Vestnik 1937 11 03

.., .

~··

.,~

- ......

,...

--.-

e Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROČNÍK (VOL.) X.XV.

WEST, TEXAS. ve středu

(Wednesday) 3. listopadu (November) 1937.

ČÍSLO 44.

7

STRACH AMERIKY Z JAPONSKÉHO VÍTĚZSTVÍ.

AČNEME-LIv Americe s lidmi rozpravu o politice, uslyšíme dříve nebo později větu - "Evropa nás stála 13 blllonů do­ larů." A mnohý ještě mávne-rukou - "Damned Europe!" - zatracená Evropa!

Tak se na Evropu dívá muž z ulice a ve Spo­ jených Státech veřejné mínění odjakživa hod­ ně znamenalo. Evropa sůstala svému největší­ mu věřttelt dlužna 13 bilionů dolarů. Kolik nád­ herných mostů, tratí, údolních přehrad, mrako­ drápů a přepychových lodí by se dalo postavit za ty peníze - tak usuzuje muž z ulice, jemuž imponuje hora peněz a nic jiného. Třináct bi­ Iíonů dolarů je utkvělá představa stejně u ma­ lého školáka jako u cowboys z Texasu nebo u hezkého děvčete v Kalifornii. Američané vědí, že své peníze víckrát neuvidí a proto jsou všich­ ni přívrženci naprosté osamocenosti Spoj. Stá­ tů. Ať si Evropa dělá co chce, na štěstí je mezi Starým a Novým světem celý Atlantik. Ani ži­ velná nechuť Ameríěanň k diktaturám nedo­ vedla změnit toto přesvědčení. V žádné zemi na světě nevládne tak všeobecné rozhořčení nad činy evropských diktátorů - v žádné zemi na světě demokracie není tak živá a přirozená ja­ ko ve Spoj. Státech. I v Aglii jsou lidé a skupi­ ny, kteří se netaji svou zálibou pro diktatury v Americe ne. A přece do nedávné doby se A­ meričané ·nedovedli zařadit do aktivní mírové fronty, do fronty demokracie.

Teď nastala však velká změna. S citem to nemá nic společného. Bombardování pokojných čínských měst Japonci vzrušilo a rozhořčilo A­ meričany právě tak jako všechen ostatní de­ mokratický svět, ale toto rozhořčení nepřekro­ čilo známé meze: pískalo se při filmových tý­ denících a psaly se ostré úvodníky v novinách.

Také válka v Habeši vzrušovala Američany dokud nebyla vysti'ídána novou sensací.

\

Ale když Roosevelt tak rozhodně promluvil proti rušitelům míru a vzdal se zásady osamo­ ceni, vyslovil tím nepochybně mínění muže z ulice. Co to vzrušuje americké veřejné mínění tolik, že je ochotno opustit líbivou zásadu osa­ mocení? Prostě to, že vítězství Japoncft mohlo by mít velmi nepi'íjemné následky pro Ameri­ ku. Nemusíme chodit daleko, abychom objevili souvislost. V posledních letech Amerika oprav­ du "objevila" Čínu, největší trh na světě. Má své posice v Číně vydat útočným Japoncťlm?

Má připustit další oslabení amerických opěr­ ných bodů v Tichém oceáně? Co se stane s Ha­ waíí, o jejíž nedobytnosti začínají odborníci pochybovat? Co s ostrovem Guanem, důležitou kabelovoustanicí, obklopenou japonským man­ dátním souostrovím?

Když byl generál Hayaši, pozdější minister­ ský předseda, korejským guvernérem, podnítil generál Doihara o své vlili vpád do Mandžuska.

Hayaši na svou odpovědnost podporoval Doiha­ ru a poslal korejskou armádu do Mandžuska.

Pak podal zprávu císaří, Oblékl si eeremoníel­ ní kimono a čekal, jak císař odpoví, Kdyby byl zamítl podnik ge11erálťl, Hayaši skončil hara­ kMm.

Josef Wechsberg.

Zájem vlasti je vyšší než zájem stran. Která země na světě se tím může pochlubit? Když dojde někdy k rozčileným debatám mezi jed­ notlivými stranami - i v Japonsku mají příro­ zeně lidé rozdílné politické názory - stačí dvě slova, aby byl klid.

Kuníno taníení ... v zá­ jmu vlasti. S japonským patriotismem se potkáváme na každém kroku. Námořnící na lodi, dělníci v to­ várnách, úředníci v tokijských mrakodrapech a ubozí rolníci venku na polích - všichni vědí, že pracují pro velkou budoucnost Nipponu. Ja­ ponský generál má měsíční plat asi 400 yenů.

Sekční šéf nemá ani 400 yenů. Vyšší úředníci s platem 200 yenů nejsou vzácností. Korupce je téměř neznámá. Nikdo nenadává na malé pla-

Zveme vás do San Angelo, Texas!

Bída a tři úrodyza jedenrok

kde bude tuto neděli 7. listopadu uveden <lo S.P.J.S.T. nový řád '.fOMÁŠ G. MASARYK čís.

160., a do tohoto nového řádu 25 nových členů, Akt slavnostního uvedení provedou úředníci HI. Úřadovny. O pohostěni návštěvníků bude nále­ žitě postaráno, bližší z1>rávu naleznete uvnitř t. čísla. Kdo můžeš, dostav se k naší slavnosti, ni­ kdo zájezdu nebude litovat!

· Moudrému napověz

Muž z ulice nevidí tak daleko. Ale cítí, že možná doplatí v budoucnu na svou nynější ne­ činnost. Amerika doplácela už jednou. Proto velká a zásadní změna v názoru na svět. Opa­ kujeme, níkolí z citových pohnutek. Američa­ né se sice nijak netají svou nechutí k Japon­ cům, což trvá už od roku 1924, kdy Amerika za­ kázala Japoncům stěhování do země. Ale kdy..: by nebylo dalekosáhlých hospodářských a poli­ tických důvodů, nedovedlo by ani bombardová. ní desíti čínských měst probudit Ameriku z ne­ činnosti. I protijaponská nálada v Anglii je ko­ nec konců způsobena hospodářskými a politi­ ckými důvody. Anglie může na Dálném výcho­ dě ztratit ještě mnohem víc než Spoj. Státy.

Hongkong a Singapur nejsou daleko od bojiště.

Tyto úvahy rozhodují víc než rozhořčení nad japonským barbarstvím. Dnes už není možno, . aby některá velmoc nechtěla vidět nebezpečí a trpně vyčkávala, když není přímo zasažena.

To je důležité také pro budoucnost střední Ev­ ropy. Skutečnost vyvrátila posvátnou zásadu sobecké osamocenosti - a tak je to dobře!

o významu japonského sedlá­ N ka prosporujaponský stát a jeho moc. Sedlák ENÍ

je pilířem na němž stojí nejen výživa obyvatel­ stva, nýbrž i armáda. Také překotná Industrí­ alísace Japonska děje se na úkor sedláka. Pod­ nebí japonské je zemědělci velmi příznívé. Pů­ da nese 2--3 úrody ročně. Japonský sedlák je pracovitý a statečný. 90 vojáků ze sta je z dědiny. 40 důstojnsků ze sta je selského půvo­ du. Přes záměrné a překotné napodobení prií­ myslového západu stále ještě 48 procent oby­ vatelstva jsou zemědělci, to jest asi 33 a půl milionu ze 70 mílíonů, Tato menšina nese té­ měř všecka hospodářská a státní břemena..

o ••

Víte, ~e odkládání je nebezpečím? Jeden mi­ lion osob bylo posledního roku od pojištění od­ mítnuto. Jste-li způsobilý pro životní pojistku, proč si nevyzvednete postačitelné pojištění na svůj život nyní? Zajisté, že vaši pojistku vez­ mete si u bezpečné organisace jakou jest mo­ hutná Slovanská Podp, Jednota Státu Texas.

Japonsko je hornatá země, takže jen 16 pro­ cent povrchu je půda ornatá, to jest 61.000 čtverečných kilometrů - jen o 9000 čtver, kílo­ metrů více než země česká. Selské usedlosti jsou rozměru nepatrných. Průměrně připadá 11a rolnickou rodinu 1 ha půdy, ale skutečné poměry drtivé většiny rolníků jsou daleko horší.

71 % má méně než 1 ha, 38% vlastní 1-5 ha, jen 1(;/o více než 5 ha. V tomto 1% více než 5 ha. V tomto 1% jso započteny i velkostatky, kláštery atd., které v nejúrodnějších krajinách vlastní až 50% půdy. 71 % rolníkú nemá do­ statečné výživy na sve půdě. Bídu malorolníka si. pi'edstavíme, čteme-li, že na 5 rolnických ro­ din pl'ipadá 1 kus hovězího (tažného) dobyt­ ka a 1 prase ·teprve na 9 rodin. Nářadí hospo­ dáfaká jsou co nejprimitivnější. Stále ještě se používá dřevěný pluh.

V Japonsku klesá počet samostatných rolní­ ků a vzrťistá počet pachtýřů a lidí, kteří ke své­ mu 11epatmé1nupoličku musí pole připachto­ vat. Roku 1934 bylo podle statistiky.japonského ministerstva zemědělstvi téměř. 27% pachtý .. <Dokončeni na straně 19.)

ty. Každý vi, že pracuje pro vlast a císaře, a teprve v druhé řadě pro vlastní blaho.

Generální ředitel velkého japonského kon­ cernu jezdí každý den do kanceláře elektrikou.

Nemá auto. Ani tajemníka. Jeho kanceláře Jsou docela jednoduché. Jeho plat se nedá ani pří­ bližně srovnat s důchodem takového evropské­ ho generálního ředitele. Když jsem s ním o tom mluvil, gravil udiveně: - Ale,vždyť mám všechno, co potřebují, dě­ ti chodí do školy,.žena se stará o krásný dům.

Nač potřebuji větší plat? Nač auto nebo tajem­ níka? Pracuji přece pro vlast?

Tato slova hy byla v každé jiné zemi pře­ tvářkou. V Japonsku jsou skutečností. A v tom - ne v levných pracovních silách je tajem­ stvi japonského úsp~chu, síla Japonska a také jeho nebezpečí pro svět.

...

·---·----1 l NAŠE ZDRAVÍ Strana. 2

.~...,~·1~t.._t1.-•,._,•~t1._.•,._c,.-.,._u.-a,...,t:• PRVNÍ

POMOC PŘI SPÁLENINÁCH.

Rozeznáváme tři stupně spálenin. Pi'i prvém stupni je kůže zarudlá a silně pálí. Pl'i druhém stupni tvoří se na zarudlé kůž! puchýře různé velikosti, vyplněné čirou tekutínou. Pi'i třetím setupní je kúže černohnědá, suchá.vide-Ií však o opaření, je kůže vlhká a v šedých cárech se olupuje.

Spáleniny způsobuje plamen, opařeniny hor­ ká voda nebo pára, kdežto kyseliny a louhy leptají. V častých případech dochází ke spá­ leninám z neopatrnosti. Chytnou-li na člo­ věku šaty, je nejlépe hodit na něj pi·ikrývku . nebo kabát, aby se plameny udusily. Pak te­ prve se může políti vodou, a to důkladně, ne­ boť zuhelnatělý šat pálí. Zuhelnatělý šat je nutno odstranit, což . se provede tím způso­ bem, že ostrými nůžkamí: rozstřihne se látka. šat nesmí se násilně s těla strhávati. Puchýře, jež se utvoří, mohou se čistou (ohněm vypále­ nou) jehlou na straně propíchnouti. Jinak kůži na puchýřích zachováme do krajnosti. K utišení bolesti hodí se v prvních chvílích růz­ né domácí prostředky, jako jest olej, máslo, smetana, bílek, na něž je dobře položiti vatu a šátkem zavázati. Těmito prostředky jde o ·to, aby se chránila kůže před vlivem vzduchu a ·současně mírnila bolest.

Při poleptání kyselinami použije se místně (po hojném polévání vodou) na příklad mýd­ lová voda, nebo vápno se těny (ve vodě rozdě­ lané), čímž se kyselina neutralisuje. Toto či­ níme však jedině tehdy, jestliže určitě víme, že poleptání bylo způsobeno silnou kyselinou (sírovou, dusičnou). Nejprve však poleptané místo osušíme jemně vatou. Podobně počíná­ me si pí-i poleptání louhy, avšak s tím rozdí­ lem, že postižené místo omyjeme octem s vo­ dou, citronovou šťávou nebo pod. Ve všech případech, zvláště rozsáhlejších popálenin je nutno ihned přivolati lékaře.

Stupeň spáleniny a rozsah plochy určuje vážnost choroby. Všechny spáleniny třetího stupně znamenají vždy chorobu nebezpečnou, i v tom případě, je-li rozsah spáleniny velmi malý. U spálenin prvního a druhého stupně záleží na rozsahu plochy. Jeli však i u těchto spálenin plocha spálené kůže větší než jedna třetina povrchu těla, končí případ téměř vždy smrtí. U dětí, zvláště usoíenců, stačí spálenina prvního stupně plochy menší než jedna tře­ tina povrchu těla, aby život děcka byl v nebez­ pečí.

Spáleniny se obvykle hojí velmi dlouho a v průběhu hojení dostavuji se velmi často různé nemoci infekční, jalm je růže, nebo se obje­ vují komplikace, jako na příklad záněty led­ vin, záněty srdečního svalu a pod. Po hlubších spáleninách zbývají často Jizvy.

O POUŠTĚNÍ KRVE ŽILOU.

Pouštění krve žilou (venaepunctío) jo jedním z nejstarších zákrokú lékařských. Udrželo se od dávných dob v lidovém léčitelství, bylo pře­ jato lékařstvím německým a má své indika­ ce i v lékařství moderním. ·Moderní indikace venaepunkce, či kdy je účelné odebíráni krve {"pustiti žilou"), shrnul dr. V Kollert v čase "Die Arztliche Praxis". Je tudíž indikována ve­ naepunkce: při zvýšení žilního (venosního tla­ ku krevního, při městnáni v játrech, při počí­ najícím oedemu mozku, při městnání v plicích, dále pří rozšíření aorty (výduť srdečnice) ne­ bo při sklerotickém jejím rozšíření, kde vypu­ štění již malého množství krve (ku př. lOOccm) působí vymizení dráždivosti ke kašli a nápad­ né zlepšení subjektivního stavu.

Další indikací k odebrání krve je vysoký krev­ ní tlak, spojený s pocity závratí, bušení a hu­ čení v hlavě, jakož i krvácení mozkové (apo­ pletícké krvácení) - známky zvýšeného tlaku mozkového, k nimž patří zvracení, obleněni tepu (brachykardíe) atd. Jestliže při apoplexii (mrtvici) není známek zvýšeného tlaku moz­ kového, svědči to spíše proti venaepunkcí, jež

v tomto případě má účinek pochybný. Velmi

VĚS'rNfK

Ve sti'edu, dne 3. listopadu Hl3'1"

dobrý účinek má puštěni žilou pi-i úpalu a ú­ žehu slunečním, pi-i zánětu plic a při otravě plynem (svítiplynem nebo kysličníkem uhel­ natým, vznikajícím při nedokonalém hoření a p.) Ale i u chorob krevních, na př. chudo­ krevnosti tanaemíí) opakované odmímání ma­ lého množství krve (30-50 ccm) muže pov­ zbuditi činnost krvetvorných orgánu (dřeně kostní). Zvláště vítaným a prospěšným zákro­ kem je venaepunkce při pravé uraemíí, t. j. pfi vnitřní otravě jedovatými součástkami mo­ če ( v průběhu zánětu ledvin), kde venaepunk­ ce působí účinkem protitoxickým {detoxikač­ ním); podobným účinkem působí při nervo­ vé ( eklamptícké l uraemíí a přt orthopnoe z prudkého zánětu ledvin. Dále čelná je venae­ punkce při vysokém krevním tlaku, kdy může zabrániti apoplexii či mrtvici, krevnímu vý­ ronu do mozku. Při plynné ebolii může ode­ brání krve způsobiti zahnání bublinek (vzdu­ chu nebo plynu) do malých cév a tak je zne­ škodniti.

Detoxikačním (prctíotravným) účinkem pů­ sobí venaepunkce též pi'i všech otravách, při nichž nastala změna vazby kyslíku v krvi (ja­ ko na př. při otravě kysličníkem uhelnatým, při bezvědomí u nemocných cukrovkou, t. j. v t-. zv. komatu diabetickém a pod.) , Jak vidět, i v moderním lékařství má pouštění žilou stá­ le své oprávněné místo a v mezích svých in­ dikací je účelným zákrokem léčebným.

UMĚLE

PĚSTOVANÝ RAKOVINNÝ V BRNĚ.

Uižtí cukru v domácnosti nezáleží jen ve slazení nápojů a pokrmů; jeho užití je dale­ ko větší, žel, málo, nebo nepatrně známé. Pl'i­ nášíme proto výpočet vlastností cukru a jeho rozmanité užití pi'i rúzných pí·íležitostech.

Gukr, rozpuštěný ve v.:::dě, dává výtečný, chladivý nápoj při horečce nebo žízni. Cuker­ ný roztok uklidúuje nervy a lze jej pokládati za velmi účinný a zcela neškodný uspávací prostřegek.

Kávu a čaj zbavujeme z veliké části řádným oslazením účinků rozrušujíiích nervy. Kromě toho oba tyto nápoje, ·oslazené cukrem, jsou stravitelnější.

Pl'i onemocnění sliznic, při katarech, kašli a chrapotu, podněcuje cukr vyměšování a při­ náši úlevu. Trapný noční kašel utišíme nejlé­ pe cukrovou vodou.

Cukr uklidúuje také podrážděnou žluč, pod­ . poru.ie trávení a osvědčuje se i ve tvrdošíjných případech špatného zažívání.

Cukr má také značné účinky psychické.

Prchlivým lidrm měli bychom pfl výbuchu' hněvu rychle podati sklenku cukrové vody a přiměti je, aby ji vypili v malých doušcích.

Také při nepříjemné náladě, rozmrzelosti, ná­ hlé depresí a apatii se ·osvědčuje velmi dobře požívání menší dávky cukrové vody jako velmi dobrý povzbuzujjíci a náladu zlepšující pro­ středek.

NÁDOR

Podle zpráv čas. "Praktický lékař" (ě, 10.

1937) získal Farmakologický ústav prof. dr. B. Boučka při lékařské fakultě Masarykovy tmi­ versity v Brně pokusný králičí karcinom Brown Pearceové. V současné době věnovala Fa Remed 2000 Kč lékařské fakultě v Brně bez jakékoli výhrady, týkající se propagace preparátů té­ to firmy, pouze s určením na vědeckou práci.

- Rozhodnutím profesorského sboru lékařské fakulty byl celý tento dar věnován na pěsto­ vání tohoto rakovinného nádoru. Farmakolo­ gický ústav brněnské fakulty má tedy tento karcinom k disposici a je ochoten poskytnouti pracovní možnosti i vědeckým pracovníkům mimo ústavním. Jmenovaný dar firmy Remed je kvitován se značným povděkem tím spíše, že jde o první dar tohoto druhu, věnovaný bez výhrad!

CIIIRURG

CUKR V DOMÁCNOSTI.

BEZ VÍRY NIC NENÍ.

Přednosta I. chirurgické kliniky Karlovy uni­ versity prof. dr. Arnold Jirásek zahájil své přednášky ve školním roce 1937-1938 přednáš­ kou, již dal název: Chirurg paměti presidenta Osvoboditele. V ní podal studentům své chi­ rurgické vyznání víry. Vyložil, jak Masaryk do­ vedl získávat českého člověka důkazy a skutky již před válkou a pravil: "Leckdo z nás s ním v lecčems nesouhlasil, ale v průběhu let jsme viděli, jak své věci důkladně znal, jak věcně a mravně podložil každé své rozhodnutí a s jakou neoblomnou vírou šel za svým cílem; tím pře­ svědčeni, brali jsme jeho zásady a jeho rady do svých jednání a života ..Filosof a státník Ma­ saryk dal tak směr i čs. chirurgii. Chirurgie mu­ sí býti pravdivá, statečná, odpovědná a činoro­ dá věcně i mravně. Tyto čtyři zásadní požadav­ ky vyložil pak prof. Jirásek příklady z chirur­ govy činnosti, která podle jeho slov musí býti především prodchnuta vírou, neboť chirurg bez víry nic není: je nanejvýš řemeslným vy­ konavatelem jednoho výdělečného zaměstná­ ní. Potom vyložil prof. Jirásek poměr Osvobo­ ditelúv k lékařství a k chirurgii. Ačkoliv presi­ dent Masaryk nazýval někdy lékaře žertem fel­ čary a lazebníky, byl jeho poměr k lékařské vě­ dě kladný, což dokazují i jeho projevy a koneč­ ně v neposlední řadě i jeho zásahy do péče o zdraví národa. V závěru promluvil prof. Jirá­ sek o nemoci presidentově a o jeho osobním lé­ kaři dr. Maixnerovi. Nebylo snadným, pravil, být lékařem Masarykovým. Ale dr. Maixner založil v tomto směru tradici. Měl na zřeteli· prevenci i léčbu. Zasloužil se podle slov min. předsedy dr. Hodži o presidenta Masaryka a podle mínění prdt Jiráska tím souč£1Sně i o Vážnost lelmřskéhO stavu U

.,

Bezmasou stravou proti zhoubné krevnatosti.

Zhoubná chudokrevnost, proti níž byl v po­ sledních letech objeven účnnfr lék ve výtažku z jater, má svťtj protějšek v neméně nebezpeč­ né nemoci. zvané polycythaemie, to jest zhouQ.:­ ná krevnalost. Pí-i této nemoci se tvoří nad­ bytek krevních tělísek, škodlivých zdraví. Pro­ 'to již delší dobu se hledají proti ní prost.ředky, leč s nevalným výsledkem. - červené krvinky vznikají v kostním morku a zacházejí ve sle­ zině. Soudilo se tedy, že ozařováním morku se sníží jeho odolivá schopnost, nebo se podá­ valy nemocným výtažky ze sleziny, které měly zeslabovat a··· hU'bit pi'.·ebytečné a nežádoucí červené krvinky. Ale všechny tyto pokusy se­ lh'llY. Teprve v pos1ední době přichází radost­ nější zpráva z pešťské universitní kliniky. V Deutsche medizinische Wochenschrift o­ známil prof. dr. F. Herzog, že bezmasá strava, chudá na určité .živočišné bílkoviny, muže vy­ léčiti polycythaemii. Jeho poznatek byl zatím přezkoušen v některých německých- nemocni­ cích a také potvrzen. Dr. G. Kleiner podotýká, že zachová-li se předepsaná dieta, množí se červené krvinky mnohem pomaleji a jsou tak abnormálně malé, že zabírají nápadně málo místa. Bezmasou dietou podal"ilo se v nemoc­ nicích zachrániti též beznadějně nemocné pa­ cienty.

Dr. S. Masarykova nemoc.

Nemoc, již president Masaryk podlehl, popsal prof. Jirásek takto: Na podzim a ..v zimě roku 1933 objevily se u presidenta v pravém lýtku malé, ohraničené. aseptické trombósy, jež pl'.-e­ šly bez obtíži a následkťt. Na jaře 1934, v květ­ nu. počaly poruchy vidění tím, že pro trombosu příslušné tepny vypadl funkčně vnitřní horní úsek levého oka. K torriu se pi-ipojily míjivé, plíživé a stěhovavé diskretní poruchy hybno­ sti pravé horní končetiny, jež se koncem červ­ na.zvětšily v úplnou pravostrannou hemipare­ su (ochrnuti), a byly prováze11yporuchami ře­ či. Celý stav vyvrcholil 7.ačátkem srpna. Začal se poté rychle upravovati. Zbylo ochrnutí hor­ ní končetiny a obtíže vybavování některých slov. Inteligence, zájem a schopnosti duševní zťistaly netknuty. Všeclmy zmíněné změny by­ ly podmíněny trombosou cév mozkových v pří­ .slušných okrscích. Týž zjev přivodil zhoršení v noci s 1. na 2. září 1937. V noci s 11. na 12. záři postihl prodlouženou míchu a kmen mozkový a tím vedl pro svou povahu a za druhotného vy­ stoupení zánětu plicního k smrti.

Obyvatelstvo Číny kolísá mezi 390 až 400 mi­ liony duši. ů to kolísá.ni mu.ii neJvětší r.íti;luhy

Jttfi1,l1!.!L ,.-, Vl!Uittl l1nl'lttfi .

I

Ve středu,

dne 3. listopadu

193'7.

Úryvky z českosloven­

ských dějin.

Jan Ilňza, kontomík. jsme se s ním v Bystřičce. To je S ETKALI taková vesnička pod horami u Sv. Marti­

-

Btrtna 1.

V:ISTNfK Ale ráno, jak jej oblékám.• začal pan: president sám. Povídá: "Tak Hektora není!" - Ach pa­ ne, kdybych já směl poroučet, tak pan pre­ sident by už na koni nejezdil. Co je to platné, vždyť už je starý, něco se stane a co potom?

Ale slyšel jsem, že mu chystají zase nového koně. To by nemělo být. Postěžoval jsem si ta­ ké paní doktor Alici, ale ona se Jenom usmála."

A pan Hůza líčí, jaký to byl, ten Hektar dob­ rý kůň. On byl už také starý a bylo na něho spolehnutí. Teď k posledu, když příšl! k ně­ jakému ptikopu, nejdříve to očuchal a pak to pi·elezl. Ten se neplašil. A přece z něj pan pre­ sident také spadl. Jednou musel náhle zasta­ vit před děckem, aby je nepí·ejel a tu přele­ těl koni přes hlavu. Všichni co s panem presi­ dentem jeli, honem seskákali s koní, aby po­ mohli. Ale kdepak, president, nežli slezli, byl \už zase v sedle. No, to je už pár let. Tak jsme pomalu došli až k zámku pozdravili jsme se se stráží, pohovotili ještě a rozloučili jsme se, jako staří kamarádi.

Tomu jsou asi čtyři roky, jaké to bylo pěkné.

na. - Před domem. který byl tehdy letní by­ tem našeho pana presidenta Masaryka, se pro­ cházejí dva muži: starší vysoký, statný - to byl pan Hůza a pak podkoní. Poněvadž pan president byl zrcvna ko11111a na procházce, využllí jsme chvíle.

Pan H11za není skoupý na slova. Vypravuje nám, jak sloužil před válkou u Černínu, jak ,iej pan Šeba v Rusku našel mezi legíonáří a ... jak se Národní rada usnesla, že pan profesor Teď je pan Hftza, jak jsem se dočetl, v ne­ musí mít sluhu a ochránce. A tu si vzpomíná, mocnici. Věděl jsem, že onemocněl, už když jaká že to byla těžká práce, dělat zde sluhu. jsem byl v Lánech v létě. Ale nemyslel jsem, Tak na přtklad pan president nechtěl dovolit že by to bylo nějak zlé. Pan Hfiza v nemoc­ a trvalo to léta, než se smíříl s tím, aby mu nici a jeho pán, s kterým dvacet let snášel Hůza čistil boty. všechny radosti a starosti, připravuje se k ce­ Pan Hůza prošel s panem profesorem celé stě poslední. Tak se tedy rozcházejí .•.

Rusko, potom jeli asi devatenáct dní do Vla­ divostoku a přes Japonsko do Ameriky a již POZORUHODNÁVÝSTAVA V MUSEU HLAV. ho neopustil ani na den. Vrátil se s ním do MĚSTA PRAHY. republíky [ako s presidentem, byl pak s nim Praha v posledních letech velmi rychle mě­ na Capri a v Egyptě, byli spolu ve Francii, ní svou tvářnost. Celé bloky domů mizí pod Anglii a v Belgii, přebývali spolu na Hradě krumpáči dělníku a na uvolněných místech pražském, v Lánech, v Topolčinkách, ale nej­ vyrůstají moderní paláce. Stará Praha mizí . a radějí je prý pan president zde, v Bystřičce, Památkovým úřadem chráněné budovy se s kde se cítí soukromníkem. Zde také není hrad­ novými stavbami pojí v nový celek. Starou ní stráž, jenom tu je několik pánů, kteří si Prahu můžete vidět dnes již jen na výstavě. V nás právě z okna tamtoho domku bedlivě pro­ museu města Prahy je taková výstava nyní hlížejí. otevřena. Obsahuje dílo malíře Vincence Mor­ Ale chceme vědět všechno. Tož se dovídá­ stadta malíře a autora 318 obrazů staré Prahy. me že pan president vstává kolem sedmé, cvi­ Morstadt, syn obchodníka s · vínem, pílí ve čí, koupe se, zatím co nm pan Hůza přípravi svém povoláni dosáhl titulu c. k. rady zem­ prádlo, potem čte noviny a pak snídá s vnu­ ského soudu. V mládi by označen za člena taj­ ky a s rodinou. Za hodinu přečte všechny no­ ného spolku, jehož předsedou byl pověstný viny domácí i zahraniční. Čte vůbec velmi "rudý štváč" Uffo Horn. Kromě tohoto těžkého mnoho, všude kolem je plno knílr, Jenom sem obviněni dostalo ministerstvo spravedlnosti ve na Bystřlčku jich vzali málo - asi dvě bed­ Vídni v roce 1885 na Morstadtl:l. udání, že při ny! Mnoho řečí pan president nenadělá, ni­ slavnosti vzkříšení v Turnově nešel s procesím kdy pana Hilzu nekárá, nikdy mu neporoučí, na náměstí, ale sůstal sedět v kostele a že při ale přes to pan Hůza pozná, když někdy je ne­ požehnání nechal klobouk na hlavě. Teprve spokojen. po dlouholetém vyšetřování bylo zjištěno, že Největší starost dělá panu Hůzov! gardero­ udání je falešné. ba pana presidenta. Pan· president se bráni Morstadtovo ctilo, představující Starou Pra­ všem novým věcem, nechce nové boty, ani o­ hu z dob českých buditelů, kdy ulicemi se pro­ děvy když si zvykne na oděv, nechce se s' ním cházel Karel Havliček Borovský, poskytuje rozloučit. Co to bylo za starost s kloboukem! zajímavou podívanou na zašlá idylická místa Pan president se vzpíral nosit nový klobouk.­ a zákoutí. Zneuznalý malíř v kreslířské náru­ Nejraději má svoji uniformu a vysoké boty.­ živosti někdy i jen na útržcích ůětů, zachytil Ale kromě toho má černý sakový oděv, šedý Prahu, jak vypadala až do let sedmdesátých oděv a pak bílé šaty. Tu garderobu má dvoj­ minulého století, kdy po stržení hradeb vzni­ mo, jednu na hradě, jednu v Lánech. kala nová předměstí a uvnítř města se počaly Musí-Ii přece být pořízen nový oděv, chodí prováděli změny. V obrazech je viděti autorův na zkoušky sám pan Ht1za. Pan Hůza se pi'i zájem o pouliční ruch, život a zvyky. Kromě tom vypravování narovná a pyšně protáhne. ulic a budov, které již dávno zanikly, zvěčnil Má prý skoro stejné tělo jako pan president Morstadt mista, jež mají historický význam, a je stejně veliký. jak je na pi'.'. nároží ovocného .trhu a Celetné Páni z toho dcmku vyšli zatím ven a "ne­ ulice, kde v okně rohového domu byla zablounápadně" se přlblížíl]. Pan Húza povídá však, ' dilou kulí pi•i známých boui'ich zasti'elena že už musí jít, že se schyluje k večeru a za, kněžna Windischgraetzová, manželka Alfreda chvilku tu budou. A opravdu, za chvilku ně­ Windischgraetze, komandanta Prahy. Kněž­ kolik [esdců no. koních bylo zde. V čele krásný na, rozená Schwarzenbergová, byla velice hez­ junák na svém Hektaroví pan president. ká a zúčastnila se také poslední korunovace v Svižně zahnul do vrat domu, kde již před vál­ Praze roku 1836. Velice zajímavá je kresba kou po celá desetiletí trávil prázdniny a kde kostela sv. Martina v Platýze, v němž byla teh­ si jeho děti se všemi hospodářl tykají, poně­ dy proslulá švertáskova vinárna a později, vadž tu vyrostly. ovšem již méně proslulá, tančirna Olympie.

Podle Morstadta byl život v pražských uli­ * Pak jsem jednou pana Hůzu zastihl v Lá­ cích již za časťl Karla Havlíčka Borovského nech u holiče. Bylo to právě v den, kdy pre­ velmi čilý. Nejrfiznějšími druhy kočárů a do­ sidentův kůň - Hektar - pošel. Pan Hůza stavníků ,na jejichž střeše se také sedělo, 'jez­ si rychle otřel tvář a vyšli jsme spolu na lán­ dili tehdy Pražené do zahrad v Nuslích které skou ulici. Bylo odpoledne pan president byl bývaly tehdy oblíbeným výletnim místem. Na v kočáře venku. jednom obraze je ulice u Karlova, kde bývala "Jo, tak Hektar dnes v noci pošel. Dostal obchodní nemocnice. Pacienti nebyli dováženi, zauzlení střev a za den bylo po něm. Báli jsme ale donášeni ve zvláštnich uzavřených no­ se to panu presidentovi i'.'íci, aby mu to nebylo sitkách. Matka českých měst a život v ni se lito. To víte, jezail na něm celých clvanáct let. od doby Morstadtovy změnil k nepoznáni.

"'

S'.tRAŠÁK. NA EVROPU, NÁŠ S'.l'ARÝ ZNÁMÝ.

V době přelomu evropských poměríi, vrcho­ lících v bouřlivém roce osmačtyřicátém, snaži­ lo se německé úsilí rozdělit Evropu na dva tá­ bory. Ve Frankfurtu pracovalo se na plánu vše­ německé i'iše. V Praze se ozval proti tomu od­ por, vyjádřený Palackým v kdysi proslulé od­ povědi do Frankfurtu: "Podunajské národy odpírají spáchat sebevraždu vstupem do toho­ to všeněmectví. Odvracejí se také od univer­ sální .monarchie ruské. Chtějí na podkladě rov­ noprávnosti utvořit spolek, který by je chránil před obojími a zaručoval Jim možnost bezpeč­ ného a svobodného vývoje."

Tyto snahy byly vykládány Němci tak, že z nich vychází pro Evropu slovanské nebezpečí.

Palacký a pražský "Slovanský sjezd" sleduji, jak "strašák slovanství" ve světě působí. Roz­ ptylují přeúzkostlivě obavy před ním. Budiž tu pro zachycení kontrastu pl'ipomenuto, že Frankfurt současně hlásal, aby rakouští Slova­ né byli přinuceni vstoupit do všeněmeckého frankfurtského spolku i použitím "osti'í meče".

A maďarský Kossuth na dorozumívací návrh srbské deputace že odpověděl stejně břitce: "Nechť tedy mezi námi rozhodne meč!"

Slovanský sjezd v "Manifestu k národům ev­ ropským" slavnostně proklamuje: "Příroda, ne­ znajíc ani ušlechtilých ani neušlechtilých ná­ rodů, sama v sobě, nepovolala nižádného z nich k panování nad druhým, aniž určila kterého k tomu, aby sloužil za prostředek k jeho zvlášt­ ním účelftm ... "My Slované zavrhujeme a v ošklivosti máme každé panství pouhé síly." Pa­ lacký v listu do Frankfurtu vyzdvihuje: "Žád­ ný národ na zemi nemá práva žádati, aby k je­ ho prospěchu soused jeho sebe sám obětoval, žádný neni povinen, pro dobl'o souseda svého sebe sám zapříti nebo obětovati. Pi'íroda nezná žádných ani panujících, ani služebných ná­ rodťi.''

Když cisal'.· za vídeňských bouří r. 1848 uprchl i se dvorem z Vídně do Tyrol, navrhoval v če­ ském Národním výboru hrabě wurmbrand a­ dresu panovníkovi, v níž se vyslovuje politová­ ní, že "mocnář se neuchýlil do Prahy s dvo­ rem svým", a vyzváni,' aby tak učinil. Palacký toto pozvání cisaře do Prahy odmítal. Odmít­ nuti odii.vodňoval obavami, že pobyt cisařfiv v Praze "by mohl zavdati nepřá.telům naším pří­ činu k pověstem, že je českým úmyslem zříditi slovanskou říši (jako spolek podunajských ná­ rodů) ke zkáze Rakouska." A ještě později zdť!­ razňuje Palacký svllj výrok, pronesený v če­ ském poselství k ministru Bachovi: "My Slova­ né, ačkoliv počtem nejhojnější, nežádali jsme nikdy pro sebe panování v Rakousa:u {jako spolku podunajských národťt), aniž ho ještě žádáme."

Toto horlivé zdíirazúováni mélo zvrátit oba-. vy pi'ed panslavismem, v němž někteři, nechá­ pajíce podstatu slovanského snažení, nebezpe­ čí opravdu viděli, a druzi, znajíce pravý stav věcí, mu panovačné záměry jen podsunovali k vzbuzení strachu a odporu v neslovanské Ev­ ropě. Říká to manifest pražského "Slovanské­ ho sjezdu" z roku 1849 doslovně takto: "Nepřátelům národnosti naší podařilo se 1>odě­ siti Evropu strašidlem politického panslavismu, jenž prý hrozí záhubou všemu, co kde pro svobodu, osvětu a lidskost získáno jest."

Je to zajisté pozoruhodná obdoba k dnešku.

I s těmi strachy o zničení civilisace a kultu1y.

Jestliže v nové době se dai·í řemeslu vyvola­ vá11í slovanských strašidel a jejich posiláni na Evropu ~ dnes to má časový rubáš bolševlso­ vání, které hrozí zahubit kulturu a civilisaci i'ekněme si tedy s manifestem "Slovanského sjezdu" z r. 1848 i další: "My pak známe ono kouzelné slovo, které samojedině postačuje k zaklení strašidla toho. Ku prospěchu svobody, osvěty a lidskosti nechceme se jim tajit před národy, hryzením vlastního svědomí ·nespoko­ jenými. Ono slovo: je spraved)11ost. Spravedl­ nost k slovanskému národu vůbec a k utlače­ ným jeho větvím obzvláště.'' Bylo tu, doufám, velmi otevřeně a upřímně tečeno, že není úmy­ slů uplatnit převahu a nadvládu Slovanfi v Evropě. Pomyšlení takové že už je jeiich ná­ rodní přil'ozenosti a povaze cizi. A to zajisté zfi­ stává v plné platnosti i pro dnešek.

Rudolf Kepka,

itrana 4.

v:msTNfK

Oddíl dopisovatelský

I~~~·:·

l

Dopisy, jež by obsahovaly nevěcné, neb zá­ vadné polemiky, pořadatel předkládá vs smy­ slu stanov Tiskovému Výboru k vlastnímu rozhodnuti. Řád Jan Rosický čís. 110.

Kaufman, Texas.

Ctění bratři a sestry řádu Jan Rosický., první neděli v listopadu nám případá schů­ ze. Víte, jako každoročně, že odbýváme vol­ bu řádových úředníků a výborfi. Tak i letos chceme tuto volbu odbýt v listopadu, neb v prosinci bývá nestálé počasí a více zima a návštěva členstva slabá. Proto vás všecky žá­ dáme, byste se do schůze jisto dostavili a zvo­ lili si úředníky schopné a dle své chuti, by vám všem vyhovělí, Je, žádouono, by se i sestry v plném počtu dostavily, neb máme k uváděni novou členky­ ni, obstojí-li totiž při lékařské prohlídce, což doufáme že ano, a tak ji pfljďte uvítat do na­ šeho kruhu. Vyplňujeme ty mezery v řádě dle možnosti, které nám morana · způsobíla, neb jsme ztratili dva členy letos úmrtím a jedno­ ho přestoupením k řádu Tioga.

Také vás upozorňuji, byste s poplatky ne­ zfistáváli pozadu, neb v pokladně peněz není následkem slevy, kterou jsme si udělali trošku předčasně. Účetní výbor ať je přítomný před schůzí neb musí přehlédnout lmihy a členstvu oznámit jak si finančně stojíme.

Za řád Jan Rosický čís. 110; Frank Novák, předseda, St. Šťastný, tajemník.

Ctěná red. Věstníku!

Nemohu se již zdržet, bych té naší bratrské rodině SPJST. nedal vědět, jak na mne účin­ kují mnohé ty zprávy z oslav těch našich sbratřených řádů, Pořadatel Věstníku, milý br. Moučka, jeho zajímavým podáním progra­ mů těch, jimž byl přítomen, mne přímo uná­ ší do středu oněch míst, kde se která ona o­ slava odbývala, obzvláště jsou-li to místa mně známá.

Sleduji též zprávy ohledně té projednáva­ né podpory nemocenské. Ale, nejsme-li my přespolní, vzdálení členové k podpoře této o­ právnění, tak též i 11áš úsudek o záležitosti t~ by nám málo prospěl, doufám též, že ne­ jsme nuceni v ohledu tom platit. Ostatně bu­ de asi již pozdě nějaké argumenty o záleži­ tosti této podávat, a doufám, že důležitý ten­ to bod bratrství bude vyřfzen k uspokojení všech členů Jednoty.

Příspěvky br. I. J. Gallie jsem vždy rád v orgánu našem vyhledával a se zájmem četl.

Ale v úvahách jeho ze dne 22. záři, pod ohla­ vením - Slavme Slávu Slavných Slá vů článek, říkal jsem, že pevně věřím, že až oni, ti v E­ vropě vyrostlí, tu svoji zeleň na tom texas­ ském slunci vysuší atd., mně ale příliš neli­ chotil, a domnívám se, že snad i některým jiným členům to vyjádřeni na cit jejich opáě­ ně působilo. Výrazem tím tu naši mladší ge­ neraci příliš k velkému zájmu o češtinu a k znalosti těch českých dějin nepovzbudil, neb věta ta znamená pro ty v Evropě vyrostlé, dříve jakýsi výsměch při té předpovědí, že splynem v jeden americký národ. Nedal se smysl těch slov vyjádřit jinak nežli tímto ponižujícím znůsobern? Byl to ale projev od srdce, ne ale příliš vlasteneckého. že té češtiny zde v zemi této bez přílivu těch zelených přibývat nebu­ de to víme takřka každý, a právě proto je na­ ší povinností a národní ctí, alespoň tam kde je to možno, dbátí toho, by se čeština udržo­ vala co nejdéle možno a neodhazovala se v zapomenutí jako úplně nepotřebná a ne­ žádoucí.

Překáží ona ta čeština někomu k vyšinutí se na vyšší stupeň vzdělání? A nebo je se jí tak těžce naučit snad i tomu kdo byl vychován českými rodiči? Jestli ano, tak takový se pří­ liš nevyšine ,ať si studuje anglíěínu sebe dé­ le. že se nám mládež naše odcizuje, tomu ona

Ve středu, dne 3. listopadu 1937.

sama vinna není, to má br. G. pravdu, je to větši vinou nevědomosti a nedbalosti rodičů, neb mnozí přišli do země této jak bez národ­ ního uvědomění, tak i bez hmotné pomoci do začátku hospodářství, a tak chtějíce se uchy­ titi k dalšímu zde žíti, byli stále zapřáhlí ode dne ku dni, a od noci do noci, takže jim času nezbývalo k nějakému hledáni vědomostí ná­ rodních a dějin vlasti, jak té. staré tak i té nové. Dřina jim mnohým při té bídné odměně za ní potrvala hezky dlouhou dobu, zatím dít­ ky odrůstaly bez národního uvědomování co národ český je. K tomu dítky z některých těch též neuvědomělých rodin amerických jim do­ sti často přezdívaly jména bohank, a tak to vše dopomáhalo k tomu, že řeč naše upadala i· u těch starších, jenž si nad tím příliš moc za­ kládali, že již něco více z té angličiny vyrozu­ mí. Pochybuji ale, že by někdo z lidu našeho byl takový bláhový a myslil, že se zde bez an­ gličiny obejde. Proto ale nemusí být ta naše řeč pro jisté jednotlivce přemoudřence odsu­ zována a zahazována. A to jisté národovství (těch přemoudřelých) že zakroutí krk té naši národnosti? Já zase myslím, že ta naše neteč­ nost, lhostejnost a ponejvíce to zlehčování bu­ de původcem toho krku zakrouceni. Pochybuji, že mládež naše nevychovaná česky, bude ně­ kdy česky cítit, a že by byla tak nadšená pro nějakou záchranu té naší otčiny v čase na­ padení těmi nebezpečnými sousedy, jako jsme byli v čase světové války my zeleňáeí.

Kdo z členů Jednoty naší český tisk slabě ovládá, ten měl dosti dobrou příležítost za tak poměrně dosti dlouhou dobu otiskování české čítanky v našem Věstníku, se z čítanky této doučit, když by byl měl pro to nějaký zájem.

Též malý příklad. Naše vnučky tam v Texas bydlící, jejichž rodiče žádnou českou školu ne­ měli, jakož i tyto vnučky, píši nám česky a ku podivu skórem úplně bez chyb. Ovšem ne úplně dle mluvnice, ale s postačitelným vyro­ zuměním, a myslím si, že je jistě musela ona čítanka zajímat. A mne to těší, že jsou tak dosti dbalé této národní věci.

Těm, jimž to naše česká matička vštípila hned v kolébce svůí jazyk mateřský, ať si již i přes ten věk školní se pohybují mezi [ínoná­ rodovoí, mluví-li se v kruhu rodinném řečí na­ .šl, těm nepřjde ani později za těžko literatu­ ře této se přiučit, mají-li k tomu zájem a ná­ klonnost. A pak i ono smíšené manželství v mnoha případech by se mohlo v ohledu tom a ku prospěchu té naší haluze měnit. Zájem a náklonnost k tomu by měli vštěpovat rodiče alespoň tam, kde se to dá.

Nepravím, že není zapotřebí v orgánu na­ šem nějaká ta stránka v anglíělně pro někte­ ré ty mladé, právě přístupuíící členy, a budou mít snad zájem o to spolkové jednání a čin­ nost spolkovou, a snad i o ty české dějiny, ale jak mnoho těchto asi bude? Myslim sl tak, že velmi mizivé procento, a že to nebude 1110cí ani odčinit to horování o tom, a tak si my­ slím, že snad nebude té naši slovanské větvi ku škodě říditi se ještě na čas dle stanov <Hlava II. - Účel) pečovati o zachování slo­ vanského ,Jazyka v této zemi. Toto praví stano­ vy z předposledního sjezdu. Co o tom budou hlásat stanovy z posledního sjezdu, to dosud nevím.

Když právě dokončuji řádky tyto, obdržel jsem milý náš Věstník. Odložím psaní na chví­ li, a jako vždy, prvně přehlížím a čtu ty neí­ důležítějš! pro mne zprávy, a mezi těmito též zprávu pod ohlavenim: "Senátor Šulák mezi našímí studenty". Řeč sen. by sobě měli za­ pamatovat všichni ti hlasatelé toho zániku řeči naší a literatury. Netřeba mi více úvahy moje o věci této prodlužovat.

S krajansko-bratrským pozdravem na všec­ ky čtoucí a ctěnou redakci končím.

John Přiluěik, sr. š,

Řád Dennice, čís. 94., Wheelock,

Texas.

Milí bratři, tímto dávám vědět, že kteří jste nebyli v poslední schůzí, že bylo ujednáno na příští sehůz! odbývat volby úředníků, totiž bu­ de-Ii pěkné počasí, jestli by bylo špatné, tak o týden později. Tak se hleďte dostavit všichni, abyste si mohli úředníky vybrat podle chuti. s bratrským pozdravem, T. J. Pečena, taj.

NAŠI STUDENTI

OSLAVOVALI 28. ŘÍJEN.

Z Austínu se oznamuje, že dne 27. října ko­ nal klub Čechie pří Texaské státní universitě pravidelnou schůzí. Zahájil ji předseda Arnošt Pecháček uvítáním přítomných a pak byla za­ zpívána národní hymna "Kde domov můí ?"

Zapisovatelka pí·ečetla český. zápis o poslední schůzi, jenž byl schválen beze změny. Na vý­ zvu pi'edsedovu klubovní poradce Dr. Míček pi"edstavil poslance Gus. Herzíka z Texaské zákonodárny, jenž promluvil ke student\1111.

Mluvil o hospodái·ských poměrech ve Spoje­ ných Státech, hlavně o vývozu bavlny a zdů.­ raznil, že je to lid, jenž nese nejvíce daňové bi'eme110 a nikoliv boháči. Je rozhodně proti dani z prcdeje. Jeho foč byla nejen zajíma­ vá, nýbrž i velmi poučná a byla odměněna po­ tleskem.

Potom náš profesor Dr. Ed. Míček promlu­ vil o 19. výročí československého osvobození a velikém díle presidenta-Osvoboditele T. G..

Masaryka, jehož heslem bylo: Pravda vítězí.

Také ve všech pěti kurseéh české Í'eči a lite­ ratury promluvil náš profesor o významu 28. i'ijna 1918 a zdúraznil pomoc amerických kra­ janu československé revoluci i přátelský po­ měr demokratického Československa k demo­ kratické Americe. Je jistě zajímavé, že samo­ statné Československo se uskutečnilo brzy po­ tom, kdy ryzí demokrat Masaryk se setkal s ideálním demokratem Wilsonem, na kterého vděčně vzpomínají ve staré vlasti. Řeč Dr. Míčka působila mocným dojmem.

Následoval zpěv č~ských národních písní a rozhodnuto ještě více pěstovati český zpěv.

Jii'í Kučera podal zprávu členského výboru a vyzýval le placení členských pi'íspěvkťt, pouhých 50 centu za semestr. Do výboru pro chystanou taneční zábavu zvoleni: Kučera, Habarta a sl.

Kutálková. v neděli dne 31. Njna konán vý­ let do Zilkerova parku. Program pi'.'íští schii­ ze pi'ipravi studenti: Kokeš, Musil a sl. Šimeč­ ková. Zazpíváním Texaské hymny byla .pěkná a četně navštívená schúze ukončena.

Srdečně čtenáfo i redakci pozdravuje Libuše černá, zapisovatelka. Řád Laskavost, čís. 70., Needville, Texas.

Ctěné sestry ,a bratl'i našeho řádu!

V říjnové schů.zi bylo usnešeno, že se bude v neděli 7. listopadu o 1 hod. odpoledne odbývat schí\ze a též zároveň volba úi'ednikfi řádových pro pi'íšti rok 1938. Sestry a bratfi, snažně vás prosím, abyste se do oné schťlze dostavili a zvo­ lili sobě úi'edníky takové, aby členstvo více schuze navštěvovalo, neb poslední dobou byla velice slabá návštěva členstva i při pěkném po­ časí. Dále vyzývám členy, kteří jsou s placením pozadu, aby hleděli se vyrovnat dle možnosti a který by žádal o posečkání, nechť to předne­ se pi'.'ed členy ve schfizi a ti jemu svfij úsudek podají. Náš řád členťhn, kteí·í nemohli platit, vždycky dle možnosti vypomohl. • Doufám, že se v hojném počtu dostavíte.

S br, pozdravem, J. J. Zemánek. ftá<l Rozkvět Riiže, čís. 81., Needville,

Texas.

Ctění brati'i a sestry!

Tímto upozort\uji členy tohoto i'ádu, aby se dostavili do příští schúze dne 14. listopadu, neb budeme konat volbu úředníkfi pro pi'íští rok 1938. Mívali jsme volbu úi'edníkú až v prosin­ cové schůzi, ale na prosincovou schťtzi připadá hodně jiné práce, tak z toho du.vodu budeme odbývat volbu o měsíc dříve. Prosím, pamatuj­ te se na den 14. listopadu a dostavte se v hoj­ ném počtu a vyberte si Medníky dle vašeho přání. Jsem váš, August Teykl, tajemník.

Vítkovice do rukou britského trustu.

Letos na jai'e přešla do majetku anglického . trustu větší část kuksů "Vítkovického horní­ ho a hutního těžířstva", které měl v majetku vídeňský di'nn Gutmannú {dcera po zemřelém spolumajiteli Gutmannovi). Zároveň přišel do majetku anglického jeden a púl kuksu, jež vla­ stnila jedna soukromnice v Terstu. Nyni ziska­ la anglická skupina i zbývajících šest kuksfi a tak i Vítkovice do úplného svého vlastnictví.

"'

Ve středu, dne 3. listopadu 193'1.

CO BUDEME PÍ'fl.

~-

i..

Byl jsem požádán od moiího starého přítele, abych podal svůí náhled, v čem prospělo pití lihovin našemu československému lidu.

Milý příteli, věřím, že to upřimně myslíš, ale žádáš po mne něco, co ponechám tobě a ji­ ným čtenářům k rozhodnutí - nechci nikoho sám soudit, aniž chci předpísovat dorostlým lidem co mají, a co nemají píti ,aby ten všeliký život sobě osladili a sobě veselejší mysli nabyli.

Avšak přece pokusím se podati některé pří­ klady, co jsem osobně pozoroval za mého živo­ ta od mládí - před šedesáti lety - až do dneš­ ní doby, molího stálého styku s našim lidem v Texas.

Hned od roku 1870, co můj otec Ondřej Gal­ lia otevřel smíšený obchod a salon v osadě Mulbery - asi tři míle na jih od dnešní texas­ ké Prahy - pomáhal jsem čistit sklenice a ta­ ké naléval různé opojné nápoje. Našim lidem, nedávno z Evropy přistěhovalým a také Něm­ cům, Američanům a černochům. Slyšel jsem mnohé vypravování, jak pod rakouskou vlá­ dou. v Čechách a na Moravě bývalo pití všu­ de dovoleno. Každou neděli a svátky byli nu­ ceni chodit do kostelů a hned po kostelních službách měli volno jít do hospody, kde se pilo a tančilo v mnoha místech až do rána bílého.

Když jsem taki pozoroval ty mnohé dobré li­ di, jak sobě vypravovali své zkušenosti ve sta­ ré vlasti a při tom vypravování popíjeli růz­ né lihoviny - přišlí na některé body, co zku­ sili ve staré vlasti a mnohokráte měli různé náhledy, které mnohokráte vyrovnávali hád­ kou a často rvačkou. Mnohokráte musel můi otec a jiní ony rváče přemlouvat a někdy také od sebe roztrhovat, aby se nepoškrtllí anebo sobě jinak nebezpečně neporanili. .. Sešli se jako přátelé a staří známí ,pokud byli střízlíví měli se rádi. Ale jak se lihovina­ mi rozehřáli - přátelství ochladlo a u mno­ hých z dobrých aneb zdánlivě dobrých přátel, stali se trvalívýmí nepřátely, , Suďte sami, zdali přílišné pití llhovín otev­ řelo staré rány aneb učinilo rány nové - ane­ bo je zacelilo.

Také z finančního čili hospodářského sta­ noviska chci podat pár případů, kde jinak z hodných a vážených lidí, kteří za mladších let byli pilní a vážení, na stará léta se stali politování hodni .a opovrhováni. Zde stojí čís­ lo první: Hend po občanské válce v roce 1866, můj otec hledal kde by mohl koupiti menší farmu.

Byl poukázán na pana Matěje Nováka, který vlastnil asi dva tisíce akrů pozemku, tam, kde dnes stojí texasská Praha. Onen Novák byl v Texas od roku 1856. On byl Čech a jeho žena Němka. On neznal německy a ona neznala če­ sky. Jejich rodiče ve staré vlasti dali jim znač­ nou zálohu peněžní a oni se pustili do Texas. Žili šťastně a byli váženi. On se naučil pár slov německy a také pár slov anglicky a ona se naučila zase česky - říkávala: já tam byl, já tam šel, atd. Z tohoto šťastného manželství · vychovali dvě dcery a jednoho syna. Dcery se vdaly a syn se oženil. Rodiče odprodali kus pozemku a vystavěli domovy pro každou no­ vou rodinu svých dcer a syna - a dali kaž­ dému po dvě stě akrů pozemku, asi v roce 1872.

Náš Matěj sobě ponechal dvě stě akrů a od­ proal dva akry Edward Knězkovi na salon a tančírnu. Říkal, že když bude hospoda tak blízko vedle jeho domova a hned vedle koste­ la, že sobě dá ty dva akry na propití. Po něja­ ké době jeho rnaželka zemřela a náš Matěj ostával více v hospodě než doma.

V roce 1800, když jsem začal obchod v En­ glu, Texas, ten samý Matěj přišel ke mně, a byl opět ženat; vzal sobě vdovu po Američa­ nu Caldwellovi. - a tázal se mne zdali by do­ stal úvěr. že má novou ženu a že začne far­ movat na novo. že co měl zahospodařeno, s první ženou, že to všecko ostalo v hospodě. , Ta paní Caldwellvá mně byla také dobře známa, příjela s námi do Texas co vdova se ětyřmí dětmi v roce 1859. Její první muž Šind­ ler, zemřel hned v Evropě, a ona se sezná­ mila se starým mládencem Caldwellem, od ně­ hož mů] otec i ona měli najaté pole. Po čase

scbě ona toho Caldwella vsála za muže a měli

Strana 5.

VĚS'l'NÍl{

ství, a to zase zavinilo nesvár jak v mnoha domácnostech, tak také mezi sousedy, a mno­ há, jinak hodná a pracovitá rodina následkem domácího vafoní opojných ,a1ápojú pozbyla farmy. Neznám holinkái·e, který by byl komu prospěl a zárove11sám na mizinu nepi'išel. Vcl­ ko-holínkář Al Capon nadělal miliony z do­ mácího vaření a široko daleko rozsáhlého pro­ dávání, ale dostal velkou pokutu a osm let vládního žalái'e. Kdo se náruživě oddá kořal­ ce, pochodí obyčejně tak jako ten, kdo shi'ívá chladného hada za 11adry - pozvolna, ale ji­ stě. až se zahřeje, uštkne jej.

Mohl bych podati snad do sta pi·ípad{'\,"kde kofalka zavinila neštěstí v jinak dobrých ro­ dinách ,a byla příčinou předčasné smrti buď jednoho 11ebo obou rodičú. Buďto zastřelením, oběšením nebo otravou. · To se neděje jen mezi našim lidem, v jednom okresu, ale skoro ve všech hustěji osazených osadách. Nejen mezi našinci, ale také mezi ji­ nonárodovci. Kofala, nechť je vai'ena s do­ volením aneb bez dovolení, tal{ zvaná holín­ káfaká není-Ii užívána dle předpisu lékař­ ského ~ nikde se neosvědčila býti prospěšnou lidskému pokolení všech národu.

Také ten náš a německý národní nápoj pivo, a francouzské a italské vino - není-li :užíváno opatrně a stl'iclmě, po čase, pomalu, ale jistě pi·ivede nemírného pijáka v pi·cdčs­ ný hrob.

Nemysli si pi'íteli, že jsem se stal prohibičá­ kem. To ne, ale co jsem pozoroval zu mého, pfos 60 Jetého stálého styku s rúzným lidem, a viděl jsem ty mnohé zmatky přílišným pitím jakýchkoliv lihovin zaviněné - ·musím tobě a jiným, kdo se o to zajímá, podat to, co jsem sám viděl a delší dobu pozoroval, jak zde udávám. , Také na některých spolkových zábavách se často stává, že byt by byla sebevážnější pN~cl­ náška najdete velký počet, jinak hodného li­ du, okolo nálevny a na pfodnášky pro velkou žíze11 času nemají.

Pi'ipadá mi myšlenka; zdali by se nedalo ně­ co činiti, aby ten mladý dorost byl poučován o škodlivosti pití lihovin. Znáni některé děti p::i opilcích, které nepijí opojné nápoje vubec, jsou vážené co dobi'í občané, a znám zase ji­ né děti opilců., které vyhlíží jako nepodařené vdolky - a jejich iteligence je na nízkém stupni - slovem nedodělaní lidé.

Možná, že kdyby bylo na to častěji poulrn­ zováno ve Věstníku, ve schúzích a dětem v do­ mově, - že by to značně prospělo. A také pro -ty pi'íliš žíznivé měly by býti v nálevnách ji­ né nápoje ve větším výběru, jako je, limoná­ da, čaj, dobrá káva, čokoládové mléko (ice cream s pravou smetanou) a jiné sti'ídmé ná­ poje. Všecky ty rúzné náhražky v hojném vý­ běru po čase by snad umenšily užíváni ostřej­ ších lihových nápojů, S dobrým úrnyslem na požádání mojímu pi'í­ teli a jiným podává Váš, I. J .Gallia.

spolu dva hochy u.jednu dceru. Caldwell ze­ mřel a zanechal jí asi 370 akrů vyplacenou farmu a hodně dobytka. Starší děti se požení­ li a povdávaly a .ii ostaly ty menši k opatro­ vání. Někteří kluci se pustili do piti a dělali různé ostudy a máma musila platit. A platila častěji, až po čase farma padla advokátům a jí ostal malý kousek, který nejmladší syn po Caldwellovi dostal. A teď - jindy ze zámož­ mého Matěj-: Nováka a ze zámožné vdovy vzali se spolu co chudáci a museli započat od nuly. Nerozvážné pití lihovin pohltilo jejich úspory z mladších let. Případ tfotí: Mladý Jim Nikel bratranec mojí ženy Anny Niklové, - býval často veselý a měl hodně ka­ marádů a rád sobě popil. A když byl v . tom stavu, obyčejně dostal se do rvačky, a to ča­ stěji opakoval všude kam přišel na svatby. Po­ kojemilovné holl,y se jej stranily a to jej nej­ více mrzelo. A konečně u Jana Kolái'e měli svatbu a náš Jímek čili Vinceček, také tam pří­ jel s pěti americkými mladíky. Jedli, pili a tančili s ostruhami na botech a dělali rozpu­ stilé povyky. Družbové je chtěli zastavit, ale oni kluci s Vincekm v čele počali střtlet do stropu a do flašinetu, takže celé svatební shromáždění sh), kde tančili, vyprázdnili. Na galerii stál náš Vincek a volal soudruhy Ame­ ričany. kteří již byli také venku, aby přišli zpátky v tom však bouchla rána a náš Vincek ostal ležet na zemi s revolverem v ru­ ce. Byl střelen z dvojky a obč rány ostaly v hlavě, Tak skončílc pití mladý, jinak nadějný život z dobré rodiny. mladého muže, Druhý mladík, také z té rodiny, dobře urost­ lý a hezký, rád se nechal vidět jak je silný, když měl několik pohárků lihovin v sobě, a v mnoha případech zvítězil, až konečně někde při Moravii na svatbě se nepohodl s místní­ mi mladíky. Vyšli na venek a náš hezký mla­ dík zůstal ležet na zemi, s jedenácti ranami od nožů svých soupeřů. Kofalka zvítězila.

Jiný případ. Nadějný mladík, jediný syn hcd­ né rodiny měl dobré zaměstnání v obchodě v Schulenburgu. Oženil se .a pokud byly děti malé, pracovali svorně; Až počaly odrůstat, od­ stěhovalí se na farmu. A jest-li pil za svobod­ na pod dozorem zaměstnavatele - jak se od­ stěhoval na farmu, pil více. Ni, konečně v jed­ ~1é takové náladě když žena viděla jak .ii u­ ráží, skryla se a on vzal dvojku, nabil ji a jak ženu našel, zastřelil ji. A jelikož byla v ji­ ném stavu, spáchal dvojí vraždu. Kořala zví­ tězila zase.

Zase jeden zámožný rolník, měl dobl'.·e zaří­ zenou farmu, asi šest mil od Englu. Měl penf­ ze na pújčkách v mnoha místech, měl pra­ covitou ženu a vychoval asi 8 pracovitých dětí.

Ale při tom nechal mi objednávat po púl su­ du - asi 30 galonú - kofaly najednou, a to opakoval obyčejně dvakrát do roka. Pořádali časté hostiny s hojnými jídly a pitím všeho druhu - býval on a celá společn'Jst veselá a 011 byl všude vážen a uznáván za prvního rol­ níka v celém oki::lí. Ale ri,ž rodina dorostla, on přestal na poli pracovat., dal se ja~ se říká no. odpočinek a při tom čím dúle. t.ím více popí­ jel, ar. z toho nastaly domňci rozbroje. Byl jsem tam s Agustem Haichtškem na jeho po­ žádání pomáhat urovnat domácí rozepře. Ale konečně koi·ala zavinila rozvod. On dostal ně­ kolik tisícovek na svú.1 podíl - a popíjel dále, a konečně skončil život ve špitále. Koh,la zví­ tězila.

A zde v Houstonu. co jsem mčl salon v roce 1917-1918, pí·ed prohibicí, pozoroval jsem, že mnohý, Jinak hodný dělní!{, co měl vyděláno, většinou propil, a jeho radina trpčla doma nouzi. Tak časté hašteření mezi jinak pí·átely, povstalo když byli ve stavu napilém. Mnozí přišli k nám z jiných hospod napili a jelikož · my jsme se držflli pi·ísně pravidla, že opilým neprodáme, chtěli dělat ostudu. Napomínal jsem mnohé, a když neposlechli, odevzdal jsem je policajtu. Kdyby bývali byli ve všech ho­ spodách dbalí zákona a neprodávali opilým, aneb takovým, kde žena dala zákaz - nebyla by prohibice zvítězila. Ale ti pr-íliš ziskuchtiví a nesvědomití salonisti nejvíce zavinili toho, že lid volil pro prnhi!Jici. Pal{ nastalo holínkái·~

Guy, Texas. ctění přátelé, sestry a bratí·i!

Manželé Samkovi, kteří cestují po Texasu právě nyní, pi'ipravili nám zde minulý týden několik příjemných hodin. které byly jakýmsi osvěžením v našem životě.

Cítíme Jako, že jest naší milou povinností .. dobrou věc i jinde odporučiti a naše roc1áky upozorniti, by představení Sámkových jistě svojí návštěvou poctili, pak-li bude v osadě jejich předváděpo.

Dobře jsme se všichni, mladí i stal'i, pobavi­ li a domu cd.chá:oolipotěšení i spokojení. Tě­ šíme se opět na návrat Samkových.

S pozdravem, L. o. Hošek.

Dělová lafeta. do musea, Dělová lafeta, na které byla vezena rakev s tělem presidenta Osvoboditele na jeho posled­ ní cestě Prahou, byla v den pohfou ulcžana v "Ústřední zbrojnici" v Praze. Odtud bude pravděpodobně pí·emístěna do Památníku ná­ rodního osvobozeni. Budou na ní vyl'yta pn.. mátm~ slova.

""

Strana 8.

ViliSTNÍK

Řád Rozkvět, čisto 62., Galveston, Texas. · Milí brati'f a sestry!

Tímto vás všecky uvědomuji, že náš řád se v poslední schůzi usnesl pořádat zábavu. Bude to devatenáctileté jubileum československé samo­ statnosti, na počest presidenta Wilsona, který jako dobrý Masarykův kamarád pomohl česko­ slovenský národ osvobodit z drápu německého dvojhlavého orla. Hudbu obstará Dybalův or­ chestr, který bude před zábavou hrát přes radio KLUF, a to vám dodá veselou mysl, jak se bude­ te strojit do té zábavy. Bylo by nám milé, kdy­ by p'i'es radio nám hudba hrála ty kusy, co nám hrála americká vojenská hudba na český den v Dallas, takže by to bylo k tomu programu při­ léhající. Přes radio budou hráti dne 6. listopa­ du od 6:30 do 7 hod. večer. Zábava se proto po­ í·ádá v sobotu, by se po zábavě mohl každý do­ bře v neděli vyspat a v pondělí osvěžen jako ry­ bička šel za svým povoláním vydělat protanco­ vané denáry. Zábava tato se pořádá v M.E.B.A. Hall, 407% 21. ulice v sobotu dne 6. listopadu v 8:30 večer do 12. Vstupné: Pán 45c, dáma 25c: Zákusky a občerstvení obstará pořádajíc! vý­ bor. Výborová práce se nalézá tentokrát v do­ brých rukou a proto zve jak ctěný řád Wood­ row Wilson čís. 146., tak i druhé sousední řády a z celého galvestonského okolí všecky krajany zblízka i zdáli, pak jejich sousedy a známé.

Pamatujte si, že náš hlavní lékař od S.P.J.S.T. odporučuíe pro všecky nemoee ten nejlepší lék - veselá nálada --- v podobě ušlechtilé zábavy, a to jest náš profesor doktor Josef Kopecký.

Tak si udělejte na nohavicích uzel, byste neza­ poměli na den 6. listopadu v 8:30 večer nad Union Cigar Store, 21. a Market ulice. Od srdce bratrsky vás všecky zve za pořádající výbor.

Na zdar!

J. Denke.

E:

Řád Vyšehrad, čís. 48., Taylor, Texas.

Ctěná redakce Věstníku, bratři a sestry!

Blíží se čas, kdy zase v našich řádech S.P.J.S. T. budou se voliti úředníci na příští rok a kaž­ dý řád se činí, by ku předu pokračoval, takže moc na našich úřednících je závislou. Proto, bratři a sestry, hleďme zvoliti dobré a obětavé úředníky, neb je to důležitá věc. Kde jsou v řá­ dě dobří a pracovití úředníci, tam též řád ku předu pokračuje. Náš řád Vyšehrad čís. 48. na Bayetrsville bude též míti volby, proto vás bra­ tři a sestry úctivě žádám, byste se" v co největ­ ším počtu dostavili do schůze, která se bude ko­ nat dne 7. listopadu (v pádu špatného počasí o týden později) a v té schůzi si zvolte dobré, upřímné a pracovité úředníky, by náš řád ku předu pokračoval a v bratrské a sesterské lás­ ce pracoval pro blaho a zvětšení naši milé Jed­ noty S.P.J.S.T. Buďte ujištěni, bratři a sestry, když v té bratrské lásce budeme pracovat, že bude radost do schůzí chodit a tak dobré náhle­ dy podávat a pracovat jen pro dobro. Nehleď­ me na maličké chyby, které časem se stanou, neb žádný z nás není, by nechybil, ale hleď­ me na dobro, co každý bratr a sestra učiní a tím bude panovat svornost a bratrství, na kte- .. rém je Jednota založena.

Nezapomeňte, milí bratří a sestry a v co nej­ větším počtu se dostavte do příští schůze a zvolte si dobré Medníky na pi'íští rok dne 7. listopadu na Bayersville. Na shledanou a na zdar jsem, K. F. Chalupa, řád. dop. Řád Štefánik, číslo 142., Houston, Texas.

Přátelé, bratřl a sestry!

Náš mladý houstonský Sokol pořádá první svoji .Akademii, spojenou s taneční zábavou.

Chce vám, přátelé ukázat, že nezahálí, že se má k světu, třeba je v počátcích, neb jsou to samé mladé bujaré síly. Zklamáni nebudete, o tom jste mohli být přesvědčeni ze živého obrazu mi­ nulé neděle na slavnosti u řádu Štefánik, neb celkové seskupení i s andělem byl výkon Soko­ la, i všechna ta omladina na jevišti byl náš So­ kol mladý, květ našeho národa, na který mu­ síme být všichni hrdí. Proto přátelé, dokažte jim svou lásku a přízeň, když se ve velkém po­ čtu dostavíte, o což prosí Sokol. Po programu bude taneční zábava při hudbě .pana Mráze a Jeho nové bandy. Na zdar! úctivě zve, ·

Sokolek;v v;tbor.

Ve středu, dne 3.

Dallas, Texas.

Drahé sestry a bratřt: Musím vám oznámit, že haše divadelní sezo­ na začíná a sice jen s našimi mladými, zde ro­ zenými členy. Zajisté každý z vás uznáte jejich dobrou. vůli a snahu, s jakou těžkostí oni se u­ čí. Tfoba i někteří dobře mluví, ale to prachml­ líonské čtení a pak ta výslovnost. řekne něco a má to úplně jiný význam. Ale je to -nezastra­ šilo, s chutí se do toho pustili a chtí nám sta­ rým ukázat, že i oni něco dokáží, a když pak je­ den po druhém se začneme vracet v neznámo, že námi započaté dílo bude pokračovat dále.

Tak jen s chutí do práce a podržte jen stále také nadšení jak teď poslední dobou a spolek bude zkvétat vám i nám starým k radosti, če­ hož vám ku zdaru ze srdce přeji já a zajistě všichni druzí členové. Dne 7. listopadu sehrají veselohru "To byla noc". Neznám děj, tak vám nemohu z něho nic prozradit, bude to tím větší požitek je pozorovat na jevišti a sledovat hru.

Proto vás všechny srdečně zvu zblízka i zdáli na Fort Worth a Ennis a omladinu s manžely Radovými se těší na shledanou.

Božena Jež.

Houston, Texas.

Slavnost na počest založení československé Republiky, kterou pořádal hid Pokrok Housto­ nu dne 24. října, vydařila se znamenitě. Počasí bylo velice pěkné, lidu se sjelo velké množství z blízka i ze vzdálenějších osad. Program byl velmi pěkný. Byl uspořádán živý obraz na po­ čest presidenta Masaryka. Hudba zahrála ame­ rickou národní hymnu "Star Spangled Ban­ ner", pěvecký kroužek zapěl "Kde domov můj?", pak br. Ančinec představí! slavnostní­ ho řečníka dr. Karla Holluba, který přednesl velice pěknou řeč, pak zazpíval pěvecký krou­ žek píseň "Hoši od Zborova". Já ani nevím, co všechno bylo na programu. Následkem požáru, který zadržel pouliční káru, na které my jsme jeli, dostali jsme se do síně když už právě za­ čínali hráti divadlo "Tulácká krev", které bylo pěkné a veselé. Sehráno bylo velmi pěkně, naši mladí ochotníci skutečně se vžili do ,svých ú­ loh. Přednesli je s tak pěkným citem a pocho­ pením, že by takové přednesení dělalo velkou čest ochotníkům mnohem zkušenějším. Obzvlá­ ště sluší poznamenati, že hlavní úlohu přednes­ la slečna Lillian Šťasta. Bylo to poprvé co hrá­ la české divadlo. Nejen že přednesla svoji úlo­ hu s citem a pochopením, ale ona se svoji úlo­ hu naučila doslova nazpaměť, jak mně br. J. Kašpar, řiditel divadla, zdělil. To je důkaz, co zmůže pevná· vůle a vytrvalost a snaha chtíti svoji úlohu provéatí dobře k radosti cvičitele a všech přítomných, Kroužek Hlahol získal velmi dobrou silu ve slečně Šťastové a doufáme, že ji častěji uvidíme na jevišti. Slečno, příjmíte nás všech vřelé díky za Vaši píli a ochotu. Ta­ ké čest a chválu bratru F. Košutovi, který hrál se slečnou Šťastovou, ač se spolu neznali, až přišli ponejprv do zkoušky, teprve se poznali, a přece tak pěkně s citem a pochopením společ­ ně své úlohy přednesli. Manželé Šťastovi a Ko­ šutovi mohou býti hrdými nad svoji dcerou a synem. Tito naši mladí lidé to dovedou dobře na jevišti, ale také dovedou se dobře v životě soukromém uplatniti, našemu národu ku cti a chvále. Ano, je mim potřeba těchto pěkných u­ šlechtilých zábav a sice proto, aby naši spolu­ občané také viděli, že se také dovedeme pěkně baviti jak jiné národnosti a nejenom dl'iti.

Můj dopis se více prodloužil nežli jsem chtě­ la, neboť já nechci jiným místo zabírati. Záro­ veň prosím bratra pořadatele o opravu a pro­ minuti, jestli jsem něco vynechala.

S pozdravem na všechny čtoucí, Rosalie Hlavatý-Kampen. Řád Ennis čís. 25.

Ennis, Texas.

Ctěná redakce Věstníku!

Bratří a sestry řádu Ennis čís. 25! - čas utíká jako voda, a rok řádové práce máme hnedle za sebou, a proto zase přichází listo­ pad, náš. výroční měsíc, ve kterém volíme u našeho řádu úředníky pro příští rok 1938, pro­ to neopomeňte se do této schůze všichni dosta­ :viti a zvoliti úředníky takové, kteří by pra­ covali pro dobro řádu a členstva a celé Jed•

""

listo1>adu 1937.

noty.

Zároveň · v.ybizírh účetní výbor a nni.j'~t­ kový 'výbor; ·by dal 'knihy do pořádku, tédy je svolávám na neděli ve dvě hodiny odpoledne, na den 7. listopadu. Ty bratry a sestry, kteří jsou se svými povinnostmi pozadu vybízím, aby se v příšt! schůzi všichni vyrovnali, aby ale­ spoň jednou za rok br. účetní mohl říci, že všichni svým povinnostem dostáli a svoje po­ platky zaplatili. Tedy nezapomeňte na den 14. listopadu a dostavte se do schůze, Bude-li špatné počasí, tedy o týden později.

Náš kroužek Sbor mládeže bude hráti na den 14. listopadu divadlo pod názvem "V čer­ váncích svobody". Je to veselá hra z doby převratu ,o 3 jednáních. Toto divadlo jsme mě­ li hráti na den 28. říj. na výročí česko­ slovenské republiky, ale museli jsme to odlo­ žiti, jelikož dva herci vrátili. úlohy a tak se to odtáhlo, protože nebylo dosti času druhým hercům jejich úlohy nacvičiti. Proto přljdt'e všichni dne 14. listopadu si divadlo to poslech­ nouti, by ti naši herci viděli, že ta [ejch práce je vámi pošimnuta. A když je návštěva velká, je to těší, že dostali uznání za jejich velkou obětavou práci, kterou oni konají. Ten, kdo ve svém žvotě hrál divadla, ten ví, co to stojí obětí než se divadlo nacvičí by se mohlo hrá­ ti. Proto,přijďte na divadlo dne 14. listopadu. Účinkují v něm samí mladí herci. Zároveíi zvu redaktora, by se prišel na to dívadlo ta­ ké podívati, a zvu okolní osady, by nás svou návštěvou poctily.

S pozdravem na všechny členy naší. . velké Jednoty, znamenám se John Hrabina. náší

Houston, Texas.

Ctěná redakce a čtenáříl Oslava naše dne 24. října se nám vydařila nadočekávaně, pročež chci těmito řádky po­ děkovat všem naším návštěvníkům za hojnou účast, a doufám, že jste byli všichni spokojeni.

Naši mladí herci se drželi výborně a tu dou­ fám, že se pi'idržejí této ochotnické dráhy a nadále obveselovati budou ty naše milovníky divadel.

Dále musím oznámiti, že kroulek "Hlahol" má v přípravě kus "Tatíčkovi to nejlepší".

Pakli se nemýlím, byl sehrán již v Dallas, a jak jsem slyšela jest prý to velice pěkné di­ vadlo, nu a proto se máte zase na co těšit, neb naší ochotníci se opravdu příčlní, aby vám kus podali tak jak nejlépe dovedou a to dne 12. prosince. Oznámka bude později.

Tak a když už jsem v tom, tak hned sdělím, že náš í•ád bude poí·ádat vánoční nadílku jako každoročně, pro malé i velké, dne 25 prosiíice, na Boží Hod, a menší program, což bude vše zdarma, a jsou všichni vítáni. Však se ještě o tom později rozepíšem.

Sestry, nezapomeňte, že ve čtvrtek je sester­ ská schíize, totiž 4. listopadu dopoledne. Tedy se v hojném počtu dostavte, neb nám právě .spadá tento vánoční program v úvahu.

Tedy na shledanou dne 4. listopadu dopo­ ledne.

Za zábavní výbor: F. J. Olexová ml.

DOSVĚDČENÍ. Řád Karel Jonáš, čís. 28., East Bernard, Texas.

Srdečné poděkování 36 řádíim za nemocen­ skou podporu pro spolusestru Františku Jo­ chec, členkyni řádu Karel Jonáš čís. 28. v East Bernard, Texas. Následující řády poslaly pod­ poru: čís. 24.-$2.00; č. 72.'-$1.70; č. 17. a ·92, -$1.50; č. 39.-$1.30; č. 21, 96. 35, 157, 13, 89, 122. po $1.00; č. 97.-75c; č. 141, 145, 30, 68, 95, 67, 83, 133, 101, 148, 23, 11, 62, 16, 90, 58, 94. po 50c-; č. 73....:..4,5c; č. 136.-35c; č. 99, 123.-30c; č.

147; 153;.:.;.25c. Celkem se sešlo $26.15.

Za řád Karel Jonáš čís. 28. S.P.J.S.T. F. v. Urbiš, účetnik. Žádná strana nemá právo přivést zemi do finančních nesnází a potom volat po plné moci, aby mohla zakročit proti .«velkofinančníkům" a "spekulanttlm". Taková metÓda by.brzy při­ vedla do záhuby 1 nejbohatší stát. ~ Winston

ctmrebm.

Ve středu, dne 3. listopadu

Řád.Pokrok Sweet Bo1t1e, číslo 63.

. Bratřím a sestrám řádu Pokrok Sweet Home čís. 63. na vědomost, se dává, že v přišti schfrzi, která přlpadne na den 14. listopadu, bude vol­ ba řádových úředníků, Jest žádoucno, aby ná­ vštěva schůze byla hojná a každý volil ůředniky jak sám za dobré uzná. · Také Isem obdržel resoluci od Hl. o., o které budeme hlasovat v příští schůzí, Bratři, dostavte se, aby nás bylo co nejvíce.

Naše schůze bývají dosti četně navštěvovány, tak jsem jist, že 14. listopadu bude ještě větší návštěva.

Mnoho zdaru naši Jednotě. Na zdar! Váš, Joe N. Morris, tajemník. Řád Slovanští Bratři, čís. 34.

Ctění bratři a sestry! Na vědomost vám dá­ vám, že schůzí budeme konat první neděli v listopadu a bude volba řádových úředníku. Tak jste všecí Žádáni, abyste se dostavili do.. této schůze, nejen úředníci, jak to vždycky bývá.

Bude-li špatné počasí, tak schůze bude druhou neděli dne 14. listopadu. Nezapomeňte přijet do této schúze, máme mnoho jednání. Kteří jste dlužni, tak přineste některý ten papírák. Na shledanou 7. listopadu! S bratrským pozdra­ vem, J. G. Charanza.

KNICKERBOCKIUt Bkutečná

~.

...

O SI'fUACI NA DÁLNÉM VÝCHOD It přiělna, proč ruský velvyslanec v

čínském Nankínu Bogomolov náhle odletěl do Moskvy, Je tato: Bogomolov přednesl moskev­ ské vládě zprávu, že chce-Ii Rusko v Číně pří­ mo zakročiti proti Japoncúm, musí zasáhnouti během dvou měsíců, neboť je vážné nebezpečí, že Čína se za tu dobu může zhroutit. Japonská armáda pak bude strategicky silnější a lépe po­ stavena než kdy dřív, Než začala nynější válka v Číně, podal japonský vojenský atašé do To­ kia zprávu, že popravy ruských generálu o­ chromily ruskou armádu. Japonská armáda podnikla několik průzkumných útoků na ruské síly nad Amurem a narazila zde na tak slabý odpor, že se japonské vrchní velitelství roz­ hodlo nedbat ruské armády.

Bogomolova zpráva vylíčila moskevské vládě tak životně slabost čínského odporu na severu, že úplně změnila ruské kalkulace. Zpráva v podstatě praví: 1. Číňané podléhají na severu a nejsou s to zde pokračovat v odporu déle než dva měsíce. 2. Příčinou toho je, že 70,000 vojá­ ků generála čansueljana odmítlo dále bojo­ vat. 3. Dva čínští vojevúdci, Hanfuču v provin­ cii šantun a Jenšišan v šansi, nejsou právě spolehliví ve věrnosti nankínské vládě. Chtějí patrně opustit čankajšeka, přidat se k Japon­ cům a vydat jim do rukou obě dvě ohromné provincie, šantun a šansi. Tím by úplně zmaři­ li čínské naděje na vítězství. 4. Japonci zřejmě chtějí postoupit až k řece Jancekian, aby se zmocnili jediné čínské železnice od východu na západ. 5. Obsazení této železnice a možný po­ stup japonských armád až k Sianfu umožní Japoncfnn také obsadit karavanní cestu z Ru­ ska a tím úplně odříznout Čínu od jejího ru­ ského spojence. 6. Japonci postupují tak rychle do vnitřního Mongolska. Tu by zí&kali výbor­ nou operační základnu pro útok napříč vněj­ ším Mongolskem v případu války se sovětským Ruskem. Mohli by pak přerušit transíbířskou železnici u Bajkalského jezera. 7. Nerozhodne-li se Rusko k zakročení nyní, Japonsko napadne Rusko, jakmile bude hotovo s Čínou.

Statečná čínská obrana u Šanghaje poutá světovou pozornost, ale zastiňuje se tím fakt, že Čína prohrává válku na severu. Tyto ne­ ť'ť·pěchyna severu mohou mít následky, jež po­ stihnou celý svět.

Smítla lupičská.

Dva .lupíč! přepadl! člověka v parku. Povalili jej na zem a začali prohledávat. Ale.ten člověk pořád křičel.

"Herget, Franto," zařval jeden lupič, "řjkal jsem ti, abys mu vrazil do huby roubík." "Člověče, Venco, dyt' von ho tam má! Ale. von je .ten pacholek b1·icho111luvec.".

Konec osobní svobody musí být~a vždy bude nejnebezpečnější diktaturou dav.u;'"''· Německý

ministr osvěty Rust. .

Strana 7.

VĚB'l'NÍK

1037.

Anglický Film.

JU-i Langstein.

J

E ANGLIE Evropa',) Nikoli. Angli() íe přede­ devším Anglie, i když geograficky nebo po­

liticky je spojena s Evropou. Všechny její ži­ votní projevy směřují k tomu, být Evropě tak málo podobna, jak to je vůbec možno. Od té spletitostí anglické měny, přes míry a váhy až po anglickou kuchyni. Od Evropy nedělí An­ glii jen široký pas slané a často velmi nepřívě­ tivé vody, Nýbrž také hranice, která sice není nikde naznačena, ale již v Anglii cítíte na pot­ kání. - Hned po prvních krocích na anglické půdě zjistíte, že nejste návštěvník, nýbrž při­ stěhovalec. "Immigration officer", tak zní ra­ zítko na vašem pasu. Ale zdvořilý úředník se dotazem přesvědčí, jste-li opravdu, jak to je smyšleno, přistěhovalcem jen na určitou dobu.

Zeptá se vás totiž, máte-li dosti peněz a zpá­ teční jízdenku.

(Dvanáct a jedna je jedna.) Tento výsledek není možný jinde, než v Anglii, jejíž měnová soustava obrátí početní systém na ruby. Vy­ dáte-li na přlklad dvanáct pencí a pak jednu penci a sečtete-li to, není to třináct pencí, ný­ brž šilink a jedna pence. Měnová soustava an­ glická je tak pitoreskní jako hospoda Charle­ sa Dickense v Londýně. Anglil:ané mají měno­ vou [cdnotku, k 11iž jim chybí mince rguineur, mají půlkorunu, již odpovídá mince s nápisem dva a púl šilinku, mají florin čili minci s ná­ pisem dva šilinky. Nei'íkají jeden a půl pence, nýbrž půlpence. Řekne-Ii vám někdo, že je dnes zima, protože je 40 stupňů, pak si nemyslete, že se zbláznil. Nejsou to stupně Celsia, nýbrž fahrenheity, jejichž propočítávání na Celsia bych vám ani neradil. Také anglická měřidla jsou tak nepodobná našim se svými yardy, mí­ lemi, pintami, librami, uncemi, stopami a pal­ ci, že by chabý počtái'ský genius mohl s propo­ čítáváním této motanice ztráviti mnohou upo­ cenou hodinu.

(Anglické železnice). Váš protest, že přece máte jízdenku-tfoti ti'ídy a tedy právo sedět na tvrdé lavicí, je umlčen poukazem na řím­ skou trojku na dvei'ích vozu. Nic naplat, an­ glická ti'etí ti'ída je polštáfovaná, podobná na­ ší druhé či první, a než si na to člověk zvyk­ ne, má nepříjemný pocit, že jede na černo.

Anglické železnice jednají podle Baťova hesla: Náš zákazník, náš pán. Nejsou o mnoho dražší než naše, ale jsou rychlejší a pohodlnější. Sta­ rají se o dobro svého zákazníka pečlivě. Za pou­ hé dva šilinky vám odvezou vaše zavazadlo z bytu, pošlou je až na místo určení, ať je to kdekoliv v Anglií, abyste se O"ně nemusil sta­ rat. Jídelní vúz je u každého dálkového vlaku, ale proč byste se plahočil tak daleko. Jen zú­ stailte hezky sedět, stiskněte zvonek ve svém oddělení a dostanete žádanou věc, - aniž jste se musil hnout. Chcete jet, na výlet? Krásné za­ hrady a parky soukromých palácú v okolí Lon­ dýna jsou sti'ídavě každou neděli otevřeny pro vei'ejnost. Pěkná brožurka žele1<miční společno­ sti vám prozradí, které a kdy a upozorní vás na nízké ceny jízdného. Máte chuť na sport? Spo­ lečnost Jižní dráhy vlastni nedaleko Londýna v krásném okolí velká sportovní hřiště. Může­ te tam hrát. tennis, kriket, golf, co srdce ráčí.

Cena .ie obsažena ve zpáteční jízdence. A má­ te-li málo času, mflžctc v sobotu a v neděli u­ jeti stovky mil zvláštními vlaky za neuvěři­ telně nízkou cenu. Inseráty f ;novinách vás každý čtvrtel< na t.yto pi'íležitostí upozorni.

(Londýn, -- nejmenší město. světa.) To není žert, nýbrž skutečnost. Vlastní Londýn, tedy Cit,y, jejíž hranice jsou ještě dnes vyznačeny historickými patníky, má v noci nebo od sobot­ ního odpoledne do pondělního rána celé tři tisíce obyvatel. Pi'es den jsou to ovšem skoro dva miliony. Ale skut,ečných obyvatelú, kteří v City bydlí, jsou asi ti·i tisíce. Jsou to větši­ nou noční hlídači a londýský lord mayor, který má v City svit.i úřední palác a musí tam bydlet. Lord mayor je ostatně neomezeným pánem svého města. Ani král tam nesmí vstou~ pi~,.nedá-:-limayor své.povolení. - A vojáci ne.,.

smějí chodit po ulicfoh s baJonety na puškách.

'l'oto privilegium má pouze jeden pluk, který Je 11a ně. úžasně pyšný .

(Londýnští žebráci. ... ) vlastně 11ežebraji.

Snad to není v národní pova:r.e Angličana, ale v každém případě na ulici, musí za to něco po­ skytnout, ať už jsou to sirky, obrázky, malo­ vané na chodníku, jazzova hudba nebo. dokon­ ce celé varietní pi·edstaveni s akrobaty a kon­ ferenciérem, k němuž se sběhne celá ulice.

Zdá se ostatně, že i žebráci dodržují osmihodi­ novou pracovní. dobu. Jeden z nicl1, kterého jsem pozoroval, se v sedm hodin sebral, polo­ žil čepici na obrázky, barevnou křídou nama­ lované na chodníku, a šel domú. Čili: čepice za tebe pracuje i když spíš. V noci mu asi "bo:­ by'', čili "'cop" neboli strážník dával pozor, aby mu ji, obtíženou milodary, nikdo neukradl.

(Oni a č. S. R.) Czechoslovakia ... aha, Ju­ goslavia ... vaše hlavní město je Vienna ... , aha, aha .... , Prague, inu, ovšem, jak jsem se jen mohl tak zmýlit Masaryk, Beneš, Baťa, Čapek .. , tot' čtveřice čechoslovákú, všeobecně zná­ mých v Anglii. V londýnském divadle slaví re­ prisa Čapková "Ze života hmyzu»'slušné ú:.pě­ chy, v biografu. academy hrají J.anošíka pod titulem "Československý Robin Hood". Vytý­ kají mu ostatně mnoho krajových záběrú, kte­ ré jsou sice krásné, ale prý pi'idržuH tempo děje. Znají plzeňské pivo, české sklo a p_orcu­ lán. Ale nevědí nic o pražské šunce, což je ško­ da, ježto dánská šunka, kterou Angličan o­ péká kc své snídani, se naší šunce ani jako­ stí ncmúžc vúbcc rovnat. Což kdyby tak ne.in.­ ký podnikavec ... Na PiccadílY circus otvírají už brzy Rakušané vídeúskou kavárnu s vidcú­ skými specialitami. My ovšem... škoda.

(Anglická kuchyně) je ovšem instituce, kte­ rá milovníka dobrého jídla - a to je skoro ka­ ždý Středoevropan - musí naplnit hlubokou chmurou. Co anglická kuchai·ka vytvoN z pr­ votřídních surovin, které nejsou jiné, než u nás, je pro žaludek, zvyklý na něco lepšího, mnohdy trpkým zážitkem. Angličané mají jí­ dla, která chutl:"lají, jako kdyby je vytvoi'ili v Iékarně, mají omáčky a plnění se šalvějí a má­ tou peprnou, mají sladké pl'ikrmy, které ne­ jsou sladké, omáčky, kterých je možno použí­ vati právě tak k masu jako k: salátu nebo pud­ dingu, pijí špatné pivo, které pivem vúbec ne­ ní, ale zato pálí v hrdle jako čert, neboť je ze zázvoru ... snad proto jsou anglické novi­ ny plny insertú různých žaludečních prepará­ tú, snad proto vás vyzývají reklamy podél že­ lezničních tratí, abyste používali LITTLE LIV­ ER PILLS, čili malé pilulky pro játl'a, snad pro­ to nalézáme v Anglii tak málo tlustých žen a mužit. Anglická kuchyně má také své klady: skvělé beefsteaky, které ovšem v Londýně mu­ síte draho zaplatit, výborný čaj, ovocné kolá­ če, dobrou čokolád.u a keksy. Ale to je také asi vše.

(Joh Bull doma) Teorie, že člověk je to, co ji, na Ai1gličany neplatí. Přihlédneme-li k Je­ jich kuchyni, mm,ili by to být zahořklí, trpcí lidé bez životní radostí a bez temperame11tu.

Ale chyba lávky. Není roztomilejšího člověka nad Angličana doma. Je málo evropských měst, jejichž obyvatelstvo by bylo tak pozorné a pi'í­ větivé k cizinci jako Londýn. Není to pNvěti­ vost naučená nebo pi'ipravená pro cizinecký ruch. Je to samozfojmost velkého a pyšného ná­ roda. Ve společenském styku jsou široké vrstvy . anglického národa prosté až k osvěžující naivi­ tě. Dovedu se zabavit maličkostí, dětskou hrou, sportem, lehkou konversaci, čímkoli. Hra.ií vá­ ~nivě rádi, ať už o peníze nebo pouze ze záj­ mu o hru. Nikde neuvidíte tolik pi'erúzných automat.ft obležených hráči, jako v Anglii. Ta­ v dobrém smyslu hráčská vášeú vyhrála Au­ gličanťun světově imperium. Živobyt.í nováčka je těžl,é.

Při první zkoušce na hlášení (což .ic bývalý raport) měl nováček Hulíc:ek, velký voják před Hospodinem mrzutost. Všich11iuž stáli v fap.ě, on přiběhl poslední. četaí· se zachmuÍ'il a nako­ nec jej dopálilo, když viděl, že Hulíček nejde do řady . a rozpačitě lelkuje.

"U všech čertit, Huličku, tak se přece postav­ te na konec fady," poradil četař 11ováčl.$:ovi vlidně. .. . . · . ."ltoµknoµ, pane četař, nejde to,'' za¢al :VY,."'

jednávat Hu!iček, "von

s..

\tž

tl.'l,m jeden stoJii'''· :

Strana 8.

Ve středu, dne 3. listopadu 1937.

VĚSTNÍK

VÝROČNÍ SCHUZE SPOLKU ČESKOSLOVEN­ SKÝCH EXTUDENTŮ TEXASKÝCH.

láme každý, kdo může z blízka i zdáli, ať přijede a neotálí · Dále bylo mi nařízeno oznámit, aby bratři kteří hodlají k nám přistoupit a nejsou vyrov­ náni u řádu bývalého, by tak učírřílí, Zároveň tímto prosíme ženské, by nezapomě­ ly sebou vzít "Tunoh", co se které hodí, sand­ viče i pečivo, a na zapiti i k úctě Jednoty slíbil p. Ig. šenkýi'ik bečku pěnivé dobroty. Pí-i této slavnosti bude účinkovat odpoledne i večerka­ pela Bača-Ripple.

Tak ještě jednou voláme: pi•ijeďte všichni, komu je to trochu možné a kdo je zapomětlivý, ať si udělá na šátku uzel, by jistě pamatoval na dne 7. listopadu odpoledne.

S bratrským pozdravem, Bedřich Socha.

V Austinu konala se dne 24. října výroční schůze spolku. Dr. H. R. Maresh, předseda, za­ hájil schůzi uvítáním přítomných, kteří za de­ partment slovanských jazyků na státní uni­ versitě byli uvítáni též Dr. Ed. Míčkem, jénž vzpomenul úmrtí presidenta-Osvoboditele T. G. Masaryka, muže významu světového, jehož památka byla uctěna povstáním. Pak přečetl zápis o poslední schůzi, jenž byl beze změny schválen. Dr. Míček také podal zprávu o če­ štině na Texasské státní universitě i na vyš­ ších školách a poděkoval za pomoc naší českým spolkům a časopisům, senátoru Šulá­ kovi, poslancům Herzíkovi a Ruttovi v texas­ ské zákonodárně, soudci C. H. ohemossému a Galveston, Texas. právníku Aug. :kacífovi za vyjednávání s te­ Vážená redakce Věstníku a váženi čtenářtt xaskou školní radou, paní Marii Novákové z Dnes jest nás všech óecnosíováků, doma i za Wallis, dp. Jes. Kloboukovi z Frýdku, poslan­ mořem, velevýznamný den, devatenácté výročí ci Gus. Herzíkovi za výborné články o češtině naši národní samostatnosti. Všichni oslavuje­ na universitě v časopisech a vzpomenul šle­ me alespoň vzpomínkami a v srdci si přejeme, chetného odkazu paní Matildy Kafkové z Hal­ by náš národ to nadšení národní uplatnil ve lettsville, jež mu odkázala 50 dolarů na po­ svorné práci a porozumění, vyspělosti kulturní moc jeho práci. Žádal, aby svornou spoluprací a politické, neb dnes když náš národ ztratil ne­ byl vybudován náš department na universitě, nahraditelného vůdce tatíčka T. G. Masaryka, na který by byli krajané hrdí. Pokladník Te­ jest nyní na nás, bychom si osvojili jednání, xaské Matice Vyššího Vzdělání Rajmund Pra­ jenž tento učitel národu a světové demokracie satík podal pokladní zprávu, která byla pi'ija­ · učil a přál si, bychom se řídili zásadami, jaké ta. V pokladně bylo dne 2. listopadu 1936 $82.vždy hlásal, učil a podle nich žil.

96, příjem byl $628.16, studentům půjčeno Ta krásná slova, jež za zemřelým vůdcem $675.00, na poštovné vydáno $2.50, zbývá v po­ jsou projevovány nejen našimi žurnalisty a kladně dne 24. i-íjna $33.62. básníky, ale i všechny národy světové uznávají veliké jeho zásluhy po stránce výchovné i po­ Předseda podal zprávu o chystaném čes­ litické. kém museu v Texasu. Jeho výbor bude ne­ Toto Jest veliké zadostiučinění, že našemu stranný a není ještě zvolený. Žádá o podpo­ národu ve všech významných dobách dějin ru a zachování předmětů historicky cenných. zrodili se za vůdce rekové, hrdinové, též za pře­ Dr. Kopecký promluvil o vzniku musea a o­ svědčení mučedníci, takže snad žádný jiný ná­ známil, že prozatímně je v síni S. P. J. S. T. rod se nemůže honosítí tak vzácných karakte­ v Houstonu. Čeká se na zorganísování Spo­ rů za vůdce národní. lečnosti českého musea v Texasu. Pro to mlu­ Jest na nás, abychom byli hodni těchto vůd­ ví Dr. Míček a R. J. Bartosh pedal příslušný eů a nyní zvláště, kdy opět naši úhlavní nepřá­ návrh, jenž byl pi·ijat. Dr. J. Kopecký podal telé téměř vyprovokovávají tu naši skromnost návrh, by spolek exstudentů se obrátil v zále­ a ústupnost v zájmu světového míru. Jaká do­ žitosti muse na hlavní úřadovny všech českých mýšlivost té německé menšiny v našem vlast­ spolků v Texasu a doporučil jim založení mu­ ním domově, žádají samostatnost od Č.S.R.? sea. Dp. P. F. Němec z Wallis žádal o prohlá­ Jako by nemohli jíti do Německa, když se jim šení V' novinách, co se má sbírati pro museum. nelíbí v naši vlasti a nechtějí se podříditi zá­ Dp. P. P. Kašpar z Plurou upozornil na vý­ konům v zemi, kde jsou cizinci, když nechtějí stavku historických památek na Hostýně ro­ příznatí, že v zemi českosloven.<:kéjsou Čecho­ ku 1929. Pro zřtzeni musea mluvil také dp. Jos. slováci, a německy ať mluvi jen doma, jako Klobouk z Frýdku. Poslanec Gus. Herzík vy­ všechny menšiny v jiných zemích. slovil potěšení nad pokrokem české řeči na u­ Naši vlasti jest třeba., by všude zahraniční niversitě i na jiných školách v Texasu a zdů­ Čechoslováci nezapomínali, že v času potřeby raznil, že v Texasu si čím dále, tím více všíma­ budeme opět svorně pracovati ku zachování jí českého lidu. Dr. Kopecký podal resoluci svobody a spravedlivé demokracie, jež si vyžá­ pro spojení obou českých spolků na universitě dala těžké krvavé oběti. a žádal, aby resoluce byla předložena oběma Prvního listopadu vzpomínáme všech zemi'e­ spolkům. Přijato. Pro společný klub mluvili lých nám drahých. Mnoho našich hochú odpo­ R. J. Bartosh, dp, Klobouk i jiní a vyzývali ke čívá na všech společných Mbitovech na všech svornosti. frontách ve světové v(ilce. Věnujme vzpomínky O financích Texaské Matice Vyššího Vzdě­ všem těm hrdinťlm, ktefi položili nejdražší po­ lání promluvil R. J. Bartosh, a žádal o pod­ klad, svůj život a krev. Ti mnozí vysloužilci ze poru. Rozhodnuto počítati jen jednoduchý še­ světové války předčasně zemřelí, někteří jen ži­ stíproeentní úrok ze exstudentských půjček. voří, nezapomínejme těchto obětí. čest památ­ Dp, P. P. Kašpar poděkoval za podporu na pom­ ce všem, kteří nás pí·edešli! ník soudci Hajduškovi. Následovaly volby ú­ ředníků, Předsedcu zvolen Dr. Jos. Kopecký I my zde v této nové vlasti ztrácíme rychle ty staré osadníky přistěhovalce, a mnozí by si ze San Antonio, místopředsedou Dr. H. R. zasloužili mohutnější projevy poslední pocty a Maresh z Houstonu, tajemníkem Dr. Ed. Mí­ též v nemoci návštěvou a projeviti různé malé ček z Austinu. pokladní slečna Marie Parmo­ radosti. I když se zdá, že veřejně nepracovali, vá z Wallis. Dosavadní úředníci Texaské Ma­ že se nepodílí na prácích spolkových, možná tice Vyššího vzdělání byli znovuzvolení. Jsou nepřímo vykonali ve své rodině mnohem více, to: Jos. Wondráš z Caldwell, předseda, dp. Jos. když vychovali rodinu, která mnohonásobně se Klobouk, místopředseda, R. J. Bartosh tajem­ podílí ve veřejném životě, neb jinak prospívá ník a R::i.jmund Prasatík, pokladník. Ri'.tzné ku dobrému jménu našeho národa neb původu. výbory budou jmenovány později. Doslovem předsedy Dr. Jos. Kopeckého a zazpíváním pís­ Máme mnoho krásných vzpomínek v tomto časopisu, jak za našim vůdcem, velikánem ná­ ně Hej, Slované, byla četně navštívená schůrodním, p. prof. T. G. Masarykem, tak ty krás­ ze ukončena.

Ed. Míček, zapisovatel. né básně, úryvky dějin, popis majestátu smrti, pohřbu. Mnozí jsme plakali, tak jako doma ce­ Vzhůru k novému řádu T. G. Masaryk lý národ, a tak když vzpomínáme, že co vlastně v San Angelo, Texas, značí život zde na tomto světě pro nás pozem­ který bude slavnostně založen v síni St. Antho­ šťany, jež zde žijeme jen jako na návštěvě, a ny, asi 8 mil východně od San Angelo, dne 7. jen. to co kdo dobrého aneb zlého vykoná, ztí.­ listopadu o 1. hodině odpoledne. Bude to slav­ stává našim pomníkem. nostní událost, kteréž nelze se jednotlivci, zvlá­ ště zde v této české oase, vždy se súčastnít a zá­ Oslava v Houstonu dne 24. října, ku 28. říj­ roveň spatřit úředníky a vůdce naši Jednoty, nu, byla důstojná, řeč p. konsula dr. Ch. J. kteří k nám promluví v řeči anglické i české o Holluba perlou programu. Dr. Hollub jest nad­ dllležltosti a potřebách našich spolků..Proto vešeny stoupenec vlády československé a koná řečí

•

"•

neocenitelné služby pro dobrý zvuk jména čsl. národa.

Divadlo bylo sehráno velice vystižně a přiro­ zeně. Ovšem, br. Tim Kostomlatský, jako vždy nepřekonatelný. Hrdinka divadla, tulačka, s bohatým hlasem pro jeviště. Inu jako vždy, na­ prostý úspěch morální a návštěvníků tolik, že síň vůbec nedostačuje a členové oprávněně se radují, že v brzké době budou míti budoyu vy­ placenou. Důkaz že dobrá ville celku dokáže mnoho a nezná žádné "ale" ani "kdyby". Opět jako vždy jsme byli hostěni a častováni mnoha přátely a u rodiny br. a ses. Kotrlových museli oslaviti slavnostním obědem 56. narozeniny br.

J. Kotrly, čímž srdečně děkujeme a přejeme úpřimně, aby br. K. ještě mnohokráte oslavo­ val v kruhu jeho přátel tento den. Taktéž i já v tomto měsici oslavovala abrahamoviny. Tak nám podzim nastává rychle. Všem přátelům dodatečně děkuji za všechno projevené pi'á­ telství Rodinám br. a ses. S. P. Studničný a pí. a ses. Kamile Fojtáškové a všem příbuzným vy­ slovuji upi'.'ímnou soustrast nad ztrátou jejich otce, neb jest to těžká rána, navždy ztratiti člena rodiny. Jen čas hojí tyto rány v srdcích pozůstalých. čest nehynoucí jeho památce!

S pozdravem na celou čtenái-skou obec a členy naši Jednoty, H. Stanovská. Řácl Český Pra1>or, čís. 24., 'l'emple, Texas.

Ctění bratři. a sestry!

Musím vám zdělit, že v říjnové schúzi jsme se pěkně pobavili. V této schúzi byla uváděna velká řada nových členit. Nu a po schůzi jsme měli dobrou svačinu a též něco k zapití. Též nás obveselovali dobrou hudbou Temple Čech Orchestra. Drželi se znamenitě. Ať pi'ijmou za to naše díky. Též naším sestrám srdečně děku­ jeme za přispění s různým pečivem k té svačí-· ně. Bylo toho všeho hodně a dobré. Doufám, že jsme byli všichni spokojeni a že si něco takové­ ho častěji pořídíme.

Dále vás upozorňuji, J:>yste se dostavili v hoj­ ném počtu do příští schúze první neděli v li­ stopadu, neb nám v této schůzi připadá volba zábavního výboru pro rok 1938. Pak máme je­ ště jiné velmi dúležité jednání, které vaši pří­ tomnosti vyžaduje. Zárove1i.upozorl'í.ujivšechny ty, kteří jsou s placením pozadu, by své povin­ nosti dali do poí·ádku.

Počasí máme pěkné. Zapršelo nám tady do­ sti pěkně před nějakým časem. Tak lidé nyní hojně sejí ovsy a pšenice. Též jest již hodně po­ orané. S bratrským pozdravem, Chas. Navrátil. Řád Hvězda Texasu, čís. 47., Teint>le, Texas.

Ctění bratři a sestry!

Zděluji vám výsledek z minulé schůze, která byla kom~.nadne 10. října. Měli jsme znameni­ tou návštěvu členů a 22 nových členil a člen­ kyň bylo přijato v této schůzi. Jest to pl'ičině­ ním organisátorů. Jen br. pracujte dále. My­ slim, že jest jich dosti, které byste mohli ziskat do naši Jednoty. Nyní vám udávám jména no­ vých členú: Joe Šefčík, Frank Šefčík, W. E. Košarek, Adolf Junek, Milady Ječmenek, Cla­ rence Ječmenek, Erwin Rusl'í.ák, Ella K. Anděl, Joe Anděl, Annie H. Olejník, Joe A. Bartek, Vlasta E. Hruška, Albína Olejník, Johana Ba­ ron, Anton H. Krahulík, Jerry Daniel Chlapek, Laddie Pavelka, Jerry Pavelka, Charles Motl, John W. Lggon, William Kristiník, Adela M. Krahulík.

Bratři a sestry, dostavte se do příští schúze, která bude odbývána dne 7. listopadu v 1 hod­ odpoledne, v co největším počtu, neb předlehá nám důležité jednání. Též jsem obdržel resolu­ ci od Hl. Řádu, o které budem muset jednat.

Též vám chci zdělit, že práce opravováni řá­ dové síně rychle pokračuje, a kteří jste neměli příležitost se podívat, tak přijeďte do schůze a uvidíte velikou změnu. S bratrským pozdra­ vem, Jerry Dana, tajemník.

Teplické

projevy zakázány.

Henleinovci ohlásili na tuto neděli do ovšem - Teplic průvody a tábor lidu. Uřady, poněvadž německé občanstvo je proti hen­ leinovctí.m pro Rutkovu aféru pobouřeno, ani tyto teplické projevy nebudou trpět a zakázaly

3.e~

Ve středu, dne 3. listopadu . rn:n

la.sky md zcela prlm1ti vní p. aragra­ Z~ON fy. U každého člověka se vyskytne:

1. mladistvé poblouzení (studentská láska).

2. první láska, která nás nejdéle potýrá a

zanechá nejkrásnější vzpomínky, 3. vášeň k ženě, cosi vážného ( předmětem býva zralá, někdy i starší žena), 4. pokus o rehabilitaci, "vážná známost", z které nakonec nic není a 5. dívka, jež se stane naší ženou náhle. aniž víme jak (a někdy i proč), po zcela krátké "'známosti".

Tyto paragrafy jdou i v Havlíčkově mládí tak přesně za sebou, jak zákon velí. A dík vr­ stevníkům, kteří nám o tom vyprávěli, známe dokonce skoro všechna jména Havlíčkových lásek i drobných, vedlejších episod, jež prožil, jako každý muž.

Výčtu odpovídají: 1. Elise Renner, "anglický běhoun" zvaná (Německý Brod 1836-1839 l.

2. Terezie Maria Jirglová ( též .Girglová, se­ stra jeho kamaráda v Praze, 1840-1844), 3. Fany Weidenhofferová (Němec. Brod 1844-1846), 4. "modrooká slečna" (Praha 1846) a 5. Julie Sýkorová (1847-1848),

Sledujme milostné vztahy Havlíčkovy v po­ sloupnosti.

"Anglický běhoun" (100 let).

V letech 1831-1838 studoval Karel Havlí­ ček na hlavní škole německobrodské. Tehdy ještě nebyl vlastencem, mluvil a psal něme­ cky, a hodlal vyhověti matčině přáni, že se stane velebníčkem. To mladé jeho krvi neva­ dilo, aby neměl svou studentskou lásku. Byla to Elise Renner, holčina rozjívená, které stu­ denti přezdili "Englischer Renner" (závodní běhoun). Zuřivá tanečnice a bujná jako hří­ bě. Miloval ji ve svých sedmnácti letech a s jejím obrázkem v srdci odjížděl do Prahy na filosofickou fakultu. Zde z něho pomalu opa­ dávaly šupiny. Ani s něměením, ani s veleb­ níčkováním to nebral vážně a zapomněl také dosti brzy na Elisu, o které mu kamarádi je­ ště do Prahy psali. Měl na ženy pojednou mladistvě nepříznivý náhled a v dopise se vyjádřil velmi stručně, že "ženské v Praze tu vlastnost do sebe mají, že mermou mocí svět osiroběti chtějí, poněvadž se (centuriatim) o­ travují."

První láska.

V Praze bydlil Havlíček jako student zprvu v domě Slxtú z Otterdorfa (na konci Celetné u­ lice u Staroměstského rynku). Pak se přestě­ hoval do Týnské uličky a navštěvoval semínář, z kterého ho r. 1842 vyloučili. Bylo to pravdě­ podobně nějak v souvislosti s láskou k Terezii Marii Jirglové, sestře jednoho přítele, Terezi.e byla učitelka, německy vzdělaná. Jemu bylo 20, jí 24. Jeho povaha jí imponovala ještě před tím, než vstoupil do semináře. Viděla v něm bolzanistu a žáka slavného vídeňského vtipál­ ka Abrahama á Santa Clara, jehož spisy horli­ vě čítala. Jejich láska byla velmi vážná. V té době Havlíček však úplně obrátil a začal čist české časopisy, aby se vzdělal v české řeči. -"­ Jirglová byla v tom směru vlažná a často se spolu o to rozešli. Jak ale dovedli mezi sebou mluvit. o tom svědčí úryvek z jejího dopisu, v němž píše: "Mám se stát Vašim majetkem. Já vím, co je to, náležeti. Udělala jsem z vůle jednoho člo­ věka zákon pro sebe; cítla jsem radosti i trp­ kosti jeho života více, než svého vlastního.

Myslíte-li, že před soudem Boha bychom se mohli zodpovídat, tedy Vám, jak dalece má vú­ le je svobodná, náležím!"

Odchod se studií a cesta Havličkova do Rus­ ka (1842-1844) znenáhla zpřetrhaly pouta me­ zi ním a pannou Rézi, ačkoliv jí z Ruska psal a ačkoliv po jeho návratu do Německého Brodu o vánocích r, 1844 celá Jirglova rodina navští­ vila Havlíčkovy v Brodě a pl'ivezla jim dárky.

Rusko vymazalo Terezii Marii z paměti Ha­ vlíčkovy. Ale nejen Rusko ...

Fany.

Od 28. července 1844 byl Havlíček v Němec­ kém Brodě. čtrnáct dní před jeho návratem ze­ mřel otec. Dával jnko néjstnrší z rodiny (bylo mu 23 let) do pořádku rodinné záležitosti. A rozhodl se, probudit německý Německý Brod k

Vf:S'I'NiK

1Jtr1,1u1, 9.

v

v Praze. Windischgraetz svými granáty vy­ hnal novomanžele z bytu v Královských Láz­ ních. Věru, líbánky se nevydařily. Zato Ježišek byl štědrý. Zrovna den před štědrým dnem se Havlíčkovům narodila dcera· Zdenka. Dcera národa. Poslední žena Havličkova života.

Zeny. v životě K. Havlíčka Borovského. vlasteneckému životu. Dal do kupy dobrou o­ chotnickou společnost a hrál divadlo. Již v prvním kuse, byl to Kotzebniiv "Epigram", u­ pozornila na sebe skvělá herečka Fany Wei­ denhofferová, z vážné a zámožné rodiny. Jak rychle vzplanula jejích láska, lze posoudit z toho, že už 4. listopadu 1844 (tedy ještě před vánoční návštěvou Terezie Jirgiové) slavili spo­ lu u vikáře Bružka jmeniny, na kterých byla vystavena tato "obligace": Já uížepsaná F. Weidenhofferová dotvrzuji vlastnoručním podpisem, že jsem p, Karlu Ha­ vlíčkovi dlužna 20, pravím dvacet hubiček.

A zanedlouho bylo k tomu připsáno: Z těchto hubiček odvedeno 9, pravím devět kusů: ostatek se ale pro nesprávnost vrátiti a na hotově zaplatiti má, a sice hned!

Tuto "obligaci" podepsalo několik svědků a mezi nimi i bohatý místní obchodník Franz Judmann.

V dubnu 1845 odjížděl Havliček do Prahy, pevně odhodlán, aby si mohl Fany vzít a uži­ viti rodinu. Z toho však a ještě z jiných plánů sešlo. V listopadu 1846 se na něho konečně u­ smálo štěstí, psal pln radosti Fany do Brodu, že je redaktorem Pražských Novin a české Včely s ročním platem 604 zl. stř., kromě toho že bude dostávat 10 zl. stř. za arch, takže si leh­ ko asi na 800 zl. stř, ročně přijde. Nicméně Fa­ ny s tím aůplna spokojena nebyla. Její mílost­ né dopisy jsou plny pessimistických cifer. Přes to mu poslala svoje dokumenty, jež byly třeba k ohláškám. Ale náhle, jako když utne, Havlí­ ček napsal Fany, aby mu vrátila dopisy, a své­ mu bratru Františkovi si stěžoval: "až do po­ slední chvíle mají (Weidenhofferovi) strachy, jestli já snad někdy na mizinu nepřijdu. Tak zrovna chtějí ukazovat, jako by člověku milost dělali!" - - - A Fanny Weidenhofferová se několik let nato provdala za - Franze Jud­ manna. Je to jeden ze svědku na "hubičkové obligaci". · Modré oči.

To bylo v srpnu 1846. Zdálo se, že zkušenost na dlouho odradí Havlička od myšlenek na že­ nu a ženění. Ale nebylo tomu tak. Neboť již v zimě téhož roku vysvítá z dopisu, který psal Boženě Němcové, že nalezl opět ženu, "jednu slečnu, kterou neznáte a do které se já bezpo. chyby budu muset zamilovat, neubráním-li se.

Milost Paní," píše Havlíček Němcové, "nepo­ chopíte věru, jak těžko, jak smutno jest člově­ ku jako mně, jehož ideálem je od ničeho na světě nezáviseti, když vidí hrozicí sobě pouto!

A čim více se brání člověk, tím hůř! 6 kýž by také byla na světě censura na modré oči, aby nepřekážely lidem a redaktorům a nechaly je na pokoji!"

Z deště pod okap.

Modrým očím se Havlíček zřejmě ubránil.

Nikdo se nedověděl ani jméno jejich nositelky.

Ale bylo mu to co platno? Posuďte sami: Počátkem r. 1847 při:vedl Havlíčka jeho pří­ tel dr. Kašpar do módního závodu své matky na návštěvu. Bylo to v průchodním domu z Přiko­ pů (tehdy se říkalo "V alejích") na Ovocný trh. Pani Kašparová uvítala hosta velmi srdeč­ ně. Ale Havlíček, když procházel dílnou, zahlédl postavičku černooké, hezké brunetky. Dozvěděl se. že je to Julínka, dcera lesního Sýkory z Thunova panství ve Svojšicích u Choltic. Julie Sýkorová. Byla v Praze na škole a chodila se i učit šít do módního salonu paní Kašparové.

Oba mladí lidé se do sebe zamilovali. Ale, ach, jejich "známost" byla taky divná! Cosi pořád mezí nimi neklapalo. Neústupný Havli­ ček měl svou hlavu. Julie musila v mnohém po­ volit. Psal ji kolikrát dopisy, které vypadaly ú­ plně na to, že je mezi nimi konec.

A za rok po seznámeni, 4. března 1848, oddal ty dva mladé lidi, Karla a Julii, Havličktiv pří­ tel P. Frant, Řezáč v kostele u sv. Havla. Svěd­ ky na svatbě byli Tomek a Gabler ... A jejich líbánky? Březen 1848. Vídeňská revoluce. Ha­ vlíček n1;i plné ruce IH'?tCE:!: y červnu revotuce

.,,

OSTRAVŠTÍ HUTNÍCI.

Ostrava, ne Moravská, ale Velká má sice "jen" 175,000 obyvatel, avšak dani platí asi čty-' i'ikrát tolik jako celá Podkarpatská Rus, čili právě tolik jako 700,000 priiměrných českoslo­ venských občanit Tím je o Ostravě řečeno vla­ stně vše. V tom je i nejskvělejší ostravský bar, kde zaslechnete v přestávce mezi jazzovými songy, hukot huntťt, podjíždějících právě ta­ neční parket, je v tom i bývalý "Monte Cha­ charo", obrovská halda uhli hned za měst­ ským divadlem, kde přespávali až do nedávna - teď ho již převezli kamsi na Slovensko chachaři čili ostravští kolegové pražských ho­ sti hotelu "Stoh".

Ostrava, to je uhlí a železo, ocel a hlavně Vítkovické horní a hutni těžířstvo. Před 150 le­ ty je založil olomoucký arcibiskup, pak dovr­ šovalo Rotschildovské a Guttmonnovské milio­ ny, o které se tito dnes arciť dělí i Živnobanka a nejnověji i Angličané. "Vítkovice" to nejsou. arciť jen Vítkovice, ale ještě pět dalších obci; jsou to však hlavně nádhery gigantického pe­ kla, jemuž vládnou vysoké pece. Kolem nich drobňoučcí dělníci-démoni, s ochrannými šti­ ty proti trusce a žhavému železu nad tváři. V těžkých dřevácich tančí hbitě mezi ohnivými potoky, mezi obrovskými káděmi, takořka pře­ tékajícími běložhouci oceli. Tu je uchopí do ti­ tanské tlamy šaržírovací stroje, tam zase pře­ nášejí stenající jeřáby nad hlavami obrovské žhoucí balvany. Ze strojů vyskakují ohnivé po­ tvory, jako blesk vrhá se na ně smečka démo­ nů, chápe je kleštěmi, krotí a kroutí je. Tak se rodí kolejnice, pancéřové desky, kostry ocelo­ vých domii a železné mosty.

Nejprve je arciť nutno zbavit rudu jalové­ ho kamení, rozbít ji, proprat a někdy i upra­ žit. Pak teprve přichází spolu s uhlím a vápe­ nitými přísadami do vysoké pece. Je to vlastně zděná šachta, 18-25 metrú vysoká, tvaru dvou komolých, základnami na sebe postavených kuželú. Žárem oddělí se železo v rudě obsažené od cizích látek, slije se s uhlíkem a utvoři tak surovou litinu. Ta.se pak čas od času z pece vy­ pouští, což jest t. zv. "odpich". Na železe plave lehčí struska, která z pece stále odtéká. Kych­ tové plyny, které se zde neustále tvoří, se. čistí a používá se jich k pohonu velkých plynových motorfi až o 3000 koňských silách pro dmycha­ dla. k výrobě elektrické energie, k vytápění kotrn a pecí atd.

Celkem dnes je v republice Čsl. 20 vysokých peci a je svátkem pro celý kraj, když z nich některá vrhá na noční oblohu po dlouhém od­ počinku do širokého okoli znovu své rudé. pa­ blesky. Vždyť v takovém roce 1933 jich praco­ vala jen pouhá čtvrtina s 1250 dělníky. Spotře­ bovaly však v roce 1929 v době konjunktury to­ lik rud a železných odpadku, že vlastně vezl každý nákladní ví1z československých státnich drah skoro dvakrát do roka náklad jen pro ně.

Spotřebovaly k tomu také téměř šestkrát to­ lik koksu, jako vyrobily dohromady všechny československé plynárny. - Dnes se to zde prudce zlepšilo, obzvláště proti nejhoršímu ro­ ku 1933, kdy hledalo 3300 hutnikii marně práci.

Dnes už jsme dosáhli skoro všude čísla z r.

1929 a zejména pak ho dosáhly již - s 30,000 zaměstnanci i s celkovou roční mzdou 283 mi­ lionii Kč - Vítkovice. Tenkrát - 1929 - byli totiž v celé ČSR. jen 23 nezaměstnaní hutníci.

A hutníci nesou na svých bedrech vlastně nás všechny. Teče-li žhavá litina v proudech, točí se · všechna kola a zaměstnanci úřadii práce mohou chodit šestkrát týdně na výlet. Dělnici a úřednici mají co utratit, živnostníci mají pl­ ný. krám a sedláci mohou platit hypotéky.

Všichni jsou spokojení - neboť hutník zase odpichává. - Tomáš Vítek.

Měli bychom si vybrat za .m.anželku ženu, kterou byi::hom si nevybrali za přítele, kdy­ p;v b_yl~ ,tirnžem.

Josef Joubert.

Strana

I.O.

VllTN!lt

BOŽENA mlMCOVÁ:

BABICKA Obrazy z venkovského života.

"J. to,šel,to,abymílostslečuo, kam pak by člověk připři každém malém stonku měl doktora. On je odtud hodinu cesty, trvá to půl dne, než se ho člověk dočká, zatím by mohl ně­ kdy umříti, kdyby nebylo domácí pomoci. A když přijde, tu je toho: hned léky na kolikero, flastry a pijavice, a toto ono, že neví člověk, kde mu hlava stojí a nemocný ze z toho teprv pořádně roznemůše, Já, mílostsleěno, nic na ně nevěřím, a když mi něco je nebo těm dětem, dostačí moje koření. Proto ale, když se lidé ro­ zestůňou, říkám: "Pošlete si pro doktora." Ale co: když vzpomene Pánbuh s těžkou nemocí, jsou doktoři s rozumem v koncích a přenechají to nátuře, aby si pomohla. Pánbůh zůstanete­ dy přece nejlepším lékařem: má-li člověk žít, i bez doktora se uzdraví, má-li umřít, nepomů­ že mu ani celá apatyka."

"A to si nesete v klíně samé koření?" ptala se komtessa.

"I ne. slečno Hortensle," rychle odpověděla Barunka: "v klíně neseme kvití na věnce. Zítra .lfl Božího Těla. a .lá a Manč\inka hudeme za družičky."

"A .iá t,a.ky, [a p1),id11 ::. H<>lou," dnložilA Adél­ ka.

"A my budeme sedláčkové!" vykříkll chlap­

ci.

"Kdo je ta Héla?" ptala se komtessa. - "To je Héla paní kmotry z města z toho velikého domu, co je na něm lev," odpověděla Adélka.

- "Musíš říci z hostince", poučovala babička děťátko.

"Půjdeš také na procesí?" ptala se Barunka komtessy.

"Ovšem, že půjdu!" přisvědčila tato, a sed­ nouc do trávy, pomohla rovnat babičce a Ba­ runce květiny.

"Ty, slečno, nebylas ještě nikdy za družíčků o Božím Těle?" ptala se Barunka.

"Nikdy; ale když jsem ještě u své pěstounky byla ve Florencii, byla jsem jednou o slavnosti Madonny za družičku; nesla jsem Madonně ru­ žový věnec."

"Kdo je ta Madonna?"

"Madonna říká se v Italii Panně Marii," od­ pověděla komtessa, "A mílostslečna pochází z Italie? To je tam co naši vojáci leží?" ptala se babička.

"Ano, jenže v tom městě, odkud já pocházím - ve Florencii - neleží. Ale tam pletou se ty krásné klobouky, co máte, z rejžové slámy. Tam roste na polích rejže a kukuřice, na pahorcích sladké kaštany a olivy, jsou tam cypryšové a vavřínové háje, krásných květin, . bezoblačné modré nebe."

"Ach, .iá už vím!" vškoěila jí do řečí Ba­ runka, "to [e to město, co máš namalované svém pokoji. vid' slečno? V prostřed je široká řeka a nad řekou je do vrchu vystaveno mě­ sto. Ach, babičko, tam vám jsou krásné domy a kostely! Na druhé straně [sou samé zahra­ dy a domečky a u jednoho domečku hraje si děvčátko a vedle ní sedí stará paní - to je slečna Hnrtensíe SC' svo pěstounkou. Viď, sleč­ no, tys nám to povídala, když jsme byly v zámku?" Slečna hned neodpověděla. Byla se zamyslila, ruce její ležely nepohnutě v klí­ nu, po chvíli teprv vzdychla z hluboká: "Oh bella patría! Oh cara amica l" a krásně oči zvlhly jí.

"Cos to povídala, slečno Hortensie ?" pta­ la se jí zvědavě Adélka, lichotivě se k ní tulíc.

Hohtensíe podepřela si hlavu o hlavinku děvčete a nebránila slzám, které jí splynuly po tváfl na klín. ".Milostslečna vzpomněla si na svů] domov a na svoje přátele," pravila babička; "to vy, děti, ještě nevíte, Jak to je, když musí opu­ stit ělovělc místo, kde vyrostl. Kdyby se mu i dost dobře vedlo potom, přece na ně nemů­ že zapomenout. Však to jednou také pocítíte.

Milostslečna zajisté tam má příbuzné?"

"Nemám nu světě žádných pi·ibuzných, o nichž bych věděla" odpověděla komtessa smut-

ně.. Moje drahá. pěstounka, moje přítelkyně Giovanna, žije ve Florencii, a po té se mi mnohdy zasteskne a po mém domovu. Ale kněžna, moje dobrá matka, slíbila mi, že se tam brzy zase podívám," "A kde paní kněžna, až tam daleko vás, mítostslečno, našla?" ptala se babička.

"Paní kněžna znala dobře moji matku, by­ ly si přítelkyně •. Otec mů] byl v bitvě u Lip­ ska těžce poraněn, a když se na svoji villu do Froencie navrátil, za několik let umřel ná­ sledkem té . rány. Giovanna mi to mnohdy Dovídala. Matka se nad tím trápila a umřela též. Mne, sirotka malinkého tu zanechali. Když se o tom paní kněžna dověděla, přijela tam a byla by si mne s sebou vzala., kdyby mne Giovanna nebyla milovala jako matka. Ne­ chala mne u ní, zámek a vše, co v něm, dala ji pod moc, ona mne vychovala, a ve všem vyučila. Když jsem vyrostla, vzala si mne pa­ ní kněžna k sobě. Oh, já jí velice miluji, tak, jako bych svoji matinku byla milovala!"

"Však i vás paní kněžna nejinak miluje, než jako svoji vlastni dcerušku," pravila ba­ bička. ";Já to dobře viděla, jak jsem to v zám­ ku byla, a to se mně od té paní velice líbilo.

-- Ano, abych nezapomněla milostslečně po­ vědít @ Kudrnovic. Když jim Barunka peníze od vás odevzdala, div radostí do stropu ne­ skákali; ale když dost;aJ st;arý službu za hlí­ dače panských poli a dvo,lnásobný deput,át se mu vykázal, l,o bylo t,akové podivení ne­ možno. Do smrti nepřestanou se za paní kně­ nu a milostslcčnu modlit."

"To mají jen tobě co děkovat, babičko, tvé­ mu dobrému slovu," odpověděla slečna.

"I milostslečno. co pak je to všecko platno, kdyby to dobré slovo nebylo padlo na dobrou pfldu, bylo by nevzešlo z něho požehnání!'' pravila babička.

Kytice byly urovnány, babička sebrala se s dětmi na cestu k domovu.

"A já s vámi pújdu až na rozcestí," i'ekla slečna, vezmouc koníka, který se byl popásal, za uzdu. "Chcete-li, chlapci, posadím vás ka­ ždého na kousek cesty na koně?"

Chlapci radostí poskočili a Jan byl v okam­ žení na vrchu koně.

"Což to je kaca.fírek!" mínila babička, vi­ douc, jak směle si Jan počíná. Vilém dělal ta­ ké, jakoby se nebál, ale zčervenal až po uši, když ho slečna vysadila a teprv když se mu Jan smál, zmužil se. Také malou Adélku kom­ tessa vysadila na Ponynka, šla ale při ni a držela ji; děvčátko mělo radost, chlapc'i se mu ale smáli, že sedí nahoi'e jako ůkropek, jako opička zakázat musela.

Na ro?:cestí vyhoupla se komtessa sama na svého bílého koníka, spustila modrou suknici pi'es třemeny i;Iolú, připevnila si černý klobou­ ček, pokynula ještě jednou dětem bičíkem, a jak zaslechl koník hlasité poručeni "avanti!" letěl s ní stromořadím nahoru jako vlašťovka.

Babička pak s dětmi pomalu ubírala se k Sta­ rému bělidlu.

Druhý den bylo kl'ásné ráno, obloha čistá, jakoby vymetl. Před stavením stojí kočár, na kočái't'! sto.ii Jan a Vilím v bílých kalhotách, červených kamizolkách, věnce na rukou. Pan Prošek obchází si krásné koně, poplacule jim po lesklých kýtách, přebíra bujnou hřívu a prohlíží znaleckým okem těla jejich i náčiní.

Chvilkami popojde k stavení, volaje do oken: "Ještě nejste hotovy? Dělejte už!"

"Hned, tati11ku, hned!" ozvou se ze vnitř hlasy.

To hned trvá ještě hodnou chvilku, ale ko­ nečně vyhrnou se ze stavení děvčata, mezi nimiž i Mančinka, za nimi paní Prošková, ba­ bičlrn, Bětka i Vorša.

"Dejte 11.a všecko pozor, ohlid11ěte se po drúbeži!" přikazu.ie babičlta.

Sultán chce Adélce se lichotí, čuchá k vě11cúm, které nese v ruce, ale ona zdvihá obě ruce vzhůru a babička odhání ho řkouc: "Ne­ vidíš, ty hloupý, že j,e Adélka družička?"

"Jako andílkové jsou," povídá Bětka Vor­ še, když děvčata do vozu sedají.

Pan Prošek sedá na kozlík vedle kočího Vá­ clava, vezme uzdu do ruky, mlaskne jazykem, .koně vyhodi hlavy pyšně do pověti'í a vťtz u­ jíždí ke mlýnu, jakoby ho vítr unášel. Psi pu-

Ve středu, d.ne 3. list.opadu 1937. stili se za n~m, když jim ale pán pohrozil, vrá­ tili se nazpět, mrzutě lehli do slunce na zá­ praží a pustili se konečně do chrápání.

Jaká to krása v městečku! Nn domkách ra­ tolesti, pod celým podloubím okolo nán1ěstí jako v háji. Po silni.ci i po všech cest;ách na­ stláno zeleného rákosí. Na č::tyrech stranách náměstí oltáí'e, jeden krá1mější než druhý. U­ prostřed, kde statue sv. Jana Nepomuckého, pod zelenými lipami uchystán hmoždíi:', oko­ lo něho houf výrostkú stojí.

"Z· toho budou sti'ílet!'' ukazuje pan Prošek dětem. ''Ale já se budu lekat!" starala se Adélka.

"I co pak by si se lekala, to bouchne asi tak, jako když spadne s police hrnec,'' těšila ji Mančinka.

Takcvé rány slýchala Adélka doma začasté, to ji tedy uspokojilo.

U velikého domu, na němž visel štít s bí­ lým lvem a velký hrozen, zústal kočar stát.

Na prahu ukázal se pan kmotr Stanický, sme­ kaje s vlídným pozdravem aksamitovou čepič· ku s dlouhým tfapcem. Paní kmotra ve sti'.'í­ brněm čepci a v krátkém hedvábnem kabát­ ku, ne méně vlídně na pN(!hozí se usmívala, a když se malá Hela chtěla za rlí schovávat, vzala ,ií za ruku, Adélkn z druhou. postavila je podle sebe, pravic: ·'N,i, t,11, :;e oknžte, jak vám to sluší I'' "Jako dvojčátka,'' uso1.nlila babir.ka.

DčVt'.útka po ol'.~ku na i;ebe k()Ukla, pak ale

za:,e stydlivě hlavy sklopila.

Pan Stanický vzal pam, Proška pod paždí a obrátě se do stavení, pobrzel ostatní, aby šli dále. "Než začne procesí, povíme si něco pí·i sklenici ví11a," doložil vesele.

Paní Prošlrnvá šla, babička ale zústala s dětmi venku. r·kouc paním: "Vy máte vždy dost času, když jdete pN panstvu, já bych se ale mezi lidem do kostela později r1edotla­ čila. Zilstanu tu pi'i dětech." Zi.\stala s nimi stat na prahu.

Za nedlouho otočili okolo rohu z ulice dva chlapci v červených kamizolkách, za nimi za­ se dva a dva, a Jan vyki'ild: "Už jdou!"

"Adélko a ty Helenko,'' napomínala babička, "až pťtjdete s próceshn, dávejte také p::izo1· na cestu, abyste neupadly. Barunko, ty se po nich ohlíldni. Vy, chlapci, jděte slušně, abyste ne• udělali neštěstí se světly. A také se v kostele a u oltářu modlete, aby měl Pánbuh z vás radosti" Mezi tímto nápomenntím došel učitel se školními dětmi.

"Pozdrav Pánbú.h, pane učiteli! přivedla jsem vám ješt.ě trochu chasy, mějte ttž s tě­ mi malýnii strpení!" oslovila babička starého učitele.

"I vždyť je dobi'e, paní bnbičko, mám to tu, jak stádo běží, velké, malé.'' smůl se učitel, řadě chlapce k chlapcúm, děvčata k děvčatum.

Babička ?:ti.stala v kostele u dveří mezi sta1·ými sousedkami, děti seh1dily se okolo oltái•e.

Po třetí začalo se zvonit, lid hrnul Re do ko­ stela, kostelník pi'inesl chlapcúm sedláčkftm rozžaté třínožky, malý zvonek zazněl, kněží vstoupili k oltál'i začala mše. Holčinky sepialy ruce a dívaly se dlouho upi:·eně na oltái·, když ale dost vynadívaly, zatočily hlavy v levo, v pravo, a tu setkaly se zraky jejich s libeznou tváří komtessy, která seděla nahoi'e v orato­ rium. Musily se na ni usmát, jak pak jinak.

Ale za komtessou seděla matka a otec tam stal, a ten děvčf!,túm pl'isně p::ikynul, aby obráti­ ly se k oltáři. Adélka tomu nermuměla, ona se t,aké na tatínka smála, až ji n:-i.nmka po­ táhla za šaty a šeptala: "Dívej se na oltái·!''

Bylo po pozdvihování. Knč:;,; vzal do ruky velebnou svátost, lid začal v chóru: "Berán­ ku boží, Kriste smiluj se! a zvony slavně při­ zvukovaly.

(Pokračová nD Lékař dal pacientovi

svou l·;r0v.

Před několika dny onemoenčl v Plzni těž­ ce berní správce Potměšil. lékai· dr.

J. Kovafovič usoudil, Žie jedině tr:.nsfuse krve pacienta zachrání. Rozborem bylo zjištěno, že vhodnou krev má právě dr. Kovai·ovič. Ochot­ ně ji svému pacientu poskytl.

""

Ve středu, dne 3. Iístopadu

1937.

v:m11TNÍK

SOKOLSKÁ HLÍDKA •

•·

',I

Listopad, měsíc Jindřicha Fucgnera.

ISTOPAD, měsíc Fuegnerovy smrti. Tak ja­ ko je měsícem Tyršovým, březen Ma­ sarykovým, červenec Husovým, tak listopad pa­ tří Fuegnerovi - alespoň v sokolstvu. Fuegner, celým svým založením nejen vlastenec a člo­ věk 'pokrokový, ale i mecenáš a muž neobyčej­ ně cítící sociální rozdíly a křivdy, stal se v pra­ vém slova smyslu patronem sokolské sociální práce, či jak se lépe a vhodněji říká "bratrské pomoci."

Fuegnerovo bratrství, Jíndřtch Fuegner, poslední potomek pražské obchodnické rodiny, průměrně majetné, byl po­ dle svědectví všech svých vrstevníků mužem neobyčejným. Průměrné školní vzdělání dopl­ nil vlastní znalostí jazyků, soukromým studi­ em i zahraničními cestami na vlastní vzděla­ nost vysoko nadprůměrnou. Ušlechtilost a jem­ nost ducha spojoval s vlastní příslovečnou skromností, takže i heslo: "Ni zisk, ni slávu", jež se s ním spojuje, napsal pod jeho obraz, ja­ ko jeho charakteristiku dr. Tyrš. Nikoli on sám. Vlastní pílí a přičiněním dodělal se velké­ ho majetku i rozsáhlých styků. Při tom však tak živě cítil s potřebnými, že se ze svých pro­ cházek často vracel bez peněz - rozdal co měl.

Nikdo prosící neodešel s prázdnou od jeho dveří i když nebylo jisto, zda nejde o prosebníky ře­ meslné. Říkával - "devíti nehodným dám pod­ poru. a pak třeba odmítnu desátého - skuteč­ ně potřebného!" Proto podporoval všechny.

Když pak s Tyršem založil Sokola a zavedl do něho bratrské tykání, v pravém slova smyslu vyhledával potřebné bratry a neznám i nepo­ znán jim umožňoval činnost v Sokole tu zapla­ cením dlužného příspěvku, tam podporou na účast na výletě, na cvičební úbor a podobně. že za celý svůj majetek postavil v r. 1863 první spolkovou tělocvičnu v Rakousku pro Sokol pražský, ze svých prostředků vydržoval pro jed­ notu hudební sbor a pod., jen připomínáme. Ze­ mřel po 3 letech trvání Sokola 15. listopadu

L

září

1865.

Bratrská pomoc.

Fuegner prováděl sokolské bratrství prakti­ cky a reálně. Dlouho se sokolstvo bránilo orga­ nisovaně zasáhnout do soeíální péče o své čle­ ny a ponechávalo [ednotlívcům, aby po vzoru Fuegnerově a v duchu sokolského bratrství po­ máhali sami. Ale těžká hospodářská krise při­ měla i sokolstvo, aby změnilo svou dosavadní praxi a sáhlo k organisování sociální péče so­ kolské, lépe k vybudování vlastní bratrské po­ moci, řízené z ústředí. Nejde pi'.'i ní o řešení so­ ciálních otázek, a!e o skutečnou pomoc, tak jak ji diktuje povínnost bratří k bratřím a sester k sestrám. Jak k ní nabádá sokolské srdce.

Organisace bratrské pomoci v Č.O.S. Byl to poslední - IX. všesokolský slet, který umožnil svým hospodářským zdarem založit sociální základ dr. M. Tyrše a Jindřicha Fueg­ nera, kterémužto účelu věnoval výbor ČOS. 1,500,000 korun. Tato částka ovšem nemůže a ne­ smí býti strávena. Jen z úroků a z další činno­ sti "s'ocíálního odboru ČOS", který vede sprá­ vu základu, je možno podporovat potřebné. A i .tu ještě platí americké heslo "Pomoz si sám!"

Proto musí se o potřebné především - po Fuegnerově vzoru - starat vlastní jednoty a župy a jen tam, kde již jejich síly a možnosti nestačí, mohou přikročit k žádosti o pomoc ú­ středí. ČOS. vyvínuíe v tomto směru činnost trojím směrem. Především pečuje o mládež. Proto pod­ poruje kolonie a ozdravovny mládeže, uváděné v život jednotami i župami. Za druhé stará se

Strana 11.

o práci pro nezaměstnané, proto pomáhá při zprostředkování práce, umísťování [ednotítvců (nestačí-li na to jednoty a župy> a podporuje hmotně stavby i jiné práce sokolských jednot, . při nichž jsou zaměstnávány nezaměstnaní.

Konečně - v mimořádných případech·- uleh­ čuje břímě bratrské pomoci přímými podpora­ mi i těm jednotám a župám, jimž k: tomu již nestačí prostředky.

Získávání prostředků k bratrské pomoci.

Sociální základ ČOS. k tomu všemu ovšem nestačí. Proto bylo potřebí záhy sáhnout k své­ pomoci. Protože pak je sokolská bratrská po­ moc založena na citu bratrské lásky, stalo se červené (sokolské) srdce jejím příroseným symbolem. Byla to nejprve malá skleněná sr­ dečka, jež se rozběhla ve statisících po celém československém národě. Po nich příšla větší - planoucí sokolská srdce - svítilničky na hroby a k poctě zemřelým. Obojí srdce přines­ la kromě peněz· na bratrskou pomoc a péče i zaměstnání krísi nejtíže postiženému odboru našeho průmyslu - sklářství. Pak příšlí na řa­ du valašti dřevařt s dřevěnými úly a kromě těchto akcí souběžně se vyvíjela i akce novo­ ročních blahopřání ve prospěch této bratrské pomoci. Všechny tyto počiny byly řízeny krás­ ným heslem "nic zadarmo". Ne ponižující al­ mužny a dary, ale odměna za práci a pomoc k ní. Ne povýšené darování almužny, ale nákup hezkého předmětu, či služba za přiměřenou cenu.

Zásady bratrské pomocí, A tak z této činnosti můžeme vyvodit prakti­ cké zásady sokolské bratrské pomoci pro bu­ doucnost. Řídí se především příkladem Jindfl­ cha Fuegnera. To jest vzniká z potřeby bratr­ ských srdcí pomoci bratřím a sestrám. Roste ze sokolské povinnosti po prvé a nejlépe řormu­ lované Jindřichem Fuegnerem, aby byl "boha­ tý bratrem toho, jemuž osudem méně přisouze­ no", a to podle životního příkladu Fuegnerova a jak to říkal Masaryk: "musíme pro bližního něco udělat". Pfi tom zase, jak je to v Písmě, ""v duchu a ve skrytu" čili podle Fuegnerova hesla: "Ni zisk, ni slávu" nesmíme mít z této pomoci: Nejprve se musí starat a pomáhat ti nejbližší bratřl a sestry, či "bližní". Rodina, so­ kolská jednota, župa a pak teprve obec. PN tom nesmí být povýšením pomáhat a ponížením pomoc přijmout. Proto níe zadarmo, ale vče­ cko z lásky, a protože si jsme bratry a sestra­ mi.

Listopad, měsíc Jindřicha Fuegnera.

Pomáhejme! čim si budeme všichni srdci blíž, tím budeme silnějšími. Stújme pří sobě ja­ ko stáli "bratři" před staletími. "Všichni za jed­ noho a jeden za všechny!"

Z ťESKOSLOVENSKA. Pocta generálu Janinov! .

Pan president republiky vydal tento dekret: Pane místře národní obrany, k Vašemu ná­ vrhu přtkazujt, aby pěší pluk 6 "Hanácký" nesl napříště jméno: Pěší pluk 6 "Hanácký gene­ rála Janina."

V Praze dne 9. i·íjna 1937.

Machník v. r.

Dr. Edward Beneš v. r.

Blahopřání ministra obrany.

Ministr národní obrany F. Machník zaslal generálu M. Janínoví blahopřání k 75. naroze­ ninám, v němž m. j. praví: Vážený pane ge­ nerále! Vaše jméno je vyslovováno vždy, když se vzpomíná našeho vojska a zejména slavné anabase našich ruských legií. Vaše 75. naro,­ zeniny js::m ~ám podnětem k tomu, abychom nyní, majíce časový odstup od oněch události pro nás dějinných, znovu a ještě vřeleji oce­ nili, co jste vykonal pro naši ·věc a čim Jste byl našemu vojsku. Děk.ujeme osudu za to, že pi'.·átelská Francie mohla postaviti v čelo na­ šich vojsk velitele takových kvalit, takových zkušeností a vědomostí, jaké jste vykazoval Vy. Děkujeme Vám, vážený pane generále, za v1'\echnuVaši lásku. kterou jste ú.i:\inně. proje­ vil naší věci v dobách nejrozhodnějších za svě­ tové války, a kterou projevujete dosud. Děku­ jeme Vám za všechnu trpělivost a houževnatou námahu, se kterou jste hájil zájmy našich ruských legií. · Dar mf'xických dětí presidentu - Osvoboditeli, který nemohl již . býti doručen.

V minulém roce na podzim byla otvírána v Mexiku nová střední škola, jež nese jméno pre­ sideta Masaryka. Tímto pojmenováním vyjád­ řili obč<1.né Mexika velkou úctu a lásku k pre­ sidentu Masarykovi a československému ná­ rodu. K slavn'.1st11ímuotevření školy zaslal Do­ rost červeného ki'íže ze 14 našich škol dopisy a dárky. V tomto měsíci došla zásilka žákfl me­ xické šlrnly. Bylo to celkem 6 beden o váze 455 kilogramt't. V bednách jsou jedinečné ukázkY lid::ivéhomexického umění a tisku. Žáci Masa­ rykovy školy v Mexiku nešetřili oběti a ná­ mahy a shromáždili ·předměty, často unikáty, velké umělecké ceny. ústředí Dorostu červe­ ného kÍ'Íže, di'íve než rozešle dary školám. u­ spoi·ádá výstavku. S dojetím vybalovali zástup­ ci ústfodí Dorostu osobní dárky, které nemohly již býti doručeny presidentu Masarykovi: ve­ liký bohatě malovaný talíř a přehoz. V zásilce .iP též dar pro předsedkyni dr. A. Masarykovou.

Je to krásná Textilie. Výstava všech pi·edmětú bude uspol'.·ádána počátkem listopadu.

CO NOVÉHO O SLE'rU. Koncem října skončila soutěž na nástupy žen k X. sletu. Na automobilové výstavě na vý­ stavišti v Král. oboře byl opět otevřen sletový stánek, v němž je možno si zajistit vstupenky na slet podle předběžného programu. V úterý 26. října byl v Tyršově domě odstartován roze­ stavený běh ČOS. po deseti tratích. Rozhlaso­ vé projevy začali v 19.30, výběh ve 20 hod. Ko­ nec běhu bude opět proveden společným vysí­ láním rozhlasových projevů do všech stanic dne 28. října od 18.30 do 18.50, takže se ho mohli zú­ častnit i školní děti. Účast žactva byla povole­ na MŠANO. Nebylo proto pfokážek pro účast mládeže. Chystá se III. seríe sletových pohled­ nic, která bude překvapením. Nálepek rozpro­ dává se třetí milion. O losy sletové loterie je čilá poptávka. Jsou po 3 Kč a lze je koupit v jednotách. Schflze slovenských žup, konaná v Báňské Bystl'ici, ukázala, že slovenské sokol­ stvo se chystá na velikou účast i nesokolů. Po­ těšitelný zájem o slet se jeví i v .daleké cizině.

Pád dítěte se žebříku.

Manželka dělníka Marie Koukolová z Ně­ mecké Rybné v Orlických horách pomáhala při práci u sousedky. Když šla na patro věšet prádlo, všimla si, že za ní leze po žebNku její tfiletý synek. Matka chtěla hošíka napome­ nout. Nedoi'ekla však varovné slovo. Chlapec spadl s žebi'íku na tvrdý mlat. S roztříštěnou hlavou dítě dopravili do nemocnice. Zemřelo tam. Matce již před ním zemřely dvě děti; toto bylo poslední a už jediné.

Zkušenost lékaře z pokroč,ilé obce.

Ve Slaném a v okolí řádí záškrt. Letos byly již na slánské škole· dva případy smrti. Byly i přrpady, zanechávající srdeční vady i několk pÍ'Ípadu těžkých obrn měkkého patra. obrn dolních končetin ,obrn · 1ýtkových nervů i ze­ slábnutí nervú zrakových. Di·. Jiří Stehlík na schúzi. rodičovského sdružení obecné školy ve Slaném zdůraznil, že lékař bývá k případi'tm volán, až když je stav nemocného už beznaděj­ ný. Dříve prý se vyzkouší všechny domácí pro­ středky. Nejvíce se používá vytírání hrdla pe.:: trolejem. Když ~e tím stav nemocného ješt~ zhorší, teprve je volán lékař, který pak musí použít maximální dávky sera. Také osamoce­ ní nemocných je nedostatečné. Děti, propuště­ né po záškrtu z nemocnice, často nakazí děti jiné.

Celé vsi otrávil slepice.

Na Jihlavsku chodil podomní obchodník a nabízel jed na krysy. V obci červený Kříž však si ani jede sedlák nic nekoupil. Aby jim uká­ zal dokonalý účinek svého zboží, vymyslel si obchodník pomstu. Udělal z chleba male ku­ ličky, zapustil do nich jed a roztrousll je po návsi a po dvorech, Záhy je sezobaly slepice a vzápětí pošly. Nyní četníci pachatele dopad­ li. Je to V. Procházka.

.,.

s.trana 12;

V' Ě S 'l' N .i: n::

l'.Jředni Orgán Slovanské Podporující Jednot:, Státu Te:xas.

Offieial Organ @f Slavonic Benevolent AIDO­ eietion of State of Texas.

REDAKTOR-FRANTA

MOUůKA-EDITOB

Vydavatelé -

Publishers PUBL. CO., Vťest, Texas

ČECHOSLOV ÁK

Předplatné $1.00 ročně. Do staré vlasti $2.5Ci Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Změny adres zasilajf se do Hlavni Uřadovn)', ______ F_a_:y:-e_t_te_ville," Texas._ ., _ Veškeré dopisy, předplatné, oznámky, buďtei adresovány na Věstník. West, Texas

Vistnik bas · the largest circulation of an:, Czecho!llovak Weekly in 8-0uth.

Velké dílo dělá celek. Celková bilance našich jubilejních oslav vykazuje neočekávaný zisk morální i hmotný. Od března do konce i·íjna většina řádů .našeho Bratrstva splnila svůj mo­ řádní závazek, dústojným způsobem oslaviti 40. výročí založení naší S.P.J.S.T., kteréž podni­ ky byly událostí každé krajanské osady, "zla­ tým hřebem" letošního společenského podni­ kání vůbec. Jubileum bylo mnohde pobídkou k uspořádání řádové slavnosti, kde několik let posledních pro různé příčiny se spolkový život projevoval jedině měsíčními schůzeml, k tomu všemu ještě za slabé účasti členů. Příčinou této ochablostí bylo údobí hospodářské deprese. Fi­ nanční tíseň zkrušila hospodáře 1 členy. Neby­ la nálada ni chuť k níčemu a protože·· vk prý druhou přtrozeností nečinnost v fa~ech za­ pustila tak hluboké kořeny, že ponenáhlé lep­ šení se hospodářských poměrů nepůsobílo mnohde ~ na oživení řádové činnosti, což bylo velikou chybou. Propásli jsme dosti přiležítostt v získávání nových členů, delší dobu trvající nečinnost měla tíživé účinky na počátky před­ sevzaté kampaně, což nejpádněji potvrzovaly výroky z řad činovníků 1 členstva: "u nás se ne­ dá nic dělat". Bylť to arciť sebeklam. Dalo se co dělati; ba udělalo se během náborové kam­ paně ještě před posledním našim sjezdem vel­ ký kus práce. Jakmile byly ledy nečinnosti řá­ dové prolomeny, vše rázem jako by účinkem nějakého kouzelného proutku oživlo. Měsíční výkazy nových členů dokazovaly, a dosud do­ kazují, že naši bratři organísátoří jsou činní, pole k náboru členstva že po většině dobré.

Dostavil se jubilejní rok, ústředna vydala heslo: čtyři tisíce nových členů, uspořádání případných oslav všude, kde možno. Sbratře­ né řády výzvu Hl. Úřadovny pl'ljaly, vlna loya­ lity vůčí svoji organisaci se rozlila po všech osadách, od března do října prožívalo člen­ stvo, celý náš krajanský tábor v Texasu svát­ ky bratrství, soudružnosti. Jubilejní oslavy rozvířily zájem naší veřejností, vyzvedly bla­ hodárné působení našeho Bratrstva, ukázaly silu, organisační schopnosti členstva S.P.J.S. T., ony nás povzbudily k svorné práci pro dal­ ší růst a mohutněni české lidové podpůrné organisace, největší v Texasu. Při slavnostech vzpoměli jsme nejen památky zesnulých bra­ tři a sester - ale vzpomínali jsme všech sta­ rých bratři a sester, kteří dosud mezi námi žijí a všem jsme upřímně vděčni, co pro do­ bro S,P.J.S.T. vykonali. Slibme si dnes znovu, i1e i my se přičiníme o to, aby Jednota naše i v budoucnu zdárně prospívala. Pořadatel všu­ de, kde pi·i slavnosti mluvu vyzýval, bychom si při tak významné událostí slíbili, že v na­ šich rodinách, v kruhu svých přátel a známých budeme šil'iti tu pravdu, že v našem Bratrstvu může náš lid .získatí výhodné pojistky na ži­ vot, lepší, kterých by jinde hledal, a že do všech domovů našich lidi budeme šířiti poselství S. P.;J::S.T., že český muž, žena a české dítě patři do české Jednoty. Po úspěšně odbytých osla­ vách 40. VÝl'óči zrozeni naši organisace slibnrn

s! ~novu, ž~ každý vylrnn~,me vše co v irnlí! mo"

Ve sl;l:edu, d11e 3. listopadu

cl, aby S.P.J.S.'l'.ve prospěch našeho lidu a ná­ roda i v budoucnu zdárně působila, aby rostla a sílila. Splněním toho slibu nejlépe uctíme pa­ mátku našich zakladatelů a zároveň podáme nový důkaz osvědčeného rčení, že "velké dílo dělá celek"!

Listopad, Už jméno měsíce naznačuje, co se děje: padá listí, suché, zbarvené listí, jež po­ zbylo své svěží, životodárné zeleně. Všechno se­ smutňuíe, protože i v přírodě se smutek rozho­ stil, zpěvné ptactvo daleko od nás a těm, co tu zůstalt, také se příliš nechce do zpěvu, stromy holými větvemi trčí k často zamlženým nebe­ sům. V listopadu v některých krajinách dříve či později "přijíždí svatý Martin na bílém koní," což sice netěší starce a stařeny, pro něž je to znamením, .že brzy už bude zima, které se tolik obávají, raduje, se však mládež, že se bude zase klouzat, že oživnou sáňky a .na ulicích objeví se sněhuláci, sněhové budky a pod. Ve staré vla­ sti v listopadu bývá nejvíc hus odpraveno, vy­ pařeno a na pekáči do hněda pečeno. Do sv.

Martina každá husa, dobře krmená, velmi ztučněla, a proto na pekáči velmi příjemně za­ voněla. O svatém Martinu dodnes v některých krajích hospodyně pekou rohlíky, nadívané mákem nebo povidly. To je něco pro děti, ce­ lý měsíc se na '!podkováčky" těší. Ve škole si vyměňují kousky, aby se přesvědčily, čí mamin­ ka dovede nejchutnější upéci. Listopad se svý­ mi mlhami, plískanicemi a na venkově blátivý­ mi cestami, uplyne velmi záhy a nastane zima· se svými půvaby, svátky a zvyky, na něž těší se mladí i staří.

Okouzlující úsměv 1mjiště11. Jedna z nejhez­ čích manekýnek na světě, známá Angličanka Betty Spurlingová, dala se nyní pojistit na $5,000 sviij - úsměv. Spurlingová získala dosud první cenu v 23 soutěžích, hlavně dík svému o­ kouzlujícímu úsměvu. Po pi'ípad, že by úra­ zem nebo nemoci ztratila schopnost svým ú­ směvem okouzliti zákazníky a tím pozbyla své­ ho dobře placeného zaměstnání, dala se pojistit.

Nedávno si dala jistá tanečnice pojistit .své no­ hy na $100,000.

Nejčistší a nejúžasnější vlastenectví světa.

Japonský císaí· pochází z božského rodu. Ja­ ponský národ je jedinou velkou rodinou a cí­ sai· je otcem této rodiny. Nejposlednější ta­ houn kurumy, nejubožejší kuli, je si vědom to­ ho, že je členem božského japonského národa.

Bez těchto znalostí japonského myšlení a cítě-: ní nikdy Japoncitm neporozumíme. Jsou po­ lmutkou každého jednání, východiskem každé myšlenky Japončíka. Od svého vzkřísení v roce 1868 Japonsko vyhrálo všechny války - s Čí­ nou, s Ruskem, ve světové válce stálo po boku vítězné Dohody, po válce dobylo Mandžuska.

Je div, že národ, který věří ve svuj božský pú­ vod a je opojen úspěchy, dívá se na všechny ostatní národy pohrdavě a považuje se za něco vyššího? Před několika lety byl svět vzrušen zprávou, že se v Japonsku přihlásilo mnoho dobrovolníků k vyzkoušení řiditelných torpéd, ačkoliv každého čekala jistá smrt. Byl to sa­ mozfojmý následek japonského patriotismu.

Japonci nenávidí bělochy. Snad námi jen pohr­ dají. Kdo se vyzná v duši Asiatů? časem tato zášť propukne docela zjevně. Roku 1924 Spoj.

Státy zakázaly Japoucúm pl'istěhovalectví do Kalifornie. Japonci v odvetu vydali heslo: "Mějte v nenávisti všechno americké!" Japon­ ská imperialist.ická politika je ovládána tímto duchem a proto země žije v ustavičném nekli­ du. Japonci by mohli žít krásně a bezstarost­ ně. Na Japonsku nikdo nic nechce, ani Rusko, ani Anglie; ani Spoj. Státy, ani Čína. Japonsko by mohlo žít v nerušeném míru. Ale jeho duch je bo,iovný. Duch Japonska v roce 1937 je týž, jak duch starých samurajú, i když staré meče nahradily moderní zbraně továren v Osace.

"Dai Nippon Teikoku Ban Banzai!" Ať žije vel­ ké japonské císařství tisíce a desetitisíce let!

Dočkáme se nápl'avy? česká umělecká hudb~ má nepřebernou studnici skladeQ. všech odbo­ rú: oper, symfonií, komorní hudby (kvartet, kvintet buď pro smyčce neb nástroje dechové), sboru pro mužský jak smíšený sbor, koncertťi pro rftzné nástroje s doprovodem orchestru .či jen piana, zkrátka, .na početnost čst národa česk:í hudba stojí na vyimkém s1;inmi kvalitou i objen1em. siť!ť: im~vdott. n1~Jlept:ií allled"

Ju .

unn:

(nejvíce Polku a Fmianta z Prodané, Vyšehrad a z českých luhft a hájů. ze cyklu "Má Vlast, Dvořáka (velmi často slavnou symfonii Novo­ světskou, anglicky zvanou "New World Sym­ phony", Humoresku ve všech úpravách, píseň "Když mně má matička" a pochopitelně někte­ ré z jeho fady Slovanských tanců). Poslední doby Weinbergrův "Švanda Dudák" bývá častěji na programu, zi·ídka Suk a to je vše.

Od Fibicha, Vítězsl. Nováka, Jeremiáše a celé fady dobrých mladších čsl. lwmponistít neusly­ šíme z amerických koncertních· podií ničeho.

Proč? Bohatá zásoba nádherných vysoce umě­ leckých čísel čsl. hudby byla by amer. poslu­ chači přijata jistě nadšeně. Vizme, jakých bá­ ječných úspěchů doznává Smetanova "Proda­ ná." Jak kritika píše s nelíčeným obdivem a žasne, proč přímo rajské, rázovité české melo­ die nebyly zde hrány dříve? Odpověď na to je prostá; cizí dirigenti propaguji především hud­ bu svého národa. A máme tu samé Italy, Fran­ couze, Němce atd. Ti ovšem usilují o proniká­ ní jejich hudby, čímž mimo morálního zisku napomáhají declicítm zesnulých skladatelťí. ke kolekci tantiem, což jsou poplatky za provozo­ vání díla, splatné do doby 50 rokfi od úmrtí komponisty. Odpomoc v této vážné situaci je ovšem těžká. Musíme se kojiti nadějí, že časem z nátlaku hudbymilovné· veřejnosti, dychtící po seznání děl jí dosud neznámých, čsl. hudba přijde na řadu a nepochybně zvítězí. Kéž se tak stane co nejdříve! česká pěvkyně N.B.C. rozhlasu. Mimořádný požitek slyšeli posluchači v neděli ve 4:30 odp., kdy na programu "Opera Audition" vystoupila Mařenka Chekova (Čechova?) v nádherné arii z Dvořákovy opery "Rusalka". Dle vlastního sděleni .sl. Mařenka Chekova přistěhovala se s rodiči do New Yorku, kde po řadě let poznala ji slavná zesnulá umělkyně Ema Destii1ová. Se­ znavše její nadání odporučila ji k dalšímu stu­ diu hlasu proslulou pražskou konservatoř a v době svých prázdnin Destinova talentovanou sopranistku sama v pěveckém i dramatickém umění vyučovala. Madam Chekova má slibnou budoucnost.

O nás p1·0 nás. V listopadové schúzi a mnoh­ de až v prosincové budou čteny výroční zprávy rúzných výború, konány volby řádových úřed­ níkít a konečně, sestaven plán k činnosti roku pi'íštího. tr některých řádti mají chvalitebný zvyk, stanoviti různé podniky na 2-3 měsice ku předu. Je-li divadlo, program, zábava urče­ na na řadu týdnů předem, mťtže býti postači­ telně připravena a jsouce řádně připravena (pi·i divadle hra nastudována), má vždy dobrý úspěch. Pamatujte, sestry a bratři, pi·i výroč­ ní schúzi na činnost osvětovou! Bez ní něco všude schází, spolkový život plyne polovičatě, ba hluše. My jsme se sdružili pod prapor S.P.J. S.T. nejen k vúli pojištění, nýbrž také k spolu­ práci osvětově-kulturní. Neskrýváme se za vý­ mluvy, že není po ruce sil schopných. Není to pravda. Všude naleznem.e jedince k ušlechtilé činnosti schopné i ochotné. Jen jim podejme ruku pomocnou, uvidíte, že se dá cos' provést.

Taneční zábavy jsou pl'ipustné, ba s ohledem na omladinu i mladé manžele - žádoucí. Než, všeho moc ve všem škodí! Proč nespojiti pří­ jemné s užitečným, proč nezařadit před tan­ cem kratši divadlo, či pestřejší program a pod.? to chasu neláká? Když nic takového nepo­ í·ádáme, když rodiče svým dorůstajícím dětem ušlechtilý účel divadla a programu patřičně neobjasní, je k účasti mírnou domluvou nepři­ mějí, muže chasa za to, že místo sledování di­ vadla neb programu uvnitř síně, raději laškuje v nádvoi'í a automobilech? Vzdělávací činnosti je nám třeba jako solil Pamatujme na to, za­ řiďme se pro tuto žádoucí, blahodárnou čin­ nost osvětovou!

Listárna redakce. Další dvě pohlednice po­ slal nam br. Jos. Koliha ze svého výletu do stá­ tu sevemieh .... Tentokráte přišly pozdravy z Chicaga a poslední už z texaského Amarillo.

B1·atr Koliha píše: "Projeli jsme 11 státfi, měli se všude dobře, vezu si domťl dojmu i zažitků habaděj budu cestu ve Věstníku podrobně­ ji vypisovat."

že

Člověk, jenž dnes opu::;tU universitu a z1tra se nz i,řest~uw n<llt, pí·esl,f~vá tín1to f!!1!:i!n b;ýt

*'~!

ds:é symfonlelté o.i~olm.My t)~tito ht1:1,jl Bmetanu

·v~atílttnýnL . , Newton. D. f!1:1kev,

~>

·

Ve. •středu; dne

:t listopadu l!J37.

Roosevelt v záměru vydání na podpůrnou činnost v příštím PRESIDENT roce na jeden bilion Nový země­ má

kálním

0111cúLi řís­

dolarů.

dělský program vyžádá si náklad aeí jednoho bilionu dolaru v prvním roce, což má býti získá­ no novými daněmi. Soudí se, že tyto daně bu­ dou na způsob daní manipulačních, které byly zrušeny po zrušení zákona AAA nejvyšším sou­ dem. Nové daně bude nutno upraviti tak, aby jejich platnost, nemohla býti znovu vzata v po­ chybnost.

.

..

Pro světovou výstavu New Yorku je přípra­ vena zajímavá sensace. Bude to obrovský model lidské hlavy, čt',yi'i patra vysoký. Návštěvníci si tam budou moci prohlédnout mozkové buňky, činnost nervů, oka nebo ucha velmi názorně.

Budou je doprovázet průvodci, zpravidla lékaři, aby jim vysvětlili věci, které návštěvníky bu­ dou zajímat. V modelu hlavy bude opravdové bludiště chodeb a chodbiček.

.

.

President Roosevelt, prohlásil, že zemědělské­ mu programu musí býti věnována náležitá pé­ če, tak aby byl trvalým Zt'i?.enhna vyhovoval i v budoucnosti. Celá řada odborníků zkoumá jed­ notlivé části tohoto programu, který bude tvo­ řiti nejdůležitější část jednání mimořádného zasedání kongresu. President odhodlal se k svo­ lání kongresu hlavně z tužby, aby zemědělský pomocný program mohl býti uveden v platnost co nejdříve.

.

.

Ve řískálním roce dovršeném 30. červnem by­ lo vyplaceno vojenským vysloušíloům a osobám na nich závislým z vládní pokladny Spojených Státú $556,843,868, což bylo o $22,720,458 méně než v roce předeháaejícím. Vedle toho vyplace­ no bylo $12,389,052 v uplynulém roce vysloužil­ cům a osobám na nich závislým mimo konti­ nentální Spojené Státy. Z celkové hořejt uvede­ né·částky více jak jedna čtvrtina čili $183,315,298 připadala asi 380,000 vysloušílcůrn ze světo­ vé války. Osobám na nich závislým vyplaceno bylo $36,153,508. Dva potomci vysloužilci z vál­ ky 1812 dostávají pensi. Částka $96,618,465 byla v uplynulém fiskálním roce vyplacena 175,361 vysloužilcům ze Španělsko-americké války. O­ soby na vysloužilcích z této války závislé obdr­ žely $18,305,669. Jenom 7,031 vysloužilců z ob­ čanské války nacházelo se na pensijní listině na sklonku minulého fiskálního roku, ale rodi­ ny jejich 76,131 zemřelých kamarádu obdržely celkovou sumu $37,628,439.

.

.

Proje,v bývalého guvernéra Alfreda M. Lau­ dona do radiového rozhlasu z Topeka, Kans., v úterý minulého týdne je posuzován všeobecrřě v politických kruzích jako první náběh zápa­ su o vůdčí místo ve straně republikánské ..Sou­ peří jsou tu Landon a bývalý president Herbert Hoover. Landon ve své řeči přirovnal presiden­ ta Roosevelta k modernímu Juliu Oeasaroví a vyzval 17 mílíonú republikánských volíčú .kte­ N ho podporovali Jako kandídátn ))l'<'.~ident­ ství, aby se k němu připojili v "Loji pro zacho­ váni republiky". Landon navrhuje liberální program, jaký vyvěral z jeho tcčí v kampani v roce 1936. Hoover naproti tomu xú:-Mtvá věren starému programu republikánské stnh1~ na němž mnoho nechce změnít, Má ve své straně ještě mocné stoupence. Snad také Landon má za sebou silnou část republikánské strany. Po­ zorovatelé poměrů ale soudí, že ani jeden z nich nebyl by s to státi se tak silným vůdcem, jakého republikánské straně Je třeba, by stala se závažnou oposicí. Hoover v těchto i:lnech pro­ hlásil, že nehodlá býti kandidátem pro žádný úřad.

1•

•

S:t,ralltt' 13:

V:ií:S'l'Nht

*

česká Filharmonie (těleso 75 hráčů - uměl­ ců) na svém koncertním turné v Anglii sklízela veliké úspěchy. Čelné anglické denníky přiná­ šely obšírné referáty o koncertech t, umělecké­ ho orchestru a dirigentu Rafaelu Kubelíkovi současně s podrobnými rozbory skladeb Dvo-­ řákových a Smetanových. Anglická kritika po­ važuje českou Filhar111011ii netoliko čsl. hudebním tělesem, nýbrž jedním ,~ uejlep­ ších. na celém. světe .. Na prvnim rnii:.t,é Je (:!\ de­

korrnlli souhru, podd(~;!i.ml:!t orone:,tru, k~~~clý htM Je

!'lány presidenta Roosevelta má , v úmyslu upraviti vládní rozpočet tak,· aby 'byl vyrov­ nán. Chce, aby byly povolovány výdaje ve sho­ dě s rozpočtem a upozorní kongres zriovu, žé každé vydání, jež bude učiněno nad rozpočet. musí býti kryto zvláštními daněmi.

Zprávy ve zkratce.

Japonsko odmítlo ve středu tohoto týdne v notě belgickému poslanci Bassompierrovi v To­ kiu svoji účast na devítímoeenské konferenci, * "' [ež se bude konati dne 3. listopadu v Bruselu.

Krocani jsou letos tučnější, dle zprávy deV notě této praví, že konference svolána byla partmentu zeměděls~ví, než není jich tak velký na podnět Svazu národů a proto Japonsko má počet jako minulý rok, kdy dosáhl rekordu ve · prý obavy. že by mohla utvořiti vážné překáž- ·• mnoha posledních letech. ky spravedlivému a náležitému vyřešeni čínsko­ • • japonského konfliktu.

Belgický premier Paul Van Zeeland podal • • králi svoji resig11aci, aby mohl jako soukromý Mezistátní obchodní komise ve Washingtoně občan odpovídati na obvinění ohledně úplatk6, povolila minulý pátek železnicím 20procentní kterých se mu prý dostalo od Belgické národ­ zvýšení poplatkfi za dopravu jistých nákladů, ní banky. hlavně j.istých druhů uhli, koksu, železa, oceli, železné rudy. cementu, vápna, petroleje a pod., Týdeník "Sociální Spravedlnost", přešel z což má přinésti drahám zvýšeni ročního příjmu rukou pátera Coughlina a jeho rozhlasné ligy o $47,500,000. Železnice ale prohlašují, že toto do vlastnictví W. Berslle z Toleda, který stojí zvýšeni není dostatečné, aby krylo zvýšeni ná­ v čele skupiny detroitských obyvatel. Prodej­ kladů. Jak bylo minulou sobotu naznačeno z ní cena týdeníku udává se na $150,000. kruhú r·ectitelů železnic, bude požádáná mezi.­ st.át,ní obchodní komise, aby povolila zvýšení poplat,kú na dopravu i jiného zboží.

Výzkumná úřadovna obchodu státní univer­ sity v Austinu udává srp11.ový příjem farem v • • Texasu číslicí $101,000,000 proti $87,000,000 stej­ Úředníci federální zemědělské administra­ ného měsíce loni. Průměrný srpnový přijem fa­ ce oznámili v těchto dnech, že je v úmyslu vzíti rem v období let 1928-32 udán byl sumou, asi 25,000,000 bušlů z letošní úrody brambor z $114,000,000. normálního trhu, aby docileno bylo lepších cen této plodiny. Je v záměru použíti federál­ * • ních fondt'\ k povzbuzení zužitkování horšich Vynikající britský novinář, diplomatický re-· druhů brambori:t k výkrmu dobytka, k výrobě daktor listu "'News Chronicle" Vernon Bart­ bramborové moučky a škrobu a rozdělení těch­ lett píše velmi ostře proti váhavosti britské vlá­ t,o výrobků podporovaným osobám. Nový tento dy. Vyčítává toto: 1. že žádný tvrdohlavec a diversačni plán vešel v platnost 19. října ve tyran na světě nezměnil své metody, když vi­ státech Michigan, Wisconsin, Minnesota ,North děl, že ostatní se bojí proti němu vystoupit. 2.

Dakota, Colorado, Nebraska, Wyoming a Idaho. že Italie s jednou armádou v Habeši, druhou ve Španělsku a třetí v Libyi nikdy se nemfiže rov­ • • nati britskému imperiu. 3. že kdyby se Italie Generalisimus Čiang Kaj Šek, vrchní velitel dala do války a Německo se k ní připojilo, sjed­ čínského vojska a hlava občanské vlády, pro­ notilo by se britské veřejné míněni ještě rych­ hlásil ve čtvrtek tohoto týdne, že záleží na Spo­ leji než roku 1914. 4. Že demokracie nesmi stá­ jených Státech a Velké Britanil, aby zachovaly le ustupovat, přijímat obětováni jiných a zra­ platnost devítimocenské smlouvy čínské. Podle zovat závazek kolektivni- bezpečnosti. - Zdá se, jeho soudu musí býti Japonsko zastaveno vel­ že tato slova platí diktátorským státi'l.m jako mocemi ve své šílené výbojnosti a imperialis­ poslední l:lritská výstraha. mu, než bude pozdě.

•

•

•

•

Dr. Hjahnar Schacht, jeden z nejbystřejšich německých národohospodářú, vzdal se počát­ kem tohoto týdne úřadu ministra ekonomie pro neshody, jež měl s nazlstickou vládou. Pro německé národní hospodářství je to podle vše­ ho těžká rána.

President jihomandžuské železnice Masuo­ ka, který, podle názoru mnoha význačných ja­ ponských osobnosti, je vyhlédnut za budoucí­ ho japonského ministerského předsedu, sdělil v interviewu United Press stanovisko Japon­ ska k čínsko-japonskému konfliktu. Matsuoka varuje svět před vměšováním se do záležitostí na Dálném východě. Takovéto vměšováni mfiže prý daleko ohroziti mír, než jej zajistit. "Spo­ lečno~t národú si patrně zcela jasně ani neuvě­ domuje, co svým odsouzením říká. Měla by po­ zvolna počítat s vývojem události na Dálném východě, neboť nynější politika Společnosti národu dodává odvahy komunismu v Číně.

Jsme odhodláni nedovoliti ani Kominterně, a­ ní některému jinému národu, aby se zmocnil Číny." Na otázku, jak by podle jeho názoru měl být čísko-japonský konflikt ukončen, od­ pověděl Matsuoka: "Je nemožné zakončiti čín­ sko-.iaponský konflikt, dokud čínská vojska ne­ vyklidila Šanghaj a dokud Japonci neobsadili Nankin. Opatření maršála čankajšeka nejsou rozhodující a směrodatná, neboť praví vůdcové Číny jsou právě v Šanghaji.

•

•

Pi'ípravné práce pro světovou výstavu v roce 1939 v New Yorku jsou již v plném proudu. Roz­

r,áhlé výstaviště bude vybudováno na dosavád­ ním s1netišti Flushing Meadows a mezi řadou atrakci bude tu 35 domů nejmodernější kon­ strul{ce se všemi zázraky techniky. Celým tímto městem povládnou e.lektričtí roboti, kterým na povel automqticky splní. každé přání návětěvw Domy s robhtV tmťli)n PťOlHljÍl11ány l !Hl '" ~ ,, ,., ' . ''

'

'

,,

•;

"'

.

.

.

"'

•

•

*

Gabriele ď Annunzio, italský básník a voják, myslí již jen na smrt. Nyni požádal státního podsekretáře pro letectví, aby jej dovezl umí­ rajícího na severní točnu. Tam chce vydech­ nout svou duši do vesmíru. Aby jej však med­ vědi nepozřeli dříve, než zemře, připravil sl prý již desítky nádob s medem, aby si lední medvě­ di pochutnali.

Federální experti národohospodářství proje­ vili o zlepšeném stroji - "pikovači" bavlny ná­ sledující proroctví: zlepšená pikovačka zpi'l.so­ bí prudkou změnu obhospodařováni farem po celém jihu. Nájemníci i malí bavlnáři budou vyhostěni, asi dva miliony sběračů bavlny ztra­ tí sezonní výdělek, méněcenná pftda bude k produkci bavlny vyřazena, nebude třeba do­ savádni produkce zrna a ki:miv pro tažný doby­ tek, ženy a děti zbaveny budou dřiny při obdě­ lávání a sběru bavlny -- zkrátka, zavedeni produkce bavlny zlepšenými stroji a me.chani­ ckým sběračem vlákna - celý jih dozná. radi­ kální změny. - Nové vynálezy ovšem nelze po­ tlačiti. Věda nezadržitelně postupuje a je doce­ la správným rčení "strojům dřinu, lidem myšle­ ní". Než co se stane s obrovským počtem ren­ týřů a malorolníků? Mim9řádné zasedáni kon­ gresu má za úkol nalézti cestu z bludiště bidy - následkem hojnosti úrody. Nastane:-li pro­ dukce bavlny výhradně traktory a mechanickou pikovačkou - co potom?

"'

.

Mimořádná valná hromada Čsl. Zl?rojovky, akciová společnost v Brně, usnesla se zvýěiti akciový kapitál z dosavadních 70 . mil. :Qa ,120 mil. Kč., a to vydáním 125 tisic akcií po 400 Kč nominale. Většina těchto akcií zfistane arci. v rukou státu, který má většinu také původních akcií. Zvýšení akciového kapitálu souvisí s roz­ šíi·e11ím výroby, mírového zboži. Dividendy byly sníženy z 10 na 5 procent, kdežto 10 procentní na (~1.!!J;ém 7,ll'lk1~ ,~t,l'lt,n l he7.1:1 } ~ .. ;.,.t ... :, ,'' ~ •. ,,. ·,.~· ',_,,; v

Strana 14.

Přehlídka dějin lidstva, jak ji vidí lékař, ANTHROPOLOGICKÉM ústavu Itarlovy V university v Praze na Albertově bylo o­ tevřeno pro účastníky mezinárodních a stát­ nich oslav narozenin .T. E. Purkyně Museum člověka, které bude přístupno obecenstvu tepr­ ve začátkem příštího roku. V sedmi síních je u­ loženo množství materiálu, vztahujícího se ke vzniku člověka a jeho tělesné a duševní struk­ tuře, Museum člověka vzniklo ze sbírek anthro­ pologíckého ústavu v Praze a z velké peněžité nadace MUDr. Aleše Hrdličky, který je jedním z největších antropologů světových. MUDr. A­ leš Hrdlička se narodil v Humpolci roku 1869.

Od roku 1903 je kurátorem oddělení fysické anthropologíe Národního musea ve Washing­ toně. Se svou chotí založil při české akademii v Praze fond na podporu anthropologtckého studia a po světové válce pcdpořtíí finančně fond při Karlově universitě. Dr. Aleš Hrdlička vydal mnoho spísů z oboru anthropologie, neu­ rologie a psychopathie. - Museum člověka, za­ ložené z jeho popudu, je rostříděuo na sedm oddělení. Přinášíme reportáž z musea. .

Dědičnost člověka.

Na širokých kartonech jsou nalepeny foto­ grafie několika rodu v několika pokoleních. Vi­ díte předky, oděné v krinolínu a typický šosa­ tý kabát z dob Marie Terezie a pátá generace tohoto rodu se už na vás usmívá v podobě ma­ lých capartů, které potkáte denně na ulicích.

Dočtete se, že zpravidla každé individuum má 2 rodiče, 4 prarodiče, 8 praprarodíěů a 16 pra­ praprarodíčů. Súatky mezí příbuznými vzdále­ nějšími i bližšími se počet příbuzných zmenšu­ je. Tak provdá-li se na pi'.'. dívka za bratrance, má její dítě jen 6 praprarodíěů a 12 praprapra­ rodičů. Tím prý lze vysvětlit, že obyvatelstvo stále vzrůstající, má menší počet předků, Je to věc vlastně samosřejmá, jenže si člověk nikdy nedal práci s počítáním. Na diagramech je také znázorněna dědičnost duševních a nervových chorob, dědičnost barvy očí a vlasů, Nechybí zde ani vědec-kněz Mendl se svou naukou o dě­ dičnosti, znázorněnou na květech a drobných ssaveích. Nejzajímavější jsou body slavných če­ ských mužů: Purkyňův, Bričův, Mánesúv a My­ slbekův. Tak na příklad v početném rodě Pur­ kyňově poznáte, že tu bylo 6 přírodozpytců, 10 techniků a 4 umělci. U Mánesú podědilo malíř­ ské nadání 5 lidí. U Myslbeků se vyskytlo v rodě 6 umělců a 8 obchodníků.

2. Vývoj jedince a cyklus života.

Toto je místo, kde si člověk resignovaně řek­ ne s písmem: "Člověče, pomní, že prach jsi a v prach se obrátíš!" Ve skleněných skříních jsou vystaveny modely ženského těla, v jehož prů­ řezích je postupně znázorněn vývoj lidského plodu. Aby byl náležitý kontrast, hned vedle je nápis stáří a stárnutí a pod nápisem leží tl'i leb­ ky, na nichž je patrný vysoký věk. Lebka se marasmem po stranách prohlubuje, až úplně proděraví. Nejvíce diváku postoji u diagramu, zobrazujícího období lidského věku jednotlivý­ mi světovými kapacitami. Tak třeba starořecký lékař Galen, narozený r. 131 př, Kristem, rozdě­ lil lidský věk následovně: Dětství jaro do 20 let, mládi - léto do 40 let, věk mužný pod­ zim do 70 let a pak následuje stáří - zima. Za­ jímavé rozdělení má Jan Komenský, který pra­ ví: Člověk je nejprve dítě, potom pachole, ne­ bo děvčátko, za tím mládenec, nebo děvečka, mladice, odtud jinoch, nebo panna, k tomu muž nebo žena (paní), potom starý muž, nebo stará žena, naposledy stařeček nebo bába < ob­ staralá žena). Zvláštní je i rozdělení dr. A. S. Amerlingovo podle pudů. Jako krásný příklad cyklu života je tu životní cyklus presidenta o­ svoboditele ve fotografiích. Jsou to ty známé portréty z mládí, ze studii, z dob mužnosti, z odboje, z let presidentských, jakož i ty pře­ smutné fotografie na úmrtním loži. Na stěně

Ve středu, dne 3. listopadu 1937. ·

Vf:STNÍK

Směje se na tebe několik lidských tváří a vedle nich se šklebi opice. Nápis poučuje, že mimika je projev lidského pohnutí svalstvem tváfo. U člověka je mimika jemná, u opic hrubší. Nebo se na tebe dívá herec Mošna v desítce rozmani­ tých úsměvil a grimas. Metoskopie je umění z vrásek na čele uhádnout lidský osud a povahu člověka. První knihu o tomto umění napsal u·, nás Tadeáš Hájek z Hájku. Vyčíst z rýh na ruce lidský osud, to je známá chiromantie. Poslední oddělení se pi'ipíná k Tycho de Brahově astro­ logii. - Samostatná ski'iú vystavuje materiál frenologie. Na dlouhém obraze jsou obrazy dětí slabomyslných a duševně chorých. Dovídáme se o megalocefalii ( velké lebky l, mannocefalii (malé lebky!, microcefalii <malá mozková část) a o hydrocefalii, kdy je v mozku hodně vody.

Text však vysvětluje, že malá hydrocefalie zvy­ šuje činnost duševní a že na pÍ'Íklad u Napole­ ona, Cuviera, Helmholtze a Rubinsteina se sou.­ dilo na mírnou hydrocefalii. - Oddělení duše a těia je po:Goruhodné také fotografiemi i od­ litky lebek vynikajících Udí českých i zahranič­ ních. Tak je tu obraz i odlitel< kostry a lebky Komenského, Albrechta z Valdštýna, Jana Žiž­ ky, Jana Kollára, P. J. Šafaflka,. K. H. Borov­ ského, českých krám a královen, odpočívají­ cích ve hrobce svatovítské.

Oddělení je uza­ vi'eno skupinou lebek lidí choromyslných a zlo­ čincú, ale i odlitky lebek vynikajících lidí, na pí·. básníka S. T. Coleridge, Napoleona a Beet­ hovena a jiných.

visí dále několik diagramů, jež představují růst hochů různých národností, roztřídění dětí praž­ ských podle váhy těla, podle tělesné výšky, dia­ gram spotřeby výživných látek.

3. Ůlověk v přírodě a jeho vznik.

Tato část výstavy je nejpřesvědčivější tam, kde ukazuje stojící kostry několika opic. Od malého šimpanze do obrovské gorily jsou tu se­ i·aděny vedle sebe. Kdybys neviděl kosti dlou­ hé horní okončetíny a sražené čelo lebky, máš dojem, že před tebou stojí kostra lidská. Naho­ fo na stěně je ostatně vyobrazen pravěký člo­ věk, který se o mnoho neliší od gorily. Výrazně, ale jaksi odpudlívě působí svéřepé obličeje člo­ věka Neanderthalského a Oro-Magnonského, zachyceného v sádře. Ve zvláštní vitrínce jsou uloženy nástroje z mladší doby kamenné, sošky primitivního člověka, znázornění Venuše, pa­ zourkové nožíky. Vývěsné tabule informují o člověku galilejském, rhodéském, o praobyvateli v Předmostí u Přerova, z Dolních Věstonic, Mladče. Zaujmou i rozmanité typy lebek prehi­ storického člověka z Javy, z Gibraltaru, Jižní Ameriky, z Obercasselu u Bonnu atd. Seřaděny jsou tu i kostry ssavců, plazů, ptáků, porovnán tvar jednotlivých lebek a zubů i sklon čela opi­ ce a člověka.

4. Chorobné znetvoření těla a změny posmrtně, Zvědavost, kterou pociťujete před vstupem do tohoto odděleni, je oprávněna. Zárovel\ se však dostaví i pocit uspokojeni, jsi-li zdráv a můžeš zase po prohlídce výstavy vyjít na zdra­ vý vzduch a slunce. Diváka uvítá nejprve zašlý obraz siamských dvojčat, pod jimiž jsou jiní srostlí blíženci. V podlouhlé skříní leží kosti lid­ ských končetin, rozmanitě znetvořených a po­ lámaných. Ve skleněných nádobách, naplně­ ných lihem, dovedná ruka napjala několik lid­ ských koží z prsou, jež byla pomalována a teto­ vána. Z obrázků hledí ostré tváře Indíánů růz­ ně ozdobených, šklebí se jakýsi domorodec, je­ muž jeho spolubojovník piluje pro větší ozdo­ bu zuby. černošky s. kudrnatými hlavami mají v odulém spodním rtu provlečenou destičku.

Dovídáme se tu o umělé deformaci lebek. Ne­ povídá se, proč to lidé s novorozeňaty dělají, ale vystavené lebky jsou odstrašujícím příkla­ dem. Temeno je obnormálně protaženo nebo se zahrocuje do nemožného hrotu. Nešťastný mozek dítěte, když se octl hned po narození v takovém lisu! Těžko se dá popsat tvář egypt­ ské mumie, která hledí do místnosti vyhaslý­ ma očima. Barva všech těch mumií je podivně zčernalá, ale i nezvykle rumělková, a je to způ­ sobeno dovedným malováním, provozovaným starými Egypťany. Také jsi poučen o mumifi­ kaci přírozené a umělé. Přírosená vznikla teh­ dy, byl-li m.rtvý uzavřen v prostoře, kde nemě­ la voda přístupu (na pi'íklad v Egyptě v hor­ kém písku I nebo v hrobkách často větraných.

Uměíé balsamování se provádělo. před tisíci le­ ty v Egyptě nejdříve v horkém písku, později se natíral nebožtík surovým natronem · a obalil plátnem. - Je tu mnoho psáno o balsamování, ale divák je rád, opustí-li ztrnulé tvái'e mumií, nesoucí na čele písmo záhrobí a· tisíciletou plí­ seú egyptských hrobek.

Duše a tělo.

V prvním poschodí se začíná museum člově­ ka tímto nápisem. Nejen anatomie lidského. tě­ la a její různé odchylky, ale i vztah tělesného organismu k duševním vlastnostem. Místnost je naplněna obrázky, skutečnými lebkami i sá­ drovými odlitky lidských hlav. Ukazuje se tu posuzování duševních vlastností podle zev­ nějšku. Lidé, mající obličej masitý, jsou prý lehkomyslní - vztah ke skotu! Na dotvrzení slouží prastarý obrázek lidské hlavy s masitým obličejem, vedle něhož je hlava jakéhosi sko­ tu. Nebo: Lidé s obličejem hubeným ·jsou sta­ rostliví, s .kostnatým zbabělí - vztah k osH\m a jelenúm! A také zde je po straně hubená tvář a vedle ní oslí hlava! Takových rčení je tu mnohem víc, ba obličeje jsou pi'.·irovnávány i k hlavě vepfo! Sešly se zde i hlavy čtyí· typických lid,,kých povah: sanguinika, cholerika, melan­ cholika a flegmatika. Na stínových hlavách se dají pěkně rozpoznat povahové sklony a du­ ševní vlastnosti. Pi'ed obrázky stojí nejvíce li­ dí a slyšíš, jak ty namalované profily pi'irov­ návají ke svým sousedúm a známým. - Ti, kdo rádi navštěvují jasnovidce a kartái·ky, na­ jdou tu něco pro sebe. Znázorňuje se mimika:

6. Anthropolog·ie tělesných

ústrojí.

Toto zde je všecko již jaksi známo za studii z hodin tělovědy. Lidská kostra, nervová sou­ stava, smyslové ústrojí, kožní soustava s roz­ manitými druhy vlasti, modely vnith1ích částí těla. ro:.1i'ezanánoha v lihu, preparované srdce opičí a lidské, nafouklá a rozvinutá sti'eva atd.

Pfokvapí i rúmé tvary lidských lebek: šišatá, věžovitá, kulovitá, loďkovitá aj.

Liclské rasy.

V tomto posledním oddělení je hlava na hla:. vě. Ovšem jen ze sadry. Ale i skutečné lebky, jejichž majitelé žili pi'ed lety ve všech konči­ nách a patfllí k nejrozmanitějšímu lidskému plemeni. Dr. Hrdlička, který věnoval museu peníze, poi'ídil na pi'íklad v Severní Americe od­ litky typických indiánských tváÍ'Í. Indiáni hle­ dí ztrnule pfod sebe a vyzah1jí vznešený klid.

Na ně se budou jistě dívat se zájmem .čtenái'i románú Karla Mo.ye.Však jsou to názvy: Hra­ bavý medvěd, Sílná vrána! Leží vedle nich i skutečné lebky. Na jedné straně místnosti je zastoupena severní :Asie a Evropa. Poznáte o­ kamžitě rozplihlé, širokonosé obličeje Eskymá­ kú...St;fodní Afriku representující trpaslické kmeny s neobyčejně širokými nosními chflpě­ mi, Australii Papuáni. Je tu mnoho lebek a od­ litku hlav americlzých černochú, u nichž za­ ujme i zvláštní chrup.

Ze staroegyptských pohi·ebišť se zde ukazují protáhlé lebky po­ hi·bených.

Vedle nás nápis poučuje o defor­ movaných hlavách. Umělá deformace se vysky­ tovala do nedávna u kojencii indiánských, ale podle vykopávek a podle zpráv Hipokrata i ko­ lem r. 400 pi'ed Kristem. V době stěhování ná­ rodú se rozšH-ilzvyk i do našich :.1emi. -:--- Jedna stěna oµdělení je věnována nejstarším obyva­ telům zemí českých a rozšířeni Slovani.i z doby hradištní. Naposledy si prohlížíte pohlednice s výraznými českými hlavami, s typy německý­ mi, rum1mskými, portugalskými, italskými a cikánskými.

Ná~:Hím a svévolí zl'ušil výměnu.

Dlouho se trápiL rolník Prcmmer, z obce Ti­ ché na českcbndějovicku s volem, který se stal trkúním nebezpečný. Až mu konečně rolník Pany z Biilé ph;s to, že byl cizí osobou na ne­ řest zvfrcte upozorněn, ph,ce za doplatek 1025 Kč. vola s ještě jedním kusem vyn1ěnil za ji­ ný pár dobytčat. Ale záhy i on poznal tíhu věcí. žádal zpětnou výměnu, ale nepochodil.

Ani četníei mu nemohli pomoci. Proto se do­ stavil ještě s jedním mužem do Prommerova statku a když. ani po dobrém, ani po vyplace­ ní púvodního doplatku nedcsúhl svého, prostě svá di'ívější d:bytčata svévolně násilím odvedl.

Věc se dostala před soud. Pany a jeho pomoc­ ník dostali po šesti týdnech podmíněného vě7,ení.

•;

Ve středu,

dne 3. lístopadu

1937.

~~

ZTRACENÝ STAMENT ROMAN. Navaal Václav Cech. ~\(lllll!ll'l~f~)4RJ'~~l~·

..... ~.......,...,.(*""""f'....._,......,,1.... l... .,,.... (l4lllJlt,,i(•

ANÍ Andrlíková bydlila v druhém poschodí, na jednu z nejživějších ulic.

Bydlila pěkně, pohodlně a se zařízením nád­ herným. Pro zvláštní druh svých obchodů a styků potřebovala byt, který již sám. sebou ji označoval jako zámožnou paní. K tomu náhle­ du přišla zeímena v poslední době, ~¢ly vděční doktoři, správcové, řiditelově a pokladníci pří­ cházeli skládati své díky.

Ondřej stál u dveří, na nichž porculánový štítek označoval tetin byt. Byl uzavřen a proto zazvonil. S tlukoucím srdcem, s úsměvem na rtech čekal a hned také zaslechl blížící se kro­ ky.

Ve dveřích bylo malé skleněné kukátko. on­ dřej schválně postavil se tak, aby ihned nebyl pozorován.

'Kdo to?'' ozval se hlas. Byl to zvonivý hlas Kam ill in. .

"Jál" ozval se navzájem Ondřcl, aniž by se dal vídětí.

Okamžik Licho. '"Kdo to, [á, kdo (;o'l" "Já, dobrý známý!" '"Ondra!" zavsněl nyní zevnitř Já.savý hlas, klíč zaskřípěl ve dveřích, jež rázem se otevře­ ly a Kamilla zarudlá, se zářícíma, radostně pla­ [icima zrakoma stála před ním.

"Ondro!"

"Milo!"

Mladý muž sevřel svou sestřenicí v náruč a "· mžikem jí vtiskl na rty dva polibky. Nezdráhá­ - Ia se.

"Tys' v Plzni? Co tě sem vede? Proč jsi ne­ psal?"

"Poněvadž jsem tě chtěl viděti právě tak, jak tě vidím teď. Přicházím se s vámi rozlou­ čit. Zitra jedu zase dál. Jsem na cestě do Mni­ chova. Zde ti nesu maličkost, kterou jsi vždy mívala ráda."

Podal jí kytičku, vyňav ji z obalu a Kamille zářil zrak takovou vděčností a radostí, jako při prvním okamžiku vzájemného shledání. Musila se zdržovati, aby bratranci nevrátila ony dva polibky, kterými se Ondřej uvedl.

Vešli již do pokoje, ale nikoho tu nebylo.

"Tetička není doma?" tázal se Ondřej.

"Vždyť je v Praze, co pak o tom nevíš? Proč jste nepřijeli spolu?"

"V Praze?" divil se Ondřej. "Přece odjela již předevčírem."

"Předevčírem ?"

"Nu, ano, a říkala, že chvátá k vůlí tobě."

"Ale, mně přece říkala, že pi'ijede až dnes v noci. Ty žertuješ, viď? Ona jen zůstala poza­ du."

Kamilla se smála. že uhádla. kterak toto pře­ .. kvapení bylo chystáno. Ondřej ovšem dle prav­ dy ujišťoval stále poznovu, že teta již přede­ včírem z Prahy odjela.

"Pak .ií tedy příšlo jeti ještě někam jinam," věřila již Kamilla, leč nejevila nejmenší sta­ rostlivost. "To maminka dělá častěji. Tu nedáv­ no jela do Chebu a vrátila se z Budějovic. že však dnes v noci přijede, to je zcela jisté. V tom ohledu mně ještě niltdy nedala marně če­ kati."

Ondře] se sice vyJádl'il, že velice lituje ne­ přítomnosti tetiny, ale byla to pouhá zdvoři­ lost. neboť v srdci svém byl tomu neobyčejně rád, ježto tímto způsobem užiti mohl nerušeně společnosti Kamilliny, k vůlí níž - to bez vý­ hrady si již nyní přísnávaí - vlastně přijel do Plzně.

Především chtěla se starati Kamilla o ob­ čerstvení pro Ondřeje, ale neměla po ruce ani služky, která dole v sklepení přízemním za­ městnána byla válením prádla. Kamilla sice hned prohlásila, že pro služku dolít doskočí, a­ neb že oknem z kuchyně zavolá do dvora, kde stále někdo z domácích lidí meškal, poněvadž tam byl drobný prodej uhlí a dříví, ale Ondřej to ani ono nechtěl pi'ipustiti a ježto také Ka­ mílla naprosto nepřipustila, aby milý její host

P s vyhlídkou

st.rana

vi1:s·rN:tK: nebyl uctěn hned občerstvením, shodli se po dlouhém vyjednávání na tom, že společně bu­ dou v kuchyni varltí kávu.

Bylo již odpoledne. Ondřej obědval v. hotelu, aby tetu svým nenadálým příchodem neuvedl v rozpaky.

Podle dohodnutí odebrali se do kuchyně a zde za neustálého povídáni a měli si toho velmi mnoho co povídati, vie, než jak obyčejem to bývá mezi bratrancem a sestřenicí za ne­ ustálého povídání a laškování vařllí společně kávu.

Musili počíti od zatápění. To nedal si vzíti Ondřej, aby si Kamilla nezačernila ruce. Ka­ milla zase stavěla vodu a chystala nádobí. Když oheň vesele již praskal, Kamilla naměříla ká­ vových zrnek a Ondřej je semlel. Toče mlýn­ kem zpíval veselou arii a jako s flašinetem ne­ ustále byl v patách za Kamlllou, která z pokoje přinášela kávový příbor. Na cestě té neopo­ mněla zastaviti se u něžného svého dárku kvě­ tinového a plným dechem ssála přerozkošnou jeho vůní, "Ty jsi dobrák, Ondro," pravila s láskyplným pohledem. "Ty víš, co mne nejvíce těší. Tak krásné květiny v této době nejsou zde v Plzni ani k spatření, natož k dostání."

Ondře] se rn'pfl:i.nával, že květinový dárek koupil teprve v Plzni. Nechtěl zmenšovati. svou

zásluhu a svou pozomost, Nechtěl ostatně také přerušovatí svou arii. poněvadž právě, toče na mlýnku, zpíval: "Proč bychom se netěšili."

Vrátili se zase do kuchyně. Z vody již se kou­ řílo, smetana též již stála na plotně.

"Ale tvé uvítání bylo skvostné, Mílo," rozía­ řeně, vesele si počínal ondřeí. "Prosím tě, 'Mí-, lo, zopakujeme si to ještě jednou, jen že ne­ pújdu do síně. nýbrž jen pi'ed kuchyň a na mí­ stě zvonění budu ťukati.

A již tam byl.

Na jeho zaťukání dovádivě zvolala Kamilla: "Kdo to?" Tvái'.'e jí plály, oči zářily, byla tak nevýslovně šťastna. "Já", ozval se Ondřej. "Já, kdo to?" ''Já. dobfo známý," Kamilla otevře­ la a Ondřej vstoupil. Mžikem zase objal svou sesti'enici a vtiskl ji na rty horoucí polibek, na kterém si tenkráte dal zvláště záležeti. Kamila jen vúlí se zdráhala, ale této srdce vypovídalo poslušnost. Pi'imknuta zústávala u Ondfoje v zanícení a zapomenutí, když tu pojednou od kamen zavzněl známý sykot, jenž hrůzou a zděšením naplúuje všechny kuchaí·ky.

Pi'etékala, utíkala smetana.

S hrúzon a zděšením také odskočila Kamilla od Ondi·eje a zručným sáhnutím hrneček stáh­ la na pokra.i plotny.

"Oh," zvolala bolestně, neboť žhavá pára se­ žehla ji prst. "Na tom jsi vinen ty, Ondro," po­ kračovala durdivě, ale úsměv blažený a šťast­ ny nemohla zatajiti, ti'eba že jí bolel prst.

"Prstíček''. soucitně pravil Ondřej a uchopil .ii za ruku a ofukoval chladivě prst, který vystr­ kovala jako bolest.ivý. "Tenhle hezounký, drob­ ňoučký prst.íček má bolest., - políbil ho - ten­ hle nevinný prst.íček zase ho políbil tenhle. tak nevinně musí trpěti zase - takový rúžový nc,htíček zase "Ale vMyt' to pálí ještě víc," volá Kamila a Ondf·ej rychle mění líbáni ve foukání.

"Tak to je dobi·e, že - ?"

"Ano.'' A Oncli'.'cj foukal dál a t.cprve když zase ú­ kradkem prst.ík počal Iíbal,i, Kamilla prohlá­ sila. že bolest; již pi·echáú, ustoupila a zase si hleděla kávy.

Jako clěti. Blaženost jejich jen mluvila ze zrak ii.

Posvačili společně, jeden posluhuje drnhé­ nui. Kamilla nnvrhla procházku a sice na ná­ draží, aby se obeznámili s pfijezdem vlaků, ne­ boť o tom Kamilla nebyla v nejmenšjch po­ chybnostech, že matka nejdéle vlakem O jede­ nácté hodině v noci pí•ijede. Dosud prý slovo své dodr:iícla vždy a také'tentokráte se dle dané pfípovi':di zachová.

Zatím se Ji:1. také vrátila 1,Ittžka, dokončivši svou práci s prádlem na válu. Kamilla ji dala své rozkazy stran večefo. Počínala si opravdu jako zkušená hospodyně, což vysvětlení nachá­ zelo tím, že častěji v ..nepl'itomnosti matčině bývala odkázána sama· nh. sebe. Také nařídi-

u~.

la, aby hostinský poko.i byl clan do pof·ádku pro nocleh Ondřejúv a zejména dobře vytopen.

"Ale, nepi'ijde-li tetinka?" vážně namítal Ondřej.

"Maminka pl'ijede," určitě prohlašovala Ka­ milla.

"Nicméně sL pro jistotu zamluvím pokoj v hotelu," pravil Ondřej.

"Maminka phjede," opakovala Kamilla. "A kdyby ne, co na tom? Nikdy by mi Lo neodpu­ stila, kdybych připustila, abys nepi'.'enocoval u nás, když pfocé pi'enocuji kolikráte· u nás lidé, které matinka jen nahodile poznala a kteří se k ní zde hlásí. To je pravda, že je dosti opatr­ ná s takovým pozváním, ale kolikráte jsem si mu.sila přece jen dáti vypravovat, odkud toho, neb dnoho zná. Matinka by se jistě na tebe vel­ mi zlobila. Ale buď ujištěn, že pi'ijcde.''

Ondi'ej byl zcela jiného mínění, ale nedával je na jevo. Vzpomněl si, jak teta zur·na, když zvěděla, že Kamilla mu stála modelem .k ne­ šťastnému obrazu "Dem".

Kamilla odcházejíc, neodolala a utrhla si z kytice několik snítek konvalinek, jež pi'ipevni­ la na žaketu 11a prsou. Tak ctíti chtěla dárce a Ondřej skutečně byl potěšen. Když procházel se po boku Kamillině ulicemi Phmě, 7,dálo se mu, že kde kdo závistivě na něho pohlíží, poně­ vadž ta krásná dívka :7,ajistéjen od něho gbdr­ žela a s chloubou nosila něžné to kvítí na svých prsou.

Na nádraží zjistili vlaky. kterymi by paní Andrlíková mohla pfij eti a byly to všechny noční vlal,y vúbec, ať pi'ijížděly z kterékoliv strany. Kmnilla vyslovila domněnlrn, že ma­ tinka nepochybně pi'.·ijecle od Loun, poněvadž se před svým odjezdem zmiňovala, že by v Lou­ nech měla dúležité i'ízení.

Ondřej navrhoval, aby pi·íjezd t.oho vlaku vyčkali v čekárně na nádraží a když by nepfi­ jela, že doprovodí pouze Kamillu domů a že sám zů•,tane v hotelu.

Kamilla nechtěla, že by jí to matinka brala za zlé. Ondřej nicméně najal si pobliž v hotelu pokoj. Byl pevně odhodlán, kdyby teta Andrlí­ ková nepi·ijela, že zůstane mimo její dům. Pří­ hoda s modelem toho vyžadovala.

Po sedmé hodině vrátili se clomú. Služka vše dle nařízení Kamillina měla pi'ipraveno.

Povečefoli a povídali si. čas pl~ nul aniž toho pozorovali. Ondřej, který dávno již svou se­ stfonici miloval, dnes dospíval k pí-esvědčení, že jí to musí také i'íci. Vždyť odj í:~děl na dlou­ hý čas, na tfi leta a pi·áI si návratu takového, aby ji zase nalezl svobodnou.

"Mílo," pravil Ondřej. "Víš, čemu jsem rád?"

"To nevím." "Že tehdáž -- víš v atelieru -· tetička zničila tvúj obraz ''Den".

Kamilla se zapýi'ila. Vzpomněla na matku a na výklad, který jí o tom dala matlm.

"Než tebe, Mílo, někdo smí malovat, musí býti hotovým a uznaným umělcem. Tím ještě nejsem. Já marně se snažil vtěliti svému obra­ zu po,in.t;on myšlénku. Mft.i štěte·c na to nesta­ čil. Aby tebe někdo maloval, musil by míti vi. ce umění anebo -· 1nénč citu. Já ho měl přiliš mnoho.''

"Ondro!" hlesla Kamilla. "Proč to?"

Nedívala se naň, nýbrž oči měla sklopeny. Cí­ tila, že uslyší něco neslrnnale lichotivého a bála se, že to u<lyší. · "Poněvadž duši vtěliti nelze obrazu, leda to­ mu, !{do je velkým, velkým umělcem. Tim jsem ještě nebyl a dlouho ješt.ě nebudu. Slib mi. Ka­ millo, že až se vrátím, že mi dovolíš, abych opakoval svúj pokus, vlastně nač bych lhal, Mílo, ty mi nebude.; nikdy modelem, nýbrž zústaneš vždy ideálem, který mrtvými barva­ mi vystihnouti nelze.''

"Lichotníku!" pí·erušila jeho chvalořeč I\'.a­ milla, ale z hlasu jejího vyznívala neskonalá radost, že ten, lcterý takto k ni mluvil, byl prá­ vě Ondi'ej.

"Ne, nelichotím, Mílo," ha.ji! r;e pojednou On­ dfoj s tklivě lítostivým piizvukcm. "Kdybych neodjížděl na ta!{ dlouhou dobu, ani bych ti to neříkal. Ale ty musíš o tom věděti, jak o tobě smýšlím. co.. o tobě myslím, s jaký1~1i pÓcity budu na tebe vzpomínati - ".

"Tfl léta, to je hro,,ně dlouhý čas.'' povzdech.: la si Kamilla. "Snad bys tak dlouho tam býti nemusil? Snad by ti stačil rok? Ovšem, tobě

<;

Strana 16.

Ve st.i'cdu, dne :~. list,opadu

Vl!:S'l'NIK

se tam bude líbiti a za krátko zapomeneš na nás všechny zdt."

"Nikdy, Mílo!" se zápalem zvolal oudřcí.

"Zí1staň tedy v Praze, neodjížděj!" · "To nemůšeš mysliti vážně, Mílo!"

"Zcela vážně. Neodjížděj, Ondfoji! Mně se bude po tobě hrozně stýskat;i,kdyi si pomyslím, že jsi tak daleko ve světě."

"Tobě se nebude stýskati, ale mně! Ty jsi byla jediná z celého našeho rodu, ku které jsem přilnul celým srdcem svým. Poslechni, Milo, mám tě rád, strašlivě rád. Teď ti musím řící, když odjíždím. To bude krušná doba, po kterou budu pryč."

"Tak neodjížděj, Ondro, neodjížděj. To pře­ ce jen je vůle tvá."

"Ne, obelhával bych tebe i sebe, kdybych ti přísvědčíí. Sen mého mládí musí býti splněn.

Chci se státi maliřem, kterým dosud nejsem, neboť doba mého účednictví ještě neminula.

Jsem nehotový a musím především dokončiti svá studia. Školou pro malíře je svět a tou ško­ lou jsem ještě naprošel. Co bych si zde také počal. Nějaký ten múj obraz došel sice uznání, . ale jinak mi nevynesly 'ani tolik, abych si za­ koupil plátno, barvy a štětce na obraz nový. Z pouhého uznání ani malíř živ býti nemůže. Co bych si tu tedy počal. Řekni, co bych si tu po­ čal?" '"Vždyť jsi dostal za jediný svůj obraz tolik peněz, že jsí mi tehdáž, víš, přinesl tu nádher­ nou kytici. Podívej se, tam nahoře na kreden­ ci odpočívá, jako tvůj triumf a trochu také Ia­ ko můj, že jsi sobě při prvně vydělaných pe­ nězích vzpomněl také na mne."

Ondřej se zastyděl, že tenkráte lhal. Mávl rukou a dal se pojednou do veselého smíchu.

Protivilo se mu, aby si dále ještě hrál na po­ krytce a proto vyprávěl Kamille obšírně, bez nejmenšího zatajování, jakým způsobem teh­ dáž přišel k penězům a ona k nádherné kytici.

"Ztratil jsem proto v tvých očích, Mílo?" tá­ zal se ku konci a zrak jeho prosebně visel na zracích mladé dívky.

Ta vložila ruku svou na ruku jeho, polože­ nou na okraj stolu, a dala se - do veselého smíchu.

"Já myslila, že bys mohl již kupovati hrady ·a zámky," pravila, naprosto nejevíc sklamaní.

"Leda ty na papíře od Šimáčka, na velíne­ vém papíře a ve skvostné vazbě," smál se také Ondřej. "A to bych musil vzíti ze svého kapi­ tálku. Já dosud nemám příjmů, jen vydání."

"Ubohý Ondro," vesele klonila se k němu Kamilla.

"Uznáváš tedy, že musím do světa?" zvážněv tázal se Ondře].

"A proč?"

"Protože napřed se musím naučiti vydělávati peníze," pravil Ondřej, drže ruku Kamillinu, již nepustil od té chvíle, co mu ji podala. "Vy­ dávati je, tomu jsem se již naučil, ale držeti je pohromadě, to byla vždy má slabá stránka. To­ mu, Milo, bys mne mohla naučiti ty. A kdy­ bych tě poprosil, abys se jednou těžkého toho úkolu podjala, co bys tomu říkala?"

Vedl ruku je.ii ku svým rtům a vzývavě, za­ níceně stápěl pohled svů] do pohledů jejich.

"Tl'i léta!" zasteskla si znovu mladá dívka.

"Než se vrátíš, dávno na mne zapomeneš."

"Předpokládáš u mne, čeho já se obávám u tebe, Mílo. Co mi odjezd dělá nejvíce těžkým, Je myšlenka, že až se navrátím, bude má Ka­ milla Andrlíková již nějakou paní X Y, choti nějakého obchodníka, továrníka nebo průmy­ slníka, neboť o tom stavu blouzní tvá matka.

To bych nepřežil a kdybych to přežil, do Čech bych se již nevrátil, vždyť jen k vůli tobě chci se tak brzo navrátiti."

"Tak brzo," trpce podotkla Kamil1a a zrak její byl zamžený.

noutí jí život spokojený, Jen řekni, že chceš, že ty mi zůstaneš věrnou?"

Kamilla na místě odpovědi skláněla k němu svou zlatovlasou hlavinku a horký její dech sá­ lal Ondřejovi do tváří, Ten ji obiaí, tiskl na svá prsa, celoval lice, rt,y, až v dlouhém polib­ ku ukájelí své roztoužení a neklamnému výra­ zu docházela láska jejich vzájemná.

Tenkráte nevyrušil Je sykot přetékající sme­ tany, ale navrátívší se - paní Andrlíková.

"Kamillo!" rozlehl se sípavý, kvikavý, zlo­ věstný její hlas po pokoji.

Mladá dívka uskočila od oi:idfoje a oba do­ padení milenci s hlavami sklopenými stáli před rozezlenou matkou, z je,jíž zraků sršely blesky hněvu a rozhořčeni, jež bralo jí slova i vládu údů, neboť jinak byla by se vrhla na smělého vetřelce, jenž znesvěcoval domácí její krb. že paní Andrlíková nepozorovaně jako duch ocitla se ve svém bytě, v pokoji, jenž svědkem byl milostné scény mezi oběma milenci, stalo se způsobem zcela přirozeným. Protektorské její poslání zavedlo ji do Strakonic, odkud pří­ jela právě vlakem, ovšem daleko dříve než by­ la očekávána. Drožkou dala se dovésti do své­ ho bytu, kde již připří.iezdu k nemalému své­ mu podivení spatřila. všechna průčelní okna osvětlena. Nebyla v nejmenších pochybnostech, že Kamilla má vzácnou nějakou návštěvu.

Zvědavost ji hnala vzhůru do bytu, ale přede­ vším by si byla přála věděti, kdo byl ten vzác­ ný host, k vůli němuž všechny pokoje byly o­ světleny, aby se mohla přípravítt k náležitému projevu vice méně obřadného nebo srdečného uvítáni, dle toho, kdo právě byl nepředvídanou tou návštěvou.

To i·ícI jí mohla služka, k níž nepozorovaně vklouznouti mohla předpokojem do kuchyně.

Učinila tak. Hlavni dvéře bytu byly otevřeny, kuchyň též, ale byla prázdná, neboť služka před okamžikem byla poslána pro pivo a opo­ menula za sebou aavřítí.

"Pěkl.1ý pofadek," myslila paní Andrlíková. "'Zde by nás pohodlně někdo mohl odnésti."

Však neztrácela času a naslouchajíc přistoupi­ la ke dvefim do obytného pokoje. Zaslechla jen veselý hlas Kamillin, jež s1nála se právě papí­ rovým hradům a zámkfnn Ondi'ejovým.

"Kdo to je, koho to tam má?" ta myšlénka ji rozčilovala. Návštěva dlela pi'es obytný po­ koj v jídelně a pro tuto. vzdálenost nemohla zachytiti jediného souvislého slova. Rozezná­ vala pouze mladý mužský hlas a hlas Kamillin.

Nová znamenitá ji napadla myšlénka. Vkro­ čila-li z předpokoje ho hostinského pokoje, jenž měl zvláštní dvéf'e, nepozorovaně projití mohla až do jídelny a tak ze zadu pi'ekvapiti návštěvu. To mohlo býti i zábavné.

Hned zvolna, opatrně brala za kliku hostin .. ského pokoje. Dvéi'ebyly na klíč uzam.čeny,ale klíč visival v kuchyni na rohožce. Visel tam i dnes. Sejnrnla jej a vynasnaživši se, aby ne­ zpíisobila nejmenšího šramotu, klíčem otočila v zámku a vl{louzlado hostinského pokoje.

"Sama jednou uznáš, že to bylo brzo, až po čase uhlídáš, čemu jsem se musil ještě naučiti, abych dosáhl nejen cíle svých m:něleckých snah, ale i cíle svého srdce a tím jsi ty. Co by­ chom si nyní počali? Tvá moudrá a praktická maminka by se poděkovala nyní za zetě, který ničím ještě není a který také nepodává nija­ kých záruk, že skutečně také něčím [ednou bu­ de. Já si tě musím teprve zasloužiti, musím se tebe státi hodným, musím zejména ukázati, že dovedu svou příští ženu·také uživiti a poskyt-

"0~1cli·e.J ! " vydechla paní Andrliková a jako bleskem projela jí hlavou myšlénka, že jest to vyděděnec a všeho toho důsledky. Příhoda z a­ telieru rázem také oživla v její paměti. Ale dech se jí ta.ii!, hrdlo měla jako sevřené, údy vypovídaly poslušnost a tak jen stala se svěd­ kyní toho, když Ondřej v náruč vzal Kamillu, ji celoval, líbal a ona se mu podávala v úplném bezvládí a zapomenutí. Jako káně mezi holubi­ ce, tak byla by se vrhla mezi prostopášného Ondfoje a cti 'své zapomnělou dceru, ale jako

Dvei'.-mi, vedoucími do vedlejšího osvětlené­ ho Síllonu. vnikala sem zář a paní Andrlíková viděla. že hostinská postel jest odestlána. Ulek­ la se toho. Komu odvážila se Kamilla v nepři­ tomnost,i matčině nabídnouti přenocování?

Mladý mužský hlas. matka mimo dům. Kamil­ Ia v dovádivém smíchu, to bylo přespříliš, to pfosahovalo všechny meze slušnosti.

Po špičkách. sotva dýchajíc a rozčilením se třesouc, prošla salonem a tak vpadla do zad m\lencům. jež z tét.o strany nejméně se nadáli nějakého překvapení. Měli-li vúbec nějaké dvé­ fo na pamět;i, byly to jen ty, .iimiž vstoupiti mohla služka, přinášejíc pivo a ta ještě se ne­ mohla vrátiti.

•,

1931.

pi'ikována nemohla se hnouti z místa a musila přihlížeti.

"Kamillo!" Ten výkřilt vydral se jí posléze z. prsou, ale zněl jako bouře, jako blesk z čista ja:ma a t.akovýtaké mčl účinek.

Ondfo.i první nabýval rozvahy a f;fobauzná­ val, že tak. jal{ nyní objevoval se před tetou, musí dáti ihned phměřené vysvětle11í,necítil se přece v nejmenším pflstiženým při zločinu.

Vždyť každým zpúsobem byl by vyčkal návra­ tu tetina a byli by jí společně s Kamillou svě­ Nli, že se zasnoubili spolu pro celý život svůj.

Leč nyní stál pi'ed hněvem stršicími zraky těž­ ce uražené paní. Ku své omluvě neměl proto než plné, nepokryté přiznání.

"Tetičko!" pravil vroucně. "Kamilla je mou nevěstou."

A Kamilla jako by jediným tím slovem pro­ buzena byla k životu, pi'iskočila k matce a ob­ jala ji, jak na uvít.anon, tak na označení, že slova Ondfojova jsou také slovy jejími.

Leč paní Andrlíková byla zcela jiného míně­ ní o tom, co se sluší rt patří a proto rozezleně dceru svou odstrčila a na Ondi'eje metala zra­ ky plné nenávisti. Řeč se jí'vrátila a jen hovo­ říc, těžce oddychovala.

"Teď vás znám,'' pravila, upírajíc nemilo­ srdné své pohledy na Ondřeje a vykajíc mu, aby mu naznačila naprostou svou nesmiřitel­ nost a plnou míru svého opovržení. "Teď vás znám, jako vás již poznal dávno múj bratr, váš vlastní otec."

"Ale, tetičko, pro Búh ·-·· " ·~Neříkejtemi tak: a nedovolávejte se Boha, kterého neznáte. Kamillo, hned mi pů:jdeš od­ sud, já s tímto pánem mám několik důležitých slov k promluvení, vlastně jen tu zftstaň, ať to slyšíš též. Váš otec vás nezná, vydědil vás pro vaše bezbožnosti a já vás nechci znáti též.

Skvmon pro Kamillu bude vždy, že vás kdy po­ znala."

"Tetičko!" prosebně vztahoval k ní ruce On­ dřej.

"Maminko!" se vzlykotem vrhala se Kamilla k nohoum matčiným.

"Já vás žádám, pane, abyste ihned opustil múj diim, kde není pro vás místa," přísně, s po­ výšeným hlasem pravila paní Andrlíková na mysli majíc odestlanou hostinskou postel a na­ prosto si nevšímajíc pronesených proseb. "Mftj dóm je uzavřen pro lidi, které nechce znáti ani vlastni otec a byť i toho nebylo, po tom, co se stalo zde, sama nikdy bych znáti nechtěla. Jen jděte, pane, jinak zavolám na pomoc stráž."

A jako na zavolání zavznělo z pi'edpokoje hlučné uzavření venkovských dveří, Kterým vnímavá služka oznamovala příchod svůj.

Paní Andrlíková úplně již se ovládajíc, na paměti hned měla čest svého domu. Nepřála si, aby služka, nebude-li toho nutně třeba, vnikla úplně do tohoto rodinného tajemství.

Rychle proto spěchala služce vstříc, aby nemu­ sila ani do pokoje vstoupiti.

Mžikem byl Ondi'ej 11 Kamilly a zvedal ji z pokorné její polohy.

"Mílo. odpusť mi." "'Ty mi odpusť, Ondro.

"Zůstaneš má, viď?"

"Věčně, Ondro!"

"Pak chraň tě pouze Bťlh! Doufej, že lépe jednou budu přivítán, než odcházím. Ty jsi mou vftdčí hvězdou. Pro tebe chci žíti a pracovati.

S Bohem, Milo, na dlouho s Bohem.''

A nedbaje právě prožitěho nebezpečí a pří­ koří přivinul Kamillu na svá prsa a vtiskl jí horoucí polibek na čelo.

A jen ji pustil, již vracela se paní Andrliko~ vá.

"Nuže, pane, pújdete dobrovolně?"

"Ano, tetičko, již jdu. šetřte, prosím; Kamil­ ly. Má-li někdo viny, mám ji já." . "Jděte, jděte!"

A Ondřej šel. Zločinec v okovech nikdy Je­ ště neodcházel tak pokořeným, zahanbeným, svrchovaně nešťastným, jako odcházel Ondřej z domu své dobrotivé tety, kde zanechával vše, co vázalo jej nyní k životu, svou nevěstu.

Ještě téže noci rychlík jej unášel k Mnichovu.

(Konec dílu prvniho.)

(Pokračováni.).

Ve středu, dne 3. listopadu 1937.

Rus, který pohřbil negusovu nsi v,v•

ÝVALÝcarský plukovník T. E. Konovalov, B který po bolševické revoluci uchýlil se do Habeše a působil tu jako negušův technický poradce, vydal právě svědeckou knihu o po­ sledních dnech černého císařství. Dlouholeté působení Konovalovo u negusova dvora je do­ sti nejasné. Těsně před vypuknutím války vy­ pracoval Konovalov plán habešských opevně­ ní na severu a s počátku vystupoval v krajině Tigre jako vojenský poradce místních náěel­ níků, Celá Tigre pak rychle padla do rukou Italů. Konovalov se potom přldružíl k císaří Hallé Selassié a byl původcem negusových ne­ zdařených operací. Zvláštní je, že po negušo­ vě útěku ze země zůstal bez obav v Addis Abebě, vyčkal přichodů Italů, nebyl podroben žádným následkům, bydlí nadále ve svém do­ mě a napsal tu válečné paměti. které profesor Micciché, také jeden z nekdejších negusových poradců, přeložil právě do italštiny. Konovalov líčí zejména desolátní poměry v habešském vojsku a vyzdvihuje situace, z nichž některé působí tragikomicky.

Negušovy rozkazy pro Sejuma před zahá.jen,ím bojii.

Když pluk. Konovalov odjížděl z Addis A­ bebby na severní frontu, kde se očekával prv­ ní nápor Italů, dal mu prý negus tyto příkazy: "Doporučte Sejumovi, aby neútočil. Spíše ať hledí projít opevněním a vniknout do Eritreje, kde ho obyvatelstvo očekává, aby mohlo po­ zdvihnout zbraně proti svým pánům, Italům, jež nenávidí. Až budeme v srdci Marebu, Ita­ lové budou ztracení. Také určitě jsou!"

Rozhovoru byl přítomen také habešský mi­ nistr veřejných prací, který dodal: "A jestli­ že Italové vniknou na naše území, uděláme to jako Rusové proti Napoleonovi!" - "Určitě!" potvrdil negus, Konovalov dostihl rasa Sejuma na jeho dvo­ ru, ale tígerský vládce rozhodně nesdilel · ne­ gusovo mínění, že erítrtlské obyvatelstvo je hotovo spojit se s Habešany. Konovalov mu vy­ světloval situaci na mapě, ale ras mu odpově­ děl: "Nemyslete si, že jsem jako ras Kassa, který je schopen dívat se na mapu po celé' ho­ diny. Mně neřeknou mapy docela nic."

Bohatý arsenál rasa Sejuma, ale ne pro armádu Ras Sejmn měl velké arsenály pušek, kulo­ metů a nábojů, ale vojáci nedostali nic. Habe­ šané dávali stále přednost šavlím a vytrvale 1ujišťovali: "Rozsekáme je jako berany!' Dne 3. října byl Konovalov svědkem prvního ital­ ského náletu na Aduu. Ras Belum, který po prvé spatřil letadla, dal se prý zděšeně na ú­ těka ukryl se v jeskyni. Když potom dopadly první italské bomby, seděl Sejum uprostřed jeskyně na polštáři, zdvihal oči k nebi a volal: "Velký bcže habešský, co se to děje?"

Válečná porada rasa Sejuma a rasa Kassy v Tembienu.

Po porážkách v Tigre uchýlil se ras seíum do Tembienu. Konovalov ho následoval. Sejum posílal .negusovi zoufalé zprávy, ale Hailé Se­ Iassíé ho utěšoval, že co nevidět přijdou Habe­ šanům na pomoc jejich spojenci. Myslel ne­ pochybně Angličany a Společnost národů ...

V polovině listopadu byla severní habešská armáda soustředěna v Tembienu. Ras Sejum a ras Kassa konali společnou válečnou poradu, při které pobízel leden druhého, aby podnikl útok na Italy. Nikomú se valně nechtělo. Se­ jum odkazoval na Kassu, že prý má více voj­ ska a vťtbec všeho dostatek. Ras Kassa se zdráhal. Považoval za prospěšnější stáhnout se na jih k Amba Alagi, kde vy vyčkal přícho­ du rasa Mulughetty, který táhl v čele velké armády na sever. V tu dobu oznamovali vyzvě­ dači, že také Italové nastoupili pochod na jih a že již postoupili 50 mil od Macallé. - Zprá­ vě oba rasové nevěi'ili. Po nekonečných hád­ kách se usnesli, že Italové postoupili jenom o 20 mil. Kolik měN jedna míle, o tom z nich nikdo neměl ani tušení,

Strana 1'1.

Vl:BTNht Názory kněží o pol'ážkách: Je příliš mnoho hříšníků.

Pi·ed zahájením boji't, i potom až do druhé bitvy v Tembienu, Habešané prohlašovali, že jejich jeden bojovník stačí na deset vojínú evropských. ~as Kassa ještě 26. ledna prohla­ šoval Konovalovi, že italská ·děla a letadla jsou pouhé hračky a že pravá síla se ukáže až na konec při boji muže proti muži. Za stanem starého vojevii.dcemodlil se zatím zástup kně­ ží za vítězství habešských zbraní, ale nábo­ ženské zpěvy zanikaly v rachotu letadel a v explosích bomb. "Tentokráte Bť'th nám nepo­ mftže", sténali kněží, "neboť v Habeši se na­ hromadilo přiliš mnoho hi'.'íchúl" Císař Ballé Selassié: "Všechno pok1•ačuje normálně ••."

Postup Italů. byl stále dravější. Ras Kassa vyzval nakonec Konovalova aby se odebral do Quoramu k negusovi, který má "velkou ar­ mádu v naprostém poi'ádku." Sám zť'tstal na místě, aby prý hájil Debra Ambu. Rus odce­ stoval za noci, v ohni italských kulometťl. Dne 2. března dostihl negusova tábora. Hailé Se­ lassié, sotva spatřil svého ruského rádce, zvo­ lal: "Všechno pokračuje normálně. Dosud kla­ deme silný odpor a v tom není 1ůc hrozivého."

Po chvíli pak dodal: "Rozhodl jsem se napad­ nout Iti;tly v jejich táboi'e Mai Ceu než dostanou značnější posily." · Negus obýval ve Quoramu velkou jeskyni, pěkně vytapetovanou, ve které stál improvi­ sovaný císařský trťm. Na negusuv .rozkaz vy­ pracoval Konovalov plán útoku. Když neguš návrh schválil, připsal ještě vlastnoručně na náčrtek: "Neusmrcovat nepřátele, kteří se vzdají, a v každém případě dopravit zajatce do zázemí."

Negusův obdiv nad statečností italských letcu.

Mezi Habešany byla rozšířena pověst, že i­ talský "vanna alaka" nejvyšší velitel, poká­ ml syny Mussoliniho, že prý létají příliš nízko a vydávají se v nebezpečí. Od té doby, kdykoliv se italské letadlo objevilo nízko nad hlavami Habešanů, ozývalo se v habešských fadách vo­ lání: "Mussolini ligg" - Mussoliniho synové.

Dne 26. března se málem stalo, že velké ti'í­ motorové letadlo vletělo přímo do negusovy jeskyně. Císař v tomto okamžiku zvolal fran­ couzsky: "Jsou to skutečně hrdinové!" Téhož dne došly pak zprávy, že Italové· dostali velké posily a že negusovy plány na útok jsou zce­ la beznadějné.

V příštích dnech sešla se u neguse poslední válečná rada. Mailé Selassié, úplně skleslý, prohlásil Konovalovi, že už docela nic neví a že úplně ztratil hlavu. Bylo rozhodnuto na­ stoupit útěk na jih. Konovalov zorganisoval ještě malý oddíl, který měl císaře doprovodit.

Na negusovu hlavu posadil Konovalov ocelo­ vou přilbu. Hailé Selassie to trpně·snesl.

Dne 30. dubna negus - vyčerpán a zničen - přišel do svého paláce v Addis Abebě. Uza­ vřel se tam s britským vyslancem a po ukon­ čení porad dal rozkaz, aby bylo naloženo všechno zlato a stříbro a dopraveno do Džibut­ ti. Nato negus doprovodil na nádraží i svou ro­ dinu. Vlak odjet Císař sám vrátil se ještě do paláce. Vběhl . do trůnní síně, strhl hedvábný baldachyn nad trftnem a zvolal ke své družině: "Vezměte to všechno! Nenechávejte nic Italum!" Nato o­ pustil palác, město i zemi. V Addis Abebě za­ čalo plenění.

Japonsko prý spasí svět.

Pověstný dobrodl'Uh, bývalý anglický posla­ nec pastor, budhistický mnich a vyzvědač Tre­ bitsch-Lincoln,zasáhl nyní o čínsko-japonské­ ho sporu. Nedávno opustil budhistickÝ:klášter v Tibetu, kde žil několik let, a objevil se v se­ verní Číně. Vystupuje nyní pod jménem čas­ kun. Založil v sev. Číně spolek, který vášnivě propaguje heslo, že Japonsko pi•inese světu lepší život. než mu přinesla vláda bílé rasy a křesťanství. Běloch se stal největším nepří­ telem bílého plemene.

Jen 30 procent obyvatelstva ve světě zná zlo­ zvyk libá.ni, 70 procent lidstva jej nezná. -

tiond$nBk.$ ústav mrtwt\ t>,, §1\\~nQ§tl,

.,

AMERIČAN CESl'OVAL N:ĚMECKEJU.

Leonard Lyons, redaktor New York Postu, cestoval nedávno Německem a zaznamenává ve svém listě několik zajímavých postřehli za své­ ho pobytu v Tfotí říši.

Ošetřovatelky v nemocnicích v celém Něme­ cku dostaly pokyny tajné policie, aby věnovaly zvláštní pozornost pacientt\m s vysokými ho­ l'ečkaml. Maji podávat policii zprávy o všech jejich poznámkách a výrocích, nepi'íznivě se dotýkajících nacistického vedení.

Pi·ed poslední návštěvou kancléfo Hitlera v Kolíně nad Rýnem byly židovské rodiny, bydlí­ cí v ulicích , kudy měl jeti slavnostní prť'tvod, navštíveny tajnou policií. Židé byli donuceni podepsati prohlášení, že se za parády nebudou na Fuehrera ani z okna dívat.

Když si nedávno dovolili něktei'í kritikové nepřízpivě posoudit jakousi hudební komedii, poručil Julius Streicher, aby pl'išli na je\liště a sami zatančili kritisované scény. V hledišti se­ děli řehtající se členové divadla. Měla být kri­ tikftm demonstrována jejich "méněcennost".

Ukázka, jak pan Streicher donucuje tisk, aby tančil podle jeho "melodie".

Kterýsi divadelní podnikatel, který chtěl zlepšit svůj pi'íjem, uveí·ejnil zprávu, že uspo­ i·ádá pi'edstavení se zvláště slavnostní úpra­ vou, a že každému, komu se to nebude líbit, vY­ platí 500 marek. Divadlo bylo nabito. Nikdo ne­ protestoval a nežádal o vypsaný obnos. Slav­ nostní úpravu jeviště tvoí:il totiž obraz Hitle­ rúv.

Fuehrer'fiv zástupce a ministr R. Hess 2aká­ zal všem členftm strany studium esperanta a všech jiných umělých mezinárodních jazyk'fi, jakož i spolupráci ve sdruženich, které mají podobné zájmy.

Stráž na točně ohrožena.

Do Moskvy pl'icházejí od sevemí točny ne­ obyčejně poplašné zprávy. Ledová kra na níž Papanín a druhové konají svá polární měření, je v krajním nebezpeči. Je hnána velkou prud­ kostí do teplých vod Atlantického oceánu. _: Opouští ústfodní polární oblast s takovou rych­ lostí, že snad nebude ani kdy, aby jí pi'išla na pomoc letecká výprava z Moskvy a k jejímu zachráněni budou muset pl'ispět především··· letadla, hledající v polární oblasti Levaněv­ ského. Teplota vody, na níž se kra v polári1í noci pohybuje, rychle stoupá. Kdyby byla kra zahnána na volné moí·e, n1uže to znamenati zkázu celé výpravy. Dosud nebylo v Moskvě rozhodnuto, zda se za daných okolností nemají Papanín a druhové se své stráže okamžitě vrátit. Setrvávají dále na svých místech a po­ kračují ve své práci. Ostatně nemohou ani jinak, protože se mohou vrátit jedině letadly.

Práce záchranné výpravy měla by v těchto dnech nejvýhodnější pomínky. Od 17. do 26. října se vynoi'í nad ústi·ední polární obla&tí měsíc a jeho světlo by stačilo l{ tomu, aby se ·letadla záchranné výpravy mohla orientovat.

Varšavská světová výstava chce 1,řeko11atPaříž V Polsku se rozhodli uspořádat roku 1943 ve Varšavě světovou výstavu k oslavě pětadvacá­ tého výročí obnov:y nezávislosti. Výstava má být větší než pařížská a je pro ni určeno pro­ stranství 65 hektarů na bi'ehu ViŠly.Výstava bude přímo spojena se zo::ilogickouzahradou.

Nyní se již na těchto pozemcích pl'ipravují sady a sázeno několik tisíc stromí.i..A ještě si Poláci stěžují, že na organisaci výstavy jim ' nezbývá mnoho času.

Královský palác má nové kryty.

Aniž o tom co proniklo na vefojnost, byly 'llyní dostavěny v královském paláci kryty pro­ ti leteckým a plynovým útoku.111. Všichni o­ byvatelé paláce od krále až do kuchtíka dosta­ li nyní přesné pokyny, jak si při útoku počhiat. z lodýnské hasičské ústfodny byly zase po dlo"uhém čase p::islány clo královského palá­ ce hasiči ,aby byly přezkoušeny všecky hydran. ty, pomucky pro hašení požárťt, žebříky atd.

Král Jiří VI. jeví živý zájem o práci civilní pro­ tiletecké obrany. Také za světové války byl londýnský palác zajištěn proti leteckým bom­ bám, ač bylo známo,_že německy císar· nařídil letcťtm, aby palác .šetřili.

Itu.na

správné jednaní "reformá­ N EPOCHOPÍME tora anglické armády", jestliže si neuvě­

domíme předem jedno a sice, že Anglie nemá systém povinné vojenské služby. Anglická ar­ máda je armádou dobrovolníků.

Angličané, stejně [ako Američané, Jsou ducha protívoiá­ ckého, Povinné odvody považují za přežitek ne­ volnických dob. Ale teď pojednou Jsou posta­ vení před nutnost vyrovnat, se vojensky Něme­ cku a Ualii. Uvažovalo se chvíli také o povinné vojenské službě; ale odpor proti ni u Angličanů nepřekonatelný. Proto anglický ministr vojen­ ství je nucen se postarat, aby vojenská služba byla právě tak· přitažlivým povoláním, jako kterékoli jiné povolání občanské. Jak to dělá, poví nám poutavě náš článek.

V těchto dnech se celá Anglie srdečně smála svému ministru vojenství, Leslie Hore-Belisho­ vi. Jako host se účastnil velkých podzimních manévrů ve Francii. Jednoho dne o píi.1 sed­ mou hodinu ranní byl stanoven technicky do všech podrobností pi'ipravený generální útok, [enšměl anglickému hostu přesvědčivě ukázat výkonnost francouzské branné moci. Poplašné sirény ječely, anglický ministr vojenství, vzne­ šený host, se mrzutě probudil;dal si zavolat ho­ liče, nasnídal se v posteli, obrátil se na druhou stranu a - znovu usnul. v půl jedenácté přišel, záře dobrou náladou, na "bojiště". Manévr mohl započít se čtyřhodinovým zpozděním.

V Londýně se vypravuje, že velitel francouz­ ského generálního štábu generál Gamelín uví­ tal anglického mínístra voíenstvt těmíf.o slovy: "Mfižeme počítat s tím. ž,e talté- ve váS..něm ntt­ padě se Anglie dostaví na bojišt,e čt,yi·i hodiny po francouzské mobilisaci . .. ? " Ale. toto malé překvapení, jež velitel angli­ ckých armád pi·ipravil Francouzúm, není nic proti tomu, co s ním v posledních týdnech za­ žili angličtí vojenští hodnostáří.

Tento ministr vojenství se ničím nepodobá typu železného vojáka, jak jej ztělesňoval Foch a Hindenburg. Nemá v sobě hola nic z tradice sahající až do středověku, podle níž voják tvo­ ří zvláštní kastu, samostatný typ. Zdá se, že známého pražského advokáta dra D CERU H. odvezl si jako ženu ředitel Indočh1ské banky v Singapuru Busson. Život mladé Pražačky se úplně změnil, když se octla v mí­ stě vzdáleném od jejího rodiště přes 10.000 km; Dopisy, které nyní píše domů, překypují ovzdu­ ším zvláštních a podivných zkušeností. V jed­ nom popisuje návštěvu japonské čajovny v Singapuru: "Množství Japonek v kimonech spěšné při­ bíhá. V přední místnosti to vyhlíží jako v obuv­ nickém krámu. Stojí tu pěkně v řadě dvacet párů střevíců a vedle nich několik párů tre­ pek. Také já odkládám "nedůstojné" střevíč­ ky, obouváni trepky a jdu za služkou, neustále se přede mnou uklánějící a usmívající. Na schodech potkávám několik Japonců.. Jsou také v kimonech a plštěných trepkách. Poznávám je - jsou to šéfové a ředitelé největších ja­ ponských obchodních domu a bank v Singapu­ ru. Ve dne chodí v nelkorektněíšlch šatech evropského střihu, večer oblékají kroj l?VÝCh . předků. Zde se mohou plně oddat svému po­ hrdání bílou rasou. Japonci tvrdí hrdě, že mají barvu zlata, bělošivšak jen barvu stříbra."

"V prvním poschodí odkládáni také trepky a bosky vstupují do malého salonku, kde mám prožít dnešní večer. Při jídle hrají čtyři gejšy na nástroje, podobné kyt,arám. Doprovázejí .ii­ mi svů] zpěv, podobající se ptačímu štěbetání.

Chvílemi se tiše otevrou některé z posunova­ cích dveří ··- vrchní ge.iša Re přesvědčuje, že vše jde podle pravidel přísných mravů .Mí slečny [sou zde jen proto, aby zpívaly a hrá­ ly. V:y:ma.ií se také v umění bavit hosty pro v'ifocky pódřadnělš! úsluhy jsou po ruce služ­ ky. Zjistila jsem, že jedna gejša mluví trochu anglicky. Nabízím jí kousek čokolády. Chápe se ho oběma rukama a najednou přiskakuji o­ statní hladoví vrabci a kup! se kolem mne. · Když je čokoláda naladila poněkud důvěřívě­ ji a jejich dozorkyně

Vt středu,

tfll!ITMIB:

18.

zmizela, začínají

ta1~čit.

Reformátor anglické armády.

Belishovi je stejně neznámý pojem "podtizené­ ho" Lak právě jako pojem žoldnéře.

Muž, jemuž byla velkou školou světová válka, zná jen pojem "camerad". V moderním státě jen dobrý občan múže být dobrým vojákem," řekl prý jednou tento nejmodernější ministr vojenství na světě.

Belisha zprvu se vúbec necítil povolán pro vojenskou dráhu. Před válkou studoval několik semestrů v Heidelbergu, kde se naučil něme­ cky, potom šel do Paříže na Sorbonnu. V roce 1914 byl v Oxfordu, pohřížen do velké· vědecké práce. Při vypuknutí války profesoři a kama­ rádi ho zapřísahali, jako jednoho z nejnadaněj­ ších a nejnadějnějších studentii, aby zůstal vě­ ren vědě. Šlo však o Anglii! Belisha se hlásil na frontu, brzy se vyznamenal, a ku konci vál­ ky z hloubavého studenta byl již major!

A všechna opatření, jimiž dnes tak často pře­ kvapuje staré vojáky, vyplývaji z jeho zážit­ ků na frontě za s'větové války. Tam se naučil, že modemí války nelze vyhrát se slepou po­ slušností. Mnohem silnější zbraní je duch ka­ marádství, jenž spojuje důstojníky s muž­ :,tvem. že "konserval,ivuí Britanie'' v Lět.o Qsudové hnrlh:iě post,avlla v čelo sve arrnády muže s tak rcvoluc'mimi a posvěcené tradici odporujícími názory, a že jeho opatření nevyvolávají váž­ ných bouří protestu, ukazuje, jak velký vý­ znam se dnes přikládá právě dílu tohoto muže.

Vypravuje se, že při jednom z jeho posled­ ních nařízení, jímž byl zrušen .také pro muž­ stvo nucený pobyt v kasárnách, jeden z mini­ strú mu pravil: "Vždyť to je revoluce, co dělá­ te s naší armádou!" Belisha na to odpověděl: "Anglická armáda potřebuje revoluci - neboť Britanie musí mít národní armáduP' Po těch­ to slovech zmlkla i tato oposice.

V rámci tohoto článku nelze dát.i celkového přehledu o velkém teorganisačnim díle Belisho­ vě, Ale ať ,iiž prohlásí, že všichni vojáci, kteří překroěíll 21. rok života a dokončili svůí počá­ teční výcvlk, nemusí bydlit v kasátnácb, at/ nejrfumějšími propagačnimi pro::;t,ředky se sna­ ží přimět nováčky, aby se hlásili do vojenské služby, t,rva.iici 21 let, čímž zisk.aji nárok mt pensi, ať přizpůsobuje uniformy "lidským'' po­ třebám tak dalece, jak jen to dovolují vojen­ ské nezbytnosti ze všech těchto opatření mluví železná vůle vybudovat skutečnou angli­ ckou národní armádu.

Dopis české ženy ze Singapuru.

Rozpustilá veselost, tleskáni, dětinské poska­ kování ... čas rychle ubíhá, na moři zvolna u­ hasínají světla rybářských člunú ..•. " "V těchto jižních zemích· následuji za idy­ lami dost často hrftzné grotesky. Pa.ni Bussono­ vá byla pozvána společně se členy mísfoj ko­ lonie Evropanú na slavnost domorodci'.i thaj­ pusam. V ulicích hindustanské čtvrti se vlní nepřehledný dav. Na prsou a čelech temně černých Hindustanců bílé svítí zname1i.í jejich kmenové pi'íslušnosti, namalované barvou· ze sušeného kravského lejna. V jejich tvářích je výraz veliké pokory. Ztrácím se v tomto zástu­ pu bez břehú. Chuchvalce posvátného kouře zatemňují smysly, propadám se kamsi do stře­ dověku ... " "Ječivé hlasy domorodců se na.jednom změ­ ní v hysterický křik. Tu se mým očim naskýtá podívaná, budící hrůzu. Za pokřiku pološíle­ ného davu, za zpěvu kněží blíží se pruvod.

Chlapci s kouřícími miskami navívaji palmo­ vými ratolestmi hypnotisu.iící a dech vyráže­ jící páry do obliče.iú blížících se mužů, jejichž jsou sl;rhány bolestí a únavou, oči obráceny v sloup. Potácejí se, hroutí se a namáhavě v.sta­ va.ií. První kajícník nese na hlavě malý oltář, podpíraný dlouhými jehlami, zabodanými do prsou, zad a boki'I. Na těle muže je vidět pe­ stré vzory květfl. vyznačené zapích11utými je-. hlami. Dlouhá jehla, procházející oběma tvá­ řemi . .ie na obou koncích opatřena kyticemi.

Druhému kajícníku visi z ú11t jazyk, pokryty pěnOU. vJ\'l proboden kOpÍn:t.

Jako koruna •tOhO· • , . . .. , tostrasldelneho prfivodu následuje bytost, ~atřená posvátným pop,elem - v J,e;ho sv~le~h,, na zádech jsou upevně~y železné skQby, ktě~· , , '

na

dne 3. listopadu 1937,

Národní armáda je životní nezbytností ve státě, jenž nechce zavést všeobecnou brannou povinnost, přesto ale je nucen dokonale se vy­ zbrojit. Metodami staré armády nebylo lze to­ hoto cíle v Anglii dosáhnouti. Proto povolali Belishu. Již dnes se ukazuje, že jeho nové, té­ měř revoluční metody zpopularísovaly armádu a že s každým týdnem roste počet přihlášek, jichž bylo ještě před nedávnem tak děsivě má­ lo ...

Při těchto cílech je pochopitelné, že nynější situace vyžaduje od anglického ministra vojen­ ství zcela jiný pracovní postup, než tomu je v jiných zemích. Belishovi nestačí být zdatným vojenským organisátorem. on je současně také ministr propagandy své armády. Jo t:o fanati­ cký p1,-ycholog. .i<"nž nade vlm ceni dušovni o­ dolnost voJensl,ého oddílu. Ráct pti své práci improvísuje, neni jedhH' malkko1;t.i, o niž by se nepřesvědčil osobnč.

A teď zaspal pfi francouzských manévťech .... Žádný útok ho nepřivede z klidu a jeho zvyklo­ stí. Ale přece v Londýně sotva který ministr je dříve u svého pracovního stolu než on. Histo­ rická květnová noc, kdy I-Ioi·e-Belisha proseděl s pátku na sobotu celou noc u psacího stolu, je v Anglii stejně známa jako okolnost, že si letos vftbec nedopi'ál dovolené. Jeho kolega­ ministr má pravdu: co Hore dnes dělá s angli­ ckou armádou, to je "revoluce", ale tento revo­ lucionář ví, co chce ... rých visí řemeny - táhne jimi těžký obětní vůz. ,Ieho oči jsou plny vytrženi a hledí k ne­ bi.. . Nešťastníci pnt.ovali několik kilometrú ve žhoucím tropickém úpalu. Di'íve než je po­ sadí někam do kouta, vytahují jim kněží s o­ bratností zkušených chirurgú jehly, skoby a kopí z těl. Není tomu dávno, kdy kola obětního vozu byla opatřena ost.rými noži a rozřezáva­ la těla žen, které uchváceny náboženským fa­ natismem. vrhaly se pod ně i s dět.mi. Anglic­ ká vláda teprve po velikém odporu tento bar­ barský zvyk odstranila."

"Dcera pražského advokáta není jedinou če­ skoslovenskou občankou zde. Je tu. syn zná­ mého pražského výrobce sladu a majitele bý­ valého hotelu "Evropa" na Václavském námě­ stí. Žije tu se svou druhou ženou, púvodem z Mnichova. Je tu Pavel Robitček, ředitel obchod­ ní společnosti, který se nedávno oženil s dce­ rou plzeňského obchodníka s dřívím - niko­ liv ovšem. přímo, nýbrž "in absentia." To značí, že ženich byl v Singapmu a nevěsta v Plzni. ženichovo "ano" vyslovil z pověření a .zastou­ pení jeho právní zásl;upce před súatkovým ú­ řadem v Plzni. Po takových obřadech vyměni­ li novomanželé mezi sebou blaho}.frejné tele­ gramy na vr.dálenost 10.000 km. Novopcč.ená manželka je stále ještě v Plzni a odJede tepťve 27. řijna z Terstu. Podobné sňatkové obfady jsou v Singapuru, kde plat;í angUcké 7.áknny, něčím nezvyklým. Bylo nut.no se pforlem :,-.mí­ řit s řadou výhrad. Na d1·,11hé i::ti-aně dovoln.ic to holandský 7.ákon, když ženich .k v kolonii a nevěsta v Holandsku. V káždém příM"lě mu­ sí jít o velikou láskn. když dovedP. 1~1·"1di>11011t·, ti:i.kové vzd:oíJenosti. A pfoce Jso11 .icšf;/<. lirl(i, kf:11ří tvrdi, že naše doba nezná r011umf,iky."

z,a

Sháňka. po nalezištích

mi\m.

•• • }1 Cell mevdi Vevntlie se st oupaJ1c1c . · ,

11Yl1Í VPl. .

ká péče. :hledání nových nalezišť. T<1 k .. hvl.o ·. zji&těno . te Vermiřovicích a ve Slovi11k,ách a . '.11edávpo 1~1.\ Vl'Chu Bohutíně Y seyerní . Mor::i:ve~ I

V~ středu, dne

"'·

s.

listopadu 1~3"1~

Strana 19.

VISTNfK

BÍDA A TŘI ÚRODY ZA 1 ,lEDEN ROK.' · · (Pokračován! se stúmy 1.) · · Ni a přes 42% zemědělců nucených si přípach­ tovat. Nyní je asi polovina orné půdy obdělá­ vána majiteli, druhá polovina je v pachtu. Zá­ konné ochrany pachtýřů není. Majitel je opráv­ něn vzíti kdykoliv pachtýÚ půdu i s úrodou.

Pachtýřl musí mít ručitele, který ručí za pach­ tovné pro případ jeho insolvence. Pachtovné se platí většinou v uaturaliíeh. Průměrně ode­ vzdává se majetelí polovina úrody. Řidčeji se platí penězi:' 2s,;1,. tržní hodnoty sklizně. Maji­ telé pudy jsou často i obchodníci s rýží, banké­ Í'i, Ilchváří a podobně. Pachtýř je u nich stále zadlužen, neboť polovice sklizně nestačí na výživu do nové žně.

Zemědělstvi nese pi'i tom přes 80% všech da'ni. protože uměle pěstovaný průmysl je všemož­ ně protežován. Zadlužení zemědělstva je přiro­ zeně ohromné, 7-8 miliard yenu. Ročně stou­ pá toto zadluženi 600 mílínu yenů. Strava 1·01níctva je nepředstuvíteíně bídná: často jen trochu řídkého vodového lektvaru z rýže. Maso jí rolník nejvýše jedenkrát do roka. Blíže po­ břež] může si někdy dovolit i zlepšení stravy: vařené rybí hlavy. Tisíce dívek je za těchto poměrů prodáváno rodiči do "nevěstinců. Sta­ tisíce mladých lidí proudí do měst, aby v prů­ myslu hledali obživu. Tím ovšem snižují nízké mzdy bezzemků, ktei'í již před nimi nalezli ob­ živu v městech.

Poměry japonského rolnictva jsou beznaděj­ né. Vláda nic pro zemědělství nečiní. Některé kruhy armády jsou si vědomy těžké situace rolnictva, ale nemají plánu jak pomoci. Mimo to jsou zachváceny zaslepeným ímperalísmem, žádají stále nové zdokonalení zbraní, tedy no­ vé a nové· rozšiřování průmyslu, nové a nové daně a útisk rolnictva. Japonsko je země, kde armáda není už prostředkem ochrany státu a národa, nýbrž cílem sama sobě. Tento pře­ bujelý militarismus roste ve všech diktatu­ rách. Japonsko jen v tom směru dále pokro­ čilo než Italie a Německo. Ale i tam životní roveň obyvatelstva stále klesá a klesá přede­ vším úroveň rolníka. Armáda japonská vidí spásu v zahraničním dobrodružství: odůvodú­

ňuíe jeho nutnost' populaění otázkóu Japon­ ska. Klamně: Japonská mateřská země pro­ dukuje stále sama téměř vše, co národ k vý­ živě potřebuje. Pěstitelé rýže na Korei a For­ mose (japonská kolonie) u nyní trpí potížemi intensivní kulturní a hospodářská politika odbytu svých plodin. Co Japonsko potřebuje, je , intensivní kulturní a hospodářská politika vnitřní a především záchrana rolnictva, které je zotročeno a platí svou krvi ímperalísm vlád­ ců, Dr. Oskar Odstrčil.

President Lebrunt Ve skle jsou Čechoslováci mistry.

President Francouzské republiky Alb. Lebrun, provázen šéfem protokolu Lozé a generálním tajemníkem pařížské výstavy Labbé, vykonal včera dopoledne soukromou návštěvu pařížské výstavy a zastavil se m, j. v čsl. pavilonu. Před vchodem uvítal presidenta republiky vyslanec · dr. Osuský s náměstkem čs. generálního komi­ saře, legačním radou dr. černým, zástupci mi­ nisterstva školství a veřejných prací a výstav­ ní úřednici. President Lebrun zůstal v čs. stát­ ním pavilonu pfil hodiny a prohlédl si se živým zájmem všechna yýstavní oddělení, Obdivoval čs. krajky a porculán ,a ocenil zejména vyso­ kou kvalitu i rozmanitost čs. skla. Vyslanec dr.

Osuský řekl presidentovi v tomto oddělení: 'To je náš příspěvek k světovému sklářskému průmyslu"; - "Jste přílíě skromný. Ve skle jsou Čechoslováci skutečnými mistry." odpo­ věděl mu president Francouzské republiky. V I. poschodí - průmyslová halla - se zastavil president Lebrun u všech exponátů. Velkou jeho pozorost vzbudil zde zejména model kor­ midla, které vyrobily Škodovy závody pro nej­ větší francouzský parník Normandii. Před roz­ loučením blahopřál president republiky znovu k znamenité úrovni československých exposic na . pařížské světové výstavě.

Ojedinele výkOlliY pro zdraví lidu.

President republiky, dr. Ed. Beneš, přijal včera guvernéra Podkarpatské Rusi, K. Hra­ bara. Guvernér složil do presidentových rukou úřední slib, že bude věrně a poctivě zachová­ vat povinnosti, jež pro něj z nového zákona

I

Fort, . Worth, Tex~jtí sobotu v měsíci, a jenom změna1·,·Ctěná redakce a čtenáí·i! nebo zvláštní zábava nebo divadlo !

Už jsem zde zas, ale dnes jaksi budou oznámeny. Doufám, že mi zkroušeně, neb jsem v minulém do- rozumíte, by se ušetřila práce popise udělal chybu, já sám a nebo řadateli zábav a také redakci. sazeč. Oznámil jsem zábavu na neTedy nezapomellte na to posvíděli, dne 30. i·íjna. místo v sobotu, cení v neděli, dne 21. listopadu ve ten Halloween - ale i chyby jsou 4 hodiny odpoledp,e. Všichni, i bez někdy dobré. Zábava se vydai'ila nohou a rukou ať nechybí, i když znamenitě ,ač to byio v ten výsti'ed- bude pršet a nebo sněžit, neb venku nl clen- všichni byli veselí, bez ja- Již bude sucho. Náš Joe Polášek se kýchkoli výtržností. Ano, lidé se do- postaral, a nechal navozit štěrku vedou slušně chovat když chtějí. So- okolo budovy, také ty yYsoké opat­ kolovna byla plná. Také zde byli ky už neuvíznou v blátě, jen přijhoši neptal jsem se jich 11a prv- ďte. ni jména, byli to: Bílý z Houstonu, Kdysi jsem slyšel, že moda a zvyk a Bajer ze Schulenburgu, Texas. jsou dvě stejné vlastnosti, které o­ Nevím, zdali se jim u nás líbilo, ale panují člověka. Moda je finanční vidl jsem, že byli spokojení. záhuba lidí a zvyk je t-0 samé. Jenže Velice nerad vyplňuji sloupce v zvyku v mnohý.ch případech člověk novinách oznamováním zábav, neb se neyYhne. Zvykem má být jídlo, mmámky mají býti placeny, to je pití, kouření i žvýkání a podobné. výsadou redakce, a hražení redakč- Já myslím, že těm ostatním vlastno11ích výloh. Ale když člověk někdy stem by snad člověk odyYkl,ale jíd­ nemůže pi'eskočit, tak musi i ně- lu a pití by bylo těžko odvykat. kdy podlezt, a to se na mne ani žád- Není tomu dávno, co bylo vidět mno­ ného nesluší. Pi'ilcm, pi·eskoč, jen hé děvčata kouřit a již to také za­ nepodlez - je naše heslo. niká; asi se jim to zhnusilo nosit Tak v sobotu, dne 6. listopadu po- cigarety a zápalky, a když je zapo­ fadáme znovu zábavu v Sokolovně, mene, někoho prosit o sirku. a v neděli 21. listopadu máme to A potom barvičky a prášek a tak posvícení, o němž jsem se již dříve je toho moc, aby něco nezapomně­ zmínil, povídám v neděli. Koláče. la. A kde jsem to vlezl? S prsty. do slepice, krocani a jaternice. A kdo kolomazu a to se špatně myje. A si bude těšit na ten 7. konec ja- já bych mohl zle dopadnout, kdyby ternice? Potom ovšem bude lidová se na mne ženské z celého Věstní­ ........ tanečni zábava posvícenská při ku a Čechoslováka pustily. Bartoš hudbě Čech Revels. Ani dráteník ať si také kdysi do ženských zavrtal neschází, a i s vařečkářem~ a potom byl rád, když s.e. dostal ven.

A timto dávám všem krajandm Tak já to také raději necham, na. vědomí, že naše zábavy v Soko· A nazdar, J)ó!ll<irav na -čtenáře. lovně odbýváme každou :prvni a tře:-:A. TobOla.

sa:1riósprávě

Podkrpatska vy1)1ývaji. Význam tohoto zákona přírovnal guvernér Hrabál: v rozhovoru s novináři ke dni, kdy byla Podkar­ patská Rus připojena k naší republice. Před Podkarpatskem vyvstává mnoho nových úko­ lů, Země musí vybudovat školství, jež by po­ zvedlo úroveň vzdělanosti na evropskou míru.

Je nutno pečovat též o povznesení zemědělství, jež je základem bíahbytu podkarpatoruského obyvatelstva. Stejně jde i o zdraví lidu. Do převratu péče o hygienu, pravil guvernér. na Podkarp, Rusi neexistovala.

Republika však vykonala vybudováním nemocnic ojedinělé dí­ lo rozsahem i významem. o"

1200stuh u hrobu Neznámého vojína.

Většina zahraničních i domácích delegací uctí pi'i návštěvě Prahy hrob Neznámého vo­ jína položením kytice nebo věnce se stuhami.

Tak se tu už sešlo 1200 stuh všech barev. V kapli u rakve, zasti'ené státni vlajkou je umí­ stěno čtyři sta stuh, ostatní byly uloženy v 1·adnič11í věži. Podle návrhu mistra Šalouna bude tato pietní sbírka přenesena do Památ­ níku osvobození. Soupis stuh podle data, jména a národnosti dárcfi bude skončen v sobotu. ,,

Řády a. vyznamenání

pro naše občany již připraveny.

Ministerská komise yYpracovala návrh, aby i'ád Bílého lva, který se. smí udílet jen cizincfim, bylo dovoleno udílet také našim občam1m.

Kromě toho navrhuje zí•ízení dvou nových řá­ du: Václavova a Masarykova. Každý i'ád by měl šest tříd a udílel by se našim občanfim za civilní služby. Podrobný návrh bude nyní před­ ložen vládě.

Ukradli zvon ze 'biřbit-Ova. Na včerejšek v ocl ukradli neznámí pacha­ telé z hostivického hřbitova na Kladensku 110vý zvon, vážíci padesát kilogramťi. Zvon byl zavěšen pfod čtmácti dny. Koupili sl jej obča­ né za peníze, které mezi sebou vybrali. Zvonilo se jím jen dvakrát.

z

K a I e n d a re J so u d e I

0--·-·--·-

.. --

.. --

..-,,_.,_.,_

.. _.,_···-··-··-··-"-"_".;_,;_..,:.

r V

1111

AM~!IIK~Nll l[ PE CIR K UV Posíláme poštou vyplaceně 60 centů každý v

Předplatitelům Cechoslováka dáme kterýkoliv za doplatek 25 centů, co premii.

Novým předplatitelům kterýko­ liv kalendář ZDARMA!!

Zašlete ·objednávku ještě dnes na

Cechoslovák Publishing Co.

WEST, TEXAS tt•--0----..-----·-"-"_"_"_"_"_. .__.._•_o__,

o;

!

strana

INULÝ týder".vrátil se konečně přítel, M umělec Ignatij Puděljakin, ze své cesty světem, na níž se chtěl "seznámit s životem a můj

kulturou západní Evropy a Severní Ameriky, jakož i nahodit; několik skizz a črt o floře, fau­ ně a architektuře výše uvedených zemí a vi'l­ bee," ,jak napsal Pudčljakiu vlastnoručně v an­ ketě.

Musím se lll'iznat, že v historii velkých světo­ vých objevitelských cest není vědecké· turné Puděljakínovo na místě posledním. Proto se cí­ tím mravně zavázán uvědomit veškeren cívílí­ sovaný svět, jak cestoval můj přítel Puděljakin kolem zeměkoule.

Rekl jsem mu jednou, ještě dlouho před tím, než se vydal na svou cestu kolem světa: - Mohl by sis už, Puděljakine, koupit nové boty! Podívej se, z těchto ti už lezou prsty. Co si o tobě, Puděljakíne, pomyslí západní Evro­ pa a Severní Amerika? že se nestydíš před lid­ mi, Puděljakine!

Ale Puděljakin se zřejmě nestaral o míněni západní Evropy a Severní Ameriky. Pudělja­ kin nebyl z těch, kdož si zoufají. Právě naopak, Puděljakin se záhadně usmál a zašeptal: - Ani nápad. Žádné hlouposti s botami.

Hlavni věcí je visum. A prsty ať lezou, když se jim to líbí, to je jejich věc. Hleď, jedu do Evro­ py a tam je přece kromě jiného taky laciná o­ buv. Překrásné boty za osm našich rublů. To je pravda!

Na nádraží jsem něžně objal Puděljakína.

Vi:'.;, uezanomců a napiš. Máš vzácné ště­ stí, že mflžcš kolem světa. Vav. :;i toho.

Wm\, taky hudu zaduuuuiě Lvnlil Puděllakln.

Nic se nebol !

Zasl:ocl Jsem.

- Tož se měj, Pudéljaklne, dobře! Budu ne­

trpělivě čekat na tvé zprávy. Piš o všem, nevy­ nechej žádnou podrobnost. Popiš modrá světla Paříže, když podzimní soumrak se jemně snáší na mohutnou kostru Eiffelovy věže, popiš vzne­ šené obrysy římského Colossea i geometrickou krásu Brooklynského mostu v New Yorku. A nezapomeň, Puděljakíne, na záhadnou sfingu Vymyslili jsme si všecka jména!

Svaz amerických výrobců filmů se rozhodl, že v budoucnosti před počátkem promítáni kaž­ dého jejich filmu objeví se na plátně právnic­ ké ohražení, že děj filmu a jména osob v něm vystupujících nemají žádné souvislosti se sku­ tečností. Stalo se častěji v poslední době, že společnosti musely poskytovat podobné ujiště­ ní. Nutnost chránit se promítnutím právnic­ kého obražení proti všem nedorozuměním vy­ plynula z toho, že filmové společnosti musely vyplácet několikrát značné odškodné. Je totiž prakticky nemožnou věcí vymyslit si jméno hrdiny filmu, aby se na konec neukázalo, že nositel takového jména žije na území Spoje­ ných Stát,ft. Když Walter Disney stvořil svého Micky Mouse, byl přesvědčen, že v Americe nežije občan, který by se tak jmenoval. Tako­ vý muž žil v malém kalířornakém městě a hned věděl o Disneyově výtvoru. Chytře však mlčel, až Disneyovy filmy se staly světoznámýmí, načež přtšel k umělci a žádal buď odškodné anebo zničení všech filmů. Disney mu slušně zaplatil a zbavil se nepřljemného žadatele. V jiném .případě musela společnost zaplatit 20,000 dolarů náhrady majiteli auta proto, že číslo jeho vozu se náhodou vyskytlo na autu v gangsterském filmu. Jiwly zase žaloval ma­ jitel hostince, protože část filmového děje se odehrála v hostinci stejného jména. I zde musela společnost zaplatit značné odškodné.

Zlé odhacly rakouského generála

Ve středu, dne 3. listopadu 193'1.

VISTNiK

:m.

pro Němec.

Ve vojenské revuí "Wehr umí Waffen" píše rakouský vojenský odborník generálmajor von Pittreich toto: " Z Československa může býti ve vzduchu zasaženo celé Německo s vy.iimkou několika odlehlých kralů ve východním Prusku. z Francie severní Německo až k Labi a celé jižní Německo. z Polska až k vesei'e a k Du­ naji. Kdyby se války zúčastnilo sovětské Rusko a Anglie, stalo by se tedy celé řlšské území dě­ jištěm soustředěných útoku nepřátelského le­ tectva. To znamená, praví Pittreich, nejvyšší možné ohrožení ze vzduchu vůbec, R'. tomu je-

Puděljakin a boty. v. Katajev. a transatlantický parník, na jehož palubě bu­ deš brázdit oceán.

- Nezapomenu slíbil lehce Puděljakin a zvedl netrpělivě palec levé nohy, jenž vykuko­ val z úplně roztrhané boty -jen abych se do­ stal do Evropy, a potom - ó, je!

- Ty, Puděljakine, spoléhám úplně na tebe.

Doufám, Puděljakíne, že tvému bystrému zra­ ku nic neujde: ani žluté vody Tiberu, když ko­ lébány lehounkým větrem nížin, tekou širo­ kým proudem, jenž ...

- Nic mi neujde, na to můžeš vzít jed řekl Puděljakin a odjel do západní Evropy a Severní Ameriky. ' Puděljakin dodržel slovo. Za týden tu byl od něho prvý lístek.

"Drahý Sašo! Hurá, hip! Konečně jsem v zá­ padní Evropě, jíž tolik potřebuji k rozšíření svého uměleckého obzoru. Včera jsem dojel do Varšavy. Hned z nádraží jsem si šel koupit bo­ ty. Ohromná láce. Pár překrásných bot je (do­ vedeš si to pi'.'edstavit?) všeho všudy za našich deset rublu. Prostě něco neuvěřitelného! U nás nedostaneš takové ani za čtyřicet. ostatně, ne­ koupil jsem je. Ve Vídni prý jsou dvakrát lev­ nější a třikrát lepší. Jsem strašně rád, že [sem konečně v západní Evropě. Líbám Tč. Ve Var­ šavě prší. ZiLra Jedu do Vidnč. 'l'vuj Pudělia1,.In." "Bud' zdráv, Sašo! Píši z Vídně. Jc to prosté

ohromné. Boty - úplná krása. Devět našich rublu. Ačkoliv v Berlíně jsou prý ještě laciněj­ ší a lepší. Tak jsem je zatím nekoupil. V 9:40 jedu do Berlína. A pěkně je v západní Evropě, čert ji vem, )en pohodlí málo: na ulicích se na příklad váleji kusy skla, pořezal jsem se řádně na patě levé nohy. Ale jinak je Vídeň město ef, ef! Tak zatím. Tvf1j Puděljakin."

"Sašo! Berlín! Boty jsou tu za sedm rublů!

Rozmanitosti. ště pl'istupuje okolnost, že 65 procent němec­ kého obyvatelstva žije ve městech a že hustota obyvatelstva, průměrně 135 osob na čtvereč­ ní kilometr, zvyšuje se právě v územích po­ hraničních na 345 osob (Sasko) . Ta to situ ace by nepí·átelskému útoku poskytovala výhodné cíle. Je komplikována ještě tím, že dtUežité ně­ mecké prúmyslové okrsky se nacházejí ve vzdá­ )enosti jednoho sta kilometrú od hranic, v území, jemuž se říká "ungewarnte Grenzzone", čili' "nevarovatelné pohraničí území" čímž chtějí vyjádflt, že toto území může být v pří­ padě války nepi·ítelem přepadeno dříve, než by mohlo být val'ováno. Jedná se o nejdůleži­ tějši prftmyslové okrsky v Porýní, v Sasku a Slezsku. z toho všeho vyplývá, praví generál­ major Pittreich, že by se Německo sotva u­ bránilo ve válce, v , níž by musilo bojovati té­ měř na všechny strany.

Pohádka! A říkají, že v Hamburku jsou ještě o polovinu lacinější. Myslím, že. si zaskočím do Hamburku a podívám se už pi·i tom na zvěi'i­ nec. Sedm rublu, to mrl,áš! Ano, to je západní Evropa! Tak zatím. Puděljakin.''

"Vidíš, to je nepi'í,iemné: pi'i.iel jsem clo Hamburku v sobotu večer, obchody jsou zavi'e­ ny. Celou neděli jsem proseděl doma, osel. Ani nos jsem nevystrčil. Do hostince mne nepustili, nevím proč. Sotva jse1;n se dočkal pondělka. Bo­ ty jsou opravdu za fatku ... Asi tak šest na­ šich rublu. Je to neuvěi'itelné, ale pravdivé! Je­ den Rus mi fikal, že v Belgii jsou boty doslova zadar1110. Počám tedy na Liege. Nespěchá to.

Zatím. Puděljakin.''

"Píši z Paříže. Boty jsou za čtyři ruble. V Marseillí ještě lacinější. Protože prší, sedím do­ ma. Večer jedu do Marseille. Zatím Pudělja­ kin."

"Taktak, že jsem nekoupil boty v Marseille.

Večer jedu do Neapole. Tam prý je stračně la­ ciná obuv. A poi'ád se ještě píše, že Italie je ze­ mědělský stát. Silnice jsou ve Francii bídné, mám úplně zničené nohy, mať! Zatím. Puděl­ jakin."

"Neapol. Boty špatné. Pluji do Indie. Puděljakin."

"Bombay. Hnu.sné cesty, boty za pětník. A­ merika lacinější, pondělí San Francisco. Puděl­ jakin."

"Chicago. Boty za grejcar, prosím telegrafi­ cky tři sta do Melbourne, úplně roztrhán. Pu­ děljakin."

Poslal ,jsem Pt1clěl.inki11ovi t.i·i :;ta. Pol.om u­ běhly čf;yi:·i měsíce. O PudčlJali:inovl ani poL11chy. Počátkem pátého dostal Jsem od Pudčlja­ kina lístek z Oděsy. •rady je: "Drahy Sašo! Už bych byl málem koupil bo­ ty v Cai'ihradě. Tak byly laciné. Něco kolem pul druhého ruble. Ale potom jsem, bohudík, potkal jednoho známého. Zalomil rukama a po­ vídá: "Člověče, vy jste se zbláznil! Vždyť Ru­ sko, to je pi'.'ece klasická země kúží! Ve.Tverské gubernii je okres, kde všich,ni obyvatelé se vě­ nují jediné a výhradně výroby obuvi!"

Habsbul'k proti bláhové agitaci maďarských monal'chistii.

Bývalý arcivévoda Josef Habsburk učinil vel­ mi střízlivé a rozšafné prohlášení vťlči zpra­ vodaji "Polské Zbrojně". Prohlásil otevřeně, že na sjednocení Mudarska s Rakouskem pod habsburským žezlem není prý pomyšlení. Dě­ jiny se neopakují. Maďarsko chce totiž zůstat naprosto svobodné a nezávislé.

Významný projev 1>ro Malou dohodu.

Jugoslávský předseda vlády a ministr zalwa­ ničí r. Stojadinovíč byl včera hostem britské­ ho krále. Novinái·ftm prohlásil, že jugoslávko­ italská obchodní smlouva dala sice Jugoslavii výhodu preferencí flmského . bloku, ale Jugo­ slavie se k římskému bloku nepi'.·ipojila a ne­ hodlá připojit. Zdúraznil pak dúvěl:úé přátel­ ství československo-jugoslávsl..:é, které nekot­ ví jen v malodohodových smlouvách, ale ze­ jména v cítění obou národú.

Milion Ja11011ctí ve zbrani.

Generál v zajetí slonú.

Britské velkoletadlo Cassiopeia, ~teré obsta­ rává dopravu mezi Anglii a Jižní Afrikou, o­ znamuje radiotelegraficky, že asi 250 km již­ ně od Malakalu v Ugandě ve střední· Africe spatNlo pohí-ešovaného létajícího generála A. C. Lewina a jeho choť. Oba zmizeli při letu z Chartumu na jih. Trosečníci se nalézají u­ prostřed husté dňungle, která se hemží dravou zvěří a velkými stády divokých slonu. Letadlo nemohlo přistáti, aby vzalo trosečníky na pa­ lubu. neboť nenalezlo v širokém okruhu vhod­ né místo. Posádka leta~la jim shodila pomocí padáku balík s potravinami. Nedaleko troseč­ níků se nalézá překocené letadlo, s nímž mu­ seli nouzově uprostřed džungle přistati. Z Chartumu ihned odletělo několik vojenských letadel, která chtějí nalézti vhodné místo k přistání. Zároveú orgaµisuji z některých míst automobilové výpravy.

Japonci očekávají, že válka v Číně potrvá ještě dlouho, a že se rozšífi. Zmobilisovali už tolik záložníků, že železnice mezi Jokohamou a Tokiem byla vyhrazena. jen pro vojenské trans porty a osobní vlaky přestaly jezdit. Japonsku potřebuje mít nyní ve zbrani milion mužů. -­ Na šanhajské frontě pi'evzala iniciativu čín­ ská letadla a celou noc bom.bardovala japonské posice. Jedna bomba zasáhla velké skladiště střeliva a zpúsobila strašný výbuch. Číúuné na několika místech náhlými protiútť'kY po­ někud postoupili a a sevemí frontě v prnvin­ cii šansi zahajují ofensivu.

Podzim je doba nachlazení a nemocí. Proto na př. obchodník s radiovými pfijimači mf1že mít ve svém výkladu pěkný obraz spokojeného , nemocného v posteli, jenž má na stolku pfiji­ mač. Na obraze pak nápis: "To se to. st.úJ1ě: s naším 1:e~diem ! " ,...- Rekl. časopis Typ. ·· ·

.,

Ve středu, dne 3. listopadu 1937.

mohou býti ponaučením.

P ORÁŽKY pěti lety dostali Japonci u šanhaje

Před ránu, která byla taki·ka porážkou. Japonci se tím poučili. Na místě své porážky postavili obrov­ ská kasárna, mohlo by se též řicí pevnost. Po­ ložena vedle nádraží severní dráhy, jež spoju­ je šanhaj s hlavním městem Nankinem, a v bezprostřední blízkosti radnice v Kinvann, u­ prostřed ěinského města, jsou tato kasárna o­ pěrným bodem, který nemůže být jen tak leh­ ce dobyt. Obyvatelé mezinárodní koncese, hla­ sitě protestovali, když Japonci začali stavět svá obrovská kasárna. Americké časopisy teh­ dy psaly, že Japonci ohrožuj! koncesi. Avšak Japonci potřáalí zdvořrle hlavou, zamítali všec­ ky zlé úmysly - a stavěli dále, Přestavělí také celou městskou čtvrť kolem parku Hankeu v japonské město. Kdo příšel v létě roku 1937 do Hankeu, viděl se rázem v nějakém japon­ ském městě. Viděl malé domky s květinami, ·Japonky v kimonech, nesoucí na zádech své děti, japonské námořníky, malé a zavalité, ba­ revné svítilny a dveře, jež měly vzhled kulis.

V Kiotu nebo v Tokiu to nemohlo vypadat ja­ ponštěji. Ale zatím vším viděl tovární komíny a kasárna a obchodní domy, už poněkud méně malebnější a volnější, v nichž se dalo nepoměr­ ně laciněji nakupovat než v hlavních úllcíeh mezinárodní koncese. Ale Japonci se neza­ stavili. O rok později objevily se japonské vý­ robky přímo v koncesi, podřadnější, ale fan­ tasticky levné. Každý člověk v šanhaji ví, že toto zboží se tam nedostalo běžnou celní ce­ stou, neboť celní tarify v šanhaji jsou neoby­ čejně vysoké. Ale výrobky jsou zde a porážejí veškerou zahraniční konkurenci. 63.000 dělní­ ku japonských tkalcoven vyrobilo takřka stej­ ně tolik zboží jako 156.000 dělníků čínských podniku.

Celá. léta považovali Japonci městskou čtvrt · Uankeu za japonské město, třebaže patří k me­ zínárodní koncesi je proto spravována radou, jež se skládá z pěti Číflanu, pěti Angličanů, dvou Američanů a dvou Japoncít. Léta žádají Japonci větší zastoupení v tomto sboru. Léta staví japonské námořníctvo v Hankeu četné baráky, vojenské nemocnice a důstojnická o­ bydlí. Pl'i tom je Hankeu v bezprostřední .blíz­ kosti "O'ivic Center" šanhaje, sídla čínských správních úřadů, jimž tento stát ve státě na­ prosto není vhod. Ale co je to platno? Japonci stavějí dále a zdůrazňuji vždy svoje mírové úmysly. Při tom postupují tak, že v Hankeu mohl dostat biografní nebo kavárníekou li. cenci jen Japonec, že zahraniční turisté byli

Co zna1nená Šanhaj pro Japonsko. zatýkáni, protože se prokazatelně bez zlého úmyslu a bez fotografického fotoaparátu přl­ liš pl'iblížili kasárnám v Hanken a evropští konsulové museli dlouho vyjednávati, aby své státní příslušníky osvobodíll z Hanken, třeba­ že též Hanken patří k mezinárodní koncesi.

To všechno nejsou žádné náhody, nýbrž dob­ ře promyšlené záměry. Japonci vědí dobře, co znamená držení šanhaje. šanhaj není jen čtvr­ tým největším přístavem na světě, co se týče tonáže, průmyslovým středískem Číny - po­ lovina všech průmyslových podniků Číny je uvnitř a na obvodu šanhaje - Šanhaj je také průchodískem pro nesmírné zázemí Jancse­ klanu, v němž žije podle odhadu na 200 mílí­ nů lidí. A ještě více. V přístavech Čekianu a Fukienu je šanhajské zboží rozdíleno pro ce1011 severočínskou oblast. Muže se klidně ří­ ci, že šanhaj obsluhuje polovinu Číny, a to dúležitější polovinu. To všechno ví Japcnsko.

Vytrvale psaly japonské noviny v r. 1932: Smrt na bojištích u Vusunu vydláždila cestu pro rozšíření Japonska na pevninu. Kdo drží šanhaj, drží též obrovské zázemí Jancsekia­ nu. Japonsko muselo v r. 1932 ustoupit od­ poru světového veřejného mínění a 19. čínské armádě, ale nevzdalo se nikdy svých šanhal­ ských přání, Cizinci vypravují.celé hístoríe o pokusech Japonska dostat mezinárodní kon­ cesi pod japonskou kontrolu, a neutrální šan­ hajský list "Shanghai Evening Post" infonnu­ je denně o srážkách mezi Japonci a ostatními obyvateli mezinárodní koncese. Většinou jsou spory pro průchod manévrujících japonských vojenských útvarú, a je ještě v živé paměti májové jitro roku 1934, kdy Japonci pro své manévry obsadili celý kus mezinárodní k::m­ cese. Zejména velké protiklady· jsou vždy me­ zi Američany a Japonci. Americké obyvatel­ stvo šanhaje je pečetní daleko slabší než an­ glické, získává však stále víc na významu, protože velké koncerny v koncesi jsou často v amerických rukou.

Pro Evropany, kteří cdedávna žijí v šanhaji a ktei'í Dálný východ dobi·e znají, nepl'išla vál­ ka neočekávaně. Vědí, že japonská expanse je stále větší a že na druhé straně je Čína dnes vojensky daleko pevnější než za dob posled­ ních srážek. Tehdy ovšem Japonci respektovali

(, (

.

~,,_,

ŘÁD POKROK HOUSTONU z

Z Mllních odpadku se vytěží draze placený volfram.

V severozápadních Čechách jsou u obce Ro­ tavy opuštěné haldy bývalých cínových dolů:.

Nevědělo se o značném obsahu volframu v dúlních odpadcích. Proto si hald nikdo nevší­ mal. Nyní se tam utvořila společnost, která chce z odpadku těžit volfram. Ve zbrojařském prúmyslu (ke kalení ocele) jeho cena stále stoupá.

Na hradě plápolá věčné světlo.

Dvaadvacet dní již hoři na pražském Hra­ dě "Masarykovo věčné světlo". Je to ohefl, kte­ rý byl od mohutné voskovice u katafalku s rakví presidenta Osvoboditele pfonesen za ú­ časti presidenta dra Beneše a rodiny zesnulé­ ho. do pracovny presidenta Osvoboditele. Od­ tud byla mohutná,·· čtyřkilová svíce přenesena do síně v druhém patře již vyhradil president Osvoboditel podepisování di'.tležitých smluv. O­ heň se udržuje tím, že se zapaluje nová svíce od dohoi'ívaJící. Jedna čtyi•kilová svíce hoi'í p~úměrně 36 hodin. Nyní se Svaz našich vče­ la:hi' usnesl, že bude k udržování tohoto světla na pražském Hradě d::idávat voskové svice.

-------

-A,, 1

Poštovní adresa: 1140 Robbie St. - Telefon 'l:aylor 0458.

Na doptání se jest - 20th and North Main.

V NEDĚLI, 'Z. LISTOPADU- Nesvadba z Rosenberg.

V NEDĚLI, 14. LISTOPADU,- Šablatura z Ganado.

V NEDĚLI, 21. LISTOPADU- J. R. Baca Original.

V SOBOTU, 27. LISTOPADU,-"Gold Chain" Orchestra.

V NEDĚLI, 28. LISTOPADU,-Syncopator's.

VSTUPNE: PANI 40c -

Na zakuřování nemoci.

V těchto dnech v Uherském Brodu šla mat­ ka se čtyi'letým chlapcem na procházku. V o­ kamžiku, kdy po dítěti nedávala pozor, vyří­ til se na ně velký řeznický pes. Zui'ivě štěkal a doťážel na chlapce. Chlapec se tak polekal,. že celý den nebyl k utišení. Utrpěl zřejmě ner­ vový oti'es. Sousedé, u nichž nešťastná mat­ ka hledala pomoc, radili, aby zavolala lékaře.

Ale žena neuposlechla. Přidržela se staré pově­ ryry. Došla k řezníkovi, jemuž pes patl'i, a vy­ fa'tdala si z kuže zvífote hrst chlupů. Doma je pálila a kouí· a zápach z nich dala chlapci vy­ dýchat. Udělalo se mu zle od žaludku, ale ner­ vový záchvat se dítěti samočinně utišil. - Mat­ ka věl'i, že pomohla pověra.

L(I

p o ř a d společenských zábav, jež od otevřeni jeho moderně vybudo­ vaného stánku akázaly se býti lákavým dosta­ veníčkem krajanu a je­ jich přátel.

,

mezi11árodní koncesi z obav pfod mezinárod­ ními zápletkami. Ale čím modemější jsou vá­ lečné prosti'edky, tím obtížnější je územní o­ mezeni války, zvláště když hranice vede od jedné strany ulice k druhé. Bílí lidé v šanha­ ji prodělávají teď těžké dny avšak viděli, jak se tyto dny blíží. Neboť nejsou slepí a vědí, jak pečlivě Japonsko od roku 1932 pi'ipravo­ vab nový boj o šanhaj.

Josef Wechsberg.

ENŠTÍ

UJE

,

Strana. 21.

V:fllSTNÍR:

,

DAMY25c POŘADATELI.

JJĚ NÍ(I mohou obdržati bez otálení visa ke vstupu do S. S., ovšem, mají-li řádně vyhotovené afidavity a nezbytné ces­ tovní dokumenty. Ti, kteří mají Hapag­ Lloyd lístky, jsou ujištěni veškerým možným přispěním od naší zkušené organisace zde i za mořem,

• Pro .rychlé jednání přihlaste se u kteréhokoliv oprávněného zástupce neb

llAMllJBG-1.MlllCl.I I.Ill IOBTB GEIMl.I LLOYD 515 Cotton Exchange Bldg., Houston, Tex.

<,

ltl'ana. 22.

·

VĚSTNÍK Němci uznávají, že řetěz belgických pevností zadrží každý náhlý útok.

Severovýchodní Belgie byla nyní jevištěm mimořádně významných manévru belgické armády. Po prvé byla podrobena důkladné zkoušce nová opevnění, zejména řetěz pev­ nůstek kolem Luettíchu a po prvé zkoušela belgická armáda také nový způsob obrany, opírající se o příro­ I zené i umělé překášky, postavené v cestu nepřátelskému útoku. Vzhledem k významu těhto manévru byla veřejnost z nich vyloučena a ovšem ani atašé cizích armád nebyli ke cvičení připuštění. Cvičení i'ídil náčelník belgického generál. štábu.

Jejich úkclem bylo zjistit, jakých výkonu je schopna belgická armada, bude-ff se pl'i svých válečných operacích moci opírat o řetěz nejmodernějších pevností. Tato opevnění mají jednak chránit mobilisaci a umožnit spořádaný nástup armá­ dy do pale proti nepřitelí, jednak mají být stálou osou všech váleč­ ných operací v poli. Mají být jed­ nak východiskem akcí útočných, jednak mají však také chránit při­ pádný ústup za řeku Maasu. S vý­ sledkem cvičení je vedení belgické armády zcela spokojeno. Cvičení dokázala, že vojsko, chráněné i·e­ tězem opevnění, je s to odrazit pře­ kvapující náhlý útok i sebe větších motorísovaných oddílů a že může způsobit útočníku velmi těžké ztrá­ ty. Tento výsledek hodnotí s uzná­ ním i říšsko-německý tisk.

C. H~ CHERNOSKÝ

PRÁVNÍK Vyřizuje veškeré soudní záležitosti. úřadovna: 821 Bankers Mortgage Building, přes ulici naproti Kress budově.

HOUSTON, TEXAS. SPRÁVNf..: VYKONANÁ POHŘEBNÍ SLUŽBA.

,,

v hodině zaiu

!

I

zarmou:eni .11:11ez- , neu Ed"'.ard Pace pohřební ~~tav pohotový k ~ym~atickei:ziuV¥rize- I ni nezbytlllyc~. Jedi:othvosti,a k ,· vypraveni d?Jemneh? pohřbu.

Levné ceny Jsou naši zásadou. i

E DWA RD PACE

Pohřební řiditel. Člen S.P.J.S.T. - Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

RED FRONT

česká Jídelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, 'l'EXAS Jos. l{ošut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravídeíná jídla a Iuněe.

Nejlepší soudkové a láhvové pi­ vo, různé druhy vína a doutníky.

Mluvíme česky.

Hoboko stále na skladě.

Zvláštní stoly pro rodiny.

-0-­

DR KAR J HOLLUB I

,·ýchodě prnvi: "Japonci mohou vpadnouti clo Číny na mnoha mí­ .;tech, mohou dobývati jednoho ví­ tězství za druhým a pi'ípadně anek­ tovati celé provincie. I potom však zústú vá tu ohromný rozsah čínské i'íše, kťerá je nepfomožitelná, má hojnost obyvatelstva a je nad to plna nesmÍÍ'itelné zášti vůči Japon­ sku."

•

•

Americká.

Ve vlnách Orinoka se topí člověk.

Na břehu stojí dva yankeeové. Sa­ mozřejmě:· sázka. Jeden vsází de­ set dolarů, že se ten člověk' utopí.

Druhý vsází deset dolarů, že se za­ chrání.

Najednou přiběhne na břeh je­ ště jeden yankee. Zahlédne tonou­ cího, vrhne se do vln a rychle plu­ je k tonoucímu, aby ho zachránil.

"Haló, to není fair play! " l'.·ve na něho sázkař, "musí se zachrá11it sám, jinak sázka neplati. Nepleťte se do toho, člověče!" ·

---o--Klobottk oddhalil špiony.

Čínská policie v jihočínském mě­ stě Kantonu pi'i.<§la nyní na stopu

l'ozvětvené organisaci japonských ;yzvědačú. Vyzvědači byli odhaleni, '<dyž si jeden čínský policista po.ršiml záhadné výměny kloboukťt na Přítel fal'máře. ·1ěšúku čím;ké jídelně. Policistovi Každý. k<lo Nonat zkusil, nechce bylo nápadné, ž~ něktei'í návštěv- ví~e ti:i~o v, dom~ post~·ádat. - 1:I· :1íci se "spletli' a vzali si jiné klo- M1chahckova1 U1;1on City~ Okla., ct~ ní novou obJednavku 13. cervna t. r. ·bcuky. Ůekal tak několik dni, az se za $5.00 a sděluje: Syn fozal kol'llu oase objevil tajemný Č:iňan, který a při jeti mu mašina prst zle 1•ozsi omylem vzal jiný klobouk a vla- muckala. N?n,at ,to již hnedle, zahoji-. ,:tni tu nechal. Policista při pro- la, ale ?.och~~zt !1a~n ~ na farme se}ec. · . . , cos pr1trefl, Jehkoz Nonat kazdou hhdce klobe u ku zJistll, ze pod pod- bolest utiší, tak i ty malé děti volají: ~ívkou jsou pečlivě skryty nákresy Mast, mast na p.ťst a hned je po ho­ Jmntonských vojenských opevnění. lesti.

Bylo zatčeno již několik set pode- Pravá mast je s tímto Trade Mark: frelých osob, které japonským vy- ! wědačúm dodávaly informace. NěA1 'rnlik zatčených bylo odsouzeno k 11 ·, A ·.mrti a poprn veno.

v

I

.

INON'

I

.

Studenti chtěli dopálit profesora a položili mu na katedru otýpku sena.

Profesor přišel, viděl seno a po­ vídal: "Zase si tu někdo nechal svačinu."

T

Cena Nonat jest 50c a $1.00, po­ štou 5úc a $1.05. Ptejte se Vašeho lékál'llíka nebo jednatele, ale nic ji­ ného neberte, raději pište přímo na naši adresu : Marie Leiblinger & Co., Altadena,

Pfírodní škola.

Chicagský mílíonář dr. Henson velkým nákladem přírodní Český Lékař a Operatér školu pro děti v Twelvetrees u Chi­ 711 Medical A1 ts Building caga. Se svolením ministerstva škol­ HOUSTON, TEXAS. ,.tví bylo tam umístěno dvacet dětí Telefon úřadovny: Preston 2553 ze sirotčinců, vesměs čtyl'letých a 11 Telefon residence: Lehigh 9745 pětiletých. Děti tam porostou bez vlivu dospělých a o kuchyň a po­ řádek se bude starat desítiletý chla­ pec s desetiletou dívkou. Z dospě­ Oči, Uši, Nos a Hrdlo lých lidí bude školu navštěvovat jen Příprava Brýlí lékař. Děti dostanou každý den po­ Úřední hodiny 2:00-6:00 odpoledne tra viny a vařít si budou samy. O­ FIRST NATIONAL BANK BLDG. kolo školy je ohromný park s po­ Rosenberg, Texas tokem, různým rostlinstvem a zvě­ HEFNER BLDG N, aby se děti seznámily s přírodou.

El Cam1>0, Texas Ve škole je množství hraček, obrázV neděli ráno od 9:00 do 12:00 ků a knížek. Většina dětí zůstane v této škole jen rok nebo dva, potom musí do veřejné školy. Několik dě­ tí tam však bude ponecháno až do třlnáctí let a nikdo je nebude učit WE$T, TEXAS. číst ani psát, leda by se to naučily Pozemkový obchod - , Abstrakty. z přípravených knížek samy. Učite-1 Půjčky - .Notárstvi. lé ve pojených státech jsou velmi· zvědaví, jak dopadne pokus s touto Máme spojení v celém státě. přirodní školou. Je ovšem také hod­ DR. THOMAS N. DeLANEY ně námitek, že to bude vlastně ško­ OČ:NÍ LÉKAŘ la Tarzanů.

-0---Brýle. správně ptipravené.

Němci nevěří v konečnou porážku čas dle úmluvY, Číny... Úřadovna 3248 - Res. 2687 Zajímavou zprávu svého berlín­ 513-15 Professional Bldg. ského dopisovatele uveřejňuje Daily TE'.MPLE. TEXAS Herald, který upozorňuje britskou veřejnost na úsudek generálního štábu německé armády o vyhlíd­ kách Japonců v nynější válce s Čí­ PRÁVNÍK nou. Tento úsudek je tím cenněj­ Vyřizuje veškeré soudni a právni ší, jelikož mnoho německých in­ záležitosti, abstrakty, posledni struktorů pomáhalo. tvořiti moderní vftle, atd. čínskou a;:mádu maršála čankaj­ TEXAS I šeka, takže lze právem předpoklá­ Telefon 146, WEST, dati, že vůdčí osobnosti německé armády jsou jistě dobře informová­ ny o výkonnosti moderního čínské­ ho vojska. Vyhlídky Japoncfi v boji Bra taroků, nejlepšl Jakosti. ny· s Čínou posoudil před několíka dny Dl za $1.35, poštou vyplaceně. Ob· poloůředdní orgán německé i'.1išské tednávky adresujte na: Oecboslo- obrany, týdenik Deutsche Wehr, kde .(ů) se m, j. v článlcu o válce na Dálném weat, Toaa.

•

Ve středu, dne 3. listopadu 193'7.

zfidíl

Pl'avý lék pl'o podzim a zimu:

TRINEROVA ANGELIKA čistí vnitřnosti, posílí celou soustavu. Ve všech lékárnách.

DR. C. GREER

I

Cervenka& Vanžura

I

--

,;,,;!;!):...~,

w\._.....

................... ~

-

~~~~t~\ ~~~~~~~ no

čtS\lOSlO'IENS\l~ Parnlk'i :r. Hew

'< orku:

e.uao?A • · • ·• •• ·. 2.1,i. ustopodU . yoat<. prosinc:e .BURG • • • • A•••••· Ryoh\~ "''

9, Prosinc:e 16, Prosinc:e

• e,omMh•~"

O \.,!\ ...... , •'"'' do Prah'i be:r. přesedánl. \lýborné ie\e:r.ničnl spojeni :r. Hamburku,

GEORGE1E. KACÍŘ

\938

oF\CIÁLNi soKOLSlll 'liPRJ>.V"t DO ptt1>,l-l"t \odi E U l'l O P A \ \. Května - 4. června - 22, června

fofort11ace kterýkoli'>' agent ,iebo

TAROKY!

*·.

;,do\O

Cli

EAMBUBO-A.MEBICl.N :tlNI

NOBTB

GEBMAN•:tLOYD

515 COTTON EXCHANGE

">

BLDG,. HOUSTON, TEXAS

Cal.

Ve středu, clue 3. listopadu 193'/.

Bobbymu se líbí dort.

I Přišel do cukrárny Bobby a u- I viděl tam krásně vyzdobený dort;' který si dal dělat jeho arístokratlc-: ký přítel Rudi. Nastala tato rozmluva s cukrářem: "Poslyšte, pane, já bych si dal taky dělat takový dort. Mužete mi ho . děl t?" :u ea.,, "Prosím. prosím, s největší radostí, pane hrabě".

"Jenže pak musí být navrchu ' samozřejmě moje [méuo l" "O vsem, • · běe. Udělá pane lrra · at 11 e polevou vaše [méno." , "A tadvhle takhle kolem takové J zelené lupínky, ano?"

"Uděláme zelené lupínky, pane hrabě.'; .

"A mezi to takovou čokoládovou výzdobu. Nebo víte co fondánovou, :ano?" ."Uděláme fondánovou, pane hra- 'I bě."

"A hlavně si dejte ~úle_žet na těch! ·ornam~nt~ch kcl:m :1mc;:1a, aby to bylo pěkně kulaté, víte?

"Dáme si záležet, pane hrabě. A kam vám máme dort poslat?"

"Kam byste ho posílali? Hned ho :rozkrájíte a já si ho tu sním.''

Potkali se dva kamarádi: "Poslyš tak jsem ti byl večer v bi­ ograřu a přede mnou seděla jedna slečna, která se celý program Ii­ bala se svým sousedem."

"Nu, a co je mi po tom?"

"Víš, ona to byla tvá nevěsta." ''Nu a co je tobě po tom."

---u,-• . řátelé: Potkali se dva __ P~~ ~. . "_Ta\~o tomu říkáš, ze umřel ten Edison· . "Člov"c·e , ,, e • clyt' už J. e tomu několik roku. id.• k t . [e . :'Tak vi 1?,.110 1 om_ u,. na o se , sto pamatuješ, ale ze Jse:11 ti před •.,· • --·1 d mes:~·~m pujci vac et kacek ' to uz

7· .

nevis.

Prstclly

---o-

egy1>tských faraonů na na prode] v dražbě. v Londýně bude nyní prodána v dražbě jedinečná sbírka prstenů.

Jsou jich dva tisíce a m. j. jsou me·íi nimi starověké bronzové prsteny Řekú, prsteny, které zdobily ruce egyptských řaraonů, římských ma~­ ron i středověkých knížat. O draž­ bu se jeví veliký zájem.

---oPovídal synáček tatínkovi: ''Tati. kdybych ti ušetl'il deseti---o--konmn dal bys mi polovičku?"

Smírčí soudce v Texasu oddával "Sam'czi'.'ejmě, synáčku." párelc Podle staré :tvyklosti. Zmnu"Tak mí ji de.i! Slíbil jsi mi desemlal pár pi·edepsaných slov a podal tikcnmu když nepropadnu. - A já novomanželúm prsteny. .lsem propad."

"Kolik jsem dlužen,.?" zeptal i;;e ~o--muž. "No - tolik, nač ~i to ceníSkotský holič pi'.-ijímal pomocníka. te", - odpověděl vyhýbavě smírčí ''Ale upozorňuji vás, že v létě plasoudce. Manžel chvíli přemýšlel, pak tím míň je miň práce než v zisáhl do kapsy a položil na ~túl jed- mě.'' ' nodolarov?u bankovk~L Smn·: ~0:1.d- "Jak to? Vždyť v létě vousy i se se pod1val na pemz s neJvets1m . .

P o d'1va I se Jes . -t· . d nou, n e , v 1,as'Y r·ostcll steJ'ně ! " . ud1vem. ·e .ie . nebylo tam víc! "Hml" zabručel a "T? jo,, ale do kab!:"l,tu nemus1te podíval se na nevěstu, které si do- pomahat. ----n'sud nevšiml, jako by ji chtěl žádati Je už v lidské povaze, že nenávio vysvětlení. dime človčka, kterému jsme ublíAle pak sáhl do kapsy a dal novo- žili.

Tacitus. manželi 50 centú nazpět.

Podzi -

-

-

tráva žloutne,

Strana. 23,

V .i!:S'l'NÍK

••v JIZ

Ať jste kdokoliv, je někdo mlad- de pohfošovat, nebude-li vás. Máte dobrý clúvod stát se lepším, než Existuje práce na světě, která ne- Jste. Je na světě jedno místo, které bude nikdy udělána. neuděláte-li ji múžete vyplnit jenom vy. - Sta­ vy. Je někdo na světě, kdo vás bu- noli.nd Record". ,

ší, který si mysli, že jste dolrnnalý.

Oznámení do Templeaokolí Pi'ejeme si oznámiti, že nyní zaměstnáváme v našem oddělení

OLIVER

hnědne

p. Ed.. Strmisku, Za příčinou seznámení se s ním, rozhodli

BARBECUE který bude

LIST .

Zveme všechny rolníky v Temple a olwlí, aby se dostavili a my učiníme vše, by se každý . Jcítil jako doma.

BELL COUNTY FARM MACHINERY co~

9th South Second Street,

TEMPLE,

TEXAS.

v

' •

Děti se vrátily do školy! Po­ bíhání venku pi'echod z tepla do zimy - to vše má v zápětí za následek

a opadává.

NACHLAZENÍ rýmu a kašel! - hra,t"1te zdra­ ví svých dítek tím, že hned při prvních příznacích nastu­ zení a kašle jim dáte

Severův

I sám l'RO'l'I RAŠLI (Sc,vcra.'s Cough Balsam)

Li\.1-IODNÝ PŮSOBIVÝ

Podíly Liberty Loan and Building association kromě této výhody zabezpečení, pi'ináší ještě slušný dl ,ídendový zisk. Podržely vždy svou plnou stoprocentní hoi:inotu po celých jedenácte let púsobení tohoto kra­ janského ústavu a byl na ně vyplácen bez pforušení po celou tu dobu a včas dividendový zisk. Dopište si o bližší vysvětlení, které ochotně bude podáno.

TIŠÍCÍ NEMÁ-LI LÉKÁRNÍI{ OBJEDNEJE

i111A41W

Liberty Loan and Bldg.

OBĚD všechny pí-ítomné

OD 10:00 DOPOLEDNE DO 1:00 ODPOLEDNE

te let. Podíly tímto kra­ .ia nským ústavem vydá­ v:mé 1r:žíva.jí výhocl pO'­ jištř.ní nž clo výše $!i,ODO.­ OO n Federal Savings and Loan insurance Corpo­ ration, které je náš ústav čkncm.

~.-a:m

pro

VE ČTVRTEK.4.

Po pilné práci na polích, v clilnúch a obchodech pi'ipomeňte si i vy podzimu života, ukláde.ite si pf-0bytky z vaší práce, vaše úspory, hosp<ldámč a bezpečně, pro doby, kdy jich budete potřebovati.

-

připraven

jsme se uspol'ádati

ÚPLNĚ ZDARM A

Nepl'ijde na zmar, matka pi'íroda je šetrnou a ll:ospodál'llolt, ·opa­ dané lii;;tí jsou úsporami, které proměněny jsouce v mrvu, poskytnou stromoví jistou část živiny pl'i probuzení v příští vesně.

Nejlépe si je uložíte a zajistíte uložením jich v zakcup0ných podílech l,ibcrty Loan aml Rui!cl­ ing Association, ústavu založ{'ného a řízeného Jn·ajany, slOUŽ;ÍCÍ lHlse­ mu lidu již pfos ,iedenác-

TRAKTORŮ

.který má zkušenost a dobře rozumí prodeji i mechanickému oddělení.

stal,

listí stromoví

českého prodavače

ss'n.

I'ŘÍl\'10 OD:,

PRVNÍ ČESKOSLOV. PUJČOVN! A STA YEB:Nt DRUŽSTVO V TEXASU 803 Bankers Mortgage Building,

HOUSTOl\l, TEXAS --·-C_'_:'el'~,·)~,~ ~-~,f~T\.'ll>1tt,,:'>llCUIW.lll

J. R Kuběna, C. H. Chen1os~:y, Dr, Henry Maresh, Dr. R. E. M~l'P-i\11, ~roseph Wonclrnsh, Joseph fforflúk. Dr. W. Fruit, li,:. E .... ,

,··

...

strana 24. ,•,, ·. ·

'Vf:STNÍK

Ve středu, dne 3. listopadu 1937.

,,',"'

Používejte k oznamováni ~~ N~ PRODEJ Delc_o elektrické osvětlení za velice nurnou cenu.

Maly, Oznamovatel

K Jednotě pí•istoupil 10. pros. 1903., KL UF GALVESTON. Rolnik. Číslo certifikátu 10804, a, Dybalúv český oťchestr bude hráti

Hlaste se u: Rev. Geo. J. Duda, dle stanov oprávněn jest k podpoi·e'přes stanici KLUF v Galvestoně o Tours, Texas.

(42-43) v částce $500.00.

J:30 hod. večer v sobotu, 6. ll.stopa2630.

Jos. Mareš od i'ádu Pokrok du a po rohlasu bude účinkovat na • ;• .., Hledá práci, muž prostředPr av1d1a , níno věku, mluvící česky, anglicky Dallas čís. 84, zemi'el dne 19. zái'i ! zábavě Hi.du "Rozkvět" v síni M. E. V Malém Oznamova~el~učt!ljeme i mexicky zkušený v grocerním a 1937, stár jsa 44 let, následkem po-· B. A., ti"etí poschodí nad United znieenty za slovo za každé uveřejně- . . ' .. . č , Nejmenší poplatek za oznámku řezníckém obchode. Da odporu eni, i'anění při převrhnutí traktoru. K States Cigar Store na ulicích 21. a (do· 25 slov) jest 50c oznámku na- Udejte týdenní plat. Na adresu: Jednotě pi·istoupil 18. list. 1917. Rol- D. Všiehni z okolí jsou ucl:.jvěvybí­ pište na zvláštním listku a přilož- Věstník % ABC, west, Tex. (41-dz) ník. Číslo ce1'.tifikátu4327,..a dle sta-: zeni poslechnouti broadcast'' a pi'i­ te k objednávce příslušný obnos · nov oprávněn jest k podpcí·ev čú- jiti se po česku rozvesellt na zábabuď poštovní p~uká~kou (Money .~ NA PRODEJ - 65 akrů dobře stce $1,000.00. vě. Na zdar!

Order} nebo ve Zl}al!lkach.(stamps). zařízenou farmu dost staveb vše v 26.31.Marie Mareš od í·ádu Pok.· Rd. R. Dy.bala a Orchestr, Posíláte-li osobní eek, pridejte 5c .

•, , • , • • na jeho výměnu. dobrem pořádku, v české osadě pri Dallas čís. 84, zemi'ela dne 14. ř'íjCleni S. P. J. S. Má-li býti jméno oznamovatele Red Ranger, Texas. J. F. Martinec, na _1937, ve stáN _41 ~et, na. Ence- Sekejte ~ di'íví, a zahf•eje zatajeno a nabídky posílány admí- Rt. 2, Rogers, Texas.

(42-44-pd) phhtis. K Jednote pristouplln 18. vás dvakrát.

Ford. nistraci pod naši značkou, účtuje1917. Číslo certifikátu 10712. me za oznámky "Na prodej", "Služ- _.... ZELOVÉSAZENICE!Nejran­ list. dle stanov oprávněna J'est l< l)OdlJO- i ~ .. · ·· ·· · · .. . · by a práce" a podobné 25czvl~š,t'za nější druhy špičaté a velké kulaté mačku a na poštovné, aby dosle do, ' j .. . , . pisy mohly býti ihned odesílány. hlávky. 900 za $1.00,5,000za $5.00, r·e v částce $500.00.

2632.

Veronika Hanzlik od hidu 'I'l~U)CVIČNA JEDNO'ťA Při oznámkách "Nabídnutik sňat- vyplaceně. Rychlá služba, uspokoje­ ku" neb "Přijme se hospodyn~" ob: ní zaručeno. Hallettsville Plant Tex. Mír. čís. 10., zemí·ela dne 24. Í náši doplatek za značku a postovne Farm Hallettsville Tex. (42-45) října 1937, ve stái'i 66 iet ,na srcteč- 8 50 centu. , • ní vadu. K Jednotě pfistoupila 1. · · Doplatek za · značku budiž přílo, . pořádá i ten k obnosu který posíláte za o- ~· TABAKstary, lehké druhy na pros. 1901. Číslo ceutifikátu 10323, f . známku. ' prodej, 15c a 20c libra, Havana 35c a dle stanov oprávněna jest k pod- ~ .. libra nevyplaceně. Pište na: Václ. poi'e v částc; $500.00. ).-, Hledám dělníka k roku, Kratochvil Portland Tenn. (41-43p S bratrskym ~ozdravem, • který se neopijí a umí dojit krávy. ' ·· ' J. R. Kub~1a, t~. H. Rúdu.

V Udejte jaký plat žádáte měsíčně a ~ KUŘÁTKA!- Kult.ATKA! neb ročně. Jsme již starší lidé. - Barred, White Rocks, White, Silver Bělohorská vzpomínka.

I ii Frank Havran, Weinert, Rt. 1, Te- Laced Wyandottes, Reds, Black Ausv~z Exstud.e:itů Husovy školy uxas, (44-46pd> stralorps, Black Minorcas, 100 za spořadá v nedell dne 7. listopadu o 7 ~ , , , $7.75, White, Buff, Black, Brown .~ SAZ~~ICE.1 - Zvlastr~1na- Leghorns a Anconas $7.25 za 100; hodinách večer v Husově Domu v I a emu a b1dka 1:ejleps1chdr?hfi: ~elove ~00, míchané $6.75 za sto. Poštovné vy­ Temple, Tex. pi'ípadnou Bělohor- ' v ,,. cibulo!e 400 a hlav~oveho salat~ placeno, zaručená živá dodávka skou vzpomínku, k níž pofadatelé f srdečr~ě zyou _nejširší čsl. vefojnost. i 100, vse za _$1.~0, ~ostou vyplaceně Všechna kuřátka pochází z "flock rečmkem bude Rev Bar- a ..

• , a za uspokojení rucime. Early Plant blood tested" stád. Jsme přtprave­ Hlavmm toň, konsul čsl. republiky dr: Hol- ! Zacatek v 5 hodin odpoledne Farm:, Mart, Texas. {44-45pd) ni odestlati objednávky hned. lub přislíbil poslati svého oficielníHUDBANOVELTYBOYS • ~ Frank Machal't, Calliham. v.on Minden's Hatchery, Fayette- ho zástupce. kdyby sám se nemohl VSTUPNÉ. 30 Texas, McMullen Co., koupí do 14 ville, Texas.

(21-dz.) dostaviti. Pofad této slavnosti je f ' c tun balovaného eukerkornu nebe SAZENICE! bohatý a nejvýše zajímavý. ~ . uctivě zve ,.

Za Svaz Exstudentu Husovy škohagiri se semenem. Udejte cenu. Zelové, druhů: Early Jersy a Vi BOO. Musi být bez Johnson grasu. marly Flat Dutsch. Cibulové druhii: Mary H. Schiller, pr·edsedkyně.• :,.- .........__ ,_.,_.,...,..,_,_,_,,_,.:.

(44-46pd> Bílá Bermuda. 500 zelových a 500 . . ~ibulových za $1.00, poštou vypla~ Starší žena: hleda praci Z;l ::eně. Mart Plant Farm, Mart, Tehospodyni. Čistotna a spolehliva, xas (43-44-p) obeznalá každé práce, na plat ne- · · · hledí tak jako na dobrý dcmov. OZNÁMENÍÚMRTÍ čts. 2624 DO Mrs. S. F. Cerny, Bomarton, Te2632 VČETMO. xas.

(43-54-p.) 2624. Rosalie Lubojacky od řádu Vesměrnost čís. 68, zemi'ela dne 29 ~ MY NABÍZÍMEaž do 12cpřes září 1937, ve stáří 76 let, byla raněna československý mluvící film je jedna z nejúspěšnějších i velkoobchodní tržní ceny od těž- mrtvicí. K Jednotě píistoupila 6 filmových veseloher .,čéskoslovenské produkce a hlnvní úlohu v kých druhll vajíček k násadám, za 'cvětna 1906. číslo certifikátu 4734, ní hraje osvědčená herečlrn ·Antonie.Nedošinská. Hraje Kateřinu, I podminek že stádo vaše jest správ- 'l. dle stanov oprávněna jest k pod­ která po svém ovdovění chopí se obchodu s rybami, ale hospodářně vytříděno, "culled" a "pullorum pofo v částce $1,000.00. ská krise přivede ji k bankrotu. Najednou jalto v pohádce dostane i tested". Pište nám. Sanitary Ha2625. Jos. Mičulka od řádu K. Jo­ se jí dědictví z Ameriky, pal-: ale pl'ijde zpráva, že ta Kateřina ,. tchery, Weimar, Texas.

(43-46c) náš čís. 28, zemfol dne 4. října 1937, f pravou dědičkou není i že se dopustila podvodu, úřady ji uvrhnou ,tár jsa 77 roků, zastřelil se. K Jed­ !W"' NA PRODEJ husí peři. Rosie notě do žaláře.

Jak se sama ze žaláhl- vyseká, se nasmějete. Pl'ijďte se přistou,pil 2. října 1904. Rolnik.

Horák, Richmond, Tex. (42-44-pd) Číslo certifikátu 1980, a dle stanov pobavit touto skvělou veselohrou, zapomenete na své starosti. oprávněn jest k podpoí-e v částce FARMYNA PRODEJ! SHINER- ve čtvrtek 4. listopadu, první představení o 6:30 večer.

Asi čtyi'i míle jihovýchodně oc: $1,000.00, 2626.

Terezie Stalmach od řádu SCHULENBURG- v pátek, 5. listopadu, odpoledne o 3 hodinách • Sealy, Texas, a dvě míle od Frýdku.

Vesměrnost čís. 68, zemřela 30. září a) 248 akrů úrodného pozemku a večer o 7:30. krájeneho veřejnou cestou na dva 1937, ve stáfi 72 let,. na Coronary CROSBY,- Crosby Theatre, v neděli 7. listopadu, p1·vní předsta- . ne zcela stejné díly, jež mohou SE Embolism. K Jednotě přistoupila vení o 6 hodinách večeť, prodati každý zvlášť. Na tom vět­ 13. dubna 1909. Číslo cei·tiifkátu . ~t 4762, a dle stanov oprávněna jest k ším dílu stojí farmářské obydlí . se CORPUS CHRISTI - Agnes 'l'hcatl'c, Agnes Stl'., v 110n<lělí. 8.

'Jodpoře v částce $1,000.00. · vším hospodářským zai'ízením a té2. listopadu, první představení 0_6-:~.~ hodinách v~~er.--·-·rentýřské stavení s pi'íslušnými 2627.Jan Zalesky od řádu Pokrok Jihu čís.

72, zemřel dne 2. fijna 1937, stavbami a zvláštní studní. Na tom YOAl{UM- Ritz v úterý, 9. listopadu, odpoledne i večer. menším dílu, asi o sto akrech, sto­ stár jsa 49 roků, na žaludeční ne­ PLEASANTON- ve sti•edu, 10~ ~~~topadu,první pře;;~~~-~i ~ jí rentýřský domek s příslušnými duh. K Jednotě přistoupil 21. list.

6:30 hodinách večer.

-------· .. stavbami a studní. Přes ti'etinu po­ 1915. Obchodník; Číslo certifikátu zemku všeho je v poli, ostatní v 11318 a dle stanov oprávněn jest WHARTON- Rio Th.eatre, v pátek 12. listopadu, první předstak: podpoře v částce $1,000.00. loqce a pastvišti. vení o 6 hoclínách večer. f 2628. Jan Prašek od řádu K. Hav­ b) 85 akrů černé pudy s rentýř­ ROSENBERG- v neděli a v pondělí, 14. a 15. listopadu, O<lpoským obydlím,příslušenstvím i stud­ líček čís. 4, zemřel dne 14. fijna ní. Asi plovina je pole, ostatní lou­ 1937, stár jsa 77 roku, následkem . ledne i večer. poranění automobilem. K Jednotě ka a pastviště.

FLATONIA- v-u-'t_e_r_ý-l6-.-li.st_o_1>_a_d_u_,_p_o_u_ze_j_e_d_11_0_ .. pi'.·edstave;;-;, i c) 74 akrů užívaných za zvláštní přistoupil 13. února 1904. Rolník.

7:30 hodinách večer. i číslo certifikátu 3014,a dle stanov pastviště.

Jelikož majitel uvedených pozem­ oprávněn jest k podpoře v částce WEST i večer. kii zemřel, dědici chtí je prodati. $1,000.00.

Pište na exekutora poziistalosti, je­ SEALY 2629.Jos. Mareš od l'ádu Vesměr­ hož adresa je: John Schiller, George nost čís. 68, zemřel dne 13. řOna . west, Texas.

(44-46-chg) 1937, stár jsa 63 rok.ťt, na cukrovku. •••~ »....

al~,-------·--------f

•

••• ,....

\.l,....,.l)...

ll .......

ll ....

ll .....

11«•1141l11D-11 ....

0"'*""il

i1

i

Sokol Houston

l

I

.

I

t v nedě i 14.. list. i !

1

--

siní řadu

t ~tefánik v Houston Ak d •• Tanecn1 Z a'b avu

I

! f

I i

I

i

'

I

~=

i

·r-·-..-·.--..-. -. . .~·-··-..-··-·-··-··-..-··-~-=..-··-··-..-··-·-·i' 1.-Zlata K ter1na! I I ~ ; Ii I i I! II

I

I

l I I

I I I

f

l

i

i f

I I I

I

If.

'

···-0-IHlllMlllri)

...

U-tl

.....

l.... U--U41iiillHl ....

,,

...,

U_ll_i.l·a:iU'*""H

..... OIMl1ililf'h_tl....,~;---1l-..u·-·l--·u

..... 1 .....

1.:•