Vestnik 1937 09 15

a

Entered as second Fsss mail matter. January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) XXV.

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 14 .zafi (September) 1937.

PRESL"

OsvobozcaY mired eeskoslovenskY, jell째 zahranfeni haluze, eivilizovanY svet sklani se v 1:13 ,abokena sinutku nad odehodem tohoto vo:keho staree, jehoi civet byl tak nesmirne bohatY plIter.SY, Cinn Y a tispanY. OdeSel nam navidy. U se nebude divat, jak to delaji bez neho.

Nejvtk. pestava v s1. narode, sjed.notitel, tviiree nesmrtelneho dila, ktere se,stalo dejinami v puiehnanerri veku 87 let v tichjrch Lanech zesnul smrti krasnou. Narod je vdeenSr. Jrneno Pilasdryk.,avo znstane nesmrtelnYin.

OSLO 37.

Strana 2.

V1STNiTC

Rozmanitosti.

Italske kolonialni oddily defeat.

Rozkaz faeisticke italske strany natizuje, aby se u Aech 2enskYch a diveich oddily take kolonialni oddily Italky piljdou do HobeProto jEou podrobovany ptisnemu telesnemu cvieeni, aby habeeske podnebi spiee snaeely. V Habeei si odbude ka2cla dva roky jako na vojne. Faeisticke fistkedi je dAtklive varuje, aby se nemisily s domorodci a zachovaly si eistou krev. Vyjedou v den patnacteho vYrodi pochodu na Ita'ski i britske manevry ve Stiedozemnim Zatim co italskY generalni stab ptipravuje velke manevry italske armady na Sicilii, ktere potrvaji od 12. do 28. srpna a jieh2 se zudastni osobne ministersky ptedseda Mussolini, konaji se na °strove Malta, britske dr2ave ve Sttedozemnim mori velke letecke a namotni moneyry britskeho vojska. AnglickYch manevrfi se zfieastni nekolik set letadel a d ye bitevni lodi.

Britske manevry maji zjistiti mo2nost obrany ostrova v p •ipade napadeni.

Rozdrcen ye valcich.

Jedenatticetilety delnik Rudolf Murin byl zamestnan v papirne v Rozneberku u Brna mletim papirove hmoty. Wee mlYnu se tak obalily, ze je musil oeistit. Zastavil stroj a vstoupil mezi valce. V kritickem okarntiku pheel do mtstnosti delnik Jurkovec. Nevedel o svem druhu a spustil stroj. Valce zachytily uboheho Murina a rozdrtily ho. NeopatrnY spoludelnik byl vzat do vazby.

2eny jsou otuiilejSi Ze 2eny jsou otu2ilejei a odolnejei ne2 mug; zjistil neday no Dr. Jacob Stekol zvlaetnim phstrojem na meteni telesne energie a vydavani tepelne energie.

Jeho pokusy ukazaly, 2e i po osmnactihodinovem pustu pottebuje 2enske telo merle resery ne2 mutske, aby udr2elo v potadku yeechny sve funkce.

Stekohiv ptistroj je take znamenitou kou pro meteni vYtivnosti jednotlivYch potraYin a pro ptedpisovani diety. — Popular Mechanics Magazine. iivot eloveka teSi, pozna-li, 2e ye svete existuje neco, co je mu fiesmirne drahocenne, bud' lide, (2ena, deti), nebo ideje, jejicht uskuteeriovani ptindei blaho lidstvu. 61ovek ma radost ze 2ivota tehdy, 2e neni zbyteenYm tvorem-na svete a dovede-li pro spoleenost nee° ntiteeneho vykonat. Lide, kteti vedi, ze nejsou u2iteenYmi eleny lidske spoleenosti, mohou site dos.ahnouti mnohYch rozkok, ale nedopracuji se 2ivotniho etesti.

Jezero padljrch vojakii.

V madridskem, dnes u2 povestnem parku "Casa del Campo" bylo vysueeno jezirko, kolem n611°2 se loni v tijnu krute bojovalo. U2 dlouho bylo zakazano chytat tam ryby, proto2e tam povstalci nahazeli mnoho s yYch mrtvYch vojakii. Nizkeho stavu vody v 160 bylo pou2ito k vysueeni jezirka, aby byl odstranen hrozici pramen epidemii. V bahne dna bylo nalezeno ptes tti tisice mrtvYch v nebezpeenem stavu rozkladu. Veteinou jsou to mrtvoly Maukteti padli loni v tijnu za, neustalYch ntokfi na Casa del Campo. Dostalo se jim nyni tadneho pohitu. iena organisuje fitek z galeji na babelsk'Ych ostrovech.

V poslednich mesicich uprchlo z francouzske trestanecke kolonie v Guyane v Jinni Americe 311 trestancu. ttady jsou ptesveddeny, ze jim pomohla k fiteku Marie Devi11e-ova. Jeji milenee byl pied lety odsouzen a dopraven na l5abelskY cstrov. Devilleova mu chtela pomoci k iiteku, ale uprchlik se stal obeti zraioku. Od to doby venuje svaj bas a penize tomu, aby pornahala k fiteku jinYm.

Spor statfi pro znamku.

Sttedoamericke staty Nicaragua a Honduras vedou ji2 nekolik let spor o east uzemi, na ne2 si oba staty eini narok. Nyni doelo dokonce k diplomaticke srake, protote Nicaragua si vytiskia znamku letecke poety s mapkou a sporne uzemi si na ni zakreslila jako svoje. Honduras v ostrem protestu zada, aby znamka byla vzata z obehu.

Ve sti edu, due 15. zaki. 1937.

Prod Marcom nemohl dosici zadneho patenta v Kanade?

ZAIlfZtBSKEM tYdeniku "Nova Rijed", jeV hoZ redaktorem je Sava Kosanovid, synovec prosluleho vynalezce Mikulaee Tesly a znalee jeho vynalezil, vyeel pod nadpisem "MarcoMladj, egyptskj, kral Faruk byl needne zani" velmi. zajimavy elanek: Zemtel Marconi. snouben.

ItalskY tisk doprovodil jeho smrt ohromnYmi Sedmnactilety egyptsky kral Faruk se veenekrology. V fivahach o jeho dile, v radiotelera zasnoubil. Jeho yyvolene je gestnact jar a grafii a radiotelefonii vzpornnel jako jeho jmenuje se Safinase. Jeji otec je soudcem, jeptedchildcil a pracovnikil v tom oboru Faraji ded Muhammed Paea Saien byl egyptskYm daye, Hertza, Maxwella, Branlya ba i Popova, ministerskym ptedsedou. Zasnoubeni bylo frale ani slovem se nezminil o Teslovi. Prod? tedne potvrzeno.

Proto: Je vedecky zjietena pravda, ae MikuUS' Tesla, nekdejel pra2skY student, je krome Do nemeckeho chlcba smi se dat viechno, ale jineho tviircem zakladnich objevii, na nicht se jen iita co nejmene. zaklada radiotelefonie. Kdyby nebyla Teslova Nemeckemu zemedelstvi bylo natizeno, 2e dila v tomto oboru, nebylo by vilbec radiotelenesmi pouNt 2adneho 2ita ani peenice ke krfonie ani radiofonie po \Teem torn, co objevili meni dobytka a drilbete, aby bylo dost mouostatni. V radiu jsou Teslovy vysokofrekventni ky na chleb. Ale tato chlebova mouka se jeproudy, Tesliiv 3e plan anteny a uzemneni, Ste podle natizeni musi "nastavit" kukutici a Teslovy jsou generatory a oscilatory, Teshl y je bramborovou moukou. fltedni list selskeho staprincip resonance proudovYch okruhfr, Teslovu uznava, ze zemedelcum v Nemecku nastavy jsou nepterueovane, slabe ptitlumene viny, vaji Cake easy. 26.cla se od nich, aby nepou2iTeslovo je otadive jiskrove pasmo, Teslovy jsou vali ke krmeni 2ita ani peenice, ale ph tom promenlive kondensatory pro regulaci kapacinesiyieji zmeneit sta y dobytka. Maji nahradit ty, Teslfiv je princip promenlive vazby, pouiiti nekolik mil. tun krmneho obili jinYm krmiptevateneho oleje v regulatoru atd., atd. ' vem, ale nesmeji k tomu pouilt pficly urdene Toho yeeho se pou2iva ye veech ra,diovYch pro obili. List uznava, 2e to jsou jedinedne stanicich sveta, vysilacich i ptijimacich. Veechpoti2e, ale je ph tom z ntedni povinnosti opno, co obj evili druzi, by se dalo vyloudit. Kdyby timistickY. se veak vyloueilo dilo Teslovo, nebylo by bezdratne telefonie ani telegrafie. Tesla uz r. 1899 uskuteenil teleautomatii, to je tizeni lodi a Hromadne hitevni iitoky letcii do tylu nepiapod. na dalku elektrickYm proudem bez dratu. telske fronty.

To vee Tesla objevil a dal si patentovat, cele Na jihu Francie se skondily manevry. Potady objevii a vynalezfi, principt i podrobnotvrdily, ze letectvo mute podniknout v tYlu sti — od roku 1899 do 1900. neptitele cenne vojenske operate. Z yldet' dobA Marconi? Byl financovan Brity a od roku te se osveddily hromadne fitoky letadel s ne1896 deal pokusy s HertzovYmi jako ptitlumepatrne vfee na pochodujici nebo odpodivajici nYmi vinami a BranlyovYm koherertrem. Bez jednotky. Manevry spojeny byly s protiletecfispechu. Pozdeji pkidal TeslA y plan anteny a kou obranou civilniho obyvatelstva. uzemneni — Tesla s tim delal pokusy uz roku 1891. S ohromnou elektrickou energii dosahl Zakon o zavojich uplatilovin krvi. tim na mots — Hertzovy viny neprochazeji pteAlbanie zakazala neda y no zakonem mohaka2kami jako Teslovy — maximalni fispech: medanskYm ienarn nosit zavoj. 2eny na kra,ptenos tti teeek Morseovy znaeky — 75 km. lovskem dvote, jen do to doby nosily pati2ske Roku 1899 byly uvetejneny epochalni pokusy toalety, ale tvat musily mit zahalenu, to uTeslovy v Coloradu. Tesla zde provadel televitaly. Ale velka east mohamedanskeho obygrafni i telefonni ptenos bez dratu s minimalvatelstva se tomu brani. V okoli Elbasanu se ni energii na 1000 km. Ptendeel energii, svitil tomu vyhYbaji tak, 2e muti zkratka nedovoluna ptiklad 2arovkou, pohanel motor na 25 km, ji 2enam a dceram vychazet na ulici. Je to pro vyratel napeti 20 milionu voltfi a jiskrY tticetino velike trapeni, proto2e 2eny dosud pilne metrove atd. Tehdy Marconi nenapadne opupracovaly na polich, a ted' musi veechnu pre: stil Hertze i Branlye a ptechazel postupne staci vykonat muk sami, nebo si musi zaplatit le vice na Teslovu soustavu; pomocniky. Ale verny mohamedan radeji sneK Teslovu planu anteny a uzemneni.ptidava, se to, ne2 by dovolil 2ene chodit s odhalenou Teslfiv oscilator a transformator, Teslfiv syntvati. Vlada ptipravuje novY zakon, jent statonisovanY proudovY okruh ve stanici pro vysinovi trest na takove zavirani Zen. Ale to asi lani i pro ptijimani, a nedodav nic vlastniho, nebude mit valneho vYsledku. 2eny. j'ich2 se zvYeel yYsledek z 80 na 8,000 km. V daltich peti o2 dosud detnici vyptavali, vesmes prohlasily, letech pribral dalei Teslovy vynalezy, otadive 2e zustavaji doma dobrovolne ze sve yule. V jiskrove pasmo, princip promenlive vazby, konjinni Albanii, kde vtdycky byli lido boutlivejdensatory na olej, otaeive oscilatory na neptiei, bylo zatim zabito deset cetniku, kteti potlumene viny a doeel k vYsledkilm, jakYch dodle zakona nasilim snimali 2ena.m zavoje. sahl Tesla patnact let pied tim.

To \Tee udinil Marconi diskretne. A2 do smrti Dyky pro japonske letee: misto zajeti harakiri. zachoval diskretnost. A do smrti neptidal Japonske letectvo utrpelo hned v prvnich sviij vedeckY objev. Patentni ochrana je odnech boje v Oine ohromne ztraty. Japonske mezena na jistY poeet let. Patenty se museji listy to vysvetluji takto: Japoneti letci dostaobchodne vytitit. Tesla toho neudinil, proto2e vaji misto paclakfi dyky, aby v ptipade nucesvet nebyl jeete zralY pro jeho visionatske obneho ptistani mohli spachat harakiri. Napted jevy. Marconi s ohromnou reklamou vyu2i1 obmaji veak znidit letadlo a listiny,. Proto pry '- chodne Teslovy vynalezy, zachovavaje diskretji2 japonske letectvo v Cine ztratilo od zahajenost, 2e uplatriuje Teslu, a ponechava svet v ni valky celou ttetinu s yYch sil ph prvnich prvnim rozmachu v domneni, 2e on je vynaleznale tech na dinska letiete. cem a ne jen uplatriovatelem. V Kanade na ptiklad nemohl dosahnouti ani jedineho paPro oholeni pinouvousu deset lidi zabito. tentu s oduvodnenim, ze fee, co podava k paV mexickem meste San Luis Potosi spachali tentovani, vynalezl Tesla. To vee je ye vecleptivr2enci ministra zemedelstvi, generala Sanckem svete velmi dobte znamo. Jsou jen obtuha Cedella podivny atentat. Ptepadli znachodni dirvody, prod' se to jasneji netika. A meho mexickeho politika Aurelia Manrica, zaproto bylo i Marconiove smrti krome Italie ryteho odparce Cedellova, a osthhali mu jeho — venovano tak malo pozornosti. mohutny pinovous. Strhla se z toho te2, ph ktere bylo deset mrt yYch a mnoho ranenYch. Civilisace se zveda nebo klesa podle toho, jak SilnYm policejnim oddililm se yeak podatilo se meni 2enske zaliby. — Dr. William Ernest obnovit klid.

Hocking.

Ve stledu, dne l 5. zai 1937.

PRAM JEDNOTE. Jednoto, ty naae prate na'ai — lepY kvet ptejem Ti, by jses daila nejen sto — v§ak tisic let.

Pamatuj, 2e velkY fikol v budoucnosti pro nas mea, doufejme, nas nezklamea — deskou tee — nam zachovaa.

Vitaji vas bratti, sestry DubovY Raj a tad West, v dndni den mile Jednote chceme vzdat ji na gi test'.

Dr. G. Pazdral.

Cvaci.

R. F. ROZKO8NEM udoli podbrdskYch hor sta.la dtevena chata, kterou o letanich prazdninach obYvali tri pra2 gti studenti Mila, Slava a Tonik. Byli v ni fipine spokojeni a u2ivali pinYmi douaky zdraveho horskeho vzduchu. Sami si varili, sami chatu poklizeli a byli at'astni ye sve samostatnosti a sobestaenosti.

Jen samota easem na ne dolehala.

"Mali jsme si sem vziti alespoil kanara!" poznamenal za de'ativeho dne Slava.

"To via, kanara! Kdo by ho sem nesl? Kdo by ho odnesl? S tim by byla j en poti2!" odvetil Mila.

"Em, neco k obveseleni bychom tu meli miti.

Je tu ticho jako v hrobe," ptidal se k Slavovi Tonik.

"Nu, pakejte, bra gi, opattim vam neco, o co se nebudete musit starat a co vas bude obveselovat," prohodil nahle Mila.

"A co to bude?" chytil se Tonik.

"Uvidi§!" odbyl ho Mila.

A opattil.

Jednoho dne ptinesl ye akatulce od sirek maleho, ale tlusteho cvreka.

"Tu ho mate! Poekejte, jak yam bude cvrkat!" prOvil vesele, kdy2 jim ho ukazal a pustil ho do male zahradky u chaty.

Hai site men pochyby o zabave s cvrekem, ale Mila mel pravdu. Cvreek usadil se v zahradce docela po domacku a brzy se ozYvalo jeho vesele cvrkani rano i odpoledne v zahradce u chaty.

"Nu, netikal jsem to? U2 tu je veseleji!" doval se Mila a hai mu ptisveddili.

Zatim eas ubihal.

Cvreek cvrkal a hai tamer na neho zapomneli. Cvrkot jim zevaednel.

Ale kterehosi dne ozvaly se u chaty dva hlasy cvrekii. Jeden silnY, druhy slaai a do veeera ptibylo k nim jeke pet hlasii. Cvrkalo to vesele a chlapci meli z cvrekt, o nich 2. se domnivali, ze se k nim ptistehovali, nehoraznou radost.

"Paneeku, ted' tu mame celou cvreei kapelu!" smal se Slava.

A meli.

Pani cvrekove, kterou Mila ptinesl, narodilo se nest cvrcika, kteti se meli bystte k 2ivotu a cvrkaili po celY den jako o zavod.

A tak se stalo, 2e jakkoli byli chlapci zprvu nadg eni cvrkotem, brzy se jim zprotivil. Jak take ne, kdy2 cvrdci se rozlezli nejen po cele zahradce, ale nalezli i do chaty, na ptildu, za kamna, zkratka, kam se dalo a cvrkah, cvrkali a neptestavali.

Chlapci chteli spat, ale za hlavou jim evrdek hudl: "Cvrk, cvrk, cvrrrk!" Sedell peed prahem a cvNek 1111(11; "ciak, awl; c yrnict" Ze

5trana 3.

VIEJTNI vS'ech kottil ortvala se monotonni pisnieka: "Cvrk, cvrk, cvrrrk!"

"Tys nam dal s tim cvrekem! To byla zteegtend myglenka! kekl jsi, ze se o ne nemusime starat! Pane nemusime starat! Musime na ne podniknouti hon, abychom se jich zbavili!" latetil brzy Slava.

Podnikli hon, ale cvreci, jakoby vedeli, ze po nich pasou, zmizeli v derach jako syslove.

Trvalo to nekolik dni, ne g se jim podafilo chytit etyki a zanesti od chaty. Ale teetiho dne byli u chaty znovu a zpivali z pineho hrdla neg t'astne: "Cork, cvrk, cvrrrk!"

A tak chlapcum nezbylo, ne g aby si zvykli na cvrkot. 8testi jegte, .ge pre.zdniny brzy skoneily a chlapci opustili chatu i cvreky.

"Tak, ted' tu zustarite a cviete se, abyste pelgtiho roku umeli neco jineho !" loueil se Slava.

Ale v tonu jeho hlasu nebylo znati mrzutosti a zlosti, ale pino smutku.

Jak take ne, kdy g zlate prazdniny, opevovand cvreei pisni, skoneily.

Wiet d© ozli Maruge K. Vagakova,.

TAETI se probudily pozde rano, kdy g se jig pan lesni s pugkou pees rameno vracel z ranniho lovu na srnce gesteraka, kterST jako zdzrakem unikl smrti.

Deti srneeka znaly, nebot' chodil okusovat tetichove listy pnouci se po dtevenem plote kolem zahradky. Byl to takovY domaci srneeek s jednou vidlici v parftku, tak ne'at'astne narostlou, souboji, ktery /lady svadel se svYmi druhy, mohl srnci oko vypichnout, nebo sveho srneiho soka v souboji i rozparat.

Maly Pavel myslivcilv, pfiaoural se k otci, ptal mu dobreho jitra a optal se zvedave: "Kam jdeA dnes, tatieku?"

"Na Chvojno. Budete-li se rychle oblekat, vezmu vas s sebou!"

To byl poprask mezi malYmi, nebot' Veraka ldela dosud v postYlce. Zlate vlasky vinily se ji kolem maleho rfi2oveho oblieejieka a telieko odeno v dlouhou nani koaiiku, stoeeno bylo dc? klubieka, s rueiekami pod levYm ouakem.

"Vero, vzhfiru, jdeme s tatiekem na Chlum!"

"Ale nech mne spat!"

"Uteeeme ti s tatiekem!"

"Je, ja chci taky s tatiekem!"

"Nebee a pojd' se strojit," vybizel spe-ane Pavel sesttieku.

Veru'aka skodila dohl a utikala k umyvadlu, rychle se oblekla. Pavel ji pomohl obout a ji2 se snidalo a 'al) se.

Cesta byla krasna, nebot' les vonel a zpival.

Lesem se 'alo pine tti hodiny, nd se dalo na chvojenskY vrch, kde stoji kostelidek z roku 1362, na jeho htbitovni zdi je umistena deska k ucteni pamatky sedmi selskYch rebelu, kteti. tu odpaivaji po potupne smrti od roku 1775.

Pan lesni smekl klobouk a poklonil se jejich pamatce. Jeho oba synkove ho nasledovali. tu tfai a zara2eni, nebot' otec jim o tomto selskem povstani ji2 nekolikrat vypravoval.

Mezi lesnimi delniky byl dosud jeden potomek Plotilu z Krhonic, ktereho deti velmi dobte znaly, nebot' pracoval v hornopaareckem reviru na pasekach.

Odtud zavedl pan lesni deti do Kozli, kde stalo zficenina hradu, kolem neho2 byly dobte znatelne valy i misto, kde bYval visutY most, Po nem'2 se do hradu ptiji2delo.

Ve vysoke hradni zdi, dole u same zeme v rozsedlinach, ubytovali se jezevci. Meli tu nekolikametrova, todita doupata, ye kterYch se neraene kaklYm rokem plemenili tak, 2e jiZ tropili i 'akody pitim balantich vajieek a hubenim mladYch zajicu.

Z techto duvodu byl na ne uspotadan lion, na kterem pes sousedniho myslivce, hrubosrsty "Zoly" s jezeveikem Jupikem, ktereho jig zname z myslivcova dvora, utrpeli znaene pohmadeniny na vetrnikach i behach, jimi2 zero vyhrabavali a ryli, aby se k jezevci ptibli2ili Ze zabiteho jezevce dal si tenkrate hajnY Kumsa udelat salam, kterY pry byl znamenitY svou tudnosti.

Pod hradem na male mS7tine, kudy protekal pc§v011y a jiz se zase pQM41(, clOt1

alo vzhfiru do paseky pine eervenYch jahod, Tady musel pan lesni pobizet k rychle nebot' na obloze se obj evil mraeek, kterY byl rychlSr, rostl a olovene se zbarvoval.

Kus ne prave lakave cesty eekalo male vYletniky, nebot' testa sem vedla kopcovita a neschildna. Pod chvojenskSma lesiekem spadly prvni velike krapeje a pak najednou, jako kdy2 se nebe protrhne, lilo a lilo.

Deti byly mokre do koklek a pan lesni jako hastrman.. ZelenSr klobouk ug nebyl zelenY, uniforma promokla, boty pine vody. Veru§ka se tomu hrozne smala, kdyg ji tatidek svS7m promoklYm kabatem chtel chranit, aby snad nenachladla. Nebylo oba y. Degt' byl teply, bez boute a chladneho vetru. Vozovou cestou tekly strugky vlahe vody, kterou se deti vesele brodily ag k oboke, nad nig z mraeen prodiraly se jig zase slunedni paprsky.

Vesele se glo k domovu, kde netrpelive vyhliZela z oken starostliva pan! lesni. Jak je videla, begela jim vsteic.

Odvedla deti do pradelny, vysvlekla, osugila a rychle ptevlekla, aby jig zasedly ke stolu, na nemt byla peipravena tepid polevka.

Onoho dne bylo o eem povidat do sameho yedera, kterSi byl degtivS7 a nevlidr47. Veder, kdyg deti legely, vzpomnela si pani lesni na kavku a gla se podivat, zaheadovala-li na svern starem miste, ale nena gla ji tam. Pepik seal na patezu a ospale uzaviral oel, kdyg se pani se svetlem v ruce k nemu pribll gila. "Kaeo, kde jsi, kaeenko," volala kavku, hledala ji pod starou obilni spi21. na stohu drlvi, ye vgech koutech kolny — ale marne. — Kadenka byla prye, jako by se zem pod ni propadla. Pani lesni starostliva zavtela za sebou dvete a odala do lanice, ani2 detem prozradila svoji obavu o mile:ho ptaka, jeho si oblibila a ktereho i deti mely velice rady, nebot' jim sedal na rameno a kloval z rukou drobne rozsekand jatra a drobty cukrovi, nebo i chleba.

DruhY den easne zrana, probudil pani lesni ktik kavky na dvae. Zaradovala se. Rychle se ustrojila a be2ela se podivat, co se deje.

K svemu idasu uvidela kavku What ze velikym, eernobilYm holubem, na kterem loudila snidani, otvirajic zobak ke krmeni a stavic se holubovi do cesty, neustale peed nim couvajic.

"6 ty hloupe stvot'enidko, to neni mama!

Pojd' sem, kaeenko, pojd', tady je pro tebe phpravena snidane."

Pan lesni vyhledl z okna a vesele se rozesmal, kdy2 uvidel kavein omyl a holubtv idas.

Tohle jitro zaealo krasne. Ptaci zpivali, les vonel a kvety se ttpytily velikkmi degt'ovSrmi kapkami, ktere a2 do noci omYvaly stromy a napajely vprahlou zem.

Pod myslivnou pasl se testerak se svou dru g -kouadvemly.Dcipuokbhaly dye jine srnci rodiny. Srnci opatrne zvedali hlavy od tuene pastvy a davali se na fitek pri sebe menim 'gelestu, opet se vracejice zpet, ke svYm rodinam: Ale nejopatrnej§i se zdali bYti §edi lesni kraliekove. Pobihali vesele po louce a jen bila plrka prozrazovala jejich znaene mnastvi, kdy2 se dali pti sebe nepatrnejaim §ustnuti na fitek. Jen ba2anti slepice starostliva hlidala drobne deti, neustale je svoiavajic kolem sebe, nebot' jejich ba2anti otec, ztracel se ye vysoke trave, misne sbiraje slimaky a jinY hmyz a nattepavaje obeas sva, kovove leskla pera ye sluneeni zati.

Tenhle cip lesa, nad kterYm ve vfai trfmila malebna myslivna, byl ptekrasnY a zveti, ktera znala sveho lesniho pana a obyvatele myslivny. lichotivY. Nic ji zde nemohlo vyrait, co se v santotne myslivne odehravalo. Mohla mala.

Veruaka plakat jak chtela, hal dovadet, lesni kiCet. at se hory trasly anebo hrat na sve radio pH midani, obecle a vedeti, se to po lese ro7lehalo, vAe dodaValo ji jistoty, klidu a bezpp ei. Tomu koneene nasvedeovalo i korYtko na brambory, michane se 'Srotem, nad kterYin pei vrznuti vratek, zvedalo se obyeejne nekolik srneich hlav s krasnYmi, dernymi vetrniky a yelikymi, moudrYmi svetly. Tahle zvet se lesniho Kaana nebala a •klidne a pevne hledela mu do odi a Cekala, as pfdel s pakou na ramene, nebot' vedela, .2e v ni nejsou kale pro jejich srdce . . . .

Prot? To povim

a

Strana 4.

Oddil dopisovatelskfr Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, pofadatel pfedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnimu rozhodnuti.

Pokrok Houstonu eis. 88.

Houston, Texas.

Bylo mne ulo2epo v naafi posledni tadne schtizi ze dne 5. zaki 1937, abych prostfednictvirn Vestniku, upozornil pfislu gniky na:ยงeho rj du, kteti teto schazi pfitomni nebyli a kde se jednalo o zavedeni "Nemocenskeho Odbaru" u na'Si Jednoty, a zaroveri nasimradem proveden zapis elenil pro tento odbor se hlasicich.

Schime byla slabe nav2tivena a pia() tee zapis elenstva do Nemocenskeho odboru nebyl tak jak se oeekavalo, a nasledkem toho tato vYzva pro ease eleny.

Kdo by si pral stati elenem Nemocenskeho odboru, tak at' mne uvedomi jakYmkoliv sobem do konce tohoto mesice (zati 1937), jelikot seznam hldsicich se Menu ma bYti na shora uvedene datum odeslan na Hlavni ftad.

Nasledujici jest dopis razu osobniho, tedy nikoli za fad.

Co tyto fadky pisi, probiram se v torn mem holem "rejstkiku", a v posledni zasuvce nagel jsem jate, snad ji2 zapomenute, "Navrhy Nemocenskeho VYborti", ze sjezdu v Ennis 1932.

Byl jsem elenem tohoto vYboru a v mySlenkach porovnavam oba tyto navrhy na zavedeni Nemocenskeho odboru, ale neminim dnes uvadeti 2adnou z myth mySlenek co o tom soudim, to asi rozhodne zajem elenstva pro tento odbor.

Kdy2 jsem psal fivodni dopis za tad do Vestniku, kterY jest v hofejSich odstavcich, napadlo mne potekadlo: "Tak svet adplaci!"

Pracovat pro tento "Odbor" mohu, ale stati se elenem, to ne. U2 pry jsem press 2edesat, a takovi "mladici" jsou ne2adouci a jejich pfijmuti "Bratrstvi" nedovoluje. Nep gi tento odstavec pouze za moji osobu, neb takovYch mladiku a mladic, ktefi nesou to vinu, 2e se narodill pied rokem 1877, jest u na21 Jednoty mnohem vice, ale nejsou 2adouci do Nemocenskeho odboru pro jejich staff, ale opaenYm smerem na tento odbor mimotadne platit musi.

A nyni Wine zpet a podivejme se na nag].

Jednotu, kdy2 byla jeke v kolebce zavinutd, v plenkach. Kdo stal u jeji kolebky? Kdo ji opatroval v jejimlem mladi? Kdo stal u jejiho kftu, kdy2 dostala jeji jmeno S. P. J. S. T.? Kdo ji vryl v jeji Slit to krasne heslo: "Podpora, Lidskost, Bratrstvi"? Nyni dorostla, stala se slienou pannou a jeji bohatstvi obnag i pies tri miliony dolarii. A jak se nyni mace2sky zachovala, s jakYm nevdeltem se odslou2ila tem, co stall u jeji kolebky a ji yenovali nejvet2i peel. Nepoleje rumenec studu jeji tvak?

A jakou ozvenu bude miti vyloudeni starMho elenstva od Nemocenskeho odboru? DvanactY sjezd v East Bernard povolil vyplaceni jednoho tisice dolaril do fondu pro tento odbor.

Tento fond na obnos $1000 byl by vyplacen z kapitalu, kterY vlastni a pfinale2i celku, tedy vsem elenian bez rozdilu stall, a ka.2dY Glen, kterY dr21 certifikat Jednotou vystavenY a snravne pini sve povinnosti co Glen, stave. se podilnikem vkhod a snaSi te2 i nev'hody, tedy jeho podil na vSem mu musi bYti zarueen a chranen.

Timto rozhodnutim, ze skupina star'Sich byla ad Nemocenskeho odboru vyloueena, bylo nepiimo Hlavni tfadovne zakazano vyplatiti obnos $1000.00 do fondu pro zakladajici se odbor. Neb fond mute bYt jen tenkrate vyplacen, kdyi zaujima celek Jednoty, nikoli vsak jednotlivcin, nebo skupine. Proto tento bod, ono rozhodnuti, ktere by se mohlo stati kamenem firazu, zdali mo2no, bud' opravit neb vynechat, bych pokladal za nutne. Na ten samY 'hod bylo poukazovano aktuarem na

VtSTME

stfedu dne 15. zati 1937.

sjezdu v Ennis, ze jen celek muse dostati jiste procento z disteho zisku, pro fond na NemocenskS7 odbor.

Jak se divam na stab? Podet mkt by nemel Wit bran v uvahu, neb jest to jen diselnYm irclajem meho stab, ale neuvadi jak se citim.

Tak na to hledi start Frank Olexa.

SEZNAM NOVYCH MENU PRIJATICH ZA mksic SRPEN 1937.

fiord

Mad

10 16 16 16 17 24 24 24 24 24 25 25 25 26 26 26 26 27 28 28 28 28 28 28 28 28 28 28 28 28 28 28 28 30 30 30 36 39 40 45 45 45 45 58 58 53 58 58 58 58 58 58 63 68 70 70 70 76 80 84 84 84 87 87 88

Vida BCDEGHI 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1

1 1

Stall Obnos 500 500 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 500 500 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 500 500 500 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 500 500 1,000 500 500 500 500 500 500 500 1,000 500 1,000 500 1,000 500 1,000 500 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 500 1,000

88 93 95 99 99 101 110 112 115 121 121 121 122 130 130 135 135 135 138 141 141 141 141 142 142 142 147 148 148 154 155 155 159

1

24 16 21 27 27 23 23 19 42 16 23 35 21 20 16 19 16 26 25 16 35 25 20 37 37 16 16 35 41 16 19 29 54

1,000 500 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 2,000 1,000 1,000

Poji:Steno v tfide B -30 Menu PojiAteno v Ufa C - 57 elenil Poji:Steno v tfide D - 13 elenii PojiSteno v tfide E- 1 Glen Pojikeno v tfide G- 5 Menu PojiAteno v tfide H- 1 Glen Poji2teno v tfide I- 4 eleni PrOmerne stab, 23 let, 2 mesice, merle.

Prfunerna pojistka $809.00, vice.

Pflpojiiteni.

4 1 52 500 28 1 48 1,000 36 1 32 1,000 112 1 48 500 DETSKt ODBOR /tad Do 16 let 20-Leta doi. Splacena ve stari 18 let 4 17 24 25 26 27 28 33 45 47 50 63 70 71 88 104 112 122 133 138 5 141 3 2 143 PojiยงtEcno do 16 let -34elenti.

Pojiaeno do 20-lete - 9 &emir -Poj gteno do v 18 let splacene - 1 Glen.

S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 30. srpna 1937.

ListonoAit nepiijdou nikam, kde je neuvazan* pes.

V 2atei byl jeden listonoS pti dorucovani paty v jedne vile pokousan psem. Listona musel vyhledati lekatskou pomoc. V 2atei je to v kratke dobe ji2 sedm' pripad, ze listono:s' byl pri dorueovani paty do domu pokousan. keditelstvi poStovniho irfadu v 2atci proto vydalo vyhlaSku, ye ktere upozornilo, ze pata nebude dorueovati zasilky do domu a obeho(10, kde nemaji psy uvazane na tementi.

Ve stiedu, dne 15. zati 1937.

Wallis, Texas.

Cteni broth a sestry!

Jak pozoruji z dopist, tYkajicich se &Mika nemocenske podpory, projevuje se nespokojenost, a co &en nemocenskeho vYboru se pHznavarn, to ani mne se v ge nezamlouva, tak jak bych sobe peal, avgak, jak jsem jit drive psal, to jest to zaeatek kterY jest vtidy obtitnejAi net konec.

Kdyi vezmeme ptiklad 40 let trvani nagi Jednoty, kde odbYvame sjezdy katide etyki roky, shledame, ze katidY sjezd hledi napravit co se zda bYt chybnYm, a tedy si dovolim dat otazku: "Dokazali jsme to?" Moje odpoved' jest: "Je gte ne".

A proto bychom meli hledet k tomu, by se zavedl tento nemocenskY odbor a pak ladat opravy. Zadny nebude nucen vstoupit do N. 0. pokud se mu to nebude zamlouvat, ani tadnY nebude na to platit neptimo, jak jest domnenka, jen ti, kteti budou v N. 0. budou platit, a to nasledovne: Kdyt bude v mesici vyplaceno tti sta dolara, bude udelan rozpoeet na takovy obnos jakY se vyplatil. Pakli by v mesici nebylo tadosti o podporu, pak ovgem nebude ani rozpoeet, jinYmi slovy, rozpoeet bude takovY, by se \Tidy dopinil zakladni kapital. e nemocenskY vYbor netiada v pravidlech lekatske vysvedeeni pti vstupu do N. 0. jest z toho dirvodu, to mame tolik dilvery v nagem elenstvu, to nebude ,tiadat o piijeti do N. 0., kdyl by byl pkinesen k zapisu na nositkach a podobne. Lekatske vysveddeni se tada tenkrat, kde elen N. 0. tads pthaporu, ku kteremuti bude ptipojeno odporudeni nemocenskeho vYboru tadoveho. Zdanlive se zda, to nejvyggi podpora v obnosu $60 jest jen almutna.Bratti a sestry, kdyt se pkihlasi tisic elenti do N. 0. bude tedy zaklad tisic pet set dolara. Jest motno na takovY zaklad udinit velkY nabeh?

Ja main zato, to ne. Mute se ptihodit znadnY, neoeekavanY poeet onemocneni a mnohY Men by nebyl vstavu rozpoeet zapravit. V padu, to by ptistoupilo nekolik tisic elenti do N. 0. zajiste by se mohia udelovat podpora ye vetgirn obnosu.

Jegte si dovolim poopravit domnenku sestry R. Hlavaty-Kampen. -Mena spolu sestro! V dopise ze dne 11. srpna pi gete, to dleni, kteti jsou pojigteni proti iirazu neb nemoci u spoleenosti, nebudou ptipustny k podileni se v nagem N. 0. — Neni tomu tak. KatdY elovek si mule vzit pojistku arazoveho neb nemocenskou u vice spoleenosti, prase tak dobie jak pojistku na tivot. Nezakonite poji gteni jest jen proti ohni neb bcuii, kdyt jeho majetek jest tenon tekneme tisic dolarti, a na obnos takovY jest pojigten. Zaptel by vgak, to ma majetek pojigten a dal se pojistit u nekolika spoleenosti. To je podvod a zavani kriminalem.

Doufam, to nebudete brat mou opravu ye zle.

Co elen nemocenskeho vYboru navrhuji nasledujici opravu ve stanovach nemocenskeho oddeleni. elanek 2. na miste 60 let 65 let. Oldnek 7. celY vypustit. Oprava: Na konci elanku 3. nejakYm omylem vynechana slova: "Vyjimaje nahodilY araz".

S bratrskYm pozdravem, John Holeeek.

New Ulm. Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Je tomu vic jak tticet mkt, co jsem ptistoupil k nag mile Jednot y SPJST. V New Ulm byl tad Cislo 59 Bratti Jihu. Tajemnikem tenkrat byl br. J. J. Frnka, dnes ut ho neni; odebral se tam odkud neni navratu. Budit mu zeme lehkou. Bylo nas asi gestnact dlentl, asi dye neb tii sestry, prase si nemohu upamatovat.

Pane, tenkrat bylo mezi narni veselo. 0 eem jsme jednali, to jsme take odhlasovali, a to se musilo take provost, a vtdy to bylo pro vgechny dobre. Dnes je nas dohromady 7 elenu, a to nejhorgi je, to se ani nezname. Tajemnika, poiladnika a tieetnika ma,me v jedne osobe br. F. A. Woiga. Myslel jsem, to se bratti dohodnou na nejake 40 lete oslave, ale jak vidim a pozoruji, tak mac z toho nebude, a mate bYt, to to bude ptehlednuto a docela zapomenuto.

VESTN1K Ty tisice nagich mladYch lidi by se meli ptihlasit do nag mile. Jednoty, pokud jsou mladi, neb maji to o mnoho lacinej gi, jak kdyti dosahnou stargich let, pak je to katdYm rokem dralgi. Nekdy by se ra.di pkihlasili, ale u nektereho at to nejde, proto to se-mu tieba stala za ty Leta co zame gkal nejaka nehoda, pro kterou ut je pak neptijatelnY. Ja toho take lituji, to jsem se hned od zadatku kdyt jsem mel ptilelitost se ptihlasit a stat se elenem nag mile Slovanske Jednoty, ale tenkrate bylo mnoho fale gnYch prorokti, a ti katcleho zrazovali, aby si dal katdY pozor, to co tarn zaplatil v gecko ztrati, to to nebude dlouho trvat a le v gechno praskne. Ale dnes vidime, ze Spatne prorokovali. Na ge mils Jednota jest tou nejlepgi a to nejspolehlivej g, majici tisice elena a za miliony dolara majetku.

Za to vgechno mateme jen dekovat natim hlavnim atednikam, kteti se o v gechno spray -nearozumstaji.Bud mzatoBes jette dlouhe titi.

Poeasi je u nas menive, ut kolik dni hrom bouii, ale pii torn velice malo pr gi, proto nebudou tiadne patety ani zemaky. Na loukach malo travy, bavina je jakasi, ale velice malo.

Jan 8incl.

Guy, Texas.

Bratfe redaktore, sestry a bratii!

Vgern tem, kteii jakYmkoliv zpasobem spell k obohaceni na geho 40 leti, dne 29. srpna, timto za oba tady vyslovujeme vkle diky!

Dekujeme v prvni fade ov gem navgtevnikilm, kteti umotnili nam finandni zdar, adinkujicim, teenikiim a na gim pracovnikam, moraine nam zajistili tispech tak vynikajici.

Budeme hledeti se odvdediti pti prvni ptiletitosti a napomenuti„ br. redaktora zajiste to bude bratrsky nasledovano. Za obetavost, bratrskou ochotu a peknY proslov i milou na.vgtevu obzvlagte br. redaktorovi srdedne dekujeme. Tegilo nas setkani, tieba kratke.

Jakmile se hospodatske pomery ponekud poopravi i spolkova prace i spoledenske snateni budou se mod. ptijemneji a s novou chuti provadeti. My doufame, to toto na ge pkani se v blizke budoucnosti spini. Na ge osada a oba tady dokazaly, to dovedou pane i nadgene spolupracovati a kochame se nadeji, to obohaceni vklikYmi zku genostmi ptigti nag spolednY podnik ptedei posledni zde potadany.

Znov-u dekujeme vgem btratrum z Hlavni ttadovny za aeast a povzbuzeni, na gemu okresnimu soudci a vgem obetavYm spolupracovnikam, gkolnim dozorctim a vilbec kaidemu, kterY nam pomocne ruky podal.

Paddek byl vzornY, ucinkujici v gici se stateane drkli, a tak v gem ostatnim radium ptejeme takovY uspech pfi slavnostech 40-letYch. Na zdar!

S pozdravem vgem, jsem v acte L. 0. Hogek.

Rad MU flora eislo 16.

Hallettsville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Tirnto se yam oznamuje, to v mesici zati nam ptipadne platit letni poplatek. Tedy je tadoucno, abyste se v hojnem podtu dostavili do schaze a sve poplatky zapravili, obzvlaSte ti Cleni, kterym preaplatne dojde, at' dap o sobe vedet, jak s tim hodlaji dale nalotiit, zda-li si zase ptedplati anebo budou platit mesidn'e u mistniho tadu. Schaze bude se konati jako obyeejne, tteti nedeli v zati. Tedy na zdar v gem! S bratrskYm pozdravem, Vint. Melnar, itoetni.

Jubilejni oslava radii Slovan Jihu cis. 26, ve Skidmore, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Chapu se teto posledni ptiletiitosti yam oznamiti, to v gechny ptipravne plany k n.agi °slave' 40 leti zaloteni facia Slovan Jihu 26, jscu vypracovane.

Oslava poene v 10 hodin rano s hudbou a zpevem. Pak tadovY ptedseda ptivita obecenstvo a pteete krat gi historii tadu cis. 26. Dale budou uvadeni nevi elenove. V poledne bude chutnY obed — "barbecue". Odpoledne zaha-

Strana 5, ji program Hrdinav orchestr, pak budou sledovat proslovy tednika z Hlavni tltadovny.

Zveme vgechny bratry a sestry a ptatele od okalnich Molt a vgech iadu. Ptijd'te na toto oslavu mezi nas. Budete vitani, pomatete k nspechu oslavy a my yam tuto bratrskou pomoc oplatime at vas tad bude take jubilejni oslavu potadat.

Program bude ye Skidmore High School Auditorium ph same Highway.

Radovi broth jsou tadani, aby se dostavili v sobotu odpoledne asi v 1:30 hod. pomoci sestavit stely a jine ptipravy; bude tam prate pro vgechny.

Na shledanou v nedeli, 19. zati u nas ye Skidmore.

Julius 8umbera, taj.

Kraianka graduevala s • vyznamenanim.

Z Austinu se scleluje, to sleena F. B. °mitejova z Rosenbergu graduovala s vyznamenanim (high honors) pti ukonCcni letni gkolv Texas ke statni university. Studovala etyfi kursy Ceske fedi a literatury. Jejim hlavnim ptedmetPm bvla, gpane14ina a vedlei gim ecgina a dejepis. 131)de udifi na, vy ggi gkole ve Wallis.

Snad se tarn nyni kraiand doekaii zavedeni degtiny na vy ggi. spolu. Sledna, Ondteiova byla piedsedkyni klub» O nchie v dr ythern b Ahil letni glc-117 a klub ji k jejimu vyznamenani srdedne blahoptej e. itad Praha, eislo 29 Taylor, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vam davam na vedomost, to na g zabavni vYbor na geho tadu bude potadat v nedeli dne 19. zati "Vinobrani". Proto zve vgechny krajany a krajanky, stare i mlade, by se pfigli podivat a vytandit po staro- i mladodesku. Bude to, pta.tele, nee() velkolepeho a take zajimaye. Jak jsem zaslechi, tak na g zabavni vflaor thee nas vg echny piekvapit nejen dobrou deskou hudbou, ale i okra glenim nag Ceske sine.

Obzylagt' nage sestry se chystaji nas ptekvapit svoji laskavosti a obsluhou tam v kuchyni. Vite sami dobte, to to bude na ge prvni ryze eeska veselice, abychom se pobavili jako mili pfatele a krajan y . Tak ptatele, v nedeli veder 19 zati zapomente na sve starosti a 'vizele a ptijd'te se pobavit a zataneit a uvidite, to oldejete a zatijete veselosti do sytosti.

Vite to takova zabava jako jest "Vinobrani", jest skuteene krasna, a mila, obzvla gt' kdyt budou miti "pohcajtky". Vite, jakmile vas .takoye netne pohlavi chytne ph kradeti nejakeho toho jablka, tak bude skuteene zle. Nemel jsem to dat do vetejnosti ohledne tech policajtkaeth, ale kdyt jsem toho mutskeho pohlavi, tale m_usim mute varovat.

Tak pfatele, vzhilru do Taylor dne 19. zaii k sini fadu Praha, tam vas bude odekavat velike ptekvapeni.

Timto zvu i vas tam v redakci v gechny, nebudete toho litovat.

Zabavni vS7bor timto take dava na vedomost vgem bratram na geho fadu, to by je tam rad uvidel, ktefi budou moct phjet v nedeli dne 19. odpoledne 0 2 hod. a pomohli jim s praci na veeer. Tutme se! Na zdar!

Jos. F. Eineigl, zpravodaj.

Poklad v klokanove vaku.

Mantelka feditele zoologicke zahrady v australskem meste Brisbane hlasila policii, to ji zmizel perlovSr nahrdelnik. Podezieni padlo na jednoho ze stratca zahrady, kterS7 mel pfistup do domu. Kradet mu v gak nebylo motno dokazat. teprve pozdefi zjistili det gti navgtevnici, to ye vaku klokana se need blYska Byly to ztracene perly. Po novern kfitovem vrslechu se pak dozorce pfiznal, to klokana poutil za skrS7g.

Velmi ogklivSTm a velmi kra.sn3.7 m tenam bychom meli lichotit, to jsou inteligentni. jen prennernSm fikame, to jsou krasne. — Lord Chesterfield.

Pry katde dite narozene v :oce 1937 ut je vlade dlutno 420 dolarit Jak' tedy div, to tolik plade! — Atlantic Log.

Strana G. Dallas, Texas.

Na takovou veselou zabavu, jakou jsme men 5. zafi, zvanou "Barn Dance", budeme hodne dlouho vzpominat. Zadnk na teplo nenatikal a kam se obratil, bylo videt jen legraci a smith.

Sin byla pekne vystrojena: uprostied u stropu visela otep sena, v g ade po stranach bavina, klay kukutice, v oknech snopky zeleneho krmiva, na jevi g h stromy a v pozadi krajinn. Sal byl osvetlen jen na stranach barevnkmi tarovkami, take to vypadalo jako v podveder nekde v pfirode. Kdy2 pak spustila hudba ku tanci, bylo videt v kole vet ginou same mlade farmaky a panedku jake va2ne, nekteti od 200 liber nahoru. Byli tam i dva stark, ale podafeni, ani kornovka jim nes,chazeld. Byl tam te2 jeden farmak az z Minnesoty a nesl si celk svilj majetek na Mice pies rameno v uzlidku. Z West nas poctili svou nav gtevou Willie Zatopek s rodinou, z Houstonu bkvale. Kalouskova, ted' vdana, fikal mne jeji muteek jeho jmeno, ale ja je zapomel, nevim elm to, 2e mam tak kratkou pamet', rnotla 2e je toho vinna hokthlaYost. Ted' bkvaji ve Fort Worth, tak jsme sousedy. Byli tam jegte jini navg tevnici, jich jrnena neznam. Vg em upkimnk dik a piijd'te zas. ✓ nedeli dne 19. t. m. bude schaze Padova.

Zadatek y e 3 hod. odpol. Bylo by zahodno, aby mladi &move vettm poetem schaze nav gtevovali, nebot' je to jejich povinnost. Katlk ten, at' mladk nebo start., ma u nas ye schazi stejne pravo het, co by bylo ku prospechu spolku.

Po schazi kadove si udelame schazi zabavniho vkboru a tam se mete (vy mladi) dohodnout zase na nejake pfekvapeni, jako byl barn dance. Nefikejte: ja nejsem na zabavnim vybore. To nevadi, pracovat mime v gichni. Ptivedte sve zname, byt' i nebyli eleny. V gak a Jim to pomery dovoli a budou se citit mezi jako dorna, stanou e eleny take.

S pozdravem na ctenou redakci a vgechny V. Kartouz (Maly). etenafe. ftad Ennis, Cislo 25: Ctena redakce Vestniku!

Ctenemu Cienstvu fadu Ennis a ctene vetejnosti prozrazuji, 2e dne 19. zaki na g Kroukk bude potadati obLinky. Je to peknk program, nacvieenk se zpevy. Je v nem zastoupenk celk Kroukk. Ob2inky byly pofadany ye stare vlasti, kdy se ukoneily 2ne a aroda se svezla do stodol, tak ,se odbyly ob2inky. Tam se veselili staff i mladet. Proto na 19. nam pfipadne nage nedele, tak mezi 6. a 7. hodinou se bude program potadati, proto pfijd'te v gichni. Vstup bude volnk, jen na zabavu se bude vstup poeitati. Ti, kteti phjdou mezi 5. a 6. hodinou, dostanou eislo na vkhru. Budou dany tfi ceny do vkhry. Tedy se dostavte na ureitk Cas, byste dostali na tah listek a budete miti upominku z prvnich ob2inek, co kdy v Ennis byly potadany. Listky na vkhru obdr2i jenom ti, kteti pfijedou do 6. hodin. Prato ptijed'te vgichni, budete_miti peknou upominku. Zaroveri zveme sousedni iady, by nas svou nav gtevou poctily.

Odpoledne budou se odbkvati ob2inky a veeer bude taneeni zabava. Proto nezapomerite na den 19. a phjedte do Narodni sine v Ennis: John Hrabina.

S pozdravem jsem, PEKNY DOKUMENT PODNIKAVOSTI TEXASKtCH tECHOSLOVAKt. Jegte pled padesati lety bylo bankovnictvi v echach v plenkach, jsouc do znadne miry zo.visle na cizim poruenictvi, v podrudi cizeho kapitalu. Panoval mylnk •azor, 2e my Oechotovane dovedeme site geffiti, ale nejsme sthopnYmi fiditi pene2ni astavy.

Nasledujici pak leta, na konci minuleho a na zadatku tohoto stoleti byla svedkem dilkch naboril Oechil ye stare vlasti, jak v oboru pramyslovern, tak i obchodnim a bankovnim, kterk j e n.ezbytnou slo2kou pfecletkch. Neni tieba dopodrobna jmenovati ony obchdcini, prfirriyslove a penetni podniky a fistavy, yznikimygi z nepatrnStch poeatkil a dnes zaujirnajici mista v poptedi fistavil jinSich naroda. Podniky Bat'ovy, Ueskomorayska strojirna, Elektricke podniky mesta Prahy, 2ivnostenska banka, 8kodova tovirna v Plzni a podobne jsou pekn*rn do-

ViSTNIK kumentem deskoslovenske podnikavostl a vytrvalosti.

Ne vgak jen nagi krajane ye stare vlasti projevili sve schopnosti organisadni a obchodni, take nat krajane zde v Americe je projeviti a to dpraVau rnarkantnimi zpilsoby. V cizi zemi, v cizim prostfedi dovedli se osamostatniti v nekolika letech, kdy poeet eeskoslovenskkch phstehovalca zde dosahl vet giho poetu, 'te se mohla organisaeni schopnost uplatniti. Prvkm behem byly ovgem nage podpurne a pojigt'ujici spolky, pozdeji pak spolky tak zvane vkpomocne, eili stavebni a pujeovni spoleenosti.

New York, Chicago a St. Louis byly prvkmi misty, kde se tyto spolky zakotvily a kde prospe g -nepilsoby.Takjdtvceolib uplatniti ye svkch raznYch podnicich, jako obchodnici, 2ivnostnici, lash a pravnici. To je peknou kapitolou v knize dejin americkkch techU, peknk dokument jejich podnikavosti a obchodni zdatnosti. Velkou pomoci v teto organisaeni spolkove a obchodni Cinnosti nagich krajane na severu byla vet gi coustfedenost v pramyslovkch oblastech a rolnickkch krajich, men lepgi pfilettost se schazeti a take finanene byli na torn lepe ne2 na gi krajane v Texasu.

Ph vgech tech svizelnYch zaeateich, ktere bylo jim zde v Texasu pfekonati, dovedli se zde nagi krajane dobte uplatniti a tfeba byli velkou vetginou rolnici, dovedli sve schopnosti organisaeni a obchodni pekne projeviti a uplatniti. Letos na ge velka Siovanska Podporujici Jednota Statu Texa^ slavi ot; rficetilete jubileurn sveho vstupu v obor bre trskeho poji gt'ovani spolkoveho, jako jednota fizena deskoslovenskkmi lidmi v Texasu a pro eeskoslovenskk lid v Texasu. Texa.sgti Oecho lovane dovedli pfe7 svedeiti Ceskou Ameriku, 2e dovedou svaj vlastni podpurnk spolekriditi. Mame tu i pojigt'ovaci spolky proti ohni a vgechny ty spolky vyvfely z potfeby pro ochranu a zabezpeeeni a to, co ji2 vykonaly ye prospech nageho lidu zde, je pro ne i pro texasske 6echoslovaky peknkm pomnikem jejich vyspelosti a podnikavosti.

Vime, 2e to mame celou fadu na gich eeskoslovenskkch obchodnika, 2ivnostnikt, lekaft a pravnikil, lidi, kteti vygli z naroda, jeho otcoye a matky nalezli v teto zemi svou novou vlast a kteti jako prakopnici byli nuceni projiti v gemi poti2emi a svizely, jim musi phstehovali osadnici v nove zemi obyeejne Celiti, kde je vge jine a odligne, neili ye stare domovine, jiz opustili z raznYch tu2eb. Ph v gi to lopote, ph vgem torn stradani, hledeli svkm &tem zabezpeoiti lepgi 2iti a dociliti toho. Bud' jim za to vzdana Cest!

Po zalo2eni onech podparnkch spolka pro deskosloven ,:kk lid v Texasu do glo take ku zaloieni podobneho druhu vkpomocnkch spclka, jakkmi se mohli chlubiti na gi krajane na severu a na ne2 upominkou jsou krasne resideneni Ctvrti, znadnkch rozloh v pramyslovkch mestech na severu. Jsou vkrazem Ceske getrnosti, Ceske obezfetnosti a podnikavosti, jsou to vlastne penelni astavy, ktere poskytuji svkm stfadatelum, elenum, pomerne vett vkhody, ne2 je mohou poskytovati obyeejne bankovni astavy a proto byly hojne zakladany a podporovany natini krajany na severu, kdy jejich vkhody byl seznany. Mnohe jsou v Cinnosti po nekolik desetileti a te gi se znaenkm aspecham.

Nagi krajane usazeni v Houstonu, jakmile byl jich zde usazen vett poeet a meli jiz sve sttedisko a jsouce seznameni s vkhodami, ktere ony vkpomocne spolky poskytovaly svkm elenum, zalozili prvni deskoslovenskk vkpomocnk spolek v Texasu, Liberty Loan and Building Association, zapoeav gi svou obchodni Cinnost dne 15. zah 1926. Hned po zalo2eni bylo patrno, k byl vyvolan v 2iyot nalehavou pottebou, poeet jeho Mena stfadatela rostl a rok po rote jeho einnost byla korunovana uspechem, poneVad2 byr1 tizen krajany obeztetne, getrne a poctive, ktere jsou stale zaklacinimi kameny uspechu v obchode. Jedenacte let fispe gne obchodni einnosti je zarukou solidnosti a stability tohoto krajanskeho fistavu, kterY gt'astne progel celSrm tisnivYm obdobim vlekle hospodatske tisne uplynulSrch let a jeho podilni jistiny, Liberty Loan and Building certifikaty si vkly svou hodnotu uchovaly. Tento Ustav vyplicel po celou dobu sve jedenactilete dinnosti divi-

Ve stfedu, dne lb. ?AK 1931. dendovy zisk na podily nepferuien6 a vdav:a nyni v dvanactSt rok sve pilsobnosti skIta-n0y ou vYhodu svYm podilnikam ye zpllsobe pojigteni vklaciii at do vY ge $5,000.00, jsa Menem Federal Savings and Loan Insurance Corporation, federalniho to fistavu, kapitalisovaneho na sumu jednoho sta milionu dolarti. Jak vidno, je onen fistav pelcnSr m dokumentem desire podnikavosti, Ceske getrnosti a Ceske zdatnosti v penetnim obchode a my jej muzeme saele odportiaiti na gemu lidu, jen si pteje sve Uspory miti nejen vkhodne s ohledem na zisk uloteny, ale i take zabezpeoeny. Je to Astav krajanskY, fizeny krajany a hodlate-li si uloa bezpeene sve fispory, ulotte si je ziti u tohoto fistavu. Svfij k svemu!

USKt DEN V DALLAS. Jak jiz manic), 2e 10. tijna bude dostavenieko vg ech krajant v Pan Americke vYstave v Dallas a budou se podileti na Ceskem dnu.

Ptipravy jsou jiz v pinem proudu. VYkonnSf vS/bor vypracoval program representadni, ktery bude potadan na vSlstave v Hall of State a zpevni Cisla budou daily na rozhlas v Gulf radio stanici. Bylo bran v nvahu, by program nebyl unavujici, by katclY mel ptiletitost prohlednout si tuto krasnou Pan Americkou vSr y -stavu,nebkrdo uzavtenysl ge jen krasnou vzpo--nostibranyzustanev minkou. Proto vas tadame, cteni krajane,.,kteti minite navAtivit vVstavu, byste pris1i na-.0e!sky den 10. tijna a dokazali, te nage vetev ve statu Texas jest jedna z nejsilnej gich. Zyligte tadame vgechny krajany, kteti maji kroje, by je sebou pkivezli a zpestfily na g oeskY den: Sledujte pti gti zpravy v na gich Casopisech.

Za vYkonnSr vSrbor: Bohuslav Ptevratil, ptedseda.

Adolf SSikora, dopisovatel, 2022 Second Ave., Dallas, Texas.

OSLAVA 40. JUBILEA V SEATON. Kdyby vgechny Ceske osady mely pochopeni pro SPJST., jako maji nagi krajane v osadich v okoli Temple, nag e Jednota by dnes neCItala kolem 15,000 Clenstva, nYbrt nejmene jednou tolik, ponevadt tamnej gi tady se mohou pochlubiti, te v poetu jsou na nejptednej gim iniste.

Pted nekolika tYdny ciiistbjne oslavil 40Iete jubileum nagi Jednoty tad CeskS7 Prapor v Cyclone, nejvetgi tad v Jednote, a minulou nedeli potadal slavnost tad Hvezda Texasu v Seaton, ktera se vydatila znamenite a na ni bude dlouho vzporninano. Taktel bude jiste miti dobre VSTsledky, ponevadt br. Stepan Valeik, mistoptedseda Hl. ttadovny podal ve . sve fedi padne prof na gi krajane meli by se taditi pod • prapor a prof by se take men k ni utikati pro ochranu v padu nendelcavaneho rie§-testi. Kdyby krajane si vzali slova br. Valdika k srdci, jiste by podet Clenstva letos vzrostl o 4,000 elenu velice snadno.

Laskavosti ptitele br. Pavla S. gkrabanka, nag eho deskeho bankete z West, dostali jsrrie se take na tuto slavnost. Jeti s banketem me, sve vyhody, ponevad2 nemusi se Clo y& bati, 2e v padu penetni tisne, ktera se snadno mute ph take pfilettosti dostaviti, te by pti gel do fiz= kych a proto laskavosti jeho a jeho manielkY jsem s moji man2eikou vyuktkoval.

Sotva jsme dorazili do krasneho haje, v nerift se spolkova mistnost naleZa, .nemeli jsme 'ani Casu splachnouti prach po ceste, neb bylo volano, te program se zahajuje, cot &inn J. H. Hurta, dlouholety ptedseda tadu Hvezda Texasu a did- spolkcivS7 pracovnik nejen v S.P. J.S.T., ale take v rolnickem R.V.O.S., jeho jest hlavnim ptedsedOu. Br. Hurts uvital hosty a poukazal na histotii-jejiCh radu, nada lbyla ptedStavenivacena, ktera : 'live "CitoVe: thatorrittje neeie a- Priei . S. Negoznamerfal jsem si jmeria fecinOti& • obtatti,•• fife vYch ileinkujicich ' y • tcimto nutno podotknouti, ze ptedtieSy techto tnalSieh ditek pt sobily na kattleho velice a to fie: jen peknYmi vSrstupy, ale krisriYm eistY•rn pted;;:. nesem v deskern jazyku. Jestli nekdo nage mladet nezna jit Cesky, necht' jenom jde na tyto slavnosti S.P.J.S.T. a uvidi, la nage Jednota pini prvni.s yllj zavazek ye stanovich, • to mime propagovati a podporovati eeskou

Ve stfedu, dne 15. mat)" 1937.

VESTNIK

Strana 7.

•

Po tivem obrazu bylo pfedneseno nekolik peknYch deskYch basni a zpevii °pet maneIcYmi, seta br. Hurta pfedstavil prvnilao fednika, br. Fr.. B. Steinera, pokiadnika Hi. Ufadovny. kteti pied 40 roky, jsouce "Byli to ti nespokojeni s Bali podklad tomu, to byla. zalotena S.P.J.S.T.", pravil br. Steiner.

"Bylo to nekolik nespokojencu, kteti videli chyby a nedostatky v proti kterYm reptali, a ponevadt jejich namitek nebylo uposlechnuto, zalotili si svoji vlastni Texaskou Jednotu, ktera vzrostla v pevne a ochra.nne te-les° a ptinagi blaho mezi nag texaskY lid."

Dale br. Steiner poukazoval na to, kolik by-14z) yyplaceno vdovam a sirotkrim po zemtelYch clench, to dnes Clenstvo dita, s detskYm odborem 15,000 dugi a na konec podotknui, to nage mladet ptevezme vedeni po ptikladu vedoucich at dosud v bratrske lame, ktera, musi zristati stale hlavnim voditkem teto mohutne Jednoty.

Po br. Steinerovi byl ptedstaven mistoptedseda H. U., br. Valeik, jent jak jit pfedem jsme se zminili, podal ptitomnYm padne drikazy, prod by se men hlasiti do tad S.P.J.S.T. Br. Hurta na to mne ptivedl do rozpakt, kdy mne vyvolal, abych take neco promluvil, cot jsem ueinil, ale jak to dopadlo, necham na posouzeni posluchaerim. Jest tetko feeniti Cloveku, kterY se v torn nevyzna a z yligte jegte k tomu, kdy nevi na to ptipraven.

Pak br. Aug. Kacit vzpomnel zesnulYch i na tivu se nalezajicich zakladatehl S.P.J.S.T., vybizel nag lid, aby podporoval eeskou stolid na statni universite a vy ggich gkolach a ponoukal mladet, by se hlasila met nas a na ge sbratfene tidy.

Br. Valeik pak pfedstavil dva tijici bratry, stafieky Ignice Hejla a Ant. Sodka, kteti byli jedni z tech, kteti kladli zakladni kameny S.P. J.S.T., a take ptedstavil nekolik bratrri, dosud na tivu, kteti byli zakladajicimi dleni tadu Hvezda Texasu.

Na to spoleenYm zapetim "Hej Slovane!", odpoleni program byl skoneen a veeer nastal taneCni rej, ktereho jsme se nesrieastnili, ponevadt jsme spechali domt. Odpoledne i veeer k tanci vyhravali "Czech Revelers" z Fort Worth.

Br. J. J. Mikeskovi srdeene dekujeme za pohosteni, jako i vgem tem, kteti mne odevzdali pfedplatne na 6echoslovaka.

S bratrskYm pozdravem jsem Vag, Aug. J. Morris.

Pad F. B. Zdrubek, Cis. 112., Damon, Texas.

Scheme nageho tadu Cis. 112. bude se konat dne 10. tijna, jak obyeejne, ale bude mnoho driletiteho k projednavani, tak je tadoucno, byste se v hojnem poetu dostavili. Odloteni pravidelne schrize dne 12. zati bylo ueineno z chlvodu, bychom se mohli steastniti slavnosti v East Bernard, pofadane dne 12. zati. Jelikot bratti z tech fada na gi oslavu navgtivili, je na nas, bychom jim tento dluh bratrsky oplatili. Za jejich navgtevu jim laskave dekujeme, tea okresnimu soudci, bratrrim ritednikrim HI. Utadovny, potadajicimu vYboru, dale ochotnikrim divadla a vgem dentin a sestram, kteti jakYmkoliv zprisobem pomahali nebo ptispeli, by to nage slavnost se yydatila. Tet vgem navtevnikrim z blizkYch tan i vzdalenYch mnohY srdeenY dik. Doufam, 'te v gichni neastnici byli obslouteni a spokojeni, cot si ze srdce Zdali jsme v nekterYch vecech pochybili nebo nem opomenuli, tak nam laskave odpust'te, podruhe se vynasnatime ty chyby napravit.

S bratrskYm pozdravem, Petr Ligt'ak, tajemnik.

Schulenburg, Texas.

Viem eleniim fidu Velehrad Cis. 19.

Oznamuji, te hlasovani neb voiba ohledne dobrovolneho a samostatneho odboru ku udileni podpory v nemoci nebyla odbyta nasledkem nepochopeni a nedorozumeni. Proeet za rim samYm ridelem svolavam mimofadnou schrizi faclu Velehrad Cis. 19, na den 19. tali na 42:30 hod. odpoledne. 2adam laskave v gechny eleny aby se jiste dostavili, a na Cas, neb co 2 hodinfith mime sehtzi R. V. 0. S. na. shiedanou!

Fr. A. Fetter, ptetincla.

Rid Svaz eehoslovanti, cis. 92., Fort Worth.

Mile sestry, a bratfi!

Jmenem tadu dekuji vgem, kteti nas.navgtivili a vypomohli jakymkoliv zpasobem pti nati 401ete oslav y Jednoty a 271ete taciu. Zvlagtni dik a uznani path dallaskYm sestram a bratrrim, p. Kebrdlovi i s jeho peveckYin kroutkem za Opomoc na programu. Diky br. Chernoskemu, ptedsedovi HI. titadovny za peknY proslov v anglicke i eeske red.

Nasledkem oslavy byla nage pravidelna schaze odlotena na pti gti nedeli, totia 19. tali o 2 hod. odpoledne. Dostavte se vgichni. Jest to vagi povinnosti schtlze navgtevovat, at' se mohou projednat rrizne daletite zaletitosti.

Se srdeenyin pozdravem pro v gechny ptatele, sestry a bratry zristava, Helena Zichadek, 3433 8th Ave. Provolani Vaem krajarnim v Houstonu a okoli: Telocviena Jednota Sokol v Houstonu po facia male cvideni v sobotu 18. zati v 8 hodin veeer, za ptitomnosti rifednika Jitni Zupy z • Dallas, a v nedeli 19. zati v 1 hodinu vetejnou schrizi, kdy fitednici Jitni 2upy uvedou ritedne nova obnoveneho Sokola do A. 0. S. a daji nam vzpruhu k dobre praci sokolske.

Proto, krajane, zveme vas v gecky, zvlagt' vy, rodiee, jent vase deti cviCi, neb byste meli videt, kde a co delaji, to budete miti z toho radost a to radost velikou sami, ae vase deti jsou pod praporem sokolskYm. Zakladatele Sokolstva, nezapomenutelni Fuegner a Tyr g, jsou v Hine matky zeme, ale jest to pouze telo, ktere hnije, duch jejich dli mezi nami, pamatka jejich nikdy nezahyne.

A byt' sokolstva \Ted sebe vice ptekatek stavelo se v cestu, ono ptece vyjde, ba ut vyglo jako vitez.

Cot platny jsou ty nejnadgenej gi fed ,neni-li pokoleni statnYm dost, aby slova uvedlo skutek? Jak krasne jest sokolovani, eimt tvoti se sila, obratnost a zrudnost, pottebne v vote obecnem.

Proto nezapomerite v sobotu 18. zati v 8 hodin veder a v nedeli v 1 hodinu odpoledne ptijiti do sine tadu Stefanik Cis. 142.

Dale Telocvidna. Jednota svolava druhou yetejnou schnzi ye dtvrtek 23. t.m. v 8 hodin. veeer v sini tadu Pokrok Houstonu Cis. 88.

Na zdar!

Za Tel. Jed. Sokol v Houstonu: Fred Otarrtnik tajemnik.

Yoakum, Texas..

Dnes v nedeli, 12. zati pti obrovske nav gteye oslavily 40 lete jubileum v East Bernard tidy Karel Jonag, Cis. 28, Columbus 'Os. 42 a Nova Doba cis. 122. ve Wallis. Lidi bylo ze vgech kondin Texasu. Poeasi ,bylo podzimni prave po degti a nebylo tak horko jako ptedchazejici dny. Hned rano o 11. hodine ptedseda Kard Keprta uvital eetne hosty a zahajil zi s pionYry, zakladajicimi deny v roce 1897.

Bratr Jan GajevskY byl ceremonial celeho sky ostneho dne. 61enove-pionSdi byli obdarovani zy laStnimi dary za jejich prvni praci.

Ve 12 hodin byl velmi chutnY obed, barbecue a jina. jidla. Jel jsem do East Bernard na busu, a sotva jsem slezl, tak se mne hned nekolik lidi nabidlo, to mne dovezou do Riverside parku, velmi to krasneho mista pro odbYvani slavnosti, asi mili vzcialeneho od . mesta.

Kdyt jsem dorazil na misto ,tak mne hned Popadl br. Jan GajevskY, kterY byl obtadnikem pro tuto velkou slavnost, ate musim tat teeniti a rntlj dobrY ptitel J. V. Urbish tat mne srdedne ptivital a ueinil v g e, co dlovek mute udiniti, aby se slavnost zdatila. Pro br. Gajevskeho teknu, ze jsem videl mnoho obtadnikri adinkovat i v mem tivote, ale takoveho ptirozeneho obtadnika jsem je gte nevidel. Ted' i moje poklona Vam a sdeluji yam nyni, te Vain ptedam misto obtadnika pro pti gti deslcYT Den v Yoakum. Ze slavnosti, ktere jsem naN g tivil letos v zajrnu 401etYch jubilei SPJST, slavnost na East Bernard byla nejvet gi, nejiispegnej g i a nejzdatile jg i. Scena pfedstavena, v popolednim programu byla zdatila a neda se vypsati. Matka, ktera ptedstavovala JednOr to a_to clobre pi. Fr. 8ciloppe-ovou,flavnajp

NAS ZALOV PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tacit) CeskY Prapor 'Cis. 24, vyslovujeme timto jmenezn is du pozristale mantelce a ditkam, na gi uptimno citenou soustra.st nad ztratou va. geho milovaneho mantela, otce, dedeeka a nageho leho spolubratra, Jana, Repku, kterST nahle a neoeekavane dokonal svou pozemskou pout' dne 27. srpna 1937, ye stati 82 let. ZesnulY bratr byl vtcly horlivYm spolkovym pracovnikem. Byl take jednim z dent zakladatelri na g i Jednoty a sice u tadu Cis. 15.

Po eas sveho Clenstvi zastaval tea nekolik rriznYch Utadri a byl vtdy hotovy pomoci, kde ho bylo potteba.

Vime, pozristala rodino, to se rmoutite nad odchodem vageho mileho. Avgak buclit yam ritechou, to i my uptimne soucitime s vami zarmutek.

ZesnulY bratr at' odpodiva v pokoji a lest budit jeho pamatce.

Dan° v Cyclone dne 4. zati 1937.

F. J. Marek, Chas. Navratil, Ben 2abeik, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsanY resoludni vYbor fadu Morayska, Once Os. 145, projevujeme timto jmenem jeho deal uptmne citenou soustrast "pozristale mantelce a ditkam nad ztratou jejiho mantela a otce, a na geho spolu-bratra Louise Konvieku, kterY dokoneil svou pozemskou pout' po krat nemoci dne 1. zati ye stati 48 rokri.

ZesnulY byl dobrYm ,elenem, tat i pokladnikem nageho tadu nekolik let.

Vam pozristala rodino budit ritechou, to my citime s vami ten bol zarmutku.

Ty, spolubratte, odpodivej v pokoji a budit Ti zeme lehko.u!

Dan° v Penelope, Tex., dne 11. zati 1937.

Ludvik Vanduch, Frank Hegar, resolueni vybor.

ptitelkyne moji mantelky hned z okresu Lavaca, s pomoci devdat, ktere nesiy odznaky: Podpora, Lidskost a 13ratrstvi, a katcla near ila o svem heslu peknou poznamku. Pak Jan GajevskY co rolnik. jinY zas • co delnik, SkoIalc a sokol, vge to udinilo obraz dojemn§ a ukondill pisni Hej Slovane. Pak zahrala hudba a nasledovalo feeneni. Reenili: Raymond Prasatik, I. E. Gallia, J. R. Kubena, Ed. Marek a jini. Frant. Moudka mel jednu z nejlepgich vlasteneckYch teei, co jsem jiz clavno kdy slygel. Pak br. GajevskY ptedstavil mne a ja kratkYmi slovy osade gratuloval k tak krasne slavnosti a zval je na pti gti Tom-Tom do Yoakum a sdelil jim, to tomaty dosud nejsou regulovany vladou, ae jsme jich v tomto pasme men letos na 600 teleznienich voza ate pHnesly na $600,000. Pak byl pfedstaven muj dobrY ptitel L. C. Wychopen z El Campo, co popisoval posledni dobu vtpcminky na stare easy v Texasu, a zval lidi na jejich slavnost ten 40 lete jubileum. Po jeho ted pti gel ke mne a tat mne zval, abych na jejich slavnost pfigel feeniti na Hillje, ate musim ji gte ptijeti. Pak bylo uvadeno 121 novYch demu a organisator Ig. 8enkytik jest na tuto praci hrdY. co vykcnal. Seg el jsem se s pi. Rosa Mikeskovou z Guy, nyni provdanou za Truksu, a te gilo mne si s ni pohovotiti. Tet statedka Jos. Bartoge jsem si dobiral skrze ty hady a ptal jsern jej, kde nechai jeho Cagan. Blital se weer, tak mne pozval mrij ptitel Fr. BezecnY ze lenburgu, abych s nim jel domri ,abych nrehl zachytiti svrij bus &mt. Mali jsme dlouhY vor o zkugenosteCh nagich krajanri v poiltice Emil I. mQtis. v. Texasu,

Strana 8, AUROVE opet na scene! Po 1,200 letech m bojuji Maurove znovu ye gpanelsku.

Ano, historie se opakuje. Maurove nejenom pronikaji, jako kdysi jejich pkedkove na sever mesty, jako Sevilla a Toledo, kde jsou dodnes zachova.ny stopy jejich davne kultury, ale pHchazeji i pkesne z tehot mista jako kdysi — z Ceuty.

Ceuta, misto na pobteti Severni Afriky ovladd. iitinu Gibraltar. Stojite-li na jejim polo()strove o etykech thicich etvereenich kilometrech, vidite naproti zelene pahorky Andalusie.

Ona mihotavd bile skvrna u vodniho pasu je Algeciras, nejjitnejdi piistav 8panelska. Vedle neho se tydi obrovska, matna silhueta proslule skily na Gibraltaru, jeden z antickYch HerkulovYch sloupt. DruhYm sloupem je Jebel Musa, vrcholek ovladajici vkspu, na nit leti Ceuta, nejdfiletitejdi mesto ve Spanelskem Maroku.

V rode 711 po Kr. vypluli dva maurdti naeelnici, Musa a Tarik z Ceuty s 12,000 muti a pkistall v zatoce Algecirasu za ttinou. Za 1200 let se invase opakuje. Nynejdi dpanelska revoluce byla, ptipravovana a zadala v Maroku. 11. dervence minuleho roku meal general Franco ptepravovat sve "tercios", eleny Spanelske cizineeke legie, a sve maurske oddily na druhou stranu iitiny. Znovu se objevily na ulicich severnich mest typicke kroje africkYcli domorodcti.

V soudasne dpanelske krisi ma Spanelske Maroko, a pfedevdim mesto Ceuta, vynikajici Prod? Proste proto, to Ceuta je dnes jeden z nejdfiletitejdich strategickYch bodt na Stkedozemnim moil. Kdo bude miti moci toto skalnate ptedhoki, bude mit v ruce pistoli, namitenou pkimo na srdce Gibraltaru. Silna mot, stketici Ceutu, ma v rude klie ke Stkedozemnimu moil. Ba jedte hordi — s anglickeho stanoviska — ma i klid k Mahe a Egyptu, Suerskemu priiplavu, k Indii a britskYm drtavam ye vYchodnich mokich.

Toto skalnate piedhoki pattilo Spanelsku se svolenim Anglie. Pokud byla Ceuta ovladana slabou moci, bylo bezpedne, a bezpedne byly take anglicke obchodni cesty a kolonie. Zadny narod je nemohl ohrozit. Ale Italie ut je nebezpedim pro Egypt, ponevadt jste si mohli vdimnout, to v nedavno uzaviene smlouve mezi obema mocnostmi nebylo stanoveno nic o HabeNyni vyvsava, pro Velkou Britanii druhe nebezpedi. General Franco pkijima podporu od Hitlera a za tuto podporu bude muset zaplatit.

Kdyby Franco vyhral, nabidl by bezpochyby na vyrovnani tett' Nemecku mistedko na stkedozemnim slunci. To by jiste nebylo mile Anglii, a Francii teprve ne: V posledni valce dodaly Tunis, Maroko a Altir Francii dohromady skoro milion vojakt a delnikt. Tito mutt byli dopraveni po pomerne neptatelskem Stkedozemnim mori z Altiru do Marseille. Nepkatelska mocnost v Ceute s basi pro ponorky by mohla snadno zamezit pkistup k teto zasobarne. Nebo neptatelska mocnost s mocnYmi dely na ptedhal by mohla odstielovat pies ritinu Gibraltar.

Mezi Gibraltarem a Ceutou je destnact mil.

Rychle podtovni parniky Compania Mediteranea obydejne pkepluly ttinu, jednu z nejzajimavejdich vodnich test na svete, za jednu hodinu. Mezi Ceutou a Gibraltarem prochazeji obema smery lodi vdech narodu na zemi: obchodni lodi i plujici palace, vkletni luny i valedne koraby, mocni obrnenci i plachetnice ryWO. Onen obrovskY okrovY zaoceanskST parnik s eernYmi kominy pluje do Bombaje a dale na VYchod, one tmava lod' je francouzska veze kolonialni vojsko z Fezu a Tangeru clonal na dovolenou, jinde vidime lod' s holandskou vlajkou, dopravujici skupinu osadnikt nazpet na Javu a Sumatru za praci, japonskY oceansky parnik pluje do filburskYch dokt v LondYne, a americkY parnik na ceste do Bostonu miji torpedoborce z britske namofni zakladny na Mane neho dtihlY francouzskY ktitnik, patraj ici po oranskYch podloudnicich.

Pled timto katdennim panoramatem Ceuta. Wei se na romantickem miste. Zde byly zahrady Hesperidek anticke mythologie. Pro svou strategickou polohu vysttidalo se v nem na tucet ras. Byli tu Fenieane. Pak ji dobyli Harthagilliane. Karthagiiiane byli vypurtali,

VESTNIK

Ohroieni Gibraltar.

John R. Tunis. timskYmi legiemi. itimane podlehli Maurum.

Pozdeji videla Ceuta Maury plavit se na felluccas, lodicich s rudkmi plachtami, do Evropy, aby tam zalotili sve panstvi. Mesto bylo zpustogeno Portugalci, pak ho dobyli Spanele v patnactem stoleti, a od to doby je jejich hlavnim namotnim ptistavem v Maroku.

Maroko je rozdeleno, tak jako kdysi Galie, na tti east. Prvni je mezinarodni zona tangerska o rozloze asi deseti dtverednich mil, spravovand spoledne Francii, 8panelskem, Anglii a Italii. Dale je tu francouzska east, prostirajici se na jih a hranidici po cele deice se Stkedozemnim motem.

Ceuta ma jeden z nejlepdich pkistavt Stiedozemniho more. Tam mohou kotvit skoro vdechny lodi, mimo nejvetdi. Je proto hlavnim vstupnim pkistavem pro 8panelske Maroko.

Vlastni mesto je velmi malebne, pine kontrastt mezi kadami bilYch domt, vystupujicich stupriovite z bkehti modreho more, proti kteremu vypadaji omitnute vily francouzske Riviery vSedne a otkele. Take tivot v meste je neobyeejne malebnY I pied oboanskou valkou tam ulicemi ustaviene proudily vojenske oddily. Z kavarny na Plaza de Espana jste pozorovali vojaky cizinecke legie nebo obrovske Araby v hnedYch, doma tkanYch burnusech, jedouci kolem na oslech, nohama se temet dotYkajic zeme, nebo Apanelske divky v dernkch krajkovSich plag tenkach, prave takovSTch, jake nosi jejich sestry v Seville a Granade.

Nemene zajimav3i je Tetuan, deset mil od Ceuty, hlavni mesto 8panelskeho Maroka. Jeho raz je orientalni, zpola arabskY, zpola andaluzski. Znate Kahkru, Cakihrad, Altir, Alexandrii?

Videl-li jste Tetuan, videl jste vdechny. Toto mesto katen a medit, prostirajici se tesne pod pohokim Jebel Drusa, kde 8panelsko ztratilo v zukivYch bojich pied deseti lety mnoho tisic svYch synt, je jedno z nejkrasnejtich mist severni Afriky. — Bile domy a vily, rozsete po stranich, zaplava oslriujiciho svetla, v nemt make netne tong islamske architektury se misi s kosmopolitickou energii severu.

8panelsko melo s Marokem skoro vtdy jen neptijemnosti. Kdysi zilstaly v jeho moci jen Ceuta a Melilla, za Primo de Rivery byli 8panele vypuzeni z Sheshuanu a z hor a zatladeni at k branam Tetuanu. Africke dobrodrutstvi nemelo nikdy y e 8panelsku pkilid ohlas, ani u vladnoucich kruht, kterkm se tetko shanely subvence na vyrovnani marockeho rozpodtu, ani u rolnikt, jejicht synove, nemohli-li zaplatiti osvobozovaci taxu 1000 peset, byli odvledeni do posvatneho mesta Sheshuanu a pobiti v nedt'astnYch bojich v letech 1921 a 1925. Take s obchodniho hlediska neni Maroko sve matekske zemi mnoho na prospech. V rozpodtu roku 1931 pic ipadlo z celkove sumy tit miliard desti set miliont peset na Maroko 220 miliont. Z teto dastky bylo 160 miliont ureeno jen pro armadu. Proti tomu dosahuji pkijmy ye zvladte dobrem rode asi 60 miliont peset. To znamena pro vyhladoveleho dpanelskeho poplatnika deficit 160 miliont. Neni tedy divu, to v Madridu nebylo nikdy mnoho nadSeni pro okupaci Maroka.

Nemecke pronikani do Maroka zadalo pomalu. Franco, zbaven pravidelne armady a legie, potteboval brzy podporu, aby mohl drtet v dachu bojovne riffske kmeny, pkihrnuvdi se nazpet od mokskeho pobfeti. Francouzove i Britove podle vdeho vedeli o tom, to do zeme ptijelo nekolik set nemeckYch specialistu, aby hajili piedni Sparielske posice v horach. Ale nekikali nic. To byl vdak jenom zadatek. 8pehove ptinageji ustavidne zpravy o stalem pronikani Nemet do Apanelske zony, o nemecke pechote a kulometnych rotach nahrazujicich legionate v horach, o nemeckYch torpedoborcich a transportech v ceutskem ptistavu, o nemeckYch tenistech, stavicich obrovska dela na okraji mesta, o teleznYch dolech v Terhanghenu blizko Melilly, obsazovanYch stale vice nerneckkmi pracovnimi silami, o nemeckkch delnicich, rozgi•ulleich 1000 v Tetuanu pied zraky plukov.

ire stiedu, due 15. tali 1931. nika Beigbedera v Atienza, vrchniho komisaie pro Maroko. Je to bSrval* gpanelsk vojertskST pticiedenec v Berline a podle zaru6enkch zpriv nepodnika ani kroku bez nemecke rady.

Ceuta je tedy sttedem zajmu. Maroko se opet mita, na ptednich stranach novin, jak tomu bylo jednou pied svetovou valkou. V roce 1905 ptistal excisai Vilem v Tangeru za slavnostniho hlaholu trubek a pronesl bojovnou tee, jet vyvolala krisi ve francouzske politice. Za dest let poslala Wilhelmstrasse delovk elun "Panther" do Agadiru na zapadnim pobteti a Maroko bylo opet hlavnim piedmetem novinovYch zprav a kadodennich rozmluv po cele Evrope.

Je videt, to historie se piece opakuje. Hitler je dobrY obchodnik, ale bez slavnostnich fanfar , a bez vyzkvavYch keel v cizine. Maurove ptedli po druhe v historii z Ceuty na sever. Maroko je opet jednim z milniku v historii valek. 8panelsko, jet po cele generace odmitalo michat se do rasovkch sport. v Evrope vidi, to Evropa ptichazi na jih, aby se michala do jeho rasovy'ch panelsko a Spanelske Maroko ovladaji Gibraltar. Tato brana ovlada ptistup k britskSTm cestam pies SuersIcT prCiplav do Indie a na Dalekk \T chod. Poskytuje blizkou basi, z nit je dobte motno ohrozit britske cesty jak kolem Mysu Dobre nadeje, tak i britske cesty do jinni Afriky \Tam Prave ve vodach, sousedicich s Gibraltarem, dokazaly za svetove valky nemecke ponorky nektere ze svkch nejlep gich vkkonu, adkoliv tehdy bylo velmi tetke dostat se tam z nemeckSTch ptistava nebo velmi nebezpeenou cestou z Jaderskeho mote.

Spanelsko a Spanelske Maroko ovladaji take francouzske spojovaci cesty do sevemi Afriky, odkud by si Franck v ptipade valky opattila velkou east sveho vojska. Gibraltar je rovnet cluletitou branou pro Italii v ptipade evropske valky. Italii by bylo sotva po chuti, aby rnela v tomto miste silne opevnenou nemeckou vzdugnou i podmotskou basi, kdyby bojovala proti Nemecku i kdyby distala neutralni.

Na druhe strane zakladna na ostrovech BalearskSTch (obsazenkch nyni prakticky italskkm vojskem) na jithim pobteti 8pnelska nebo ye 8panelskem Maroku by Italii umotnila ovladat francouzske spojovaci cesty ve valce, kdyby stala neutralni nebo byla na strane Nemecka.

Gibraltarska brana byla vtdy dilletita ve svetove politice. Otevtenim Suerskeho priiplavu se jeji vkznam zdvojnasobil. Proto bylo diem francouzske i britske politiky udriet na obou stranach iftiny co nejslab gi mocnosti. Z toho dilvodu souhlasily se zfizenim 8panelskeho Maroka pit deleni teto zeme v roce 1904. Tehdy Nemecko protestovalo, uvadejic, to se pit torn nebere ztetel na jeho obchodni zajmy. Kdyt byla v roce 1911 potvrzena francouzsko- gpanelska viada nad Marokem, Nemecko opet protestovalo, ne proto, to chtelo Maroko, riSTbrt proto, to chtelo donutii Francii a Britanii, aby mu daly kompensace ve sttedni Africe.

Nemecko by si bylo sotva uhajilo misto v Maroku a take nyni by mu to bylo velmi tetke.

Tvrdi se, to nemecka akce v Maroku smetuje jen za tim diem, aby mu byly -vraceny kolonie — motna take, aby mu byly ptiteeny spanelske kolonie Rio d'Oro, 8panelska Guinea a Fernando Po, snad take Portugalska Vkchodni Afrika a Angola, a aby donutilo mandatarn mocnosti k vraceni jeho 13STvalkch kolonii v jinni Africe. Na druhe strane — bylo-li by pro Nemecko nesnadne uhajiti si zakladnu blizko Gibraltaru, zvla gte v dele trva,jici valce letadla a ponorky by mu umotnily podnikat nebezpeene fitoky na Francii, Velkou Britanii nebo Italii v dfiletitkch fazich mobilisace a valky.

Rusko a Turecko se ut sblizily. Turecko ovlacid Dardanely, dulezity vkchod z errieho mote, a Rusku by neg kodilo, kdyby melo mocne postaveni na Gibraltaru, jimt jeho dernomotskST obchod udrtuje spojeni s Amerikou. Take pro ne by nebylo vkhodne, kdyby melo v tomto miste silnou nemeckou nebo italskou mot, prave tak, jako by nebylo Italii a Nemecku mile, kdyby se tohoto bodu zmocnilo Rusko. Zadna mocnost si nemllte dovolit, aby nekterk jeji soupet ziskal ye 8panelsku silne postaveni, z toho vznika jakesi nehybne napeti, jet znemotriule jakoukoliv vethi vAlko,

Ve stfedu, dne 15. zati 1937,

Momentky ze evieeni.

Jar. Rajlich.

LIJK jako had vine se adolim ke svernu cili.

P Vojaci znaveni celodennim pochodem zapominaji se divati na hezka deveata a ani je nezvou, aby sly s nimi. NezvykIST zjev. Ale 40 km je dtyticet kilometre a torba na zadech neni take tadna legrace.

Nekoneenou iadou nesou se tithe povzdechy: Bate, ja jsem uSoupanej jako pet'ak.

Lad'o, nekuShi, 'deka to pa ty tare hrach.

Ty sekadi, snad jsi nemyslel, tes tady na vytirce. M za osmadvacet.

Kdo to vyhral? — My. Kdo chytil tank? — My. Kdo ma spravnStho podporueika? — Kdo jsou spravii r kluci? — My. A kdo ma puchejte? — My. V ptedu se pomalu zadind za tady nesinele a unavene vySkubavati hlas, jehot zmadkana zvuenost vykiikuje na vojaky, ze "jsou vojaci deti malovanr. To nevydrti ani nejzarytejSi peSak, aby se k nemu neptidal a tak pluk vchazi do male vesnieky za zpevu a Levu celeho pluku.

Kluci z vesnice, katdS7 oei at na brade, mysli, ze se boti svet a nedovedou si ptedstaviti, ze by vojak mohl Wit zticha.

A lidi? Ti se jen usmivaji. Start dedeeek, dobit sedmdesatnik, stoji, diva, se a slzieky mu tekou z oci. Jeho bezzuh.e, brada se klepe a suche rty si "Ba, chlapci, dokud vy takto zpivate a pochodujete, milteme my klidne spat." A vojak, kteit to slySel, zavola. "Jen se dedeeku spolehneter, a zpive, dal: "my jsme hogi od pechoty, nas ma katdSi rad . " Slunce prati. Nikde se nepohne ani vetevka.

Ptici a vSechna zvitat jsou nekde zalezla v chladku. Jen po silnici znavenSrm krokem pochoduje peSi pluk. Padesat kilometre. Jazyk se lepi na patro. A nikde ani vesnieky. Ani studanky.

Najednou vSak za maltm lesikem se objevuje vesnieka malieka, ze se zda, ze bys ji piikryl dlani. A zrovna na kraji stoji klueina jako buk.

Jen to s nim trhlo, kdyt uvidel vojaky. — Kluciii, vojaciii douu. — A jit se vesnieka mele. JeAte z daleka je slySet, jak hospodat natizuje, aby se ptichystaly nadoby na vodu. Kluci budou mit tizeri. A riezapomerite jim napojit kone, jestli se zastavi Franto? — SlyCelou vesnici stoji ptipraveny stoly s vodou.

VSechny hrnky vyndala hospodyne. I ty po babiece a svatebni. Vojaci do nich padnou jako vlci a piji jako duhy.

HostinskSr pied hospodou stoji u stolu a do svSich pout'oNtch pallitra naleva eistou vodu a libuje si, ze takovehle vdedne "kundofty" jeSte nemel. KatdST pit podekuje a neco veseleho tekne.

Je po celodennim boji. Pluk se shromatd'uje, aby pochodoval do sousedni vesnice, kde eekaji kuchyne. JeSte jsme ce13)- den nejedli, ale, pane, dame si. Jen kdyby ta tizen a trochu i ten hlad nebyi.

U kulometky neni ani chleba, protote ho setrail kone. No, piece nebude kone trapit hladem! Vojak si neco setene, ale kali ne. A tak mili kulometeici si utahli temen a pane pochodovali ke kuchynim. V taludku jim Skroukalo jako ve vyjetclene rychlostni skiini a jazyk mull horkem jako podeSev. Jejej, tohle je teprve ta prvni vesnice a at za ni v to druhe jsou kuchyne! Ach jo, je to zkouSka na tom svete. A jde se piece vesnici.

Stara scvrkla, babieka stoji u silnice a pokyvuje hlavou. BezejmennS7 vojak na ni "To je horko, babieko, vid'te!"

"Je, je," odpovidala babieka. "Jiste mate, yejaeci, tizeri. Ze?" "To vite, babieko."

"A jablieko byste nechtel?"

"A jej, babieka, vojak vSechno rad."

A tak pry podkejte, ja y am pkinesu. Vojak u2 nionl jen zavolat, ze oal musi ku pteclu, ale ti

VESTNiK vzadu to take radi. A utika za rotou. Babieka se odbelhe, a za malou chvili nese opalku jablek. Chuclo,k stare, se jen ohyba. "Vojakkove, pojd'te si vzit!" Dva hned skodi a pomohou babiece s opalkou.

Roty jdou okolo a katdS7 vojak si popadne jedno jablko, zavola neco veseleho babiece a utike, dal. Babieka jen zati. V duchu vzpomina na vnuka, ktext take letos nekde "valei". Zda se ji, ze to dava jemu.

Ale opalka je jit prazdna a tu babieka prosi dva vojaeky, aby sli s ni, ze jim jeSte de,, ale tetko pit to nosi. "To vite, vojaci, pet sync jsem mela, pet vojaka. A tak nemohu tak behat jako vy."

Pluk pochoduje dal a vojaci vzpominaji na babieku, kterou stela laska k voj Akan' dve opalky jiste nejlepSich jablek z jejiho vSrmenku.

Krajiny i taludky vojakil jako kdyt je vymete. Wilde klid. Je po cvieeni a jde se do kase,ren. V dalce u cesty se objevuji jabloriove aleje.

Jsou nekolikatade a tahnou se pii nejmenSim kilometr podel silnice. Jablka jsou zrala, letni.

Vojaci se po nich ml'ne diyaji, ale trhat? ani opovatit! Jen tak nejake sebrat pod stromem, ktere samo upadne. VAak take podel cele cesty stoji hlidaei, vtdy na kus jeden.

Pluk pochoduje. Zrovna pied nohama jedne hlidaeky leti jablieko jedna radost. Milo pohledet. Vojak se shSrbne a s chuti se zakousne do jablka. Ale zle je. ZenStina spustila stavidla sve Ntmluvnosti. Ty, bagane, myslis, ze to tu mame pro tebe, ne? My jsme to museli zapla-, tit a oni nam piijdou schlamstat. Celej den se to vali a dlovek aby tady s tim zabijel eas. Aby pied nima hlidal jablka!"

Vojak ut dal neposloucha, z jablka uz si neukousl a podava je kamaradovi. "ChceS?" "Ne".

Jablko leti do strouhy. Vzadu je slySet jeSte hlas, jak "s takovou sebrankou ptijde Maya jen do Skody". Podporueik, vedouci eetu se ovola vojaka, dava mu do ruky desetikorunu s rozkazem, aby ji to tenske odnesl.

Za malou chvili je slyget do rytmu kroku vojaktiv hlas, ktext hlasi, ze pan podporueik deset korun za, to jablko. Posledni tady vojaka jeSte vidi, jak sadaika zastrkuje desetikorunu do kapsy a jit mirneji mluvi cosi o "pakati".

Pluk jde dal, je SedST den a nikdo nemluvi.

Nemecka vesnice. Myslivna. Je noc a velka zima. Rano v pet hodin se bude fitodit. Ted' jsou tii. Na vS7chode pomalu rudne obloha. Za nejakou minutu bude svitat. Jen kdyby ta zima nebyla! Podivejte, kluci, jak se to,mhle porueik ttese zimou.

Dva hogi, kteii umeji nemecky, se zdvihaji a opatrne odchazeji do myslivny. Ti ge t'ukaji na okno a prosi udiveneho pana fotta nemecky, kdyby byl tak laskav a uvaiil jejich porudikovi trochu kavy. Chuclak pry se ttese zimou a radi pry by mu sehnali new tepleho. "Aber ja", kYva, pan fat a pta se, kde pan porueik je.

Vojak mu ukazuje prstem a sam cvaka zuby, jako smrt. Lesnik se usmeje, otoei, zavola do kuchyne, aby vstavali, ke maji nav gtevu. A za chvili? Na fronte jen hlidky u samoeinnYch zbrani a ostatni mu gstvo v kuchyni u pana lesniho popiji kavu a zakusuje kusem dobreho selskeho chleba. Pan poruelk ma mazanY maslem, sedi mezi vojaky a usmivaji se jeden na druheho jako rodni bratti. Pan lesni chodi okolo, pokyvuje hlavou a Mita,: "Das ist Kamaradschaft.

Das ist wunderschoen", a porouei pani, aby kakiemu je gte piilila a slugka, aby nezapomnela na ty "na fronte".

Letecke vyzbrojeni temef hotovo.

BritskSr program vzduSneho zbrojeni je jit z velke 'east spinen. Ze stanovenSrch 127 letek s celkovtm poetem 1750 letadel bylo ad kvetna roku 1935 postaveno Pt 123 letek s celkovS7m poetem 1542 letadel vSeho druhu. Krome toho bylo piijato 3500 pilotil a 22,500 mute technickeho personalu. Britske letecke jednotky byly podle programu zesileny tak, 2e poe'et letadel u jednotky stihacich letadel byl zvY gen z 12 na 14 letadel, u bombardovacich z 8 na 12 letadel a u letadel zvednYch a pozgrovaeich z 9 na 19 letadel,

Strana 9.

portugalska legie.

DYBYSTE, vy halamove, misto hrani tuliku a htundani piva detli na g vlasteneckS7 tisk," prohlasil Franta Sauer pohnute v Loch Ness, "kdybyste eetli tisk od pana Stfibrneho, Veeer a Narodni Listy, jako je etu ja, protote naSe hokyne do jinSr. ch lista vutty nebali, tak byste vedeli, to jsme zavinili ten konflikt s Portugalskem. Vedeli byste, ze 6eskoslovensko je vinno tim, ze mu z Berlina nadavaji, z Polska spilaji, zkratka tento na g na,rodni tisk ut nem prokazal, ze v Evrope ptekatime. VSTchodisko z tohoto neblaheho stavu je dvoji: Bud' to vSechno rozdelime sousedam, anebo dame vSechna ministerstva agrarnikam, tak, aby mohli vSechna portSrrska mista obsadit svSrmi tivnostensko-stilbrne-sjednocenSni spojenci. AvSak v tomto ptipade bychom zase vyhynuli hiady a proto je lepe, kdyt p-ajdeme hned po boku Portugalska proti Ceskoslovensku. Z teto ptidiny zakladam Portugalskou legii agrarne-sttedostavovskou, radikalne narodni a proti vazanSrm kandidatnim listinam, jejimt velitelem se soudasne jmenuji."

Prvni se piihlasil do legie vSidepnik Standa Ondrak, kteit prohlasil, ze se apine ztototriuje s psanim vtAe uvedenS7ch ctenSrch liste, nebot' nasledkem levicove politiky musi neustale povat na dluh a takove, tivnost nestoji za nic Souhlasil s tim, aby zde Portugalci udelali potadek a vyminil si pouze, aby v legii dostal misto vrchniho velitele sanity, ponevad2 trpi stee'ne zaduchou a krome toho neumi plavat, takge by se namotni bitvy pod Melnikem nemohl zileastnit. Po tomto projevu ptitomni hoste oznamili, ke jsou ochotni polo git sve 2ivoty.

Standa nechce eepovat na dluh a tudi g takov-S7 regim nema pro ne 2adnou cenu. Kandy si vyminil v to legii slu gne misto a ptitomnST obchodnik Havlieek jim hned nabizel diste limce do zasoby. Uvedl, ze v takove namotni bitv y se tteba propoti a musi mit nejake limce v zasobe, aby vypadali slugne. A dodal k tomu, .2e on o vlastenectvi nemluvi, ale prakticky je provadi a pii odberu deseti limce poskytne nagim hrdinum portugalskYm legionatum, 10 procent slevy.

Toto bezptikladne nadgeni strhlo i vezdy chladneho majitele vYdepu, kterY v nepopsatelnem vytrteni prohlasil: "Tak co budeme eekat? Ja zamknu putyku a pujdem hned." Vytahli do temnYch ulic pra g -skYchmer adu,povlNjicehst: "At' ' ije Lisabon a kmotr Brazda!" Byli zajmuti levicove orientovanou policii pro ru geni noeniho klidu uprostted Ostrovni ulice. Ptame se ministra spravedinosti: Vi o torn, ke na ge nejnarodnej gi givly trpi noCni persekuci?

4K

Oci prozrazuji nedostatek vitaminu.

Ve Spoj. Statech objeven byl noNt zpilsob zjiSt'ovani nedostatku vitamina v tele. Slouti k tomu zvlaStni piistroj, zvanS7 biofometr. Timto ptistrojem lekat mai latku v lidskem oku, tak zvanSi "visualni purpur", jen pod Teinkem svetla mizi, ale stale je znovu vytvotovan vitaminem A z Vela. Podiva-li se elovek do ptistroje, ukate se na zvle,Stnim indikatoru rychlost, s jakou regeneruje "visualni purpur", o podle toho lekat usuzuje, zda je v tele normalni mnotstvi tohoto vitaminu. — Pop. Science.

Valec zamackl chlapce.

Rolnik JanskS.7 z Bedova u Mostu pracoval na poll s tegkYm tfidilnYm valcem, tatenYm volskYm sptegenim. Svetil na chvili dohled na potah svemu jedenactiletemu chlapci. Chlapec site slibil otci„ ze nebude po poli jezdit, ale tieodolal. Vyhoupl se na sedadlo valcii a spte geni popohnal. Po chvilce jizdy vgak s koziiku sklouzl a &five net se vzpamatoval z uleknuti, byl ptimaeknut te2kYm valcem k zemi.

ZoufalY vYktik neboheho hocha zaslechl eeledin Vanke, pracujici na nedalekem poli. Spechal rychle na misto ne gtesti, ale pfigel jig pozde. Spte2eni se site zastavilo, kdy2 hoch spadl, nebot' mel ornotane °prate kolem ruValec vg ak zastal stat na chlapcove tele a oblieej mu vtiskl hluboko do kypre pedy. Ne2 ,se podaft19 110eha vyprostit, byl jiz zadusen.

Strana 10.

ye stfedu, dne 15. zaki 1937.

VESTN1K

BOtENA NEMCOVA:

BABICKA Obrazy z yenkovskeho tivota.

Y OtI! KaalS7 na nic dobreho neukazujou; v noci mu pry i svitily, a ta T 1 derma obodi, ktera na nimi jako havrani ktidia rortatena byla a uprostted Se stSrkala, ta byla patrnSr m znamenim, ze jsou ty oei uhrandive.

Nekteti ho litovali, tkouce: "Mtij Bote, kdo pak mute za takovou chybu, kdy se s ni narodil.

A takove oci maji moc, jen na nektere lidi, katdemu se neni pied nimi co bat." Nicmene sousedky, kdykoliv jim na deti pohlidl, lekly se a honem betely pkettit je bilym gatem a kde"2e koliv ktere dite ye vsi zastonalo, je utknul Cerny myslivec!" Koneene uvykli de na tu pog mournou tvat, mezi deveaty ozSTvaly se i hlasy, te by nebyla o gkliva, kdyby vetivejel byla. Vgeobecne jejich mineni bylo to: "Co jen s takovS7m podivinem. Buh vi, kdo a odkud je; snad ani to neni elovek; skoro aby udelal pied nim Mit a tekl: Panbith s nami a z1S7 pryC! Vtdyt' netanei, nemluvi, nezniva; nechme ho." I nechaly ho. Ale cot to bylo Yeenechme ho, cko platno! Jim bylo lehko kdy za nimi nechodil; ale Viktorka s nim mela peklo.

T.12 ji mrzelo vychazet, kam prave nemusela, jen aby na chvili tech oei se sprostila, ktere ji wady pronasledov&y. Ut ji pkestala muzika protote vtdy z nektereho kbuta v sednici pogmurnS7 oblieej na ni se dival; 112 nechodila tak raft, na pfastvy, nebot' vedela jiste, jestli nesedi ve svetnici, ae stoji venku u okna Cerny myslivec, a deveeti vazl hlas v hrdle a nit se ji trhala. Trapilo ji to. KatdS7 pozoroval zmenu na ni, ale nikdo si nepomyslil, to by Cerny myslivec snad tim vinen byl; povatovalit' ho za blazna, a myslilo se, te ho nechava Viktorka za sebou chodit proto, .2e si prave jine pomoci nevi.

Jednou ale povidala Viktorka kamaradkOm: "To mi vette, deveata, kdyby ted' prave tenich pro mne pti gel, at' by si byl chudS7 nebo bohatS7, peknST nebo oeklivST, hned bych si ho vzala, jen kdyby byl ptespolni."

"Co ti to vlezlo do hlavy? Md g snad doma zlou te se's tak zbrkla, a te se ti tit ani u nas nelibilo?" ozvala se deveata.

"Nemyslete si to o mne. Ale ja tu nemohu vydrget, dokud tu bude ten Cerny vojak. Vy si to nemiltete ani pomyslit, jak mne ten elovek doterayST trani a zlobi. Ut se ani s pokojem vyspat, ani pomodlit nemohu, veude mne ty prondsledujour talovala s pladem Viktorka deveatilm.

"Ale, botinku, prof pak mu to nezakatee, at' za tebou nechodi? Proe mu netekne'S, ae ho ne mutes vystat, to je ti sal v oeich?" radily ji holky.

"Co pak jsem to neudelala? S nim jsem nemluvila; jak pak nan promluvit, kdy jde za mnou jako stin. Ale vzkazala jsem mu to po jeho kamaradu."

"No a neposlechl?" ptala se deveata.

"Ba, 2e ne; povidal tomu jistemu, te mu nema nikdo co poroueet, te on si mute chodit kam chce a ke komu chce. Ostatne, te me netekl, jestli me ma rad, abych mu tedy nevzkazovala, to ho nechci!"

"Povatme nezdvotaka!" durdily se holky; "co pak si o sobe tnysli? Mely bychom se mu pomstit za to."

"Jen s takovy'm nic nezaeinejte, mohl by vain udelat," minily povatlivej'Si. "Larifari, co nam mate udelat. K tomu by musel miti neco, co jsme na tele nosily, to taxlni z nas neda, a od neho take nieeho neptijmem, joke pak tedy strachy? Jen ty se, Viktorko, nic neboj, v gak my budem s tebou chodit a jednou toho Certa piece vyplatime," ktieely smelejei z deveat.

Ale Viktorka bazlive kolem sebe se ohlitela, a nepotetena jejich domluvou vzdychla si: -Kdyby mi jen Panbilh z toho ktite pomohl!"

To, co Viktorka deveatitm svetila, nezastalo tajemstvim, rozneslo se dost brzy at pies pole do druhe vsi. Za nekolik dni octnul se jakSrs iislugnSr &lova ze sousedni vsi ye dvote Viktor-

eina otce. Mluvilo se o tom a onom, sem a tam, at vylezl s barvou yen, te by totig soused sveho syna rad otenil a ten syn te by rad Viktorku, ze ho poprosil za starosvata, aby jim vyjednal, zdali by smell pkijit namluvy drtet nebo ne.

"Seakejte chvilku, ja se zeptam Viktorky; ona at' yam tekne. Co mne se tyee, ja znam Simu i syna jeho Tondu a nemam nic proti tomu; maji potadnou tivnost," tekl start namluveimu a eel zavolat dceru do komory, aby se s ni poradil.

Jak to Viktorka slyeela, beze veeho rozmy glovani tekla: "At' ntijdou!"

Otci se to zdalo divne, te se tak najednou rozhodla, ptal se ji, jestli Tonika zna, aby je darmo neondala; ale Viktorka zUstala pH svem slovu a tekla je gte otci, ze ona Tonika Simovic dobte zna, ae je to hodnSi hoch.

"JO mam radost z toho," tekl otec; "ostatne jak si's udelala, tak mde. S Panembohem tedy at' prijdou."

Kdyt otec 'gel, by starosvata odbyl, pfigla matka k Viktorce do komory, delala ji ktitek a ptala etesti. "Co mne pH tom nejvic teei, neptijdee ke tchS",ni ani k evakrove, te bude sama hospodyne," dodala.

"I mamiako, ja bych si ho vzala, kdyby mel dve tchS7ne," odpovedela Viktorka.

"Inu, to je tim lepe, kdy se mate tak radi."

"I to ne, mamidko, ja bych i jinemu, hodnemu hochu byla slovo dala."

"Prosim te, co to mluvi g? Vtclyt' se jich dost hlasilo a tadneho jsi nechtela."

"Tenkrate jeete nechodil za mnou ten vojak s tema zl ma °alma," eeptala Viktorka.

"Ty nemde vSech pet pohromade; co to mluvie o vojaku, co je ti do neho, at' si chodi kde chce, nech ho, piece te nevytene z domu?"

"Ba, mamieko, ten je ten, ja, se trapim, soutim; nemam nikde stani ani pokoje," zaplakalo device.

"A proe jsi mi to ut dam° netekla, byla bych s tebou gla ke kmotte kovakce, ta umi od tokovS7 ch veci pomahat. Jen toho nech, zitra k ni dojdem," poteeila matka dceru.

DruhSr den ela matka s dcerou k stare kovatce. Ona zna pry mnoho veci, co jini lido neznaji. Kdyt se nekomu neco ztrati, kdy kravy nedoji, kdy koho kdo uhrane, ode yeeho pomaha kovatka, ona umi veecko uhadnout. Viktorka dtiverne y eecko kovatce povedela, jak a co ji ie.

"A tys nikdy s nim nemluvila, ani jedineho slovie.ka?" zkoumala na ni kovatka.

"Ani slovieka."

"Nedal ti take nebo neposlal po vojacich nieeho k jidlu, jablko nebo marcipan?"

"Nic, kmotra, nic; ti ostatni vojaci ani s nim nedrti, on pr. 7 je tuze pygnS7 a jaktiv je takovSt samotat. Povidali to u rids."

"To ut je ten pray* morous," tvrdila s jistotou kovakka; "ale ty se nie neboj, Viktorko, vtak ja, ti pomohu — prozatim neni je gte zle.

Pkinesu ti zitra neco, a to bude nosit ustaviene sobe. Rano, kdy vyjde'S z komory, nikdy se nezapomeri pokropit svecenou vodou a kekni: Panbith se mnou a z1S7 pryC. Kdyt jde polem, nikdy se nedivej ani za sebe, ani kolem sebe, a kdyby i vojak k tobe promluvil, a nit nedbej a kdyby mluvil jako andel. On dovede i hlasem uearovat; radeji si hned asi zacpi. Pamatuj si to. Nebude-li ti za nekolik dni lepe, musime se pokusit o neco jineho, jen ty ke mne zase Viktorka odeSla s radostnej gi mysli a doufala, ze ji bude zase dobte a lehko, jako ji b3ivalo kdy jindy. DruhST den ptinesla ji kovatka cosi v eervenem klocu zaeiteho a zavesila to sama deveeti na krk, ptikazujic, aby to od sebe nedavala, ani komu ukazovala. Na veeer, kdy g ala travu, zhlidla sice, te tam nedaleko u stromu kdosi stoji, citila, te se ji krev do tvati hrne — ale zmutila se, ani jednou neohledla se kolem sebe, a hotova jsouc s praci, chvatala doma, jakby za ni hofelo.

Tfeti den byla nedele. Matka pekla kolade, tatik sel pozvat pana kmotra a nekolik starch souseda na odpoledne, a po vesnice sestrkovali hlavy, povidajice si: "U Mikat budou drtet namluvy."

Odpoledne pfAli do dvora tfi multi ye svateenich kabatech, dva meli rozmarinu na ruka-

vech. Hospodat ntivital je na prahu, a eeladka, stojic na zaprati, ptala: "Dej y am PanbAh mnoho etesti!" — "Dejt to Panbah!" odpovedel tlampae za otce i za syna.

2enich veeel posledni pies prah a venku 0zvaly se g enske hlasy: "dist* to hoch, ten Tonik, hlavu nese jako jelen a jak' to ma krasny prut rozmariny na rukave, kde pak ji asi koupil?" — A zase mutske hlasy na to odpovidaly: "Cot je o to, ten mute hlavu vypinat, kdy Si, odvede ze vsi , nejlepei device, nejlepei taneenici, dobrou hospodyni a k tomu i motnou. Tomu je hej!" — Tak si myslil i po vsi mnozi rodide a hnevali se, prod" prave ptespolniho si Viktorka volila, prod" ji nebyl ten a onen dobrSr dost, k eemu ten spech a ty vrtochy, a kdesi cosi, jak to ut pti takovS7ch ptiletitostech byvá.

Do y eeera bylo po namluvach. Pan kantor napsal svatebni smlouvu, svedkove a rodide podepsali ji ttemi ktitky misto jmen, jet pan kantor ptipsat musel, a Viktorka slibila Tonikovi rukoudanim, te bude za tri nedele jeho tenou. DruhST den ptiely kamaradky ntat etesti a kdy vela Viktorka na naves, feude ji pozdravovali: "Dej ti Rah gtesti, nevestor Ale mlada chasa kdy zaeala: "Skoda te bude od nas; prof pak odchazie od nas, Viktorko?" tu ji vstoupily slze do oei.

Nekolik dni byla Viktorka veselejei a kdy musila jiti na yes, sla bez itzkosti, kterou byla vtdy obtitena, dokud jeete Skapulit od kovatky nemela a nevestou nebyla. Zdalo se ji, te Yeecek strach s ni spadl, a dekovala za to Bohu a kovatce, ktera ji tak dobte poradila. Ta jeji radost vgak nemela dlouheho trvani.

Jednoho dne sedela s tenichern pod yeeer v sade. Povidali si o budoucim hospodateni spolu a o svatbe. Tu se nahle Viktorka zamleela, oei mela unteke na ktovi pied sebou a ruka se ji ttasla. "Co je ti?" ptal se tenich podiven.

"Podivej se mezi ty ratolesti naproti, nevidig tam nic?" geptala Viktorka.

Zenich se podival, aka: "Ja nevidim nic, co tys tam videla?"

"Mne se zdalo, te se na nas Cerny vojak diva'," geptala nevesta je gte tigeji.

"Nu, poekej, tomu udelame konec!" vyktikl Tonik; vyskoeil a veecko prohledal — ale darmo, nikoho nevidel. "Ja mu to piece nedaruju, jestli se bude potad na tebe divat, zasolim mu notne!" zlobil se Tonik.

"Nezadinej s nim tadne hadky, Antonine, za to te prosim, vojak je vojak. Sam otec byl na tervene Wife, a byl by i neco za to dal, kdyby ho tamnejei dfistojnik z noel vsi byl dal, ale on tekl, te to nemitte udelat i kdyby chtel, a te pry to neni tadne provineni, kdy se diva mut" na device. Otec tam sly gel mezi vojaky, ze pry je ten vojak z velmi bohateho rodu, a te pry se dal sam mezi vojaky, a te mate jit pryC kdy chce. To bys pekne pochodil, s takovS7m si neco zadit " Tak tekla Viktorka Tonikovi a on ji bil, ze necha vojaka lt•Tti vojakem.

Na Viktorku ale ptichazely od yeeera zase ptedegle take chvile, a jakkoli s dtiverou gkak srdci tiskla, kdykoli neet'astne odi na blizku byly, ono neptestalo piece jen nepokojne tlouci. Viktorka sla zase na radu ke ce. "JO nevim, je to snad uz trest od Panaboha na mne ulotenS7 , ae mi to nic platno neni, co jste mi dala. JO piece ye veem poslechla," Viktorka.

"Nech jen, holka, nech, \Teak ja, mu posvitim, — a kdyby i sam antikrist byl. Musim ale dtive od neho d ye veci mit. Net si je zaopattim, chraii se ho, co mutes. Modli se k nndelu stratci a za ty due v oeistci, za ktere se nikdo nemodli. Kdyt nekterou vykoupiS, bude za tebe orodovat.

"Veak je to nejhorei, kmotra, te se nemohu ut pokojnou mysli pomodlit!" plakalo device. holka, vidig, prod" j'i to tak dlouho neta zla nemoc pternohla. No, ale da, chala, Panbtlh, ae toho d'abla ptemuteg."

(Pokraeovani)

ate

O velikosti mostu v San Franciku si ueinime nejlepei ptedstavu, kdy si uvedomime, ze bylo tteba postavit na nem vezeni, kam se ihned zaviraji provinilci proti dopravnim ptedpisam.

— New York Sun.

Ve sttedu, dne 15. zari. 192°7.

Cryvky z eeskoslovenslOch Vzporninka na doby narodni jednoty.

VETOVA vodka byla jests v pinem proudu, S ale situate pro Rakousko-Uhersko byla ut hodne nepfiznivou. Proto cisat Karel snail se za zady cisake Vilema II. s Francii uzaveiti separatni mir. Pohoiel pri torn a nepomohlo mu ani gesto amnestie pro vaechny politicks vezne vyaettovance. Mezi propuatenYmi byl take tehdejai mladY poslanec Klofae, kterY prave stal peed lieenim u vojenskeho videfiskeho soudu pro velezradu, k nemut ovaem potom uti dojiti nemohlo. PovestnY Preminger, kterY vypracoval talobu na dr. Kramake a Raaina, Yypracoval talobu i na poslance Klofaee a byl jiste krajne rortrpeen, kdy v tomto peipadu rozsudek smrti uz bYti vynesen nemohi. Klofae, sotVate opustil vojenske Yezeni na videfiskem Hernallsguetteru, prohlasil peatelfim, eekajielm nan hned peed jeho branami, ze za amnestii cisati Karlu nedekuje a tie bude pokraeovati v torn, co konal at do s/eho zateeni.

Proto take v mesici srpnu 1917 svolal do Luhaeovic dfivernou poradu zastupcii vaech stran, o nicht bylo znamo, te stoji proti RakouskoUbersku a v jicht programu vicemene ut jest obsateno prohlaaeni Upine samostatnosti tei Sloy akit Luhaeovice byly vybrany pro ty• to dfrverne a velmi dfiletite porady proto, to se tarn poslanec Klofde leen po svem propuateni z vezeni a teilete vazbe. Do Luhadovic skutedne peedaci vaech zminenYch stran, tedy nejen stoupenci poslance Klbface, nYbr,t take mladooeai, jet zastupoval redaktor F. Sis a nynejai vyslanec v Belgii dr. Sla yik, realists, vudcove statnepokrokove strany v dele se Sokolem a Dykem, jako i zastupci mora yske pokrokove strany vedeni dr. Ant. StranskYm. Adkoliv v Luhadovicich tehdy bylo hodne rakouskYch i mad'arskYch, piece jim uto, 'tie tyto porady jsou svolany ate se konaji v bankovnich mistnostech Smetanova domu. Take nekteti Slovaci byli ternto poradam ptitomni.

Hlavnim freelem techto porad bylo zjednodigit stranicke pomery v naaem harode a dohodnout se o spoleenem a jednotnern postupu ✓ daltm odboji. V Luhadovicich vfibec se zdalo, ze bude vytvokena jednotna spoledna strana, kdyt i zastupcove strany mladodeske v otazkach socialnich vystupovali ptimo radikalne. Mime za to, to prflbeh techto porad nate rYmi fidastniky byl stenografo yan a bylo by dobee, kdyby o nich bylo nyni po dvaceti letech neco podrobnejaiho napsano, zejmena kdyt se techto porad zffeastnil take sluanY podet inteligentfr stranicky nepoutanYch. Byl to nynejai aef einohry Narodniho divadla univ. prof. dr.

0. Fischer, zesnulY prof. dr. Heidler, Taal take i potom einne pomahali, zejmena kdy podal vychazet novY tYdennik redigovanY zesnulYm doktorem Cyrilem Duakem, Pfeffermannem a Hajamanem.

Nestalo se skutkem vaechno, co bylo usneseno na poradach, jim v Luhaeovicich ptedsedal poslanec Klofae, ale jedno uz zustalo: trvala organisadni spoluprace a snaha dat naaemu odboji propracovanejai a jednotnejai program. Rozumi se samo sebou, to na techto poradach hralo velikou roli take Slovensko. Ale dr. 8robar ani nemusil mnoho Slovensko ptipominat. Osvobozeni Slovenska od mad'arskeho jha a jeho peipojeni k historickym eeskYm zemim bylo pro vaechny ut veci samortejmou, jak se o torn v Luhaeovicich ptesvedeil i sam nynejai biskup Blaho, dlici tehdy v Luhadovicich jako vaechna leta peed tim na zotavene.

Pokraeovani luhadovickYch porad bylo v Turnove, kam osobne ptijel take dr. Kramit, ale tady ut bylo patrno, te z dosavadnich strap

vIsTNIx

vytvo • it stranu jedinou bylo piece jen nernOtine. Zejmena se tomu branily kapitalisticke b y y e strane mladoeeske. Hlavnim bylo, ze jsme-ly se dohodli o spoleenem odbojovem postupu a proto dnes vzpominame dne, kdy peed 20 lety ptimo peed tvati rakousko-uherskych detektivt konany byiy historicke porady, jicht vYznam v pozdejaich mesicich by nepopiratelnY. Strany se sjednotily na hlavni myalence tadnYm zpfisobem neoslabovati odboj, nYlart naopak jej, jak si to pealo naae zahranieni vedeni, zesilovati Dalai veci se pak uz vyvijely automaticky Teikralova, deklarace deskYch poslanct v lednu 1918, narodni peisaha v dubnu 1918, jubilejni slavnosti Narodniho divadla v kvetnu 1918, a koneene ustaveni Narodniho vYboru, jent se stal autoritativnim zastupcem naaeho naroda a do ustaveni prve vlady v samostatnem deskoslovenskem state.

Vziene archeologicke objevy na praiskem hrade.

ISEME dnes o dalaich stavebnlch planech a vykopay kach na hrade, o nicht nem podal ochotne informace vrchni rada 8erks z kancelate presidenta republiky. Vaechny tyto prate peispeji k stavitelske malebnosti starobyleho pratskeho hradu a soudasne objasni historicka data o vzniku pamatne stavby. tiprava bYvale renesaneni zahrady souvisi s velkYmi tpravami terenu psi nove projektovane nastupni komunikaci k pratskemu hradu na MarianskYch hradbach. Projektovana testa bude pokradovati nove upravenou ulici Jelenni k ulici Keplerove nad Dlabadov.

Dalaimi dverna stavbami je Uprava Teresianskeho peistayku pead VladislayskYm salem v zahrade na valech a Aprava zvlaatni haly ve sttednim traktu v zakoneeni tak zvane Wove chodby. Odstranenim nekolika peidek, vznikne representadni vchod k opravdu krasnYm mistnostem v prvnim poschodi jitniho traktu hradniho.

Sprava hradu venuje tet velikou pozornost archeologickYm yYzkumum. CennYmi nalezy se ziskavaji poznatky vedecky velmi dilletite pro vznik a stavitelskY vYvoj pratskeho hradu od nejstaraich dob. Z archeologickYch yYzkumil je nejzajimavejai nalez pOvodniho osidleni z doby kamenne (ptiblitne 2000-2500 pt. Kr.) pr odkopu silnice v Jelenni ulici peed hradnimi domy C. 71, 192 a 200. Nalezy jsou peelive oeist'ovany a konservovany a budou podrobne prostudovany. V techto mistech byly nalezeny zbytky vodovodniho potrubi z doby Rudolfovy.

Jde o vodovod, zhotovenY z hliny, kterY stave]. hvezdat Tycho de Brahe. Vodovod, chranenY vrstvami mastneho jilu, zasoboval od prada y -naprtskYhdvouzhradnicybklu Litovic, jet nesou jmena Beevsky, KalskY a PlaeskY. Vodovod byl v novejai dobe zrekonstruovan, take hrad, zejmena zahrady, jsou zasobovany dostateene utitkovou vodou.

Pei odstrariovani hradebni zdi u tak zvane Batantnice v Jeleni ulici se zjistilo, te novejai hradebni zed' byla vybudovana na ptvodni zdi Rudolfinske jednoduchYm zpusobem. Nova zdivo se kladlo proste na prejzovou steechu Rudolfinske zdi. Misto zbotene ohradni zdi vybudovala sprava hradu yeas provisorni dtevene oploceni a tim umotnila pratske obci provest komunikaeni prate v Jelenni ulici. V teto east vznikne podle regulaeniho planu nove namesti, ktere vaak proti dneanimu stavu bude podstatne sniteno, aby tim vynikl pohled na jizdarnu Matheovu, peed nit me, stat pomnik presidenta Osvoboditele.

V tYdennich turnalech se prase promitaji snimky z nalezfi hromadnYch hrobfi u letohradku v obote Hvezda, kde byl odkryt vetai poeet koster vojinfi bavorskeho krale Alberta z valek o tak zvane dedictvi rakouske za prvnich let panovani cisakovny Marie Terezie. Na kostech jsou eetna, zraneni. Vojaci byli tehdy pochovani nepietne. Z nalezu je nejzajimavejai asi 50 miner, ktere mela jedna z koster v saeku u praveil° boku. Jde pravdepodobne o uloupene mince z valek. Penize nesou letopodet 1747-1748.

Strana 11.

Nejstargi z mind je znadena rokem 1671.

Vetkere projektovane prate provadi spriva hradu z eadneho statniho rozpoetu, kde jsou jednotlive projekty jit ptedem peehledne vyznadeny. Archeologicke vykopavky eidi dr.

F. Neutil.

BorkovskY.

Jake tikoly elekaji nove s ovenske inienfry?

KOSICICH, rozhodnutim vlady, zahajeno bude vyueovani v nova zeizene technice, ktera ponese jmeno velikeho Slovaka gen. M. R. Stefanika. Neni sporu o tom, te nova vysoka akola, ktera ma za fikol peipravovati a vychovavati novY intenYrskY dorcrt, ma pisedevaini yYznam pro Slovensko. V techto dnech ptednaael v Banske Bysttici int. V. NepilY, kterY ye velmi hutne ptedridace nastinil ktere budou musiti z yladnouti novi slovenati: intenYti. Jsou to peedevaim vOdohospodalske ktere dekaji na Slovensku na sve teaeni.

Podle stavajiciho stave je tfeba upraviti v oblasti Slovenska asi 1900 km kek, 14,000 km po tokfr a 5600 km bysttin. Melioraci poteebilje 1,220,000 ha pozemkii. Z toho je tteba odvodniti drenatiemi 565 tisic ha, ote ytenYini odpady 405 tisic ha a na zavodneni deka jests 250 tisic ha.

S ploanou melioraci,bude nutno provesti scelo- • vani pozemkti, ktere jsou na Slovensku, zejmena v hornatYch eastech cotitraceny do nemotnosti. Pfida, ziskand komasaci a provede • nim Ploane meliorate, je peecIpokladerri pro opateeni vYtivy obeanstva Bude-li tento sob provaden dfisledne, bude mono upustit od akodliveho ziskavani pildy odlestiovanim. Zdravou a nezavadnou pitnou vodu pottebuje na Slovensku stale jests ,gy res milion lidi, atejne jako kanalisaci postrada 800 tisic obeanti. Na zcelovar.1 pildy eeka stale 1.950,00 ha. pildy. Nak)ady na melioraci odhaduji odbotnici eastkou 14 miliard KC. Az dosud r:ino • ano bylo na •dene prate 424,200,000 KC. Je jen zcela jasne, to napravovati chyby vejaiho retimu na .Slovensku nemitte jedina generace. Pro nejblitai dobu poita, se na vodohospocatske mehorace s eastkou 421 mil. Kd a na splavovani toka a vyutiti vodnikb sii le preliminovano 250 mil. KC. Nova intenYry dekaji velke fu,:oty. Je znama bohatosu vodnich tokil na Slovensku, ktere pfimo volaji po • vyutiti v pribnysta i zern:Jdelstvi.

Nejblitaimi fikoly bude take ketti fuaravu odtokovY?,1-1 pomerfi. VYznam Dunaje stoupne jeate vice, at bude proveden dunajsko-oderskY prfipla7. Je to eada praci, ktere eekaji na reaeni. V popeedi stoji spla y.neni Vahu, kterY me, bYti splavnen od Ziliny ati do Seredu. Prvy krok byl jit v tomto smern uoinen. Uskuteeneni velkeho y odohospodatskeho programu Nytiaduje peedevaim dostatek finanrimen p-fosteedkfi a pak ovaem dostatek schopnych intenYrtl vodohospoddeskYch a kulturni.b. Drees i v dohledne dobe je techto intenYrti nedostatek. V nove zeizene technice 8tefanikove je obor intenYrstvi vodohospoddeskeho a kulturniho na peednim mist& Lze oeekavati, te nova generace intenYrii, kteki opusti jako prvni intenYti teeenYch obort, vrhnou se do prate na vYstavbe Slovenska!

Obeem volby budou v pen etapieh.

V prvnim zatijovem tYdnu se sejdou poll tidti ministri, aby rozhodli o obecnich volbach.

Podle p tipraveneho navrhu se maji obecni volby konati v peti etapach. Nejdeive budou volby v °belch, kde volebni obdobi uplynulo na jake. Pak budou volit obce, vedene spra ynimi komisemi nebo vladnimi komisati, pokud ovaem jit v obci lze zvoliti eadne pracujici samospravu. Prvni volby by byly asi 26. zdMoli. se vrhli na vino.

Na nitranske vinice peitla pohroma v podobe mole, kteri se zatiraji do zrnek. Podle tvrzeni vinatfr je pry ohrotena 60 procent firody.

V tomto kraji byly hmyzem postiteny i jablone. Jsou mnohde housenkami tak otrany, zilstaly bez bateau.

Strana 12.

ntedni Organ Slovanske Po ipornao Jedn Statn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A (nation of State of Texas.

REDASTOR—FRANTA MOUMA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECIEEOSLOVA PtBL. 'West, Texas Pfedplatne $1.00 rotne. Do stare viasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni TiradovnY, Fayetteville, T eras.

Veikere dopisy, pfedplatne, ozrarnky, bud'tei adresovany na Vestnik. West. Texas

Vista* has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

s podepsini narodni usta.,, Stepadesate yfroei vy — Tento patek dne 17. zati cela. Amerika bude vzpominat vYroei ptijmuti narecini konstituce, pod nit narod za. paldruheho stoleti prospival a rozvijel se kulturne i hospodatsky.

VZne§ene zasady svobody, rovnnsti. spravedl, rosti a lidskosti, v americke iistave nezniditelne stanovene, pojistky narod.0 pkedni mist() mezi narody sveta. tistayodarna konvence obeslana byla tehdy 55 zastupt'i z t inacti strata. Jiri Washingtcn zastupoval stat Virginii a byl zvolen predsedou ustavni konvence, mezi jejimit eleny byli jini prosluli mutove Ben. Franklin, James Madison, Alexander Hamilton, Roger Sherman, Rob. Morris a Charles Pinckney. Pracovali pilne ye dne i veder od kvetna at do MIL Koneene v polovici zati byl vzacnY dokument dokoneen a due 17. tali 1787 byla pi'ijata ustava Spoj. so.ta. Pked tim americke kolonie tidily se z6.konem konfederadnim. Po deset let byl v platnosti, ale mel mnohe slabiny a neosveddil se. Die tohoto prvniho zakona asttedni vlada mchla tvoriti net nemela moci je vynucovat, Vymahat. Proto v kvetnu roku 1787 nauti zastupujici prvnich tfinfict state se shromatdili ve Filadelfii a konali spoleenou poradu, majili se elanky konfederadni opravit a dopinit, anebo je-li tfeba sestaviti navy, dokonalej gi taken.

VYsledkem porad byl navrh pro vyprac.cvani noveho zakona, ustavujci vladu republiky v duchu demokratickem a vyinezujici praci tti vladnich odbort, pracujicich ka.tdY ne-odvisle, ale presto tvotici jednotnY celek. tstava rozdeluje vladu na odbor zakonodarnY — kongres, vYkonnY — president a jeho kabinet — a odbor soudni — nej yySSI soud . -spolkovY a podfizene soudy obvodove a distriktni. teal narodni astavy vyteen jest v avodnim odstavci temito slovy: "My, lid Spoj. State, chtejice utvokiti dokonalejSi jednotu, zavesti spravedlnost, zajistiti domaci pokoj, opattiti obecnou obranu, povzbuditi vAeobecnY blatiobyt a zabezpediti petehnani svobody nam i naSim potomkum, ztizujerne tuto Ustavu pro Spojene Staty Americke." Celt' narod bude si 17. zari tive pfipominati vznik tohoto slavneho dokumentu — tato sk y ostne Magna charty.'

Davit* sjezd Z., B. J. zahajen byl min. aterka v pavabnem meste Milwaukee, Wis. Tato bratrska podparna, organisace kona s yttj sjezd katclYch pet roka, posledni konal se v Cedar Rapidsich, Iowa. Pkedsedou zvolen byl zaSloutilY sokolskY a narodni pracovnik br. Simon Rokasek z Omahy, kterY pozoroval po dva dny nas-posledni sjezd v East Bernard, o jehot prabehu se pOchvalne vyslovil. Do sjezdtt:Se:dOstavilo 347 delegatt ze 22 state a stejnY pbeet hosta. Mezi pozdravnYmi telegramy dten byl i jeden za nail S.P.J.S.T., podepsanY predsedou br.

Cherno:kYm a tajemnikem br. Kubenou. Z duletitych jet sjezd teS11 uvadime nejdtiletitej gh Ileorganisace Hlavni ttadovny, seatavani Ustkednib.o IrSTkonuelio Mont do n'e

1,3. sari 1931. licA" bude pojat i finaneni vStor. C1.4nky stanov jednajlei o pfijintani elenft, o uVadeni, o odkazech pojistky, budou zmeneny. Pro nova deny . npravena byla nova sazba poplatka na pojieteni.,Bylo jednano tea o zrt geni poplatka elenti sestarlYeh, kteti prekrodili 80. rok sveho veku. Sjezdu byla stanovnim vyborain predlo tena ku schvaleni Americka ZkuSebni Tabulka s 3 1/2 prod. ztirodenim pro nova pojistky, vydarie po 1. lednu 1938. ITYkonnY vYbor ma se skiddati z ptedsedy, mistopkedsedy, tajemnika a pokladnika, dale dvou feditela odborti investidnihn a organisadniho, tento vYbor se s yYmi tediteli by vedl Hl. ttadovnu, kdetto sedmielennY vYbor (zvolen z raznYch mist) by se schazel pouze 'Sestkrat do roka a daval instrukce it investicim a rizeni Jednoty. NaptiSte podame naSi etenarske obci zevrubnou zpravu o novotach sjezdem zavedenYch. Sveboda svedomi ptedpoklada tat svobodu slova a svobodu tisku. faika se, to neomezena svcboda slova a tisku mute uSkodit jednotlivci i spoleenosti. Pti dpine svobode slova a tisku mohou bYti Vetejnosti ptedkladany kaatne nazory a mySlenky, ktere mnohe mohou svesti na koatnou cestu. To je pravda, ale pri apine svobode svedomi mohou byti tat rozgirovany dobre mySlenky a dobre rady. Zaleti pa.k jit na katdem jedinci, co Si zvoli za. svaj dugevni chleb. Katd.y sarn za sebe, musi cdp-ovidati. Pti potladeni svobody nikdo nemute tat ptedem vedeti, zdali by nebyly potladeny mySlenky dobre a zdali by nebylo dovolenO roz:Sitovati pouze mySlenky SPatne. tpind svoboda svedomi je velikYm dcbrodiniin a demekratickY narod bude ji vtdy hajit.

Pro uiSi styk mezi rgdiei a gkelou. Noy Skolni rok zapodal druh-Yrn tYdnem t. mesice ye mestech a v nasledujicich tYdnech zapoene na venkove. Ve ikole, na to mnohe maminky zapominaji, musi v prve 'rade byti kazeri. Uditel musi tadat na diteti soustredenou praci a ptejima tim velmi dutetity takol vychovy dote, prate ten Usek lac,chovy, ktery redina nikdy remote se zdarem pre-vest, protote ji k tcmu chybi prime pracovni ovzduSi a kolektivni motnost prate. Mnozi udit(-,46 jsou ptisnf.

Doti ncsi domu ukoly, sedi nad nimi hezky dlouho a dcjata maminka pornaha, kde mute.

Ale jsou-h dnes &hale, pkisnej'Si, net bYvali, prospivaji detem vie, net si rodiee uvedomuji.

Zapas o praci a o uplatneni neni dnes tadna, hradka. Je jen zdrave, naudi-li se dite zaveas pohotove vYkonosti, kterou po nem bude tadat celY budouci tivot. Proto je dnes Skola ut od prvni tridy mnchem daletiteSSI, net byla drive, 1 kdyt ani dnes neni tak upravena, aby naudila deti vAeinta co maji v tivota vedet. Ale styk mezi rodiei a Skolou je stale jeSte malt'. Maminka nekdy zajde do schtize spolku rodiait a &halt a zepta, se ueitele nob ueitelky, jak dite prospivd a to je vgechno a Velmi east° se stava, to uslySi skuteene prekvapujici veci. Je to proto, to &ate' ma docela jinY pohled na dite, net rodiee. Ma mnoho zkuS'enosti a matky by nechybily, kdyby pozorne a vdedne poslouchaly, co u.eitel vypravuje. Jak by bylo diteti prospeAne, kdyby jeho vychovatele ,obeas vymenili nazory a povedeli si sve zkugenosti. Jak by si treba vSelicos z detskeho chovani vysvetlili, eemu doposud nerozumeli! Mohli by postupovat spoleene, dopltiovat se. Dite ittasne jemne vyciti, kdyt je "nekdo chra.ni". Proto takove lasky k babiekam, tetam a viem rozmazhijicirn tivium.

Dnes netijeme v dobe, kdybychom si mobil dovolit deti rozmazlovat. Zivot udela z bYvalYch mazliekt zatrpkle nebo neschopne lidi, kteti hledaji cestu k aspechu vSelijak, jen ne rovne, praci, poctivou snahou a stateCnosti! Dite, ktere tad-Ina chodit do gkoly, ptijima ut, povinnost a \Teta: "Ale vtdyt' je je.Ste malidkY," natropila ut mnoho gkod. Od prvni chvile musi dite syYm povinnostem dostat a protote je to velike umeni, nejyetgi umCni ina . svete vabec,musime mix poinahat,.. A eponipbbbyehtiao, Mit..inriehem via, kdyby Se,todiee.a aditelein dohovotili!

Pokud je mladY eloy ek zamestnavan ye syern povolani, netreba miti o nelto starostii Ale, kde je v pcledne? Kam jde Weer? Po sidle",?_ Kde trivi sve svateeni tiny? Zp4ftsob, jinn travi SVCci volnY eas,. zjevuje jeho charakter."

-Marden.

'act Verejne projevy presiPokrok, b jscu politick„Vm seminarem arta dr. . koslovenska. Nedavne mopro obyvatele. rayske proj vlastnosti, jit se ikaly presj.d: pa bok presidenta Osvoboditsle vad.covska postava, vyvadejici S'1170 navgteve Olodoby. esident Bend slavne uvitan eesk:(rn i near, ildem, na uvita,c1 pro°lovy zastupcfa mes' okresu odpovedel delk vYZnarrmou te('.;1. IT nit zir..!inil se o revoluenim zmitanim v rade cvropskych state. Pravil: "Nat stat se na..leza v t. St'astne situaci, 2e od nikoho nic nef?,ada, a, nikomu nic nechce brat, 2e si zaved). uv'o tr soz;ialni poradek a dal si vS'echny sve veci obrany do poradku, socialni a hospoclarsky to, ve zpfisobu ruznYch novYch retimr; _chi ,t, rada state v Evrope, at' ut je to fa'Sismus ci koraunismus — si provedl cestou v,Vvoje v inlch letech po valce. Myslim to na pc7e=mkovini reformu, na rozsahle socialni zakonodarstvi a znat'ne vyrovnani majetkoy e roezi tridami, zavedeni retimu snaSenlivosti nabotenske a kulturni a vyreS'eni otazek cirkevnich, polo2eni pevnYch za.771o.r. i it jednote eeskoslovenske, znaene Lvotni urovne Ntech lidovyeh proti dobs predvaledne, vgeobecne zyySeni trovne kulturni a vzdelavaci vabec, koneene radu vetejnYch velikYch praci a v geobecnY technickY pokrok. Ueinili jsme vie podstatue a vie, co bylo nezbytne nutne pro v§eobecne dobro a pro rovnov ar tnou vnittni socialni soustavu — a. neni tudit toho, co se musi ye stateoh jinYcb, provadet revolucemi, pfevraty a nasilnYmi znaenarni rancho druhu — u nas potteba. Pozorujime4 dobre vnitropoliticke, socialni a hospodatAr.e u.dalosti v evropskYch statech ostatnich, nernichejme se do nich, bud'me zdrtelivi ve svern usudku o nich, nebot'-na v.eci ty je katd-; stat nejcitlivejSi — ale jdeme neochvejne, pevn6, nesmlouvave svou cestou!.Pro nas a na nas both se jenorn system nat. Mete me se sice u cinch vzoru take ueit, ale &it se, znamend dobre si vybirat, to neznamend opidit Sc, at' v torn, at' v onom srayslu."

Laska b 7152.11mu. je zdrojem nejvetkho kesti a, nejvy'SSi raciest ze tivota. Miluj blitniho sveho jako sebe sameho", tot' zaklad moderni mravnosti. Nakmi blitnimi jsou vkchni lido, my je viecky neznarne, proto svou lasky k projevujeme einne u tech, kteri jsou nam nejblilti A to icon nail telesni pribuzni a-take nail duS'evni pribunni. Radice, deti a sourozenci jsou na§irni nejbli'tkrni telesnYmi pribuznYml, vedle nich via' ::tame na tisice pribuzm'Tch duchem, kteri stejne s nami touti po lasce a it esti, dobre a krase, pravda •a spravedlnosti.

Setkame-li se s takov'mi duS'evne pfibuznYmi blitnimi, chime neviditelne pouto bratrstvi a pkatelstvi.

"Dvacet let sl.oreene grace, spoleenS7ch radosti a bolesti, spc.1 faspechfi a spoleenY'ch nebezpeei dale a Slovakfim pochopit, ae jeden ben .!d.rah ,..ilao by v dne'S'ni rozhoufene Evrope ne,obstal a' posiillo tudit tak silne flak jak jsme an! neoeekasali. Je • tak si 1 rirme menu spory milieme dovcilt. z°-Fa te o jcodlaote statni sounaleiito'-; kulturnI. nani dues a nebude uz mezi nami cc sporu." — President dr. Bend.

Listrrta reflakce. Pohled na vYstavne mesto Milwaukee, Wis., racial nam bratr Jan NemS7 z Crosby, Tex., kter7.;' se tarn podili na sjezdu Z.L. B.J. co zastupce v Crosby. — Dalk zdravici ze sjezdu dorueila nam poka v.sobotu. "Na zdar reclakci, pijeme .proslule milwa.ucke a, arzpornr.a.me na Texas."' Podepsani: John Nervy z Crosby, sjezdov5i predseda Simon Rokasek, Glen Hi. trt. Karel Cacek a delegat Joe Fiala. — Vapominky lads zajiste velmi potekly.

Opreva. rmrtnirr. oznameni 61entl v minulena 6isle 7nOtniku rarnyiern udano, ze sestra Rosalie Schovajsa. od r'adu Bte.fanik Cis. -142. pojiWna byla na $1,00.00, cot spravne melo bYti na $500.00. — Kubena, taj, Hl. Radu.

Navgt,'"era v rez7lakc:T. V pondell priki si prohlednouti tiskarnu pani Marie Paulova, pi. Ed. '-:7 t,'askove, a Adolf Krupka irgoi z Fort Worth. T:,1•5„yi:;te-nra,'

Ve sttedu, tine 15. 7aIl 1937.

VtSTNilK

Strana 13.

CSPRCII, KTER1 ZA'VAZUJE. JUBILEJNi SLAVNOST V EAST BERNARD DOZNALA OHROMNEHO USPECHU. NA 125 eLENtr A DITEK UVEDENO OJEDINELYM ZI41SOBEM, KTERY ZAPUSOBIL NA MNOHASTOVE snatomA2DENi MOHUTNYM DO.IMEM. ROZMERNi PAVILON PREPLAN PEI ODPOLEDNIM PROGRAMU I VEtERNiM DIVADLE "LOS TEN NEJ§I'ASTNE.I gi" V sim RADU KAREL JONAH, OS. 28. V EAST BERNARD. NEDELI 12. zati motno bez nadsazky «tit rdeni — v g echny cesty vedly do V East Bernard, kde v krasnem, delegaturn na g eho posledniho sjezdu dobte znamem pavilonu konana oslava jubilea Jednoty tady: Karel Jonas cis. 28,, Columbus cis. 58. a Nova Doba cis. 122. 'Vtznamna udalost pro na g vetejIV a spolkovSi tivot mela ptizeii poeasi, neb taktka ceIS7 t3iclen pied nedeli nevitane sprgky a de g tiky piedem znemotnily sber znamenite trody baviny a zaroven ohrotovaly slavnost samu. Nadherne poeasi dodalo ()slave pattienou naladu potadajicimu vflooru, dlenstvu i obrovskemu poctu nav g tevniku. V gici, kteti se nedelni jubilejni slavnosti zneastnili, nebudou nikdy litovati easu i cesty, ktere na to obetovali.

Dorazili jsme, kolega Jos. F. Holasek s mantelkou a potadatel se svoji tenou, k pavilonu za disthn a dosti NtstavnS7m East Bernard o jedenacte dopoledne. Potadatel setazovani aut vykazal narn misto, vozidla dojitdela jedno za druhem, bylo ut jich tu mnoho desitek. Pied pavilonem kupili se spolubratti znami i doposud nem neznami, byli tu jit bratti z Hi. Uladovny: tajemnik J. R. Kubena a Ed. L. Marek, prvni ptedseda S.P.J.S.T. br. I. J. Gallia, z Hallettsville bti. F. K. Bueek a Jos. Franta, vydavatel "Novell° Domova" pan- Malec. Sotva jsme se pozdravili, dostavovali se dal gi pkespolni navAtevnici a bylo jich velmi mnoho. Uvadim, s ktextmi jsem mel motnost vymenit aspoil nekolik vet: z Alvin dojeli nefinavni spolkovi ntfdg enci mantele Truksovi; z Houstonu Jan Ka`spar, J. 2aludek, mantele Veselkovi a kada dalgich; z Austin br. Raymund Prasatik se svoji slienou iinkou a deveatkem; z Needville resp.

Guy: zasloutilt spolkovt a narodni pracovnik br. WalCik sr., hybne sily dne gniho osadniho spolkoveho tivota bti. L. 0. Ho gek, Petr Ligt'ak a Fr. Vrla, sensaci svou *east zpiisobil nag "texaskSr Will Rogers" — lidoNt pismak — staheck Jos. Barto g ; pravnik T. Motis z Yoakum.

Nasledkem opozdeni se nmohS7ch nove ziskanSTch elent, za cot hlavni zasluhu ma net:ma y g organisator br. Ign. 8 ' enkytik, potadate--nS7 na le v posledni chvili zmenili dobu zahajeni slavnosti a ptitomni zasedali ku spoleenemu °bedu. Byl znamenitS7 , stolovani bylo tu piipraveno v ptilehlem lesiku, kde y e stinu g tihltch pekan0, za mirneho vanku v gem chutnalo v&borne. Byla tu prva. novinka: spoleen 'y slavnostni Ntbor vyhradil jeden z provisorne postavench stohl — ptitomnt'm zakladajicim elenum Jednoty, jako zakladajicich Menu slavnost pokadajicich tacit a pozvanS •rm hostfim. U eestnatio stolu zasedli tito pionSiti - zakladatele nageho Bratrstva, bratti: Ignac J. Gallia, J. R. Kubena, Fr. Tymel (Glen tadu eislo 28.), dale zaklaciajici Cleni tadu Karel Jona g — Jos. Wa gidek, Fred Morris, Fr. Va g ek a tadovS7 ptedseda Karel Keprta; zaklaciajici Cleni tadu Columbus Cis. 58. — Fr. Holeak, Francis Prorok, Karel Bueek a pkedseda Louis Malu g ek; zakl.

Cleni tadu Nova Doba Cis. 122. — Fr. Kleeka (piedseda), Jos. Felcman a Jak. Kolafa. Co hoste pkisedli Jos. Barto g , mantele R. Prasatikovi, Jos. F. Holaskovi a potadatel s mantelkou. V prostted stolu stal krasne ozdobenS7, 40 svidiekami °patter*, — Birth day cake — dort k narozeninam (venoval a upekl (?) bratr Ostoja Muniza). Hezounke devu g ky v hostitelskem slug ivem iiboru stolovniky s netnou pozornosti obsluhovaly. Jakmile hodovani spelo k zaveru, dye diene sesttieky rortaly svieky dortu, v g ude ptitomnS7' a kdykolL pohotovS7 anekdotat a ceremonial slavnosti br. John GajevskS7 sclelu-je, te bratti Gallia a Kubena maji svieky sfouknout, dort rozkraj et a stolovnikum rozdelit. Stalo se. Bratr Gallia krat gim oslovenim ptipomina vznik na gi Jednoty a jmenem stolovnikt dekuje Ntboru za tuto ptekvapujici, rozumi se, milou poctu.

Nadvoti okolo pavilonu je v jednu hodinu &sawn° auto', Note a nove 'Wry" doAdeji,

Potadatele s ptekvapujici jistotou tidi parkovani, tvoki mnohe tady tame umistenSrch vozidel, nechava se postaeitelna cestieka pro vSTjezd. V pavilonu u2 je jako v ule, malem hlava na hlave, sedadla pine obsazena, vzadu hustS( g palir stojicich. Prve tri tady sedadel vyhra2eny jsou novnn elenfn. Pied jevi gtem vedle ptedsednickeho stolu jsou po itranach idle pro eleny zakladajici a pozvane hosty. Razem puldruhe ptedseda Keprta srdeenSrmi slovy aeastniky a ptedava, tizeni potadu obtadniku Johnu Gajevsk3imu. Wmluvnosti nadanST, zdravS7rn humorem jakoby nabitST ceremonial br. GajevskST oznamuje, te net se prfivod novSrch elen0 v nadvoti setadi, nekolik disel programu bude ptesunuto. Ptedstavuje mistniho bankete a majitele pavilonu p. Boetchera„ kteit srdeermi slovy clava nejlep gi vysvedeeni osadninm Csl. pfivodu, na g im spolkum a zvla g te pusobeni na g i S.P.J.S.T. Jemu v anglieine odpovida bratr Ed. L. Marek, po to podava struenST nastin cilu na gi Jednoty a eesky Icon& uvedenim poeetnSich dat ohledne elenstva, majetku, vyplaceneho poji gteni. Sklizi hluer4 potlesk. Obtadnik ptedstavuje okresniho soudce Hon. Seidlera. Je nemeckeho ptivodu, naudil se dobte Cesky, ina na g lid rad. Stall° mu nekolik uaelemich vet, by dal prtchod uznani spoluobeaniim Csi. pfivodu. Obtadnik mu dekuje.

Ptiblitila se chvile v g eobecneho pkekvapeni, pilsobive novoty. Venku Ilsova kapela z La Grange spustila tiznSrm pochodem, vedouce dlouhST elytstupolt gik — novt7ch elm& V dele pravodu praporeenik br. F. V. 'Urbish nese hvezdnatSr prapor, jemu po pravem boku statne vykraeuje organisator 8' " enkytik. Pavilonem zavladlo vzru g eni, ktere se katdou vtetinou stupfluje. Zvuky hudby se bliti, uz je prilvod pied vchodem, potadatele eini mezi zadnimi tadami stojicich misto, hudba htmi vice a vice, ut je tesne u vchodu, praporeenik vstupuje do pavilonu, sklani amer. vlajku, za ninfnasleduje kapela, pak stodvacet pet elent noNtch — krasn3i, zdrave urost1S7 dorost ptevladal, jsou tu i junaci dospeli, devuchy shell& Chvile skuteene poclmaniva, mohutna. Obecenstvo boutlive a vytrvale tleska, aby dalo Ntraz svemu pohnuti, radosti. Vtclyt' tato miza je na g emu Bratrstvi jako chlebu sfil. Oni jsou na. gim "lepgim zittkem", oni nastoupi mista uprazdnena odchodem staitch, v ne skladame na g e nadeje a fitechu, 'te dilo na gich zakladatelt tu Zustane na. dlouho . Ano, kdo v to chvili by nepodlehl mocnemu vzru g eni, ktere pak ocluvodnilo zaroseni mnoliSTch oei?

Novi Cleni usedli na vyhratend, mista, obtadnik Gajevski oznamuje, te nejteinnejAim objasnenim fidelu S.P.J.S.T. bude jak novSim tak star g im elenum jubilejni scena, ktera nasledovala Byla provedena zdatile, byla take po skoneeni fotografovana, jako byly i tady pre,y e uvedenST ch dlenfi. Podrobnou zpravu o scene ptineseme, az bude zhotovena rytina, kterou po obdrteni obrazku ihned dame udelat.

K novS7 m elenfim pane promluvil br. Raypovinnosti elenstva i z nick plynouci ySthody.

Po nem slova se ujal br. I. J. Gallia, jimi2 vysvetlil vznik na gi S.P.J.S.T. Tajemnik br. J. R. Kubena v jeho proslovu navazal na tee predeg leho ptedet1 seznam zakladajicich elen0 v g ech tri iadfi, ktere oslavu spoleene potadaly, uvedl nekolik zajimavosti a ptihod z let podateenich, sklidil za sviij Ntklad htejivou pochvalu.

Retiser jub. scany, spolkowS 7 pracovnik nenaroen3i, ptesto vydatnt a spolehlivS7 — br. Nezval — hlasi mikrofonem, te jeho ratolest po meei ptednese basnidku, napsanou k teto slavnosti br. Johnem GajevskS7m. Kludina Nezvalov3ich ptedstoupil pied rozhla g ovae a hlaskem pevr4m, Cistou ee g tinou neboj acne recitoval tti sloky basnieky, ktera vyzniva slibem, dokonce dobrovolnou ptisahou dorostu — Ira& S.P.J.p,.T. Hledi g te pavilonu pti ptednesu nebojadllq10 klueika Nezval0VM1 takO • ka ntaitzlo

Oipera velmi ztetelne, se spravnS r m eeskYni ptizvukem, volne a hlasite citoval: Drazi rodidove a mill ptatele!

Vain path dnes na ge diky viele, mame z toho radost, ac jsme je gte mall, te jste nas do Va gi Jednoty pkijali.

M my vyrosteme, pak se o2enime, hezke Ceske domacnosti sobe zatidime, budem pracovati s velikou ochotou a pestovat mlade Cleny pro na gi Jednotu.

A2 po letech Vas bude chladna zeme kith, my budeni Jednotu stale velebiti, aby, jak at dosud, stale mohutnela a svuj eistSr rekord sobe udrtela.

Kane Nezvalovrch skoneilo. Byl pki obrovske nav gteve behem potadu chvilkove netadouci net (snad) omluvitelnS i g umot, nepozornost.

Shroma2deni mnohastove se tetko ovlada a podtizuje kazni — o teto neptistojnosti se zminime ptiletitostne — net ph ptednesu Nezvala mladiekeho zavladly dvoranou klid, pozornost. Proe? Slibuje-li na g e tketi a etvrta generace loyalitu dilu svojich ptedkil — nemame na ni bSiti hrciSmi? Znovu udala se novinka a to akt vdeku — prvnim! Br. Gajevsky ptipadntm oslovenim scieluje, ze v uznani zasluh zakladatehl, spojene fatly rozhodly se svfij vciek projeviti viditelne. A behem potadu slavnosti. Katdt se shora uvedenSr ch ptitomnSrch Menu, kteti po Ctyticet let nesli na g prapor bratrsk, podarovan byl cennSrm pinicim perem, na nem2 vyryto jeho jrneno. Mimo ptitomnSlch stejnS7 darek bude zaslarr bS7valSrm ptedseclum HI. Utadovny br.

Jos. Du g kovi v Caldwell, Jos. Mikeskovi y e Wesley a koneene za netistpe, °Ma y a slutby tadu K. Jona g poskytnute — bratru K. Keprtovi.

A je g te novinka. Novi Cleni dostali take darek a site: dorostenci peknou stutku, dospeli Cienova spolkoNt odznak. flaclov3, tajemnik br. John Holeeek podava ceremoniati dolt' telegram. Ten ho oteffel a Cte: ptedseda HI. Utadovny bratr Chernosky posila k °slave srdeenou gratulaci s omluvou, te se nemohl dostaviti, protote musil na oslavu do Fort Worth.

Na tadu pti g el potadatel. Mluvil na thema: Ceske dejiny a na g lid. Mel vdedne posluchade.

Po nem mluvil p. Malec o farmatskem programu a otehave nutnosti dne g ka, jit jest organisace rolnikft. PacInS7mi dtvody p. Malec vyvodil jedine mottle vtchodisko k dosateni zemedelske vSmosnosti, jit byla, jest a bude jednotna fronta uveclomelS7 ch rolniku. Sklidil zasloutenSr potlesk. Krat gi proslovy udinili: bratr Emil Motis, Jos. Wychopefi, Fr. Tymel a L. 0.

Hog ek. Obtadnik dekuje v gem teenikilm i nivAtevnikam a potad konei sborove pent' razovi— Hej Slovane! ty Nasledovala volna zabava. Mlaciet tails, se na veaerni taneeni veselici, star gi na divadlo v sini kadu Karel Jona g . My musili pomST gleti na — "navratila". Vice net' d y e stovky mil k domovu, kde jak obyeejne v pond'eli a fiteit maji potadatel i sazeei dny nejpilnej g i. Vytratili jsme se "anglickS(m" zpilsobem, eili bez zdr2Ovani loueenim se s tolika dobrSrmi bratry a znamS7mi. Plni krasnSrch dojmu a zatitka, o nicht budeme je g te plat ptiletitostne.

Oslava v East Bernard mela obrovskST Slavnostni vSrbor zhostil se sve zodpovedne povinnosti znamenite. Jsou tu bratti schopni, obetavi a pohotovi. ftadovS7 tajemnik br.

John Holeeek dal /lam ficlaje i doklady, jak skuteene bratrstvi ptina gi dobro tadu i cele osade. tisp'ech spoleene oslavy byl naprosto zdatil3"7.

Moraine i finanene. Gratuluji Clenstvu ptislu g -nSiehtacdovlujskrmnepiout, d ve zavazuje. K dal gimu sneni ze ig kPep4 pAeho BratTstva,

17t3TNiK

Strana 14.

(MIA. Lze uelnit vek objev nahodou?

Dr. Jan Kotinek.

AME site na zfeteli na prvnim miste yeM decke objevy, ale to, co chceme fici, plati o veech objevech vilbec. Take musime pfedeslati, to nazor, ze velke objevy neize ueiniti pouhou nahodou, je samortejmY udencum, neodbornici se domnivaji, ze tak jako Cloy& najde nahodou na rnestske dlatbe zlatY prsten, zrovna takovou nahodou je mono najiti plivodce rakoviny, tetkou vodu, matematickou formuli, fysikalni zakon. V Unorovem eisle americkeho bakteriologickeho easopisu plee o tech vecech pan M. J. Rosenau, profesor lekatske fakulty na Harvardske universite. Jeho elanek ma prapodivnY nadpis "Serendipity".

Marne jsem hledal vysvetleni ye slovniku, naeel je at pak v textu elanku. Nazev vymyslil spisovatel Horace Walpole. Pry jednou Ceti povidku nazvanou "Princove ze Serenpidu".

Vypravovalo se v ni o torn, jak jejich princovske vYsosti cestovaly a kaklou chvili udelaly nahodou nejakY objev a nachazely yea jet Ili).bec ani nehiedaly. Tedy to i g.hadne slovo "serendipity" znadi delani velkYch objevii Cirou nahodou. Na ptiklad biblickY Kie poslal sveho syna Saula hledat zabehle osly. Saul eel hledat osly, naeel veak kralo ystvi. Profesor Rosenau probira, celou iadu pfipadli t. zv. nahodnYch objevil. Ten s tim Saulem a kralovstvim nechme stranou. To je nabotenstvi, my se veak chceme spokojit s fakty vecleckYmi Zaeneme hned s objevem Ameriky. Nekdo by fekl pouha Musime veak znati trochu historie a pak uvidime, co usili, bojti, odvahy musil Kolumbus vynalotit, jake intriky a nesnaze yeeho druhu pfekonat, net tu Ameriku objevil. Co bylo do to doby plavcu, poctivYch i piratt, kfithvali mofe veemi smery za nejrtiznejeimi 6ely — ale Ameriku z nich nikdo neobjevil.

VecleckY pracovnik, chce-li miti Uspech, musi bYti jako Kolumbus. Aby naeel neznamou pevninu, musi jednat, podnikat plavby a odvatovat se a myslit. To vee dohromady je nezbytno. Jen takovY plavec se vrati do sveho domovskeho pkistavu s nakladem objevli na sve lodi.

Nekdo se domniva, to patron veech bakteriologti Pasteur byl takovYm princem se Serendipu, to sve genialni objevy &Anil nahodou.

Jak zvracenY je takovY nazor, piee pan Rosenau. Pasteur ueinil sve objevy genialitou, spojenou s idasnou pill, tadnou eirou nahodou.

Ostatne jeho genialnich objevti je cela, fada a nahoda se nerada v tivote opakuje. Uz jako mladik udelal velkY objev v krystalografii. Rozteen, jakYm zpusobem jsou sestaveny molekuly u vinne kyseliny pravotoeive a levotoeive, vysvetlil, jak smesi obou vznikne kyselina yinna, ktere. vabec neotaai rovinu polarisovaneho svetla, chemikove ji fikaji racemicka. Do jeho doby byla znama site fakta, ale nikdo je nedovedl vysvetlit.

To oveem neni jedinY genialni objev Pasteurtiv. Je tu rozfeeeni problemu samoplozeni. Tepry on dokazal, to z netive hmoty tiva nikdy nevznikne, to veechny dosavadni dfikazy jsou klamne, probate byly budovany na klamne premise, to teplota vafici vody zniei veekeren Nevedelo se do jeho doby, to existuji spory teplotu 100 stuprit velmi dobfe snakjici. Dale je tu vysvetleni kvasnYch procesti, tivota bez atmosferickeho kysliku, citikaz, to bakterie jsou puvodcove nemoci, metoda, jak motno ze zhoubnYch bakterii udelat ut'iteenou oakovaci latku proti bakterielnim onemocnenim, a pak vrcholne dilo oekovani proti vztekline michou infikovanYch kraliku. Vzteklina, nemoc tak straend a nevyleeitelna, od PasteurovYch dob prakticky neexistuje. -- To Yee, to by byla dila

nahody? Pasteur, ''he by byl princem ze Serendipidu? Rozhodne, rozhodne ne! On sam ostatne proslovil vetu: "Dans le champs de l'observation le hazard ne favorise que le esprits prepares." VoIne pfeloteno to znaei, ze pfi vedecke praci nahoda porntite jen duchum ptipravenym.

Je mnoho naivnich historek o torn, ze Archimedes objevil svuj zakon o plavani teles, protote se jednou koupal, Isak Newton zakon gravitaeni, protote mu spadlo na hlavu jablko, kdyt odpoeival v trave na zahrade, James Watt pry objevil parni stroj, protote zpozoroval, to para odhodila poklieku s hrnce, v nernt se vatila voda. Jsou to opravdu naivni pohadky. Co lidi se koupalo, pozorovalo valid vodu a video padat jablka•se stromu, a neobjevili vtibec nic, jejich duch nebyl proste pfipraven.

Vypravi se o baznicich, malifich, komponistech, to dostali inspiraci k svemu dilu za takovYch a takovYch okolnosti, na torn Ci na onom miste. Bud'si, mute to bYt pravda. Jeete vetei pravdou veak je, to motivy k symfoniim napadly dosud vkly jen hudebniktim, motivy k basnim jen basniktim, motivy k obraztim a socham jen vYtyarnYm umelcum. Je tomu tedy zrovna tak v umeni, kde se pracuje inspiraci, jako Yea, kde se pracuje vice perspiraci, t.j. pocenim, jak pravi pan Rosenau. Ani v umeni neexistuji princove ze Serendipu!

Vern bakteriologiim je znamo Gramovo barveni bakterii. Zaleti v torn, to se bakterie nabarvi napfed gentianovou violeti, pak se na ne plisobi jodem ve forme Lugolova rortoku. Nektere druhy bakterii takto zbarvenYch se dokonale odbarvi v alkoholu, fikame jim bakterie gramnegativni. Jine, yeteina kokli a bacilli, jsou gramopositivni, podrti. svou barvu i v alkoholu, zustavaji zbarveny teinne indigove. Je to duletita diagnosticke, pomiicka v bakteriologii. Objevil ji v r. 1884 clanskY bakteriolog Gram tak zvanou nahodou, hledal zplisob, jak by bylo motno dvojite zbarviti preparaty z ledviny. Rekli jsme t. zv. nahodou. Ve skuteenosti tu nebylo nahody, aspori ne v tom smyslu, jak je bane chapana. Gram pfedne znal barvici metody a pak mel napad a vytrvalost to, co pozoroval na preparatech z ledviny, zktisit take na nekolik mikrobech.

Edward Jenner studoval ke konci 18. stoleti medicinu v Sudbury v Anglii. Slyeel kdysi, jak venkovska devedka fikala — bylo to v dobe epidemie dernYch neetovic: "Nebojim se 'dernYch neetovic, prodelala jsem neetovice kravske." Bylo tehdy obecne znamou lidovou zkuknosti, to kdo prodele, neetovice kra yske, je imunnim proti nebezpeenYm neetovicim dernYm. To slyeelo a vedelo sta a sta jinYch medikti a lekafti, leC tadnY z nich nemel napad, zkuknosti to prakticky vyutit. Petadvacet let se tim problemem Jenner zabYval a na konec vynalezl oekovani proti vratedne variole, ktera tehdy pfisobivala straene epidemie. ftekl si, nebudem eekat, at nekdo nahodile dostane kravskou neetovici — u mestskYch lidi je to ostatne temet vylouaeno, protote neptijdou do styku s kravami a naoCkujeme jim kra yske neetovice umele. Tak byla v dejinach lidstva odstranena po prve lidska choroba s pinYm 11spechem.

Roentgen, pravda, naeel jednoho dne na fotograficke desce obraz knee. Nespokojil se s tim, to by plotnu proste zahodil, nYbrt pfemyelel o okolnostech, za nicht se obraz kliee objevil. Vzpomnel si, to pracoval s Crookesovymi trubicemi, vzpomnel si na iadu podrobnosti, vee rozmyslil a rozvatil a vYsledkem je objev RoentgenovYch paprskil.

PodivnY fenomen serove anafylaxe byl take objeven t. zv. nahodou. Laboratorni zfizenec upozornil, to moreata, ktere, ut byla jednou oCkovana protizaekrtovYm serem, nejsou vhodnYm materialem pro dalei pokusY, protote Po novem nabekovani rychle umiraji. Nemuteme cely fenomen podrobne popisovati. V podstate beti o to, to ph pasivni imunisaci, jaka se nejeasteji a nejlispeeneji provadi proti onemocneni zdekrtem, je nutno dbati jistYch opatrnosti, o opetovne seriove injekce ph onemocnenich pozdejeich. Musime uznat, to i ten zhzenec ma jistou zasluhu o objev. Jiste to byl mut inteligentni, ktery mel sve povolani rad

Ve stfedu, dne 15. tail 1937. a veimal si, co se kolem neho deje. Byl take duchem ptipravenYm. JinY na jeho miste by byl na danY rozkaz mordata proste pfines1 a o dalei se nestaral.

V chemickem prtimyslu se utiva east° pojmu vedlejei produkt. Toyama vyrabi jistou vec, ale ph vYrobe vznika zpravidla jeete produkt, o nejt tovarna nema ptimo zajem. Nekdy, jak se pozdeji uka.te, takovY vedlelei produkt bYva cennejei net produkt vlastni._Pfi yedeckem badani tet" vznikaji takove vedlejei produkty. Duch neptipravenY by oveem nikdy nepoznal, to ten vedlejei produkt ma tak velkou cenu. Jen odbornik dovede rozeznat diamant od kousku skla, perlu pravou od nepraye, original umeleckeho dila od nehodnotne napodobeniny. Aby veak nejakY vedlejei produkt vlibec mohl vzniknout, je nezbytno, aby se neco vyrabelo. V stojici tovarne nevznikaji ani produkty, tim mene vedlejei produkty. — Ronald Ross byl basnik, hudebnik, umelec a pestoval take matematiku. Medicinu zadal studovat jen za tim ucelem, aby se mohl dostat mezi Indiany a vyutit jejich umeleckYch pr y -klihudebnalitr vobe.Paksdln vojnu a jako vojenskY lekai• v Secundarabatu rozfeeil problem pkenaeeni malarie moskyty.

TakovY objev byl pkirozene velmi cluletitY. Vime, to je nutno vyhubit moskyty, ma-li se krajina stat obydlitelnou. Ronalda Rossa neopustilo umelecke zaloteni ani po tak velkem yedeckem objevu. Slotil na to epickou baseri nazvanou: "Ve vyhnanstvi". Sve mantelce referuje o objevu v dopise a konei basni na oslavu Hospodina, kterY vlotil do jeho rukou tak velkou Yee .. . %Vedeeti pracovnici jsou jako delnici na sta ybe. Jeden nosi cihly, druhy kamen, tketi maltu, a tak se pomalu rodi symfonie jejich einnosti stavba. Nazor takovYch delnikt na praci mute bYt raznY. Nekdo pry se kdysi tazal tfi zedniku, co delaji. Prvni fekl: "Otesavam men". DruhY: "Vyclelavam denne deset dolaTfeti: "Stavim katedralu." Jak rozliene to nazory!

Pan Rosenau konei svuj Clanek vyzvanim, aby kaklY phspel s yYm kouskem ke stavbe mosaiky tivota, a aby tak ueinil s vnittnim uspokojenim. Prace je pottebi. Nahoda ponitite jen pracujicimu, o lenive nedba.

Sokolski piseri brannosti k sletu.

Os. obec sokolska uvekelriuje text pisne, kterou ke cviaeni Fr. Pechaeka slatil J. Seehak na slova Jaromira Hla ysy. Tait autoti jak zna.mo, i cvieeni mutt pro hlavni vystoupeni mute na pfietim slete. Text zni: Pisen brannosti.

Piseri mladi kvete nem v iistrety.

KaMY z nes poznef sam jeji smith.

Pohledem oblohu proboda je v nas a svoboda.

Svet se chYli k naeemu viterstvi, proti nem nasili a hfich.

Chtejme vic a chtejme dal, chtejme vfe lepeim dnlim vstfic po dnech zlYch. Slunce miru pomalu zapada.

Prilbici vtiskneme na svou skrari.

2admi z n.as se boje neleke, — na pomcc neeeka.

Boufe tahne, tapas je krvavY, ale nem s pat]. srusta, zbrari.

D:'kud den b ilY se nezrodi — z naei yule 'din se stare!

Karel IV. pied 600 lety zakladal plavbu z Prahy do Hamburku.

Dr. Reincke naeel v archivech v Hamburku listiny s peeeti cisaie Karla IV., ktere svedei tem, jak otec vlasti organisoval labskou pla y yldetni de--bu.KarelIVposdHamburkz legaci z Prahy a z Benatek, aby organisovaly plavbu no Labi. V Praze mel bYt sklad benatskeho zboti, ktere by loclemi bylo dopravo yano dale do Hamburku. Karel IV. dale ureic, aby se v Hamburku dvakrat do roka konal velkY trh.

ye stiedu, dne 15. zaki 1937.

C.,•■■•• 0-1•111■611=.111111.41M1.

0.111111.1.010.0i0.1■0111■111.0.1■••■■

VESTNtIC 0:41

ZTRACEN'i TESTAMENT ROMAN. Napsal Vaclav tech. .11111■0•11111-11.0...111.1.11Mo ■I•0.0.0.011101.1110•0■11■0•101.0•MI•011110.0.1111.0.11.0.111.:11

NDPIEJ mu sdelil, 2e by potteboval jeho O soudinnosti v jiste zale2itosti, o ktere vAak by se chtel rozhovotiti teprve ye vinarne pii sklence dobreho melnickeho.

"To znamend, ze jsi pii penezich," radostne tazal se piitel Lambert.

"Penez dost," svecleil Ondtej.

"0, to je hudba, to je symfonie pro milj sluch, jakou jsem ji2 clavno neslySel. Nemam va2nejSiho ptedsevzeti, ne2 vyhoveti tvemu pokynu."

Hned take nechal vSeho, pkevlekl si kabat, posadil klobouk na hiavu a 'ael.

"Fiakr," ptekvapen, stanuv zvolal Lambert, vida Ondkeje jiti k povozu, aby do neho usedl.

"Vyhral jsi v loterii, anebo jsi nastoupil velike-declictvi?"

"Kam chce zajeti?" tazal se Ondtej. "Mne je to lhostejne."

"Nemusim-li trinket tim sve nohy, rad se ocitnu hodne daleko. Jed'me na LiSku, anebo," — opravoval se, vida, 2e Ondtej nejevi valne chuti — "jed'me do JindkiSske ulice do Herbstovy vinarny. Ma znamenita vina a hezkou, ptivetivou sklepnici. BS7vala modelem Pumprniklovi, pak se zamilovala do nadporueika, nechala Pumprnikla, ale dosud je Mem z naSeho cechu naklonena. Jed'int tam?!"

"Jed'me," odpovedel Ondtej. "JindkiSska ulice, do Herbstovy vinarny," kazal fiakristovi.

Jeli. Ji2 mezi jizdou sdeloval Ondtej ptiteli Lambertovi, 2e a jakSim spilsobem chce pornoci vozejekah Plachemu, kterST je jeho bratrancem, ale v zapkisahlem neptatelstvi s rodinou otcovou. Svetil•mu svuj plan, 2e darem mu chce poskytnouti dvouspte2ni povoz, aby provozovati mohl 2ivnost fiakristskou a aby jej tak vysvobodil z neskonale bidy.

"A maS tolik penez?" nedilvekive tazal se Lambert.

"Mam." "A nejdnaS ukvapene?"

"Nejednam. TSrdny, mesic o torn uva2uji. 3e to milj bratranec a 2ije hilt ne2 2ebrak, ponevad2 se stydi 2ebrati."

Dojeli do vinarny, kde smlouvali se o dalSich podrobnostech. Nebyli nijak vyruSovani, nebot' model Pumprnikliry nebyl ptitomen, maje vSTchod, jak sdeloval ztizenec vinarny, dotazujcimu se Lambertovi.

"To je Skoda," pravil Lambert Ondiejovi. "S tim deveetem se mute elovek pobaviti, ale nevadi, podivame se sem jindy. Sem chodivaji hluchonemi a ti rozumeji dobremu vinu. mu nerozumim, ponevad2 se mi nedostasa penez, abych se ye znalectvi vycvieil."

Ondtej neposlouchal. Stale jen chi;e1 mluviti k veci. Dues chtel miti zalettost zakoupeni povozu skoncovanou, dnes jeSt‘e reel bratranec PlachS7 usinati ye vedomi, 2e bylo mu vydatne pomo2eno.

"Pkedstavuji si tedy celou vSrpravu tak," shrnoval Ondtej v3isledek rozmluvy v ureitST zaverek, "2e ty piljdeS k Plachemu a ze ho po2adaS, aby pro cestujiciho, kterST jeSte dnes chce odjeti, Zakoupil lanclauer a par koni. Za jeho namahani mu slibiS, dejme tomu, tiicet zlatStch.

To bude miti pak na seno a obrok. Ne, slib mu padesat zlat3ich, at' nemysli, 2e ma koupiti nejak3i vrak. A a2 to koupite, ptijedete s tim k Pinkasiim, kde budu ja eekati. Tam ja, mu keknu, 2e povoz nalet jemu, 2e timto spiisobem chtel mu opatiiti zdroj vS7delku lidumil, jen mnou byl upozornen na jeho bidu. kekni mu, ze mute jiti nariejvS7Se do osmi set padesati zlat5"rch a padesat zlatrch 2e ma za sve sprosttedkovani, dohromady 2e to tedy nesmi stati vice jak devet set zlatSrch. RozumiS mi? Ja od Sesti hodin budu eekati u Pinkasil a tarn vyplatim penize. Zavdavek 100 zl. vem sebou."

Terri slovy jiz Ondtej odpoeitaval ze zavitku desitek deset kusn a dorueoval je Lambertovi.

"Dobra," svedeil tento. "Ale ja, sam nemam vkapse ani vindry. cleat kavalira, potkebuji take nejakST grog."

Ondtej jiz ptidaval dve desitky.

Lambert jednu "To je dost," pravil. "Nechci, aby se mne chytla furie. Veeer to spolu spoeitame, darn fleet z ka2cleho krejcaru. Tedy u Pinkasil v Sest hodin."

"V Best hodin to oeekavam."

"Budu tam."

Pkatele si podali ruce. Lambert odjildel fiakrem, jen eekal na ulici a Ondtej dopijel vino, zilstav ye vinarne.

Bylo jedenact hodin dopoledne. Bylo tedy easu dost, aby Ukol, svetenSi Lambertovi do yeeera, do Sesti hodin byl vykonan.

Ondtej pocit'oval upokojeni, rozkoS. Poslani, jet svetil Lambertovi, nejradeji by byl vykonal sam, ale bal se, '2e by bratranec PlachST instinktivne poznal, kdo '2e se chce stati jeho dobrodincem a 2e by odmitl. Tak soudil, pkipominaje si, co mu Piskaaek o Plachem byl vypravoval.

Opustiv vinarnu gel domil k obedu. Prave zvonilo poledne, kdy v priijezde potkal Piskaeka. Jen se pozdravili. Jemu zajiste byl by svekil poslani, aby se stal prosttednikem v obratu, kterSr nastati mel v 2ivote bratrancove, kdyby jej nebyla stihla to nehoda s Ril2enou.

Litoval starce a odsuzoval Ril2enu. Kdo by to byl do ni kdy tekl! Kdyby byl chtel malovati Cudnost, zajiste, 2e by byl po2adal Ril2enu, aby mu byla modelem a zatim. — Jak sklamala vSechny, celV diAm. — Nezastavil se se starS7rn Piskaeleem. Od tech dob, co zvedel o padu Riitenine, nastalo mezi nim a Piskaelem zjevne odcizeni. Start' pisat nebyl prost vSeho podezteni proti Ondtejovi, a Ondtej zase trapne dotknut byl tim, ze pted tetou a majorem Cejkou podezkivan byl z nedestneho pomeru k Ril2ene, a Piskadek 2e se nesnatil, toto podezteni s neho sniti. On, jako otec zajiste musil vedeti, kdo byl svildcem, kdy viibec Ode', ze Ra2ena byla svedena. V duchu vyt,Vkal starochovi nedostatek uptimnosti alespoil veci sobe.

Pazdernikova prave prostirala na still, kdy Ondtej vstoupil do pokoje. Otec jeSte byl ye vedlejAi kancelati. Daval se v2dy teprve volati, kdy ji2 polevka stala na stole. Dnes neeinil vS7jimky.

PtiSed pozdeji Ondteje si ani ne ySimal. To byl jeho spilsob, jak zachazel s timto svS rm synem. Neznal jineho obcovaciho pravidla, ne2 latetiti nebo mleeti a v jeho mleeni nesmel jej take nikdo yyruSovati, ponevad2 tvrdival, 2e stale pkemS7Sli o vecech cliilettSrch.

Ondtej se take v2dy chranil, aby jakSrmkoliv sprisobem poutal na sebe otcovu pozornost.

Dle toho ze zachoval i dnes, kdy pinou mel hiavu krasnS7ch plane a piedsevzeti. Byl rad, ze otec prave neni v boutlive nalade, nebot' citil, 2e jinak by doSlo k prudke sra2ce, je2to jej vedomi, 2e ph sobe ma tak velike mno2stvi penez, v zasade einilo odbojn5'7m. Lepe, 2e mohl mleeti, jet° by se, podralden jsa, byl dal do ktiku, 22 opattil si ji2 prostteak y , aby lehkou east teike viny, kterou se doktor Plac1V proti pkibuzaVm sv3m prohkeSil. Ale nedoSlo k tomu. Hladce pteSla doba °bedu, jen ostatne byl skromn3i jako v2dy. Polevka, kousek ma a s omaekou a. zemeaty.

Pazdernikova pti gla poklizet se stolu. Hluene a htmotne sbirala talite, na ktere hazela phbory.

"Dejte pozor!" nervosne zvolal doktOr PlachV. "V2dyt' to rozbijete."

"I nerozbiju," odsekla Pazdernikova. "Kcly2 elovek sam je ke vSemu, nemii2e se vSim zachazet jako s maslem. Ale dal to takhle nejde."

"Ptece jsem yam ptidal tti zlate mesiene," hued krotil ji pkedhilzkou tou doktor PlachST. "Ale pet zlatc,"7 ch ph torn strhli Piskadkovi," podra2clene branila se domovnice a kuchaika v jedne osobe. "Kdo ph torn vydelal, jsou oni, milostpane, a ja., abych se pii torn udtela. Bud'to chodeji na stravu do hospody, anebo musim dostati vS/pomoc. A kdyby mi dvacet zlatS7ch ja, to sarna nezastanu."

"Musite to zastati," bkitce odpovedel doktor PlachSe "Kdybyste to nezastala,, pak bych se musil ohlednouti po domovnici, ktera by to zastala; ja vim, 2e jich najdu dost."

Pazdernikova spolkla vSechna, ostra slova,

Strana 15.

ktera Sc ji drala na rty. Az k vS ipovedi vYeitky sve hnati nechtela.

"Jak dlouho to piIjde, nevim," odmlouvala ji2 merle odhodlane. "Jsem take ji2 stare, osoba a mela bych miti zastani."

"Mate snad udelanou pensi, mate udelanou pensi?" jizlive tazal se doktor PlachSt. "Mb' dum neni 2adn3"T chudobinec, 2adiaS T asyl, 26,dnST zaopattovaci iistav pro lidi, kteti jiz nechteji delati. Neni-li y am to vhod, jen to teknete, Pazdernikova. To vite, ze od nikoho ne2a,clarh, jako jich nikomu nekonam sam."

Pazdernikova ji2 nenalehala. Hnev ji pouze salal ze zrakii a pohybu a se sebranS7m na.dobim vyrazila z pokoje.

Ondtej zmizel jiz pied tim. Jemu vitana byla pkilettost, 2e mohl nepozorovane se vytratiti, kdy poeala Sarvatka otce s domovnici.

8e1 do kavarny "Slavie".. Bylo tteba ubiti eas a2 do veeera do Sesti hodin, kdy smluvenou mei schilzku s ptitelem Lambertem u "Pinkase. Dal se do hry na kuleeniku a Stesti mu ptalo. Vyhraval partii za partii. Tim dostavovala se obavlaSte dobra nalada.

O tteti hodin y opouStel kavarnu. Nevedel, co s easem. Do Sesti hodin bylo jest daleko. K praci v atelieru naprosto nebyl naladen. Vzpomnel na v3"7platti v polioutni zastavarne zastavenVch sy S7ch veci, ptedevSim hodinek a svrchniku. Prvniho posluhu, ktereho potkal, vyslal vyplatit zastavy. Wekal navrat posluhil y zase v kavarne, tenkrate ve Videnske.

Jakou mel radost, kdy zase po dlouhem Case spattil zamilovane, pamatne sve hodinky po matce. Jakou rado t pocit'ova,la by take zesnula matieka, kdyby videla, jak syn si vat jejiho daru. A kdyby ji Bah byl doptal delAiho veku, zajiste '2e by nikdy k tomu nebyla dala dojiti, aby sam opattoval penize ku . podpoke schudleho pribuzneho. Sama by byla dala k tomu penize pottebne v torn okamtiku, jak by byla zvedela, v jale:c,"reh pomerech se schudli phbuzni jeji nachazeji. 0, ona tam na nebesich zajiste schvaluje jednani synovo.

A v techto vzpominkach na matku Ondtej pocit'oval naprostou spokojenost. Ji2 nevyruSovalo jej pomyteni, 22 1st a klemem, podvodem zi kal penize, kterSnni v prvni fade pornoci chtel svemu bratranci. V jeho oeich nebylo to podvodu, ponevad2 poctive chtel dluh svilj splatiti. Podvederim vlastrie citil se Ondtej sam, ponevad2 slibiti musil nesmirne ilroky, ale nad touto veci se Ondtej ani na chvili nepozastavoval.

Jak ji2 teem), nevydr2el. u sebo, penez a tak jej napadaly rOzne mySlenky, jak by se jich zbyl, i tech, s kterSnni poeital pro viastni sve potteby.

Vzponmel na Kamilu na tatoela- car, rortomilou, obetavou svou sesttenici, kter,m od onoho dne, kdy prodelala tak kruSnou hodinku ph odhaleni v atelieru, jeSte nevidel.

A -sotva na Kamilu Vzpomnel, byl take nezvratneho mineni, 2e — kdy by se snad trochu na neho hnevala, spontanni nejakou zdvotilosti a pozorlivosti si ji musi udobtiti. 'dim? Volba byla velmi lehka. Kamilla naruLye milovala kvetiny. Nad krasnou, jedinkou rut, kterou ji nekdyadai, u vytrieni, co2 kdyby ji ptinesl celou, ve!kou, skvostnou kytici ze zavodu Dittrichova, pted jehoi vS7kladni skkini da qeji v zaniceni stavala?!

Ano, Kamilla musi bSTti za ptikoti, ktere jeho vinou zatla, odSkodnena ne2nou nejakou pozorlivost o tou mohl byti jen darek kvetinovSe Podiyal se na hodinky, na svoje pamatne hodinky po matce. Eyly atyti hodiny. D ye hodiny tedy easu do ujednane schilzky s Lambertem.

Odebral se do zavodu Dittrichova a objednal peknou ktici z rat, konvalinek a fialek, nebot' to byly zamilovane kvetiny Kamilliny. Objednavka znela na bezodkladne vytizeni.

Obchodvedouci, domnivaje se, 2e kytice ma byti pohotove k veeernimu divadelnimu ptedstaveni, tazal se jen, kam ma, b5iti zaslana.

Ondtej sdeloval, 2e si ptijde sam a tazal se, kdy kytice bude hotova.

"0 pill sedme," znela odpoved'. "Jake, ma bSTti man2eta?"

"Slevostna," kazal Ondtej.

"V jake cene?" dalSi znela otazka. "Pet, 'gest, osm, deset, patnact — "

Strana 16.

"Patnact zlatYch," pravil Ondfej, vytahuje tobolku a zmineny obnos hned vyplaceje. "Nejdele o sedme bude kytice hotova?"

"Zajiste — " Ondtej vychazel z obchodu. Tak vlastne to bylo nejlepe. Ted' odpoledne by beztoho Kamillu nezastihl doma, je2to byla v astave, kdetto veeer o sedme byla bezpeane doma u veeete.

Jakou bude miti radost! I kdyby se ponekud na neho hnevala — ad v srdci by ten hnev nevezel a ukazovala by jej jen na oko — i kdyby se ponekud na neho hnevala, kytice ji zase udobti. A Kamilla toho zasluhovala. 2adne devee neporozumelo dosud tak jeho snaham a tu'lbarn, jako rozmila jeho sestfenice, zlatovlasa Kamilla. At' vidi, to take on ma, smysl a porozumeni pro jeji libustky.

Zase nevedel, co s easem poeiti. Byl rozradostnen, rortoulen a na potkani byl by kaldemu znamemu padl kolem krku. Col aby zaSel k Piskaekovi do kancelafe a vyzval jej, aby na ten eas, co mu je gte zbYval, spoleene s nim stravil pri sklenici dobreho moku, at' piva, vina, jak prave by to bylo pfanim Piskaekodm. Snad by se mu svehl, elm pfiznala se mu Rritena a snad by pak take mohl nedeho niti pro Rillenu.

Ne. Ondiej se to mykenky vzdal. Ridena phcitlive jej sklamala a nezasluhovala soustrasti.

Zvolna ublral se k Pinkasam. Tam jiz chtel vyekati navratu Lambertova. Litoval jen, nejel hned s nim. Stejne dobie by byli vyfidili zalelitosti, o kterou slo, i kdyby byli jell pospolu.

Ondtej eekal a dodkal se. Jate pied ustanovenou lestou hodinou -rozj aten vrazil Lambert do pivnice.

"Ul jsme zde," hlasil svemu pfiteli.

"S povozem?"

"Ov'Sem." "Co stoji?"

"Sedm set zladch," nachyloval se k uchu Oncifejovou Lambert. "Jak liv jsem nevidel takove handrkovani a smlouvani."

Ondtej oknem pohledl na prostranstvI pted pivnici, kde stal landauer s dvema hnedouli.

Spfeloni nijak neoslriovalo. Melo vzezieni obyeejnYch fiakristskYch povozu.

"PlachY, tvaj bratranec, fika, ze koupil dobfe," sdeloval Lambert.

"Tuk, to mu to ma bYti darovano?"

"Ani potuchy."

Pfitel seleloval prlteli, jake od poeatku do konce bylo jednati stran zakoupeni povozu.

"Tedy sedm set?" tazal se Ondtej a byl spokojenYm, nebot' byl by lel do deviti set a dve ste tudil mel uspoieny. Tim byl take ochotnejnabizenY kup uskutedniti.

Pohledl take z okna a vial sveho bratrance stati u hlav koni, kde2to nadejnY prodavad seal na kozliku. Oba dekali na panstvo, ktere kup melo uskuteeniti.

"Pojd'me," pravil Ondiej, vychazeje pied dam. "At' je po starosti."

Piedstoupil pied bratrance Placheho, jen klobouk ji2 drlel smeknutY. "My se zname, co, pane PlachY?" tazal se bodge.

"Nevim," pfiznaval se proste jeho bratranec, jen davno zapomnel, to se vabec s neldm a zejmena s pfitomrdm mladikem setkal v den pohromy se svYm povozem s nejakou osobou.

"Pamatujete se, kdy se yam rozbotil vas vaz?" uvadel se v jeho pamet Ondiej. "Tehda jsme se setkaii v prajezde vakho bytu."

Povoznik Plachy kyval. Jil si vzpominal.

"Vypravel jsem vak ptihodu znamemu lidumilu a ten se poptaval po vakch pomerech," pokraeoval pohnute Ondtej. "Chce yam pomoci a zakoupi yam tento vizz, abyste nakl svaj ddelek. Koupil-li jste dobte, to je yak veci. Ja, ten povoz zaplatim. Sedm set to tedy stojI?" Tim Obrahl se k muti na kozliku.

"Sedm set," pfikYvl tento a spustil chvalotee na svaj povoz a jak se vlastne prodejem tim okrada.

Vozejakat Plachy stal tu vkcek strnulY. "Tak slezte dolt a vy, pane PlachY, vlezte nahoru," pokradoval Ondfej. "Kup uzaviram a pojd'te si pro penize."

V2STNIK

Na to vracel se do sine pivnice a zde se ohledl.

Fiakrista nedavetive pohlilel na Placheho, PlachY na fiakristu. Jeden i druid se domnival, le mladY mul tropi si blazny. Led jiste vystupovani jednoho i druheho take oba matlo.

Fiakrista slezl s kozliku a vekl do sine.

"Zavolejte pan g Placheho," vybizel Ondiej.

"At' je svedkem."

Placid zavolan jsa, nesmele zastal stati mezi dvehni.

Ondiej vytahoval jil sve poklady. Padesatky, desitky a petky, jak dOstal je v zavitkach od Bartok, vypoeitaval na sttl, v sini stojici.

"Sedm set. Je to dobfe?"

"Dobte, milostpane."

"Vemte si tedy sve penize a vy, pane PlachY, svaj povoz," smeje se pravil Ondiej. "Path yam. Mnoho ltesti pro zaeatek i pro fidycky.

A aby kup nebyl bez litkupu, sklepniku, sem dva tuplaky. Ptipijte si na zdar lepk. budoucnosti."

Prodavae chvatne shrnoval penize. Snad mel obavy, to kup by jate mohl bYti zruSen. Ale Plachy s vytteStenym zrakem malomocne opiral se o vefeje dveti. Byl to sen? To mohl bYti pouid sen. Jemu to by patfil ten povoz, jeho koupi minil pouze sprostfedkovati a to jen proto, to k nemalemu svemu pfekvapeni ptlmo byl k tomu vybidnut. To byl by apinY a naprostY obrat v jeho livote.

"A zde mate, pane PlachY, slibenou odmenu za sprostfedkovani," pokradoval Onclfej do rukou mu strkaje bankovku. "To je pro podatek na seno a na obrok. Tak skodte na kozlik a ukalte, jak umite jezditi. Lamberte, pojd', budeme prvnimi jeho pasalery. Projedeme se po Praze, a uhlidame, *Ice kone si Placid koupil sam. To ul je jeho veci!"

Ale nel se tak stalo, zaplatil Ondtej tad. Pak skutedne sedl do povozu, Lambert vedle neho a — musili pobizeti Placheho, aby se uj al oteli.

Ten vravoral. Stale nevetil, to je pravdou, co se pied nim odehralo. Koneene piece podinal fait. Lezl na kozlik.

"Dej Bah ltesti, Placid!" volal povoznik, jen dobte odbyl povoz svilj.

"Jed'te pies Pkikopy," volal vesele Ondiej.

"Jed'te a pak yam povime dal. Jen jed'te pryd."

PlachY S.vihnul do koni. Byl-li to lert, chtel lertovati take, v2dyt' i beztoho byl dobte zaplacen.

Hoj, vesela jizda, krasna jizda. Kone uji2deli s vetrem o zavod. PlachY chtel ukazati, to umi jezditi. U PraSne braid vzkfikl Ondfej: "Zpatky, jed'te k Dittrichovi a tam zastavte!"

Stalo se.

Kytice pro Kamillu byla hotova. Ondfej ji pfijal a vystoupiv z obchodu, udal Plachemu adresu, kam ma zajeti. Byl to dam, kde bydlila Kamil/a.

Vystoupil s phtelem Lambertem, kytici nesa v ruce. ROzmarne zase sahl do kapsy, aby zaplatil za povoz. Dal Plachemu petku. Vklyt' mel penez vlc, net jak puvodne s nimi poeital.

Musily pryd, musily z kapsy, nebyl zvyklY miti penez, ktere nemely sveho ureeni.

Placid se zdra,hal penize vziti.

"Jen to vemte, je to podinek," nutil jej Ondfej. "Dej Bah S'testi! Jed'te doma a pozdravujte svou rodinu od dobrodince-lidumila. Povoz i s korimi je vas."

Vystupujicl Lambert musil Placheho ujistiti, le vlechno jest pravda a 2adnY sen.

A PlachY pojednou praskl do koni a v divem aprku jel — doma do Kokt.

Ondiej sel odevzdat svou nadhernou kytici Kamille. Lee tim nemel jeke bYti dneAni sla yid den korunovan. Mezi pfately a kamarady oslaviti chtel jeSte Ondiej lidumilnY svaj skutek spolednou vederni pitkou a proto vyzval Lamberta, aby pozval osvedeene druhy k telskeinu vederu "u o jeho atraty by se nikdo nestaral, net Ondiej sam.

Lambert s nadgenim podjal se tomuto akolu.

Ondtej, s kytici v ruce objevil se v byte Kamilline. Nezvykla doba, v ktere pfichazel, ponekud pfekvapila domaci jeji pani, stark. jil bezdetnou vdovu. Sama pfika na zazvoneni otevfit a sdelovala take, to Kamilla je doma. Jelikol ji vSak pant Andrlikova pri posledni na-

Ve stiedu, drie 15. za.fi 1931

vgteve v Praze velmi datklive poiadala, aby pilne bdela nad kald;7m krokem KarnillinYm a jejimi styky zejmena s Ondfejem, tazala se ho napted, deho si pfeje.

Na odpoved' nemusila eekati, nebot' Ondfej, usmivaje se, zvedal a ukazoval pouze svou kytici.

Stara pani byla sama jeji krasou oslnena.

Rychle otevirala dvete do pokoje, kam Ondiej jiz bez ptekatek vstupoval.

Kamilla prave veeefela Zhlednouc sveho bratrance s kytici v ruce, domyslila se, to ji ji pfinak.

"Ondro," zvolala radmtne, "to piece neni pro mne?"

"Pro tebe, Milko," sveddil Ondfej, podavaje ji kytici a take jemu zahla radost z Kamilla byla by jasala, byla by padla bratranci kolem krku a snad j en pfitomnost domaci pani byla ji v torn pfekalkou. A nemohouc tedy takto dab citam svYm drazu, v nemem zaniceni pohlitela jen na kytici, kterou ptijala z rukou Ondfejodch.

Myslila, to tak skvostnY buket jelte ani nevidela a le mel bYti jejim majetkem, ze it byl venovan, to bralo ji ,:lova, ale za to pinily se odi jeji slzami radosti.

"Dnes jsem bra! u Topide honoraf za svilj obraz," Thal Ondfej, aby odavodnil pohnutku k neobyeejne sve pozornosti. "Ty vi g, Milko, 2e jsem ti slibil hezkou kytici, al tvtj obraz bude hotov, ale jelikol nebyl dokoneen vinou tvou, nYbr2 mou, vlastne jen nahodou, nedal jsem si ujiti prhletitost, abych ti slibene ptinesl."

"Ondro, to jsi dobrY, ty jsi dobrak, ty jsi dobrak, Ondro," zvolala Kamilla, notic hezky svaj oblidej do Mk, fialek a konvalinek a vdechujlc opojnou jejich vani. "Nic na svete by mi nemohlo.spasobiti vetk radost."

"Malou radost jsem ti chtel spasobiti, o tu Alo," blatene a s asinevem pravil Ondtej Domaci pani ovSem take se vmisila v rozmluvu. I ona udelovala veSkerou pochvalu kytici.

Ondtej musil usednouti a mush/. vypraveti, kterak a jakym obnosem zaplacen byl mu obraz a kted obraz, a Idm byl zakoupen, a kdy zase bude miti nejakY nod obraz hotov a jak bude a co bude piedstavovati.

Ondtej v jednom proudu Thal. Prvni leg, to penize obdrlel od Topide, vyvolavala celou fadu 121 nodch, nebot' v nich kotvilo odtvodneni, ze pfigel s kytici. 2e spachal podvod, le falAoval smenku s podpisem otcodm, to piece Mei_ nemohl a proto musil lhati. A lhal statedne, Thai tak, jako by tomu vkmu, co povidal, sam

as plynul v proudu srdeene zabavy. Kamilla zraky svYmi neodbodovala s kytice a s Ondfeje. Stara pani se naprosto nedivila, ze pant Andrlikova, ph posledni navSteve se vyjadfila, ze naprosto si nepieje, aby se Kamilla bez dohledu stYkala s Ondtejem. Vnimave chapala nyni matefske jeji obavy a proto take ani na chvily 'se nevzdalovala. Ti dva mladi bide se men radi, to piece bylo zfejme a jestli si to jeste netekli, daleko od toho jiste nebylo, snad sami o tom nevedeli, ale kalde chvile to mohlo propuknouti. Dosud k sobe srdedrdm, phbuzenskym pomerem, ale najednou si padnou kolem krku, daji si hubieku a jit to bude.

Proto se dastojna, pani domaci od nich ani na okamlik nevzdalila.

Niemene vytrval Ondfej pies hodinu. S pevnYm, vfelYm stislmutim ruky loudil se Ondfej od Kamilly. 0, jak byl dnes 'St'astriYin, neskonale lt'astnYm. — A ubiraje se od Kamilly, vzpomnel Ondfej sdch pfatel, jet asi jej jiz ocekavaji v Wizenske pivnici "u Jefitka". Spechal tam tudil za nimi.

Hluerdm "Slava", "Na zdar", vitali jej druhove, jicht za kratkou pomerne dobu znadnY podet sehnal dobrY phtel Lambert.

Kapitola XI. Lepk easy.

Vozejekat PlachY stal se tedy fiakristou s parem koni a landaurem. Je-li jelte zazrakil na svete, ten zazrak se stab zde. Kdyl k polednimu pfilel mladY, neznamY mut' do jeho bytu, kde PlachY zoufale sedel obkliden jsa hladovici svou rodinou a kdy ten mladY mul, Lambert, mu oznamil, le hleda jeho slu2eb, jil poeinal PlachY vefiti na zazraky, (Poluadovani.)

Ve sttedu, dne

Kid gtefanik cis. 142.

Houston, Texas.

Mill bratti a sestry!

Tak je zase hezky teploudko po tech prtkach kteryen mame den co den, a mne se to nezky sedgy v nasi zahracice v chladku pod stromem, kde etu nas V'estnik. Sleduji vgecky zpravy a dopisy, ktere se pekne etou a nas nerozruti, leaa trochu toho ttibeni nazorii skrze tu nasi oettinu, ale to vsecko nic neni. Je pravdou, te nas pravych Cechoslovana zde hodne ubYva, ale proto pih ec zde rozene mladete nasi narcdnosti je mnoho a dobie Cesky mluvici. Pra y -douje,aichmlproent,ki dobte Cesky etcu. Proto, sestry a bratti, nechme te nejiste polemiky a slibme si, 2e vtichni se budeme snatit abychom co nejvice sve ditky Cesky nautili a te jsme vykonali co nasi povinnosti deskYch rodiea bylo. A co bude dal, za to nejsme zocipovedni. Tetko je se zachovat, to bylo a bude. Budeme delat co se de., ale se zasrnutilosti nic s cletmi nespravime, jenom s dobrotou a a laskou. KatclY z vas, mile sestry a bratti zakusili jste s cletmi dost a dost, poueovat vas neni tteba, a ja vetim, to zvlatte nage Ceska tena-marninka,•ktera rada ete, chodi na deska divadla a pestuje kvetinovou zahradku, to cla tem s yYm tivym kytiekam co nejvic sveho "ja", sveho detstvi! Ze je to pravda?

Tak jit dost a tom a musim zadit z jineho hrneeku a udelat puntik a teeku, jak to statieek Barton vtdycky pite. Ja bych si opravdu ptal videt. Jak ja si ho vtdycky ptedstavovala? Asi takto: Hodne start', asi tak 70-80 let, ohnutY, velkY pinovous bily, tot vlasy bile jako snih, naratovelY oblidej, fictyhodnY zjev, v jedne ruce haldieku, v druhe fajfku, pomaloudku se g' ourd po dvoreeku, kolem sebe vnoueatka a vypravuje jim pohadky, a co hlavniho, fisme y na rtech a samY tprym. A babiCku, kterou potad dopaluje, aby mu podala sirky, te mu fajfeieka vyhasla, nebo kde to rna bryle, ktere ma na nosu. Tak ja si ptedstavovala statieka Barto ge podle jeho uptimnYch Tak nevim, nevim, jestli mam dobrou ptedstavu. Maj mut mne Hick abych se nespletla, te pry se statieek chysta, na slavnost vedlejtiho tadu, kde pry povede pravod. Tak statielcu ptijedle s Va gi babialcou na oslavu nasi neodvislosti 31. tijna k tadu Stefanik. Ut Vas jedna na ge sestra jednou zvala, pani Brovcova a ted' je., tak vid'te jak Vas maji jegte holky rady. Snad se Va ge babieka ne-bude zlobit, vid'te! ftclyt' Vy za to nematete, 2'00!

Posledni divadlo "Tajemna matka", se nam vYborne vydatilo, bylo pekne sehrano, a kus byl hodne pouenY. Ted' /name v ptiprave fratku: "Clovede, nezlob se".

Dik vgem, kteti nam jakYmkcliv zpasobem vypomahali, jak v kuchyni, u baru, u pokladny, tak i za kulisami a tot nasi napovedce.

Bratti a sestry, ani nevite jak jsme obohaceni, a sice, to zde jit existuje Sokol. Bratti, Rachae, Katpar a 2aludek mohou klidne dYchat a z pinYch .plic zvolat: "Ket vzkveta sbor sokolsky, roste a mohutni pro blaho nas vg ech!" Skoro po celY rok Usilovne prate, povzbuzovani, podatilo se jim piece obnovit Sokola u Stefanikil. Oni dokazali, to v taclach sokolskYch je misto pro katcleho tadneho Clena, jehot duch a Vela volny jsou, a tu se schaziva do Sokola stale vic a vice mladistyYch sil, 'pinYch ohne a nadg eni planoucich v srcicich. Oni vedeli, to misto jako je Houston, ma pino mladete Ceske, z y latte u Stefanikil a v jeho okoli. Katde aterY je v nasi sini tivo, a jak by ne? Kdvt se tam schazi na ge budouci ratolest, ktere, slcuti tim svemu milemu nirodu, pestuje tam narodni cit, lasku k jazy-

V2STNIK ku °tell svyeh, srcieCnost a veselost. Zajiste nevidite nikoho odchazet se zakabonenYm oblioejem ,ale vtichni veseli, s usrnevem na tvatich a tetici se na ptitti cvideni. Vette, te neni jednoho evideni, abych se tam nepodivala.

Zrovna jeden mezi nimi okteje. Neb br. nadelnik a br. eviCitel Tobola je udeji ticlit se heslem: "V srdci vlast, v mysli smelost a v pati silu!" Tot' heslo, ktere vtem sokolam nezapomenutelny Tyr zanechal. Proto vtichni zvolejme: "At' lije a roste nas Sokol!"

Tel ram musim oznamit, te mantelam Vilik UngratovYm se narodila hezk y dcerutka, pry budouci sokolka, eimt ptibylo k Stefanikam zase jedna babieka a dedeeek v podobe sestry a bratra Ungratovych. Ptejeme jim, aby meli z ni vtichni radost a nezastali jenom pti jednom vnoudatku, neb jsou jette mladi a statni, tak mohou chovat. „Tot ptejeme staremu panu Studnienemu brzkeho uzdraveni, ktery je tetce nemocen po operaci, a Tobe, Kamilko, hodne srdnatosti, neb nikdy nebylo .zle, aby nebylo zase dobte, a doufejme, te se ti Tvaj tatinek uzdravi.

Tet dik pani Stanovske v Galvestone za pozdrav pro celY kroutek. Pani Sefeikova dobte vytidila.

Tak nezapomerite na divadlo "Clo yeee, nezlob se!" Na zdar!

K. Otvrtnikova.

Dallas, Texas Tak nate 40 'eta slavnost patti minulosti, ale musim se k ni ptece jen tro gku vratiti.

Co se tkee programu, moc z neho nevim, neb jsem byla odvolana do kuchyne, tak -ten necharn povolanej gimu peru net je moje. Co vim o kuchyni, mohu rici,ze na ge sestry od obou tadu stejne tak zasobily kuchyri, to mchlo ptijit jet* dvakrat tolik na yttevnika. Tech dobrot tolik nanesly at se srdce v tele na to smalo, inu nage teny Ceske se v tom vyznaji.

Doufam, drab& to mne nezazlite, te neudayam jmena, neb 46 sester by byla dlouha da. Proeet yam vgem se sesestrou Valeikoyou za oba tady dekujerne za nev gedni ochotu, kterou jste nam vy gly vstkic.

Dale bratti a sestry. doufam, to v gichni jste Celli a ptemfgleli nad tim, jest-li chcete byti eleny nemocenske podpory. Proto vas tadam, dostavte se vgichni do schtze dne 19. zati v 3:30 odpoledne a komu to neni motno, poglete listek jestli chcete neb ne, na tajemnika tadu: Adolf Jet, 3516 So. Fitzhugh, Dallas, Texas.

Neb je to posledni sehaze a musime odeslat vYsledek hlasovani na Hlavni pak po schrizi je na programu "zasterkove," zahavae Jake.? Inu veselosti do sytosti. Katcle, dam na misto vstupenky dostane zasterku a pan kapesnieek z te same latky, ktere se ale pamichaji, takte katclY pan si musi podle latky najit svoji taneenici, a tak se ji nezbavi at do 10 hodin po volence. Botieku, nemyslite,ze to bude trochu legrace, z ylatte pro nas stare, ale co to pletu — chcirici zrale — kdyt na chvilku ty nage sedme svatosti povesime nejake mladinke na krk a my zas nejakelio toho mlacleho, co ma ty fousky jen jak d ye teeky pod nosem? Jet jit se tetim na ten kyselY obliCej, kdo mne dostane ptidavkem k te pane zasterce. Haha ha! Nu, ale za 33 let trochu zmeny neutkodi, nemyslite? Tak ptatele, pkijdle se s nami vespolek poveselit, zazpivat a na ty trudy tivota na chvilku zapomnet.

S pozdravem a . na shledanou se v gemi v Botena Jet. sini tadu 84.

Podraident kohout diteti vykloval obe oei.

Na dvote rolnika Jana Kolinkati v osade Budine u Lueence si hralo nekolik malYch cu. PetiletY synek Kolenkasuvskadlil kohouta, kteremu uvazal na ocas kus papiru. Kohout se rozzutil, vrhl se na hocha a net se chlapcam podatilo ho zahnat, mel nett'astnY hoch vyklobany ode Chlapee site ihned odvezli do nemocnice, ale °di mu tit lekati zaehrinit

Straral. 1

A udela ve svete za ,0 hodinu.

VLASTNE se vtechno stane na svete za jednu hodinu? Tuto jiste zajimavou 6tazku nelze tak snadno zodpovedet jako vyslovit. Ptesto je dnes k disposici tak rozsahlY statistickY material, to si lze treinit dosti piesrik obraz toho, co lido vykonaji za kratkon dobu jedne hodiny. Zaeneme na ptiklad co lidstvo eini pro svou zachovu, nebot' tato ota,zka je nejnalehavejti. Katdou hodinu se na svete uzavte 1200 sriatkii a podle spolehlivYch cdhada se za stejnou dobu narodi 5440 deti. Jelikot katclou hodinu na celem svete zemte „jen 4630 lidi, ptibYva katdou hodinu na svete novYch 840 obearra.

Miliardy na pottich V jakem utgim nebo volnej gim styku ziji lido? Jake styky spolu udrtuji? Na tuto otazku ize odpovedet poatem zasilek listovni potty a telegramt, jet jsou za hodinu odesiany a dorueeny na celem svete. Veetne pohlednic a obyeejnYch navttivenek a pozvanek je techto pog tovnich zaslek za hodinu 1 miliarda a 150 miliona a jsou frankovany znamkami za 70 milionu zlatYch frank& Po gtovni iitady na celem svete maji tedy velmi pane ptijmy za jcdinou hodinu. Ptepoeteme-li je na celY den, dojdeme k zavratne eislici 1 miliardy a 680 milionu zlatYch franka. Ostatrie take provoz telegraffi je hojnejti, net se obecne mysli. Za hodinu se prumerne ode gle na celem svete 144.000 telegrama. A v poslednich letech poutivani telegrafu stale stoupa.

Tuny papiru a cukru Kde lidstvo na to bete papir? Za hodinu se na svete vyrobi 1900 tun papiru. To znamena denni vYrobu ptes 45.000 tun. Pti techto obrovskYch cislicich si mriteme ptiblitne ptedstavit, kolik papiru se spottebuje na knihy a neseetne noviny, jet denne vychazeji. Zvlatte denni noviny spotfebuji velmi mnoho papiru.

Nemen gi praci musi lidstvo vynalotit za hodinu na to, aby si opattilo odev. Tovarny s modernimi stroji zpracuji za hodinu 10.000 q baviny a 3000 q viny. Take vYroba hedvabi je neobyeejne velke, a v poslednim desitileti stale rostla vzhledem na ptikaz mody, aby se teny halily hlavne do hedvabi. Ostatne je znamo, te jit mnoho let v mnohYch oborech lidstvo pracuje a vyrabi vic net mute spottebovat.

Tento sta y je ne naposled nesledkem nesmyslnYch politickYch opatteni, jet citelne porusila vYmennY mechanismus. Nejlepgim ptikladem je svetova vYroba cukru.

Tttinoveho a tepneho cukru se na svete vyrobi za hodinu 99.600 tun, za stejnou dobu se vg ak spottebuje jen 96.800 tun, takte katclou hodinu zbude 2800 tun cukru.

Padesit kilometre filmu Dale je zajimave ji gteni, kolik energie a price lidstvo za hodinu vynaloti na vYrobu potitku, jet jedni zavrhuji, ad druzi si ho vysoce vati — totit tabaku! Za hodinu se ho na svete vyrobi 1700 q. A etenat se jiste tate, kolik se asi za hodinu prokouti, at' jit v dYrnce, v doutnicich nebo cigaretach. Podle svetove statistiky milovnici nikotinu pusti za hodinu do vzduchu koute za vice net 50 milionu natich korun. Ale prof by lido nemeli bYt take trochu lehkomyslni? Vtdyt' beztak maji dost tetky tivot. Prato je jim pto.ti deste navttevy kin po celodenni praci. Jak v poslednich letech vzrostla nav gteva kin, jde nejlepe najevo z Cislic o svetove filmove vYrobe. Ve vtech velkYch studiich a filmovYch atelierech na svete se katclou hodinu natoei na 50 kilometril filmu. Ovgem tuto filmovou tasemnici divak nikdy nespatti, nebot' velka Cast neni k niCemu. Vtdyt' i laik vi, te se nektera scena musi nekolikrate opakovat, net se opravdu bezvadne padati. Pourer mezi dobrYin a nepottebnYm filmem je vypooitan na 1:5. Ptesto jette ye vtech atelierech na svete zbude za katdou hodinu 10 kilometre dobreho filmu, cot je take velmi pelenY vSrlcon.

Na svete se opravdu stane vtelicos za pouhYch 60 minut.

Strana 18.

Spolkovl odbor obchodu oznamil v techto dnech, 2e cizimu kapitalu vyplynul v race 1936 z investment* Unii zisk ye vYti $238,000.000, cot je o 67 miliont nad zisky v rote predthazejicim. ZvYeeni tohoto pkijmu zptsobeno bylo hlavne zvYtenim dividend na rozIlene akcie.

Epidemic detske paralysy, jet vypukla, epidemicky v mnohYch velkYch mestech, naleza, se jit na ftstupu. Ve yeech mestech, kde se vyskyti Yak poeet ptipa-dt onemocneni touto chorobou, odloteno bylo..zahajeni noveho gkolniho roku o tYden at -etrnact dni.

Prvnim tenskym konsulem Spoj. Stitt byla jmenovana pi. Margerite N. Hanna do tenevy. Misto p. Hannave je velmi YYznamne, nebot' americkY konsul v 2eney e je zaroven Amer. pozorovatelem pki Spoleenosti narodt.

Vojensky yYznam Moravy zdtraznil president dr. Beneg pki nadavne nav gteve Olomoucc temito slovy: "Pkijitdim do va geho mesta take jako vrchni velitel armady, abych odtud mohl sledovat yojenska zaveredna cvideni, ktera kona prave olomouckY armadni sbor. — Ma to svou mildetni dtletitost, zdtrazimji-li Moravu i s hlediska vojenskeho. Morava ye skladbe nageho statu je yYraznYm centralnim elankem, kterY je tim dtletitejti, protoie s hlediska obrany statu ma pro nas prvotkidni vojensky yYznam. Ve strategickem ohledu YYznam Moravy je zcela mimokadnY. Tento stary historickY YYznam Moravy po sloudeni naeich zemi v eeskoslovenskY stat jette vzrostl.

Take tim, to Morava ma tak tak yYznamne a nepostradatelne pkirodni zdroje pro obranu nateho statu. Toho je si vedomo nate nejyyggi vedeni yojenske i politicke. A s hlediska obrany statu musime o Moravu dbat a o ni svedomite peeovat. Na ge vlada to opravdu eini a Morava neni jiste posledni mezi temi, jimt yenujeme veichni svou praci, svou ptichylnost, lasku a viru."

Velkorysa propagace X. sletu zahajena bude v Podzimnim veletrhu v Praze, kde byl Sokolu pkidelen stanek ve sttedu Prtmysloveho palace. V tomto stanku mimo sletove plakaty bude vystavena mapa esl. republiky 15 metrt dlouha, 6 m yysoka, na nit budou znazornena sidla veech 3261 sokolskYch jednot. Po celou dobu veletrhu se budou v bezplatne slutbe stkidat obetavi einovnici sletove informaeni sluthy. Bude take pkipraveno 100,000 letakt, upozortujicich navgtevniky Veletrhu na X. vAesokolskY stet.

• Boj o pkietiho starostu New Yorku je v plnem proudu. Dosavadni starosta La Guardia pkednagel v eernogske etyrti Harlem. Senator Copeland uspokadal YYlet pro polske 2idy. V tidoyske kedi se dovolaval svYch zasluh o to, to na berlinskou Olympiadu nejel tadnY americkY sportovec.

V archivu jiste vatene florentinske rodiny byla nalezena listina, jeji g zneni by nasvedeovalo tomu, ae znamY zemepisec Amerigo Vespucci objevil americkou pevninu je gte pied kolumbem. Vespucci oznamil podrobnosti sve tketi cesty za novou pevninou dopisem florentinskemu kupci Lorenzu Pierfrancescovi de Medici, u nehot byl zamestnan. Objevitelem dokumentu je clejepisec a Glen komise pro italske statni archivy markYz Roberto Rodolfi, kterY pravi, to z listu vychazi jasne najevo, to Vespucci vstoupil na americkou pevninu jig 16. dervna 1497, t. j. rok pked Kry gtofern Kolumbem.

• • tinske •objednayky vYzbroje v teskoslovensku v cen6 1,430,000.000 KC maji bYti do tiny dociany do 6 an let v urditYch ihatach. Skodovka poskytla tine fiver 10 miliony liber sterlingt, tedy deskYch 1.430 miliont lthrun.

Kada dodavka, bude Oinou ihned zaplacena, aby Skodovka mela motnost zajistiti si mate-rial na da1Si doclavky.

IltSTN1K

ZprAvy e zkratee. y

Nedale.ko pevnosti Knox, ve ktere je ukryto zlato Spojenych Stara severoamerickYch, byly nedavno provedeny manevry, jejicht thematem bylo ptepadeni pevnosti Knox neptitelem, take bylo nutno rychle dopraviti zasoby zlata do bezpedi. Nedaleke mesto Louisville bylo jia v rukou nepkitele a kattle chvile se dekal ttok na pevnost. Proto musilo bVt zlato naloteno do rychlYeh pancetovYch vozt a odvezeno smerem k Nashville dtive, net ptedni hlidky nepkitele dosahly pevnosti Vergela, ktera je pked pevnosti Knox. Manevry ukazaly, to v pkipade invase zlato z pevnosti Knox mate bYt pkevezeno yeas, to veak je k tomu tieba nejveWho napeti vojska, ktere je dopravou zlata do bezpeei povekeno.

Zprava Narodni bezpeenostni rady udala v techto dnech, to za prvnich sedm mesict t. roku poeet automobilovYch abet v 43 statech zpravy podavajici dosahl 20.690, cot je o 2.270 vice net za stejne obdobi v rote 1936.

• • V mesici eerynu zemkel v Evanston, IL, bYvalY peenienY magnat Arthur K. Cutten a at; se vedelo, to je mnohonasobnY milionak, naleaerie, po . nem portstalost obndeela jen $250.000. Jelikot byl znam jako fispeeny spekulant a veal° se, ge musel zanechat mnohern vice, tedy zkizenci federalni vlady se dali do patrani, ponevadt strYc Sam se nerad neche. oeidit o svou dan. Vlada se domnivala, to Cutten musel nechat nejmene 90 miliont a proto bylo pkekvapeni velike, kdyt se naelo tak malo.

Patranim zjieteno, to kratce pied smrti Cutten pfenes1 vetei east sveho jmeni do Kanady a kdyt banka, ktere, byla dfivernici seznala, by vladu tak snadno neoklamala, bylo pkiznano, to v Kanade nalezeno $500,000 a $500,000 maji golfove htiete a mimo to 259,876 akcii jineho podniku. Ma se za to, to daleim patranim budou skryte miliony nalezeny a z portstalosti bude muset bYt zaplacena patkiend dan. Vladni agenti prohlasili, ae budou patrat nejon ye Spoj. Statech ,ale i v Kanade a jinde tak dlouho, at najdou Cast portstalosti, nebot' pry Cutten zanechal mnoho a nynejei jineni, jet bylo pkihla geno, netvoti pry ani desatY dil velike portstalosti.

Podle sdeleni bYvaleho nemeckeho plukovnika Rudolfa n. Xylandera, odbornika ye vzduchoplavectvi, v elanku v Berliner Tageblattu ma sovetske Rusko nyni asi Best tisic prvotkidnich vojenskYch letadel a na 30,000 znamenite vycvieenYch pilot& "Ruske vzduchoplavecke sbory mohly by vrhnouti asi 1,500 tun, vYbugnin na nepkatelske fizemi v pet naletech", pravi jmenovan:Y odbornik. "Toto mnotstvi nieivYch latek rovna se celkovemu mnotstvi vYbuenin, poutitYch letci Velke Britanie. Francie a Rusku v cele svetove valve."

Mirova sila rude armady je podle sdeleni jmenovaneho odbornika 1,650,000 mutt. Vedle toho je 150,000 mutt pro okain gitou slutbu vycvieenYch a 70,000 pohranienich vojakt. Rudd armada ma asi 25,000 lehkYch kulomett, 14,000 tetkYch, 1,600 protitankov'ch del, 7,500 kust lehkeho a 1,200 kust tetkeho delostkelectva, a mezi 6,000 at 10,00G twin.

Ve sttedu, dne 15. zati 1937.

Nemecka sobestadnost jde aC k tomu mYdlu.

Zprava, to se podatilo vyrobiti m ydlo z uhli, vlastne nepkekvapuje, nebot' je to logickST dfisledek nedostatku tun, kterYm Nemecko trpi. Ve svete je ov gem mYdla dost, pave tak jako tukt, ale Nemecko mu g. spotiti devisami a proto nemtte mYdlo dovateti. Snaha po autarkii, vedene, teleznou nutnosti, zpasobila velky rozk yet nahratkoveho prOmyslu a pomalu nebude v Nemecku ut od yetvi, ktere by nepracovalo s nahratkami, nebo nevyrabelo je.

Argentina hleda lidi. V Evrope studuje nyni motnosti vystehovalectvi poradce argentinske vlady dr. Antonio Peluffo. Argentina chce v kattlem hlavnim meste zkidit stalou vystehovaleckou kancelat, ktera by proyadela vYber mezi uchazeei o dovoleni pobytu v Argentine. Kaneelake maji zarueit, aby se do Ji2ni Ameriky stehovali jen Tide, znali dobte prumyslove a zernedelske vYroby.

•

•

ItalskY premier Mussolini nav'Stivi nemeekeho kancleke Hitlera v poslednim tYdnu toho, to mesice, jak netkedne bylo oznameno minuly patek veder v Berlin& Oznameni to neudavalo pkesneho data, kdy Mussolini pkijede, ale sdelovalo, to Hitler poslal mu svoje pozvani.

BerlinskY dopisovatel patitskeho v y d a n i "New York Hearid Tribune" sdeluje, tie na norimberskem s j ez d u nacionalne-socialisticke strany bude usneseno vytvokiti novou nenieckou narodni cirkev. Tato cirkev bude zahrnovat katoliky, Vrotestanty, novopohany a novokkest'any. Nemeeti novokkest'ane zaslali jit vedoucim osobnostem nacisticke strany obsahle memorandum, v nemt se ptimlouvaji za zkizeni teto narodni nemecke cirkve.

Narodni nemecka cirkev bude naprosto nezavisla vtei veem ostatnim zemim a start testament, jakot i postava Kristova, jak ji po&Iva bible, maji bYti zavrteny. V memorandu novokkest'ant se pravi, to jeden narod ma miti take jednu cirkev ate rozdeleni ne, meckeho naroda na rtzna vyznani musi patilt prase tak minulosti, jako rozdeleni nemeckeho naroda na 'lane kmeny.

Medvedice utoeila na dva byky.

Na podkarpatortskYch poloninach se letos hlasi medvedi. Zdr2uji se na mistech, kde se pase dobytek, kone neb stada ovci. Na polOnine Vorotjaska u Kobylecke Polany napadla statna medvedice bYka rolnika Vasila Gyorgtluje z Nitni Apei a rortrhaia ho. DruhY den napadla stado rolnika Borky. Potrhala !Altolik kust. Jeden bYk zraneni podlehl. Rolnici z Nitni Apei nyni tadaji, aby jim bylo povoleno podniknout na medvedici hon. Na polonie Rovne se objevuji vlci a zadavili jia d ye hkibata. Je to po mnoha letech po prve, co se V lete objevuji v blizkosti staveni. Posledne to bylo pied krutYmi mrazy v time roku 1928.

Vika je na poloninach tolik, ae se zkizuji ohrady, do kter'ch se na noc zahani dobytek.

DO ROSENBERG. Rad Rosenberg Cis. 159. bude konati schiizi v nedeli 19. zaki ye dye hod. odpoledne v sini Vogelsang. teast elent jest tadouci, protbie peedleha dfileiite jednini.

1111.1.1011.40■04111=1.0■01■04101.041111111•0010.1■111.

Z Vidne bylo v techto dnech oznameno, rakouska vlada vydala zakaz prodeje humoristicke prate deskeho spisovatele Jaroslava Hagka, "DobrY yojak vejk", at' ti gtena je v jakemkoliv jazyku. Kniha to povatuje pry se za nebezpednou probuzenemu rakouskemu vojenskemu duchu Kniha tato, jak znamo, pkihody prosteho deskeho vojina ve slu g -bachvrkousemdjpritvnzory na mezinarodni spory. Rakueane velmi brzy si pokidili jeji nemecky pfeklad a pathla pry k nejatenejeim kniham ye Vidni. I divadelni hra podle ni pokizend provazena byla y e Vidni velkYrn fispechem. Byla to jedna z nejtlOinneT6ich propagand pro mirove hnuti.

Jubilejni Kaiendif.

V nedeli 19. zaki. Rudy Nov' Raj Cis. 71. a Morayska Orlice Cis. 145. v Penelope uFpotaclaji spolednou oslavu jubilea, tad NovY .Raj oslayi zaroven 301ete trvani . Porad sla ynosti oznamen bude ptiSte. V nedeli 19. zaii. tad Slovan Jihu Cis, 26 ye Skidmore pfipravuje oslavu jubilea S.P.J.S.T. Blitai oznameni vyclano bude pozdeji.

V nedeli 26. zaki. Rad Cechoslovan cis.

El Campo pofada, oslavu 40, vS7ro6i. zaloept Jednoty,

Ve s fedu, dne 15, zitri 193'fr,

ir

litre,,: IL

.Novc lek na r

ZA DOB Napoleonovych bylo na bojiStich sveta pozorovano, 2e rany, ktere byly infikovany dervy, se skoro v2dy rychle zahojily a ze v 2. adnem pfipade nenastala suet'. Od svetove valky podnikaji statem zamestnani ucenei aby zjistili, jaka latka, vyrabena, dervy, eisti rany a urychluje uzdravovaci proces.

Dr. William Robinson z ministerstva zemedelstvi ye Spoj. Statech, opiraje se o popisy chorob, podobajici se v mnohem drydenickYm reklamnim inserattm, uvefejnil nedavno v Casopise "American Journal of Surgery" vYsledky statniho Setteni. Ledivou latkou je modovina, latka, kterou laik obydejne pova2uje za odpadovY produkt latkove vYmeny tela, ktera se vSak vyrabi umele ve velkem mnO2stvi pro priimyslove ucely. Modovina se ziskava spojenim amoniaku s kyselinou uhliditou.

Dvouprocentnim rortokem modoviny se podafilo vyledit rychle mnoho ptipadii 'den, zptisobenYch cukrovkou nebo ktedovYmi karbunkuly, rozsahle infikovane snetive zanet okostice (osteomyelitis) a nektere kolni infekce.

V uplynulem rote objevil dr. Robinson, ze eervi vyluduji vzacnou chemickou latku allantoin, jejiz silne Wive vlastnosti jsou dobte znamy. Chemicke, struktura allantoinu ptivedla badatele na mySlenku, 2e modovina je pilsobive agens, jirn2' dervi ledi rany. Aby vyzkou'ael jeji Wave vlastnosti, dr. Robinson, dal rozdelit roztoky modoviny a masti z ni padesati lekaffim ye SpojenYch Statech a v Kanade, aby tohoto ledebneho prostfedku u2i1i ye sve praksi a o vYsledcich podali zpravu.

Aekoliv vetSina pokusti byla provadena dvouprocentnim rortokem, bylo u tvrdoSijnYch padll Oft° rortoku az desetiprocentnich, ktere, jak se zdalo, vyledeni urychlily. Ale v 26.dnem ptipade nebylo pozorovat SkodlivYch yedlejSich itainkt. A ponevadt modovina stoji

jen pttl dolaru za libru, je rozsahle, jeji dobfe proveditelne. Rortoky se pkipravuji s vodou prostou zarodku (to jest pfevafenou), ponevad2 modovina se v pfitomnosti nekterYch bakterii rozklada. Z podobneho dilvodu se di voda zchladit na teplotu lidskeho tela nebo je'ate nine, a pak se k ni teprve pfida mosenyina., Oetne laboratorni pokusy, provedene dr. Robinsonem, v§ak nedokazaly, 2'e by modovina zabijela bakterie. Leal tim, ze podnecuje rust bunek, stupriuje vyvinovani vlaseenic a tak obstarava hojny pfiliv krve do zany.

HLEDA SE NEJINTELIGENTNLI gi IiTENAft. VelkY americkY list "Oklahoma Times" uspofacial mezi svYmi pfedplatiteli souta na "nejinteligentnej§iho dtenate", k nit' se pfihlasilo na 11,000 kandidatii.

Vzhledem k takovemu poetu bylo tfeba flanked uspofadat vyludova.ci zavody; dtenati meli na 24 otazek, tYkajicich se vSech vednich °bort. Z nejlepSich odpovedi bylo vybrano 500, ktere Sly do druheho kola — uz finaloveho.

Finale — vlastni souta — bylo uspotada.no v nejvetSi mistnosti mesta Oklahomy, ye veledromu Chirokerskem.

Pfi vyludovacich bojich meli dtenati nost vzit si na pomoc strYeky, tetieky, pfatele i nauene slovniky, ale v konedne souteli se postupovalo pfisne vedecky: Ka'2dY z 500 konkurentt dostal 20 odislovanYch listka a amplionem byly v pillminutovYch pfestavkach ohlaSovany otazky — celkem 20. Vedle kahleho konkurenta byla urna, do ktere vlo2i1 napsane odpovedi.

Soutele se zadastnili pfisluSnici vSech mo'2nYch povolani a spoledenskYch tfid. Take byl veledrom obsazen do posledniho misteeka, take noviny i pies fantastickou reklamu jeSte vydelaly hezkou sumidku. Pfed zahajenim zavodu bylo jeSte oznameno, ze d ye z otazek jsou tak zvane "chytaky", a 2. e neni mono dat

a

na listeich 0na ne odpoved),,proto znadeny vykfidnilty.

Z otazek bylo dent, ktere se tYkaly osob, pet jich bylo ze zemepisu a pet Se jich tYkalo vteobecn9ch vedomosti.

Nektere odpovedi jsou velmi zajima.ve a 130dasaji obraz o zajmech prilmerneho americkeho °beam. VAichni teastnici odpovedeli sPravne na otazku o Shirley Temple. AmerickY hrdlna Lindbergh byl na druhem miste s 369 spra y Na nekterYch byl oznaden za -nYmilstky. nosce deti, automobiloveho zavodnika, filmoyou hvezdu, svetoveho mistra v. boxu atd. tovY mistr boxu Braddock, dosahl jen 189 hlast; neni tedy jeho popularita v zemi pruhil a hvezd pkili§ velika; velke, east Udastnikil ho oznaeovala za statnika, na jednom listku dokonce stalo, ze to je "vefejnY nentitel C. 1". Podivne je, ze Edison je v 3iraich kruzich pomerne neznam, dosahl totii jen 131 spravnYch V zemepisne zkon§ce veal° sloe 311 tdastnika z kolika statil se sklada Amerika, ale jen 89 jich vedelo o gvYcarskul V teto zvlattni souteli zvitezila s 19 spravnYmi odpovedmi 201eta stenotypistka, kdeZto 21 proslulYdh "inteligentt." Oklahomy to dotahlo jen na dye spravne odpovedi.

Nebudeme uz v optice vazani na. Nemecko.

Az dosud jsme byli odkazani ye vYrobe optickYch skel na Nemecko. Nyni zahajila v Roehrsdorfu firma Riedel vYrobu optickYch skel a je zamestnana tak, ze se to pracuje na dye smeny. Prive tak je pine zamestnan i Lederer& nove zalcZeny podnik toho druhu ve Sloupnu.

SvetovY obchod pottebuje stalou a vnobecne platnou miru, podle ktere by se ureovala hodnota v§ech hospodafskYch statkii. Politicka zvule a fal3ovane meny musi pfestat, ma-li °pet fungovat mezinarodni vYmena zboii. HospodaskY nacionalismus je opravnen jenom tam, kde pfirozene Zivotni podminky narada byly omezeny cizim nasilim.

■■••■••••■■••6,

Britska armada je snad nejdokonalejSim pfikladem stranicke armady. Jeji dustojnici jsou vybirani z nepatrne privilegovane vrstvy spolednosti a mu2stvo je vychova.van° k tomu, aby pfijalo jejich nazory. Dustojnik od piky je riditym zjevem a ne3t'astnYm dlovekem.

Vernon Bartlet.

Lid& ktefi kridi, ze zeme je dena, snail se horlive zmocnit se "Brunswick Pilot." vraku.

Odhaduje se, ze ye SpojenYch statech se 2,200.000 lidi zivi politikou. Ptesto v§ak zbYva, jeAte nekolik poplatnin, kteic i je vydr*Zuji.

Cleveland Plain Dealer.

Mora ski Nirodn Poves y

DIVADELNI ODBOR SLAVIE sehraje

NEDELI. DNE 19.

"PROPAST MACOCHA" obraz ze tivota, napsal V. St. Jednani I. Laska a zrada. — Jednani II. Pomsta.

Jednani III. V propasti.

OSOBY: p. John Knapp, st.

Vaclav Benda, bohaty sedlak v Blansku Bernard Knapp Jenidek, jeho syn-sirotek, p. Fr. Mrko§ Vojtech, eeledin, . pi. Albina Pustkova Vondrugka, posluhovaeka, KatuAka, slu§ebna, na Bendovem statku, sled. Albina Knappova Dr. G. A. Pazdral Sobek, chalupnik, I Oldfich, p. Otto Matu3 I BORna, pi.

Otto Matunva r >, fesnidane , Prokop, p. William Hegar 1 Marjanka, sled. Helen Fojtova Andel strainY, sled. Ruth Rose Ooekova.

Kandiciat za nel, Typriiien.ou ihutu

Niho ri4stupee (Fictorial Representative)

Hudba pod iizenim p. Aloise Kohuta

65 DISTRICT, MILAM, BURLESON A LEE OKRESY

I

Mezi jedninim bude muiskSr peveckk sbor Slavie ZAtATEK PRESNE -V 8:00 HODIN VEttlt

11

dne 22. zari 1937 VAg HLAS A PODPORA BUDOU OCENENY

a

krasnY dej z nag minulosti

01

■IC16111111“...,,,MOR INSMOMMEIMANWOOVA,04

NIINIM.1■0411111•0•1111.■•■■■••••■■•■■

Seaton, v Sini p. T. T. Seveika

VOLTE PRO J. F. KRUPA z 0 resu Lee

■••■■•■•=11111

.1111111.111■13i001111.■

1

Vstupne: Dospeli 25c Deti 10c Po divadle taneeni zabava ,V§ichni milovnici teskeho zpevu a divadla jsou srdeene zvani.

C110001004•114M044•4004111.00.000.441•1.4111Wamodwint0044•INAWAW.O•kollIONAWAW ■Qamovamoommminain,44

Strana 20.

Ve sttedu, dire 15. zaki 1931.

VESTNiK

a.

AR Y }Hawn tiradovna

Slovanske Podporujici Jednoty Stith Texas Fayetteville Texas

SA)

nabizi naiim denim a krajanum nisledujici farmy na mirme splatky a mirnfr Arms zakupneho pievziti rnajetku ku slozeni

14,

BELL CO. ATASCOSA CO. FALLS CO. 40 alai') 100 akru Cislo 11.

Cislo 1. slo 24.

122 1 2 akrii 441-2 aka' 181 akru Cislo 23 Cislo 2.

BURLESON CO, 66 akrii 226 akrU Cislo 37.

Cislo 3.

73 akru Cislo 26.

201 akru Cislo 39.

Cislo 4.

47 akrii Cislo 12.

282 akrii Cis. 57. domek v Temple JACKSON CO. 451-2 akrii Cislo 20. 200 akru Cislo 59 80 akrii Cislo 28.

240 aka' Cislo 31. 341 akrU Cislo 65.

57 akru Cislo 73.

89 Aril Cislo 44.

331 akrii Cislo 71.

Informaee o tiehto farrnich pocli br.

173 akru Cislo 117.

J. W. WALIGURA, JOURDANTON, TEX GONZALES CO. Informace o teat° farmach poda. br.

J. H. HURTA, RT. 4, TEMPLE, TEXAS.

eislo 50.

HILL CO.

10.

FORT BEND CO. eislo 68.

Cislo 69.

Olt

CALHOUN CO.

179 akru 160 akrii 85 akrii Cislo 25.

Cislo 61.

AUSTIN CO. McLENNAN CO. 80 akrii Cislo 9.

124 akrU Cislo. 66.

GUADALUPE CO. Informace o tiehto farmich poda, br.

ROBERT CERVENKA, WEST, TEXAS. Ciao 16. ----136 akrii Cislo

502 akrii

BASTROP CO, 547 akrii ° eislo 18.

1107 akrii 78 akru Cislo 62.

253 akrti

HARRIS CO, Cislo 60.

151 akrU

O tichto farmach poda informace: HLAVNI tRADOVNA S. P. J. S. T.

ELLIS CO. 61 Aril Cislo 29.

Cis. 32. - 5ti svetnicovSr domek ve Ferris.

O informace obrat'te se na: TOM gKRABANEK, ENNIS, TEXAS.

■

Ve stredu, dne 15. tail 1937.

Price sanitnich stuieb psi. manevreeh.

V soudasnYch nanevrech na Ceskomorayske vysodine Made se diiraz na vyzkouteni slutab. Tak se tu zkouti doprava materialu a zdsobovani. V manevrove oblasti pusobi matorisovane vojenske jatky, pekarny atd. Pfedevtim je tu vtak venovana pozornost slutbe sanitni. Hned za frontou jsou v dinnosti praporove, obvazitte. Poskytuji prvni pomoc ranenYm a sleduji prubeh jejich odsunu na obvazitte dal i. Zdravotnicka slutba podle toho, jak intensivne se bojuje a jak urai rozhoddi, vyfazuje z linii ureitY podet vojinu, kteki by byli za skutdeneho boje zraneni. KatdY z urdenYch dostane listek s oznadenim druhu zraneni. Zdravotnicka slutba poskytne mu pkislutne otetteni. V bitevni date pusobi hlidky, patrajici po zranenYch, poskytuji jim prvni pomoc a spolu se sberadi dopravuji ranene na praporove obvazitte. Zraneni jsou na praporovych obvazittich, ovtem jen zhruba, lekatsky otetteni. Pak jsou dirigovani dale na plukovni, ptipadne divisni obvazitte. Zatizeni praporoveho obvazitte ma jen vat s obvazovYm a ' ledebnYm materialem, kyslikovy stroj, varnice na kavu a vodu. Dale je tu vuz, UzpfisobenY tak, aby se nan vela tri nositka se zranenYmi. Divisni obvazitte posilaji teice zranene dale do polnich nemocnic, kde jig je motnost i operativnich zakrokri. Pozdeji pak jsou zraneni i sanitnimi vlaky dopravovani do nemocnic v zapoli.

Nate umela guma z lihu.

Vdera se konaly v Praze valne hromady tfi lihovarnickYch spolednosti: kolinskeho lihovaru, Broscheho lihovaru a Akciove spoleenosti pro lihovarnickY prrimysl v Morayske strave. Na vtech byla take podana zprava o ptipravach k vYrobe umeleho kaueuku. Lihoiary usuzuji, to pro nas je nejvYhodnejti vyroba syntheticke gumy z lihu. `east tetkeho priunyslu na einske petiletce.

Oeskoslovenska, i ast na petiletem hospodafskem planu tiny vzbudila v celem svete velkY rozruch. AnglickY tisk venuje tomu zvYtenou pozornost a poznamenava, to v Praze se utvotilo zvlattni konsorcium pro Cs. dodivky do tiny. Jsou to zejmena Skodovy zavody, Oeskomorayska, Kolben-Danek, Sellier Ballot, Brnenska a Strakonicka zbrojovka, Vitkovicke horni a hutni tetatstvo, Pratske. telezatska.

V bednich opravdu dam.

Ve ITYchodoslovenskem museu v Koticich otevfeli lidera etrnact beden ze diced, o nicht fame psali, ze byli nalezeny v dome obchodnika Varga v Koticich. V bednach byl skutedne nalezen rozebranY dam, ve kterem zii mad'arskY vridce Frantitek Rakoczi v Rodostove pled smrti. Drim byl dtevenY a mel krasne kresbami zdobene stropy. Veci, v bednach nalezen y, maji znadnou cenu, nektere vtak byly ye vlhkem sklepe potkozeny. Dnes budou oteviceny zbYvajici bedny a v nejblittich dnech ministerstvo tkolstvi rozhodne, co se s domem Rakocziho stane.

Bleskem zasaieneho mule dal zakopat do zeal& Nad krutnohorskou obci Hirschenstand u Kraslic v KrutnYch horach se rozpoutala prudka bouke, pfi nit udetil blesk do usedlosti Marie Kraglove. Majitelka usedlosti, jeji zet' Josef Pecher a pomocnice v domacnosti byli nderem blesku zasateni. Pecher byl bleskem omraden. Kdyt byl ptivolan k zranenym nafidil rychie vykopati jamu a bezvedomeho Pechera zahrabati at po hlavu do hliny. Je pry to osveddeny start krutnohorskY zprisob leeeni. Pecher opravdu procitl.

Svedecke v3'Tslechy na deskich.

Na libereckem veletrhu vyzkouteli mistni advokati stroj•na zkoumani svedeckYch vypovedi. Dva z nich vyvolali pled obecenstvem hadku, pit nit nechybely ani uratly na cti a posleze i polieky. V zapeti bylo uspotadano pfelideni. Oditi svedkove vYtrtnosti vypovidali a ukrytY pitstroj, "Tonograf" vtechno zachycoval na voskove desky. VYsledek byl pfekvapujici. Pfistroj reprodukoval z desek nejen slova, ale i zmenu hlasu, kdyt svedek byl v rozpaxich nebo vypovidal nejiste. — Tento za.21nam ma znatnou cenu hlavne pro odvolaci

Vt8T

Z CESKOSLOVENSKA. instance, ktere si o prrivodnim fizeni mohou timto zprisobem udinit nejjasnejti obraz.

OpuStenS, chlapec onemocnel z bidy a fleastoty. — Marne psani V Libcdricich na Kolinsku tije od dervna oputtenY dsetiletY chlapec. Chodil s otcem svetern a tebral, ale 0.0, se mu 'lade na Moraye ztratil a chlapec sam datel do tech. "Vederni Ceske slovo" jit na jeho pfipad upozornilo a take starosta oboe psal Utadrim do Prahy, aby chlapec byl pkijat do nejakeho Utulku.

Dodnes vtak od itradu odpoved' nepfitla. NCkdo asi "diva v klidu letniho pohodli a hladoye dite musi podkat, at pani zas zadnou Ufa dovat. Neda yno musel bYt chlapec dopraven do nemacnice. Onemocnel z bidy a nedistoty. V nemocnici chlapce vydrhli, vyledili a propustili. Vratil se do Libodfic a zatim pase husy.

Piespava v fezarne jednoho hospodatstvi. Bliti se site zadatek tkolniho roku, ale zda se, ze chlapec do tkoly chodit nebude. Leda by si iffiad Stiepy u domu nevesty.

V okoli Ate je davnYm a dosud dodrtovanym zvykem, to pied dam nevestin nahazeji znami a pfibuzni stkepy skla. Nevesta stkepy musi vlastnorudne sesbirat. Tento zvyk byl dodrten i psi svathe mlade advokatni tfednice, ktera se mela koncem, mnuleho tYdne provdat za mestskeho Ufednika v AM. Ale nevesta ptt sbirani uldouzla na kulate stfepine tak net•'astne, ze si zlomila nohu. Svatba musila byt odlc tena Most jednoty techfi a Slovakii.

V Uherskern Hraditi, v centru Slovacka. ktere je pfechodnYm dlankem mezi deskou a slovenskou oblasti, pronesl vdera president dr.

E. Benet fed, zditmzriujici deskoslovenskou jednotu. Pravil: "Pkibuznost obyvatelstva moray skeho Slovacka s obyvatelstvem zapadniho Slovenska a Uhrami byla i hraniei, oddelujici prvek desky a slavenskY. Dvacet let spoleeneho statniho tivota tak stmelilo jednotu echri a Slovakt, to neni na svete sily, ktera by ji mohia rozbit. Pochopilo se, to jeden bez druheho by v dnetni rozboutene Evrope ne' obstal. 0 jednote statni a sounaletitosti kulturni neni a tit nebude mezi nami vabec sporu. Nepochodili ti, kdo se pokouteji vznesti mezi nas spory a pokouteji se delat ze Slovakft mentinu. Tento kraj je slovenskY a mora ysky zaroven. Vy jste velikYm narodnim mostem, spojujicim dva zakladni pilife statu. Dokazuje, to tech, Moravan a Slovak jedno jsou.

Jednota deskoslovenska je velikY kulturni, politick' a narodni majetek, na kterY si nedame sahnout nikym na svete."

President dr. Bene g u kovadliny z korcrieskS,ch let presidenta T. G. Masaryka.

Veerejti uvitani presidenta dr. Benda na Moray skem Slovacku ptekypovalo vzruchem a nadtenim. Z tiroka daleka pfitedti vYpravy zapinily cele vtechny ulice a prostranstvi Uherskeho Hraditte. Presidentovo auto provazelo jako destna strut osm deveat v narodnich krojich. Na vYstave se zastavil pan president take u kovadliny, u ktere podle tradice se uell T. G. Masaryk kovalem. Mezi dary, ktere na vystave byly pro pana presidenta ptipraveny, bylo i starkovske pravo, ktere odevzdal presidentovi republiky starosta mesta Garlik proslovem, ye kterem pravil, 2.e president je nejvet,:sim starkem v republice. Odpoledne hlitel pan president narodopisnYm slavnostem.

Na stadionu vytvotili tuhajove a divky mapu slovackeho kraje. NarodopisnY potad byl zahajen jizdou kralu, ()bee Ratitkovice ptedvedla skakani na konope, tohajove z oboe Strani zatandili proslulY tanec "Pod table", Lanthot ukazal sve hody. K vederu pan president odjel do Olomouce.

Nate vodni testa Odra-Dunaj.

Ostay ska tetafstva se rozhodla venovati pfi pfiletitosti navttevy pana presidenta v Ostray e milion KC na dokoneeni ptipravnYch praci projektu dunajsko-oderskeho prriplavu. Pan president odpovedel, to dar pfijimit ate se paradi s ptisluar4mi einiteli. jak nejlepe se dat

Strati& 21.

do pr6,ce. Pfipamnel take, ze je rozhodnfin pfivrtencem projektu a to slibil podporu tak6 ritskonemecke delegaci, ktera byla v Praze na mezinarodni parade o dunajska-oderskem Prriplav bude novou spojkou hospodatske spoluprace mezi nami a Nemeckem.

Prriplav odersko-dunajskY je hlavni Usti kanalu labsko-odersko-dunajskeho. Ma \Testi z Bohumina pies Pferov do Devina a naklad na, jeho vybudovani je odhadnut na 1.8 miliardy KC. Stavba by trvala asi test let a byla by to jedna z nejdriletitejtich evropskYch dopravnich test.

Nemacnice v eeskoslovensku.

Podet nemocnych roste rychleji net podet lutek. V posledni dobe byla pfipravena cela fada projektil novYch nemocnic, na jejicht uskuteeneni nalehaji prave nej vice lekaki. Zdravotni statistika totit dokazuje, to jsme v podtu nemocnic a nemoc-nidnich hitek znaene pozadu za jinYmi kulturnimi staty ate vyutiti nemodnienich lutek je u nas nad ncrmou beineho pautivani. Celkem je v teskosiovensku 426 nemocnienich ustavii, poditaje v to i soukroma sanatoria a ozdravovny. — se 79.152 lritky. V techto Ustavech je zamestnano celkem 2.304 lekatil a 8.957 otetfavatelri. Prrimerna rani zatiteni nemocnidniho lritka dosahla v tomto roce poetu 306.3 otetfovacich dnu proti 297.3 otetfovacim dnrim v roce 1931. To znamena, to podet nemocnYch roste rychleji, net podet novYch nemocnienich lritek. Zaroveri na druhe strane mriteme pozorovat jak u nas pfibYva mladYch lekafri, ktefi by mohli najit mista v novYch nemocnicich. Rok co rok opoutti nave medicinske fakulty 400-500 doktort lekatstvi, podet pro nate pomery velmi znadnY. Ti Vtichni musi prodelavat nemocnieni praksi, jejit pfiletitost souvisi s poetem a velikosti nemocnic. Je tieba urychlit dokoneeni projektu a provedeni staveb novYch nemocnic.

Ztracime milion du gi v narode.

Lekati se velmi zabYvaji ubYvanim deti v republice a snati se nalezt pfidiny, aby mohlo bYti pomoteno. V pfiloze dnetniho teskeho Slova lekaf dr. Kazil zastava, se 'ten proti vYtkam, to pry nemaji deti z pohodinosti. "My, lekati," pie MUDr Kazil, "vime zcela bezpeeno, ze jen neobyeejne zfidka duvodem k bezdetnosti je pohodli." Primaf dr. Pachner odhaduje, to v mora yska-ostra yske prrimyslove oblasti, kde tije na 200.000 lidi, je test at sedm tisic bezdetnYch ten. Mysli tim teny, ktere by deti mely, kdyby mohly. Ptipodte-li se tento pomer na celou republiku, vychazi ztrata milionu duti. Ztrata dui je problem celonarodni celostatni. Jako jednu z velmi zavatnYch pfidin tohoto zjevu uvadi dr. Kazil pozdni sriatky, nebo aspori touhu po detech z &won hospodalskYch odkladati a se stafim ubYva„ nadeje na deti.

Udoli presidenta Rene ge na Jihlaysku.

Na katastru obci Helenin a Hendov u Jihlavy se prave provadi velika rekonstrukce statni silnice z Jihlavy do Brna. Bude tu pieskupeno na 70.000 kub. metro zeminy a skal a vybudovany dityti telezobetonove mosty. V techto mistech statni silnice vychazi z hlubokeho Udall a vede vysoko na nahorni planinu. Stavba bude dokondena r. 1938 a ponevadt je tu jubilejni rok republiky, usnesla se obecni zastupitelstva v Helenine a v Hendove, aby toto nove upravene "Moll bylo nazvano udolim presidenta Benete. Tak by statni silnice v Brne zadinala MasarykovYm okruhem a koneila v Jihlave tdolim presidenta Benete. Tento tYden bude presidentova kancelaf potadana, aby dala k usneseni obou zastupitelstev souhlas.

SkalpovanST se sam estaetyficetilety Frantitek fzepa z Bohdalova u mista d'aru byl v sousedni vesnici na zabave. Setel se tam se znamYmi a vypil piva vic, net byl zvyklY. Kdyt pritel v nod domu, netel spat do svetnice. Vylezl ye stodole na patro. Noha mu vtak uklouzla a spadl na kamennY mlad. Pri tom si strhl v cele lebky Styclel se jit opilY k lekaki a rozhodl se, to k nemu pajde at rano. Pfilotil si proto kriti na hlavu a ovazal gatkem. Do rana vtak vykrvieel.

Strana 22.

DR. THOMAS N. DeLANEY OCNI LEKAft BrYle spravne pripravene. as die Umluvy.

Otadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS.

VESTNilz VZKYE1ELA VOJENSKA KREV

TONDY A FRANTY. Vojenska krev neni voda. Wechno se z dloveka dasem vykouti, ale vojenska krev zastane. Tonda je tesatem, star 69 let, Franta, malit, je o dva roky mladsi. Spolu tehdy rukovali ye tteti vYzve, ktere se kalo Vol'Sanska. To byli branci od etyticeti dvou let do padesati. Tonda 112 mel tehdy ple'Satou hlavu a hubenY byl jak Sindel. Frantovi jit PRAVNiK Vytizuje ve gkere soudni a pravni tehdy Sedively vousy a rukoval s potadnYm panderem. Chodi do hoszalelitosti, abstrakty, posledni pociy "Na rybarne" a vypravuji si yule, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS pomalu 20 let o torn, jak jell tehdy s tim mar,§bat'akem do Tyrol. Tonda rukoval do aktivu roku • 1888 a poznamenava pti teto vzpomince SPRAVNE VYKONANA vsem miad'Sim posluchadum, 2e tehPOHREBNI SLUBA. V hodiny Zalu zarmouceni nalez- dy se koupali jeAte jejich tatove v nou Edward Pace pohtebni ustav Zelezriaku. Udelal v tom aktivu fipohotovY k sympatickemu vytize- n' a ta hodnost mu zustala i v volSanske vYzve za svetove valni nezbytaYch jednotlivosti a k ky. On to byl, kterY se v 17. roce vypraveni dojemneho pohtbu. u Rovereta najednou ohledl, a ofiLevne ceny jsou naSi zasadou. cira vzal deft. Tak forikoval s ceEDWARD PACE iYm cukem sam, a takhle to tern Pohtebni riditel.

Taliantim namrskali.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

Frantu 'ere" tahle vec celYch 20 TEMPLE, TEXAS. Jemu nebyla ptisouzena Zadna instoricka Uloha ye svetove valce, pmevadZ jednak nebyl firou, nybrZ jen cbydejnYrn kmanem a za druslouZil jen v zazemi pti rekviOeska Jidelna, Restaurace sicich desertery k pluku a a Pivnice pcdobne. Proto kikava, zlobne, 714 PRESTON AVENUE padnout na fronte dovedl kaZdY HOUSTON, TEXAS vnl, ale tady ta odpovednost, to byJos. Kogut, majitel. la hark vec. On na ptiklad vedi Telefon: Beacon 31734. jednou nebezpedneho desertera, uPravide,lna jidla a lunee.

Yazal si ho na provaz, aby mu neNejlepei soudkove a lahvove piutekl a on mu utekl pied samou vo, razne druhy vina a doutniky.

Vidni i s tim provazem a jtke mu Mluvime desky. ukradl brotsak s chlebem.

Hoboko stale na sklade.

Tuhle se oba valeenici pohadali Evlattni stoly pro rodiny. u karet, a Franta zadal o Tondovi rozSitovat, Ze jaktiv frontu ani nevidel, firou byl pry jen titular a celou valku okradal vojaky v magacine. Pry by takove straSidlo ani, teskS, Laical. a Operater nemohli do frcnty poslat k vtili me711 Medical Arts Building zinarodni ostude. Po tech tedech se HOUSTON, TEXAS. opet seSli "Na rybarne", a Tonda Telefon Utadovny: Preston 2553 hledel, jako kdy2 se tehdy ohledl u Telefon residence: Lehigh 9745 Rovereta a namrskal tern Talia.

-num. Vypravoval, Ze nejaky vozembuch chce vypravovat o vojne, ale kdyby mel udelat nieder, tak praskOei, USi, Nos a iirolio ne jak ptevatenY jelito. Franta nePtiprava Bryll ttedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne siaes1 pohanu, zadal ktidet: "JO, Ze FIRST NATIONAL BANK BLDG neudelam nieder — ty ttisko trouchniva?" A v torn okamZiku padl na Rosenberg, Texas zaplivanou podlahu.

HEFNER BLDG El Campo, Texas Tonda se d'abelsky pochechtaV nedeli rano od 9:00 do 12:00 val a kikal: "Tonle je nejakej nieder, voni jeden slone gypsovej? Kouk-

GEORGE K KAM

RED FRONT

DR. KAR. J. HOLLU

sttedu, cane 15. zari 19n.

nou, to sebcu museji mrskncut ..." a sotva to dotekl, chrastily jeho kosti na podlaze Vstaval, padal, nada se postavil jako Napoleon po bitve u Slavkova.

Od to doby Tonda kulha, ponevacIZ si rozbil koleno — a Frantu musela baba masirovat celY tYclen, jak mel tel .° zmodtene. Takova je vojenska krev vaiecniku, kteti ru- I kovali s voManskou vyzvou.

V. Bonin.

2idevske knihy v Nemecku. Ministr Goebbels vydal prvni natizeni o posiaveni Zidovske literatury a ZiclovskYch knihkupct v Nemecku.

2idovska literatura smi byti

pro-

j

potad spoledenskYch zabav, jeZ od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ulazaly se bYti lakavYm dostavenidkem krajand a jejich ptatel.

Patovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458, Na doptani se jest — 20th and North Main.

V NEDELI, 19. ZAiti— J. R. Ba6a Original.

V NEDELI, 26. Zitti— Sablatura z Ganado.

VSTUPN]

NONAT

TAR KY!

JaftwM4AW.air,

Cena Nonat jest 50c a $1.00, po55c a $1.05. Ptejte se Va geho leEra taroku, nejlep gi jakosti, ny- ?con karnika nebo jednatele, ale nic jineal za $1.35, poatou vyplacene. Ob- ho neberte, radeji pike primo na najednavky adresujte na: Oechoslo- si adresu: (slz) Marie Leiblinger & Co., ,Altadena, Cal. West. Texas.

PAN! 40c

DAMY 25c PORADATELI.

Nenistive pozad Zbavte se onoho pocitu "ustaviene tinavy".

Cervenka & Vanhra

C. H. CIIERNOSKY

ON

OZNAMUJE

DR. C. GREER

NONAT LEONA MAST. Cleveland,O., 11. srp. 1937.

WEST, TEXAS. Pred 6 roky matka upadla na lePozemkovY obchod — Abstrakty. du. Lekar pouiil X-paprsky a rekl.

Ze je to velice gpatne. Dal matte piPiijeky — Notatstvi. lulky pro nervy, mast na potlaene misto a ulozil na luzko. Ona Mame spojeni v celem state. co lekar prikazal, ale ono to nepomahalo. Jej idOvera byla v Nonat, kterou zaeala prikladat a v nekolika dnech byla zdrava. Od to doby uZivame cela, rodina na v gecky bolesti PRAVNIK Nonat.

Anna Koman, 3442 E. 70 St. Vytizuje veg kere soudni zaleitosti.

Jfadovna: 821 Bankers Mortgage Prava mast je s timto Trade Mark: Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS.

davana pouze v iidovslOch knihkupectvich, ktera nesmeji prodavati spisy arijskych autora, leda v ptipade, jim it tomn bude dano zvla,Stni povoleni ministerstvem propagandy. Dila iidovskYch autorit, vyda v arijskYch nakladatelstvich, mchou bYti dana do prodeje pouze se svolenim ministerstva. Dovoz Zidovske literatury do Nemecka je zasadne zakazan, vYjimky jsou povoleny pouze na zvlaAtni Zadost. idovska nakladatelstvi musi knihy jimi y ydane tisknouti latinkou, S'vabach, jim2 jsou tiMkny ostatni nemecke knihy, je pro Zidovska dila zakazan. tidovske piljdovny knih jscu zakazany

PNmo y e svdm domove muzete znovu nabyti dobrO zdravi, po nera tak 2a.dostiv6 touiite. triivejte Severel y Balzol — onu enamenitou sflivku, ktera yam ptinese novou energii. Spolehlivy Do dobu 50 rokb.

Balzol zdola onen sklieujici pocit "ustavikne imavr. Podporuje za2ivani, zostfuje chut' k jidlu. Jiz dlouhd, ldta tisice texasana pou'ilya Balzol jako ochrannY prostfedek proti malarii a teesnou soustavu budujici silivku pro konvalescenty.

Pan Frank Houtak, Karlin, Michigan, pile: "pomnivam se,ie I jini lido men by zvedeti, jak dobrYch vYsledku prines1 mi Balzol. Byl -jsem ve velmi v6InOm stavu, kdy2 mne Balzol byl doporueen, ale jakmile jsem jej poeal dle navodu uiivati, me zdravi se rychle zleplilo."

KUPTE BALZOL VE VABI LEKARNE, 85c.

W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa.

Boll vas v krku?

Zastavte to Severovkm A n t sepsolem ! Vyplachujte si jim ttrclIo derma pro ochranu.

`ire st • edu, due 15. zo.ri 193i.

Nebuthe

Polonemo%.11

patne Vymegovaui Miiie Vence ..

Lehko Byti Toho Piieinou NMI' Casto Miliete Se cititi Otupeli, Docela z Miry riervosni, anti Byste Vedel ?roe. . Je-li Tomu Tak, Proe Nedati DRA. PETRA

HOBOKO

?i• ileiitost pornoci y am, pave talc jako pomohlo balm poslednich 150 let tisicitm jinYch, kteri trpeli obyCejnimi nastuzenimi, nervosou, nezaiivnosti a zkalenSrm ialudkem nasledkem chybneho vyme govani? Casem vyzkougenY rodinnY leeivy prostfedek, oZivuje einnost — pravidluje stolici — pomaha a urychluje traveni — a pomaha zvySovati chut' k megovanim otravnYch nee'istot ze soustavy.

Trpite-li ApatnYm zaiivanim nebo zacpou, vyphite dolej gi kupon a opatite si jeSte dries lahev Dra. Petra Hoboko!

Dra. Petra LeeivY Olej Liniment ptines1 rozhodnou ulevu tisicum trpicIch revmatickimi a neuralgickimi bolestmi, bolenim zad, obyCejnirri bolenim hlavy, ztrnulimi a bolavirni svaly, ranami, odieninami, namoieninami. Domaci IaivY prostredek po vice neili 50 rokfi. Jest konejSivY. V Kanade Dodavani Beze Cla. .1•■•■•■••

VESTNiK Kanar — nejlepAi ochranou pied otravou plynem NepostradatelnYm spolupracovnikern americkeho fikadu pro prace se stal kanar. timid tento po ritznYch pokusech s kraliky„ psy a jinymi zvitaty, shledal, Ze kanar je ej spc le hlivej Sim hlasatelem, kdyi se v dole vyskytnou otravne plyny.

Kanar se toti2 vyznaduje tom vlastnosti, ze ihned spadne s bidelka, jakmile se nadYcha nebezpeenYch plyny — ale brzy zase oZivne, kdy2 se vynese na eerstvY vzduch. V dole kanarek okamiite reaguje na o'6ravne plyny.

Strana 23.

Sedeli u lekake v eekarne tki pani. VAichni pekne ztizeni, sama boule a modfina. Sean tie a trpelive dekali. Koneene lekaf otevtel d yere: "Talc, prosim, ktery z pane pktSel prvni?"

Zvecll se jeden a povida: "My isme prisli najednou, pane doktore.

Tady ten pan byl ptejetej automobilem, tenhleten druhej je Safer od toho automobilu, toho tak zkidil ten pfejetej pan, no a ja jsem jim chtel domluvit, aby se tak nehadali."

trvaleho Zivota a zdarneha vYvoje.

Tak dlouho eekali Oechoslovaci na uskuteeneni syYch nadeji! S takoyou vytrvalosti a verou pracovali pro zdar svYch narodnich aspiraci.

Jejich viterstvi a zanik RakouskoUherska je nezastihly neptipraveny. Rika se, Ze vla.dnouti znamena ptedvidati. Valcove oeskeho hnuti ptedvidali vSe. Jest opravnena nadeje, ze dovedou vladnouti.

0

TAROKY!

0

Maurice Muret v "Gazette Hra tarok, nejlepM jakosti, nyLausanne": Ze vSech novYch state, jimt sveto- ni za $1.35, poLtou vyplacene. Ob-ba20novYchrzlasovYchyi- vd valka dala Zivot, jest eeskoslo- jednavky adresujte na: Cechoslolacich stanic. Z toha poetu ptipada. venska republika nejvice schopna yak. West, Texas. (dx) na Evropu 62 stanic, na JiZni Amerika 38, na USA. 32, na Ash 18, na Stiedni Ameriku, Mexiko a Kanadu 12, na Afriku 5 a na Australii 7. Tak ptipravuje Nemecko novY dlouhoviny vysilae o vYkonu 300 kW, jenZ ZBAVI VAS LETNICH 2ALUDECNICE POTIZI! ma nahraditi dosavadni stanici v V Lekarnach nebo palete $1.35 Jos. Triner Corp., 1333 S. Koenigswusterhausenu. Byl by tc Ashland Ave., Chicago, Ill. nejsilnejSi vysilad Evropy v soueasne dobe. Italie stavi novY vysilae o 70 kW v okoli Bologni a vyslad o 20 kW v Bolzanu. V Jugoslavii bude postaven vysilae o 100 kW v Belehrade, o 25 kW v Zahtebu a 10 kW ve Skopiji. V Polska bude postaven novY vysilae o 20 kW v Lucku. Bulharsko dohani nyni sve opoZdeni v rozhlase a stavi v Sofii vysilad o 100 kW a male vysilaee ve VarSave a ye Stare Zagate. Na Islandu bude postaven misto dosavadniho •maleho vysilaee velikY a vYkonu 100 kW. FORT WORTH, — Rose Theatre, 1438 N. Main Str., v nedeli 19.

Vynalezy z nouze o suroviny: &Ili a v pondeli 20. zati, piedstaveni o 2 hod. odpoledne cdulosa z do 11:00 hodin veeer po oba dva dny.

Italskemu chemikovi Giordanimu DALLAS — Dal-Sec Theatre, 1900 Second Ave, v titerY 21. zati, se po dlouhYch pokusech podatilo prvni piedstaveni o 2 hod., druhe o 4 hod., pouze odpoledne. vyrobit z rakosi prilmyslovou ceKAUFMAN — NEw Theatre, v oterY 21. zaki. prvni piedstaveni o lulosu. Vynalez ptichazi v Italii ja7:30 hodinach veeer. ko na.zavolanou , protot'e jedindu surovinou pro celulosti bylo dosud citevo a toho je v Italii nedostatek.

Italove museli dokonce omezit roz.11..111111111.0■04111111.0■0411•1•0.0.14■00111.001111.411■041110KNOWNIN.O.O.01■••041100.111.0■0•IWNIIIIMNII.NIONNIIIIIN.M11.1.41 sah novin na pouhYch osm stranek, aby uSettili dtevo k vYrobe celulosy.

200 novS7ch vysilaa.

Na celem svete se ptipravuje sta y

TRINEROVA ANGELIKA

k Jeho Visost

esliST mluvici film s Vlastou Burianem znamilm a popularnim eeskfrm komikem v hlavni roll, bude ukazovin

Zvlictitni Nabidka—Objednejte Dnes!

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. D811-27, 2501 Washington Blvd., Chicago, II. Prosim palete mme nasledujici zkuSebnY lek, poStou vyplacene. ri $1.00 za jednu dostateenou (14 zkugebni lahev Dra. Petra uncovou) $1.20 velikosti Hoboko.

0 El $1.00 za dve pravidelne (3 1/2 un40. VIROCi ZALO2EN1 S. P. J. S. T. A 30 Lut JUBILEUM RADU Zmatky po smrti diktatorove. cove) 60c lave Dra Petra fikladne zavradeni irackeho dikNOVY RAJ OS 71 ZA SPOLUCCASTI RADU MORAVSKA Leeiveho Oleje Linimentu.

ORLICE 145 fl $2.00 za jednu zkuSebni lahev tatora Bekra Sidkiho uvadi irackY Dra. Petra Hoboko a dye -tat v take zmatky. V Jerusaleme pada, se lave Dra Petra Leelveho 'Palestina sousedi s Irakem) se rozOleje Linimentu. zpravy, te v iracke armade Prosim poilete leky na dobirku. ,ypukly nepokoje. Telefonicke spaJmeno Jerusalema s Bagdadem .je od omdelka pteruSeno. Dosavadni iAdresa ZACATEK PROGRAMU 0 1 HODINE ODPOLEDNE •acka vlada odstoupila a ustavenim vlady byl poveten oblibenec -PoStovni Utadovna Obiadnik br. Frank Svoboda sr. irm6cly senator DZemil el Madfai.

Hudba — Slovaekova z Waco.

1.

"SibikskY po§tmistr" piednostou cdstoupeni pkedchazejici vlady Uvitani fleastnika — ptedsedou br. Tom Pkikrylern.

2. naSeho nejfetiiho poigtovniho --1!alejmanovy take pkispelo, 'le arVYznam jubilea SPJST. — tee redak. organu br. Fr. Moueky. du. V techto dnech byl jmenover. mada odmitla vydat policii vojina, . 4.3.Jubilejni scena — ptedvede dorost tadu DubovY Haj a West ptednostou hlavniho poStovniho U- 'cterY zasttelil diktatara Sidkiho. Z dislo 36. kadu v Praze ruskY legionat, at. ka- eto skuteenosti je ztejmo, ze za5. Ptedstaveni zakladajicich elent tadu NovY Raj. pitan v zaloze Antonin Novotny, or- vraldeni Bekera Sidkiho bylo 6. Kratke proslovy ptitomnYch zastupcil jinYch kadri. ganisator a velitel es. legiona•sk novite pkipraveno. Rozsahla petro1 7.

0eska, Beseda — d ye kolony. poSty na Sibiti. NovY ptednosta je 'ejova pole v Mosulu, jet cloclavaji 8.

Hej Slovane — zapeje cele shromadeni. znam vekejnosti nejen ze sve Sin- Traku jeho mezinarodni yYznam, SPOLECNA VECERE — TALI! 25c nosti, legionatske, ale i poptevrato- yla dana pod vojenskou spravu. ye. Narcdil se r. 1882 v Nachode ja- vato pteruSil jejich vojenskY spra yko syn tidiciho ueitele a pa studivSechny styky s bagdadskou viaich v r. 1900 nastoupil sluthu u po dca a ptevzal i kizeni spravnich sty. Za sve 371ete einnosti u poSty Atadt. Podtidil svou reprodelal vSechna odvetvi teto slu2- ,)ubliku iracke svrchovanosti teprve Vstup: pant 40e, darny 10c. by. V posledni dobe byl vrchni te- ve chvili, kdy se dovedel, ze polaSestry jsou ZIdany donesti peeivo, maso a zakusky, elenstvo okolnich radu i deskou vetejnost timto uctive zve: ditel Novotny namestkem ptedno- avek vojska byl spinen a senator Aadfai pke yzal sestaveni vlady. V SLAVNOSTNI sty mezimestske telefonni centraly Londyne se domnivaii, ze iracke, V padu neprizniveho poeasi a tYden pozdeji. na Z • ilkove a je mezi poStovnimi zahranieni politika nebude zmene04/1/8,<N111■1:11110,1■0.011.04161.01■01,410/01/4•1.0■11.■••000■0■11■04111.0:: zamestnanci vSeobecne obliben.

Cfr.......•0.....1.4,110.< ■.11.0./.011W0.1 na.

JUBILEJNI 0 SLAVA!!!

CIS.

v sini radu Nov Raj, v Penelope, Tex. V NEDELI, DNE 19, ZAki

4.)

VECER TANECNI ZABAVA I psi Slovaekove hudbe

Strana 24.

Poutiveite k oznamovani

MaIfT Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli rietujeme 2 centy za slovo za katcle uvetejnent Nejmengi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napigte na zvlagtnim listku a ptilog -tekobjdnasceptilunYobs bud' poitovni poukazkou (Money Order' nebo ye znamkach (stamps). osobni dek, ptidejte 5c na jeho vfnenu. bjiti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posildny administraci pod nagi znadkou, rietujeme za oznamky "Na prodej" "Slutby a prate" a podobne 25c za znaaku a na pogtovne, aby dogle dopisy mohly bSiti ihned odesilany.

Pit oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Ptijme se hospodyne" obna gi doplatek za znaeku a pogtovne 50 centu.

Doplatek za znaeleu budie phloem k obnosu, kterS7 posilate za 0znamku.

HLEDA PRACI. Dvacetileta divka piajme praci na farme pro domacnost i v poll. Piste na: Miss Martha Syblik, 1116 Milford Ave., Houston, Tex. Telefon X 4723, Mrs. J. S. Miller, Houston, Texas (37-38p Stargi spolehlivk mui hleda misto u stargich lidi neb vdovy, ktera by chtela dobreho hospodate; na plat se nehledi jak na doWIT domov. Laskave" adresujte na: `Hospodat", c. o. echoslovak, West, Texas. (pd) HLEDAM HOCHA do kavarny, aneb divku. Musi mit zkuaenost ye vateni. Pigte na: Adolfs Cafe, Bartlett, Texas. (lt-pd) Or" TABAK L/STOVit, kterS7 jE vyle2e4 ke kouteni, prodavam za 15c a 20c Libra nevyplacene. Jerry Prochazka, Franklin, Ky. (36-38p.)

PRODAM farmu 166 akrri, 3C. pod pluhem, ostatni dubovS7 les a obydli. Prodam lacino. Ptieina jc dluh. Zem je dobra. Rosie Vajelak (37-39-pd) Merle, Texas.

PRIME SE device neb 'tem k vykonavani domaci prate a k vS7pomoci ph vateni. Dobri7 domov a mzda. Pigte na: Mrs. 0. J. Nenuneorfer, 2226 Gorman, Waco, Tex. (ltp

Der

.Are SLOVACKOVA koncertni spoleenost a Taneeni Orkestr. umelecka hudba, nejlep gi na jihu Pigte o podrobnosti na: Alois Slava(42-pd) eek, Waco, Texas.

Bar', VELKA ZASOBA hudebnich nastrojri. Tee opravujeme nastroje vgeho druhu. Pieta o seznam a ceny.

Slovdeek Music House, Waco, Texas.

(42-pd) r FARMARI POZOR! Beru objednavky na glechtene Mebane bavinene semeno $2.00 bu gl. Jest to to staroda yna "Mejbinka" jen yelice zdokonalena. Chtel bych agenty vande. Pigte na: J. E. Wentreek.

Route 1, Burlington, Tex. (36-37p) OZNAMENi' Timto oznamuji vaem krajanrim a zakazaiikrim, ze jsem ptestehoval moji "Temple Tailor Shop" na jinni stranu od mestskeho parku, a jsem hotov yam udelat tu nejlepgi a nejrychlej gi praci.

STEVE MARINtK, eeskS7 krejoi a eistie, Temple, Texas. (37-40pd)

Vt STNIK air Medi se divka k domaci praci, ktera ma v torn zkugenost.

Odporudeni nutria. Pike na: Mrs. R. E. Cox Jr., 2028 Windsor Place, Fort Worth, Te-.

(37pd)

Ptijme se divka 20 rokri na domaci praci pro tti elennou rodinu, s dobrSTm platem. Pigte: Alief, Texas, Box 108.

(36-38-pd) zor'.".+ Na prodej nebo k pronajmu farma 100 akril ph Ennis. $50.00 akr. Hlaste se: (Miss) Agnes Dvorak, 621 Cotton Exchange Bldg., Dallas, Texas.

(36-37pd)

Ve stredu, dne 15. zdri 1937.

A tunic mu z raagistratu upominku no, 700 Ke. On bydli ye vygehradske brane a tam ma tea obchod se zboeim, jehoe cena kolisa od 10 do 200 Ke. Sehnal nejak 50 Ke, ptigel na magistrat, tikal "Mohu dat 50 Ka netto.

Kdyg' vezmete, panove, zachranili jste deskeho eivnostnika, kdy ne, prijdu na tebich prosit."

Nechapali, co tim mysli. Zvedl ukazovaadek nad hlavu a slavnostne pronagel: "Na tebich, do presidia.

Tarn jsou pan! pres vas, mail tebich na podlaze." Tak vzali tech 50 Ke netto.

V. Bohn.

duchu sdrueena, s neobvyklou srdeenosti nesena clastojnSrm razem. — Die meho nazoru neni v Evrope ncveho statniho utvaru, jen by kraeel ystfic bezpeenejgi budoucnosti, jako mlada republika eeskoslovenska, aspcii potud, pokud je pod jiseYm vedenim Masaryka, zboktiovaneho s ySTin narodem.

Oeskji narod je demokraticky v nejlepgim slova smyslu. Narod, kterS7 pteekal husitske spory a balite valky thcetilete, bude je gte hrati Mohu v historii Evropy.

Sazenice zelove, rozlieneho Svedorni jest zvlagtni vec, s kte0 rou nutno vadycky poeitati. Svedruhu, hotove k odesilani, 500 za veciskST slavista dr. Alfred Jensen domi jest suverenni pan kaideho 75c; 1000 za $1.25, po gtou vyplacene. Za uspokojeni se mei. Circle v denniku "Svenska Dagbladet" o z nas. Svedomi nelze ukonej giti ani Plant Farm, Waco, Texas. (36-38p) navateve Sokol. sletu 1926: sofismaty, ani pseudocirivody, ani Mrij prvni a smerodatnS.7 dojem v eimkoli vribec svedomi tidi se DKr . NA PRODEJ kordove dtevo.

Praze byl ten, 'ae tarn vle.dne silne \Peaty syYmi separatistickSrmi zakoW. A. Harrison, Wharton, Tex. (40pd narodni nalada v demokratickern ny. — (J. Arbes: Mesiaga KUitATKA! — KUCZATKA! Barred, White Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Black Australorps, Black Minorcas, 100 za $7.75, White, Buff, Black, Brawn Leghorns a Anconas $7.25 za 100; michane $6.75 za sto. Po gtovne vyplaceno, zandena eiva dodavka.

Veechna kutatka pochazi z "flock blood tested" stad. Jsme ptiprave- poeala svou prisobnost ye prospech nakho deskoslovenskeho lidu v ni odesilati objednavky hned. — Texasu, jsouc zalogena a po celou dobu sveho jedenactileteho Von Minden's Hatchery, Fayetteprisobeni fizend krajany. ville, Texas.

(21-dz.)

0 Vzdor tomu, ze za nekolik let po jejim zaloteni pncpukla vlekla JAZYKA DAR ZA Dint PIVA. hospodatska krise, nekolik let trvajici a teece postihnuv gi mnohe obOn se tak vlastne nejmenuje, ale chodni a peneeni ristavy, Liberty Loan and Building Association pod Havlieek-BorcvskS7 je jeho laskor pealivS7m, obeztetriSrm a getrridn tizerim teditelskeho sboru a ritedniz naai historie. Vgechna ptislovi ctva a za podpory a drivery svYch podilnike a na gi eeskoslovenske yektera kdy slygel a sam si vymyslel fejnosti ji projevene v gechny vznikle obtde et'astne ptekonala. Jeji ptisuzuje Havliekovi, od nehoe c,- solidnost a stabilita nebyla doteena, mnozi krajan y, pozbyvgi v dobe 3tatne nic neeetl. "Ji g nag vlekle hospoelatske tisne sve espory v jinSrch ristavech pak litovali, tikal, ae s poctivosti nejdal do- sve fispory namely uloaeny u Liberty Loan and Building Association, 'dog," tvrdi pit torn, kdy nevecio- jea po celou dobu sve einnosti vyp/acela dividendovY zisk nepietriite a diemu za,kazniku vnucuje bezcen promptne a jeji podilni jistiny, Liberty certifikaty vidy svou stoproay barvotisk jako kopii nej yzachodnotu dortely. dejeiho mistra sveta Rafaela, c Liberty Loan and ai do vfge $5,000.00 em2 ostatne nevi, kdo to byl.

Building Association pod L:deralnim dozoAle pies to je Havliaak jedrim : vstupuje do dvarecterem, jsouc elenem nejpoctivej gich obohodnikri sveta. stavu Federal Savings Elabizel mne tuhie druhr dil velike- ho rcku sve pasobnosti se N,, emi vYh:dami and Loan Insurance ho francouzsko4eskeho slovniku. jez dosud svYm podilCorPicratil on, kapita`Veal bych to," povidam, "ale co liscvanou na ebnos am, kdya prvni dil chybi". Nami- Mkt= pcskytovala a s nove pi-ipojenou a $100,090.000.00., (j ed no :al, ze na torn vebec nezaleei, posto milforlfi dolard).. nevada, jak Havlieek rikal, kaed7". to pajigtenim vkladil zaeatek je teeleST, a co bych se tim lactate si sve Uspory u Liberty Loan and Building Association, rapil, kdy mohu mit od neho levn( kde krome jinS7ch vSrhod teai se pojigteni ai do vSige $5,000.00. konec. TakovSi siovnik, ptepychove vazanY, stalo ho to 40 Ka, a koupil editelstvo a ritednictvo Liberty Loan and Building Association do ve vSrprodeji hluboko pod came dovcluje si u ptilegitosti dosaaeneho v "Yrodi jedenactileteho jejiho pil:;emit zadarmo, sam by ho pottebo- sobeni podekovati vaem jejim podilnikann a nail oeskoslovenske vetej/al ke syS7rn studiim, ale poneva& ncsti za v gechnu ptizeri a diiveru ji po celou tu dobu v tak hojne mite se nasledkem toho Nekvasila ocitl proj evovanou. nezavinene v nouzi„ pia gel tam :03.000, pottebuje alespori 10 He, shy mohl nodine koupit na zittek lidZE ahleba. aiechci II. dil slovniku ani za 10 J. R. KUBENA Dr. R. E. MARESH Dr. W. E. FRUIT Havlieek si rye spore vlasy na C. H. CHERNOSKY JOSEPH WONDRASH E. E. CHERNOSKY hlave, tvrdi, ee kdyby se dal k na- Dr. H. R. MARESH JOSEPH HORNAK FRANK TESAft rodnimu sejdnoceni, mohl ue dneska bydlel ve vile po Kramato yi na Lathe ,ale on jaktiv sve ptesvedeeni neprodal a nyni, kdy umira jeho 3. R. KUBENA, predseda E. E. CHERNOSKY, teditel a taj. rodina hlady, vlastni lide nekoupi Dr. HENRY R. MARESH, mistopted. takove cenne dilo za 10 Ke. Konee- C. H. CHERNOSKY, hl. pro,vni radce Pi. Hettie CHERNOSKY, pokladni N. HELEN KROULIK, idetni ne, abych videl, te je smluvnSe a mistoptedseda ten sloynik za dye piva, ktera pra- JOSEPH WONDRASH, mistopted. S. P. STUDNIONY, korespondeni ye vypil v domneni, ee slovnik kou- L. A. KUeERA, assistent pra y. radce a oznamkovSi teditel pim. Phstupuji na ten obchod a tikam: "Ale co rodina?"

"Ta necht' umte hlady," odpoYield vesele. "Stejne tadnou ne.marn. A socialista taky nejsem, protcee ja tomu nerozumim, ale neco PRVNI CESKOSLOV. PiTkOVNi A STAVEBNI DRUiSTVO V TEXASU 803 Bankers Mortgage Building, se povidat musi, proto ge jak ue Havlieek tikal: Lind huba, hole neatesti."

Tento tSrden, dne 15. zaii, je tomu prive

Jedenact Let

kdy Liberty Loan and Building Association

MINIMIMORIONOMIletemal

OkEDNiCI:

IMUNINLIO■11111NP Mil11111111111111111MIC

Liberty Loan and Bldg. Ass'n.

HOUSTON, TEXAS