Vestnik 1937 08 04

©roan 5lovanske Pc

pot cjci Jednoty Statu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th. 1922.

R,OtbliK (VOL.) XXV.

WEST, TEXAS. ve st •edv

(Wednesday) 4. srpna (August) 1937.

tin° 31.

,94.TVINIO,,WaRnes

DRUZSTEVNICTVI V SEVERSK CH STATECH. -..VEDSKO, Norsko, Dansko a Finsko tvotily od nepameti historickou jednotu.

S Tvaily stejnorodou skupinu, oddelenou v jiste mire vodou. Ale voda— jak si dasto myslime — neoddeluje, nYbrZ spojuje. DulelitYm spojovacim dinitelem prvnich ti-i zemi je jejich spoledny pftvod, jejich jazyky jsou pf-ibuzne.

Finsko, jeho2 obyyatele s hlediska pfrvodu i jazyka patii docela jine skuptne, tvoti vYjimku, ptesto, .2e mateiskYm jazykem cele desetiny finskeho obyvatelstva je jazyk SvedskY. Fakt, ie Finsko path ke skandina yske skupine, neni v ptibuznosti rasy a jazyka, nYbr2 piedev§im v jeho zemepisne poloze a stalete historii.

Severska demokracie ma sve koteny v individualismu i socialnich potiebach. Svoboda ducha i vedomi socialnich potieb byly zakladem take dru2stevnimu hnuti.•Dru2stevnictvi je zalo2eno na svepomoci a snaze po nezavislosti.

Vysoka 2ivotni Uroveri techto zemi, smysl pro spolupraci a druZstevnictvi, zaji gt'uji severskYln statilm eestne misto mezi ostatnimi staty Evropy.

Pies ninohe spoledne znaky melo dru2stevni hnuti v ka2cle jednotlive zemi ponekud odlienY charakter i historii.

NejstarS1 koteny ma dru2stevni hnuti v Dansku, ktere bylo take pionYrem v druZstevnictvi zemedelskem. Tu jsou dru2stevni konsumni spolky hlavne hnutim neza,vislYch, malYch hospodakft. Ve Svedsku i Norsku je dru2stevnictvi rozAlieno hlavne mezi prfunyslovYm obyvatelstvem, adkoli je podporovano i ostatniml vrstvami obyvatelstva. Ve Finsku, kde dru2stevnictvi zadalo nejpozdeji, je podporovano stejnou merou delniky i zemedelci. VYsledkem toho bylo, 2e druistevnictvi ye Finsku se rortkiStilo ye dye hnuti, kde2to v ostatnich zemich bylo stejnorode.

Ve gvedsku.

8vedske druistevnictvi ziskalo svou svetovou povest UspegnYmi boji s monopolnimi syndikaty. Rostouci aktivita ustiedni organisace byla nucena bojovati s maloobchodniky. Unie maloobchodnikfl, je2 vedla propagandu proti dru2stevnim spolkrim, vedla i tento boj. Jeji smekovalo piedevgim k tomu, aby zridila soukrome velkoobchody a navazala obchodni styky s dru2stevnimi spolky. VYsledek tohoto boje byl, 2e Unie tovaren na margarin odmitla roku 1909 udeliti prodejni opravneni K. F. Brzy pote mela K. F. (Dru2stevni Unie) Uspech stavbe male tovarny na margarin k zasobovani svYch dlenskrch spolku. Margarinov3"r kartel se snail konkurenci tuto novou tovarnu drastevni spolednosti znicit. Vysledek byl vAak prose opadnY, nebot' roku 1911 byl margarinovY kartel rozpu gten. Roku 1921 postavila K. F. novou moderni tovarnu v Norrkoepingu, je2 je dodnes nejvetgi ve 8vedsku. Jeji rodni produkce je 15,000,000 kg, dili 30 procent veekere produkce margarinu v zemi.

Pied svetovou va,/kou smeiovala Cinnost K. F. piedevgim k °brans:, proti frtokrim soukromeho rnaloobchodu. Potom sama ttoe'lla na mo-

nopoly. Aby zlomila moo Unie mlYnu, koupila r. 1922 veliky mlYn "Koruna" ve 8tokholmu, ktery zaujimal vYznadne mi:to a urdoval cenu mlYnskYch produktU. Pozdeji se mlYnskY prilmysl K. F. neobydejne rozgkil. Roku 1926 koupila K. F. veteinu akcii velike tovarny na kartaae v Oislavedu a znadne snI ila cenu karta,na boty. Pozdeji koupena jeSte jina velka varna na kartade. Za zminku stoji, Ze 80 procent zisku techto tovaren bylo po dlouhou

do-

Tolik do hu popsteli. ma S. P. J. S. T. nyni pohotove, ie neni 'Twine vYmInvy. Dvacetilete pojistky nadaeni, doiivGtni, pojistky na obnosy ai do $5,090 jsou vydavany. Pojistky nynej'Si moino zvY6iti, certifikaty doiivotni za dvacetilete zameniti. Detske poji gteni nemelo by schazeti v Zadne Ceske rodine, zejmena ne v recline Clena S. P. J. S. T.

bu utivano k financovani vedeckeho badani v uvedenem oboru prace.

V nove dobe se dru2stevnictvi rozWilo neobydejne mezi prfunyslovYm obyvatelstvem.

Prfunyslove obyvatelstvo podporovalo rozvoj dru2stevnictvi systematicky, adkoli pozdeji i venkovske obyvatelstvo melo na nem znadnY podil.

Posledni hospoddiska, krise mela na S'vedske dru2stevnictvi daleko menSi Udinek nee v o statnich zemich. Zdravou organisaci obchodu byla udr2ena kupni sila delnictva. Demokraticka struktura dru2stevnich spolkri zUstala neotiesena a je zajietena i pro budoucnost. Z toho veeho mono dovoditi, ze druZstevnictvi ye 8vedsku ma v dneAni dobe velmi silnou posici hospoddiskem Zivote zeme, udr2ovanou nepietr2ite zdravYmi finanenimi podminkami.

V Norsku.

Dru2stevnictvi v Norsku ma mnoho spoledneho se SvedskYm. Neobydejne pfiznivY ohlas melo dru2stevnictvi zvlaSte mezi rybdiskYm obyvatelstvem, adkoli skuteene druZstevnictvi vzniklo mezi prinnyslovYm delnictvem. Prvni dru2stevni spolednost byla zalaena roku 1850, ale opravdovy rozvoj dru2stevnictvi zaCal v letech eedesatYch. Dru2stevni spolky byly nazYvany "UspornYmi dru2stvy" a velikY podet jich byl ustaven v letech sedmdesatYch. Byla vytvokena Ustiedni organisace a 112 roku 1877 mela 250 dlenskYch spolku. Obdobi krise roku 1878 velmi oslabilo aktivitu dru2stevnich spolku. A kdy2 v nasledujicich letech byla ristiedni organisace rozpuetena, vet gina techto prvnich dru2stevnich spolkri zanikla,. Prvni rozbeh norskYch konsumentri k dru2stevnictvi tedy skoneil naprostYm nezdarem. .Zakladani druistevnich spolkt. znovu ozilo v letech devadesatSreh, zejmena usilovnou propa-

gaci a zasluhou advokata 0. Dehli-ho. 0. Dehli odeS'el roku 1892 na studijni cestu do Anglie a Ameriky, a kdy2 se vratil do Norska, zadal sve poznatky a zkuSenosti uplatriovati k rozvoji dru2stevniho hnuti v zemi. Jeho iniciativou byly ustaveny nove spolky. Jeho hlavnim itkolem bylo ztizeni Ustiedni organisace. Pies vgechny dtivejsi nezdary se mu podatilo koneane vytvoiiti "Narodui druZstevni Unii," zalolenou roku 1906. K fistiedni organisaci se piipojilo pouze 19 spolkt jako zakladajici dlenove, ale jejich podet rostl rok od roku. S rozvojem dstredni organisace vzrUstal i podet olenfi a obrat i kapital spolkil se mno2iI. Zadatek druZstevniho hnuti nebyl skvelY, proto2e delnicka strana podceriovala jeho drile2itost. Kdy2 veak kongres delnicke strany roku 1907 uznal dulelitost dru2stevnich spolku pro delnicke hnuti, zajem delnickYch vrstev o dru2stevnictvi se neobyeejne prohloubil.

V Dansku.

Prvni druZstevni podniky vznikly v Dansku mezi hospodati ye forme druZstevnich bank ye etyticatYch letech. Druistevni konsumni hnuti vzniklo ponekud pozdeji, asi kolem roku 1866, kdy ctihodnY Sonne, v historii hnuti vAdy znovu vzporninanY, ztidil prvni "Delnickou Unii" v meste Thisted. Na zadatku se hnuti omezovalo na chude rybaie a kemesIniky mesta, ale v kratke dobe se rozS'ifilo mezi danskymi hospodaii. Stalo se tak vlivem vysoke kulturni drovne hospodaku, ktera byla vYsledkem lidovYch vysokYch ekol pi-es to, 2e v nekterYch krajich bylo dru2stevnictvi danskm prf/myslovYm delnictvem ignorovano. Teprve po sjezdu socialisticke strany v Kodani roku 1910 nastal mezi prumyslovYm delnictvem priznivy obrat. S jeho pomoci se hnuti sitilo do velkYch most a sila i presti2 dru2stevnictvi neobydejne vzrostly.

ZvlaStni zminky zasluhuje velika, dru2stevni spolednost v Kodani, ktera, vznikla spojenim nekolika ma/Ych dru2stev. Socialni program delnickYch dru2stevnich spolku v mestech se vSak piece ponekud lisil od hospoddiskYch spolkfl v zemi. Kdy2 roku 1871 dosahl podet dru2stevnich spolkfi 62, byla zalo2ena ustiedni nakupni spolednost. Trvala vAak pouze .5 let.

Podrninky pro jeji znovurtizeni byly nepfizniye al do roku 1880, kdy vznikly d ye takove spoleenosti, jedna v Sealandu a druha v Jutlandu.

Roku 1896 se sloudily obe v jednu "Dru2stevni hlavni prodejnu v Dansku", ktera. oslavila 40lete: vYrodi zvIdetnim kongresem loriskeho kvetna.

Jako ve Svedsku, tak i v Dansku bylo dru g -stevnic rdemAtokaipcmluvtbakoYch, margarinovYch, cementarenskYch i jinYch trustu. Danske dru2stevnictvi v'Sak ye vAech techto bojich zvitezilo. Posledni hospoddiska krise piece veak pflsobila neptiznive na jeho dalrozvoj, protoie clanska vlada, aby zabranila Udinkfim krise, vydala natizeni o kontrole a omezeni dovozu.

• DruZstevnictvi v Dansku se lisi v mnohem od dru2stevnictvi v ostatnich seversk3ich zemich Statistika o podtu druistev dokazuje, ie pie(Pokradovani na strane 18.)

Strana 71.

ODDIL LOPISOVATELSKI COt TEN t ESKi JAZYK, PODLE BiJZNi•CH zraAv, is BY Bin V TESNEN V JEDNODU g Si HAV? tas od easu ruzni ti dobreekove si zabrousi na tu nazi oeskou mluveici s reformaenimi opravnYminavrhy, jako by tech oprav opravdu potteboval, jako by pottebovala obledeni v prostejai roucho. Tu se gneruji pitiponu, tu ptedpanu podle ciziho vzoru a chudak y aby se jit tetelila strachem, ze dostane z Ceske mluvnice vyhazov, vlastne z eeskeho prayopisu. Snad ti pani navrhovatele opravy eeskeho pravopisu hledi napodobiti opravnou soustavu nerneckeho pravopisu, ve gedai v tivot na poeatku tohoto stoleti, kdy pismenka h musela se z nekterYch sloe vystehovati. Na anglickY moderni pravopis take byly podniknuty najezdy, John Bull, jako konservativneji zalotenY. zfistal svem savour, labour a favour, kdetto Americana psainim savor, labor a favor uaetti hodne price s psanim u, neb sezenim, anglicke noviny drti se tyre na mists zdejaiho tire jako Anglidane svYch fiber, guinei, silingu a penci. Mist misto missed, kist misto kissed, thru misto thru, thoro misto thorough, jak bylo pied neja,kou desitkou let fedrsvano brusidi anglickeho pravopisu v Americe se neujalo. Snad tim jeate paraduje Literary Digest. Noiriny, ktere jsou zde zavatnYm ainitelem nestaly se nasledovniky ani propagatory teto pravopisne reformy. Anglicka tee, cot budit ku jeji chvale teeeno ma sice snad tu nejjecinoclug ai mluvnici, ale nejhorai pravopis, kteryt tak lehce zreformovati Ci opraviti se neda, aby se z nej nestala nestvilra.

Je-li idealem opravaial pravopis tak zjednoduaiti, aby se ptiblitil vice ku lidove mluve, zkomclilo by to spisovnou tee, nebylo by tadneho vzoru pro vyttibenou ked. pro spisovnY jazyk.

Katcla tee ma mnoho nateei a tu by pomalu doelo ku rilznYm navrlitim pro zavedeni neb pojeti toho neb onoho tvaru lidove mluvy do pravopisu, neptidalo by to krasy ani bohatosti naafi 'Ceske spisovne teal, ktera je hezky vYraznou a barvitcu, katde pojem pine vyjadiujici. Nage tvrcle y je kus staroslovanske mluvy a my jej milteme vyjadtovati tak ptesne jak Rusove, hovotime-li spravne desky.

Nag e earky, haeky a kroutky nad pismenkami jsou spravne voleny ku ptesnemu vysloveni neb one hlasky. Vezmeme ptikladne slova jako byl, bil. byly, bill, bily, byli, bili a byli.

Je-li kettle vysloveno ptesne, jak prapisne naznaeeno jsou tyto rozdily patrny a katcle slovo vyjadtuje ptesne svilj smysl. V torn spoeive velikost a dukladnost nageho pravopisu, jet i jine slovanske feel krorne polske pcstradaji. Nauete se Cisti ptikladne rusky, osvojte si ruskou kyrilici, jet s malYmi zmenami je poutivana Srby a Buihary a nevyslovite Icatcle slovo ptesne, jak je mutete vysloviti v des"tin"e podle pravopisnYch znaeek. Rusky kdo se pile rusky kto, ale ete se chto, po gta se piae poeta a vyslovuje se zrovna jak Ceske pasta.

Co se piae rusky eto a vyslovuje se ato, slovo jeho pik se jego, ale vyslovuje se jevo a jine podobne. Naas., I je jasnejai polske pieearkovane 1, jet zni neco jako na ge v neb u.

A kolik tech znaeek a hiaskovYch sptetek ma polskY pravopis, ne tak vie jasne naznaeujici jako nag.

Ceske, mluva jee velmi vYraznou, tit slovo yam jasne povida pine, co naznaeuje, katcle sloveso je napodobeninou a mnohdy velmi zdatilou raznYch zvukir neb einnosti. Vuz po ceste jedouci drkota, hrcm rachoti, pia'ala hvizda, potileelp bubla, vatici se voda v hrnci klokota, vitr flee tepot dopadajicich cepa, cvrlikani ptactva, rozvodnend telta huei a lesy aumi To je jen ptiblitnY nastin bohatosti vYrazu nazi krasne mluvy, jet ji eini tak zpe ynou a proto ony pravapisne znaelcy byly spravne voleny a take i to y ma sve misto. Vyhod'me y a slovo samo bez spojeni s jinsim yam to minute jasne kid. co mini. Fiebyl, piibil, syto, (Cite je syto) vyl, (pes).

VtSTNiK Ss2ra (kus), sira (nerost), byt, bYti, bit, byte.

Zda se, te v mluve neni rozdilu mezi slovem vrch, (vraek) a slovem vrh, (vrteni neeeho), pih (na pokotce) a pych (lesni), led je dosta,teens znatelnYm, ona slava spravne vyslovena. Tvrde y ma svou opravnenast v eeskem pravopisu, je to slovansky eeske. samohlaska, jak vidno z jejiho ptehlasovani v e a u v natedi hanackem a chodskem. V chodskern nate& snad pouze jen ire slave bul a jeho od yozeninach, pokud je 'mi znamo, nejsa ✓ taje chodskeho nateei zasvecen.

V deskem pravopisu posledni dobou byly jit ueineny zmeny Wa yne v poutivani ptipony ni v pticlavnych jmenech, viz sleva letoai, deni a podobna, jakot 1 v podstatnYch jmenech cd techto podobnYch odvozen.Ych. Kdyt zkratime ptiponu ni a nik v jistYch slovech, mohli by opravati detadovati to same pro vaechna slova. Kdyt misto leto gni se piae letosi, bylo by take soravnYrn psali dneai, pOdzimi, z yed: emi u.delali bychcm yeeeri pa vyhozeni y z jarni Jan. Nebyl.o by to pak hezke, jari den a jari hoch? Kdyt denik, tak prod ne veeerik, sluneeik, zimik, by y do pense nevedeli bychom pak z pteeteni vety o dvou slovech, — Divka vita, zda-li vila vence neb vyla jako psik, di v podobne vete — On je lepi. — Lepi-li papiry neb cos jineho, ei je lepYm, (hezkern). Dost motile 'ze bychom ptiali k poznani. ze je to zbyteenYm psati ten kroutek nad u, kolik pak lidi vete to pozilstatek dvoze staroeeatin y, kdy hill, kill., jite pill, sal a podobne byly vyslovovany huol, purl, knob a &lel. Heseek nad e byl by zbyteenern, zpev by se pak psal zpjev, motile to by se ueinily fonetienosti mluvy je gte vetai ustupky a psali bychom spjef, vjenec, vjek, objed a objet'. E je take ptetile kousek staroeeatiny, jeate se udrtevai ye sloveneine, zpievati, miefiti, (mieriti) a viera.

Dues uz jsme sloueeni ptedpony v a do s nekteremi slovy, jako ptikladne tomu pied voted a podobne, nekteti nisi pani profesoti meli za to. (kdyt jsem jeate chodil do akolv). ze neni tieba utivati hlasky t' v koncevkach podstatnYch jmen, kost', lest', pest', jet zni tak slovansky ate kost, lest, pest a podobne zni lepe. Nee eesIcY pravopis je lit &Arno ustalerem, pine Ceske reel vyhovujielm a neni tteba aby byl podrobovan operaci zlepeovani. To co byla nepottebnym, neb jej hyzdjcim bylo jit velmi davn.o vypu gteno neb odstraneno. J nahradilo g. au au a v w. Odeglo to z naaeho pra v pisu s Waclass ram Wladiwojem Tomkem. Libi se mi slovendina, led bych se piemlouval za to, aby nas vaechny pajila v eeskoslovenske republice i v zahra.nidi jedna spisovna tee'. Jednotnou spisovnou tee mall Wince Francouzi, Italove a Spanelos re, ttebas mail ve svYch zemich miliony s ys:rch souro(Sakti', utivajicich v betne mluve neteei =ahem vice se lig icich net' &atria cd sloveneiny.

S. P. StuclnienY. Flatonia, Texas.

Bratte redaktore, bratii a sestry:— Doufam, ze mne nezazlite, kdyt par tadek riapig u do Vestniku o nag em sjezdu R. V. 0. S., kterY se odbYval ve Flatonii.

Potad .jsem ceekex p./, ze statjeek Barton necha o sebe vedet a mime se prof se neseastnil nag eho sjezdu, jak mi byl asi tYden pied tim na slavnosti ye Fayetteville, jistojiste slibil. Abych feekl pravdu, ptipadalo mi to s nim ut tenkrate nejak podivne, neb se tam prochezel na slavnosti a to bez jeho vzacrie, oblibene bulky, kdyt jsem se jej tazal kde ma jeho hulku, tu mi orlselente: "1 jdi, ty netade, tys to tenkrate na to slavnosti ye Sweet Home vCechno zkazil, ze ja vlastne ani lyelku nepottebuji, ze se o ni jenom tenkrate tak na cko podpiram, kdyt je moje mama se mnou. A k tomu jsi jeate prozradil ja.ko yzacnost je to, a ted' kdy't to mama zsredela, talc vi- dycky kdyt jdu z demu musim pieslechncut koiikere, napomenuti, abych dal parer a huliku nekde nezapomnel; a i dries je 'sde enssi se mnou, ale Opatruje moji hiiiku. ne. 7s.etise'

Ve stfedu, dne 4. srpna, 1937.

Na sjezdu bratti delegati jeden za druhSrm za mnou chodili a ptali se kde ze maul Barto8e a ja katdernu tikal, ze mi slibil, ze v UterY se jiste mezi nas dostavi. V uterji u2 se den chylil ku konci a po statiekovi ani vide ani sleehu, 23a6evi ho gi ut meli nachystaiV "marg.", co mu chteli zahrat na uvitanou, ale marne bylo naae dekani a vyhlidani, starieek neptijel a ja jsern pak musel pteslechnout nejednu kousavou pcznamku, ze jsem mu asi nee° vyvedl a on se dopalil a proto neptitel.

A je byl Upine nevinen, vtdyt' je bych takovenni dobrrtisku ani steblo slimy pies cestu nepelotil. Doufame, ze se nam jak se sltrai a path hezky omluvi pros neptijel.

Sjezci rkim dopadl dobte neb jsme meli pc, vaechny dny krasne podasi, ovaem v nedeli rano pied sjezdem se nam tu spustil velkY lijak, ale my jsme hned poslali bezdratnou depeSi statieksvi Bartoaovi, aby jako tento hoaem ty hadjska sesmYkal dolu, ze musime mit pekoe poeasi po Cas sjezdu, a motile ze i to byla, ptieina prod neptijel, moina ze pti torn spechu jej kteresi to hadisko kousio a talc zustal doma. N3, uvidime jakou nam da omluvu.

Bratti delagati, jak jsem pozoroval, byli s nami vaichni spokojeni, jenom dire stitnosti ptialy a to at posledni den. Jeden z bratrt delegatt setae stetoval, ze tam kdesi za hotelem ye chleve bylo uvezneno tele a jak bylo pet hodin rano, to ut se hlasilo o snidani a tak hlasite, ze bratra delegata vyru govalo ze spanku. A druhY si zase stetoval, ze tam kde on spal zrovna u okna na strome ter jests pied paten hodinou kohout silnYm soprilnovYm hhasem oznamoval ptichod noveho dne. Ale podatilo se nam to vaechno urovnat smirnou cestou, a sllbiii jsme, ze na ruaiteliCh pokoje se krvave pomstime a to takto: Za etyii Leta, jak se bude odbYvat sjezd ye West, talc z toho telete ut bude vile a my jej nechame porazit, nadelame klobasil a poglem do West delegatilm k obedu a z toho kohouta zase navatime nudIowan a ter ji tam poaleme, ov gern jestli se kohout toho dotije, neb pri na gem vsreettovani jsme vynaali, ze kohout ut ted' se teal Uctyhodnemu Abych nezapomnel, bratr Domorad cosi napsal c hrdliekach, ale nepopsal to jak to vlastne bylo. Bratra Domorada ubytoval u sebe nas odhadei, bratr Anton Vybiral a rano kdyt snidali, bratr Domorad se ptal co ze to tam maji za potaielek, ze rano kdyt svitalo, ze sly:.§e1 pod oknem volat, co mu v polospanku ptipedalo jako cukrougku, ale kdyt se probral ze spani, ze porozumel, to to bylo cukruu. Bratr Vybiral mu vysvetlil, to ze je domani ptak a jmenuje se hrdlielca a vtdy rano talc vyzpevuje a vole„ co se podoba jako by volala cukru.

A bratr Domorad vyvalil oei a povida, "ptak?

A ja myslel, ze to byla . . ."

No, musim ua piestat a budu dychtive Cekat na omluvu bratra Bartok a pozdravuji bratra Franti gka Moravka a prosim aby mi prcminul to usnuti, ale je, jsem byl "ausgespilt", tat pozdrav na stareho Frantu u Frelsburgu a vgechny etenate a etendity, Vag,' F. J. Fojtik. !lad Viastenec els. 45.

Tinito jsou taciani v geci eleni tadu eislo 45, aby se dostavili do pravidelne schCze v nedeli 8ho srpna ye 2 hodiny. Bude se jednati o zmene domacich pravidel. proto je nutno aby se katclY clan dostavil. Zaroveia jscu Cadtny vaechrly elenkyne, tadu cis. 45, jakot i eleni a elenkyne kadu Tex. Mir els. 10, aby se do teto schOze dsstavili, aby se vie mohlo ptipraviti na slavnost, kterou spoleene chceme potadati na oslavu 40-leteho trvani naai mile Jednoty, v nedeli, dne 5. ze& Timto take zveme celcu Hlavni 1:Tiadovnu a redaktora, aby ptig li na nazi slavnost, abychcm vas vaecky mohli osobne poznati.

S bratrskYm pozdravem, John H. Eig ik, taj. Cis. 45.

S hiediska vojenskeho se musi Nemecku zdat Italie apatnou nahradou za bYvale RaOuskO-Uherska "Economist", LiondSm,

Ve sttedu, dne 4. srpna 1937.

DETSEA BES!DKA skotai ce, ktera se s Abu plitelila.

YLA jednou jedna mlada skotarka, JevdoB cha se jmenovala. 7ila, jako veechny skotarky giji, co jich na Huculsku 1*W -r ya. V zime za peci sedi, pestre koeile vyeiva, mekke lylniky tka, v Ike kravy na poloninu vyhani, za nimi chodi, bile mleko doji, sladkou smetanu sbira a gluts maslo tlude a tak poPad. Jednou chodi zase tak za kravami, vesele si zpiva a veneeky z kviti plete, prijde k velkemu malenieti, kam i medvedi v parr&h dnech na maliny chodivaji.

A z toho houeti vychazi galostiV natek.

Mysli si Jevdocha: "Mo gna, le to nekterSr pasadek koleno rozbil, nebo ovci mu vlk zadavil a moZna take, to nejake deveatko ze vei zabloudilo a k Aldine domil netnti ge. Muslin se podivat!"

Tak hned kePe pane zozhrne a co vidi?

Na kameni sedi panenka, lidko jako jablieko a vlasy jako slunidko, za paled u nohy se dra tuze natika: `Jak mam v noci se sestrami na oerne hope tancovat, kdy jsem si trn do nohy vrazila a tolik to boll a picha?"

Jevdocha byla chytra holka, hned vedela, panenka neni jen tak a ze je to vila. A vily se ug panedku, leckdy za dobrr skutek bohate odmenily hodnemu aloveku!

A tak Jevdocha hned pfiskodi, panenku pane uteeuje, aby si z toho nic nedelala, ze ji trn z palce vytahne, ranu vymyje, jitrocel pekne ptiloli, aby bolesti vyta,h1 a jests dnes v noci bude s vilami na Cerne ho pe tancovat. udelala. Trn vytahla, jitrocel la a za chvili krasna vila jako srnka skade, do rukou radosti tleska a tancuje.

"Jak •ja se ti, Jevdocho, odmenim?" povida, zamysli se a najednou: "Vie co? Budeme se spolu pkatelit. Budu s tebou na pastvu chodit a pane si budeme povidat. Za genu tvoje kravy na louky, o nich g gadriSr alovek ani hajnr nevi. Na nich takova, trava roste, ze tvoje kravy budou dojit jen samou smetanu."

A tak se take stalo. Ve dne Jevdocha s vilou chodi, pekne si povidaji a veder jen samou smetanu kravy davaji. Hospodyne, co jejich dobytek opatruje, nemohou skotarku Jevdochu vynachvalit a ostatni na sve skotarky hubuji: "Vy jen na marnosti myslite a svoje kravy dobke nepasete. Prod tolik smetany nedavaji jako ty, co Jevdocha pase?

Skotarky se zadaly na milou Jevdochu zlobit a jednou, kdy legela veder v kolibe u ohne, slyAela, jak se umlouvaji, ze za ni pajdou, aby yedely, kde sviij dobytek pase.

To se vi, tohle Jevdocha nechtela. A tak druhSr den povida sve vile pidtelkyni: "Ach, kdybych ja, se jen umela udelat neviditelnou, jako ty. To by pak skotafky nikdy ne yypatraly, kde svoje kravy pasu. Nemohla bys to nejak uclelat?"

Vila se zamyslila a pak povida: "No, prod ne? Pidjd' za mnou az vyjde mesic k malenieti a ja, to tajne dovedu na louku, kde se sestrami tandim. Ale ted' dej pozor, abys yeechno tak udelala, jak ti Pikam, jinak bude s tebou zle. Scho yde se pekne za strom a my zatim budeme tancovat. Jotom prijde na louku baba s dverna hrnci a veechny z nich budeme pit. Ti se ptikradee ke mne a ja ti oba podam, jako bys taky patrila mezi nas. Ze stribrneho se napija, ale ze zlateho nepij! To by bylo s tebou zie."

Holka si to vkchno zapamatovala a veder se s vilou seela u maleniete a sly na Cernoti ho,

arena ru. lasidek svitiI, pelm6 se jimslo a brzo bylY na louce, co vily tancuji.

Jevdocha se schovala za strom, diva se na ten rej peknYch divek a mysli si: "Prod ja, nemam i ze zlateho hrnka pit?

Motna, kdybych se napila, te bych mela vlasy krasne zlate a lidko jako jablidko, prave jako vily mail. Motna, ze jen proto mne ma vila varovala, to nechce, abych ji byla podobna a take tak pekna. Jak ja budu chytra, neposlechnu a taky ze zlateho hrnku se napiji! Pak budu nejen neviditelna, kdy se mi bude chtit, ale i krasne.."

Takhle to Jevdocha mudruje a zatini ut vily tandit ptestaly a vtechny v jednom klubku okolo ogklive demo' babice, ktert, od buku chazi, dva hrnce nese, jeden stfibrnY jako mesleek a druhST zlat r jako slunidko. Tak Jevdocha hned mezi ne vskodi, do houfu se hezky ptiplete, ani to nekdo zpozoroval.

A vily piji, hrnky si podavaji dokola a zas pipiji tolik, at ma Jevdocha skoro strach 92e na ni nic nezbude a krasnou nebude. Ale v torn ji uz jeji vila nadoby podava, a NO,: "Napij se sesttidko!"

Jevdocha stfibrnou na zem postavi, uchopi zlatou, pije a pije, nic nedba, ze vila rukama lomi a nand: "Cog jsi mi nerozumnela, neet'astnice, zlateho hrnku se nemde dotSrkat a ze sti ribrneho pit? Ted' budee celSr givot tancovat jako vila a uz nikdy nemfigee klidne kravy pasat."

A naraz jak to tekne, vily, hrnce, baba, Yeechno pryd a nad Pop Ivanem svita.

Bylo, jak vila to neposluene holce tekla! Nohy se ji najednou samy zadly hSrbat a Jevdocha tancuje, toed se, pies koteny skade, zastavit se nemill'e.

A tak to je dnes, zitra i dalei den.

Ostatni skotarky klidne svoje kravy pasou, bile mieko doji, sladkou smetanu sbiraji a glut& maslo tlukou. Jevdoein dobytek se po horach potuluje, nohy lame, vlci telatka kradou a Jevdocha jen tancuje, kravy dojit nemt ge, maslo tlouci nemfde, jen poPad se todi a skade.

To se vi, ze hospodyne ptestaly Jevdochu chvalit a druhe jaro uz ji ani za skotarku nechtely a baby ye vesnici hlavou kSrvaly, ze takhle to dopada, kdy se lidska, divka s vilou zpkateli.

ESTONSKE HADANKY. Piel. 0. B. Babler.

1. Zlate jabiko na stfibrne mise.

2. Ktera matka vyssava sve deti?

3. Matka je dem& jeji at je 4. Je ji pinSr svet, je ji pino udoli — ale hrst si ji nabrati nemidee.

5. 8avle jej nerozsekne, telezo jej nerozbije, oheri jej nespali, voda jej neutopi.

6. VidiS-11 mne, nevidl nikoho; nevidig-li mne, vidl vkchno. Kdo sem?

7. Co leti rychleji net ptak?"

8. Kdo se narodil dvakrat, ale umird jen jednou?

9. Neni ho videt, ale slykt.

10. Kdo tije u2 od poeatku sveta, ale nedodka se nikdy vice net pet nedel?

11. Jsem-li mladSr, zustanu mlexlSr; jsem-li stars', zustanu start — jak jsem, tak zustanu.

12. Velke stado ovedek, pastSrk je mezi nimi.

Odpovedi: 1. Slunce a nebe. — 2. fteka. — 3.

Zeme a snih. — 4. Mlha. — 5. Stin. — 6. Tma. — 7. Myelenka. — 8. Ptak. — 9. Vitr. — 10. Mesic. — 11. Obraz. — 12. Hyezdy a mesic.

Osudem zjitvente srdce mateino.

Krute pronasleduje osud sedmdesatiletcu M. 'Lehmannovou v Lobendave u Horni Poustevny. Jeji mantel pideel v praci o zlvct a vdova sama. vychovala Uri syny. Nejstar:Aho ztratila ve valce, druhS7 byl ptejet povoaml a usmrcen a zbyl ji jen nejmladgi. Byl nyni 'SestadvacetjletST a pracoval v tovarne na urnele kvetiny. Zivii svou matku, ktera se jit te:§11a na jeho svatbu. Osud ji veak nedopfal ani to jedincu radost v tivote. Jeji syn se svezl s pPitelem n.a motocyklu. Padem pri smyku rozttietil si lebku a zernfel ye eluknovske nemocnici. Misto svatby bude mu stard matka stro-' jit pohteb. Protote neme, nic krome sve bolesti. sebrali pf6tele jeiiho posledniho syna, na .A°o,,Em::111 a pshi's:b mrtveTho,

SLABIK Ak by bah-elm neodeila.

Ach, pravila jednou bajii brzy snad odejdu od vas, mile deticky, navidy. A kam pfijdete, babieko? zeptala se tilleta Ectiiienka. Daleko? Ba daleko, drobeaku, velmi daleko.

Druh den se babieka sha• nela po svSrch cko prohledali, ale brejle nenalezlit. Potom povida Boienka, ie mamince new Piiznala se ji, schovala brejle do postfrlky. A prod? pti se matka.

Malieka ocIpovedela: Babiaa bez brejli nikam netref i a tak od nas neodejde.

Pod stIechou vystavely si viaitovky hnizdo z blita, podlouhle jako hrozen vina. Malou skulinou vletaly do neho. Nei do linizda vletab, polett. valy velmi hbite kolem dokola. Jak stare vlaitovky z hnizda odletly, bylo videti dye hlavieky mladSrch vlaitovek. ekakaly; a jim stare piinesou potravu. Stare vlaitovky letaly blizko zerne a kolem jako sipky a lapaly Incuchy. Kdyi uvidely, se pliai daly se do Bily se o sva Necht' nikd y nepovaIuje nic jineho za trvalSr statek krorn;"-: toile, co jest v nem samein, a co v neiri rnusi rasti dctud, d'zikud Emerson,

Strums 4.

Oddil dopisovatels10 Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

K OSLAVE TYRICETILETEHO VIROOf ZALOiENi S. P. J. S. T. EADEM POKROK HOUSTONU. Pik S. P. StuclnienY, Houston, Texas.

Nekdy se nalezne v novinach vYtka, neb se objevi v rtiznYch tadovYch clebatach, ze to heslo napsane ye Stith' nak velke Jednoty S. P. J. S. T., — Bratrstvi — je jen prazdnou formou, ei pouhou ozdobou, lee to je velky amyl.

Nejlepe to ilustruje eteni tajemnikovych ze schilzi za tu dlouhcu tadu let, co tad Pokrok Houstonu pusobi a zajiste je tomu tak i u druhYch bratrskYch tan SPJST. Je to ta rubrika suspendovanYch elenfi dluhujicich ptispevky. Z to vychazi nad slunce ztetelneji, Ci spravne jasneji, ze toho hesla — Bratrstvi — bylo a jest stale dbano. 61enove, nemohouci dostati jit po delk, stanovami vyteenou dobu svYm povinnostem. placeni funrtnich poplatkk nejsou jen tak zhola vyloueeni ze Clenstvi, jako se to praktilmje u obchodnich pojiSt'ujicich spoleenosti, ale pouze suspendo\Tani a to jeke je jim projevena mimatadna shovivavost, ze nekdy ta suspendace je odhlasovana hodne pozdeji, net by mela bYti v platnosti dle zneni stanov. 0 takovYch Clenech se rokovalo ve schtizich a elenove se se vYm zajmem zajimali o ptieinu, prof dotYdnY Clen nemate dostati svYm povinnostem, s vYsledkem, k nekteti Genova byli poveteni dotYeneho elena navS'tiviti a vyktkiti, prof nenTate dostati svYm povinnostem. Objevilo se, ze pkikladne je bez zamestnani, nab byl postiten nejakYm neStestim a takovYm f•ad prokazal zvlakni blahoviiii, bud' Jake delsim poshovenim, neb poskytnutim mimotadne podpory. Za mnohe podobne eleny byly placeny Umrtni poplatky Hlavni ttadovne z tadove pokladny a tuto °bet' elenove tadu ochotne v podobn'ch ptipadech ptina geli. Timto zpilsobem tad zachoval sobe i Jednote hodne elemu a soudasne zachoval onem elenfim naroky na podporu.

Take nutno po zasiuze .pochvaliti Kroutek Hlahol, kterST divadelnimi hrami, akademiemi a podobi4mi vyziskal ne jen slu gne obnosy pro tadovou pokladnu, ale i propagoval dramaticke umeni v na gi houstonske osade. Nage eeskoslovenske obecenstvo jevilo vtdy velk'Y zajem o Ceske dramaticke umeni a hry, veselohry, Cinohry i operety ptivabily hodne navgtevnikii, ne jen mistnich, ale i ze vzdalenejgich osad. Nejpote gitelnejtim je ten fakt, jsme dramatickS7m umenim dovedli si ptipoutati nagi mladet, bud' jit zde rozenou, neb zde vychovanou; peknr kousek v3ichovne prace Kroutku Hlahol i dramatickeho odboru bratrskeho tadu .Stefanik.

Katda navtteva ze stare vlasti byla vitana, katclemu se 'dostalo potty, jak se lze doCisti v zapisech tadovS7ch jednani. MUDr. C. J. Hollub, vrativSi se ze studii ze stare vlasti byl vtele uvitan v srpnove schuzi v r. 1929 a potadan o piedneseni zprav ze stare vlasti a vylieeni tamnich pcmert, eemut ochotne vyhovel a Clenstvo jej se vtelSin zajmem vyslechlo. MUDr. C. J. Hollub vyvoliv si za sve pfisobigte Houston, brzo bral podilu na spolkovem tivote se svou choti, Marii, rodilou Pratankou a stava se Clenem tadu Pokrok Houstonu dne 6. tijna 1929 a je zvolen faclovym lekatem v prosincove schfizi tehot roku. dinenim jeho, po jmenovani konsulem na nave utvotenS7 konsulat v Houstobu, zajima se o zdejk Ceskoslovenskou osadu 6eskoslovenskST Zahranidni Ustav a pan konsul odevzdava. du 25 knih, ktere nam byly onim ustavem darovany. Take pro mistni mestskou knihovnu

VitISTNiS a jeji Ceske oddeleni ziskal neb daroval hezkY poeet cennYch knih. Dr. Frank Lulda, jen byl take odkojen staroslavnou pratskou alma mater, (to je jen ovkm obrazne tedeno, mini se tim odkojeni universitni veclou) nalezl rovnet v Houstonu zalibeni jako ten biblickY Jakob k dceti Labanove a rozbil zde sraj sta.nek, stay se uditelem ee'Stiny na zdejk vy'arsi Skole John Reagan. Zasluhou elenstva obou 1'6411 a pana konsula, MUDra. C. J. Holluba uznala gkolni rada nacre naroky na ziizeni deskeho oddeleni pti vYk zminene vy ggi S"kole za opravnene a zatidila jej.

Jako potadnY obchodnik dela na konci roku bilanci sveho obchodu, tak i tad Pokrok Houstonu to einil, avy video Clenstvo, jak jim zvoleni tadovi iftednici hledi si svYch povinnosti. Sta y elenstva vykazoval na konci katcleho roku zvetSeni v poetu a jmenieko take vzriist, jet bkvalo vtdy co nejvYhodneji ulokno. Koncem roku 1930 ulotene jmeni u Liberty Loan and Building Association latestouplo jit tisicovku, Cinic obnos $1039.94 a pokladnieni hotovost driena pokladnikem nila $506.82, tedy celkovY sta y na hotovosti sumieku 1546.81. Pro Ceskou knihu bylo vtdy u elenstva tadu porozumeni, knihovna tadova byla stale rozmnotovana, tad povoloval na zakoupeni knih pro ni slukie obnosy a take pro zakoupeni eeskYch knih pro deske oddeleni mestske vetejne knihovny a rovnet i soukrome venovalo Clenstvo tadu penetite obnosy na zakoupeni deskYch knih pro ne.

Opravovand a ptistavovana budova tadove. stavala se od prvnich let tohoto desetileti stalYm ptedmetem debat, zub easu na ni efmavne hlodal, opravy stavaly se nakladnejSimi a pomalu poealo se hovotiti o nutnosti dukladneho restaurovani budovy, neb postaveni nova. Stara budova se ukazovala nedostateenou najme pti zabavach a take v jistYch smerech nepraktickou. Odpomahalo se tern nedostatkum jak se nejlepe dalo, lee problem se staval stale paltivejkm. V prosincove zi roku 1933 zvolen vYbor, sestavajici se z bratti Louis Rulika a Frank Hanky, dopinenY jeke nekolika eleny na ptehlidku stare budovy vzhledem ku rozsahu pottebnYch opra y. Jmenovany vYbor shledal, ze by oprava budovy vytadovala znadnl't naklad a ze nektere vady by se nedaly na delti eas odstraniti a tak jit v imorove schuzi v rote 1934 dopinenSr vSibor pracuje na ptedbeinych pracich pro vybudovani nova tadove budovy, die skoro jednohlasnatio usneseni dlenstva. VYbor nelenil a pustil se do place, tak, ze jiz dne 22. dubna onoho roku svolana byla mimotadna dlenska schtze pro stavbu nova budovy. Zprava vYboru podana bratry Jos. Kalouskem, Louis Rulikem a Frank Tesatem odporueovala stavbu moderni, betonem a oceli ztutene dvoupatroye budovy o dvou patrech, s cihelnYm oblatenim a se vSim modernim pohodlim vypravenou. Olenstvo s ternito ptedbetnYmi navrhy projevilo souhlas, projednany navrhy o zpilsobu financovani tohoto projektu a v kvetnove schfizi jit stavebni vYbor ptedlotil elenstvu podrobnosti celeho planu stavby a v dervnove schuzi usneslo se Clenstvo pro stavbu jak byla dle planu projektovana. Clenstvo ukazalo, ze dovede ptinesti tadanou na nem obet' a upsalo v tato schiizi pozoruhodnY obnos zaplijeky. Rovnet doSlo k usneseni, by jit dervencova schfize a potomni konaly se v ptemistene budova kuchyne. Posledni schfize ye stare tadove budova odb'vala se 1. Cervence 1934 kde po screleni stavebniho vYboru, ze nejnitti nabidku podal br. Jan Kelarek, byla jemu jako nejniigimu offerantu zadana.

S. P. StudnienSr. (Pokraeovani) itad Komensky Cis. 20.

Granger, Tex. Mili bratti a sestry:— Asi ze jste ut Cetli ye Vestniku provolani od Ndmocenskeho vS7boru, bratra John HoleCka a br. John toupala, kteti psali, ze maji vypracovane a ptipravene stanov' pro novY nemocenskY odbor, ktere chteji pfedlotiti Hlavni friadovne, a tak tenth vYbor by rai

Ve sttedu, dice 4. srptia 1931 vedel kolik elenu se chce stati eleny tohoto nemocenskeho odboru.

A tak, bratti a sestry, zajimate-li se o nemocenskou podporu, tak se v pinem poetu dostavte do pti'Sti schilze, ktera bude dne 8. srpna ve dye hodiny odpoledne. A kter'm yam to nebude mono do schfize ptijiti, a chcete se stati eleny nemocenskeho odboru, tak to napiSte na pokovni listek a pokete na tajemnika, aby on vedel kolik se vas chce stat eleny.

S bratrskYm pozdravem jsem VaS, Jno. P. Trlica DfKUVZDANL Galveston, Texas.

Timto vzdavame srdeene diky \tem bratrUm a sestram tadu Rozkvet els. 62, tadu Woodrow Wison Cis. 146, vgem ptespolnim bratrilm a sestram a v gem ptateltm za krasne vence a kytice, ktere polozili na rakev naaemu milovanemu manteli, otci a dedeekovi Adolfu Dugkovi, za fioast, kterou projevili v dobe smutku nam vaem a za jejich doprovocleni jeho at k yeanemu odpooinku.

Je to jednou srdeene diky yam vgem!

Pozilstali truchlici: Peregrine Du gek, mantelka; Adolph J. Dutek, syn; pi. F. J. Cordray Jr., pi. C. Coroncos, Annie Ruth DuSek, dcery; Thomas J. Cordray III. vnuk, Mary C. Cardray, vnudka. it Ad Karel Havlieek Cis. 4.

Hallettsville, Texas.

Bratti a sestry!

Doba nak slavnosti se bliti, proeet vas zveme z blizka i z dali, abyste se ptiki pobavit s nami do chladneho parku Americke Legie.

Hudbu budeme mit deskou, eeskS7 zpev, Ceske koldee k obedu.

Vrchni lekat Dr. Kopeck', ueitel Mieek, pokladnik Steiner, redaktor Moueka a nekolik jinych vynikajicich bratru slibilo shromatcleni oslovit. Uvadeni asi 40 elent, vice neb merle, rna poeiti o 11 hodinach, detske deklamace a zpev po pravodu do parku. Prilvod ma vyjeti o pui jedenacte od soudni sine.

Ptijd'te do okresu Lavaca, kde je vice Mai net v kteremkoliv jinem okresu, a bude jich jeke vice, nepfijde-li bavina pod 10 cent% tak pravi na.S. organizator Franta.

Bratr statieek BartoS, br. Ferd. Mieulka a mnoho jinYch slibili, ze ptijedou si zazpivat po starodesku, tedy ptijd'te i vy, obzvlalte byvali-li jste kdy v nakm okresu.

K hojne navg teve vas zve Rad Karel H vlieek eislo 4.

F. K. Bueek, ptedseda, Karel Holy, tajemnik.

Rozkvet na, Plains Cis. 157.

Anton, Texas.

Mile sestry a bratti!

Jiste se dostavte do schtize druhou nedeli v srpnu totia 8ho. V teto schtzi se chceme nechat zveenit anebo vyblejsknout a obraz ten poslat redaktorovi, aby ho vlotil do toho roeniho eisla eytticetileteho trvani SPJST. A zvlake vy, mladi elenove, abyste tu nechybeli ani jeden.

A ty, Ferdo, pozor na vlak, abys to zase nevyvedl jak minule, ztstat seat za peel a skazit celou spoleenost tarokovou!

Schiize se bude odb'vat u nas v dome, na torn samem miste, kde tento tad byl zaloten a uveden mezi ratolesti to nati velke slovanske lipy.

Jos. Cuba.

S bratrskSr m pozdravem, VelkY mezinarodni vYznam Prahy.

Zaeatkem zati nastoupi v nak republice sve misto novY diplomatickY zastupce vlady SpojenYch statu severoamerickYch, bYvalY zastupee statniho tajemnika Wilbur J. Carr. U ptiletitosti jeho imenovani vyslancem zdfiraznil nyni americkY ministr zahraniei mimotadnY mezinarodni vYznam Prahy temito slovy: "Praha je v Evrope jednim z pozorovatelskYch stanovin' pro nal tivot velethIlefitSrch."

Ve stfedu, dne 4. srpna 1937.

Hleda se moderni nu el POSLEDNICH gedesat let vyvinuly se teny velmi od zastaraleho idealu. Ziskaly mnoho samostatnosti, mnoho vzdelani a vytrvalou pili a neUnavnosti dostalo se i mnoho z nich v eel° socialniho a kulturniho snateni.

Mnoho se nyni hovoti o torn, jaka je moderni Lena. 1Vluti diskutuji, zda je nebo neni pottebna v domacnosti a zarueuje-li poklid a gtesti mantelske, je-li dobrou matkou nebo neni a je-li vilbec rodinnemu tivotu zdravo, aby tena mela tolik ducha, aby kritisovala, po ptipade dokonce odporovala mantelu. Pfi tom ve vgi tichosti moderni tena dociluje na svete temet zazraky: pracuje, vydelava penize, ate, zajima se o vetejne otazky, rozumi jim, neni ani trochu hloupd, ale prave tak uvari abed, uplete svetr, uklidi byt. Samozfejme je prave tak vá g getilou a v3"rbornou matkou, jako byly-nivou,po nage maminky a pies to neni vabec mutatkou, je hezka, tenska a Uhledna a starne mnohem pozdeji, net cliivejAi teny. To vgechno je znarna. vec. Ale tato tena pottebuje tivotniho kamardda. Nikon pevnST sloup v bouii tivota, kterST by ji podpiral- a kolem nehot by se vinula co btedt'an. Legenda o zachranne a pevne mutske ruce dostala v moderni dobe trhliny. Moderni tem, by snad tuto "pevnou ruku" ani dobie nesnesla. Skutedna tvat mutil s pevnou rukou je totit takova., te si pfeji 13S7t doma neomezenSTmi parry. Ale moderni tena neni prilis poslu g -na.,ietchoubdvalk,ersnodvati mute zeptat, kam jde a odkud ptichazi, ktera ma za katOch okolnosti vlidnou a phivetivou tvat, aby mu zptijemnila tivot a ktera vilbec ce1S7 tivot tasvecuje jedinemu cili: aby se mut citil gt'asten a v pohodli spokojen_Nema, na to mnoho easu — pracuje a stoji rovnSrma nohama v tivote jako mut. Ale potiebuje druha, kamarada, ptitele. Pottebuje totet, co bylo dosud mutskou vYsadou: laskavost, radu, trochu obdivu, pede — a drutnosti. A piedevtim eloveka, kterS7 by ji rozumel a dovedl udrtet tempo noveho tivota i uvnitt etyt sten rodinnYch. Hlecia se tedy moderni mut! A mohu yam prozradit, te je jich malo. Praire jako se modernimi divkami hemti svet, moderniho hocha abys s lucernou hledal. Co je to "moderni" hoch?

Je to tak east* zjev v mutske mladeti, nazYvat neodpovednost, lehkomyslnost, ktera jde vtdy na fleet ten, modernosti. Modernim bit, to je: o nic se nestarat, v nedeli si vyjet na vYlet a piled nedeli zase s nekYm jinYm a nalezt divku, ktera by byla stejne "moderni". To oveem \Tubed neni typ mlacieho chlapce, ktereho by si ptaly teny za druha a za otce svYch deti. Takovi lide se obyeejne jednou oteni s tenou, ktera vede domacnost, zatizuje pohodli — a oni zustavaji "modernimi" dal.

Nov* typ stateeneho kamarada a dobreho mute je jin.Y. Je to dlovek, kterS7 pracuje prave tak rad a tolik, jako 'term. A nikoli jenom svou ptidelenou praci, ale i tu bezejmennou, ktere je pino a ktera spolkne tend veechen volnS7 eas: vybrani popelu z kamen, nakup, zameteni pokoje. Tech ptisloveenYch deset nic, ktere umofilo osla. Mut, kterS7 uklidi samortejme \Teechno po sobe a oveem nikdy netada, aby byl obsluhovan. KterS7 si po sobe vydrhne vane, vyeisti si boty, vysype epici popelnieek; a kterY dovede neltdy, kdyt ma tena mnoho prate, zaskoCit za ni i v praci, kterou obydejne delava jen ona: dovede uttit diteti nos a ulotit je do postele, dovede udrtet vlidnY a eistotriST dek v byte prave tak, jako tena. A to veechno nikoli s tvati mudedlnika, nikoli v roli mute pod pantoflem, nikoli v te protivne a nechutne fraelcovite Mote, ktere se Mita,: slamenS7 vdovec. Ale 'Acne, s fismevem, kamaradsky, vedle teny. Delit se o vgechno, tedy i o praci. A v tom shonu o praci nezapomenant na ptiroze-

VESTNtIC nou roli mute vedle ptirozene role teniny: phnest nekdy take doint kytiCku nebo listky do divadla nebo umet nechat v geho a ptipravit sve tend, krasne odpoledne, takove vzacne, neeedive odpoledne, ye kterem sedi dva lide nekde u stoleeku a koukaji si pogetile do odi, delaji plany, ktere se nikdy neuskuteani a odchazeji dornii stejnS7m krokem, koukajice po hvezdach, ptitk.knuti k Dallas, Texas.

Ctend redakce, bratti a sestry!

Jest tak pehodlno vziti Vestnik a jen Cisti; nad nekterou vetou se usmejeme, zamyslime, pa ptedteni vtcly Vestnik naei Jednoty i Sokola Americkeho ulotim. Nevim ani prod tak Cinim, ale mam je cele stchy ut a vtdy kdyt je chci clan sberadtim papiru, je mne to lito a zase je poneche.m doma. Vestnik mel vtdy a Sekol AmerickS7 ma dosud dlanky vaIneho obsahu, takove, ktere znovu i pa letech si di pteeteme. Vestnik vtdy ptinael • pekne romany, povidky, ty ruzne pane dopisy. A dnes ma ye svSich sloupcich "Babidku" od Boteny Nemcove. Neni to tatine napinave Cteni, jen tak abychc:m tekli zcela obyeejne vypraveni a piece jakasi hleubka, jakYsi jinS7 cit jest phi dteni tett) knitky. Snad to proto, te ji psala tena, jejit tivot byl pinY rfizneho utrpeni, proto ty tadky se zdaji takove jine.

Jest tornti rok, cc byl potation OeskS7 den, — vzpominali jsme. Letok 19. dervenec byl v Dallas peknY, chladnY den, druhS7 den se snesla bouhe tak jako roku minuleho, blesk uhodil mnoha mistech. S budovy (Iola v meste shodil ka.men 50 liber ye21cl, prave ve chvili kdy tii lide odeeli z mista kam padnul.

Bratr Janidek piee o zavedeni anglidiny do raeeho Vestniku. Tet jsem byla pro to, ne z toho dfivodu, abychom urychlili zanik deske teal zde, ale aby naee, omladina vice poznala nae narod se dteni. Dopisy v anglidine mohair napsat i nyni, redakce je uvetejni, neb to jest dcvolene, ale to neni to, jako kdyby se tak mohly psat v anglieine dejiny naroda Ceskeho, ptelotit rtzne spisy z pchnutYch dob nine deske, neco, co tern naeim detem matete stale vysvetlovat, ale co ony si nedovedou ptedstavit. • eak pterrWelime o te nak deske historii, kdy bratr bratra zrazoval, kdy cizactvo bylo naeimi lidmi do viasti zvano, kdy kmet belovlasy ruce k nebi zvedal a svemu vnuku nakazoval: tam toho hradu se chrafi, tam zkOza na tebe deka.

Bylo by dobte, aby nak mladi to yeechno detli, ale co nam odpovi? Nezeptaji se, jsme-li dnes lepeimi? Prod museli nak narodni buditele ze sve vlastni vlasti do ciziny, kdo je gtval a jich se nezastal.

Kdyt tak o veem ptemYeiim, mnohdy si myslim, te lepei je nechat minulost spat. My stati ji rozumime, my ji tak jaksi nakm zrozenim tam, vychovou, ekolou, pachopili, my ji rname radi takovcu jakou byla, to utrpeni, ta zrada jest cosi, co rids silou neobydejnou ke stare viasti vabi.

Tomu na g emu mlademu dorostu ponechme dneg ni, moderni dobu, on ji vice porozumi, neb president Masaryk, naee nove Ceskoslovensko po povaledne dobe jest jim znamo z historie dneeni. Dneeni zpravy a pojednani a Ceskoslovensku je vice zajimaji jako ta stara historie, neb dneeni jejich tivot jest spjat se veemi narody a oni se je snahi poznati.

Mam dosud pied oCima ty chvile sjezdove, kdy se jednalo o zavedeni anglieiny do naLeho Vestniku a ten potlesk, zrovna ktik, kdyt se tak nestalo. Vidirn v duchu pani P. P. Mikeskovou, pani Wondrakvou jaka radost jim z odi zatila, citila jsem se pak jakousi vinnici mezi nimi, ale i ja jsem to dobte minila, neb mam tu nak omladinu velice rada a vtdy pti dteni pekneho Clanku ye Vestniku, tYkajici se nak stare viasti, jest mne to tak Tito, prod jen ti mladi si to nemohou pfeeist; ja to nepotiebuji, neb to veochnc. znain, ale cni, oni, jsou tak nevedomi.

Pani P. P. Mikeskova plee o zavedeni deskYch ekol. Jest to tak te'tkY problem. V tech malYch mestach, lade jest jen jed p a v)*j ekola, kde

Strana 5. jscu ditky nucene z venkova do ni jiti, jest to zcela neco jineho. Ale v meste, ku du zde v Dallas, kde ma skoro katda ekala deco jineho ku studiu svYch ekolalt-d, jest nemotnosti udelat ditko jiti do eltoly kde vy byste chteli. A pak ty obeti doma by byly velike.

Ditko mnche by muselo stravit na ceste do eitoly hodinu tam, hodinu zpet; co by staly ty kary. Koupit jim kola neb automobil, dovedete si ptedstaviti ten strach z ptepinenYch ulic rfanYmi. vozidly v ease, kdy jdou 'cleti do ekoly? Lehko se to mluvi a piste, ale tetko vykona. Letni eltola by byla nejlep gi, ale za tou by musely stati finantine veechny spolky mistni bez chledu, deti neb nemame. Musel by bYti dcbrY uCitel, neb i dva, kteti by sy Srm talcum svym vzdelanim impanovali a v ptipade kde by matka nemohla sve ditky poslat samotne, musel by bYti pa ruce automobil, kterS7 by je na misto vyndovani dodal.

Pak udit den doma desky. Cim jsem starei, tim vice se mudim myelenkou, jest-li jsem sama pro sebe neco nezanedbala. Vidy jsme meli Ameridany sousedy, v Detroit, Mich. Polaky. Sve ditky jsem . Liana desky od kolebky at po dneeni den tak s nimi mluvime. 0 nagi stare vlasti jen to nejlep gi jsem jim vypravela a ne stranicky, neb nejsem ani velkou katoliekou ani zaujatou svobodatkou. Snatila jsem se vtdy vlotit do duel myth dal to nejlepei a vee v duchu oeskem. Jinak jsem ani nemohla, neb vee co bylo deske jsem taiik milovala, tcutila pa spolko.ch deskYch, ps; spolupraci narodni. Veechno me citeni se neslo jen v duchu deskem. A dnes, kdyt deti odrostly, kdyt i ta nejmladei docielala stoji ekon4 kdy deti mail sve rodiny, tabu se s be sama, mama, ty jsi na sebe zapomnela. Phi svYch deti jsem pohrdaia anglieinou, ktere jsem mnohdy zaeala psat z naluvnice anglicke neb Unmade, se mne brzy oinrzely.

OdiotiIa jsem je stranou, vzala zase aeshicu knihu, desky dasopis. Dnes me ditky nepottebuji, ale ja angliainu phi kattlem kroku z domu vyjiti. Does, kdyt vidim jak se rozdavaji narodni kcpance si myslim, te ti, kteti to brali leheeji, jscu na torn lepei finanene, vYdeleene i dueevne.

Ueit ditky Cesky mluvit. Nate netet ma dye ditky 8 let holdieku a 4leteho kludika. Vttly, kdyt k nam pkiela vadila jsem se s ni, prod je n.eudi Cesky. Odpovedela: ueim je, ale nechteji desky mluvit. Vee desky rozumi neb i ja s nimi Cesky miuvim, a ony mne anglicky odpovidaji.

U naeeho • syna maji deerueku 2 roky starou a je to to same. Veemu rozumi, ale anglicky odpovida a pekne mluvi. Ptijde k nam, vabim Jr .ve- emctnym aby desky ocipovedela, usmeje se, ptituli se, ale desky neodpovi, at za chvili, kdyt je nepozoravdna, tak 'Si Cesky nee° tekne. Cemu jsem nechtela vetit u jinYch, tomu musim vetit u sve vlastni vnuelty. Neomlouvam ale rodiee, me deti, ani netefe, kdyt ja jsem mohla me deti naucit cesky za cenu meho anglickeho vzdelani, mohou i ony se vice snatiti deti eesky ueit neb cny samy anglicky clobte umi, tedy o sebe mail postardno, a jejich ditky — tetko iici, — motnd' he i eeetinu budou pottebovat v Americe.

Dallaska vystava se netek takove oblibe letos jako v loni se te gila, a dosud tam bylo malo navgtevnikil ,ale nyni jest moc horko a farzadnou vystavovat at pti gti mesic.

40Ieta oslava nail Jednoty bude odbYvana zde chema spolky dohromady. eini se pekne phipravy a tak se na ten den k nam phichystejte a phi tom si mutete prohlednout i vystavu.

Dostali jsme ohlaeeni z Hlavni Ubadovny, he mftteme pojiet'ovat za tech samYch podminek jako &lye. Marn nekolik slibu, tedy kdo minite opravdu si koupit pojistku od naei Jednoty, zavolejte mne. 2acinS7 by nemel takovou vec oclkladat, neb nevime dne ani hodiny, kdy mute 'mut phijit a pak se to zie splaci, kdyt neni penez. Nate Jednota ma dcbre pojistky a nejscu drahe a pheci jest to naee i kdyt se nam v tom deskem spolku neco nelibi, nesmime v to zahrnovat veedhny lidi.

Jsern s portlravem na veechny dtenate, Ant, OndriUkov4,

Strana BARBECUE U STEFANIKt. "Jako katdY rok tak i letos potada tad Stefan d. 142. velke barbecue na nedeli 8. srpna.

Barbecue bude dobre, bud'te ubezpedeni, proto peijd'te hned na °bed, kterY bude na 1 hodinu.

Veder k tanci bude vyhravat br. Mraz s jeho Novelty Boys.

Vgem bratrinn a sestram eadovym dekuji ja a milj mantel za peekvapenku, kterou nam udelali k nagi 251ete svatbe, kterou jsme oslavovali zaroveri s peekvapenkou s mladymi mantely Klimovic, kteei teprve oslavovali libanky a my 25 let se tit trapime jeden s druhYm. Bode, to to utika, ja se divim, jak jsem to mohla vydrtat. To tit musim peestat ho volat sladke &ay°. Tel dekuji v gem sestram a eadu Stefanik za darky. To jsou &reeky jako pro nevestu, delaji me darmo laskominy na nove vddvani. No ale my to spolu s mojim tatou ut nejak vydrtime, net si ta s tou kosou pro nas peijde, ze jo?

Tet br. a sestro Schovajsa a mlada pani Schovajsova, peijrnete od nas na gi nejhlubgi upeimnou soustrast nad inurtim va geho hodneho syna a p. mantela. Dovedeme si ptedstaviti vagi bolest jeho odchodem, ale vet ginou vtdycky to, co mime nejrad gi, ztratime. Ut to tak na torn svete je, jeden aby se bal upeimne radovat, ponemtite si z pinYch plic vyktiknout: jsem rad na svete! Katcly mame nejakY bol, zarmutek, a my musime v gichni pod maskou klidu v srdci jit v torn svete dale a musime brat vgecko jak jde osud. Proto, pane Schovajso a mlada pani, hlavieku vzhtru, on eas rany take zahoji, jak jsou hodne 1561ave.

Ted' zase neco veselej giho a to, abyste se vgichni fain na divadlo, ktere bude sehrano koncem mesice srpna a v nedeli to barbecue. At' se zase poveselime pti tech strastech a slastech tivotnich. Tak na shledanou!

Karla ttvrtnikova.

ftid Dubovy Haj, eislo 126., Ross, Texas.

Sestry a bratti: Do na gi pravidelne schtze potadane min. nedela dostavili se za-tupci tadu West Cis. 36, bratel: A. Demek, Aug. J. Morris, Jos. F. Hold,sek a Fr. Mouelca, kteti pri jednani o uspotadani oslavy jubilea Jednoty nabidli spoluteast, protote tad West cis. 36. nema vlastni spolkoy e budovy. Navrh jejich byl jednomyslne phjat a do spoleeneho vYboru slavnosti, stanovene na nedeli 22. srpna, byli za fad DuloovY Hai zvoleni: Dr. Jill Pazdral, Fr. Mrko g a Jos. Foit.

Slavnost zapoene v poledne spoleenYm obedem, y e 2 hod. odpoledne zahajen bude peipadnY program, kterY vypracuje spoleenY vYbor. Blitgi oznameni podam v eisle peigtim jakot scielim, co bude od sester a bratei tadano, by tento podnik potkal se s oeekavanym -asp& chem. S br. pozdravem, Jos. Foit, taj. tad Jaromir, eislo 54., West, Texas. ✓ nedelni pravidelne eadove schtzi po vytizeni betnYch zaletitosti, Cleni rozhodli se pro pfestaveni eadove sine a do stavebniho vYboru zvoleni byli: R. Ovivenka, H. Snapka, B. Vantura, J. Klause, R. Troubil, Fr. 6oeek a John Gerik. Tento vYbor ma nechat nakresliti piestavbu sine, ktera nesmi vytadati vice net obnos di tisic dolart. Jakmile plan imravy bude schvalen, prace zada se ofertnim fizenim a po dokoneeni peestavby tad uspoeada oslavu jubilea Jednoty, cot stare se /lady koncem zati.

S br. pozdravem, Emil W. Popp, taj.

San Antonio, Texas.

Ctena redakce a cela rodino S. P. J. S.T.!

Co tak jsme rortrou g eni po to rozsahle eigi texasske v mestech, farmach a mesteekach, ztraceni v oceanu jinondrodovcil, tane nam na mysli, kde v budoucnosti jest na ge existence narodni. Mnohy z rids ma rtzny Asudek, hlecle na to zde na jihu pesimisticky, ae z pouhYch tei sta tisic hlasi se jen 50 tisic k Cinnosti na poll narodnim. Ano, jsou to pouze hlavy rodin, ktere peduji o tech ostatnich dye ste padesat tisic, by zanechali jim tspory v pojistkach, by z uspor tech mohli jich potomci si snad vzpomenouti na dalgi any jich dared a. pakra6ovali v Okolech ptedchAdci Jim vyt-.

ItnutYtni.

1718TNIK Obavatn se, 2e tech skutk y bude poskrovnu.

Odnarodriovani na jihu jest peekvapujici. Amerikanizace zapustila sveje koeeny- skracenim ptisteho-vaicit ze v gech zemi jako i skoslovenska, krise hospoddeska peinatila velke procento se ku vystehovani zpet do vlasti, proticilia tak Lady eidce zalidneneho jihu, ze spoleenY divot, biografy a gkolstvi pohlcuji meng iny uaasnou merou.

Tat pojigt'ovny rilznych, zvla gte americkYch oktopusti , ad na kaidopadne vy ggim vYpoetu na vynalohy a peplatky drat gi, pohlcuje ce na geno lidu, kterY by mel bYti pojigten u nagien slovanskYch spolkt.

A jest to do nebevolajici neuvedomeni narodni, vyhazovani velkYch sum penez zbytedne pateiti k cizonarodnim pojigt'ovnam, te nage SPJST. jest lacinej gi, solventni. (zajigtena), prave ma tak dobre, ba lep gi vYhody netli mnohe jine pojigt'ovny, ptinese jen vice vymluv a oddalovani. A o tu spolkovou einnost a eetbu — to jin gi pojigt'ovaci spolednosti se vilbe ani neottou. eas ku piaceni — poglou vam upozorneni, peipadne ani to ne; zame gkag-li, pc, 30 dnech — nemag-li dosti zalladniho kapitaln na pojistce, propada tato ku prospechu spoieenosti. Mame v nasi pojistce tot limitaci . (eas vypr geni), ale jsme k sobe vice shovivavi, tim ugettime elenstvu tisice tetko nasteadanych pe.nez, na ktere jingi pojigt'ovny by namely ohled. Jenom patrnYch techto boa( a vice, vypoeitavosti a eadneho pochopeni a vysvetleni, muselo by• peimeti spravne smYglejiciho nagince, te na g Cloy& patli mezi nas, tak jak: "Ceske dite path do Ceske gkoly!"

Nynej gi mlada generate v torn narodnim smygleni chabne. Vzdelani a politika ma -na torn velkY pcdil a tea zarnestnani. Mezindrodni si atky jsou na dennim potadku, ty pak se nestaraji, kdo byl s koho — jen katclY pro sebe a to pomerne male procento ditek se ztraei v oceanu americke moderni vyrnotenosti, nemohouce vysloviti ani to slovo "tech". Historii (clejiny) mama ob girne, narod VzdelanY, jak si zachovati na gi slovanskou existenci v America, uvat mil' etenaki!

Jest dobte si pelpomenouti, ze kdo ve 20. ro-ce nic nerd, v 30. nic neumi a ye 40. nic nema, ten nebude nikdy nic vecleti, nic umeti a nic miti!

Jak rdousilo na gi tee a utladovalo na g' narod gerro.anstvo, majice spuchtele Rakousko za pochopa, dale zni ram v u gich jako hymna a v pameti tohoto skutky. Kdyby nam ta krasa nagich rodnYch niv a peilnavost k temto nebyla dodavala odvahy — mohli bychom tit? Z techto mnoha rodnYch krajt chci opet peinesti tryvek z na geho opevovaneho mora yskeho Slovacka a vreht PalayskYch. Tyto, jako ka.menna, bajeena nestvtra z pohadky, jako ohromne, barikada staly peed nami. Jejich strme, tmave, olesnene boky, jejich tyrde Atesy a temena, jejich celY ohromujici zjev zaujal nas zcela.

Vtdycky jsem si Pala yske vrchy — nevim vlastne prof — ptedstavoval jako bile, vapencove a puste jakesi houby Moravy. A zatim Cerny, kamenny obr stoji peed oeima mYma a k nebi vYriista. jako jasavY vYkeik to nadherne tame, nad nit prave slunce svou rozmarncu pigeri zpiva.

Vlak dojitcli koneene do Zajedi a my vystupujeme. A tu na nadrati hned prvni peiznak morayskeho jihu a tepla: na hrubem stole eada Ciai napinenych zlatym chribskYm vinem.

Start' vlak odehemel ,k Vidni a nasedali jsme do dekajicich vort. Z tvalu dyjskeho jedeme dale hloub do Cheib. jakysi mladY girokopleci guhaj s nami. , Pokutuje labutnicky cigaretu, ssaje pinYmi plicemi nikotinovou otravu a hraje si "vYstratnym znamenim". Divame se stale je gte • po rozjasnenych pahorcich cheibskYch, po ostrych obrysech Pala yskYch hor, na nicht ukazuji se jakesi zeiceniny — pry hradu Mikulova.

2uhaj zatim zavirakem dobkva. se -do "vYstraineho znameni". Zbuzuje k patrne sve radosti — na gi pozernost. NoehOperne, ba po-

Ve stiedu, dne 4. srpna 1937. chybujeme o jeho zdravych smyslech. Ale on dale a klidne odlamuje plechove viko, pod nimt otodenim rudicky metno dati povel k zastaveni vlaku.

OCekavame Ae oteveenim vika se spokoji a ustane. Ne. Snati se vYstratnou rudidku otoCit. Jedna ruka mu neciostaeuje. Stiska, cigaretu mezi zuby a oberna rukama se namaha . . .

"Co se stale?" taaeme se zoufale a s pohledy na vaech stranach "eas nebezpeei" hledajieimi..

"Ale nic," a oei se mu potrne gile smeji.

"Prod tim otaeite, elovede ! Vtclyt' se vlak zastavi . ."

"Ba ne. Ja ut tim kolikrat tail a e gee sa nezastavil", hovoti stale s oeemi pinyma gelmovstvi, jako by vedel o nag i itzkosti a chtel ji vyvolati.

Vzpomnel jsem si na slovacke hochy, jak je liei Herben ye "SlovackYch detach".

Otodil konedne a spokojene vzdychl. tekame — kus hrilzy je g te je v tom oaekavani. Ale vlak duni a zpiva, a oei guhajovy vitezne se usmivaji.

Chlapik nas zaujal jak "Kam jedete?" ptame se.

"A tot do Kobyliho."

"To ut je Slovacko?"

"Ne, as za Kobylim, v Kobyli su e gee Handel."

Vy jste tedy Hanak?"

"Nejsu. Ja sit Slovak, my zakinolli chalupu v Kobyli. Kde jedit", osmeloval se.

"Na Slovacko."

"A kdo su oni?"

"Cestujici. — Znate Slovacko?"

8uhaj smele peikroeil k nam a celYm telem novokil: "Oh znajia gak je tam od nas jedna ma v Divdkach ittednika vdana, Marna . . . . Mrgtika • .

Skoda, ze u ls tu bylo Kobyli, a nag Slovadek vystupoval. Divali jsme se jak se gel a peistoupil k nekolika dervenolicim hochilm krasne urostlYm. Ej, ma to cisak Pan odtud chasu.

Nekolik chude odenYch Slovaeek vstoupilo a ut zase jedeme — Slovackem. "Letela tame peede mnou . . ." psano je o tom kraji. Ano, letel peed nami tento podivnY kraj s podivuhodnej gim jegte lidem.

Ztratila se zeleri hajt, zmizely od cast tady vrb a nizka, polleka revy prokidla. Ticho strnulo nad krajem a letel tu jako zakeiknutY. Jako by nahle do jineho sveta jsme zapadli.

Hold, ilboei mime se vini, luka v dolinach svetle se zelenaji a na vybledlYch obainach stado ovec se popasa, . . . SivY bada (tot' soused a ptibuznY Valacht!) v dlouhem kotichu tide sune sve kroky za nimi. Jde:ti ge, zvolna, jako by se lekal vlastnich krokt, jet by zburcovaly ten posmutnelY souzvuk nebe i tame.

Zlato na Aboeich jit ridlo, slunce padalo nine k obzortm na zapacle. V dolinach a v tvotech vstavaly gedive, nesmele stiny.

Stojime. Na levo peed oeima girokY oval poli a luk, dale pod tahlou strani vesnieka s kostelni bilou y eti. Po ilzke bile silnici jde slovackY auhaj, zpiva jakousi truchlivou piseri. Ale oheri v ni &Maa i obeas plamen cite zabouti. Bily kosirek sviti mu jasnYm plamenkern, klobcuk dervene plane bohatou pentli.

Krasny zjev.

Ptame se Slovadek po protejM vesniece.

Brumovice pry, Brumovice tedy, radiate naaeho dobreho znameho spisovatele dra. Herbena.

Kraj stale tY2. Proste vinite keivky, nizke hole kopee, hneda pole a zelena luka, vae tak toile a prazdne. Jen tu a tam striimek, skupina keet, tu a tam na kopci vetrnY mlYn s dlouhYmi cha.padly.

6eja!

Male, dogkove domky vybihaji vsteic se svYmi audry (opet se s temito schazime na Slovensku), tu a tam kmitne se postava divai v pestre sukniei s fabory a pentlemi, tu a tarn shrbena postava v kaichu sune se zvolna cestou a slovaeti heal skotaCi A pak Mutenice! Chaldupky 6iste vybilene

Ve stredu, dne 4. srpna 1937. s barevnSrmi tudry a jako na diani. Tady zahorel slovackS7 tivot, otivl slovacky svet. nebot' zapestrilo se po na ysi jako raj babodek se vyrojil, jako sto ruOch kvetil pod okny v zahradkach rozkvetlo, sto maku plaiVch Po zelenern travniku po na ysi mutenicka deveata a guhajove "chodzi". Krasne. deveata, Avarni uhajove! Oni tu nechodi, tandi, suknice se mihaji jako by v. taktu, guhajtim na klobouecich rude pantie a kosirky sviti, celSim Velem slovacka, krev bije: prudka, hrda, cosi tivelniho je v ni .... ZpitS7ma odima vydivat chceme tu krasu, tu vnadu pohybu.

Uhasly rude plamenky v slovacke vsi, zvadly rude maky. Zapadlo vte jako sen, kterST se ranem v fipady ztraci. Po lukach tu a tam zase jen ohnidek modilm kourem dycha, kolem neho slovaeti - "ogari" sni . . . sni.

Slunce se utapi v horach a Bede stiny stoupaji vSiSe na uboci. Divame se okenky: zelene stromii zase pribSwa, co chvili ukate se listnaty hajek v podzimni rzi a zlate, a, zase vrby v fade na t'ircis3"Ich Mach. V kraji pied narni ukate se jedin zavoj hajfiv a lest y v §ecie maze. I koure stoupaji odtamtud k modravemu nebi.

Koneene: Hodonin!

Tam v kasarnach yystridaly se pluky jizdecke, hulanske a dragounske, tam prohanely se po rozsahlS7ch rovinach. A dnes 7. pluk lizdecItSr pres. Masaryka pygne jest na strati nag Ano, to jit je zase kraj, jimt voda Moravy Moravenky a republiky, nesouce jmeno osvoboditele. girok3"Tm tokem k Dunaji se vali.

A tam dale za lesy, za stichlSani horami, z nicht' horske bystriny k Vahu jit spechaji, tam u2 bydli nagi - Slovaci - kdysi k Uhersku privlastneni, opet svobodni, nadSeni narodovci.

Od Hodonina k Bzenci hue'. vlak vzharu proti toku Moravy. V Bzenci jsme vystoupili, abychom se peS'ky vydali na dalI pout' slovackSim krajem do Vracova.

Vchazime do Bzence, kde vitaji nas dragounska kasarna. A pokud tma nam da proniknouti, Ohne se dale dlouhe nevS7stavni /nest° s yeIik 'm Tma brani nam lope videti, ale slygme odevtad jen nemeckS7 hovor. Cot je Bzenec nerneck3i?

Listuji ye sve pameti, obracim listy sYSTch zemepi-mich vedomosti, ale nemohu nikde najiti poznamky, ae by Bzenec mohl osadou nemeckou. Letit' u grokeho toku Moravy, takkka v srdci naSeho eeskeho tela. Tu jde kolem kdosi. Podle kosirka Slovak.

"Priteli !"

"Co praviju?"

"V Bzenci jsou Nemci?"

"Nejsit."

"A kdo to tu na vtech stranach mluvi nemecky?"

"Eh, krkani, tide su to - - A slovackS.r lid, jak vida, klidne to snag. Tad jeAte namnoze jsou tide v mora yskfich mestech. Snad nebude tak ua dlouho! Jit dnes tid i nemeckSi hla,si se a utika i z treti rise k natemu narodu.

Zapadnem do slovacke hospody!

Kolem dloulis-rch stoli sedi Slovaci. Ol ga plavozlateho vina sviti a hovor teee z fist. Tik ted', jakoby nesmele, ale pojednou zabouii jizba * Divat se udiven, mysli g ae v zapeti blysknou se krivaky. - Ach ne, to Slovaci hybneji hovo11 a vino piji. V pravo u stolu S • ohaji sedi. Vino • dlouhSrmi jiskrami, oni sami sedi zamlkli a mlei.

Pojednou jeden sotva sly gtelne zanotuje "Boleraz, boleraz ... " A hned vkchna to • hrdla zazvuei jak tesklive melodie varhan, tdhle; smutne. Ale to jen na 4)Icamtik skolebaji te, nechaji ti srdce jihnont;zmirat tklivtrni tony najednou v'Sak jako hrom uderi sila mlatich jejich hrdel, jako biesk sjede melodie jejich- pisni: Boleraz, boleraz, zelen3i boleraz ,nechod' prec gohajko, nechod' plea gohajko, prenmj err u

Strana

V2STNIK Ja bych prenocoval, siva holubieka, ke bys ma zbudila, ke bys ma zbudila, , az vynde zornieka.

Rannim vlakem ujitclime k Vidni, Bzenec, Hodonin, Bfeclava. - Slunce liba to zase sv3n ziatem a my se loueime s tebou Slove.cko. Vet, te jen na kratko.

Dolnorakouska mesta divaji se nam vstric Duerrenkruty. Vlak trpelive podita, sve kroky a my vzpominame vderej gho dne a veeera.

Zpivame slovacke pisne, zpivame teem i duSlovacka, piseri holi nam v srdci a kdykoliv se na sebe zadivame, oei nam vlhnou.

A tak pino jest kouzla v to male viasti nag, k nit dle Hynka volam: Oim men g vlast je ma, tim vetg ma k ni lasLawrence V. Kallus. ka. ltad Morayska, Orlice, cis. 145., Penelope, Texas.

Bratii a sestry!

Sdeluji yam, jak mne bylo nalizeno ye sehazi, abych vas uvedomil prostrednictvim Vestniku, byste se prihlasili do nemocenskeho odboru, kterS7 Hlavni Uradovna zarizuje, jak jit bylo ve Vestniku oznameno, aby se elenove hlasili u tajemnika a on aby poeet prihlagench odeslal na Hlavni tradovnu. Do scheme se nas mak) dostavilo, ale zaeatek byl ji2 ueinen. Tak kdo by se chtel prihlasit do nem. odboru, mute tak uCinit u tajemnika anebo se dosta,vit do prigti schuze. Tak sobe to vezmete na vedomi a ueirite jak uznate za dobre. Jak bude odbor zaloten, tak nemocenska, podpora u radu odpadne. Tet br. teetni by sobe pral, byste se prigli na neho podivat a sve poplatky zapravit, nebo bychom museli jednat dle stanov, ale neradi bychom to udelali. Pokladna je prazdna a na Hlavni Rad nemuaeme odeslat. Tak na to nezapomerite. S bratrsk3im pozdravem, Frank Hegar, tajemnik.

2ADOST 0 PODPORU V NEMOCI,

Frant. PalackSr, cis. 21., Engle ,Texas.

Cteni bratri a sestry!

Timto vas tadame o sebemen g podporu pro nateho spolubratra Franka Sasina, kterai je jit delgi eas nemocen a stale jeUe musi k lekari dochazeti, cot ho stoji hodne penez a nevi se, kdy mu bude lepe. Lekar mu zkou'Ai krev a nemocns'T ztraci take jit zra,k., Nat rad ho podporoyal, ale pokladna, je u2 prazdna. Tak se obracime na sbratrene rady o sebemen g podporu a za vse jit predem dekujeme jmenem nakho bratra. Ve Vestniku bude fge kvitove.no. Prosirne o sebemen g darek.

Za rad Frant. PalackSr, Cis. 21. v Engle, Texas, Chas Jalufka, taj., R. 4, Schulenburg, Texas. lead Vykhrad, eislo 48., Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku, bratti a sestry!

Zase po dlouhem Case se osmeluji- par radku napsati, aby si snad bath a sestry nemysleli, ze jit mne to boti slunko upekio. Nebylo by ani diva, ale ja, v torn "hici" jsem si zajei na vyjet a to do jitniho Texasu, k to kaluti vody do Corpus Christi. Brats Joe Baeak "nafutroval" sveho ore a ja a br. Joe Leshikar jsme sedli v patek rano 23. dervence o trech hodinach a jit jsme uhaneli mestu Austinu. pak do San Marcos pres Seguin a dale do Corpus Christi.

Tam jsme dorazili o 10 hodinach rano a hned na farmu k bratru Louis Sackmu. Trochu jsme je prekvapili, neb oni nas neeekali, a k tomu jit tam tu kralovnu sbirali, tak za nimi na pole. Po chutnem a dobrem obede, kters'r nam sestra Louise Sackeho nachystala a kterSi nam znamenite chutnal, jsmt. se vydali k to vocle se trochu ovlatit. No vskuku bylo to krasne, peknS7 student' vdnek, k tomu dist& vodieka a pak ty ryby, no radost tarn b3iti. Mesto Corpus Christi znamenite pribS7va, neb na strany se stavi a to krasne budovy.trody okolo Corpus Christi jsoti vtelijake, misty dobre a zase misty gpatne. Co jsem videl, hodne kafirky bylo svezene z pol.e domu, a tot brats Louis Sack jit ji mel takove stohy doma a je gte na poli. Sekl jsem se tam s mnoha znam,Vmi jako s br, V. Kueerou, kter:cr tarn ma grocerni obohocl a: te j jaft, pi rralAtta 0,

7,

kterS7 tam je zaniest/Ian co prim& v grocernim obchode, pak s jeho mantelkou a mnoha jinSrmi. Dekuji cele rodine br. Louise Sackeho ,za meho pobytu, neb jsem byl u neho po eel* eas co jsem byl na ygnete. Vtdy jsme vsedli do jeho. kary a jia jsme jell bud' do me,sta, aneb na by, a pak zase zpatky, a proto yam bratti a se, stry a cela rodino br. Louise Sackeho srdeene dekuji za pohosteni a nocleh. Zpatky jsme se vydali v pondeli dne 26. dervence a domil jsme prijeli osveaeni morskm vankem k veeeru.

Kdo by si pral nekam vyjet, tu pral bych katdemu aby si zaje,1 do Corpus Christi, tam se skuteene osveti.

Nat rad Vykhrad cis. 48. poradal svoji pravidelnou schtzi dne 1. srpna, ye ktere bylo dosti Mend pritomno a vk v paradku se ujednalo.

Tea yam davam vaem vedeti, starSrm i mlad$7m, ae se bude hrati dne 8. srpna krasne divadlo v sini radu Vygehrad dis. 48. na Bayersville. Proto vas vgecky zvu k nam a v oznamce najdete vSe yypsane.

Se srdeenS7m pozdravem na vkcky bratry a sestry a na shledanou dne 8. srpna na divadle, jsem vat spolubratr, K. F. Chalupa, r. d.

Svaz Oechoslovanti els. 92.

Fort Worth, Texas.

Mile sestry a bratiii! ✓ poslednim aisle Vestniku jsem psala.ze k nam pfijede z Temple orchestr, ale zapornela jsem napsat kterY. Tak ted' yam sdeluji, ae jest to DiviAtiv orchestr, kterY zde hod?, v. sobotu due 14. srpna. Mejte tuto zaba yu v pameti a hied'te piijit pobavit se pfi dobre hudbe..

Pfedseda zabavniho vYboru s yclava zvlaftui schuzi pro aleny zabavniho vYborii, a jest to povinnosti kaZdeho alena aby se dc:;t2:vil ye etvrtek, dne 5. srpna o 8. hodine Due 8. srpna v nedeli o 2. hod. cdpo'. jest pravidelna schtize, pri ktere by meli bYti ni eleni, nebot' jsou aleCite veld k projednani.

SrdeenY pozdrav na vS'echny od H. Zichaakove.

Uzeninami, pinenYmi ne.hraN<ami z kaseinu a sbiraneho rnleka, ize klidne hazet o zed': jsou ela.sticke jako nne, jejich vY2iiinost se vaak rovna. nule.

"Frankfurter Zeitung".

g.P

wen

CL

✓ nedeli 22. srpna. Rad Karel Havlieek els. 4. v Hallettsville se pripravuje na okresni jubilejni slavnost spolu s nekolika okolnimi rady.

V nedeli 22. srpna. kady DubovSr H&j Cis. 126. a West dis. 36. spoleene oslavi 40. vrroei zaloteni S.P.J.S.T. Sla ynostni Nr7bor pripravuje dustojnST program, jehot podrobnosti oznameny budou priSte. ✓ nedeli 29. srpna. Spoleena, oslava ran Pokrok Dallas eis. 84. a Jaro ais. 130. v dalla,ske Sokolovne. Porad oznamen bude pozdeji. ✓ nedeli 29. srpna. Addy Laskavost dis. 70. a F. B. Zdrilbek Cis. 112. rozhodli se t. dne oslaviti jubileum Jednoty celodennim podnikem ye Fossove sini v Guy. ✓ nedeli 5. zari. Addy: Vlastenec Cis. 45. a TexaskS7 Mir Cis. 10. v Yoakum spoleene oslavi 401ete trvani na g Jednoty. ✓ nedeli 5. zari. Rady Vlastenec cis. 45., Texasky Mir dis. 10. v Shiner a Pokrok Sloyant dis. 31. v Yoakum, planuji spoleenou jubilejni slavnost pri sini radu Vlastenec. ✓ nedeli 12. tali. Rad Svaz Oechoslovanu 92. ye Fort Worth. Oslava jubilea S.P.J.S.T. prelotena na tuto dobu z nedele 11. eervence. ✓ flatten 12. zari. Spoleend oslava 40. vS7rodi zaloteni SPJST. v East Bernard rady: Karel Jonat Cis. 28, Columbus Cis. 58 a Nova Doba cis. 122. Co darek k v3iznamnernu v3;-roei nag Jednoty uvedeno bude etyticet novYch Dalai oznameni ohledne teto rozmerne sla y 'lost pfineseme co nejdfive. ✓ nedeli 19. zari. Rad Slovan Jihu Cis. 26. ye Skidmore pripravuje oslavu jubilea S.P.J.S,T. Blitg oznameni vydano bude pozdell, "e-mv,-,rey,ir-,.Ertnditz,:'--rzNet-mtostz,mylmrsw,

S trans 8.

Fort Worth, Texas. etend redakce, miii ptatele, bratti a sestry!

Horko, horko! te elovek nevi kde by ylez1 a psat musim. To katclY vite, kteti ted' pitete v torn vedru, te to neni tacind vYborna prace.

Tak ptedem yam musim oznamit, ze budeme poradat velkou taneeni zabavu v Sokolovne v sobotu veder, 7. srpna, pri ktere nam bude vyhravat nate hudba Czech Revels. To ted' mame jedincu deskou hudbu u nas ye Fort Worth a tak si ji musime vatit. Oni se nam zatinaji toulat, co chvili si nekam jinam vyjedou zahrat na zabavu, jako kdy hrali 25. eervence v Narodni sini v Ennis. Tam pry byli velice vzacni, a te kolem tisice vstupneho vybrali, tak to mritete vedet, te tam byli vitani a te tam docilili dobreho Uspechu, eehot jim pteji. Ne'kteti lido na to poditaji, 'te cizi hudebnici nekam ptijdou hrat a odvezou vecky penize, co se na zabave yydelaji. Ptatele, to se nemilte tak brat, proto te nee() noveho je vtdycky yzacnejti netli poiad to same, to stare. Ono mnoho penez se yydeld, a oni mnoho pellet seberou, ale jette i doma dosti zristane..

A prave oni ti novi hudebnici jsou toho ptidinou, ze je velka na ytteva, tak jako ku pt. kdy u nas na Sokolo yne hral Adolf a jeho heti, meli jsme velkou na yttevu, ze jette u nas takove nebylo, aby se prodalo kolem pet set vstupneho. Tak vidite, ze ta nova, hudba vklycky ptivede velkou navStevu. Vtichni byli spokojeni a bavili se v nejleptim potadku a vgichni si pteji aby zase eptijeli zpet.

Tak ted' patti vtely dik tern, kteti jste byli napomocni vYboru kde toho bylo tteba. Nemejte mne za zle, te jsem yam v nieem nevypemohla, ja vtak jette nemohu zastat domaci praci jak bych si ptala, proto nemohu ani nikam jinam jiti se pteme.hat, neb jsem yellce slaba po te operaci. Ani nevim, jestli kdy budu jako jsem bYvala; new mne Mica, te ani ne.

Nati osadnici pilne se davaji do prace kolem pozemku Ceske osady i dcmku ktere maji koupene pro stavbu noveho otkalickeho kostela. Domek pilne jiz ptipravuji, aby byl co v nejleptim potadku, by se tam velebnY pan Gerlick mohl nastehovat, aby mohl bYti na blizku, kdyt se bude kostel stavit. Pfeji jim velkY rispech, aby jim vte tlo jak si to pteji.

Teti nas to, 'te je to blizko natl. sine Sokolovny.

Jette upozorriuji eleny tadu els. 154, aby nezapomneli te pravidelna schrize bude se odbYvat v nedeli 18. srpna. Tak ti, kteti se zajimate o nemocenskou podporu, tak se jiste dostavte, neb se bude jednat o teto zaletitosti, aby tajemnik jiste vedel kolik nas elenu pro tu vet bude, a aby to mohl zaslat na Hlavni Utadovnu. Schrize zaene ye 4 hodiny odpoledne. Tak ut skonaim.

S pozdravem na redakci, vtechny etenate a ptatele, zustavam Vote dopisovatelka Millie Polatek.

Snook, Texas.

No ,tak uz tu bavinu po trote pikujeme, ale bude ji hodne merle jak to vypadalo asi pted 10 dny. Meli jsrne zde male dettiky a ty bovine hodne utkodily, ytechny male bolce a kvet s ni opadaly.

Br. Vilem Kovat si postavil nove obydelni staveni, cot' oslavili malou slavnosti, pri ktere meli barbecue veptove i kozi. Bylo pozvano 38 roclin, ktere tinily velke shromatdeni. Stril meli dlouhY, ale take pinY, neb peeiva a jineho men tea mnoho. Veeetelo se dobte a hudbe, ph torn pekne hrala.

Nat spolek Texas Agriculture Association zde na Snook bude konati pravidelnou schrizi prvni patek veder v sini na Snook, totit 6. srpna v 8:30 hod., do ktere jsou zvani vtichni formati z okoli Snook, at' at patti do onoho spolku nebo ne. V legislatute nyni se pracuje o obnoveni noveho programu Ulevy pro farmate, a v teto schrizi bude ptipravena petice, jit bude moci podepsat, kdo bude chtit, nadet bude poslana na pattiene misto. Ptijd'te vtichni, a tem, kdo nerozumi anglicky nas ptedseda jim to rad vysvetli desky.

T. T. Skrabanek.

VESTNtIC Rid F. B. Zdriibt:k cis. 112.

Damon, Texas.

Speledna oslava GuyskYch tacit cis. 112 a 70, dostava se do ureitYch koleji. Mohu vas veckyujistiti, ae kdy se sileastnite, 'Leto krasne oslavy, budete spokojeni, nebot' vYbor se snaai zhostiti se sveho rikolu zprisobem, by katclY z navttevnikri byl uspokojen a natel v ten den pane, ptatelske a nateho naroda dristojne pobaveni. V nati posledni tadove schrizi, kde vYloor tento ptednesi co dosud bylo udelano, vzpomenuto, te alenstvo obou naLich Melia si ma uvedomiti, t'e zdar teto slavnosti zavisi ne na nekolika, ale na rieasti jednoho katcleho elena techto tadu. Jak jinak bychom se mohli co jcden celek representovat pted natimi pozvanymi hostmi, kteti nam svou milou eteast ptisiibil, kdyt by pak nekterY z natich elenri a elenkyri nebyl ptitomen, aby vyslechl ta rrizna poselstvi natich tednikri.

Svoji ridast ptislibili nam okresni soudce. Fort Bend, kterY ptivita navttevniky, br. ptedseda C. H. Chernosky panu soudci odpovi a uvede nate nove eleny. Br. tajemnik J. R. Kubena nam neco povi o zaloteni a zadatcich teto nati velike Jednoty. Br. fieetni Ed. L. Marek o daltim pokroku; br. Frank B. Steiner, rat novy pokladnik ma ptiletitost se s vami seznamit a zajiste tet nejakY dodatek k tomu ptilozi. Br. red. Frank Moueka promluvi o yYznarnu Jednoty jako narodni nati batty.

K obveseleni a zakoneeni odpol. programu bude nasledovati divadelni ptedstaveni pod tizenrin br. Martina Kovate. Pant% hudba bude yylarayati v ptestavkach programu a veeer pro tancechtive tet dva story. Tet potadajici vYbor a jeho odbory se staraji, by na yttevnikrim v lotite neskrudelo a tizeri netrpeli.

Sejclete se tudit veichni elenove i neelenoye z blizka i z daleka na tuto vYznaenou slavnost v Guy, dne 29. srpna, abychom ukazali naafi silu rarodni a spolkovou za pr yYch 40 let ttvani nazi Jednoty, a abychom ptiSti Leta 'Ape pckraeovali a natim generacim 6.::sk:slovenskeho privedu v teto zemi pokrok a celistvost nazi narodnosti se uskuteenilo..

Udelejte si poznamku. te 29. srpna pojedete na Guy. Na tento yYznamnY den se dostavte, neb tato \Tacna ptiletitost se nam tak brzy nenaskytne.

Jette zvu eleny do' ntitti tadove schrize due 8. srpna, kde se dovite, co potadajici vYber ueinil dale a mritete mu ptispet vatimi nazory ku zlepteni a dobru teto oslavy.S bratrskYm pozdravem, Petr Listak, raj.

Rad Riliovv*Sr Dvar, cis. 89., v Rosebud, Texas. eleny nateho tadu, aby motno-li v co nejvettim poetu se dostavili druhou nedeli v srpnu do sehuze. Jak uz natim br. tajemnikem v jeho dopisu uvedeno, bude se projedna,vat zaletitost nemocenske podpory. Hl. fitadovne dalo to hodne prace a easu vypracovati plan na zavedeni teto nemoc. podpory, proto dejte katdY o sobe vedet, jak o veci te smfglite. Kteti byste se snad do schrize nemohli dostavit, napitte na tajemnika anebo rieetniho, jak o nemocenske podpote smYtlite, takabychom mohli seznati nahledy vtech natich ' elenft a o torn mohli Hl. tltadovnu uvedomiti. Zaleti na sjednocenosti broth a sester, aby tato ku yytizeni ptedlehajici zaletitost se vydatila, proto dostavte se vtichni. Nate nove certifikaty maji jit inoravu novou, polovic aesky a pill anglicky. tleni nati Jednoty ukazali, ae na nag privod nezapomeli, tee eeska, ze je nam draha, ale ae i takto jsme dobti obaane teto mine, kde jest nag novY domov, ktereho si vatime. Pted 20 lety jsme east° slyteli, te za 20 let nebude se moci vetejne eesky mluviti, Jednota nate ae zanikne, ponevadt tadnY do ni neprijde a stane se obchodni. Jak krasna ptitla takovYm prorokrim odpoved' v dnetnim zprisobu, kdy vyuduje se eeskemu jazyku na vetejnYch tkolach, Jednota vzkveta a ptichazi do obliby u dosti jinonarodovcri, kteti by byli radi, kdyby nati fedi rozumeli. Nate Jednota pri nynejtim vedeni ma tu nejlepti nadeji do budoucnosti. Mnozi mysli, te by ye Vestniku mely bfti dye anglicke strany Utterly. Pomrite to? Ja myslim te ano.

Nre stkedu, dne 4. srpna 1937.

Hai a deveata se teni a vdavaji s jinonarodovci, postupne ptichazeji svazkem tim do Jednoty a aby neco vedeli o nas a Jednote, tu by tiny anglicke stranky ptitly vhod. Nate Jednota bezesporne ptichazi do obliby, je lacinejti, ma dobre zaklady a zatizeni, co je napsano, v ge se vyplriuje. Nejake pohlecla yky tadatelri soudni cestou jsou u ni veci neznamou.

Upozorriuji joke jednou nate eleny, aby pro merle cenne veci schtze nezanedbavali, zvlatte sestry by mely mezi sebou pestovati vice sesterskeho styku. Schrize mohou bYti vice spoleeenske, pouene, zylatte kdy jinYch spoleeenskYch spolkri nemame; to vte zaleti jen na vas.

S bratrskYm pozdravem, Anton Ulienik, ptedseda.

Rid Svaz echoslovanti, C. 92., Fort Worth, Tex. Cteni bratti a sestry!

Jiste jste si jit povtimli dopist ve Vestniku od druhYch tadu ohledne nemocenske podpory. Proto vas timto uvedomuji, abyste se dostavili vtichni do ptiSti schrize dne 8. srpna na 2 hod. odpol. a oznamili, zdali si ptejete bYti zapsan do nemocenske podpory.

Dale mame k projednavani program na oslavu 401eteho zaloteni nati Jednoty a 271eteho trvani nateho.tadu. Mame k projednavani daletite veci a kdyt se dostavi malt) elenri, jest tetko neco udelat, ponevadt ti eleni, kteti se do schrize nedosta.vi, by s tim motna nebyli spokojeni a motna, ae maji lepti nahled. Prat) vas o to prosim, bratti a sestry, udelejte si tu chvilku easu a dostavte se vtichni, i vy mladi elenoye a dokatme, ze nas tad Cis. 92. jest silnY. S bratrskYm pozdravem, Albert 'SilhavY, tajemnik.

Rad Radecky, cis. 109., Granger, Tex. Cteni bratti a sestry!

Timto yam oznamuji, 'Le nate tadova sehttze nebude konana druhou nedeli tento mesie, jak obyeejne, ale schfizi koname as tteti nedeli, t.j.

15. srpna, a site z te ptieiny, ae na tteti nedeli ua bude miti katclY nejakY ten balik prodanY a bude moci katclY kdo dluti trochu se vyrovnat, neb v nekolika minulYch schrizioh se neskolektovalo skoro nic. Zaroveri budeme jednat, jak nejlepe oslavime 251ete zaloteni nateho tadu a 401ete trvani nag Jednoty. S bratrskYm pozdravem, Emanuel Fojtik, tajemnik.

Od tadu Touha, cis. 125. ye Westhoff, Texas.

Bratti a sestry timto vas uvedomuji,te budeme potadat schrizi tteti nedeli na misto druhe nedele. Ptieina toho jest, te chceme uvesti nekolik bratrri a sester s ptestupnimi listinami od tadu cis. 104., jak me nag ptedseda zdelil, jistY tad jest rozputten, tak je chceme uvesti k natemu tadu, a take vykoname nati pravidelnou schrizi. Bratti a sestry, dostavte se do schrize do jednoho, abychom ty nove ptijate bratry a sestry uctili. aby se jim u nas zalibilo a budovali zaroveri s nami. Tak nezapomerite na tteti nedeli v srpnu a podivejte se na kalendat, ae to bude patnacteho. S bratrskYm pozdravem, Louis Lukag, tajemnik.

Leopard rozsapal dye telly. lIzru§ujici dobrodru2stvi. zahli v techto dnech eestulici noeniho cscbniho vlaku u stanice Muzzanpuru v Indii. Nevysvetlitelnm zprisobem se podatilo vniknouti do jednoho vagonu statnemu leopardovi. Krvetizniva telma, se vrhla na cestujici, z nicht nikdo nebyl ozbrojen. V nekclika minutach byly dye teny rozsapeny a nekolik osob nebezpeene zraneno.

Potom se zvite patrne zaleklo ktiku, skoeilo s jedouciho vlaku a zmizelo v dtungli.

Arabove i tide se vtude bouti proti deleni Palestiny..

BritskST navrh na rozdeleni. Palestiny ye tti east, vyvolal nespokojenost mezi Araby i mezi Zidy. K mohamedantrin v Palestine se ptidavaji mohamedani z celeho sveta. Veera uspotadalo protestni demonstrate pies 50.000 Arabri v Bagdadu. Take 60.000 2idovskYch obchodnikil v Bagdadu za.vtelo sve obchody, ale nedoPo. lt

Ve stiedu; dne 4. srpna 1937.

Z \TOBY. OBRAZKY Z BOSNY A HERCEGOVINY. Napsal Bohumil Brodsky.

LUVIL dosti smele, ale ted' nebylo na ease M kagcle slovo valid. Major Bohata, zvolna pojidaje svilj dil, zahledel se peed sebe a piemYglel. Ve slovech VegriakovYch, kterY byl znam jako nejvet gi. SprYmae u pluku a elovek zachovavalici nejvetgi klid pei nejmocnej gim rozeileni, bylo kus pravdy.

Ano, kdo by je hledal dole ye Stolaci, kde povstani hotelo pinYm plamenem, kde se heni gily hory nepeitelem dosti eetnYm, aby odrazil slugnY poeet nejlepe vyzbrojeneho vojska. Bylo to dosti neopatrne hledati v mlze cestu do Mostaru, kdyg piece mohli couvnouti do pokojnej gich krajin bilge Sarajeva.

Negt'astna horlivost Bohatova a neopatrnost plukovnikova, ze rortahl pluk do peilig rozvlekle eary jako o manevru, kdy g se piece nejednalo o nic jineho, ne g posiliti prozatim posadku v Mostaru, dokud by z Kotora a Sarajeva nepeivalily se pomocne sbory!

Ale stain se ul a bylo zbyteeno zabYvati se otazkou, prof plukovnik a prof major nepoCinali tak, Ci onak. Ted' bylo poteebi peemYgleti, jak zachraniti celY prvni prapor, kterY ve StolackYch kasarnach byl oblehan povstalci.

A oblegeni nebylo snag lehke, a ne nebezpedne. Vgdyt' proti jednomu praporu stain tu pilldruheho tisice povstalct, kteei byli u velke vYhode. Vojsko rakouske bylo v kasarnich, druhdy tureckYch, legicich nad jignim koncem mesteeka. Domy mesteeka zvlelte s pevnosti hrabyly piny povstalcu, rovne g i navrgi za • kasarriami. Jakmile by byl udinen vYpad, tat:lily by koule nepeatelske zle v eadach vojska. I ✓nod zapalovali kolem pevnosti ohne, tak aby kagdY, kdo by chtel pevnost opustiti, byl spateen, kdegto neptitel, nalezajici se ve mohl snadno steileti, ani by poskytoval teree.

To vge vojsko rakouske vedelo. Pomoci si samo nemohlo a proto oeekavalo pomoc z venei.

A pomoci bylo zahy co nejnutneji pottebi.

• vozy drgely se hlavniho proudu, kterY dosahl Mostara a prapor ye Stolaci byl tpine osamocen bez spite a bez zasob. Konservy, ktere vojaci s sebou meli, byly straveny a hrozil nejveal neptitel hlad Kdyby aspori bylo mono vyslati posla do Mostaru. Ale kdo se k tomu odvaii? eekala by kagcleho smrt Marne tedy krev prolevati. V nedostatku jidla zabijeny muly. Pei praporu bylo deset techto zvieat, jet nesly steelivo ze Sarajeva. Byly najaty od dvou majitelt, kteei je same hnali a nyni s vojskem uzaveeni byli v kasarnach. Hlad je dobrY kuchae, a kdyg nebylo jine pomoc, zabijeny muly. Ale co g ag dojdou i ty? Nei peijde do Sarajeva a Kotoru dostateenY podet mu gstva, uplyne aspori etrnacte dni a do to doby bude posadka Stolocka ztracena.

Ano, negt'astria, horlivost majorova a negt'astna neopatrnost plukovnikova! Kdy g peigla do Sarajeva zvest', ze povstani nahle vypuklo, vyslan rychle jeden pe gi pluk do Mostaru, aby tato posice byla za ka gdou cenu udr gena. Plukovnik dostal rozkaz, aby co nejrychleji postupoval a neztracel Casu potyekami s povstalci.

Domnivaje se, ze povstalci neodvali se k fitoku, bude-li pluk rozdelen a ge tak take budou oklamani co se tYee poetu vojska, rozdelil pluk na dye kiidla a stied. Keidla tvokily dva prapory, steed take dva. Prvni prapor byl na levem keidle.

Kdyi pluk vytahl ze Sarajeva, poealo prgeti a prgelo drobne stale. Pei torn mlhy zatahly celY kraj a znesnadriovaly jednak postup, jednak udrgeni spojeni se stiedem vYpravy. U Neretvy, kterou musil pluk peestoupiti, dal se prvni prapor vice jigneji, sleduje tok jeji proti proudu.

Teprve za nekolik hodin, kdy g major vide', ge se znaene od pilvodniho smeru uch ylil, zatodll se k zapadu.

VeSTNiK Ale ut bylo pozde. Vratit se nechtel, spojeni s plukem bylo ug od rana peerugeno a postranni hlidky oznamovaly peitomnost nepeitele.

Noc stravena v nepokojnem dekani, ze snad za jitra bude jasneji, a pak ze bude moci smer bYti lepe urden. Ale rano byla mlha mnohem hustgi a studenej gi, neg den peed tim. Major vgecek rozmrzelY a starostlivy radii se s dusttojniky. Po delgi trade rozhodnuto tahnouti stale na zapad, a by dosa gena byla silnice, vedouci od Mostaru na jih. Po to uz potom snadno protluee se vojsko ke svemu pluku.

Byl to horkY den. Povstalci se mno gili a teeba ze ittoku nepodnikali, piece jejich peitomnost nesvedeila o nieem dobrem. Vojsku nepopian ani odpoeinek, dokud by se nenalezlo misto, kde by se bezpeene mohlo nepiiteli postaviti.

Po polednach zvedla se mlha a ye vzdalenosti asi jedne hodiny testy ukazalo se mesteeko s povYgenYmi kasarnami, ktere byly obehnany zdi a piikopy jako pevntstka. Dle mapy hadali dtstojnici, ge je to Stolac, kudy bezi silnice od Mostaru.

Usneseno vrhnouti se do mesteeka, po peipade dosici kasaren, kde doufal major nalezti rakouskou posadku. eilYm pochodem blitil se prapor ku mestu. Vide', ge je temee cele liduprazdne. Obsadit je bylo by bYvalo nebezpedne, ponevad g nebylo dosti mugstva, aby prostoru tak rozsahlou obsadilo a nebylo take jisto, neni-li neptitel ukryt v domech.

Prapor tedy obe gel mestedko a vtrhl do kasaren, ktere nalezl prazdne a puste. Posadka pii prvni zvesti o povstani ustoupila chvatne do Mostaru, vedouc, ze by se ye Stolaci neudrgela.

Major si oddechl, jsa rad, ze je v bezpedi. Ale za nekolik hodin videl, ze se vlastne ocitl v pasti a ze by bYvalo mnohem rozumnej gi, kdyby se byl odvagil protlouci se k Mostaru. Sotva totiz se v kasarnach usadilo, bylo videti, kterak neptitel se vgech stran se svYch fikrytu vychazi a kasarny obklopuje.

Radost majorova trvala tedy kratce a nastaly nove starosti. Jedind nadeje kladena v plukovnika, vygle-li totig hlidky patrat po zmizelem praporu. Ale i tato nadeje byla velmi pochybna, ponevad g v kraji tak nebezpednem hlidky vysilat bez nalegiteho podtu mugstva jest bezteelne.

NezbYvalo tedy ne g pokud mogno Cekat a potom proti neptiteli vyrazit, aby se mohl prapor ke pluku dostati. 2e to bude velmi 0210, ze to bude stati mnoho givott lidskYch, mohlo se na prstech vypoeitati.

Proto byla nalada, vyjimaje jedineho Vegria.ka, velmi stisnena. Pouze tento nepozbyl sveho humoru a klidu. Jedl s chuti a hazel vtipy, at' uz byly komu mile di nic.

"Pozejtei rano, panove, opustime toto hnizdo," iekl major, kdyg dojedl.

"Prof tak brzy?" ptal se Ve griak lhostejne.

"Protoge by nas ti prokieti povstalci zde umuCili hladem. Na dnes a zitra mime sice co jisti, ale mohu iici, ze radeji se budu biti s bagibozuky, neg bych dela jedl maso mul."

"Ani bych nekeld, ze by mohlo tohle maso nekomu chutnati. Musim ho vziti kousek s sebou do papiru a dad zitra ochutnati panu plukovnikovi. Uvidime, co on tomu fekne. Opieko, ukat peknY kousek a zabalte je do papiru."

Dtstojnici podivali se udivene na Vegriaka.

"Co to mluvig?" ptal se ho porudik Fric. "Jak je to mogna, abys zitra pana plukovnika del?"

"Hm, to je podivna otazka. Snad si nernyslig, ze si pan plukovnik pro maso peijde semi. Donesu mu je."

"Kam?" "Do Mostaru. Ov gem s dovolenim pana majora. A on mi dovoleni dd."

Otiral si prsty a urovnaval knirky "Ja, se yam divim, pane porueiku, ze s poruCikem Vegriakem o takovYch vecech mluvite," prohodil pan major jako se' smichem, aekoliv se dival gadostive na Vegriaka. "Vidite piece, ze mu mulske maso chutne. a ge jen tropi 'tarty. VAak ony ho gerty take peejdou, al mu budou hvizdat kulky kolem hlavy."

"Mile, pane majore, nebudou kolem hlavy hvizdat nic," odporoval Wthak pokojne. "Dues

Btr$119, 9.

veeer se s yam' rozloueim a zitra rano budu v Mostaru. Vyfidim od vas pane porudeni ostatnim pantm. Pozejtei se budu na vas odnekud s kopce divat a smat se, jak si brousite zuby na mase muly."

"To je nemog ne," zavrtel major hlavou. "Vy se skrze ketez povstalcil nedostanete."

"Vsad'me se."

"S radosti. Vsazim sud vina, ze se yam to nepovede. A to nejsmutnej gi ph tom bude, kdyg vy prohrajete, nebudete moci jej platit."

"Pane majore, vy vite, kde je muj domov a jak se jmenuje muj otec. Padnu-li ja, zaplati za mne otec."

"Odpust'te, nechtel sem vas uraziti," omlouval se major. "Povaguji to vge za gert."

"Ale neni to gert," eekl Vegriak vagne. "Nekdo musi posadce Mostarske scleliti, v jakem postaveni se nachazime. UCinim to ja. Umim srbsky, znam obydeje a povahu Bostiakt a jsem svobodnY, na jeho givobyti nezalegi. 0statni pani jsou bud' zasnoubeni, anebo genati, nebo aspori zamilovani a bylo by jich gkoda o zivot peipravovat. Jedno v gak mi musi pan major slibit."

"Slibuji ug napted."

"To jsem rad. V tehle uniforme se piece nemohu odvagit mezi ty zveclave piny, kteti nas tady na dtvrtY den okukuji. V giml jsem si hned lidera jednoho mulaka. Je tak vysokY jako ja a jeho gaty by se mi hodily. Radte mi je koupit."

Dtstojnici se hluene zasmali a major bezdeky take.

"Negadate-li nic vice, tedy yam je zaopattim.

Ale naposledy vam povidam, abyste si v ge dobee rozmyslil. Jde tu o krk."

"Vim to. Ale zda, se mi, ze krky celeho praporu piece vic plati, ne g muj jedinY. Pane setniku, vam slibuji peinesti koriak. Zatim radte galudek nejak upokojiti."

"Zakazuji si, abyste me mel za terC sidth nejapnYch gertt," durdil se setnik Goergy opravdove.

"Jen gadne hnevy, site zustanu zde a zitra by bylo na kaiak pozde. Tak. Ted' jsem se najedl a mohl bych zkusit, jak mi peilehnou gaty. Napted se v gak dam osteihat. Takhle vlasaja neni ani jeden povstalec." ty Mel pravdu. Jeho dlouhe vlasy, ktere i kovnik nerad vidal, byly by jej prozradily. Zavolal vojaka, kterY pii praporu delal holiee a za chvili mel hlavu holou. Jeho vysedle licni kosti. nyni tim vice vystoupily a tval jeho mela raz otugileho Bosriaka.

Odtud ubiral se k majorovi a s nim k mulakovi Oncleeji. Ten se divil, kdyg jej major vybidl, aby mu prodal sve gaty.

"K Cemu by jich pani oficiri poteebovalir ptal se potutelne.

"Vycpeme je a povesime, aby si povstalci myslili, ge jsi to ty," povidal mu Vegriak vagne.

"To nedelejte," napominal mladik. "Zlobilo by je to."

"Znaji vas tedy dobie, vid'," dotiral Vegriak a podival se p11 tom na druheho, Timofeje, jen sedel naproti Ondeeji. Zpozoroval, jak se mu zableskly oei a vYznamnY pohled zaletel k Ondeeji.

"Ba neznaji," omlouval se tento. "Ale podle sate budou si mysliti, ze cisaegti vojaci chytili Bosriaka a povesili. A to je velka, potupa."

"Nu tak at' se zlobi. SvleC rychle gaty a kogill!"

"Prof kogili?"

"Libi se mi tva. Tobe dam svou."

"Pan oficir se okrade. Marn jen ogklivou, hrubou a tam to je tenka a bild."

"Bud' tedy rad. Pojd' tedy se mnou do kasaren, tam se peevlekneme. Dostane g vojensky plagt' a dva dny v nem vydrgig. Za dva dny dostaneg kogili a gaty zpatky."

"A tuhle tenkou budu si moci nechat?"

"Ano, tu ti daruji na vgdy."

"Dekuji pekne. Takovou kosili nema ani jeden mulak v Sarajevu. Nezabiji-li me povstalel, budou mi v nagi cirkvi v Sarajeve zavidet."

"Ty jsi pravoslavnY?" "Ano." Tirnoffj?"

(Fokradov6

Straus le.

Ve stiedu, dne 4. srpna 1931.

BOZENA NEMCOVA:

BABICKA Obrazy z venkovskeho tivota. r7AOASTE chodila babiaka s detmi na prochazky, tiebas do myslivny a do mlYna, nebo si za'sli do lesa, kde ptaekove libezne zpivali, kde byly pcd stromy nastlane mekkounke podutky a tolik vonnYch konvalinek rostlo, petr• podlesek, kohoutkin cele kridky lYkoyce a ten pekn9 zlatohlavek (lilium martagon).

Ten jim ptinagela bled g, Viktorka, kdyt videla, to sbiraji kvetiny a v kytice \Tatou. Viktorka bYvala vtdy bleda, oee ji svitily jako dva uhle, dame vlasy mela vtdy rozcuchany, nikdy nemela pekne gaty a nikdy neproraluvila. U paty lesu byl velikY dub, tam stavala Viktorka ale hodiny, uptene divajic se dolt k splavu. Za soumraku segla as k same= splavu, sedla na omen paiez, divala se do vody a zpivala dlouho, dlouho do noci. "Ale, babidko'," ptaly se deti, "prod pak nema Viktorka nikdy pekne gaty, ani v nedeii? A prod pak nikdy nemluvi?"

"Kdyt je blazniva."

"A jak je, babidko, kdyt je nekdo blaznivY?" ptaly se deti.

"Inu, kdyt nerna elovek dobrY rozum."

"A co dela, kdyt nema dobrY rozum?"

"Ku pkikladu Viktorka, na nikoho nemluvi, chodi otrhana, zUstava v lese v jeskynce, v late, ✓ zime."

— "A v noci take?" ptal se Vilim.

"I ovgem, Ze take; vtdyt' ji slYchavate, to do noel u splavu zpiva, pak jde do jeskyne spat."

"A neboji se svetYlek, ani hastrmana?" s velikYrn udivenim ptaly se Teti.

"I vtclyt' neni tadnSahastrman," pravila Barunka; "tatinek to povidal" V late pfichaziyala Viktorka malokdy k staveni prosit, ale v zime piichazela jako ta vrana,, zat'ukala na dvete neb na okno a jen ruku natahla; dostavti pak kus chleba nebo cos jineho, mleky odchazela. Doti vidouce na zmrzlem snehu krvavou stopu jeji nohy, betely za ni, a volaly: "Viktorko, pojd' k nam, maminka, ti da, baekory, mazes u nas bYt," ale Viktorka se ani neohledla, utikajic k lesu.

Za letnich krasnYch vederia kdyt nebe jasne, krasne bylo, hvezdy potary hazely, sedla si babieka rads, s cletmi yen pod lipu. Dokud Adelka byla malidka, posadila si ji na kiin a Barunka a chlapci staffs u kolenou. To ani jinak bYt nemohlo; jak babieka cosi vypravovat zaeala, musely se ji divat vtecky ptimo ve tvat, aby jim ani slavka neuglo.

Babieka jim povidala o svetlYch andelich, ja tam nahote piebYvaji a ta svetla lidem roztehuji; o andelich stratcich, kteii stiehou ditky na vtech cestach tivota, te radujou, kdyt hodnyrni jsou, pladou, kdyt neposlouchaji. MU obracely zraky sve k jasnYm nebesam, kde se ttpytilo tisice svetel, mihavYch i velikYch lesknoucich se v barvach nejkrasnergich.

"Ktero, pak z tech hvezdidek je moje?" ptal se jednoho veeera Jan. "To jen Panbith vi. Ale pomysli si jen, byloli by mono mezi terni miliony hvezdidek ji nalest?" odpovedela babieka.

"Komu pak asi pada ty krasne hvezdy, co se tak lesknou?" povidala si Barunka.

"To jsou onech lidi, jet si Bah zvlatt' zamiloyal, vyvolenYch to botch, kteia mnoho dobrYch skutka vykonali a Panaboha nikdy nehnevali," odpovedela babieka.

"Ale, babidko," ptala se Barunka °pet, kdyt zaznely od splavu talostne zvuky nesouvisle pisne — "Viktorka ma take svoji hvezdu?"

"Ma, ale je zakalena; a nyni pojd'te, at' vas ulotim, je eas k spani," dokladala, kdyt se ut hodne setmelo. Pomocilila se s nimi "Andele boil, stratce map" pokropila je svecenou vodou a ulotila na hnizdee';ko. Ty male spaly hned; ale Barunka mnohdy jette piivolala babieku k lots a prosila: "Sednete si ke mne, ja nemohu usnout," a babieka yzala, ruku vnueeinu do sve ruky a zaeala se s de yeatkem modlit, a modlila se, a odi zavielo.

Babieka chodila spat v deset, to byla jeji ho-

diva, tu ona citila na odich. Do to doby mela Ukol, kterY si rano dala, udelanY. Net sea spat, nahledla, je-li vSe uzavirano, svolala kooky, a zaviela na padu, aby na deti do. pokoje se nedostaly a je nedusily; ulila v kamnech kaidou jisktieku, uchystala si na still troudnik a loud.

Byl-li strach pied boutkou, uchystala si hromnienou svidku, do bileho gatu zaobalila bochnik chleba, a kladouc jej na stal tikala slutebnYm: "To si pamatujte, v das ohne ma bYt nejprynejti, co elovek k sobe vzit ma, chleb, pak se nezmate."

"Ale babidko, vtdyt' neuhodi!" rikaly slutebne, ale to ji neptitly vhod.

"Jen Panbilla je ytemohouci, co vy matete vedet? Opatrnosti nikdy nezbYva, to si pamatujte."

Kdyt bylo vte v poiadku, klekla pied krucifix, pomodlila se, pokropila sebe i Barunku jette jednou svecenou vodou, klokoeovY ratenec poloaila si pod hlavu a s Panembohem usnula.

III. Kdyby elovek zvykly na hludnY divot velikYch mast, putoval adolim, kde stoji osamele staveni, v nemt Protkovic rodina aila, pomyslil by si: "Jak tu jen ti lido mohou it celY rok? bych tu nechtel bYt, Leda co rate kvetou. Bote, jakYch pak tu radosti?" A piece tam bylo velice mnoho radosti v zime v late! Pod nizkou stiechou piebYvala spokojenost a laska, kterou jen okolnosti nekdy zkalily, na ptiklad odjezd pana Progka do hlavniho mesta, aneb nemoc nekoho v dome.

Bylo to staveni nevelke, ale hezoudke. Okolo oken, obracenYch k vYchodu, tahla se vinna rdva, pied okny pak byla malt zahradka, pina rati, fial, resedky i salatu, petrtelky a jine drobne zeleniny. Na severovYchodni strane byl ovocnY sad, a za nim tahla se louka at ke m1Ynu. Velka start hrutka stela pre samem staveni, kladouc se vtemi s yYmi ratolestmi na delem krytou stiechu, pod nit hnizdilo mnoho vlattovic. Uprostied dvorku stela lipa, pod ni lavidka. Na jihozapadni strane bylo men. gi staveni hospodaiske a za nim tahlo se chrasti a kiovi at k splavu nahoru. Okolo staveni vedly dye cesty. Jedna vozova, kterou mohl nahoru podel ieky k Riesenburskemu dvorci a na eervenou Iltru aneb doh) k mlYnu a vkly podel teky at do nejblit giho mestedka malou hodinku cesty vzdaleneho. fieka je tu divoka tipa, ktera utika s hor KrkonotskYch, vrhajic se pies craze a skaly, propletajic se azkYmi adolinami at do roviny, kudy bez piekatky do Labe pospicha, ustavidne mezi zelenYmi biehy, majic s jedne strany vysoke strane, porostle rozlienYm stromovim.

Z piedu staveni, tesne vedle zahradky byl chodnik padal strouhy, kterou si vedl mlynat od splavu na mlYn. Od staveni pies strouhu byl mustek na straw, kde byla pee a sutirna. Na podzim, kdyt v su girne byly pine listky tvestek, kfital a hru gek, to behaval Jan a Vilim velmi east() pies mustek; davali ale pozor, aby je babieka nevidela. Ale cot to bylo vtecko platno, babieka, jak do sugirny vetla, ut videla, kolik tyestek chybi a kdo na nich byl. "Jeniku, Vilime, pojd'te sem!" volala hned, jak setla dole.

"Mne se zda, to jste mi piidali na listku gvestek?" — "I ne, babieko," zapirali hoti, zardice se.

"Neltete!" hrozila babieka, nevite, to vas Panbah slygi!" Chlapci mleeli a babieka uz yedela vtecko. Doti se tomu divily, jak to babieka hned vi. kdyt neco udelaji, a kterak to rna7 ie bYt, to jim to na nose pozna. Proto take netroufaly si nieeho pied ni tajit. V late, kdyt 13Yvalo velmi horko, s ylekla babieka deti do ko gilky a vedla je do struhy koupat; to muselo bYt ale vody jen po kolinka, site mela strach, aby se ji neutopily. Anebo sedla s nimi na lavku, ktera, ye vocie k machani pradla piidelana byla a dovolila jim notky koupat a zahravat si s rybkami, ktere se co steely ye vode mihaly.

Nad vodou klenuly se temnoliste olg e a vrby; deti rady trhaly proutky, hazely je do vody, divajice se za nimi, jak je voda del a dale una,gi.

"Musite hodit proutek hezky do proudu, u biehu kdyt zilstane, zachyti jej katda travieka, katdY kotinek," poudoy ala je babieka pis torn.

I utrhla Barunka proutek a hodila jej doprostied proudu a divala se za nim, a kdyt videla,

to plyne uprostied proudu, ptala se babiely: "Ale jak potom, babieko, kdyt piipluje k stavidlu, nebude moci dale?"

"Mate," tvrdil Jan; "nevit, jak jsem onehdy hodil proutek do vody pied same stavidlo, toeil se, toeil a najednou byl pod nim, sjel pod vantroky na kola, a net jsem mlejnici piebehl, byl v potoku a plynul do teky."

"A kam potom plyne?" ptala se Barunka.

"Od mlyna pluje k Zlieskemu mostu, od mostu pod stranerni k potiradlu, od potiradla pies splay dola, okolo Barviiskeho kopce k pivovaru; pod skalou ptevlede se pies hrube kameny pod tkolou, kam budete na pies rok chodit. Od tkoly pluje pies splay, k velikemu mostu do luk a ke Zvoli, od Zvole k Jarometi do Labe."

"A kam potom jette plyne, babieko?" ptalo se devaatko.

"Daleko plyne po Labi, az piijde na mote."

"Ach je, do mote! A kde je a Ake je to mote?"

"Ach, mote je giroke, daleke, stokrat dale je k nemu net do mesta," odpovedela babidka.

"A co se stane s mYm proutkem?" smutne otazalo se deveatko.

"Bude se houpat na viriach a ty jej vyhodi na bieh; na biehu bude se prochazet .mnoho di a detieek, a nejakY chlapeaek proutek zdvihne a pomysli si: "Odkud pak ty, prouteaku, asi plyneg? Kdo pak to pustil po yode? Zajiste tam kdesi daleko sedelo devaatko u vody, a to to utrhlo a pustilo po yodel" A chlapeeek donese si proutek domt, zasadi do zeme; z proutedku vyroste hezky stromeaek, ptaadkove budou na nem zpivat, a stromeeek se bude radovat."

Barunka si zhluboka vzdychla, upustila v zamytleni vykasane sukenky do vody, a babieka musela tdimat. Pan myslivec tel prave kolem a piezdel Barunku: "te je Barunka hastrmanka". Barunka zakroutila hlavou a povidala: "Vtak ne, hastrmanky tadne neni."

Kdyt gel pan mysiivec kolem, to babieka ykly "Stavte se, pane kmotie, jsou doma!" a chlapci vzali ho za ruce a vedli k staveni. Nekdy se pan myslivec branival, vymlouvaje se, te musi dohlitet na mlade batanty, to se mu lihnou, nebo do lesa, a kdo vi co, ale tu zahlidl ho pan Protek nebo pani, a chte nechte musel se zastavit.

Pan Progek rad mel sklenieku dobreho vina ✓dome pro hosta mileho a k tem pan myslived • Babieka hned pkinesla chleb a sal, a co tak prave bylo, a pan myslivec rad zapominal, te se mu lihnou batanti. Kdyt pak zapomel, zaklel si notne na svoji zapomenutost, rychle piehodil putku pies rameno 'a gel. Na dvote pohtetil psa. "Hektore!" kfikl, ale psa tu nebylo. "Po kterYch peklYch lita zase!" hneval se, a chlapci ochotne bezeli, to ho piivedou, te /Pella nekde se Sultanern a Tyrlem. Chlapci gli, pan myslivec se posadil zatim na lavieku pod lipou. Koneene, kdyt ut na ceste byl, zastavil se jette, volaje na babiaku: "Dejte se piece violet nahote, ma start schovaxa, pro vas vejce od tyrolek k nasadce." Pan myslivec znal slabe stranky tech horapodyfi! Babieka hned take phsveclaila "Pozdravujte doma, te ptij dem !"

Tak se pokaadd piatele rozchazeli.

Pan myslivec chodival ne-li katclY den, zajiste pies den okolo Stareho !p endia po celY rok, po rode zase.

Druha osoba, ktery kaki* mohl den jak den potkat okolo desate na chodniku u Stareho belidla, byl pan mlynat. To byla jeho hodina, kdy chodil dohliaet k stavidiu nad stavenim u splavu. Babieka iikala o panu mlynaii, di lope o panu otci, jak ho vabec katclY nazYval, to je rortafnY elovek, ale etverak.

(Pokradovani.)

Kladensku se hrazive iiH onetnocneni fvfem.

Nq. ktne , 11S1-7.11 onerno^.r. ?"^ 1-';ato dnech rrincTho lidl. ra biAn5 tvf J v k1,,' nnske ner' '.Pic' lo r c11 72- 1. (t, u nicht b'1 tv f. s n r7, itosti toho je v le-re pfaznaky t9 ,-!et Wktere pf‘.pa.dy mai prtbeh jako . eeh studni a 'Yodo Y -dA na okre• Ze .s.T S se byla vzata voda na. ro7bcr. Take byl zostien dozor v soda •karnach a pH prodeji ka,

Ve stkedu, dne 4. srpna 1937.

Uryvky z eeskoslovensVch dejin.

Vojak a dfistojnik, IEDNIM z nejdrileEtejaich faktora, ktere rozhodujii ve valce o viterstvi, je mravni a statni pfesveddeni vojaka cili jeho moralka. Tato se neda budovat as za mobilisace, nYbra musi bYt pevnou jiz v miru. Zalezi na mnohYch okolnostech (akolska a rodinna vYchova, ni prostiedi atd.), nejvice v gak na vnittnim pomeru vojaka k diistojnikrim. Slaebni ptedpisy urduji ptesne pouze zevni vztah mu2stva k velitelem, jako je povinnost niZ giho zdravit vygg iho, povinnost uposlechnout sluZebni rozkazy ptedstaveneho, zprisob osloveni atd. Poueeni, ptiklad, vYcvik a ptipadne trestni prostiedky zarueuji kazen.. Ale nam jde o neco vice, nea je vista. vnej gi a easto chladnY vztah mezi dristojnikem a vojakem. Chceme mnohem vic nee je slepa kazeri, ktera se rozklada v dobe velkYch ztrat, hladu a jinYch fitrap na poll bitevnim, zvlagte pti del gim trvani valky. Chceme onu kazeri, ph ktere se velitele te gi °pra ydove ricte a drivete svYch podfizenYch. Pomer vojaka k dristojnikovi prodelal v deskoslovenske armada tadu obdobi, deho2 charakteristickYm vyrazem je zdraveni na ulici.

V prvnim poptevratovem obdobi vojak dristojnika nezdravil, tykal mu a oslovoval "bratfe". Toto zatizeni se neosvedeilo vinou ureite east vojaka, kdy na pt. nahradni rota o stavu pies tisic mat nemohla denne sehnat padesat vojakil pro stralni Po slovenskem ta'Zeni nastalo obdobi utu2ovani pog ramocene kazne. Byla je gte fada nedorozumeni, ktera si vynucovala pouhti raznYch kazeriskYch opatteni. Ale jedno se nam — starYm vojakrim — libilo: vojak zdravil na ulici dristojnika a ten odpovidal nejen zvednutim ruky k atitku depice, ale take jadrnYm "Na zdar!"

Bylo v tom nejen dobrosrdeene p •ani osobniho zdaru, ale take pfani zdaru spoleene velke veci, ptislib pro dobu — "a2 mat viast nas zavola". To slrivko "zdar" vojaky mravne zavazovalo. Tehdy vojaci je gte nekdy — v zastreene ulici — dristojnika p •ehledli bez pozdravu.

Dnes nagi vojaci zdravi ochotne, pfesne, kdekoliv a kdykoliv. Ale zda se mne,ze dristojnici odpovidaji aasto pouze mechanickYm zvednutim ruky, jaksi neosobne, bez zajmu, tile, zkratka jen podle ptedpisu. Ale vojak zdravi take jen ze zvyku a pouze z drivodu, Ze to natizuji ptedpisy. 8koda slfrvka "Na zdar".

Na sklonku svetove valky se phhodilo ye Vidni, .2e si bohate dekorovanY kapitan od 81. patiho pluku sedl ve velke restauraci k jednomu stolu mezi vojaky a dal se s nimi v rozhovor.

Nahodou pfitomnY rakouskY general pozval •thistojnika visitkou k sobe a vytkl mu, 2e se neslugi, aby se thistojnik bavil s vojaky. Ale kapitan odpovedel: "Excellence, jestli ge se slugi, abych za bitvy leZel spoleene s vojaky ye stejne silnicni "gkarpe", pak musi bYt bezzavazne, jestifte sedim i za frontou u jednoho stolu s vojaky."

Bylo to pied nekolika roky o Husove svatku.

V jedne zahradni restauraci v Doksech konala se men ginova slavnost. Veder, kdy hudba ptestala hrat a hoste se ji2 rozchazeli, vynotil se nahle od Machova jezera hloueek asi 30 vojaobledenYch pouze v lehke letni stejnokroje.

Mezi vojaky sel dristojnik. Vojaci men s sebou mandoliny, kytary, housle, zasedli ke stolfun yyprazdnene zahrady, naladili nastroje a hned zaznely do kraje Vesele trampske pisnieky, na ktere nasledovaly zasnene romance a razne vojenske pochody.

Vojo.ci, Vesmes inteligentnich oblidejft, byli pekne sezpivani. Obecenstvo, ktere jia platilo, davo, si "honem je gte jednu". Kolemjdouci se zastavuji, zahrada se znovu pini. Dostavuji se I Nemei a pochva/uji si, jak vojaci pekne zpi-

VESTNIK vaji, jak ukaznene a slu gne se chovaji. Ale vojaci se za maiou hodinku zvedaji a odchazeji do Bezdez, kde mail stanovy tabor.

Veder sedi vojaci i s dustojnikem ve vYletni restauraci v Bezdezi, improvisova.na hudba opet zazniva, a ov gem od uznalYch letnich hostfl dostava se jim i piva a cigaret. Ale pfed prilnoci dristojnik plati a vojaci se tie vytraceji do stanoveho tabora.

Bylo to trivet pet vojaka, kteh podnikli vYlet se svyrn velitelem. Vyu gili tfi svateenich driri za sebou nasledujicich a podivali se do Bele, na Bezdez a k Doksrim. Oficialne se vylet jmenovai dobrovolnYm pochodovYm cvidenim.

NejakY ten halar si ovgem nasttadali, aby mall na drahu, na mleko do kavy, trochu cigaret a piva. Misto tancovaeek s deveaty stravili vojaci pril etvrta dne pod girYm nebem v rizkem styku se syYm velitelem, uvideli kus krasne Ceske zeme, vykoupali se v Machove jezete a absolvovali shi gnY pochodovY trenink nohou. Ale opravdovY zisk pro armadu bylo utuZeni moralky u roty, kde velitel se snaZil poznat sve lidi. A to byl velitel, kterY take dovedl zastavit na neureito dela rote vychazku, bylo-li tfeba trestat.

Dnegni eeskoslovenska armada je skvele ukaznena. Take dfistojnici. Dnes se vojakrim nenadava. Ov gem, sem tam nejake to ostre slovieko take padne, bez ktiku a hubovani se nad ani armada neobejde. Kfiklave Ptipady nadavani jsou naprostou vYjimkou. Ale je zajimave, Fie vojaci daji si od nekterYch dristojnikt v gechno libit, od jinYch nic. Od jednech snesou nejktiklavejai slova, kdetto na druhe si hned zteZuji u raportu. To se stava proto, ae vojak dobte rozeznava, zda dristojnik lateti z drivodri spravedliveho hnevu a nikoliv pro kaldou malichernost, zda je pouze strZen temperamentern neb nervositou, ai zda se poddava osobni hrubosti. Dristojnik, kterY se stYka s vojaky pouze v rizce vymezene slugebni hranici, kterY pro ne nikdy nema dobreho slrivka a rismevu, kterY si i ochotne a posluSne vojaky vZdy "na pet krokri od tela", kterY zna jen kazat, karat a trestat, vynucuje si pouze vnej gi kazeri, ale ricty a lasky si neziska. Hlava by se mu toaila, kdyby si uvedomil, jak si rriastvo veder "na kavalcich" ulevuje.

Ale dristojnik, kterY se zajima o vnittni divot syYch vojakri, umi s nimi lidskY promluvit dodat fitechy, povzbudit, pochvalit a odmenit poradit jim ph jich drobnYch starostech rodinnYch a pod., od toho si daji vojaci ochotne v ptipade potteby dflvi na vlastnich zadech gtipat. Kde u roty je tento vnittni pomer vojaka k dristojniku, takova rota se da za valky pobit do posledniho mu2e, jestlile velitel natidi vy• trvat!

Takovi dristojnici v eeskoslovenske armada jsou; je-li jich zdanlive malo, je to take proto, Ze velitel roty je dnes pisetiZen praci. Ale vetejnost vribec netu gi, 2e bylo zabraneno mnohym sebevragclam, zbehnutim atd. tam, kde se velitel tesil ditvete ba lasce sveho muZstva a v soukromem rozhovoru yeas vysvetlil negt'astniktL Ze pohlavni nemoc je vyleditelna (ale nestyd' se, jdi hned k doktorovi!) anebo 2e aenska ka nestoji za to, aby se elovek trapil (pro jedno kviti slunce nesviti, pro jednu pannu k/obouk na stranu!)

U podobneho velitele roty nevzniknou "vlasoya afery" kratce pied rozpuSienim muZstva z presendni sluthy. RozvaZnY dristojnik vi, Ze pane oholena hlava gkodi ph hledani mista ptirudiho, eignika, cestujicihho atd., ae i tem druhYm vojakrim gkodi aspori ph hledani testy do srdce panen.

BYLI TO tE gTi VOJACI NA MT. COLLINP Naposled mely posice na Monte Collinu rakouskou posadku 28. eervna 1916. Tehdv jsem byl pozorovatelem delost •elecke skupiny "Falke" na Malem Palu (Pal piccolo a mft pozorovacim risekern byl prave Collin a ieho nejbliMi okoli. Italska posice na Monte Collinu (eili, jak na rakouskYch mapach b yla tato hora oznaeovana "Cellon") byly od nas ye vzduchove linil 1200 m. Cellon jest od !falai() Pdlu oddelen nrcpasti P/oeekenskeho

Strana 11.

pra,:mYku, ph aemi je Pal piccolo vysokST 1800 inetril a Monte Collin 2300 m.

Monte Cellon je strmY horskY masiv, rozde1c/1Y prcpw.4.ti as 70 m hlubokou, tahnouci se od severu k ji.hu na d ye edsti, ph eern2 zapadri east je asi o 20 m vyssi. VYchodni Cast byla obsazena vojskem rakouskYm, zapadni east vcjokm italskYm. Rakcuska Cast byla phstupna lanovou drahou z Cellonalmu, italska Cast s pahorku Colinette. Na rakouske Cash byla pozorovaci stanice, z r.ra bylo videt a2 za italskou frentu. Na italske easti byla stanice ital.ska, ktera cdposlouchavala znaenou Cast telefonikYch rozhovorfi, vedenYch z rakouske pcz:rovaci stanice i z jinYch usekii fronty.

Posice na Cellbnu, Malem Palu, dale na vYchod na Freikoflu a Velkem Palu byly lomeny tak, 2e bylo je mo2no ost •elovati zepfeclu, zezadu i z jednoho bOku. V dervnu 1916 stala se situate na tato fronte velmi nepfijemna, jeliko2 Italove do delostfeleckYch kaveren, vybudovanYch jig v zime na italskom h •ebenu Cellonu, dopravili 2 polni dela, postavili na Calinote baterii lehkYch 61/2 cm del, tak zvanSTeh "d2im bum" a v pcsicich pechoty na Malem Palu take 4 dela 6 1/2 cm.

Prvni akce byla dre 23. eervna na Malem Feb. u kdy delostteleckou palbou byly rakouske prvni linie srovnany se zemi. Av gak k ritoku italske pechoty nedoSlo, aekoliv by se byla teto posice zcela uraite" zmocnila, nebot' byla obsazena prvni den tak zvanYm kombinovanym "Jaegerbatallionem", slo2enYm z nahradnich setnin etyk rfanYch stkeleckYch praporfa. Byli to 181eti chlapci, kteki hned prvni den pcbytu na, fronte prodelavali bubnovou palbu a tilsli se v kavernach strachy.

Druha akce zaeala 28. dervna 1916 na Cellonu, kdy celY den byla v Useku z yYSena delostkelecka palba, kterou kameny zdi rakouske pechoty na Cellonu byly srovnany se zemi a vSe Give na Cellonu zachranilo se do kaveren, jejich2 vchody byly pak take ostkelovany del.

Po poledni na italskou ohradni zed' na strane nad propasti vystoupil poddustojnik a zvednuv pravcu ruku, volal asi: "Eviva Italia", naee2 se jal sestupovati po pkikre stene s dalSimi 6 multi do cellonske propasti. Za nirn naslsdovaly dalSi oddily po 7 muhch. Maje k disposici dve dela na hornim plateu Maleho Palu, mohl jsem jedinYm Arapnelem, vypalenYm na vzddlenost 1200 m, jia s poedtku celou Utoenou akci zmatiti.

Oficialne nevzal jsem uddlost na vedomi a ostkeloval jsem obe italska polni dela v kavernach ca Cellonu, kterYm jsem nemohl uTeprve kdy2 jig asi 80 muff' italske clicty sestoupilo do propasti, pkibehl desatnik se sclelenim, ae Italove sestupuji s italske dash do propasti. Jelikot jsem nyni musel vziti tuto vac na vedomi, jednalo se o ziskani 10 minut easu. Proto2e veSkere naSe telefonicke spojeni• bylo rozstkileno, poslal jsem ordonanci s hlagenim divisi o tato veci a s 26,dosti i instrukce nejbliESim neporuSenYm telefonnim stanicim pechoty. Ne2 se vratil, nebylo jia lze Cellon zachraniti, jelikc2 mezi tim vystoupily jednotlive oddily Radii z cellonske propasti do rakouske posice. Aekoliv v cele posici nebylo nikoho hveho mimo ty, kdo2 byli • uvnitk kaveren, vrhli Italove mnotstvi ruenich granatia, jejich2 bile oblaeky oznaeovaly jejich postup ke kaverna.m. Zaroven. pak italske delostkelectvo pfestalo stkilet na vchody do kaveren a tyto vchody obsadila italska, pechota (byli to alpini).

Kdy2 ustala palba, rakouSti vojaci, nemajice tuSeni o tom, 2e rakouska. Cast CellorM je cbsazena Italy, vybehli z kaveren a vidouce s U2asem po obou stranach italske alpiny s karabinarni v rukou, zvedli ruce a vzdali se. Byl to morayskY "tandsturm", vetSinou 6ek, vetSinn, dastojnik0 1,7Sak byli Nemci, s nimia jsem mel za sveho pkedchoziho pobytu na Cellonalpe ne,kolik narcdnostnich konfliktu. Pozdeji jsem se 'dovedel, ze velitelem tato setniny byl Nemec, orlsouzenY in cortumacian k smrti.

Straus it

V2STNIK

Podporujiel Jednoty State Texas.

Offieial Organ of Slavonic Benevolent Asso. elation of State of Texas.

Otedni Organ

BEDAKTOR— FRANTA MOU4KA-- EI)ITOB Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBL. CO.,

est, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.5C Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zrueny adres zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas. dopisy, ptedplatne, oznarnky, buetei Vegkere adresovany na Vestnik, West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

U nagich v Rowene. Nedele 25. dervence byla pro eleny tadu Pokrok Roweny jak osadniky dnem nezapomenutelnrn. Nejzapadneji polotenY silnY rad na geho Bratrstva, aijici skuteene jako ostravek y nacti jin3nerodnim, slavil uvedene nedele jubileum naei SPJST. a slavnost Yydatila se v kaadem ohledu. Dopoledne konana byla faclove sclraze v sini kiubu KomenskY za ptimetene ucasti cenu. Piedseda bratr BohuO Brot ma zde fikol snadnY, protcae pokaciateli stadila palhodinka sledovani prilbehu schtize k poznatku, 2e zde panuje kazeri, soulad a uptimnost. ftad Pokrok Roweny stoji si finanene dobie, coa dokazovala hIdeend vetsi hotovost ye spolkoye pckladne. Mail tea dosti obsaanou knihovnu, Detske -oddeleni pozvolna roste, osvetove, einnost posledni doby polevila nea bratti slibili, fie bude v brzku opet oeivenee Po schazi nastala volna zabava elerni, sestfiely meziitm d3delavaly pkipravy k spoleanemu obedu. Pekne sehrana, kapela Ripplova v prave poledne poeala vyhravat stolovnikum, kteti zabrali nekclik tad dlouhych stoe la postavenSrch uvnitt rozsahle a vzduene sine. Novinkou zde bylo p3delvani bohateho °beds, i vedefe — zdarma. Zde maji zvyk, ze pri vetgim podniku hospodyfiky pkinesou yybrane pochoutky, tad opatti chleb a jine nezbytnosti a Clenstvo jak hoste hosteni jsou gratis.

Dark novinkou, v krajanskYch osadach dneekern nemotriou jest ukajeni aizne. Na zapade, jak znamo, vetaina okresil je — sucha. Nic nevidite pii stech mil testy nea oznamky — Coca-cola, Dr. Pepper a 7-Up.. Stet ztraci tu tisice dolarca na dani, stovky potadnYch obda.na poctivy vYdelek vedenim vyeepnich nosti, obeane dobrY obeerstvujici ne.poj. Ze by • vaici pill vYhradne distou vodu je — -nesmysl. Ale, proti gustu neni diaptitat a v demokracii vetaina rezhoduje. -- Pied zahajenim programu cele shromaadeni bylo fotografovan°. Ve dve hodiny poked byl zahajen. Sin je sluane napinena, u ptedsednickeho stolku mimo pfedsedy bratra Broae sedi Chi tajemnik br. V. Kvasnieka, na eestnem miste usazen zakladajici Glen bratr Jail Schiller, jehoa tki v Rowene usazeni syni (dr. J. Schiller, lekarnik R. Schiller a principal akoly J. J. Schiller) jsou pkitomni. Je tu tada Menu ze San Angelo a mist jinz%jch, dosti osadnika neOlen& Ripplova kapela zahajuje poked hymnou "Kde domov maj?", shromaadeni postave.. Pkedseda br. Broa struene vita shromadeni, omlouve., as nasledkem pilne polni pre,ce a -,doeasnych prekelek nebylo moano piipravit program pestr, ptipadmY a ptedstavuje pokadatele crganu V zhuetene forme naertl jsem historii nag Jednoty, hodnotil doposud vykonane dcbro hmotne i kulturni, jea . hem etyricetilete pasobnosti S. ''R J. S. T. 13 6 roclakfim v Texasu usazen3'7m pcskytla, vyzyedl .duleaitost zisknvani mindele a peel o jeji vychovu Po stranee nerodni, koneone fikol nas vsech Vaei sobe a,U eik(i).-fi • °dile haluze i j3 nepttOly esyotimq VO1 sflare du

obklopene jedine demokracie sttedni Evropy.

Mel jsem pozorne posluchaee, - mluvil od srdce k eesky poctive eiticim srdciin. • Taj-emnik br.

Kvasnieka vyslovuje prani, by prieti zlate jubileum Jednoty vykazalo novy rozmach jak pootem elenstva, tak na majetku. Ptedeeda br. Bro'a rovnea pkeje Jednote zderne -prospivani, hudba notuje prvrii sloku "Hej Slovene", druhou peje cele shromaadeni. Kratai program vyvolal vaeobecne uspokojeni fleastnikt a doufam, ae byl elenstvu i aadcucim probtizenim k nave praci, jak v ziskavni Menu, tak snahach osvetoy ch. Veeer pki lidove veselici byla sin nabita. Oveem, dostavilo se dosti mladeae remeckeho pilvodu, zde jsou Nernci silne zastoupeni. — Iltrody zde vypadaji yborne.

Lally zrnin (maiz, feterita, kafirka) maji hlavice pine nalite, korna znamenita, bavina pine bolci osazeria. Dovezli jsme si z farmy br. Kvasnieky klasy i kei baviny na ukazku. Nan jsou zde kabrnaky. Kteri se nedali poeatednim neaspechem odradit a vytrvali — maji dnes 200 —400 akrove farmy, pkepychove vystavene residence s vnittnim modernim zatIzenim, jakYm se rnnohY meet'an nenraae pochlubiti. A ty autornobily! Moje pkebarven herka — Ford TUdor model 1931 — byla zde popelkou. V osade panuje pkikladna siadeelivost, svornost — jsou zde tabory jako v jinYch osadach, kaadST jde syYm smerem, pkesvedeeni druheho je tu cteno, respektovano. Mistni. duchovni spra y -cedp.Pkluasrvjoidlnku, pe.elive a naprosto nestra.nne z pkesvedeeni, ae jsme na • znjem dcery a syni matky Slavie jedna re:din a. Mel" jsme se tu &bre, vaem za pohosteni a noskytnute laskavosti dekujeme zyld3ite manaeltm HolubcovS/rn a Ant. Pustkovym. u niche jsme nocovali. Nejvhodnejaim zdverem referntu o slavnosti rowenskch sester a bratti budia ma vzva, jia skoneil jsem maj proslov a to byla: "Slibme si v tento sla yn3 iiibilejni a vYznamnY den, ze katcV vykoname vae co v nagi moei, aby S. P. J. S. T. ve prospech nageho lidu a nareda i nadale• zdarre, pusobila, aby rostla a molautnela. SpInenim tohoto slibu pak nejlepe uctirae painatku nu, kterou dregniho dne esla, vujeme. K tit° budouti spo/upraci nas vaech, starch i mlaclych, pro dal gi razmach nageho Bratrstva, v zeImu cede texaske haluze — volam: Zdar!

Kdo pracuje pro penize, tornit penize obyeejne utikaji. Prot? ponevada neslou'ai lidem, dela praci veelljak, ..jen aby ji . odbavil, mel volno a vydelal penize. Za, epatnou praci vaak nikdo red neplati, takCe elovek, practijici pouze za. penize, nema ani penez, ani radosti z prate. Mnoho lidi si takto vlastni vinou kazi radost ze aivota.

Stret patti bile rase, ktera ovlada etyti petiny obyvatelne plochy zemekoule a temek 90 procent obyvatelstva je pod jejim dozorem. Z celkoveho poetu 1860 milionu lidi patri 970 milionu bile rase, 550 miliont Mute rase, 150 mil. hnede rase, 150 mil. eerne a 40 miliont rude. Dvaapadesat procent vaeho obyvatelstva tvoii cbyvatele bile rasy, avaak poeet bileho obyvatelstva, ktere se prizpilsobilo moderni civilisaci, eini jen 550 miliont. Pfedvidati nejakou valku ras je poaetile. Mluvi se east° o boji Bute rasy proti bile rase. Nebude tak3veho boje. Narodove bile rasy neciti svoji solidaritu (vzajemnost till veichni za jednoho a jeden za veechny), nejsou jednotni. Angloamerleane citi odpovednost za pokrok sveta, ale jsou zatiaeni nacionalismem a imperial'smem. Froth vzajemnosti bile rasy jsou tea Nemci, kteti vyvolali svetovou valku a chystaji se k rove. Rusove hledaji spi ge pfatele v Asii net u eyropskS7ch narodu bile rasy. Neni tea jednotnosti u nnrcdt elute rasy. Neptetelstvi mezi Oinou a Japonskem ma hluboke koreny a nebude tak snadno odstraneno. Jedine nebezpeei, ktere hrozi bile rase, je nebezpeei hospodakske. Barevni narodove se hospodaksky osamostatni a zeslabi tak hospod.O.fske pastavein bile rasy.

Kdyby vypukia velka, viterstvi by nepatillo diktaturam.:Proto mohou mirovYm jednanilt 0(0.1m.op tt, '03.10 t)Y ri.e(10414

Ve stfedu, dne 4. srpna 1937.

ZUod se smrti. Nejvetgirn podnikem eve'ta neni Ford, ant General Motors, ani Standard Oil • nebo General Eelectric, rlYbr2 neWyorska hietropolitan Life Insurance Co. (Metropolitska aivotni pojiat'crvaci spoleenost). Kandy treti elovek New Yorku je u ni pajleten na srnrt, kdyt •t g ne pro stafi a tato obrovska pojiSt'ovna.rna petadvacet a pill milionu zakaznikU ye vetSine statt Unie. Nav gteva v kancelafich spoleenosti vzbuzuje dojem, jako by veskeren pcji'St'ovaci obchod byl veden jen na papire. V archivnich regalech, ktere by vedle sebe byly dlouhe 15 mil, jsou neseetne seznamy, piehiedy, tabulky, statistiky, osobni informace, vYsledky vyg etrovani, pojistky atd. Ciste teehnicka prate s vystavenim pojistky stoji spoleenost 14 dolarti. Prate 14.000 tifednikil onrcmne kancelate zaleti hlavne v jednotvarnem,' pfesnem zaznamenavani a registrovani.

Jen nekolik mai° lidi ma pravo einit rozhodnut, velke masy pracuji -jen s ciframi, papircm, kartotekami, psacimi stroji a regaly. Dosta-vlji minimaini plat $15 a nejvy ggi $45 tYdne. Za rok odpavi na 85 milionti dopisu, tolik, kolik jich dostane za tYden cele mesto New York. V jedenact a ye tri hodiny je petiminutove, fatedni presta yka. Je take nutna, ponevada ka2dY tiednik pracuje pinou parou a pod stalYm tlakem. Dvakrat roene se jejich prate boduje podle rychlosti, pfesnosti, eistoty, a na vYsledku zavisi povY geni. Katcle oddeleni je vysoce spletenY organismus, Mae pro sebe. Prodejni oddeleni, jea se •zabYva uzaviranim pojistek, je spravovano dvema tediteii. Jednim, kter3'i se stare, jen o vedeni prodejni techniky a o prodejni system (kaada zmena prodejni techniky stoji spoleenost $3,000.000), a druhYm, jena ma na starosti skuteene prodejni vYsledky. Prodejnimu vedeni v New Yorku je podrizeno 750 prodejnich z nicht katelY je veden jednim prodejnim feditelem a tfemi zastupci s 25 a 50 agenty.

Prodejni okresy kontroluje stale 72 inspektoril. KatdY agent musi pfed nastoupenim procleat nejmene etyf mesieni kurs v pojistne nauce o prodejni technice, ale i pro prodelani kursu mush jednou tYclne nazpet do akolni lavice, vetainou v sobotu odpoledne. Tam jej "sales manager" (jehot fikolem je dostat z prumernYch lidi nadprilmerne vYsledky) seznamuje s nejnovejgimi metodami.. Jednim z nejclilletitelOich ptedmett je psychologie prodeje. Prodej pojigteni neni u2 ponechan nahode nebo osobnimu umeni agenta. Stal se specialisovanou vedea. Vgechny namitky, ktere vubec mohou byt uvedeny proti pojiateni, jsou rozdeleny v tkidy a protivnSrm davodam se agenti proste nauei nazparnet'. Bojovat proti statistick3'7m vYvedfun spoleanosti je nemo2ne.

V 99.9 procent zernfeme v roce, kterST vypoditala pojigt'ovna — a ne &l ye. Metropolitan zachazi lidsky se svYmi zamestnanci. V poledni pfestavcejrvajici 40 minut, dostane ka2dS7 zdarma obed, skladajici se z polevky nebo pfedkrmu, masa s dvema pfikrmy a desertu s kavou, miekem nebo eajem. IntenYfi vSrkonnosti vypoeitali, ae je pro spoleenost vYhodnejda-li sv7in zamestnancum lehkY a vytivnY abed, net kdyt se nacpou uzenkami a kyselmi okurkami a pak by cele odpoledne nejradeji spali. Obro yske jidelny v pkizemi mrakodrapt rozdaji za rok dva a pal milionu ()bed& Spoleenost poskytuje svS7 m zamestnancilm volne lekatske oatkeni v pkipade onemocneni, diva jim k nouaiti telocyienu s velkm vS7berem natadi, knihovnu a vlastni obchodni dam, v nemt dostanou koupit vg echno mAne zboti za vYrobni cenu.

Navgtevy v redakci. Bratti Tom Hogek s mantelkou a-Vinc Kelnar s mantelkou a syniekem z Houstonu, tastavill'se .,minule stfedy pfi navratu z vtletu do Chicaga ve West, by pfenocovanim si po dlouhe a dle . j.elisch vSrroku velmi zajimave ceste od.poeinuli. Ztravill . jsme nimi pekne veeetni besedovO,ni, vyslklInufge tolik zajimavosti, za2itkti, jet mill hoste behem sveha zajezdu shledli a zazili. Ve etvrtek sl'Houstoriane prohledli tiskartiu echoslovalta a po to vydali k dornovu pres Marlin., Bryan art •velmi:pot660a, l'ANI'8tOra

Ue 'stfedu, dne 4. srpna 1937. v-ONGRES schvalil navrh na povoleni padeIX- sat milionu dolarfi na stavbu testi novYch valednYch lodi a to: jedna letadlova lod', jedna vYpomocna a zasobni lod' pro nieitele, jedna na sbirani min, zasobni lod' pro ponorky, jeden vleeriak a olejova zasobni lod'. Zakon stanovi , ze nejmene 50 procent stavby techto lodi musi bYti provedeno y e vladnieh lodenicich.

• DemokratickY senator Lewis z Illinoisu projevil v senatu,ze ta,clne slevy nebudou cizim dlutnikiim (valedne diuhy) povoleny ani prominuty. "Spojene Staty povolily jit prilis mnoho," pravil doslovne, "aby si udrtely vatnost sveta".

Nernecka spolednost ptipravuje daltich osm slutebnich letu pies severni Atlantik, s nimit zapodatato bude z Hamburku dne 16. srpna.

Spoleenost hodla zavesti pravidelnou slutbu mezi Hamburkem a New Yorkem.

Federalni zemedelskS7 odbor ve Washington odhadl pfkijem amerieltych farmatt za prvnich test mesicu tohoto roku na $3,503,000,000, cot je o $378,000,000 vice net za stejne obdobi v minulem rote. Ptipoetou-li se k tomu vlacini premiove platy, jde to o zvYteni v eastce $539,000,000. Ptijem farmait v mesici dervnu udan byl na 631 miliont dolar5. To bylo o 21 milionu vice ne2 v kvetnu, ale o 13 milionu merle net v dervnu 1936.

TragickY konec letu kolem sveta, kterS 7 skonell patrne smrti letkyne Amelie Earhartove a jejiho spoleenika na to ceste, Fred J. Noonana, neni jette uddlost, kterou je mono povatovati za skondenou, dle zpravy ze San Francisca, Calif. George Palmer Putnam, mantel nett'astne letkyne, je rozhodnut smrt jeji zjistiti a proto vypsal odmenu $2„000 za nalez "jakekoliv east letadla nebo jeho obsahu", y e kterem letkyne konala svou posledni cestu. Podobna, odmena bude vyplacena za informace, ktere by napomahaly k vysvetleni tragickeho konce letkyne.

• • Ostrov Howland, u nejt ztroskotala letkyne Earhardtova, je docela malt' atol, koralovS 7 ostruvek, 3 mile dlouhY a 4 mile tirokY. Byl objeven r. 1842 kapitanem Neckerem, ale nested ani za to, aby byl zakreslen do map. Teprve kdy Earhardtove, sama letela r. 1932 pies ocean a znovu objevila tento atol, zjistila, ze by to byla dobra stanice pro ptesoceanske lety. Teprve tehdy take zakreslily Spoj. Staty Howland& ostrov do map. Do to doby byl take neobycllen, kdetto dnes na nem tije asi dvanact Havajant a maji tady i rozhlasovaci stanici.

•

•

f.Ttad pro spravu velkYch vetejnYch praci v fidoli Tennessee zkratil pracovni tYclen na 5 dni a 45 hodin s prohlatenim, 2e tim chce dati pfiklad soukromYm podnikatehlm. Pro technickY personal 15 vysilacich stanic spoleenosti "National Broadcasting" byla kolektivni smlouvou pracovni doba zkracena s dosavadnich 6 dne o 48 hodin na 5 dnii o 40 hodin tYdne. gest nejvettich ocelaren uzavtelo s delnictvem kolektivni smlouvu, ktera stanovi trvani pracovni doby na 8 hodin denne o 40 hodin tYdne. Za praci pies eas plati se 50 proeentni ptiplatek k normalni male. Zamestnanci, kteii jsou ye slutbach podniku nejmene pet let, obdrti • placenou dovolenou. * DemokratickY vYbor statu Arkansasu nominoval minu1S7 patek ye sve schazi v Little Rock 421eteho guvernera Carl E. Baileye za nastupce Josepha T. Robinsona v senate SpojenYch • zamitnuv potadavek nekterYch fakci demokraticke strany, aby se v to veci konala zvlattni primarni volba. Zvlattni volba, v nit bude rozhodovano o nastupei Robinsonove, bude se konati asi 14. tali. Arkansas je tradiene demokratickYm statem a nominate do delnYch Ufadu rovna, se skoro vtdy volbe. Bude-li v techto z ylahnich volbach protikandidatem Baileyovym republikan anebo nekterY demokrat, ktery Uchazel by se o atad senatora na neZa.V16.-

vlstAvtt 0,40 norozbottnuto.

ViiSTNtIC

Zpravy z Odne.

Rolnici Taxasu obdrteli letos od spolkove vlady celkem $37,000,000 za kooperaci pro za,chovu pudy zaoranim ureitS i ch plidu obohacujicich plodin, odvodnenim pozemkti a pod.

• • Dr. F. E. Townsend se prave vratil z testy do Chicaga, ktera ho vedla 6 staty a prohlasil k reportertm, g e hnuti, jeho je viidcem, "neni ani zdaleka pochovano", 68-let' lekat a pavodce po nem nazvaneho pensijniho hnuti, ktere ma zajistiti v gem pies 60 let starSrm obeanam mesidni pensi $200, pravil: "Zadneme s praci od zakladt. Na gi ptivr genci budou sbirat podpisy na petice, ktere za g leme v gem guverneram jednotlivSi ch state, jako i poslancum a budeme potadovat, aby Townsend& plan byl piijat do ustavy zeme." ZamYtlena kampal je provadena na podklacie 5. dlanku spolkove stavy, ktera zmocriuje ptijeti Ustavnich dodatna zaklade petice, kdy jsou schvaleny a odporueovany zakonodarnYmi sbory dvou tietin state. Dale prohlasil, ze petice jsou jit podpisovany y e state Oregon a Kalifornie, a budou co nejcitive v obehu v Indiane, Illinois, Ohio a Wisconsinu.

•

Mistopresident Garner po vytizeni soudni ptedlohy, jet padla, ujal se prate, aby kongres skondil sve zasedani 7. srpna. Jeho planem je projednati do to doby pokud mono nejvice zakonitYch pkedloh, ktere se povatuji za nutne, a ponechati ostatni, ktere jsou sporne a vy g adovaly by mnoho dasu, na pospas svernu osudu. Garner se take podjal akolu obnoviti kazeri v rozervane demokraticke strand, ktere, byla rozdvojena jednak sporem o opravy nejvy gg iho soudu, jako 1 stranictvim to di one delnicke skupine — natal C.I.O., jini Americke Federaci Prace. Bez ohledu na nove zvoleneho vadce vet g iny, sen Barkleyho, Garner uspoildal celou tadu demokratickjich konferenci s BiISTrn Domem, podinaje se sen. Burkem z Nebrasky, kter' vedl boj proti soudni reform& Senatni zemedelskSr vYbor ptipojil se ku nahonu k brzkernu ukondeni zaseciani kongresu tim, ze odlotil pro toto zasedani novou vladni osnovu na zaloteni stale normalni ftenarodni sYpky, prase v dobe kdy president Roosevelt noznadil novinatum, te by si ptal, aby tento novY pokrok, chranici farmate proti nizIrSun cenam spekulanta, byl uzakonen.

• • Ze Seward na Ala gce do g la tato zpresa: Dr. Alts Hrdlidka poslal zpravu o objeveni doposud nejvet giho podzemniho bydli g te, ktere je Vivodu ptedhistorickeho. Je dizeni takoveho, . ge v nem ptebSTvalo vice lidi a znamo bylo pod jurenem "barabara". Dle zpravy, kterou poslal dr.

Hrdliela po dopravni lodici, je bydli g te, ktere se svou druiinou objevil, 100 stop giroke a 200 stop dlouhe. Je pokryto vrstvou zeme etyti stopy vysokou. Je v osade Chernofski na °strove Unalaska. Bydli g te bylo postaveno z mnohSich trama a dtev a pokryto silnou vrstvou drnovou. Bylo v nem nalezeno mnoho ptedmeta ze dteva a z kosti a men gi mnogstvi lidskch kosti.

•

Snemovna schvalila 260 ku 88 hlasilm piedlohu povolujici pres. Rooseveltovi zamestnani novS7 ch g esti osobnich tajemnika, kag dy s platern $10,000 rodne. President site ji g ma tti tajemniky, z nich ka g 0 ma nekolik pomocnika, ale stale vzrastajici ohromna agenda vlady vyg adovala ptideleni novSl ch sil na ruzne odbory mu osobne podtizene. Politick' filuta, kongresnik Short, rep. z Missouri, pou gil teto okolnosti k g ertu navrhnuv dodatek, aby temito tajemniky byli jrnenovarii: Elliot, Franklin ml. a John Rooseveltove, synove presidenta; Mrs. Anna Boettinger, dcera; Sissie a Buzzie Dallovi, vnuelcy. Nepodatenk Bert setka se s vfavou odsouzeni takovSich Atoka na presidenta z demokratickj'ich tad. Jini republikani odpovidali, ze pakli se maji presidentovi povoliti nove pomocrie sfly, ge take per" ,,r 1 pfid l rl kongres-,

nildo by WI

Stratify. 13, President Roosevelt podepsal povoleni $5,000,000 jako vladnf dar pro ztizeni hrize na tece Colorado v miste 25 mil severozapacine od Austin, dle zpravy z Washingtonu. Hraz bude znama pod jrnenem Marshall Ford. At bude hraz dohotovena, vytvoii jezero 45 mil dlouhe, jeho biehy budou metiti 190 mil. V jezeie tak vytvotenem bude mono udrteti 575,000 akrovYch stop vody. Jezero bude pokrSrvati rozlohu 11,000 akri.I. Sta y ba hraze bude vy g adovati naklad $10,000,000. Mimo to bude potteba pro koupi pozemku a zatizeni stroju pro vYrobu elektiiny vice net $2,500,000.

•

Americke tennisove mu2stvo dobylo po desiti letech ve Wimbledon, Anglie, proslulou trofej "Davis& pohar". Za poznamku stoji, ze americkY team byl trenovan esl. profesionalnim mistrern tennisu Karlem Koteluhem. 6echoslovaci dostali se tentokrate al do finale evropskeho pasma a byli porateni nemeckYmi hrdei.

Davis& pohar vraci se do Ameriky ptesne po desiti letech. Odvezli ho tehdy Francouzi Borotra a Cochet.

• Ve sttedu tohoto tj'rdne navAtivil anglick' kral Jill. VI. s kralovnou Al gbetou mesto Belfast v severnim Irsku, kde dostalo se obema velmi srdedneho uvitani. Na milion lidu shroma g dilo se v ulicich, kter'mi prfivod kralovskS7 ch man g ela proji g del na radnici v Belfastu, kde do glo k atednimu uvitani mestskou radou.

V dobe, kdy pravod ptiji g del k radnici, udal se ✓ skladi g ti, asi pal mile od mista pravodu, vST 7 m mestem. Poli--buchomy,kteroas1clS cie oznamila, ze bomba byla sem polotena irskYmi republikany, jimt slo o pokateni sla y -nostialdy.VYbuchemvktodazpfisbna ale nebyla a jenom jedno male ditko bylo poraneno. Pied tim znieeno bylo zalotenSim ohnem 28 celnich • TiskovY magnat Hearst je na seznamu • bohaa, kteii se dopustili dabovYch podvodfi. "Novinatsk3i kral" Hearst zalotil tadu holdingovS7ch spolednosti, jet' nemely jinY ucel, nei sloutit k zatajovani dani. Tyto holdingy platily dividendy at 85 procent a timto zpusobem se podatilo Hearstovi r. 1935 a 1936 zatajit na $5,111,000.

Statni sekretat Cordell Hull, kterY se vypracoval na eelneho ptedstavitele americkeho vefejneho tivota bez protekce ei postrannich v11• je ptesvedeenYm pacifistou. Je take ptitelem Ceskoslovenska, cot projevil temito slovy: "Ptal bych si, aby hodne 6echoslovalul pHchazelo do Washingtonu. Ptesveddili by se, jak hluboke a uptimne sympatie chovame k jejich zemi. Povinnost nas vtech je pracovat pro mfr.

•

Nove amerieke ptistroje k filmovani knih a rukopisii mohou zpiisobiti revoluci v lmihtisku.

Za 10 minut je mono vflotografovat knihu o 300 strankach. Knih ptib3iva tolik, ze knihovny jit nevedi, kam s nimi. Filmy by zaujimaly daleko men g i misto a jsou daleko levnejgi.

President Roosevelt dal na jevo, ze neni s odlo g enim reformy soudu spokojen a hodla pog. adavek svaj udr g eti nadale a sna giti se po dosateni pottebne opravy soudniho ziizeni a zmeny, o kterou prvne po g adal, kdy podal ptedlohu pro rozmno g eni podtu soudca nejvyggiho tribunalu. Jestli g e kongres neschvali v nynejtim zaseciani piedlohy pro pomoc farmaitm, pro upraveni pracovni doby a mzdy delnikt, pro ztizeni obydelnich domii pro chudinu a zreorganisovani vladnich Utedtii, nate hospoclatske postaveni se mute proto zhortiti.

Britska admiralita se rczhodla ptemenit. sedm bitevnich khZnikit na specielni proti-: letadlove lodi. Dva kffiniky novella typu jsou ji g hotovy. KaZdSr ki nik byl vyzbrojen deseti protiletadlovS7mi a nekolika lehk*mi dely a rnnoha protileteckYmi kulomety. oast techto zbrani je umistena na vyv3iAenYch ploOnach.

Evropane si steZuji, 2e nikdy nevedi, jaka je zahranidni politika Velke Britanie. Britove 016 chapol..4 ORM t r tak ,e' nevedi.

Strana M.

V2STNtK

OSVETA. Svetoq chaos a odpove'dBost vedy.

OD TIMTO nazvem vytla pted nekolika lety P anglicka kniha, jet vyvolala hlubokY dojem. V nedavno yydanem svazku revue Social Science, organu americke National Social Science Honor Society Pi Gammaellu, jejimit dleny jsou i nekteti pracovnici eeskosloventti s obema presidenty republiky v eele, vraceji se k tomuto ptedmetu dva vynikajici sociologove amerieti: Ch. A. Ellwood, president Mezinarodniho Ustavu sociologickeho, a 0. C. Carmichael, dekan Senior College a Graduate School na Vanderbiltove universite. Oba ukazuji, jak vYznamne a odpovedne misto maji vedy socialni se sociologii v eele za nynejti kriticke situace svetove politiky. Jejich vYvody ptilehaji i k. nasim tak, ze sluti uvest aspori hlavni jejich obsah.

Ellwood poukazuje, ze tri velke staty, Rusko, Nemecko a Italie, vladnouci sums temet 300 miliont °bean& jsou ovladany "faletnYmi a jednostrannYmi naukami socialne-filosofickYmi". To je dtkaz, ze socialni filosofie neni, jak mnozi mini, praktickemu tivotu vzda.lena; naopak ma na pivot rozhodnY vliv. Ale aby tento vliv byl prospetnY, nesmi filosofie to bYt vedena"povrchnim socialnim a politickYm mytlenim", ptiznaenYm. pro flak dobu, nYbrt musi bYt zalotena vedecky, t. j. sociologicky. "Jedine sociologie, jet spolupracuje s druhYmi veciami socialnimi a zutitkovovava jejich vYtetky, je schopna zbudovat basi pro kriticke zhodnoceni betnych socialnich filosofii." Avtak, jak ukazuje Ellwood na ktiklavYch ptipadech ze tkolstvi americkeho, vyueovani sociologick y a vibec socialni stale jette jest nedokonale a nedocenene, utladovane ptemirou nauk jinYch. Uvazime-li, ze ye Spoj. Statech jest na vysokYch i jinYch tkolach mnoho set profesur sociologie, ze jsou tam eels fakulty sociologicke atd., milteme konstantovat, 'te u nas pomery v tomto oboru jsou jette neskonale horti; joke to ma ctasledky pro politickou vYchovu miade inteligence, ureene za ptitti vadce yetejneho tivota, ukazuji denni uddlosti vymluvne.

Jette ostteji a zevrubneji rozebira pomery Carmichael. Ukazuje na soueasne situaci hospodatske a politicks, ze s yetov*m zbrojenim, vzrastem autorativnich soustav a planoviteho hospodatstvi, nezamestnanosti i jinYch zjevii socialne nezdravYch v posledni dobe "vzrostla odpovednost vlad". Vtecky programy socialni a politicks bezpeenosti mohou se zdatiti jedine pti naletite kvalifikaci vadat k soc. zakonodarstvi atd. Ale misto aby sttedni a vytti tkoly podle teto potteby byly zaitzeny, potad v nich je nepomerna nadvlada filologie a p •irodovedy nad nejnutnefaimi naukami A i kdy se nauky ty pestuji, nedeje se to iteelne. Carmichael soudi, ze "zdarne vyueova,ni" oboru tomto je snad nejsnadnejti netli v jinYch", protote vytaduje "poutiti principti na konkretni situace". To nepomate "otrocke poutivani udebnic", ani rozkladani problems na hlediska "hospociatska", "politicks", "socialni" atd. "Vettina betnYch otazek mistnich, narodnich i mezinarodnich je zaroveri hospodatska, politicks i proto je tteba synthetickeho nazirani na ne. Dale je "nebezpeei sterilniho vyndovani v socialnich veciach vetti netli v oborech jinYch", kdy se nevystihne "tivotna kvalita" socialniho dejstvi. Pro pochopeni "problems zittka" je tteba nejen "znat nektera hlediska problemt", ale i dat studentovi "cit" pro ne.

Toto odmitnuti "sterilni" vedy knitni a polo.davek tivotne vedy socialni provadi Carmichael potada ykem, aby profesoti byli veskrze vzdelani V ekonomii, politice i sociologii a meli tivY zajem o studenty i o Wane otazky. Dale pozastavuje se nad tim, jak nedostateene

studium ved socialnith dotovano proti fedam. ptirodnim. Poukazuje na vYznam "yetejneho slova a diskusi o betnYch otazkach", jet namnoze prospen "mnohem vice net formaini vyueovani ye tticlach."

Zvlatte zajimavY je poukaz na fakt, te radikalismus mladete, jeji urputnost a jednotvarnost v politickem stranictvi di se vysvetlit praye nedostatkem prohloubeneho studio sociologie a ved socialnich. Tento nazor mohu potvrdit zkutenostmi ze Svobodne tkoly politickYch nauk a z akademickeho odboru Masarykovy sociologicke spoleenosti. V techto prosttedich nedochazi k takovYm krajnostem politickeho tivota, joke jsou znamy ze sport v nekterYch spolcich studentskYch.

Amerika za noq film.

MERICKE intelektualni kruhy dobte chaA pou, jak chiletitY je film jako umeleckY a propagaeni prosttedek pro narod a sat doma i v, cizine. S obchoclnimi metodami hollywoodskYch Minot-a wabec nesouhlasi. Protote vtak stale jette velka east nejtintich vrstev ratio sladke bonbony z Hollywoodu a protote finanene silnemu pramyslu neni mono dati ani politickYmi ani hospodatskymi prosttedky poueeni o zakonech pokroku, rozhodly se broke kruhy vedecke a umelecke zahajiti vzdelavaci akci.

Jednim z nejvYznamnejtich spolka, kterY se ujal teto prate, je "National Board of Review of Motion Pictures", kterY ma odboeky rortrousene eels zemi. Jeho delegati schazeji se jednou ro'dne na kongresu v New Yorku. Odvaha, s jakou teenici tam napadaji Hollywood, zpiisobuje !idly cizincii. 'troven ptedna gek, ktere jsou ureeny k vzdelavani delegatt, mohla by zcela dobte konkurovati s nejlepAi akci toho druhu v Evrope.

Na velkSrch americkSrch universitach konaji se stale filmove kursy. Obe newyorske university, Harvardska a Yalska, nstavy v Kalifornii, prave tak jako v Middle West zabS7vaji se filmem, jeho technikou, jeho estetikou a jeho dejinami. Opravdu neznam tadnou evropskou universitu, ktera by uznala za dastojne tak vtestranne se zabYvati filmovymi zaletitostmi, jako tomu je na universitach americkYch. Pokladam za velmi pravdepodobne, *te v kratke dobe bude mit toto studium vliv na tirokou vetejnost, jet zpiisobi natlak na troveri hollywoodskeho pramyslu.

Material, z ktereho studenti se uei dejinam filmu, doclava filmova knihovna (Film Library), ktera je easti "Musea pro moderni umeni", dotovaneho Rockefellerov3"n Astavem. Tato knihovna je ye stalem styku s universitami a pujeuje jim material. Nakoupila ze vgech casti sveta stare i nove filmy a kdekoli ptijde na nejakY zajimavSr film, at' je jakehokoli ptvodu nebo stari, opatti si jej. Jeji velke finaneni a organisodni motnosti ji tadi vysoko nad podobnY pokus patitske filmove knihovny.

Ke vtem nemym filmem, ktere maji velkou alohu pro denny filmu, dava, nahrati ve zvlattnim oddeleni ptihodnou hudbu. Hudba vyjacituje povahu doby, do ktere film dejem patti.

Zaroveri s filmem posila komentate o praci a osobnostech, ktere v nem vystupuji. Od zaloteni filmove knihovny v rote 1935 podatilo se jejimu tediteli Johnu Abbottovi uspotadati sbirku 700 nejzajimavejtich films, vyrobenYch od roku 1895.

Vedle universit jsou i jine vychovne astavy stalYmi "klienty" filmove knihovny. Potation ptednatky o filmu, ale jen pro itzkY kruh zajemca. MocnY pramysl nedovoli popularisovati prilia vedu o filmu a dobrYmi filmy starYmi konkurovati kinam. Poplatek za pujeeni filmu z knihovny neni vysokY. Za 125 dolara mono dostat 5 celovedernich program& I jejich ptedvadeni musi bYti "tajne" a smen se ho zaeastniti jedine elenove spoleenosti, ktera veeer po/ HAL Knihovna sbrorrmtd'uje take knihy o filmu, filmove easopisy, fotografie, puvodni namety pro scenerie, kostymy a plakity. Jsou tarn i vodni rukopisy seenaril, zajimave a nezname.

Ve stiedu, dne 4. srpna 1937.

Eisensteinovy poznamky k jeho filmu o Mexiku jsou rnajetkem teto filmove knihovny v New Yorku, jeZ" bude patrne zarodkem skuteeneho, neobchodnickeho umeni kinematografickeho.

DO LTYR LET VZPLANE VALKA, NESPOJILI SE DEMOKRACIE "Prave lidera," vypravuje Ludwig, "odevzdal jsem presidentu Rooseveltovi svou knihu o Masarykoyi. Roosevelt byl ji zvlatt' poteten a proj evil o presidenta Masaryka velikY zajem.

Nemusim snad zdtrazriovat, jak at'asten se v Americe citim. Kdybych nebyl Svycarem, chtel bych bYt Ameridanem, anebo Cechoslovakem.

Ptijitdim prave z LondYna. Hledal jsem v teto zemi silne osobnosti jako opory demokracie.

Nenatel jsem je tam. Zdtraznuji, ze jsem naprosto zklaman Anglii. Za to zde jsem opet okta.l. Amerika, Francie, Ceskoslovensko — to jsou jette zeme, kde se cla tit v naproste svobode. Poklaciam Roosevelta, Benete, Bluma a Titulescu za hlavni opory demokracie a miru.

Vetim, te v nejblittich etytech letech vypukne nova svetova valka, nespoji-li se demokracie celeho sveta yeas proti rukteltim klidu. Je proto zapottebi raznosti. Ceskoslovensko hraje v tomto smeru VYznadnou roli. Vtude, kde= koli jsem zde v Americe hovotil, ptesvedeil jsem se o velke acte, ktere se te ts i president dr.

Benet. Man Oechoslovaci dnes ye svete dobrou posici a lecktery narod by jim ji mohl zavidet.

Ket by pominulo valedne napeti evropske, aby bylo mono opet volne tit!"

Neni ptiletitosti, pti nit by Ludwig neprojevil svaj zajem o naafi republiku. Vyptava se na udalosti v natem divadle, hned zas je u Konratio Henleina a opet pteskakuje na naladu obyvatelstva. Je informovan o skvelem zdravotnim stavu presidenta Masaryka, dokazuje Nye sve naciteni nad poslednim dopisem presidenta Benete, nemate zkratka pti rozhovoru s nim vabec dojem, ze hovotite s cizincem. Neni nam jiste na tkodu, mame-li v Ludwigovi dobreho ptitele, kterY kattlYm slovem nam dela propagaci. Ptiznivou a vydatnou, nebot' Ludwig je dilY, energickY a katdY jeho krok je sledovan s pozornosti. Kniha, v nit provede srovnani einnosti Masarykovy s dilem RooseveltovYm, vzbudi jiste rozruch a bude literarni ucialost ptittiho roku.

Dr. E. Synek.

2ACI V KUCHYNI A PROFESOEI VE SKLEPE.

Letos jsme sveciky docela zvlattniho zjevu na tkolach. Sttedni tkoly jsbu doslovne ptecpany, mnoho novYch students muselo byt odmitnuto, ponevadt je neni kam dat a soueasne prvni ttidy obecnYch tkol zaznamavaji veliky abytek tactva. To jdou do tkol deti z prvnich let krice, kdy zaeinalo ubyvat porodnosti a stale ubYva. Ikeditelum tkolnich Ustava nastavaji take starosti a zle doby. Nejhate jsou na torn v pratskYch sttednich tkolach, ktere byly ponej vice postaveny v dobach, kdy Praha byla mestem eitancim et yr milionu obyvatel. Tyto tkoly vtestranne nevyhovuji a nejsou vabec zatizeny na velkY poeet kaki. A tak se teditele Ustavit premeriuji v ubytovatele, kteti maji ptedeytim na starosti umistit nekam ti-idy o ttech pobodkach. V jedne pratske realce udelali t •idu ze zasklene verandy. Tam budou mit alespori svetlo a vzdutno. Horti je to v jine tkole, kde vyvlastnili tkolnikovi kuchyni a umistili v ni septimu. Ta jit neni tak vzdutna., ale za to budou zde miti v time tepleji. Delon s z bYvalYch kabinet y , ale kabinety nutno take nekam umistit. Odstehovali je proste do sklepa misto dveti maji plarikove ptepatky. Je to celkem bida: aci na verande a v kuchyni, profesoii ye sklepe a vtichni jak slaneeci v V nekterYch tkolach nestaaila ani tato svepomoc a museli pronajimat v soukromi mistnosti pro jednotlive ttidy. Studenti, kteti letos zaeinaji, nebudou mit zavideni hodnou situaci. Je jich p •ilit mnoho a tim je take ciana ptisnost s jakou bude vtci nim postupovano pH studiu. Musi jich mnoho propadnout, ponevadi nelze vlect tti odboeky ledne Vidy at do posledniho rodniku.

Ve sttedu, dne 4. srpna 1937.

421.1111111•04•11.04=4.111110.4/1.o.o-o-am.n.0.0.00.oamo....c.701...00.4“. ■

ZTRACENf TESTMENT ROMAN. Napsal Vaelav tech.

V./.0.0.1.00.0.0111.0.01.0.11■■■■•■01111..11111.0...00101.0...0■0•11.1.0.1111.04111.10)

tak se ptidrt s yYch barvieek a sveho penzliku! Prat se s tebou o povolani nebudu.

Kdyt nechcee, sam si odnesee nasledky.

Praxe advokatska by ti vynesla pane penize — jmeno PlachY ma po celYch Cechach svaj dobrY zvuk — ale kdyt je ti milejai platno, netli arch papiru, dobra, bude si aspoki moci, at ti pokruei hladem taludek, namalovati pekne hrozny, ovoce, ryby, zajice a lahev vina. Ale to ti povidam, kdyt tikaji, te jsi talent, music si pomoci sam. Sve tetee nabyte penize neulotim do palet a etetcil."

"Slava Bohu! Led ut praskl!" zaplesala generalova. "A ted' nejlepe udelame, kdyt odejdeme."

Damy jette jednou gratulovaly a ye vesele nalade oddly,. major tejka a Ferdinand Plachk je provazeli.

Otec a syn zastali v pokoji sarnotni. Doktor PlachY mrtute bubnoval na okno.

"Skoro se mi zda, tes mi ty tenske a toho vodoveho majora postal na krk, aby mne zpracovali, ne?" ueklibl se doktor.

"Nevim o nidem," zkratka odpovedel syn.

"Obed jest ptichystan," zavznel z druhycla dveti hlas domovnice Pazdernikova.

Ondtej, maje hlad, rychle se ,Obratil.

"Jak slyei o jidle, hned jest celY jink" poznamenal etiplave otec. "A abych nezapomnel, kde pak byl pan mall!' lidera u obeda? No, jen poekej, as bude do vlastnich hrnka koukat, pak bude s tebou jinak!"

Oba, otec a syn p •isedli ke stolu. Ondtej hodil okem po stole a po tichu si vzdechl: jak toho bylo Indio na jeho velikk hlad! Polevka, kousek hoveziho masa a knedlik se zelim. Vedle kousku chieba stala sklenice vody.

"Ale to si pamatuj," a doktor PlachY hrozil laici Oneltejoyi, "na tvaj kumet nedam ti ani vindry, tiv se sam — abys pak i jinak penety neplYtval, jeete se yeas postaram."

Ondtej neodpovidal a chvatne jedi. Otec jen jidla se dotYkal. Za atvrt hodiny bylo po obede.

A zase veela domovnice, aby se stolu poklidila.

"Milostpane," tekl Pazdernikova k doktoru.

Plachemu.

"A co pak, u eerta, jeete vy mi chcete?" odbyl ji oslovenk "Chtela jsem jen jeete. jednou panu doktorovi ptipomenouti, te takhle to dal negajde," spustila ostrYm hlasem Pazdernikova. "Co je moc, to je moc! Udrtovati celY dam v eistote, vakit pro pany, poklizet v byte a kancelati, topit, /nest a jeete k tomu prati, tehliti a spravovati pradlo — na to jednech rukou jest malo.

Ja to nezastanu."

"Ale vtdyt' jsem yam jit tekl, 'te Ratena Piskaekova co nevidet ptijde. Jak se jen pozdravi," zabrudel advokat.

"A kdo to tekl, milostpane, te Ratena brzy ptijde?" zeptala se Pazdernikova.

"Jeji otec," odsekl doktor Plachk "No ten to akorat vi," zasmala se jedovate Pazdernikova. A dodala s ostrYm ptizyukem: "A te Ratena jest nemocna? Hm, nemocni snad jest, to mate bYt Pravda, ale start eek rozumi tenskym nemocem jako koza petrteli. Nemocna, ano, nemocna . . . " "Nu a co ma lakti?" rozletikl se doktor Plachk "Prod by nemohla bYti nemocna?"

"No, ja nic nechci kici, milostpane, nechci nikomu ekodit, ani pomlouvat, chrari Bah," ujiet'ovala Pazdernikova, "ale teknu uptimne, co si myslim: zda se mi, ze ut kiltena k nam do domu neptijde."

"A prod?" a doktor Plach;;7 se postavil pied domovnici, zatim co Ondtej ze sve strany ji merit nevlidnYmi pohledy "Inu, prod? Prato! Ja myslim, te Ratenka zastane ua u tatinka a ze se bude styclet vyjiti si mezi lidi. Ony jsou totia yeelijake nemoce: jedny dopoueti Pan Bah, druhe satande."

"Kam to mitite, Pazdernikova? Snad nechcete kici, ze Riltena "

41

VESTNIE "I ja nic netikam, ja si jen myslim, no, vtdyt' ostatek sam milostpan uvidi. Nic se neda utajit! Zvlaete jiste veci ne! Jen bych prosila o nejakou pomocnici," a Pazdernikova sebrala talite a odchazela.

"Mate ji dnes nabroueenou," tekl ji Ondtej, jena zaroveri s ni odchazel z pokoje.

"Pazdernikova, jeete dnes a zitra to delejte sama, odpoledne si promluvim s Piskaakem a pak yam vzkatu," volal za domovnici doktor.

"Ruku libam, milostpane!" odpovedela Pazdernikova, Doktor PlachY se zamyslil. "Hled'me na Riltenu! Snad by nernela Pazdernikova pravdu?

Nu, uvidime, at Piskacek ptijde. Dam se do neho a musi Mei pravdu."

A jako otec, zamyslil se i syn, Ondtej. Ta Ruaena se opravdu divne v posledni dobe chovala! VyhYbala se mu, betela kolem neho jako placha lari, nal sklopene ,a kdyt pkec na ni promluvil, zardela se do tmava. Ondtej uvaaoval o tom, ae kdya byl v byte Piskadkove, te Ratena pied nim utekla a vabec jiz nedala se videti.

Pazdernikova jest site stara klepna, ale na svete jest veechno mono i veci nejmene pravde podobne. A snad jest take pravdou, co PazdernikoVa o Ratene tvrdi. Ondtej se teto myelenky lekl. A nemohl se ji zbavit, nemohl ji zahnat, stale ho tisnila jako teaks' kamen. Smutek a bolest ho projimaly, kdykoli si na Raienu vzpomenul. Bylo mu, jakoby z vista jasna hrom pied nim uhodil: lekl se a ottasi se hrozne ptekvapen.

Doktor PlachY nesdilel oveem tyto city Ond •ejovy. Byl spiee ekodOlibY a pasi se na hlubokem smutku sveho solicitatora. Nekolikrate za odpoledne byl u neho a jit chtel zaditi o 2ene a na povidani Pazderniko ye chystal se naliti •iznou omdeku, ale vadycky, kdyt jit asta otviral, zase se odmleel a vratil se do sveho pokoje.

Tak hra si koeka s chycenou myei A teprve, kdyt Piskdeek se domil strojil a mel jia v ruce klobouk a haiku, vyeel doktor PlachY ze sveho pokoje a zarkvaje sve ostre odi do schatrale postavy stareho solicitatora takto zahovotil: "Abych nezapomnel na Ratenu."

Piskacek sebou trhl.

"Piskaeku, Piskaaku, vy jste divnY elovek.

Mate oei a nevidite, mate uei a neslyeite. Pomalu ut to budou vrabci na stteae piskat, jenom ten, kterY to ma nejdtive vedet, otec, trva na sladke nevedomosti."

Piskdeek vyvalil na doktora oai a otevtel asta.

"Tak ho vidite! Stoji jako sloup! Jako socha fitasu! Jatku, start tato, nepozorujete na sve dceruece tadnou zmenu? Myslim zmenu takovou, kterou nazYvaji "neetestim mladYch devCat", "politovani hodnYm zapomenutim", "hotkYmi nasledky pomeru".

Ted' Piskadek ut byl doma. Zbledl a zapotacel se.

"To je let! Drza let! Hanebne podeztivani.

Moje Ratena jest &sta jako andel a nevinna jako bila lille."

Doktor PlachY dal se do protivneho smichu.

"Upozornuji vas, ze jsou take padli andele a papirove line."

"Neni moena, ne, ne!" stal na svem stars' Piskadek, kterY se celk ttasl. "Znam svou Riltenu at piing dobke a rudim za "Snad byste prohral svou sazku," pokreil rameny doktor. "Otcove bYvaji k svYm mildekam slepi a nevidi easto veci, ktere celY svet pozoruj e."

"A kdo to pozoroval?" rozktikl se podratden start solicitator. "Kdo se opovatuje dotYkati se cti chude, ale spotadane divky? Chci vedet jmeno pomluvadovo, musite mi je f'ici, pane doktore. Tohle si ja libit nedam!"

"I s Panem Bohem!" souhlasil doktor. "Veechno Yam teknu — povedela to Pazdernikova."

"Pazdernikova!" a Piskacek, jak byl rozeilen, uhodil pesti do sveho pisatskeho stolu. "Pazdernikova, to klepna, jedibaba, zavis.tnice, pomlouvaena huba . . . oh, my se spolu vyrovname. Tohie ji neodpustim!"

"Piskaeku," napominal doktor, "jen se tak nerozpalujte. A ptedeveim — pokoj v dome, tadne Idiky, to by mi jeete k mYm nervarn

Strom* IS. schazelo! ftikate, ze Pazdernikova, pomlouva, a je hubata. — budit, ale ma bystre odi, vette mi!"

Piskaekovi bylo, jako by mu byl nekdo vrazil tha yY htebik do srdce. Jak palilo oeklive podeztenil Jak bodala hrozna vYtka o Ratene! Krev se mu hnala k hlave, oei se mu leskly VlhkYm tarem, asta jako by lapala po dechu. Nevedel ani, co dela. Nahle se chytil za hlavu a zvolal: "Domil! Musim domd! Musim miti jistotu!

Tady to nevydrtim, muslin yen na vzduch!''

"Poekejte," zastavil ho doktor PlachY. "Je mne lito, ze musim varn rozmnotovati vaei bolest, ale mluvim uptimne. Co se tYde neznam ohledu. Jestli Ratena do zittka neptijde, nemohl bych vam yyplaceti umluveny salair, musili bychom o par zlatek jiti dole. Nejde to jinak. Co jsem yam platil, platil jsem tea z ohledu na Ratenu."

Ale Piskadek skoro neposlouchal. Trhl sebou a byl by odkvapil, kdyby ho doktor nebyl chytil za kabat.

"Jeete neco! Jestli Ratena nechce prijit, nenut'te ji. Milosti od ni netadame. Za jednu Ra2enu sto jinYch a jeete budou prositi. At' si nernysli Rateria, te jest nenahraditelna. Jind dela tutet praci."

"Pust'te mne. Pust'te!" trhal se Piskadek, jehot obliaej straenYm podeztenim celY se zmenil.

"Pazdernikova lte — veak ja se p•esveddim!" byla jeho posledni siova, kdyt vyrazil ze.dveti kancelate.

"Haiku jste zapomnel!" volal za nim doktor PlachY, ale Piskdeek nic jit neslykl. Jako vitr sbehl po schodech a zrovna ubihal smerem ke Smichovu. Cestou si stale opaloval: "Pazdernikova lte — veak ja se pkesvedeim."

Kapitola VII. Hrozna pravcia.

"Ratena Ratena", to byla jedind rnyelenka stareho Piskaeka, kdyt chvatai damn. cky chodival rychle dornii, ale tentokrate spechal co mohl. A zdalo se mu, jai; mu krev do hlavy stoupala, ze ma mlhu pied odima . . vraael do lidi, na moste Palackeho musil ho upozorniti stratnik, ze ma jiti po druhe strany.

A pies to, te spechal, jak ho jen stare nohy nesly, zdalo se mu, te mu testa neubkva. Kdyby mu nebylo bYvalo lito penez, byl by ihned vskoeil na tramvay — ale pro jizdu po tramvayi nemela kasa solicitatorova tadnou polotku. A mimo to i ten tramvayovY vuz zdal se mu jeti pomalu. Piskacek ptidal jeete kroku a konedne, udYchan, unaven a spocen dospel sveho ptibytku.

"Dobry y eeer, tatinku," uvitala ho Ratena, ktera stala u plotny, chystajic yeeeti.

Piskacek neodpovedel. Skied na odhodil klobouk na postel a zadival se na RatePohled jeho byl tak smutnY a bolestnY, oblieej tak ztrapenY a ptepadlY, te Ratena k nemu ptiskodila, vzala ho za ruku a zvolala pfekvapena: "Tatinku, co je ti?"

Piskacek jeete neodpovidal. Uptene hledel dce • i sve v oblieej a potom ttesoucimi se pysky zaeeptal, jakoby si nekomu stetoval: "Rateno ... Rateno."

Ratena sebou trhla a odvratila se. Ruda derveri a silna, bledost zapasily o jeji tvat.

Chvili mleeli oba. Ratena chystala vedeti.

Postavila na stul dva tali • e. A s odvracenou tyati a nejist?m hlasem zeptala se otce: "Tatinku, budee yeeeteti?"

Piskakek jen hluboce vzdychl.

"Na jidlo nemam ani pomyeleni," odpovedel temne.

Riltena byla jako na trni. Citila oteuv paldivs', a pronikavY pohled. Byla tak zmatena, ze pkevrhla hrnec. A vyktikla, jako by se bylo kdo vi co stab.

Za chvili start' Piskadek zase pronesl: "Buten° . . . Ratenko, pojd' sem ke mile. Podivej se mi do °di!"

Ratena jen hotela a tfasla se jako osykovY list. Otci do oei se nepodivala, nYbrt p •ikryla si odi obema dlanema.

"Ale, tatinku, co mi dnes chcee, ja ti nerozumim . . . " koktala v nejveteich rozpacich.

A Piskadek sladko Lsmutnkm hlasem zase opakoval jen: "Ratenko". A potom uchopil divku za rameno a vedl ji ke prUelni sten6 sveho

/Kraus 16.

bytu. Tam pod ktitem visela mala fotografie: Piskadek, jeho nebolka tena a male deveatko, Rfilena.

"Rtitenko," tekl smutne start' pisat, "podivej se na obrazek, to je tva maminka a to jsi ty, jako male, nevinne deveatko." Na slovo "nevinne" dal trochu ptiz yuku. Rena se zachvela, jako by smrt svou ledovou rukou po ni sahla.

A Piskadek syYm rozbolestnenYm a dojimavym hlasem pokradoval dale: "Maminka nam umtela . . . Ztistali kerne sami dva: ty a ja, Ratenko. Nyni ja jsem na miste matky — music miti ke mne tutet dtveru, jako bys mela k matce. Jsem tvuj otec, ko, stars' mut, kterY to miluje a veechno by pro tebe nasadil. A nevi", jak trpim, kdyt slyeim o tobe povidati zle tea.. Mou hodnou, pracovitou a podestnou Rtitenku pomlouvaji. Me dite chude ale poctive berou si zli lido do int. Reknu ti hned, te pomluvam nevetim, ale pfec, pro sve upokojeni, rad bych vedel, chtel bych se to zeptati, jestli — " Piskadek se zarazil. Jak to ma vlastne fici?

Ptipadalo mu, te by zrovna dceru svou urazil, kdyby po Pazdernikova opakoval jeji slava.

"Riltenko," pokraeoval dale Piskadek a pot mu•vyystal na eele, "jsi jia tak dalece dospela, ze mi porozumie. To vie pled', co to znamena, kdyt se tekne, ae to neb ona divka se nezachavala ... ze se zapomnela . . . " A vida, ak Riitena zbledla, ihned dodal: "Kozumej mi dobte, tebe v podezteni nema,m, ale slyeim naraky, sam doktor PlachY mi cosi nadhazoval. A to bych pfec rad vedel pravdu a to z t yYch fist. Ptemoz tedy svtij stud, Riltenko, a tekni mrier, sveinu otci, uptimne, sle neni pravda, co utrhadni jazykove rozeituji, mluv, Rutenko."

Devoe tetce dYchalo. Oei melo stale ptikryte dlanerni.

"No tak, Ratenko. Je to pravda, nebo ne?"

"Neni," sotva slyeitelne odpovedela Ratena.

"Zaplat' Pan Rah! Vtclyt' jsem si to myslil!" zvolal stars' Piskadek a oddechl si, jako by mu brim" bylo spadlo s prsou.

"Jsi tedy upine nevinna, vid', dite?"

"Jsem," zateptala Rutena.

"Tak vidis, jak pomluva jest jedovata. Poke.lela i tebe, snad proto, le jsi chude device. kekl jsem, ze jsi nemocna, ale odpovedeli mi divn'mi naratkami a uralivYmi poznamkami. Ale Rifteno, co zitra udelame. PomlouvaenYm lidem na vzdory a pravde na dukaz se zitra ustrojit a ptijdet se mnou do Prahy."

Wilma pevneji ptitiskla si ruce na tvat. Ale Piskdeek, jako by nic nepozoroval, pokradoval rozeilenYm hlasem: "Nejdtiv6 se zastavime dole u Pazdernikova a — podekujeme ji. Ne, hadat se s ni, ktieet, to nebudeme, ale ja ji teknu tohle to: "Pani Pazdernikova, pekne dekujeme za vtechnu vati dobromyslnost". Podkej, jak vylitne! jak zbledne! A jette dodam: "Tuhle vedu svou Riftenu, jit se vystonala." A ty ji teknet: "Dekuji za veechno, pani Pazdernikova — Rah vam to odplat', co jste chudemu deveeti prokazala." A pak se zastavinie nahote u doktora. S tim nepovedeme mot *feel. ft eknu jen, hezky chladne: "Rtitena zase nastupuje." ftetave uhli vysypeme jim na hlavy, uvidie. To bude pro tebe skvele zadostiueinerii. Ale prod' nedat ruce s oci, Riltenko?"

"Boll mne hlava," odpovedela mlada divka vyhYbave.

"Opravdu, ruce ma horke a spanky ti hrajou," podotkl start pisat. "Vie co, dite, dej si na hiavu student' obkladek. Sam ti vytdimam ruenik."

"Ne, nechci, rada bych si lehla, neni mi dobfe," tekla divka.

"Nu, tak si lehni a dobte se vyspi," pravil Piskadek, "abys rano mohla se mnou. Tarte dej se stolu, ja jizt nebudu. A co ty, povedefit, Rilteno?"

"Nemam chut'," odpovedela divka, a zrovna odskoeila od rodinne fotografie, pied kterou otec ji stale jest" drtel. A spetne jala se odestlavati obe postele. Za malou chvili oba ulehli. Rtitena rychle se othtrojila a taty sve misto aby je povesila jak obyeejne, polotila vedle sebe no, stolic,i, a botky vedle pQ8tett%

VESTNiS svlekal se pomalu a jaksi obtitne. citil, ze v posteli sve nedojde obyeejneho odpoeinku.

A sotva, te oba ulehli, nastalo hluboke ticho.

Zdalo se, ze dcera i otec zrovna se boji, aby jeden druheho nejakYm tramotem nevyrueil.

Lampa z ulice matnYm svetlem osvetlovala thuds' pokojik.

Piskaeek nemel na spani ani pomytleni. Oei mel site za ykene, ale za to mozek byl otevtenY. Bonny se mu_ v nem oeklive myelenky, jako kdyt netopYti havet' prohani se tichym letnim veeerem.

"Rtitena . . . Riftena", co trapilo ho ye dne, trapilo ho i v noci.

Piskdeek rozvatoval. Jak se Riltena zapalila!

Jak zbledla! Prod pak se ttasla, jako by byla dopadena pri zlem skutku? Prod nedala ruce s oblideje? Prod pak se mu nechtela podivati do noi? Prod pak sebou tak trhla, kdyt ji postavil pied mateinu fotografii? Prod pak v posteli hleda ukryt a ptedstira boleni hlavy? Prod ....

Prato& ma Pazdernikova pravdu, protote Riitena . . . Piskaeek nedomyslil. Nasilim potlaeil svuj vzdech.

Ano, ano, Ratena padla. — Ne, nepadla, jest &sta. — Neni pravda, klesla. — Jest jen nemocna. — Neni nemocna, nYbrt stydi se. — Vtdyt' piece tekla, ze se nieeho nedopustila. — Never ji, nemluvi pravdu. — Pazdernikova lte.

— Ne, Pazdernikova mluvi pravdu .. .

Tyto mytlenky jako dravi supove rvali se o Piskaeka Shiedaval pratidtkazy, sam sebe ptesve'ddoval a ptemlouval, ale pochybnost ho poratela, &wady jeho vyvracela z kotene. Tajne jakesi tuteni eeptalo mu: "Rtitena se prohtetila."

Piskadek bal se ye sve posteli hnouti, ponevadt piedpokladal, te Rutena tet asi nespi a kdyby slyeela, jak otec trpi, jak se ptevaluje, vzdycha a sebou na lutku zmita, te by teprve neusnula a rano by s nim do Prahy jiti nemohla. A proto Piskaeek jako mueednik napjatY na beze stenu a vzdechu mleky trip e. Tripe]. dvojnasob.

Obeas zlehka obratil hiavu na postel Ruteneinu a pootevtenjuna oeima pozoroval diveino ltetko. Ale na to strane ani se nic nehnulo. Vypadalo to, jako by ani Riltena doma nebyla.

Tak pomalu tahlo na dvanactou hodinu. Noc zdala se byti Piskaekovi yeenou. Nahle cosi zapraskalo. Byla to Rtitenina pastel. Piskaeek otoeil polehoudku hiavu. Postal zapraskala podruhe, silneji. Piskael slyeel, jak Ratena vstavd. Opatrne, a velmi pozorne. Piskadek ptimhoutil oei a jal se hlasiteji dYchati. Vidal, jak Riltena ye svern noenim tiviltku sedi na posteli a napjate posloucha. Potom rozeznaval, jak Rutena vstala a vzala do ruky sukni. A zase poslouchala chvilku. Potom speene ji ptehodila pies hlavu, ale dlouho ji nemohla zavazati.

Konedne ji zavazala. Zasteru si vtak nebrala.

Ani puneochy na nohy. Piskdeek slytel, jak Rtitena hleda u postele botky. Naela je a zaeala na base nohy obouvati. Jednu botku veak pustila a tato bouchnouc, dopadla na zem.

"Jetit Maria!" zavznel ulekanY povzdech. A Rfitena chvili eekaia. Kdyt se nic nehYbalo, obouvala si druhou botku.

Piskaeek mel strach, aby srdce jeho. jak silne tepalo, ho neprozradilo. Musil se ptemahati, aby zachoval pravidelny svilj dech. K pochybnostem a eernYm myelenkam, ktere ho tryznily, ptidala se otazka nova: Co chce. Rutena?

Prod se stroji? Kam ptijde?

"Vyekam, ani se nehnu," umirioval si Piskaeek. A pozoroval dale.

Ratena ueinila prvni kroky. Botky slab" zavrzly. Netli doela k protejtimu stolu, trvalo to nekolik minut, jak opatrne kraela. Tam chvili postala. Piskadek slysel, jak sundava se stony obrazek. IllubokY vzdech zalkal pokojem.

Piskatek vei silou sve vale zachovaval svou tichou polohu. Zase zavrzly botky a nyni citil Piskdeek, ze Rtilena stoji nad nim. Zavtel na dobro odi a clYchal stejnomerne. Rtitena dlouho nad nim stala. Bylo to pro Piskaka skoro k nevydrteni, tim spite, an nahle ucitil na sve tvati horkou situ. Pak citil, jak Rtitena se k nemu sklani a liba, ho, ale zcela zlehounka, na ruku. Piskaeek nemohl se ptemoci, aby se zlehka nezachvel. Riltena jet*" chvili nad nim staia„ pak zprudka se ocitrbJa, Ptik6f*,ek pootevtel

Ve stredu, dne 4. srpna 1937. oei a videl, jak Manna se ball do te2keho .tku. Byla prostovlasa, v jedne sukni. Sidonila se ku sttevicam, aby si je zapjala — ale ne'Slo to.

Potom pozoroval Piskadek, jak Riliena cosi hleda. U kamen vise' klia ad domu — zazvonil o htebik. Riltena stanula a otoeila se po posteli otcove. Chvili poslouchala — na posteli Piskidkove se nic nehnulo. Potom ptiblitila se po epidkach ke dvetim a zlehounka je otevtela.

Na prahu jette zUstala stati, jako by se rozmYLela. Pak opatrne zavtela za sebou dvete. Ale dtive •jest" netli dvete se zavkely, vyskodil Piskadel ze sve postele, chytil za kliku, otevtel zprudka dvete a schvatil Riltenu za ruku.

Riftena podetene vyktikla.

"Stilj! Kam jdee?"

"Pust' mne!"

"Nepustim, zpatky."

"Neptij du!"

Otec na ilim chtel dovesti dceru do svetnice, ale Rutena se branila. Branila se jako zoufalec, vykrucovala ruku, vzpirala se, trhala sebou.

"Pust' mne, pust' mne!" tetce oddychovala.

"Zpatky!"

"Ja musim, ja musim. ja, musim prye."

Otec zapasil s dcerou. Piskaekovi dodaval sily strach o Ratenu, hrozne tueeni ocelilo jeho vetch" svaly — Riitena zase vsi moci se snatila vyprostiti se. Zapasili spolu tak 'borne, jako by byli dva cizi lido.

Rutena nahlYm trhnutim se vydrala Piskadkovi z rukou. Jednim skokem byla u schody.

Ale Piskaeek jette ji ptedbehl, postavil se proti ni a tak ji pevne obema rukama sevtel, 'te se nemohla hnouti. Riltena se svijela a kroutila, ale ze lelezneho objeti otcova nebylo vyvaznuti.

"Pust' mne! Nezdrtuj mne!" zvolala hlasem kterY zdal se bYti Piskadkovi cizim.

"A kam chcet?" opadil start mut Wee oddychuje.

"Jdu se utopit!" vykkikla Rillena a novou, zdvojnasobenou silou pokusila s2 o svou svobodu. Ale Piskdeek teprve nyni sebral vSechnu svou energii. Pritlacii Rtidenu na stenu a dilel ji tak pevne, 2e se nemohla hnouti. HorkY pot mu vyYstal na dele — ledovYm potem bylo mokn.>. Riltenino eel°.

"Jd musim, ja, to nesnesu!" jest" jednou vzepjala se Riltena, ale sily jeji vtidihlede ub'valy.

"Reitenko, Riltenko, pro Boha tiveho, dite, drahe, jedine me dite, co to dela?" zalkal start' Piskaek tak bolestnYm hlasem, ze by byl kamenem pohnul. Ale nahle citil, jak Rutene spadly ruce, jak ji klese, hlava a jak mu pada k zemi.

"Omdlela!" zvolal Piskaek a optel bezvladne telo a schody, dvema skoky octl se u dveti, otevtel je dokotan, vratil se k Riltene, s napjetim feech sil ji zvedl a donesl na postel. Potom rychle sahl po &ban% jen stal na obvyklem mist" u almarky a sttikal Riltene vodu do oblideje. Pak ptiskodil k oknu a otevtel je dokofin.

A jak jen mu ttesouci se ruce dovolovaly, tkrtl sirkou a rozsvitil lampu.

Rtitena smrtelne bleda, s oeima zavtenYma, letela na posteli. NedYchala, ruce mela studene. Piskadek zoufale vyktikl, popadl ji za ramena a zattas1 s ni.

"Rateno!" vyrvalo se mu ze sev •eneho hrdla.

Ratena zvolna otevtela oci. Piskadek i zase zlehka poloiil na lutko, klekl si k ni, pozoruje s utajenYm dechem, jak divot se do omdlele dcery vraci. Nahle sebou Rtidena trhla a zase se vztfdila. Vlasy mela rozhazene, oe vytfeStene.

"Pust' mne!" zvolala jest" jednou, jako by se pamatovala.

Ale Piskaeek celou vahou sveho Vela polotil se na ni. Rtitene padla tetce hlava do polttate.

Potom dala se do hrozneho place. Nebyl to obydejnY plat — byly to bolestne vzdechy, hrozne ryky, nesouvisla slava, tetke vyktiky a pfebolestnY natek. Piskadek vzal svou dceru kolem krku a hlade ji vlasy, domlouval ji laskave.

"Rtitenko, ma zlata Riltenko, uz dost, pfestari plakati, vtdyt' mi srdce utrhnet, a ubohY stared' slzy sve misil se slzami sve dcery.

Plaeem se Rtidene uleheilo. Zti gila se a tekl, eptem: (Pokraeovanij

VtEITNtIE

Ve sqedu, dne 4. srpna 1937.

1/00■11■041111111+1111111.0111p.0111.0•IHNINWNIO.0111.1011...0411111

7.11111."

NASE ZDRAV! ••■•■■■■••o■waso.wel.o.so.soso.aw..•■■■ panwo.no.......1”

Poznej sama see.

IDSKE telo se sklada z east pevnYch (koL sti a chrupavky), ktere tvoti kostru, dasti mekkYch (Utroby, svaly, ktite) a cast! tekutYch (krev, mina, vymeakove tekutiny — pot, mod, tlud).

Zakladem tela je kostra, kterou tvoti kosti a chrupavky. Celou kostru Mime na kostru hlavy, trupu a koneetin.

Kostra hlavy obsahuje Cast lebedni a Cast oblieejovou. 66..A lebedni tvoti: kost tYlni, klinodichova, radlieni, dve kosti spankove, dye temenni a kost oelni. Uvnitt lebedni dash je mozek. Oast oblidejova, tvoti horni a dolni Celist, kost licni, patrova, kristky slzni a nosni.

Horni delist je s east lebedni spojena pevne, dolni Celist kloubem. V jednotlivYch dutinach lebeenich kosti jsou uloteny smyslove organy: v dutine oenicove organ zrakovY, v dutine nosni organ dichovY, v dutine Ustni organ chut'ovY, v dutine kosti spankovYch Ustroji sluchove a ristroj statickY (zachovani rovnovahy Vela).

V horni a dolni delisti jsou uloteny zuby.

Kostru trupu tvoti patet z obratlri, kosti hive a kostrdove a hrudinho koae. KatclY obratel ma telo a oblouky, jet ohraniduji obratloYou dutinu, postranni vYbetky a obratlovY trn.

Spojenim vaech obrathi v patet se vytvoti z obratlovYch dutin patetni kanal, ye kterem je ulotena micha. KatclY obratel ma dale vYbetky a ploaky kloubni pro spojeni se sousednirni obratly. Mezi jednotlive obratle je vsunuta chrusta ykova plotenka. Patet tvoti 7 obratlri krdnich, 12 hrudnich a 5 bedernich. Obratle hrudni maji po katcle strane 12 Leber. — Hrudni obratle, zebra a hrudni kost tvoti dohromady t. zv. hrudni koa. zebra jsou s obratly spojena klouby a konei viatedu chrustavkovitou std. K poslednimu bedernimu obratli je ptipoJena kost ktitova, ktera vznikla srristem 5 kintovYch obratlri a na ni se ptipojuje kost kostreova, kterou tvoti 2-5 zakrnelYch kostrdovych Zahada veeneho Vtechny filmove hvezdy rizkostlive skrYvaji stopy sveho stall pomoci rriznYch kosmeticIcYch prcsttedka. Mnehe z nich bez poutiti metody profesora Voronova omladnou o dvacet i vice let.. Take znama hvezda Mae Westova o sobe prohlatovala, to ji jette neni tticet. V techto dnech vtak vystoupil jisty Frank Wal lace, spisovatel podrutneho yYznamu, kterY prohlasil, to Mae Westova je jeho zakonitou mantelkou, nebot' se s ni otenil jit v rode 1911, kdy ji bylo osmnact. Mae Westova vaak vae popirala. Tu si vymyslil Wallace dilmyslnou lest, aby ji ptinutil k vetejnemu ptiznani. Podal na filmovou hereeku civilni talobu, ktera nemela podkladu. • Wallace prohral a musel hradit traty. To ho vtak nemrzelo, nebot' dosahl dile. Obtalovar a musela pied soudem vypovedeti nacionale, ze je ji 44 let a v rote 1911 e provdala za Franka Wallace. Tato sensate stadila, by se stal neznamY Wallace pies noc slavnYm spisovatelem.

V Rusku uz delaji umelY deft'.

Od roku 1931 pracuji rutti ueenci na pokusech o umele vyvolani dente. Jde o vyutiti rych krajia. kde pro nedastatek deat'fi jsou jen stepi, aekoliv Oda je dobra. V Moskve byl ztizen Ustav pro umelY (Jett', jena ma pobodky v Leningrade, Tatkentu, Odese a Atchabadu. Nejprve byly ptezkoumany yeakere zpiasoby, Relit se dosud poutiva ve svete, a pak se pokradovalo v soustavnYch pokusech. — Nejleptich vYsledlcil dosahl fysik Fedosejev v chabadu. Kdyt se objevily na obloze mrdely, vypouttel kout, nabitY zapornou elektfinou.

— Vypustil celkem 1900 krychovYch metrA Iccufe a za 108 rninut nastal jent trval c in minut. StejnY rispech me/ take s pouLtim

Stra.na 17.

obratbl. Kost kfiiove. a kostreova s obema kostmi kyeelnimi, sedacim a stydkYmi ohranieuji panevni dutinu.

Kostra kondetin se deli na horni a dolni.

Horni se ptipojuje klidni a lopatkovou kosti k hrudniku. Dolni je pfipojena k pan yi. Kostra hornich kondetin se sklada z kosti: ramenni, loketni, vtetenni, pestnich a hankti prstri. Dolni kondetinu tvoii kost stehenni, spojena, kolenim jablkem s kosti holenni a lYtkovou. Dolni konce lYtkovYch kosti tvoil zevni kotniky, dolni konce holennich kosti — kotniky vnittni.

Daltimi dastmi dolni koneetiny jsou kosti nextni, zanartni a 'hanky prstia.

Podle skladby jsou kosti bud' kompaktni (celistve), nebo dute. V dutch kostech je t. zv. kostni dien, ktera ma velkj7 vyznam pii tvoteni krve. Kosti jsou pokryty t. zv. okostici, t. je blanou, ktera vytivuje kost.

Svaly polcrYvaji kostru a tvoti zevni teary tela. Rozeznavame svalstvo hlavy, svalstvo krCni, hrudni, brisni, bederni a koneetinove KatclY sval zaeind t. zv. hlavou, pak nasleduje ko svalu a kondi jednou, nebo vice vazivovjrmi alachami, jimia se ptichycuje ke kosti. Ukolem svalu je vykonavat praci; svaly, ktere nepracluji, zakrni a prota je &Meta() otutovat a zesilovat svaly praci nebo telocvikem.

Krev obstarave, vYtivu telesnych tkani phvadenim vYtivnjrch latek a odvadenim latek nepottebnYch. DospelY hovel ma kolem 4-5 litro krve a snese pomerne snadno ztraty krve, ktere vaak neptevytuji najednou polovinu celkoveho mnotstvi, protote se krev rychle obnovuje. Vetti ztraty krve jsou vtak tivotu nebezpeene.

Krev se sklada z krevni tekutiny, eervenYch a bilYch krvinek a obsahuje male mnotstvi rriznYch vYtivnYch latek (tuk, cukr, bilkoviny a td.) a latek akodlivYch (kyselina modova a j.). oervene krvinky obstaravaji zasobovani Vela kyslikem a vYmenu kyslidniku uhelnateho v plicich za kyslik.

Bile krvinky maji schopnost pohlcovat bakterie, vniknuvai do tela (to jest velmi dialetite ph infekenich chorobach, vyvolanYch bakteriemi!).

Chod telesnYch organri je fizen ristrojim: krevniho obehu, ristrojim clYchacim, zativacim, modovjtm, pohlavnim, nervoyYm, ristrojim peti smyshi. a kotnim.

tstfednim organem Astroji krevniho obehu je srdce, z nehot vychazeji a do !Allot se vraceji velke cevy. Srdce udrtuje krev ve stalem pohybu. Je rozdeleno ptepatkou na pravou a levou polovinu; katcla z nich ma ptedsiri a komoru, jet jsou spojeny otvory, ktere se uzaviraji chlopnemi. — Cevy, ktere vedou ze srdce k obvodovYm eastern tela, se nazYvaji tepny, kdetto cevy, jet vedou z obvodovYch cast! tela, do srdce, se jmenuji tily.

Rozeznavame velky a malt krevni obeh. Ph velkem krevnim obehu proudi krev, bohata kyslikem, z leve srdedni komory do srdednice (nejvetai tepna tela). Ta se postupne rozvetvuje a pfecha.zi v t. zv. vlasednice tepenne, ktere kondi mezi burikami tkane. Buriky telesne tkane odebiraji tepenn'm vlasednicim kyslik a vYtivne latky. Latky jit nepottebne (kyslidnik u.hlidity a j.) ptedavaji do t. zv. vlasednic 211nYch, ktere se sbihaji ve vet& a 'OW Lily, at se z nich vytvoti t. zv. horni a dolni cluta. ktere obe Usti do prove ptedsine srdce.

Ph malem krevnim obehu proudi krev (obsahujici kyslidnik uhlicity, tkanim gkodlivY) z prave ptedsine do prave komory srdedni a odtud plicni tepnou do plic, kde se tepna rozvetvuje do drobnYch vlasednic. V plicich se zbavuji eervene krvinky kyslieniku uhliditeho a ptijimaji kyslik. Po skondeni tohoto procesu postupuje krev do tilnYch vlasednic, ktere se sbihaji do vetaich ail a tyto se pak ylevaji do 'eve ptedsine srdce.

Praci srdce ma2erne sledovat nahmatinim pulsu na tepnach, vystupujicich blizko pod kilt'. (na pt. na zapesti). Podet tepri dospeleho zdraveho, dloveka se pohybuje mezi 72-78 za minutu. Srdce pracuje tak, to se vtcly soudasne stahnou ptedsine a vypusti krev do komor, pak se stahnou komory a vypusti krev do tepen.

Krome tepen a Ill jsou v lidskem tele WO mizni cevy, kterYmi proudi miza (tekutina, ktera obsahuje bile krvinky a tivne latky yystfebane ze zativaciho Astroji). Mizni cevy prochazeji miznimi alazami, v nicht se zachycuji riazne cizorode latky.

Do krevni soustavy se podita take slezina, ktera je v leve polovine Mani dutiny pod branici. Tkari sieziny je prosycena krvi a je daleZita ph obnovavani dervenYch i bilYch krvinek.

Rozmanitosti.

stavuji bohyni spanku. 8aty jdou vpfedu ke krku a maji stojatY limeeek, kdetto vzdadu maji hlubakY vYsttih do apieky. Bohyne ma vlasy kratce ptistfitene, chlapeckY {ides (Eaton) a na nem gpidatY idoboudek. V takovem itharu by se kretska bohyne mohla klidne ukazat dues veder v katide velkomestske spolednosti.

chemickYch latek, jet dal rozpratovat z letadla nad mraky. Po sedmi minutach nastal deft' a v mracich se vytvotily diry. Na dtverani kilometr spotteboval asi 16 kilogramti sve latky. Ruske zpravy netikaji, o jakou latku jde, ale nejdasteji se utiva kyseliny nebo zkapalneleho vzduchu, jet se rezpratuji do mrakt. Ve 8v3icarsku k tomu poutivaji zpravidla raket, ale tam jde o to, aby zabranili krupabiti a zmenili je v cleat' nebo v snih.

Lidice — prastara viast Germanti.

SlovanskY rat Lutice je, soustavne zahlazovan. Nyni se snati nernedti vecici dokazat, to Lutice je starYm germanskjim sidlem. Oporou pro toto tvrzeni jsou nalezy, udinene pii vykopaykach na stavbe autostrady Dratcl'anYBudytin -Zhotelice. Tyto nalezy pry potvrzuji, to velkY posun Indogermanti v obdobi 2500 at 2000 let pled Kristem se dal nikoli z Asie, ale ze sttedniho Nemeoka. Cast starYch Germania byla asi roku 800 pr. Kristem decimovana. Teprve nekolik stoleti po Kristu path pry do Lutice luzicti Srbove, ale jit kolem roku 900 pa Kristu se to zase Germani. Je tedy, pravi nemeeti historlkove, Lutice prastarou germanskou v nit bylo po kratkY eas jakesi "podptistehavalectvi".

Tisic let stars, ale modern!.

Na krete bylo nalezeno pet sog ek z doby pied 3000 loty. Nehle.de k jelich historieke eerie jsou zajimay ou. ukazicou tebdej.M ready. ScSky piTO-

Imperium Pith Australie hocIla prohlasit za svou dr2avu ablast jinni toeny mezi 45. a 160. stupnem vYchodni delky a ji2ne ad 60. stupne gitky. Britske naroky se odvozuji z vYzkumt muzu jako Shackletcn, Scott a Mowson, ale jde hlayne o hospodatske veci. Jsou tam bohata loviate velryb a hada, se take na nerostne bohatstvi.

Hornieke ieny pekly vojaktim buchty.

Jak obdanstvo srostlo s natfi armadou, dokazuje tada krasnYch ptipadti z protileteckYch cvieeni na Plzerisku. Tak v NYtanech delnicke a hornicke teny peeovaly o oddil 24 vojakfi po celou dobu cvideni. Nosily jim snidane, obedy, veeeke a i za noenlho cvideni za nimi pkinesly obeerstveni. Jedna Lena jim napekla 80 buchet.

Kdy ts odchazeli, dostal kahly hrst cigaret. Vojaci mend2 ze sve kuchyne vilbec nejedly. Nytanske 2eny se o ne staraly jako o vlastni dot.

Div dvejiteho vejce.

Vymenkarka Anna Polodnova v BranciciVeseliaku na Milevsku na gla v kukani obrovske slepiCi vejce. Vatilo jedenact dekagramu.

Z povereivosti mela strach, to vejce je zlYm znamenim. Rozbila ho. Vypadl z neho bilek a ' ',1ou t ek a pak druhe malieke vejce ye, sM-6,pce.1 v tamto byl aloutek a bilek.

Straus 1$.

ye sttedu, dne 4. srpna 1937.

x.

4.111111111111111111111NIES=MITIONMEN" RESOLUCE SOUSTRASTI. , resoludni vYbor fadu Slovan cis. 9, projevujeMe jmenem tadu uptimne citenou soustrast rodine Venzel MatejovskY nad ztratou jeho milovane mangelky a matky a na gi sestry Vlasty Matejovsk9, ktera zemtela 8. dervence 1937 ,a pohtbena byla 9. dervence na htbitove v Somerville, Tex. Vime, drazi pozustali, ge vas zarmutek jest velikY, ale budi g vam ttecheu, ge cely tad, jeji rodina a ptatele sdili zarmutek s Vami. Prodeg, vy portstali, pkijme.te na gi uptimne citenou soustrast, a Tobe, zesnula sestro, budig zeme lehkou.

Dano y e Snook, Texas, 30. dervence 1937.

Jos. 8um'6al, Jno. M. 8ebesta, Dr. Jos. H. Kozar, resoludni vYbor 'Max Slovan.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsan9 resolueni vYbor kadu Osveta Lis. 52 v Koval, Texas, projevujeme timto jmenem tadu uptimne citenou soustrast vgem portstalYm, nad tmrtim jejich milovane matky, sestry, babiely a na gi spolusestry Rossie Mania ktera se od nas navtdy odearala k veenemu odpodinku due 23. dervence, p3 dlouho trvajici nemoci.

Vime portstali, ge tegce nesete tutu ztratu, ale budig vain ttechou, ge nag tad citi s vami ye vagem zarmutku.

Zesnule spolusestte ptejeme lehkeho odpodinuti a test budi g jeji pamatce.

Vaclay H. Salina, Frank Kulak, F. J. Kruppa, resoludni vYbor.

Rad Texasky Mir cis. 10.

Yoakum, Texas.

Mili .bratti a sestry!

Uvedomuji vas, ge nage pti gti schtze bude konana druhcu nedeli 8. srpna o 9. hodine dopoledne, neb mame odpoledne spolednou schtzi na sini kadu Vlastenec 'Cis. 45 ohledne oslavy 40 leteho trvani na gi Jednoty, kteroug chceme spoleene potadat. Proto Este, sestry a bratti, vgichni zvani do chtze u fadu Vlastenec, abyste yeah co se bude jednat. VaSe ptitomnost jest gadoucna.

S bratrsk9m pozdravem Aug. Madala, tajemnik.

Valka na vinach eteru.

V posledni dobe nekolik italskYch rozhlasovacich stanic vysila pravidelne tendendni protibritske zpravy v dom.orodYch jazycich, ureene pro obyvatelstvo v britskYch koloniich. Britsko, vysilaCka v Daventry a pet jinYch stanic bude nyni teto protibritske propaganda calif. Zpre, vy bude hlasit i nemecky a itaisky. V Rani byl vdera na zakrok britskeho vyslanectvi zabaven list "Regime fascista", v nern g vygel alanek gen. tajemnika fa gisticke strany Farinacciho proti ministru Edenovi.

Rekord v ielezu a oceli.

VYroba suroveho geleza a surove oceli u nas dos,ahla v leto gnim kvetnu arse z doby nejvetgi konjunktury. Suroveho teleza se vyrobilo v kvetnu r. 1928 celkom 146 tisic tun, letos v kvetnu 142 tisic tun. Ve vYrobe surove ocoli bylo dosateno vilbec nejvyggi vyge za celou dobu Vyrobilo se ji v kvetnu 1928 celkem 187 -tisic tun, letos v kvetnu 188 tisic tun: — Svetav9 nedostatek papiru, ale zatim jen v v Italii.

Od poloviny aervence nesmeji mit itlske noviny vic net osm stra p . Toto omezeni bylo pry vyvolano "svetovYm nedostatkem" papiru v Italii a jeho drahotou. Na propagaem tisky je ovg em papiru dolt.

o let Chicaga.

XISTENCI Chicaga dosvedeuje ji g maps E jezuitskeho misionake z kanadskeho Quebecku, vydana roku 1683, jen ge tam je Chicago vedeno jako francouzska pevntstka. Ji g pted tim shledl to mista podivinskY Francouz Robert de La Salle, kterY se holebda prvenstvim: proplul po proudu celYm tokem Mississippi j ako prvY Evropan. Od to doby uplynulo hodne vody v tomto "Otci tek".

Zatim pteglo tzemi dnegniho Chicago, valkami z francouzskych rukou do anglickeho a konedne americkeho majetku. Teprve koncem ptedminuleho stoleti najdeme zminku o prvnixn obyvateli Chicaga. Byl jim mulat Baptiste Point de Saible, o nemt kronikat tvrdi, ge dovedi stejne skvele odirat Indian; vYmenou sve ohnive vody za jejich drahocenne ko giginy, jako sam holdovat nemirnemu piti. Podlehl vgak nasledkum sve va gne a zagel uprostted bohatstvi, neznamo kdy a kde. Za novYch valek na zadatku stoleti devatenacteho byla jeho opugtena obchodni stanice znidena Indiany, ale hned obnovena jako pevnost s dtkladnou posadkou.

Roku 1832 tu chodilo dvanact deti do gkoly, umistene v konirne.

Rok na to bylo napoditano v Chicagu ji g 550 obyvatel a zadaly se pro ne vydavat i prvni noviny "Democrat". Od to doby pak vYvoj letel opravdu americkou rychlosti. Za dal gi roky (1835) ma osada tri tisice obyvatel, 19 hospod a 17 advokatti. Mestem byl prohla geno, kdy dosahlo poetu etyt tisic lidi. To bylo prave pted sto lety.

V dalgich tticeti letech vrostlo obyvatelstvo Chicaga desateronasobne na 300,000.

Rozmach byl vSak pkeruten obrovsk9m pad.rem, jema se velikosti vyrovna jen polar stareho Alma za Nerona a po gar Moskvy za Napoleona. Shotelo pti nem 17,400 domil a staveb v deice etyt mil, 250 lidi uhotelo a 98,500 lidi ptiglo o sttechu nad hlavou. Zapadni pobtegi jezera Michiganskeho, na nemg Chicago, bylo v gak ptitaglivejgi, neg aby jeho obyvatele mohla nej aka katastrofa z neho vyhnat. Zadalo se ihned s novou stavbou girokYch ulic (jako od to doby vAude v Americe), aby se gmen gilo nebezpedi po garu. Do nageho veku vstupovalo toto mesto s vie jak ptldruhYm milionem obyvatel.

Chicago doekalo se velikolepeho vzrtistu. Na konci roku 1935 se napoditalo ji g 3,600,000 Chicalm& Jejich !nest° je 35 mil dlouhe a 15 mil giroke.

Obyvatelstvo givi 6000 tovaren a nejvetgi jatky na svete. Pro milion radiovYch ptijimadu obstarava progrem 16 chicagskYch vysiladek.

Ac je tu auto znaene nepohodln9 prostfedek dopravni, je jich pfihla g eno pul milionu vedle nekolika tisice "dernYch" vozu. Takova vac — jak..o je neptihla geni auta — je v Chicagu docela mane._ Bezpeenost chodu celeho kolosu udrguje totig jen 6000 policajta.

6echoslovaci v Chicagu giji hned od roku 1852. Prvnim z nich byl jakysi dr. Valenta, odnekud z Moravy, ktery v jedne chicagske lekarne vydelal za g estnact let pobytu na 500,000 dolart, s nimig pak odjel do Evropy. Ostatni nemeli takove gtesti. Byli to vet ginou jen femeslnici a nadenici s prvnim hostinskYm Slavikem.

Postupne vg ak v Chicagu vyrostly Ceske etvrti, Plzen, Tabor a Klatovy, take dnes poetem 285,000 Oechoslo y akil je Chicago drulim nejvetg im eeskoslovenskYm mestem hned po Praze.

Nejvetg i ptedmesti Chicaga ma sveho Ceskeho starostu. V nedem vg ak piece na gi Chicagane ptedstipli Prag aky: Jig pted valkou postavili pomnik K. Havliakovi Borovskernu, jenti pro Prahu zustane asi nav gdy nespinenYm snem. Ani o deskoslovenske obeerstveni neni nouze. Jsou tu dva Ceske pivovary, vystavene pted lety: Pilsen Products Co. a Atlas Brewing Company.

Evropa je je gte ptilig mlada, aby znala techniku urovnani sport : "World Review of Rev iev". LonOrt,

Se shit= proti kosfitn.

V posledni dobe se na Tetinsku rozmnoZili kosi a tropi na ovoci velke tkody. Majitele zahrad jsou proti nim bezmocni. Pavel Gabzyl z Byst •ice nad Olgou umistil na jednom strome y e sve zahrade sirenu, kterou mute rozezvudet stisknutim vypinade, umistneneho v byte. Kdyg hospodat pozoruje, ae na zahrade jsou ptaci, kteti nici ovoce, zapne sirenu a ptaci se rozleti, Kosi se ted' jeho zahrade vyhYbaji.

DRUiSTEVNICTVI V SEVERSKI.C11 STATECH. (Dokoneeni se strany 1.) vladaji male vesnicke kramy. Zvla gtnosti je, to fistfedni spoleenost jako hlava drutstevnich podnin neplati druZstevni personal. Je-li zaloleno nova druZstvo, jest jeho sprava za souhlasu Ustkedni spoleenosti svekena vedoucimu, kter9 dostava mzdu v procentech podle obratu.

Ten sam si voli sve ostatni zamestnance a plati je.

Ve Finsku.

Adkoli drugstevnictvi y e Finsku je nejmladv rodine etyt seversk9ch state, moZno kici, Ze v ureitem smeru je jeho v9voj nejstalejti.

Podle ptikladu sousednich zemi byly t. zv. "konsumentske unie" zakladany v poslednim desitileti minuleho stoleti. Maly formu akciov9ch spolednosti, ale v hlavnich rysech sledovaly zasady, jimiZ se tidily v novem stoleti. Finske drug stevnictvi se stalo znam9m zasluhou profesora Hannese Gebharda Seznamiv se s drug stevnictvim za svYch rozsahlYch test po cizine, zalo gil roku 1899 znamou spoleenost "Pellervo", je2 jako informadni stredisko mela velikY vYznam zvla g te pro rozvoj zamedelskeho drug stevnictvi. S pomoci teto spoleenosti a prof. Gebharda byl uskutednen drugstevnickY zakon. Diisledkem tohoto bylo, ae drugstevni spolky vegly v g ivot na tadne pravni zakladne.

Prvni skutedne dru gstevni hnuti vznikla mezi tkalci v textilnim stkedisku Tampere. V prvnich letech se rortitilo neobyeejne rychle do vtech kraja zeme. Organisovani i dozor na druZstevni spolky se del uz od poeatku systematicky, protole uZ roku 1904 byla zalolena stkedni organisace. Tato organisace, finsky nazvana S.O.K., zaeala dohliteti na zakladani i einnost jednotliv9ch drugstev.

Drugstevnictvi se stab velmi zahy oblibenYm jak v kruzich zemedelskYch producentt, tak u priimysloveho delnictva. Na, podatku obe tyto skupiny tesne spolupracovaly, ale pozdeji se objevily rtzne odli gne nazory, tYkajici se socialnich snah dru gstev. Delnicke drugstevni spolky si hlavne ptaly, aby dru gstevnictvi bylo diste jen instituci konsumentskou, kde gto hospodatske dru gstevni spolky chtely bYti pouze spolky vYrobnimi. Tato odlig nost nazort zavinila koneene roku 1916 rozkol drugstevniho hnuti, na 100 drugstevnich spolk y se odtrhlo od S.O.K. a utvotilo novou organisaci. Tato nova organisace, finsky nazvana, K. K., obdrZela hned na zaeatku podporu vettiny druZstevnikit Budoucnost nova spoleenosti K. K. byla opravdu slibna. Na jeji rozvoj mela vg ak velmi neptiznivY vliv svetova valka. Po navratu normalnich pomeril po svetove valce obe organisace se opet rychle rozvijely a jejich hospodaf ska posice silila rok od roku. Velikou popularitu drugstevnictvi ye Finsku dokazuje fakt, drutstevni spolky mely na konci minuleho roku 518,000 elenti — neobydejnY uspech pti milionu obyvatelstva! Rozkol nemel pzilis rancho vlivu na jejich rozvoj, zejmena, pokud se tYka distribute zbogi.

Obe spolednosti zavodily jedna s druhou, aby ziskaly nova okresy i nova eleny, jejich v*s1 ,-'dky byly pozoruhodne. NevYhody rotkolu vg ak se staly patrnYmi pri rozvoji drutstevni vYroby. Kdyt se konsumenti rozdelili na dye fronty, pokrok v:crroby byl ptirozene po nalejsi vVNasledkem toho i celkova hodnota roby je mala proti vYrobe jinYch zerni. V .ne kterYch tovarnach obe tato hnuti uz spolupracuji a nova, tehot dr111111, 15011 s.tavriy Imkie",ho ro%tz

Ve sttedu, dne 4. srpna 1937.

EJMEN81 drobna, mince v Egypte je N hem, jenz plati o nee° vice ne2 fenik.

Za, nej si koupi Egypt`an plochS7 bochnik chleba z durrhove mouky, nebo hrst vatenSrch fazoli, dve datle nebo pill metru cukrove titiny.

Milliem neni sumo, s kterou se veeobecne poCita, mimo u poety, jet v tuzemske doprove doruouje za dva milliemy korespondeeni listky a tiskopisy; u vetejnYch dopravnich prostkedkii se poeite, vetinou v pulpiastrech, tedy v pet milliamech ,jako v nejmenei mind. Vetei • se zakulacuji. Nejvetei prospech z toho maji neseetne deti, jet tebraji po cizineckYch etvrtich egyptskYch /nest, dobrovolni hlidadi automobilfi na parkovietich, eldidi obuvi a detni nezvani sluhave, kteti veude v dekarnach &Au, na poetach, v tramvajich a na ulicich vykonavaji bez vyzvani male slut by, odekavajice za to "bakeie". Obyvatel evropske etvrti, jen dcstal na poSte nebo v poulieni draze nazpet milliemove mince, nosi je volne v kapsach a nevi, kam s nimi. V zemi, kde dusne horko cirri za dne eloveka malatneho a linYm, stoji mu za nekolik milliemu, kdy2 nektere z kolemjdoucich deti k nemu pfiskoei, aby mu neslo zavazadlo, otevtelo dvere, ptineslo z nejbliteiho kiosku cigarety anebo mu jen zvedlo predmet, kterY upustil na .zem.

Nikdo se nestara o budoucnost Z techto milliemu veak ziji cele rodiny. Deset milliemt je jeden piastr (dvanact a pill feniku). Za jeden az dva piastry dostaneme arabskY ebed, snidani,.xiebo. vederi: Inky peCeneho skopoveho masa, pikantni salat z rajskYch jablieek, zvlaetni jidlo z fa,zoli a tolik krajicfl domorodeho chleba, kolik osob se ziteastni jidla. To je vysvetleni, prod neni v Egypte pies hospodatskou krisi tadne krise socialni: tadny Egypt'an nezemte hlady. 0 ostatni se 'Dastard podnebi: v ptipade nouze je nebe i v zime teplou stiechou. Opet a °pet vypravuji povrchni cestovatele, navrativei se z Egypta, o nouzi a bide, ktera panuje mezi chudeimi vrstvami egyptskeho obyvatelstva.

To se veak naprosto neshoduje se skuteenosti. K vyvraceni podobnYch tvrzeni postadi pripad: JakYsi fellah, jen dlouhe, leta til i se svou rodinou v menei vesnici u KohYry a pracoval od dasneho ran g do pozdniho ye&era na paeove statku za tidenni mzdu 80 piastra (115 KC), vyhrel jednoho dne v jedne z eetnYch malYch egyptskYch loterii hlavni vYhru. Neoeekavane mu spadlo do klina "jmeni" 50 egyptskYch liber (7.200 KC). Mut, jen byl inteligentni a nikterak tak omezenY, jak se obyeejne domnivaji povrchni cizinci o felazich. zanechal tene price a koupil si v KahYfe malY obchod. Za kratkou dobu se domohl sluAneho jmeni, najal si v predmesti mestskY byt, deti se mu staraly o obchod a otec rodiny se mohl nyni oddat Zivotu, jak se slu g na vytti vrstvy zeme. Byl by nosil evropskY odev, yydr2oval si sluhu pro kuchyni a dam, byl by chodil do biografa a jedi s porculanovYch talifka na stolech prostfenYch po evropskem zpasobu. Ale bYvalY fellah nosil dale sve domorodecke roucho "galabije", pri jidle dfepeli vtichni jako doposud na zemi kolem kulateho prkna, na nenit le2elo za tri nebo pet piastrii masovYch tizku, zeleniny a salatu, a tak jako predtim zavinovali maso do kornoutt sto:CenYch z tenkeho chleba, a jedli je rukama. Byt v arabskem ptedmesti jej nestal ani libru za merle a za `galabije' zaplatil sotva libru za rok.

Spoditame-li to veechno dohromady, spottebovala arabska rodina pii trech jidlech denne i s bytem, otacerim, obuvi a vetkerYmi vedlejsinri jako jizdami tramvaji, vetevou biorgrafu (kam se plati v arabskYch etvrtich jeden at dva piastry) a nezbytnou navetevou arabske kavarny (Salek arabske kavy stoji asi 70 halera), za music pramerne.

4 egyptske libry, coZ jest 550 KC. Zbytek svYch prijmu ktere mnohokrate pkevyeuji tivotni naklady, odna.ei mut v peelive slotenSrch bankovkach ka2dY tYden do banky. Jeho deti, pokud nejsou zamestnany v obchode, sbiraji v cizinecke etvrti oharky a nosi je k feckYm a arrnenskYm domacim tovarnikum, kteti z techto zbytka tobaku &Mali znovu cigarety pro

V213TNiIE

eme bez domorodce (100 kusa za piastr). Za pal okka (ponekud vice net libru) plati nakupovatele techto ohark0 jeden piastr. Kdyt si pak mladY Arab vydelal dostateene takovYch piastre, k tomu si ptivydelal rozlienYmi ptilditostnYmi sluZbami nebo si vyZebral cok se v Oriente nepovat'uje nikterak za merle destne), koupi si losy a zaene s nimi obchodovat v cizinecke etvrti. Pozdeji k tomu piipoji malY pfenosnY kupeckY kramek a na konec — daeli bah — opravdovY obchod. 0 dceru, je2 se pro ydava ye 12 at 15 letech, je a do to doby postarano podobnS7m zpusobem. Take ona obchcduje se Vtim, co se ji dostane do rukou, a nenajde-li 2adneho mule co'2 se ovtem stave, velmi didka — jsou piibuzni, k nim se poeitaji otcovi pkatele, povinni starat se o ni po smrti rodiet. To je islamskf7 mrav a take jen podle prisnYch islamskYch mravil je mane, ze tyto deti vyrfistaji bez flhony na tele i na duel. Je veak videt, ze u tohoto tivota chybi jedho z nejveteich btemen evropskeho tivota: starost o budoucnost Chudoba na oko.

V zemi tedy neni bida a nouze v evropskem slava smyslu. ZubolelY vYraz na tvati, jej Orientalec dovede tak znamenite pr'edstirat, lelyZ chce pohnout cizince k ttedrosti, neni vkly dakazem jeho chudoby. Oast° za nim stoji thane bankovni konto. Domorodec nebo znalec zeme to vi a proto 'Zebraltu diva jen ✓ nejkidtich pfipadech. Ostatne je Orientalec hrdy; opravdova bida, jet je vetS'inou jineho druhu, zastava, skryta zralcam cizince. takovem zpiisobu Zivota veak rostou i banky.

Nejvetti arabska banka, banka Misr v KahYte, mohla v poslednich letech pkikroeit k budovani mcderniho pramyslu z vlastnich prostredka, aby tak Egept mohl soutekti s Evropou. Jakost zbok site jette nedosahuje jakosti vYroblea evropskYch, ale stale se zleptuje, a to bez zvygovani cen. Delnicke mzdy jsou pfizpasobeny tivotnim nakladfun v meste, jejich2 nejnitti hranice je jeSte vklycky vytt'i neZ" na venkove, z neho g prichazi va gina pracovnich sil. Ponevad2 pramernY delnik je s timto minimem spokojen, vyskytuji se mzdoye boje jen v zcela telkYch pilpadech vykorist'ovani.

Na prvni pohled se zda., ze by z teto nenaroenosti domorodcu mohli te'Zit cizinci usedli Egypte. Ale ph blatim zkoumani vidime, ze vYhody jsou pine vyvaZeny detnYmi nevYhodami, je2 vystupuji zvlatt' patrne s pokraaujici racionalisaci egyptskeho pramyslu a obchodu. K vYhodarn path pfedevtim lacine pracovni sily jak pro obchod, tak i pro domacnost. Neni domacnosti bez sluhy. Podle vedomosti a zruanosti uklizi a aisti byt, nakupuje; a dela, razne pochazky, pracuje bez odpooinku od easneho rana do vedera — dostave, jednu az etyfi libry mesiene. Sluhove v obehodech dostavaji pomerne mane. Obchodni zamestnanci egyptske narodnosti s jazykovYmi znalostmi a praksi vydelavaji mezi 4 a 14 librami mesiene, pri eemt slutebni' leta a odborne vedomosti skoro nerozhoduji. pojieteni a pod. tam neexistuje. Smlouvy, ✓ nicht se tyto otazky upravuji pro obe strany zavazne, bYvaji uzavirany v ojedinelYch ptipadech jen u filialek velkYch zahranienich firem, ale skoro nikdy u firem domacich.

Proti temto vYhoclam nizke 2civotni firovne Egypt'anovy a jeho berstarostnosti stoji, jak reeeno, stale vetAi nevYhody. Vice a vice Egypt'anft se v rozsahlYch cizineckYch etvrtich zabYva obchodem ye velkem i v drobnem, kte rY byl clOPeetid v rukou Evroparl. Mut s "galabiji" si ptes den obleee evropskS7 odev.

Naudil se zatizovat a vest svfij obchod podle zapadniho vzoru, ale ph tom nezmehil nieeho na svem soukremem tivote. Jeho obratnost ✓ fedi a orientalska, zdotilost mu zajiet'uji tim spige \Tern, okruh zakaznika — ovtem na Atraty jeho ovropskeho konkurenta —ze mite sk:,ro v2dy prndAvat• i p oin(.jj nO, Purnr-ire.

Otranto, 19.

Je.-li majetnikem domu, dovede pronajmouti mistnosti pro obchod lacineji nei Evropan, a ponevadt tivotni naklady v Egypte tvoki sotva Ctvrtinu tivotnich naklada v Evrope, =age jinak Izalkulovat cenu zbozi. K tomu nema sko, ro personalni vydaje: vtechny egyptske rodiny jsou mnchoolenne, a bratr, synove, tvagti a ostatni pribuzni mu pomahaji v obchode, chni si berou na sve, skromna vydani ze spo;leene pokladny a jedi ze stejneho prkna tytel veci za nekolik piastre. Usazovani Egypt'ana v cizinecke otvrti je mimo to podporovano statem. Zaeatedni kapital poskytne ph prokazane nemajetnosti statni pokladna bezdrodnou dlouhodobou pajakou. Pokradujici industrialisace Egypta tuto situaci jette ptiostfi, nebot' tovarny, ktere jsou skoro vesmes v rukou arabskYch bank, kladou daraz na to, aby jejich zboZi prodevali Egypt'ane. Boj evropskeho obchcdnika v Egypte proti Egypt'anovi, odsuzovanemu phlie ochotne jako CtpinavY konkurent", je tedy konec konca bojem proti egyptske nenaranosti, a proto je bez vyhlidky.

Jit v pcslednich letech muselo mnoho Evropana, kteri nemeli dostatek obchodnich a finanenich reserv, silne omezit sve "Zivotni naklady. Obchody, ktere v Evrope poskytovaly svemu majiteli jen skromnou existenci, dovo, lovely mu v Egypte drive (al do doby pfede dvema lety) vydani, s nimi2 by se byl ye sve viasti mohl radit mezi hokejtich deset tee.

Klesani neni jette vtude znat. Ale majitele dome yam keknou, ze obrovske byty o 10 at 12 pokojich jsou vymeriovany za byty pet], at testrpokojove (mer&ich byta. v Egypte neni).

Obchodnik dovede vypravovat, ze se /Ilene prodavaji velke nove vozy, naproti tomu se kupuje vice aspornYch malYch vozu a pfedevtim mak) ojetYch zanovnloh vozu, jejicht cena kolisa mezi 40 a 100 librami. Trh ojetSrch vozu je zvldete bohate obesilan skoro jen novYrni luxusnimi vozy: take znameni, ze easy se zhortily.

Standard Evreparniv.

Ale pod jistou nejmenti miru svYch naroka nernaZe sestoupit ani sebe tiendroenejti Evropan. Potrebtije distY a slunnY byt, jen podle mestske etvrti stoji 7 a 12 liber za music. Musi mit sluhu pramerne za 3 libry mesiene, ponevad2 i nejpilnejti hospodyrika nesmi v torato podnebi pracovat prilie horlive, nechce-li onemocnet. Mash) je drahe a ma gteni olivoyYm olejem neni po chuti kaklernu Evropanu. Maso, vyjma skopove, je take drahe, ale pro evrcpsky ialudek prave tak nepostradatelne ja pokrmy z mouky. K tomu pkichazeji v lute na.poje. Voda z vodovodu, desinfikovana silne chlorem, neni phlie chutna a ph hojnem poZive,,ni zgasobuje Zaludedni bolesti. Proto na kaklem stole najdeme sodovky. Mineralni vody jsou hdke, ponevad.2 jako importovane zboii jsou velmi drahe. Pivo, vatene v Egypte nemecItymi sladky, je dobre, ale take pomerne drahe. Vino v egyptskem horku mnoho neosveZnje, vesmes dista egyptska, vina jsou ovtem lacing. Poeitame-li tedy na pramernou einZi 9 Tiber, na sluhu 3 libry a na denni vYdaje za jidla a napoje asi 20 piastre, dostaneme•pro vydrZovani dvcuelenne rodiny 18 liber mesiene.

VYlohy, spojene s udr2ovanim vozu, vyladuji pri normalnim provozu i s poplatky za garal, opravami a benzinem prumerne 5 liber mesiane. Saty a ruzne drobnosti, jako navAteva kina, kavaren, cigarety, zkratka "razne", stoji dartich pet liber. Evropska rodina s pfijmy 25 liber mesiene se tedy v Egypte stEti uZivi.

Jit vydrZ'ovani automobilu nuti pfekroeit tuto hraniai. Pritom se take nesmi pfehlednout, ze je treba ulokt stranou i nee° pro picipad nemoci a pro nepredvidanou pottebu. Lekat size oeetreni je nepomerne drahe a dlouhotrvajici choroby jsou problemem, na kterY se v rnncha rodinach mysli s hrazou Nove egyptshe zakonodarstvi pravdepodobne na torh mnohe zmeni. Ale propast mezi egyptskS 7m a evropskYm tivotnim standardem bude sotva mod pfeldenout.

Nejosttel g i dYlta, nejpruol§i jed je pero v_ T,touis VertIllet,

Straus 20.

Z CESKOSLOITEN:: 'Uroda hub v pohranfoll.

V pohraniei nastala koneene velka troda hub. Vehni znaend &oda je na Varnsdorfsku, Frydlantsku a take v Krkonoeich. Na Chtibskou byly v poslednieh dnech potadany yYpravy houbati, ale veichni si ptinesii hub vice net caekavali. Chtibska ma prave jmeno, nebot' troda htibt v jejim okoli jest ptekvapujici.

Dative dny ucin iiy oveem ptestavku v rtistu hub, ale nastane-li po nich °pet teplo, bude troda tim vetei.

Viohiice znleila 10.000 iarovek slavnostniho osvetleni.

V Teplicich-Sanove mei yeera yeeer zahajovat pfedstaveni velkY cirkus Sarasani. Piekazilo mu to zhoreeni podasi, ktere trva ji g ad. seboty. Vichtice, ktera se rozpoutala v noci na pondeli, povalila etyki stotary, na nicht bylo upevneno cele slavnostni osvetleni obrovskein° stanu. Celkem bylo znideno deset tisic tarovek. Zahajovaci pkedstaveni musilo bYt odteknuto.

Pad do hloubky 300 metro.

Zachranna slufba v Novem Smokovci ye VysokSTh Tatrach byla ye etvrtek alarmovfta k patrani po rakouskem horolezci, in'Zenru Erichu Stoitsovi z Vidne. Ode gel ye stkedu rano z Guhrovy chaty na Hrebienku. Spoleenosti, s kterou se stSTkal, yypravel o svYch horolezeckych vYstupech v Ahx a prchlakoval, to v Tatrach nepottebuje-k vYstuptun ani lano, ani jinou horolezeckou vYzbrol. Odeel take z hotelu bez ni. Teprve v patek odpoledne nab, vbrava zachrancil, kterou vedl zkueenY zalo se, to upine sam provedl velmi tetkY 0vticlee Hudy, telo hledaneho horolezce. Ukastup na vrchol Sttedohrotu, ale pti ptechodu na tlutou vet se zfitil se strme severni steny.

Jeho telt> padlo do hioubky tti set metro. Smrt po padu byla okam2lita.

Kdy z vojny domfi?

Vojini, kteli nastoupili preseneni vojenskou sluibu v roce 1935, poeitaji, kdy ptjdou do civilu. Maji sice sloutit at do 1. tijna, ale veeobecne se soudi, 2e volenska sprava take letos zkrati vojnu o etrnact dni. Timto veasnYm puetenim se ziska, eas na opravy kasaren, ktere nutno ptipravit pro novaeky, nastupujici 1. tijna.

Zajeei mor prS, z jahod!

V posledni dobe onemocnelo na Mikulovsku a Hodoninsku nekolik lidi po potiti lesnich jahod. Dostali silnou horeeku a museli ulehnout.

Nemoc probiha za zvlaetnich ptiznakt. To dalo podnet k nesmysine povesti, 2e lide po potiti lesnich jahod onemocneli na tularemii, zajeei nemoc. Zdravotni ustav tut) motnost vyvraci.

Nejlepeim dtkazem zbyteenYch obe y je, ae nezamestnani, kteti si jahody sarni na.sbirali a snedli, jsou upine zdravi.

Ztrnuti gije z vody.

V techto dnech byl pfivezen do nemocnice ✓ Bteclavi devitilet5"7 'g kolak Jaroslav Slezak, u neho2 lekak zjistil ztrnuti eije. ChiaPec se s nekolika kamarady brodil v mcealech za Bteclavi, kam se odhazuji odpadky. Ve spinava vod se zranil o sttepinu skia. Spina mu vnikla do rally. Stay gkolaktv je va:ZnSr . tpine vysilenSr mid pod vagonern.

PetadvacetiletY nezamestnanY delnik Jan Oravec z Trnavy na Slovensku videl jedine vYchodisko z nouze ye epanelskS7 ch bojich. mei na cestu a proto se vplitil pod jidolni vtiz berlinskeho rychliku a dojei pies Bratislavu at do Berlina. Tam so yeak musi ptestupovat.

Oravec ptestcupil pod vagon lazenske sotpravy, ktera, ho dovezla do MarianskYch Lazni.

Tam se zhroutil. Udal, ae dva a pal dne vizbee nejedl.

VSiroba sklenene plize u nas.

Dr. ing V. ttytoksj, red. VYzkumneho sklatskeho instavu v Hradci Kralove, pile v dneenim ,rannim teskem Slave o sklenene prizi, ktera se bude u nas v nejblitei dobe vyrabet. VYrobni technika ovladlla skelnou hmotu tak dokonale, to vytvati sklo udivujicich vlastnosti a forem.

Specialni skia okenni, proponetejici ultrafia-

V2ISTN/S love zateni, skia pohlcujici zateni tepelne, skia barevna pro iieely signalni, skia pohlcujici ultrafialove paprsky, sloulici v archivech proti aloutnuti papiru, skia bezpeonostni, skia neprtsttelna pro tanky, letadla, skia brYlova punktalova, opticka skla a2 po gigantickY reflektor o petimetrovern prtmeru jsou toho dokiadern. V posledni dobe yeak stoji v poptedi zajmu - sklenena ptize a vata, s jejit vyrobou se zaene v nejblitei dobe i u nas. Sklenena, ptize ma mnoho vYbornYch vlastnosti. Na pr y -nimasteojpv hu—tioksech byla u nekterYch jemnYch vlaken nametena pevnost 140.000 kg na etvereeni centimetr.

13141 torn je ptize neobydejne lehka. Skelnata vata vyn.ika take vlastnostmi Obeeni zastupitelstvo protestuje.

Zastupitelstvo oboe Jitikovice na Brnensku si stetuje vetejnYm listem ministerstvu zemedelstvi na zlotady, pachane na zbytkovern statku Sokolnice. Statek byl v roce 1925 ptidelen manteltm Pawlowskim. Hospodatili na nem tak, ae pole, ktera pattila k nejlepeim v byla brzy pina plevele a dobytek hynul hlady. Ple y el na polich buji dosud a eiti se i na pole tadnYch zemedelct. V cele kraji je nad tim pohoreeni. Dratba, v ktere met bYt statek prodan, byla rtznymi vlivy zmatena. .Tanogik ma fispech. • eskcslovenskY Vilem Tel — ae nebudete vedet, kdo to ma bYt? Ma to bYt Janaik, v 'reklamnich notickach jako vysvetlivka pro Cloveka, kterY nevi, kdo to Janoeik je, rozhodne lepe, netli nemeckY titul, kterY je: Tanec pod AiPrornitaji tedy .nyni nakeho filmoveho "Janoeika" ye Vidni, v nejhorei dobe sezony oveem za parneho leta, kdy biografy jsou poleprazdne. Film je promitan v nemecke versi, ale zajem, kterY se o film projevil, vedl k tomu, te jeden z nelveteich videriskYch biograft zatadil ptyodni slovenskou versi filmu na pethodinove odpoledni ptedstaveni. Tak tedy zazni po pure slovenske sla y° ze zyukorYch mikrofont videnskeho biografu. — Totit po prye zaznelo ve sttedu yeeer, kdy spoleencst tel film. u. jejit zasluhou se film v originalnim staveni. Seeli se tu eelni zastupei meneiny, Pakeuska dostal, uspotadala pod protoktoratem ria.eho vyslanectvi slavnostni pteddeneti novinati, nekolik spisovatelt, filmovi odbornici. Veichni byli filmem nadeeni, veichni tleskali "na otevtene scene" a i kdy se tu a tarn eeptalo, ae se retiser snad misty shledl na arrierickych vzorech, ' piece byly tyto namitkv v zapeti udueeny pocitem neeeho, co elovek nepociti ani u sebelepeiho americkeho filmu, tett: to nezkrotne tivelnosti prostYch sloyenskYch lidi, to opravdivosti vYrazu a po&hal. Tohle, citili jsme, a s nami veichni ostatni, se neda vycepovat dobrYm reNserem a naOlt v hereckYch ekolach. To musi bYt v krvi.

Ti lide nehraji, oni proste protivaji jeete jednon neco, co jejich otcove a jejich dedove trpce zatili. Snad z toho vzeela one docela sugestivni a strhujici jiskra, ktera se stfibtite plochy pteskoeila do hlediete a uchvatila divaky.

Nedobytmi severni obranna lime.

President republiky dr. Sena prohlasil zpravcdaji listu "Daily News", ae obrana republiky jest dobte organisova.na a te jsou take hotoye obranna zatizeni severnich hranic. "Jsme ptosvedeen.i, ze tato linie jest nedobytna," pravil president. "Neptehledli jsme pouteni z obrany Madridu. Nejrozhodnejei krok k udrteni evropskeho miru za poslednich deset let bylo oznameni britskeho zbrojeni. Nebyl bych ptekvapen, kdyby Nemecko usilovalo o utei spolupraci s Britanii".

Z chodca day mouteninii.

V blizkosti Libueina na Kladensku jsou nakupeny vysoke popelcve haldy. tas od easu se ions haldy utrhne a vitr zanese papal do ulie. V techto dnech se sesula velka Cast popelovych bromad. Z padajiciho popele • vznikl mohutr;7 mrak, kterY zahalili mesto. V mracich bylo tolik popele, te nebylo ani videt a chodci se za nedlouho promenili v mouieniny.

V obci je z toho pobouteni. 2adaji, aby se haldy rozvezly.

Ve sttedu, dne 4. srpna 1931 President-Osvobodltel v Brdech.

Zdravi presidenta-Osvoboditele je v posledni dobe tak dobre, 2e v dennim programu jsou projitcl'ky i kratk prochazky. Kdy2 sviti slunce, vychazi do zameckeho parku a nechava si tam precleitat. Odpoledne kona, president-0sveboditel pravidelne cesty autem do vzdale-, nejeich mist. Na vYlety autem vyjitdi pan president za katdeho poeasr, i v deeti. Veera byl v brdskYch lesich.

Cerny potravin y e velkern jsou trvale na vzestupu.

Index velkoobchodnich cen potravin vykazuje vzestup o jeden a pill procenta. ZdraZilo veprove, teleci a skopove maso, vejce, brambory.

Naproti tomu hovezi maso, sadlo a maslo zlevnily. Pti drobnych nakupech se oveem pocit'uje zejmena letoeni vyeei cena ovoce a nekterYch druht zeleniny. V nekterYch okresech se zdratuje i chleba.

UmelS, de gt' do poll.

Moraveti sedlaci se obraceji ke smerodatnm kruhtm se zajima y S7m navrhem. V dneeni dobe jsou i male vesnice vyzbrojeny motorovou sttikakkou. Protote na etesti nedochazi tak east° k potartm, ztstavaji tyto drahe stroje veteinen v neeinnosti. Na ptani sedlakti maji byt proptjeovany v dobe sucha k umelemu zavlatovani poll. Z poplatkii za pin*ni. by se stroje amortisovaly nebo by se potizovaly nove.

Cesta slepeho detete z Bolgie na iieskou kliniku.

S 177pravou belgickYch deti, ktera ptijela ye. etvrtek veCer do Prahy, piijel take pallet* slept chlapec eeskeho hornika Andreje Durjana., pracujiciho na dole v Saint Vaast. ChudY deskY hornik se nemohl dobte o cite postarat a tak se ho ujaly Ceske korporace. Jeete veera bylo dite dopraveno na eeskou oeni kliniku dr.

Kadlickeho v Praze, kde mu prohlednou zrak a zjisti, zde je jeho slepota nevyleeitelna. V ptipade, 2e naei lekati opravdu nebudou mcci diteti vratiti zrak, bude odevzdano do peee Deylova tstavu pro slepe. Tam bude o ne doba jiste mu z velke miry nahradi re matetskou lasku, kterou musel zanechat v Belgii.

Zelna. a okurkova pole znieena.

ZelinatskY kraj Bzenec-Hodonin 'je zamoten meicemi. Listy okurek jsou obaleny chumaei ektdct. Na us.chlYch listech ztistavaji jen tilky a lodyhy. Mice se neobyeejne rychle mnoti a k jejich eiteni napomahaji deete. Na nekterYch mistech zustaly ze zelinatskYch zahrad jen okousane pahyly sell, okurek a 'kvetan. Nektera pole okurek se zaoravaji a seji nova. semena. Na Olo .moucku se melee dostala ze zahrad i na cvocne stromy. Nektera mista jsou ji zamotena. Na jablonich se vyskytuje se zvfeencu merou. Svestkove aleje jsou napadany puklici evestkovou.

StraelivY scuboj muid na kosy.

V male Dobre na vYchodnim Slovensku, tila rodina Pastorova. Melt syna a dceru. Da yno pied valkou odjel syn do Ameriky za praci a ztratil se. Od roku 1904 vubec nepsal. Po ptevratu byl zmizelY hledan t prosttednictvim es. konsulatu ye Washingtonu, ale bezvYsled-, ne. Protote ho v roce 1927 nak utady prohlaslly za mrtveho, veekerY majetek starch rodiet' ptipadl deed. Ta se provdala za 40 leteho rolnika Stepana Romana, kterY tedy pneal vlacIrout na statku. Ale pied ttemi lety bylo v Male Dobre pozdviteni. Stepan Pastor se vratil z Ameriky tiv a zdra y. Ptireel do rodro,ho dcmu a aadal podil pa rodieich. Mezi n'm a evagrem doelo k dohode. Pastor dostal statku vymenek, neaceni a menei penetitY spevek. Ale jeho pticho. dem vznikla na statku rtznice, vfeitky a spory. Voera vyvrcholily. Rolnik Roman kosil se evagrem Pastorem na poll jeemen. Kdyt se veeer yraceli donna, poeali se zase hadat. Pastor vykital Romanovi, te se usadil na jeho usedlosti, kterou mei no rodieich dostat jako syn. Z prudke hadky vznikla na polni ceste bitka. Sokove i kos, ktere nesli na ramenou. Kdyt se sebehli lide. byl rolnik Roman mrtev a Pastor se smrtelnYm zranenim ptevezen do u2horodske ne7 mccnice. Jeho sta y je heznadejnt

ye sttedu, dne 4. srpna 1937.

ADRESAk TAJEMNiKt rant.

Slovanske Podporujlei Jednoty Statu Texas.

Hlavni Ufadovna: C. H. Chernosky, pkedseda, Houston, Texas Stepan Valdik, mistoptedseda, Houston, Texas J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Edward L. Marek, fidetni, Fayetteville, Texas.

Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas.

August Kacik, pravni radce, Temple, Texas.

Finandni vYbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, A. A. Lekkar, Houston, Texas.

Dr. Jos. Kopeck', vrchni lekat, San Antonio.

TiskovY vybor: Jos. Hornak, Bryan, J. J. KruainskY, Cor. Christi, John Holedek, Wallis.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. lar&ka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Sclatze 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik. C'has. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schaze se kona 1. nedeli v mesici.

S. Novohrad. Adolf J. Mika, Moulton, Rt. 1.

Schtze se odbYvaji 1. nedeli .v mesici.

4. Karel Havlieek. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schtize 2. nedeli v mes.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

6. Moral/al. Brat& Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schaze druhou nedeli v mesici.

V. Rovnost. Frank B. Dudek, Caldwell, R. 1, Box 152. Sol-laze druhou nedeli v mesici.

8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 3. Schtize druhou nedeli v mes.

9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schtze prvni nedeli v mesici.

10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schaze druhou nedeli v mesici.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schtize druhou nedeli v rnesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice. Vine. Marek, Dime Box. Schaze druhou nedeli vâ&#x20AC;&#x2DC;mesici.

14. Veseli. Edmund A. Sada. P. O. Box 752.

La Gran ge. Tex. Schtze 2. nedeli v mes.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buckholts, Tex. Schtze druhou nedeli v mes.

16. Bile Hora. Frank Melnar, Sublime, Tex., Rt. 1. Schtze tketi nedeli v mesici.

17. Nov' Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schtize druhou nedeli v mesici.

18. Jan Ziaca. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, HallettsVille, Tex. Rt. 6. Schtze druhou nedeli v mesici.

20. KomenskY. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schlize druhou nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schtize prvni necieli v mes.

22. Jill Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schaze druhou nedeli kaadY tketi mesic.

23. Nova Morava. John Kahanek, Rt. 5, Schulenburg. Schaze 2. nedeli v mesici.

24. CeskY Prapor. Chas. Navratil, R. 3, Box 47, Temple. Schaze prvni nedeli v 1 hod 25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schtize druhou nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schaze prvni nedeli v mesici.

27. Pokrok Moultonu. J. Zavesky, R 3, Shiner.

28. Karel Jonaa. John Holeeek, Rt. 1, Wallis.

Schtze druhou neaten v mesici o 2 hod.

29. Praha. Jos. F. Eineigl, Taylor, Tex. Schaze prvni nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu. J. F. Fiala. El. Cam p o. Texas.

Rt. 1. Schtize prvni nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovanti. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schtze 2. nedeli kaa. 3 mesice.

32. Naainee. F. J. Shiner, R. 2, Box 78, Victoria. Schtze druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellvile, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

34. Slovanati Bratia. J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schtize druhou nedeli v mesici.

35. Nove Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Texas. Schaze druhou nedeli v mesici.

36. West. Fr. Moueka, West, Tex. 2. sttedu.

37. Nova Vlast. Norbert Jea, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schaze 3. nedeli v mes., ve 2 hod. odpoledne.

39. Bedtich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtze 2. ned. v mes. v 1 hod.

40. Cechoslovan. E. K. Hajovsk', El Campo, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Frances Drgae, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

42. Moravan. John Machae, R. 1, Brookshire.

Schuze druhou nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. Ceti Bratti Fr. Langer, New Ulm,Star .

Route. Schtze druhou nedeli v mesici.

45. Vlastenec. J. H. Elsik, R. 2, Yoakum, Tex. Schfize druhou nedeli v mesici.

46. Volnost. Zofie Hluchan., Box 354, Sealy, Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple. Schtize prvni nedeli v mesici.

48. Vytehrad. Anton Miehalik. Box 165 Holland, Tex. Sehtze prvni nedeli v mes. odp.

172STNtIE 49. Pokrok Roweny. Vaclav Kvasnieka, R. 1, Rowena. Schtize druhou nedeli v mesici. â&#x20AC;˘ 50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 27, El Campo, Texas. Schtize 1. ned. v mes.

51. Vernost. Petr Ponoik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schaze druhou nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

53. CeskY Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Schaze prvni nedeli v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. Hvezdnaty Prapor. Louis Svadina, Penelop e. Rt. 1. Box 55. Schaze 1. nedeli o 2. hodine odpoledne.

56. Anton J. e ermak. John Nemec, Corpus Christi, Texas, R. 1, Box 257. Schaze druhou nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne.

57. Jan Hus. Jakub CiZek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schtze prvni nedeli v mes.

58. Columbus. A. L. Matuaek, R. 1, Wharton, Texas. Schuze prvni nedeli v mesici.

59. Bratti Jihu. F. A. Woige, New Ulm, Tex. Schtze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratti Svornosti. J. M. Va gina, Rt. 1, box 76 East Bernard, Te. Schiiz 2. ned. kaZ. 3 mes.

61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207-A, Floresville. Schtize prvni nedeli v mesici.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston. Schtize prvni sttedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schtize druhou nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. John Bolfik. Rt. 1. Box 44.

La Gran g e. Tex. Schnze 1. nedeli v mes.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon. Schaze prvni nedeli v mesici.

66. Slovanska Lipa. John Simeik, 916 North, 27th str., Waco, Tex. Schaze 3. ned. v mes.

67. Bratti Svobody. Alois Dybala, Schulenburg, Tex. Schtize 1. ned., o 2 hod. odpol.

68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

Schtize druhou nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova. Osada. J. A. Duaek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. &Mize 2. nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville.

Schaze prvni nedeli v mesici.

71. Novy Raj. Tom Ptikryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schaze druhou nedeli v mesici.

73. Sam Houston. Joe WaS. ek, R. 3, Seymour.

Schaze druhou nedeli v 74. Borovy Haj. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlett. Schaze prvni ned. v mes. kelt:1Y 3. m.

76. Neodvisiost. Chas. Kkilan, 2409-8th Str., Wichita Falls. Schtize druhou ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Ptibyla, R. 2.

Bomarton, Texas.

78. Dobrota. John Dornak, Jourdapton, Tex. Schaze prvni nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. Karel Holasek, R. 2, Corpus Christi. Schaze prvni nedeli v mesici.

80. Tyra. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Texas.

Schtize prvni nedeli v mesici.

81. Rozkvet Raae. August Teykl, Needville.

Schtize druhou nedeli v mesici.

82. Cechn Domov. Wesley Strunc. rt. 2, Ennis.

Schaze druhou nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. J. V.' Frnka, Columbus, Texas. Schaze druhou nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas, Adolf JeZ, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Schaze 3. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulit, Rt. 1, Weinert, Tex. Schaze 2. nedeli v mesici.

86. SlovanskY Svaz. 0. V. Vanidek, R. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, N. 2nd Str Temple. 2. atvr. v mes. v at. br. A. Kacike.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schaze 1 ned. v mes.

89. RtiZovV Dvar. Fr. Hering. P. 0. Box 334.

Rosebud. Tex. Schaze 2. nedeli v 90. Slovanske SdruZem. Frank Puste3ovskY, B. 76, Tuxedo. Schtize 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto. R. J. LoSt'ak, Box 306, Crosby. Schtize prvni nedeli v mesici dopol.

92. Svaz Cechoslovanu. Albert ilhaq, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. Schtize 2. nedeli.

93. Karnes. F. L. PustejovskY, Hobson, Texas.

Schaze druhou nedeli v mesici.

94. Dennice. T. J. Pedena, Wheelock, Texas.

Schaze prvni nedeli v mesici.

95. CeskY Den. Anton Holub, Seymour, Texas.

Soh-Cue 2. nedeli v mesici.

96. Krasna. John MareA, Rt. 1, Rosenberg.

Schtze druhou nedeli v mesici.

97. Placedo. Joe L. ElSak, P. 0. Box 105, Da Costa, Tex. Schtize druhou nedeli v mes.

98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schaze druhou nedeli v mesici.

99. Radhok'. Henry Spanihel. Hallettsville, Texas. Schaze druhou nedeli v mesici.

100. Pokrok Mlacleae. J. S. Sebesta, Lyons, Tex. Star Route. Schtize 1. nedeli v mes., v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville. Schtize druhou nedeli v mes.

102. Hvezda Mlade'te. Jos. F. Machia, Box 44, Coupland, Texas.

Straus 111.

103 Pokrok Platonic. P. a. Fojtik, Flatonia.

Schtize tteti nedeli v mesici.

104. TexasSti Bratti. Aug. Cernota, R. 2, Yorktown. Schilze prvni nedeli v mesici.

105. Hej Slovane. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

106. Cecho-Moravan. Fr. Dodekal. LaGrange.

Schttze prvni nedeli v mesici.

107. Rozkvet. Zapadu. E. Mieulka, Floresville.

Schaze druhou nedeli v mesici.

108. Jiti PodebradskY. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schuze prvni nedeli v mesici.

103. RadeokY. Emil Fojtik, Rt. 4, -Granger.

SehOze druhou nedeli v mesici.

110. ,;an Rosicky. Steve St'astnY, Rt. 2, Kaufman, Tex. Schaze 1. nedeli v mesici.

111. Jaroslav VrchlickY. Jacub Vicic, P. O. B. 105, Sugarland, Tex. Schilze 1. nedeli.

112. F. B. Zdrabek. Petr Listak, Damon, Texas.

Schtize druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp.

113. Svepomoc. J. F. Lukaaik, George West.

114. VYzovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, Richmond. Schtize druhou ned. v mesici.

115. Pokrok Garwood. F. J. Bouaka, Garwood.

Schaze druhou nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cookes Point. John Toupal, Caldwell. Schtize 2. nedeli v mes. 1. h. odpol.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown. Schtze druhou nedeli v mesici.

118. Kingsville. Joe Lukas, Kingsville, Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanska PPilelitost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schaze prvni nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Caldwell. Schtize druhou nedeli v mesici.

121. Spravedinost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shiner. Schtze prvni nedeli v mesici.

122. Nova Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas.

123. VAeslovan. Dom. VydrZal, Flatonia, Rt. 3, Schuze druhou nedeli v mesici.

124. SlovanskY Dilworth. Anton Hanzalik, Dilworth, Texas.

125. Touha. Louis Lukas, Box 36, Westhoff.

Schaze druhou nedeli v mesici.

126. DubovY Haa. Josef Foit, R. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy.

128. Bratrske Spojeni. Frank Vanek, Rt. 5, Mart. Schtze druhou nedeli v mesici.

129. Ladimi r Kiacel. Paul Matyka, Wheelock, Tex., Rt. 1, Box 21. Schtize 1. nedeli v mes.

130. Jaro. 3. F. Bou gka, 5536 Richard St., Dallas, Tex. Schtize prvni nedeli v mesici.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schaze druhou nedeli v mesici.

132. Svatopluk. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schtize 2. nedeli v 133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schtize 1. ned. v m.

134. Brattejov. Chas. Machad, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schaze prvni nedeli v mesici.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Schtze prvni nedeli v mesici.

137. Lilie, Anna V. Kubala, Louise. Schuze druhou nedeli v mesici.

138. Vytrvalost C. M. Srubat, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu. V. Landa, Danbury.

Schtze druhou nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas.

141. Cechoslovak. Jos. Ta'Ska, R. 1, Sealy, Tex. Schaze prvni nedeli kakieho ttetiho mes.

142. Stefanik. Frank Zaludek, 1514 Bingham St., Houston, Tex. Schtize 1. nedeli v mes.

143. Primoti. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

144. Slavic. Robert Skuca, Nada, Texas. Schfize druhou nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice. .Frank Hegar, Penelope..

Schtze prvni nedeli v mesici ve 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Josef Vitcvjak, 5302 ave.

R1/2 Box 176, Galveston, Tex. Schtze dou 2. necieli v mesici ye 3 hod. odpoledne.

147. Vesela Osada. Tom Ventrdek, Jourdanton, Rt. 2, Box 66. Schaze prvni nedeli.

148. Elmaton. Jos. Zemanek, Blessing, Texas.

Schtize prvni nedeli v mesici.

149. Tomaa Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. 2. nedele.

150. Aug. Haiduaek. Mrs. Antonle Strouhal, Woodsboro. Schtze prvni nedeli v mesici.

151. Wharton. Henry HoleSovskY, P. 0. Box 505.

Wharton, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Tex.,P. G. Box 238. Schtize 2. nedeli v mes.

153. Pokrok Bennview. Adolf Ellea, Bennview, Tex. Schuze 1 nedeli v 154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu. Raymund Prasatik, 128 West 7th Str., Austin, Tex. 156. Pokrok Baytown. B. R. Zatopek, P. 0. Box 41, Baytown, Texas.

157. Rozkvet na Plains. Mrs. V. H. Maths, WilSon, Texas.

158. Texask; Kvet. F. Kofnovec, Kaufman, R0 1, Texas Schuze prvni nedeli.

etrana 23.

VteTNIX

LIBERIE JE NA (LADE PO HABEk. Mornost napadeni Liberie nelze cdmitat. Liberie jako zeme s neobyCeskY Lekat a Operater dejne firodnou padou a dosud la711 Medical Arts Building dem lericimi pfirodnimi zdroji zaHOUSTON, TEXAS. kladnich surovin zeme kulturne i Telefon iltadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745, hospodafskY krajne zaostala, je velkjrm lakadlem pro ony velmoci, ktere se rady dovolavaji nedostatku narodniho prostoru. V LondSrne se SPRAVNE VYKONANA tati, co by se stale, kdyby nektera POHREBNI SLITiBA. V hodine aalu zarmouceni nalez- mocnost, ktera hlecla vlastni zdroje nou Edward Pace pohfebni fistav surovin a padu pro p •ebytedne obypohotovY k sympatickemu vytize- vatelstvo, rozhodla se zaeit s Liberii ni nezbytfYch jednotlivosti a k valku bez vyhlareni.

Pies to, re je pada velmi firodna, vypraveni dojemneho pohitu. a te na papite pracuje v zemi miniLevne ceny jsou na§i zasadou. sterstvo zemedelstvi, provadi se zemedelstvi krajne primitivne. Daly Pohiebni fiditel. by se zde pestovat mnohe pramysloClan S.P.J.S.T. — Telefon 3606. ye plodiny, jako bavina, kakao, TEMPLE, TEXAS. va, razne palmy atd. Take dfeva je tu hojnost, avrak toto odvetvi narodniho hospodatstvi je stejne t alostne zanedbano jako ostatni. Ce1V hospodatskSi divot eini dojem naPRAVNIK pro to bezplanovitosti a obchodni Vytizuje vegkere soudni zalehtosti. neeinnosti. Celkem se nevi nic o Utadovna: 821 Bankers Mortgage pfirodnim bohatstvi zeme. Pti torn Building, pies ulici naproti Kress se zda, ae vedle lotisek uhli, teleza, budove. zlata a diamanta je tu platina, HOUSTON. TEXAS. med', rtut', sal a rula. Nikdo se nestara o vodni testy, ktere by mohly podstatne pkispet k rozrikeni obchodu ve vnitrozemi. Liberie nema teleznYch drah, je tu vreho Vrudy PRAVNiK Vytizuje veg kere soudni a pravni 500 mil silnic Portovni doprava neuspokojuje, vzdelani a zdravotni zazalelitosti, abstrakty, posledni fizeni jsou pro pfevatnou Cast obyyule, atd. vatelstva nedostupna.

TEXAS Telefon 146, WEST, Politicke stranictvi pkesahuje vrecky mere a proto vrude buji podplaceni. Po pravni strance je zeme paskvilem a je proto tetko uznat ji za svrchovanY stat v modernim sloWEST, TEXAS. va smyslu. Kdyby vlada republiky PozemkovY obchod — Abstrakty. dovedla tyto pomery zleprit, byla by Pajeky — Notatstvi. jeji samostatna, existence zajirtena. To vrak je velmi pochybne a Mame spoieni v celem state. proto zustane pro "nilluspokojene" velmoci lakadlem a mornSrm zdrojem novS7ch mezinarodnich zapletek. Vypada, to tak," kondi West Jidelna, Restaurace African Review, "te o osudu Liberie a Pivnice padne v brzku rozhodnuti."

714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS VEPE.OVA A HOSTE Z MAE. Jos. Kogut, majitel.

Tak zvanST malt pohranieni styk Telefon: Beacon 31734. maze miti znaenou propagaeni vaPravidelna jidla a lunee. hu. Kdo pfijde do styku s firskSrmi Nejlepgi soudkove a lahvove pi- Nemci, pozna to snadno. Daler'itSrm vo, rOzne druhy vina a doutniky. styenSrm bodem je pohranieni staMluvime eesky. nice, kde se schazeji zamestnanci Hoboko stale na sklade. narich i firskyth drah i zaniestZvlagtni stoly pro rodiny. nanci z jinS7ch obora.

V nadratni restauraci na hranicich se stane na pfiklad toto: Nari DR. THOMAS N. DeLANEY trojvudci Vedeti a nemeckS7 kolega OeNi LEKAft se jim "diva do talife" na gular s Bryle spravne pripravene. knedlikem. Natile se zvedl a prohlaCas dle inuluvy. si: "To u nas neni, na to se nemohu tradovna 3248 — Res. 2687 koukat", a oderel. Nemeeti telezni 513-15 Professional Bldg. dati radaji od narich, aby jim nesli husu, sadlo a podobne, poneTEMPLE, TEXAS. vadt nic takoveho doma za dostupnou cenu nedostanou. Nemeck9 turista ptijme ochotne kolad, kus saOei, UM, Nos a Hrdlo lamu, co se mu nabidne. Neostjicha Piiprava BrYli se. Vidi-li pak, te nema pfieiny k fitedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne nedfivefe, netaji se svS7mi nazory.

FIRST NATIONAL BANK BLDG. Setkal jsem se v severozapadnich Cechach se skupinou resti turista.

Rosenberg, Texas Ptal jsem se, jak se jim u nas libi.

HEFNER BLDG "Znamenite", znela odpoved', "jen El Campo, Texas kdybychom mohli zastat dole. Ale V nedeli rano ad 9:00 do 12:00 co se da, potidit za tfi marky?"

V dalrim hovoru, kdyr ua jsme se Lhati vet jen kdyti se dal strhnou- dostali na vnittni pomery v Wineti neprortetelne ke hnevu: tenkrate cku, jsem se ptal na tak zvanou Arbeitsfront. Odpoved' znela: "To je Mluvi od plic. spolednost povaleeti. Nam delnikrim 0 Eaide bliznovstvi najde nekoho, se ubira a z toho jsou krmeni tito kdo je provede. kteti delaji gpiely polka.

DR. KAR. 3. flOLLUB

EDWARD PACE

C. H. CHERNOSia

GEORGE LIAM

Cervenka & Vaniura

RED FRONT teski,

DR. C. GREER

Ve sttedu, dne 4. srpna 1931.

Sta & . jejic.th udani a bide jsou v noci odvateni do koncentraeniho tabora. ?rave v narem dome se stab takovji ptipad." — "A co tikate pronasledova.ni cirkvi?" — "Kdyt byli vyfizeni tide, zustala tu ua jen cirkev, ktera ma penize a odvahu. Proto je proti ni kampari."

Uvadim tvrzeni firskonemeckj'ich novin, podle kterSrch byla v Nemecku potkena nezamestnanost a 'ye frech oborech nastala opravdova konjunktura. Na to odpovida Lena: "Pracuje jen zbrojni pramysl, jinak stoji skoro vrechno. "Illavne o vozu nelze hovotit. Kdo by take chtel nare zbari? Kupovala jsem si puneochy a upozornila pfi tom obchodnika, ae nejsou jia tak dobre jako dfive. Prodavaa mne upozornil, te by me za takovou fee mel dat zavfit. ftici, ae neco neni dobre, je dnes velke provineni."

Naratim na umele vyrabene váleene nadreni: "Myslite, to Nemecku pomare valka z nesnazi?" Sly-

sim ulekane: "Chrari brih! To by byla flare zkaza, vrichni by sli proti nam. Jenom v jednom by narn mohla prospet. Kdybychom dostali kardji alespori tech pet ostrich a purku do ruky, dale by se leccos delat . . . " Posledni otarka: "Zustali u vas jests socialists a komUniste?" "Je jich mnoho, velmi mnoho. Ale je mezi nami take zrada a proto nic nesvedeme. \Trude jsou rpiclovske bunky. NadSrchat se zdraveho vzduchu chodime k vam .. .

Miloslav RychlovskST. Mnozi vedci pracuji na fantasfich, jak bude za tisic a miliony let, ale my pottebujeme vedet, co mime einit zitra a jak ujit ze zmatka, k nimt dasto i vecla pfispiva. (Valedne ptipravy — a jak zabezpeeit rivobyti vrem lidem.)

"Mej rozum, Move& !" znamene.: "Delej podle meho a ne podle sveho!"

00000

00000000 000

88

00000 0000 00 00

PLAT bkti prosta nehetk "Ych vyraiek, drsneho a vzhiedu. Ti, •kdoI trpi nestaesitelnkra svedenim anebo osutinatra — meli by si clpatsiti jests DNES znamenitou a rychle SEVEROVO mast. Velka tuba 50c. Vzorek na poiaclani. ZDAR1VLA. Nemi-li Vag lekarn31, objednejte od

W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa 00000000000000000000 0000000000 000000000

OZNAMUJE pot ad spoleeenskS7ch zabav, jet od otevieni jeho moderns vybudovaneho stanku ukazaly se bSTti lakavYm dostaveniekem krajana a jejich pkatel.

Pogtovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458, Na doptani se jest — 20th and North Main. ✓ NEDELI, 8. SRPNA. — J. R. Baca Original's. ✓ NEDELI, 15. SRPNA. — Sablatura z Ganado. ✓ NEDELI, 22. SIMNA. — J. R. Baca Original's. ✓ NEDELI, 29. SRPNA. — Syncopators

.' Y 25c VSTUPNE: PAN! 40c — DAM POitADATELL

Ve sttedu, dne 4. srpna 1937.

ZKUSEBNi RAKETA JE PfZIPRAVENA. V liverpoolske laboratoti, naletejici British Interplanetary Society se v ptitomne dobe pracuje na rakete, ktera ve dvou dnech dosahne povrchu mesice. Je znamo, 2e prof.

Goddard konstruuje Soueasne tiditelnou raketovou vzducholod', ktera za chvili obleti celou zemekouli.

Prof. Goddard ptelo2i1 pied easem svou laboratot z Anglie do Ameriky. Neuplyne ji g mnoho dasu a raketa pro meziplanetarni prostory bude sestrojena. Mluvi-li se dnes o ceste do mesice, pak se ji g nikdo nemusi usmivat. Teoreticky je "automobil pro meziplanetarni prostory" vlastne ji2 konstruktivne vytegen.

Tato konstrukce spojuje vS'e, se v posledni dobe dosahlo v chemii, y e fysice a v meehanice.

Zku2ebni raketa, ktera bude americkou laboratoti Goddardovou ptfeti rok vysttelena, bude vYsledkern osmilete prate. Jeji rychlost bude 8 km za vtetinu. Raketa bude 15 metrri dlouha a 250 kg te2ka.

Pro stavbu raketovho letadla ptichazi v rivahu toliko ocel. PlaAt' dvojnasobne kryte "komety", ktere. za letu bude sr g eti jiskry, bude opatten vrstvou z kvartzu, aby se zabranilo zapeleni rakety, jet by mohlo nastat ttenim. Za hnaci latku se pou2ije benzin, kterY bude hoteti ve smesi kysliku ulo2eneho ye staVu tekutem v rakete. Tak se znadne zvYg i vYhtevnost benzinu. Jde o to, aby se ptemohlo gravitaeni pole zemske. Jakmile raketa dosahne rychlosti 11,180 metrii za vtetinu, nebude ji2 na ni zemske. ptitalivost Visobit. Pak se bude moci raketa pohybovati tdasnou rychlosti 40,000 km za hodinu a nebude pottebovat vlastni hnaci silu. Prot°2e vzdalenost zeme od mesice eini ptibldne 400,000 km, urazi raketa tuto vzdalenost za deset hodin: Kulka z ruenice by letela na mesic tYden a normaini vlak dokonce by potteboval pril roku, aby ujel tuto vzdalenost.

Snese elovek tak idasnou rychlost? Nebo, za jakYch pfedpokladri a opatteni to bude mo2ne? Otazku mute zodpovedeti toliko biologie. Je jisto, 2e bude nezbytno rychlost postupne zvyeovat, aby se lidskY organismus ohromnemu ratdeni pozvolna ptizprisobil. A2 do rychlosti 1000 km za hodinu mame zkriAenosti dosti uspokojive. Pro etyticatY nasobek teto rychlosti nemame vS'ak dosud zku g enosti ikInYch. Biologoy e zkoumali prisobeni rychlosti na tepny a cevy. Rychiost 100 stop za vtetinu snesly stony 2i1 bez jakehokoliv po g kozeni. Goddardova raketa poleti tedy nejprve pomalu, jeji rychlost se bude stupriovat a y e stratosfete bude mit jit tout rychlost, ji2 obiha zeme kolem slunce. Je mane, 2e prve rakety zristanou viset v gravitaanim poli planety, nebo se dostanou do obehu kol mesice jako asteroidy. To by se mohlo stati tenkrate, kdyby mesic nahle uhnul.

Ptistani na mesici nebude nikterak obti2ne. Letadlo bude miti raketove brzdy a s nimi snadno dosahne mesieniho povrchu. Raketa bude muset ptistat v severni soustave kraterri, blizko krateru Kopernikova, proto2e tam se pohybuje teplota mezi 10 a 60 stupni. Pristi leti2te mesice mtdeme tedy blde Tyto plany zni fantasticky, ale ji2 clavno nejsou vymyslem a snem. Ve valednictvi bylo ji g Mnoho vykonanoo co ptineslo p( zo4t}sy

Strana 23.

V 219TNIK pohybu projektilu v stratosfete. Jig dnes je !wino bombardovat Peking z New Yorku raketovYmi granaty.

StratosferickYm letadlem bude mono za dopoledne dorueit poetu z Budape2ti do New Yorku. Je tedy mo2ne, 2e se jiti v brzku uskuteeni touha, aby se elovek ptemist'oval v projektilu, letajicim ve stratosfete s jednoho mista zeme na druhe. Vetime, ze pkijde doba, kdy poletime 3 minuty z Prahy do Pali2e. 0 chvilku dole do LondYna, nebo do Aim& Za 23 minuty budeme pry v New Yorku, za pril hodiny v Tananarinu a za hodinu a pril obletneme celY rovnik. Nasi pravnukove budou moci vytidit rano sve zalaitosti v Moskve, obedvat V New Yorku, jit na eaj o pate hodine na Manilu a nav2tivit divadelni ptedstaveni v LonOne. - Ini. R. C. Winston, New York). )o( KVETINY, KTERE ZABiJEJt. Jednoho dne na dalmatskem pobte2i utrhla venkovanka krasnou chrysantemu, ktera tam volne rostla, a ptinesla si ji domt. Kvetina se rozvijela normalne, listky kvetu ji opadavaly, ale jake bylo piekvapeni 2enino, kdy konstantovala, 2e kolem kvetiny lei pino mrtvYch much. Novina se rychle rozEtila, a od toho okam2iku dalmatki obyvatele nazYvaji tuto kvetinu kvetinou smrti. Vesnidane v ni nalezli zdroj kvetina, nejprve usukne, a potom rozmelnena., skYte, dobrY preiek proti hmyzu. Dnes cestovatel, jeni s more pozoruje krajinu na dalmatskem pobte2i, uzri rozsahle bile skvrny: jsou to velike. pole teto zvla g tni rostliny; kvetiny smrti.

DubrovnickY archiv obsahuje dokument z r. 1649, zmiriujici se o tomto proAku. Jeden francouzskY botanik napsal studii o -OW kvetine.

V r. 1847 Dalmatinci dosahli fitedniho zji2teni, ze jejich pra2ek proti hmyzu je ze vAech nejlep gi. Jeho pestovani bylo proto zesileno a dalo vznik tak drilektemu prrimyslu, ze v r. 1870 bylo vyvezeno tisice vagonti a pied valkou touto praci nachazelo obtivu statisice rodin. RozAlteni tohoto druhu chrysantem bylo mo2ne proto,ze ne gkodi nikomu nee hmyzu. Zvitatrim nevadi. Vyrabi se z ni take olej, poutivanY v lekatstvi; jeden jeho kilogram sta." v r. 1914 tti tisice frankri.

V r. 1884 odvezl ritednik japonskeho konsulatu v Dubrovniku kvetinu smrti do Japanska. Peelive vybraid, zrna tam byla zasazena a jeji pestovani nabylo takove drilettosti, e v r. 1912 Japonsko poealo prodavat svrij pra2ek proti hmyzu do celeho sveta, zvleAte do Ameriky, uza virajic tak pomalu trhy dalmatske.

Roku 1930 dr. Ruzsiczka z Curychu analysoval kvetinu a zjistil toto sloieni: kvetina z Japonska obsahuje od 0.58 do 1.21 procenta pyretrinu, smrtelneho pro hmyz. Kvetina z Dalmacie ho obsahuje pouze od 0.38 do 0.58 procenta. Oznameni tohoto vYsledku bylo katastrofou pro dalmatske pestitele a prilmyslniky.

Svetove trhy se uzavtely -bine a v r. 1931 Dalmacie neprodala temet nic. Japonska kvetina vypudila dalmatskou. Japonci Wyvezli tohotc pre.2ku za 1,200,000 dolarri a Dalmatinci - za 200.

K ziskani ztracenYch trhri bylo v Dalmacii vytvoteno komite. To nejprve vyzvalo pestitele, aby zprisob pesteni, dale se obratilo na speclalisty dr. Hartzella z New YorMaxe Rog m, 4 PO*, }cteti

ptedeviim konstatovali, 2e dalmatski podnebi je v porate stejni jako v Japonsku a ze tedy netteba hledati v nem ptieiny nedostate6neho vynosu. Zjistili v g ak take, 2e venkovane nevedi, kterak rostlinu su git, a te ji SpatnYm zpusobem konservuji. VYsledky dalSi firody byly pfekvapujici. Po vice net stu analysach rostliny bylo zjfiteno, nynefei kvalita pyretrinu je od 0.82 proc. (drive 0.38%) do 0.90% (dtiy e 0.58%). tspech opatteni, podniknutYch minuleho roku, byl nespornY a soueasne poklesl vYvoz japonsky. Objednavek v Dalmacii ptibkva, a dnes ji2 dalmatske, produkce nestadi poptavce. Dalmacie se Japonsku pomstila.

Nejeastefei chybou y e vYchove ditete je snadnost, s jakou matka diva rozkazy, a snadnost s jakou zapomina, byly-li provedeny. - Dr. Dennis H. Kelly.

Do deseti let bude cizinec y e SpojenYch Statech bila vrana. Shaugnessy, ptistehovaleckY komisat.

Nadmira citu lame .lidske. srdce, ale vytvati za to veledila.

0

OTEKLA STRANA. Bangor, Wis., 30. biezna 1937.

Nonat mne pomohla na oteklou stranu Lekakske leceni stalo nmoho a nic nepomohlo. KaRlemu Nonat odMike Krska. poroueim.

Na suche bolesti se necha naplast dokud na tele dr21. Prava mast je Nestarejte se pkild o to, co se de- s timto Trade Mark: je v politico za hranicemi, ale dbejte o to, v dem byste mohl ptispeti ke zlep2eni ve sve obci, y e sve rodine a hlavne - u sebe.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, po. tou 55c a $1.05. Ptejte se Va g eho leJaponci jsou podivni bide. Na re- ;karnika nebo jednatele, ale nic jineho presentaci posilaji za hranice sve neberte, radej• pi gte pkimo na naAi nejbysttej§i mute misto politikri. adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. St. Louis Star Times. mia.I.0.•■••••■•••oa...•■■■■•••■.•■••■■•=o■ssmooens.■•.....ewo.ss.,ae.ty.s.o.wo.ww.o.o.nawro...1.01.

NEJViPRAVNE.I g i tESKt MLUViCI VELKOFILM

Na Ruiich Ustlano" Veselohra s Antoninou NedoMnskou v oele, bude ukazovan v nasledujicich mistech: WEST, - The Best Theatre, ve sttedu, 4. srpna a ve etvrtek, 5. srpna, odpoledne i veeer.

CROSBY - Crosby Theatre v nedeli 8. srpna, prvni piedstaveni o 7:00 hod, druhe o 8:45 veeer.

CORPUS CHRISTI, - Agnes Theatre, Agnes Street, v pondeli, 9. srpna, zaeitek o 3. hod. odpoledne a bude se pokraeavat cele odpoledne a veeer.

GRANGER - The Tob Theatre, v ilterk 10. srpna a ve stiedu 11. srpna, prvni piedstaveni o 7:30, druhe o 9:30 hod. veeer.

SCHULENBURG - Cozy Theatre, ve etvrtek, 12. srpna, piedstaveni o 3:30 odpoledne a o 8:00 veeer.

SEALY - Texas Theatre, v pitek 13. srpna, prvni pi edstaveni o 7:30, druhe o 9:30 hod. veeer.

II ROSENBERG - State Theatre, v nedeli 15. srpna ,odpoledne i veeer.

POTH - Talley Theatre, v pondeli 16. srpna o 3. hod. odpoledne; veeer prvni ptedstaveni o 7:30, druhe o 9:30 hod.

YOAKUM - Ritz Theatre, v fiterY 17. srpna, odpoledne i veeer.

FLATONIA - Lyric Theatre ve st?edu 18. srpna, prvni piedstaveni o 7:00 hod, druhe o 8:45 veeer.

PLEASANTON - Talley Theatre, ve etvrtek 19. srpna, prvni ptedstaveni o 7:30, druhe o 9:30 hod. weer.

HALLETTSVILLE - Cole's Theatre, v patek 20. srpna, odpoledne i veeer.

NEEDVILLE - Cole's Theatre, v nedeli 22. srpna, prvni picdstar. veni o 7:00 hod, druhe o 8:45 hod. veeer.

SHINER -- Palace Theatre, v pondeli 23. srpna, o 3 hod. odpoledne, o 7:00 hod. a 9:15 hod. veeer.

MOULTON - New Theatre, v irterY 24. srpna, prvni 0u/staveni o 7:00 hod., druhe a 8:45 veeer.

WEIMAR - Palace Theatre, ve stiedu 25. srpna o 3 hod. odpoledne; prvni piedstaveni o 7:30, druhe a 9:30 hod. veeer.

EL CAMPO, - Norniana Theatre, ye etvrtek 26. srpna odpoledne i veeer.

ENNIS - Grande Theatre, v nedeli 29. srpna, predstaveni o 3:00 hod. odpoledne, o 5:00 hod. a o 7:00 hod. veeer.

KAUFMAN - New Theatre, v 'louden. 30. srpna, prvni ptedstaveni o 7:00 hod, drnhe a 8:45 hod. veeer. .itea,f4 .4 . y 1".”Istvatailakr:arr,77

7.1aur

taana4*.o.7

aatnea..avorsaveaaaam.

Strana 24.

VESTNiK

Poutiveite k oznamovini

Oznamovatel Pravidla V Malkin Oznamovateli detujeme • de uvetejne2 centy za slovo za ka Z ni. Nejmengi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvlettnirn listku a ptiloSte k objednavce piislu gnY obnos bud' pogtovni poukazkou (Money Order , nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pkidejte 5c na jeho dmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany nistraci pod nagi znadkou, iidtujeme za oznamky "Na prodej" "Slugby a prate" a podobne 25c , za znakku a na pottovne, aby do gle dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pri oznamkach "Nabidnuti k sfiatku" neb "Pkijme se hospodyne" obna gi Cloplatek za znadku a pottovne 50 contd.

Doplatek za znadku budii pkiloten k obnosu, kted posilate za oznamku.

Beitri TABAK stars', lehke druhy prodavam po 15c, 20c. Cigaretod 30c a Havana 35c libra nevyplacene. Pike na: Vacl. Kratochvil, Portland, Tenn.

(28-31pd) mar, Za pkieinou rychleho prodeje "Drug Confectionery" obchodu, pies ulici od- King's Daughters nemocnice, v obchode sedm let, poprve nabizeno k prodeji, pkieina, majitel pfeje si jiti na odpodinek. Pike neb navgtivte John Hejl, East Side Drug Store, Temple, Texas.

(30-32)

Ve stiedu, One 4. srpna 1937.

Nedavno dogla do Bostonu ka 100 cvieenYch blech, jeS byla z nakizeni Statniho entomologickeho Utadu vyclena pod oznaeenim "divoka zvitata". — Evening Standard, LondSm. 0 NaprostYm nedostatkem rozumu v kuchyni byl vyvoj eloveka zdrSen nejdele. — Nietzsche.

;06,■ Prodam dobke jdouci obchod, totiS pivnici-taneirnu. Pkidinu sdelim kaldemu v dopise. Pike L. Zbranek, Daisetta, Tex., P. 0.

Box 265.

(29-32)

Nejvetgi zmatek dnes vna gi do sveta filosofovani, ne nArodni hospodeistvi. — Everett D. Martin.

Sines bidy a vzdelani je nejsilnejgi dbugina. — Sir Herbert Samuel.

Klieem k lithkemu srdci jsou dobie servirovana slova chvaly a dobie servirovand potrava. — Dr. L. Morgan Chambers.

TRINEROVA ANGELIK A. VIITEtNA LETNi SILIVKA V likarnich nebo poSlete $1.35 Jos. Triner Corp., 1333 S. Ashland Ave., Chicago, Ill.

STATNI CHLAPICI.

HLEDAM hospodyni, stargi svobodnou nebo bezdetnou vdovu do staff. 50 let, ku pomoci do restaurace a pivnice. Musi miti trochu yedomosti v obchodu. Jsem stark vdovec, poctid k Set* majetek mi stadi, ale ma-li nee° u gettene, tim lepgi moSnost myslet na diatek. Poctivost a vernost budiS zakladem me ohlagky. Na Sadost podobenka se vymeni, midenlivost zarueena. hletky adresujte na: Vdovec 0. K. c. o. Vestnik : West, Texas. (31-33pd SpolehlivSi mladik neb dostane celcrodni praci na farme.

Pike o podrobnosti pod znadkou — Na tomto )1), :. 1: 1 ou I crank) Spolehlivy — Vestnik, West, Tex. (30731pd.) Zbranek se svYm o r. , letYm synad'Kern Ladislavem, dovadejici u jejich mor LOT — stied Ft. Worth obydli na Raymond-Daisetta silnici.

C. 7, Jassomenie str., asphaltovand Kluaina vali 49 1/2 libry a je nada53x111. Dvojita, garage. Za polovid- nYm Sakem jak umelcem slibneho 5. ni cenu neb smenu. Dotaz: 1'7466 talentu.

0 Anglin str., Detroit, Mich. (28-31p) Wive musely giroke vrstvy trpet Pi gte o nage ceny na v gech- v tichu, ponevadS nemohly objevit ny semena, krmiva, Bagging & prave pfivodce sveho utrpeni. Dnes Ties a vtechny rolnicke potieby. vedi, Se kdyS maji hlad, Se to je viNage ceny Paris Green ye 100 lib na toho a toho syndikatu a to a to • sudech $26.50 vyplacene. Arsenate vlady. Lid se dava lehce strhnout of Lead ye 100 lib. sudech $11.8F hnevem a obraci se proti utladovavyplacene. Calcium Arsenic ye 100 telum. Nyni, kdy se citi silne orgalib. sudech $7.25. Lep gi ceny na Se- nisovan a dobfe ozbrojen, pochybuleznidni kary neb automobilove jete na okamSik, Se odola mocnemu trucky. nutkani dobYt si n'asilirn toho, co ZIEGLER BROKERAGE COMPANY se mu odpird? V takovem pkipade Room No. 408, se nejedna vlada pokougi ro•egit Merchants Exchange Bldg., situaci tim, Se pozornost lidu obrati (27-36) na domneleho fitodnika zvenei. A Houston, Texas. zde je nejvetgi nebezpedi valky, ne-1 DV, KUEATKA! — KUEATKA! bezpeei prase tak stra gne jako staBarred, White Rocks, White, Silver re soupekeni panovnickYch rode. — Laced Wyandottes, Reds, Black Au- Henri Hauser v La Revue Hebdostralorps, Black Minorcas, 100 za madaire, Patit. $6.50. White, Buff; Black, Brown 0 Budouci valky nebudou tak hrozLeghorns a Anconas $6.25 za 100. michane $ $5.50 za sto. Pokovne vy- ne jako dosavadni aspon po jedne placene, zarueena, Siva dodavka. strance: na ge armada u2 ma stroje Vgechna kutatka pochazi z "flock na loupani brambort. — Ashville blood tested" stad. Jsme pkiprave- Citizen-Times." ni odesilati objednavky hned. — V polarnich krajich je tolik uhli, Von Minden's Hatchery, Fayette- Se vystadi nejenom pro Spojene Staville. Texas.

(21-dz.) ty, ale pro celY svet. Jsem ptesvedPiijme se osm neb deset den, Se jsou tam take obrovske zapikcvaeil krajant, dobrY prostran- soby petroleje. —0 Admiral Byrd. ny k laYvani, voda a &e.g.': Nepfestavejte se snaSit. Pamatujna miste k volnemu pouSiti, cena te, Se prvni oliva, kterou dostanete dle ujednani. Hlaste se na adminilahve, uvolni ostatni. — Montreal straci Vestniku pod znaekou "Na Daily Herald. farmu" (30-31pd.)

0 Je eas, aby americka vefejnost zaZisk udxtuje obchod stejnym zpu- hajila sedici stavku — ne proti pra- I sobem, jako vSrdelek udituje rodi- myslu, ne proti obchodu, ale proti nu. — William J. Camerin. politik0m.

Otec Coughlin..

IT St1PEDIGREED4 The Formula Never Changed or Cheapened in 66 Years !

!al

By e

BROWN-FORMAN DISTILLERY CO., Louisville, Kentucky Makers of Fine Whiskies Since 1870

DIVADLO V sini Vyiehrad, Beyersville sehraji

iadovi

a

sokoliti ochotnIci

V NEDELI, DNE 8. SRPNA 1937 V 7:30 HODIN VEtER

TO BYLA NOC" Veselohra o 3 dejstvich. — Napsa.1 Josef SkruSnY. OSOBY: br. Nelben Hejl Jar. SlabeckY pi. Alfred Cuba Gusta, jeho Sena sl. Alice Cuba Julda, pkitelkyne Gusty pi.. Gilbert Malish Teta Fany br. A. L. BoudnY Zmok br. Jerry Chalupa Cibulka, statical'. br. Jerry Leshikar Tonanek, jeho syn sl. Rozie Shiller Pani domaci br. Gilbert Malish Domovnik, sl. Ruby Marek Madla, sluSebne. sl. Bessie Shiller Poslice z obchodu Dej odehrava se v Praze, od 4 hodin odpoledne do 9 hodin rano.

PO DIVADLE TANEtNi ZABAVA hudbe Joe Pekaie a jeho orchestry z Granger, Texas VSTI5PNE: 25c A 10c.

V path' ipatneho poeasi o 4rden pozdeji.

UCTIVE ZVOU OCHOTNiCI.