglicke, ze velice lituje, 2e east-bernardskY sjezd nepovolil aspori dve stranky anglicke v na gem Vestniku ye prospech nagi miade2e, aby ona se mohla naueiti zajimave veci o des kern narodu, a pak mohla bYti hrda na svuj puvod. Nemohu veriti, 2e by dite, ktere se matetskemu jazyku nenaudilo, mohlo bYti hrde na svuj p0vod. Kdyby bylo hrde na svuj pfivod, tak by se na kaldY pad chtelo naueiti fedi sveho otce a matky. Takove dite se spige za svuj pfivod stydi. Podceriuje a sni2uje sarno sebe, sve rodiee i svuj narod v oeich jinonarodovc0. Neni mo2ne, aby jinonarodovci si nas vaziti, jestli se sami sni2ujeme tim, f'e se nenaudime Ceske fedi. Tedy, kdyby i byly dve stranky an glickeho eteni v na gem Vestniku, nemyslim, 2e nage mladef by je eetla. Jak moc nynelgi mlade2 ete, a nejen mlade2 eeska, ale i mlade2 arnericka., mifteme posouditi podle elanku, ktery psal profesor jiste vy ggi gkoly.

Pti zkou glach byly dany otazky nastavajicim graduantum, ktere by kahlY,:elovek, kterY jen trochu ete, ttebas vy ggi gkolu nikdy nenavgtevoval, dovedl spravne zodpovedeti. Byla dana otazka, kdo jest Franklin D. Roosevelt? Kdo jest Einstein? A ti graduanti nevedeli ani, 2e Franklin D. Roosevelt jest na g president a Einstein svetoznamY ueenee. Ale kdy2 se je zeptali na filmove a sportovni hvezdy a nejnovej gi jazzove pisnieky, to ka2dY ten student spravne odPovedel. Z toho videti, 2e nynej gi mlade2 se nezajima o historii, o bane zpravy, ani o politiku. Ona si preete jen sportovni a filmovou stranku. Tak kdyby jsme i dali d ye stranky anglickeho eteni do Vestniku, nage mlade2 by je stejne neeetia. Neb ktere dite se nezajime, ani tolik o svuj narod, by se chtelo naueiti matetske tedi, toho nebude zajimati eeska historie a nebude ji eisti ani v jazyku anglickem.

Bratr I. J. Gallia z Houstonu pi ge 2e my, kteti pracujeme proti tomu, aby se zavedla anglidina do nagi Jednoty, jsme byli vychovani pod starou zakrnelou horeekou. Na ge Jednota byla zalo2ena za tim ridelem, aby se poskytla deskoslovenskernu lidu vhodna 2ivotni ochrana ye zprisobu dobrYch pojistek na 2ivot a aby se peCovalo o zachovani slovanskeho jazyka v teto zemi a vgeobecne povzne geni spolurodakt nagich jak v mravnim tak i v du gevnim a blahobytnem ohledu. My tedy pracujeme jen proto, aby se neglapalo po zasadach na gich zakladatelt, pro seberictu a pro zachovani na gich stanov. Na jednom miste se stanovy a2 rizkostlive zachovavaji a tam, kde by se men nejvice zachovavati, se na ne zapomina. Kdy2 jsme dovolili ptistup jinonarodovcrim do na g' Jednoty, tak za 2adnou cenu nesmime do ni zavesti anglicke jednani, neb pak by se jinonarodovci zmocnili vedeni eeskeho Bratrstva. Jak ji g nag milt' a proziravY bratr redaktor psal, kdyby nekteti na gi vtdeove se tolik starali o to, aby byla zavedena degtina do vy ggich gkol, jak se staraji o to, aby se zavedla angliCina do nagi Jednoty, tak pak by to anglidiny v na gi Jednote nebylo potieba, neb na ge ditky by mely ptile2itost se de g tinu uCiti na vyggich gkolach.

Bratr Jaros. JaniCek z Houstonu pi ge, 2e nemaji vgichni stejnou ptile2itost se Cesky naueiti. Kdyby bylo mezi na gi mladeti jen trochu pochopeni, merle lhostejnosti a vice dobre tak by se v gichni Cesky mluviti i Cisti snadno nautili. Ti mladgi lido zde rozeni, kteti jsou ted' asi mezi petattieeti a petaetyticeti lety staff, tee nerneli pkile2itost se Cesky uciti proto, asi v torn Case byly v gechny cizi keel v obecnYch gkolach zakazane. A ptece se kaki* dobte Cesky mluviti i dist naueil. Jugoslaysky malt ttinactiletY kral studuje gest jazykri a jekte nekolik jinSrch ptedmet0. Tak flake deb. by

V t 19 TNiX musely byti nadmiru tupe, aby se nedovedly naueiti jazyky dva.

Divim se, 2e i statidek Bartok se za to anglieinu ptimlouva. Statieek Bartok pike, ie to nirodovstvi nejde od srdce, ze jest to jen ptetvitka. Ptetvatka jest jen tam, kde se miuvi tak a jedne, jinak. Ale ja pevne vetim, 2e vkichni ti, co pracovali a pracuji proti tomu, aby se zavedla anglidina do nal Jednoty, to mini od srdce a uptimne.

Onehdy se mne jedna pani ptala, ie co myslim to je toho ptieina, ze mnohe deti nerady Cesky mluvi a nektere se vilbec Cesky mluviti nenaudi. Ze koho za to odsuzuji, deti Ci rodide.

Myslim, 2e y e vetkine ptipadech jsou vinni rodiee a pak te2 okolnosti Nemyslim, 2e jsou nekteti rodide, kteti by si prali, aby jejich ditky Cesky mluviti neumely. Ale oni kdy2 sami chodill do kkoly, stale studovati anglieinu a tak si na ni zvykli, 2e ted' mezi sebou i s detmi yetkinou miuvi anglicky, ani2 by to pozorovali a2 RI jest pozde. Nektere maminky si nalikaji: "Bojim se, 2e nake deti zapomenou Cesky." A pak kdy2 je slytite s nimi mluviti, tak se miuvi jen anglicky. Pak neni divu, 2e ony zapomenou Cesky. Neb kde se maji Cesky uditi, kdy2 ne od svYch rodidt?

Ponevad2 se o Ceskou tee moc zajimam, vgelico pozoruji a myslim, 2e ze zkukenosti mohu clati dobrou radu mladYm rodiam, co Ciniti, by ze svYch ditek vychovali dobre echoamerieany, hrde na svuj puvod. Jig od fitleho dtive nee zaonou choditi do kkoly, jim musime vypravovati povidky o nakich sla ynSlch mu2ich a 2enach, o eeskych dejinach. Musime je uCiti, aby svou tee' milovaly a byly hrde, ze Cesky mluviti dovedou. A nikdy mezi sebou, minim mug se 2enou, ani s detmi jinak nemluviti jen Cesky. Kdy2 deti slyki sve rodiee mluviti jen Cesky, tak vi, 2e oni si Ceske *fedi vat', a tak ony si ji budou tee vaiiti. A budou-li doma vttly jen eeskou tee' slyketi, tak se muss deskou tee dobte naueiti a nikdy ji nezapomenou.

Chci y am, drahe ditky a mill rodide zdeliti radostnou zpravu. Ptikti podzim bude se ueiti dektina na caldwellske vykki kkole v prvni i druhe aide. Tak mile ditky si zapikte dettinu co jeden ze svYch kurs0. 6e gtinu se ptece snadno naudite net nekterou jinou cizi tee. 'Tete se Cestinu, neb jen deska fed jest vake. Mluviti jen tedi anglickou, tak mluvite fedi vymljdenou, naueenou, cizi. Neznate fedi svoji, pfirozene.

Anglicka tee patti anglosas4m Ameridantun a deska ted patti echoameridan0m. teskou tee jsme zdedili po svYch ptedcich a jen to je nake.

Budete-li pilne studovati dektinu zaroveft s anbude si vas katclY vatti, teki i jinonarodovci. Nemejte strachu z ciziho ptizvuku, neb jestli se naudite spravne anglicky mluviti, ten cizi ptizvuk y am kkoditi nebude-. Ba, naopak, Amerieane maji ten cizi ptizvuk radi, neb jsem jig mnoholcrate Cetla, kdy2 nektera nemecka neb rusks zpevadka ptijela do SpojenYch stata zpivati, tak anglicke Casopisy o ni psaly, ie se jik naudila dobte anglicky mluviti a 2e ma jen tolik ciziho ptiz y uku, co ji to dela zajimayou a okouzlujici. Cizi ptizvuk nekkodi, ale kpatna angliCina ano. Ukalte Ameriean0m, se povatnjete za rovnocenne s nimi, 2e dovedete milovati a vatiti si sve teei zrovna tak, jak oni si va2 sve, a jen tak si ziskate jejich itctu a lasku.

Mill bratti a sestry, timto vana oznamuji, jsem organisatorkou pro naki Jednotu. Kteti byste si ptali pojistiti 'c rake ditky u naki Jednoty, uvidite mne katclou sobotu v meste a 'lady i v tYcinu. Kdyi bych tam ja, nebyla, m02ete promluviti s inYm mankelem, kted pracuje ye stti2nim obchodu pro Mr. Moore, aneb pkijeti ptimo do nakeho domu a ja yam pak rada vke vysvetlim a napiki. Mac mile to teki ziskam-li elena neb dlenkyni pro naki Jednotu.

Budu y am vdeena, kdy2 mne nechate vam pojistku napsati.

Jubilejni slavnost y e Snook nebudu popisovati, neb bratr redaktor to vkechno dobte popsal. Ale ptece chci fici, te se nam tam ykem moc libilo, a obzvlakt' ta scena, jak ty hezke sleCinky nom svYmi vYstupy ukazaly, co nake Jednota znamena.

Vestnik se nam moc libi. Jest v nem trochu ode vleho, take ke.20 etenat at mile vybrati.

Ve sttedu, 21. 6ervenee 1937. new, co ho zajima. Redakeni stranka jest obzvlakt' zajimava a pouena.

S pozdravem na v gechny etenate, Pi. P. P. Mikeskova.

DIKUVZDANI. • Dovolujeme si touto cestou vzdati srdeene diky ykem nakim ptateltim a znamYm, kteti v tak hojnem poetu doprovodili nakeho drahello maniela a otce k poslednimu odpoeinku.

Zylaktni diky patti panu Jos. V. Frnkovi a jeho dhoti za jejich slu2by, pak dlentim tadu Srdce Jednoty Cis. 83, S. P. J. S. T. v Columbus, Texas, za jejich rieast a slu2by v Cas nakeho zarmutku. Tee na,ke diky patti peveckemu sham za krasnY zpev, pak pohrobniku panu F. V. Urbikovi; vkem darcum krasnYch kvetin, nakim souseclum a vfibec v gem, kteti jakYmkoliv zpilsobem bol na g zmirniti se snaKarolina HrubY, man2elka a ditky.

25. t ERVENCE SJEZD FRANTIAKU V HOUSTONE. Dne 10. dervence v sobotu veder, byla oznameria schOzka v gech Frantigkii a jejich ptatel br. J. Katparem, na kterou se se glo mnoho ptatel a 12 Frantikri. Tot' velmi male procento vgech Fanougii, se v Houstone a v okoli nalezajicich. ACkoli se kahlY vYborne bavil, tech tucet Franckri se nedalo odbYti a ujednano, 2e ma lakti ureeno datum, na kterY den se maji sjeti z celeho okoli. Tedy, aby to bylo svateenej gi, tak v nedeli dne 25. dervence. To prosim, je jiz tuto nedeli! Ptatele, tech tucet Frantigka k yam vola, abyste v hojnem poetu se sifeastnili teto jedineene zabavy, ktera ma bYti opravdu pro pobaveni od srdce A vy, Fandrlata mutskeho i 2enskeho pokoleni, s hrdosti se ptihlaste do na gich tad a sridastnete se v nejvetg im poCtu, at' dokelem, 2e Frantigkove maji ptevahu sto procentni.

Tak a zde jest postup celeho programu: prvni, v poledne chutne barbecue, opravdu za velmi levnou cenu; br. Jurek nam obstara barbecue, neb on je vyhla gen, 2e v2dy ma maso mekoudke a pane do ziatova upeeene. No, a pak, kdy2 uti bude kat'dY spokojen oddychovati po chutnem obede, promluvi k nam br.

Aneinec, kterY byl v ptedbelne schOzce zvolen ptedsedou "Frantri". Nevim, na jake therna bude mluvit, ale jsem jista, 2e to bude zabavne. Pak nekolik selovYch vYstupt a zpevri a na konec y am ptednesou "Podatenou rodinu" dva Frantove a jedna Fanynka. Take, kdo si bude chtit zahrat Bingo, bude tam mnoho peknYch cen k vyhrani. A k veselici teto bude vyhravati br. Mraz. Ale nelekejte se toho Mrazu, zda se vam, 2e jde z neho zima, ale to jenom tak na oko, ale kdy2 zaene hrat, tak se octnete v kale, 2e ani nebudete \Teat jak. Za to yam rueirn, 2e vas rozehteje. Tedy na shledanou v ptatelske schrizce dne 25. eervence u tadu Pokrok Cis. 88 ,a vy, Franti gkove, v hojnem poetu. Kladu y am to na srdce!

Sestry tadu els. 88., srdeene dekujeme ses.

Fajklove za ruene vy givanou deeku, kterou nam darovala k vyhte dne 20. Cervna. Zaro2e schrize sester odbYvati se buvefi de prvni etvrtek v mesici, dne 5. srpna, odpoledne.

Za zabavni vYbor: F. J. Olexova., ml. kid Praha, dislo 29.

Taylor, Tex.

Mili bratti a setry!

Timto davam na vedomost v g em bratrrim a sestram tadu Praha cis. 29, ze v posledni schOzi v nedeli dne 11. t. m. br. Kolenovsky vzdal se fitadu tajemnika. Na jeho misto byl jsem zvolen ja, nae podepsanY, take v padu, ie by nektery z vas bratti nebo sester neco potteboval, tak vite ted' na koho se mate obratit.

Take yam, bratti a sestry nakeho tadu, dekuji timto dopisem, 2e jste vlozili va gi driveru ve mne. Budu v2dy hleclet pracovat ve prospech nag eho tadu a Jednoty. zustavam Vak bratr Joe F. Eineigl, taj.

Ve stiedu, 21. eervence 1937.

Z VOJNY. OBRAZKY Z BOSNY A HERCEGOVINY. Napsal Bohumil Brodsk.

ODARILO se mu ripine a byl na to hrd, P zachoval, klid, kdetto Jindileka nemohla se zbaviti zjevnych rozpakri a nesnazi. Rada by se byla s terikem setkala nekde v soukromi, aby se mu omluvila, ale on rozhodne, byt' velmi slutne, odmitl katdou ptiletitost k tomu.

Pani plukovnikove nebylo asi tak blaze a volno, jak se domnivala, kdy ukvapene davala sve svoleni k sriatku. Plukovnik byl pfili upjatY, suchST, malo zabavnY mut, a lety piece jen daleko pi; evytoval Jindfitku. Proto Jindfitka toutila po zabavach jinde a stala se zahy stfediskem vtech rozmarnYch podnikri, ye kterS7ch ubijela sve zklamani a dlouhou chvili.

Jednim takovYm rozmarem bylo, ae psi vypuknuti povstani v Bosne uminila si, jiti se svYm mutem na vYpravu. Marne se proti tomu branil a nebezpeeenstvi a obtite ji uvadel.

Vzdorovite stala na svem a vyhravala.

Snad ji pozdeji jeji rimysl mrzel, zvlatte, kdy pluk opustiv parnik, vystoupil na kopee hercegovske a nedaleko Bilezje rozlotil se taborem, aby odtud potiral tiupy povstaleri. zima trestala rozmarnou panidku z lehkomyslnosti, ale proto tvailla se, jakoby byla v nejlepti nalade. V prostem odevu, majic za pasem zastreenY revolver a dStku, chodila letenim a na sve mule, kterou ji plukovnik koupiti musil, vyjitdela na prochazky, libujic si v drsnem tivote vojenskern.

Uplynulo asi dtrnact dni od to doby, co jsme v Biletje travili, a zdalo se, to nebude nidim zkalen pokoj nateho tabora. Povstalecke tiupy drtely se v uctive vzalenosti a ustupovaly vidy jizneji.

Ale tu jednoho odpoledne, kdy jsem se pra.ye se svYm oddelenim vratil z obchrizky, poplatne znameni volalo nas do zbrani. V prvni chvili byl jsem pfesvedeen, ze se objevil nahle nepfitel a pfemohl jsem tedy rinavu, jet se mne po nekolikahodinnem pochodu pustou krajinou zmocnila.

V male chvili staly lady vojska venku na volne prostoie a dristojnici zvedave ptali se navzajem, co se stalo.

Zahy dovedeli jsme se prave pfidiny. Plukovnik v prrivodu velitelri praporri vteeek rozruten ptichvatal k fadam a dal svolati dristojniky.

"Panove, potkalo me nettesti," pravil rozdilen. "Moje pani vyjela si na prochazku, byla vtak pfepadena Cetnou tlupou povstalcri, kteti ji zajali a odvlekli do hor. Sluha, kterY ji provazel, vratil se domri poranen a jen irtekem se spasil. Co poeneme? Vim, ze bylo ode mne neopatrne, brat! svou pani s sebou sem, ale chyba se ut stala, a nemohu nechati pani v zajeti.

Jakmile ji osvobodime, muss se vratit domri do tech. Jsem toho nahledu, abychom se pustili za neptitelem dfive, net daleko unikne."

Vida, k ran pani plukovnikove ma eelS7 pluk pustit se pies hory a doly, zanechati opatrnosti, spanku, jidla, biti se s povstalci a na konec s nepotizenou se vraceti.

Z poeatku neodporoval nikdo. Ale po chvili major Wienert dodal si odvahy a odporoval plukovnikovi.

"VYprava celeho pluku byla by ripine marna," pravil vatne. "Pied tak velikSrm telesem budou povstalci prchat a dohonime-li je, pak za to rudim, ze v ptipade nebezpedenstvi povstalci radeji pani plukovnikovou zabiji, net by ji vydati. Domnivam se, ze bud' budou za ni vYkupne, nebo podrti ji u sebe, aby za ni na vYmenu tadali detne zajate."

"Snad ale nechcete, abych nechal svou pan! " docela bez pomoci?" prohodil plukovnik.

"To ne. Ale myslim si, 2e by bylo dobfe napied vypatrati, kam povstalci pan! zavlekli.

Pak by mohli bYti obklieeni a za cenu jejiho proputteni pardonovani."

"Dovi-li se vtak o tom velitelstvi?" podotkl plukovnik stisnene.

17tEITNiK "Nebude lze nic pied nim tajiti," pokr611 major rameny.

Plukovnik Akubal se za kniry a zamradene dival se k zemi. Do pekne kate jej jeho pani pfivedla. Jakmile se o torn dovi velitelstvi, neujde dritce a to tam jest vyhlidka na povfteni a dalti karieru.

"Dovolite-li, pane plukovniku, vydam se sam na cestu a najdu misto, kde jest vase pani zajata," ozval se v tom porueik Harnach a postoupil z prilkruhu, kterY kolem plukovnika dristojniei tvofili.

"Vy, pane porudiku?" ozval se plukovnik radostne. "Vtdyt s budete poznan a zastielen."

"Vynasnatim se, abych nebyl poznan a abych nebyl zastfelen," tekl porudik strudne.

"Kdybyste opravdu chtel se toho odvatiti, byl bych yam, pane porudiku, na vtdy vdeden," iekl plukovnik srdedne a vteeek nadeji "Budete nee° k to ceste potfebovati?"

"Ano. Ale to feknu panu plukovnikovi poz(fejt Musim nyni se ptipraviti, abych se na yeder mohl vydati na cestu."

Dristojnici prohliteli si zvedave Harnacha a hoteli zvedavosti dovedeti se, co a jak chce podniknouti. Ale on, ukloniv se, odchazel do sveho baraku, aby se tu pfipravoval na cestu.

Na veder vychazel z tabora Bosriak, v tatech mulaka a hned pied sebou dve muly, na nich naloteny byly pytle s moukou, kavou a soudky s rakiji. Nikdo si jej nevtimal, ponevadt mulaka bylo pti pluku dost a stale odjitdeli do Dalmacie pro zasoby.

Mulak opouttel leteni smerem jihozapadnim a zahy zmizel v nastalem soumraku. Hlidkam, ktere jej zastavily, fekl heslo a klidne se klatil kolem zvitat, trpelive klusajicich pod btemenem.

Kdyt byl asi hodinu cesty vzdalen od vojenskeho lezeni, °Weil nahle zviiata smerem jihovSrchodnim a pobizel je k rychlejtimu kroku.. Ph torn nepozorovane prohlitel krajinu, patraje, neni-li nikoho, kdo jej vidi.

Tma houstla, stetujic jeho pochod. Ale pozdeji se nebe vyjasnilo a hvezdy se zatfpytily na bezmradne obloze. Nastalo jakesi polotero, ye kterem mohl snadno a bez firazu postupovati.

Kdo by jej byl potkal, musil si mysliti, to je to zbloudilY mulak. Ale pfi lepti opatrnosti mohl se ptesvedeiti, ze sleduje zbloudilee urditY cis, kterS7m byla fada vinitYch koperi, porostlYch listnatSrmi lesy, vzdalenYmi asi tit hodiny od leteni rakouskeho vojska. tim vice se k lesum blitil, tim berstarostnejzdal se bfti. Huboval na tmu, na zviiata, na Apatnou cestu, chvili pobrudivaje si melodii riejake pisne.

Nahle, asi dtvrt hodiny od lesa, vynofily se ze tmy proti nemu dye postavy a ozvalo se ptisne: Strij!

Mulak sebou trhl a zastavil zvitata.

"Kdo jsi?" ptal se jeden z neznamYch. "Mulak Mirko z Dubrovnika. Vezu k pluku mouku a kavu. Zda, se mi, to jsem chybil cestu.

Povezte mi, bratti, dobfe-li jdu."

"Dobfe jdet. Vojaci lezi tamto za lesem. Jen jdi stale timto smerem a nezbloudit. A abys lepe trefil, doprovodim te. Stepane, postrij tu, vratim se hned."

A ut ehopil uzdy pfedni muly a stoupal rychle ku pfedu.

"To jsem rad, te jsem vas potkal," liboval si mulak. "Vypravil jsem se dnes pozde ze Slano a chtel jsem do vedera do Biletje doraziti, abych mohl zitra zase s prazdnYm se vraceti.

Kvete nem ptenice a dokud vojsko zde leti, vyMom si pane penize."

"Mat je u sebe?" ptal se jeho prrivoddi.

"Divne se ptat tenateho eloveka," zasmal se mulak. "Lena sebere mi ftecko, protote se boii, abych nic neprobil v rakiji. At dnes dostanu penize, necham si nee% abych mohl vydastovat pfately."

"Dnes dostand hodne," fekl prrivodee s jakYmsi posmechem. "Pan! ti pfidaji, kdy jsi zabloudil. Ale povez mi, co bys deal, kdybys upadi mezi povstalce?"

"Hm, nic," odpovidal klidne. "Jsou to nati brati. Co by bylo na mulaeh, vzali by si a muly by mi nechati. Ja bych se vratil, nalotil bych

arena 9.

zboti Rile a vezl je. Vtak se to ut stalo nekolika."

"Jen pustili-li by to povstalci."

"A prod by nepustili? Prozradil uz nekterl mulak povstalce? Dozajista ne. Kdyby motna bylo, nosili bychom povstalerim jako vojakrim.

Ale je potfebi penez a ty maji jenom vojaci."

Prrivodce mIdel a chvili sli tie vzhfiru k lesfn, ktere ut bylo videti tmiti se nedaleko. U lesa zavola,1 kdosi na ptichazejici a prrivodee mulakriv odpovidal. Za okamtik tlupa povstalcri vyriokila se z lesa a obklICila mulaka i zviiata. Otazky nastaly znovu, ale vetti pozornost venovali pytlrim. Poznavte obsah, radostne pokfikovali a muly pobidnuty k spechul 0 mulaka ani nikdo hrube nestal.

Cesta tla lesni stezkou stale vzhfiru. Asi po dtvrt hodine podalo se mezi stromy cosi svititi a dim v'Srte vystupovali, tim jasneji rozlevala se zak mezi stromy. Za chvili ukazala se rozsahla m3itina, na nit kolem ohriri sedelo asi padesit povstalcri.

Mulak mtikem pfehledl leteni a zrak jeho spodinul na tenske postave, jet na protivne strane letela u stromu ptivazana jsouc provazem. Odi jeho se zasvitily, ale hned obratil se k mulam, k nim se vie hrnulo.

Onen, jent provazel mulaka do tabora, popotel dale a vykladal ostatnim, co se stalo.

Mulak tvaill se zklamanYm a rizkostlive dival se na povstalce.

"Dnes mame tt'astnY den," povidal jeden z tlupy, kdy se dovedel, co se stalo. "Walt jsme meli nouzi a pomoc jde jako na zavolanou.

Rychle pytle dolt, at' si nee° uvai'ime."

"Nekekl jsi mi pravdu," povidal mulak mrzute svemu prrivodci. "Nejsem. u pluku, ale u povstalcri."

"Mrzi to to?" odsekl mu ostfe. "MO rozum, nebo zvit, jak chutna, nate kulka a nate jatagany."

"Kdo ti povida, ze mne to mrzi," branil se mulak uratene. "Ale povidal's mi, ze me doveke pluku. Proto to karam ze lzl. Kdo je vanadelnikem? Rad bych s nim mluvil."

"Hej, Lazare, mulak chce s tebou mluvit."

Ten, jeho Lazarem volal, °bratl se a pfibli211 k mulakovi. Byl to statnY, vysokY mut' a rola jizva tahnouci se pies jeho tvel sveddila, ze valeene kemeslo neni mu neznamS7m.

"Co died?" ptal se ostie.

"Brate Lazare, prokat mi tu milost a vrat' mi me muly," prosil rhulak ponitene. "Je to mrij jediny majetek a nevydelal bych bez nich nic. A mat-li nee° k jidlu, rad vezmu. Nejedl jsem celY den."

"Muly si vem a na jidlo si podkej. Ale to ti povidam, Mirko, prozradit-li nem o nas, kulka to nemine."

"Chcet-li, povim ti, kdy prijde cela, fada muod mote. Vojaku je u nich mai° a budete mit vteho do sytosti. Brat brata nezradi."

"Dobra, povit mi o torn. Ted' se ohfej a poCkej. Prisel jsi nam jako na zavolanou. V poledne jsme chytili term Avabskeho dristojnika.

Vidit, tamto lezi. Zaplati ji pelme zlatem a nezaplati-li, povesime ji na cestu, kudy jeji mut potahne. Ale oni zaplati, co budem chtit a pak bude po nouzi."

"St'astni bide!" divil se mulak. "Smim se na ni podivat?"

"I podivej. Mraei se na nas, plade, prosi, ale =me. Co mame v rukou, toho nepustime."

Mulak vedl sve muly a pfivazav je na blizku• zajate teny, ptistoupil blite k ni. Pfi torn vyrial z pasu dYku a pustil ji k jejim rukam, naklonil se k ni jakoby si ji prohlitel.

"Zde mate nut," pravil rychle tite. "Nepozoroyal.* az budou spat! rozfiznete site, pouta a Cekejte. Ted' vtak bud'te klidna, jde o nes dvou tivot. Zadnete me hlasite prosit."

A vzt3ieiv se obratil se k ohrifn.

"Tohle je veru peknS7 lup," povidal k Lazarovi, jent sem za nim kradel. "Znam ji. Je bohata a zaplati, co budete chtit."

"Mulaku, ujmi se mne," podala zajata prosit tfesoucim se hlasem. DYku rukama pod sebe p fihrnula a jen na.silim pfemahala sve vzruteni.

(Pokradovani.)

a

Straw, 10.

VESTH 1 K

BOtENA NEMCOVA:

BABICKA Obrasir* z venkovskeho AVNO JIG TOMU, co jsem se posledne diD vala do te mile, mime tvake, co jsem zulibala to blede lice, pine vraskii, nahlitela do modreho oka, v nemt se jevilo tolik dobroty a lasky; davno tomu, co nine posledne tehnaly stare jeji ruce! Neni vice dobre statenky!

Davno jit odpoeiva v chladne zemi!

Mile ale neumfela! — Obraz jeji otisknut v dugi me s vegkerou svoji barvitosti a dokud zdrava zustane, dotud bude it v ni! — Kdybych gtetcem mistrne vladnout znala, oslavila bych te, mile. babieko, jinak; ale nastin tento, Orem kresleny — nevim, nevim, jak se komu zalibi!

Ty jsi ale vtdy fikala: "Neni na svete eloyek ten, aby se zachoval lidem v gem". Dost na torn, kdy se najde jen nekolik etenaft, kteti o tobe s takovou oblibou eisti budou, s jakou ja o tobe pigu.

I. Babidka mela syna a d ye dcery. Nejstar gi Lila mnoho let ye Vidni u pfatel, od nicht' se vdala. Druha dcera gla pak na jeji misto. Syn, femeslnik, tet byl samostatnYm a pfitenil se do mestskeho domku. Babieka bydlela v pohorske vesniece na slerskYch hranicich; Lila spokojene v male chaloupce se starou Betkou, ktero, byla jeji vrstevnice a jit u rodiefr sloutila.

Nana osamotnena ye sve chaloupce; vgichni obyvatele vesnieti byli bratiimi ji a sestrami, ona jim byla matkou, radkyni, bez ni se neskoneil ani kfest, ani svatba, ani pohkeb.

Tu najednou pfigel babiece list z Vidne od nejstargi dcery, v nemt ji vedomost davala, to mantel jeji slutbu pfijal u jedne knetny, ktera ma velke panstvi a site panstvi Nachodske v echich, jen nekolik hodin vzdalene od pohorske vesnieky, kde babieka bydli. Tam ge se nyni s rodinou odstehuje, mantel pak vtdy jen pfes leto, te tam bude, kdy i pani knetna se tam zdrtuje. Ke konci listu stala vrouci prosba, aby babieka k nim se odebrala navtdy a tivobyti svoje u dcery a vnoueat ztravila, ktero, se jit na ni te gi. Babieka se rozplakala; nevedela, co ma delat! Srdce ji Ohio k dcefi a vnoudatkum, jicht neznala je gte, davnY zvyk poutal ji k male chaloupce a k dobr'm pfateMin! Ale krev neni voda; touha pfemohla da y -nYzvyk,baiesromlpjde.Chaloupku se vgim, co v ni, odevzdala stare Betce s dolotenim: "Nevim, jak se mi tam libit bude a jestli piece zde nezemru mezi vami."

Kdy2 Jednoho dne vozik u chaloupky , se zastavil, nalotil pan koei Vaclav babieeinu malovanou truhlu, v loktu gi svazane pefiny, kolovrat, bez nehot bYti nemohla, ko gik, v nemt byla etyti chocholata kufatka, pytlik s dvema etverobarevnYmi kot'aty a pak babieku, ktera pro plae ani nevidela pied sebe. Potehnanim pfatel provazena, odjela k novemu domovu.

Jakeho to oeekavani, jakeho to radovani na Starem belidle! Tak totit nazYval lid osamele staveni v rozko gnem iidolieku, jet pani Progkoye, babiddine to deefi, za byt vykazano bylo.

DUI Yybihaly katdou chvilku na cestu, divat se, nejede-li ut Va.clav a katdemu, kde gel kolem, vypravovali: "Dnes piijede na ge babidka!"

Samy pak mezi sebou si ustaviene povidaly: "Jake. pak asi ta babidka bude?"

Ony znaly vice babieek, podoby jejich se jim v hlave pletly, nevedely v gak, ke ktere tu svou babieku ptipodobnit. Tu koneene ptijitdi k staveni vozik! "Babielta ut jede!" rozlehlo se po dome; pan ProSek, pani, Betka, nesouc na rukou nejmengi deveatko, ktere zadinalo teprve behat a mluvit take je gte neumelo. Deti i dva valid psove, Sultan a Tyrl, v gecko yybehlo pfede &Tete, vitat babieku.

S vozu sleza Lena v bile plachetce, v selskem obleku. Deti zustaly stat, v gecky tii vedle sebe, ani s babieky oka nespustily! Tatinek ji tiski ruku, maminka ji plaeic objimala, ona pak je, pladic tea, libala na obe lice. Betka ptistreila ji

boubelatou Adelku a babieka se na ni jmenovala ji male robatko a udelala ji Itrigek.

Pak ale ohlidala se po ostatnich detech, volajic na ne tonem nejupfimnej gim: "Moje slate moje holatka, co jsem se na vas Calla!"

Ale deti sklopily oei a zustaly stat, jakoby je ptimrazil, a tepry na matein rozkaz podaly svoje rttova lieka babiece k polibeni. Nemohly se ani vzpamatovat! Jak pak, to byla babieka zcela jinaka, net v gechny ty, co kdy videly; takovou babieku ony je gte jaktetiv nevidely!

Div na ni °di nenachaly! Kamkoli se postavila, obchazely si ji kolem do kola a prohlitely od hlavy do paty.

Obdivujou trnavY koti gek s dlouhYmi varhankami v zadu, fasnou zelenou mezulanku, lemovanou zelenou pentli; libi se jim eervenY kvetovanY gatek, jeji babieka na placku \TatanY ma pod bilou plachetkou; posedaji na zem, aby dobie prohlidnout mohly dervenY cvikel na bilych puneochach a eerne pantoflieky. Vilimek pogkubuje barevne kbAcky na rohotove maince, kterou babieka drti na ruce, a Jan, star gi z dvou chlapcu, etykletY, zpolehounka zd yiha babiece tyrdY, eervene pasovanY fertoch, nebot' nahmatal pod nim cosi t yrdeho. Byl tam velikY kapsak. Jan by byl take rad vedel, co v nem je, ale nejstar gi z deti, Barunka, ktera byla jig pet let stark, odstreila ho geptajic mu: "Poekej, ja to povim, te chce g sahat babiece do kapsafe"! — To teptnati bylo ale trochu hlasite — bylo je slyget za devatou stenou. Babieka si toho, vgimia, nechala feel s dcerou, sahla do kapsafe, kkouc: "No, podivejte se, co tu vgecko mam." A na klin vykladala riitenec, kudlu, nekolik chlebovYch kiirek, kousek tkanice, dva marcipanove konieky a dve panenky. Posledni veci byly pro deti; kdy jim to babieka podala, "Jegte neco yam babieka pfivezla!" a hned vyndala z moginky jablka a kraslice, z pytliku osvobodila kot'ata, z ko giku kutatka.

To bylo radosti, to bylo skakani! Babieka byla nejhoclnej gi babieka! "To jsou kot'ata majova, etyf barev, ta chytaji vYborne my gi; dobra jsou v dome. Kufatka jsou ochoeend, a kdy si je Barunka nauei, budou za ni behat jako psiekove!" povidala babieka a deti se hned ptaly na to i ono, nic se neupejpaly, hned byly s babiekou dobfi kamaradi. Manta je okfikovala, aby daly babiece pokoj a nechaly ji oddechu, ale babieka zase fekla: "Pfej nam tu radost, Terezko, vtdyt' jsme rady, te se mame," a deli poslechly babidku. Jeden sedi ji na kline, druhSt stoji za ni na lavici a Barunka stoji pied ni a diva se ji do tvafe. Jednomu je divno, to ma babieka bile vlasy jako snih, druhemu, ge ma babieka scvrkle ruce, tieti povida: "Ale, babieko, vy mate jen etyfi zuby!" Babieka se usmiva, hladi tmavohnedY vlas Baru gein tkouc: "Kdyt jsem stare.; as vy budete stail budete taky jinakY!" a deti to nemohou pochopit, te by ty jejich belounke, hladke ruce mohly kdy tak svragtele byt, jako ruce stare babieky.

Babieka si hned prvni hodinu srdce sv'ch vnoudatek zcela osvojila, vgak se jim ale take vgecka vzdala. Pan Pro gek, babiedin zet', jehot ona take nebyla &l ye osobne znala, dobyl si srdce jeji hned na prvni setkani milou srdeCnosti a peknou tvati, v nit se jevila dobrota a upfimnost. Jedna Yee jen ji pii nem vadila, a site to, 'te neumel eesky. A ona pry to, co nekdy nemecky rozumela, uz da y/10 zapomela. A piece by byla tak rada s Janem si pohovoiila!

— Jan ji ale potegil tim, ze eeske fedi rozumi; babieka slygela hned, te se vede rozmluva v domacnosti dvojita. Deti a slutky mluvily na pana Progka Cesky, a on jim odpovidal nemecky, eemut ony jit rozumely. Babieka doufala, te se easem take srozumi, a zatim si pomehala, jak mohla.

Dceru svoji by byla babieka jit skoro ani nepoznala; videla ji vtdycky pied sebou co vesele selske .device a tu shledala se s pani malomluvnou, vice vatne povahy, v panskYch gatech, panskeho mravu! To nebyla jeji Terezka! — Babieka videla take hned, ae ta domacnost dcefina jest zcela jinaka, net ta, na kterou ona posud byla navykla. Prvni dny byla radosti a pfekvapenim jako omamena, ale poznenahla zaealo ji byt nevolno, nepohodlno v novem domovu, a kdyby tech vnoueatek nebylo, ona by zahy zase do sve chaloupky se byla vratila.

ye stte du, dne 21. derVence 1931.

Pani Terezka mela site nektere svoje panske libiistky, ale pro ty se nemusil nikdo na ni horkt, nebot' byla pani velmi dobra a roz§afna.

Matku svoji milovala pani Pro gkove, velmi, a nerada byla by ji od sebe pustila jit proto, to musela zastavat slutbu kastelanky v za,mku, a tudy nikoho nemela, komu by zcela odevzdat mohla hospodafstvi i deti, jako matte.

Nebylo ji tedy mile, kdy zpozorovala, te se babiece jaksi stYska, a ona to hned zpozorovala a uhodla tet, co babiece chybi! Jednoho dne pravila pani Terezka: "Ja vim, mamiako, jste zvykla praci, te by se vam stYskalo, kdybyste mela cely den j en s detmi chodit. Chceteli grist, mam na hake trochu lenu; budem ho mit hodn:i, jestli se nam na poll zvede. Nejmilej gi by mi ale bylo, kdybyste si neobtetovala pfihlidnout trochu k hospodafstvi. Tou dohlidkou v zamku a tim gitim a vaienim ztravim vgecek eas, to ostatni musim pienechati cizim. lidem. Prosim vas tedy, bud'te mi k ruce, a piaroudejte se vgim, jak se yam libi."

"To ja ti s radoSti udelam, jen kdy ti piijdu vhod; vig, ae ja jsem na takove praci zvykla," odpovedela babieka v gecka pote gena. Jegte ten samY den vylezla na hilru podivat se, jak to s tim lenem dopada, a druhY den videly deti poprve ye svem tivobyti, jak se Pfede na vfetanko.

Prvni, co si babieka v hospodafstvi zcela na starost vzala, bylo pedeni chleba. Nemohla snest, te slutka s botim darem tak bez v gi ficty zachazi, ani do dite, ani z dite, do pece, ani z pece jej nepfetehnava, jakoby cihly v ruce mela. Babieka, net kvas zadelavala, kopistem dit potehnala, a to tehnani-opakovalo se, kdykoliv se testa do ruky vzalo, at byl chleb na stole. Nesmel ji take tadny otevithuba pfijit do rany, aby ji "boti dar neuhranul"; i Vilimek, kdy vegel do kuchyne pit peeeni chleba, nezapomel, 'te ma Mei "Panhah potehnej!"

Kdyt babieka pekla chleb, mela ynoudata posviceni. Pokatde dostala po plamenici a po malem bochanku, gvestkami neb jablky pinenem, cot se jim dfive nestavalo.. Musela ale zvykat, davat pozor na drobty. "Drobty patfi do ohnieku", fikala babieka, kdy smitala se stolu drobeeky, a do ohne je hazela. Kdyt ale nektere z deti udrobilo chleba na zem, a babieka to zhledla, hned mu kazala drobeeky sebrat a fikala: "Po drobeekach se glapat nesmi, to pry duge v odistci plaeou." Take se mrzela, vidouc, te se chleb pfi krajeni nerovna: "Kdo se nesrovnava s chlebem, nesrovnava se s lidmi," fikala. Jednou prosil Jenik, aby mu babieka ukrojila po strane do kurky, te on to rad ji; babieka to ale neudelala tkouc: "Nesly gel jsi, kdyt se zakro,juje do chleba, te se ukrajujou Panubohu paty? Necht' je jak je, ty se neue vymYglet v jidle", a pan Jenieek musel si nechat laskominy zajit.

Kde jak' kousek chleba letet zastal, i co deti nedojedly, streila babieka do kapsate; trefilo-li se jit okolo vody, hodlia ryba,m, rozdrobila mravenctim, kdy gla s detmi, nebo ptakum v lese, zkratka ona nezmatila jedineho sousta, a vtdy napominala: "Vatte si botiho daru, bez neho je zle, a kdo si ho nevati, toho BUh tetce tresce." Jestli dite chleb z ruky upustilo, muselo jej pak polibit, jako za odprogeni; tak i kdyby kde zrnko hrachu bylo zvedla je babieka a vyznamenanY kali gek s nctou polibila. Tomu v gemu babieka i deti uCila.

Jestli letelo na ceste husi petE;ko, babieka hned na ne ukazala fkouc: "ShYbni se Barunko!" Barunka byla mnohdy lin g a fikala; "Ale, babieko, co pak je o jedno pirko?" Z toho ji babieka ale hned karala: "Musi g si myslit, holka, sejde se jedno k druhemu, bude jich vibe; a to si pamatuj "Dobra, hospodyfika ma pro pirko pfes plot skoeit."

(Pokraeovani.

Americka. svoboda.

Za prohibice si jeden Yankee stekival na to, to v Americe neni 2aclna, svcbod9..

"Ale vklyt' jste si v pristave v New Yorku postavili velkolepou sochu svobody", rekl mu Evropan.

"OvS'em ,postavili, ale nevidite, ae je °bracena k Americe zady?"

Ve stredu, 21. dervence 1937.

ODDIL DOPISOVATELSli VSUDE DOBItE, ALE DOMA NEJLEPE. Robstown, Texas.

V nedeli dne 11. jsem se vypravil na cestu do sjezdu R.V.O.S. ye Flatonia, Tex. Mistni leznieni agent me pravil, tie mum lep gi jet po busu, 'tie budu mit lep gi spojeni a tie za dne budu na mist& Tak v 9 hod. }sem vsedl na bus v Calallen a jiti to glo pikes Odem, Sinton atd. do Victorie, kde jsem musel ptesednout na bus jedouci na Cuero, Yoakum a Gonzales. Tam j me prijeli asi na 11:30 hod. a tie pry zde musim eekat do pal osme veder na bus, kterY jede do Flatonie, nechci-li ale tak dlouho dekat, tie mohu jet do Luling a tam 'tie udelam dobre spojeni -a jen o 60 centa to bude drati gi. Allright!

Tak jsem se dostal do Flatonie na 3:17 a tam bylo jiti hodne delegate sjetYch. Urody vgude tam, kde je jen trochu pada k neoemu, jsou pekne, zvla gte baviny byly obaleny kvetem. Tegilo me uptimne vitani bratra vyslanct a nekolik se me ptalo: A kde mu g toho Bartoge?

Povidam, nevim nic o nem, ale jsem jistST, tie tu ten bude, a br. Fojtik pravil, on ptijede ati v titer', ale neptijel a doufam, tie se tadne omluvi, prof. Sjezdove jednani popisovat nebudu, to si katidS7 pfeete v pti gtim Tex. Rolniku, jenom podotknu, tie nekde se penezy taktka plYtva, ale nahrada za, gkodu svemu spolubratru, na co on si platil, nasledkem neeiho puntiekatstvi, je odmrgtena. Celkem sjezd se odbyl bez velkeho rozdilovani. V pondeli veeer tamnej gi ochotnici sehrali"pekne hezkY kus "Nevesta na zkougku".

Navgtevu meli velkou. Hned v nedeli veder melt taneeni zabavu, pti vYborne hudb p. Brotie, s kterou fieinkuje i br. Franti gek No. 1. V aterY veeer opet zabava, pri hudbe pavodni Baeovy kapely, a musim doznat, tie se ho gi drtieli„ pochybuji tie kdy pekneji hrali. Navgteva obrovski, a to je ta elektricka jiskra, ktera hudebniky nadchne. Celkem teeeno, meli jsme se dobte. 0 to se ten v gemotine pricinily kuchatinky jak vdane tak i svobodne a zasloutii si v geobecne pochvaly. Je, sem zvlagt' musim podekovat p. Hobizalovi, zvlagte jeho hezke mantielce, dcery to br. F. J. Fojtika, za starost a obsluhu.

Mel jsem spolunoclehate, br. Fr. Klimka od Fayettevillu, abysme se co nejlepe vyspali, a ten za dobre snidane. Sjezd ukoneen ye sttedu a pani delegati, kteti mohli, rozjitideli se k domovu, ale ja, zas je gte Cekat at do 10 hod. rano druheho dne. No, vgak to nejak pteekam, je me zde• dobte, tak co. Veder jsme nav gtivili tutu Fojtika, on mel neco na ledu, anebo pod ledem a tak jsme sedeli a ja, vypravoval moje zku genosti z Rio Grande z let 1920-24. Pozoruji, tie tiadnY uz neptisvedeuje. Kouknu br. Fojtikovi blite do tvate a tu shledam, tie on spi. Chudak, uzil toho sjezdu vic netili my. Jest ptedsedou tamnej giho spolku a tak mel vge na starosti a k tomu vederama je gte hrati s hudebniky. Ve Ctvrtek rano, delegati jiti skoro v geci prye, ale jegte jsem zahledl bratry Spurneho a Domorada a to sami dva na kite. Povidam si, tohle bys mel ptiletiitost dostat se s nimi do El Campo a z tamodtud uz jedou busy katiciou chvily.

Honem specham za nimi, neb jsem videl tie zastavili a ptam se. "Ale jo, s radosti, to bude fajn, bude nam veselejc!" Tak rozloueime se s br. Fojtikem a jedeme. Schulenburg, Weimar, Columbus atd., gauruje. Domlouvame se, tie ptekvapime br. Jotiku. Ja uti trochu vim, kde jej hledat. Ale zas chyba. Prave pte gel temi misty dost velkY degt', tie nag 'Soler a my s nim se ban, abychom se neoctli v dyei a proto jsme se drtieli konkretove. V El Campo jsem se dozvedel, tie "mar prvni bus jede ve 12:20 odpoledne, tedy mime vic jak hodinu Casu. Poobedvali jsme u p. Horeeky, riakou anekdotu dali k lepgimu a pak se rozloudili a ja ujitidel blitie k domovu. Bratti Spurn a Domorad, zastali na pout' u "Sv. Antonieka", ktera, se odpoledne a veCer v El Campo konala. V pal geste pted ye, derem sem byl v Robstown. Mezi musty Corpus a Robstown jsem videl v bavine kopat, jinde orat a na nekolika mistech bavinu pikovat. DeIte ustaly, jak sly gim, natal pravi, tie nam u-

VESTNtIE gkodily a ja povidam, jestli neugkodily, tak arii neprospely. Vg em uptimnY dik! Dnes vetim, tie nag Fr. Domorad je doma rad.

Frantigek.

Toti nazdarek! Va g, "NESPOKOJENA KALI" U ftADU STEFANIK. Ale kde pak. To neni za,dna spolkova dlenkyne, to je nazev bachorkove detske hry, sehrane v nedeli dne 11. eervence detmi a omladinou, ktera pote gila vgecky navg tevniky. Namet prostinky s mravoudnYm pozadim v podobnem slohu jako ona basnieka ruskeho spisovatele Pu g -kinaorybt,zlecsanktr0vgem byla jeho tienou. Rybat vylovil na btehu terneho mote zlatou rybku a ta promluvila k nemu lidskYm hlasem, by ji pustil na svobodu, tie se mu bohate odmeni, tie mu (la v ge, eeho si bude tiadati. DobromyslnY rybat v udiveni ji propustil, netiadaje tiadneho vYkupneho. 1V161 vg ak starou tienu a polozbotenou rybatskou chard. Kdyti sdelil ji tuto ptihodu, tak mu zle vydinila: "Bloude, aspori novYch necek mei jsi tiadat, na ge jsou jiti na rozsuti!" Rybat gel zpet k 6ernemu moti a zavolal na zlatou rybku.

Zlata rybka po zvolani vy gvihla se nad vodu a dela: "6eho sobe tiada g, starve?" Kdyti ji vge sdelil, pravila mu: "Jdi doma, stane se, jak si tiacla g." Ptigel doma, ale tiena majici jiti nove necky, nebyla je gte spokojena a chtela miti noyou chalupu, kdyti tu mela, pak chtela bYti postupne po spineni sve tiadosti vesnidankou, megt'ankou, zemankou, kralovnou a na konec panovnici moiskou a zlata rybka aby byla jeji poslici, slutiebnici. Naposled jde statec k moti a void na zlatou rybku. A hie, sine mote se Podernilo, sine mote se rozboutilo a zlata rybka jiti zlobne se tazala • "Ceho sobe tiada g, starve?"

A statec, zubotienec postra gene pravi: "Slituj se velmotina, rybko, tiena ma mi je gte hate laje a tepe mne, neboheho starce. Nechce bYti jiti kralovnou, ale tiada, sobe bYti panovnici motskou a aby tys ji byla za poslici." Vyslygela zlarybka toto ptani, ... ale nic netekla, jen sebou do vody glehla, sine mote se hnevne rozboutila a vina o vinu, jak hory velike se ttigtily. Statec se vraci v obavach doma, na btehu stoji opet jeho zbotene. chata a pted ni jeho tiena, perouci v rozbitYch neckach.

Nespokojena }Cada, kterou sehrala veimi zdatile ye vgech vYstupech sestra Hilda Svestkova, dostala od trpaslika v lese za dobrodini jemu proko.zane kouzelnY prsten, pomoci ktereho si mohla zavolati trpaslika, slibiv giho ji spiniti katide ptani a tak se pomoci trpaslikovou stave. posloupne selkou az na konec knetinou. Nenalezia vgak upokojeni, at se stala opet slutikou, citic se nej gt'astriej gi a nejspokojenej gi, davajic projev jim veselYmi a jasave znejicimi zpevankami.

Jako novicianti vystoupili v teto hte ditky nagich stalYch nav gtevnika z Cleveland, Texas, mantielt LeberovYch, sleena R. Leberova a pani Fred a J. Leber. Na sve po prve vystoupeni na nagem jevigti se drtieli znamenite, hrali vgichni velmi dobte. Dal gimi novicianty, nemYlim-li se, byly je gte sledny E. Kunetkova, J. Filipkova, M. Cernochova, F. Klimova a (?)

Klimova, E. Brovcova a B. Brovcova. Tito v gichni hrali v dorostu je gte s Willie Ungratem, F. Klimou, sl. Matejkovou a Jerrym Baletkou.

Sestra Karla Ctvrnikova jiti bted tim v ge podrobneji popsala ye Vestniku a tak se omezim jen na men gi podotknuti. Sceny v lese, pti ob'tinkach a zamecka byly v gechny velmi pane vystitieny pri velmi bohate scenicke vYprave.

Vytiadovalo to zajiste znadne prate v gechny ty kroje, najme selske, pti obtiinkach, jakoti i ty rokokoveho stylu potiditi. Bratr Beean a sestra 6tvrtnikova byli hlavnimi strajci tete* kostymni vYpravy a snad i ty kroje trpaslika byly jejich praci a jinYch sester. Ti nejmengi, kteti hrali tu trpasieli chasu, rovneti si dali záletieti na torn, aby sve filohy dobte sehrali. Kroje jim pekne slu gely, meli dobrou vSrteenost i mimiku. Trpasliky deti: K. Sedan, E. Cekal, J. Valeik, L. Vala, R. Baletka, M. 8tefka, V. Sopdak, J. 8ilka, R. Baletka, S. Ungrat a R. Baletka. Ve hte vystupovali tedy etyti Baletkoye, tatinek a tri synaeci. Retiii hry vedla sestra Ctvrtnikove„ 'dere, hru nacvidila a br. A. Svestka. VSem umeleam, tem velkYm i mal*m dosta-

Straw. 11. lo se se stn.* obecenstva verU zasloutene pochvaly. Hra se velice v gem navAtevnikam libila.

Bylo s ni spojeno hodne prate, tolik promen na scene a kostymovani. Tanec menuet byl velmi pekne proveden za doprovodu na plane pani Don A. Earlove, obtinkovi muzikanti to svedli rovnet veimi pane a byl jsem pfekvapen, spatte vYkony na gi nove adeptky baletniho umeni. Touto umelkyni byla ztepila sesttieka Helen Valeikova, rusovlaska, opravdu se podobajici nejake pohadkovite rusalce. V gechny jeji pohyby vyznely gracigsne, talc& opravdu ye sve aioze baletky zazatila jak hvezdieka. Ze vzda,lenej gich hosti, krome mantiela TeperovYch, shledal jsem se tam jegte s br. Sonkou ze Sheldon, mantieli TeperovYmi z Dickenson a sestrou H. Stanovskou, jeji dcerou Frances a jejimi brattieky. Tegilo mne zvedeti, tie sleena Frances je nyni vYbornou tiaeltou, znamenitou studentkou, obdrtiev gi po zasluze v soutetii destritu cenu. Inu, nemfitieme se ubraniti pocitu jiste hrdosti a zadostiudineni, kdyti ptehlitiime ty aspechy nagich deti, at' jiti ye gkole neb na tiivotni draze, cini nam Best.

Nutno jeg te podotknouti, tie nav gteva byla znaene. a tie celkova souhra jevila peelivou pHpravu v nastudovani aloh a vypracovani meta vYpravy, jak kostyrnovYch, tak i scenickYch. Obe na g e houltonske sceny maji nejen dobre herecke sily, ale i bohatost rekvisitnich potteb, takie mohou nyni jiti hrati i znaene vYpravne hry a to vtidy aspe gne i se znaenym poetem herca. "Nespokojend Kada" se tadi svYm provedenim vYpravy a sehrou k ostatnim aspechum nag ich houstonskYch herca.

S. P. Studnieny.

Pokrok Sweet Home Cis. 63.

Sweet Home, Texas.

Na vedomost se dava bratram a sestram, kteti se nechali zapsat v t. mesici, maji neb zebrali si u na geho ta..du pojistku a byli uvedeni k tadu na na g i 40. jubileum 30. kvetna 1937, jsou zadani, aby mne ptinesli svoje certifikaty neb Hlavni Utadovna mne tiacia abych je dostal zpet a poslal na H. fz..; co byly vydane na nove poplatky. Tyto certifikaty matiete mne dodat do mojiho obchodu, neb poslat pog tou, co nejdrive, na adresu Joe N. Morris, Sweet Home, Texas. Jakmile ptijdou nove certifikaty z Hlavni Utadovny, tak yam je zase dodam.

Nag tad diva upozorneni, aby eleni nezaste,vali pozadu s placenim fimrtnich poplatka, neb tim se suspenduji sami a nemusi natikat na tadove fitedniky, neb oni se tidi die podia stanov. KatidY glen nagi mohutne SPJST. by mel miti pojig teni na pameti, jak na g bratr a prfikopnik na g i SPJST., I. J. Gallia z Houstonu pravi: domek a kryb ma skoro katdy pojieten proti ohni a na svaj tiivot zapomina.

KatidY &ova na zemekouli vi, tie ptijde ta zubata a jej sebere z tohoto sveta a tadnY jej nepostavi jako ten domek neb ten kryb. Jest to smutna podivand, kdyti odejde otec rodiny neb matka a neni majetku a penez, aby jej mohli utotiit jako eloveka, na posledni odpodinek.

Nej vice zajmu by men brat rodide, aby svoje deti dali pojistit dokud jsou mlade. Neb dokud jsou mlade, jsou amrtni poplatky tak nizIce, tie to ani nepoznaji, tie poji gteni plati, a potom jenonL zdravY elovek dostane pojigteni.

Bratti a sestry, zajiste jste videli provolani nemocenskeho vYboru ye Vestniku. Tajemnici jsou Mani, by co nejdtiv zaslali poeet elenstva do tohoto odboru se hlasicich, behem mesice eervence. Vstupne do tohoto odboru bude stanoveno die poetu elenstva do odboru se hidsicich. Kdyti by se ptihlasilo 4 tisice dienii, obnaSelo by vstupne 25 centt; kdy2 by se ptihlasilo 2 tisice Mena, bylo by vstupre 50 centfi; a kdyby se ptihlasilo jen tisic Siena, vstupne by byl jeden dolar. Z eastky dvou tisic by se vyplo.cela nemocensla podpora a na vyplacenou dastku by se udelal rozpoeet ku dopineni zakladu. Tak bratti a sestry, kdo chcete vstoupit do nemocenskeho odboru, sdelte mne.

Na zdar vela Jednote!

S bratrskYm pozdravem, Joe N. Morris, taj.

Strana 13.

V STNiK

—

o1,1o,r ..}e'ox,f71;

o

re

edni Organ Slovanske Podporujiei Jednoty Stara Texas.

Offietal Organ of Slavonic Benevolent Asso• elation ation of State of Texas.

REDARTOR—FRANTA MOU(KA—EDITOB Vydavatele — Publishers ftCHOSLOVA.K HUM,. CO•, West, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Ilfadovny, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, ptedplatne, oznamky, budlci adresovany na VCstnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

ZDARILA OSLAVA JUBILEA RADU MORAVMCI BRATftI NA COTTONWOOD. Nezapomenutelne dojmy odnesli si eleni du MoravSti Bratii els. 6., mnozi od tadri okol7 nich a ti krajani a krajanky z mnoha mist, kteN v nedeli odpoledne napinili prakticky ptestavenou sin fadovou na Cottonwood, aby tak svoji pfitomnosti ptispeli k dustojne a ptsobive °slave 401eteho zaloteni S.P.J.S.T. a trvani tadu MoravSti Bratti. Byly to vlastne d ye oslavy, spojene v jednu. Byl to skuteene slavriST den pro Clenstvo, ktere se shromatclilo v sini, aby vzdalo hold naSi Jednote, ktera spravne chape a tat svedomite pini sve poslani a stejne jako jive Ceske podpurne organisace snati se konati dilo tak tadouci pro naSi Ceskoslovenskou yetev v Texasu, jak po strance kulturni, tak humanitni.

Uz pied hodinou poledni pinilo se prostorne nadvofi vozidly, v poledne podavan byl znamenitST obed ye stinu provisorne opattene jidelny vedle budovy. Smadne barbecue, smatena, kufata, Name pfikrmy, moueniky, zavatene ovoce a pod. Za nepatrnS7 poplatek 20 centit mohi se nasytiti nejvetSi jedlik — vSem zajiste papanieko vSloorne chutnolo a sestfieky kuchafky zahrnovany byly nelieenou pochvalou. — Nasledkern poliflou stareho osadnika p. 8tepana, jen byl stanoven na tti hod. odpoledne, a kterehot se chtelo fleastnit dosti ptitomnSich — slavnostni vS7bor zah'ajeni programu posunul na pul druhe hod. odpoledne.

Kohut& orchestr zahajil potad raznS7m pochodem. Piedseda fadu br. Jan Hegar stark zahajil poyznaSejici oslavu uptimnSrmi slovy *avitani a piedal fizeni programu obtadniku J. Hegarovi jr., kterS7 sdeluje,ze nasledkem pohflou p. 8tepana bylo vystoupeni pevcri Slavie zruSeno z ficty k zesnuleniu, jeho dcera pi. F. Seithova, a jine deti jsou vtcly obetavS 7mi eleny Slavie. Orchestr notuje dalSi skladbu, po nit potadatel organu v deli feel objasnil v*znam nageho jubilea, vyzvednuv jasne poslani naSeho BratrstVa a povinnost mlade generate k dilu jejich den a °ten. Rad MoravSti Bratti zaloten byl r. 189'7 deseti eleny, jicht jmena uvedena jsou v Pamatnim seznamu, vyveSenem pfed stolkem piedsedy a v nemt Cteme: Josef Kfitan, John Holeeek, Ond. Rydel, Joe Mikeska, J. J. Adam, Torn Pfikryl, Jan Popp, Jan Cervenka, J. Sliva a Jos. Svaeek. VSichni z techto nezapomenutelnYch osadnikn. West nt nas opustili at na bratra Tom Ptikryla, kterST byl slavnosti pNtomen a jemut jako odeSlSrm vzdana byla ptitomnS7mi pocta povstanim.

Hudba hraje znovu a po skondeni pfistupuje pled Cestnou fadu sedadel, jet zaujali bratti: Tom Pfikryl, nejstar gi glen tadu Ond. Janek, pfedseda Hegar a C. R. Ktita.n z Wichita Falls, hezka FrantiSka Zapaladova a aistYm hlaskem a milouekou ejeStinou za hroboveho ticha pronag: "Sestry, broth a ctene shromatdeni!

Pti dneSni °slave etyticateho e rocs zolo2eni na g.. .SP,/"$T omladiny witit6 potte lavtlla plitomntift zaklitdtsjititu

elenrim, ktefi polozili zaklady k prvni Ceske bratrske organIsaci v Texasu.

My mladi, yam, sestry a bratii vyslovujeme vtele diky a davame yam upiimnou fictu za krasne, uSlechtile dilo, ktere jste v tetkYch dobach pion3irskSrch zalozili, obetave spravovali a chranili. Vase namaha vynesla krasne ovoce, mocnou S.P.J.S.T., ktera ma koieny v katcle krajanske osade Sireho Texasu.

Dekujeme Varn. Bud'te Tram jeSte dlouho ve zdravi zachovani. Zdar naSi mile S.P.J.S.T.! teinek kratkeho proslovu krasneho deveatka byl strhujici: osloveni nemohli potladiti oroseni ()di, slzy zahledl jsem i u eetmich Byly z opravdoveho pohnuti, z radosti a uspokojeni. Jestlite naSe drobotina takhle oceriuje dilo svS7ch pfedkri., slibuje Jednote vernost — budoucnost S.P.J.S.T. jest slibna a krasna. Po proslovu FrantiSky Zapalaeove pfistupuji dve sestrieky, odevzdavaji bratrilm krylovi a Jankovi darky a v gem etyfem ptipinaji kytidku rfiti Shromatdeni v teto chvili boutlive tleska, vola slava, zdar, mnogaja ljeta!!

Zfejme mocne pohnut, po chvilce okamtiteho vzruSeni, bratr Pfikryl clekuje za neoeekavanou poctu mu vzdanou, tato chvile nevymizi mu do smrti z pameti. "Ano, meli jsme tetke zaeatky" — pravi "net dnes vidime krasne ovoce, mohutnou Jednotu, desitky tisic ten, mu g" a dorostu pod nagim praporem". Yeti, ze marne pied sebou skvelou budoucnost, budou-li mladi dodrtovat slib, jet za ne vyslovila FrantiSka Zapalaeova. "Dodrtime", oz3,vaji se dvoranou hiasy z fad omladiny, cot vyvolava u vSech mocnS7, nezapomenutelnST dojem .. .

Obfadnik ptedstavuje bratra Jitiho Kacite, znovuzvoleneho pravniho radce R.V.O.S., ktev anglieine vysvetluje noel S.P.J.S.T. a dosatene vS7sledky fraternalismu v Americe a zvlaSte v Texasu. Prostmi net padnSrmi slovy bratr Kacit sklidil veiky potlesk.

Poslednim feenikem byl nejstarSi glen faclu br. Ondtej Janek. Vzpomina sveho vstupu do Jednoty, leta kvasu a cletskSrch nemoci nova bratrske podpiirne organisace, dobu rristu tadu. Dekuje za poctu, pteje tadu i S.P.J.S.T. dalrozmach Obtadnik oznamuje, prof zpey sboru Slavie odpadl a scleluje, ze v nahradu co posledni Cislo pota.du bude pfec jen zpev a to ojedinel. Shora uvedeni broth eestne lady zapen piseri, ktera se pela pfi schrizich pied 3040 roky. PeknSr m hlasem unisono zpivanSun jsme naslouchali dvouverSi pisne, jet naSim zakladatelrim a nejstarSim elentim byla heslem, smerem a cilem koneenSrm. Svornost jest to mocna paska, pouta vazbou rritovou, z ni se ptatelstvi i laska prySti moci obrovou.

Svornost panuj mezi nami ye spoleenem obcovani [a bohda, a bohdo, snad ze lid se zachoval.

Nikdo nebud' mezi nami svornost kdo by ruSit chtel, v pfatelskem jen rozmlouvani bratr bratru vSecko zdel.

Zpevem svornost projevujme, verne k spolku vetcly stfijme. fSmutnS7 sbor, smutn3"7 zjev slySeti, kdezpneevnli ProC valei Nernecko ye gpanelsku. Po Spoj.

Statech a Anglii je Nemecko nejvet§im spottebitelem 2eleza na svete. Nemecke zbrojeni pkirozene spottebu t'eleza jeSte podstatne zvYDokondeni nem. zbrojeni a cela nemecka pramyslova zamestnanost zavisi na dalMm uspokojivem zasobovani kovy a ptedeveim Zelezem. Kdyt r. 1933 Hitler pte yzal vladu nad Nemeckem, toto melo na sklade asi 10 miliont tun Svedske rudy, kterou musilo smluvrie pfevzit, jet ftak nem. huti nemohly v dobe krise zpracovat. Techto 10 miliorrri tun se spottebovalo na vS7robu valedneho materialu. Pro budoucnost odpadaji tyto zasoby a dovoz ze Svedska je pro nedostatek devis v Nemecku ohroten. Problem 2eleza se Nemecku ptiosttuje a jeho nasledky mohou b3"rti dalekosahie pro jeho ho,spoclatstvi. Jsou d ye mcEnosti: Froneje nebo 8panelsko. Na riakup ye Franeii , nenia Nemeeko devisy, ale 8parjell:3ko by mohlo byti tilt" 111 dodavatolcm l Wyby nobvio mc?":$,P111100-'

Ve stfedu, tine 21. Cervence litick m. Klivem vykadit • deviscrd problem. NCmeckcy; by musllo donutit gpanelske doly, aby z r tr s i l y. -cl:savadni dlouholete dodavatelske si-M:,'Irvy a rapti8te posilaly telezne rudy jen do Nijmecka. Ale zase jsou zde v testa anglicke zajmy anglicka Libra' vice laka neZ meekk clearing (placeni devisamil. Je to opet ktzra kti21 plany Nemecka. Bez dostatednoho mnoZstvi zeleza zilstane nemecke zbrojeni kostrou, a je pochopitelne, to nemeckt) p litika hleda vkchny testy, jak by nem. hospociatetvi zajistilo bezpeene zasobovani timto dillletit:(7m kovem; DesatY sjezd konanS7 ye Flatonii ye dnech 12. at 14. dervence udinil driletite rozhodnuti tim, ze nadale bude pojiSt'ovati take majetky mestske„..ale jen obydli. Doposud R.V. 0.S. pojiSt'oval jen majetky farmitske a ze zpravy sjezdu podane vysvita, ze proti bouti jest pcjiSteni za $3,780,000 a proti ohni pies jedenact milionn dolarri. Za posledni etyti roky R.V.O.S. vyplatil $125,000 pojigteni po2arnihl a $4 360 proti bouti. Spravni VSrlohy obnikly $31,000, na hotovosti jest $34,319 a vgeho majetku R.V.O.S. ma $45,723. Petilet odhad byl ponechitn, dosavadni ritednici byli znovuzvoleni az na bratra Johna Stan, kterST odstoupil a na jeho misto zvolen Cyril Janda z Hostna. Redaktorem spolk. organu "Rolnik" znovuzvolen p. Anton Stibofik, tisk zadan tiskarne NaSince a misto dosavadnich 40c bude Clenstvo platit jen 35c na vydavani organu.

PtiSti sjezd bude ve West.

Bratilm do Rorweny! Doufam, 2e do ttetice odlc'Zend slavnost vakho tadu bude miti ptizen pohody, stoprocentni aeast elenstva i krajanske ve •ejnosti va.§i osady. Vyjedeme s manklkou v sobotu a k vederu chceme bYti ye va'Sem peknem mestedku Pokusim se vysvetliti vYznam jubilejni oslavy a ptal bych si, by slova vyslykna byla co nejvetAim podtem elena i krajana a dlouha testa k yam nebyla kona,na zbyteene. Agitujte do posledni chvile pro aeast pti va§i °slave, pozvete k of sousedy, zname, i kdy2 pkinalekji k jinYm organisacim. Neco mame spoleeneho, nee() nas k sobe ptitahuje a pouta, koneene co jedna krajanska vetev v Texasu, 'name svrij spoledn r rikol.

O techto zastojich si chceme pohovotit, o fikolech . nejblitAi budoucnosti — dohodnout.

Na shledanou s Vami vAerni se tai — potadatel.

Varujte se lichotnikil! 61ovek, kterSr yam stale do oei lichoti a vyna gi vase zasluhy, ne mysli to uptimne. Vice u2itku yam ptinese elovek, kterS7 tekne vkly pravdu do oei.

NayStevy, v redakci. svem navratu ze sjezdu RVOS. ye Flatonii, zastavil se u nas na chvili br. A. Krutilek z Ennis, s nimt na deli nayStevu jela jeho sestra z El Campo. — Br. C. R. Kfitan z Wichita Falls podilel se na sla y ySti Broth na Cottonwood a-nostiaduMora v pondeli ueinil nam milou nayStevu. — Mankle Rob. Mayerovi z Pilot Point a pani Louis Mannova, z Grayson okresu zastavili se v pondeli ye West a ptiAli si prohlednouti tiskarnu 6echosloyaka. NayStevy nas velmi poteSily.

Zastanci valky tvrdi, to valka ma i sve svetle stranky. Z valky pry eerpe, tvarei podnety tam ri, vedci jsou pobadani k vynalezavoSti obranmich prosttedka a u mnohYch lidi cla rczkvesti vlasteneckSrm cnostem, zvlake obetavosti. Zoceluje pry i povahy a ukaznuje spoleenost. To je piilis slaba obrana valky, nebet' Arale6ne Skody jsou vkly vice net tisickrat van net utitek. Ve skuteenosti valka neni nielm jinS7m, net hromadnSrm vratdenim lidi a nieenim kulturnich i hmotnSrch hodnot. Umelci mohou Cerpati sve podnety k umelecke tvorbe z lepSiho prostfedi, net je valka, vedci mohou v miru lepe pracovat net v neklidne valeene dobe, obetavost ize osvecleit v praci a v konani. svS7ch povinnosti v miru jeSte lepe net .za valky-Misto zoceleni povah vidime ve valce surovost a fipinST mravni rozvrat rodin i spoleenosti. Moderni doba v nejblitSi budoucnosti .nebude jit znat suroveh zapasri vojensk3ich,. nStrt jen 'zapasy hospodaske; ye y.zdalene budouenosti budou pak jednotlivi národ'Ar e kulttgrii jen Alami d, odo

Ve 'stiedu,

Strana 13.

VESTNiK

dervence 1937:

7 fiDCE ruske yYpravy na severni todnu proV V fesor 8mit ueinil novY projev o motnosteeh pravidelneho leteckeho spojeni Evropy s Amerikou pies severni toenu. Prvni podminkou je vybudovani radiovYch a poyetrnostnich stanic po cele deice teto letecke trati. Rusko je jiti budaje. Jakmile i na a.mericke strand bude alespot nekolik techto stanic, =lie se zadit s pravidelnou doorayou pies todnu Slavny vynalezce Nicola Tesla yyznamenan byl deskoslovenskYm tadem Bileho Lva a jihoslovanskYm tedem Bileho orla. Tesla studoval yysok,r.0 ekolu v Praze a byl ji pied nekolika lety vyznamenan titulem destneho doktora.

• Trhovi odbornici odhadli, ze troda hlavnich plodin v r. 1937 bude mitt letaniho roku hodnotu skoro etyt biliont dolart. Odbornici ptipominaji, to ceny obili jsou pevne bez ohledu na ptedpovedi nejlepei trody od roku 1932.

• • Francie slavila ye stkedu min. tYdne svtij narodni svatek, 148. vYrodi padu Bastilly. Na polich ElysejskYch konala se toho dne vojenska ptehlidka za Oast vladnich hodnostatt a zastupct cizich vlad. V Patiti mely oslavy klidnY prtbeh. K vYtrinostem ale dal° pti oslavach v Marseille, kde pti sratice mezi praviday a levidely poraneno bylo lest osob.

• • CelkovY podet nezamestnanYch ye SpojenYch Statech byl sniten o vice jak 600.000 mezi dubnem a kvetnem, die zpravy, jit v techto dnech vydala rada Narodni prtmyslove konference.

NezamestnanYch osob bylo v kvetnu 6,246,000, die sdeleni jmenovane rady, ktera tvrdi, to je to nejnitei podet za kterYkoliv mesic od zimy roku 1930.

• • Nati vojeneti letci konali u Farmingdalu, Va., pokusne lety s novYm jednoplotinkm hydroplanem, vybavenYm motorem o 1250 konskYch silach. Letadlo dosahlo prtmerne rychlosti 300 mil a chvilemi dosahlo dokonce 350 mil za hodinu. Konstrukter doufa, to se mu podati zveteiti jeho rychlost na 450 mil za hodinu.

Dalai tii letci Sovett vykonali tispeenY let v jednornotorovem letadle z Moskvy do Unie jokes severni todnu, piekonavee pri tom vtiechny rekordy dalkovYch lett bez za.sta yky. Byli ye vzduchu 62 hodin a 17 minut, urazili asi 6.262 mil.

Nedasno vratila se z Aljaeky vYprava geologt, ktera tam zjistila v okoli zalivu Kuskokwimu bohata, lotiska zlata a platiny. Do ledovych, nehostinnYch kraju se ihned vypravilo nekolik set zlatokopt a dobrodruht s touhou rychle zbohatnouti. Prozatim podatilo se nalezti alespori nepatme mnotstvi ziata. Ptiliv tolika lidi do vzdalenYch krajt Aljaeky sobil nahle zdrateni veech potivatin.

• 6echoslovaci za hranicemi tvoti petinu dsl. naroda, nebot' je jich thrnem pies 2 miliony osob. Veichni zahranidni Oechoslovaci maji v cizine 5.838 spolkt, 320 ekol a 148 dasopist. Ve Spoj. statech je 5.000 dsl. spolku, 237 ekol a 123 easopist. Mimo Spoj. Staty jsou deske spolky v Argentine, Brasilii a Kanade. V cele Jitni Americe maji 6echoslovaci pouze jedinY easopis.

• • V nemocnici v Hollywood, Calif, zerntel minulou nedeli po operaci na mozkovou houbu 381etY hudebni skladatel George Gershw5n, ktery povatiovan byl za jednoho z nejvice vynikajicich komponistit jazzove hudby. Svoji povest zalotil skladbou 'Rhapsody in Blue", po nit nasledovaly dalei skladby, jet se staly yelice popularni. Komponoval take hudbu pro filmy a operety a v poslednich letech pry vyalai $250,000 rodne. Onemocnel asi pied d yema tYdny a ptivodne se melo za to, to je to nervove yyderpani. Prohlidkou X-paprsky se zjistilo, ze na mozku vyriista houba a bylo rozhodnuto pro okamtitou operaci. Operate tato byla mimoradn6 obti bit Oel'Ol 1 Po ol ft4' neVOPRTWOIMA,

v,

Zprayy ye zkratce.

SpolkovY odbor zemedelstvi vydal odhad 0dekavane trody plodin na zaklade jejich stavu ke dni 1. dervence. Peenice bude letos na 882,287.000 buelt, z dehot 663,641.000 ptipada na peenici ozimku a 218,646.000 na jarni. Korne venovano bylo 96,140.000 akrt a jeji stay je udan na 82.1 procenta normalu cot piedstavuje 2,571,851.000 buelt proti 1,529,327.000 bueltm sklizenYm Toni. troda ovsa udava se na 1,111,229.000 buSlt, jedmene 243,000.000 bait, tita 50,398.000 buelii, sena 75,321.000 tun, brambort 404,229.000 buelt, tabaku 1,420,943.000 Tiber, cukrovky 9,028.000 tun. Zasoby stare peenice odhaduji se na 21,880.000 bait, korny 156,113.000 buelt a ovsa 88,474.000 buelt.

• • Ponevadt se odhaduje, ze letoeni troda v Scustati bude velice dobra, to pres. Roosevelt naleha na zakonodarce, aby prijali nova ze,kony, upravujici kontrolu trody. V listech ptedsedtim zemedel. vYborti snemovny a senatu, president odporuail: 1. Pokradovani programu konservace pudy, jako zakladna dlouhodobeho plomu na zlepeeni stavu farmatti.

—2. Uzakoneni projektu taj. orby Wallace na zfizeni "vtdy normalniho naroclniho epYcharu," kterYm ptebytky tuenYch let se maji uschovati pro leta hubend. — 3. Vybudovani kontrolnich ztizeni pro ochranu rolnika proti nizkYm cenam za jeho vYrobky V doprovodu sveho navrhu, president pravi: "My jsme jeete nerorteSili problem ustaleni sklizni, ad jsme udelali znadnY pokrok. Varovne signaly jsou jit na obzoru. Stavajici zakony nedostaduji zajistiti budouci bezpednost. Moji radou je, to dobou na spraveni promokajici stiechy je, kdyt slunce sviti."

• • Na testa kolem sveta zastavila se v derynu take v Praze Fitzpatrickova expedite trojbarevnYch zyukovYch cestovnich filmt spoleenosti Metro-Goldwyn-Mayer, kterou tvoti svetovi filmovi operatoti Donaldson, Wynton, Hoch a Carney. VYprava natadi v 6eskoslovensku trojbarevnY zvukovY film, ye kterem zachyti krasy na.k republiky. Operatoti nataCeji snimky stare i moderni Prahy, navetivi i nektere zapadodeske lazne a pratske okoli a natodili ut slovacke slavnosti v Uherskem Hradieti.

Bude to prvY trojbarevnY zyukovY film o Oeskoslovensku, kterY pobeti v kratke dobe v detnYch biografech v celem svete.

• • KalifornskY milionat Brown ze San Franciska ,jeden z nejbohateich velkoobchodnikti, oznamil v novinach, to jako bezdetnY dlovek ptijme za vlastni mladou divku a mladeho mute. Vlastnosti, ktere-potaduje od hledanYch, jsou ponekud nezvykle. — Oba musi pochazeti se smieenYch mantelstvi, jejich otcove a matky musi bYti vtdy rtzne narodnosti, protote milionat je ptesvedden, to deti takovYch mantelstvi maji nejlepei zdravotni zaklad. MladY mut musi dale dokazat, to nikdy nepestoval tadnY sport. Spinelli teto podminky je v odich milionalovYch ptedpokladem vyeeiho duchovniho vYvoje. Od divky potiaduje dtkaz, to si nikdy nebarvila vlady a nelieila rty. Brown chce vytvoiiti novou rasu Ameridant a hledanY mladY par ma bYt jejim Adamem a Evou.

Kdyt oba mladi mantele spini kladene podminky a lekatske. prohlidka vyzni pro ne ptiznive, obdrti kahlY psi narozeni prvniho ditete ptl milionu dolarii. M se jim narodi deti lest, bude milionar pokladati svtij tiivotni tkol za yypinenY. Odejde do tstrani na farmu a jeho cele jmeni ptipadne nova rodine.

• • Pies nahled z mnoha mist projevovanYch, to letci Amelie Earhartova a Fred Noonan asi zahynuli na moil a nebudou nikdy nalezeni, pokradovala ye sttedu tohoto tYdne letadla aeroplanoveho noside Lexingtonu v patrani po stopach po nich, ale bez jakehokollv vYsledku. Dvaadtyiicet letadel Who dne vzneslo se nut vody, ttby prozkournala oeefinskou of stai Was 80 11111 n Ittod alipa4

Lexington zakotvil. Dans oblasti prozkournany budou v prfibehu sedmi dnt, ktere stanoveny byly pro letadlove hladani. 8edese.t letadel podilelo se na tomto hledani v lite* rano, ale nenalezlo po pohteeovanych letcich tech nejmeneich stop. Odpoledne stejneho cine vydalo se k patrani jenom dvaset lodi, ale ty byly brzy odvolany, ponevadt vyskytla se v teto oblasti tropicka bouie. Mnozi z pilott letadel projevili nahled, to Earhartova. a Noonan zahynuli brzy po te, kdy vyderpanim gasolinu byli ptinuceni k sneseni se dolt dne 2. dervence.

• • Senator Joe T. Robinson z Arkansasu, vudce demokraticke vettiny v senate a jeden z nejspolehlivejeich bojovnikt noveho zemtel nahle v noci na sttedu min. tYdne ye svem byte ye Washington& sta y se obeti srdeeni vady y e veku 64 let. Umrti Robinsonovo zasadilo tetkou ranu administraenimu naporu pro schvaleni soudni reformy. Robinsonovi vystrojen byl narodni pohteb. Smuteeni oblady konaly se v zasedaci sini senatu a zesnulY poi-A-ten byl v nedeli v jeho domove — Little Rock, Ark. • Spolkovy senat zauj al ptiznive stanovisko k potadavku, aby pti uchazeni se o misto ye slutbach federalni vlady nebyl bran ohled na stati tadatelovo. Dtive vlada byla dosti ptisna a neptijimala oboany pies 40 let, ano v mnoha ptipadech nej yyeei ptipustna hranice stall byla 30 let. Senat nyni schvalil zakon, ktery tuto ptekalku odstrariuje a dovoli muttm stareim 30 let uchazeti se o mista ye federalni slutbe. Pied ned.avnem stat Massachussetts odhlasoval talon, die nebot bude soudne stihanYm ptedinem, odmitnouti mute uchazejiciho se v privatnim podniku o praci, ponevadt je pies 45 let.

• • Deete a elektricke boute min. tYdne nesly tlevu mnohYm eastern Soustati, trpicim horkou vinou, ktera dosud si vytadala na 400 obeti. Vydatne date spadly v Illinoisu, Oklahome, low& Nebrasce, Michiganu, Coloradu, Wyomingu a novoanglickych statech.

•

•

V nedeli 11. dervence uspotadan byl v San Antonio "oeskS7 den" na Astavu Jezerni Pant, kterY mel mimotadnY iispech. Dopoledne programu ye vYstavnim sale kolleje vzletne promluvili dr. Jos. KopeckY, profesor H. Slavik, zastupce dsl. konsula dr. Lukea, dr. Ed. Midek, autorka knihy "tech Pioneers of the Hudsonova a dr. H. R. Maresh.

Southwsst" Obiadnikem nezapomenutelne slavnosti byl organisator Cs. vystavky a ieditel deskeho letniho kursu dp. dr. Arnoet titika z Chicaga.

Hudba drutiny pod fizenim dr. Jos. Kopeckeho obohatila program krasnYm piednesem deskYch pisni a byla hluene aklamovana. Tanec deske Besedy dleny Kat. Sokola v San Antoniu a z HostYna vyvolal boutlivou pochvalu a byl z nejlepeich else). programu.

Pekelny stroj v peeeni.

V obci Gakovu v Jugoslavii se udala pti svatbe bohateho sedlaka J. Martina vzrueujici hoda. Kdyt svatebni hostina vyvrcholila, ptinesli dva mladici na sttl pedeneho vepte, aby si rozjateni hoste mohli utiznouti vyhlednutY kousek. Pojednou se ozval hromovY vYbuch a pedene se rozletla na tisic kust. Jeden z hosti byl vatne zranen v oblideji a devitiletY hoch usmrcen. Vyeettovanim se zjistilo, to neznamY pachatel vlotil do pedene pekelnY stroj.

Jit strategicke silnice pies Rakousko.

Do Vidne ptij el vdera italskY senator Puricelli, aby s rakouskou vladou zahajil nova jednani o stavbu strategicke silnice, ktera by spo jovala Rim s Berlinem pies Tyrolsko. Druhti, silnice ma vesti od mad'arskYch hranic naptid Rakouskem a na Brenneru se piipojit k autostrada Rim—Berlin. Az dosud nechtela rakouska vlada k tomu svolit.

Netadejte tkolt rovnYch vatiim silam, ale tadejte ally, rcern6 yOtm Akolfilm. rooko.

VESTNilt

§trana 14.

OSVETA. Vzpoura proti ypsilonu.

AN Antonin Vysly2e1, obchodnik, dejme toP mu v Pygelich u Prahy, dostal jednoho dne dopis, nad kterjrm kroutil hlavou nejdtiv listonog, pak adresat a na konec jeho mangelka.

Adresa znela: Velecteni pan, pan Antonin Vislisel, obchodriik, Piseli u Prahi.

Dopis byl poslan z Kolina. — Tam ma pan Vyslygel bratra a tam take na gymnasiu studuje jeho syn, ktery bydli u strSTe. Pan Vyslygel rortrhl obalku a detl: "Mileni tat'inku a d'raha maminko, Akolrii rok se bligi ke konci a tak Vain pi gu, to u g brzi ptijedu domil do Pigel. — Stridek a tendka Vas oba pozdravuji srdeene. Bili jsme lidera na vichazce, boleli nas nohi a tak jsme se posad'ili v host'inci a vzpominali jsme na Vas. Ja ted' nemam mnoho na praci, ted' se udi jenom ti, co maji postupki, protoge ye etvrtek bila porada a znarnki jsou uz hotovi. Prosim, abiste mi poslali na cestu, abich si nemusil viprijdit od stridka. Srdeene Vain libam ruku a stridek a teVidka Vam taki posilaji pozdravi. Va g vdeeni sin Frant'igek."

Prvni myglenka, ktera, gt'astnemu otci napadla, nebyla vdednemu sYhu prilis lichotiva.

Pomyslil si neco o zbrihdarma vyhozenYch penezich za studie a le vdeani sin z de gtiny docela urdite propadne. Vzal znovu do ruky obalku, ktera tak barbarsky nakladala s jeho rodnYm jmenem, a teprve ted' si vgiml otisku razitka v rohu. Stalo tam: "Podle noveho pravopisu bez ypsilonu."

Proste, studujici Franti gek Vyslygel se stal elenem krou gku, kterYch je dnes uz po chach nekolik a jet propaguji meldce "i". tlenova krougku se zavazali, ge nebudou utivat tvrdeho "y", jen na razitku, kterjhn odrivodnuji zprisob svello psani. Pokud jde o studenta, ten ovgem musi psat podle stareho alespori ye gkole.

Zakony noveho pravopi.!:u jsou zcela jasne: vesmes jen make i, a tam, kde by se make i po n, t a d psalo tak jako tak, se dava nad n, t, a d hadek: Pani, tat'inek, d'ite. Jinak totig make i po n, t a d bez haiku se ate t yrde. Unit gati, dinko. Pozoru zaslou gi, to mezi dleny pragskeho krougku jsou i dva uditele, ptesveddeni, ge sestina je prilis teika, ate se vtlouka,nim zasad rozdilu mezi mekkYm a t yrdYm i deti zbytedne zate guji. Razitka "Podle noveho pravopisu bez ypsilonu" se objevuji ut i v obchodni korespondenci, ale zatim je tegko zda nabidky podle noveho "pravopisu" nemaji zcela nedekar4 tidinek.

Pokud jde o vfge zmineneho Franti gka Vyslygela, doplatil na novY pravopis ye dvou dnech: Otec mu poslal penize s adresou "Frant'igek Vislisel, studujici, Kolin", ale dostal je zpet, protoge Visligel neni Vysly gel a pogta penize Vyslygelovi nesmela vydat.

Oetli jsme sloupek o studentu, kterj'r pi ge bez ypsilonu, zajiste k male radosti s yYch uditelri.

Ale prosim, panove, v gdyt' student Visligel dela jen to, co my u g v destine delo,me dobrYch pet set let: popira, ypsilon, kterY se ptestal vyslovovat pied nekolika sty lety. To, ze jej mime jeg te dnes v pravopisu, ate ten pravopis se jim skutedne komplikuje, je vice mane tradice.

Jsem totig ptesvedden, ge uditele, svedomite udici gkolni ditky onomu popularnimu by fy ly my py sy vy zy, sami neumeji vysloviti ypsilon tak, jak jej asi vyslovoval Mistr Jan Hus ye svych kazanich. Ypsilon proste v destine neni.

Mame jen jakesi sttedni make i, jako mime jen sttedni 1. To u g se tak stava, to v give teal se leccos narodi a zase leccos zajde. Tak je tomu s tim neboltikem ypsilonem. Chce-li nekdo slyget spravnY ypsilon, MILA si poslechnout rodileho Rasa, protoge ti jej jests vyslovuji. My ypsilon nemame, vleeeme se s tim nebottikem jen z piety. Ut se vyskytlo mnoho pokusil odstranit nebottika (a gkolni ditky by se z toho jiste neztizene radovaly), ale v gdycky to nara-

zi na nejakou ptekatiku. V gdyt' by se tim nesrozumitelna cela na ge literatura, tikaji mnozi fiologove. Jak by to vypadalo, kdyby se psalo: bil dobrak jako bil syna. Ale tohle jsou drivody vgelijake. Filologove namitaji, to by nastalo ureite zmateni jazyka, kdy g by se psalo miti podlahu a miti penize, viti vence a viti s vlky, vir v tece a vir na skale. Ale v mluvene tedi to netikame jinak, nikterak' neodligujeme \Ira od viru a ptece se v torn v gichni vyzname.

Ypsilon je skutedne v na gem pravopisu zbytedny. Doufame, ge ptece jednou zmizi. aci obecnYch, sttednich a snad i vysokjrch tkol prijdou pak ye slavnem prrivodu, aby odevzdali zasluinou medaili dackemu ypsilonoborci.

Navrhy na zjednodugeni deskeho pravopisu odstranenim ypsilonu jsou star giho data. Z informadnich zprav se rozvinula rozprava mezi dtenati. ()branci prapisne reformy ov gem prohrali. Nevzdali se vgak. V Praze i na venkove vzniklo od to doby nekolik krou glal, jejichi dlenova se zavazali, ze nebudou v korespondenci utivati ypsilonu: Vzpoura proti dosavadnimu zprisobu se zadala organisovat. Redakce na tuto skuteenost znovu upozornila. Z noveho upozorneni vznik.a, nova, diskuse. Zaznamenavarne dnes jegte nekolik nazorri nagich dtenata, z niche je patrno, ze byla dotdena otazka nejvjrg ogehava Prave v gak proto, to jde o vac nesmirne vagnou a dalekosahlou, nelze ji zajiste nadale resit v dennim listu. K dosud projevenjrm nazorrim chcem tici jen jedno: Va gme si sve rodne fedi, sveho nejdra ggiho dedictvi, kterjhn gije nag narod! Nechtejme Cesky mluvit a desky psat, nechtejme bYt Cechy pouze s podminkou, to to bude pohodlnej gi? V deskem pravopise i v zavrhovOnem ypsilonu je logika. Pti pougivani ypsilonu pti psani je pro vet ginu Ceskych gkolakri jedina ptilegitost, pti ktere se uei ye gkole — myslet!

Ypsilon mate z pravopisu opravdu zmizet, nebot' v destine neexistuje. Ceske t yrde y a ypsilon je zcela neco jineho, rozhodne nebudeme psat "vir v tece" a "vir na skale", prototie po odstraneni tyrdeho y bychom museli psit "vir v tece" a "vejr na skale". — Otenat z Domatilic. . . . my jiste vime, ge vir v 'face neni vir na skale a naopak. — Ctenat ze Smichova.

Za„ci na gkolach a ptislugnici vgech vrstev i povolani maji bYt v ptigtim roce zkou geni ze syYth podetnich znalosti, aby na gi matematikoy e poznali, jak se osvedeuje dosavedni vyudovani podtum. Navrhuji, at' nagi jazykozpytci provedou zkou gku, kolik obyvatelri Oeskoslovenske republiky, ptedev gim ovgem deske nirodnosti, ovlacla dokonale deskjr pravopis.

Smutne by zajiste zaplakali. Ov gem s nagimi fiology je to jako s na gim PamatkovSrm Madera, kterY na ptiklad s ve gkerou vehemenci trva na zachovani kdejakeho stareho patniku ✓ mist& kde je na pteka gku frekvenci. — J. P. Nelze ani vypsati, co gaci jak v obecnStch tak 1 na sttednich gkolach vytrpeli pro rrizna i a y, co pro ne ztratili Casu, kterY by se mohl 'ape vyug itkovati, dnes na ptiklad pro brannou chovu. VYsledkem vegkere namahy je, tie ani lide akademicky vzdelani nepi gi spravne Cesky.

— Reditel odb. gkol.

Snahou kagcleho praktickeho dloveka je, aby si svou praci usnadnil, nikoli komplikoval. — J. P. 2ena, v anabasi naiich legii.

Ze vS'ech kraju o lidera konanYch oslavach bitvy u Zborova dochazeji zpravy, to vyznely ✓ radostne a pevne odhodlani jit za pkikladem zbrorovskYm. V Brne slo v prfivodu 140 legionatu, kteti bojovali u Zborova. V Prostejove byla odhalena v prteeli radnice pamkni deska padlym legion arum a popravenym za valky. ✓ Koeicich pololen byl venec k pomniku generala M. R. Stefanika. Ve Cekyni na 8urnave velmi dojimave vzpomeli estonske samaritanky Magdy RemegaLsove, ktera oSettovala deskoslovenske legionate a prodelala s nimi sibitskou anabasi. Prst' z jejiho hrobu byla ulclena do pamatniku odboje. Pti oslavach v Usti nad Labem byly sedmi legionatum, kteti bojovali u Zborova, podany obeanstvem kytice 11121 a na historickY prapor z Ruska, kterY ma nyni peei pluk 2 Jitiho z Podebrad v Litometicich, byla ptipjata stuha.

Ve stfedu, dne 21. 6ervenee

Mladf7 muz hledi IKA SE, to literatura je obrazem doby a R smYtleni jejich lidi. Je-li to pravda, potorn by mladY mut nemel rabec prava hovotiti o svYch ptedstavich a potadavcich na mladou term. Nebot' podinajic na pt. dnes ut starym basnikem Gerhartem Hauptmannem pies nateho Frailty Sramka a koneic mladYm americkYm dramatikem S. Raphaelsonem, jehot Dvacetileta je prave hrana v Komornim divadle v Praze, literatura tvrdi, te mladi muti mladYm tenam nerozumeji. A je ostatne zna.mo i ze skuteenosti, ze devee dovede vtdy oceniti pfivab vyzraleho mutstvi, v nemt je nejen hospodatska, nYbrt take mravni vetSi jistota.

Net , bud' jak bud', je jisto, ae mladY mut mysli na mladou term take, a to dokonce spolu splYvaji v lasce a v mantelstvi. Musi tedy o sobe mit nejake ptedstavy a ptedpoklady, at' du2evniho, at' fysickeho ram. Zev2eobecnovat je bylo by neprortetelne. VSe zaleti na individualnim zaloteni, ktere se meni okolnostmi socialnimi, vzdelanostnimi a rodovYmi a jemut je tetko najit nejakou obecnou zakladnu. Jeden eas bylo kategoricky feeeno: mut maji radi blondYnky! A ptece statistika dokazala, ze dim bylo blondYnek vice, tim men mut radeji dernovlasky. Stejne tomu bylo s ptipadeth hubenYch ten, jejicht obliba byla tak zev geobecnena, at veSly v oblibu teny pinej gich forem, nebo s ptipadem ten mutsky energickych, jet byly vymeneny za teny prostoduk naivni.

A ptece by snad bylo motno tvrditi o jednom potadavku, kterY je obecny. Neni to potadavek novY, existuje od praveku lidske kultury a nabotenstvi jej dokonce ptivtelilo v jista ptikazani. Je to potadavek verneho, spolutvilteiho kamaradstvi pro celY tivot, at' ptinese dobre ei zle. Snad je to potadavek ponekud tetlY, je-li tak vytrvalY, cot pravdepodobne znamena, to je tak ztidka uskuteenovan, to nikdy se nemohlo raziti heslo o jeho ()Ube, jet by samo sebe bylo v zapeti zvratilo. Verne spolutvfirei kamaradstvi pro celY tivot, at' ptinese dobre Ci zle. Je motno tvrditi, to se nevyskytuje ani v mantelstvich, ktere. jsou zdanlive harmonicka.

Vtdy se najde neco, na co se narazi, o co klopYtne bud' vernost, bud' spoluprace, bud' kamaradstvi, bud' easove stanoveni pro celY Nemusi to bYt a nebYvt. tragedie. Ale zbude snad koneene piece jakasi pachut' nad mySlenkou, co mohlo bYt a nebylo a prod.

Kdyby dnani mladY mut mohl u mlade teny vidycky najiti verne spolutrardi kamaradstvi pro celY tivot, at' ptinese dobre Ci zle, mohl by jiste daleko vice vetiti v budoucnost i v sebe sama, mohl by daleko vice rozvinouti sve pracovni schopnosti i v zapasech s ptekaikami dnetni neptiznive doby, mohl by najiti klid a smysl tivota, kterYm konec konct neni mina laska, nYbrt prate a z ni plynouci utiteenost pro toho, koho milujeme, i pro celou spoleenost. Na2e soueasnost, ktera se znenahla dostava z krise, pottebuje takovYchto ten pinou merou. A zda se, to je najde. Souvisi to se zvY2enym dynamismem nageho tivota, ve kterem vidime take zvytenou vatnost mladYch lidi, jejich vet,21 mravni zodpoveclnost a jejich vuli k statnosti, pro kterou je pevna a spotadana laska a skrze ni rodina prvnim a dfiletitYm kladem. Ani tehdy, myslime-li na sve osobni Stesti, nesmime se ztraceti jen sami v sobe.

Musime je hiedati proto, abychom jim posilili narod a stat, jejich existence je dnes kategorietejelm imperativem, net existence naSe. MladY mut, kterY neni fanfaron ani modni loutka, musi miti pied oeima tento cil a musi proto take svuj potadavek na mladou term formulovat tak, aby svym spojenim s ni nese2e1 se sve testy. Mlade Zeny to chapou. Mizi typ ten hysteridek, mizeji i teny-loutky, mizeji teny, jet vidi ye flirtu syfij nejvet21 fispech. chazeji mutt= vsttic jako opravdove bytosti.

Cot ovSem kika, to to navzajem zavazuje take mlade mute.

UCitel nemOte nikdy, uait, neudi-li se stale seam Tak jako lampa nerritte nikdy zatehnouti jinou lampu, nehoti-li dale svYin vlastnim plamenem. — Rabindranath Tagore.

Ve stiedu, 21. eervence 1937. ^Neowoeaen eoe

•

ZTRACEN TESTAMENT ROMAN. Napsallav Lech. . .

PISKAOKOVI ozkval se praktickk pravnik.

Takovou tadost soud nemohl brati ye vatnou uvahu, to vyhoveti nemohl. Ondtej byl site ponekud lehkomyslnk, ale za neptieetneho, za nezodpovedneho za sve skutky piece povatovan bkti nemohl. Ondiej nepotieboval tu net rady a zastoupeni vzajemneho, aby budouci svou samostatnost a neodvislost uhajil.

V torn mineni podal hledati mezi starkmi spisy tadost, jakou vyhledanou si 06.1 miti jeho pan. Ne jednu, nekolik jich nalezl z davnkch upylnul'ch dob. Piskadek je proeital a nizor jeho eim dole tim vice se utvrzoval. Videi, jak obeztetne, starostlive si soud poetnal, net ptikroeil k r zavatnemu svemu rozhodnuti. Piskeeek byl pevne ptesvedeen„ to Ondtej ve svkch pravech zkracen nebude.

Jeden z vyhledan'ch ptipadt polozii, jak mu bylo uloteno, na stuff doktorilv a zase usedl ke stolu svemu, aby ptemktlel a uvatoval, jakou radu da — Ondtejovi.

Jak iekl, tak vratil se po hodine doktor Plachk "Ptitel Ondtej?" tazal se &ace, z eehot bylo zjevno, to hnev jeho jette nepominul.

"Neptitel," znela pisaiova kratki odpoved'.

"Nalezl jste mi toho Simla?"

"Leti na stolku."

Doktor prudce vrazil do sveho pokoje.

Piskadek si nyni peal, aby jen Ondtej brzo aby slysel, jak otec se synem bude jednati. A hned si zase ptal, aby Ondtej neptichazel, aby nemusil bYti svedkem domaciho vkstupu.

Toto jeho ptani se spinilo. Jakmile odbila testa hodina povstal ze sveho sedadla a ani se poroudel — tak bylo to zde zvykem — opouttel kancelat a ptimou cestou vracel se domt.

Ridena vitala otce se sdelenim, co prtbehem odpoledne uddlo se dole u Plachkch, to za plade, natku a kleteb stare Pioche odvedl Plachk ryzku na por'atku. Piskadek soucitne jen ptikyvoval.

Chystana vekte. Riltena ptinesla nakrojeny chleba a jako omastek krejcarovk syreeek. Dtban s eerstvou vodou postavila vedle ktitt'alove Oiste sklenice.

"Ut jsi jedla?" netne tazal se otec.

"Jedla, tatinku."

"Ondtej mi vytkkal, to jsi nemela odchazeti, kdyt jednou po letech prisel k nam nafttevou.

A mel pravdu. Melas tu s nim pobkti do meho ptichodu."

"Vtdyt' jsi s nim chtel mluviti a sam," opaMc% device. "Prave proto, to jsem nechtela ptekateti, jsem odetla."

"Pak staeilo, abys byla zilstala v kuchyni," pravil otec.

Rutena neodpovidala. S postele vzala poloknou tarn rueni praci — kotili, ktera vytadovela opravy — a ptisedla ku stolu, kde otec pojidal svou vekti.

"Nelibi se mi to tam, nelibi," starostlive vrtel hlavou Piskdeek, kousek chleba se skrem suna do fist. "Tam budou v nejblitti dobe velke ramusy."

"Tatinku," hlasila se stisnene Rfitena.

"Co si ptejet, Riltenko, co?" netne hned se tazal otec.

"Ja posluhovati k doktortm jit neptijdu," zardele svetovala Rutena.

"Co?" "Nepirjdu, tatinku," pevneji opakovala Butena. "Mne je to proti mysli."

"Co?" "Ta posluha."

"A prof najednou?" polekane tazal se otec.

Sam nikdy nemel odvahy vypovedeti sve slut.w by doktoru Plachemu a nechapal, to by tak mohla ueiniti jeho dcera. Tim okamtikem, co vypovedela by Riitena, tim okamtikem bylo by -take vypovedeno jejimu otci, staremu, temet zbyteenemu "To neni najednou, tatinku," trpce odpovidala dcera a v zracich jejich objevily se alzy. .1•■■0■1•00 1111•114.1110.411•ONNIIIII4 .11111 0 •Nliivm:,401.0,1■0■01•1■040114.011•0•0111100

VESTNIK "'Mee to Jit nesu mesice. Ala jsem tam jen na nejakk den za pfechodnou v'pomoc a zatim by to bylo trvale, e jsem tam kdy vubec vstoupila! Zitra tarn jit nepljdu."

"Ale piece jen to musI alespofi dtive siti," v nesnazich einil namitky otec.

"Rekni, to jsem se rozstonala," prudce vyrazila Rutena. "Ja tam jit neptjdu, ne a ne. Jsem nemocna, opravdu nemocna a kdy to teknet, nebude lhati. Budu pracovati doma. Ut jsem si praci opattila dome. Mam zakazku na vytivani tatith, a vlotek. To postaveni tam je pro mne pokotive. Nepiijdu tam jit. Jsem nemocna a proto zilstanu doma. Mene to vynateti nebude, ba vice. Misto za industrialku jsem nedostala a musim se tedy zatiditi jinak, ale obyeejnou posiuhovaekou nebudu." mne slibil pan inspektor, to "Vklyt' po prazdninach — " "To ti v loni sliboval tet, ale slovu nedostal," vatnive zvolala dcera. "A kdyby i dostal, bych to misto jit ani neptijala. Ted' Pt to musi jiti nejakYm jinkm zpirsobem."

Otec jen s iltasem Se dival na dceru.

"Pazdernikova jit take nepohliti na mne jinak, net na svou deveeku," podratdene pokraeovala Riitena. "Pozde ji ptichazim a brzo ji odchazim, at' se tedy obejde beze mne Chvilkami bych se nejradeji nevidela ani na svete a — bude jette hate."

Piskieek posledni slova sve dcery pieslechl.

Tetkopadnkm chodem svkch mytlenek jen uvatoval o torn, jak pkijata bude doktorem zprava, te Riftena jit neptijde na posluhu. Ac lekal se dilsledkil, v nejtajnejtim svern nitru pocit'oval radost a uspokojeni, te doktorovi spilsobena bude neptijemnost, ale to podstatneho piece jen nebude moci nideho namitnouti. mu jit doktor Plachk vyeetl, to Rutena by se mohla lope starati o svou budoucnost.

"Jak myslit," pravil. "Ja, to vytidim. Jen toho se bojirn, to doktor strhne zase mne. mne ohlasil, to od prvniho budu brati jen petadvacet."

To pronesl Piskadek bojacne. Bal se, to dcera Ciniti mu bude vkeitky, ale mYlil se. Rutena si tohoto sdeleni ani nevtimla. Bla rads., to nenarazila na odpor ()tell y v ptidine jejiho rozhodnuti a Piskadek zase byl rad, te dcera mu neeini vkeitek stran ohlatene sratky v platu.

Nejak bylo, nejak bude, to bylo jeho zasadou ei lepe teeeno, trpelivkm podavanim se osudu.

Veeer ubehl tak, jak pied tim Casto. Rttena sedela nad ramem s vytivanim a Piskadek s dkmkou v iistech, kterou vtak nemel zapalenou a s kterou se jen bavil "na studeno", proCital nefinavne "Pratskk dennik," jehot odbirani taktet doktorem Plachkm mu bylo vyeteno. Mezi ptedstiranou jeho Cetbou stars jeho hlava probirala uddlosti dne. Ondtej„ Bartok vozejekat, doktor Plachk, tehot innysl na prodlouteni otcovske moci, sratka platu, odboj veru dost, ptesptilit mnoho toho bylo, o eem mohl ptemktleti a uvatovati. Rutena ani nehlesla. Jen jeji jehla, prodirajici napjate platno, davala svedectvi o jeji ptitomnosti.

Kdykoliv otec snatil se zapoditi nejakk hovor, jednoslabiene, odmitave dostaval odpovedi, z kterkch vyrozumival, k nepteje si bkti vyrutovana, to hovor je ji obtitnkm.

Otci poeinalo bkti dcery lito. Co to device vlastne melo dobreho na 'svete? To poznani ji nyni a pojednou asi einilo tak nespokojenou, ztejme nett'astnou. Vtdyt' do nedavna jette byla sam' hovor, soma veselost a dovadivost, tak to otec sotva na/ezl Casu, aby tiff pfeeet1 sve noviny. A od nejake doby razem jako by ut'al. Patrne probuzeno v ni bylo vedomi jeji bezvkznamnosti, starla a stavala se mrzutou. A tak brzo! Valyt' sotva Citala dvacet let.

Snad opravdu se ji chapala nejaka vlekouci choroba. Ted' take vial, Ceho si nebyl drive. vsiml, to tvate Rutendiny nejsou jit tak dersty e, sveti jako bkvaly. Ovtem, jak by ne! Starost o budoucnost take ji trapila. Jakou pak mein budoucnost pied sebou? S jakkmi nodejemi vyka ze tkoly odnatejic si nejlepti vysvedeeni a Ceho se domohla? G x e byla vkpomocnou posluhovaekou. Takovk udel osudu ji tesiti, povznateti nemohl.

Rutena jette pilne vytivala, kdy otec jeji ubiral se na lode.

Strana "Dobrou noc, Raltenko!"

"Dobrou noc, tatinku!"

"Nesed' dlouho, Riltenko, • jdi take spat!"

"Jen dodelam ten monogram, tatinku."

"Dobrou noc !"

"Dobrou noc!"

Chvili dival se otec na dceru z postele, pak bratil se na druhou stranu ke stene.

Rutena dokoneovala monogram, fikol, kter3i si' vytkla pro dnekai veeer. Prave, lzdyt ji otee chtel vyzvati, aby jit si lehia, ze must bYti jiti velmi pozde, Rutena povstala od sve prate, svlekla se a shasnuvk petrolejovou lampieku, ulehla.

Chvile, dlouhe chvile minuly. Veba to PisMeek letel bet pohnuti, nebyl s to, aby usnul.

Dnetini den byl ptiliti vzrukajici, aby noc hned dala vytoutenY klid. Nespal a pojednou pozoroval, to nespi tet Rutena. Nejen ze nespala, ale ona plakala! Ano, plakala! Pies tu chvili ne•pokojne ptevracela se no.„ loui, pies tu chvili drat se ji z prsou povzdech a k uchu otcovu dolehalo tlumene vzlykani.

"Ruteno!" zvolai starostlive.

Nedostal odpovedi. Hrobove ticho a eird tma jej obklopovaly.

"Riftenor zvoiai hlasiteji otoc.

Za'e ticho.

Piskadek nemohl ptemoci sire obavy. Vstavat, z postele, chtel rozsvititi, chtel pohlednouti pti svetle na dceru. Jit S'oural so ke kamnum, kde minil nalezti sirky.

"Tatinku!" hlasila se pojednou RUtiena.

"Ty pladeti?" v obavach pravil otec. "Snad ti neni dobte, dite?"

"To se mi deco zdalo, tatinku. Je mi dobte, tatinku."

Tim upokojen, vracel se zase otec k svemu loti a ulehl. Ale starost v nem byla probuzena.

Rutena si piece veeer stetovala, e ji neni volno ate zitra ji pro nemoc ma ornluviti. Snad neni to nemoc jen , ptedstirana, snad je pra y Ji2 se nernohl upokojiti. Zase povstal a-dou. rozsvitil petrolejovou lampieku, s kterou si nyni svitil na RUtenu.

Spala. Tvate zabotene mela v poduSku. Horko5ti nepozoroval. Ruce klidne polotene mela na svrchnici.

MYlil se tedy. Bohudik, Rutena byla zdrava a jen ji prve desil nejakfi te2IST Piskadek sam to noci usnul a,z k ranu.

Kdyt se druheho dne probudil, Rutena jiti byla v proudu obvykleho sveho kon.ani. Vatila v kuchyni snidani. Z lehounka otevtela dvete a po 'Spiokach ptichazela se podivat, zdali otec jetite spi. Ten hlavu mel obracenou k protejk strane a teprve kdy Rutena ptikroeila at k nemu, videla, to jit bdi.

"Kay a je hotova," pravila. "JO musim odbehnouti k ZakolskYm, ale vtiechno mss ptipraveno."

Otec jen pkiwedeil, to jest srozumen.

"U doktort tedy tatinku, co jsem ti vdera tikala," ponekud v nesnazich pokraeovala dcera. "Rekni tteba, to jsem nemocna, ale milejk by mi bylo, kdybys hued tekl pinou pravdu, to jit neptijdu."

"Ty jsi se tedy rozhodla, to — ?"

"Docela pevne," chvatne a rozhodne uji'SVovala Riltena. "Tarn v tom dome mne nikdo vicekrate neuhlida."

"Snad ti nekdo neco udelal, P..fltenko?" starostlive vyzvidai otec. "Jen to tekni. dite. Lepe se domluviti, net s hotkosti neco tajlti. Ja, vim, to Pazdernikova neni prave osobou premnou, ale nee() koneene bys mohia take sn.a:Seti k mne, vlastne k ITU me slutbe JO, nevim, co mne doktor bude chtit jeSte srateti, kdy ty vypoviti. Tebe vlastne potiebuje nyni vic, net mne. Snad bys piece mohia alespofi do to doby, net — " "Ne, ne, tatinku, za tadnou cenu! To netite7 sti dole u PlachSich mne dodalo. Jen to vytid% tatinku, vytid' to, jak chce g, ale jen to vytid% Sbohem, tatinku, specham. V kuchyni mss vtiechno .ptipraveno. Klie svitj beru sebou. V poledne na shledanou. Sbohem!"

A mlada divka, aby ptedeka bezfleelnemu zdrtiovani, rychle opustila pilbytek.

Piskatek mel tedy starost novou, tu, joke bude mitt nasledky Riltenina ifYpoved' z dalkho posluhoVani. Tfeba ze se tech nasledktit lekal,

Eitaans.

1$.

v duchu piece jen schvaloval Ratienino rozhodnuti. To postaveni nebylo ji pfimefene a dastojne. Vycvieila se na industrialni uditelku, umela nejjemnegi genske price a nicmene byla vlastne slugkou domovnice Pazdernikova, nevzdelane, sproste a *east° tez surove geny. Ale proto prave se ji Piskaeek take bal, ponevadi dovedla gtvati a nasazovati, takze k vali ni easto jig doglo v domacnosti i v kancelafi k vYstupiim.

Nebude-li ted' Ragena jig dochazeti k doktorovam, stihne to vlastne nejvice Pazdernikovou, nebot' doktor PlachY bude s to prohlasiti, ze Pazdernikova vest ma, celou domacnost i bez vYpomoci Rageny. A ponevadt Piskeeek zvlagtnim pfitelem Pazdernikova nebyl, chtel dnes vymineene bYti zlomyslnYm, a gene to tici pinou pravdu, ze Rigena do posluhy jig nepfij de.

Proto net ve gel do kancelife, za gel do kuchyne k domovnici, ale sotva spattil obavanY pfisnY vYraz to geny, ihned se vzdal sveho pfedsevzeti, po yedeti pinou pravdu a radeji pfistoupil na navrh Ragenin, aby ji napted jen ohiasil nemocnou.

"Jdu jen fici, pani Pazdernikovi, ze }Mena dnes nemage pfijiti," oznamoval ve dvefich kuchyne.

"Tak, to je pekne," rozkrodila se 'Aisne. domovnice a ruce zasadila v boky. "A prod pak ne, copak schazi milostsleeince?" dela uttepadne.

Piskadek chlacholive pokrodil o krok bilge.

"Je churava, ji g od vderej gka od vedera," pravil. "Doufarn, tie to brzy pfejde."

"Tak, churava je, a tady pine ruce price," zlostne spustila pani Pazdernikova. "To ono se to pane vzkazuje, ale kdo pak to zde ma zastat! A co ji schazi?"

"Trochu zima a trochu horkost," Thal odhodlane Piskadek. "Ja j g davno pozoruji, ze — " "Vy jste toho asi pozoroval!" opovr glive zvolala domovnice. "AZ vam teknu ja, ze jsem pozorovala, pak se chytnete za nos, ale pak to bude pravda."

"Jak to, pani Pazdernikova?" pfivetive gidal vysvetleni Piskadek.

"Vgdyt' je dobfe, nideho pied dasem," odmitave odvratila se domovnice. "Ug je dobfe, vgak ja si zde budu vedeti rady."

"Ja jen abyste o tom vedela, pani Pazdernikova."

"Dobfe, dobfe, jegte si o torn nekdy povime," uzavirala hovor statna domovnice.

Piskadek odchazel v Pfesvedeeni, ze askok Ragenin byl touto genou prohlednut. A byl tomu vlastne rad, alespori pozdeji bude musiti merle vysvetlovati.

Vystoupiv po schbdech potkal na chodbe Ondiseje, kterY z kancelate vychazel. "telam na vas, pane solicitatore," pravil mu daverne. "Doma se strojilo lidera k bouti, ale mradna zase pfeela. Snad mem ji g vyhrino.

Budete tak hodnY a obstarate mi toto psanieko."

Piskatek Ceti adresu: "Velectene sleene Kamille Andrlikove . . . " "Jedna se mi o to," pravil Ondfej, "aby Kamila listek dostala do rukou do 10. hodiny, aby dnes zbyteene nechodila do Po gtovske .ulice, kde jsme se meli sejit. Kdyby Kamilla nebyla doma, musil byste jit do Pogtovske ulice a listek dat domovnikovi, aby daval pozor, az ptijde a nepougtel ji zbyteene nahoru. dostane zaplaceno. Ja pajdu k Barto govi. Snad to tam jegte trhnu. Tatinek je v kancelati a patrne uvaguje, co ma se mnou poditi. Myslim, tie to dopadne dobfe, jig proto, ze mne pustil z domu s kioboukem na hlave. Tedy bud'te tak dobrY. To psanieko, jen kdy g ho Kamila dostane do 10 hod. Na shledanou! Kdyti ne dnes, tedy zitra jiste."

Neg tekopidnY Piskaeek se dostal k slovu, Ondfej jiz, piskaje si veselou pisnidku, sestupoval se schoda a opou gtel dam.

Piskadek vstoupil do kancelate, zahtmotil stolici, aby doktoru Plachernu ohlasil svaj pfichod, usednul pak za stal a — hryzal nehty. Po chvili se zdvihl a gel obstarat poslani Ondfejem mu ulogene.

Zatim spechal Ondiej ku kupefku Bartogovi.

Zase byl nucen dlouho voliti cestu Ferdinando-

VESTNilt you tfidou pies nabfe gi Franti gka Josefa, Karl& most, Malou stranu a Smichov, aby se dostal do Kogif na Plzefiskou tfidu, nebot' od Yeerejeka se peneini jeho pomery naprosto nezmenily. Nemel je gte ten krejcar, ktereho tfeba, aby se peel elovek dostal z Prahy pfimo Palackeho mostem na Smichov k Andelu.

Ostatne mu ta testa dnes nepfichazela obtignou, nebot' byl pin dobrych nadeji a ty hnaly ho vesele ku pfedu. Vderej gi ptivetivost pani Bartogove, jeji vYrok, ze mantel ho deka, ze brzo pfijde "zase", oprearnenou vzbudil v Ondfejovi domnenku, ze Barto g se jefte k dalgi nova pajdce da pohnouti.

Penez poffeboval nutne, pfedev gim proto, aby mel nejake v kapse, pak proto, ze v atelieru se mu nedostavalo nekterYch nakladnejgich potfeb malifskYch, dale proto, ze byl ji g nejvyggi des, aby si ze zastavarny vyplatil pamatne sve hodinky po melee a koneene hlavne proto, ze pevne si uminil vet gim nejakYm obnosem penetitYm pfispeti ku pomoci nett'astnemu onomu vozejekati, jen Piskaekem mu byl oznaden jako vlastni jeho bratranec, Vavfinec PlachY. Di-li se Bartog pohnouti, aby stavajici jit pajdku 300 zl. dopinil na pinYch 1000 zl. — a toho si byl dnes tamer jist — pak bude moci do sve pinoletosti vystaeiti a pak ji g razem pfestane ta yeena jeho tisefi penegni.

Uvagoval, jakou distku z Vijay Bartogovy poskytne svernu bratranci. Z vylidene mu jeho bidy rozpoznal, ze nejakou jen desitkou nebylo by mu pomoteno. Musil mu dati aspori tolik, aby si mohl koupiti novY vaz. Co takovY viz mute stati? Na to se je gte pfepta. Ale kiln, fuksa, kterou videl — o jeji smrti v gak jegte nevedel — byl take ji g seglY a zmotenY, ze sotva tu utrgenou dvojkolku tahl za sebou. Bratranec potteboval tedy nejen novY vaz, ale i lep giho kone. na to 300 zl.? Snad stadi. Ostatne se na to podrol2ne pfepta, jen az bude miti penize v kapse. Kdo vi, da-li se Barto g k tak znadne paj dee pohnouti. Ale kdyby se pohnouti dal a — Onclfejovi nageptavali vnitini radostne tugeni, ze pak by snad bylo nejlepe, kdyby blizkeho sveho krevniho pfibuzneho pozvedl z nedastojneho a obtigneho povolani vozejekatskeho k puvodnimu jeho zamestnani, k fiakroystvi. K tomu snad by stadilo okrouhlYch 500 zlatYch? Vice ov gem prozatim data nemohl, nebot' 200 zl. nutne jette do prosince potteboval pro sebe.

Ondfej podital tak, jako by ji g s napinenou kapsou se vracel od Barto ge, kde gto se k nemu bez krejcaru v kapse teprve ubiral. Jen jeho horkokrevnost, lehkomyslnost a tet i dobromyslnost dovedla jej nadchnouti k tak smelYm vidinam.

Ale jak jig praveno, byl phis, davery jet nemoh1a bYti sklamana. Tak blitil se Plzeriskou tfidou ku kramku kupeikovu.

Jiz z daleka videl Ondtej, ze Barto g stoji pied krimem a ge si spokojene mne sve velke, dervene ruce. Nedinne rozhli gel se na pravo, na levo, az hlava jeho pevne uvizla na smeru torn, kterYm Ondiej pfichazel.

Patrne poznal take ji g z deli sveho zakaznika. Tvaf jeho brala neurditY vYraz, z nehoti nedalo se vyzpytovati, je-li projevem pocitt pfijemnYch, ei neptijemnYch. Ondfej jig na nekolik kroku pied kramem smeki ponejpry a v bezprostfedni blizkosti Bartok podruhe.

Ted' smeki i Bartog domaci svou eepieku.

Wive jen s neurditYm syYm vyrazem pfikyvoval.

"Ma Acta, pane PlachY," pravil, ustupuje ponekud, aby mlademu midi dal pkednost vstupu do kramu.

Ondfej rychie ve gel, nechteje hned na ulici zahajovati hovor.

"Ma Acta, pane PlachY," opakoval Berta jit uvnitt svaj pozdray.

Oba podali si ruce.

"Byl jsem zde jig vdera," ponekud ochlazen zapodal Ondfej. Ted' bezpeene ji g vycitil, ten neurditY vYraz byla nepiijemnost. "kikala mi o torn gena," upjate odpovedel Bartog a eekal.

"Jig jsem si dovolil Vagi pani dhoti naznaeit,

'lie stfedu, dne 21. der yence 1937. proe pfijdu "zase" a tu tedy jsem, abych tu ziletitost skoncoval." — "Jake pak skoncovani," se svrchovane vetttelskYrn ptizvutern sebevedomi pterutil je Bartog . "Jake pak skoncovani? Skoncovano to bude, at budu rniti sve penize v kapse a ty, jak myslim, mi ted' neptinatite."

"To nikoliv, ale take je gte neprotla posledne smluvend lhata. Proto jste mne, pane Bartok nepotteboval dekati "zase".

Jemnemu tomu pokynu byla by snad rozumela pani Bartotova, ale Bartot mu nerozumel.

"Jake lhata!" pravil, rozkrodiv se a ruce streiv do kapes kaihot. "Lhuta je , ode dne ke dni a jen pro nine, ale ne pro vas, pane PlachY! To j::•em vslovne. tekl Piskadkovi a ten varn to snad Ondfej se hryzl v ret. Chapal se ho hnev, nebot' byl pokoten. Tak mluviti smi jen vetitel s nemohoucim cllutnikem. Dvojnasob citil se pokokenYm, ponevadt sem ptitel s takovou jistotou, s bezpeenosti nezvratitelnou, ze tim trpei bylo jeho Bartot nevyhlitel podle toho, aby piistoupil dnes k nejake pujdce vitbec, tim melte k rozevban make tak tirokemu, aby hned vyplatil nekck set zlatYch. Jiz chtel bYti hrubYm tet, tak jako byl hrubYrn Bartok ale opanoval se, ponevadt piece jen stal jako dlutnik proti veriteli, kterY mu kdysi z citelne vypomohl bez jive zaruky, net hole stvrzenky a proti destnemu slibu spravneho zaplaceni.

"Tedy na novou, dant' piljeku byste neptistoupil, pane Bartok?" tazal se, ale nikoliv jit ostychave nebo stisnene, nYbrt s pevnosti a urditosti, jako by nabizel obchod z ruky do ruky.

"Vy vite dobie, ze v prosinci se stanu pinoletYm, ze hotove mi bude vyplaceno deset tisic zlatYch a ze pak na krejcar a s dobrYmi itroky budete zaplacen. Nemate-li duvery v naprostou mou poctivost, pak oftem jen lituji, jsem se stal viibec vatim dlutnikem."

"To ja, netikam," ponekud jako by se omlouval, pravil Bartok "Ano, to iikate," ostfe odpovedel Ondfej.

"Prosebnikem nejsem. V nejhor gim ptipade varn vase penize vratim, tieba jette dnes, kdyt to musi byti, ale musil bych na sve ptatele, ale od ptatel vyptijeovati je pokotive."

"Vtdyt' ja vam jette do 15. prosince dekam," prohodil chlacholive Bartog.

"To jsem jiz veal a proto jsem neptitel," pravil Ondfej. "Potteboval bych dark piljdlu a o tu mi jde."

"Ale, pane Plachy, piece uznate, ze beze vti zaruky jen na dobrY oblidej, udelal jsem to, co tadnY v Praze by byl neriskoval. Dejte mi nejakou jistotu, ptivecrte mi alespori jednoho sedleho, mohoviteho kaventa a dostanete ode rime penez, co chcete."

Na chodniku mihla se kolem postava chodce, jen nahledl do kramu. Ondfej se mimodek odvratil a Bartot hned veal podobnemu vyrutovani odpomoci.

"Prosim, pane PlachY, rate do pokojiku," pravil jit velmi zdvotile.

Ondfej nej evil k tomu chuti.

"Prosim, jen raete," vybizel Bartok "Nikdo neni doma. gena je na trhu a tak brzo se nevrati. Tam budeme itpine neruteni."

Ondiej gel. Vstoupil do itpravneho, disteho pokojiku se sklenenYmi dvetmi do kramu. Nerozhlitel se, nYbrt ptimo, hned se zase obratil k Bartotovi.

"Jit jsem yam piece tekl, ze zaruk jinYch, net sve slovo, yam dati nemohu," pravil.

"Slovo," opakoval Bartok "Co je slovo, Cloy& je smrtelny Kavent, to je nee° — ".

"Takoveho kaventa, jak vy jej chcete, nemam," durdil se Ondiej. "Kdybych takoveho nekoho o kaventstvi potadal, pova goval by to za vyzvani, aby mi penize pujdil sam ,a nepopochybne by mi je take pfijail. Takovou slutbu jsem mohl jen od Piskaeka tadati, ponevadt jsem vedel, ze ten mi peruse puj6iti sam nemffte, nebot' jich nema."

"To bych iekl!" podotknul Bartok "Take u mne visi."

"Tak jake mate obavy," ptesveddive pokradoval Ondiej zase s dostavujici se nadeji. "Vy dobie vite, ze — " (Pokradovani.)

Ve sttedu, 21. dervence 1937.

ODA DONSOVATELSKi Houston, Texas.

Sestry a bratii! tasto se stall, to mnohdy sebe leptimu radhledu nedostane se naletiteho pochopeni. Tak se deje i vzhledem mernu ptedetlemu dopisu, ✓nemt se zminuji o prospetnosti anglicke Cast. "2e pry chci Jednotu poanglidit". Nic nevi dale ode mne, jako toto. Naopak, jest mYm nej ytelejSim ptanim, aby si Jednota udrtela Ceske vedeni co mono nejclele.

Musime si take uvedomiti toto: V katelem Lisle "Vestniku" jsou )oznamovana mnohdy at i 10 a nekdy i vice. Vtimneme-li si techto funrti shledame, to skoro % z tech zemtelYch jsou jit stall lid& A co to znamena?

To znamena, ze kolik starch lidi zemtelo, tolik eeskYch etendin ubylo. nekdo, ze i mladi umi Cesky Gist, to jette neznamena, to mista tech zemtelYch jsou mladYmi vypinena. Tech. zde zrozench a schopnYch obstojne Gist, jest pomerne mnohem mene net. tech zemtelYch. Tedy zkratka nekolika slovy: OeskYch dtenatil ubYva. zeptejte se kterehokoli vydavatele deskYch dasopisti a katclY yam to potvrdi. Nekdo vtak namitne: "Co vtak ma Jednota s tim spoledneho?" Ma s tim spoleeneho hodne, kdy si pozorne . preeteme ye stanovach elanek "Hlava II. 'Mel".

616,nek ten zni: "Poskytovati natemu lidu deskoslovenskemu v2hodnou_tivotni ochranu ve zpilsobu dobrYch pojistek na tivot a pedovat o zachovani slovanskeho jazyka v teto zemi a vgeebeene povznegeni spolurodakii nagich jak ✓ mravnim, tak i dugevnim a blahobytnem ohledu."

2aciam dtenate, aby si obzvlatt' vsimli slov "jak v rrrravnim, tak i dutevnim" a piemysleli jest o vtechny Cleny stejne postarano. Ja pravim, to neni. Ne proto, to ditaci latka ve Vestniku by nebyla dobre,, ale to jest postarano jen o ty. kteti umeji Cesky dobte Gist. Namitne-li nekdo, ze tech zde rozenYch, kteil umeji Cist jest znaonY poeet, ma site pravdu, avtak musi tet uvatit, ae tito, i kdy umeji Cesky Cist, piece radeji sahnou po detbe anglicke. A nemusime jim toho zazlivat ponevadt tomu lepe rozumeji. Mysli-li si nekdo, to ten kdo dovede Cesky dobte mluvit, ze dovede i take tak dobte Cesky Cist, jest na omylu. V betnem hovoru neutivame mnoha a mnoha slov, ktere se vyskytuji v eascpisech neb knihach. Znalost deskYch slov u toho kdo Cesky Gist neumi, jest skrovna, a proto jest samortejme, to takovY saline radeji pa eetbe anglicke. Jen se zeptejte tech radian, kteti maji dospivajici deti zde -narozene a budete ptekvapeni. Neupiram, ze jsou mezi zde rozenymi eetne vYjimky, kteti skuteene umeji desky Gist, avtak tvrdim, to jest jich pomerne malo a bude jich ubYvat. Tedy jen z toho dilvodu, aby zde rozenY °bean neb •cbeanka, kteti nemaji ptiletitosti se poueiti o svem pfivodu, neznajic Cesky Gist, bylo by prospetno, aby se jim toho poueeni dostalo v jazyce jimi ovladanYm. Jedno ptislovi pravi: "Minulost jest nati ueitelkou". Tedy se od ni udme. Vrat'me se k dal:* kdy se nas nand pada' probouzeti ze sveho temet ttistaleteho narodniho spanku.

'Mezi nejptednejti prvni buditele /Weil Balbin a pak DobrovskY. Tito obeznamivte se s dejinami deskeho naroda, shledali, ae nechat tyto upadnout v zapcmenuti, bylo by to nenahraditelnou tkodou a proto chtejice je zachovati psali avtak — jen latinsky a nemecky. I oni povatovali tc za zbyteenou namahu psati Cesky. Pozdejti doba je vtak ptesveddila o jinem. Vidouce, ae psanim v cizich teeich nemohou odekavati vYsledku jakeho by si ponevadt jejich prate nemohla proniknouti tam, kde by piinesla ovate, podali psati Cesky a netrvalo dlouho a jejich namaha chazela k oceneni. Povstavali novi a novi jejich spolupracovnici a tak znalost eeskYch dejin ptichazela ve yteobecnou znamost. Pak se nas no.rod zase vzpamatoval, ponevadt se psalo tak jak ten lid umel eist. M se podalo

Strom 17. psati v jazyce lidu srozumitelnem, pak tepive podal ten lid poznavati svou cenu a pocit'ovat svou povinnost nejen vaei sobe ale cele-, mu narodu. Kdyby oni prvni nati buditele stall pH latine a nemdine — bylo by probuzeni nateho naroda jit tak stare jak dnes je?

Kdo dovede ptemYtleti, at' si sam tuto otazku zodpovi.

Zde, v teto nail nove vlasti jsou 'Joinery v torn ohledu skoro stejne. Jen ze zde "ten jazyk srozumitelnY" jest anglieina. Zde rozenY obean chodi do anglicke S'koly a tudit jeho fedi jest anglieina bez ohledu joke narodnosti kdo jest. Ovlada-li take fed svYch rodiet, zna ji jen tolik, kolik slov se ye vzajemnem hovoru nauei. Znam nekolik mlaxlYch lidi skeho pilvodu, kteti nejen ze Cesky mluveji ale i etou a piece radeji Ctou anglicky. Vette mi mili dtenati, ze kterYkoliv easopis by podal psati pro zde rozene echoslovaky anglicky a v torn jazyku je seznamoval s dejinami deskeho naroda, ze by si ziskall nesmrtelnou zasluhu o poyzneteni eeskeho narodniho yedomi. AZ by se aerial doeetli o torn kolikrat Nemci byli od Oechil porateni, at by se doCetli o Mistru Janu Husovi a kolikrat Husite mnohonasobnou ptesilu neptatel zahnali na fitek, o Jitim Podebradskem, kterY prvni vydal provolani, ku vtem tehdejtim panovnikurn, ku vteobecnemu odzbrojeni, pak jen tech nekolik slavnYch skutka by stadilo, aby etenat pocitil y e svem srdci onu narodni hrdost, ktere je nutne tteba, aby se Ceske sebevedomi udrtelo jette dlouhou a dlouhou dobu. I kdy by se Cesky vtibec ani vice nemluvilo, tu kat, by znal dejiny naroda, z nehot po-ktery chazi, hlasil by se s hrdosti, ze pochazi z naroda, kterY sve doby tak mnoho znarnenal.

Josef Jungmann, jeden z nejptednejtich buditela nateho naroda se vyslovil: "Narodni lhostejnost pochazi jen z neznalcsti dejin".

A proto kiadu takovY duraz na seznamovani s eeskyrin dejinami, ae povatuji vYrok Jungmann& za Upine spravny. Nemffteme-li si doVoliti y ydrtovani deskYch tkol po zpfisobu digatskYch krajant, tedy jest nutno se postarati o Lesko-americkou mladet timto zpilsobem Nemyslim, to to musi bit prave "Vestnik"; avtak nelze uptiti, ae by se k tomu nejlepe hcdil, ponevadt jest ze vtech easopist eeskych v Texas nejrortitenejti.

Take neodekavam, ze jette do sjezdu se tato mytlenka uskutedni, ponevadt jsou zde jiste fnluvy, ktere se mimo sjezd nemohou niti. Zaeinam o teto \Teel jit ted' jen z toho duvodu, aby bylo na uvatovani dosti Casu, neb vim, to kdyby se o torn pojednavalo at v posledni dobe pied samYm sjezdem, jak to obydejne byva, tu by snadno mohla povstati neptijemna debata jen proto, ze mnozi by nepochopili dobrY fnysl. JO, sam mam radii Ceskou detbu, ponevadt ji lepe rozumim, maje eeskou tkolu a v anglicke jsem nebyl ani hodinu, krome jednou asi pui dne, kdy jsem pomahal klasti novou podlahu, pti eemt jsem se tak bohabojne prattil pies prst, to mne i jiste nebohabojne anglicke slovo vyletelo z huby. Tenkrat jsem se meal uCit anglicky.

Ma-li nekdo obavu, ze se tim, to by ye Vestniku byla zatadena nektera stranka anglicke Cetby, Jednota poangliei, to mute proto klidne spat. Naopak vzbudi se tim vice zajmu o Jednotu. Vtimneme si take toho. Kratee po poslednim sjezdu Ceti jsem ve Vestniku dopis p. g. Roknska, jent byl jako host sjezdu ptitomen. Ve svem dopise pise, te se radi chlubime, to jest nas Oechoslovaku v Texas 300.000 avtak dle poetu elent v S. P. J. 5. T. to to podle toho nevypada". Motna, ze zapcmnel, ze jsou zde i jine Ceske jednoty katolicke. Tedy ptipust'me, ze jest nas zde tech tti sta tisic; v S. P. J. S. T. mame neco pies 14.000; ostatni krajane, kteti jsou u deskYch jednot pojitteni jscu v katolickYch jednotach, neb jinYch. Pieitejme, ae vtech Oechoslovaln pojittenYch u deskYch jednot mute bYt na 50.000 (Obavam se, ze jest CIslo yysoke). Chlubime se, to jest nas tie sta tisic, — nute, kde jest teal 250.000 OeChoslovaku?

Mill bratti a sestry chceme-li neco posuzovat a odsuzovat, musime brat v frvahu celek a nikoli jen sve nejblitti okoli. Stava se mnohdy, ae se v nekterem shromatdeni na neeem usnesou, z dehot nekterY piltomnY ma nejakou 4kodu, avtak celku to prospeje. V takovern ptipade nutno miti na mysli prospech celku a pracovat pro uskuteeneni onoho usneteni bez ohledu na osobni soukromY neprospech. Tato vlastnost se nazYva nelistnost.

Ne — mne nejde o poanglieeni Jednoty, nYbr2 a to, aby se Adel Jednoty obsalenY ye slovech "Hlavy II." rortifil co mono nejvice po Texasu, kde jest pomerne nejvice krajanu zemedelcu usazeno, aby tak jako v naSi stare vlasti se podalo probouzeni naroda na yenkove pod dotkovYmi stfechami, tak i zde se na farmach rortroutenYch po celem rozsahlem Texasu, podali probouzeti a poznavati narod, z nehot pochazeji a seznamovati se s Jednotou a jejim Udelern. Nikdo neupte, M jest jette mnoho a mnoho tech, kteti Cleny Adnoty nejsou a mohli by bit. 2e jimi nejsou nese vinu jen to jejich narodni lhostejnost, ktera pochazi z neznalosti sebe sama. Vyjcleme jim na pul testy vsttio a oni nam pak budou vdeeni.

TakovYm einem zajistime si budoucnost teto Jednoty i Ceske vedeni. Ponechame-li vtechno tak jako doposud, tu za kratkou dobu budeme litovat sve tvrdoS'ijnosti. Mesta to poznaji nejdtiv. Venkov se bude mnohem dee branit, to neupiram, avtak — ubrani se?

Tvrdim, to budoucnost Jednoty na dlouhou dobu spoeiva jen na probouzeni z narodni lhostejnosti v jazyku anglickem. Na znalostl dejin naroda, z nehot pochazeji. Nestaei tlouci se do prsou a tikati: "Ja jsem Oech", nutno take vedet jak svou chloubu oddavodnit.

Budeme-li znati sebe sama, pak nas budou znati i jini; a nebude to k naafi akode. Ani rodnimu sebevedomi. V minulem dopise jsem se zminil o dvou strankach, pak jsem, kdyt jig dopis byl odeslan zvedel, ae z technickYch pkidin nelze zataditi jen 2 str., nYbri nejmene 4 str. Nute tedy 4 strany. Proto by se jeate nestalo tadne nettesti. Motna, ze povstane otazka, kde vzit vhodnou anglickou detbu.

V torn ptipade bych veal radu. To by se mohl nekterY student z austinske university se pokusiti o pteklad dejin Fr. Palackeho. Mohl by se mu poskytnouti nejakY honored' a mel by praci na dlouhou dobu, kdyi by vypinil 1 stranu Vestniku tYdne. Prospel by tim nejen sobe, ale celemu deskoslovenskemu Texasu a Jednote. 2e by s tim povstalo nave vydani?

Coz nejake vydani neco znamena pro tak krasny a Uspe gnY Adel? PodobnY Adel, jen ze Aetrnosti nepodporovat, bylo by vlastne nati hanbou. Vtclyt' Jednota stejne udili menti podgory studenturn a nikdo proto nektiel. Ten student, ktery by se tcho fikolu ujal, mel by aspori vedomi, ae onen piispevek nedostava zadarmo a pak by jej blazilo vedomi, to kond praci, ktero, bude prospetna vtem jeho krajantim v Texas. Podobna price jest vlastne budovanim do budoucnosti, kterout mame mlti vlastne na zteteli. 0 ptitomnost mame jit postarano. Pak se vYsledky to price ukali at.

Jednota bude slavit sve "zlate padesatilete, jubileum." Pak nas vtechny bude Wit, a to "vydani" si gacinS7 ani neptipomene. Jette se vratim ku sjezdu.

Jednani o zvetteni "Vestniku" povstalo navrhem na zatadeni to anglicke east. Pone•• vadt proti angl. east byla vettina, tak vlastenci uchvatili zvettenY "Vestnik" celY pro sebe Tak — vy, kteti neumite desky dist, tedy si pkeetete anglickou Cast stanov. Stanovy mohou bYt anglicke, avtak v organu nesmi bYt nic anglickeho. Ve starem Rakousku by neco podobneho bylo fipine na miste; bylo by to nati povinnosti se podcbne branit — ale zde jest to neco jineho. A ted' konec.

Nike podam nvahu, mame-li se nazYvat "Bohemians". Jsem proti tomu nazvu.

S bratrskYm pozdravem, Jaros. Janidek.

Pozn. red.: — Dle usne geni tiskoveho vYboru anglicky psane dopisy mohou bYti ye Vestniku uvekejneny.)

Straus 1$.

Ve sttedu, dne 21. eervence 1927.

NlIS iAL.011 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vYbor tadu Ennis dislo 25, v Ennis, Texas, timto projevujeme jmenem tadu uptimne citenou soustrast bratru Alois Lanidkovi a jeho ditkam nad ztratou milovane mantelky a matky a na gi spolusestry Josefa Lanieek, ktere, ode gla dne 7. aervence a pochovana byla dne 9. eervence na katolicky htbitov v Ennis.

Vime, drazi portstali, ze vat zarmutek je velikY, ale budit vam Atechou, to celY tad sdili s vami vas zarmutek. Protot, vy portstali, ptijmete na gi uptimne citenou soustrast, a Tobe, zesnula sestro budit zeme, lehkou.

Dano v Ennis, Tex., dne 11. eervence 1937.

Joe Luk g a, F. B. Vrla a John Hrabina, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI My, nitepsanY resolueni vYbor tadu techoslovan els. 40, vyslovujeme jmenem tadu uptimne citenou soustrast, portstalYm a ptateltm, nad tmrtim na g eho spolubratra Bohuinil Barka, jent zemtel po kratce trvaiiei nemoci. dne 30. dervna 1937. Pohtben byl na 0. D. H. S. htbitove v El Campo, dne 2. dervence 1937.

ZminenY spolubratr narodil se v Karline, pfedmesti Prahy, dne 1. imora 1881. V taco zemi bydlel 35 let.

V bratru Barkovi odchazi jeden ze starch prtkopnikt aeskeho novinakstvi v Americe.

Byl dobrYm spolkovym bratrem, povahy tithe, nendrodne, netoutil po zisku a slave, va gen a milovan v g emi, kteti ho osobne Lest budit jeho pamatce!

Dario v Hillje, dne 11. eerverce 1937.

Wm. Tymel, E. K. HajovskY, James HradeckY, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Vesmernost, eislo 68, timto projevujeme jmenem vgech blent na g eho tadu uptimne citenou soustrast portstalYm nad ztratou mantelky, matky, baWay a na g i spolusestry Rozalie Surovikove, ktera tak neoeekavane od nas ode g la tam, odkud neni navratu. Zemtela dne 29. kvetna 1937 a pochovana byla dne 30. kvetna na San Anna htbitove. Nd g tdd ztraci dobrou elenkyni.

Vime portstali, ze zarmutek vas jest velikY, ale budi g y am Utechou, to celY fad sdili s vami zarmutek. Proto g portstali ptiimete na g i uptimne citenou soustrast, a Tabe spolusestro budit zeme lehka.

Demo v Nelsonville, Tex., dne 11. eervence 1937.

Jos. efeik, E. J. Mare g , B. W. Schiller, resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nilepsanY resolueni vYbor tadu Pokrok Moultonu els. 27, v Moulton, Texas, timto projevujeme jmenem tadu uptimne citenou soustrast zarmoucene mantelce, ditkam a vgem ptibuznYm nad ztratou milovaneho mangela, otce, (Wake, pradedeeka a na g eho mileho spolubratra Karla Pustejovskeho, kterY zemtel po dee trvajici nemoci dne 9. eervence 1937 a byl pohtben v nedeli, 11. dervence na Mestskem htbitove v Moulton, za velIce *east ptibuznYch, ptatel a znamYch z dalekeho okoli. Pohtebni obtady vykonal Rev. A. H. Fallcenberg.

ZesnulY datil se vysokeho veku, pies 84 let, byl otcem eetne rodiny a veem ditkam dal - dobre vychovani i g koly. Byl zakladajicim Menem na g eho tadu els. 27 (te'g Alen 6SPS.); v na g em fade byl dobrYrn, dbalYm, a uptirnnYrn olenem, po Okolikrat zastdval Mad ptedn,

Svaz Cechoslovana, els. 92., Fort Worth.

Mile sestry a bratti!

Chtela sem napsat vet gi dopis a popsani, kde jsme se v gude toulali, ale mtj eas je kratkY, tak to musim je gte odlo g it. Mo gna, to mne mote gvakrova F. Botikove. ptede g ene a popi g e nasi cestu, ona to umi lep gi. Tak Fanug ko, popig to cestu. Vie, to ja radeji etu net pi gu. Sirdedne diky rodine p. Klimkovskeho v Temple za pohostinstvi, ktereho se nam od nich dostalo.

Zastavili jsme se y e West, podivati se na skY film `U svateho Antoniaka", kterY se nam libil.

Ut si musim honem pospi git a oznamit, le v nedeli dne 25. dervna bude v na gi sini odpoledni a vederni volne pobaveni. Doneste domina, checkers, karty a vubec nee°, aim se radi bavite, a tat nejake ty male stolky, a abych nezapomela, budeme mit spoleenou veeeti. Sestry jsou tadany, aby katcla nee° donesla, tak abychom mohli spoleene poveaetet kolem 5-6 hodiny, a pak se bude bavit katclY jak dlouho chce.

Tuto sobotu dne 24. dervna nebude tanec. Zabavni vYbor zmenil sobotu za nedelni pobaveni.

Tak ptijd'te v gichni 2izen bude aim zahnat a zmrzliny pro ochlazeni bude dost. Je gte jednou y am ptipominam, abyste nezapomeli v nedeli 25. aervna, kolem 3 hod. odpoledne se sejit ku spoleane veeeti, kterou sestry rozloti. Hled'te v gichni bYt na eas.

Se srdeanYm pozdravem na v gechny etenate i celou redakci zustava, Helena Zichaeek.

Vir BOROVA SCHUZE SOKOLA V HOUSTONU. SchUzi zahajil br. mist. starosta J. Rachad, za ptitomnosti bti: J. Ka g par, 2aloudek, Velek, Mraz, Doubrava, Sedan st., Ltvrtnik, ses. otvrtnikova. Zvolen dopisovatel br. ttvrtnik. Pteeten protokol z mesieni schtze. Dale dten dopis od Hlavni upy, ktera nas pobizi ku hojne a zdarne praci. Odpoved' na onen dopis ma, na starosti br. Kagpar.

Br. Ka g par oznamuje, ze zitra, 13. eervence zadne se se cvidenim v 7:30 veder v sini atefanik. Dale br. Ka gpar dava, navrh, by propagadni einnost se skonaila dne 23. dervence, pak bude v g e pod stanovami A 0 S , kde pak bude ka g dY 'den podlehat stanovam A.O.S. Schtze bode odbYvana 23. dervence v 8 hod. veeer v sini g tefanik. Br. mistostarosta lade, br. Bedana jako ptedsedu tadu za propfijeeni sine, co g' ptedseda se za souhlasu dlent ptitomnych, sin pro Sokol dava k disposici. Br. Ka g -parslibuje,znbudeijakpogzvan, a na to to de, sam dohled. Ujednano, by byla vyborova schtze v gdy za dtrnact dni po katcle mesiel schtzi.

Cvieeni bude katcle AterY v 8 hod. ve8er v sini g tefanik. Br. ttvrtnik dava navrh, by br. nadelnik cbjednal si pomucky, ktere ku cvideni pottebuje. Br. Ka g par dava, navrh, by br.

KostomlatskY byl navrhnut do cviditelskeho sboru. Navrh ten ptijat.

Dal g i jednani do pravidelne schtze 23. eervence, tet novi dleni ptijimdni, na do g schtze skon a' en a. etvrtnik, zapisovatel.

Slavnostni ohriostroj usmrtil jedenact svatebeanri.

U mesta Colomba na °strove Ceylonu konala se slavna, mosleminske, svatba. V jejim prribehu byl vypalovan take ohriostroj, kterY v g ak skoneil tragicky. Jedna raketa vybuchla ptedeasne a eitila se do ptipravenYch vYbu g gliva explose, pri nil bylo je--ni.Nastl ra denact osob zabito a sto osob tetee zraneno.

Mezi mrtvYmi jsou take zenith s nevestou. dy. Ztracime v nem jednoho z tatinkt nageho tadu.

Drazi portstali, vime, ze vas zarmutek jest velikY nad ztratou va g i mile bytosti, av g ak ujig t'ujeme vas, to my, spolkovi bratti a sestry, citime s vami, cog y am budit desteenou chou, a Ty milt' bratte, po strastech 'tivota odpodivej v pokoji. test budit jeho pamatce.

Za tad Pokrok Moultonu, cis: 27, SPJST.: Jan Havlik, Ignf ZveA10, Pavel Bari*, re. solubi Mot

AMERIKA A KRISE. (Dokondeni se strany 1.) re). Tim, kdyt si je lido ptipnou na kabaty, byli Ameridane ptesvedeeni, budou ut stoupat kursy.

To vg ecko ptirozene nit nepomahalo, a ptigla chvile, kdy bylo tteba uznat vaanost situace a ptiznat se k para g ee. Skuteenost a hloubka krise byly najednou patrny v g em: nezamestnanost, r ejenom delnikt a Atedniku. nYbr g i teditelt a zamestnavatelt. Skoro naproste znideni investieniho kapitalu. V geobecnY bankrot dlu g nikt Zhrouceni kupni sily, na jejit motnosti si brali zalohu ut pted dvema lety. V teto chvili pocitili Ameridane asi to, co kdysi Jouffroi ve sve slavne noci. Je znamo, to filosof Jouffroi zpozoroval za dlouheho noeniho rozjimani, ze jit neveti v Boha, a rano zestarl o deset let. Ameridane byli o sobe lakesveddeni, ze jsou hospodatsky nesmrtelni. A poznali, le take oni mohou zemtit! Tak se krise ukazala nejencm padem s vY g in, nYbr2 i zhroutiv gi se virou: virou v prosperitu. Byla to prave tak krise mravni, jako krise hospodatska.

Pak ptig la doba pfizpbsobovani skuteenYm pornertm, a tehdy prave ukazali Americana celou svou obrovskou silu. Bez frasi se smitovali se skuteenosti. Ptiznavali, to jsou znieeni, a to je-li ut tteba tit proste, nejlep g i je pocitiditi se tomu s dobrou naladou. Prostota americkeho tivota je poueenim. Po teto strance nemuteme se k nim ptirovnavat. Je zvlagtni, jak ruzne reagovaly na krisi velke zeme: Anglidan dr g el, Francouz vydital. a Ameridan by byl mohl iici, jako v Mtissetovi: "Ztratil jsem i hrdost, ktere, mi davala viru v mato genia."

V rote 1932, kdy krise byla nejhar g i, zasahuje R000sevelt. Je dtletito oceniti nyni vyznam jeho zasahu, ponevadt on mel v psychologieke evoluci Ameriky vynikajici Alohu.

Politika New Dealu zaletela v udrtavani cen metodou kartel y a syndikatt. Ptijetim teto politiky se president °bratl lady k Fordovi, jehog cilem bylo vtcly snizovat vYrobni naklady a prodejni ceny, aby se zvY g ila kupni sila.

New Deal se udrtovanim vysokYch cen naopak ptidrtov'al se stare tradice ptedvalednYch trustt. Tak dovoloval prtimyslniktm, aby se sdrutovaly v kartely, kdetto ptedtim jim v torn bylo dlouha leta vladou braneno. Za to - vYhodu v g ak draze zaplatili, protote jim vlada jako protislu ghu soeialni zakonoclarstvi a uznala odborove organisace. President se takto ueinil prosttedrikem mezi delniky a zamestnavateli. V tomto postaveni se ptibli'loy al vice fa gismu net marxismu. pokud ov g em muteme utit techto evropskYch vYrazt o americkYch pomerech, ktere se na gim v nidem nepodobaji.

Politika New Dealu zmirnila krisi, ale na druhe strane spi g e zpomalila hospodatske zotaveni. Mtteme opravdu pozorovat,ze zotaveni zadalo v eervnu roku 1935, y e chvili, abychom tak tekli, symbolicke, kdy New Deal byl odsouzen a zru gen Nejvy gg im soudem. Nebyl to New Deal, nYbrt jeho zru g eni, co vyvolalo novou hospodelskou dtveru.

Vedle teto socialni politiky, ktere. byla nicmerle politikou, at byly jeji zasluhy di chyby jakekoliv, je ffeba zminiti se v presidentove akci i o ureite finaneni demagogii. Projevovala se pclitikou systematickeho, neomezer,;ho vydavani penez. nmyslne nevyrovnar Yrn rozpodtem, v g eobecnYm udilenim subvenci a odpist, investidnimi pracemi, tvotenim pracovnich ptiletitosti, neptetrti.tYm vyptleova, nim, col vSe vedlo k astronomickYm dish m.

Tato stranka Rooseveltovy politiky a reptsobila na Evropu takovSrrn dojmem New Deal, ale podle melt° nazoru je dule%ztejsi, ronevadt americka vefejnost se zaujala hlavne pro ni. Nebyly to prtmyslove "kody" jako klady na vetejne prate nebo tvoieni pracOvnich ptiletitosti v g eho druhu, ktere imponovaly g irokYm vrstvam lidu. Je pravdepodcbne, ze prave tento 6initel nejjisteji doporagb) Rqcl. seveltovi if Nho movuzvoleni,

ye stfedu, 21. eervence 1937

Oddil dopisovaxlskf Skidmore, Texas.

13ratti a sestry SPJST.!

Sdeluji yam, se minule pondeli, 12. eervence moje rodina se mnou jsme nafativili nakho organisatora br. Franka Kadanku v Corpus Christi a tedy yam oznamuji, ae br. Kadanka pokraduje vfl3orne, coZ' mu ze srdce piejeme a doufame, .2e bude zas brzy imlne zdra y. Jak bratr Kadanka mi tekl, ad byl dosti bolestne pti tom automobilovem neatesti pohmoklen, bylo Stesti, se 'Zadna kost nebyla pteratena, jak zprvu se myslelo. Bratr Kadanka jest doma v domacim oSettovani.

Take dale sdeluji bratrtm a sestram to,du Slovan Jihu eislo 26, se br. Sumbera ,tajemnik nakho tadu, svolava schuzi na nedeli dne 25. dervence ve 2 hodiny odpoledne ve akole Beyer a yak ptitomnost jest nutna, neb se bude jednat o zalelitosti programni, velice nutne veci. Tedy neteknete "oni" to beze mne spravi ,ale teknete si, oni mne pottebuji, a jiste ptijd'te. Sam ZadnY nic nedoka2e, ale vaichni dokaleme vSechno. Tedy na shledanou v nedel, dne 25. dervence ye Skole Beyer.

S bratrskYm pozdravem, VA§ Jos. Koliha, ml.

Yoakum, Texas. ✓ krasnem eernoAkovem parku pti Hosting byla v nedeli vybrand a vesele, spoleenost. Byly tam advokati, banketi, lekati, soudcove, earlfove, obchodnici, farmati a nak duchovenstvo ze Aesti °kraal, aby vzdali hold nakmu Ceskemu senatoru p. L. J. 8ulakovi z Lan Grange.

VYbor, kterY sestaval z nasledujicich: I. J. 6erno§ek, J. C. Schuhmacher, E. M. Mikulik, L. J. Rose a L. B. Cerny, odhadoval se pfatel senatora bylo blizko jednoho tisice. V parku bylo hodne opraveno od to doby, kdy jsem tam posledne byl. Ku vkmu peknemu zatizeni je nyni i krasna taneeni sin, taktka bez oken, aby vanek gel stale mistnosti, a je v ni ptijemno, neb v ni byly dlouhe stoly, a kdy jsem zasedl k chutnemu Obedtt, tak tam bylo velmi jemno. I na venku bylo v chladku nekolik stoaby ZadnY nemusel dlouho eekati. Pkijel jsem z Yoakum na busu, kteri pla ya' jede okolo, a jak me senator uvidel, hned sel naproti a pta, se, jestli ji2 jsem prohibielk. Ja na to odpovedel se ne, a tak pravil, se to zkusime a jsme. Hatele senatora byli zvani, aby ale aby nic nepiinesli s sebou nezli jen dobrY apetit. 0 vaechno bylo nale gite postarano. Orchestra Cyrila Jandy vyhravala. Po °bade bylo teeneni. Yip. Ka gpar byl obtadnikem a ptedstavil Monsignora Netarduse, senatora gulaka, okresniho soudce, p. Hanadka a p. Rose. KaZdy kratce a velice krasne odbyl svoji tee. ✓ therk zajel jsem do Flatonie, kde se odb'val 10. sjezd mohutne jednoty R.V.O.S. Dorazil jsem v g as, abych vyslechl neco v dopolednim zasedani. Ve 12 hodin gli jsme k obedu, kde ve Fair parku katolicke Zany ustrojily chutna, jidla. Po obede muj pfitel J. H. Hurta, ptedseda V. V. a tea tohoto sjezdu, me piedstavil a kratce jsem sjezd a delegaty oslovil. Byl jsem pra y -nimradcetojnypdvelhuty,aide jsem ptitomno mnoho tvati znamYch, kteii byli ye sjezde v Taylor, kde jsem byl poprve zvolen. Od to doby ptibylo hodne Clenstva i tan, tuda bylo mnoho novYch oblideja. Mal jsem se dobte ye Flatonii. Seel jsem se tam s mnohYmi, ktere jsem nevidel 20 rokil, .coZ samo sebou me velive poteSilo, a odekl jsem velice nadaen.

Emil J. Motis.

Z ArkCH MLHOVIN. Crosby, Texas.

Co srdce poji, za'at' nerozluduj.

CtenY redaktore br. Moudko i Vy, etenati Vestniku, neda mi to, bych do Vestniku neSkrabl. Ono teako se zapomina easu 11 let, kdy jsem byl dlenem SPJST. telesa, teako se zapomina tech starch harcovnikti, kteti v organu tuaili to heslo: Podpora, Lidskost a Bratrstvi. Pfatele, krev neni voda, ta se nesapfe. AC snad nepochopen, a z Witch fad

VtiSTNiE vyloueen, vady a v gude se mezi bratry znam.

Vy nepochopite mnozi, jak Vag sp. br . citi, jak trpi, ale vefte, chncl'asu jest Mel, jen trp, eas rany a pfedsudek vyrovna. Ono vite, to je jak ve stare vlasti bylo u vojska a kor u tech "lepg ich" u kagcleho "cuku" a "kumpanie" musel bYt uznan jeden "hloupY" ac mel gymnasium a realni gkolu, jestli se usnesli v gichni jeho "glofkolegove", ae je "gunia" a hloupY, marne, ani regiments komandant na veci nic nezmenil.

Pamatuji se, kdya jsem stal na "poste" (rozumej varte) u tietiho pluku v Kromefi gi, a tam se cvieila ta nedochtdeata v draeni tela, uvidel jsem tam jednoho znameho studenta z Val. Mezefieskeho gymnasium; kde tehda je, jako ueednik kovalskY jsem musel navgtevovat vederni gkolu. Byl nam clavan co vzor profesory. A tam zase si pan desatnik zoufalstvim gkubal vousy, a zaklinal se, se snad svet od zrozeni Adama a Evy takoveho hriupa, atd. nevial. A vite moje prsa se vzedmula jako mofskY pkiboj, ad landverak, ale tohle u nagi brande nebylo.

To jenom tak mimochodem, vite Jogka Bartogt me vzpomel a vim, ae on Pepik se bude ass branit, ale to na mem vYroku nic nemeni.

Moand, se br. John GajevskY, co krakovskY artilerista si namiki na Crosby, ale muss dat pozor, neb houstonske mrakodrapy nas zde kryji.

Well, promirite, ony vzpominky starch pismak& co jsme Vestnik "juzovali" tidnou., a proto rad proditam Vestnik, dostane-li se mi do rukou, neb nynej gi iivahy ve Vestniku jsou bohat gi, zasluhou red. Moueky. Nechci zabrat mista dlentm neb Casto etu, 2e neelenove by nemeli vtbec miti misto ve Vestniku pro sve hlupoty. Jsem Menem Z. 6. B. J. tadu Crosby 305, a tak east° si podebatujeme o zafizeni obou jednot, jak Z. 6. B. J. tak S. P. J. S. T., neb obe povstaly v ten samk rok za tech samS7ch pohrittek. A proto ku 401ete oslave obou Jednot void upfimne "Zdar!"

Joe Shipula.

Dougka: Cosi jsem zaslechl, se v Houstonu spol. Frantigkii "dychanek", co2 jest chvaly a nasledovani hodne a gur bych si pfal by "Pepici" mobil s nimi do holportu, jak rad bych ja nejakou Franti gku pfivinul k sobe —?

kid gtefanik, cis. 142., Houston, Texas.

Bratii a sestry!

Chci neco napsat, ale vette 2e ani nevim jak do toho. Ale jen jedno jiste vim a to je, ae se mne chce hodne vyktiknout, ze bych vas v gechny radosti obejmula, hlavne ty nage deti, tu nagi omladinu, co hrali v divadle kus "Nespokojena Kada". Pak at' nekdo je gte fekne, 2e se nam nage MI odcizuji. Ne a ne! Dejme jim pfileaitost, pomogme jim a uvidite. Zachovejme jeg te to, co se zachovati cla a nedejme zapomenout Ceske feel, deskYm pisnim a Ceskemu divadlu. Jest to krasne a mile. bylo neco dojemnej giho nad tech 12 trpaslikt? Tak srdce zaplesalo, kdy tak pane eesky mluvili; neb neco krasnej giho nad ty deveatka a jinochy v narodnich krojich, kdyg zpivali a taneili narodni tance "Vrt' sa dievda" a "81a Nanynka do zeli", ten balet sl. Helenky Valciku, aneb ten minuet, a hlavne Kaeenka sama hrala as radost. Vette platele, ja bych vlastne ani psat nemela o torn divadlu, jako sestra ze zabavniho vYboru, tteba me bude nekdo posuzovat, si chvalime sve, ale at'! My tu mladeZ na gi musime probudit, hlavne kdy si tolio zaslouZi. Ani mile to neda, abych ztstala klidna, vadyt' ug je to tYden a ja mum potad pted odima jejich obrazek z jevi gte. Ja vefim, ae vgichni, kteii jste byli na divadle, mne ptisvedeite, vgichni, kteri jste pro gili doainky doma, ze pri konci druheho jednani vybavayali jste se •ze sladkeho' snu sveho- vlastniho obrazu domova.

Domove mil', nag domove! Kea radost jen a Cest sypou tvoje deti na znama mista jejich rodiet, na mile jejich stezky a pe ginky a ty zde na nas po Texasu rortrou gene deti si vzpomeneg, kdy ne s pYchou a radosti, tedy aspori s klidem a spokojenosti, ze jsme tebe, milk nag domove, nezapomeli, ge se staranie, abychom tebe a v tobe vgecko co z nageho detstvi tam

etraile. 19.

rhstalo, zde na gim Mem zachovali 2ivotu a budoucnosti. V to na gi "Nespokojene Kaeence" bylo znazornen kus na geho domova. Jenom j eAte ta vane na geho obili, aita, pgenice a jeemene nam schazela a sktivanek, ktery by byl. , vysoko nad namf a zpival svoji yeene krasnoti " piseri miru, skiipani kol od aebkiriaku,kosy brousit — a byli bychom doma v na gich deskomorayskYch , vesniekach. Mali jsme venec a dye kytice prave p genice, ktere nam obstarala nage nenahraditelna, rodina Baletkt as z druheho konce Texasu. Vg em tern trpasliktm a vam devdatka a hogi, co jste hrali v 2. a 3. jednani, vg em dekujeme, 2e jste pane poslouchali a snaaili jste se pane eesky mluvit, v gem jejich maminkam, ae jste je k tomu mely a je udily, neb vim, ge je to hodne jejich zasluha. Te2 rodine Lebrt a Valt, ae z takove dalky sem jezdili. Muiete Wit pygni na svoje deti. Pani a panu 8vestkovi, kteii s ochotou prilozili ruce k dilu. Pani Jindfig ce Earl za udelani v gech paruk, maskovani hercu a doprovod pfi baletu.

Opravdu Jindfigko, my se bez tebe uz ani neobejdeme. Teg dcerugkam Bravcovic za udelani vgech nakrenikt na gim hochilm Dybalt, kteri s ochotou nom vypomohli s hudbou pfi doainkach na jevigti, nagi napoveclkyni pi. M. Valove, vilbec vg em, kteti nam jakYmkoliv zptsobem vypomohli, vzdavame na ge srdedne diky. Kus byl velice vYpravnY a ochota k praci byla vg ude. Bylo radost pracovat, dobre. Artie, spoledna chut' k praci vyvaai v gecko, co se na prvni pohled eloveku snad zda teakYm a neproveditelnYm. Tea ale hlavne nas te gi, 2e nage &skit vefejnost se v pinem poCtu dostavila a tim jste pfatele dokazali, ae mate radi nage deti, 2e radi jdete na Ceske divadlo, tim ae byla sin pina, povzbudili jste na gi omladinu k dalgi einnosti na poll narodnim. Proto volam zdar natim detem a v gem deskYm divadlum.

Ted' varn pratele musim oznamit, ae druhou nedeli v srpnu, dne 8. srpna, tad potada velke "Barbecue" a veder tanec. BUi oznameni ptiAte. Tel posledni nedeli v srpnu, dne 29. omladina sehraje zase pekne divadlo.

Rodine Svestkove pieji vgichni elenove zabavniho vStoru St'astnou cestu do Chicaga a jeete St'astnej gi navrat. Mlademu panu Jitimu Klimovi ptejeme, aby byl brzo zdray.

Zatim Na zdar!

Karla 6 tvrtnikovi.

DiKiNZDANI. Ptejeme si touto cestou podekovati detnYm pfateltm za jejich slova ttechy a krasne kvetiny pfi fnd' na g eho draheho syneteka a bra tra FRANKIE VYDR2ALA. Josef Aloisie Vydr2alovi, rodiee; Raymond, bratr, Anna, Vlasta, Olga, Erhma, Elise a Marceline, sestry.

Slovan, cis. 9., Snook, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji yam, ze tad Slovan Cis. 9. bude konati pravidelnou schuzi tteti nedeli v mesici srpnu 1937, misto prvni nedele, v 1 hod. odpoledne. Tieti nedele ptipada na 15. srpna. Pkijd'te faichni, ptedleha dulelite jednani.

Zaroveri 2adam nasledujici Cleny, bratry a sestry, kteti byli ptijati od 1. ledna 1937, by mne donesli neb poslali jejich certifikaty: Eddy Koval-, Viola Koval, Rob. 8ebesta, Lydia 8ebesta, Raymond 8ebesta, Josephine M. Fojt, Hy. Adamek Jr., Lenora LednickY, Lottie K. 8ebesta, Lydia Caroly Kikler Zubik, Marie J. Jurdak. Poplatky budou zmeneny na stare. Sazby byly udany die nova tabulky platebni. Paniatujte na 3. nedeli v srpnu na schtzi.

Toto se deje na tozka,z pfini S bratrskYm pozdravem, Dr. J. H. Kozar, tajemnik.

Mad'arsko je velkYm du g evnim a hospodafskYm hfbitovem obdanstva. V torn je vysvetleni velk:ych politickYch ztle g tenosti, hospodifskYch vYstfednosti, clu g evni netednosti, inra,vni zchatralosti a ziiieeny'ch nerva. — 'Pesti Napie)", Budapest'.

Strana 20.

ye stfedu, dne 21. dervence 1937.

VEISTNiK NUM"

NAs E zDRAv. 411•1•0••■041111.04110.0411110•0411104.111111.04111..MINvaillio0•110•0•11•1•0

Koupele v pfirode.

ZHLEDEM k silnemu pdsobeni chladne voV dy na nervstvo a srdce nemaji koupele v pkirode tadneho vSrznamu pro lidi chore, leda takoveho, ze se jich maji varovat. Pro chore lidi hodi se jen vlaha od 35 st: do 20, ziidka do 15 St. C. zchlazovana a podle piedpisu Micate upravend vodoleeba. Avgak aby i zdravSim lidem byly chladne koupele v ptirode ku prospechu, nutno zachovavat ureita. pravidla. Nikdy nema 13S7ti telo piehiato sluneenim anebo rychlou chuzi neb namahavY7m telocvikern a sportem. V tu dobu srdce rychie a sane tepe, kotni cevy celeho telesneho povrchu jsou krvi piepineny, oblieej je rudS7 i oei jsou znatelTie piekrveny. Co se stane, vejde-11 takto piehtatS7 elovek postupne do vody nebo dokonce sko61-11 hned do ni? V gechny cevy kotni ihned se sevrou, cot je patrno ze zblednuti kuze, krev jednim razem pkivali se k srdci. Ono nemilte zdolati tento mohutnS7 proud, hlavne kdyt pfedehozim zrychlenSrm tepem jiz bylo unaveno a jeji derpadlo se zastavi. Srdce ochrne. Z toho vgak nelze vyvozovati, to elo ydk ma vstupovati do chladne koupele jen piedem vychlad1Sr. Kdyby v takovem stavu socil jen nohy do chladne vody, telo ihned mane se braniti proti

hrozici ztrate tepla tim, ze kite se v podobe husi 'cute svra gti, eimt zase vytladi krev do iitrob. Ale v tomto ptipade jde o zpomaleni °behu krve a zastaveni vSTrneny latek v tele. Nedostatedne jejich okyslieovani ma za nasledek, ze se tvoil latky imavne, take elovek, jemut po chladne koupeli zuby zimou drkotaly, neni ji osveten, mike bud' se citi unaveriSm anebo ho hlava boli. Podobne se nemtite osvelit elovek, kterS7 se jde koupat s pinSrm taludkem, nebot' krev se nerozproudi v kotnich ceva,ch, xiS Tbrt je zaddena v iltrobach za ucelem traveni. Tim arci neni radon°, aby se koupai jen elovek hladovS7. Stay hladovosti sam o sobe eini katdeho ponekud malatnS7m a ubira, mu divotni energie. Te vgak pro studene koupele vtdy je pottebi miti nejakou zasobu, take z toho lze vyvoditi v geobecne pravidlo, ze ma se v pkirode koupat jen ten, kdo mimovolne pocit'uje chut' chladnou lazni se osvetit. Zvla gtni pozornosti vytaduje zabava potapeti se do chladne vody s celou hlavou. Katde leto se Cte v novinach zprava, ze p. X., znamSr vS7borny plavec, pii koupani utonul. Malokdy se pak lekaiskS7m vygetienim shledava, ze utonulSr byl postiten v piedu vysvetlenYm ochrnutim srdce. Zpravidla u otutilSrch plavcil nutno pomSr gleti na to, ze meli proderavenST bubinek, kteitin studena voda vnikla do stiedniho ucha. Tam podratdenim ptecitlivelSrch u gnich nerve, po celSr nag tivot obstaravajicich rovnovahu telesnou, plavec dostane ye vode zavrat' i tetkou mdlobu a samoziejrne ztraci schopnost plaveckftch pohybtil a utone. Z toho se ukazuje vhodnou minka, aby katdV, kdo z mla,di trpel hnisaqm

zanetem ucha nebo vSrtokem z ugi, kterS7 vtdy zanechava po sobe pamatku proderaveni bubinku, se v chladne koupeli celST nepotapel. Je patiebi dobie vzpominati, nebot' byl-li a je-11 dosud bubinek jen kolem stiedu proderaven, sluch nebSiya znatelne zeslaben. OpratrnSrmi proti chladnS7 m koupelim maji bSti take lide trpiei katary nosu, jeho vedlej gich dutin a prildug ek, protote — jak bylo tedeno — chladna voda vytlaeuje krev s povrchu Vela k irtrobam.

I za kratkou . dobu chladne lazne se vyvinuvgi piekrveni hornich test Ochacich mute citelne otiviti a pohorgiti jejich vlek1S7 katar.

Zlost je nebezpeCnY jed, kte0 otravuje nejen dug evni schopnosti, ale poruguje i praci telesnVch ustroji. Zlost nepiinese nic dobreho, nepomilte tomu, kdo se zlobi, ani druhemu, proto nezlobte se! Mate-li bolest, nezlobte se, pracujte a usmivejte se!

Myjeme si ruce pied jidlem? Do rukou pti praci beteme mnoho Yea na nicht 1pi prach a Spina s bacily rtanfth chorob. Beteme-1i jidlo do gpinaySich rukoti, dopravujeme do syS7ch zdarma tisice bacilu. Pied katdS7m jidlem myjte si ruce!

Prot tikaji narody, ze valka musi ptijit? Jiste proto, ze jsou ptesvedeeni, ze ony, ani jejich statnici se nikdy nezmeni, ze budou vtdy jednat podle techte piedsudn, omylu, ze je bude vtdy pohanet jen nenavist. — St. Martin's Review, LondS7n.

"VODA" V AKCItCH. Ekonomisti dokazuji z vladnich spray, ze z 80 bilionti dolaru v utilitnich vefejnSteh podnicich je nee° mene netli 30 bilionti dolaru skuteene investovaneho kapitalu, a pies 50 biliona dolart ze je tvrzeni, ze maji takovou cenu, a "voda", tkerou je tieba z tech akcii vytdimati.

Guverner Allred poda v podzimnim zasedani vysvetleni, dle ktereho byla tadana komise pro kontrolu utilitnich spoleenosti a dle nehot ma bSrti pievzata prate, ktere, byla, ponechana nevykonana uz nejmene po deset rain). Oddeleni pti teleznieni komisi vzalo na sebe pravomoe ku kontrole plynovS7ch sazeb.

Melo ut mnoho boju od doby, kdy ten zakon byl zaveden, a neprohralo tadnS7 ptipad. Plynove sazby poklesly z asi $1.25 na 67 centil; a plynaiske spoleenosti nejen nezbankrotily, jak stale tvrdily, ale jsou ptipraveny zamitnouti katdSi navrh !nest na pievzeti jejich systemil.

"Rozvodnovani" akcii nemtite nyni bY• ti provadeno tak jako v minulosti, nasledkem statni a federalni kontroly. Uchvacovani Mengich spojoyani ve velke, tahnouci penize z Texasu ye prospech velkSr eh jedincti, a zkracovati tak drtitele akcii, da se zastaviti hned "u ztidla". A to je v zajmu malSrch investors a vetejnosti viibee.

Guverner bude tadati pro tu kontrolu ustanoveni z ylagtni komise, ktera by tu kontrolu vetejnSrch podspravovala rychleji a ptesneji. )o( Dobra rada.

"Jestli ti mohu radit", kekl pan Rueka panu Krumplemu, "tedy si pinlci pero nikdy nekupuj. Je to Amejd!"

"Vagne?"

"No, ja, mel uz tit Prvni mi nekdo ukrad, tieti jsem ztratil."

"A to druhe?"

"To mi nechteli na splatky ani dat!"

He II have o eat his word "What's in a name?" scoffed Shakespeare. And then he made his own name the greatest in English literature... because the sublime quality of his writings gave that name a meaning.

You call for a product whose quality lives up to the promise of its name. How else could Budweiser be entitled to your constant choice if its quality were not daily maintained by skill that never wavers? Isn't that why so many y,t THIS people through three DRINK generations have choBudweiser sen Budweiser as a FOR FIVE DAYS friendly companion?

DU L *SO

In Cans • In Bottles

Order a carton for your home — NO DEPOSIT REQUIRED ANHEUSER-BUSCH ST. LOUIS

On the sixth day try to drink a sweet beer You will want the Budweiser flavor thereafter

": I wiu • I) 1.

•••I

••• • 1,64AgamAiguillaia

Bit weiser EVERYWHERE

306-F

THE TURNER—COFFIELD CO. WACO, TEX

Ve stiedu, 21. Cervence 1937.

Uryvky z e'eskosk ei skfch tiejin.

Devadesitka Dr. riiika.

SLAVNEUO VYNALEZCE OBLOUKON, LAA1PY.

74

E se jubilant do2iva vysokeho veku v pine svetesti telesne a dutevni, piee a tika se take o lidech padesatiletSrch. Malokomu se veak poetesti, aby se totes mohlo o nem iici jeete o etyti desitky let pozdeji. Dr. Ktikkovi se to poetestilo. Ptesveddil jsem se o torn na vlastni odi. Vice nee, dye hodiny jsem seal proti nemu a poslouchal jeho tive vypraveni. — Poslouchal a divil jsem se to A2asne, a2 snad nenormalni pameti. VysokST, siln3.7 a eedivy pan dovede vypravet — nikterak stateckS7m hlasem o yecech a ptibezich pied desitkami let s ohromujici piesnosti. Mluvi na piiklad o svS7ch ekolnich letech v Planici, kde chodil do tti obecnSrch.

Vic jich planicka ekola tehdy nemela. Uvadi jmena sv3ich ueitelA a katechetir. Vi, kdo ho zkoueel, kdy2 delal z poetu deskou a z nabo2enstvi nerneckou zkoueku do dtvrte.obecne v Klatovech. Devadesatnik chce mit jasno, 2e posluchae jeho vS7kladu rozumi, zaboei-li na odborne pole. Nerad hovoti o sve obloukove lamp& Ale nemtite pies ni ptejit, kdy2 mi chce vylojak se dostal on, Atednik drahy, k elektfine a samostatnemu podnikani. Aby to bylo kratei, bere mi stars' pan z ruky blok a kresii obloukoyou lampu, jak ji po prve vide, jak byla zdokonalovana a jak jeji problem rorteeil. Je ocho-' ten ka2dou chvili vstat ,a pkinest ze sve pracovny to nebo ono, doklad nebo obrazky Ci ny nektere ze svSich praci. Hbite take vstava, odchazi, seda a °pet vstava a zaujate vyklada.

Jak mute lepe dokazat, jeho telesna konstrukce je stale niu2ne pevna?

Ptim se na eru jeho Cinnosti v horni snemovne rakouskeho parlamentu. Byl jmenovan jejim do2ivotnim Menem vlastnoruenim dopisem cisate Frantieka Josefa, zadinajicim familiernim "Lieber Kti2ik" (se veemi hadky, earkou a teekou ye slove Dr. Kti2ik mava odrnitave rukama a vyskakuje: To by zas bylo vypraveni na tSrden. Ale .poekejte, nee° yam uka2u, co jsem tam take dela'. Ted' se prave mluvi o budovani odersko-dunajskeho kanalu.

Pkinaei tlustou knitku ye 2lutSrch deskach a otvira ji. Vidim mapy, obrazy jeer a plavebnich komor. Jednu z map ptede mnou rozprostira a ukazuje na drobounka pismenka dole v rohu.

Podivejte se sem, abyste jak je ten projekt stars'. Divam se, a nechci fait. Mapa je z roku 1719 a je na ni zakreslen pruplav mezi 0drou a Dunajem. A tady se podivejte, co jsme na torn projektu delali my. Jen o torn bych mohl povidat celS, tiden, riato2 pak o panske snernovne.

Setkini s elektrickYm svetlem.

V rode 1877 byla v Pati2i svetova, vS7stava — vypravi dr. Kii2ik Jel jsem se na ni podivat se svS,rn tehdejeim ptedstavenS rm u plzeriske drahy, teditelem Reichertem. Ptijeli jsme do Pakik NT 5 hodin odpoledne, umyli jsme se, ptevlekli a Ali se projit mestem. Pti to prochazce jsem spattil po prve elektricke svetio. Byl to prvni pokus toho druhu na svete. Mestska rada pailiska osvetlila na zkoueku Avenue de 1'Opera elektrickSrm svetlem. Soudasne pro srovnani osvetlila sousedni rue 4 Septembre velikkmi plynovS7mi hotaky. Na tilde Opery svitily elektricke svieky Rusa Jablodkova. Jako Atednika drahy, ktert mel na starosti osvetlovani — telegraf, jak se o mne like, a piee, jsem u drahy nikdy nedelal — mne pochopitelne elektricke svieky neobyeejne zajimaly. Po navratu domil jsem se zadal elektrickSrm osvetlovanim zabkvat pedliVeji a podatilo se mi zdokonaliti JabloCkovou svieku, zlepeenou francouzskkm profesorem Jamaisem a vytvotit dneeni obloukovku.

VESTNiS Prvni obloukovka.

V Plzni jsem se seznamil s Ludvikem Pietsem, majitelem Cisatskeho miSma v Praze, kterY si v roce 1873, po videriskem peneinfm krachu, koupil v Plzni papirnu. Vyrabel take barevnY papir na t,unele kvetiny. Jednou si mne ste2oval, ae jeho lido nemohou pit svetle plynu rozeznavat odstiny barevneho papiru. Navrhl jsem mu, aby si potidil obloukovou lampu.

Kdy2 jsem mu zarudil, ae lampa se strojem na elekttinu nebude stat vic jak dvanact set zlatS7ch a ae uhlieky do lampy ho neptijdou vie nee, na deset krejcarA za hodinu, svolil, abych mu lampu v tovarne postavil. Udelal jsem to a Piette byl spokojen. PlynovY stroj pro lampu jsem objednal v Nemecku. Za nejakk Cas gel Piette s novou sti2nosti. Jame svetlo obloukovky vytvatelo ostre stiny. Ponevadt jsem mu obloukovku doporueil a citil jsem vuCi nemu odpovednost, hledal jsem cestu, jak bych mu ueettil vSidaj za novS, stroj pro druhou lampu.

Tehdy musel bYt pro katclou lampu zvlietni stroj. Pfevinul jsem na jeho stroji induktor terrain dratkem, nechal jsem stroj rychieji bekt a sestrojil jsem pro nej druhou larnpu. Ukazalo se, ae zmenenSi stro,j staCil na obe. Tak se mi podafilo rozlu gtit deleni elektrickeho svetla. Pozdeji jsem pomoci jednoho stroje z Karlova osvetloval etyticeti lampami Vaclavske namesti v Praze.

Sensate pakiiske vystavy.

V roce 1881 byla opet vystava v Pail& Byla to prvni v3"7stava uaiti elektfiny na svete. Byl pti ni take kongres, kterY stanovil miry elektiiny: pro intensitu amper, pro napeti volt a pro odpor ohm. Do to doby jsem elekttinu metil — vatenim. Hlavni vestibui vystavniho palace byl osvetlen Edisonovkmi tarovkami a mymi obloukovkami. Byla to sensate vYstavy. Dosta jsem za obloukovku jednu z dvanacti zlat3ich medaili. Byla to jedina medaile, kterou ziskalo Rakousko - Uhersko. tspech mne mel, 2e jsem si v Plzni zalo2i1 elektrotechnickou dilnu. V roce 1883 jsem se jeete jako ittednik drahy zireastnil vkstavy ye Vidni. Vystoupil jsem tam stejne velkolepe jako nejvetei anglicka eiektrotechnicka spolednost. Vystavovala dvacet lamp a ja take dvacet. Krome toho jsem osvetloval 2drovkami vSTstavni poetovni pavilon, divadlo a na vrcholu vkstavni budovy jsem mel obloukovku, ktere, mela nejmerle 100 tisic svieek. Byl to hotovS, zazrak a ja jsem mei takovS7 Aspech, ae mne ptedstavili ciBoj s poverou.

Byl jsem prvni 61001 v Rakousku-Uhersku, kterS7 propagoval sviceni elekttinou a u2iti elektrickeho proudu. Musel jsem se pfi torn rvat s potitemi, o niche, se dnes nikomu ani nesni.

Dnes nas nenapadne delat si starosti z ulic, zadratovanSrch vedenim tramvaje. Ale tehdy se lido dratu elektrickeho vedeni bali jako Certa.

Nikdo je nechtel do domu a tahnout drat pies ulici, to bylo boa! dopueteni. Elekttine nevekili ani lide vzdelani a koneene ani jeji prAkopnici. Jeden z nich, elen francouzske akademie, hrabe du Moncel, dokazoval, te 'nest° osvetlovane elektfinou, do nehot udeki blesk, je ztraceno. Blesk mohl podle neho zapalit razem veechno elektricke vedeni. Kdy2 tomu vekili takovi lido, jak se pak men divat na elektfinu tide prosti? Stave' jsem v Rakousku mnoho elektraren, prvni byla v Pisku, a musel jsem pti tom cleat proroka. fteknete Pardubice! To piece neni zaostale /nest°. A mohl jsem tam postavit elektrarnu jen tehdy, kdyi jsem se zaruail, ae ji vystavim svkm nakladem a k ji pet let budu sam udr2ovat v provozu, aby se kaidS7 mohl ptesveddit, k elektfina nikomu nic neudela. a ae je dobrkm a levn3im prosttedkem k osvetlovani.

Tajemstvi dlouheho tivota s cledictvim po husarech.

Jak si vykladam sviij vysokY vek? Byl jsem vady stridmS7, nikdy jsem neholdoval truiiku, nikdy v aivote jsem nemel Apieltu a vidycky jsem byl nejpozdeji do deseti veCer doma. Jenom jeden neavar jsem si v tivote zachoval, kouteni. Zadal jsem koufit ui jako jedenactilety kluk v Klatovech. Svedla mne k tomu ka ke klatovskYm husarfun. Byl tam tehdy 8. husarskST regiment a tIkalo se jim Cerveni hujak duvetill sati. Moe se mi jako klukovi

Steam IL

husati koutit virtnko, jak je umeli ivihicky nosit za uchem, nebo za atetkou daky. Jednou mi dala maminka gestak na Atratu, a ja hned be'iel do trafiky. Za devet krejcaril byla dye virtnka a za krejcar sirky. Jedno z tech virtinek jsem hned vykoufil v tvozove ceste za klatovkYm parkem. jsem to dokazal, byla polovina sirek prye a bylo mi zle. Utikal jsem rychle dome. Nohy mne nechtely nest a trnul jsem, co se se mnou stane. Pfijdu domil cel' vystragenY a koukam: v gechno se mne spadlo a je mi dobte. A od to doby koufim cigara. Cigarety jsem jen ochutnal, kdyt zadaly a byly jegte takove velke a v hnedem papiru. Ale cigarum jsem zustal veren. Kolik jich vykoufim, to ja nepoeitam.

Ale poeita to panu doktorovi nekdo jink. Cestou od neho jsem se zastavil na rohu v trafice. Co kouti pan dr. Ktitik? Britanika. A vykouti jich? No, poekejte, katdY tteti den, nekdy etvrtY chodi jeho hospodyne pro d ye krabice britanik. V katde krabici je 50 kusa techto doutniku. Tak si to spoeitejte.

Musime byt technicky vyspeli.

Pan president republiky Dr. E. Bene ge v projevu ph udeleni destneho doktoratu technickkch vett brnenske Vysoke ekoly technicke v Aterk 16. btezna: Technika je jednim z nejArodnejeich poll Cinnosti lidskeho ducha, ma ptimY viiv na formy lidskeho mygleni, na formy lidske prate a tfm i na socialni, politickou a mravni organisaci spoleanosti vabec.

Tholia, a misto, ktere mela technika, v nagich deskoslovenskYch zemich, jsou prvoiade. 6eske zeme od dob nejstargich byly ve sttedni Evrope vedle Nemecka hospodatsky, pthmyslove a kulturne nejvyspelej gi. Za stare monarchie Ceske zeme staly se stfedem prumyslu, obchodu, hospodakskeho a kulturniho pokroku, v eemt jen umele soustked'ovani v geho tivota do Vidne v poslednim stoleti stave() meze vYvoji jeate pronikavej gimu. V dozravani deskYch zemi k samostatnosti pled valkou hra.1 na g technik a intenkr rozhodujici roli. Nechci tim nic ubirat ostatnim stavum a zamestnanim. Techniky 19. stoleti, ktera, delala divy ye vaech ostatnich statech, s fispechem utivala i na ge obrozenska a osvobozenska generate.

A v samostatnem state plati to vice net dvojnasobne. Zdedili jsme Usti Rakouska a Uherska, valkou vyeerpane a zchudle. Zdedili jsme vgak prosttedi a prostkedky, ktere dobte poutity, mohly nam dat podklad k fispechilm jedineenYm. Na g narodohospodat, technik a intenYr dovedl v dobe budovani statu chopit se stareho dedictvi s nad genim, odvahou a s fispechem opravdu dokonalkin.

Co republika vykonala dosud — vedle otazek dopravnich, pogty, teleznice, automobilu, aviatiky a stavby a dopravy vodni — v dalai organisaci prOmyslu a obchodu, co dala na gemu zemedelstvi, co dala oboru vetejnYch praci, stavebnictvi, cukrovamictvi, textilnictvi, elektrotechnice a prtimyslu chemickernu, co dela dnes ye &kolstvi odbornem a co dovedla technicky provesti ye vecech obrany statu — to v ge ukazuje nejlepe na sta y techniky a iikol i misto in2enYra a technika u nes. Mame po teto stratice v Evrope misto eestne Jsme a musime jeAte bYti statem zapadoevropskYm, to znamena, bYt take technicky evropsky a svetove pine vyspeli. Pravem se tedy upozorriuje, ae naae technicke vedy pottebuji nove a vett podpory hmotne a 2e narod, kterY nemhte imponovat a take bojovat svou rozlohou a poeetnosti, nYbr2 silou ducha, to znameni dnes take technikou, must venovat podpote technickeho vYzkumnictvi tolik pede, aby nak technika stale opravdu na NY gi svetove. Chtel bych, aby si to uvedomila take naae politika. * Budete-li pracovat pro jine lidi tak, jak chcete, aby oni pracovali pro vas, nebudete nikdy bez price. — Whitsitt Impressions. * Jednejte dobte: prokizali-li jste nekomu dobrS7 skutek, prokizali jste jej cele vednosti. — Lavater,

Btrana 22.

V215 T NIS

tte stledu, dne 21. 6ervenee 1921.

DOITFAM, tE SE VAgEIVIer KUCHA- Nemluvi neptiznive o jin*ch, ani kdeito &ova, kterY nema prs.ve o svYch nepratelich, leda jim do 0- ctnosti a ptimetenosti, je sam soitI DNES DAM DOBAE, '6. Jeho drteni tela je klidne, je- be nejhorSim neptitelem a boji se aasto slyMme otazku, co 61riane ho hlas hlubokt tee' Odmetena; samoty. jedi. Odpoved' zni, ze jedi vS'e, co nikdy nepospicha, jetto mu zalegi je •na zemi jedleho. Jedine, co ne- na pramalo vecech; neinklinuje k uznavaji za jidlo, je sYr. Berou-li prudkosti, je gto nic nepovatuje za Oinane vabec nee° vatne, pak to prilis chiletite. Jenom starosti doOei, UM, Nos a Hrdlo neni nabogenstvi nebo vYchova, davaji dloveku ostreho hlasu a .spe:sPkiprava BrSrli nych pohybci.

Sna gi nehody EvaEDWARD PACE nYlart jidlo. tkedni hodiny 2: 00-6: 00 odpoledne POlikebni eiditel.

Nemtiteme vytvoiit narodni ,ku- ta dustojne a s puvabem, hlede co FIRST NATIONAL BANK BLDG. Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. nejvice vytetiti z okolnosti, jako obchatske =en', nechceme-li se o Rosenberg, Texas TEMPLE, TEXAS. nem bavit a vymenovat nazory. Jen ratnY vojevtidce, kterY tikuje sva HEFNER BLDG ye spoleenosti, kde se vzdelani a omezend vojska se strategickou pteEl Campo, Texas jerane vychovani lido ptaji na zdra- vahou Je sam sobe nejlepAim vi kuchatil, misto aby mluvili o ptitelem a libuje si v soukromi, V nedeli rano od 9:00 do 12:00 C. podasi, mute se vyvinout prave kuPRAVNIK • chatske umeni. 2adne jidlo nepotiVytizuje veakere soudni zaletitosti. vame s opravdovYm potitkem, jestetadovna: 821 Bankers Mortgage iize ne netrpelive nedekame. NaBuilding, pies ulici naproti Kress udenci by men psat pojednani 9 budove. jidlech, jak to delaji udenci HOUSTON. TEXAS Dy e zasady odlisuji dinske kuchakske umeni od evropskeho. Jed1 na z nich je, ze Cifiane pougivaji sve pokrmy pro jejich strukttru, PRAVNiK idehkost nebo elastienost, pro jeVykizuje ve§kere soudni a pravni j.L;h vuni, chut' i barvu. Li Liweng zalaitosti, abstrakty, posledni pravii, ze ma vakiive rad kraby, vole, atd. ponevadt v sob& spojuji vuni, vyTelefon 146, TEXAS uernou chut' a barvu. Bambusove WEST, vyhunky jsou velmi oblibeny pro ,zvia,SLni pkijemnY odpor, kteiy kiadou naSim zubUm. Obliba miadych bambusovYch vYhonkti je snad nejWEST, TEXAS. typidtejSim ptikladem dinskeho vkuPozemkovY obchod — Abstrakty. su. Neniede k jejich zvlaStni exoticke chuti, dodavaji i masu, uvaPujeky — Notatstvi. ttmemu s nimi, pkijemne ptichuti Mama m'i'ni v nelkn state vepkoveho. Samy take chutnaji s masem jako veptove, peeene.

Cele dinske kuchatske umeni se RED FRONT zaklada na umeni michat. Adkoliv Ceska. Jidelna, Restaurace Ciriane uznavaji, te mnoho veci, a Pivnice jako eersve ryby, se musi vakit 714 PRESTON AVENUE vlastni at'ave, vteobecne ptimicha- I HOUSTON, TEXAS vaji do jidel vice vonneho kokeni net I Jos. Ko'Sut, rnajitel. na Zapade. Nikdo na ptiklad nevi, Telefon: Beacon 31734. jak chutna hlavkove zeli, dokud je PravidElna jidla a lunee.

Nejlepi soudkove a lahvove pi- nejedl spravne uvateno s kuketem vo, razne druhy viva a doutniky. take chut' kukete ptetla do zeli a chut' zeli do kukete. Z teto zasaIVIluvirne eesky. dy michani jidel se do, sestavit Hoboko stale na sklade.

Zvla.Ani stoiy pro rodiny. bovolnY poeet neobydejne chutnych kombinaci. C'eler na ptiklad muteme jisti syrovY a samotnt kdyg DR. THOMAS N. DeLANEY vgak tiriane uvidi u cizincu, ze ze-. (:I Ni LEKAR lenina, jako S. penat nebo mrkev, se pripravene.

BrYle spravne vaki zvlaSt' a pak se ptedklada na eas dle iimluvy.. temte taliti s veptovou nebo husi eesky mluvici film v morayskem nifeei, filmovank na Iltadovna 3248 — Res. 2687 peeeni, usmivaji se jen tomuto barMorave v Blatnici u kaple sv. Antonielta,, v malebne krajine 513-15 Professional Bldg. barstvi. na Morayskem Slovicku vas jiste bude zajimat. Nezapcmerite TEMPLE. TEXAS. pozvati svoje zname. Ukazovin bude v nisledujicich osaclach: LOVEK ARISTOTELUNT. SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLUZBA. V hodiny talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbyttych jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne deny jsou nati zasadou.

DR. C. GREER

FL 0.1E4NO HY'

`U Svateho Antonicka,"

GEORGE E ICACift

tent'erika Sz 1 anzv,;ra

DR. KAY,. J. 11OLLUB eeskY Lekat a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon fitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 OTEKLA STRANA. Bangor, Wis., 30. bfezna 1937.

Nonat mne pomohla na oteklou stranu. Lekarske leeeni stalo mnoho a nic neponaohlo. Kaidemu Nonat od Mike Krska. poroudim.

Na suche bolesti se necha naplast dokud na tele dr.M. Prave. mast je s timto Trade Mark:

NATI Cena Nonat jest 50c a $1.00, poRon 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste pfimo na nagi si adresu: Marie Leiblinger & Co., Altaderia,

Idealni elovek Aristotelfiv nevydava se zbytedne v nebezpeei, Jett° mu zaleti doopravdy jenom na malo vecech; je v§ak ye velikYch krisich ochoten pologiti i svaj tivot veda, te za jistYch podminek nestoji za to tit. Je vtdy naklonen prokazovati lidem slutby, ad se stydi sam slugby ptijimati. Prokazati laskavost je znamkou povYtenosti; pkijati ji, znamkou podtizenosti Neukazuje se rad na vetejnosti Je uptimnY ye svYch sympatiich a antipatiich; hovoti a jedna nepokrvte, jetto pohrda lidmi i vecmi.

Nikdy se nerozpali k obdivu, jetto nic neni v jeho oeich velikeho. Nernil2e ziti s jinYmi v pomeru uslutnosti, leda s pkateli; nebot' nost je vlastnosti otrokt . . . Nikdy neni zlomyslnY a zapomind i peechazi vtdy pies uralky . . . Netvatla rad ... Nestara se o to, aby byl chvalen, ant aby jin1 byll hanini.

PLEASANTON — Talley Theatre, ve etvrtek 22. Zervence, 8 hodinach veeer HALLETTSVILLE — Cole's Theatre, v patek 23. eervence o 8 hodinach veeer.

SCHULENBURG — Cozy Theatre, se opakuje v pratek, 23. 'deem. piedstaveni pouze jedno odpoledne o 3 hodinach NEEDVILLE — Cole's Theatre, se opakuje v sobotu, 24. eeece. odpoledne i weer.

ENNIS — Grand Theatre, v nedeli 25. eervence odpoledne o 3 hod., veer o 7:30.

KAUFMAN — New Theatre, v pondeli 26. eervence, o 8 hod veeer MOULTON — New Theatre, v titer* 27. Cervence o 8 hod. veeer FLATONIA — Lyric Theatre, ye steedu 28. eervence, prvni piedstaveni o 7:30 hod. veeer.

FAYETTEVILLE — Down Theatre, ve Ctvrtek 29. eervence,

prvni peedstaveni o '7:30 veeer.

YOAKUM — Ritz Theatre, ve etvrtek, 29. eervence odpoledne i veeer.

LA GRANGE — Cozy Theatre, v sobotu, 31. &Wee. pouze odpoledne; prvni pfestaveni o 2 hod., drupe o 4. hod odpol.

FAYETTEVILLE — Down Theatre, — datum pozdeji.

Strana 23.

V t 8 TNi

Ve sttedu,' 21. eervence 1937.

Pojedle s narni do Ceskoslovenska Pak-li touZite a ptipravujete se na cestu do stare vlasti, pak jiste dekate na prilezitost, abyste cestu onu vykonali se skupinou ptatel a pohodlne. Hambursko - Americka Linie— SeveronemeckS7 Lloyd pro pohodli sve velke deskoslovenske klientely uspotadala d y e Z1 xgtni vharavy.

Prvni odjadi na famosnim parniku EUROPA dne 24. eervence. Tato vYprava doprovazend Mr. S. S. Goldichem, cestujicim a g e n t em Hamburg - American - North German Lloyd, shledana bude velice ekonomickou a pote§itelnou.

Zvlaftni vlak v Bremerhaven ma pohodlne spojeni se VAemi hlavnimi mesty stkedni Evropy.

Druha v3iprava pojede na oblibenem parniku HANSA, jent odpluje z New Yorku 29. srpna.

Tato qprava provazena bude od Mr. Eugena Teplanszkyho, znameho cestujiciho agenta Hapag-Lloyd, kterY ochotne poskytne radu a pomoc pasaZerfun v kaZdem ohledu.

Jedine nevypinene dobrodini je sto, tisice skuteene vypinenS 7 ch uvest Nejdaleiitetil znalosti pro ilvot. ,411(41 1. Znati zakony sveta (ptirody, v zapomneni. vesmiru); 2. sprivne znati a oceriovati sebe a sve schopnosti, znati sve chyby; 3. vypestit pevnou vuli, ptizpfiso- I bit ji v hledani pravdy a usilovne a vytrvale jiti vpted za poznanou a spravedlnosti, majice p srdce napinene laskou; 4. .sousttedit se na svem 'povolani — pracovat pilne na dile, kte kteremu nas osud postavil a se zajmem a celou duei pro ne pracovat, sloutit vYmenou za slutby od spolednosti ptijimane.

KAZi RADOST ZE iIVOTA MN011iM` Nezname feel pottebnS■ch, protoLIDEM. SPAT NEMOHOU, V PRACI JIM Ze jsme se nautili vecem nepottebTO PREKAti, PLEt PLNA NEHEZKE VYnYm. A podle toho: pottebnYch veci R ,UKY UPOZORkEJJE DRUHE A DAVA nemame, protole jsme hledeli shroFIrtieINU K RECEM T1TO LIDE VSAK mad'ovati nepottebne. PottebnSrch NEZKUSILI veci nedelame, protole se zabSrvame I vecmi nepottebnSuni. PottebnSrch cilu nedosahujeme, ponevadt neutivajice pottebriSich prosttedkii, odchylujeme se k vecem vzdalenym.

A tak nedochazime spineni svych I nejlep g ich ptani (ttebas, ie nam tanou na mysli), ponevadi se dava.me zdrieti menecennSim dobrem a I pro ne opougtime dobro nejcennejpkinaiejici ai. — Jan Amos Komensky. r. 1668.

UCIVE

EE

SEVEROVO

0

SOPECNE TOPENI. Nedorozumeni.

Island se chce zbaviti dovozu Daniel Webster 8el jednou na lov evropskeho uhli, ptesto2e ‘Fiezna vla- do scussetskSrch modahl, a kdy'Z se I stni zasoby a trpi velmi dlouhou setmelo, byla hospoda, kde se chtel zimou. Ale y e vnitrozemi jsou sop- zastavit, velmi daleko. Bel mile a ky, jet' zahtivaji na povrch se de- mile, chveje se zimou a hladov, a't I rouci vodni proudy. A to bylo pied I ptiael k selskemu staveni. Noc byla pet lety zapodato s budovanim vod- I sychrava a obyvatele domu u2 ni tepelne centraly u Reykjaviku, I chni spali. Webster bu gil dlouho na I jet dodava teplou vodu vetejnS7m dvete. Na konec se otevtelo okno a a sokromSlm budovam. Tepelna ozval se nevrlY musk hlas: "Co la byla jednoduae navrtanim roz- chcete?"

Mtena a opattena regulujicimi e'er"Chci zde zristat celou noc", na to padly. Teple vody se idive. i k to- Daniel Webster. peni a u'Aetti tak mnoho penez. Ny"Dobra., jen tam zristarite," odponi ma 13Srti cele hlavni mesto zeso- veal rozmrzelY sedlik a okno °pet bovano pomoci site potrubi teplou zavrel. vodou k vytapeni. VYlohy na derpaJedna novinifska. ci zatizeni budcu nepatrne. Proto V nedeli byli plzenSti novinati na se nyni na Islande provadeji u navaeve v Rokycanech. Bylo vedVg ech osad vrtby, patrajici po tep- ro a tak zasli na stinnY dviir hoteid vode. Tak sopedne ohtivani vo- lu "OeskS) dvrir", aby na chvili pooktali. dy zbavi Island starosti o uhli.

Na dvote je vitalo hlasitS 7 rn ' te0 Ze betanim hejno — kachen.

"JakSt je rozdil mezi y eMezi novinati z toho byla naram tami: Koupim si klobouk a Koupil na veselost: "Dobte to aran'Zuji bych si klobouk?" k main by se tako na g i vhodnef8i 26.k: "Prosim, asi padesat korun." ptaci."

COTTON FROCK DANCE PortAtDA

SOKOL DALLAS V

sobotu, dne 24. Cervence V SOKOLOVNE, 3700 CARL ULICE

Hudba:

POKLA DNIKOVA

RYCHLOU VLEVU OD

SVEDENI VYRA2KY OSUTINY a DRAiDIVEHO POCITU

PRODAVA SE DNES V MODERNICH, ZDRAVOTNiCH A tSPORNICH TUBACH, JICHZ PRAKTICNOST BUDE VAMI VSEMI OCENENA!

NETRPTE DELE! Dostaiite si tubu ESKO Vite DNES! Vzorek teto jedineene maste pro koini vyraiky dostanete tipine ZDARMA, kdyi si dopiiete na:

POKROK 401111 OZNAMUJE p ot ad spoledenskkch za.bav, jez od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku akazaly se bYti lakavy'm dostaveniekem krajanfi a jejich ptatel.

Patovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458, Na doptini se jest — 20th and North Main.

V NEDELI, 25. t ERVENCE. — Six Pal's z Rosenberg, Texas.

V poledne barbecue a odpoledne slavnost FrantSku.

Zaeatek: v 9:00 hodin. Konec--?

Zakusky a obeerstveni Uctive zve

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY 25c PORADATELI.

YEHTMIC

Straus. 24.

Poufiveite k oznamovani Maly Oznamovatel Pravidia V Malern Oznamovateli 66tujeme 2 tenty za slovo za kalde uvetejneni. Nejmenei poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50c Ozmimku napiste na zvla gtnim listku a pfilotte k objednavce pfislugnS• obnos bud' pogtovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pkidejte 5c na jeho vSimenu.

Ma-li 13Srti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na gi znadkou, fratujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvli:et' za znaeku a na pogtovne, aby dale dopisy mohly bkti ihned odesilany.

Pfi oznamkach "Nabidnuti k siiatku" neb "Pfijme se hospodyne" ob&Lei doplatek za znadku a po:stovne 50 centu.

Doplatek za znadku budil pkilo/en k obnosu, kterSi posilate za oznitmku.

IDIV Pfijme se rodina dtyt neb peti dlenna, na sbirani baviny. Sbirani zadne v pril srpna; mule nasetoupit ihned do prazdneho domu.

John. H. gefolk, Rt. 1, Box 47, Belton, Texas.

(29-pd)

34r- Piite o nage ceny na veechny 6emena, krmiva, Bagging & Ties a veechny rolnicke potreby.

Nage ceny Paris Green ye 100 lib. sudech $26.50 vyplacene. Arsenate of Lead ye 100 lib. sudech $11.85 vyplacene. Calcium Arsenic ye 100 lib. sudech $7.25. Lepgi ceny .na leznidni kary neb automobilove trucky.

ZIEGLER BROKERAGE COMPANY Room No. 408, Merchants Exchange Bldg., (27-36) Houston, Texas.

VSThocin„a. pfilelitost. Pronajme se, neb na prodej cile obchodni misto, trojithelnikovS7 blok, eel* krytST konkretovou dlatbou, 'enci 230 stop na North Main street, a 230 stop na Studewood street, zrovna naproti fadove budove Pokrok Houstonu, es . 88. V pfedu dvouposchod'ova budova, s prostrannou obchodni mistnosti dole s koupelnou a se dvema zvla.etnimi mistnostmi. Nahoie 7 objivacich mistnosti, koupelna, se -dim pfislugenstvim, telefon, svetlo, plyn a voda. Dobra budoucnost a vSrhodne. pro dobreho obchodnika. Hlaste se u Frank Tesaf, 5906 North Main st., Tel. Taylor 6063, Houston, Texas.

(27 & 29)

;Borg Prodam dobte jdouci obWe KUttATKA: — KIALATKA! chod, totil pivnici-tandirnu. Meinu sdelim kaldemu v dopise. Piste Barred, White Rocks, White, Silver L. Zbranek, Daisetta, Tex., P. 0. Laced Wyandottes, Reds, Black AuBox 265.

(29-32) stralorps, Black Minorcas, 100 za $6.50. White, Buff, Black, Brown PRACE NA FARME. Leghorns a Anconas $6.25 za 100, Pfijmu rodinu na celorodni praci michane $ $5.50 za sto. Poetovne vyna riarme, hned nyni na sbirani ba- placeno, zarudena liva doclavka viny a pak jinou praci, po ptipade Vgechna kukatka pochazi z "flock uspokojujicimu s dobrSrm odporu- blood tested" stad. Jsme pfipravedenim zrentuji pole z polovice na ni odesilati objednavky hned. — plied rok. Pigte na P. 0. Box 89., Taylor, Texas. t 29 ) Von Minden's Hatchery, Fayette(21-dz.) ville. Texas.

FARMY NA PRODEJ. ijk"S"- Mate nyni pehize na ruce 132 akrri, 115 v poll, troje qstavnosti, dobra voda veude zavedend, neb v bance, ktere vam nic neptiovocni zahrada. Farma se zavod- nag, neb jen velmi malt' firok? Zanuje z teky Lion. Cesta eterkovand Ornate se o ulozeni techto do banky, ktera plati 4% trokri a jest mezi Temple a Belton.

Druha. farma, 4 mile jilne od jistou? Zdali ano, pigte pod znadTemple, 95 akrri, 40 akrri v poli, kou "Vklady", % Vestnik, West, (4-dz.) zbytek pastr a les, 25 akrri pekano- Texas. ye zahrady, nekolik stromil vlaeskSrch aeon, voda, dobrji domek a jine stavby.

JOHN H. AEFtiK, V nejzastaralejeich ptipadech R. F. D. 1, Box 47. Belton, Texas. Revmatismu a Neuritis jest rychle (29-pd) uleveno pouAitim Alonzo Urban Rheumatism Treatment. Tisicrim 2111r, HLEDA HOSPODYNI k vateni a vedeni domacnosti. Podrob- !est ulevovano. Prod ne Vam? Na nosti sail: F. J., Box 364, West. prodej ye vtech lekarnach. Neb pi g Alonzo Urban, Station A., San-te na (28-29pd) Texas.

(15-dz.'

Antonio, Texas. zier-+ TABAK start, lehke druhy Pfekonavani pfekalek sill a otuprodavam po 15c, 20c. CigaretovS7 30c a Havana 35c libra nevyplace- luje v 2ivote. Ford pravi: Neeinim ne. Piste na: \Tad.. Kratochvil. nic jen proto, ze mi to dela. pote gePortland, Tenn.

(28-31pd) ni. Konam net° jen tehdy, kdy je to nutria. Nevolim nikdy nejlehei .36*-1 Medi prici. — Mladik far- cestu, njibre' nejobtilnejei. Nedoeli mafske prate znalji, dobrST delnik, bychom daleko, kdybychom pfijme misto hned, za jakSrkoli plat toliko to, co nam prisobi poteeeni. a nebo pozemek na cely rok. Na- — Mnozi lido se boji pfekal'ek a vibidky zasilejte pod znadkou "Prate di-li je, radeji sloli ruce v klin, na farme", % Vestnik, West, Tex. aby se dali do prate. A s temi nebu(28-29pd.) de nic — prohraji yttly a 'dude a budou nalikat na jine, ne na sebe. ar,-.∎ LOT -- stfed Ft. Worth, Maly rozdil.

C. 7, Jassomenie str., asphaltovand, "Prosim vas, pani Novakova, co53x111. Dvojita garage. Za polovidni cenu neb smenu. Dotaz: 17466, pak se yam stalo na oku, ze je maAnglin str., Detroit, Mich. (28-31p) te zavazane?"

"Ale sousedka me do neho pichia Mnoho hornikri v anglickSlch do- jehlici na pleteni." lech si tS7dne vycle16. sotva 10 ei"Nahodou?"

'Daily Herald', LondSm. linkil "Ne, klieovou dirkou "

REVMATISM

Ve sttedu, dne 21. eervence 1937.

Rybaiska.

Ennis, Texas.

Pan Nasavrdek se znal s nejaCtena redakce!

V sobotu a ned'eli jsme si zajeli 14m panem Doudou. SlSrchaval do Wichita Falls. A piece se mi libi nem, ze je naruzivy rybat. Ale naEnnis lepe, protote je tam hodne jednou ptestal pan Douda chytat smutnejei krajina. Jsou tam ruche ryby jako kdy utne a k fece neprearie, ale hodne dobytka. Bavina eel. To bylo panu Nasavrekovi namoc se tam dobte nedati, neb ktera padne a proto se ho ptal, prod zaneni zavodriovana, je maid a prud- nechal rybolovu.

"Ale, ani mi o torn nemluvej! Co ce schne. Take jsem tam videla pr yn zavodriovaci system. Oves a jim mam vypravovat? Posledne peenice se tam urodi, a ul jsou jsem byl u teky. Lovim. Pak jsem musel nekam odskodit, tak jsen1 veude sklizene a vymlatene.

Ale ted' chci zase popsat no2S pro- nechal na bfehu vlasy a jdu. A ncl" gram na dtvrteho dervence, neb je- jsem se vratil, vlasy pryd."

"No to se stava piece kaIdemu ete nebyl drikladne vylol.,'en. NA§ obraz "Historie SpojenSrch Sta- rybati!"

"Ani bych nefek. Ja si pak musel te" bylo nee°, co v Ennis WO nebylo. Historii vykladal Joe Kudr- kupovat novou paruku." na, ktera, zadala v patnactem stoleti. Oponu pak se zvedla, na 13 gPIONAINI TRIKY ZA VALKY. malS7ch deti, ktere pfedstavbvaly Kdetto na zaeatku valky zvedove 13 prvnich statri, ktere zalotily Unii. pouiivali pri prenaeeni zprav dosti Jeviete byld• vypraveno modrou bar- prostSrch prosttedkri, stavaly se tyto vou, na ktere byly stfibrne hvezdy. prosttedky za valky stale rafinoUprostfed byla Americka vlajka s vanejeimi, a to v porneru k tomu, 13 hvezdami. Po strand sfala "A- dim drimyslneji se vyvijela obrana merica" v diste bilSrch eatech s mod- proti spional'i. V dervnu 1915 jsem rou pentli, na ktere bylo napsano pfigel do male polske osady. Mistni "America". Na hlave mela stfibrvelitel, zalozni dristojnik, v civilu nou korunku. Na druhe strand zase sedely dva Indiani. Pak pfistu uditel, mi vypravoval, 2e zatkl mladeho mule, jen pry uprchl z Varpovaly druhe staty do Unie, podle a stale se znovu napadne pHrokii, jak kdy kterSr stat pfistou- gavy k nemeckS7m vojakrim. "Ale pil, a Joe Kudrna o kaldem statu budeme ho musit propustit, protole nejake dejiny vypravel. KaidS1 stat mu nelze nic dokazat. Prohledli znazorrioval bud hoch anebo (levjsme ho tkikrat od hlavy al k pate ee, ktefi jednotlive po zavolani na jeviete vystoupili a svoji hvezdu na a nic jsme nenaeli", vypravoval mi prapor pridali. Az yeech 48 state mistni velitel. "Prohledneme ho je'Ate jednou," pravil jsem, "jsem se sefadilo do dvoustupri po kat& dristojnik a specializpravodajskj'r strand vlajky, pak eel, kroulek zasta v tomto oboru." zpival Americkou hymnu.

Propichane noviny.

Po tomhle obrazu nastaly zase Kdy2 jsme vstoupili do vezeriske basne "Columbia", "Byli jsme a budem" a "Texas". Pak fee p. Steine- cely, vyskodil s pryeny mlaciS7 mua ra, v ktere nas pochvalil a rileAte a vlidne se na nas usmal. Smich ho nab eatinu. Male deveatka pfed- veak ihned pfe gel, kdy jsem s nim nesly basne, ktere se velice libily. zadal miuvit rusky. Nahle byl imlTake byly dva doktorske vSTstupy a ne zmaten. "Nyni pololte na zase pisefi "Posledni polibek". Na *de, co mate v kapsach", porudil jsem ukondeni programu sbor zapel "Kde mu. Ilkeben, flaky, tulku a nakodomov milj" a "Hej Slovane". Mezi nec vytahl jeete kus novin. jsem je a podrlel proti svetlu. disly nape hudba zahrala telke koncertni skladby. Po programu vetch- MladSr mul zbledl jako stem.. "Vini navetevnici vy gli na venek, kde dite neco?", otazal jsem se velitepozorovali stahnuti nagi americke le. "Ne!" — MladS7 muz vyskodil a vlajky, pia 'demi odfikala Emilie chtel mi noviny vytrhnout z rukou.

Lukgova baseri a pH stahnuti vla.j- "Prozradil jste se", pravil jsem, "adky hudba zahrala "Star Spangled koli jsem to jil objevil." PrekvapeBanner". nemu mistnimu veliteli jsem ukaPo tomto programu jsme ()deka- zal jemna, sotva viditelna pichnuti vali, ze na g enniskSr zpravodaj p. jehlou pod rriznjrmi pismenkami.

Vytopil da, hezkou kritiku; ale bylo "Ano, opravdu.' 6et1 jsem zpravu to zrovna naopak, protole co nas nahlas: "Armadni etab lezi v Lyemel pochvalit, tak napsal, le pro- ku, divise pechoty byla pied dvegram byl podle vzoru Sokola. Jsem ma dny odvedena jiznim smerem. jista, ze nemohl laSrt, protob 204 o- Rakouske delostfelectvo ptijelo obraz vypracovali Joe Kudrna, Geo. stfelovat pevnost Osovec." Ode8trunc a Arnold Vrla, a take byl vzdal jsem agenta valeanemu souyypracovan pied programem na 40- du v Lycku. letou oslavu v Narodni sini. Pies Kdyi se umSrvaji schody, musi tote veechno jsem jista, ie program se zadit nahote. se velice libil, neb jsem slyeela, jeden z pravnikil fekl, takovSr Nemecke pi•islovi. program jeete nevidel ani mezi Ameridany na dtvrteho dervence.

Tfebale tato kritika nas trochu za;• 1..,`.•.

I ' razila, piece se necitime pfestat, R ecrf IftTEWMAM 1 r;'f.,:r.:_z ;r wroo,s kc jak jsem pozorovala v na gi posled-1 For Boils- caituliae;Tficer1-tomnaebns 01gbres ni schuzi. Planujeme zase ku pfedu IT DRAWS OVT CORE OF WORST BOILS 3R CARBUNCLES AT ONCE AND PREVENTS na "obZinky", ktere zde v Ennis jeSPREADING — AT ALL DRUGGISTS 4,54 U. lorCliZNICALCo SANANTON/0 TEx Ad ete nebyly. S uctou, Dolfie Hagkovec

it

CHCETE SE MITI V LETS` PitiJEMNE?

TRINEROVA ANGELIKA. to dolaie! Kupte si ji v Marne' nebo poilete $1.35 Jos. Triner Corp.., 1333 S. Ashland Ave., Chicago, Ill.