Vestnik 1937 08 18

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) XXV.

y

WEST, TEXAS. e stiedu (Wednesday) 18. srpna (August) 1937.

OSLO 33

PONIC2EME EVROPL A8iM cliem a nagi snahou je zajistiti trvani miru. TM roky uplynuly od to fl doby, co jsme u vedomi krise, ohro gujici Nov' Silk, dali svetu pkiklad tim, ge jsme prohlasili Nov' Udel a vnesli noveho ducha do veci nagi polokoule. Zatim co dal gi doba potvrdila opravnenost na gich snah, ukazala take, jak vagne je ohrogen mir ostatnich narodfl. Udalosti, ktere se odehralY - jinde, pkispely k posilneni nageho odporu veci valce a ITU& vgemu, co valku umognuje. Mugi, geny a deti v dela Americe vedi, ge v nagich dobach a v na gem yeku znamend valka vic net pouhou sra gku armad. Vedi, ge valka znamena znideni mast a vesnic, a tu gi, ge deti a vnukove, pte giji-ll valku, budou dlouha leta trpet nejen pod btemenem chudoby, nYbr g take stalou hrozbou rozvracene lidske spoleenosti, jakoZ i znieenim tstavnich forem. Jsem pevne ptes yedeen, ge prosti Tide vgude v civilisovanem svete si pfeji 'tit spolu v miru a pokoji. A piece hrozi vadci a vlady valkou.,Zili bychom opravdu ye smutne dobe, kdyby se geniu lidstva, kterY vynalezl nastroje zmaru, nepodakilo nalezti take prostkedky k udfieni miru.

Lee nesmime nyni vzhledem k na gemu spoleenemu cili popkati mista pora gene•ke psychose. Tyra, skuteenost nas naueila, ge nemtigeme dosici miru proste tim, Ze si ho pkejerne.

Naueila nas, Ze miru, prave tak jako v gech velk'ch vymogenosti sveta, maze bYt dosageno pouze tvrdou namahou. Tomuto dilu se musime venovati. Nadeje miliony v jinYch, mane at'astnYch zemich je upkena na na g. Na druhe strane ocednu vidime pevniny, rozdrasane starou nenavisti a novYm fanatismem. Slygme Pan' vyrovnat nespravedlnost a nerovnopravnost pomoci mete a. nikoli prostkedky rozumu a mirove spravedlnosti. Sly gime nazory, ge novYch trht je mono dosici pouze moci dobyvaCnou. Oteme, 2e posvatne smlouvy mezi narody upadly v nevanost.

Vime take o obrovskem zbrojeni na vgech stranach, jet zamestnava miliony mu ga a Zen. Zaire'', kterY z toho pro nag plyne, je proste ten, ge takovY postup je postupem nespravnYm a ie mepkispiva k dobremu vYvoji a ge neptinagi novYch hodnot k udr geni staleho blahobytu. Vime, to pro narody, ktere na tomto nesmyslnem vYvoji maji vinu, nadejde jednou den, kdy bud' sve nieici zbrane obrati proti svYm sousechim, nebo kdy jejich nezdrave hospodakstvi se z •iti jako domedek z karet.

Ka2dY takov' pkipad postihne take nas, i kdy Amerika nebude do valky zapletena. 81lenstvi velke valky v jinYch eastech sveta znamenalo by nebezpeei pro na g i nag blahobyt. A hospodakska katastrofa nektereho jineho naroda ohrozila by flak hospodafstvi. Mii2eme dopomoci staremu syetu, aby odvratil katastrofu? Arlo, jsem pfesvedden, 2e mti2eme. Pfedev2im je nag povinnosti znemo2nit vS'emi destnYmi prostfedky valku mezi nami samYmi. Toho mute bYt dosa2eno nejlepe posilenim metod ustavni demokraticke vlady, pfizpftsobtnim teento metod modernim pottebain vStkonnosti,

F. D. Roosevelt, president. zaroven v gak zajigtenim osobni svobody vgech nagich obeantt Timto zpitsobem bude nagemu lidu, na rozdil od lidu tak mnoha narocia, spravoya,nYch jinYmi vladnimi formami, poskytnuta mognost, aby prohlasil, ge si pieje Ziti v mi ru.

Jednota S. P. J. S. T. zdirne pokraeuje a poskytuje nagemu lidu muiiim, nam i ditkim vkhodne, zarucene pojistky, kterkch lepgi by kdo jinde marne Medal. — &ante se Cleny mohutne Slovanske Podp.

Jednoty statu Texas!

Za druhe muZeme usilovat o to, aby zarovefi s posilenim miroveho mechanismu bylo zabrandno tvofeni podminek, ktere ved.ou k valce.

Nedostatek socialni nebo politicks spravedinosti v kagdem state je vgdy pkidinou k obavam.

Prostkedky demokracie ma geme se snatit, abychom v America docilili pokud mono nejvyagi miry givotnich podminek. Mugi a geny, gijici v politicke svobode, kteki jsou ochotni pracovat, a mohou take praci najiti, kteki maji dosti prostkedn, aby udr2ovali sve rodiny a vychovavali deti, vgichni ti, kteki jsou se s yYm givotern 5pokojeni a giji se sv'mi sousedy v pkatelskem pomeru, budou se branit as do posledniho dechu, ale nikdy se nechopi zbrani k ittoone valce..

Pevne je s temito problemy spojena dali samozkejma okolnost, ze blahobyt a.spokojenost kagdeho naroda ve velke mike zavisi na vYho dach, vyplyvajicich z obchodnich stykii s narody jinYmi. Vdolyt' cela na ge civilisace spoeiva, na zakladech vzajemne vYmeny statkil. KagdY narod na svete zakusil zle nasledky systema, volnou vYmenu statkfi. Neni nahoda, ze prave ty narody, ktere techto prostkedka utivaji nejhojnej gi merou, prohlaguji co nejhlasiteji, ge maji zapottebi valky jako prostkedku sve politiky. Neni nahoda, ze pokusy o autarkii vedly k stalemu snigovani givotni miry obyvatelstva techto state a k ztrate demokratickYch idealu v ztkegtenem zavodu ygeobecneho zbrojeni. Neni nahoda, ge tato sebevra gedria politika a vgechno utrpeni s ni spojene dovedla mnoha jedince k zoufalemu ptesvedeeni, ze valka je net mir. Odmitame uznat tento sta y, odmitame to se vim obrannYm instinktem, kterY je nem clan, s celou nag dug a rozumem.

Zachovame a hajime demokratiekou formu

ustavni vlady. Vlada tonoto druhu mute se starati o yetgi rozgikeni kultury, vYchovy, mygeni a svobody volneho projevu. Vlada toho druhu mute zajistiti vetSi bezpednost 2ivota kaZdeho ()beam, a zaruditi stejnornernejAi motnost k dosa2eni blahobytu. Vlada demokratickeho systemu mute nejnspaneji podporovati vYmenu materialnich; hmotnYch a dukvnich statkil mezi narody, maze zameziti zavody ye zbrojeni, zabrafiovati nenavisti, podporovati dobrou vuli a skuteenou spravedinost. Vladou tohoto druhu poskytujeme narodum celeho sveta nadeji v mir a lepAi 2ivot.

Ford a 3000 otrokft zaklida v pralese nova plantaie.

BOA VISTA v eervnu. Jmeno Fordovo v poZ sledni dobe velmi east() se pfetfasa v polltickem 2ivote. Henry Ford vedle hlavniho zavodu v Detroitu zalogl velke kaueukove plantaIe v Toto amazonske kniiectvi ma podminku zajistiti upinou sobestaenost a snad jednou bude miti i vliv na ceny kauduku na svetovYch trzich. Prozatim jests mnoho vody utede na kece Tapajozu, kde se Fordovy plantage nachazeji, ne g utle stromky poskytnou prvni arodu.

V Boa Vista pracovalo se na planta gch u2 etvrtY rok. Za to dobu bylo vysazeno pies dva miliony sazenic, ale z toho polovina stromkti zhynula. Ve Fordlandii bylo zarnestnano na tfi ti• ice delnikil a technickST "stab se skladal z padesati odbornikft, §kolenYch pfimo v Detroitu.

NavAtivil jsem ustfedi zavodu v Boa Vista, abych se bli2e seznamil s organisaci pochybneho podniku, v nem2 magnat .zahrabe par millonfi. Hned u bran osady stal Cernoch vratnY, kterY s bYkovcem v ruce horlive pinil rozkazy svYch chlebodarcu. Snad to byly jakesi 'give kontrolni hodiny. Ka gdY zamestnanec byl veden v zaznamech pod eislem, kdato jmeno a pfijmeni byly veci vedlej g. V baracich, kde bydlili peoni, meli prave ptist. Na klinice obdrZell preventivni prosti edek proti tropickS7m nemodem. Protivne hoitY lek stahoval 2aludek a dra2dil k zvraceni. Takova byla snidane. K obedu dostali °pet sklenici hake soli. Rozkazu musil se WO podrobiti bez reptani.

Do prate se go u2 o dtvrte hodine ranni. Lekat zfidka kdy se ukazal a zastupovali ho felearove. Ti °pet nemeli pravo vydavati. jine leky, net aspirin a hofkou sfil; Omit° medikamenty ledili snad i zlomenou nohu. Nejhufe delnici trpeli, kdy prAelo. Ruda byla rozmokla a kluzka. Z prace se vraceli mezi Aestou a sedmou hodinou vederni. Kdo se opozdil, ten sotva ua dostal neco k jidlu. Ani v nedeli se nezahalelo a kahleho dekalo nejake prani, zaplatovani nebo oprava obuvi.

8efem konstrukeniho oddeleni byl jakSvsi Holand'an. Ostatne na jmenu nezale g , fekneme, le se pnenoval pan Grobian. Zarnestnanci (Dokoneeni na, strand 18.)

Strang

ODDIL DOPISOVATELSK El Campo, Texas.

Ctent, redakce a eten 'atstvo Vestniku!

Jsem zde zas, ale jak moc yam toho napovidam, dosud sam nevim. Musim jit daleko v vzpominkach zpatky, bych ledakomu na mne vzpominajici aspori tro gku odpovedel. Prst ukazovaeek nad nos, jak obyeejne, a gpekuliruji.

Tak mrriapada, te br. Man Schovajsa, odkudsi z Danbury me, jak fikame po gtiva, bych do tech Franti gkt dobte tgarnul, Milt Mane, vin to nejde jen tak. Franti gek nombr tt, by byl of kors zasluhoval co proto, kdyt na mne povedel celou tu historku s tim zaslutntm Caganem nagi mime. Ale ted' kdyt asi citil, te se na neho rychtuji, tak pfevratil, a kde jakou chvalu me htignika, a te takovemu dobrotisku by nepfelotil steblo slimy lakes cestu. Toto, vime, je omluva vice net postaeitelne, a budu tekat na to tgarnuti cloth°, at jak se dale zachova. 2e jako mam prodat jakousi postatitelnou omluvu, prof jsem nepfijel do sjezdu R.V.O.S. Vime, kdysi take jaktsi bratr minil jet do schtze, jako on minil, ale kobyla menila, ale to bylo jeAte za tech davntch zlattch east, kdyt jsme jezdivali do schtzi lejtharsky na koni, a kdo nemek kone, jel na kobyle. Tentokrate ani kobyla, ani ktri, ale Eman: Pravil, co tam budete mit za legraci, je gte jestli jim tam bude prget, skoei tam na vas, a co z toho budte mit? To neni tiebas jako bylo v East Bernard, kde to vase kumgtovile skoneilo takovou slavou. Jafku, neni voto, fgak jsem psal, 'te stay kuju, a tak jaka zodpovednost, tadna! Ale anyhau, v pondeli veeer vie ptichystane, i start Tuft z raft vypustili a napumpovali nova, jako eerstvt, jako na tterek, ze vyjedeme rano skoro, nebo easne asi o osmi, at' je den nebo ne. Rano vstaneme, Eman povidai Tat'ko, se moc dobte necitim na jeti. Ja pravil, ani akorat ne. Mama dala navrh, v gichni to podporovali, krom te nejmen gi, ostat doma. Tak tady je ta omluva. Nevim je-li postatitelna, ale vette ria, ze mi nic gikovnej giho nemohlo napadnout. Nat fad tam poslal deputy gerifa br.

Peterku. Doufa,m, te jste sane drteli, ze nemusel zakrotovat. Ja jsem byl jen nahradnikem, kdyby jako br. deputy serif musel honit nejakeho raubite, of kors, ze ja bych byl na jeho miste, a to savi, te by to bylo vgecko jinak dopadlo, aspori bych byl pro ptiplatek v gem tfedniktm, jak jsme to udelali ye sjezdu Espidtejesti. Katdt dobrt dtednik by mel obdriet zaslutnou mzdu a pak bez vteitky. Tak toto je lige, co se ttee Franti gka No. 2, a diky v gem za vzpominku statieka Barto ge. Diky za pozdrav od bratra 8imona Bartoge z Bomarton, od nehoti mi clones' pozdrav delegat br. Patik z Hillje, i jemu dik. Ted' ptijde na fadu br. Frantigek numero von. Tak jako te mi to path za to, te se delam co nejsem. Jestli se nemtlim, te to byla sestra Hamer z Pelly, me upozorriuje na to, to jako kdy jsem tech, 'te nejsem statieek, ale dededek, a nage mama, te kdyt je Moravanka, te je stafenka. Mile, pani, mate svatou pravdu. Take jsem to vedel, ale meal jsem se statiekem, tak jako jen jak fikame gpasem, a tomu uvykl, a naztvan nyni stafiekem, tak to prijemne zni, te ut to nebudu zameriovat, neb jak fikame, handlit za dedeeka, ov gem i to slovo ptijemne zni, tak jak statieek.

V sobotu jsme byli u nageho gkolniho superintendenta v jeho dome, neb oni u nas na korthauze v sobotu odpoledne sveti a to v gichni iitednici. Plat jim byl zvt gen asi o Best set dolar1.1 a mengi dobu pracovni. Pan Beal, naginec, jeho mantelka je dcera br. J. W. Waligurt, vide Jourdanton, a ona me jmenovala staileku sera, starieku tam, neb to tak pfijemne a lichotive znelo, a mel jsem to mnohem radii, net kdyby me jmenovala milostpane.

Tak Frantigku numero von, tit to music jaksi ptekouknout, elm se Mani a nejsem.

Frantigku, ty tech, ja, tech, kdyt to spocitame dohromady, tak jsme dva te gi. Tv& mama Moravanka, nage mama Moravanka, zas to udela dve Moravanky. Nate deti, no nechme to, zapleti bych se, te bych nevedel kudy kam. Toto na zpatO., o by bylo jalco plcoo. Ono,

ITESTNIIC ni ceste ze sjezdu k nam nezajeti, kdyt jste byli blizko na hajvej od nas. Ono ten gaur, to bylo jako kdyt plivne na rozpalena kamna. Ptislovi, v zime tejdlik vody dtber blata, v loth dtber vody tejdlik blata. Jednako jste byli utrmaceni a toutili doma po odpotinku, vim to podle sebe. Br. Franti gek Flatonskt oznamoval ye Vestniku, to Fejtvil gti Baeovci meli pro statieka narichtovant jaktsi mart. No, to ja mel vedet, ani na fet'azu by me nikdo neudrtel; mundo grates jit za to! Vet ginou wade se rychtujeme, jako tenkrate na Snook, ale tenkrate hrozilo gpatne poeasi, aspori u nas to vypadalo. Kdosi mi pravil, te se tam take rychtovali ten miij thslutnt Cagan okra glit. Skoda, ptegkoda, a jegte chyba, te nejsem lepgim rem, po domacku jsem orajt, ale ne po svete jezdit, to zavisim na Emanovi. Toto ted' pkijde. dtletite, a tak na to udelam kapitolu druhou.

Tak pi. P. P. Mikeskove z Caldwell je divne, te i statieek Barton se za tu anglieinu ptimlouva, a te pige, te to narodovstvi nejde od srdce a te je to jen pfetvafka. Ctena. pi. Mikeskova, jsem stars elovek, zku gent a vete mne, nebtt o tom pfesvedeen, te bych o torn ani nepsal.

Btval jsem dobrt narodovec a dosud main za to te jsem, ale bez ptetvaity. Katdt kdo ptijde do styku neb spoleenosti mezi ty nejvet gi, co se vynagi narodovstvim a pi gou, "udrtujte sviij matefskt jazyk", svoje ditky nenauti eesky miuvit. Pi Mikeskova, mohl bych nekolik takovtch velikant jmenovat, ale nic mi po tom neni, jen podotknu tolik, te to narodovstvi je jejich chlebieek, nebo by se chteli dostat k nejakemu tlabku. Ja jsem nepsal, ze v gichni jsou takovi a zas to opakuji, te nekteti, a je to same i ye vite — pfetvatka. Znam hodne Mikeskt po celern velkem Texasu a musim doznat, te jen to jmeno Mikeska potvrzuje dobrou pracovnost pro spolkovou i narodni vet. Dobte pise sestra Ondrir gkova, i br. Gallia, kde mezi tadky mttete Cisti, ze s na gi mladeti, obzvlagte v nektertch osadach, to zaeina, jako s tou nazi matetttinou, jit s kopce, cot se neda zastavit, tfebas odeptel sjezd, ale jen velika, maliekost, anglicktch dvou stranek. Ov gem dopisy mohou, ale to neni vie! Kapanek jsem se usmal br. A. R. Hathuskovi, te patent na rozumy nema tadnt. Co pored tolik orodovani za tu anglitinu?

Zijete tivot jen jeden a tak neklopttejte. Toto se y am motna bude zdati hloupe. Pane Hamusek, rad si vyjedu na trip, ptijed'te k nam, pojedeme spolu nekde neznamtmi cestami, a vy se budete ptat na gi sladkou matef gtinou, kam a kudy a jak ,daleko dojedeme. Neobviriujme neb nemejme za zle nazi mladeti a jejich rodiefim, to dovoluji, neb nemohou zabranit se odnarodriovani. Jak ja fikam, to ptijde samo sebou, ovg em v nektertch osadach drive a jinde pozdeji, ale ptijde to a ptijit to musi, a pak nebude nag narod povatovan za neco nitgiho Nate El Campska, Svoboda ptinesla Clanek, te mnozi ptedpovidaji 10 rokt, jini 25, a taky nag jazyk se udrti na veky , vektv amen. Toto na veky se hodi pro starou vlast, ale ne pro tuto. Nerozumim tpine bratru Hamuskovi te jeho rade, nebo je to vteitka? Stars Haidugek byl nazvan nektertmi odkezancern, kdyt byl okresnim soudcem a naporueil, by bylo ye gkolach vyueovano pouze anglicky. Tim odpadlo nekolik utitelt, kteti nebyli schopni spravneho anglickeho jazyka. On start Haidu gek nabadal nag lid k uteni anglieine a obzvla gte mladet, a za to byl nazvan odfezancem. Za to mu vtechna test! Pfeji te gtine at' se udrti co nejdele, ale vidime to i v na g ich schtzich, te to bete pfevrat. Vim, te ut u nektereho fadu jsou knihy vedeny v anglidine. Kdyt pfijimame jinonarodovce, prof by i to ne. Znam mnoho rodin, oba jsou jak tikame Bohemini, start!. deti mluvi spravne eesky, ale ta drobotina, tfebas jegte trog ku rozumi, ale miuvit nemohou nebo nechti. My jsme na ge deti nein Ceske mluve, a jak to bylo pro deti obtitne, kdyt pfi gly do Skoly, neumely slovo anglicky. Jen jsem si vtdy pfal, by nag e deti se naueily anglicky, Cehot jsem se doekal. Dcera jejich deli, co jsou v San Antonio, mluvi eesky dobte a vnutka ut mi napsala eeskt dopis, ov g em jsem se pki eteni zasmal, ale piece me jen te g il. U nas doma Ernanovi deti mluvi eesky, protote my stati jsme je nautili, a jinaX nernluvime, :krom na mlaclou

Ve stfedu, dne 18. srpna 1937. vetginou anglicky. Ona na deti anglicky a ony ji tesky odpovidaji, at' anglicky rozumi a mluvi dosud jen maloktere slovo. Ovgem at se dostanou do gkoly, pak asi se ptidrti vice anglieiny. Btvaly easy, kdy teskt klerk byl hledan, ted' piijde nasinec k na gincovi klerkovi do obchodu a rnluva je vedena v anglidine. Bratte Hamusek, jak ptgete tijeme tivot jen jeden, a abychom neklopttali, musime se pfizpirsobit k vlasti, ve ktere jsou na gi potomci rozeni, to ja zas k tomu patentu na rozum a klopttani dodavam. Jsem milovnik Ceske hudby, zpevu i teal., ale my star gi to ut neptevratime, kdyby jsme se na nohy, hloupost, co pletu, minim na hlavu staveli. Toto ukontuji a jsem-li na omylu, bude nine to tali, kdyt me z toho p. H. nebo kdokoliv jint vyvede. Timto ukoneuji kapitolu druhou a je gte udelam jednu malitkou, cak na tom tot.

Kapitola tteti.

Tak musim pochvalit br. Jos. Kolihu ze Skidmore za spineni slibu a poslani mi obrazku.

Jestli se je gte pamatujete na oslave v Placedo, jak me br. Kornis, snepnul. Obrazek neco fajni a to aby ne, kdyt je elm& gikovnt. Br. Koliha mel ptec jen dobrt napad, natentoval to tak, ze na spodku te me gpanihelky neb Caganu je ovinute hadisko, na obrazku nerozezname je-li to ratlsnejk, jak oni tam maji, nebo jen my gdtek, takovt jako maji u Mortarkt v Robstown ve gmuku mezi startmi gkarbolami, rozumejte gtzemi, ktert kdysi privodil bratru Moraykovi 2 inte prgky. At' je to jak chce, diky br. Kolihovi za obrazek. Jestli byli v gichni Afednici nagi Jednoty, minim hlavni, a maji-li tak fajni obrazek jak ja, tak mohou btt spokojeni. Kterousi sobotu jdu po sajdvoku, stars p. Ripl tamhle jde statieek Barton, — na to upozorrioval ciziho eloveka. Stojime proti sobe, jafku co za cizi pan? Z ' e Cervenka z Granger, nateho el-campskeho Rudolfa Oervenky otec. Br. F. R. tervenka je prijemnt elovek a radost s nim pohovotit. Pravil, ze za 13 rokt je v El Campo po tteti. Prvne sem stehoval syna Rudolfa. Zajiste to poznal v natem meste velikt pokrok za tu dobu. Te gilo me se s nim seznameni, neb s jeho synem Rudolfem jsem jezdival do East Bernard sjezdu. 8vagr Frank Kral s jeho mantelkou nas navttivili, on olejaf, jezdill jsme cele pul dne po blizktch olejovtch polich. To byste se obdivovali, na Emanovem gvigrfotrovi gasove studni, gas hoti plamenem z pajpy a ta pajpa je zamrzla, at blizko sameho konce pajpy, kde gas hori. Pajpa je lautr sanit led. Jatku, na to kdyby dal botlu piva, tak by se air ochladila. To dela, te to ma tak silnt tlak nebo pre gr, at to vie zmrzne. Z te gasove studne jde take neco oleje, ale ne mnoho, ten gas je veden hlavni lajnou at kdesi do New Yorku. Zde je stra:s'neho gasu, jak tikame zvejstovaneho, neb ptijde v nic, hori ve dne v noci, vtedni den, ye svatek, ustaviene, tak te to osvetli, zati at k nam.

Pi. Libugi Krejci-Rosenbaum pfejeme brzke pozdraveni, a tadne strachy, ja s temi hadisky stavkuji, proto tadna zodpovednost. Pi. Libuge R. R., nepsala jste sveho Casu, dejme tomu ktertsi rok zpatky, do Detske Besidky?

V poslednim mem dopisu jsem psal, te mame baviny stra gne obsazene a te udelame baviny jak hnoje, ale pak jsem to pfevratil, jako hloupost, penez to bude jako 'Sup. Ale ted' to beru zpatky, to necham te baviny jak hnoje, ale to s temi penezi gupami beru zpatky.

Netfeba povidat, v gak vite jak je to.

Br. Janeeka si stetuje na redakci usekavani dopist. Ja dosud se mohu Pochvalit, te jak br. tapal, tak br. Moutka me uvefejriuji doslovne vie, co jim napigu, ale za toto v ge negarantiruii, neb toto nejsou vgecko pletky, ale i neco vatneho. Jednak bude pantm v redakci divne, prof je gte pfilepuji lepenky dallaske na dopisy. Mel jsem zasilku, nepedloval jsem s tim kramem, zaplatil vie a tak toho v geho mam jeate forotu Knofliky take tak, krom pfedseda a ttetnik odebrali po jednom Nesmejte se tomu, nag dtivej gi pokladnik nem'el penez na to, ha, ha! Vetginu jsem rozdal a ktertsi mam jeate na pamatku.

Pozdra,v, na7dareelty a puntik dela, 5,taM4 (TOS Barton

Ve stredu, dne 18. srpna 1937.

POViDAME SI 0 LIPE. Chodite denne kolem ni jiste vdichni, at' vas prazdninove sluneeko vytahlo k babiece, do detske ta.borove osady anebo do nejzapadlejdiho eeskodlovenskeho kouta, vdude najdeme jeji pydnou zelenou korunu a potkame se s vuni jejich kveta. Libi se ji u lads a ona se libi nam, vZdyt' je to nas narodni strom, a od pamatneho pkevratu v r. 1918 nenajdete jedine sokolovny, p red kterou by vesele nedumela dtihla lipka sy Ymi libeznYmi listky srdcoviteho tvaru. Mnozi z vas moZna ted' v lete Ctou v chladicim stinu jeji koruny svoje hezkniZky. Popovidejme si tredku o nadich eeskYch lipach, z nichZ mnohe jsou„ spojeny s dejinami, jako pamatna buchlovska; a jine vynikaji statim i obrovskymi rozmery koruny a kmene. Takovou maji na pkiklad v Osobovech, na Nepomucku a v Kamenici nad Lipou, ktera ma dokonce i jmeno podle sve obrovske, pies 600 let stare lipy. Nade lipa je jako dobry dIovek, je stejne uZiteena a neroste na svete jenom pro okrasu jako . on. Nejen, poskytuje v 160. stin lidem, ' pracujicim v polich, i jeji kvety konaji lidem sluZbu. Maminky nam z nej ptipravuji dobrY eaj a veelati. ? Jen se jich zeptejte, kolik veel pohosti takova kodata lipa, kdy koncem eer yna pine rozkvete a od merle sebekou medu, jestlfZe je poralena nejaka lipa v blizkosti illu! Ale i pak, pokacena a vlastne mrtva, nepfestane konat dobro.

Z jejiho hladkeho, rfiZoveho clkeva udelali truhlaki mnoho nabytku a kezbaki u‘t z neho vytesali nee° umeleckYch del. A videli jste nadherne kresby, ktere zhotovili malilt uhlem?

I ten uhel jim dale, nade lipka a vyrabi se z jejiho spaleneho dkeva. Wive se jim dokonce zasypavaly i kezne rany, aby se rychleji hojily. I lekakilm tedy slouzila. Neni to dosti uZitku a sluZeb? Nebudete ji mit ted' jedte radeji, nejen proto, le je nadim narodnim stromem, ale i proto, Ze je tak dulelita a uZiteena?

DafiaHomolkova.

PROC NEMA RAD MEDVED tLOVEKA. Jaroslav StranskY (Podkarpatoruska pohadka.)

Byly doby, kdy dlovek s medvedem Zil v nejlepdim piatelstvi. Medved chodil na lov, zvei a e•ovek pkipravoval filovek k jidlu.

Jeden druhernu pomahali, jeden druheho Jednou vdak byl najednou mezi nimi konec s piatelstvim. A vinen byl vrdek a katen!

Oloy ek s medvedern obYvali malou chydku u polonin. Meli daleko do vesnice pro zeleninu, kterou nezbytne potiebovali k jidlu. Radili se zaseti mrkev, pak petrZel, pak zase zeli, ale na konec zvitezily brambory. Ty pry oba radi. A tak se zasadily. Clovek zaleval v nejvetgim horku a staral se o brambory jako o sve oko.

Kdyz zakvetly, zadala mezi alovelem a medvedem hadka. olovek chce brambora vice, neb zaleval. A medved zase, le nosi maso. Na konec se rozhodli, ze medved bude miti vrdek brambort a elovek koten. Brambory dozraly.

Kopalo se. Medved dostal vrdek a elovek kokeny, to je brambory. Byla z toho zase hadka, ale smlouva jest smlouva. Medved byl celY rozmrzelY, ale sliboval pomstu. Jen aZ pkijde zima, hned to eloveku oplati. Prisio jaro, tieba siti. Nyni padla dohoda na kukukici a medved si hned zamluvil koken. Olcvek delal mrzuteho, ale v srdci se smal. To vdak nevidel medved a vesele honil o zavod zvek. To se eloveku pomstil. Ted' on bude miti koken a dlovek Kukutice uzrala. Zaelo deleni. Medved dostal koten a elovek vrdek, na kterem jsou kiasy kukutiene. Kdyg to uvidel medved, rozzlobil se na eloveka a utekl do hlubokSrch lest. Cloveku se lust! za to, te pry ho osidil. Je toinu tak?

erana S. KOLIK JE RODIN. "At' jsi yeas doma!" fekla nam teta nebo maminka, kdy jsme vybehii z domu podivat se, co je v lese noveho. — yeas! To se jim lehko rekne, ale jakpak uhodneme, kolik je hodin, kdy nemame hodinky? A piece je to tak snadne a ureime Cas ptibli gne podle slunce, zname-li svetove strany. Je-li slunce na jihu, je poledne a stromy vrhaji kratke stiny. K vederu se stiny prodluZuji a slunce postupuje kaldou hodinu vie na zapad Vgimneme-li si ho nekolikrat, zapamatujeme si, v kterSich mistech v ureitou hodinu je. Je-li vSak slunce za mrakem, najdeme si jine hodiny. Kvetiny!

Nevekite? Stadi je jen znat a pak si vSimneme, le ma-li mak otevienST kvet, je u g sedm hodin a v osm hodin je zavte bledert govS7 svlaeec. Naopak v 9 hodin rano .otevie svtlj prost* kvitek sedmikraska, v 10 zavte svilj kvet durman. Jsou-li otevieny modre kvety rozrazilu, je 11 hodin. Piesne v poledne se zaviraji gove kvitky hake zemalude. Jsou-li tri hodiny adpoledne, jde spat pampeli:ska a stahne sve glute listky, v pet hodin se zas probudi durman, kterSi spal od desiti rano a otevie St'avel, v seam zvonek a v osm weer 2lute blatouchy.

A tak zname-li pkirodu a jeji kvety nebo dra.hu slunce, muZeme si ji nahradit hodinky a nebudeme nikdy hubovani, proto ge podle kvetin se zpozdime nanejvYd o nekolik minut, nebo pitdeme o neco malo dtive. Pfirodni hodinky jdou skoro pkesne.

Dana Homolkova.

MLEKO. Mleko path k nejvflivnej gim potravinam, jegto obsahuje nejvice vitamint, jeg maji nejen vYznam pro vzrilst tela, ale chrani je tel pied rtzriSrmi chorobami; je to ochrana preventivni, proto pitim mleka =km piedchazeti chorobam. Jest jiste zajimave, le pub litru mleka se rovna, svou vSrlivnosti 4 vejcim, 40 dkg 'bramborti, nebo etvrt kg masa. Je gto vatenim, hlavne denim, se vitaminy z east nici, doporuCuje se piti mleko nesvatene, ktere ov gem musi 1Vti sterilisovane.

Jsou mnozi bide, jeg se nepravem domnivaji, le pro mladeho mule, pro teke pracujiciho, nebo pro lenu, jeg ma Wit matkou, jest pul litru piva mnohem zdravejSi nail stejne mno g -stvimleka.J nohid,tekssou vilni mleka, majice proti ni zvlagtni piedsudek, utvokenST nejeasteji ji g v detstvi. A piece eerstve, zdrave mleko nemtZe miti gpatne ptichuti.

Aby mleko bylo tpine zdrave, chutne a dostateene vStivne, jest tieba venovati mu v domacnosti tolik pede, kolik po gaduje za vS7Se uvedenS7ch podminek. Blayne v teple podleha mleko rychleji zkaze. Velmi dfilelite jest na i rychle ochlazeni mleka hned po jeho svareni, nebot' tim se mleku dodava, ptijemne, pHchut'. Je chutne.

Dobre mleko jest °statue i podminkou dobre kavy. Aby bylo mleko dobre, jest nutno nositi je v dist3ich nadobach, jen pro ne ureenSrch.

Hrnek, v nem g se mleko vat!, nepouZivejte k vakeni jinS7ch pokrmil.

Snook, Texas.

Mila Detska Besidko!

Ce se stalo, le jste tak piestali psat do Besidky? Snad nejsou vgichni tak velici, aby nernohli pkijit mezi nas. Ani take ne vdeci tak mali, aby nemohli chodit do Ceske dkoly se &it Cist a psat. My jsme zde men deskou dkolu; udil rids pan Henry krabanek, ktereho jsme vdichni meli radi hned tehdy, kdy vyueoval ye statni skole. Vdichni jsme ho milovali a pkali bychom si aby pristi rok zas nas ueil. Bylo nas asi dvacet jeden; byl jsem tam kaZdY den a nemel jsem Cas nas spoditat. tak jsem se pilne uail ha, ha-ha! Na posledni den jsme men spoleenou vedeki a vdichni jsme se dobke pobavili a najedli.

Toto je muj prvni dopis jako "sample" a po druhe napiSi vie.

Val noySi etene,t, rithart Kova.

S A 13 1 K Aft. Co se lihne z housenky?

Na okno u zahrady vylezla housenka. Celt' den tam sedela, ani se nehnula. Druhsr den housenky ui tam nebylo. Udelala se z ni kuklacKulda visela tam diouho.

Jenik nalezi tam po ease motkla. Vedle neho byla praskla kukla jako uschla slupka. Z kukly vylihl se InotA a odletel.

Matiece. !Weida) ma mils, moje draha matko, vy jste jako holub a ji holoubitko.

Vy jste holub sivST, a holoubek NUT kde jsrne se v torn sirem c vete natrefili?

Sypejte ptieliirn! deticky, zima je tady, nenechte vrabeeky jiti hlady!

Pozor na lampu Jitka mela na starosti lampu. Vidy rano dala ji do poiadku. Vy6istila ji a zarovnala knot. Kdyi bylo tieba, piilila do ni pefroleje tak, aby nebyla docela napinena. Potom matka postavila lampu na skein. Kdyi je lampa na stele, museji deti pokojne u stolu sedeti, aby s ubrusem lampu nevievrhly. Kdyi nekdy lampa eadila, bS?valo s Jitkou zie, ji &hie nevycistila.

Strana 4.

VNITBWE

Oddil dopisov telsk aeon41=1.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VSTboru k vlastnimu rozhodnuti.

Guy, Texas.

Cteni ptatele!

Rad bych objasnil, motno-li na g porn& k 0slavam jubilejnim a ptispel k rozgWeni nazoru, ze bychom se snatili "podkutovati" jednotlivcum tim, to vdedne vzpominame v tomto dtyticetileti zakladatelti na gich. Uvatime-li jen okolnost, to v letech 1897 existeneni zapoleni nagich "stargich" bylo v nova teto na gi vlasti tulle ate nebylo vSrhod, pomoci, prostkedi ani zkugenosti ye vedeni na gich spolku pojigt'ovacich; tu nic vic net vzpominka hodna nasledo\rani by has vgechny mela spojit k dilistojnSun oslavam. Kdo malicherne by chtel vyditati slutne zasloutene a dobrovolne povolene, pracovnikilm ye vedeni, podkopaval by nerozumne zaklady toho nageho 401eteho tvoteni a my v gici pravS7 opak toho chceme piece dociliti.

Dle meho nazirani chceme vzbuditi v mladgi generaci prave temito oslavami pocit ctitadosti ujigtenim, to vdeenSr narod nikdy nezapomina svSrch vAddich, poctivSrch sil i to mimo slutneho odmeriuje ty sve siTative pracovniky vdekem htejiqm. Takove vyjadteni oddanosti ma nas vgechny k praci nadchnouti, posilniti, a obzvlatte schopnSTm na gim mladgim dati k ptipojeni se, nebot' ten kdo nezkougi vyniknouti, dosici vedouciho postaveni, vede tivot beznadejnSi. Kde kdo, tedy katdST tad nag mel by se snatiti podati diikaz radosti, fledgeni, chuti k praci a jen tak lady na ge budou cot piece vgichni povatujeme za na g prvni fikol, jest to jen zakon sebezachovani.

Nage slavnost dozajiste i tak vyzni a prosim vas vgechny, jen tak o torn uvatujte. My tim, to oslavujerne ideu, neholdujeme jednotlivciim, a kdy by i tak, tedy nadchne to vice net vSTeitky pronesene v nepravem ease by mohly pomoci.

VS7bor nag zvolenS7 pracuje neUnavne, potad je sestaven, freest na gich vedoucich ptislibena a na nas v gech jen bude, abychom tento 29. srpen zapsali do dejin na gich obou tadil zlatSnn pismem. Kdo tam z na gich milS7ch elenti by chybel, nemalo by se proti svemu tadu provinil, a tak tedy tento den reservujte si pro nas vgechny a ptijd'te dozajiste, ptijd'te vgichni.

Ziskali jsme nageho okresniho soudce Duttone k proslovu, br. Chernoskeho k uvadeni, tat br. J. R. Kubenu na nekolik slov o zaloteni Jednoty, br. E. Marka pro nejake vysvetleni o pokroku a nekolik CIslic, i koneene nageho Frantigka Moueku k vlasteneckemu proslovu, a kdy si jegte vzpomenete, to mimo tohoto potitku zahraji nam na gi snativi ochotnici pane divadelni ptedstaveni. Aby hody dugevni byly dopineny telesnSrmi, postara se vSrbor potadajici a vg ichni jeho snativi pomocnici i o vase osveteni telesne tim, to obstaral "forotu" vgeho pitiva a papanieka, hudby a jine zabavy. Tak snad tento den, mimo dostavenieka, vgem nam bude jakSrmsi narodnim svatkem, na ktert, jiste vim, budeme v gichni dlouho a radi vzpominati.

• Nelze nam ovg em katdeho jednotlive zvati a v obave, to bychom i pii nejpozornej gim snateni mohli nektere zapomenouti, prosim povatujte toto, mimo nagi oznamky v bratrskem Vestniku, za vtele nage pozvani yam k &esti. 'regime se na vas, piijd'te si s nami ruku pottasti! Na shledanou! Vag, L. 0. Hogek, taj. potadajiciho vStoru.

Moulton, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Timto dekuji za fitedniky na geho tadu Cis. 27, vgem bratrtim, sestram a navgtevnikilm, kteti byli ye schUzi 8. srpna, za jejich ptitomnost. Bylo to tam jako za star gich emu, mezi tenami a ditkami, hovoru, tertu, smichu, tr oevu i hudby, a pak ty dobra makove kolade a

sandwiche chutnaly katdemu znamenite, obzvlag te kdy je zapijeli chladnSim piveekem.

Bylo videt, to se katdST bavil dobte, pfi rozchodu mnoliST fikal, tie bychom to mohli mit easteji.

Tet jsme rozebrali a dosti dobte ptemleli tu nemocenskou podporu, ktera se chce zavest u Hlay. itadu pro celou Jednotu (pro toho, kdo by si ji pkil mit). Po debate jsme volili a vgichni ptitomni ptitomni byli jednohlasne pro to. Ale byla nas tam ani ne cela etvrtina nageho tadu, tak jiste nevime, jestli vgichni 100% to chceme, ale bezpochyby ano. Dostal jsem dopis od br. Rud. Mieulky z Runge, Texas, on jet starSim elenem nageho tadu, psal jestli to zavedeme, to jest to dobra vec, ze to bude dobra, take betpochyby je pro to i s mantelkou i synem, kteti jsou Cieny nageho ta.du. Je to tetka, skoro nemotna vec, vgecky Cleny sehnat do schiize, neb jsou tu i Cleni vzalenej gi, ba i yen z Texasu. Miij nahled by byl, kdyby ten ljbor anebo Hla y. 1:Jfadovna dela rozkaz otisknout ye Vestniku, aby katdS7 Glen neb elenkyne poslal dopis nebo pogtovni listek na Hla y. RAd, jestli je pro, nebo proti tomu.

New, nejakST plan je zapottebi, .aby se s tim pokraeovalo, neb nechceme aby to chciplo, kdy se to zapodalo. Bra.tki, sestry od jinSrch Mau, podejte o tom nahled, navrh, te o torn, neb ted' jest Cas na torn pracovat.

Jen smele do toho, bude to velike, a dobra vec pro nag!. Jednotu. Kdy pottebujeme vice pomoci a podpory net v nemoci. Vklyt' je to nage heslo: Podpora, Lidskost a Bratrstvil Tak se toho drtme.

Na zdar vgeho dobra!

Jan V. Havlik.

Pokrok Gainesville Els. 101.

Marietta, Okla.

Vateni bratti a sestry!

Na vedomost yam davam, tie nag tad odbyvai schuzi u br. Franti gka Jiritska, a potegenim nagim bylo, to jsme uvadeli noveho Clena do nageho tadu a na gi bratrske Jednoty SPJST, a site sleenu Annie Samek. Pojistka C na $1000. Tak mame dnes 34 tienu v nagem tade. Jen tak dale. Vy mladi, kteti u Jednoty nejste ani u jinSrch spoleenosti, pojigteni na tivot nejste, neotalejte, Casem neplS rtvejte a dejte se pojistit. A jelikot pochazite z rodia. puvodu slovanskeho, lepe teeeno desMho, morayskeho neb slovenskeho, va gi povinnosti a chloubou by bylo, abyste podporovali slovanskS7 spolek, jejich piivod, praci a to heslo: "Svilj k svemu", tak jak to dini jini rodove, ku ptikladu Nemo'. Mame je gte dost latky vyplfrovat mezery, co zastaly- po nagich zemteWch bratfich a sestrach. Jen je tfeba vice vedomosti, to eeskST narod je stars' narod, vzdelanST a svetu, cele zemekouli za vzor. Nage Jednota je tak dobra, ne-li iepsi, jak mnohe ptedni americke pojigt'ujici spoleenosti. Prod tedy se odlisovat?!

Ted' neco o to nemocenske podpofe. V poslednim sjezde bylo ujednano, to Hlavni fitadovna vypracuje nejakS7 plan na nemocenskou podporu a rozegle na mistni tady, aby elenove, kteti se zajimaji o nee° prospegneho v nagem tivote, na vybranou men. A tu v Lisle Vestniku ze dne 30. dervna, br. John Holeeek vybizi tady, aby Cleni, kteti se chteji dat k nemocenske podpote, zaslali poeet na nomocenskSt vSibor. Tak to asi nebude pracovat, nebot' Cleni chteji vedet piedem, co se bude platit a mnoho-li se bude vyplacot v pklu nemoci postitenSrm. Na g fad musi miti podrobnelgi vysvetleni, nab. co zapoene.

Dejme tomu, to 6.000 elen0 by se k tomu dale, a katdSr dal po jednom dolaru do zalothiho nemocenskeho fondu, cot by Cinilo $6,000.

Z toho by se mohiy podpory vyplacet, a jakmile fond by byl rozebran, tu ov gem fond by se musel znovu obnoviti. Nemoci by may loSti rorttideny na tetke a lehke. Dle toho take podporovat. Ku ptikladu, nen s tetkou nemoci, podstoupivS1 operaci, mel by dostat aspofi 1 cent od dlena, k nemocenske podpote naletejici. To by bylo $60.00, ze 6000 e'en& Jill& merle vaine nemoci by mohli brat 1/2 centu pod-

Ve stfedu, dne 18. srpna 1937. pory atd. Ovgem, to jest jen muj nahled. NemocenskY vYbor jest poveten to vypracovat, a doufam, to tak v brzku ueini. Doufejme,ze se dilo podati a nemocenska podpora vejde v platnost a uskuteeni se to na ge heslo: "Podpora, Lidskost a Bratrstvi".

Se srdeenSTm pozdravem na v gecky bratry a sestry, zilstavam Va g naddle k slutham, Karel Sykora, dopisovatil.

Oznameni finirti a dikilvzdani.

HlubokYm ialem zhrouceni oznamujeme vgem nagim ptateliim a znamym, to se Nejvyggimu zalibilo k sobe povolati nag eho milovaneho man2e1a, bratra, otce a dedeeka AUG. F. SVETLIKA, jent po ttimesieni trapne nemoci talud. raka, zemfel dne 5. srpna 1937 o 5. hod. odpoledne, a byl uloten k vednemu odpodinku na katol. htbitove v Blessing v nedeli dopoledne, dne 7. srpna, za velke (least znanrSrch a ptatel.

Zesnu1S7 narodil se pti Breslau, Lavaca Co., dne 15. Unora 1882.

Dne 28. kijna 1903 se otenil, pojav za mantelku sled. Matildu Otto. Z mantelstvi tohoto vzeglo 5 ditek, z nicht jedno v utlem veku zemtelo. — ZesnulSr se dotil 55 mkt, 5 mesicfr a 20 dni.

Ptejeme si podekovati touto cestou vgem, kteti nageho zveeneleho po eas jeho trapne nemoci navgtevovali a jeho utrpeni slovem laskavYm zmirniti se Zvlag te dekujeme vldp. Blinkovi za jeho rady a nav g tevy, pak za vykonani polifebnich obfadil a slova Atechy. Dale srdeeny dik patdarctm venal a kvetin, kostelnim ri zpevakilm a nosietm, kteti byli nasledujici synovcove: Jaro, James, Frank, Tonle, Emil a Willi Svetlik.

Dale dekujeme tadu Elmaton Cis. 148 za nem. podporu a Jednote S. P. J. S. T. za rychle a spravne vyplaceni umrtni podpor.y — Jsme yam vg em dikem zavazani a prosime Boha, by se yam za yeti dobrotu odplatil.

Matilda Svetlik, mantelka; Raymond, Frank, Ladik, synove; Marie, dcera, Ed. Zemanek, zet'; Anna Svetlik, snacha; Eugene Zemanek, vnuk; Frank, Joe, Emil, Alois a Adolf, broth a Frances Trojdak, sestra, truchlici pozustali.

Z KLUBU ESKtCH 2EN V DALLAS. Na zaeatku leta jsme v gechny byly rozhodnuty, 2e letos nebudeme miti gadne letni prazdniny. Ale ono se to lehce pravilo, dokud jegte sluneeko tak nemilosrdne nepratilo, ale ted' kdy to a ani pod stromy neva.bi, sestry rozhodly, ze v ty horka se nikde nebude chodit.

A men jsme prvni dni v srpnu nesnesitelne horko a sestry ted' nejradeji sedi doma nekde v chladku. Ve etvrtek jsme vkly jen svYmi vzpominkami pospolu. Na ge schiizky poenou nekdy v zaki, na co se uZ" v gechny tegime.

Zase nam ptibyla jedna nova Clenka sestra Koriakovska. Praly bychom si, aby vice takovYch Clenek mezi nas Zdravi etenale, R. 8panhelova.

StopetiletY tanei earda:s..

V Csongradu v Mad'arsku slavil v techto dnech sve 105. narozeniny ueitel Andras Rozmis, kterSr se dosud te g i znameniternu zdravi.

Rozmis jako 161etS7 vstoupil do Ko gutova vojska a prodelal revoludni boje v roce 1849. Rozmis ma jit 821eteho syna a pied dvema mesici se mu narodil pra-pravnuk. Vstava, denne jit ye 4 hodiny rano a dokud rad ta.nei earda.g.

Pkibrarnske doly aktivni!

Statni bariskS7 zavod v Ptibrami je pasivni jit od roku 1892, ovg em s vSijimkou let váleenSr ch. Po ptevratu dosahoval jeho schodek tamer 20 milionu KC roene, od roku 1930 5 at 8 milionu. Letos vg ak vykazal tento statni podnik jit za prvni dtvrtleti puldruheho milionu KC. zisku. Je to vS7sledek technickeho zdokonaleni vSiroby a ptizniveIgich cen olova a stkibKovy jsou ted' \re velikem kursu.

Ve stfedu, dne 18. srpna 1937.

VESTNi/C

Sbratfe0m radum a elenstvu Jednoty.

DO deltim uvatovani a praci nemocenskY bor podal svou zpravu Hl. Ofadovne dne 2. srpna. Zprava byla diikladne uvatena a probrana H. T:Tfadovnou ye spoleenern zasedani s nemocenskYm vYborem po dva dni a vtechny pravidla a usneteni tYkajici se provadeni nemocenske podpory byly koneene vypracovany.

Posilame dnes opis pravidel a usneteni ku otitteni ye Vestniku. H. tfadovna nemocenskemu vYboru vyslovuje diky za jejich netnavnou praci.

By nemocenske oddeleni nati Jednoty vetlo v platnost a einnost, bude nutno a zapotfebi co nejdfive ziskati nejmene 1000 &end do tohoto oddeleni a tot by pravidla byly schvaleny nadpolovieni vettinou hlasujicich elent. Tato otazka musi bYti pfedlotena k odhlasovini vtem elentun pfitomnYm v pravidelne kadove schuzi v mesici V padu ale, to nekterY elen by se nemohl teto schfize sizcastniti, ponechava se jemu pravo pfihlasiti se do nemocenskeho oddeleni ku svemu fadu pisemne a jeho pfihlatka ma bYti poeitana jako jeden opravnenY bias pro zavedeni odboru nemocenske podpory. tlednici vtech fan jsou fictive tadani, by nechali odhlasovat ye svych fadech, ktefi elenove jsou pro zavedeni nemocenske podpory a schvaleni pravidel, ktere jsou vytisknuty v tomto isle Vestniku.

VYsledek hlasovani s udanim poetu hlasd pro a proti musi katdY kadovY tajemnik zaslati na H. Rad ne pozdeji netli do 30. ziti tohoto roku. ITtednici vtech fadu jsou tadani, by poutili formu hlasovaci listiny ye Vestniku uvefejnene.

S bratrskYin pozdravem, C. H. ChernoskY, pkedseda H. kadu.

J. R. Kub'e'na, taj. H. fia

HLASOVACI LISTINA. kad

6isio Texas.

Ctenemu Hlavnimu ftadu: Ve schfizi nateho tadu, odbYvane dne tohoto mesice, pfitomno bylo Pro nemocenskou podporu hlasovalo

&end.

Proti nemocenske podpofe hlasovalo

&end.

S 6ratrskYin pozdravem, pfedseda. tajemnik.

NEMOCENSKE ODDELENI SLOVANSKE PODPORUJiCi JEDNOTY STATU TEXAS. 1. ITeel tohoto oddeleni jest podporovati eleny tohoto oddeleni v padu nemoci a drazu.

OLENSTVI. 2. Olenem tohoto oddeleni mute se stati katdY zdravY Glen S.P.J.S.T., kdy tak sobe pfeje, ve staff od 16 do 60 rad, bydlici ve statu Texas. Olen, jen se ze statu vy gtehuje, pozbYva, elenstvi v tomto odboru. Vsude, kde se v techto pravidlech poutive, slovo Glen, vyrozumiva se tim obe pohlavi.

3. V fadu ye kterem nemocenske oddeleni bude zavedeno, podepite kaalY Glen, pfistupujici do tohoto nemocenskeho oddeleni, prohlateni: "Js, nitepsanY stvrzuje svYin podpisem, to jsemlne zdrav v dobe, kdy vstupuji do nemocenskeho oddeleni a slibuji, e budu zachovavail I T O5Pr4 Pr4Y1414 tQl1Q4)

oddeleni a po phitich 30 dnd zfikam se narokil na nemocenskou podporu."

4. KatdY Glen vstupujici do nemocenskeho oddeleni zaslati ye svem fidu vstnpne do nemocenskeho fondu v obnosu 50 cent pfedem a pak plati die rozpoetu jistou eastku katdy mesic. Tyto ptispevky fadovi dtednici zatlou na H. ITtadovnu.

5. KaidY Glen, jen onemocni a v lekafskem otettovani se naleza, musi do 10 dnd po navAteve lekafe svoje onemocneni mistnimu mocenskemu vyboru oznamiti a tento vYbor bezodkladne zatle onemocneni oznamujici listinu do H. U. 2adost o podporu bude zaslana do H. U. po uzdraveni pti nemoci trvajici kratsi netli 90 dna, aneb po uplynuti 30 dna trvani nemoci V katdem ptipadu ale musi byti tadost o podporu podana na H. U. i s lekatskYm vysvedeenim a detem vYloh do 30• dnd pa uzdraveni. Po uplynuti teto lhOty kalda tadost propada. Obnos podpory ureen bude die nasledujicich pravidel.

NEMOCENSKA PODPORA. 6. Po dobu ne vice jak 90 thin neptetrtite nemoci v domacim otetfovani obnos 50 centu denne, v obdobi 12 mesici); a 50 centd xvlatte po dobu 15 dnii, kdy nemocnY jest v nemocnici a vYlohy s nemoci spojen y neptesahuji obnos $100.00; a jeden dolar denne zvlatt'• po dobu 15 dnd, jestli nemocnY jest podroben vatne operaci v nemocnici a vYlohy pfesahly obnos $100.00. Celkovy obnos podpory nebude vtak vice jak $60.00 v obdobi 12 mesici).

7. Vyplaceni podpory deje se nasledovne: Oleni ye staff od 16 do 55 roku obdrti podporu die udane sazby v pinem obnosu. Oleni ve staii 56 roku obdrti 90% opravnene podpory, ye stall' 57 roku obdrti 80% opravnene podpory, ve stati, 58 rokfi obdrti 70% opravnene podpory, ye staff 59 midi obdrti 60% opravnene podpory, ye staff 60 mkt' obdrti 50% opravnene podpory, ye staff 61 mkt obdrti 45% opravnene podpory, ve staff 62 rokft obdrti 40% opravnene podpory, ye staff 63 rolal obdrti 35% opravnene podpory, ye staff 64 rokil obdrti 30% opravnene podpory, ye staff 65 rokt a vYte obdrti 25% opr. podpory.

Toto opatkeni nevztahuje se na eleny patfici do tohoto nemocenskeho oddeleni po 10 roku neb vice. NemocnY Glen, nemajici rodiny neb blizkYch pkibuznYch, jehot nemoe nevytaduje bYti v nemocnici a nemel by ho kdo otettovati, mute podat tadost dvema svedky (eleny) potvrzenou, aby mu bylo dovoleno zjednati si otettovatele, na kterehot obdrti dodatkem zvlatt,' jeden dolar denne, avtak ne dole jak na 15 dni v obdobi 12 mesici).

8. olenkyne v dobe 10 dnii po porodu nejsou opravneny ku podpofe. Jsou-li upoutany na ldtko po porodu dole net 10 drill, spadaji pod pravidla tadne nem. podpory, podinaje 11 dnem.

9. .0' lentm domaciho fadu vyhratuje se pravo nafetiviti nemocn6ho. H. U., domaci fad,• aneb nemocenskY vYbor maji pravo vytetfiti v padu poChyby katde onemocneni.

10. K nemocenske podpofe jest Glen opravnen jen tenkrate, kdy v lekafskem otettovani se nachazi a kdy vyclani s jeho nemoci spojene obneti nejmene $25.00. Kdyt Glen pfijde k nehode neb trazu zlomenim, vymknutim aneb pohmotdenim, ye kteremt ptipadu jest tfeba jen lekafske pomoci a neni ye stalem lekafskem otetfovani a vYlohy neobnati $25.00, vtak jest po delti dobu prate neschopen, vyplati se podpora po Gas neschopnosti ku praci, ne vtak za vice jak 90 dni v obdobi 12 mesicti.

11.-Olen v nemocenskem oddeleni neni opravnen k podpofe v nasledujicich ptipadech: Pfi drazu kdy vytetteno, to zavinil zraneni sve aneb nernoc ve stavu opilem; kdy ublitil si v dmyslu sebevratednem; kdy pfitel ku zrarieni ye svaru, kterY sam zavinil; kdy konal jakoukoliv praci v dobe nemoci; kdy poda, nespravne Adaje ohledne sve nemoci; kdy pr6 neplaceni svych vetkerYch elenskYch povinnosti byl suspendovan a kdy trpi jakoukoliv pohlavni nemoci.

12. Nemocenska podpora vyplaci se pouze elentm a nikoliv dedictm.

13. Olen trpici jakoukoliv chronickou nemoci jest opravnen na nemocenskou podporu jen po clv6 dvglActi mesi:Oni

Strana 5.

14. Ne mono netli 10 elend od jednoho fidu jsou pfijatelni na nemocenskou podporu. KterY fad 10 Mend nema, mute pfistoupiti nejmene s dvema tfetinami svych &end.

15. elen tohoto odboru majici 10., 15. neb 20letou pojistku a tato mu vyprti, mute bYti nadale dlenem tohoto odboru, kdy bude kadove a nemocenske pfispevky platit.

16. ITtednik tadu, jen ma na starosti vypracovani tadove zpravy na H. U., stare, se o kolekci poplatkii a zasilani dlenskych zprav tohoto odboru a techto poplatkil na H. U. KatdY tad ma pravo ureiti svYm dlendm tohoto odboru poplatek ku kryti vYloh s timto spojenYch. 17. V kadech, kde nemocenskY vYbor jest zaloten, zvoli se tfielennY nemocenskY vYbor, kte katdY pfipad onemocneni vytetti, zpravu o onemocneni bezodkladne do H. U. na k tomu deelu vypracovane listine pods a pak tadost o podporu svYmi podpisy potvrdi. 2adost elena o podporu, kterY jest od sveho tadu print vzde,len, milk bYti vytettena, oznamena a potvrzena nejblittim ildem v okoli, kde tento Glen bydli. Kdykoliv po dukladnem vytetkeni H. U. by se vynatlo, to fad schvalil vyplaceni nem. podpory elenu, jent na podporu nebyl opravnen, pokutovan jest takovY tad obnosem rovnajicim se 50% teto vyplacene podpory.

18. Olen, kterY svilj poplatek rozpoetu do nejblitti schtze sveho fadu nezaplati, suspenduje se sam z nem. podpory. Pakii do 90 dnil nezaplati, jest vyloueen; elenem znovu mute se stati po podrobeni se pravidltim o novYch elenech.

19. V padu ze vyskytly by se nahodile pfipady, ktere nejsou temito pravidlY kryte, ma H. pravo dalti pravidla pfijati aneb takove ptipady rozhodnouti v pravidelne schtizi H. U. 20. Vetkere detovani a vedeni knih s timto odborem spojeny ponechave, se dtednikum H. U. na starosti.

POKYNY. H. U. ma pravo prohlasiti toto nem. oddeleni ✓ platnosti a urditi den zapodeti jeho einnosti, jakmile poeet tadateld dosahne eisla jednoho tisice a tato nem. vYborem sjezdovym uvefejpravidla jsou schvalena nadpolovieni vet• tinou hlasujicich Mend, tato otazka jest piedlotena k odhlasovani vtem nem:1m pfitomnym v pravidelne fadove schtzi v mesici zati. V padu to nekterY Glen nemute se teto schuze zueastniti, ponechava se jemu pravo pfihlasiti se do nem. oddeleni ku sveinu fadu pisemne a jeho pfihlatka ma bYti poeitana jako jeden oprivnenY hlas pro zavedeni odboru nemocenske podpory. VYsledek hlasovani s udanim poetu hlasu pro a proti musi katdY fodovY tajemnik zaslati na H. U. ne pozdeji netli 30. zati tohoto roku.

S bratrskYm pozdravem, Karel Navratil, Jos. Zemanek, John Holeeek, F. R. Barton, John toupal. vynalez pro omezeni namoinich nehod. ✓ techto dnech odjede do Anglie znamY vynalezce ing. F. Fischer, aby s britskYmi Ufady projednal pozoruhodnY objev pratskeho intenYra V. Bardota, kterYm se maji zamezit nebo omezit namofni nehody. Jeho vynalez zaleti v podstate v tom, to proderavene lodni stony mohou bYt v kratke chvili uzavteny tak tesne, to jimi nepronikne do lodi ani kapka vody. PHstroj se sklade. ze sveracich celisti, ktere se phpnou na potkozene stone s obou stran. jsou spojeny troubovYm vfetenem, po nemt se posouva na zptisob lisu zvlattni deska tak, aby vodotesne pfilehala k stenam lodi. Timto sobem se de, v nekolika vtefinach uzavtit i otvor v Mice nekolika metro. Lod', opatfena nekolika takovYmi aparaty, se mute zajistit v miru i za valky proti katde nehode, ktere, ji na moil potka. Mute take pies nehodu pokraeovat v plavbe, tfebas pies celY ocean. Vynalez, kterY byl nedavno patentovan u eeskoslovenskeho patentniho dfadu, se de, pfizpusobit potfebam a nezaleti ani na velikosti otvoru ani na poloze lodi. Na natem obrazku je vynalezce ing. V. Bareot V anglickYch namofnich kruzich se pfiklada, jeho objevu znaeny vYznam, tim spite, ze se tam pracuje ut delti dobu na pNevegN Vkajleich polirany Joa',qtvg,

Btrane, tort Worth, Texas.

Ctena, redakce!

-,Mill ptatele, bratti a sestry!

Oznamuji yam, to Sokol bude potadat tanedni zabavu v Sokolovni v sobotu veeer dne 21 srpna pti dobre radio hudbe Czech Revelers.

Tak nezapomerite a ptijed'te vAichni jako vdycky a dobte se, pobavite. ITYbor se dobte a . vSe postara. Na 5. zati ptipravujeme nejakST program na odpoledne a na veeer zase divadelni ochotnici nam zahraji divadlo. Pozdeji varn to vSe lope oznamim. VAichni se teSte na 9. zati.

Veeer zas budeme miti neco dobreho v Sokolovni, ale o torn dnes nic, jenom vas necham hadat, co to asi bude. Tak pozorujte moje douisy a brzo vynajdete, co to bude. Kondim s pozdravem na redakci a vkchny etenate. stavam vase dopisovatelka, Millie PolaSek. OZNAMENI iT1VIRTI A DIKOVZDANi. Sdelujeme s talosti, ae flak draha maminka statenka Terezie LISkova zemtela dne 29. dervence 1937 a pohtbena byla na Six Miles htbitove ph Port Lavaca, Tex. Narozena byla 10. Anora 1856 v Lipe na Morave.

Tuto vzdasame srdeene diky panu farati Jos. Mildovskeinu za vykonani pohtebnich obtadu v dome smutku, v chrimu Pane r na htbitove, tea diky nak path vSem ptatelum a sousednm za jejich pomoc po eas nemoci na gi mile matky, a br. Jos. Peeeriovi co ptedsedovi tadu Nova Ratolest Cis. 41. za vykonani spolkovYch pohtebnich obtadu ph jejim hrobe. VSem yam Pan Mir bohate odplat'!

FrantiSka Pi. Rud. Adam a rodina.

Pi. Rud. Barton a rodina.

Pi. J. R. Matcek a rodina.

Truchlici pozustall.

San Antonio, Texas.

Ctena redakce a cela rodino S. P. J. S. T.!

"Od narodu at ku hrobu jest pouze krok".

Chci se jen kratce zminiti o naSi nemocenske podpoie, ktera, by mela bYti nami vzata trvahu, jako celek a jak k tomu vSeobecne patiiti bez rozdilu zamotrrosti, zamestnani, tea klimatickeho podnebi, ktere ma tolik vlivu na naSe zdravi. Jak bylo namitano v ptedeglem disle jistYm bratrem, ae bylo by vYhodnejti, kdyby poplatky na Hl. R. odpadly a prvni splatka darovala se eleninn k zakoupeni nemocenske, kdyby v gichni elenove k teto naletell Ano, tim, to by celek ptispel, byly by poplatky mirnejSi, zakladni kapital vetSi a vyplaceni naroku snadnejAi a jistejSi. Tim bychom se od sebe nelisili, kdo mute bYti k nemoci — ae si na tuto plati — nachylnY, a neb kdo se teto vnbec mute vyhnouti .a nebo se sam o sebe postarati. Tak na to bez rozdilu hleciim a pociavam svnj namet katclernu, dle jeho dobre vnle, anit bych vnucoval dikfratorstvi do naSich kruhn. Nemoc nechodi po horach, ale po lidech, a jak staty se zbroji pro mir, tak my se mime zbrojiti pro natesti a proti zoufaistvi a utrpeni v Cas onemocneni. V eine plati lekatran po dobu zdravi, v padu nemoci tito pracuji bezplatne, ale u nas jest to naopak a dosti nakladne!

Phletitostne pteji sobe, abychom byli pti nejlepSim zdravi a oslavili tu etyticitku co nejlepe.

Aj, tam za moiem, jest malieka zem, Slovalcy, Valachy, Lachy, Hanaky, Horaky obydlena.

Ta vyslala sem, v tu svoloodnou zem, tech uclatnYch synt plemena.

Aby zasili a zUrodnili, luhy, prerii, a techto sime, v lete i v zime, dale pestili.

Duch easu void, kdo z nas odola, ruchu a smesici jmen—.

Jednoto nage, rozepni a zachrari na g rodnY kmen1 Ubih nam ho . . jesttabi, krkani, vsadili ho do tyrolskYch kobek plesnivYch! Ale duch jeho 2ije mezi nami a bude titi na veky. Byl to nas nezapomenutelnY buditel narodni 'Karel Havlieek z Borove! Misto jeho rodne bude mnohemu z nas povedome, te2 kraj, o kterem se chci dries zminiti.

Jest to Sazava, veselit horsita Mita, lei al

8 T t ft po fist' neztraci sveho ptvodu a prvotniho ram. At' dere se urputne skalami, jako na sttednim toku, at' iilyne klidne ludinami jako od Ptibyslave k Okrouhlici, vtdy je to smava, tekava nalada, jet ji provazi.

Prameny Sazaviny jsou malo dosud Znamy.

Pheinou jest jista, neschildnost techto krajn it velike mnotstvi ptitoku hned na podatku teky. Prato take neni dosud jednoty o vlastnim pramenu Sazavy. Pramenem jest vSak zajiSte potneek vychazejici z rybnika Maleho Datska a protekajici celou tadou rybnikt. Velke Datsko, 2elezny, StkibrnY, HamerskY a PilskY rybnik.

Krajina v techto koneinach jest vabiva.

Slatinne louky, v nicht lesknou se rybniky, bujne rakosi v nich a kolem dokola lesy, dosud bohate, to vSe pitsobi smutYm, silnYm dojmem.

Nejvet,S1 z rybniku je Velke Daisko, polotenY v lese mezi vrchem Tistivkou a lesem 216.13kern. Jako kdyt divate se na jezero, tak rozleva, se do dalky jeho hladina a za ni teraso. vystupuji St'avnate odstiny zelenYch born vit & a hejna ptactva vzna,Seji se stale nad lesklYm jejich zrcadlem.

Sem sbiha, se neseetne potnekil ze vSech stran, vetSina bete jmena, ale stale prY-Sticich, nikdy nevysYchajicich. V okolnich lesich dny se mutes prochazet, nevadi-li ti houpave stezky, na batinach polotene. NenabatiS se to klidne, teskne jimave krasy. Na vesnici jdeS ztidka. Leht' jich jen nekolik na krasne silnici od morayskeho d'aru vedouci.

Sazava, vtekajic do Plskeho rybnika, vstupuje jit na ptidu morayskou, proteka mesto d'ar a napadne rostouc, obraci se nahle k zapadu, zase do 6ech. Muteme jeji tok dobre sledovati po silnici od d'aru k hranicim eeskYm, kdo vstupuje do tahleha irdoli mezi svahy prahorskYmi, mime se zdvihajicimi, postupuje jim k Ptibyslavi a Nemeckemu Brodu.

Ptitokt na poeet ulaYva, zato vSak jsou mohutnejSi. Jsou to zejmena z prava tok potok LosenickY, jent v lese tlabku prameni u Borove, potok BorovskY, potok BrevnickY a koneene z leva Bysttice, pod Ptibyslavi dostihujici zavy.

Je to jednotvarna,, mime zvinene. a talesnend planina nad nit jen kostelik v Borove znaene vynika. Projiti milteme tento zastreenY kout po nekolika siinicich: z vesnice Polnielcy pies yeptikov a Malou Losenici do Ptibyslaye, druhYm ze Sazavy Horni pies Losenici do Borove. Vtcly mare tent nezinenenY dojem' vYchododeske pahorkatiny, jeji klidnou, neveselou, nekdy i tvrdou krasu, jeji zbrazdenY povrch, elenenY neseislnYmi pahorky a dollky. Vtcly pak setkavame se s tYmt lidem rattle, trochu tetkopadne povahy, dobreho srdce a malYch potieb. JeSte k Nemeckemu Brodu a Borove pozorujeme vliv zamotnefgho kraje na lid, ale na Sazave vliv ten ptestava. Zde jest jit "horak" pravY, houtevnatY, nedoteenY a tvrdY, tYt. , kterY tije na pohranieni pahorkatine mezi Jihlavou, Pellitimovem a Humpolcem v chudem kraji tvrclYch barev.

A jake hory, takovY lid. ZdejSimu horakovi je chucloba Adelem po celY tivot, zemaky, hlavni potravou, proto i povaha jeho je v bide a take praci otutena, a tvrda.

Od vesnidek Horni a Dolni Sazavy, jet skromne a eiste se tuli k tece, dame se na cestu po silnici a dorazime do Velke Losenice.

Je -to velika, obec se zdenymi statky a rozlehlou naysi, znama chovem vYbornYch pstruhn BYvaly tu kdysi sttibrne bane ale zamettesenrai tanikly.

Odtud pies hory a duly phjemnou cestou dange . se do Male Losenice. Cestou otvira se Odim'-riaSiin roily pohled na mime se vligici pianinu.

Pies Male vesnieky pohorske, Modlikov -a Ilepfovou dame se hrbolatou cestou ptimo na BOrovou.

Vidime toto mesto Havliekovo se Sesti stran na velikou dalku, od 2eleznSTch Hor, Malechova, od Ptibyslave, nebot' jeho kostel strmi vysoko nad mesteekem, tak 'ae jej jen lesy na vYehode pkevyAuji.

1Vastedko vzniklo u doh). na geleznou rudu,

stiedu, dne 18. srpna 1981. jet v§ak zanikly. Getnymi potary jsouc nieeno, neoini dojMu starobyleho. Obyvatele jsou vetSinou rolnici a tkalci.

RcelnY domek Havlidknv je nizky a prostSr, s trojbokYm Stitem a kramskYmi dvehni uprostked. Dodnes vypravuji si pametnici borovgti o velikem nadSeni v letech 1862, kdy za neasti nejptednejSich lidi naroda nakho zasazovana byla drahemu Krlu Havlidkovi na rodnem domku v Borove kovova, deska.

At' neni nakho navAtevnika rodne zerne eeskoslovenske, kterY by opomenul ptehlednouti si mista ta, ktera jsou vednym pomnikern tohoto bojovnika svobody a viry za tuto.

K tomu konoim s nekolika jeho vYznamnYmi slovy: "Svet je ustavidnY boj, sila se silou, rozum s rozumem, narod s narodem se meti, slabM slouti silnejSimu a einnejMmu." Lawrence V. Kallus.

OD NAM UNIVERSITNI MLADEZE. Z Austinu se sdeluje, ae se tam dne 15 srpna ph Texaske statni ukonal vYlet klubu 6echie . niversite. Manacle Vilem Kutalkovi nas pozvali a tak se vYlet konal na peknem travniku pied jejich domovem. 61enkyne klubu opattily chutne zakusky a pani Kutalkovi nas pohostila pravYmi eeskymi kolaci, koblihami a eajem.

Dr. Midek, nag klubovni poradce, byl velmi kvapen a tekl: "Talc jste me pozvali na vYlet a zatim jsem na skuteene hostile." Pani Kutalkova mu odpovedela, ae at se bude aeniti, to mu vystroji jeate vetSi hostinu. Po veeeti se studenti bavili hrami a kdyt eas pokrodil, neradi se rozchazeli dome. Vlastne nerozchazeli, protote manacle Vilem Kutalkovi je zavezli na autech. VYletu se take ziteastnili mantele Frant. Janeekovi z Austinu. Dekujeme jim za fidast a mantel-am KutalkovYm za ptatelske ptijeti a pohoSteni. Jim path na g srdeenY a uptimnY dik, to zptijemriuji divot naSi univer sitn mlaclete v Austinu. — Klub echie je velmi poteSen projevem uznani prate na geho profesora a klubovniho poradce, ktere napsal phtel nakho klubu a departmentu p. poslanec Gus. Herzik z La Grange. Zni . "Chci se tea zminiti o Ceske stolici na statni universite v Austinu a prof. Dru. Ed. Miekovi, kterY tam uei. Byl jsem tam sam a vim, jak schopnYin mutem a vtdcem mladde nagi na universite je prof. Midek. Je gentlemanem prvni ttidy a docela se mritete na neho spolehnouti, svetite-li mu sveho syna nebo dceru. Mnohou chvili stravil jsem ye spoleenosti prof.AMieka a znam ho, jak mu napovzneseni nageho lidu v Texasu zalesi. ZaCal jen s nekolika studenty, dnes jich ma blizko sta. V Austinu chive take sotva jste mohli najiti nagince, kdeato dnes tam jich je cela osada. Radim uptimne, hled'te sve deti poslati na statni universitu k prof. Miekovi, at' se vzdelaji ye svern jazyku." Panu poslanci Herzikovi srdeene dekujeme za tento laskavY projev, kterY jiste na geho profesora a poradce potegil a nas velice povzbudil. Redakci tohoto listu a etenatrim i etenaikam rovnea vzdavame vtelS7 dik za opravdovY zajem o nas. Na eetne dotazy sdelujeme, ae adresa na geho profesora je: Dr. Ed. MiCek, University Station, Austin, Texas.

To stadi. — Znovu upozorriujeme, ae rodide nagich graduantil a graduantek z vy ggich gkol (high schools) aadame, aby jim poradili, by si ihned podali aadosti o scholarshipy pro studenty a studentky, kteii chteji krome jinYch ptedmetil studovati na universite tea na gi deskou tee a zdtirazilujeme, 2e za ee gtinu dostanou stejr4 kredit jako za jinS7 jazyk. V posledni dobe doglo mnoastvi tadosti o scholarshipy, Adresujte aadosti na prof. Mieka. TY2 je kaadodenne od 12 do 1 hodiny odpoledne ve sve Ufadovne Waggener Hall eislo 114, kde' nlo2no nim mluviti. Srdeene redakci, etenate i etenat-Emilie Schovajsova, ze Shiner, ky pozdravuje _ zapisovatelka.

Houston, Texas.

Tern, kteti mi psali na oznamku v tomto stu oznamuji, ae at' ptijedou osobne se ptesvedMt a najdou nas nejlepe, kdya u Ceske sine na Studewood nekterY z okolnich krajanii by jim A. R. Hamusek, to blite vysvetlil.

Rt. 6, Box 960, Houston, Tex,

Ve sttedu, dne 18. srpna 1937.

Houston, Texas.

Mili bratti a sestry!

Zajiste jste ut eetli ye Vestniku, to bude sehrano krasne divadlo pod nazvem "Tajemna matka" u 8tefaniku. Dale se o tom rozepisovati nebudu, nebot' vam to sestra 6tvrtnikova opsala lepe netli ja bych dovedl. Tak milovnici pekriS7ch divadel mate zase jednu ptiletitost uvideti krasne divadlo, tak bychom si abyste nas zase jednou v pinem poetu jak zblizka tak i zdaleka. Po divadle, tak jako obyeene, bude tanec pti hudbe Zatoplal.

Tak tancechtivi dostavte se veichni. Na shledanou u 8tefanikii dne 29.!

Jerry Baletka.

Rid Slovan, eis. 9. Snook, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto se varn oznamuje, to tad Slovan els. 9. bude konati pravidelnou schtzi 5. zati 1937.

Do teto schtze jste tadani, byste se dostavili v hojnem poatu. Bude se jednati o nemocenske podpote, jak jste detli ye Vestniku, a yak pH•omnost jest tadouci.

V kadu.jest nee° vice jak 250 Glen t, ale schtze jsou slabe navetevovany, prodet dostavte se vtichni. Otazka nemocenske podpory jest &Iletita. S bratrskS7m pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar, tajemnik. /tad Jan ItosickSo cis. 110., Kaufman, Texas.

CO/1i bratti a sestry!

Davam varn vedet, to ride zabavni vS 7bor se usnesl potadat taneeni zabavu dne 21. srpna a tak vas srdeene zveme, jak zdaleka tak zblizka.

Kahl3"7 bude miti ten balikloaviny, to nebude tak zle o penize. Tedy nezapomerite na 21. srpna a ptijd'te vtichni. S tictou, Zabavni vSrbor.

Rad Nova Morava Cis. 23.

Schulemburg, Texas.

Cteni bratti a sestry!

V naei tadove schtzi konane dne 8. srpna 1937 jsme se usnesli, to se steastnime jubilejni slavnosti tadu Karel Havlieek cis. 4, v Hallettsville, Texas, v nedeli dne 22. srpna. Tak komu je to mono dostavte se v 10 hodin rano ku Court House v Hallettsville, Texas.

Asi jste po vettine detli ye Vestniku ze dne 11. srpna 1937 pojednani na ptedni strane ohledne te nemocenske pcdpory. Bratii a se stry, dostavte se v hojnem poetu do schtze v mesici zdti, druhou nedeli, o 2 hodinach odpoledne, a komu neni motno se dostavit do schuze, poelete mi listek jest-li jste pro a nebo proti nemocenske podpote. Musime vSrsledek hlasovani odeslat na Hi. fted po schtzi tadoye v mesici zati.

S bratrslOrn pozdravem, Jan Kahanek, taj.

PruskY princ pige proti diktatufe.

Sv3"Tcarska "National Zeitung" uvetejriuje elanek "Zrchello diktatort", kterS7 napsal nejmenovanS7 Hohenzollern, princ Prusky. . Jmeno proslulSrch tvSrcarskS7ch novin rucf za poctivost \red.. V elanku se mimo jine pravi: "Bludne o statu, jet chce vymSrtit ptikazani zdrave mravnosti, nemate jen mytleni, ale saptimo na tivot. Rozpoutane ptirodni tivly, zaplavy, potary a mor neptinesou zemi takoye zhouby, jako to, kdyt jeho drtitele moci jsou zbaveni mravnich irvazku. Beda lidu, jehot je vydana jehot klid je vydan hladu po moci, jehot bezpeenost je vydana nevypoeitatelnosti a jehot tivot je vydgn nemilosrdnosti! Kdo trpi bezmeznou ctitadosti, ten zna jen opojn7 napoj ctitadosti. Cfm je jeho postaveni vyeti, tim vice je vzdalen skuteenosti, tim mene se de. poueit, tim je nenasytrtiejti. Ve vtednirn tivote je dosti kazimirt tohoto druhu. Jsou to palieske pochodne, jet je tteba peelive hasit a ne rozdmychavat. Podlemu zaketnictvi se dnes timysIne Mkt. "politicks' moudrost". Ale je to moudre ptedstirat nevernost? Davejte ptiklad ve vratdeni a spolehnete se, to to jednoho dne ueelivS7 tak Vyzkouti na vas!"

VESTNtK

Rozmallitosti.

Zle fieinky zalKona o mrskini deti.

K zvlattnostem anglickeho soudnictvi, pattl telesne tresty deti. Pro Anglii je to vec tak a* tehava, to ministr vnitra Samuel Hoare ji nazval nejvatnejeim problemem anglickeho soud17 nictvi. By'valSr ministr vnitra sir J. Simon na dotaz ve snemovne na neho vzneeenSr odpove,, to naiizeni o mrskani mladistvS7ch provinilct bylo dopineno teprve r. 1932 ate zatim neni dostatek zkutenosti, podle nicht by se mel zakon menit.

Anglicka vetejnost vtak na mrskani deti hledi s velikou nevoli. V posledni dobe zakinaji si veci blize vtimat lekari, vychovatele, ueitele a pravnici a jejich ilsudky vestries zakon zavrhuji.

Vynikajici anglickS7 pravnik prohlasil pave v techto dnech, to nejlepei cestou, jak z a ekolni mladete ueinit neptatele lidske spolednosti, je mrskani, jak je zakon natizuje. JistSt lekat napsal v lekatskem vestniku elanek, kde dovozuje, to mrskane deti si odnateji neurosu a sklon k temeslnemu ptestupnictvi.

Anglieti ueitele upozornuji, to mrskani deti na policii setkava se se zcela jinSrmi &inky, netli zakonodarce okkaval. Stalo se nedavno, to bylo vymrskano. 7 chlapct, kteii vykradif pokladnieky, do nicht se v obchodech davaly penize na vybudovani nemocnice. Za dva tS7dny stall tfi z nich znovu pied soudem protote ukradli penize v garati. Je z toho videt, to mrskani neptsobi ani vSichovne, ani jako odstratujici ptiklad. Koneene ministerstvo vyudovani se zajimalo, co se deje s &trait ktere byly potrestany na policii. Zjistilo se, to se dtvrtina z nich !Ahem ptietiho mesice doponeti ptestupku znovu, a to obydejne horeiho druhu nail byl prvni ate etyki petiny trestanS7ch deti behem dvou let je odsuzoVano pro poruteni zakont velmi vatne povahy. Vettina techto deti ptichazi nakonec. do poleptovny.

Je zajimave, to deti, ktere po potrestan y nemohou nekolik dni do 'Skoly, jsou potom ostatnimi vitany jako hrdinove, &mt. se tito svS7m trestem jette vice pytni Trpke zklamani Itahi v BritskST tisk zaznamenava zpravu oficielni komise, kterou italska vlada poslala podrobne prostudovat ptirodni bohatstvi Habete a motnost jeho vyutiti. Italska propaganda pro valku v Habeei tvrdila, to tam jsou ohrornna rodni bohatstvi, z nich zbohatne cela Italie, a ze se tam usadi miliony nezamestnanSrch.

Aveak komise, ktera byla v Habeei od timora, masa nejmeneich nadeji na stehovani do teto zeme. Uvadi, to tzemi, jet se hodi pro vzdelavani, je huste obydleno domaclin obyvatelstvem a Alpine vyutito. Oblasti inalo zalidnene se pro kolonisaci nehodi. Lide, jejich ce13"7 kapital je jen v jejich rukou, nemaji prod jezdit do Habete. Vetei vyhlidky maji Hole; kteti mail dost kapitalu, aby jej investoval etd rtzmich podnikt. Ale najdou-li se finanenici, kteti by pottebovali delniky, nevyplati se jim dovdtet delniky z Italie. Domorodci budot' pracovat mnohem levneji a ochotneji. Britsk3i tisk projevuje jakousi tkodolibou rad*, 'te Italove nedosahli v Habeei toho, s aitn-delali nejvetti propagandu.

Jak se u Nemcal masti.

Pti bagrovani labskeho dna v Hamburku byl loni vyloven potlueenSr a zrezave13.7 sud oleje.

Obehodnik, ktery takove nalezy skupuje, dal olej do prodeje drogistovi. Drogista podle chuti a zapachu usoudil, to je to asi tepkovk olej, ovtem tit trochu zatluk1S7. A prodal eel* sud pekati. Peka.i timto olejem omastil vanoeni bochanky a na Stedrjj den 1936 se jimi otravilo pies 190 lidi. Na ttesti to skoneilo prujmy a divenim a nikdo nezemtel. Dodateene se zjistilo, to to byl dtevenST olej. Ted' byli pekat i drogista souzeni pro hrubou nedbalost. Pekat byl osvobozen, protote se mohl spolehnout na diogistu, to mu doda bezvadne zboti. Drogista se mel dtkladneji ptesveclait, jaky olej pekati prodava, a dostal za nedbalost pokutu tisic marek.

Strana 7.

Rekordni zbrojeni Italie.

V Terstu byl slavnostne spu gten na vodu nejvetZ1 italskY obrnenec "Vittorio Veneto". Slavnosti se zudastnili kraloveti mantele a nejvST -znadejitlskob.OvySrteslodi provedla tena delnika z lodenic. NovS7 obrnenec ma vktlak 35,000 tun a je jednou z nejveteich valeenSrch lodi v Evrope. Pouze AngliCane maji ktitnik "Hood", kterST ma vSrtlak ceISTch 40,000 tun. "Vittorio Veneto" je 236 in dloulV a bude vybaven 9 dely rate 38.1 cm a vettim poetem protileteckS7ch kanont. Dosahne rychlosti 30 uzlt za hodinu. Prozatim je hotov true ktitniku a jeho vyzbrojeni bude dokondeno at za rok. V janovskSrch lodenicich je y e stavbe namotni obr stejneho typu, obrnenec "Littorio" Take Fra.ncie buduje dva obrnence o vSr tlaku 35,000 tun, ale dokud nebude jejich stavba dokondena, cot si vytada jeete dvou let, ztstane Italie na mori silnejei.

Vysoke pece nestaCi vYrobe.

Nedostatek hlavnich surovin ve svetovem hospodatstvi zasahuje jit take do eeskoslo.;. venske vS7roby. Projevil se u nas zatim v oboru, kterSr jest v nejveteim rozmachu, v kovoprOmyslu. Nektere kovoprtmyslove zavody musely v posledni dobe vysazovat delniky z prdce, protote nemaji dost materialu. Stalo se tak na pr. v nekterS7ch brnenskS7ch zavodech.

Oeskoslovenska vS7roba oceli site dostoupila rekordni vyee a za letoeniho pub roku se vyrobilo u nas o sto tisk: tun oceli vic net v konjunkturnim rote 1929, ale telezarny presto nepcstaki dodavat. Jsou ptipady, kdy material, kterST mel loft dodan v bteznu, dostdvaji tovarny teprve nyni. Take Narodni banka ve sve zprave z 24. dervence zjist'uje, to v prtimysloye vSrrobe dochazi k prodlutoyani dodacich Postihne to take teleznieni dopravu.

Drahy mely dostati pied zadatkem zvS7Sene podzimni dopravy 500 novS7ch vagont, ale dostanou je at pozdeji. Nedostatek surovin pro kovodelne zavody souvisi jen z dasti se zbrojnimi objednavkami. Velmi silne se v nern uplatriuji i objednasky pro obnovu a modernisaci tovaren.

Kdo vydrzi vypit nejvice piva, dostane sto tisic KC. V Nemecku nyni zemtel K. Hauptschlachtein, majitel velkeho pivovaru v Mnichcve. Odkazal znaenou dastku pro fond, z nehot budou potadany zavody v piti piva. Kdo vypije nejvice, anit se opije, dostane 100.000 Ke. VCrohodne doklady o bohatstvi velke znieene V techto dnech vratil se do Patite znamY' francouzskSr archeolog a cestovatel hrabe Byron de Prorok. Lon.i se vypravil na vS7zkumnou cestu do arabslOch poutti se dvema spolupracovnIky, Ellsworthem Br:;wnem a Haroldem Atkinsonem. Nyni ptichazi s prohlatenim, kralovstvi Saba "skuteene existovalo, a krome fotografii ptindei i jine dttkazy. Mezi nimi jsou obrovske smaragdy. umele tezby ze slonove kosti, perky z masivniho zlata, soeky a mezi nimi take soeku kny, jet pry ntedstavuje kralovnu ze &by. Tam, kde je dnes pouet,', 1:1 7vala bohata `rise. LTdoinf ptehrady zadrtovaly vodu v Jemenu v horach a prtplavy ji advadely do zavodriovaci soustavy zeta Ofir. Bylo tam nekolik kvetoucich mkt, dues pohtbenS7ch v pisku poutti, a zlate doly krale 8alamouna, v nicht by se dalo i dnes obnoviti dolovani.

Pozdeji vtak ptiely valky, prtplavy a Udolni pfehrady byly znieeny a boh.ate, zeme se zmenila znovu v poutt'. Baron de Prorok objevil v zasypan Y ' ch mestech napisy, ktere ut jsou rozlutteny, a v nich je dela historie kralovny ze Saby. Jmencvala se Balkis. Napisy mluvi o jeji °este do zeme Zidt. o ohronmch pokladech, ktere vezla krali Salamounovi darem, o tidovsk3ich lodich, jet davala kralovna po dlouha, leta nakladat zlatem, drahokamy a ume.leckSrmi dily. A uvadeji, ze s kralem 8a3Rmou; nem mela syna Davida. V brzku budou vtechna tajemstvi zeme Ofir znovu objevena. Zda se totit, ze tam v poutti vznikne nove kralovstvi petroieje a petrolejarskS7ch miliard.

Straus $.

Ve stfedu, dne 18. srpna 193/.

Vt STNIIE

New Vim, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Pan Bohumil Brodsky popisuje okupaci Bosny a Hercegoviny, a ja to rad etu, neb jsem tam za2i1 take hodne zajimavYch ptibeht. My meli taky mezi nami damu, ale to vim, ie to nebyla pani plukovnikova, nybri jen jakasi Mad'arka, ktera k nam pti gla a2 v Kotorsku, kdy jsme ji ponejprve mezi nami videli. Byla to dama silna a vysoka, v gem knistrim nad hiavu. My meli jednoho dastojnika jmenem Gabriel, ten byl nejvy ggi z celeho batalionu, ale kdy trefili jit vedle sebe po largru, ona byla vyggi o neco nee on. Mezi mu2stvem se nerada ukazovala. Co mela za praci mezi dristojnikama, to jsme nevedeli; zajiste 2e kuchatila a pradlo spravovala. Mezi na g nerada chodila neb vedela, 2e nekteti knisti jsou nedobti a 2e maji potad dertovinu v hlave. Take se parkrat stalo, 2e se potkala s vojakem, v riemt nebylo nic dobreho, a ten ji hned salutoval jako kapitanovi, ale ona se citila tim ura2ena a oplatila mu to tim, 2e na neho vyplazla jazyk.

Vodu jsme tee hledali, a take jsme par studale vodu z nich jsme pit neni smell, neb povstalci se postarali, by nam ji otravili. Proto jsme delali polni pumpy. Nekde blizko teky neb potoka jsme zatloukli dvou palcove trubky do zeme tak, a2 jsme pti gli na vo- du, pro ka2d3u setninu jednu. Ty trubky jsme zatloukali granikem, pti tom kapral volal: ajmal auf, •cvajmal druf, dxitemal gut, ajsener but aid., a2 jsme pti gli na vodu.

Jednou nas bylo par poslano spravit cestu pro vozotajsGvo, by mohli vozit drobnY Icemen od feky na cestu; bylo to blizko teky Bosny.

Slunce palilo jako dnes u nas na Krickendalu, Austin Co., Tex., kakly den vice jak 100 stup.

Fahr.. Tenkrat to bylo v Bosn y kus cesty od Doboje roku 1878. 2inisti men potad iizeri.

No kdy2 u2 byli napiti, tak jsem ustanovil na me misto svobodnika Gotvalda, a 2enu se k vode, a hledam misto kde prvni pili. Misto jsem nag el. Hledim po vode, a to vidim ye vode kus jakesi plachty. Ja jako znalec vody, vidyt' jsem se naro'dil na tece Morave, tak jsem veal, co voda v g echno v sobe taji. Vzal jsem g avli a usekl jsem kus vrby, udelal si z toho hak a zaenu tahat. Zprvu zadaly vystupovat kloboueky, pak ale vylez celY Bosriak, ale dostal jsem ho jen po kusech ven, byl uz ohnilY. Jdu zpet mezi partu a povidal jsem jim to, te pili vodu blizko utopence. To jste meli videt.

Co kdo vypil hned to zvratil a je gte ptidal.

Ale dostali z toho gkolu, aby eltive se podivali jeli vgecko 0. K. Jan

slunnem Texasu a z jedne cesty ptivezl si theft ke krasne jubilejni scene, ktera bude provedena na nagem jevigti. Bli2gi podrobnosti nam nejsou znamy, ale kdy to br. Moudka adporuduje, samoziejmo, 2e to bude krasne.

Kakly pedlivY hostitel nechava pry to nejlepgi pro hosty na konec. Slavnostnim tednikern bude na g vaien'y ptedseda Hl. U., soudce eernosky z Houstonu. Te gilo nas velice, kdy ptijmul nage pozvani a proto drazi krajani nenechte si ujiti tuto priletitost a prijd'te v gichni ho vyslechnouti.

Jest nagim pranim, aby tato slavnost nebyla jen pouhYm pobavenim, ale opravdovYm vzpruienim k dalgi narodni praci. Jak jsme podotkli na programu, sejdeme se, popovidame si, pobavime se a vzpomeneme aspori na jedno odpoledne na Zivotni svizele a starosti.

Na shledanou, v nedeli v SPJST. sini ph Ross!

Dr. Geo. A. Pazdral, dop.

Rad Karel Jonas cis. 28.

East Bernard, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Z drivodu, ze oslava 40 leteho trvan1 nag Jednoty ptipadne na den kdy potadame bylo usneseno potadat na gi schrizi o tYden dtive, toti2 prvni nedeli v mesici zati, tedy pateho zati. Schrize tato jest velmi drilekta, neb v mesici zati se bude hlasovat pro nebo proti zavedeni nemocenske podpory; nebude se hlasovat jen v natem tade, ale ve gkere tady na gi Jednoty budou pro tuto, jiz tak davno pottebnou, nemocenskou podporu hlasovat. 2e pravidla pro toto nemocenske oddeleni nemohou bYt nazvany prvottidnimi mono ptipustit, avtak jest to podatek, nee° noveho pro nas. Jest tedy na nas, bychom se dostavili kaklY, ye vgech tadech do schrizi v mesici zo.ti a hlasovali pro zavedeni nemocenskeho odboru, necht' se nam to zamlouva neb ne, jest to podatek a- ka2dY dozna, 2e podatek jest nejhorgi. elenove Hl. Ur. i elenove nemocenskeho vyboru budou zaznamenavat pottebne opravy ku zlepgeni tohoto odboru, a pti gti sjezd pak mute pottebne zavest. Ano, i Hl. Ur. mate do sjezdu ueinit nutnou opravu. Nebrarime nagim hlasem tern, kteti si pfeji vstoupit do tohoto oddeleni a hlasujme vgichni "pro".

Jegte jednou upozorriuji a apeluji, by Ita2dY 'e'en nagi Jednoty se srieastnil schilze v mesici zati.

S bratrskYm pozdravem, John Holeeek.

Branna povinnost v Anglii?

Rad Dubovy Hai, els. 126.

Ross, Texas.

Tuto nedeli, tudi2 22. srpna, bude velke shromaZdeni lidu v SPJST sini na Ross. Ze vgech stran budou prijikleti na ginci a s nadgenim brati podil na teto velke narodni manifestaci.

PAd DubovY Haj a tad West podali si ruce ku spolednemu dilu a elenstvo sbrattenych radii vypracovalo bohatY, zajimavY a poudnY program ku odpoledni slavnosti, ktera se bude odbyvati o druhe hodine odpoledni.

V poledne bude spoleenY °bed a na ge sestry ptemY gli jak by jedna druhou mohla piedeiti v kuchatskem umeni a tak se mame na co tegit, v2dyt na ge Ceske kuchatky polivaji sla y -nehojmavcelst.Chvalnezm hudba, pod vedenim vYborneho kapelnika a nadgeneho narodniho pracovnika, p. Louise Kohuta bude rieinkovati pri odpolednim programu, jako i veeer.

Pteetete si program uvetejnenY v tomto Lisle. Josephin Kudelkova ptednese Navgtevniky ptivita, br. Fr. Mrkog, pied. tadu DubovY Haj. Sleena Lilly Foitova, studentka na statni universite vzpomene tech, ktetl davno odpodivaji pod bujnou zeleni." Pevecky sbor Slavie ptednese nekolik Cisel narodnich pisni, vgak slyseli jste je jiz zpivati, netteba se gifeji rozepisovati. Jako kdysi Emil Holub a KotenskY cestovali po celem svete, tak nyni Zlag redaktor, br. Fr. Moutka, jezdi po nagem

Zvlagtni vYbor, kterY se za piedsednictvi konservativniho posiance Ameryho zabYva otazkou anglicke brannosti, ptedlo gl navrh k reorganisaci anglicke armady. V Anglii ma byti dizena armada s krat gi sluZebni dobou. Ma byti postaveno nekolik divisi, jejich sluZebni doba by byla dva roky, po jejich ukondeni by vysloubli vojaci byli prideleni na dobu 10 let reserve. Tyto divise by byly urdeny pouze pro obranu Anglie. Krome toho maji bYti zrizeny divise s vojenskou sluZbou 3 let easteene pro Anglii, dasteene pro blizkY vYchod. Pro sluibu na Dalnem vYchode a v Indii ma bYti poutito dosavadni armady s normalni vojenskou slu g -bou.PametnispvYborujednavrol otazce, zda Anglie bude nucena zavesti v geobecnou brannou povinnost, nepodafi-li se vybudovat armadu na dne gnim zaklade v takoye sile, jakou ji Anglie pottebuje.

Spalovani hoblovaeek a pilin v Nemecku zakizan.o.

Ve Frankfurte v Nexnecku mluvil vdera zemskY lesmistr Dreyer o rikolech dtevatskeho hospodatstvi. Prohlasil, ie spotteba dtivi se jig nemuze krYti z Ne'meckYch lesri, take bude nutno zavesti poukazky na drivi. Zduraznil, 2e je zakazano spalovat dHvi, ktere by se dalo jinak poukt. Take spalovani hoblovadek a pilin je zakazano, nebot' se jich maze poutit jako suroviny pro zhotoven1 novYch latek.

SEZNAM NOVtell

curt.

PRIJATiCH V MESICI CERVENCI 1937.

it6A.

Vida BCDEF 1

Stag Obnos 26 22 23 20 21 32 21 24 28 16 26 16 22 48 33 44 22 27 39 48 28 16 18 37 29 53 49 25 43 28 21 16 22 40 35 32 43 16 27 41 45 43 29 29 21 16 34 20 40 42 22 20 17 48 16 39 19

1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 2,000 2,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 500 500 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000

5 10 13 17 17 20 20 24 24 25 25 28 28 29 36 45 45 47 54 55 55 63 70 70 71 84 84 87 88 89 92 92 92 104 104 104 104 104 104 104 104 104 112 114 122 122 122 122 148 159 159 1 Pojigteno v tilde B -19 Menu Pojigteno v ttide C- 25 elenri Pojigteno v tilde D- 11 dlenti PojLiteno v tilde E1 ken Pojigteno v tilde F - 1 Glen.

Prnmerne staff, 29 let, 5 mesicri mene.

Prilmerna pojistka $870.00 vice.

Piipojigteni: 28 1 30 1,000 88 1 29 2,000 DETSKY ODBOR Do.16.1et 20-lets, 17 4 24 2 28 6 54 1 92 1 130 1 Pojigteno do 16 let- 11 dlenri Pojigteno do 20 lete - 4 eleni.

S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 30. dervence 1937.

Abychom byli gt'astni, k tomu je zapottebi jedne y ea: musime milovat a to milovat sebezapirave, milovati vgechny a vge, rozprostirati na v'S'echny strany pavukny Lasky: kdo se do nich dostane, toho brat,

Ve sttedu, dne 18. srpna 1937.

VtEITNtIC

veznak vzptimiv se a salutuje, "ze prvni pra-

Z VOJNY. OBRAZKY Z BOSNY A HERCEGOVINY. Napsal Bohumil Brodsky.

(Pokraeovani.)

Asi hodinu po setkani se strati zastaven byl °pet strati tentokrate jednotlivou. Ta byla opatrnej gi a nedtivefovala jeho vYmluve.

"Dal uz nejsou na gi brati tadni, jsi vyzvedae."

A Vegriak vide', kterak zveda ruenici. Neeekal na vYstfel. Skokem byl u strate, odrazil ruenici stranou a namitiv revolver, stfelil. Strut se skacela a Ve griak, boje se, ze vYsttelem phlakal ostatni hlidky, rozbehl se seskodiv vedle silnice, aby mohl v vas nekde se skrYti do hougti nebo za kamen.

Ale pa,dil tak asi etvrt hodiny a kdy zastaviv se, neslygel tadneho hluku, vyskoeil opet na silnici a zvolnil krok, aby si oddechl. . do svitani volne. Teprve blizA pak gel tem & ko jit Mostaru zaslechl jako dusot koni. — Uskoeil stranou a natahl se mezi kameni, odkud mohl pozorovati silnici. Po chvili spatfil dva jezdce. Byli to Bosriaci, hlidajici vojsko v Mostaru, aby mohl katlY pohyb Rakugana sdelen bYti hlavnimu voji nepfatelskemu. Hovotili mezi sebou tlumene a nejevili tadneho nepokoje.

Poekal, at pfejeli, a oklikou dosahl °pet silnice. Ponevadt se rozednivalo, vide' dosti daleko a proto byl bezpeenej gim. I kdyby nekde povstalec byl skryt, neodvati se na neho stfileti, aby jednak neupozornil nejakou rakouskou hlidku, jednak aby snad v Bosriaku, za ktereho se Vegriak vydaval, nezastfelil sveho druha.

Bylo asi sedm hodin rano, kdy spatfil Mostar, a za nedlouho na to setkal se s oddelenim vojska, vedenYm porneikem mu znamYm na hlidku.

"Kdo jsi?" zastavil jej porueik.

"Mulak Ondfej od prveho praporu," povidal Vegriak klidne, jsa pin radosti, ze jej porudik nepoznal.

"Lteg. Jak mazes bYti od prveho praporu a jiti od Stolace, kdy prvni prapor je v Sarajeye."

"Maria, ale od jineho pluku. Ale prvni prapor 64. pluku je ye StolackYch kasarnach obleten od povstalca."

Poruerk vytte gtil odi na Vegriaka a chvili mleel.

"Jak by se dostal prapor az do Stolace?" povidal nedavetive. "Vtdyt' by byl davno j g od povstalca znieen."

"Nevette tomu, pane porueiku, u prveho praporu nejsou takove baby, aby se daly jednoduge od povstalca rozsekati. Taky jsem chvili u nich sloutil a vim to."

"Ty — vy ze jste u neho sloutil?" Dastojnik byl zmatek a na rozpacich, neveda, ma-li sineleho mluveiho udefiti, nebo mu veriti. "Neclelejte si ze mne blazny," kfikl zlostne, "site vas vojaci odvedou, kam pattite."

"K prvnimu praporu pattim, pane porueiku.

Mate gpatnY zrak. Kdybyste se byl lepe dival, bYval byste poznal, to Mulaic Ondfej byl druhdy porueikem Vegnakem. A ted' se pane poroudim."

Ukionil se a chvatal dale.

"Vegriaku, pfiteli, poekejte, povezte mi piece nee° vice," kfieel porueik klusaje za nim.

"Nemam kdy, as po druhe," odpovidal Ve g -riaksemchauneltk,oprueivda marnost sve prosby, mrzute se obratil a vedl eetu dale.

Kdyt pfigel Vegriak do Mostaru, zeptal se, kde jsou kasarna a kde bydli plukovnik. zali mu obe. del napfed do kasaren, kde doufal plukovnika ted' rano zastihnouti.

NemYlil se. Na nadvoti kasaren staff plukovnik obklopen dustojnictvem a prave cosi s letitou tvati vykladal, kdy se pfiblitil Vegriak.

Dustojnici se po nem ohledli a plukovnik zmefil z vysoka panovitYm pohledem.

"Poshfgne hlasim, pane plukovniku," zadal

por 64. pluku je ye StolackYch kasarnach obleen a trpi hiad. Jsem vyslan tadat o pomoc.

Jako kdy do vrabca stfeli, hrnuli se vgichni k nemu a jevili opravdovY podiv.

"Kdo jste?" ptal se plukovnik, zanechavaje uz sve panovitosti.

"Vtdyt' je to porueik Ve gnak," zvolal ted' kdosi z dtistojnika radostne.

"Opravdu?" ptal se plukovnik a podaval mu ruku. "Prosim vas, je to pravda, co povidate?

Jak se tu befete? Co se to s vami delo? Prod' nemate uniformy?"

Vegriak vyslechl pfival jeho i dastojnika otazek a mldel.

"Tak mluvte piece," kfikl plukovnik netrpelive.

"6ekam, 0 tihle pani domluvi," povidal porueik pokojne.

Hned nastalo ticho a nyni Ve griak vypravoval.

"Ted' jsem tu, panove, a prosim vas, abyste me nekam zavedli a pohostili. Nedivim se Georgeyi, ge mu let mulske maso v taludku. Ja, je citim take. A koriak mi zaopatfete. Slibil jsem jej setnikovi a musim slib svaj dodrtet."

Vedli ho se smichem do kasina a za chvilku byl Vegnak obklopen vim moinYm. Nodni cestou mu vytravilo a jevil chut', kterou mu ostatni zavideli. Spousty masa ztracely se v jeho taludku a vge to zaleval horlive vinem.

"Ve Stolaci vzpominaji," povidal mezi jidlem.

"Tohle jim ukazat, pobehnou skrze povstalce jako slepi. Ale na majora se Calm. Prohral a bude platit. A on tak nerad plati."

Dustojnici jej nutili,aby vypravoval sve pfihody poznovu. Byl ut vgecek unaven a proto s radosti ptivital ordonanci, ktera jej volala k mictnimu veliteli.

U pana jenerala nachazeli se gtabni dastojnici z Mostarske posadky a tem pfednesl Veg.zpravu o obleteni praporu. Sdeleni jeho, kterak proklouzl povstaleckYmi fadami, vzbudilo nelieenY obdiv v gech a Vegriak, aekoliv sve zasluhy spige uskrovrioval, net aby je do popfedi tladil, byl od brigadnika i ostatnich stojnika co nejlichotiveji chvalen.

Nezhrdl tim. Jeho prosta, vista povaha nedbala o chvalu, a vedomi, to pro sve obletene soudruhy vykonal dobrY skutek, tail° jej vice, net vge ostatni.

Propigten z vojenske rady, vyhledal rychle v kasarnach osamelY koutek a tu se polotil. Toutl po odpoeinku a jakmile ulehl, usnul tak tyrde, te uz byla tmave, noc, kdy se probudil.

Segel do kasina, aby nee() pojedl a poptal se, byly-li j g dany rozkazy.

V kasine nalezl nekolik mai° dastojnika, kteti ochotne s nim sdelili, ze po pal nod ma, vytahnouti 64. pluk a prapor myslivca, aby osvobodili obletene. Jim pfidana byla batterie horskYch del, ponevadi se dalo odekivati, povstalci tak vyhodneho postaveni, jakeho jim Stolac poskytoval, jen tak snadno se nevzdaji.

Vegnak ovgem nevahal pfipojit se k vYpraye, aekoliv mohl zastati v Mostaru a odpoeivat. Ponevadt mel uniformu ye StolackYch kasarnach, gel v tYcht gatech, ye kterYch z kasaren uniki. Po ceste gprYmoval, drtel se brzy toho, brzy onoho praporu a sam plukovnik, jindy na slova skoupY, velmi vlidne s nim hovotil a jeho tertam se smal.

Za svitani vojsko odpoeivalo a vatilo si snidani. Pfedni strate oznamovaly blizkost nepfitele, j erg vgak ustupoval. Po snidani nastal dalsi pochod. Plukovnik rozdelil vojsko v nekolik pobodnich proucla a net bylo poledne, staly fady vojska na dva tisice kroka od mesta.

Navrgi za kasarnami byla pina povstalca, a kdy vojsko s nasazenYmi bodaky pokroeilo proti mestu, rozlehla se odtud silna stfelba.

Degt' olova padal at na blizko vojska, ale pro pfilignou vzdalenost necinil gkod. Plukovnik porneil zastaviti a batterie del vyjela na mime navrgi. Napfed cileno na povstalce na vrgich.

8rapnely hvizdaly vzduchem a pasobily znamenite. Povstalecke houfy rozutikaly, odna gejice s sebou mrtve a rankle.

Kdy na teto strane vzduch vyeisten, zemitena dela na mesteeko. teinek delostfelby byl desnY. Zdi se kacely a ahy vyrazily na nekolika mistech plameny.

Btrana 9.

Vojsko podporovano dely, udinilo nyni atok, ale nesetkalo se jiz s odporem Jak stado polekanych ovci opougteli povstalci mesto a padili k horam, prova,zeni grapnely, ktere za nimi dela chrlila.

Bylo videti, ze obletenY prapor take nezahalel. Se zdi kasaren himely salvy z ruenic pasobice mezi povstalici prave spousty.

Plukovnik s ostatnimi gtabnimi clastojniky prvni vjel do brany kasaren, kde jej major vital. Dastojnici stall u svYch vet a plukovnik je svolaval, aby jim vyjadfil sve spokojeni nad jejich stateenosti. Mezi ne ptiplet1 se take Ve g -Mkajmilepukovns eil,pftoseku Georgeyovi a podaval mu lahev, kterou mel dosud zastreenou za pasem.

"Tady je konak, pane setniku," povidal vatne. "Musite si spravit taludek, abyste byl zdrav, as budeme piti vino vyhrane na panu majorovi."

Dustojnici se usmali a Georgey nevedel, se small ten, nebo zlobiti. Uznal vgak, to neni dnes vas ke zlobeni. Proto vzal lahvici a napil se s chug. Ostatni dustojnici chteli take, ale nedal jim. Vide', te tert Ve griakav byl zcela moudry.

"A kde mum uniformu s Ondfeje?" ptal se poru'eik Price.

"Uniformu mag schovanou, ale Ondfej je mrtev," sdeloval porueik Fric. "Chtel uteci za Timofejem, strut jej vgak zastfelila."

"Ponecham si aspori jeho gaty na pamatku."

A opravdu, kdy jsem se asi po deseti letech s nim segel, tu on, jsa jiz setnikem, ukazoval mi gpinave Bosriacke gaty, ye kterYch vysvobodil obleteny prapor z jiste zahuby.

(Konec.)

President Lebrun se venuje rodine, Eden hraje tennis, Mussolini Wave.

Vetgina statnika odjitdi koncem eervence, nezabrani-li jim v torn nepfedvidane udalosti, na prazdniny. Kandy z nich ma sveho konidka a neni bez zajimavosti v gimnout si, co si nejznamej gi z nich zvolili jako nejpfijemnej gi kratochvili. Francouzsky president Lebrun je nejradeji v soukromi otcem a dedeekem. Zdrtuje se proto nejradeji na svem statku v Mercy-leHaut v Lotrinsku u svYch deti a vnukt. Oficielni prazdniny travi na zamku Rambouillet, kde ma vgak jen odpoledne pro sebe dopoledne konferuje o politickych zalettostech.

AnglickY pfedseda vlady Neville Chamberlain, je, jako mnozi jini anglieti statnici, na,rutivYm rybafem. Je pokladan za nejlepgiho znalce lovu na udici Zaliba ministra Edena v tennisove hie je znarna, jinak v gak se tento mlady ministr ye volnYch chvilich rad zabYva dejinami umeni a plati za nejlep giho tivotopisce francouzskeho malife Cezanna.

President Roosevelt ma o prazdninach nejradeji klid, jako rusk diktator Stalin. Roosevelt travi sraj oddych nejradeji na statku sve matky. Jezdi pki tom v malem autu v nadhernem parku, pokud mono sam, nej yYge ye spoleenosti nejblit giho pfitele: Vyjitcl'ky konei piknikem na travniku. Stalin eini totet na svem letnim sidle Preobratenskoje.

Mussolini, jak je znamo z eetnYch snimkti, je narutivYm plavcem. Dli katclY rok v motskYch laznich Riccione. Na plat se v gak ukazuje jen zfidka, fika, ze odpodivani v pisku jej nudi. Take tureckY president je milovnikem plaveckeho sportu. Tema' denne je v novYch laznich v Ankafe. Na prazdniny odjitdi do Ismidskeho zalivu v Dardanelach. NerneckY kanclet travi pkirozene sve prazdniny v Berchtesgadenu.

Praha putuje za mlekem.

MleenY vyrovnavaci fond v Praze vydal vYreeni zpravu, ve ktere uvadi, ae v posledni dcbe, velmi stoupla vYroba mleka u zemedelct na obvodu Prahy. Tito zemedelci smeji proda.vat ye svem hospodafstvi pfimo spotfebiteli mleko nepasteurisovane. Poeet krav v chlevech techto zemedelcti se za rok zvY gil o 269 kusil.

Kdo mute, kupuje poctive mleko u zemedelce a bez oba y. U pasteurisovaneho mleka bylo podle teZe zpravy ze 1.604 vzorkt, odebranS7ch lekati, 192 7,6;vacinS7ch.

VIESTPriN

Strata 111.

ci a kuchyfi. Otec jejich chodil po okoli s fla g BOZENA NEMCOVA:

BABICKA Obrazy z venkovskeho tivota.

IRE jdouci na hrubou vitali je od slova botiL ho, oni je pak k slovu botimu. Wady se zastavili, poptali se jedni druhYch, jak se maji tu, jak tam, co se piihodilo na 2ernove, co Ye mlYne. V zime potkal maloktereho 2ernovskeho, aby gel do mesteeka do kostela, protote cesta byla po pfikre strani nebezpeena. Tu chodili bud' do Studnic anebo na 6ervenou Hutu, do obou dedin byla cesta schiidnej gi. V lete si z toho ale nic nedelali, zyla2te mlada chasa. V nedeli odpoledne se cesta po lukach k mesteoku netrhla. Tu jde volnYm krokem stafena • v kotichu a plachetce, a vedle ni podpiraje se o hal kradi start mut; ba to stars', vtdyt' pak nosi v Wave hfeben, tu modu maji statedkove. v bilYch eepcich s holubiekami, muti v beranicich neb furiantskYch vydrovkach je pkedhoni, 2enouce se pies dlouhou lavku k strani. S hry dolil ale pfichazeji tancujicim krokem deveata jako lane a za nimi pospichaji bujni junkove jako jeleni. Tu prokmitne stromovim nadychanY rukavec WY, tu zachytne se na kkovi dervenY viajici od ramene fabor, tu strakati se vygivana kamizolka chlapce, at koneene celY vesely sbor vytene se na zelenY patit.

Med& domt, ptevlekla se. babieka ze sva,tedniho tatu, vzala na se kanafasku a gukala po dome. Po obede bylo ji nejmilej gi sednout, polotit hlavu Barunce do klina a nechat si hledat tive vlasy, ktere pry ji velmi svedi. Obyeejne ph tom vYskani usnula, ale nikdy na dlouho. Kdyt se probudila, valy se divila, to usnula, fikajic: "Inu, to nevim, to se mi ty oei tak sklitily."

Odpoledne chodivala s detmi do mlYna; to bylo uz jako vyjednano, deli se na to ptldne velmi tegily. Mlynatovic meli take dcerku, v styli Baru.nky, fikaly ji Maneinka a to bylo devee dobre a hrave.

U ml'na peed vraty stala socha svateho Jana Nepomuckeho mezi dvema lipami; tam sedavala po obede panimama, nikdy take Zernovska kmotra, co zustavala na strani, a Maneinka. Pan otec stal pi ked nimi, pohravaje pykslou, cosi tenam povidaje. Jakmile zahlidli babieku s detmi okolo struhy pfichazet, betela jim Mandinka vstfic, a pan otec, maje jit zase pantofle a vyhr,pute nohavice i tedou kamizolu na sot* toural se pomalu za ni s 2ernovskou kmotrou. Panimama ale obratila se do mlYna "tem detiekam neeeho ptichystat, aby to dalo pokoj," nti tom dokladajic. A net ty detielq piig ly, uz byl prichystan stolek bud' pod okny, v zahrade nebo na ostrtivku, aneb v zime v sednici; na stolku byly dobre buchty, chleb, med, pomazanka, smetana a jette na konec pfines1 pan otec v koSiku eerstve flakesaneho ovoce, anebo panimama ptinesla otatku suchYch Mita' a Svestek. Ka ye, a podobne panske piti — to nebylo tenkrate je gte mezi lidem v mode, jen u pani Protkove pila se kava.

"To jste hodna, babieko, to jste ptitla," tikala panimama, podavajic ji tidlieku; "ja, nevim, kdybyste k nam nepti gla jednu nedeli, mne by se nedele nezdala bit. Ted' ale pojezte, Ceho Panbith udelil!"

Babieka malo jidala, take prosivala, by panimama detem takove porce nedavala, ale tomu se tlusta, panimama jen smala. "Vy jste stark nedivim.se, to mnoho nejite; ale deti, och, Bote, to ma, kachni taludky! Kouknete na nagi Maneu, kdy chcete, ona vam fekne vtdycky, je laona." Deti se Aklibily a davaly panimame zcela za pravdu.

Kdyt jim panimama nalotila po buchte, odkiidily se za stodolu; tam o ne babieka starost miti nemusela, tam si hazely mieem, hraly na kone, na barvy a podobne hry provadely. ly tam na ne vtdy uz jedni a ti sami spolednici, test deli to, jeden menti net druhY, jako pitt'aly u varhan. Byly to diet z pazderny nad hospodou. BYvala to pazderna, ale kdy se tam flatinetaf se tenou a detmi pfistehoval, vystajin1 hospodsky ellaloupky, a mtli tarn

-netm,aknepralz tovalpdelkovala za kousek stravy. Nemeli sveho jmeni vice, net tech Best pandurt, jak jim pan otec kikal a trochu to muziky. Na vzdor tomu nebylo ani na detech; ani na flatinetati a jeho tene videt jakousi nouzi; deti mely tvate jako slabikake a mnohY den vychazela z pazderny vfme, ze se at okolojdoucim laskominy delaly, a kdy deti s mastnYmi a lesklymi fusty yen myslili si sousede: "Co pak to Kudrnovic pekou?"

Jednou pti2la Mandinka od Kudrnt a vypravovala panimame, to ji dala Kudrnova , kus zajidka, ale to to byla takova dobrota, to to ani vypovedit nernilte, zrovna jako mandle.

"Zajice," myslila si panimama, "kde pak by ho vzali, snad nechodi pytladit Kudrna; ten by si posvitil!"

Pkitla Cilka, nejstafti devee Kudrnovic, na tacky; to devee melo vtdy co chovat, ponevadt men katdy rok malieke, a panimame hned se ji ptala: "Co pak jste meli dobreho k obedu?"

"I nic; jen bandory," odpovedela Cilka.

"Co to nic, co bandory; vtdyt' povidala ManCa, to ji dala \Tate mama kus zajidka, to byl tak. dobrY?" "I panimamo, to nebyl zajieek -- to bylo kousek kooky; tatieek ji dostal na Cervene Ktte, to byly veverky. Tatieek potkal mysliveckeho mladence, a ten nesl tfi veverky, ktere zasttelil pro vYra; i prosil ho tatieek, aby mu je dal, to slygel, to jsou veverky dobre a maji chutnejti maso net mladY zajieek, protote se Novi j en liskovymi ofitky a mladenec mu je dal a povidal mu, ze je to pravda, to jsou dobre. A tatieek je ptines1 dornt a stall je, a mamieka nam je upekla a uvafila nam bandory, a tak jsme meli dobrY abed. A kdy Maneinka k nam pfitla, dala ji mamieka take kousek. Onehdy pfinesla nam mama ze dvora husu; deveeka pani sprascove zardousila ji pit krmeni glefSkami, i musili ji zafiznout; pani ji nechtela, a tak ji dala marniece a meli jsme na kolik °beat maso, sadlo na dlouhY Bas . . . " Ale panimania pfetrhla devoeti fee, fkouc: "Jdi mi, jdi mn, fi, az mne zima prochazi! Marian, ty bezbotna, holka, jestli mi bude jette jednou jist zajieka u Kudrnt! Hned se mi jdi umYt, at' me nic do ruky neberet," takovou vedla panimama, vystrkujic Cilku ze dveti.

Maneinka pla,kala, ujitt'ujic matku, to byl zajieek dobrY a panimama pofad se uplivala.

Pan otec pti gel, a sly2e, co se stalo, zatoeil pykslou v prstech, tka: "Co se durdite, panimemo; kdo vi, po 'dem devee bude Must& Proti gustu taclnY ditputat! Kdo vi, jesth ja sam se nepozvu na dobrou veverku!" utklibl se pan otec.

"S takovou mi zustante za dvetmi, pantato, pfestarite s tlachy!" hnevala se panimama a pan otec mhoutil oekem a smal se.

Nejen panimaina, ttitilo se i vice lidi od Kudrnovic neco pfijmout, ba vziti je za ruku, a to jedine proto, ze jedi veverky, co by tadnY nova nejedl. Detem Protkovic bylo to ale lhostejno, jestli Kudrnovic chasa k obedu mela pattiky z batantt nebo z vran, jen kdy si ptitly za stodolu s nimi hrat. Verne s nimi rozdelily buchty a co mely, jen aby mely radost. Cilka, devee to jit desetilete, streilo malemu decku, jet chovat melo, kus buchty do rudieek, polotilo je do travy a hralo zaroven s druhYmi, anebo pletlo z lodyh jitrocelov'ch chlapcfim Cepice a deveatam kotiely. Kdyt se do umdleni vydovadely, tahlo cele pasmo do dvora a Maneinka zvestovala mamince, to maji v2ecky velikanskY hlad! Panimama se tomu pranic nedivila a nakrmila v2ecky, i ty, jicht fist se 2titila.

Pan otec ji ale vtdy 2kadlil a kdy se ptihnaly deti, meal: "ja, nevim, nakou titi mam na prsou. Jak pak, Cilko, nemate doma kousek zajieka, mohla bys " Ale panimama se vtdy uplivla a 21a prye a babieka panu otci zahrozic, Maio,: "Ale, ale, jak jste etverak, pane °tee; ja bYt -panimamou, upekla bych y am, na mou veru hodnou vranu na hrach." — Pan otec zatode pykslou, ptimhoufil oko, tklibe se potutelne.

Kdyt sedavali stall v zahradce, pfisedl k nim obyeejne take starek, a to se povidalo o rannim vy1Q4:1 1.1 a 10,zAriL povidalo 5e, ja1c6 byly vy,

Ve stfedu, dne 18. srpna 1937. hlagky, za koho bylo modleni, s kYin se kdo na msi setel; z toho se pkitlo na firodu zvla gt' i vubec, na povoden, boukky a krupobiti, na tkani a bileni platna, jak se leny dati, a koneene se zadalo o KramolenskYch drabech a o kriminalu. Starek byl velmi povidavY, ale k vederu, kdy se sjitdeli mleei, pamatujici "Kdo dtiv ptijde, ten dtiv mele," musel starek do mlYna, pan otec gel se podivat trochu, jak se dali v hospode, a pani kmotry, jsouce samy, povedely si je gte neco o torn a onom.

V time, to bYvaly (Jet skoro cele pfildne na peci za kamny; pec byla velika, bylo tam lote sluteino a Mandinka mela tam vAecky svoje hraCky a panny. Kdyt se tam deti slezly, byla jich pina, pec. Na to peci slavila se katdou nedeli svatba nektere panny. Zenich byl kominik a MikulaS byl jako pan pater. A jak se jedlo, pilo a tancovalo, pit eemt obydejne nekterY tlapl psovi na nohu, az zatIvekl, a spoleenost v sednici z rozpra yky vytrhl. Panimama ktidela na deti: "Prosim vas, vy deladko, nezbotte mi pec, vtdyt' chci zitra peel!" Ale na peci bylo zase ticho, deti hraly ut zase na tatinka a maminku, to mlade mamince pkinesl dap det'atko, a Adelka, ktera neumela strojit hody, musela bYt jako pani baba, Vilem a Jan byli jako kmotti a dali mu tikat Honzieek. A byly zase hody, jidel bylo pfepodivnYch, a pes byl take hostem, aby se na ne udobkil. Honzieek hned vyrost a tatinek ho vedl do tkoly, a Jan byl panem kantorem a ueil ho slabikovat. Ale jeden tak, to neSlo, musely se tedy vgecky udit, i usneslo se: "Budeme hrat na tkolu." Chodily tedy k Janovi do gkoly, ale tadnY neptinesl filohu, pan ueitel se rozhneval a katd.Y mel dostat d ye flaky na ruce; kdyt uz jinak nebylo, nechaly si to libit, ale psa, kterY byl take takem a dokonce nieeho neumel, net na peci funet, tomu usoudil pan ueitel k tern dvema flakam je gte poveteni eerne tabulky na krk, cot se take na nem vykonalo. Povesily mu na hrdlo desku a rozhneYanY chlupad skoeil hned s pece doltit s hroznYm ramusem, trhaje se sebe hanlive znameni. Starek skoeil leknutim s lavice, babieka si odplivla a pan otec pohroze pykslou na pec, zvolal: "Sak na ryby, pytel na raky, pfijdu-li na vas!" a zatode ji zase v prstech, usmal se, ale aby to deti nevidely.

"To udelal zajiste ten na g luciper!" minila babidka: "nejlepti, kdy se domfi sebereme, je'Ste by rnlYn vzhfiru nohama obratily ty deti!"

Ale mlynatovic branili; jette nebylo skondeno yypravoyani o to francouzske yojne a o ttech potentatech. Babidka je znala Aecky tfi, ona mela mnoho zkuknosti, znala vojenskY stay, ji k.atdY yetil.

"A kteti to byli ti tti ledovi mutove, ktere poslal rims na Bonaparta?" ptal se babidky mladek, hezky to, veselY hoch.

"Cot ti to nemfite napadnout, ze to byly tfi mesice, pro , inec, leden a itnor," yysvetlil mu starek. "To je v Rusich takova, zima, to museji bide na tvatich nosit futraly, site by jim nosy zmrzly. Francouzove nejsou na zimu zvykli, jak tam pkitli, hned to vtecko pomrzlo. A Rus, ten dobke vedel: ze to takove bude, proto je zdrtoval! Ach, to je kos!"

"A Josefa cisake jste osobne znala? ptal se jeden z mien babieky.

"Jak pak bych ho neznala, vtdyt' jsem s nim mluvila, vtdyt' mi tuhie ten tolar vlastni , rukou dal", tekla babieka, berouc na granatech zave2enY tolar do ruky.

"I prosim vas, jak se to stalo, kde yam jej dal? ptali se mnozi. Doti se byly na peci trochu ztisily, a slytice tu otazku, sbehly s pece a prosily babieku, aby povidala, ze oily to take jegte neslyt'ely.

"Ale panimama a pan otec IA to sifteli," namitla babidka.

"HezkY vYklad mite elovi ck dvakrat, i tteba kolikrate poslouchat bez onarzeni, jen povidejte," pravila panimama.

"Nu, tak yam to povim, j nn vy, deti, sednete a tig e mi sedle:" 'Yeti se hnsd usadily a byly jak Orly.

"KdyZ se stave]. NovSr Pies (Josefov), byla jsem vSirostek," zaaala babiaka u svem vypravovani. "Ja jsem z Ole:Snice. Vite, kde je 010,1:lice?"

(Folua0vAni,)

Ve st•edu, dne 18. srpna 1937.

tryvky z e eskoslovenskfTch l

Boj na ho e Vitkove p

Alois Jirasek.

NEDELI 14. eervence 1420 podniklo kei2aV eke vojsko Zikmundovo ritok na horu Vitkovu u Prahy (nynej21 Zi2kov), kde Zino, s hrstkou svYch vernYch se branil obrovske ptesile. Pradane spechali mu na pomoc. Zi2ka zde dobyl prveho slavneho viterstvi se sv'mi husity.

Od Horske brany letel jakSrs mu2 k Sennemu trhu a ktieel: "Pomoc! Na pomoc bratfim!"

A v tom se ozval zvon. Zvonili k Sturmu; zvonili u sv. Jindticha i na Staromestske radnici.

TemnS7 hluk zalehal s tech stran, hluk a hemot zastupt. Zeny vstavaly se zapra.2ene dla2by, umlkaly v pladi, naslouchaly, ale vykkikovaly zas a bedovaly, kdyZ od Horske brany hnal se opet jakSrs muz bez dapky, az vlasy za nim vlaly, a ktidel: "Pomoc! Pomoc!"

JeSte nedobehl a jfa se zjevila proti nemu. Od sv. Jindficha kradel SennYm trhem vysokY knez, prostovlasSr, nesa svatost v proStipi; vedle neho dva muzi bez dapek se zvonci v rukou.

Za nimi houf sttelcu s kuSemi a za sttelci velikSr zastup bradatS7ch bratti taborskYch, bez brneni, v dapkach a v suknich jen, nekteti u hrdla rozhaleni, se sudlicemi, s kovanYmi cepy.

Ty mela vetSina. Knez pospichal, zvonici vedle neho zvonil bez rinavy, mrigi za nimi brali se rychlYmi, padnYmi kroky, a,2 se rozlehaly. Veichni kvapili v patrnem rozeileni, se zraky plarioucimi; pobizeli se do spechu a dali se do zpevu, kdy2 je posadka ve brane a na hradbach uvitala josavYm pokiikem. Zpivajice vyrazili yen a hnali se nahoru ke srubrim.

Prvni byl ji2 skoro ztracen.

Ve vlei Arne peed nim, peed jeho ptikopem, ye peikope site le2eli huste raneni a mrtvi, lido i kone, kteti tu, jak dojitcleli, sklesli steeblou i 21py se srubu. Ale proud se tim nezarazil. ,NovY a nov' peival; pees Vela padlYch, pees mrchy koni hnali novi ritodnici s divokym keikem. Zarazili jich nebylo mo2na. Pechota, Mieriane bydostali se a2 ke peikopu. Houfnic, ktere nahrazovaly "brateim" podet, nebylo to chvile ji2 motna znovu nabiti.

Dalo na rovne zbrane. Thoenici v2ak zapomneli na ostrve a 2ebeiky. Tech s sebou Nicmene se vrhali, do peikopu, aby piilnuli ke' zdi, k opevneni ne nejtvrd2imu. Se zdi, s podsebiti srubu, s viniene ve2e sypaly se na ne Sipy i kameny. MiSriane padali v ptikope, raneni nebo povaleni ve zmatku a tlaeenici.

Pies padle drali se novi a novi nahoru, ven z ptikopu, ke zdi. Odtud do nich bodali atepy, sudlicemi, bill do nich kovanYmi cepy "broth" tabor2ti i tri "sestry", v2ichni v dive udatnosti, rozzuteni. Div' keik rozlehal se v peikope, u zdi, kolem srubu. Trouby jeoely, jezdci v brnein pobizeli ntodniky, mavali medem k opevneni. ady jejich (idly jiz u peikopu, nejvice v2ak u zdi. Ne2 i obhajcriv ubYvalo, a kde padli dvatei, tarn bylo znati znaenou mezeru. Nejlatife bylo u vinidni veze. Tu osypali Mi2riane jako vosy. 13 zdi spojujici vet s ostatnimi opevnenim se jimi eernalo. Odtud lateen "bratti" o posilu.

Jen velika "sestra" stojici v popeedi na zdi mldela a ohanela se cepem. Zaviti se ji s hlavy smeklo; mokre, uvolnene vlasy 1pely ji na spancich a na zpocenem eele. Zsinala rozeilenim i namahanim, ale bila se neimavne. Cep jeji hal a se kmital nad sudlicemi nepeatel, dopadal, bil do Stitt', helmic a tel, vpravo, vlevo, hal a kmital se, dopadal, bil, rozra2e1, teepil, sam krvi uz mokrY a rudSr. "Sestro," ktieeli vedle. "Sestro, ustup od veze!"

Straus 11.

VISTNIK

"Sem! Sem!" Ani na okam2ik neustala, ani se neohledla, jen chraptive vyrazila z vyschleho hrdla: "Pied Antikristem verny keest'an — " a bila dal, — "nepostoupi — " Peival na srub drave rostl. S divokym keikem a troubenim peihnal se novY houf. Pees peikop piny tel drali se ji2 snaze ke zdi; a tu se pozvedali, stoupali na zada druhri, drapali se na zed'.

Te ji2 nehajilo ani teicet mu2iiv. A ji2 umdlevali.

Pojednou se mezi nimi mihl "bratr" 2i2ka, v s palcatem v ruce. Kfieel, aby neustupovali, aby yydrteli, 2e jde pomoc. A sam bil do nepeatel. Pak skoeil k mistu, kde vylezall na zed' dva Mi2riane. Jednoho naraz srazil, 2e slepustiv Atit; druhY v2ak chytl hejtmana za nohu tak, 2e mu ji podtrhl. 212ka sklesl, nohy mu visely se zdi. Kolik ruk po nich chriaplo, tahaly ho dolt', ale on vzeptel se rukama o zed' . ech sil. Nekolik "bratti" peiskoa odpiral ze v S dilo a bilo do Mi2rianriv, a2 ho pustili. Vyskodil a jen stanul zase na nohou, bil zase do nepeatel. V torn se peihnali z placu za srubem posilci. .212ka sestoupiv ukazoval, kam kteii, poroupobizel a keieel za to veavy na jejich rotmistra: "Poslali jste do vinice, jak jsem kekl?"

BradatY, Aecly bratr rotmistr v peilbe, ale bez odeni, s nahYm meeem v ruce stoupaje na zed' ktidel: "Poslali — vyrazili co nevidet v bok —" Vy2vihl se na zed', ale jen tam stanul, roztahl ruce, zavravoral a sletel se zdi.

Sipka mu treela v hrudi a krev steikala z hluboke rany. — V ten okam2ik strhi se napravo, od ji2niho svahu, od vinic divokY pokeik. Zizka, jak jej zaslechl, hnal se do roubeni ve2e nahoru, na jeji podsebiti, vyhlecll okencem napravo; odtud zalehal ten kiik. Postfehl tam velke pohnuti v nepeatelskYch houfech. Svitlo mu v oku a v duSi Jeho houf vyrazil z vinice v pravou chvili. Zkeikl to bratfim steelciim na podsebiti a ji2 se hnal dole na zed' mezi bojujici.

Za chvilku pote zalehal do srubu peival zpivajicich hlasu s to strany od mesta. B11211 se kvapem. Hlas zvont v nem zanikal; zvudely vedle svatosti v progtipi, blYskajici se v odpolednim slunci. Bylo po etvrte hodine.

Co poskytu i nage Tatry.

EDNIM z nejdelSich pohoti v EVrope jsou Karpaty; zadinaji z BratislavY a postupuji mohutnYm obloukem 1300 km dlouhYm a2 ke Stare R2aiie. Hlavni 'east tohoto horskeho pasma je v Ceskoslovensku. Jadro a steed tvoti Vysoke Tatry, ktere jsou zemepisnou hranici slovensko-polskou na pomerne male plae 400 etv. km . Mohutna Zulova hradba horskYch 2titri pozoruhodne tektonicke stavby vystupuje nahle ze spi2ske doliny a zadind na zapadni strane Krivanem 2469 m vysokYm. Smerem k vYchodu nasleduji Rysy, Mad. a Velka Vysoka, GerlachovskY 2tit 2663 m vysokY a ostatni ocelove zbarvend valna, 'dela Vysok'ch Tater. Nadobladne pasmo jedineene krasy uzavird SlavkovskY a Lomnicky tit 2600 m vysoky.

Na jiZnim svahu VysokYch Tater je ulo2ena eada klimatickYch mist, jejich Melva, hodnota pro chorY i zdravy lidskY organismus je nesporna. Ve vSigi 1000 m protind horske ritesy moderni testa Svobody, ktera spojuje v2echna mista od Strbskeho Plesa pees Vy2ne Hagy, Poljanku, Smokovec, Tatranskou Lomnici, do Javoriny. VSechna uvedena klimad'ar ticka mista rozkvetla v poslednich 50 letech a vykazuji stale stoupajici tendenci zajmu doma za hranicemi, jednak blahodarnYmi stinky tatranskeho klimatu, jednak netuenYm rozvojem sportri, zejmena zimnich. V drisledku idealni jinni polohy vykazuje sluneeni zafeni mimotadne peiznive vYsledky. Kiimatickou peednosti VysokYch Tater jsou hluboke jehlidnate lesy, ktere celou oblasti tatranskou prostupuji, syti vzduch eistYm ozonem, upravuji rozdily temperatury a chrani peed vetrnYmi proudy.

Pozorovani meteorologicka byla v poslednich 2 letech obohacena vedeckStm zkoumanim at-

a

Mosfericke elektfiny. Za tim neelem byla zatizena na 8trbskem plesu statni klimatologicka observatok, ktera, je toho druhu prvnim vedeckSrm Astavem v cs. laznich. Na zaklade zaznam0 automaticky a trvale registrovanS rch lze hodnotu klimatu vedecky konstatovati a pro leeebne heely prakticky upraviti. Atmosfericka elekttina jako clalelitSr dinitel klimatologickSr a jeji soustavnSr v3izkum ptispeje nesporne k jasnemu a spolehlivemu stanoveni indikaci, jako2 i ledebny'ch i rekreadnich mhtnosti na yedecke seriosni zakladne. Podnebi Strbskeho Plesa ma blahodarnY vliv na urychlenou vYmenu latek, otuZuje organismus, zlep2uje obeh krevni. Zvlake peiznive vYsledky vykazuje pei asthma bronchiale, nemoci Basedowove a chudokrevnosti.

Tatranska Lomnice je ulcdena na jdnim svahu Lomnickeho Stitt! (2634m). Idealni poloha a nadmotska. vfae 850-900 m dava ptirozene podminky pro fispeSne leceni poruch systemu nervoveho, jakoz i stavu ochablosti telesne i dhgevni. Klimaticke ledebne fidinky podporuji solaria k ozatovani ptirodnim horskSlm sluncem, cviena, louka k leeebne gymnastice za vedeni kidiciho lekate a odborneho instruktora telocviku, jako i moderni vodoledebnY Ustay.

Atrakci Tatranske Lomnice bude lanova draha na Lomnickk Stit, jeji stavba speje rychle k cili a jejd prvni fisek na Skalnate Pleso bude odevzdan vetejnosti ji2 letos v hlavni sezone lazenske.

Pies tri tisice hrobil je na. VelehradZ. Ve Starem Meste na Morav y zahajili v techto dnech dalSi vykopayani staroslovanskeho pohtebiSte, nejrozsahlejSiho, jake u nas dosud bylo nalezeno. Podet hrobil v techto mistech odhaduje se na tfi tisice. Tak rozsahle pohtebiSte musilo naleZet k rnestu mimotadne velikemu. Archeologove tvrdi, ze na techto mistech staval Velehrad, hlavni mesto hie Velkomoray ske, Rostislavovy a Svatoplukovy a biskupske sidlo Metociejovo. Tu ze bylo ono mkt°, o neZ ztroskotavaly nemecke vharavy, a o !lend soudasn3"7 nemeckk kronikat pied jedenacti sty lety v fidivu psal jako o nevSTslovne pevnosti, vSem jinSim hradihn a mestilm nepodobne. — V hrobech byly nalezeny pteeetne nadoby, ozdoby a zbrane. Velmi mnohe jsou pnvodu byzantskeho. Take nekolik byzantskStch Je to doklad, 2e ui se tu usadilo ktest'anstvi. Pamatky po vlastnim meste jsou skrovne.

Podle prozkoumaneho slcdeni pudy se soudi, Ze zbotenite nebo spalenfate tohoto stareho m'esta bylo zaneseno a piikryto silnYmi naplavami teky Moravy. Peiznadne pro to je, 2e peevand vet2ina pohebenYch jsou 2eny a deti.

Hrobri dospelYch muff" je mak). Je to svedectvi valeene doby. Je teeba venovat pozornost pamatkam, sveddicim o tom, 2e od prvniho kronikou zaznamenaneho ciziho vpadu do naSi zeme (roku 630 Dagobert proti Samovi) po ttinact set let dovedli jsme uhajit svou narodni existenci. kili0V0 POLE. Ladislav Quis.

Ta vez ptibyslayska pane vysoka.

Kolem plodna pole, jenom jedno hole z roku do roka.

Sedlak pfi robote orati je ale v okamleni zem se v skalu meni, zlomen pluh v ni tkvel.

Sedlak zbledl. Pied nim slept Zizka stal.

"Na smrtelnem mem zde rust nech jako dosud dal.

Jdi a povez lidu: nemid pamet mou znidit pane zloba, ani zvrhlost roba rukou nevobaou."

Strau ► 11.

VESTNIK

trfedni Organ Slovanske Podporqici Jednoty Stitn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA ManKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO., est, Texas Pfedplatne $1.00 roan& Do stare vlasti $2.5a Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny wires zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, pfedplatne, oznamky, budlei adresoviny na Vestnik. West, Texas Vietnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Spoluprice buduje. Dosavadni oslavy jubilea nagi Jednoty mely v gude odekavanY Aspech.

Tez dalg i a posledni vykitou se tadouci vzpruhou, povzbuzenim a k rrioralnimu Uspechu jubilejnich oslav musime ptipojiti i vYsledek hmotnST, jim bude ziskani pokud mono nej vetg iho podtu Menu novYch. Ptilivem novSlch eleml poskytneme nagi S.P.J.S.T. darek nejvhodnej gi, nejmilej gi. Nyni v tlobe sberu bavlny je slibna ptiletitost na g nabor zesilit a man Jecinota v pate desitce let zdarne pokraeovat, ma-li rust, musime v gichni spolupracovati za jednim diem — ziskavati a udrtovati dleny.

To znament,, ze musime u v gech tadil ziskavat nove eleny a hledeti k tomu, aby ztraty vznikle Amrtim stargich dlenti byly nahrateny a podet tadoveho elenstva stale silil. Nezapominejme na nutnST rust Detskeho Odboru! Hospodatske pomery se stale lep gi, aekoli cena baylny klesla pro nedostatek dobre yule rolniku kooperovati s vladnim programem planovite setby baviny, cot piivodilo netadouci oeekavanou iirodu 15,500,000 tokt baviny, Aroda jinkch plodin je vgeobecne potehnana a vYnos farem buvelmi dobrSi. de celkem uspokojivST, misty Zlepgeni situace hospodatfl znamend celkove polepgeni vgem ttidam dalgim a nasledovne i dobrou vyhlidku pro na g nabor. Mame tadu dobrS7ch organisatort, mime velkS7 podet dobitch spol. pracovnikt, ktel1 chapou nezbytnost spoluprace a je jen tteba, abychom v gichni poctive prilozili ruku k dilu a pomahali. Nikdo PTV pro nage Bratrstvo nic neudela netli my sami a toto budme miti takove, jake si je sami udelame. V jubilejnim roce zajiste v gichni si ptejeme, aby Jednota na ge rostla a mohutnela, byla pevnou ba gtou sdrutenYch Texasant eeskeho ptivodu. Bude rust, jestlite vespolek k tomu cili budeme spolupracovat, nebot' jedine spoluprace v gech nas je zakladem uspechu S.P.J.S.T. Nezahrivejte si se Stestim vakch milYch a nespolehejte na ne — ale poji gtete si je.

Jednou z nutnYch potteb ku ziskani spoluprice vgech elenti je dilvera techto ye sve tddove Atedniky. Je proto povinnosti Utednin v prvni fade, aby duveru elenstva si zasloutili spravedlivS7m a spravnYm vykonavanim syS7ch povinnosti. Znalost na gich stanov je nutna, mame-li toho dosahnouti. KatdY Glen by mel znati stanovy S. P. J. S. T., tak aby mohl poznati nejenom sve povinnosti, ale i sva prava. Toto je pro ka,tdeho dlena dosti daletite. Na ge Hi. ttadovna ma zasobu stanov a s radosti je zagle na potadini.

I kdyi se, zastavi vá; piijem — pojistka se nezastavi, ale ve skuteenosti nabfvi ceny.

DevitY sjezd Zipabdni Lesko-Bratrske Jednoty zahajen bude v uteri dne 7. zati 1937 v 9 hodin v Milwaukee, Wisconsin, v Cesko-Americke sini na Vine ulici. Sjezd teto nejvet gi, nejmoderneji ztizene Ceske bratrske podpiirne organisace v Unii ptipada v roku 40. vtroei jejiho zaloteni. Necht' bratrske snemovani vynese Z. G.B.J. nejlenk vYsledky, k demtft posilame nase uptimne ptini zdaru!

a

O vyznamu price. Olovek je nucen pracovat aby si opattil prostkedky, nutne k t. ivotu. Zene to tedy dloveka, stejne jako kaZdeho tivodicha k dinnosti pud sebezachovy. To je prvS 7 vSrznarn prace. Ale dlovek se musi za,b9vat nejakou praci jeke pro nee° jineho. OdpoeatSr elovek ma, v sobe nahromadeno mnoZstvi energie telesne i dukvni. Ta chce a musi Wit vybavena. Nuti nas sama k einnosti. VAimneme si na ptiklad ditete. Stale nko musi robit, stale je hrave.

Kdybychom mu v dinnosti branili, bylo by mrzute, uplakane. Bez einnosti nemae na g organismus bit. U lidi nepracujicich objevuje se mrzutost, nuda, nemoc. Kdo nemusi pracovit pro vSilivu, hleda ainnost ye sportu a hrach.

Kdyby mela prate jen tyto dva vS7znamy, prospivala by jen pracujicimu jednotlivci, a ne, jak se vtdy hlasa, celku a spolednosti. Vjiznam price je jeke jeden vyssi. KaldSr svedomitSr elovek, dostane-li od nacho nko ptemS7gli, jak by mu to oplatil. Nam dava spoleenost vychovani, zabavu, vzdelani atd., a my, jsme-li svedomiti, ji to oplacime praci. Svou praci pak umoZriujeme spoleenosti davit druhf7m. Prato je price mravni povinnosti eloveka. Mejme tedy v ficte praci a nevyhSrbejme se ji.

Nikdy nebudete mod koupiti tak levne pojigteni, jako prate tines. Pojigteni pomaha k vzdelini ditek.

Co delaji jini. TIsttedni agitaeni vYbor o.S.A. ye statu Illinois vypsal agitadni soutet ve sve oblasti, ktera zahrnuje tady v Chicagu a okoli, tady ye statu Indiana a v jihozapadnim Michigan. V souteti to je urdeno 10 cen pro tidy, ktere ziskaji nejvyMi obnos pojike'ni pies kvotu jim stanovenou. Celkem obnakji ceny $350 a jsou rozdeleny nasledovne: 1. cena $100, druha $75, tieti $50, etvrta $35, pita, $25 a dark ceny o desitku niZSI. Kazite Stesti vase rodiny, nechite-li ji bez pojiSteni.

Vilka — slavni sebevraida. Pii nedavne navgteve belgickeho premiera Van Zeelanda jednalo se v Bilem dome mezi nim a presidentem Rooseveltem o tom,. jak by bylo =trio zachranit mir. Oba statnici se zcela shodli na tom, ze testa k zachovani svetoveho miru je jedino, a spodiva, v nezbytnosti, rozdelit zajmy Italie a Nemecka. Hitler a Mussolini ptedstavuji dnes jedine dy e bojovne sily. Vzdalit Berlin ftimu, mysli president Roosevelt, je mono jen sblitenim britsko-nemeckYm. Nemecke podminiky tohoto sbliteni jsou znamy: suroviny a kolonie. 0 surovinich byla by motna dohoda.

Horgi je to v ota,zce kolonii. Je v gak, i pies detne ptekatky v otazce kolonii, takov3i Ustupek s to, aby ptimel Nemecko k navratu do stenevy a k omezeni zbrojeni? President Roosevelt i Van Zeeland pochybuji o torn. Spojene Staty neptipusti, Hid Roosevelt, aby zmizely staty, vznikle mirem versailleskm. Kdyby Hitler napadl Ceskoslovensko, vyvolalo by to na tits) stran y oceinu skoyo jednomysIne rozhoieeni.

Rovnet kdyby Hitler chtel zanechat valedmich planfi pod podminkou, ze Praha bude dana pod jeho nadvladu, Roosevelt by s tim nemohl souhiasit. Pokud jde o sti'edni Evropu, ujigt'uji francouzske iiedni kruhy, ae francouzska, poMika se naprosto nezmeni. Mir zustava nedelitelnSim. K zachrane miru zbrva je'Ste nadeje, ze diktatorske staty, pies vaechno sve vychloubani, nejsou schopny vest valku. President Roosevelt je o torn hluboce ptesvedeen. Van Zeeland soudi, ze valka mute dnes bit jen sla y -nousebvrad.Rltuji'e,zfrancouzsko-nemecka valka by byla take valkou nemecko-americkou.

Dlukte sve rodin y pojigteni a proto ji nezkracujte.

Prvni Katolicki Slovenska fienski Jednota ma v techto dnech — 15. at 21. srpna — svilj XXI. sjezd v St. Louisu, Mo. Je nejvet gi slOvenskou sesterskou organisa,ci, ktera poji gt'uje tieny i divei dorost a • dita dnes kolem 65,000 Menkyfi. Hlavni jeji fita,dovna, je v Clevelandu, Ohio, kde ma svou vlastni budovu. Za organ slouk ji dvout*clenik "Zenska, Jednota", kterST je vydavan v tiskarne mu2ske Prvni Kat. Slo venske Jednoty v Middletown, Pa. V3isledky to hoto sesterskeho snemovani ptineseme ptike.

Koupite-li pojikeni, kupujete investici beze vieho risika.

Ve stredn, tine 18.E srpna 1937.

Nova daitovi -pkedloha. Spoledng vgbor kongresnikti a senatort vypracoval ptedlohu na zameeni uhybani se placeni dani se strany zamoZnYch jedincn. Ma naeledujici body: Znatl ne zvyteni dame pro drkbni spoleenosti dorna,-. ci, ktere jsou zal6Zeny na poplatku 65 procent nerozdeleneho ptijmu na obnos $2,000 nebo men gi a na obnos vet gi net $2,000 dari 75 procent. ZvS7Seni dame zamokiSrm lidem, kteti inkorporuji vSiletni jachty a venkovske statky.

ZnemoZneni pro herce a radiove rozhlakvade, aby mohli ptepsat svfij zisk na "korporace", ktere sami zalo ill. Dalk elanek miti proti kteti ziskaji v Unii velke ptijmy a proti zamoZn,,,m Zenam, ktere se provdaji za cizince. Ztrata finanani mezi dvema korporacemi nerna b3t, uznana v ptipade, kde stejna osoba neb spoleenost vlastni polovinu dilcu takovSrch korporaci. Ptedloha dale odporuduje rozpustiti vaechny cizozemske dr2ebni spolednosti do tine 31. prosince 1937. Nedovoluje se odpoditani domnel,".tho aroku a vydani a odporuduje zrugeni osvobozeni od dame obnos $10900, kter3 je ziskan usporarni pro svetenecke majetky. Bude-11 tato berni osneva ptijata, spolkova, pokladna ziska rodne dalSich prijmu v easti kolem $100,000,000.

Osmdesit a pnl procent fieho majetku tvoii zivotni pojistka.

2eny se zdrihaji pojikeni — vdovy ne.

Dalk triumf Smetanovy "Prodane nevesty".

Soubor lublariske zpevohry pfedvedl nesmrtelnon 4-Prodanou" v terstskem divadle — Politeama Rossetti. Mistni deniky ptinesly o ptedstaveni nad gene referaty. Kritik "Popolo di Trieste" napsal mimo jine: "Umelec, velkS7 mistr, zde promluvil hlasem sve zeme a dobyl jim sveta. Je to hudba, ktera vychazi ze srdce samovolne a uptimne s bohatou melodickou intend, pint, citovosti, srdedna a jeduoducha.

Nutno se vratit opravdu at k Mozartovi, k tomuto geniovi svetla, aby se nagla takova klasicka ptimodara jednoduchost. Obecenstvo napinilo hledigte do posledniho mista a nebylo snad du ge, ktera by nebyla odchazela, jsouc vzru gena radosti nad genialni hudbou." Kritik v zaveru referatu pi ge, ze lublailska opera nemohls, najiti dila vhodnej giho pro karakteristiku slovanske duge.

Pojigteni je nepfitel chudoby.

Vetkna dobra pochazi z prate, v gechen u2,1tek by pravem mel naleteti tem, jicht price jej vytvotila. Ale za v gech cash nekteti lido pracovali a jini ,kteti nepracovali, meli z to price uZitek. To je nespravne a nemelo by miti trvani. ZasluZnou snahou katde vlady musi bYt, zajistit kaZdemu delniku tak velkji dil z vYsledku jeho prate, jak jest jen mo2no.

Redakci dodo. K pfile2itosti statniho sjezdu i'adn Z.6.B.J. a Oeskoslovenskeho dne stanovenych na dny 21. a 22. srpna 1937 ye Wilber, Nebracka — vydan byl cennST Pamatnik, objemne, kniha o 104 strankach velkeho formatu. Kopie pamatneho dilka byla nim zaslana a musime redakci i yydavatelUm vysloviti uptimnou gratulaci. Pamatnik obsahuje anglicky dejiny 6e: chic v Nebrasce do dne gni doby, dejiny Z.C.B.J. anglicky i desky, kapitolu o csl. legionatich, a dejiny vaech jednotlivSl ch facia v Nebrasce, obsahlej gi net jsme dosud byli zvykli Gist kdekoli. Oetne ilustrace skupin zakladajicich.tijicich elenti a tadovSi ch sini eini knihu zajimavejgi jako ji davaji dokumentarni hodnotti.

Clenstvo jednoto z prvnich tacitit a to . Karel Havlidek Cis. 4. v Hallettsville chystaji se oslaviti •tf r.roei zaloteni S.P.J.S.T. — uz tuto nedeli 22. srpna — v katclem ohledu okazale. Ptedseda br. F. K. Bueek zaslal nim na ukezku sla,vnostni odznak bohate zhotovenS7 — pennant z modreho sukna, na nern g zlatfm pismem ykusne upraveny letopoety, znak jmena tItednikil . HI. trtadovny a fadu Karel Havlidek.

Dopoledni prd.vod ma bYti velkY a svgm slotienestrY. fleast'oSadnikU jinonarodoveu je pre' zajiatena. Podnik hallettsvillskgch slibuje bYti mimokadnou uddlosti okresu Lavaca. Posilame jim nag e ptani Upineho zdaru!

Navg tevy v redakci. UCetni HI. trfadovny br.

Ed. L. Marek dojel do West v nedeli ohledne odhadu majetku, na net tadana pbjeka. Na zpatedni eeste mel dalgi tizeni v Temple, Taylor. Kratk navateva nas potekla.

Ve Wed% dne srpna 1937.

noRESIDENT Roosevelt pracuje na fedi, kter rou hoclla pronesti k lidu, aby mu vylotil cile sveho programu, nynejti i budouci. l e.6 pry promluvi dne 15. zafi pied Washingtonovkm pomnikem u pfiletitosti 150. vkroei americke ristavy.

• • Vynikajici slovenskk spisovatel, basnik a neohrotenk bojovnik za svobodu csl. naroda, Martin Razus, zemtel ve veku necelkch 49 let.

• Dam zastupcti ye Washingtone schvalil ye stfedu tohoto *hie osnovu reforrny nittich soudft a poslal ji do Bileho domu k podpisu presidentovu.

• • V Oslo se hral Hatkftv Svejk v jednom divadle asi sto tedesatkrat za sebou s tak obrovsky'm iispechem, to na nej byl koneene najat nejvetti stadion, kde byl piedveden pied nekolika tisici divan. Byla to velka mirova manifestace.

• • Sovettti iftednici nedovolili dr. Hrdlidkovi, tefu anthropologickeho departmentu Smithsonskem tistave ye Washingtonu, aby mohl pfistat na ()strove Nikoloskern, kde chtel konati sve badani o ptivodnich obyvatelich Ameriky.

• • Senat schvalil Wagnerovu pfedlohu o bytove reforme a odhlasoval, aby sekretaf Ickes me' vrchni dozor. Bude-li piedloha schvalena v dome zastupcft, sekretif Ickes. bude miti za ftkol vystaveti dosti domu, aby v nich mohio bkti ubytovano tolik obyvatelstva, kolik ma Pittsburgh.

• • Kdyt se Marconi dal v r. 1908 do prate na novem pfeklenuti Atlantickeho oceanu, spadly akcie jeho podniku pro nedftveru na jednu dvacetinu jmenovane hodnoty. V to dobe musil Marconi vyplacet sve spolupracovniky akciemi.

Za pul druheho roku stouply akcie 140krat.

•

•

Bkvalk vyslanec v Bukuretti v Rumunsku, Jan 8eba, byl presidentem dr. Benetem povefen iftadem vyslance v sine, kde ma nastoupiti 1. zati t. roku. Dosavadni vyslanec v dine, dr. Feitscher byl jmenovan vyslancem do Ankary v Turecku.

• • Hollywood chysta na fijen slavnostni eeskou svatbu. Tfebieskk rodak Frant. Lederer, jeden z nejleptich hercu posledni doby, oteni se s vynikajici filmovou hvezdou Margo. Hereeka Margo se jmenuje vlastne Maria Margharita Guadalupe Castilla a je dcerou znameho mexickeho lekafe. * Podle odhadti chicagskkch obilnich obchodnikft di se letogniho roku odekavati iiroda kukutice ve Spoj. Statech ye vkti 2,771,000,000 buAlti, majici hodnotu $1,750,000,000. Spini-li se toto odekavani, bude to nejvetti iiroda teto piodiny od roku 1929. V roce 1936 se sklidilo 1,524,317,000 butlft.

• • V Nemecku jedna universita ptipada na tti miliony obyvatel, jedna vysoka kola technicka na test milionft; v t eskoslovensku tfi miliony Nemoe maji jednu universitu a d ye techniky.

Tyto skuteenosti dokazuji, to eeskoslovenskk n.a,rod upravuje tkolstvi ve svem obnovenem state pro vtechny narodnosti spravedlive podle svkch staletkch demokratickkch tradic a podle veene platnkch idealft humanity, jak je stanovili jeho velci vychovateltti reformatofi - Komenskk a Masaryk.

Trpelivost je nejvetti zbrani Anglie. Britska fite, jet pfeekseq. talik jinkch fiti, je rozhodnut& pfeekat v klidu a ve zdravi i dnetni pokusy o zakladani navkch imperil. Mnoho lidi v Evrope soudi, k by bylo lepti pfivodit nejake rychle a ramie rozhodnuti, a to i za cenu valky.

Ale to je prave to, co Anglie v tadnem pripade nepfipusti. Bude radeji deset let bojovat o mfr, net by Ala do jednodenni bitvy, tiebas i s vedomim bezpeeneho viterstvi. Diktatury spechaji, Anglie eeka.

Strana

VESTNiK

Zprayy ye zkratee.

Mladk student J. L. Prennov objevil novk valeenk plyn, kterk ma hrozne &inky. Proti novemu jedovatemu plynu pry nechrani ani jedink druh protiplynovkch masek, ktere se at dosud vyrabeji. Mladk chemik sloteni latky ptisne taji, prozrazuje pouze, ze je v ni Ptimichan i hofdienk plyn a fosgen. Vkrobni naklady jsou pry veimi nizke. Miadk vyno.lezce je dftstojnickkm eekatelem americke armady.

Ve Vartave konan byl svetovk kongres esperantistil za ireasti 900 delegatft z 30 ruznkch zemi z celeho sveta. Tento kongres byl jubilejni a konal se na oslavu 50. vkroei vzniku umele mezinarodni fedi "Esperanto", ktere vynalezl dr. Lazar L. Zamenhoff, ptvodem z Polska.

•

Dle zpravy Americke Federate Prace je dosud vice jak osm miliore lidi bez prate. Federalni rada pro socialni pojitteni sdeluje, ze je v obchodni a prilmyslove einnosti vteho druhu zamestnano skoro 30,000,000 lidi. Od Unora 1936, kdy starobni pense byla zavedena, vlada vyplatila na tenth tee' $149,663,900. Podet starobnich pensista odhadnut byl v dervenci na 1,379,561 v cele Unii a tern vyplaceno bylo z federalnich, statnich a mistnich fonda celkem $25,663,000. * * V bankach Spoj. Statti je uloteno $189,000,000, na net vkladatele asi zapomneli. Penize path 5,646,000 jednotlivcilm a jsou to vettinou male eastky (nektere obnakji jen nekolik centft), a,vtak je zde 1211 vkladatelii mezi $10,000 do $50,000 a 65 vkladateltt dokonce pies $50,000. Senator Wheeler podal finanenimu vkboru ptedlohu, dle ktere po 20 letech by stat pfevzal zapomenute vklady, net liste" zajmy tlaeily, by se na ni zapomnelo.

• • Federalni odbor pokiadu ye Washingtone oznamil v techto dnech, to faltovani penez a pateractvi ye Spojenkch Statech poklesava, ale za to pfibkva, ptipadt faltovani eekti. Faletnkch penez vypatrano bylo ye fiskalnim roku, zakoneenem 1. dervence, za $487,643, cot je o celou tietinu merle net v roce pfedchazejicim.

Pro faltovani pellet zateeno bylo v minulem fiskalnim roce 1,247 osob, a 339 merle net Toni.

Pro faltovani den naproti tomu zateeno bylo 1,215 osob, kdetto v roce pfedchazejicim toliko 879. Ceini iitadovny oznamily v roce prase uplynulern 9,800 vypatrankch pfipadft pateractvi, kdetto v roce pfedchazejicim bylo takovkch pfipadti 13,856. Poeet vypatrankch pfipapokoutni vkroby lihovin taktet znaene v poslednim fiskalnim roce poklesl.

•

•

V nynejtim einsko-japonskem sporu vidi londknske "Times" jednu velkou vec: Ze 'Cina ua neni bezmocnou htiekou, to se stavi na odpor a ma, se eim postavit. At' skondi nynejti konflikt jakkoliv, nezmeni se tim nic na vkvoji k nove rovnovaze na Dalnem vkchode. Bude ji ureovat Oina, jet* svou narodni mirumilovnosti stejne jako velikosti a silou tam zajisti klid a bezpeenost. Uhasne tim nebezpeene ohnisko svetoveho potaru Ulehei se tam Rusku a tim vzroste jeho sila na evropskem politickem jevitt. Japonskk souputnik osy m -13 erlin tim pfestane bkti posilou teto osy a naopak osa Patit-Praha-Moskva bude tim silnejti na prospech evropskeho miru.

•

•

Hrozici stavka vice jak 800,000 teleznienich zfizencil, patficich k tak zvankm neoperativnim bratrstvilm, byla zatehnana minulk etvrtek, kdy pti vyjednavani ye Washingtone pod zattitou narodni delnicke zprostfekovatelske rady dotlo k zykteni jejich platft o 5 centft za hodinu. Zfizenci tada1i pfidavek 20procentni.

Pet operativnich biatrstev odhlasovalo stavku v pfipade zamitnuti potadavku o 20 procentni zvyteni mezd a zastupci teleznic musi s nimi dojiti k nejake dohode pti vyjednavani, jet zahajeno bude 11. srpna v Chicagu. Nedojde-li na teto konferenci k dohode, mute dojiti k sta y -ceasi350,oprtvnchelzidfet, zahrnuje v to strojvedy a topide.

Senat schvalil opravenou soudni reformu a tim ukoneil vleklk spar, kterk pul roku vzrutoval zakonodarne kruhy. Zemedelske zakonodarstvi ponechano bude at do zasedani v race 1938, v nemt dostane se mu ptednostniho prava a dostane se ihned na jednaci pofad.

Ve Spoj. Statech jest ut 250,000 nemeckkeb. fatistil pod hakovkm kfitem. Tito maji v 75 vettich mestech uniformovane organisace, elenstvo se Cviei ye zbrani, pochoduje pod fatistickmi prapory. Vftdcem teto "lidove fronty" je nemeckk veteran a priobeenk American Kessler, kterk hlasa, ze fatisti se v Unii organisuji, aby zabranili Americe, aby se nedostala do obaanske valky jako Nemecko a panelsko.

"Blazni byli, kordy meli . . . " • Nejvetti slutne dostaval Frantitek Josef I., pfedposledni rakouskk cisaf. Toto slutne dinilo $4,412,000 mane, eili 22,060,000 rak. ptedvalednkch korun. A to bylo pouze slutne, mimo toho mel cisaf jette dalti ohromne pfijmy. Rakousko vyplatilo Frantitku Josefovi I. za jeho tivota celkem $274,600,000, cot je eastka pet a dvacetkrat vytti net byl celkovk piljem vtech americkkch presidentft dohromady.

Nejkratti jmeno ye Spoj.•Statech ma obLm Ed Elk z Brocktonu, Mass.

• Jmeno nejslavnejtiho anglickeho dramatika Shakespeara motno napsat vice net 4000 zpusoby, aby je Anglican stale Ceti gekspir. *° SovetUi letci podnikli tketi odvaa'nY let z Mcskvy pies toenu nee tentokrate melt nezdar.

Minuleho patku nejseverneji polo2ene radiove stanice zachytily zpravu od sovetskYoh letct, ze jsou v bouti, na ktidlech letadla ae se tvoti, led a od teto doby neni o nich da1§1 vedomosti.

Ruska vlada i na' e vysialy do ledovYch oblasti silne patraeky, nee do uterka iadna stopa nalezena nebyla. Zmizeli letci maji pry zasobu potravin na 45 dni, radiovY vysilaa a co hlavniho, zkuonost i otuzilost eelit drsne pohode polarnich kanein.

RozpoetovY vYbor domu zastupca odepiel povoliti eastku $20,000.000 k zahajeni programu k napornoci rentYtt. 7..11■0410•K

Jubi,„ ni Kalendaf.

V nedeli 22. srpna. Add Karel Havlieek Cis. 4. v Hallettsville se pfipravuje na okresni jubilejni slavnost spolu s nekolika okolnimi rady. ✓ nedeli 22. srpna. ftady Dubovk Haj Cis. 126. a West cis. 36. spoleene oslavi 40. vkroei zaloteni S.P.J.S.T. Slavnostni vkbor ptipravuje dtrstojnk program, jeho podrobnosti oznameny budou pfgte. ✓ nedeli 29. srpna. tad Svornost Jihu els. 15. v Buckholts oslavi 40. vYroei zalo2eni S.P.J.S.T. ✓ nedeli 29. srpna. Spoleend oslava tacit Pokrok Dallas Cis. 84. a Jaro Cis. 130. v dallaske Sokolovne. Potad oznamen bude pozdeji. ✓ nedeli 29. srpna. ft d y Laskavost Cis. 70. a F. B. Zdrubek els. 112. rozhodli se t. dne oslaviti jubileum Jednoty celodennim podnikem ve Fossove sini v Guy. Vlastenec eis. 45. a ✓ nedeli 5. zati.

Texaskk Mir Cis. 10. v Yoakum spoleene oslavi 401ete trvani nati Jednoty.

V nedeli 12. zaki. Rad Svaz Oechoslovanft 92. ye Fort Worth. Oslava jubilea S.P.J.S.T.ptelotena na tuto dobu z nedele 11. eervence. ✓ nedeli 12. zati. Spoleena oslava 40. vyroci SPJST. v East Bernard tady: Karel Jonas Cis. 28, Columbus els. 58 a Nova Doba Cis. 122. Co darek k vYznamnemu vYroei. nagi Jednoty uvedeno bude etyticet novYch Ilene.

Da1§1 oznameni ohledne teto rozmerne slavnosti piineseme co nejdtive. ✓ nedeli 19. zali. Add Slovan Jihu Cis. 26. ve Skidmore ptipravuje oslavu jubilea S.P.J.S.T. Blitsi oznameni vydano bude pozdeji.

17.11M04111■0010.0.1.00.0110.01•1.

Straw, 14.

1

Vti3TNIS

OSVETA. Dr. Josef Kotensky devadesitnikem.

R. JOSEF KORENSKt je pravem pykik

D na svilj vysokk vek, poklada, ptimo za svou chloubu, to se podoba egyptske pyramide, jet, ptekavk veky uprostied novkch pokoleni, posmiva se i samotnemu dasu a vdeene si libuje, ze se zachoval ph zdravi a vesele mysli.

Snail se vkly uvedomele, aby mel obe, zil tak, aby jeho pkijmeni Kotenskk se shodovalo s vkznamem slova: "JakoZto selskk synek, jen spatiil prve svetlo sveta na statku v SuS'ne nedaleko Chotetova, nenieil jsem pozdeji zdraveho kotene telesneho ani -koutenim a 'Shupe,nim, ani pitim, hkkenim a karbanem, oddavaje se za to tim narutiveji hudbe a ptirodopisnemu sberatelstvi." Po statku suknskem mlkn v Krnsku, po nem soukromnicka, domacnost v Mlade Boleslavi, a tam at protil Kotenskk krasnk jarni ruch vzmahaveho, uvolriovaciho hnuti narodniho, jehot radostne vzpratujici podnety nesl v sobe pak nezteneene na celou dafk tivotni drahu. Jeho spolutakern na mladobolesla yske jealce byl na Vaclav 8najdr, pozdel gi vlivnk redaktor elevelandske "Dennice Novoveku", a rovne2 studoval s nim Karel Liebscher, tak proslulk jako ptedni ilustrator. K zalibam ptirodovedeckkm pudilo Kotenskeho mnoho viive, mezi nimi seznameni s geologem prof. Krejeirn a s musejnim kustodem dr. Ant. Frieem, je gte vice al do "horouciho tam" Schoedlerova "Kniha ptirody", ptelotene Jahnem a Starkm. Merle uspokojil mladeho vedychtivce "nejasnk" dr. Amerling na uditelskem Ustave v loamatne Buddi, musejni zkameneliny vabily kandidata uditelstvi nade v§echno skolni udeni, pry podle Goethova Mefistotela: "Pro dacha sveho, druhu milk, v to jedne vice ziskat chvili, net roldi ti (tIolsky) suchopar."

Katdkm zpUsobem byl Kotenskk na medt'anskkch gkolach jednim z tech skvelkch uditehl sve doby, kteti ye vedeni a stalem sebevzdelavacim usilovani, daleko ptedstihovaX mnohe odborne profesory sttedo gkolske. Nemohl proto uviznout ye venkovskem ovzduk radnickem ani litomytlskem, jeho pravkm mistem byla Praha svkm arbesovskkm Smichovem, kde se v derstvkch narazech citily v gechny viny unativeho narodniho, spoleeenskeho, literarniho, umeleckeho a vedeckeho rozkvetu.

Kotenskk, ze v beletrii neustalen, protil Halka a Nerudu, protil Vrehlickeho, Oecha, Sladka, Zeyera, protil vkchna prilbojna hesla modernistU, a kdykoli se bude mluvit o naSem vzrustajicim rozmachu ke svetovosti, bude vklycky nutne uvaden jako vkznaenk jeho typ z tech, kteti nak svetove rozpeti pojimali a provadeli zcela prakticky studijnimi cestami, navazovanim ptimkeh stykil se vtemi i neodlehlejkmi kraji, dychtivkm pronikanim do ithech moZnkch Utvaril a zjeve tivotnich. Od anglickeho hvezdate ptevzal Kokenskk pouenk ptiklad stareho francouzskeho kneze, kterernu, kdyl v nemoci mel tit dukdku na jazyku, andelskk ptizrak vytkl, ze opoaSti svet, ani ho trochu poznal.

"Po celk svilj vek jsem lidem kazal o nebi svatkch, ale o krasach tohoto sveta jsem nic nevedel." A tak, uzdraviv se jako zazrakem, rozjel se knez honem svetovkmi dalkami a eistavil pkiklad, jejt Kotenskk svkmi nefinavnkmi cestami Po zemekouli davno vysoce piekonal. Zadinal na skandinayskem severu v horskkeh a pkimotskkch ustranich po boku hove, botanik nebo mineralog po boku labutnickeho zvidavce, a podobal se at tehdy onomu chlapci z mladetni povidky, ktereho uletajici darodivnk, tajemnk ptak odvadi dal a dal od domova do neznamkch, fitasnkch mist.

Svetobetnik, tim slovem si Kotenskk ureil sve zakazeni na rozdil od pouhkeh vkletnikti,

jako byli a jsou Pavel Durdik a Otto Pinkas, Jiff Guth a Karel Capek. Zalotil svou cestovatelskou slavu v torn, to je prvnim Cechem, ktery skuteene zcestoval ftechen nynejel pozemskk svet, od polu k pelu, od rovnobaky k rovnobetce, od poledniku k poledniku, vtechna mote, vt.echny pevniny, lidnata stiediska i neptistupne liduprazdne pustiny, nehostinne veenYch mrazri i rrizne oblasti nejthavejgich veder. Maliekost nic net nepatrna prochazka: "Plavime-li se z Evropy parolodi asi pet nedel k vYchodoaustralskYm btehrim do nadherneho ptistavu sydneyskeho a potom je gte tti dny TichYm oceanem na vYchod, mrileme ptistati u malebne, sopeenymi horami napadne pevnine." — A ten eilY svetobetnik popsal !lam tedy v pohyblivYch knitkach v gechny dily sveta, kahlk zvlaSt', povozil a povodil not take oddelene brzy po Krymu, brzy k protinotefim, brzy jinymi "dalekymi krajinami" nebo po "vgech koneinach sveta", nakupil hromady besednich ert o ceste kolem sveta, o cestach po svete, o cizine, o cizich narodech, o domovu vzhledem k nim. Vzpomerite si, na kterkkoli kousek zemske ktiry, u Kotenskeho jej dojista !lade najdete zaznamenank a vylitenk a ptiblilenk, mnolik nekolikrat, znovu a znovu, za rriznYch okolnosti. Psal vtecko namnoze jako pro middel, ale to u neho znamena jen tolik,ze povi vgecko jasne a abecedne, to vyloli tadne katde cizi jmeno a take katde cizi slovo, naertne dejiny a vYvoj ka2deho zemepisneho objevu, le tekne proste a pruhledne to, co zrovna videl, to, co si dal vysvetlit, to, co mete kdekoho z rids nejak zajimat. Nikdy se nespokojil a nespokojuje tim, co sam z vlastniho nazieni poznal, od prvniho vykroeeni ("The World at Home"), eerpo, z jinojazyenYch pramenri, ohromne si chvali padesatiletY washingtonskY mesienik "The National Geographic Magazine", nepomine ani jedineho zemepisneho svazku Brockhausova, sleduje ve gkeru ostatni ptibunou literaturu, "tiskne viele a vdeene ruce Russelovi a Yongovi," a ze vgeho, i z nageho Musila umi vybrat kaldou cennou pozoruhodnost. Ale i kdyt ma pomricky pti ruce, mluvi jako ten, jen videl a zna, snadne, belne, zdomacnele, svrij o svern, elovek o lidech a vecech sveho okruhu. Ne basnik, ale piece oslavovatel krasy, kterou Stvoiitel tak mnohotvarne vlotil do sveho stvoteni.

Velka sila tivotni dme se a tlaei tim picebihavYm dilem svetobetcovYm. Toho nam jiste bylo tteba, abychom pochopili, to nikde na girem rozsahlem svete neni podminek tak zlkch a krugnkch, aby jim Tide Uspetne nevzdorovali svou odvahou, vytrvalosti, delnosti, damyslnosti a aby v nich pozbkvali sykeh VAemohoucich schopnosti tvureich. A take toho nam bylo tteba, aby nam KotenAti na s ykeh eestach ukazovali, jak elovek ma potad vkchno, kaldou nejhork situaci pkedvidat, na vkchno bkt stale pkipraven a opatien, na nic a na nikoho net na sebe. Mezi divokkmi, zdanilive nevedomkmi narody je to nekdy snazti net v prosttedcieh civilisovankch, nikde neni vysneneho, pohadkoveho raje, kde by se bez prace jedly kolade, a jen tak "nade fSe plati ptislovi: chval cizinu, ale zustavej doma, vkide dobie, doma nejleper At' se to natemu zasloutilemu devadesatniku-globetrotterovi vypini!

Odvah5r kousek nezamestnaneho. r1-1AKE male Dansko tipi pod metlou nezaI mestnanosti. To take neni divu, ye vyslovene agrarni zemi, jejit hlavni odberatel zemedelskkch vkrobkii, Anglie, z nalehavkch dfivodt•musi mit pti dovozu vice net jindy na zieteli dominie A druhk odberatel, Nemecko, by site mohlo pottebovat danske /natio a vejce, ale ze znamkeh devode omezilo dovoz. 60,000 nezamestnankch pii celkovem podtu obyvatelstva 3.5 milionti mluvi jasnou teei. Je proto pochopitelne, to mnohk mut', jsa jit nekolik let bez prace, stale znovu opakuje nejnemotnejei "A kdyby se elovek na hlavu posta-

Ve stfedu, dne 18. srpna 1937. vil, nedostane prici!" — Na gel se vgak piece jeden, ktery pravdepodobne ted' dostane praci, protote se postavil na hlavu — a to bez ochranne site ye vYgi 100 metre, eim2 piekonal vYkony mnoha slavnYch artiste z povolani.

Kdo byl v Kodani, pamatuje se na krasnou a imposantni radnici; nad mohutnou budovou cni k nebi vet, ristici v gtihlY sloup, jent nese ohromnou korunu, z ni vystupuje tya s vetrnou korouhviekou a nad ni v zavratne vY gi 103 metry je gpice hromosvodu. Poslieek Jens Petersen jel rano pied osmou hodinou na kole do prace a nahodou se podival nahoru. Nemohl uvetit sv'm oeim, kdyl na tyei hromosvodu spatiii eloveka, provadejiciho nejodvalnej gi akrobaticke cviky. Ve chvili se kolem radnice shromatdil tisicihlavy zastup, v gichni se zatajenym dechem zirali na ty krkolomne kousky. Kodari je mesto smichu, jeho obyvatele jsou ptistupni a vdeeni za katde obveseleni. A zde meli podivanou, jel ptedeila vge, co vidali ye slavnem kodariskem "Tivoli".

Mut se vznagel nad korunou, vyhoupl se pies korouhvieku ke gpici bleskovodu, udelal stojku na rukou a postavil se na hlavu. A jako by to vribec nic nebylo, maval ulaslYm divakrim sttidave nohama. Na radnienim namesti zaburacel nadgenk potlesk. Sympatie obecenStva ochladla, kdyt mug upevnil na gpici bleskovodu rudou vlajku. Kodariane site mail humor, ale nemiluji takovYch politickych demonstraci. Pti pozdejgim vYslechu na policii mut ptesveddil Utedniky, to pH torn nemyslil na politickou demonstraci, nYbrt chtel tim proste na sebe upozornit. Koneene ptijela policie a obsadila v gechny vYchody radnice. Vlastne se ani nemusila tolik namahat . . . Nebot' kdyt deset fitednikt vystoupilo na , vet a volalo na mute, aby ihned slezl, usadil se pohodlne v korune a zaCal snidat. A kdyt vkzvu opakovali, naklonil se dolfi a ktieel: "Pojd'te sem nahoru a odved'te me!"

K tomu se ovgem nemohli odhodlat a proto zavolali jedineho mute v Kodani, jent mohl vyhovet pozvani "rudeho akrobata", zednickeho mistra Olsena; jit loni se proslavil tim, uvedl do poiadku korouhvieku na radnieni yeti, vetrem zviklanou. Ale ani on nechtel svfij pokus opakovat a ptidrutil se k volajicim a kYvajicim policistrim ye vetnim vYklenku. Jejich namaha meld jen za vYsledek, to ten elovek znovu zaeal provadet sve krkolomnosti na gpiece bleskovodu pro obveseleni publika na namesti. KatdY dobrY artista vi,ze i nejlepgi program unavi, trva-li ptili g dlouho. 0 pril jedenacte "rudY akrobat" koneene dobrovolne slezl ptimo do naruei trpelive eekajici policie.

Jednak proto, to pry vtdycky cid na vlidnou domiuvu, jednak pry mu tam zaealo bYt zima. A zatim, co v ptedbetnem vYslechu policie chtela slykt, jak se vribec mohl dostat na radnieni vet, dobie stkelenou, obecenstvo pied radnici uvidelo na yeti druheho eloveka. Dopravni delnik Christian Duus si usmyslil, to take da neco k lep§imu. Ale vkkon teto "Apinave konkurence" byl tak slabk, to ho policie co nejrychleji sundala pomoci hasidskeho tebriku. Neziskal si sympatie Kodarianri, zato tim vice odvatnY artista Esben Holger Andersen. Kdyt na pomotivy sveho fantastickeho einu, lici satyrska hra se zmenila v tragedii. Na otazku, chtel-li demonstrovat vyveknim komunisticke vlajky prohlatil: "Naprosto ne! Vklyt' na ni nebyl srp a Idadivo. Ne, chtel jsem jen upozornit na svfij osud, abych dostal praci. Pies 11 let jsem pracoval v tovarne jako odborn' delnik, potom jsem onemocnel a misto ztratil. To bylo roku 1931.

Od to doby marne hledam praci, abych t'enu a deti. A to me napadlo, *ze s neivyMiho bodu mesta upozornim svet na svoji bidu . . ."

Potvrdi-li se dal gim vygettovanim, to opravdu mu neko o politickou demonstraci, bude mu asi pomoteno a policie ptimhouti oko nsd jho "hrubou vktrtnosti". V tomto piipacte plnSrm pravem. Nebot' to, ze se elovek musi ye vkgi 100 metre stavet na hlavu, aby po sedmi letech dostal praci, mluvi ztetelneji net mnohk politick' projev — je to vkstraha a vkzva k hospodatske rozumnosti statnikft na celem sv6te

Ve sttedu, dne 18. srpna 193'7.

4Inam.,....m.o.....emo■oso-swo.wo■o■fts.1

Strana le.

VESTNiK 41.

ZTPACENf TESTAMENT ROMAN. Napsal Vaclav tech.

0.111.0■0•10111•0•111111.0•1•10.11=NNININNINI ■0■011111111.04111111.11111114.1111.

AMILLA myslila, sama tento smysl ma, K nebot' mezi malbou Ondtej stale ji bavil a hovotil o vecech umeleckYch. Ve sve naivnosti povatovala to za vyznamenani, ze Ondiej za model si zvolil ji, jetto jen krasa dokonala mute bSrti modelem. To vyznamenani lichotilo jeji marnivosti, ale ted' mela piece obavy pied matkou.

Ptedevgim musila tedy o torn s Ondtejem promluviti. Dychtive eekala, at ptijde hodina ujednane schrizky. Rozhodla se, ze k Ondiejovi piijde a z toho, jak Ondiej prijde 3i vsttic, jit bude moci souditi, jednala-li dobte, nebot' oeekaval ji zajiste v prrivode mateine, ponevadt mu tak bylo vzkazano.

Aekoliv Kamilla znala svou matku,ze rada utiva riskoku, aby se domakala pravdy, v tornto ptipade nemela obav, to by ji snad mohla stopovati. Uplynulo jiz pies hodinu, co odegla a kde Ondiej ma atelier nevedela. Major Cejka by ji tam zajiste bez piedchoziho svoleni Ondtejova nevedl.

Mtn() se k desate hodine a Kamilla se vydala na cetu do Po gtovske ulice. Stale se opatrne rozhlitela, nebot' mela obavu, aby se nesetkala nebo nebyla pozorovana matkou. To se nestalo. Bez ptekatky piislaz peed dum, v nemt Ondiej mel svuj atelier.

Divila se, ze ji Ondiej ji2 tu neoeekava, jak obyeejne einival a tim vice piieiny mel k tomu dnes, kde odekavati tet musil podle vzkazu svou tetu.

Hbite vkroeila do domu a spechala vzhriru po schodech. Kdyt lit se blitila k dveHm atelieru, Ondtej z neho vystoupil, jetto ptichod nedi pozoroval, nebot' dvete mel oteftene.

Vital svou sestfenici svem obyeejn3im bezstarostn3"Tin Usinevem.

"Sama?" pravil, podavaje ji ruku.

Kamilla jen kYvla a rychle vklouzla do atelieru. Ptekvapena tu zristala stati. Obraz "Den", jemut stala modelem, zmizel se stojanu a obraz "Noc", jen hotov jit se skvel na stiednim sloupu, jent podpiral strop, zastien byl hrubin platnem, to pod nim sotva mohl bYti tugen. A na stojanu, kde pracovaval na jejixn obraze "Den", poloten byl derstvS7 ram s platnem, na nem2 v jasnSich konturach vystupoval jeji, Kamillin poprsni portrait v cudnem, az ke krku upjatem tivritku a s rukavy a k prstrim sahajicimi.

Ondtej s fismevem pohlitel na udivenou divku. "To jsem zatim ptipravil pro nav gteVu tetieeinu, kdy vzkazala, ze pkijde s tebou," pravil. "Hodil p.em to eerstve na platno jen z pameti, nebot' ona, odpust', by tomu nerozumela, ze je to pouha mazanice. "Den" bych ji neukazal za nic na svete a nee° bych ji piece ukazati musil, kdyby ptigla. Ale proe nepti gla? Jak vijsem ptipraven."

Kamillin obdiv pro Ondieje rostl. Skuteene, to byl umelec! Za tak kratkou dobu vykouzlil na platno jeji portrait. Sama v tom nevidela, net zdatilY svilj obraz, jak soudila by teprve v malitstvi neznala matka.

A ted' vypravela, co zakusila za nesnaze a jak matka se hnevala a ze vlastne se tu ocitla pies zakaz matein.

"Ale mela jsi ji ptivesti sebou," usmival se Ondtej a sebevedome pohlitel na portrait Kamillin. "Jak vidis, byl jsem ptipraven, abychom neptigli do rozpakri. Jineho nikoho bych zde neptijal, ale tva, maminka ma na to pram°, nebot' jeji pomoci jen jsem si poridil svrij atelier. "Den" ov gem by byla nespattila, ten neuhlida nikdo, dokud nebude ripine hotov. Vynesl .jseni ho pro vgechnu jistotu at do zadu na pridu. Takove damy bYvaji v geteeny a ptegt'ouraji vge, kdy jednou sem piijdou. Zde "Noc" jsem tu nechal, protote je jit hotova a da se jit ukazovati, adkoliv jeden obraz teprve druhYm vynikne. Pkikryl jsem ho tedy pouze a byl bych jen tekl, ze jest to zapoyezene ovoee." cl!Wa 9.00.14 filcala/

tinku sem ptivede, ze portrait ji bude nesmirne "Ty piece neodejde g, ani bys mi posedela, di abych mluvil ureiteji, ani bys mi postala," sklamane zvolal Ondiej. "Ty piece jsi povznegena nad tak matronske nazory — " Kamila odporovala. Mateina domluva ukazovala sve &inky. Ponejprv, co stala Ondiejovi modelem, citila, ze kost3im, kterS7m ji mlaciST umelec ()del, neni dostateene slugnSrm. "Ted', kdy je pogebi jen je gte nekolik zavereenYch ert, bude delati drahotu," horlil Ondtej. "Pet, nejvSree deset minut mi postai a ty mi niece pro takove my gi v hlave neodepteg.

Nikoliv ptekatky delati, ale radovati se man se mnou, ze dilo speje ke konci. Kdy2 jit jsi zde, Kamillo, ustroj se mi a pak to jit nebudu obtetovati.

A Omit ej poeal domlouvati tak ptesvedeive, ze mlada, divka posleze si dala iici. Co Ondtej odstrarioval ze stojanu Kamilin rychle zhotovenS7 portrait a piinesl z rikrytu obraz "Den", Kamilla za zastenou ptevlekala se do kostSrmu, kterY sbasnil pro ni Ondtej, jako pro piedstavitelku "Dne" Neru gil ji v nejmen'tim. Te chvile byla pro neho jen modelem, sochou, jeji tvary sloutiti mu mely za vzor.

"Jsi hotova?" volal na ni za zastenu, kdy 'obrat "Den" jit stal zase na stojanu. `Jegte ne."

"Skoeim si tedy jen pro trochu vody. Tetieku pak vyhledame s tebou."

Chvatne vygel z atelieru a zaviev za sebou dvete, otodil pro jistotu z venal klieem, Kamillu za sebou uzamykaje, ktera se za zastenou kostSrmovala. — • Zatim pani Andrlikova gla za ureite vyteenYm svS7m cilem: ptekvapiti Ondieje v jeho atelieru. Jakesi tu geni ji pravilo, ze uhlida neco, z deho pro svou dceru bude moci vyvozovati blahodarna mravni pravidla. Ted', kdy zvedela, ze doktor PlachY jit dal svoleni, aby se Ondiej stal malitem, nemyslila jinak, net ze take ji povi, kde se Ondtejriv atelier naleza, a proto se dcery po nem neptala. Kdyby se byla ptala, byla by ji bezpeene upozornila na motnost„ ze tam pftjde a pak ov gem by dcera najisto, tunic nebezpedi, tam negla.

Rovnou ubirala se k svemu bratru, doktoru Plachemu.

Ten ptivital ji jako se vitaji ptibuzni, k nim srdce nikdy nepiirostlo. Rekl ji, aby si sedla, zeptal se ji, jak se ji daii, kdy ptijela, ze mohla se take u neho ubytovati a sam ze se citi stale churav'm a nedutivSrm. Pani Andrlikova navzajem sdelovala, to take se neciti v dobre kriti, ale ze piece jen se jegte drti a pak pte gla na rodinne zaletitosti a vyslovila potegeni, to Ondtejovi bylo dano po davno lit slygela, ze ma rozhodl-dr talent, 2e sam profesor Matak ji to potvrdil a ze proto nemela nikdy nejmen gich pochybnosti, ze Ondiej ve svobodne volenem tom povolani najde bezpeenou a peknou svou budoucnost.

"Jsem veru tadostiva na Kamillin portrait," pravila, jako by mluvila o veci fipine zname.

"JakY portrait, co za portrait?" udivene tazal se doktor PlachST. "No, Kamillin, ktery maluje ye svem atelieru."

"V jakem atelieru?"

"No, ve svem. Piece je ti snad uz znamo, Ondiej ma silk! atelier?"

"Mne neni znamo nic".

"Tobe neni o tom znamo nic?" licila udiveni pani Andrlikova. "Ty to nevi g, ze Ondiej si postavil nakladnST atelier a ze tam maluje sve obrazy?"

"2e nejake obrazy maluje, o torn jsem slygel, ale ze by je maloval ve svem atelieru, to mi zni jako bachorka. A dokonce nakladnST atelier!

V2dyt' nema penez, aby si koupil klec na kanara a ja nevim, kdo by byl b3ival tak blahovt aby mu byl dal penize na nalladnS7 atelier. 0statne, ja to vetim, pros bych to nevetil? Outrata, marnotratnik, lehkomyslnik byl vtdy. Co mi je vlastne po tom? Ja to platiti nebudu. A y e svem atelieru tedy maloval Kamillu? To jsi ji mela dobte schovanou. K tomu dohledu ti veru vtele gratuluji. Tam jiste mela eastou a velmi zabavnou spoleenost podobnN1 ktunp4ml, jallm je OrKltel 44).11,"

Doktor Plachy mluvil s posmegnou a pani Andrlikova naslouchala s rostoucim ne pokojem. Hned vSak povaIovala za matetskou svou povinnost, aby se neptitomne sve dcery ujala a aby jednani sve dcery ponekud omluvila a okraAlila.

"0, v tom ohledu jsem docela klidna," pravila, ale s patrnYm neklidem, kterY vyvracel tvrzeni. "Kamilla vi, co se sluS1 a patti a kdy 'Ala seat k portraitu, nechodivala tarn sama, chodivala tam s ni ta sleena z tveho domu, jak se jmenuje, sledna Piskadkova."

"RUena?" zvolal nyni v nelie'enem prekvapeni doktor PlachY a rukou jednou opiraje se o psaci stolek, druhou o Zidli pcbliZ stojici, nachyloval se ku sve sestte.

"S Riaenou Piskadkovou tam chodila?" do-, kladal nemoha opanovati ztejmY svilj nepokoj.

"Ty mne lekaP Co je?" sdaene nyni tazala se pani Andrlikova.

"Pak spatne jsi si hledela sve dcery!" zvolal doktor Plach3i.

"Tak rnluv piece!" hrozila se jeho sestra.

"8patne? Prod 'Spatne?"

"Proto, 2e Riii2ena 3e lehka . holka," hned vysvetloval doktor Plachy. "Ta nesmi mi ji2 ptekroditi ani prah meho domu. Je to padla, 2en&Una, fiflena, bude chovat, .bude, maminkou a ta telly byla stralkyni tve decry. Le Ondiej je lump, s tim jsem se ti netajil nikdy. Varovati jsi mela svou dceru pted nim a ne ji je§te posilat za nim. A s RUZenou, s takovou pobehlici jsi ji dovolila obcovat. Ne Kamilla, ale tob musim einiti ptedhtzky."

Pani Andrlikova byla blizko mdlob. Tak geredneho sklamani se je'ke nedcila na tadnem svem chranenci.

"Mfij Bole, mfij Bole, zaUpela a kiesla na Doktor PlaChy nennel slitovani s d.u§evni tisni sve sestry, naopak oleje jen ptileval do ohne. Sdeloval, jakou smutnou zklAenost udinil start Piskadek s jedinou svou dcerou a ze pti tom asi take Ondiej neni bez viny. Uvadel, vtdy mival podstatne duvody, proe nechtel dovoliti, aby Ondtej se stal malitem, ponevadti umelci viibec a maliti zvlaSt' vedou Zivot nevazanY bez kazne a bazne, frivoini a nidici zdravi.

Takovym lidem vlastni sestra ze neni svatou a pro sesttenici zE dokonce pkirozene zakony plati.

"Jo, muqm tam, ja musim k nim," pojednou zvolala pani Andrlikova. "Ja vial, ze Kamila bude v atelieru. Psal ji, aby ptiSla a ja, se ptesveddim, ze je tam, ja, vim, ze tarn bude. Ale kde je atelier?

"Chodila tam s RUZenou?" tazal se doktor PlachY. "Kamilla se alespon na odpovedela pani Andrlikova.

"Pak snad vi Pisk.adek o torn brlohu," pravil doktor PlachY a ji2 vychazel z pokoje do prvni kancelate, kde jako obyeejne sedel pii svem psacim stolku nedinne start' pisat.

Rozmluva mezi doktorem a pani Andrlikovou vedla se v obytnem pokoji opodal od kancelate, take Pis,kadek o obsahu jejim nemel ani tuAcni.

"Pojd'te sem na chvili," volal na neho a hned se vracel do pokoje, kde zdrcene a zoufale sedela jeho sestra pani Andrlikova.

Piskadek ptioural se za svS7ra panem v tupe oddanosti. Jindy byl by se ttasl, jaka je asi ptidina tohoto vyzvani k soukrome rozniluve. Dnes vgechno na svete mu bylo lhostejne. Co hor giho jiz ho mohlo potkati, nea zku genost, ktera, ho schvatila s RUenou.

"Ondtej pry ma svfij atel i er 9 " vysiYchal start' advokat.

Piskadek "No tak!" obotil se na neho doktor PlachSr. "Vite o torn nebo ne,?"

Piskacek mldel stale.

"Vite o tom?" rozkfikl se .ptisne start adyo- • kat.

• "Vim," ptisveddil :PiskOdek.

"Aha! Start' partiko!" uspokojene zvolal doktor Plach. "Va ge dcera vi take dobte o nem."

"Pane doktore!" chtM se ozvati start pisaf, ale dal net k ozv4ni Wicay nepfiel a nepts;Ael Ole I Orle,5,

Straus it "Wrote!" zakkikl jej doktor. "Kde je ten brloh hanebnosti meho syna? Kde je?"

• "V Po§tovske ulici," resignovane sdeloval Piskieek.

"V Poktovske ulici a kde? OIsio domu?"

"Jd eislo neznam," dle pravdy odpovidal starS7 pisak.

"Dovedete tam tedy tuto pani," rozkazoval doktor Plachk. "Vlastne dovedete tam na,s, ja tarn pujdu tat. Ci nechcete?"

"Prosim, pane doktore!" odpovedel Piskadek. Prod by nechtel. Co mu nyni zaletelo na celern svete, na Ondfejovi a na jeho tajemstvich?"

"Tedy nas tam dovedete," ptisne volal doktor PlachSr. "Dovedu," pokorne odpovidal Piskadek.

Za krkko byli V§ichni tti na ceste k atelieru Ondtejovu do PoAtovske ulice. Piskadek napted a za nim doktor PlachST se svou sestrou pani Andrlikovou.

U domovnich dveii stareho domu Piskadek stanul.

Sr. "Zde je to?" tazal se doktor "Zde", odpovedel bez freasti Piskadek a chtel vejiti do domu.

"Poekejte zde dole, vas pti torn nepottebujeme," pravil stall advokat. "V kterem patte je ten tak zvank atelier?" na pude," odpovidal Piskadek poslugne hned jen se stave vedle dveti domovnich.

"Dobra, daMi cestu jit si najdeme," pravil doktor PlachV. Sestte dal piednost vstoupiti do domu a sam kraeel za ni.

Pani Andrlikova jako by Ala na jatky. Melo, vtdy dobre mineni o sve dceti a piece ji nearvetovala proto, to se ptidavala tajnilstkatstvi Ondiejovu. Nezvykla jsouc stoupati po schodech a nasledkem dugevniho rozechveni musila odpoeivati na katdem schoditti.

"Jen dal," pobizel nekolikrate doktor PlachSt. Pani Andrlikova se nutila a stoupala dale, az do§li na prostranstvi, kde svetlikem jiz viditelnou byla stiecha.

"Vstup neni dovolen."

To eernSrmi literami v bilem poli stalo na dvekich dteveneho pateni, ktere patrne vedly do atelieru.

"Vstup neni dovolen," hiesla pani Andrlikova, ukazujic na tabulku, ktera obsahovala tento zakaz.

"E, cot," rozhodne pravil doktor PlachS i. "Jen dal."

Pani Andrlikova vzala za kliku. Dvete nepovolily, byly zameeny. Za dvekmi slygitelnST byl Austot, spetne kroky " "Jen otevti," hlasite ktieel doktor Plachk.

"Vklyt' trei klie!" Klie tam skuteene trdel. Ondkej odchazeje jen jej otoeil a nechal vezeti.

Pani Andrlikova ustupovala. Nelliela to sinelost, aby o sve Wine vstupovala do uzameene mistnosti.

Doktor PlachS7 sam ptikrodil ke dvetim. Bez rozpaka otoeil klieem, otevfel dvete a zase pani Andrlikova davaje pkednost, vstupoval za ni do atelieru.

Nikoho tu nebylo. OstS7chave, krok za krokern krkeli dale.

To byl tedy Ondtejtv atelier. Skutedne. Star" advokat byl ptekvapen. Po stenach rozve geny byly obrazy, vlastne studie k obrazam.

MalebnV nepotkiek nicmene tvotil harmonidick celek. Dfeveny sloup uprostked zakryt za.clonou z jedna a retnS7m, neco zahalujicim dlouhVin platnem z druhe strany. Ohromna markartovska kytice, jejit spjeti skryto bylo einskVin papirovSrm vejitem, tvotila ozdobu tohoto sloupu.

Doktor PlachST mimodek ptistoupil k retnemu platnu, pod nimi tuAil stfetene krasy, pozvedl je a obraz oslfiujici krasy objevil se jeho prof annimu zraku.

To byl obraz "Noci", jemut modelem stala negt'astna RAtena. V temnem okoli vynikalo derne, zaticimi hvezdami pokryte roucho divZino, jet v bohatS7ch tasach spllvalo od hlavy at k pate. V hlubokem pozadi sotva znatelne palmesic.

To vgak byla jen vedlej§i N/zdoba obrazu bez umeleckeho vSrznamu. VS7znam ten betel v divdine oblieeji, v jeho vSrrazu, v jeho provedeni. livezdami byly Mho', te.dostive zraky, jet vy-

VtSTNiK ziraly z temnSrch ias. V torn oblieeji znazornena byla noc ptivetiva pina slasti a rozkn6e, noc venovana potitku a lasce. V torn temnu vAkol osvetlen byl pouze oblidej, tvate zvouci k celovani, rty tadostivy V tom okamtiku zapomnel stars advokat na Rtitenin poklesek, v tom okamtiku jen byl obdivovatelem obrazu a v duchu si ptiznaval, Ondkej skutedne neco umi.

Te chvile vracel se take Ondkej. Vida dvete otevtene, vrazil do atelieru, mysle, te mu snad Kamilla pies opaenS, slib piece ode gla, ale v torn videl stati pted obrazem "Noci" vlastniho sveho otce, j ak rou gku drti pozvednutou, vide', to otec diva se na obraz s obdivem a marnivost umelcova vystupovala na povrch. Nepocit'oval hnev nad smelosti nezvaneho vettelce, nSibrt s hlavou povne*tenou se sebevedomim a uspokojenim, jako by tici chtel: "aha, diviA se, vid'?" krakel k nemu, aby ho uvital.

Zatim vAak pani Andrlikova gouravVm krokern, ale slidivlin zrakem progla celVin atelierem. Nevgimala si °brazil, ale patrala, kde, v kterem koute a v jakem tkryte koho uhlida, nebot' spekie prchajici kroky, lehke kroky pki zavtenSrch jegte dvetich neklamne ji ptesvedeily, to nutne nekdo tu nekde skryt bVti musi a tuteni ji pravilo, to to bude asi Kamilla.

Pojednou stanula hrOzou a zdeenim strnula. DeStnik vypadl ji z rukou, ktere pozvedla, jako by stala pted pti gemVm stratidlem. Red uvazla ji v hrdle, jako sloup s vytteftenSima zrakoma pohliZela — na svou dceru, na Kamillu, na nevinne sve elite, ktera ttesouc se, s hlavou sklopenou, v patrnem vedomi sveho provineni stala pied ni ukryta za zastenou ye fantastickem kostS/mu, jeho vkznam na mart' ulekane to pani ofgem byl nyni zcela lhostejnS7. Videla pted sebou Kamillu v bilersze, zlate jeji vlasy rozputtene vinily se ptes Aiji, s rukama, ramenoma upine obnatenSrma a s obnatenS7m panensklm poprsim, jet jedna ruka snatila se iasami bile tizy zasttiti.

Ted' mel pohlednouti Ondiej na Kamillu a byl by mel novou Iatku pro obraz, jen ptipadnk by byl nesl napis: Bidna, hh nice.

"MAj Bote!" vyrazila koneene pani Andrlikova a jen jit snatila se pfekonati mdloby, ktere se o ni pokougely.

Doktor PlachV spustil rou gku na obraz "Noe" a byl si zase vedom fidelu sveho ptichodu. Na Ondteje ani nepohledl, nSTbrt 4pechal k sestie, jeji srdcelomnST vSrktik vestib, to nalezla vice, net hledala.

Ohromen stanul tat, kdyt nahledl za zastenu. Vidal, to hrube zneutito bylo blizke ptibuzne.

"Darebaku!" zasipel a pkisne obratil se na Ondieje. OpravdovS7 hnev mu plal ze zrakti.

"Ja umru, ja, to neptetiju," ktidela pani Andrlikova, chytajic se za hlavu.

Ondfej byl by se dal site ochotne obdivovati jako tvurce umeleckVch del, ale naprosto vzpirala se tomu jeho hrdost, aby tu s nim bylo jednano uratlive, jako by byl provedl nejakou gpatnost.

"Jsem ye svem a nikdo nema prava sem vstoupiti bez ptedchoziho meho svoleni," zvolal. "Pro §osaky neni nikdy atelier umeletiv.

Kdo mne stoji modelem, ten z toho pti gte bude miti jen slavu."

"Mleig 1" ktieel doktor PlachS7. "Takove ma§ pojmy o sluAnosti a cti. Cim se stavaji tve modely, to dobte vim, to jsi dokazal nejlepe na Rii2ene. Ale sni2iti k tomu svou vlastni ptibuznou, aby na ni bide prstem ukazovali, tomu bohudik dovedeme jeste pkedejiti."

"Zde ut ji ma na platne polonahou," ktidela pani Andrlikova, ukazujic na nehoto .N4 obraz "Den", jen stab na stojanu a z jeho ramce ztetelne vystupovaly kontury nelneho, nevinneho oblideje Kamillina. "A to se opovaZi delati mne, sve tete, ktera ho zalotila penezi, aby si inohl potiditi atelier a zde mi znidil, zkazil mou dceru." naudim to ctiti ptibuzenske svazky," kfieel take doktor PlachST, ani poslouchal, nad elm hoiekuje jeho sestra. "Tak jedna se s vlastni svou sesttenici?"

Ondiej se chvel, zrak mu plal, vznetlivou svou povahu nedovedi jiz opanovati.

"Me sesttenici tu nebylo nikdy vlasu skiiveno," zvolal mohutnSrm hlasem. "Ty nejsi °pra y-

Ve stkedu, dne 18. srpna 1937. nen upozorilovati mne na ptibuzenske svazky, kdy2 Earn je stale glape2 nohama. Proklinaje te, zemieb tviij bratr a metro bratrance, kterSr Zije v Praze, dais nouzi a bide na pospas.

To kdyZ vim, nepottebuji take poslouchati tva napomenuti."

A pohrdlive se odratil.

Doktor PlachST zbledl. Tak opovatil se k nemu mluvit vlastni jeho syn. Jit vztahoval ruku, aby na miste ztrestal nezdarnika, ale to ruka mu malomocne klesla, nemel shy .udiniti kroku, byr ohromen.

Za to k dinu ptistoupila pani Andrlikova.

Ptistoupila k stojanu a strhla nadejnk obraz "Den", kopala a dupala po nem, zutive ktieic, ze takova pohana void do nebe.

Obraz byl znieen, ale Ondiej se dival neeinne na toto nesmyslne podinani tetino. Ctil jeji pram) jako matky, je2 nedala svoleni, aby dcera jeji stala modelem k takovemu obrazu.

"Ja, chci sve penize, na krejcar chci sve penize zpet," ktidela pani Andrlikova. "Na takoye bezbotne veci jsem je nedala. Ma Best, naie test jest znieena. Takoveho nevdednika ja, podporovati nebudu. Ty mi musi vratiti me penize a ty, Kamillo, pojedeg jeAte dnes se mnou domii do Plzne."

Kamilla ji2 pod oeima mateinlmi ye chvatu ptevlekala se do sate, v kterSrch sem pti2la.

Slzy, hake slzy sklamani a pokoieni proudem draly se ji z Ondiej zaloZil si ruce, jako by chtel naznaditi, '2e en vyekava, at trapn3i tento vS7stup bude ukoneen.

Doktor PlachST jiz na syna sveho ani nepohledl. Neuznaval ho za hodna jedineho pohledu a pak jim zatta,s1 take stud, ze timto svS7rn synem byl prohlednut. Ne ted' a zde. Jinde chtel ukazati svou mot, ktere. mu jeAte zbSTvala.

"My si spolu jeAte promluvime," Aeptal se zrakoma k zemi uptenkma.

Kamilla byla obleeena a sama jcz jen hledela, aby se dostala yen.

Odchazeli. Se zalotenSrma rukama pohlitel za nimi Ondkej. Pani Andrlikova jeAte ye dyerich se otoeila a hrozila mu se zat'atma pestema. Pak ji2 jen kroky odchazejicich dunely po star3ich schodech.

Kdy2 v3ichazeli z domu, v nemt byl atelier a dali se Pogtovskou ulici vzhiiru k Ferdinandoye tilde, ptichazel zrovna, z protej2i strany od nabteli major Cejka. Stanul a pohlael za nimi, videl rozdilena gesta doktora Placheho, jen vykladaI neco sve sestie pani Andrlikova, kdetto Kamilla se sklopenou hlavou nasledovala.

Major Cejka chtel se nejprve za nimi rozbehnouti, ale zmenil svilj "Byli patrne v Ondtejove atelieru a dalo tam asi k nemilemu vVstupu," uvatoval major bejka a rozhodl se, '2e nejprve piajde do atelieru, kam2 byl pozvan sarnSrm Ondtejem, jen mu oznamil, to Kamilla bude miti posledni sezeni.

Snad to devee neopatrne v2e prozradilo, matka, jeji se Ala ptesveddit a nebyla spokojena. To chtel major vedeti a proto zrychlil svilj krok.

Za kratko staff pted atelierem, jeho dveke byly zamdeny. Zat'ukai umluvenSrm znamenim a hned mu bylo otevteno.

Ondiej s cigaretou v fistech nutil se do itsinevu, ale soudasne gimral se gelmovsky za uchem, naznaduje tak, 2e se mu ptihoclilo new nemileho.

"Ma Ucta, pane majore," pravil hned, uzaviraj e zase dvete. "2e vas sem prortetelnost neptivedla alespoil pled dtvrt hodinou Zde bylo Bo21 dopngteni. Hled'te, zde le2s ma chlouba, ma micha, zdupand, znieena, hotovST hadr."

Tim ukazoval Ondiej na pozustatky obrazu "Den", jet s ptera2enm ramem valely se po podlaze a vypravel, jakST vkstup se tu prive odehral.

Major s AZasem naslouchal.

"Dekuji panu Bohu, 2e mi zde nestrhali a jako vandalove neznieili v2ech," dokladal Ondiej. "Alespofi mi ziistala noc". "Den nikdy svetlo sveta ji2 nespatti, ponevad2 dvakrate se neseda k zobrazeni jedna idee. Ale Bert vem obraz, jen kdyby mi model byl ziistal zachranen.

Jen to ubohe Kamilly je mi lito; teta si tu poeinala jako sbesila, a ja run nechal vgechno na sobe, aby nemela jegte (Pokradovani.)

Ve sttedu, dne 18. srpna 1937.

Zenska Hlidka 1111ada a star i generace g

OHLE je problem, kterY byl a bude. Stargi T lide se na mlad gi °alma sveho di a mladi vyaduji mladi vlastni. A piece ma, dnegni doba mnoho zyleg tnich znameni a konfliktt, kterYch nemela doba na gich maminek.

Jednak se na ge maminky vic podobaly nagim babiekam, net my se podobame maminkam.

Ale ptedev gim hospodatske vyky yy ptinesly s sebou celou tadu okolnosti, ktere generace pied nami neznala. Tehdy se device provdalo, odeglo z domova rodiet a zakladalo si vlastni rodinu. Dnegni svet postavil divky do situace ponekud line. Neni ani tak snadne ani tak bezpeene bYt pro ydana. PrtmernY plat mladeho eloveka malokdy stab, aby se zakladala klidna rodina. Prace mladeho elovelta nevi dnes tak zajigtena jako byla &l ye. Neni zajig tenY ani postup v praci a automaticke zvy govani vYdelku, ktere by dovolilo mlade rodiny, aby rozkvetla, totd aby mela deti. Mlada divka vidi docela spravne yetgi 2ivotni zabezpeeeni ye vlastni praci, ne2 ye sriatku, kterY je site prase tak jako dtive touhou lidi, kteti se maji radi, neni vg ak dnes takovou oporou a ochranou, jako byl drive. Vlastni prate, samostatnost a vYclelek stavi ;term do docela line situace, net' byla situace na gich maminek. 2ena vydelava, nernide se vYhradne venovat domacnosti, nemt2e se ani vYhradne venovat detem. To vg echno neni nijak tragicke, naopak.

Mlade 2eny dnegka dokazaly, 2e domacnost neni takova svetoborna a fisttedni vec, za jakou ji pova2ovaly na ge maminky, ktere nemely jineho pasobigte a proto se musily citit velmi nezbytne a dille2ite. Domacnost be g pti dobre van pomerne hladce, i kdy2 je to ov gem malidkata domacnost a nekdy trochu improvisova• podle Casu, fmavy a penez. A co se deti type, ty maji dnes take line mo2nosti, ne2 mely diiv. Maji sve tabory, skupiny, dru2iny a nejsou nijak opu gteny, jsou .v rukach dobrYch vychovatelt gkoly, sokola, skautt a maminka — pracujici maminka, — dovede s nimi it v jednom byte jako s mlad gimi kamarady. Htte nesou "nepotadek" mladYch domacnosti /eny, ktere vyrostly za ocela jinYch okolnosti, v line dobe a jinem ovzdu gi. Tedy dnegni babiely.

2ena, ktera pracuje, ete a zajima se o mnoho jinYch veci, jim ptipade, prilis neukaznend, lehkornyslne, a nesolidni. Po yatuji za zavadne, 2ena s kamaradem &veil° mute nebo s • vlastnim kamaradem a stale jests spattuji ye styku chlapce s deveetem cosi zavadneho, aCkoli se dne'Sni mlada divka dovede velmi dobte postarat o to, aby se k ni mnai pekne a slugne chovali. Sport povaZuji za neco vYsttedniho a s litosti pozoruji, ae miji doba ovoce, and by snacha nebo dcera zavatovala krasne pravidelne skleniely s bilYmi gtiky. V domacnosti to take vgelijak neklape, podle babieeina mineni.

Parkety by se mely eistit takhle a pradlo by se nemelo davat do pradelny. Denne se koupat neni zdrave a kdo to jak2iv sly gel, 2e strkate to ubohe dite do studene vody? Je gte z toho bude mit smrt. A vtbec je to dite docela podivne vychovane, ani se neostycha mame odporovat, chodi si samo, kam chce a doma j en ohlasi, kdy se vrati, samortejme pak pochyta vgelijake nezpasoby a vtbec. Babieka neni spokojena. A podle toho, je-li to babieka moudra, nebo nemoudra, podle toho zasahuje do mlade domacnosti vice nebo merle rugive.

Jednim z priznakt doby toti2 je, 2e babiela ma mnohem vice ptilaitosti zasahovat do domacnosti mladYch. Hospodatska krise donutila mnoho lidi, aby se stehovali do bytt rodiet, aby si vzali k sobe maminku, ktera jim vede domacnost, nekde dokonce prisli mladi o praci a musili se uchYlit ke starYm o pomoc, tteba2e neradi a jako by se gpatnYm svedomim. 6asto se stava, ge jeden zamestnanY elovek porn.6,116,

v esTNI nekolika nezamestnanYm. I kd31 se pomery lepgi, nepronika zlepSeni jests do takovYch podrobnosti, aby dve ein2e nebyly velkou potdi pro pracujiciho dloveka. A tim se stava, 2e je mnohem vice ptilditosti ke konfliktu u2 proto, 2e obyeejne na v gechny Cleny rodiny dolehaji materialni starosti, kterY ka gdY tegi podle vlastnich zkugenosti a jak nejlepe umi. Trva-li ka2dY na torn, 2e on ma pravdu, vznikne nutne znervosnele a u gtvane ovzdu gi — protae nekdy nezalai tolik na tom, kdo tu pravdu ma, ale jak jemne a laskave ji dovede uplatnit.

Nu2e — maminky driegnich divek a dnegnich mladYch Zen — mate docela pravdu! Mnoho bychom se mely od vas ucit. Davno nedovedeme tak vYhoclne nakupovat, tak dobte hospodatit a tak kouzlit v domacnosti, jako dovedete vy. Musite mit s nami trpelivost, proto2e my zase dovedeme mnoho jinYch veci. Dovedeme si vyclelat penize a dovedeme si v gelijak poradit tam, kde jste vy byly docela bezmocne, u.plakane a negt'astne. I my se Casein dostaneme do dobre rovnovahy. Mnoho mladYch 2en ji u2 nalezlo a jsou to vYborne 2eny. Uskuteeriuji to, co jste si vy, maminky, ani neodvalily Oat! A uskuteeriuji to pekne, klidne, vyrovnane a u2itedne, razice cestu sae i dal gimu nastupu mladYch divek.

Mili bratli a sestry!

Dallas, Texas.

Ka2dY z nas ye svem 2ivote pre2i1 neco, k Cemu se znovu a znovu ye svem 2ivote vraci.

Snad jest to jen mlhava upominka na fismey matky, vlidne slovo otcovo, pratelstvi spoluSkolakt, prvni laska, 2ivot rnanZelskY, zamestnani, spoluprace spolkova, narodni, vetejnosti. Tolik upominek, dojint, leti dui nagi. Postave na ge kdysi ptima, urostla, hla,va pine. dnes jest shrbena, pod till te2ke prate, hiava sttibrem obalend, tae se sve duge, jsem dobte, ne jen Jae ale lidstvo kolem mne, ma ono uZitek z meho 2ivota, z me ne,mahy? Odpoved': ano, ma. Svedkem toho jest na ge mild Slovanska, Podporujici Jednota sta.tu Texas. Jeji 40 lets trvani se slavi letos po celem Texasu. Jeji deti, ktere kdysi stall u jeji kolebky, mladi, statni, dnes co starci, stateny, po 40 letem jejim trvani si mohou s hrdosti: Hle nage dilo, nage namaha, nag odkaz yam, nage mile ditky!

Po 40 let stale, na ge Jednota neochyejne.

Hrom buracel,blesky se killovaly, vitr prach, gpinu val, ale ona stale, statna, siina, neochvejna dal. Pomahala nuznYm, stirala slzy trpicim, doprovazela sve bratry a sestry ku yeenemu spanku. Byla na svem mists po 40 let ye dne, v noci, v ka gde dobe, v2dy na ge celd, Ceske,, chranici na gi milou tee, rodne bratry, sestry v prvnich teZkYch dobach nehostinne ciziny. Dovedeme my, jeji ditky, ocenit vge to, co ona pro nas ucinila, dovedeme se ji odmerit? Ano, dovedeme. Uz =oho tady tak ueinily, jeji 40 letY svatek oslavily peknYmi programy, zpevy na gich milych pisni, hudbou, I nag e dva tady zde v Dallas se usnesly spovzpominkami z doby jejiho zrozeni. leend oslaviti jeji 40 lets narozeniny spoleenYrn programem dne 29. srpna o 5. hod. odpoledne v Sokolovne na Carl •ulici. Program je pealive sestaven: hudba, baser'', fedi bratra S. Valeika z Houstonu, F. Stein era, z Fayetteville, ttednikt to hlavniho tadu. Symbolicka, scona, ptedstavujici na gi milou Jednctu, jeji hesla, piseri "Kde domov mtj?" a "Ned Tatrou se blYska". Proslov brata ptedsedt tadt Pokrok Cis. 84 a Jaro Cis. 130. Pisne zape"ne zpevackYm krou2kem. Program bude ne dleuhY, za to tim cennej g i. Po programu taneeni vinek pri dobre hudbe na gich spolubratril tadovYch. 0 jidlo se sestry postaral;, Zizef! bratti pomohou zahnati, sal buds veneYmi vetrniky chlazenY, venku v zahrade stoly, lavice, ku yg eobecnemu pohovoru a zasednuti ptichystane. Neposilame csobnich pozvanek, jeden z vas ptijdi, pozvi sve zname. V gichni nagi elenove obou Molt jsou 2aclani, by se dostavili do jednoho; i vy ptespolni vemte si prazdniny a ptijedte mezi nas. Zveme srdeene i okclni tady, by nas svou ptitomnosti poctily.

Nekteri se mini zrieastnit deskeho fihriu v En-

&ram It nis, tedy i na ty jest bran ohled a program tak upraven, 2e i vy se ho mri2ete zaastnit.

Chceme, by 40 lets oslava naSi Jednoty byla svatkem nam Item, cele naSi, Siroke, Ceske vetejnosti. Vypravte se na celY den, mete si prohlednout vYstavu pies den, spojite u2itedne se zabavnYm. Pote g ite nas svou ptitemnosti a my yam za to budeme vdeeni.

Za potadajici vybor vas srdeene zvu k nam do Dana's na 40 letou oslavu S. P. J. S. Ant. Ondrrigkova.

Houston, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Jak pozoruji dle dopisii v na gem milem Vestniku, vg ude kde oslavovali etyticeti lets trvani nagi mile S. P. J. S. T., vgechny tyto oslavy byly velice zdatile, a dokazuji, 2e ilia lid pochopil a oceriuje vyznam naSi mile Jednoty pro nag e lidi -zde usazene, a tu a tam po torn nag em Texasu tak rortrou gene. Ty male a Indio elent Citajici tady, jako i ty silne, mnoho &end ditajici fatly, v gecky vale ta name mile, Jednota v jednu velkou rodinu paskou podpory v padu smrti. Rychle vyplaceni tmrtniho pojigteni nam vgem elenfirn zaruduje jistou ochranu ,talde se- mideme sami o sebe postarati a nemusime sve ditky nebo sve ptatele o pomoc 26,dati, neb obyeejne kaadY jednotlivec ma dosti svojich povinnosti.

Tak ted' na ge Hlevni titadovna jedna o zavedeni podpory v padu nemoci. Jake budou poplatky nebo bude-li vilbec moino podporu v padu nemoci uskuteeniti teiko tici. Jest-li naSi farmati a na gi farmaitti delnici se o to nebudou zajimati, tak bude mozna velice talc° ziskati dosti dlent, aby to poji gteni nebylo mot drahe, nebot' delnik v meste pracujici se teto podpory ye mnoha ptipadech nebude moci zneastniti, neb kdy2 pracuje pro vet gi spoleCnest neb kontraktora, tito musi svoje delniky miti pojig tene, kdyi zamestnavaji vice nein tri delniky, take mnoho na gich ve meste bydlicich delnikt se na teto nagi podpote podileti nemohou, kdyi jsou pojig teni jinde. Ovgem, jestli nagi bratti a sestry se o to budou zajimati tak jak by men, neb podporu v padu nemoci by sobe mel ka gdY jednotlivec zajistiti, jeliko2 jest to velice vYhodne miti nejakY ptijem zajigten v padu nemoci. Ono to ne gtesti obyeejne ptijde, kdy2 jsme na to nejtnene ptipraveni.

Tak ta oslava tech na gich Frankt a Frantigki" a Frantigek se vydatila velice dobte. Bylo tarn hezky veselo, muzikanti pekne vyhravali a pti torn bylo pekne chladno, vSecky "fany" pekne ofukovaly, tak2e nebylo divu, le nas to vgecko rozveselilo a rortodilo, 2e se byla radost na ty vesele tvate divati.

Kdy2 jests bratti Dvotak a Olexa mlad gi a nage sestra Olexova mlad gi nam ptednesli veseiY vYstup "Podatend rodina", to u2 se veci ptitomni ani nemohli ptestati smati. No, ale vge musi jednou skoneiti a tak i my museli jiti domt.

Take nag ten den poctili near gtevou: pan Frank Urbi:s a jeho man2elka z East Bernard, pan a pani Shoppe, ueitel, kterY vyuduje gkolu v East Bernard. Doufam, 2e se jim u nas libilo ale nas zase pocti svoji navgtevciu.

Jeg te tam bylo vice hosti ze vzdalenej gich mist, ale jmena jejich nejsou mi znama. V gem dekujeme za milou navgtevu.

Jeg te bych toho chtela vice napsati, ale neni dam", kdy2 jo, mivam nemilou navgtevu malarii, a to vite, ze nekolik dni nerd mono ,nic delati po takove naygteve.

S pozdravem na v gecky etouci, Rosalie HlavatY Kampen.

Znetvoiene ryby v feee.

S letnim poklesem vody v tekach se podina mezi rybami objevovat naka2liva choroba — nektovost. Objevuje se zejmena tam, kde je bahnite dno a ye vodach znedistenYch odpadky z tovaren. Nemocne ryby maji nadory a ytedy. Na Dyji v poslednich etrnacti dnech tak uhynulo nekolik tisic ryb. Neni vAak nebezpeei, 2e by se nemocne ryby dostaly do prodeje. Jsou vyhuble a znetvotene tak, le by je nikclo nekoupil.

Straus. 1$.

VENTNIS

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nig epodepsanY resolueni vYbor tadu Karel Havlieek v Hallettsville, Tex., timto prolevujeme jmenem fadu uptimne citenou soustrast zarmoucene man gelce, ditkam a vgem pfatelam nad ztratou milovaneho maniela, otce a dededka. mileho spolubratra, Martina Hnatka, kterY zemtel po 6 tYdenni nemoci dne 8. srpna 1937, a byl pochovan a Vsetinskem ye dne 9. srpna dopoledne za velke adasti ptibuznYch, ptatel, spolubratra a znamYch z dalekeho okoli. Pchtebni obtady vykonal Rev. Jos. Barton z Granger, Texas. ZesnulY dogil se vysokeho veku 78 let, 4 mesica a 11 dni.

Drazi pozastali, vime, ze vas zarmutek jest velikY nad ztratou vast mile bytosti, ale ujiAt'ujeme vas, ze my, bratti a sestry, citime s vami. A Ty, milt bratfe. po strastech givota odpoeivej v pokoji. Lest budi g pamatce jeho.

Za tad Karel Havlidek Cis. 4, S. P. J. S. T., v Hallettsville, Texas: Jan Bodek, Jos. Straus, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsanY resolueni vYbor tadu Ennis C. 25. v Ennis, timto projevaleme jmenem faclu uptirnne' citenou soustrast v gem pozustalYm nad ztratou jejich milovane mangelky, matky a sestry a na gi spolu-estry Anny Slovakove, ktera, se od nas nav gdy odebrala k yeenemu odpodinku dne 11. srpna 1937.

Vime, pozastali, ze Wee nesete tuto ztratu, ale budig yam atechou, ze na g tad citi s vami ye vagem ze,rmutku. Zesnule sestte pfejeme lehkeho odpodinuti a Cest budig jeji pamatce.

Za tad Ennis Cislo 25. v Ennis, dne 14. srpna 1937.

Joe Lukga, F. B. Vrla a John Hrabina, reso'ant vYbor.

PROJEV SOUSTRASTI. My, nigepsanY resolueni vYbor fadu Elmaton Cis. 148 v Blessing, Tex., timto projevujeme jmenem fadu aptimne citenou soustrast sestte Svetlikove a jeji ditkam, nad ztratou mi1ovaneho maniela, otce a na geho spolubratra, Augusta Svetlika, kterY zemtel dne 6. srpna 1937, a pochovan byl dne 8. srpna na katol. hibitove v Blessing, za velke Udasti krajana, bratti a sester.

ZesnulY byl dobrYm Clenem fadu, milujicim mangelem a otcem.

Vime pozastali, ze telce nesete tuto ztratu, ale budig yam atechou, ze na g tad citi- s vami ye vagem zarmutku. At' slzy vase jsou hojivYm balsamem na vase rozdrasana srdce. Zesnulemu spolubratru ptejeme lehke odpoeinuti, a nest budig jeho pamatce.

Za tad Elmaton Cis. 148: Henry H. 6ihal, Vince Lejsal, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsanY resolueni vYbor tadu Vesmernost, els. 68, vyslovujeme nagi hluboce citenou suostrast pozastale mantelce, ditkam a ptibuznYm nad ztratou man gela, otce a nageho spolubratra, Jos. Wotipka, kterY zemtel dne 30. dervence 1937, a pohtben byl na Bellville hititove dne 31. Cervence 1937.

Vyslovujeme mangelce, ditkam a v gem pozastalYm jmenem kadu aptimne citenou soustrast nad odchodem na geho spolubratra, ktery byl dbalY stch povinnosti tadovYch. Odpodivej v pokoji a Cest budi g pamatce Tve! Dano v Nellsonville, Texas, dne 8. srpna 1937.

Jos. Soraik, E. J. Mare g, B. W. Schiller, rescludni vYbor.

• 4,!',

-

Letec, kterS, unikl smrti, Wei vteriny padu.

Jeden z nejlep gich anglickYch letca zlcougel na pckusnem letig ti u Londyna novy stroj. Ve vygi 1500 metra mu nahle vypovedel sluibu kormidlo. Stroj se titil stfemhla y k zemi. Teprve docela nizko nad zemi se letci podatilo stroj vyrovnat. Po vzru gujici ptihode se letce ptali, 'co si myslil a co citil, kdy g v titivem padu mel pied oeima smrt Letec vyjadfil sve dojmy takto: "Podival jsem se na vYgkomer a zjistil jsem, ze jehla nepracuje tak rychle jako jsem padal. Reid sem si nahlas, ze nyni bude vg emu konec, ze uz nemam nadeje na vyvagnuti. Uyagoval jsem -Opine jasne, vg e rychle, budu-li hned mrtev a shoti-li letadlo. Pak jsem se podival yen a vial jsem na letisti stojici lidi. V tom okamliku jsem si vzpomnel, moje gena chtela v tento den ptijit na letigte. Uvagoval jsem, diva-li se na maj pad a soueasne jsem si s politovanim uvedomil, ze nebudu moci pfijit na schazku, kterou jsem mel smluvenu na gestou hodinu odpoledni. To mne tak rozhofeilo, ze jsem jete jednou vgerni silami zalomcoval pakou. Kormidlo nahle zadalo praccvat. Pozdeji mi pozorovatele tekli, ze cely mai pad trval nekolik vtefin. Olovek mysli rychle, sedi-li mu v tale smrt .

Tin gichty ve gkolich.

8kolstvi v Polsku je u g leta v ubohem stavu a na puldruheho milionu deti nechodi do tkoly, protog e tam pro ne neni mista. Ve Vargave jsou pomery takove, ze ph 1300 mistnostech pfipada na ttidu 93 deti. Ttidy nejsou dosti velke, uei se tedy na d ye smeny a v 15 tticlach dokonce na tii smeny denne. Pramerne ptipada na jednoho uditele 61 dal. Kdy g se vgak odpoeitaji feditele gkol, katechetove a rozmaniti instruktoti, ktefi gadnou ttidu nemaji, ptipada na jednoho ueitele 73 OM To je ye Vargave; jinde, zejmena na venkove, jsou pomery mnohem horgi, ptimo katastrofalni. Neilepgi gkolske pomery maji Polaci u no,s na Te ginsku, nad nimg polgti gtvaei tak nafikaji.

Krava pro dvojeata.

Zle starosti zpasobil dvema upine chudYm rodir am na Ughcrodsku, neeekane pogehnanY pfirustek Mi. V ughorodske rccline J. Her gloviee se narodila trojeatka a chuda matka mela ptipraveno pradelko sotva pro jedno dite.

V obci Tuff Bystre, byla rodina, chuclehb chalupnika J. Babuky obdatena cl ycjdatky. Dobti lide se v gak postarali o to, aby chude matky mohlv mit ze svYch deti radost. Troiedtkam ptinageji darky Cetni lide, hlavni mestskY notat jim poslal do vinku padesatikorunu a od mesta dostavaji denne dva litry mleka. D yojtkam poslal guverner . Hrabar, jako kmotr, dve ste KC a dobti lide pro ne sbiraji penize.

Chteji jim koupiti kravu a dye kozy. Sebrali jig pfes sedm set KC. Tak se deti staly pro obe rodiny skutednYm pogehnanim. ttek z nemecke armady roste ze strachu pied valkou.

Patigska "Parjser Tageszeitung" scleluje, 19 vedoucich funkcionaft v zahranienim odboru figskeho vedeni Hitlerovy mlade ge bylo zateeno. Zahranieni odbor dostal v kvetnu od dvou svYch Clena, kteti byli u Franca jako piloti, zpravu o pomerech v povstaleckem tabote ye Spanelsku a o bombardovani Guerniky. Tato zpre.va gla z ruky do ruky a vzbudila hluboIcY zmatek. 6trnact dni pote byli oba piloti podle stanneho prava zastteleni, kdy g odepteli vzletnout a bombardovat Bilbao. Popravu natidilo velitelstvi nemeckeho letectva ye 8panelsku. Vzrugeni ve vedeni Hitlerovy mladege tim ovgem vzrostlo a od to doby zadalo tajne i otevtene varovani pied odchodem do gpanelska. Venkovske listy organisace psaly ostfe pro mir, dokonce tak ostfe, ze byly posleze zastaveny a onech 19 vedoucich funkcionatii bylo zateeno. Za prvni polovici letogniho roku tam spachalo 83 vojaka sebevra gdu a asi 200 vojaka zbehlo. Vetgina zbeha prcha, ze strachu pied valkou. Boji se, ze budou poslani do S'panelska nebo nekam jinam pro cizi zajmy.

Ve sttedu, dne 18. srpna 1937.

Rekord ruskeho paras- utisty: skok ze substratosfery.

Na leningradskem leti gti seskodil veera rusIcY porueik Kailanov s padakem z letadla ve vygi 9800 m, eimg vytvotil novY svetovY rekord. Padal k zemi pinYch 27 minut. Byl vyzbojen kyslikovym ptistrojem a tvrdi se, ze je mono skaleat s padakem i ze stratosfery. PodobnY seskok vygaduje ,cygem velke telesne odolnosti a dlouheno treninku.

Zavereene cvieeni armady v srpnu.

MinisterskY ptedseda dr. Hod ga odjede v nejbliggich dnech na zotavenou. Do Prahy se vrati az v polovine srpna, aby se zadastnil zaYereenYch vojenskYch cvieeni. Jak oznamuje "P. P.", jsou hlavni podzimni manevry stanoveny na dobu cd 17. srpna do 1. golf. Protote take ostatni elenove vlady se zudastni manevra, nebudou vladni prate zahajeny calve neg v zati. Do to doby maji bYt hotovy ptipravne prate k poradam o statnim rozpodtu.

Hrabenka yyzvedadkou.

Madridska pclicie zatkla hrabenku de la Puebla de Montalban, ktera se pohybovala mezi yojaky jako elenka milice a vyzvidala pro povstalce. V jejim byte byly nalezeny kompromitujici listiny, mnoho cennYch gperldi a 650 tisic franka v bankovkach. Pti domovnich prohlidkach bylo zabaveno pies 500 kg sttibra, 35 kg zlata, 45 pu gek, 10.000 nabojt a 40 bomb.

Srna zastavila jedouci auao•aby zachrintla miade.

Na nemecke autostrada z Berlina do Hannoveru stali se v te'chto dnech automobiliste sveclky nezvykle idyly. Statna srna chtela se sy Ymi mladYmi pfebehnouti silnici. V torn vgak pfijitclela auta a male srnky nestadily tak rychle pfebehnouti nebezpeene pasmo. Srna se vg ak postavila vozam v cestu, dokud se mlade nedostaly na druhou stranu.

FORD A 3000 OTROKU ZAKLADA V PRALESE NOVE PLANTAZE. (Pokraeovalai se strany 1.) se ho bali vic neg Satanage. Ptes to, ze byl male postavy, mohl kopnout katcleho, uznal-li, si to maze dovolit. Za teditelem stela cela svetska mot a kag dY byl rad, ze to nedopadlo hat a nebyl propaten.

Bojovny gef mel sveho easu rvaelcu i s nagim kraj anem. Tehdy se stavela nemocnice a k provedeni teto nadmiru nakladne stavby byl povolan z Detroitu architekt, rodem z Moravy. iteditel mel vrchni dozor a uplatrioval sve velke popohaneee a draba. 6im vis se nag krajan Cinil, tim vic ho honil. Zamestnanec v pojmu americkeho zamestnavatele je jakYsi citron, kterY se do posledni kapky vymaelca, a odhodi.

Grobian velmi rad sliboval, ale nespinil.

Gangster tike takovemu jednani "kidding", nee° jako nag e "houpani". Ostatne slib jest vgednim g ertern v Americe, slovo nic nestoji a podis izenemu lhati je v teto semi dovoleno. vetivemu zamestnanci se tike "sucker", t. j. rybka, ktera se cla chytit na vnadidlo. Takovy sucker se ptioinuje ze v gech sil, aby sveteny kol spinil co nejdtive a podle nejlep gich syYch schopnosti. Jakmile je s praci hotov, misto slibovane odmeny jednodu ge se propusti.

Za osadou nav gtivil jsem htbitov, kde ve stinu statnych Bertholeta odpoeiVaji ptislugrici Fordovy armady, ktera doloYva, amazonskY prales. trnrtnost je znaena. Kietba trope, malarie a beri-beri niei eloveka podlomeneho zimnici.

Ve Fordlandii vypukla rebelie. Day brasilskYch,kabukla chopil se non., aby se pomstil za hrube nakladani a bezpravi, jeho se dopong teji Fordovi zastupci na obecnen lidu.

Jakmile se fitady dozvedely o vzpoute, vyslaly oddil vojska s kulomety. Vadcove byli pozatykani a ostatni rebelanti byli z azemi spoleenosti yypovedeni.

Fordlandie nezbytne pottebuje odborniky na vedoucich mistech, kteti maji zku genosti a jsoitznali pomer y v rovnikove Americe.

Josef L. Erben.

Ve sttedu, due 14. srpna 1937.

Nemdi oceauji deskosiovenskk prumysl.

Nedelni "Frankfurter Zeitung" pie o paffis,ke vYstave: "Jine zeme, s vYjimkou Oeskoslovenska a Japonska, se teener ziekly toho, aby zde ukazaiy svou technickou vYkonnost. skoslovensko jako jedinY z nastupnickYch statu ukazuje podivuhodnou a pozoruhodnou praci ve vAech oborech. Je jedinYm statem, kterY — jako Nemecko — vystavil vrcholne vrcvory sveho prumyslu. Jsou to vYtVory, ktere se naprosto mohou merit s nerneckYrni."

Delnik bez price hlatlevel v lese.

V lesich u Hrugovan na Jevi:sovsku vidali tide v posledni d.Lbe podivneho zuboleneho mu2e. Byl velmi chatrne obleaen, mel dlouhY vous at na prsa a dlouhe vlasy. Zmizel vak vkly, jakmile videl, ke je pozcrovan. Nyni eetnictvo objevilo jeskyfiku, v ktere pfespaval a pak take podivneho poustevnika zadr2elo. Bylo zjiSleno, ke je to 361etY nezamestnanY delnik Bohuslav Kovafik. Vypravel, e byl dlouho bez zamestnani a nevedel si nakonec jive rady net uteci do lesu. 21.1 v lesich pet mesict a vil se jen lesnimi pl ody a to a tarn i drcbnou kterou pojidal syrovou. Kdy'i jej eetnici musi odvest do vazby pro potulku, byl docela spokojen, ke ma na eas Postarano o jidlo a stfechu nad hlavou.

Podkarpotska. Rus bez kukutiee.

Rumunske pohranidni stanice dostaly v sobotu rozka2 zadrtet vtechny zasilky kukutice do zahranidi. V Halmei, pfechodni stanici do t' eskoslovenska, bylo zadrteno padesat vagont kukutice, ktera byla urdena pro zasobovani podkarpatskoruskeho obyvatelstva. Toto opatteni rumunskYch Utadit, udinene nasledkem tpatne ttody kukutice v Rumunsku, zptsobi natim fitadtm velke starosti. Deni spotteba dovezene kukuiice je u nes asi deset at dvanact vagont.

Na zeleznicich se omezuji dovolene zamestnancii.

Na teleznicich se pti nynejtim otiveni vYroby a tim i dopravy projevuje nejen nedostatek vagont, ale ptedevAim take nedostatek zapracovanYch sil. Na vYchodnim Slovensku a na Podkarpatske Rusi jit dotlo k omezovani dovolenYch, protote za zamestnance, kteii by nastoupili dovolenou, neni pit nynejti zvytene dopravy nahrady. Naopak teleznidati musi pracovat mnoho hodin ptes eas.

T. G. Masaryk pfijel na slavnost.

Sokolove v Lanech potadali v nedeli slavnost a ptitli v prfivodu do zameckeho parku pozdraviti presidenta Osvoboditele. President 0svobcditel se ptijel take odpoledne podivat na slavnost, ktera se konala na cviditti a ptihlitel provedeni starodeske svatby.

Neuvetiteln3", omyl icenichfiv.

Ve slovacke obet Blatnide u sv. Antonidka men se jit delSi dobu radi tohaj Janek J. a Terezka N. V mesici mail se domkuvili, te se vezmou. Terezka si vtak v posledni chvili pied svatbou na pouti u sv. Antonidka vyprosila jineho tenicha a Janka za boha nechtela. Aby se vyhnuii ostude, ustrojili rodide nevesty v den svatby mladti svou dceru, ktera je Terezce k nerozeznani podobna za nevestu a svatba se piece konala. Terezka pied svatbou odek ptibuznYm do jine obce. Ani tenich, ani sve.tebdane zamenu sester nepoznali. Ak teprve tyto dny, kdy se Terezka od ptatel vratila, seznal mladY mantel, ze si nevzal tu–prayou. Ptekvapen zamenou spustil nejdfive ktik, ale po mnoha domluvach a pia& ponechal si nynejti tent, ktera ha ma rada a s nit byl ostatne cely mesic spokojen.

NezameStnanest z nedostatku strojfi. otivenini "vYrdby dostavila se take potteba obneviti zatitein tovaren. S tim jsou ded' potike. TovarnY obrabecich strojt jsou tak zavaleny objednavkami, e novym zakazniktm mohou soustruhy a podobne stroje &dot take ak za dva roky. Jen staii a dobte platici odberatele maji, jak pite "H. R." pfednost, 'te dostanou objednane stroje za test at devet mesic0. V mnohe tovarne by pottebovali vie delBab., ale nemaji pro lie stroje,

Q^5T1 IX

CESKOSLOVENS Letni byty v tovarne.

Z cestovean za osvetenim na venkov a z taboteni se stalo dtletite hospodatske podnikani. V krajich, vyhledavanYch letnimi hosty, pornohlo i k vyutiti tovarnich budov, ve kterYch se jiz nepracuje. Nektere tovarny 'si postavily moderni tovarni budovy s modernimi stroji a stare, ale dtkladne stavene domy prodaly. Natli se podnikavi lide, ktefi koupsli tyto stare budovy a pfemenili je na nocleharny pro vYletniky. V jedne tovarne v OrlickYch horach, nedaleko "Panoramy", byl zfizen pohodlny pension. Z byvale nadrte pro vodu do parnich kotlt je koupalitte. Podobne bylo ptemeneno nekolik starych tovaren v Krkonotich a v Jizerskych horach. Mnozi majitele pozemkt u lest a tek ut prisli na to, te prodejem jidla a napojt vYletnikinn, nebo vybiranim poplatkt za taboteni vydela.vaji vie, net prodejem travy. Obce take vymahaji odvolani zakazu vstupu do velkostatkatskych a cirkevnich lest.

Kote v rakvi s PodivnY ptipad udal se v KoSicich. Do marnice kotickeho htbitova byla ptivezena veder rakev s nebottikem. Rano, kdy hrobnik ptitel do marnice, zaslechl z rakve podivne zvuky a Skrabani. Zhrozil se, te snad nebottik obtivl. Otevtel rychle rakev. U nohou nebottika seal° mrioukajici kote. Vloudilo se do rakve, kdy byl do ni ukladan mrtyY. Muselo bYt utraceno, aby nepteneslo nakazu.

Vthena, pamatka ze zamku ye Smedne.

Synovec bYvaleho hrabete Jindficha Martinice, pana na Smedensku, vede od ptevratu spor s PamatkovYm ntadem o vzacna kachlova, kamna, ocenovana na 1,200.000 KC. PamatkovY fitad nyni dokazal, te kamna site pattivala Martinctm, ale ti je roku 1603 darovali smedenske fate, kdy byla povYtena na dekanstvi. Koncem minuleho stoleti byla kamna na zamek zapiljdena jako ozdoba knihovny.

Z batin se °pet roji Malarie na Podkarpatske Rusi dosud neustoupila. Rortitila se naopak i do nekterYch krajt na vYchodnim Slovensku. V Michalovcich, kde se nakaza v ptedchozich letech vyskytovala jen ojedinele, je letos zjitten veliky -Podet onemocneni. Na spoledne porade lekabyl vysloven shodnY nazor, ke nemoc ptenateji komati, kteti se rortitili z mrtveho ramena teky Laborde. Provedene rozbory vody tento nazor potvrdily. Mrtve Mani rameno bude proto urychlene zasypano. Krome v Podyji, kde byla do boje proti komartm ptibrana i letadla, objevila se nyni mradna komart i v detnYch severomora yskych krajich. iteky a potoky jsou znadne vyschle, ale kolem bteht zbyly batinate moealy, z kterYch vyletuji spousty hmyzu a sutuji lidi i zviiata. Zkutenosti ukazaly, te nejlepe se proti komartm osvedduje dpavek. V mnohYch leka,rnach byl tpine vyprodan.

Namesiene (levee.

V teplicke nemocnici lezi dvanactilete deveatko ze Sobedruh, ktere ma zlomenou nohu, detna zraneni na celem tele a °ties mozku.

Deveatko je namesidne. V noci vstalo, vystoupulp na otevtene okno v prvnim poschodi a zkitilo se do zahrady. Bylo nalezeno az rano.

Ella iiva mraena nad Mcravcu.

Nova pohroma, jaka se v tak velkern rozsahu dosud nevyskytla, nici v detnYch krajich nadeji zahradnikt a zelinatt na trodu. Pohromu ptinati -mradna motYlt belaskft, o jejicht hrOtna.dnYch tazich pfin.eslo jit "Vederni Ceske Slow" zpravu. V eechach se tyto tahy MotYrt objevily zatim jen ojedinele, ale pro mnohe mora yske kraje jit znamenaji vatne nebezpeei. Napadena jsou hlavne &tad mista na sttedni Morave, ale take mista na Ceskomorayske Vysodine a na Tetinsku. V pondeli byla mradny belaskt znovu napadeno RYmakovsko a okoli Pradedu. V sobotu byl pozorovan v Prostejove nezvyklY zjev. Po poledni se hnald nad mesto eerna boutkova mradna, ale

pied nimi final vier bila, mraena belask9. Za

Strum ti. in6steM se jich snesia jen east, ale kefe a bodjsou jimi dosud obaleny. Hlavni cast mradna motYlu zahnal vitr na 13rnensko. Na RYmatovsku jsou belasky zavaleny vtechny zahrady i sady a motYli vletuji oteftenYmi okny i do mistnosti v domech. Na rievelkein keti bylo nachytano nekolik set belaskt za ne= dlouhou chvili. Zajimave jest, ze se mradna motylt nejdasteji snateji k zemi v blizkostA teleznidnich trati, nebo ptimo na trat'. Tvoii pak pit projikleni vlaku bilou clOna kolem oken. Na zelnYch polich je jit videt zhoUbnost techto zapla y. Prvni housenky z hrouladne spoustach nakladenych vajieek Oraly jiz vrch, ni listy hlavek. Z lista zbyla jen silna Zebra.

S ovocnYch stromu rychle mizi listi. V napadenYch krajich se zkoutejl nejraznejti by hubeni motYlu i housenek. Je nutna rychla pomoc a rada odbornikt. Neobvykl' vYskyt motYlt se vysvetluje poeasim, ktere bylo v lonskem i v letotnim lete neobydejne ptizfive vYvoji motYlti. Je to Vtak take nasledek maleho hubeni housenek, ktere neni provadeno soustavne.

Bude poita na koleelich.

Spravni sbor podniku eeskoslovenska poSta dohode s-ministerstvem pat schvalil zakoupeni pojizdneho pottovniho iftadu. Pro ten Aeel bylo povoleno 260,000 KC z rozpoetu. Ptani obecenstva i pottovnich zamestnancA bude tim spineno a nate pato, zatadi se pc) bok anglicke, francouzske, nemecke a rakouske potty, ktere jit pojizdnou pottu maji. Pottovni Arad na koleekach je velky autobus se ttemi ak etytmi ptepaZkami k podavani telegramt i pottovnich za-ilek a s prodejem znamek. K okenktm bude ptistupovati obecenstvo zvenei. Ptistup bude chranen pied tpatnYm podasim stanovYm platnem. Uvnitt vozu pak bude nekolik telefonnich hovoren pro mistni i mezimestske telefonni hovory, zesilovaci rozhlasove zatizeni a motna i filmovY ptistroj, kterY bude promitat reklamni i pouene pottovni filmy na zadni stranu vozu. Auto ptijecle vkly tam, kde se sejde vice obecenstva. Tak urdite bude je mono nejvice videti na Letne pit velkych footballovYch zapasech, pit manifestacich na Staromestskem namesti a pfi rfiznYch shromatdenich. Ant venkov nebude otizen. Je mnoho udalosti, kde

bude poetovni auto ptipravene k slukbe vetejnosti. Vuz bude dohotoven do podzimu letoe-

niho roku.

Mandele adnes1 pfival vody.

Veera k vederu strhla se nad sttednim 8107 venskem prudka, boute s krupobitim a silnou vichfici. Pratt mraden byla, nejprudti v 0kruhu od Pfichova pies 211inu ati po 6acicu.

Na polich bylo cboli zatludeno do zeme. Ptival vody odnaSel mandele s poli do potokt. V 2iline natekla voda do detnYch sklept. V ne7 kterYch domech se museli najemnici vystehovat, protote voda nebezpedne podemlela za, klady. V okresu Velka Bytda byly znideny ovocne stromy a obili na polich. V Nesluti nad Kysuci ukryla se Ana Novotna se svYm dva, nactiletym chlapcem pod kotatou hratku. Do stromu uhodil blesk, sjel pa kose, kterou Novotna drtela na ramenou a term na miste zabil. Jejiho synka blesk jen odhodil.

V letectvi jsme mezi prvnimi.

Po skvelem viterstvi porudika Novaka, porueika 8irokeho a ttabniho rotmistra VYborneho, kteti obsadili tri Prvni mista v mezinarodni souteti akrobacie, ziskali vdera nati letci v Curychu dalsi uspech v tetkem zavode Alpskeho okruhu na trati Dueberdorf- ThunBellinzona a zpet. Nernecky letec; generalmajor Udet, musil cestou nouzove ptistati a svtj stroj Upine rozbil. Vyvaz1 vtak bez pOhromy.

Take nag kapitan Engler ptistal nouzove Tirana v Italii a vyvaz1 bez nehody. Nati letci se umistili tesne za Nemcem Seidemanneru v potadi: poruaik Hlad'o, rotmistr 8n p1:01 a eetaf Petina. V zavodu do vYte 300 m a zpet letem sttemhla y obsadili za dvema Nemci tteti a dalti misto v potadi: eetat Petina, poruHlad'o a rotmistr 8nobl. Ve vYtkovem letu na 9000 m zvitezil Francouz Michy. Vtelke mezinarodni souteii osveddili nati vojentti letci, ze v letectvi jsme mezi prvnimi,

Ve

17215TNTK

Strum 20. ,

DRAVt *nun letu Amelie Earhartove spo1 diva v nadteni, jet vzbudila u vtech ten celeho sveta. Nikdo nemohl zUstat neteenSr k ohromnemu uspechu, kterS7 v - tomto smeru ziskala. Mrs. Earhartova jiste dovedla phpoutat k sobe obrovskou obec obdivovatelfi.

To, to syllj prvni pielet Atlantickeho oceanu provedla pouze jako cestujici letadla, nezmentilo zajem vetejnosti o tento let a nikdo ji neupiral, to byla prvni tenou, ktera preletela AtlantickY ocean. V to dobe umela site Earhartova riditi letadlo, ale okolnosti ji donutily, aby byla zavisla, na obratnosti pilota Wilbura Stultze.

Pfiznivi nahoda.

Jeji zajem o letani byl vzbuzen za svetove valky. Earhartova, se narodila v Atchisonu v Kansasu ve SpojenYch Statech. Kdyt ji bylo 18 let, ptijela na vanoce do Toronta. Bylo to v dobe valky a Earhartova ze zajmu o ranene vojiny se stala otettovatelkou. Po praci byla dasto zvana na letitte. Tam vznikl jeji zajem o letani. Jako tene nebylo ji vtak dovoleno letat ye yojenskem letadle. Phletitost k tomu se ji naskytla at pa valce v Kalifornii.

Naudila se letat, absolvovala instruktorskS7 kurs a ziskala vlastni letadlo. V to dobe studovala Earhartova na kolumbijske universite a chtela se stat lekatkou. Vydrtela to vtak pouze rok, nechala mediciny a venovala se socialni Natia si zamestnani v Bostonu, kde byla brzy znama jako odvatna pilotka. Jednoho dne byla dotazana, zde by nechtela letet pies ocean. Stalo se talLza podivuhodnYch okolnosti. Pani F. E. Guestova, vdova po kapitanu F. E. Guestovi, by'valemu ministru le-

Za Amelii Earhartovou. tectvi, koupila od admirala Byrda jeho letadlo typu Fokker, aby na nem pfeletela ocean. Tesne pied uskutednenim sveho planu byla vtak nucena z osobnich dnvoclu od letu upustit.

Hiedala za sebe nahradnika, kterY mel loSt podle jejiho pkani pfivodem Ameridan. Nahradnika natla v Miss Earhartove. Earhartova pkeletela ocean za 20 hodin 40 minut a ph tom jeji letadlo 2100 mill proletelo 1900 mil mlhou.

Prvni term pies ocean.

Tii leta po tomto Uspechu se sl. Earhartova provdala za George Palmera Putnama, anglickeho vydavatele. Vyminila si vtak ph sriatku z obchodnich duvodt, to si ponechava sve divdi jm€Mo. V roce 1932 se rozhodla leteti sama pies Atlanticky ocean a pkibyla do Anglie v patem tiro& letu plukovnika Lindberga jako prvni Z - ena, jit se tento odvainST let jako pilotce podatil Pozdeji v temte roce Earhartova letela pies Spojene Staty z Los Angeles do Newarku, New Jersey, neptetrtit3im letem, trvajloim 19 hodin, v deice 2500 mil. Tkebale jeji lety na velke vzdalenosti vzbudily tolik enthusiasmu, byli lide, kteki si piali, aby se spokojila s tim, co vykonala. Bylo jich tolik, to vedlo k protest:1m proti jejimu rozhodnuti v roce 1934 letet z Honolulu do Ameriky. Bylo poukazovana na to, to let na jednomotorovem pozemnim letadle je tilene odvatnST a neznamend nic, i kdy bude korunovan Uspechem.

Miss Earhartova, odepkela poslechnout prote-

sttedu, dne 18. srpna 193'T.

stu a letela v lednu 1935 na dalku 2400 mil z Honolulu do Oaklandu v Kalifornii za 18.15 hodin.

Potom po nekolika mesicich einila pkipravy k letu kolem sveta, t. j. k letu delky 27 tisic mil. Minuleho lakezna letela se svSrm naviga.torem kapitanem Noonanem prvni etapu pies TichY ocean z Oaklandu do Honolulu, ale kdyt se pokoutela vzletnouti, jeji letadlo ztroskotalo. Po opravach byl podniknut novS7 start poeatkem minuleho n-i",‘sice. Ph teto pkiletitosti bylo vtak rozhodnuto pokusiti se o let °padnS7rri smorem.

Vte 'g o dobie do 20 tisic mil. Ale v posledni etape letu byl let z Lae, Nova. Guinea, jent vedl k pohrome.

Novk lek proti motske nemoci.

Pheina mokske nemoci je jit da yno znama, ale spolehliveho prostiedku proti ni nebylo.

Pfivotl mokske nemoci je totit hlubti povahy, neni to jen nevolnost a zvraceni. Jde o podratdeni t. zv. statickeho nstroji (organ pro udrteni a rozpoznani rovnovahy Vela), slateneho v labyrintu vnitiniho ucha. Na letotnim yteobecnem americkem lekakskem kongresu v Atlantic City byl demonstrovan take noyST prostiedek proti mokske nemoci kterSt pry bezpeene fieinkuje, takte lide, kteti leku yeas potili, nepociti na lodi ani nevolnost. Jde o smes adrenalinu a atropinu v uraitem ptesnem pomeru. Lek byl vyzkouten nejprve na koekaoh, ktere jsou proti nepravidelnSrm vSikyvtim tela zvlatt' citlivy. Zkoutky se provaciely v umelYch "lc. vacich" piistrojich. I na lidech dopadly dalti zkou'tky dobie.

...assorawrorr,

tESKOSLOVENSKI DEN V DALLAS, TEXAS. Dallas, Tex., 13. srpna 1937.

Piekvapujici zpravu jsme obdrteli v techto dnech, to i letotniho roku bude potadan Leskoslovensky den v Dallas, Texas. Dne 25. a 26. zati 1937 v Pan American Exposition. Ptipravy na tyto dny jsou v plnem proudu a doufame, to nati krajane tuto zpravu pkijmou s natitenim. Jsme si vedomi, to loriskY rko kdy byl eskoslovensk' den odloST ytech--van,ebylhodneaspr ny kraj any, kteti radi by byli phtomni, proto byl vS7stavnim vStorem ustanoven den v mesici zati, kde bude motno tuto krasnou Pan American Idrstavu katdemu videti a nos 6eskoslovenskS7 den mohutn*rn udiniti. Jak jit znamo to Cavalcade, jedno z nejleptich divadel, jest otevteno zdarma, dini se Geskoslov. vflpor dostati slevu do jinYch divadel jako Black Forest, Road to Rio, Bowery a Casino. Vtichni ti, kteti ptijdou v krojich, jak narodnich tak sokolskSich a take i spolkovYch, budou vputteni do vS7stavy zdarma.

Sledujte v novinach program nateho dne. Katd3'7 tSrden ptijitcli sem Ana, kapela, bud' z Jitni neb Stiedni Ameriky, ktera, propaguje hudbu sve zeme. Jest to zastoupeno vice jinSrch narodu jako Mexiko, Brazilie, Argentina, Peru, Venezuela, Honduras, Nicaragua a jine. Jsou zde potadany olympicke hry, ku sbliteni techto narodit se SpojenYmi Staty. Ptiprava, yyslana z Mexika, bude mexicke rodeo, jedna z nejvettich atrakci, kde budou potadany bS7di zapasy. Proto kdo mini na vSrstavu jeti, ptipravte se na dny 25. a 26. Zit' a udifite 6eskoslovenskS7 den v Dallas jednim z nejmohutnej9f:h. dotazy ohledne eskoslod7-, o v Pan American Ex' tiT2 7odpovi IT4bor, r. S. Dallas, Texas.

Worth a trifle and worth m. dons Marble is just plain marble

but skillful hands can give it value that is hard to measure in terms of money. In The Discus Thrower there is such a wealth of art, skill and character that for 24 centuries art students have studied this simple marble statue and tried to copy it.

Barley is barley and hops are hops. With yeast and water they can be made into beer—all kinds of beer. But, when brewing skill at its finest takes these ingredients in hand, the finished product can be counted upon to win the acclaim of all DRINK students of the art of Budweiser good living.

FOR FIVE DAYS

OUL In Cans • in

Bottles

Order a carton for your home — NO DEPOSIT REQUIRED ANHEUSER-BUSCH ST. LOUIS

On the sixth day try to drink

sweet beer You will wont the Budweiser flavor thereafter

EVERYWHERE 30e F

THE TURNER-COFFIELD CO. WAC 0, TEX.

Strum, EL

V2 T N

Ve stfedu; due 18. srpna 1937.

REKLAMA PRO Milt.

V nejlepgich americkVch magazinech, kde jedna barevna stranka v insertni east stoji a2 10,000 dolaril, jsou uvetejnoyany barevne ineseraty spolednosti Svetoveho miru, znazornujici valednV hibitov pod zachmufenou oblohou; dole stoji psa.no: Milo lidi je tak nidemnVch nebo hloup'ch, aby rekli, Ze valka je dobra nebo 2adouci vec.

Ale natal lide si vymysleli teorii, 2e valka musi bit, aby zachranila svet od ptelidneni. Rortomila teorie, pravda?

Podivejme se vgak na ileetni biland svetove valky. Zabiti jednoho mute stalo 25,000 dolaru.

25,000 dolarfi investovanVch na bezpednV vVrios 5 prod., by dalo roene $1,250. Kolik lidi v nag zemi ma rodne takovV pfijem?

Zaplatili jsme veru vysokou cenu, abychom se zbavili tech pfebyteenVch 17,000,000 zdrav'ch muM, snad byli pfebytedni pro nejake paetile teoretiky, ale nikoliv pro ty, kdo je milovali.

Hrozi nam druha valka. $25,000 na mrtveho je veru "okasni" cena u srovnani s tou, kterou bude stat zniCeni jednoho poctiveho ,muZe v valce, a 17,000,000 mrtvVeh bude hned na jejim zaeatku.

Adak plUerne, odporne Cislice a statistiky minule valky nezabrani valce Znemokii ji pouze spojene usili nas vg ech KakIV z nas, kdo pasivne hledi do budoucna, je vinen umdfiovanim pilaf valky.

Musite proto jednat!

Co mete &eat proti pfiSti valce?

SpoleZnost svetoveho miru je nevVdeledna, organisace, jejim2 tkolem jest spojit a zdtraznit tuZby vetSiny lidi po odstraneni hlouposti, nazvane valkou.

Citime, ae musi bit vyvinuto rozumne a poctive usili proti valce a pro zajiSteni trvaleho miru. Jste-li stejneho nazoru, zveme vas, abyste napsal Spolednosti svetoveho miru, 193, Park Ave., New York City.

0

Anglicke stredomokske lod'stvo ohlasilo svou navAtevu v Alexandrii v dcbe od 28. srpna do 21. fijna. Tato flotila se sklada z 20 jednotek, mezi nima jsou tri matetske letadlove lodi se 200 letadly. Lod'stvo provede velke manevry na egyptskem pobfe'ti v prostoru mezi Alexandrii a Port Saidem za sotidinnosti letectva. AnglickV velvyslanec poladal egyptskou vladu o povoleni k zrizeni previsorni vysilaci stanice pro dobu manevru.

0 Rusty zavoj kryl zjev opiee.

Nektere americke letecke spoleenosti ua oznamily, 2e cestujici ptiliZ zahalene zavojem budou pfijimat jen v bedne. Jedne letecke spolednosti se totiz nedavno stalo, napadne silnY mug ptivedl k letadlu pted startem damu v hustem eernem zavoji. Pravod'eimu iekl, 2e to Miss Panse, 2e je churava a ie na ni pri ptistani u2 bude 6ekat o.S'eti-cvatel. Miss Panse celou cestu se nehnula s mista a s nikYrn nepromluvila. A2 ph vystupovani I vitr 'odval trochu zavoj — a pod nim bylo Videt gimpanze. Jedna 3oologicka zahrada posilala opici druhe a v zavoji to pti glo nejlevneji. Ale ,opakovat se to nema.

DIVADLO V HOUSTONU OCHOTN1CI SEHRA.11

V SINI IIADU gTEFANIK V

nedeli, dne 29. srpna

"TAJEMNA MATKA" Obraz ze 2ivota o peti jednanich od Franty HlavatVho OSOBY: Vaclav Kralich, tovarnik Fr. Bedan st.

Staza, jeho 'tem.

Helena Teperovo, Adolfina, jejich netet RiiZenka Lebrova Alois Dlaska, velkoobchodnik Ant. 8vestka Gustav, jeho aaoptovanV syn Fred Leber Patera, stars sluha Kralichilv Fred 6tvrtnik Mina, jeho dcera Sylvie MarkSkova, Terezie, sluZka Bety Brovcova Bohuslav Rozkank Jerry Leber Tonidka Klocova, sirotek Hilda Svestkovi FrantiSek 8trunca, obchoclnik potr.

Jerry Baletka Struncova, jeho iena Anna Svestkovi Bla2kova, jejich sousedka Karla etvrtnikove.

Karel Hra'Ska Adolf Walla Dej odbkva, se v Praze a na Kral. Vinohradech.

Zaitatek ve 4 hod. Vstup osoba 30c.

PO DIVADLE TANECNi ZABAVA Zatopkiiv orchestr z Baytown

pojene rady S. P. J. S. T. v Guy, Tex. UCTIVE ZVOU VAS A VASE MILE KU 40 LETE ()SLAVE

ZALOZENI JEDNOTY SVE, PORADANE VE

Rad Karel Hav'leek cis, 4, S. P. J. S. T.

FOSSOVE SINI V GUY, TEXAS

V HALLETSVILLE TEX.

v nedeli, dne 29. srpna 1937

OSLAVi

PORAD: Vitani hostft a pozvan3ich fednikti uvitacim vVborem.

Zahajeni slavnostni, vefejne schfize radu — bfi. pfedsedove: F. 8eveik a W. Zeman.

Narodni hymna.

Uvitaci proslov p. okresniho soudce C. L. Dutton-a.

Uvadeni nov'ch dlenu — br. pfedsedou Hla y. TJt. ChernoskVm a taj. Hl. T:Jf. br. Kubenou.

Hudba.

Zahajeni slavnostniho potadu — ptedsedou potadajiciho vVboru br. P. LiAtakem.

Hold zakladateliim.

Nekolik Cislic o stavu a pokroku naM Jednoty — br. E. Marek.

Vlasteneck9 proslov br. redaktora F. Mouely.

Divadeini pkedstaveni fadovVch ochotnikii — ridi br. M. Koval'.

SborovV zpev v •Sech pfitomnVch "Hej Slovane".

Seznamovani se navakvnikA, a konedne po pfestavce:—

40te jubtleum nasi mohutne Slovanske Podporujici

Jednoty Statu Texas.

v nedeli, dne 22. srpna V PARKU AMERICKE LEGIE, HALLETTSVILLE, TEXAS PROGRAM: 1. Zabitek slavnosti v 10:30 dop. priivodem od Court Housu do parku.

2. V 11 hod. zahajeni vefejne scheme pkedsedou Jednoty, soudcem ChernoskVm a uvedeni asi 40 novVeh 3. V 11:30 hod. spolednV obed — cena 25c.

4. V 1:30 odp. Osloveni dleny Hla y. T:Jfadovny.-- Pkednatka: "Podpora — Lidskost — Bratrstvi".

Senator L. J. 8ulak objasni pfedlehajici statni volbu, pofadanou nasledujici den.

5. Rozlidna volna zabava cele odpoledne.

6. V 5:30 hodin vedefe.

V 8 hod. vete. Velka Taneeni Zabava Hudbu obstara ve dne i veeer kapela Konvickova.

Cola deska vetejnost je zvana., k ifeasti.

visou. unman unlimmumnammouston

.....

1111.111.1M114 ........

MININAININNIIIMINNIIMINN11111.0•11.4MIKM111111.

TANEtNi VENEtEK DO PCJLNOCI Oeinkovati bude spojen g, hudba naiich dvou domicich kapel.

;.1

Vstupne do sine pro odpol. program a divadelni Predstaveni 25c osoby dorostle — ditky do 15 let 10c K tarteZni zabave veeer vstupne: 40c pani — (Limy vstup volny.

0 rilzne obderstveni, chutna jidla, zabavu bude naletite postarano.

IIIIJI)TE — TEMME SE NA VAS!! rtAD "LASKAVOST" — S. P. J. S. T. — BAD "F. B. ZDRIJBEK"

!Straus 22.

vita T HIM

DR. KAR. 111OLLUB teskY' Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon ittadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni nstav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbyttYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou naei zasadou.

EDWARD PACE tiditeL tlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CIIPNOSKY' PRAVNiK Vytizuje veekere soudni zaletitosti tkadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS. ..ar

GEL*: PRAVNIK E KACIR Vytizuje veekere soudni a pravni zaletitosti, abstrakty, posledni yule, atd.

Telefon 146, TEXAS WEST,

Cervenka & Vadura WEST, TEXAS. PozemkovY obchod — Abstrakty.

Ptjeky — Notatstvi.

Marne spojeni v celem state.

RED FRONT teska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Koeut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidflna jidla a lunae.

Nejlepei soudkove a lahvove pi-. vo, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime Cesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlaetni stoly pro rodiny.

DR. C. GREER Odi, UM, Nos a Hrdlo Piiprava BrYli fttedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V nedeli rano od 9:00 do 12:00 DR. THOMAS N. DeLANEY OeNt LEKAR BrYle spravne ptipravene.

Oas dle funluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS.

TAL03KY! Era tarokii, nejlepei jakosti, nypi za $1.35, po.etou vyplacene. Objednavky adresujte na: techosloWS) Vit. West, Texas.

OCEL Z POTOPENYCH VALECMICH LODI.

• U Scapa Flow pracuje se jiz dvanact let na zvednuti ndmeckYch valeenYch lodi, potopenYch 21. dervna. 1919. Nemecko bylo zavazano vydati Dohode veekere sve valedne lod'stvo, ale admiral von Reuter ptisahal bYvalemu cisati Vilemovi, ze se ani jedna nemecka lod' nedostane do rukou neptatel. Dal proto ve chvili, kdy mel lod'stvo odevzdati, veechny lodi potopit nemeckYmi namotniky. Jedenact tadovych 10di, pet bitevnich ktitmikt, osm maiYch Ittitnikt a padesett torpedovek zmizelo v hlubinach. Je to pid milionu tun ocele — mnotstvi, ktere stoji za to, aby bylo zachraneno s vynalotenim nejvetei miry energie.

Dvanact let tr yd, jit tato prace a dvanact let bude jeete trvat. tkol vyzvednouti potopene valeene lodi pievzala firma E. F. Gox, ktera ziidila svou operaeni basi v Lynes of Hoy. Zde, na tzemi OrkneyskYch ostrovu, vzniklo nave tovarni mesto, ktere si vyrabi samo veechno, Ceho je zapottebi k zdolani tohoto obrovskeho technickeho Za dvanact let prace byly vyzvednuty skoro veechny torpedovky a jejich telezo se.:srotova.no. Bylo ;;c) skoro etvrt milionu tun oceli. Vyzvednouti torpedovky neni veak Akolem neteeitelnYm, to dokate. katda firma, ktera, se zabYva podobnYmmi vecmi. Potite zaeinaji teprve tam, kde jde o to, vyzvednouci .cbrovske bitevni lodi. Po dlouhe mesice teeil a studoval tento problem Mr. Mackanzie, techicka hlava podniku. ikeeeni, ktere bylo nalezeno, popiee se snacIneji, net se provede. Je docela jednoduche: do trupu rodi se naeerpa vzduch, at se lod' sama zvedne a vyplave na povrch.

Lodi totit nebyly znieeny, ale potopeny otevtenim ventilt, ktere do rich vpustily vodu. Vykonati veak tuto itlohu, znamend vtdy praci nekolika mesice.

Potapeei vniknou 50 metre pod hladinu. Vniknou do trupu lodi a pracuji zde po dlouhe mesice. Vnittek lodi rozdeli v deset oddilt, ztizuji operne zdi, jine steny zase strhavaji. Postupuji podle ptesne stanoveneho planu, at jsou utvoteny komory zcela ptesne utesnene. Jini potapedi pracuji zase zvenei. Navrtavaji do trupu diry a ptipevfiui k nim obrovske roury o 2 metrech prtmeru. Veechno musi bezvadne ptilehati. Po etytech mesicich prace jsou dohotoveny obrovske ptivody vzduchu, dlouhe eedesat met re. Pomalu se zadne riaderposati vzduch.

StladenY vzduch vnika do trupu) namotniho kolosa. Potapeci pozoruii ustaviene, zda neunika nikde vzduch a jak se pohybuje lod', zvedajici se pomalu nahoru. Naklanili se na stranu, je nutno na jedne strand zesiliti tlak vzduchu. A stale je pottebi pozorovati, zda neprozradi nekde bubliny nepatrnY otvor ve stone trpu, kterY by se no.,hle rortrhl a znieil dilo celYch dlouhYch mesice. Lod' se zveda, a potape& musi ustaviene pornahati. zde je nutno ucpati uvolnend misto, ei trhlinu, to zas je nutno upozorflovati na nepiirozenou polohu lodi. A pak zaene lod' stoupati.

Ktitnik Moltke byl zvedan eel* rok. Naklady, spojebe s jeho site-

Ve stiedu, dne 18. srpna 1931.

ddnim, einily 12 milionu KC, ale prace neni tim je:ste skoneena. Lod' je nyni nutno dopraviti do ptistavu. Ustaviene musi pracovati pumpy, aby byla udriena jeji rovnovaha. Stadi maliokost a lod' je zase tam, kde byla pied tim: padesat metre pod hladinou mote. Zapoleni s lodi neni veci snadnou: bitevni lod' "Hindenburg" znieila most a naloteti v Rosyth on the Forth, "Prinzregent Luitpold", zvedanY celY rok, se prost'e zase ponotil. Lidska vytrvalost nezna veak mezi.

Jena lod' po druh y je vyprostena z vod. Dvanact let pracuje ji g nekorik set lidi na zachrane techto vrakft a dvanact let bude nutno jeete pracovati net bude vyzvednuto nekdejei pyene nernecke lodttvo, rozebrano a nove zutitkovano. )o( Mui se sekyrou proti iraloku.

Forster, Nov' Jitni Wales, Australie. — Zdejei rybat David Emmerton dostal se do boje na tivot a na smrt se kralokem, pies 4 metry dlouhYm. Emmerton spoleene s rybatem W. Steinem vytahoval prave sit' s dlovkem, kdyt najednou aralok a snatil se zmocnit ryb v siti. Emmerton se hned chopil sekyry, seskodil s motorove lodi do pomocneho elunu, aby mohl vodniho dravce zasahnout. Pti tom veak Fpadl do vody a byl ihned napaden obludou. Drte se elapanim vody na povrchu, doratel na traloka, kteremu zptsobil tetkou ranu. tralokse obratil a znovu se pokusil ryloate uchvatit. Tento se znovu rozmachl sekyrou, tralok veak ho srazil v rand. StateenY rybat se zaohranil pied rozevtenou tlamou bestie tim, ie byl vrien do vzduchu a padl na jeji htbet. Dtive netli byl svrten, zasadil ji znovu ranu, naCet ranou ve vode konec nerovn6mu a nezvyklemu pasu. 2ralok se nato obratil chem vzhtru a rybat mohl vylezt do Clunu a sebrat neeekanou kotist.

IFotoaparat, zachyeujici 10.000 kit ve vterine'.

Tento skuteene obdivuhodnY p'fistroj soudobych divit techniky se strojili sovetei inti3nYti Brona a Alexandrova. Zachyceni 10 tisic snimkt v jedrie vtetine jejich novYm fotografickYm ptistrojem je umotneno prostiednictvim uza.verek dvanacti objektivt, jimit ptijimaci komora je vybavena a kteretto uzaverky jsou spoteteny elektrickYm pohonem. Zavratna, rychlost tohoto noveho fotoaparatu eini z neho skuteenY div dalekosahleho vYznamu, ptedeveim yedeckeho. Ptistrojem tim bude lze zachytiti o b r a z e m (filmem) neseetne a prerozmanite procesy elektricke, deje chemicke, ale i,, biologicke, bundene a pod. a proto objev jeho bude znamenati i vitanou a cennou slukbu lekatstvi. Jmenovite ptjde o zachyceni onech rych,. lostnich deka, jet at dosud nebyly lze fotograficky zachytiti.

0

BOLEST V KOLENE. Ctihodna sestrieka Nepomucena ze San Antonio, Tex., Convent Our Lady of the Lake nam napsala: Jsem zde na prazdninach. Miuvila jsem s mnoha sestrami o Nonat, ktera mne za 3 tSrdny vyleeila bolest v kolene, ktere jsem se pies cebi- rok nemohla zbavit. Minule leto videly sestry jak jsem kulhala, ne onhla jsem ani chobeam jako dit, ani klaet a ipzka. Nabadala jsem tomu, by ,te Nonat nebyly. Kdyi jsem u6ila v Ennis, Tex., pi. Valkova Kdyi mne neco schazi nechci jinou mast nee Non at. A to 6asto opakovala.

Jsem presved6ena, ze Nonat zaslou-, odporueeni.

Prava mast je s timto Trade Mark:

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se Vaaeho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, rad'eji piste ptimo na nagi adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal

Neziift.ave pozadu!

Zbavte se onollo pocitu "ustaviine tinavy" Primo ye svem domove muzete znovu aabyti dabre zdravf, po nem2 tak indostive tou'2ite. Uzivejte Severd y Balzol — onu ,znamenitou silivku, ktera y am piinese novou energil. Spolehlivk po dobu 50 rokil.

Balzol zdola onen sklieujicf pocit '`ustaviene unavy". Podpornje, zaZivani, zostfuje chut' k jidlu. JP2 dlouha leta tisice texasand pouZiva Balzol jako ochrannk prostiedek proti malarii a telesnou soustavu budujici silivku pro konvalescenty.

Pan Frank Houtak, Karlin, Michigan, p ge: "Domnivam se, ze i licle men by zvedeti. jak dobrkch vkslecikd ptines1 mi Balzol. Byl jsem ye velmi vaZnem stavu, kdyI mne Balzol byl doporueen, ale jakmile jsem jej poeal dle navodu u2ivati, me zdravi se rychle zldjAilo." \KUPTE BALZOL VE VA g i LEKARNE, 850,

W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa. krku?

Zastavte to Severovkm A n t Isepsolem I Vyplachujte si jim t,rdlo derma' pro Bolt vas , v

ochranu.

V

Strana 23.

VESTNI8

Ve stfedu, dne 18. srpna 1937.

.

ESirt' DEN V PAN AMERICKE nove prochazce ohromnYm vYstavigtem prase Ceske hnizdeeko, kde EXPOSICI V DALLAS, TEXAS. hlavne ty Ceske "selky" ptimo volaji Jak jsme se dozvedeli, bude se po- na nagince "Na zdar!", "Kam jdekadat v Dallas, Texas, na pokyn vY- te?", "Zastavte se u nas". Obchod 'stavniho vyboru Pan Americke Ex- jde vg ude dobte, ponevad g zbai. pp. posice 6eskY den, 26. zati. — Toto Machli vystavene jest opravdu prjest ovgem opakovani loriske dal- vottidni a kupujici dovede ocenit laske vS7F.tavy, ale jest to v ramci kvalitu a nizke deny ted' na OeskY Vge-Americke Exposice, kde hraji den majiteli stankii nabizene. titulni roli staty jihoamericke. To— ano, budete jiste uspokojeto bude ovgem posledni rok zdejgi ni v Texasu u Machu, nebot' vge vYstavy. Potom bude na dlouho ko- jest vzorne i verne vypraveno a dUnec vgemu lesku a slave v Dallas. stojne representovano. Tii stanky VYstavni misto bude smutne a Machovy se nalezaji ye Varied Inprazdne. Zustanou ovgem dojmy z dustries, jeden naproti Swift & Co. teto vYstavy, ktere utkvi v srdcich a dva naproti Coca-Cola exhibice. nagich navaly. Ka2dY veder vzpla- — 0 Ceskem dnu 26. zati napigeme ne ted' nad vYstaviatem atmosfera yam podrobneji zpravu pozdeji. Tev ohromnem feAivalu svetel. Jako- gime se; 2e se s nami shledate i se by se ji ani umtiti nechtelo, ukazu- syYmi znamYmi co nejdfive v dalje se denne v bajeene smesici sve- laske exposici — u Machil a odnetelnYch barev. Svetla ,pfekrasne, sete si dornt nejen malou pamatku jako ohniva kytice zvla gtnim vku- na 1937 exposici, ale i milou vzpos,em uvita z kvetin, takovYch jakYch minku na ten Ceskoslovensky den. opatruji mlade divky s laskou za Tedy na shledanou! okny — tak mile, mace misi se Frank StranskY, dopis. barvy na dlouhYch stoncich jemneD e z Cerne Rory. ho dYinu p11 kaddem vYsttelu ohrioJednou si vyjel dernohorskY kral stroje. — Pri mesidnich noel vyhlivge opravdu pohadkove. Obloha Nikola do okoli Podgorice, kde ho jest veder tak jasna a tak dista, 2e sedlaci, slavnostne vy gtioteni, uvizda se nam jakoby ty hvezdiely vy- tali. "oeho si ptejete, junaci moji, od gly na tenkYch griiirkach a zdobily temne modrou oblohu. Mesic pluje sveho hosudara?" — optal se kral.

Cu2a.ci chvili pteglapovali, a2 jemajestatne nad lehltYmi oblaky a ptinagi kouzlo i povzbuzeni miluji- den z nich proteld dobrosrdeene: "Neptejeme si nieeho, hosudare, cim srdcim, ktere va gnivYmi rty jen kdybys take ty od nas nic neptedou plany a stavi snive zarnky milujicich dugi do budoucna. Polo- chtel!" tropicke podnebi Casem pusobi na Naslednik trunu mel ptijet jedmladi — krev koluje rychleji a las- nou do Zety, kde mu men vypalit ka dobYva srdci hocht i devdat pod t:estnou salvu z del: Naslednik ptikontrolou polotropickeho nebe, ne- jel, ale salva 2adna. Kdy2 se skonjen leheeji, ale i uptimneji Mlo uvitani, zavolal si mistni pohlaVzduch napinen jest pisnemi, kte- vary ministr \Talky Bolo Godie a pta re plynou z radiowYch rozhla gova- se jich, prof nestkileli na oslavu neustale. Jest to hlas dobreho knj aza-nasledovnika. pevce — zpiva jakesi dostavenieko Pogkrabali se stare ginove za u— hlas tak tajupinY, jako podzimni chem; mldeli. noc — zadumdivY — a ptec tak "No tak co? Duvody chci slyget! sladkY jako ta mesidni noc nad na,- Jinak vas dam pozavirat!" mi rozlita. Kolik krasnYch vederil "Chceg mit dOvody — mej si je!" dnii jest lze straviti. Kolik lidi pomyslili si junaci. A nejstar gi z docela cizich se zde sejde, seznami nich zadal rozva2ne: "Mei jsme k a uzaVte vtele ptatelstvi, ktere bu- tomu jedenact duvodt, 2e jsme nede trvati po cele jejich sivoty. Kolik stfileli z del na oslavu knjaza-naslesmutnYch dugi se zde ukonej gi, roz- dovnika. Prvni duvod byl, 2e jsme veseli a trudne myglenky na jasnej- nemeli t. adneho dela . . . " gi t. ivota ptivede. Miliony odi "Dobra, dobra.," uspokojil se derse zde smeje — milion trampot za- nohorskY ministr. "Tech ostatnich pomenuto. deset dtvoclii u2 nemusim slyget!"

I my Cechoslovaci jsme zde dilJedna ze Skotska. stojne zastoupeni v nejvetgi prfnyslove budove exposice ,a site firmou McOrmsby pozoruje se zajmem vgem krajantun chvalne znamou — sveho psa, jak v teznickem obchode vedenou bratry Vaclavem a Jarou- Trade velkY kus masa. Ale take fezgem Mach. Tito mili a spoledensky nik to uvidel a rozlicene se obraci oblibeni hogi maji zde letos tti stan- k McOrmsbymu. "Je to va g pes, paky s ryze eeskoslovenskYrn zbo2im. ne?" — "Nikoliv, pane, byl to milj .Koupiti jest mo2no zbog importo- pes. Ale od dne gniho rana se o sebe vane z CSR. jako panenky, selky, stars sam." gohaje v narodnich krojich, ve vgech Lokalka se zastavila. velikostech, Ceske vy givane 2ivlitky "Prof to?" ptaji se cestujici prlidymky, Cibuky, zasklene obrazky. verne to reprodukce mistru s ni- voddiho.

"Na kolejich je krava." Pak se kdy nevadnoucimi kvetinami, nose, hraeky, kolene zboti, krasne zlace- vlak rozjel, ale po chvilce zase zane hrnieky z KarlovYch Vent, ple- stavil. "Prof zase stojime?"

"No, dohonili jsme to kravu," pochove polevane hrnieky, dtbaneeky viola hrde priivoddi." na smetanu, hole a na tisic rozlienych pamatek na mohutnY gat TeZrnka pravdy od Tolsteho. xas Bti. Machove zamestnevaji, poZvetgovani potteb neni zdokonakud jim mogno, jen deskoslovenske lovanim, naopak, dim vice dlovek oprodavadky, take se lehce domlu- mezil sve potteby, tim vice jest v vite desky. Nevymizi yam hned z nem vedomi lidske dustojnosti, tim pameti ta krasa zb6Z1 bohate rozlo- je svobodnej gi, miftnefai a hlavne 2eneho — ta opravdu ryzi esl. at- schopnejki slou2iti Bohu i lidem. mosfera tam panujicl v to smesi ciJen jedinYm prosttedkem raotno zonarodni. Na ge stanky jsou tam jako chasa narodniho citeni na Sa- zviteziti nad obecnYm zlem y tivo, haie vYstavnich test. Pote gi to te: mravninl glokmalenim sv6ho poutrOsg, tivot% p0

y

A HO OZNAMUJE potad spoledenskYch zabav, jet od otevteni jeho moderne- vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajanu a jejich ptatel.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptani se jest — 20th and North Main.

V NEDELI, 22. SRPNA. — J. R. Bata Original's.

V NEDELI, 29. SRPNA. — Syncopators

DAMY 25c

VSTUPNE: PAN! 40c

PORADATELI.

VELKOLE.

S

U!!

40 leteh© trvini Jednoty S. P. J. S. T. po •adaji i'ady DUBOVY HAJ CIS. 126 A WEST CIS 36

v.0111 pfi Ross v . ned. 22. srp.

PORAD DNE: V poledne spoleenST °bed. Jidla, ktera jen nae Ceske maminky dovedou pkipraviti. — Pled zahajenim programu fotografovani celeho shroma2deni.

ODPOLEDNi PROGRAM: ZaZatek y e 2:00 hodiny odpoledne.

1. Hudba.

2. Uvitani Clenstva a navttevnikil — pled. domaciho kadu Fr. Mrkot.

3. Pflni Jednote — Josephine Kudelkova.

4. Slavie, smitenS7 sbor — "Z CeskS7ch luhil a hajii".

5. Tem, kteti nas pledetli — vdeenou vzpominku venuje sl. Lillian Foitova. slavnostni ked plednese 6. VS72nam Jubilea S. P. J. S. T., pled. Hl. Ut. tr. C. H. C'hernoskST. "Ozvena z eeskSrch borti7.

7. Slavie, smitenST 8. Proslovy pkitomnStch Clem HI. 13f., zastupcu dcmacich kadt nati Jednoty.

9. Hudba.

10. Jubilejni scena, deinkuji: —Helen Foitova, Julie Zahirniakova, Henry Grossman, Willie Mrkat, Willie Foit, cille Morrisova, Josephine 8majstrlova, Doris Holaskova, Vlasta Mouekova, Bernard Coeek, Gladys Morrisova, Emilka Troubilova, Emilie Jefabkova.

11. Hej "SlOvane" — neastnici oslavy.

Hudba, pod fizenim znameho kapelnika p. Louis Kohuta.

Obfadnik Dr. Geo. A. Pazdral PO PROGRAMU VOLNA ZABAVA A VECER TANECN1 ZABAVA Vstupne: Odpoledne zdarma — veer k tanci Nail 40c, da,my 10c Ptijd'te krajani, plijd'te vtichni — at' zas jednou se spoleene krasne pobavime a navzajem potetime.

V perdu neptizniveho poeasi o tYden pozdeji.

lavnostni VSibor.

VIESTNlit

k.

411

WI* -Oznania'atd Pravidla V Malem Oznamovateli rietujeme 2 centy za slovo za katde uvetejneni. Nejmengi poplatek za oznamku (do 25, sloe) jest 50e Oznamku napigte na z-vlagtnim listku a ptilotte k objednavce ptislugnt obnos bud' pog tovni pouldzkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na gi znadkou, rietujeme za oznamky "No, prodej", "Slu gby a price" a podobne 25c zvia.gt' za znaeku a na pogtovne, aby do gle dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pri oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnag'i doplatek za znaeku a pogtovne 50 centu.

Dopiatek za znaeku budit ptiloten k obnosu, kterY posilate za oznamku.

1211r. SLOVAJOKOVA koncertni spoleenost a Taneeni Orkestr. oeska umelecka hudba, nejlep gi na jihu.

Pigte o podrobnosti na: Alois Slova-

eek, Waco, Texas.

(42-pd)

logr, PRIME SE usedla Lena k opatrovani ditete a k vykonavani vgeobecne domaci prate.-Byt a strava a $5.00 tYclne. Mrs. C. H. Newman Jr., 1669 Dayton, Wichita Falls Texas.

(33-34) iDtr HLEDAM hospodyni, stargi svobodnou nebo bezdetnou vdovu do staff 50 let, ku pomoci do restaurace a pivnice. Musi miti trochu yedomosti v obchodu. Jsem star gi vdovec, poctivY k tene, majetek mi stadi, ale ma-li nee° ugettene, tim lepgi motriost myslet na sriatek. Poctivost a vernost budit zakladem me ohlagky. Na tadost podobenka sE vymeni, mleenlivost zarueena. Ptihlagky adresujte na: Vdovec 0. K., c. o. Vestnik, West, Texas. (31-33pd) KUEATKA! — KUEATKA! Barred, White Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Black Australorps, Black Minorcas, 100 za $7.25; White, Buff, Black, Browr Leghorns a Anconas $7.00 za 100 michane $6.00 za sto. Po gtovne vyplaceno, zarueena, tiva. dode.vka Vgechna kutatka pochazi z blood tested" stad. Jsme ptipraveni odesilati objednavky hned. — Von Minden's Hatchery, Fayetteville. Texas.

(21-dz.)

:23116"^ Pate o na ge ceny na vgechny semena, krmiva, Bagging & Ties a vg echny rolnicke potteby.

Nage ceny Paris Green ye 100 lib sudech $26.50 vyplacene. ArsenatE of Lead ye 100 lib. sudech vyplacene. Calcium Arsenic ye 10(; lib. sudech $7.25. Lep gi ceny na teleznieni kary neb automobilove trucky.

ZIEGLER BROKERAGE COMPANY Room No. 408, Merchants Exchange Bldg., Houston, Texas.

(27-36) 2-+ PEIJME SE Ceske device k vykonavani domaci prate, vateni, prani a pomoci v ogettovani maleho ditete. Byt v peknem dome, pouze tti v rodine. Pig te na: Mrs. John McCoy, Rt. 3, Dallas, Tex. (1t- d-V) por, VELKA ZASOBA hudebnich

nastrojii. Tet opravujeme riastroje vgeho druhu. Pi gte o seznam a ceny.

Slovdeek Music House, Waco, Texas.

(42-pd)

IILEDAM mengi rodinu na obdelavani zelinatske fanny z polovice. 0 podrobnosti pigte na: A. Hamusek, Rt. 6, Box 960, Houston, Texas. ( (32-33-chg) an•-• PRODAM dobte jdouci obchod, toti2 pivnici tandirnu. Ptieinu sdelim katdemu v dopise. Pi g-

te: L. Zbranek, Daisetta, Tex. (36th DOBRE FARMY NA PRODEJ LACINO. 350 akrt, 6 mil od san Angelo, 1/2 mile od dobre gkoly, dobra hluboka eerne, zem, dva nove dobre domy, dobra voda, eista zem. Prodame pal neb celou.

252 akrt, 5 mil od San Angelo, dobra zem, 242 Aril v poll, doss dobre stavby, dobra voda, 3 mile od gkoly, velild lace za $42.50 akr. * * 300 akre. pti Wall, Tex., 16 mil od San Angelo, 1 1/2 mile od gkoly, dobre nove stavby, 60 akin:I.' v poli, oostatek v pastru, v gechna dobra hlubold Cerny zeme. $45.00 akr. * * 163 akrft pH Wall, Texas, 80 alma v poli, ostatek pastr, dost dieva, 2adrie stavby, dobrY fenc, velice lacino za $35.00 akr, a mnoho jinYch farem od 100 akrri vYge. * * Take mam mnoho dobrYch renal od 640 akrfi do 16 sekci, dobre ceny od $8.50 do $25.00 za akr. Take mam hodne mestskeho majetku, od 5 akru vYge, take lody a domy v stech San Angelo, Rowena a Miles.

Ptijedte se podiva,t dtive net vgechno bude prodano. O dal gi podrobnosti pigte na:

ye stfedu, dne 18. srpna 1937.

Svetova kariera behem roku. Viejrychlej8i karieru mezi americkYmi hereekaml ma za sebou Dorothy Lamourova. Tato hereeka francouzskeho pilvodu dosahla v Americe velike obliby jako rozhlasova zpevaeka, pro svrij hlubokY, krasnY odstin hlasu. Spoleenost Paramountu ji angatovala pro tento hlas a s ptekvapenim zjistila, to tento hias naleti jedne z nejkrasnej gich Mn Hollywoodu. Jeji debut v Deveeti z deungle ji ptines1 tak velkY iispech, to ji hned byla svetena tatat aloha v pokraeovani tohoto filmu s titulem "Jeji milenec z d gungle". Krome tohoto filmu hraje Dorothy Lamourova, v nove produkci ve filmech Posledni vlak od Madridu, Nejkrasnej gi Lena syeta a BukanYr. Z nejnovej gi produkce ji byla svetena hlavni aloha v novem filmu "Havana". Tak rychlou ka,rierou se nemote pochlubit tadna jinx amerieke, hereeka.

Uchazel se jeden pan fidetni o misto. Pan gef povida: "Vy jste v tadnem miste dlouho nevydrtel?"

"Pardon! U prvniho gefa jsem byl patnact let . . . a pak jsme jegte dye leta spolu sedeli na Pankraci."

Potkali se dva pantatove: "Jestli ty degte potrvaji je gte tejden, tak vtechno vyrazi ze zeme."

"Jetigmarja, toho mne pan brih chran," lekl se druhY, "A tam mam tti teny." * * Do restaurace pfi gel host a objednal si eodku s medem.

"6odku s medem? A chutna yam to, vagnosti?"

"Moc ne, ale tak mi jedine ta &Aka nespadne s note."

Lasko, mute bYt velika. Laska nemusi mit hranic. Ov gem, nekdy je ma.

"Ah, muj milaeku, stra gnY okaintik nageho rozloueeni se Wk." "Poekej tedy, drahou gku, doprovodim to .k vlaku."

"Ale, broudku, nae prodliftovat to trapeni — a pak, je gte bych ti musel koupit listek na peron." * * Chlubil se pan Vlrias v hostinci: "Zitra ma moje tena narozeniny.

Koupil jsem ji truhlik na uhli d3 kuchyne."

"Ma to bYt ptekvapeni?"

"No, a jake, chtela na mne novy klobouk, tak si dovede g ptedstavit, jak bude ptekvapena."

TRINEROVA ANGELIKA ZBAVi VAS LETNICH 2ALUDEftiCH P01121!

V Likarnich nebo poilete $1.35 Jos. Triner Corp., 1333 S. Ashland Ave., Chicago, Ill.

R. D. Loika, San Angelo, Texas, 2121 Sherwood Road, Telefon 49142.

Herec eeskeho pfivodu v Hollywoodu. Po Anne Dvotakove a June Vlaskove, ktere se obe narodily v Americe a u niche jen jejich eeska, jmena prozrazuji jejich pfivod, dostava se na ptedni misto mezi hvezdy prvni velikOsti novY herec s typicky aeskYm jmenem. Je to Oscar Homolka. Homolka se narodil v C,echach, po draze u reznYch kodovnYch spoleCnosti se dostal do Berlina a do Vidne, kdet byl jednim z ptedstavitelii nejvetAch filoh na Reinhardtovych divadlech. V po;lednich letech odjel do Anglie, kdet se stal velmi vatenym a znamym filmovYm hercem a ptedstavitelem milk-itch type. ye stylu Wallace Beeyho. Po jeho espe gich v Anglii angatovala ho spoleenost Paramount a svetila mu hlavni filohu v novem trojbarevnem filmu re gisera Henryho Hathawaye Ptiliv. Spoleene s nim hraji v tomto filmu Frances Farmerova, Ray Milan, Frances Deeova, Lloyd Nolan a Harry Fitz1-erald. Ptiliv je zfihnovanim sla yhello romanu Roberta Lhise Stevensona. * * Hoch stoji na kraji mesteeka a pohliH na eervene nebe. Bylo to k vederu a pohled vykouzlil gt'astnY fismev na hochove tvati. Tu pHchazel pan fare,t ze sve veeerni prochazky. Videl hocha a radoval se.

"Synku", pravil, "vidim, jak to ta hra ptirody blati. Tak to dojima pohled na eervanky?"

"Ne", pravil hoch, "to na ge kola hofi." * Ustaviene mejte se na pozoru, a net odsoudite jine, pomyslete na vlastni napravu.

.•••■■••0,

NEJViPRAVNEJM CESKt MLUVICI VELKOFILM

"Na Balkh Ustlino" Veselohra s Antoninou Nedoginskou v Cele, bude ukazovan v nasledujicich mistech: PLEASANTON — Talley Theatre, ve etvrtek 19. srpna, prvni piedstaveni o '7:30, druhe o 9:30 hod. veeer.

HALLETTSVILLE Cole's Theatre, i veeer.

v patek 20. srpna, odpoledne

NEEDVILE — Cole's Theatre, v sobotu, 21. srpna. Prvni ptedstaveni o 7:00 hod., druhe o 8:45 hod. veeer.

ROSENBERG — State Theatre v nedeli, 22. srpna odpoledne i veeer.

SHINER — Palace Theatre, v porideli 23. srpna, o 3 hod. od ledne, o 7:00 hod. a 9:15 hod. veeer.

MOULTON — New Theatre, v ilterSi 24. srpna, prvni piedstaveni o 7:00 hod., druhe o 8:45 veeer.

WEIMAR — Palace Theatre, ve stiedu 25. srpna o 3 hod. odpoledne; prvni piedstaveni o 7:30, druhe o 9:30 hod. veeer.

EL CAMPO, — Normana Theatre, ye etvrtek 26. srpna odpoledne i veeer.

WHARTON, — Rio Theatre, v patek 27. srpna o 3 hod. odpoledne o '7:30 a o 9:15 hod. veker.

LA GRANGE — Cozy Theatre, v sobotu 28. srpna, o 2:00 hod. a o 4:00 hod., pouze odpoledne.

FAYETTEVILLE, — Down Theatre, v sobotu 28. srpna, prvni piedstaveni o 7:30, druhe o 9:15 hod. veeer.

ENNIS — Grande Theatre, v nedeli 29. srpna, pte . dstaveni o 3:00 hod. odpoledne, o 5:00 hod. a o 7:00 hod. veeer.

'CAVEMAN — New Theatre, v pondeli 30. srpna, prvni piedstaveni o 7:00 hod, druhe o 8:45 hod. veeer.