Vestnik 1937 07 28

4r an Slovanske Podpor j ciJednoty Stittu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCNiii (VOL.) XXV.

11

WEST, TEXAS. e stiedu y

(Wednesday) 28. Cervence (July) 1937.

OSLO 30

POSLEDNI VULE KARLA HAVL eliA.

AROD ma vdeene vzpominati vtdct sYSIch, ktefi svoji tivotni praci pliprayovali cestu k s yobode a lepg budouc. nosti. K muhlm, ktefi zasvetili sily a schopnosti sve blahu naroda, path bez odporu Karel Havlidek BorovskV, od jeho iimrti•29. dervence 1856 uplynulo prave 81 let. Havlidek byl jeden z nejvVznamnej gich narodnich buditelt a politickch vtdct v bojich ,za prava naroda.

Zesnul ye \Tau nepinS7ch 35 let a tfebate mu osud vymekil jen kratkou tivotni drahu, vykonal v tetkSich dobach na gi narodni poroby a politickeho iitisku tolik, te ho bude vtdycky vdeene vzpominano jako zativeho pkikladu eiste lasky a nezidtne obetavosti pro narod Vzpominajice 81. vSrroei jeho smrti, chceme v techto fadcich uvesti nekolik vSrznamnefaich ucialosti v poslednich letech jeho tivota, kdy byl pronasledovan rakouskou vladou, ktere buditelska i politicka einnost Havliekova stala se nepohodlnou a proto bylo rozhodnuto alto jeho einnost znernotnit.

Boutli•O rok 1848 zastihl eeskS7 narod zasluhou Havliekovou ptipravenV pro svetove pievraty politicke. Tehdy take vstoupil Havlieek einne do politiky, byv zvolen za Caslav poslancora do zemskeho snemu a mimo to petinasobnou vet ginou do l'Uskeho snemu videriskeho. Ale po kratke politicke akci vzdal se mandatu v obou thkonoclarnSlch sborech a oddal se cele turnalistice, ktera byla vlastnim polem jeho ptsobnosti a kde Ceske revolueni hnuti nalezlo v nem nejpovolanejkho sveho mluveiho.

Vzdav se vedeni vladnich "PralskSrch Novin" a "Ceske Veely", kterou odevzdal do rukou V. B. Nebeskeho, zalotil s podporou vlasteneckeho hrabete Vojtecha Deyma a 1. dubna 1848 poeal vydavati novSI list "Narodni noviny", ktere at do zastaveni 19. ledna 1850 byly nejpopularnejAim listem politicky probuzeneho oeskeho naroda a v nicht Havlieek docela na vlade nezavisle domahal se spineni -dech na,rodnich a politickkch potadavkii. Mimo to od 7. ledna do 22. dubna 1849 vydaval humoristicko-satirickST tSrdenik 4totek", v nem2 uvefejrioval sve fizne epigramy s politickSmi popevky i prosaickVini &tam', proyazenSrmi pfilehavSrmi karikaturami Sobes. Pinkase, parodoval videriskou vladu a jeji pfedstavitele, fitedni akty a podobne.

Mezitim objevily se prvni mraky reakce a vlada zastavila vydavani "Narodnich Novin".

V teto kriticke dobe, kdy yetgina eesk3ich polltikt vetginou ztracela hiavu, Havlieek takika sam jedinS7 setrval neochvejne pii oklamanem a opuetenem naroda a nemoha v Praze ye sve einnosti pokradovati, uch3ilil se do staroslavne Kutne Hory, kde zahail posledni periodu turnalistickou vydavanim politicke publikace "Slovan" v letech 1850 a 1851, kde ostfe psal protl postupujici reakci, centralisaci a verne s ni kraeejici germanisaci. V "Epigtolach KutnohorskSrch" pak daval fiznou lekci knetske hierarchii jako verne pomocnici rakouskeho absolutismu. Triumfujici Bachova reakce usilovala nepohodlneho bojovnika urnleeti soudnim vyletfovanim, pokutarni a konfiskacemi jeho Ii-

stu; kdy Havlidek poznal, 2e dalSi boj je marnVm, zastavil sam vyclavani "Slovana" a oddel s rodinou k bratrovi do Nemeckeho Brodu. Porotni liceni u krajskeho soudu v Kutne Hofe 12. listopadu 1851 proti Havliekovi pro nejake jeho .lanky skoneilo site jeho osvobozenim a .1■1 ■••■••t■•■■ possa,■■■•••■ ,...■ .■•• Notowt ■■••woins•o.elmi kows• ■ ,4111■,,....c.“■■■ pawl

Juhilejni slavnost iltdu Pokrok Roweny as. 49 v Rowena rdela pronikavk byla svatkem cele bohate osady, dostavenickern clams z mnoha vzcialenkch mist.

Novk rad "Svatopluk tech els. 104" uveden do naieho Bratrstva v Eagle Lake v nedeli 25. eervence.

Jubile ni V nedeli 22. srpna. llad Karel Havlieek Ms. 4. v Hallettsville se piipravuje na okresni jubilejni slavnost spolu s nekolika okolnimi facly. ✓ nedeli 29. srpna. Addy Laskavost 61s. 70. a F. B. Zdrtbek cis. 112. rozhodli se t. dne oslaviti jubileum Jednoty celodennim podnikem ye Fossove sini v Guy. ✓ nedeli 5. zaii. ftady Vlastenec cis. 45., Texaskfr Mir cis. 10. v Shiner a Pokrok Slovant Cis. 31. v Yoakum, planuji spoleenou jubilejni slavnost pki sini fadu Vlastenec.

V nedeli 12: zaii. Rad Svaz Cechoslovanu els.

72. ye Fort Worth. Oslava jubilea S.P.J.S.T., pfelotena na tuto dobu z nedele 11. dervence. ✓ nedeli 12. zaki. Spoleena oslava 40. vVro61. zaloteni SPJST. v East Bernard lady: Karel Jonat els. 28, Columbus cis. 58 a Nova Doba dis. 122. Co darek k v3iznamnemu vVroei nadi Jednoty uvedeno bude dtyficet novSrch Mend.

DalM oznameni ohledne teto rozmerne sla y -nostipfemconjifve. ✓ nedeli 19. zaii. Rad Slovan Jihu els. 26. ye Skidmore plipravuje oslavu jubilea S.P.J.S.T. Bldg oznameni vydano bude pozdeji.

1 1 • •■ •• 004111.1114.111100.11.0...1.11 11 .

••

=16, 411004 NMI■••1..11.■1■11111011.1.1111.1.....01•FM.•••••■•••■••••.

Havlieek vracel se do Nerneckeho Brodu jako vitez; nadgene projevy lidu ho dojimaly, ale nemohly rozptfliti chmtry, te pokoje miti nebude. Po kratkem oddechu pustil se do studia hospodifskSich ved, ehteje pozdeji vyclavati prostonarodni noviny hospodafske. Ale sotva se ponekurl uk/icini/ pfRio to, 6eho se neivfee

obaval - pad francouzske republiky, kterSr zmatil jeho nadeje v pfiznivS7 obrat v Rakousku. Pfgera reakce a persekuce vypukia v pine sile, aby vykonala dilo pomsty na vAech silth odpfircich. V cele vlady tehdy stal Alexandr Bach, jeho hne y nejprve postihl porotni soudy, ktere byly zruS'eny, protote soudily podle prava a spravedlnosti a nikoli podle diktatu Vidne. Hlavni nenavist vlady obratila se proti umlklemu ueiteli lidu Karlu Havliekoyi, ktereho ministr Bach bez obtaloby a bez soudu zcela protizakonne zbavil osobni svobody, da y ho v noci 16. prosince 1851 ozbrojenou mod. vyrvati z kruhu lkajici rodiny a jako provinilce odvezti do vyhnanstvi. Za tfeskute zimy ujitdel kodar, stfetenS7 policejnim komisaiem Dederou a eetniky k jitnim hranicim Cech a po tSrdenni hrozne jizcle stanul v tyrolskem mesteeku Brixenu. Byl clan do osameleho domku za mestem, neustale stfeten a yys1S7chan. Pies to Varak sna,k1 ygechno zmutile a trpelive a aekoliv byl odloueen od rodiny a celeho sveta, vracel se ku praci literarni. Ve svem vyhnanstvi napsal "Tyrolske Elegie" a dve klasicka dila eeskeho humoru a satiry: "Kkest sv. Viadimira" na zakiade legendy z ruske historie a humoristickou romanci "Kral Layra".

Radosti okfal, kdy v kvetnu 1852 pfijela za nim na eas chot' Julie s jedinaekern Zdeniekou. Vgecky nadeje na brzke vysvobozeni rozplynuly se jako luznSr sen, kdy chord Julie nemohouc snesti drsne podnebi tyrolske vratila se s dcertakou do '0 ech a kdy on potom z Brodu obdrZel zpravu, te vane churavi, tu dosahovalo utrpeni Havlieloyo sily mueednicke.

Obdr2ev koneene na opetovanou ladost z Vidne povoleni k navratu do vlasti, spechal po a pal roku trvajicim vyhnanstvi do Cech. V Nemeckem Brode jej eekala zdrcujici zprava o smrti Juliine. Kdyt potom zajel do Prahy k hrobu sve choti, uvitali ho s pfatelskou srdeenosti pouze Botena Nemcova, FrantAek PalackSr a Pravoslav Trojan; vSnde jinde ho ovanul chlad zbabelosti a opovrhovani, talde vrativ se do Brodu, stedoval si: "Ja. tu Prahu nepoznavam; vtdyt' to piede mnou vSecko utika, kamaradi se mi vylVbaji. Co2 se tak zmenili? Coz z nich ten Bach dovedl udelat takove baby?"

Valna to zajiste obtaloba na bezpatethost jisteho druhu lidi, ktefi ani do dnes v nalem rode nevymizeli.

Dojemne bylo shleclomi Havliekovo s Josefem Kajetanem Tylem v Nemeckern Brod& kam tento pitel na podzim r. 1855 s divadelni spoleenosti Zoellnerovou. Do tyrolskeho vyhnanstvi vezli Havlieka v pine sue telesne i dukvni, ale do vlasti vratil se s podrytSrm zdravim a zlomenVm duchem. Zakefna choroba tuberkulosa, ktere podlehla jeho chot' Julie, sklatila jeho v pfedeasnST hrob. Vzdor obetave peel profesora Dra. Hamernika a Dra. Podlipskeho, vypustil dne 1856 glechetnou duel v nejkrasnejveku jeden z hlavnich budovatelt zakladt dnegni deskoslovenske samostatnosti. Dne 1. srpna 1856 byl pohiten na Ofaany smelt' ten bojovnik za svobody naroda, kterS , at do posledniho dechu zfistal veren svemu

Strana 3.

ODDiL DOPISOVATELSKI Rad Spravedlnost cis. 121.

Shiner, Texas.

Broth a sestry!

V posledni schfizi se nas malo do schtze dostavilo, take jsme nic nemohli vyjednati ohledne nemocenske podpory. Je na vas ,vtech, byste se jiste do ptitti schilze dostaviti a sdelili, kteti jste pro to, bychom mohli &Ad zpravu na Hl. Uiadovnu. Bratti, kteti se nemutete do schilze dostaviti, tak mi sclelte. jestli jste pro, neb proti to nemocenske podpote.

Pak minime si take udelat nejakou zabavu na oslavu 40-leteho trvani nati Jednoty, bychom nebyli pozadu za ostatnimi tatty, a to vytaduje si ptitomnost nas vtech, bychom se na tom dohodli jak a co.. Tak se do schfize vgichni dostavte a ja take, a jest-li bude moc horko, tak si objedname nem na schlazeni a uhageni tizne. Schtze bude prvni nedeli, dne 1. srpna.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Novosad, taj.

San Antonio, Texas.

Ctend redakce a cela rodino S. P. J. S. T.!

A kdy letem svetem zastavit se pcutniee, bys pooktal u studanky a zatehnal svou nejsi-li pronasledovan skutkem minulosti, usedat, ohlitit se zpet — se vzpominkou na Leta minula.

Ta leta, pouhY sen se zclaji bYti, ale to Otyticitka zaloteni na gi Jednoty se neda skrYti. Ne -- ani ty pomniky za dobu tuto, tyto hlasaji, to zde byl proud lidske shy v podobe koule snehove, ktera, dim dale se kouli, tim vice na teto ptibkva. A ket bude nadale pfibYvati.

Nezastavime se na etrnacti tisicich ani na 2 krat tolik; na ge pole jest nyni otevteno do Vesmiru, jak se fika do nekoneena. Budit nage elenstvo bran ze zdatneho pramene, bez hazardniho zamestnani — pravim — bez plevele, bez neuhonnYch ba zdravi gkodicich einitelri, jakYch se dnes naleza, ye velke mite.

Bylo by mou touhou — nebrati v ge — pozorovat dugi, kterou bychom chteli nageho telesa pojmouti a pak ji odporueiti a ptijmouti, ma-li pevne zaklady jit z minulosti. Jen tim se mriteme uchraniti nemileho ptekvapeni v budoucnosti. Bud'me katdY z nas ostratitYmi straki na gi jedine slovanske podporujici vetye, nageho naroda v teto zemi svobody, ktera nam tuto dala, ale v tomto zmotanem pokroku, by nam ji nevyrvala. flee a narodni burcovani bude stale zapotfebi. Skutky, ktere by neptinesly smutky — a opakuji — hlas se hrde k svemu pfivodu sveho naroda, nestydeti se, ze unlit vice netli tvrij soused, zde usedly jit po generate, zaslepen dostatkem, papougujici pouze tu jednu sebespasitelnou stoprocentni a vytYkaje Woe, to vi g vice, cizactvi! Jenom ptehocliti skutek, ani jeden z tech tludhubt neobstal by pti zkoutce — nebot' na ge tee — tee deskoslovenska jest tak slotite. — 2",e ueenci se obdivuji — jeji krase vYslovnosti, slotitosti a dckonalosti. iteei jednouche se snadne uei — jsou nejak spite ptijatelne, ale teei a slova teklo vy.slovitelna, jemna. jako nate "t" daji das cvideni, ne katclk nezdara mute se feint° pfizprisobiti a pozna g cizince, to neni pravS, tech — to "t" nemajiciho. Ad slytel jsem eer-, nocha, ktery byl vychovan krajanem, Texasanem, mluviciho moraysky, ad i vydaval se za I■lcrovana, ale jeho pfivcd plemene ho prozradilo. A proto opakuji: "Ten, kdo se za rodnou svou tee stydi, jest hoden potupy vaech lidi".

Chci dale ptedvesti nam zanechanou, pro veky opakujici z "Jittnich pisni" basal, tak mocnou a radteni prisobici.

Nate fee.

Moe, slava, bohatstvi — co ze vtech nam zbylo?

Nate tee!

Co ttitem jedinym nas v boji tetkem krylo?

Nate tee!

Necht' rajskou hudbou zvoni, pith sveta vladne jina tee, nam kralovnou je vtech a neustoupi Zadne ease te6,

VREITNIIC A necht' by popelkou a tebraokou jen byla nage tee, my chceme, by se v py gnou knetnu promenila nage fee!

Bud' thtelnici oka, bud' nam v geho dratgi nage tee, ni stinem utrpeti nesmi vinou nagi nage tee.

Tu neni smlouvy tadne, kdo ma cenu platit nage fed! vg e dejme radeji, net* pid' by mela ztratit nage tee!

Ne, s vOli nati, nesmi v podruM se vzdati nape tee, to svate teei prava odveka nam zkrati leda med!

Zde neni fistupu, jen k piedu mush jiti nage tee, vtdy mush stoupat vft, vtdy jasneji se skviti nate tee!

Jak motno nati rodne vlasti vytvotiti tak dokonale mluvici filmy jako ten, kterY jsem ja, a mnoho natich krajanti spattili dne 22 t. m. v Pleasantonu, Tex. Jadrna vYteenost here& a ty vYstupy a pisre, tet barva vice do seplove barvy, to vte lahodilo sluchu i zraku.

Film "U sv. Antoniaka" byl unagejici.

Tet vzpominky na mora yske Slovacko maji mrie k tomu, abych ze zaznamu o lidu a kraji mohl zkratka udiniti zminku "Letem pfes Slovacko". Ad tomu jit drahnk eas, vice net etvrtstoleti, jest dcbte vzpominati a nezapominati.

"Do Hodonina pfes Zajeei", a vousatk pokladnik brnenskeho fistkedniho nadrati jako stars', ochozenY stroj saho, do ureite ptihradky, aby vydal nami tadane listky. Ve chvili jit sedime v kupe.

Vlak se rozehnal a take my letime vice dui net Velem na mora yske Slovacko.

DugtekovY den zatim se rozhktil poslednim jesennim zlatem. To zlato chvelo se ye vzduchu, ziato valelo se p p celem kraji, teklo po fibodich a rozjasalo obzory, daleke obzory s raelkYmi liniemi lant, s modte zadYchanYmi hi5„ji a lesiky, se gtihlYmi, vkbojnYmi vetemi chramt dedin v Apadech a pod , kopci.

Vlak duni frvalem od Brna k Rajhradu, Hrugovanrim, Vranovicrim, Hustopedi ... Kraj se sviji jako lehtan a hraje v gemi fidy. Leskla bladina Svratky zajiskfi co chvili jasnYin Usmevem, — vrby, ty ko gate vrby, jet davaji tak zvlagtni raz mora yskkm fivalrim, vystavuji sve svraskale stare ridy zlatYm proudrim svetla a chveji se rozko gi. A dale za tekou. kde nadkchana, modt podjeseni spicich WI a zahrad, z* nicht vyhledaji nesmele bile gtity a eervene sttechy, opira se o samo-hnede boky koperi, tam zdvihaji se ut Chfiby.

Nesmele stoupaji tak pozvolna a zakoneuji nAhle obzory nizkkini zlatohnedYmi laxly a je.jich prolamanou linii Na nich leti slunce a liba je poslednimi vagnivYmi vkdechy sve sily.

Tenka, polidka revy jako zelene, pozlacene stury beti po nich. erverie a krvave skvrny hot!, v to zeleni jako pla.mene vYktiky radosti.

Jak jsi krasna, ty mora yska. zemel Nevim, ale snad rikdy v tivote nevidel jsem tak tklive krasy, jako jsou tyhle nad Svratkou vystlupujici chfibske strane, na nicht naposledy rozezpivalo se podzimni slunce.

Tu dole pti tece kraj pinY zelene je gte. tu a tam hanaeti ho gi-pasaci snili u svkch ohriri na lukach. Po nich tekly tenke pramenky belavYch koutriv, misily se se zeleni vrb a zlatou rrilhou zadYchanYmi, do modra stemnelYmi haji, tam na hote pak nad Svratkou ty nitky polieek pinkch ticheho ozlaceneho sneni .. .

A nad tim do vysoka do daleka modre nebe!

Vlak klcuzal se, supel, dunel i oddychoval.

Kdesi za Hru govany otevtel se nam po prave strane trati novY, ritasnk pohied: Palayske vrchy!

0 techto a romantienosti mora yskeho Slovacka a lidu, zdat eas dovoli zminiti se ptiSte, by rodaci mohli protivati vzpominky z mladi tam zanechane a Bezrueem geptane Ej, stepili guhaji v eitmach vy, ej, devata v suknici rude .

Lawrence

i s sttedu, dne 28. dervence 1937.

PROVOLANi Caldwell, Texas.

Vt-m bratrskYrn fadrim a vaem dlenrim nagi mile Jednoty posila,me techto par tadkri, aby vzali na vedomost, to v pti gti schrizi H. ft. sejde se take vkbor na nemocenskou podporu, aby vedli tento odbor v einnost. VYbor na nemocenskou podporu, v eele se starYmi pracovniky vypracoval ten ne,jlep gi navod, jakYin zprisobem ma bYti nemocenske podpora vyplacena, aby se pfede glcr obavaneho vyssavani toho odboru.

Zaleti ted' na vas, kolik kaalk tad ptihlasi diems do tohoto odboru hned na zaeatku, cot bude miti vliv na vkgi vstupneho. To neznamena, to kdo re neptihlasi ted', to nemrite bYti Cuenem pozdeji; ale OM bych sobe videti, aby vgez chny tady pfihlasily sve dlenstvo v gechno, a byla by to pekna pamatka etyticateho vYroei nagi mile Jednoty.

Dekuji vgem bratrfirn i sestram, jet se ye \restniku mile vyjadtili o nemocenske podpote, jet je easti nagi bratrske povinosti a te gim se, to eislicc pfihla gek bude velika.

Jelikot jsem se dozvedel, nektere tady bud'to nemeli Fchrizi, anebo pfehledli vyzvani br. Holeeka ye liestniku, mohou jette v pondeli dne 2. srpna zaslati ptihla gku telegramem nebo telefonem H. A., kde se schtze bude konati.

Kdo by sobe pfal, mute i blahoptejnY telegram poslati na H. R., nebot' to bude slavnk den, kdy tento odbor dobroeinnosti se zrodi. Bude to Cast dobroeinne povinosti, jet dlutime nagim spolubratrfun v ptipade nemoci.

Provolavaje mnoho zdaru nemocenskemu odboru, jsem s bratrskym pozdravem, John 'oupai, Bien nem. vYboru.

Rad Ennis Cis. 25.

Ennis, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

VAemu elenstvu tadu Ennis, Cis. 25:— Bratti a sestry, jak je yam znamo, .2e na ge Jednota chce zavest nemocenskou podporu, proto kdo by si na ni chtel platit, tak se ptihlaste do pfigti schrize. Chm bude vet gi ptihlagka, tim bude vstupne men gi. Vy, bratti a sestry, kteti se o to zajimate, tak se ptihlaste.

Ti, eleni, kteti maji novo certifikaty, s temi novYmi poplatky, maji tyto vratiti a budou jim vymeneny za certifikaty vystavene dle starch platebnich tabulek. Nezapomerite tedy a doneste tyto do schrize.

Zaroveri ti eleni, kteti jsou se s yYmi poplatky pozadu, at' se v gichni vyrovnaji, neb nage pokladna dostala souchote, to jsme ji vyeerpan at na dno, tak je sucha a na rimrti mushme miti asi kolem $500.00. Tedy kdo se nevyrovna, tak za nej umrtni poplatky posilat nebudeme. A vite, co to znamena, kdyt se nepogle Umrtni popl., to jste suspendovan. Tedy piijd'te se do schfize vyrovnat.

Salim yam nee° novelle), a sice, to nag kroutek ptipravuje krasnk program, co jegte v Ennis nebylo, a sice obtinky. Jak je vain znamo, tern star gim, co ptigli z nag loteiny, jak se firoda sebrala, v katcle vesnici odbkvali obtinky. I my, v Narodni sini je budeme odbkvat ye spojeni s peknkm programem. Afton jsme moc chvaly nesklidili, ale to ne gkodi! Nag kroutek se nevzda a bude male svorne pracovat.

Ve spojeni je sila, a proto volam: jen svorne ku pfedu!

Kdy se budou obtinky odbYvati, uvedomim etenate pozdeji.

John Hrabina.

S pozdravem, Obee bez telefonu a bez siren.

S velkym pochopenim a obetavosti jsou provadena protiletecka cvieeni i v malkch yenkovskYch °belch. Mnohde byla cvideni provadena prave v dobe senoseee, kdy meli elenove civilni protiletecke obrany pino prate na lukach, ale prate musila ustoupit uznavane nutnosti vkcviku. Neni sporu o tom, to v malkch °belch je provedeni cvieeni obtitnej gi netli v mestech.

Dostavame zpravy o cvieenich, ktera byla provedena na Hotovicku a Rakovnicku. Zku genosti z nich zi c kane ukazuji, to vgechny obce nezbytne pottebuji telefonicke spojeni, aby mohly bYt v ptipade nutnosti yeas upozornkly na blitioi se pel?ezpeei.

•

Ve stiedu, dne 28. dervence

DETSKA BESiDKA Svatopluk Onegin: LISTEK MATItCE.

nejdralgi, ye srdci svem kralovnou to nazYvam, o matidko, Utecho ty nejkrasgi, den kaldiakY na to dlouho myslim.

6 matieko, poklade

Tak vidim te, tam u kamen sedeti v to svetniece atulne to nagi, tak vidirn te, valne pied se hleddti ye myglenkach, ktere ti chvile vnagi.

Tak rad bych ti, matieko tve vrasky smyl, jeZ po dele se ustaranem linou, ver, nejradeji bych je na sve vpil neb i jai, jsem jejich te2 pritinou.

Mae east° hnete ta na ge chudoba, '2e jinych rnatky si hcvi v prepychu a z nas, ze osud blaho si uloupd, tve ruce, ze mozolni, co z hrebikt.

O matiako, tebe jai main nejradgi, tys dobre vgtipila mi lasku k vlasti, ty matieleo a vlast = ejste mi nejdraigi, jste velkYm pokladem i moil slash.

Letni pohidkq JSOU PRAZDNINY!" rekla briza u skalky a zasmala se.

"I.Ta nam nebude smutno. Dal prijdou do lesa a bude veselo!" pritakala mlad'ounka jedliodka Nerostla v hail je gte dlouho a mela deti nada. Sama byla je gte =had, sotva, ji bylo zemi videti, a jeji svetle jehlidi bylo je gte heboueke a make, jako kfiZe lidskYch det'atek.

"Ty At'astna!" vzdychla zavistive malidka, borovidka, ktere, je gte rostla ve gkolce, ohralene ostnatYm dratem a teprve Cekala, az ji hajnY presadi do volneho lesa. "Mne deti ani pohladit nemohou, kdy2 rostu za takovYm o gklivYm dre,tern. Nedostanou se ke mne!"

"Deli! Deti prijdou do lesa!"

CelY les si to radostne geptal a tail se na male hosty. I poho gteni u2 jim uchystal. Paseka si denne brala co nejvic sluneenich paprsaby jeji jahody byly pane dervene a bortivky sladke. At' si host y pochutnaji!

Studanka se jegte Uzkostliveji kreila pod yelike duby, aby jeji eista voda nezteplala a deti pane osvelila, az prijdou.

I briza uchystala pro hosty darek, dervene hlavidky hub, kozaeleil vezmou si deti dome, jako vYsltdku.

Smrky si prichystaly holubinky, hribky a muchomurky. Pravda, muchormarky site nejsou k jidlu, ale at' se den pote g,i krasou jejich pestrYch klobouelcie!

A tak celY les Zil v radosti, v pripravach a v tegeni na deti. Noc, pied prvnim prazdninovYm dnem nespal nikdo z jcho obyvatel. Paseka omYvala pedlive sve jahody v rose, aby byly jegte vabnej gi, briza si desala celou noc hlavu y e vetru, stromy peelive povytahovaly hribedky z mechu pod sebou, aby detem hledani nedalo 2adnou praci a malinka jedlieka-det'atko napichala aspon krupidky z rosy na svoje jeaby se hostilm A nastalo prvni prazdninove rano! Louka jegte honem prostrela u vchodu do lesa slavnostni koberec, kor-i se slitli na borovici, aby zahrali slavnostni fanfary . a u2 bylo sly get od vesnice veselY krik . . . deti prichazely!

Sedely celY rok ye gkolnich lavicich a tak si to ted' chtely vynahradit! Krieely z pinYch hrdel, kosi se jich ulekli a uletli uprostred koncertu.

"Jej, to je krasa!" rekla holeidka,. kdY2 uvidela louku a honem se vrhla na kvetiny a trhaia a co neotrhala, to palapala.

trans S.

VaSTItiE "Pojd'me honem, tady jsou htiby!" klieg chlapeeek a vgichni se dali do sbirani. Ale houby, ktere les ptipravil, jim nestaeily. Chteli jich mit vic a tak ryli v mechu, pfehrabovali loriske listi a kdya' nic nena gli, aspon rozkopali eervene muchomiirky, ktere se nedaly jist. Potorn uvideli btizu. Sebrali si jeji kozaky a nalamali si pruty z jejich mladYch vetvi. Jeden jim ovgem nestaeil, ka'ady jich musel miti hned nekolik.

To ua doll na paseku a uvideli jahody a boravky. Zaeali radosti ktieet a v§ichni veseli zajieci a koroptvieky pasece utekli. Na konec si deti chtely 'lade odpoeinout. Prosttely tedy pokrYvku, lehly si na ni a ani si nevgimly,ze je pod ni jedlieka det'ittko, a ze se pod jejich tely zlomila. Chtelo se jim pit a toa' na gly studanku pod duby a kdya se dost napily, nahazely do ni kameni. Voda vysoko stkikala, bahno ze dna zakalilo vodu a detem se to nil& K vederu si jegte ude/aly na pasece ohni6ek a pak vesele domft, nestarajice se dal o 2havY popel.

Od,toho pak chytlo blizke maleni a snad by byl shovel celY les, kdyby byla paseka honem nezavolala mradek, kterY ji to pomohl uhasit. Ale i tak tam bylo hnede vypalene misto, j ako rana.

Tak nastala noc po slavnem dnu. U skalky plakala bilza pro sve olamane vetve, na louce vadla obrovska pohozend kytice kvetfi, paseka vzdychala nad svym spalenYm mistem a srnky, ktere pri gly pit ke studance, vracely se 21zfive.

Jenom ta malinka borovidka, co rostla v ohralene gkolce, se smala. "JAk je to dobi•e, 2e mne dali za ostnatY drat. Deti by mne byli jiste zlomily, jako ubohou jedlidku-det'atko. Tu u2 nikdo nevzkrisi."

"Na tohle jsme se tolik chystali a te gili?" geptal celY les a borovice se zamradily: "Jen a'Z prijde hajnY, ukeleme mu svoje rainy, spalenou paseku, zkalenou studanku. Poprosime ho, aby celY les obehnal ostnatYm dratem.

Ale studanka od don se primlouvala: "Ne2alujte hajnemu! Uz jsem svou vodu vydistila a ty brizo schovej olamane vetve. A ty paseko honem prikryj svoje spalenigte glahounem ostruZln! Odpust'me detem, slunidko by je v polich spalilo. Vftlyt' ony to u2 po druhe jiste neudelaji!"

Mela pravdu male, studanka?

Dana Homolkova.

Temple, Texas.

Mili etenari Detske Besidky!

Chef dries take napsat par radkii do nagi mile Besidky. Vim, he mnozi z vas take chodite do Ceske gkoly jako jai. Toto jest raj prvni dopis do Vestniku. Chodim do deske gkoly Thompson. Nag uditel, ktereho v gichni mame radi, jest pb.n Frank Chudej. Jsme nad tim vgichni hrdi, he mame prile'titost Olt se desky. Pro na gi volnou zabavu hrajeme si mid.

Tak myslim, ze nebudu vice mista zabirati, aby i yam zustalo.

Se srdednY pozdravem, jsem, Viasta Mikeska, Temple, Texas, Rt. 4.

Musime bYt technicky svetove vyspeli.

Boj o noveho eloveka a novou kulturu neni problemem technickYm. Je to problem mravni, jde proste o to, dat velkolepe objevy moderni techniky do rukou spravnYch, radnYch lidi, radne a spravne vedene spoledenske a statni organisace. Technik si to dnes stale vice a vice uvedomuje. Vi, jakou idasnou zbrari ma v ruce, a vidi, he ji spoleenost vkly radne • Bouil se proto proti to spoleenosti. Chce, aby jeho objev dostaval posveceni mravni a soChce, aby jeho objeviteiske tzsili nebylo • jen namezdnou praci pro jednotlivce, nYbrZ socialni pro v gechny. Stroj, kterY je s to rozmno2ovat v nebYvale mike statky a material i duchovni blahobyt lidstva, nesmi girit zkazu a neg testi. Svet nemii2e jit zpet, nemiae opustit dnegni sta y techniky a piljde jiste ye zdokonalovani jejim dale. Nema-li vg ak bYti znieen, musi se dostat technika do rukou eloveka s novYmi idealy, s novou moralkou, s novSrm fedomim socialni a mravni odpovednosti,

SLABIKAk ttenaika. renka videla donna dedeeka, jak ete z kalendaie.

Dideeek poloiil knihu a brejle na still a vy5e1 ven.

Holeieka posadila se na jeho misto, vzala :kalendai do rueek a nasadila si brejle na nos. Chtela take eisti, ale nemohla. Povida si: To je dime, brejle main jako dedeeek, knihu maim jako dedeeek, a piece eisti neuJaro.

Prislo jaro do vsi, kde jsi, zimo, kde js By/a zirna mezi nami a te(I' ui je za horami hu, hu, hu, jaro uz je tu!

Vrabec osidil chlapce.

Z1S7 chlapec lezl na strom, kde vrabci meli hnizdo.

Vrabec ho uvidel a poll& koval na neho: Vys, v •gri! A chlapec lez1 poiad vyse.

Najecinou se pod nim zlomila vefev. Chlapec spadl a velmi se uhodil. Ted' se mu vrabeik vysmival: 1tig?

Riiiieka se hneva, e listeeku nema.

Poekej, poekej, z di Pan Bilh teplieko. zahuei hrom, 'obali se strom listem zelenSrm, 1:1;AI:ern Gervenym.

Strana 4.

Oddil dopisovatelskfr Dopisy, jai by obsahovaly nevecne, neb za vadne polemiky, potadatel ptedklida ye smyslu stanov Tiskovemu VS■boru k vlastnimu rozhodnuti.

Houston, Texas.

Ct. br. redaktore!

Tegili jsme se, to dne 11. eervence shledame se u "gtefanikA" na detskein divadle, sehranem pod jmenem "Nespokojena Kaea", s mno1Vmi ttebas z West, Ennis neb i Dallas, tudit' s Tebou, br. redaktore. Byli tam z Galvestonu a z okoli, jak obyeejne, vitani a mill.

Pokud vim, kaklemu se mali herd libili a hrou zapsali v pa,met' jiste na easy dlouhe.

Die fisudku tech, s kterS7mi po divadle jsem mluvila, nadgeni pro dorost deinkujici bylo vgeobeenS7m. Pokud sama mohu vSikonnost, chut', dobrou rah a snahu mladistvS rch hared posouditi, tohleto detske divadlo bylo korunou ptedstaveni veech letos v Houstonu podanS7ch. Se stranky pestreho obleeeni, vSipravy jevigte a souhry, hra podana byla co nejverneji die knizky. Rortomili byli trpasliekove, a zrak i sluch poutali nejen Kada sama, ta dorost druhS7. Kdyby to nezabralo tollk mista, chtela bych je vgechny jmenovati, ale bylo iieinkujicich 22 osob mimo haebnikt!

Ptedstavte si, 22 hercd a hereeek a v ge glo jako na dratku. To mohu rici, ponevadt vim kde a kdy stane se chyba, jak velika nebo gkodna jest v behu hry. elovek byl by bS7val v gechny deinkujici za tu jejich dobrou vuli a snahu, zlibal. "U gtefanikt" rostou pekne, schopne a dobre rdle pine sily pro divadlo.

NekterS7ch tiered a hereeek rodiee znam, jine ne, ale die toho, jak ty deti a dorost se udill a chovali, vgiehni maji rodiee vedome jejich vSrehovnS7ch povinnosti a dukladneho narodniho sebevedomi.

Z tech ptiein eloveka mrzelo, to nebylo na divadle vice tech, jim zaleti nebo zaleteti by melo na tom, jak po csadach vychovavana jest mladet eeskomora yskeho pilvodu: Vtdyt' smutne jest, kdy eloveku ptatele vypravi, ze byli na to jiste 40Iete °slave' zrozeni S. P. J. S. T. v krasne sini a tam hodne nadpist bylo po stenach, ale v ge v fedi anglicke—.

0 to nic, vtdyt' se gla jsem se s cizonarodovci a ty, ne snad jeden nStrt nekolik — poudovat muselo decko eeskomora yskS7ch o torn, co byl v minulosti a ptitomne znamenal a znamend, deskomorayskST kmen v dejinach svetovSrch "K tefanilalm" ptijd'te se podivat at zase hrat bude mladet nage.

Co obecenstvo ptekvapilo, byli vesnieti muzikanti, kteti umeli tak jadrne zahrati k tanci hezkSrm diveino.m a gohajum. Byli to hogi Dybalovi, nag i mladi umelci, kteti i me stare kosti asi pa dvacetiletem odpceinku v tanci, rozhStali do reje po veeeti. Pani Jindti gka Earlova na piano k baletu a pak pro minuet, dokazala, to nezapomnela brat ty tony na klavesach, hezky a libe. Si. Helenka Valdikova taneila balet velmi pekne. ViThee, die slov ruznS7ch divaku, potitek ze hry techto na gich deti pry byl dokonal3i. Nute, neni to kra.sna zpra.va pro list a jiste- nejedno srdce i mysl, napini se radosti znovu-li jegte zvedne etenat organ s touto oznamkou tohoto divadla a podiva se na vg echna ta jmena tioinkujicich.

Divadlo samo nebylo sepsano pro nejakSr plans, dojem, nebot' chova v sobe kus pravdy a dobre poueeni, jet zosobnila a ptedstavila sl. gvestkova v "Kati", vedne nespokojene divdine. 61ovek nevati si zdravi a rozum "nic neni." Ale at jej tivot protene , pozna co propasl, za cim se hnal a to vlastne 'tie nebylo o mnoho vic net-li nic. TakovSrch her melo by se hrati vice a v gude po osadach.

Hra "Nespokojena Kaaa" je hra velmi vSrpravne, a tnka. Zde nebSrti dobre yule rodied malych i vetg ich hared, nebylo by bSrvalo maim ji provesti.

VtISTNIS Ku ptikladu: si. Lebrova, a jeji bratti az z Cleveland, Texas, ku zkoutkam jezditi museli.

Mali herci Baletkovi tet maji daleko. Sl. Brovcovy, Lidie Valova, sl. Klimovy, sl. Kunetkova, Sopeakovi, Cekalovi, gilkovi, gtefkovi, Ungratovi, sl. Oernochova, Filipkova, Beeanovi, Valdikovi a ted' pi. Earlova s malou dcerugkou.

Moje matka, statenka 74 leta, sama dobra kdysi zpevaeka a hereeka, ut po nekolikate letos obdivovala umeni hercu na gich, ale ti v to "Kaki" se ji libili nejvice.

Tak jen dal a vic, a po eelem Texasu, kde jak spolek nag jest. Viclyt' pede o mladet nejsvetelgi povinnosti mela by bytiradum vgem a Jednotam vnbee.

V mladeii roste nitrod budoucna a vSrehovou tvoti se osudy lidstva. lady starat maji se o vS7chovu (let, Jednoty o dorost. Kdyi to einit budou, nemuseji vice bati se o budoucnost dtvard, ktere pomahali budovati pod raznS7mi jmeny a nazvy.

Nejsou to penize ani slava a moc, ktere dobra povaha a rozum jsou to, ktere pkinagi to, po dem kaldS7 touii, ale malo kdo dosahno v tivote jeho.

NesmyslnS7 spech dne gni doby, chorobriSI chvat, a snaha schvacovati pudy, zlato i moc, jsou jevy v poslednim jejich tateni. Neni daleka ut ta chvile, kdy zmizi i tato choroba lidske mysle jako zmizi Axle ne gvary nevychovane spravne povahy lidske.

To co nes vidime oicolo, a pozorujeme mezi narody — to neni jev utlechtilosti lidske. Je to dravost pun, jejich sila ru gi spravriSi chod smS7gleni eloveki►va. At dosud ye svete nebylo hospodatskeho ani spoledenskeho souladu, ohledd nebo spravedlnosti. Tyto reel vyznavalo a uznavalo jen neco malo lidi. Vet gina odr:74y u*Zivala ptileiitost jako gebt k lezeni, nebo rS7j k utlueeni druhS7ch.

A tato ptilektost mizi, lid ma vice a lepgi gkoly a malo je tech, kteti by chteli ziti v odtikani a nedostatku. Hleclaji v gak at dosud ruzne cesty, obydejne je gte rtdycky yeti, to prate jest trestem misto potehnanim. Protote vychovani starkmi zvyky ,domnivaji se, to stay veci neni motno 'meniti, tudit nechapou hospodatskSrch novSrch, ruznSimi vladami zamS7glenSrch oprav a zmen a nevi take, 'tie tivot vzajemne prate lze promeniti v system vgem vyhovujici.

Stare zvyky, stare zkazky, domnenky, strach a nemotnost pochopiti, jsou nejfet gimi balvany na caste ku Atesti lidstva.

Na At'astnou shledanou na prvnim peknem podniku kterehokoliv spoiku v Houstonu, jsem Marie F. K. Valova.

Elmaton cis. 148.

Palacias, Texas.

Ctene sestry a bratti, jste uctIve zvani, byste se dostavili do pti gti schtze co nejvice, neb mame duletite jednani, o kterem bylo jit mnohokrat jednano a v teto schtzi mate ptileMost si veal upraviti jak si kdo bude ptat a tak se ptedejde mnoha nedorozumenim a take mrzutostem. Take je vyzrvan ucetni v3)bor, aby se ptesne dostavil o jedne hodine, tak aby se mohly dat knihy do potadku, obzvla gte ti eleni, kteti byli na fidetnim vflooru minu1S7 rok a nepodepsali knihy. Take myslim, ze nag tajemnik bude miti nejake informace ohledne nemocenske podpory, neb jak vam znamo, to Hi. fitadovna zvolila na geho bratra tajemnika ptedsedou toho vStoru, a tak myslim, ze yam poda katclemu uspokojivou zpravu jak se kazdy mute stat elenem a v padu nemoci dostat nejakou tu podporu.

S pozdravem Frank Domorad, ptedseda.

Milt' bratte redaktore! KdyZ' jsem jit tady, tak se take zminim, to i na g tad odbSival 40letou oslavu trvani na gi Jednoty, a to nebyla velmi hlue.na, ale se vydatila dobre, obzvlagte pti tanci, kde si i neelenove pochvalovali,ze to byla pekna zabava. A co se Vita, na gich sestar, tern buda Best, neb my jsme mohli pozvat nejencm eleny, ale take i sve zname. Buda za to Cost na gim sestram. Na g bratr mistoptedseda sam zabil berana. Pardon, neb

ye sttedu, due 28. eervence 1937. jsem pki torn nebyl, kdyt ho bratr Vaculin zabijel a tak nevim jestli to byl beran a nebo ovce, ale to je jedno, jenom kdy bylo maso.

Sestra Hurtova donesla celeho noraka i s pekaeem. Vim, to ten norak se nezkazil, ale kdo ten pekae snedl to nevim. Mne ty sestry moc dopalily. Ja takovSr mladik gedesatnik na slavnost jsem gel, ale zuby jsem si nechal doma, a tak jsem tiadal sestry, aby byla nektera tak dobra a mne to potvykala, ale dostal jsem za odpoved', tie je na torn dost, ze ony to upravily a sem donesly, ate jak nine to neni "recht", abych g el a naael si nejakou starou mag inu co se na ni seeka tete a to 'tie budu mit tak dobre jako ad nich. A tak jsem jim pekne podekoval za jejich radu a gel jsem tam, kde bratti meli neco, co se nekousa ale jenom pane pohlta. Nevetim v g ak, to kde je sladek, to netteba pekate, a tak jsem gel pekne zpet a tu uvidim play talit peknSich rohlikt, a tak si povidam, Franto, tady je to co hleda g. Tak, tak, to jsem to nesnedl. Jedna sestra povida: "Domorade, podejte tech rohlikt." Nebudu tu sestru jmenovat, ale podal jsem ji talit. A vite proe? Protote tarn jiz tacln T ch rohlikil nebylo. Ale ta sestra, ktera ty rohliky delala, opravdu je udelala dobre. Ze je to pravda ses.

Zhanelova.

Ja myslim, abych toho jiz nechal, aby mne bratr redaktor nehodil do ko ge i s tim dopisem. Ale ja myslim, bratte,ze mne promineg, kdy se zminim neco o na gem sjezdu R. V. 0. S. aekoliv to neni organ RVOS, rad bych podekoval ctenemu vS7bc,ru RVOS., za jejich praci, kterou konali pro nas po cely eas sjezdu.

A take dekujeme bratru Midovi, to pro nas nag el tak dobre misto, kde jsme byli po eas sjezdu ubytovani. Pane dekujeme, jak pan SpurnST, tak i JO. (neni mne motno jrneno podat, ale jejich syn po eas sjezdu napajel ty tiznive. Tudit kdy nevim kdO je otec a ta dobra matka, nevim, ani jak se syn jmenuje).

Mili ptatele, musim y am sdelit, jak jsem ptekvapil mo3i rodinu s temi hrdlitkami. Kdyt jsem ptijel dome, moje rodina nebyla doma a tak ja je dal pekne do klece a to se vi, tie to trvalo celS7 den net jsme ptijeli domil, a tak jak jsem jich pustil, to bylo cukrovani. Zena ptijde a povida: "Tato, kde jsi to vzal? To je pro male Teti". Ja pavidam: "TakovS7 dedek si hrava, s detmi a my malS7ch nemame, tak si budu hrat s hrdliekami".

Timto kontim, a slibuji Ti milt' Frantiku, to jiz brzy nebudu dopalovat, neb net jsem dojel domu, moje mantelka u gila mne takovSr piksak, ze sam nevim, jestli ho do vanoc napikuji. Tak, kdo by si ptal dobrou pikovadku, tak at' se hlasi u Frank Domorada, ptedseda Klubu Frantigkil, Palacios, Tex. Na zdar!

Prapor Magnolia Cis. 65.

Mili bratti a sestry!

Dostavte se v geci do ptigti schuze, prvni nedeli v Srpnu, neb mama v gelicos k vytizovani a pak mama jednani o nemocenske podpote, neb jste asi eetli ye Ve.stniku provolani nemocenskeho vVboru od John Holeoka z Wallis.

Tedy je tadoucno, abyste se dostavili do sonze a ti, kteti chteji, aby se ptihlasili a ja bych to hned odeslala. Melo to 13S7t vge spraveno v minule schuzi, ale bylo nas tarn radio.

Tak na shledanou v ptigti schtzi.

Mrs. Ed. Balcar, taj.

Teiba olova bude obnovena v zanad. techieh.

Na Sttibrsku, v zapadnich Oechach, jsou eetne opugtene doly na olovo. 0 tyto doly projevila v posledni dobe zajem Batova firma ze Zlina. Jednani je vatne a bude-li ptiznive skoneeno, byla by na Stfibrsku °pet zahajena tetba olova, po ptipade i jinS7ch nerostil.

Osidil tetu o pill milionu.

V procesu proti brnenskemu banketi Suchankovi vypovidala veera jeho viastni teta Alma Loewova. V srpnu 1935 mu dala k disposici pul milionu KC, kdy ji namluvil, to nastane inflate a nejlepe uloti sve penize v akciich. Neuvidela ani akcie, ani penize. Vylakani jejich pen& se stalo v dobe, kdy Suchanktiv krach byl uz neodvratn$7.

Ve stfedu, dne 28. eervence 1937.

Chicago, Ill. Ctene redakce Vestniku!

Ptedne Vas prosim, jestli bude pro me kousleek misteeka ye Vaeem zvidetnim Vestniku.

Prosim Vas, jestli Vam bude motno, abyste zatadili ten obrazek co Wm posilam. Jest to v Moulton, Texas, nisi Jednoty spolek. Jake to bylo sluene, kdy2 se tolik dent' se glo do schuze. Ale Jen te ut je tech bratr hodne na veenosti. Mr. Boehm z Moultonu, ten odpoeivo, v mail Rad jezdil do Evropy; po tfeti se ut nevratil. Pro nas vykonal hodne. My jsme pii Shiner vyhoteli, tu dobu pro nas Mr. Boehm kolektoval. Nas vypalili dva ,beelaci; te jsme je jaktivi nevydeli, to bylo pro nas tuze spatne, pfijit tak na zmar. Tak jsme se stehovali do Ind. Teritory. To bylo zase dost epatne.

Pfieli 20. imora takove rimy a my jsme ztratili 5 kray. Koupili jsme zase d ye, a ty jsme ztratili druhYm rokern, zase proto, ze byly stare. Mem dobrou vzpcminku jak vitali Oklahomu Ind. Teritory pan. Ja drtela v ne,ruei deck° se zlomenou nohow. Bylo stare 9 nedel. Doktor ke mne ptieel a tekl mi, abychom podkali a2 tu slavu skonei. Bylo se take na neco divat. Co to bylo ktiku a zvoner j! Veder bylo za Atokcu velika hromada dtivi. ta byla zapalena, to te pall tu Ind. Teritory. Zdalo se mi, ae je yeecko tetko sneeet, ale jak mi rnitj clrahY•m.antel ode gel tam, odkud neni nevratu, to byla pro mne na svete teprve velka rana. 15. srpna bride tomu 6 ran. Sel do pastru pro kone, ze pojedeme na poetu . do Lihay.

Ja u2 byla ptipravena, mitj mantel kone stale nevedl. Ptieel jeden Ameriean, a ten mne povida, 2e jestli je to rrnaj mu g. te sedi na rotaku na fenci, a te je mrtev. To bylo nee° hrozneho, nikde tacineho souseda doma. Ja yelala o pomoc, co mne moje sila staaila. Asi za hodinu ptijeli lide a moje deti. Slunieko zachazelo a mojiho draheho rnantela vezli do Golget aby ho ptipravili da rakve. Tak ja mam vzpominku na Pratskou pout' v Texasu. Tenkrat jsem si vzpomnela, co mite tekl pan Tomas 8andera. On se mne ptal, jestli je Hodanek ve spolku. Ja feklaze ne. On nine na to tekl, te jestli se nebojim, 2e kdyby zemtel, bych ho nernohia pochovat. Ale na druhou nedeli u2 pfistupoval. a ja zase na druh3i mesic.

Tomu uz je 35 Ton. Mt j man2e1 mel peknSr pohiceb; stal mne tfi sta dolaru.

Jeete y am povim, jak jsem byla odbyta od dvou ten. Ja se jich ptala, ve spolku.

Ony mne odbyli tim, 2e pry ony si jejich krev za Ny e prodat nedaji. Ja jim na to odpovedeta, 2e spolek mrtvou neptij5ma.

Je. myslim, 2e ti• na gi organisatoti, co poji,At'uji do naei Jednoty, te se jim take nekde epatneho ptivitani dostane. Jsou lide nekde dust vzpitrni. To rade, Ctu, kdy2 mne ten milt' Vestnieek ptinese zpravu. 2e tam a tarn, 2e pfistoupilo tolik Mewl do sploku. Tak yam pteji hojneho Uspechu, a doufam, 2e nee spolek pokvete dal. To je-moc pekne, kdy2 ta mlacie2, slibu.je, te oni povedou ten nas spolek dal k rozkvetu. Pfeji yam \Teem veeho dobreho a se srdednYm pozdravem na veecky bratry a sestry, zfistavain Wee, Katie Hodanek.

Galveston, Texas.

Vatend redakce Vestniku!

Vettina nas asi racieji Cte neCli pi ge a v late zyldete, price na venkoVe, nekoneena., a v mestech jsme pohodini; veak budeme mitt co disti, nee hr. redaktor vCdy vypini easovou latkou a vzdelevacimi elanky. Ale Cas od easu zpravy z rtiznych osad piece radi si ptedteme .zvldete, kdy2 jsou radostne, nen vykonati, te pied americkou vetejnosti Ucty ziskame.

Ja sdelim fleet etenatske obci, 2e zajezdy do Houstonu na divadlo, stcji za abet' cestovan! 60 mil i d ' ale. Pro nas starei deje ptipominaji naei kolebku, .karakteristicky jsou vystiCeny v dejich ptednosti nerocia, naeemu vlastni, pracovitost, poctivost, spofivost, ptilnuti ku svoji vlastni hroude, svemu domovu, ale neustupe tvrde; Wavy, 11.mhle"he do Rraj-'

VESTNIK nosti, obetovati etesti ditete, rodiny, pro celY tivot, neustoupi t yrcia .eeska lebka!

Dej "Maryee" v sins fadu "Pekrok" 88, byl nadherne ptedveden, souhra, jeviete upraYen& veak naveteva dokazala, ze na gi kraj ane radi se sileastni.peknYch divadel. Pouze ruei v dojemnYch a tra gickYch scenact jedincfi smith, asi neporozumi, 2e herci, vkladaji duel, by. dej byl sprayne sehranY a chapany obecenstvem.

Sift tadu 142, u Stefaniku, jak jest veeobecne n.azvan, byla zapinena, a divadlo se libilo a mledeti zvia gte, dosud deti vzpominaji, jak to hezky i deti sehrali, bohate kostYmy, 'a "nespokojena kaae" krasavice. sl. .vestkova podedila talent, jak veichni vime, Ce br. vestka, tak ses. vestkove, jsou na prknech umelei!

Zkratka obe sine v Houstonu a oba tady se honosi tadou ochotnikit starYch, mlad3ich i den, te opravdu si cdna gi katclY z nas vS."tevniku naladc. 2e naee tee a puvod generate zde rozene, jeete dlOuha tete liti bude a snad i ty organisace, a majetek nastfkda.ny budou chraniti a hospodatiti, pro svfij puvod tfeba zde rozeni ale Ceske krVe. Te2 sejiti s mnoha uptimnYmi ptateli pozname mnoho noyYeh ptatel, tair2e zajezd a zmena jednotvarnosti vzpruti trochu energii, a radost z vykonane prate, at' kdekoliv, teei nas yeecky. jeAte kdyby nebylo zavist i.vYch jedincil a vCdy hledani chyb a chybieek, a spotlit se v jeden mohutriST celek, to by teprve Ameridane byli pfekva.peni, co ten narod Cesky a americkY, tota co jsou zde zrozeni z aeskYch rodiCA, nedokate. Aby nekteti nefekli, 2e 6e§i nejsou ale Moravane, ptipominam, 2e jsme jeden narod, pouze uzemi byla rozdelena jako tteba Texas jest take v Americe.

Tfigtent zpravidla dtive neb pozdeli se vyskytne v kaalem spolku, a v kaide °sad& vyCtete to mezi taciky, vCdy se vynajde nekdo, 2e yee jest .epatne co se kond vetejne, kdy2 nekdo uptimne se za dobu vac postavi, linY podkopave. Oposice neptindei nikdy uCitek ye spolkovem ani yetejnem tivote, proto dokud zuste.Ye opos!Cni meneina, jest lepe neveimati si kritiky. Jakmile \reek ziska oposice vetginu, lope se vydati, at' ma ptiletitost vykonati praci Moe ku prospechu celku, ale nikdy neekoditi, ani neptiteli otevtenemu; snad ma dobrou vidi prospeti, a prate a vYsiedek uka2e brzv schopnost vedoucich.

Naptikla.d nag narodni Sokol zde v Texasu nema, porozumeni, pry katolickY "Sokol" se tuti a mohutni. Dovolim si podati muj nazor, mo2na mnozi z vas doznate, 2e mam pravdu.

Sokol byl ye vlasti jedina organisace toho druhu teloyYchovy a vzdelavaci, narodni. Pouze Sokol narodni, v nem2 zakladatele organisovali a budili narodni vedomi, kdy v 19. stoleti narod vYchovou a knutpu rakouskou byl zdepten, 2e nebyl schopen vetejneho odboje, ponerneovart, kde eeske. Pee se rnluvila jen potichu v koutku, aby nebyli pova2o yani za merlecerne neCli s nemainou, ekoly chude v deskych viskach a jeete vytloukany nemeckYmi domST -envoi,slatzmjebyicna otroky samovledct.

Sokol nerodni vykonal sve poslani, neb vYkvet narodni se probudil a ka2dY uvedomelY Cech byl hrelYm strati v ta.dach Sokola.

V Letovicich na Morava byl ter spolek "Beseda" katolickY, kterY mCl odbor dramatickY, a aby miadet neodchazela k Sokolu narodnimu, zalo211i telocvienou jednotu "Orla", a taktet v jinYch mestech v katolickYch spolcich organisovali "Orla" Sokola. Ten byl organisace pokrokova a narodne vYchovna, a tak se mne zda, 2'e to byl bajednY dumysl naeich zveenelYch zakla,datelt, te rakouske Cady nemohly zakazati telovYchovu a sokolske knihovny vzdelavaci. Prato vetim, te jedna organisace bez rozdilu pfesvedeeni, jen nee karakter by se mei ceniti, by nam jako celku. prospelo. Rovne2 zakladani omladinovych cdboru jako vlastni teleso neni spravne z meho stancviska, neb katdY cvidenee neb evidenka v 17 — 18 letech must se stet elene,m Sokola, jinak die stanov neni opravnenY cviditi co tadp (len, a pouze jako most se mute 2u astlljti

Strang IL

evident, ne ale jednant jakehokoliv. Pouze v ramci T. J. Sokol, kdy2 elenove se snati dati pilletitost omladine potadati podniky die sveho vkusu a ye prospech pokladny Sokola — tteba opet se mohou vydati ye prospech cviCeni a cvidenct neb kursii a zajezdu — ale cpet se souhlasem cele Jednoty. Jinak se naprosto zneutiva, jmena "Sokol", kde by jakYkoliv odbor si osvojoval vYsady na vYtetek a potadeni y'gelijakych "candrbalir pod jmenem "Junior Sokol". I my zde chceme dati ptiletitost sdru2ent omladine pod timto jmenem, ale jakmile opravdu budou schopni uspotadati vlastni podniky a •cvieenim vzprutiti mistni Jednotu, zajiste mohou bYti zvoleni do vftonnYch vYbort a my, stall ptispivajici dlenove budeme miti radost, 2e na ge mlade2 zustava Verna zasadam a dedictvi. Deti stejne nemohou nic potadati bez stareich vedoucich a starei 16 let zpravidla maji vice vzdelani a rozhledu ne2li my mai ptile2itost miti, tak prof ttident? Bud'me verni zasadam na gemu narodu, ale ter uptimni obaane teto nova vlasti!

Doufam, 2e etenati a alenove na gich organisaci po celem krasnem Texasu 'dude radi vidi mladou silu v poptedi, v gdyt' i my ye 20 letech jsme mall jine idealy, energii a silu, neb Leta neptidavaji ani sily ani energie, proto mladi jest tivot.

Jege musim vtele podekovati vAem ptateIiIm za pohostinstvi, a prozatim musim hYtI dlutnici, a2 budeme moci ptiletitostne oplatiti.

Na vgechny Ctouci uptimny pozdrav a zdar praci pteje, H. Stanovska., Rosebud, Texas.

Po pfeateni pekne oznamky od fadu c.J.skY Prapor Cis. 24, jsme se rozhodli, te tam pojedeme. Tak v nedeli, dne 18. Cervence ve 12 hodin dorazili jsme na misto jubilejni slavnosti. Nesktevnici prave si pochutnavali na dobrem obede a kapela 8imkova je obveselovala.

Ve dve hodiny ptedseda fadu vSecky srdedne ptivital. Ptedet1 historii tadovou a vzdal Cest mrtyYm. Na, to vystoupilo na jeviete nekolik ditek, 2aci to pana Fr. Chudeje, rediteleskoly v Seaton. Prvni mel Texaskou hvezdu a napis 40, jine mely pismena S. P. J. S. T. Katde z ditek, se uklonilo, odznak pozdvihlo do y 'r ee a v eiste Ceske fedi ptedneslo p'ekn vereik. Ne' symbol ,Jednoty: Podpora, Lidskost, Bratrstvi se zde pekne vyjimal. Pak dye deveatka zapely "Kde domov muj?" a "Ty Ceske pisnidky". VS'ecky ditky provedly sve idohy bezvadne.

Rednici byli etyti, dva miuvili Cesky a dva anglicky. Vtichni tidinkujici byli vitani a odmetiovo.ni dastYm potleskem.

Hybnou silou katdeho fadu jest ptedseda, a tim jest zde bratr Frank Marek. Co tajemnik pracoval pro tad 10 roku a pedsedou je malou vyjimkou 25 rokt. fte.d byl zaloten pled 25 roky.

Pied nekolika roky jsme tetee onemocneli na hlavnidku a fad ten nam vyplatil slugnou podporu.

Prostfednictvim Jednoty naSla jsem mnoho pfatel. No, a na sklonku tivota moje ditky neb pfatele nemusi mit strach, ze budou muset ucleat sbirku, aby mne mohly uloCit k vednemu odpodinku.

AneCka Skupinaval..

Zola byl zavrien synem hrdiny.

ProslulY roman francouzskeho spisovatele Emila Zoly "Zeme" vytel prase pled 50 lety. Na oslavu tohoto vYrodi podnikli patitsti spisovatele a ptatele romanopisce pout' do kraje, kde se dej hrdiny odehrava. Zde nedaleko mesteeka Beauce leCi statek Villeloup, kde autos dal tit hrdinUm knihy. Prave nav gteva statku byla cilem testy. Kdyt se spolednost octla pled vraty farmy, nala vrata zavfena a majitel Renault rozhodne odmitl pustit hosty dovnitt. itekl jim, 2e nema nejmenetho dtvodu, aby se oslav zedastnil, proto2e pry Zola naartl v knize obraz jeho otce zpilsobem, ktery mu vithec nelichoti. Statical se nedal obmekeit a spole4194, se musila vr4tit s nepolizennu

Strang NEMOCENSICi VtBOR 11 S. P. J S. T. Na,hled I. J. Gallie, Houston, Texas.

Spolubratti a sestry na gi mile Jednoty! :.Kdykoliv slytim aneb etu zpravy, to ten a ten bratr nati Jednoty se obesil, otravil, aneb jinYm zOtisobem nasilne a aamyslne skoneil tivot svuj, vtdy me srdce boli.

Za meho 781eteho ziti v Texas, a od to doby co jsem podal rozumet, co takova, nasilna ztrata tivota znamena pro rodinu takoveho nett'astnika, necht' je to otec, matka, syn neb dcera, jakmile se zprav y roznese mezi zname, nasleduji rtzne nahledy, fisudky a rozsudky o pheinach, pros takovY elovek takovYm nasilnym zpilsobem ukoneil beh tivota sveho.

U mlad'ch lidi mnohokrate je to pheina pokatene lasky, necht' jit vina padne na kohokoliv. Kdyby v torn pNpadu bylo rozumne jednano a budoucnost tech mladYch lidi vice na vahu brana, domnivam se, ze pii dobrem a rozumnem projednani o vtem, co ty mlade trapilo, ze by se mohla nasilna, smrt zameziti.

U dorostlYch lidi, kteN maji vychovane vetgi rodiny, mnohdy se stava, ze tena od tetkYch a dastYch porodt, neni-li dosti silne telesne postavy, je na zdravi tak ochromena, to pomalu se pone chYlit k choromyslnosti; a neni-li udinena radikalni zmena ye spllsobu jejiho titi, skonei tivot svirj bud' v blazinci, aneb sebevratclou. Zivot teny od pNrody same ma tale btime na ni vlotene, hned ph zmene detstvi v stay teny a pak ke konci sveho kvetu phi ukondeni till posledni zmene kvetne doby tivota. Toto jsou doby, kdy se ma katda tena opatrne chovati, necht' je vdana, neb neni, a ma s ni bYti rozumne jednano, avtak vetti btime a vice obtitnejti doba se vlede cele kvetne doby vdane teny. Je-li jeji mut rozumnY a rozumne s ni citi a jedna pii ftech zmenach jejiho tivota, lidsky, rozvatne a rozumne, tedy ftecky jeji fitrapy jsou uleheeny.

Ale hide bYva v rodine, kde tena je obtetkaria cletmi ve vettim poetu, a mut' piijde cloint opil'Y a v takovern stavu nebere ohled ani na lenu a jeji ttrapy, ani nebere ohled na sve ditky — v rozeileni svem mnohdy se dopoutti velice rortrtky a pohor geni v cele rodine. Jeho domov, kterY ma bYti posvatnYm mistem jeho a cele jeho rodiny, bYva obracen v odistec, vezeni a cele peklo. Znam ptipad, kdy jsem pracoval v obchode Wolters Sons v Schulenburgu. Na nedaleke farme od Wolterse koupene Lila pracivita rodina natich krajant, mut a tena a asi osm ditek. Pracovali pane v poli, at celY dluh na Wine uplatili. Kdy't pti gli k nam do obchodu, tak vtdy zadali abych ja je obsluhoval.

Mel jsem je rad, jelikot netadali nic nemotneho a byli spokojeni s vyberem zboti, ktere jsem jim odporueil. Zena byla neco star gi net mut a nebyla tak svalnata jako on. Doti dve dorostle se vdaly, jeden syn se otenil, a tak pracovnich sil na poli ubylo. Mut podal vice piti kotalku, a pit takove rozjatenosti domlouvala-li jemu nema tolik pit at pozbude rozum, on ye zlosti vyhnal celou rodinu yen. To tak chodilo deli dobu, az jeho tens, 'Aida ku mne na sta.nost, to mut pti gel domil opily a ona se odstranila z domu, kdy dostala nekolik facek, a on behal po poli. Koneene vzal vidle a hledal ji donia. Vidlami probodal petiny, kde ona spavala, a vge v dome rozhazel a mnoho natadi polama', a to nebylo po prve.

Pro Boha vas prosim — ruce spinala — pomite mi, co main delat At jsme s bosem vyjeji celou stitnost, kterou take jejich set' potvrzoval, tikali jsme ji, to bude-li °pet zutit, aby poslala pro fitednika, ze bude dan do kalabusu az vystfizlivi. Na druhY t'den skutedne jej konstebl dovezl do kalabusu a tam seal tti dni a di. nod — a pak at vysttizlivel, tacial aby jeho term pti gla jej vyplatit, to ji odprosi a to bude delat dobrotu. Zena pti gla a tak se udobi'ili a ja jsem jim $13.50 na zaplaceni Atrat a noclehu, na ktere jsem musel dlouho eekati a koneene soudem jim pohrozit net on dovolil, aby to z baviny vzali pit prodeji ballku nag ' firme. Za paru let nejmla gi syn se otenil a oni stall lido ztstali sami, ale on pil a pil Curri dale tim vice a se tenou surove naklada,l, az jejich zet'ove a synove dovezii matku do La Grange, kde ona zadala o rozvod. Kdyi se vracell z La Grange, on seal no, vCtvy stromu u

vt a TNilt testy a volal na ni zadali jste o rozvod? Ano, zadali znela odpoved'. Tak ja varn ho dam hned zde. Mel uvazanY provaz na vetvi a kolem krku — skok dolt a taktka okamtite byl mrtev.

Toto je jen jeden ptipad, kterY popisuji, ze sem tyto jinak dobre a pracovite lidi dobie znal. Ale mohl bych jich vice jak eel' tucet jmenovat, kde mnoho dobry elovek skoneil vot obetenim, aneb jinou nasilnou smrti Domnivam se, ze kdyby spolkove nemocenske vYbory sobe to vzali na starost, a kdy vidi aneb slyti, ze v to neb one rodine spolkovYch 'ent stavaji 'Caste zmatky, obzvlatte v takovYch rodinach, kde opojne napoje jsou pheinou rtznic, tedy die meho nahledu dalo by se snad v mnoha ptipadech tu sebevratednou mania nejakYm vytettovanim, dobrou radou dala by se odvratit ptedeasna smrt mnoheho. Take v tech ptipadech, kde zdravotni a finandni pomery skliei zdravou mysl a elovek se stava eim dale tim vice trudnomyslnY, to phi dobre rade a nejake vYpomoci nemocenskeho vYboru mohl by takto stitenY elovek opet ()kilt a bYti phveden do rovnovahy mezi ostatni rozumnejSi deny.

Hroznejtiho nic nemtte bYt net takove zpravy, o nicht ateme katclodenne v anglickYch listech a to jette pod velkYm ohlavenim na prvni strane a site — ten a ten zabil term a sebe a jeji tchyni, ten a ten spachal nasili na malYch deveatech. Oba ptipady udavaji, ze zlodin spachan, kdyt byl opilY. Takove zpravy by vilbec Indy b'ti vytittene nekde na zadni strane novin pod ohlavenim: zloeinci.

Nejsem prohibieak, ani jsem kdy byl opilY, ale tvrdim rozhodne, ze kdyby bide pill vice dobre vody a jen velice mai° aneb vtbec tadne opojne napoje, to by zavladla lep gi blatenost v mnohYch domovech.

Vim, ze mnohY denat i'ekne — co je mi po tom, co ten neb onen dela, ja se nebudu michat do zaletitosti lidi jinYch, ja, mam dost svoji dotery.

Avtak lidsky srdce a bratrskY tit — nate hesla Podpora, Lidskost, Bratrstvi — ptipomina, nam a ma ptipominati, ze nemame bYt neeinnYmi sobci, kteii se staraji j en o svtj taludek, a kdyby videli, ze v jine rodine srdce se rozrYva bolem nad tak mnohYm nedostatkem — oni telmou: po tom me nic neni. Je to hrozne udani, ale je to pravda. Oni jsou jako ten bohad farizej a druhY veleknez, kdy jeli do mesta a videli eloveka zraneneho leteti u testy — oni take tekli: po torn nam nic neni, Pan Bth jemu pomahej. Ale za nimi jel na malem mezku thud' Samaritan, tedy obyeejny Arab. Ten zavazal rany zraneneho, nalozil jej na mezka sveho a dovezl jej do nejblitti hospody, kde sam za nej dal hospodskernu penize na otettovani a tikal — at se vratim, bude-li tteba, zaplatim vice dle potteby.

Jest to stara nabotenska nauka, pestovand pied tisici lety, a mela by bYti u v gech natich spolky povgimnuta, a katclY den die motnosti mel by einiti dobre lidsk y skutku, jako ten Samaritan. Vetim pevne, to dobra rozmluva a porada od znamYch z nemocenskeho vYboru by mnohY trudnomyslnY tivot ptivedla na pravou cestu ttastnejtiho tivota, jinak mnoho nett'astne rodiny.

Mem jegte jinou tadost k natim proziravejgim a vice doucim 'dentin nati Jednoty — a to jest o svetovem easopisu dill magazinu, ktery by byl vydavan thesiene phi zaeltku a pozdeji co tYclenik.

TakovY magazin by se mohl zvati "World's Traveler", aneb jinYm svetovYm vYznamnYm jmenem. treel tohoto listu by byl hajiti slovanskY narod proti vtem zlomyslnYm ttokum na eeskY narod a Slovany vtbec vrtene od neptatelskYch dopisovatelt v jinYch dasopisech aneb magazinech. teel takoveho listu by byl take ptinesti zpet do ltna na geho lidu tu mladet z ttetiho a etvrteho pokoleni na gich lidi zde rozenYch, kteti se desky nenaudili dist ani spra y -nedskymlitajch,ervtb desky neznaji. Stare udeni pra,vi, to dobrY pastft ztrati-li jednu oveeku ze sveho stada, necha. 99 stati a hleda tu jecinu at ji nalezne Na udeteni tech starch zalezi tolik jak na ziskani novYcli

Ve Stfedu, dne 28. eervence 1937.

Kdo zna nate pomery v Texas a jinde a chce ptiznati pravdu, musi doznati ze pornalu-: ale jiste veg kere narodnosti v cele Americe splynou v jeden americkY narod, bez ohledu z ktere vesnice neb kralovstvi neb republiky sem jeho rodiee jej dovezii. Mnoho-li pokoleni to vezme, jen eas budouci ratite ureiti.

Takovy magazin by mnoheho ptemYtlejiciho eloveka ptivedl do kruhu vteslovanskeho sveta, kdy by lope poznali jeho dobre stranky vota. Kdyt eteme katdodenne v americk'ch listech, jak se pileiriuji Nemci a Italove, aby sve pleme co nejvice rozmnotili, aby meli vice bojovnikt v dobe budouci, musime doznati, te maji namlieno na nate slovanske drtavy, skoslovensko a Jugoslavii, Polsko a Ruskp.

Vgecky jejich valeene ptipravy jsou v torn smeru, aby mohli co nejvice tivott lidsk'ch znieiti a tak se zmocniti sousednich zemi, jak to ueinilo Japonsko v 6ine a Koreji a jak to ueinili Italove v Habe gi, a nyni hledi vyvratdit demokraticke parielsko.

Tedy Slovane celeho sveta meli by miti stale obrance a informatory pro celY americky narod, aby ten dorost naueil se je znati, jak oni jak jsou nyni a v eem byl ten Slovan napomocen ye vybudovani leptich pomert mezi svoji rodinou a svYmi sousedy po celem svete. Nynejti mladet neete sahodlouhe dlanky a cancave nekonedne romany. Aby je dteni zajimalo, jak pozoruji dasto v rfiznYch mistech — oni kupuji takove magaziny, ktere maji nejvic obrazku a merle eteni.

Tedy ten nat "World's Traveler" by mel miti na prvni strane setadene stare a nynejti jizdni pomacky — aeroplan, automobil a traktor, kotiskY potah, volskY potah, dovoz na mezkach a velbloudech, na sanich a petaka s rancem na zadech — to by byla takova smes nynejti a minule doby. Pak dalti listy by mely miti obrazy vyznamnejtich mist v Oeskoslovensku, Poliku, Jugoslavii a v Rusku, jejich nynejti pokrok ve vtem, jak v obchode tak i v rtznem hospodateni.

Financovat takovY tiskatskY zavod, ten by mel bYt podporovan nejen slovanskYmi spolky a jednotlivci v Americe, ale take vladnimi zalohami vtech slovanskYch narodt za motem.

Nati ttednici Hlavniho itadu, mnozi jini dopisovatele, Ceti pravnici, lekati a uditele men by svolati schtzi do Houstonu a zvoliti vYbor, kterY by na sebe vzal ptedbetne agitadni prace nejen pro Texas a celYch SpojenYch Statech, ale pomoci konsulatt v gech vetvi slovanskeho lidu na svete. Mnoho by melo za.leteti na torn, aby americkY narod lope seznal ty dobre vlastnosti slovanskeho lidu, a pak bude-li ka proti Slovantm, americke vlady vliv by byl velice vitanY, jak byl ye svetove valce. Bez pomod Ameriky na ge vlast by posud trpela pod rakouskou botou. — Tedy do boje, tak vola vat, I. J. Gallia.

Ittad DubovST Haj, cis. 126., Ross Texas.

Cteni broth a sestry!

Pravidelni schtze na geho tadu konana bude prvni nedeli v srpnu, misto druhe nedele. Jest to velmi dfiletite, by katclY den byl ptitomen, neb nam ptipacla velmi duletite jednani, neb tad nat pieje si udelati jistY plan tYkajici se oslavy 401eteho trvani natl. Jednoty S.P.J.S.T. Zajiste tad nat neztstane pozadu za tady jinYmi, naopak ptejeme si vyplanovati oslavu dfistojnou s pattienym programem, spolu s piknikem. Toto ale hlavne bride zaletet na vas, bratti a sestry, proto katcly z vas at' jest jiste pkitomen. Take fieetni vYbor jest tadan, by se dostavil a pfehledl knihy pied schtzi. Schtze nag e zapoene ve 2 hodiny odpoledne.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Foit, tajemnik.

Pri trvale ondulaci zasaiena elektriclOm proudem.

V jistem kadetnickem zavocle v Praze dala si vdera 341eta, mantelka obchodnika E. P. opravit fides. Kdyt ji byl na hlavu pilloten elektrickY onduladni ptistroj a zapnut proud, uvolnila se jedna civka a padla tene na eel°. Pit tom byla zasatena proudem a omdlela. Na klinice bylo zjateno, to utrpela silne srdeeni

Ve stfedu, dne 28. dervence 1937.

kid

Cesky Prapor Cis. 24.

Temple, Texas.

COM bratti a sestry!

Musim y am sdeliti, ae Jubilejni oslava nageho tadu spoleene s tady cis. 69 a cis. 87., se potkala s velkYm Uspechem.

Hned v 10 hodin rano se pceali se veech stran sjiadet. V poledne jia bylo dosti velke shromatdent Simkova kapela hned pied pclednem poeala obveselovat ptitomne, jejich krasnou eeskou hudbcu. Ve 12 hodin byl podavan obed, ktery pozustaval z chutneho barbecue a jinYch pkikrmil. Po °We se veichni vesele bavili. Pak ye 2:30 zapoeal program.

Hudebnici zahrali Star Spangled Banner, naeea br. ptedseda, F. J. Marek vita krateim proslovem veechny pkitomne. Cte jmena zakladajicich elenfi naeeho tadu a sloe Joe H. Macek, Anton 8oclek, Will Schiller, Frank Marek, Jos. Wentreek, Jos. J. Marek, Will Dreyer. Chas.

Jeaek, Geo. Pomykal a Jan Pomykal. Prvni Ukednici byli: Jos. H. Macek pkeds., Ant. 8 cdek mistopkeds., Jos. J. Marek taj., Chas Jeaek, Ueetni, Frank Marek pokladnik. Litujome toho velice, ae iadnY ze zakladajicich clenu, kteri aiji, pro rilzne ptieiny nemohli byti pfitomni. Nyni nas tad cit y 550 'die-ma a 70 v Detskem odboru. Byla etena jmena zemtelYch bratru a sester. Zemtelo za tech 40 let -u naeeho tadu 95 Menu. Ternto zemtelYm bratriim sestram byla vzdana dest 30 vtetinovYm povstanim. Nynejel atednici jsou: F. J. Marek predseda, H. M. Jakubik mistopteds., Chas.

Navratil tajemnik, Ben 2abelk, teetni, M. J. Stepan pokladnik.

Po proslovu br. ptedsedy a podani historie tadu, zahrali hudebnici "Hej, Slovane" a za hrani hymny ptedstupuji ditky. V ptedu kradi Lillian Evelyn Motl s odznakem S. P. J. S. T., za ni jdou ostatni s pismeny S. P. 3. S. T.. Naeea mel proslov Frantik KlinkovskY. Pak ndsledovaly ditky s pismenami S. P. J. S. T..

Kaade ditko ptedneslo vYznam jeho pismeny, kterou ptedstavovalo. Na tomto se podilely sledujici ditky: Marie Ann Bravenec, Chas.

Mikulde jr., Georgie Kamas, Clarence ' c.,clek a William Lee Motl. Pak mela proslov Lillian Evelyn Motl. Veechny tyto ditky se , shostily sveho Ukolu znamenite, za eia at' pfijmou srdeenY dik. Tea dekujeme uCiteli br. Frank Chudejcvi, za nacvieeni techto ditek, kterY veak programu tomuto nemohl bYti ptitomen, ponevada musel odjeti na pohteb sveho evagra.

Pak nam krasne zapely sesttieky Haluzove: "Kde domov maj?" a "Ta naee pisnieka ska,". Tea jim srdeene dekujeme.

Pak br. predseda nam ptedstavuje slavnostniho kednika br. Steve Valeika, mistoptedsedy Hi. $radovny. Br. Valeik promluvil velmi srdeene k pkitomnYm a tee jeho byla opravdu s povdekem piijata. Daleim teenikem byl br.

Aug. Kacit, kterY promluvil anglicky. Po nem mluvil br. Frank Steiner v teei Ceske. Pak Ed. L. Marek zase promluvil v fedi anglicke. Pak zase ptedstupuje br. Va1Cik, kterY v keel Ceske dokoneuje tednickY program. Veichni tednici udelali krasne a zajimave teei. Jen bylo ptani veech, kdyby nebylo tak horko, by mohl kaadY ten teenik dele mluvit. Pak br. ptedseda podekaval teenikum a vaem ptitomnym. Timto byl program ukoneen.

Pak se veichni vespolek bavili. Saari znami, kteti se jia nevideli nekolik rokit se. shledali.

Lidu bylo veude jak by nabil, a kaMY byl yeselY. Naveteva byla i ze vzdalenejeich mist: Ft..

Worth byli br. a ses. J. R. Bartek, br. a ses.

John Chaloupka. Z Caldwell br. a ses. Svatonovi a syn; br. a ses. Frank ZavodnY; z Granger br Tom Zrabek s rodinou; z Ennis br. Joe Kudrna s rodinou; z Holland br. J. R. Woytek s rodinou a mnoho jinYch, s kterYmi pro nedostatek easu jsem se nemohl sejiti. K vederu se dostavili tea br. prdes. Hl. tk. C. H. Cherbosky a br. Jos. Kalcusek z Houstonu, Tor Will Nesuda z Dallas, br. Robert Cervenka z West.

Velice nas teen°, ae jste se tea naei cslavy eastnili. Veichni se srdeene bavili aa do yeeera.

Veder pak byla taneeni zabava, kde tancechtivi meli ptileaitost se doloke vytandit. Nu,

VESTNiK a ti, co netaneili, dale se pane hovorem bavili as do pozdnich hodin. Bylo to opravdu pane pobaveni.

Dekujeme v gem srdedne za ireast na nagi oslave. Tea dekujeme srdedne tern sestram, ktere ptispely nejakYm pedivem do kuchyne.

Ku konci pfipominam brattim a sestram nag eho tadu, by se dostavili do pti gti se/laze v nedeli dne 1. srpna v 1 hod. odpoledne. V tato schazi se budou brat pkihla gky od br a sei., kteki maji zajem o zavedeni nemoceriske podpory u nagi Jednoty. Tedy dostavte se jeden kaadY, kterY mate zajem o nemocenskou podporu. Kteti se nebudete moci dostavit do schaze. tedy mne sdelte po gtou pied schuzi, zdali se minite na nemccenske podpote podilet. Tedy si to vezmeme v gichni na vedomi a yykonejme svoji povinnost.

Snad jsem to vgechno nenapsal jak by se patfilo, avgak byl jsem tento tYden velmi zamestnan. Nu, a easem jsou my glenky rozharane. Tak se zatim mejme v gichni dobte, udelejme &bre arody a prochodici ceny za ne.

S bratrskYrn pozdravem, Chas. Navratil, taj.

AMC' V U. S. A. PRACUJi. Nemecko-americkY svaz, German-American Bund, jehoa hlavni sidlo je ye statu New Jersey, obratil k sobe pozornost celYch Spoj. State svou slavnosti v nedeli 18. dervence, kterou uspotadal ye svem letnim tabote u Nordland, New Jersey. Zpravy o slavnosti rozletely se po cele Americe a take obrazky z priivodu, ktere vetginod vzbudily nelibost.

Kdyby bylo alo o obydejnou slavnost a obydejne referaty, nikdo by si vec nepovgimnul.

Avgak v pravodu pochodovaly deti, asi 300 hocha a divek, ktere mely vesmes uniformy ugite na zpasob nazista v Nemecku. Krome toho v pravodu byly vedle americkYch prapora neseny take nazisticke prapory se svastikou, hakovitYm ktiaem. A koneene pti samotne slavnosti byl vystaven velkY obraz Adolfa Hitlera, zakladatele nazistickeho hnuti a t. e. vadce nemecke To melo za nasledek, ae post veterana z cizich valek v Jersey City, New Jersey, jia v pondeli 19. dervence ptijal resoluci, v nia aada, aby bylo zavedeno kongresni vy getkovani einnosti tohoto Bundu. Onen post, kterY nese jmeno generala Wheelera, aada, aby bylo vygetkeno, odkud onen nemeckY svaz dostava penize a jakY jest jeho adel. asteene vysvetleni podal kratce pote sam predseda svazu August Klapprott. Ten pravil, ae veichni elenove Bundu jsou obyvateli Spoj.

Stabe a ae organisace je proti komunistum. Z teae ptidiny take vede boj proti vYboru na myslovou organisaci delniku Johna L. Lewise, znamou pod zkratkami C.I.O., protoae Lewisova organisace je pry tizena komunisty z Moskvy.

Krome toho ptedseda Klapprott prohlasil, ae Bund nema, za oil aadnou zmenu ye vlade Spoj.

Statt a ae tedy neni nijak nebezpednY amerieke demokracii a americkYm institucim. V nedeli, kdya pied mnoha tisicovYm davem v bote u Nordland tednik uvedl tea jmeno Johna L. Lewise, vgichni posluchadi zaeali pry budeti a projevovati svou nelibost.

NemeckY letni tabor u Nordland zabira 150 akra pozemku a jak atednici Bundu pravi, je zakizen na hromadne vYlety americkYch Nemca, kterYch muae pojmouti aa 10,000. Posledni nedeli bylo tam 8,000 osob. Tento tabor neni vgak jedinY ye Spoj. Statech. Onen GermanAmerican Bund ma prYtakovYch letnich tabora 21 na raznYch mistech Unie.

Co nas . pki techto nemeckYch taborech muse nejvice zajimati, jest jejich Vedeni. V taborech nejen ae je ptisna . vojenska, ale krome toho neni- pry v nich dovoleno mluviti jinak, neali jenom nemecky. Z toho je vidno, ae amerieti Nernci, kteti s podatku byli vlaani pit zavadeni anglietiny do svYch Turnvereina, nyni obratili, kdya videli, ae se jim jejich omladina rychle odnarodriuje, mnohem rychleji v tadach ostatnich pkistehovalca.

Strana 7.

Zajimave take je, as e pfed nekolika spolednem vystoupeni deskYch Sokola a nemeckych Turnera v St. Paul, Minn., nemeett p •edaci obdivovali Sokoly, ae maji dosud Ceske yeleni a ae jsou vychovani uvedomele v deskern duchu. Ptiznavali, ae chybili, kdya jazyk svYch °tea a matek nechali v turnerskYch radach zatladiti do pozadi. Z chyb se sice lido uci, ale je lepe, kdya se Ira z cizich nab. z vlastniche: Fairbanks, Texas.

Mili etenati Vestniku!

Zase se chapu pera, abych nee° napsala, a tu ja musim napsat zase o tom peknem divadle u tadu Stefanik cis. 142. v Houstonu. bylo pekne sehrane, to vi kaadY kdo tam byl.

Siri byla pinidka a ani dost mista nebylo, tea museli i stat. Mame opravdu radost z tech nakch deti, ae se tak draely a tak pane a hrde hraly a ae na eeskou tee nezapominaji.

Opravdu to divadlo bylo pekne. Na ge Elizabeth, ktera take hrala, donesla si z divadla pekne a vesele ponauCeni a chut' k neimavnemu hrani. Povidala mi: mami, ja, bych u2 pokalde chtela hrat, mne se to libi a ta eeska fed je pekna. Po dnegni den sobe doma zpiva, co nee spokojend Ka,Ca zpivala, kterou pekne sehrala sl. 8vestkova. "Trava, trava zelend, kdo to bude travo ait, aa ja budu statek mit. Travo, travo," atd. A tea si zpiva, co oni trpaslici zpivali: "My j: me trpaslici, drumty, drumpt, drump.

Pilni pracovnici, drumty, drumty, drumt. Co je v jizbe rozhazeno, do rana je poklizeno, nikde pragek smouk, eistY kaadY kout." Tak pekne vgichni hrali, ae bylo to radostne se na ne divat. Divadlu byla ptitomna pi. Bene gova, roz.

Machaeova ze Shiner, Tex., ktera je na ledeni v Houstonu. (Pfeji yam, mila, pani, brzkeho uzdraveni). Tato pani ponejpr y videla Ceske divadlo a ja, myslim, ae se ji libilo, neb sedela ptede mnou a pokaade se ji kaadY kus libil a tak mi povidala, ae jak budu s vami, ptatele p. a pi. Tomg i a Risie Slovakovi ze Shiner, ae mam yam vytidit od to pi. Bene gove pozdrav na vas i na vase deti, s kterYmi se hravala. Tea ja jsem si donesla doma peknY poaitek z divadla, neb jsem se citila jako u nas ve stare vlasti, kde jsme take doainky A jeate jednu pisniaku, mi povida na ge Elizabeth, abych napsala, ae ji rada zpiva, a ae je to piseri ptikladna. "Zazadinej eloveku vyplfiovat pfani, sotva jedno v ruce ma, po druhem se shani." Povida mi Elizabeth: — pravda, mami, ae kdya marne neco dobreho, ae ua si nemame vice pfat. Ja ji na to odpovedela: Ji jsem spokojena s tim co ma,m, nechci vice, abych nedopadla jako ta nespokojena, Kada. Tak to bYva. Ten kniaeci i ten narodni kroj se mile neb ty devdata a ho gi se v nem pane vyjimali Ten Janek umel pekne po junacky vYsknout, a jak tu piseri pekne zpival a potom vS1chni spoleene s deveaty, ktera, zni takto: "Drs se devde do koledka, udelej koledko moje galanedko, bude g moja, budeg ma!"

Take se musim pochlubit, jak nas poctili milou navglevou a vlastne ptekvapili dobti nagi pfatele p. Frank a pi. Lidie Mikeskovi ze Shiner. Jegte jednou yam dekujeme za tak •milou navgtevu. Potad vas litujeme, ae jste museli bloudit nea jste nas nagli Nage dcera Angelina a jeji mid Jessie Lotwen jell na vYlet do Chicaga. Pfeji jim, aby jim Pan Bah dal g t'astnou cestu tam i zpet doma.

Svaj domov maji v Houston, Tex. Je gte ptiPisuji nag i celou adresu, aby zas nekteti z nagich dobrYch pfatel nebloudili, jak k nam pojedou: Fairbanks, Tex., Tom Ball Road, Rt. 2.

Vam, pi. Lukag ova v Shiner, vyslovujeme hluboce citenou soustrast nad ztratou vageho manaela. Dej jemu lehke odpoeinuti, 6 Pane!

Se srdednYm pozdravem na vaecky dtouci tohoto listu znamenam se, Vera 8tefkova.

Opozdeno: Tobe, spolusestro Mire MikeskoIra ze Shiner, pkejeme v gichni, aby Te Pan Bah pozdravil.

Co tote dopisuji pane nam to pr gi. — Take tohoto divadla byli ptitomni ponejpr y br. Charlie 8tefka se svou rodinou z Alvin, Tex., ktere spoleene sebral na svou karu br. F. Itubin z Alvin, Tex. v, 8.

itrana S.

VESTNiK

SEZNAM Norkcil bLENt PhIJATiCH IVIES/CI CERVNU 1937.

B

C 1 1 1 1

Vida D G

Saki Obnos I

1 1 1 5 7 1 7 9 1 9 1 9 1 1 15 1 17 1 20 1 24 1 24 1 25 28 1 28 1 1 28 1 32 1 32 1 32 1 32 1 32 32 1 1 33 1 36 36 1 39 1 39 1 39 1 45 51 1 1 52 1 52 1 62 1 77 1 79 1 86 1 87 1 88 1 88 1 88 1 88 1 88 1 88 1 92 92 1 92 1 92 1 92 92 97 97 1 97 1 97 1 105 1 112 1 112.

1 114 1 114 141 1 141 1 142 143 1 147 1 159 1 159 Pojig teno v tilde B 22 elen0 Pojigteno v tilde C - 33 elenri Pojig teno v tilde D - 8 elena Pojisteno v thole G - 1 elen Pojigteno v thole I- 3 Men'.

Pramerne stall 28 let, vice.

Prilmerna pojistka - $910.00 vice.

9 146 kid 4 7 9 17 25 32

1 1

V

20 18 19 16 20 39 20 19 17 16 16 45 40 34 45 22 16 30 26 19 47 45 43 22 35 29 35 30 33 26 18 20 18 33 16 39 31 19 44 33 32 20 16 23 21 32 23 45 45 32 25 18 21 18 16 20 37 18 45 18 17 45 33 30 27 49 39

1,000 1,000 1,000 1,1)IJU 1,000 1,00U 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 500 1,000 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 500 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 500 2,000 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 2,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000

45 28

1,000 500

DETSKi ODBOR. 20-lets dolivot.

Do 16 let 1 3 1 1 2 2 2

33 40 41 52 69 91 92 97 143 1 Pojig teno do 16 let - 19 elena.

Pojig teno do 20 lete do2ivotni - 5 elenri.

S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 8. dervence 1937.

OD NASICH UNIVERSITNiCH STUDENTU. Z Austinu, Texas, se sdeluje, 2e dne 22. dervence konana byla prvni schilze v druhem berm letni Skoly naSeho klubu Oechie ph Texaske statni universite. Zahajil ji piedseda Jan Sktivanek z Caldwell a zazpivana byla narodni hymna "Kde dornov Potom zapisovatelka, sledna F. B. Ondtejova z Rosenbergu ptedetla oesky zapis o posledni schrizi, jenz beze zmeny byl prijat. Nasledovala volba novYch ritednikti pro druhY beh letni Skoly a zvoleni nasledujici: piedsedkyni sleena F. B. Ondtejova z Rosenbergu, mistopiedsedkyni sleona Emilie Bezecna ze Schulenburgu, tajemnici a pokladni sleena Emilie Schovajsova ze Shiner, zpravodajem Arno gt Pechaeek z Flatonie, dejepiscem Jai Kudera z Victorie, spra y ylaStnich fondt Jan Sktivanek z Cald--cem z well, obrancem Jesse Jochec z Fayetteville a poradcem naS profesor de gtiny Dr. Ed. Midek.

Rozhodnuto potadati vYlet a pozdeji taneeni zabavu. Do vyboru pro tanec zvoleni: Jindtich Chovanec z Fayetteville a sleany Kutalkovy z Austin.

Upozorriujeme rodiee na gich graduantri a graduantek z high schools, aby jim poradili by co nejdhve si poslali dosti o scholarshipy pro studenty, kteti krome jinYch ptedmetil hodlaji studovati nak deskou tee. Upozorriujeme je, ze za aegtinu dostanou stejny kredit jako za jinY jazyk. Zadosti nutno zaslati na adresu: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin, Texas.

Jsme take opravdu velmi radi, ze zprava o vyznamenani na gi elenkyne sleeny Elly Koemelove z West, ktera obdr2ela stipendium na slavnou universitu Karlovu v Praze, byla phjata s tak velkou radosti a nadgenim.

Jette upozorriujeme, 2e s Dr. Miekem mono mluviti ka2dodenne v jeho ritadovne mezi 12 a 1 hodinou. TTtadovna je ye Waggener Hall eislo 114.

Redakci tohoto dasopisu srdeane dekujeme za laskave i ochotne uvetejriovani nagich zpray. Srdeene etenate i etenalky pozdravuje Emilie Schovajsova, ze Shiner, toho easu zapisovatelka. tad Hvezda Texasu cis. 47.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yarn na vedomost davam, ze pravidelna schrize bude odbYvana prvni nedeli v srpnu v 9 hodin rano. Jiste se do schrize dostavte, nebot' vYbor na opravu tadove budovy bude hotov podat zpravu nebo plan na opravovani a tea ptibli2nou cenu. Tedy vase phtomnost jest 2adouci, abychom mohli tuto vec dokoneit. Ptieina ptelo2eni schilze s odpoledne na rano jest ta, ae zabavni vYbor pojade. piknik tu samou nedeli, toti2 1. srpna odpoledne, zaeatek v jednu hodinu odpoledne.

Ptijd'te vgichni se pobavit, neb bude ten znamenita hudba Kohut's Czech Orchestr z West, Texas, a obeerstveni bude take dost, o to se jii vYbor postard.

S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, tajemnik.

Myglenky jsou jako barevne drobty skla.

Hrajeg si a pojednou gkubneg sebou a stirag krev.

Kudy kradeji dobti Tide, tam jsou cesty boil!

Ve stfedu, dne 28. Cervence 1937.

ftรกd Stefirtik 'Cis. 142.

Houston, Texas.

Timto chci oznamiti v gem na gim bratkim a sestram i na girn ptiznivcem, %e tad tefe.nik na Cottage Grove bude potadati velke "barbecue" v nedeli, dne 8. srpna a . pti torn tanedni zabavu, pti ktere bude vyhravati br.

Mraz. Budeme miti o jedne hodine spoleenST obed, tak vy tatinkove, nenechte vase maminky doma se malt s obedem ph takovem horku a ptijd'te s nimi k 8tefanikam na abed, at' alespori po celotYdennim lopoceni si v nedeli Te2 posledni nedeli v srpnu, to je 29ho srpna, nage omladina sehraje zase krasne divadlo a sloe "Tajernna matka". Je to kus ze 2ivota, y e kterem jsou promichany dojimave i yesele soeny. Kdo z vas jste videli divadlo "Nespokojena. Kada", zajiste jste byli spokojeni a odohazeli jste domfl v nalade to nejlepgi.

Bylo radost pozorovat tu na gi drobotinu jak se na jevisti tu%1 a srdce dloveku radosti zaplesalo nad Om, jak pane mluvili eesky, a vette ptatele, ae hran.im deskYch divadel se dava ta nejlep gi ptile%itost na gim detem by se zdokonalovali v deske teal, neb jest to pro ne dobra gkola.

Te% velika zasluha path na gim deskYm maminkam, svoje ditky doma udi a maji je k tomu, by hraly divadlo. Dokud nage deske maminky budou dbati a budou mluviti se sylni ditkami doma desky a budou -je miti k tomu by hraly 'Ceske, divadla, pak se nemusime bat, %e nage deska tee vyhyne. Davam za pravdu sestte pi. P. P. Mikeskove z Caldwell a souhiasim s Vami, mluvite mne ze srdce Zalai hodne na rodidich, vim 2e v nekterYch mistech, tak jako ku ptikladu zde v Houstonu, na ge ditky maji pkilelitost brat de gtinu, kde na vyggi gkele vyuduje profesor Fr. Lukga, kde pit velke n6.maze hledi kurs de gtlny udr2et, neb obyeejne se neptihlasi dosti velkY poeet %aka ad by jich mohlo bYti nad podet, neb vim, %e nektere z tech na gich studentil radeji berou gpanelgtinu nee, degtinu; bojeji se, 2e by dve tcdi najeelncu se nenaudili. Ale jen mit dobrou vUli a chtit a rodide je k tomu mit, tak by to glo a nemuseli bychom se bat, ae kurs degtiny v Houstonu zajde..Je gte bych toho mohla hodne napsat co mem na srdci, ale nebudu zabirat mnoho mista.

Tedy pfatele, budeme se twit, ae zavitate z blizka i z dali k Stefanikum na ten "barbecue" pki gti nedeli, kde se dobie pobavite.

Srdeene zdravi v gecky etouci, Pavia Studniena.

Rad Hvezda Jihu Cis. 30.

Talton, Texas. laciest o podporu.

Cteni brath a sestry!

Dovolujeme si touto cestou po2adati sbrattene tady o sebe men gi podporu pro na gi spolusestru Terezii Juro gek. Zminena sestra jit, po delgi dobu jest nemocna, take br. Ig. Jurogku stalo ui lekatske vydani spojene s leky velke penize. Proto% doufame, brath a sestry, 2e 26.dost na ge bude vysly gena, a sebemen gim darkest ptispejete na gi spolusestie. Na g tad valy vgecky 2adosti podporuje, proto% doufame, 2e na ge Zadcst nebude odmitnuta. Kahly darek bude s diky ptijat a y e Vestniku kvitovan, a za co% vam jiz ptedem dekujeme. Milodary zasilejte na tajemnika na geho fadu: John Fiala, Rt. 1, El Campo, Texas.

Prosime bratry tajemniky, aby tato iadost byla etena ye schtzich u mistnich tadt.

NemocenskY vYbor: Emilie Socha, Lottie Krutilek, Filomena Nohavitza, Emil Bilek, Joe Nohavitza, Rudolf Holub.

Uaivati radosti Evota mute jedine ten, kterY je zdray. TYYm pravem i tvou povinnosti jest starati se o sve zdravi, na ktere ma g narok nejen ty sam, ale 0% tva %ena, tve deti, narod a cela lidska spolednost. Ke kultute zdraveho tela path tea kulturadu gevni a mravni dokonalosti. Idealem novovekeho lidstva je telesne zdravY a krasny elovek, vS'estranne vzdelany", jemneho srdce a sih4ch mravnich zasad.

Ve stfedu, dne 28. .6ervence 1937.

Z VOJNY. OBRAZKY Z BOSNY A HERCEGOVINY. Napsal Bohumil Brodsky.

O mila panieko, nemolni," kreil mulak T rameny. "Radim ti, abys poslechia, co tuhle Lazar bude 2adat. Povstalcu je mnoho, vice ne2 rakouskeho vojska a ne2 by to osvobodili, davno u2 bys byla mrtva."

"Taky jsem ji to tak povedel," svedeil Lazar spokojene. "A co, ty mfde g jejimu mug vyfidit, kde jeho 2ena: je 'a co 2adame za jeji vydani. Da-li tisic dukatt, ani viasu ji nezkfivime."

"Rad je da," svedeila horlive zajata.

"Dobfe pro tebe," prohodil Lazar nedbale a odvracel se od ni: Mulak jej nasledoval. Ale po chvilce vracel se a muly dale do lesa zavedi, aby, jak u ohne praVil, pfivazal je nekde mezi podrost, by se mohli na2rati mladkch lupinkfl.

Pak se vrati/ a usednuv u ohne, jedi s povstalci ka gi, kterou si uvaiili a je2 jim vkborne phutnala. Mezi jidlem vypravoval o rakouskem vojsku a ochotne sdeloval v ge, co si vedeti pfali.

Sotva bylo po jidle, nadaty soudky s rakiji a stateani bojovnici dali se do koialky, je2 jim chutnala velmi dobte.

I mulakovi zavdavali, a on na oko pil, pochvaluje si, jak si pochutnal. Kdy2 pak soudky dopity, dostavila se ochablost a ospalost; prihodili tedy kusy dfev na oheri, rozlo gli se kolem nich a spali. Jen nekteki ode gli opet na strel.

Mulak lehl si ponekud dale od ohne a tvafil se, jakoby spal. Kdy2 vgak v tabofe nastal klid, pozvedl malidko hlavu a poeal se nepozorovane goupati od lesa. Vide, 2e straIe odchazely sinerem severnim a Ze na stranu ji2ni neni dbano, ponevad2 asi odtud povstalci neptitele neodekavaji.

Cim dale od ohne odlezal, tim rychlej g byly jeho pohyby. Koneene dostal se al k pokraji lesa a mizel za silnkm pnem buku. Pohlednuv jeAte jednou na celk tabor, chvatne kryl se za stromy a kradl se k mistu, kde le2ela zajata.

Pfekizl pouta, kter3ni byla ke stromu uvazana a nahnuv se, geptal, aby opatrne lezla do lesa.

Po chvili objevila se u jeho nohou. Shkbl se a chytiv ji za chvejici se ruku, vlekl ji k mistu, kde mel uvazany muly. Nemluvili spolu ani slova, citili vgak svaj chvatnk dech.

Mulak uvazal muly velmi opatrne a hodne daleko od ohms, tak ie nebylo sly geti, kdy se daly v pochod. Na jedne sedela zajata., nyni vysvobozene, pani plukovnikova, a druhou vedl mulak. Bylo potfebi, aby gel pegky a hledal cestu mezi stromy, ponevad2 snadno by se mohli Oita nekam do rokle.

Asi hodinu trval pochod stale lesem k jihu.

Pak koneene ukazala se hola, plan horska a nyni zabodeno k zapadu. Mulak usedl na druhou mulu a nyni glo to klusem. Muly odpoeinuvge si v lese sve2e cupaly a ponevad2 testa nebyla pfllig kamenita,, pokradoval pochod velmi rychle.

Kdy2 na v3ichode svitalo, pfestal les a pied nimi ukazalo se giroke udoli, na protivne strane zvedajici se v planin y podobnou te, kterou opougteli. PodaiI-li se dosici jim planiny, bude vyhrano. Dorazi potom zahy v rozsahle porostliny, kteilani budou kryti a od nich do tabora vojenskeho je temek krok. Beztoho hlidky rakouske poginuty jsou a2 k nim a dnes jsou sesileny. Plukovnik, aekoliv nemohl tusiti, ie vysvobozeni jeho pani bude tak rychle, piece jen dozajista dal rozkaz, aby hlidky byly sesileny a dale ne2 obyeejne poginuty. `Ted', milostiva pani, pozor," pravil mulak, neobrativ se ani. "Poklu geme s kopce a pak tamto vzhilru. At' se deje co deje, na nic nedbejte. Objevi-li se nepfitel, uji2clejte smerem, jeji jsem vain naznaeil a o mne nedbejte."

"Mam vas nechati v nebezpeeenstvi a sama prchnouti?" namitala jaksi vyditave.

"Prosim, neodporujte," tekl uedite. "V t6cht0

Straw' a.

V TNIK vecech je potfebi, abyste bezvSrminedne poslouchala."

A pobidl mulu ke klusu. Pani plukovnikova se zam/dela a nasledovala jeho pfikladu. Bylo opravdu potfebi dati pozor. Cesta byla kamenita, a zvifata east° klopktala. Ale strach je yellka a drzel tedy dobte pani plukovnikovou na hfbete musly.

U2 dosahli fidoli a nyni glo to tryskem pies rovinu vzharu. Mulak rozhlitel se kolem sebe a dim vice biizili se strani, tim vice se vyjasziovala jeho tve.t.

Kdy2 byli v polovici strane opadne strany, kterou opustili, ozvala se rana. Ohledli se a spattili nekolik povstalcu riprkem za nimi be2eti. Jeden z nich vystfelil, ale nadarmo, protoze byla velmi velika. Mulak seskodil se zvifete a chopiv se uzdy muly, na ktere sedela pani plukovnikova, klusal vzhuru, pobizeje zvitata ke spechu. Jeho pohled letmo dotkl se tvake. jezdkyne a vyeet1 z ni zde geni a nesmirnou bazeri. Byl by se rad tomu strachu usmal, dovedl se vgak piemoci. Ostatne nebylo take na smith Casu ani mista. Ted' platilo, jak zahy dosahnou planiny. Prondsledovatele byli hbiti a tfeba 2e nemohli jich dohnati, piece nebylo snadno blizko je pustit, aby zradni kulka nestihla sveho Telce oddychuje vybehl mulak na planinu a vyskoeil na mulu. A ji2 to glo vesele dale. girokk -proud podrostu ukazal se pied nimi a kdy se ocitli za nim, u2 bylo po strachu.

Za pal hodiny zastaveni byli volanim stra2e rakouske je2 je vgak propustila. Mulak 2e se blig povstalci, pokraeoval v jizde, nyni u2 mime a dr2el sve zvife tak, ie v2dy jel pied pani plukovnikovou.

Bylo asi lest hodin rano, kdy se ukazal vojenskk tabor. Za nimi zahouklo nekolik ran, jimi2 vojaci vitali pronasledovatele.

Mulak zadr2e1 sve zvife a pozdvihl klobouk.

"Ted' 112 nebude potfebi meho pravodu," pravil chladne a oto gv zvike objikiel stranou k potoku, aby napojil mulu.

"Pane porudiku, podkejte," volala za nim pani plukovnikova, prosebne. "Nehnevejte se, odpust'te mi, vgechno varn vysvetlim."

Ale on odjiklel klidne dale. Po chvili, kdy u2 byla hodne daleko, stoupal k leieni a zamiril chatrdi, ye ktere bydlil.

Po chvili vychazel misto mulaka porudik Harnach. Dovedel se, ie prapor, k nemui opustil le2eni a tahl smerem jihovkchodnim i pustil se za nim. Kdy2 nedlouho po torn pfikvapil plukovnikav sluha pro porudika, byl tento ji2 daleko odtud a nemohl tedy vyslechnouti diky pani plukovnikova pied jeji odjezdem z tabora. Plukovnikovkm dikam vyhnouti se nemohl, a ptijal je velmi chladne, tak vzbudil pozornost vgech. Pouze ja jsem se nedivil jeho upjatosti. — — Porueik Harnach, po valce povk genk na nadporueika, slou2i1 klidne dale, vyhkbaje se navgtevam sveho otce. A od to doby, kdy plukovnik, jen si pfivez1 z Bosny zarodek zimnice, potmeglou nemoci byl zklacen, i dopisy z domova nerad Bkvaly v nem zminky o mlade vdove a on nechtel nic o ni slyg eti, sna2e se uchovati si klid dugevni, jen jej stal tolik ptemahani.

A2 jednou obdriel dopis, kterk zvratil jeho pfedsevzeti. Otec mu sdeloval, ie matka stung a vybizel jej k navratu. Telegrafoval, kdy ptijede a rozrugen uji2del prvnim vlakem k rodnemu mistu. Lekal se o matku a lekal se take setkani s pani plukovnikovou.

Kdyt viak na stanici zastavil a on opustiv vaz vygel pied nadrag, spatiil ifanskk povoz a z nehb spechala mu vstflc pani Jindfi gka. Zarazil se a miCky ji pozdravil.

"Usednete, prosim," pravila stisnene a divala se na neho tolik prosebne, 2e nemohl odepfiti, Kdy2 se povoz hnul, °hied' se po Jindli gce a vial, 2e plade. Boute tlumenkch cita jim zaburacela.

"Prof pldeete?" ptal se dojat.

"Ponevad2 se obavam, 2e mi nikdy neodpustite," gtkala. "Ubligla jsem yam, ale cot' neni mono dosici odpug teni? Ja, vas odmitla a dnes sama vain ruky sve nabizim. eriku, bud'te gle-. chetnS7 m, vnulte ml svaj iivot."

Pohnut chvili zapasil. Potom chopiv se jeji ruky vroucne ji polibil. — — Harnach 112 nevojaneil. Hospodafi na statku, kterk jeho pani venem dostala a pani jeho majic v dobre pameti, kam ji jeji rozmary vedly, snag se bkti rortomilou 'zinkou.

kadami nepfatel.

UZE chutnkm maso muly nebylo, aokoliv si dal kuchaf Opieka co nejvice zaleteti.

Stale je na ro2ni °brace', a kdy u2 bylo'do dervena upeeeno a daleko vonelo, sejmul je a krajel bajonetem na pekne Dfistojnici ladne divali se na kuchafe. Vane z peeeneho masa draklila chvili jejich chut' a odi jejich se jiskfily. Vklyt' nemeli tepleho masa ut tii dny, nez ptemohli svaj odpor a dali si zabiti a upeci mulu. Vojaci hned vdera dostall tii z techto zvifat a uvatili si je v kotlich, ktere v opugtenkch kasarnach tureckkch nalezli. Nektefi site naflkali, ie je maso tvrde, nechutne, ale na konec nezustaly ne2 kosti.

Pfiklad vojaka povzbudil dustojniky. Ponevad2 se domnivali, ie bude pedene maso lepgi, ne2 vatene, dostal Opidka rozkaz, aby nejlepgi kousky nad ro2nem upekl. Dovedl vkborne ovce na ro2ni peci a uji gt'oval pana majora, bude maso kfehounke a chutne jako dort. Vybral mladou mulu, feznici ji zabili, stahli a pak nastala jeho prate.

Ted' kdy kladl fizky na prkno, oei jeho radostne tekaly po dastojnicich. Byl dychtiv, jak bude pochvalen. Sam byl uji gten, ie budou asi vkteene. Pan major vzal si prvni kousek. Opieka mu nastrdil nejlep gi tizek a usmival se blaene, kdy po nem major sahi. A za majorem natahovala se jedna ruka za druhou po to lahfidce.

Chvili bylo ticho a ozkvalo se jen mlaskani.

"Znamenite," prohodil porudik Ve griak, rodem Slovince, vysokk mu2 s na pohled bezvkznamnou. Mel huste, derne vlasy, tmavou plat', ponekud velka usta a velkk nos. Polykal maso u vetgich kusech, drte je s ykrni bilkmi krasnkmi zuby.

"Kuchati, jegte kousek," volal, olizuje rty.

Opieka rozradostnen utizl porueikovi hodne velkk, peknk kus a podaval mu jej s vdeenkm fismevem.

"Vy mate, dloveee, dobrk 2aludek," smal se setnik Goergey, p/atici u pluku za nejmarnivej giho a nejchoulostivej giho dastojnika.

"Snedl jsem nekolik soust, ale dale nemohu.

Citim, 2e mi nebude dobie."

"Radte se napit koriaku," radii Ve griak zcela klidne, aekoliv veal, 2e u2 dva dny tento vzacnk napoj Opine schazi.

Dastojnici se rozesmali. Jen Ve griak byl pokojnkm a jakoby hloupe dival se kolem sebe.

"Mohi byste nechat aspofi ted' hloupkch terdurdil se setnik uralene. "A2 snite zitra posledni mulu, pfejde vas veselost."

"Bo nepfejde. AZ snime muly, budeme jist pane majorova kone."

"Oho!" ozval se major. "Tomu ja nedovolim".

"Tedy jej budeme jist o den pozdeji. Pan major ma dobre srdce, on nam k van svemu koni hlad trpeti neda."

Major nemohl se zdeteti smichu. Podival se na Vegriaka horlive polykajiciho pedene maso a pohrozil mu.

"Jen nas stra gte," povidal dobracky. "Myslim si, "ie do pozejtfi bude u nas po hladu."

"Ratite Cekati, t'e nam povstalci sem poglou hej no °veil" "To ne, ale pfijde pomoc."

"Prof tak myslite?"

"Proto, 2e se pan plukovnik jiste domniva,.

2e jsme byli dosti rozumni a vratili se do Sarajeva Kde by nas kdo hledal tady ye Stolaci mezi skalami, uprostfed na gich rortomilYch hlidakfit 1" (Pokrakoviml.)

Nezvete nas na spiritisticke seance, nevyvolavejte nam duchy. Habsburkove v Eyrope dvacateho stoleti — to u2 je vice ne2 anachronismus: to je proti zdravemu rozump. — "L'Ere prouvell c, "i 'aril,

V teTNIE

Strum 1$.

BOUNA NEMCOVA:

BABIeliA

Obrazy z venkovskeho givota.

ANE Pro gkova mela ye vetgim ze dvou pokoP jt, kterST mel etyry okna a kde spala ona i pan Progek a na kolibce Adelka vedle maminky a kde se take ph domacich slavnostech obedvalo, aneb svaeina se strojila, moderni nabytek; babiece se ale nehrube libil. Zdalo se ji, ge se na tech vycpanSrch seslich s temi vytezavanSmi lenochy nedobte sedi, ae musi mit elovek strach, aby se nezvratil, a kdy g se podepte, aby se to nerozlamalo. Na pohovku sedla v geho vgudy jednou; kdy g poprve sedla, a pera pod ni povolila, tak se chudak stare, lekla, ze div nevyktikla. Deti se ji smaly, sedly na pohovku a houpajice se volaly na babieku, aby jen ge se to nezboki, ale babieka ne gla: "Jdete mi k gipku", povidala, "kdo pak by do takove houpaeky sedal, to je tak pro vas."

Na leskle stolky a sktine bola se co postavit, aby se lesk nepokazil, a ta sktine se sklenen3imi stenami, za nimi g bylo vgelijak,jch heblat narovnano, stale, v pokoji jen pro hfich, jak babieka kikala. Doti si velmi rady okolo ni slakaly, a obyeejne neco vyvedly, zade g se jim dostalo od matky notneho hke geni. Rada ale sedla, kdyi chovala malou Adlinku, ke klaviru, nebot' dite, kdyg rozplakane bylo. umlklo, kdy g mu babieka zadala zpolehounka nalclapky btinkat.

A Barunka /lady uoila babidku jednim prstem brat. "To jsou kone, to jsou kone", a babieka kftala hlavou a notovala si a v gdy kikala: "Co si ti lide vtechno nevymysli! lovelc by si mynic jinak, ne2 je v tom ptade zavtene; jako hlasky to zni."

Kdyg babidka nemusila, to do pokoje negla.

Kdyi nemela ani venku, ani v domacnosti co gukat, sedela nejradeji ve sire sedniece, ktera byla hned u kuchyne a eeledniku.

Sednieka ta byla ztizena dle babieeiny chuti. U velikSTch kamen byla lavice, podel zdi babideino loge; hned u kamen za lozem malovana truhla a pti druhe zdi lo ge Baruneino, ktera si vprosila od maminky, 2e bude spavat s babiekou. Uprostted stal lipovSr sttl s trnogi a nad nim visela od stropu dolt holubieka, na podobenstvi svateho Ducha. V koutku u okna sta.l kolovratek, pteslice s naditS7rn kugelem, v kuzeli vietanko, na htebu motovidlo.

Na zdi viselo nekolik obrazku svatch, nad babieeinSrm logem krucifix, okraglenS7 kvitim. Mezi oknem zelenal se v okrouhliku mu gkat a bazalka, a v platenSich pytliekach viselo tam rozkoteni: lipovS7 kvet, bezovS7 kvet, rmen a pod., babiedina to apatyka. Za dvehni visela, cinova kropenieka. V gupliku ye stolku bylo babiedino site, svazek nabo gnSrch pisni, ktigova testa, svazek Anti* do za,soby na kolovrat, tkikralova ktida a hromniena svieka, kterou babidka vgdy pri ruce mela a v eas boutky rozsvitila. Na kamnech stal troudnik s kfesanim.

V pokoji sice uzivali k rozgehnuti lahvieky fosforem napinene, ale babieka nechtela s tim kovitSrm nastrojem nic mit. Jen jednou to zkusila, a kdo vi, jak se stalo, propalila si fertoch, kte0 mela jig petadvacet let a je gte pry se div nezadusila. Od to doby nevzala lahvidky do rukou. Hned si zaopatkila troudnik, deti pfinesly hadru na troud, delaly sirky, omakely gpieky v site, a babieka, kdy g mela svoje obvykle ki-esaci nadobi na kamnech, s uspokojenou mysli lehala. Mem to bylo take milej gi, a kagdY den se ptaly babieky, jestli nepottebuje sirky, ze ji jich nadelaji.

Co se detem v babieeine sedniece nejlepe libilo, byla malovana jeji truhla. Rady si prohlitely na dervene pude namalovane modre a zelane rule s hnedSrmi listy, modre like a eervenollute ptably mezi tim; ale vet gi radost mely, kdyg babieka truhlu otevfela. Bylo se v gak nad divat! Spodni strana vika celieke, byla polepena obrazky a modlibiekami, same to darky z p6uti. Pak tam byl ptitruhlidek, a v nem jak'ch to Yee': rodinne spisy, listy od deer z Vidne, malt saeek platent piny stfibrnSich penez, poslanSich to babidce na pfilep genou od deti,

jichg ona ale nepoutiv gi, pro radost si nechavala. Drevena tkatulka, v ni pet tritrek granatt, na nich pak zavetenr sttibrnS7 peniz s podobiznou Josefa cisafe a Marie Terezie. Kdy g to gkatulku otevtela, a ona to v2dy udelala, kdy2 ji deti 2adaly, fikavala: "Vidite, mile deti, ty granaty dal mi nebogtik vas dedeeek k svatbe, a ten tolar dostala jsem od Josefa cisate vlastnoruene. To byl hodn* pan, PanbAh mu dej, nou slavu! No, ag jednou umru, bude to vase," dologila vgdy, gkatulku zavirajic.

"Ale, babieko, jak pak to bylo, kdy g yam cisat pan dal ten tolar, povezte nom to," ptala se jednou Barunka.

"Ag jednou mi pfipomerite, pak yam to povim," tekla babieka.

Mimo tyto veci mela babieka v ptitruhlieku dva ru gence dotSlkane, fabory k depcum a mezi tim vgdy nejakST pamlsek pro deti.

Dole v truhle le gelo babieeino pradlo a gatstvo. A v gecky ty mezulanky, fertochy, kabatky letni, gnerovaely i gatky legely v nejlep gim potadku, a na vrchu byly dva gkrobene eepee, vzadu s holubiekou. V tom se deti babiece pfebirat nesmely; kdy g ale dobrou chvili mela, zdvihala kousek po kousku, kikajic: "Vidite, deti, tuhle kanafasku main u rg podesat let, tenhle kabatek nosivala vase prababieka, tento fertoch je tak start, jako vase matk y a vgecko jako nova. A vy mate gaty hned zincene. Ale to je to, ge neznate, jak drahe jsou penize! Vidite, tenhle hedvabn.,i kabatek stal sto rSrnskS7ch, ale tenkrat platily bankocetle," a tak pokraeovala babidka dale a deti poslouchaly jako by tomu rozumely.

Pani Progkova chtela sice, aby. babidka se ptevlikala do jineho gatu, jak v dobrem Umyslu se domnivala, pohodlnej giho; ale babieka nezmenila na sobe ani to nejmen gi lemovky, a vgdy r kala • "Panbilh by mne, starou genu, trestat musel, kdybych se chtela chytat sveta. Pro mne takove novoty nejsou, stars muj rozum by se do toho nehodil." Zustalo tedy pfi starem.

Brzy se v dome fidilo v gecko die babidoina slo va, ka2d3"7 ji jmenoval "babidko" a co babieka tekla a udelala, bylo dobte.

II. V late vstavala babieka ye etyti, v zime v pet hodin. Prvni jeji bylo po gehnat se a polibit ktiZ‘ek, visici na klokodovern ridenci, jet ona v2dy pti sobe nosila, v noci pak pod hlavou mela.

Pak s Panembohem vstala, a jsouc ustrojena, pokropila se svecenou vodou, vzala vtetanko a ptedla, prozpevujic pti torn ranni pisne. Ona sama chuclak stars nemela u2 spani, ale yedouc, jak je sladke, ptala je jin'm. Asi za hodinu, kdy2 vstala, bylo slytet odmetene ni pantofliekt, vrzly jedny, druhe dvete, babieka se objevila na za.pra21. V tom samem okam2eni zakejhly husy v chlivku, svine zachrochtaly, krava budela, kury ktidly zattepetaly, kodky, odkudsi ptibehyte, otiraly se ji okolo nohou. Psi vyskoeili z bud, protahli se, jednim skokern byli u babiely; kdyby se byla nechranila, byli by ji zajiste porazili a otatku se zrnem pro drube2 z rukou vyrazili. Babieku mela vtecka ta zvitatka velmi rada a ona je. Bth chrari, aby videla, 2e kdo tyre, zbyteene, i kdyby to 'dervidka bS7valo. "Co je eloveku ke tkode nebo k iditku a zabit se musi, no s Panembohem, zabte to, jen ne mueit," tikavala. Deti ale nesmely se divat, ani kdy2 se kute zatezavalo, jen proto, 2e by je litovaly a ono pak unitit nemohlo.

Jednou se ale na oba psy, Sultana a Tyrla, ptevelice rozhnevala; bylo se ale prod hnevat!

V2dyt' se podkopali do chlivku a rortrhali za jednu not deset kadatek, peknSrch 2lutS7ch, ktere se mely k svetu ag milo. Babiece ruce sklesly, kdyg otevfela rano chlivek a husa s ttemi portistalSrmi kadaty yen se vyhnala, zdegene kejhajic, jakoby natikala pro svoje zavragdena mlad'ata, ktera vysedela na miste jich nestale, toulave roditelky. Babidka mela v domeni kunu gkiidnici, ale ptesveddila se podle stopy, 2e to udelali psi. Psi, ti verni hlidadi! Babieka ani svSrm oeim nevetila. A jette pritli a Hobotill se, jakoby nic, a to babieku nejvic rozhnevalo! "Pryd ode mne, vy zloto! Co yam udelala ta kaeatka? Mate snad hlad ? Nemate; z pouhe svevolnosti jste to udelali! Prye ode rime, ani vas videt nechci!" Psi schlipli ohony, loudali se

Ve stfedu, dne 28. dervence 1931. do bud, babidlca vtak zapomenouc, ze je easne, Ma do pokoje povedit dceti svoji talost.

Pan Protek myslel nejinak, ne2 2e zlocleji vykradli komoru, anebo 2e Barunka mrtva, kdyt videli babidku uslzenou, bledou do pokoje vcha,set. Kdy2 ale vyslechl celS7 ptipad, musel se babiece usmat. Cot jemu bylo o par kaeatek! On je nasazoval, on nevidel, jak se z vajidek klovaji, jak rortomila jsou, kdy2 na vocle plynou, hlavielcy pod vodu strei a ncdkarna nad vodou capaji. Panu Protkovi bylo jen o nekolik pedinek! Prato udelal ale pravu a spravedlnosti zadost, vzal bejkovec a 'gel yen, dat pstim pametneho. Babieka zastreila si usi, kdy2 slytela ten ramus venku, ale myslila: "Co je to platno, musi to b3it, at' si to pamatujou." Kdyz ale ani za hodinu, ani za dve.psi z bud nevylizali, musela se jit podivat, zdali se jim Wills neubli2ilo. "Co je tam, to je tarn, a je to piece jen nema tvat!" povidala si, nahldejic do bud. Psi zaCali skudet, 2alostne na ni pohiizeli, skoro po btichu k jejim noham se plazice. "Je vam toho ted' Tito, vid'te? Vidite, tak se stave, nezdarniKum! Pamatujte si to. Kdykoliv se housata nebo kaeata na dvo •e batolila, obratili radeji zraky sve na stranu nebo oda.' a tak nabyli zase babiediny naklonnosti.

Kdy2 babieka obstarala drubez, vzbudila, jestli u2 nevstaly, slu2ky; po testa hodine tepry ptistoupila k lo2i Baruteinu; zat'ukala zlehka na eel° — to prS, se elute nejdtiv probudi — a teptala: "Vstavej, devedlco, vstavej, je eas," pomohla ji ustrojit se, pak Ma se podivati, je-li ta mala drfibe2 vzhitru; jestli se jeden neb druhV na lo2i povaloval, poplacala ho po zadeekach, pobizejic: "Vzhtru, vzhfiru, kohoutek u2 devetkrat smetitte °betel, a ty jette spit, cot se nestydit? Umsti :e detem pomohla, ale se strojenim ji to nechtelo chodit. Do tech kno'haekt a tretek na bundiekach a tate:. kach se nemohla vyznati, obydejne co pattilo vjaked, obratila vzad. KcIy2 byly deti ustrojeny, poklekla s nimi pied obraz Krista Pana, 2ehnajic malidke, pomodlila se oteenatek, pak tlo se k snidani.

Kdy2 nebylo prove dtletiteho zamestnani v domacnosti, sedela babieka v zime ve sve sedniece pti kolovratku, v late ale s vtetankem svS7m na dvote pod lipou neb v sade, neb si vyMa s detmi na prochazku. Pti torn sbirala byliny, ktere pak doma sutila a schovavala pro pot •ebu. Zvlatte do svateho Jana Kftitele chodivala na byliny za rosy, to pit jsou nejlepti.

Kdy2 byl nekdo nemocen, to u2 babidka hned mela nektere koteni pohotove: hotIcS7 jetel pro vytraveni, tepidek pro krku boleni a pod.; lekate ona jakte2iva nemela.

Mimo to prinatela ledive koteni do domu jakas baba z Kriconotslcch hor, a to babiaka ye zvlattni opatrnosti mela a mno2stvi ho odkoupila. Baba korenarka ptichazivala ka2cIST podzim v ureitou dobu a to byla na Starem belidle hospodou, kdet ji vtim dobrj'an eastovali pies den i noc. Kai']d:"/ rok dostaly deti od baby kornout demerky pro IcS7chani, domaci parni rozlidne vonne koutidlo a meth a mimo to povidavala baba eel* veder detem o Rybrcoulovi, jak' je to ferina a co on provadi na tech horach.

Liana detem hruzy, kdy2 se stehuje RSTbrcoul k sve Kadence, princezne tam kdesi na Kadeneiny hory, kde ona ptebva. Ale ta jista princezna, ona ho u sebe dlouho netrpi a zase za cos ho odhani, a to on pry tak ukrutne plade, at vtecky potoky v horach se rozvodni. Ale kdy2 ho k sobe vole,, to se k ni stielouje s takovSim spechem a s takovou radosti, 2• vtecko, co na ceste mu le :21, kaci, vyvracuje a cdnati. Lesy vyvraci, kameny meta, s vrcht, strechy odnati, slovern: na ceste, kudy tahne, laS7va vtecko jako bo2im doputtenim v nive uvedeno Kotenatka ptinatela rok stejne kokeni a stejne pohadky, ale detem ':.daly se vkly nove bkt a v2dy a v2dy se na babu tesily. Jak se ukazaly na louce . nahaeky, to "No, u2 ptijde brzy baba z 'nor", a jcAli s nekolik dni opozdila, babi6ka fikala: "Co pak se stalo babe, snad na ni Panbith nedopustii nemoc, aneb snad dokonce umi'ela?" a bylo, povidani o ni, at se opet octla, s kotem na zadech ve dvote.

(Pokradovani.)

Ve sttedu, dne 28. dervence 1937.

Cryvky z eskoslovensVeh dejin.

Osvobozeni naroda v obraze PI EHIADCE a slavnostnim defile byla na ploSe stadionu provedena slavnostni scena, nazvano, Obrana statu (Zborov), jeimt autorem je plukovnik pechoty JUDr. A. V. BielSte z M NO. Retiserem sceny, pki nit hlasatelem byl jeji autor, byl retiser Narodniho divadla v Praze Vojta Novak. Autorem hudby, kterou je scena podlogena, je kapelnik peg . pl. 5 V. Thier. Scena pasobila mohutnYm dojmem a byla mnohokrate provazena potleskem barier, ktere se pinily, elm vice postupovalo dopoledne. Zadatek sceny ptedstavuje prostor u Zborova. Na 'eve strane stadionu i v hiedi gti, kam nebylo ptipuSteno obecenstvo, byly vybudovany rakouske zakopy, ktere u Zborova dobyli dobrovolnici prve Cs. brigady. Do techto zakopil, opatkenYch dratenYmi pfekatkami a pytlovYmi ptedprsniky, znazorriujicimi troji linii zakopil, nastupuje neptitel a usazuje se v nich. Zakopy jsou opatteny kulometnYmi hnizdy a vypadaji nedobytne proti zakopam do nicht na druhe strane stadionu pfichazi zborovska Cs. brigada.

Hiasatel oznamuje rok 1917. Cs. brigada ptechazi do atoku a na neptatelske strane, za nedobytnYmi zakopy, se vztyduje dlouha tluta standarta s napisem: "Wer diese Stellungen erobert, vernichtet die oesterreichische Monarchlie." (Kdo dobude techto zakopft, rozbije rakouske mocnatstvi). Je to napis, kterY naafi zboroveti hrdinove v dobytYch rakouskYch zakopech.

Legionati *tool, zelene rakouske uniformy se brani. Je videt zasah delostkelby, tteskaji kulomety, vystfely z puSek. Os. adernici nedbaji nepkatelskeho ohne a bliti se stale vic a vic k dratenYm pfekatkam. Porateji je a vnikaji do neptatelskYch zakopt. Je videt, jak hazi granaty, jak kulomety, ktere kosily jejich lady, jsou obraceny proti nepiiteli.

PyAnY napis, psanY eernYmi pismeny na Nutern podklade, pada a na jeho mists vlaje prapor s deskYm lvem. Stadionem leti ton pisne Kde domov maj?

Ohlas viterstvi doma.

Na stadione je postavena cecovska mohyla, k nit pkitahnou vitezove, aby vzdali Cest pamatce svYch padlYch druha. U mohyly se objevuje velika podobizna T. G. Masaryka a zborovg ti hrdinove za zvulta ruskYch vojenskYch pisni se davaji na pochod. Na dalekou cestu k domovu. Tim se kondi prolog, po nemt nasleduje scena "Obrana statu". Na stadionu jsou vztydeny dtyfi sloupy, opatkene cisatskYmi orly a NutodemYmi prapory. U katcleho z nich je velkY obraz: typicka silhueta hlavnich /nest naaich zemi, Prahy, Brna, Bratislavy a Uthorodu. Do mast ptichazeji skupiny piedstavitela politicks moci, provazeni detniky a vojskem. Objevuje se obyvatelstvo vaech kraja na gi vlasti. Okoli mast udivuje barevnYmi skupinami kroja. Pojednou se ozYvaji zvuky chorale "Kdot jste Boti bojovnici" a od zborovske mohyly zazniva hlas padlYch. Doma vSichni naslouchaji a piijimaji dychtive etyki proudy poshl, vyra gejici od mohyly. Poslove pfinaSeji zvest o viterstvi u Zborova a narod je vzruSen. Lid po ystava a vyha.ni pkedstavitele cizi moci z vlasti. V torn okamtiku se °Ova, pochod vitezt a za velikou podobiznou Masarykovou a ttemi standartami, "Za BeneSem", "Za Masarykem", "Za 8tefanikem", pochoduji Siky ruskYch, francouzskYch a italskYch legii. Na obzoru se objevuje letadlo.

Je to letadlo, s nimt se vraci general 8 tefanik.

U Bratislavy vyrati najednou jasnY plamen.

To letadlo se ztitilo a pohtbilo ye svYch troskach jednoho z trojice budovatela naSeho tu.

Ubranime se!

Scena pokraeuje: Nova svobode hrozi nebezpeel. Legionaki se seskupuji kolem postavy Ma-

Vti3TNtlE sarykovy. Narod zadind klidne pracovat, ale soudasne take buduje svoji armadu. Ptichazeji branci. Seskupuji se v raznYch mistech republiky, ozbrojuji se, cviai. PronikavY zvuk siren hlasi leteckY poplach. Lid se schovava, vojaci nastupuji na hranice. V torn okamtiku rYsuje se pied oeima utaslYch divan na ploSe stadionu krasna mapa republiky, jejit obrysy tvoti kleeici vojaci s puSkami, opattenYmi bodly, v rukou.

Letadla shazuji pumy, protiletecka obrana pracuje a ozYva, se delostfelecka, palba Sirena hlasi konec poplachu, na stotarech hlavnich mast opet leti vzharu statni vlajka a veechno mnotstvi shromatdene na scene void: Ubranime se. Statni hymnou pak scena kondi.

Prvni Ceehove v Americe.

Krajanfiv dopis Havliekovi z r. 1851.

DOBREHO DILA americkeho Oecha Tomavime, to se do Ameriky dostali ae ✓ sedmnactem stoleti nekteti Ceti vyhnanci, jet vypudila z vlasti habsburska krutost. Mezi temi vyhnanci nejvice vynikl Augustin Hetman, potomek mSenskeho kazatele. Take v osmnactem stoleti dostalo se do Ameriky nekolik mute a ten z Ceske krve. V dobe temna, kdyt u nas vladl naprostY absolutismus a veeobecna, duchovni ochablost, nedostal se do svobodne Ameriky nikdo.

Teprve po stolete temet ptestavce, kroAce pied revoluenim rokem 1848, ptibylo do Ameriky nekolik eeskYch prakopnika. Z Rakouska se do Ameriky dostalo pted rokem 1875 nejmene evropskYch vystehovalca. Jednak bylo z Rakouska k moil daleko, jednak na.rodove rakouSti byli drgeni v nevedomosti, do jitni Ameriky se dostalo jenom nekolik jesuita, misionaka.

Sam DobrovskY, otec Ceske vedy, byl pkipravovan k misijni slut)* aby zmizel /lade v Asii.

Na Stesti doelo k zrukni jesuitskeho tadu a DobrovskY byl zachovan narodu a Ceske yea, aby stal u kolebky nakho narodniho probuzeni.

Vlivem Napoleonovych aspecha bylo probuzeni deskeho naroda uspiSeno; radostnY probuzeneckY ruch soustiedil zraky veteiny naroda na politicks domaci zapoleni a tak jen ti, co se dostali do kfi gku s rakouskYm totalisujicim a autoritativnim statem — pokusili se uniknouti do Ameriky. R. 1847 uniklo do Ameriky nekolik deskYch vojina z posadky v Mohuei nad Mohanem. Bylo jich devetatkicet. Sami delostkelci.

Mezi nimi nejteetlejai byl Tama od Kutne Hory. Tama zkusil sve sily v Americe na ruznem poll, potom zalotil v New Yorku Ceske kasino.

Pfiklad devetatticeti mohueskYch delostkelca byl velmi svadnY pro sedm set eeskYch vojad• uzavtenYch v mohueskYch kasarnach, kteii t'etce vzpominali na rodnY kraj okolo hory, Koutime a Slaneho. Jsou zachovana jmena nekolika z uprchlika: Stropek, Skala, Zajieek, Lexa, Cukr, Osoba. Za nimi se pustili take plukovni adetni TougimskY, uleheiv vojenske pokladne. , Tama se zahy dovedel o Havliekove Slovanu a roku 1851 poslal Havliekovi dopis z mesta Milwaukee ye state Wisconsin.

Sveddi o Tamove turnalistickem nadani, o tivosti ducha a svedei take o Havliekove smyslu pro otazky, jet bily toho dasu na brany deskeho tivota, to nevahal otisknouti dopis z Ameriky s velmi cennYmi radami a pokyny pro ty, kdo by chteli opustit domovinu. Roku 1888 zaznamenal zpravu o Tamove zpravodajske Cinnosti- Moravan Antonin Kocian z Bteclave.

Je pochopitelne, to se Tamovo jmeno neoctlo pod zpravami z Ameriky. -Havlidek byl pine zkueenY a obeznamenY s politickYmi i pravnimi pomery v Rakousku, net aby byl zaznamenal, kdo mu z Ameriky piSe. Ptibuzni Tamovi byli by pykali za odvahu i deserci americkeho strYeka.

Neni vyloudeno, to elanek Tumav podnitil silnejSi vystehovalectvi z Plzeriska, odkudt se vystehovalo roku 1853 pies ttinact set osob, z Budejovicka jich bylo 1000, z Pardubleka 1068, z Chrudimska 499, z Chebska 426. Kdyi se dostaly do Lech zpravy o kalifornskem zlate

Strain 11.

(1860-1868), vystehovalo se do Ameriky z Rakouska 25,000 osob. Od roku 1850 do r. 1868 vystehovalo se z Rakouska 57,726 osob, mezi nimi bylo 43,645 techa Havlidek varoval v PratskYch Novinach pied vystehovalectvim (v tail 1847). Noviny Slovansite lipy vychvalovaly velike bohatstvi, jehot dosahl kdosi z hledada zlata v Kalifornii. Samy Havliekovy Narodni Noviny z 3. dubna 1849 pfineSly elanek o bajeenem bohatstvi, jehot kdosi dosahl v Americe. olanek byl podepsan J. 0. U TomaSe tapka se doeitame, ge tento elanek pochazel od Josefa 0ilinskeho, jent se usadil v Novem Yorku jako klenotnik.

Revolueni hnuti ve Vidni zpasobilo, to se do Ameriky vypravil Vojta Naprstek, Pratan, studujici 1848 y e Vidni. Unikal zateeni. S nim se vypravila do Ameriky Katinka Krakorova, deska komunistka a rebelantka, jak se rada podpisovala. V Americe jeji jmeno psali Katinka Naprsquav; davali jejimu jmenu indianskY tvar — squaw-tena. Jak a kdy se rozeSla s Vojtou, neni znamo. Neni vyloudeno, to zemtela pied rokem 1858, kdy se Vojta vracel dome.

Naprstkovi fikali deskY konsul. Z jeho podnetu vyaly prvni Ceske noviny v Americe, ovkm at po jeho odjezdu do stare vlasti. Patrne -z podnetu Naprstkova krajan Tama napsal Havlidkovi prvni zpravu o OeSich v Americe do Casopisu Slovan roku 1851.

Tama vykonal mnoho cest po Americe, poznal mnoho lidi, znal vaechny — snad vSechny — krajany. Tama objevil Ameriku pro deskY tisk, pro Ceske noviny a proto mu tikali deskY Kolumbus.

Havlidek se zajimal jiz od roku 1850 o Slovany v Americe (jak sveddi elanek Slovanska 11teratura v Americe).

Kneina reginska, uz neplati.

Arcivevoda Albrecht, syn znameho arcivevody Bedficha (Bezrueova "markYza Gera"), se rozvedl se svou mantelkou, pani Lelbachoy ou. Mad'arskY soud dovolil rozvedene pani, aby poutivala titulu knetny TeSinske. "Pesti Naplo" s tim neni spokojen a ptinaSi dlouhou pravnickou avahu, v nit dokazuje, to tento titul jig zanikl a nema g e bYt proto v Mad'arsku uznavan. Bedlich pcutival tohoto pravem, ponevadt at do konce valky byl rain jeho majetkem. Kdyt Albrecht zdedil majetek sveho otce, nepatkilo ji g , pravi peSt'skY list, teSinske panstvi k pozastalosti, ba ani titul ne, ponevadt Vain je dnes dastedne deskoslovenskY, dasteene polskY. Neuznava-li Rakousko arcivevoda, nemohou tak Cinit ani Mad'aii a nemohou take uznat tainske knitectvi, ktere neuznavaji ani ani Polaci. Ale, pravi list, podstata otazky je v tom, to soud nemate dovolit, aby rozvedena, Lena poutivala east jmena byvaleho mantela. Ureuje-li to, znamena to, to zustava i naddle mantelkou kralovskeho knitete Albrechta. na to prava, pak ma poutivat sveho rodneho jmena. Jenom kdyby byl kral, mohl by ji udelit titul knetny teSinske, ponevadt veak krale neni, je toto rozhodnuti nemotnosti. — Jak videt, mohou nekterYm lidem pasobit tituly pkete gke starosti.

V hafici studni 3 obeti.

V obci Krajnikove u Chustu spadla vdove Anne Peterove do studny nadoba s petrolejem. Vdova se rozhodla studni vyeistit a spoleene s 191etou dcerou Annou vyeerpaly vodu.

Nato dcera slezla pa tebtiku do studne. Matka za ni spustila dolfi okov s hoticim dtevenYm uhlim, aby dcera zapalila posledni zbytky petroleje. Petrolej se vzfial, ale matka videla, to dcera leti dole v bezvedcmi. Slezla honem za ni do studne, ale padla take do mdlob. Za obema genami slezl doh/ jests soused Kolear.

Kdyt i ten zastal letet dole v bezvedomi, spustil se do studne rolnik PopoviC. K hrtze lidi, jet stall u studne, padl i on se tebtiku. Byli ptivolani hasidi, kteki vyekali at petrolej dohoii. Pak se spustili dole. Popovie byl vytagen prvni s tetkou ranou na hlave. Jedine on byl piiveden urnelYin dYchanim k givotu. K01Car a obe Peterove byli mrtvl.

Strang 111.

cfedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A.saoelation of State of Texas.

REDAKTOR---14 11ANTA MOUCKA—EDITOB Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO., est, Texas Ptedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlayni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, piedplatne, oznamky, bud'tei adresovany na Vestnik, West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Pro povzbuzeni. V jubilejnim roce vzpominame na stare zakopniky, jak se pou gteli do prate a budovali po osadach Texasu ty narodni stanky, jak zakladali Ceske spolky podvzdelavaci i zabavne. MnohYm z tech prvnich pionyrt bylo za talc') uhajit avobyti, tehdy se te gko sttadal cent k centu, ne g oni Cinili tak obetave, jen aby udr geli deskY spolek, kterY byl jedinYm fitoclittem v padu negtesti, aby rodina nezilstala opu gtena, bez centu. Pojigteni na givot bylo a je v takovych ptipadech velkou pomoci. Ne g nezapominejme — nebylo to jen, poji gteni, nYbrg take spoleeenskY givot, kterY spojoval ty na ge pionYry ke spoleene praci. Byla to dtvera jednoho k druhemu, uptimna, bratrska laska. Co dal') namahy, prace a sebeobetovani ne g si v osade zbudovali Ceskou spolkovou budovu, nei se zorganisoval takovy prospivajici spolek Podpory, Lidskosti a Bratrstvi. To ov gem bylo konano v pevne davete a v nadeji, 'ge my budeme po nich nasledovat, s nimi spolupracovat a je nahra govat, g e se budeme tidit tim krasnYm heslem: Svaj k svemu. Jezdivalo se korimo, na vozech, mnozi chodili i nekolik mil pesky — na tadove schaze se nikdy nezapomnelo — jak se namnoze deje dnes. Ji g tehdy zakladali Ceske letni gkoly, hrala se divadla, jen aby mlade g udrlovala a zachovavala pti matetske keel. Organisovaly se jednoty sokolske, mohutne na celou Ceskou vetejnost v Texasu zaptsobil prvni slet Zupy ji gni v Granger r. 1910, po nern g v fade osad vyvstala hnizda sokolska, mladet pravidelne cvieila, Sokol byl chloubou kag cle osady. Kam spejeme dnes? Jake jsou nag e plany pro patou desitku pfisobeni nag eho Bratrstva? Mame dne gkem tolik mlaciege, vYstavne, prostorne sine, dosti schopnYch sil k vedeni a dohledu — venujeme-li nagi mladet gadouci pozornost?

Metropolitska, givotni pojigt'ovaci spoleenost ma 25.5 milion zakaznika, kteti jsou u ni pojigtem v zavratne sum p $18,800,000.000 (osrnnact biliont osm set miliont.). V jeji hlavni fitadovne je zamestnano 14.000 fitednika a mimo toho zamestnava 26.000 agentt. SpoleCnost kag cleho dne uzavte za vice ne g jedenact miliont dolart obchoda, ptibli gne kagdodenne dva miliony vyplaci a vice ne g jeden milion investuje. Obchodni heslo je: "The light that never fails" — svetlo, ktere nikdy nehasne. Je znazorneno svetlometem na gpiece mrakodrapu o 28 poschodich, vystaveneho v roce 1909.

Petag edesat vYtaht a pohyblivYch schodt dopravuje 14.000 ttednikt do ohromnYch pra-covnich salt s neptehlednYmi tadami psacich strojt. U techto stolt pracuje 11.621 obyeejhYch fitednikt, 540 sekretatek a stenografek, 92, lekatt a o g ettovatelek a 65 chemikt, pod vedenim 263 vedoucich oddeleni, kteti ')pet podlehaji fade teditelil. Piedseda Frederick H. Ecker (rozenY Ameriean elsaskeho pfivodu) vstoupil k spoleenosti v roce 1882 jako posliclek s tYdenni mzdou ety1 dolart. Ptitomne do-

VESTNIK stava. plat $150.000 merle, z nehoi po sragce vg ech dani zfistava mu asi $83.000. Pateti "Metropolitan Life Ins. Co." je 26.000 agenta, pracujicich mimo kancela •e a uzavirajicich stale nova. pojig teni. Prrimerny agent je star 35 let a je g enat. Obstarava kolekci premii ve svem okrese, eitajicim 250300 rodin a vydelava si tim 25-35 dolart tYdne.

Cenna a zajimava poueeni davaji statistiky g ivotniho pojig teni. Zeny na ptiklad ptegiji mute pravidelne o etyti roky. Novozeland'ane maji nejdelk givot na svete, tam. se mutove dokji prtmerne etytiag edesati let, jejich vdovy osmatedesati. Z Evropant kji nejdele Svedove, dosahuji jedena gedesati, jejich geny ttiag edesati. Americana umiraji pramerne v devetapadesati letech, zatim co jejich geny chodi do 'dun, divadel a humanitnich spolka.

Hospodatska krise a tim omezena, mognost opattit si pod rukou kotalku (pied zrugenim prohibice) se projevila neobyeejne ptiznive v zdravotnim stavu Unie: v roce 1933 byla mengi Umrtnost. Rekord v umirani maji Indove. Jejich prtmernY vek je jen 22 let. Pheina: obrovska fimrtnost deti. — Statistiky odhaluji vgak take ptekvapujici skuteenosti: Tak nam na ptiklad dokazuji, ge vetSina firaza se sta.va doma. Jen osm procent se jich stane na a dye procenta ye vozidlech. Na kagdeho oloveka, kterY se zrani pti padu se gebtiku, ptipadaji dva, kteti se porani pii vstavani s postele nebo ulehani. teme-li kolik lidi se porani pti vystupovani z koupaci vany nebo kolik jich uklouzne na mokre podlaze a rozbije si hlavu, mime chut` slibit si svatosvate, ge se ug nikdy nebudeme koupat. Reditele bank a gefove pojigt'ovacich spoleenosti vzdoruji dobte zubu easu, prave tak i farmati a ueitele.

Nejvetk risiko vgak znamenaji elektromechanikove, hornici a ptedevgim potapeei.

Prihlasil jsem se k Havliekovi, k jeho politice a taktice jako student, hlasim se k nernu po zkugenostech dosti dlouhetio givota. V Hay -liekovprjsbytYmlprofiens, pro praci; odtud jeho rozumna odhodlanost, vernost zasadam a vytrvalost v praci. A tyto vlastnosti jsou nam pottebny v budovani a zachovani Ceskoslovenska.

T. G. Masaryk.

Prot maji deti rodieove posilati sve MI do Ceske gkoly. 0 tom, jaky prospech plyne detem ze znalosti Ceske keel, bylo ji g hodne psino a mluveno. Jiste, ge je ptanim v gech rodie ► dati svYm detem to nejlep gi vzdelani, jake je vtbec mogno. 0 tom, ze znalost eeskeho jazyka slovem i pismem maze pomoci va gim Mem k lepgimu a vYnosnej gimu zarnestnani, nerrrage byt nejmengi pochyby. Nejlepe by to mohli potvrditi bYvall Mai Ceske byt' jen letni gkoly, jak a kde v rtznYch povolanich znalost Ceske feel ptigla jim k ugitku, a ge east') hrala nemalou roll pti ziskavani givotniho postaveni.

OeskY jazyk je klieem ke v gem slovanskYm jazykam, takge pti studiu techto je nepostradatelnY. Dale je zde povinnost narodne moralni, ktera pravi, aby dite zrozene z deskYch rodiet naueilo se Ceske keel. Caste vtmluvy, ge deti by byly pketigeny ueenim se druhe feel, ze na to nemaji Casu, jsou bezpodstatne. Nikdo nemuze 'ge pti dobre van nenajdou se dva, tii dny v tYdnu pro Ceskou letni gkolu. Rodidove maji doma co nejvice s detmi desky , hovotit a v letnim kursu je hraekou nauditi deti spravne vyslavnosti, eteni, psani, zakladfim mluvnice, zpevu eeskYch pisni a struenym deT jinam naroda, z nehot vy gly. Kdyg deti poznaji, ze jejich radicle pochazeji z naroda, kterY ma tak slavnou historii a vysokou kulturni firoveri, kterY dal svetu tolik slavnYch lidi, jsou hrdi na sve ee gstvi i na sve radicle, eimg take rodicle stoupnou v tete a va gnosti u nich.

Pki odnarodneni nebo neodnarodneni ptislu g gi rodove haluze hlavni roll hraje va--niktna le pfislugnikova. Ten, kterY si pevne uminil zustati Oren jazyku sveho naroda, v nem g byl vychovan, se neodnarodni. A bude dbat, aby se neodnarodnily i jeho deti. Nemci a Italove maji v Jigni Americe pevne organisovane zahranieni kolonie. Vagina techto Mina. a Ran, jsou naturalisovanYtoi obclany novYch sta-

Ve sttedu, dne 28. clervence 1937: tu, ale pti tom pracuji pro sbligenl s Nemeckern a Italii. Maji svoje gkoly, dbaji o zacho\Tani nemeiny resp. italgtiny, jsou zastoupeni. u samospravnYch fitadt i v zakonodarnYch sborech. Ov gem, Nernci a Italove v jihoame-. rickYch republikach utvatili si pceetne kolonie mclstske nebo zemedelske a jen tak jsou schopni zachovati svou narodni ptislu gnost i pro sve potomky , jen tak mohou co dale gitY celek pracovati hcspodatsky i politicky pro sbli geni sve nova vlasti s.matetskou zemi.

Vlidnost Dobre slovo jest mnohdy ten nejlepg i a nejtainnejk lek. Ptekvaji eloveka neg testi, bolest, 2e mu je k zoufani; dobre ptatelske slovo vraci mu viru v lep gi budoucnost a pocit, ge neni sam, ge i druhY s nim citi, naplriuje ho frtechou. Vlidne a uptimne slovo zachovava eloveka dobreho. Mnohe zle slovo uvaglo v hrdle, mnoha, vzta gena, ruka k rang poklesla, kdyg mirna domluva pti gla yeas.

A jako vlidnost eini dobro, tak °pet nevlidnost piisobi 513. II2dyt' dobte pravi lid: Nejstra g gi ranou jest ta, kterou zla slova zasadi.-riej Jak tvrdym jest vykkik ubo gaka, kdyg zvola: Nikdo mne nemel rad! Nikde jsem neslygel vlidneho slova, jen astrk a poni geni a proto jsem zanevtel na lidskou spoleenost. Jak ptigernY pcmnik stavi si nevlidnY elovek v dugi ditete! Neni pak i on easteene spoluvinen za zloeiny, ktere takovY ne gt'astnik pa ge? Kdo odeini slzy nevinnYch? A naopak, jak krasne vzpominky ma kagdY na vlidne zachazeni.

Bud'me vlidnYmi, by ka golY rad na nas vzpominal!

Upadck fetezovSrch cbchodil. System tetezovYch obchodil, kterY pied krisi a zvla gte za presidenstvi Hooverova stahoval na sebe velkou Cast prodeje v drobnem, clim g staval se nebezpeenYm soupetem maloobchadnikt, poolna nyni po cele zemi mizet. Ptieinou je pathone dariove zati geni, kterYm staty postihnji tyto podniky, tak ge jejich provoz poeina, se nevyplacet. Stat Indiana byl prvni, kterY zavedl zvlagtni zdaneni ketezovYch obchodt. Zakon byl legislaturou odhlasovan r. 1929, ale pHmYm zasahem presidenta Hoovera u guvernera statu Indiana se podatilo zakon oddalit, roku 1933 byl uveden v platnost. Pak nasledovala Virginie, Iowa, r. 1935, atd., takge dnes neni statu, kde by nebylo zakona o vyggim zdaneni tohoto systemu, nebo, kde by se o nem neuvagovalo. Vlada Rooseveltova ptirozene toto zakonodarstvi podporuje a vy ggi zdaneni tetezovYch obchodt u g vynagi praktickY vYsledek. V nekterYch odvetvich ustupuje se od systemu poboeek i tetezovYch obchodt a prodej ponechava maloobchodnikilm. Velmi pouenY je tento vYvoj ptedev gim v olejatstvi, ye kterem nektere spoleenosti pronajimaji a prodavaji gasolinove stanice samostatnYm obchodnikilm. Zakrok proti temto monopolfun byl easove nezbytny i spravedlivY. l etezove obchody jako ohromnY polyp nieily drobne obchodniky, kteti svoji givnost vedli poctive, spravne odvadeli ve gkere dame av gak nebyli nscalitotpni saute& s obrovskYmi podniky milioMyglenky. Snad malo nas si uvedomuje, kolik myglenek kmitne na gi hlavou do roka. Myglenky ty mihaji se jak roj vdel. a0u nespoeitatelny, jako mno gstvi segloutleho li listu v podzimu. Jedna nasleduje v zapeti druhou, ptesne jak elanky nekonee'neho tetezu. Myglenky diste naplriuji jak') ptactvo z jara dugi nagi hudbou; my glenky zle gtknou jako jedovatY had a tvoti velke btemeno nepravosti.

Opatrujme sve myglenky, nebot' stanou-li se nakmi neptateli, budeme miti neptatel bez konce a zahubi nas. Kde se vede obchod se gpatnYm my gleniin, tam bude ziskem blato a kal. Kagda vina neeiste my glenky ptidava neco k to zkaZenosti, ktera buji na btehu 'Zivota.

Dobra myglenka je yzacnY host, jej g tteba vy-. hledavati a srdeene vitati. Dobre myglenky jsou jako stromy, aim vice rostou, tim vice plodt vydavaji, tim nas vice obohacuji. Dobre myglenky plodi dobra slova, dobre skutky a jsou dtkazem obnoveneho srdce. Kdo by po nich nezatougil?

W attedu, dne 28. dervence 1937.

TLADA mlnisterskeho pfedsedy dra. Milana V Hodti podala resignaci pro nedohodu stran regulace obilnich cen. Hodta navrhoval pOvoleni subvence 60 milionu obilnimu monopolu, aby mohl provesti vYkup obili od sedlak,. demut se optel ministr financi dr. Kalfus, namitaje, to navrhovand subvence neni kryta rozpodtem. President Bena povetil dr. Hodtu utvotenim noveho kabinetu.

Pokies nezamestnanosti v celem svete trva.

Mezinarodni Utad prate vydal obvyklou zpravu o stavu nezamestnanosti ve druhem dtvrtleti letoSniho roku, dle nit jeji pokles po celem svete pokraduje. Z evropskYch stall ma nejvetSi podet nezamestnanYch nyni Anglie, za ni pHchazi Nemecko, pak Polsko, na dtvrtem miste jest 6eskoslovensko, nasledovano Francii a Hoiandskem. V teskoslovensku bylo v dervnu t. roku 304,345 nezamestnanYch proti 565,799 tehot mesice loni.

•

•

Dvanact studentil harvardske university vydalo se na dobrodrutnou cestu ze velkYm zlaVezla je v dtrnactem stoleti tym tpanelska, lod' "Galleona", kterou pirati vyloupill a potopili v Karibeskem moil. Studenti pry kdesi zjistili, kam pirati kotist ukryli. Je to ostruvek v Karibejskem moil. Prozatim jedou studenti do Puerto Rica, jet se ma stet jejich operadni zakladnou.

• • Vladni tajemnik Cordell Hull vydal y e Washingtonu prohlkSeni o americke zahranidni politice, v nemt tadal Cinu i .,Japonsko, aby svaj spor o severni tallysmirne. 6ina poslala z ylaStni prohlakni dtrnacti statism, mezi nimi i SpojenYm Statism, v neml tada, aby tyto staty ji pomohly taiti spor o zasadach paktu deviti, kovenantu spolednosti narodu. Tajemnik Hull ukoneil svoje prohla g eni po dnu konferenci se s yYmi hlavnimi poradci. Pied tim jeAte mel tajemnik Hull poradu s japonsk3'7m a dinskYm vyslancem ve Washingtone a znovu jim zdfiraznil nutnost smIrneho vyrovnani.

Prohlakni tajemnika Hulla se velmi pedlive vyhYba situaci v severni 6ine a jest zamY'Aleno spi g e jako prohla g eni zasadniho stanoviska americke zahranidni politiky bez podrobnejg zminky vildi nekteremu statu. Ve svem prohla,teni tajemnik Hull pravi, ze americka prava a zajmy jet by mohly bYti dotdeny, vytaduji a opravfiuji prohlakni politiky a vyzYval k "ndrodnimu a mezinarodnimu sebeovladani". Upozornil na pacifickou politiku Spoj. State a jeji snahu, aby byl podporovan duch miru, tak aby VSechny spory se daly rozke giti smirne, ptatelsky a • tak na svete mohl trvati mir.

V pondeli tohoto tYdne v hodinach vedernich zemiel ve svem domove v Rime na zachvat srdeeni mrtvice Guglielmo Marconi, vynalezce jiskrove telegrafie, dotiv se 63 let. Marconi, o nemt se pravi, to vynalezem a zdokonalenim radia ptivodil vetS1 zmeny v tivate di net Lenin, Mussolini a jini politieti revolucioati jeho generate, ziskal prvni patent na iiskrovou telegrafii v Anglii jako 221etSr mladik.

Je g te net dosahl prosttedniho veku, videl jak jeho vynalez zpusobil obrovske zmeny v komunikaci po celem svete. Byl rodakem z Bologna, kde se narodil v rote 1874 z otce Itala a matky Irdanky. Zesnulemu, kterS7 povatovan byl za jednoho z nejvice vynikajicich Italt moderni doby, vystrojen byl okazalsi pohteb.

Piedseda Federal Reserve Board, Marriner Eccles y e Washingtonu, prohlasil, to dava ptednost drastickemu zdaneni zahranidnich investor* a investic ye Spoj. Statech. Dle jeho soudu, nynefSi 10 procentni dan na zahranidni investice mela by bYti zvY g ena na 22 a pub al 24 procent. Mimo to by mela bYt uzakonena clan z kapitaloveho zisku, jet by postihla zahranieni spekulanty. A aby skupiny nad to byby zdaneny pkiratkarni. Eccles prohlasil: "Nevim, proe by se melo temto lidem dovolit, aby si investovali zde svoje penize a teeili se ze ziskfi, anit museli platiti daze na stejne vS/g i, jako ostatni nagi obdane."

V $S TNf K

'privy e zkra ce. y

Senator Alben W. Barkley z Kentucky byl zvolen ve sttedu tohoto tYdne novym vtdcem demokraticke veteiny v senate 38 hlasy proti 37. Jeho protikandidatem byl Pat Harrison, jent byl povatovan za kandidata administrace jako jeden z nejhorlivejkch podporovatela osnovy pro soudni reformu. Harrison po oznameni vYsledku volby navrhl, aby volba Berkleyova prohlakna byla za jednomyslnou.

• Z Washingtonu dala, depek scleluje, ze elenove dolni snemovny jednomyslne schvalili osnovu zakona, dle viz v g ichni neobeane maji bYti vyekrtnuti z vYplatnich seznama federalni vlady. Opatteni, o nernt senat dosud nejednal, ustanovuje, ze od pti g tiho 31. prosince tadne penize povolene kongresem nemohou bYti poutity ku vYplate cizinci (neobeanul za prokazane slutby, vyjma tech, kdo jsou na seznamech aktivni ci vYslutine vojenske slutiby, nebo tel .* cizich jazyku na slutebnich tkolach. Zprava vYboru snemovny na vYlohy pravi, tie tisice jednotlivai bude timto opattenim postitieno.

NavrtenY zakon by se tYkal nejen osob ye slut:vladnich odborfi, ale take yeech zamestnaricil v seznamech WPA. Neobeanu by bylo mono zustati ve slutibe vlady, nebo ji ziskati, pakli by jej president uznal za yYjimku, nebo pakli fitednik jej jmenujici by ptiseine potvrdil, pro ono misto neni kvalifikovaneho americkeho °beano_ • CelkovY finaneni naklad na akci CCC civil do 30. 'derma 1936 ptiblitine $1,339,000,000. Z toho bylo vyplaceno $610,000,000 y e mzdach a platech a zbytku, asi $729,000,000 bylo utito 0 opatetni pottebneho natadi, strati, materialu, stravy, dopravy a podobne.

Jak bylo sdeleno z Hollywood, Calif., v pondeli minuleho tYdne, prozradil deskY filmovY herec Francis Lederer, to sriatek jeho s Margo Marii Castellovou, vynikajici filmovou h yezdou, bude se konati dne 6. fijna. Ledererfiv domov "Rancher" v severni easti Hollywoodu je Jul ptipravo yan pro tuto uddlost. Celt' stab delnikfi pracuje to jiz po del g i Cas na rfiznYch pravach a nevesta pry sama volila barvy pro jednotlive pokoje. Margo a Lederer setkali se po prve pted rokem v jedne kavarne v Hollywood a od to doby bylo je spolu vidati Casto.

Zahada osudu vzduchoplaskyne Amelie Earhartove, jejiho navigatora Fredericka Noonana a jeich letadla zustala zaviena y e vodach jitniho Pacifickeho ocednu. otyti valeene Lodi americke a 1,500 namotnikt a letcu, kteti po 16 dni patrali po zmizelch letcich, vydali se v pondeli min. tYclne na zpateeni cestu k svemu domovu. Vice jak 250,000 etvereenich mil rovnikoveho oceanu bylo prohleclano lodemi a letadly, lee nebylo nalezeno tech nejmeneich stop po hledanYch vzduchoplavcich, pohte g ovanYch od 2. eervence. Odhaduje se, to naklad na toto bezvYsledne patra.ni po zmizelch letcich byl v okoli $4,000,000.

•

Ptiblitne $400,000 bylo vyplaceno asi 20,000 zarnestnancum tovarny Ford pH pololetni vYplate dividend na ilspory vlotene ke kapitalu spoleenosti, jak dnes prohlasila kancelat Ford Motor Company. 6eky tyto ptiely prave vhod jako y YteenY ptispevek k radostnYm prazdninam tern, kteti na podatku prazdninove 14denni dovolene, podinajici 15. dervencem odjitclely na zotavenou. tlspory zamestnanc* letoeniho roku jsou nejvetei od roku 1932. ffspory zamestnancfi dosahly 1. eervence $13,300.00, a jak fispory, tak dividendy vzrostly ptiblitne oproti roku loriskemu o 20 proc. Fordfiv investieni plan zavedenY od r. 1920 umotriuje zaniestnancum, aby dostavali podily, rovnajlei se at jedne ttetine jejich plat* nebo vYdelku. Podily jsou vyplaceny pololetne v procentech jet jsou zarudene ne men gi net 4 1/2 proc. radii& Obvykle veak procenta podilu jsou vet41, NynejS1 podily byly 7 procentni za rok.

Strana 11%

Praci CCC byla vybudovana rada ochrannYch opatfeni proti sesouvani a rozrukvani pudy y e vS'ech 48 statech. Bylo postaveno vice net 2,500,000 ochrannych hrazi a zabezpedeno okolo 3,500,000 akril zemedelske pudy pied zpustotenim. K ochrane proti sesouvani a rozrukvani pfidy bylo zasazeno vice net Ctvrt bilionu stromovYch sazenic.

BYvalY premier Hodta se uvolil sestaviti noy ou Csl. viadu, v nit dojde k menSlm osobnim

zmenam. Ministr financi Josef Kalfus ma, WI nahraten Karlem Traplem, ptisluenikem strany narodnich socialist*.

VYprava na veibloudech jede zachrailovat letce. ✓ oblasti stiedni Australie kona geofysikalni y Yzkumy anglickY geolog Sir Herbert Gepp. S letadla mapuje pomoci fotografickYch aparatA vnittni Australii. V techto dnech byl nucen nouzove ptistat uprostted pou g te. Teprve po 5 dnech na glo jej vojenske letadlo a shodilo mu potraviny. Uplyne nekolik tYdnii, net se k nemu dostane zachranna yYprava na velbloudech.

Vend na magnetickY pol.

Z Anglie vyplula polarni vYprava, vedena profesorem cambridske university J. M. Wordiem. VYpra y a, eita, 10 dlent a mini k severnimu magnetickemu pelu, ktery je mnohem jitineji net severni zemepisnY pal, kde se nedavno usadili Rusove. Britove ziistanou na arktickem ostrove Ellesmere, severne od Kanady, a budou pozorovati kosmicke zateni y e stratosfete. Vezou s sebou zasoby na tii mesice, nebot' nejbliteim obydlenYm mistem bude Upernivik na zapadnim pobteti GrOnska, skoro 400 mil od jejich tabora.

Mase velryb je pry lepk nei hovezi.

Na universit y v Hamburgu ptedna gel znamY nemeckY biolog dr. Nicolae Peters, kderY se zteastnil loriske nemecke ArYpravy do oblasti jinni tany. Dr. Peters tvrdi, tie maso mladYch velryb, zejmena east htbetu, chutnaji lepe net maso hovezi. Jit v ptieti sezone bude se maso ulowenYch velryb konservovati a dovatieti do Nemecka jako nahratika hoveziho masa, jehoti je velkY nedostatek.

Goering jmenoval figskeho sofa sbirani odpadkii: Komisai pro etytletku III. kik, general Goering vydal nekolik ptisnYch nakizeni a stanovi vysoke tresty vkm, kteti je pkestoupi. Vdera take jmenoval z yla.aniho riSskeho poverence pro sbirani kuchyriskYch odpadkii. Stal se jim vtiidce hakenkrajclerske dobrodinne organisace Hilgenfeld. Bude dohlitet, aby odpadky nebyly v domacnostech spalovany, nYbrt odvadeny fisttedi pro vykrmovani veptfi.

Island vytapen vodou. ✓ severni oast Atlantickeho ocednu mezi Amerikou a Evropou se rozklada velky ostrov Island, povestna, zeme gejsiru a horkYch pramenil. Island je samostatnYm kralovstvim, jet je sjednoceno s matekskS7m Danskem tim, to maji spoleeneho krale, danskeho Kristiana X. Islandska vlada se nyni rozhodla zutitkovati det. ne horke prameny y e prospech sveho obyvatelstva. Nedaleko hlavniho Mesta Reykjaviku vyverb', pramen; jeho teplota dosahuje 90 stuprifi Celsia a dava, 128 litre skoro valid vody za vtetinu. Vlada nyni dala pramen rozeitit, aby vydaval alespori 300 litre za vtetinu. Starosta mesta Reykjaviku Gudmundur Asbjoernson chce horkou vodu tohoto pramene pouliti jako piirodni mestske teplarny. V ulicich hlavniho mesta bude poloteno rozvetvene potrubi, ktere bude rozvadeti vtelou vodu do jednotlivYch domil a vytapeti fisttedni topeni.

Hitler yaine zada g panelske doly na ie/eznou rudu. ✓ Utednirn zneni tee', kterou pronesl tiAskg kanclet Hitler v techto dnech ye Wuerzburgu, neni uvedena y eta, ktera vzbudila znadnY rozruch: "Ptani Nemecka ziskati doly na teleznou rudu v severnim 8panelsku musi miti ptednost pied veemi fivahami o rneznarodni spolupriei y e prospech miru."

Strana 14.

VESTNIK

OSVETA. Vzponlinka na Matey riopecketio 6ERVNU tomu bylo devadesat let, co uV Intel v Kolodejich statetina deskSch loutkatti a zakladatel loutkatske dynastie KopeckSch Matej KopeckS, jeho hry, tfeba v dal/no zmenenSch podobach jsme i my slYchali a vidali v dobach detstvi. Pravnuk loutkate a buditele Antonin KopeckY, udrtuje po eeskem venkove stale pradedovu tradici loutkatskou, ma ye sve painetni knize krasnS zapis: Em. ChvalkovskS, bSvaly Glen Narodnibo divadla, sam uz 931etS, mu sem zapsal v Sobeslavi r.

1931 vzpominku na Mateje Kopeckeho, jeho jests videl hrati. Kus to vzpominky, kterou otiskujeme, stoji dnes jiste za-pteeteni.

"P. Mateji Kopeckemu, vlasteneckemu mistru loutkatskemu a jeho rodu: Jako eervena nit plouti se divadelnim titim vzpominka od berstarostneho mladi, a je to prave o proslulem loutithri Mateji Kopeckem a jeho vlasteneckern pilsobeni prrikopnickem po Ceske vlasti, o nemt ms mej pokrokovS, zvednelY otec tak east() vypravoval. A nebyly to zvesti vtdy vesele, ktere na me, tehdy hotika sotva'41eteho mocne prisobily. Naopak, mAj otec mne easto vypravel, kterak site loutkat Matej KopeckS lid po tirem venkove svou loutkovou hrou pteeasto rozjatil svSm zdravSm a jadrnym humorem — ale jak trudnS byl celkove jeho beh tivota a jak za stradani a tvrdeho osudu se protloukal tivotern.

A jako vidina tane ms na mysli pkedstava, jsem byl sam — jako dite — ptitomen takovemu loutkovemu ptedstaveni Mateje Kopeckeho. Ba vzpominam, jak jsem tehdy videl "Pana France ze zamku" a "Fausta", v nemZ kouzla a stragidla prisobils, tak mom& ze jsem strachem a tizkosti zaviral eel a chvel se jako osika. Nepamatuji si vtak, kdy a kde to bylo. Dojem tohoto prvniho ptedstaveni loutkoveho na nine pasobil v detstvi nad pomytleni a kouzlo divadla bylo jests stupriovano, kdyk, jsem byl svSmi rodiei uveden do skuteeneho divadla eeskeho — Soegrova v Praze v Rritove ulici, o nemt ja patrne jiz davno jedinS vypravuji ye sySch pametech, ze zkuknosti vlastni, co se jinak yypravi jen legendarne.

A tohoto fantomu divadla jsem se nezbavil jit po celS syrij tivot a bylo to tehot roku, kdy jsem se stal sam principalem loutkove drutiny — ovtem tehdy papirove, kdy mi svaty Mikulat nadelil pekne yypravene loutkove divadlo.

O nekolik rokri pozdeji brad jsem sam nektere komedie Mateje Kopeckeho a nedlouho potom jsem se co gymnasista a pak co technik, ocital sam co ochotnik na scene a pak — z eista jasna — jsem se stal dne 18. listopadu 1862 elenem Kral. zemskeho divadla deskeho "Prozatimniho" a to v den, kdy "Prozatimni" bylo slaynostne otevteno Halkovou hrou "Kralem Vukatinem", do nehot Ha,lek ms prsdelil pkedni tilohu Nikoly. A nati ptedni Ceske scene jsem zristal pies vtechny vabive nabidky divadel nemeckSch — i dvornich — veren co herec, retiser, uditel atd., at do roku 1902, kdy jsem se s tal pensistou.

Ale i v pozdejtich letech sve umelecke einnosti jsem zbudoval pro svou dcerutku pane divadlo, maloval jsem dekorace, psal detske hry atd. Divadlo jsem pozdeji daroval, ale podnes na pride odpoeiva mrij divadelni inventat — "Mlynate, Fausta, earosttelce" a jinSch her me dekorace malovane, rekvisity, kusy mnou upravene a — akteti.

Matej KopeckS, proslulY loutkat zemtel r.

1847 v chudobe, ale jeho umeni loutkatske pe= stovano tradicionelne a pietne v detne jeho rodine. Tu a tam vznikla zprava o propagaeni einnosti jeho potomkil a byla pochvalna. Generace rodiny loutkate Mateje vynikly i zanikly jedna po druhe. Peed lety jsem nayttivil

hrob loutkate Mateje Kopeckeho v Tyne n. VItavou a u pomniku davneho pinonSra loutkatskeho umeni jsem vzpominal, jak pied da ynSmi lety stars principal ye me, diteti, vznitil prvni a trvalS dojem divadelni. Nebyl jsem vtak osobne ani jednomu vzornernu pkedstaveni loutkait ptitomen, at nyni v pozdnim behu meho tivota a bez mala osmdesate rokri po torn, kdy jsem po prye prshlszel Lye hke spisovatele a mistra loutkate Mateje Kopeckeho.

Zavital letos v zali. 1931 na sve umelecke pouti do Sobeslayi pravnuk prosluleho loutkate Mateje — Antonin KopeckS, taktet mistr loutkat a i proslulS legionat. Vitali jej stejne vtele vele' i mali, obdivo liali se jeho vSkontim velci i mali a neskrblili jasa ySin uznanim.

Nemene mne zajimal elovek vedle mistra loutkate, i pozval jsem ho k del ti zabave do nateho Tuscula. Dostavil se, odevzdavaje mne knitku se tadosti, abych veno yal jeho literarnimu elaboratu tpetku pozornosti. Byl jsem ptekvapen obsahem knitky i jejich ptipadnSch ilustraci. S houtevnatou vytrvalosti a pill po stopach sveho pradeda a jeho rodiny, sledoval ptesne a pietne vtechny faze jeho, tak porne propagaeni dinnosti kulturni, vylieil prostSmi, ale dojemn)mi slovy Golgatu kodujiciho principala a doznavam, ze jsem east° ye dteni ustaval, protote mne v tom branily slzy. Doporuduji vedle neobjemnS svazeeek "Loutkati miru a v odboji", ktekS podle rodinnSch informaci a titednich zapisA upravil Oldtich Zemek a dale broturu: "0 tivote, dile a rodu loutkate Mateje Kopeckeho s jeho rodokmenem" (na pamet 80. v)rodi smrti Mateje Kopeckeho — Loutkate, tijen a listopad 1927) s eetnYmi ilustracemi. K tomu jests "Loutkakska, dynastie Mateje Kopeckeho."

S velkSm zajmem jsem sledoval name drahy elent rodiny KopeckSch a jich vyrristajici Uspetnou Cinnost kulturni v dobach minulYch i za dob a pomerri dnetnich."

Jsoa --elkomesta zdrava.

DRAVOTNi klima velkYch most zavisi na z prvnim mists na podnebi kraje, v nemt Tak na ptiklad je znamo, ze zdravotni podminky v mlhavem a vlhkern Hamburku se Liss znaene od zdravotnich pomerii jinSch mest, jako 8tutgartu, Mnichova nebo Frankfurtu nad M. K rozlienSm vlivem zernepisne polohy se ptidrutuji jests vlivy architektury, prilmysloySch podnikti a mnoha jinSch Vtem velkYm mestrim je vtak spoleeno jedno: obrovska rozloha zastavene pridy, proti nit se skoro upine ztraceji plochy zelene, dale to rozhoduje i prrimerna vytka budov, a ptedevtim eintaky, typicka soucast obrazu katdeho velkeho mesta. Vtem velkomestrim je mimo to spoleenY i tivS dopravni ruch, kanalisace, a mnoha jina vetejne hygienicka, opatkeni.

Nejnovejti badani ukazala, ze katcle velkomesto ma, abychom tak rekli, sve vlastni podnebi. V meste je vtdycky ponekud nitti atmosferickS tlak net v jeho okoli. Tento zjev pocha,zi z toho, ze z masy domil se zvedaji ustaviene vertikalni vzduthe proudy. VzestupnS pohyb techto proudt je neobydejne duletitS pro obyvatele velkomest, ponevadt tim zpilsobem se z nich odstranuje nebezpeene hromadeni jedoyateho kyslieniku uhelnateho.

Zvlattni vliv na velkomestske podnebi ma mimo to intensivni tvoteni sazi a prachu. Z tohotodrivodu bSva, ye vlkomestech pomerne vetAs mlhavSch a dettivSch drib.' net na venkove. Lze to vysvetliti tvotenim tak zvanSch j ader pary, to jest drobnohledriSch dastedek prachu, zprisobujicich tvoteni mlhy. TakovSch prachoySch distedek bylo napoeitano ye vyke 5,000 m asi 50 na jeden krychlovS milimetr, ve vSke 1000 m na 6,000, blizko zeme na venkove 20,000 at 50,000 a velkomestech mnoho set tisic.

Pro toto intensivni tvoteni par jsou ye velkomestech zcela z yla,>tni pomery, pokud se tyre Asreni tepla a :-luneenihO zateni. Veda nedavno zavedla pro to novou miru, tak zvanS "prvek zatmivani", cot jest jednotka pro tvoteni ry. Nad oceanem na ptiklad eini 2.2, v Davosu

Ve sttedu, dne 28. eervence 1937.

1.6 a ye velkomestech 4 at. 5. Neviditelne tepelne paprsky, vyzatujici ze zeme jsou postupne pohlcovany nejnittimi vrstvami ovzduti, zvlatte vrstvami, jet obsahuji hojne koure a vodni pary. To se deje zvlatte velkou merou ye velkomestech, &int vznika neobyeejne rychle zahtivani vzduchu. Tak lze vysvetliti, ze noeni ochlazeni bSve, ye velkomestech v lets pomerne kidke a ze tepelne rozdily mezi dnem a noci jsou menti. Proto take vitr nema mnoho vlivu na vetrani mestskeho ovzduti proti venkovu a mentim mestrim.

Vede se doposud nepodatilo zjistit zcela bezpeel* zdali velkomestskY ruch mute zprisobiti choroby, ale je jisto, ze pkispiva ke vzniku nekterSch. Nelze vtak tics, ze by prach ve vzduchu byl tak tkodlivS, jak se dtive vteobecne tvrdilo. Lekatske yea jsou site znamy ptipady zapaiu plsc, zprisobeneho prachem, ale tyto pkipady se tSkaji jen urditSch povolani, jako na ptiklad u horniku, kteki museji denne vdechovat mnohem vetti mnotstvi prachu, net jako je i v nejnezdravejtich velkomestech. Velka nemecka mesta nejsou po teto strance na torn.

Apatne, ponevadt na ptiklad v LondSne se rodne usazuje na 104 tuny pevriSch soueastek na katdS etvereenS kilometr, kdetto v Berline jen 50 tun.

Rostouci vliv techniky v natem tivote (plyn, elekttina, parni topeni atd.) mel ostatne ptiznivY vliv na zdravotni pomery ve velkomestech, ponevadt, jako na ptildad v Mnichove, obsah sazi ye vzduchu se za poslednich deset let zmentil o 35 procent a nasledkem toho take podet mlhavSch drie poklesl o 30 procent.

Druha dilletita, kapitola se tSka vSfukovSch plynti z automobilri, k nimt nyni ptichazeji jeAte automobilove vlaky s DieselovSmi motory.

Jak je vtak opravnen strach z kyslidniku uhelnatal°, obsateneho ye vSfukovSch plynech, pokud jde o zavtena, vozidla, tak je neopravnenS, pokud jde o plyn ye volnem prostoru. Ve volnem vzduchu se ho nikdy nemohou vyvinout takova kvanta, aby mohla miti na eloveka tkodlive &inky.

Videli jsme, ze na obyvatele velkomest Visobi mnoho einitelii, , kteti by mohli potkoditi jejich zdrayi. Jsou tedy ve velkomestech zylattni nemoci, vyvolane -zvlattnimi pomery? Na tuto otazku, alespori v zasade, je tteba odpovedet kladne. Plicni choroby a ptedevtim tuberkulosa, sou ye velkomestech bezesporu dastejti net na venkove. Mimo to nalezame ye velkomestech i jiste nervous poruchy, vyskytujici se jen v nich. Ostatni nemoci se vtak vyskytuji ve velkomestech prave tak east() jako na venkove.

Umrtnost ye velkomestech je dokonce na prvni pohled ptiznivejti net na venkove. Na ptiklad v rote 1921 zemtelo na venkove 18 obyvatel na tisic, v Berline jen 14. Tato eisla je ovtem nut-. no ptijmout s ureitou reservou, ponevadt v nich neni vzat zketel na rozlienS vek venkovskeho a mestskeho obyvatelstva. Na venkove je pomerne vice starch lidi net ye velkomestech, ponevadt v mestech umira, vice lidi ptedeasne a yettina starch odchazi z mesta na venkov.

Poeet obyvatel ye veku od 15 do 40 let je ye velkomestech pomerne vetti net na venkove, proto eisla innrtnosti na venkove jsou jen zdanlive vetti net v mestech. Jisto vtak je, ye velkomestech je mnohem menti Umrtnost kojencti net na venkove.

Proti nekterSm hygienickSm nevShodam maji velkomesta mnoho nepopiratelnSch vShod: davaji lidem k disposici nejmodernejti kliniky a leeebne ristavy, dokonala organisace osvetove slutby poueuje a chrani obeany proti nebezpeCi, hygienicke pomery (kanalisace atd.) jsou lepti net na venkove a tak dale Mimo to dnes sport, vSlety do pkirody a telesna cvideni vteho druhu ptedstavuji velmi tieinnS protilek proti neptiznivSm vlivrim velkomesta a veda i technika spolupracuji akti yne na zlepteni tivotnich podminek, pokud jsou jests neptiznive s hygienickeho stanoviska. Proto na otazku, jsou-li velkomesta nezdrava, musime odpovedet: ne!

Nejvetti boti teal k nam jest tee 'tivota; a nejvettim jeho zbotriovanim nate biska k iivotu.

Ve steedn, dne 28. eervence 1937.

0.•••001111.04101.1.1.040.0.011111111.410.op.0.111.41•1..01.1406.0.111.

ZTRACENITESTAME1' ROMAN. Napsal Vaclav tech.

■70, tar.o...lameolownamoosokso•soosown.so.soaost.nowseas.osis.amoos.

.4/-.ILOVEK je smrteln3'7, i mladS7 elovek mri2e .zemtiti," rameny kreil Barton.

To vriel mlademu mu2i kypiciho zdravi byl cynism, ale Ondrej nemohl nieeho namitnouti.

"Hrom uhodi, taeka siitne se stfechy, nahoda nekdy zahraje eloveku oeemetne a neetesti eiha veude," omlouval sve obavy Barton. "Ale kdya se tak tuze bojite ochoty sv3%ch kaventri, ae by vas sami penezy zasypali, tak jim keknete, ae od nich penez nechcete, podstrete jim jen ku peikladu smenku a teknete, ae na i ":adnST pad nechcete jineho nva pOdpis. To by yam nikdo ani odeptiti nemohl, kdy2 ja, cizi elovek, dal na pouhe vase • slovo. Ptineste mi na smence podpis jakehokoliv zamoZneho eloveka a. ja bez dalgiho ptani yam vyplatim jak:;?koltv obnos.

Vadyt' vim, ae za to jednou budete mit. A snad by yam papinek, kter3'7 na hotove penize je jako kat, ae je neda z ruk3f, snad by vam dal podpis na smenku, kdya mu teknete, ae si to ze sveho zaplatite. NejakSi takov r podpis mi pkineste a hned si odnesete take penize " Ondeej se usrrial. Papinek! Barton znal papink& gpatne, kdy2 mu podkladal, ae by synovi podepsal jako rukojmi smenku. Ruku by mu pterazil, kdyby ma podavala blanket smeneenS7.. Ale vabnou uznaval nabidku Bartogovu pfec. MZikem proletel v duchu i dy svrch znam3ich, zdali by mezi nimi nenalezi nezavadnou osobu, kterou by o podobnou peatelskou sluabu mohl poaadati. Vklyt' vlastne Bartoeovi nemohl zazlivati, ze nechce jineho nea 1:47ti zajigtenS7m.

Ale marne se snaail setrvati poi nektere osobe, u niZ by se neostchal ptijiti k ni s •Zadosti o podpis. Jedina, snad teta je gte, za kterou byi vgak musil jeti do Plane a pak by snad jegte delala drahotu, jako ji delala poi poslednich hotovS7ch phjeka,ch na zeizeni atelieru. Z jejich, od tety vydluaer47ch penez si totia Ondeej atelier sie-fij postavil a to nyni take ji2 touaebne oeekavala jeho pinoletosti, aby ji vraceny byly jeji penize. Ne, nebylo nikoho, u nehoa by se sniail k prosbam o naznadenou peatelskou ochotu.

"To nejde, s otcem neize vtibec o torn mluviti," pravil, "a u jinYch, proste feeeno, se ostS7cham."

"Pak ovgem nemohu jia ani krejcarem odpovedel Barton s politovanim pokrCiv rameny. "Jak jsem rekl, prineste si podpis od kohokoliv, jena kdya je to jrneno znameho a zamoaneho eloveka a ja yam vyplatim pinou hodnotu, kterou si ureite na smence. Ani zeptat se nepiljdu, je-ii podpis pravY, takovS7 jsem ja elovek, takovou inam k vam dtveru."

To byl pokyn podavkami. I dobromyshV Ondeej mu rozumel a — s uzardenim sklopil zrak, pri pomygleni, ae Barton jej ma za- schopneho toho podvodu, aby mu peinesl smenku s podpisem teeba fale gr47m., on ae jej bude honorovati. Ale ztejme, bez obalu to nebylo vysloveno a proto Ondeej . se nemohl ani s rozhoedenim proti tak nizkemu podkladu ohraditi.

Neodpovedel. Jeete jednou, ale ji g s vnittnim odporem se pokusil, zda-li by peimel Bartoge k prijece bez zaruky a jelikoa to bylo man4lTi konanim, ukoneil svou nav gtevu a sklamane, sklesle opougtel kram, na jeho dvetich dervenS7mi literami na bilem poll stab° napsano: Ktest'anskS7 zavod.

Jak nadejepine ptichazel, tak zdrcene odchazel. Vee, co ji g vystavel z penez, je g minil od Bartote odndeeti, shroutibo se v nivec, jako praskne ttpytna mydlinova. bublina. Sem ptichazel vesele a smutne se vracel. Ten protivn3i most zase musil minouti a vraceti se tou'Ze cestou, kterou prigel. NejakYch penez si opatilti mu ql,.aby alesnon mei na utratu do kavarny, bez ktere se odpoledne nemohl obejiti; tim mene, mono mei v kapse penez. Zastavu svS7ch hodinek mush alespon prodiouZiti, kdy2 ji2 je nemohl vyplatiti. podporu sveho bratrance jig ani nemyslil.

V2STNiS Doged na Malou stranu, vzpomnel na pri.tele, ktext tu bydlel a kteremu peed nedavnem vypomohl dvema zlatkami z okamaite tisne. Coi kdyby jej navetivil a kdyby mu just napadlo diuh svtij zapraviti?!

Kroky sqmi zamitil do znameho domu. PHtel nejen ze byl doma, byl jegte v posteli. Byl to spolu2ak, take ptieti malt. Jmenoval se Lambert a studoval na tkistovou nadaci.

"Ptiteli,. spasiteli!" zvolal Lambert, zoeiv Ondeeje ye dvefich. "Tebe milj andel straace sem peivadi, jinak bych nemohl z domu. Ja jen dekal, as nejaka, milosrdna, du ge sem zabloudi, aby mne vykoupila."

Ondeej v nemem porozumenf se trpce usmival.

"Rano si poelu botu na spravu," sdilne vypravel Lambert, "ponevad g se odchlipl nart od Podegve. Svice peijde peed chvili s botou spravenou — tam vidig pevnejk jeji dvojee — a natahuje ruku a ne a ne z mista, dokud nezaplatim 20 krejcarri od spravy. Kup za gro g statek, kdy2 ten grog nema g. ftekl jsem mu, aby ptigel k polednimu a ua byl ze dveti, ale botu vzal sebou. Prosim te, polo g na altar naeeho ptatelstvi dvoueestak a vykup vyspale me tel.° z tohoto loge, ktere, mimochodem teeeno, je vlasti neseetmich blech. Clovede, ja bych to zulibal, ges ptieel."

"Uhod' se mnou o zem, ale krejcar ze mne nevypadne," pravil Ondtej a eimral se v rozpacich za uchem. Spoledna tiseri ucinila i jeho sdilnSTm. "Ja naopak myslil, ae bych u tebe si mohl ponioci z okamaitS7ch nesnazf. Jdu z Kogie a nemel jsem ani na most. Budu tedy putovati dale, as najdu milosrdneho samaritana, nebot' cokoliv jsem mel, jest zastaveno a prodano."

"Kde ma. g hodinky?"

"Zastaveny."

"Nerna g jir47ch klenotri a gperkt na sobe?"

"Jsem skromn,c7, m a nenavidim zlatou ozdobu."

"Ani dvougestak nemag?"

"Kdybych mel krejcar, byl bych py gne kradel pees Palackeho most."

Oba peatele se dali do hlasiteho, nenuceneho smichu.

"Ty alespori vezi g ye sv3ich botech," pravil Lambert, "ale mne jedna chybi a druhou nedostanu, doku spravu jeji nezaplatim. Neni-li klenoth, vypomoci musi garderoba. Tam otevei almaru a najde g tam skvostr47 hav, zvar47 zimnik, zanovni kus, s plygovou podgivkou a krimnvS7m limcem. Drahocenne to roucho vem, vloa je do rukou vetejneho posiuhy a ten at' ptinese zati penize s cedulkou, jena spravne oznamuje Cas propadr47, nebot' zima nastane a pak jest zimnik nutna vec, v bete v gak molrim dobrou potravou. A dobti hospodati jsouce, nedame molt.= na pospas roucho nadherne, 147bra hlidati je dame osobam za to placer47m.

Jdi, priteli, abys ulevil bide me."

Mlada, berstarostna mysl nadejnS7ch obou urnelcfi si tropila aerty, ale u obou otazka peneani byla vatnou a neodbytnou. Ondtej po deleim povidani skuteene vyrial ze skeine peiteInv zimnik, vloail jej na ruku a jako krejeovskY pomocnik seeel dolti na ulici. Pokynul pr y -niruposlhvi,kterospailnRdeckho namesti, dal mu zimnik i svrij svrchnik, kterS7 vice ze zvyku, na z potteby stale nosil sebou, uloZil mu, ae oba ma zastaviti na d ye ceduiky a pak vetel do vinarny, aby zde vyekal, a2 se posluha vrati s penezy.

Vratil se dosti zahy. Peina gel 12 zlatch. Zlatku dal Ondtej posluhovi od testy, se zlatkou zapravil svrij tad a s desitkou et'astne a spokojene vratil se k ptiteli.

"Za nekolik dni bude penez dost", ujiet'oval Ondtej La.mberta. "Jd jen pottebuji kaventa a pak dostanu penez, co chci. Ted' veak si peedevgim musim vyplatiti hodinky po mamince a pak budu hledati toho kaventa. Co g, zastaviti neco je snadne, ale kavent je moudr3i tvor, ten se nerad dava, zastavit." vice ptiglo a vydalo botu proti vS7 plate dvaceti krejcartl. Oba ptatele eli oslavit vykoupeni Lambertovo do vinarny.

Miadost, radost. Nic neni te2keho na svete.

Kapitola V. tispech Ondtej PlachST se mSr lil, kdy2 si myslil, ae ot-

8trana 18. cem nepozorovan vyklouzl z domova. Stars , advokat dobee sly ge/, jak u pokoje Ondfejova vrzla klika a jeho bystrS7 sluch rozeznal tithe kroky synovy — a kdy2 rano vstal, bylo mu talc mdlo a tak se citil rozeilen9m, ae i k vrili svemu vlastnimu zdravi si uminil, ae scenu, kterou Ondtejovi chystal, necha, si na pozdeji. Ale v podragdenem stavu, v jakem se nalezal, citil, ae si musi piece jen na nekom schladiti gahu.

Ale na kom? Prave kdy'Z o torn ptemSrelel, do koho by se pustil, zaslechl, jak Piskaeek, jen dodav psanieko Ondeejovo se vracel.

"Co je s Rtiaenou?" zaeal dr. PlachS7 hezky ostee vkrodiv do pokoje.

Start pisat, napadne smutnST, fekl vahave: "Jest posud nemocna."

"Nemocna! Nesmysl! Lea je to, abyste veal!

Takove mlade divky ani o nemoci nemajf yeNemocna! Zname to. Trogku ji nekde pichne a ua si musi lehnouti. Kaele a ua nevyjde z domu. Dostane rjimu a ua heka, jako by to bylo na zmrt. Ale ptemoci se, vstati, jiti za svou povinnosti a piniti sve povolani, trogku den se obetovati — to ne. Bo ge, jak mne je!

Maya mne pall, ally se mi chveji, krev se mi vali do hlavy, chvilemi citim se tak slab, ie bych nejradeji ulehl — ale co deem ja, star, jia elovek? Leaim? Poddavarn se nemoci? Tady mne vidite. Od sedmi hodin jsem jia na nohou a ustrojen: Ano, to jsem ja, tak podinam si ja. A vase frajiinka Jibe haja, v postflce. A abych nazapomnel, jak dlouho jeete raei bYti vase sleena dcera nemocnou? Demovnice si jit steaovala jednou, ae nemuae yeechno sama obstarat. Tak, jak to bude s RriZerinou nemoci?"

"Nevim sam," hluboce si pov7dechl starY pisat. "Ale nemocna jest opravdu. Pozoroval jsem ji: hned zbledne, hned zdervend, nechutna ji jist, chodi jako bez hlavy, ma dervene zapalene °di. Nemocna jest, tot' jisto, ale co ji chybi, nevim."

Doktor Plac147 se suae zasmal.

"Inu, nefikam to? — moderni fiflenky! Trodku je vitr ovane a ua jsou na hromade. Dejte si ji do sklenene skeine tu svou princeznu! Zabalte si ji do vaty. Napol.edy ji nekdo uhranul?

Nemyje se teplou vodou? To je to vychovani: do dtrnact let chodi do akoly, pak hned zadne delat sleenu. Do prate, do sluaby, to nevoni, takhle nejv3"7S tro gku giti a hned potom nekam tancovat, znamosti, psanieka, ne2ne darky, dostaveniCka — ".

Piskdeek mleel a chystal si per° ku psani.

Doktor PlachST eekal, ae starS7 pisat se s nim da do hadky a bude mu odporovati, ale Piskaeek byl opravdu velice emuten a fedi doktormIch nedbal.

"Jake OH, takovi rodide !" ry. pl jegte doktor, ale zase nadarmo. Piskadek zustaval chladnY.m.

Tu doktor PlachY vratil se zase do sveho pokoje, neopomenul bouchnouti dvehni. A postavil se k oknu a mrzute bubnoval prsty-na sklo. Co dela•? Do koho se pustit? Bylo to dlouhe dopoledne pro doktora 71ach Jegte dvakrat pustil se do Piskadka, ba ptivedl zase na tapet sniaeni mesidni mzdy stareho pisate, ale Piskadek zfistal kliden.

"Ma, ktiai jako rhinoceros," hudel doktor Piaci-47.

Bylo to kratce peed jedenactou hodinou, kdyi doktor Plach7 zaslechl, jak v kancelati u Piskaeka nekdo zaklepal na dvete a aenskS7 hlas se zeptal: "Jest doma pan doktor?"

"Je", odpovedel Piskadek a clodal: "radte dale."

Doktor PlachY, pin zvedavosti, pospi gil ke dvetim.

Do pokoje doktorova veely d ye damy v prtvodu majora Oejky. Napeed ala statna asi etyticetileta, nadhernSTch forem, v elegantnich eatech, za ni divka asi eestnactileta, Atthla a sveai, jako vi gtiovS7 kvet. Za nimi major.

"Ach, jaci jsou to haste ke mne!" klonil se doktor PlachST. "Jak davno jsem vas ua nevidel, milostiva pani a sleeno!"

"Kdya jste nas jiZ davno nevid gl, tu jste ji2 dojista na nas zapornnel. Nejlepe udelame, kdya se yam znova ptedstavime," smala se stark dama A se strojcnou vatnosti, ktere. ji dobee slu gela, tekla: "Peed vami stoji Brockhausrova. polska, patriotka, vdova po ge-

etrana

VESTNil<

neralu, nage dcera Lucie a na g' start pfitel z vojny, pan major 0 ejka."

"Milostiva, ratite bYti cines velmi dobte nalanutil se doktor PlaehY do tismevu a pokynul damam, aby se posadily.

"A my si nesedneme," prohla sila fegna, pani.

"Aspon ne dtive, pokud nevyiidime svou vac, vid', Lucie, ze ano, pane majore?"

"Ale nechceme vas trYzniti — farm, oe jde: ptichazime s gratuiaci. Jdeme yam, pane doktore PlachY, gratulovat."

Doktor PlachY .stal pied sdmi hostmi a mleel. Veru nevedel, zda jest to tert, di pravda.

"Vite to ut, nebo nevite? Ceti ,jste noviny?" dolehala na doktora pani generalova.

"Nevim nic," odpovedel doktor PlachY roz"Docels. nic?" ()paella gestnactileta divka.

Doktor PlachY up •el tazavY pohled na majora eejku, ale ten se jen usmival.

"Tak yam to povime, kdyt nic nevite," ujala se zase slova pani generalova. "Ale &l ye mi t'eknete, zda znate baser Erbenovu "Svatebni kogile?'.

Doktoru Plachemu mtikem zasvitlo v hlave — Oncifejtiv obraz! Aha! To ,spiskal major e e ka — minil u sebe. Mel nejd g neptijemny posit, ale snail se to zaptiti. jak pak bych neznal!" odpovedel na otazku pani Brockhausrove. "Valyt' i basnika sameho jsem dobte znal."

"VYborne!" zvolala generalova. "U nas v Polsku take v gichni vzdelani lide znaji sveho Mickiewicze a KrasiriSkeho velmi dobte. Vag Erben se nam ostatne tak libi, g,e Lucie ho umi skoro celeho nazpametl"Nu, 'pochlub se, Lucie.

Ptednes nam flryvek "Svatebni kogile".

"Major eejka zarantoval tedy celou komedii!" pomyslil si dr. PlachY, kdyg colada divka zlehka se usmivajic, eistYm hlasem a beze afektace zadeklamovala tyto verge: "Jig, jedenacto, odbila a lampa jegte svitila a lampa je gte hotela, co nad klekatkem visela.

Na stene nizke svetnieky byl obraz Boti Rodieky, Rodieky Boti s det'atkem, tak, jako rate s poupatkem.

A pied tou mocnou svetici, videti pannu klecici . . .

"To dostaeir prohlasila generalova. "Byli jsme u Topide, v obrazarne a tam jsme videli," pokradovala generalova, "ptekrasnY obraz, jehot jmeno udaval katalog: "Panna pted obra. zem Bohorodieky." Nech.ci se chlubit, ze rozumim obraztim, maj nebottik otec mei peknou gallerii polskYch a vla gskYch mistril, ale nemyslim, 2e ptehanim, teknu-ii, ze "Panna pied obrazem Behorodieky" jest dilo, ktere zname,nite se povedlo. Divka ve venkovskem kroji klena klekatku a vroucne se modli. Ach, jaky ma vYraz obleeeje!"

"A posvatnost modlitby, ktera zrovna z obrazu vane," poznamenal va gne major Oejka.

"Pravim yam, pane doktore," tekla generalova slavnostne, "u Topi,7;e jest mnoho dobrYch °brazil, malitska, eeska moderna jest tu zastoupena do jednoho, nav g tevy salenu jest mnoho, ale nejciele prodte vaii pted Pannou. Vid'te, pane majore?"

"A ted' tekni, maminko, to nejdtilegitej.gi," podotkla Lucie a bystte uptela sve oCi na tvat doktora Placheho.

"Ano, povim to: pozor, pane doktora. Na ji obrazu napsano jest: "pinxit" — hadejte kdo?"

"Onclt ej PlachY!" zvolala mladi, divka.

"Ano, Oncifej PlachY, vii syn, jest znamenitYm malitem slavne,ho jiz obrazu "Panna".

"Nute, co tomu tikate?"

"Mate raciest? Jste py gnYm, neni-lit pravda?" podotkla Lucie, v gechna zatic.

"Arm, mines mi b;c7ti opravdu pygnYin, le mas syna, kted ma takovV talent," dudal major eejka a zaroven s obema damami podaval Plachemu ruku.

Ale doktor ucouvl. PodarlYch rukou neptijal. pani a sleeno!" chopil se slova

mraena na jeho tvati zastfely upine immev jeho. "Co jste mi jako novinku ptinesli, ji znam." A pokraeoval pfechazeje v rozeileni: "Ano, ano. Slavny malit — ale gpatnY syn a jegte gpatnej gi student. Zarmucuje mne, jest nedbalY, nestuduje, vede neztizeny tivot. ma studovat, chodit na ptedna gIcy — a on maluje!

Ma, delati kolloquia a on vystavuje obrazy!

Snad se yam libi — ale mne jak souti! Ten nezdarnik mne do hrobu ptiveder "Nezdarnik? Olovek, kted namaloval modlici se pannu, nemtite bYti nezda.rnikem," ozvala se rozhodne generalova.

"Nu, tak vidite, ze nelhu. Malit peknYch obrazka jest velmi nezdarny a lehkomyslnY syn.

Penize nemaji pro neho cenu, pro studium nema smyslu."

"Pedant, dtie pandekt a student k Non chlebu ovgem neni," podotkl ostte major Cejka.

"A vgichni maliti musi b'ti trochu lehkomyslni, vtclyt' jsou umelci a pro umelce plati jine metitko," branila Ondteje generalova.

"Ten obraz mu musil dati velikou praci," poznamenala ze sve strany Lucie.

"Obraz jsem nevidel," ujal se zase slova doktor PlachY, "a nemohu o nem nic tici, ale Ondteje znam a vim, jaky jest a jak se ke mne chovas Vette mi, me damy, a ty, ptiteli eejko, ze ten hoch ma tetItY htich ze mne. Podivejte se na mne, jak jsem od kratkeho Casu se gel, vy nevite, jak mne boli hlava, jak jsem rozeilen' a ptedratden, jak gpatne spim, jak mi nechutna list. A vite, jak se jmenuje ma nemoc?

Ondtej mi hubi zdravi!"

"Tva nemoc se jmenuje neurasthenie, ptedratcleni nervu a Ondtej jest Uplxie nevinen!" prohlasil major Oejlm a vzal doktora Placheho za ruku. "Tot' se rozumi," pokraeoval, "tepna mu bije zrychlene, u gi ma eervene, ruce se mu ttesou, ve tvati stopy lehke horeeky .

"A to vgechno k vtili Onclfejovi!" zvolal doktor PlachST rozeilen.

"Vida ho, ut je v ohni," usmal se major. A obrativ se k damam, tekl: "Co se varn zda, me damy?"

"Neurasthenik, jak ma bSrti, tekl by farat Kneipp," prohlasila generalova.

A Lucie dodala: "Musite, pane doktore, do Woerishofenu. My j erne tam ut byly s matinkou dvakrat a dobte nam bylo."

"Co tit ja se mu namluvil o tom!" pravil major eejka: "A budu to opakovati stale znova: Bud' zavti kancelat na nejakou dobu, anebo opatti si zastupce. Zdravi ti piece musi laYti nade vgechno, stars' ptiteli, jest to na g nejvetgi pozemskST statek. Dosud po mnohtt desitileti jsi Usilovne pracoval, veru, ze si zaslouti g mesic nebo dva odpoeinku. A at si to vezme farat Kneip do pradla a pusti na tebe sve stiiky, seznamig se s ovinky a polevanim, uvidig, jak oktej eg." — "Jen Mete do Woerishofenu, jciete co nejcitiv',' domlouvala generalova. A dodala rozmarne: "Podivejte se na nas tii: mne trapil rheumatismus Lucie mela blednieku a pan major trpel bersennosti. A vizte, co z nas udelala voda!

Jsme zdravi jako buci!"

Doktor PlachY poslouchal velmi rortraite a .pteglapoval z nohy na nohu.

"Z cesty do Woerishofenu nebude nic, milostiva pani!" prohlasil po chvilce. "Nejde to, nejde to naprosto. Kdybych z domova paty vyrozkradou mne. Mam jen same neptatele kolem sebe, kteii o mne a o mou osobu ukladaji. A pak k vuli Oncifejovi nemohu odejeti — ten by mi teprve vyvadel, kdyby mne v Praze nebylo. A mimo to: daleka a draha cesta — ".

"Nejednag moudf-e, kamarade," a eejka polo211 staremu advokatovi ruku na rameno. "Do vody se ti nechce — mysli g, ze ti zdej gi Micah a jejich pragky spige pomohou? Mil' hochu, snecil bromkali a opiovSTch pra gkii hezkon hromadku a bylo cim dale, tim hate. A jen gpanelskY pla gt' a chozeni boSo mi pomohlo."

"Kneippujte, pane doktore, doma, kdyt se vam nechce do Bavor," podotkla generalova.

"Aspori to," souhlasil eejka. "Opakuji ti to potade: katdy den do vany a k vodovodu si dej ptidelati gumovou rouru — ja sam dle pravidel otce Kneippa si to vezmu na starost."

Ve sttedu, dne 28. 6ervence 1937.

"Nu, zkusit bych to mohl," vahave zvolal advolcat. "Ale dostaei mad sedaci lazefi. Le bych nejakeho leeeni potteboval, citim na sobe."

"Zadne iivahy, gadne ptedsevzeti, nYbrt CM!" zvolal mojor Oejka. "Hoed dnes zaeneme a uviclfS, jak znamenite. ti bude za malt mesic!"

"Jen nezapomente rano a veeer glapat vodu — to mne valne pornohlo," ptipojovala generalova.

"No, nejak to ucielame, je gte si to rozmyslim, zkusit rnohu vgechno," vymlouval se start advokat. "Musite se Wit studenou vodou, nedame yam pokoj," zvolala generalova a podavala doktoru Plachemu ruku na rozloudenou.

"Dekuji za navgtevu," klonil se doktor PlachS7, doprovazeje damy ke dvetim.

"A my,opakujeme je gte jednou svou gratulaci," tekla generalova jiz mezi dvetmi.

"A ejhle. oslavenec je tady!" vzictikla Lucie.

"I to se musime vratit!" zvolala pani generalova.

"Jaka nahocia!" a major Oejka si radosti maul ruce. "My o vlku a vlk za humny."

A vgichni se vrftili do pokoje doktora Placheho. S nimi gel Ondej, jen prave cestou pies Malou stranu vracel se z Ko git dome.

Pani generalova 'podala Oncifejovi obe ruce a vtelYmi slovy mu blahoptala. Doktor eejka pak pojal Oncifeje do naruei a srdeene ho po"Velice jste se vyznamenal," usmivala se na Ondteje Lucie. Jen otec, doktor PlachS T, stal tu nehybne, napolo odvracen od Ondteje, jemut radosti zanily oei.

Doktor eejka.. mrkl na pani generalovou a pokynem hlavy ukazal na doktora Placheho.

"A tohle se mi pane libi," zvolala generalova. "Cizi lido panu Ondtejovi blahopteji a tatinek se mraei. Jatku, pane doktore PlachY, stisknete pi-ec take ruku svemu slavrternu synaakovi."

"Pane doktore," gebronila Lucie.

"No, no, jen se nestav tak zatvrzelYm," domlouval Plachemu major eejka.

Ondtej pokroCil otci vsttic.

Ale stars' advokat &inn odmitavSr posnek.

"Dej mi pokoj, nech mne, co je mi po tvem obrazu, ja., jsem nechtel obraz, ja jsem chtel miti vysvedeeni o odbytem rigorosu, to dobte via.

A mimo to, svYm tivobytim a lehkomyslnosti mne zarmucuje g, nejprve se tedy polep gi a pak si podo,me ruce."

Nastala nemila ptestavka. Pfitomni byli v patrn'ch rozpacich, nejvice se styclel Ondtej sam. A proto byli v gichni velice tomu povedoni, ze se otevtely dvete a ve gel drub' syn Placheho, Ferdinand.

Vysekl damam hlubokou poklonu a polibil pani generalova uctive ruku. A damy hned ho chytily.

"Pan Ferdinand PlachY at' rozhodne — gel zrovna v eas, jako by ho nekdo byl poslal," zvolala generalova a po geptala Ferdinandovi: vid'te, ze budete na na gi strane?"

"Udelam vgechno, co si ptejete, milostiva pani a co je ptanim sleeny Lucie," uji gt'oval zdvotile Ferdinand, ktery s Lucie oka nespougtel.

"Ale prosim, oe pak vlastne jde?"

Major eejka povedel Ferdinandovi nekolika slovy situaci. "ctikam to valycky tatinkovi, aby Oncifeje nenutil, k Cemu chuti nema. Kdyt chce bYti budit, chce-li do ciziny, at' ho pusti," keld Ferdinand.

"VYborne," zatleskala rukama Lucie a neZne se podivala na Ferdinanda.

Doktor Mach* v rozeileni jezdil si rukou po hole hlave a tresoucimi se prsty chvatne zapinal a rozepinal svflj Cerny kabat. Taka chmura ne§la mu z oblideje. Ale potom, jako by chtel vSechno se sebe settasti, obratil se k Ondtejovi a prohlasil mrzutSrm hlasem: (Pokxaeovani.)

Mlada generace je neklidna, generace. Neklid se stava nakatlivYch a Tide, kteti chodili do kostela ce1S7 Z1vot, si nyni stetuji, ze kazani jsou piing dlouha. Proto prosim duchovenstvo, aby sva kazani zkracovalo, pokud je to mcdno. — Dr. E. W. Crossley, Wakefield.

Ve stfedu, dne 28. 6ervenee 1937.

4lN A SHLEDANOU, milaoku. Zatelefonuji ti. ze Sydney, at tam pkieti tYden pkiletime. Ztravim nekolik dni na burse baviny a nejbliteim letadlem poletim zase zpatky. Ani ne za etrnact dni si pro mne zase pojedee na nadrati s naeim vozem."

Mr. Smith polibi svoji 'tenu a zmizi v Atrobach stkibkiteho cestovniho letadla. A den se sttida s noci, zatim co velikY ptak se nese nad Idivkou zemekoule, mezi obiohou a zeme di morem. Sedmehe dne 'se cestujici podivaji dole a spatti jiskkivou sydneyskou zatoku pket'atou nakladnYm mostem. Divaji se, zda jejich pkichod v pkistave a na letieti nebudi sbeh lidi, ale nikdo tam neni. Konec koncti, kdy kaZdY den jedno letadlo letici od proti natal prileta a etrune k nim odleta, lids si zvyknou na takove katdodenni sensace.

Fantasie vzdalene budoucnosti? Vypadalo by to tak, dokud si dilkladneji neprohlednerne mapu britske letecke poety a leteckY kad spoleanosti Imperial Airways pro rok 1937, ktera od kijna roku 1936 vypravovala katdy deti tYden jedno z 18 tunovYch dvoupalubnich letadel, jicht ma na southamptonskem letieti celou flotu o podtu civaceti deviti jednotek.

Tu si uvedomime, se fantasie z roku 1936 budou uskuteeneny v rote 1938 a rok 1937 bude pravdepodobne rozhranim mezi starou a noy ou historli letectvi.

John Buil po vahavem zaeatku vstupuje do tohoto noveho leteckeho veku jako vudce. Obchodni vzduene lod'stvo, ktere tak rychle buduje, je dosud na svete ne ✓etei a nejmodernejei. At zaene pravidelne fungovat transatlanticka letecka doprava, Anglie ji bude 0vladat stejne, jako ovlada lodni dopravu pies Atlantik. Tohoto pkedniho postaveni Britariie oveem nedosahla bez zapasu ani bez vatneho ohreteni dosavadnich britskYch zajmil a budoucnosti Britanie jako mezindrociniho obchodnika, dopravce a bankeke — a jako svetoveho imperia. Je tvrdYm a nemennYm faktem, ze Britove ovladajici svetovou nisi museji stuj co stuj vest v mezinarodni letecke slutbe, nebo ztrati vYsostneho postaveni, ktereho dobyli svYmi motskYmi vYboji a slutbami.

Dnes je ovla.dnuti vzdalenosti veci obchodniho postaveni: presneho dopravniho kadu, vyloudeni nebezpeei a napeti, opatkeni moderniho cestovniho pohodli a zahavy — a stale rostouci rychlosti. Podivame-li se blite na pkevrat v britskem letectvi, kterY zaeina rokem 1937, vidime, prod tri etvrtiny z pul druheho milionu cestujicich, dopravenYch vzduchem, pkipadaji na americke letecke linky, aekoli britske linky vedou co do delky trati.

Kdyi v listopadu 1919 byla zahajena britska poetovni letecka doprava, betel° jen o pokus.

"Musime se teprve presvedeit, jak to ptijde", kekl ministr poet. "Letecka, poeta se bude muset sama zaplatit."

Tak zadala letecka poetovni doprava v britske kiei a pokraeuje dosud za nadmerne vysake poplatky. Vaha dopravenYch zasilek pkesto ustaviene rostla a dosahla roku 1935 188 tun.

Jak velika bude roku 1937 a 1938, nikdo nevi, nebot' ma v nejblitei dobe zmizet piilis vysoke poetovne. Poeinaje timto rokem bude veechna poeta tak zv. prvniho tadu dopravovana po eels britske Eel letadly. Za dipencovou znamku poeta dopravi letadlem uncovY dopis, kterY moano oveem napsat na lehkem leteckem papike a vlotit do lehke ()balky.

Neni snadne rata, jak se projevi pkeneseni veekere listovni poety britskeho imperia se zeme a more do vzduchu. Pkedeveim se tim zamestna, dvacet devet nejveteich obchodnich letadel sveta, ktera mohou nesti pet tun posty a etykiadvacet cestujicich ye dne a eestnact cestujicich v noci. Tato nejrychlejei a nejvatSi letadla sveta velmi ztrati veechny nesmirne vzdalenosti britske svetove rise. Obchodnik bude moci dosahnout Indie za dva a pul dne, Jitni Afriky ye etykech dnech, Noveho Zelandu za osm dni. Obchodnik bude moci uletnout 2000 km, aby se vratil k recline na weekend, nebo pteletnout celY kontinent, aby navgtivil obchodniho ptitele,

eltrana it

V2STNtir

Amerika a A 0 e vzduchu.

Motna, to pogtovni vzdugne lod'stvo bude nutno do dvou let znadne zvet git. Lim vice poky a cestujicich bude dopravovano, tim nitsi bude pomerna, retie, a dim nit gi retie, tim nitgi cestovni poplatky. Tak na konec vzdu g -nelod'stvJhaBubezdctim, dim je jeho obchodni lod'stvo na Stojime na prahu nove doby, nebot' vstupujeme rychle doveku, kdy letecke trati ptedai dopravu po sou gi i po moil, a nand, ktery bude ovladati vzduene testy, bude vnucovati svetu svoje nazory a idealy, nebo nebude aspen nikdy zniden jinou, cizi civilisaci .. .

Britanie, polo2ena, na strategickem mists mezi pevninou a svetovYmi moti, je jedinYm statem sveta, kterY musi pteklenout velike vzdalenosti, delici jeho dasti, a odtud iniciativa, budovat nezbytne stroje a organisace pro svetovou leteckou slutbu. Plany pro cestu pies Severni Atlantik byly us vypracovany. Ze site leteckych linek, ktere pomalu zaoinaji obepinat celou rani planetu, je severoatlanticka testa nejvetei, nejvYhodnejei a nejduletitejei.

Ale kde je v tomto obkim podniku misto pro Spojene staty? AmerickY prilzkum atlantickYch cest zadal ut roku 1930; americka tech-' nicka vYtbroj, piloti a podniky se zdaly praveny. Ale po eesti letech Nemecko a Anglie porazily Ameriku v zavode o budovani obchodniho letectvi.

Zrueeni domacich smluv o deprave poety, provedene RooseveltovYm NovYrn fidelem, zastavilo a rozvratilo pokrok americkeho obchodniho letectvi. Potom nasledovala disorganisace tkadu pro obchodni letectvi, vynale&Aril pomficek pro bezpeenost letani pod ochranou vlady upadlo; nastala demoralisace pilottn v novinach se ozvala zheubne, kritika; a nejhorei byla neschopnost Washingtonu postavit v eel° organisovani obchodniho letectvi odpovednou osobu, ktera by Americe zajistila eestne misto y e svetovem zavode o dobyti leteckYch cest.

Anglie a skoro feechny ostatni velke zeme si uvedomily nesmirne motnosti a vYznam mezinarodniho obchodniho letectvi a daly si svoje letecke fikady a tovarny do pokadku. Aveak Spojene staty nevidely jasne svoje misto y e vzduenem oceanu. Prato se zda, to se bude opakovat historie americke neschopnosti organisovat mezinarodni cestovni spoje.

Teprve v lets roku 1935 Washington prociti a veiml si ohromneho vYvoje letectvi u evropskYch narodu. President Roosevelt jmenoval VYbor pro mezinarodni letectvi a do Washingtonu pkijeli zastupci z Britanie, Irska a Kanady. Po tYdennim jednani bylo vekejnosti oznameno, se se brzy ztidi transatlanticke spojeni.

Imperial Airways tit davno postkehly v Panamericke letecke deprave vYhodne dopravni spojeni a uzavkely dovedne nekolik innluv a vzdalene spolupraci. ZfIstava \teak hospodatskY fakt, to Britanie a Amerika se vzajemne pottebuji y e vYvoji svetove letecke dopravy.

Britanie drti klie k Atlantiku, Spojene staty maji v rukou kilo k Tichomoki. Zatim co Velka Britanie, dokud zustane opravdu velikou a udrti si svoji svetovou Mei, ma to,du leteckYch zakladen, ktere ji umotni udrtovat nerueenou leteckou slutbu kolem zernekoule, Amerika zustave, isolovana r a sve pevnine, leda by chtela spolupracovat s jedncu nebo druhou mocnosti, jejit politicks problemy, jak sama tvrdi, se ji nedotYkaji a do jejicht spelt' ji nic neni. Aveak dnes panuje skuteend spaluprace mezi spoleenostmi Imperial Airways a Pan-American Airways, pokud se tyre atlantickYch i pacifickYch vzduenYch cest.

Nejdfive bude uskuteenena transatlanticke, doprava v letadlech spoleenosti Imperial Airways. To je britska odpoved' na americke "Clipper", a zatim vitezi, protote co do rych-

losti, pohodli, stylu a bezpeenosti britska letadla nemaji na celem svete soupete. ZvlaAtni pozornost byla venovana i takovYm zdanlivlim maliekostem, jako je tfeba mechanismus ktesel v letadlech; na konci katcleho operadla je klieka; dctknete se ji lehce a kteslo se s varni libovoine protahne, pokud to slig nost vilbec dovoluje. Opet se kliky lehce dotknete a krasne vas posadi. Proto v Anglii letadla Imperial Airways byla hrde nazvana "Letajici Queen Mary".

Presto vg ak letectvi SpojenYch stabu nezastane pozadu za anglickYm. Ut ted' se staveji Clippers, ktere ptekonaji anglicka letadla vYkonnosti a pravdepodobne i konstrukci.

Wichni slavni konstrukteti v USA. spolu souteli na vYstavbe nejdokonalej gich dopravnich letadel.

Draha, kterou proletite pies Atlantik, bude se ligit od obvykle lodni drahy. Neznamy New Foundland se stane aktualitou, nebot' testa povede pies Irsko, Anglii, New Foundland a Kanadu.

Z Bermud do New Yorku bude pravidelna doprava anglickYmi a americkYmi letadly, jet se budou sttidat. Na Bermudach staveji vodni hangar a celnici ye starem bermudskem stylu, ktera bude vitat turisty svou tropickou krasou.

0 tteti transatlanticke tests pies Island a Gronsko, kde by Useky letu pi-es more byly nejkratgi, se uvat'uje jen pro tai letni mesice, kdy tam je snesitelne poeasi.

Ve SpojenYch statech by byly vhodne jako koneane a vYchozi ptistavi gte nejen New York, nYbrt i Norfolk, Charleston a Baltimore. Je jisto, to vYsttelky poeasi a potteby provozu budou vytadovat ztizeni vice picistavig t' Bude z nich denni spojeni do Kanady a eels Ameriky.

Lety s pogtou budou prozatimne zahajeny ut v tomto lets, ale je nepravdepodobno, to by cestujici byli dopravovani pied rokem 1938.

Cesta z Evropy do Ameriky bude trvat celY den a noc — totit jen s podatku, net se ti hogi opravdu rozehteji.

Tak cestovani letadlem ptes Atlantik neni vice snem. Kridla budoucnosti rostou do Altky, delky i tlouSt'ky, cos znamend, to brzy se budete moci prochazet v ktidlech letadel a hleclet skrz jejich zasklenou ptedni hranu do ditli, omezeni jen obzorem a — svou fantasii.

Boj hasiefi se veelami.

Poblite Kaunasu v 'Ave je krasne vYletni misto. VCera to bylo na btezich teky Nemenu pino vYletniku. Kratce po poledni vznikl me zi nimi poplach a zdegeni. Mezi koupajicimi se usadily obrovske roje veel, ktere zutive napadly katcleho, kdo se yeas neskryl pod vodu Nekolik mutt' rychle spechalo do nejblit gi vesnice a telefonicky povolali z mesta hasiee. Ale trvalo skoro d ye hodiny, net se veely daly pied dvema mocnYmi proudy vody na iztek. Devadesat lidi bylo tetce pobodano a musell bYti ptevezeni do nemocnice.

Pes zahubil 42 kray.

V 6epine u jugoslayskeho Osijeku bylo stado 20 krav napadeno tetkou nemoci. V nekolika dnech uhynulo 42 kust dobytka. Zverolekatskou prohlidkou bylo zjigteno, to stado bylo nakateno vzteklinou. Roz gitil ji vzteklY pes, kterY stado hlidal a pokousal.

Vidim v duchu nag stat a narod za padesat, sto let. Ptedstavuji si, to vytvotime ze size republiky pomoci moderni techniky jeden z nejkras.nej gich koutt sveta, kus maleho raje. Mesta s modernimi komunikacemi a zdravYm bydlenim, se zahradnimi etvrtemi, venkov na modernich potteb zdravotnich, spojen bezvadnymi komunikacemi se vgemi nutnYmi modernimi vymotenostmi, hory, lesy, ptirodni krasy ptistupne, ale i prase a moderni technikou uchranene. Blahobyt hmotnY a duchovni bude technikou postupne v duchu socialni spravedlnosti tak zdokonalovan, to na g stat bude moci b9ti kladen za vzor.

Strom* it

AgrigeN1111111111111111E=reiaeseee= PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor to.clu Hvezda -Texasu, cis. 47., timto projevujeme jmenem fadu uptimnou soustrast v gem portistalYrn nad ztratou mantelky, matky, babielty a na gi spolusestry Augusty Junek, ktera tak neodekavane od nits ode gla do netted,ma. Zemi'ela dne 21. eervence 1937 a pochovana byla dne 23. eervence na Narodnim hfloitove v Seaton. Pad ztraci uptimnou a dobrou sestru.

Vime, mili portstali, ae vas zarmutek je velikY, ale budit yam Atechou, 2e elenove nageho fadu sdili s varni zarmutek. V gichni portstali pfijmete na gi upfimnou soustrast a Tobe, mild sestro, budit pokoj Tvemu popeli.

Dario v Seaton, Tex., dne 2. eervence 1937.

Frank Spanhel, Joe Coufal, J. J. Mikeska, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTL My, nitepodepsan;;7 resolueni vYbor fadu Ra-e deckY cis. 109. v Granger, Tex., timto projevujeme jmenem fadu upfimne citenou soustrast sestfe, mantelce Dfiskove a jejim ditlearn nad ztratou mileho mantela, otce a dededka a na geho spolubratra Jana Diisky, kterY nits tak neoeekavane opustil.

ZesnulY bratr byl dobryne mantelem, starostlivYm otcem svYm ditkarn, a vtdy poradku dbalYm syYch povinnosti v nagem fade.

Ovdovele, sestro a ositele ditky a vitbec cela jeho rodino, budit vam Utechou, 'te i my v gichni citime s vami ve va gem zarmutku. Tobe, zesnulY bratte, pfejeme klidneho od.poeinuti.

Frank Koke g, Frank Zrabek, resolueni vYbor.

Ve sttedu, dne 28. eervence 1937.

Floresvrile, Texas.

Ctene sestry a bratti!

Timto se vam davit na vedomost, byste se dostavili do srpnove schtze, totit druhou nedeli v srpnu. Mame dtletite jednani, jak nadale se budeme fidit a vyplacet nemocenskou podporu. Naert nemocenske podpory chystanou Hl. tnadovnou jit jsem obdetel a v pfi gti schtizi bude probran, bude-li se zamlouvat. Ptali bychom sobe 100% elenstvi tohoto, tak aby dosavadni domaci podpora mohia odpadnout. Tedy vas oeekavame druhou nedeli v srpnu ye 1:30 odpoledne. S bratrskYm pozdravem, E. Mieulka, tajemnik.

Skidmore, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Timto yam oznamuji,ae nag fad Slovan Jihu cis. 26. ye dnegni schtzi se rozhodl oslavit 40lete jubileum S.P.J.S.T. a taktei 401ete trvani nag eho fadu, a bude potadat tuto slavnost ye gkole ye Skidmore, Tex., dne 19. zati 1937. ZaUtak v 10 hodin rano. VYbor oznami v ge piesne pozdeji stran programu.

Tedy doufame,ae bratti a sestry, obzvlat' okolienich fadt, ae nam tento den ponechate, abyste mohli co nejvice vas pfijet mezi nits do Skidmore. bratrskYm pozdravem a na shledanou ve Skidmore dne 19. WI 1937.

Vag spolubratr, - Jos. Koliha, ml.

Resolute fadu Pokrok Houstonu cis. 83.

My, nitepsanY resoluani vfoor shora jmenovaneho radu, °pet pkichazime se smutnou zpravou, a to v obdobi jen neleolika male) mesict jit po tteti, co jest nam nutno yypiniti sloupce Vestniku pod ohlavenim "Na g 'talov".

Vyslovujeme manZelce, ditkam a v gem poztstalYm, jmenem fadu, uptimne citenou soustrast nad odchodem na gehe facloveho bratra Antona Hogka, kterY svoji pozemskou pout' skoneil dne 12. eervence 1937, ye stall 52 mkt.

Pfejeme rodine zesnuleho a v gem jeho ptibuznYrn, aby projev na gi soustrasti easteene zrnirnil jejich bol nad jeho neoeekavanym odchodem.

Demo v Houstonu, Tex., dne 22. eervence 1937.

F. J. Olexova, ml., S. StudnienY, F. Olexa st., resolueni vYbor.

Eagle Lake, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Hnedle po 30 letech pigu par facikt do na geho organu. Deje se tak za pfidinou zalot'eni noveho fadu do Jednoty pod jmenem Svatopluk tech cis. 104, kterY2 jsme koneene, po dlouhYch svizelich a ruznYch pfekakach, v nedeli dne 25. eervence zde v Eagle Lake v divot uvedli.

Novy fad do Jednoty uvedl br. 3. R. Kubena, tajemnik Hl. Raclu, za vypomoci bratrt K. F. Bueka a Jos. Franty od "cis. 4. z Hallettsville.

Bratkim temto jmenem noveho fadu vzdavam srdeenY dik.

Novych uvedenYch elent jest 9 a etyti s ptestupni listinou od fadu cis. 4.

Po uvedeni noveho ildu do Jednoty pfikrodeno k volbe ittednikt: A. A. Vacek, pfedseda; L. Reuther, mistopkedseda; sestra J. Bala, fteetnice a pokladnice; L. Bala, tajemnik; A. H. Reuther, dozorce; Ed. Mahalaec, straw.

Po vyiIzeni tadovYch zaletitosti pfipomenuty novym 'dentin zasady Jednoty — jak vznegenYm jest spojit se v celek "bratrstva", zanechat piltek zbyteenYch, bYti dobrYmi eleny, pracovat za vzne g enYm Adelem, kterY sobe nag e mild Jednota za cil vytkla, aby mohutnela na elenstvu i na majetku!

Prieirite se, novi elenove, by nove zalot'enY fad prospival a vzrtistal — ptdu mate zde bohatou — a my stall elenove v gemotne budeme se snatiti hlecleti vam vypomoci.

To pfeje vam jmenem dlouholetYch 'dent fadu vas prozatimni tajemnik, L. Bala.

Zvlaltni upozorneni v gem eientim od fidu 6. 92.

Fort Worth, Texas.

Ctene sestry a bratii! tas rychle utika a ani se nenadejeme a ut to bude zati, mesic na kterY pfipada jubilejni oslava a doposud mnozi eleni se nedostavili do pravidelnYch schtzi, aby bylo ujednano, co vgechno si kadY ma vzit na starost a jakYm zpftsobem mute vypomoct.

Za timto teelem svolava na g br. pkedseda J. R. Bartek zvla gtni schazi na etvrtek dne 29. eervence o 8 hod. veeer. Nenechte tuto vyzvu pro nektere, ale dostavte se v gichni, na br. ptedseda yam bude vdeeen. Nevymlouvejte se, ze musite delat, ja myslim, 'te v gichni dela% tak net tete v gichni pfijit po praci.

V sobotu dne 14. srpna k flint zavita vyhla genY radiovY orchester z Temple, Texas. Tak si to pamatujte. Mame zde mnoho lidu z Temple, ktefi tu hudbu znaji. Pozvete sve ptatele a pfipravte se vgichni na tuto zvlagtni zabavu.

Nezapomerite na tuto velmi deletitou schfizi a dostavte se vgichni, nebot' jest to na gi povinnosti, abychom pracovali dohromady.

Pozdrav na vgechny od Heleny Zichaekove.

Damon, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Main neco napsat z na g eho okoli. Tak jako jinde, mama vtely stfidave podasi v tomto mesici, misty zapr g i kalelY tYden as dost, a na jinem mists bavina trpi suchem, take se bavIneve bolce jit% otviraji a lids zainaji tu 'eralovnu jihu sbirat. V okoli Guy se pravilo, koncem eervence bude mit nekdo bal a zatim tut°, posledni sobotu, 24teho ocihnoval br. Jos. H. elikeska na Guy prvni bal baviny u br.

Stradika, tamniho dZinate. Dostalo se mu 5dolarove premie a zdarma ocftinovani br. StraCikem. Hal prodan byl v Needville, a tamni obchodnici, jeden jak druhY se vynasnaili, aby prvni bal pocten byl naletitou prernii a rritt'eme bYti hrdi na to, te jej ziskal naginec".trody baviny oproti lorisku jsou zde lepgi, kde baviny z jara vze gly stejne, tak pfinesou obstojnou trodu, a nebYt tech cizopasnikt blech a pilouste byla by troda nade vgecko.

Cd 4. dervna jsme dostavali ptimetene deg.* a ze pfig ly v eas zachranily kornu, ktera byla po druhe seta v mesici bieznu. Posledni tYden pfi male boufce blesk zaso,h1 jednomu rentYti ph °rani etyfi muly, v gechrty • byly zabity a

jemu krom toho, ae byl omtheen, se nic vie nestalo; jeho g testim bylo, ze mel u pluhu dtevene rukojeti.

2e posledni fadova schtze byla odlotena na tfeti nedeli tohoto mesice, byla od Merit malo navgtivena, cot' bylo pkieinou odbYvaneho sjezdu spolku R. V. 0. S., kde byl na gim zastupcem na g teetni br. M. Kovat. Pfi gti schtze bude jako obyeejne druhou nedeli v mesici srpnu, a tak na g tad vyzYva, aby se elenove co motna w nejve,t g im podtu do schtze dostavili, kde bude pojednano v girg im slova smyslu o to nagi 40ti late °slave S. P. J. S. T., kterd se bude odbYvat 29. srpna (pritti mesic), k &mut' pfeji mnoho zdaru a deufam, Ufadovna pocti nits navgtevou.

Fr. Kveton.

S pozdravem Z tadu Pokrok Houstonu.

Slavnostni "pic-nic" v gech tech Frantt, Pepika, Jendit, Vakft, Fredt, Fanynek, Anieek, Pepieek atd., atd. se pane vydatil. Pti takovent poetu Merit, jimit' se na g fad unite pochlubiti, je tech pitmeni tolik, ae snad by nam ani kalendatni seznam jmen nestaell Hlavne leti na tom, Ze se v gichni dobte pobavili, dobte pomeli a poveselili. letzne hry, chutne "barbecue" a muzika pfispely ku slavnostni nalade.

Nagi "vandraci" se vraci ze s yYch letnich toulek, osmaeni od sluneeka a obohaceni o mnohe zkug enosti a dojmy. Bratr E. E. Chernosky, taditel Liberty Loan and Building Association vratil se v sobotu se svou choti se zajezdu do Mexika, proniknuv as ku Cuernavaca, jitne od Mexico City. Libilo se jim to tam. Bratr Frank Hanka, 'gel kuchat, alias "De cook, what am some cook", vratil se v nedeli se svou pani Idou z prazdninove pouti, nav gtivivge Nove Mexiko, pohranieni obvod mexicke republiky jitne a zapadne od El Paso, do glapli si take do Fort Worth, kde shledli "Casa mariana", kde je to uvnitf v gechno takove, jak je to na tech namalovane, (some very good lookin' and spry chickens of feminine gender, with very little feather on, owing to a greater heat at that cow city and the weak eyes of the male audience). Libilo se jim to v gude. Jenda BilYch, majitel klempifskeho zavodu se take vratil zpet, proniknuv se svou rodinou, sestavajici se z jeho pani, dceru gky Rutenky a syna Vladi as do Kansas City. y gichni osveteni, meli radost, .te jsou zase doma, Texas je pfec Texas a Houston je Houston.

Na navgtevu pfijeli k nam bratr bratra Aneince a jeho syn as z Detroit, Michigan. Stala se jim vg ak dosti \Tabla nehoda, pan Aneinec pti antove sratce na rests z Galvestonu utrpel velmi volne zraneni ye srace s autem, tak ze musel bYti odvezen do nemocnice Memorial Hospital, kde pobude asi del gi eas. Pfejeme brzuzdraveni. Bratr Urbish se pfijel na rids podivati se svou pani z East Bernard a jeden pan tech, z Fort Worth neb Dallas.

Jak pani Fama pravi, v rodine bratra a sestry MendlovYch je pino radosti. Krouhla pry kol obydli jejich dceru gley Frances vrana a zanechala ji tam hezounkou baculatou dcerugku.

A jejich druha, dcerugla, nage dobra hereeka, sestra Helenka Mendlova vplula do manZelskeho pristavu minulou sobotu. Srdeene blahopfani mlade matinee a mlade pani, jako i bratru a sestfe MendlovYm. East Bernard vyslal k nam na slavnost jegte bratra Holeeka, stareho veterana ve spolkovem tivote a vojaka, kterY jak ten kanonYr Janrek: " ... u kanonu stal a pofad lado, lado, ladoval atd." Stale veselY a zdravY jak rybielea.

Tegilo nits velice, 'te se na nits podival.

S. P. StudnienY. Sad Jarcniir Cis. 54.

West, Texas Sestry a bratti!

Pfigti tadova schtze konana bude tutto c edeli 1. srpna ye dve hodiny odp:ledne. Mime banYch zaletitosti ma bYti rozhodnuto o ptistaveni na i sine, nasledovne vase piitomnost jest t'adouci.

-.

S bratrskym pozdravem, Rob. Cervenka, pfedseda, Emil Popp, taj.

Ve stfedu, dne 28. dervence 1937.

Prfibeli do3yovoineho hladoveni. re/. TRATA chuti k jidlu, aekoli east° se projevuje jako pfirozene sebeochranne zafizenf, aby chore telo nebylo obtetovano nevhodne politou potravou, neni pro tento fide' a pro vAechny ptipady dosti spolehlivS7m voditkem.

Tak na pt. mnoh3'm nemocnkm cukrovkou stava se jedine jen vhodna strava masita nebo vubec bilkovinna a zeleninna a g odpornou a dychti po sebernenSim kousku nejakeho, valy jim Akodneho sladkeho moueniku. Neb .pane.

NemocnSim dnou pranic nechutnaji zeleniny a moueniky a eista voda a s chuti by stale jedli jen kofenene masite pokrmy a zapijeli by je pivem a vinem. Leeebne hladoveni, vedene yedeckS7mi i proste rozumovkmi duvody, musi tedy east° Wee ptemahat zakotenene zaliby a zvyky nemocnS7ch. To nezkidka proto, ae nemoc, proti ni2 bylo pouNto Ujmy ye Arktive, nelepSi se hned po prv3'7ch etytech dnech, kdy byl jig ptekonan pocit hladu a chuti k jidlu.

Naopak chore telo mnohdy na to, 2e bylo vyru§eno ze Skodlivch zvyklosti sve dosavadni 2ivotospravy, odpovida nahlkm zhoreenim bolestnSTch pfiznakfi. Ude trpici dnou, hlavne proto, 2"e jedi mnoho masa a ge se vilbec pfejidali, nahle dostavaji velmi bolestne zanety kloubft, jmenovite palcu nohy, tak zvana kutatka, nebo pocit'uji krute zhoreeni zanetu sedaciho nervu, t. j. leve nebo prave, zficlka oboustranne ischiase. Nemocni trpici 21udovkmi nebo moeovSimi kamenky, dostavaji aterni nebo ledvinove koliky. Tuen3im 2enam v odkvetu najednou se zas ukaa)u silne mesieniky. Bylo by mono jeete uvesti radu dalSich pkikladii. A'Oak uvedene ji2 postaei, aby bylo jasno, to nikdo ani hladovenim se nema pouStet do sebeleeeni, nkbr't prase pri leaebnem hladoveni ma bS7t pod stalkm dozorem lekafe. Vzpomenute boutlive zjevy hladovenim zhor geneho zdravotniho stavu jsou toti2 snadno ptedpokladatelne i vysvetatelne tim, ae telo obvyk1S7mi potravinami nezasobene musi nahle samo ze svSrch bilkovin, tuku a cukru neodkladne hradit sve givotni potieby, Cim zvfeena je Cinnost yeech 0,stroji. Tim se take stave, ge znenadani se nekde hlasi nove velmi bolestne misto, vlastni ohnlete • vlekle choroby, jejig pilvod yeeinu lekafskernu vereetkovani dosud distaval utajen.

V tech plipadech zpravidla soueasne stoupne telesna teplota. Z toho zase je patrno, to neni spravna velmi rozeifene, domnenka, ge hladoveni je vidy nejjednodueeim prostfedkem proti horeece. Aveak i laikiim bYva napadno, ge telo priinnyslnem hladoveni podstupuje znaene vnittni zmeny. Citi, ge hladovicim i pit sebe pedlivejeirn disteni zdravYch fist, zubii a nosohitanu pachne z fist. Ipot hladovejicich nekdy nabkva odporneho zapachu. Jazyk jejich se pokrS7va, neodstranitei/4m bilYm povlakem.

PRVNI POMOC PRI ZASA2EM BLESKEM. Stane-li se, ge je elovek zasa gen bleskem, je east° okam2ite mrtev. V leheich plipadech, kdy nastava jen tak zv. omrdeeni bleskem, v nichg se objevi jen ptiznaky otfesu mozku, se rychle postigerni zotavi. Oasteene obrny zpravidla postupem Casu ustoupi, vedle toho veak jeete dent Cas neklid a chveni, nebo i obrny zrakovYch a sluchovych nervie nebo i kondetin. Ude, kteit byli zasa geni bleskem, nemohli nikdy nic bli getho udati o svYch pocitech, nebot' ucinek je tak rychlY, ge si nevzpomenou na nic. Sila blesku je ohromna. Posti gen3"nn mohou lekti v pravem slova smyslu utr geny page i nohy, jejich eo.ty mohou bYti epine rortrhany.

Vedle toho vznikaji take take zraneni tim, ge jsou odhozeni a dopadem na vzdalene misto se porani. Na kuzi postigeneho jsou spaleniny, nekdy take i krevni podlitiny a puchYte. Prvni pomoc pri zasa geni blesku spoeive, v torn, ge se postigenY dopravi do stinu nebo do chladne mistnosti, svlekne se mu odev a zavede se umele Ochani do to doby, net pfijde lekat. V katdem ptipade je nutno ihned ptivo)att lekafe. Um le c:1;;/chani je nutno provacteti

VieSTNig ihned — i za pfevozu — tteba 4 at 5 hodin, net" se dostavi Vznikle spaleniny je oktfiti jako spaleniny vt.bec. Je tfeba odstraniti dev, podle potteby ho i rozstfihnouti, aby east odevu samy odpadly. at nesmi se nikdy nasilim stahovati s tela. Utvoki-li se na ktgi postigeneho puchYte, mono je yypilenou jehlou propichnouti, aby tekutina z nich vytelda. Na spalend, mista doporueuje se pkiloiti kousky jemneho platna, smokneho ye smesi lneneho oleje s vapennou vodou. Neni-li po ruce lnenS7 olej a vapenna voda, mono na spaleniny .tea jinS7 olej nebo smetanu, maslo, bilek a pod. Veekere tyto prostkedky pusobi take tim, ge chrani spalenou pied vlivem vzduchu a tim zineneuji bolesti. Mono je teg lehce pfevazati tatkem.

Straus 19.

• jako dries nosi vrchni detnidti stragmistfi.

Rotmistr bude miti na Cepici, na ramenni pasce blimy a plaete jednu takovou hvezdu, etabni rotmistr d ye a praporeik tit Musi si je koupit za vlastni penize. Tato zmena distinkci hue de miti pravdepcdobne odevzvu v eetnickern sboru, protoe naSi eetnici jsou take vojaci, ale maji etyfi hodnosti, a to nejvyeei, vrchni stramistr,je viditelne ozna6ena pouze jednou stfibrnoti hvezdou, jakcu bude u vojenskkch ge2istfi oznaeena hodnost nejniMi. Itastaluje se televisni vysilaeka.

PoStovni spra,va dokonalla Apravy mistnosti ✓ budove telegrafniho stavebniho ittadu na Zi2kove pro potteby televisni vysilaci stanice, ktera zahaji na podzim v Praze einnost. V techto dnech bylo tr2 zapoeato s montagi yySilaci aparatury. ITSechny soueasti stanice. nejsou veak d osud v Praze, proto ge nektere musely lokt objednany a g v Americe.

Zastrelil zatoulanou husu sve sestry a evagr se pomstil sekyrou.

Starosta vSichodoslovenske obce Debradu dal dal obecnimu hajnemu Janu Sakaeovi rozkaz, aby strilel zatoulanou drilbe g, ktera dela, v polich mnoho ekod. Hned na prvni den pristihl hajnS7 v polich hejno husi. Stfelil po nich a jedna zilstala le get. Kdy2 nest zastfelenou husu na obecni Mad, potkal hajnY svou provdanou sestru, aenu rolnika Drozda. Pcznala, ze husa, kterou bratr zastkelil, je z jejiho hejna.

Kdyg ji na to bratr fekl, ge je mu to lhostejne, protoge jako hajnS7 musi konat svou povinnost, vrhl se na nee° man gel jeho sestry se sekyrou. HajnSi odrazil ranu rukou. na ktere mu byly pfetaty svaly. Klesl bolesti, ale evagr ho se sySrm bratrem jeete pak tak zbili, ae ztstal le g,et v bezvedomi. Je v nemocnici a na jeho pfibuzne bylo udineno trestni ozna.meni.

Plzefiske v naeich letadlech Letos poprve podavaji naee stewardky na dvou leteckYch tratich — LondSrn Amsterodam — Praha a Praha — Vida). — Budapeet', ktere provozuje Os. letecka, spoleenost spolu s holandskou spoleencsti KLM., krome jinkch napojft take plzefiskk Prazdroj. 0 spravne chlazeni piva je peeovano v lednicich v letadlech a cestujici tohoto dobra hodne u givaji. Je to take po prve, co je Ceske pivo prodavano v dopravnich letadlech na svete.

etyilatedesit kusa dobytka zahynulo polaru.

Obec Modra u Humenneho, ye ktere v atevyhokelo 46 obytneich staveni a 62 stodol, poskytuje zoufalS7 obraz. PohofelYm shofel i nabytek a eatstvo. Ohni padlo za .bet' take 61 veleta a 3 kusy hoveziho dobytka. Zatim byly poslany do obce polni kuchyne. Mezi vyhofele byla rozdelena veai peneini eastka a jedna se o to, aby z lesu bylo poskytnuto stavebni dfivi na stavbu novS7ch staveni.

V Praze je §estatticet rodin se iestnacti detmi.

Dle posledni statisticke zpravy mesta Prahy je v Praze celkem 176.727 vdankch 2en Bezcletnch rodin je v Praze iihrnem 48.988. Rodin s jednim ditetem 50.765, s dvema detmi 35.714 a se tremi detmi jest v Praze 16.351 rodin. 24.909 rodin ma vice nee tit deti. V Praze je tficet Best matek, ktere maji vice ne g eestnact deti.

Jak etyfi ekolaci zajali cizince podzieleho ze gpionstvi.

V Usti nad Labem se snaLl neznamY cizinec vyfotografovat chemickou tovarnu. Zpozorovali ho etyfi gaci meetanske ekoly. Jeden z nich postavil pied objektiv fotoaparatu braenu, aby nemohl udelat snimek. Pak ho hoei donutili, aby s nimi Iel na policii. Tam se vec vyeetfuj e.

Vdova rozbotila svoji polovieku na domku.

Pied nekolika lety stala se vdova Marie Friedmannova ze St. Poeltenu v Rakousku majitelkou poloviny maleho domku za mestem.

Na postaveni domku se musela yydlug'iti vetei eastku. Pravidelne, pfesne a svedomite dluh splacela prostfednictvim sveho znameho. Nedayno veittele vdovu za galovali. Branila se, ale nic ji to nebylo platno. Byla odsouzena k okamg itemu zaplaceni pod exekuci. Bezradna, vdova se obratila na sveho advokata a ten ji poradil, aby "poloviny" domu se zbavila. Myslel aby ji prodala. Friedmannove. yeak vzala radu doslovne a sotva pfiela domie dala se do prate. Za nekolik dni pfefezala trarny stfechy, zbourala polovinu zdi a rozebrala d:konce plotu. Start stavebni material potom nabidnout jednomu staviteli do mesta. Teprve nyni se dovedel spolumajitel domu o jeji "praci" a podal na , vdovu trestni cznameni, nebct' zbyla polovina domku se stala bezcennou. Vdova pro poekozeni ciziho majetku byla znovu odsouzena na tit Odny do tuheho vezeni a ovSem take k nahrade ekody.

Rottnistii budou miti take hvezdielty.

Do konce mesice zati si musi veichni rotmistrovskeho sboru armady vymenit stare odznaky sire hodnosti za nove.. Stare piechave obdeinielty, jimt se tike "rakviCky", budou vystficia.uy

Mesfo Praha rezeifuje divei domov v Tougeni.

Ustfedni socialni Mad mesta Prahy rozeiril techto dnech divci domov pro divky z mravne ohro genYch rodin v Toueeni u Prahy.

Dosud byla v domove umistena jen deveata ve veku do 14 let, v rozeitenern domove bude nyni umisten take vetei poeet deveat ye veku od 14 do 18 let. Budou se tam udit vateni, zahradnieeni a rilznYm domacim pracim.

Rad Fr. PalackY, cis. 21., Engle, Texas.

Cteni bratit a sestry!

Davam vam na vedomost ohledne to nemocenske podpory, abyste me dali Oat, jestli jste pro to nebo proti. Ten, kdo si bude na ni platit, tak bude na ni opravnen a kdo nebude platit, tak nic nedostane. Uvedomte me listkem, jestli si pfejete na ni platit nebo ne. Bylo to ujedna..no v po,_tednim sjezdu, ge kdo bude platit, tak dostane podporu a kdo ne, tak nebude nic brat.

Tak bratki a sestry, nezapomente a uvedomte me hned, nebo piejeclte do schtze, at' se yam to vysvetli, jak to bude pracovat. Tak se nechte videt piteti nedeli, toti g dne 1 srpna, a ktefi neptijedete, dejte vedet listkem. To se Vee y eech elenti naeeho eaclu. S bratrsk3n pozdraChas. Jalufka, taj., vein zilstavam, Rt. 4, Cchulenburg, Texas. ,ad gfefanik, Cis. 142., Houston, Texas.

Cfeni bratii a sestry radu 8tefanik, timto jste gadani, abyste se dostavili do schaze v co nejvetelm poetu dne 1. srpna. Mame dulegite jednani a zaroven bratfi a sestry, kteit jsou s pepiatky pozadu, aby se vyrovnali, nebot' flak pokladna da,stava, scuchote. S bratrskYm poFrank '2aludek, tajemnik. zdravern, Houston, -Texas.

Panf P. P. Mikeekeva v Caldwell; le' ffte spravne, i v poslednim eisle Sokola Americkeho sestra Josefa Taborska se fadi za br. Jos. eermaka. Jsme ka gdy jinak hloupS7 a patent na rozum nema ZadnY. Co potad tolik orodovani za to anglidinu? 2ijete Zivot jen jeden a tak n , Nonitejte. S-stro Mikeskova, pleete t'dv i myK.?ni;y, S pozdrawm, A. R. Hamu..ek.

•

Strum 310. ftBVAHA vojsk Severnich state zaletela do P jiste miry v lod'Stvu, k jeho valednemu vyzbrojeni bylo zapottebi temet celeho roku. Teprve na jate roku 1862 bylo toto lod'stvo schopno zasahnout do behu udalosti. Podatilo se mu obklieit a uzavtit ptistavy KonfederovanYch — tak se totit nazkvaly Jitni staty — a tak jim zamezit dovoz poZivatin a dokonce pevne zakotvit na mnohYch mistech neptatelskeho pobteti. Timto manevrem se dostalo zahy mesto Richmond ve state Virginii, zvolene Jitnimi staty za hlavni mesto, do velmi nebezpeene situate; neptatelske lodi mohly totit snadno proniknout od pobteti teky James aC k jeho hradbam. Pod hrozbou tohoto nebezpedi se rozhodly ueinit urychlene rozhodnY krok k vlastnimu vyzbrojeni na Jizne od Richmondu lezi u Asti teky AMAtiny mesto Portsmouth s velkYm ptistavem Norfolkem a jeho mohutnymi lodenicemi. Tohoto daletiteho bodu se zmocnily Jitni staty, aby zahajily nezvyklou a ptimo tajemnou einnost.

Ve dne v noel pracovaly stroje pinou parou.

Z komina stoupaly neptetriite mocne. sloupy Oulu. Velke telezne desky putovaly do Portsmouthu a z dilen znel neptetrtitY koncert kladiv, bug icich do desek teleza a ocele. Ale co se kulo v tomto tajemnern pekie Vulkanove, zakrytem oblaky dkmu, nevedel temet nikdo. Viada Jitnich state. hledela to uchovat v nejprisnej§im tajemstvi. Od fist k fistum s1a jenom temna povest: zprava o Jodi, ktera bude cela zakryta telezem, takte ji -rebudou mod. poranit ani sttely nejtetS i ch del. Ale ani obyvatele Portsmouthu, kteti se zYedave tlaCili u bran lodenice, nevetili teto pohadce a karali vladu; ze vyhazuje miliony na p3dobne zbyteene a neproveditelne pokusy.

Teprve 8. btezna 1862 bylo odhaleno tajemstvi, skryvane tak dlouho a tak azskostlive. Toho dne vyplula na mote pancetova lod' "Merrimac", kterou dalo postavit s nejvetgim rychlenim ministerstvo valky Jitnich state.

Neptehledne mnotstvi zvedavca sledovalo nedoekave tuto z yldani podivancu, ktera mela Vepti vypili sudy piva.

V obci Dolnim Meste na Saza ysku dostala pivovarski chasa ptikaz, aby z hostince vyva.lila sudy neprodaneho a nezaplaceneho piva a libovoLne s nim nalozila. Sudy tedy na na ysi otevteli a nechali teci pivo po na ysi. Kluci si v pivu vykoupali nohy, selky odna gely pivo v putnach veptam. Ti pak ovSem obratili chlevy vzharu nohama.

Stavba noveho mcderniho domu pro presidenta republiky.

Na pratskem hrade bude v nejblizsi dobe provedeno mnoho velikYch apra y. Hradni sprava ziskala Lumbeho zahrady. Na techto nove ziskinkch pozemcich postavi novk moderni dam pro presidenta republiky. Zde bude bydlet pan president celk rok a jenom ptiletito ctne ye svem nynejAim byte na hrade. Dale ma bkt adoptovana Jizdarna a v jejim pozadi bude stat socha presidenta Osvoboditele.

Bat'ovci jedou na dovolenou s 20 miliony KC. Ve dnech 3. al 11. dervence maji veichni zamestnanci Bat'ovYch zavodt svoji dovolenou.

0 dovolene budou ye Zline a v Bat'ove v provozu jen Spoleeenske domy. Bat'ovci. jich2 tentokrate nastupuje dovolenou dvaatticet tisic, ztravi svilj volnY Cas v laznich, na horach a vkletnich sttediscich. Celkem utrati podle uvolnenkch eastek na dovolene kolem 20 milionil KC za dopravu a pobyt v mistech sveho odpoCinku. echove a Mad'ati soueasne dostanou nove state.

Blahoslavena Anetka Ptemyslovna, abatyge, dcera eeskeho krale Ptemysla Otakara IL, bude pry Vatikanem piece jen prohlaSena za svatou a to ut pristi rok. Stane se tak zaroveri se svatoteeenim Markety, dcery mad'arskeho krale Bely IV. Marketa byla jeptiSkou, Ptemysl Otakar si ji chtel vzit za 'Zeno, ale odmitla vystoupit z klaStera. Ptemysl Otakar si potom vzal jeji sestru.

Ael TNIK

rvni pancd-ova Lod' sv'eta. byt avodem k rozhoteenemu boji. Venku pted norfolkskym ptistavem letely totit lodi Unie Teprve pted nekolika lety — nejprve ye Francii, potom v Anglii byly udineny prvotni pokusy se stavbou pancetovkch lodi; Merrimacovi" vSak zustalo vyhrazeno, aby prvni vyzkouSel uZiteenost teto nove zbratie k namotni bitve.

Jako eerna zkaza, vypravi jeden z oeitYch svecikti teto pozoruhodne uddlosti, valil se 't'eleznY obr ven z ptlstavu. Nikde - na plujici pevnosti nebylo videt jedineho tivouciho tvora.

Kolem ni kroutily Stihle delove lodi, zkouSejici sve sily v,rychlem letu po ylnach, ale ditici se pti torn stale v ochranne blizkosti pancetova lodi. S chvejicim se srdcem sledovaly zastupy na pobte21 pohyb maleho lod'stva Konfederace, ktere vedle "Merrimaca" a jeho delovYch Iodic melo jen d ye dalei lehke lodi.

Na neptatelskych lodich Unie byl videt zahy velmi nvY ruch. Radou delovkch ykstkela ohlasila "Minnesota" bli2ici se nebezpetii a menai hledaly jako polekani ptaci ochranu pod silnymi opevnenimi blizke pevnosti Monroe.

VS'echny boeni kryty neptatelskYch lodi se otevtely a dela obnaeila sva hroziva fist na znameni ptipravy k boji.

Kdyz s priblizilo lod'stvo Konfederace soupeti ra dosttel, zUstaly °be dtevene lodi a delove Cluny zpet. Jediny Merrimac plul klidne dale, jako by chtel sam podstoupit boj s neptatelskou flotilou. Jakmile se ptiblitil unijni lodi "Congress", zahajil prudkou palbu. Congress nemeSkal a odpovedel na tento neptatelskY pozdrav stejnY zpasobern, podporovan pti torn ze vSech sil pobtetnim delosttelectvem.

A vYsledek? Od boku pancetove lodi odrately se vSechny delove koule jako hrach ode zdi; "Merimac" plul klidne dale voted, jako by byl osttelovan jenom neSkodnYmi snehovYmi koulemi, a zamitil pinou parou k neptatelskemu trojstetniku "Cumberlandovi". Kdyt se mu pti-

Z Piisti rok stavba rozhlasove vysilaCky v Uihorode.

V laznich Luhaeovicich konala se vCera konference es. rozhlasu. Bylo jednomysine konstatovano, ze es. rozhlas v pine mite spinil svou povinnost vrzCi dorostu literarnimu, dramatickemu a j., ze bylo dokonce jit poukazovano na to, ze se nekdy pted mikrofon dostavaji prvotiny, nedosahujici pine umelecke arovni. Deje se tak jen proto, aby rozhlas podpotil umeleckY dorost. Vzhledem k bliNcim se oslavam 201eteho trvani naSi republiky zamk gli rozhlas vypsati v nejbliZSi dobe soutet pro hudebni dilo dramaticke, ptednaSkove a pro zabavni program. Ptedseda Radiojournalu dr. 8ourek v vereenem projevu oznamil, ze pro vysilaci stanici v Uthorode byl jit zakoupen pozemek a ze se stabou bude zapoeato v ptiStim rote. Ro ynet bylo jiz rozhodnuto o umisteni nove velke vysilaci stanice brnenske o 100 kw, ktera Iconcern roku 1938 ma zahajiti provoz. Pokusne vysilani novou vysilaci stanici v Melniku ma byti zahajeno jiz o vanocich. Za vedeni ptednosty asttedniho programu Ladmanna, byla pak jeSte zahajena pracovni schtze, ktera ptipravi podzimni program es. rozhlasu.

Polovina vesnice v plamenech.

V obci Modre u Humenneho na vYch. Slovensku y ypukl potar v kovatske dilne Pavia Sive°.

Za velkeho vetru se potar rozSitil tak, ze pal vesnice bylo v plamenech. Hasit se nedalo, protote malt' potteek, ktery proteka obci, za poslednich veder vyschl. Do hotici obce ptispechalo na pomoc i vojsko. Vyhotelo celkem 45 obytnYch staveni. V domku Jana Sekyry uhotel etytletk synek rolnikirv. Kdyt se vzriala sttecha domku, byl hock doma s mladSim bratrem a 721etou babiekou. Babieka popadla maieho chiapce do narud a na etyiletieho volala:

Ve stkedu, dne 28. eervence 1937. bliLil na etyticet kroka, mohla posadka pancetove lodi slySet -zteteine rozhovor na neptatelske lodi: "Co se to na nas hrne?" Jak u Certa to vec vypada? Co mute chtit?"

V tom okam2iku zaznel na "Merrimacu" rozkaz a jedna jehO obrovska sttela zasahla palubu "Cumberlandu", nick fSe, co ji stalo v ceste. Pak udinil "Merrimac" nahlY obrat a vyrazil prudce svoji pridi proti boku neptatelske lodi. Kapitan "Cumberlandu" dal paht ze v:sech del na biSzici se nestviiru. Ale veecky sttely odralely se neekodne od pancetoVeho krytu "Merrimacu", jehoz S"piCata zasahla jit stenu fregaty. Ozval se straS'idelnY praskot a rachot — mocna loci' se zakymacela jako opilec, naklcnila se na bok a zaeala klesat.

Obrovskou ranou v bcku valila se do lodi voda, zatim co jeji palubu zachvatily prvni plameny po2dru. Pak se "Cumberland" ptevalil prudce na bok a byl pohlcen yzedmutYmi vlnami spolu s ve§kerou svou hrdinnou posadkou.

Nyni si uvedomily zbYvajici lodi Unie, co se vlastne stalo s "Cumberlandem" a jakY osud Ceka, na ne. Ptesto veak ztistal "Congress" na svem miste a necouvl, kdy't nyni zamitil "Merrimac" pinou parou na nej. Neklidna voda zabranila, 2e "Congress" nebyl rczpolcen ve dvi, jako jeho ptedchfidce. Zato veak byl zasypan tak prudkou palbou, ‘te kapitan, chteje zabranit Upine zkaze lodi, dal vytahnouti na hlavni ste&n kapitulaeni bilou vlajku. Ponevadt yeak pobte2ni baterie nezastavily ostrou palbu, naridil. kapitan "Merrimacu" palit na "Congress" zapalnYmi sttelarni. A tak za malou chvili klesla na dno mote i druha neptatelska lod'.

Divalcu na pobte2i se zmocnilo obrovske nad§eni. Panceteva znieila v male chvili zcela hrave dye pyere fregaty. Ptietiho dne melo dojit na dalsi neptatelske lodi, aby byl stay zbaven obkliCeni. Nikdo nemchl v noel spat, veteina lidi tabotila na pobte2i pod hvezdnatYm nebem, oeekavaji netrpelive prvni ranni rzsvit, kterY mei bYt signalem k zahajeni noveho boje.

"Utikej za mnou!" Ne ySimla si vSak, ze hoSik utekl do sklepa, kde se skryl a ve zmatku v ob.ci pak na hocha zapomnela. Chlapec byl ye sklepe omarnen koutem a uhotel. Mnoho lidi bylo vatne popaleno. Jednomu z rolniku uhotelo v domku 15,000 KC na, hotovosti. Shotelo take hodne domaciho zvitectva, driabe2e a Ve-. ptt. Ptes 200 lidi je bez ptistkeei. 8koda eini na pal druheho milioniz KC. Jedna se o znovnzavedeni t. zv. vediin na Z lekatskYch a vychovatelskych kruhu vy§la ‘ 6..dost, aby na stkednich ekolach byly obnoveny t. zv. "vedtiny". To je, aby na Akolach bylo od 10 hodin dopoledne prazdno v ten den, kdy teplota pfekroti 25 stupriti. Za Rakouska " yedtiny" byly, tenkrat v gak skolni rok koneil a't 15. eervence a novY zadinal 15. zati..

ZIA smrt z nesrnyLlne sazky o etvrtY piallitr slivovice.

V hostinci v Krchlebich u Nymburka, popijel obchodni zastupce J. Bartak. Na jeho Adet pit i Celedin Stanislav Prokee. Kdy2 vypil pirllitry slivovice, vyzval ho Bartak, zda snese jefte et yrtY. 6eledin skuteene slivovici vypil.

Pak se Irak ska.cel ve mdlobach k zemi. Zemtel prudkou otravou alkoholem.

Nove jeskyne na Slovensku.

Nedaleko zticeniny u Humenneho bylo v techto dnech objeveno nekolik velkYch jeskyni, pinYch ptekrasnYch krapnikti. Ptirtup do jeskyni je ovkin dosud velmi obti2nY. V nejbliMich dnech budou jeskyne prozkoumany odborniky. Odekava se, 2e budou naiezeny jeskyne daisi. Neni vylouCeno, 2e budou ueineny neobyeejne zajimave a ptekvapujici objevy.

KaZdernu mush se l b,ti, v 'eem uvall karr poctavil. Olevc- k -Jo so ,e nebo neStestirn — pot7.1e jak dzved.., sezobati zrnka, kteraZ, mu osud nasypal. i'lde jest jednim z nellepSich va v cizine matkou.

-■

Milionatem snadno a ryehle.

Straus 12.

VESTNiX

Ve stkedu, dne 28. d'ervence 1937.

HRANICE VZRUSTU.

To, tie existuje ve svete zvitat pouze malo jedincii obrovskeho vzrstu, jaci zili v praveku, bylo by moano klasti za vinu Cloveku. 61ovek, ovladajici pfidu cele Zemekoule, neposkytuje prilis velkYm zvikatrim dostatek mista k Zivotu. Ale mimo to je vzrrist vS'ech Zivoucich bytosti podtizen urditYm zakonrim, ktere yyplYvaji z konstrukce tela a Jed neni mono bez nebezpedi pkekroeiti.

To si muaeme dokazati na jednoduchem pkiklade. Ptedpokladejme, Ze by bylo nektere zvike schopno zvetAiti dvojnasobne svoji velikost proti normalu. Tim by vzrostl povrch jeho tela s pomerem kvadrata a objem jeho tela kubaturne, "A tu, panove," pravil Bowers take potom by vaZilo Sestnactkrate slavnostne, "nadael mrij velky o- vice.

Ale povrch tea zvitete hraje v kan-tik. Jednoho dne jsem zcela neodekavane dostal zpravu, Ze zemtel pomeru k objemu velikou rilohu. mrij vzdalenY strYc, kterY mi zane- Tak na pt. vYroba telesneho tepla jest rimerna hmote (t. j. objemu), chal jmeni nekolika milionu dola- odvadeni tepla jest vgak rimerno porri." vrchu tea. Take vnitini plocha zvitete ma velkY vYznam na 2.ivotni Informace. pochody. Bylo-li by zvike gestnactPied domem potkal pan Bravenec krat te2A1, spotkebovalo by AestnactlistonoSe. "Prosim vas, vy znate ta- 'uat vice potravy k svoji obZive. dy v dome partaje. Bydli zde nejakS7 aludek zvikete — aspori jeho ricin— pan Ptak." pkijimajici potravu — na ListonoS se zamyslil: "Jo jo, by- by se v tomto ptipade vaak zvetkla dli. Ve tketim patke vlevo. Jmenuje pouze na etyknasobek a nestadila se Koriadra." by zpracovati tak ohromna mnoastvi potravy.

OTEKLA STRANA. Nejzfeteineji se v gak jevi nepkiz: Bangor, Wis., 30. bkezna 1937.

Nonat mne pomohla na oteklou nivY pourer telesneho povrchu k obstranu. Lekatske stab° mnoho 'emu na stavbe kostry. Prase v taa nic nepoinohlo. Kakleniu Nonat od- lrovem pomeru, v jakem vzroste teporoueim.

Mike Krska.

Na suche bolesti se necha naplast l esna vaha zvitete, musela by se hmota jeho kostry. Pti torn dokud na tele drii. Prava mast je s timto Trade Mark • by se ale prritez jeho kosti zvetgil kvadraticky, t. j. v tomto ptipac16 tytikrat. Ale pro fmosnost kosti ie -ozhodujici nriltez a vaha kosti by e tudiA take musela zvYS'it §estnactkrate. Pies to by v'S'ak unesly Cena Nonat jest o0c a $1.00, po- ,, olize osrninasobnou vahu tela. Z itou 55c a $1.05. Ptejte se Vakho karnika nebo jednatele, ale nic jineho toho plyne, 2e ko sti musely by Iraneberte, radeji piste primo na nagi hove ptibrati dvojnasobne jako o, tatni telo zvitete. cili 32-krat. Zviei adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal te by pozilstavalo pak z ohromne masy kosti, ktere, by vy2adovala taz:ovY toodil z jeho potravy k svemu vybudovani, 'te by bylo oslabeno v oq tatnich funkcich a v boil o divot by jiste neobstalo. Proto take nachazirne dosud nejvetk tvory pouze v j nrosttedi, ktere poskytuje mo2nost viijimek proti ptedeslanYm tvrzePim a sice ye vode.

Pied kratkou dobou slavil znamY ameriekSt americkY multimilionat P. Z. P. Z. Bowers sve padesate narozeniny a jak ua byva, oblehali ho zvedavi reporteti, aby jim tekl new o tajemstvi sveho Uspechu. Bowers vyhovel a vypravoval o svem vzestupu.

Nejdtive byl cididem bot. Mel velksi fispech a za nekolik let nastkadal nekolik set dolarri. Pak smrila, podvodnik ho pkipravil o vSe. Nove poUmyvaoem talita liotelovYm sluhou Nejedl, nekou •il, nepil, spoiil, as uspotal zase nekolik set dolaru.

Ale jak to narafidit, aby z jeho nekolika set staly se miliony?

Toppi zabil tri selky.

Boute zastihia selky Mari Tomkovou, Annu Handarovou, Annu Verblogovidovou a Annu Mitrikoyou v polich nedaleko Michalovca na Slovensku. Geny se ukryly pod skupinou vysokYch topolri.

Pojed-

nou byl topol bleskem rort'at a skieel se ptimo na deny. Mitrikove se podaiilo uskait. Verblogovidova byla na miste mrtva, Hanearova a Tomkova podlehly teZkYm zranenim.

` °PED GR E-ED" The Formula Never Changed or Cheapened in 66 Years

IT'S

WHISKY 86 PROOF

Lo-uFORMANENTIVCSKTYILLERY CO. "EV BROWN Makers of Fine Whiskies Since 1870

"U Svateho kntani

NONAT us. Par. PPP

v •

BEZPEONA °71)241-14 4#1 RYCHLA VLEVA

nesnesitelnam vtrfilky, dretidivelto poetic, a ogutiny. chlatilet F.S1+:0. rideeky pi• ipravettii pPlaravka pomot■ la tisiefint — by prole. mmmel i rfaae. N:•trnte ktlyA at mil:7;ete zaSistiit tento proidult treatment za nepatrnnu 6tIstku. DoNtaiite si icj tines'. A le trvejte na tom, altyste fen pCvodni od tett°

ESKO na prodej ve vetSine piednich lekaren. — Velka tuba jen 50c.

VZOREK CPLN17: IltOtNO DOSTATI DOPS:INI31 NA

W. F. SEVERA CO., Dept. CFI O.■ Cedar Rapid::, town

a

Pro drivody, ktere j°ou zde uvedeny. mluvi velmi dobie take to, ae mall tvorove maji v pomeru k velkYm velmi silnou kostru. Tak na pt. kostra mouthy jest velmi tuha a masivni proti "droboueke" kostte slona.

Dr. Erich Graetz. lo( Zprava.

Okraglovaci spolek ye Velke Praze dal delat pro sve sady vkwne ta-i bulky: "Tlouci Apaelry se !Aisne zapovida!" A jeden utad pry si hcrn-m objednal techto tabulek 1000 kusu.

Praiska.

Policista zahledl na moste Legii v Praze, Ze se tam dva mladici perou.

Ihned pkg el k nim a spustil na ne rikedne: "Co to tady delate? Prod se perete?"

A jeden z tech mladikri odpovedel: "J6, chci skodit s mostu do keky!"

A ten druhY na to: "Jo, ale ja tady byl prvni a elite jsem skoeit dtiv!"

Cesky mluvici film v mora yskem naieci, filmovanSr na Moravi." v Blatnici u kaple sv. Antonieka, v malebne krajine na Morayskem Slovicku vas jiste bude zajimat. Nezapcmierite pozvati svoje zname. Ukazovin bude v nasledujicich osaclach: YOAKUM — Ritz Theatre, ye etvrtek, 29. eervence odpoledne i veeer.

LA GRANGE — Cozy Theatre, v sobotu, 31. deece. gauze odpoledne; prvni piestaveni o 2 hod., druhe o 4. hod odpol.

FAYEI .1EVILLE — Down Theatre, — datum pozdeji.

etcana 22.

VIISTME

DR. C. GREER

OBRAZ PRANCOUZKEHO CTENARE.

Oei, LTA Nos a Hrdlo Pkiprava111 tfedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V nedeli rano od 9:00 do 12:00

Co chce obecenstvo od novin, co na nich tada? Ptedev'Aim na nich 26.da, papir, a to alespori tak kvalitni, aby se do neho daly zabalit veci, ptikrS7t lahve se zavafeninami a vubee ho bylo mono aivat na rriznrch mistech.

Dale zadaji od sveho zamilovaneho dasopisu velkou rozmanitost ye zpravach, ktere musi bYti stladeny do nekolika tadkri, nemaji povidat o velkYch vecech, nSrbr i. o docela malYch, v§ecinich zalet'itostech a maji bYti podany v naprostem chaosu.

Chrari Buh, aby vas napadlo setazovat zpravy podle jejich pkibuzneho obsahu!

Chcete-li nejbezpeeneji ptijit na chut' etenati, udelejte to tak, v§echny pkispe yky, telegramy, inseraty atd. smichate, vhodite do cylindru a pak hodite do vzduchu Jak budou padat na zem, tak je bu dete zaiazovat do listu. Nejlep gi uspokadani je na pkildad takove, kdy2 po zpravy o sedmerdatech, ktera, porodila nejaka selka v Coloradu, nasleduje vanodni projev papeMy. Nezapirejte si, ze rivodniky ete jen hrstka vybranYch lidi, kdeko feuilletony kdekdo. Starejte se o to: abyste meli ye svem liste vkly nejaky zloein, jehcA autor musi byt co nejrychleji dopaden a spravedlive potrestan. Nezapominejte na to, 2e dtenat nema rad ptesnych te.xtri; ma za to rad velke nadpisy, giroke hlavieky a rozsete Dbrazky. Ideadem novin je: mnoho papiru, malt) obsahu. Publikum chce anekdoty, barvite a zabavne veci.

N'ema ra;do nic poucneho.

Jeden velmi zkugenY mu2 mi kdysi poradil, abyCh v jednom elanku nevyjacifil nikdy vice net jednu myjlenku. "A jegte to je nekdy piing rnnoho", dodal. Mu:ite take vedet, e obecenstvo ma 'east° radeji fale§ne zpravy, ne2 pravdive, p.onevad't fale§ne zpravy nesou peeet' °deka,va.neho a zaroveri jsou do jiste miry ptekvapenim. Prisobi sensaene, jsou bohaai na alkohol, jsou jako ostre koteni a draldi ptijemne patro. A mimo to mute falekia, zprava byt je'Ste vkly pravdiva. Ptedstavte si pak svoji reputaci. Dopustili-li jste se pti torn nejake chybidky, obecenstvo yam ji rado odpusti, ponevad2 druhy den IA na ni zapomnelo. Nikdy yam v§ak neodpusti, kdyz jste neco vynechali.

To jsou mravy obecenstva. Noviny nesmeji na to zapominat, nebot' prvni rikol novin je libit se etenati.

Francois Poncet, francouzsk vylanec, k novinakrim. )o( Ve SvS,earsku bude statnim jazykem tei raetoramangtina.

Zajimava zprava ptichazi ze 834carska Spolkova rada navrhuje zmenu ristavy v tom smyslu, aby krome nemeiny, francouz§tiny a 1talAtiny byla ye 8vSrcarsku uznana pod jmenem romaunsch nebo te2 churwaelsch. Je to jazyk nejstargich obyvatel Svycarska, starYch Raett, kteti 2ili jako pastevci v Alpach, nejvice v kantonu grisonskein, odkud se roz§itil na jih do severni Italie i na vSrchod do hornich Bavor. Hlavnim mestem potomkt1 starch Raetri byl gvYearskY * chur.

Dnes 2ije ye Svycarsku jen jedno procento obyvatel, mluvicich raetoromanskY. Je jich jen kolem 40,000 a je typicke pro 6v$Tearsko, ze chce uznati jazyk tak nepatrne meneiny

DR. KAR. J. HOLLUB teskS, Lekai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon ritadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLUZBA. V hodiny 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ristav pohotovSr k sympatickemu vykizeni nezbyttrYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nai zasadou.

ED WA R D PACE Puntebni tic:1AM: Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. II. PRAVNIK URN iii?

Vykizuje ve§kere soudni zale2itosti ttadovna: 821 Bankers Mor'age Building, pies ulici .naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS. N .P hil r GEVIuut, PRAVNiK L.

ikif

Vykizuje ve§kere soudni a pravni zalektosti, abstrakty, posledni yule, atd.

TEXAS Telefon 146, WES.L

Cervenka & V"Pvilra WEST, TEXAS. Pozemkov9 obchod — Abstrakty.

Piljeky — Notakstvi.

Mame spnieni v cetera state.

RED FRONT

Oeski Jidelna, Restaurace a Pitnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelria jidia a lunde.

Nejle$1 saudkove a lahvove pivo, rrizne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

• Hoboko stale na sklade.

VVIattni stoly pro rodiny DR. THOMAS N. DeLANEY OONt LEKAA, BrSde spravne ptipravene. tas dle funluvy.

Uradovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS. Mokrou obuv rychleji osaime, vyepeme-li ji horkYm hadrem a polotime podrakami nahoru. Rychleji :vylettime mokrou obuv,

Ve stfedu, dne 28. 6ervence 1937.

za statni, ac v sousedni Italii Rje 450,000 Furlancri, ktefi miuvi raetoromansky, nikoliv italsky (kolem Udine), ale jsou povalovani za Italy. Lid& kteti byli na italsky fronte, se v obsazenem rizemi shledavali vlastne pouze s ternito Raetoromany, nikoliv s Italy. Proto se kaklY rakouskY vojak spi ge mohi nauditi romaunsch nez italsky. Ptes to sotva kdo vi co o existenci teto stare feel, ktera kdysi znela od Tyrol al k jezeru Genevskemu a jejiI nositele se dlouho dovedli ubranit naporu itimanri. .0 — Nedostatek drobnYch. V posledni dobe se stale mnoL stitnosti obchodnikft na nedostatek drobnYch minci. V obehu je pry tak malo deseti, dvaceti a petihalet0, jsou easto nuceni cenov3i rozdil vyplaceti ye zbo2i. Ke stiLiostem nyni Narodni banka odpovida, 2e je-

ji ritadovny maji dostatek drobr&h minci az na petihalete, jich cele nara2ene mniAstvi (96 milionri kusri) je v obehu a do pokladen Narodni banky se temet nevraceji.

Protole daisi rallay novYch petihalett by byla nehospodarna., doporuauje se pouMvati petadvacetihaletovych minci, o nee je zatim nejmenk zajem. Lide s nimi neradi plati — ani pra2Sti elektrikati je radi nevidi — nebot' pfi davani zpatky musi ritzne mince kombinobat. Narodni banka vS'ak propaguje roze,ffeni petadvacetihalefa. Jejich kombinaci lze pry nahrazovati yeSkere platy, byt' i odstupriovane po petihalefich.

Prvni Ceske penize, denary, dal razit Boleslav I. a staly se behem doby urnelecky nejkrasnejSim penizem tehdejLi Evropy.

You, too, will switch to Grand Prize once you try it. You, like others, will say it has a smoother, mellower flavor, a creamier head, a delicious zest all its own. In fact, the age-old flavor won world's first prize. No wonder Grand Prize is the South's largest seller. You'll change to Grand Prize, too!

Aged and bottled at the Brewery.

Gmo

PRIZE

LAGER SOUTH'S Famous BEER

Gulf Brewing Co.—Houston. 100% Union.

C-4

DQ C 61{0SLOVE\ S POUZE 7 DNi jestliie cestujete expresnimi parniky

BREMEN »« EUROPA Rychlik c e k a v Bremerhavenu u lodi BREMEN a EUROPA, odkud j e d e t e do Prahy bez presedani.

Anebo cestujte na oblibenS7ch paroloclich

COLUMBUS HANSA »« DEUTSCHLAND HAMBURG »« NEW YORK VYborne zelezniCni spojeni z Brem neb Hamburku. Pomia2e-me Vain pfi obstaravani navS'tevnich a vystehovalec. vis. pro VaSe evropske pf:ibuzne Informace u vakho mistniho agenta neb

515 COTTON EXCHANGE BLDG., HOUSTON, TETOS

ye stfedu, dne 28. eervence 1937.

Z JEDNOHO HRNCE VE ZKRATKACH. Pro ibte nerneckS7 rolnik nesmi dnes prodat svobodne ani vajieko — veecko musi odvadet statnim rozdelovnam — byl tim zniden potravinatskj7 maloobchod. Nyni byla vydana natizeni o hospodatstvi s uhlim. Jejich provedenim bude zniden temet cely uehlnSr maloobchod.

Vedouci "Usttedniho svazu uhelneho obchodu" vydal smernice pro vyloueeni maleho obchodu, podle kteOch musi se obchodu vzdat: 1. Kdo byl 'nekdy trestan. 2. Kdo bud' vubec nic nedal na, zimni pomoc anebo jen malo. 3. Majitele smieenSrch obchodu (techto je v Nemecku mnoho, protote je betnSrm zjevem, vedle uhli prodavaji se jette potraviny). 4. Veichni, kdot nemaji dostateene velika skladiete a vlastni potahy. Veichni obchodnici, kteti se podle techto ptedpisil budou musit vzdat tivnosti, jsou vyzSrvani, aby se hlasili jako delnici do tovaren a 'V Thienbuettelu, kraj Rensburk, propukla vzpoura vS7pomocnSTch zemedelskSlch delnikt. Delnici byli sem poslani okresnim fitadem prace v Koline nad RS7nem. Jejich dtvernici oznamili rolnikiim, aby jim ptipravili jejich osobni priikazy pro odjezd, protote prispatne. strave nemohou dole vykonavat take prate, ktere se od nich tadaji. Ke stejne vzpoute dal() v obci Bergdorf tehot kraje. Eetnici provedli zateeni.

Na dole "Redenfett" v Neunkirchen v Sarsku byl vytaten vozik s rStmovanSrm na,pisem: Kancleti Hitlere, nerue no,s ye vice — lepeimi platy hied' obdatit havike!

Na dolu "Mellin" v Sulzbachu zbili nekolik nacionalne socialistickSrch itredniktit, protote se vysmivali tern, kteti byli z politickS7ch IIIMM0111111.1.111.0.M.O.M.14111111,

i

Strana 28.

VESTNtK

a elm vice budete hlidati jeho ru-' jejich opravdove snahy pkinesti nace, tim merle uvidite. A coZ al vas eernu lidu nee() pekneho a cenneho necha pohovotiti s lebkou Homon- a rad bych videi, aby v texaskSTch kula! Zadne dratky a provazky, nic mestech a mesteekach jim dali ujakeho si pinou merou zaco by varn dalo ptilefitost ktiknoutl — "u2 to main ty kujone jeden !" slouL. To co yam ptinaSi jest neco, Kouzelnicka eisla budou vSak jen, co jste jeete nevideli a neslyeeli. easti programu, kterY spattite. Ka- Take to deetina, kterou uslyeite rel Samek je prave tak dobrYm de pro vas neaim, nae budete radi zpevakem, hercem a tanednikem ja- vzpominat. AZ se doetete v techto ko kouzelnikem a mohu rici jen to- sloupcich, ze Samkovi ptijeli, nelik, ze jit pouha jejich aktovka o I nechte se nieim zdrZet a jdete se zamilovanem pareeku v bohatSrch podivat. Nebudete litovat, za to narodnich krojich stoji kaZdemii I yam rudim. To nebudou litovat ani ti, ktere pozvete seraou. za vstupne.

S pozdravem, tESKt TEXAS BY MEL UVITATI Nesjem obchodnim agentem SamT. B. Hlubueek, MANZELE SAMKOVY Z CHICAGA. kovYoh, neZadali mne, abych tech- tajemnik Ochotnickeho DruZstva v to par tadku napsal. VaZim si veak Cedar Rapids, Ia. Ceskji. kouzelnik Karel Samek z Chicaga a jeho mantelka, loSrvala Lidka Ditterova, elenka bSrvaleho Ludvikova divadla dobke Znama pevkyne na chicagskem rozhlasu ;sou na ceste do Texasu s divadiem jet by meli shlednouti veichni, kteti se zajimaji o nee° vskutku krasneho. Jako mnidhaletY ochotnik jsem v eastern pisemnem styku s i;exaskymi dramatickYmi kroutky jednotliqmi krajany a to je ptieina, proe se dnes o zajezdu manteSamkovS7ch do Texasu zminuji.

POJISTENt SP. ST. POJIST- UJiCiM SYSTEMEM — DO $5000.00 Byli u rids v Cedar Rapidsieh a byKAZDEHO VKLADATELE li nadeeni krasou a bohatosti programu, kterSr nam piedvedli. Bylo by to 'alpine z mista tikati — "eh Matete ukladat osobne aneb po pOSte cd $5.00 nahoru. co, zas jen nejakej kumetYr — To Neplatili jsme mene vS7 delku jak etyti procenta rodne, co kouzelnik Samek ptedvadi jest v Sesti mesienich vice neZli kumStftstvim. Jest to umeni nasttebane is dvotni praci. Pratak jako nekdo venuje leta sveZa 16 1/2 roku vypiatili jsme v celku $3,817,155.89. ho Zivota k naueeni se temeslu nebo nejake profesi, tak Karel Samek NavStivte nas v naei nove utadovne, aneb piste anglicky neb zasvetil svirj Zivot modernimu koueesky zelnictvi.

d0vodu propneteni z prace anebo vykazani ze Sarska.

Sveho easu byl vykraden byt nadelnika etabu HitlerovS7ch fitednikt, Lutze. V byte tohoto mute, kterS T se honosi svou chudobou, byly odcizeny eperky, drahokamy, prsteny, nahrdelniky, naramky, hodinky, "kravatove jehlice, jezdecke bide se zlatSni rukojetemi, slate cigaretove taeky s vyrytSrmi erby atd. Pachatel kradete Bruno Selke byl nyni zvlaetnim soudem Berlin II. odsouzen na 15 let do kaznice a ke ztrate cti na 10 let.

YRROIRFIRR

FR ggggggggg

.

..... SFRI

Zde mate easem zkouiene vklady

za vase aspory, ktere vim n- bizi

o 1 INdelek

Zazraky to nejsou, pravda, ale az ku ptikladu uvidite jeho kousek s vajiekem a pytliekern anebo onen s testem na vdolky a zlat*mi prstYnky, budete mit odi na stopkach

∎041111110.0.041410•041101.0.1=1.0 ■1•11■111.041101.0.11/411.0.100..0.N∎0■04/0•1411111•0111∎0∎0411■ 0.

PRO LEPSi INFORMACE DOBRYCH VKLADU

sioa unoing and Loan Ass'n.

1114 Capitol Ave., HOUSTON,

TEXAS

Dodatek k oznamce "U sv. Antonleka"

......

1.11.1109.1 .....

num.. 1M

........ Imam

WHARTON — Rio Theatre, v patek 30. eervence odpol. i weer.

FAYETTEVILLE, — Down Theatre, v sobotu 31. eervence, p

piedstaveni o 7:30, druhe o 9:30 hod. veeer.

CAMERON, — Milan Theatre, v nedeli 1. srpna, odpl. i veeer.

000,000000 Y/

11:f 0...11MM IN01•11111.0411000011•04110.0

10)170

0.11111.04/......1■0•11111.0.1M1.0•1■04/1.14■ 000.00■0411011.0.111•0■00.10.04MIN■ 04.0.041111.041•100.111■0.0.0.1111■0411.04111,:.

NEJV/TRAVNEJSi EESKY MLUViCt VELKOFILM

"Na Ruiich Ustlano" Veselohra s Antoninou Nedoeinskou v eele, bude ukazovan v nasledujicich mistech: WEST, — The Best Theatre, ve stiedu, 4. srpna a ye etvrtek, 5. srpna, odpoledne i veeer.

CORPUS CHRISTI, — Agnes Theatre, Agnes Street, v pondeli, 9. srpna, zaeatek o 3. hod. odpoledne a bude se pokraeovat odpoledne a veeer.

GRANGER — The Tab Theatre, v aterY 10. srpna a ve stiedu 11. srpna, prvni piedstaveni o 7:30, druhe o 9:30 hod. weer.

SEALY — Texas Theatre, v patek 13. srpna, prvni peedstaveni 7:30, druhe o 9:30 hod. veeer.

POTH — Talley Theatre, v pondeli 16. srpna o 3. hod. odpoledne;' veeer prvni peedstaveni o 7:30, druhe o 9:30 hod.

PLEASANTON — Talley Theatre, ye etvrtek 19. srpna, prvni piedstaveni o 7:30, druhe o 9:30 hod. veeer.

WEIMAR — Palace Theatre, ve stfedu 25. srpna o 3 hod. odpoledne; prvni predstaveni o 7:30, druhe o 9:30 hod. veeer.

EL CAMPO, — Norma,na Theatre, ve etvrtelc gfi. srpna odpoledne i veeer.

,1/2,1V11,7 p o i a d spoledenskSich zabav, jea od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajant a jejich ptatel.

Pettovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main. ✓ ✓ ✓ ✓ ✓

NEDELI, 1. SRPNA. — Zatopek z Baytown.

NEDELI, 8. SRPNA. — J. R. Baca Original's.

NEDELI, 15. SRPNA. — Sablatura z Ganado.

NEDELI, 22. SRPNA. — J. R. Baca Original's.

NEDELI, 29. SRPNA. — Syncopators

VSTUPNE: PAN! 40c — DAMY 25c POitADATELI.

&ram. 24.

Pouiivelite k OZEIEL1, Mal'' Oznamouate Pravidla V Malem Oznamovateli fietujerne 2 centy za slovo za katde uvekejneni. Nejmenti poplatek za oznarnku (do 25 slov) jest 50c Oznamku naOtte na zinattnim listku a ptilatte k objednavce ptislutnY obnos bud pattovni poukazkou (Money Order" nebo y e znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pkidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li byti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znadkou,fletujeme za oznamky "Na prodej",, "Slutby a prate" a podobne 25c zvlaSV za znaeku a na paStovne, aby dotle dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Pkijme se hospodyne" obna g doplatek za znaeku a pottovne 50 tenth.

Doplatek za znadku budit ptiloten k obnosu, kterY posilate za oznamku.

ater'' Pate o ease ceny na 'Oechny semena, krmiva, Bagging & Ties a vtechny rolnicke potteby.

Nate ceny Paris Green y e 100 lib. sudech $26.50 vyplacene. Arsenate of Lead ve 100 lib. sudech $11.85 vyplacene. Calcium Arsenic y e 100 lib. sudech $7.25. LepSi ceny na leznieni kary neb automobilove trucky.

ZIEGLER BROKERAGE COMPANY Room No. 408, Merchants Exchange Bldg., (27-36) Houston, Texas.

KURATKA: KURATKA: Barred, White Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Black Australorps, Black Minorcas, 100 za $6.50. White, Buff, Black, Brown Leghorns a Anconas $6.25 za 100, michane $ $5.50 za sto. Pottovne vy' placeno, zarueena, tiva; doclavka.

Vtechna kutatka pochazi z "flock blood tested" stud. Jsme ptipraveni odesilati objednavky hned. — Von Minden's Hatchery, Fayette(21-dz.) ville, Texas.

SpolehlivY mladik neb mut dostane celoroeni praci na farme.

Zer- Mate nyni penize na ruce Pitte o podrobnosti pod znaekou — neb v bance, ktere y am nic neptiSpolehlivY — Vestnik, West, Tex. nati, neb jen velmi malt' firok? Za(30-31pd.) jimate se o uloteni techto do hanky, ktera, plati 4% trail a jest alipi LOT — stted Ft. Worth, jistou? Zdali ano, pitte pod znae6. 7, Jassomenie str., asphaltovana, kou "Vklady", % Vestnik, West, 53x111. Dvojita garage. Za polovie- Texas.

(4-dz.) ni cenu neb smenu. Dotaz: 17466, Anglin str., Detroit, Mich. (28-31p) DIV`i Prodarn dobte jdouci ob-1

REY lAiLST

V nejzastaralejtich p t i p a d e c h chod, totit pivnici-taneirnu. nu sdelim katclemu v dopise. Pitte Revmatismu a Neuritis jest rychle L. Zbranek, Daisetta, Tex., P. OH uleveno pouttitim Alonzo Urban Box 265.

(29-32) Rheumatism Treatment. Tisiciun jest ulevovano. Prod ne Vam? Na LACE POZEMKU, KTERE BYSTE prodej y e vtech leka,rnach. Neb pitna Alonzo Urban, Station A., Sam NEMELI PitEHLIEDNOUTI. (15-dz.)

Antonio, Texas.

Cislo 4060— 360 akr farina k Ptijme se osm neb deset pesteni dobytka, nalezajici se blie Gatesville, Coryell okres, dob- pikoveieil krajanti, dobrY prostranre stavby a zvelebeni, 100 okra vzde- nY domek k bYvani, voda a dtevc lano, zbytek pastevnik a les na I na miste k volnemu poutiti, cena vydlaklene silnici, ovei drat kolern dle ujednani. Hlaste se na, adminicele farmy, artistska studna. Cena straci Ve'stniku pod znaekou "Na farmu" (30-31pd.) pouze $15.00 za akr. tislo 4062— 80 akrii derneho a michaneho pozemku nalezajiciho se 4 mile vychodne od mesta West na Aterkovane ceste, asi 55 altra vzdelaneho, dobre stavby a zvelebeni, 1 cena 455.00 za akr. tislo 7437-80 akril michaneho pozemku, nalezajiciho se asi 6 nal) severovychodne cd mesta West, 70 akril vzde16,no, zbytek pastevnik les, dobre stavby a zvelebeni, nevyeerpatelna voda, cena pouze — $35.00 za akr.

Za ptieinou rychleho prodeje "Drug Confectionery" obchodu, pies ulici od King's Daughters nemocnice, v obchode sedm let, poprve nabizeno k prodeji, ptidina, majitel pteje si jiti na odpoeinek. Pitte neb navttivte John Heji, East Side Drug Store, Temple, Texas.

(30-32) TABAK start', lehke druhy prodavam po 15c, 20c. CigaretovY 30c a Havana 35c libra nevyplacene. Pitte na: Vacl. Kratochvil.

Portland, Tenn.

(28-31pd)

Tehdy se zdaly tyto cile nyni, y e svetle pozdejtich udalosti, phsobi titerne. Prase tak je tomu dnes. Ani v nejptiznivejtim ptipade neni dnes to, eeho by nekterY ze zbrojicich state mohl ziskat nebo si udrtet ve valce, nieim proti ztrate, kterou by utrpel. V ptit'ti valce bude viterstvi skoro pra,ve taeislo 0655-175 akrt derneho a kovou katastrofou jako poratka. — michaneho pozemku, nalezajiciho C. R. Attlee. se 2 mile jitne od mesta West na nave Federalni silnici, asi 150 okra Oech v sobe spojuje germanskY vzdelano, zbytek pastevnik, dobre rozum a slovanskou humanitu — stavby a zvelebeni a nevyeerpatel- vlastnosti pro tvarei demokracii, jet na. voda. Cena pouze $45.00 za akr. je dnes nositelem svetla v temnych mezinarodnich pomerech. — Pra y CERVENKA & VANZURA West, Texas.

Belehrad.

-ida,

tislo 51937 -- 252 akra eerneho michaneho pozemku, nalezajiciho se 4 mile zapadne od Abbott, 190 akru vzdelano, zbytek dobry pastevnik a nevyeerpatelna voda. V dobrem okoli na tterkovane ceste, dvoji stavby. Cena pouze $50 za akr.

Toto jest skuteena lace pro domov.

stfedu, dne 28. 8ervence- 1937.

vtsTNIK

GULF BREWING COMPANY BREWHOUSE prize; a formula handed down GULF BREWING COMPANY ENLARGES PLANT from father to son, for generation F. H. Roberts, president of the to generation.

Gulf Brewing Company, brewers Today Grand Prize Beer is known of "Grand Prize" Beer, announces as the largest seller in the South, the completion of increased facili- and its modern brewery is world ties. The additional new equipment famous. and buildings practically double the capacity. Mr. Roberts said, Tir "We wanted to be prepared for the continued increase of Grand Prize sales."

Foricils-CarbunaesIGslGefieions&Olaores This is the third enlargement IT DRAWS OUT CORE OF WORST BOILS OR 54 CARBUNCLES AT ONCE OPREVENTS made of the Brewery's facilities.

S PREAD ! NO -- AT ALL DRUGGISTS DIA,R CHEMICAL CO. SAN ANTONIO TEX. A. The Company, born since beer was legalized in Texas, has enjoyed an almost phenominal growth.

Additions include new storage cellars with 48 new aging tanks, 16 of which have a 1300 barrel! capacity each, special all bronze pumps, new all bronze fittings I and copper tubing, new refrigeraAon equipment and a complete new section to the bottling department.

The bottling department's new equipment includes a double soaker for sterilizing bottles, two automatic fillers, two crowners, two labeling machines, and a double pasteurizer, along with necessary conveying machinery. With the expansion, 32,000 bottles per hour of properly aged beer can be turned out Additional structure consists of I a new 2-stcry office building of hollow tile structure, 48 feet 8 inches by 100 feet 8 inches, and new warehouse building of 16,000 square feet to provide necessary I bottle storage which will accomodate 48,000 cases of 24 bottles each.

Frank Brogniez is vice president' in charge of production. Following in the footsteps of his famous father, Frantz Brogniez, under whom he studied, he uses the formula that won world's first

I

ViSE. 7 MODELti $39.: Jsme jednateli pro Remington Psaci Stroje, ktere jsou zname, osvedeene a oblibene.

Zajimate-li se a psaci stroj standartni anglickY neb s eeskym pismem, obrat'te se na CECHOSLOVAK PUB. CO., West, Texas.

TRINEROV A ANGELIKA ZBAVI VAS LETNfCH ZALUDEtNICH POTIZI! V Lelarnich netx, po glete $1.35 Jos. Triner Corp., 1333 S. Ashland Ave., Chicago, Ill.