Vestnik 1937 11 10

Entered

as second class mail matter,

ROČNÍK (VOL.) XXV.

January

3rd, 1933 at West, Texas, under

WEST, TEXAS. ve středu J

(Wednesday)

the Act of Congress

10. listopadu :::::z:=::::

of August,

(November)

1937.

24th, 1922.

~·------=---==--===:..:.___ ·- --

ČÍSl,O 45.

~

OSMY LISTOPAD 1620.

P

.4

RVNÍ revoluce vznikla roku 1618 a skon­

mžiků, kdy nepřítel byl v úplné nevýhodě Vojsko došlo tam hladové, nevyspalé, třesou­ jak tomu bylo na Bílé Hoře, cí se zimou, rozedrané. čila pro náš národ tragicky, totiž po­ Rozběhli se po vsích, aby nakradli na snída­ Všechny oběti finanční pohlcoval málo plod­ rážkou na Bílé Hoře 8. listopadu 1620. ni, aby v mlhavém podzímním ránu měli pocit ný čas, vyčkávací a vyčerpávající.

Tam pohřbena byla samostatnost českého ná­ sytosti. Markytanum z Prahy mohli nabídnouti roda a nastala třístaletá poroba tohoto.

Rozprodáním statků arcibiskupských a jesu­ nejakou zbraň pouze za kus chleba ...

Budoucí věkové však připravovaly odvetu, itských, Slavatových a Martinicových, nepo­ 'I'ézko bojovat za takových podmínek proti budily naděje i odvážné činy, až doutnající pla­ mohlo nasytit a ošatit vojsko. Vojsko kradlo, nepříteli nasycenému, teple ošacenému, jehož meny jásavě vyšlehly za světové války, strhly, aby se nasytilo a bylo všude tak obávané svým spořádané rady, byť i nečetné, budily hrůzu a zapálily a z jejich žáru vzešlo čechiim a Slo­ drancováním, jako vojsko císařské, ne odvahu u roztríštěnéno vojska stavovského. vákům osvobození. Bílá Hora, všechno to utr­ Toto dává se na zběsilý útěk, zahazujíce zbra­ pení, odříkání a staleté ponižování bylo odči­ ně, když pi·i prvním utkání sráží se na dostřel něno slavným dnem 28. října 1918.

DO OICEN ŠLEH!} DÉŠ'l' ••• s -nepřítelem, Mizí prapory, celé levé křídlo ar­ První revoluce proti Habsburkiim vznikla zá­ mády utíká. Co je jim po cizí vlasti, po cizích Josef Prchal. hy po nastoupení Ferdinanda II. na český trůn. zájmech ... každý hledí spasiti svůj vlastní ži­ Revolta se stupňovala, když v květnu 1618 sta­ vot. Marně Thurn se zoufalými rozkazy staví se Do oken šlehá déšť. vové čeští obdrževše od císaře zápornou odpo­ je slyšet větru kvil jim v cestu. Thurnovy regimenty strhly An­ věď na své požadavky, obvinili jeho úředníky už se zas podzímelc haltovy rejtary a všichni valí se divokým prou­ na hradě pražském z íntríkěřství. Stavové ve­ dem ku Praze. Jen u Obory stáli nepohnuté Mo­ stařecky roztesknil. šli do sněmovní síně na hrad a tam proveden ravané, vědomi své povinnosti jediní, ktei'í nad úředníky císařskými náhlý soud. Nejvyšší Už se zas rozplakal, si zachovali jasnou vzpomínku - hrdinové, pa­ sudí Jaroslav Boříta z Martinic a Vilém Slava­ smutek mu v oči pad' dli u českých Thermopyl. Pouze dvacet se svým ta z Chlumu byli po výměně názorů napadeni a už ho zas navštívil vúdcem Jindřichem Slikem,, raněným, odchá"'. široce otevřeným oknem svrženi s výše 28 lok­ tesklivý listopad ... zí do zajeti. Dvacet z tisíce muži'!! Hluboce sklá­ tů do Jeleního příkopu. ní své kopí nepi'ítel. Jejich hrdinství vzbuzuje Do oken šlehá dešt', Tímto činem popudili proti sobě stavové cí­ úctu... , den je jal-: plachý pták saře a spálili za sebou mosty smírného vyjed­ Za Oborou na prostranství Hvězdy leží poru­ marně, ach marně se mívání. Stavové se nezalekli, ale přípravílí se bená garda falckého krále s prosti'íleným pra-:-. díváš už do oblak! na obhájení spravedlnosti a pravdy se zbraní. porem pyšným nápisem "Diverti neselo" Nastalo překotné verbování vojska a ustanovili Co bylo, uprchlo, "Obraceti neumím!"

Thurna za svého vůdce. skloň hlavu do dlaní, útěk k Praze pokl'ačuje ... utíká vojsko, utí­ Bez důkladného uvažování byl tento čin pře­ abys ses uchránil kají viidcové, němí a zoufalí - a utíká král z hodnocením sil, neznajíce jasně bezprostřed­ smutného sklamánil Prahy v prúvodu šlechty a mamě volá 11a 1iě ních důsledků, Byl to skok do tmy a nezbývalo u::.trašený lid: "Neopouštějte ná.s!" .=,.l jiného. Odboj neb odpadlictví. Kostky byly vr­ Dí.1sleclky pi'ehodnocení sil ukázaly se v pl­ ženy. Protestanté ovládly situaci a reakce, kte­ ném znění. Rozpolcenost, vysílení, naprostá ne­ Zvolením falckého Bedřícha za krále bylo u­ rá vznikla již za Rudolfa, ztužující poznenáhlu schopnost pi'evzíti tillo zodpovědnosti za chyby činěno s nadějí na pomoc anglického vladaře, své síly, nalezla rozluštění za vlády Ferdinan­ spáchané. jehož zetěm Bedřich byl, a že společná vira a o­ da. Pozvolný doutnající plamen vyšlehl! hrožení její přivede posilu jejich praporům.

Praha se nebrání - otevírá dokohí.n brány Důsledky se dále rozvinovaly. Stavové zůsta­ nepi'íteli a pf·edává mu právo vítěze - dran­ Bedřich pl'ijal českou korunu s chladnokrev­ li s brannou mocí poukázáni pouze na své vla­ cování. ností .hráče, který nemúže nic ztratiti v kaž­ stní síly, se skromnými příspěvky z Holandska dém případě .dědická Falc mu zůstává. Žádné a Anglie a· za spojence knížete síbíňskéhó Ga­ Stavové ochotně skládali pi'ísahy věrnosti jiné vztahy jej nepoutaly k českému národu, bora, zatím co jiný svět podporoval Ferdinan­ krá.U Ferdinandovi. Pi'íkladu Prahy následova­ jen stejné vyznání víry. da: Španělsko, vévoda bavorský, Toskánsko a la jiná česká města.

Polsko. Nejen že Ferdinand dostával značné Bedřlch přivedl si knížete Anhaltského za Bitva na Bilé Hofo rozhodnuta byla za jednu finanční příspěvky, ale také dobré vojsko. vůdce rozvrácených českých vojsk, aby napra­ hodinu se ztrátou 250 muži'I na straně císafaké.

Stavovské vojsko, naverbované, neuvědomě­ vil to, co dřívější generálové zanedbali. Nápra­ Poroba, bezútěšnost! lé, naprosto nedbalo o dodržení vojenských va byla však těžká, přes všechno úsilí. Rozvratu Jedenadvacet šlechticii padlo na Staroměst­ smluv, nemělo ani vytrvalosti, ani dobré vůle. ském náměstí. rozkladu nedalo se zabránit přílíš hluboko Vojsko národní, které bojuje za samostat­ již zapustil své kořeny, Anglický král poslal po­ Jaké hrdinské úsilí, jaká houževnatost, bu­ nost národa, dovede hladovět a trpět, překoná­ moc 4000 mužů, kteři se výborně osvědčili ve dící věčný obdiv a úctu k těm, kteří všechnu tu vat všechny útrapy se vzdorným čelem - niko­ hlídání nemocníc a hradů! zlobu pi'ekonali a sémě jejich zaseté od genera­ li však naverbovaný žoldnéř.

Zatím stavovské vojsko se rozbíhalo, nezna­ ce ku generacím se posilovalo a zapalovalo pla­ A první generálové vojska stavovského: Fels, jíc smyslu pro povinnost a vytrvání ... Když men odvety - která přišla ve vítězných fa­ Bubna, Kaplíi· ze Sulevic a Thurn nedovedli si dách legionářských r. 1918. zemřel Kolvín z Felsu, rozběhli se jeho kyrys­ vojsko vychovat, postrádajíce sami theoretícké­ níci, švamberlcovy regimenty strhly všechen Nejkrásnější a nejsllnější to odpověď za tři­ ho vzdělání vojenského. třeboňský lid k útěku, když Švamberk zemřel. staletou porobu, hrdé znovuvztýčení praporll Velká doba budí velké duchy - ale zdálo se, Nebylo silné ruky nebylo té vnitřní spojinašich barev, které v divém zmatku na Bílé že všeobecná strnulost a vyčerpanost předcho­ Hoře byly zaházeny. tosti pro ideál - byla to najatá soldateska, kte­ zích rpzbrojů: zmalátněla vůli národa. Bylo tře­ rá dusila svou válečnickou řemeslností jednot­ ba velkého příkladu, velkého slova -jako kdy­ livé české lidi ...:__ české sedláky, kteří se stali Samostatnost neudrží a nespasí žádného ná.­ si slovo Husovo povzbudilo a vznítilo vůdce, ja­ pouze součástí massy, šíuoucí se bez cíle, vyda­ :roda, národ si musí udržet samostatnost kým byl Žižka z Trocnova. né v šanc náhodám, neschopni tvrdého odboje. spasí nás mravnost a vzdělání; i politická. sa­ Generál Jindřich Matiáš Thurn měl více od­ Po každé -šarvátce, i nekrvavé, vracelo se voj­ mostatnost je jen prostředkem pl'avého živo­ vahy, než rozvahy, přijavši tak zodpovědné mí­ sko bez dvou třetin mužstva. ta národního - pobyli jsme ji, když jsme pře­ sto. Tyto nedostatky potvrdily se pl'iliš pozdě Bilá Hora je takovým "Součtemchyb, dříve u­ stali jako nál'oď žíti. Demokratismus není jen poznáním, že nedovedl kořistiti 21 daných okačiněných. soustava poUticltá, ale také mravní•

.

Strana 2

PRVNÍCHdobách želez.nice~?din~mcílem bylo dopravovat za nermensi moznou ce­ V nu co nejvíce cestujících. Lidé seděli hustě po­ hromadě, poněvadž neužitečnému nákladu by­ lo vyhrazeno méně prostoru, a čím bylo méně neužitečného nákladu, tím větší byl zisk pro že­ leznici.

Osobní vozy se průběhem času poněkud zdo­ konalily, ale železnice nikdy necítily, že by se měly starat o estetickou stránku vlaků, Na dru­ hé straně automobily musely hned od počátku dávat cestujícím co nejvíce pohodlí, poněvadž průměrný člověk by byl clo nich jinak nevlezl.

Laciný automobil stojí 140 dolarů na jedno sedadlo, kdežto ve standardním železničním vlaku příjde jedno místo na 1400 dolarů. Na druhé straně však může železnice disponovat se svými místy mnohem delší dobu v roce. Vydání za palivo na jednoho cestujícího je vyšší než u automobilu, ale železnice investovaly mnoho peněz do tratí a různých výhod pro cestující a mimo to mají obrovské udržovací a provozova­ cí náklady. Musí platit velké. daně, jež musí hradit cestující dražším jízdným, kdežto v au­ tobusu a osobních automobilů j;..ou daně place­ ny občanem jinými cestami.

U automobilů se pří větším počtu ujetých mil na jednoho cestujícího ušetří poměrně málo, poněvadž po 50,000 mílích je automobil takřka opotřebován a tyto míle se dají rozdělit po do­ bu několika let tak, že na každý rok jich připa­ dá přiblížně stejný počet. Naproti tomu mohou železnice se zvýšením počtu ujetých kolímetrů neobyčejně snížit náklad na dopravní jednot­ ku.

Několik železničních společností u nás uká­ zalo, že průměrný počet cestujících na míli se může až zečtyřnásobit dokonalejší službou, nižšími sazbami a zvýšením rychlosti.

Když společnost Burlington Railroad ozná­ mila, že mezi Chicagem a St. Paulem budou jezdit její vlaky, o hodně lehčí než dosavadní, krásně vybavené a dobře vypérované, za dobu šesti a půl hodiny, jedna konkurenční společ­ nost zdokonalila svůj standardní vlak staršího typu tak, aby mohl jezdit stejně rychle, a jiná vystavěla kompromisní typ vlaku, poněkud leh­ čí než obyčejný, ale lépe vybavený a zařízený.

Burlingtonovy vlaky z nerezavějící oceli a s Dieselovým motorem tehdy dělaly dvě cesty denně, každý z nich urazil na 883 mil a oba by­ ly plně obsazeny. I když se prodloužil vlak tak, že mohl vézt dvakrát tolik cestujících, byly přesto vozy ještě plné a společnost je musí zno­ vu prodlužovat. Přesto byly udržovací a provo­ zovací náklady sníženy na pouhý zlomek toho, co činily dříve.

V prvních dobách železnice počítaly s tím, že na ně připadne určitá část dopravy bez zřetele na to, jak vysoké je jízdné. Cítily, že nákladní doprava bude hlavně jejich, a poněvadž výnos z nákladní dopravy podstatně převyšoval výnos z dopravy osobní, věnovaly největší pozornost nákladní dopravě. Následek toho byl, že vla­ kem cestovalo stále méně a méně lidí.

Některé železnice se nyní dívají na věci do­ cela jinak. Na tratích do Chicaga bylo na pří­ klad za světové výstavy v Chicagu sníženo jízd­ né na jelen cent za míli, počet cestujících vla­ kem se tím neobyčejně zvýšil a společnosti shle­ daly, že se doprava vyplácí i při zavedení nej­ dokonalejšího konřortu. To ukázalo, do jaké míry se dá zvětšením dopravy snížit jízdné. Za­ řízení, jež vážflo sotva polovinu starého, přita­ hovalo svým novým stylem, pohodlím, ba luxu­ sem, stále více cestujících, a tak se snížily pří­ mé náklady na jeden kilometr postupně až na

VĚSTNÍK

Ve středu, dne 10. listopadu 1937.

Železnice se vracejí.

E.G. Budd. deficitní položkou, se může velmi brzy změnit v cenný zdroj příjmů.

Stálou snahou konstruktéra automobilu by­ lo dát částem skládajícím celek, takový tvar, aby se daly snadno skládat a do jisté míry i nahrazovat součástkami z jiných typú. V na­ šem pláně pro výrobu železničních vozú jsme museli řešit stejný problém, ale nemohli jsme jej rozřešit přesně týmiž metodami, jaké se o­ svědčily pří automobilu.

Pro model automobilu jsou zhotovovány přes­ né a pečlivě vyměřené stroje a nástroje, poně­ vadž tčmito nástroji se má vyrobit velký počet stejných vozů a náklad na tyto stroje se může rozdělit na celou výrobu. Něco podobného u že­ leznic není. Aby bylo dosaženo těchto výrob­ ních úspor, bylo třeba vozy stavět ze speciál­ ních součástek, jež se daly přlzpůsobití vnitř­ nímu zařízeni vozů, Tyto součástky se dají vy­ rábět ve velkém množství senově a zvláštními nástroji, poněvadž téže součásti lze použít pro spací, denní i jídelní vozy.

Natírání vnitřku vozů se děje stejným způ­ sobem jako v moderních automobilových závo­ dech. Na vnější straně nepotřebuje vlak žádný nátěr, což znamená velkou úsporu na udžova­ cích nákladech.

Velkým problémem u automobilů býval vždy jejich hluk. V prvních dobách bývaly vozy vel­ mi hlučné, až v poslední době nám podívuhod. né zdokonalení, hlavně převodů, dalo skoro ne­ slyšná vozidla. Motory a pera byla také zdro­ jem nepříjemného hluku. I tento hluk se poda­ řílo z velké míry odstranit, ale na neštěstí, so­ tva se odstranil jeden hluk, našel se hned jiný, jenž snad nebyl tak hlasitý, nicméně však stej­ ně nepříjemný. Tímto způsobem hledali ínže­ nýří nejdokonalejší konstrukci automobilu, od­ straňujíeí jeden hluk po druhém, až se jim po­ dařílo vyrobit poměrně tichý vůz. Železnice na­ proti tomu si doposud málo všímaly hluku ve svých vozech. Nárazníky práskaly a vrzaly ně­ kdy přímo nesnesitelně. Kola skřípala, spoje mezi kolejnicemi nepřetržitě klepaly, pera sté­ nala, 'zkrátka průměrný vlak byl celý arsenál nejnepříjemnějších

hluků.

Zprvu [sme se snažili odstranit všechny ty­ to vnější hluky. Začali jsme vyrábět několika­ dílné vozy s podvozky mezi nimi. V těchto vo­ zech nikdo nesedí přímo nad povozkem, takže neslyší skoro nárazy kol, skřípání per a hluk nárazníků. K tomu dvojité dno u vozů vylouči­ lo venkovní hluk skoro úplně.

Tu však vystoupily tím zřetelněji hluky u­ vnitř vozu. Ploché stěny, jež se neustále chvě­ ly pohybem vozů, tvol'ily jakési resonanční des­ ky, které působily nebo zesilovaly tyto zvuky.

K tomu přistoupila ozvěna, velmi obtížný pro­ blém, jejž se podařilo rozřešiti teprve, když by­ ly vytvořeny dostatečně ísolnjící přehrady me­ jednotlivými odděleními. Možná, že najdeme ještě jiné hluky, ale jistě jsme už vykonali hod­ ně, abychom cestujícím dali vůz, v kterém by se mohli cítit tak klidní jako doma. Gumová podložka je tišší než pérová. Snad se už může­ me tčšit, že největší hluk, který jednou zbude v našich vozech, bude už cinkání lžicí na talí­ řích. Náš problém hluku byl skoro stejný jako problém, který musil řešit také konstruktér au­ tomobilu.

Ti z nás, kteří dlouhá léta jezdili jen v auto­ mobilech, s překvapením shledávají, že naše polovičku. vlaky jezdí stále' rychleji. Zdokonalená akcele­ Neobyčejně zvýšená doprava ukázala, že část race a lepší brzdy umožňují jet dobrou prů­ zákazníků, která odešla k automobilům, se dá měrnou rychlostí, a když je třeba zpomalit neb znovu získat zpět. Jednoduchým počtem lze do­ zrychlit, stane se to na několika yardech. Stou­ kázat, že kdyby automobilová doprava ztratila páme do kopců stejnou rychlostí, s jakou se­ jen každého pětadvacátého cestujícího, počet stupujeme, a přece tomu není tak dlouho, co se cestujících na železnicích by se zdvojnásobil. musel každý vlak napřed rozjet, aby překonal Trvanlivost nového zařízení dokazuje 3,000,000 trochu příkfojší stoupání, anebo když strojvftd­ ujetých mil, a první vlak typu Zephyr se amor­ ce jel do kopce na pomalý převod, snažil se to tísoval za 30 měsíců [en z výnosu dopravy. na druhé straně dohonit.

Všeobecnému rozšíření těchto nových želez­ Dnes nejsou trati o innoho jiné, než bývaly. nic už nestojí nic v cestě. I nejopatrnější želez­ Váha tak zvaného standardního typu vlaku niční odborníci v naší zemi jsou přesvědčeni, že byla tak veliká v: poměru k síle lokomotivy, že doprava osob, která byla pro železnice doposud pi·i sebe menším, stoupání se rychlost podstat-

.,.,

ně zmenšila. Když strojvúdce chtěl jet větší rychlostí, musel se k tomu rozjídět několik mil, a když se chtěl zastavit, musel začít brzdit už pčt mil před tím.

Dnes jsou naše vlaky dvakrát lehčí než sta­ ré a pi'i tom :;tejně bezpečné proti srážlcám, po­ něvadž užíváme čtyřikrát pevnějšího materiá­ lu a udržujeme koúskou sílu lokomotivy na ta­ kové výši, že váha vlaku na jednu koúskou sí­ lu je 400 liber i méně.. Také užíváme co nejlep­ ších brzd. S pomocí těchto. brzd se múžeme roz­ jet nebo zastavit skoro ihned, stoupat rychlostí, s jakou sestupujeme, zkrátit neobyčejně jízdu do určitého místa a současně odstranit nebez­ pečí, které měly starší typy. · Železniční . vftz a automobil se řídí stejnými zákony o pohybu. Pro automobil snad byly těž­ ší provozovací podmínky než pro vlak. I nej­ lepší silnice na světě se co do hladkosti sotva vyrovná špatným železničním kolejím. A málo automobilu je i'ízeno tak odborně vycvičenými silami. jaké najdeme u pák v lokomotivě nebo na hradlech. Jakmile jednou automobil opustí továrnu, zacházení s ním je ponecháno dobré vůli majitele, a přesto se od něho očekává spo­ lehlivost.

Možná, že rozvoj automobilismu pi·edstihl rozvoj železnice o tolilt proto, že jsme museli překonávat tyto obtíže. Nyní však železnice vy­ cítily, v čem je chyba. Dohánějí, co zmeškaly špatnou politikou, a dělají dobře, když se při tom učí od automobilismu.

Glauberova stil lékem proti nemocem <luševním.

Glaub,erova sftl (natriumsulfát č~li sírlan sodný) vyskytuje se v přírodě buď jako mi­ nerál thenardit a mirabilit, nebo rozpuštěna, je přítomna v některých minerálních vodách (Karlovy Vary, Mariánské Lázně a j.), též ve vodě mořské. Čistá vyrábí se syntheticky a od dávna je jí užíváno i v lékařství. - Nový je objev vídeúského doc. dra Aschera, který na základě svých zkušeností doporučuje a uvádí Glauberovu sůl do terapie chorob duševních.

O svých překvapujících úspěších, při hojeni nemocí duševních a čivních (nervových,) pi'.·ednášelAscher svého času ve vídeúské spo­ lečnosti lékafaké, kde zdůraznil, že touto léč­ bou podařilo se mu vyléčiti případy nejen. leh­ čího rázu, ale i některé velmi těžké, které vzdo­ rovaly veškeré jiné léčbě a byly považovány za nevyléčitelné nebo ztracené: Ascher vychá­ zí ze stanoviska, že jest nemalý počet onemoc­ nění nervových a duševních, které nejsou ni­ čím jiným než následkem poruchy výměny lát­ kové a tedy autointoxikací či sebeotravou or­ ganismu. Škodliviny ty pak shromažďují se ve šťávách tělesných a v krvi a kolujíce jí v tě­ le ke všem tkáním a orgánúm od buúky k buúce uvádějí jmenovitě do nepořádku sys­ tém nervový a tím dávají podklad pro vznik poruch ve výkonnosti duševí. Svému zpftsobu léčení Glauberovou solí přikládá Ascher veliký význam a doporučuje odborníkům a klinikám psychiatrickým, aby tento zpúsob léčení užili.

Anglie se zabez11cčuje.

Britské vojenské úřady chtějí zřídit na ně­ kterém Nordmanském ostrově novou námořní a leteckou základnu, která by ovládala prft­ jezd Lamanšským prúlivem. Nejlépe by se k to­ mu hodil ostrúvek Alderney, který má rozlohu 10 čtverečních km a je pouze 80 km od fran­ couzského pobřeží. Za světové války byl cílem nájezdú ponorek. Alderney požívá ve svazku britské veleříše rúzné výsady. Má vlastni civil­ ní a berní správu, jakož i policii.

Celé město obsazeno hady.

Jihoafrické město Kimberley, středisko zla­ tokopft a hledačft diamantů, prožívá dny hrft­ zy, neboť vlády nad městem se zmocnili jedo­ vatí hadi. Následkem dlouhotrvajícího sucha se rozmohli hadi tak, že se nastěhovali do o­ bytných domú. Ředitel zlatých dolů nalezl o­ brovského brejlovce i v dětském pokoji, kde si právě hrál jeho ctv,ouletý.hošík. Hadi se obje­ vili i ve školách a proto byly nyní všechny mí­ stní školy uzavi'eny. Policie a dobrovolníci vy­ hlásili hadúm vyhlazovací boj.

Ve středu, dne 10. listopadu 193'1.

Století Morseova telegrafu.

NE září celý svět oslavoval sté výročí u­ dálosti, ješ více než cokoli jiného D ' la k rozvoji moderního života. Toho . dne roku 4

přlšpě-

1837 se po prvé zdařl! pokus přenášeti zprá­ vy pomoci elektříny. Morsetiv telegraf nebo Morseova abeceda jsou dnes běžné pojmy, jež zná každé dítě. A přec se ve světě zapomiuá na Morsea - člověk. Jemu a Jeho životu, který sám je dobrodružnou a napínavou kapitolou dějin moderní techniky, věnován je dnešní náš článek.

Pokus na širém mořt, i _.;

I I

; '

-r,

Strana 1.

1'1STNtlt

Jednoho i'íjnového dne r. 1832 opouští pla­ chetní loď "Sully" přístav LeHavre a dává se na cestu do New Yorku. Na palubě jsou dva zajímaví cestující: dr. Charles T. Jackson, známý lékař z Bostonu, objevitel anaesthese, a profesor Samuel Finley Morse, americký ma­ líi\ vracející se z tříleté studijní cesty po Fran­ cii a Italii. Plavba je dlouhá a nudná. Dr. Jack­ son baví společnost kouzelnictvím a technic­ kými hříčkami. Před vádí také pokus s kusem železa, zahnutého do tvaru podkovy a ovinu­ tého drátem, který se stává magnetickým, jak­ mile počne drátem procházeti elektrický proud.

Nejpozornějším divákem je profesor Morse.

Není to po prvé, co se tento čtyřicetiletý muž zabývá těmito věcmi. Již dříve se zajímal o no­ vé objevy v elektromagnetismu. Ale to vše jen mimochodem, jeho ctižádost patř! umění. Ja­ ko syn chudého venkovského amerického fará­ ře probojoval si krušně cestu žvoítem. A zvítě­ zil: je znám co dobrý malíř a je dokonce před­ sedou umělecké akademie mladých malířů, Ži­ vot se s ním nemazlil, ale také ho nezklamal.

Vytvořil několik proslulých obrazů, portréto­ val presidenta Monroe. V Evropě poznal krásy starého světa a teď se vrací domů, vstříc spo­ řádanému životu, v kterém ho asi neočekává již žádné zvláštní vzrušení.

Nyní se však stal náhodou divákem při poku­ se, předváděném dr. Jacksonem na širém mo­ ři. A v tomto okažíku uchvátila malíře Morsea myšlenka, která ho pak již neopustila po ce­ lý život. l\'Iorse Hladoví "Kdyby bylo možno učiniti přítomnost nebo nepřítomnost elektřiny viditelnými na někte­ rém bodě elektrického okruhu, zavíraném neb otvíraném elektromagnetem - pak by bylo možno přenášetí myšlenky elektricky", tak zní problém, který zaujal Morsea mezi Le Havrem a New Yorkem. Tuší, že svět již čeká na tohoto "přenašeče myšlenek" a že nepotřebuje, vedle parní síly, která právě nyní byla podrobena, aby sloužila lidstvu, nic tak nutně, jako pisate­ le na vzdálenost, který by přenášel zprávy: vý­ roba zboží nesmírně vzrostla, výměna statků se stala nezbytností, výrobní metody, ba i celá struktura lidské společnosti byly zrevoluciono­ vány od základu. jen prostředky k přenášení zpráv jsou tytéž jako před staletími.

Zbytek cesty tráví Morse ve své kabině, kde kreslí do náčtrníku návrhy na konstrukci te­ legrafického aparátu. Když se loď blíží k San­ dy Hook, loučí se Morse s kapitánem "Sully" záhadnými slovy: "Kapitáne, uslyšíte-li jed­ nou o novém divu světa, o telegrafu, pak vězte, že tento vynález vznikl na palubě vaší lodi."

Doma, v New Yorku, má Morse pramálo chu­ ti malovat. Jeho mozek myslí jen na telegraf.

Morse ovšem musí žít. Proto vyučuje malbě a živ'í se čajem a suchary. Na materiál ke kon­ strukci aparátu mu nezbývá ani centu. Hla­ doví. Konečně, když je nouze nejvyšší, stane se profesorem kreslení newyorské City-univer­ sity. Plat je malý, ale umožňuje mu započítí ihned se stavbou modelu svého aparátu.

První Telegraf: Malířské štafle

Morse jako mam· mysli v pojmech svého o­ koli. Starý malířský stojan se stane základním prvkem jeho telegrafu. Další součástkou jest

:ptimitivni vlastnoručně oví:lent ~lektr.9m,1l,t,~-

net, pak kolečka rozbitých dřevěných hodin, kousek tužky a jednočlánková elektrická ba­ terie.

Dva roky experimentuje Morse na svém apa­ rátu, který se však dosud nehodí pro praktické účely, neboť nejdelší vzdálenost, na kterou mů­ že Morse roku 1836 vysílati zprávy, je 14 metrii.

A to ještě znamení, která dojdou, jsou slabá a nezřetelná. Tu se mu však podaří jeho dosud nejgeniálnější vynález: relays. Tak se tehdy na­ zývaly poštovní stanice, na kterých vypí•áha­ li unavené koně a nahrazovali Je čerstvými.

Tentýž postup provedl s elektřinou, slabě již docházející proud musí pouze ovlivniti zcela nepatrný elektromagnet, který uzavře ihned nový elektrický okruh s vlastní baterií. Tak je možno přiřaditi k sobě nekonečnou řadu elek­ trických okruhů, ovládnutí prostoru bylo roz­ řešeno!

Nicméně Morse ještě stále hladoví. Jeho vy­ nález úplně pohlcuje nepatrný profesorský plat.

Sám si vaň a porce si odděluje s matematickou přesností. Na stavbu modelu, který by se dal před veřejnosti yystavit, není ani pomyšlení.

Náhoda však přišla Morsemu na pomoc. Se­ známil se se studentem Alfredem Vallem ,sy­ nem to majitele železářských závodů. Otec Vail se zúčastnil na pokusech několika tisíci dolary, syn Alfréd staví technicky bezvadné přistroje. Dne 4. září 1837 byl na universitě "City" proveden s telegrafem prvni velký po­ kus. Bylo přeneseno jasně a zřetelně pět slov.

Avšak značky telegrafu jsou dosud neprak­ tické. Proto Morse vynalézá novou abecedu z čárek a teček. Byla uveřejněna 24. ledna 1837 na universitě a tam i přezkoušena. Na vzdále­ nost 10 mil jsou značky přenášeny jasně a lehce a. dají se bez obtiží a rychle čísti. Zro­ dila se Morseova abeceda. Nyní se zdá, že vše půjde jako po šňůrce. Morse předvádí vynález kongresu. President i vláda jsou nadšení, na stavbu telegrafní linky Baltimore-Washing­ ton má býti povoleno 30,000 dolarů. Pln nadějí odjíždí Morse do Evropy, aby tam zavedl svťlj vynález. Čekalo ho však trpké zklamání. Ni­ kdo nechce o jeho vynálezu ani slyšeti.

Pojednou počíná Morsea pronásledovati ne­ štěstí. Je velká hospodářská krise, bursovní krachy, deprese. Kongres již nepomýšlí na po­ voleni 30,000 dolarů na stavbu pokusné linky.

Starý Vail nechce riskovati dalších peněz. Vše vypadá zoufale. Nová Morseová žádost kongre­ sq, aby mu povolili aspoň 3500 dolarů na stav­ bu krátké trati, nebyla vůbec zodpověděna. V prosinci 1842 podává poslední žádost kongresu, v které podotýká: "Nedostanu-li zase odpo­ věď vrátím se zase ke štětci a telegrafu se již víc nedotknu!"

Konečně přichází odpověď. Výbor povoluje peníze již po druhé, ale je zapotřebí ještě schváleni kongresu. Žádost je posledním bo­ dem denního pořádku nočního zasedání kon­ gresu dne 3. března 1843. To byla Morseova nej­ hroznější noc. Na galerii sleduje horečně prů­ běh aaaedán! a snaží se uhodnouti náladu se­ nátorů. Zdá se, že protivnici Morseova záko­ na jsou v převase, Tu v posledním okamžiku zasáhne starý Vail, který je též senátorem, a počne zpracovávati svých šest krajanů z New Jersey. Hlasy těchto šesti mužů jsou rozhodují­ cí.

Největší umělecký skandál dvacátého století. ""{ .T TĚCHTO DNECH zemřel v Italii ve stáří V 58 let sochař Alceo Dossena, jehož osoba byla před několika lety střediskem největší afé­ ry uměleckých padělků našeho století.

Na jaře roku 1929 jednal kustos vídeňského umělecko-hístonckého musea dr. Planicnig ve Florencii o koupi vzácného uměleckého před­ mětu. Byla to malá soška Madony, prý od Lo­ renea Vecchietta, slavného renesančního so­ chaře. Práce byla velmi pěkná, avšak přece se dr. Planicsnigovi nějak nelibila. Oči malé soš­ ky měly zvláštní uštěpačný \IÝraz, který byl dí1\\m VQ,CChie~t.Qvtro. ~!~1, rl~Ui.QIRl.1~ ~Q§~J.\ 1;\~"'

<;

koupil a. když krátce poté byla vídeňskému mu­ seu nabídnuta jiná soška, tentokrát Pl'Ý od Simone Martiniho, prohlížel kustos nejdříve její oči. A ty měly tentýž uštěpačný, výsměšný výraz, jako domnělé dilko Vecchiettovo. A je­ ště jednou se setkal Plonicsnlg s těmato očima, to když vídeňskému museu byla nabídnuta. nádherná socha jeptišky, prý od Mino da Fle­ sole. Teď už byl přesvědčen, že - jde o padě­ lek. Neboť všechna tři dila od 1·i'l.zných uměle-O, měla společný znak - uštěpačné oči.

Nastalo pátrání, které vyžadovalo schopno­ sti detektiva a hluboké vědomosti kulturního a uměleckého historika. Společně s několika ital­ skými obchodníky s uměleckými předm~ty vy­ dal se Planlcsnig na stopu tajemného paděla­ tele, který, to bylo na padělcích vidět, musil bý­ ti skutečně geniální člověk a velký umělec.

Známá newyorská umělecká gelerle Frizh nabízela ke koupi jedno překrásné dilo Dona­ tellovo, Madonu. Zájem byl veliký a celý umě­ lecký svět americký očekával s napětím, kdo sochu zakoupí a za jakou částku. A náhle vyšel v "New York Times" článek, kde se pravilo, že Donatellova Madona je padělkem neznámého, jakéhosi italského. padělatele z Cremony, jmé­ nem Alceo Dossena.

Alceo Dossena, člověk, který uměl všecko, ge­ niální padělatel a právě tak geniální umělec, pocházel z Cremony, kde . začal kariéru tim, ~e opatřoval malé bronzové figurky patinou podle zvláštního receptu, který byl jeho tajemstvím.

Zaměstná val se chemii, elektrotechnikou, stro­ j ářstvím, vynalezl sochařské dláto, poháněné elektřinou, vyráběl seriově krásné housle Ore­ monky, jež se v barvě a zvuku téměř na vlas podobaly slavným výrobki.'tm minulých století.

Avšak, jak tomu u takových lidí bývá, Dossena v životě ničeho nedosáhl a přes své velké umě­ ní zůstal chudákem. Až se jednou seznámil v Rímě s obchodníkem s uměleckými předměty, který se ho dotázal, zda by neuměl tvořiti so­ chy ve stylu slavných renesančnich umělcll.

"Nic snadnějšího," odvětil Dossena, jehož vlast­ ní umění stejně nebylo modemí, nýbrž rene­ sanční. A od té chvíle vyráběl sošky a sochy ve slohu renesančních sochařů, za pomoci svého elektrického dláta.

Tou dobou se objevovaly na světovém trhu překrásné renesanční sochy a sošky. Nacházely je prý ve starých zámcích, v zahradách, klášte­ řích. Salony zámožných Evropanll a Amerlča.· nťi, musea v New Yorku, Philadelphii, Bostonu, ba dokonce i slavná musea evropská. plnila. so renasančnimi skvosty. Nikomu nenapadlo, že by to mohly být padělky, vždyť slavní umělečt1 znalci potvrdili pravost soch nade vši pochybu.

Až pak najednou se objevil článek v ameri­ ckých novinách. Skandál se začal.

Došlo k celým seriim procesfi. Jeden obchod­ ník s uměleckými předměty žaloval druhého, umělečtí z11alci se vzájemně žalovali pro uráž­ ky na cti, musea žalovala znalce a obchodníky, obchodnici znalce, inu - největši umělecký skandál dvacátého století byl tu. A ve všech procesech, i konečně v procesu, kdy byl obžalo­ ván sám jako padělatel hrál Dossena zvláštní úlohu. Všichni, soudce a soudni znalce nevyjí­ majíc, chtěli ho přesvědčiti, že on nemohl býti padělatelem oněch krásných soch a sošek z re­ nesance, protože ve dvacátém století vfibec ne­ existuje, ltdo by takové věci mohl padělat. A tu se Dossena rozzlobil, zavedl soudce, znalce a svědky do atelieru a před jejich očima vyrobil v krátké době krásnou, malou sošku, která se k nerozeznání podobala Vecchiettově Madoně.

Teď mu uvěřit musili, avšak soud ho osvobo­ dil, protože se ukázalo, že jiní na jeho práci VY­ dělávali miliony, kdežto on sám zti.stal chud.

Když padělkY byly dokázány, nastala nová kon­ junktul'a. Kdekdo chtěl míti Dossenovy paděl,­ ky jako doklad zvláštního sochařského gema.

Nedosahovaly ovšem tak vysokých cen, jako před tím domnělé originály, avšak teď už do­ stával Dossena objednávky přímo a vydělával více. Leč k;onjunktura trvala jen krátkou dobu a Dossena brzy upadl v zapomenutí. Aby zájem o svá díia osvěžil, nechal loni rozšířit zpl'ávu, že zemřel a v zapadlém horském hnízdě v A­ bruzzách vyráběl sošky a plastiky dále. Re­ klamni smrt však zůstala bez účinku ••• Dos· sen~ žlvořU. A utni ~~m.tl;!l ~QQP,~~-vci.x.,

Strana 4.

VISTNÍK

Finanční zpráva účetníka v

Hlavního Rádu.

PÍÍÍJEM

OD ŘADŮ V 1"1ĚSÍCI ŘÍJNU

ltádDen

Za

D.O. Naúmr. H.Ř.

12. září 12. říjen 12. záři 20. září 7.33 27. říjen 14.40 18. říjen 1.30 4. 1 člen 14. září 306 8. 1. srpen .80 8. 26. září .80 9. 17. říjen 3.36 10. 17. září 1.40 11. 12. i'íj en .20 12. 12. září 14. 1. srpen 14. 22. září 15. 1. 2 členi 15. 16. říjen 2.80 16. 19. říjen 17. 12. říjen 7.90 19. 25.

20. 19. září 3.80 21. 4. srpen 22.16. říjen 23. 14. září 1.82 24. 25. zái'i 21.11 25. 13. září 23.62 26. 4. září 3.60 27. so, září .40 28. 12. zái'í 10.42 29. 9. září 5.17 30. 21. září 31. 23. září 32. 12. září 60 33. 21. září 4.34 34. 16. říjen 35. 12. září 1.80 37. 21. říjen .20 38. 18. ěer'c., srp., -40. 12. říjen 5.24 41. 13. r·íjen 42. 12. i'íjen 43. 18. ěer'c až Njen -44. 26. září 2.74 46. 1. čer'c až zářt -47. 26. zář!

4.98 48. 9. říjen 4.80 49. 20. září 2.00 50. 12. říjen 1.20 51. 17. září 1.70 52. 20. srpen 53. 26. srp., září 54. 4. květ..červen. 22.68 55. 27. říjen 56. 12. říjen 2.00 57. 19. 2 členi 57. 19. zář], í·íjen 58. 20. říjen 27..60 59. 6. ěer'c až zář! -62. 20. září 1.20 63. 21. řij en 4.00 64. 20. sáří 65. 20. říjen .20 67. 23. říjen 1.57 68. 12. zář!

2.20 69. 15. říjen .20 69. 25. cut 70. 22. říjlén 4.00 71. 13.

1.00 72. 15. říjen .20 73. 15. říjen 74. 1. do př. pl.

76. 28. září .80 77. 6. srpen 77. 21. září 80. 1. 1 člen 80. 20. září .20 81. 17. září 2.16 82. 22. čer'c., srp.

83. 1. srpen 1.20 84. 17. říjen 10.92 85. 11. říjen 88. 29. záři 2.40 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

7.

září

aáří

1937.

240.67 18.06 27.12 322.15 178.34 79.48 21.09 153.91 104.71 78.90 238.41 103.00 41.42 33.15 41.75 53.60 17.97 156.95 105.14 424.55 85.72 301.34 26.20 40.85 133.15 653.57 400.45 103.99 113.16 402.67 265.57 82.93 74.66 30.52 120.78 27.47 94.19 56.99 123.10 378.06 75.89 40.95 124.78 45.37 71.90 413.49 141.07 93.93 !>5.88 107.29 69.25 24.30 376.32 66.13 52.44 55.60 104.20 145.49 23.70 32.74 14<:.62 44.7.9 92.00 122.15 103.36 56.83 135.15 55.99 96.51 63.42 8.01 52.33 28.73 28.73 21.50 82.05 131.22 19.28 41.91 217.60 18.25 119.75

68.05 .30 11.30 60.90 3.30 2.10 5.85 1.80 34.15 14.70 1.50 .60 .15 1.35 31.85 10.15 4.05 15.55 28.25 99.50 12.00 4.95' 136.75 90.60 14.80 4.80 103.50 71.70 3.30 24.70 2.55 7.30 .60 31.45 ·2.10 22.50 18.30 1.50 1.20 12.50 2.70 7.15 17.70 7.05 47.45 1.35 29.40 1.35 4.00 61.45 2.05 4.20 6.70 20.35 2.85 3.25 8.30 9.75 4.50 23.00 1.95 4.05 1.35 .25 8.85 29.00 3.45 3.60 12.85 1.20 9.70 16.35 10.35 .90 4.05 13.80 11.35

25.10

87.

87.

88.

88.

89.

90.

91.

92.

94.

95.

97.

98.

98.

99.

100.

101.

102.

103.

104.

105.

106.

107.

109.

110.

111.

112.

113.

114.

116.

117.

117.

118.

119.

120.

121.

122.

123.

125.

126.

127.

128.

129.

130.

132.

133.

135.

136.

137.

138.

139.

140. :41.

142.

143.

144.

145.

146.

147.

148.

149.

150.

151.

153.

154.

155.

157.

157.

158.

15. červenec 19. srp., září 1. srpen 18. záři 15. říjen 19. řííen 19. říjen 21. září 12. říjen 5. říjen 19. říjen 19. záři 19. říjen 14.· říjen

2.77 30.27 21.29 37.17 4.43 5.50 15.34 .80 .40 2.50 2.06

9. srp. až NJ. -12 říjen 28. srpen 14. září 22. říjen 19. září 12. ěer'e až září 20. říjen 23. srpen 20. říjen 12. říjen 15. říjen 12. říjen 6. 1 člen 14. říjen 1. záři 27. říjen 28. září, říjen 26. říjen 12. říjen 6. říjen 15. říjen 20. září. říjen 20. září 17. září, říjen 21. čer'e až září 13. říjen 12. říjen 25. září 13. říjen 18. září 21. řij en 20. září 19. říjen 12. říjen 16. říjen 25. říjen 18. říjen 23. září 15. říjen 21. říjen · 9. říjen 22. říjen 6. říjen 16. září 22. záři, fijen 9. říjen 15. řiJen 15. říjen 12. čer'c, srp.

9. srp., záři 19. 1 člen 18. říjen 27. říjen

.60

-5.02 2.50 1.60 14.10

2.40

1.20 1.55 6.60 2.40 .90 1.70

6.89 4.31

1.20 .60 .80 7.91 2.00 2.90 2.30 .70 20.01

8.07 1.20 10.50

459.91

Ve středu, dne 10. listopadu 19S7.

113.75 235.17 645.39 417.67 65.55 28.58 189.59 204.89 77.69 44.49 80.94 64.26 30.99 26.55 77.97 57.00 49.67, 48.50 17.59 22.68 89.85 84.67 76.14 123.25 30.59 241.05 10.01 13.68 50.12 27.0.~ 27.64 56.04 5.90 29.95 67.00 45.32 102.48 39.28 206.80 78.70 27.85 34.31 179.24 12.50 105.04 88.19 30.65 7.25 62.00 64.35 116.64 46.62 192.11 48.24 15.15 67.77 59.99 14.82 362.95 26.60 14.50 22.60 17.25 138.05 3327 9.52 21.91 16.76

15,407.11

6.55 24.85 46.75 39.55 5.70 1.05 11.25 51.65 1.95 2.40 4.60 16.90 3.00 1.05 11.10 2.40 1.20 22.60 1.50 11.30 19.50 7.05 2.85 4.20 .60 10.05 1.05 13.20 8.05 .55 11.45 .45 3.15 2.85 ,12.80 14.65 28.25 9.15 .30 3.30 35.20 .30 18.90 7.80 12.85 .30 1.95 3.15 .75 3.15 12.15 1.20 4.35 7.65 2.55 20.95 5.10 1.20 3.75 1.65 14.90 2.10 2.70 1.50 1,972.10

PŘEHLED PŘÍJMtr A VYDÁNí ZA MĚSÍC ŘfJEN 1937.

Příjem: Od řádů $ 15,407.11 Splátky hypoték . . . . . . . . . . . . . . . . 13,501.26 Splátky půjček certifikátů . . . . . .

1,217.54 úrok z půjček certifikátů . . . . . . .

1,488.59 Úrok z hypoték . . . . . . . . . . . . . . . . .

8,223.06 úrok z bondů . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8,050.35 Nájemné z majetku . . . . . . . . . . . . .

1,373.12 Splaceno za práci v půjčkách . . . .

739.42 Splátka, vráceného úmrtního popl.

4.08 Prodej majetku . . . . . . . . . . . . . . . . .

1,236.75

Celkem $ 51,241.28 Hotovost z minulého měsíce . . . . . . 67,907.56 'Úhrnem

$119,148.84

Vydán.i: Na úmrtí

$ 6,908.79 1,324.16 34.78 Bondy 2,121.00 Hypctéky . 21,013.30 Piljčky certifikátů . 14,411.74 Půjčky ( colla teral) .

1,000.00 Lélmfaké prohlíky .

321.50 Comm. noví členi .

1,067.78 Opravy, atd. na majetek .

318.42 Právní na majetek .

23.75 Vrácené poplatky .

26..04 Pojištění proti ohni na majetek ..

2.88 Splaceno za práci v půl čkách .

739.42 Cestovné na majetek .

174.75 250.0C Comm. puode] majetku .

Daně na majetek .

6,704.14 Změny certifikátů .

50.00 Právní na hypotéky : .

6.00 Majetek, .

987.15

Na úmrtí nedospělým dědíeům Na úmrtí nedospěl. dědic. ůrok

. . .

HOTOVOST V BANKÁCH

$ 61,663.24

Příjem na Hl. Řád: Od řádu

$ 1,972.10

Změny certifikátu . . . . . . . . . . . . . . . .

50.00

Celkem $ 2,022.10 Hotovost z minulého měsíce . . . . . . .

393.65 ÚHRN

,

$ 2,415.75

Vydání:

Nájemné Telefon Poštovné

. .

$

30.00 8.45 57.55 361.51 1,134.58 75.00 515.25 .30 41.77 1.75 16.80 4.45 .38 .75 18.50

Potřeby a vydání v ůřadovně Služné úředníků

. .

Služné výpomoc Věstník (6,183 odběratelů) Věstník, poštovné Schůze Notáí· , S. S. Tax Elektl'ina Express Telegramy Opravy strojů

.

HOTOVOST U POKLADNÍKA ..... $

148.71

.

. . . . . . . .

DĚTSKÝ ODBOR. Příjem:

Od řádů úrok bondů

.

Celkem Hotovost z minulého měsíce

.

ÚHRN

$

459.91 245.00

$

704.91 3,049.39

$

3,754.30

Vydáni:

·úspory HOTOVOST V BANCE Bondy

$ 13.30 . 3,741.00 . 16,387.08

Pujčky

.

eertíňkátů

14.00

MAJETEK

$ 20,142.08 JEDNOTY. Bondy $1,198,275.90 Hypotéky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,193,018.06 Hypotéky (O::illat.eru.n . . . . . . . . . .

8,600.00 Pů.ičky certifikátů . . . . . . . . . . . . . . . 447,055.38 Majetek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263,111.88 Hotovost v bankách . . . . . . . . . . . . .

61,663.24 Uloženo za elektrické měřítko . . . . . .

10.00 V m~tské Odboru . . . . . . . . . . . . . . . .

20,142.08 U pokladníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

148.71 PREHLED

MAJETKU

Celkem Dinh nedospělým dědleům

........

$3,192,025.25 29,947.14

MAJETEK ; $3,162,078.11 S bratrským pozdravem, Dne 30. října 1937.

Edward L. Marek. 'Řád Krásná čís. 96.

Rosenberg, Texas.

Ctění bratři a sestry!

Budeme ~onat schůzl tento měsíc v .neděli, dne 14. Kdo se cítí, že by jste měli platit, tak pi'ijďte do schůze aneb pošlete peníze.

S bratrským pozdravem, John Marek, tajemník.

~

Ve středu, dne 10. listopadu 1937.

VĚSTNÍK

Strana 5.

svědomitě a stručně. Též aby vynechali něm­ činu, jako šnurport, pubírovat, pudrovat, hut, prezent a puntík. Je pčlmější vousek, holit, po­ prašit. klobouk, dárek, a tečka, též dobrý mí­ sto gut: To ovšem mnohý stai'íčkovi odpustí, Dopisy, jež by obsahovaly nevěcné, neb zá­ ale není to tfoba Věstník němčit. Všeci chvá­ vadné polemiky, pořadatel předkládá vs smy­ lhne Bartoše a včil to z něho vylezlo, že marně slu stanov Tiskovému Výboru k vlastnímu hučel do syna po dvacet rokúv a že nechce rozhodnutí. být slovanem a číst "Věstník' radši něco an­ glického. jako policejní gazetu, tam je hodně El Campo, Texas. pěkných obrázkúv a lehunečko se to čte, a pro Ctěná redakce a čtenářstvo Věstníku! syna nám staflčel{ chce zradit sjezd hadem Tož jsem zde zas, a možná, že vám toho na­ a Věstník angličinu to je věčná škoda a špina­ povídám, a kdybych vám toho jen % pověděl, vá skvrna místo zaslouženého ''nebe". - Už co mám na srdceti .se pobavíte. Tož aby se pisateli chybovalo papíru jen pro jeden řáde­ neřeklo. co nejméně okolku! ček, tak hodil toto po boční straně papíru, ale Dostal jsem dopis a to zajímavý, obálka z jen bla}vajzem: Staříček nevi ba ne, odkud Lagrenče, víte kde je to, že ve Fejtkountě. Po­ fučí větr, leda podle oka a omylem. Podpis: štovní razítko nebo štempl, ve slavném San­ Nebratr Ruda. antoně. Psané to tajprajtrem. Podpis pro mne, Milí bratři a sestry, čtoucí staříčkovy plet­ tak jako by se byl podepsal dvouma nebo i ky! To jsem dostal co proto; že? Ale s radostí třemi křížky! Začátek neb nadpis dopisu zní. to přijímám, a věí'te "ňa", že ty slova 11ěmec­ Texas, dne 19. září, roku 1937. ky zkomolená co užívám při dopisech, to je Bartoševí i nám druhým. vert ta důtka, za to poučení. Pan nebratr Ru­ úvahy v rozměrech. Jestli jsi zdravý a máš da musí být přece jen člověk v písmě honěný, peníze tož možeš být našim bratrem! Jestli když ta německá slova přeložil tak krásně i do jsi zdravý, nemáš peníze, tož ne. Buďsi jen naší matei·štiny. Za tento překlad a poučení chlapem. nm budu vděčný až na věky věki'tv. Teď to hu­ Odstavec druhý: Jestli jsi přes šedesát, tož čení po těch dvacet rokít ,na syna, jako k vu.­ do nemocenské podpory tě nechcem a jestli livá čtení českých novin. Pane nebratře Ruda, bys propad. No toto něco dále vynechám, neb jako ten Eman syn múj, nikdy svůj původ a je to narážka na naše hlavní úředníky a je­ mateřský jazyk nezapře, i jejich dítlcy mluví jich veliké platy. česky, i jejich maminka se češtině pi•iučuje, a Odstavec třetí: HesJ,o "Podpora" je pravdivé. chválí se a říká, já rozumíš česky. Tak co toto .ifl naráška na Hl. Úřarlovnn, i toto .chcete víc. Eman, víte jako syn, si přečte če­ necháme níčim. Odstavec čtvrtý: Lldskost, Prv­ sky, ale že ho angličina vfoe zajímá, to je je­ ní co doktor učí Je, fo lidé jsou zvířata, že pak ho věc, a on al:li ví· proč. Kdyby se byl p. Ruda oplee [sou [aho bratři n myši velké i malé je­ pravým ,imenem podepsal, mohli bychom o le­ ho bratranci: a protože opice jsou dosti dra­ dačem spolu debatovat, a takto nevím s kým hé, tož musí se nejvíce učit pitváním a léče­ bych jednal, a tak jen dodávám, že to je kaž­ ním na pofkáneoh, kterých špitálv sobě sta a dého osobní věc, a ještě k tomu dodám, že sta vvchovávají k tomu doktorskému učení a lépe to říci pNmo, než se přetvařovat, jak to zkouškám. mnozí dělají, hlásají, udržujte svi'tj český ja­ zyk, ale jejich dítky česky nemluví, tak to má­ Odstavec pátý: Panstva je jen desátý díl a te! a.by ovládalo ten devadesátý díl. tu "Sílu", tož jim muselo vyjmout rozum, tak aby ta síla Toto ,není ještě všecko, ~e snad staříček chce nemyslela pro sebe samou. ale aby myslela a zradit sjezd hadem, a Věstník angličinou. Toto věřila pro ty slabé všelijaké "Panáčky" a my­ že je jako špinavá skvrna, a za to že si ne­ slela tak jak panstvo chce aby myslili, aby zaslcužím nebe. Pane Ruda, do toho sjezdu je mysleli pro to panstvo a ne sami pro sebe. Pak ještě skoro tři roky, a za tu dobu se ledacos to panstvo ířch "ovládá" a berou sobě aspoň převrátí, a možná že ani na to hadisko ne­ dvacet tolarův denně od těch co pracuíou, musí dojít, a napraví se ta strašná chyba s dřou a trpílou za něiaké dva tolary denního tou a.ngličinou do našeho Věstníku, při krás­ platu. K tomuto odstavci. jelikož se netýká ném počasí, tak jak jsme měli při sjezdě v naších Hl. Ůředníků dodávám, že v tomto pá­ East Bernard. Co se toho nebe týče, na to se dě onen pisatel má hodně reehtn, netěším,a udělám-li nějaké dobro nedělám to k vu.livá slibovanému nebi, ale pro dobro Odstavec .šestý: Ve velkých špitálech i 12 zde, v tomto slzavém údolí, a ještě k tomu do­ pohřebníků čeká na nemocného, jen aby se dám, pekla že se nestrachuji! Už jsem myslel, 1už mohli podělit o peníze z pozůstalostí Iak že je to vše ,ale }eště cosi, že staříček neví, ba ho zahrabou nebo upálíiou. To mi připomíná že né, odkud větr fučí, leda podle oka a omy­ jak nám cizáci upálili Jana Husa a mnohý u lem. Pane R. V. to staříčka málo znáte, když nás i včll je ve spojení s Husovýma vrahama si myslíte, že on hy nevěděl odkud větr fučí. a těma italskýma cizáky. To je asi lidskost xn Sti.i,řičekkdyž trefí pi·edpovědět pr!:lku když je kterou bv se mnohé zvíře stydělo. Jak Vy a Já? - Též pravdivé, v tomto odstavci dávám · mračno nad hlavou, to by v tom byl chmert, aby nevěděl odkud větr fučí. Pane R. V. ,abych pisateli za úplnou pravdu.

Vás přesvědčil. řeknu vám i numero, že je to Odstavec sedmý: Ty hesla jsou pravdivé, ale 39 Burnet St., San Antonio, Texas. Odtud musa se rozměřit, rozvážit a rozpočítat, aby větr fučí. Včilej ňa věi'.'íte lebo né, co? Při té se jim porozumělo a ta pravda se vyjasnila. moci s hadisky, mám v sobě i kapánek forčn­ Ku příkladu, 14 tisíc členův po tísícu úmrtn­ telovství, tak se tomu neobdivujte. Mám děti ného činí 14 mtlíonů a tl'i miliony máme, což v San Antonio, až při pÍ'Ílcžitosti Vás navští­ má zas ptsatel recht, (ale dále ostatní výpoč­ vím ,a pak si múžeme pošprechovat. O tomto ty chybné a krytisování naší Jednoty, tak ten dost, a jen dodám k tomu ještě, kdo se za odstavec zas usekneme.) svu.j jazyk stydí, holon - chtěl jsem Nci pod­ Odstavec osmý: Dle toho i jiného je jisté, že pis stydí, atd,, však víte, jak se to rýmuje. Do­ naše "řeč" je ta jediná a dobrá věc u našlho pis pana nebratra Rudy jsem poslal bratru slovanského národa. Ti dva tolaroví denně li­ Moučkovi. ač jsem věděl, že by musel před dé nemalou nic jinšího bez ošizení jen tu ma­ itiskový výbor, a tam by neprošel. Br. redak­ teřskou milou řeč, obzvlášť naši farmáři ta vět­ tor mi poslal na moji žádost onen dopis zpět šina. Naše řeč se nám zachovala a tož choď s poznámkou, že takových dopisu lépe si ne­ nás to stojí i placení všelijaké té podpory to­ všímat, ale víte, mně to nedá nátura a tak ho bratrstv! a tej lidskosti, s radostí to mu­ jsem na to, jak sami pozorujete, krátce odpo­ síme oželet a vědět, že zadarmo nám žáden věděl. nic uedá a jestli něco našpoříme, že i z toho Kapitcla druhá. pak panstvo chce podíl pro ně, za to že nás Od toho času, co jsem do Věstníku psal, je­ umiá třeba i křivě ovládat. Sláva a na zdar ště žádná voda netekla, ale dobře nám na­ naší řeč a českému Věstníku, to je zde část vlažilo. Vzpomínka na oslavu v Bleassing, kdež našího bohatství, jen kdyby ti pisatelé psali jsme se dobře poměli, na což dlouho budeme pravdivější a: vynechali mrtvé a zbyteční slo­ pamatovat. Pak oslava 40ti letého trvání naší va a hloupé sem tam okolkování, psali vie

Od1h1 dopisovatelský J

·~~·~~~·>

"'t

..

milé Jednoty na Hillje, řádu číslo 40, na což také tak hned nezapomeneme. Ledva jsem z káry vyskočil, neb takoví mladíci pěkně po­ malůčky, nohy v kolenou si narovnají, a po­ malu se šourají. Tak když já se tak pomalučky šourám, kdosi zvolal: Aha, tamhle jde staří­ ček Bartoš. Prvně jsem byl představen pí. Ju­ ranové a jejímu manželi a jejím bratrúm a jejich fotru starému Paprskáři z Fort Worth, zakládajícímu členu řádu číslo 40, kteří si u­ dělali tak vzdálený výlet, na lcterý si také bu­ dou dlouho pamatoval·.. Paní Juranová je je­ ště mlaďoučká, hezoučka a hovorná. Pí: Ju­ ranová že čte mé dopisy i dvakráte. Nechal jsem po ní pozdravit pí. Paulovou. horlivcu dopisovatelku do noyin. Když tak stojíme v bonči, mezi námi i br. a sestra Gajevský z Orchard, Texas, přijde sestra Hradečná, or­ ganizátorka naší Jednoty, vytrhne mne z ri•1ležitého hovoru, že jako mám jít do kuchyně, · že jakási ženská chce poznat staÍ'Íčka Barto­ še, to saví, že jsem byl hotový ajnc cvai. Tož stoj•ím pi'ed ženskou, také ještě mlaďoučká a he:zJoučká,sdělovala mi, že ráda čte mé dopisy, což jsem jí uvěřil, neb to povídala tak jako opravdově. Jméno se mi zdá Krauskopová, ale nechtěl bych na to pl'Ísahat. Když tak stojím v té kuchyni, sestra Hradiečná mi podává má­ kavnik, z kterého trčelo hodně máku. Tak se mi zdály ty mákovniky strašně malúčké, tak ,isem si pomyslel, že po jedhom bych nepoznal jak šmaku,iou, tak jsem si přibral ještě dva, a myslel jsem, že to není krád>Gž, jen sebráni, k těm se s pokorou přiznávám, ale k těm, co jsem si nacpnl do kapes, k těm se nepf·•,m:'i.vám.

Když Jsem jim tam v té kuchyni p1~knčp:;­ děkoval, ubírám se k mojím kmnpániim. Je­ den ten málwvník jsem nabídnu! sesl,fo Gá­ jevské, a dva jsem sám zvr1,I. Snad prominete, když odbočím trošku stranou, a cosi vám po­ vím.

Ten týden po slávě, přijde naše El-campská Svoboda, kdež čtu ,o oslavě v Hillje, vše krás­ ně se vydařilo, čtu dále. že se jim tam po­ trat.Uy mákovníky, a že staříček Bartoš je ve velkém podezření. A k tomu ještě čtu dále, že jako tentonoc, to má pi. Hradečná vyšetřiti "jagaco". Sám také čekám jagaoo se z toho vyklube. Jak jsem j,iž pravil, k těm dvonm mákovníku.m se přiznávám, to jsem jako "gil­ ty", ale nezdá se vám, že sestra Hradf!čná je spoluvinice, neb ona bude v prvním místě ví­ ce vinna než já, kdyby mě tam nebyla volala, nebyly by se jim mákovníky potratily", nemy­ slít,e? Ovšem i já jsem vtnen, ale jen ma­ lúčko, však víte, když byly ty mákovníky také rnalu.čké, to je ta polehčující okolnost! Tož zas něco dále.

Slýcháme a čteme pochvalu našich úřed­ níku. Hlav. Řádu při řečnění na slavnostech.

Já k toniu dodám, co jsem slyšel mluvit bratra Chernoskyho a bratra M::trka, ovšem v jazy­ ku anglickém, to už něco znamená, že si mo­ hou ji.nonárodovci udělat úsudek o naší ná­ ší národnosti. Tam zas víme, že řečnění v ja­ zyku českém málo prospěje, neb my víme o Inašem národě dost a známe sami sebe bez řeč­ nění. Ovšem řečnění spolkové záležitostti, aneb pro prospěch Jednoty v jazyku českém. je na pravém místě, a rádi to poslechneme. Na té ,oslavě v Hillje, jestli se kdo pyšnil a byl pln radosti, byl to náš br. L. G. Wychopeň, a také měl proč, neb udělal i'eč, a na přítomné do­ jem. Múžeme být hrdi nad takovým řečníkem, at' v jazyku mateřském neb anglickém. Málo by mu p1,ospělo české řečnění, neovládat an­ gličinu. Proto volám, sláva anglickému jazy­ ku naší mládeži, v této je.i'lch vlasti. Tu slá­ vu volám a přeji i Jazyku českému, by se co nejdéle udržel. Ještě jsem chtěl na to upozor­ 'nit, na kdysi naší ,národní píseň, kde ještě zpíváme, tak jako ze zvyku, Kde domov múj.

Ta píse1\ by měla být zpívána s přeměnou ně­ kterých s1ov, aby to mělo význam jako býva­ lá vlast a domov můj. Ona píseň má pěkný nápěv, neb jak říkáme notu, ale pro naši mlá­ dež a nám obča:ni'tmtěmi sl'.:lVY, jak já říkám nepasuje. Hej, Slované! sláva té písni, neb dě­ lá čest naší národnosti.

Tal{ jsem vám toho trošku napovídal a vím

átrána 6. předem,

žé se

někomu s moji povídačkou

moc

neaavděčím.. ale cák na tom. Dobře předpoví­

dá br. František Robstownský, že ta . má sláva 1iěkdy pomine, to mu dávám za reeht net! mar­ nost nad marnost, všecko pomine. To už br.

A. Tobola jinak pfedpovídal, on že jen přesta­ nou ty trachtaee ted 'přes zimu, a jednako že je o tom přesvědčen, až pomine zima, pak s teplem zas nastanou, totiž jestli se jich do­ čkáme.

S polní prací jsme hotovi. Zoráno všecko již ku konci října. Bavlny neb té vaty jsme troš­ ku udělali, asi ze 30 akrů 23 baly a asi na 2 na zemi, tak to ještě není nejhorší. Komy, úroda asi poloviční, neb zde, nevím jest-li všade, ale místy škodí asi po 3 roky kornové vrtače ,tak že .velký štok provrtaný, že klas nedá, nebo nějakého mrzáka. Vláhy máme do­ statek v našem okolí, ale místy také volají o dešt', Málem by mi také papíru pochybilo. Tak ještě pozdrav všem čtoucím Věstník a komusi dobré zažití, přeje Staříček Bartoš.

Měl jsem již dopis napsaný, když jsem ob­ držel krásnou pohlednici od ctěného bratra Josefa Kolihy, tohoto znění: · Wilson, Texas, 30. října, Milený brati'e:- Pozdrav Vám zasíláme ze severozápadního Texasu. Počasí krásné a jas111é. Jsme zde přes noc u rodiny V. Machu. Lí­ bí se mně zde nesmírně. Cestu popíši později ve Věstníku. Vše to nejlepší Vám přeíe Rodina Kolihova ml.

Díky br. Kolihovi za vzpomínku a budeme se těšit na popis onoho asi zajímavého cesto­ pisu. Na zdar!

Btaříček Bartoš.

Ennis, Texas.

Ctěný bratře redaktore!

Dle usnešení schůze, konané. dne 31. října, bylo mi nařízeno, bych napsal do Věstníku stran resoluce, jež byla zaslána na fad od Hl. Úřadovny, by hlasováním členstva bylo dovo­ leno Hl. Úř., by z poplatků na úmrtí bylo jí do­ voleno odečíst obnos na vydání Hl. Úř. mimo třídu A, jak aktuár vyžaduje. Po debatě, které se súčastnílo několik bratrů a po vysvětlení br.

WU. Nesudy, člena fin. výboru, jenž byl naší schůzí přítomen, usnešeno a jednohlasně přija­ to, by Hl. úi·. měla právo z oněch pojistek ob­ nos · na vydání Hl. Úřadovny odpočítat, ale že Hl. úř. tímto hlasováním se nedává právo-u o­ něch tříd poplatek zvedat nad nynější obnos, kolik na každou pojistku určeno jest.

S pozdravem za řád Volná Čechie čís. 135. v Ennis.

Kar. Lážnovský, řád. dop, Houston, Texas.

Milí čtenáří Věstníku! . Dne 27. v sobotu večer budou u nás v řádové budově Pokrok čís. 88. hráti "Adolf a jeho hoši", a jak doposud vždy jest pěkná návštěva, že to jest právě v sobotu, tedy k večeří budme míti Iltrníce, a také upozorňuji, pakli by si někdo chtěl přijít a koupit domů k večeři, tedy beze všeho vám bude vyhověno a bude nás těšit a s radosti vás obsloužíme. Tedy v sobotu večer, dne 27. listopadu - na shledanou!

V pondělí dne 1. listopadu byli jsme na pohř­ bu br. Šillerovi ve Victoria. Jela sestra Šuldová, Svačinová, Valčíková, br. Valčík a já. Br. Šiller měl krásný pohřeb a velkou účast. Velký krou­ žek přátel doprovodil jej na poslední místo od­ počinku. Jak jsem na něj tak pohlížela, vypa­ dal tak klidně a důstojně. Dožil se pěkného vě., ku 88 let.

Jelikož br. Valčík měl před sebou schůzi H. ú., byli jsme nuceni po obřadech co nejdříve u­ jížděti do Fayetteville. Tato cesta nám beze vší nehody rychle uběhla a za dvě hodiny již br.

Valčík zastavil před H. ú. Byly jsme čtyři žen­ ské, a jedna zvědavší druhé, jak asi vypadá ta naše H. ú. uvnitř, když zvenčí dělala na. nás zdrcující dojem. četla jsem mnoho o sídlu H.. ú, neb před sjezdem bylo všelicos psáno , o-:­ všem nikdo se nevyjádřil dopodrobna. Tedy, kdo.tuto budovu a místnost neviděl, vlastně .ne­ vi, o. čem mluví a také bych se nebála vsadit, že. čtvl"tina našich delegátu: :v posledním. sjezdu, kteří tak .horlívě stěhovali H. ú., vůbec ji . ni- . kdy neviděli. Já sama jsem členkou .již 19 let ~ teprve poprvé jsem ji spatřila 11:a. vl~stni oč•

V:i!':STNÍK

Ve. středu, dne 10. listopadu 19S'1.

a musím se v duchu divit, že vůbec jest možno takové organisaci jako naše mohutná S.P.J.S.

národní pracovníci, br. a ses. Toběrný. Oba )sou již delší čas upoutáni nemocí na lužko. Přeje­ T., po.40 let trvat v tak nevlídné místnosti. Ne­ me jim všichni brzkého uzdravení, aby sé co divím· se snad, že jest ve Fayetteville, v tak nejdi'íve mezi nás vrátili. Jsou oba výborní malém městečku, však jest tam skoro samý herci, postrádáme je na jevišti a naši sestru v Čech, ale proto, že se vůbec nikdo nepokusil jí­ Kroužku. Od ůeského dne je zde návštěvou pa­ ti duchem pokroku a zvelebiti tento střed a ní Kremlová z New Yorku. Navštěvuje pravi­ hlavu našich malých a velkých řádů. Pořád delně naše schťlzl{y a za jejího pobytu zde se slyšíme, my jsme Češi a v cizí zemi musíme do­ stala i naší členkou. Doufáme, že se jí mezi mi.kázati našim spoluobčanům, že dovedeme se u­ mi líbí. · platniti a representovati. A tam kde vlastně by Dne 28. listopadu bude dávat koncert v So­ se mělo jíti nám všem příkladem, jest vše tak kolovně malá symfonická orchestra, v níž ťt­ netečně odbýváno. Bylo by asi zajímavo vědět, činkuj e 35 hudebník.it Začátek bude ve tři co si o nás americké pojišťující společnosti hodiny a ti'icet minut odpoledne. Vstupné je myslí. (Nemyslím řínančně.j Po Texasu máme 158 řádů. Některé mají vel­ , dobrovolné. Dostavte se všichni. Bude to jistě stát za poslechnutí. Bude hrát české a sloven­ mi malé procento členů celé naši Jednoty a ské melodie. Týž večer hraje se české divadlo budují sobě stánky takové, aby byly ku cti jim "Srdce matčino". Už dle názvu je to něco pěk­ a celé naši větvy české. Ačkoli tito členi mají ného. Začátek divadla jak obyčejně v 5 hodin. svoje domácí starostí, starají se s takovou obě­ Srdečně zdraví a na shledanou sé těší, tavostí o řádovou budovu, neúnavně pracují a R. Spanhelova. pilně splácí dluh a radostně hledí vstříe dnu, kdy jim stánek zůstane čistý bez dluhu, a pak Řád Svaz Čechoslovanii, čís. 92., Fort Worth. ještě neskládají ruce v klín, přestavují, opravu­ Ctění bratři, sestry a přátelé! jí, jen aby vše bylo moderní a pohodlné.

V neděli dne 7. listopadu jsme si vyjeli do A zatím ta naše hlava, ta osa, co vše se má Dallas na divadlo, které sehráli ochotníci řádu kolem ní točit, vyhlíží taková ubohá, skoro by Pokrok čís. 84., pod názvem "To byla noc". Jest mohl říci předpotopní, Ta naše H. ú. mně pří­ to pěkná veselohra a všichni herci si zaslouží padá jako nenormální lidské tělo, z počátku pochvaly za jejich námahu. Návštěvu měli pěk­ bylo vše v pořádku, avšak když po čase tělo za­ nou, z čehož vidět, že jsou tam milovnici če­ ěalo růstí, všechny údy se vyvlnovaly normál­ ských divadel a společenských zábav. Po diva­ ně, jenom ta ubohá hlava je stále tatéž jako dle si zatančili pi-i dobré hudbě. před 40 lety, taková, věřte, k politování.

Tak si myslím, kdyby každý delegát do sjez­ A teď vám chci pi'ipomenout, že 13. listopadu pořádá zábavní výbor "Armistice Day Dance", du zvolený vzal si to na vědomí a schválně jel se podívat na H. ů., věřím, že by po příštím pl'i kterém jest program. Pro veterány ze svě­ sjezdě taková nezůstala, A bylo by nám to je­ tové války jest vstupné zdarma, ať jsou odkud­ nom ku cti všem. S pozdravem, koliv. Dejte vědět všem ve vašem okolí a pfi­ jeďte s nimi. Začátek o 8 hod. večer pfi hudbě F. J. Olexová, ml. br. F. Blažka. Vstupné: pán 40c, dáma 25c. O žíznivé, hladové a dobrý pořádek bude posta­ Z Klubu Českých Žen v Dallas. ráno. Tímto jste všichni úctivě zváni na tuto Milí bratři, sestry a čtenáři Věstníku! zábavu do l'ádové síně čís. 92., 2616 N. Houston Tentokrát nemám vám mnoho co říct z na­ ulice. Zvláští pozvání pro Dallaské. šeho Kroužku a myslím, že jiného neočekáváte V neděli dne 14. listopadu pravidelná l'ádová nežli něco o našem čtvrtku, kdy odbýváme na­ schťtze, do které by měli všichni pi'ijít. Jest to še schůzky, Letos 28. říjen také přtpadl na čtvr­ poslední schí1ze pi'ed volbami a jest mnoho pro­ tek, který všem čechťtm dallaským, kteří byli jednávat. Začátek ve 2 hod. odpoledne. účastněni uctění památky Masarykovy v So­ Pozdrav pro všechny od I-I. Zicháček. kolovně na Carl St., ziti,tane na dlouhou dobu dojemnou vzpomínkou. Na oslavě se podílely C-C-C-P. všechny české spolky v Dallas, t. j. Sokol Žižka, Trochu divný nadpis. čtete-U však noviny, l'ád Jaro, řád Pokrok Dallas, Pěvecký Kroužek vlastně pí·ehlížite-li si v nich obrazky, tu ob­ a Klub českých žen. Ze všech těchto spolkli byli zastoupeni na programu. První číslo zazpí­ čas najdete tam ,obrázky z nějaké slavnosti v val Pěvecký Kroužek hymnu "Kde domov Rusku, v kterých se tfoba rýsuje ruský pra­ můj?" a "Nad Tatrou se blýská". Pak byl vz(;lán por, ač ·zcela 1·uský není, na kterém uzi'íte hold Masarykovi, živý obraz, o čemž se nn"tže znak této velké Nše, sestáva,iíci se ze ski'ížené­ i'íci, že to bylo něco krásného. Jeviště bylo vy­ ho srpu a kladiva a pNpadně uvedená písme­ zdobeno zelení a květinami, kde se hezky vyjí­ na nadpisu. Mnozí ze čtenál'l1 nebudou však maly pestré kroje, obraz Masaryka, český pra­ věděti, co tato písmena C C C P značí. Jsou por a americký. Dále pi'ednesla báseú malá to počáteční písmena oficielního názvu sovět­ Sokolka Františka Kebrdlová, pak v řeči angli­ ské i'íše v ruské abecedě, či tak zvané kyri­ cké o T. G. Masarykovi slečna Frances Kos, se­ lici. Naše c je v kyrilici s a naše p. je r. Ofi­ stra Valčíková báseií "Když" a sbormistr John cielní název ruského imperia zn!: "Sojuz so­ Kebrdle upravil pěkné číslo, které bylo pi'.·edne­ cětskich socialístičeskich respublik", česky: seno na troje housle a piano, opravdu krásná Svaz sovětských socialistických republik. Na­ hudba. o životě a práci Masaryka k nám pro­ psal jsem ruské imperium; je to opravdové im­ mluvil br. Rendl. Vzal to od začátku, když bylo perium, jsou to spojené státy, větší než naše Masarykovi teprve 2 Ieta, pak o jeho škole a Sp'.)jené Státy s pl'irodním bohatstvím, pfo­ dalších studiích. Jeho řeč byla velmi zajímavá. vyšujícím .naše, skm~o v panenském stavu. Je to Škoda že tam nebylo pfitomno více naši mlá­ l'iše, zabírající velkou část .v Evropě a pol'ádný deže. Byli by mohli hodně získat pro svftj život­ kousek Asie a kde dominující jednotkou jsou ní cil z řeči br. Rendla. Po této řeči přednesla Rusové. báseň "Zpěv praporu" sestra Marie Stránská.

Mnoho žurnalistických šmoku píše leccos o Pak mužský sbor zapěl píseú "Teče voda, te­ Rusku, ,o jeho komunistické vládě, ktei·í toho če". Účinkující všichni se zhóstili svých úkolťl. vlastně sami mnoho o Rusku nevědí a nebo znamenitě a o sestře Valčíkové vám není třeba pfokládají, často nespravně z jiných, mnohdy povídat, slyšeli jste ji už několikrát přednášet Rusku a Slovanstvu nepřátelským pramenů. a víte, jak ona se v tom vyzná.

Jejich cerá znalost je snad jen Stalin.Lenin a Slečna Kosova nám tu svoji řeč tak pěkně jiná jména, o kterých se· dočetli v novinách. přednesla, byli bychom ji všichni .rádi dlouho Tento týden slaví sovětské Rusko dvacáté vý­ poslouchali. Mařenku Stránskou jsem slyšela ročí trvání své vlády, vniti·ně zvané diktátu­ ponejprv a mohu Nci, že podala její báseň s o­ rou proletariátu, když po občanské válce, po pravdovým citem. Myslím, že nebylo jedno oko svržení cara a vlády Kerenského byla zalo­ bez slzí. Malá sokolka také svojí dětskou u­ žena na socialistických principech recte ideí. přímností se snažila, jak nejlépe dovedla, pro­ často se v novinách objevily statě o různých jevit svoji úctu tatíčkovi Masarykovi. Na ukon­ zkušebních pokusech ve znovu zbudování ho­ čení slavnosti celé shromáždění zazpívalo pí­ spodářské struktu~y této nové slovanské i•iše. seň "Synku, synku". Pak jsme se všichni roz­ Tyto pokusy byly popisovány často s náde­ cházeli ku svým domovitm s uspokojením v srd­ ,chem sarkasmu a s povrchním posudkem, že ci nad vykonanou povinností.. Litovali jsme to neb ono nelze uskutečniti. Byly to hlavně všichni, ~e mezi námi scházeli dva upřímný ony pětiletky1 kdy sovětf čtnny ro?.machy Vf..

.,

,,

I

) I

Ve středu, dne 10. listopadu 193'1. budovati na novém podkladě průmysí a ze­ mědělství. Jako vždy, oblíbenou taktikou mno­ ha. těch pisálkú bylo vřeštěni o židech, o za­ prodanství žídům, židovští vúdcí národa prý si hoví v přepychu, zatím co ti malí soudruzi, ·•tovaryšci" hladoví a se dřou, Jsem dalek to­ ho, abych pěl nějakou nadšenou chválu o for­ mě ruské vlády, respektívně komunístícké vlá­ dy, nejsem bolševikem, ani komunistou, jsem .Čech a také Slovan, nezavírám oči před chy­ bami ruského lidu, ale také je bezdůvodně ne­ kaceřuj; a napřed se přesvědčím, než-li něco píši a hlavně hledím, abych toho dosti věděl o tom národu, jeho historii a vše co s tím sou­ visí.

Velká část obyvatelstva sovětských republik jsou Rusové, ať se třeba dělí na různé kmeno­ vé odstíny, jako Bělorusové, Maloruscvé a po­ dobné, rozdíly v řečí, jako rozdíly foči všech ostatních Slovanu jsou nepatrné. Historie nám o původu Rusů a ostatních Slovanú povídá pramálo, řečtí spisovatelé se o nás Slovanech jen tak letmo zmíůují. Kde byla prakolóbka Slovanú neví se s určitostí, jh;Lo je,, že jako rasa jsme velmi starou rasou soudě tak dle jazykozpytu, neb mnoho slovanských slov je v úzkém vztahu s posvátným indickým sanskrt­ tem. Slované zachovali si poměrně velikou či­ stotu své mluvy oproti [Iným dnešním náro­ dům, asi díky své družnosti a způsobům po­ spolitého života. V pradávnu se jistě udály ve střední Asii velké klímatíeké změny, které tamní kočovné národy pudily k stěhování. Je skoro jisto, že při těchto výbojích utkali se ti­ to kočovníci se Slovany, kteří se někde jim po­ stavili na odpor; jinde snad jim ustoupili a opět jinde se dostali do poroby, ale vetřelce asimilovali, pi'i nejmenším jazykově. zejména na jihovýchodní Rusi a na Balkáně. Bulhaři jsou vlastně poslovanštění' Mongolové, mace­ donští Slované a Srbové také se dosti pomísili s tureckou, či mongolskou krví.

To však ještě neznamená, že tento příměs mongolské krve u Slovanů, alespoň u jejk jisté části je zodpověden za vyčítanou jim za­ ostalost. Dlužno míti na paměti různé okol­ nosti, které byly za tuto hlavně zodpovědný.

Němci se často chvástají svou povýšeností jíž prý jim skýtá rasová čistota a přislušnost k nordické či seveřanské rase a považují Slova­ ny z toho ohledu za méně cenné. Zapomínají však, že ta nordická čistota rasová, jakou . se oni vychloubají a která prý je příčinou jejich vyšší inteligence, je hodně pekálenou. Prusové i jiné německé kmeny při stálém válčení se svým! sousedy, přtjal! hodně nenordické krve, zíz popruštění, či poněmčení baltických Slo­ vanů, válčení Římanú s galskými kmeny na nynější . německé půdě, přispělo také hezkou měrou k porušení té jejich nordické krve, zrov­ na tak jako jejich nájezdy na římskou říši, kde rasová čistota byla pojmem velmi proble­ matickým a pak se Mongolové převalili také přes německou Nši až do Francie. Tedy ta pří­ měs mongolské krve u některých slovanských národů nebyla příčinou jejich zaostalostí. By­ ly to stálé boje s mongolskými kmeny a jich způaob života, podmíněný podnebím a země­ pisnými okoínostmí. "Něgramotnyj ruskií mu­ žik" byl až do pádu. carské vlády páteří ruské­ ho národa, oběť kleru a byrokracie, žijící a hospodařeí velmi primitivně. Širá ruská pláň, ruské stepi [sou tak fádními, v létě je půda vyprahlá velkými vedry a v zimě zaváta sně­ hem a bíčována studenými větry; ruský mu­ žik pochytil drsnost a krutost zimy, vstřebal do sebe vášeň úpalných paprsků letního slun­ ce, vsál do sebe poesii jara, když step se roz­ voněla omamným dechem jarního vzkříšení a deště, když pi'išly v náhlém přívalu, utvorívše všude pověstné bezedné ruské bláto a šedivá, zamračená obloha v tu dobu vytvoi'ily v duši ruského mužíka zádumčívost. A dávno před tím, když tatarští chánové zaplavovali zem, nebyl si ruský mužík jist, jest-li mu role ne­ rozdeptají kopyty koní a nesebéřou vše, co u něj najdou. Tak nesel v'íce než potřeboval, žil, či naučil se žíti skromně, ba přímo asketicky, dovedl i hladověti, když přišly neúrodné roky a .,yyp~·ahlá pole dala jen velmi skrovnou žeň.

Stal se flegmatikem, nikdo se o něj nestaral

S.tr~µ~,, ; 1~

Vi!JBTNIK a

011

se nestaral taky o nikoho a o nic. Bylo- ,

li mu ukfivdčno, věděl že se spravedlnosti

l1e'­

dovolá a odlehčil si, oddávaje se osudu poli;. hým: "Bog vysoko i carj daioko". Svízelný a jednotvárný život ovšem nepi·ispěl ku zkráš­ lení jeho fysiognomie a chuďas, který jen ob.'­ čas vidčl poltinník neb rubl, nemohl se šatiti jako nějaký dandy neb Beau Brumel. Pro­ sti'edí a okolnosti v nichž vyrústal a žil vry­ ly v jeho duši, v jeho tvář a v jeho život úe­ smazatelnou pečť.

Mťtžeme kacefovati 'ruskou revoluci, bolše­ vismus či vlastně komunistickou vládu, nemu­ sí se nám tato idea líbiti, múžeme ji vytý­ kati nedostatky v tom či onom směru múže se nám líbiti demokratická neb pseudodemo­ kratická vláda, vezmeme-li však vše ve stříz­ livou úvahu, musíme doznati, že tato idea, tato vysmívaná věc, tato utopie pfovrátila ži­ vot ruského národa a tedy i ruského mužíka na ruby byla novým evangeliem, které masy ruského a neruského lidu pi'ijaly a že něco po­ sitivního pro dobro lidt1 vykonala. To praví lidé nepředpojatí a dotvrzuje to statistika su­ chými, ale významnými číslic;emi. Měl jsem. v rukou ruské noviny, nevím .iiž jejich název, bylo to ai-i pi'ed pčtí lety a když jsem četl pr-0pagačni článek o fedrováni nové pětiletky se statistickými daty, co pi·edběžná vykonala, my­ slel jsem si, že ten cil bude vysněným, že toho se nedocílí. Byl:> vzt,ýi:enoheslo nové pětiletky, pro novou etapu Dcgnajet i pregnajet Dohoniti a pi'.'edhoniti. Nový rozmach, nové rozpjetí ki"ídel ku další metě. Američané, kte­ i·í, v.lastně naše zdejší anglické noviny, dříve vše slovanské ignorující a dělající si posměš­ ky z ruského člověka, mužíka, počaly si na­ jednou snahy toho ruského člověka toho pro­ buzeného slovanskéh::> obra pozorněji všíma­ ti a musely chtíce nechtíce přiznati, že není takovým nevědomcem. V těch posledních le­ tech zvěděli američtí čtenál'i o Rusku a rus­ kém národě více než za všechna pi'eclešlá léta.

Rusové si dov,edli tím co vykonali vzbuditi k &obě respekt světa, dovedli na se obrátiti po­ zornost. Dnes se ví bezpečně, že žádný z před­ ních lidí, kteréhokÓliv období vlády sovětského Ruska se neobohatil a ti menší, kteří svého úřadu zneužili, seznali, že toto zneužití je vel­ mi velkým pfostupkem a · velmi trestným. Rus­ ké soudy soudily tvrdě neúprosně Fiat justicia, pereat mundus - salva z pušek hlása­ la, ž,e spravedlnosti bylo učiněno za dost. Po­ litika a program národohospodářského pře­ měnění sovětského Ruska prováděny vůdci so­ větské vJ:'i,dy, jevící se časem nesmyslnými, ne­ proveditelnými a nepraktickými a někdy od­ suzovány pro jejich drastické provádění, jeví se nyní v jiném světle. Ocelářský prům.ysl, tak zvaný těžký pr11mysl,jehož p1,ovádění by­ lo provázeno kritikou, že je to fixní idea že by byl:J lépe, kdyby část toho úsilí byla převede­ na ,na průmysl pro potfoby ku zvýšení úrov­ ně obyvatelstva, nebyl takovou h1oupott chi­ mérou a bezhlavým plflnem, za jaký byl o­ značován jinonárodními kritiky. Úsilnému fedrování tohoto plánu múže dnes Rusko dě­ kovati, že je branně tak silným, že jej nelze ,ien tak lehce napadnouti, jall:io příkladně Ja­ ponsko napadlo Čínu. Prvotní "krasnaja ar­ mija" je dnes velikou, d'.lbře vyzbrojenou a technicky vyškolenou armádou vzbuzující všu­ de solidní respekt.

S. P. Studničný.

(Pokračování příště.)

Houston, Texas.

Ctěná redakce a čtenáři!

První Sokolská Akademie bude pořádána u štefánikít na Cottage Grove. Proto. vás, přátelé úctivě zveme, abyste se podíleli na naši zábavě.

Všichni se těšíme a doufáme, že jak jsme s lá­ skou a radostí začali chodit do cvičení, že si u­ držíme našeho Sokola nadále, neb co se s lás.: · kou, s chutí začíná, to má výsledky dobré. Náš živý obraz s~ vydařiL Byl obrázek v úterní Chronicle, ale ve skutečnosti živý obraz na fo,.; tografii je mnohem lepší. že jsme se vám: líbi,.; li, viďte? A co pak ten anděl. My měli strach;· že na nás slítne, ~le podívat jsme se na něj n.e.: · mohli, museli jsme stát jako sochy. Ale dobře

q;

to.dopadlo, Anděl přeletěl jeviště jak 11ic. ~yla to má sestra · Mařka. Ono · si teď myslí kdo ví co, kqyž lítala~ To já bych také dovedla, co tnfa.

Též naše sokolka Elsie Cikalova přednášela bá­ sen. Byla opravdu pěkná. Přednášela ji naše'l11U tatíčku Masarykovi. :Byla smutná, takže se nám m1tóhým vloudila slza do oka. Pak od řádu hrá­ li divadlo ''Zasvitni nám slunko zlaté". Všich1ii hralfvelice dobře. Tak jsem si při tom dí.vaďle myslela, až já budu tak někdy hrát. Nevím' je­ stli to bude. Tatínek s maminkou nás dali pro.;. to k Sokolu, abychom byli mezi českou společ­ ností. Též chodím do české školy. Máme učitele pana Lukšu. Tam jsem se naučila česky psát.

Též.budeme mít při sokolské akademii taneček v národním kroji a nějaké výstupy. Pak bude taneční zábava. Pan redaktor i pan učitel Luk­ ša mně povzbudily k dalšímu psaní, tak tedy pí­ ši. Tak tedy 14. listopadu o 5. hodině u štefá­ nikú.

Božena Šilhanova. Řád Tioga, číslo 5.

Milí bratři a sestry!

Je mně to velice divné, že se uenecháLc žádný vidět v naše:ql Věstníku. Přece je vás zde do:;t, kteří umíte psát, ale žádný nic. Či se tak trápí­ te nad tou cenou té bavlny. Z toho si nic nedě­ lejte. Na dluhy, i'ikají, že neprší, tak co se rmoutit, jen vesele do psaní, ono se to krásně čte. Milí bratři a sestry, dne 14. listopadu ko­ náme naši schúzi, tak se dostavte, neb budou volby úředníkú. Do:,tavte se na Jednu hodinu, neb ty dny se již krátí, takže to púldne uteče ani se člověk nenaděje. Též děkujeme bratru a sestře Paclíkovým od i'ádu čís. 101., že nás po­ ctili svoji návštěvou a br. Paclíkovi za jeho po­ vzbuzující slova, jenž k nám promluvil. Též dě­ kujeme br. a ses. Jiráskovým za návštěvu. Též děkujeme bratru předsedovi od řádu čís. 103.

R.V.O.S. za jeho proslov a všem ostatním, že se 'súčastnili v tak velkém počtu. Též děkujeme kapelníkovi R. J. Kubalovi za jejich hudbu.

Jest to krásné, když se nás tolik sjede vespolek a se pobavíme. Zima už je zde, takže bude po těch zábavách. Tak na shledanou dne 14. listo­ padu! Zústáváme, M. Příhoda, pfodseda.

Chas. Hejný, tajemník. Řád Štefánik, Houston, Texas.

Milí čtenáři Věstníku! · Přijela jsem domů ze schůze, která byla čet­ ně navštívena a zase o čtyři členy pi'írůstek k řádu. Jen zdárně dále!

Včera, t. j. v sobotu 6., byly "party", ale žel že jsem nemohla se přijít radovat s ostatními.

Bratři a sestry od řádu Štefánik, přijměte můj nejsrdečnější dík za dar, který jste pl'ichystali na sobotu večer nám několika členům, ktei'í máme narozeniny v listopadu. Dnes pi'ed schťt· zí mě ses. pi. Studničná a ses. pí. čtvrníková velice překvapily odevzdáním milého dárku.

Vřelý dík všem!

Listopad zdá se nám smutný měsíc, ale za­ hrady zrovna hýří květy růži a chrysanate vše­ ho druhu. Ta naše omladina mně pi'ipadá jako ty květy, když se na ně díváme pl'i cvičení.

Chlapci i dívky plné života a jen úsměv každé­ mu hraje ve tváři. Síla, ano síla mládi!

Bratři a sestry, komu vám bude možno, pfl­ jeďte se podívat v neděli 14. listop. na naše so­ kolíky, co se za ten krátký čas naučili. Oznám­ ku uvidíte též ve Věstníku.

Paní Kotrlová z Heights, pNvecl'te za"e Vaše známé v neděli, budou se všichni výborně ba­ vit. Ty koláčky byly dobré, děvčata si také po­ chutnala. Díky!

Podruhé napíši něco více, neb musíme i po­ svícení oslavit. Tak na shledanou u Štefániku!

Na zdar!

B. M. Bravcc.

Rakousko se nechce podřídit Třetí říši.

Rakouský kancléř Scbuschnigg prohlásil bel­ gickému novináři že otázka restaurace Hambs.;,·. burkú není vúbec aktuální. - Rakousko chce ' žít v přátelství se všemi sousedy. o vytvoi'ení'· nějakého p1,oti11ěmeckéhobloku nemůže být ' řeči.. ·o ·otázce připojení k Německu prohlásil"· rozhodně, že Rrikousko nemůže ila pí-ipojeťl.f·· ani pomýšlet. Ideologie obou zemi je ~-:fozli<f7 1 ná'"a 'O jéjíni spojeni rtemťtže'býti řeči. ' . '):: .

. .

~ i

'

"

'

'

Strana 8.

Vi!:STNÍK

UPOZORNĚNj

ČLENůM-ROLNÍKŮM

S.P.J.S.T.

Od east-bemardského sjezdu dostal jsem několik soukromých dopisů stran pozemků Jed­ noty v Rio Grande Valley. Některé jsem zodpo­ věděl, leč na ti'i dotazy dosud dlužím odpověď.

Podmínky prodeje nebyly tenkrát ještě vyře­ šeny, úplné informace pro budoucnost se ne­ daly předvídati a odpovědi na kritiku ze zá­ sady neposílám, neboť čas lze použít k lepším věcem než ku psaní omluv.

Na tento pozemek, který Jednota vyvlastni­ la za účelem náhrady boudových ztrát v mi­ mulostí, bylo se podívat již několik našich čle­ nů, asi osm či deset. Všichni jsou zkušenými rolníky a rozumí pudě. Ani jeden z nich nebyl lhostejným. Naopak, každý z nich prohlásil, že by si pi·ál tam bydlet a vlastnit několik akru oné pudy.

Až do nedávna situace nebyla tak urovnána, aby se dalo o věci mnoho mluvit. Bylo nutno odstranit různé překážky dohodou i soudními procesy. Dnes má Jednota plné vlastnické prá­ vo, že možno bezpečně a s určitostí odprodati asi tisíc akrů v jednom distriktu. Členové Jednoty, kteří se za]'ímají o koupi dobrého pozemku, měli by si zajeti a podívat se na tento majetek. Pozemek je poměrně stejné jakosti ale kdo dřív pi'ijde, dřív mele, a na jednom tisíci akrů lze usadit nanejvýš třicet rodin. Naše Jednota nevede však pozem­ kový obchod. Puda byla vyvlastněna k úhradě minulých ztrát, a budou-li to naši vlastní čle­ nové, kteří pudu rozeberou, tím lepší. Dle ú­ sudku těch, kdo tam již byli, na nečleny mno­ ho nezbude, obzvláště pozná-li každý, že čím méně chvály, tím lepší výběr.

Pro informaci těch, kteří by chtěli poznati tento majetek, sděluji že pojedu do Valley ve čtvrtek, dne 18. listopadu. Nejsem žádným po­ zemkovým agentem, nepovezu s sebou žádné kupce, nejedu tam prodávat žádný pozemek, ale budu-li moci někomu z našich členu uká­ zat majetek Jednoty a podati informace, vy­ světlení a objasnění tam na místě, s největší radostí tak učiním. Jalw úředník Jednoty bu­ du to považovat za svoji milou povinnost. Jest­ li by někteří z těch, co mi již dříve psali, nebo kdokoliv jiný z členů, chtěli využitkovati této mé přítomnosti a chtěli navštívit tamnější krajinu, rád jim vše náležitě ukáži. z Houstonu vyjedu dosti časně ráno se svojí rodínou, které jsem tuto vyjížďku již dávno slíbil. Ve Falfurrias budeme v poledne, kde v poslední restauraci za městem na pravé stra­ ně budeme obědvat. V Edinburgu budeme asi ve dvě hodiny, a na noc utáboříme v Rio Gran­ de Tourist Court, asi míli za Harlingen na ce­ stě do Brownsville. V pátek, dne 19. listopadu, pojedu na majetek Jednoty, asi sedm mil se­ verovýchodně od Harlingen, a pak na druhý majetek pi•i Los Fresnos. V sobotu ráno po­ jedu nazpět.

Podlehnou-Ií bratří Hurta z Temple, Gájev­ ský z Orchard a Konečný ze Sheldon tomu kouzlu, j1aké na ně krajina ona učinila, bude Jednota zbavena svého pozemku v krátkém čase, ale zato založena bude v nejbohatším cípu Teasu nová česká osada. jká tam vlstně mě­ lo být již dávno. Štěpán Valčík. Řád čechoslovanů čís. 92.

Fort Worth, Texas.

Milí bratří a sestry!

Příští schůze nám připadá na 2. neděli 14. listopadu ve 2 hodiny odp. Jest žádoucno, p.­ byste se dostavili v největším počtu, neb není j1iž daleko do příštích voleb úředníků, a ty se budou odbývati v prosincové schůzi. Každý br. a sestra by se měli dostavit a připravit se na pNští volby a zvolit si úředníky k tomu schop­ né a po vaší vůli.

Též jsem byl požádán, jelikož bude pomalu konec tohoto roku, abych dal uvědomění všem členům a členkyním, kteří jsou s poplatky po­ zadu by se dostavili do schůze a zapravili svo­ je povinnosti. Někteří členové mohou se vy­ rovnat, ale myslí si, však je času dost a ne­ chají se suspendovat, kdežto však druzí zas nemohou a rádi by se vyrovnali, Proto se do­ stavte do přišti schůze a kdo nemůže za pra-

Ve středu, dne 10. listopadu 1937.

vit svoje poplatky, obra'te se na br. předse­ du aneb tajemníka a oni vám poradí.

Milí.bratři a sestry, nemějte mi za zlé, že tak­ to píši, ale uznáte sami, že to bude pro vás lepší.

S bratrským pozdravem, Albert Šilhavý, tajemník.

bych ale přispěl malým úryvkem do slavnost­ ního letošního čísla Věstníku.

Jak výše jsem se zmínil, můj prvý řád byl Komenský čís. 20. v Granger, Texas, do ně­ hož jsem byl příjat v listopadu roku 1906. A musím zde podotknouti, že tehdy tam bratrská láska a svornost, jakož též u jiných řádů, tak i tam v Granger, Tex., se ve skutečnosti u­ platňovala.

Tehdy se skutečně cítil člověk ve schůzi spolkové jako bratr mezi bratry. Ale nejen ve schůzi, též i v nemoci, se více po bratrsku jednalo, nežli ted' se to bratrsttví zachovává.

Podám jen malý příklad: Onemocněl jsem v druhém roce mojího členství, těžce na hlav­ ničku, na niž jsem si poležel celé ti'i letní hor­ ké měsíce. A musím ještě teď po dlouhých letech příznatí, že ač jest to obávaná nebo snad i chytlavá nemoc hlavnička, přece tam­ ní bratři spolkoví se nebáli a po čas nemoci mne pravidelně navštěvovali, dokud jsem sám onu návštěvu neodvolal. Též i finančně mně dobře podporovali.

Když pak po několika letech jsme se sem do Crosby přesídlílí a přistoupílí ku právě zde založenému řádu San Jacinto čís. 91, i zde jsme zas byli po lepším seznámení bratrsky 11í·ijati. Též i zde tehdy se víc po bratrsky jed­ nalo, dokud vanul pravý duch bratrství, mezi bratry a sestrami. A teď skutečně nevím, mám-li viniti tu, teď již miliulou, prohibici, nebo něco jiného?

Neboť skutečně jak ta vešla v platnost, tak i to bratrství pomalu upadávalo. Zas malý pří­ klad: Brati'i ani sestry již tak nenavštěvovali spolkové schůze. A tak se mně uzdálo, že to snad bude lepší u druhého zdejšího řádu Pra­ por Magnolie čís. 65, ku kterémuž jsme pře­ stoupili v čase, kdy se zde v Crosby založil Sokol. Bylo to roku 1925. Dokud sokolí zdejší byli v činnosti, tal{ i schúze spolkové a zábavy pořádané byly lépe navštěvované, ale jak So­ kol zde zaniknu!, tak od oné doby jak se ří­ ká: jako když utne! Pi'estal spolkový život.

Chybí nám zakladatel Sokola, Joža Hav­ ráek. Možná, že nějaký takový spolkový bu­ ditel, který by ale musel míti dobrý vliv na členy, by snad zas rozproudil tu zlenivělou bratrskou krev.

Abych nezabral moc místa těm zakládají­ cím pionýriim s. P. J. S. T., tak končím s bra­ trským Na zdar!

S. Kelárek.

Řá(l Karel Havlíček.

Hallettsville, Texas.

Zvu vás, bratří a sestry, do listopadové schů­ ze, která se bude odbývat jak obyčejně druhou neděli o jedné hodině po poledni. Budeme míti volbu úředníků pro příští rok, neb prosinco­ vá schůze muže býti blátivá nebo zímná: bu­ deme mít malý "lunch" a něco to zapít.

Váš předseda F. K. Buček.

Upozornění.

Moulton, Texas.

Bratři a sestry řádu číslo 27, tímto vás la­ skavě uvědomuji, abyste se co nejvíce súčast­ nili příští schůze, dne 14. listopadu. Máme tři nové členy uvádět, a jest-li bude návštěva vět­ ší, můžeme i volby úředníků odbýt, neb se ne­ ví· jaké bude počasí na prosincovou schůzí. Též ti, co jste pozadu s poplatky, dostavte se vy­ rovnat neb půjčku obnovit. Na zdar!

Jan Havlik, účetník.

Orchard, Texas.

V Rio Grande Valley pomeranče se válej, jenom je posbírat, a do trhu dodat, aby nepřezrály.

Kdybych já floky měl já bych tam zrovna jel, koupil si pěkný sad neb mám pomeranče rád, jako svobodu demokrat.

Divím se velice, že v tej Americe mnozí floky mají, níc nepodnikají, jenom ty grinbecky do bank ukládají.

Když přijde deprese banka se otřese, grinbecky jsou v prachu, jo, jo, milý brachu, měl jsi je uložit do země.

Hlasování číšníků: zpro11itné a nebo. nové pevné platy?

Hlasování číšníku o zpi.\sobu mezd, podle ko­ nečných výsledki't, se zúčastnilo 4,000 číšníku.

Z toho 66 procent se vys1ovilo,aby dnešní prak­ se byla zachována. To jest ,aby zustalo zpro­ pitné. Jen 14 procent zaměstnanci'! se vyslo­ vilo pro pevné mzdy.· Hromada pomocnická však žádá nové hlasováni, které by bylo tajné.

Ano laskavostí bratra místopředsedy H. ú. a jeho úslužné Chevroletky, která se silnice zna­ menitě drží a míle za sebe bleskurychle hází, měl jsem příležitost ony pozemky, které Jed­ nota ve Valley vlastní, sobě prohlédnout a aspoň částečný úsudek o oné krajině učinit.· Zkrátka řečeno, vypadá to tam jako v ráji, s tím rozdílem, že. ráj byl stvořen a rentován Adamovi a Evě, kdežto ve Valley sobě Adam s Evou musí svou tvořivostí a příěínlívostí o­ nen ráj udělat, mají pak ale tu výhodu, že mo­ hou z každého stromu, které tam vypěstují ovoce užívat bez strachu, že mu někdo sakáže jeden vynechat. Byl jsem tam u čtyí· našinců, kteří tam bydlejí od 9 do 16 roku a každý ří­ kal, že je tam spokojený. Jeden z nich pan P. P. Matuš říkal, že udělal ze 14 akrů 16 balů bavlny a právě oborával kukuřici nad kolena vysokou, kterou měl nasetou na tom samém pozemku, kde měl bavlnu, a prosím, to bylo 22. října. Ale nebudu to moc chválit, neb by si mnohý pomyslel, byl tam dva dni a již o té krajině moc ví. Vybral a zamluvil jsem sobě 20 akru a jest-li se s úředníky Hl. ú. dohod­ nu, pak tam pojedu zahrát si na toho Adama, a pak vám z toho ráje své zkušenosti lépe po­ píši.

John Gajevský.

Lokomotivy Škoda pro čínské dráhy.

Nové číslo "Revue Škoda" pi·ináší obrázek dvouválcové lokomotivy s pomocným strojem lokom-0tivním, která byla ve Škodovce objed­ nána správou dráhy Peiping-Hankow v Číně.

Jiné lokomotivy ze Škodovky jezdí na čínské trati Canton-Kowloon. Dále jsou tu -0brazy trojdílných vnitřních hi'ídelových nosičťl v o­ cel:olitiny o váze 110.600 kg, objednaných pro velikou francouzskou loď "Pasteur".

Příprava celní unie ve střední Evropě.

Britský poslanec dělnické strany Lansbury, který nedávno navštívil Mussoliniho a před­ tím mluvil s Hitlerem v Berlíně, pi'ijede v nej­ bližších dnech do Vídně. Bude jednati s kan­ cléí·em Schuschniggem o situaci ve střední E­ vropě a pokusí se kancléře získati pro utvoi'e­ ní celní unie mezi českloslovenskem, Rakous­ kem a Maďarskem. Hitler prý se jeho plánu nestaví v cestu, ale nevěi·í že by se dal usku­ tečnit. Lansbrury patrně navštíví i Prahu.

Crosby, Texas.

Ctěná redakce Věstníku a čtenáři jeho vespo­ lek!

Nebyl jsem sice zakládajícím členem zdej­ šího mojího řádu Prapor Magnolie čís. 65, neb do Jednoty jsem vstoupil před 31 lety do řá­ du Komenský čís, 20 v Gra1;1ger1 Texas. Rád

Nemít toho ideálu h1,ozného, který, bohužel, nás v čechách je tak zakotvený: mít službu a pensi. Lidé by se už pomalu nejraději narodi­ li s pensijním archem. Ta pasivita, nepodnika­ vost, to mravní sketství, které se v tom jeví, to ohrožuje každého jednotlivce.......

Ill

S,

Ve

středu, dne 10. Iístopadu 193"/.

Světovákrise postihla i růže a levandule.

J

EŠTĚ asi před dvěma roky pocházely dobré tři čtvrtiny všech růží, přicházející na evropský trh nebo používané k výrobě parřumů a krášlicích prostředků, z Bulharska. Také dru­ hy, označované jmény "Širas" nebo "Damašek", . byly sklizeny většinou v údolí Marice. Přes 90.000 bulharských sedláků žilo a žije ještě dnes - na tomto území pouhých několika ti­ síc čtverečných kilometru jenom z pěstování a z jejich sklizně. Celé kilometry se táh­ nou pole velikých, rudých a omamnou vůní vy­ dechujíeích květu, jež nejsou pěstovány pro své květy, nýbrž pro eterícký olej, jenž je v nich obsažen. Lisuje se z nich surový výtažek, z ně­ hož se získává - částečně hned na místě, čá­ stečně až v cizozemských továrnách - frak­ cíonovanou destilací čistý květin~)Vý olej. De­ set až patnáct tisíc kílogramů růžových lístků <podle toho, z jakého jsou druhu.í dává litr růžového oleje, ten stál ještě před 2 roky té­ měř deset tisíc Kč a jedna jediná kapka této drahocenné esence postačí, aby dodala litro­ vé láhvi jakékoli tekutiny pronikavou vůni pra­ vých bulharských růží. Údoli Marice je rájem květů a skutečně ta­ ké jako v ráji žili před světovou válkou a krát­ ce po ní i bulharští pěstitelé ruži, kteří teh­ dy pati'ili k nejzámožnějším sedlákům v Evro­ pě. Ani vsrůstající pak světová krise jim s po­ čátku příliš neuškodila. Ostatni země, vyrábě­ jící parřumy, se sice snažily pěstovati bulhar­ ské růže doma - Angličané založili ohromné růžové plantáže na území Quetta v Belludžl­ stanu a Francouzi pěstovali růže na severním okraji Sahary, kde byly klimatické poměry do­ konce ještě příznivější - ale nepodařilo se jim dociliti výtažku té jakosti, jakou mají pravé bulharské růže. Zdálo se, že růžovým bulhar­ ským monopolem nelze otřásti.

Mezinárodní rfrfová krise Tak tomu byloaž do doby před dvěma roky.

Bulhařští pěstitelé růží trhali časně ráno růže, ·balili je do velkých žoků, jezdili s nimi do ně­ které z mnoha set ohromných lisoven v údolí Marice a v poledne bylo z teh několika set čer­ vených růžových lístků jen několik litrů výtaž­ ku a množství slízských, nevzhledných vyliso­ vaných zbytků, jež zpracovávaly zvláštní továr­ ny na laciné hnojivo pro - růžová pole.

To, co přlcháselc do lisu po desáté hodině do­ polední, dávalo již zboží méněcenné, poněvadž v té době již prudké slunce vytáhlo největší část aromatu orosených ružových li.stků. Ale i tento "brak" vynášel ještě krásné peníze.

Před dvěma roky se to všechno změnilo.

Francouzští a angličtí "průmyslovi špioni" se­ dali na bulharských růžových plantážích naj­ mouti jako sezonní dělníci a okradli tak bez velké námahy sedláky v údolí Marice o tajem­ ství jich ůůspěchu. Přišli brzy na to, že nezá­ leží jen na určitých okolnostech při sázení a pěstováni růží nýbrž také, a to ještě vice, na tom, aby se trhání a lisování květů provádělo v časných hodinách ranních. Je zřejmo, že br­ zy došlo k praktickému využití tohoto poznat­ ku, a to s dokonalým úspěchem. V létě 1935 za­ čala francouzská Riviéra dodávati rfižový oleí, který se bulharskému úplně vyrovná, a v dal­ ších dvou letech klesl francouzský dovoz bul­ harského oleje na takové minimum, že už ne­ stojí ani za řeč.

Druhý nepřítel bulhars~kých pěstítelů 1·ů.ží se téměř současně objevil ve francouzských che­ micích, jenž se konečně po dlouholetých po­ kusech podařilo vyrobiti syntetickou cestou o­ lej téměř rovnocenný s olejem přírodním, při čemž bylo jako základních látek použito derí­ vátů [ononu, vonné to umělé silice, získané ;,; kamenouhelného dehtu a užívané také k vý­ robě umělé fialkové vůně. Tento umělý výro­ bek, jenž je stále zdokonalován, kryje již dnes déměř 40 procent světové potřeby růžového o­ leje.

Bylo jisto, že se brzy ukáží následky této kon­ kurence. Cena kilogramu bulriarského r(~ř.ové~ růží

V:f:BTN:fK:

IBW-&1'1&

ho oleje klesla ve dvou letech s 10.000 na 6500 Kč a klesá stále nezadržitelně dál. Bulharští pěstitelé rfiží nemají kryty ani yÝlohy. Jsou si­ ce velmi skromní a spokoji se s troškou mléka, kukuřičným chlebem a kozím sýrem, ale ani tak nevyjdou. Krise vyhnala ceny hospodář­ ských potřeb do fantastické yÝŠe a hnojivo, vy­ robené z vylisovaných zbytk\1 rťižových listkťl, je dražší o tolik oč klesla cena oleje, poněvadž se tak lisovny chtějí alespoň částečně odškod­ niti za ztracené zisky. Pěstitelé rťtži nemohli předržeti kríse; ohromné lány, na nichž dří­ ve vonívaly růže, byly v posledních dvou letech osazeny bavlníkem a stále vice se blíží doba, kdy ohromné růžové plantáže údolí Marice bu­ dou patřit jen minulosti. Růže u Tirnové vo­ ní stejně jako dříve, ale pěstitelé růži mají hlad..

Bida Levandulí Stejně ohromné jako růžové plantáže u Ma­ rice jsou francouzská levandulová pole u Gras­ se a Antibes. Tam jsou osázeny celé čtvereční míle púdy jenom levanduli; člověk bloudí na celých kilometrech mezi samými lány levandu­ le. Pěstuje se tam sice také jasmín, fialky, ge­ raníe, hyacinty a zvonky, ale levandule zabírá skoro polovinu všech těch květinových poli. Ta­ to pole kryjí celou anglickou potřebu levandu­ le a a není jistě Angličana, jenž by dokázal žít bez levandulové vody a levandulového mýdla ..

Práce na levandulových polích je pouze se­ zonní. "Levanderos" pocházejí z Katalonie a kamenitého, neúrodného Roussillonu, kde lidé znají jen nouzi. Jejich práce na květínových polích Riviéry trvá tři až čtyři měsíce; je to práce úkolová, ale "levanderos" si vydělají za tuto krátkou dobu tolik, že mohou prožít zby­ tek roku doma beze všech starostí, ač je to lid dosti lehkomyslný.

Hospodářská krise neušetřila ani tohoto po­ volání. Ceny levandule nesmírně klesly, mzdy "levanderů" zťtstaly stejné, ač životní standard denně stoupá, a vÝVOZ do Anglie od roku 1934 do 1937 poklesl téměř o 40 procent.

Tisíce "levanderu" tím přišlo o zaměstnání.

Mnoho jich se dalo najmou jako dobrovolnici pro španělskou občanskou válku, poněvadž ne­ měli už co ztratit; z ostatních se stali potulní muzikanti, podomní obchodníci a - pašeráci.

Levandule na Riviéře voni stejně nádherně jako dí·ive, ale "'levanderové" vymírají, poně­ vadž už nevydělávají tolik, aby se mohli nasy­ ti.

Napsal E. Kiesewetter, VELKA PŘEHLÍDKA.

Otakar Štka.

- Císařská Výsosti, poslušně hlásím, že je vše připraveno k přehlídce.

Adjutant stál v pozoru před polnim maršá­ lem, který vzhlédl nechápavě skřipcem na dťi­ stojníka. Ten opakoval hlášeni. Tu si teprve u­ vědomil maršál yÝznam adjutantoyÝch slov a zdvihl se zřejmě nerad od stolu, u něhož seděla veselá společnost.

- Hm, nemohl by to obstarat za mne Bo­ reovič? ·- J. E. pan polní maršál je už šestnáct let mrtev?!

Hm, umřel? Tak Boehm-Ermoli nebo Auf­ fenberg?

Mrtvi.

Taky? To je divné. No, co se dá dělat? Tak už jdu. Kťtň je připraven?

- Prosím, Císařská Výsosti!

Maršál vystoupil na koně a zamířil v průvo­ du několika dústojnikfi k mistu, odkud měl při­ hlížeti pochodu trup, které s radostným nadše­ ním opouštěly posádku, aby odjely na frontu se dát zabíjet za císaře; Ozvaly se zvuky císař­ ské hymny, hrané plukovní hudbou. Když skonč.ila, spustila hned řízný marš. složený k poctě starodávného hrdiny "Prinz Eugen der edle Ritter ... "Vojáci oděni v bezvadný polni stejnol;:roj defilovali s ptesností a chuti jako na cvičišti, našlapujíce silněji levou nohou po­ dle silnějšiho úderu bubnu.

- Velmi l{rárné, velmi krásné. S takovou ar­ m:ictou porazíme Rusáky hravě.

- Císafaká Výsosti, neválčíme s Rusy. Vál­ lm už je dávno skončena.

Jakže? Už je po vj\lce, Tak kam jdou t.l vo-: jáci?

·

.

t.

- To je jen přehlídka na uvitáni.

- A koho vítají? Snad přijede cisař a já o ničem nevim?

- Nikoli, Výsosti, vitaji vás.

- Ach tak, výtečné! Byl jsem přece jmeno· ván sborovým velitelem, ačkoli nějaký pitomec o mně napsal, že jsem neschopný?

- Nikoli, Výsosti, byl jste přeložen k jiné ar­ mádě, kde jsem já vrchním velitelem.

- Vy? Kdo pak jste?

- Jsem Tod. Tóth? Neznám žádného Tótha. Nepřišel jste od honvédů?

- Ne, Výsosti, jsem německý Todl Maršál se podíval po svém pobočniku a vidi ohyzdného kostlivce, který klape zuby, jako by se smál. S hrůzou se odvrací a zři před sebou nekonečný průvod kostlivců, z nichž leckterý i bez hlavy, bez jedné nohy nebo rukou, ale vši­ chni vykračuji ve čtyřstupu, našlapujice silněji levou nohou (pokud ji měli), podle sllnějšiho úderu bubnu plukovní hudby, která je složena také ze samých skeletl"1. Kromě bubnu, který je jen kusem lidské kúže, do niž bubeník tluče hnátem, nemá žádný z hudebníků nástroje, všichni jen klepou v i'ízném tempu vojenského marše svými kostmi, a dlouhý plukovní bube­ ník udává takt dlouhou stehenní kosti.

- Kdo ... co ... co ti mrtví? koktá zděšeně maršál., - To jsou všichni, jež jsi poslal svým rozka­ zem do mého královstvi.

- Já ne, volá zoufale vrchní velitel, vždyť já jsem ničemu nerozuměl! To Conrad, Potio­ rek, Dank! a ostatní.

- Tys podpisoval, ty jsi odpovědný.

- Ne, ne, brání se velitel, ti ostatní!

Za pruvodem vojáků, který se zatím skončil, kráčí prflvod shrbených chudáků, mužů, žen i děti, kteří všichni otvírají ústa a ukazuji pr­ stem dovnitř. Někteří hozí uschlou rukou.

- Kdo jsou tihle ubožáci? ptá se maršál vy­ děšeně.

- To jsou tvoji slezští poddani. Připominaji ti, žes je kdysi zbavoval násilbn rodného jazy­ ka a vnucoval jim cizí.

- Já ne, to moji úředníci.

- Oni ale na tvůj rozkaz, aby se ti zavděčili.

- Lžeš, lžeš! Chceš mne mučit. Ne, to se tl nepodaří! Rozdrtím, zaoiju, rozsekám ..• Smích mu byl odpovědi. Maršál sáhl n1:1,yyk­ lým pohybem k levému boku, aby tasil zbraň.

V tom však zjistil, že kost zavadila o kost a že on sám jako kostlivec sedí na kostře koně. Po­ tom se svezl bezvládně k zemi.

Ošetřujici lékař vstal od lfižka maršálova a řekl tichým hlasem: "Jeho císařská Výsost prá­ vě skonala!"

Tři muži v objetí hada.

Velká filmová společnost natáči v Džurongu v Malajsku napínavý film, v němž význačnou úlohu hraje také obrovská ochočená krajta. Při natáčení snímků osamělého strážního domku malajské železnice, kam podle scenária měla krajta vniknout, dal se pojednou obrovský had na útěk a vnikl do domku Zoltana Kegla, kte­ rého divoce napadl a sevřel v pevném objetí. O­ hroženému bělochovi přispěchal na pomoc je­ den statečný Čiňan a lovec hadů Herbert de Souza, který je majitelem ochočené krajty. Zdi­ vočelý had napadl však i oba tyto zachránce a sevřel je v drtivém objetí. Všem třem statným mužil.m hrozila jistá smrt. V posledním oka­ mžiku přispěchalo jim však na pomoc ještě · čtrnáct mužú, filmových hercii a zaměstnancťi společnosti, kteří pomáhali při natáčeni filmu.

Byl to zápas na život a na smrt. Po dlouhém a neobyčejně nebezpečném boji se jejich společ­ nému úsilí podařilo všechny tři napadené mu­ že ze zajetí obrovského hada vysvobodit. Situa­ ce byla však tak zoufalá, že zápasu s rozuře­ nou krajtou se musel zúčastnit i fotograf, tak• že neobyčejně dramatický boj s krajtou ne­ mohl býti filmován. ... "' Jedna JJOsvícenská.

Povídá kamarád kamarádovi: "PNjdeš zitta na posvícení?!!"

1'To víš, že přijdu!" ·"Tak fiJřlJCl' di'ív, abys byl do oběda doma.n

ve středu, dne 10. nstopadu 193'1.

Vlll!ITNht

s.traná. 10.

BOŽENA ĎMCOVA:

BABiťKA Obrazy z venkovského života. předu šly děti, sedláčkové s hořícími tří­ V nožkami, ověnčená děvčátka, stelouce po cestě o závod kvítí. Za nímí kněžstvo, předsta­ venstvo města, honorace celého okolí, za těmi městský i selský lid obecný; mezi těmí šla babička. Korouhve rozličných cechů šůměly nad hlavami lidu, vůně kadidla mísila se s čerstvou vůní klestí a rozházených květin, zvuk zvonu roznášel se povětřím. Ti, kteří na prů­ vod jit nemohli, stavěli se na zápraží a k o­ knům, aby jej aspoň viděli. .Jaká pastva otčím, ten strakatý průvod! co tu krojů, co tu nádhery! Tu vystrojené děti, tu skvostný ornát kněžský, tu pán v moder­ ním fraku, tu poctivý soused v kabátu padesá­ tiletém, tu junák ve vyšívané kamizole, ta­ tík v dlouhém po paty kabátu. Paní jednodu­ še, ale elegantně ustrojené, vedle vyšperkova­ ných, nevkusně přistrojených. Měšťanky v krajlwvých čepcích i v zlatých a stříbrných, selky v škrobených čepcích a v bilých pla­ chetkách, děvčata ve vlnkách i v červených šátsách.

Jako každý poznal, že je Stanicltý dům ho­ stinec podle štítu, tak byl šat toho lidu vý­ věsním štítem jejich mnýi%lr-mi a dílem i za­ městnání, Na ,i.í;,;tn byl k. rozeznání kapitalista a řemeslník od ouřadnika .. sedlák od chalup­ níka, a dle kroíe bvlo vldét, kdo sta,rýcb mra · vii a obyče,J1) přidržuje, a kdo :.vět,R 110,ré­ ho se chytá. Jak babíčka říkala, Při oltářích bablčka vždy, aby přišla na blí­ zko dětem, by při ruce byla, kdyby se něco šustlo. Ale vše se dobře skončilo, ačkoli při kaMém vystřelení Adélka sebou trhla a po každé prvni ráně uši si zacpala a oči zavřela.

Po slavnosti sebrala babička. děti a vedla je do hostince, kde již kočár čekal. Krist.linka šla také z kostela, a babička hned jí nabídla, aby jela s sebou. "Naši tu zůstanou přes oběd, má­ me dost místa," doložila.

"Ráda bych s vámi jela, a také ráda bych šla s děvčaty," odpověděla Kristla, a oko je­ jí zapolétalo do řady junáku, kteří stáli na hřbitově, čekajíce na děvčata, by je vyprováze­ li domů.

Jeden byl mezi nimi urostlý jako sosna, vel­ mi sličné tváře a milého pohledu. Zdálo se, že se po někom ohlíží a když se - náhodou - sešly oči jeho s očima Kristly, zarděli se oba.

Babička zavedla Helenku k paní kmotře, a paní kmotra zdržela hned děti a babičku ěa­ stujic je pečivem a babičku vínem. že nechtě­ la Kristinka do sednice vejít, kde seděli sami páni, vynesla jí babička zavdanou do síně, ale mnohem rychlejší než babička byl štihlý ju­ nek, Vklouzl do šenkovny, dal si nalít sladké rosolky a přinesl Kristlince zavdanou. Děvče se upejpalo, když ale hoch skoro smutně řekl: "Tak ty nechceš ode mne pi•i.imout poctu?" vzalo rychle kalíšek a napilo se na jeho zdra­ ví.

V tom přišla babička a museli si oba od ni zavdat. "Přišel jsi jako na zavolanou, Mílo," pravila babička. a okolo úst pohrával jí dobro­ tivý úsměšek; "já se právě starala, kterému z těch hochů bych řekla, aby s sebou jel; já s tě­ mi divými koňmi bojím se [etí, když není s se­ bou Jan aneb někdo rozumný. Kočí Václav ne­ povážně · jede. Pojedeš s sebou."

"I s radostí." řekl Míla a obrátív se na opat­ ku, běžel zaplattt, Děti rozlouěívše se s Hélou, paní kmotrou a rodíčcmí, sedaly do kočáru: Kristla k nim při­ sedla, Míla vymrští! se k Václavovi na kozlík a ujížděli,

"Vidíte Mílu. jakého dělá pána!" volali chlapci, jdoucí po chodníku, když okolo nich kočár jel.

"To věřím. vždyť se mám nač pyšnit!" zvolal Míla rozjařen a hodil okem nazpátek do vozu.

Hoch ale, který byl na Mílu volal a jeho nejmi­ lejší kamarád byl, hodil čepičku do pcvětří,

zpivaje si: "Láska, boží láska, kde ji lidé be· rou? Na hoře neroste, v poli ji nesejou."

Ostatek v kočáře nedoslechli, neboť koně rychlým cvalem domu utikali.

"Jestli pak jste se ale přece modlily?" ptala se babička malé chasy.

"Já se modlil, ale Vilím se, mvslírn, nemo­ dlll," ozva..1 se Jan. "Nevěřte mu, babičko, já se modlil oteenáš pořád, ale Jan mně šťouchal, nedal ml pokoje na cestě!" vymlouval se Vilím.

"Jeníku, Jeníku, tys bezbožný hoch; letos budu přece muset svatému Mikuláši 'žalovat na tebe!" kýv11ula babička přísně hlavou na hocha.

"A nedostaneš nic vázaného, počkej," hrozila Adélka. ''Vždyť je pravda, máme za několik dní Jana Křtitele, váš svátek," ozvala se Kristlinka.

"A co mi dáš vázaného?" ptal se Jan, jako by se nic nebylo přihodilo.

"Dám vám vázaného povříslo, když jste ta­ kový neposeda," smála se Kristla.

"To nechci," zamračil se hoch a děti se mu vysmáli.

"Co pak ty dostáváš vázaného?" ptala se Ba­ runka Kristly.

"Nic; to není u nás způsob, jenom u pánu.

Jednou jsem ale dostala vínš od jednoho pre­ eeptora, co byl v zámku u správců. Však ho tu mám v knížkách," - a vyndala z knížek slože­ ný list, na něm bylo přání psané ve verších, o­ kolo nichž byl malovaný věneček z a po­ mněnek, špendlíkem vypíchán./'Schďvala jsem sl ho k villi tomu věnečku; tomu vinší bestoho nerozumím."

"Což pak. není český?" píá RP. babička, ".Te to česky, ale hrozně učené; poslyšte, jak t,0 začíná: "Slyš mne, ctrahá kra.sot.Inko, Lad~· schovanko!'' - Prosím vás, tomu já za mák nerozumím, a takové hamonění máte ustavič­ ně. Já nejsem schovanka, vždyť mám chvála Bohu mámu; ten člověk měl z těch kněh roz­ um všecek zmodrchaný."

"To si nesmíme myslit, milá holka, to byl člo­ věk vytřeleného rozumu, v školách zběhlý, ta­ kový se už ovšem s naši mrozumem neshodne.

Když jsem byla v Kladsku ještě, býval vedle nás takový mistr písmař; jeho hospodyně oni se taci pismaři prý odříkají ženění - cho­ dívala začasté k nám a povídala nám o něm, jaký je bručivý podivín. Celý den byl zahra­ bán v knihách jako krtek, kdyby mu byla Zu­ zanka neřekla: "Pane, pojďte jist!" nebyl by jedl celý den. Zuzanka ho musela na všecko pamatovat; kdyby jí nebylo, byli by ho moli sežrali. Každý den šel hodinu na procházku, ale to sám a sám, on společnost nemiloval.

Když odešel, zaskočila jsem někdy k Zuzance, ona milovala sladkou rosolku, a .iá, ačkoliv o to pálené nedbám, musela jsem jí to k vúli u­ dělat a kalíšek vypít. To mi vždy říkala: Náš starý to nesmí vidět, 011 pije jen vodu, leda že kápne si do ní trochu vína; mně vždy říká: "Zuzanko, voda jest nejzdravější nápoj, zťtsta­ la vždy při vodě, bude zdráva á šťastna" - a já myslím: Vždyť je dobře, mně jde rosolka také k duhu. Chtěl by, abych živa byla jako ptáče; jíst a pít je mu nic, jen tak, aby člověk živ byl. On má žaludek zasycený těmi knihami, pěkně děkuji za takovou stravu."

Tak vedla Zuzanka vždy svou. Jednou mne vedla také do jeho ·pokoje; jaktěživa jsem ne­ viděla tolik kněh, co tam, jakoby stohy dřeva .iich tam bylo nahromaděno. "No, vidíte, Ma­ dlenko," říkala mi vždy, "tohle má ten náš sta­ rý všecko v hlavě; já se divím. že se z toho vše­ ho nezbláznil. - To máte tak: Kdyby mne ne­ bylo, že ho hlídám jako malé dítě, Bfth vi, co by z něho bylo; já musím mít rozum ze všeho, on nerozumí ničemu. než těm jeho lejstrám. A svatou trpělivost musíte s ním mít. No, někdy si 11a něj také houknu, a to jde jako by ho pes kousl, ani nemulme, až mně ho je lít.o. Ale ně­ kdy je potřeba vypeskovat, když s nim není k vydržení; pomyslete si, Madlenko, měl vám v tom svém pokojíku prachu jako uprostřed ná­ vsi, a pavučin všude jako ve staré zvonici a myslíte, že jsem mu směla přijít se smetákem?

Ne. I myslila jsem si: však já tě vyčihám; co pak o něho, ale šlo to ,o moji pověst; moje to hanba, když k němu někdo vešel a viděl ten po. růží

řádek. Poprosila jsem jednoho známého pá.na, s kterým on nejraději bývá, aby ho zdržel, a zatim jsem všecko všude umyla, osmejčila, že to bylo k světu podobno. A vidite, jaký to člo­ věk! Ani nepoznal, že je umyto, až třetí den.

To se mu prý zdálo, že je v poko,iiku světle.li l:>odejž ho, aby nebylo světle.ii. Tak vám musí člověk umět s t;ěmi podivíny zacházet."

Pokaždé. když jsem k ní přišla, nebo ona le nám, měla co 11a :-taróho žalovat, ale pro celý svět nebyla by se od něho odloučila. Jednou ji ale nahnal strachu. Vyšel si také na procház­ ku a tu se potká s tím svým známým, který byl na cestě do krokonošských hor. Nabídl mu, aby jel s ním, že se brzy vrátí, ale milý pán jel s nim tak, jak byl. - Zuzanka čeká, čeká, pán nepl'ichází; noc přišla, on nikde. Přiběhla k nám celá popalšená, plakala, a měli jsme s ní co dělat. Ráno teprv dověděla se, že odejel, to činila a lála mu až hrúza. Asi šestý den přijel, a ona pro něho každý den vahla oběd i večeři.

- Když byl doma, pl'iběhla k nám a povídala: "Nu, vidíte, to máte talc, když jsem se do něho pustila, povídal mi: "No, no, nekřičela, šel jsem na procházlm a stavil jsem se na Sněžce, proto jsem nemohl hned přijít."

Jednou nám přinesla několik knížek a poví­ dala, že to její starý sepsal, abychom to četli.

Mfij nebožtík JiÍ'Í byl dobrý čtenái\ četl tedy, ale my tomu pranic nerozuměly; také verše dě­ lat uměl, ale ani těm jsme nerozuměly, bylo to všecko tuze učťlno. Zµzanka ale povídala: "No, to stojí za to, že si tím hlavu láme!" Ale lidé ve městě měli pi'ed ním. velikou vážnost, a kaž­ dý Nkal, že ten jeho rozum ani k pochopení není." ",Já J1;em Jako la Zmm.nka," pravila Kril;t.la; pnuik mi na li• ni:eno:;t,i ncxáleži, když tomu rozmuět,i nemohu. Když slyi'iím he:t.ky zpívat a vás, babi<!ko.vypravovat, to .ie mi mile,iili, než jakýkoliv výklad. - - Ale jestli pak jste slyšela tu píseň, co udělala Barla z červené Hury?"

"Milá holka, mě ty světské písně teď nejdou do hlavy. ani se o ně m11ohonestarám; ty ča­ sy, kdy jsem pro písničku kus cesty běžela, už pominuly, teď já jen ty moje pobožné zpí­ vám,'' pravila babička.

"Jaké je to, Kristlo? ptala se Mančinka a Ba­ runka.

"No počkejte, však .iá vás ji naučím, začíná se: Co ten ptáček povídá, co na dubě sedá?"

"Tu mně, Kristinlw, musíš dnes zazpívat, až k vám přijdem," obrátila se Míla do vozu.

"Třebas dvakrát. Byli jsme na robotě na panském hrabat. Barla také přišla, a když jsme odpočívali pod st,rání, povídá Anča Tichánko­ vic: "Barlo, udělej nám pímičku ! " - Bada' se chvilku roz111.ejšlela, pak se usmála a začala zpívat: "Co ten ptáček povídá, co na dubě se­ dá? Která panna hocha má, že je vždycky ble­ dá." Anča se ale o to skoro rozhněvala, myslila, že to padá n:a ni; to víte, že má Tomše, že je .nevěstou. Ale Barla, jak to na ni pozorovala, jen to fiklo, udělala druhý verš na udobřenou: "Mlč, ptáčku, mlč, ty lžeš, nepovídáš pravdu: já také hocha mám a mám pi'ece barvu." Líbila se nám dost a dost a notu tak pěkně k ní vzala, až milo. žernovská děvčata budou po­ slouchat, ona .ii ještě neznají,'' doložila Kristla.

Mančinka a Barunka si notovaly poněkud novou písničku, a v tom jeli okolo zámku. Před vraty stál nejmladší komorník v čemém oble­ ku, chlapisko nevelké, vyzáblé: jednou. rukou pročesával si černý vous. druhá ruka palcem zavěšena byla v zlatém i·etízku, který mu naší­ ji visel, aby vidět bylo ti'.·pyticí se na prstech prsteny.

Když .icl kočár okolo něho. zasvítily mu oči jalrn mackovI. 1-:clyž vidí vrabc(', mnnál se mi­ lostně na Kristu a pokynul rnkou. Ale ženské sotva se po něm obrátily a Míla s nechuti vy­ drovku popošinnl.

"Raději bych včru čerta viděla, než toho Ta­ liána.'' povídala Kristla. "To už zase číhá, až by šlo několik děvčat sanrnt.11ých,aby mezi ně vletěl jako jci;thíb."

"No, onehdy dostal ve Ž!ir:i na M·bet,'' začal Václav; "přišel tam k ,muzice, a hned k těm nejhezčím děvčatiim, jakoby pro něho je tam byl kdo pfivedl, a chlap neumí promluvit če­ sky, ale "esky olka mám rád", to sj hned pa­ matoval."

(PoJ;:ra.čpv6.~1í)

"'

Ve středu, dne 10. listopadu 1937.

SOKOLSKÁ HLÍDKA ~. ~··

Strana 11.

V1f:STNÍK

,----:;;---v

covat a pomáhat proti bídě, mají v "Českem srdci" k tomu nejlepší přtleáítost". Pomáhat odstraňovat bídu tělesnou, duševní i mravní u svých mohou v Sokole. Pomáhat odstraňovat bídu hmotnou, která je matkou všech ostat­ ních běd, mohou a mají nejen v Sokole, ale i v "Českém srdci". Každý sokol má přec české srdce, ať je tedy projeví tím, že vzpomene "Českého srdce" po dvaceti letech.

rozdíly a rozpory. Jen to bude zárukou úspě­ chu sletu i běhu. Ona a jen ona muže a musí být hnací sílou celého sokolského díla, neboť jde o věc srdce, ne chladných počtů a rozumu.

Z lásky a pro lásku všech ke všem poběhnou nocí i dnem statisíce. Z lásky pro své nejbliž­ ší budou pracovat. A v lásce spojení oslaví.So­ kol a národ a tím i sebe. Bezejmenní a přece vítězní, neboť jejich vítězství to bude.

Sokolstvo vzpomíná. založe­ Řetěz rukou - řetěz srdcí. ní Českého Srdce.

V E TOMUdvacet let, co v nejtěžší době světo­ vé války, v zoufalství a beznaději bylo za­ loženo jako naše národní svépomoc "České srd­ ce". Sokolstvo mělo vynikající podíl na jeho vzniku i práci. Nemůže proto nevzpomenout.

Bída chudší části pražského obyvatelstva před 20 lety byla hrozná. Rakouské náhražko­ vé hospodářství ztroskotalo. Pfipady, že chudá matka dala na podzim poslední kus teplého šatstva za trochu mouky či prádla za bochníček chleba, byly obvyklými zjevy, nad nimiž se již nikdo nepozastavoval. Děti valem hynuly pod­ živou. Byla to sokolská česká srdce, jež se vzchopila k obraně. V prvních řadách byli tu sokolově Adolf Prokůpek, dr. Přemysl Šámal, Renata Tyršová, fysik dr. Procházka, Václav Štěpánek, dr. Groha a jiní a jiní, kteří sestavi­ li plán, jak pomoci venkova zásobit Prahu - a po jejím vzoru i ostatní větší města Čech a Mo­ ravy alespoň nejnutnějšími potravinami. Prv­ ních schůzí na městském fysikátě pražském ú­ častnil se velmi horlivě i starosta ČOS. dr. Jo­ sef Scheiner, tehdy ještě přísně střežený ra­ kouskou policií, a ten dal nově se rodícímu spol­ ku k disposici všechny síly pražského i venkov­ ského sokolstva. To tehdy bylo opravdu páteří vznikajícího "Českého srdce" a Renata Tyršo­ vá se stala opravdu jeho dobrým duchem. Jmé­ na těchto dvou sokolských duší nemohou ni­ kdy zmizet s myslí a paměti těch, ktefí prožili ten velký čas.

Právě teto sokolské účasti na prvních kro­ cích "Českého srdce" se podařilo zlomit příro­ zenou sobeckost, pečující před těžkou zimou především o sebe, a tak se stalo záhy "České srdce" projevem solidarity československého národa v těžkých chvílích světové války. To nemělo jen odraz hospodářský, ale především také politický. Sebedi\věra českých lidí nemálo stoupla, když se ukázalo, že venkov stojí věrně při Praze, a že opravdu "nedá zahynout". A což teprve ve zněměených městech, jako tehdy bylo Brno, Olomouc anebo mnohá průmyslová střediska zejména na severu Čech. Okolnost, že se "České srdce" mohlo opřít o hotovou a dobře pracující sokolskou organisací, obecná důvěra v sokolskou poctivost, spravedlnost a nestran­ nost; to byl kapitál, se kterým začínalo "České srdce". Nebyl promarněn, naopak z něho vy­ rostl celý krásně pracující organismus "České­ ho srdce".

Vzpomínáme s hlubokou vděčností na ty do­ by, kdy "České srdce" doslovně zachraňovalo od smrti hladem drobné české lidi a nelze najít do­ sti slov ocenění pro jeho práci. Je hrdostí a pý­ chou sokolstva, že bylo nejen u základů této práce, ale že v ní také vytrvalo. Utěšenější do­ by zmenšily rozsah působností "Českého srd­ ce", ale opravdu sokolští lidé je nikdy neopusti­ li a zůstali pří něm věrně stát přes všechny proměny času a doby. Bylo by však málo jen vděčně vzpomínat a ponechat celou tíži úkolů na bedrech těch, kteH vytrvali a můžeme říci s lítostí i - zbyli při díle "Českého srdce" Re­ náta Tyršová. Stýská se po nich "Českému srd­ ci". Vzpomíná jich vděčně a ptá se s Bezručem: "Kdo na jejich místa?"

Byť doba vábila a lákala jinam, "České srd­ ce" bylo, je a zůstane projevem nejušlechtilej­ ších cítů ěeskoslovenskéholídu a za těch dvacet let si nejen vydobylo·čestné místo v jeho srdci, ale i vážné a významné místo mezi všemi naši­ mi národními . pomocnými zřízeními. Proto ne­ může a nesmí být opuštěno, nejméně pak so­ kolstvem, které mák němu historicky i ideově nejblíže. Sokolští lidé, kteří mají možnost pra-

J

VILÍi:MŮl\I SEN.

Cíle německé expanse jsou v základě obchod­ ní. Budoucnost Německa je na moří, pravil Vi­ lém, jenž jevil málo ochoty k tomu, aby k Ně­ mecku přlpcjíl české nebo rakouské Němce.

Anglie byla jeho nepřítelem. Její světový ob­ chod brzdil rozvoj německého obchodu. Ale v Berlíně podceňovali její vojenskou sílu. Odtud dobrodružství roku 1914. Jeho neočekávaný ko­ nec si vynutil u Němců - alespoň na nějakou dobu - úctu před Angličany.

Tato úcta se však pomalu ztrácí. Generál Goering si myslí, že může s Anglií naložit podle své vůle, Odtud okupace Porýní, silácký kou­ sek, jenž pflblížll německá letadla ještě více k Londýnu, a možná, že nebude dlouho trvat a posadí je jinde. Obsazeni Porýní znamená pro Anglii větší nebezpečí než pro Francii. Magino­ tova linie se dá tíže překročit než Severní moře.

Dnes má Německo více obyvatel než roku 1914, ačkoliv jeho území je o 15%menší. Dump­ ing se stává pro Německo stále potřebnější. Ale tak se dostává do konfliktu s britským obcho­ dem. Zkáza Anglie by Německu pomohla více než zkáza Francie nebo Ruska. A porazit An­ glii není tak nesnadné jako porazit Francii ne­ bo Rusko. Tak to dnes vypadá.

Hitler to myslí upřímně, když prohlašuje, že nechce od Francie nic jiného než mír, poněvadž mír s Francií mu vydá v moc Anglii, britské ím­ períum a světový obchod.

Ve světle lekcí od signora Mussoliniho, jehož letadla donutila Anglii k ústupu a jenž mluví o rozdělení britského ímpería za účasti Něme­ cka, Hitler se již nedívá na východ, nýbrž na západ. Pětadvacet let nechá Evropu v míru a bude pracovat pro mírumilovné nebo vojenské ovládnutí britských ostrovů. Doufá, že jejich pacifismus je pohne k tomu, že přijmou ob­ chodní a finanční, přistěhovalecké a kolonísač­ ní smlouvy, které budou hospodářsky zname­ nat totéž jako politické vítězství.

Hitler je veden zpět k Vilémově snu. Hospo­ dářský determinismus připouští jen jednu ce­ stu.

EČER v úterý 26. i'íjna, vyběhlo z Tyršova domu v Praze o dvacáté hodině deset běž­ ců, muži a ženy i dorostenci a dorostenky, aby doručili dalším a dalším příslušníkům veliké sokolské rodiny slavné poselství: že se začíná doba úsílovné přípravy na desátý všesokolský slet.

Z rukou do rukou šel tento vzkaz po desíti hlavních tratích z Prahy až do pohraničních míst republiky. V padesáti sídlech žup zahoří ohně, když zpráva do nich stihne a ve všech rozeběhnou se noví běžci po dalších tratích tak, aby do večera 28. října byla zpráva doru­ čena do všech 3200 míst, kde sídlí Sokol. Na 300,000 rukou stiskne a podá rukám dalším pouzdro se vzkazem: "Zdar a mohutnost sletu bude klidnou, ale jasnou odpovědí na všechny strany, že sokol­ stvo se přtčlnllo o svobodu a samostatnost re­ publiky, založené na zásadě demokracie a spra­ vedlnosti a že ji proto bude hájiti třeba krví a železem!"

Na konci běhu, 28. října večer, na prahu dva­ cátého roku naší svobody, shromáždila se pak v sídlech jednot celá sokolská rodina, mládež i dospěli; k slavnostnímu slibu, že všech 750,000 sokolských duší stojí: "K obraně a k další­ mu vybudování svobodné a sociálně spravedlivé republiky."

Ti všichni, tisknouce si ruce, pocítili s Ota­ karem Březinou, že "naše ruce zapjaté v magi­ cký řetěz rukou nesčíslných, chvějí se prou­ dem bratrské síly!"

Retěz rukou, podávajících si poselství, stal se tak řetězem srdcí zapálených ohněm vzá­ jemné lásky mezi sebou i k práci. Žár ohňů vsí­ dlech žup nezasvítí tak mocně, nebude hřát tak prudce a šlehat tak vysoko, jako plamen sokolských srdcí, vstupujících do sletové pří­ pravy. Všechny oči upjaty k cíli, všechny paže vztahující se k bratřím a sestrám, všechny sva­ ly povzbuzeny k největšímu výkonu, všechna srdce spjata bratrskou láskou - tak si přáli vidět Tyrš s Fuegnerem sokolské bratrstvo. Ta­ koví musí být všichni příslušnieí Sokola v těch­ to dnech a dál i dále. Budou.

Veliký podnik rozestaveného běhu s účasti statisíců vpadá do neklidného dneška jako u­ pokojující a ozdravující proud síly, která si je vědoma svého cíle, svých možností i úkolu. U­ kazuje, že sokolství není jen naší národní tě­ lesnou výchovou, ale i sebevědomým projevem národní příslušností a charakteru. Je však pře­ devším věcí srdce, projevem lásky českosloven­ ského člověka k vlasti, k národu, k republice, ke svobodě a k demokracii.

Svoboda a demokracie, cesta životem, kterou nám ukázal Masaryk, to je nepsané, nevyslo­ vené, ale vlastní, vnitřní heslo desátého sletu.

Nejde a nepůjde tu ovše o slova, o hesla.

Půjde o činy! Sokolský slet, jako dílo rostoucí z československých srdcí, bude demokratickým dílem všech. Rozestavený běh, počínající v ú­ terý, byl jeho symbolický počátek. Ale ani slet, ani běh nebude opět než obraz toho, co je já­ drem sokolské práce, totiž té každodenní, usta­ vičné a podle Tyrše - "neukázalé" práce na vlastním zlepšování a tím na zvyšování zdraví, síly a hodnoty celého národa.

Jako je 75 let působení Sokola u nás v tomto duchu nepřekonatelnou a významnou událo­ stí, tak desátý slet a rozestavný běh těchto dní, který je jeho prahem, bude a musí býti zákla­ dem nové, další a hlubší práce pro obranu svo­ body, pro skutečnou, živou demokracii, pro po­ krok a sociální spravedlnost - za Masarykem.

A v této práci musíme být spojováni upřímnou bratrskou láskou, která překlenuje všechny

Fazolo.vý chléb fašismu.

Od 1. listopadu bude v Italii zavedeno povin­ né míchání kukul'ičné 111>ouky do chleba. Pro měsíc listopad je naNzeno mísit do chleba mouky 5 procent. Místo kukui'ičné mouky mi't­ že se pí-imíchávat také moučka z fazolí. ú­ fodní nai·ízení o míchané chlebové mouce hod­ ně pfokvapuje. Ještě nedávno se triumfálně oznanmval<:>, že italská sklizeú obilí dosáhla le­ tos rekordní výše 81 milionil metrických centi'I. to jest více, než činí spotfoba. Prý tím bylo. dosaženo naprosté soběstačnosti v produkci cbilí Italie vyhrála ".::ibilni bitvu". Překona­ né agrární rekordy a úřední naflzení o po­ vinném míchání chlebové mouky se ovšem ne­ shodují. V pi·edchozích letech, kdy produkce obilí byla nepoměrně nižší a pohybovala se ,okolo '60milionu centií ,nai'izovalo se míchání značně později, až v jamích měsících. V !ta­ li mají jedno pi'ísloví: "La bugia ha le gambe corte". u nás i'.·íkáme totéž: "Nepravda má krátlcé nohy". U fašistických statistik osvěd­ čuje se toto pl'isloví velmi zhusta.

Ital£:ká vyzvě<lačka 11řcdešla trestu sebevraždou

V severoafrickém pHstavu Alžíru byla za­ tčena 23letá Italka Amelia Mariani. Francouz­ ská policie ji již dávno sti'ežila, neboť italská krasavice jezdila po středomoi'ských pl:-ísta­ vecl~ a vyhledávala stylcy s vyššími francouz­ skými di\stojníky. Policie ji dopravila do vě­ zeňské budovy, kde byla prozatím uzamčena v místnosti ve ti'etím poschodí. Italka však v nestr·eženém okamžik:uvyskočila ,oknem na u­ lici a zabila se.

""

.•.

::",:

Str.:.ma 12.

Vl!lt:J'l'NÍlt

'

.: Uředrii Orgán. Slovanské Podporující Jednot:, Státu Texas.

Offieial Organ Gf Slavonic Benevolent AslO­ ciation of State of Texas. ...

.

-··-¥·-··-·-·-·-·"·-~-·--""

·----~---

REDAKTOR-FRANTA MOUÓKA-EDITOB Vydavatelé Publishers ŮECHOSLOVÁK PUBL. CO,, Vt 'est, Texas· ,.,.,_><,,M-•••-~-----

Předplatné $1.00 ročně. Do staré vlasti $2.5u Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

--------

"'··~-- '"'"

··-----~--

--·~ .

-~~---

Změny adres zasílají se do · Hlavni Uřadovn:,, _____ -~~!:t~eyme,.. 'l':xas.

Veškeré dopisy, předplatné, oznámky, buďtei · adresovány na Věstník. West, Texa111 ---·------"----·--·

'"'""""""

,,,_,

__

Věatník has the largest circulation of anJ Czechoslovak Wcekly in South.

Ke <lnům bělohorským. Porážka českého ná­ roda na Bilé hoře 8. listopadu 1620, jež ho uvrh­ la do třistaleté poroby, nebyla blesk z čistého nebe, nýbrž událost, přtpravovaná příčínamí téměř dvou století před tím. Do roku 1487 byl český lid pořád ještě svoboden. Robota, kterou konal, byl vlastně jen nájem za to, že mu pán dovolil užívati kusu půdy, Robotný člověk, zdá­ lo-li se mu živobytí na jednom panství nesnesi­ telné, směl pánovi půdu vrátit a odstěhovat se jinam. Tím se některé velkostatky vylidňovaly a jiné přelídňovaly. Někde byl nedostatek a jin­ de nadbytek pracovních sil. Tomuto přebíháni učinil konec r, 1487 šlechtický sněm vydáním zákona, jímž zakázalo poddaným se stěhovati.

Byl zbaven osobní svobody a stal se majetkem svého pána jako dobytek nebo jiná neživá věc. · Šlechta se stala pánem osudu, ba i života lidu.

Až na skrovné výjimky byl lid neslýchaně vy­ koříst'ován, ba přímo mučen. Tak husitství, které začalo smělým bojem za svobodu ducha, končí jako spoluvinník zotročení velké většíny národa, končí zradou na Husovi, Žižkovi, na prolité krvi božích bojovníků, zradou myšlen­ ky svobody a lidskosti, zradou programu české · husitské a českobratrské reformace. Trest za to přišel na Bílé hoře, a to na všechny: na lid i pány. Na Bílé hoře se nesměl semknouti celý národ k boji za svobodu. Co si však asi myslil porobený lid, když se mu řeklo, že má jít boto­ vat za svobodu? Za jakou? Měl nějakou? Sotva sr myslil co jiného, než že se jedná o nějaké ú­ klady pánů proti němu a tak co si nadrobili, ať si snědí! Palacký praví, že lid pozbyl činného účastenství na velkých zájmech národa. A vel­ ký francouzský historik českého národa Ar­ nošt Denis píše o té události: "Zda mohli ne­ volnici zachovati si v srdcích nějaký cit Jásky k vlasti, která jich neznala a le šlechtě, jež je 'utískovala? Páni, kteří zhynuli na popravišti staroměstském ( 1621l, uvažovali asi, za jaký zločin pykali: za zločin svůj, ze zločin předkův svých, za tento zákon nespravedlivý". Nebýti těchto sociálně-politických příčin, nebyli by Češi tak špatně skončili na Bílé hoře. Žižka a Prokop Holý drtili mnohonásobnépfosily - na Bílé hoře byl skoro stejný počet českého voj­ ska jako měl nepříuel, a přece podlehlo v hodi­ ně a nepřítel zaplatil své ohromné vítězství, jež mu dalo celý národ na pospas, pouze 250 muži! Kdežto v ŽH'lkovč vojsku bojoval člověk probudilý, svobodný, nejvzdělanější té doby v Evropě podle svědectví papeže Eneáše Syl­ via vyznala·se v bibli táborská žena lépe než v Italii kněz - , na Bílé hoře bylo jinak: tam válčil člověk porobený, nevolník, Pi'.'íčinystraš­ né porážky na Bílé hoře ísou nejpoučnější a }2~jvÝ.~tra_žn~.iš,í i pro dny dneška ... r-,::D"en::přínrěl:t Pošmurného pondělí 11. lístopa­ «íu,'pfosně v ·11 hodin rozléhl se po celé západní frontě zvučný signál vojenských polnic, v tu samou dobu rozezvučely se v celé Pařiži zvony, ;,1.1a všech veřejných budovách rázem se objeví­ ,.ly ;nesčetné prapory v barvách spojeneckých ·státu. Ulice měst zaplavily se obl'OVSltýmf davy

Ve středu, dne 10. listopadu 193''1.

lidu, jež se navzájem pozdravoval, jásal, rado­ stí přímo bouřll: masy vojáků. proeházelo se u­ licemi, prozpěvujíce válečné písně. Vojáci, že­ ny, dívky, mladí muži i starci, oddávali se na u­ licích skoro šílené radosti. Příměří bylo prohlá­ šeno, konec čtyi·letého běsnění nastal. Zpráva o podepsáni přlměfi zpúsobila ohromnou ra­ dost ve státech spojeneckých a ovšem i v A­ merice. - Pořadatel do smrti nezapomene na živelní přímo jásání davů v městě Bryan, ku­ dy téhož dne v noci projížděl S. P. dráhou, jsa na cestě do Houstonu. Byla půl noc, ulice nabi­ ty zpívajícím lidem, kroužky mladých opatřeny byly Improvísovanýml hudebními nástroji, ple­ cháči všech velikostí, dokonce několik škopku na praní upotřebeno bylo za bicí nástroje a muzika tohoto vybavení byla sice strašná pro poslech, než dávala výraz bezmezné radosti li­ du nad koncem hrůz války. - Podepsání pří­ měří bylo důkazem, že spravedlivá věc zvítězi­ la, demokracie že zkrušila výbojný imperialis­ mus. Sebeurčení národů bylo vítězstvím Doho­ dy zabezpečno, Čechoslováci dosáhli kýžené a také zasloužené samostatnosti. Den Příměří vzpomíná celý civilizovaný svět a zvláště letos, kdy různé ismy ohrožují světový mír, diktátoi'i v Evropě a imperialismus na Dálném východě chystají nové vraždění, katastrofa následkem nových válečných zbraní, zdokonaleného voj. letectva byla by nepo111yslitelnou.V tento den měly by pfipomínky na strašné škody světovou válkou zpú~·obené.ifl,ko uragan otí·ásti lidstvem, by se konečně státy a národy demokratické spojily v jeden tábor dle ideální myšlenky šle­ chetného presidenta Roosevelta, by mohly ú­ spěšně čelit zběsilému nafukování, roztahová­ ní samozvaných diktátorú, ktei'í z touhy po mo­ ci a slávě ohrožují nejen státy sousední nýbrž i světový mír.

Vraže<lnicenemá nároku na }>ojistné1>0 muži.

Důležitý rozsudek vydal federální soudce Begg­ le v Chicagu proti pí. Boltonové, která loni za­ sti'elila svého manžela a žádala výplatu $10,000 pojistky, znějící v její prospěch. Jmenovaná si odbývá v žem·J;:é trestnici trest 199 roků ža­ láfo, ač měla býti popravena. Guvernér Horner jí pi'eclpopravou udělil milost a vyměi'.'iljí ten­ to trest. Soudcovo rozhodnutí bylo učiněno na základě státních a spolkových opati'ení, dle kterých zločinci nemají právo na jakýkoliv zisk ze zločinu, pro Iderý byli odsouzeni. Výnos pojistky nešťastného Boltona bude rozdělen mezi jeho příbuzné.

Soustátí se bez }lřistčhovalců neobejde. Při­ stěhovalectví, hlavně dělnictva, bylo ve Spoj.

Státech vždy považováno za velmi nutné. V le­ tech čtyi'lcátých min. století počal pflliv cizin­ cú do Soustátí a následky toho stěhování pro­ jevily se nejen v počtu emigrantil., ale i v jeho vývoji. Prvními pl'istěhovalci byli Irčané a Němci. Teprve koncem devatenáctého· století také Italové, obyvatelé Rakouslrn-Uherska a Rusové. Od r. 1821 až 1830 byl roční přírůstek cizinců do Unie průměrně 14,350 osob. Ale již' během dalšího desetiletí se tento poměr zdvoj­ násobil a za dalších deset let vzrostl na trojná­ sobek tohoto čísla. V druhé polovině min. sto­ letí činil prínněrný pi'istěhovalecký příliv 260,000 lidí ročně a stále stoupal, až dosáhl čísla 880,000 na pi'elomu věku devatenáctého 1,035,000 krátce před válkou. Polovina těchto emi­ grantú sestávala z ncšlrnlených clělníkú, 750,000 jich bylo odborně školených, 1,250,000 činil počet zemědělského dělnictva, abyčejných pra­ covníku bylo z toho 950,000 a služek více nežli 600,000. Řemcslníkú však bylo ponze 62,000 z celkového počtu pi'istěhovalých. Hospodářský vliv emigrací zpúsobcný byl velmi značný. Dů­ ležitější vliv však na výstavbu americké společ­ nosti měly zvyky a myšlenky přistěhovalcťt, které se 11eshoclovalys názorem usedlých An­ glosasú a Jež se udržovaly v uzavřených osa­ dách upro:;;ti'edamer. měst. JežtQ byl styk s o­ statním obyvatelstvem značně omezený, po­ stupovala asimilace Italfl a občami jižní Evro­ py velmi pomalu. Nižší životní standard způ­ soboval pale poruchy zdravotní, sociální nespo­ kojenost, zločinnost a jiné neblahé dúsledky, které jen s největšími pí·ekážkami byly od­ straňovány. Tehdy vznikly obavy, že stále ro­ stoucí cizinecké kolonie mohou ovlivniti poli-

a

tickou ústavu Unie, což se potvrdilo ve světové válce, kdy pi·íslušníci válčících národů snažili se ovlivl10vatipolitiku Soustátí ve prospěch centrálních mocnostÍ'.Proto, když po válce po­ čala emigrace opět růsti, vláda zakročila a r.

1921 byl pi'ijat zákon, omezující ostře každý pří­ liv z ciziny, pro každý stát byly určeny roční kvoty, určené 13 proc. phslušníkft dotyčných zemí v Soustátí již usedlých, a sice podle stavu z r. 1910. Omezováním přílivu levných pracov­ ních sil do Spoj. Států ustalují se mzdové i or­ gaÍ1isační poměry dělnictva, které není již' o­ hrožováno levnou pracovní soutěží, čímž stou­ pá i životní úroveú obyvatelstva a urychluje se asimilace. Než zároveú se zvyšuji výrobní ná­ klady, obzvláště prací kvalitních a proto se již ozývají hlasy vlivných činitelů, kteří žádají u­ volnění zákazů přistěhovaleckých anebo aspoň jejich zmírnění. Tito činitelé dokazují, že Unie i:e bez emigrantít neobejde i když v zemi máme miliony nezaměstnaných. Neboť existují prá­ ce, l~teré Američan vykonávat nechce a nebu­ de.

Hos1>0dářskápřestavba společnosti. Národo­ hospodáfaká včela sice pNčinu deprese odhali­ la, avšak výsledek jejího přemýšlení dosud ne­ pronikl ani do vrstev dnešní oficielní vědy ná­ rodohospodáfatví, ani clo vrstev lidí, řídících hospodái'ský život národů. A nepronikl proto, že fošení krise podle návrhů neúředních náro­ dohospodářů prospělo by sice všem národům, avšak poškodilo by osobní zájmy těch lidí, kteří dnes vedou a řídí hos1>odářskýživot ve všech státech. Úřední věda nerozbírá dnešní hospo­ dáfaké řády a zařízení, netrápí se myšlenkou, jak by tato zařízení měla býti, aby se splnil ho­ spodářský ideál - blahobyt všech lidí - nýbrž béře hospodáfaký život tak, jak jest, a omezuje se toliko na to, že zjevy tohoto hospodářského života hledí vysvětliti. Vysvětlení těchto zje­ vú však se jí nedaří, hospodářský život je tak spletitý a záhadný, že jej prostě nelze vysvětli­ ti. Proto každý pokus o to je mlácením prázdné slámy. Kritičtí národohospodářineuznávají ťu­ to úřední vědu, ukazují na její vady a omyly a nazývají ji: ziskovou vědou, ubohou vědou, po­ kořující lidský rozum, vědou na vydělávání pe­ něz a zakladatel technokracie H. Scott ji na­ zval: · dluhovou pitvou. l\'lasaryk člověk.Bylo to na konci měsíce břez­ na r. 1919. Přijeli jsme jako delegace sibiřské armády, abychom doma informovali o jejím stavu a jejich požadavcích. Byli jsme všude slavnostně vítáni, byli jsme pl'ijati minister­ skou radou, noviny pl'inášely o nás dlouhé zprávy, byli jsme zváni na veliké projevy. Ni­ kdo se nás však neotázal, zda máme peníze, zda máme býti z čeho živi. Pl'išli jsme na Hrad, abychom podali zprávu o armádě a poměrech na Sibiři panu presidentovi. Přijal nás otcov­ sky, a sotvaže br. dr. Patejdl skončil svúj vý­ klad, upřel na nás své oči a starostlivě se tázal: "A jak to máte se služným? Máte nějaké pení­ ze? Máte byty? Nal'idím, aby se o vás postara­ li." Nezapomenu nikdy v životě na tu chvíli.

Masaryk se projevil jako člověk, mající na my­ sli všechny lidské potřeby a starosti, v ní se u­ kázalo veliké šlechetné Masarykovo lidské srd­ ce. - J. David.

Listárna reclakce. Poslední pohlednici po­ slal nám br. Jos. Koliha už ze svého domova Skidmore, Tex. Mezi jiným píše: "Sdělte čte­ nái·ům, že jakmile si po dlouhém putování tro­ clm odpočinu a vyřídím nahromaděné spolko­ vé i osobní záležitostí, pak počnu v našem Vě­ stníku naši-cestu popisovat." - Bratr A. A. Le­ šikar z Galvestonu zaslal nám vkusně zhotove­ né psaníčko, v 11ěmžse oznamuje radostná u­ dálost v jejich rodině v podobě baculatého klu­ činy. Šťastným rodičúm srdečně gratulujeme!

Návštěva v redakci. V pondělí zastavili u nás manželé Frank Kučerovi z Corpus Christi, vra­ cejíce se z Dallas, kde dleli návštěvou příbuz­ ných. Návštěva nás mile potěšila.

ZMĚNYADRESY.K blížící se době stěhová­ ní četných nájemníků farem na nové místo, nebo jiných za práeí do města, podáváme toto upozornění: Změny adresy posílají se nikoli re­ dakci oťgánu, 11ýbrž na účetního bratra Ed. L. Marka do Fayetteville, Tex. Při oznámení změ­ ny adresy nutno udati číslo řádu, k němuž. do­ tyčný patří a starou jak novouadresu. (dz)

Ve středu,

dne 10.

listopadu 193'1.

·1"'ELOCVIČNÁ Jednota Sokol Omaha oslavila šedesát let činorodé práce se slavnosti v auditoriu Sokolovny v Omaze, jež jo jedna z nejkrásnějších spolkových síní v Omaze. V so­ botu 30. října pořádána byla akademie, jež by­ la obrazem činnosti na poli tělocvičném a v ne­ děli 31. října byla vlastní oslava sok. jubilea, vyznačující se bohatým programem. Úspěch o­ slavy byl povznášející, neboť upevnil v českých srdcích viru, že vznešené ideály F'uegnerovy a Tyršovy povedou čechoameričany k mnoha dalším radostným úspěchům v práci i duchov­ nímu povznešení lidu čsl. původu a pro záchovu mateřského jazyka.

• ..

*

Vévoda z Windsoru, který se svou choti chy­ stal k návštěvě Spoj. SLáLú za účelem studia pracovních poměrů v průmyslu, následkem prudkého útoku předáků organisované práce svoji návštěvu odvolal. Dle poslední ;,:právy,vé­ vodští manželé podniknou cestu do Ruska.

.

.

Cizina ma letos zásobu 27,500,000 žoků bavl­ ny, ve Spoj. Státech budeme míti letos 23,600,000 žoků. Přádelny celého světa spotřebovaly loni rekordní počet 31,000,000 žokfl ba vlny čili, bude-li letos přádláfaký a jiný průmysl vyžado­ vati stejné množství bavlny jako loni, zůstane tu přebytek - 20,000,000 žoků. Je tu naděje na vzestup bavlny?

*

,QI

V údobí let 1928-1933 cizina spotřebovala 41 procent americké bavlny, loni už jen 37 pro­ cent. Roku 1933 vyvezeno bylo naší bavlny 8,400,000 žoků, loni toliko 5,300,000 žoků,

.

I

I

.

Deset největších železáren v Unii zazname­ naly za první pololetí t. r, čistý zisk ve výši $117,800,000 proti pouhým $37,200,000 v roce 1936. a dokonce jen $7,800,000 v roce 1935. Oce­ lářský trust vykazuje za první pťtlletí letošního roku čistý zisk $64,700,000 proti $16,200,000 ve stejné době loni. Těchto zisků je používáno k vyplácení tučných dividend a k rozsáhlým in­ vesticím. o

o

Po několikaměsíčním vyjednáváni uzavřeli zástupci Hollywoodu smlouvu s jedenáctiletým Freddie Bartholomowem, který bude dostávat skoro $100,000 ročně.

.

"'

Francouzská cizinecká legie a senegalská vojska zavedla vojenskou kontrolu ulic všech větších měst francouzského Maroka za účelem rychlejšího zdonání povstání arabských naeío­ nalístů, usilujících o xřízení nezávislého arab­ ského království. Má se za Lo, že v tomto po­ vstání má prsty Italic.

..

*

V úterý minulého týdne bylo oznámeno ze­ mědělským odborem ve Washíngtoně, že po­ drobnosti vládni půjčky 50 centů na bušl ku­ kuřice budou oznámeny v několika dnech.

*

..

Londýnský Daily Herald přinesl počátkem minulého týdne zprávu, že to byl Brunn Mus­ solini, syn italského diktátora, jenž i·idil letadlo španělských povstaíců, které potopilo angli­ ckou nákladní loď Jean Weems u španělských břehů.

...

.

West Virginia Power Co. odvolala se k nej­ vyššímu soudu v pokusu, aby zastavila stavbu Bluestoneské hráze, která bude postavena ná­ kladem $13,000,000. Žalu,ie, že kongres nemá právo vnésti na presidenta mímořádnou moc.

*

*

President polostátních· železáren [aponských Nakai prohlásil krátce před japonským váleč­ ným tažením v Číně, že hrozícímu nedostatku železa pro válečné účely bylo ji7. čeleno zajiště­ ním. potřebných surovin v zahraničí. Celková spotřeba železa v Japonsku byla pro letošní rok odhadnuta na 3,62 mílíonů tun, z toho musí být ·asi třetina opatřena v zahraničí. Jáponci rozřešili záležitost tím, že prostě povolili dovoz 300,000 tun lodí staršího data s podmínkou, že budou rozebrány a použity.. k výrobě válečného materiálu, Dale doveze Japonsko celkem 770,000 tun železa čili patnáctkrát tolik, [ako loni z .ciziny.

VĚS'!'NÍI{

Strana 11.

Zprávy ve zkratce.

V Čině přebývá dosud 300,000 eízínců, mezí nimiž je 7,800 občanů Spojených Státú, jak v těchto dnech zděleno bylo odborem státu ve \.Vashingtoně.

*

..

Po celém světě je dnes velká sháňka po ko­ vech, Jejich ceny stoupají den ke dni. Patří k nim i cín, ač se ho přímo na zbraně nepoužívá.

Slouží hlavně k. výrobě plechových krabic na konservy, v nichž se uchovávají potraviny všech druhů. A takové konservy mají pro záso­ bovaní vojska velký význam. Největší těžbu cí­ nu m~.Anglie. Cínové doly v Cornwall u těží roč­ ně pi'es tl'icet tisíc tun cínu. Pati'í ji také o­ brovská cínová ložiska v Malajsku. Kromě to­ ho znamenú cin nezbytnou poti'ebu pro auto­ mobilový pr(hnyd.

*

*

International Harveste!' Company po.s;tnví v Geelong, Australie, 45 mil jižně od Melbourne, t.ovárnu na hospocláí-ské st.roje pi-i nákladu $2,000,000. Továrna bude pod správou Internatio­ nal Harvester (Proprietary) Co., Ltd., austral­ ské to odbočky chicažské společnosti. Pro au­ stralské zemědělství je ti'eba zvláštních ho­ spodáfakých strojú, jež těžko úsporně vyrábě- · ti v Americe, a následkem toho chicažská spo­ lečnost postaví továrnu pi'ímo v Australii.

*

*

Stálé zvětšování osevu bavlny v cizině doka­ zuje záznam spotřeby pí·ád~len: v sezoně roku 1932-33 texitlní prúmysl ciziny spotí-eboval neamerické bavlny 10,300,000 žokú, v 1934-35 už 14,300,000 a loni 18,000,000 žokú. ... "' Devítimocenská konference v Bruselu ne­ vyi'ídila až dosud ničeho a dle úsudku zasvěce­ ných osob, mine se úplně svým cílem. Německo, Italie a Japonsko postavily se do jedné řady proti demokracii s předstírkou, že h~jí svět před šířením se komunismu, což je očividný humbug.

*

..

Předseda čs. vlády dr. Hodža prohlásil pl'i o­ slavě památky mučednikú v Černové na Slo­ vensku: "Ráz11ě a definit.ivně na základě mezi­ národního práva popíráme právo cizího státu útočiti na naši menšinovou politiku. Jsme si ji­ sti morální podporou ciziny, ježto naše menši­ nová politika je čestná a logická. Čím zdařileji ukážeme civilisovanému světu, že nestrpíme ci­ zí zásahy, tím pevnější bude naše politická po­ sice. Jsme silní, protože jsme spravedliví. A čim pevnější jsme sami v sobě, tím větší bude naše moc činitele pořádku a tím cennější bude l)áš přínos k úsilí o všeobecný mír."

*

*

Sekretáí· státu Hull velmi rázně i'ekl propa­ gandistúm amer. továrníkú obuvi co si myslí o jejich fočech ohledně obchodní sm.lonvy mezi Unií a česlwslovenskem. Pan Hull ne,iprve pro­ hlasil, že státnímu odboru leží na srdci blaho­ b;vt amer. obchodu a dělnictva ,iako každé ,iiné skupině osob v zemi. "Kdybychom dali nějaký závazek každému amer .. prúmyslovému odvět­ ví pravil doslovně - které se nespokojí s ni­ čím jiným, nežli naprostým zákazem dovozu, pak múžeme zavřít dvéfo a pi'.·edat všechno pi·ectsíúl{ái•ftmve Washingt:onč.

•

•

Nejúčinnějším prosti'edkem k dosažení ztra­ ceného vývozu bavlny do ciziny jei:;t dle ná,mru odborníkú úsilí pro zlepšení jakosti vlákna.

Mohou-li. stal'i národové jako Indové pěstovat zlepšený druh bavlny na po?.emku obděláva­ ném tři tisíce roků. proč bychom v Soustátí ne­ mohli plánovitým výběrem semena a správným obděláváním bavlníku dosíci vlákna nejlepší jakosti. Takové, po které je v cizině stálá po­ ptávka a tím oprávněná naděje na uspokojivý vývoz americké bavlny.

*

,li

československý vyslanec získal z příkazu své vlády budovu čís. 18 v Rue Bonaparte, kde za světové války sídlila ústřední národní česká rada.- jíž se pflpisuje vytvoI-ení nového státu. V budově bude zi'.-íze1w museum, :v němž se sou­ středí ri'lzné pumó.t,ky na členy R:lclY a vzkříse~ ní národa.

Hnutí ohledně produkce určitého druhu bavl­ ny dle povahy půdy a převládajici roční poho­ dy je časově zdravé, ba ku zlepšeni výnosu fá· rem nezbytné. Nebude-li jakost amerického vlákna zlepšována, každá snaha k udrženi vý­ vozu bude marná, cizina má bavlny prostře<:Ini a nižší jakosti více než mťl.že spotřebovat. Při­ těžující okolností je tu ještě daleko nižší výrob­ ní cena, které následkem vyšší životní úrovně .v Americe těžko, jestli vůbec lze konkurovat. o

..

Těžký problém jižních farmářů lze pro nej­ bližší budoucnost řešit následovně: více dobyt­ ka, drubeže, postačitelná zahrádka i ovocná za­ hrada, více vlákna po akru na pudě hnojené, zkrátka, vypěstovat na každé farmě dostatek všeho pro domácí spotřebu, výnos z bavlny, použít výhradně na úhradu daní, splátek a pod.

Kde na farmě se musí kupovati omastky, sla­ nina, zelenina, dokonce máslo a vejce - tam není cosi v pořádku, podobnému hospodáři ani dvaceticentová bavlna k prosperitě nepom"fiže.

*

*

·*

*

Vyjednávání pro smír mezi Americkou Fede­ rací Práce a Výborem pro prftmyslovou organi­ saci je na mrtvém bodu a k dohodě pro neú­ stupnost obou stran asi nedojde. "Perou-li .se dva, třetí se směje", praví staré rčení a žel; v tomto pi'ipadě rozkol dělnictva přijde vhod je­ ho vykořisťovatelúm. česká delegace kuchařů. dobyla na meziná­ rodní výstavě ve Frankfurtu šest cen a to: Vel­ kou cenu - zlatou plaketu s věnováním - ce­ nu města Frankfurtu; stříbrnou plaketu a čty­ ři čestné ceny. Čeští kuchaři měli celkem nej­ lepší úspěch na této výstavě. Prťtměrně vařili největší možné množství českých národních jídel a jejich výkon byl všeobecně oceňován, jak po stránce kuchai'ské, tak organisační.

..

*

List ~·Daily Telegraph" hlásí, že zatčeni zná­ mého komunisty Bély Kuna bylo z Moskvy ú­ ředně potvrzeno. - Úřední orgán Kominterny útočí na Bélu Kuna ve velm ostrém článku a obvi11uje ho mezi jiným z toho, že svou ne~ schopnosti zavinil zhroucení rudého puče v Maďarsku před 18 lety. Kromě toho je Béla Kun obvil'íován, že prý sabotoval práci Komin­ terny, protože nepodporoval její politiku, která, jak známo, směřuje k utvořenUidových front ve všech demokratických státech. Béla Kun byl proti lidovým frontám a proto se s vedením Kominterny rozešel.

*

..

.

.

Město Crowley ve státě Louisiana oslavilo za­ .iímavým a originálním způsobem 50 let svého trvání. Byla uspořádána velká "rýžová slav­ nost", protože Crowley je střediskem rýžařstvi, a vrcholem slavnosti byl hromadný svatební obřad 25 párfi mladých lidí, nad nimiž v oka­ mžiku, kdy prohlásili sborově své svatební "a­ no'', zakroužilo několik letadel, která podle a­ merického zvyku sypala na svatebčany rýži.

Bylo tak vysypáno z letadel 2 a pfil tuny rýže.

Městská rada darovala /?Vatebčanům snubní prsteny a každý pár dostal kromě toho jako svatební dar. pytel se 100 librami rýže. Nato se konala lidová veselice, pi-i které byla zvolena také "rýžová královna".

Prosincový vláclní odhad úrody bavlny pri­ nc:,J zarážející číslici 18,243,000 žoků. Cena na burse okamžitě }ladla, na leden "futures" za­

znamenány Hf:c libra.

•

*

Dle zprávy i'editele starobní pense W. A. Litl­ Ue-ho, deset tisíc lidí ztratí pensi během mě­ sícú prosince a ledna a to pro nedostatek pe­ něz. Postižení mohou za toto "nadělení" děko­ vat zástupcúm utilitních a těžařských korpo­ rací, ktel'i v senátě Iegislatury vedli boj proti zvýšení daní na zdroje přírodní, čímž mimořád­ né zasedání naši zákonodárny, ačkoli stálo da.. něplatce sumu $160,000, bylo úplně zbyteěné.

Zákonodárna trucovitostí senátu neudělala zhola ničeho.

•

o

Demokracie není panovam, nýbrž praci k zabezpečení spravedlnosti. A spravedlnost je matematika huma1~ity. - Poselství presiden­ tovo 1. ledna 1922.

Birana 14.

VESTNÍK

Ve středu, dne 10. listopadu 1937.

mísí v čele s Janinem, Jehož se Joffre dlouho

Úryvky z českosloven­ ských dějin.

Generál Maurice Janin.

NOHO československých vzpomínek a M zdravic zaletí dnes do malého horského hnizda ve francouzských Alpách, kde na rodin­ ném statku své choti užívá zaslouženého odpo­ činku francouzský voják vysoké hodnosti, kte­ rý patří a bude patřtt k předním postavám slavné historie našeho osvobození. Je to býva­ lý vrchní velitel naší národní revoluční armá­ dy, tvořící se a bojující v Rusku, Francii a Ita­ lii, a vrchní velitel všech spojeneckých vojsk na Sibiři; je to generál Maurice Janin, dnes pět­ asedmdesátník.

Je málo Francouzú a cízínců vůbec, kteří s naší věcí tak srostli a takové služby jí prokáza­ li, jako dnešní vzácný jubilant. Však také by­ ly proto u Janina zvláštní předpoklady už od mládí a od mužných let. Narodil se (19. října 1862) jako synek důstojníka 'lotrinského půvo­ du a matky Alsasanky a osud jeho rodné země po pruské anexi probudil už v malém chlapci smysl pro národy potlačené. Jeden z nich čechové - projevil tenkrát protestním proje­ vem svého sněmu sympatie poražené a oloupe­ né Francii a malý Janin nezapomněl od té do­ by na jméno Čech. Ostatně poznal naši zemi velmi záhy, když jako 28letý důstojník podnikl studijní dvě cesty po Rakousku-Uherslrn a pří­ šel také (r. 1890) do Prahy. z té doby si gen Ja­ nin rád vzpomíná na epísodku z Karlova mo­ stu, kde se obrátil s dotazem na nějakého če­ ského mladíka a ten, zvěděv, že mluví s Fran­ couzem, přípomněl pyšně: "Náš král Karel IV. byl tchánem vašeho krále ... " Když téhož roku vstoupil mladý Janin na vy­ sokou školu válečnou, jeho slavcňlaká orienta­ ce se projevila tím, že ke zkoušce z cizích jazy­ kfi přihlásil ruštinu, kterou tehdy učil na váleč­ né škole náš starý přítel Louis Léger. Styk s ním i cesta po rakouských zemích rozšíříla jeho vě­ domosti i zájem, pokud se týče světa slovan­ ského. Tehdy dokonce jednomu Polákovi, který vydával ve Vídni jakousi "Východní korespon­ denci", přispěl články o odnárodňování sloven­ ských dětí v maďarských školách a tehdy ve válečné škole podal jako práci ze zeměpisu po­ jednáni o slovanských národech hnbsburské monarchie, o jejíž budoucnost projevil v závě­ ru pochybnost.

Hlavní slovanský zájem Janínův představo­ valo na dlouho Rusko, přes něž se právě potom za světové války dostal do blízkosti a v čelo na­ šeho revolučního vojska. Do Ruska byl poslán už počátkem 90. let za zdokonalením jazyko­ vým (V 1. 1895-96) se věnoval studiu ruské ar­ mády v příslušném oddělení francouzského hlavního štábu, byl členem armádní mise, která vítala cara Mikuláše v Pažížl r. 1896, později v i'ijnu 1910 šel znovu na rok do Ruska na Niko­ lajevskou válečnou akademii v Petrohradě, kde měl také za úkol studovati kriticky poměry v armádě východního spojence Francie. Výsled­ kem jeho pozorování byl silný pesimismus: o­ bával se, že Rusko by nevydrželo větší válečnou zkoušku a že by bylo vydáno novému otřesu revolučnímu. Vysoká místa však na to mnoho nedala.

Válka zastihla gen. Janina jako velitele plu­ ku v Toursu. Byl vždy přesvědčen, že se války s Německem dočká, Dostal velení brigády a bo­ joval s úspěchem u Nancy a v Champagni.

Koncem r. 1914 byl vyřaděn z boje na tři čtvrti roku nebezpečnou nemocí a po uzdravení byl povolán Joffrem do hlavního stanu u Chantil­ ly, kde od podzimu pracoval jako náčelník štá­ bu vrchního velitele o velikém úkolu: operacích na francouzské frontě, zvláště za prvních bojů o Verdun. - Avšak neblahý obrat na východní frontě obrátil ve Francii pozornost k ruské ar­ mádě a bylo rozhoduto vyslati tam vojenskou

NA HOltE BLANÍKU, TAl\'I, KDE SPÍ SV. VÁCLAV A JEHO RYTÍŘI.

nechtěl vzdát. Koncem května 1916 pi'ijel gen.

Janin do ruského hlavního stanu v Mohi!evě, kde záhy získal velké posice a obliby jak u ca­ ra, který je.i vyznamenával svým přátelstvím, tak u vůdčích osobností ruské armády. V té do­ bě počíná také jeho blahodárný styk s naším osvobozovacím hnutím a jeho představítelí, především se Štefánikem, s nimž se brzy vřele spřňtelll. Jak sám vzpomíná, mohl se u něho legitimovat jako starý čechofil tím, že mu zare­ citoval první verše ze Vstupu Kollárovy "Slávy dcery". Pamatoval si je z doby, kdy se vedle ru­ štiny také počínal učit češtině. Po celou dobu prvního šteťánilrnva pobytu v Rusku byl mu gen. Janin mocnou a věrnou oporou a pomáhal vubcc všestranně československé věci, Den po bolševickém převratu opustil Janin Petrohrad a odjel do Francie. Štefánik ho hned první den - bylo to koncem listopadu 1917 požádal jménem Národní rady, aby pi'ijal vele­ ní čs, armády. Souhlasil a dal se hned do práce.

Od té doby byl nejdulešítějším vojenským spo­ lu pracovníkem našeho revolučního triumvirá­ tu a zvláště hojně a dobře pracoval v Paříži spolu s dr. Benešem. To trvalo do léta 1918, kdy jej Clémcnccau poslal na Sibii' s dvojím důležl­ tým posláním: jednak od Národní rady, jednak· od vrchního velitelství dohodových vojsk. Kon­ cem srpna odjel přes Ameriku, kde se setkal s Masarykem a štefánilrnm, s nímž potom přes Japonsko přijel do Vladivostoku uprostřed li­ stopadu 1018. V asijském Rusku prožil s našimi legíonářt ještě těžkého půldruhého roku, aby teprve v polovíel června 1920 se vrátil do vlasti. ,Ještě tam doplácel na své sibiřské těžkosti a starosti neporozuměním a nepřízní vládních kruhu, takže teprve po pěti čtvrtích roku byl u­ stanoven velitelem 8. armádního sboru u Bou­ ges, kde dosloužil, dosáhnuv věkové hranice právě před 13 lety.

V Praze byl gen. Janin naposledy v červenci 1920, kdy v den francouzského národního svát­ ku (14, července) vykonal spolu s pres. Masa­ rykem přehlídku vojska. Když pak pres. Masa­ ryk navštívil Hl. i·íjna l!l23 oficielně PaNž, ode­ vsdat Janinovi velkokřiž řádu Bílého lva. Nyní, jak víme, rozhodl president dr, Beneš, aby 6. pěší pluk "Hanácký" nesl napříště též jméno gen. Janina, k němuž na Sibii'i projevil tako­ vou oddano: t, když koncem i'íjna r, 1919 od­ mítl opm,tit Omslt di'íve než generál; bylo také rozhodnuto pozvat oficielně gen. Janina k ná­ všt;ěvě naší republiky a armády, která se má u­ skutet:nit v květnu pfištího roku; bude také v Bubenči pojmenováno po něm jedno náměstí.

To všechn9 byly a jsou pocty víc než zaslou­ žené. Neboť Maurice Janin byl vždy muž na svém místě a jalw vrchní velitel našich legií projevil tolik porozumění, oddanosti a lásky k těm, které vede, že za tu svou osvícenou a věr­ nou službu osvobozující se a osvobozené zemi českm,lovenské bude vždy u nás vzpomínán s vděčností, úctou a láskou. Sám napsal o své ú­ časti v našem osvobozovacím zápase a o jeho vúdcích vynikající knihy a stati memoárové, kt.eré j :·on solidním pramenem pro historika a zároveú nejlepším vysvědčením bystrému a u­ šlechtilému duchu svého autora. Starý voják neváhal pl'i tom bojovat i perem za své názory a pfosvědčcní a bránit své rozhodování a svúj postup. Vzpomínáme na pí·., jak v "Naši Revo­ luci" pfod 10 lety vyložil své kritické názory na carské Rusko n své zkušenosti z války proti dr.

Kramáfovi a jak zejména hájil sibii'ské legie a .ieJich vedení proti Kramái'ově žalobě, že "ne­ spasily" Rusko. Janin reklamoval pro sebe zá­ sluhu, že učinil vše pro "spasení", to jest zacho­ vání a návrat voJska československého, které by byla marně obětovala ilusionistická politika národně demokratického vúdce. Vskutku ruská zkušcnóst Janinova. spojená s jeho obvyklou rozvahou a opravdovostí, pl'išla nám neobyčej­ ně k dobru v těžkých krisích, kterým bylo na konec vystaveno naše vojsko v Rusku. Stačí i'.·í­ ci, že Masaryk, Beneš i Štefánik byli zajedno v. dúvěfo k tomuto francouzskému pomocníku a pl'.-íteli a že shodně oceúovali jeho kvality a služby. A proto: budiž dík a sláva Maurici Ja­ ninovi v den jeho pětasedmdesáti! Českoslo­ vensko se těší na shledání s ním, volajíc srdeč­ ně: Au revoir, mon général!

Jar. Werstadt.

Jsme na vrcholu Blaníku a orientační tabul­ ka nám hlásí, že se nacházíme ve výšce 638 m.

Chatrná dfověná rozhledna, opati'ená upozor­ něním, že vstup na ni je životu nebezpečný, nás láká k výstupu. Váháme - ale touha po roz­ hledu zvítězila. Kolem sebe vidíme kopcovitý, chudý kraj s malými, zakl'iknutými vesnička­ mi. Nejblíže dole na úpatí poznáváme Louňo­ vice, ze kterých jsme pfod chvíli vyšli. Malý pi­ vovar je tam dnes jediným průmyslovým pod­ nikem kraje; ;_, zaměstnává 6 lidí. - Tam, kousek dál za Louúovicemi, je Libouú s opuště­ ným zlatodolem Roudným. Dolovalo se tu pfod XIV, stoletím, - . s několika pfostávkami. Ze zlata zcle vytěženého jsou též první naše čs. dukáty. V roce 1930 byl však dúl pro nerenta­ bilnosti uzavi'.'ena tento chudý kraj byl oboha­ cen o 350 nezaměstnaných. Ti, ktei'í dnes již nenaleznou obživu na zdejších políčkách, musí jít až do Vlašimi. Tam na štěstí, dhve světo­ známý, dnes upadající obuvnicl{ý prúmysl byl vy.:;ti'ídán velkým podnikem bývalou žižkov­ slwu kap.slovkou, Rozhledna se ale začíná větrem nějak nebez­ pečně kymácet a proto raději sestupme dolů.

Naši pozornost upoutají zbytky starého ka­ menného valu z hradu Př·emyslovcú. Kdy, jak: a kým byl zničen, o tom se. zpráva nezachovala.

Roku 1407 však již k jeho rozvalinám putovali lidé z dalekého okolí, že prý zde uvidí zázraky.

Mistr Jan Hus, tehdy upozornil arcibiskupa Zbyúka, a ten putování, které šíl'ilo pověru, za­ kázal.

Na sousedním Malém Blaníku, o 76 m nižším velkého, nacházíme zachovalé zbytky kaple svaté Maří Magdaleny známé již od r.

1543. Roku 1783 byla však císai·ským naÍ'Ízením uzavfona, a její zvon pi'.'evezendo Louúovic.

Tady pod námi - uvniti· Blaníku - spí sv.

Václav se svými rytíi'i. Čeká, až bude české ze­ mi nejhiH·, a pal~za obrovského rachotu se Bla­ ník otevfo, svatý Václav se svými rytíi'i se pro­ budí a v čele na bílém lwni vyjede nepí·átele vypuditi a zahubiti. - Nevěříte? - Jen se o­ ptejte místních lidí. Budou vám kromě toho vyprávěti o kovál'i, který koval v Blaníku rytí­ řiím koně, za což dostal jen staré podkovy, kte­ ré se mu však proměnily ve zlato. - Budou vám vyprávěti o stařence, která šla kolem Blaníka na Velký pátek, zrovna když v louúovickém ko­ stele zpívali pašije a Blaník se otevfol. Vešla tam a sv. Václav ji obdaroval nííší suchého li­ stí, které stafonka na cestě vyhodila. Doma však s úžasem zpozorovala, že listí bylo zlaté. U­ tíkala na místo, lede je prve vyhodila, ale bylo již pozdě; nalezla jen obyčejné listí. - Celý kraj jest zapfodený do tajú a krásných pověstí.

- Sestupujeme a odpočíváme na malé planin­ ce s velkým placatým kamenem. Tady prý jed­ nou za čas, PÍ'i měsíční noci, blaničtí rytH·i jez­ dí svoje koně a u tohoto kamene hodují.

Blaník se stal národním strážným symbolem.

Tady z něho byl poslán první základní kámen na stavbu Národního divadla v Praze a na jeho temeni· se konaly první vel!{étáboi·y lidu, když se český národ začal probouzet. Blanickými ry­ tíi"i se stali naši legionáN. Pi'išli v pravý čas, když už bylo nejhúfo. Proto se uvažuje, aby na Blaníku byl postaven Iegionúí•ský památník s jejich ostatky.

Sestupujeme s Blaníka údolím brodeckého potoka, kde Í'Íkají "Na Hutinách". Jest málo ta­ kových údolí. Romantika ničím nedotčená, pa­ nenské palouky s nejkrásnějšími lučními kvě­ tinami a divoké strmé stráně. A co hlavního: klid, jaký dnes se najde již málokde. Potok nás dovede až clo Blanice k silnici pfos Kondrac na Vlašim. V Kondraci vidíme sice z daleka vábný románský kostelík, který jest jedinečnou pa­ mátkou v Čechách, ale dáváme pi'ednost tou­ lati se dále kolem foky Blanice. Jest to cesta nejméně tflkrát tak dlouhá, ale stojí za to. Po­ skytuje nám pohledy na nové a nové partie to­ hoto kraje, který jsme si tolik zamilovali. L. Hruška.

Odsuzujíce majetkoViou nerovnost, nesmí­ me sklouznout k ,odsuzování bohatství, neboť vada je v existenc,i chudoby a ta by tedy mě­ la být odstraněna. Dr. Josef Macek.

,;

vt:s·rNtK

Ve středu, dne 10. listopadu 193'7.

...................,.,

..,.

Strana Uf.

...............

při vojenském cvičení sletěl s koně a zlomív si vaz zůstal na místě mrtev, předsevzala sl, že jedinou svou dceru neprovdá za vojáka, aby ji buď válkou nebo jinou nešťastnou příhodou ROMÁN. nest.íhl předčasně podobný osud,' jaký byl udě­ len osudem matce. Pi'edsevzeti to musila o­ Na.peal Váe1av čeeb, všem provázeti přiměřeným zařízením veške­ rého svého spúsobu života a zejména přerušiti všechny styky s kruhy vojenskými, poněvadž DÍi, DltUHÝ. jako rozumná paní uznávala, že nesnadno by Kapltola I. Ferdinand ženichem. bylo zameziti, aby se Lucie bez ohledu na přá­ ŘES dvě léta uplynula od těch dob, co konči­ ní matčino nezamilovala do fešného nějakého lo předcházející naše vypravování a přesu­ důstojníka, když by se s důstojníky vůbec stý­ nujeme se přes ně mlčky, poněvadž v podstatě kala. Odstěhovala se proto z Terezína do Pra­ stav věcí zůstal po celou tu dobu téměř týž, jak hy a to k radě majora Čejky, jenž léta tu již v předešlém díle byl vylíčen. Nyní teprve vrací­ trávil na odpočinku, jenž býval přítelem jejího me se znovu do proudů plynně tekoucích. manžela a jenž nyní taktéž žil výhradně v ob­ Odjezdem Ondřejovým do ciziny nastal v do­ čanské společnosti. mě doktora Plachého klid. Nebýti majora Čej­ Přes dvě léta vlekla se již známost Ferdinan­ ky, od chlapeckých let s doktorem Plachým dova s Lucii. Z prvotních zdvořílostních jen úzce spřáteleného, o Ondřejovi nebylo by se styků stále určitěji vystupoval záměr Ferdi­ stalo v otcovském domě nikdy ani zmínky. Ma­ nandův, aby si Lucii naklonil tak, že by zná­ jor však nikdy neopomenul nijaké příležitosti, most ta končila sňatkem. aby neuvedl přítel! svému na pamět, že Ondřej Paní Brockhauserová zjevně přála Ferdinan­ žije, že žije tak, jak každý otec by si toho o dovi a nic by již nebylo stálo v cestě uskutečně­ svém synu jen mohl přáti. Předlonim navštívil major Ondřeje v Mnichově, v loni v Paříži a le-· ní sňatku, kdyby od prvního letošního jara vážně byl nechuravěl starý doktor Plachý. Z tos se chystal, že jej vyhledá v Římě, kam On­ ohledu na něho paní Brockhauserová odmítala dřej, věren jsa svému předsevzetí, za účelem určiti den sňatku, poněvadž stále doufala, že se dokončení svých uměleckých studií počátkem doktor Plachý uzdraví. roku se odebral.

Ale doktor Plachý se neuzdravoval, naopak Ale doktor Plachý nebyl neoblomný, nesmí­ docházely o něm zprávy stále nepříznivé. i·itelný ve svém hněvu.

Meškal totiž od jara v Sedmihorkách a k "Já nemám jiného syna než Ferdinanda," to dávné radě paní Brockhauserové a majora Čej­ bývala v?.dy břitká jeho odpověď, kterou se vy­ ky podroboval se léčení studenou vodou. Loň­ mykal každému dalšímu hovoru. ského roku byl v Karlových Varech. ale kura Ano, F'crdinand byla pýcha, chlouba, Jrdiná mu neposloužila. Vrátil se z lázní chořejší, než radost doktora Plachého, neboť tanto jeho syn tam odjižděl. Letos doufal, že lépe pochodí v kráčel úplně v šlépějích otcových. co nezname­ Scdmihorl~ách. nalo nic jiného, než že bohatnul. Ze skrovných Byl krásný, jarní, téměř letní den, den prv­ _začátkú, kdy s mateřským svým podílem při­ ního června. Zámožní Pražané v povozech vy­ stoupil jako společník ku klesajícímu, ale živo­ jížděli do oblíbené Stromovky, jež skvěla se již ta schopnému průmyslovému závodu, vyšínov plném kouzlu přerozkošně své květeny. "val se na továrníka, který závod svůj rok co V elegantním kočáře jeli tam též paní Brock­ rok zvětšoval. Svúj závod, neboť bývalý jeho hauserová s Lucií a proti nim seděl ženich po­ společník klesnu! na pouhého administrativní­ slednější, Ferdinand. Touto vyjížďkou zasvě­ ho úředníka, kdežto Ferdinand byl duší a pá­ coval Ferdinand nový povoz, ku poctě Lucie nem celého podniku. Výmluvnosti Ferdinando­ koupený. Lucie vyjádřila pouhé přáni, že by vě se podařílo, že. přiměl svého otce, že mu zá­ jednou chtěla jezditi ve vlastním kočáře, že hy po vydědění Ondřejově zapůjčí! proti úpisu jízda taková musí býti nevyrovnatelně krás­ hotových 20 tisíc zlatých na zmodernísováni nější. než v najatém fiakru a Ferdinand ihned, výroby a postavení"nového křídla továrny s tou pospíšil, aby splnil její pokyn. úmluvou, že bude poměrným podílníkem na Lucie ovšem na základě svého vychováni a celkovém zisku. Ferdinand hned po první bi­ nemalého svého jmění mohla chovati taková lanci přinesl otci svému dvacetiprocentní divi­ přán! a činiti takové požadavky. Ferdinand ve­ dendu, hotových čtyl'.-i tisíce zlat.ých a sliboval, dle toho potřeboval vlastní spřežení, poněvadž že příští výtěžek bude ještě značnější, ba že čatovárna jeho ležela za městem. Nikdo také ne­ sem bude obnášeti snad plných sto procent, a­ mohl to považovati za nepřiměřený luxus. Fer­ nebo ještě více. zejména v tom případě, když ,. dínand vládnu! .iiž jměním svého otce téměř závod se ještě zvětší a zdokonalí, aby stál na neobmezeně, neboť obmezení jeho leželo pou­ výši své doby. ze v jeho povinnosti správného účtováni. V při­ Doktor Plachý nyní ovšem byl všechen za­ čině té byl starý advokát nenapravitelným pe­ ujat pro zdokonalení a zvětšeni závodu a po­ dantem. Ferdinand také pravidelně musil od­ kladna otcova stála Ferdinandovi dokořán o­ váděti dividendy z podílu otcova na závodě. V tevřena. Doručil Ferdinandovi nový závodní loni dostoupila tato dividenda 46 procent. Pro­ podíl dalších 30 tisíc proti pouhému úpisu a zá­ to také doktor Plachý ničeho nenamítal, když vazku, že stejnou měrou podělen bude také zi­ Ferdinand stále rozšiřoval svůj závod a pro to­ skem. to rozšířovánl kasa otcova vždy mu byla ote­ Starý advokát téměř litoval. že pochybil vla­ vřena, Jen.do ni vložil úpis a odnášel si pení­ stní své povolání, když viděl, jak milovanému ze. Důvěra starého advokáta v syna byla na­ jeho synovi roste jmění pod rukama. Z Ferdi­ prosto neobmezená. Ostatně žil Ferdinand vel­ nanda nutně se jednou musil státi ohromný mi skromně, opatrně a šetrně a jedině vťtči boháč i kdyby nebyl jediným dědicem .svého otce, jenž páčil si své jmění vysoko přes půl Lucii, své nevěst.ž, dovoloval si ukázky přepy­ milionu zlatých. K tomu přístoupí ještě znač­ clrn, jako bylo poslední opatření nového spře­ žení. né jmění rodiny Brockhauserovy - žádná vi­ dina, neboť Lucie Brockhauserová měla své Lucie záNla radostí, když jela ve vlastním povoze svého ženicha a paní Brockhauserová otcovské dědictví hotově uložené v sirotčí po­ sdílela je.ii radost. Viděla, že její Jedináček s kladně a doktor Plachý sám byl první, který Ferdinanda na tuto okolnost upozornil s pří­ Ferdin:111dembude šťastným. Cil, který vy­ tlmula, byl do~ažen. Klidný, bezstarostný',~ivot mým vyzváním, aby si ji hleděl získati - a dalo se tedy s matematickou určitostí stanoviti, že očekává Lucii. Bude bydleti ve vlastním domě poblíž továrny.jenž stál již hotov, nově od zá­ Ferdinand za krátký čas bude milionářem.

Při pouhém tom pomyšlení zazářily vždy oči kladú postaven a je čekal, až novomanželé:sla­ starého advokáta radostí nad skvělou budouc­ viti budou sem svúj vjezd. Lucie bude mitt ,svfij ností synovou a závisti, že k takovému závidě­ povoz, .své stálé služebnictvo a po celý její ži­ níhodnému bohatství nedospěl sám. vot nebude jí třeba stěhovati se z místa na mí­ Ferdinand skutečně se těšil úspěchu u slíěué sto. z Haliče do Bosny, z Bosny do. Uher, z U­ Lucie Brockhauserovy a to děkoval v první řa­ her do Rakou<;,z Rakous do Čech, jako sama dě svému zjevu, neboť opravdu byl krásný to zažila se svým manželem. Nikde vlastně ne­ muž. Zejména svým povoláním byl vhod paní měla domova a nikde se také proto nemohla a Brockhauserové, ježto po úmrtí, a sice po ná­ nechtěla paní Brockhauserová přiměřeně jmě­ hlém skonu svého manžela, který jako generál ní svému zai'.'iditi.To vše bude docela jiné u

ZTRACENÝTESTAMENT

'~""·fl-O·~•·ll_..~,.,..,jHllfl!l\•,l~~1~,)""'90

..... 11....

0 ...!llll!flt.f!""ll'fll!i'l't)~("!..-{·)

P

\

~

si

Lucie. Stále a vždy na novo blahoi·ečila si k myšlence, že záhy pojala předsevzetí, nepro­ vdati Lucii za vojáka. Bůh suď, kam by jí za­ nesl osud jediné její dítě. Teď do posledního svého v7.dechubude moci míti Lucii u sebe.

Teď jeli v elegantním povoze do Stromovky a Ferdinand se usmíval spokojeně a blaženě. tak odpovídaje na zářící. pohledy své nevěst,y a. pochvalné výroky pi'íští své tchyně. Však chtěl s.e ještě vytasiti s vlastnimi svými účely, že i.ak ochotně hned vyhověl vyslovenému pi'·áni Lu­ ciinu a že jí učinil tak nádherný dar. Dnes měl v úmyslu přiměti pani Brockhauserovou, aby s Lucií stanovily konečně již den sňatku.

Snažil se proto, aby byl co nejroztomilejší.

Když dojeli do Stromovky, posvačili v za­ hradní restauraci a při tom si Lucie sedla tak, že viděti mohla projíždějící své spi'ežení. Fer­ dinand stále sledoval v plném uspokojení její zraky.

Pojednou však zakabonilo se jeho čelo. Oko Luciino změnilo totiž směr svého pohledu. Ne­ dívala se již na spřežení nýbrž na mladistvého, statného vysokého dragounského nadporučíka.

To nebylo ponejprv, co Ferdinand pozoroval tlumený zájem Lucie pro vojsko vůbec a pro hezké dlistojníky zvlášť. Zásadní stanovisko své matky sice znala, ale nadšenou vyznavač­ kou zásad matčiných nicméně nikdy nebyla..

Cítila se býti vždy vojenským dítětem a mínila tím ctíti jen památku otcovu, když pí-íslušniky jeho stavu vyznamenávala tichou a nevinnou svou pozorností. K osobním nějakým stykům, díky prozřetelnosti a pozornost,i matčině, bez1,oho nikdy. nedošlo.

F<'rdlnand neřekl ani slova; :,t;avčlse nevší­ mavým a schválně hledě v opái:nou stranu po­ hledti Luciiných, hovoi-11 s paní Brockhausero­ vou. Ale když po chvíli nemohl odolati a na Lu­ cii zase pohlédl, viděl, že zraky její sleduji nad­ poručíka, ba viděl ještě více, že tot.iž mladý dťt­ stojník ve světle modrém kabátě se obrátil ku zpátečnému volnému pochodu kolem a poblíž stolu, kde seděli, a že pozorně pohlíží nejen na Lucii, ale též na paní Brockhauserovou.

"Co je to za drzého člověka!?" poznamenal Ferdinand, jenž nedovedl již opanovati svou žárlivost, svůj vztek. "Luci, mám za to, že mu k tomu zavdáváte příčinu."

Ale na nějakou odpověď, na nějaké vysvět­ lení nebylo již času, neboť naporučík již bez rozpaků a s jistotou zabočil sem ke stolu, za­ salutoval, poklonil se a představoval se paní Brockhauserové nenuceně a s výrazem, jenž prozrazoval, že hlásí se jako starý známý: "Nadporučík Zbilovski."

Ovšem že to byl starý známý! Paní Brock­ })auserová sl ihned vzpomněla, že stojí před ni bývalý pobočník jejího manžela, týž, který při tragickém skonu generálově byl přítomen a který první zvedal bezvládné tělo se země. Teh­ dáž byl ještě mladým poručíkem a dnes jen vět­ ší knir a druhá hvězdička na límci ukazovaly, že od těch dob uplynulo již plných šest let.

Paní Brockhauserová .spatřila uvádějícího se důstojníka ráda, tfoba že jí pi'ipomínal ,hroz­ nou onu chvíli, kdy stala se vdovou. Vždyť při­ pomínal ji současně poslední dobu šťastného je.ifho manželství.

"Na mou dceru, Lucii, se ještě asi pamatuje­ te, pane naqporučiku a zde její ženich, pan to­ várník Plachý." představovala dceru a Ferdi­ nanda a při tom užila matefakého svého jazy­ ka, polštiny, neboť nadporučík byl Polák též.

Ferdinand ihned přijal přívětivý výraz a to tím více, že paní Brockhauserová jej předsta­ vila ,jako ženicha Lucie.

Nadporučík učinil hlubokou poklonu Lucii a s Ferdinandem potřásli si ruce. Prosbě hosto­ vě, smí-li na okamžik přisednouti, ovšem bylo vyhověno a hned rozprouclila se živá zábava·a čilý hovor, vedený hlavně se strany paní Brock:.. hauserové a nadporučíka, ktei'í vyměňovali vzpomínky a poptávky po starých známých.

"Slyšel jsem, milostivá paní," pravil nadpo­ ručík, "že ráčila jste se maditi v Praze a já, jsa sem garnisonou přeložen, chtěl jsem se také o­ směliti a učiniti vám svou poklonu. Zatím ná­ hoda mi dopřála spatl'iti vás zde. Vás, milosti­ vá paní, poznal jsem ihned, ale slečnu, musím se přiznati, nikoliv. Ovšem tenkráte" ukázal

...

Strana

16.

Vll:S'rNi:K

Ve .středu, dne 10. listopadu 1937.

rukou do výše stolu "byla slečna takhle vecesty. Vederemo, má drahá, jen až se vrátím Paní Brockhauserová jen mu tiskla ruku na liká, kdežto dnes - " od oltáře. Já otroka nějaký čas dělati dovedu, znamení souhlasu.

Nedokončil svou větu, nýbrž jen pohledem ale to nebudu já, který jím bude."

Lucie naproti tomu Již stála opodál ve dve­ plným obdivu pohlížel na Lucii.

Pi•i první· zatáčce· povoz zabočil směrem zpá­ řich průjezdu. Nerozloučila se s Ferdinandem, Paní Brockhauserová prohodila ledabyle, že tečním. Kočí jel prudkým klusem. Když přejíž­ ba ani na něho nepohlédla a sotva kývla hla­ čas valem utíká, ale nepřípojíla pozváni k ná­ děli kolem restaurace, paní Brockhauserová i vu, když ženich její smekal klobouk ke koneč­ vštěvě do domu, o níž se zmínil nadporučík.

Lucie klonily hlavy, děkujíce na pozdrav. Ferdí­ nému pozdravu.

Třeba, že .Lucíe byla již nevěstou, chtěla přece nand sedě po koních obrátil se směrem, kam Kapitola II. Starý hřích. zůstati své zásadě věrna, nevyhledávati styků dámy zdravily a viděl čtyři dragounské důstoí­ Ferdinand dal se vésti domů, do své továrny, s kruhy důstojnickým; a nedávati k ním také niky státi u jednoho z restauračních stolků. Ve­ kde měl svůj byt. Sto rukou zde pracovalo na nijakého podnětu. směs salutovali. Zbilov<>ki stál rovně, přímo, ja­ novostavbě, na přístavbě nového křídla, o kte­ Ostatně si toho nadporučík ani nevšímal, ne­ ko struna. Bezvadněji by nemohl salutovati, ré letošním rokem zvětšena byla továrna. Vilo­ boť hovor hned plynně nesl se dále. . kdyby kolem jel velící generál. Oči pevně u­ vité, barrokovité, jednoposchoďové staveni, jež Ferdinand vybídl Lucii k procházce sadem. přeny měl na Lucii. sloužiti mělo za příští sídlo novomanželů, stálo .Ta byla by raději seděla a naslouchala, neboť Ta se zarděla a Ferdinand to viděl. již hotovo a kolem něho zakládala se právě za­ nadporučík vyprávěl o tolikerých věcech, jež Hryzl se v ret a vztek, žárlivost jím zalomco­ hrada. připadaly jí jako znovu oživený sen, ale paní • valy, To nebylo ponejprv, že Lucie takto se cho­ l3rockhauserová sachytívš; vyzvání Ferdinan­ Vše to také bylo jednou z podmínek, jež klad­ vala. Ale opanoval se zase. Lucie byla rozmazle­ dovo, hned prohlásila, že půjde také a tím la rozmamá Lucie a Ferdinand se musil pod­ ný a rozhýčkaný [edlnáček a bylo nebezpečno nadporučík byl přímo vyzván, aby buď se po­ mínce té podrobiti a stavěti příští bydliště mla­ ji drážditi. Z podobných příčín dvakráte již do­ dé paní od základú. Hledíc na své jmění, nežá­ roučel, anebo šel s nimi. šlo k tak vážným důsledkům. že ohrožena byla Ten volil poslednější, ale [en na okaměík, dala vlastně nic pfomrštěného, ale Ferdinand vůbec jejich známost a jednou dokonce již do­ jak pravil, pončvadž tu má dostaveníčko s přá­ byl opatrný a skoupý muž a proto jen s těž­ stal zpět své dary a dopisy. Rozmamá Lucie kým srdcem se odhodlal k těmto obětem. Pení­ tely. dovedla :::e postaviti a dovedla i hroziti, že se Ten má po čertech dlouhé okamžiky," pomy­ ze ovšem dával starý advokát, leč Ferdinand vúbec vdávati nebude. slil si Ferdtnand, ale ani brvou nedal na [evo, musil skládati účty, musil především vykazo­ že by se snad citdl nespokojeným. Vždyť Lucie vati stále větší zisk ze své továmy, jinak by se Ferdinand měl se proto na po:t.oru, aby ji již byla jeho nevěstou. Leč byl žárlivé a nedů­ otec stal nediivěřivým a rázem by mohl pomoc­ dráždil k novému odboji. věřivé povahy a proto mu průvod sllčného a nou svou ruku zaví·íti nebo žádati dokonce za­ "Holoubku, Jen počkej, však my se jednou dvorného důstolnika, jenž nepohlížel na Lucii půjčené kapitály zpět. Třeba že byl Ferdinand vyrovnáme," to byla jediná útěcha, kterou se v jinak, než s obdivem, nebyl vhod. ustanoven za universálního a jediného jeho dě­ duchu konejšil.

"Ale raději bychom se mohli projet]." navr­ dice, před svou smrtí nechtěl otec dáti z rukou Ale drážditi dnes chtěla Lucie. Chtěla míti ani krejcaru. hoval Ferdinand, domnívaje se, že tak zbude scénu a byť i jen proto, aby ukázala, že ten ko­ se nevítaného jemu společníka.

Z toho diivodu musil Ferdinand pí-i svých čár, v kterém právě jela, nijak ji nenaladil k Lucie souhlasila. Nový kočár musíl dostati výpůjčkách vždy přirážeti přiměřený obnos na přílišné něžnosti. projížďku mezi ostatními elegantními povozy domnělé dividendy ze závodního podílu svého "Ale, mamá," pravila. "Zbilovsky je skutečně svůj křest. Paní Brockhauserová souhlasila otce a to často zpiisobilo mu již nesnáze. Tepr­ velmi slušný muž a dústojníci vúbec. Mají vel­ též a nadporučík nyní a•,i pochopil, že továrník ve s11atkem svým mohl si pomoci trvale, až vymi krásné formy obcovací. Všimla jsi si, jak Plachý není asi přilíš nadšen jeho společností. všichni salutovali, jako jeden muž, jako na po­ . placeno mu bude věno Luciino, jež záleželo, po­ Proto se poroučel. Ferdinand jen poodešel, kud jen bylo uloženo v sirotčí pokladně, z ho­ vel. Mne to až pfivádělo do rozpaku." aby pokynul svému kočímu, jenž čekaje v nové tovosti jedenkrát sto osmdesát tisíc. Pro tako­ "Formy nejsou všechno," poclotkla matka. livreji, trůnil na kozlíku, Vraceje se viděl, jak vou nevěstu již musil snášeti nějaké její vrto­ Ferdinand se čepeji·il. chy. právě hlubokými poklonami kloní se nadporu­ "Kdo nemá jiného na starosti," pravil, "než čík oběma dámám, jež podaly mu své ruce. I Leč sliboval si, že splatí jednou všechna ta státi celý den pi'ed zrcadlem a cvičiti se v pojejí příkoří.

Ferdinand přistoupil a rozloučil se podáním zách · a pohledech, ten ovšem " V trysku předejel povoz Ferdinandův před ruky s nadporučíkem.

"Mamá, slyšíš," pi'erušila jej Lucie. "Papá Kočár předeíel, dámy vstoupily, Ferdinand u­ továrnu. Vystoupil a pfod ním stál starý náš byl pi'ece také dústojníkem a nesnesu toho, a­ známý - Piskáček. sedl k nim. zvolal na kočího. aby jel a povoz by - " Teď vzpomněl si Ferdinand, že je prvního. hnal se úpravnou cestou do obory.

"Luci, děti, jak to zase začínáte," chvatně za­ Paní Broekhauserová hned přejala hovor, Nebyla-li dosud nálada jeho rúžová, nyní mu žehnávala vádu paní Brocklmuserová. "Ferdi­ zlost a hněv zi'ejmě šlehaly ze zraku. Na po­ vyprávějíc Ferdinandovi, že Zbilov:,ki již jako nande, mějte pi'ece rozum a ty, Luci, buď mír­ zdrav Piskáčku.v nepoděkoval. Zasmušile krá­ kadet sloužil v pluku manželově, dokud tento ná. Já toho nesnesu." byl ještě plukovníkem a že .iii s otcem Zbilov­ čel do svého bytu a Piskáček za nim. Jem uta Povoz hrčel clláždčnim, že zanikala další slo­ ského, také vysokým· hodnostářem vojenským, nevšímavost byla přímým vyzváním. va. Lucie vložila se clo podušek kočáru a unave­ Nutno poohlednouti se zpět, co vlastně s tím­ byl úzce spřátelen. ně pohlížela na vedlejší chodník. Matka na to mužem se událo. Vedlo se mu dobře, to u­ Lucie nemísila se do hovoru. Kdyby svým chodník opačný, Ferdinand oběma dámám sedě myšlenkám byla měla dáti nenucný výraz, by­ kazoval všecek jeho zevnějšek. Byl ošacen peč­ vstr·íc, pohlížel do neurčita pi'ed :;ebe. livě a poi·ádně jako pán a pánem také byl, ne­ la by řekla, že nadporučík jest hezký, příjem­ Zde v kočái'e nechtěl debatovati a vyjedná­ boť titul jeho zněl: pan inspektor. Byl inspek­ ný muž, velmi dvorného a uhlazeného chování. vati, ale dnes musilo dojíti k rozhodnutí a kur­ Tolik však znala Již svého ženicha, že by jej ta­ čení dne s11atku.'l'olilc věděl, že je nejvyšší čas, .. torem, neboli správcem několika domt"t, jichž majitel trvale bydlil ve Vídni. Měl platu 60 zla­ kovými slovy byla popudila a dnes, kdy jela aby se dospělo Im konci, když milenci počínají ponejprv v darovaném, krásném kočáře, ne­ tých měsíčně. že doktorem Plachým byl vy­ se znesvafovati. Dnes musila paní Brocl{hause­ hnán ze služeb, to základem se stalo jeho ště­ chtěla vyvolávati nejmenšího nedorozumění. rová určiti den súatku, ale nikoliv v kočái'e, st.í, ačli vt1becšťastným mohl býti, když pomy­ Ale Ferdinand bral Lucii za zlé její mlčení. nýbrž doma pf·i klidném toho se týkajícím ho­ slil, že drahou, milovanou jeho Rťtženu přes Postřehl, že se tím důstojníkem zabývá v my­ voru. dvě leta již kryl hrob. 6, že se blahého toho o­ šlenkách, neboť jinak by byla mluvila o vě­ Násilím sevřel rty, aby již nepromluvil a stej­ bratu nedočkalo nešťastné jeho dítě! cech třeba lhostejných, ale byla by mluvila, ně zachovala se i Lucie.

Po odjezdu Ondřejově první nabyl Piskáček jak to činívala vždy.

Tak všichni mlčky dojeli k domovu. Nápad­ Konečně i matce bylo mlčení dccříno nápad­ zaměstnání u starosty Hlaváčka v Košiřích, ným zjev ten nebyl, neboť volný, klidný ho­ jenž zabýval se a uskuteč11oval projekt elektri­ vor zamezován byl hrkotem povozu a zvonivým né. cké. dráhy. Dostával sice jen zlatku denně, ale "Co jsi tak zamlklá, Luci?" tázala se. klapá.ním koflských podkov pfos dláždění ulic. to pro něho, jenž u doktora Plachého klesl již . "Není mi zcela volno, marná."

Ferdinand podáním ruky pomohl paní Brock­ na dvacet zlatých měsičně, byl plat přímo vel­ "Co ti schází?" starostlivě hned tázala se hauserové z kočáru. Lucie seskočila sama zú­ kolepý, netušený. Vedle toho dostávala Rúže­ myslně, nepi'.-ijímajic ruky podávané. D.ělala matka. na od svého svúdce výdatné podpory. Třeba jej "Je to jen takový neurčitý pocit, stísněnosti. durdivou z pi'íčin, které si sama ve své hlavič­ nikdy nechtěla jmenovati, tím, že ji zakládal Snad ten čerstvý vzduch. ta nezvyklost jízdy." ce vybájila a které v celku nebyly než vrto­ peněiÝ, dokazoval, že nechce se jí zříci a tím se "Čerstvý vzduch snad dosud nikomu ještě ne­ chem. Takovému chování Ferdinand dávno již starý otec také spokojoval. uškodil," ironicky podotkl Ferdinand a kolem byl uv3'klý. Právě v dobách a pi'íležitostech, kdy úst mu zahrál nedůvéřívý úsměv.

Když přišel její čas, nebylo jiné pomoci, nm­ okázalou nějakou pozomostí mínil, že si za:;Iou­ sila do červeného domu, do porodnice. To byla "Ale mně snad přece nedělá dobře," odsekla žil vděk a zvláštní přízei'l Luciinu, ona mu po těžká, hrozná doba. Všechen svúj volný čas Lucie a na svého ženicha ani nepohlédla. Vzala prvních na.dšených projevech radosti odpláce­ trávil Piskáček buď poblíž nebo uvnitř červe­ na se výruz nudy a únavy. la, vyhledávajíc pramalicherné záminky, ne­ ného domu, a očekával těžkou hodinu svého "Jeďme tedy domů," starostlivě navrhovala všímavostí, jež končila scénou ,a konečně zá­ milovaného dítěte. paní Brockhauserová. sluhou matčinou, zase smíi'ením.

A pak jednoho rána, když přišel zase, bylo mu "Ano, [cd'mc, jsem té projižd'ky " odpoTo poslání měla tudíž paní Brockhauserová zvěstováno opatrovnicí, že Růženě narodil se v věděla Lucie. také dnes. Čím odmítavější byla Lucie, tím la­ noci hezký, zdravý klučina a když na to novo­ "Dornů ! " zvolal Ferdinand na kočího. skavější byla vždy matka. Podávajíc Ferdinan­ rozeně mohl popatr·iti, tu viděl, tu rozbřesklo Nyní mlčeli všichni. Bylo zřejm«, že tu nejde dovi ruku na rozchodnou, vlídně tiskla ruku se mu v hlavě, tu déle nebyl v nejmenších po­ než o pouhý rozmar mladé dívky, jimž uvyklá .ieho. chybnostech, kdo je otcem tohoto dítěte, ne­ byla matka i ženich.

"Očekávám vás k večefl!" pravila. boť celá podoba ukazovala na rod Plachých, "Však ty brzo podobné vrtochy odložíš," slí­ "Pl'ijdu, milostivá paní," odpovídal. se zaka­ na Ferdinv.nda Plachého. boval si v duchu Ferdinand. "Tohle mi děláš boněným čelem Eerdin::i.nd. "Pi'eji si dnes pro­ (Pokračováni.) vždy, kdykoliv ti nějals:ý lajtnantek vstoupí do mluviti vážně a definitivně."

"'

Ve středu, dne 10. listopadu

1 všech lidí stejné. Jeden člověk reaguje náh­ lou třesavkou, druhy smrtemým zbíednutnn, treu ooremm bncna a průjmem, a talc dále.

Poznal jsem ve válce mradeno muže, jenž byl ~--..)._.,~~~t>,,...c....,..,.-.,t..,,,._,,~~o-.,•:• pln odvany, ale vrhnut celé hodiny poté, kdy­ koli blízko něho vybuchnul granát. U jiného vojáka, jenž nebyl diabetikem, objevil se v moči nadbytek cukru po každé kanonádě.

Pří bombardování Nancy roku 1916 byli jsme • skryti ve sklepě s mladou ženou, jež měla na hřbetě 1·ukY znaménko v podobě červeného prstence. Tento prsténec více rudnul po kaž­ Dr. Joltrain. dém výbuchu, to jest v intervalech asi dvace­ SYCHOLOGO'ilÉuž před léty začali studo­ ttvteřínovych. Současně jej tvář nabývala vý­ vat mechanismus, kterým pocity a vzruchy razu nepopsatelné úzkosti. působí na mozek.

Tato žena nikdy netrpěla před válkou žád­ Vzruchcvé rozčílení může být pfiiemné či nou kožní nemocí, ale těsně po zahájení ne­ nepříjemné povahy, ale organismus na ně přátelství vybuchl blízko jejího domu granát vždycky odpovídá charakteristickými reakce­ a ona okamžitě dostala po celém těle vyrážku, mi. Každé vzrušení má svůj ozvuk ve vítalníeh která se pak lokalisovala na hi'betu ruky a o­ středíscích, s nimiž ·je úzce spojen. Skupina pakovala se s každým vzrušením. svalu prozradí charakter vzruchového nára­ Roku 1927 jsme ziskali pokusné dúkazy těch­ zu sehválným nebo bezděčným stahem. Vaso­ to krevních poruch. Do nemocnice k nám pi'i­ motorické svaly tváře prozradí pohnutí náhlou šla žena, aby se poradila o záchvatech asthmy, bledostí nebo zarděním. Svalová vlákna vnitř­ kterými trpěla už celých patnáct let. Vyprá­ ních orgánu reagují stahy a lelaxaceml, Slzné věla nám, že v osmnácti letech byla strašlivě žlázy začnou vylučovati slzy pi-i velkém pohnu­ polekána. Hodinu poté její tělo bylo pokryto tí, bolestném i radostném ,nebot člověk pláče svědícími a pálícími skvrnami, jež zmizely pi'í­ i pří velkém smíchu.

Pi'i prudkém hnutí myslí nezůstane ušetřena štího dne, zanechavše po sobě puchýi'e, naplně­ žádná žláza. Slinné žlázy začnou prudce vymě­ né jasnou tekutinou. Současně měla pocit, že šovat, takže rčení "měl vztekem pěnu u úst" se dusí a tak šla k otevřenému oknu, aby se je plně ospravedlnttelno, Vlhké ruce, jež jsou nadýchala čerstvého vzduchu. Tenkrát dosta­ tak častým zjevem u vyslýchaných osob ,nejsou la první záchvat asthmy. ničím jiným než reakcí kůše na vzruchový ná­ Změřili jsme jí tlak krve, analysovali krev raz. Kúže někdy také reaguje svrběním nebo a zjistili všechna potřebná data. Potom jsme pálením. ji prudce polekali, rozbiv.še nenadále starou Účinek vzrušení na vnitří orgány je dobře žárovku o podlahu laboratoře. Krevní tlak o­ znám. Strach působí bolení břicha, následova­ kamžitě klesl, srážení krve se změnilo, krev se né' průjmem, úkaz to dobře známý vojákům stala alkaličtější, teplota lehce stoupla, v mo­ ze světové války. či se obj.evilotrochu bílku a začala se dusit.

Játra reagují prudce na každé pohnutí my­ Když záchvat asthmy pominul, vrátilo se zase' sli. Žloutenka není často ničím jiným než "se­ všechno do normálního stavu. žloutnutím strachem," Takové jaterní stavy se okamžitě odrážejí v náladě postiženého. Už Ztráta vlasu nebo náhlé zešedivění vlasů naši dědové mluvili o "prasknutí žluči". Účinek jsou někdy zpitsobeny náhlým hnutím mysli. vzrušení na játra působí zvláštní alkalísováni Za války Němci odsoudili jednu ženu v Lovani krve. k smrti. Všechno bylo připraveno k popravě, zavázali jí oči a postavili ji ke zdi, když v 'po­ Na pankreas rovněž působí vzrušení. Praktič­ tí lékaři by bohli mnoho vyprávět o škodlivých sledním okamžiku dostala milost. Druhého dne účincích prudkého pohnutí na diabetiky. Za měla na skráních úplně šedivé vlasy. války jsme nalezli cukr po každém velkém ú­ Výraz ž,e "vlasy vstávají hruzou" je docela toku v moči vojáků, ktei"í nebyli normálními správný. Jeden člověk, překvapený boui·kou,se diabetiky. skryl pod stromem. Svědci náhle viděli, jak Když vzrušení takto připraví půdu - a za pi·i úderu blesku do stromu se mu nesmírně války, revoluce a kríse je nadbytek nepříjem­ rozšl'ily oči a vlasy mu vstaly na hlavě. Tvái· ných vzruchů - může se na ní nemoc snadno mu smrtelně zbledla a tl'ásl se prudce na celém mchytít, a rozvinout. Tak zvané saprořystíeké těle. Po třech hodinách mu vlasy úplně zbělely mikroby, s nimiž můžeme žít v dokonalém sou­ a po .celém těle měl vyrážku. ladu, nabývají neobyčejné virulence na této Moderní výzkum. metody nám množúují na­ zúrodněné půdě, Můžeme se zde zmínit z těch­ hlédnouti do mechanismu těchto zajímavých to choroboplodných míkrobů o pneumokoku, změn. Nedávno Lumiére uvei'ejnil svoje za­ streptokoku, stafylokoku a bacilu coli. Pneu­ mokokus je stálým obyvatelem naší pokožk·y. jímavé úvahy o účincích pohnutí na krev. Roz­ hodně však múžeme říci, že prudké hnutí krve Vyvoláváboláky a nežity. Člověk, trpící vřede­ činí krev alkalickou a zvyšuje její obsah drasla. vatostí je často diabetikem, aniž by o tom vě­ děl nebo trpí následky velkých starostí. Bacil­ Avšak účinky vzruchových nó.razii nejsou lus coli, stálý a nepochybně ttžitečný obyvatel vždycky škodlivé. Někdy jejich účinek je ne:­ zažívacích orgánů žije ze vzruchových nárazů, očekávaně blahodárný. Znal jsem mladého mu­ žlázových poruch a dísorganísace mezížebern­ že, jenž léta trpěl vyrážkou. Jediné prudké ho nervu. Stává se prudce jedovatým, vplíží hnut mysli jej vyléčilo. se do velkého oběhu krevního a je potom vy­ Hypnotické sugesce mohou míti stejný ú­ lučován močovodem, působě často na svém prů­ činek, pf1sobíceprudké poruchy tělesných šťáv chodu prudké záněty. v organismu, jež mohou obn::ivit porušenou Psychologové a lékař! dobře znají důležitou funkční rovnováhu. úlohu, kterou v našem organismu hraje žláza Řečené ukazuje vliv přirozených sklonú· na štítná, její nedostatečný nebo nadměrný vý­ trvalý konflikt mezi naším oragnismem a im­ vin. Nadměrné rozšíření této žlázy může býti ponderabilií života. Každý Jedinec pí-ichúzí na vyvaláno ustavičným a dlouho trvajícími vzru­ tento svět plně vyzbrojen komplexem sklontl, chovými nárazy a vede k vytvoření volete a vlastností a zděděných nedost.atkú. Ale pro­ jiných vážných poruch. tože mechanismus_ našich tělesných št'áv je Chladno, ultrafialové a X-paprsky mohou více méně stálý, jsme více nebo méně schop,­ způsobit vážné krevní poruchy a tak porušit ni vzdorovat vzruchovým nárazíim. To je o­ funkční rovnováhu orgánu, čímž přípravl půdu tázka povahy a nemá to s naší vůlí vil.beenic pro asthma, sennou horečku, rýmu, bolesti společného. Toto poznání by nás mělo učinit hlavy a pod. shovívavějšími k našim spolubližním a pomáhat Válka nám poskytla úžasné možnosti pro nám porozumět omezenosti lidské odpovědno­ studium těchto zjevů a účinky vzrušení na or­ sti. ganické funkce a sklony. Ačkoli tyto projevy Podlvnhodné výsledky "zázro.čných lékařu", se 1;1 každ.éhočlověka různí, reakce Jsou celkem

l~Rozčilení jako příčina nemoci.

P

' Strana. t 'l.

VISTNilt

1937.

1

hypnotisérú a pod. lze rozumově vysvětliti svr­ clm zmíněnou teorií. V jejím světle také lépe pochopíme zázračné úspěchy lidí, schopných uvolnit vzrnchové nárazy u jiných lidí, léčivé účinky lél~u dávaných v homeopatických dáv­ kách a podivuhodné úspěchy čínských lékařů pi'ed tisíciletími.

KDY, A ČÍM A JAJ{ MASÁŽOVAT.

Dr. Vratislav Kučera.

Každá lázeú teplejší, než lidské tělo, tedy nad 37 stup. c. nebo 30 st. R. po 20 a více minutách vzbuzuje v člověku umělou horečku. Aby si ne­ mocný neničil aneb aspoú nezeslaboval její léčivý účinek., má se nechat masážovat pi'ecl horkou lázni, neboť pl'i masáži vodorovně le­ žící nahé tělo rychle se ochlazuje. Druhý dú­ vod pro pi'edběžnou masáž je ten, že masáží se ze tkáně lidského těla vymačkávají látky živo­ tem již opotřebované nebo nesprávnou výmě­ nou škodné, vtlačují se do oběhu mízního a krevního, aby konečně z krve byly ledvinami a stfovy, po pfipadě v malém množství i potem vyloučeny. Masáž je tedy výkon svými účinky do jisté míry podobný sebeočkování (autovak.­ cinaci) nebo léčení vlastním serem (autosero­ therapm. Těmito zpusoby moderního léčení vyvolávají se horečky, za kterých tělo si vy­ rábí ochranné látky a spaluje látky chorob­ né. Masáž po horké koupeli ničí tyto léčivé po­ chody. Tfotí dúvod, aby masáž nemocných i zdravých byla prováděna před koupelí, je vše­ obecně zdravotnic:J,tý.Nyní oblíbená společen­ ská koupaliště nebo léčebné basiny mají bý­ ti bezvadně čisté a hygienicky bezpečné. Lá­ zeúské vyhlášl{yupozorúují sice, aby každý pi'ed vstupem do basinu použil očistné sprchy, ale vždy a všude se najdou lidé nerozumní, bez­ ohlední i tvrdohlaví a škodolibí, ktei'í pohrdají všeobecně prospěšnými pflkazy. Kdyby však byla všude zavedena masáž před lázní, zdra­ vým i nemocným byla by mýdlem pl'i ní pou­ žívaným celá kůže dúkladně omyta a pak spr­ chou spláchnuta. Tím se dostáváme k otázce, není-li pro zdraví lepší masažovat vaselinou ne­ bo nějakou~jinou kluzkou, tfobas i léčivou ma­ stí nebo konečně pudrem, práškovým mast­ kem.Připomeneme-li si, co bylo již nahoi'e ře­ čeno, že hlavním účelem masáže je zlepšiti o­ běh v mízních a krevních cévách, a vpravit do něho látky tělem již opotřebované nebo jemu škodné, je lhostejno, čím se činí kúže kluzkou.

Hlavní věc jest, aby se údy masážovaly smě­ rem k srdci a také se začínalo s jejich vyprazd­ ňováním od mízy a krve nejblíže k srdci, t. j. na stehnách nohou a na nadlo!{tí paží. Je to sice trochu nevkusné srovnání, ale vzhledem k špatnému zvyku mnohých masažistú začínat masáží na prstech, nutno to i·íci: nikoho ne­ napadne vyprazdiiovat nahofo otevřenou ja­ ternici z dolního špejlem zavi'eného konce, pro­ tože to dobře nejde, nebo se to vúbec nezdai·í.

Mnohdy jest uzdravování velmi na prospěch, masážuj e-li měkká hladká ruka přímo hladké neochlupené tělo. Tím se kůže pi'ekrví a podpo­ ruje se v ní vývin látek podporujících sebeo­ chranu těla před škodlivinan\i do něho vni­ klými nebo v něm vytvořenými. Záleží-li však na tom, aby byly do kúže vetfony léčivé látky, nehodí se pro ten účel masažní hmaty, nýbrž vytrvalé tí'ení kúže všemi směry do jejího ote­ plení tak dlouho, aby použitá masť byla kožní­ mi pory zcela vstfobána. Masážista má po ce­ lou dobu svého výkonu pozorovat nemocného, jak jeho hmaty pťtsobi na určitý nerv, sval a­ nebo kloub, kdy více nebo méně zabolí, aby po­ dle toho řídil své úsilí. Nemá tedy nikdy masa­ žovat dva údy najednou, ač se to někde pokládá za modemí vymoženost. Ani truhláí· nehoblu­ je dvě desky najednou.

Zahraclník na mořském clnu.

Správa floridských lázní v Miami si najala prvního podmořského zahradníka. Blízko lázní jsou na mofakém dně velké kolonie moj.'ských sa.sanek a jiných moi'ských živočichú, kteří se podobají pestrým květum. o tyto zahrady pe­ čuje zahradník, který provozuje své řemeslo v potápěčském úboru. Dbá o čistotu své zahrady, odstraňuje nevítané hosty a podle možnosti na­ sazuje nové exempláfo, jež na svýcli podmoř·

ský<ih toulk;;ích uloví.

·

Strana li,

Vll'l'NlB:

Mikulov pro vévodu z Windsoru Na zámek Ditrichesteiml v Mikulově na Mo­ ravě se dostavil sekretář vévody Windsorského a jednal o koupi zámku. Vévoda, který byl ná­ vštěvou na zámku v polovině září, si oblíbil tuto starou romantickou stavbu. Zámek by se mu hodil, neboť by mohl bez velké námahy stří­ dat svůj pobyt v Rakousku a Československu.

Mikulov leží totiž pouze několik desítek kilo­ metrů od rakouských hranic. Zámclc je nyní četnými řemeslníky opravován.

...

...

Beznohý ztratil i ruku.

Rolník F. Koranda ve Spolí u Třeboně je tvrdě pronásledován osudem. ze světové vál­ ky se vrátil s bolestivým a nezhojitelným zra­ něním na noze. Zranění se nehojilo. Před dvě­ ma roky lékaří mu museli nohu odebrati. Tak ho zachránili před otravou krve. Před několika dny ho stihla další nelítostná rána. Nakládal ve stodole píci do řezačky. Přistrkoval ji pra­ vou rukou tak, že hákovité podavače mu ji strhly do nožů.

Setrvačník a košír vykonaly pak strašné dílo. Nože byly prudce roztočeny a usekávaly Korandovi kus ruky po kuse. Pr­ sty, pak dlaň a kus paže, Lidé zavolatt k těžce zraněnému Urned lékaře. Ubožák, který je ny­ ní [eduouohy a [ednoruky, byl odvesen do ne­ mocnice.

Zápa:_;i Lam mezi životem a smrti.

*

*

RJhníky bez výlo,•i1.

Na půl druhého milionu Kč jsou odhadová­ ny ztráty, které byly zpúso~eny slezskému ryb­ nikářství vodou. Letní a podzimní povodně od­ plavily z rybníků všechny ryby, zejména kapry, do řeky Odry. Prázdné rybníky, z kterých prý zmizelo nejméně půl druhého tisíce centu ryb, se ovšem lovit nebudou. Výtěžek letošních vý­ lovů státních rybníků, Letos v létě tak stoupl odbyt ryb v Iázeňských místech, že pro ně mu­ selo být vyloveno přes sto metrických centů ryb z plně naplněných rybníků. Dnes započíná výlov obrovského Máchova jezera u Doks. Jsou k němu hlášeny i početné výpravy diváku z Rakouska a z Německa.

* * * na pomník, aby změřil soše boty.

Obuvník vylezl V Bratislavě zadržel v noci strážník mladí­ ka, který vylezl na pomník Hvíezdoslavův a něco tam kutil. Přt výslechu se ukázalo, že je to obuvnický pomocník a měřil soše boty. Byl o ně spor. Žádný obuvník prý nikdy takové bo­ ty neudělal a jinoch je chtěl opravit, aby za­ chránil čest cechu. Když před lety byl posta­ ven na Vinohradech pomník Sv. Čecha, prote­ stovali krejčí proti nemožným kalhotám so­ chy.

.

.

Cukrova ry zahájily na plno.

Ze 114 našich cukrovaru zahájilo již práci 106. Zbylé zahájí kampaň začátkem příštího týdne. Také rafinační kampaň je v proudu.

Pracují všechny rafinerie až na devět.

.

...

Kdo je a není Slovan.

Dr. Janko Ji;meff ze Sofie napsal clo haken­ krajclerské teoretické revue úvahu o zániku panslavismu. Balkánští Slované, Bulhaři, Sr­ bové a čemohorci, mluví prý sice slovanskou řeči, ale základní ráz této řečí a její elemen­ tární utváření není prý slovanské. Dr. Janeff nachází tolik rozdílů mezi řečí balkánských Slovanů a Rusů, že mluví dokonce o řeči bal­ kánské, mohutnější a silnější řečí ruské. Po­ cit rozdílu si uvědomili, praví dr. Janoff, jiho­ východní národové teprve. když je probudila německá (nacistická) revoluce. Sc slovanstvím nemají prý nic společného. Bulhary, Srby a Černohorce nazývá Slovany jen v uvozovkách. ...

Lihovar v1•1•,cí brambory.

Krásné podzimní počasí v posledních dnech příspělo k hladkému dokončení sklizně bram­ bor v jižních Čechách. Na Třeboňsku a na Ne­ tolícku Je tolik brambor, že se metrák prodává za 12 Kč. Na Táborsku jsou brambory za 17 a 18 Kč. Na Netolick:u vozili zemědělci brambory do družstevního lihovaru. Mnozí se vraceli s plnými vozy zpět, protože lihovar takové množ­ ství vůbec nemůše zpracovat.

.

Ve středu, dne 10. listopadu 193•1.

MECENÁŠI

Z CESKOSLOVENS!v\. l{ráličiny a zámořský.. obchod.

Následkem zastavení vývozu králičích ko­ ží do Ameriky klesly velmi na ceně králičiny i u nás. Pociťuje to drobný obchod. Překupní­ ci Ieště nedávno platili za kilo králičin 10 Kč, nyní nabízejí jen 8 Kč.

.

...

Z daleka k hr obu do lán.

Putování do Lán k hrobu presidenta Osvo­ boditele je stále živé. Minulou neděli přijelo sem jen z Říčan zvláštním vlakem pět set lidí.

Tuto neděli bude do Lán vypraven z Polné z českomoravské vysočiny. I ve všední den za­ staví se na hřbitově množství lidí. Hrob je stá­ le pokryt kytičkami. V den před svátkem 28. října položí pražská posádka na hrob věnec.

.

.

Z1izrač11ý pramen v lese: silný radioaktivní obsah .

Obyvatelé obce Krumperky na severní Mo­ ravě objevili v Iese v Pradědu léčivý pramen.

Po okolí se rozšířtla o prameni zpráva, že má záxra(~n;ý účinek. Putovaly k němu zástupy li­ di. V těchto dnech byla u pramene komise od­ botníků, která :.1,iistila, že pramen .ic silně ra­ dioaktivní. Nyní se ustavuje společnost, která chce u pramene vybudovat lázně.

•

•

Syn na návštěvě u rodičů byl zasažen samo­

střílem.

S velmi nebezpečným a značně zanedbaným zraněním levé nohy byl přlvezen do chomutov­ ské nemocnice čtyi-icetidvouletý Julius Reh­ ner z Miřetic u Klášterce nad Ohří. Teprve po dlouhém otálení vysvětlil, čím byl zraněn. Po­ máhal rodičům při práci na zahradě. Nevěděl, že jeho otec nastražil na zahradě samostříl na zloděje. šlápl na zařízení samostřílu a byl zasažen plným jeho nábojem. Z obav, aby otec neměl nepříjemností, léčil si zraněnou nohu do­ ma. Dopadlo to tak, že patrně přijde o nohu.

.

,.

...

"20.let čs. armácly v osvobozeném státě" bu­ de titul díla, jež vyjde k 28 říjnu příštího ro­ ku. Bude to oficielní publikace čs. armády, kte­ rá obsáhne i otázku brannosti v celé členito­ sti a spojitosti s životem kulturním, hospodář­ ským a politickým. Vedoucí redakci díla tvo­ Í'Í čelní representanti Vědeckého ústavu vo­ jenského, Pamatník:u osvobození a Svazu čs. důstojnictva, tedy president VÚV., divisní ge­ nerál íng, Silvestr Bláha, jenž je i náčelníkem vojenské kanceláře presidenta republiky, ge­ nerál Rudolf Medek a 1. místopředseda Svazu, generál Rudolf Viest. Armádní správu bude zastupovat generál Fassati. Tyto řunkcíonáře pfijal včera ministr národní obrany Machník, který se dal podrobně informovat o pracovním programu.

•

•

Státní galeríe; Plán státní galerie je již vypracován. Palác bude v sadě pi·i Badeniho třídě na Letné a ješ­ tě letos bude možno zadati zemní práce. Dal­ ší stavební akcí v Praze si žádá úprava nemoc­ ničního problému. Ministerstvo veřejných pra­ cí připravilo stavbu klinické nemocnice v Mo­ tole a jakmile ministerská rada schválí zvýše­ ní stavebního nákladu na tuto nemocnici v částce 134. miliony Kč. bude objednán defini­ tivní plán. Polovinu nákladu uhradí fond praž­ ské všeobecné nemocnice. V budově bude 1300 lužek v 9 kllnik:ách a 5 ústavech. Nedostatku lM;ek odpomi'tže také výstavba polikliniky na Karlově náměstí, která bude zahájena začát­ kem příštího roku.

Na pozemcích bývalé plynárny na Žižkově budou postaveny budovy pro vrchní soud, stát­ ní zastupitelství, státní soud civilní a ostatní soudy Velké Prahy, kromě toho pak budova pro zemské finanční ředitelství a jh1é finanční úřady. Přemístěním ředitelství se umožní re­ gulace náměstí Republiky.

CHR.IÍI\IU SV. VÍTA,

Od té doby, co národ pi'evzal dostavění i vy­ zdobení své nejpřednější svatyně, nechybělo nikdy těch, kdož pamatovali a pamatuji na po­ ti'eby spolku, jenž se o chrám sv. Víta stará již pi'es 70 let. Tak 1119žno zaznamenat, :;ic práv:ě · v těchto dnech se započalo s výzdobou jižní­ ho chrámového vchodu, ltterý byl již v době Karla IV. nazván "Zatou branou", a to podle mosaik:ového obrazu nad jejími ti"emi arká­ dami byl vytvofon již r. 1373. Obraz znázorfrnje Poslední soud. Když byl ještě architekt a dr. h. c. Kamil Hilbert navrhl architektonickou úpravu Zláté brány, dochází dnes k mosaiko­ vé výzdobě jejího vnitNm. Podle návrhu gra­ fika Karla Svoliňského bude na stěnách zla­ té brány vytvofon dvojí výjev. "Uki'ižování" a "Ráj", a to na náklad paní Marie Forstrové, která tím uctí památku svého chotě. Pak o­ všem bude potřebí ještě monuinentální mříže, kterou Jednota zamýšlí vyzdobiti kovanými znaky všech našich zemí. Tím by byl tento ú­ kol dokonale vyplněn, ale zatím se i tady hle­ dá mecenáš, jaký se našel pi'i výzdobě kaple brati'í Barto11ů, kde byla obdobná kovaná prá­ ce právě v tčchto dnech osa:;,cna.MNž téLo ka­ ple byla provedena podle návrhu l<arla Sl,ip­ la, profesora umčleckoprumyslové školy v Pra­ ze. Sem pak chybl dodal.i již jen lampu na věč­ né světlo a kaple brati'í Bartoúú bude zcela ho­ tova, nedojde-li ovšem .i ke zvláštnímu osvě­ tlovacímu zai'ízení jednotlivých kaplových mo­ saikových výjevú, které sem dodal prof. F Ky­ sela. Také veliké jižní okno našlo štědrého me­ cenáše v Pojišťovně hlavního města Prahy; jeho zasklívání podle návrhú profe<:ora M. Švabinského zjevně pokračuje. Celkový obraz bude obdobou mosaiky nad arkádami Zlaté brány, neboť znázorní rovněž Poslední soud, ovšem s mnohem větším počtem výjevů, z nichž nejzajímavější bude asi prúvod našich králu a královen k božímu trímu. Zasklívání prová­ dí sklenář Jil'ička a celkový náklad na ně pře­ sahuje 400.000 Kč. - Konečně se připravuje brzké dokončení náhrobku sv. Vojtěcha v hlav­ ní lodi novostavby, neboť jakmile bude letos v listopadu dodán třetinový model vítězného návrhu paní Marie Vobišové a architekta J. Štěpánka v sádře, bude ihned rozhodnuto o vy­ tvoření náhrobku ve i;:kutečné velikosti, aby mohl býti odevzdán svému účelu již roku 193&. to jest v 900 výročí pl'ivezení ostatkú světco':. vých z Polska. Architektura .náhrobku bude z kamene, figuránlí část z bronzu. Ovšem naj­ de-li se i v tomto pi'ípadě nový mecenáš. ... Žižkovu sošku Ilrinci lUichalovi Generální inspektor branné moci armádní generál Jan Syrový odjíždí v pátek 22. t. m. do Sinaje, aby se zúčastnil vojenských slavností, uspoí·ádaných na počest Jeho Královské Výso­ sosti prince Michala, který bude k svým 16. narozeninám jmenován poručíkem rumunské armády. Armádní generál Syrový, jehož do­ provází náčelník: štábu generálního inspektora plukovník g, št. Drkač a ma,jor g. št. Marek, odevzdá Jeho Královské Výsosti princi Micha- . lovi darem jezdeckou sošku Žižkovu.

.

*

*

O nový 1n·ažskývotlovo,l v Pojizeří.

Praha 23 i-íjna. Obranné sdružení zájemCll o spodní a prameně vody v Po,iixefl pozvalo včera pražské novináfo k projíždce pojizer­ ským krajem, v němž má být vybudován nový pražský vodovod. Vodovod má b;ýt pokračová­ ním káranského vodovodu a má být vybudován v oblasti od Dražic až k Bakovu. Voda se má jímat stejně jako u k:ťtranského vodovodu zá­ sobními í·ády se 192 jímacími studnami v dél­ ce 27 km. Nový vodovod má dodávat 1.000 n­ t,rú pramenité spodní vody za jednu vteřinu.

Novináhim podal o t.:::nn výklad vrch. i'. i11ž. K. Papoušek:. Občanstvo v místech v nicM má být nový vodovod vybudován má obavy, ~e čerpá­ 'ním tak velkého množství vody budou nhroženv vodní zájmy kraje a žádají, aby obec jim .cla,-. lá záruky, že nebudou tím· poškození. Občan­ VBrně se bude stavět budova krajského sou­ stvo se nestaví proti plánu praž~,k:é obce a pro­ du, v Bratislavě právnick:a fakulta Komenské­ tože jim obec jistě žádané záruky poskytne; ho university a universitní knihovna, p::;zději .neb:ucle patrně žádných větších pi'ekážek brz".' zemský úřad. · · · · · · ·' .. Mmu vyb~dováni nového vodovodu.

.

Ve středu, dne 10. listopadu 19~'1.

~

,;~ <I f

1

Řád Ennis, číslo 25.

Ctěná redakce Věstniku!

Bratry a sestry řádu Ennis upomínám a záro­ veň zvu do schůze na den 14. listopadu. Je to schůze výroční, proto dobrý člen by se jí měl súčastnítí a svoje členské povinnosti zapraviti. bne 7. účetní výbor porovnával řádové knihy a zároveň br. účetní jim dal jména všech, kteří jsou se svými povinnostmi pozadu a ti budou všichni ve výroční sehůzl čteni, po schůzí který rý se nevyrovná. budou suspendování, Proto se do schůze dostavte a svoje povinnosti vyrov­ nejte.

Zároveú, jestli bude příznívé počasí, náš kroužek Sborn ml~deže bude hráti divadlo. Tak zvu na to dtvndlo. PNjďte všíohní ten děj po­ slechnouti. Je to děj z doby převratu naší Re­ publíky československé. Začátek bude přesně v 7 hodin a po divadle bude tanečni zábava.

Vstupné bude mírné, proto přijd'te všichni a pozvěte i své sousedy. Ještě jednou přípomí­ nám: přljd'te na den 14. listopadu do Národní síně na divadlo, které sehraje náš divadelní kroužek Sboru mládeže. S pozdravem, John Hrabina. Řátl Fort Worth, číslo 154.

Ctěná redakce, bratř! a sestry!

Oznamuji vám, že řád Fort Worth čís. 154. bude konat svoji pravidelnou schůzi v neděli, dne 14. listopadu, ve 4 hodiny odpoledne. Tak se snažte všichni se dostavit, protože budeme míti důležíté jednání ohledně zábavy, kterou budeme pořádat 25. listopadu. Tak na shleda­ nou v neděli v Sokolovně.

A teď vám vypíšu něco o tom našem šicím kroužku. Pomalu nás stále přibývá. Sestry i ne­ sestry, pi•ijďte všechny mezi nás, nebude vás to nic stát a dobře se pobavíte každou středu o jedné hodině odpoledne, a jak dlouho se vám bude ehtět zůstat, třebas až do tmy. Minulou středu jsme měli pilnou práci. Byly třeba do Sokolovně záclonky na dvacet oken, a to každý víte, že li)ro jednu anebo dvě by to byla velká práce, tak jsme si vzpomělí, že koupíme látku a v kroužku se všechny dáme do práce a že hned budou hotovy, a tak jsme je udělaly. Já ráno jsem se sebrala a jela do města, kde jsem koupila 30 yardů látky a dovezla do síně. Jak­ mile jsme se všechny sešly, tak jsme se daly do práce. Jedny dělaly to a druhé ono a za chvíli byly nastřihané, ale času nám nezbylo je do­ dělat, tak některé musely vzit domů a je do­ dělat, aby už tam byly na čas, jak se zábava bude pořádat. Nyní už visí a hezky to vypadá.

Tak teď všechny budeme mít příležitost se po­ dívat, jak vypadají. Jak přijedete na zábavu ve středu večer dne 10. listopadu, při které nám bude vyhrávat Adolf a jeho hoši od Gold

- ------

8tl'ana 19.

VIST.NtX Chain, tak všichni známí z ckolí, zblízka 1 zdáli, snažte se nás navštívit a se pobavit. Všichni ví­ te, že Sokol je vždy ochoten na všechny strany vypomoct, když kdo chce a potřebuje pomoci, tak to je první za Sokolem, anebo za sokolský­ mi sestrami, protože každý ví, že ony jsou vždy ochotné vypomoct.

Katolický nový stánek se blíží ku dokončení.

Nebude to dlouho trvat a budou míti posvíce­ ní, tak to bude zase něco velikého pro Čechy ve Fort Worth.

Přátelé v okolí, kteří si přejete mladé vykr­ mené husy na Díkůvzdání, hlaste se u mne.

Tak už musím skočit. S pozravem na redak­ ci, všechny přátele a čtoucí zůstávám vaše do­ pisovatelka, Millie Polášek.

Lékař zaměnil pacienty.

Známý chirurg dr. Jakovljevič z Nového Sa­ du v Jugoslavii bude postaven před soud pro osudnou záměnu dvou pacientů. Před několika dny byl do tamní nemocnice dopraven stráž­ ník Štěpán Vračič, u kterého lékai· zjistil za­ uzlení střev. Musel být hned operován. Téhož dne však měl lékař provésti operaci hrtanu ji­ ného pacienta. Jakovljevič se nepodíval, koho mu přivezli na operační stůl a místo zauzle­ ní střev operoval strrážníkoví hrtan. Sotva zji­ stil omyl, rychle ránu zašil a během 24 hodin provedl druhou operaci střev. Bylo však již pozdě a nemocný zemřel. Úřady nařídily pitvu mrtvoly, aby se zjistila přesná příčina jeho smrti. - Před léty se stal podobný případ jed­ nomu vídeňskému lékařt, který nemocnému amputoval zdravou nohu.

O celistvost Palestiny.

V Palestině přepadly včera opět arabští te­ roristé některé odlehlé osady a policejní stráš­ nice. Anglická policie sestavlla seznam arab­ ských domů, které budou vyhozeny do po­ větří, jestliže se budou terrorístíeké činy opa­ kovat. - Velký Mufti je v Damašku a dostal telegram od mladých mohamedanů z Iraku, kteří slibují, že nedopustí, aby se židé zmocní­ li některé části Palestiny. "Za celistvost Pale­ stiny nasadíme svoje životy a z našich lebek utvoříme kolem 'ni ochrannou hráz," končí telegram. Za Velkým muřtím odjela do Syrie nyní také jeho rodina.

Manévry nad Saharou.

Francouzské letecké manévry se budou ko­ nat ve Francouzské západní Africe. Zúčastní se jich 80 letadel, která podniknou hromadný pře­ let Saharské pouště. Podobné letecké manévry se budou konat v Indočíně.

:Piccardova hťo:zba Polákum.

Krakovský list "IKC" oznamuje: Profesor Piccard prohlásil, že organísátoří polského le­ tu do stratosféry neprávem použili jeho plá­ nů vypracovaných před dvěma lety. A bude­ li jejích let skutečně proveden podle jeho plá­ nů, že udělá z toho mezinárodní skandál. Po­ láci skutečně vyjednávali jednu dobu s profe­ sorem Piccardem aby podnikl let do stratosféry polským balonem. Pl'i té přílešítostt jim Pic­ card pi'edložil podrobné plány. Teď hodlají tento let podníknoutl Poláci sami. Profesor Piccard nemůže zatím sehnati tří miliony řran­ ků na uskutečnění svého letu. Jedna britská firma, vyrábějící hořčicí, chtěla let financo­ vat s podmínkou, že bude vysílat radiem, že 'Ieti bezpečně proto, že jídá bifteky s hořčicí oné firmy.

Pomník "bábušce''.

Na malém hi·bitúvku ve Chvalech za Prahou je hrob známé ruské sociální revolucionái·ky Jekatěriny Breško-Breškovské, jež byla zvána "bábuškou ruské revoluce". Po bolševické re­ voluci opustila Rusko a dožila svftj vysoký věk v Československu. Na jejím hrobě ve Chva­ lech bude nyní zi'ízen pomník, na nějž pi·ispě­ je též město Praha.

~~~~~~~-

Válk a zdražila vejce.

Některé evropské státy hradily nedostatek vajec dovozem z ciziny, hl11,vně z Číny. Nyni v dťlsledku čínsko japonské války byl dovoz čín­ ských vajec skoro úplně zastaven. Následky se již projevily v Anglii, kde ceny vajec v po­ slední době značně stouply, a stoupnutí cen vajec se nyní čeká i v Německu. Anglie proza­ tím nalezla nový zdroj v Bulharsku.

Lýžařské výlety na točně. čtyři Rusové, kteří přezimuji na ledové kře na severní točně, oznamují radiotelegraficky, že jejich kra, na niž rozbili tábor, urazila již plných 80 mil jižním směrem. Teplota je 17 stupňů pod nulou. Moře je pokryto obrovský­ mi ledovými poli, mezi nimiž se prostírají pro­ hlubně. členové výpravy podnikli několik vý­ letů na lyžích a pronikli několikrát až 20 km daleko od tábora. ~~~~~~~~ Při výbuchu sta. hektolitrů lihu pol>ořeno půl lihovaru. v· maďarském městě Kelebil bylo včera o- , byvatelstvo vyděšeno hromovým výbuchem a nad místem, kde stoji lihovar, spatřili chodci sloup dýmu a prachu. V zápětí se snesl v oko­ li dešť kameni a cihel. V místním lihovaru vybuchla. obrovská nádrž se 100 hektolitry li­ hu. Trosky budov vzplanuly obrovským požá­

rem.

------·--·-

Oposiční Podkarpatoruská.

Nejsilnější letectvo bude mít ltalie. I •;•·-"""!"''Povzdech radikálního autonomiItalská vláda vydala včera zásty podkarpatoruského, jemuž kaž- kon, že k letectvu budou odváděni dá autonomie bude malým dárkem všichni branci ,ktei·í se hodi za pi­ "pražské vlády": loty, mechaniky,a radiotelegrafisty.

Pokarpatoruskou zemí vládl ho- Italské továrny vyrábějí už tolik le­ spodái\ který všechno r'ozsypal. Pi'es tadel, že pro ně .neni dost letcťi. Do­ československý mluvíci film je jedna z nejúspěšnějších to bylo již nutno zemi dáti autono- brovolníkú, ktei'í se sami k letect­ filmových veseloher československé produkce a hlavní úlohu v mií, kLerou ohraničil mezník. Pro- ví hlásí, je málo. Italské letectvo ní hraje osvědčená herečka Antonie Nedošínská. Hraje Kateflnu, tože finanční stránka autonomie je pociťuje už nedostatek vycvičených která po svem ovdovění chopi se obchodu s rybami, ale hospodái·­ velmi dťHežitá, nemeškala Praha pHotů. Velmi k tomu přispěly ovšem ská krise přivede ji k bankrotu. Najednou jako v pohádce dostane poslat do Užhorodu posti'ihovače. ztráty italského letectva ve Špa­ se ji dědictví z Ameriky, pak ale přijde zpráva, že ta Kateřina Obojí bylo dťtl-ežité, aby zeměpán nělsku. pravou dědičkou není 1 že se dopustila podvodu, úřady ji uvrhnou pi'íliš nehrabal, tu však je nutno ----o-do žaláře. Jak se sama ze žaláře vyseká, se nasmějete. Přijďte se přesmyčce dáti spr:í.vný výklad, že Britský pěšák půjde tlo pole jen s pobavit touto skvělou veselohrou, zapomenete na své starosti. hrabání, o němž je tu i'eč, vztahu16 kilogramy výzbroje. je se na hrabání v právech a nikoVedení britské armády snížilo váWHARTON - Rio Th.ea.tre, v pátek 12. listopadu, první předsta­ liv ve statcích pozemských. hu polní výzbroje pěšáka na necevení o 6 hodinách večer.

• • lých šestnáct kilogramů. Pěchota Citronová šťáva jest velmi zdra- niusí být ve válce připravena na ROSENBERG - v 'neděli a. v pondělí, 14. a 15. listopadu, odpo­ vá proti chi'ipce. S vodou jest osvě- rychlý pohyb. Za světové války vá~ ledne i večer. žujícím nápojem. Při bolení hlavy se žila "plná polní" anglického pěšá• plátky citronu položí se na šátek a ka 36 kg, po válce byla snížena na FLATONIA - v úterý 16. listopadu, pouze jedno pfodstave1ú o. ovine se jim hlava. červené popras- 25 kg. Nyní si do pole ponese anglic­ 7 :30 hodinách večer. kané ruce se hojí citronovou šťá- ký pěšák jen to nejnutnější. Všecko vou s glycerinem. Mdlá pleť poti'e- ostatní povezou za ním vozotajové.

WEST - ve středu a. ve čtvrtek, 17. a 18. list. odpoledne i večer. ná citronovou šťávou se osvěží. ~ Skvrny inkoustové se dobře čistí ciStatistika pouličních nehod tvrdí, SEALY - v pátek 19. listopadu, první představení o 6:30 večer. tronem. Také zrezavělá kamna a že neukojený hlad bývá často pří~' rámy. Citronová šťáva nosem srka- činou automobilových neštěstí. O Q11Ml91M.~"'91Kl1l,llll0\\..,..U._..\>Wlll~>~~1~«1-.•,._t.._,1_..._._..,.,..., •._.,....u.,.u~~ ná se doporučuje proti rýmě. :utojeni !iznl ani nemluvě. ~ 0-"-0-0-0-"-0-·-0

0-·-0-0-0-0--0-"-"_.,_,,_,,_,,.•:•

Zlatá Kate vin • ' =======~=======

.

SEM už třetí den doma. Procházím se po za­ hradě. Po obědě spím. čtu noviny. Hraji si s Ervínovými dětmi. A přemýšlím o své ženě.

Kdyaí a není tomu tak dávno, rok před svou svatbou - chodíval jsem večer kolem pražského činžáku, v němž Klára bydlila. Měla svů] pokoj hodně vysoko. Ve čtvrtém poschodí.

Chodil jsem po chodníku sem a tam a hlídal její stín na okně. Váhal jsem: Ještě by nebylo poz­ dě k návštěvě. Mám, nemám? Nešel jsem. Ai!. zítra, Kdybych pfíšel dnes, nedovolila by mi, abych ji viděl zltra. Taková tehdy byla. Hlídal jsem raději její stín. To byla doba! Tenkrát jsem Klúi'e sliboval: "Počkej, až po prvé poje­ deš se nmou do Starkova!" "Počkej, až ... " Bože, my se nemáme nač těšit, v tomto vě­ zí! My se zase musíme na něco těšit. Co pak se člověk má nač těšit jen tak dlouho, dokud je chudý jako vandrák? Už nejsem chudý, mohu jet k moři. Před lety, když jsem hledal zaměst­ nání, jsme si řikávalí: "Jednou spolu pojede­ me k moří." Myslím, že jsme tomu ani nevěřili.

Dnes je to pravda. Málem bych řekl: na neště­ stí pravda! Na neštěstí? Krásný nesmysl!

Jdu zase po schodech. Před dům. Na staré místo. Co bych byl bez Kláry? Měla by má prá­ ce jakýkoliv smysl? A má teď smysl, když .....

Ne, tohle raději nebudu domýšlet!

J

Z mého zadumání mě vytrhlo leknutí. Po druhém chodníku šel stavitel Tomek, spolužák z reálky. Nenávidíme se. Všichni zdejší židé ho nenávidí a bojí se ho. K vůlí němu jsem nepří­ jel na abiturientský sjezd. Mluví-li se židem, mhouří jedno oko. Takhle: já rozumím tvým kšeřtům, žídáčku! A fiká: '"l'chak echo?" Byl bych před ním spěšně utekl zp:itk:y do chodby, kdyby ...

Tomek nešel sám. Vedle něho kráčela štíhlá, vysoká dvířka s širokým slaměným klobou­ kem na hlavě. Sevřelo se mi srdce, jedva jsem ji poznal. Byla to má plavovláska, s níž jsem na pouti kupoval planety. A' tak teď křehkými krůčky procházela tetelícím se světlem, vy­ kouzlila mi před očima totéž neskutečné vý­ sluní, v němž jsem se octl cestou domů. Přišel jsem z šera - a spatřil ji. Míjela mě. Hleděla k zemi. Sotva pohybovala pažemi. Měla nyní ji­ né šaty, bílé s velikými květy. Pohnul jsem se - a šel za ní oslnivou závratí jako už jeden­ krát.

Uslyšeli mé kroky a obrátili se.

"A hleďme, Adler! Přijel jsi domů na ná­ vštěvu?"

Tomek zapomněl hned na uvítanou přimhou­ řit oko. Teprve, když mí podával ruku, uvědo­ mil jsem si, co jsem provedl. Nebylo však již O DRUHÝ PRŮPLAV DO RUDÉHO MOitE.

Rudé moře se rozděluje u sinajského polo­ ostrova ve dva zálivy. Jeden vede k Suezu a pokračuje suezským pruplavem, druhý končí u přístavu Akaba. Je to chudobné a ubohé mě­ stečko a docela zaostalý přlstav, ale právě v poslední době došlo o toto místo k sporu mezi Hedžsem a Transjordanií, mezi králem !bu El Sandem a brit. vládou. Král Hedžasu poža­ duje na britské vládě, která obsadila přístav i město, jeho navrácení. Praví, že mu toto úze­ mí patří právem dobyvatele, neboť je vybo­ joval r. 1924 na starém králi Husseínoví. úze­ mí je prý pro Hedžas naprostou nezbytností, poněvadž železniční stanice Maan leží právě na cestě z Damašku do Mediny, jíž chodí všich­ ni zbožni poutníci mohamedánští.

Anglie odmítá vydati jak Akabu, tak i Maan a prohlašuje, že toto území patři k 'I'ransjor­ danii, nad níž vládne Anglie [ako nad man­ dátovým územím. Tento mandát, tak prohla­ šuje Anglie byl jí svěřen Společností národu a Anglie nemůže sama na teto skutečnosti nic měnit. Ostatně tím se Anglie ani netají, ne­ chce ani na tom nic měnit. Aakba je dúležitým strategickým bodem, stfížiclrn cestu do In­ die sem se mohou uchýliti v případě války an­ glické lodi. Pro 'I'ransjordaníl pak znamená tento přístav diUežitý přlstup k moi·L Když byly po světové válce vytvofony četné nové státy v této části světa, nebyla zde hra-

Ve středu, dne 10. listopadu 1937.

VilSTNÍK

Strana 20.

Třetí den doma Egon Hostovský. možno cokoliv napravit. Ostatně [sem po tom ani netoužil.

"Ano, na návštěvu jsem pi'ijel. Jak se ti da­ fi '?"

Dívka zvedla překvapeně obočí. Poznala mě.

A najednou se příhodíío neuvěřitelně mnoho věci. Tomek sešpulil ústa a řekl jakousi drzost.

Možná, že tuto: "Už jsi jistě při nejmenším ře­ ditelem! Opravdu ještě ne? Neříkej!" Cuklo mi tvářemi, ale zůstal jsem klidný a odzbrojil ho tím, že jsem po něm chápavě přímhouříl o­ ko a právě tak jako on potřásl hlavou: dosud sršíš svou starou vtipností, drahoušku? Při tom jsem přes jeho rameno hleděl na dívku. V je­ jích vlasech, jež splývaly zpod klobouku, zle­ hýnka se houpal vánek. Naklonila maličko hla­ vu k rameni, postoupila trochu blíže a čekala.

A nyní jsem ho spatřil, ačkoli jsem se od ní a­ ni na okamžik neodvrátil. Našeho Jindl'icha. Šel zvolna kolem, s malým kufříkem v ztuhlé pravici, s kabátem nedbale přehozeným přes rameno, prostovlasý, rozcuchaný. Nic se ve mně nehnulo. A ani on nedal najevo, že mě vi­ dí. V ledabylém oblouku se nám vyhnul. A so­ tva nás minul, přihodila se nová podivuhodná událost těchto magických okamžiků, jež změ­ nily všechen můj další život. Dívčin světlý po­ hled mi dával jakési úsměvné znamení. Naráz jsem je poznal, vryl jsem se očima do jejího prchavého přislíbu, a jak jsem se po něm hla­ dově celou bytostí naklonil, ztratil jsem rovno­ váhu. Šílené a sladké pokušení zrady mě k so­ bě nadobro strhlo. V té chvíli jsem nepochybně stál zády k otcovskému domu.

"Vy se snad už dokonce znáte?"

"Neznáme, ale viděli jsme se v neděli. Kupo­ vali jsme si na pouti planety."

"Tak tedy laskavě dovolte: pan Emil Adler, můj spolužák - má sestřenice Helena Lexová.

Je.u nás na letním bytě. Vlasy prý nemá od­ barveny, že si je tak prohlížíš!"

Podali jsme si ruce. Měla malou, úzkou dlaň.

Tomek stál rozkročmo na okraji chodníku a přešlapoval s nohy na· nohu. Dával mi všemož­ ně na [eve, že se nudí.

"Co bys nám ještě řekl, Adlere? (Sáhl dvě­ ma prsty na zívající ůsta.) Vrátíš se zase odtud rovnou do Prahy?"

"Chci jet za hranice."

"Za hranice?" zeptala se nadšeně dívka. On nemohl rozumět tónu její otázky, nic nevěděl o

tom, co stálo v mé planetě, on k mé nesmírné radosti nám už ani dost málo nemohl rozumět.

Ještě se zeptala: "A pojedete daleko?"

Daleko - pochopte - , toto důrazně prone­ sené slovo znamenalo pro nás dva cosi jako známý zemědíl.

"Hodně daleko!"

Chápavě pohnula obočím. Hodně da.leko'ť To znamenalo jako v tajemné mluvě děti již do­ cela blízké určeni niista. Najednou jsme se shodli. Zašifrovanými slovy i pohledy. Vše mi bylo jasné. I to, že on nám pi'ekáží a že ona se ho chce zbavit. Zamračila se na sebe: "Zapomněla jsem se zastavit u paní Marty, tvá maminka mě o to pro;;ila, má k vám dnes pl'ijít na večei'i!"

"No, co se stalo? Zastavíš se u ní za chvíli, až se budeme vracet domiL" "Mohla bych zase zapomenout a potom se mi nechce jít znovu Dvorskou ulicí. Prosím tě, buď tak laskav, .zaskoč tam teď za mne, po­ čkám zde na tebe."

"Ale, Heleno, nechápu ... " Úpěnlivě zaprosila: "Buď tak dobrý!"

Zdálo se mi, že se nyní clo jeho těkavého po­ hledu vkradlo slabé podezření. Začínal cosi tu­ šiti? Nebylo by divu!

"Znáš tyhle rozmary, Adlere? Ach ovšem, ty ano, jsi přece ženat! (Zmínil se o tom náhodou nebo úmyslně? Ať tak či onak, nevhodná pi'i­ pomínka!) Nic naplat, dámám nutno vyhovět, omluvte mě tedy, dětičky, na tl'i minuty!"

Stáli jsme sami proti sobě. Bylo mi něčeho líto. Jak:o by mi vyčítala: "Ztratil .iste se mi na náměstí!"

Spolkl jsem slinu.

"Ale hledal jsem vás!"

Usmáli jsme se na sebe. Zvrátila poněkud hlavu dozadu, aby na mne lépe viděla. Trošlrn jsem se zajíkal, když jsem s ní mluvil.

"Zůstanete ve Starkově dlouho?"

"Zůstanu tady ... " Nedopověděla. Ještě jed.en plachý okamžik se rozmýšlela. Pak přistoupila docela blízko ke mně. Ucítil jsem povědomou vúni. Zpola si za­ kryla dlaní ústa a zašeptala otázku, jenž mně ohromila: "Směla bych se s vámi zítra sejít a poprosit vás o něco?"

"Ale ... ovšem ... jistě velmi rád .... !

"Vy jedete za hranice a Podívejte se, nemohu vám teď všechno říci, ale budu vás če­ kat zítra ve čtyři hodiny odpoledne na námě­ .stí u kostela, ano?"

Rozmanitosti.

hnané, poněvadž lidem, znajícím poměry, ne­ ní známo, že by zde železnice kdy jezdila.

nice přesně stanovena. V Transjordanii pano­ val emir Abdallah a v Hedžasu starý král Hus­ sein. Anglie se domnívala, že dohoda mezi ni­ mi bude snadná, neboť tu šlo o syna a otce.

Když však Ibn El Saud vypudil krále Husseina, nastala podstatná změna v situaci. Angile za­ bránila obsazení Akaby a Maanu a prohlásila, že. toto území patři k Transjordanii.

Po třináct let mlčel Ibn El Saud a nenamítal ničeho proti britskému stanovisku. Anglie ob­ čas se zabývala plánem - hodně obtížným a ne právě snadno proveditelným, vybudovati z tohoto zálivu nový průplav směrem do Středo­ zemního moře, vycházejícím právě z Akaby. Je­ stliže nyní vznáší Hedžas požadavky na vydá­ ni tohoto území, je Anglie přesvědčena, že je Ibn El Saud vykonavatelem jen cizí vůle a že je podporován zahraničními našeptávači, kte­ ří se snaží ze v.šech sil zpusobiti Anglii v ori­ entě veliké potíže. Púsobení těchto zahranič­ ních sil lze pozorovat i na jiných místech roz­ s:ihlé britské (ostatně také francouzské) ko­ loniální a mandátové državy.

Anglie nevydá přístav, který považuje za strategicky mimořádně významný. Nevydá ani Maan, o němž nutno říci, že jeho označení ja­ ko dť.Uežitáželezniční stanice je poněkud pře-

Arabové zbili královnu. , Zvyk volby královny krásy pronikl již i do Orientu. Nyní uspořádali velkou soutěž krásy také ředitel Casina v Bejrutu v Syrii. Pozval viíechny místní krasavice a Již několik hodin před zahájerum volby byla všechna místa v kasinu obsazena zvědavými Araby. Každý A­ rab chtěl zasedat v soudcovském sboru. Proto bylo rozhodnuto ,aby královna byla zvolena všeobecným hlasováním. Do soutěže se přihlá­ sily skoro všechny bejrutské dívky, až na mo­ hamedánky, kterým konm zakazuje odhaliti obličej. Volba musila býti rozdělena na několik částí, neboť všechny kandidátky se ani neveš­ ly na podium. Ale hned při první vylučovací soutěži vypukla vřava. Muži se rozdělili na ně­ kolik táb::irú, z nichž každý se ki'ikem snažil prosaditi volbu své vyvolené. Nělrnlil{ mužů vyzvedl·o na ramenou dívku v černých šatech a prohlásili ji královnou krásy. To se neEbilo těm, kteří hlasovali pro děvče "v m :drón".

Strhli jim černou dívku s ramen a začali ji mlátit. Přivrženci "černé'' znse zbili "mndrou" a ostatní soudcové se vrhli na zbylé k·onknr·ent­ ky. Pl'ispěchavší policie jen s námahou vysvo­ bodila potlučené adeptky královského titulu.

Zafizení sál~1 bylo zničeno a ředitel Casina ne­ chce o volbě arabské krá1ovny krásy až ani slyšet. . . . . . ·-. -· .

.

i

I

Ve středu, dne 10. listopadu 1987.

VĚSTNÍK. KÁMEN Plt01'I U~NIVOSTI.

ZÁCPA!

l 1 t

Když se cítíte zemdleným, těžko­ pádným, mrzutým, lhostejným, vyče1·­ paným, věnujte pozornost varování "Přírody". Vaše zažjvací soustava může býti ucpána otravnými odpadky.

Tak proč nedoti DRA. PETltA

HO BOKO

příležitost pomoci vám, právě tak ja­ ko pomohlo během posledních pěti generací tisícům jiných, kteřf trpěli obyčejnými nastuzeními, rrervosou, nezáživností, zácpou a zkaženým ža­ ludkem následkem chybného vyměšo­

vání? Casem vyzkoušený rodinný léčivý prostředek, oživuje žaludeční činnost pravidluje stolici - po­ mámá a urychluje trávení-a pomá­ há zvyšovati chuť k jídlu, vyměšo­ váním otravných nečistot ze zažívací soustavy.

Trpíte-li špatným zažíváním nebo zácpou, vyplňte dolejší kupon a opatř­ te si ještě dnes láhev Dra. PP-tra Hoboko!

8

Dra. Petra Léčivý Ole.;; Liniment přinesl rozhodnou úlevu tisícům trpí­

cích revmatickými a neuralgickými bolestmi, bolením zad ,obyčejným ho­ lením hlavy, ztrnulými a bolavými svaly, ránami, odřeninami, namoženi· nami. Domácí léčivý prostředek po

_

více nežli 50 roků. Jest konejšivý.

...........

Dodávány __..V Kanadě.....___ Zvláštní

Beze

Nabídka-Objednejte

m_ ú získáva_t přátele. ~an ~oplt~~-11~ k_án:wn. ~úm n~~~n ten ~h!áni :iý se stal tun novym získaným prr- p10t1 lenosti. Tak Jsem na učmky Pan Korynta byl člověk pověr··' telem paní Koryntové. . zvědav.

---o--·-čivý. Nie, že by snad véfíl nu étyř-: Pcvéra drahokamu počala ucm- "Copak to, pane hostinský, že zde lístky, to víme ze zkušenosti že čtvř- kovat, Byla šťastna a dostávala I dnes nehraje hudba?" - "Ale dar­ lístek neptlnesl nikomu v naši l'c- . dárky. A protože měla šestiměsíční: mo by se člověk zlobil. Objednal publíce štěstí. Nevěrll ani nu lcmi- důvod k rozvodu s panem Koryn- · jsem si kvarteto, a oni mi přišli Je­ níky a fú1·y sena, ani na třeti ;;a- tou, vzala si pana Poplužného, pen- nom čtyh - tak jsem je vyhodil!" pálení cigarety, to ne. Pan Korynta sístu a bývalého radu. Ale jen na . . * věříl na drahokamy. Už v mlúdi se ;All roku. Po půl roce byla vdovou Host zděšeně volá sklepníka: "Papokoušel rozpustit perlu v octě [a- s pensí 3.000 Kč měsíčně. Potom ne vrchní. podívejte se - takové ko královna Kleopatru, ale nepoved- někdo řekne že nevěří na pověru krásné švestkové knedlíky a jako lo se mu to. Perla byla Iaklonecká. drahokamů, ' naschvál: v másle plave moucha!"

Potem sbíral kdejaký kámen, stuV .1 ik . ·t . d· Sklepník se podívá: "Pi'edně, pa1 . . a 1u-ysta 1 cgra f"·11, , rumu • Je . mr t va, . za 1 og1i doval mmera kt . a1 a..Jsou . o pou . 11e oz o-. ne, nep .1 ave, pro t oze .

PY, • el'e ne111aJ1 am vyznamu am t . t o nen1· moue 1a, ny'b rz• s•tě 11 i poznal, ktery. ma. sous t a vu szsteAl ,, d .

K · t . c ru 1e, 1 1 1. . . pam oryn , · t·o nem· ma.; · ·1o, ny'b rz• rečnou, ktery. kosoctverecnou a na- v. 1vu. , d eťl1' pnpa b . k· .1 . • ·ove .... ce a za t•re.,1 1 1 konec vše vyhodil - když mu doma- mne onu a ye si oupi mesic- margarin." cí h11ozil vystěhováním, že se dclejš~ par.taji prohýbá pod tíhou sbírek strop. Ale svému koníčku zustal vě­ ~-----------~-- -----~ ren. Začalo to s granáty a amety­ sty a skončilo to šestiměsíčním ža­ lái·em pro ukradení brilantii. V no- i v v~1:á~h stálo, že se stal obětí své vas~e. ; Naproti tomu paní Koryntová ne- : byla vůbec pověrčivá, ale měla tak: i'íkajíc v životě pech. Na co sáhla,' všechno skončilo tragicky. Už v i mládí se s ní kočárek rozjel z Rieg-·· rových sadů dolít k Fochovce a po­ razil strážníka. Ve škole jí učení: mohou obdržati bez otálení visa ke vůbec nešlo a tak pl'i VS! vrozené in­ vstupu do S. S.1 ovšem, majf-li řádně teligenci a pi'ání rodiči\ mít studo­ vyhotovené afidavity a nezbytné ces­ vanou dceru, maturovala ve čtvr­ tovní dokumenty. Ti, kteří mají Hapag­ té obecné. A v manželství. 'Řekněte , Lloyd lístky, jsou ujištěni veškerým - bylo to nějaké manželství s pa-· možným přispěním od naší zkušené nem Koryntou? Ten měl radě.ii ka­ organisace zde i za mořem. meny a jeho srdce k její lásce zf1stalo také kamenné. ill Bylo to čirou náhodou, že nalez- · la v p:,známkách pana Korynty na­ Pro rychlé jednání přihlaste se u kteréhokoliv uku · o pověi'e drahokamíi. Tehdy opr~vněného zástupce neb okamžitě odnesla do zastavárny o-: pálový prsten, který nemohla ni- ' kde prodat, protože opál prý pí'iná-. llAMIUl.G·AMEll'l!A.?d !LINE ší slzy. A zástavní lístek prcdala. '. ~ NORTH ?i LLOYD Protože zjistila, že měsíční kámf'n pro lidi narozené v únoru je tyrkys, 515 Cotton Ex1:ltange Blclg.,Houston, Tex. koupila sl prstýnek s tyrkysem. To je kámen, který podle staré pověry ... ~~.....,.... ......~ ............. . ~ ~-~·" 1 i

Může Býti Často Zaviněna Nesprá vným Vyměšováním.

I

Strana I!.

Cla.

Dnes I

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. D811-34, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Prosím pošlete mně následující zkušebný lék, poštou vyplaceně. $1.00 za jednu dostatečnou (14 uncovou), $1.20 velikosti zkušební láhev Dra. Petra Hohoko. $1.00 za Jvě pravidelné (3% un­ cové) 60c láhve Dra Petra Léčivého Oleje Linimentu. $2.00 za jednu zkušební láhev Dra. Petra HoLoko a dvě láhve Dra Petra Léčivého Oleje Linimantn.

.... .....

ŠTÍ

i

(I

j

:fi!.

!

SEIM

...............

n

n n ,I

Prosím pošlete léky na dobírku •

.. Jméno

.

Adresa Poštovní Úřadovna

1 .

Dík za uzdravení. .

Jeden Číúan, který byl na smrt nemocen a neočekávaně se uzdra­ vil, vyjádřil svoje díky v novinách lékářům takto: "Byl jsem nemocen. Zavolal jsem dra Yan-Sena. Snědl jsem všechny jeho léky, ale bylo mně ještě hůř.

I zavolal jsem dra Hang-Konga. U­ žil jsem i jeho všechny léky, ale můj stav se nezlepšil. Cítě, že se blíží moje poslední hodina. zavolal jsem slavného specialistu dra HongTsi-Yu. Měl však napilno a nemohl · mne ten den navštívit. Ani pi:'íští, ani třetí den. Zatím jsem se úplně 'Uzdravil. Musím proto veřejně pro­ hlásit, že dr. Hong-Tsi-Yu je zna­ menitý lékař, opravdu slavný Ié..kař!'' - "L'Humour", Pařiž.

I

A "FIND" .AT THE

PRICE

I

.

t~ ,

"""''''lNW""Wťi;,'W"'""""l

ill

.......

BROWN-FORMAN DISTILLERY

co., LOUISVILLE, KY.

A BROWN-FORMAN /211.,/Jw Pl.ODUCt----

<,

ltrana. 22.

Vf:STNÍ:K

C. H. CHERNOSKÝ

PRAvNíK Vyftzuje veškeré soudní záležitosti. Úřadovna: 821 Bankers Mortgage Building, přes ulici naproti Kress budově.

HOUSTON, TEXAS. SPRÁVNĚ VYKONANA POHŘEBNí SLUŽBA. V hodině. žalu zarmoucení nalez-

KRÁSNÉ RUCE HVĚZDY. Filmový atedier skrývá mnohá tajemství ,jež Jen čirou náhodou se I

dostávají ven za zdi studia.

Ta­ kovým tajemstvím jsou metody re­ žisérů, jimiž způsobují, že film se líbí a že přiriáši žádoucí- obrat fi­ nanční. Stává se, že některá herečka. Je. do filmu "jako ušítá": má krásný, nadto ještě fotogenický obličej .ookonaíou postavu, ale její hlas je kamenem úrazu: zní jako

Edward Pace pohřebni ústav starý hrnec. Režisér je" v koncích; pohotový k sympatickému vyřize- 1 ale to j~1: mysl~te.,Dovede s.i vš.ak ni nezbyt:aých jednotlivosti a k . pomoci. přivede si dívku s krásným vypraveni dojemného pohřbu. hlasem, jež zapěje potřebné arie, Levné ceny jsou naši zásadou. , zatím co krásná herečka jen otví­ p rá. ~~ta, aby obecenstvo nepřišlo 0 Pohřební řiditel. ilusi. Člen S.P.J.S.T. - Telefon 3606.

Režiséři filmů však potřebuji ta­ kovéto "náhražky' také pro detaily TEMPLE, TEXAS. snímků. Stane se, že herečka se ho­ di pro film krásnou postavou, pro­ filem i skřivánčím níáskem, ale ne­ FRONT má na př. hezké nohy. Pak si musí Česká Jídelna, Restaurace režlsér zavolat dívku, jež ·má krás­ a Pivnice né nožky, a ta prostě hrdinku filmu 714 PRESTON AVENUE při detailních snímcích vystřídá.

HOUSTON, TEXAS Obratný režisér a ostatní jeho spo­ Jos. Košut, majitel. 'upracovnioí při výrobě filmu se po­ Telefon: Beacon 31'134. starají se .liž o to, aby to diváci nePravldflná jídla a luněe.

7.pozorovali. '110 je tajemství výro­ NeJlepši soudkové a láhvové pi­ vo, různé druhy vína a doutníky. by.

Mluvíme česky.

Stalo se ,že jeden ministerský ú­ Hoboko stále na skladě. ředník ze sousedního státu se za­ Zvláštni stoly pro rodiny. miloval do herečky z filmu jen pro­ to, že měla krásné ruce. Posílal jí tak dlouho dary, až se mu podařilo seznámit se s ni. Po první schůzce • • • však byl rozčarován, protože herečČeský Lékař a Operatér ka měla ruce neforemné a on se 711 Medical Arts Building ořece zamiloval do krásných, něžHOVSTON, TEXAS. ných 'ruček z filmu . . .

Telefon úřadovny: Preston 2553 • . .

Telefon residence: Lehigh 9745 Zasel tedy do _ateli~ru známe filmové společnosti a patral tam, jak je to možné. Dověděl se že režisér použil při natáčení detailů filmu oblíbeného triku a dostal · i adresu Oči, Uši, Nos a Hrdlo dívky, již ty krásné ručky patřily.

Příprava Brýlí Úřední hodiny 2:00-6:00 -odpoledne Byla to jedna z .nezčíslnýeh půvab­ FIRST NATIONAL BANK BLDG, ných prodavaček z cukrářského ob­ chodu na hlavní třídě. Ta za malý Rosenberg, Texas honorář doplňovala krásu hlavních HEFNER BLDG představitelek ve filmech.

El Campo, Texas V neděli ráno od 9:00 do 12:00 SkončHo to šťastně jako ve fil­ mu - sňatkem. Svědky na svatbě lL v · byli režisér a operatér onoho filmu, na němž novomanžela zaujaly krás- ' né ruce, jež film příěaroval jiné Wl!!ST, TEXAS. ženě.

--o-:Pozemkový obchod - Abstrakty.

Podívejte se na ty svaly na ruce!

Půjčky - N_otái'ství.

S těmi dovedu zastaviti jedoucí Máme spojeni v celém státě, vlak." - "No, tak lhát jsem ještě DR. rnoMAs N. n~~LANEY nikoho neslyšel." - "Také nelžu. Jsem strojvedoucí."

OČNÍ LÉKAŘ Brýle správně ptlpravené.

O~s dle úmluvy. Úřadovna 3248 - Res. 2687 v, 513-15 Professional Bldg.

D(;)U

s!

ED WA R O

I A CE!:

Ve středu, dne 10. listopadu 1937.

Taroky - $1.35 -Věstník, West, Texas. ··-·

· ·- · ···

· · · · · · ·· -- - --··· - · ····· · · · · · ·····- · · · · · · ····-- · · · Nejlepší rada pro podzim a zimu:

Užívejte TRINEROVU ANGELIKU! Zbaví vás žaludečních potíží. Ve všech lékárnách. '!'!

...• ~""""~

"'!!

-. ~---~

"!'"

~~..-

.,.,..,...,....,,...,. __..,__ .,. __

____ """"""=

1

c

te zdravi Vašeho Dítěte!

Nedopusťte, aby nachlazení a ka­ šel byly pro něj počátkem vážného onemocnění!

Severův

RED

DR KAR J HOLLUB

"!'"

BALSÁ PROTI KAŠLI tak LAHODNY PŮSOBIVÝ jest po více jak půlstoletí ochranou dětí i dospělých před útoky nachlazení, chrapotu a kašle. Do­ staňte si láhev DNES - HNED TEĎ! Mějte jej po ruce a budete nám vděčni.

Lékárník Váš jej má anebo objednejte přhno.

Každodenní vyplachování hrdla Severvoým ANTISEPSOLEM chrání před zárodky nachla­ zení. Cena 50c a 35c.

1

DR.- -C. GREER

wrvenk. a & vanzura I

,,~;,,,;· lil·~ ..

.

.. z:-.;>· ....

~"~~t~\ ~~?~~~~ DO či.S\lOSlO'IENSl~ Parntlt'i 1 ~ew '(oAu:

\'lOP~ • • • • • · 2.1. ustopodu "f 0\l\( • · · · 2.. prosince

,BURG • • • •

Vlastní výroba

PAPUCI!

TEMPLE. TEXAS

.,

GEORGE E. KACÍŘ

z valašsko-kloboucké houně s ko­

ženými podešvemi a nízkými gu­ movými podpatky: PRAvNíK Ženské nízké, černé aneb Vyřizuje veškeré soudní a právní barevné $1.85 záležitosti, abstrakty, poslední Mužské n.ízké, černé, do ville, atd. čísla 10, $2:00 WEST, Telefon 146, TEXAS Mužské vysoké, černé šněrovací do čísla 10, $2.65 ženské vysoké, černé šněrovací $2.50 Hra tarok-O, nejlcpšl Jakosti. ny.

Větši čísla o 25c více.

Dl za $1.35, poštou vyplaceně. Ob­ Poštou vyplaceně. lednávky adresujte na: OechosloJOSEF HRADIL,

£UR.OP~ • • • • • • •1ohllk

,,u ,

11,,m•""~"

.(dl)

Seat,, 'l'eX111$..

• \oo! "'"''''

odWd \od•I•

clo Prah'i bei přeseclánl. 'iýborné ie\é1ni1:.nt spoienl i \-lambur\tu.

'l

938

Of\C!ÁUI{ soKOl.Sllt 'JipaAvY DO f1U,,tl1

\od~ £ U Wt O P A \ \. \(vMna • 4. čel"l'na • 22, června

Ir1formace kterýlwli'll

agetit nebo

TAROKY!

,a. weat. Tem.

9. prosince 16. Prosince

•

Bl.MBUB0-1.MERICAN LINE

IOBTB

GEIMJlllt LLOYD

HG COTTQN :U:CllANGE

JIJ,DG.. BOlJSTON, TEXAS

1.

Ve středu, dne 10. listopadu 1937.

I Všechny Unsko má nejvíce na světě. I Přednosta lesy na ůzemí SSSR. kam jdeš, ženo? -

Stl'áž korálových útesu.

Německo zřizuje pásma bez lidí?

Německa . , S , Po zahájení pravidelného letec­ z c , zermena ze aarssa přtcházejí v posl ct · d I r; t · 1 ·. kého sp:::>j1~ní pi't'li Tichý oceitn me­ " o 111 one strue cazi Amerikou, Havajskými ostrovy, stějl zprávy, že dělnictvo té či oné FHipinami a Čínou pmmaly teprve továrny na rozkaz musilo opustit velmoci pravou cenu neobydlených svú] dosavadní domov a přestěhokorálových útesú, ztracených upro­ v~t s~ na "._Ykázané a velmi vzdálestřed oceanu. Z mnohých již byly ne m1sto. Ríjnový sešit orgánu !utv.:::>r·eny letecké základny pro do­ skoněmeckého státního statisticpravní línky. Britské koloniální ú­ kého úřadu "Wirtschaft und stafady se rozhodly dokonce vybudo­ ti:3tik' pfi. náši velmi pozoruhodný vati silncu radiostanici na ostrilv­ přehled o pobytu obyvatelstva v ku Centon, kde až dosud nežil žád­ německých městech s počtem oby­ ný člověk. Je to nepatrný klorálový vatelstva nad 15.0 O osob. Mezi mě­ útes. vzdálený od nejbližších obyd- sty s obvyklou změnou počtu obyva­ 1<~1,ých ostrovú několik set kilomet­ telstva [scu mnohá, která výkazu­ rú. Z ostrova Fidži byla vyslána vá­ ií změny neobyčejně nápadné, jdou­ lečná loď "Leith", na jejíž palubě cí na vrub vnitřního stěhování. ., json radiotc!,('grnfist.é Rostier a Mezi městy kterým ubývá obyvatel­ Langdale. ktc.h s seh:m vezou celé stva, je také Hamburk, kterému zaflzení stanice. Oba se stanou pr­ stěhováním ubylo za šest měsíců le­ ními a jedinými obyvateli ostrova. tošního roku na tisíc obyvatel 10."/ osob a loni za stejnou dobu 17.5. Ze Bude jim ovšem na oskově postaven Saarbrueckenu ,o němž se hodně dúkladný dínn zabe7pcčený silný­ csalo v této souvislosti, ubylo letos mi betonovými s1oupy a valy ,aby za šest měsíců na tisíc obyvatel 19.5 osob (loni 15.3) - Několik má­ odolal všem nárazúm.

-0-lo měst v Ti'etí zato vyknzuje Nčmecko do(hivá clo š1mnělska ti­ nápadný pí•írústek pl'istěhovalecké­ síce tun třaskavin, ho obyvatelstva. Je to pi'edevším Dopisovatel angilckého časopisn Lubeck, pNstav, který je s hledislrn "Ncvs Chronicle" podává zprávu o Válečného v chráněné poloze, a pak :nových dodávkách válečného ma­ dvě mčsta uvnitr· říše, Dessava a teriálu z Německa pro povstalecké• Brunšvik. - Není tajemstvím, že Španělsko. Hamburský pNstav je se -obyvatelstv,ouvedených měst ne­ plně zaměstnán. Tak parník "Sop­ stěhuje dobrovolně ,aie na rozkaz. hie Rickmers" vzal v Hamburku na A že se ovšem nestěhuje samo, ale že se současně stěhují prúmyslové palubu dva tisíce tun tfaskavin. závody. Je to rozsáhlé a podle stra­ tegických pláni'.1 německého gene­ Přítel farmáře.

Každý. kdo Nonat zkusil, nechce rálního štábu uskutečňované vv­ více tuto v domě postrádat. Pí. klizení určitých pohraničních p~­ Michaličková, Union City, Okla., či­ sem. Tak se múže uvoh'í.ovati ovšem ní novou objednávku 13. června t. r. místo pro obranné zal'izení, ale za $5.00 a sděluje: Syn fozal kornu také odraziště k pi'ípadnému úto­ a při jeti mu mašina prst zle roz­ mačkala. Nonat to již hnedle zahoji­ ku. říš-

I

I

~

v Addis Abebč rad:iotclegrafickou vysilačku a umožní pfoné spojení hlavního habešského města s Lon­ dýnmn. Dobytím Habeše byl plún Cena Nonat jest 50c a $1.00, po?,ítou 55c a $1.05. Ptejte se Vašclw zmafon a proto se císař domáhá lékárníka nebo jednatele, ale nic ji­ vrácení púl druhého milionu Kč. Za­ ného nehel'tc, raději pište přímo na platil je jako zálohu. Přelíčení bylo naši adresu: odročeno a soud vyslovil pochyb­ Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. nost že peníze bttdou vráceny.

---"""'··......

:;;.-.;;;·=------:;:::..----·

"

I I i l i

I

I i i i

!

..... 1)....

TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA

I

1Mlllil't·:·

S oko} Housto.11. i ~·

ď pora a

! i

vJ• 1· V ne d e l 14.. 1st.. I 8 v sini řadu i i .If f , • k v no lllJ ~ e a rn u s•f. o ni.f

II

Akademii a .

TaneČnÍ Zábavu t8

devět a pul milionu čtverečný ch Id- I Iomotrů, což se rovná rozsahu témčř celé Evropy. Jest to 30% všech I lesů na zeměkouli s ročním přírůst-] kem 1200 milionů krychlový 11• 1 ~ t.. ... . • . . ?

• c ne ru. D11v1 Jest tóž hlavním vyvoz---u,-ním předmětem ruského zahraníěBalou vzlétne do výše a vystupuje ního obc~10du. tak. vysoko, až váha v~duchu [im vy_ tlaceneho Je rovna vaze balonu.

M

I

I

v

!

i i 11

••

p o ř a d společenských zábav, jež od otevření jeho moderně vybudo­ vaného stánku c1kázaly se býti lúka vým dosta­ veníčkem krajanů a je­ jich p1·átel.

Poštovní adresa: 1140 Robbie St. - Telefon 'llaylor 0458.

Na doptání se jest - 20th and North Main.

V NEDil::u, 14. LISTOPADU, - Šablatura .z Ganado.

21. LISTOPADU - J. R. Bača Original.

V SOBOTU, 27. USTOPADU,-"Gold Chain" Orchestra. v· NJEDĚLI, 28. LISTOPADU, - Syncopator's.

V

.

,

,

,

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY2Sc POŘADATELI.

~

lllllK

Wl!4$Ai.

+!-<tlCB,il,.._1).S:,.{)Gm>j)

.....

t)......

l)..,.._,~.c::r:!llJ,1J....

tl._.t)

....

t) ....

l) .....

IHlllll:!>t)cm-t)._()

.....

().-,1~~~-~~

áře Jsou Zde!

I

~v}

l

--ťl--

~o . nčkol~katýdenní přestáv?e se obJev1l nym znovu nad Londynem ·,áhn<lný letec. Pokaždé se mu porlnl'Í 1wo11ásledovateli1111 uniknoul:i.

Vyskytly se domněnky, že .ie to nčmedd vojenské letadlo, později se "iín.k tvrdilo, že je to britský vojen:,;ký letec, lderý chce dokázat, že Londýn není dostatečně chráněn proti nevl'átelskému náletu. Několil~ týdnf: byl kl~~ nyní znovu začína liondyn ~· vnuc 1m OnclreJcHofem. .-. -

__

,,.

v

Londýn znovu vystrašen

v Libereckém klášteře Uršuline!{ žije 74letá Josefa Hoferová. Je poi,led1:í pravi~učkou t~rolského národmho hrdmy v boJ1ch za svoboZačátek v 5 ho.d.in odpoledne du Ondřeje Hofera. Narcdila se v Sclnchradě. Její kmotrou byla býHUDBA NOVELTY BOYS - valá mexická císařovna Charlotta, VSTUPNÉ: 30c vd0va po zastfoleném mexickém ci' saí·.: Maxmiliánovi bratru Františka Uctivě zve To:::efa I. Pí·ed. padesáti lety vstouVÝBOR f pila do i'.'ádu v Králíkách. Jako ahI · i solventka vídeňské koncervatni'f, f·i•:·-·-·--·-0...,.,_,..._,..,.....,.,.,,_,.:. clí chrámový zpěv.

1

.

·-h~"----

-----

.... t).-.1t.-.1•--·,....·~)

dcmáenostit

měří

říší

---o--la, ale dochází nám a na farmě se lec­ Něguš žaluje v Londýně. cos přitrefí, jelikož Nonat každou bolest utiší, tak i ty malé děti volají: Bývalý habešský cisai· Haile Se­ l\:Iast, mast na prst a hned je po bo­ lesti. lassie žaluje pfod londýnským sou­ Pravá mast je s tímto Trade Mark: dem společnost "Cable and Wire­ less". Zavázala se že postaví císal'i

- Ty něJdu! - A kdy ·.· · l · d · ? A"z se vr át'1111 ! PllJC es omu · N0• t kb, ·.·~1 zdě .. , a a Y~~a poz ru Položení podmořského kabelu mezi Amerikou a Evropou - se po­ dařilo po dvanáctileté úsilovné prá­ cí (1854-1866) Američanu Fieldovi.

Icsú

1

....,.-..,._.,,_,,

Strana. 23.

VĚSTNÍK

Posíláme poštou vyplaceně 60 centů každý Předplatiteh 1m Cechoslováka kterýkoliv za doplatek 25 centů, co premii..

0

předplatitelům kterýko­ kalendář ZDARMA!!

I

.ii::;...i~.::1.1 ...... 1~11.,

...,...

objednávku ještě dnes na

ing Co. $<:'4191.Hm1.ou~·U~U~U~":J1m.:.,"70~·tl~t.-~,,'.;,,~·~,m.=,()a::i:>\IGl:G-0~0"\1m)iMIS>0

"·

...... 0~·)~ll~U~tt>

Ve středu, dne 10. listopad,1 1987.

Vf:STNÍK

Strana 24. l\'lY NABÍZÍME Pouiívejte k oznamování ·'i!flllF"' velkoobchodní tržní

FARMY NA PRODEJ!. \ Jelikož majitel uvedených posetuaž do 12c přes Asi čtyři mile jihovýchodně od." ků -zcmřel, dědici chtí je prodati. ceny od těž­ kých druhu vajíček k násadám, za Sealy, Texas, a dvě míle od Frýdku.· Pište na exekutora posůstaíostí, jepodmínek že stádo vaše jest správ­ ~~ 248 akr~ úrodného pozemku: hož adresa je: John scbiUel', George krájeného veřejnou cestou na dva h · ně vytfiděno, "culled" a 44_46_ ne zcela stejné díly, jež mohou se: West, Texas. < · c g) tested".

Pište nám.

Sanitary Pravidla prodati každý zvlášť; Na tom vět;_____...,()--. řř,».

• .

(43-46c) V Malém Oznamovateli účtujeme tchery, Weimar, Texas. ším dílu stojí farmářské obydlí se: ~~dyby se nělt~y, b~nken rnzho~h 2 centy za slovo za každé uveřejně­ ;'fJ!liliF" Hledá pl'áci, muž prostf-ed­ vším hospodářským zařízením a též ' přestat s vykopáváním slatav .J1:!.­ ni. Nejmenší poplatek za oznámku (do 25 slov) jest 50c Oznámku na­ ního věku, mluvící česky, anglicky rentýřské stavení s příslušnými, ni Africe a zahrabaváním ho pod pište na. zvláštním listku a přilož­ i mexiclty, zkušený · v grocerním stavbami a zvláštní studní. Na tom dlažbu Londýna a New Yorlrn, mu­ te k obíednávee přislušný obnos i'eznickém obchodě. Dá buď poštovní poukázkou (Money ~1_1enším,_díl~, asi o sto ak,1:ec11; ~to~ sela by Jrnní Afrika překonstruovat Order) nebo ve známkách (stamps). Udejte týdenní plat. Na adresu: 11 rentyrsky don:ek. s p~·1s~usnym1 celý svůi život. _ "Daily Expl'ess'', Posiláte-li osobní ěek, přidejte 5c Věstník %, ABC, West, Tex. (41-dz) stavbami a studni. Pres tretmu po, J na jeho výměnu. zemku všeho je v poli, ostatní v· Londýn.

---o­ Má-li býti jméno oznamovatele ;'iJJJfF" ZELOVÉ SAZENICE! Nejran­ louce a pastvišti. nější druhy, špičaté a velké kulaté zatajeno a na.bidky posilány admi­ nistraci pod naši značkou, účtuje­ hlávky. 900 za $1.00, 5,000 za $5.00, b) 85 akrů černé pf1dy s rentýřme za oznámky "Na prodej", "Služ­ vyplaceně. Rychlá služba, uspokoje­ obydlím, pi'íslušenstvím i studk by a práce" a podobné 25c zvlášt' za ní. Asi plovína je pole, ostatní hm- : Hra taroků, nejlopši Ja ost 1 • nyni zaruiíeno.

Hallettsvllle Plant 1načku a na. poštovné, aby došlé do­ ka a pastviště. ; ni za $1.35, poštou vyplaceně. Ob­ pisy mohly býti ihned odestlány.

Farm, Hallettsville, Tex. (42-45) c) 74 akrů užívaných za zvlúiitní: lednávky adresujte na: OecbosloPři oznámká.ch "Nabídnutík sňat­ pastviště. ~k.

West, Te:itM. ťd111\ ku" neb "Přijme se hospodyně" ob­ ~~ KUŘÁTKA? - KUÍtÁTI{A! 1 náši doplatek za značku a. poštovné Barred, ~ . -,. ~ White Rocks, White, Silver fíO centů. t>oplatek za značku budiž. přílo­ Laced Wyandottes, Reds, Black Au­ šen k obnosu, který posiláte za. o­ stralorps, Black Minorcas, 100 za známku. $7.75, White, Buff, Black, Brown Leghorns a Anconas $7.25 za 100; ~ Sazenice - červená Creole míchané $6.75 za sto. Poštovné vy­ a žlutá Bermuda cibule: 200 za 30c, placeno, zaručená živá dodávka.

500 za. 60c, 1,000za $1.00,poštou vy­ Všechna kuřátka pochází z "flock placeně. Objednávky vyl'izují se o­ blood tested" stád. Jsme pl'iprave­ bratem, uspokojení zaručeno. - ni odesílati objednávky hned. Raymond Mladenka, Halletts,ville, Von Minden's Hatchery, Fayette­ Texas.

(45-46pd.) ville. Texas.

(21-dz.) ~ Přijme české neb ně­ SČÍT.ÁNÍ HLASŮ Nl~iHOCENSKÍ~ lWH 2HÉ A CENTRAL mecké děvče k vykonávání domácí PODPORY. práce. Žádné práni, byt v domě, Řád, č. Prol. Proti Řacl. č. Pro Proti dobrá mzda pro správné děvče. Pi­ o 12 1. o 15 71. šte na Mrs. Eugene Ashe, 312 Vir­ 4.

88 O 72.

14 5 ginia Place, Ft. Worth, Tex. (45-p) 4 7 5.

14 6 73.

6.

O 20 77.

8 o f.-, DO PRODEJE - 76 akrů 7.

2 28 78. o 13 černíce v české osadě Seaton, pi·i Pí. F. Le.šikarová a pí. Janie Šimková zvou vás k účasti to­ 12 9.

O 26 80.

17 cementové cestě, 7 mil od města hoto velkého výprodeje ,který zahmuje celý obchod. Zásobte se 10.

10 O 81.

18 o Temple, 58 akru vzděláno, zbytek zimními poti·ebami jakož i zbožím k Vánočním svátk:fm1 za velké 11 O 83.

21 o dobrý pastevnís, dosti dřeva a vo­ 11. úspory.

12 O 30 86.

2 dy, větrník, dobré zařízení, Cena 13.

19 2 15.

3 5 90. přiměřená. Příčina prodeje jé stě­ 12 21 91. o 15 hování se do přímoří. Pište nebo 20.

26 O 94.

22 4 přijeďte. J. H. Hurta, Temple, Te­ 21 23.

9 7 95.

31 8 xas, Rt. 4.

(45-47chg> 24.

14 26 97. o 19 1 17 98. o 6 ~Kovárna.na prode,j - po Jos. 26.

42 11 102. o 14 Podzim.ní Obleky pro mladé nm- Gal'za Sheeting 9/4 bíHrubým. Prodá se lacino, nemám 28 9 1 1 36 103. že - naše úplná zásoba nejno­ llmé neb h,11ědé,yard, . . pro ni potřeby. Hlaste· se u: Mrs. 20.

(5 ya1·dft jednomu odkupniku) · O 21 105. o 12 Jos. Fr-nka, Columbus, Tex. (45-46c) 30. vějších vzorů a látek: 31.

O 11 111.

15 o ------------------------~--------~-~Obleky, pl'av.

GI!! Outing, 36-Ilalcu šiřky, dobl'é, i_.-i Farma na prodej - lacino, 32.

O 9 116 o 10 cmy $19;95, nyní •7"JJ :těžké jakosti stejnobarevné neb 51 akrů v české osadě, blízko školy, 33.

12 4 117.

14 o ozdObÍlé VZOl'y, všecky dobré stavby, dost vody, vě­ 35.

2 11 125.

1 24 Obleky p:rav.

Al!! yard za . . .. ... . . .. ... trník, dosti dřeva a dobrý pastevník, 36. o 18 o 10 ceny $25.00, nyniÍ 07;/J (10 yardu jednomu odkupníku) 5 mil východně od Temple pl'i dob­ 37.

O 8 129.

1 11. ré cestě. Hlaste se u: O. V. Vaniček, 40.

O 45 130. o 24 Hnědý Domestic, 40-palcu šíř­ Jedna směs obleků, Rt. 4, Temple, Texas.

(45-ch > 41.

O 13 133.

4 9 ky, d.obré těžké jakosti pouze ..... .. .....

7•7 42.

O 20 135. o 31 yartl za , . ~ Starší žena hledá práci za 45.

37 1 136.

15 o Zimní · Spodní Košile a (10 ya1•du jednomu odkupniku) hoopodyni. Čistotná a spolehlivá, 47.

O 30 138. o 23 kalhoty pro muže, kus 7" obeznalá každé práce, na plat ne­ 48.

Prints, 36-pal. šířky, Cretm1es O 27 139.

9 o hledi tak jako na dobrý domov. 51 a Stejnobarevné Bťoad27 O 141. o 36 Jakets a kabáty do Mrs. S. F. Cerny, Bomarton, Te­ 52. clotb, yard za .

13 4 143. o 14 deště pi'O hochy, kus A• xas.

(43-54-p.) 57.

O 11 144.

13 o Mužské Buck Brand Overallsy 6-oz Feather Ticking, 58.

6 4 145.

8 o ~ Hledám dělníka k roku, . a Jumpry, modré i "A ya1•d za O 10 147.

15 o který se neopijí a umí dojit krávy. 60.

1n·uh,ové, kus . . . . . ., JI. V Dámské Kabáty, nových vzol'Íl 61.

7 3 (i 148.

13 i Udejte jaký plat žádáte měsíčně a 62.

7 O a barev pro s1>ort a svátek. Ce­ neb ročně. Jsme již starší lidé. 149.

2 Mužské Scout Střevíce do práce, 5 ' 63.

20 O ny do $12.50, Frank Havran, Weinert, Rt. 1, Te­ 65. o 10 o 9 I 153. čísla. 6 až 12, Oe ]J xas.

(44-46pd) za .. -....... ....

GI> V kus za 68. o 24 I 158. o 14 Dámské Kabáty, nových vzorů Celkem pro: 625 . ~ SAZENICE! - Zvláštní na­ Celkem proti: Mužské a ženské a barev, pro spol't a: svátek. Ce91( bfd.ka nejlepších druhů: Ze.lové 500, Gum,ové Boty, pára ~ cibulové 400 a hlávkového salátu . . --o-.. ~~sd:a 100, vše za $1.00, poštou vyplaceně In91e Je proto tak chudu. ze 270 Mužské a chlapecké Sweatry a za uspokojení ručíme. Early Plant miliom'.'l obyvatel pracuje jen šest 1 Směs Dámských Heclvábných část vlněné, Plain a ~(C Farm, Mart, Texas.

(44-45pd) měsíců v roce, poněvadž nemají náFáncy backs, kus.. ;,Oe! šatů v cen d.o é ft O strojů a organisace, které by jim $2.98, výprod. cena i/I 1.70 Mužské zimní čepice ~ Frank Machart, C~lliham. mohla dát moderní věda. v Indii j,e ! školní nlÍzké střevíce pr~ sleě­ Corduroy , .

Texas, McMullen Co., koupi do 14 t'' b' id' · . · ny, také k svátečnímu nošení, tun balovaného cukerkomu nebo po re 1 40 1 1 na prac;, kterou pf-i ha.girl se semenem. Udejte ce1rn. moderním systémtt obdělúvúni vy­ Mužské zimní čepice, hnědé a černé bar@if kožené . .. . .. .. . . . . . .

'Cl, i vy, pára, za . . . . . .

Musí být bez Johnson grasu.

J koná j:~en -~lověk.-;- Leonard Bar: .

(44-46pd) nes z Fact , Londyn. ,AMP, llt;ll i , a 11

Malý Oznamovatel

TAROKY!

''

Stý Výroční Výprodej 1·~RYGOODS STOR.E

s~ -

I I

'

TEMPLE , -::TEXAS. VÝPRODEJ POČNE V PATEK, 12. LISTOPADU

NÍŽE UVÁDÍME POUZE NĚKOLIK Z NAŠÍCH MNOHÁ LÁCÍ

I

1128.

·------------~-- ....

--

DUWtl?t

t"l:f'EIW=\l>C1t~

28 C

$12 $15 $A 05

10 C·

4ci11 $ti 98

Sc

15c

$J.

$1 tA $1

so ge

$~:~~·.. ·.. $§.,95 i

98"' I

·-

$1 "9