Vestnik 1937 10 20

Entered

as second class mail matter,

January

==========-=-=-======== of August, 24th, 1922.

3rd, 1933 at West, Texas, under

the Act of Congress

-

ROČNÍK (VOL.) XXV. :wa:s::e::

-

WEST, TEXAS. ve středu

(Wednesday)

711

..,..,.......z.u~

20. řijna (October) 2: "-

1937. ~

ČÍSLO 4Z. ~f>#:\1$''1,.

~~,~.

-.·

CIVILNÍ PRACOVNÍ ODDÍLY. !VILNÍ pracovní oddíly (CCC) vyrostl~ v necelých čtyřech letech v jednu z nejpopulárnějších organisací "Nového udělu", jehož iniciátorem byl president Roose­ velt a jehož úkolem bylo potření nezaměstna­ nosti a hospodářské ozdravení národa.

Civilní pracovní oddíly, známé v celé zemi pod zkratkou CCC, byly založeny 5. dubna 1933.

CCC měly vvřešít problém nezaměstnaných mladých mužů, měly omeziti národohospodář­ ské ztráty, zaviněné zátopami lesu, povodněmi, rozrýváním pudy atd. Jejich úkolem bylo zales­ nění rozsáhlých prostorů a oživení a vytvoření nových možnosti pro vzrůst populace a blaho národa.

President Roosevelt prohlásil v kongresu, že tímto projektem chce poskytnouti zaměstnání ohromné armádě nezaměstnaných mladých mužů a tak dát tento veliký mrtvý kapitál do služeb generacím přitomným i budoucím, dát jej do služeb tělesného i morálního ozdravení a rozvoje národa.

Srovnáme-li statistické výkazy a zprávy pra­ covních táborů o práci, vykonané v době od 5. dubna 1933, musíme doznati, že presidentovy předpovědi se více než splnily. Za tl'i a půl ro­ ku činnosti pracovních táborů bylo opatřeno zaměstnání více než 2,000,000 mužů. .. V tom jsou zahrnuti mladí muži ve věku od 17 do 28 let, váleční vysloužilci, místní. zkušení mužové, správci táborů a techničtí dozorci, dozírající pří práci. Celkem bylo zařazeno do pracovních tá­ borů CCC asi 1,500,000 mladých mužů ve věku od 17-28 let. Průměrná doba ztrávená v pra­ eovních táborech, činila asi 8 měsíců.

Mladí muži, kteří sem přišli morálně sklíče­ ni a trpící podvýživou, nabyli v pracovních tá­ borech znovu odvahy, optimismu a pevného zdraví. Generální lékař ministerstva války od­ hadl, že každý zapsaný mladý muž získal v tá­ boře průměrně 7 až 12 liber na váze. Zkušeno­ sti získané v pracovních táborech umožnily sta­ tísícům mladých mužů stálé zaměstnání mimo tábory CCC. Abychom měli přesný seznam a výkaz prací vykonaných mladými muži v táborech CCC, se­ stavili Jsme společně s Úřadem pro sčítání lidu hned na začátku pracovního programu zvlášt­ ní tabulky, v nichž jsme práci vykonanou za měsíc vyjádřili číselně v mílích, akrech a ji­ ných vhodných jednotkách.

Z této statistiky vysvítá, že mimo jiné bylo vysázeno 1,000,000,000 stromů, 3,000,000 pracov­ nich dni bylo věnováno obnově zatopených le­ sit, postaveno 50,000 mil telefonních linek a 76,000 mll silnic a železnic. Dále ochráněno na 13,500,000 akrů lesní půdy od nebezpečného hmy­ zu a chorob a postaveno přes 2,500,000 yardii. ochranných hrází proti zatopení a rozrušová­ ní píídy.

Ministerstvo války se stará o výkazy a dopra­ vu vybraných mužů do příslušných táborů, o je­ jich zápis; jejich tělesnou způsobtlost pro práci v táboře, organisaci táborů a jejich správu.

První muži byli zapsáni a přijati min. války 6. dubna 1933.17. dubna 1933, pl'ávě 1·2 dní po ,.,,.

'-'

Robert Fechner.

do oddílů zá stejných podmínek s mladými mu­ ži s tou výjimkou, že pro ně neplatilo ustane­ vení o omezení věku a svobodném stavu. Pi-i­ bráním těchto dvou skupin, místních zkuše­ ných mužů a válečných vyslottžllcí\, vzrostly oddíly na 300,000 mužú. Dalšími zapisy vzrosLl jejich počet v létě r. 1935 na 500,000, ale v po­ slední době je počet pflslušníkú CCC pi'isně o­ mezen na 350,000.

Každý pi'íslušník pracovního tábora obdrží měsíční mzdu 30 dolarú. Kromě mistnich zku­ šených mužťi a válečných vysloužilcú, všichni mladí muži posílají část této mzdy, pritměrně 25 dolari\ měsíčně, svým rodinám. Tato částka je poukázána přímo šekem finančním .odděle­ ním min. války ve Wa·,hingtonu rodině mladé­ ho muže. Pouze ti, kdož se uvolí posílati tuto částku 25 dolarú měsíčně svým rodinám, jsou pl'ijati do oddílů CCC. Zjisti-li se, . . že 1·odhm vrátila sebemenší čast této sumy mladému mu­ ži do tábora, stačí to, aby byl z tábora okamžitě propuštěn.

S počátku žili mladí muži ve stanech, vždy 200 mužú v jednom táboi·e. Několik měsíců po založení oddílu byly ve všech táborech posta­ veny di'evěné baráky. Získané zkušeno.-:ti z ne­ dávné doby vedly k užívání pi·enosných ubika­ cí, které podle potí·eby mohou býti pi'eueseuy s jednoho místa na druhé, poclle programu ptá;;

vzniku CCC, byl zřízen pracovní tábor na roz­ moklé náhorní rovině v George Washington National Forest ve Virginii. Začátkem červen­ ce byl vytvořen oddíl 250,000 mladých mužů, dříve nečinných, dnes opatřených příslušným nářadím a hotových k práci. CCC začaly sku­ tečně pracovat.

Na začátku CCC bylo pi'ijetí do pracovních táborů omezeno jen na svobodné, nezaměstná­ né muže ve věku od 18 do 25 let, jejichž rodiny

ÍNová ratolest S.P.J.S.T.

li v

San Angelo, Texas,

vypučela

zásluhou

našeho

organísátora br. šenkyhka

neúnavného a byla po­

jmenována

Tomáš G. Masaryk, řád číslo 160.

První schůze t. řádu konána bude dne 7. listopadu v jednu hodinu odpoledne v síni St. Anthony v San Angelo, v níž ůřed­ nící HL Úřadovny uvedou 15 nových ěle­ nů,

Ce.

Po práci nebo za pobytu uvnitř tábora pod­ léhají mladí mužové dozoru a vedení armád-· nich záložních dú8tojníku. Skutečnost, že i zá­ ložní ditstojnici jsou zaměstnáni v oddílech C CC, nemá s hlediska vojenského pražádný vý- · znam. Nekonají a nen1ají v táborech žádných vojenských povinností a prakticky jsou v . ko-' nání svých funkcí zcela obyčejnými ciclllsty.

V době pracovních hodin podléhají mladí muži řízení školených dozorcú a technikťt, :.:a.:.. městnaných ve službách ministerstva vnitra a · zemědělství, ktei'í jsou odpovědní za spll1ění pracovního programu. Pi'íslušníci pracovních táború pracují 40 hodin týdně, 8 pracovních hodin denně, tedy 5 pracovních dní v týdnu. V tom je zahrnuta i doba potí·ebná k docházce i návratu z práce a hodina denně pro pi'esnídávku. ·

SESTRY A BRATŘI ŘÁDŮ OKOLNÍCH! Dostavte se k této radostné události, vaší účastí dodáte novému řádu žádoucí poslly k práci cílevědomé.

užívaly veřejné podpory. (Později byla tato vě­ ková hranice změněna na věk od 17-28 let, a pouze ti mladí muži, jejichž roíče byli zapsá­ ni ve veřejném pomocném seznamu, mohli bý­ ti vybráni a příjatí.)

Bylo zřejmé, že mladí, neženatí a nezaměst­ naní muži potřebují pomoci první. Zapsaní a pl'ijatí mladí muži byli organisování-do skupin po 200 a umístěni v táborech téměř ve všech 48 státech USA. i v Kalifornii. Podle nařízení pre­ sidenta Roosevelta byli si vědomi, že je třeba konati především práce užitečné a trvalé hod­ noty. Př] tom však je třeba si uvědomiti, že té­ měř všichni tito mladí mužové byli naprosto nezkušení v druhu práce, k níž byli přldělení, ba mnohý z nich nikdy nepracoval. z toho vy­ svítalo, že by mezi nimi měla býti skupina mu­ žů, kteří už mají jisté zkušenosti a rozumějí práci, jež je oddílu přidělena.

Z toho důvodu byl přibrán do CCC poměrně malý počet 25,000, asi osm a jedna třetina pro­ centa t. zv. "místních zkušených mužů", to jest mužů. z kraje kolem tábora, ktei'i už měli jakési zkušenosti v prácí, kterou měl tábor ko­ nat. Všeobecně se soudilo, že do programu CCC by m9hli býti zařazeni také válečni vyslotlžllci.

Proto 25.000 · válečných vysloužtlcd bylo přijato

Strava, podávaná v pracovních táborech, je výživná, zdravá a bohatá. Školení kuchal'! spo­ lu s některými mladými muži, ktei'í se vyučili v-táborových kuchyních a b,yli vyškoll:)ni ve vo­ jenských kuchařských kursech, starají se a ve­ dou táborové kuchyně. Jídelny i kuchyně jsou udržovány v naprosté čistotě a pol'ádku. Teplé maso je podáváno mladým mužfun nejméně dvakrát denně. Pi'esnídávka bývá často podá­ vána venku na poli, a je-li chladné počasí, je mládeži podáváno teplé jídlo . v thermových lahvích.

Denní menu v pracovních táborech CCC se pravidelně skládá z vydatné snídaně, přesní­ dávky a oběda. K oběd~1 bývá obyčejně maso, bl'ambory, zelenina, chléb 8 mistem, nápoje a desert. čerstvé ovoce a zelenina se opatřují v sezoně, čerstvé mléko a máslo po celý rok. Mi(Dokončeui na. straně 18.)

s;

Strana. I.

VISTNiS::

Letecké lékařství.

Ve středu, dne 20. října 1937.

fysické i duševní schopnosti jsou nedostaču­ "'.r.~i

HCE-LI někdo v Americe získat pilotní di­ C plom, musí podstoupit velmi přísné Ié­ kařské zkoužky,

Lidé jako vnadidlo pro žraloky.

jící. Tito lékaři jsou sdruženi ve zvláštním sva­

zu, který vydává svúj oficielní časopis "List pro letecké lékařství". Celá tato armáda léka­ řů se také věnuje pečlivě studiu speciálních nemocí "létajících lidi", vyvolaných výskou, rychlostí a únavou.

Sluch.

Nejchoulostivějším a nejzranítelnějšíní or­ gánem Ietců je sluch. Hluk motoru a změny vý­ šky působí velmi často občasnou hluchotu.

Zvláště změna výšky působí velmi nepríaní­ vě, neboť se pi·i tom mění tlak z vnějšku a zevnitř ucha. Normálně je tento rozdíl v tla­ ku vyrovnán průchodem Eustachovou trubicí spojujíc! vnitřní orgány s vnějškem. Ale stačí nepatrné nastydnuti nebo jiná příěína a Eu­ stachova trubice se téměř uzavře, takže ne­ stane-li náhlá změna tlaku, muže dojít i k protržení bubínku.

Kandidát musí být bezpodmínečně absolut­ ně zdráv, t. j. jeho srdce, plíce, zrak, sluch, krevní tlak: i nervy musí být v nejlepším po­ řádku. Ani to však nestačí, protože jednou z nejdůležitějších podmínek pro dobrého pilota je dokonalost nervových reflexů.

Postavte se na pravou nohu - zní příkaz doktorův - zavřete oči, skrčte levou, ale ne­ dotýkejte se jí pravé.

Nyní musí budoucí pilot, stojící jako cap na jedné noze, se zavrenýma očima, upažiti.

Chvilku tak stojí, nepatrně kolísaje a hned na to musí opakovat cvičení na druhé noze.

Druhou takovou zkouškou, která se zdá laí­ . kovi směšnou, je dětské "chození po čáře."

Aeroneurosa.

Aeroneurosa - nová nemoc "létajících lidí" Kandidát musí jíti nejdříve normálně po - byla studována velmi podrobně vojenským fo namalované na zemi, pak musí přejití ma­ lékařem H. G. Armstrongem z Daytonu. Tato lými poskoky, potom malými krůčky tak, že neurosa se projevuje jako podvědomý strach klade patu jedné nohy před špičku druhé. Kdo letce a končí ztrátou kontroly vlastních poči­ však nevyhoví pi·i této "směšné" zkoušce a nu. odchýlí se ze směru udaného čarou, nedo­ Aeroneurosa se projevuje po 5 až 15 letech stane povolení k absolováni pilotní školy. vytrvalé letecké praxe a postihuje i ty nejlep­ V dalších z těchto zvláštních zkoušek musí ší a nejspolehlivější piloty. Lékař může kori­ se kandidát podle povelu dotknout ukazovác­ govat její působení a zameziti tak neštěstí. kem pravé ruky špicky nosu, potom totéž vykoDoktor Armstrong měl dobrou příležitost po­ 11a t levou rukou, na' to se dotknout navzájem zorovat vojenské piloty. Ze skupiny 163 letců obcma ukazováčky. Podobně se musí levou zemřelo ve třech letech 10. Pouze.Iedíný z nich patou dotknout pravého kolena a naopak. Ko­ zahynul přírozenou smrti, 9 jich zahynulo pi'i nečně musí opět zavřít oči a koná totéž cvi­ neštěstí. 19 pilotů z této skupiny si zachrámln čení poněkud zrychleně "na slepo". život šťastným skokem s padákem, 7 prodě­ že Lyto zkoušky nejsou zbytečné, o tom nej­ lalo srážku ve vzduchu, 77 mělo různé havarie, lépe mluví čísla statistik: Podle statistiky, pořízené za světové války ale jen 39 bylo pi'i nich zraněno. a cnované v archivech královského britského Dr. Arstrong tvrdí, že nervová soustava let­ cu je pi·i létání stále neobyčejně namáhána a leteccva, vidíme jasně, že v prvních jedenácti měsících války na sto zahynuvších letců přt­ napínána, neboť pud sebezáchovy je našim nejsilnějším pudem a podvědomě působí na padali pouze dva sestřelení nepřátelským le­ nervy letců určitým podvědomým napětím. tectvem nebo se země, osm dalších bylo obětí poruchy motoru nebo letadla, 'kdežto 90 jich Americké letecké lékařství. zavinilo vlastní smrt nějakou svou chybou.

Letecké lékařství v Americe je oborem, na 'l'ehdy mohl každý člověk, který měl dost němž se velmi horlivě pracuje a studuje. Po odvahy a nebyl skutečně těžce nemocen ne­ válce bylo založeno několik laboratoří, jako v bo blázen, i'íditi letadlo. Bylo také samozřej­ Hage Churst, v Mineole, Long Islandu atd., mé, že každý normální člověk může získat pi­ které udělaly již hodně velmi užitečné práce. lotní diplom.

Nejlepších výsledků se však dopracovala la­ Ale již sami váleční letci poznali brzy, že je boratoř pro fysiologické výzkumy v Daytonu, nutno, aby k úspěšnému provozování letectví vedená dr. Armstrongem. Nyní jsou zde pro­ měl člověk určité duševní i fysické vlastno­ váděny pokusy, které mají býti podkladem k sti. létání ve stratosféře a ve velkých výškách, kdy Již tehdy bylo jasno, že hlavni vlastností, bez je nutno používat stlačeného kyslíku. níž se dobrý pilot neobejde, je dokonalý sta­ Nemůže-li doktor Armstrong najít nikoho, tický smysl - "smysl pro rovnováhu." kdo by měl být předmětem pokusu, neváhá věc Brzy se však také poznalo, že smysl pro rov­ vyzkoušet na sobě. On sám provedl řadu se­ nováhu je ve skutečnosti vlastně souhrnem skoků padákem s různých výšek a otvíral pa­ různých schopností tělesných i duševních, ji­ dák až v posledním okamžiku podle hodinek, miž musí být každý pilot vyzbrojen. aby tak mohl studovat nejlépe vše, co se pfi se­ Ale ani nejlepší pilot nesmí příliš důvěře­ skoku děje. Shledal, že dýchání zfistává nor­ vat vlastním smyslům, ba i když mu smysly mální a že ani rovnováha krevního oběhu ne­ říkají něco jiného než jeho palubní přistro­ ní nijak zvláště porušena, zrakové vjemy zů­ je, musí spíše věřit přístrojům. , stávají také normální a že za normálních o­ člověk se zdravými nervy a tím musí pilot kolností nenastává ani pocit nevolnosti neb::i vždy být - musí umět nervy absolutně uvol­ závrati. Člověk prý nemá ani pocitu pádu, ale nit. Zda to umí, zkouší lékař asi takto: Zkou­ zdá se mu, jakoby klidně pomalu sestupoval. šený zdvihá pomalu ruku dlaní nahoru až do ' To dokazuje, že je zbytečný strach některých předpažení, potom ji ohýbá v lokti, a kdyi letcu, ktei'í se obávají, aby jim pi·i seskoku s je predloktí kolmo, vloží loket do dlaně zkou­ padákem mdloba nezabránila včas otevřít pa­ šejícího. Potom úplně uvolní nervy i svaly. dák. Tento strach je právě příčinou toho, že Když zkoušející odstraní rychle svoji ruku, mnoho z nich Otvírá padák ihned po vyskoče­ musí ruka zkoušeného padnout měkce. Ne­ ní z letadla, takže tento zachytí o některou padne-li, není zkoušený s to úplně uvolnit jeho část, roztrhne se a pilot se zabije. nervy a svalstvo defekt, který dobrý pilot nemá míti. Předpažl-Ií ruku a roztáhne volně Ve stejný den se·.narodili a skoro stejně zemřeli prsty, nesmí se mu chvět a ruka musí poměr­ V Bohosudově u Žamberka rolník Emanuel ně zůstat dlouho klidná. Takových zkoušek Dostál. Narodil se stejného dne, 7. března, a musí pílotní kandidát podstoupit asi dvacet. stejného roku 1850, jako president Osvobodi­ Ze všech mladých lidí v Americe - od 18 tel. Ve smrti předešel presidenta jen o osm do 30 let - by nemohla splnit tyto předběžné hodin. Zemřel v pondělí 13. t. m. po sedmé zkoušky ani polovina a sotva 25 procent by verer. Dostál (byl již pradědečkem), neopom­ obdrželo povolení řídít létadlo. Pouze 10 pro­ něl nikdy o svých narozeninách připomenout, cent z mladých lidí, jinak zcela zdravých, se že "má dnes s panem presidentem svátek". hodí za vojenské nebo dopravní letce. Úfadem pro obchodní letectví ve Spojených Něktei·í dokázali Masarykovi chyby v te­ státech bylo angažováno sedm set vybraných orii.

Ponechali mu však pravdu v jednání a lékařů, aby svými zkouškami tvořili jakési síto v praksi. Špatně pochopil smysl českých dě­ na vytřídění všech pilotních kandldátů, jejichž jin? Správně jej vytvořil. Karel Polák. čá­

•

•

TÁLE znovu docházejí zprávy, že lidé se sta­ li oběti moí·ských příšer - žraloků, ať již v jižním mOři, v Indickém oceánu nebo v jiho­ a stfodoamerickýoh vodách. Dokonce v sever­ ním Atlanticl{ém oceánu a také ve Středozem­ ním moí-i objevuje se časem tento dravý ne­ tvor. Tak před několika měsíci v Havanském zálivu několik rybářů padlo za obět' hejnu žra­ loku, když parník "Seatrain" převrátil jejich člun. Pi-i nastalém pfilivu nebylo možno rybá­ i'.'{1111, zápasícím s vlnami a žraloky, hodit včas lana, tak že nešťastníci před tváří zoufalého mužstva a cestujících na parníku byli žravými dravci staženi do hlubin .

Nejvíce žraloci řádí na australském pobi'.'eží.

Opakuji se pi·ípady, že mladí lidé, ač varováni, se odvažují pflliš daleko do širého moře, kde je bestie roztrha,ií a pozřou.

Velká a velmi četně navštěvovaná mořská lrnupaliště na blízku známých australských iněst zařídila vlastní strážní službu na ochranu koupajících. Na vysoké vyhlídkové věži stojí muž se zvoncem a bez ustání pátrá po žralo­ cích. V Sidney správa největší pláže udržuje dokonce v pohotovosti letadla, která střeží kou­ pací úsek a snaží se dravá zvířata zaplašit. Leč žraloci pl'.·i svém věčném hladu jsou velmi od­ vážní a smělí a nedají se zaplašit ani letadly, jež se snesou nízko nad vodu. Proto velké moí·­ ské lázně, hlavně lázně Cogee u Sidney, daly koupalištní úsek ohradit drátěnými sítěmi, sa­ hajícími až na moí•ské dno. A přes to vnikne občas žralok do koupaliště a tu buď jej ze strážného člunu zastřelí nebo ho zaženou.

Na základě těchto zkušeností přišli v někte­ rých australských lázních k tomu, že drátěné sítě nabíjí elektrickým prouclem o vysokém na­ pětí, jimž se zvířata usmrcují. K tomu je ovšem zapotřebí lidí jako vnadidel. Jsou to většinou plavčíci, kteří mají za úkol přivábit mořské dravce k elektrickým sítím. Toto povolání jest samozřejmě velmi nebezpečné, neboť plavčíci musi bedlivě dávati pozor, aby se sami nedo­ stali na dosah nabitých drátu.

Nedobrovolným vnadidlem se stala před ně­ kolika lety znamenitá plavkyně ze Sidney, jež o vlas unikla žravému jícnu žraloka, jenž ji pronásledoval za výkl'iků hrůzy několikatisíco­ vého davu, shromážděného na mořském břehu.

Stalo se to takto: Dvě plavkyně při závodech předstihly všechny ostatní. Všich11i účastníci byli chráněni před žraloky drátěnými sítěmi a kromě toho je provázely motorové čluny. V zá­ palu finishe zapomněla jedna z plavkyň na ne­ bezpečí, hrozící od žraloku, a poněvadž ji sit' byla na obtíž, přehoupla se přes okraj sítě. V tom okamžiku byla napadena žraloky, kteÍ'Í dychtivě po ní chňapali. Ačkoliv motorové člu­ ny, provázející plavce, a letadla dělala pekelný hřmot, posádky útočily na dravce, neupustili od své kořisti. Teprve po několika minutách zoufalé plavby na život a na smrt, kdy lidé na břehu stáli se zatajeným dechem, statečné že­ ně se podařilo těsně u cíle uniknouti hrozícímu nebezpečí.

V obvodu souostroví Fidži jsou žraloci zvykli na lidské maso a tím jsou nebezpečnější. Ne­ jsou řídké případy, kdy tyto mořské nestvfiry útočí na lehké loďky ostrovanu, které se jim někdy podaří převrhnout. Ostrované jsou tím však sami vinni, že žravost a útočnost mořských netvorů dosáhla takových rozměrů. Jejich po­ věra totiž jim předpisuje, aby své mrtvé jako "oběti moře" ukládali do malých lcanoí a pou­ štěli je na moře, kde se mrtvoly samozřejmě hned stanou kořistí žralok(t.

Největší překážkou v boji se žraloky - kteří se proti neškodným a hospodářsky na výsost u­ žitečným velrybám neobyčejně rychle rozmno­ žují - byla do nedávné doby nevýnosnost lo­ vu žraloků. Od té doby však, kdy na světovém trhu se žraločí kuže těší čím čím dál větší obli­ bě', a také žraločí maso v Australii se stává hle­ danou pouchoutk:ou, pořádají se lovy na žralo­ ky ve velkých rozměrech a na průmyslovém podkladě,

S

Ve středu, dne 20. fljna i9S'f.

~

.

OSVĚTA.

I

GALVANI SE NARODIL PŘED 200 LETY.

V dějinách přírodních věd hrála velkou ú­ lohu náhoda. Tak objevil Roentgen své pa­ prsky, tak profesor anatomie v Bologni Aloisio Galvanír 1780 zjistil nahodilým pohybem ruky svého asistenta zcela nový 'druh elektřiny, bez niž by nebyl myslitelný vývoj lidstva. Vyklá­ dal pak: Rozkrájel jsem žábu, vypreparoval ji a položil na stůl, na kterém stál elektrický přistro] .. Když jeden z lidí, ktel'i stáli u mne, dotkli se náhodou špičkou nože nervů žabích stehýnek, stáhly se mu někialikrát všechny svaly na kloubech, jako by dostaly silnou křeč, Jiný člověk, který mi pří těchto pokusech po­ máhal, tvrdil, že se tak stalo, když z konduk­ toru přístroje vyšla jiskra. Dotkl [sem se pro­ to sám špičkou nože některých nervů stehýn­ ka a zároveň vyloudil můj společník z kon­ duktoru jiskru. Tu se zjev opakoval. Tak ob­ jevil Galvani tajemství elektrického kontaktu.

Je podivné, že celé tisíciletí se nevědělo o elekti'lně víc než to, že vzniká jiskra, třeme-li jantarovou tyč, Teprve r. 1600 tělesný lékař královny Alžběty shledal, že podobný zjev vzniká pří tření drahokamu, skla a síry. Mag­ deburský radní sestrojil první elektrísační pří­ stroj a Leíbnítz pozoroval elektrické [ískření.

Potom objevy následovaly rychle za sebou.

Gray, Leydenova láhev, která by se vlastně měla jmenovat Kleistova podle svého vyná­ lezce, Benjamin Franklin, Coulomb atd.

Objev Galvanlho byl jen první článek v ře­ těze objevů, které na konec vedly k poznání, že dva různé kovy bez přívodu elektrického proudu prostě společným účinkem v mediu zředěné kyseliny vytvái'ejí elektrický proud.

Původně myslil Galvani že jde o zvířecí e­ lektřinu, což vyvrátil Volta, který dosáhl stej­ ného výsledku namočením měděného a cínko­ vého plechu do kyseliny sírové a tedy nepo­ třeboval k tomu žabích stehýnek.

Galvani se narodil 9. zál'i 1737 v Bologní.

Napřed se zabýval vyšetřováním ledviny a slu­ chu ptactva. Zemřel opuštěn a zklamán živo­ tem 4. prosince 1798 v Bologní, CO DOVEDEME A CO NEDOVEDEME.

K Bat'ově knize "Za obchodem kolem světa".

My Čechoslováci jsme zvláštní lidé. Máme průmysl vysoké' úrovně, který nám cizina závi­ dí, naše výrobky mají po celém světě výbor­ nou pověst, mladá značka - Made in Czecho­ slovakia - má zvučné jméno - ale všeho to­ ho nedovedeme využít. Dovedeme vyrábět krás­ né věci, ale neumíme je prodat. Jsme ve světě nezkušení, slovo - zámoří - nás děsí, k exo­ tickým dálkám máme zajímavý poměr, směs nedůvěry a strachu. Raději se spokojíme men­ ším ziskem doma, než vysokým v Asii a Africe.

Chybí nám sebedůvěra, ačkoliv jiné země, jež nedokáží tolik, co my, na sebe hlučně a úspěš­ ně upozorňují.

To jsou pravdy, které neslyšíme rádi. Ale na tom se nedá nic měnit. Jan A. Baťa to prv­ ní řekl bez obalu a upřimně. Jeho kniha "Za obchodem kolem světa" - je zrovna tak neobvyklá jako jeho cesta. Ale má pravdu, každým slovem má pravdu. Totéž i'íkají všich­ ni naši lidé ve světě. Měl jsem také příležitost, porozhlédnouti se po světě, a mohu řicí, že Baťa všem těmto lidem mluví z duše. Rozdíl je v tom, že Baťovi jeho dílo dává právo k bez­ ohledné kritice a že nelze prostě jeho slova pi'ejít jako názory méně významných lidí. je­ jichž výtky se prostě odbudou jako nářky věč­ ných kverulantů. Ale není to pravda. To je oprávněná kritika, která má přinést nápravu a zlepčení. Jisto je, že kdyby si všichni naši pod­ nikatelé počínali tak, jako J. A. Baťa, nebylo by třeba jezdit kolik týdnu po Asii, než člověk uvidí československý výrobek. Lidé v Asii i Africe by konečně věděli, kdo jsme a co d-0ká­ žeme, měU bychon1 ve ~větě. zrQv~a tall. qob1•é

haua s.

YilTldK jméno jako Švýcaři nebo Dánové, kteří [sou přece mnohem menšími národy než my. Proto je to událost, když člověk v Asii spatří nápis, připomínající Československo, nebo najde hrst­ ku krajanů. Většina lidí v těchto končinách toho ví strašně málo o Československu.

Masaryk, Beneš - tato jména už znamenají určitou představu. Ale - Czechoslovakia? Kde to vlastně je? Baťa a - Pilsen - to ta­ ké lidé znají, . Víc už ne. Konečně, většina na­ šich lidí, které jsem venku zastihl, pracovala pro Baťu. Nikdo, kdo to neprožil, si neumí představit jak dělá dobře, když člověk po ně­ kolikadenní cestě bambusovými lesy na Jávě pi'ijede do malé osady, kde ho pozdraví typický nápis - Baťa -. CJo jsem ještě našel? Vzorně vybudované zastoupení škodovky, Vítkovic, dvou nebo tří jiných velkých závodů a něko­ lika čilých menších firem, jež se nebojí zámo­ Í'Í. -Jinak nic.

Proto má Baťa právo, mluvit o exportu, a proto nelze jeho knihu odbýt jako pouhou be­ letrii. Byla to 'náhoda, že jsem několik týdnů po Baťově cestě· navštívil většinu zemí, jimiž cestoval. Mohl jsem sám posoudit ohlas a skvě­ lou publicitu jeho zájezdu. O Baťovi věděl děl­ ník na kaučukové plantáži v Malajsku, na lodi byl v Novinách o Baťovi delší článek, a v A­ merice, které vůbec imponuji takové věci, se o Baťovi mluvilo a psalo ještě několik měsíců, Kéž bychom si uvědomili, že do exportu musí­ me nejdřív investovat peníze, než nám příne­ se zisk. že musíme do světa posílat čilé lidi a že na nich nesmíme šetřit. Zmůže něco těch několik málo lidí, které máme venku, proti o­ stré a skvěle vybavené konkurencí?

Každý, komu záleží na dobrém jméně naší republiky ve svět, by měl číst a přemýšlet o Baťově knize. Baťa často káře, a právem, ale dovede pochválit. Ostatně je tato kniha zábav­ ná a poučné jsou také příspěvky ostatních čle­ nu výpravy, docenta Landy, dr. Rechta, F. Po­ korného a šéřpílota Šerhanta. Množství snímků vhodně doplňuje text.

A. Cekota vydal tuto neobyčejnou a zajíma­ vou knihu o cestě kolem světa, knihu, která je pi'i vší sti'ízlivosti a věcnosti mnohem nouta­ vější než cestopisy mnoha básníků. Baťova kni­ ha vypráví o nejmodernější romantice: o ro­ mantice obchodu.

Jos. Wechsberg.

-------

' TŘICET SVAZKŮ MASARYKA MEZI LID.

Nikdy 11ebyl o Masarykovy knihy tak silný zájem jako v těchto dnech. Mohli by o tom vyprávět pražští a venkovští knihkupci. Ku­ povala se nejvíce Masarykova Světová revolu­ ce i ostatní jeho práce pokud nejsou rozebrá­ ny. Stejný zájem byl i o spisy o Masarykovi.

Je velká poptávka po mnohadilném spisu pro­ fesora Nejedlého T. G. Masaryk (vydávaném Melantrichem), takřka vyprodáno je dílo Ma­ saryk ve fotografii, neméně se prodávají Čap­ kovy Hovory s T. G. Masarykem, Herbena Ma­ aarvkův rodinný filvot, zkrátka všechno, co se týká presidenta Osvoboditele.

Vei'ejnost se důrazně domáhá toho. aby Ma­ sarykovy spisy byly vydávány za lidové ceny, tak aby se staly přístupné i nejchudším ob­ čanům republiky. Nakladatelství Čin, jemuž president asi před deseti lety dal výhradní právo pro vydávání svých spisu, vyjde tomu­ to přání občanstva vstříc. Uspoi'ádá lidové vy­ dání všech Masarykových prací. Toto soubor. né vydání bude tvořit asi 30 svazků, každý o 500 stranách a bude se prodávat za mímořád­ ně nízké ceny. Vydávání spisu je rozvrženo na několik let. V souborném vydání vyjdou nejen nejznámější Masarykovy práce jako je Svě­ tová revoluce, česká otázka, Sociální otázka, Cesta demokracie, Rusko a Evropa, nýbrž i všechny ostatní práce, jakož i Masarykovy předválečné projevy a přednášky, válečná me­ moranda, dopisy, fotografie atd. Lidové vydá­ ní bude vycházet jednak v sešitech, jednak v uzavřených svazcích.

Mimo to vydá Čin všechny práce na lepším papíře. Toto vydání bude stát asi 2000 Kč, li­ dové vydání bude mnohem levnější. Sešity se budou prodávat jako noviny na ulicích, v kan­ celáficn ~ továrnách a na jejich odběr bude

4;

také vypsána zvláštni subskribce. Odběratelé nebudou platit spisy napřed, nýbrž až je do­ stanou. Prvý sešit lidového vydáni sebraných spisu vyjde patrně už ve 14 dnech. Vydání bu­ de začínat Světovou revolucí.

SLAVNÝ DIRIGENT

TOSCANINI.

Jak píšeme ve zprávách z týdne, koncem t. měsíce vysílati bude NBC fadu symfonických koncertů pod řízením jedn:iho z nejlepších dirigentů dneška, maestra Arturo Toscaninihó.

Pro bližší informace milovníkit klasické a sym­ fonické hudby podáváme o životě a umělec­ kém rfistu Toscaniniho následující kratší zprá­ vu: Arturo Toscanini, nejvýznamnější dirigent současnosti, dožil se letos sedmdesáti lelt. Na-' rodil se 25. bfozna 1!)67 v Parmě, vystudoval na tamní konservatoí-i violoncello. Ale nestal se virtuosem, nýbrž dirigentem. Od r. 1886 až 1898 působil dirigentsky nejprve v Turíně, po­ tom ve většině italských sti'ediscích hudeb­ ních. Od r. 1898 až 1907 byl kapelníkem milán­ ské opery Scala, odtud odešel jako slavný di­ rigent k Metropoutní opei·e v New Yorku, kde pusobil až do roku 1921. Tohoto roku se stal uměleckým i'eclitelem milánské Scaly. V letech 1930 a dalších i'ídil slavnostní hry v Bayreutu a po léta vystupuje jalm nejslavnější dirigent světa na amerických i evropských festivalech (nejčastěji ve Vídni a v Salcpurku) hudby. Ži­ je v Americe, odkud přes svůj vysoký věk pod­ niká umělecké cesty, na nichž 1933 zavítal i do Prahy. O osobnosti Toscaniniho zazname­ nával mnoho zajímavých postr·ehů Karel Bu­ rian, který pod taktovkou Toscaniniho zpíval v Metropolitní opeře. Rovněž v korespondenci Emy Destinnové (o vztazích české pěvkyně k Toscaninimu pojednává v známé knize A. Rek­ torys) nalezneme nejederi: cenný detail.

Arturo Toscanini je v fadě světových dil'i­ gentťi Buelow, Straus, Mahler, Schillings, Weingartner, Nikisch, Mottl, Muck, Schalk, Walter, Furtvaengler, Mengelberg - vrchol­ ným zjevem. Základním znakem jeho umělec­ ké osobnosti je všestrannost, nebot' ovládá svrchovaně všechny slohy i formy: opern i symfonickou tvorbu, klasiky, romantiky i mo­ derní styly a směry, Verdiho i Wagnera, ger­ m{mskou, románskou i slovanskou tvorbu. Té­ to šíi'i odpovídá i jedinečná intensita. Neboť .Toscanini je mužem a umělcem přímo vo­ jevťl.dcovskéviUe, jíž podmaňuje orchestr, pěv­ ce a sbory a strhuje k nejvyššímu vypětí sil.

Pracovní metody Toscaniniho jsou takřka vě­ decké. Každou, i sebe složitější a rozsáhlejší partituru ovládá zpaměti a pí·edstupuje před účinkující s absolutní, do všech podrobností hotovou pfodstavou díla. Týká se nejen stavby celku, nýbrž každého dynamického odstínu, každého smyku, každého staccata, fráze a in­ terpunkce. Neúprosně stojí na svých požadav­ cích a je nemyslitelné, aby ze své představy v něčem slevil. Je imperatorský rys v tomto exaktním umu dirigentském.

Toscanini má geniální schopnost zmocniti se partitur, k nimž ho poutá naprostá úcta k zápisu skladatelovu, v jejich originálním, věc­ ném, objektivním a ryzím smyslu. V tomto e­ tickém pojímání dirigentských úkolů upomíná na Buelowa a liší se od tolika jiných impro­ visátorů a subjektivně tlumočících dirigentů.

Jako všichni opravdoví dirigenti i Arturo Tos­ canini vládne sti'ídmým, prostým, avšak ne­ smírně intensivním gestem. Je to gesto bohatě diferoncované a zcela soustředěné. Jeho světový význam záleží v tom, že svým uměním repro­ dukčním zvedá úroveň k nejvyšším metám a je pro každého dirigenta závazným vzorem. O lídském soukromí pl'isného Toscaniniho vy­ práv&l v 1oi'1ských interviewech slavný pianista Horowitz, Toscaniniho zeť. Miluje nade všecko svou ti'íletou vnučku, o níž tvrdí, že má hudeb­ ní talent. "Pochvala, která by z úst Toscaniniho ani proslulým mnělcúm nebyla lhostejná".

Masarykův odkaz jest pl'iliš veliký, aby jej stačil unésti jen jeden neb několik z nás. Pro­ to jej musíme nésti společně. Pi'ispěti může a musí každý. Hospodářský :a.ozhle(i,

Od1h1 dopisovatelský

I~~~~......_...,

j

Dopisy, jež by obsahovaly nevěcné, neb zá­ vadné polemiky, pořadatel předkládá ve smy­ slu stanov Tiskovému Výboru k vlastnímu rozhodnuti.

San Antonio, Texas.

Ctěná redakce a celá rodino S. P. J. S. T.!

Po kratším pomlčení, opět do hrozného křl­ ku . . . abych zahnál chmury těch našich dlouhoveěemíeh společníků věrných tradícl tohoto listu.

Ač všeobecně se ozývá tíseň dlouhého su­ ehoparného léta - nemožno se vymknouti pocitu Njnovému, který zvláště v přírodě tak zavládá. Říjnová nálada. Řijnová nálada přírodou kvapí, zlacené listí v cesty nám letí, v útrobách našich a také na rtech, hlásá to říjíeíoh [elenů v lesech, Tetřevi, jako by cítili podzim, v pestrosti se peří - letí v keřů stín. černošče v bělostném bavlny hávu, courá se po poli - usedá v trávu.

Mexikán a mezek, bratrsky spolu, číěaroň, ěíčáros, koupí si z bavlny bálů.

Po polsky to zazní, "Pšakrev ža ucha, německy ozvěna "nichts gebrauchen", Angličan a Saxon "Fišing and hunting", kde kdo již k ďasům jde "Weekly end spending".

A takto národů směsice pestré, v říjnové náladě - ach to je hezké!

Té naši jednoty oslavy všude, doufejme, že nás stokrát příbude.

Dříve než suchý list se stromů spadá, ať žádný s přihláškou do SPJST. neodkládá.

Mnohý z nás, jak ten list, zapadne v hroudu.

Pojisťme život svůj, na stráži vždycky stůj, před krutého osudu ranou.

A zapadl . . . Kyrielejson . . .

Slova ta nebyla určena pro každého z nás na cestu k poslednímu odpočinku. Upálili ho ... !

Ale ne na hranici nad Rýnem, ne - že byl ob­ viněn z kacířství, ale, že své poslední přání tak zanechal.

Tam na hřbitově · Mísstonském vydány byly plamenům pozůstatky br. Adolfa Váně, který již po delší čas jsa nezaměstnán, asi života na­ bažen, sahl si na tento udušením. Náležel ku řádu čís. 133 po dobu 20 let, a dle možnosti čle­ nové zdejši zúčastnili se na skromných obřa­ dech a proslovu br. Malého, které se skončily dle jeho přání. Jak to osud usoudil, tak se stalo. Nemohl to vzíti či odloučiti se od my­ šlenky, která jako červ hlodá v hloubi nitra.

A tak život mnohých z nás může býti proná­ sledován nevyhnutelným stínem, který nás se­ slabí a učiní z nás "dětinu" nevzdorující, ustu­ pující, básni této se podobající: Dětina,.

Už dávno umřel, lidé zapomněli . však člověk dosud na něj vzpomíná . . .

Byl dobrý děda, rádi jsme ho měli, jen chybu měl: byl hrozný dětina.

Za městem kdesi sebrál dráteníka, a dal mu oběd, dal mu svačinu, a lidé žasli, co si to prý zvyka, a viděli v něm z jádra dětinu.

U cesty v prachu mřela hladem fena, (kdos prohodil: to bude vzteklina), on fenu hladil, vzal ji pod ramena, a nes ji domů, starý dětina ....

V průíezdě domu dražba konala se, a dražili tam právě peřinu; peřinu koupil, navrátil ji zase ...

A přezdělí mu starých dětinů. · Na konec umřel - neusmířen s bohem!

Bez kněze vyčkal svoji hodinu!

A lidé řekli: Špatnější byl mnohem -, a pomlouval! toho dětinu •••

Ve středu, dne 20. října 1937.

'Yllt'lllE

Strana f.

Vyhláška: Brrr - bum!

Ctěnému obecenstvu obcí a okolních řádů: Floresville, Yoakum (Vlastenec), Fayetteville, Hallettsville, Moravia, Skidmore atd., blízkým i vzdáleným, bratrům a sestrám a jich při­ buzným a přátelům na vědomost se dává, že dne 30. října t. r, naše sokolská obec bude po­ řádati "Sokolský ples" . v místnosti "Turner Hall", v San Antonio, Texas. Účinkující hudba "Čech's orchestra" s kapelníkem br. drem Ko­ peckým. Hojná návštěva bude co neívřeleíí vítána. O místnosti· taneční vám každý s. A. policajt poví Brrr - bum!

Dalším nařízením řádu čís. 133 jest cozkaz, který chtěj nechtěj, s radostným pocitem mu­ sím oznámiti, že byl ustanoven výbor a pově­ řen s vyhledáním stavebního místa pro spol­ kovou či řádovou síň.

Zpráva ta jest vítaná a tím zajímavější, že kráčíme budoucnosti vstříc, místo, svou vlastní archu, útočiště a pomník vzrůstá za dobu 20 let. Do síně své můžeme si vejíti kdy chceme, učiniti si jak chceme, pronajmouti komu chce­ me. Této nám bylo vždy zapotřebí, ale teď ob­ zvláště - mohutníme, sílíme, musíme náš do­ mov pro přítomnost i budoucnost míti. Krok k postavení této je nejodvážnější, jaký jsme kdy učinili.

Vám, bratří a sestry ve Skidmore vzdávám dík za tak krásné přivítání hostů a výbornou až nadmíru chutnou hostinu. Ne vzdálení ale o mnoho více blízcí jste všichni k nám.

Bylo to výborné!

A 'COŽ, abych autovandrem se opět pochlu­ bil, že [sme dne 10. t. m. navštívili kus našeho valašského ráje, který protéká mlékem, ani med neschází, v úrodné krajině vlnovité a čá­ stečně zalesněné to Moravěnce· (Moravie).

ze jest cesta dloubá ... ", až jsme se tam do­ stali.

Seznámil jsem se opět s jedním Karlovja­ nem od Mariánské skelné huti z Leskového, je­ hož jméno s mnoha jiných, buúky mé golgoty si spletly, ale doufám, že časem jej opět vy­ pátrám a budel!le míti více č~u si o našem rodišti pohovoi·iti. Též br. Mikulec z Waco se opět ohlásil a těší se hospodai'ení u rodáka br. Prdy, se kterým prožil to podťadské mládí.

Pi'eji mnoho zdaru a peněz z úrody.

Podzimní dni se blíží a tu opět naše tělo vo­ lá po pi'írodnim elixíru ve zpúsobu "Kaucké­ ho bylinného čaje, kterým, maje čerstvou zá­ sobu na skladě, milerád posloužím a objed­ návky obratem vyfidí)>!l. čas platí, čas tratí a bohatým jest ten, kdo ve zdraví může co nej­ hojněji 40 letých oslav naší S. P. J. S. užíti.

Lawrence V. Kallus.

-------

Dallas, Texas.

Výkonný Výbor českého Dne v Dallas, vzdává tímto nejupi'.'imnější dík všem těm, kteří přišli a zpesti'ili náš český Den v Pan Americké Vý­ stavě. Děkujeme všem, kteří pi•išli v národních kroJích, ne jenom z Dallas, ale až z Ennis, z Fort Worth, z Waco, ze Cedar Rapids, Iowa, i také z New Yorku, a opravdu jsme byli po­ těšeni pi'ijmouti mezi sebe. Dále děkujeme So­ kolstvu pod vedením Fr. Houžvíčky, náčelníka, za jejich ochotu při vyplnění našelto progra­ mu. Dále vi'elý dík zaslouží náš Pěvecký krou­ žek, pod vedením J. Kebrdle, který vzal na se­ be tu největší práci. Klubu óeské Mládeže z Ennis, pod vedením p. Josefa a paní· Boženy Radových, kteří pflšli v národních krojích, vzdáváme nejsrdečnější dík, opravdu chvály­ hodné. Dík profesoru p. Antonínu Navrátilo­ vi, za tak krásnou solovou hru na housle, při doprovodu p. Steinem na piano, bylo uchva­ Ač přijeli jsme předčasně určení programu, cující. Dr. p. Karel Sládek z Oklahoma City, skrytá vesnička s obchodem a rozsáhlou síní který promluvil o významu českého Dne v a několika budovami ,odpočívala v nedělním 'l'exasu. Řeč jeho byla krásná a dojemná, ne­ klidu, který byl námi, t. j. br. Bučkem, Malým opomenul našeho tatíčka Osvoboditele Masa­ a manželkami vyrušen. Sotva zvon poledního ryka, jak pracoval, pro českou věc. Pane Slá­ klekání na odlehlém ústrání umlkl, jako roj dek pí•ijměte náš nejupflmnější dík. Srdečné včel, slétaly se hloučky návštěvníků, ani hu­ díky vzdáváme všem čekým časopisúm, které debnici jim nescházeli, by dodali rázu 25 no­ oznamovaly naše dopisy, dále sestře B. Valčí­ vočlenů a všemu shromáždění. kové, za její krásný proslov "Chodské Básně, Obřady byly jak zvykem jest, proslov úřed­ niků a tito představení žertuplným br. Bečkou též vfolý dík dů.stojnému pánu Gerlichovi z z Hallettesville. Br. Marek, co ůčetník Hl. hí­ '· Fort Worth, za jeho pi'ítomnost. Náš nejvi'e­ lcjší díle našemu krajanu p. Josefu Smolkovi, du či Jednoty, promluvil jadrně a do duše, a kapelmku II. pluku, z Campu Stephen F. Au­ ač áni práhu české školy nepřekročil, řeči jeho &tin, a všem velitelům a posádce, ktei'í oprav­ rodičů se tak naučil a k ní s láskou přilnul, že du učinili náš óeský Den tak dťtstojným. Dě­ odporučoval řeč svou rodnou generaci nastá­ kujeme též sestí'e O. Krutílkové za doprovod na vající. piano, a všem krajanům, ktei'í náš óeský Den Br. Kuběna a br. Steiner též osvěžili poslu­ navštívili. Naše obě dvě české síně byly večer chače svými proslovy, které pi'l tak mnoha zaplněny, takže výbol' vzdává všem nejsrdeč­ slavnostech znají čistě zpaměti, statistiku a nější dík. Náš český Den v Pan Americké Vý­ chvíle těžké i radostné. A což ten br. okresní stavě se vydai'il neočekávaně dobře, a kdo byl soudce, ač jinonárodovec, zajímá se s celou svědkem našeho vypracovaného programu, duši o naši Jednotu a náš lid, opakovav: "By­ doufáme, že jsme učinili vše možné, by náš la to jediná pojišťující S. P. J. S. T., která v český Den byl uspokojující pro každého. Tímto čas války vyplácela pojistky hochům vojínům, Výkonný Výbor ukončuje oznamování v ča­ svou krev ve Francii, na poli slávy, prolévají­ sopisech a vzdává ještě jédnou ten nejvi'elejší cím"! Toť nejlepší oznámka k lidu americké­ dík, za Výkonný Výbor: mu, která se nedá ani zlatem vyvážiti! Ale B. Pi·evrátil, pi'edseda, prosbu k vám, bratři a sestry: Zpívejte a A. Sýkora, dopisovatel, naučte zpívati vaše miláčky "Hej stované" a 2022 Second Ave., Dallas, Texas.

"Kde domov můj?" naše hymny národní, které bouří nitrem cítícího, svobodného, svou vlast POZVÁNf. a svých otců milujícího čechomoravana! Zpě­ Výroční schůze Spolku československých ex­ vem k srdci, srdcem k vlasti, byť i vzdálené. studentu texaských bude se konati v neděli dne 24. i'íjna ve 2:30 odpoledne v čísle 316 bu­ Co tak okouzlen po skvělé hostině a té chut­ dovy Union Texaské státní university v Au­ né kávě (kdo tuto vařil neb vařlla, zasloužil si stínu. skutečně sti'íbrný pohár>; snad ta voda vaše Na programu je velmi di'lležité jednání. má též s chutí této co činiti, ale málo míst Všichni naši bývali studenti i jejich pfatelé najdete v ohromné i•íši texaské, aby nám mě­ jsou tímto srdečně zváni. šťák.um trefili kávovým, mlsným jazýčků:m do DOSTAVTE SE URČITĚ. noty. Moravie to dokázala! Chtěli jsme se je­ ště z pul cesty na onu vrátiti, však čas volal k Tisíc čápů koná 1>oradu. domovu. A což ty buchty, koláče a mákovníky!

Nedaleko Šumperku na Moravě se v těchto Hotové hody spojených sil z pod Radhoště, O­ dnech sneslo veliké hejno čápu, které neu­ stravska, Kravatka a Javorníkú! stále vzrťistalo dalšími přilétajícími hejny.

Hledajíce zpáteční cestu pi'es Prahu, táza­ Do večera jich bylo shromážděno na třech po­ li jsme se aspoň 6 autocestujících, ale· nastoj­ lích přes tisíc. Také divoké kachny a špačci te, "česky či moravsky" směr ku jednověžaté jsou již připraveni k odletu. Na severu Čech matičce země české, a bylo nám správnou fren­ pohynulo za nedávných dmi mnoho mladých štácko-valaštinou vždy vysvětleno kam cesto­ vlaštovek, které byly pozdě vyvedeny z hníz­ vati. Chválíce hospodina, že na Moravii "en­ da. Chladna vyhubila mnoho hmyzu a vla­ gličiny nepotřebujeme, spustili jsme: "Ku Pra- •" štovlcy zůstaly bez potravy.

"'

Řád Rozkvět na Plains čís. 157.

Anton, Texas.

i '

'\

1

Bratři a sestry!

Náš řád je pro nemocenskou podporu, ale úplně a rozhodně nesouhlasí s těmi vypraco­ vanými pravidly, co nemocenský výbor vy­ pracoval.

Brath a sestry! Naše nemocenská podpora by měla býti založena na tomto základě. Ten, kdo se chce státi členem nemocenské podpory zaplatí jeden dolar vstupného a tímto jedním dolarem by se stal členem, a ten jeden dolar by platil každým rokem. Vždy v prosincové a nebo v lednové schůzi. Ponechat tyto dva měsí­ ce na zaplacení toho dolaru, a tím by se stá­ val členem pro další rok. Ovšem, že by ten dolar monl zaplatiti i dříve, ale ne později než v lednové schůzí.

A aby byl vždy placen nějaký obnos na roz­ počty do předu, :Řekněme 10 a nebo 20c, a u­ pravit placení poplatků na způsob jaltým se to dělá u spolku R. V. O. S..

Ovšem to vstupné může být padesát centů, když by si toho většina členu přála. A na to stáří a neb mládí nehrát žáný rozdíl. Když si platí na nemocenskou podporu, tak jest také oprávněn na celou podporu. A v pádu, ze i'ád nachází se pi·i hranieích druhého státu, a sta­ ne se, že někteří členové se usadí v onom dru­ hém státu a navštěvuji schůze, v takovém pá­ du by se neměl dčlat žádný rozdíl. V případě, o jakem píše bratr Paclík od řádu čís, 101 z Gainesville, Texas. Úprava nemocenské podpory. Řekněme, v případě, že nemocný nemusí do nemocnice, tak aby dostával jeden dolar denně, a když by musel do nemocnice, tak aby dostával tři do­ lary denně. A tu by musela býti ustanovena doba, dokud by ti nemocní byli oprávněni k té nemocenské podpoře, S bratrským pozdravem, Joe. Cuba.

SENÁTOR ŠULÁK MEZI NAŠIMI STUDENTY.

z

Austínu se sděluje, že státní senátor L. Šulák mluvil na schůzí klubu Čechie při Te­

)

i

! £,

r

Strana 5.

VISTNiK

Ve středu, dne 20. Hjna 1937.

xaské státní universitě, která se konala ve středu dne 13. října. Schůzi zahájil předseda Arnošt Pecháček uvítáním přítomných a po­ tom byla zazpívána, jako vždycky, národní hymna "Kde domov mít.i?" Potom Libuše čer­ ná, zapisovatelka, přečetla český zápis o po­ slední schůzí, jenž byl schválen beze změny.

Na výzvu předsedovu klubovní poradce Dr. Míček představil senátora Šuláka, jenž byl řeč­ níkem pro klub. Se11-átor prohlásil docela o­ tevřeně v úvodu své řečí, že náš lid je sám so­ bě největším nepřitelem, když se dělí, když ne­ drží dohromady ... Rekl, že to nám škodí ze všeho nejvíce. Odsoudil zbytečné dělení, drn­ bení českých studentu a založení nového klu­ bu. Vyslovil, že moudřejší vždy podá ruku k smíru ... Také prohlásil, že je chybou, když někteří tak zvaní vůdcové chodí na slavnosti našeho lidu a tam nařikaji, že zahyneme, že zanikne naše řeč, Dnes naši mladí lidé, vyšlí z naši university, učí české řečí a vzdělanosti na vefojných školách. Kdo nechce pomáhati, ať aspoň neškodí zbytečným fňukáním . . . Po­ ukázal na skutečnosti, že časopis Svoboda má nyní tři a půl kráte tolik odběratelů nežli před desíti lety, kdy někteří říkali, že je konec. Pro­ hlásil, že neupadáme, že jdeme ku předu a vyzýval naše studenty, aby četli české časopi­ sy. Ukázal na přiklad pokrok našeho lidu za posledních deset let a zdůraznil nutnost spo­ lupráce a vzájemného porozumění a připome­ nul, že našimi největšími nepřáteli jsou ti, kteří nás dělí. Ve spojení je naše síla. Ke kon­ ci své řečí ještě zdůraznil, že čestný český člo­ věk vždy se hlásí k českému původu a ne jen když je mezi samými našinci. Tím se získá úcta jínonárodovoů, kteř! pohrdají těmi, kte­ ří svůj původ zapírají. Otevřeně prohlásil, že člověk, jenž zapírá svůj původ, není hoden důvěry, . . Potom řečník věnoval opravdu krásnou vzpomínku nedávno zemřelému pre­ sidentu-Osvoboditeli T. G. Masarykovi a u­ pozornil na jeho velikost a světovost a příklad k následování. Řeč senátora Šuláka působila mocným dojmem a povzbudila k další ěínno-

sti. Právě povzbuzeni a zájmu je nám nejví­ ce třeba. Byla odměněna dlouho trvajícím po­ tleskem. Předseda mu poděkoval a žádal jej o další přátelství a pomoc. - Potom Jindřich Chovanec představil slečnu Virginii Kerslme­ rovou, která s doprovodem na piano paní Gaedkeové zahrála na housle španělský tanec a Mazurku. Také slečna Edith Fox pěkně za­ hrála na tahací harmoniku. - Dr. Miček vy­ řídil klubu srdečný pozdrav slečny Elly Koe­ meíové, která nyní studuje na Karlově uni­ versitě v· Praze co stipendistka českosloven­ ského ministerstva školství. - Program pří­ ští schůze obstarají: Karel Chernosky, sl. E­ velyn Koemelová a sl. Hájková. Po krátkém rozhovoru zazpíváním Texaské hymny byla pěkná a četně navštívená schůze ukončena.

Ctěné Hlavní Úřadovně S. P. J, S. T. ve Fayetteville, Texas. Členové řádu čís. 112. v Guy, shromáždění ve své pravidelné měsíční schůzi dne 10. říj­ na 1937, usnesli se jednohlasně, pží projedná­ vání návrhu na ustanoveni nemocenského od­ boru, že nesouhlasí s vypracovaným návrhem nemocenského výboru, poněvadž jest tento nespravedlivý k našim starým členům, k těm, kteří pi•ed lety projevili největší pochopení pro vzájemné podporování se, ale že po patříčné změně, která by poskytla stejná práva všem těm, kteÍ'Í do tohoto odboru chti vstoupiti, bu­ dou pro zřízení odboru hlasovati.

Dále jsme se usnesli upozorniti naši Hl. Úř.

S. P. J. S. T. i celé naše bratrstvo, že: Pak-li by tento odbor na tak nespravedlivém základě měl býti uveden v život, že budeme v našem řádu všichni podporovat staré členy v protestu proti poskytnutí jakéhokoliv fon­ du z pokladny S. P. J. S. T. do základu tomuto tělesu a že ku ohradění se mají plné právo, nikdo neupře, nebot oni pomáhali fondy naší S. P. J. T. budovati.

Za řád čís. 112 v Guy, Texas: Martin Kovář, L. O. Hošek, Petr Lišták, re­ soluční výbor.

Z KLUBU ČESKÝCH ŽEN V DALLAS.

Naše říjnová schůze byla opět četně za­ stoupena sestrami, a tentokráte jsme měli čest pohostiti i dva pány. My jsme si toho vážily a budou nám vítáni všichni, jen ať přijdou.

Dále naše předsedkyně připomněla, abychom všichni vzdali poctu zemřelému presidentu Masarykovi povstáním. V tu chvíli posvátného ticha byly naše myšlenky sloučeny v jeden ce­ lek smutku i blaha zároveň, slzu lítosti vidět v každém oku, že nám odešel muž tak vzácné­ ho charakteru. Co znamená náš odchod? Ztra­ tí se jako kapka v moři. Jsme obmezení jen na naše malé okolí. Ale tatíček Masaryk je zapsán v srdci celého českého národa, který je mu vděčen za ten blahý pocit, kterf mu zde zanechal, a my mu slibujeme nesmrtelnou vzpomínku. Masaryk sloučil český národ v jeden celek. Kdybychom my měli jen maličký díl té Ieho vlastnosti . a cbílí pravdu, mnoho trpkosti mezi námi by bylo ušetřeno. A je toho tolik, mnoho, co bychom si mohli vzít od něj za příklad a bylo by jisté, že bychom se pak neminuli cíle. Ani ty naše české osady by ne­ byly rozděleny na tolik různýcb spolků. Ačko­ liv máme mezi námi, jak by se zdálo, lidi, kte­ ří malí velké plány a dle jejich úsudku, kdy­ by to šlo podle jejich, že by to tu bylo už všech­ no tak velké jako Babylon. Oni mají vždycky pravdu, chyby dělají jen ti druzi. Já sama di'í­ ve jsem se vubec nezajímala o spolky, můj všechen čas a myšlenky zabírala výchova mo­ jí rodiny, a až posledních několik let začala jsem se více zajímat o spolkový život a p::izna­ la jsem, že téměř v každém spolku máme dva různé oddíly lidí. Jedni jsou ti, co neustále tn cestu do předu urovnávají, všechny nedťtstoj­ né malichernosti pomíjejí, o žádné pl:·ed dru­ hými nevykládají a zdá se, že žáden o 11ich ani neví. Do novin nepíši, 1.;ičím se nechlubí, jen tu svoji tichou práci přes všechny ty pře­ kážky jdou dál. A já mám všechnu úctu pro takové lidi, neb to je něco, co nedovede každý.

Já sama o sobě 'pochybuji, že bych to doká­

zala, a proto se mně nelíbí, když někdo neu..

""

stále po nich kope jako po nějakěm ošlapku nepotřebném. ctění bratři a sestry, já vám vykládám a při tom ani nepozontji, že už jsem vyjela až za náš kroužek, avšak sestry mne vždycky křižují, že prý mám moc krátké do­ pisy. Kdybych mohla všechno pamatovat, co se v našem kroužku povídá, to by se z toho dal i román napsat. Sestra Valčíková, ta má lepši paměť, ta by vám toho více povčdčln., ale ll;do za to mítže, že je na stávce. Ale tolik ještě musím podotknout, že naše poslední schuze byla zakončena naší pi'edsedkou s po­ citem pevnějšího přátelství mezi námi.

Druhý náš oblíbený čtvrtek každotýdní, kde se jen už háčkuje, šije a nic nedělá, (vidím sestru Valčíkovou jak se směje a už by chtěla vám ukázat n'a toho lenocha), byly jsm2 čet­ ně zastoupeny. Mezi sestrami panovala velmi dcbrá nálada, všechny se jen usmívaly, to asi tím, že ten český den se tak krásně -~ydařil. a proto jsme některé ani nepracovaly. Dyla ta­ ké mezi námi paní Paulová z Fort Worth, kte­ rá zde zůstala na návštěvě od českého d;.1e. Je to pravda, že letoší český den byl jeden z nej­ pěknějších co byly p:iřáťlány v. Dallas, a ško­ da, že jste tu nebyli súčastněni všichni, ktefl se cítili zklamáni roku minulého, neb letos byla za to pčkná náhrada.

Zdraví vás, R. Špaiihelová.

Houston, Texas.

Dnes nám tu tak pěkně prší, že všechno je pod vodou a já v té chmurné náladě si myslím, že napíši něco do našeho milého Věstníku do Sokolské hlídky, když p. redaktor je tak hodný a nám toho místečka dopfoje.

Minulý pátek náš Sokol uspořádal po obvylt­ lém cvičení malý večírek. Pí·ed večírkem se cvičilo, mladší půl hodiny a starší též půl ho:­ diny, pak nastaly nám hody, nebÓť měli jsme nachystáno plno chutných lahúdek. Po hosti­ ně jsme pak měli volnou zábavu s tancem.

Cvičíme každé úterý a pátek, v úterý je cvi­ čitelský kurs pro cvičitele. Zveme všechny, kdož se o Sokola zajímají, k návštěvě našich cvičení a večírků.

V neděli, dne 31. října uspoí·ádáme slavnost, na které bude sehráno krásné divadlo i'ádem Štefánik a to "Zasvitlo nám slunko zlaté", po­ tom bude pi'edveden živý obraz. Na této slav­ nosti promluví náš zdejší českoslovcnsl<ý pan konsul Dr. Karel Hollub.

Bude to krásná slavnost a zveme všechny na­ še krajany a pfiznivce ušlechtilých zábav na naši slavnost. Tedy na shledanou dne 31. říina u Štefániků! Na zdar!

Vlasta Kinclova.

PROTIKLADY V MASARYKOVI.

Byl odborným profesorem filosofie a socio­ logie, přísným třiditelem včd, ale v době pro­ fesorské kathédrovosti pohrdl vší kathédro­ vostí a daleko a široko pi·echázel hranici vla­ stní. nauky. Byl realista, ale pi'.·! tom romantik, byl positivista, ale neomezil se positivismem.

Hlásal evolučnost a sáhl k revoluci. Pi·ipadal světoobčanem, a byl při tom vysloveně národ­ ním. Hlásal ukázněnost ducha i činu, ale byl schopen impulsivních nutkání a počinú. Jevil se jako vtělený rozum a skepse, ale neubrá11il se citu a víře. Potíral mysticismus a nrunikal jeho záchvěvům. Bojoval se zjeveným nábožen­ stvím a věřil v Prozřetelnost a v nutnost círk­ ví. Pacifista, a stal se vojákem. Byl skrz na­ skrz demokrat a púsobil aristokratickým do­ jmem. Stál v čele nejmenší politické strany a přece vedl národ, bylo to vidět · již před válkou, když byla z.akládána na pi·. Husova společ­ nost. Žil ve velkoměstech a podržel si značnou dávku venkovanství. Studijně vyšel z němec­ kého prosti·edí a tvol'il nové české prostfodí s důmyslem nejnárodněji zasvěceným. Připadal zprvu jako "nepřít.el v domě", a přece byl je­ ho největší, právě že kritický přítel. Na.rod pa­ soval ho v své nejasnozl'ivosti namnoze za "zrádce", a byl to někdo nejvěrnější. Byl před­ mětem útoků a nenávisti, aby cele poznán byl nejnadšeněji milován,

Prof. Alb. Pražál~.

VISTN~k

Strl\na 8. Řád ~r.a'f,a, .čís. 29~, 'J.'~lor, ~rexas .... ,1., :Tak.už''js~m .zase.tady,s~ zprávam(z našeho českého Tayior. · . ·. · ., .... · Tož jak jsem se dozvěděl, tak ti naši ochot­ níci se do. toho rychle vpracovalí. a nacvičili krásné. divadlo "Srčlce v zajetí." Jest to skuteě­ ně krásná veselohra, kterou naši ocho.tníci předvedou v nedělí dne 24. října, večer: v 7;30 hodin. Tímto vyzývám všechny naše krajaqy .I krajanky, mladé i staré, aby se přišli podívat a pobavit zas do té naši české síně řádu Praha v Taylor.

Divadlo, které naši ochotníci sehrají, jest skvostné, obzvlášť když víte že jest obsazeno velmi dobrými herci jako jest náš p. Jerry .Cha­ lupa a Alois Boudný. Víte to a pamatujete si z posledního představení, které nám sehráli· ne­ dávno v naši krajině a s nimi pí. Přikrylová a pí. Holá s p. Ed. Holým, Štěpán Hrňa a Jerry Pavlík, tak uznáte už sami, že není možno, aby to bylo [ínačí než výborné. A což až uvidíte zas naše slečinky Olgu Kubičkovou, Vilh; Kinclo­ vou a Albínu Kubíčkovou, tak musíte uznat již ted', že máme se na něco co těšit na neděli ve­ čer, když takoví vybraní herci nás budou na je­ višti držet v napětí, kdo to srdce vyhraje a za­ jme. Obzvlášť vy mladí byste měli se přijít po­ dívat a naučit, jak se má to srdce ženské zají­ mat, a ti starší zas na to vzpomenou, jak zají­ mali svoje milá srdíčka.

Také jsem měl to potěšení spatřit u nás v Taylor našeho br. Jana Urubce, našeho organi­ zátora. Promluvili jsme si spolu a pi'i tom se vyjádřil, že rád vidí, že br. Jan Švadleňák jest pracovníkem na tom samém poli jak on, a rád by br. Švadleňákovi vypomohl kde může, poně­ vadž se stává, že kde nemůže jeden získat čle­ na rodiny pro naši Jednotu, ten druhý to do­ káže, a tak by měli všichni pracovat. Br. Urub­ ku, děkuji Ti· za ta slova a přeji Ti zdar i br. Švadleňákovi. Jen s chutí do společné práce, a­ by naše Jednota šla výš a výš.

Tak všichni čechoslované zdaleka i zblízka, nezapomeňte na naše české divadlo v neděli dne 24. října a ukažte svoji návštěvu, že ještě žije ten český původ v naši krvi.

Na shledanou v naši síni u jeviště. Zdar naši práci!

Jos. F. Eineigl, dop.

CO KAŽDÁ MANŽELKA BY MĚLA VĚDĚT O POJIŠTĚNÍ SVÉHO MANŽELA.

V první řadě každá manželka je společníkem firmy, již nazýváme domácností a její manžel ví, že bez její pomoci rodinná pokladna neboli peněženka utrpěla by nesmírně pod tlakem v této době nemístné drahoty, ať již je nutno .koupltí oblek, či živobytí. Peníze vydělané vče­ ra, minulý měsíc, neb poslední rok, jsou jako vyvařené zbytky kávy, kterou rodina měla ke snídani; vykonaly svoji práci staly se více neužitečnými. Bez těchto peněz jež zaplatily nájem, uhlí a další potřeby, žívot stal by se nemyslitelný. Je však zde zítřek, příští měsíc, pi'íští rok a celý život, kde spokojenost každé­ ho člena závisí na příštích příjmech. Musi bý­ ti počítáno na ošacení a vyškoleni dítek a Je velice ehvályhodno pozorovati naší mládež, jak právě tímto vyšším vzdělání uplatňuje se v zodpovědných místech a profesích. Je zde viděti, že rodiče si přejí, aby jejich dítky měly snazší život než ti, kteří před léty opouštěli svoji rodnou zem za větší skývou chleba, aby' těžkou prací rukou svých dobyli sobě a svým milým vše to, co stará vlast poskytnouti ne­ mohla.

Všechny tyto plány možno vyplniti pouze ji­ stým příjmem, který musí býti pravidelný, ji­ nak domov nebude tím sladkým domovem.

Proto měla by každá manželka z n t i do­ podrobna životní pojistku svého manžela, mě­ la by věděti, že pakli manžel má pojištění na jeden tisíc dolarů, v případě úmrtí z této po­ jistky jí a celé rodině ničeho nezbyde, neb ten­ to tisíc doítarů zaplatí lékaře, pohrobníka a dluhy s nemocí spojené. Jak jí bude .možno u­ vésti ve skutek vše to, co se zesnulým manže­ lem plánovala pro jejich děti? Jak jí bude možno udržeti ten domeček s trávníěekm a zahrádkou, když zdroj příjmů je zastaven a.vě­ řitelé stávají se urputnějšími a banka. žádá pravidelnóu splátku? mnoho .taltov:ých;při~ pa(;lů v každém okoU, a ty čtenáři. jistě jeJ~riáš

a

á

Je

··

V'e středu, dne 20. říjni:ť · t9íY7:

a. i~ .ti .zmí.~nD, že dčti: bez . otce jsou. Q(\stt}l.<>.Va:­ ny, že vdova' s dětmi bez .zaiu.če+.>,ěhó:.příjmu je~ b;y:tootí. ~~. zastání, bez pomoci.... :·• ·. :· ·:... : . ,, A,. přece. ~yl. ·čas; když QrganizátQt ... zčnr. s průvodcem zaklepal na.dvéře a snažil se získati manžela za členapro .rnístní.fád, pro .Jednotú, jež vykonala nejvíce pro naše .ěeskostovenské rodjµy, snažil se.a vysvětloval; že právě (i.n,es, když, manžel je zdráv, je. jediný.' čas kdy m0'4no členství u ZČBJ 'získati, . a to ,dobré, bratrské pojištění, plně zaručené ~a· nejnižší .možný ·p,míz u 11,ejmohutnějši· naší bratrské Jednoty,~ která vládne více než šesti milliony dollary a šest millionů již vyplatila sedmi ti­ sí.ci pěti sty l'Odinám a vyplatila · by i tobě, n y ní, když jsi ovdověla předčasně. Ale ty jsi věi'ila, že tvuj manžel má dosti pojištění! Co svízelu a uti-pení mohla jsi sobě a svým dě­ tem ušetřiti! Ale ty jsi se domnívala, . že víš vše o pojištěni tvého manžela! Váš nábytek pojistili jste ještě s manželem před ohněm na nejvyšší možný obnos, ale sebe a své dítky jsi svou. šetmostí uvedla na okraj zoufalství .•.

Každá manželka a každá maminka . měla by si nechati vysvětliti pojistky na své milé.

E:aždý cent yYnaložený na pojistku u ZČBJ. je penízem nejlépe uloženým, a vy kteři béi'ete slova tyto v .pochybnost, přesvědčte se sami u - vdovy s malými dětmi! · Frank· černohorský organizátor.

Pozn. red.: - Otiskujellle toto bystré osvě~le­ ní o dťíležitosti životniho pojištění z Bratrské­ ho, Věstníku Z.č.B.J; Hodí.se i nám v krajan­ ských"'kruzích Texasu. čtěte stať znovu a zno-' vu!

ru~9'.:J>a,n;i..'la Ma1,jánka;.sckuekala smíchy, kayž před vandrovního klatlla talíř hrachové polév­ ky a bramborových knedlíků: ·a pan faráí'-pt>­ vídal; usmívaje se potutelně: ''To vá:rn: bude snad·lépe..chutnati než ta teplá lžíce ná'lrtč!ný aaludek.'.'

Ta naše vandrácká ki•ev vypudila 11ás inúo:tio ze staré Vlasti do světa, zatoulali jsme. sé· do všeeh jeho' koutů. Zedníci chodili z ČédJ:i práci do · Německa, hat'fenisti a harfenistky Nechanic natrefovali jste všude na ballcánském poloostrově a i hudební kapely,.krejčí byli·také rozlezlí po celém ;;větě a i jiní řemeslníci. V Čé'­ chách zase takovými tažnými ptáky z cizích luhťt byli dráteníci, či drotal'i ze Slovenska, po:. tulní obchodnici "Kočevjáci", zvaní také zko­ moleně "kočebráky'', chodící většinou po ho­ stincích a nabízejíce v nich hostům rťtzné tre­ ty. Dalmatinci a Slovinci s naušnicí v jednom uchu se soudkem na zádech, volající po ulicích své stereotypní: "Vinny ócet!" ve špatné vý­ slovnosti. Bratři Dalmatinci také v Praze ote'­ vřeli si vinárny a dělali dobré obchody, jako příkladně "Dalmatská vinárna Brača Didolič" . na Vinohradech a "Roko Bradanovlč". Nám.ho­ chťlm ze školy, z vyších ročníkťí, bylo to divné, že místo háčku nad č mají nad ním čárku,· ale je to slovinský a chorvátský pravopis. · Tak vidíte, že tu tuláckou krev má mnoho li­ dí. A nás v Houstonu velice těší, že ji maji mnozí naši krajané na blízku od nás i z daleka, jináče bychom se netěšili z jejich návštěv n~ našich zábavách. Naším přáním je, aby té .tu­ lácké krve bylo mezi nimi v den, kdy ochotnic.i řádu Pokrok Houstonu sehraji veselohru se zpěvy, "Tulácká krev" a svou účastí pomohli nám čestně oslaviti jubileum devatenáctiletého výročí prohlášení samostatnosti Českosloven­ ska a vzdáti pietní poctu zesnulému tatíčku, Osvoboditeli, Tomáši G. Masarykovi a v duchu zaslati vzletnou zdravici naším spolubratrům ve staré vlasti a jejich vládě.

Ujišťuji vás všechny, že to bude něco velmi pěkného, ba přímo skvostného, ona sehra "Tu­ lácké krve". Návštěvníci našich divadelních představení ví dot*e, co naši herci svedou a kteří to jsou, poví vám oznámka v tomto čísle uveřejněná. Promluví k vám na této slavnosti naše stará vlast ústy zdejšího svého pana kon..: sula, Dra. Karla J. Holluba, takže se duchem zatouláte v ty staré rodn.é nivy, kde mnohý z vás prožil své dětství a jinošská a dívčí léta, vás, z Čech, z Moravěnky, Slezska a Slovače.

Vzpomenete těch velebných okamžiků: kdy i vy, co jste tu již dlouho, svorně a bez rozdílu přispěli akci, čelicí ku získání samostatnosti pro své krajany tam, tehdy ještě svírané v pařá­ tech dvouhlavého orla rakouského, vzpomene­ te, jak jste jásali s nimi, když toho velkého c1le, o kterémž jsme jen kdys pouze snívali a ne­ pomyslili si, že bude v nedaleké budoucnosti u­ skutečněn, dosáhli, ba mnohem více, nežli by­ lo skoro našim dětským ždáním, k trojícl ko­ runních zemi českých, Čech, Moravy a Slezska, přivtělili jsme Slovač a Podkarpatskou Rus. Tak nezapomeňte se k nám zatoulati v ne­ děli, dne 24.. října, do budovy řádu Pokrok Hou­ stonu a buďte bez starosti, naše sestry kucha­ řinky mají dobré srdce a když si jim postěžuje­ te, .že jste neměli od rána, na tom· vandru k nám "-teplou lžici v žaludku", ony se již o vás postarají, abyste lačněním pohromy na svém tělesném ústrojí neutrpěli. Ale neodbuďte je za tuto dobrotu, tuto laskavost se starým obvyk­ lým "Zaplať Pán Bůh", neb "Naděl Pán Bťih'\ ale odplaťte jim to mincí dobré ráže fabrlkace­ strýčka Sama. Heslem všech budiž: "Vzhťiru, v neděli, dne 24. října zátulkou do sině řádu Pokrok Houstonu!" s. P. Studničný.

···na z

t.rULACKA KREV.

"Jo, jo, má to v krvi", tak sl povidávali ve staré vlasti lidé o té či oné slabé stránce toho neb onoho člověka. Pil-li a jeho otec také, pří­ padně i jeho děd, měl to pití "v krvi", byla to jakás jeho dědičná vlastnost a podobně to by­ lo i s jinými náruživostmi, které křehkého člo­ věka ovládají.

Platilo to také pro tuláctví, ač ten poJem byl trochu široký, jsa vztahován na každého, kdo měl v sobě trochu nepokojnou.krev, který jak se říkalo, rejdil z .místa na místo. Tuláctví je jalcysi dl'Uh atavismu, který se po mnoha gene­ r.acích objevuje a není to nic divného, neb .člo­ věk, zvláště v primitivní době a ještě hodně později byl kočovníkem, stěhuje se za potra­ vou pro sebe a svťlj dobytek z místa na misto.

A i pak, když civilisace zapustila hlouběji své kořeny, rťlzné příčiny pudili lidi ku stěho\'.ání.

Před padesáti léty, bylo pro ka~dého vyučeného tovaryše skoro příkazem, aby šel do světa, p.a "vandr". Bylo toy době, kdy ještě vládl cechov­ ní řád, .vyučenec · s pracovní knížkou, či obvyk­ le zvaným "vandrpuchem" tloukl se od města ku městu takovou polovičatou žebrotou, "fech­ továním" a hotely tu zastávaly pověstné "'her~ . berky". :f'.ak v · Rakousko- Uherské řiši. na.stal později jiný pořádek, byly zavedeny stravovny a s nimi spojené poptavárny. K "vandru". svá­ děl pohodlnější, bezstarostnější život, zvláště za .letní doby, kdy se to tak pohodlně šlapalo po silnicích s rancem, či "pinklem" na zádech .. Tu a tá.m.se jim podařilo něcq vyžebrati na něja-. kou tu sklenici piva a na tabáček a když na. ta­ báče~ nlilbylo,spokojili se. tytq obyč~jně veselé kopy sbíráním odhozených )couskťidoutnikťi ..a. cigaret, zvané v terminologii vandrákťi · baga., bačka a zvedánlka.

Jejich žebravou fraseologií bylo obvyklé: "Sss. ponížeností, chŮdý vandrovní prosí o nějakou ah:nužničku" a. aby to znělo vice. prosebněji ku vzbuzéní soucitu, dodávali ještě, že "od rána, neb po celý den neměli teplou lžíci v žaludku".

Jeden .dobrosrdečný farář, který málokdy po­ dobného petenta oslyšel, ale. jinak šprýmař. ztropil si malý žertík s Jedním mě známým, spoludělníkem, když v blahé předtuše na. ,farn zabJ.oi,tdil.Když spustil. fin~le .svého. p:rosika.-0• alhlt.ižničku . s. obvy.kloú formulí,. že'.~'.pe~ěl ée­ lý d~m. teplou ,lžíci.v,žaludku''., polit9val ~ef pan farář slo\'y:. ''Chudá:čku, to už.,něja~ spravime, posaděte se, t11dy je čtyráček, (mědě11ý.čtyř­ krejcar) na tabáček, panna.~ucll,ař~~ µiá.j~-. ště. v,kan,i!lec.I:i:.oheň.,.tak tu b,llqll.s. t,eplQU. J..žic;í· nned", a:za. c:h.vili čipera přinesl lillei. na .misce

t3t'tep1ou. ~ Jl

i:nut .vándrovnt

:pustu'~ne(l

Dosvědčení řádu Všeslovan čís. 123.

Ct,ijní.bratři a ,sestry! ; Xi.m.to., .kvituji nem-0censkou podporu pro P.~tra .iµ,etu.. Podporu zaslalo celkem 14 řádu. Řád čís. 28, $2.00; řády čís.: 68, 67, 30, 96, 62,: 94,.11, 133 .a 141 po 50 centech. Řády čís, 16.a 136 po 35c. Řád čis. 147, 25c. Celkem $7.95",-· Všem, jménem spolubratra Kreta dík i za·· to málo!. ~ bl;'~tfským l)ozdravem, Dom. Vyddal, tl\J•..

a

.

'·

l' I

i

I

VIS1'Ni.i'"

Ve: středu, drte 20. října 1937.

F.OZ\'ÁNÍ K SLAVNOSTI ŘÁDU JAROMIR:• '7E WEST.

Ct.ěnibratř! a sest,ry! . Už tuto neděli 24. říJna náš řad pořádá ve své moderně opravené a zvětšené síni oslavu .ztozc­ ní naší S.P.J.S.T. Jak dle naši oznámky vídíte, Jsme k významné slavnosti připraveni v .kaž­ d~m ohledu. Program Je případný a pestrý,, o pohostěnt i pobavení ůčastntků náležitě nosta­ ráno .. Timto znovu zveme.členstvo okolních řá':" dů jak krajany vůbec. Zvláštní pozvání ěmíme ~akládajícim členům Jednoty, místním i přes­ polním, by se k naší slavnosti dostavili. Budou našimi čestnými ho1,tya dostanou zdarma celé pohostění. Vzhúru na jubilejní oslavu S.P.J.S.T. veWest! S pozdravem, Emil W. Popp, taj.

Taylor, Texas. ctěná redakce, bratři a sestry!

Opět po delší době chápu se pera, bych po­ dala do našeho Věstníku zprávu. Doufám, že bratr Moučka mně promine.

Počasí jsme měli poslední dobu pěkné. Slu­ néčko hezky svítilo, takže se na poli dobře dělalo. úroda Ie v našem okolí sklizena, totiž bavln.y, která byla dosti ucházející, až na tu cenu. Nu, musíme doufat a kojit se nadějí, že na rok to bude lepší.

Farmařské schůxe, která byla konána 14. října v síni řádu Praha čís. 29, zúčastnilo se velké množství lldu. z blízka i 7.dt'tlí přijeli far­ máři. aby vyslechli h~<"i kongresníků pana ,rone1m a ,. •Johnsona 7, Washingtonu, kbeř! vy1>větfovali plán pro rok 1938. Douřám, že mno­ zí budou uvažovat o tamto plánu.

Dále, listí se stromů opadává, což nasvědču­ je, že příroda se zase kloní k zimnímu odpo­ činku. Máme na naší řarmíeí kousek lesíka, který začíná vyhlížet .iiž smutně, ale na jaře, když se příroda probouzí k životu, je to krás­ ný pohled. Časně ráno, když vychází slunéčko, často si zajdu do onoho háječku a poslou­ chám to ptactvo, zvlátě slavíčky, jak se radují a těší z krásné pNrody.

Už jsem měla hnedle zapomenout, že náš divadelní kroužek řádu Praha čís. 29, sehraje krásnou veselohru, "Srdce v zajetí",. dne 24. října. Jest to krásný kus o 4 dějích. Pan Novák a pan Drbla mají plán jak můžeme mít všecí dost peněz. Pana Nováka a pana Drblu budou představovat p. J. Pavlík a p. Štěpán Hrna; oba dva jsou výteční herci. Tedy vás zveme, byste se v hojném počtu dostavili a uvidíte, že nebudete žádný toho litovat, poněvadž všichni herci se vynasnaží, aby vás uspokojili. Po di-' vadle bude taneční zábava při české hudbě.

Proto 11e7,npc111e11te na neděli, 24. října, začátek v 7:30 hod. večer, Za což vás prosí a zve, Rubie Holly.

UPOZORNĚNÍ

POKROKOVÝM

LlDEl\·1,

Naše spolková činnost vyžaduje, aby nebylo zapomínáno na různé osvětové a pokrokové organisace, aby nebyla přehlížena ideová prá­ ce. Pokrokové hnutí, soustředěné v Texasu pod jménem Svaz československých Racionalistů, koná. v nedělí, 24. října t. r. svou státní kon­ ferenci v Houstonu, v síni řádu Pokrt>k Hou­ stonu čis. 88. Začiitek přesně v devět ráno. Jc mnoho věcí na programu, a proto každý po­ krokový člověk měl by býti přítomen. Dojde-U na . uskutečnění některých projektovaných věcí. jako příkladně vybudováni akce k póetě zemřelého Masaryka, jména všech přítomných b11do11 na trvalou památku zapsána do zvíá­ stní knihy.

Štěpán Valčík, předseda.

Frank Hlavatý, tajemník.

NEZAFO!\U;ŇTE, KRAJANÉ, SCHŮZI.

NA DŮLEŽITOU

Z Houstonu se poznovu sděluje, Že výrctči:it schůze Spolku československých ·exstut'Ientů texaských bude se konati již tuto :. neděli1'dně,' 24: října ve 2:30 odpoledne v čísle 316 oudti{,y Union Te:icaské statní university v Austinu.' N~{ programu ,ie velmi. dúležité jednání. ·Všicl:inř naši: bývalí studenti· i jeji:ch přátelé• bY se ·měli na schůzi urči.tě do.'ltavitl. Jsou srdečně z\iá;rif: Návštěvou ukáží skutečný 'záJem'Ó' tenth dft­

ležitý spolek. Očekávťt se veliká návštěva.

fštriina

'iíá:d Svaz:l:ecli.oslovanů, č. t~.,·Forť,\'oríh. 1 Mní l:fratřr 1!,' sestry! . .. :.

Tento dopis· jest o 'týdeh zpozděn. · Dostala jsem rozkaz od zábavhiho výboru,·abych ozuá111.ila všechny zábavy·do ukončení tohoto róku. Český'·del'i. v Dallas Vi11·oora11i U: řádu čís~' 84.

•jest příčinou:;Žé se mně db psaní moc nechtělo.

Vypisovat nebudu, Jak se' český de1i vydařil.

Dle m.éhó úsU:dku- měU pěkný program. Pěve­ cký kroužek jest čím dále tím lepší. Pan Kebrd­ le si zaslouží pochvaly i jeho zpěváky;'Vino­ braní řádu Pokrok bylo hojně navštíveno a že bylo dost darebák1'i., tak policajti měli pihl.o, takže bylo při tom. legrace pro všechny. A aby­ chom i my měli podobnou legraci, pořádáno bude vinbbra11ív sobotu dne 23. října. Na tuto zábavu jsou úctivě zváni všichni bratři, sestry a vaši přátelé. Síň bude okrášlena zeleným·a rdzným lákavým ovocem, které vaše tanečnice tak rady, ale běda jste-li chycen, tak jste po­ kutován 5c, !Oe aneb 15c od úřadu. Hudba br.

F. Blažka, začátek v 8 hod. večer v sobotu dne 23. řijna. o občerstvení, zákusky a dobrý pořá­ dek bude postaráno. Vstupné pán 40 a dáma 25 centll.

Zvlaštní pozvání pro vzdálenější, zvláště z Dallas, do řádové síně čís. 92., 2615 N. Houston Street.

30. října. - Halloween dance. Každý se při­ strojí dle libosti. Připravte se 11a tuto maška­ rádu. Další oznámení v po7,dějším čísle Věst­ níku. Hudba br. F. Blažka.

13. listopadu. - Armistice Day dance. Něco nového, co jsme zde ještě neměli. Prógra.m há tuto zábavu vám bude později oznamen. Hud­ ba br. F. Blažka.

25. listopadu. - Thanksgiving dance, který započ11e brzy z večera. Hudba br. F. Blažka.

Adventní sezona bude zvlášť ohlašována.

31. prosince 1937. - Silvestrovská zábava., kdy se bude loučit starý rok s riovým.

Se srdečným po~dravem na všechny zůstává, · H. Zicháček.

a•

s

1~

všechny·přítomné' a zdělil pořadek programu.

První vystoupila · malá Dorothy .Satina s· 'přá­ ním Jednotě k 40. výročí. Přála Jedhotě hodně nových členů, proto že je to jejich dobrou o­ chranou. Ač malá, provedla svilj úkol dobře a pi•ekvapila pl'itomné svoji českou výřečú.dstf. l:k.'Felix Volcík pak přednesl česky "Naše řeč", take velice pěk1~ě. Následovaly písně české i aúglické a několik vlasteneckých přednesu. Vy­ pomohli náin v tom někteN ze zdejší mládeze, a zvláště A. E. Lidiak se zpěvem a zdejší mladý učitel p. Skřivánek s několika jeho žáky. Učitel Skřivánek jest bývalý žák češtiny prof. Eduar­ da Mička na Státní universitě. Nutno podo­ tknout, že námaha prof. Mička nese zadouže~ , né ovoce,neb jest už hodná řada jeho bývalých žáků roztroušena po . Texasu a dělají čest naše­ mu národu· i naši české věci. Pak následovalo čtení jmén zakládajících členů přítomných třech řádú a sice Osvěta čís. 52., Kovál'.·; Světlo čís. 38., Smithville a Všeslovan čís. 123., Ci­ stern. Načež ti, kteří byli přítomni, byli před­ staveni phtomným. Vzpomenuto i těch, kteří tu už nejsou a nikdy nebudou a vzdána jh11 če.:.t povstáním. Následovalo pi'edstavení br. Malika, účetníka naši Jednoty a našeho jediného ten den řečníka. Br. Marek mluvil napřed česky.

Vysvětlil výhody i jistotu naši Jednoty. Uvedl řadu pí·esvědčujících číslic. Jest on jeden z těch řečníků, jenž se všedními ,'3lovy dovede ve­ lice pěkně Vj·pjádi'it. Na člověka, který do če­ ské školy nechodil, (jak nám pověděli, byla je­ ho řeč až překvapující. V angličině mluvil o bratrství a U, kteří mu dobi'e rozuměli, vyslo­ vili se, že tak procítěnou foč dávno neslyšeli.

Ukončeno zpěvem '"Hej Slované" všemi přítom­ nými. Návštěya ve dne nebyla ta nejvetší, ale přece slušná. Na večeři a zvlášť taneční zába­ vu, měli jsme pak takový nával, že nebylo možno všech obsloužit. Tedy naše slavnost dne 3. října měla morální i finanční úspěch a já jménem i·ádu Osvěta srdečně děkuji sousedním řádům za jejich spolučinnist, bratrovi Markovi za jeho pěknou řeč a všem těm, kteří nám v programu i jinde vypomáhali.

Václav H. Bařina, předseda.

Kovář, Texas.

Ctěná redakce, milé sestry a bratři! Čekal jsem, že někdo od našeho· řádu popíše Řád Tioga, číslo 5. ve Věstníku naši slavnost, kterou jsme tu na Bratři a sestry!

Kovář dne S. října pořádali a jenž byla·ve Vě­ Naši říjnovou schúzi jsme museli odložit o 1,ý­ stníku oznamována. Když však žádný nic, tak den později, neb se dalo do deště a pršelo celou se to sám pokusím. noc ze soboty na neděli, takže schůze nemohla Ačkolivv tomto okolí v tu dobu panovalo vel­ být konána. Tak br. předseda mě nai'ídil. abych ké sucho a každý si přál dobrého deště, přece schůzi oznámil na den 24. října, a kuchařky by když radio v sobotu před slavnosti oznamovalo zase něco donesly, a též aby spolek čís. 103. R; bouři a obloha se kabanila, přáli jsme si, aby to V.O.S.se súčast11i1 s námi, neb si uděláme po ještě přes neděli počkalo. No a bylo hám vyho~ schúzi malou členskou zábavu a pobayíme se věno, místo bouře a deště přišel slabý severák všichni dohromady, jestli nám to počasí zase a pak se opakoval několikrát, takže se zdálo, že nepokazí. Bratři a sestry, náš i'ád má zas o dva snad už nikdy nebude pršet. Vite, když není členy vice, neb k nám přistoupil br. a ses. Be­ vody, tak to čekáni na dešť jest dlouhé. Pří­ dřichovi, takže nás poí·ád pomalu přibývá. Br. tomně, cci toto píši, jest sucho.. již minulosti, a ses. Bedřichovi srdečně vítáme mezi nás a poslední severák přišel mokrý á riyrií prší doufáme, že se jim mezi námi bude líbit. Tak trvale, tak myslím, že brzo budeme 'mít vláhy v neděli na shledanou. s bratrským pozdravem, každý dost. Když tedy bouře nepřišla· a čas l:lyl M. Příhoda, předseda. pělmý, návštěvníci se sjížděli pomalu. Někteří, Chas. Hejný, ta.icmnik. které jsme očekávali, nepřišli. vůbec, neb se ten den konal pohřeb paní Stalmachové v Nel­ ZA JANEM ZÁLESKÝM DO CAMERON! sonville a mnoho spolkových bratrť\ od řádu Houston, Trxas~ Světlo ve Smithvllle jest s. ni spřízněno, tak Skutečnč ta smrt si vybírá, béi·e nám ty, mfrto na pikl1ik jeli pr9kázat své příbuzné po-: kteři jsou lidské společnosti užiteční. Není t.ak sledhi službu. Korem jet;'lré hodiny ·odpoledne d:híno, co jeho a mů.i dobrý přítel a. rňdce ·J. byl Již·značný počet kár kolem naši' spolkové J. Kadleček zemřel a teď smrt zase pi'išla na sině ·a húdebnfoi oblíbené Pá~kovy kapely ze nepravého, oba se zasloužili, a ti, ktei'í :e :r.na­ Shiner, kteří nám ten den vyhravali, měli, jak li, co živi budou v nejlepším je budou vz1Jomí­ se zdálo, svůj den. Hráli i zpívali, takže bylo radost poslouchat. Posluchači se všichni shodo­ nat. Já neustále, pončvactž hledím na. :,;vět t.ak, vali v tom, že není nad naši krásnou česk9u že jsme zde na to abychom Jeden druhému muziku. Kdosi mně upozornil, .že br. Ed. Marek, žití zpřijem11ovaHane otravovali, jsme zde na jeden z našich ;slavnostních řečnikfi Již přijel. · chvili a. všem nám smrt odzpívá.

Po uvitání mně zdělil, že br. A. Kaciř, právní Pozítstali, neznám slov, které by ztrátu na­ rádce· Jednoty, jenž nám také slíbil řečnit če­ s'ltý, cn:em:O.že být přítomen nasledkem silného hradily a. posilnily v žalu; znal jsem Yás oba l'fa~nlazeni..Bratr místopředseda Š. Valčík, je,­ tak <;Iqbře a proto mluvím jak cítím. hož· jsme také· žá:d~U, omluvil . se . již předem'.

S . pozdravem, Tak pcividánfbr.•Markovi, když.je to ·tak, t!')dy'' A~ R. :Ifamusek; rtrůsiš. 'to ty sál11; náriť :p'óvě:dět i za ťy ch:uhe'. A. OÍ~·hťled'be'ze. Všech V~rn]UV :Slíbfi řeěiiit' Čé~k'.y CTĚNÝM DOPISOVATELÚM • ., i· aiifrllcky}Po dvou ,h~dinach 'začaJ··. náš' pró..:: 'úteriií ·. poštli él.oručn~náin mim:ojiné r fad grS:znisezpěvenfzdejši mládež(iťJen~na zli~á't~'; kú~ÍziapěÍa; 'am~:clckounárodní "'Anierfoa••' ;,k-.1če~; dl~dhýó11',·.dópis~, . k.teré z · tóehl)~ckých.~přj~.fri•. m~ :všibfint ·~ov~tld('Potóni;~isatel těchto řád:.£: museli ji,m:i_e ódlůžlt~·ctqčisla.pI·~št~h.Q:ď ·· · .·· ..: ··· s br. pozct1·nvem, . . kit' pflvíttil · Jménenr třech' 'přitomntéh · řád~'

o

vy-.

ii

'Reaace.·

Strana I. vám jedno ze svých tajemství o O DHALÍM zvířatech, Ubozí tvorové! Zanechali mi za

celou mou dlouhou kariéru nejdražší vzpo­ mínky. Vděčím jim za mnoho nadšených po­ tlesků, za mnoho květinových darů.

Možná víte, že mezi jiným jsem si získal derou pověst i [ako cvičitel vepřů. Obecenstvo si mohlo vykoukat oči, když vidělo, jak moji svěřenci mě poslouchali jako doře vychovaní školáčkové. Kolegové - cvičitelé psů, krotitelé pum a slonů, se kousali do rtů a kroutili hla­ vou nad tou záhadou.

Myšlenka, že vepi'i mají v sobě nepoznané schopností pro cirkus a divadelní produkce, svitla hlavou také druhých lidí. Ale jen něko­ lika se podařilo dosáhnouti pozoruhodnějších výsledku. Vepři zřejmě vzdorovali všem ob­ vyklým pedagogickým metodám. Technika dre­ sury se zakládá, jak známo, na gastronomic­ kých sklonech zvířat. Maso pro lvy a tygry, ryby pro tuleně, cukr pro koně. Nikomu se však nepodařllo vymyslet vhodné menu pro vepře.

Někdo to zkoušel komplikovaným jídlem z makaronů, jiný drahocennými pokrmy z la­ nýžií. a někteří dokonce si hleděli naklonit své žáky výtečnými šumivými víny. Kuchaři a číšníci si marně lámali hlavu. Vepi'i hltali vše se suverénní lhostejností, jako by to byly o­ byčejné pomele. žrali ovšem s chutí, jen co je pravda. Ale nic více. Bylo jasné, že to nebyla jejich slabá stránka. Oživiti v letargické duši vepře jiskru genía, budiž prominut tento obrat, byl podnik skoro beznadějný.

Dobře. Ani si už nevzpomínám, kdy se mi podařilo cdhalit velké tajemství. Bylo to v základě něco [ako Kolumbovo vejce. Je oprav­ du s podivem, že na to jiní už dávno nepříšlí, Ale jak je to v životě: z tísíee systémů je nej­ účinnější ten, který je nejprostší.

Jistě jste také slyšeli, pokud jste nebydleli na venkově, hrůzostrašné historky o vepřích a sviních, požírajících vlastní mláďata; také vy jste někdy četli v černé kronice o tragic­ l{ých neštěstích, když těmto všežravcům pad­ la za oěť i malá děťátka. Od této zkušenosti jsem tedy vyšel. Počítal jsem vždy s tím, že vepři jsou vášniví masožravci.

V hloubi své záhadné duše pod povrchem krotkosti a netečnosti skrývají v pravdě neo­ dolatelný sklon ke kanibalství. Ano, vepřové maso! To na ně působilo! Z radosti nad obje­ vem Jsem udělal tři přemety a pustil se hned do rozhodného pokusu.

VISTNllt

Ve středu, dne 20. l'ijna 1937. my na ně strašlivě nešklebily a nevrčely. Kdo by ještě zaplatil liru, aby se šel na ně dívat?

Vrčet a skřípat zuby, fold jsem. Buďte však jisti, že samo cd sebe by to nenapadlo ani lvům ani tygrům. Proto mají krotitelé silné biče, aby je dráždili a znovu oživili pokleslou mí­ ladu v obecenstvu ,když výkřiky obdivu a stra­ chu ochabují a pi'ibývá šustění bonbonových sáčkii.. Chtěl bych vidět vás, kdybyste svědo­ mitě pracoval a váš pi'edstavený v kancelál'i vám najednou uštědi'il poi·ádnou ránu bičem přes krlt! Právě proto je povolání krotitelcvo tal~ nebezpečné.

Víte, že vousy statného tygra jsou tlusté skoro jako sirky a jsou hledány k výrobě pr­ stýnků a náramkií pro štěstí? Ve Vladivostoku, kde jsem se zdržel nějakou dobu za doby rus­ ké revoluce, měli v cirku obrcvského tygra, nádherný exemplái· své rasy. Říkali mu Judi, ačkoliv v něm nebyla ani lmpka isra.elské kr­ ve. Každého rána jsf!m chodil k jeho kleci. Šelma podfimovala, výraz smavé blaženosti se zračil v její majestátní tváři. Natáhl jsem k němu ruku, uchopil prsty jeden vous a rá­ zem jej vytrhl. Takové vousy mívají koi'eny dlouhé až dva centimetry, jistě to tedy' nebylo pro zvífo zvlášť příjemné. Tygr však jen otev­ řel jedno oko a nevrle zafuněl jako rozmrzelá kočka, pak oko opět zavi'el a spal dále. Ve Vla­ divostolm jsem se nezdržel dlouho, jinak by byl krotitel jistě proti mně protestoval, poně­ vadž obecenstvo nemá rádo tygry bez vousů.

Co nevíme o zvířatech.

Giacomino.

Přesvědčte se o tom sami. Vezměte si do ru­ ky hezký kousek slaniny. Uvidí-li ji vepř, zvlá­ ště divoký, nebo ucítí-Ií její vůni, poběží za vámi, opojený touhou, třeba až na konec svě­ ta. Z nejnemotornějšího vepře •. se stane velmi obratný akrobat. Touha v něm probudí dříma­ jící akrobatické schopnosti. Za kouskem slaniny vyleze třeba až na vrchol Eiffelovy věže. Přísa­ hám vám, že nepřeháním.

Kousek .slaníny, to je vše. Nedržím ji ovšem mezi prsty, poněvadž také vepi'.'i mají zuby, a dobré zuby! Napíchnu ji vždy na dlouhou hůl­ ku a tak vodím vepříka z jednoho kouta do druhého a provádím s ním cvičení, jaká chci.

Za dva měsíce si získal vepř už takovou ruti­ nu, že prováděl bezvadně jednoduché cviky.

Od té doby jsem dosáhl s vepři mnoha vel­ kých úspěchů a nyní jsem přesvědčen, že vepř je jedno z nejinteligentnějších stvoření na světě. Jeho inteligence je nenápadná a velmi jemná, ale prvního řádu.

Vepři tedy, abychom řekli pravdu, zaujíma­ jí přední místo mezi zvířaty. Pi·ed nimi jsou jenom tuleni, jejichž dúvtip předčí diivtip vět­ šiny z nás!

Na stejnou úroveň s vepí•i bych dal slony, papoušky, muly, opice a čistokrevné psy, mí­ šeni, proti všeobecnému názoru, jsou po této stránce daleko za nimi.

Proti jiným falešným předsudkům musím vám l'ici pravdu, kterou nikdo netuší: tak zva­ né šelmy neexistují. Myslíte si, že žertuji? Ne. Tak zvané divoké šelmy opravdu neexistují.

Tygr, tradiční prototyp nejkrutější a nejkrve­ lačnější šelmy, není ničím více než velikán­ skou kočkou; poznal jsem ovšem také kočky mnohem méně krotké a velmi zlé. Jak si mohl tygr udržeti svou špatnou pověst po tak mnoho století? Hned vám to vysvětlím. Kdo má mož­ nost poznat tygry, jací jsou ve skutečnosti?

Lovci a krotitelé z círku. Lovci však se sotva budou chlubit, že zastřelili neškodného a ne­ vinného tygra, protože by to nepřidalo jejich cti, vždycky to musí být nějaký tygr, který se na ně vrhl.

A pokud se týče krotitelů, znamenalo by to jistě konec jejich prestiži, kdyby se divoké šel-

Tygři však nejsou od přírody jenom krotcí (kdyby mi to dovolily finanční poměry, cho­ val bych si tři nebo čtyl'i v doměl, ale jsou také nejbázlivějšími tvory na zemi. Králík je proti nim pravým lvem. Stačí říci, že většina tygrů, chycených na svobodě a prodaných do cirků., zmírá srdeční vadou. Nepuká jim snad srdce z touhy po d::mově, ale podléhá neustálým zá­ chvatům úzkosti. Pi'iblížíte-li se k některé z těchto šelem, ti'eba i beze zbraně, uvidíte, jak se staví na sti'eh a celá se tfose; nemyslete si . však, že to je bojovný pud, jenž se v ní vzbudil; tygr se třese opravdovým strachem, se strachu také ukazuje drápy a skHpe zubama. A tak naň 'piisobí strach pomalu, ale jistě a za čas mu podlehne i nejstatečnější tygr. Strach pů­ sobí mocně na jeho srdce, jedncho dne jej vy­ děsí více než obvykle a nešťastné zvíře skončí srdeční mrtvici. A zatím profesol'i na státních školách učí, že tygr je nejkrvelačnější a nejclivočejší ze všech šelem! ·

•«._.,,._.,~~~,...,u.-

D SVĚTOVÉ války byly tanky zdokonaleny po každé stránce, takže i menší typy byly bezpečné proti normálním střelným zbraním pěchoty. Nyní však pojednou ukázaly tyto tan­ ky v praksi španělské války, že teoretické úvahy konstruktérů ve skutečnosti ztroskotaly před novými a velmi primitivními způsoby obrany.

Ukázalo se, že jednou z nejúspěšnějších zbra­ ní proti tankům je ruční petrolejový granát, vynalezený samotnými vojáky. Láhev se napl­ ní hořlavou kapalinou, benzinem nebo petro­ lejem, připevní k ručnímu granátu a tak se hodí na blížící se tanky. Při nárazu na tank se rozbije, obsah se rozleje po tanku a vniká do všech mezer a otvoru, přirozeně napřed do hledí a střílen. V tomto okamžiku vybuchne také granát. Tím se zapálí hařlavá kapalina, jejíž oheň a čmoud učiní vnitřek tanku peklem a ve velké počtu případu v něm naprosto zne­ možní pobyt. Tento účinek se dostaví ještě rychleji, stříká-Ii se zápalná tekutina na úto­ čící tanky asbestovýml hadicemi, jak to dělají vládní oddíly. Také plamenometů se nyní u­ žívá v obraně proti tankům, zvláště když se vhodně upraví a zdokonalí.

Mohli bychom se domnívati, že tohoto způ­ sobu primitivní, ale neobčeíně účinné obrany lze s větším úspěchem užíti jenom proti lehčím modelům tanků. Ale právě těžké tanky, které jinak jsou nezranitelné primitivnějšími střel­ nými zbraněmi, ukazují značné slabiny proti této nové obranné metodě.

Těžké tanky jsou chráněny proti palbě z ručnic do pozorovacích štěrbin zvláštním zaří­ zením, zvaným strobosícop. Stroboskop umož­ ňuje i'idiči tanku v pozorovací kabině volný

O

kulomety. Střilna je oválné formy a za ní se o­ táčí pancéřový kotouč s otvorem podobně jako u clony filmové kamery. Rychlost otáčení pan­ céřového kotouče je právě taková jako rychlost z kulometu. Tím mohou i kulometčíci užít vý­ hod stroboskopu.

Je zřejmé, že tyto komplikované rotující me­ chanismy, jež jsou tak znamenitou ochranou proti kulkám a stfopinám, musí být velmi cit­ livé na dehtovité, vazké, mazlavé kapaliny Tenký proud vazkého oleje namífoný na štěr­ binu stroboskopu, musí okamžitě nenapravi­ telně zamazat celý mechanismus a tank úplně oslepit. Rychle tuhnoucí olej zastaví rotaci ko­ pule a učiní tuto nejcitlivější část tanku zra­ nitelnou sti·elami. Když pak ještě začne teku­ tina hořet a čadit, jo dusící se posádka tanku takřka bezbranná proti útoku této obranné zbraně, zvláště v tancích, které nejsou dobe zabezpečeny proti plynúm. Proto je pochopitel­ ný úspěch petrolejových útokú ve Španělsku.

Technické zdokonalení této obranné my­ ~ílenky vedlo k vytvoi'ení zvláštního plameno­ metného tanku v Americe. Tento tank je prak­ ticky nádrž, pohybující se na housenkových pásech a obsahující polotekutou hoí'lavou ka­ palinu. Místo hlavní vyčnívají z něho trubice plamenometu. Jeho pi'edchůdci byly obměně stříkačky, jichž americká policie užívala proti demonstrantům. Tyto stříkačky vysílaly pod tlakem motorových pump mocný proud vody ·na dav. Obdobně tomu vrhá turbokompresor plamenometného tanlm svůj hcfiavý olej na bojiště. Tvrdí se, že tyto válečné stroje vrhaji svfij žhavý proud až na vzdálenost pl'.·es sto metrii.

Petrolejem proti tankům. ' Ing. Kurť Doberer, výhled na voocky strany, aniž se potřebuje o­ bávat nebezpečí. Využívá se zde zcela prosté zkušenosti, kterou jsme už všichni kdysi u­ činili. Jedeme-li dostatečně rychle kolem plo­ tu se širokými laťkami, postavenými hustě vedle sebe, vidíme krajinu za plotem jako za tenkým šedavým sklem, ale zcela zřetelně. ae­ trvaěností našeho zraku vzniká řada pavuěí­ novítýeh kusých obrázku, jež vnímáme po sobě a Jež tak splývají v jednotný ucelený obraz.

U stroboskopu se proměňuje přímý pohyb štěrbíny před okem pozorovatelovým v pohyb rotační. Tato otáčející se ocelová kopulka s velmi tenkými štrbínamí, zjednává pozorova­ teli jasné pole. Na základě rychlosti střely a síly rotující pancéřové stěny se dá vypočítati pro rotaci kopule rychlost, která zabraňuje, aby štěrbinami nepronikla dovnitř sebe men­ ší tříšt'ka. V praksi se pak tato rotující kopule ještě několikrát zajistí.

Tak je pozorovací kopule opatřena ještě sko­ řápkovým pancéřem jen s jednou štěrbinou, jež se dá pohodlně otáčeti na všechny strany. Te­ prve pod touto kopuli se otáči stroboskop s tenkými ocelovými výřezy. A dostanou-li se dovnitř' přece jencm jemné střípky, zastaví se definitivně na třetí, pevné kopuli z tvrdého, ne­ třfštívého skla, umístěného pod otáčivou ko­ pulí' se štěrbinami. Tímto komplikovaným za­ řízením se zabraňuje jakémukoliv oslabeni po­ zorovací štěrbiny. V novější době se zabraňu­ je Jakémukoliv poškozeni tankii. i u střílen pro

4,

Ve středu, dne 20. října 1937. zastavil vlak na malém nádraží, něco KDYŽ mu sevřelo hrdlo. Pomalu vystoupil nape­

\.

ron, vítán, pozdravem věcí dávno zapomenu­ tých. Za dvacet let se nic nezměnilo. Stejně kvetly bohaté i'eřichy před přednostovými ok­ ny, nad žitným polem naproti nádraží kroužili holubi, plachtíce bílými perutěmi proti modré­ mu nebi.

A přece mezi ním a těmi věcn).i leželo víc než dvacet let života, ztráveného ve všech kou­ tech světa. Ještě když jel sem, slyšel v dunění vlakových kol ono skandování, které ho všude doprovázelo. Majner Gaunt! Majner Gaunt!

Ale když vykročil na úzký chodníček od nádra­ ží, nechávaje se jim vést do městečka svého dětství, říkaly stromy a všechno ostatní kolem cesty: - Vítáme tě, Jakube Hodane! Hned na kraji městečka potká val lidi, sta­ řečky, zhroucené reumatismem, trpící roze­ dmou a astmatické, s tvářemí, popsanými čty­ řicetiletou prací v dolech. Zhrozil se, jak je jed­ noho po druhém poznává, jako by svědkové dávno mrtví vycházeli proti němu při každém dalším kroku. Tenkrát - tvrdí chlapci, tvrdší než flece dole, dnes shrbení, nastavujíce téměř ruce smrti, té věrné průvodkyni celého jejich nebezpečného života, staří havíři, dobývači o­ lova, podzemní skřetové, sešli a trouchnivějící za živa. Ne, což se to všechno může vrátit?

Inženýr Gaut se rozešel městečkem, ležícím na úpatí zalesněných kopců. Tady se kdysi na­ rodil Jakub Hodan, člověk, jehož příkaz měl vyplnit. Jakub Hodan, syn havíře Hodana, jenž jen náhodou neskončil pod některou zdejší fle­ eí. Vystudoval báňskou akademii s roztrhaný­ mi lokty a pak se stal inženýrem v severních Čechách. Tak samo to všechno přijde, záleží jen na tom, na které místo v řece se vrhneš. A Jakub Hodan mohl klidně skončit svůj život jako báňský rada ... viďte, inženýre Jamesi Gaunte!

Nikdo jej po tolika letech nemohl poznat. Li­ dé se tolik změnili. Jen jemu bylo dáno, aby je všechny poznával, procházeje mezi nimi nezná­ mý. Touha po tomto městečku mu neobyčejně bystřila zrak. Míjel je, staré, sám zestárlý a změněný, člověk z jiného světa. Už dávno vy­ trhal všechny kořeny. Jen jedno ...

Usedl v hostinci, kam chodíval za student­ ských let s kamarády. I dnes tu byli studenti, oslavující nějakou pfiležttost. Dal se s nimi do hovoru.

- Inženýr Gaunt?

I oni už znali Gauntovo automatické kladivo, byli na to hrdi, že se mohou lámanou češtinou dohovořit s americkým odborníkem, který pro ně dosud existoval jen na stránkách učebnic.

Mnoho se mu navykládali o zdejších dolech, hrdí na své čerstvé vědomosti. Inženýr Gaunt.

Přišel jako cizinec vidět městečko, o němž prý četl ve svých knihách mnoho zajímavého.

- Vy jste vyšel z úhlu, viďte, pane ingenýre?

Všude to bylo tak psáno. Gaunt, inženýr na uhelných dolech v Pensylvaníí. Jeho kladivo udělalo převrat v kutání.

Ano, vyšel z úhlu. Přisvědčil jim kývnutím hlavy.

Tenkrát, v patnáctém, pamatujete, inženýre Gaunte? Tenkrát byl v severních Čechách na úhlu inženýr Hodan. Jenže ... rozhodli anar­ chistické letáky, pobuřoval a jedné noci se ztra­ til, někým varován, pět minut před tím, než na jeho dveře zabušítí četníci, kteří jej přícházelí zatknout.

Inženýr Gaunt nemůže být ani chvilku sám.

Stále s ním jde hlas, který mu vykládá tyto po­ šetilé historky. Kolikrát už chtěl zapomenout, a vždycky hlas zesílil, mluvil rychleji a prud­ čeji, křičel do jeho vzpomínek.

Některé věci nelze zapomenout, inženýre Gaunte!

A tenkrát přiběhl večer důlní Skála: inžený­ re, hledají vás! Našli leták, který jste rozhodil.

Jaký leták? Anarchistický, ovšem, vyzýval jste k íllegální stávce! Jenže koncept toho letáku našli ve vašem stolku.

Utečte! Inženýr Hodan nikdy nepsal žádný leták. A přece utekl v noci, plné těžkých bouř­ kových mraků, protloukal se lesy a jen zázra­ kem se dostal ven ze země.

Studenti· se zvedli k odchodu do před11á,šek:,

at:rana t.

:VIBTHht

Jakub Hodan, majner.

Napsal Jan Drda. záříové slunce zašlo za mrak a jediné okno v této hospůdce potemnělo. Už tu nebyl nikdo, jen stařík v rohu, sešlá hromádka, živá mumie, v jejíž tváři, rozryté tisícem vrásek, ses nedo­ četl ničeho.

- Ještě jedno pivo, pane inženýre?

A tu se stařík zvedl a po způsobu starých, po­ vídavých lidí přistoupil ke oauntovu stolu. Ja­ ko by chtěl něco přečíst v jeho tváři, nachýlil se nad Gaunta, mžouraje očima.

- Vy jste - Jakub Hodani - řekl pak tiše, usedaje vedle Inženýra. Krev se v něm zasta­ vila. Přece někdo? Stafik, jehož jméno už ne­ mohl přečíst ze zašlé tváře, se pamatoval na Hodana.

- Hodan? Ne, - řekl staříkovi rozhodně. Jsem Ameríkán, dědečku'.

Ale nemohl jej přesvědčit, v tom starci byla hluboko uložena podoba Jakuba Hodana, tvář prý dávno mrtva. A protože se nechtěl hádat s cizincem a pánem, zamručel skoro pro sebe: - Jste jako Hodan. Však jsem s nimi bydlel v jednom domě.

- Ne, nač Hodan? řekl Gaunt. - Nač?

Všechno, co tvořilo Hodanuv svět, je přece mrtvo. Stařík se odšoural od stolu. Inženýr Gaunt rychle zaplatil a vyšel ven. Jeho hlas šel s ním. A jak procházel parčíkem, v němž se nic nezměnilo, slyšel pořád starcova slova: - Jakub Hodan. Psal matce, která zemřela žalem nad ztrátou syna. A potom ještě té dru­ hé psal, viďte, Gaunte? Té, pro kterou se to vlastně všechno stalo. Markétě Weberové. I to­ hle psaní se vrátilo s poznámkou, že adresátka není v místě známa. Mnoho se změnilo, přes to všechno, že věci přicházely teď ke Gauntovi ve starých kabátech.

Inženýr Gaunt usedl na lavičku v zákoutí, obrostlém akátovými keři, skrytém, v kruhu starých [asanů, s vyhlídkou na městečko. Na tomto místě k němu minulost přicházela nej­ víc. Noc se nezměnilo, jen trochu víc jizev při­ bylo na kmenech stromů. Trochu víc jízev. Ja­ ko na lidech.

Klidně o všem uvažoval. Matka Jakuba Ho­ dana byla víc než deset let mrtva. Bylo to těž­ ké najít její hrob, hrob chudačky, pohřbené na útraty obce. Za pár let, kdy ještě tělo drželo pohromadě, vykopávali ty chudé rakve, aby u­ dělali na těsném hřbitůvku místo pro jiné chu­ dáky.

A to .ostatní ... inženýr Gaunt vytáhl z kap­ sy malý, zažloutlý papír. Leták, vyzývající k stávce. Suď Bůh, proč jej s sebou nosil tako­ vou dobu. Snad aby jednou připamatoval ně­ komu, co se zběhlo v roce patnáctém.

Snad hodinu seděl na lavičce, dívaje se na město. V šest třicet pět odjíždí vlak, kterým o­ pustí městečko .. Ještě tři hodiny. Do konce ži­ vota už sem nepřijde. Za měsíc je v Pensylva­ níí, uprostřed práce. Snad sem ani neměl jez­ dit. Neměl vyvolávat ducha dávno mrtvého.

Těšil se z prostých věcí kolem sebe. List ja­ sanu, uprostřed zkrvácený podzimem, kouř ohníčku z nedalekého strniště, oblásky na ce­ stě, srdce, obrostlé jasanovou korou, s íncíálka­ mi dávno nečitelnými. Našel v tom klid a tichou radost. A země kolem, malá dlaň, se všech stran obklopená lesy, komíny, kouřící- na zá­ padním obzoru, sepjaté ruce prosebníků ni­ kdy nevyslyšených, pokora, krajina klečící na kolenou před klášterem světice.

Ale jeho ticho přerušily kročeje, drolící se na křemenitém písku. Sklonil hlavu, nechtěje patřit na chodce. Byl skryt houštíěkem, Chtěl být přece sám. Hádal podle kroků. Holčička. O­ všem, malá, krásná holčička, která tu jde s knihou, nebo bez ní. Hádej, Gaunte.

Jako by byl v dětských letech, zavřel oči, če­ kaje, až kroky zazní kolem něho. Ale ten nezná­ mý nešel dál, usedl na lavičku na druhé straně zákoutí. Jistě má knihu, řekl si Gaunt, snad mne ještě neviděla. zvedl hlavu. a otevřel o­ či. - Ne, to přece.

-- Margit!

Rozběhl s~ prudce až k lavičce. Děvčátko se PPI!'!kalo. . .

<;

- Jak: mne znáte?

Což je to možné? Což i lidé se mohou vracet po dvaceti letech se stejnou tváří a stejným kouzlem? Myslil by, že je to sen. Zrozpačitěl.

- · Odpusťte, slečno, ale neznám vás.

- Vždyť jste mne volal jménem.

- Vy jste Margit.

Položila se mezi ně chvilka ticha, plného roz­ paků,

- Ne, slečno, neznám vás, vždyť jsem v tom­ to městě teprve druhý den. A před tím jsem nebyl v této zemi.

- Myslila jsem si, že jste cizinec; je to z vás nějak cítit. A očima, očima jste byl jinde.

- Ovšem. Jsem Američan. Promiňte, inže­ nýr Gaunt.

- Sedněte si, pane íngenýre.

Uvolnila mu místo vedle sebe. Člověk ze zá­ moří, jaké to má kouzlo pro šestnáctileté děv­ čátko, plné dosud nepoznaných snu a touženi.

- A proč jste mi řel Margito? Mávl rukou.

- To je už velmi dávno. Příliš dávno, než a­ by to byla pravda.

- A ona se jmenovala Margita?

- Ano, chcete-li, Margita, plavovlasá a modrooká, jako vy.

- Tam u vás, v Americe?

- Ne, v jiné zemi. Na tom nezáleží. - A dnes už ji neznáte?

- Dávno před tím, než jste se narodila. - Rozešel jste se s ní a vracíte se k ní jenom ve vzpomínkách?

- Ano. Rozešel jsem se s ní.

- A to jste ji měl rád? Nikdy bych se nerozešla s člověkem, kterého bych měla ráda. To přece nejde, pane inženýre.

- A musí-Ii člověk? Donutí-li ho k tomu?

Malá Margita mlčela. A Gaunt neměl chuti vyprávět jí příběh Jakuba Hodana, neboť byl již příliš starý a ona přílíi mladá. Najednou mu přišlo, dívat se na ni, jako by to byla jeho vlastní dcera, Markéta Hodanová, a ne Marké­ ta, dítě rodičů, o nichž v celém životě neslyšel.

Pozoroval s něhou rulíky jejích vlasů, díval se 11a její ústa, maličko pootevřená jako v radost­ ném úžasu nad krásou světa. Myslil při tom na minulost, která vlastně nikdy nebyla minulo­ stí, po prvé za ta všechna léta snil. Tak, nač to všechno?

Musil vstát a odejít jako cizinec. Podal ruku děvčátku: - S Bohem, Margito, už musím jít.

- Daleko odcházíte?

- Do Ameriky, Pensylvanía, Silver City.

Stiskla mu ruku.

S Bohem, inženýre Gaunte, to už se asi neuvidíme. Vidite, zapomnčla jsem se vám představit, Jsem Margit Kainová.

Srazilo jej to jako těžké břemeno, které mu­ sil na sebe vzít. Jako když v, dolech maíner Gaunt ... jako strojní flee .•.

- Jak že se jmenujete?

- Kainová. Zarazilo vás to jméno? Viďte, takové buřičské, ale můí otec je dobrák. Také důlní inženýr, jenže teď stůně. Měl plicní ka­ tar. Bojhne se o něj. Maminka často pláče.

Margita Kainová. Proč k němu přichází to jméno, kterého se nejvíc na světě bál? Proč i dnes jej pronásleduje? Proto přece umřel Ho­ dan, aby se Iedna Margita mohla jmenovat Kainová. Proto se to vrací, proto. Vzkypělo v něm všechno, co léta hasil. Nenávist, tolikrát pohřbená a tolikrát znova vstávající z hrobu.

Musil si sednout, aby unesl tíhu svého břeme­ ne.

Jako kdyby mu někdo přichystal ten oka­ mžik, v němž se muže pomstít za všechno. Jako by osud - ano, Jakube Hodane! Zkrušit jej, jako on zkrušil tebe, odehnat jej od všeho, .co mu je milé.

- Sedněte si, Margit, musím vám ještě ně­ co říci. Až přijdete domů .... Ale než povím vám jednu povídku: Měl jsem kamaráda ...

Ne ... jednou, ale už je to dávno, pracovali spolu dva inženýři. A oba měli rádi jednu Mar­ gitu. A jeden z nich měl to štěstí, že ho měla radši, a když se měli vzít, přišel ten druhý a chtěl toho šťastnějšího zničit tím, že podvrhl leták, papír, který znamenal •.. Ale co ... Ten ženich utekl ze země, protože mohl přijít o ži-

'DtJJ{Ol1čeni na straně

17.)

,,., .•.

Strana 10.

BOŽENANĚMCOVA:

BABICKA Obrazy z venkovského života.

"A COŽ jste jim nikdy nepsali, aspoň tvůj muž, když ty ne?" divila se kněžna.

"Ten způsob mezi námi není, abychom si posílali listy, vzpomínáme na sebe, modlíme se jeden za druhého, a přl pi·iležitosti, když se trefí známý člověk, pošlém vzkázání, jak se komu vede. Takový lístek, člověk neví, kdo ho do rukou dostane a kam se octne. Múj ta­ tík psával někdy listy vojákům, rodilým z na­ ší vsi, co leželi kdesi až daleko za hranicemi, když se chtěli rodiče dovědít, jsou-li přece ži­ vi neb ne, anebo jim pár zlatých peněz posla­ li. A když se pak vrátili říkávali, že nic nedo­ stali. A tak to je milostivá paní, když přijde takhle psaní od sprostého člověka, to leckdes uvázne."

"To si nemysli, stařenko," vskočila jí do ře­ či kněžna, "každý takový list, buď si od koho­ koliv, musí přijít do rukou toho, na koho je nadepsán. Nikdo jiný nesmí jej podržeti, ani jej otevřít, je na to veliký trest."

"Slušná věc to, a já milostivé paní věřím, ale což je to všecko platno, kdy:,; my se přece radělt svěříme dobrému člověku. Na htkový kousek papíru nedá so přeeo všecko důkladně napsat, člověk by .~c rád zeptal na to a na o~ no, a nemá kuhu: ale když přijde takhle handlovní člověk neb ti poutníčkové, ti už po­ vědí všecko spravedlivě od slova k slovu. Byla bych se také o našich dověděla, ale že byly ne­ pokoje, málo lidu přicházelo.

Svečeřívalo se, když jsem dorazila s dětmi do vesnice; bylo to v létě a v tu dobu věděla jsem, že jedí. Šla jsem zadem skrze sady, aby mne li­ dé nepotkávali. z našeho statku vyběhli psi a štěkali na nás. Volala jsem je, ale oni ještě ví­ ce štěkali. Polily mne slze, tak mi to bylo líto. Já jsem blázínek nevzpomněla, že je tomu pat­ nácte let, co jsem z domova odešla a to že ne­ jsou ti psi, jež jsem krmívala. - V sadě bylo mnoho mladých stromků vysázeno, plot byl o­ praven, na stodole byl nový kryt, ale hrušku, pod kterou jsem s Jířím sedávala, zasáhl boží posel (blesk), měla sražený vršek. U vedlejší chalupy nezměnilo se nic; tu přejmu! tatík od nebožky Novotné za výminek. Novotná byla ta, co dělala ty hůně, a můj neboštik bj·l její syn. U chaloupky byla maličká zahrádka, ne­ božka vždy mívala záhon petrželky, cibule, ně­ jaký kříček kadeřavého balšámu, šalvěj, a jak toho třeba bylo v domácnosti, a ona byla mi­ lovnice koření jako já. Jii'í upletl .ii z proutí plot okolo té zahrádky. Ještě to byl·ten samý plot, ale zahrádka byla travou zarostlá, jen tro­ chu té cibule tam bylo. Z boudy vylezl starý pes na polo slepý. "Chlupáčku, znáš mne?" vo­ lám na něho, a on se mi začal ti'it okolo nohou.

Já myslila, že mi srdce lítostí pukne, když mne ta němá tvái· poznala a vítala. Děti se na mne chuděrky dívaly, proč pláču, já jim totiž ne­ řekla, že jdu k bábě jejich, myslila jsem, jestli by se na mne přece hněvali, aby to ty děti ne­ věděly. Kašpar, nejstarší, povídal: "Proč plá­ češ, mámo, což nedostaneme zde nocleh? Sedni si a odpočíň, my počkáme, a Já ponesu ti uzlík.

Hlad nemáme." Johanka a Terezka přísvědčí­ ly, že nemají hlad, a měly. neboť jsme šli ko­ lik hodin lesem a na žádné stavení jsme ne­ přišl]. "Ne, děti", povídám, "tady v tom stave­ ní narodil se váš otec, a tu vedle narodila se va­ še matka, a zde zůsává vaše bába a děd. Po­ modleme se k Pánubohu, že nás šťastně až sem doprovodil, a prosme ho, aby nám zde do­ přáno bylo otcovského příjmutí." Pomodlily jsme se otčenášek, pak jsem šla k chalupě ke dveřím. Tatík a máma byli na výminku, statek měl bratr; to mi bylo povědomo, Na dveřích byl ještě přílepen . obrázek, který byl Jifi má­ mě z Vambel'ic přlnesl, Panna Maria, a čtrná­ cte pomocníků. Jakoby mi od srdce odpadlo, když jsem je viděla, "Vy jste mne vyprovodili, vy mne zase vítáte," myslím si, a s celou důvě­ rou vešla jsem do sednice. Tatík, máma, i stará Bětka seděli u stolu, jedli polívku z jedné mí­ sy - byla to hladká ančka, (polévka z mléka,

Ve středu, dne 20. října. 1937.

né služby; tu ale pi'ijela sestřenice moje z Vid· zakloktaná moukou a vejcem), vim to, jakby dnes to bylo. "Pochválen bud' Ježíš Kristus!" · ně do vsi. Terezka se jí zalíbila, a hned že si ji vezme a o ní starat se bude. Bylo mi dost těž­ pozdravím, - "Až na věky", odpověděli. ko, ale myslela . jsem, že bych nedobře udělala, "Prosila bych vás, hospodáři, o nocleh s těmi bránit ji v štěstí, když má chuť do světa jít. A dětmi. Jdeme zdaleka, jsme lační a ušlí," po­ Dorotka je hodná žena, mají pořádnou živnost vídám, ale hlas se mi třásl. Nepoznali mne. By­ ve Vídni a žádných dětí. Starala se o Terezku lo v sednici šero. "Odložte si břemeno a posad'­ jako matka, a pěknou věc jí dala, když se vdá­ te se za stíti", řeld otec a odložil lžíci. "Bětko," vala. To mne trochu mrzelo, že si ta holka vy­ kázala máma, "jdi uvařit ještě trochu polívky. volila Němce; ale teď si z toho nic nedělám; Zatím si sedněte, matko, a ukrojte si chleba a Jan je člověk na místě dobrý a rozšafný; nyní dejte dětem. Pak vás uložíme na hůru. Odkud již dobfo si rozumíme. Nu, a vnoučata, ta jsou pak jdete?" - "Až ze Slezska z Nisy," povídám. moje. Na místě Terezky šla do Vídně Johanka.

- "Tam je naše Madlena,'' zvolal tatík. Líbí se ji tam a má se prý dobfo. Ten mladý "Prosím vás, osobo, neslyšela jste o ní?" ptala svět má již jiný rozum; mně se jaktěživo z do­ se máma a přistoupila blíž ke mně. "Madlena mu nechtělo, dokonce mezi cizí lid.

Novotná, její muž je voják. Je to naše holka, a Po kolika létech ·'zemfolimi rodiče, v šesti už jsme dvě léta neslyšely, jak se s ní děje. nedělích po sobě. Tiše šli se světa, jako by svíč­ Mám pořád ošklivé sny; onehdy se mi zdálo, ku shasil; Pánbuh je trápit nenechal a nemu­ že mi vypadl zub, a bolelo mne to, a tak mám sili si po sobě zastesknout; byli spoiu šedesáte jen vždy tu holku na mysli, a jestli se Jiříkovi let. Měkce si ustlali, měkce budou spát. Pán­ něco nestalo, když jsou pořád ty patálie; to bůh dej jim věčnou slávu!"

Pánbůh ví, že si ti lidé nedají pokoje." - Já "A nestýskalo se ti po dětech, když ti všecky plakala, ale děti, když slyšely bábu tak hovo­ tři odešly?" ptala se kněžna. řit, potáhly mne za sukni a ptaly se: "Mamič­ "Inu, milostivá paní, krev mmí voda. Dost ko, to je naše babička a dědeček?" Jak to řek­ jsem mnohdy plakávala, ale nezmínila jsem se ly, tu mne hned máma poznala, vzala okolo dětem, abych jim štěstí nekalila. A sama jsem krku, a tatíl; vzal děti do náruči, tu jsme si nikdy nebyla, děti se rodit nepřestávají, a tak teprv pověděli jak a co. Bětka běžela hned pro má člověk vždy čím se obírat. Když jsem to vi­ bratra a pro sestru, švakrovou a švakra, a ne­ děla u sousedú, vyriistat od kolébky a kaše, trvalo to dlouho byla celá ves pohromadě, a zdálo se mi, že jsou to moje vlastní. Musí mít nejen 1110.ii přfbuzní a vrstevníci, ale každý člověk k lidem srdce, tak ho mají také rádi. mne vítal, Jakobych mu rodná sestra byla.

Naprosili se mne dost;,abych pi'i.iela do té Víd­ "Dobřas udělala, žes příšla domů s těmi dčtmí," ně; inu, já vím, že bych tam našla hodných li­ řekl tatík: je pravda, všude je zemPáně, ale dí jako jinde a že bych tam. byla dobře scho­ svá vlast je každému nejmilejší, a nám naše, vána, ale je to kus země, a se starým člověkem a tak to má být. Dokud nám Pánbůh chleba dá­ není na cesty nic, ten je jak pára nad hrncem. vá, nebudeš ani ty, ani tvoje děti nouzi mít, i Mohl by Pánbiíh na mne vzpomenout, a já l<dybyspracovat nemohla. To ostatní, co tě po­ bych přece ráda kosti svouje v domácí zemi trefilo, je těká rána, ale i to odlož na vrchní složila. - Ale, milostivá pani, já se pustila do pok:ličku.Mysli si: Koho Pánbůh miluje, kříž­ povídání, jakobych na pfastvě byla; promiňte kem ho navštěvuje." - Tak jsem byla zas me­ mé sprostnosti," doložila babička, dokončíc své zi ně pl'ijata a jako jejich. Bratr chtěl mi po­ vypravování a vstala se židličky. stoupit sedničku, ale raději zůstala jsem s ro­ "Tvé vypravování, stafonko, bylo mi mi­ diči v chaloupce, kde někdy JiÍ'Í pfobýval. Děti lé, nevíš ani jak ti j~;em za ně povděčna,'' řek­ byly záhy jako doma a rodiče měli s nimi ra­ la kněžna položíc ruku na babiččino rámě. "Ny­ dostí dost. Posílala jsem je do školy pilně. Za mého mládí se děvčata v písmě neznala, dost · ní ale pojď se mnou !{ snídaní, myslím, že i ty děti nabyly chuti k jídlu." To řkouc vyvedla na tom, uměla-li trochu číst, a to jen městské babičku z kabinetu do salonu, kde byla přichy­ holky. A to je přece jen škoda a hi'ích, když má stána káva, čokoláda a rozličné lahůdky. - Ko­ člověk dar Ducha svatého a nechává ho bez ú­ morník čekal na pokynutí; na rozkaz kněžnin roku. Ale když není k tomu příležitosti, co si hned běžel pro komtessu a děti. V malé chvíli múže člověk pomoci; můj nebožtík, to byl člo­ se to pl'ilmalo, komtessa jako dítě s nimi dová­ věk zkušený, znal se i v písmě, zkrátka, ten se děla. - "Dívejte se, babičko, co nám slečna hodil do vozu i do kočáru. A to je dobře; mohl Hortensie dala!" volaly všechny najednou u­ by tak každý být! kazujíce rozličné drahé dárky. - I považme, Já dělala hůně jako dříve, a hezký groš jsem co jsem na své nohy vstala, jsem to neviděla; vydělala. Byly tsnkráte zlé časy, vojny a ne­ jestli pal{ jste ale pěkně poděkovaly?" moce i hladu dost. Korec žita stál sto zlatých Děti pi'isvědčily. na bankocetlích. To je něco říci! - Ale Pán­ "Co pak ale bude říkat Mančinka, až to uvi­ búh nás miloval, že jsme vše jakž takž přestáli. dí, a Cilka a Václav?"

Tak bylo zle, že chodili lidé s penězi v hrsti ne­ "Kdo pak je to Mančinka, Cilka a Václav?" mohouce koupit. Náš tatílc, to byl člověk, aby ptala se kněžna, ráda chtíc věděti všemu ko­ ho pohledal; ten pomohl jaktěživ každému, nec i začátek.

I;;:de a jak jen mohl; k němu také každý při­ "To .iá ti poyím, milá kněžno, vím to od dě­ šel, když nevědši kudy kam. Když pi'icházeli tí," rychle řekla komtessa. "Mančinka je mly­ chudší sousedé prosíce: "Přenechte nám korec nářovic dcerka a ta Cilka a Václav jsou děti ji­ žita. nemáme na chléb ani zťna," říkal: "Do­ stého flašinetáře, a má ještě čtyři. Barunka mi kud mám, rád dám; až nebudu já míti, dá ji­ povídala, že jedí kočky, veverky a vrány, že ne­ ný," a hned musela máma naměl'it do pytle o­ mají co jíst a žádného oděvu, a že se jich lidé bylí. Peníze ale nevzal, to, to. - "Vždyť jsme štítí!" sousedé,'' fikal, "jestli my si nepomůžem, kdo "Proto snad, že jsou chudí?" ptala se kněž­ pak by nám měl pomoci. Až vám Pánbúh obro­ na, "či že jedí kočky a veverky?" dí, splaťte mi zrnem, a budeme spraveni." A "Proto," dosvědčila babička. tak to bylo.

Za to měl tatík tisíceré "zaplať Pánbůh"; matka, jestli nepřišel jeden den že­ "Nu, veverka není špatné jídlo, sama jsem ji bráček, byla by ho šla hledat na rozcestí, to okusila,'' mínila kněžna. byla její radost. Proč by také nebyli pomáhali "Inu, milostivá paní. ono je jinak jíst něco z lidem; najedli jsme se do syta, v čem chodit pouhé rozkoše a jíst to z hladu. - Flašinetář bylo, proč by z toho přebytku se nebylo udíle­ je od Pánaboha obdařen zdravý~n žaludkem, lo? To ještě není tak velká zásluha, jen povin­ děti samo sebou se rozumí, že mnóho spotřebu­ nost ki'esťanská, ale když si od úst utrhne a jou. a to má všecko s tou muzikou vydělat. dá, to je pěkná ctnost. Však: to pi'išlo i s námi Kam by se to tedy dělo, není na sebe ani do tak daleko, že jsme jídali jednou za den, aby sebe mnoho, a v stavení jak na dlani!" měli jiní lidé co jíst. No, i to, co jsme přestáli, Mezi i'ečí sedla si kněžna ke stolu, Hortensie a zase slunce zasvítilo. V zemi byl pokoj, bylo rozesadila děti okolo sebe a babička musela ta­ vždy líp a líp. ké přisednout.

Když Kašpar školu odbyl, chtěl se učit tkal­ covství a já mu nebránila. :Řemesloje pán. Vy­ Kmntessa chtěla nalít jí kávy aneb čokolády, učiv se, musel do světa. Jifl vždy Í'Íkal, že ře­ ale babička se děkovala řkouc, že nepije kávu meslník za pecí válený ani za babku nestojí. Za ani to druhé. několik let se vrátil, usadil se v Dobrušce, a do­ "A co snídáš?" ptala se kněžna. bÍ'e se mu vede. Děvčata přidržovala jsem ke (Pokračování) vši práci domáci, aby se mohly dát do pořitd~

Ve středu, dne 20. října 1937.

Úryvky z československých dějin. l·-------

Tisíciletý boj Čechů a Slóváků o novou střední Evropu.

TATRANSKÉ LOMNICI byla zahájena

V škola pro studium stfodoevropských otá­ zek, na níž budou přednášet odborníci ze všech sti'edoevropských států o tomto dílu Evropy a hledat formy pro vzájemnou spolupráci. Letní školy se zúčastní velký počet posluchačů nejen ze Střední Evropy, ale ze všech států. V nedáv­ ných dnech přednášel na škole ministr dr. Dé­ rer na téma "Češi a Slováci", aby dokázal, že Československo není umělé a násilné spojení Čechů a Slovák'Li. v jeden stát bez funkce a bez vlastního poslání a aby ukázal na průběhu dě­ jin tisíce let, že sjednocení Čechu a Slováků je jen zdárné zakončení velkého úsilí všech pro­ budilých mozků středoevropských o takovou formulaci středoevropského problému, aby spolupráci samostatných státu a národu byl zabezpečen mír také celé Evropy.

V úvodu své přednášky vzpomněl ministr dr.

Dérer tendence devatenáctého a dvacátého století, v němž se sjednotily mnohé velké i ma­ lé národy, sjednotila se Italie, Německo, osvo­ bodily se balkánské státy a také Maďaři vedli boj proti nadvládě Rakouska. Skutečností je, že dnes není v Evropě národa; který by měl svou samostatnost. Ne tedy umělé politické snaže­ ní, ale elementární politické síly a přírozené zákony to byly, které vytvoi'ily tento stav, a je­ jich výsledkem je také politické spojení če­ chů a Blováků a vytvoření československého státu. ·

\

i

Už jednou tvořili Češi a Slováci silnou a mo­ hutnou evropskou říši. Byla to Velkomoravská říše devátého století, která soustředila všech­ ny československé kmeny. Byl to první kultur­ ní, křesťanský a pozoruhodný útvar ve Sti'ední Evropě po stěhování národů. Už tehdy to byl projev myšlenky, že Sti'ední Evropa nemá být ovládána jednou velmocí, ale že. i Střední Ev­ ropa musí zachovat svou samostatnost. První vystoupení čechú a Slováků v historii dálo se tedy před tisíci lety a ve znamení středoevrop­ ské myšlenky. Cyril a Metod, Svatopluk byli předchůdci Jiří}l;a z Poděbrad, Komenského, Palackého a Masaryka. Myšlenka naší národní a státní samostatnosti se táhne jako vědomá součástka širší středoevropské koncepce celý­ mi tisíci lety našich dějin, neboť politická my­ šlenka Čechu a Slováku byla vždy, i před tisíci lety, nerozlučně spojena se Střední Evropou.

Velká Morava padla, ale ani to nevykořenilo vědomí jednoty Čechů a Slovákú a také tím ne­ padla nutnost realisace Stfodní Evropy. Také Maďarsko tehdejší doby si uvědomovalo nut­ nost středoevropské koncepce, aby se nestalo kořistí germanisace. Bylo to Uhersko svatoště­ pánské koruny, které jen okolnosti samostat­ ného království českého, jež zdržovalo ger­ mánský nápor, děkovalo za svou samostatnost.

Koncepcí Otakara II. byly dva středoevropské útvary vedle sebe, říše česká s rovnoprávnými zeměmi rakouskými, a koncepce svatoštěpán­ ská, kooperace Prahy, Vídně a Budapešti byla myšlenka přemyslovská, stejného charakteru, jakým je i dnes. Aby totiž Čechoslováci, Maďa­ ři a alpšti Němci spolupracovali do tohoto středoevropského souručenství a přívedlí i na východě s nimi sousedící slovanské a latinské národy, Jihoslovany a Rumuny. Řešení středo­ evropského problému tak, aby národy Střední Evropy se vyvíjely samostatně bez tlaku a o­ hrožení se strany velkých a mocných sousedů.

Neboť kdyby těžiště bylo v Berlíně, byla by to koncepce velkoněmecká, ovládání Střední Ev­ ropy jedinou evropskou velmocí. Ani Bismarck nedovolll odstraněni středoevropské myšlenky,

VIBT!dlt aebot' věděl, že Sti'ední Evropa může být jen samostatnou a ne služkou nějaké velmoci.

Myšlenkou evropské koncepce Jiříka z Podě­ brad bylo nové vytvoření Stí-ední Evropy, na obranu proti tureckému vpádu. Bitva u Mohá­ če však přtvodíla to, před čím chtěl Jiřík Evro­ pu zachránit. Neboť nebylo rozumné Střední Evropy, a kombinace jen uhersko-polská nebo jen uhersko-česká, bez podpory aípekoněme­ cké, rumunské a jihoslovanské, nemohla inva­ si Turkťi zastavit.

V historii nastupuje koncepce habsburská.

Mohli vytvoi·it znova silný československý stát, který jedině mohl být ve spolupráci s alpskými Němci a Maďary ochranou proti Turkúm, ale místo toho Habr::burkové volili spojení stavov­ ských zájmů, spojení alpsko-německé, česko­ moravské a uherské šlechty. Postavili moment feudální proti momentu národnímu. To způso­ bilo zatažení všech těchto zemí do víru třiceti­ leté války, rozvrat Střední Evropy zrovna v o­ kamžiku nejsilnějšího náporu Turkú. Bílá Ho­ ra a ztráta české samostatnosti udělaly konec i Střední Evropy. Nastupuje koncepce velkoně­ mecká. Ministr v této souvislosti ukázal na o­ myly polské politiky onoho věku; pangermán­ ská idea se stala nebezpečím nejen pro Česko­ slovensko, ale nakonec také pro Polsko samo.

Proti germánské Střední Evropě, vedené Habsburky, zahájili Maďaři boj, kťerý vyvrcho­ lil roku 1848. Dopustili se však omylu: místo aby podporovali československé sjednocení, které se v té době znova projevovalo, rozbíjeli je svou mad'arísaci, Slováci se pokusili bránit .protí tomuto tlaku odklonem od literární jed­ noty československé, Bernolák zakládá zvláštní slovenský spisovný jazyk, ale tento pokus se neujal, dále se probouzí československé uvědo­ mění a to způsobuje zuřivé pronásledování těchto snah Maďary. Ale pronásledování vy­ volává slovenský nacionalismus. Bojem proti němu oslabuje se Maďarsko samo, protože ne­ mohlo vyhrát zápas na dvě fronty, proti Ra­ kousku a proti nemaďarským národům doma.

Vyrovnánim mezi Maďary a Habsburky roku 1867 dostala se v Maďarsku moc úplně do ru­ kou šlechty, nová, násilná mad'arísace nastu­ puje, ale nakonec vyvolává jen oživení spolu­ práce nemaďarských národu, Slováků, Rumu­ nu a Srbů, oživení československé myšlenky, která definitivního vítězství dobývá pak za svě­ tové války po dlouhé masarykovské přípravě v Čechách i na Slovensku.

Benešova Malá dohoda, kombinovaná s Hod­ žovou dunajskou spoluprací, to jest střední Ev­ ropa, která v souladu se všemi okolními moc­ nostmi může této části světa trvale zabezpečiti mír, kterého před tím nikdy nedosáhla. Politi­ cká a státní samostatnost a rovnoprávnost óe­ skoslovenska, Rakouska, Maďarska, Jugosla­ vie, Rumunska a bezpodmínečné zabezpečení a zachování práv národních menšin, nechť jsou kdekoliv v přátelské shodě se všemi ev­ ropskými mocnostmi, je koncepce, která vyvě­ rá z národní historie a z utrpení čechú a Slo­ váků. Rakousko-Uhersko a Habsburkové nepo­ chopili své poslání. Češi a Slováci učiní vše, co na nich jest, aby takovou prací se odvděčili za svou svobodu a samostatnost, přinášejíce i o­ běti dílu míru a civilisace.

Dobrý duch naší revoluce.

DYBY byl býval na konci války v čele od­

K boje na místě dr. Šámala jiný muž, ne tak jemný, opatrný, rozšafný, ne tak úzkostli­ vě objektivní a hlavně ne tak oddaný a věrný profesoru Masarykovi, byla by se asi odbojná činnost po roce 1917 rozpadla podle polttíckýr-h stran. Kdo ví, jaké by byly bývaly důsledky!

Při nejmenším zápasy mezi stranami a snad prozrazení Maffie rakouské policii. Dr. Šámal tenkrát nepřešel k nár. soc. straně Jako my o­ statní realisté. Ale hleděl na tuto stranu za války jako na státní nutnost v budoucích po­ měrech a byl "si dobře vědom, jaký měla před válkou význam pro výcnovu ťevolučnosU ktP­ rá se stala platným ětnttelem při tvořeni naši armády.

strana 11.

Koncem dubna 1918 vracel se legionář Pše­ nička, nár, socialistický antlmilitaris~a z Pra­ hy zpět do Ruska. Přišel pro poslední vzkazy k Šámalovi. Dr. Šámal nás pozval do bytu, pro­ tože to ·byl případ neobycejný a slavnostní: le­ gionář v Praze v té době - za války! Posel od­ bočky Národní rady, vyslaný dokonce se vzka­ zy od profesora Masaryka! Do Prahy so Pšenič­ ka dostal jako vyměněný rakouský váleény za­ jatec a poselství bezvadně vyřídil: Jaké jsou poměry v Rusku, jaký je stav naší armády (po Zborovu, těsně před Bachmači), ]aké jsou plá­ ny Masarykovy do budoucnosti, co budou dělat oni a co bychom měli dělat my doma. Pšenička provedl čin krkolomný. Ale jemu, rozenému re­ volucionáři neklidné krve, Iegíonáří, se to zdá­ lo hračkou. Hračkou se mu zdálo také vydat se nazpět do Ruska přes rakouské, německé, bol­ ševické fronty, se vzkazy odbočce Národní ra­ dy, co v Praze viděl a slyšel, co děláme a co se od nás může čekat dál.

Dr. Šámal byl 'tenkráte pohnut, hlas se mu chvěl a zajíkal se slzami. Nikdy jsem ho nevi­ děl tak dojatého a vzrušeného, ani ve chvílích nejkrutějších pohrom. Hochovi vřele děkoval, starostlivě se ho vyptával, zdali je náležitě vy­ praven na cestu, zdali již ničeho nspotřebuje.

Láskou, dojetím a vděčností by byl hocha ob­ jímal.

To byl moment, který mne uchvacoval: po­ měr hlavy odbojné akce doma k prostému vo­ jákovi naší revoluce.

Potom přišly na řadu vzkazy. Nejpřednější od rodiny Masarykovy panu profesorovi, jak je u nich doma. S posvátnou úctou mluvil dr. Šá­ mal o profesoru Masarykovi a jeho rodině.

Všecky další vzkazy měly také nějaký vztah k profesoru Masarykovi, k jeho plánům a dispo­ sicím, všecko navazovalo přímo na jeho osobu.

Touto Šámalovou vírou a oddaností k presi­ dentu Masarykovi jsme slavně vyhráli revolu­ ci. Doma se naše akce zdařtla, protože ji vedl tak krásný člověk, jako je dr. Šámal.

Jan Hajšman.

ACH, SYNKU, SYNKU •••

Nejen knihy, ale i písně mají osudy. Píse11 Ach, synku, synku ... byla prý oblíbenou písní páně presidentovou, ač totéž se tvrdilo dříve o písní Teče voda, teče. Slyšel "jsem zpívati onu píseň při jedné oslavě a její třetí sloka zněla: Když se polámalo, dej ho spravit, nauč se, syn­ ku, hospodařit.

Není bez zajímavosti, že tato sloka vůbec ne­ ní v původní národní písni, která zní celá takto <Společenský zpěvník skladatele zvonaře z ro­ ku 1863 na str. 84., nakl, Kobrovo): Ach, synku, synku, doma-li jsi, tatíček ptá se, oral-li jsi.

Oral jsem, oral, ale málo, kolečko se mi polámalo.

Oral jsem, oral cestu bílou, kudy jsem chodil za svol). milou.

Což je ta cesta ušlapaná, šla po ní holka uplakaná.

Což,j_e ta cesta tvrdá orat, že se nedáme spolu oddat.

Dejme si, hoši, dejme zahrát, však už nám šijou v Praze kabát.

A v Hoře Kutný lmmizolku že jsme měli každý hezkou holku.

Ona ti'etí sloka, jež se dnes závěrem zpívá, vznikla jako ukončení ve škole uměle a zní správně: Když jsi je polámal, dej je spravit, nauč se, synečku, hospodal'it. Tedy nikoliv když je polá­ máno, neboť v tom právě je presidentův vtip: "Tys polámal kolečko, ty je musíš spravit."

Znění: Když je polámáno nemá žádného mrav­ ního významu, neboť znamená nehodu orá­ čem nezaviněnou, ale slova: když jsi je polámal viní oráče z nedbalosti, proto řekl právem pre­ sident Osvoboditel: "Když někdo něco pokazí, má to napravit."

Po stránce mluvnické není tvar ho pro 4. pád středního rodu zájmena on správný. V národní písni byl by omluvitelný, ježto však ona 3. slo­ ka vznikla ve škole, je jediný správný tvar "je".

S.M. Masaryk bJTl velkým Evropanem a možná jedním z posledních mozků opravdu světo­ vých. André :Pierre v Temps.

.

at,nina 1.;1,

'

'•

'

ve 'středu,· dÍie 20. NJna' l9š1.

ViBTNiK

nit atd. Při~tisjezd Z.č.áJ. b_ttde. za pět, let v Chicagu. - Řízení Jednóty bude míti na starci.­ Rti Hlavni Úřadovna, pozťlstávajíeí ze sedmi ře­ diteh\ volen.ých z ruzných kraj(l, v nichž z.č.B.J. pfisobí a ústředního vjrltonného výboru, jehož (J:řfl<lní Orgán SlovRm1k6 Podporuriei Jednot, všichni členové budou bydlit v sídle úi·adovny.

Státu Tens .

Celá Hlavní Úfadovna (foditelé a členi Výk~ Výboru l, bude .tvořiti těleso tirču.iící hlavní Offfoia1 Organ of Slavonie Benevolent A•• směrnice a zásady Jednoty (ovšem v souhlasu · ·· eíation of Stats of 'fexas. se stanovami). Bude určovati banky k ukládá­ R,F.DAKTOR..-Jf'R,AN'l'A MOUCKA-F.lDITOR ní peněz, druhy investic (půjčky a bondy), ~ ..

Vydnv11telé I'ublishers kontl'olovati skutečné umístění a zabezpečení ČECROSLOV AK PUBL. CO,, pů.jček a investic; bude míti dozor a dohled na ~ est, Te.:i::as vlastní provádění svých rozkazú se vztahem k fondúm a investicím. Celé toto těleso bude roz­ Předplatné $1.00 ročně. Do staré vlasti $2.56 hodovati v případech žalob a přelíčení se čle­ Subscription $1.00 a year in advance. ny fadů, bude .zadávat smlouvy na tisk Věstní­ Europe $2.50 a year. ku a j., bude míti právo obsadit uprázdněná --··--·····-····--·······--····--··· Změny adres zflsílají se do Hlavní Uřadovny, místa ve sboru ředitelú, ve Výk. Výboru, vrch­ Fayetteville, 'I'exas. ního lékai'e nebo redaktora, bude míti právo pokárati, přip. suspendovati řády a jejich úřed­ Veškeré dopisy, předplatné, oznámky, buďtei níky, vyšetřovati příčiny suspendováni řádů a adresovány na Vě!ltník. West, Texaa i·ádových úředníku učiněných Výk. Výborem.­ Věstník has the lnrirest cirenlation of l'UlJ' Výkonný Výbor bude úfadovati každý všední Czecheslovak Weekly in S<luth. den, jeho práce bude rozdělena ve tři odbory: Aclministrační povede účetnické práce Jedno­ --:;----"·-··· "--··~·-·" ..-· -···-·~--- ···-~--·-·. ty, styk s účetníky i tajemníky, povede seznam 1•itANí R mnn.eu NAši s. P.•T. s. T. člcnft, bude přijímati všecky peníze patřící Jed­ notě ze všech zdrojft, vystavovati pojistné certi- .

(Bái;cú Aloise Jundv.) fikáty, poukázky na všechny fondy atd.; Orga­ nisační odbor bude se starat o vzdělávaci, kul­ 7,a;; jeden mezník v naší hlsturtl, turní a zábavní potřeby členů a řádů, o získá­ kdy hrdě možno rozhlédnout se kol, váni nových členťt a organisováni nových řádú však s hrdostí tou mísí se též bol. a o ohlašování Jednoty; bude míti dohled nad jalt vždy, když vzpomeneš, jak čas míjí. organisátory, přispívati k zakládání knihoven, Leč neuplynul marně - luh i dol českých škol, tříd atd.; Investiční odbor bude tam v dáli vzkvétá, zkypi::.:nnaší práci, podle směrnic daných celou Hl. Úřadovnou, ří­ a minulost dí. jež se dneska vrací, dit skutečné zadávání pujček, koupi bondů., ko­ vše splněno co dáno za úkol. lekci úrokťi a kapitálu, bude zodpovědný za u­ kládání listin, zástav a jmění Jednoty u stát­ A přece stesk Jen do duše se vkrádá, ních odború pojišťování a bude sbírati a udr­ ií:e v skvetlém luhu minulosti té, žovati informační materiál týkající se investic. již plným právem hrdě stavíme, ---: Název "záložní fond" byl zrušen. úmrtní i na rov mnohý vzpomínek květ padá. fond bude pozůstávati z peněz nabývaných -z úmrtních poplatkú, jež jsou ukládány a vybí­ 'l'oť jediný stín v světlé záři té, jejž vrhají náhrobky mnohých bratří, rány k vyplaceni platných certifikátových zá­ a věru těmto první patrí, vazkú Jednoty, a k vypláceni nahromaděných (běžných) úmrtních nároku, spolu s phrůstky dnes vzpomínka, v níž díky ukryté. k takovým penězům a s pi'ebytkem onoho fon­ Dík za jich práci, která po nich trvá, du. - Půjčky na pozemky budou v budoucno­ a kterou pravě oslavujem dnes. sti na obnosy od $500 do $25,000, na dol5u ne Byt: nesdíleli s námi Již náš ples, kratši než 5 a ne delší než 10 let, na úrok, jaký přec vždy jim patří upomínka prvá.... .ie placen v krajině ve které se dotyčný maje­ tek nalézá. Žádná půjčka nesmí býti na více Však na chvíli jen zamžený zrak snes než 40 procent skutečné tržní hodnoty majet­ s k Jejich rovům - opět k předu patří, ku, ul'čené spolehlivým nestranným odhadčím, před námi dálná budoucnost je, bratří, vybraným řed. invest. odboru.

Nové i·ády bu­ k ní každý spěl, kdo mez! námi kles. · de možno zakládati nejméně 15 novými členy K ní spčíem my, k ní jiní budou spěti, <dosud 10). - Jednota má právo zrušit který­ nnž naši práci vezmou odkazem, koli certifikát na tom základě, že v žádosti o t.i jiní pak, až my zde nebudem, členství nebo ve zprávě o lékařské prohlídce v témž nadšení ať jubileum světí. byla učiněna podstatná klamná udání, jestliže tato klamná udání byla zjištěna během prvních Co patř! nám dnes, pat.řl příštím všem, pěti let trvání certifikátu, a když zakročení neb a dnes již zdravme bratry, sestry ptišti, žaloba byla podána během oněch pěti let. -­ at.' Iméno Jednoty se naší blýšt.i Dětský Odbor co samostatné oddělení bude na­ i v budoucností lesku zárívém ! dále vystavovat pojistky na život dětí od naro­ zení do věku 15 let. Dětské pojištění mt)že býti Co dě.la;ií ,iiní. K informaci našich členů po­ vyzvednuto krevně zptízněnou osobou s dítě­ dáváme di.tlcžit,ě.iAi.věci.jež nedávný sjezd mo­ tem, do 4. stupně (jeho nevlastními: otec, mat­ hutné Z.č.B.J. přijal. Jak jsme přlneslí v čísle ka, brat,r či sestra 1, nebo osobami zodpovědný­ posledním, členství na eízonárodovee rozšířeno mi za jeho výživu. Pojištění smi" být vystaveno nebylo; nyní opravené stanovy praví, že se mo­ jen v zájnrn osob, které .isou ovrávně!1y podá­ hou stát členy "cizonárodni osoby, jíchž man­ vat žádost o pojištění, a samot.ného pojištěného želé a manželky jsou čsl, nebo slovanského pů­ dítěte. vodu''. Další Amf'r.ičany. bratrance, sesl.řeníce, Uvádění členii n Z. č. B. ,T. z.iednodušeno. šv11.gry a švagrové a další přibuzné, za členy pří­ Jelikož se stávaJí případy, že z příčiny zaměst.­ .ifrnnt,i ncbnclou, jak bylo ve sjezdu navrhováno. nání nebo jiných nemohou někteř.i noví členo­ Z hid člen::tva podány byly námitky, že by v vé dostavit se do určené schůze le uvedení, bylo někt.erých míst.ech do1mvadníčleni ztratili kon­ PN.iimání členů u Z.č.B.J. upraveno tak, že t.rolu řádu, na sjezd dostali by se .lidé bez nej­ "člen není pojištěný a povinnost Jednoty k vymenších sympatií k čsl. zá.lmúm a púsobily by placení pojištění v pádu smrti nenastane, donesnáze. Brzo by mohlo dojít ku ztrátě kontroly k'1d nebyly splněny všecky tyto podminky: A. národi1í Jednoty a proto správně redaktor Bl'a­ · 01.en m,1sí.míti zapla,c;enýcelý 0bnos pNstupné.:. trského Věstníku br. Šerpán v tóto zó.važné vě­ ho. pakli je .toto u I'.ádu ustanoveno. B. Musi ci. varuje slovy: "Tuto výstrahu zde píšeme ta­ složit.i do rukou aspoň dvou řádových úřednikú, ké pro budoucí dobu. až nás zde nebude. Pama­ z nichž jeden jest předsecla (dle nutnosti zatujte,· jaké následky mohou vzniknouti, když stoupe11ý místopředsedou), slib od nových čleke kontrole Jednoty pn Ute lidi cizích národnonil požadovaný. C. M~sí .pbdržeti a podepsati :~tí, zájmu, sympatii! Ztratíte svoji Jednotu!". pojistný certifik~t; D. Iv,rusí zap~atit poplatek :.:._ Každý i·ád je oprá vnén nejméně le jednomu · za . ú.rnl'tL Nep:i:'edpisujese tedy bezvýjimečná zástupci; tedy na jednoho hid až do 75 lJ.tttnost .uvedení ve schi'tzi, nýbrž složeni slibu ólem1, na clruhébn 1n1.cl<Hl mít O{i ·rn riQ 125 čle-do rukou asp011 dvou řádových úředníkli, z '•'"'•'"'~'"'

~,~--"

--~"

;._

·

,,.,--~--~

•;

nichž Jeden mui:;l býti předseda, a. druhý buď t;ajemník nebo úč<:'tník. kteři zpravidla dodá­ vají novým člrnúm certifikát a vybiraji peníze. .Člověk je ocl-povMnýza i.vé činy. Je povinno­ stí každého človéka, . aby své špatné vlastndsti ovládl, mnén!l a naučil se vlastnostem dobrým.

Je úplnč mylný ná;,;or, že člověk musí l:>ýti ta­ kovým, .jal,ý je, že za to nemúže, je.:}i člověkep1 špatným. Jedině člověk choromyslný však ne-­ múže odpovídati za své jednání, jinak každý člověk je plně odpověden za každý svfi.1 skutek.

Dú\ežité 01>athmí učinil nedávný sjezd Z.Č.

B.J. 2;avedením Americké Zkušební tabulky s 3 % proc. r.úročením, dle níž se budou vystavo­ vat pojistky od 1. ledna 1938. Změna tato byla sjezdem usnesena na j:Ioporučení aktuára a ně­ kolika státních komisařii pojišťovacího odboru k vúli udržení solventnosti, která následkem ztrát (jaké během deprese utrpěly jiné bratr­ ské spolky a což pojišťovny) mohla by z dosa­ vádni výše poklesnout. Členi, kteří pojištění mají, nebudou ovšem časově žádoucím opatře­ nim dotěfmi a budou platit jako doposud, něco více budou plat.it jen členi noví, přistoupli k Z.č.B.J. od 1. ledna 1938.

Lidské sobectví projevuje se v nejrfiznějších vlastnostech. Přílišná .ctižádostivost a domýšli­ v.ost vede sobeckého člověka k tomu, že v celém svém jednání stále sebe vyvyšuje, druhé snižu­ je, nespravedlivě kritizuje a podezřívá. Sobectví jeví se též v nmohomluvnm;ti, sobec rád dává se slyšet a nerad pi'ipoušti někoho ke slovu. Škodolibost a závist .isou nejjedovatější květy sobectví, když sobec nepfoje druhým, aby se jim vedlo aspoň tak, jak jemu. Mimějším dru­ hem sobectví .Jsou zachváceni ti, kteří stále mluví o své práci, o pi'etížení, o nemocech a bo­ lestech, ačkoliv jrnu celkem zdrávi a práci se často rádi vyhnou.

Hlavní je vlastní žok - prospěch lidu vedlej­ dle.iší. S velkým rámusem tiskem hlášený po­ chod 2,000 daněplatcú do státního kapitolu k vůli zabránění zvýšení dani vyjevil se, alespoň zevně, frašk:ovitě. Dojelo celkem šedesát pět většinou obtloustlých občanů v přepychových limusinách, vedených jedincem. jehož obchod­ ní komora dostává roční příspěvek v části $2,000 jen od těžah1 síry. Stanovisko těchto patrio­ tú může býti posuzováno dle jejich vťidce, kte­ rého si vybrali, aby v senátu vedl boj proti da­ ním k úhradě pomoci potřebným (pensistfim, slepcíun, dětem zmrzačeným atd.) Tento se­ nátor loni hlasoval pro daň prodejní, jakmile však byl podán návrh na vyšší zdanění zisků skupiny zámožných, vyzývavě odešel ze senát­ ní síně s poznámkou "t.aková daň zničí Te­ xas". Chudí občané nemohou do Anstinu vy1-Iati a vydržovat smečku prohnaných machlé­ řt1. boháči mohou a ma,ií je tam vždy v pohoto­ vosti, kdy čestní a poctivě s lidem cítící poslan­ ci domáhají se o nalezení zdrojň příjmfi, jež stát mít musí. Pamatujme si chlapíky, kteři v zákonodárně lámou dřevce pro zájmy zbohatlí­ kú, mocných korporací, kteří tíži daní chtějí většině lidu dále naložit daní z prodeje.

Listárna redakce. Pozdrav z lázní v Marllnu, Tex .• poslal nám bratr J. J. Zemánek z Need­ ville. Mrška v podobě revmatismu položila ho na lože. po domací léčbě na odporučení ošetřu­ .iícího lékaře bratr Zemánek uchýlil se do Markde dočasný nedtih koupelemi polevil a pacient v úterý t. týdne mohl se vrátiti domii..

Díky r.a vzpomínku, přejeme dobr~mu spolko­ vému pracovníku trvalé uzdťavení!

Jubilejní Kalendář. nedě.li 24. října. Řad Jaromír čls. -54. ehyst.á rozměrný podnik: oslavu jubilea Jednoty a oslavu výročí samostatnost.i Československa. Řádová síň je. v tomto čase v údobi přestavby, · dó uvedeného dne bude však zmodemisování sh1.e dohotoV'eúo. Podnik tento má l:>ýti z největších v severní části Texasu letos uspořádaných. . ~ • v neděH 24. října. Oslavu 40. výroč1 zalozem S.P.J.S.T. u pořádají společně fady Corpus Christi čís. 79. a Antonín Čermák čís. 5~; v Národni síni i1 Corpus Christi. Podrobnějs1 oz11ámení nale:mete v mmárnce na ,iiném místě t. čisla., y

Ve-·středu; dne 20. řfjn• · 19!.'1,

Rozmanitosti.

Všeeimy uemoci léčil stefuě: dávkou střelné. ho pl'achu.

V nemocnici v Uherském Hradišti zemřel rol­ ník P. Žižlavský z Březovic na otravvu krve.

Měl zánět okostice. Mistní ranhojíč mu ji lé­ čil. tím, že ji posypával střelným prachem. Te­ prve když bylo zle, odvezli rolníka do nemoc­ nice. Ranhojič používal střelného prachu na všechny nemoci.

Padlo sto tisíc hus.

Praha oslavila poslední svatováclavské posví­ cení tradiční husou. Trh byl obeslán dostateč­ ně. Průměrná cena hus byla 40 až 60 Kč. Od­ povídá to nižší ceně za kílogram.. než je ce­ na vepřového masa. Kromě toho není k přípra­ vě třeba omastku. To také bylo příčinou, že za poslední dva předsváteění dny, v pondělí a v sobotu, prodalo se v Praze přes atotísíc hus.

Také květináři měli na Václava pilno. Po kvě­ tinách byla velká poptávka. Nezapomínalo se ani. na hřbitovy. U hřbítovů byly květiny vy­ prodány. Zahradnici už neměli zboží a lidé sháněli květiny u soukromníků, kteří mají zahrádky. Správa Masarykových domovů uspo­ řádala pro své. chovance svatováclavslté po­ svícení. Kromě slavnostního oběda, kdy ·každý dostal porci husy, k11edlíka zeli, byly Ještě ko­ láče a dokonce byly rozdávány poukázky na půllitr piva. K sváteční náladě přispívalo krás­ né počasí.

Zkouška obratnosti a rychlosti.

Pfiští neděli se bude v Brně konat závod o titul nejrychléjšího ěísníka, Soutěžící musí pro­ dělat několik druhů závodů, jako běh přes pře­ kážky se sklenkou vina na podnose, překážko­ vý běh s dvěma vajíčky na taliři, otevření láh­ ve a naliti nápoje a pod. Kromě toho budou závodit pětičlenná družstva v nejrychlejším prostřeni stolu a v obsluze hostit Afričan poddilstojníkem v naší armádě. U horského praporu v Lipt. Svatém Mikuláši do­ sáhl právě hodnosti svobodníka Alon Kazuch Marschner, po matce Afričan, po otci čecho­ sl<>vák, německé národnosti. Marcher se naro­ dil ve vých. Africe, kde dosud jeho otec půso- · bí jako úředník v britské kolonii. Jeho matka pocházela z kmene Suahelisů, který se pova­ žuje za poměrně nejinteligentnějši kmen Afri­ ky. Zemřela, když bylo Alonu Kazuchovi pět let a otec ho pak poslal k tetě do Krásné Lípy.

Jako čs. státní příslušník musel si odsloužit vojenskou službu a že ji dobře zastává je vi­ dět z jeho povýšení. Československo se mu lí­ bí a nechce se vrátit k otci do rodné Afriky.

Kaštanová. romantika a. třetí říše. Kluci z pražských periferii - a na venkově zrovna tak - jsou teď posedlí touhou sesbírat co nejvíce · kaštanů. Pod kaštany je takřka nastláno je­ žatých a hned pak zašlapaných dužnatých zbytki\, ve kterých si celé léto zrály plúdky, jež se na podzim stá.vaji klukovskou kořistí. Klu­ ci dovedou dělat z kaštant't báječné výtvory, tajky s víčkem a rákosovou troubeli, všelijaké figurky, nemotorné vozičky pro menší souro­ zence, pohárky a kdoví, co ještě. Jinak to maji kluci z Německa. Tam ani řeči o tom, aby snad "ničili" podobným zpftsobem kaštany, proto­ že hnědé lesklé plody maďálů tam padly do o­ ka vůdcům hnědého hospodářství. Kluci v Ně­ meek kaštany sbírají a odnášejí do sběren, aby se jejich čtyřletka mohla pochlubit, že se zí- · skalo tolik a tolik kaštanového oleje, který je prý lepší než olej lněný. To už není kaštano­ vá romantika, ale horečka, jež z rozkazu za­ chvacuje i dospělé. Německý kluk poničí jen jediný kaštanový plod: ten, z něhož si vyře­ že neřoremný kaštanový hakenkreuz za od­ znak "říšského. sběrače kaštanů" ve druhém roce hospodářské čtyfletky. Dost možná, že ně­ co podobného: má už i pan Goering na svém zuámém kabátě mezt spouetou metáh'\ .a všelí­ jakych vYznamenání.

Výstava J. E. Purkyně v Národním museu.

V národním museu v Praze byla otevřena . pří příležitosti Mezinárodního sjezdu pro dějiny yěd reálnýcl; technických Purkyňova výstava, která je umístěna ve dvou odděleních. V prv­

ním poscholii zp.ujme náv~těvnik~ ýystavený

VISTNtg

atn.na U.

Purkyňuv ínteríer jeho bývalého bytu. Náby­ tek je majetkem vnttčkY: vědcovy, pi. A~ Po­ korné-Pnrkyňcvé, K někdejšímu rodinnému zá­ koutí se váží i početné památky rodinné, me­ zi nimi mnoho podobizen a část Purkyňovy ko­ respondence. Zde je také umístěna posmrtná maska Purkyňova a dekrety zahraničních spo­ lečnosti. - Druhé oddělení, umístěné vedle Pantheonu, je věnováno Purkyňově činnosti li­ terární a vědecké a pak literatuře, pojednáva­ jící o Purkyňovi. Jen několik podobizen a de­ kretu se vymyká z rámce tohoto oddělení. Zá­ jemci o básnickou činnost Purkyňovu tu nalez­ nou skoro většinu .jeho prací. Velmi početně je zastoupena Purkyňova činnost vědecká, ulože­ ná jednak v knihách a publikacích českých, jednak cizojazyčných. Setkáváme se se samo­ staně vyšlými díly PurkyňoVYmi, pracemi se sborníků, jež jsou buď v originále, nebo v u­ kázkách a se svazky českých a zahraničních vědeckých časopisů, jichž byl Purkyně dopiso­ vatelem. Zde jsou vystaveny i universitní před­ nášky vědcovy. Purkyňova korespondence je obsažena ve dvou vydaných svazcích vedle po­ četných originálů dopísů s přáteli. - Litera­ tura, pojednávající o Purky11ovl, obsahuje čet. né životopisy, zaznamenávající nejen jeho čin­ nost vědeckou, leč l národní.. Neposlední mí­ sto zaujímají i památníky, vydané u příležito­ sti četných Purkyňových oslav. úestné občanství choti presidenta.

Město Bílina jmenovalo svým čestným obča­ nem presidenta Osvoboditele a po zvolení je­ ho nástupce presidenta dr. Beneše, bylo i je­ mu uděleno čestné občanství Biliny. Zvláštní delegace odevzdala osobně na Hradě panu pre­ sidentovi diplom čestného občanství. Bilinšti nyní projevili zvláštní poctu i choti presidenta Haně Benešové, která se narodila v našem kra­ ji. Městské zastupitelstvo schválilo jednomysl­ ně, aby pi. Hana Benešová byla jmenována če­ stnou občankou města.

Masaryk před dvaceti lety. Generál MUDr. Raše ve svých vzpomínkách vypravuje, jak právě před dvaceti lety, na den svatého Vá­ clava r. 1917. Přehlížel prof. Masaryk pátý pluk v Borispolu. Toho dne pršelo, jen se lilo, bláta bylo nad kolena. Ale hoši si řekli, že všechno půjde po vojensku, aby tatíček viděl, že má ar­ mádu. Všichni v řadě, jak šli kolem tribuny, na které Masaryk stál, byli by nejraději rukama mávali a volali mu srdečně vstříc, ale vojna je vojna. A tak mládenci šlapali, třiskali botama do bláta, až kousky k nebi litaly. A když by­ lo po deřelírce, říkal jeden druhému: "Viš, vo­ lat slávujsme nemob.li, ale ať, za to jsme te­ da nohama tloukli do země tak, že z toho mu­ sil rozpoznat, že v tom je to naše nadšeni pro něho. Já řezal podrážka.ma, div jsem nebře­ čel!" A profesor Masaryk si zatím s obličeje vy­ bral všechny kapky bláta, které v tom nadše­ ní lítaly až na něho, usmíval se a spokojeně hlavou pokyvoval. Měl jen jednu tatínkovskou starost: aby si hoši z toho nadšeni nenaděla­ li na nohou mnoho puchýři\, protože měli před sebou dalekou cestu. Cestu za vitězstvím.

nr.

Pť!VOD RUSŮ.

A. Bachmakov se snaží dokázati prearij­

prvky u jihoruského obyvatelstva a přirov­ nává proto tamní poměry k poměrťlm v prehi­ storické Francii. V souhlase se svědectvím Ce­ sarovým lze se domnívati, že staři Venetové byli předarijským národem, pravděpodobně příbuzní Piktiim, kdežto na jihu Ligurové a Baskové představují dvě větve rasy, jež obývala kraje od Pyrenejí až po Atlas. skČ'

V Jižním Rusku existoval patrně příbuzný prearl,iský nebo jafetský lid, na který narazily arljské národy někdy v 15. století přei:l Kri­ st.em. Severně od 50. rovnoběžky obývali ne­ proniknutelné lesy Finové, ale jižně od této čá­ ry v rovinatých stepích žilo zvlá.štní prearijské obyvatelstvo, jak se zdá, příbuzné kimmerské­ mú lidu z Ká.vkazu. První Arijci, kteří se s ni­ mi setkali. býlí Skytové a Iráncl. O Slovanech není zpráv z dob pfod křesťanskou érou, ačko­ liv není vyloučeno, že již dříve obývali kraje v okolí dnešního {{ijeva, jsou-li správné pověsti, přená.seli ktN·é odtamtud řečtí kupci v 5. sto­ letí pfod Kristem. o těcllto Pťasloviu,ech 11evi­ me sl~m·9 \)i~ po celých f,!sfr. tQlt1).. vuv J;;i.fflťl'l~ý 1

<Si:,.

na Arijce jest. ?.Vláiítě nápadný ve dvou obdo• bích: ve r.tarověku na Skytech a ve středověku na Slovanech.

Kimmerské obyvatelstvo jest pra:starého pti­ vodu, jejich předkové byli patmě usedlí v Ana­ tom už od časů Hettitů. Dfikaz, že tato rasa by­ la duležitým prvkem v populaci, z níž vzešlo o­ byvatelstvo dnešního Ruska, jest po výtce ja• zykový. Jméno "Čerkes" jest v Kijevě běžné.

Jen málo ruských jmen končí na -ko misto na -ov a také přípona uch, v Rusku obvYklá., se hojně vyskytuje v rítzných tvarech ve středo­ věkých Jménech v Malé Asii a dá se nalézti v: starobylých jazycích elamitských a předhetttt­ ských. čs. kadeřník získal v Paříži tře.ti cenu za on­ dulaci. V Paříži sešel se za účasti 1,500 dele­ gátů z 25 státtl mezinárodni sjezd kadeřnikft •. Československo je zastoupeno 36člennou dele­ gaci. Účastníci sjezdu byli přijati na pařížské. radnici a odhalil pomník vynálezci ondula.cfl . železem, francouzskému kadeřníku Marcelovi; V mezinárodní soutěži této ondulace, které·. se. zúčastnilo 150 nejlepších kadeřnikíi z celého světa, získal Čechoslovák Seidl třetí cenu. Vš~­ chni přítomní blahopřáli československému ka­ deh1íkovi k tomuto krásnému úspěchu.

Obec zažádala,.aby škola v místě byla zrušena.

V obci X. u Lipnice n. S. měli školu jedno­ třídku. Neměli pro ní místnosti, nebylo tu by­ tu pro učitele. Vyučovalo se v hospodě. Když byla taneční zábava, měly po ní děti dva dny prázdniny, poněvadž se místnost čistila. Tak se učilo skoro dvacet let. Někteří lidé usilovali o stavbu školy, ale obecní zastupitelstvo pro­ kázalo, že obec nemá na školu peněz. A na ko­ nec se stalo, že obec žádala, aby jí škola byla od11ata. Bylo jí vyhověno.

Nový anglicky transoceánský obr - "Queen Elizabeth".

V říjnu 1938 bude spuštěna na moře sester­ ská loď "Queen Mary", která bude pravděpo­ dobně pokřtěna na jméno "Queen Eli~abeth".

Pokusné jízdy budou provedeny začátkem r.

1940, načež na jaře bude obrovský parník dán do provozu. Je stavěn v loděnicích John Brown and Co. v Clydebank a vyžádá. si nákladu asi 5,750,000 liber, t. J. 805 milionii Kč, což je o 750,000 liber vice než stála "Queen Mary". Na základě zkušenosti, kterých bylo získá.no při stavbě "Queen Mary", byla jeji stavba zdo­ konalena. Tak na př. má mnohem větši únos­ nost při menší celkové váze a stroje mnohem silnější. Zajimave je, že při stavbě lodního tru­ pu nebyl dodržen aerodynamický princip, kte­ rý se těší tak značné oblibě u kontinentálních konstruktéríi.. Za to bude loď vYbavena doko~ nalým zařízením, které zabráni kymáceni. No­ vý parník bude jen 0.425 cm delší než "Queen Mary", hrubá únosnost je udávána 85,000 tun, t. j. o 3,000 tun více než "Queen Mary". Stroje vyvinou sílu 180.000 ks, což umožní priiměrnou ~ychlost 29-30 uzlů (50-54 km v hod.). Par­ ník bude mít celkem 14 palub.

Dvě stč no,,ých vysiJa.čů ve stavbě. Dle nej­ novější statistiky je právě asi 200 nových vy­ silačťt ve stavbě. Největší podil na nich má E­ vropa, která jich buduje 62. Mezi nimi je no­ vý, pod zemí chráněný 300kW. Deutchland­ sender, Jugor;lavie bude mit novou lOOkW. sta­ nici v Beogradu, 25-kW. v Zagrebu a lOkW ve Skoplji. V Bulharsku, Sofii, stavějí lOOkW vy­ silač a dva slábší ve Staré Zagoře a Varně. Též islandská stanice Rejkjavik se emancipuje o.d Dánska silnou 100 kW. vysilačkou. V Americe staví Spojené státy 32 nových stanic, Středni Amerika 12 a Jižní 38. V Asii buduje Japonsko nových 18 stanic, Australie 7 a Afrika 6.

Neíikej nám, nmoho-li máš, ale ukaž nám. co jsi vykonal. Nepoukazuj nám na to, co vlast­ níš, ale ukaž, co jsi docílil svým vlastním přiči­ něnún. Zděděné bohatství jest tak málo tvojí zásluhou, jako zděděné zdraví. Zděditi b'ohat­ ství, k tomu není třeba víee důvtipu, nežli k pá­ du do louže. Znamení dolarové není znamením možnosti, karakteru.

Minulý týden 2:emi·e1a ve Washingtoně, D. C., pí. Harry L. Hopkinsová, 37Ietá manželka ad­ ministrátorn vei'eJných prací, po nemoci asi rqk trvající. Pocházela z Benton Harbor, Mich.1 :~ i:a p Ifopki.nse pr0vctn.la se v r. l93l,

éttana 14.

Ve středu, dne 20. řijna 1937.

VIS Tlf ht

RESIDENT Roosevelt vydal v úterý min. dne proklamaci, kterou kongres svolává se Pzvláštnímu zasedání, jež zahájeno bude 15. tý­

k

listopadu. Stejného večera promluvil president do rozhlasu a v řečí své vyznačil zákonodárný program, jímž má býti pomoženo zemědělství, průmyslu a dělnictvu vytvořttí "vyrovnaný do­ statek bez plýtvání". Program pro kongres je vyznačen následovně: Schválení zákonů o kon­ trole úrody za účelem upevnění příjmu země­ dělců a ustálení národní zásoby potravin; ú­ pravu mezd a pracovních hodin za účelem zvý­ šeni příjmu nejméně placeného dělnictva a zvýšení produkce věcí, které toto dělnictvo bu­ de kupovat; vyrovnaný vládní rozpočet; schvá­ lení zákonu o zužitkování púdy a uplatnění myšlenky T V A (Tennessee Valley Authority) také v jiných oblastech země za účelem opatře­ ni dalších rozloh úrodné země, na něž rodiny z prašné pánve a jiných neúrodných krajů mo­ hly by býti přestěhovány: snížení cel pro zlep­ šení mezinárodního obchodu; reorganisace vlá­ dy, aby demokracie byla schopna zdatnější práce.

*

*

Výbor pro industriální organisaci, v jehož če­ le stoji John L. Lewis, přijal na své konvenci v Atlantic City, N. J., v úterý min. týdne resolu­ ci, kterou Americká Federace Práce, konající v stejnou dobu konvenci v Denver, Colo., byla pozvána ke společné konferenci, v níž byly by urovnány rozpory mezi těmito dvěma svazy děl­ nických organisací a ujednán mír. o resoluci této prohlásil Lewis: "Nabídka tato poskytuje Americké Federaci Práce ještě jednu příleží­ tost. Výbor pro industriální organisaci nabízí buď smír nebo boj."'Resoluce ta byla poslána do Denyer telegrafickou cestou, ale dostalo se jí chladného přijetí. William Green, předseda federace, prohlásil: - "Nabídka tato nese vše­ chny známky neupřimností. Nečiní na mne dojmu, že byla učiněna v dobré vůlí." Zamítnu­ ti této nabídky značí asi konec nadějí, že dojde k smírnému urovnání sporu, který rozdělil a­ merické odborové organisace na dva nepřátel­ ské tábory.

•

•

Pařížská depeše z minulých dnů sdělila, že vévoda z Windsoru, bývalý to anglický král Ed­ ward, vydá se s chotí svou na cestu do Ameri­ ky nepochybně již dne 3. listopadu po lodi Nor­ mandie. Vánoce stráví již ve Spojených Stá­ tech. Minulý týden ztrávili Windsorovi v Paří­ ži, odkudž minulou neděli vydali se na cestu do Německa, kde vévoda hodlá studovati dělni­ cké a bytové poměry. V Německu se zdrží až do 23. října, kdy vrátí se do Paříže, aby se připra­ vili na cestu do Spojených Států. I v Americe, jak bylo dříve oznámeno, hodlá vévoda z Wind­ soru studovat! dělnické poměry. Vévoda prý se již spřátelil s myšlenkou, že musí po několik let zťtstati mužem bez vlasti, neboť politické kru­ hy anglické si brzkého jeho návratu do Anglie nepřejí. Windsorovi nepochybně po příjezdu do Spojených Státu budou nějaký čas cesto­ vati po zemi a po té usadí se v Marylandu, kde budou bydliti až do jara, načež vrátí se do Ev­ ropy.

.

"'

Z číslic, vydaných v minulých dnech mezi­

státní obchodní komisí, vyšlo na Ievo, že délka tratí amerických železnic, s nimiž soutěží v po­ slední době trucky, autobusy a letadla, snižo­ vána byla o 2,000 mil ročně po posledních šest roků. Největší délky tratí dosáhly americké že­ leznice v roce 1930 a to 429,883 mil. Od té doby ale délka trati opuštěných překonávala délku trati nově postavených a na sklonku roku 1936 byla celková délka trati amerických železnic toliko 416,381 mil. V tomto roce dostalo se že­ leznicím dovolení k zrušeni 1,278 mil tratí. Ko­ mise současně oznámila, že kapitál investova­ ný do 128 autobusových a truckových linií, do­ sáhl výše 43 milionu dolarů.

.

.

Pařížská depeše v těchto dnech sdělila, že bývalý francouzský premiér Leon Blum připra­ vuje se na cestu do Spojených Států, kde bu­ de konferovati s presidentem Rooseveltem a to nepochybně o válečných dluzích a povšechné řranko-amerícké spolupráci. Datum jeho pří­ jezdu do Ameriky nebylo dosud stanoveno.

Ve španělské občanské válce bylo v obou tá­ borech usmrceno již 1,310,000 Udí, podle depeše Sjednoceného tisku z Madridu. Zděluje se, že informace tato, získána byla z tajných číslic, shromážděných pro lidovou vládu armádními zdravotními úřady, policií, dělnickými organi­ sacemi a politickými předáky.

Zprávy z týdne.

National Broadcasting Co. zahájí koncem Ni­ na vysílání cyklu symfonických koncertů říze­ ných Arturem Toscaninim. Pro tohoto nejslav­ nějšího dirigenta světa sestavila N. B. C. zvlášt­ ní orchestr 90 hráčů, pečlivě vybraných z 20 různých národností. Za tyto koncerty zaplatí N.B.C. jen hráčům $1,300,000: Budou to totiž koncerty rozhlasové společnosti, nikoli obvyk­ lé koncerty placené průmyslem a velkoobcho­ dem. Vlastníci radiového přijímače a milovní­ ci umělecké hudby mají se na co těšiti, slavný 'l'oscanini nacvičí s vybranými hudebníky kon­ certy vysoké umělecké úrovně.

..

•

•

*

•

•

*

•

*

*

*

•

Oznámení z Washingtonu zděluje, že stává možnost, že Rusko bude pověi·eno mandátem zastaviti Japonslw na Dalekém Východě. Pi'i nejmenším múže se státi hrotem mezinárodní­ ho úsilí na zachránění Číny a udržování rov­ nováhy mocí v západním Pacifiku. Zda-li Ja­ pan múže býti pflměn, aby se súčastnil projek­ tované dalekovýchodní a pacifické konference, všechno múže dopadnouti dobře. Odepře-li však, pak jedinou cestou, aby se nezmocnil nadvlády celého západního Pacifiku, bude moc a síla. Jak věci jsou nyní, mohlo by se to státi jedině dvojím zpftsobem. PÍ'edně, Čínou samot­ nou, za druhé cizím zakročením. A Rusko je dnes jedinou cizí mocností v postavení podjati se tohoto úkolu. Kdyby k tomu došlo, Manču­ kuo nepochybně stalo by se jevištěm války. V tom okamžiku, kdy rudá armáda by pi'ekročila řeku Amur nebo Ussuri, neb poslala tfoba je­ nom jeden bombovací aeroplán nad Tokio neb Osalrn, válka v Číně vlastní byla by pi'ivedena Jc náhlému konci. Nadále nepochybně by se" rozvíjela na těchže bojištích války z r. 1905, v Mandžurii, jenom že tentokrate Japonci mu­ seli by čemi Číúaniim na jihu a Rusi'tm na se­ veru. Ve všem tom Rusko by bojovalo svoji vla­ stní bitvu. Jeho vúdcové jsou přesvědčeni, že mmí někdy poraziti Japan nebo ztratiti Sibii'.

Neboť Sibiř aspoú · ona část na východ od Bajkalského jezera měla by malou hodnotu bez Vladivostoku a přímořské provincii. A japon­ ští viidcové jsou stejně jisti, že válka s Ruskem jest nevyhnutelnou. Takto Rusko podniklo by veliký ,:úpas, kdy mělo by výhodu na své stra11ě. Zároveú však než by se pustilo do války s Japonskem, muselo by míti dobré ujištění od Velké Brit:mie a Francie, že bude chráněno před útokem z týlu, se strany Německa.

Statistická kancelář federálního odboru práce vydala v těchto dnech zprávu, dle které ce­ na životních potřeb ve Spojených Státech stoupla v posledních pěti letech o 28.6 procen­ ta. Největší zvýšení zaznamenáno bylo u cen masa, které byly o 46.9 procenta vyšší proti ce­ nám z roku 1932. Další značné zvýšení jevilo se u ceny másla, sýra, mléka a tuků všeho druhu.

Zpráva z Washingtonu sděluje, že válečný odbor vydal zprávu o zakoupení 13 nových "lé­ tacích pevností" za cenu $2,518,346. Kontrakt na dodávku a náhradní části byl zadán společ­ nosti Boeing Aircraft Co. v Seattle, Wash. Lé­ tadlo tohoto druhu je odbornicky známo jen co YB-17. Armáda má již čtyři takové rozséva­ če smrti. Nových třináct bude skoro totožných s těmi již ve službě.' Následkem menších cen, nově dodaná budou známa co YB-17 Typ B. Tento model druhu pumovacíeh létadel značné rychlosti je vypraven 4 motory Wright Cyclone, každý o síle 1000 HP, a můše uletěti přes 225 mil v hodině. V rozpětí ki'ídel měří 105 stop a jest 75 stop dlouhý. Může unésti posádku 7 až 9 mužů, k níž pati'í velící důstojník, pilot, ná­ hradní pilot, navigátor, inženýr, pumař, radio­ vý vysílač a dělostřelci. Všichni muži se mohou volně pohybovati a pro delší lety se rnůže vzít střídací posádka náhradníků.

*

*

Masar;j kúv pomník postaven bude v Chica­ gu v parku na jezerním pobi·eží nákladem $50,000. Pfodsedou pomníkového výboru zvolen byl na schiizi zástupcú čechft a Slovákťi.šerif John Toman, tajemníkem dr. Vojan. Sběrací akce bude provedena velkorysým zpi'tsobem po ce­ lém Chicagu a v pfodměstích. Bude vydán pa­ mětní peníz, jenž· bude prodáván po dolaru, který bude také zárove11dosvědčením dárci, že na postu vení pomníku pÍ'ispěl.

*

•

•

V neděli dopoledne vi'elou vzpomínku presi­ dentu-Osvoboditeli T. G. Masarykovi věnoval rozhlasem N.B.C. dallaský rabín dr. Lefkovitz.

Znamenitý i'ečnílc ocenil ve své foči nesmrtel­ né clílv tatíčka Masaryka, Jehož židé budou vždy vzpomínati.

Administrace nouzových prací ve Washing­ toně oznámila v minulém týdnu, že více jak 1,000,000 osob bylo propuštěno z. práce na nouzo­ vých projektech během uplynulého roku. Zá­ znamy administrace ukazujíí že v týdnu, za­ končeném 28. zářtm tohoto roku, bylo zaměst­ náno na všech jejích projektech 1,456,915 osob.

V stejném týdnu roku 1936 bylo zaměstnáno na vládních nouzových pracích 2,481,516 osob, tak že jde tu o pokles 1,024,601. V Nebrasce v uve­ deném týdnu před rokem bylo zaměstnáno 24,981 lidí a v roce tomto pouze 16,486. V Kansasu klesl počet zaměstnaných z 47,899 na 24,661, v Minnesotě z 53,740 na 31,468 a v South Pakotě z 54,110 na 10,217.

•

*

Rozhlasový kněz rev. Charles Ooughlln, kte. rý častoval své politické odpůrce nijal{ vybra­ nými slovy a ostře kritisoval presidenta Roose­ velta, byl pokárán arcibisk:npem Mooneym. V zúpětí Rev. Coughlin odvolal sviij pi'iští rozhla­ sový program, protože jeho 1mdi·ízený biskup odepfol dáti schválení.

Na koncencí Americké Federace Práce v Den­ ver, Colo., byl ve čtvrtek minulého týdne čten předsedou téže Williamem Greenem kabelo­ gram od dělnických organisací v Anglii, žádají­ cí o podporu hnutí pro bojkot japonského zbo­ ží, pro nějž se anglické dělnictvo' prohlásilo ja­ ko krok k obnově míru na Dálném východě a zastavení japonské dobyvačnosti. Green dopo­ ručil přísnívé uvážení žádosti anglického dělni­ ctva a jeho prohlášení bylo všemi delegáty nad­ šeně aplaudováno. Bylo navrhováno, aby se an­ glickému dělnictvu poslala okamžitě souhlasná odpověď, aie na návrh Greenův věc odkázána byla resolučnímu výboru, aby bojkotovaná re­ soluce předložena byla obvyklým způsobem.

Nebylo však pochybnosti o jejím jednomysl­ ném schválení.

*

*

Odbor spolkové pokladny oznámil, že v r.

1935 bylo v Unii 41 milionářú, čili o 8 více než r, 1934. V roku 1935 učinilo přiznání k dani z pl'.-íjmu celkem 4,575,000 osob, kte:h měli $14,909,812,000 a zaplatili $657,439,000 na daních.

*

Alašský delegát do kongresu, Anthony Di­ mond, prohlásil ve Washingtonu, že doporučil kongresu na povoleni peněz na· obrovskou vá­ lečnou leteckou základnu v území, jež jest za­ hrnuto do příštího válečného zákona. Základ­ na má státi více než deset milionů dolarů a má v ní býti trvale soustředěno na 100 válečných létadel. Dimond myslí, že první linií obrany Sp; Státft má býti Alaška a ne Hawltské ostrovy, protože útok na Spojené Státy přljde přes Ale­ utské OStl'OVy.

Guvernér Allred v sobotní řeči po rozhlasu obhajoval sviij rozpočtový návrh, který naráží na tvrdošíjnou oposici zástupci.i riizných "zá­ j m ú". Přesvědčivou i'eč guvernér zakončil: "Ne.ivětši, nejsilnější klika pi'edsíúkáí·u jaká kdy číhala v Austinu, je pi'ítomně v našem ka­ pitolu, pi'ívětivě a trpělivě vyčkávající na roz­ sudel::: sněmovny - fadné daně. Mezitím ale po celém Texasu jiní, nemožní dostaviti se do Au­ stinn a .něktel'i bez volební síly - vyčkávají talté."

•;

Ve středu, dne 20. ríjna, 193'i;

•~.~~~~~

ZTRACENÝTESTAMENT ROMAN. Napsal Václav Cech.

9-tl-tl.,,..tl-ll

......

llGllllHi-1t.-..n~)

....

tl-t1.-(l

Stra11a li.

VIBTNht

...

()~~lo

POSLEDNÍCHletech byl soudní sluha v doktora Plachého zjevem dosti vzácným, neboť advokátní jeho praxe obme­ zovala se již jen na vlastní, soukromé jeho zá­ ležitosti.

Doktor přijal přípts a viděl, že jest to vyfi­ zení jeho žádosti, aby mu nad Ondřejem byla prodloužena otcovská moc. Chvatně proto ro­ zevřel listinu a četl. Novýnával hněvu jím za­ třásl, když viděl, že žádost jeho byla zamítnu­ ta a to z důvodů, jež vztekle hltal svými pohle­ dy.

Soudní výměr uváděl, že po konaném důklad­ ném a zevrubném šetřeni nevidí se vrchno­ opatrovnickému úřadu vyhověti žádosti pana JUDra. Plachého za prodloužení moci otcov­ ské nad jeho synem Ondřejem Plachým, jenž dne 12. prosince nabýti má zletilosti a svépráv­ nosti, poněvadž tento nezletilý Ondřej Plachý udal přičíny, z kterých volil jiné životní povo­ láni, než [aké mu bylo otcem určeno a vnuce­ no a přtčíny ty ukáaaly se býti podstatnými, neboť pří vynikajícím nadání malířském, o němž svědectví podáno bylo vyžádaným vy­ svědčením umělecké akademie, mohl se nezleti­ lý Ondrej Plachý dovolávati i ochrany vrchno­ opatrovnického úřadu, aby se věnovati mohl životnímu povolání, přiměřenému jeho nadá­ ní a zálibě. Pokud se týče dluhů, uveden byl dle [mena pouze dluh jediný a tu výslechem paní Terezie Andrlíkové v Plzni bylo zjištěno, - že tato paní jako teta úplně ,ze své vůle a bez všelikých záruk poskytla svému synu prostřed­ ky na zřízení atelieru, jenž sloužil prospěchům nezletilého Ondřeje Plachého a zvolenému jeho povolání, pročež lehkomyslným ten dluh zváti nelze. Pokud v žádosti poukazováno bylo na další lehkomyslné dluhy, nemohly tyto přijíti v úvahu proto, že nebyly vůbec jmenovány. O­ statně bylo také osobním výslechem nezletilé­ ho Ondřeje Plachého zjištěno, že vytčený má pevný, určitý a čestný životní směr. Opak ni­ jak nebyl prokázán a proto se žádost zamítá.

Doktor Plachý lítal po kanceláří jako zběsilý.

Po tom, co nyní o Ondřejovi věděl, zdál se mu soudní výměr přímo směšným. Podá rekurs, bude si stěžovati a žádosti jeho musí býti vy­ hověno. Jen aby dokázal, že pravdu měl on a nikoliv soud, oznámí nyní vše, co ví, a toho zdá­ lo se mu víc, než bylo potřeba. Ať si Ferdinand nyní prosí a přimlouvá jak chce za Ondřeje, nepovolí, ne a ne! On, doktor Plachý, musí do­ stati za pravdu.

A hned v první ráži dal se do sepisování kon­ ceptu stížnosti.

V této práci vyrušen byl příchodem syna Ferdinanda, jenž přiváděl žádaného lékaře.

Z rozčilenosti otcovy Ferdinand soudil, že za jeho nepřítomnostt udál se tu ještě prudký ně­ jaký výstup s Piskáčkem, kterého tu již nevi­ děl. Představil lékaře, svého, jak pravil, dobré­ ho známého.

"Ano, především to," pravil doktor Plachý, veda mladého lékaře do obytného svého po­ koje. "Byl jsem včera poraněn, mám modři­ nu a chci to míti osvědčené. Proto jsem se je­ ště ani neoblékl a zůstal jsem jen v županu."

Svlékl se a ukazoval své poranění na pra­ vé kyčli. Nepatrná modřinka, Jen zkušenému zraku lékaře znatelná, nacházela se na jeho těle.

Lékař se usmál.

"To není pranic," pravil.

"Pak tomu nerozumíte," kříčel doktor Pla­ chý. "Já chci vědět, je-li to poraněni na těle?"

"To jest," opravoval se vážně lékař, "vidi­ telné známky tu jsou, ale žádné následky."

V kanceláří

"Já si také žádných následků nepřeji. Mně stačí viditelné známky a ty mi osvědčte. Na­ pište mi visum repertum."

"Jsem k službám," přísvěděil lékař a ohlížel se, kde by usedl a napsal žádanou listinu.

"Prosím, pane doktore, pť1jdeme do kance-

láře," pravil l"erdinand a hned vedl lékaře do naznačené místnosti.

Doktor Plachý příšel za nimi již oblečen.

Lékař měl vysvědčení již napsané, ale neda­ tované a nepodepsané, poněvadž' nevěděl, vy­ hověl-li úplně žádosti doktorově. Ten přečetl spis a spokojeně kýval.

"To mi úplně postačí," pravil k lékaři. "Ale prosím," račte ještě připsati následující klau­ suli, kterou vám budu diktovati."

Lékař napřed chtěl slyšeti znění té klausule.

Doktor Plachý odměřeným hlasem uváděl: "Toto poranění ohledal a popsal jsem na žá­ dost pana doktora Plachého, jenž označoval jako původce toho zranění svého syna Ondře­ je tím, že do svého otce strčil, když mu vytýkal, že falšoval podpis na směnce, jakýmsi Barto­ šem z Košíř k placení mu presentované a když nazval svého otce křívopřísežníkem."

"To bych ovšem mohl napsati," poněkud v nesnázích pravil mladý 'lékař, "poněvadž bych napsal jen to, co mi sám říkáte, Ale mám za to, že přece vlastního svého syna nepoženete k zodpovědnosti pro takovou maličkost."

"Co s tím udělám, je věcí mou. Já nechci ji­ ného, než abyste napsal, koho já naznačil jako původce mého zranění. Prosím, jen pište!"

"Prosím."

A lékař psal, jak mu v stejném znění bylo diktováne. Jen pokrčil rameny, když pNpojil datum a podpis svůí.

Ferdinand doprovodilzase lékaře až na chod­ bu a když se vrátil, ukazoval mu otec soudní výměr, kterým vysvětlena byla rozčilenost ot­ cova.

"Ti budou koukat na mou stížnost," pravil vítězoslavně. "Takovou stížnost jsem ještě ne­ měl. Mé žádosti se nyní musí vyhovět."

"Přece bys na ni nestál, tatínku!"

"Jak pak by ne? Já musím dostati zadosti­ učinění, že jsem nechtěl nic· neoprávněného, nic nespravedlivého. On svftj podíl nesmí do­ stati do rukou."

"Podíl mu neber!" zase se ozval Ferdinand.

«Vždyťpřece je to zájem tvúj i nás všech, když Ondřej nebude již závislým od tebe a když ne­ budeš již nikomu zaň zodpovědným.Pak odby­ de se všechno v největší tichosti. Ale jedna věc mi napadla. Co ti vadí. abys hned nyní za své­ ho života postoupil veškeré své jměni mně a nepotřebuješ pak dělati testamentu. 'l'o by by­ lo jednodušší a jistější neš cokoliv jiného a pak také nepotřebuješ psáti testament," Doktor nedůvěřivě vypoulil na syna udivené své zraky.

"Ne,'' pravil po chvíli. "Já chci zůstati pánem svého jmění, pánem i nad. tebou, rozumíš? Já jsem si své jmění poctivě vydělal, a nechci z něho bráti jen appanáži. Ale teď jsem také ztratil všechnu chuť psáti svůj testament. Já podám rekurs, já musím zvítězit. Já jim uká­ žu; měl-li jsem pravdu."

To nijak nebylo po chuti Ferdinandovi. Do­ mlouval a přemlouval a hlavní jeho důvod by­ la rodina Brockhauserová, která nesměla se dozvěděti, jaké vážné rozpory nastaly v rodi­ ně doktorově, neměly-li býti ohroženy jeho na­ děje na ruku Luciinu.

Ale i tento důvod, před kterým se vždy klo­ níval a kterému vždy se podroboval doktor Pla­ chý, tentokráte neúčinkoval. Zústal neoblom­ ným, chtěl věděti, že on a on jedině měl prav­ du.

Tolik pí·ece docílil Ferdinand, že otec zále­ žitost tu ještě náležitě uváží, že vyčká do zítř­ ka neb do pozítřka, že nebude jednati v prv­ ním rozkvašení mysli a že se tedy ještě sám se sebou poradí. Doktor Plachý byl jist, že ta po-, rada dopadne úplně dle pojatého předsevzetí.

Ferdinand po celý den se zabýval se svým otcem. Nechtěl nm dáti pl'iležitost, aby sepsal a odeslal fulminantní onu stížnost, ono udáni, s kterým nyní hrozil Ondřejovi. Když večer od­ cházel, říkal. že ráno pl'ijde zase a výslovně u­ váděl, že zabrániti hledí pfonáhleni otcovu.

Ráno druhého dne otce však zastal stejně nepi'.'ístupného,ba nepřístupnějšího než včera.

Pí·es noc skoncipoval si v duchu znění stížno­ sti a byl se svou prací neobyčejně spokojen.

Ferdinand marně se Mies již namáhal, aby ne­ došlo k udání. Pádně vyvracel jedinou, ale zá~

važnou námit,ku synovu, že udá1~i to bude ka­ menem úrazu pro rodinu Brockhauserovu.

"Ta se o tom ani nedozví," uváděl starý ad­ vokát. "Má stížnost nepújde k trestnímu sou­ du, nýbrž k civilnímu, a co tam se děje, o tom noviny nepíšou. Tomu ty nerozumíš, tomu roz­ umím já. Jsem to svému stavu jako advokát povinen, abych obhájil odúvodnčno:t a opráv­ něnost své žádosti, kterou jsem nepodal pro ně­ jakou stranu, nýbr~ pro sebe. Má stížnost a u­ vedené v ní prostopášnosti Ondi'ejovy budou zároveú nejlepším dúkazem, že a jaké jsem měl duvody k jeho vydědění. Byl jsem vůbec v po­ chybnostech, jak by se to mělo dokumentova­ ti a proto jsem včera zavolal lékah~. Touto mou stížností teprve múj testament bude míti pevný základ."

"Na vei·ejnost tedy nepl'ijde nic?" tázal se Ferdinand.

"Dokonce nic. Zkrocen bude pouze Ondřej."

"Dělej tedy, jak rozumíš. A testament?"

"Ten napíšu též a ty ho vezm0š v uschování.

Já doufám, že nějaký rok ještě uplyne, než se s ním vytasíš."

Co Nci měl syn, pronesl otec sitm. A aby do­ kázal, že neváhá v nejmenším ve svých rozhod­ nutích, vzal včera započatý čistopis svého te­ stament.u a pfod zraky Ferdinanda jej dokon­ čil. I pečeť ::,vou pi'ipo,iilk podpisu.

A slavnostně nyní odevzdával synu Ferdi­ nandovi dokument, kterým Ondi'cj byl vydě­ děn.

"Zde to vem a uschovej", pravil pohnutým hlasem. "Úm;yslně,vědomě jsi mne nezarmou­ til nikdy a tu také máš za to svou odměnu, ja­ ko Ondfoj má svúj trest. Hleď, ať jmění 11111ou nabyté několik pokolení zústane v naší rodině." · Ferdinand stavěl se pohnutým též. Pi·ijal zá­ věť otcovu, kterou mu podal v zapečetěné o­ bálce.

V tom okamžiku vstoupil do kanceláře listo­ noš, jenž pNnášel relwmandované psaní.

Doktor Plachý i Ferdinand poznali podle ru­ kopi&U na adrese, že psaní pochází od Ondře­ je.

Mlčky a hněvem ti'esoucí se rukou podepsal starý advokát dodací lístek. Krátký jen oka­ mžik uvažoval, má-li dopis vůbec pí·ijmouti, ale hned se rozhodnu!, že tak uč:iní. Možnost, že by Ondi'eje kdy zase pi'ijal na milost, byla pfoce vyloučena.

Sotva listonoš opustil kancel:li', dol,tor Pla­ chý rozevřel chvatně obálku a F.:-rclinandpři tom' napjatě díval se otci na ruce.

"Aha, leze ke kříži," poznamenal a pohled je­ ho prozrazoval, že chová obavy,aby Ondřej pi'í­ liš dojemně nedomáhal se dopisem tím Qdpu., štění. Ostatně měl závěť otcovu již v náprsní své kapse a aby otec v budoucno:,t,ise nestal poddajným, to bylo jeho přišti starost,í a úko­ lem.

Otec rozechvěně, zvědavě četl list Ondřejův a Ferdinand díval se mu pfos ramena do jeho obsahu. Oba zii.stalí překvapeni v němém ml­ čení. Toho nečekali, že Ondi·ej nebude prositi, nýbrž že prostě oznamoval, že zi·ídil svou po­ slední vúli a že v tom okamžiku, kdy pokale­ nou shledá svou čest, sáhne si na život.

"Komedie!" zvolal posléze starý advokát.

"Tím chce mne jen dohnati ke shovívavosti.

Oznamovati to nemusil, ale udělati to měl a my bychom byli bez dalších starostí."

"To není vlastně nic jiného, než hrozna skandálem," vážně pravil Ferdinand. "Mám za to, že to nemyslí doopravdy, ale kdyby přece, co pak? Pak se ti i'el;:ne,že j&i ubil a zahubil mladý a krásný talenl;. Brockhauscrovi téměř o jiném nemluví, než o jeho talentu. Tím zase přicházím zpět k pítvodní své námitce. Neudá­ vej ho. Rázem jsme zbaveni všech starostí."

"Rázem budeme jich zbaveni, když to udě­ lá," tvrdě pravil otec. "Jen ať se zabije, čim dí-ív,tím líp."

Ale dopis Ondře.iúv přece jen účinkoval jako rána hromová. Po prvním bezohledném výbu­ clm doktor Plachý přece jen se lekal myšlen­ ky, že sám by měl býti bezprostfodní pHčinou smrti syna, ti'eba syna nezdárného. Ani slzy by mu nevěnoval, kdyby Ondfoj provedl to, čím hrozil, ale teď bál se vefojnosti, bál se svých známých a pl'átel, bál se Ferdinanda a bál se stínu Ondřejova, kdyby přece vykonal,

s,

Strana 16. co oznamoval dopisem. A pak ten testament, jejž Ondřej zřídí], Kdyby si sáhl na život, vy­ šlo by na [evo, že vlastně otce dosud nepoško­ dil ani krejcarem.

Ferdinand pozoroval na otci změnu jeho smýšlení. Stále a stále opakoval, že za těchto okolností možnost skandálu není vyloučena, že

by Ondřej při prchlivé své povaze hrozbu svou přece jen mohl vykonati a pak že tím utrpí po­ věst celé rodiny a zejména sám a to nyní v do­ bě, kdy mu na nejlepší pověsti svého domu všechno záleží.

Tak docílil toho Ferdinand, že otec upustil od svého úmyslu.

Ondřej zvítězil.

Kapitola XV. Vyl'ovnáuí.

Ondře] sice slabou měl naději, že dopisem svým příměje otce, aby dalších kroků proti ně­ mu nepodnikal, ale že se tak skutečně stalo, o tom neměl tušení a proto nacházel se v nepo­ znaném dosud pocitu nejistoty, rozechvělosti a stísněnosti.

Odeslav svůj dopis, nevěděl, co se bude díti a zejména co si počne sám. Opustil otcovský dům tak jak byl. Neměl šatstva a prádla a ne­ směl se vrátiti, aby si potřebné své věci opatříl.

Ráno již musil si vzíti čistý límec ze zásoby Lambertovy. Měl sice ještě několik zlatek z ne­ blahé piijčky u Bartoše učiněné, ale ty sotva stačily na stravu, když nyní byl odkázán sám na sebe.

A od té chvíle, kdy nevěděl, jaký bude jeť10 osud, za nic na světě nebyl by se odhodlal, aby si pomohl k penězům půjčkou od některého z přátel svých a k zastavení neměl ničeho, leda svých hodinek, na které, jak již věděl, půjčo­ vala zastavárna pouze 3 zlaté.

S povzdechem znovu a znovu vždy vzpomí­ nal, že major Čejka není v Praze, že ani nevě­ děl, kde ho hledati, kam se na něho obrátiti.

Tomu nyní b;y se již neostýchal svěřttí všechnu tu tíseň, ta duševní muka, která právě prodě­ lával.

Jediný, kdo mu ještě zbýval, byl starý písař Piskáček, jenž byl zasvěcen ve vše, co se stalo, a od něhož se také dozvěděti mohl, jak věci je­ ho stojí doma u otce. Ale k němu mohl jíti až večer, za tmy, kdy nebylo nebezpečí, že se se­ tká se známými a kdy nepozorovaně mohl pře­ jíti kolem krámku Bartošova, před nímž se nyní styděl do nejhlubší duše své.

Potloukal se proto přes den v různých ka­ várnách předměstských, neboť v žádné nevy­ trval dlouho, nikde nemaje stání a všude se domnívaje, že již snad jest stíhán tajnými po­ licejními agenty. Čin jeho nezdál se mu sice dnes trestnější než včera, kdy nastalo jeho od­ halení, ale svědomí své měl stiženo vědomím, že každý, kdo nebyl zasvěcen v jeho úmysly, považovati jej musil na základě udáni otcova za podvodníka.

Tak vyčkal večera a doby, kdy předpokládal, že Piskáček již se navrátil domů a nyní se ubí­ ral známou mu cestou do bytu starého svého přtsnívca. Když blížil se krámu Bartošovu, pře­ šel na protější chodník. Kráčel rychle, s hla­ vou sklopenou, nepohlíže.ie ani na právo ani na Ievo, a nerušeně dospěl cíle své cesty.

Ve tmě a po paměti dotapal se až ke dveřím bytu Piskáčkova. Slyšel uvnitř jen šramot, jako když se rovná nádobí. Vešel.

Růžena stála u dřezu, zaměstnána jsouc u­ mýváním nádobí. Oblé ruce měla obnažené, sukni vykasanou. Polekaně, překvapeně usko­ čila v tmavý kout.

Pi'i svitu petrolejové lampičky, jež stála na kamnech. Ondřej si všimnu! nápadné změny ve vzezření kdysi tak okouzlující, půvabné dívky.

Především to byly známky blížícího se jejího mateřství, Obličej Její neměl již ten dětský, nevinný výraz a zrak pozbyl již plajícího ono­ ho ohně, jenž asi před rokem jej nadchnu! k obdivovanému obrazu Noc. "Tatínek je vedle," zmateně, prosebně a úz­ kostlivě vydechla Růžena.

Ondřej hned kráčel lm dveřím vedlejšího po­ kojíku. Tentokráte se nezastavil, aby pronesl k Růženě několik zdvořllých slov. Sám styděl se za hanbu Růženínu a ruměnec rozpaků a ne­ snází rozhostil se na jeho tváří.

U druhých dveří zaklepal, ale hned vešel do tmy.

-·"'~

VISTN:l:K

Ve středu, dne 20. října 1937.

"Dobrý večer", hlásil svůj příchod.

Piskáček poznal Ondřeje po hlase. Seděl za­ brán jsa v dumání, na židli poblíž okna, z kte­ rého pohlížel na vycházeHcíměsíc.

"Ah, pan Ondřej," pravil s tklivou přívětivo­ stí a nijak se nedivil, že mladý muž v neobvyk­ lou tuto dobu ho vyhledává, ba naopak, z hla­ su jeho vyznívalo, že rád ho vidí přicházeti.

"Růženko, dej sem přece světlo," zvolal, mlh­ nuv se kolem Ondřeje ku dveřím.

"Tatínku!" zněl zpět prosebný hlas Růžen­ čin.

Starý otec rozuměl, že dcera se ostýchá. Hned zase přivřel dvéře a příkroěív ke stolu, rozsví­ til petrolejovou lampu, stojící na stole. Pak pokorně a oddaně, slovy nehledanými a tím u­ přímnějšímí vítal mladého muže.

Ondřej mlčky podával mu ruku. Sám probí­ rati se musil z bolestného dojmu, jejž vyvolal v něm změněný zjev Růženin.

"Hledal jsem vás dnes, mladý pane, několi­ kráte v atelieru," pravil Piskáček. "Nevěděl jsem, kde jinde bych vás nalezl;" "Učinil otec oznámení?" chvatně tázal se On­ dřej.

"Ne, myslím že ne, pan Ferdinand se aspoň v ten smysl ke mně vyjádřil," odpovídal Piská­ ček.

"Ferdinand?" s udivením pravil Ondřej vzpo­ mínaje výstupu, jenž včera večer mezi ním a bratrem se odehrál.

"Ano, pan Ferdinand," svědčil Piskáček. "Ří­ kal mi, že se o to vynasnaží, aby zachránil do­ brou pověst svého domu."

"Dnes tedy ještě oznámení učiněno nebylo?"

"To docela ještě nevím, poněvadž jsem od rána již do kanceláře nepřišel. Já totiž dopo­ ledne byl nadobro propuštěn."

"Vy?" zděšeně vyrazil Ondřej. "A proč?"

"Když se chce pes bít, vždy se k tomu najde také hůl," s klidem filosofa odpovídal Píssá­ ěek. "Myslím, že mi proto hůř nebude. Zdejší pan starosta Hlaváček slíbil mi, že mi od pat­ náctého dá zaměstnání a že dostanu zlatku denně, tedy víc, než jsem měl u pana doktora.

Pan starosta bude stavěti elektrickou dráhu od Anděla až ke Klamovce - " "Otec vás propustil, ale proč, proč?" bolest­ ně dojat zvolal Ondřej.

Piskáček již zdělil zprávu radostnou a proto pronésti též mohl pravý stav věci, poněvadž Ondřej již neměl příčiny k·Iítování, "Proto, že jsem prý byl vaším, špehounem," pravil. "To byl důvod, který mi byl tečen a snad je v tom trochu pravdy, ale hlavní důvod byl asi ten, že jsem již starý a že jsem v kan­ celáři, krom vybírání nájmu v žižkovskýchdo­ mech, neměl vlastně co dělati. Trochu pravdy na tom je. Já Jsem vám neměl nic říkati o tom procesu s vaším strýcem, ale že jsem to řekl, jsem také rád. Kdybych teď neviděl jiného, než dole u Plachých tu šťastnou rodinu, ton nový život, tu spokojenost, musil bych býti spo­ kojen sám sebou, musil bych býti rád, že jsem vám to tekl, jak a proč to s nimi tak bídně stá­ lo, a musil bych si žehnati, že. jsem vám to řekl. Já vždycky říkám, že můj osud s osudem dole u Plachých je úzce spojen. Jak jim se ve­ dlo hůře, hůř bylo i mně a sotva je jim lépe, lépe také bude mně. Pan Hlaváček mně dá za­ městnání a bude mi lépe, než bývalo mi u pa­ na doktora. Bydlím 16 let v Košitích a proto byl vzat na mne ohled. Dole u Plachých by mne teď také neopustili a to zase děkuji jen vám. A třeba vám to, mladý pane, vytýkám, že to s tím podpisem jste neměl dělati, za zlé vám to přece neberu. Dá Bůh, že jste sobě tím neu­ škodil, ale pomohl jste tím celé řadě lidí, kte­ l'.·í stáli na kraji záhuby. Dole u Plachých se za vás modlí denně celá rodina."

Ondřej jen v úžasu poslouchal. Takovým te­ dy způsobem korunoval otec dílo své, že na ho­ dinu propustil starého, domu věrně a nežístně oddaného služebníka. Ale ten ještě tikal, že mu je nyní lépe.

Piskáček vyprávěl, co věděl a závěrek jeho vyzněl v ten úsudek, že doktor Plachý syna své­ ho neudá, že nedopustí tomu zejména Ferdi:­ nand. Nikdo ovšem neměl tušení, jak na mále tomu bylo, že udání učiněno nebylo a že teprve dopis Ondřejův,,kterým oznamoval zřízeni své­ ho testamentu a prohlášení, že raději volí

..,

smrt, než život so ctí pokálenou, přiměl bezo­ hledného otce, aby uposlechl domluv svého sy­ na Ferdinanda, jenž zase neměl jiného zájmu, než aby vyvarováno bylo veřejného skandálu .

Stísněnost Ondřejova ustupovala klidnějším, pokojnějším myšlenkám. Sděloval starému své­ mu příteli, že a proč se nesmí navrátiti více do otcovského domu a v jakých proto se nachází nesnázích, nemaje zejména prádla a nemaje též dostatek peněz, aby zbývajících ještě dest neb jedenáct dní do své plnoletosti slušně mohl žíti.

"Pokud se peněz týče, pane Ondřejí, mohli bychom vám pomoci nyní my," pravil k neoby­ čejnému překvapení Ondřejovu Piskáček. "Rů­ ženka dostala nějakou zálohu od svého pána.

Já sice řlkal, že se peněz těch za žádných okol­ ností nedotknu, že z nich nic nechci míti, ale člověk se mění. Od nějaké doby vlastně již trá·, vím z peněz Růženčiných. Z dvaceti zlatých, které jsem v poslední době bral, dva lidi živi býti nemohou a tak jsem tomu uvykl, že se dá­ vám příšívovat], My se máme dokonce dobře, jako dole u Plachých, jen že jsme méně spoko­ jeni, ale já myslím, že se časem vemluvím též ve spokojenost. Růženka se zapomněla, je to pravda, ale já se jí nedivím. Mladá krev a bo­ hatý svůdce. Doma zápasila stále s nedostat­ kem. Teď aspoň vi, z čeho má zítra vařiti. V nouzi a bídě se člověk zvrhne, ale také tomu člověk přivykne."

Ondřej s hrůzou, s ošklivostí poslouchal. Tak milovaný a ctěný jeho Piskáček mluviti neměl.

A těmto svým myšlenkám chtěl dáti také vý­ razu, když viděl, že starému muži po tvářích kanou dvě veliké slzy a že celá řada jich, jako perle, vytryskla z pod jeho víček.

Byl odzbrojen. Plaše se ohlédl po dveNch ve­ dlejší kuchyně, aby pouze naznačil, že Rt)žena. vedle může poslouchati a vše slyšeti, neboť Piskáček mluvil obvyklým nijak tlumeným svým hlasem.

"Ta tam není,'' štkavě pojednou pravil Pis­ káček. "Jak někdo známý se objeví, zmizí a ne­ ní ji vidět.i,až zase návštěva je pryč. Ta holka trpí hrozně, to vím jen já. Jen k vůli mně se drží, poněvadž ví, že s ní mi je přece jen lépe, než by mi bylo bez ní. Já jí odpustil a zase žije­ me spolu tak svomě, jako před tím, jako by to jinak býti ani nemohlo. Vždyť já dobře vím, že takový již je osud takových poloslečen, jako byla ona. Můj stav zavinil její pád. Měl jsem příliš nepatmé postavení, abych jí mohl zaopa­ třiti život bezstarostný a měl jsem příliš pan­ ské postavení, abych jí byl vychoval, jako děv­ če pracujících tříd. Příliš pozdě jse;n .přišel k náhledu, že takové děvče dříve nebo později mu·,í padnouti a byl bych bezcitným, kdybych jí proto klnul. Má je to vina, jen má, vlastně mých poměrů."

Ondřej stále úzkostlivě pohlížel ke dveřím, jako by tušil, že za nimi naslouchá Růžena.

"Není tam," určitě pravil Piskáček, sleduje zrak Ondřejúv a jako by chtěl hned také po­ dati důkaz, šel a otevřel dvéře.

"Růženo, jsi tu?" zvolal. Žádná odpověď. Vstoupil do dveří kuchyně a rozhlížel se. Růžena tu skutečně nebyla.

"To já vím,'' pravil, vraceje se. "Nikomu ne­ chce pi'.'ijítna oči a jen dole u Plachých má bezpečný útulek."

"A proč si ji ten - její - nevezme?" vyrazil Ondřej, nevěda, jakého užiti slova k označení jejího svůdce. "Kdo to je, přece by se dal k to­ mu třeba donutiti?"

"Je to pán, a ona je poloslečna a tací se ni­ kdy neberou," poznamenal Piskáček. "Kdo .to je, toho jsem se nemdhl dovědě~i.Neřekne to, za nic na světě. A co by mi to bylo také plat­ no. Já se jí zeptal, slíbil-li jí manželství, byla-li svedena pod slibem manželství, a ona řekla že ne, že jí výslovně vždy říkal, že si ji vzíti ne­ může. Vyznám se v tom a věděl bych jinak co činiti. Teď před zákonem nemám takové o­ chrany, ale až se dítě narodí, pak již vím, co udělám. To dítě bude sice bez otce, ale nebude bez prostředků. To Růženka také říká, že opu­ štěna nikdy nebude."

"A s tím se spokojíte?" rozhorleně zvolal On­ dřej.

(Pokračováni.)

Ve středu, dne 20. října 1931.

Mohou býti automobilisté dobrými letci?

Kapitán W. E. Johns.

Pravděpodobně první, nač se automobilista zeptá, když pomýšlí na to, aby rozšíříl pole své působností o novou sféru, je, do jaké míry mu bude plátna jeho zručnost u ·volantu, když se chopí řídídla v letadle.

Odpověď na tuto otázku můžeme dát hned: nebude mu plátna skoro nic. Vyjma snad to, že mozko-svalová koordinace, jaké je dnes po­ třeba na našich ulicích, zbystřila jeho ducha tak, že může v neočekávaném případě jednat lépe automaticky a instinktivně než podle ur­ čitého stanoveného plánu. ~, Nejlepší piloti si brzy získávají tuto vlast­ nost. Pochopíme snadno, jak je nutná, když u­ vážíme, že ve vzduchu se děje všechno třikrát rychleji než na zemi. A člověk tam nemůže ani brzdit ani zastavit. Musí udržovat stále urči­ tou, velikou rychlost, nebo se najednou neoče­ kávaně sveze dozadu a zastaví se - ale na vě­ ky.

Dejme tomu, že automobilista trochu rozumí záhadnému mechanismu pod kapotou svého vozu, že ví, proč se točí kola a dovede spravit nějaký ten uvolněný šroubek. V tom případě je pravděpodobné, že svých automobilistických zkušeností může do jisté míry použíti i u lete­ ckého motoru.

Avšak všeobecně možno říci, že automobilis­ mus a aviatika mají málo společného. Dobrý automobilista nemusí být dobrým pilotem. Ne­ jenom, že jeho pohyby a reakce za volantem jsou naprosto jiné a vyžadují naprosto odlišné mentality, ale k dobrému létání je třeba i mno­ hem obsáhlejších vědomostí, i když dosažitel­ ných každému člověku průměrné inteligence.

Automobilista může beze strachu jezdit, aniž co ví o navigaci, meteorologii nebo mapách. Ale pilot, který by zanedbával tyto vědy, srazil by se s něčím tvrdým ještě mnohem dříve, než by si získal nároky na vavřínový věnec. Tam naho­ ře nejsou sloupy ani značky, ani dopravní strážníci, ani pohodlné kryty, kam se může au­ tomobilista schovat za nepohody. Dorazit bez­ pečně a bez úhony na letiště, to je těžší než za­ brzdit automobil, vypnout motor a vystoupit.

Jeden z největších rozdílů mezi automobilis­ mem a aviatikou je ten, že na zemi může člo­ věk udělat chybu a přec žije dále a druhý den může znovu jet. Udělá-Ii však takovou chybu ve vzduchu, může to s ním dopadnout nepoměr­ ně povážlivěji. Řídit letadlo vysoko ve vzduchu za normální­ ho dne nevyžaduje zvláštního umění, za něko­ lik málo lekcí to dovedli, jak jsem sám viděl, pětasedmdesátiletí starci a pětiletá děcka. Ale velmi zřídka se stává, že by někdo podnikl svůj první let s pilotem ráno pfod snídaní a téhož dne po večeří už dovedl letět sám. Je třeba zku­ šenosti pi-i obou koncích letu: startu a příatá­ ní.

Za dobrého počasí se moderní letadlo po startu pohybuje v přímé čáře, dokud nevrazí do nějaké hory nebo mu nedojde benzin. Létá­ val jsem celé hodiny, aniž jsem se dotkl páky a pedalů. Měl jsem dokonce piloty, kteří za letu spali - což není tak těžké, Jak se zdá - a po probuzení byli ještě ve vzduchu. Ovšem tento způsob řízení se nedoporučuje.

Znám také případy, kdy pilot ve vzduchu ze­ mřel a letadlo letělo dále tak dlouho, dokud se nevyčerpal všechen benzin. Tyto pNklady uka­ zují, že k řízení letadla není třeba velké zkuše­ nosti, je-li ovšem dobré počasí. Také není tře­ ba, aby člověk byl Ben Hurem - létání není o­ tázka tělesné síly. Ale - a to ale je velmi du­ ležité - toto ještě není celá aviatika.

V hloubi pilotovy duše se skrývá vědomí, že se pohybuje v místech, která po právu náleží ptákům a andělům, poněvadž lidský duch do­ posud neměl času přizpúsobit se prostředí, jež mu je zcela cizí. Také si uvědomuje, že stane-li se co, musí jednat 011 sám, a to rychle. Dopu­ stí-li se nějaké chyby, nezamračí se naň do­ nravn! strážnik, nýbrř. se naň Z!\šklebi íliJlQnt&í~

VISTH!n.::

ll'ArlU.1.1 IT.

a toto vědomí postačuje, aby .Jej učinilo nerves­ ním.

Je velmi snadné přejít na rovné louce po dva­ cetimetrovém pásu, mohli bychom po něm do­ konce i tančit. Zkusme to však, kdyby tento pás vedl přes propast! A přece není třeba více obratnosti v jednom než v druhém případě. Z toho vyplývá, že hlavní věc při tom je udržovat si nezaujatou mysl. A právě tak je tomu pi·i lé­ tání. To ostatní už jsou jen mechanické po­ drobnosti.

První pravidlo při létání je neztratit nikdy hlavu. Ovšem, to platí zrovna tak i v automo­ bilismu. Ale z pochopitelných důvodů je mno­ hem snadnější ztratit hlavu, když stroj přesta­ ne poslouchat nad lesem komínů, než když se to stane na pevném podkladě dobře dlážděné silnice.

Jediné signály, s kterými se setkáváme na sil­ nicích, jsou milníky a pozdravy stromu. Naho­ ře nemáte koho zdravit, leda snad mraky. Za­ to musíte dbát spousty předpísů, kterých bude stále vie. Jsou· pravidla pro každý jednotlivý typ letadel, ale k dodržování všech stačí zdra­ vý lidský rozum.

Celkem řečeno, je-li někdo tak inteligentní, že dovede Í'Ídit automobil (to jest beze škody), nebude mu nesnadno i'ídit i letadlo.

Jisto je, že není tak namáhavé letět, jako jet automobilem frekventovanými ulicemi.

Šestnáct hasičů v nemocnici, V obci Debradi u Moldavy se pi·ipravovali hasiči na noční cvičeni. Když se již chystali vyjet s motorovou střfkačkou a nalévali do ní benzin, nastal výbuch. šestnáct hasičů bylo zasaženo plameny a popáleno tak. že tfi z nich musili býti dopraveni do košické nemoc­ nice. Ukázalo se, že výbuch benzinové nádr­ že stfikačky nastal tím, že si hasiči svítili pfl nalévání benzinu karbidovou lampou. V obci; obývané převážně obyvatelstvem maďarské národnosti, vyvolalo hromadné neštěstí hasičů bolestný rozruch. I při občanské obětavosti, kterou hasiči prokázali účastí na cvičení, je za­ potření opatrnosti, zejména pN zacházení s ohněm.

Masaryk před válkou uměl geniálně vynalé­ zat otázky, které znepokojovaly národ. Pta­ val se více, než celý oficiální. národní svět byl schopen mu odpovědět. Stav se vůdcem státu, rychle dospěl k přesvědčení, že větší zásluhou, než vynalézat mnoho otázek, jest na některé odpovídat, a nenapadlo ho chválit ty, kdo se od něho učili jen kritisovat. F. Peroutka JAKUB HODAN, MAJNER. (Pol{račování se strany 9.) vot. Plahočil se po světě, dělal půl metru od

pekla s negry. Kopal uhlí jako maíner, v Ame­ rice. Jmenoval se Hodan, zapamatujte si to jméno. Jednou vedle něho zabila flee jiného maínera. Hodan mu vzal jeho papíry, protože sám neměl žádné, utekl bez nich, a pohřbil majnera Hodana. Jtznže pak měl štěstí. S ukra­ deným jménem přišel do New Yorku a našel práci a potom, po letech, se stal ingenýrem znova a vynalezl jakousi věcičku, která mu pN­ nesla dolary, ano, pak se z něho stal vynálezce a boháč, jenže .Hodan byl mrtev.

Gaut sáhl do kapsy pro papírek. Leták.

- Dejte to ... svému otci, že mu to posná ... Jakub Hodan, majner z Ameriky.

- Pane inženýre, co se vám stalo?

- Nic, jen vezměte ten papír a dejte jej otci.

Gaunt seděl na lavici bez řečí, Tak blízko to­ mu všemu a přece tak daleko. Člověk Gaunt musil bojovati proti duchu Hodanovi, proti du­ chu pomsty a nenávisti, pfod uslzenýma očima toho šestnáctiletého dítěte. Beze slova mu vza­ la z ruky leták a dala se do čteni. Ale papír, starý dvacet let, nemúže nic í•íci šestnáctileté­ mu děvčeti. Jen Gaunt by to mohl všechno r-t­ ci, Gaunt, který to všechno ví. Gaunt však mlčel. Bojoval. A vyhrál.

Margit, ne, to byla všechno smyšlenka, výmysl ubohého člověka, který vás chtěl na chvíli postrašit. Dejte mi ten papír. To nic ne­ ní.

Měla uslzené oči. Ruka, jež mu dávala leták, se zachvěla. Roztrhal papír na. drobné kousky.

- Neplačte, Margito, máte na to pi'iliš krás­ né oči. Šla jej kousek doprovodit k nádraží. A když byli uprostfod cestičky v parku, vzala jej měk­ ce zn ruku a ukázala na jednu z laviček: - Tamhle sedí tatínek s maminkou. Chcete jít se mnou k nim?

Pfikývl beze slova. Došli k lavičce. Ti lidé, co tl~ seděli, užívajíce posledního podzimního slu­ níéka, to nebyla Margit a Kain. Byli to docela obyčejní, starostliví a malicherní lidé z malého městq, ktefi mají radost ze sluníčka. Kainovy oči byly zapadlé. Plicní choroba. Snad soucl;lo­ tiny. Ale tahle rodinka to nevěděla, nechtěla to vědět a nevěřila tomu. Věi'ili se zoufale do­ jemnou nadějí trosečníkú, že to všechno pi'.'e­ jde, jako přechází noc v den. Margita jej pi·ed­ stavila, podotknuvši, že je z Ameriky.

- Slyšel jsem o vašem lrntacím kladivu, i·ekl Kain, pělmá věcička. My u nás ji budeme také zavádět.

Víc už si neměli co l'.·íci. Co měl í•íkat obtloust­ lé, bledé pani, plné drobných starostí, která klopila oči pi'ed cizincem? Mrtví nevstávají z hrobu. chvíli křičel: - Hodane! Hodane!

Ne, fekl si Gaunt nahlas a urputně: Jsem James Gaunt, tulák, majner a nakonec vyná­ Nasedl clo vlaku v šest tl'icet pět. Rytmus kol lez()~•

Řád Pokrok Houstonu, číslo 88.

Ctěná redakce, bratří a sestry!

Jak z dopisů tak i z oznámky vyrozumíte, ja­ kou oslavu 19. výročí Československé Republi­ ky náš řád pořádá v neděli dne 24. i'íjna. Jak radostně bychom toto výročí oslavovali, nebýti smutné vzpomínky, že ten, jenž tuto republiku vzkřísil po 300leté porobě, Osvoboditel tatíček T. G. Masaryk, není již více mezi živými; ode­ šel, ale duch jeho a vděčná vzpomínka na něho bude žíti v národu, pokud tento trvati bude.

Tuto vděčnou vzpomínku náš řád zobrazí v ži­ vém obraze příští neděli, a jsem jist, že obraz tento vám z paměti tak lehko nevymizí.

Pak bude následovati řeč našeho českoslov. konsula p. dr. Karla Holuba, který, jak vám známo, jest výtečným řečníkem. Po jeho řečí započne divadlo "Tulácká krev". Název trochu divoce zní, ale děj jest nádherný, zvláště zpě­ vy, jichž melodie vás zavedou zpět do míst, kde jste se zrodili a své mládí prožili, to jest do sta­ ré vlasti. Jsem jist, že vaše srdce zjihne a zas bude jásat s našimi mladými pěvci. Všechny zpěvy jsou obsazeny mladými herci, zde roze­ nými, a když řeknu, že dobře obsazeny, také to .míním.

Až uslyšíte našeho slavíčka, sl. Lillian Šťa­ stovou v úloze tulačky, jak smutně a přece jí­ mavě a zas tak vesele, jásavě zpívat, Janíka v osobě br. Fr. Košuta, Tim Kostomlatského v ú­ loze Vendelína, brusiče (správně česky šlejřířa), ses. Naomi Kostomlatskou v úloze Milady, a pak hochy a děvčata ve sboru, pak si jistě pomyslí­ te, že naše české zpěvy jsou přece jen krásné a naše česká řeč že v Americe tak lehko nezanik­ ne.

Ostatní osoby jmenovat nebudu, vzalo by to moc místa, ale buďte jisti, že jsou dobře obsa­ zeny a v pravých rukou.

Večer, nežli započne tanec, bude zatančena národní Beseda v národních krojích a pak za­ počne tanec při hudbě Syncopators z El Cam­ po, kteř! budou i mezi divadlem účinkovat.

Tímto jsem vám naznačil hlavní body naše­ ho programu a jsem jist, že když nás dne 24. října poctíte svou návštěvou, že se dobře s ná­ mi pobavíte, domů si odnesete vzpomínku. že jste v Houstonu zas něco pěkného viděli; pi'ljď­ te všichni zblízka i zdaleka, cesty k nám jsou dobré, místa máme dosti, o hladové a Žíznivé také jest postaráno. Tímto vás všechny upN11111ě zve za kroužek Hlahol a zábavní výbor, Joe Kašpar, režisér.

Sovětské Rusko zvolí vrchní sovět ve volbě 12. prosince pomocí nového tajného a přímého

hlasování, jež nách sovětské na 100,000,000 nejvyšší sovět

členů,

bude provedeno ve všech konči­ říše. Ve volbách se bude podíleti volíěů obého pohlaví, aby v0lili o dvou domech, jež má míti 569

.,,

ltrtm& li ..

1

:fltS:'l'·Jt.1£; ·;

I

NAŠE ZDRAVÍ

,~~~tHlll9>~tl.,..t!._fl,._.1,...,.,1•"""""'114~1.ft!!l!!l't,r!~fl~ti-.,.••!•

PRO BUDOUCÍ POKOI,ENÍ.

V těchto dnech bude v Arkansasu slavnost...

ně uzavřena

nejzajím;tvější hrobka . .iež kdy by­ la zřízena ve Spojených státech. Bude to ko­ mora historických památek, jež podle názoru amerických děíepísců podá za několik tisíc let našim potomkům věrný obraz dnešního života.

Tato historická hrobka byla vytesána do žu­ lové skály, o níž nejlepší ameříčtí seismologo­ vě tvrdí, že vydrží i nejsilnější zemětřesení. Je­ jí obsah je velmi zajímavý; trvalo však hodně dlouho, než se učenci shodli, co poslouží nej­ lépe budoucím historikům. Bude v ní naučný slovník, hromada denních listů, automobil, ma­ lé osobní letadlo, plány mrakodrapů a rodin­ ných jednodomků, psací stroj, gramofon, jeden zvukový týdeník, dále gramofonové desky s řeč­ mi presidenta Roosevelta, Adolfa Hitlera, Mus­ solíního, Japonského císaře Hirohita a Stali­ na. Tyto desky jsou ztvrzovány zvláštním pro­ cesem. Roosevelt dokonce už "namluvil resku", v níž pozdravuje "občany roku 8000".

Po uložení všech předmětů bude komora na­ plněna neonem, poněvadž se předpokládá, že tento .plyn nejlépe zabraňuje rozpadáváni pa­ pírových a kovových předmětů. Poté bude ko­ mora v1.ct11ch0těsnE'> zazděna.

Učenci však neraaíít rn·nv::idň11i r.v~híl plánu na ne.čekané překážky. l\farnř se namáhalí do­ stat z Washingtonu auterrtícké Iustorícké do­ kumenty. Nic nesvedla ani delegace universi­ ty atlantské a také nepomohlo, když badatelé přinesli na podporu své žádosti dobrozdání, že tato· historická komora vydrží aspoň 6000 let.

Americký kongres se rozhodl, že ve Federálním archivu zřídí pro své dokumenty zvléštní žulo­ vý kryt, kde budou uloženy za silnými křišťa­ lovými tabulemi.

Je však pravděpodobné, že se zakladatelúm komory podati dostat aspoň fotografie těchto dokumentů a tak zachovat vzdáleným pokole­ ním nejcennější písemné památky amerických dějin. .

· KDY ODPOČIVAJÍ

ÚSTROJI

•

.

TĚLESNA?

Vé. stř*.ldU,

roění, v nlehi činnost některých naších. těles­ ných' ústrojí .teví pravidelnon: ochablost, te­ dy období zmenšené nebo minimální činnosti, nutné právě Jen k harmonii celkového život­ ního dění.

Byl to prof. Brown z Rockefelle­ rova Instntutu, který na tuto sezonní perlo­ díckou ochablost či odpočinek orgánů pouká1.aL Brown velmi nákladnřmí a léta trvaJicí111 i poÍrni::y a posorovárňm bezpečně 'prokázal, že jednotlivé ústroji či orgány Jiďs~ého těla, zdánlivě neúnavné, mají svá· zcela určitá ob­ dobí, vázána na určité roční sezony, -:- Serie:. mi pracných a objektivních pokusů Profesoru Brownovi se skutečně podařilo prokázati plat­ host jeho tvrzení o pravidelné cyklické sezon­ ní zvýšené a snížené činnosti orgánů, jež v stručném výčtu jeví se podle prof. Browna ná­ sledovně: Srdce, mozek, játra a Iedvíny yyko7 návají největší práci v červnu. Od této kulmí­ nanty pák křivka pozvolna klesá a v měsících podzimních nastává jakási relaxace či hově­ ní a odpočinek jmenovaných orgánů. Minima bývá dosaženo, jak udává Brown, hlavně v li­ stopadu a odtud pak nastává opět pozvolný vzestup v činnosti k měsícům jarním a k ma­ ximum činnosti v červnu. Rovněž ústrojí s t. zv. vnitřním odměšováním, na př. žláza štítná, hypořysa, nadledvinky, vaječník, varle a í., ma­ jí svá maxima od července do 'záři {tedy v lé­ tě) a minima hlavně v listopadu. Podobně u­ vádí prof. Brown, že i sklad krve je rozdilný a že Imenovítě obsah fosforu, vápníku a Iecíthí­ nu klesá od maxima v říjnu k. minimu v čer­ venci atd. Takové intervaly odpočinku, váza­ né na roční období, lze podle profesora Browna prokázati u všech orgánů a jsou dokladem cy­ klické periodicity veškerého dění nesmírného, do něhož člověk zapadá svým životem jako je­ den z ostatních článků.

NĚCO O VÝŽIVĚ DĚTÍ

Dětská zažívací ústrojí, zvláště v prvních le­ tech života, jsou velmi choulostivá a proto je nutno, aby matka seznámila se aspoň s nej­ důležitějšími základy dětské výživy, čímž u­ chrání pak své děti od všelijakých--nemocí a po­ ruch v trávení. Málo vyvinuté dětské zažívací orgány nejsou s to stravovati těžkou potravu a proto nemá se dětem dávati potrava hutná, která obsahuje buničinu, mouku a cukr. Ještě v druhém roce věku nemá se dětem dávati těžká strava a má se dětem dávati potrava kaševitá, zelenina a ovoce. Také však poléyky, mléko, krupici, kakao, lehké moučníky, brambory, občas i kousek masa děti dobře tráví. Jídlo má se dětem podávati častěji, 4 až 6krát denně, v menším množství a ve sti~ídav~n;i' výl;>ěru. Až do šesti let nesnášejí zažívací úštrójé'dětí pot.ravin dospělých osob. Děti. musi,nuí§:.potravu rozmčlnčnon a jídla _nesměji být kořeněná, a.ni kyselá. Teprve v sedmém až osmém roce přizpůsobujeme dítě na potravu dospělých. Do školy má se dávati dětem kde je to ovšem možné, láhev mléka a krajíc chlel:>a, což je nejzdravější a chutná posnídavka dětí. Různé uzeniny, obložené žemle nemají se dětem dávati do školy, neboť jsou těžce stravitelné, . čímž děti zatěžují a c'\ini Je ochablými a ospalými. Po jidle máme dítěti dopřáti vždy klidu. v době pohlavního vývoje má se dávati děI.em potrava co 11ejvydat1~ějši, hojně mléka, mléčných výrobků, vejce, ovoce, zelenina~ Ma-. so má se jim dávati jen občas a jídla dráMivá, jako kořeněná, kyselá, silný čaj, zrnková káva a lihoviny se dětem nesměji vdbec dávati.

Žádný stroj nemůže jíti, pracovati nepřetržítě, aby nevzal zkázy. Musí míti chvíle odpoěínku. Tím spíše živý lidský stroj potřebuje chvíle klidu, odpoěínku, v nichž rekreací nabývá nových sil a nové energie. Víme, jak prací nebo chůsí, sportovním výkonem a pod. unavené svalstvo žádá chvíli klidu, aby si odnočaío a posililo se k nové práci. k novému výkonu.

Stejně naše nervy, mozek, nezbytně potl:·ebují po svém vypjef.í, po duševní práci .klid, odpočinek a poshovu, aby opět mohly plně a bez újmy sloužiti své funkci. A tak je tomu i s ostatnimi orgány. Již celý bčh naši planety je k tomu účelně uzpf1sobe11: Den střídá noc práci odpočinek, spánek. Ve spánku nastává celková relaxace, uvolnění tělesné i duševní <nervové), v noci za spánku odpočívá celé tělo, všechny ústroje, všechny smysly. Subjektivně zdravý člověk ve spánlnt neví o sobě. jeho "já" je jako odpoutáno a obJektlvně tat.o tělesná a orgánová relaxace dá se prokázati tim, že počet dechu ve spánku klesá, dýchání .ie volné, pravidelné a hluboké. Pt~č~t t.~Pft (pnls(ll se rovněž zmenšuje, akce srdecm te?. se zponmh1.ie; srdce 7.a spánku tepá méně neií. :;,;a .bdění .:1.td. Takovéto uvolnění či skutečné zlenivění CIVU,NÍ PRACOVNÍ ODDÍLY 1.ivotních projev1i během klidu či odpočinku 7.n i,pánku pozoru.le se ne.len 11 člověka. ale i u zví<Dokončení se strany 1.) fat a róstlin, .lež rovněž za noci své životní únisterstvo války odhadlo, že za poslední rok kony obme:,;11.ií ne nejmenší míru a tak odpo:snf\dli mladí mužové 821,oog,ooo liber pót.ravy. činkem rekreují rovněž své životní funkce. ProNejen o stravu je pečováno v pracovních tát.o ta dúležitost zdravého a klidného spánku, borech CCC. ale také tělesnému zdraví mladých denního a pravidelného, proto ony těžké škomužú Je věnována veliká péče. Každému tábo- · dy zdravot,ní u těch, kdož čas určený přírodou ru je přidělen oprávněpý. lékař, který ošetří k odpočinku a J'!pánku správně nedoceňují a lehčí ochuravění, v pi'ípadě potřeby poskytiie · proti němu hřeší ať Již prací dlouho do noci první pomoc a dbá o rúzná zdravotní opatření nebo nočními _zábavami. Moudrost života spov tábofo. V)\'žně onemocnělí jsou ošetřováni v č:ivá právě ve správném a zdravém vyu~ití čnr:i,emoc11icích. Právě nedávno byl pNjaťa'schváí:. su k práci, 7,ábavě či rozptýlení a odpočinku či len návrh, podle něhož má býti jmehováno 168 spánku. Ale není to jen noc, kdy _za spánku nazubních techniků~ kteří by jezdili od tál:>oi;a kše tělo a.· ústroji si odpočívají a čerpají 110VOU t::iboru.a peč.ova.lio chrtipJnlitdýc~ m~~fi. . . energi~/'hybi'ž JsqíI:Pi'.óká:z:{u:iy l. určlté.,séžony .. Hovóřř~ihn:ladl.'.muži práci.v táborech, ve~

o

..,

dl:l.~ 2~. fij,1,1._11,.,~9~~·

li.k.~ iY~tšina ~

l'1icJ1, ,P~i~nává ptf1vřen~1 j_~k ne:1>.l~z~ pň!5obí dnešn_íprťi.myslovli kri.se.·, ~n_ozi i mladýéh niužfi přišli do pracovnich tát,<:,rň s~i".' ženj podvýživou, nedostatečně oděni~ bez .zá.:. j11ú1, plní zloby a )·01,;hoi·čenostl nad .svým ot;~1:­ dem. Ale pravidelná _a vydatná st.rava, ďPtáil'j~ delnáp1;áce. rekreace a vše ostatn Í, co Jitri dal pracovní tábor. :r,ahnaJo chmury s j1\flch· čef'á. vráťifo jlm novou chut.'. k práci. vir1.1 k žívotú á. optimismus. Správcové a védouci pra:covtií<Íh t,áborů i ostatní, kteří měli příležitost 'vidět mladé muže, když vstoupili do tábora; tv·rdi, 2é hoši, kteří přišli do tábora celí sklíčeni, opou.:. štěli jej s hlavou vzpřímenou a rovnou páteři. Říkali, že prt"uněr členit táború CCC je čilého ducha, ctižádostivý, zdravého těla a že téměř všichni jsou daleko lépe vyzbrojeni pro život nežli dříve.

Chtěli jsme z nich udělati muže, a vše na:.. svědčuje tomu, že jsou z nich muži, samostat­ ní a soběstační jedinci, kteří už nejsou pouhou přítěží svých rodin. Vědomí, že jsou tád~ými a platnými členy lidské společnosti a že v mno:l hých případech jsou hlavními chlebodárci a živiteli svých rodin, dalo jim pocit jistoty, sebevědomí a odpovědnosti. ..

Celý život v táboře přispíval k výchově a roz­ voji mladých mužů. Qústojníci, vedoucí tál;>or, vedli muže k osobní čistotě, pořádku a ostat­ ním pravidelným zdravotním návykúm. Mladi muži se učili od důstojníku i technickýcb správc11diRciplině, sebekázni a dobrému obča.11..: ::;tv!. Práce v lesích, parcích i na polích. řizeuij. t.echnickými dozorci, dala_ .mnohým mužňm praktické znalosti, zkušenosti výcvik, na pt{.: klad v zacházení s traktorem, v tesařství, kamenictví a pod. · Táboroví dústojníci se postarali, aby upev.: nili charakter i občanství mladých mužťí. V zá­ ří roku 1936 bylo mezi nimi v oběhu 274,863 · knih, uskutečněno na 10,504 speciálních před.: nášek a předvedeno 6,565 výchovných filmů.

Dále utvořeno 1,823 čtenářských kroužků, při tom právě nedávno zjištěno, že více než polovi­ na těchto kroužků měla skupiny debatérské. · Posledního září bylo 31,214 mladých mužů za".' psáno v uměleckých' a. řemeslnických krouz:. cích, 9,222 v dramatických a 27,845 v hudeb­ ních organisacích. Počet těchto zábavních kroužkťt vzrostl ze 4,471 v záři 1935 na 6,821 v záři 1936.

Seznam prací, vykonaných oddíly CCC v re-· sich, na polích i .Jinde, ukazuje, že program CC C byl splněn úspěšně. Po tři a pťil roku zaměst-:­ náno bylo na statisíce mladých mužů pracémi na ochranu našich lesu · proti :,;áplavám, pi·oti šířeni nemocí i ničeni stromťl hmyzem, zales­ něny ohromné prostory země, omezeny škody: způsobené vodou a · sesouváním i rozéřírM1im púdy, na miliony akrťl zemědělské púdy ochtá­ něno před záplavami, omezeny škody zavirtě­ né povodněmi, a vytvořeno mnoho nových ~e­ kreačnich prostorít k tělesnému zotaveni. ; Všechny tyto práce CCC byly prováděny ~1a státní i soukromé pftdě, .lakož i v lesích a pár­ cích federálních státťl, pokud slouží vei'.·ejnéťnu prospěchu. ' Hned na začátku programu CCC bylo v doh,o­ dě s federálními státy ujednáno, že veškf.ll1 zisk a výnos z prodeje země i jejích produktu bude rozdělen rovným dilem mezi stát a fede­ rální :vládu až do té doby, kdy federální vlád.a bude moci zaplatiti vykonan~m práci v hodn'o­ tě 1 dolaru denně na každého muže po dobu tr­ vání práce, nejvíce však 3 dolary na 1 ·akr pf1dy.

Hlavni pozornost a program CCC byl vč1rn­ ván boji proti třem velikým nepřátelfim Icsú: záplavám, hmyzu a nemocem. Do 1. července roku 1936 bylo věnováno 2,761,814pracovních dnu zápasu se záplava.mi a 13,529,273 akrů p\\­ dy zbaveno hmyzu a nemocí a osázeno stromy.

Ministerstvo zemědělstvi a ministerstvo vnitra zj.istily, že mladí muži, vycvičeni, dobře vyzbrÓ­ j e11í a organisování v če_táchs potřebnými vůd­ <!i, mohli pracovat na ochraně lesii mnohem ll. spěšněji, než kdokoliv jiný. ~ozsáhlá ochl'ana lest\ a. 76,200 mil železnic '· a _silnic bylo vybťtdováno oddily CCC. VybudQ­ ;~vá.ny:telefonni linky, ochranné hráze proti p~­ y9d1;1írn, ~plavy, rozhledt1y, pfí_Stl3.Vi~J~1.•.~~lm~f} a pod•

a

\té ~středu,

dné

~O:řijria-;

strana · 111.

v ťa''l."Mi s:

1sa,:

. ':_Q$.Hi:rl,~t:zpr~v.y o_ opev_ř}9y~1::í ~:·~y~b~~~o:. : v.á\1í .·Hélgolan;du znepokojily · značně' ·.vé· P ř~'.(n~~rpiněrií. :všech'. st~t~:o.óho4y ..... ·. ' :· : yersáilleskoµ smlouvou bylo totiž Němecl{o ki:l~-ii. přlnuceno zrušttvšecbna opevněni a zni­ čit všechna válečná zařízení na tomto ostro­ vě: zvaném velmi přiléhavě "'Gibraltarem se­ veru": Skutečně Helgoland ovládá nejenom. ú:,_ ~ti Lab.e, Eidery ~ Wes~ry, ale také. přístup k rtejclfiležitějšim německým přístavům Kuxha­ tenu,.Brémám a Hamburku ..Ohromná a skvě­ le vybavená opevnění Helgolandu, základna pro německé ponorky za války - to vše muselo být zrušeno, děla přišla do skládek starých kovů, labyrint podzeních kasemat byl zavalen, zdviže na munici rozebrány. Odzbrojovaci ko­ mise vyslaná na Helgoland postarala se doko­ nale o to, aby v několika měsících zde bylo zmařeno vše, co Němci přípravovall dlouhá Ie­ ta pro válku a co je stálo miliony liber šter­ linků.

Zatím však od ledna 1936 se stal Helgoland jevištěm tajného kutění, které denně prohlu­ bovalo propast mezi teorií smluv a světem sku­ tečnosti. Obyvatelé ostrova se dožili překvape­ ní, když jim byl zakázán přistup na některá místa ostrova. Velké jeho části byly ohrazeny, obehnány ploty, zdmi a palisádami, jimiž ne­ pronikl zvědavý zrak náhodného nebo úmysl­ ného· pozorovatele. Ohrazeni bylo přisně hlí­ dáno vojenskými hlídkami, jež nedovolily pří­ stup nepovolaným. Byly sem dopraveny ohrom­ stroje, veliké exkavátory, bagry a vrtačky.

JeJfoh věčný pekelný lomoz byl přehlušen jen občasnými výbuchy dynamitu, a Helgolanďané si brzy úplně zvykli na všechen ten tajný ruch a shon.

Tisíce dělníků dopravených na ostrov bylo i­ solováno od domorodého obyvatelstva, tak­ že mezi nimi nemohl nastat žádný styk. Obyva­ telstvu se zdálo, že je nyní uvězněno ve vel­ kém koncentračním táboře. Pravda však ko­ nečně počala pronikat na veřejnost. Bylo ja­ sno, že Helgoland je jen novým porušením smluv, které kdysi Německo podepsalo, neboť zde neběží o nic jiného než o obnoveni a roz­ šíření bývalých opevnění. . Helgoland je, chceme-li mluvit obrazně, ja­ kýmsi zámkem, uzavírajícím vstup do řríeské­ ho archipelagu a je skutečně jedním z nejdů­ ležitějších strategických bodů světa. Třebas má poměrně: malou rozlohu, je Helgoland jakousi přirozenou skalnatou pevností, tyčící se asi 70 metrů nad hladinou moře. Patřil kdysi Dánsku a byl v roce 1807 získán Angličany, kteří i ně­ ho udělaÍi základnu svého bitevního· loďstva,

né

~~,)lelgolancf;:Gibr.aítar·· .

'

'

~

rejda p~Q ponorky a jÍž nyÚi se rýsuje. i.téteÍ'­ ně linka mohutnych cementových blokfi vyno­ řujicích se z mořské hladiny. Okraje ostrova jsou opatřovány nejmodernějším opevněním z.e železobetonu. Na jižním konci ostrova je bu­ dováno rozsáhlé moderní letiště a v břehu ta­ ké podzemní hangáry pro úkryt hydroavíonů.

Kamkoliv pohlédnete, všude stovky • dělnik.:ťt kopajících, hloubicích zem, mísících maltu přtpravujících cement pro budování kasemat a krytťl a všech vymožeností moderní pevnost­ ní techniky, již bude Helgoland vybaven.

Na severním mysu se tyčí pozorovací věž, jež bude asi sloužit za vysílací stanici. Tato věž je obklopena bateriemi lehkých rychlopalných děl s velkou nosnosti, skrytými tak dokonale, že je oko neodborníka ani nepostřehne. Jsou to nej­ modernější děla ráže 6, 8 a 10 cm. Těžké dělo­ střelectv;o je umístěno uprostřed ostrova, a po­ kud jsem mohl souditi podle různých názna­ ků, které jsem pozoroval, jsou to děla ráže 27 cm, zásobovaná municí zdvižemi z kasemat, le­ žících 60 m pod zemským povrchem.

Jižní část ostrova je chráněna instalovanými děly ráže 14 cm. Je samozřejmé, že to, co jsem viděl, je pouze částí toho, čím bude ostrov vy­ zbrojen v dohledné době a co se ještě připra­ vuje. Program znovu vybudování helgolandské pevnosti je dvouletý.

K tomu je však nutno přidati, že Helgolancl není jediným ostrovem, který Německo opev. ňuje a vyzbrojuje. Nordney, Borkum, Sylt -:-­ tam, všude se setkáte s touž čínností, s touž horečnou aktivitou, která z nich učiní neímo­ dernější opěrná místa německé válečné floti­ ly. Až po dánskou hranici, všude Německo o­ pevňuje a buduje pevnosti. Vydává mll1ardy na vybudování ochranných pevnostních pásů, jako by počítalo s tím, že dříve nebo pozdě­ ji bude muset bojovat proti leteckým i námoř­ ním flotilám celého světa ...

.

severu.

aby mohli ~ úspěchem čeliti námořní moci Na­ poleonově, Po:Ú:li:lji --, .v roce 18!)0 ..,... postoupila Anglie. Helgoland Německu výměnou za velkou čá.$t .Zanzibaru a protektorát nad Somalském.

Protože samotný Zanzibar byl 3.000-krát tak velký jako sám Helgoland, zdála se Angličanťlm, kteři ho již nepotřebovali proti Francii, tato výměna velmi výhodnou a sám Gladstone si mnul při tomto obchodě ruce se slovy, že "se mu podařilo vyměniti knoflik za celou unifor­ mu". Zapomněl tehdy, že někdy má knoflik mnohem větší cenu než celá uniforma.

Vilém II. věnoval Helgolandu obzvláštní po­ zornost a učinU z o&trova skvělou pevnost, kte­ rá neměla sobě podobné. Na jeho opevnění a vyzbrojeni bylo věnováno přes 8 miliard fran­ ků.

Jakou byl Helgoland skvělou a obávanou pev­ ností, dokazuje to, že za celou světovou vál­ ku se mu nepřátelská loďstva neodvážila při­ blížiti útočnými úmysly. Anglie, jež brzy poz­ nala svfij ohromný omyl, kladla jako první po­ žadavek Versailleské smlouvy odzbrojeni a od­ stranění opevnění na Helgolandu. To bylo ta­ ké provedeno běh.em roku 1922. čtrnáct let po­ zději dal kancléř Hitler, inspirován pi'íkadem ex-císaře, rozkaz k obnoveni opevněni ostro­ va a vybudování ještě dokonalejší pevnosti, než jakou byl kdysi. .. Mohu o tom mluviti ze zku­ šenosti, neboť za posledních regat plachetních lodí v Kielu, organisovaných jako součást o­ lympijských her, měl jsem díky šťastné náho­ dě příležitost žíti několik dní na Helgolandu a seznámiti se s tim. co. se tam děje ....

Obyvatelstvo ostrova tvoří téměř výlučně Fri­ esové - plavci a rybáři. Hlavním jeho příjmem byly zisky z turistického ruchu. Celou sezonu sjížděli se tam hosté a turisté, přitahováni divo­ kou krásou tohoto zvláštního ostrova a podivu­ hodným pohledem na tamější moře. Mimo to, díky několika příznivým okolnostem (daňové úlevy atd.), Helgoland se těší mnoha výhodám, jsou tam na př. mnohem levnější tabák, ka­ viár, humři atd. To vše platilo ovšem v době, kdy nebylo začato nové btldování pevnosti.

Za sv'ého. ppbytu na ostrově jsem pozoroval všude přímo horečnou činnost, jež nemitávala ani na okamžik. Pracují tam bez přestání ti­ síce civiJ~ícl}_ ~.ělníkťi:. Je tam budována nová

a

"Normandie" bude mít rozhlasové ateliery?

National Brodcasting Corporation v New Yor­ ku zřídí na známém zaoceánském parniku "Normandie" zvláštní vysilácí ateliery, z kte­ rých by vysilala program pro americké a fran­ couzské stanice. Tohoto parníku používaji s oblibou různé hvězdy filmu, divadla a pod., a proto bude o program velmi dobře postaráno.

Proslýchá se, že bude udělena zvláštní N.obe­ lova cena tomu, kdo zhudební "Marseillaiseu", "Deutschland ueber alles" a "Rule Britania" tak, aby se mohly zpívat v souladu najednou.

"Christian Science Monitor", Boston.

11>

Srdečné blahonřání k · sňatku .

ČEllCOIL PŘI STĚ

bratra ADOLFA MIKŠE se sleč~1ou EDITH KREJČÍCH DNE 18. ŘÍJNA V MOULTON, TEXAS · Vaše pouť životem nechť poseťa je ri\žemi, vaše věrná láska ať překonává stíny, jež život neočekávaně přináší, mějte k sobě úctu, shovívavost, svornost - mějte se vždy rádi. · Toto Vám přejí sestl'y a bratři řádu Spravedlnost čís. 121, v Shiner, Te.as.

E ŠTÍ L(I

-A-

NÁVŠfĚ

Í(I

mohou obdržati bez otálení visa ke vstupu do ovšem. mají-li řádně vyhotovené afidavity a nezbytné ces­ tovní dokumenty. fi1 kteří mají Hapag­ Lioyd lístky, jsou ujištěni veškerým možným přispěním od naší zkušené organisace zde i za mořem .

s. s..

·~U_.O,

...

~~t)

....

ll.-,li

..

ll .....

.

1> ...

IJ ...

1)-t1.-.1t

....

ll-t)--f)_(._.l

......

tl ....

l_._lt-l)_t.._~)

Jste zváni k účasti na.

.....

.

(..;...I). "'°

I

ČEŠKÝ DEN . . .

'1 čTVgJEK, DNE 21. ŘÍJNA · · · · při I .

. ., :VJ;: . .

, BR:AZ6S VALLEY FREE FAIR.

· · · > ·_ ~·:·,:··TANEč~í- zMA v~ A · ··

·

od 9:00 do

~~ll

1;00 s hudbou

· .· ·

1

•

j

Pro rychlé jednání přihlaste se u kteréhokoliv oprávněnéhq zástupce neb

I I

ft ~

RAMIUBG·AMEllCl.N LINE 1\TOBTR GIBMl.N LLOYD 515 Cotton Exchange Bldg., Houston, Te.x:.

·~

·-

stran 30.

rlB'l'll'IB:

Oděv a teplota kůže,

Německý hy g i e ni k dr. Ernst Freiedberger provedl řadu zajíma­ vých pokusů o tělesné teplotě a vlhkosti. Velmi přesnými měřícímí přístroji změřil teploty, které se vy­ skytují těsně pod spodním prádlem 'u městských mužů a žen. Pokusy byly provedeny na pokud možno nej­ větším poctu osob a.bylo užito nej­ přesnějších měřicích přístrojů, Při tom došel k těmto výsledkům. Teplota kůže je u muže nejméně dvakrát tak vysoká jako u ženy.

Stálý, těsně přtléhající a poměrně tlustý oděv vyvolává také vlhkost kůže, jež je dvakrát až třikrát; vět­ ší než u ženy. Profesor Friedberger shrnul svá pozorování v tento závěr: .Moderní průměrný muž stráví vět­ šinu života, v zimě i v létě, v teplo­ tě, která odpovídá ničivému klima­ tu tropických krajů, Jen obličej a ruce se mohou těšit z osvěžující a eladívé atmosféry. Průměrná žena naproti tomu používá, díky vzduš­ nějšímu oděvu, výhod alpského pod­ nebí s Jeho suchým příjemným vzduchem. - "Neue Frei Presse".

----0--1m1m,ky1uoti

Ultrafialovými

bak-

teriím.

~00.00~.. l!di. H~~tota obydlení na ctv. null Je bez Cmy 33.4 osoby. Pro rok 1920 odhadl Pearl počet lidí na 1814.2 mílíonu, 1930 již 2050.4 mílíonů .. Jestliže si graficky znázorníme vzrůst obvvatestva zeměkoule od r. 1800, dostaneme t. zv. cgtstíckou křivku, která ukazuje, že lidstva počal? ~~rvu pomalu pi"ibývati po ti'icet1lece válce (asi r. 1650), že v r.

1850 počal vzrúst velmi rychle stoupati a že jsme nyní blízko konce tohoto rychlého vzrústu. Podle dosavadního prúběhu Id-ivky, vzrúst obyvatelstva zeměkoule se zastaví asi r .. 2100, kdy bude 2645.5 milionu lich. Priuněrná hustota obydlení bude asi 51 lidí na čtv. míli. Pi'ed 300 lety bylo na zeměkouli asi 445 milionii lidí. Za 300 .let stoupl počet lidstva 4.7 krát. V předcházejících asi 200 letech přibývalo lidi velice pomalu. Je vyloučeno, že před 17. stoletim byla období, kdy bylo lidí více ne~ 445 milionú. Naproti tomu je vsak pravděpodobno, že počet lidstva tenkráte sllně kolísal. Mory, neúroda a války někdy značně snížily počet lidí, v příhodnějši době počet zase stoupal, až asi roku 1650 mu;tal rychlý• ' trvalý vzriist ' .1·e1'ž . :1,111 sv~~~~ú válka podstatně nesní1la. Pť1cmou tohoto vzrústu 1·e vze· věCup životní úrovně nnsledkem icckého a tecbnick:ého pokroku, wlúště také pokroku lékai'ství. zeničkoule daleko ještě iiení přelidněN · .· • na.. ~.1:1alo vice nez ~ procentech muse ZIJe 52.5 proc. vseho lidstva, :>sLatních95 procent je obydleno ve-

Ve středu, dne 20.. i'íjna 1937.

I lice řídce, a zde by mohla sídliti

je- zkreslené skutečnost~, h_ospod~~ských snů, kde sníěením vsech pri---<>-rodníeh bohatství a potlačením L~ž, k~ero~ . ~šichui známe: nančníeh možností se má zajistit C~~a. nase ~1.v1hsace se zrodila. a bohatství každému, mezrnárodních spocrva na vire v pravdu. Z teto snu kde nám chtějí mír zajíst.it víry vyrostly katedrály, rodili se u- tím 'že nás zamíchají mezi ovce, měl~i,. ?ásníci a u~enci. N~ní se t~- ktei'.é jeden diktátor pl"ipravuje pro to c:v1hsace hro~1t1 P,O? Y.llvem st~- druhého. A dav, nedovede odolat le. vice .:36 rozmah~J1c1_lzi. - c_o ~e síle lži, se na to vše jen divá a polez~ Je.11 etymalag1e na1:1 ?r_?:V~, .~e slouchá, jak jeho vúdcové jdou za to Je _sen -~ucha. ~e mo:_ne r1c1 Jl- svými sny, zavírajíce oči před sku­ nak, ze vs1chni t1, kten se dnes tečností Pravda není dnes nic ji­ snaž~ vésti nás, se. o~dáy.aH sněn~? néh;i než jméno, které dáváme zvlá­ - Di~y to1;,m_to snem, pnvedla n~s štní ilusi, jež se nám z těch nebo mylna statistik~ o n~db~_tku.d~ b1- jiných důvodii líbí více než ostatní. dy. spolecen~kem z1vote Jsme Svět je pln lží, přestrojených za se n~u01h ?1yslet vice na ~enize n~ž pravdy._ Jak řekl dobrý M. Renan: na . cest, v1c: n~ .moc _ne~ na ;1u- "Vše je plodné, jen ne zdravý ro­ st?J~1ost.Mu~ove s1 ~Yb:raJ1zamest- znm". A žijeme v době neobyčejné na:11 ne ~. lasky, nybrz z touh~ co plodnosti. - "Le Chivari". Paříž. neJrychleJ1 zbohatnout. Vedle tech--o--. . ~o mužů .iso~ po?obné ž~~1y! které s1:í ~~kla.d spoí·ádané .den:okracie Je }en o radovankach a vecnem mládi. snasenhvost. ?ovoluJe. llde1;1, aby Nechtěj~ zestár1;ot~t, nechtě~í žit j~- si .vládli, do_JJre n<:_bo spatne~ po_;11: ~o..stare. Se svy~m.emailovymi obll- ~vei:io .vla~tmho z~us~bu, v _PH~sved c~JI, 1?alakcvan~m1 nehty na ru- ce1:1.' ze .Jen z~ousennn. ~bJ~;,1 nej­ kach 1 na nohach jsou tvory bez leps1 cestu. - The Obse1ver , Lon­ nadšení, bez budoucnosti, ženy bez dýn. d.ětí, babičky bez minulosti, ale v··ct· d · I ·1*0V"i't* do rttkou ob• 1 • •d • t • •t c ,t a. a c ,. , 1 vsec 111y prcsvc ceny o .0111, ze s.ve. . ·k "1 11a· s tou 1nocí . ji . . . t lOVS OU moc. e co l ' ~~ 111 •. P?vmovan uc. ou. -: ~?z 11:: podniknout, mu neí·ckla. - Rev. Dr. Jsou vsechny tyto sny, ktern tlac1 , d C · k·o mura · .. j.ice haymon . 1~. ~nox.

Ja na 1·lCI s t vo, rozez1ra ..

• ~e~kt;r~.spole.~enský, ro?inn~ ?' veSvoboda 1:eni jen výsadou, ~tere.1ny z1vot, Iz1, na ktere mmra na- rá se udělu.Je. Je to zvyk, ktery si še civilisace? - Ale oblast, v kte1 é musíme osvojiti. - Lloyd George. se sní nejvíce, je politika. Co jsou * ' všechny naše politické systémy jiJediné, čím se většina nás může ného, než sbírkou sni\ a ilusi? so- pochlubit, je, že jsme normální. ciálních snú; které vycházejí od Kat. Fullerton-Gerouldová. ště nová miliarda lidí.

Nedávno byl vynalezen nový rm­ stroj na stertllsování bakterii ul­ trafialovými paprsky, jeuž v prak­ tických pokusech potvrdil v celém rozsahu všechny vědecké předpo­ klady. Tak se podařilo dokonale sterlllsovat nefiltrovanou vodu z je­ zera, jež byla silně zakalena. Dosa­ žených výsledku bude možno s pro­ spěchem užít pro zásobování vodou ----·------~---·---·--·-~~---------v tropech, na lodích, vojsku, námoř-111 níotvu, pracovních táborů atd. V : mlékárnách bylo síítěno, že stere­ lisování vody, jíž se omývá máslo, znamená postatné zvýšení trvanlí­ vostí másla. Pi'i této sterilisaci byly zabity mikroby, rozkládající tuky. jako bakterie a houby, jež jinak proměňují tuk v máslu v nepříjem­ né látky, činí máslo nepoživatel­ ným. Tyto škudce je obyčejně nut­ no odstraňovat omýváním pokud možno sterilní vodou a solí. Též v pívovarníckém průrnyslu bylo dosa­ ženo touto sterílísačn! metodou po­ zoruhodných výsledků. Ukázalo se. že deset nejhorších škůdců piva by­ lo tímto přístrojem zničeno z 99 procent. - Na konec se třeba zmí­ nit o tom, že tento způsob se o­ svědčí i pro čistění krytých basénů a lázní, které se doposud provádí málo příjemným chlorováním. Také se konají pokusy se sterilisací kvasinek na ovocných šťávách, oby se zamezilo jejich zkvašeni a pro­ měna na alkohol. - "Zeitschrift des Vereines deutscher Ingenlcure".

ří-

Y~

ll

v

1

..... - --- .

slava 401etého trvá ní

PJST.

USPOŘÁDAJÍ ŘÁDY CORPUS CHRISTI ČÍSLO 79 A ANTONÍN čf.RMÁK ČÍSLO 56,

V NEDĚLI, DNE 24. ŘÍJNA 1937

~'lll..,,.. ~'lll.,.,..

v Národní síni u Corpus Christi, Tex

---o---Kolik lidi je na světě.

Americký statistik R a y m o n cÍ Pearl uveřejňuje v revui Hnmnr Biology (1936) statistiku b vzrůstu světové populace. Pl'iznává, že ani v minulosti ani v pi'ítomnosti nelze získati přesných čísel. Dobi'e je sčí­ táno nyní asi 70 proc. všech lidí.

Zbytek pl"ipadá hlavně na Činu, je­ jíž obyvatelstvo činí asi 21 procent všeho lidstva. Nicméně chyba v čís­ le udávajícím populaci zeměkoule .ie sotva větší než 5 procent. Podle poslední revise činí obydlená plocha na zeměkouli 51,742.763 čtverečných mil, počet všech lidí na ni žijících 2,073,300.000. Prúměrné pfipadá na čtverečncu mili 40.1 osob. Bez Číny čítá plocha obydlená lidmi 47,465.-

ZAČÁTEK V 11:30 HOD. DOPOLEDNE ,,_.,)._(,.-1,._.1,--.1._.u._« ,

v

Uředníci Hlavního Rádu budou přítomni.

Paul Snyder, soudce Nueces okresu, promluví anglicky.

Uvedení nových členů a jiná čís. slavnostního programu.

11._,..,,....,.-t,._.,........,._..,._..

Chutné vepřové i hovězí barbecue, klobásy, kuřata k obě­ du i k večeři. .,;.-.t,._, .....,,.-.,,.-{J.-(1-

r n lova kapela Z PI,AdEDO BUDE KONCERTOVATI PŘES DEN A VEČER VYHRÁVATI K TANCI. Okolní sbratřené řády a viíbec všichni krajané srdečně• zváni.

100 M~~amci~e~l~~I~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

s.

]I

Stran& 11,

VISTRIE

Ve středu, dne 20. řijna. 1937.

Taroky - $1.35 - Věstník, West, Texas.

Dve>jí prostředí - dvě povahy.

Dvě sestry, dvojčata, byly vychovány v naprosto odlišných prostře.. v. díeh, Jedna v zámožné a vzděla-1-·~111111111111:;,~,~;,~"'~~;;..:;.11111:.;;""";"'llH;;;;;,;;Í1111111111m;;jm0i;,1111111i:i~iiiiiii~llTlTilP!!!nmi~~umijf. né rodině, druhá v chudobě. šťastnější sestra je inteligentnější, ale (Následkem Chybného Vyměšování) ne tak dobře vychovaná jako dru­ há. Je klidnější, vyrovnanější, la­ skavější a má více sebedůvěry. Dru­ há dvojenka je dosti neobratná, o­ stýchavá, nedůvěřivá a zdrženlivá Chudá sestra je o sobě přesvědčena, že je méně inteligentní a má horší charakter, druhá si o sobě myslí POJIŠTĚNÝ SP. ST. POJIŠŤUJiCfM SYSTÉMEM - DO $5000.00 mnoho, je plná sebedůvěry a ni­ Kterak se nepodceňuje.

KAŽDÉHO VKLADA'.rELE

ZKAŽENÝ ZALUDEK!

·

Zde máte časem zkoušené vklady za vaše úspory, které vám nabízí

Dvojí Jistotu--Dvojí Výdělek

--0---

Všichni můžeme míti sklon jísti někdy přespřtliš. Když Přn-oda ne­ poskytne úlevu obvyklou cestou, proč nedati DRA. PETRA

HC)BOKO

příležitost pomoci vám, právě tak ja­ ko bylo prospěšným tisíeům jiných během posledních 5 pokolení, kteří trpěli obyčejnými nastuzeními, ner­ vosou, nezáživností ludkem následkem

a zkaženým

Ža·

chybného vymě­ šování? Casem vyzkoušený rodinný léčivý prostředek, oživuje žaludeční ělnnost-c-pravldluje stolici,.:_pomáhá a urychluje trávení-a pomáhá zvyšo­ vati chuť k jídlu, vyměšováním o.. travných nečistot ze zažívací sousta­ ' vy.

Trpíte-li špatným zažíváním nebo ·~ácpou, vyplňte dolejší kupon a opatř­ te si ještě dnes láhev Dra. Petra Hoboko!

DRA PETRA LECIVY OLEJ LINIMENT přinesl rozhodnou úlevu tisícům trpí­ eíeh revmatickými a neuralgickými bo­ lestmi, bolením zad, obyčejným bole­ ním hlavy, ztrnulými a bolavými sva­ ly, ránami, odřeninami, nam.oženina­ mi. Domácí léčivý prostředek po více

__

nežli 50 roků. Jest konejšivý.

V Kanadě Dodávány Beze _____,_... .__ Cla. Zvláitní i

i

a

t

I

Nabídka-Objednejte

Dnes!

I automobil potřebuje pole.

Každého roku se spotřebuje pří Můžete ukládat osobně aneb po poště od $5.00 nahoru. výrobě automobilů spousta země­ Neplatili jsme méně výdělku jak čtyř'i procenta roč11ě, dělských produktů, ačkoliv se na v šesti měsíčních lhůtách. první pohled zdá, že auto je celé z kovu. - Ke stavbě míííonu vozů se !

---·--spotřebuje 2,400.000 liber lněného Za 16¥2 roku vyplatili jsme v celku $3,847,155.89. .::leje a ze 7 akrů lnu na nátěry, o­ Navštivte nás v naší nové úřadovně, aneb pište anglicky neb lej, mýdlo a glycerin, pul milionů česky bušlů obílí na náhražky gumy, al­ kohol a rozpustidla, 3,000,000 lib ;lny na čalounické práce, podlahu PRO LEPŠÍ INFORMACE DOBRÝCH VICLAl)Ů .1 mazadla, 270.000 čtv. yardu kůže z 30.000 kusu dobytka na sedadla, znítřek vozu a klih, 88.000 lib. ba­ vlny na bezpečnostní sklo, obložení arzd, obložení vnitřku, skoro 2,000,­ JOO liber oleje ze sojových bobů na 1114 Ca.pitol Ave., nátěry, 340.000 liber mohéru z 87.­ TEXAS HOUSTON, -::jOO koz na potah, 2,810.000 galonů melasy na rozpustidla a prostředky proti zmrznutí. Nakonec je třeba je­ ště štětin a slaninového oleje z 20,­ •!•1~1~) .... tt..... ~t..-.~,,._.,,._( ...... ~J-(:t.-.t~J--(..-.()-t)~l~)..-.,.,......_...,.......,._,(} ...

JOO vepřů, - "Popular Mechanics Magazine". ,

Houston Bldg.,& Loan Ass'n

---0---

Posměváčkové rozkřikují, že 'ňme­ zínárodní organisace je podvod" Společnost národu, jak tvrdí, úplně zklamala. Ukazují na pokrytectví, které provázelo neintervenční poli­ ;iku ve Španělsku. - Ale tyto smut­ né episody nás nesmějí odstrašit ,'fosmíme si dovolit, aby nás odstra­ my. Buď bude civilisace vládnout., .iad vzduchem, nebo vzduch zničí civilisaci. Buď budou vědecky cívllisované rasy potlačovat válku, ne­ bo válka uvrhne vědecky vychova­ .ié rasy zpět do špíny temného stře­ dověku. Jen společným úsilím se můžeme zachránit před přívalem bídy. Toto není chvíle, abychom se vzdali Společnosti národu. Toto není chvíle, abychom zoufali nad oprav­ dovým mezinárodním přátelstvím a spoluprací. - Winston Churchill.

I

n

n

i I

Poštovní -----

Úřadovna

•••••••••••••••••••••••••••

-;;;n-"·-~·--,,__,.

Jak působí barevné světlo na rost­ liny.

Dr. Kal'l'er ze Smithsonova insti­ tutu došel pfí zkoumání vlivu ba­ revného světla na vzrůst rostlin k zajímavým poznatkům, Když byly osvětlovány ovesné klíčky modrým světlem, natahovaly se klíčky k světlu a ~ sobě, kdežto byly-li osvět­ lcvány červeným světlem, nataho­ valy se od sebe, takže se zdálo, ja­ koby byly modrým světlem k sobě přitahovány, červeným puzeny od sebe. Byly-li klíčky osvětlovány o­ ranžovou částí spektra, byly zeleněj­ ší než klíčky, osvětlované jiným světlem. Pl'i osvětlování modrým světlem vyhnaly rostliny obzvláště dlouhé koi·eny.

o 2. hodině.

k<>nsula pana Dr. Karla Holluba

ZAČÁTEK DIVADLA O 3. HODINÍi!

Divadlo pod názvem:

,

,

"TULACKA KREV" Lidová hra se zpěvy a tanci o 3 jednáních.

ZÁDUCHA A TLUČENÍ SRDCE! .

Viking, Alta, Ca. n., 24.' Mez. 1937 1 V roce 1932 jsem nemohl skoro nic dělat ani rychle jít. Měl jsem těžko na prsou, jak jsem se trošk.·u ví­ ce pohnul, srdce se l'ozboui'ilo, že jsem ho musel pl'idržovat. Náplast' z Nonat dvakrát přiložená pomohla, I že mohu od té doby dělat všecku .. priici. Ačkoliv je velké clo přec ne­ chi bez té dobré masti býti. Pošlete na adresu: Jan Cchullel', B. 47 Pravá mast je s tímto Trade Mark:

I

!

NONAT .

Oběd o jedné hodině Řeč československého

---O-

.

V NEDĚLI, DNE 24. ŘÍJNA 1937 llold zesnulému pres. Osvoboditeli T. G. Masarykovi

n

Adresa

·Oslavuzaložení ~~~oslov.Republiky .

· řád Pokrok Houstonu čís. 88, ve své řádové budově na Studewood

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. D811-32, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Prosím pošlete rrrně následující zkušebný lék, poštou yyplnceně. $1.00 za jednu dostatečnou (14 zkušební láhev Dra. Petra uncovou) $1.20 velikosti Hoboko. $1.00 za dvě pravidelné (31/2 Un· cové) 60c láhve Dra Petra Léčivého Oleje Linimentu.

--0-­ $2.00 za jednu zkušební láhev Dra. Petra Hoboko a dvě Mravní zákon je vyšší než ústa­ láhve Dra Petra Léčivého va, vyšší než kongres, vyšší než pre­ Oleje Linimentu.

Prosím pošlete léky na dobírku. sident. Je to zákon ducha. - senátor Beailey.

Jméno

n

f)41 ..,,

OSOBY: Nepraš, hostlnsý br. Ad. Valla Marie, jeho žena pí. M. Rožnovská Janík, jejich syn :.. br. F. Košut Verunka, tulačka sl. L. Stasta Victora, statkář, br. J. Kašpar Stáňa, jeho syn br. A. Hošek Pí. Vašíková, soukromnice z Prahy : ses. F. Olexová st.

Milada, jejicJ;i dcera ses. M. Kostomlatská Vendelín Běhounek, brusič br. T. Kostomlatský Kalfus, starosta br. J. Kalousek: Martn, obecní strážník ···················-·······················~ br. F. Olexa, st.

Vašek br. A. Kadleček Anička sl. B. Maresh Hoši, děvčata, děti.

Děj odehrává se v zapadlé vesnici kdesi na Šumavě.

Doba přítomná.

VSTUPNÉ:

PÁNI 40c. -

DÁMY 25c

Hudba: Sincopators, od.Poledne i večer.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, po­ Jste-li milovníky upi'imného zasmáni, neopomeňte nás navštívit štou 55c a $1.05. Ptejte se Vašeho a s námi od srdce se zasmát, k čemuž vás všechny zve lékárníka nebo jednatele, ale nic ji­ ného neberte, radějl pište přímo na ZÁBAVNÍ VÝBOR. naši adresu: Marie Leiblinger & Co,, Altadena, Cal. lJ.--·--..

-·--------u-.,_..-----...1,

"'

'

.....

Btrana

n.

VISTKlK:

\te stfodu, dne 20. l'ijna 1937.

Návrat velitele rakouske Jodi po 23 Každá válka, kterou Američané I bo bude Iounež - sprostá, krutá a letech války. podnikli nebo podniknou za hra-\ špinavá loupež. oenerár-maíor Eduard Skrlnger byl v roce 1914 nícemí svého. kontinentu, byla ne- Smedley D. Butler.

PRAVNiK velitelem rakouské ponorky, která .. _ __ _ .., . .. .. --Vyřizuje veškeré soudní záležitosti. byla brzy po vypuknuti války poto-----------· Úřadovna: 821 Bankers Mortgage pena. Bkrínger byl tehdy prohlášen Je po zácpě, bolení hlavy, nes1>avosti Building, přes ulici naproti Kress za mrtvého, nebot' úfady soudily, budově.

2e zahynul. Nyni se však Skringer ll()USTON, TEXAS. po 23 letech vrátil domů do Stani·--------------------slaW;JVa, kter~. dnes patří Pols~u· Žaludeční sílívka pro podzim a zimu. Ve všech Iékárnňeh, Vyvazl tehdy žívotem, ale nevrátil SPRÁVNĚ VYKONANÁ se do vlasti. S rybářskou lodí, která POHŘEBNÍ SLUŽBA. V hodině žalu zarmoucení nalez­ ho zachránila, se dostal na Dálný nou Edward Pace pohřební ústav východ. Skoro dvacet let ztl'áVil v pohotový k sympatickémuvyříze- l různých zemích Dálného východu.

-O-ní nezbytiaých jednotlivostí a k Když národ začal trestaneckou I vypravení dojemného pohřbu, ; kolonii ••• Levné ceny jsou naší. zásadou. ; V roce 1938 bude Australía osla­ EDWARD PACE. vovat 150. výročí založení Sydneye.

Pohřební řiditel.

Již nyní konají se rozsáhlé přípra­ Člen S.P.J.S.T. - Telefon 3606. vy pro důstojnou oslavu tohoto vý­ ročí, jež působí mnoha Austraía­ TEMPLE, TEXAS. nům velké starosti. V australské ve­ řejností vznikl totiž spor o to, zda pi'l oslavách má býti zamlčeno, že I první australští kolonisté byli vlast­ RED FRONT česká Jídelna, Restaurace ně trestanci, deportovaní z Anglie. p o ř a d společenských a Pivnice Členové kabinetu se usnesli, aby ta­ zábav, jež od otevření 714 PRESTON AVENUE to skutečnost byla zamlčena, avšak jeho moderně vybudo­ U-OUSTON,TEXAS usnesení vyvolalo rozhodný odpor vaného stánku akázaly Jos. Košut, majitel. u mnoha význačných australských se býti lákavým dosta­ Telefon: Beacon 31734. .sobností. Tak na př. universitní veníčkem krajanů a je­ Praviddná jídla a Iunče. knihovník a známý australský hi­ jich přátel.

Nejlepší soudkové a láhvové pi­ stcrlk M. M. Greene prohlásil: "Kdy­ vo, různé druhy vína a doutníky. bychom přešli mlčením důležité ob­ Poštovní adresa: 1140 Robbie St. - Telefon 'Jlaylor 0458.

Mluvíme česky. dobí své historie jen proto, poně­ Hoboko stále na skladě.

Na doptání se jest - 20th and North Main. vadž některým lidem se období ne­ Zvláštni stoly pro rodiny. líbí, podali bychom všemu cívílíso­ vanému světu nejlepší důkaz o tom, VE STítEDU, 20. ŘLJNA- Adolf and His Boys. že nejsme nic více než sentimen­ V NEDĚLI, 24. ŘÍJNA. - Syncopator's a odpoledne cliv:uUo tální barbaří, Počítati od přistání "Tulácká k1•ev" zpěvohra. první lodi u australských břehů a Český Lékař a Operatér , , , zároveň mlčeti o trestancích, kteří 711 Medical Arts Building byli jedinou přičínou přistání této HOUSTON, TEXAS. lodi, je absurdní. Bylo by ostatně Telefon úřadovny: Preston 2553 POŘADATELI. také nespravedlivé zapomenouti na Ilf Telefon residence: Lehigh 9745 četné muže a ženy, jejichž práce a\:!=============================~ utrpení přispívaly le vytváření au- · stralského národa."·

C. H. CHERNOSKÝ

užíváte-Ii TRINEROVU ANGE

11

u

--

ŘÁD POKROK HOUSTONU OZNAMUJE

-.,~~~tl--\~(M

DR. KAR. J. HOLLUB

I

DR. C. GREER Oči, Uši, Nos a Hrdlo

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY25c

---0-­

Využití sluneční energie.

Příprava Brýlí Je známo, že energie slunečních Úřední hodiny 2:00-6:00 odpoledne paprsku, dopadajících na jeden FIRST NATIONAL BANK BLDG. čtvereční metr, se rovná energii Rosenberg, Texas jedné koňské síly. Proto bylo již HEFNER BLDG podniknuto tolik pokusu tuto e­ El Campo, Texas nergii využít. Dosud se však pi'í­ V nl'llěli ráno od 9:00 do 12:00 stroje, k tomu účelu zkonstruované, nemohly v praksí využít. -~lilkretář Smithsonského institutu Dr. Abbot sestrojil přístro], který dává nej­ lepší výsledky ze všech dosud kon­ WEST, TEXAS. struovaných zařízení. Je to válcové Pozemkový obchod - Abstrakty. zrcadlo, které vrhá zkoncentrované Půjčky - Notářstvi. sluneční paprsky na trubici, [íž.pro­ ehásí chlorhydrát difenyl - teku­ Máme spojení v celém státě. tina, do které bylo přidáno sazí. Tu­ DR. THOMAS N. DeLANEY to tekutinu je možno ohřát na 350 stupňů, aniž by · vřela. Ohřívá se OÓNÍ LÉKAŘ sluneěnimt paprsky a je nositelem Brýle .správně připravené. tepelné energie, získané ze sluneč­ čas dle úmluvy. ního záření. Svoje teplo předává Úí·adovna 3248 - Res. 2687 buď v kuchyňském krbu, nebo v 513-15 Professional Bldg. topném tělese anebo v kotli, kde TE?vrPLE. TEXAS vyrábí páru. Nyní se konají pokusy s využitím tohoto principu pro prů­ myslové účely. - "Science".

-0-.

PRÁVNíK Dnešní lidé mají větší hlavy, než měli jejich dědové.

Vyřizuje veškeré soudni a právni záležitosti, abstrakty, poslední Anglický lékařský časopis "Euge­ vůle, atd. nícal News' má zajímavou zprávu: WEST, Te~~fon 146, TEXAS Londýnští kloboučníci požádali pro.. fesora anthropologíe Parsonse o vy­ světleni nápadné změny velikosti hlavy. Průměrně se teď prodávají Hra tarok'll ňeJiopšJ Jakost! ny- klobouky mnohem větší než dříve. ' e Prořesors Parsons tvrdí, že lidé poni zn $1.35. poštou vyplaceně. Ob· třebují větší klol:.iouky,protože lidledná vky adresu}te na: čechoslo- ský mozek roste, což souvisí s větší Pk. West. Tens. .(ů): inteligenci.

Cervenka& Vanžura

GEORGE E. KACífl

N:itjt:,,. ..~.

._..:-..,."' .

. ~:-~.;::,-;:\Gf~;;··, ...

~~~~t~\ ~·~~~~~~ č.tSlOSlO'lit\SKJ\ DO euao,

P.,r11tky 1. New '{orku~

,.,. \,\stcpudu

NEVI "fOll\l • • · l. prostnce HJ.M8UllG • • • • 9. prosince EUllOfJ. • • • • • · 16. prosince .,,h\1' ''"

,

8'•~"""~' , \odl '"'°''' do Prah'/ 'oe1. přesedánl.

V~'oorné ie\e1.niČ11• spojení

~

1.

,d<,d j,d,t•

Harn'our'Ku.

1938

of\CIÁUIÍ so1<0l.Sllt ,rlpAAVY DO pAAl\1

\oclt £ U It O P A

I

\\,Května - 4. června - 22. června

I,iforniace kterýkolil' c1ge11t 11ebo

TAROKYt

BAMBUBl-.IMEBICl.N

IOBTB

lLlif-lE

'GIBMAI~ LLOYD

""

Ve sti'edu, dne 20. října 193'1.

A1nel'ická střední škola.

l;Y pečliv~ :na1:y~<ýro~aná, a t~

Americká střední škola je pevností konservatismu, jehož obsah je beznadějně tradiční a není životně 1 · ct'1. se t 1-· skl ouben s po třre bmm· mo. · uzasna. ·• · J eva Č nos t střre ct111• s"koI Y Je jí učitelé a správní síly [sou, až na několik výjimek, pouhými stereotyPY přežilého pojetí vyučování. Každý pckus, týkající se podstatných zrněn, byl houževnatě odražen většinou školského persnálu.

Dělá se všechno, aby se zamezilo životu po dvaceti letech, Vštěpuje se algebra milion Um lidí, kteří ji [akšívi ne!no_hon'"upotřebiti ani v. ínteIektuálni hříčce, Francouzská, an. k'a a Jme ·· · grama . t"k · gI 1c 1 Y Jsou mechanicky vpravovány do odpírajících myslí, které se nikdy nenaučí

11~

u~raty nule vereJn?st~. - Americky psycholog ~~ Objevy O hormoneeh · · · .. . hormony, · • .

Veda, zkom11aJIC1 dela ustavičně nové objevy a pokroky.

Nejen určité žlázy, nýbrž i jiné tělesně '.'rgťinv, jako srdce, mozek, cevy, žaludek, kosti a j., vytvářejí tyto tajemné šťávy, které pndporují jejich tvořeni a ustavičné obnovování. _ Ačkoliv chemické složení a povaha těchto nejnověji obJevených hormonů nejsou dosud známy, nalézají již praktické upotřebení v lékařství. Výtažků z kostí bylo s úspěchem používáno pr:, urychlení hojcm. zlomenin v pi·ipadech, kde jejich zvápnění postupovalo pflliš pomalu. že "kost-

!~~~~ ~~e~~-~~~~ik~~ ;činek ~~ ;~~::kostního ~:~n'~ výtažl{U ~~st~r~~l~~~~ ;~ýb~~ na p:::kožku.

~~~;;;ii ž!~~~lu 1 Takoví, ktci'i nemají naprosto co říci, jsou vytrvale přiváděni k tomu, aby toto nic vypisovali s epickou šíří, znova a znova, až se ta n~alá nula s.cvrkne v _záporno1;~vantltu a kvalitu. Atletika se stava obchodní a společenskou záležitostí do té míry, že se všechno osobní po­ těšení a prospěch z ní vytrácejí. Ve • větších městech se učí špatným mě­ řitkúm ve věcech oblékání, chová­ ni a užívání kosmetických příprav­ kú; pfosvědčte se na proslulém de­ troitském případě, kde docela malá děvčata z polské a balkánské čtvr­ ti přicházejí kn?.dého rána do ško· .... ~ .. ··-- ~-~··-~'"" . """""'•-·

.-

Strana 28,

VISTNiK

1:~~;~~1

1

1

:rteakce je velmi silná na pokožce :idí, trpících nějakou zlomeninou ko:;ti, kdežto u lidí se zdravými ko­ stmi je tato zkouška úplně nega­ ť , . T d k · ~ . • v krvi 0 ve e nm. zavern, ze lidí, utrpěvších nějakou zlomeni­ nu kosti, koluje hormonovitá látka, která povzbuzuje hojení. - "Dle Unschau", Frankfurt. ,Pclitická prostituce, vření v prú­ myslu a hélspodářská nejistota po­ dávají obraz situace, v jaké jsme dnes. - Rev. Irvin C:. Wise.

,_

Jak působí bal'C~llé světlo na rost- l

Vlastní výroba

Imy.

.

v,,

PAPUCI!

Dr. Karrer ze Smithsonova ínstítutu došel přt zkoumání vlivu ba" kl b k. h k " , t ros tl'm k , z" valašskorevného světla na vzrus . d o ouc e oune · k' .s o-_ , . .

Kd yz• bY1 Y zenymi po desvem zajímavým poznatkům, • tk 1. a mz ym1 gu osvětlováůy ovesné klíčky modrým movýmí po pa y. světlem, natahovaly se klíčky k ženské nízké, černé a neb basvětlu a k sobě, kdežto byly-li osvět- revné · · .$1.85 lovány červeným světlem, nataho- Mužské nízké, černé, od čís. valy se od sebe, takže se zdálo, [a- 8. do 10 · .$2.00 koby byly modrým světlem k sobě Mužské vysoké, černé šněrovapřitahovány, červeným puzeny od eí čís. 8 - 10 , , · · .$2.65 sebe. Byly-li klíčky osvětlovány o- ženské vysoké, černé, šněrova­ ranžovou částí spektra, byly zeleněi- cí čís. 8 - 10, .. , . · · · · · • · • · .$2.50 než klíčky osvětlované jiným Větší čísla o 25c více.

•ti P"' ' "ti · · dr ·m Poštou vyplaceně. sve• em. n osve ovam mo ry . .

DIL svetlem vyhnaly rosthny obzvlašte JOSEF HRA. , dlouhé kořeny.

Scaly, Texas. v

v

ší

v

•

,,111,11111111111111111111 .. 111111111111uµwµunmnm=1111111111111111111111111mnna~ruu~1m@AA¥1111n@1111111111@1111111@nilii111iiil111•11m"f

v

Slavnost za Osvobození Ceskoslovenska a

40--leté Jubileum· Jednoty

.P.J.S.T.

POŘÁDANÉ ŘÁDEM JAROMÍR ČÍSLO 54, VE WEST, TEXAS

v neděli 24. října

v síni radu Jaromír číslo 54. S.P.J.S.T. PROGRAM: 11:30 - HUDBA 12:00 - OBĚD. ODPOLEDNf Chraňte zdraví svých dítek!

i

I

'

Nečekejte, až budou poslány ze školy domů. Při prvních přízna­ cích nachlazení aneb kašle dejte jim Severův Balsám proti kašli.

Neni lepšího a. bezpečnějšího prostředku. Také Antisepsol na chránění hrdla a Tabletky proti nastuzení a chřipce by nikdy neměly scházeti ve ·vaší domácí lekárničce. Velká láhev Balsá­ mu proti kašli 50c., menší 25c.

PROGRAM

ZAPOČNE V 1:30 HOD.

1. - Hudba.

2. - Uvítání návštěvníků, - br. Ben J. Vanžura, předseda stavebního výboru.

2. A. Hold Jednotě, báseú přednese Helena Milbergrová.

3. - Slavie, - smíšený mužský sbor, národní píseú.

4. - Proslov zakládajícím členúm - Robert červenka.

5. -Tajemník Hl. Úfadovny br. J. R. Kuběna - proslov.

6. - Slavie, smíšený a mužský sbor - národní píseň.

7. - Kongresník, W. R. Poage, jehož předmět bude, co asi mužeme očekávati v obsívání bavlny.

8. - Právt1í rádce, August Kacíř - promluví anglicky.

9.-Redak. F. Moučka - promluví na thema: Československo 10 • ...,.. Každý člen Hl. úr·. S. P. J. S. T. jest srdečně zván, aby k členstvu promluvil.

11. - Kde domov mfij - lid.

Po programu volné pobavení.

VEČER TANEČNÍ ZÁBAV A Prosíme všecky řády a jejich členstvo, jakož i všecky české spolky, aby se v plném počtu dostavily.

Hudbu obstará chvalně známá Geriků

O. K. ORCHESTRA Nemá-li váš lékárník, neberte napodobenin ale objednejte od ~~

Zpěv Slavie - Dr.. G.. A.. Pázdral Naším zakládajicim členům Jednoty r. 1897, co čestným hostům budou 110skytnuty: vstup, nápoje i pohostění - zdarma.

Do par~u, jak ve dne tak i večer, vstup volný ZÁBAVNÍ VÝBOR •

.,,,

Stra:n.a ...

Vl:STN,ht

Ve středu,

P1uliveJ le k oznamování l· :'JJ/llr' SLOVÁCKOVAkoncertní spo-] c: leěnost a Taneční Orkestr. česká c,

šíeí

..... NA PRODEJ husí peří. Rosie Horák, Richmond, Tex. (42-44-pd) _., ZELOVĚ SAZENICE! Nejran­ něfší druhy, špičaté a velké kulaté hlávky. 900 za $1.00, 5,000 za $5.00. vyplaceně. Rychlá služba, uspokoje­ ni zaručeno. Hallettsville Plant Fa.rm, Hallettsville, Tex. (42-45)

'

·

-

DS"' KUŘÁTKA! - KUŘÁTKA! ..

Baned, White Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Black Au­ stralorpe, Black Minorcas, 100 za $7.75, White, Buff, Black, Brown Leghorns a Anconas $7.25 za 100; míchaně $6.75 _za ~to. P?štovné vyplaceno, zarucena živa dodávka.

Všechna kuřátka pochásí z "flock blood tested" stád. Jsme připrave­ ni odesílati objednávky hned. Von Minden's Hatchery, Fayette­ ville. Texas.

(21-dz.)

Nadvýroba lihu a škrobu do zásoby.

Sklizeň bramborů je již v plném proudu. Podle odhadů . bude letos všeobecně uspokojivá. Asi 1,200.000 vngom1.V důsledku toho se lihovary připravují 11a větší výrobu. Letos bu­ de vyrobeno proti loňsku o 20 až 30 procent lihu vice. Škrobárny po­ čítají se zvýšenou výrobou o 50 pro­ ::!ent. Cena bramborfi pro škrobár­ ny jest stanovena na 20 Kč za 10'.? kg pro kontingentní a 17 Kč za nad­ 'rnntigentní.

PŘIJME SE dobré slušné děv­ .---0-če československé neb polské ná­ Moudl'á rada kolínská L. P. 161'1. rodnosti, které si přeje dobrý do­ 18. listopadu 1617 se před konše­ mov za menši mzdu k vykonáváni ly na kolínském rathouse sešly dvě domácí práce. Jen malá neb žádná sousedky. Hozo~ a Šilhánková. zkušenost jest žádánu. Mrs. B. L Berwald, 4027 Prescott St., Dallas ?rvní žalovala na druhou, že ji u­ husu. Páni konšelé chtěli vě­ Texas. (lt-:t!d) kradla ·.1ět, Jak to opravdu bylo, a proto ~~ TABÁK starý, lehké druhy na vydali tento rozsudek: ...,..__... prodej, 15c a 20c libra, Havana 35c Obě sousedky, to jest Hozová l Ubra nevyplaceně. Pište na: Václ. Šilhánková, vypustí hejno svých Kratoéhvil, Portland. Tenn. (41-43p husí před městskou bránu. Pak bu­ ....... MLADÍ MANŽELÉ. přijmou de puštěna i ta dotyčná husa. A ke jakoukoliv práci neb rent z polovice. 'tterému hejnu se přidá, tak dotvr­ Pište na: Jerry Horňák, Rt. 2, West, dí, které sousedce patří!

Texas. (dz) . Husa rozhodla. Šilhánková pro­ hrála. A byla první, která dala hu­ :W°"·. SAZENICE. Zvláštní nabídka! se epiteton h Io up á, které ji zll­ 400 zelové, 400 cibulové a 200 hláv­ stalo dodnes. kového salátu, vše za $1.00, poštou ~ .,...

- ". ·--·-· vyplaceně a za uspokojeni ručíme.

Early Plant Farm, Mart, Texas.

(41-42pd) ~

_, .

;~ Hledá. práci, muž prostřed­ niho věku, mluvicí česky, anglicky 1 mexicky, zkušený v grocerním a řeznickém obchodě. Dá odpcručeni.

Udejte týdenní plat. Na adresu: Věstník % ABC, West, Tex. (41-dz) ~· NABÍDNUTÍ K SŇ'ATKU.Sa­ mostatná vdova, stáři 52 let, vlast­ nící farmu, hledá takového, který neutrácí a má 45-57 roků. Pište pod značkou "Šťastný domov", Vě­ stnik, West, Texas.

(41-42pd) ZELOVÉ SAZENICE!,~fan­ né druhy, špičaté a kulaté hlávky, 500 za 75c; 1000 - $1.25; 5000 $5.00, poštou vyplaceně. Objednáv­ ky . vyřizuji se neodkladně, za u­ spokojení ručíme. Hallettsville Plant Fa.rm, Hallettsville, Tex. {39-42-c.) t_..-i

~ VELKÁ ZÁSOBA huclebních né.stroj 11. Též opravujeme 'nástroje všeho druhu. Pište o seznám a ceny.

8lová.ěek Musle,House, Waco, Texas.

(42-pd)

1937.

J

-J

Pravidla

H. Prnka, Rt. 2, Waco, Texas, neb se hlaste u mně na farmě při Robi­ son (40-42ch) --·-----------­ --· PŘIJME SE české děvče k va­ ření a k opatrování dítek. Musi bý­ ti zkušená. Pište na Box 2166, Fort Worth Texas cč-V-dz-ch)

njtia

-

MOULTON- ve čtvl'tek 21. října, pnní představení o 6.:30 večer.

HALLETTSVILLE -

v

ENNIS - Grand 'l.'heati•e,v neděli 24. října, odpoledne o 2:30 a. bude se ukazovát celé odpoledne i večer.

KAUFl\'IAN- v pondělí 25. října, první představení o 6:30 večer.

FORT WORTH -

Rose Theatre, 1438 North Main Str., v úterý

26. října, prvru představení o 6:30 hod. večer.

KARNES CITY - ve středu 27. října, prvni představe1ú o 6:30' hodinách večer.

EL CAMPO - v pátek 28. října, odpoledne i večer.

FAYETTEVILLE - v pátek 29. října, první představení o 6:3t> hodinách večer• LA GRANGE -

v neděli 31. :Hjna, odpoledne l večer.

Taroky- $1.35- Věstník, West, Texas.

I

Devatenáctileté Jubileum

. Čes k o s I oven s ké S am o st at no st i oslaveno bude v

v síni řádu Stefánikčís.142 v Houstonu V NEDĚLI, DNE 31. ŘÍJNA 1937. dle následujícího pořadu: 1. zahájeni slavnosti o 2 hodinách hymnou americkou, pak česko­

slovenskou, hudebniky Dybalova orchestru.. .

2. Slavnostní řeč promluví konsul Republiky československé p. Dr. Karel Hollub.

3. Živý obraz, znázorňujíci anděla míru a hold Čechii,. aranžova­ ný náčelníkem tělocvič. jednoty "Sokol", br. Janem Kašparem 4. Plvadlo, vhodné pro oslavu, ochotnici sehraji obrázek :i. doby převratové o třech dějstvích, pocl názvem:

"Zasvitlo nám slunko zlaté"

IKE l\UCHALSKÝHO ORCHESTRU

Napsal Ort Hradčanský.

OSOBY: Hrabě Evžen ze Šporkťi, rytmistr drag. pluku . . . . . . Jan Šulda.

Komtesa Mal'ie, jeho neteř . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hilda švestková Baronka Guldi z Helsenů, dáma řádu šlechtičen .. Boh. Šuldová Baron Artur z Helsenťi Jan Kašpar Václav Vácha, kapitán legionář Fred Lebr Slečna Elis, komorná u hraběnky, Anna švestková Ignás, sluha u Šporkfi, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bedl'ich čtvrtník Fanča, služka u Šporku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Karla Čtvrtníková Kopřiva, dfistojnický sluha u Váchy . . . . . . . . . . . . Jerry Baletka Odehrává se v domě. hraběte Šporka v Praze.

I. dějství: 28. i'íjna 1918; II. dějství: začátkem roku 1919. ~~~~

Kuhtta k obědu ve 12 hodin Studené nápoje a pivo

Nová síň v Crosby

v neděli, 24. října ~ Hudbu obstará (KE l\UCHALSKYORCHESTR Ve dne bude účinkovati KUČEROVA BRASOVÁ KAPELA Z HOUSTONU Pi'ijďte a p::rmozte httdební­ kfim. (pd)

71

Tento film, který má prostý název Jana, děvče sirotek z chodské vesnice na Šumavě. Děj je doprovázen nádhernými scé­ nami z českého venkova, nádhemýml chodskými kroji, chodskou svatbou, písněmi a hudbou. Ztrávíte velmi příjemné chvíle, uvi­ díte ty krásné vesničky, malebné kraje a lesy, skvostný pohled na Prahu.

Oslava 7ho výročí

Celod•nní S I avn o st

.

ČESKÝ MLUVÍCÍ FILM

un.:ělecká hudba. nejlepší na jihu.

Piste o podrobnosti na: Alois Slová­ ček, Waco, Texas.

(42-pd)

V Malém oznamovateli účtujeme :_..-, N~ PRODEJ stroj na po­ Z centy za slovo za každé uveřejně- stroje, úplně zachovalý. Pište na:

ni. Nejmenši poplatek za oznámku (do 25 .slov) j~st. 50c. Oznámktt n~pište na zvlá:,stmm J..!~tku 13: přlloz.. te k objednavce pr1slušny obnos buď poštovní poukázkou (Money Order) nebo ve známkách (stamps).

Posiláte-11 osobní ěek, přidejte 5c na Jeho výměnu.

Má-li býti [meno oznamovatele zatajeno a nabídky posílány admínístraeí P<?d naši značkou~ účtuj~me za oznamky "Na l)rodeJ", "Sluzby a práce" a podobne 25c zvlášt' za mačku a na poštovné, aby došlé doplsy mohly býti ihned odesílány.

Při oznámkách "Nabídnuti k sáatku~ neb "Přijme se hospodyně" ob-; :ťc~!if.latek za značku a. poátovne Doplatek za značku budiž přllo!en k obnosu, který posíláte za. oznámku. }lllllf,"'" NA PRODEJ - 65 akrů dobře zařízenou farmu, dost staveb, vše v dobrém pořádku, v české osadě ,při Red Ranger, Texas. J. F. Martinec, Rt. 2, Rogers, Texas.

(42-44-pd)

20.

.-

0

Maly, Ozn· amovatel

dne

VSTUPNÉ OSOBA 30c.

PO DIVADLE VOLNÁ ZÁBAVA ZA ZVUKtJ

o

DYBALOVA ORCHESTRU občerstveni a zákusky bude postaráno, v poledne domá.ci Jaterničky.

(pd.)

...

ť',

"\t

;,,