Vestnik 1937 08 25

I

I

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

U.OČNÍK (VOL.) XXV.

---======....---------

WEST, TEXAS. ve středu

(Wednesday) 25. srpna (August) 1937.

ČÍSLO 34.

ZDAŘILÁ OSLAVA JUBILEA V ROSS.

n

A NED:ĚLI22. srpna dlouho budou NÁVŠTĚVA ČLENSTVA A HOSTŮ REKOU.DNÍ Husáková, Václav Hutyra sr., zástupci řádů vzpomínati členi obou oslavu pořádá­ - JUBILEJNÍ SCÉNA VŠEOBECNÝM PŘ.E­ A. Demek, Aug. J. Morris, Rob. ůervenka, Jan [Icích řádů - Dubový Háj 126. a KVAPENÍM. - HOLD S. P. J. S. '.ť. VZDÁN Hegar sr., F. Mrkoš, Jan Holub, V. Žalman, J. SLAVNOSTNÍMŘEČNÍKE~IBR.PŘEDSEDOU West 36. ~--· členi z řádů West.,Tours, Elk, Pe­ Šimčik. J. F. Holásek a Fr. Moučka.

HL. ÚŘADOVNY C. H. CHERNOSKÝM. nelope, Waco a osadnici nečleni, kteí·í na po­ Mladičká Josephina Kudelkova pěkným hlás­ ÚSPĚCH MOU.ÁLNÍ I HMOTNÝ. zvání se v hojném počtu dostavili, by znovu po­ kem přednáší kratší básničku .... přání naší tvrdili osadní krajanskou pospolitost, vzájem­ Jednotě. xas po slavných předcích, kteří životy svými i nou úctu a lásku. Takového doslova obrovského Smíšený sbor Slavie za řízení kap. Meth. Pá­ učením hlásali lásku k bližnímu a pěstovali nej­ shromážděni pi·i rozměrné síni řádu Dubový zdrala a doprovodu na piano dra. Pásdrala pě­ ryzejší bratrství. Do štítu dali mi zakladatelé Háj v Ross doposud nebylo, takovou hromad­ je rázovitou kytici českých melodií. tři krásná hesla." Tato hesla představovaty tfi nou manifestaci sester, bratfi a krajanů v této Vděčnou vzpomínku - Těm, kteří nás pře­ něžné dívky a to: Podporu sl. Julie Zahirnia­ části rozměrné westské osady do minulé neděle dešli - vroucně přednesla slečna Lillian Foito­ kova, Lidskost sl. Lucile Morrisova a Bratrství nezažili a všichni cítili se po absolvování pří­ va. Obě básně napsal dr. Jií·í Pázdral, který po sl. Doris Holáskova. V následující scéně vy­ padně sestaveného programu šťastni, potěšeni té představil slavnostního řečníka, předsedu a co důlešítého povzbuzeni. K nové neustá­ stoupili· Willie Mrk.oš jr. co farmář, děkující Hl. Úřadovny soudce Chernoskýho.

Jednotě za ochranu jeho rodiny a za poskytnu­ vající práci pro celek, pro naše mohutné Bra­ Uvítán potleskem, bratr předseda vyslovuje tou pomoc v nouzi a nemoci. Přícházi též děl­ trstvo! Po této stránce nedělní oslava jubilea potěšení, že měl příležítost k oslavě se dostavi­ ník (H. Grossman) podobně vděčící Jednotě za S.P.J.S.T. byla vydatným činitelem, vzpruhou, ti, že stejné neděle tajemník br. J. R. Kuběna vše, co pro pracující lid koná. Na to předstupu­ niterným posllením pro dobu příští a pro věc a jiní úfodníci jsou na jub. slavnosti v Halletts­ je česká žena a matka (sl. Josefina Šmajstrlo­ . Jednotě 11ejpotfobnější pro neochabující mí­ ville a tudíž nemohli vyhovět pozvání. úvodní 'bor členstva. va) a děkuje Jednotě za národní i výchovnou slova pěkného proslovu věnuje fočník právě práci mezi dětmi a za udržování a pěstováni absolvovaným číslúm pořadu, jež se m.u velmi K poledni sjížděly se automobily ze všech mateřské řeči. české školství, o které Jednota zamlouvala a byla výrazně stručným znázor­ stran. Řádové sestřičky už měly vše přichystápečuje a na něž finančně přispívá (roční pří­ něním poslání Jednoty. Naše Bratrstvo z ma­ 110 k podávání oběda, za mírný poplatek 25cta­ děl na scholarshípy) , znázorněno bylo v pěkné lých počátkú svornou prací rozrostlo na mo­ líř, každý pochutnával si na vybraných a smačscéně, kdy vystoupily hezounká děvčátka hutný spolek, naše S.P.J.S.T. má přes čtvrt mi­ . 11Ý!'.!h pokrmech a kuchařské umění českých Gladys Morrisova, Emilka Troubilova a Evelyn lionu mimo zákonem požadované reservy, do­ hospodyněk znovu bylo všeobecně chváleno Jeřábkova - a unisono pronesly: "Jak ty, má­ stává svým povinnostem pfosně a bez jakých­ · obzvláště jínonárodoveí, jichž se dostavil sluš­ ti, českým dětem dáváš svých paprsků zlatých, ný počet. koli odkladú. Děkuje člem.tvu za loyalnost k zdravíme Tě, slavíce Tvých čtyřicátých naroze­ Jednotě i spolupráci k získání nových členť't.

Ve dvě hodiny celé shromážděni bylo foto­ nin." V anglickém oslovení fočník objasúuje cile jed­ grafováno. Snímek bude pělmou památkou ú­ Podporu Jednoty Sokolstvu vystihla další noty, vy2vedá kulturní směry naši bratrské or­ častníkúm, bude též cennou historickou vzpo­ pěkná scéna, v níž sok. rodinu představovali ganisace. Po skončení sklízí hlučný potlesk. mínkou generacím budoucím. Ihned po usaze­ sl. Vlasta Moučkova, malá Věra Troubilova a ní se obecenstva na provisorní sedadla - pro­ Slavie znovu nastupuje a pfodnáší dalši líbi­ junák Bern. Čoček.Jejich vhodný proslov zněl: storná byla zaplněna úplně - Kohoutův or­ vá čísla, jedno pro smíšený, druhé pro mužský Tys v českých osadách Sokolu štědře pomá­ sbor. kestr zahrál několik rázovitých českých pocho­ du a po té místní předseda bratr Frank Mrkoš hala a za to budiž pozdravená! Úchvatná byla Následují krátl{é proslovy zástupcťi l'ádťt: scéna, v níž vystoupil v uniformě čsl. legionář, jadrnými slovy vitá shromážděni, stručně před­ Rob. červenka za řád Jaromír čís. 54.., A. Demek kterého představoval junák Willie Foit. V ná­ vádí historií řádu Dubový Háj a představuje za řád West čís. 36., Jan Hegar sr. za řád Mo­ ležitém postoji, vzdávaje čest vlajkám staré i předně předsedu Hl. Úfadovny soudce C. H. ravští Bratři čís. 6. Dále vyslovují zdravice Jed­ nové vlasti, přípomenul, jak S.P.J.S.T. a její Ohernoskýho a obřadníka slavnosti dr. Jiřího notě bratři F1\ Svoboda, V. Žalman a pofada­ členové pomáhali obětmi peněžitými v odboji Pázdrala, který anglicky ozřejmuje přítomným tel. Obfadník dr. Pázdral vhodnými slovy vzpo­ za národní osvobození a někteří svobodu náro­ účel dnešní slavnosti a česky sděluje změnu míná zakládající členy nás už opustivší a srdeč­ da vykoupili daní své krve. Všichni účinkující, programu. z technických nedostatků místní­ nými slovy děkuje pi·ítomným, Jimž na zname­ jak přicházeli na jeviště, zůstalí státi každý na ho jeviště pořadatelé uznali vhodnějším, půso­ ní vděku a úcty každému pl'ipiná kytičku. O­ svém určitém místě ku doplnění živého obrazu. bivějším, bude-Ii jubilejní scéna provedena i­ becenstvo povstává, tleská a pofad zakončuje Postava představující Jednotu kyne rukou a hned po uvítání obecenstva. Opona byla totiž písef1 Hej Slované, pěná celým shromáždě-. pronáší závěrečná slova povzbuzení: ním. do té chvíle spuštěna a jeviště k jubilejní scé­ český lide, české děti - vy všichni, kteří jste ně pečlivě scenícky upraveno zásluhou bratra Večerní lidová veselice dovršila oslavu po mne přišli pozdravit, hlaste se pod náš prapor Hugo Freunda, člena řádu Jaromír čís. 54., ta­ stránce hmotnéhG úspěchu. Síú byla tancechti­ bratrský, k heslům jež nás všecky sdružují, k [emníka obchodní komory města West a zá­ vými pNmo namačkána. Venku bylo tolik li­ dobročinné práci.

V nové vlasti, jež nás poho­ stupce proslulého pivovaru Anheuser Bush. du, že jste nemohli chvílemi se protlačit k stán­ stinně přijala, dál v mateřském jazyku bude­ Pu vyhrnutí se opony nastalo v hledišti ne­ kíim s nápoji. Kuchyně byla sněděna už me písně pěti, dobročinnost konat, ducha če­ očekávané překvapení - údiv. Scenerie jeviště před devátou večerní a byla zásobena kapitál­ ského pěstovati, dokud vy, otcové a matky, své zapůsobíla na každého mocně, nastalo hrobové ně. Sodovku vyprodali·pfod desátou, pro pěni~ děti budete v mají náruč posílat. Omladinu va­ ticho. Všichni s napětím vyčkávali, co bude ná­ vé se jelo vícekráte a nutno vyzvednouti, že ú­ ši chci kolem sebe, neboť to je naše budouc­ sledovati. Nutno předem uvésti, že jubilejní plný poi'.·ádekzachován byl ve dne i večer. Náš nost.

Věrni buďme rodné vlasti, věrní vlasti scéna (autorem jest br. M. Hromádka, tajem­ lid dovede se vesele pobavit, dovede si zazpí­ nové, věrni svým rodinám, pak i S. P. J. S. T., ník organisačního odboru Z.Č.B.J.) je symboli­ vat než zná hranici, chová se společensky sluš­ budu věrna svému poslání a Vám stálou ochra­ cké znázornění Jednoty a [ejího působení i ně. Tak to má být. Vždya všude. nou. vztahy, jaké ona má k našim řarmářům, děl­ V Ross byla druhá jubilejní slavnost westské Obecenstvo povstává, společně pěje "Kde doníkům, ženám, k: Sokolstvu, k českým školám osady, pfodcházela ji oslava řádu Moravští mov mů] opona zvolna padá ... Burácející a k naší omladině. Nuže, po vyhrnutí opony na Bratři čís. 6. na Cottonwood a tyto následovati potlesk zní přeplněným hledištěm. jevišti spatřovala se postava ženy v dlouhé ří­ bude rozměrný podnik řádu Jaromír čís. <&4., ze, představující S.P.J.S.T. (slečna Helena Foi­ Obřadník dr. Pázdral vyzývá, by na jevišti jehož úspěch bude jistě též zdai·ilý.Penelopští tova). Uvedla se krásným proslovem: "Jsem zaujali místa: předseda br. C. H. Chernoský, bratři plánuji jubilejní oslavu někdy v záři~ zvána Slovanskou Podp. Jednotou státu Tepfitomni zaklá.daJicl ~le11i: Jan Husák a sestra oba·tamnějši řády provedou.ji společně• č,

č.

síň

.,

l

·,l i

!

Strana f.

ODA DOPISOVATELSKi ftdd CesitY Prapor, dislo 24., Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas vgechny uvedomuji, byste se jiste dostavili do pti gti schnze, ktera, bude potadana jako obyeejne prvni nedeli v mesici odpolecine, cot bude nyni 5. zati. V teto schrizi bude se hldsovat o zavedeni nemocenskeho odboru u nag Jednoty. Pravidla pro tento nemocenskY odbor byla vypracovana nemocenskSim vSrborem sjezdem ustanoven3'm a ntadniky na gi H. U. Proto nyni jest na nas v gech, bychom si ta pravidla, ktera, byla jit dvakrat ye Vestniku uvetejnena, dobte prostudovali a rozhodli se, zdali budeme chtit do tohoto odboru pattit. KatO, kdo bude chtit do tohoto odboru ptinaletet, maze se zapsat a slotit 50 centri vstupne. Clenove, kteti do tohoto odboru nebudou chtit patiit, nemusi skrzeva to hlasovat proti zavedeni tohoto odboru, neb motna, to tieba pozdeji se nekteti tat ptidaji. No a kdyt se neptidaji, pak tat nebudou na to platit. Proto vezmeme si to na vedomi a dostavme se opravdu v hojnem poctu. Jit se tolik toho napsalo a namluvilo o zavedeni nemocenske podpory u na gi Jednoty, nu a tak nyni kdyt mame pro ni pravidla vypracovand, tak je schvalime anebo zamitneme.

Zaroveri v teto schrizi budeme jednat o nagi domaci nemocenske podpote, neb nyni kdyt bude zaveden nemocenskS7 odbor u Jednoty, tedy nagi domaci nemocenskou bychom zrugili.

Timto vidite, to vagi. ptitomnosti je opravdu tieba v teto schrizi, zvla gte mate-li zajem o nemocenskou podporu, neb zde mate ptiletitost dat svoje mineni na jevo, zdali jste pro anebo proti. Vzdalenej gi eleni, kteti se nemohou dostavit do schrize, mohou se do nemocenskeho odboru piihlasit dopisem na moji adresu. Tak, bratii a sestry, pamatujme- na tuto driletitou schrizi v opravdu hojnem poetu a rozhodneme sidmi hlasy o teto driletite veci dle sveho ni.

Zaroveri upozorriuji vSechny ty, kteti jsou s placenim pozadu, by nyni, kdy jest tech penez vice, pamatovali si zaplatit svoje povinnosti u tadu, neb udrtovanim si svoji pojistky v potadku se starame o ty na ge nejmilej gi, at nas tady nebude. Nu a tadnS7 nevime, kdy mute piijit ta chvile, kdy budeme odvolani od svS7ch proto bud'me ptipraveni.

Poeasi ptitomne mame 'Deluxe, tak nyni se katc1S7 drti toho sbirani na gi kralovny. Nu ale jit ji zase ta koruna pada, a jestli nebude zaveden nejaky omezovaci zakon, tak myslim to ta koruna ji spadne nadobro. Urody v nagem okoli nejsou nic zvla gti. Asi pied mesicem byly rirody baviny velice slibne, av gak ptigly ty velke horka a s baviny to skorem v gechno spa.: dalo, totit men gi boltce a gupky. Tet hodne baviny jest vyschle.

Bratie v Dayton, Ohio, ptijmete od nas pozdrav a dejte o sobe neco sly get, anebo piljed'te na pikovani. Tak se zatim mejte v gichni dobte. S bratrskS7m pozdravem, Chas. Navratil, taj., Rt. 4, Temple, Texas.

Rogers, Texas.

Ctenemu obecenstvu v Seaton a okoli oznamujeme, to divadelni kroutek Sokola sehraje obraz ze tivota "Srdce mateino".

Jak mnoho a mnoho v tivote bylo rilluveno o torn, co je katdemu v tivote nejdrat gi, to srdce mateino, ktere jen a jen pro sve dite bije, byt' byla i matka sebe lehkomyslnej gi a tieba i sobecka, to piijde doba, to srdce jeji to ozve a zatouti po lasce sveho ditete. Pro sve dite by pak vge obetovala, by je ueinila St'astnStm. Tet i v tomto obraze uziite du gevni zapas matky, ktera byla nucena okoinostmi ztici se sveho ditete a dati je na vychovani bezdetriS7m mantelrim, kteti se s velkou peel a laskou ujali sve schovanky. Minula dlouha, leta a z jejich schovanky se stala rortomila 181eta divka, ktera vgak nemela tu geni, to jsou to pouze jeji pestouni a milovala co sve vlastni rocliee. Tel i oni ji nevSislovne milovali a pouze se trapili starostmi, aby se o ni neptihlasila jeji prava matka. Obavy jejich e spinily, srcIde mateino promluvilo, potadujic sve dite zpet. Mezi obe-

VESTN1K

Ve stfedu, dne 25. srpna 1937.

ma matkami, pravou a pestounkou, odehrava, se dojemna scena, kde obe zapasi o milovanou dcerugku. Na konec vgak ji same ponechaji na vfili rozhodnouti, chce-li zfistat u svYch pestount, aneb jiti se svou pravou matkou. Jak vge dopadne, dozvite se at na divadle a mnohe oko se zarosi pfi nekterYch dojemnYch seenach. Proto nezapornerite na nedeli 29. srpna na Seaton a nav gtivte nas v hojnem poctu, o Ochotnici. cot vas prosi, Po divadle a v meziakti bude vyhravat chvalne znama Divigova kapela.

Z Kiubu eskfch ten v Dallas.

Timto oznamuji vkm sestram z Kroutku, by se dostavily do schtze, ktera bude konana dne 2. zati, ye Ctvrtek, jak obydejne s kafem, peelvem a dobrYm humorem dostavte se vkchny.

Bude se jednati o dal gi nagi Cinnosti. Tak jak jsme byly vgechny spokojeny s vYsledkem nagi prate minulou sezonu, doufam, to pfi gte jegte lepe budeme moci uplatnit nag spolek pro dobro vgeobecne.

A tak jegte neco mimo Kroutek. V minuleni Lisle Vestniku nas pobavil statieek Barto g celou jednou strankou zajimaveho dteni, jake by nam mai째 kterY statieek podal. Jeho pojednani o anglickem jazyku je pravdive a spravne.

Ja nevidim v torn zachovani nageho jazyka, nedovolime do Vestniku nic anglickeho. Jedine kde se zachova, je domov. My stargi jsme vgichni vykonali svoji povinnost, nage deti mluvi eesky, protote my jsme mluvili. Byli jsme dobrYmi narodovci a v gichni jsme meli nadeji, to i nage deti jimi budou a ja vetim, to jimi i jsou, tfebas mluvi feel anglickou. Chce-li nekdo zde v Americe neeim se stet, s na g eegtinou to nedokate. Jak maji teprve Ameridane o nas neco vedet, jestli jim to nepodame v feel anglicke. Zajiste jsme vgichni na to hrdYmi, to mame z nageho lidu vynikajici mlade mute, bez anglicke fedi by se jimi nebyli stali. Proto se mi zde, nemistne nepHpustit, aby se v na gem Vestniku tisklo v anglieine, ba prave naopak melt bychom co mono nejvice americkou vefejnost seznamovat jak s natim spolkem, tak i dalgi praci, kterou koname. Davno jsme jit meli mezi nagimi krajany dobrYch feenikt, kteii pti katcle pfiletitosti tou na gi Ceskou feel tloukli na vlasteneckY buben, ale co nam to bylo platne, Ameridane o nas stejne nic nevedeli, meli nas jen za Bohunky. To je ale chybou, to to nechceme doznat, to jecline v anglicke feei se v teto zemi mtteme uplatnit. Doufam, ze mezi dnegni mladeti se jit malo najde takovYch podaby se stydeli za svilj eesky ptvod, a jestli by mezi nami takovYch stavalo, ti jsou mnohem vetgi potupou nageho naroda nezli ti, co mluvi v jazyku anglickem. Dokud my star gi jeSte tijeme doufam, to k tomu nedojde, aby nase schfize se odbYvaly v jazyku anglickern. Myslim, to tolik tidy jsme si u nisi mladete zaslough, aby mluvila eesky tam, kde jsou start', kteti ani dobte anglicke fedi nerozumi a doufejme, to ti nag mladi zachovaji nejakou pamatku po nas,ze nezapomenou sveho deskeho ptvodu ate bude i za mnoho let je gte zpivat nagi kra,snou hymnu "Kde domov muj?

Srdeene zdravi dtenafe, R. 8panhelova, dop.

Od fadu Vlastenec, dish) 45.

Jak ut v kalendafi po del gi dobu bylo oznamoven째, to fady TexaskY Mir Cis. 10. a Vlastenec cis. 45. budou pofidati jubilejni slavnost 401eteho trvani na g Jednoty v nedeli dne 5. zaii. dobou jsme vgak mysleli, to to musime pfelotit na jinY den, proto jsme to ani vice neoznamovali, ale piece se nam podatilo, to zustane na prvni nedeli v zati. Bude to 401ete trvani Jednoty a 35 let trvani faclu Vlastenec cis. 45., neb tento byl zaloten v fijnu roku 1902. Jelikot ut okolni tidy nebudou mitt schtze do to doby, tedy je touto cestou v gechny zveme, aby se dostavili a nas svou pfitomnosti potegili.

Zaeatek slavnosti bude v 10:30 rano v sini fadu Vlastenec. 0 dobrY obed a obeerstveni bude naletite postarano.

Dale prosime zakladajici eleny fadu Vlastenec, kteii k jinym radum pfestoupili, aby se

te-

NAS ULM RESOLUCE SOUSTRASTL My, nitepsanST resolueni vS7 bor tadu Nova Ratolest els. 41 v Port Lavaca, Texas, projevujeme 'timto jmenem tadu uptimne citenou soustrast nad ztratou jejich milovane matky, babieky a prabaloieky a na gi spolusestry, Tcresie Ligkove, ktera se od nas navtdy odebrala k veenemu odpodinku dne 29. eervence po dlouho trvajici nemoci.

Vime, pozristali, to tetce nesete tuto ztratu, ale budit yam ritechou, tie na g tad citi s vami ye vagem zarmutku.

Zesnule sestie ptejeme lehkeho odpoeinuti a test budit jeji pamatce.

Frank Marek, J. E. Drgae, Emil See, resolueni qbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor tadu Jan Rosick, eislo 110. v Kaufman, Texas, projevujeme uptimne citenou soustrast p. Rud. Seastovi, rodine Tom Matejkove a pani Albine Seastove nad rimrtim jejich milovane matieky a statenky Anny Sdastove,, ktera je naftdy opustila 15. srpna a pohiebena byla za hodne teasti elent a v gech osadnikt v Kaufman na mestskem htbitove vedle sveho mantela a syna Jana, kteti ji oba v teto pozemsite pouti ptedeg li, cot ona face nesla. Zesnula, sestra byla nekolik rokt elenkyni nageho du, kaidym milovana a vatena, kdo ji poznal a dbala svYch fa,dovYch povinnosti. Ptejeme ji klidnY spanek po ttrapach tivotnich. to slavnosti steastnili. Jsou to: sestra Julie Hrneifik, Seymour, Tex. a br. Fr. Ermis, Robstown, jakot i vgecky ti, kteii sve doby k temto fadim pattili a k jinYm ptestoupili.

Musim tat oznamiti, to nam pit slavnosti ye dne i veder bude vyhravati Ceska kapela Patkova. Proto piijd'te v geci zblizka i zdali mezi nas se pobaviti.

Program bude oznamen na jinem miste tohoto neb pfi gtiho Cisla Vestniku.

S bratrskYm pozdravem za tidy Cis. 10. a 45., John H. Elgik.

PODEKOVANt. My, pozristala rodina, srdeene dekujeme vgem elenrim a dlenkynim tadu Jan RosickS7 za krasnS7 venec, kterSun rakev na gi matieky a vgem ptatelrim a osadnikrim v Kaufman za hojnou Oast pti pohtbu a v Cas jeji nemoci.

Take dekujeme ptedsedovi Frank Novakovi za dojemnou tee jak v dome smutku tak i na htbitove a nosierim rakve, kteti ji posledni poctu prokazali.

Truchlici pozristali: Rudolf Seasta, syn; Delfina Matejka, dcera; Albina Seasta, snacha, a dve vnudky.

Fort Worth, Texas.

Ctena redakce a mill ptatele!

Oznamuji vam, to Katolicka, Jednota bude potadat taneeni zabavu v Sokolovni ye etvrtek veeer dne 26. srpna, pti dobre hudbe Oech Revelers. Tak vas vg echny srdeene vyzSrvam z cialky i zblizka, aby se nas tam mnoho seglo, vgichni se dobte pobavili a mnoho se vydelalo.

6istS7 vYtetek bude darovan na novSr katolickST kostel. Pracujeme dohromady, aby to v ge glo, jak se like, od ruky. Tak na shledanou se vgemi ve etvrtek veeer v Sokolovne. Koneim s pozdravem na redakci a v gechny pfatele a rodinu v Temple, Texas, zustavam vase etenafka, Millie Polagek.

Ramses II., svetoznamY farao, byl otcem 162 deti: mel 111 synt a 51 dcer.

Rama V. eili siamskY kral Chulalingkorn mel 3000 ten a 370 deti, z nicht bylo 134 chlapct a 236 deveat.

ye sttedu, dne 25. srpna 937.

DtTSKA BESinA May stavita

g

g

INDRA si hraje v parku na hromade pisku.

J Stavi hrad a kolem nej valy. Pod hradem poteee voda. Valy s hradem spojuje Jindra prkenkem, ktere posype piskem. Na hradni ve2 ma ptipravenY papirovY praporek v barvdch statu deskoslovenskeho. BilY, eerveny, modrY. Koneene je hrad dostaven, Jindra si otiel ruce o kapesnieek a be2e1 k zelenemu ketieku.

Utrhl nekolik vetevek a zasadil je v pozadi sveho krdsneho hradu.

Potom si vzpomnel, 2e by mohly na valech kvest kytieky. Hned se pro ne rozbehl. Na podlouhlem zdhonku kvetly mace ky, pomnenky a sedmikrasky. Natrhal jich nekolik a zahledel se na rrikve kete. Veterek se do nich opiral.

Bild„ rrikva, sluts a dervend poupata se rozkYvala. Deft' rriznobarevnYch listktit z odkvetajicieh rti2i, se snesl k zemi.

Jindra, listaky sbiral do kloboueku. Chtel jimi posypat cestu do hradu. Praci byl tak zaujat, se ani nezpozoroval, kterak se obloha zachmutila. Slunce se skrylo za eerne mraky.

Kraj zesmutnel a ptaei piseri zmlkla. Kdy2 Jindra dosdzel kytieky, vztyeil prapor na hradni ell a testy vysypal rfiZovYmi listky, zahvizdal vitr v korundch stromil.

Zahvizdal jednou, dvakrat a zvedl prach na irokYch cestdch.

Jindra se polekal.

Blesk ozdtil setmelY park. Hrom zaburacel.

Studene kapky dotkly se Jindrova vela. Settel si je rukou. Ale nova a nove kapky padaly do jeho oblideje — do vlasti a na aty. Ji't byl jako hastrman.

Teklo mu z vlasri i att. Boty mel pine vody a v hradnim pfikope ji take pfibYvalo. Dosahovala mostu.

Jindra protrhl hraz, aby voda nezaplavila za,mecke nadvoti. nedopusti, aby hrad byl po kozen. Sazi znovu a znovu kytieky, ktere kalna, voda s piskem odna i. Cesty vysypane rri2ovYmi listky jsou zaplavene bahnem. — Ale Jindra nezoufa.

Zapomind na blesky, na bouti, ktera lame vetve starYch stromu. Nevidi vodu valici se kolem cesty.

Blesk rortrhl oblaka a sj el do yysokeho buku. Hrom zatval jako zle zvite. Jindra se dal do pldee.

Polekala ho ptera2end koruna stromu valejici se na. caste. Skoeil do Idovi a skreen u zeme, hlidal svrij hrad. MokrY praporek visel smutne na naklonene, vodou podplavene hromade pisku.

Blaila se noc Z povzddli parka ozYva se starostlive "Jindro!"

Jindra poznava mamin hlas. Leze z hou tiny a laid.: "Mamo, mamo!" Vidi, jak mama bez ohledu na-deft' a hromobiti be21 za jeho hlasem. Promokla pdtrd, AzkostlivYma °alma po svem diteti.

Jindra vybehl z hou tinky. Be2i vstfic mame. Hledi do jejich pohaslYch oci, ktere nahle 26,ti jako dve nejkrasnejSi hvezdy. "Maminko zlata, mdmo!" 'Septa Jindra a obejme ji rukama a celYm telem.

Je to radostne shledani.

"Co jsem se to nahledala," fika mama stisnenYm hlasem a tiskne Jindru na sve srdce.

Jindra se vrta do mdminy ndrude jako kute pod Midi° kvoeny. Zapomina na hrad, na praporek i kytieky, ktere deft' vyrval a odplavil.

DruhY den opet sviti sluneeko.

Jindra se vratil ke svemu piskovemu Byl zpusto en. Ale Jindra znovu zvelebil hrad.

g

y g

g

g

g

g

g

g

MokrY pisek byl poddajnejS1 a lepe dr2eI. Za necelou hodinu skvel se v nove slave. Zelene vetevky byly znovu 'upevneny a testa k nemu vysypana rtzzemi. Na hradni vesi byl upevnen novY praporek a sve'di veterek jim pohraval.

Deti obdivovaly Jindrovo stavitelske Kdy2 Jindra ode el domii, jeden chlapeeek, velmi rozpustilY, znieil jeho krasnY hrad.

Rozmetal pisek po AirokYch cestich.

Ale myslite, ze to Jindru nejak rmoutilo? 13a ne.

Jindra stave' katdY den sve piskove domy, vady nove a lep i. Byl vytrvalY a pilny. Jeho ruce byly rychle a dovedne.

Ti, kteii mu jeho dilo nieili, dovedli mu eastokrat i pomahati, nebot' se za svt.j patny tin stydeli.

g

Maru e K. Vagakova..

g

SIAM I.

yiFTR1W

g

Kdo z vas, det

2

SLABIKAik. Babieka.

Nage babieka stars je veselej gi z jara.

Vezme svou berlieku, sedne na cluniam; mysli si: Kez jsem mladgi, ach, coz bych byla radii.

B. 8ponarova.

ERDIK Novakil je chudY chlapec. Jeho roF diee bydli e sklepnim byte, vlhkem a tmavem. Ani kousieek oblohy z neho Ferdik nevidi, jen tizkY, nevlidnY dvtir stareho din2aku. Jejich svetnieka v ak je vady pekne uklizezaclony na nizkYch oknech vady diste bile a eistY je i ubrus na chudem stole. Tatinek Ferdikriv je bez prate a maminka vydelava, jak se dd. Ramo rozna i po domech noviny. Na posluhu nemd, sil, je slabd, a churavd. Casto stoji na ulici s kolem banana. V oeich ma neklid a neustlaY strach pied stralnikem.

Ferdik je rozumnY hoch.•Nikdy nereptd, protok jsou tak chudi, nikdy nezavidi t'astnejSim kamarddrim. Jen jednou v roce ma vady velkou bolest. Je to na konci Skolniho roku, kdy chlapci e kole vypraveji o tom, kam o prazdninach pojedou. Ferdik vady pozorne nasloucha a doma pak otevte atlas a h/eda vgechna to mista na mape. Doktorriv Karlik pojede pry letos as k mori. Bok, jakd to musi bYt krasa.

— A pak seddvd, dlouho a zamy lene nad atlasem. Maminka se ho nepta, prod' tak sedi, ona u2 znd jeho ka2dorodni smutek. Potaji utte si slzu, aby Ferdik nevidel.

Ferda late nikdy nebyl za Prahou. V nedeli el v2dy s tatinkem a maminkou do sad& Dale ne. Na elektriku nikdy nebylo a na vlak teprve ne. A jednou, kdy2 men jeti s panem uditelem do "Hvezdy", prdve stonal. A Ferdik tolik touZi, podivati se en, daleko, daleko. — — KdyZ ptijde konec akolniho roku, vi u2 ptesne, kdy kterY spolu'dak odji2di a ty, kteti odj12deji z michelske zastavky, v2dycky vyprovazi.

A potom teprve se uklidriuje.

Stejne a jednotvarne plyne mu pak den po dni. Nekdy porndha, tatinkovi na ulici proddvati citrony. V duchu vaak, misto ru nYch ulic, vidi tmave lesy, zelend, luka a sly i gplouchani vody pod tidery tel svYch kamarddri.

Tak tomu bylo a2 dosud. Posly te v ak, jake prdzdniny dekaji Ferdika letos. Doktorriv Karlik mel na zaeatku dervna narozeniny. Jeho tatinek misto ddrkfi mu tekl: "Karliku, nevedel jsem letos, co ti koupiti. Eekni si nejake rozumne ptani a ja, ti je vypinim." — Chlapec chvili varial, potom objal sveho tatinka a zaprosil: "Ptal bych si, abys mi dovolil vziti s sebou k mori Novakovic Ferdika. Je takovY hodnY, tatinku, a tak hrozne chudY." Pan doktor pohiadil sveho synka, teple se na neho usmal a pravil: "To je, hochu, nejkrdsnej i ptani, jake jsi kdy pronesi, protok jsi pfi nem tentokrate myslel na jineho. Samortejme, se svoluji." — Dovedete si ptedstaviti ptevelike Slat Ferdika Novakovic?

HodnY je doktorriv Karlik a ma zlate srdce.

A2 ho potkame, stisknerne mu ruku. — A kdo z vas, deti, by mohl svemu chudemu spolu2akovi nebo spolukece udelati take takovou radost jako Karlik Ferdovi? —

y

g

g

g

y g

g

g

y

g g g g

Karlik byl s maminkou u tetieky. Tam men y e chlivku koziatko. Ktlyi je pustili, kozlitko behalo po dvoie a mekalo. Karlik mu dal kcusek housky. Chutnala mu. Kuzle potom za nim be halo, chtelo je g te. Pak se stavelo na zadni nohy a skikalo. Hralo si tak. Karilk canto chodil ke a hral si s nim. Kdyi bylo vetii, chtelo trkati.

Hrani s nim piestalo. Museli Wale zaviiti do chlivka, aby nikoho nepotrkalo.

Kogilieek.

Kogila6ek umounenST, nemytfr a rozjeienfr, neeesi se, neustroji, vody se jak ohne boji.

g

Jenom krici, jen se pere, jako kdy ho na nuz bere.

Kog iiieek umoura4, vg ak ho jednou chytnou vrany.

g

l3udou ho mit za havrine, poled s nim do sve strine.

Upusti ho do rybnika, tam at' sobe vode zvyka.

Vezme-li ho velka voda, nebude ho take gkoda.

Frivolnost jest jako rez na du evni osnovu povahy, jest opak opravdovosti; frivolni elovek, jena je s to, aby si ze zaletitosti vatnYch deal smich, neptivede to nikdy ke karakteru.

Straw. 4. xTEZNAM zeme, kde by deti byly tak vany jako na Madagaskaru. Tam nejsou vitani jen hogi, nybrt i divky. Divky tu mail stejne vYsady jako hog'. Po narozeni se detern dava pkijmeni "ra', cot znadi neureite pan nebo pan'. At do dvou let se prochazeji na matelnYch zadech, dobke ptivazani kusem platna, ktereho utivaji teny a jet jim dodava, podivneho tvaru Na Madagaskaru zaujima Aska k detem print misto pled v gim ostatnim. Kdyt domorodci uzavrou mantelstvi — a nutno poznamenat, ze se ten' hodne mladi — delaji to jecline s Amyslem mit deti. Mrav si tada, aby mladi mantel& net jsou oficielne oddani spolu ill urcitou Podrobujice se zakonite zkougce mantelske zpusobilosti. Toto mantelstvi na zkougku nema za teel zjistit, zda se mantele k sobe hodi, nYbrt ukazat, zda jsou schopni plodit deti. Propadnou-li, rozejdou se v min" a ptatelstvi a zkou geji to znovu s jinYmi partnery, dokud se "nenajdou".

Nemaji-li mantele deti — cot je pro ne nejvetgi hanba — adoptuji nejakeho sirotka, nebo si koupi potomka nektere piilis plodne S dam' se vtdy zachazi co nejlepe, a rodide se snati v gemotne, aby protivaly St'astne detstvi. Na tomto gt'astnem °strove maji radi deti proto, to to jsou deti. TYrani deti nebo nemantelske deti — ne gtesti nasa civilisace — tam neexistuji. Dite je vtcly mantelske, at' ptiglo na svet za jakYchkoliv okolnosti.

Pokud se tYee svobodne matky, mite se tici, to eim vice ma deti, tim vice bude miti napadnika, ponevadt ma tu vYhodu, to ut jako yen° si ptinese do domu deti, a je pravdepodobne, to jich bude miti je gte vice.

Ukolem madagaskarske teny je jen rodit, a je upine vedlej gi otazka, zda pti torn spolupilsobi jeji zakonitY mantel di ne. Dokonce dite, jeho otec je neznarnY, potiva zvlakni Acty, ponevadi prY je dilem jakesi mysticke sily.

Matka mu des jmeno "dite meho srdce", otec

ViteTtriK

Ve stkedu, dne 25. srpna 1937.

Madaoaskar ostrov Myriam Harry. je adoptuje a nazve je "brattieek me teny" a poskytne mu v rodine dvakrat tolik pra y jako ostatnim detem.

Tak jako v zapadnich zemich staveji pornniky velkym mutam, staveji na Madagaskaru pomniky velkym matkam. Tyto pomniky jsou v podstate velke kameny, druh imposantnich menhira ,ktere muleme spattit 'Diced branami 'nest nebo v polich; oznaduji misto, kam si chodivala s oblibou sedat matka se svou mnohoelennou rodinou, Z techto pomnika se easem stala poutni mista. Navetevuji je hojne teny ktere marne touti po diteti. Pkinaeeji jako obetni dary volsky med a 'lady i kohouta, jehot krvi pokropi karnen aby se nad nimi smiloval a obet'astnil jejich pustY krb cletskYm iismevem.

Od prvnich ptiznakil matetstvi si budouci matka namaluje na tvate a na eel° nekolik bilych Car aby varovala veechny kdo by ji mohli — vdovu bezdetnou tenu, jednookeho starce, divokou kodku atd. — a take, aby zastraeila zle duchy. Aby se toto opatkeni neminulo teinkem, pomaluje se take mantel.

Pat* mesic ma pro domorodoe zvldetni vYznam. Tehdy uspokadaji velkou obetni slavnost. Botram obetuji zebu — na pamatku ptedka — a jeho krvi pokropi severovYchodni roh domu, v nemt si mysli, ze sidli duchove ptedka. Modli se k nim, aby "posvetili plod nageho tela", a po obtadech se veichni oddavaji radovankam.

Radost pkirozene dostoupi vrcholu v den narozeni. Ude pkinkeeji znovu obeti, zatim co teny koupaji dite v "zadarovane voole" a ttou je kouzelnYmi bylinami veeho druhu, smichanYmi s ahotim sadlem, aby kale dostala hlad-

kost hedvabi a eistotu mramoru. Oznameni o narozeni sdeluji Madagaskatane Omit° slovy: "Pokladkne si za test oznamiti yam, ze pani X. znovu Diteti nedavaji tadneho jmena z obavy, to pozdeji se mu nebude libit (velmi moudre) a take proto, aby mu zli duchove nemohli utkodit. Az 'do jinoeskeho veku je nazYvaji proste "malieky" nebo "malieka" a pied ne stavi zdvokilostni titul. "ra" j.ak jsme ut tekli. Kdyt ut" jscu despele a nemusi se tit obavat •zlYch duchti, deli si samy vyvoli jmena.

Ale jmena zase ztraceji, jakmile se jim naradii° prvni dite. Rodiee tehdy ztraceji svou osobnost, vteluji se v maso, ktere prave vytvotili a rozplynou se v du gi, ktera se prave narcdila. Ut jim budou tikat jenom "maminka mali6ke" a "tatinek malieke". a tato jmena jim zUstanou at do smrti.

V hrobe d(-stanou nave jmeno, ktere jim tentokrate daji jejich deti. Bylo by neuctive p azYvat ty, kteti ptekroalli pra.h veenosti, pozemskYm jmeneni. Vyvoli se pro ne jine, mnohem delg i, imposantnej gi provazene vtdy g lechtickYm titulem. A jako prokazuji nebottikovi pocty! Vdeeni potcmci jej zahali do neznieitelnYch ruba gn z karminoveho hedvabi, obetuji mu hekatomby dobytka a uloti jej — eloveka, kterY za tiva bydlel v ubohe chatrei — do velkeho kamenneho palace, jehot ozdbby obnovuji katdeho roku.

Jestlite se zesnulY z nejake pkidiny neciti v hrobe spokojen a des-li najevo — zjevenim ye spanku — 2.6 se chce prestehovat na jine , misto, deti se sejdou k rodinne porade a sloti se • novy pribytek pro sveho predka.

Ponevadt nekteti mrtvi byvaji Vane' nespokojeni a neklidni, trpi jejich deti celY tivot a ne,kdy pkijdou na mizinu jenom proto, to se snatily vyhoveti \tem rozmarum sveho zklamaneho dedeeka. Ale ntechou jim je, ze jejich deti se budou o ne take tak starat i po smrti, jako se staraji za tivota.

VO<N1104N1•11.0.

ODAft11.0 se mi sebrat rtiznYmi zpilsoby P Usudky tisice deti ye veku od eesti do gestnacti let o rodidich.

Ve zprave devitileteho Petra eteme, podobne jako u mnoha jinYch deti: "Jsou 'ohne zame,stnani, aby poslouchali, co jim vypravuji o sobe dtletiteho". Rodide si lehce zvykaji neposlouchati sve deti, nebot' takovi tii at petleti caparti neptestanou mluvit celY den. Z pozorovani ze sveho Zivota bylo zjitteno, to tyto (let oast° mluvi po cele hodiny, co jsou vzharu. Abychom men od nich pokoj, naudime se my rodide delat, jako bychom je poslouchali, e.ekoliv nic nesly gime. Ale ut v gesti letech si toho dare zaeind vgimat, a to s nelibosti.

Nedavno tekla jedna ueitelka 44 gestiletYm taktun: "Budeme si hrat na novou hru. Vg ichni jsme ted' dospeli. Katde male deveatko bude maminka a katdY malt' hoch tatinek.

Vymyslete si neco hodne pekneho, co byste radi udelali pro sve deti. Vymyslete si neco, co by je udelalo, hodne, hodne astne, ale co by nested° penize. Net piljdete domt, budete mi o svYch planech yypravet." Vice net tketina (led teto skupiny. pravila 'le by poslouchali, kdyby s nimi rozmlouvaly jejich deli, a le by jim dali ptiletitost poildne se vymluvit. Jiiik pravil: "Sedl bych si a dival se na sveho kluka, jak mluvi, poslouchal bych katde jeho slovo a neet1 bych noviny, kdyt on mluvi." Jenidek ptlpojil: "Sel bych s nim do lesa na prochazku a kekl mu aby se ptal na co by chtel." 0 nekolik let stark Robert pravil priblizne totel.

"Maminka me zlobi, kdy2 spolu hrajeme karty. Chce pti tom zaroveri Gist noviny a nikdy nevi, jakou kartu jsem mel".

Nedostatek kamaradstvi je hlavni a skutedna pkidina zlosti. Mnoho deti si stetovalo, to jejich otec si s nimi nehraje, "protole pry nema eas."

Deti nechteji byt vtdy pod dozorem a chtelY by mit nejake misto, kde by si mohly v pokadku schovavat sve veci. Je. s podivem, jak o torn, to jejich s elk' podet deti se zmi nuje haminka jim otvira dopisy. Tkilete deveatko,

o si d'eti mysli o rodRicif.

W. Linwood Chase. jet obdrtelo od sve pkitelkyne malt' daredek poetou, nesmi si jej rozbalit samo proto, ze rodinu bavi divat se na ni. Pro stare' dite je mnohem daletitejei, aby svou poetu dostalo do viastnich rukou. Prokatme mu tu pozornost a respektujme v tomto ptipade jeho prava!

Devde z vyeei tkidy sttedni ekoly napsalo, nejvice ji zlobi podrobne vyptavani rodida, co delala kaldou minutu po celY den. A pokraduje: "Nejhor gi je to, to tento postup, spojenY s nevyhnutelnymi yYditkami a kararrim ma za nasledek, to dite se uchyluje z reakce na nedaveru rodiat k vytadkarn a naudi se That."

Nedavno jsem spolupracoval s devatenactiletYm mladikem, jen nevychazi dobke s otcem.

Pki jedne z nagich rozmluv pravil: "Zavola-li me nekdo telefonicky, pta se mne otec po skondeni rozhovoru, kdo to byl, co tikal atd.

Nemam nic proti tomu, aby se to dovedel, ale zlobi me, te se pta."

Mnoho deti projevilo nespokojenost s tim, to se rodide s nimi chlubi. Anetka chodila do recitadnich hodin, a ted' musi hOsturn ukazat, co umi. DvanactiletY Pavlik musi pied hosty zahrat neco na klavir, kadete Lenorky musi bYt ptedmetem yeeobecneho obdivu a jsou srovnavany s "kaderemi" tatinkovy tetieky.

Jindfieka poznamenava: "Nemohu vystat, kdyl maminka pokad katdemu o mne vypravuje nejakou hloupou historku." A Harold si stetuje: "Kdyt mame na naveteve damy, tekne mi tatinek, abych ptines1 album s fotografie- • mi, a chlubi se: "Nebyl rortomilY, kdy2 byl malt'?"

Kdyl si dospeli s jakYmsi rozeilenim vzpominaji na neptijemne uddlosti ze sveho detstvi, neni take pkedstaviti si, jak daletite musely byt v mladi. Jedna pani mi kekla: "Kdyl jsem byla males, nemela jsem misto, kam bych si byla mohla ukladat veci. Musela jsem se o

ne vtdy dent se sestrou, a vtdycky jsem nagla sve fed zprehazeny. 1.72 jsem chodila do vy ggi gkoly, kdyt teprve maminka uznala za vhodne dat mi vlastni sktinku." Dati diteti jeho misto, tteba jen nepatrnou zasuvku, je motile i ✓ modernim racionelnim velkomestskem byte.

Kdyt si Jenik stetuje, ze "maminka se mi potad diva na krk, zda jsem jej dobte umyl", kdyt Marta bruei: "Nenechate me venku, kdyt jsem nekam p:3zvana nikdy dele net do dvanacti"; kdy2 Richard povzdechne: "Otec nechce, abych si v pokoji drtel hady," a kdyt Robert zastena.-: "Maminka chce mermomoci, abych se kaldY tYden koupal!" — pak musim ptitnat, ze ani v nejlep gich rodinach se nelze vyhnout neprijemnostem a rozmi gke.m. I kdy2 to vgak je pravda, piece prvni, co udelam, bude odstranit mnoho z toho, co mym detem sob: zlost nebo zarmutek, a ptiblitim se tak trochu k idealu rodida, o niches Herbert napsal ✓ jednom ze svYch dopist velkYmi pismeny: "Mcji rodide me nikdy nezlobi."

Buffalo Bill nezastkelil jedineho buvola.

Buffalo Bill byl site velmi slavnYm lovcem a zasloutil si sve jmeno, ale k ptidomku "Buffalo" Bill (Buvoli Bill) pti gel zcela nepravem, ponevadt buvoli tiji jen v Africe a Indii. V Arnerice a to zejmena v Severni, tiji jen bisoni.

Bison se ligi od buvola jak vzhledem, tak i svYmi zvyky. Buvol se podoba spi ge volu net bisonu a ma mnohem kratgi srst.

Kysela 1-eka.

V Kolurnbii v blizkosti Mime sopky Purace byla objevena Kysela teka (El Rio Vinagre).

Je to ye skuteenosti Cast teky Cauca River, ktera prameni v jinni east zeme blizko Ecuadoru a teee 680 mil severne do Magdaleny. Vysoke okyslieeni teky je easteene zpUsobeno blizkosti vulkanu. Jeji voda obsahuje v 1000 dilech 11 dilu kyseliny sirove a 9 dilt kyseliny solve, a je tak kysela, ze v ni nemute tit vilbec tadna ryba.

Ve stredu, dne 25. srpna 1937.

Oddil dopisovatelskg Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zivadne polemiky, poiadatel ptedklad4 ye smyslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnimu rozhodnuti.

Rad Laskavost eisloi 70.

Needville, Texas.

Cone sestry a bratti!

Jsem jist, ae jste eetli dopis br. P. Liataka, tajemnika fadu F. B. Zdrabek Cis. 112, k budeme oslavovat spoleene s naaim tadem zaloaeni 40 lete naai Jednoty S. P. J. S. T. a zarover IAA fad Cis. 70 i jeho zaloteni a tficeti lete jeho trvani, kterY byl zaloaen v roku 1907 ✓ anoru.

Ona slavnost se bude pofadat dne 29. srpna ✓ Guy. Nebudu popisovat co br. P. Listak jednou ye Vestniku vysvetlil, celY program to naai 40 lete oslavy, ale teaime se, ae nas, sestry a bratfi, svou navatevou poctite, jak z blizka tak i vzdaleni. Kandy jest nam vitan, jak eleni tak i neeleni.

Musim podotknout, ae jsem zaslal dopis br. a sestte Jan PfiluelkovYm do Idaho, ktefi byli eleny naaeho fadu, jest-li by jim bylo mono pfljeti a s nami se one sla y -nostizad .Prvejsmdotal neh dopis. Pfiloaene zasilani jeho dopis k uvefejneni ye Vestniku, doufam, ze bude mnoho sestry a bratry zajimat: Buhl, Idaho, 3. srpna 1937.

Pan J. J. Zemanek, Needville, Texas.

CtenY spolubratte!

Diky za tadky mne zaslane a za pozvani k to 40 lete ()slave Jednoty nisi. Sotva uvefia jak nevYslovne by mne tesilo, kdybych se mohl oslavy teto steastnit, a snad si pomyslia: — kdyby to to tak mnoho tesilo, tak by jsi jiste Neni tomu ale tak. Dcba nynejai ma, tu nejdaleaitejai praci, axle a mlaceni, a maj pravcdce a gofer zaroveri, na nehoa moino cestovani s bezpeenosti spolehnout (kdyi by neatest nezavinil nekdo jinY), nemuze na MAY zptisola jeho mlatici stroje zanechat stat nedinne, neb by to pro neho znamenalo znaCnou ztratu finadni. Co se tyre cestovani, totia vYloh s timto spojenYch, to neni tak nakladne, za par dolarti pfejede 'Moira Sp. Staty od hranic k hranicim a to v pomerne kratke dobe, ale elm& v mem stati sam nic podobneho nemaze podniknout bez pomoci, nevydrai to, a nejhorai ph torn ma vada je, ae to jednotvarne sedeni a hledeni mne v2dy pfipravi k spanku a to je to nejvetai nebezpeei v ceste. MinuMho roku jsem se phpravoval na navatevu to stolete oslavy a na onen eeskY den na to .vystave jsem se tea tall, zaslal jsem i jakYsi phspevek k ucelu tomu, ale taktea z tech samYch phein z toho seal° Vatiti cestu drahou je pro dve osoby tfikrat tak nakladnYm neali s tim syYm vozidlem, a tak ph tom rozjimani o tom vaem jaksi slhostejni a ztrati zajem o dalai. Je mojirn vroucim pfanim stisknouti si s vami bratti ty nak upracovane pravice, jakoa i tech naaich hlavnich afednika jea snad nekteti alespori phtomni budou, neb nektere z techto osobne ani neznam a naaeho zaslouaileho taj. Hi. Ui. Kubenu jsem nemel pfileaitost videti od doby zakladani fadu Nova Vlast Cis. 37, jehoa jsem byl zakladajicim Menem. Nemene by mne teailo poznati osobne naaeho bratra Moueku, potadatele naaeho zajimaveho Vestniku. Vaem yarn, mili bratti a sestry, v duchu tisknu po bratrsku vane ruce, a pfeji yam mnoho zdaru k °slave tohoto 40. leteho jubilea, by po tomto to bratrstvi naS'e zaujalo postaveni jeate bratratejai neali bylo dosud, by pak pro toto nastalo pochopeni, utvrzeni a rozaikeni vaude i v tech nejzakich koutech toho tak velkeho statu Texas.

Zdar yam vaem, je2 k fidelu tomuto pracujete, zdar nakmu fadu Laskavost Cis. 70 k je-

•

—

VESTNIK ho ificetiletemu trvani, jeho vSrrodi ptipada, nemYlim-li se, taktea roku tohoto. Zdar, zdar, zdar!. V den myth 71 narozenin, pteji yam tam vaem, vae to echo si nejvice sami pfejete, zdar ye vaem!

John Pfilueik, sr., Sestro a bratte Pfilueikovi, litujeme a yetime yam, ze vam neni moino one slavnosti se zadastniti pro tak dalekou cestu. Ale vette mi, 2e ph one slavnosti nejedna vzpominka o vas bude, ze yam nebylo mono pfijet.

DotydnY bratr zastaval u naaeho tadu nika aa do roku 1917, kdy se odstehoval do Idaho. Br. T. Phludik pattil a jeate dnesi path, mezi ty nejlepai pracovniky, jak pro naai Jednotu, tak pro kaady narodni podnik byl dobrYm phspivatelent To dokazuje jeho dopis.

Jak si vaZi naai Jednoty, s kolikerYm pfanim a mnoho zdaru k naai 40 lete ()slave nam pfeje.

Ja bratru dekuji za ono pfani, a byl bych povdeenY, kdyby se to tea spinilo, a tee mu pfeji, aby ty phsti narozeniny vady ve zdravi a yesele mysli odbYval. Na zdar!

Tea upozorriuji sestry a bratry, by se do phsti 5. zafi, dostavili ye yetaim poetu jak obyeejne, neb bude se jednat o nemocenskou podporu, a elenove, kteti jsou vzdaleni, necht' mne poalou listkeni zpravi, zda si ji pfeji neb ne.

S bratrskYm pozdravem, J. J. Zemanek, taj.

El Campo, Texas.

Ctena redakce a vaichni Ctouci Vestnik!

Nebudete se snad vadit, kdy2 jsem tady zas, ale to ma svoji pheinu. Dostal jsem dopis od bratra John Svestka po "Air Mail", vaak vite jak je to, ae po aeroplanu co leti v lufte aa z Huguenot Park, Staten Island, New York. Dou= fain, ae nebude odepfeno uvefejneni onoho dopisu, kterY redakci zasilam. Jestli uznate za dobre, dejte dopis pod toto.

Huguenot Park, S. I., N. Y. CtenY bratte S. P. J. S. T.!

Pkijmi krajanskY pozdrav a odpust', ae si dovoluji Tebe s temito parma tadky obtelovat.

Potad od to doby, co flantonskY Frantiaek psal do Vestniku o torn klobouku, co jsi mel dedit po strYakovi Hodankovi, mne to leai v hiave.

Nahodou jsem dostal od krajana "Panama Hut", ale je me malej, tak jsem si vzpornel na Tebe, ae by se Ti pasoval k tomu Caganu, o kterem Francek piae, ae jsi ho zapomel, vaak kde. Ten Francek si rad do Tebe zavandruje, obzvlaat' zase skrze ty" hadiska na tom fenci v poslednim Vestniku. Ale to nic, ja tomu Tvemu umeni vehm s Verna hadiskama a myslim, ae regulujea poveth po celkch S. S. A. Loriskou zimu jsme zde men moc peknou, bez velke zimy a to jest jiste Ty e, prace s Verna hadiskama.

Take Ti poslilam d ye virainka a Brazil cigary.

Ty cigara jsou z Breme a ty virainky jsou aa z tech, tak stakra — eagan, panama but a slama z virainka za uchem, jak ti praaati Pepici, vaak via, jak to piseri se dal zpiva. Tu si nech od Francka . zahrat na my konto, on me dobfe zna. Ma stara, si ted' prave vzpornela, jak muselo bYt Fojtikovi, kdya musel seat v tej kake s tema zamazanejma a rortrhanejma gatema a vy jste v holu taneili. Tak bratfe Bartoai, jen hodne pia do Vestniku, ony maji ty aenske s tim peknou zabavu s terra BartoaovYma pletkama. Ma, stara pozdravuje Tvoji starou, aby Te k tomu mela, abys hodne psal do Vestniku, abysme meli Cemu se zasmat. Bydlime zde na ()strove Staten Island na bkehu Mote, mame asi 15 minut k yode, kde se koupe tiAce lidu ve slane vode. Ted' prave se aene boute, hfmi ze vaech stran, tak z toho koupani moc nebude.

S bratrskYm pozdravem, Jan a Marie Svestka.

Toto ja, piai bratru Svestkovi: Mr. John Svestka, Huguenot Park, Staten Island, N. Y. CtenY spolubratte S. P. J. S. T.!

Dopis jakoa i zasilku jsem v potadku obdrael, za coa mnoho dike. Ten klobouk, stafra, ten mi strouhne a mama povida, ted' jen abych k nemu mel jeate bile gate. Eman k tomu pkidava, i bile stkvice. Jakat pomoc, elovek nemuae mit vaecko jak nejakY hejsek. Chci se ukazat v

Strana L.

torn klobouku na Guy na oslave a pak na East Bernard. Chtel jsem i na Hallettsville, ale to as jak bude ukazovat. Ty virainky by mi radi nekteil pomohli vykouht. Redaktoru Svobody panu Pavlikovi jsem slibil, aa k nam ptijede na navatevu, par bafa. V Cechach jsme jim tikali talijanky, byly moc silne. To se vi, ae ty virainky budu prubovat a vady jen nekolik bald, a jestli se mi nebude delat horko, zas nekolik.

Tech Brazil cigar, tech se nebojim, ale to koufenieko a ten Panama but a ten infij zasluanY Cagan, budou hrat hlavni filohu na tech oslavach, a to jabet budou lido eubrnet. Ostatek to s tim flatinskym Frantiakem jaksi zatentuji.

Milt' bratte Svestko, jak to ae jsi na mne vzpomnel, videli jsme se kdy? Ja se nemohu upamatovat, moana ae v Houstonu, anebo jen ty pletky? Ale at' je to jak chce, jsem Ti za tu vzporninku mnoho vdeenY, a mam za to, ae z toho budeme mit trochu legrace nebo undrholt. Nage mama dekuji Tvoji za pozdrav a pozdrav opetuje. Nyni jsme zamestnani sbiranim to zbankrotele kralovny, ktere bude habadej, ale penez mai°. My mame pikovaee, ale podasi neni pilhodne, neb east() pfeprcha. Milt' brahe, hod' take neco do naaeho Vestniku, at' se koleeka tool, jak fika ten flatonskY Franta.

Dnes v patek z "'aria nam hodne zapraelo, tak toto arajbuji a jestli se dokru, budu prubovat hodit nem i do Vestniku, ale to bude Tvoje vina. Tak na zdareeky, peknY pozdrav yam a zdravieko a to hodne pfeje Statieek Bartoa a rodina.

Toto dodavam jako zpravu: Pikovade, co zde mame d ye rodiny americke, phjeli z Plains, kdet jeate v patek kopali bavinu a zanechali motyky na poli, a piskova boufe motyky zavala. Jejich ditko, 22 mesict stare, pfialo k aereclnernu poraneni, matka ditko draela v naruei, otevfela na kafe zadni kufr a ph zavirani praskla vikern, a taktka usekla tomu ditku .malieek a druhY prst na noze. Nalili na to karasin, ale nasledky dosud nevime. Tak, maminky, pozor!

Na zdareeky, pozdrav a puntik dela, Statieek Jos. Bartc.

Rad techoslovan Cis. 40.

Hillje, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

V minule schtizi byla vetaina pro to, aby se na druhY mesic odbYvala misto dru pe nedele v prvni nedeli v zafi, totia 5. zafi, neb v East Bernard na dne 12. zafi budou konati oslavu 40 leteho trvani naai S. P. J. S. T., ktere se nas chce co nejvice steastniti. Tak, bratti a sestry, pamatujte na tu pfiati schtizi a dostavte se v pinem poetu neb nas bude tfeba hodne, abychom si vybrali vYbory, neb tea chceme delat velkou slavnost, totia 35 let trvani naaeho fadu a 40 leteho trvani naai Jednoty. Slavnost onu hadlame pofadat 26. zafi 1937.

S bratrskYm pozdravem, E. K. HajoyskY, tajemnik.

Rad Vesmernost Cis. 68.

Bellville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto y am davam na vedomost, ae v zati budeme pofadat schazi prvni nedeli misto druhou nedeli.

Pheina„ ae druhou nedeli naa tad pofada "Fish Fry", tedy abyste se dostavili ye velkem poetu do teto schaze, neb budeme hlasovat o nemocenske pcdpok. Schaze tato ptipadne na 5. zafi dopoledne.

S bratrskYm pozdravem, B. W. Schiller, taj.

Rad echoslovan, Cislo 40., Hillje, Texas.

Cteni bratti a sestry! teth jste ye Vestniku ohledne to nemocenske podpory. Bratti a sestry, dostavte se v hojnem poetu do schaze v mesici zafi, prvni nedeli, o 2 hodinach odpoledne, a komu neni moano se dostavit do schaze, poalete mi listek, jste pro nebo proti nemocenske podpote. Musim vysledek hlasovani odeslat na Hlavni ftdd po schazi fadove v mesici zafi. S bratrskYm pozdravem, E. K. Hajoy skY, tajemnik,

Strana e.

VEgKERE KRAJANSKE VEREJNOSTI K POVS1MNUTI, azylaSte et. eeskSrm spollatm a majitelfrin zabavnieh mistriosti a v2em tert4, kteti se zajimaji a miluji pestra, uSlechtila divadla.

V ptitcmne dobe cizi, vice ne2li samotni krajane, zadinaji se zajimati o v gechno 'Ceske, morayske a slovens.ke. Mezi jinYm tea o zpev, iiudbu i tance, snad proto, toto lze napocobovat. Proto vidime pti ukondeni roku tact\ em americkYch Skol provadene (ovSem nap(xlobene) Ceske tance za zvuka te2 napodobenych deskYch narodnich pisni, east() s nernalYmi chybami a nedostatky. Salem priatizavitaji do Texasu velmi popularlto ni herci z Chicaga — Karel a Lidka Samkovi.

Po dobu jejich tame po tcmto statu, necht' neopomenou Ceske venkovske osady zajistiti si jejich ptedstaveni, ktere je vskutku prvottidni a jeho zarukou je pestra reporta2 jak krajanskeho tak cizojazydneho tisku. Proto necht' krajane nenechaji si ujiti vzacnou pi'ile2itost videt a poznat mnoho z tohoto slovanAeho lidoveho umeni CeskYch umelca Karla Samka a jeho pani.

Tito popularni herd. z Chicaga jsou na sve ume..lecke test' ptitomne staty Nebraskou, Kansasem a Oklahomou. Jak prave zvidame easopisu "The Wither Republican", umelci tito se setkavaji s velikym Uspechem vSude. kde at' dosud Udinkovali.

ManZele Samkovi jsou dobte znami svYm umenim a eeskYmi kluby ociporudeni. Pani Samkova, bYvala Lidka Dittertova, bYvala, herecka Tylova divadla v Praze, byla te2 stalou zpevaokou na pra2skem radiu, a pak s divadelni spolednosti Linkovou projela Csl. republiku, Uri dem2 dostalo se jejimu umeni zasiouIene kritiky a pochvaly od ptednich CeskYch lista.

Po navratu do Chicaga fidinkovala co pevkyne na radiovych stanicich WSBC, WHFC a WEDC, kde milou povahou, slidnYm zjevem a ptijemnYm hlasem upoutala vSechny divaky a posluchade.

Jeji man2e1 pan Karel Samek, narozenY v Tovaaave na Morave, u LukaSovy divadelni spoleenosti rostl s divadlem. Kdyi pozdeji jeho otec venoval se kouzelnictvi, priucil i Karla tomuto umeni, ktery pozdeji na varietnich cestach Evropou vyspel na mistra v tomoto oboru umeni.

Jako kouzelnik a eskamoter nejen 2e vyrovna se svetovYm tunelcam, ale v mnohYch dislech je i ,ptedai.

Jak ze zprav novinatskych i soukromYch lze videt, p. Samek teal se vyjimeene schopnosti, ae pti provadeni svYch produkci mute ukvat humoru a jsa vkly v dobre nalade, ptenaSi ten pocit i na divaky.

PtiSte na tomto mist' seznamime b1i2e krajanskou vetejnost s divadelnimi umelci Karlem a Lidkou SamkovYmi. Neodkladejte tuto ptilektost a zajistete si jejich ptedstaveni co nejdtive. Jakmile herci do Texasu ptijedou, budou ihned fidinkovat pouze v mistech, odkud byly ptihla'Sky udineny. PkihlaSky ptijima a veSkere dotazy zodpovi pctadatel Oldfich S. Vala, 309 E 29th St., Houston, Texas. tiad Columbus Cis. 58.

Hungerford, Texas.

Nee° noveho u nas v Hungerford. Provolani vg em Cienum tadu Columbus Cis. 58. Bratti a sestry, jste 2adani, abyste se v pinem poetu zadastnili schfize dne 5. zati, prvni to nedeli, a tu budeme konat u br. A. L. MatuSka na jeho fume pti "kriku", kde bude dost chladku. Tel se obracime s prosbou na na§e spolusestry, aby ptinesly nejake zakusky jako, kolade, buchty, kejky a dle mo2nosti nam vypornohly trochu oslavit tuto uddlost. Bratti se postaraji, abychom nemeli zizen Skoro byl bych zapomnel Nysvetlit co to bude za uddlost neb novinku, tot yen s trim Jest to neco, co kaideho poteti, zvlatte nas,

VESTNil Eleny nal mile Jednoty S. P. J. S. T. Budetne uvadet tucet novS7ch 'dent. Zajiste potegitelna. &slice na tak malt' tad jako je nas. A proto, bratti a sestry, nezastarite 2adnST doma a nevymlouvejte se na besedu neb jine zaleiitosti.

Piijede-li nekdo k yam, tak ho seberte s sebou; o tolik lepe, neb nas bude vice. Jest to nak povinnost, abychom se vynasnatli dle motnosti tak aby ty naSe schtze byly so nejzajimavej21 a tee vesele a potion& a ne jak to obyeejne loS7ve., jen to honba za tim dolarem. ftekne se: bez neho nikam! Ptipou'atim, je to pravda, ale des se to delat i pti to veselosti, neb stare potekadlo pravi: Ve.selost je pal zdravi!

Dalekte te2 je, abychom se na prvni nedeli v zati na2i schtze co nejeotneji zUeastnili a zaroven odevzdali nak dobrozdani co se tSte naal nemocenske podpory. Bratti a sestry, ten otikk mel loSrti davno rozluSten ,ale kikava se, ae lepe pozde ne2 nikdy. Tedy se nam naskyta ptilektost v ptisti schazi, abychom zalokli a uvedli v einnost to naae krasne heslo Podpora, Lidskost a Bratrstvi. Ano, krasna to slava, ale eel, 2e posledni dobu mai°. pinena.

Posledni d ye eisla nakho organu nam vysvetluji pravidla ohledne teeene podpory a tea tam eteme, jakmile se tam ptihlasi 1.000 Merit bude uvedena v einnost. Broth, kdyi jsem to Cetl, vlasy mi vstavaly na hlave, neb jsem si pomyslil, k kde jsou ti ostatni, pies 13.000 olena, tech naSich bratra a sester mohutne Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas?

Snad zbohatli za poslednich nekclik roku, to slavne prosperity neb blahobytu?! Ano, ptal bych jim to z pina srdce. Ale zel, 2e ten osud eloveka je rozdilnY, a prave proto jsem v2dy orodoval a se ptidirioval, abychom pomahali a podporovali v nouzi trpicim bratram a sestram. Neb se pravi: v gichni jednomu pomohou, ale naopak jest to nemokiosti. Nemile se mne, a myslim kakleho svedomite citiciho bratra a sestry, dotkla kvitance ve Vestniku, kdez dostal spolubratr (jmen° jsem zapomel, neb to bylo v anoru tohoto roku), kdy2 jsem to dital celkem $7.42! Proto, broth a sestry, chopme se prate a bud'me kaklY jeden a jedna na svem mist' prvni nedeli, t. j. 5. zati a hlasujme dle sveho svedomi a citeni, obrazne tedeno yule, neb takove podpory — jak jsme Cetli a jak bylo vzpomenuto — zajiste nam nebyly pkijemne ani na cti nam moc neptidaly. Proto volam a vyzYvam celou na'ai mohutnou Jednotu a elenstvo obojiho pohlavi, abychom spoleene se podileli na torn krasnem hesle: Podpora — a pomohli na§i Hl. ttadovne, jak v zakladani, tak i spravnem vedeni tohoto oddeleni, za co2 nas zajiste nemine odmena a chvala dnes i v Case budoucim. Jest' raz volam: Zdar na g praci!

S uptimnYm pozdravem na celY personal a dtenatstvo, Va'S spolubratr 0. Muniza, fidetnik. (a Bosfiak).

Yoakum, Texas, 22. srpna.

Dnes slavil tad Karel Havlidek Cis. 4. S.P.J.S. T. 401ete vS7roai okazalSrm zphsobem. Moje man2elka a ja jsme ptistoupili ku Karlu Havliekovi 32 rokii zpet a tedy jsem se rozhodl, ze jim pomohu tento vSrznamriS7 den oslaviti moji tomnosti. Sotva se dostavim, hned vidim bratry: Boeek, Konvidka a JanskSt, kteti byli piitomni 32 roku zpet ve schazi. lined potom se utvotil ptatelskY krou2ek, sestavajici z Jos. Krriginskm z Corpus Christi, Bernard Sttitem, Jos. MalSrm a Lawrence Kallusem ze San Antonio a 8t. Novotn3im, a bavili jsme se taktka eel* den. Po desate hodine 2e1 pravod mestem s Konvidkovou kapelou z Worthing v dale. Nasledovala tti deveata v okranenem trucku s napisem "1897 — 1937" a devdata ka2da nesla napis "Podpora, Lidskost, Bratrstvi".

Pak bratti s odznaky a mne tea vypravili do pravodu. lined obecenstvo nasledovalo v rach do American Legion Parku, kde se slavnost odWvala. Na to se setadili novi dekatele a taj. Hl. Radu Jan R. Kubena je uvedi do spolku. Ne2 toto bylo hotovo, kuchafty volaly, ze jidla ji2 eekaji a otevtely branu. Sel jsem k prvnimu stolu a tu bylo innoho chutnYch jidel za poul4ch 25 centa. Na to hudba Kortvidkova

Ve sttedu, dne 25. srpna 1931. obveselovala obeeenstvo a o 2 hodinach zaealo teeneni v sini, kde bylo hodne horko. Prvni byla males sl. Hollubova, ktera pronesla nekolik slov pro Detske oddeleni. Na to deveata, ktera nesla. slova "Podpora, Lidskost, Bratrstvi", katdes mela proslov o jejim odznaku. VelehradskSr peveckS7 sbor zapel nekolikrate a pane. Na to byly ptivolani teenier Milj dobrS7 ptitel, dr.

Eduard Midek, udinil velkST dojem na ptitomne s jeho uptimnSimi slovy a ka2dS7 vi, ze on v2dy ma na jeho srdci pokrok Ceske narodnosti v Texasu. Jeho tee byla odmenena boutlivS7m potleskem. Raymond Prasatik, loS7valS7 student, iitednik Klubu 6echie a nyni zamestnan v bance, ale dosud atednik Matice Vy221ho Vzdelani, tea tednil. Frank B. Steiner, Aug. Kacit, Ed. Marek a dr. Jos. KopeckST z Hl. titadovny te2 tednili. Pozdeji ptijel statni senator L. J. gulak z La Grange a vysvetlil dodatky k statni rista-_ ye. Poeasi bylo pekne, navzdor velkemu horku a nekteti eekali nav2tevu vet;21 nee byla, ale kdyi si pomysli, ze ty slavnosti a pikniky jdou jedna za druhou, 2e lid ted' pit pilne praci je unaven, piece musime vzdati tadu Karel Havlieek poklonu za peknou slavnost a ptirditost se setkati s tolika piateli se v2ech konain Texasu. Veder byla taneCni zahava pti Konvidkoye hudbe.

Emil J. Motis.

Rad teehoslovak, eislo 141. eleni tadu jsou zvani, by se dostavili do schaze prvni nedeli v zati. Mame volbu nemocenske podpory, kterou chce zavest Hlavni ttadovna, jak je asi znamo ka2demu ze dteni Vestniku. Take eleni, kteti jsou s poplatky pozadu, by se dostavili, neb pokladnu mama DI vice jak prazdnou. Take jsem byl uvedomen ridetnikem a zahavnim vfloorem, ze budeme mit spoleenou svadinu, jestli nam elenkyne nejakS7mi zakusky ptispeji, o co2 je snatne 2adame.

VS7bor se obstaro, o obeerstveni.

Od posledni schaze nam ptibylo nest &ant). a tti do Detskeho odboru. Piijd'te v gichni se seznamit, aspori jednou za rok. Schaze zapoene o dvou hodinach odpoledne.

Bratti a sestry, nezapomerite na shora udanou nedeli a dostavte se v2ichni. Sestry jate 2adam, aby byly tak laskave a nejakS7m koladem anebo sandvidem ptispely. Kdyi ony tak udini, tak tim bychom mohli mit spOleenou svadinu. S bratrskSrm pozdravem, Jos. TaAka, tajemnik.

DODATKEM K SLAVNOSTI V ROSS. Picespolnich adastnika bylo mnoho. Zaznamenal jsem si nasledujici. Z Elk dojeli: Ad. Machovi, John 8majstrlovi, Fred Mach, Ad. Navarovi, Jan Holubovi a V. 2ahnanovi; z Waco: Roman Parmovi, J. Simeik, J. Narovec, J. Loaak, Aug. Farkovi; z Holland man'iele Ant. Michalikovi, z Ennis man2ele C. J. 2aludkovi a byla tu jest' cela tada hosta, jicht jmena v torn lidskem mraveni gti nebylo lze opattit.

Ptedteda ChernoskS7 doj el k slavnosti se svS7m synem Charliem jr.; zdrkli se po programu na chvili, seznamovali s Cleny obou Mai a kolem pate nas opustili.

Jubilejni scena mela b3it po skondeni fotografovina. Nisledkem 2patneho osvetleni vzal mistni fotografista p. Dan Urbanovsk3 snimek treinkujicich osob na venku. Kandy ridinkujici dostane obrazek darem na pamatku, scena jako2 i hromadriSt snimek teastnika oslavy budou oti2teny ye Vestniku co nejdfive. Rytiny jsme objednali.

Hvezda Texasu, Oslo 47., Temple, Texas.

Mill bratti a sestry!

Timto jste laskave 2ad'ani, abyste se dostavili do schrize, ktera bude potadana 5. salt totit prvril recrea-V v jednu hodinu odpoledne. . wilOr *, :opravu faclove_budovy zpravu hotovou a jest nutno, abychom se do teto schilze dostavili a tuto zaleitost jednou skoncovali.

Tei vYbor nam slibil, ze po schtzi budeme mit neco pro obderstveni, tak si nenechte tuto ptileiitost ujit.

Bratti a sestry, sbirani baviny je ji2 zde a kteti jste hodne pozadu s placenim, tak si

hled'te vast povinast zapravit.

S bratrsOm porkdravera, Jerry Dana, tat

Ve stkedu, due 25. srpna 1937.

San Antonio, Texas.

Ctena redakce a cela rodino S.P.J.S.T.!

Byla to vzpominka v na gem Vestniku od Dvotakka, ktera jeho nav gtevu u .spisovatele slerskeho Petra Bezrude popisovala, ptimela nine k tomu, abych obeerstvil duch y dilem tak vzacnS7ch skladeb, ktere nebyly v dosahu nmoheho z nas, kter r namel ptilegitost navtevovati olo girnej gi knihovny neb vyggi Jak mnoho nadane mlade ge nemohlo se uplatniti, jelikot pomery chudoby to nedovolily, ten duch demokratickST rostl s telem tak fizce spojen paskou ptirody. A detmi teto jest nag narod deskoslovanskS7 a te, — jak tomu skutky vlady demokraticke dokazuji — zfistane. Ciziho nechceme a sveho nedame.

Tak ze "Slerskeho oasu" jest ptimS 1 dfikaz nagich piltivnika a vyssavadt, ktere na g Bezrue tak umel bienvati.

Bernard Gar. Z Fr3idku je Bernard 26,r, proto svuj zapira narod Bernard tor.

Ma rad svoji genu, ma. rad svoje deti, do kostela chodi a nedele sveti, k dobremu vede svfij kmen, dba, aby prokletS7ch parifi fedi dum nebyl znesvecen, ji aby nemluvil krom pachola tvor, tak to poroudi Bernard tor.

Z FrSrdku je Bernard 26.r. Pro svou zapira matku Bernard 2or.

Kdyg hosti do domu si k hostile pozve, yen z domu s matkou! Rada se ozve proklatS7ch parifi keel. — Nemluvi — neumi lep gich tee lidi, do krve Bernard 2or as ni se stydi. — Cog vedne it bude, cog vedne znit bude proklety. ch pariu tee* ✓dome na rynku, kde cnosti je sbor a kde je panem Bernard 2or.

MST host ptigel do domu. Na lo gi zmita jim horedka tegka a fantas ho chyta, nadarmo mutove moudli ho u loge gena a deli mu kledi (na, dvote matiela place), v horeece prokletStch parit teei zpovida, loud. a modli se chor — Bernard 2or!

Zvoni a hlaholi frSrdecke zvony, do zeme spougteji rakev — a tea panskou modli se sbor.

Kilt' fedi panskou l ge mrtveho stavu, po gkondene pouti tam mdlou polo& hlavu Bernard 2or.

Kdo v zadu stoji a plade a kledi u hrobu panfi, kdy g odegel sbor?

Tichounko modli se bazlivm retem matidka proklatStch parka fed! (nemfige jinak, neni to vzdor, nemluvi jinak kdo z Beskyd a z hor!) aby se nezbudil, nehneval v hrobe Bernard tor.

Jak jinak by tomu mohlo byti, chteli vgdy sve vycledence po Bile Hole jen pohlavky ctiti, a nadevSim ten karabde "Ich and Gott". — Lawrence V. Kallus.

a

fad VyAehrad, 'Oslo 48., Taylor, Texas.

Ctena, redakce Vestniku, spanile etenaity, Ctenail a mill bratti a sestry S.P.J.S.T.!

Divadlo, ktere bylo sehrano ochotniky Telocvidne Jednoty Sokol Taylor a od fadu Vy gehrad 'Oslo 48. na Bayersville dne 8. srpna, se nad oOekavani vydatilo. Lidu se seglo velke mnog stvi, takte herd men z toho velkou radost. Co se tyre hercu, kaidS7 svou filohu znamenite vykonal, takte kat-7 smichu zagil do sytosti. Teg muzika byla ryze eeska, ktera obveselovala vg echny ptitomne jak pri divadle, tak i po divadle a pti tanci. Byla to vskutku krasna zabava a doufam, g e zase brzo Vas, drazi ptatele a milovnici divadla, obveselime nd vSr m vystoupenim. Jmenern kroutku ochotnickeho yam vg ern srdeene dekuji, ge jste ptigli v tak hojnem poetu a velkou radost nem Tgem udinili.

Dra,Zi bratti a sestry tadu VyAehrad cis. 48;;

NTESTNIK jste fictive gadani, byste se v co nejvet gim poetU dostavili do prigti schtze, ktera, se bude konat prvni, nedeli v mesici zati, t. j. 5. (v padu gpatneho podasi o tSrden pozdeji). V teto ptigti scherzi bude jednano o nemocenske podpote, jak je to ve Vestniku ze dne 11. srpna a 18. srpna uvetejneno, a proto bratti a sestry si to iotaetete a v pti gti schfizi kagdSr svfij nahled podejte. Ti bratti, kteti jsou vzdaleni a nemohli se dostavit, necht' poglou na tajemnika listek o &vein rozhodnuti. Proto nezapomerite a jistotne se do schfize dostavte dne 5. zati do tadove sine na Bayersville. Dne 20. srpna ptijela ku svS7m rodidfim p. C. V. Adamek, pani Rozie Parkan z Victoria, te g s ni ptijely jeji sestry, sledny Marie a Olga a zdr gi se zde asi tSrden. Podasi je pane, take ka gdST to kralovnu bavinu hledi co nejvlce sebrat, jen ge malo za ni plati.

Tak toho jig necham a je gte vas bratti a sestry gadam, dostavte se v co nejvet gim podtu do ptigti schfize dne 5. zati na Bayersville.

S bratrskS7m na zdar jsem, K. F. Chalupa, tadovST dopisovatel.

Rad Svaz techoslovanit Cis. 92.

Fort Worth, Tex. Mili ptatele, bratti a sestry!

Ted' se nam trochu dostalo ochlazeni po degti, ktere zde nebylo mnoho, ale dosti, abychom se ochladili Po velk3ich parnech.

Ve dtvrtek, dne 26. srpna veder o 8 hod., je svolavana zvla gtni velmi dfilegita schtze pro vgechny deny. Br. ptedseda J. R. Bartek vas uctive tada, abyste se v gichni do teto schaze dostavili. Teg yam ptipominam, kteti se zajimate o nemocenskou podporu, byste se ptihlasili co nejspi g u tajemnika, bratra Alberta tilhaqho.

V sobotu, dne 28 srpna pada. na g tad zdbavu pro vgechny eleny a jejich ptatele, pti hudbe br. F. J. Blatka. Ptijd'te veichni a ukatte, ge si velime nazi hudby, kterdu jsme po delgi e'as postradali.

0 obe'erstveni a zakusky bude postarano. Zaeatek v 8:30 veeer. Vstupne: pen 40c, damy 25c.

Jegte jednou vas veechny i s va gimi ptateli uctive zve na tuto zabavu, dne 28. srpna v sini na 2615 N. Houston St., hudba Blatkova a Zabavni vStor Na shledanou ye etvrtek 26. srpna ye schuzi, a v sobotu, 28. srpna pti zabave.

H. Zichadek.

Modra stuha zase do Francie.

Po prve v dejinach paroplavby se podatilo pteplouti severni Atlantick3.7 ocean za dobu kratgi net dtyti dny. FrancouzskS7 luxusni parnik "Normandie" ziskal znovu Modrou stuhu, odznak nejrychlej gi lodi sveta. Rekordni plavby pies Atlantik se meti ji g tadu let od anglickeho majaku Bishops Rock k majakoye lodi "Ambroze" na vS7chodnim pobte gi Spojen3ich statil severoamerickSrch. Tato vzda,lenost met! ptesne 2.905 namotnich mil. Parnik "Normandie" ji urazill za 95 hodin a 2 minuty, plekonal rekord britskeho parniku "Queen Mary". — FrancouzskS7 parnik plul tedy prumernou rychlosti 30.58 uzlii za hodinu a docilil nejlepeiho denniho vYkonu 781 mil.

Ag doposud se tadne lodi nepodatilo pteplouti Atlantik .za dobu kratei net etyti dny.

Mad chystaji balon pro vzlet do vase 30 kilometriii.

Polska, liga pro vzduenou obranu pkipravuje velkorysST let do stratosfery balonem polske konstrukce, na jehot palube budou pouze boleti vzduchoplavci. teelem tratosferickeho letu bude meteni kosmickeho zateni ye velkS7ch vSrekach. Letci doufaji, te dosahnou nejmene 30.000 metro v;reky.'Penet'ni prosttedky na tento let budou uhrazeny vekejnou sbirkou.

Statni legislatura schvalila zalon, kterST usnadriuje vyrovnani dlu2nich dani a site: pr ysplatka musi byti splacena mezi 21. srpnern a 1. zati 1937. Nada.le se plati jedna desetina dlutiVch dan! katoIST ch 60 dnl. Tlmto gptsol3em motno zaplatiti statu, cot jeho jest, v Case dvaceti mesicu.

Btrana 7.

FEDERAL HOME LOAN BANK BOARD. Washington, D. C., August 22. — A certificate of Insurance providing for the safety of savings of investors up to $5,000 on each account has been issued by the Federal Savings and Loan Insurance Corporation to the Liberty Loan and Building Association of Houston, Texas, it was announced here today.

This progressive institution, which has been prominent in home financing in the Houston area for a considerable period, now joins those other 1,781 savings, building and loan associations in the United States which provide this safety insurance for savings.

The $100,000,000 Insurance Corporation, a governmental agency, was created in 1934 to protect funds invested in thrift and homefinancing institutions. State-chartered building and loan associations which meet the requirements of the Corporation are eligible for this insurance. A total of 1,508,354 persons now have protection for their savings through this corporation. Aggregate assets of the 1,781 associations in the United States which provide this safety insurance amount to $1,448,231,359.

Reports to the Corporation state that the Houston Association has assets of $474.783; 676 shareholders, and invested shares totaling $390,984.

Poz. red.: Gratulujeme teditelstvu "Houston Liberty Loan and Building Association" k velmi duletitemu rozhodnuti, jim opattilo elenum teto hospodatsky zdrave, bezpedne a vS hodne spolednosti dal gi ochranu pojig tenim jejich Uspor ag do Cast pet tisic dolarfi u federalni Savings and Loan Korporace. Sttadalove maji nyni dvojnasobne zabezpedeni svSrch Uspor.

Hon za starou pisniekou.

Amerieti krajane east° gadaji, aby jim naa kratkovinS7 rozhlas vysilal nekterou jejich zamilovanou pisnieku, kterou zapomneli a z nig si pamatuji jen nekolik slcv. Na g rozhlas si tyto 'Wane pisne zapisuje a po lade je kra.jantm vysiiC. Nekdy to da hezkou pre ci. Tak nedavno po2adali krajane z Texasu pro hromadrir poslech o piseri "Jeete jednou dliv net' zemru, Prahu chtel bych videti." Unita byla velmi kratke. a piseri, jako by se do zeme propadla. Nikdo ji neznal, tiskem vyclana nebyla.

Telefon byl v permanenci. Konedne se na pFnieku upamatoval start pan Chadim, a10 vedl zazpivati jen Cast. Tak se jezdilo po Pra ze a teprve pozole veeer pled vysilanim byla ,objevena osoba, ktera znala celou pisen. 1-Indebni re'tiser ji rychle zapsal a zharmonisoval, zpevak se ji rychle naueil a piseri byla vysilana v 2adanou dobu v americkem pasmu.

Frantigek PalackST autorem kuchaiske knihy" Propagaeni oddeleni spolku hoteliera poslalo redakcim oznameni, ktere oveem pravdive, pozornosti literarnich historikn. Tvrdi se v nem, 2e jist3i hotelier ma ye svem majetku kuchalku, docela obyeejnou knitku kuchatsk3•7ch recepisu, jejim g autorem je sam Franti gek PalackSr. Rukopis teto knitky byl prSr, zkouman znalcem rukopisti vynikajicich naSlob lidi a ten prohlasil, ge se jedna skuteene o rukopis Palackeho z mladgich let. Knigka ma 86 stran a 101 recept a byla pry ureena pro Palackeho kuchatku Stroblovou, provdanou Koppovou, ktere, 1)117 musela pro rodinu Palack3ich podle ni vatit. Sdeleni, podepsane "teditelem hotelove sekce Zemske jednoty spoleeenstev hostinskS7ch a redaktorem easopisu Hostimil Bteilkem," ponechame k posouzeni povolan3hn odbornikum.

V jedine obci najednou Ctyficet osob otraveno houbami.

V male •cloci Domony u Gedoeloe v Mad'arskli onemocnelo nahle asi ayticet osob za ptiznakil otravy. Vy gettovanim se zjistilo, te hromadne, otrava nastala po pohti jedovatYch hub. Veteina nemocriS7ch musela torti ptevezena do nemocnice. Pet osob jiz v hroznSTch bolestech zemkelo a dal gi dtyti legi v bezn adejnem stavu. 0 jejich zachran es se pochybuP,

!Strain. I.

O Oeskoslovenska prave pthei na n'avgt6D vu nejstarti Oechoslovak ze ganhaje, ktery za 45 let pobytu na Miriam vYchode ziskal dostateene vedomosti a zkuknosti, aby o tamej*Sich pomerech mohl mluvit. Neuvadime jeho jmeno, jak si to vYslovne ptal, ale tim nijak neztraceji na eerie fakta, jet povedel.

NynejAi valka zaeala stejne jako pied pet lety napor Japoncri na Mandtukuo. Tehdy Japonci zabrali v Mukdenu einskY arsenal a ustoupili. Kdyt do dvou dnri tadna velmoc neprotestovala, pfeali k novernu ritoku a zabrali Mukden s celym Mandtukuem. Nyni je tomu obdobne. Kdyby byla Amerika, Velka Britanie, Rusko, Francie a Italie zavdas protestovaly, snad by se dalo konfliktu opine zabranit. V poslednich deseti letech udelali vSestranne velike pokroky. Vojsko je moderns organisovan° a vycvieeno i "na ostro", nebot' svadelo mnohe a caste boje s komunistickYmi generaly. Je dobte vyzbrojeno modernimi valeenyrni prostfedky. Cankajaek organisoval armadu za pomoci von Seeckta a jinYch cizich generall Po zprave, to Nemci a Japonci uzavteli mezi sebou pakt, nektere einske strany tadaly, aby nemeeti instruktoti byli z armady proputteni. ankajtek nevyhovel, ale dnes se vi, to nikdy nemeckYm vojakrim netekl nic o svYch valednYch zamerech.

Thok proti severodinskYm mestrim udinili Japonci bez opravneni. Nyni, kdy risttedni einska vlada je v Nankinu, je docela bezridelne drtet v okoli Pejpinu cizi vojska, aby tam chranila teleznieni trat', vedouci do Pejpinu. Je site Pravda, ze v Pejpinu zristala vyslanectvi cizich state, ale to jen proto, to tam maji vlady zakoupeny place, a pak proto, to klima je ptijemnej gi net v Nankinu. Kdo by chtel srovnavat dneani situaci se situaci v rote 1929, kdy Japonci ptepadli 8anhaj a OankajSek nepodporoval kantonskou armadu, mYlil by se. Tehdy 6ankaj gek nebyl jeSte dostateene vojensky ptipraven, aby se mohl odvatit otevteneho odporu Dnes je tomu ji2 jinak a dinskY vladce udela, vtechno, aby pfekazil plany Japoncri. usiluji, je znamo. ChteOc Japonci v dine ' ji rozdelit Cinu na pet Mr a postupne ji o-

V 1 STNi8

Japonsko nevydrii dlouho valku. vladnout. Je to stare timske "rozdel .a panuj1" V provadeni planu postupuji docela cilevedome. Potadaji na mistech, jet chteji okupovat, sraaky mezi einskYm a japonskYm vojskem, daji si za pravdu a chodi zakroeovat. Mistni dinske spory, kdyby nebylo japonskeho vmMovani, davno by jit byly vytizeny a skondeny, Nankin se o to neptetrtite zasazuje. Ale kdykoli se ma dosici klidu, Japonci dovedou jednani rozbit. Kapitolou pro sebe jsou aintti komunisty a jejich armady. Vedou je generalove, tkoleni v Nemecku a v Japonsku, kteti nejsou tadnYmi komunisty, nSrbrZ jen vyznavadi politiky, je dost ristupkri Japonsku. Z nich nejdriletite'jje general Chute, kterY dnes vSak je srozumen s- politikou Cankajakovou a nejde prOti nemu. Dale k temto generalrim patti Cansoljan, syn tansolina, bYvaleho vicekrale v Mandaukuo, zabiteho japonskou kuli u Mukdenu.

Komuniste, kteti nejsou komunisty, nedavno zajali Cankajska a vytYkali mu, ze neprovadi jejich politiku. Zdalo se, to osud OankajSka je rozhodnut, ale vec byla urovnana, nankinskY vladce propuSten a generalrim se nic nestalo.

Smir mezi tinou a Japonskem neni motny, aspori do to doby ne, dokud Japonci nevrati, co Dine vzali. Oankajtek, i kdyby snad sam osobne jette chtel pokraeovat v politice ustupkil, musi podlehnouti natlaku radar a piatel a rozhodnout se pro odpor. Cot ostatne jit jak je videt z toho, to jmenoval velitele armady. Prvnim velitelem je Fenjusian, vojak od piky, dnes po 44 letech slutby a valek general, znamY i v Evrope pod ptezdivkou "ktest'ansky general". — Jeho zastupcem jako druhY velitel je Oansoljan. Je zjevno, to se Cina bude branit do posledniho mute. A bude to velka prate pottit dinskou armadu, dnes sjednocenou a vycvieenou. OankajAek ma na obranu vlasti k disposici svou vlastni armadu, ktera drive bo-

Ve stfedu, dne 25. srpna 1937.

jovala proti komunisttm, i cifivejti "komunistickou" armadu, ktera chce bojovat proti Japoncum. Oansoljan, kterV bkval v Evrope, zatidil s italskou pomoci v Dine velkou tovamu na letadla. Oankajeek ma dnes k disposici pies 2,000 nejmoderneTSich letounti a velkou sit' letiW po cele zemi. Neni nejmenSi. pochyby, Oiriane, do posledniho mute vlastenci, budou v picipade valky vladu finanene podporovat. — Nankinska vlada prodala do Ameriky a do Anglie velke zasoby sttibra a ma v taniejSich tresorech zlato. OinskY rozpodet je v rovnovaze, dinskY dolor je po cele zemi uznavane platidlo.

Myslim, to valka bude omezena na einsky sever. Mocnosti nedopusti, aby byl zniden eel* jejich obchod s 6inou, jak by tomu v ptipade valky bylo. Japonci se site chteji potadanim sratek zmocnit nejdriletitej gch einskYch pHstavri, aby tak strhli ptipadne obchod do Oiny na sebe, ale tomu musi druhe mocnosti zabranit. Valka bude dlouha, vypukne-li. Pro Oinu pracuje Cas. Oim vice se valka protahne nebo dim pozdeji bude, tim bude 6ina JaponskS, tin je dilem vojensky kliky, ktera vladne v Tokiu, aekoli byla v trojich volbach poraZena. Je to va banque generalske politiky, nebot' vojaci vedi, nepovedou-li valku, 2e ztrati v Japonsku moc a vladu. Japonsko je ye zle finaneni situaci. ZlatS7ch zasob neni mnoho, vAechno slo dtive na vojsko. Obchod s Oinou mute hospodatskou situaci Japonska zachre.nit, ale oina odmita kupovat. Nutno ji proto donutit. Generalove vSak vedi, ze dlouhou valku zeme nesnese. Podnikli tudit ritok tam, kde byli nejlepe ptipraveni, na severu. Mezinarodni pravo, jehot se Japonci dovolavaji, bylo vtak potlapano ptedevaim od nich, jak je videt i z toho, co provedli ye francouzsk y koncesi v Pejpinu a na generalnim konsulate Ruska. Ostatne tato valka neni vedena jen proti Cine, je vedena take proti Rusku, je to vribec valka za vyhlazeni bile rasy z Asie.

Mrij dojem je, to valce se asi zabranit neda.

A jestlite k valce dojde, ptal bych si aspori, aby evropske staty udelaly obchod s tinou a Japonskem a prodaly tarn faechny sve kanony a yAechnu svou munici a pak, odzbrojeny, udelaly si lepS1 potadek v Evrope.

c-•••.-9e..0-)C■9e...0"4

starchkamiont, vytadenYch z armady, ET P otlueenYch a odtenYch, projelo k veeeru Royanern. V katdem asi dvacet mladYch muZvedave natahuji hlavy a rozhliteji se pini mleeliveho a teskliveho diveni. Jejich testa z Polite se tu po prve dotYka btehri mote. Nemluvi, cizi mezi cizimi, mezi sebou. Z odi se jim diva chlapecka zamynenost pted neznamYmi vecmi, do kterYch se pomalu potapeji. Jsou nam ty pohledy mezi pladem a rismevem chlapeckeho odhodlani u2 odnekud znamy.

To bylo jeden patek. DruhY patek ujitdi po tete silnici stejnY transport. Zase stare vytadene vojensky kamiony, zase v nich po dvaceti mladYch muaich. Rrizne obleeeni. Ve vytahanYch svetrech a depicich i v panStejaich totech. Jedou na Bordeaux. Turisti to nejsou, mistni delnici take ne. Rovnet ne vYletnici a dokonce ut ne poutnici do Lurd. Ptam se tedy mistnich obeant, kam ti lidi vezou. Rikaji mi, to do Bordeaux a potom pies Pyreneje do gpanelska. itikaji to nedbale, bez zajmu a louskaji dal sve raoky. Nevedi o torn vie, net ze takove transporty tudy projitdeji east°. Ovaem, ted' pohledrim tech mladYch mutt). rozumim. Takhle jsme se divali na svet i my, kdyt nas vezli na frontu.

U daltiho transportu zristal jeden kamion treet na silnici. HoSi sedeli na strani. Vonela trsy malYch rri2ovYch karafiatri. Roste jich tu divoce pino. Odtud, tu gm, je dovezli k nam do Klatov. Ch apci se vyhtivaji a ptiviraji na slunci nevyspale oei. "Kdo pak z vas je z 6eskoslovenska?" ptam se. Obraceji se, ale neodpovidaji. Nerozumeji. Nekteti prohodi mezi sebou nekolik slov. Nemecky a francouzsky, pokud dovedu zvuk zachytit. Jeden ale vstal a opratil si trampske kalhoty. "Vy jste tech?" ptam se ho ptimo. Ohledl se po mutich, kteti zristali u auta, a fekl, ze ano. "Kam jedete?" vyzvidam.

Mladik se znovu ohledl k autu a pokreil rameny. Uklidnuji ho: "Ja vas neznam a udat va.s.

tech v transportu do Spanelska„ nemohu. Do gpanelska, to ano?" KYvne hlavou a znovu stoai pohled k autu. — "Hlidaji vas, to?" — "Ano, az je to protivne. Mame zakazano s nekYm mluvit."

"Nic vyzvidat nebudu," kikam mu. "Royan by byl prilia ptijemnou ttaci tpionri. Ruska z Berlina a nekolik panri z Rite dostalo mimotadne povoleni na vYvoz valut, aby si tu mohli it podle libosti. A chapu opatrnost vatich dozorcil. Ale na tohle se vas chci ptece jen zeptat: Prod' jste se rozhodl pro 8panelsko, kde vas mohou zabit?" Chlapec mlei. — "Byl jste u nas bez zamestnani?" "Dlouho, ale ted' jsem praci mel," tika. A potom ze sebe vyrazi zvuene politicks heslo. "To je dobre na schrizi", tilam mu, "ale ne na frontu. Jste komunista?"

"Ne", odpovida. — "Tedy lidova. fronta?" — "Take ne. Kde si socialists pusti k telu komunisty, tam zaeind zerne vonet fatismem." Vidim, ze mladY mut neni chlapikem, ziskanym tuctovou agitaci. Rikam: "Ale jedete piece k vladnim a tihle vati jsou komunist y ?" Chlapec se zapYti. "Jedu k t. zv. rudYrn," odpovida, "a tuhle nekteti kamaradi jsou asi komunist y. Ale to neni to. Nad vSechny strany a takove fed, myslim tu na lidskou a obeanskou svobodu, na svobodu ptesveddeni . . . Jsme piece narodem mueednikri ideji Husa, Havlieka.

"Tern svobodam se doh stejne tpatne u komunistil jako u fatistft", ptipominam. Muti, majici nad transportem dozbr, se odvraceji od auta. "Myslim, to tihie vtichni," rika rychle krajan, "pokud to nejsou dobrodruzi a utedenci z negtesti, ti vg ichni 2'e tam jedou bojovat za svobodneho eloveka a svobodne narody. Niko-

liv za komunismus nebo nee° takoveho. new jineho, nedovedou spravne vyjadtit, co ve skutednosti citi. Ja take ne."

Muti u auta svolavaji k nastupu. Nat mladY dlovek nerad "Jednou se sboboda musi vybojovat. Tarn nebo jinde." Dozorci od auta ho volaji zvlMt'. Ostte a zlobne komanduji.

"Dal jste se na vojnu, musite poslouchat," kam a podavam mu ruku. "Jdete a vrat'te se brzy Z'iv a zdra y." MladS7 muz, zasypan zlobriSrmi a rozeilenSrmi slovy dozorcu, nastupuje. Motor kamionu ut pracuje.

MladST krajan v autu se obraci a zdviha sevienou pest k pozdravu. Oekam jeSte vYktik politickeho hesla. Ale ne . . . MladY mut* otevira sevtenou pest a mava dlani na rozloudenou: "Pozdravujte naafi . . . nati vlast!"

Po asfaltu svitti kola auta. Rozkvetle trsy karofiatkri krvaveji v dervincich zapadu do ruda. Jako hvozdiky, slzidky Panny Marie, na natich chudYch mezich nesou podel silnice vidinu dobreho domova.

Rudolf Kepka, Royan.

Dilna z doby kamenne.

V lesich u Javotieka na Morave natli lesni delnici pod balvanem zasypan vchod do jeskyne. Vchod uvolnili a spustili se at na dno 'aedesatimetroveho kominu. Tarn pl li na noye chodby. Zaeali v jeskyni o sve rijme kopat, aby natli dalA1. 0 no.lezu se dovedeli odbornici a jell se tarn podivat. Hned u vchodu jeskyne natli v nanosu hliny, kterou delnici z hloubky vynesli, pet kamennYch nastrojri.

Bylo to neklamnou znamkou, to se jedna o sidlfate eloveka ze star gi doby kamenne, ktere vynika bohatstvim nalezt. V horeenem hledani jeskyne se vtak velka east sidlitte znidila a kamenne ptedmety ptialy na zmar. Nyni budou v jeskyni kopat pod dozorem odborniaby se aspon ty \TM, na ktere se jests ptijde, uchovaly.

Ve sti. edu , due 25. srpna 1937.

AKO stin vaoural se okresni gebrak Vobinuge ka do hospody "Za vetrem"; doprovazela

ho ponigend skromncst venkoncem spokojena, a pfece stavovsky diastojna. Vebinuka brebtal svou gadost o txi hotke s nejkrasnej§im fismevem, jak mohl vykouzlit ye sve prastare tvah. Ale kremat Randak, hubenSt a dlouhy chlap, mradil se zle na uboheho gebraka, jako pohanskS7 panbilh. "Jafku," povidal zamradenY mug za nalevnim pultem, "co je s nirna, dedku?

Divne povesti jdou svetem. Byla tu stars Kaprasova a vypravovala tu veci, as Svet se zmita, v krisi, berni Utad nepovoli a pivovar nepodka. Ja tu mam v hotovosti dvacet korun ,th knofliky a jednu hornodli. A oni, dedku, chOdeji s kni gkou po svete, jako by nic."

"S knigkou," povidal VobinuMca. "Aha, s knigkou. A s jakou knigkou, pro pana Jegige?"

Hubeny Randak se nahnul pies pult. Zakval: "Se spohtelni! Stara Kaprasova ji videla.

Je na ni osmdesat tisic a ani o hrozinku mitt!"

Svet se okolo VobinuSky zatoe.il, mlha se udelala a hotka, mu pfestala chutnat. Kdy g -se tak trochu vzpamatoval, pochopil, ze se stal obeti nekale soute ge; take si ptiporrinel, ze o podebne historii slySel, a ta historie ze dopadla Spatne. Jenom ge, ptesvedeoval sam sebe, tahle historie skonei Upine jinak. Podival se rozAafne na hostinskeho Randaka a s nemaly. m pochopenim pro herecke umeni zaklepal pest na kapsu oSumeleho kabatu. "Tady," povidal, "tady jsou moje fispory."

"Ejhle," pravil hubenS7 kreaf, "Kaprasova mela pravdu."

"Sage,' povidal vlidne Vobinaka, "mela'. A ug se goural z hospody a u g ho videli, jak vchazi do Hospodalske zd l ogny, a ug §la zpro.va mesteekem: aebrak VobinuSka uklada penize.

Taky si je ulogil s vedcmim toho, co ho oeekava. Jestlige se mild babieka Kaprasova do neaeho vlogila, mohli v§ichni eerti v pekie klidne spat; ale Vobinu'Ska byl chytrST chlap, kterS7 vedel co dela, az na to, ze jednou piece nevedel co dela, a to zptsobilo, '2e se stal gebrakem. Ted' zavist ostatnich gebrakil s babici Kaprasovou v eele mela ho znieit po druhe.

To ug by u hititova o pohtbech nemohl natahovat dlari, ye statku by na nej stvali psy a faratova kuchafka by ho hnala az za druhou farnost. Po gadal o spotitelni kni gku a ulogil si na ni cebich deset korun, a to u g si v hlave srovnal plan, ye kterem ovSem bylo uva govano i o lakomstvi hubeneho Randaka. Ze zdlogny se pomalu batolil na pe gtovni fitad a tam u psaciho pultu provadel nejake tajem-

VESTNiK

Spoiitelni kniika.

E. F. Mikk. ne veci. Domnival se, ae ho nikdo nepozoruje — ale sleena pokovni tajemnice divala se mu okenkem pfimo pies hlavu a videla jeho tajernncu manipulaci. Potom se zase Vobinutika vratjl do hospody "Za vetrem". Tam cholerick3i Randak vykladal potitovnimu poslielovi o blahobytu ebrakt : "Jafku, ve Starem Strakci umfela obecni tic...bradm a v petine pod hlavou mela rovnYch dvacet tisic; a v Hradci, jak se psalo v novinach, priedvedli detnici tebrajibiho invalidu, u ktereho naki knitku, a na tu spotitelni knitku bylo uloteno etyficet tisic, a pamatuju si, 'tie na kolinske silnici pfejelo auto tulaka, kterY mel v kabatu za gitYch sto zlatYch dukatt. Nevola to do nebes?"

"Vold", souhlasil start Vobinutika, a poruell si etyki horke parky, mekkSt chlebieek a jak se patfi kten. Taky dobfe chlazenSr litfik svetleho a ph torn mu padala pofeld spofitelni knitka na podlahu. "TakovYch pfipadt je mot", dotvrzoval, "a tebraci jsou vtlbec nararnne boha“7 lidi a men by se kratce dobCe zdanit. To je, paneeku, radost, bYt tebrakem. JA, pkikladne, mam taky nejakou malou Usporu, a at to bude delat etvrt milionu, pfestanu tebrat a zaenu privatisirovat."

"To by mohli Wit hned," na to dychtive Randak. A mel pfi tem nejakou nejasnou mytilenku. Vobinutika mel taky mytilenku ale ta byla mnohem ureitej§i.

"Olovek side se gene nejakY ten krejcar," povidal start chytrak, "ale ty starosti, to plahoeeni, at' je horko nebo zima, to ponigovani a ten strach, aby uboheho gebraka zit &ova neobral. Ja," duSoval se, "v§echno, co mam, dobre lidske dui bych odkazal; jen kdyby se nekdo o mne postaral, v nemoci poslougil, oCi zatlaeil a kfest'ansky pochoval." — Knigku ug tentokrat neupustil, ale zasunuv ji do kapsy a kabat na vgechny knofliky zapjal. Tenhle rozhovor, to bylo dedeekovo vnadidlo, a Randak se na ne chytil. "Opravdu?" povidal, "oni by opravdu chteli odkazat tu knitku nekomu, kdo by se o ne, dedku, postaral?"

Vobinueka se slavnostne zaptisahal.

"Dobra, dedeeku," zase na to hostinskS r, a zaeal chytraeit: "Aby nemysleli, ze jdu jen po penezich; co bychom o torn mluvili? Na kni g -kujedosta,ne?Budo eku,zrat u nas a pak ut to nejak zaonaeime."

Straw. 9.

Zaonaeilo se to. Dedek Vobinutika si hovel v prachovS7ch petinach na potadne posteli, knitku mel za kokli, a potad neco chtel: "Phneste mi kyselou okurku," povida, "a kousek uzeneho, taky tidibieek chleba a etvrtku Potilete mi michanY vajieka, udelejte mi teleci mozedek a nekdo maze doskoeit pro smetanu. Kdyg chcete, udelejte mi omeletu a smatenY grundle. Pak mne vyneste na slunieko a tfeba mne potikrabte na zadech."

Randak s rodinou obsluhovali dedka s pevn3im ptesveddenim, ie si pokazi taludek a brzy umrie. Rozumi se, 'te se ptali v zalotne, jak je to s dedkovou knitkou; o knitce dostali informaci, ae je prava, o penezich ovtiem jen male ponaudeni o obchodnim tajemstvi. Proto nahledli sami do dededkovy knitky a tu zjistili: bylo tam opravdu zapsano osmdesat tisic a nejaka koruna pies. Jak to zjistili, poslali cledeekovi lahev vina; stars Vobinutika pil, zpival, po zahrade chodil, zil si jako tilechtic a bylo mu dobfe. Kremat Randak site nelibe hledel na dobrou chut' Vobinutikovu, ale on se ptece jednou pfecpe, minil, zmodra, a bude po dedeekovi. Ale dedeetk si zil a takfka zkvetal, zatim co Randak se trYznil a hubnul. Dedek byl k nerortrhani. 2i1 jeden rok, druhY, tfeti, ba i etvrtY a dokonce patY. Byl to ut doopravdy stars' dedek. Ale jednoho dne snedl pfece vie net bylo zdravo, a tak hodinu pled pfichodem pana doktora tit'astne urnfel. Randak popadl knitku a vzhtru do zalo gny, a tam hned u pultu spustil: "Jafku, vtiechno to nevyzvednu, jenom Vobinutikovi na pohrieb. Knitka neni vinkulovana, penize dostane ten, kdo ji donese.

Stab pet tisic!"

Pokladnik zavrtel zlostne hlavou: "MIS, pane Randaku, na tuto kni gku neni ulogeno vic neg deset korun. Ja vas nechci stra git, ale feknu yam, ze sleena z po gty dobte videla, jak start Vobinutika ritipisuje do spofitelni knitly; no, je to ua davno, pied pet lety, co nam to fekla. Vrtalo nam to hlavou, prof si VobinuAka pfipsal ty penize sam, ale ted' uz tomu rozumime. A konedne, podle toho rukcpisu taky vas to mohlo napadnout."

"Jegig-marja-josef", zaftpel Randak, "my toho dedka celSrch pet let zivili za deset korun!"

"A lanky,' pcznamenal pan v pokladne.

Randak vydal ze sebe skfek nejakeho neznameho zvitete. Svet se s nim zatoell, veci okolo zmizely v mlze a v ni i osmdesat tisic.

Omdlel a klesl k zemi jako podtata telegrafni tye. Kdyg ho ptivedli k vedomi, vykonal vefejnou zpoved': "Panove, vezmete na vedomi, ze jsem stars, po .getilSr, pitomS7 a lakomSr osel."

A tetkomyslne ode'Sel.

1111M1■111.0411111.010/

6 1E8TE vylegtete kliky," povida pani Weteet-

j kova posluhovaece, "a pak mti gete jit. si to ostatni dodelam."

Posluhovadka sla leftit kliky do vedlefgiho pokoje a pani Vgeteekova se zahloubala zase do rozeeteneho romanu; dnes byla stfeda, na kterSigto den pani rgeteekova eekala v gdy netrpelive. Vychazel ten den totig jeji oblibeny7 zen.sky a v nem roman na pokraeovani: "Rozvrat srdci". Pani VS'eteekova, se nemohla nikdy doekat stfedy a jokes t rden dastokrat se zastavila uprostted prate a zamyslila se nad poslednimi udalostmi v romane: jak pak on to ten doktor ted' udeld? OdPusti to Alene nebo ne? A jak se rozhodne ten ingenSir? Sedmnactileta dcerka VS'etedkovch se mame smala, ale roman Cetla stejne dychtive — a ted' se prave gadostive divala, jak si mama noye pokraeovani labu gnicky proeita. V pokoji bylo ticho, jen vedle posluhovaeka lestila spravedlive kliku, div ji neutrhla.

"Ptedstav si," vykfikla najednou pani V geteeova, na dcerku, ktera se trapila nad francouzskou mluvnici. "Ta doktorove„ utekla. Utekla mu, opice. Rekla doktorovi, ‘ge jede do lazni a zatim utekla s tim in gen34-em. No tohle . . . " Pani VSetedkova„ si ulevila a jeji oei hltaly dalei tadky napinaveho deje. Dcerka jen zavistive vzdychla. Vedle v pokoji cosi buchlo; vypadalo to, jako kdy g nekdo porazi gidli. A taky to sidle byla, proto ge posluhovaeka — takto domovnice poklidneho domu, v nema rge-,

ozvrat srdcia tedkovi bydlili — spetine odchazela. • Vic net speSne: letela totit rovnou do mlekarny, ktera byla v temt dome.

"Pani draha," spustila domovnice uz ve d yefich: "Cela se tfesu — vita co noveho? Ta paz druheho patra utekla od pana ni doktora! Prave ted' jsem to na vlastni utii slyPfedeveirem odjela — pamatujete, te il. kala, ze pojede do lazni, a zatim utekla s tim intenYrem, co k nim tak easto chodil. Vite, ten vysokY, Cerny. Chudak pan doktor, takov' dobrak, co ji na oeich videl, ji udelal — a ona tohle. Pt1 roku jsou tepr y spolu —jsou to ted' tenske, co!"

Za necelou hodinu dovedelo se aspon pet mlekattitinYch zakaznic, ze ta blondSma odtud z domu, tena toho doktora, utekla s tim inknyrem, co k nim chodil. Le odnesla z bytu, co se dalo, a te doktor, kdyti se to dovedel, chtel se zasttelit. Za daltii d ye hodiny to veal) pill ulice. Povidalo se to u kupee, vykladali to u teznika.

Po druhe hodine ubiral se domil pan Vtieteeka. V priajezde se potkal se sousedem, bydlicim ✓ ptizemi domu.

"Co fikate tomu skandalu u doktorii, pane VSeteeko?" Pan rAeteeka se dival nechapave.

Musil tedy vyslechnout tu novinu: k ta mlada pani doktorova, z druheho patra utekla s ji-

nS7 rn. Mutovi fekla, ae jede do lizni. A te chudak doktor se face postfelil a lei v nemocnici.

"Ale ono ji to koukala z oei", dodal soused 1drznamne. Celt' vyplatienS7 pfitiel pan Vtieteeka domft. "Prosim te, co tomu fikati?" byla jeho prvni slova k ten& Ta se divala udivene. Nevedela o nieem a eel& utiasla poslouchala mutovo yypraveni. "Bote, bote, to je hrozne — kdo by to o ni fekl. Potom, 'te se takove veci deji jenom v romanech. Prive neco podobneho je v tom romanu Rozvrat srdci, co Ctu. A viditi, ty se mi smejeti, te jsou to nesmysly," fekla pani Vtieteekova; hodilo se ji to. Mohla aspon hajit svoje zamilovane eteni, v kterem ted' zas letela dcerka a nebyla k odtrhnuti. Jak by ne, kdyt ta Alena prave ujitdi s tim intien3"Trem, kdo vi kam.

Zatim pani doktorova z druheho patra si klidne tije ut dva dny v Podebradech a poeita,: "jetite tii dny a pfijede sem za ni mantilek a celY mesic tu budou spolu.

Zatim pan doktor obhajuje prase jakehosi defraudanta, ale v mysli dli u sve choti v Podebradech a lila si: ut za tfi dny tam budu taky a na tuhle otroCinu si celY mesic neVzpomenu.

Zatim pan ingenSir — takto bratr pani doktorove — sedi zmotenS7 v tovarni kancelafi nad plany noveho automobiloveho motoru a utetiuje se, ae za tit dny bude sobota a te pojede se sySim devdetem na Hlubokou, kde u feky stoji jeho male, dfevena chata.

etyma

V

BO2ENA NEMCOVA:

BABICKA Obrazy z venkovskeho iivota.

T VIME, to je za Dobru gkou v horach na 1 slerskYch hranicich, ne?" ozvai se starek.

"Tam odtud, tam. Vedle na geho statku bydlela vdova Novotna, v male chaloupce. Zivila se delanim vinenych houni; kdy mela trochu dila pohromade, nesla je do Jaromete nebo do Plesu na prodej. BYvala u nebotly manly peeeni, vaiena a my deli bYvaly u ni kolikrat za den. Nag tatik stal jejimu synu kmotrovstvim.

Kdyti jsem uz kousek prate zmoci mohla, tikavala mi Novotny, kdy jsem k ni "Pojd', sednout k stavu a ue se, bude ti to nekdy k dobremu. Oemu se elovek z mladi nauei, k staru jako by nagel. Ja byla jaktiva do prate jako °hen, nedala jsem se k nitadne pobizet; poslechla jsem a brzy jsem se tomu temeslu tak naueila,ze jsem je dobie zastati mohla. Tu dobu bYval cisai Josef velmi easto na Novem Plese; povidalo se v gude o nem a kdo ho vide, vetil si toho, jako nevim eeho.

Jedenkrate, kdy gla Novotny s dilem, prosila jsem nage, aby mne dovolily s ni jit, ze bych se rada podivala do Plesu. Mama videla, 'le ma kmotra tezke 'gime, a tekla: "Jdi si, mate g pomod kmotte nest." DruhY den za chladu jsme sly a pied polednem pti gly jsme na luka pied Pies. Letelo tam srovnanYch-clkev; sedly 3sme na ne a obouvaly se. Kmotra prave povida: "Kam pak ja asi, smutna devka, ty houne nejdtiv zanest mam?" Tu ptichazi od Plesu jakYsi pan a ptimo k nam. V ruce nesl cosi podobneho floutne; chvilku po chvilce kladl si to k tvati a zaeal se pomalu kolem do kola toeit. "I podivejte se, kmotra," povidam, "to je nejakY muzikant, on piska, na floutnu a sam se k tomu tat" "Hloupa holka, to neni floutna, ani muzikant, to bude nejakY pan, co dohlizi k staveni, vgak je tu vidivam chodit. To ma takovou rourku, v to je sklieko a srze to se diva; a to pry je daleko videt. To vidi vgude, kde a kdo co dela."

"Ale, kmotra, jestli nas vide, kdy jsme se obouvaly?" povidam.

"Nu, a co z toho?" smala se kmotra.

Mezi tou keel ptigel pan at k nam. Mel na sobe gedivY kabat, malt' klobouk, na tiff facky jak se tilde vzadu visel mu cop s ma gli. Byl jeSte mladY pan a krasnY, jako by ho namaloval.

"Kam jdete, co to nesete?" ptal se a zustal u nas stat. Kmotra tekla, ze nese do Plesu na prodej dilo.

"Jake je to dilo?" ptal se dale.

"Vlnene houne, panaeku, vojaktm na ptikrYvani; snad by se yam nektera libila," iekla Novotny, rozvazala rychle uzel a rozlotila jednu po dtevach. Byla to na miste hodna germ, to kmotra, ale kdy se dala do prodeje, to byla as hruza feend.

"To dela tviij mu g, ne?" zeptal se ji zase pan.

"Delaval, delaval, zlatY panaeku, ale u g je o g'nech dve leta, co dodelal. Dostal Abyti. Ja nekdy k stavu piihlidla, naueila se tkat, a ted' je mi to k dobremu. Ja take kikam Madle: Jen se ue, Madlo, cello se nauei g, o to to ani drab neoloupi."

"Je to tvoje dcera?" ptal se zase pan.

"Neni moje, je to kmottina. Ale pomaha, mi /lady. Nekoukejte se na ni,ze je male., za to je spora a do prate jako oheri; tuto houni ona delala sama a sama." Pan mne poklepal na ramene a pekne se na mne podival; jaktetiva nevidela jsem tak pekne modre oei, nic jinak ne2 jako chrpa.

"A ty neraaA tadnYch dti?" obratil se pan na lonotru.

"Wm jednoho hocha," pravila kmotra; "dala jsem ho do Rychnova na ueeni. Panbilh mu dava dar Ducha svateho, ueeni mu jde, jak by hral, hezky zpiva na kruchte, rada bych tedy ten nejakY gro g na neho obetovala, aby z neho byl pan pater."

"A cog nebude-li chtit jim bYt?" tekl pan.

if

"I bude, panaeku, *Talk je dobrY hoch!" povidala krnotra.

Ja zatim divala se ustaviene na tu trubieku, a myslela jsem si, jak to asi skrze ni kouka ten pan. Ale on mi to musel zrovna na nose videt, najednou se ()brat ke mne a povida: "Ty bys asi rada vedela, jak je skrz ten dalekohled videt, ne?" JO, se zadervenala a nemohia jsem ani oci pozdvihnout, kmotra ale vyjela: "Ona myslela Madla, ze je to floutna a vy ze jste muzikant. Ja ji to ale povedela, kdo jste."

"A ty to vi g?" sinel se pan.

"Inu ja nevim, jak yam tikaji, ale vy jste jeden z tech, co chodi dohlitet na ty lidi, a skrze tu trubieku se na ne divate, ne-li?"

Pan se smal, at se za boky bral. "Ano," povidal, "to posledni jsi, matko, trefila. Chce g-li se skrze to trubieku podivat, tedy se podivej," 0bratil se ke mne, kdy se byl notne vysrnal, a pane mi polotil trubieku k oku. To jsem yam, lidieky, sve divy spattila; v Jarometi zrovna lidem do oken jsem videla a katcleho pane pozorovala, co dela, jako bych stela u neho, a daleko az na parch lido co pracovali, videla jsem jako pied sebou. Chtela jsem to dat take kmotte, aby se podivala, ale okra mi povidala: "Co pak si myslig, to by se pekne slu gelo pro mne, starou tenu, abych si hrala."

"Ale to neni k hrani, je to k potiebe, matko," tekl ji pan.

"Inu, necht' si je, pro mne se to nehodi," tekla kmotra a mermoci se podivat nechtela.

Mne tak napadlo, kdybych videla skrze to sklieko Josefa eisate, a divala jsem se na v gechny strany, a ze byl ten pan tak velice hodnY, kekla jsem mu, koho bych rada videla.

"Cot ti tolik na cisaii zaleti, ma g ho radar zeptal se mne pan.

"Bodejt' bych nemela," povidam, "kdyt ho katdY elovek pro jeho dobrotu a hodnost chvaii. Vgak se za nej katdY den modlime, aby mu dal Panbuh dlouhe panovani a le jeho panimame.

Pan se usmal a povida: "Chtela bys s nim take mluvit?"

"I zachraii. Panbilh, kam pak bych oci dala?" povidam.

"Vtdyt' se mne take nestydi g, a cisat je piece elovek jako ja."

"Ono to pkece neni takove, panaeku," ozvala se kmotra . "cisak pan je cisat pan, a'to je ptec jen neco rici. Ja slYchala, ge kdy se Cloy& podiva cisati do oei, zima prochazi a horko rozpaluje. Nag kongel s nim uz dvakrat mluvil a H kava to."

"Vag kongel nejspig ze nema dobre svedomi a proto nemii ge sxnele se podivat nikomu do oel", tekl pan a psal pti tom neco na malt' listek. Ten listek dal pak kmotte a povidal ji, aby Ha do Plesu do zasobarny, a na ten listek ze se ji houne zaplati. Mne dal ten sttibrnY tolar, tka: "Nech si ten peniz na pamatku, abys nezapomnela na Josefa cisaie a jeho panimamu.

Modli se za neho, modlitba vrouciho srdce je Bohu mile.. Az ptijdete domt, miltete iici, ze jste mluvily s Josefem cisatem!" Dotekl a rychle odeSel. My klekly a gadna nevedely jsme, co &Mame leknutim a radosti. Kmotra zaeala mi lati, jsem se tolik opova gila a sama se opovagila take dost. Ale kdo pak by si to byl pomyslil, ze je to eisat pan. Tegily jsme se z toho, ae snad piece se nemusel mrzet, kdy nas obdaroval. V zdsobarne vyplatily Novotn y ttikrat tolik za houne net co tadala. My dome zrovna letely, a kdy jsme tarn pki gly, nebylo vypravovani konce a vgickni nam toho zavideli. Mame mi dala tolar provrtat, a od to doby jsem se ho nevzdala. â&#x20AC;&#x201D; akoda, vedna gkoda, ze toho pana zem kryje!" dokoneila babieka svoje vypravovani s povzdechem.

"Ba gkoda," dotvrdili ostatni. Deti poznavge historii tolaru, tepr y si ho ze vgech stran obracely a tepr y stal se jim znamenitY. Babieka pak stela v gem ye svetle je gte vyggim od to doby, co vedely, ze mluvila s cisatem Josefem. â&#x20AC;&#x201D; Nedelnim veeerem zapoeal se ve mlYne jit novy tYclen. Miedi se sjitdeli, mYlny zaealy pomalu svYm obyeejnYm taktem hrkotat, starek chodil po mlejnici, ptehliteje znatelskYm okem, kde by co chybelo, mladek zpivaje, behal s hora doll, z dola nahoru, od ko ge ke kogi, a

Ve sttedu, dne 25. srpna 1931.

pan otec stal pied mlejnici, vital veselou tveli sve lidi, kteti mu ptinaSeli vYclelek, podavaje jim gimpec tabaku.

Panimama s Maneinkou vyprovodily letniho easu babieku az k hospode. Byla-li tarn prave muzika, zastavily se trochu u plotu, kam obyeejne k nim ptistoupilo nekolik kmoter, divajice se na tancujici chasu. Dovniti se podivat nebylo motna, bylo tam nabito; sama Kristla, kdy nesla pivo yen do sadu, kde pani sedeli, holby nad hlavou nest musela, aby ji je nevyrazili.

"Vidite je, tikavala panimama, ukazujic hlavou k sadu, kde sedeli zameeti panoye, a kdykoliv Kristla k nim pki gla, zadrtovat ji chteli, "vidite je! To vetim, to by bylo devee, takove hned nenajdete. Ale nemyslete si, je nechal Panbth schvalne pro vas vyrust a vy abyste mu svet zkazili!"

"Neni strach, panimarno, ze se de. Kristla mi zbalamutit," minila babieka. "Ta jim ukate, kudy cesta ze dveti."

Zdalo se tak. Jeden z tech panden na deset hone pitmem zavanejicich, geptal deveeti cosi do ucha, ale ono mu se smichem odseklo: "Jen slotte, panaeku, slotte, nekoupime!" Skoeila do sine a s veselou tvati polotila ruku do mozolovite pravice vysokeho junaka, nechav gi se obejmout a vest k tanci, nedbajic na volani: "Kristinko, pojd'te nalivat!"

"Ten je mi milej gi net zamek se vgemi pally i poklady," usmala se babieka, dala panimarne dobrou noc a ubirala se s detiekami domfr.

V. Jednou za etrnact dni neb tti nedele, kdyt byl prave kra .. nY den, tikala babieka: "Dnes piijdeme na, pfastvu k myslivciim"; deti tally se od rana, at do to chvile, kdy babieka, vzavgi vtetanko, na cestu se vydala. Za splavem vedla cesta pod ptikrou strani k mostu, za mostem pak to se topolovYm stromotadim ustaviene ag do Riesenburku. Babieka ale volila cestu pod stranemi nodel teky a g k pile. Nad pilou byl holy vrch, na nemZ roTtla vysoka divizna, pro kteroug Barunka rada lezla a babiece ji ptinaSela. Za pilou se udoli vic a vice fi gilo a teka v tesnejtm korytu bystkeji utikala pies velike kameny, ktere ji v ceste letely. Vrchy porostle byly jedlemi a smreinami, ktere svYm stinem skoro celou giri Adoli zatemnovaly. Tim tdolim gly deti s babiekou, at do gly pod zboteniny hradu Riesenburskeho, ktere z ternneho stromovi enely, porostle mechem.

Opodal hradu, nad starYm sklepenim, kterym se pry rnohlo chodit tki mile testy pod zemi, do nehot ale nikdo nemohl vstoupit pro vlhkost a zkateny vzduch, vystaven byl altan s ttemi vysokYrni gpida.tYmi okny. Vrchnost, kdyt na lovu byla, drtivala tarn druhe snidani.

K tomu altanku deti zamekily, lezouce po ptikrem vrchu nahoru jako kamzici. Babieka, chudak stare., sotva se vy gkrabala, v pravo i v levo stromkt se chytala. "No, vy jste mi daly, sotva ze dechu popodam," povidala, jsouc koneene nahote.

Deti - ale vzaly babieku za ruce, vedly do altanu, kde byl ptijemnY chlad a pekna vyhlidka, a posadily ji na tidlici. Na prave strane altanu videly deti na zbokeniny hradu; pod hradem todilo se do polokruhu ddolieko, jet zaviraly pti dolnim i hornim konci vr gky porostle jedlemi.

Na jednom z techto vr gkla stal malt' kostelidek. B ' um vody a zpev ptactva otivoval jedine panujici vukol tichost.

Jan vzpomnel si na silneho Ctibora, oveaka Riesenburskeho; tam dole na louce to bylo, kde ho pan ptistihl, jak nesl na ramenou celou, s koteny vytrhnoutou jedli, ktercu byl v panskem lese ukradl. Kdyt se ho pan ptal, kde ji vzal, upkimne se se sve viny vyznal. Pan mu to odpustil, ba je gte ho pozval na hrad s clOdanim, aby si vzal s sebou pytel, te mu de. tolik poi-ivy, co unese. Ctibor byl neomalen, vzal -mne devitiloketni cichu a gel do zamku. kth mu hrachu a uzer&h k9t do ni nalohli. Pro jeho situ a upi-imnost rytli' si ho zamilo ,T al, a kdyt byl v Praze velikY turnaj od krale vypsan, vzal ho s sebou. Ctibor silou svoji zvitezil nad jednim nemeckYm rytitem.

(Pokraeovini.)

Ve stredu, 'dne 25. srpna 1937.

Cryvky z e'eskoslovensVch dejin.

Jak vznfkla a byla budovana vojenska akademie v Hranicich.

TEDETE-LI od Lipnika k Hranicim po asfaltove statni silnici, spattite po leve strane probleskovati z ramce huste zelene bile masivy tfi velkjich budov spojenSrch v souvislSr komplex dlouhy pies 600 metro. Vojenska akademie ! Jedine ueilitte pro vSichovu dustojnik y v 6eskoslovensku. Tuto nedeli, 1. srpna, stane se rozlehlSr krasnSr park, ukrytSr za „budovami vojenske akademie, opet dejittem velke vojenske slavnosti: jmenovani novSich dlistojnikii.

Do Hranic se ut sjelo nekolik tisic pfibuznSrch a pfatel budoucich porudikii z cele republiky, aby byli svedky jejich slavneho rozloudeni s akademii, jet se potada s velkj7m leskem. Tentokrate bude hranickSrm slavnostem piltomen take ministr narodni obrany.

Napied historie Prod pra.ve Hranice si vybrala v polovici minuleho stoleti rakousko-uherska monarchie za sidlo syjrch vSrznaenSrch vojenskSrch &Hitt'?

Hranice lezi v nitine zname Mora yske Brany spojujici ad nepameti vSrchod Evropy se za.padem, tedy v pasmu pohranienim a strategicky duletitem. Je jisto, ze to byly jak dilvody komunikadni a hospodafske, tak ptedevtim zajmy germanisaeni. Na pozemeich bSrvaleho panstvi se total v r. 1853 stavet zapadni trakt budcvy pro Cavallerie-Schul-Escadron a v r.

1855 q. chodni trakt jako K. K. Militaer-OberErziehungshaus. Za tit roky byl zaloten park ✓ pozadi vjichodni budovy a v r. 1860 byla postavena nejmohutnejti budova stfedni, k nit ✓ letech 1862-63 ptibyl krasnSr fistavni kostel sv. Barbory. Mezi parkem a stajemi vzniklo rozsahle Mae a konedne i fistavni htbitov a nemocnice, aimt byla sobestaenost vojenske kolonie dopinena. Ustav byl east° diem vzneter&h navttev a Hranice se mely hospodatsky dobie. Jette tiji v tomto jinak malem okresnim meste detni pametnici onech dob, o nicht koluji nejrtznejti historky, svedeici o rozmaiilostech vcjenskjich chovancli z fad glechty z cisafskeho domu, rozhazujicich pinjima rukama a ukazujici pii katde pfiletitosti svfij vzneterir puvod. V r. 1914 se obe hranicke vojenske Lkoly stehovaly do Dol. Rakous, realka do Videriskeho Novell.° Mesta a jezdecka, kadetka do Moedlingu. V to dobe se totit Rusove blitili jit ke Krakovu a okolo Vidne se ryly nakvap zdkopy. V r. 1915 se vtak obe tkoly vratily opet do Hranic.

Pievrat.

Zanik monarchic a piichod 6eskoslovenske republiky byl proveden hladce. Posledni velitel hranickSr plukovnik von Rottenberger vydal 2. listopadu 1918 tento rozkaz mistniho velitele pod. C. 256: "V Praze fitaduje vojenske velitelstvi deskoslovenske. Vtechna velitelstvi, vojenske oddily, (Wady a Ustavy je vyrozumeti, ze podlehaji tomuto velitelstvi. Vojenske 0soby se sprott'uji podle telegramu kabinetni kancelate z Vidne pfisahy bjrv. rakouskouherskemu mocnakstvi. Je bezpodmineene nutno udrZeti kazeri. Vtechny dovolene z pole se prodlutuji do konce tohoto roku. Dalti rozkazy na ceste." — A dne 5. listopadu 1918 pfe yzal veleni v hranicke posadce a 6. listopadu veleni vytti vojenske realky tech ' major Bubla; vydal toho dne rozkaz, jette naposledy dvojjazyet4, aby mu vtichni rozurneli, ze v (stave (vojenska, realka) zastanou jen ptislu gnici eeskosloventti krome 23 bulharskSrch chovancu,

Straus U.

VIISTNiE

roirtsT 0 IIORYMIROVI

kteti z natizeni svSreh zastupitelskSTh vydkavali dalgi rozkazy. Celkem s nimi zustalo v iistave 66 takii. Formalne byl pak jette statni pievrat uzavten strudnSrm rozkazem noveho velitele ze dne 9. listopadu 1919: "Vytti voj. realka a jezdecka kadetni kola se spojuji v jednu gkolu pod inSrm velenim. V pondeli 11. listopadu zapodne se v celem iistavu zase pravidelna slutba a tkolni vyueovani. Vyudovacim jazykem je od nynejtka dettina." Dne 14. listopadu pfisahalo jit deskoslovenske vojsko na shrornaidi:sti mezi vSrchodni budovou a kostelem sv. Barbory. Den pied tim odjeli aristokratieti chovanci na "dovolenou bez konce" a 17. listopadu odjeli take v gichni chovanci bulhartti. Na to v prosinci ptibyla tada chovanz likvidujicich rakouskouherskSrch nittich realek ye Sv. Hypolitu, Mariboru atd. Vizena take nitti realka, aby se mohlo vyudovati podle osnovy obeanskSrch stiednich tkol, a aby chovancfun byl umotnen piechod do °beanskSrch (stave. Ale pro nekazeri a nedostatek moralky u takt ministerstvo narodni obrany telegrafickjim vSrnosem dne 3. imora 1919 s ukoneenim zimniho semestru toto udili gte rozpustilo a dne 8. imora byla voj. realka uzavfena„ V budovach ztstala pouze likvidadni komise, aby udrtovala budovy a chranila inventat. Zasluhou deskSrch lidi byly mnohe cenne i umelecke pamatky po statnim pfevratu zachraneny, pied odvezenim do Vidne. Mistni hranicke tkoly dostaly z musea mnohe cenne sbirky, hlavne pfirodovedecke. Telocvidna vojenske realky byla proptijdena sokoliim a mesto Hranice vyjednavalo s ministerstvem narodni obrany, aby budovy byly propujeeny mestu pro umisteni deskSrch gkol Tehdy se nemyslelo, ze nate armada bude budov potiebovati pro sebe. Ale dne 22. dervence 1919 navttivil tehdejti ministr narodni obrany V. Klofae budovy zrugenSrch vojenskjich Oink' a po jejich prohlidce prohlasil: "Je-li sila naroda ye vzdelani, plati tato slova i pro na gi arrno.du.

Ukolum vzdelavacim v armade budou proto nyni take sloutit tyto fistavy v Hranicich."

Promena.

Tivatovalo se o ztizeni Cs. vojenske akademie po vzoru jiiVch state, ale nebylo mono ji ztiditi drive, net na podzim roku 1920. — Zatim byl uveden v chod zvlattni zdokOnalovaci kurs pro mladti dustojniky, kterSi byl prvnim zdkladem, na nern't se meal() budovati po pfevratu nate vojenske tkolstvi za pomoci francouzsl4ch Prvnim velitelem vojenske akademie v Hranicich byl ustanoven francouzsIO general Louis Kieffer. Oficialne se povaiuje za otevieni vojenske akademie den zahajeni zdokonalovaciho kursu, cot se stalo 11. dubna 1920. Po ukoneeni kursu jmenovan novSrm velitelem akademie opet francouzsk* general Chabord, po nem italskSr gen. Castello a pluk. francouzskeho gen. ttabu Forlot. Prvni slavnostni jmenovani novSrch es. dOstojnikil se konalo v Hranicich 13. srpna 1922. Dne 1. dervna 1923 odevzdal pluk. Forlot veleni akademie prvnimu es. veliteli, plukovniku, pozdeji gen. Pechovi. — Tim take byl skonden fikol francouzskSrch dustojniku, kteti v dobe povaleOneho chaosu pomahali nam budovat klady nagi armady. — Dne 14. zati 1926 se stal velitelem akademie gen. linevkovskSr a od r.

1934 gen. Zahalka, kterSr se osvedeil jako pravSI otec svetenSr ch tOkil. Se sborem vojenskSrch unam dokonale dilstojniky, ditelu kteti jsou zarukou, 2e s nimi a za nimi piljde armada za novSan viterstvim, bude-li narod a A. KopeckS?. stat ohroten.

JE PRAVDIVA? Kdo by neznal pove q o hrdinskem neumetelskem vladykovi Horymirovi a jeho slavnem S• emikovi. Mesto Piibram a cele okoli cti v nem temet sveho domaciho patrona, Semikfiv hrob se peelive opatruje — a piece neptejici historikove se opovatuji tvrdit, ze to lite je jen poubajka, protote v tech davn9ch dobach bylo pry okoli Ptibrame pokryto hlubok rini lesy, jimit se jen steti prodiraly kupecke karavany.

Nyni vtak Pfibramaci dosahli slavneho zadostiueineni. Praehistoricke oddeleni Narodniho musea provadi jit druhr mesic vSrzkum velkeho pohtebitte na drahach obce Jerusalema u Pfibrame. Do haje, kterSr v tech mistech rostl nAkdy need 1400 lety, se schOzely dlouhe smutne pohiebni prfrvody tehdejtich osadnikil Phvabila je sem od jihu sttibrna ruda jit tehrly slavne proslula. Jejich drobne osady rortekle po zdejtich fidolich pattily pod panstvi modriS7ch pant"( Slavnikoval; proto take nyni chapeme, prod kronikati mluvi o techto deskj'rch velmotich, kteti xneli sve hlavni sidlo na Libici u Podebrad, jako o munch na st?ibro bohatSrch.

Vykopavky u Jerwalema nam pronikave osvetluji zpiisob pohitivani natich pohanskSrch ptedith i jejich pfechod ke ktest'anstvi. Sotva dospel polifebni pruvod na misto, vykopali za staleho natkii melkou jamku, narov• nali do ni polena na hranici a na ne polotili mrtveho. Po dokoneeni obtadii zapalil nejblitti pfibuznji hranici. Kdyt hranice dohotela, byly sebrany nedopalene kosti a popel do popelnice. Nad zbytkem hranice byla nasypana mohyla a na ni postavena popelnice. A po beta chodili pozilstali do posvatneho haje k mohylam, ptinateli jim obeti a dotadovali se od nich vetteb a pomoci. Pii nynejtich vykopavkach bylo nalezeno nekolik zbytkil hranice. Je to vtdy hromada popela, pod nit leti nekolik silnejtich polen. Jette dnes mfiteme jasne na nich videt "beta". V Narodnim museu budou peelive zkonservovana a jejich ptesnS7m ureenim dostaneme obraz tehdejtiho porostu krajiny. Nechranena popelnice se behem doby fmlne rozpadla.

Pies to zachovane stiepy sveddi o znadne vyspelem umeni hrneitskem. Nektere nadoby jsou ykusne zdobeny. Ostatni ptedmety, jako drobne naAroje a gperky, byly pravidelne 6131ne znideny tarem hranice.

Postupem doby zadalo i na Ptibramsko pronikat ktest'anstvi. Vime z historic, ze prvnimi kiest'any byli u nas knife sam a vladykove.

Nejnoveji to jasne ukazal hrob odkrytj'r pied nekolika dny v Jerusalem& Pro zemfeleho velmote vytesali hrob ye skale; kde dvojita skalni bariera nedostaeovala, byl dopinena mohutnSrmi kameny. Nova vira mrtveho nedovolila spaliti mrtve telo, proto polozili zesnuleho v rubati do hrobu, oblidejem k zapadu (!). Ale jeho ptibuzni se jette zcela neodtekli viry sySrch • Postavili do hrobu nadobu s pokrmem na cestu na onen svet. Nejzajimavejti byl vtak nalez druheho pohtbu v temte hrobe. V tomto phpade byla mrtvola spalena a popelnice s pozfistatky zesnuleho byla ulotena k pohtbu kiest'ana. Je tetko rozhodnout, zda to jde o pozdejti politeb, ei zda mrtvemu kniteti byl nebo byla °Una prilvodkyne na onen svet.

Vykopavky v Jerusaleme jette zdaleka nejsou skondeny. Ukazalo se totit, ze v pozdejti dobe byl hibitov pfenesen na protej gi kopec u obce Konetop. Tam jsou jit pohtbeni ktest'ane. Hned prvni zpravy mluvi o nalezech stfibrnSch mind; miiteme tedy dekati, ze konetopskji htbitov nas piekvapi bohatSrmi nalezy stfibrnSrch tperkt, sklenenSrch a jantarovSrch ozdob, joke zname z jinSrch starodeskSrch

Umele porculanove kvetiny s trvalou pfirodni Wind.

Nezamestnanemu chemikovi z Teplic-Sanova dovolili, aby v dilnach tamnej§i keramicke Skoly dokoneil svuj vynalez umelYch kvetin s vuni. V techto dnech utvoiil prvni kvetiny, rune a line. Jsou vypracovany z jemneho porcelanu, jemul dodal nezamestnanY chemik zvlatnim pinenim poril vane i vzhledu pravYch kvetin. Voni pry i nekolik let. Porcelanoy e kvetiny budou vystaveny na podzimnim pratskein veletrhu.

kde se nerodi deti.

V jedne obci na Skutedsku jsou etyti hospodafske usedlosti v tesnem sousedstvi, jet se vyznaduji podivnou zvl'atnosti. Ani jeden majitel nemel dosud dedice. Cap se vytrvale vgem stavenim vyliSr ba. Hospodati pomalu starnou, ale dosud nemaji nikoho, komu by statek od'Cann. Tak bylo i dhve, kdy majitele usedlosti zemteli bez dedicu. Statky koupili novi majitele, ale ani tem se nevede lepe. Tento nezvyklY fikaz si nedovedou bide vysve'tlit.

Strana 13.

•

VESTNIK

inStover

3tu Total

i4

Ufedni Organ Slovanske Podporujici Jedroty SUM Texas, Official Organ of Slavonic Benevolent A ciation of State of Texas.

REDAKTOR-FRA.NTA MOMICA-EDITOR Vydavatele - Publishers ftCHOSLOVAX PUBL. CO., est, Texas Ptedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.5C Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Ellavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, piedplatne, oznainky, bud'tei adresovany na Vestnik . West, Texas Vestnik has the largest circulation of - Czechoslovak Weekly in South.

Dif.1LE2ITle UPOZORNENi! Placeni mesienich ptispevkil je velmi 2ite. Opomijeni pkina gi sebou velke nebezpeei - a radovi urednici v takovem padu musi se kidit natizenim stanov. aline}: 44. - Maya IX. diva vgem elenfn, kteti zapominaji na sve platebni povinnosti, jasnou vYstrahu: "Odlo2en budiz od podpory Amrtrii clan, kterY sve pravidelne mesieni poplatky do 1. nasledujjiciho mesice nezapravil." Clanek 45. stejne Hlavy natizuje: "Vyloueeni Uda z tadu deje se na zaklade ptestupku: 1. Kdo ve gkere pravidelne mesidni poplatky nezaplatil do ttech mesica od easu odlo2eni od innrtni podpory (suspendace). Pamatujte, bratti, ze dodr2ovani stanov jest pro v gechny zavazne a 2e tadovi urednici jsou povinni, riditi se,natizenim nageho zakonika - jim jsou stanovy.

Cesty z krise. President Roosevelt ptedlo2i1 kongresu zpravu, kterou sestavila zvla gtni studijni komise o praktickYch iteincich Rooseveltova zakona o hospodalske obnove, znameho svou zkratkou N R A (Akce modreho orla). Zakon o narodni hospodatske obrode umo2nil podstatne zvY geni celkove eastky mzdovYch vyplat. Vzestup mzdovYch primer:1 byl jen aekoliv nejni2S1 mzdove sazby zaznamenaly dosti znaenY vzestup. Toto zvY geni se projevilo jak u hodinovYch, tak u tYdennich mezd nejhate placeneho delnictva, ktere koneene melo ze zvY geni mzdove hladiny nejvetgi u2itek. Akce NRA mela nesporne znaanY Uspech po strance hospodatske i mravni v tom, ze prilmyslove price byl zbaven velkY poeet deti ye gkolnim veku. Komise vyslovuje nazor, ze v doba provadeni Rooseveltova zakona zaznamenalo myslove podnikani velmi znaanY rozmach, aekoli tento rispech nelze dolo2iti ptesnYmi statistickYmi ridaji. ZminenY zakon podle slov komise podstatne ptispel k tomu, ze dosavadni neklid v zemi ustoupil einorode chivete a vYznam tato skuteenosti nesmi bYti podceriovan.

Komise uzavird svou zpravu takto: Normalni trvani pracovni doby, yyzkougene dlouholetou zkugenosti, musi umo2niti vYhodnej gi rozdeleni delnikova easu mezi vYrobu vet giho mno2stvi statica a rozSiteni delnikova volneho easu.

Zvygeni hospodatske sily delnikovy, jako2to vYsledek vzestupu vYroby ma bYti normalne rouleleno mezi tyto dva koneene tile. JinYmi slovy tedeno: vYroba vet giho mno2stvi statkti pro delnictvo prospe gnej gi ne2 rozgiteni delnikova volneho easu, nerna bYti pracovni doba zkracovana. Objevi-li se nutnost zkratit pracovni dobu pod be2nou dobu proto, aby zbYvajici pracovni pkileaitost mohla bYti rozdelena mezi vetgi poeet nezamestnanYch, je to doznani hospodatske bezmocn.osti. Tento vYjimeenY zpusob rozdelovani pracovni ptileitosti sice miti ureite opravneni v dobach tisne, jakmile vgak ptaije krisi, mute misto pineni a yeho poslani \Testi k omezovani vYroby a tim se maze stati vyslovene zhoubnou. Bylo by zahodno, aby se ztetelem k ternto rno2nostem byly stanoveny smerne za,sady trvale politiky. Rooffweltova obrodna akce India dobre vYsledky a

to: mzdy se zlep gily, zamestnanost se zvYgila, pracovni doba byla zkracena a deti byly zbaveny otrodeni namezdni price.

Svet je jako zreadlo,: uka2eg-li lidem vlidnou tvat, bude g-li se sna2it v gude pomoci podle syYch sil, stejne ti bude odplaceno. Kdo dobro diva, dobro obdr21; becla v gak tomu, kdo zlo kol sebe seje: v gichni se spiknou proti nemu, aby mu zlo einili.

Japonskou rozpinavost yysvethiji hospodatske duvody. Severni einske provincie maji 83 miliony obyvatel, co2 je patina vgeho obyvatelstva tiny. Obdelane, plocha na severu je asi 310 bilionu mown, co2 je 30 procent pticly obdeland ✓ cele tine. Obilni produkce severni drily dosahuje 30 procent ve gkere produkce; rfie 63 •proc., kaolin 51 proc., proso 37 proc., burske otigky 37 procent. Pokud se tYkes baviny a viny, zaujima pet severnich provincii misto prvniho tadu. V rote 1935 obna gela produkce baviny ✓ techto krajich 34 procent narodni produkce a produkce viny 90 procent. Ptadelny a tkalcovny na severu zaujimaji v prtimYslu velmi drileite misto. Produkce uhii v Caharu a Hopei je dille2ita a 46 procent dinskYch zasob leza se nachazi v provinciich Kopei, eahar, Santun a Sansi. Japon gti vojevtidci hodlaji provest zabrani bohatstvi techto peti severnich provincii s opravdovou va2nosti a prnaackou hrubosti. Tokio podnikne v gechny kroky, aby se nynej gi konflikt neprodlutoval, protoie japonske finance a hospodatstvi nedovoluji dlouhou valku. Ac za rusko-japonske valky jim pomohly finandne Spoj. Stacy, nyni by se jim podobne pomoci nedostalo. Ale ptedlo'ti vojevildcove v Nankinu ptijatelnou dohodu? To je otazka, ji2 si nutno polo2it, kdy2 htmeji dela y severni tine.

Rozumny elovek dovede si utvotiti o ka2cle veci svrij risudek. Neste piin g mnoho, ale o etenem ptemYgli a pkeetene myglenky schvaluje, doplriuje nebo zamita,. Clovek, kterY sam mnoho ptemyglel a pomerne mak) Ceti, bYva dasto vzdelanej gi ne2 seetelY elovek bez vlastniho risudku. Kdo mnoho ate, mnoho vi, ale nic nedovede spravne zhodnotit, neni je gte vzdelanYm. Totei ye gpanelsku i v tine. Je gte neni ukonCena "obeanska," valka ye Spaneisku a ji2 se zaeina na druhem konci sveta, na dalekem vYchode, nova valka, ktera, v podstate u2 pet let trva, ale nyni vstupuje do noveho udobi. Mezi obema valkami neni jen nahodilost easova, ale take jista souvislost vnittni. .4anelsko i cina jsou acme stare kultury a neltdej gi gpanelska svetova rise nemusila se.hanbit pied obrovskou nisi einskou. A obe tyto zeme v poslednich staletich a desitiletich zustaly daleko pozadu za kulturou, 112 kdysi dosahly. Slavna gpanelska literatura byla kdysi vrcholem evropske kultury a Japonci, kteti dnes uchvacuji dinske nebyli by nieim, kdyby nebyli jiz pied staletimi uchvatili Cinskou kulturu. Ctitele 2ivotozpytne zasady v politice mohli by se s temito vecmi lehce vyrovnat, prohlasiv ge, ze gpanelskY a einskY narod se vy2ily a 2e se jim v podstate nedeje ktivda, kdy2 na jejich miSta nastupuji narody zdravej gi a mladgi. Ne2 kdo nepropadi 2ivotozpytnernu bludu, jen mechanicky gi osobite rikazy na narodni celek, ten vi, ze vgechny narody maji sve doby ripadku, ale take svou obrodu, jak to ukazuje i ptipad italskeho naroda, dlouho vytadeneho z evropske politiky a dues v ni vystupujiciho. To, co se deje ye Spanelsku a v tine, odehrava se site v ureitem dasovem riseku, ale je rozvr2eno na desitky a snad na sta let. Snad oba tyto narody pottebovaly tuto stra gnou dobu vnittnich zmatkil a vnej g ich Atoka, aby si uvedomily neco, Ceho si ostatni narody byly v2dy lope vedomy. Ge totit nelze hazardovat s narodni jednotou a 2e dokonce nelze ptipustit kulturni itpadek, kterY vede k ideove rozharanosti, je2 se u.2 vabec nielm neligi od nejobydejnefti hlouposti. Ty tak zvane ideove boje, je2 se i dneS je gte odehravaji v tabote gpanelske levice, jsou piece jen v Konfuciove zemi, proslule kdysi kultem mravnosti, narodnim ne gtestim je uvolneni mrara, zachvativgi i osobnosti na vysokYch mistech.

Nezralost politicks i mravni a ideova je ye ayete, kde tolik zemi propadlo imperialisticke • skvelou pkile2itosti pro ptipraveneho souseda. Politicke uvedomeni patri dries do arsenalu

Ve sttedu., dne 25. srpna 1937. narodni obrany, proto 2. 'e jen s jeho pomoci mute bSrti narod udr'iovan ye stavu jednoty a stale pohotovosti. Pochyboval-li kdo jeete o vYznamu politickeho uvedomeni a kazne, pak by ho mely ptesvedeiti,- tyto d ye valky na dvou odlehlYch koncich sveta.

VYchova lidu neni jen poueovani, pesteni kultury rozumu, delani ueenSrch lidi, nS7brk" dat lidu radost z kultury, ukazat cestu k et'astnemu 2ivotu, kterS7 by pine obsahl i citovou stranku eloveka. Lidov3"Tchova ma vytvotit svobodneho eloveka, ma umohnt kulturni poLtky veem lidem, ma bYti jakSrmsi kulturnim socialismem.

Tak je tomu ne jinak. Neco mne Po dlouha leta zabolelo, a site to, 2e jsem east() slysel, jak nam ptiobeenYm je vrhana ye tvat -%77eitka, jsme v teto zemi cizinci. Konec koncu v zemi, jejimiz praobyvateli byli jen Indiani, musil byte kdysi kabzIST cizincem a byl jim take Kri§tof Kolumbus, jen Ameriku svetu objevil. Cizinci byli v Americe i ptedkove tech, kteti se dnes chlubi, ze jejich rod je usazen na teto pude nejakSrch sto let nebo neco dole. Co je sto let?

Nic ye srovnani s tisiciletym vS7vojem evropskS7ch narodu. Aveak my, kteti jsme se do Ameriky ptistehovali s iimyslem stati se tadnmi americkSrmi obrany - nejmle cizinci. Jsme AmeriCani jako kazdy druhY, kdo se nad nas chce velkopansky povygovat. My jsme nepti§li do Ameriky s prazdnYma rukama, nYbrz phnesli jsme neco, za co by nam mela lart Amerika vdeena: my jsme ptinesli velmi bohatY a iadouci poklad, byla to kultura eeskeho naroda, dela jeho slavna minulost, ze ktere jsme vyrostli a je2 ovlivriuje na ge mygleni a konani.

Nemame se prod stycleti, 2e jsme ptistehovalci naopak! Mame na to bYt py gni a mime toho dbati, abychom ani zde sve narodnosti nezradili. "Kdo se za svuj narod stydi, hoden potupy vgech lidi"!!

Navaleva v redakci. Bratri Vaclav Sijansky a Fr. 8ijanskY jr. z Corpus Christi dojeli do West k navgteve ptibuznYch a pti gli do redakce k ptatelskemu pohovoru. tlrodu meli pry letos dobrou a jak obyeejne, str2ili za bavinu i semeno vice ne2 rolnici sttedniho Texasu, proto2e v ptimoti je riroda sebrana ne2 je vydan pr y gteva nas mile potegila. -nivladniohad.Nv Listarna redakce. Pozdrav z Oisteho a vYstavneho mesta Temple, Tex., poslal nam br. S. StudnienY, kterY tame dli asi nav gtevou u pHbuznYch. - Miroslav Moueka poslal otci zpravu, 2e po etytlete slu2be u namotnictva na nem vYchoole, poslednich lest mesicil v Norfolk, Va. - po2adal o mesieni dovolenou a phleti na -vladnim letadle co trpenY pasaaer do Dallas bud' 2. nebo 14. zati a odtud mezimestskou elektrickou drahou dome. Netfeba uvadet, s jakou dychtivosti te gi se na shledani Miroslay i rodina potadatele!

411111.0.1111.41!0

Jubile ni Kalendif.

V nedeli 29. srpna. Rad Svornost Jihu els. 15. v Buckholts oslavi 40. vYrodi zalo2eni S.P.J.S.T. V nedeli 29. srpna. Spoleena, oslava tadil Pokrok Dallas Cis. 84. a Jaro Cis. 130. v dallaske Sokolovne. Potad oznamen bude pozdeji. ✓ nedeli 29. srpna. t ady Laskavost Cis. 70. a.

F. B. Zdrubek Cis. 112. rozhodli se t. dne oslaviti jubileum Jednoty celodennim podnikem ye Fossove sini v Guy. ✓ nedeli 5. zali. Aady: Vlastenec Cis. 45. a TexaskY Mir Cis. 10. v Yoakum spoleene oslavi 401ete . trvani nagi Jednoty. ✓ nedeli 12. zaii. t Svaz eechoslovanu 92. y e Fort Worth. Oslava jubilea S.P.J.S.T. pteldena na tuto dobu z nedele 11. eervence. ✓ nedeli 12. zaii. Spoleene, oslava 40. vyroCi SPJST. v East Bernard tidy: Karel Jonag Cis. 28, Columbus Cis. 58 a Nova Doba Cis., 122. Co darek'k vSTznamnernu vSTroei. nagi Jednoty uvedeno bude etyticet novS7ch Mewl Dalei oznameni ohledne teto rozmerne slavnosti ptineseme co nejdfive. ✓ nedeli 19. zati. tád. Slovan Jihu Cis. 26. ye Skidmore ptipravuje oslavu jubilea S.P.J.S.T. BUM oznameni yyda.no bude pozdeji.

Ve sttedu, dne 25. srpna 1937.

DROSLULt vedec a teditel Purkyriova ristavu P dr. Josef Woldfich, zemfel nahle po navratu z cesty do Francie. Zesnul3i byl Menem fady udenSrch a veclockch spoleenosti, fidil vSTzkum loaisk uaitkov3'7ch nerosta, oleje a jinS7ch minev posledni dobe pasobil co geolog,ickST znalee pfi velk3"rch stavbach inaenS irskSTch, zylaAte pfi projektu adolnich pfehrad u Sede na Chrudimsku, Vranova nad Dyji a jinde. ‘ kodovkam v ("eskoslovenska vlada zarudila S Plzni river pro 6inu, v east $49,800,000. Techto pen& ma laSti pouaito k zakoupeni mnotstvi lehkSrch i teakSTch polnich del, strojnieh pu'Sek a munice. Zakoupene zbrane einati zastupci pievezmou ye smluvenem pfistavu, odkud si obstaraji pfevezeni do 6iny na vlastni risiko.

Ruska komise vyjednava, s americkSrmi firmami o postaveni tri valednSrch lodi. Nyni jest projednavana stavba kfianiku o 35,000 tunach, vyzbrojeneho deviti 16 palcovSrmi defy. Objednavka by byla provedena prostfednictvim americke spolednosti, jet, byl k tomu adelu ate ustavena a bude einit 100 as 200 milionri dolora. Wechny namitky vlady proti povoleni pry" jia byly odstraneny a tbSrva pouze dokoneit vyj ednavani.

Velke nemecke dopravni letadlo Nordmeer, razici cestu pravidelne poatovni a pasaterske doprave mezi Nemeckern a Spoj. Staty, pfistalo koncem minuleho t3'7dne v Lissabonu po ukoneeni prve odnoae sve cesty. Odtud Nordmeer poleti na Azorske ostray, odkud ma namiteno do New Yorku. Nemecke letadlo vati 16 tun.

•

•

Vyueovani anglieiny a frandiny zaujme misto nemeiny ye vetaich sove'tsk3"Tch stfednich Akolach, hlavne nasledkem toho,ze eim dale tim vice americkSrch a anglick3ich turista pfichazi do Ruska. Ale ponevada komisariat gkolstvi odhaduje, ae tfi neb etyf roku bude zapottebi ku vycvideni 18,000 dodateenS7ch anglickSrch a francouzskSrch uditela, aby zmena mohla bSrti provedena, vyueovani cizich fedi nebude udinen° povinnS7m v mestskSrch a vesnickS7ch niaaich akolach at v r. 1941.

V Rakousku vyrabi se 180 druha salamis, ale podia depe ge z Vidne rozhodla se potravinova rada zmen giti mnoastvi druhu na 60 a stanoviti take pfipadne jejich pojmenovani. Budou take yydana pravidla vSTroby, kterSuni se musi vAichni uzenail. fiditi. Nova, tato pravidla vejdou v platnost dne 1. fijna.

• • Jak se v Pafiai pros1STcha, letec Lindbergh vyjednava o zakoupeni maleho ostrova Milio, na pobteal Bretonska, kterST dfive path' Artistidu Briandovi. Mini tak pry ueiniti, aby byl bliae Dr. Alex Carrellovi, s nima pracuje na vecleckS7ch v3izkumech, a jena vlastni sousedni ostrov St. Gildas. Lindbergh s manaelkou a 51etS7m synem Johnem, dosud zili bliae Waaldu v Anglii, od prosince 1935, kdy opustili Spojene Staty.

Vladni zemedelske, pfizpasobovaci administrace, ktera vede spravu pfitomneho zakona o zachove pady, poradila v techto dnech pesttelam ozimni paenice, aby sniaili osev o 20 procent. Takove sniteni bude v souhlase s doporueenim, jea ueineno bude v novem zemedelskem pomocnem zakonodarstvi, jeho projednani ureeno bylo na poeatek pfiatiho zasedani kongresu v lednu pkiatiho roku. tfednici zemedelske pfizpfisobovaci administrate eini toto doporueeni vzhledem k tomu, ae vaechna Ozimka bude zaseta nea dojde k projednani noveho zemedelskeho za,konodaxstvi. Za tato omezeni osevu dostane se farmaftm premiovSrch plate. ainska vlada hodla nakoupit ve Spoj. Statech bombardovaci letadla a lodi a naverbovat nekolik set amercikch letca pro sve vojenske letectvo. Japonska, vlada hodla proti tomu protestova,t, ae je to proti zakonam o neutralite, adkoliv se o neutralite neda, rnluvit, dokud nebyla yypovezena valka. Japonci ua vidi, ze proti nim vyvstava, v '6ine skuteena armada, neco neho net bYvale houfy ozbroiernich kultfr.

Strana 13.

VEOTNIK

Co noveho.

Dam zastupcfi ye Washingtone schvalil ve stfedu tohoto tYdne 274 hlasy proti 86 vladni bytovou ptedlohu, kterou se povoluje na program staveb eintovnich domri v mestech 526 milionu dolarri.

• • Z Callander, Ont., bylo v techto dnech oznameno, ae Dionneova patereata se site pozdravila ze slabe chtipky, kterou byla postitena, ale ae obecenstvu bylo zakazano je navkevovati.

•

Namotni ritadovny v Barcelona oznamily minulY patek, ae danskY nakladni parnik Edith byl bombovan a potopen ttemi letadly udanliye povstaleckYmi. Jeden z dlenri posadky na- padeneho parniku byl zranen. Dvacet elena posadky a francodzskSr neutralni pozorovatel 'byli zachraneni rybati.

Hlavni podzimni esl. manevry byly dnes zahajeny a budou trvati as do 1. zati. Jelikot poslanci a vladni oficialove v aktivni slutbe se take na nich podileji, vladnf prate nebudou zahajeny at v zati, do kdy take maji bYti hotovy ptipravne place k poradam o. statnim rozpodtu.

• • Administrate nouzov:ijch praci ye Washingtone, D. C., oznamila, v techto dnech, te ke dni 17. dervence zamestnavala 1,656,533 osob, ae poeet jich mel bYti sniten ke dni 15. dervence na 1,600. Dne 3. dervence bylo na nouzovYch pracich, zamestnavano jeSte 1,776,239 lidi a dne 30. ledna tohoto roku civil podet nouzoveho delnictva 2,138,059.

• • LondYn, 18. srpna. Celt' anglickY tisk zabSrva se dnes odhalenim nemeckeho namotnika, kterY uprchl do Barcelony a prohlasil, te odsttelovani nemeckeho ktitniku "Leipzig" bylo dem nemeckYm kapitinem "Leipzigu" peelive smluveno. Kapitan "Leipzigu" se nejprve dohodi s velitelem lodi jedne italske ponorky na torn, te italska, ponorka vypali na "Leipzig" ranu, ktera by faak ktitnik zasahla jen zcela iehce, nada by velitel "Leipzigu" prohlasil, ktitnik byl osttelovan gpanelskou vladni ponorkou. To se -ask smerodatnYm nemeckYm kruhum zdalo prilis nebezpeene a proto bylo vystteleno torpedo tak, aby tesne minulo Mtn& "Leipzig".

• • Moskva, 18. srpna. Izvestia v elanku o sovetsko-americke obchodni smlouve vyzdvihuji ptijeti sovetskYch letcri 6kalova, a Groniova ye SpojenYch Statech a nav gtevu americkeho tichomotskeho lod'stva ye Vladivostoku a dovozuji, ae tyto udalosti nejsou pouze nahodne. Amerika je ohrotovana ,jak v Tichem oceane, tak na pevnine. Neni nahodou, ze Spoj. Staty rozSituji a prohlubuji sve vztahy k Sovetskemu svazu. Nova obchodni smlouva ukazuje, te chodni vztahy sovetsko-americke se rozvijeji na zdrave zakladne.

• • LondYnskSr list "People" ptines1 sensa,eni zpravu, ae britska armada ziskala nejrieinnejAi zbrari sveta. Jedna pry se o zvla,Stni druh smrticich radiovYch paprskri. AnglickY profesor Anthony pry objevil motnost ptena,kni plynri a rriznYch jedovatYch chemikalii pomoci vineni. Pomoci jeho vynalezu pry lze na jakoukoliv vzdalenost usmrtit lidskou bytost. JinY druh vineni ma pry to vlastnost, ae ochromi einnost motoru.

Brasilie vynika ptirodnim bohatstvim, ale nema, dostateeneho valeeneho lod'stva, aby mohla chranit svou samostatnost. Statni sekretat Hull potadal z podnetu presidenta Roosevelta kongres, aby povolil zaprifeeni best vladnich torpedoborcri brasilske vlacle. Poplatky za najem by tinily pouze vYgi pojigt'ovacich premii. Tento krok spolkove vlady je ripinou novinkou na poli mezinarodni diplomacie.

• • Z LondYna 16. srpna. Osmnact eskader bombardovacich letouna bombardovaly prf cvieenf 14 strategicky nejdriletitej:sich boa, LondY-,

ne a kolem LonOna. Za 4 hodiny bylo provedeno 30 leteckSrch atokfr. Nejcitelneji byl zasaaen hlavni stab protiletecke obrany v Hillingtonu a londSinske doky. Take velika petrolejova. u Thames byla "znieena".

• • Sekretat statu Hull vydal vladam oiny i Japonska silnou vYzvu, by zanechaly potfeek yedoucich k valce a vytidily nastale rozpory dohodou. ,Spojene Staty neveti v tajne prkle a usiluji o mezinarodni kooperaci k zachovani miru.

Nemecku naklonene Portugalsko pteru§ilo diplomaticke styky s Ceskoslovenskem, protote mu nedodalo objednanou valednou vSTzbroj.

Ostraaita, vlada esl. republiky vy getfila, ae objednana, vS7zbroj mela b3"rti pfedana panaai nazismu a faaismu — generalu Francovi — a protoae 6eskoslovensko je Menem state nestrannSTch, dodani valeone vSTzbroje bylo zastaveno.

Hotovou udalosti nastal poplach a zufeni u "koailada" vkch odstint.

• • LondYn, 16. srpna. Cisat Haile Selasie napsai sve vzpominky, jet mely bYt vydany v ptiStich dnech v LondYne. Nyni vaak vychazi na jevo, te vlivni politicti einitele nalehaji na Haile Selasie, aby upustil od vydani vzpominek. Osobni poradci ptesveddili Haile Selasie o torn, te za dnegni situace a patrne i s ohledem na sblitovaci pokusy anglicke vlady s Italii a Nemeckem je tfeba s uvetejnenim vzporninek, Okajicich se z velike east italske politiky v Africe, vyekati pfiznivej gi doby. Anglicanism ztejme jde o to, aby nova habeSska afera nezprisobila obrat vetejneho mineni ye prospech Habe ge a tim i znemothila plan anglicke vlady vytidit definitivne habe gskY problem v podzimnim zasedani Spolednosti narodfr.

Pondelni volby mely slabou ifea,st volieri. Vgechny dodatky byly schvaleny az na jeden, zruSrijici stalY plat okresnim ritednikrim a zavadejici slutne die vyS'e skolektovanYch poplatkri.

V Anglii pracuje sabotat?

Behem prvnich sedmi mesicti tohoto roku utrpelo anglicke valeene letectvo take ztra.ty.

Za tuto dobu se ititilo a znieilo 50 vojenskYch letadel a zahynulo 79 letcri. Vojenske ritady vysvetluji velkY poeet leteckYch ne gtesti tim, ze mnoho novYch leteckYch dristojnikri je ye vS7cviku. Nerd vgak vyloueeno, ae mnoho leteckYch negtesti bylo zavineno sabotati.

•

Voijenski, sila Anglie z dobroyolnikii.

Od zaeatku tohoto roku zvyail se sta y britskr'ch armadnich sbora, ktere v ptipade valky budou hajiti matefskou zemi, o dalaich 30.000 vojakt. Jsou to vesmes dobrovolnici. Anglie dodnes nema povinnou vojenskou sluabu. CelkovS7 sta y anglicke armady obna g nyni 155.000 muat. V najimani dobrovolnika se pokraeuje, nebot' poeetni sta y ma bYti zvYgen jate o dalgich 30.000 vojakil.

• • Prokarbanil rty sve teny.

John Norman z Bridportu v Anglii je va,SnivYm hradem karet. V techto dnech prohral v hospode vAechny penize a proto vsadil na konec polibek sve mantelky. Kdy't opet prohral, dal zavolati svou tenu Mlada, hezka, tena fSak odmitla spiniti zavazky sveho mantela. Tu ji Norman za ruce drtel tak dlouho, dokud si jeho spoluhrdei nevybrali vYhru. Pani Normanova, zaaadala o rozvod, ale soudce aalobu zamitl.

Italska moda: maminkam naramky s jrneny deti.

Italatf klenotnici se pfipojili k propaganda "Mnoho deli" a doporueuji, aby maminky nosily detske naramky. Za kaade dite jeden stfibrnST naramek s vyrytSrm jrnenem. A za deset deti jeden zlatSr naramek, na nema by byla vyryta vgechna jmena. Naramky by maminky rnely dostavat darem bud' od obci nebo od faAistickSTch korporaci. Aa deti dorostou; mehou maminky SVe naramky venovat na 'Weer poklacl.

g

Stran . 14.

VigSTN I K

OSITTA, Jan Neruda.

BASNIK, SPISOVATEL A TVURCE CESKEHO FEUILLETONU. TANES venujeme vzpominku deskemu spisovateli, kterY na poli Ceske literatury vyoral hlubokou brazdu. Vzpominame s celYm ndrodem eeskoslovenskYm vYrodi narozenin Jana Nerudy, jednoho z nejvYznamnejSich v Ceske literatute let gedesatYch a sedmdesatYch minuleho stoleti. Jeho prate teSily se zylattni oblibe mezi eeskYmi studenty a motno to velkY rozmach deske literatury v malem narode nakm v druhe polovici minuleho stoleti da, se do znaene miry vysvetliti laskou studenstva k Ceske knize. teskY student nejenom pfal si knihu dist, ale take vlastniti ji a knihovniela byt' sebe menti byla mu nejdrat§im majetkem. Tehdy ovSem tivot studenta bral se jinYmi kolejemi, netli v ptitoinne dobe. Studenstvo neholdovalo sportu v'Seho druhu, jako nyni. Stably telocvidny v gymnasiich a realkach a konaly se OM vYlety Casto nekolik hodin testy.

Neruda byl obliben jako basnik i jako spisovatel a je nesnadno rozhodnouti zdali byly krasnej gi jeho basne nebo jeho povidky. Velike oblibe tally se jeho feuilletony, ktere "pod Caron" ptinaSely tehdy nedelni "Narodni Listy". Tyto Nerudovy feuilletony byly horlive Cteny ye vlasti i v Arnerice, nebot' dva eeske denniky v Chicagu je pravidelne otiskovaly a etenaki se vtdy na ne tesili. Neruda ma nesporne velikY vYznam pro Ceskou novinatskou kulturu. Neni snadne odpovedit na otazku zdali novinatenim ziskal Ci ztratil, ale snad z to prate novinakske ziskal duchovne, snad denni podnety, den co den tfibena pozornost a zkutenost novinate, znamenaly take neco pro nej co spisovatele. Neruda si sam obeas postetoval na Umornou praci feuilletonisty, ktera ho po nekolik desitek let nutila vymfalet pro dtenate, zylaSte na nedeli, nove thema, nove napady a terty pro besidku, jet se tak pane, tak lehce Cetla a east° tak face psala. Sve karakteristicke feuilletony uvefejnoval Neruda nekolikrat tYdne v "Narcdnich Listech", v dennicich "ease" a "Hlase' i jinde a je jich pies dva a Ctvrt tisice. Psal je s bujnYm humorem a psal v nich o vkch zjevech denniho tivota pratskeho i venkovskeho, o dasovYch udalostech i o thernatech razu docela f gedniho, maje stale na mysli tendenci narodne vYchovnou.

Mnohem lepe porozumime Nerudovi a jeho literarni tvorbe, zname-li neco z jeho tivota, proto zde uvadime nekolik dat 2.ivotopisnYch. Jan Neruda narodil se 10. Cervence 1834 v titjezdskYch kasarnach v Praze na Male Strane, kde jeho otec Antonin Neruda, vysloutilY vojin mel kantinu. Ale jit za rok po jeho narozeni rodiee Nerudovi toto vojenske prosttedi opustili a zafidili si obchadek v Thunovske upozdeji pak trafiku v Ostruhove ulici, ktera se nyni nazYva. Nerudova. Tam protil sve mladi a ziskal mnoho staropratskYch doktere yylieil ve svem dile "Malostranske povidky". Vychodil Akolu u sv. Vita i nemeckou kolu na Male Strane, nakt pte gel na ne/neck& pozdeji na akademicke gymnasium v Klementine. Po maturite roku 1853 dal se zapsati na prava, lee ptestoupil pozdeji na filosofii a po jejim absolvovani vyueoval na soukromych fistavech a nejakY Cas na nemecke v Mikulandske ulici. V uditelskern povolani vSak Neruda nesetrval; jit na universitnich studii pracoval jako lokalkat i jako terarni a divadelni referent v tehdej gim nerneckem lista' "Tagesbote aus Boehmen" (Posel z Lech) a pozdeji se oddal novinatstvi trvale, zprvu v Krasove denniku ',ease", potom v "Hlase" a posleze pAsobil at do sve smrti jako

feuilletonista, literarni a divadelni kritik v "Narodnich Listech". Vedle turnalistieke 'dinnosti redigoval Neruda popularni list pro potfebu §irokYch kruht etenatstva Vilimkovy "Obrazy ze tivota" a pozdeji "Rodinou kroniku". Do studentskYch let spada take jeho seznameni se s Karolinou Svetlou, Gustavem Pflegrem-MorayskYm, Rudolfem Mayerem a Ant. Tolimanem. Do literatury vstoupil Neruda svou basni "Obeknec", uvefejnovanou v Mikovcove "Lumiru" r. 1853. Roku 1858 vydal s Viterslavem Halkem almanach "Mar. NovYm smerfun literarnim razili cestu tehdy Neruda, Halek, Sabina, Frie, Heyduk a Karolina Svetla.

Neruda se nikdy neotenil, zustal starYin mladencem. Jako student seznamil se s Anou Holinovou, prvni svou laskou, ktera vypinila nekolik let jeho tivota, ale na konec zustala nespinenou nadeji na snatek. Drub& jeho laska byla Tereza Machackova, jet take ztroskotala pfedeasne jeji smrti, cot nezustalo bez vilvu na jeho basnicke dilo. Otec Nerudiry nebyl povahy mekke a vyskytly se nikdy konflikty mezi otcem a synem, ale pies to venoval mu v "Knihach vergi" basal nadepsanou "Otci". Za to k matte Barbote, tithe, eitupine, prostoduche a zbotne tene poutaly ho city hluboke lasky.

Ona mu byla celYm svetem a ji vrouene °peva v "Knihach verge eyklem dojemnych basni "Matiece". Tklive vzpominky na matku ozYvaji se v NerudovYch basnich, jet nadepsal "Proste motivy", Pisne kosmicite" a "Zpevy pateeni". V prosinci 1857 vydal sbirku basni pod nazvem "Htbitovni kviti". VYznadne misto zaujal Neruda v povidkach, tam se ukazal mistrem a v nich prvni razil cestu realistickemu smeru. Namety pro sve drobne povidky a novely Cerpal ponejvice z pratskeho ovzda a tak vznikla cela tada sveraznYch praci pod ruznYmi nazvy: "Arabesky," "Pratske obrazky," "Trhani' a jine. Knitne vysiy jeho "Studie kratke a krat§i", "terty hrave a drave", "Baby a baby," "Drobne klepy." "Proti srsti", "Kronika satirou i vtipern," "Studie vane i humoristicke", "tertem do pravdy" a cela tada jinych, jimit Neruda obohatil nag Ceskouliteraturu.

Ztrativ motnost protiti sve sta •i v zatig rodinneho krbu a nejsa docela zdras, travil Neruda smutnY tivot mladeneckY, vychazeje jen zfidka na prochazku ze sveho soukromeho bytu y e Vladislavove ulici v Praze. V teto tithe samote a v fualne opOtenosti dokonal svilj tivot 22. srpna 1891. V historii literatury Ceske zaujima Neruda vYjimeene misto. Teprve po leho skonu vysvitl zcela jasne jeho zjev vyrustajici ze smeru tehdejti doby k eiste narodni krase a lidske opravdovosti. Byl ptedchtdcem literarniho realismu, hlasatelem pokrokovYch spoleeenskYch snah a v dobe nejiste kolisajici, byl i hlasatelem narodnosti jako posledniho smyslu tivota.

Ve stredu, due 25. srpna

Svetova prermera dvou autorii ye Vidm.

Rolnik Ferdinand Pipal z Milkovic u iTherskeho HradiSte ma svoji vlastni palenici slivovice. Letos v zime napalil si zasobu, ktera mu mela vystaeit po cele leto. Brzy vtak zjistil, se mu slivovice ztraci. Aekoliv daval bedlivY pozor, nikdy nemohl zlocleje dopadnouti. Hlidal tedy cele nod. schovan vtdy poblite sklepa, v nemt slivovice byla. Tato se fg ak ztracela dale a kaklY tYden ubylo at 50 litrii a kdyi uz si nevedel rady, obratil se na eetnictvo v Kunovicich. eetnici brzy vypozorovali, to 21 letY rolnikuv syn Bohumil Casto nafgtevuje hostince, kde utra.ci velke sumy penez. Kdyt zjistili, to neni nikde zamestnan, uhodili na nej. MladY Pipal se jim po delaim zapirani ptiznal, to slivovici otci kradl a site tehdy, kdyi •otec prisel z hlidky. Jakmile usnul. Pipal vstal a kl do sklepa. Slivovici pak rozvatel a prodaval po celem hradigt'skem a hodoninskem okrese. — Otci zpusobii 'Skodu 10.000 KC.

AHRANICNI tisk ohlaSuje jako nejyyznamZ nefAi operni peremieru videnske Statni opery v pristi sezone operu "ValdStejn", kterou slotil Jaromit Weinberger na text Milok Karek. Potadali jsme autora libreta, aby nam povedel, jak vzniklo toto dilo a jak se dostava po prve na scenu zahranieni.

Snad vas p •ekvapi, fekl dr. KareS, to dva Cegti autoti se objevuji se svou spoleenou praci ponejpry na scene videnske. Vysvetlim, jak k tomu doSlo. Ptedchozi Weinbergerovo a me spoleene dilo, opera 8vanda dudak, melo pfi svem provedeni na videfiske statni scene Uspech tak mohutnY, ze umelecke vedeni Statni opery si vytadalo od Weinbergera operu novou s vYhradnim pravem svetove premiery. Po mnohYch avahach potadal mne Weinberger, abych mu zpracoval ValdAtejna na textovY podklad nove opery. K volbe teto latky vedla skladatele nejen jeji mohutna, dramatienost a historicko-politicka, aktualnost, nYtirt take jeji UzkY vztah k eeskemu prosttedi a k eeskym dejine.m. Ve staybe libreta vykl jsem sice ze zakladt dramatick y basne Schillerovy, ale snatil jsem se podati Valatejnovu postavu i dobu v novem svetle, ktere na ne vrhla valdStejnska monografie Pekatova. ValdStejn v mem pojeti je ctitadostivY condotier tficetilete kterY ma na dosah kralovskou Ceskou korunu a mohl by podstatne zmeniti beh politickYch udalosti Evropy, kdyby neobetoval vznegene cile naroda sobeckym caarn vlastnim. V tomto povahovem rozlomu tkvi pfieina tragickeho padu teto beze sporu velike postavy dejinn& jejit pad znamena, zaroveri konec vSech nadeji a vkho usili pobelohorske Ceske emigrace o obnovu deskeho statu. Problem ValdStejnovy zrady jevi se dnes jinak a ureiteji net v dobach SchillerovYch, ValdStejnovy dilverne styky s yucici deskeho poystani jsou dostateene znamy. Proto dej naSeho ValdStejna je prolnut odbojem proti Habsburkilm, konspiracemi a zapasem o politickou samostatnost Ceskeho statu. Vahavost, plynouci z vnittni rozpolcenosti ValdStejnovy, vede k jeho zahube, a vratednou rukou pada ten, jent podle slov PekatovYch "mohl byti kralem eeskYm".

Valatejn v mem a Weinbergerove pojeti neni pouze tragedii jedince a tragedii rodu. Je take tragedii kolektiva. Osudy yYznaenYch postay dramatu jsou stale dramaticky konfrontovany s tragikou bezejmenneho vojenskeho kolektiva, s tragedii prosteho vojaka v cizich slutbath. Tento vojensky kolektiv zasahuje stale do deje a ptispiva, znaenou merou tet k hudebni architektonice dila, nebot' umotnil skladateli, aby z velke 'east se op •el o nazvuky Ceske lidove a vojenske pisne ValdStejnfiv tabor pied Plzni zpiva si a hraje Ceskou note, ktera tvoti i v dalS'ich usecich tragedie sveti kontrast pochmurne i monumentalni hudebni stavbe eelku. Neni mym ukolem, abych ocenoval dilo po strance hudebni. Prozrazuji tolik, to Weinberger komponoval ValdStejna ye slohu hudebniho dramatu, y e kterem uzavtene dislo Objevi se pouze tam, kde je pkimo pfedepsano dramatickou situaci. TakovYm uzavfenYm dislem je na pfiklad mohutnY pochod papenheimskYch kyrysnikti, kterY je hudebni parafrasi vojenske balady z Valatejnova tabora.

Main varn kid jeSte neco o ptipravach k provedeni dila? Pokud vim od skladatele, maji bYt pozvany k fleinkovani v na gi opefe nejlepg vecke sily a vzhledem k namahavosti peveckych filoh poeita se pfedem s dvojim obsazenim.

NejvetSim problemem bude vhocIne obsazeni ulohy ValdStejnovy, kterou skladatel napsal pro hrdinnY baryton. Tato tiloha vkk si tacla nejen znameniteho pevee, nybrt i dokonaleho herce. Na v'Sechny dalgi otazky odpovi veder 4. listopadu, kterY je veder premiery.

ieleznice restante.

Od 15. srpna si cestujici mohou dat posilat dopisy na ptedem udane teleznieni stanice,

kde jim je fitednik u yYdeje jizdenek yyda za poplatek 50 haletil. Dopisy se znamkuji normalne a oznaei se "teleznice restante".

Ptipravil tatika o zasobu slivovice.

ye sttedu, dne 25. srpna 1937.

ZTRACEA TESTAMENT ROMAN. Napsal Vacla y Cecil.

CELA spravne," podotkl major Cejka.

Stu i totiZ tivesti, ge po dohotoveni obrazu -Noe" Kamilla v prtreodu maj. Cejky navgtivila atelier Ondtejfiv, kde jim hotorY obraz byl ukazan a tu Kamilla v gechna nadSena nadhodila, ze ten obraz by mel miti protej gek zvany "Den", ba stuptiovala sva pfani a fantasie jeji doSla y yrazu v projevu, ge k Noel a Dnu by jegte pristoupiti mela, alegorie obraza Jitro a Veeer, pak ze by tu byl teprve velkolepY celek.

Ondrej prisvecieoval, ale dokladal, ze pro kattakovY obraz by musil miti typicky model, jako pro -Noe" mel stesti ziskati za model sleenu Rtigente ze vsak dosud marne se pidil po modelu pro projektovanY Den. To mohla by byti jen divka tak heeka a takeho vYrazu jako — Kamilla.

Kamilla jasala. Orel ze by byla tak krasna, aby na obraze peecistavovala jasnY, zarici den.

Nejen ae svolila, ona prosila, aby mohla bYti modelem.

Oncltej eovgem neby1 odmitavYin. Kdy g vyhotovii ptedev gim skizzu obrazu, zejmena kostYm. tu Karnilla nezarazila se v nejmengim.

Vedyt' damy, ktere vida/a, v plesovych uborech aneb na obrazech proslulYch galerii, nebYvaly take ati ke krku upjaty a oble ruce take nemely schovany v rukavech. Jen pki prvnim vystoupeni v kostymu se poneltud rdela, ale Ondrej byl talc delikatni, to ani jeji rozpaky nezdal se pozorovati a proto mela za to, ge vge jest v nejlepSim poradku jen se talc, ge obraz jeji bude buditi sensaci. Takovou, jakou dnes zatila, ovgem ani ye snu netugila.

"Vinnikem jsem vlastne ja," mil se ji g zase Ondtej a jen oko jeho prozrazovalo je gte litost, kdykoliv zrakem zavadil o zohavenY, znieenY obraz na podlaze. "Tohle jsem vlastne mel tugiti, ie se stane a lepe ge se to stalo zde, net aby ma dobra teta byla spatkila obraz sve dcery nekde na vYstave a aby jej tam byla strhla za yerelneho skandalu. JO, spolehal na to, to jak giva do tadne obrazarny nevstoupila, ale Kamilla byla by ji tam vedla sama, pane majore, vette, ze by to bylo prasklo nekdy pozdeji.- Ale co ted', pane majore, co ted'? Ja se bojim doma. Tam by teprve za6a1 tanec s tatinkem."

A Ondkej vzpominal okamtiku, kdy se zapomnel a lcdy hluboce uraziti musil sveho otce vyeitkou, te v nouzi a bide zastavil stejne blizIce sve ptibuzne, ale Kamilly ze se pojednou uj imal.

"Tatinek si da tici," s jistotou ubezpeeoval Ondreje major Oejka. "Tatinek si ke konci vgdy cla tick ale u neho rozhoduji vkly teprve hotoye Uspechy. 0 tech se koneene pkesveddil s obrazem "Panna".

"Ale mel jste ho videti, pane majore," se za,palem zvolal Ondrej, "mei jste ho videti, kdyt stal zde pted obrazem Noc. Ani jsem ho nepoznaval. Roug ku drtel odkrytou a se zanicenim, to jsem vide', prohlitel muj obraz. JO, myslil, te main vyhrano. Ale v torn to prasklo. Teta, kterou jsem ani nevidel, najednou vykkikla za plentou, tatinek k ni a Bo gi dopugteni bylo hotovo.A lehkomyslnY Ondrej se smal, jako by vypravel veselY vYstup z divadelni fragky.

"Ve zlem jste se roze gli?" tazal se major.

"0 je!" zvolal Ondrej gimraje se za uchem, jedind znamka, kterou vkly projevoval rozpaky. "Teta odchazela jako furie, Kamillu vlekouc jako °bet' za sebou. Tatinek za ni, ge pry si spolu jeg te promluvime a toho se bojim. Jsem bohutel prchle povahy a mohl bych mu lid vee ci, kterYmi bych 'jen 'pkileval oleje do ohne.

Proto bych vas, pane majore, prosil, Abyste mne cloprovodil dcant a byl hromosvodem, ale ovgem nejakou hodinu nechame drive uplynouti, at se utigi viny rozboureneho nyni more."

-Naopak," pravil major Cejka. "Osvecle'ene vojenske pravidlo je neposkytnouti neptiteli easu, aby sbiral sve sily a smluviti atok spolee.

cz

VESTNiK

nY. Ne, aby se utvrzovali v domneni, ze se tu stalo neco nepoeestneho nebo neslu gneho, ale rozptyliti jejich neustalene dosud mineni, tu bylo neco; co nemelo bYti. Ze tu glo o umeleeke dilo, o torn piece neni pochybnosti. eest vaSi sestkenice nebyla v nejmen gim doteena, ponevadt to byla vase sesttenice. Nemyslete mladY jsem vas nemel stale pod syYm dohledem. Ma dfivera ye vas, te jste poCestna povaha, sama by mi byla nestaeila, ktere pak sezeni jsem vlastne vynechal? Na moment jsem pkigel vgdy, ale tak, abych zde v tom holubniku negtekatel take va gi sestkence.

Proto promluvim take ja sve slovo. Tedy pojd'me, mladY priteli! Jen hezky za nimi do tubeho ohne, vgak my se vyseleame."

Ondtej prines1 portrait Kamillin, kterY na rychlo, pied prichodem tetinYm hodil na platno.

"Snad bych to mohl vziti sebou," pravil tertovne, "aby teta videla, te take maluji svate obrazy. Nevyhlik zde Kamilla alespoil jako svata Anetka? Jen gloriola ji schazi, ne?"

"Zajiste, to vemte sebou," nad gene volal major. "To bude balsam na otevfenou ram.' vagi pani tety. Skuteene, znamenite trefena. Nic na plat, neptitel varn musi priznati, ge jste, ale hlavne to budete umelcem — "Dve hodiny jsem si s tim hral," spokojene usmival se Ondrej. "Tim jsem chtel omraditi tetu, kdy vzkazala, to jsem pfejde s Kamiilou.

Ale Kamilla ji to rozmluvila a pak teta pkijde s tatinkem zcela neoeekavane."

"Jako bilY prapor to ponesu pied nami," svecleil si major. "Takove, starostliva matka, kdyg vidi cudnY obrazek sveho ditete, vkly laYva u vytrteni. To jiste ji usmiki. To jste ji zde mel ukazati zrovna. Hezky to zabalte, a doma na schodech to zase rozbalime. Main za to, ge je vgechny najdeme jeke pohromade."

Za kratko ubira.li se major s Ondrejem do bytu doktorova, aby vyjednavali o mir.

Zatim sem dogla jit strana nepratelska, ale bez Kamilly. Tu dovedla pani Andrlikova do jejiho bytu a ulotila ji i jeji pani domaci, u nig byla bytem, ae se Kamila nesmi ani na krok dokud pani Andrlikova se nevrati. 0 okaingitem odjezdu do Plzne se jit nezmiriovala.

Doktor PlachY oeekaval svou sestru pied domem. Pravila mu, ae v daletite rodinne tosti si pkeje s nim je gte mluviti, a jakou ta rodinna, zaletitost bude, doktor PlachY dobre jakmile mu sestra nadhodila, ze penize na atelier Ondrejovi poskytla ona. PrijemnYm mu to bylo pornyg lenim, ze nikoliv fitechou, ale predhazkami ji bude moci zasypavati za jeji lehkovernost a lehkomyslnost, kterou nynejai situaci sama zavinila. Jen at' si stetuje na nevdek, posmechem ji odpovi a gkodu bude jegte miti k lepgimu.

Pani Andrlikova zahy se vratila a jit na ulici chtela zapoeiti se s yYm stetovanim.

Doktor PlachY ji napomenul, aby nebudila pozornost, ze doma bude dosti easu na vYklady a tak mleky dostali se do bytu doktorova.

Kdyt prochazeli kancelati, Piskadek ji g zase eedel na svem mist& Z ficty k pani Andrlikova povstal, ale zase usedl, kdy g mleky pan i jeho sestra ve gli do vedlejAlho pokoje.

Zde se vgak needrgeli. Doktor vedl svou sestru do dal giho obytneho pokoje a zde zapoealy vYlevy.

"Talc koneene snad mohu promluviti," uleheovala si pani Andrlikova. "To je tvuj syn, kterY si takoveho neco dovolil s mou dcerou."

"A jeg te k tomu v tvem atelieru," posmegne ptipomnel doktor PlachY. "Jen co je pravda, toho jsem od tebe neoeekaval. Vtdy jsem to mel za term rozumnou a opatrnou a zatim postavig nezralemu hejskovi atelier, v nemt ti je'Ste kazi tvou dceru. Ze ma g tolik pen& nazbyt, to jsem ani nevedel. :Co . pak •te to vlastne stalo?"

"Dva tisice," hnevive vyrazila pani Andrlikova. "Ja, spolehala, te mi jednou bude vdednYm." "Dva tisice," hrozil se posine gne doktor PlachY. "Dva tisice zlatYch piece mysli g a ne Kdyg jsi jednala sve &eh byt, gkrdli las o zlatku na jeji stravu a flamendrovi, pied

Strana le. kterym jsem to varoval, dala jsi takovY present."

"Jaky present, ja, mu ty penize pajeila," rozhorlene odpovidala pani Andrlikova. "Hned, ted', na hodinu mu je vypovim. Ani videti ho nechci, nevdeenika!"

"Vg a,k on se ti take asi neukate," pravil tor PlachY. "Ale na to, jak uhlida g sve penize, jsem tadostiv."

"Vtdyt' ma svuj podil."

"Ovgem, ale kdy ho dostane, je je gte otazka.

JO, prodloutim nad nim svou otcovskou moc.

Ja, za nej ten dluh ov gem neuznavam a ovS'em jej take nezaplatim. On jej platit nemusi tea, ponevadt jsi mu gajaila penize, dokud byl nezletilY. At prijde k rozumu, uzna sam, 'te za takove darebnosti a zbyteenosti se penize nevyhazuji a byl by blazen, aby ti neco daval, kdyg nemusi, kdyt ma na sve strane ochranu zalcona. To jen tikam, abys vedela na eern jsi."

"Ja vim, na 'dem jsem."

"Nu, je dobte. Talc co dal?"

"Nic dal. Jde-li o penize, nejdu talc beze v geho dal. V prosinci je piece Oncifej pinolety a dostane sve penize."

"Nedo tane nic. Takovemu lumpovi se penize svetovati nemohou a to piece uznava,§ sama, ze je lump Ty mi dokonce piljde§ za s yedka."

"Za jakeho svedka?" " Ze . je lump, hotovY darebak, ze dela nesmysine dluhy, te je prostopa gnik, kterY svadi divky, kteremu nebyla ani nejbli ggi pribuzna svatou!"

"Tak? Proti sobe piljdu tobe za svedka, ne?" jizlive, ale v patrne tisni a azkosti zvolala pani Andrlikova. "Tobe k vuli sobe same budu delat ostudu, ne? Kamilla byla jim zneu gita, ale zkatena jeg te neni. To ja, dobte poznam, to ja, main take sve zku genosti. Kamilla yZdycky mela lasku pro malifetvi a talc se tedy dala premluviti, aby byla modelem, ale zleho v tom jiste nevidela nic. To ja, bych dobre byla videla, kolik uhodilo — " Matka jig se ujimala sve dcery a to bylo pr ydobrYin znamenim pro Ondreje. Doktor namel chuti sestte sve doclavati atechy.

"Kagcla, matka si mysli, ge ma dceru andela," pravil s posmechem. "Katcla holka i ge, jako kdyt tiskne, kdyt pridichla k zapovezenemu ovoci. Muj start pisat si take myslil. ge me doma andela a zatim se ten andel dal dertern malovat a najednou je padlYm andelem. Doufejme, ja pravim jen doufejme, ze u Kamilly toho jegte neni."

"Nemluv tak," kridela pani Andrlikova„ "nemluv tak, ja, se zblaznim."

"I nezblaznig," ty rde pravil doktor Piachy vypravel, te take start Piskaeek se nezblaznil, ze naopak hned vedel, jakou vYmluvu si ma vymysliti pro neschopnost sve -decry, aby dale sloutila.

Za tohoto hovoru vstoupil Ondtej a major Cejka do bytu doktorova. Pro gli kancelati, kde sedel Piskaeek a ve gli do pokoje vedle polo geneho, kancelate to doktora Placheho, kde tento obydejne ptijimal nav g tevu sveho pritele majora. Hned vedle zase, v obytnern pokoji, byl doktor PlachY se svou sestrou pani Andriikovou.

Sramotem upozornen jsa, podival se doktor PlachY, kdo prave pri gel a spattiv ptitele Cejku a syna sveho Ondreje hned se obratil a volal sestru, aby sem take ve g la, talc ze nyni vgichni etyri byli v mistnosti, prilehajici ku kancelati, ye ktere sedel Pisltheek. Dvete ov gem jako vgdy byly jen privfene.

Uvitani Cejkovo se strany doktora a pani Andrlikova bylo neobyeejne upjaty a zdrgenlive, ale zrejme mu nelibwet vyslovena nebyla, nebot' nebylo je g te dosti jasno, jakeho fidastenstvi a podilu ma na posledni prostopagnosti Ondrejove. Tim pruddeji vaak vrhli se otec a teta na tohoto mladeho mute, zasypavajice jej vYeitkami a zloreeenim.

Hned vgak se take hlasil major Cejka.

"Ja, prosim, aby napreel miae' bylo pope no 0kamtik slechu," pravil a mirnive vztahoval ruce mezi he a Ondteje. "Vim, oe jde a elm vlastne se mel ,Ondtej proviniti. Ptipo rgten, ze uclelab jednu velikou chybu a ta je, ze mei si napied vyEciati zde svoleni milostpani, aby slee-

Strana 16. nu Kamillu smel malovati nejen jako portret, ale ta g jako allectorii "Dne". To bohu gsl se nestalo, ale take jej ji g stihl trest, nebot' skvostn,;- jeho obra,z byl znieen."

"To ge byl skvostnY obraz?" ktieela pani Andrlikova. "Z me dcery si udela VenuAi! K toniu si mel vybrati nejakou komedia.ntku! Mne siibil, mi udele. darern jeji portret a zatim si ji oblekl jako by utekla z haremu."

"Portret ptece take maloval," hned ptiznive prilegitosti chapal se major, aby mirnive bil na rozvadenou pani. "Pane Ondteji, ukagte piece, ge jste tento svtil slib neporueil, ge jste dostal svemu slovu."

Ondtej jig rozbaloval platno, na kterem se skvela zdatila podobizna Kamillina.

Pani Andrlikove skuteene na okam gik byla oslnena a na okam gik zapominala na spravecllivY svflj hnev. Videla rortomilY, neviniV oblidej sve dcery a uznavala,ze je znamenite trefena, ani g ovSem tornuto svemu ptesvedeeni davala vYrazu.

Ale nyni zakroeoval start advokat.

"Jen se ho stale ujimej," volal rozhorlene na majora 6ejku. "Jen ho ospravedlifiuj a omlouvej, jak mazes. To jsi deal v gdy a bude delati vgdy a kdyby tteba provedl neco, za co by zaAibenici. Co z takovYch obrazu se na konec vgdy vyklube, to ukazalo se u Rilgeny Piskadkove. Ta byla take svou chranenkou a co z ni Ondrej udelal? Byla take modelem a jak dopadla!"

Major tazave dival se na Ondteje a ten zase na sveho otce.

"Jeji otec to taji," za rostouciho hnevu pokraeoval doktor Plachy. "Tail to a vi asi prod.

Snad mu Ondtej take slibil skvele zaplaceni, jen ag si vybere svuj podil. Vybere si, ale co. Na to se ja, jate podivam."

Tim pani Andrlikove bylo ptipomenuto, ge v nebezpedi je jeji pohledavka, jeji penize, ktere pOjeila, Ondtcjovi na zarizeni atelieru a to byla uddlost snad dfilegitejei, net to, demu prase u Kamilly prigla na stopu. Jig nechtela Ondtejovi &nit 14.eitky, chtela se s nim udobtiti, ponevadg udobteni s nim znamenalo v prvni tade, k'e prijiti mute k sv'm penezum. Byla chytrou pani a ptispfisobovala se v gdy okolnostem.

"Ondteji!" zvolala jako by razem usmitena podanS7m ji portretem. "Za tuhle radost ti v gechno odpouetim. ja vim, ja., pevne vetim, ge jsi sobe byl a ziistal dobre vedom, dim jsi povinen sve tete, °paten& o samote stojici vdove.

Kamilla dostala svfij dii a ty jsi ho dostal tag.

A co se t Yee ' tech penez, ty via, jak te gce jsem je sehnala, z jiste hypoteky jsem je vybrala, jen abych ti pomohia, ja tedy take dekam, " "Tetidko!" s ptedhfizkou zvolal Ondtej. "Svou vdeenost myslirn, Ze ti platneji osveddim, neg pouh.S7m splacenim tech penez."

"0 tom se dohodnete, kdy chcete," ostte- pterueil je doktor Plachy. "Ted', kdy jsme tu tak pohromacle — a jen lituji, ge tu neni take Ferdinand — ted' ti tikam, ge ode mne nema'S k oeekavani nieeho. Ja sve Wee vyclelane peni ze nevynatogim k tomu, abych zaopattoval nemangelske deti nezdarneho sveho syna. Rfi gena se &lye nebo pozdeji ptihlasi, ale ja ji ukaZu dvete. Jo, vide vic ne g dost Zapirej si tteba s ni. mne neoklamete."

Oric4.0 dival se jako vyjevenS7, nebot' vide, ge proti nernu obraci otec ostra sve slova.

"Nestav se bllaSrm," vyktikl stars' advokat a jadrn9mi slovy, pinYmi fisty vyjadtoval sve ptesveddeni, ge Ondtej je svildcem Rfigeniny'm.

V torn oteviraly se dvete vedlejSi kancelate a Piskadek, jemug dosud neuSlo ani slovo, bled', tresa se, vstupoval do pokoje.

"Pane doktore," dralo se mu z fist. "Jde o mou dceru a tu snad mohu byti pritomen."

"Jen bud'te zde, at' je jasno rozhorlene htmel doktor Plachy. "Nad zapirate, kdy2 byste.se za kratko piece jen prihlasii. Je to tak s Rfigenou nebo ne. keknete ano, nebo ne."

"Ano," hlesnul Piskaeek a zoufalY jeho utkvel s tklivou vfeitkou na Ondtejovi, bY-valem jeho-milaeltu.

Ondiej zfistal - jako ornamen. Tentokrat byl v kolicich cc svou dobrornyslnou lehkomyslnosti. 'fa spo-usta, ze skutkii neeestn3ich obromila jej too memo, ze nebyl slova mo,cen ye mach tekal jeho pohled s Pis-

VESTNIK kaeka na otce, s tety na majora, Cejku, jen pine sdilel jeho ptekvapeni. Mimovoine pozvedal svou ruku, mimovolne k nebi pozvedal tti prsty, tak jak s1S7chal, ge lide pfisahaji.

"Ja pfisaharn, ge se mi deje kfivda," pronesl.

"To neni Pravda " "Neptisahej!" zakfikl jej otec. "Pale gne pfisahati dovede ka gdSr, ale takova pfisaha nedovede soudneho eloveka pfesvedeit."

Ondfejovi klesla ruka. Chtel proti otci zvoIati: Ty, ty pfisahal jsi falai* ale Ondfej Plachy ma v tele test a falane jako ty pfisahati nebude nikdy. Ale nevykknul ta slova. Dal Piskaekovi slib, ge nikdy nepfipomene otci, ge na nem a jen na nem 1pi podezteni, ze pied lety falegne ptisahal.

Major s bolestnYm rozechvenim se odvratil, teta sklamane divala se k zemi. Piskadek ttesa se, vyhYbal se pohledu sveho milkeka a jen doktor Plachy jako by triumfoval nad s ySTin Aspechem, ze syna pkinutil k ptiznani.

"Ne, nebudu pfisahati," pravil Ondfej. "To, co se mi tu podklada, pova guji vfibec pod svou dfistojnosti vyvraceti. Ja viibec nevetim v pad Rfigenin, ale tolik zde tvrdim zcela opravdive, ge bych jig k vfili jejimu otci, k van panu Piskaekovi, nebyl bStval s to, abych zneu gil jeho dfivery a kdybch se byl piece zapomnel, pak vedel bych, co je mou povinnosti, jako poeestneho eloveka."

Ta slova znela vatne a pfesvedeive. Pod jejich dojmem se major Cejka zase k Ondfejovi obracel a ze zrakit mu plalo uspokojeni, ge se pfec jen v povaze mladeho sveho pfitele nezmYlil.

PodobnY fieinek melo prohla geni Ondfejovo tag u pani Andrlikove, ktera moudfe a prakticky uvazovala,ze Ondfej v nejkrajne gim pfipade jednal by stejne podestne i viidi Kamille, tim vice, ge byla jeho sestfenici. Nebylo piece zjevem ojedinelYm, ge bratranec si vzal sestfenici, prod nemohlo by to bYti zde, ba pfati by tomu musila jeho matka, nebot' Ondfej byl hezkY hoch a jednou mel od otce znaene jmeni k odekavani.

Za to Piskieek byl bolestne dojat. Bylo by mu skuteene by'valo milejai, kdyby Ondfej byl sklamal jeho dilveru a kdyby byl sradcem RfigeninYm, nebot' pak by se ji ujal, jak to pfesveddive nyni prohlasil. On to tedy nebyl a negt'astnSi otec nedovedl ilci, kdo to byl. Studem a hanbou nemohl se nyni, kdy pfede v gem pfiznal pad Rfigenin, nikomu podivati do oei. .el jim proto 8 odi. Tak, jak se tige a nevolane objevil ye dvefich, tak zase bez vybidnuti se vytratil a zlomene sednul za psaci stfil ye sve kancelati.

Za to start advokat pocitil opravdovou radost, jak syn jeho znamenite dovede — zapirati. Jig nedoragel na syna, aby jej nezvratil ye chvalitebnem jeho poeinani a tim sam naznadil, ge povaguje vzajemne vyltlady za ukoneene. Co sam jegte rici chtel Ondfejovi, to fici mu chtel mezi etytma ()Nina.

Pani Andrlikove se mela k odchodu. Vy gadala si prfivod Ondfejuv, s kterYm, jak pravila, musila si jate pohovotiti. Tak zmenena byla pojednou jeji nalada. Co se stalo, nedalo se jig odeiniti a v zajmu jejim bylo, aby si udrgela Ondtejovo pfatelstvi, alespofi do to doby, neg bude miti zpet sve penize i se slibenYmi firoky.

Ondfej gel a take major Cejka se k nim pfidrugil. Jim obema podafilo se pfesvedeiti pani Andrlikovou, ge nestalo se nic hrozneho. I v pfidine penez byla upokojena, nebot' major Cejka tak se pro poeestnost Ondtejovu rozohnil, ge se zap pani Andrlikove zaruell.

Smifeni bylo dokonale. Kamilla zfistala Praze, jen slibiti musila, ge vicekrate sama do atelieru Ondfejo ya nevkrodi. Obraz, ale jen portret a nikoliv "Den" slibil Ondfej dokoneiti vgdy za pfitomnosti pana majors.. Tak jednala ta pani Andrlikovi, ktera v gdy velmi dbala na slugnost.

Kapitola IX. U stryce.

Dnove smutni nastali pro Piskadka.

Start pisaf, kterY beztoho bS/val v gdycky malomluvn', chodil nyni jako duch; slova nepromluvil, hlavy nepozvedl. Pfipadalo mu, jako by mel potupne znameni vpilene na eele a jako by kagdS7 je pozoroval. Piskieek se za natesti sve decry velice stydel a citil se velice pokotenSmi. Tim vice, an doktor Plac/4'ne tfil sv.$rmi

Ve stfedu, dne 25. srpna 1937. nardZkami a vtipy, ba i Pazdernikova, ktera se radovala ze sveho bystrozraku, nektrila stareho mute svou vytidilkou. Nekdy se tazala Piskadka, jako by o nieem nevedeia: "Nu, jak pak se vede sleene RU2ene? Jest ji2 zdravejgi?"

A pochutnavala si na hroznYch rozpacich a skrytem vztekti sve obeti.

Jindy zase, kdy start' pisat kolem ni chvatnYm krokem probehl, prohodila jako by sama k sobe. ja to rikam, neni nad dobre vychovani."

Proto nemilZeme se diviti, .Ze start' Piskdeek jen velmi nerad se bral za s yYm povolanim do Prahy a jakmile padla jeho kancelarska hodina, spechal co mohl nejrychleji don-iO. Jen aby byl s oei! Jen aby nevidel lidske tvare!

Kagda i sta, zdalo se mu, ze se posmivaji, v kaZdkch odich 'Ceti pohrdani.

Ale i kdy doma byl, nemel pokoje. Jako by pfigel z date pod okap: mel zase stale pied sebou Rfigenu. A pies to ze ji odpustil, nemohl se pfernoci, aby vhdne, jako jindy cinival, s dcerou svou pohovofil. Kdykoli se na ni podipotichu si povzdechl a preeasto se mu oei zalily slzami, ani se toho nadal. Rtdena smutek otcfiv dobfe postrehla a mleela teZ. A tak otec s dcerou hovokili jen, co nevyhnutelne musili a jeden druhemu nedival se do oei.

A skoro to Rftenu prekvapilo, kdy jednou po veeeti start' otec vatnym svyrn hlasem oslovil ji takto: "Rittenko," tek1 hlasem, v nern g bolest srdce otcovskeho se chvela, "musim ti nee() Mei. Novinka neni vesela. Doktor PlachY z mesie:nich dvaceti pat zlatYch mi strhne petku. Budu brati tudi2 jen 20 zl. a bude se museti v naSem hospodatstvi dle toho zatiditi.

RUZena "ftekl mne," pokraeoval trpce stars muZ, "ze pry rnusi petku nahraditi Pazdernikove za jeji slutby. Petkii mne strhl, ale jak jsem se dovedel, plati Pazdernikove jen tfi zlate. Proe mi petku strhi, nechci ti zvia gt' vykladati, vSak se sama dovtipig." vim, tatinku," zvolala RTiena a dodala tim. jistYm hlasem: "Nic si z toho nedelej ti na platu strhl, start lakomec si nepomitZe. A take se neboj,ze budeme proto trpeti bidu k vuli RuZene ti ubral penez, Rf*,na ti penize nahradi."

"Rfigena mi penize nahradi? . . " yytte8til oei stars pisaf.

"Ano, tatinku," ujigt'ovala Rfigena a dodala rozpaeite. "Nebyla bych se o torn zminila, ale ted' to musi na venek. MaIn penize, mnoho nenez, tatinku." A RtiZeria sahla si pod polStat v posteli a vyndala odtamtud starou peneZenku.

Ale nahle, jako by se zastyclela, od yratila oblieej a mIstala v prostred svetniee stati. eek vgak vyskoeil, vytrhl RitZene peneZenku, oteffel ji a vyndal sbalenou bankovku. Pod lampou se na ni lepe podival.

"Padesatka," zvolal ptekvapen. "Jak jsi k ni, RliZeno, prigla, mluv!" rozkilk1 se a pohodil bankovkou na "Dostala jsem ji — vig povidala jsem ti jiz o torn," rozpakovala se mlada divka, vgechna v tvati dervena.

"Jen ven s pravdou," dolehal Piskaak, rozellen, jako by se obitval ptekvapujiciho ni.

"Dostala jsem penize — jako sliben4u podporu — pro sebe," za geptala divka.

"Od koho?"

Rfitena mleela.

"Neptej se mne," tekla po chvilce a dodala rozhodne: "Musim mldeti, slibila jsem to, ba " ptisahala. Vtdyt' jiz vi g Piskadek si vzpomnel na udalosti hrozne noel.

"Vint virn, pamatuji se," kYval hlavou staroch. "Ale jen si sve penize ponech pro sebe.

Kdo kolik tech podpor od sveho neznameho svildce:dostaneg ? Takovi bide nedrti slovo a radi se zbavuji sy Ych zavazkii. Penize si dobfe log , =Ana, Ze ti budou dobre. Ja*, ti na ne nesahnu. AbYch ti pravdu kekl, skoro jsou mi protivny. Vem si tu padesatku a schovej ji, dej ji pryo s oci, abych se nezapomnel a nehodil ji do ohne."

(POkraeovani.)

Ve stfechi, dne 25. srpna 137. je tetko pochopitelne, prod Britanie plati mladYm schopnYm mu2tm podporu v nezamestnanosti," prohlasil ministr Duff Cooper, "kely2 zeme potkebuje vojakt."

Zda se to na pohled jasne • zbavit se nezamestnanych tim, ze je zaradime do armady.

Ale je v2dy nebezpedne domnivati se, 2e mo2no resit jakYkoliv problem odloudene od celkoveho socialniho problemu. Snad si uvedomime pravou podstatu teto otazky lepe, kdy se podivame zpet do jedne doby timske rise, v ktere panovaly hodne podobne pomery.

130 let pied Kristem byl Rim panem znameho sveta a jeho starosti den ze dne vzrtstaly.

Za starYch dob byl v ptipade pot •eby ka.2dY obCan vojakem, jak tomu bylo u nas v dobe, kdy hlavni obranou zeme bYvala milice a cvidene obeanske sbory. kimska rise byla vybudovana mu2i, ktefi bojovali jeden nebo dva mesice a pak odeSli domfi, aby sklidili trodu. Ale obrovskY vzrfist bohatstvi vSechno to zmenil. Stay zemant zmizel. Podet otrokti nesmirne vzrostl.

Sedlaci, jim byla vzata Vida, hrnuli se v obrovskem mnastvim do Alma, kde zili jako nezamestnani.

Tyto nemajetne vrstvy nemohly slou2it v armade, jet' byla yYsadou vyS'Aich stave. Ale vyastavy prave uk nechtely bojovat. Pomery se stavaly pomalu kritickYmi. Za valky v severni Africe proti dornorodemu nadelnikovi propukla fiplatkalska, afera (velmi podobna aferam za riffske valky, je2 ottasly gpanelskYm triinem). To bylo u2 sama o sobs dosti pova2live, ale nejdtletiteySi z toho bylo, 2e se v ni armada ukazala jako naprosto neschopna, a to prave v okam2iku, kdy timske nisi straRive nebezpeei. Zpravy mluvily o torn, 2e ze .severu se k timskYm hranicim vali v*velke hordy germanskYch narodt.

Na §testi pro Rim a celou stfedozemni kulturu nemifily tyto hordy pfimo na Italii, na chvili uhnuly stranou, a tak poskytly ltimanum das sebrat se. Tu se chopil pfile2itosti pravY mu2, Marius, general male armady zemedelcti. Pustil do armady nezamestnane, zaridil, aby vojaci byli dobte vyzbrojeni a placeni, a tak zmenil ze zakladil vojenskY system.

Byl velkYm generalem, a pod jeho vedenim byly hordy Teutont a Cimbrti pora2eny na hlavu, prave kdy se snakily proniknout do Italie.

Nebezpeei bylo odstraneno, ale novY druh armady se stal trvalYm. VYsledkem toho byla okamiita centralisace v gech politickYch a socialnich sport v armade. Civilni rozbroje se stavaly prud§i a zutivejai. Po ka2de rane se propast rozgtovala a prohlubovala, a nakonec doslo nenapravitelnemu rozkolu obdanskYch stran. VYrazem toho byla civilni valka mezi Juliem Cesarem a Pompejem. Zhruba mt2eme Mei, 2e Cesar byl na strane nemajetnYch vrstev a sedlakii z provineii, Pompejus na strane stare fimske aristokracie a bohatkch statkatskYch vrstev.

Cesar to vyhral. Byl v§ak zavrahlen skupinou spiklenct, vedenYch Brutem a Cassiem, je2 ka2dY zna, z ShakespearovYch her. Nedovime se vAak z her, 2e tato skupina pfedstavovala finaneni kruhy, je2 se citily Cesarem ohro2eny. Brutus na pfiklad byl nedim vice ne2 pouhym udenYm nadSencem: byl to nesvedomitY lichvaf, kterY se nerozpakoval nidit podestne venkovany nek •est'anskYmi troky.

Cesar byl zavra2den, a vAichni politioti cove se podrobili. Zde °pet nam Shakespearova hra ani nenaznaduje fakta. Ba mame z nich skoro dojem, ze tomu bylo zrovna naopak Pfedvadi se nam menivy da y , jen da, na sebe lehce pfisobiti obratnYm fednikem Antoniem a podnikne ttok na vrahy. A prase to se nestalo.

Antonius byl jeden z politickYch vudct, ktefi se podrobili. Na Cesarove pohibu nepronesi tadnou fed: jen ptednesl na foru nejake dekrety od senatu a Cesara. Vzpoura byla to posledni, co si pfal. Jako konsul byl odpovednY za pofadek v meste, a kdy zaealy nepokoje, chytil nekolik nejvetSich kilklount a beze v'Seho je popravil.

Byla to luza, ktera, se z nejvet g ea c ti skladala z mu20, ktetl tehdy nebo kdysi slouZili v armade, verne Cesarovi. Nedala se nidim uspokojit.

Antoniovi se podatilo urovnat veci na nejakou dobu, taXie on a, jeho tygti. kna Fulvie se mob--

virvrxtrit

Start Rim vartu.

Jack Lindsay. li venovat dale gpinavYm transakcim. Ale luza se nechtela vzdat. Postavila na foru sioup a zadala vzYvat Cesara. Sloup byl svr2en, ale nic nedovedlo potlaeit oddanost lidu.

A2 do teto chvile se v'Sichni vYznaeni mu2oye statu, at' se zudastnili spiknuti nebo jen s vra2dou mleky souhlasili, shodli v tom, 2e nejlepe bude na . Cesara zapomenout. Pokud mezi nimi vznikaly spory, byly to jen spory o mod.

Antonius a skupina Brutova se pfatelsky dohodli a nebylo politicks ptidiny pro rortr2ky.

Brzy se vS'ak na politicks scene objevila trhlina, je2 dala potladovanemu hnevu luzy pfile2i tost propuknout zjevne. Cesar& mladY synovec Octavius pti gel z tecke university, aby uplatnoval narod na sve dedictvi. Ale ani on nechtel 2adnYch sport, a jenom proto, 2e se Antonius ukazal tak nerozumne 2arlivYm, hledal Octavius podporu u lidu. Stadilo mu jen prohlasit, 2e priael, aby pokraeoval v Cesarove dile, a byl by mel uspech na sve strane. Ale spory se mu pfidily tak, 2e se sna2il, co mohl, vyhnout se tomuto svemu poslani. Projeyil dokonce ochotu spojit se s temi, kteti. nejvice Cesara nenavideli, ale ti k nemu men piin g mad° dfivery, a tak byl nucen uchylovat se stale vice na stranu vefejnosti.

VAechny tyto podrobnosti ukazuji, jak nespravnY je Shakespeartv obraz "meniveho davu". Vskutku jedinYm prvkem v teto situaci, ktery nikdy nebyl menivYm, byla prave oddanost luzy. Politieti vtdcove kolisali pti ka2de zmene situate.

Antonius se musel dat, aby se udrtel proti Octavianovi, na stranu vefejneho mineni. To byl jeho jedinY prostfedek, jak ziskat dostatednou podporu vefejnosti jako protivahu ke skuteCnosti, ze Octavianus je CesarovYm dedicem.

Zmenil svou taktiku, stal se fitodnYm, vzal si za sva hesla vojakft a chystal se postaviti v str2e, kterou u2 se vide]. fitit.

V dele male skupiny legionatil a vyslou2i1cti pochodoval na sever a obklieil Deciana Bruta, jednoho z CesarovYch vraht, uvnitf Modeny.

Proti silam, ktere bylo mono proti nemu sebrat, mel jen hrstku lidi. Veal faak, 2e vechny ostatni legie ve 8panelsku, Galii a Italii i ostatni oddily, je2 speSne sbiral, se skladaji hlavne z mu2A, ktetl byli zaujati pro vec, ji2 hlasal on sam.

Byl CesarovYm mstitelem. Dal se ote yfene do slu2eb lidu, a nyni, kdy se podjal tohoto tkolu, oddal se mu se vk ualechtilou vaAni a silou, ktere byl schopen, kdy byl k tomu podnicen.

Octavius, pkipraven o sve poslani a jeate stale doufaje v kompromis, zustaval pro formu na strane CesarovYch nepfatel.

Nyni byli ve zbrani skoro v'Sichni schopni mu2ove imperia. Nezamestnani byli absorbovani armadou, ale pozdeji se stali vice ne2 armadou, nebo jinYmi siovy, armada se stala prakticky statem.

Cesarovi nepfatele mohli sve mute ovladati jen tim, 2e jim nabizeli vetSi dary. Bylo nekolik garvatek, a Antonius se rozhodl pochodovat semi, pies Apeniny k legiim v jinni Galii (Francii). Nepochyboval o tom, na di stranu se legie pfidaji.

Zasoby nemeli 2adne, a testa vedla pfes nerovne a puste kraje. Antonius neholenY a nestkihanY, pochodoval se svYmi muzi, povzbuzuje je svou pfitomnosti. Dovedl si ziskat pine dfivery a nyni byl ztelesnenim v'Seho, co oni 2adali. On nyni vedl, pojidaje jahody a shnilou potravu, pije z kalu2i u cesty .a neztraceje tom dobreho humoru. Svrhl se sebe filohu politickeho intrikana, ktera mu Spatne sedela, a s celYm srdcem se oddal kamaradskemu 2ivotu.

Zde se projevila nejlepe jeho schopnost vzbuzovat nacg eni a vest lidi.

Vedl sve mute nekolik set mil, a zastavil se unaven, ale doposud rozhodnut nepovolit, blizko Lepidova tabora, kde byl shromaldena silna armada. NISeeko zaviseli na torn, co teknou Lepidovi legionati. posluAni kimskeho senatu, jent byl QViadan CesarOvYrni ne-

Straus It piateli, nebylo pro Antonia a jeho hrstku voji, kli 2adne nadeje. Byl by smeten s tohoto svetEL Jina, senatorska, armada byla shromaldena po, nekud na sever od neho, jina Cekala ve Spanelsku, za nim byla pkevaha domaciho vojska a v Recku zase nova armada.

Ale ani okardiik nezavahal. Veciel, Ce jeho chvile ptgla a 2e kraai jen s &there dejin. Posilovala jej dtvera, kterou lids poeit'nji Jeri tehdy, kdy vedi, ae jednaji z nejhlubAiho po= pudu sve doby. Mel jenom hrstku lidi, ale nest jmeno Cesarova mstitele.

S rozeuchanYmi vlasy a nepestenYnti votisY se objevil na bfehu feky, je2 della jeho tabor od opevneneho tabora Lepidova, a zaeal mluvit k vojakilm na protejeim bkehu. Lepidus jej nechal po nejakou chvili mluvit, ale pak nakidil troubit. Antonius vAak vedel, 2e jeho slova se neminula s froinkem. Vojaci obou taboril se nedbajice rozkazt vyMich na senatorske strane, ktetl se snaili nepustiti je k sobs. Lepidus uz zpozoroval, na kterou stranu se kloni va2ky, a tak se ani nepokoukl vynutit kazefi nasilim.

Jednoho rana se Antonius s nekolika vojaky pfebrOdil pies teku. Lids v druhem tabote okam2ite strhli palisady a s jasotem pozdravili Antonia. Zvedli jej na ramena a odnesli k stanu Lepidovu. Lepidus byl jests v posteli, ale ani se neoblekl a vykl ven, aby Antonia objal za nadkni obou taboril.

Nyni byli v§ichni spojeni pod Cesarovou korouhvi ak na jednoho chlstojnika, kterY ze zoufalstvi spezhal sebevraldu.

Nasledujiciho dne Lepidus napsal ironickS7 dopis timskemu senatu, poznamenavaje hrde, 2e "jeho armada se vzboutila do jednoho mu' Armada na severu se ihned pkidala k Antoniovi. Kdy2 se zprava o torn donesla do 8panelska, tamejSi legie prohlasily vernost Cesarovi. Antonius pokradoval v organisaci sidch sil, nyni obrovskYch, a poskytl ftimu dostateene Casu, aby se ho zmocnila na.prosta demoralisace. Octavius uznal, ze neptijde-li ihned s proudem, bude potten i s celou stranou proticesarovct. Proto se take prohlasil pro vec Cesarovu, a pochodoval na Aim. Jinak by si nebyl sve mute udr2el.

Nyni se karta prudce obratila. Cele. obrovska armada zapadnich zemi imperia se obratila proti senatu a strane pfedstavovane Brutem.

Senat jednal naprosto nespravne, dovrAiv hnev legionakii tim, 2e jim chtel sni2it Cold a odeptel spinit slib, kterY jim kdysi dal.

Octavius vtahl do ftima. Jeho protivnici prchli nebo se skryli. Na odpor nebylo ani pomygleni. Octavius a jeden z jeho bratrancu byli zvoleni konsuly, a byl ustanoven zvla,§tni loud na vygettovani Cesarovy vra2dy. Vrahove byli odsouzeni in contumaciam. Pak Octavius vytahl na sever naproti Antoniovi a Lepidovi.

Setkali se na malem ostrt yku u Bologni a rokovali o dalSim postupu. Ustavili se y e vStor pro obnovu vetejne bezpeonosti. Ponevad2 vAichni nezamestnani, vkchno to obrovske mnotstvi lidi, ktetl byli kdysi zemany, se nyni stalo trvalou easti armady, bylo nutno nalezt prosttedky k jejich vydr2ovani a dat jim °pet misto ye spoleenosti.

Tti generalove se tedy rozhodli vyvlastnit bohatstvi a piidu equitt, vy§ gich bohatSich tkid.

Brutus a Cassius sebrali na vYchode armadu, ale snadno byli zdolani. Na onom malem ostrilvku u Bologni bylo ueineno dtlaite rozhodnuti: rozbit celou dosavadni socialni organisaci. Nebylo jineho vYchodiska. Statisice lidi bylo ve zbrani, zahajili Utok, diktovali politiku. Tito lids nemeli nic. Proto, aby je dostali nazpet do produktivnich mist ye spoleenosti, nezbYvalo generalum nic jineho ne2 z kotene vyvratit vkchno, co existovalo doposud, aby se tak uvolnilo misto pro zcela novY system.

Nesmime se domnivat, 2e to byla lehka volba pro tyto tki muk, z nich jeden byl jegte pouhY chlapec. Antonius nebyl nijak ukrutn dlovek. Historikove podavaji S'patnY obraz o politice, kterou zaeali provozovat Jina politika nebyla myslitelna. ZadriS7m jinYm zpilsobem nebylo moan opattiti prosttedky na vydr2ova(1)okonteni na Strart4 20.

Straus is.

rIELA leta jsem tougil 130 bibliekem patfenein *dim prosfYrn pohodlim, klidem a blahobytem subtropickeho kraje. Toutil jsem bYt majitelem nejakeho horskeho itdoli s krasnou kekou, jim by probihala prastard stezka dysici dobrodrugstvim, ktera, se po ni V mysli jsem si kreslil mohutne, pralesem a pastvinami pokryte horske udoli v Andach, vonici orchidejemi a obYvane primitivnimi Indiany s mohutnou amazonskou kotlinou v dalave. Bylo to vysnene misto, kde bych mohl sedat na rozsahle verande, obsluhovan mldelivYm sluhou, a pozorovat pestrY prAvod lidi, ubirajicich se do temneho amazonskeho pralesa nebo vychazejicich znavene z neho. Prilvod vYzkumnikii, hledadii zlata, dobrodruhil, loy al lebek, jdoucich za dobrodruistvim. Melo to bYt misto, kde jests dije duch velkYch Conquistadort, kde by, me Indiani ctili a kraeeli za mYrn konem, kdyt bych se obeas vydal do vzdaleneho horskeho mesteeka.

A tak jsem se pied pet lety rozjel se denou do jihoamericke republiky Ecuadoru a nagel tam vge, o dem jsem na severu snit. Milk toho dosahnout kaddY? Zajiste kaddY, kdo ma nee° penez, nekoneenou trpelivost, porozurneni pro mechaniku, nezmarnou ptizpilsobivost a optimismus a dosti telesnYch sil a zthavi.

Mtge miti mnoho ptenosnYch modernich vymodenosti, ma-li na ne penize, jako knihy, noviny, radio a importovane Hlavni vec, pro kterou jsem, si vybral Ecuador, bylo lacine divobyti. v krasne krajine a lace materialu, pottebneho ke zbudovani domu a haciendy. Na gli jsme krasnou, utegenou, „spotadanou krajinu, obYvanou dobrYmi lidmi s nadhernYm podnebim. Najdete zde v gechny druhy jihoamerickYch obyvatelt, od bohatYch velkostatkatt, jejichd deny se oblekaji podle patidske medy, ad po prixnitivni lovce lebek, toulajici se nezbadanou, nemapovanou tropickou ddungli. Misto, ktere jsem si vybral, lezi na pokraji ddungle a tam jsem na gel vge, co jsem hledal.

Kdyd jsme se denou toulali vice osidlenYmi eastmi Ecuadoru, hledajice vhodne misto pro proslulY ueenee, tajny_rada Haber B" z Ustavu cisate Vilema v Dahlemu, kterY navrhl poutiti plynu k ottesu fronty. Zadal take ihned pokusy vyrobiti fidinnY bojovY plyn.

Tyto pokusy nebyly ov gem jen chemicke, ale take fysikalni, fysiologicke, farmakologicke a pod. Jakeho rozsahu nabylo toto hledani bojovStch plyna jen za svetove valky, tedy v samem podatku nove dry valeeneho umeni, dokazuje nejlepe okolnost, de pouze v Nemecku samotnem byla zkoumana pouiitelnost sedmi set sloudenin pro valeene V tstave cisare Vilema v Dahlemu piisobilo za timto teelem 200 chemikil a jinYch vedca a 1.500 pomocnYch sil. Za valky pak bylo vyrobeno staty, vedoucimi valku, 100 tisic 200 tisic tun, tedy 100-200 miliorra kilograms bojovYch latek. Ponevadt postadi 0.1 gramu techto latek k usmrceni jednoho eloveka, bylo by modno vyrobenYm mnodstvim usmrtiti 100 miliard lidi. K uklidneni budid ihned podotknuto,ze plyny bylo zabito "jen" 100.000 lidi z 10 milionl). °heti svetove valky.

Prvni plynovY Utok, provedenY 22. dubna 1915 u Ypru, ptinesl pa prve ptekvapujici plynovou taktiku. Nemci zde postupovali zcela chemicky, totid tak, ze vzali proste z laboratoti plynove nadrde, postavili je na urditem mists fronty a pak pti vhodnem podasi ,tedy za vetru, kterY musel nosti plyn do tad nepta.dY ptece zna lahve na kyselinu uhliditou, tytel, vyfukovali plyn pod tlakem. Jak znamo, je plyn komprimovan v ocelovych lahvich (kadto podlouhle valce, vysoko asi 1 yard). Tyto lahve maji SroubovY ventil, a kdy2 ventil vyAroubujerne, utika plyn z lahve pod vysokYm tlakern, jemud jest uvnitt vystaven. Mnohdy je tento tlak tak velikY, ze nektere plyny v lahvi zkapalni.

Tao vlastnosti vyuzili Nemci u Ypra a postavili tam nekolik tisic lahvi. Dne 22. dubna

V2STNIK

Uskuteenen$T sen.

Richard C. Gill. rand, museli jsme se dasto vzajemne Atipat, abychom si uvedomili, de v gechna to krasa a lace jsou skuteenosti, nikoli snem. Litr pomerandove gt'asvy stoji 1 KC, hotel s celodenni pensi 15 KC', sto pornerandii 3 KC, cela, vetev banana 3 KC, velka lahev piva 2 KC, Utley whisky 30 KC a vzacne likery lahev po 40 KC. Koneene jsme se rozhodli usadit se na vYchodnim svahu And na pokraji "chladne" dZungle, ale hodne vysoko had parici se amazonskou rovinou. Je to posledni kout primitivni zeme, kraj levneho divobyti, dobrYch lidi a velmi zle, nezkrocene ptirody, jedno z poslednich fitoeigt' modernich pionyra, kde koloniste vaech narodnosti (Italove, Francouzi, Japonci, Anglidane, Nemci a Rusove) vedou ustavienou a nekdy zkru gujici valku s dgungli.

Nalezi nam velkY kus zeme naptiO nad tekou, kde prastara stezka vede podel nageho domu a ,nagi teky. Vidime kaddeho, kdo se ubira nagim krajem k Amazonce za dolorYm nebo SpatnYm cilem.

Poatavili jsme si peknY dim o sedmnacti mistnostech, celY nattenY domorodou zelenou barvou s bile vykladanou koupelnou, do nig vteka chladna voda, vedena, do domu z horskeho pramene. Mame take hospodatske mistnosti, delednik, kovarnu a ohradu pro dobytek — cog' je vge, co pottebujeme k divotu i vedeni ranee.

Vgechno to nage pionYrske podnikani bylo nadpomyslne levne. Tesati a pomocnici stoji denne 3 a.Z. 6 KC. Stavebni material je stejne lacing. VSechno, Cello jsme poudili, bylo demorode vYroby a levne, ale melo pionYrskou dakladnost a jakost.

NaSe hacienda Rio Negro, jak jsme nazvali svoje sidlo, je teener uskuteenenYm tropickYm rajein Jsme ye vf6i 1500 metra, vysoko nad jedovatYmi hady a moskyty, a mame pramernou

Sto tisic mrtdch z deseti milionti Dr. A. Hahn.

1915 byl pak plyn za pfizniveho vetru vypuSten najednou proti neptatelskYm posicim. tspech byl neobyeejne velikY. Tehdy nebylo jests ochrany proti plyntun, nebot' na podobne fitoky nikdo nepomY glel. Plynove masky nebylo jegte poudivano. Tak bylo plynem usmrceno 5.000 odpiircil a 15.000 jich bylo plynem udineno neschopnYmi boje. Moralni Udinek byl je gte silnej gi a Wind by byli jiste docilili fipineho prillomu neptatelske fronty, kdyby byli lope vyudili techto ptekvapujicich fleinkti plynoveho fitoku. Dopustil se v gak chyby, de ihned nepostupovali. Tak se mohl jejich neptitel zotaviti a klasti navy odpor.

PlynovY , fitok u Yprt byl velkou uddlosti v dejinach valky. Od to doby se datuje moderni plynova, valka. Ovgem, de odpurci generalni Staby podaly mysleti horeene nejen na obranu, ale take na vyuditi teto nove valeene techniky.

Je zajimave sledovati podle knihy velitele anglicke specialni plynove brigady, general-majora Foulkese, vYvoj a rozvoj nove obrany a noveho fitoku. Ihned po uddlosti u Ypra nafidil sir French, aby byl vypracovan anglickY plynovY fitok. ZakopnickY major Foulkes, kterY nemel do to doby ani potuchy o plynovYch fitocich, byl jmenovan v kvetnu 1915 plynovYm dustojnikem britske armady v poll. Zajel si nejdfive do LondYna, kde jid konal lord Kitchener ptipravy. Take anglieti udenci nechte-

Ve sttedu, dne 25. srpna 1931.

rodni teplotu 25 stuptiu Celsia. Pa,stviny a plantaIe pfechazeji do chladne d gunglei kte-‘ ra loam take path.

Mame u nas takoveto ceny: NaS kuchat, pradlena a eiSnik v jedne osobe dostava mesione asi 150 KC; velkY krocan stoji nejvYS 10 KC, slepice jsou po 3 KC; cvieenY jezdeckY kiln stoji 800 KC; obyeejnY sluha ma 30-40 KC mesiene; vedouci ranee closte.,va 120 Ke* mesidne a dite lze ziskat adoptovanim za 200 KC. A nemySlete . si, de jsme zde odtiznuti fipine od sveta. Denne dostavame zpravy kratkovinnYm radiovYm pkijimadem; kaddY mesic dochazeji nove knihy a noviny.

Vedle zvanYch hostto na ge hacienda je ustavidne otevtena proudu neodekavanYch navg tevnikii, ubirajicich se po stezce Pastasa -drobnYch obehodniku a kramatil, uprehlikti pted zakonern, vyzkumnikti, jdoucich do nezbadanYch kraju. Meli jsme zde divadelniho redisera, tti americke uditele, ktetl se zatoulali prilis daleko, ptijemneho bankovniho lupide z Philadeiphie, zpola bIaznive tropicke tulaky, nekolik ospalYch durnalistil, skladatele pisni, stare zlatokopy pergamenove tvate, celY soubor diplomats; vesele gpanelske jezdce, otrhane nadeniky prosici o praci, jednoho falegneho a jednoho praveloo ruskeho knidete Nikdy jsem si v civilisaci neuvedmil cenu hosti. Rozpraveje zde s nimi po vedeti, naudil jsem se stavitelstvi, diplomacii, su geni lidskYch hlav, pedagogii, prirodopisu a vedeni statu Nag e veeery jsou krasne, poklidne, vzdalene sveta, ale nikoiiv beze styku se svetem. vlekame se k vedeti, pijeme chlazenY cocktail a jime pti sve'tle svidek. Potom pijeme kavu, eteme, hrajeme nejakou spoledenskou hru, naslouchame radiu, a mame-li hosty, hovotime dlouho do noci. A potom, kdyl ulehame do hamak, zave genYch na vera.nde, kdyd na se snesla tajupina tropicka noc a kolem nas hovoti, skaai a letaji noeni avorove, umlkame. A na dobrou noc mi dena tekne starou zdvotilou gpanelskou vetu: "Bud' mir na vagi zemi, senore". A ja, usinam, cite, de je tomu tak.

li zustati pozadu za Nemci. Na radu "Royal Society" bylo utvoteno komite pro chemicke vedeni valky. Byly jid take vyrabeny granaty, pinene kyselinou sirovou a bylo modno jich vyrobiti 20 tisic za den. I na ocranu pted plyny bylo jid pomYgleno..

Kitchener vydal vYz yu k anglickYm tenam a ty zhotovily postaeitelne mnodstvi chranidechu pro anglicke vojaky na fronts. Nov plynovY velitel podal nyni horeene pokusy s mnodstvim chemickych latek, mezi nimid byl, na radu Churchilovu, take kyanovodik. Dosavadni plynova methoda vrhani rudnich granatal se projevila stejne jako u Francouzfr, nedostatednou.

Byly udineny pokusy s leteckYmi pumarni, ale tehdej gi letci odmitii pougivati tohoto vdledneho prostkedku. Konedne bylo rozhodnuto pouditi "nemeckeho" postupu, vypou gteni plynu. Pokusy byly fispegne a hlavni stan venoval jim nejvetgi pozornost. Ovgem byly sledovany vyzvedaei a eastmi kotisti pokroky nemecke protiplynove ochrany. Koneene dospely ptipravy tak daleko, de bylo mono ptikroditi k einu.

Margal French naridil, aby byl vypou gten plyn na fronts 5 km po 30 minut. Ministerstvo dalo k tomu souhlas. Byl utvoten zvlaStrii plynovY oddil, skoro vgichni jeho thistojnici byli chemikove, mezi nimi mnoho dooentil vysokych gkol. Ovgem, nedostavalo se jim vojenskeho vycviku.

Foulkes vytyckil plynovou frontu dlouhou 14.5 km a vlodil mezi ni "koutovou fronou", kde byl vypougten jen kout, aby byl p.o7dstiran plyn. Cela fronta metila 28 km. Goneralni zkoug ka byla provedena za frontou u ptitomnosti 30 generalil. Dopadla velmi dobte a ,vojsko pojalo thiveru k plynovemu utoku. Za datum fitoku byl stanoven den 25. zati 1915.

tTe

Stfedu, dne 25. rp a 93` 7 .

Proste srdee.

LU2KA ! Dnes u2 se to nekika. kika se: pomocnice v domacnosti. A tento titul, zbaveny hanliveho nadechu, je asi jedina, vymolenost Zen, ktere pracuji namahaveji, neZ druhe. Je sice pravda, ze dnes zia doba donutila hospodyne, aby obstaravaly domacnost samy.

I to je pravda, Ze takove Zeny vykonavaji od raffia do vedera namahavou dtinu, pi'i ktere se myje, aby se zaapinilo, vaki, aby se snedlo, spravuje, aby se rortrhalo a proud prate tede jako teka, stale je tu a stale je nov'. Ale tyto 2eny maji alespori dostiudineni, Ze kidi a chrani vlastni domov a tu a tam se piece najde poklidna chvilka oddechu, ktera odmeni. Ale s/uZebne devee dke cely den, bydli obyeejne v nejakem koute, kde jenom pkespava, ji v kuchyni na podnoke a ma nekolik pfesne vymezenYch hodin vychazky za tYden. Snad by ani prace nebyla nejhorai — pkese v gechny zakony a nafizeni zristava v'Sak sluZebna stale jeke zavisla na laskavosti a dobrote sve pani pkedevaim, pokud jde o osobni Vzponnnam na Fandu. Bylo to mlade, venkovske devde, ktere slouZilo u Zeny vy galho rikednika, kde jsem mela studentskY pokojik.

Pani byla naboZna — proto Franda musela chodit denne v 6 hodin rano do kostela. Vstavala v koute kuchyne z rozvrzane, skladaci postele a barevnYch pekin — v meat'ackYch vybavich bYra v2dycky pamatovano na povlaky pro device a obyeejne jsou barevne. BilYch by bylo Akoda? — se zarudlYma alma, oplachla se pod vodovodem a beZela se modlit. Cestou zpatky brala mleko a housky, pak vatila snidani, prala, uklizela, Zehlila, spravovala. Prach u2 si pani utkela sama, aby Fandiny hrube ruce nerozbily jemny porculan. V sobotu se dela rodina koupala: napied pan domu, pak pani, pak obe dcery. Vaichni v jedna vode, aby se uaetkilo za otop. Jako pata, se mela vykoupat Franda, — ale nekoupala se. Radeji se odrhla studenou Vodou a distou. V nedeli odpoledne umyla na.dobi a smela odejit asi ye etyki hodiny. V osm hodin se musela vratit, aby pkipravila vedeki. Jednou se stalo, Ze si Fanda sedla v kuchyni na di evenou Zidli a etla noviny. Bylo velke pozdviZeni: to u2 nema, nic na praci, si tu sedi a ate? Mysli snad, pani krade?

Franda popadla uterku a vybehla z kuchyne.

Kdy2 jsem za ni za chvili pkiala, mela odi deryen& jako nemocne. 0 tom, Ze Fanda dostavala odpoditanY kaZdY kousek cukru a odvalenY kaZdY dekagram mouky, Ze nesmela veder ani na chvili ven, i kdy2 byla nahodou s praci hotova, ani nemluvim. A piece toto ubohe stvokeni dokazalo ye etykech volnYch, uchvatanYch hodinach tYdne, najit milence. Nejakou dobu chodila Fanda jako stin, Vaechno ji padalo z rukou. Pak oteviela plynovy kohoutek a otravila se, takhle jednou v nedeli, kdy2 bylt na vYlete, misto sve vychazky. Vyno najevo, Ze byla samodruha. Pani India velke nepkijemnosti, neslYchanY ridet za plyn a mnoho nedrivery pH. vYberu dani. divky. Prosim vas, takova spougt' je dnes na svete!

Bylo to velmi smutne, kdyby v‘Sechny pomocnice v domacnosti takto Zily. Ale kolik je 'Zen, ktere dovoli sluZebnemu deveeti, aby ode'alo z domu, praci hotovu? Ktere nepatraji v jejich soukromem Zivote, osobujice si pray° moralni dohlilitelky, ktere pop' eji eas na ni a napsani dopisu a vilbec na soukromy Mvot? Kolik jich vejde do kuchyne se slovy: Makko, dnes budu pracovat sama, udelejte si volnY den! Kolik jich nema, dojem, Ze jsou odevde chvilku pro sebe? kradeny, Proste srdce! Je to jedna z nejkrasnejaich povidek o Verne slutce a nevernSrch "chlebodarcich" od Flauberta. Nevfm, jegte

Strang 1i.

V Z rz: '1' W t t dnes mezi pracujicimi tenami srdce tak dojirnave prosta, ochotna polokt celiekSr tivot pro pany, kteii si toho neva& Doufejme, Ze ne.

Ale je velmi mnoho divek, zamestnaOch v domacnosti, ktere se podjimaji sveho fikolu svedomite, poctive a pracovite. Je take mnoho ten, ktere to dovedou ocenit a odrnenit tim, dovoli slutebne, aby Zila jako svobodriST, pracujici 61°01 a citila se v cizim byte doma? Doufejme, to ano.

Dallas, Texas.

Mile sestry a bratti!

Zajiste vgichni jste eetli ve Vestniku, ze fad els. 84 a fad cis. 130 pokadaji dne 29. srpna spoleenou 40 letou oslavu. Za tim fidelem, drahe sestry, vas tadam, kdybyste nedim katda do kuchyne pfispela, abychom meli jidla dostatek pro tolik lidu, co odekavame. Abychom vedeli, co ktera sestra chce dat a nemeli snad nedeho mac a druheho mane, zazvotite prosim sestfe Valdikove, ona yam rada poradi.

Se sestrami, s kterSoni jsem se jit domluvila, to plati, aby pfinesly co pkislibily. Jsem pevne ptesvedeena o vas' veech ochote a tim nam usnadnite -mnoho prace, prodet yam vgem pfedem srdeene dekuji za v ge, cim ktera spejete.

Tak ted' jen, bratti a sestry, z blizka i vas srdedne zvu at' tu oslavu dobke ye spolek oslavime.

A tak ted' zadnu kapitolku druhou, jak staMeek Jos. Barton. CtenS7 spolubratfe musim vam skutedne dat za pravdu na va gi kapitolu druhou ve Vestniku ze dne 18. srpna. Skutedne je vS'e tak doslova jak pig ete. Za dobu 30 let, co jsme usazeni zde v Dallas, jsem mela mnoho pkilaitosti uvidet, usly get, posoudit i mnoho odsoudit, a jsouc einna ye spolkovem Ovate, i mnoho horkSr ch pilulek spolknout. A dnes po vgech zkugenostech je vge tak, jak pigete.

Vy asi zas podle va geho nahledu a zkugenosti.

Vim priklad sama na sob& jak to s tou mateittinou dopadlo. Jsem matkou peti tijicich deft.: tri doer a dvou chlapcu. Dcery se nam provdaly za Amerioany ,nejstar gi asi 9 let, maji dye deti a ovgem nemluvi vtbec eesky. Druha, ma jedno Best let, to je se mnou stale, ten rozumi i mluvi desky, ale co je mne nejvic divne, moje vlastni, 8 let chlapec, stejne k nemu mluvim jak k tomu mama, jak ja iikam (mnoudeti) a nedostanu z neho slava desky, a kdy pot dlouhem progeni z neho neco dostanu, tak tomu sama nerozumim, zkratka jde mu to tak jak mne ta anglieina pied 7 lety.

Take jsem si myslela, Ze ji nepotiebuji a zatim bych se ani se zeti nedomluvila, tak jsem se do toho celou silou pustila. Nejstar gi dcery mug mne fika: "Maminko, to jsem rad, to se s Tebou mohu domluvit". Prvne musela dcera tlumodit vgechno. Ovgem, spravne se lit asi nenaudim miuvit ,neb jak se fika, stareho valacha tetko Olt tahat; ale co potfebuji, to se s nimi domluvim, a tfebas ae jsou to Amerieane, musim fici, ze jsou to dobil muti i otcoye a k nam dobki zet'ove. t' adrie vysmivani, jak nekteki Pigi, tfebas jsme oba s mutem jeSte, jak se bike; ze stareho poildku. Ta.k a ted' vidim, jestli tedy ta matefkina nezanikne v moil vlastni rodine a etyti moje deti pi gi i etou a mluvi desky. A proto jsem s Vami bratfe zajedno, ae se mime pfizpilsobit k vlasti, ve ktere jsou na g' potomci rozeni a jak moje mamiela fikala: "Koho chleba ji g, toho pisefi zpivej". Bah ji dej veenou slavu. a nam pokoj na zemi. A tim koneim ty moje pletky.

Botena Jet. Reid gtelanik cis. 142.

Houston, Texas VZPOMINKY. Jak jsou rozliene ,a kdy nejvic vzpominame?

KdyZ je ticho, klidno, kdy je jeden sam a sam se svYmi myalenkami. Jil pristi nedeli uvidite na divadle "Tajemna matka", take jedno deveatko, ktere zaletlo vzpcminkami zpet do svS7ch detskSich let v podveder, kdy se rozsypala pa neb' tisice belounkSrch, jasnSrch sve-

tel. 'Ai ta, tu ona hvezdieka se rozjela nebeni a sjela z to zavratne vfge do tajemn'ch dalek. BledY past pasl sve oveeky mlely a tich, a fizouekS7 jeho srpek zvedave vykukoval zpod mran a nahlitel do male svetnieky.

Bylo ticho, klidno pod hlulookSiiii nebem, tak ticho jako v lidske duk je o velk3'rch a Atastnch dnech, jicha bSrve, v tak Maio. Ana= ge Tonieka nedbajic emu, sedela v teinnii ve svoji svetniece. Hlavu v dlanich op- eria% pit= stila volne uzdu my glenkam na svoji tajernnou matieku. Kde asi je? Kde 'tije? Prod' k neptijde? Prod' nechava ji stale tonkt a adpira ji drahou svoji nand? AZ sv'mi magnetickYmi myelenkami svoji matinku si pfivolala, a ona se ji zjevi, hned. ji oeka zazafi.

TakovYch peknYch seen je v oelem kuse hodne. I. jednani je "Tajemna matka"; II. jed.: Osifele dite; III. jed.: 81echetnS7 zlodel; IV. jed.: Ptiznani a odpueteni; V. jed.: Matka a dcera. o tech vzpominkach, musim poKdyt dotknouti, to i ja dasto vzpominam, nekdy nekdy nerada, a to vetSinou veder, kdy nemohu usnout, a to se stave ted' letni dobou velmi east°. To se vzpominky hrnou jedna za druhou. Ze zaeatku to jednoho bavi, ale kdy to dlouho trva, tak je z toho jeden celST mrzutSr. Prase dnes main takovS7 vzpominkovS7 veder.

Je sobota, takova, pekna, noc, v gude ticho. Ale ja svoje vzporninky dam na papir, tak jsem se chopila pera a piti. Vzpominam si na nage dva ochotniky a file herce, ktere take osud polotil do postele, a sice br. Gustav Vallu, a br. vestku. Br. vestka jel br. Vallu v nedeli navgtivit a v pondeli sam musel do postele vlezt a ut leti celST Vden. Tak je oba litujeme a pfejem jim obema brzkeho pozdraveni.

Ti se ted' navzpominaji a2 dost. (Jsem zvedava, jest-li take na nine, jako ja na ne). Hlavne, aby byli brzy zdravi, neb jsou oba dill a dolati herci. A hlavne, aby byli uZ u 8tefanikft. Mail dobre ogetfovatelky, tak jim neni zie.

No tak vida, ut se mne odi kliai, tak u2 pfestanu vzpominat a piljdu spat Ale nezapomente na toho 29. srpna! V sale bude chladno, tak budeme mit sin vykoukanou. Tak na zdar!

Karla 6tvrtnikova.

ZVUICOVt ARCHIV. Slygel jsem, Ze pry gramofona0 prumysl se stal obeli rostouci obliby radia a Ze se octl pied v3irobni krisi.

Kdyt jsem vgak pied nedavnem navgtivil tovarnu na gramofonove desky, byl jsem pfekvapen, jaky tarn panoval mvsr ruch.

Desky, ne jejicht vSTrobu jsem se diva', neobsahovaly jen hudebni kusy. Mnohe byly vyrobeny na objednavku soukromSrch zakaznilat.

Tak jsem se s Atasem, ale ne bez uspokojeni dovedel, Ze natl. spoluobeane si zaeali "sbirat" hlasy ze vgedniho tivota. Nejvice je rodieu, kteki eas od dasu pfichazeji pied mikrofon s detmi, aby dali ye vosku zveenit hlas sv-Srch Z techto "fonografii" si poisizuji rodinne diskoteky, ktere jsou zajimavSrm doplfikern rodinnYch alb.

A jegte jeden druh osobnich gramofonovS7ch desek se 'Lek velke oblibe. Rau to zvukove zayeti a jejich pofizovatelilm je celkem jedno, jak se na tuto jejich posledni vuli diva zakon.

Ale vetginou tu jde o jakesi mravni zaveti, ktere umirajici otcove davaji svYm cletem, jako poueeni do tivota, zku genosti, rodinne tajemstvi atd.

Jak takove zaveti nekdy vypadaji, ukazuje tento pfipad: Jednoho dne dostali podivnou objednavku. Jeden odkazce, jent citil, blitit se smrt a za kvota musel od rodiny v ystat ranoho utrpeni, pkitel na my glenkii uleheit si jednou provkly tim, to pfibuznSun v zaveti na desce fekne od plic, co si o nich mysli. A pisemna zavet' se mu nezdala dost teinna.

Je tedy videt, to prilmysl gramofonovS7ch desek ani zdaleka neni v krisi, a kdyby umotnil vgem lidem, aby se jednou tieba naposledy v tivote — mohli potadne vymluvit, mel by vidy zajigtene akazniky.

Straus 28.

Dalny idrehod Japonsko. KW& •avaha, kola, ptedpoved' do budoucna, must bYt tvotena s ohiedem na dynamickou silu, jakou dnes pkedstavuje Japonsko. Je velika gkoda, te v minulosti byly vsechny objektivni odhady a posudky ptilig zabarveny zapadni sentimentalitou. Nemfite proto ptekvapit, kdy Orient povatuje podobne zapadni odhady za projevy pokrytectvi.

Kritisoveno metitkem mezinarodniho zakona, ptipada nam Japonsko nepomerne, nabezahledne, zloeinne, nebezpeene. 0ceriovano s vlastniho hlediska historickYch tspecht je Japonsko ptime, silacke, odvaine a pokrokove.

V ueeni se historickYm lekcim bylo Japonsko obdivuhodnYm takem. V obdobi sveho narodniho dospivani poznalo dokonale oboji: nedokonalost a nedostatednost japonske diplomacie v okamtiku, kdy se musela merit s vyggi zchytralosti zapadnich diplomacii, zbehlYch jit dokonale v obhajovani statu que a ptsobivosti sh y. V roce 1894 site porazilo einu, ale jeho diplomats byli ptipraveni o kotist u stolnich porad, kde Nemecko, Francie a Rusko zadaly hrozit nasilim. Po viterstvi nad Ruskem roku 1904 stanulo Japonsko ozbrojenou cestou a pevnou nohou na asijske pevnine a nedbalo jiz na diplomaticke tsili a intriky, snatic se mu tuto nohu ptiglapnout anebo podrazit. Za svetove valky, kdy musela diplomaticka zchytralost ustoupit do pozadi pied tvati svetove krutosti, Japonsko zesililo syhj expansni program v Asti Co umotriuje Japonsku provadet program, kterY by musel hospodatsky zhroutiti i vets' svetove velmoci? Jak to, te mute podbizet ceny otch industrialismu na jejich vlastnich trzich a pH tom jests yydavat 46 procent svYch rozpodtovYch nakladu na zbrojeni, anit by zaselo revoluci mezi venkovskY lid, kterY must hladovet proto, aby se mohla kupovat dela?

Na tyto otazky bylo jiz dano mnoho odpovedi; katcla z nich ukazuje jenom na jednotu Japonska a vyzdvihuje zvla gtni ethnicke podminky, ktere umotriuji zakotveni moderniho industrialismu ye feudalni spoleenosti. Kratce, japonske hospodatstvi zaeina, levnou zemedeleckou vYrobou potravin pro rociiny myslovYch a tovarnich delnikt, jejicht neuvetitelne nizke mzdy nezbytne vytaduji na druhe strane zase neobydejne nizke ceny potravin. A japonske hospodatstvi zaroveri konai tYmt ochutovanim zemedelcti, na jejich zadech spodiva pyramida jeho modern' industrialisace. Z jejich lacinYch potravin se tivi spatne platen' tovarni delnik.

Z tohoto pokoleni se pak rekrutuji japonDNESje zajimava

tarka zachrancem tivota.

Marie Feodorovna dostala nahodou do ruky rozsudek sveho mantela, kter' se rovnal rozsudku smrti. Byl to dopis jejiho mantela Alexandra III., znejici takto: "Pardon nelze, poslati na Sibik." Marie Feodorovna pfehledla rozdelovaci znamenko, earku, a detla: "Pardon, nelze poslati na Sibit." A onen mut byl ihned propugten na svobodu.

Otcove mnoha (lea Mulai Ismail, proslul' panovnik garafianskeho cisatstvi, je zaroveri nejslavnej gim otcem vgech vekt a narodt. Byl skutednYm otcem sve vlasti a kdy pti gel do Maroka, mel mnoho ten, jak tomu bylo zvykem v gech kiln. a mohamedant v Maroku. Kdyt v roce 1727 zemtel, ztistalo po nem 888 tivYch deti: 458 chlapch a 340 deveat.

Tficetilete Reb Frommer po dobu tficeti let nepromluvil ani jedineho slova, ba ani jedine slabiky. Toto mleeni si ulotil sam jako pokani. Frommer pry proklel svou mladou tenu, s nit se nedavno otenil, a to kratce na to zahynula nasilnou smrti, cot povatoval Frommer za dfisledek sve kletby. Byl proslaven jako znamY a pevny charakter mesta Czortkowa v Polsku a kdyt v roce 1928 zemiel, polske a nemecke noviny opakovaly znovu historii jeho tivota.

V212T/41/K

Japonsko a DaliVT. Wchod dnes a zitra sth vojaci, pochazeji tovarni pracovni sily a doplriuji se mohutne •ady prostitute.. Ale tito "japon gti otroci" neprotestuji a nechteji protestovat, protote se domnivaji, to stare a vyglapane testy prodelaly jenom povrchove zmeny. A prave pro tuto hospodatskou kladnu je Japonsko v mimotadne gt'astne posici a mute prtmyslove soutetit na mezinarodnich trzich. Jeho . giroka "otrocka" zakladna podmiriuje vlastni narcdni prutnost a ohebnest. Umotriuje Japonsku jit v pted anebo couvnout, zmenit s udivujici rychlosti smer, bez vnittniho vahani anebo debat, di nasledkern nepotadkii, zptsobenYch rtznYmi potadavky — at' jit delnikft o vyggi mzdy anebo zemedelch o lep gi tivotni standard.

18. zati 1931 polotil nekdo bombu pod kolejnice jihomandtuske drahy. Japonci tvrdili, 2e za tento fiklad jsou odpovedni Oiriane. Ti se tedy pokorne omluvili. Ale jejich omluva nebyla stejne nic platna. Za pogkozeni koleji bylo by jinak sta.oilo zaplatit od gkodneni nekolik dolarh. Ale na ty Japonsko neeekalo. Japonsko hledalo zaminku, aby uvedlo do chodu hnuti, ktere by vytladilo z VYchodu Spolednost narodt a zapadni mocnosti a ueinilo z Japonska vYznamnou kolonialni velmoc.

Tento malt' incident se stal tedy Japonsku zaminkou k velike akci, zahajene obsazenim Mukdenu. thnska vlada se odvolala ke spoleenosti narodu. Koncem mesice Rada spoleenosti narodt usoudila, to Japonsko ma opustit Mukden tak brzy, jak to okolnosti dovoli.

Zathm vgak co se jests ve Spoleenosti narodu trapili Mukdenem, rozhodli se jit Japonci, "okolnosti nedovoluji" evakuaci mesta a te zde mush proto zhstat, aby eelili nasilnostem einskych banditti. Pro jistotu v gak jests zabrali slu gnou Cast okolniho tzemi. Dtive net se se gla Rada spoleenosti narodt, aby jednala o tomto novem kroku, Japonsko zase ptikroeilo k dalgimu vtdycky ye jmenu "zdkona a potadku" — tedy podle osvedeeneho hesla Spolednosti narodh. Tak se stalo, to 9. btezna 1932 bylo cele Mandtusko uschovano ✓ japonske "ledniece", stalo se z neho pies not Maneukuo s cisatem-lontkou Pu Yi v 'dale; nechybela ov gem ani "organicka, tstava".

Timto krokem zabilo vlastne Japonsko tti mouthy jednou ranou. Vyhnalo Spolednost

STARY RIM VARUJE. (Pokradovani se strany 17.) ni obrovskeho poetu nezamestnanYch, koncentrovanYch v armade nebo na jejich zatazeni do normalniho socialniho tivota.

Na zaklady socialnich zmen se takto vyvinula stabilita timske rise, ktera trvala dal gi etyti stoleti.

Poueeni z teto historie je jasne. A neni nikterak jen teoreticke. Ve svetove valce byla po prye v modernich dejinach provedena prakticky koncentrace v geho obyvatelstva valeicich mocnosti k valeenYm teeltim. A jak' byl toho nasledek? Na konci valky vypukly mocne so• ptevraty, jakYch neni ptikladu od dob CesarovYch. Domnivati se, to tento proces se nebude opakovat jests bez vet gich socialnich revoluci — ponevadt, bude-li se opakovat, musi se nevyhnutelne opakovat v stale vet gim metitku — znamena popirat vgechny dejiny a zdravY rozum.

Vysvetleni je proste. Za normalnich pomert elm& neco dela, dost6„va za to penize a kupuje si zboti. Vznika yzajemna vYmena hodnot, jet vede k jakes takes, tteba nedokonale rovnovaze. Kdyt v gak nastanou valeene pomery, to jest kdy vice net male. Cast nkrodniho cluchodu je venovana na valedne itcely — musi nutne nastat nerovnovaha. Zbrojeni nevytvati bo-

Ve stkedu, dne 25. srpna 1937. narodt z Dalneho vYchodu a otevtene porugilo washingtonske smlouvy, zarueujici (Itemni nedotknutelnost tiny, jejit east' bylo Mandtusk° podia Ustavy. Kratce strhlo razne zastenu legalismu,,ktera diskretne zastirala hlubcke politicks a hospodatske nesnaze a napeti na Miriam vYchode.

A posleze se zajistilo ye skuteenosti, i kdy ne nominalne, svoje postaveni stratce Dalneho vYchodu. Ostatnim narodtm, jednajicim bud' kolektivne prosttednictvim Spolednosti narodt, anebo snmostatne, bylo dano na yedomost, to v oblasti mocenske politiky mohou bYt smluvni anebo jinn prava uhajena jenom tehdy, jsou-li sttetena osttim meet.

Japonsko ministerstvo zahraniei vyhlasilo site "Monroeovu doktrinu" Dalneho vYchodu teprve v dubnu 1934, ale jeji podstata byla vystavena pted oci sveta jit v race 1932. Trvalo hodne dlouho, net bylo toto, "dokonale dilo" uznano oficialne zapadnimi velmocemi. Prvolani a vybidka Mr. Stimsona k neuznani tohoto tzemniho pkirtstku byla jen planym dovolavanim se zakonite struktury, existujici jiz jenom v optimistickYch nadejich mezinarodnich idealistfi. Zjevna neschopnost anebo nevtle zapadnich mocnosti jednat spoleene na obhajobu systernu mezinarodnich zjakonii, ciavala tato vYzve jests pronikavej gi nadech ironie.

DruhY japonskY Uspech byl strategickY. Mandukuo pod cisatem-loutkou bylo jen prvnim ele.nkem v ketezu, ktery chtelo Japonsko vy.

Sitvotit od vYchodu na zapad mezi 0i-nou, bill a vnej gim Mongolskem. TakovY "zdravotni" pas mohl dokonale odtiznout tinu od pomoci, ktere se ji mohlo dostat od Ruska. Mohl zaroveri zachycovat a tlumit ptiboje ideologie, ktera v ptipade, to by na gla cestu do nitra zeme, mohla se snadno zmenit v dynamit, polotenY pod zaklady japonske vladni residence.

Roku 1927 se dostali eingti komuniste p•ilig blizko na dosah fispechu, vice, net to mohlo bYt ptijemne, z yla gte kdy bludne komunisticskupiny, pronasledovane po cele zemi, se snatily zanechat v lidu dojem, to by mu mohly ptipravit lepgi osud, net jakeho se mu doz rukou einskYch 'pant nad ptidou anebo japonskYch pant nad temito pany.

Posleze japonske hospodatstvi, pracujici pod velikYm tlakem, ustaviene a nenasytne tadalo nova odbytig te a nove zakazniky, jimit ptirozene nemohli byt ochuzeni domaci obyvatele, a pak zdroje surovin — uhli, teleza, petroleje a baviny. fteklo si tedy: "Maneukuo snad ponitite." hatstvi, ani v jedne ani v druhe forme, sttelivo a dela proste putuji do skladti, nebo stfileji a vybuchuji s prase takoyYmi hospodatskYmi vYsledky, jako kdy si kluk udela, z hliny kolaee. A v ureitem bode nerovnovaha vzroste tak, to nic ut ji nedovede ovladnout.

Je to velmi otehavy problem. Zavisi na nem tivoty nas vgech. Na svete tit mame nekolik velkYch state, ktere se zatidily na valeene hospodatstvi. Tyto staty ut jsou sttedem hospodatskeho zmatku a nerovnovahy. Jak pravil nedavno Winston Churchill o jednom z nich, blituje se rychle ke chvili, kdy si budou muset vybrat mezi valkou a hospodatskYm zhroucenim.

Milteme tedy znovu potvrditi starou pravdu, to historie se opakuje. Ne v podrobnostech a vedlej gich heincich. Po tato strance se historie neopakuje. Ale v otazkach zasadni poVahy se milteme jiste od dejin mnohemu naueit. Co se stain ftimu v poslednim stoleti pted Kristem, se podstatou velmi podoba tomu, co se deje v dnegnim svete.

Bilion neni bilion.

Je jiste podivne, kdy elovek tekne, 2c anglivkY bilionat je mnohem bohatSh net bilionat americkY. A piece je to pravda. Bilion v Anglii je milion miliont (1,000,000,000,000) a v America je bilion pouze tisic milionu, t. j. 1,000,000,000.

ZAhadne bynuti zviiat.

'Ae l pied 14 dny onemoon6 hospodati VaclaT-o Rihovi ve Smilovicich na Uhlirskojanovicr kos hovezihn dobytka. U dobyteete — kr , -Lho, Ze mu silne slzely oei — nebyly Zadoe priznaky choroby. Za dva dny PaiL,H1 dat cl_bytee porazit. Pak onemocnel za tel; 1,2 pi.jizna =j jinj: kus a rovna musel byt •-oen. V dnech pri gel o 6 kuS■ posledni etyri kusy. DoCHIY,"aty maji atyri zveroleL,ac! l':Hi. maso z odporaZenych ;.H611`:. • 11 znamek nemoci. Shlezvirat oec, dalo (lychaci Ustroji poraZenyeb ,••o, v poradku. Veterinari pr y l sv, orakse nemeli podobny oralcd. V rek kterou dobytek pil, byl zboru, zda neobsahuje jed. ZbYva;iH byla prestehovana do jine sta.locnOila jim nejen pice, ale i voda.

Opieka zavinila neStesti.

V e T (ti:rarne inz. MoLleho v Turnove maji ocirleencu opieku. Veera odpoledne ptiAla do eldktcarny za muZem 261eta, Zdenka Hromasoy a.. Privedla s sebou maleho chlapce. Hroroasova eekala druhe deck°. Kdy2 si hoAik chtel hrit s opickou, popadlo ho zvire za vlasy.

Hoch se dal do kriku. Matka se polekala tak, padla do mdlob. Dala Hvot druhemu decku, sama skonala.

Vosy ubotialy k smrti dite.

Sedmilety syn ueitele, Stepan Hru.S-ka ye Slovehske obci Potoku, byl nalezen rodiei na pfide v hiobckem bezvedomi. Mel oblicej otekly k nepoznani. Vedle neho leZela na zemi dlouha tye a rozbite vosi hnizdo. Hoch je objevil na pude, shodil je s tramu a vosy se na neho vrhly. Marne byl k chlapci volan lekar. Nekt'astnY hock jiz nenabyl ani vedomi a skonal.

FOM■SISIMSSIMBMI

Strang, IL

V8T

li e stredu, dne 25. srpna 1937.

Z CESKOSLOVENSKA. Spory na leta 0 strom...

Na rozhrani pozemku pensisty Aloise 0-ormice a vdovy Marie Metznerove v Doubrave u Telce stab ptede dvema lety AvestkovY strom.

Na jeho plody uplatnoval narok jak Gorzcica, tak take Metznerova. Dostalo se to pred soud.

Loni, kdyl 'S. vestky uzra.ly, prisla Metznerova obhlidnout tIrodu. Kdy2 ji z okna spatril Gorzcia, pribehl pod strom take. — Vznikla hadka, pri ktere Gorzcica Metznerovou porazil. Zen a si pii padu zlomila ruku. Spory u soudu se po taco prihode ptiostrily. Komise stihaba kornisi a tak mnoho znalcti, odbornikit a sveclkt vystridalo pod Avestkou. Soud rozhodl, 2e strom se porazi. Dtivi pkipadlo obci a deli si odnesly ovoce. Gorzcica a Metznerova se vS"ak soudi Veera byla na mista, kde stavala §vestka, nova kornise. Spor se znovu prodlouK Jiz nyni cirri vYlohy pies 27.000 10. kavirny museum.

V Bratislava byla postavena v roce 1930 z verejnYch penez budova zemedelskeho musea.

Pak se ukazalo, ate neni tamer co vystavovat a na budove se jednoha dne objevil napis -kaviareri". Kavarna byla nemene honosna ne2 musejni budova a v prvni dobe tam ze zvedavosti chodili i navStevnici. Ted' byla kavarna pro nedostatek zajmu zri gena a jeji najemce rozprodal ioventar. Tak tam . asi ptece jen bude museum.

Benzin z jihoeeskeho uhli a nova nafta z Podkarpatske Rusi.

U Mikove na Podkarpatske Rusi byly zahe.jeny ptipravne price k rozsahlYrn hlubinnYm vrttun na naftu. Oblast techto vrtil jest vzdalona pcuze 15 km vzduSne 'Cary od velkYch

nuitov3;rch lon=ck v Poisku. V posledni do/A se konaji take pokusy a vy:obu benzinu z jihoCesk6h9 linaleho uhli, t. zv. lignitu. Dosavadni r,k-cn:j;ky p y dopacily Oat zWineke Bice k dustajnicke S awsolventy cliistojnicke akademie v cieh byl jmenovan v nedeli porudikem take michalovskY rodak Jan Bala2. Je to, jak Lid. Noviny pisi, .synek relenalovskeho iivnostnika, kterY pads r. 1414 na ruske fronte a zanechal vdovor se tiomi detrni, vychodil obecnou Skolu a S ,e1 uLt zednieine. Pracoval na stavbe so ,,tniho realneho gymnasia v Michalovcieh a tenkrat si pomyslil, jak by to bylo dobte, kdyby sam mohl sedet v lavici a naslouchat profesortim. Nevzdal se to mySlenky. Aby mohl uhajit 2ivot, ptihlasil se nejcitive dcbrovolne do es. arma.dy. Stal se zahy detatem a zustal na vojne deleslouncim. Po slune se pilne vzdelaval a dovedl jako externista vykonat maturitni zkouSlu s vyznam•nanim. Nato byl pkijat do vojenSke akademie a ukazal se stejne ueelivYm vojakem jako studentem. teskoslovensko vyplatilo dosud 60 mil. na iiprav-u Dunaje.

Oeskoslovensko bylo prvnim statem, ktery po prevratu vlastnim nakladem ujal se praci na nprave Dunaje v Useku mezi Bratislavou o Komarnem. Rakousko a Mad'arsko se 'k teto oinnosti, pokud o jejich pahranieni fiseky, ptipojilo teprve pozdeji. Na cele price,- spojene take s opattenim plavebniho pracovniho parku (bagrovaci soupravy, remorkery, nakladni lodi na kamen a pod.) vynalskilo ji2 Oeskoslovensko od r. 1919 okrouhle na. 60 mil Vzhledem k rostoucimu transitu lodni dopravy v Bratislave, bylo ji2 rozhodnuto v upravovacich pracich dale pokraeovat. Prislu,§ne eastky nakladu budou take pro prigti rok v rozpoatu zenegeny.

.

ena jednoho Nimroda proh1121.

Turista si zastavil venkovana 74 nety. beta stareho.

"Kolik zajicu jsi zastrelil minu"A co vas otec, zemtel take hodne leo reed li, moLO..ku?" stir?" . "atyri".

'Mu] otec? Nezemkel vAbec "Tak yidiS, a ten filuta zverinak tamhle sedi a pted6ita noviny menam jich poeital pet!" mu dedovi!"

Spojene rady S. P. J. S. T. v Guy, Tex. UCTIVE ZVOU "VAS A VAgE MILE K1.7 40 LETE OSLAVE ZALO2ENt JEDNOTY SVE, POEADANE VE

FOSSOVE SiNI V GUY, TEXAS

v nedeli, dne 29. srpna 1937

DIVADLO V HOUSTONU

POR.AD: Vitani hostu a pozvanych kednikt uvitacim vYborem.

Zahajeni slavnostni, vetejne schfize tadil pieciseclove: F. 8eveik a W. Zeman.

Narodni hymna.

Uvitaci proslov p. okresniho soudce C. L. Dutton-a.

Uvadeni novYch elent — br. pfecIsedou Hla y. frt. Chernosk-Sm a taj. Hl. Tjt. br. Kubenou.

Hudba.

Zahajeni slavnostniho pokadu ptedsedou poHLaajleiho vYiboru br. P. Liatakem.

Hold zakladatelum.

Nekolik 6islic o stavu a pokroku na§i Jednoty br. E. Marek.

VlasteneckY proslov br. redaktora F. Mouely.

Divadelni pkedstaveni kadovYch ochotnikt — ridi br. M. Kovar.

SborovY zpev vkch pkitomnYch "Hej Slovane".

Seznamovani se navkevnikil, a koneene po piestavoe:---

Oc BOTNiCI SEHRAJI

V SiNI RAM STEFANIK

v nedeli, dne 29. srpna "TAJEMNA MATKA' Obraz ze 2ivota o peti jednanich od Franty Hlavatyho OSOBY: Vaclav Kralich, tovarnik Fr. Began st.

Staza, jeho 2"ena Helena Teperoya Aclolfina, jejich neter Ruienka Lebrova Alois Dlaska, velkoobchodnik Ant. 8vestka Gustav, jeho adoptovanY syn Fred Leber Patera, start' sluha Kralicla qv Fred Otvrtnik jeho doera Sylvie MaritAkova Terezie, slu2ka Bety Brovcova Bohuslav RozkcAny Jerry Leber Tonicka Klocova, sirotek Hilda gvestkova Franti§ek 8trunca, obchoclnik potr.

Jerry Baletka Struncova, jeho 2ena Anna gvestkova BlaZkova, .jejich sousedka Karla Otvrtnikova Karel HraSla Adolf Walla Dej odbYva se v Praze a na Kral. Vinohradech.

■■■•.

■ Ilm0417111.4010 0•IN.

TANEeNi VENE(EKDO POLNOCI Oeinkovati bude zpojena, hudba nich dvou domicich kapel.

Vstnpne do sine pro odpol. program a divadelni predstaveni 25c osoby dorostle — ditky do 15 let 10c K tanani zabafe veeer vstupne: 40c Para — damy vstup volny.

0 rtizne obeerstveni, chutna jidla, zahavu bode nalelite postarano.

PEZIJDTE VSICHNI!! — TEST IE SE NA VAS!!

RAD "LASKAVOST" — S. P. J. S. T. — RAD "F. B. ZDRCJBEK"

Za(':eltek ye 4 hod. — Vstup osoba 30c.

PO DIVADLE TANEtNi ZABAVA latopkily orchestr z Baytown (pd) L

atrana

n.

VISTNtlt

DR. THOMAS N. DetANE't OČNí LÉKAŘ Brýle správně připravené. čas dle úmluvy. Úřadovna 3248 - Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS.

Dlt KAR. J. HOLLUB Český Lékař a Operatér 711 Medical Alts Building HOUSTON, TEXAS.

Telefon úřadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRÁVNE VYKONANÁ POHitEBNÍ SLUŽBA. V hodině žalu zarmoucení nalez­ nou Edward Pace pohřební ústav

pohotový k sympatickémuvyříze­ ní nezbytaých jednotlivostí a k vypravení dojemného pohřbu.

Levné ceny jsou naší zásadou.

EDWARD

PACE

Pohřební řiditel. Člen S.P.J.S.T. - Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CH

PRÁVNÍI{

OSKÝ

Vyřizuje veškeré soudní záležitosti Úřadovna: 821 Bankers Mortgage Building, přes ulici naproti Kress budově.

HOUSTON, TEXAS.

r

GEORGE E. KACÍŘ PRÁVNÍK

Vyřizuje. veškeré soudní a právní záležitosti, abstrakty, poslední vůle, atd.

Telefon 146, TEXAS WEST,

Cervenka & Vanžura WEST, TEXAS.

Pozemkový obchod - Abstrakty.

Pťljčky - Notářstvi.

Máme spojeni v celém státě.

RED FRONT

Česká Jídelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS

Jos. Košut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

PravidrJná jídla a luněe, Nejlepší soudkové a láhvové pi­ vo, různé druhy vína a doutníky.

Mluvíme česky.

Hoboko stále na skladě.

Zvláštní stoly pro rodiny.

LETNi POlIODLi. Jistě jste si všimli, jak někteří muži a ženy dovedou i za nejpar­ nějšího dne vypadat "jilko ze ška­ tulky" a jak při tom jejich nálada neklesá úměrně se stoupajícím te­ ploměrem. Jak tito lidé se cítí tak pi'íjemně, zatím co jejich společníci se pečou, potí a sténají? ·Tento roz­ díl má svou příěínu, Ta příčina spočívá v tom, že prv­ ně zmínění lidé naučili se udržova­ ti se v pohodlí i v největším parnu.

Není to ani tak nesadné, jak by se na prvý pohled zdálo. Znamená to prostě přízpůsobítí tělo. i mysl pod­ mínkám horkého počasí. Základ to­ hoto programu spočívá v umění jí­ sti správné potraviny; dalším dů­ ležitým činitelem je nadvláda my­ sli nad tělem; pak příeházi v úva­ hu řádná péče o tělo a konečně správné šacení.

Nechcete-li v létě zakoušeti zby­ tečné nepohodlí, upravte jali: množ­ ství, tak i druh pojídaných potra­ vin. Va.še snídaně má pozůstávatí ;: ovoce nebo ovocné šťávy, z ce­ realíe s mlékem nebo smetanou, o­ pečeného chleba a z kávy, čaje, ne­ ')o až nejlépe - studeného mléka.

Dvakráte týdně jezte It snídani i vejce, přípravená podle chuti: va­ řená nebo na tvrdo nebo na měk­ ;rn, sázená nebo míchaná. Váš o­ běd muže býti obložený chlebíček, salát ze zeleniny, zmrzllina a skle­ nice mléka. Každodenní jeden tep­ 'ý pokrm, nelépe večer, je dobrým sdravotnim návykem i při horkém počasí. To. znamená, že k veceri můžete míti maso, drůbež nebo ry­ :Ju, brambory, vždy dva druhy list­ iaté zeleniny a salát ze syrové ze­ 'eníny, I když pijete kávu, čaj ne­ bo kakao, nezapomeňte ani tehdy na sklenici studeného mléka. Za desert může býti ovoce nebo zmrz­ lina. V horkých letních měsících vystříhejte se všech bohatých dor­

Rumunsko zakázalo. Pro nejbližší dobu je zásobování zajištěno tím, že Rumunsko dovolilo vyvézt k nám kukuřici, která byla zakoupena do 23. července. Zemský úřad v Užhorodě oznámil, že kukuřice bude opatřena v každém případě, třeba i dovozem z jiných zemí, na př. z Jugoslavie.

--o-Drobuí lhlé dáva,1í příklad mocným.

V Žírci u Dvora Králové nad Lapem zdědili bratří Hlaváčkové po svém otci malý domek. Protože oba mají zan:i.ěstnání i bydliště v jiné obci, rozhodli se, že domek prodaji.

Ukázali pi'i tom pi'íkladnou národ­ ni obětavost. Ačkoliv jim německý kupec nabízel za domek o 10.000 Kč více, prodali domele i pole do čes­ kých rukou, ti'ebas pi'i tom znač­ nou částku ztratili.

chovou trubici do středního ucha a

můše pak vzniknouti bolestivý zánět středního ucha, který musíme si dát léčit lékařem. Vnitřní ucho jest poškozováno hlomozem. Sluchovým nervům škodí též některé léky a jedy (chinin, aspirin, salicyl). . , -. --0. , . ž1votm názor moderního clovekaje zlidštěn. Veškeré hodnoty ŽÍ" votní, dávající životu smysl a cenu, jsou hodnotami tohoto života, to­ hoto světa a my je hodnotíme z našeho mravního lidského stano­ viska.

•

Svoboda je respektování práv bližních. Co nechceš, aby ti druzí činili, nečil\ ty jim, to je základ svo­ body.

•

TAROKY!

-0---

Nejle,}?ŠÍ žák vojenské Akademie <l.ostane l'ytou šavli.

Zítra bude ve vojenské akademii v Hranicich slavnostní vyřazení ab­ solventu XVI. ročníku vojenské a­ kademie. Dopoledne vykoná ministr národní obrany Machník přehlidlm eben ročníki.i akademie Pak odevzdá nejlepšímu žáku akademie ry• .

•• tou savh. Slavnost se zakonc1 vojenskou pfohlídkou.

Hra tarokft, nejlepší jakosti, ny­ ni za $1.35, poštou vyplaceně. Ob­ jednávky adresujte na: Čechoslo­ vák, West, Texas. (dz)

--o-

BOLEST V KOLENil:.

_ Ctihodná sestřička Nepomucena z·e San Antonio, T;x., Convent Our Lady of the Lake nam napsala: ,Jsem zde na prázdninách. Mluvila jsem s mnoha sestrami o Nonat, která mně za . ---O--3 týdny vyléčila bolest v koleně, kteJak se starati o uši? Do vzukovo- ré jsem se přes celý rok nemohla zbadu nerýpejme tvrdými předměty yit. Minulé léto viděl¥ sestr~ jak . , , ., • . ' Jsem kulhala, nemohla Jsem am cho~terymi mnoz1 vyndava31 usm maz. dit, ani klečet a nyní běhám jako Skrabáním v uchu mohou povstati šipka. Nabádala jsem je k tomu, hy bolestivé nežity. Čistění ucha nej- bez N?nat nebyl~. Kqyž j~en~.učila lepe konáme vatou namočenou v v E!lms,. Tex., p1. Vi;lkova .ri!~ala: .

• •.

'• , , Kdyz mne něco sclu'iz1 nechci Jmou teple vode. Pl'l proderavěm bubm-1 mast než Nonat. A to často·opakovala. ku pozor na vodu. Vnikne-li . voda, .Jsem přesvědčena, že Nonat zaslouroztrženým bubín){em do středního ží odpo;mčení.. , ucha, muže zpusobiti těžké hnisání.

Prava mast Je s tnnto Trade Mark: Osoby s protrženým bubínkem ma­ jí si čistiti zvukovod zředěným li­ hem. pN koupáni ať si ucpou zvu­ kovod vatou, nati'enou tukem a pi'etáhnou gumovou čepici přes u­ Cena Nonat jest 50c a $1.00, poši. Do ucha vniklá tělíska odstraní štou 55c a $1.05. Ptejte se Vašeho tů, se vypláchnutím ucha; nelze-li je lékárníka nebo jednatele, ale nic ji­ ného neberte, raději pište přímo ni:.

Chlazený čaj a káva, mléko a takto vypudit, vytáhne je lékař. Při naši adresu : pi'.'íliš silném smrkání muže. býti podmáslí jsou ideální letní nápoj.

Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal Nepijte žádných alkoholických ná­ Mst hlenu s bacily vmetena Eusta-

NONAT ·'"""'""'--·--

pojůl

Koupejte se denně, a možno-li, berte ráno sprchu. Noste lehký, vol­ ně padnoucí oděv. Nepospíchejte!

Netrapte se ničím! Odpočívejte ně­ kolikrát během dne, vždy aspoň pár minut a aspoň jednu hodinu kaž­ dého večera. čtěte zábavnou litera­ turu. Upoutejte své myšlenky na to, co právě děláte, nikoli na tep­ loměr.

Budete-li se říditi těmito radami, přestane vám býti horké počasí strašákem, A hlavně: budete se cí­ ~iti pohodlně.

-O-

Průmysl vYPl'Odávápozemky ve městech a. stěhuje se, Poslední dobou je stále častěji po­ zorovat jak průmysl postupně o­ pouští stará tovární střediska a Oči, Uši, Nos a Hl'dlo překládá výrobu tam, kde nalézá Přípl'ava Brýlí úřední hodiny 2:00-6:00 odpoledne výhodnější podmínky. Prodej měst­ FIRST NATIONAL BANK BLDG. ských pozemků přináší pak továr­ nám jen další zisk. Z vnitřního mě­ Rosenberg, Texas sta zmizely v Praze téměř již všech­ HEFNER BLDG ny závody. Nyní chystá přeložení El Campo, Texas části výroby na venek také Baťa.

V neděli ráno od 9:00 do 12:00 Zlín by opustilo asi osm tisíc dělní­ kii.

DR. C. GREER

TAROKY!

Ve. Stredu, dne 25. sl'pna 1931.

---"-

Nouzová pomoc Podkarpatské Rusi.

Na Podkarpatské Rusi je letos Hra taroků, nejlepši jakosti, ny­ !11 za $1.35, poštou vyplaceně. Ob· neúroda a zásobování obyvatelstva jednávky adresujte na: Oechoslo­ je skutečně velmi obtížné. Jde hlav­ .....s.~ West. Tena. .(dl). ně o kukuřici, jej1~. VÝ\'oZ sottse4ní

Netrpte , z1mn1c1 a malarii!

.

.

ZBUDUJTE váš system pomociSeverova Balzolu.UtužujtElse v bo· ji p.rotlmalarii, zimnici a. jiným nepořádkům obvyklým v tomto podn:ebf. Jste·U brzy unaveni a pohyl.). vás vyčeil'páv-á, zkuste Balzol - chininovou síli!vku ve formě léku telmtého a tabletek. Přinese vám dokonalé,zdraví, povzbudí chuť k jfdlu a napomůže trávení.

Dnes th;íce Texasnnů .používá Balzolu jako system budující sfllvku a ochranný prostr·edek proti malarii. Mějte jej doma a používejte jej l)ťavldelni'.l.

Dostaňte Balzo I u Vašeho lekárníka;

cena 50c a 85c.

W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa.

5

tJpotfobte Sever iiv Anti~epsol při zá· pachu z úst, boll\· vém hrdle, bofavioh clfisnich atd. Pi'tsobi )iš!vč po holeni,

<;

Ve stiedu, due 25. srpna 1937.

VIEITNtlE

PODKOVA A LZICE V KRKU. 1znaji lekati mnoho. Tak v plicich Male deti 'Oast° z nerozumu str- nemocneho__ zjittena reontgenem kaji do Ust yea ktere tarn nepatti. jehla, faletny zub, jeden pacient v Nechapou jeke, ze to neni stejne, zachvatu padoucnice vdechl do prtpadesatihalet prim p do duSky hfebik a pod. Dr. Hornieek pusy, misto aby jej vstreili do auto- zjistil cizi teleso v pradutce etyfimatu a snedly eokoladu, ktera z au- cetilete pani. Pied patnacti lety tcmatu vypadne. Obyeejne se vSak vdechla do priidutly zlatou zubni takove nehcdy skonei pkirozenou korunku a pokus odstraniti ji se cestou a bez bolesti. Ale kdy cizi nepodatil. Nemela vtak 'Zadnch ptedmet uvazne nekde v krku, ye- obtai a tak korunka v prudutce di si lekati rady a maji dokonce stala. Jsou i piipady lidi, kteti k Micah s ptiznaky tuberculosy pro takove ptipady zvlaStni nastroje. PIipady dcspelSch jsou za to a kterm bylo pomoteno tim, mnohern horSi. "Gasop!s lekaru de- lekat jim odstranil z clSrchacich skSth"" zaznamenava, ptipad vojen- stroji cizi teleso. skeho zloeha, kterj'i spolkl ye vazbe ttinact htebikft a krome toho si Inflate hymen. silim vstreil do krku tti milimetry Po ptevratu jsme loS7vali pied ci tlustST drat, ohnuty do padkovy, Si- zinci leckdy v rozpacich, kdy jsnie roke 'Sestract milimetru, jeji ra- hrali statni hymnu a byly to vlastmena byla dlouha pies 60 mill- ne hymny dye: Kde domov milj a metril. V posledni chvili chtel zbeh Nad Tatrou se blYska ... Jeden drat vytahnouti z krku zpet ale ut stat, jednotnS7 stat a d ye hymny — to ne'Slo. Ut jej prsty nemohl do- zdalo se nom to projevem slabosti sahnouti. V nemocnici bylo zji§te- di aspori slo2itosti mladYch politicno, te htebiky site vy gly ptirozenou kjich pomerfi. Dokonce se objevoval cestou z tela yen, ale dratend pod- pravidelne navrh, abychom si zakova to uvazla v prfidu S • nici. Pro- vedli =you jedinou hymnu spoleefesor dr. Greif ptedna,Sel v Gs. oto- nou echfun i Slovakfim. Dnes laryngclogicke spoleenosti, jak zbe- isme si na to zvykli a nevzpominahovi dratenou podkovu dobyvali z me ani, ze i dualisticke Rakouskopradu§nice pomoci roury a cha- Uhersko znalo jen jedinou hymnu: padla. Po nekolika pokusech se po- Zachovej nom . . . A pokud jde o datilo drat vytahnouti a nerozurn- cizinu, ta uz dokonce v torn nevidi nemu mladikovi zachraniti tivot. — di neslyti nic zvlettniho, ze po poJinS7 zbeh, jak o torn referoval na merne zdlouhave melodii Kde dotete schtai docent dr. Hlavdeek, mov mfij nastupuje pfi slavnostni zii pet let s drtadlem nice v pit pfileNtosti jet jedna piseii ye sva duke. Vpravil si v roce 1931 do kr- prava, prudei a temperamentnejti. ku drtadlo Wee, aby se dastal z V2clyt' pomalu ut. kdekte0 stat ma vojny. Domnival se, ze spolkl hymnu dvojdilnou. Zaealo to v Itaa nemel vitbec tadnS7ch obtiti, at lii, kde fatismus k Marcia reale ptiloni v dubnu se u neho dostavily dal si Giovinezzu. V Nemecku k zativaci obtite a horeeka. Na kli- stare Deutschland, Deutschland nice profesora dr. Hynka bylo ueber alles zavedli hakenkreuzleii roentgenem zjiSteno, ze lice neve- povestnY Horst Wessel Lied, a pak zi v taludku, ale v prave prucluke. prisio nove Rakousko, ktere k ciNemocnemu lzici z pradu gky odstra- safske hymne vymyslilo Piseri mlanili na klinice dra. Ptecechtela, ale de Z s e verne po vzoru italskem. A ted' pacient za etyki dny podlehl po- v Polsku se to opakuje: via facti kroeile chorobe plic. tam zavedli k statni hymne Jescze kdy lido t.ili s cizimi te- Polska niezginiela vojenskY pochod lesy v plicich nebo v pruduAkach, Polsudczikfi: My pierwsza brigaaMINim..1■11■1111/011•11

Strana 23.

da . . . Jugoslavel maji od ptevratu trojdilnou hymnu, ale pujde-li to tak dale, i oni budou dostaeni.

Nebo snad ptedstfieni. SlavnY "dynanismus" diktatorskych state si potrpi na velka gesta a k tern patii hojnost vkho druhu. Kdyt dye hymny, prod ne take tti, tieba? Record je rekord?

• • Stesti na 6tvrtou V kavarne "Slavii" seal pan Pillcha s panem Nyklem. Povida pan Nykl: "Ani by elm& nevetil, jakou hraje v lidskem Z'ivote nahoda. Pfedstavej si, pane Prricho, jsem byl v nedeli na dostiha,ch v .1•41

Chuchli. Bylo zrovna etvrteho, jel jsem tam ye etyki hodiny a na zavoditti jsem si vsadil na konO dislo etyti!"

"To je ale opravdu bajeena natioda! To jste mel jiste velike Atesti?"

"Jo, 'Stesti. Ona ta kobyla hopsala at etvrta." * * Turisticita.

Ptali se pana Nasavreka, prod v lete nechodi na vS7lety.

"Ja main mot rad vAelijake ty ziiceniny hradt, to je pravda. Ale prosim vas, ja se nemiltu na to divat, jak byli ti ryai a hrabata negikovriSr. Wechny zticeniny postavili tak daleko od drahy!"

7.11•ollow olowl.).■■■■•,,•••••,■••■■■■■■■■■■ ).11110.11011.0401111.0011111.0.1111.041111111.0.1111.0111M.141•11.

0.1.1.10.1.1110.0411.)

DIVADLO! Dramatickfr krouiek Sokola v Seaton sehraje

V NEDELI, DNE 29. SRPNA 1937

v sini iadu Hvezda Texasu cis. 47, "SRDCE MATtINO" Obraz ze iivota hodnSrch lidi. — Napsal Karel Foft.

OSOBY: J. H. Hurta Tomat Jaburek, mistr truhlatskY Anna panhel Tereza, jeho 'tens.

Elen Spanhe1 Rtienka, jejich schovanka Kamila Fojtatkova.

Emilie Ctiborova Staria, jeji synovec Jan KlinkovskY ml.

Karel Makut, truhlatskSr delnik Josef Mihad Retie: Kamila Fojtatek. — Napoveda: Jan Klinkovsk 'y st.

ZA45ATEK 0 '7:30 HOD. VECER.

'-I-

Hudba Diviiova 0•111■0■••■04110.04111•11.

OSLAVU: 40 LETEHO TRVANI JEDNOTY S. P. J. S. T. potadaji tady

ttilD POKROK Nt-SAO

`POKROK DALLASU" tiSLO 84 A "JARO" eiSLO 130. v Dallasite Sokolovne na 3700 Carl ulici

V NEDELI, DNE 29. SRPNA 1937 Zaeltek

OZNAMUJE

Poiad slavnosti:

potad spoledenskYch zahav, jet. od otevieni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajanti a jejich ptatel.

Po§tovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na dopttini se jest — 20th and North Main.

V NEDELI, 29. SRPNA. — Syncopators VE STREDU, 1. ZARI — Gold Chain Orchestra.

VSTUPNE: PANI 40c

v 5 hodin odpoledne

1.Hudba.

2. Uvitani hostu a elenstva — K. HoupS7ch.

3. Proslov za tad Cis. 84, — bratr V. Drobil, piedseda.

4. "40 lete vYroei S. P. J. S. T." — S. Valeik, glen Hl. fitadovny.

8. Jubilejni scena — elenstvo Jednoty.

6. Narodni hymny — smitenY sbor P. K. Dallas.

15 minutovo, pfestavka.

7. "Teee voda proti vocle" — musk sbor P. K. Dallas.

8. Proslov za fad eis. 130 — bratr W. Nesuda, piedseda.

9. "S. P. J. S. T. v budoucnosti" — br. F. iJanovskY-Steiner, glen Hlavni -Ufadovny.

10. Malat: "Vyletela holubieka", '6 erne °di", a "Let' mrij poslieku" smitenY sbor P. K. Dallas.

11. Doslov — piedseda slavnostniho vYboru.

12. Hudba.

Po pokadu: Vee'efe, volni zalava a veselice.

VSTUPNE: 35c OSOBA.

I/WY

25c

PORADATELL

Hudba: elenove orehestrit: HoupSr, Ondrfi gek, Pokladnik a, Valeik K hojne navtteve zve SLAVNOSTNI VYBOR.

Strain. 24.

V13 TNt/E

Poutiveite k oznamovini

Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli fidtujeme 2 centy za slovo za ka gde uvetejneni. Nejmen gi poplatek za oznamku (do 25 siov) jest 50c Oznamku napigte na zvla gtnim listku a pkilog gnY obnos-tekobjdnavcepkislu bud' pogtovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). osobni dek, pkidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li byti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nagi znaekou, fidtujeme oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zyligt' za znaeku a na pogtovne, any dogle dopisy mthly bYti hhned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k sfiatku" neb "Pkijme se hospodyne" obnisi doplatek za znadku a poitovne 50 cent& Doplatek za znadku budit ptiloten k obnosu, kterY posilate za -znamku.

Hledam spokadane /levee na ;; vYpomoc v domacnosti a restaurantu. Dostane zvlagtni byt a stravu a plat die dohodnuti. Pigte: Star Market, Penelope, Tex., Box 102. (36pd)

• V prostienich letech iena jine se ku vykonavani domacich praci. Tet hocha do gasolinove stanice. Dobre zachazeni. Udejte vase pogadavky. -- Josef Hejl, Jr., Rosen(lt-chg) berg, Texas.

gar PI IJME SE usedla Lena k opatrovani ditete a k vykonavani vgeobecne domaci price. Byt a strava a $5.00 tYdne. Mrs. C. H. Newman Jr., 1669 Dayton, Wichita Falls, Texas.

(33-34)

VELKA ZASOBA hudebnich nastroju. Tet opravujeme nastroje vgeho druhu. Pigte o seznam a ceny.

Slovadek Music House, Waco, Texas.

(42-pd)

Ve stfed•(7,, dne 25. srmaa 1937.

Barbecue a a pokada se v

ove SIM v Crosby Texas v nedeli 5. zifi Velka. Tane6ni Zilava Verze. Ve dne i veder fidinkuje

Div

PRODAM dobte jdouci obchod, totig pivnici — tandirnu. Pkidinu sdelim kagdemu v dopise.

'Bur,

te: L. Zbranek, Daisetta, Tex. (36th KUILATKA: — KURAITEA: Barred, White Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Black Australorps, Black Minorcas, 100 za $7.25; White, Buff, Black, Brown Leghorns a Anconas $7.00 za 100; michane $6.00 za sto. Pogtovne vyplaceno, zarudend tiva dodavka.

Vgechna kukatka pochazi z "flock blood tested" stad. Jsme pkipraveni odesilati objednivky hned. — Von Minden's Hatchery, Fayette-

SLOVAtKOVA koncertni spolednost a Taneeni Orkestr. 6esisa urnelecka hudba, nejlep gi na jihu.

(21-dz.)

Piste o podrobnosti na: Alois Slova- ville, Texas. eek, Waco, Texas.

(42-pd) air, Mite o nage ceny na vgechny semena, krmiva, Bagging & imp PRODA SE dobke jdouci kovarska dilna. Pkieina nemoce. Dalgi Ties a vgechny tolnicke potteby. se sdeli v dopise. Piste na znadku: Nage ceny Paris Green ye 100 lib.

Kovarna, c. o. Vestnik, West, Texas. sudech $26.50 vyplacene. Arsenate (36-pd) of Lead ye 100 lib. sudech $11.85 vyplacene. Calcium Arsenic ye 100 Prodam stoakrovou farmu, lib. sudech $7.25. Lepgi ceny na tedevet mil jitne od Ennis, Tex., pet leznidni kary neb automobilove mil od Rice, Tex. a d ye a pill mile trucky. od nejblitgi gkoly a obchodu. Je to ZIEGLER BROKERAGE COMPANY dobrY pozemek s velkou zasobou voRoom No. 408, • dy, dobre stavby, ovocna zahrada a Merchants Exchange Bldg., jine ptiznive okolnosti. Cena $50 Houston, Texas. (27-36) akr. Po pkipade tuto farmu proKRAL PLNI SLIB. najmu. Pigte: Agnes Dvorak, c. o.

Pti sve nedivne tests po ftecku, H. 0. L. C. Property Management, Dallas, Texas. (lt-chg) zastavil se kral Jiff v mestedku Grewene Uvitala jej tam podle stareho DOBRE FARMY NA PRODEJ obydeje mlada divka obledena do LACINO. nedelnich gatu, jeg k nemu prones350 akrii, 6 mil od san Angelo, 1/2 la nekolik slov a potom mu podala mile od dobre gkoly, dobra, hluboka ohromnou kytici. Kral, domnivaje derna zem, dva nove dobre domy, se, to tim je uvitaci ceremonie skondobra voda, eista zem. Prodame pul dena, jal se rozpravet se starostou Mesta. /Cable v gak k nemu Pkistouneb celou.

• • pila jina divka, cela bile obleCena, 252 akrt, 5 mil od San Angelo, do- a dramotickYrn gestem ukazala na bra zem, 242 akril v poli, dost dobre zastup asi 200 mladYch ten, ktere vstoupily na namesti a nyni staly stavby, dobra voda, 3 mile od ye slavnostnim pozoru. velika lace za $42.50 akr. * * "Vane VeliCenstvo," spustila jejich "vidite nas vgechny v hlu300 akril pit Wall, Tex., 16 mil od San Angelo, 1 1/2 mile od gkoly, do- bokern zoufalstvi. Je nam vgem pies bre nove stavby, 60 akrfi v poli, o- dvacet let, ale nemohly jsme mantela. Nemohlo by nam Vage ostatek v pastru, v gechna dobra hluVeliCenstvo nejak poinoci?" bola derna zeme. $45.00 akr. * * Kral byl okamtik pfekvapen tou 163 akru pid Wall, Texas, 80 akril neobydejnou tadosti, ale slibil, to uv poli, ostatek pastr, dost dkeva, Mni, co bude v jeho mod. Za nekolik gadne stavby, dobry fenc, velice la- dni pkijel do mesta pluk kralovske cino za $35.00 akr, a mnoho jinYch gardy a zilstal tam posadkou. farem od 100 akrfi vYge. Zlinske letadlo, ktere jezdi i po silnici a pa vode.

Take mam mnoho dobrYch rendi Na otrokovickem letisti ikougi od 640 akru do 16 sekci, dobre ceny od $8.50 do $25.00 za akr Take mam mechanik Karel Ra gka letadlo, ktehodne mestskeho majetku, od 5 a- re se mute pohybovat jak ye vzdukru vYge, take lody a domy v me- chu, tak po zemi i ve vode. Stroj stech San Angelo, Rowena a Miles. ma tki zasouvaci kola. K zadnimu Pkijed'te se podivat drive net v gech- kolu je pkipevnena hridel s vodnim no bude prodano. 0 dal gi podrob- roubem. Kfidla se nechaji zasunout do trupu, anit by pkekagela nosti pigte na: osobam, sedicim uvnitk. Zatim se R. D. Loika, San Angelo, Texas, Ragkovi podakilo s letadlem vzle2121 Sherwood Road, Telefon 49142.

Nyni zkou§i stroj na vode.

(pd.)

BAtOVA PUVODNI A REKORDOVA ORCHESTRA ZFAYETTEVILLE, TEXAS. Vstupne k tanci: Patti 40c — (limy 10c.

.11•1.01■41411111.1111■0411111111.0100.1111.0111114011111.1111111.411110.0.111111.0401•041111•041•10.0.0.11111.01 ■0■04.0.01.1.1.141111.0•1•11.....11

NEJViPRAVNE.Tgi tESKt MLUVICI VELKOFILM

"Na Riiiich Ustlano" Veselohra s Antoninou Nedo ginskou v dele, bude ukazovan •v nasledujicich mistech: WEIMAR — Palace Theatre, ve stiedu 25. srpna a 3 hod. odpoledne; prvni piedstaveni o 7:30, druhe a 9:30 hod. veseer.

EL CAMPO, — Normana Theatre, ve etvrtek 26. srpna odpoledne i veker.

WHARTON, — Rio Theatre, v patek 27. srpna o 3 hod. odpoledne o 7:30 a o 9:15 hod. ve6er.

LA GRANGE — Cozy Theatre, v sobotu 28. srpna, a 2:00 hod. a o 4:00 hod., pouze odpoledne.

FAYETTEVILLE, — Down Theatre, v sobotu 28. srpna, prvni piedstaveni o 7:30, druhe o 9:15 hod. veeer.

ENNIS — Grande Theatre, v nedeli 29. srpna, piedstaveni o 3:00 hod. odpoledne, o 5:00 hod. a o 7:00 hod. veeer.

KAUFMAN — New Theatre, v pondeli 30. srpna, prvni piedstaveni o 7:00 hod, druhe a 8:45 hod. veier.

1”,41111111.

Taroky $1.35 Vestnik, West, Te as.

Zde mate &sem zkou gene vklady

za

y

ak tispory, ktere

y

am nabizi

Dvoji Jistotu Dvol POJIgTENt SP. ST. POJIgTUJiCiM SYSTEMEM — DO $5000.00 KA2DEHO VKLADATELE Mil2ete ukladat osobne aneb po po gte od $5.00 nahoru.

Neplatili jsme mene vYdelku jak dtyki procenta rodne, v gesti mesidnich Za 16 1/2 roku vyplatili jsme v celku $3,847,155.89.

Navgtivte nas v nagi nove fdadovne, aneb pi gte anglicky neb desky PRO LEPg i INFORMACE DOBRYCH VKLADU

Houston Bldg.

&

Loan Risen

1114 Capitol Ave.,

HOUSTON,

TEXAS