Vestnik 1937 11 24

e Entered as second class mail matter, January ard, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROŮNÍK (VOL.) XXV. ....

WEST, TEXAS. ve středu

==== (November) ===========-·--~·-· 1937. ČÍSLO 47.

(Wednesday) 24. lístcpadu

,:.::::!!.E..

·-

Nt

PŘIJDE-LI INF·LACE. NAD se nestaráte o inflaci, ale věřte, inflace se dobře stará o vás! Inflace vás ochraňuje jako oko v hlavě, když máte ;mpíatit urcity počet duiarů a můžete si je snadněji opatřtl; Inflace Vá3 však k smrti o­ tráví, jestliže máte od někoho dostávat urcítý počet dolarů a za tyto dolary koupíte desetkrát méně než drive. Jsme většinou dltižníky i věří­ telí najednou. Jsme současně zákazníky i pro­ davací, spotr; bite li i výrobci. Proto pro většinu post.izených jsou účinky inflace beznadějně za­ motané.

Jedna z příčin, proč se lidé v inflaci nevy­ znají, jsou zmateni a často v ní přtjdou i na mi­ zínu, je v tom, že nemají nebo nechtějí mít kdy na její podrobné studium. Zvláštní kletbou in­ fuce je, že má sice jak dramatické a hrozné lidské následky, že však její příčíny jsou neaa­ [imavé a nudné.

Má-li vdova žtvotní pojistku, jejíž kupní sí­ la se scvrkla na polovičku, lomí nad tím ruka­ ma. Ale kdybyste ji byli před pár lety povídali o "vyrovnáni státního rozpočtu", byla by zívala.

Lidé sl rvou vlasy, když ztrácejí zaměstnání ne­ bo boty vyskočí na 40 dolaru za pár. Ale kdyby­ ste jim byli před tím přednášeli o "bankovním úvěru", byli byste měli za chvilku prázdný i::ál.

Proto vám mohu jen doporučit: Učte se číst mezi řádky. Přeložte sl takové výrazy, jako "o­ běživo" do jazyka vaší peněženky, spořitelní nebo šekové knížky. Vzpomeií.te si při slovech "hromaděné zboží" na svůj sklep a spižírnu.

Připadají-li vám tyto výklady těžko pochopi­ telné, vzpomeňte si, že jednou možná přijde noc, kdy uslyšíte na ulici zmatené pobíhání li­ di.

Kdybychom chtěli sebrat všechny předpově­ di o tom, kdy inflace příjde, nevešly by se do tohoto článku. A přece se všechny točí kolem jednoduché věci.

Inflace nastane, když množství peněz a še­ ků se zvětší v poměru k množství zboží a slu­ žeb. Opačný proces je deflace. Zdá se podiv­ ným, že něco tak prostého může zpllsobit tolik neštěstí, rodinných svárů, tolik povyku ve sně­ movnách, tolik zničených existencí, rozvráce­ ných domovů, vražd, sebevražd a všeobecnou mízeríí.

Lehko se volá proti inflaci lidem, kteří žiji v dobrých poměrech. Všichni ohrnujeme rty nad mastičkáři, když se cítíme dobře. Ale kdy:ll jsme delší dobu nemocni a lékaři nám nepomohli, u­ chylujeme se sami k mastičkářům.

Stejným způsobem jsou voliči ochotni zkusit všechno možné jako poslední prostředek k hospodář­ ské obrodě. To je jedna z příěín, proč se lidstvo periodicky pokouší o inflaci.

Inflace se zdá absolutně potřebnou, kdy:ll li­ dé nemají peněz na daně a když je potřeba dá­ le vydávat za státní pokladny a státní papiry se nedají prodat za .rosumnou cenu. Ti z nás, kteří žiji v blahobytných poměrech, sl nedove­ dou představit, že by na světě mohly býti mili­ ony lidi, kteří nemohou zaplatit ani daně.

Kdybychom byli v postaveni nešťastných ro­ din, chtěli bychom sami, aby vláda ttsklJ. vtee

Roger W. Babson. peněz, místo aby nám prodávala v exekuci náš majetek, Finanční problémy se vyskytly už v době Kai­ na a Abela. A vyvíjely se po staletí, jako kon­ flikt mezi těmi, kteří mají, a těmi, kteÍ'Í ne­ mají. Ti, kteří mají peníze, chtějí zvýšit jejich cenu tím, že je dělají vzácnými. Ti, kteří nema­ jí peníze, chtějí je udělat laciné, aby se k nim mohli dostat. A tak po všechna staletí kyva­ dlo se ustavičně pohybovalo od deflace k infla­ ci a zpět, podle toho, byli-li v sedle "majetní" nebo "nemajetní".

O nás pro nás.

Stále rosteme. Výkaz nových členu za měsíc říjen s ohledem na poměry dneška je radostný.

Vi.~te podrobnou zprávu uvnitř t, čísla.

Výrcční schůze. Řádoví dopisovatelé oznámí do bratrského Věstníku výsledek jejich valné

hromady bez průtahu. Sdělte, na čem jste se usnesli v činnosti osvětové.

Příležitost prý klepá jen jedenkrát! Bohatá panenská půda ve Valley čeká na prozíravé hospodáře, Cena Je přítomně víc než lákavá.

Podnikavým štěstěna pi'.'eje! Chcete-li si za­ koupiti kus pozemku, kdys až 15 set dolarů akr dnes toliko $100 až $150 akr, pište na Hl. Úřadovnu do Fayetteville, Texas.

Inflace omezeného rozsahu by mohla na čas pomoci těmto skupinám: Procento, které země­ dělec vydá na dělníky, osivo atd., je poměrně malé. Platí pevné úroky a sklizí podle toho, jak on a jeho rodina pracovali. Proto zemědělec má prospěch z náhlého vzestupu cen zeměděl­ ských výrobkii. A inflace vede k takovému vze­ stupu.

2. Některým dlužníkům. Ti, kteří nemají pří­ liš velké dluhy a mohou Je platit, mají z infla­ ce prospěch. Mirná inflace snižuje dluhové bře­ meno. Dlužník muzí zaplatit jen tolik a tolik peněz. Proto, poněvadž cena peněz klesla, lze je snáze dostat.

3. úspěšným obchodníkům. Zpravidla se pro­ dej v dolarech zvětšuje rychleji než náklady v dolarech. Proto obchodník, který dříve praco­ val se ziskem, bude za inflace docilovat mno­ hem většich sísků, To platí zvláště o těch, kte­ ří maji velké zásoby zboží z doby před inflací.

Ale 1.1 obchodníků, kteři pracuji se ztrátou, je tomu právě naopak: zde inflace jejich ztrátu ještě zvyšuje.

4. Některým zaměstnancům. Mám na mysli ty, kteří jsou bez zaměstnáni. Inflace dočasně rozmnožuje pracovní přiležitosti. Na druhé straně ti, kteří mají práci, jsou inflaci poškoze­ ni. Mzdy ziistávaji v:lldy pozadu za cenami po­ třeb. To znamená, že životní náklady stoupa.ji rychle.U nef. mzdy.

5. Vládě na nějakou dobu. Je možné s po­ stupem inflace zvyšovat daně. Mimo to se au­ tomaticky zvyšují daně z pi'íjmft, z akciových společností atd. Na druhé straně však múže sil­ ná inflace vládu zhroutit.

Nejvíce jsou postiženi vkladatelé, majitelé cenných papíru, pojistel(, pensí, hypoték, pro­ najimatelé a jiní lidé ve :,kupině individuálních věřitelů. Tito lidé dostanou méně zboží za úro­ dy i splátky z půjčených peněz. Na druhé stra­ ně je třeba mít na paměti, že to platí zvláště o těch, kteří se nezabývají aktivně obchodem.

Platí to více o bankéfich než o průmyslnících nebo obchodnících. Bohatí jako celek mají z inflace často větší užitek než chudí.

Zaměstnanci jsou poškozeni inflací mnohem více než zaměstnavatelé. Aktivní podnikatel může stanovit ceny rychleji než mzdy. To zna­ mená, že nejlepší zbraií. proti inflaci je aktivní obchod, kdy obchodník nemusí záviset na úro­ cích, bankovních kontech, rentách, pensích, a­ nuitách z životního pojištění nebo na jakémko­ liv pevném pi'íjmu. Lidé, ktei'í dostávají pevný plat, a všichni lidé v námezdném poměru zvláště ti poctiví, ktei'í se vyhýbali dluhům a ušetřili si něco peněz - mohou být inflací ci­ telně postiženi: Inflace je dráždidlo. Draždidlo udělá v přípa­ dě potřeby dobrou službu, ale nemá trvalou ce­ nu. Obyčejně po něm přichází škaredá reakce.

Pokud všeobecné poměry v obch0dě ospravedl­ ňuji zvýšené ceny, tyto 'ceny se udrží, jinak se dostaví reakce. Tl, kdo spoléhají na inflaci, by si to měli uvědomit.

Dobrodiní, které mfiže přinést inflace, je ja­ ko. dobrodiní, které nám mohou přinést vypůj­ čené peníze: musi se vrátit. Jsem přesvědčen, že inflace je často dobrá metoda k dočasné ú­ pravě v rozdělení bohatství - je-li ovšem ta­ kové bohatství. Ale zde bohatství rozdělené in­ flačními prostředky obyčejně odplyne nazpět k původním majitelům. Vodu můžeme :pumpo­ vat do kopce, ale dříve nebo později se nám vrátí zpět.

Důležitá věc, na kterou . nesmíme zapome­ nout, je velikost vašeho měsičního přijmu, pře­ počítaného na potravu, oděv a. byt. Vzpomeií.te si na dolary a centy a počítejte jen, co si za svuj měsíční příjem koupíte. Pracujete-li prá­ vě tak pilně a věrně Jako doposud a shledáte, :lle za svťtj měsíční příjem nekoupíte tolik jako dříve, pak mfižete říci, že už nastává inflace.

Nemám v úmyslu dávat léky na nynější po­ měry nebo navrhovat náhražky za inflacní dražddlo. Nicméně však podám několik návr­ hit

Za prvé bychom neměli dovolit, aby se kup­ ní síla lidu zvyšovala uměle abnormálním vy­

pfijčovánim nebo prodáváním na splátky. Ki-l­ se v let.ech 1930-1936 byla zpfisobena hlavně přilišnou expansi v letech 1926-1930. Tehdy ži­ li všechny vrstvy nad poměry. Bohatí spekulo­ vali s hotely a továrnami. Střední vrstvy si ku­ povaly domy a automobily v měřítku, o kte­ rém se jim ještě. P~fld několika lety nezdál().

(Dokončeni l)a straně Ul.)

"·

Strana ,

:a

V:li!STNiK v

'

Uryvky z ceskoslovenských dějin.

Vti sti'edu, dno 24. listopadu 1937.

bych jej rád pohladil, byl bych mu rád řekl, jak jej máme rádi, a přece jsem stál, mlčel a snad ani nedýchal. Teprve, když se auto hnulo a mizelo, přišel jsem k sobě a navždy mi zůsta­ ne hrozně líto, že svou lásku jsem ani slůvkem ani hnutím neprojevil. A jak to mohl pan pre­ sident vědět, ltdyž jsem se ani nepohnul? Nepodepsáno.

.

Hlas národa a lidu - hymnus k Nesmrtelnému.

Vzpomínky jcdnotlivcu na presidenta Osvobe­ clitele a na jeho účast 11ři zborovských· oslavách dne 4. července 1937.

SPRÁVNÉ,že se začne pátrat kolem ono' ho výročního zborovského odpůldne. Čtvrtý červenec se stal Osvoboditelovýmúmr­ tím historickou událostí. Masarykem byla za­ svěcena tradice presidentů, milovaných cel­ lým národem, k nimž se láska nekončí ani ab­ dikací ani smrtí. Vidime to nejlépe nu jeho po­ kračovateli, k němuž Jáska vzro. tla i u těch, kteří tak mnohé opomenuli vůěí té staré hlavě a potřebuji nyní mmíi'it své svědomí.

Viděl jsem presidenta Osvoboditele před o­ ním slavným odpolednem posledně na jaře 1935 v Lánech. Vracel se s námi hlouček N.ěm­ ců - zaslechl jsem od nich jen slova "Herr­ lich" a "Alter", tedy: "nádherný". a "stáři". A­ no, obě bylo pravda. - Pohroužil j;em se do vzpomínek. Bydlili jsme v Letenské ulici a otec mi už jako klukovi ukazoval štíhlého pána v černém haveloku a v širáku, s rukama často nazad složenými. Chodíval kolem nás, neboť bydlel ve Valdštýnslré ulici. Hospodyně od Ma­ saryků se seznámila s mou matkou v kostele u sv, Klimenta a někdy k nám pi'išla na návště­ vu. Utkvělo mi v mysli z jejího vyprávění, co se pan profesor napracuje. Někdy k němu Ii. stonoš vozí korespondenci i ve vozíku. Mnoho­ krát jsem slyšel profesora Masaryka i mluvit.

Jeho hlas i zjev přímo čarodějně podmaňoval.

Byl [sem už delší čas na frontě, když dosta­ nu od bratra Bohuslava censurovaný lístek, kde mezi rodinnými zprávami stojí věta na první pohled nesrozumitelná. Zněla: "Ještě ti musím říci, že Tomáš odjel, a požene to do konkursu."

Teprve po chvíli mi blesklo hlavou, že Masaryk je za hranicemi, a že Rakousko má jistý funus.

A toho 4. července - ano, tady před námi je legendární už president Osvoboditel,jenž při­ hlíží legendární Zborovské bitvě. Odešel jsem pět minut před koncem, abych doběhl k Dlaba­ čovu a viděl presidenta ještě jednou. Měl svě­ ží vzhled, lze-li tak mluvit o asketicky pohublé tváři svatých. Ale co bylo ještě úctyhodné!

President nebyl v autu pohodlně opřen zády, jak : i tak často hoví bezvýznamní hodnostáři, přífírnajici "hold poddaných". Náš nekoruno­ vaný král a vyvolenýPáně se cítil i v tomto o­ kamžiku sám povinován úctou k lidu, zachoval i zde etiketu a seděl zpříma, ač z napětí krčních svalů bylo vidět, že mu toto držení činí jisté po­ tíže. Ale Masaryk sám sobě nikdy nic neulehčil.

- Než jsem se nadál, auto odjelo. - Ten večer si v Praze všichni vypravovali, jak kdo viděl pana presidenta. bylo to všechno pohádkové a pří tom pravdivé." - Vladimír šantrúček.

"JE

,i,

"Nikdy nezapomenu na onen šťastný den 4. července. Když president Masaryk přijel a já uviděla jeho drahou hlavu, chtělo se mi tolik volat - hlas mně selhal, hrdlo se stáhlo. Pa­ matují si, že měl president Masaryk krásně narůžovělé tváře, ač mi to málokdo věřil, ale bylo tomu tak vskutku. snad byl přece jen tro­ chu rozčílen, když viděl svůj lid tak. jásat nad svou přítomností. Já pak celý den chodila a stále si šeptala: "Bože, já viděla presidenta....''

- Marková Marie.

"Vzpomínal na první defilé před "Tatíčkem Masarykem" v srpnu 1917 v Boríspolu na Ukra­ jině. Jak jsme uklízeli a parádili ubikace, jak potom za defilé se spu~til hrozný liják, ale jak jsme říkali: "V blátě mužem plavat, jenom v defilírce ne!" Bylo nás tehdy 8 až 10 tisíc do­ brovolců (legionáři se tenkrát ještě neříkalo).

Pak k nám mluvil ... Žije ještě mnoho bratři a nejeden z nich snad potom, 21. září, pochodo­ val Prahou ... " Tomáš Liška, čet. prapor­ čík. ...

"Když jsem na stadioně spatřil presidenta Osvoboditele, musel jsem vzpomenout chvíle, kdy jsem ho viděl prvně. Bylo to v Italii, v Bat­ taglia. Měl jsem ča.tnou stráž u vily "Ema", kde pan president byl 18. prosince 1918 ubyto­ ván. Na nádraží ho čekal italský král, a s ním příjel: vojenský atašé Šeba. - V Italii se mě pan president jednou ptal, odkud že jsem, a čím kdo v republice, "až se to spraví", bude chtít být. Bylo nás v okolí pana presidenta ně­ kolik z Polné, jak nás vybral major Laška, ny­ nější konsul ve Švýcarsku. Hlá-Il jsem: z Pol­ né. Na to pan president: "No tož, bratři, jak se svět točí. Před pár lety jsem do Polné nesměl, a nyní jsou zde Poleňácí, kteří jste mi uvěřili.''

Byl jsem v Bratislavě, když tam president O­ svoboditel roku 1921 přlje), Při slavnostní pře­ hlídce se pan president zeptal jednoho vojáka odkud Je. jak se mu vede a tak. Voják, jako struna, nejprve vyhrkl, že je z pod Bystričky a v zápalu řečí pokračuje, "Šak vraj stareček Ondré povedali, že by bolo treba, abyste i do nášho kraja došíel, Keď vás uvídzím, mám vám to povedzet."

Pan president se usmál: "No,já sa príjdu po­ dívat na stareěka, Šak sa dobre známe." Podal vojákovi ruku, a tomu to dělalo hrozné rozpa­ ky, protože držel pušku. Konečně ho napadlo, aby vzal flintu mezi kolena a tak podal panu presidentovi ruku. "Tak jsem si už myslel, že mi nepodáš ruku," řekl president, a k veliteli plu­ ku: "Takoví vojáci se mi líbí. Hledět přímo do oči a co na srdci, to na jazj•ku. Jen se nebát."

-K.S.

*

"Po skončení slavnosti - rychle běžím, doběhl jsem auto, utíkám vedle něho. Vidim, o­ kolo lidé pláči; nestydí se za slzy. Přede mnou běží chlapec asi devítiletý, a volá: Pane presi­ dente, pane prestdents! Pan president ale dě­ kuje na pozdravy 11.a druhé straně. Chlapec bě­ ží dál, až mu pan president pokývnutím hlavy za pozdrav poděkoval. Chlapec radostí povy­ skočil - přímo před koně jízdního strážníka, ba skoro pod koně. Pan president přivřel oči, ale strážník měl svého koně dobře "v ruce".

Nic se nestalo, chlapec běžel s autem dál.

Auto mizí v dáli, poslední sbohem. Když jsem přišel domů, řekl [sem: "Snad to bylo napo­ sled, co jsem pana presidenta viděl živého.'' Ale nikdy:bych si nebyl pomyslil, že se obava tak brzo splní.'' - Josef Režňák.

•

•

"President na stadionu ... Po bouřlivých o­ vacích posvátné ticho. Každý zjihl, slzy rado­ sti a lásky se třpytí ve všech očích. Všichni se dívají na toho, jenž přijel mezi své chlapce a mezi svťíj lid. - Když pak odjižděl, sledován tisíci milujícími zraky, mnohému z nás drala se na rty otázka: "Kolikrát ještě? Přijede za rok, na 4. července, pozlatit svou osobní pří­ tomností dny sokolstva?" A dnes? že. odešel?

Ne, ten bude vždy s námi, neboť on nejúžeji spjat jest s Čechů dějinami.'' - Utis.

"A když pi'i.iel- celý stadion tonul v nadše­ ní. Nevztáhl jsem však ani ruku k pozdravu. ba nevvpravíl ze sebe jediného slůvka. Viděl jsem Osvoboditele čnstčjí, tentokrát jsem byl tím šťastnější, že mám s sebou i synka. který ho uvidí po prvé. Stál jsem tak blizoučko, byl

"Viděla jsem pana presidenta roku 1929. v Plzni, kde tehdy byl zájezd ČOS.Když pan pre­ sident odcházel ze své lože, byl prudký liják, ale já j~em vyběl1laa čekala jsem - s mnoha jinými --- v lijavci, až pan president odjede.

•

.,.

Dočkala jsem se. Auto jelo pom.alu, pí•iskočila jsem k vozu a zachytila jsem se levou rukou otevfoného okénka ;:;.uta, na kterém měl pan president polože1iou pravou ruku. A běžela jsem, bláto, nebláto, hodný kus cesty pí-i autu a stále jsem se pi'es slzy radosti dívala na pa­ na presidenta, který mě druhou rukou vlidně kynul. Vedle pana pre..idonta seděl tenkrát mi­ nistr Udržal. Nikdy mi nevymizí z paměti ten milý úsměv pana presidenta, kterým se na mě díval. A do smrti mě bude mrzet, že jsem teh­ dy tu zlatou ruku, která nás tak dobře vedla, nepolíbila.

A pak ještě naposledy jsem vi­ děla tatíčka presidenta v Lánech, kde jsem by­ la s dceruškou v roce 1932 se šlwlní výpravou. Šťastný člověk, lderý tatíčka presidenta a­ spo11 jednou v ;;;1votě viděl z blízka.''

Katuše Havlíčko.;á.

*

"Mu::elajsem vzpomínat, jak jsem panu pre­ sidentovi dávala dožínkovou kytici klasú a rťí­ ži. Bylo to asi pfod 17 nebo 18 lety na Koloděj­ ském zámku. Naučila jsem se pro pana presi­ denta říltánkn, dodnes ji umím. často jsem vi­ děla pana presidenta, jal{ se projížděl na,Hek­ torovi. Toho dne, když byla dožínková slav­ nost, a když jsem odevzdala kytici a lcdyžmu­ zikanti dohráli "Čechy, krásné Čechy mé ... " a spustili skočnou, pi·istoupil ke mně pan správ­ ce a řekl: "Jdi pro něho tancovat." Uklonila jsem se a pan J;lresident šel. Vojáci udělali k1·uh,aby bylo místo, protože bylo hodně lidí.

Tančila jsem s Ním. Vidím to stále, stále ten krásný obrázek mám pfod očima. Pan presi­ dent celý v bílém, rovný, vysoký a usměvavý.

Snad mi t9 ani někde neuvěří a přece je to pravda, pro mne skutečně krásná a posvátná, které si vážím. Mám dvě děti a mu'ím jim to stále vypravovat. Slyší to tak rády a každý den stejně, ale to jim nevadí, chtějí to slyšet." Anna Fořtová.

...

"V roce 1924 jsem byl zaměstnán jako vrátný v hotelu "Savoy Westend" v Mariánských Láz nich, kde byl pan president na letním bytě. Byl to velmi oblíbený host, který na personálu ni­ kd:, nic nechtěl. Jednoho rána ke mně přiběh­ la pokojská a plalmla, že bude jistě propuště­ na. Šla chodbou a šel tudy pan president, a o­ na si ho nevšimla a nepozdravila, a viděla, že je to pan president teprve tehdy, když ji pan pre,,ident první pozdravil. Když se pan presi­ dent z jízdy vrátil do hotelu, hlásil jsem mu to. Pan president si ji dal zavolat, pohladil ji po kadel'i a řekl, aby se nebála. Druhý den jí poslal peněžitý dárek, protože pan president u sebe nikdy peníze nenosil. - Byl pí·esnější než hodiny a když se personál dohadoval, zda je tolik nebo tolik hodin, i'eltl jeden: Pan pre­ sident již šel dolu, nebo: Právě snídá a kaž­ dý věděl na minutu, kolik je.

Jednou jsem otevr·elanglickému magnátovi dveře zdviže a v tu chvíli pl'išel pan president a požádal jsem Angličana, aby chvilečku po­ čkal, že odvezu hlavu našeho státu. Pan presi­ dent se usmál a fokl anglicky: "Vejdeme se tam oba!"

Jednou seděl pan president na zahradě a :inluvilse synem velkého pražského továmílca, jenž se mu chlubil, že právě udělal druhý dok­ torát. Pan president na to: "Tož, a co hodláte studovati nyní?"

Než odjel, dal si pan president pfodložit li­ stinu perwnálu, který s ním pl'išel do styku. Já sám jsem dostal 500 Kč. Kdyby nám I1ebyldal nic, také bychom se nebyli zlobili; pi•ecejsme ho tak rádi viděli, jemu sloužili a ve všem co nejlíp vyhověli. Duchem zústává mezi námi."

Vít Paulus.

Odpracují kradený .ietel.

Nájemci velkostatku v Milevslrnpanu G. by­ lo v noci posečeno celé jetelové pole a jetel od­ vezen. Marně hledal pachatele. Dal tedy vy­ bubnovat, aby ho ti, ktei'í mu jetel ·odvezli,na­ vštívili, že se jím nic nestane a že se chce s nimi dohodnout. Výsledkem byl udiven. Pl'išlo dvacet lidí a všichni doznali, že si jetel odve­ zli. Mezi okradeným a pachateli došlo k doho­ dě. Jetel ať si už ponechají, ale za to musí teď poškozenému statkái'i pomoci pl'i sklizni bram­ bor.

Ve 1:Medu, dne .24. lhitopadu 193'1.

[

os~rA. - .· ~ "Český národ neskoná".

Věda potvrzuje Libušino proroctví.

MNOHA stran se ozývá výstražné, poplaš­ né volání: "Vymíráme!" Zní světem zvláště v jazyku německém a italském: v obou stá­ tech se ujala soukromé otázky rodin veřejná správa. Prémie na třetí a čtvrté dítě, úlevy da­ ňové pr-o otce četných rodin; pújčky novo­ manželům - půjčky, jež se odpisují, čili po­ stupně odpouštějí, má-li rodina do pěti let tři děti a jež se odpustí úplně, narodí-li se manželům do osmi let těch dětí pět. - Svět je dnes zpolltíscvaný, není divu, že dvojice [men Německo-Italíe v souvislosti s popu­ lačními snahami vyvolávají představu Japon­ ska. V Japonsku populaci nepotřebují propa­ govat, tam se odůvodňují výb::ije právě tímto směrem: japonské ostrovy nestačí uživit tolik lidí, kolik se jich rodí. To je zároveň i rub ji­ sté populační politiky evropské, jež v mnohém připomíná - promiňte drsný obraz postup lidí, kteří jedí ostré věci pr,oto, aby měli větší žízeň, a tím důvod k, zbytečnému plti. Stejně rozumné, [ako koupit si napřed kožich a pak jet na severní točnu, "aby se užil".. Obraz je tím přtléhavější, že v násilné populační poli­ tice jde opravdu o kůži a kožich, obyčejně o ten, který má soused ještě na sobě. Uvidme v dalším, že Československo, jen co se bude mo­ ci postarat plně o rodiny s četnými dětmi už zrozenými - sleduje i zde velmi správnou a rozumnou cestu, a že demokracie se i zde o­ svědčuje, protože nenutí přírodu, aby děla­ la, co podle staré latinské pravdy nerada dě­ lá: totiž skoky čili salta.

Musí lidstvo vymřít?

Na absolutní otázku neřnůže ovšem nikdo odpovědět, protože nikdo nemůže ani zaru­ čit, že zítra vyjde slunce. Lze jen s určitou pravděpodobností usoudit, že slunce vyjde, protože vychází od astronomicky nepamětných dob a protože podle všeho, co vůbec víme, se přírodní děje nemění přelomem.

Lze tedy usoudit, že lidstvo nevymře, nebo: není odsouzeno k vymírání pokud se nezmění na této planetě klimatické poměry.

Otázka praktičtější zní: Bude lidí přibývat nebo ubývat, či dosáhli jsme počtu, jenž zůsta­ ne stabilním?

Odpověd' nám dává statistika, kouzelná vě­ da, jež je nejpodobnější balistice, nauce, která z počáteční rychlostí sti'ely, z její váhy a z e­ levace hlavně dovede vypočítat příblížncu drá­ hu projektilu. Čechy za posledních 150 let.

První spolehlivé sčítání lidu v našich kra­ jich bylo provedeno roku 1787 pro potřeby vo­ jenské. Všimněme si, jaký byl "pohyb obyvatel­ stva", jak statistika říká souhrnu základních a nejdramatičtějších událostí v lidském životě: narození a smrti.

Počet Rok obyvatelů Porodů úmrtí Přebytek

S

1787 1890 1910 1930 1936

2,790.750 5,808.702 6,769.548 7,109.376 7,245.528

127.748 81.026 211.053 167.757 191.958 130.662 131.405 95.638 98.936 93.856

lbdl.

ViBTNUt

46.722 36.650 5.808 3.452 2.658

Život jde dál ...

V těchto číslicích - jimž se s oblibou říká "suché", je zakleta hora tragedií: velké, hro­ madné umírání roku 1806, kdy epidemie sa­ motné skosily 32.504 lidí - podle úředních zá­ znamu. Umřelo jich ovšem mnohem, mnohem více, přes padesát tisíc lidí, ale zatajovalo se to, jak to jen šlo: protože se věci cholerových nebožtíku pálily. Další tří epidemie jsou v těch­ to číslicích a napoleonské války.

V těchto sloupcích jsou i jiné války a jejich dědictví: je málo známo, že čeští vojáci bojo­ vali za Rakouska v sedmdesáti válkách! I ve Španělsku za tak zvané dědické války.

Oislice, avaně suchými, obsahuj! i jiné u- ·

dálosti: vystěhovalectví je důležitou složkou "měny obyvatelstva".

V letech 1900 až 1910 příbylo v Čechách (to jest: narodilo se víc než zemřelo) 622~405 lidí.

Leč přírůstek obyvatelstva . člní tolíko 450.681.

Kam se podělo 171.000 lidi. Vystěhovali se.

V letech 1911 až 1920 byl přírozený přirůstek v Čechách 58.658 lidi. Ve statistice je však toto období označeno úbytkem 109.863. Rozluštění záhady: 168.521 vystěhovalců.

A přece nás přibývá!

Sedmdesát válek cizích - a před ním ne­ jedna vlastni - neštovice, mor, cholera, vy­ stěhovalectví, hrozné ztráty za světové války, to všechno hlodalo na koření české populace.

A výsledek: vzrůst z 2,790.000 za 150 let na 7,245.528! Jedním z vysvětlení je přistěhovalect­ ví, jež se projevuje. v letech . 1921 až 1930 takto: v Čechách přibylo přirozenou měnou (přeby­ tek narozených nad zemřevsímn 407.196 lidí.

Celkem však přibylo 438.766 lidí.

Statistika obyvatelstva Čech je ukázkou ni­ koliv nahodilou: je ukázkou cesty, kterou jde zdravý, kultivovaný národ. Nezdoláván příko­ římí, jež napadají národy, roste - tu rychleji, to pomalejí, ale roste a mohutní, jak podle propočtu statistiků mohutní nadále celé lid­ stvo: nezdoláváno a - nedávajíc se popohá­ nět! Pravda je, že statistika věští v poměrně brzké době rozplynutí určitých národu. Ale se stejnou "bezohledností" hlásá, že národ česko­ slovenský svou jedinečnou zeměpisnou polohou a zejména šťastným rozvrstvením svého oby­ vatelstva není v historicky dohledné době vu­ bee ohrožen. Naopak: čas je spojencem tohoto národa, Jak a proč, brzo uvidíme.

Chlapec nebo děvče?

Cesta lidstva je osudovým způsobem neo­ chvějná a čím víc se kdo ptá statíatíků, tím zá­ hadnější věci se dovídá. Grandiosní obraz, kres­ lený vědou, ukazuje drtivou převahu přírody, neovládané, ba teprve v matných obrazech poznávané.

Základem populační otázky jsou muž a že­ na. Formu1ováno do otázky miliardkrát vy­ slovované: "Bude to chlapec či děvče?"

Spisy lékařské z dob, kdy nebylo hranic mezi čarováním a léčením; svědectví učenců z dob, kdy učenost znamenala dumání - celou lite­ raturou ba dějinami a válek s~ táhne o­ tázka: chlapec či děvče?

Poctivá věda dneška přiznává: nevíme, ne­ dovedeme ani předem určit, ani ovlivnit. Do­ vedeme jen pozorovat. :Říkám vám, že i z po­ zorování se točí hlava, neboť statistika kon­ statovala toto: Příroda produkuje absolutní nadpočet muž­ ských individuí, tím větší, čím hůře se vede tomu kterému národu po existenční stránce.

Doklad: na základě evidence dvou set rnílío­ nů porodu bylo v předválečném světě zjištěno, že se na každých sto děvčat narodí sto šest chlapců. :Řečeno matematicky, byl poměr říší

100:106.

Toto ještě není všechno: příroda produkuje ještě větší nadpočet mužských prvků: z dětí nedonošených, zahynuvších při příroaeném po­ tratu, jde v drtivé většině o embrya rodu muž­ ského.

Toto je tedy záhada. číslo 1.

Záhada číslo 2.

Každý vi, že je víc žen na světě než mužů.

Tento nepoměr tedy není "zavlněn" převážným početím mužských zárodků, nýbrž větší úmrt­ ností mužských individuí. Tato černá niť se táhne vůbec celou světovou statistikou! dobyvatel, od přírody silnější po každé stránce než příslovíčné "slabé" pokolení, umírá spíš v těle mateřském, umírá spíš v kojeneckém věku, hyne spíš ve věku dětském a umírá dřív jako dospělý, než jeho přírodopísná sestra.

Zázrak číslo 1.

Teď ovšem už se nelze vyhnout konstato­ vání, že medicina a její nádherná vítězství za­ čínají podporovat přírodu. Před 20 lety byl po­ měr 100: 100 mezi chlapci a děvčaty dosažen ve 14 letech. To by1o sto čtrnáctiletých chlapců ke stu ětrnáctíletých dívek, Pak už nastal ú­ bytelt chlapců na . . úkor budoucích žen.

Zvýšit uměle počet porodil nelze. Ale lze sní­ žit úmrtnost chíapců. To se také u . nás stalo

">

a výsledek potěší každou matku, každého otce, jimž se předloni, loni a letos narodíla holčička: nezťlstane "na ocet" a nebude třeba pořádat kruhový hon na zetě. Pan zeť, jemuž teď jsou dvě tři léta, nebude mít pašovsltý výběr.

Neboť roku 1957 bude početní rovnost mezi muži a ženami až tak pokročilá, že připadne do věku 23 a 24 let. Bude sto ženění schopných na sto vdavek schopných!

Záhada číslo 3.

Lidská věda. pfokona.ia epidemie - jež do­ kázaly decimovat Evropu do roka na rovných padesát procent obyvatel - překonala je ve chvíli, kdy se na zeměkouli vyrojily smrti do­ sud úplně neznámé! Místo s kosou chodi "zu­ batá" s yperitem, lewisitem, nitritoluolem a o­ statními kmocháčky dynamitu. Kde se dřív splašil jeden kuú, jenž ještě velmi slušně va­ roval dupotem podkov, tam se dnes vyřiti ko­ lem nároží padesát koní v motoru na gumách zavěšeném. Poštovní dostavník se mohl de­ setl~rát pi'evrhnout a nedosáhl "výsledku" je­ diného pol'ádného ťuknuti lokomotivy.

Zázrak Československa.

Bylo fočeno, že statistika věští (ve vědeckém smyslu slova) mnohým evropským 11árod'fim dohledný konec. Křivky obyvatelstva někte­ rých severoevropských státťl ukazuji, že se "rozplynou''. Křivka Francie ukazuje, že v do­ hledné době nastane dílčí vakuum, které bude pl'itahovati pi·lstěhovalce. Bude to tak po­ vlovné, že je fra11couzslcý duch plně postači asimilovat. - Německo, - pokud je vědecké - počítá se skutečností, že roku 1960 dosáhne maxima populace. Pak bude počet Němcii kle­ sat.

Je pravda, že Německo dosáhlo značných ú­ spěchu podporami novomanželu, ale už dnes se ukazuje, že šlo o zjev přechodný, většinou o tak zvané "sňatky umožněné", které byly od-. kládány pro neklid v zemi a pro překážky, jež by se byly aplanovaly.

Nic z toho se netýká Československa. Úkol Československa je snažší: podporovat rodiny s četnými dětmi, starat se o ně v zájmu lid­ ství a sociální spravedlnosti. Umožnit lidem, aby se mohli ženit a vdáyat, dokud jsou ve věku, jejž pi'íroda předepsala. , Úkol Československa je dán zásadami so­ ciálními.

O ostatní se postaral dobrý osud zeměpisnou polohou a ethnografickými skutečnostmi. Če­ skoslovensko nepotřebuje sdílet osud středni Evropy, ani nepoti'ebuje čekat spásu od ori­ entu. československá republika má sviij vlast­ ní Východ s ohromnou silou života, s reservo­ árem In·ve, jež už dvacet let přijímá techniku záchrany: má Slovensko a Podkarpatskou Rus, s lidem zdravého jádra a zdravého kořene, s kulturou, jež p1,oká:zalaschopnost vzájemného pronikání.

V době, kdy do severských státíí budou prou­ dit z cizího okclí pl'istěhovalci, jež bude třeba asimilovat z úplně protichůdných prvkfi, bu­ de v Československu jediná změna: na Vác­ lavském náměstí, ještě hustěji frekventovaném než nyní, se bude mluvit víc slovensky - Pra­ ha, jež má jemný hudební sluch, vzdá se v běžné mluvě sem tam nějakého háčku s "ř" a. naučí se, že i před "a" mfiže být "ď." čechoslov:iltů asi už nikdy nebude přibývat tolik, jako pí·ed válkou, ale to nebude v E­ vropě nikde. Leč obyvatel československé re­ publiky bude pl'ibývat ročně kolem 100.000 du­ ší ještě v době, kdy už v širokém ,okruhu kolem nás se budou odehrávat národopisné změny, dnes - zejména v okruhu kolem nás - kace­ i·ované a pranýi'ované: splývání ras.

Po celá staletí bylo využíváno vojenských vlastností bojovného ducha naší rasy. Ma­ ďarští vojáci byli posíláni vždy tam, kde se mnírnlo. Tak naše populace) klesala, .zatím co všude jinde rostla. Maďafi takto oslabeni se obraceli na stát, od něhož chtěli za to aspoň obživu. Tím upadal iniciativni duch našeho národa. My právě nyní musíme zdurazňova.t mládeži krásu a pot:i'ebu individuální inicia­ tivy. Potom budou bohatnout jednotlivci a bude také bohatnout celé Maďarsko. V této myšle1rne musíme být všichni solidárni.

.....

~

'Yl!!ITHlK

(ME NE FREGO? - KAŠLU NA TO!) KNIZE "La Dottrina del Fasclmo", zá­ kladn,í učebnici fašistické nauky, praví Beníto Mussolini: '~;Fašismus nevěří ani na možnost, ani na užitečnost trvalého míru, ... zavrhuje mírové hnutí, které v sobě skrývá útěk před bojem, zbabělost před obětí. Toliko válka napíná všechny lidské síly, zušlechťuje národy, které mají odvahu pustit se do ní.

Všechny ostatní zkoušky jsou náhražkami a nestaví se nikdy proti lidem při volbě mezi ži­ votem a smrtí. N~sledkem toto je učení, které se opírá o požadavek míru, právě tak málo fa­ šismu příměřené, jako všechny mezinárodní konstrukce ... protože jsou - jak to dokazu­ ji dějiny - rozehnány větrem, jakmile cit, i­ deál nebo zájem rozpoutá v srdci národu bou­ ři. Tohoto protimírového ducha používá fa­ šismus i v životě jednotlivých lidi. Hrdé heslo: Me ne řregol (Kašlu na to!), které bylo na­ psáno na obvazu rány, není jen přranánim k stoické. filosofii a výrazem politického učení: Znamená také zoceleni pro boj, podstoupeni nebezpečí; to je nov:ý styl italského života!"

Světový mír pod patronancí fašistických mocností.

Citát z Mussoliniho "Dotríny" ukazuje; že evropský mír, který Mussolini s Hitlerem pfo­ vzali do společného ošetřování, je v dobrých rukou. Fašismus pečuje prakticky o mír přes dva roky. V té době zasloužil se o něj v Habeši, ve Španělsku, na celém Středomoří, zvláště v Palestině a konečně v Óíně - ve třech dílech světa od Atlantiku po Indický oceán a Pacifik.

Miru se skutečně daří: včera na sjezdu fran­ couzské radikálně socialistické strany v Lille potvrdil předseda poslanecké sněmovny Her­ riot, že ve světě, dík fašistické patronanci, ne­ ní dnes žádných válek. Ovšem dodal: "Je to proto, že se válčí bez vypověděni války."

Ultimatum pro EvrÓpuve formě mírových podmínek.

Ve čtvrtek u příležitosti patnáctiletého vý­ ročí fašistické revoluce, jak je už známo z vče­ rejších zpráv, dostalo mírotvorné snažení v Evropě novou vzpruhu. Italský ministerský předseda pronesl řeč, kterou západní tisk o­ značuje za "ultimatum Evropě ve formě míro­ vých podmínek." Aby evropský mír byl trva-

V

Hrdé a bojovné heslo fašismu. lý a plodný, je prý potřeba splnit tyto čtyři body: 1. Vymítit z Evropy bolševíctví.

2. Revidovat jisté směšné a absurdní člán­ ky mírových smluv.

3. Velkému německému národu poskytnout znovu místo, které mu náleží a které měl na africkém slunci.

4. Ponechat Italii v klidu, protože svou říši vybudovala vlastními prostředky, svou vlastní krví, aniž se dotkla jediného čtverečního met­ ru z panství otatnich států.

"Dílem míru by byl požadavek, aby byl ,. odstraněn fašismus."

Západoevropský tisk, hlavně anglický, po­ zastavuje se v Mussoliniho řeči především nad požadavkem, aby byly revidovány směšné a absurdní články mírových smluv. "Daily Te­ legraph" poznamenává, že na ""směšných a absurdních klausulích versailleské smlouvy" spolupracovala také Italie. Pokuď se týká ko­ loniálních otázek, prohlašuje list, že tyto o­ tázky mohou být rozřešeny jen v dobré shodě mezi interesovanými stranami: "Přijde-li ny­ ní prostředník, mohlo by to obě strany jen je­ ště od sebe oddálit!"

Mírové ultimatum Mussoliniho odbývá je­ ště důraznějí "Daily Herald", který prohlašuje: "Bylo by dílem míru, kdbyby britská vláda pro­ hlásila, že má-lil být zachován mír, je nutno odstranit fašismus. To by byl mír podle brit­ ských podmínek. Mussolini nám nabízí podle svých podmínek," Přes mnohé ostré komentáře se zdá, že v Londýně i v Paříži přijímají Mussoliniho' mí­ rové poselství poměrně klidně. Připomíná se, že to není první útočná řeč z Říma a zajisté ne ani poslední. Jejím zvláštním znakem .Je pou­ ze ta okolnost, že Mussolini tentokrát .mluvíl i jménem Hitlerovým. Chápe se však i to: Pří­ tomné postavení osy Berlín-Řim je patrně takové, že Mussolinimu jiného nezbývalo.

Osa Berlin-Řím je dnes očividně ve vyso-

ŽIVOUCÍ KOMPAS.

Ve Francii zkoušeli, zda známý orientační smysl poštovních holubu je omezen pouze na určitou vzdálenost. Přívezl! poštovního holuba ze Saigonu ve Franoouzské Indočíně do Ar­ rasu ve Francii kde ho vypustili. Ve 24 dnech se holub vrátil do svého domova a překonal tak vzdálenost 11.600 km takže musel letět pří­ mo, bez bloudění.

Tento jedinečný orientační smysl poštovních holubů, který je ,ojedinělý v řiši zvířeny, dráž. dll odedávna vědce k bádání v tomto směru.

Většina jej vysvětlovala instinktem, nemohla ovšem říci, co to instinkt je a j a.k působí, Pě­ stitel poštovních holubu Thomas Ross, zastá­ valící tuto funkci v americké armádě, je toho názoru, že orientační smysl vypěstuji v holu­ bech pěstitelé. Již od malička je zvykají vra­ ceti se do svých holubníku, kde jim nachystá­ vají dobrou potravu. Tak si zvyknou holubi vraceti se i z velkých dálek bezprodleně do­ mů. Ovšem, že pěstitel zmůže pouze zdokonaliti výcvikem smysl, který je těmto ptákům vro­ zený.

Americký -ěasopís "Scientific American" o­ znamuje, že astronomu profesoru Stetsonovi se podařilo po prvé podati uspokojivé vědecké odůvodnění orientační schopnosti holubů, Na­ zval poštovního holuba živoucím kompasem Domnívá se, že holub má v těle orgán, svým složením a funkcí připomínající elektrický kompas. Je-U holub někam dopravován, zare­ gistruje tento kompas směr a zavede ptáka opět bezpečně, do domova. Toto vysvětleni je také odůvodněno tím že poštovní holubi ztrácí, jak bylo již několikráte dokázáno v blízkosti silných zdroiů elektřiny orientací a bloudí.

Od myšlení ku jednání jest delší cesta u žen

ne:'m u mužů.

Rozmanitosti.

RUSKO SE BOJÍ CIZINCŮ.

Sovětské Rusko se postupně úplně uzavírá stykům z cizinou ze strachu před spíonáší a aby zachránilo svůj režim.

Sovětské úřady vydávají denně nová naří­ zení proti přílivu cizích návštěvníků a prak­ ticky znemožňují sovětskžm občanům, aby o­ pustili svou zem.

Tato politika je spojena těsně s mimořád­ nými opatřeními, která podnikají vládcové na Kremlu aby vyčistili Rusko od nežádoucích žívlů a potlačili oposici, rodící se na všech stranách. · Cizí techničtí odborníci, kterých bylo za prvních pětiletek všude plno, jsou nyní větši­ nou pryč. Odešli sami nebo byli vypovězeni.

Pokud · se týče sovětských občanů, nedosta­ nou pas do ciziny, leda že by byli členy komu­ nistické kliky v Kremlu.

Lidé, chtějící spatřit Rusko na vlastni oči, mají stále větší potíže s opatřením visa, a do­ stanou-li je po dlouhém běháni a čekání, ne­ vědí, co je čeká, až překročí ruské hraníce.

Jedním z posledních nařízení je povinnost pro cizince zaznamenávat si všechna místa, kde ztrávili noc.

Bylo také nařízeno omezit dovoz knih z ciziny. Napříště se budou smět prodávat jenom úředníkům.

Ve ~u~du,dM M. U1:1wpadu 1D3'f. · kém kultu. Připouští se, 2e je.ii působení v e­ vropslté politice mťtže v příští době přinést váž­ né starosti. Jejich rozsah je nepředvidatelný, ale ne neomezený. Zkušenosti poučují, že v poměru mezi státy a národy neexistují nikdy ani věčné přátelství, ani nepřátelství. Po strán­ <:e trvalosti 'Posuzuje se budoucnost osy značně pesimisticky. Osu Berlín-Řím nevynalezl ani italský fašismus, ani ji nevymyslil německý na­ cionální socialismus. Jako dějinná skutečnost objevuje se osa mezi německými a italskými zeměmi již před tisíci lety. Povstala z interven­ čního tažení Otty I. na italský poloostrov a dostala formu svaté Í'Íše řím.-německé. Také tenkrát měl tento útvar za úkol zabezpečovat poi·ádek v Evropě a býti nositelem míru. Také tenkrát byl tento svazelc zdrojem obav a ne­ bezpečí. Slavný začátek měl však špatný a smutný konec. Zvláště zle dopadl pro Italii, která v té době nevyšla z válek všech proti všem, z ustavičných intervenci a chaosu, jenž vždy více snižoval někdejší velmocenské posta­ vení tohoto poloostrova. Roku 1815, kdy Svatá fiše římská skončila po;,lézesvúj život, vybřed­ la Italie z jejího svazku roztříštěná a stala se hříčkou všech evropslcých sil. Mocenské těži­ ště se dávno přesunulo na Rýn. Kultura zača­ la ve zmatcích upadat a obchod váznout. Vzni­ kala nová obchodní střediska mimo Italii, kte­ rá počala chudnouti. Celé kraje byly zničeny vojsky, táhnoucími směrem osy od severu k jihu. Domácí spory se staly vítanou příleži­ tostí pro cizí intervence. Italie byla tehdy Ně­ meckem přespekulována.

Dějiny se často opakují. Mezi Italií a Němec­ kem se dnes vyměúují přísahy jako v dobách, k:dy si Otto I. zavazoval místní italslcé panov­ níky a papeže. Řím mluvil za Berlín. V Hitle­ rově zájmu vybízí Mussolini celou Evropu k revisi "směšných a absurdních člúnkd míro­ vých smluv". Předstíraný a dočasný oční zákal u Němců nemuže však býti duvodem pro fa­ šism ,aby upadl do slepoty skutečné a trvalé.

Nemůže ho také svést k neprozřetelnosti, aby okamžitými situa-cemi se dal strhnouti k po­ čin11m, jež by ho provždy vyloučily z jiných mezinárodních konstrukcí, až by toho možná nejvíce potřeboval. "Me ne frego!" tady ne­ platí.

Nález vzácných mincí v Baulharsku.

Pi-i úpravě terént,t obecního kamenolomu v Pazaražiku v Plovdivském kraji, nalezli dělni­ ci, ani necelý metr hluboko v zemi hliněnou nádobku s devíti stříbrnými mincemi. 'Dělnici si mince rozdělili a nález utajili. Pak se snažili v P1ovdivě a v Pazardžiku mince prodati, ale ve směnárnách jim nabízeli pouze 20 až 50 leva za kus a proto si je dělníci raději pone­ chali. Tím také byly zachráněny pi'ed zraky -0dborníkfi a event. vývozem do ciziny. - . O mincích se dověděli vedoucí numismatického oddílu sofijského archeologického musea a za pomoci policie se jal po nich pátrati. Podařilo se mu osm z nich nalézti. Devátá mince byla zatím odevzdána mistnímu museu v Pazardži­ ku. Po vědeckém prozkoumáni bylo zjištěno, že jde o velmi vzácný nález, velké ceny. Mince pocházejí ze šestého století př. Kristem a by­ ly raženy thrako-makodenským kmenem De­ roni. Tyto mince jsou velmi vzácné jako vů­ bec všechny mince Deronů a numismatika zná pouze 6-7 kusů těchto mincí, roztroušených po museích větších státú. - Je zajímavé, že nedaleko místa nálezu těchto vzácných min­ cí bylo v r. 1903 nalezeno 18 zlatých byzant­ ských minci z 11. století a tři velmi jemně pra­ cované a bohatě !Zdobené stříbrné nádoby.

Tenkráte se podařilo zachrániti jenom něko­ lik mincí, ostatní byly nálezci ukryty a tajně rozprodány. Vzácné stříbrné nádoby získal, jak bylo později zjištěno, francouzský konsul, který je dopravil do Francie a nyní jsou vy­ staveny v Louvru.

Mimo to je přísně zakázán jakýli:oliv styk cízínců s Rusy, takže i ruský lékař, který byl

zavolán k cizímu diplomatovi si musí nejdří­ ve vyžádat úřední povolení k návštěvě nemocného.

"Dally Mail", Londýn.

Pochlebník a pomluvač za zásluhou chodí, však vice pochlebnictví než pomluva škodí; pomluva jest hodnému často k poučení, pochle­ benstvb:n zlý zatvrdne, dobrý se pfeeeni,

Strana 5.

VĚSTNÍK

'Ve středu, dne 24. listopadu 1937.

Dopisy, jež by obsahovaly nevěcné, nab zá­ vadné polemiky, pořadatel předkládá ve smy­ slu stanov Tiskovému Výboru k víastnímu rozhodnuti.

SvGrnGst Jihu ěís, 15.

Buckholts, Texas.

Bratři a sestry!

Na vědomí se vám dává, že naše výroční schůze bude se odbývat jak vždy, první neděli v prosíncí v jednu hodinu odpoledne, a v pádu špatného počasí druhou neděli.

Tak se hleďte všichni dostavit, obzvláště vy, kteří jste pozadu s poplatky a ktei·i máte píij­ čky proti certifikátu. KteH nebudete mocí pla­ tit na příští roli: a budete chtít půjčky. při­ hlaste se v této schůzi.

Také nám na tuto schůzi připadá volba dových úředníků pro příští rok, tedy se dostav­ te všichni a zvolte si úředníky dle své chuti.

Jest nás 147 členů a ve schůzi když jest nás 12, tak to už je velká návštěva.

S pozdravem, L. S. Světlík, taj. řá­

Houston, Texas.

Sestry a bratři!

Po delším čase mého mlčení, ozývám se zno­ vu. Vím, že někteří čtenáři mne budou posí­ lat někam, kam nlkdo nespěchá a také vím, že budou mnozí, kteří mne pi'ivitají. Ale ono je to tak na tom světě a bylo a bude, že nikdy nebudeme všíchní lidé stejných názorů. A phi­ ti si abychom byli takoví, to by bylo zrovna tak, jako pi·áti si aby bylJ ustavičné jaro.

Na jaře se všechno rodí, v létě dospívá a v · podzimu zraje. V zimě mnoho věcí zrmra, Zrcvna tak je to s lidmi. Některá věc potře­ buje delšího času ku svému uzrání, jiná jest zralá v kratičkém čase. Záleží na tom,.kde kte­ rá plcdína, neb myšlenka má svúj původ, kde se vyvíjí a •za jakých okolností dospívá k u­ zrání.

Jest také známo, že ne lrnždý pěstitel [ísté plodiny dodělá se dobrého výsledku. Výsledek jest takový jalr pěstitel plodině rozumí, jak ji obdělává. A tak, milí čtenáři, jest to i s tou myšlenkou - anglickou částí ve "Věstníku".

Nedivím se, ani to nikomu nemám tak za zlé, že jsou mnozí proti tomu. Jsem přesvěd­ čen o tom, že ti, kteří té myšlence nepřejí, po­ hybují se z větší části svého života v prostře­ dí převážně českém. Není tudíž divu, že mají dojem, že český jazyk bude v této zemi zníti na věky věčně. Proto neuznávají potřebu, by v českém časopise byla pravidelná stať ve státním: jazyku.

Kdby se [ednalo o některý neodvislý časopis, tu by to bylo omluvitelné. "Věstník" však není neodvislý časopis, jest to dorozumívací pro­ středek organisace české, avšak jejíž členové nejsou všichni schopni číst česky. A všichni členové mají stejné právo zvěděti o záležito­ stech organizace z první ruky, totiž osobním přečtením v orgánu. Doposud ti, kteří nedo­ vedou česky čist, zvídají o záležitostech Jed­ noty tak, že jim to někdo slovy vysvětlí. Avšak jest možno se vždycky spolehnouti na slovní vysvětlení? Rozhodně nt:! Proč? Proto, že ne každý čtenému stejně rozumí. A pak číst a číst, jest dvojí.

Uvedu zde příklad, jak někteří dovedou číst.

Sešel jsem se zde v Houstonu s jistým mladým krajanem, zde rozeným. Mluvil nářečím seve­ rovýchodní Moravy. Pravil mně, že jest tomu opravdu rád, že se sešel s někým, s kým si mu­ že po "moravslty" pohovořit. Chlubil se, že u­ mí také moravsky "čnut'." Tázal jsem se jej, kde SE: tomu naučil. "A že doma". Tázal jsem se jest-li každému slovu dobře rozumí. Odpo­ věděl toto: "Abych řekl, že rozumím každému slovu, to nemohu Met; ale myslím, že jsem celku rozuměl. Nělderá slova si nemohu dopo­ sud vysvětlit, nikdy jsem je neslyšel ani do­ ma, ani jinde. Jako toto: "úzkcprsý". Miní to člověka, který má úzké prsa?"

zy". A přece by mohli orgán něčím obohatit; Zasmál jsem se v duchu, ale nedal jsem to vždyť dle usnešení "Tisk. Výb. mohou býti an­ na sobě znát a snažil S·e mu význam toho slova glické články, zaslané redakci, ůvei'ejněny. vysvětlit. Když fold, že už mi rozumí, uvedl Na universitě v Austin jest značný počet stu­ slovo "námět". Po tomto uvedl "velíkomyslný" dentú čei:;kéhopťtvodu, ale vše co o nkn víme a pak "cbojetný". Ztrávíli jsme spolu celé od­ jest to, co nám 'podají ve .zprávě o jejich schil­ poledne, tak že měl příležttost dostat vysvětle­ zi. A když vystuduji a počnou svých vfo:;mostí ní ještě více slovům. než jsem shora uvedl. užívat k obhájení své exist,ence, budou také A přece uměl česky číst. Však jeho znalost "bizy". Nebo si snad někdo p;:anyslí, ze kclyž české četby rovnala se mé anglické četbě. čtu pro tu anglickou stať horuji, proč sám nepiši sice také anglicky, ale musím říci také to sa­ anglicky. Přátelé kdybych uměl spravue mé co onen. krajan.. Sice, že celku asi rozumím, anglicl{y psát, nebylo by ti'eba ani jediného avšak mnohá slova jsou mi podnes hádankou. vYbidnuLía - psal bych. Však fol, že neumim, Proto sáhnu raději po české knize neb časo­ a to, c;:i umím, vypadá LO tak, jako kdybych se pise, poněvadž jim lépe rozumím, óíověs, kte­ tomu doma naučil. Na veí·ejnost se to ro,~hodně rý se zde narodí a naučí se česky číst jen do­ nehodí. Nechodil jsem do anglické škuly. Vy~ ma buďto z časopisu aneb jinak, ten se nikdy mlouvání se na ruzné "kdyby", mim není nic tak nenaučí [ako ten, který chcdll do čessé platno. Musíme poeítat s věcmi tak, jak sku­ školy. To jest rozhodně nemožné. tečně js;.:u a ne jak by, dle našeho ústw:,u. 1110Žádný řemeslník nezná svého řemesla do­ lý být. 'I ;:i ustavičné ''kdyby se to dei,110 tal-:: a konale, nemá-li dokonalého mistra, jenž by tak", anebo "kdyby to nebo ono bylo takové", jej tomu řemeslu řůdně naučil. A také žádný jest sice pohodlná výmluva, avi3ak na oeikovem se ještě dokonale mímo škálu jiné řečí nena­ běhu vě..:i nic nemění. Jú bych měl taKé ruz­ učil, neměl-li dobrého učitele. Proto opakuji né výmluvy a néKteré vsklHku podstatné. 1:?.í­ ještě jednou, číst a čist jest dvojí. ká se, že rnezi krajany se ai:glicky niko ncna­ Otažme se konokctív, jenž do české školy uéi. Jest to pravda. >~irnsll jsem to sám. Dokud nechodil a přece umí česky čist, které četbě jsem se zdržoval 111e2:i svými kraj::my, uemd lépe rozumí. Vsadím na to mou hlavu <třebas Js1:.111 ;:;dvahy vys1JVlt slovo anglické, poněvadz mám jen jednu), že kaitdý řekne, ze anglické. jsem věděl, že nevyslovím-li jej správně. že A jest to pochopitelné, poněvadž se učil anglic­ se mi dostane výsměchu. Nuže, tu mám>2 za,;e ky ve škole a česky doma. jc,dno "kdyby". Kúybych věděl, že se mi nevy­ Co jsem zde uvedl o četbě, platí zrovna tak smějí, vyslovím-li některé slovo chylme, tu o psaní. Viděl [sem písm:> těeh, kteří se "sami" bych se nestyděl a lámal bych tu a11glící11u tak, naučili český psát a musím i·íci, že za mnohé jak by;;h uměl. Kdyty se nevysmívali H na mi­ písmo by se žák druhé ti'ídy ve staré vlasti, o­ sto who snažiil se cl::.v0ku vomoci, tu b.9 1.,e i pravdu styděl. A pfoce se o nich řekne, že "u­ me:zi svými krajany anglicky naučil. • .11t.bo ji­ mějí" česky psát. Psat a psút jest také - dvo­ ný pl'iklad: jí. Však to také není jejich vinou. Muže mne Hoch neb děvče zde zrozeni snaží se p!'i ně­ někdo vinit, že neumím si ušít kabat? Zaji­ ktel'é phležH,nsti mim;lt česky; pr::;hoL~i t:óLo, sté že ne; nikdo mne tomu nenaučil; urním co nám pl'ipadá k smíchu a my místo ,ai.J:.;,:íH,m si spravit na něm díru, ale ta správka vypadá jej vážně, po kamarádskn opravili, smějeme jako bych se té práci só.111 naučil. Múže se mi se a on se za to stydí a phšiě to i·ekne a,:gl.c­ někdo vysmát, z té práce ,ale na konec musí u­ ky, poněvadž si není jist, že lo múže i'íci sprav­ znat, že jest to ode mne "dost d:::bré".Nu, a my ně česky. A mohl bych uvésti poctobných "kdy­ ti'£ba vune, že ta zn::dost četby a •.r;isma jest by" více, však myslím, že tyw pos~ad. V této ubohá, pi'ipomeneme-li si pramen té znalosti, věci se nemúžeme vym1cuvat žúctnýml "kdy­ i'ekneme si a "to jest dcst dobré". A prntn 1 ,,,t by", Musnne se řídit tim, co skutečné prcd r:"­ tolik zde rozených krajanú, kteří umí česky mi jest. Dopoušdme-li se jakých chyb, ,;í\.,;,­ číst a psát. no i s tčml počítat, poněvadž js;:;u s n:,u1,, js-iu C:o mne opravdu mrzí je to, že mnczí mají v nás. za to, že by se zavedením anglické častí do 0r­ Ve "Věstníku'' Z. č. B. J. jest pro nús vy,;o­ gánu, napomáhalo zániku českého jm>1yka v ce zajímavá obhajoba lidí zde zroztuf ~h <:iJ­ 'lexas. Jó. naopak vidím v tom prcsti·ectek k ského puvodu. Pra1i tam delegát na i..,,.i,;l2dn,m probuzení zájmu o náš národ a naší řeč. sjezdu této jednoty br. Roman I-Iruši~t:: V texaských anglic!{ých čas:::pisech jest o "Tak mnoho \Z vás si myslí, že se ,m , ,,s, 0našem národě psáno buďto málo anebo nic. V b::i českou i'eč stydíme, ale tomu tak nea>1, ne­ českých časopisech se toho nedočtou, poně­ boť pak bychcm mezi vás nešll". A ti, o kte­ VHdž mnozí neumejí číst cesky a jmí zase ne­ rých si myslíme, že se za nás stydí, ve sk~w,::­ rozumějí vš.smn. Proto by byl:i jen chvály hod­ nosti se nestydí za nás, ale mají obavu, že by no, abychcm se té práce sami ujali a infor­ něco nesprávně i'ekli a my bychom i:;,a vysmáli. movali je o našem národě tak, jak tcmu lépe A výsměch nemá ž:iclr:ý rád. rozumějí. Takto vedená angli~ká část v or­ Těší mne, že i Stařeček Bartoš jesl pro tu gánu nebyla by pfoce "napomáhání" k zániku anglíčinu v orgánu; ba i br. Julm PNluéd~ do­ ceštiny". znává, že by to nešlmdilo ,::tč celkem to neu­ Ano, kdybychcm psali v té angliČi{é stati znává za pcti'ebné - jenom, že by tc "ncsk.o­ zpúscbcm pro nús pokoí·ujícim, vytýkali jen dilo". Inu to postačí. A což sestry a brati'i, co špatné suánky a ,o dobrýc:h se nčL.mlúovali, to by bylo napomúh{mí; takto pr-;áti - í·ekl myslíte - když by v orgánu uvei'eJllt·n pro­ gram nemocenské podpory - nemyi,ll.,e, ž8 l:JY bych si radši nijak. Kdo všalc zná dějiny bylo jen správným, aby byl otisknut také an­ našeho národa, ten ví, že se nemáme zač sty­ glicky? Musíme být takovými sobci, ze cilc.:::­ dět. A je-li nčkcte v naších dějinach nějaký me všechno pro sebe a ti c::;tatuí se muc:i spJ­ tmavý stín - múj ty svatý jelimánku - kLe­ kojit jen s tím, co uznáváme za dobré j,m hcl? rý pak nar:.:d múže se pochlubiti dějinami, ve To není bratrsl<é ani doest málo. Je v tom to­ kterých by nemól nějakého tmavého stínu. A­ lik bratrství jalw v tom navrhovaném nemo­ ni americký národ se nem{:de pod~bnými dě­ cenském programu. Největší naši chyb~u jest. jinaini pochlubit. Vkude js<m stíny l~de jsou že pi·i pcsuzuvání okolnosti, týkn.jíci,;;h se cel­ světla. Právě ty stíny v dějinách jsou nasími ku, nebeh;me v úvahu nikdy celek; V%dycky učiteli. Tyto stíny v dějinách jsou dějepisci Jzn své nejbližší olrnli. v něm:c; se pohybujeme. zaznamenávány jalw výstraha a poučení pro To d:ika,zují úvahy některých dol)iliovateht, pí•íští pok:ilení. Z nich se učíme; proto se také kteří nesouhlasí s tou anglickcu statí. Ponlm­ říltá, že "historie jest učitcllmu národú." zují. na to, že jejich děti mni čcsl,y am;b že se Teď nastává otázka, ltdo má přispívat do té tam a tam děti naučily českým pfonim nntb anglické stati. Nuže: Chlubíme s·e. že máme divadlu. 'l'o je všecko he1~l<é a ehvályhodué, a­ takový počet dobře vyškolených lidí jako lélm­ však musíme také uznat, že "Věstník" n:'!ni vy­ í·e, právníky, profesory a učitele .českého pú­ dáván pouze pro tyto dt"!ti. Kdybychom si to­ vcdu, avšak pi·ehlízime-li kterýkoliv česltý ča­ to mysleli, vypadalo by l<J L:ik juko jeci1Lu u sopis, vidíme tani jména lidí, kteN jsou rádi, toho obědu. Bylo tc tak: že mohli aspoú ,cbzcnou školu "vystudovat".

U jistého farmáfo se sklízelo seno. Pracoval samé, těžce pracující lidi, kteří se snaží dáti jsem tam také. Seděli jsme u oběda a ni'.,klcl'i celku to, co mají nejlepšího; totiž své životní již byli skoro hotovi. Farmářka však ještě pi'i­ zkušenosti. Ti vyšk.olenci se časem. jako mete­ ša s chlebem ku st::ilu a krťijcla chléb. J~den or objeví, až ltdyž musí. Jinak jsou pÍ'Íliš "bi.•

s,

atran11.6i

Ve ťstfedu; 'dne 24. U~topadu: 100'1.

ViilB'fNfK

přísedíc! pm ví: "Není třeba ltž chléb. krajet, já už jsem se najedl". Ona farmářka praví: "Snad si Francku nemyslíš, že jsi tu sám". My se dali do smchu a Francek utekl od stolu. Do­ poledne pracoval pfi "presu'', ale odpoledne chtěl pouze hrabat, aby mohl být sám. Věděl, že muly se mu vysmívat nebudou.

Lidé nepřející té anglické stati, cítí se být dobrými českými vlastenci; avšak jsou to ta­ koví vlastenci, na něž si i Havliček stěžoval, když napsal: ''Nám jest již na nic z toho neustálého psa­ ní o vlastenectví, valsteneích a vlastenkách, jímž nás naši spisovatelé poslední dobou neu­ stále pronásleduji. Bylo by již na čase, aby nám to vlastenectví ráčilo z úst vjeti do rukou a do těla; totiž abychom více pro svů] národ my­ slill a pracovali, než o té lásce jenom mluvili.

Neboť p1·0 samé povzbuzovúní zapomínáme na vzděláni národa."

Ovšem bylo to takové, jest a bude.

S bratrským pozdravem, Jaros. Janiček. ftád Rovnost;

číslo 7.

Caldwell, Texas.

Bratř! a sestry řúdu číslo 7, laskavě vás u­ vědcmují, abyste se co nejvíce sůčastnílí pří­ ští schůze, dne 12. prosince, neb bude volba í·t..dových úředníků. V pádu špatného počasí, schůze bude odbývána o týden později.

S bratrským pozdravem, F'. B. Dušek, tajemník.

Snook, Texas.

Ctění bratři a sestry, tímto jste žádáni, aby­ ste se účastnili naší výroční schůze řádu Slo­ van čís. 9. Též vás žádám co účetník řádu, aby­ ste se všichni vyrovnali s vašimi poplatky do konce roku, neb nově zvolený účetník musí mít novou knihu, (stará je již doplněná>, a aby ne­ musel přenášet váš dluh do nové knihy. Schůzi budeme odbývat první neděli ráno v 9 hodin a odpoledne bude volba úřadníků pro rok 1938.

Kdybyste vynašli, že nemůžete jíti do schůze, pošlete peníze po sousedovi, neb příjd'te a za­ plaťte si před schúzí. Vzdálenějším členům jsem poslal všem seznam za celý rok a jak si stojí do 1. ledna 1938.

Též z našeho okolí Bnookjelo několik honců na jeleny a včera jsme dostali zprávu, že Karel Orsák byl první z nich co zabil, první den jak se hon otevřel, roháče s devíti rožkamí, V našem okolí většina řarmářů mají poorá­ no, kromě toho co seli zimní fazole. Těch zde seli hodně, aby dostali od vlády větší čeky.

Namoklé máme teď dost. Severáky přichází jeden za druhým, takže mašící pozbývají živo­ ty. · Též máme v naší osadě založený farmářský spolek pod jménem Texas Agriculture Asso­ ciation. Máme v okresu 11 řádit Náš spolek dnes čítá 37 členů, kteří si zaplatili vstupné a několik jiných chtí přistoupit brzy. Pfiští schů­ zi budeme odbývat první pátek večer v prosin­ ci v síni. Též se mluví v našem okolí ohledně stavení farmářské džiny. Máme zvolený výbor bratH Jos. Slováček a Jos. Jakubík, aby vyna­ šli, jak vše pracuje a nám zdělili v příští sehů­ zí, která se bude odbývat první sobotu v prosin­ ci odpoledne v síni.

Vše to ukazuje, že se to chýli ku konci roku, neb začínají schůze jedna za druhou. No, jinak to nejde. Tak bratři nezapomeňte na schůzt první neděli v prosinci: J. T. Škrabánek.

DOSVĚDČENÍ, Řád Hvězda Jihu, číslo 30., '£aiton, Texas.

Srdečné poděkování 11 řádům za nemocen­

skou podporu pro naši spolusestru Terezie .Ju:­ rasek, členkyně řádu Hvězda Jihu čís. 30. v Talton, Texas. Následující í·ády poslaly podpo­ ru: Číslo 24.--$2.00; čís. 28.-$2.00; po 50c řády čís. 133, 11, 94,23, 68, 146, 89; po 35c čís. 136 a 16.

Celkem podpory pro sestru Terezii Jurasek $8.10. Není toho mnoho, ale každá kapka po­ může, jak je toho potřeba. Jménem sestry Te­ rezie Jurasek vzdávám všem těmto řádům sr­ dečný dík.

Za. řád Hvězda Jihu čís. 30. v Talton, Texas, a bratrským poz(tra.vem, J. l!". Flalf'I!, taJ.

. .

-Dallas, :rexa~. ,Díkyi "Troj dohodě", 11'.terá tak svorně- [est, pě­ stována mezi .sokoly Dallas - Ennis - ,i'ort Worth; sehrají- sokolově ennísští. krásnou lido­ vou hru "Splašený kůň" v Dallas, dne 28. listo­ padu . ....,.., Hra jest od Boženy Rajské-Smolíkové ve třech jednáních. Vystoupí v .ní chvalně zná­ mí ochotníci, sestry: Růžena Zázvorková, Ma­ ríe Lážnovská, Libuše Petrová a Evelyn Pavel­ ková; bratří: Jos. Vytopil, Jerry Lážnovský, W. Herzan a F. J. Hejný. Děj se odehrává v Praze, Jest to opravdu zajímavě hezké od Dramati­ ckého kroužku Sokola Kerel Havlíček Borovský, že vyšli tak ochotně Sokolu v Dallas vstříc, Je­ jich ochota bude jistě hojnou návštěvou oceně­ na. Bude tím též dána dallnským ochotníkům lepší a delší lhůta k nastudování jejich pi'íští­ ho divadla '"l'ajenmá matka", jež chtěli sehťá­ ti po dvoutýdenním nácviku. To jest též hlubo­ ká hra, která zasluhuje pilného navštěvování zkoušek. Tedy neje11 že pí·ipraví ennisští o­ chotníci krásný večírek s požitkem bezvadné souhry novinky divadelní zde, ale ulehči i na­ šim milým ochotníkúm. na jejichž bedrech le­ ží hlavní role v "Tajemné matce" a reziséru Frantovi Rendlovi, který měl zvláště v této hfo těžké starosti s obsa:.::enímnejen hlavních ale i podi'ízených rolí.

Nyní ovšem jest hra ona permanentně obsa­ zena a jak pozorujeme z prvních zkoušek, jsou všichni ochotníci na místě.

Vzdejme tedy zasloužený hold našim milým bratrům a se:.trám z Ennis a naplúme Sokolov­ nu v neděli 28. listadu na jejich poctu. Budeme požitkem večera bohatě odměněni.

Zajisté bude zajímati naše krajanské kruhy zpráva, že v týž clen, v neděli 28. listopadu, ve 3 hodiny odpoledne vládní W.P.A.pod11ik"Little Symphony" orchestra, čítajici 35 hudebníkfi, bude koncertovati pohostinně též v naši Soko­ lovně. Vybrali pro nás program v němž jsou za­ hmuty klasické i lidové skladby českosloven­ ských mistri\. Vstup zů,;tává ovšem volný. Jest tudíž naší národní povinností · koncertu se sú­ častniti.

Veselý Tulák.

DOSVĚDČENI. Řád Hvězda Jihu, čís. 30., Taiton, Texas.

Dovoluji si touto cestou poděkovat následu­ jícím řádům za nemocenskou podporu pro na­ ši spolusestru Filomenu Nohavitza a sice řá­ dť'lm čís.: Po 50c-133, 148, 58, 62, 21, 90, 89, 94 a 11; čís. 136.-35c; čís. 123.-30c; čís. 153.-25c.

Celkem od 12 řácli\ $5.40. Jméne111 spolusestry našeho l'ádu vzdávám všem jmenovaným řá­ diim srdečný dík. S bratrským pozdravem za řád Hvězda Jihu čís. 30. v Taiton, Texas, J. F. Fiala, tajemník. :Ítád Pokrok Benuview, číslo 153.

Milí bratři a sestry!

První neděli v prosinci nám pi'ipadá schůze.

Vite, jako každoročně, že odbýváme volby řádo­ vých (1řed11íků a výbori\. v minulé schůzi byli dva členi uváděni z Dět­ ského odboru, bratr Alvin Roy Franek z La Sal­ le, Tex. a Violet A. Bosákova z Needville, Tex. Brati'i a sestry, jest žádoucno, abyste se do oné schfize dostavili v největším počtu. Poně­ vadž budeme poti'.'ebovat nové úředníky. Tak o tom pfomýšlejte, abyste sl sobě zvolili úřední­ ky takové, aby členstvo více schůze navštěvo­ valo. Poslední dobou byla velice slabá návštěva členstva i pi'i pěkném počasí. Začátek schůze jest o 1 hod. odpoledne. V pádu nepřiznivého. počasí o týden později. S bratrským pozdravem, Adolf Elles, taj. Řád Slovan, čís. 9., Snook, Texas •.

Ctění bratři a sestry!

Oznamuji vám, že řád Slovan čis. 9. bude .ko."'. nati výroční scht'\zi 5. prosince 1937.

Schůze bude otevřena v 9 hodin ráno, odročí se v poledne na oběd a bude pokračováno v 1 hodinu odpoledne.

Všichni jste úctivě zváni a vaše přítomnost jest žádoucí. Schůze výroční jest nejqůležitější v roce, jest volba úřednikfi a jiné dfiležité jed­ ná.ni. S bratrským pozdravem,

··

p-,:. Jo~. :a:. Itozar, t;,.jemn~.

<;

i\ád. Če$ký Prapor, číslo 24., •rem:ple, Te~itl'!,: , Ctění bratři a sestry!· · . :.-..:. · , Tímto váš laskavě žádám, byste se, jistě ~o.:. stavili do výroční schti.ze,.,která bude poí·ádáná dne 5. prosince v l hod. odpoledne. Schiize tato jest velmi dů.ležitá, neb se v ni . budou volit řá­ doví úředníci pro rok 1938. Jest tedy .na vás, bratři a sestry, byste se dostavili a zvolili sobě úředniky dle svého phíní a aby byli schopni ú .. fady na ně vložené.zastávat. Mnohý snad tek~. ne: Nu však máme dobré úředniky, tak nač bych tam šel. Avšak pamatujme, že úřednici sami sebe nezvolí, kdyby byli sebe lepši. To jest členů povinnost, aby je zvolili. A proto, bratři a sestry, jestli jste s vašimi úI'edniky spokojeni, tak se dostavte a dejte jim to cítit. Nu a jestll nejste s nimi spokojeni, talc se též dostavte a dejte jim to cítit.. Jest to velice pěkné a po­ vzbuzujieí, když máme naše výroční schii.ze hromadně navštívené, neb tim dokazujeme, že máme opravdový zájem o řízeni a pokrok naší Jednoty. Tedy na shledanou první neděli v prosinci! V pádu špatného počasí o týden poz­ ději v tu samou dobu. S bratrským pozdravem, Chas. Navrátil, tajemník.

UPOZORNĚNÍ.

Leto chýlí se ku konci a každý sobě zařizuje do stavení vniti'ní vytápění. Tu stává se často, že nedopatřením, neb opatrnosti nikdy nezbý­ vá, po letním odpočinku leda co neni v pořád­ ku, tak Jak by to mělo býti.

Zde v Dallas každý rolt na podzim město po­ í·ádá, pod dozorem městských hasičů., tak zva-· ný "Fire Prevention Week".

Tu Je upozorňováno na všecky možné i ne­ možné zpusoby a neopatrnosti, kde by mohl vzniknout oheú. Bylo by dobré, kdyby i my jsme si vzali z toho příklad a přehlédli naše stavení a upravili to tak, abychom chránili na­ še domovy pi'ed možnou ztrátou ohněm.

Třeba jsme pojištěni, přece škoda vždycky bývá větší než jakou náhradu obdržíme, a pak i često z~rácíme památné věci, které ani poji­ štěny nejsou aneb peníze nenahradí, ne-li do­ konce některého člena z rodiny.

V programu opatrnosti je na prvním mistě třeba pí·ehlédnout komíny, jsou-U v pořádku, nejsou-li rozpráskané, aneb není-li možnost, by jiskra pronikla mezi cihly do staveni, aneb není-li komín nad střechou rozpráskaný,' tak aby jiskra nepadla na střechu. žebřík při domě, dobrý, aby dosáhnu! na střechu, je nutné míti i pro jinou potřebu, a-. však v pádu ohně lepší je malá pomoc nežli vel­ ký oheň.

Pálení suché trávy aneb listí se stromi.i od větrii naneseného do kouta, aneb dokonce i· pod dům, dělá velké nebezpečí ohně.

V domě je dobré pi'ihlédnouti, aby nebyla hořlavá látka umístěna blízko kamen, aneb v zimě sušeni prádla u kamen. Též ochrana ko­ lem kamen proti popálení 1 jiného úrazu děti ' je žádoucna a neměla by chybět nikde.

Nešťastné cigarety nesou první cenu jako největší nebezpečí ohně.

Dťtležité však je přihlédnout k tomu, by ma­ jetek byl pojištěn u dobrého pojišťujiciho spol­ ku jako je náš Slovanský Vzájemně Pojišťující Spolek proti ohni, kde možno pojistit na ven­ kově, kde neni hasičská ochrana za ceny rov­ nající se k cenám nejvýhodnějších u jiných společností. I v městech mají české majetky k dostání výhod11ější ceny než by dostaly kde jinde.

• Náš Slovanský Vzájemně Pojišťující Spolek proti ohni je spolehlivý a má dobrý platel:!ni rekord. Stojí na dobrém finanční základě a stále vzrfistá.

Kdo jste již pojištěn, nezapomeňte na sviij roční rozpočet, který musí dle stanov býti za­ placen· do l. prosince, neb v ten den jsou su­ spendováni všichni, ktei'í svúj rozpočet zapla­ cený nemají.

Kdo jste ještě neměl příležitost porovnat ce­ ny pojištěni u Slovanského Vzájemně pojišťu­ jícího Spolku proti ohni s cenami u jiných po­ jišťoven, přeptejte se u souseda, neb náš spo­ lek má již založené odbočky v každé větši osa­

dě.. ~ ~()zc;lrt\vem,

Will A, N~u~a.

I'

V&.středu; dne 24. listopadu· 1937,

Divadlo u řádu štefánilt č. 142. v Houstonu.

"Praha - Brno - Nasedat" je název diva­ dla, které hude sehrané u řádu Štefánik na Cottage Grove v neděli 28. listopadu; Je to ve­ selohra o třech jednáních od Richarda Bra­ nalda. Proto. milí čtenáři a čtenářky. kdo se rádi smějete, při,iďte k štefán.ikům na diva­ dlo a ručím vám za to, že se od srdce zasměje­ t,e a dobře pobavíte a nebudete litovat, že jste přišli mezi nás. Ještě se musím také zmínit o Akademii, kterou pořádal Sokol Houston v ne­ děli 14. listopadu. Program byl krásný, takže návštěvníci byli spokojeni a při scénách, které byly sestaveny na jevišti, přáli si, by opona ne-' šla tak brzo dolu, by se mohli dívat trochu dé­ le. Pan doktor Lukša, učitel českého oddělení na vyšší škole zde, měl dvacetiminutovou před­ nášku o tom, jak povstal Sokol a ze života Fue­ gnera a Tyrše. Jeho řeč byla se zájmem vy­ slechnuta všemi, i naší mládeží. Dále zapěla malá sokolička ukolébavku "Hajej děťátko, hajej a spi". Byla to dceruška manželů Oígálo­ vých. Sokolička Mařenka Šilhanových před­ nesla pěkně s citem báseň "Našemu tatíčkovi", takže při přednesu mnohému oko zaslzelo. Ta­ ké byly zazpívány pěkné národní písně. A což to cvičeni, to se líbilo nejvíce. Tak těm tatín­ kům a maminkám zářili oči radostí když vi­ děli ty jejich dítky tak pěkně cvičit. Tak jen vy sokolici a sokoličky choďte pilně do cviče­ ní a pořádejte vice takových večírků, kde si pěkně zacvičíte, sazpíváte i zatančíte, takové zábavy jsou vám Jen ku ctí. Vím, že náčelník Sokola bratr Kašpar byl s vámi se všemi spo­ kojen, že tak krátký čas jste se naučili tak pěkně cvičit. · Tak jen dál ku předu a Sokolu zdar. Se všemi se těší na shledání na divadle u štefánikú 28. listopadu, se srdečným pozdra­ vem, Pavla Studničná.

Tours, Texas.

Ctění bratři a sestry!

Předně vás všechny vespolek pozdravuji a přeji vám všem co si sami přejete. Tak bratři a sestry řádu Hvězdnatý Prapor číslo 55. v Tours, Texas, na vědomost vám dávám, že řá­ dová schůze nám připadá jak obyčejně první neděli v měsíci prosinci tento rok 1987. Připa­ dá nám volba řádových úředníků a vše k vyří­ zení a účetní výbor se žádá, by se dostavil a dal řádové knihy do pořádku. Tak bratři a se­ stry našeho řádu jste žádáni, byste se všeeí v hojném počtu do schůze dostavili a zvolili si úředníky dle vaši libosti, které si zvolíte, ty budete mít. Tak nezapomeňte a přijďte všich­ ni do schůze a zvolte si úředníky dle vašeho přání. Také jsou bratři a sestry žádáni, kteří jsou s poplatky pozadu, by se vyrovnali a za­ pravili dle možnosti a nespolehalí se na po­ kladnu, že to dočká a že r·ád peníze má. Má, ale málo, pomalu vysýchá a ubývá, tak na vše nestačí. Dobře víte, že náš řád čekal a pomá­ hal našim členům moc dlouho. Ale členi neza­ platili a v Jednotě nejsou, tak jsme peníze PO"' - zbyly, jsou fuč. Tak si to vemte na vědomí a vše prozkoumejte, kdo je vinen, úředníci nebo členi. Řád rád členu dočká, ale ne celý rok, jak se to dělo v poslední době. Již jsme jednou to dlouhé čekání zastavili, ale již je pozdě. Tak bratří a sestry našeho řádu postarejte se a za­ plaťte své povinností, poplatky. Když tak uči­ níte. bude to úředníky těšit a bude to pro va­ še dobro. Počasí máme měnivé, foukal severák jen to praštělo. Ale co toto píšu. fouká polský, také [e studený. Píkovaěka se chýlí ku konci, sem tam Ie .leště ně,iaký "scrap". Také pozdrav na br. F. Mončku. redaktora Věstníku a celý personál. Ph,ji jim zdar a trpělivost s moíí škrabaninou. Předem Jim děkuji. Také posí­ lám pozdrav na F. G. Matula v Prague, Okla.

Psaní Jm'lit obdržel. Diky! Piš .. Tali:. ještě jednou žádám vás. brati·l a sestry našeho -řádu, bvste se všecí dostavili do prosin­ cové schůze, tak na shledanou, sbohem a na zdar!

Anton Pustějovslcý, předseda.

Lons Kapavík, dopisovatel.

I

zas.

Řá(l Fort Worth, číslo 154.

- Ctěná redakce, milí přátelé, bratři a sestry!

'!'ak .zas mne tu máte. Musím vám ozi:iániit, že ť°i'ád .č.iš. 154-, bude pořádat ·taneč11i zábavu 25, liŠtopaau a to pi'ipadá na veče!' 1Jik1,vzdá~

VIBTNllt ní, v Sokolovně, pi·i které nám bude vyhr:ivat naše radiová hudba Čech Revelers. Tak 'vás všechny srdečně vyzývám, abyste se této zába­ vy všichni zúčastnili, protože to bude posled­ ní zábava tohoto roku v Sokolovně, kterou bu­ deme .pořádat. Vit,e, že řádu se tě.ch zábav má­ lo dostane. t.ři neb čtyři do roka. Sokol bude pořádat druhou, ale to až silvestrovskou. Tak hled'te, aby vás Lam bylo co nejvíce. O vše se výbor dobře postará, ani husy a norácí tam nebudou scházet. Vím, že budete se vším uspo­ kojeni.

A teď ještě musím všem spolkovým sestrám a přítelkyním poděkovat za překvapenku, co pro mne udělaly. Ale musíte mně prominout za to,.že jste musely všechny dojít k nám, nežli já měla jitl za vámi do jistého místa. Víte, že ně­ které ty fort-worthské palice jsou tvrdé, asi dubové. Jmenovat vás každoi1 zvlášť nemohu, bylo vás moc, zabralo by to mnoho místa v li­ stu. Tak díky všem za Imísné dary a těm; kte­ ré přinesly jídlo.

Na vědomost dávám těm. ktel'i chtějí něčím přispět na nový katolický kostel pi'i posvěceni, které se bude odbývat dne 5. prosince, tak co kdo máte ku darování a jidlu, tak to vše dones­ te do Sokolovny na ten den. Oni si pronajmuli Sokolovnu tam odbývat oběd a všelijaké hry, pro nejisté zimní počasi, protože tam to bude pohodlnější nžli by bylo u kostela na venku.

Sokolovna bude dobře vytopená, tak žádný ne­ bttde f.rpět zimoll uni nezmokne.

Ta.k abych lo už mělu v jednom, 1.aJ;.: jei;tč vás bratfi a sestry řádu č. 154. upozorúuji, aby­ ste nezapoměli na prosincovou schúzi, která se bude pořádat druhou neděli v prosinci. Máme dúležitou věc k vypracování a volby úředníků.

B~1demetam mít také nějaké pobavení, něja­ kou svačinu a pěnivé také nebude scházet.

Tak už končím pro dnešek. S pozdravem na redakci a všechni ostatní. Zústávám vaše do­ pisovatelka, Millie Polášek.

Britská říše vyzbrojena.

Ministr T,homas Insldp, jenž se stará o brit­ ské zbrojení, učinil včera v Darwenu projev o tom, co bylo dosud vykonáno. Jeho úřad b;'l zřízen před piíl druhým rokem. Od té doby bylo na britské zbrojení vydá1,o pi'es 40 mili­ ard Kč. Kromě stavby válečných lodí, letadel a opat.řování zbraní p1~0 pozemní armádu sta­ ral se lnskip hlavně o to, aby zajistil britské branné moci největší možnosti zbrojení. Proto byly se státrí podporou některé podniky roz­ šířeny a mnoho jich bylo vybudováno úplně nový~h. Takových poclnikú bylo zí'í?.eno pl'O válečné námofoictvo 26, pro pozemní armá­ du 17 a pro letectví 15. Velká Britanie se tím vrátila ke svým zkušenostem z konce světo­ vé války, kdy její prúmysl zajišťoval spoje­ neckým armádám převahu válečného materiá­ lu. Při tom zvýšila ni1,. stav mužstva C·elé své branné moci, nejvíce v letectvu. Pro námoi·­ nictvo je pl'ipravena ohrnmná záloha v ná­ mofoict:vu obPhodním. Od 30. srpPa se v sedmi velkých přístavech provácH výcvik dústojnikfl ·obchodního loďstva pro případ. že by jejich lodi byly za války vyzbrojeny. Brzy se začne s pod::;bným výcvikem i pro mužstvo.

Napoleonův

potomek ž<:,brá.

St,rana 7.

U2Z

.,. v

li!

Jf/l1lllllll1'

v

NAS ZALOV ABWD

t

&r&WMMiiH

WA

A'

RESOl,UCE SOUSTRASTl.

My, nížepsaný resolnční výbor řádu Pokrok Rowena čís. 49. projeveujeme tímto jménem · řádu upřimně cítěnou soustrast pozústalým nad ztrátou jejich otce a dědečka a našeho spolubratra J, H.. Sllille1•a,

který náhle a neočekávaně dokonal svou po­ zemskou pouť dne 29. října 1937 ve stáří 88 let.

Zesnulý bratr byl vždy členem dbalým svých povinností a ač v pokročilém věku, vždy rád schúze navštěvoval. Také byl jedním z těch prvních členil naší Jednoty.

Vám pozůstalým budiž útěchou, že my cítíme s Vámi ten bol zái-mutku. Ty, ~polubratfo odpo­ čívej v pokoji a čest budiž Tvoji památce.

Dáno v Rowena, Texas, dne 14. listopadu 1937.

J. R. Janek, E. R. Faltýsek, Jos. Holubec, re­ soluční výbor. který jíž nyní měi'í pfosně 3 metry 10 centi­ metrú. Obrovský Abelu byl ;m.měsl,ná.n v míst­ ní arnbskř kavárně, ale kdy?. stále ro::;t.J, ne­ věděl si s ním kavárník rady. Jeliko:\ n<:ehtěl dát; pfostavět kavárnu. musel obrovsl,óho (~išnika propustit. ač mu mladičký obr ciclal zna­ menitou reklamu. Zúroveú ule žije v Egyptě jedna z nejmenších žen světa, skutečna Li­

liputánka. Nedávno se objevila na shwn :stí v Tantě 40 letá Zedeida, která je jen 50 em vy­ soká.

PGželmání diktatur.

Od března musili v Německu míchat do chle­ bové mouky aspon desetinu mouky kukuřičné nebo bramborové, aby se ušetfllo žita. A aby se ušeti·ilo chleba. směl se prodávat až den po pečení. Od pondělka se musí chlebové mouky míchat jen bramborovou moučkou, aby se na­ nuÍsila dovažet kukui'ice z ciziny. Pekai·í nad tím pláči, protože bramborová moučka .10 draž-. ši než kukui·lčná. U nás se dáva leckdé! úo clrn~­ ba kousek bl'amboru, aby byl vláčnej ..i. ale v Německu je toho tolik, že špatnou jal,u..,\,lwki­ ba ,přibývá žaludečních nemocí.

Budoucí válka bude l'ozho<lnuta v sr.vtrozá­ padní Evropě.

V britské sněmovně prohlásil námofoí · od­ borník lord Strabolgi (socialista), že ve Sti'c­ dozemním moi'i není válka pravděpodobná.

Francie a Velká Britanie mají pr,oti Němec­ ku a Italii velikou přesilu na moh. Ve vzdu­ chlu nejsou slabší. Přijde-li jednou k válce, bude rozhodnuta na pevnině. a to v seven­ západní Evropě ( ve Francii 1. Vojenská situ­ ace Italle je bídná. Mussolini má ti'i velké ar­ mády v Libyi, Habeši a ve Španělsku.

Před válkou ve všech německých koloniích bylo v celku usazeno 23,000 Němcú, říše v nich investovala jen půl bilionu marek a celkový ob­ chod Německa s jeho koloniemi činil pfod vál­ kou pouhých 350 mil. marek. Úsilí Německa o vráceni jeho kolonií není dle úsudku znalcťt touha po dosažení hospodaí·ské soběstačnost.i, nýbrž mu jde pouze o vojenské nástupiště.

V úfadovně p:ilicejního komisafatví u Slav­ kovského nádraží ďAnstermz v Paí-iži se ob­ jevila vře1:n. st.arší ženn, která prosila o výpo­ m::;c. Udala. ;);e se ,imenuje J\}7,bčta B11011apartc de Montijo. Úh:~dnč bylo z.Hštěno, že .ie skut,eč­ ně potomkem dsai'cvny EvženiP. nrnnžrlky Na­ poleona III. Ub::ihá ženn se ocll!\ v Pal'iži ú­ ZMĚNY ADRESY. K blížící se tlobě siěhová·plně bez prostfodkéi. když musela hprchnout . ni četných nájemníln'í farem . 11a nové místo, ze Španělska. C'hCe se uchýlit do 'Anglie 11ebo nebo jiných za práci do města, podá.váme toto upožornění: Změny adresy posífají nikoli re­ d:l R1mm11ska. Policie .ii zatim uby~ova111 v ú­ tulku Armády spásy a paříž$kÝ španělský kon­ dakci orgánu. nýbrž na účetního bratra Ed. L. l'\iJ.arka do Fayetteville, Tex. Při ,oznámeni změ­ sulát )i vyplaW 30 franku podpory. ny adresy nutno udati číslo řádu. k němuž do­ tyčný patří a starou jak novou adre!ut. (dz) čtrnáctiletý obr Goliáš.

Egyptskemu obrn 1vrohm11edu Ghazimu. kte­ Něktei'í ženatí muž.i jsou dobrými výstražnýrý dpsud byl největším človčkem na světě, vy­ mi signály pro staré mládence. · vstal nyní nebezpečný konkurent, proti němui • • je pouhým trpaslíkem. ZJ?ravodaj. arabského Qlov~k..nemusi nutně věí·iti.v.š.ernu:.coiík~.te listu Al Mlsri nalezl.. v eg}'.ptské obci Í)essukl'i

se

čtrnáctiletého hOtha jménem Abdn

jen proto, že vás nejmenuje Jh}íiř€m.

'"

·stra:na I.

ViÍlSTNÍlt

"V [esa, INDIANOVĚ životě", praví Sioux ommluvě o vlastním kmeni, "jsou úkony důležrtější než denní chléb.

Probudí se na úsvitě, navlékne si mokasíny a kráci dolu na břeh reky. 'I'am si sti'ikne do o­ bličeje plné dlaně čisté, chladné vody nebo skoci do reky. Po koupen postaví se vzpřímen proti slunci vystupujícímu nad obzor a pro­ náší svoji mlčelivou modlitbu. Jeho družka jej buď 'l~i'edcházínebo nasleduje v tomto proje­ vu zt,,:;;;:nosn, ale nikdy ho neprovazi, Kazda · duše musí uvítat ranní slunce, novou a hodnou zemí a \lellké 'rícho sama!"

Jeho životní zakonik tudíž žádá, aby žil po­ dle čistého náboženství severoamerických In­ diánů, které má nej vznesenější pJjetí swoří­ tele ze všech nekřest'anských nábcženství, ja­ ká kdy byla známa r a tomto světě. A takto pro­ míuvu Sioux wabaša, narozený roku 1718 na Rum Riveru v Minncsoté, veliký náčelník, vá­ lecmk a vuačí duen indiánske filosofie.

"Z1j tak, aby scrach před smrti mkdy ne­ vnikl do cvého života.

Nepronásleduj nikdy žádného člověka pro j€ho nabozenství - Ci,i bo v jeho názoru na Venkeno Ducha a vyžaduj od něho, aby on ct,l tvuj nazor. l\fevnucuj nikomu svoje ná­ boženství.

Zachcvávej nábcženské slavnosti a uč se tan­ cům. 1:t<.sp.::Ktuj kmenová tabu a zachovávej kmenove cbyceje, neboc' ony. jsou moudrostí tvycu prauuvnycn cccu a předku.

M.tluJ s\ ttj ž1 vet, zdokonaluj svůj život, na­ pínuj krásou všechny věci svého života, ra­ duj se ze své &iiy a krásy. Jen lbabélec končí svuj život sebevražou: statečný muž umírá v boji.

J1;stližejsi cvičením, právem života a z daru Vel.k<:.ho Ducha uémíí svoje tělo krásným, bu­ de dobro, když tvoji krásu všichni uvidí, pro přiklac i p1·0 radost. Závoj studu je dcbrý pro ty, kdo jsou nemocni, znetvoření nebo nečisti, a proto osknví.

Jts~liže cuvoké zvífo na;adne tvoje děcko, tvoji ženu, tvi1j dúm, pi'ítele nebi:> tebe samého, je tvou povinnosti Jal..:o muz;a s ním zápasit plnou s.lou a jakoukoli zbraní, jlž máš po ru­ ce, zničit je oo nejdi'ív nebo zahnat; a stejně je tvou povinností, je-li onou šelmou člověk.

Kctyž opoušdš 1-rmo tábor, vyčisti vše.:!hno smetí, spal je nebo zakopej. Nemečisťuj zemi a nenič její krásu.

Vždycky vydej slov·o nebo znamení na poz­ drav, l{clyž potkáš phtele, nebo i cizince, je-li to na odlehlém místě.

Nemluv nikdy se svou tchýní, ani nedovol, aby ona mluvila na tebe. Má sklonit •oči a ode­ jít mlcky ze stanu, když tam vst<mpíjejí zeť.

Vzdávej poctu všem lidem, ale nepodlízej nikomu.

Nikdo nemá trpět za hl'ichy druhého. Nikdo ncmúže na sebe nit trest za druhého a učinit tak hfišníka nevinným.

Buď milosrdný It těm, ktei'.'í jsou ve tvé mo­ ci. Je znakem zbabělosti, kdo mučí zajatce ne­ bo šp:::.tně zachází s těmi, ldefi jsou bezmocni.

Jestliže někdo provádí cokoli, upi'ímně věi·e, že tím uctívá Velikého Ducha, opravdu jej u­ ctívá a jeho uctíváni nutno respektovat tak dlouho, doltud tím nepfokročí práva jiných.

Poděkuj Velikému Duchu za každé jídlo; vhoď kousek:masa do ohně a modli se: "Ve­ liký Duchu, poděl se s námi."

Když ráno vstaneš, vzdej díky za ranní svět­ lo. Poděkuj za svftj život a sílu. Vzdej díky za sboji potravu a za radost života. A nemáš-li náhodou zač vzdávat díky, buď jist, že jsi tím sám vinen.

Modli se, aby pach vlastního kmene ti byl pi'íjemný.

Každý muž by měl mít svoje svaté místo. kde by bděl o samotě, naslouchal Hlasům a modlil se a vzd:ival díky.

Viděl jsem mnoho bíl~1:h mužú a slyšel je modlit se. Hovoi'í o dcbru a pravdě; ale soudě podle jejich živ,ota,jejich celé nábožen­ ství je "láska k penězúm a strach pfod smrtí." Člcvěk je vázán slibem jako poutem, které nemůže být zrušeno, leda se .svolením druhé strany. Je-li tento slib napsán, je to jen důkaz, že dal svoje slovo, náboženské

1

Ve stf'edu, dne 24. listopadu 193'1.

Cesty rudého muže.

Ernest Thompscn Seton. Člověk v době síly není nikdy tlustý. Tuk je dobrý u zvií'ete, ale u člověka je to nernoc a pcchá:zí jen ze špatného života.

Nikdo nebude jist ti'ikrát de.nně, chce-i u­ držet svoje těo siné a mysl nezastfonu.

Jestliže někdo pcdléhá touze po druhém po­ hlaví, mazlí se s chfostýšam, jeh:::ž nštknutí znamená hnilobu a jistou smrt.

Až bude tvúj čas umi'it, nebucl' jako ti, je­ jichž srdce· je ustavičně naplněno strachem pfod smrtí, takže když přijde jejich čas, plácí, naNkají a modlí se, aby jim bylo dáno ještě trcchu času, aby mohli znovu ~it nějakým ji­ ným zpuscbem. Zpivej svoji úmrtní písel'l a zemN jako hrdina vracející se domu."

Indiánští mcclicin-ma1;i neb:::li šámani byli nejen kmenovými lékafl nýbrž i mudrci. Ne­ znali vúbec naši 111<,derní vědu biochemii, ale rozuměli léčbě hasúžemi, parními lá•.měmi,ba­ henními lázněmi, minaálními prameny, od­ vary kúry, slunečními paprsky, lesním vzdu­ chem, ko1frema vírou. a h.::jně jí ulívali. Dá­ le dobi·eznali okultní vlastnosti r::stlin a ·proti hadímu uštknuti m:'íli a dosud mají znameni­ tý lék.

Rudému muži se pflznavá, že měl nejln·ás­ nějši tělo. jaké svět znal. Nejs1avnějším běž­ cem starého Řecka byl Pheddippides, jehcž r,a­ kordní běh ,z Marathonu do Atllén měl'il 140 mil ve 48 hodinách. T.:ikovývýkon byl u Indiánu docela podi'adný. Rolrn 1882 jsem viděl ve FJrt Ellice mladého Incliťu~az kmene Cree, který pěšky právě donesl depeše z Fort Qu'Appelle, vzdálené 125 mil, za 25 hodin. A o tcmto vý­ klonu se slrnro vubcc nemluvilo.

Dva indiánští běž2i,Tomáš Zafir;; a Lecnicio San Miguel 8. listopadu HJ26 uběhli 62 a půl míle, to jest z Pachucu clo Mexico City, za 9 ho­ din 37 minut. A ·;;;oštovní posel, dopravující v Mexiku pošlu z Chihuahua do Batopiles, urazí pravldelně týdně víc než 500 mil; ,o jednom po­ slovi z kmene Hopi bylo známo, že urazil 120 mil v patnácti hodinách.

Největší urážlm, jakou možno Indiánovi sadi~, jest pcchybovut o jeho statečnosti. "Zdá se", praví Lufitau, "že Indiáni se pi'ipravují ke statečn;:;sti od útlého věku. JeJich děti byly viděny, ja1t si k sobě tlačily nahé paže a mezi ně v1 (.daly žhavé uhlíky, pfol~1ánějice se vzájemně ve statečném snášení bolesti, l<terou jim žár pí1sobil. Já sám jsem viděl pětileté děcko, které byvši nešťastnou náhodou smr­ telně popáleno vNcí vodou, zpívalo sv,oji úml'tní pisel'l s neobyčejným klidem, kdyk::ilimu ošet­ řovali rány, ačkoli jistě trpělo strašlivou bo­ lesti.

Absolutní poctivcst byla charakteristickou známkou rudého muže. Jednu historku vyprá­ věl bislmp Whipple: Musel na několik měsícú opustit svoji sroubenou chatu, kde měl mnoho cenných věcí, a pokoušel se vymyslet nějaký zpúscb, jak by Ji zajistil proti vy1oupení.Jeho indiánský prúvodce mu povídá: "Ale bratře, proč ji nenecháš otevi'enou? Neměj obav. Na sto mil dokola není žádný bílý muž."

A vskutku úi'edníci Společncsti Hudsonova zálivu v Kanadě mně mnohokráte říkali, že mají z ústfodny tento pfikaz: "Poskytujte di­ vokému pohanskému. Indiánovi dvouletý ú­ věr; ale jakmile si osti'ihá vlasy a tváN se ci­ vilisovaným, nevěi'te mu ani pi'es noc."

Mnoho bylo psáno v histori o indiánských masakrech. Ale nenašel jsem jedinou ověře­ ncu zprávu o Indiánech, poblvších celou sku­ pinu bělochú. O několika případech, které by­ ly citovány v historii jako pfišemé masaltry přistěhovalcú, je teď dakázáno, že byly dílem bělochú, ktei·í se bránili pi'ílivu nových emi­ grantu a pi'esti,ojili se k útoku za Indiány.

Je však mnoho pi'ípadú, kdy běloši napadli Indiá11ya byli odraženi s velkým krveprolitím.

Tomu se i'íká v,,našich historických záznamech "masakry", zatím co to byla jen indiánská, ví­ tězství vítězství vlastencu, hájících svoji zemi proti ciz~muvetřelci,

">

Strašlivým dokladem nemilosrdného zachá­ zrní s Indiány bylo ustavení ozbr,ojenéhospol­ ku Texan Rang,::rs. který si vzal za úkol vy­ pudit Komanše z jejich· prastarých lovišť po­ dél foky Pease. K osmdesáti bezohledným, zna­ menitě sti'ílejícím vc-teránum, pod kapltánem Suhm R::;ssemse přip :jilo dvacet mužů od dru­ hého jízddha plu!m Spojených států a vydali se 18. prosince 1860 hledat tábor Indiánu na Í'ece Pease.

Dorazili ke komanšské vesnici před východem slunce za písečné boufo, dříve než ženy, děti a válečníci vstali. Nújezdci vjeli bez výzvy mezi kožené stat:Y, sekajíce a sttílejíce kolem·sebe se smrtelnými účinky. Válečníci bojovali sta­ tečně, snažíce se zadržet útočníky tak dlouho, než by ženy a děti prchly na koních. Částečně se jim to pcdařilo, ale mnohé ženy i válečníci vjeli do čekající náruče ukrytých dragounu.

Boj byl skončen, sotva započal. Náčelník Peta Nokona našel koně a vyzdvihl za sebe patnácti1eté děvče, ujížděl na sever, chtěje u­ nikn:iut kavalcristěm. Těsně za ním ujížděla na druhém ryhlém mustangovi nějaká žena s nemluvnětem v náručí ...

Nokona ujížděl jako větrem h~1aný ďábel, •zatím co děvče jej ob(:ma pažemi objíma1o v pase. žena, tisknouc děcko k prsšm, ujížděla s volnou uzdou ... skuteční Kentaurové prérie.

"Zajměte ženu ... chyťte ji!" kflčel ka­ pitán Ross "Já se pustím za náčelníkem!"

Fh,tížcný náčelníkúv kúú rychle umdléval a Sel Ross teď ujížděl pouhých dvacet metrů za ním. Kapitán vytáhl z opasku pistoli prásk! ... Děče se zapctácelo, 'sáhlo po No­ lrnnově opasku a svalilo se s pádícího koně s provrtaným krkem. Ale v pádu strh1o s se­ bou i Nolrnnu.On jako kočka dopadl na nohy a v mžilrn oka strhl s ramene luk a nasadil šíp A tak Ross, di'íve 1,ež m:hl uhnout, stal se terčem dvou dlouhých šípů, z nichž jeden se zaryl jeho k!oni do levé plece.

Kapitánův kúň se bolestí splašil, ale Ross mu pl'itáhl prudce uzdu, uklidnil jej a vrátil se dora•zit Nokonu.

Našel náčelníka, jali.: stojí na místě, kde jej opustil, vedle umírající divky, s napjatým lu­ kem připraveným k výsti'elu. Vypustil jej, když Ress cválal zpátky, aby obnovil svůj útok, ale šíp zaletěl stranou; a Ross, drže se sedla levou ruk-ou, vystřelil druhou ránu z pisto}a. Kule zasáhla Nokonu do pravé paže, roztříštivši mu kost.

"A tu," vyprávěl později kapitán Ross, "stře­ lil jsem náčelníku dvakrát do těla, načež on kráčel klidně k malému strcmu a opřev se oň, začal 22pívat divokou, pi'íšernou píseň".

R::;ss slezl s koně a kráčel k náčclnílwvi, kte­ rý stále se nechtěl \"Zdát,mávaje vzdorně ko­ pím, jež třímal v levé ruce.

Mexický člen Rossovy družiny přijel k ně­ mu a seskočil s koně, drže v ruce dl:uhou bro­ kovnici. "Doraz ho!" rozkázal kapitán Ross.

Mexikán namířil pušku a stiskl spoušť. N-o­ kona, stále zpívaje svoji divokou, příšemou píseň - úmrtní píseň Komanšft '-- stál vzpfi­ men jab oštěp - hrdy - vzdomý.

A potom klesl jako &íp do prachu.

Sto let novodobých chemických značek.

Právě před sto lety zavedl švédský badatel baron Joens Berzelius s jednoduché chemické značky p1~0 všechny známé prvky. Před ním dávali chemikové a ještě více alchymisté všem látkám 'Podivná jména a pro své pokusy uži­ vali nepraktických, tajuplných značek, s ni­ miž nemohli ani počítat a tvořit vzorce. Dlou­ ho se používalo prakse egyptsl{ých astrologů, kteří jednotlivé roovy a látky přisuzovali pla­ netám a živh1m (zlato slunci, sti'ibro měsíci, železo Marsu, rtuť Merkurovi, měď Venuši, cín Jupiterovi, olovo Saturnovi atd.), později se užvalo podivných jmén a značek (dračí hla­ va pro arsen, jednoduchý křiž p1~0 kyseliny, kruh pro soli atd.l. Vše to bylo nepraktické a těžkopádné. Berzelius r. 1837 určil značky pro prvky, podle latinských názvů, jak jich použí­ vá. věda dodnes: O pro kyslík, H pro vodík, Fe pro železo atd. Po.dle jeho příkladu dostává pak každý nově objevený prvek svou meziná­ rodní chemickou značku.

Ve sbfedu, dne 24. listep:uiu

198'7.

ODD1L DOPISOVATELSKÝ

.li I

Palacios, Texas.

Ctěný bratře redaktore!

V posledním mém dopisu jsem Ti psal, že Ti již dám na dlouhý čas pokoj, neb máma nám povídala, abychom nechali jezdění a hleděli sbírat tu královnu jihu, že nám koupi dobrý krismus .ale já mám strach, že ona na to za­ pomněla, neboť do krísmusu je ještě daleko a peníze jsou také již pryč. No, ale to tak bývá, že sliby se slibují a blázni se raduií: at' už je to v životě občanském a nebo spolkovém. Byl by to opravdu ráj na světě, kdyby se aspoň polovicsplnilo, co se slibuje, a jak je to, že ten kdo moc slibuje, ten nikdy ty sliby nedodrží.

Milé sestry a bratří, ve stanovách stoji, že každý člen je oprávněn na všecky výhody, kte­ ré naše Jednota poskytuje, a jak to dopadá s tou naší slavnou nemocenskou podporou!

A přece ti staří členové jsou základ celé té Jednoty. Jakou úctu mohou mít k Jednotě, když ti, co ji budovali, dnes se jim žádnému výhody nedostává. Uvedu jeden připad., kte­ rý se podobá té naši podpoře.

Byl jeden veliký hospodář, ale viděl že již stárne, tak zavolal syna a povídá: Milý synu, já již jsem se dost na tom majetku napraco­ val a vidím, ,že již stárnu, tak ti ten maje­ tek odperučím a já si yYmínímjednu světnici.

Tak půjdu na úřad a dáme to upsat. Syn po­ vídá :Jak chcete. Dali tedy na úřadě všecko do poi·ádkua otec se odstěhoval na svůj výminek.

A víte, milé sestry a bratří, co mu za krátko jeho hodný syn udělal? Netrvalo to dlouho, otec jde po náspu a hodný syn mu povidá: "Co vy tady chodíte?" Otec povídá: "To je můj vý­ minek!" A syn praví: "Vy tam máte jizbu, ale nemáte žádný přistup připsaný!" To udělal syn otcovi.

A co nám udělal náš poslední sjezd? Docela nic nevím, kde to nabral bratr místopředseda Hlavní Úřadovny, že tam dal dodatek: Pozů­ stalým se podpora nevyplácí. Já myslím, že na co si jeden platí, že má dostat vyplacené, ať je živý nebo mrtvý, mladý nebo starý. Leh­ ko jste povolili jeden tisíc, ale na to jste ne­ přišli, že ty peníze bez nás starých nemůžete upotřebit, a že jakékoliv výhody zavedete, še ti staří mají takové právo je užívat jak ti mla­ dí. A jest-li ne, tak by bylo opravdu to, co jsem jako malý chlapec čítá val ve staré čítance. že šel jednou jeden sedlák lesem a slyší nářek ·O pomoc. Sedlák jde po hlase a přijde k jed­ nomu velkému kameni. Odvalí kámen a z pod něho vYÍezevelký had a povídá: "Člověče,mu­ síš umřít"! Sedlák povídá: "A proč? Když jsem ti dobře posloužil? Pojďme tam je starý kůň a ten to rozsoudí." Přijdou ke koní a sedlák mu povídal, jak hada vysvobcdíl a že had mu praví, že za to musí umřít.. Kťtň povídá: "Tak svět odplácí. Když jsem býval mladý, nosíval jsem svého pána a. byl jsem všude obdivován, a dnes, když jsem stár, tak mne vyvedli sem do tohoto lesa, aby mne vlci sežrali. Tak svět odplácí!" Sedlák nebyl s tím spokojen a šli tedy dal a potkali starou lišku. Sedlált ji vyprá­ věl celý svůj případ a žádal ji aby je rozsou­ dila. Liška.,mrkne na sedláka a povídá: "Dáš-U mně pár kůr, já to rozsoudím." No to se ví, že sedlák byl při tom. Lišák povídá hadovi: "A­ bych mohla dobře rozsoudit, tak musíme jitl tam kde se to stalo, a had nám ukáže jak to bylo." Přijdou na místo a lišák povídá hadovi: "Vlezdo té diry ! " Had vleze do díry a lišák po­ vídá sedlákovi: "Přival kámen." Had volá, že to není správné. Lišák povídá, že to také nebylo správné, když tě sedlák vysvobodila tys mu za to slíbil smrt. Sedlák poděkoval lišákovi a jde domů. D::imayYpovídáženě, co se mu stalo a .iak ho lišák vYsvobodUod smrti a za to že mu 5libil pár kuřat a že si pro ně dnes večer při­ jde. ž,ena praví: "A snad bys mu ty kůry ne­ dal? Jak lišák večer při.ide, tak. ho pěkně za­ střel a budeš mít kůry i z lišáka kůší, za kterou dostaneš pět zlatých." A tak se stalo. Lišák večer přišel a sedlák ho pěkně z okna zastře111. Lišák padl na. zem a povídá: "Tak svět od­ ph\cí!"

Vi8TMiJC

lltra•a. t.

A tak je to i s námi. My jsme budovali a se starali, aby Jednota rostla, a co dnes pro nás staré udělala, to se ukázalo v posledním sjez­ dě. Dnes je již půl druhého roku po sjezdě a kde jste s tou podporou podle té tabulky. Jak ji máte, tak ti členi, co dnes jsou 58 let, tak nikdy tu nemocenskou podporu by nikdy ne­ dostali. Já bych byl pro to. aby ten výbor byl zrušen a celou věc vzala Hlavní Úřadovna do rukou.

Pro dnešek toho již nechám, neb vidím, že dopisů do Věstniku přibývá.

Sestra F. J. Olexová ml. píše: A zatím ta naše hlava, ta osa, co se vše má kolem ni to­ čit, vyhliží taková ubohá, skoro by mohl fici předpotopni. Ta naše H. ú. mně připadá jako nenormální, Milá sestro, a zatím v té hlavě se všecko zrodilo a žádný úředník co byl zvolen nic pro­ ti tomu nenamítal, že ta hlava je nenormální.

Co nám donese ta pěkná budova? Té trochu slávy, ale užitek žádný. My se musíme napřed postarat o to, aby členi viděli, že když budo­ vali, re také z toho jakýsi užitek na starost mají. Za žádnou chválu si nic nekoupíme. Tak na to hledím já.

S pozdravem, Frank Domorád.

61 1 65 1 65 1 68 1 7 1 72 1 79 1 79 1 84 1 1

84

84 84 84 84 86 87 87 88 88

1 1 1 1

1 1 1 1 1

45

Řád

4 11 11 15 15 15 15 15 15 15 15 17

I

1 1 l l l l 1 l

1 1 1

1

19 19

1 1

23 23 23 23 23 23

1 l 1 l:

l l

24

24 24

Stáři Obnos

Třída.

B C D H

1

1 1

24

1

24 24

1 1

24 24 24 24 24

1 1 1 1 1

24 1 25 1 26 1 27 27 1 28 1 28 1 28 1 36 1 41 1 47 1 47 1 47 1 47 1 47 1 47 1 47 1 47 47 1 47' 1 47 47

1

1

1 1

54

1

56 56

1 1

50 23 20 22· 25 20 17 28 25 18 16 18 23 21 21 30 30 31 34 19 24 39 27 22 18 34 32 23 29 26 21 29 28 19 17 24 18 19 16 16 33 16 25 23 22 24 37 23 25 19 49 19 31 16 50

as

500 1,000 500 1,000 500 500 1,000 1,000 500 500 500 1,000 500 500 500 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 500 500 500 1,000 1,000 1,000 500 500 500 1,000 500 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 2,000 1,000 500 500 500 500 500 500

""

112 112

121 121

18

1

48 1

24 1

107 108 110 112

ZA

21 25

1 1 1

106 SEZNAM NOVÝCH ČLENů PŘIJATÝCH MĚSÍC ŘfJEN 1937.

31 17 53 31 16 54 25 18 20

1 1

104 104

104 104

24

1 1

88

89 89 92 104

19 32 29 16 36 18 23 21 27 32 23 23

19 20 21 30 26

1 1 1 1 1 1 1 1

48

121

1

133 138 140 140 142 142

1 1 1

43 32 34 28 35 27 22 20 46 16 40 34 16 31

1

1 1

142 . 1

142 147 148 148

1 l, 1 1

148 148

19

,. 35 23 16 40

1 1

1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000.

500 500 1,000 500 1,000 1,000 1,000 500 1,000 500 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 500 500 500 500 1,000 500 500 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000.

1,000 1,000 1,000

153 1 159 1 Pojištěno v třídě B',- 24 členů.

Pojištěno v třidě C- 74 členů.

Pojištěno v třídě D 8 členů.

Pojištěno v třídě H 1 člen.

Pojištěno v třídě I 2 členi.

Průměrná pojistka - $794.00,méně.

Průměrné stáři - 7 let, 7 měsíců, vice.

Připojištěni: 17 1 500 53 86 1,000 1 38 -e--'

Řád 4

23 24 47 56

Dil:TSKÝ ODBOR. ZOletá dožlvot.

1

Do 16 let 1

5 1

3 1

72

79 84 88 112

2 1 8 1 3 4

2 1

135 140 142 148 1 Ul 1 159 1 Pojištěno v třidě dočasné - 29 členů.

Pojištěno v třídě 20leté doživotní -8 členit S bratrským pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 29. října 1937. Žienskácnost jest ohnivý kříž, který jako dři­ ženy nésti od křti· telníee k oltáři, aby byly nevínnýrn].

ve při božích soudech musí

Btn.na, 10.

VISTNiK

Ve středu, dne 24. listopadu 193'7.

zdělaly," povídá, a začal ho popisovat až hrťiza; opak, s přivětivým usmáním skočila s koně, po­ to víte, udělal z komára velblouda. Psi se prý dala uzdu Janovi a sedajíc na lavičku pod hruš­ na něho sápali, jaký byl hrozný - a žena mě­ ku, pravila: "Vaše pohostinství bude mi milé, la prý do rána co drhnout, aby mu kolomaz nechci však, abyste hosty zanedbali; ať tedy smyla. Dal jim střibrný tolar, aby nic neříkali přijdou mezi nás."

Obrazy z venkovského ,života. v zámku a zaříkal prý se strašně, že se těm Paní Prošková odběhla, pan Prošek uvázav chlapům pomstí. Já se teď bojím o Milu; říká koně u stromu, donesl ven stolek, a za chvili se, že Jsou ti Taliáni zlí lidé. A ještě to povídal OMEŠ zas na to: "Já se ustavičně na něho přišel pan myslivec s velikou poklonou a pan I{ohoutek tátovi, že chodí Talián k Marlánce divám, brzo-li si neukousne zlosti nos. mlynář s velikým upejpáním; když se ho ale správccvíc, a že si mysli staří, když ho má paní Mnoho práce by mu to nedalo, sahá mu bez­ paní kněžna ptala, jak se mele, mnoho-li .užit­ kněžna ráda, že mu dá dobrou službu na pan­ toho až na bradu. Tak to šlo. Talián všecky bar­ ku mlýn mu nese, byl ve svém živlu a tak dale­ vy pozměňoval zlosti, ale ani necekl. Konel:ně · ství, a pak že by si mohl dceru vzít. No, a vidí­ ce se osmělil, že podal kněžně šňupec tabáku. te, babičko, Mila chce do dvora se dát za pa­ přece hodil peníze na stůl, nechal pivo stát a Když byla s každým vlídně slovíčko promluvi­ cholka na rok, aby nemusel být vojákem; to bez pozdravení odešel. Já udělala za nim kříž, la, pi'ijmula od paní Proškové koláč a od babič~ te, jak to chodí, když by Talián ale na něho hoši ale povídali: "Kdyby nás byl pohledem ky sklenici smetany. příštíva), správce ho nevezme a bude v bryndě. mohl probodnout, bylo by po nás." Když ode­ Děti zatím obklopily Jana, který jim ukazo­ To jsem si všechno rozmyslila, a už mně to nic šel .šla jsem po svých; to víte, co máma posto­ val svoje zvířata a komtesa stála u nich, těšila netěší, co ti hoši vyvedli; - dnešní sen mne nává, na mně se všecko zavírá i otvírá. Hoši ta­ se z radosti a z obdivu jejich, mileráda odpoví­ ovšem zase potěšil, ale což je to platno! Co vy ké odešÍi. - Bylo už snad po desáté, když jsem dajíc na každou jejich otázku. tomu říkáte, babíčko?" šla do komory spat. Začnu se svlékat, tu na o­ "Maminko, podívejte se, to je naše srnka!"

"Moudré to nebylo od těch hochu, ale dejme kénko: ťuk, ťuk, ťuk. Myslím si, to Je zajisté volal myslivcitv Bertík na matku, když.jim Jan chase rozum, dokonce když se do toho láska Míla, snad si něco zapomněl; on vždy něco za­ ukazoval srnu, a matky i děti sestrčily hlavy vplete. Můj Jii'í také vyvedl takový kousek a do knihy. pomene, Já mu říkám, že jednou hlavu u nás trpěl za to. nechá!" · "Sultán, tó je Sultán!" zvolal Vilém, a když "Co pak, babičko?" na to vykí•iknutí Sultán mezi nimi se vyskytl, "Už se stalo," přikývla babička na dosvědče­ nou.

"Inu, snad bys nechtěla, abych se pustila do ukazoval mu Jan knihu, i·ka: "Vidíš, to jsi ty!" rozprávky; až při příležitosti povím ti to. Bez­ I velikánský .slon tam byl, jehož . se. Adélka až Přehodím si šátek," pokračovala Kristla s u­ toho jsme se zapomněly, a zdá se mi, že slyším lekla; kitň tam byl, i krávy, zajíček, veverky, smáním, "a jdu rychle okno otevřít; a hádej­ dusot koňů; to jsou už naši. Pojďme Já si to slepice, ještěrky a hadí, ryby, žáby, motýlky, te, kdo to byl? - Taliáni Bouchnu oknem a musím všecko rozmyslit, co's mi řekla, snad berušky i ten mravenec; to všecko děti znaly, leknutím jsem si uplivla. On vám mne začne budu vědět pak nějaké rady," doložila babič­ a babička si povídala vidouc štíry a hady: "Co prosit a mluvit, a ví, že mu nerozumím, pak.mi ka, vcházejíc přes práh. ti lidé všecko neudělají, i tu havěť vymalu­ podával zlaté prsteny s prstů. Já se vám dopá­ jou."

Děti slyšíce Kristinčin hlas, vyběhly do síně lila, vezmu džbán s vodou, Jdu k oknu. a poví­ a když Jan dostal krásná holoubátka, popadl · Když ale paní mlynáka chtěla vidět zlou saií., dám: "Jdi odtud, ty po.Iturn, a hledej si frejň děvče·okolo krku a tak jí radosti silně stiskl, že které z huby oheň srší, povídala komtessa, ta­ tam u vás, ne zde, sice tu vodu na tebe vy­ ,ií zůstala na bílém hrdle červená pmha. Byl by kové ,wíře že není, to že je vymyšlená potvora. chrstnu!" ~i je také nejraději hned sám clo hoíubníka od­ Pan mlymiJ· ale zi:\'"lcchl to, zat,očil pykslou v Trochu ucouvl od okna, ale v tom vyskočili 7. nesl, kdyby nebyla Barunka zavolala: "Už je })!"stech, ušklíbl se. řka: kfovi hoši, popadli ho do hrstí a ústa mu zacpa­ tat.in ek zde!'' Skoro zároveň s kočárem došli k "I m1Jostslťčno, není to vymyšlenost, tako­ li, aby nemohl křičet, "Poéke], Taliane talián­ Starému bělidlu i pan otec i pan myslivec. P,an vých jedovatých zlých saní s ohnivými jazyky skej, teď ti dam co proto!" ozval se Milá. Ja Prošek vida se v kole milých přátel a rodiny, je dost na světě, ale patři k člověčímu pokolení ale prosila Mílu, aby ho nebili, a zavřela jsem kterou on tak vroucně miloval' a jíž tak málo a proto nejsou mezi těmito nevinnými zvířaty." okno - vlastně jen přivřela, nedalo mi to, a­ do roka užil, byl velice pohnut, a když začala Komtessa se usmála, panímáma ale klepnouc bych se nepodívala, co s ním budou dělat. "No, Barunka přát, polily ho·slze. Děti vidouce otce pana otce přes ruku, pravila: "Mnoho řečí, pan­ Mílo, co s ním? Chlapíka je kde nic tu nic a táto." plakat, i matku i babičku, zajíkaly se v řeči a srdce zaječí, třese se jím, jakoby měl klepavku." pustily se také do pláče. Bětka a Vorša, poslou­ Kněžna zatím s. myslivcem a Janem o všeli­ - "Vyšlehejte mu,žahavkama," navrhl jeden. chajíce u dveří odříkávání, pi'ikryly oči modrý­ čem mluvila, až se ptala také, je-li v okolí mno­ - "Namažme ho kolomazí,'.'. radíš druhý. ho pytláku. mi zástěrami a plakaly též, jedna víc než dru­ "Nic to," rozhodl Míla, "Tomši, ty ho drž a vy, há.

Pan otec točil pykslou jako mlýnským ko­ "Ještě mám dva takové taškaře; byli tři, ale hoši, pojďte se mnou!" - Odběhli. lem, pan myslivec šoupal rukávem krásný lo­ toho nejhloupějšího jsem několikrát pokutoval, Za malou chvilku se vrátili, příneslí tyčku s vecký nůž (neboť byl v celé parádě), aby své teď sedí doma: ale ti dva jsou po šlaku chytří, kolomaznicí. "Hoši, zujte mu botky a vykasej­ pohnutí zakryli; Kristlinka ale stála u okna a není možná jich dostihnout, leč by jim trochu te nohavice!" poroučel Myla. Hoši hned po­ pranic se za slze nestyděla, až pan otec k ní broku do těla vehnal. Pan nadlesni mi to o­ slechli; když je začal kopat, chlácholili ho jako přistoupna, pykslou na rameno ji klepl šeptaje: všem vždycky poroučí, ale je to na pomyšlenou, zlého koníka: "Hahnu, malý, hahoul - Nedo­ ''Viď, to ty si myslíš: až mně budou tak přát!" k vuli zajíci člověka zmrzačit." staneš podkůvky, neboj se", povídal mu Míla, -"Vy, pane otče, vždycky musíte člověka šká­ "Nechci, abyste to kdy udělal," řekla kněž­ "jen ty nožky namašem, aby se tíběželo líp do­ dlit," povídalo děvče a oči utřelo. - Slze v o­ na. můl" - "Alespoň načichneš zdravou vůní," ku, ale radost a spokojenost v srdci, přistoupil "Já si také myslím, že pro tu maličkost milo­ smál se Tomeš, beztoho smríš tou vonínou, jak­ pan Prošek ke stolu, nalil do poháru vína. "Na stivá vrchnost neschudne, a na vysokou zvěř by facky dával." - Když mu namazali nohy, zdraví všech!" pravil, vyprázdniv první pohár. se pytlák neodváží v revíru." jakoby botky měl, položili mu tyčku na plece, Na to pili všichni na zdraví hospodáře, a brzy ruce mu roztáhli, a příváaal! ho na ni jako na "Slyším ale, že mi lid v lesích mnoho krade?" zál'ily jim tváře veselostí. Jeník byl nejblaže­ ptala se kněžna. křiž. Talián chtěl křičet, ale Tomeš položil mu nější; on dostal od myslivce dva králíky, od pa­ dlaň na ústa a držel ho jako ve skřípot, "Tako­ "Inu," i'ekl myslivec, "já sloužím milostivé nímámy velikánský koláč, vším kořením maza­ vým lenochům jako tys", povídal, "neškodí vrchnosti hezkých pár let, ale škoda, již mi lid ný, co on rád, od babičky jeden z těch dvacetní­ hnáty trochu natáhnout, beztoho se ti žíly za ten čas v lesích nadělal, nestojí za mnoho. ků, co měla schované v plátěném pytlíčku v zkráti." - "Hoši", poroučel zase Míla, "svažte Ono se mnoho mluví; ku příkladu, já bych truhle, od rodičů dary, a po obědě se tu z nena­ mu botky, hoďte mu je přes rameno, a vsve­ mohl dát pokácet kolik stromů do roka, prodat, dání vyskytla v sadě paní kněžna s komtesou, dem ho na silnici, ať Jechá odkud přišel." a když bych to nemohl fortelně súčtovat, řekl a když pan Prošek i paní s babičkou a s dětmi "Počkejte, dáme mu kytku za knoflík, aby pře­ bych: ukradlo se. K čemu si ale obtěžovat svě­ ven vyběhli přivítat je, dostal Jeník krásnou ce viděli, že jde od holky," i'ekl Vítkovic, utrhl domí lží a podvodem? Na podzim, když přijdou knihu od komtessy, v níž byla rozličná zvířata okpfivu a bodlák a zastrčil mu to za frak. vymalována. hrabačky na stlaní. chudý lid na dříví, jsem "Tak, teď to máš, jsi pěkný, můžeš jít s dary!" vždy na blízku, hromuju, až se les otřásá, aby "Já se pl'ijela podívat, Jene, jak se dnes ve­ smál se Míla; vzali ho s Tomšem pod páždí a měli strach a žádnou škodu mi netropili; ale selíš," PÍ'Ívětivě oslovila kněžna svého štolbu. šourem ho tiše vyvedli ze sadu. ··u mé rodiny a s několika dobrými přátely což mám takovou starou babku napolo zabít, Za chvílu přišel Míla ještě k okénku, povídal, když si někdy ňáké tlustší topůrko přibere, jak vždy dobře, Osvícenosti,'' odpověděl pan Pro­ šek. jakou měl chlapík zlost a jak s bidlem utíkal, to některé dělají? Proto milostivá vrchnost ži­ "A jak jste ho vyčíhali?" ptám se Míly.

"I­ "Kdo je u tebe?" va bude, myslím si, a chudý lid Sf) také obživí nu," povídá, "já ti chtěl dát dobrou noc, řekl a řekne tisíckrát zaplať Pánbůh. To vše já ne­ "Sousedé· moji, mlynář se svou rodinou a jsem tedy hochům, aby na mne posečkali ve počítám za škodu."

Riesenburský myslivec." mlýně, sám jsem stál v sadě. Tu vidím přes "Nenechej se se mnou zdržovat, vrať se mezi "Dobře tak děláte,'' přisvědčila kněžna. "Než stráň dolů někoho se plížit jako zloděje a krást ně, Já též hned odjedu." ale musí tu být na blízku přece jE>n zlý lid. Pře­ se k tvému okénku. Jakmile Jsem ho poznal, Pan Prošek se poklonil, netroufal si velitelku devčírem v noci šel Piccolo z městečka, a v ba­ tichounce vyjdu ze sadu a pro hochy. Tak se svoji zdťžovnt, ale prostosrdečná babička zača­ ža1,tnici. chtěli ho obrat: kílyž se $le bránil a nám to dobře podařilo. Mně se zdá, že se bude la hned: "I to by bylo krásné, abychom milo­ křičel: zbili ho, až zústal '1e~et; po,md je cl'Íu­ bát vícekrát sem při.lít." st,ivé paní kněžně a milostslečně ani koláč ne­ rav. Tak se mi řeklo."

Včera jsem se té posítuřa celý den smála, ale podali. Jdi. Terezko, jdi, pi-ines; co přijde z ne­ "To se mi zdá víře nepodobno, Osvícenosti," nadáni, pi'ijdc k chuti. Bamnko,ty odběhni pro večer byl u nás ponocný Kohoutek, on je u nás kroutil hlavou pan Prošek. košíček, načešu trochu třešní. Snad by milosti­ každý den, rád si zavdá, a pak co ví, to vykokr­ "Jaktěživi jsme neslyšeli, aby tu bylo zbojní­ vá paní také trochu smetany nebo vína." há, Ten nám začal vypravovat, jak přišel Ta­ kú jakých v bažantnici, aniž kde na blízku," o­ Jan i. Terezka J::iyli v rozpacích, báli se, aby lián v noci domů. "To byly nějaké šelmy, ty ho zvali se myslivec i mlynář. to prosté pobídnutí kněžnu neurazilo, ale na(Pokračováni) BOm!JNA NĚMCOVA:

BABIČKA

T

ví­

""

.it

i

Ve středu, dne 24. listopadu

1937.

Ženská Hlídka "Žena bude na roveň posta­ vena muži"..

T. G. Masaryk.

V'IJSTNÍK:

Strana 11.

manželství, [ako by počítal s tvrdošíjným lpě­ ním na předsudcích, pronášel ča . to vážně: "A­ no, bude domácnost a bude něco, o čem nemá­ me ani potuchy, až muž a žena si budou rovni, domácnost teprve bude, až muže snese, aby je­ ho žena byla stejně samostatná, jako on ... " Je to jen hrst z bohaté úrody myšlenek a či­ nil, ale přece cítíme, jak prostě a krásně vyni­ ká profil T. G. Masaryka i v tomto ohledu. A při tom víme, v jakém dokonalém souzvuku byl s-tím celý jeho osobní život, v jaké harmo­ nii šel svou životní cestou s Charlottou G. Ma­ sarykovou, která mu nebyla jen chotí v obyčej­ ném slova smyslu, ale vskutku druhem v do­ brém i zlém. S ní šel a k ní se nyní navrací.

obecné pravidlo mělo by býti v každém spolku uplatněno, totiž dvěma třetinami jest něco od­ hlasováno, všichni členové jsou povinni platiti, ale také žádné vyjímky se nečiní starým, mla­ dým, zdali bude mladý více roku platiti, starý má málo těch roku, a většina těch starých ne­ ní pod lékařskou prohlídkou a ošetfováním, zvláště naše národnost. Tak:žejon pi'ípady sku­ tečně nemocných, ktei'í jsou nemocni ď.louho trvající nemocí neb operace, ncmoce jako zá­ pal plic, hlavnička (typhus) a jiné jsou, které nutně několik měsícťtse léčiti a neschopen prá­ ce. Přece nikdo by nežáda·1podporu, když by byl nachlazen a týden musel býti v posteli. A pi'i dlouhých chorobách, když by bratr-sestra, ať kdokoliv z ná 1, neměli bychom se snažiti v takových případech pomoci? Zajisté i zámož­ nější členi se dlouhými nemocemi vyčerpají hmotně a proto by bylo spravedlivé, bohatý, chudý, mladý, starý, všichni býti na plnou su­ mu oprávněni, no ať již jen 90 dnú v roce. Ale 3 dolary, to jest almužna a v neštěstí málo po­ mf1že, nejméně jeden dolar denně.

A žádný výbor lokální, neb každý má pi'átele 11 nepřátele a stane se, že pi'átelé po bratrsku odhlasují tomu, komu se pfoje, oprávněn a druhý není oprávněn. Všude se tak obchází všechny pravidla, povinnosti, výsady a sprave­ dlno: t vt"!.bec. Čistě na lékaf·ské vysvědčení podepsané a účet za léčeni by mělo postačiti, neb lékaři na­ prosto se nesníží napsati něco, co není pravda, také mají svoje pravidla, která jsou jejich ctí.

ŮŽETE se zastavit nad kterýmkolí obdo­ M bím z velkého života preeídenta-Osvo­ boditele a poznáte, že se nikdy nebál a neroz­

f

Alvin, Texas.

Milé sestry a bratři! Čtrnáctého t. m, jsme jeli na besedu do Guy pakoval Hci svůj názor, třebas by se týkal věci k našim dětem a přátelům a pale do schůze řá­ ožehavé a třebas by měl proti sobě běžné mí­ du čís. 112. S.P.J.S.T. Vyjeli jsme z domu ráno nění. Dovedl jít za svou pravdou a uměl ji há­ o 7 hodinách, vezli jsme se. Valčíka st. z Hou­ jit, jako velký a neumdlévající bojovník. Hi­ stonu do Sugarland. Byl u nás na besedě a od storie snad ještě ani nedocenila, že s Masary­ nás jel k dceři ses. a br. Brodecký, bydlících na kovým jménem je v životě českého národa spo­ farmě pi'i Alief. S Valčíkem [s me z jedné vesni­ jena podstatná část tvůrčího obrazoborectví ce a k tomu i z rodiny. Po obědě u Vrlý v Guy proti předsudkům. To byla podmínka, aby če­ jsme jeli o jedné hodině do schůze, pÍ·otožeje ský život měl s Evropou stejný jep a nezůstal v řádových pravidlech, že schůze zahájena má pozadu, Obnovuje se nyní historie jeho předvá­ býti o jedné hodině. Přljedeme k síni, byli jsme lečného zápasu proti sociálním předsudkům a tam první a schůze byla zahájena o půl třetí; do toho rámce. patří také kapitola o ženách.

Jednání bylo ve schůzi hodně a že b;yla opoz­ Snad bychom měli začít větou, která i ofici­ děná, my jsme odjeli dříve než byla schůze álně vyjadi'uje Masarykovo pojetí tak zvané skončena. Řád F. B. Zdrůbek dosti pokračuje, ženské otázky. Nacházíme ji v památné wash­ uváděli 3 nové členy a 8 do Dětského odboru. ingtonské deklaraci, kde zní po masarykovsku Jména vám nebudu psáti, to je práce tajemní­ prostě a důsažně: "Žena bude na roveň posta­ ka. Tajemník má oznámit ve Věstníku každého vena muži." V tom už je celé jeho úsilí o rov­ nového člena, at' bratr nebo sestra, i jeho jmé­ noprávnosti žen, což bylo pro T. G. Masaryka no a jména dětí. Máme mnoho členů vzdále­ něčím tak samozřejmým, že vždy mluvil jen o ných, kteří nemohou do schůze. Máme členy až tak zvané ženské otázce nebo ji dával do úvo­ v Idaho. Všeci ti vzdálení rádi si přečtou o čin­ zovek. V nespočetných přednáškách, které mě­ nosti řádové, Věstník je zvětšen, místa pro ly neocenitelný vliv, nikdy neopomněl připo­ zprávy je dosti. V pondělí jsem měla všelicos menout, že neuznává žádnou vyvýšenost mužů pořizovat doma a k večeru nás syn s jeho man­ nad ženami - ani tělesnou, ani rozumovou, a­ želkou zavezli k mojí sestře a švakroví Polla­ ni mravní. Když se setkal někdy s námitkou, že kům při Richmond bydlících. V úterý jsme za­ muž je přece jen tělesně silnější, vypočítával mýšleli navštívit více známých, ale v noci se podrobně, v jakých oborech práce stojí ženy přihnal severák, tak jsme zůstali doma. V pon­ právě tak jako muži a dovedl být útočný: "A dělí večer jsme tam měli velkou návštěvu. mít každý rok dítě, vychovat púl tuctu dětí a manžele Jos. Walčíkovi,J. H. Walčíkovi,M. Ko­ starat se dnem i noci o ně, žit půl dne v kuchy­ vářoví, Vrlovi, Mikeskovi a v úterý večer man­ ni, vést denní, pravidlem skrovné hospodaře­ žele Stračíkovi, Ripplovi, Pollakovi a Horákovi ní atd., to že je lehčí, než zaměstnání muže? s dětmi z Rosenberg, a br. L. O. Hošek si přijel Ten si odbaví svých osm hodin a pak je volný vybrati nějaké divadelní knížky. Zamýšlí tam a jde si "odpočinout" do hospody ke svým ka­ pro řád sehrát, vlastně nejdříve nacvičit diva­ marádům, chodí do kavárny, do klubu, na dlo. Už se na to těšíme. Též tam na Guy za ná­ schůze atd. - to že je těžší, než ta denní, stálá, mi přijela moje dcera Lydie z Troup, Tex. V jednotvárná dřtna jeho ženy?" Nedivte se, že úterý zastřelil náš vnuk Jos. Mikeska statného 'takový názor, který nejednou vyvolával zlobu srnce. Též j1 me z něho měli pečínku. Včera rá­ předsudků, vedl T. G. Masaryka mezi velké no dne 17. nás náš vnuk Mikeska zavel domu průkopníky zápasu o hlasovací právo žen, do Alvin a s nim jel sousedův syn Karel Stup­ vždyť v něm viděl podmínku účasti žen ve ve­ ka z Guy, který slouží u námořníků Strýce Sa­ řejném životě. Tu účast žádal a na námitky od­ ma a právě byl pi'ljetý domu k rodičům na do­ povídal břitkou otázkou: "Proč se nemá (žena> volenou z Californie. Karlík si vojnu chválí. Je účastnit veřejného života, politiky, když v ho­ 19 roku starý a slouží teprve jeden rok a za­ spodářství se uznává rovnost, když dělnická že­ psán je na 4 roky. Domů jsme příjelí o 10. hod. na musí stejně pracovat, jako muž? Byl v tom Hoši po obědě jeli domů a my jsme zabíjeli u­ důsledný a proto řekl i v parlamentě gentle­ špíněnee. Dnes jsme dělali klobásy a [áterníce. mansky: A co toto píšu večer, dalo se do deště, ale jen "Jsem šťasten, že vidím ženy v tomto shro­ trochu. Kdesi dále hřmí, tak asi přidají. Zeli máždění. VěÍ'Ím, že ženy se mají věnovat ve­ naše bude mít rádo tu rosu. Už hlávky jíme i řeíné činnosti, jako muži." na prodej něco bude. Naše děti zde mají i ja­ Ale jen si nemyslete, že nedovedl řící pravdu hody nasázené. Minulý měsíc zde lítaly divoké i ženám, byť byla trpká. Jeho boj proti před­ husy a rodině Vladislava Trukse donesly stat­ sudkům byl všestranný a platil také na druhou ného klučíka a pojmenovali ho Jeník. Má se k stranu. S rovnoprávností přípomínal i povin­ světu. Dnes u nás byl br. Fr. Kubín. Vymáhají nosti. Když slyšel stížnosti pracovnic ze žen­ zde sousedi elektrická světla. Na některých ského hnutí, s jakými· se setkávají překážka­ farmách už k vánocům že budou míti elektri­ mi, opakoval své: To se musí vydržet! Musíte cká světla. Cesty jsou zde šelované ke každé bojovat! A pobízel i ukládal, že žena musí být farmě, takže se může jeti i po déšti. Mužíček aktivní, musí vystupovat veřejně a k tomu je čte Věk Rozumu, Hospodár·a Texan a já píšu, potřeba, aby přestala být zakřlknutá starosvět­ ale už všeho necháme a jdeme na spaní. Na skými muži i ženami, aby, jak říkají Francou­ zdar!

R.ozi Mikeska-Truksa. zi, měla "courage de son opinion". Tedy odva­ hu k vlastnímu názoru a žádné povrchní na­ Galveston, TexM. podobování. Mluvíval o mužských i ženských Vážená redakce Věstníku, ctěné sestry a bratři! babách, které překážejí zdravému pokroku. Ma­ Se zájmem jsem přečetla všechny dopisy a teřství a otcovství kladl na jednu úroveň a zdů­ pravidla nemocenského výboru a náhledy pro razňoval ustavičně, že stejně zavazuje oba, mu­ i proti, a tak aby můj náhled nemohl nic po­ že i ženy. škoditi, dovoluji si podati, až většina řádů pod­ Tato slova nepřestanou být nikdy živá a zů­ poru v nemoci zamítla. Z mého stanoviska ani stanou velkou připomínkou. Jako by tušil, že pravidla ani hlasování nebyly vypracovány, a­ ještě dlouho potrvá staré pojetí domácnosti a by vyhovovaly celku, ani parlamentárně. Vše-

A jen Hl. Úi'. by měla vyjednati vyplacení ne­ mocenské podpory a to takovým zpúsobem, aby nikdo v tom neviděl ponížení bráti podporu, na základě obchodním. Platíme si všichni stej­ ně, jenže platíme spolučlenúm, kteří di'íve než druzí pi'ijmou vzájemnou podporu. Tak aby se mohlo státi a něktefi členové p:i'.'i vyplacení to­ ho dolaru nemysleli, že dávají dar ze svoji kapse tomu nešťastnému.

Ty "milodary", to pi'ímo srdce proniká, kdo umi touto cestou přijímati dobročinnost z bra­ trských rukou.

Ovšem, v každé osadě větší mají americké organisace, na pi·íklad "Eagles", kteří mají za­ vedenou nemocenskou podporu, ale ne 3-5 dolarů, ale $10.00 týdně a zdarma lékaře, patří též dosti našich krajanú jen proto, že nemáme nic podobného v našich organisacích. Ovšem platí $1.00 měsíčně, ale je<t v tom i $100.00 pod­ pory v pádu úmrtí. Jest to celkem lákavá láce.

Což při dobré villi a spravedlnosti náš nemo­ censký odbor mohl býti Úplatněný velice dobře.

14,000 členít, každý jen 1 dolar základního fon­ du a malý poplatek měsíčně ode všech členu v jednom roku by možná ani nebyl vyčerpán, dal­ ší léta upraviti vždy podle vydání. Zkusiti ale­ spoú dva tfi roky, jak by se ta lidskost uplatni­ la z obchodního stanoviska. Myslím, ani jeden člen by nelitoval toho dolaru ročně, jak by se pokus zdařil či nezdafil. Vžd;yťvšechno na svě­ tě se musí vyzlwušeti a od úspěchu a škody se učíme. Vždyť i učenci a vynálezci obětují ne­ jen hmotný majetek ale i životy.

Proč bylo tak málo celkem napsáno ohledně tak významné v každém ohledu pro naši orga­ nisaci odboru, který by konal to pravé poslá­ ní, když jest ho nejvíce ti'eba, dokud žijeme.

Po smrti již nepotřebujeme krásná slova a vzpomínky, nevzkřísí k lepšímu žití! Na zdar!

H. Stanovská.

Tři bodin,y tělocviku na střední škola.

V nejbližší době budou vydány výnosy o pro­ zatímních osnovách branné výchovy na ško­ lách. V národních školách bude učební lát­ ka doplněna prvky brar.né výchovy a každý měsíc bude se konat p:::chod::::vé cvičení. Na sti'edních školách budou týdně tl'i hodiny tě­ locviku a každý měsíc delší pochodové cviče­ ní. V nejvyšších dvou ti'ídách bude branný vý­ cvik. Na vys:ikých školách bude pro první rok zaveden povinný pi'eclmět "Základy nauky o obraně státu." Spolky, pěstující vojenský vý­ cvik, vytvoří jedinou organisaci, podřízenou vojenské správě.

Chvalte muže a pochlebujte ženám a budete mít mnoho přátel jasného počasí.

•;

~ran~ IJ.

V:il:STNht

Ve středu,

Mravní spoleěenský řád vzrůstá z nitra kaž­ dého jedince. Všichni jedinci v naši společno­ sti shoduji se v určitých věcech, o nichž je po­ učuje svědomí, Všichni jedinci dovedou roze­ znávati dobro. od zla. Sejdou-li se úplně nezná­ Ofednf Orgán Slovanské Podporujfoi JednotJ mí lidé, tu při řeči může řečník neznámé po­ Státu Texas. sluchače nadchnouti nebo pohněvat. Dovede o­ Official Organ ef Slavonic Benevolent AMO­ tevřít jejich srdce, ví, že to, o čem mu jeho svě­ matiori of State of Texas. domí říká, že je dobré, uzná celá společnost.

Mezi jeho svědomím a svědomím ostatních po­ REDAKTOR-FRANTA M:OUÓKA-EDITOB -·---~--·--·-..

--·--sluehaěů je úzká spojitost, takže vyciťujeme.

Vydavatelé Publishera tu pevně obecnost mravního společenského řá­ ŮECHOSLOV ÁK PUBL. CO,, du, který je svědomím všech lidí.

Vfest, Texas Činnost chvalitebná. Br. R. Prasatík zaslal Předplatné $1.00 ročně. Do staré vlasti $2.56 redakci několik výstřižků z novin kapitolního Subscription $1.00 a year in advance. města - Austínu - v nichž anglické veřejnosti Europe $2.50 a year. je oznamována účast našich studentů při schů­ zi spolku rodíčů-uěrtelů a hlavně výborná před­ Změny adres zasilajf se do Hlavni Ufadovn7, náška, jíž pronesl bratr dr..Ed. Míček o kultuře --·-·-------· !'~~~tteville, Texas'.. osvobozeného Československa. Slečna Ludmi­ Veškeré dopisy, předplatné, oznámky, buďtei la Kopecká přednesla několik národních písní, adresovány na Věstnfk, West, Texaa sama se na kytarn doprovázejíce, následoval Véstmlt has the largest circulation of an:, krásný zpěv sborový, v němž účinkovali: Ben Czechoslovak Weekly in South.

Janák, H. Barton, .Jil'i Šnapka, T. Sotka, J. Ma­ -------·--*~··,~,. -·-"····~-- ·--~··" -· . . --~rek; slečny: L. Foytová, Lucille Bolfova, Loui­ Den Dí1'.i1vzclání. Opět přiblížil se americký sa Bayerova, E. Šebestova a Elsie Pechalova. národní svátek - Den Díkůvzdání připomí­ Dalším číslem úspěšného vystoupení našeho nající národu, aby toho dne rozpomenul se s nadějného dorostu byl ženský zpěv, řizel)ý stu­ pocitem vděčnosti na ty četné dobré věci, kte­ dentem Jaroslavem, domovem ze státu Iowa. ré v roce pNJal a děkoval za plody země. Kaž­ Účinkovaly slečny: Minnie Musilova, Rosalie dým rokem president ve své proklamaci činí Bílý, Adeline Samečkova, Eleanor Drozdova, výzvu k lidu, aby v Den Díkůvzdání ustal od Eliška Vondrákova a Ethel Šebestova. Joe Musil práce, shromáždil se ve svých místech boho­ sličné studentky a znamenité pěvkyně dopro­ služby a vzdal dík za mnohá požehnání a do­ vázel na kytaře, Celkový úspěch našich před brodiní, jichž v roce to111 byl účasten. :Říká se, .iinonárodni veřejnosti byl dle referenta časopi­ že vděčnost jest krásná cnost a prayé štěstí a su výborný. ~ Srdečně gratulujeme všem, spokojenost prýští z vděčnosti. Snad proto vi­ dr. Míčkovi obzvláště! Takové propagace houšť! díme nyní tak málo spokojenosti, že lidé zapo­ mínají býti vděčnými. Neříkejme, že není za N. B. C. Symfonie každé soboty večer. Milov­ co býti vděčnými; i když cesta života našeho je níci umělecké hudby mají pro každou sobotu svízelná a setkáváme se s mnohým protiven­ příštích tfl měsíců příležitost vzácného slu­ stvím, stále zůstává ještě mnoho věcí, za které chového požitku. V devět hodin večer oba am. bychom měli býti vděčnými. Srdce vděčné je vůdčí rozhlasy "Blue" i "Red Net Work N.B.C." prosté, nachází radost i v drobných věcech a vysílati budou koncert symfonického sdružení těží i z těch malých příležitostí k pocitu štěstí.

92 vybraných hráčů-umělců pod taktovkami V divokém shonu za umělkovanými věcmi a proslulých dirigentu. První r·ídil jemný fran­ prchavými požitky ztrácíme smysl pro ty malé couzský dirigent Pierre Monteux, další bude di­ prostinké věcí, jež jsou vlastně základem spo­ rigovat populární Rodzinski a na Hod Boží za­ kojeného života. Člověk tvrdící, že nemá příči­ hájí deset po sobě jdoucích sobotních produk­ ny k vděčnosti, měl by se zamyslit a uvažovat. cí slavný Ital - Arturo Toscanini. Náklad toho­ Má ku př. slušné bydlení, zdravou a zdárnou to podniku bude vyžadovati půldruhého milo­ rodinu, jež k němu lne s láskou a má zaměstná­ nu dolarů (jen čtyři koncertní mistři symfo­ ní, jež poskytuje obstojné živobytí. To jsou vě­ nie mají po $18,000 ročně) a není spojen s žád­ ci, jež by člověka měly naplnit vděčnosti, z níž ným oznamováním čili, je to podnik čistě kul­ by paJt prýštila radost a spokojenost. Je však turní, směřující k popularisaci hudby cenné, ještě mnohem více takových zdánlivě nepatr­ klasické jak moderní (nikoli snad jazzu a vše­ ných věcí, jež považujeme za něco samozřejmé­ likých vulgárních "šlágrů"). Těšíme se nadě­ ho a štěstí v nich nenalézáme jenom proto, že jí, že během celého cyklu uslyšíme i perly z čs. v nich nehledáme. Za to ale četní hledají ůsí­ hudby - Smetanu, Dvořáka, Suka a Leoše Ja­ Iovně příčiny k nespokojenosti a sebe nepatr­ náčka. nější věc anebo událost vede je k rozmrzelosti.

Sýr, maso a zmrzlina ze sojových bobů. V ze­ Jsme-li zdraví, tu nikdy neumíme nalézti slo­ mědělském výzkumném ústavu Nashville pra­ va vděčnosti za dar tak velký a vzácný, než jak­ cuje skupina vědců na průmyslovém využití so­ mile nám něco schází, hned máme celou spou­ jových bobů k potravinářským účelům. Z olej­ stu slov k žalobám a stížnostem, jak krutě nás natých bobů má být získáváno mléko, olej, sýr ten osud pronásleduje. Máme ve svém domově a maso. Výzkumné práce řídí občan E. P. Bi­ útulný koutek, kde můžeme zasednouti po den­ zalcký a Číňan dr. P.S. Chen, který Je povoláním ní práci k přečteni novin, anebo ku pobavení chemik a vznáší moudrost staré Číny do práce se s knihou, ale to nás nenaplňuje pocitem moderní vědy. "Na věci není nic nového," říká, vděčnosti. neboť závidíme sousedu, že má lep­ "mléko ze sojových bobů měli jsme v Číně již ši stavení, že sklidil více žok:ú bavlny, lepši au­ před 3000 roky." Souhlasí však s tím, že sojové tomobil a pod. Vděčnost a z toho plynouci spo­ mléko Čiňanťt přece jen potřebuje jistého zlep­ kojenost a štěstí často ničí v nás závist. Kdyby­ šení. Zejména je potřebí neutralisovat příchuť chom si uvědomili, že i v tom jednoduchém bobít, aby se vyrobené mléko v ničem nelíšilo stavení se nám dobře bydli a že případně máod kravského. Tato práce trvala 20-25 let :'me mnoho věcí, které nám zase závidí ten sou­ tolik roků uplynulo od zahájeni pokusit Tehdy fsed, byli bychom vděčnější a spokojenější. A se bobů užívalo výhradně pro krmeni dobytka. , konečně vděčnost za to, co máme v přítomno­ V ústavu začali nejdříve krmit sojovým mlé­ ; stí, nevylučuje naději v budoucnost. Všude jeví kem krysy. Když viděli, jak jedno myši pokole­ -se dnes qosti.strádání a nedostatkuz nezaměst­ ní za druhým roste a že krysí samičky vrhnou nanosti resp. z poklesu cen plodína hlavně ba­ zdravé· potomstva, pokračovali pokusech a vlny, ale ti, Jdeří. tak špatně na.. tom nejsou, dnes je o'tázlta sojového mléka rozřešena. Vý­ ' nedovedou se radováti z toho, že okolnosti do­ z1,.am nových vý;kumii spočívá. v tom, .že ~ojo­ posud .iim byly pI:famivy. Naučme se tedy býti vé mléko se dá vyrábět levněji ne~ n:tlélfo ·krav­ vděčnými za to co máme, hledejme ště­ ské a že je možné je vyrábět z.a podrriínek,.. kte­ stí v přítomnosti, v tom co máme, v rodině, ré zaručuji jeho chemickou čistotu a napro.. v její lásce a náklonnosti přátel a shledáme, stou sterilnost (není v něm nebezpečných baci­ že .nemusíme nikomu závidět a že vlastně by lů). Dalšími pracemi se podařilo vyrobit z bo­ nám mohli závidě.ti Hni. často pro nespokoje­ bíi soji maso, jež chutná. jako hovězi řízek, nost a . touhu po nesplnitelném ničí se štěstí zmrzlinu, čokoládu a sýr, který chutná jako· přítomně. Každý může býti šťasten po svém švýcarský a při tom stojí Jen· zlmnek jeho ce· ,

"'"

"""

'>

v

~pfisobu a blaž<.'\Jl Je ten, kdo ~e tomn mrnčU.

ny. Potěš!teln~ vý:;iledky výílkumnlctvi přine"

•;

dne 24. Ilstop~tlú - 1937.

v

sou u~ft.ek i ba vlnářftm. těchto dnech celt štáb význačných chemiku: cestoval východním Texasem sbíraje informace k založeni výzkum'­ ného ústavu pro hledání cest k novému upotře.:. bení surové bavlny.

Dvacetiletí sovětského režimu bylo dovršeno začátkem listopadu a lze je takřka geometricky rozděliti na dvě epochy, časově stejně dlouhé, než obsahově velmi rozdílné. První desetiletí (1917-19271 je obdobím, kdy u ruské komuni­ stické .strany pfovládá myšlenka revoluce svě­ tové a opravdová nedúvěra k vlastním budo­ vatelským schopnostem rnského národa. Deset let bolševici pracovali pod tímto zorným ú­ hlem, veškerou svou činnost v Rusku pokládali za vrhání revolučních pochodní, jež měly za­ žehnouti revoluční požár v západní Evropě. Ale při veškeré energii a agitační vynálezavosti bol­ ševické strany, očekávaná světová revoluce se nedostavila. Revoluce se nedostavila, poněvadž západní Evropa neměla opravdové revoluční strany. Co dělat, když revoluce v pokročilých zemích nepřišla? Ze slepé uličky vyvedl vlád­ noucí třídu Stalin. Změnil dokonale soustavu ruské revoluce a místo ní vydal nové heslo práce. Ať si Západ ještě lpí na zahnívajicim kapitalismu, Svazy Sovět'fi přetvoří se samy v socialistický stát. Sovětské Rusko příkladem u­ káže a dokáže, že socialistické formy hospodář­ ské jsou dnes pro lidstvo výhodnější než kapita­ listické. Kdo by popíral, že tento zpúsob pro­ pagandy socialismu by mohl míti úspěch. Měl by jistě strhující vliv a přivedl by obyvatelstvo jiných státft k neudržitelnému následováni kdyby se nebyl vliv prostředí projevil na bolše­ vickém "socialismu" příliš silně. Z tiše carské­ ho "despotismu" nebylo možno přeskočiti rá­ zem do země sociální svobody. Diktatura jed­ notlivce, vláda nepatrné skupiny, rychlé utrá­ ceni životft, to vše pro vyznavače demokracie nemůže býti podstatnou částí režimu, který chce lidstvo vésti dále než jsme. - Druhé de­ setiletí ruské revoluce liší se od prvního také rozmachem sovětského vlastenectví. Jakmile se začalo hlásati, že Rusko samo bude uskuteč­ ňovati zásady socialistické, že je odlišným od celého ostatního světa, že tvoří něco, co je po­ krokem proti všemu na světě, vyrostlo vlaste­ nectví a sovětské sebevědomí, jaké neměl lid za carismu. S počátku se rodilo bezděčně, v posledních letech se více pěstuje záměrně. Neb vládnoucí strana sf uvědomuje, jak .íe třeba pě­ stovati ideu vlasti, má-U mechanické ozbroje­ ní obyvatelstva proti cizím dobyvatelům míti mravní základnu k obětování života v boji. Kli­ katá linie dějinného vývoje postavila osvětské Rusko do situace, kterou Lenin a jeho strana nepředvídala. Před dvaceti lety zahájili v Ru­ sku revoluci o které věřili, že bude provedena ve světovém měřítku za vůdcovství · Německa, od něhož čekali přeměnu Evropy v socialistický stát. Po dvaceti letech Sověty ma.Jí v Německu nejodpovědnějšího nepNtele! Opačná změna nastala v poměru Sověti\ k Společnosti národťi.

V prvních letech bolševici viděli v ní hlavniho svého nepřítele, s nimž bude sveden bo.1 na ži­ vot a na smrt. Dnes sovětský stát je této in­ stituce členem. Takový je obsah dvou deseti­ letí ruské revoluce. V obou obdobích vyskytu.ií se zjevy vítané i nevítané. V druhém období ry­ sů nesympatických ubylo, ne však do té miry, že by sovětský režim mohl býti považován za pokročilejší vládní a společenskou formu, než je demokracie. Co je tam snad pokrokovějšího, je stále ztěžováno kroky staromodního násilni­ ctví. Doufejme, že tyto stinné rysy ze Sověti"1 budou v dalším desetiletí mizeti, a síliti to, co opravdu je v nich prvkem demokratickým a slovanským.

Vydavatelé oznamuji: Protože na čtvrtek t. týdne připadá národní svátel{ - Den Díkftči­ nění - vydali jsme běžné číslo Věstníku už v pondělí. Jinak při pravidelném: vydáni nedo­ šlo bydo . rukou ct. čte11ářt't. d koncem t.ýdne.

S ·br. pozdr~vem.

Vydavatelé.

.

.

Zvýšení ceny novinářského papíru, které pa­ pírny odúvodňttjí zvýšením mezd dělnictvu, vyšší daní a výlohami na sociální zabezpečeni, donutilo vě.tšin~. angUckých novin ku zvýšeni předplatného, Některé dertlky zvýštly 1·nčnf předplatné r. $9 na $10.20.

i

/

V$: stfedu, dne 2klll!1topa4u l9;i"l.

LE VLÁDNÍ sta~istické úřadovny --~ě,stltelé bavlny obdrší letos za svou úrodu jako D hrubý příjem asi jeden bilion Pokies dolarů,

ceny z 15. na 8 centů bude částečně nahražen větš1 produkci, která je letos .o 42 procent větší než loni. Do shora uvedeného příjmu jsou za­ počteny příjmy za. prodanou bavlnu.za semeno jeji, odměny vyplacené pěstitelům a odměny spojené vládním programem pro .zachování úrodnosti púdy.

s

"'

"' Nacionálně socialistický senát Gdanska zabavil několik tdsíc liber bankovních vkladů bo­ hatým židovským obchodníkům. K tomu bylo prohlášeno, že gdánšti židé mnoho svých ob­ chodil přeložili do zahraníěí a tím citelně po­ škodili hospodářský život Gdánska. *

•

Havasův moskevský zpravod,aj spočítal podle dvaceti venkovských listu. že od 10. záři do 10. října v Rusku popravili 403 lidi. Z toho 182 ·na Dálném východě pro vyzvědačství a terorismus na železnicích, 112 škůdců v zemědělství, 34 škůdců v průmyslu, 53 škůdců v obilních skladi­ štích, .12 lidí, ktefi otravovali dělníky a vojáky a 11 lidi, kteří vraždili stachanovce.

•

•

Dva čelní předáci kongresu a to senátor Har­ rison, předseda finančního výboru, a kongres­ nik. Doughton, předseda výboru pro cesty. a prostředky, oznámill v úterý tohoto týdne, že daňová revise, která má sloužiti jako povzbu­ zeni velkému obchodnímu a průmyslovému podnikáni, bude nepochybně odlošena až do lednového zasedání.

•

•

Automobilový průmysl ve Spojených Státech podle všeho prodělává vážnou odbytnou krísí, neboť podle zpráv z Detroit, Mich., došlo v po­ sledních dnech k zastavení práce na všech Chryslerových závodech v detroitské oblasti a k uzavřeni dilen Hudson Motor Co. pro nedo­ statek objednávek. Následkem toho se ocitlo asi 62,000 dělníků bez práce.

•

•

•

•

Smetanova Prodaná nevěsta dobývá státu za státem. Ať zní v jakémkoli jazyku, všude je ob­ divována. S takovým úspěchem setkala se 21. a 28. řijna v Tallině, hlavním městě Estonska.

Aby provedeni bylo prodchnuto duchem Sme­ tanovým, správa divadla pozvala vyníkajicího režiséra Smetanových oper Ferd. Pujmana.

President republiky Paetz vyznamenal Pujma­ ne, řádem Bílé hvězdy, tallinské divadlo poctilo jej záslužnou medailí a čestnými dary.

Minulý pátek bylo z Washingtonu oznámeno, že sekretář státu Cordell Hull rozhodl se zno­ vuotevříti americký konsulát v Bilbao, tedy v území kontrolovaném povstalci. Současně se vyskytly zprávy, že Spojené Státy mají v úmy­ slu následovati příkladu Velké Britanie a uzna­ ti nepřímo a neúředně režim generalístma Francisco Franca ve Španělsku. Tyto zprávy washingtonskými kruhy nebyly sice potvrzeny, ale .také ne vyvráceny. Současně vyskytly se pověsti, že Japonsko v brzké době poskytne plné uznáni povstaleckému režimu.

•

*

Kongresník Byron B. Harlan. demokrat z O­ hio, projevil v Manile obavy, že neodvislé sou­ ostroví Filipínské mohlo by býti ohroženo zven­ čí a prohlásil, že následkem toho Filipíny ne­ dostanou asi úplnou samostatnost dříve, až asi roku 1946. Harlan sdělil s novináři při rozmlu­ vě, že Japonci používají Filipiu jaJ,;:o 'zástavy" ve spojeni s protikomunistickou dohodou Ita­ lie, · Německa a Japonska. "Ma.iíce ostrov For­ mosu a nové výboje v Číně," pravil kongresník Harlan, "Japonci· nebudou .pctřebevatr Fl1ipf­ ny ." . Připomínaje pak, že Německo nedávno projevilo. silnou touhu po znovu nabyti straeé­ ý~h:kolonti, o něž přišlo za světové války, au­ i;iozor:nje;\že. Italie není proti japonském.u vy~ boji: 11a Dálnéh1 východě, Harlan poznamenal: "Možná, že dříve nebo později Filipiny dostane buď Německo nebo Italie." Dnešní president Filipiu, Isoucích stále ještě pod svrchovaností Spojených Státil, naléhal, aby souostroví do­ stalo se úplné neodvíslost] jlž roku 1938 nebo 1939.. F!Upinsltým pres\t:!entem.. jf!' Man,iel Qtrn~

v:t!:eTNÍK

811"1.na 13.

ě~:

Naši texaské krajanské veřejnosti zné.mý hvězdář a cestovatel dr. Karel Hujer dojel u;. llstop. do New Yorku ze své cesty kolem světa a už 20. listopadu měl přednášku v tamnějši Národní budově. Neni vyloučeno, že mladý uče~ nee zavitá k nám do Texasu, má tu. mnoh.o přá­ tel.

Co nového?- · Ustfední výkonný ·výbor Sovětského svazu se usnesl uděliti majoru Lakejovovi a poruqiku . A-: bramovíěoví titul hrdiny Sovětského svazu za příkladné prováděni zvláštních úkolti. vlády na posílen! obranné síly Sovětského svazu a za hr­ dinství při tom. Za mimořádné úspěchy na poli vojenské, politické a technické výchovy oddíl11 rudé armády, udělil ústfod1ú výkonný výbor Sovětského svazu 68 velitelům, politickým vťtd­ cťtm, inženýrúm a technikfim Leninilv řád, řád Rudého praporu a řád Rudé hvězdy.

*

*

Jak sdělují listy v Moskvě, přijímal Stalin v Kremlu skupinu stachanovců, k nimž proslovil zajímavou řeč. Stalin řekl: 'Óasto jsme připíje­ li na zdraví vudcň, nadvů.dců a komisařfi. Ale vedle velkých vúdcú jwu také střední a malí.

Tito skromní mužové se netlačí dopředu a zů­ stávají takřka nepovšimnutí. Avšak na nich zá­ visí osud našeho hospodářství a tedy i osud náš. Za nynějšího režimu patři ředitelfim tová­ ren d11věra a láska národa, protože neřídí to­ várny pro malou skupinu kapitalistťi, nýbrž v zájmu celé pracující tr-idy a celého národa.

Vúdcové přicházejí a odcházejí, ale národ zů­ stává. Pouze národ je nesmrtelný, všechno o­ statní je přechodné." Proslýchá se, že tento Stalinúv proslov bude plakatován a v milio­ nech výtiskt'l rozšiřen po celém Sovětském svazu.

.

...

V kong1·esuvzrůstá na podnět válečných vy­ sloužilcťt požadavek, aby vláda sledovala opa­ trnou zahranični politiku a vyhnula se zataže­ ní do intrik Evropy. Značně k tomu přispělo u­ veřejněni proslulého Balfourova tajného doku­ mentu z roku 1917, který ukazuje, že spojenci měli nové rozdělení světa již vypracované, v době kdy Spoj. Státy vstoupily do války. Ostrá roztržka se prý vyvinula v kabinetě pres. Roo­ sevelta ohledně americké ko-operace s národy Evropy ohledně urovnáni války čísko-japon­ ské. Jedna část kabinetu, s taj. vnitra Ickesem a taj. orby Wallacem v čele je prý proti takové spolupráci. Tato skupina radí: 1. Aby neutra­ litní zákon byl okamžitě vyhlášen proti Ja­ ponsku i óině. 2. Aby Spoj. Státy odvolaly své pfíslušníky a vojáky z válkou zamořeného orí­ entu, aby do války nebyly zataženy. 3. Aby a­ merická delegace z Bruselu byla odvolána. ..

*

*

•

•

•

•

.

.

Usneseni fašistické Velké rady o populačni politice byla zpracována právníky, takže mohla býti uskutečněna ve formě prozatímního "de­ mografického" zákonodárství. Především budou premie za uzavřené sňatky a porody doplněny piijčkami. a to bez ohledu na lidnatost ve všech 98 provinciich Ita.lie. Novomanželii.m do dokončeného 26. roku piijči stát 1000 až 3000 lir. Bezdětní manželé začnou splácet 12 měsi­ ců po sňatku. Při narození prvního dítěte stát škrtne 10 proc. p1'ijčky, při dalších porodech 20, 30 a ·40 procent. Kromě toho se dostane. ro­ dinám úměrně podle počtu dětí daňových ú­ lev. Úlevy budou odstupňovány až po záko11em předepsanou nejnižší hranici u domovních a · rodinných daní. Podle počtu · děti budou rodi­ ny také částečně nebo -(1plně osvobozeny . od placení školného, nebo jim .. budou lhůty na placeni .školného prodlouženy.

Sti·edni část Spoj. Států je velmi ohrožena lmbylkami pro příští rok. Bude možno očeká­ vati mriožstvi jejich největší v dějinách této zeině. ';rak pravil H. J. Miller, předseda Minne­ apolis Civic and Commerce ASsociation, · v řeči ke šhromáži:l:ěni členť\ o~ganisl:l:ce Montenans, Inc. Miler pravil, 'Zpráva ,jeh9 je založena· na dftkazech, které byly podány v l!;.onferenei v . po~lední dqbě konané v. Mimi.eapons,· které se súčastn:m zásttÍpci rúzi1ých · zemědělských zá- ' jmú .a orgm1ísaci. Pravil, že bylo oznámeno .o velkém· 1nnozstvi · násad va i íček, které jsou ve množství neobyčejném ve 20 :;táttech, mezi kte~ rými jsou též · Oklahm:rfa, Colorada, Io-

~a:

. H t!ll)Wl.~ ,:;

•

Washingtonu z hlavního stanu O.I.O. děl­ nické organisace se zděluje, že její vfldcové po­ važuji své zajištění na východě v kruzích poli­ tických za uskutečněné, obrací více pozornosti na státy středozápadni, kde vyhledávají vice přízně pro snahy mezi voliči. Bylo zjištěno, že byl ustanoven E. L. Ollver, mírný místopředse­ da dělnické Nonpartisan ligy, aby se staral o sorganisování farmářfi. Vyvolil ho Joh L. Le­ wis, který je př(;)dseda ligy i O.I.O. Oliver již vyjednává o sloučeni farmářsko-dělnické stra­ ny s C.I.O. ve státě Minnesota, kde je Lewis o­ choten skrývati své politické snahy a dáti před­ nost přízni zemědělcft. Lewis se snaži sloučiti se svou organisaci C.I.O. zájmy LaFolletoyÝch progresivcil ve Wisconsinu. Ve státech Iowa, Michigan a v Dakotách opět hledá sloučeni s organisacemi čistě zemědělskými. Dohodu má uskutečniti všude ve jmenovaných státech Oli­ ver, který bude mit vice porad se zástupci ze­ mědělských organisací. Lewis a jeho rádcové doznávají, že je nutno, aby byly učiněny znač­ né ústupky též jejich organisaci C.I.O., jestli má býti docíleno sloučení, po kterém Lewis tak vel­ mi touží. Lewis musí učiniti ústupky, jestli má získati náhradu pro svou organisaci za ztráty, které mu vyvolal spor s American Federation of Labor. Je ale možno velkých pochybnosti, že se jeho záměr zdaři. Je skoro jisto, že .velké or­ ganisace farmerské, jakou je Farm Bureau a ještě jiné, nebudou věnovati mnoho pozornosti slučovacím návrhiim Lewisovým, které jim předloží jeho pomocníci.

V ponděli.,,min. týdne konala lože Komenský I.0.0.F., v Chicagu schii.zi slavnostnějšího rá­ zu, již se také zúčastnili krajan Richard Mej­ drich, majitel známé české tiskárny v Chicagu, kde mimo mnoha jiných praci se tiskne Orgán Bratrstva č.S.A. Během schfize udělalo se mu pojednou nevolno a jsa stižen srdeční mrtvici, zemřel v malé chvili, když byl svými přátely za­ nesen do sousední mi~tnosti. Richard Mejdrich se narodil v Třeboni 19 .. března 1877, kde byl je­ ho otec přes 20 fot úředníkem u okresniho hejt­ manství a v květnu 1891 se vystěhoval s rodi­ nou do Chicaga .. Mladý Mejdrlch se vyučil v Chicagu sazečstvi u "Chicagských Listi\" a pra­ coval později v různých tiskárnách. R. 1900 se oženil se sl. Boženou Řihovou. Byl zaměstnán několik rokii. též v tiskárně Denního Hlasatele .

Po několika osamostatňovacích pokusech za­ kotvil s krajanem Janem Kuštou na Lawndale ave. při 26. ulici a po úmrti svého společníka převzal vedeni celého tiskařského závodu sám.

Těšil se obrovské známosti u krajanů a pro svou dobrosrdečnost byl velmi oblíben.

Pověsti o odhaleni spiknuti německých a­ gentú zavražditi sovětského diktátora Josefa Stalina, byly přijaty od cizích diplomatťl, kteří .isou v Moskvě. Jak bylo oznámeno, spiknutí to se týká řady sovětských zástupcii v cizině a Maxima Litvinova, sovětského komisaře zahra­ niči. Cizí diplomaté oznámili, že nemohli býti ve spojení s komisařstvím zahraničí, poněvadž Lltvinov v doprovodu svého pobočnílm M. Po­ těmkina odjel z Moskvy do Bruselu. k deviti­ mocenské konferenci, jež jednala o činsko-ja­ ponské válce. Konference byla zahájena 3. li­ stopadu. Ihned po odjezdu Litvinova moskev­ šl,i agenti G.P.U. se objevili v komisařství za­ h~a.ničí a zahájili vyšetřování ministerstva.

Litvinovi po rychlém návratu se nepodařlo u­ tišiti zmatek na svém komisařství. Jak bylo o­ známeno, Litvínov na cestě do Mo1kvy projíž­ děl Varšavou a byl prý velice znepokojen. Vy­ šetřováni již mělo za následek odvoláni, zmize­ ní anebo zatčeni mnohých ruských diplomatů..

..

•

z

Ht~. !;i\ a1~1retnfoh.

'

Mezinárodní ústav. pro zemědělství v Římě u­ veřejnil zprávu o světové sklizni obili. Tato skli­ .zeň bez Ruska a činy jest v r. 1937 o devět pro­ cent výšši než loni. Všeclmy peVl.1iny měly skli~ · vyšší., přt ~em*1 největ.š\ pth~ťístek ma.ji Sp .. ,·~ . ,'

"·

''

'

'

'

'

Strana. 14.

DĚTSKÁ BESíD·KA O princi s dlouhým nosem.

YL jednou král, ten měl krásnou dceru, a

B poněvadž byl už stár, musel pfemýšleti, komu by ji za ženu dal a své království po své smrti odevzdal.

Jeden jeho dvořan, mladý a hezký, byl by se rád stal dědicem královým, neboť princezna se mu tuze líbila, ale jelikož nebyl vznešeného rodu, choval svoje přání tajně ve svém srdci.

Jednou za bílého dne král unaven přemýšle­ ním upadl ve spánek, a tu se stalo, že dvořan, ten co se chtěl stát králem, kýchl a to tak hluč­ ně, že až to krále probudilo. Chtěli hned toho dvořana za to pověsit, ale ten král to nedovolil a povídá: "Vyrušil jsi mne z nejkrásnějšího snu mého života. Právě se mi zdálo, že jsem provdati měl svoji dceru za muže z krve královské a tvoje kýchnutí způsobilo, že se mi to všechno vytra­ tilo z hlavy. Tvou povinností nyní je upamato­ vati mne na můj sen. Podaří-li se ti to, odpu­ stím ti, ne-li, dám ti odseknouti nos, že už ni­ kdy, pokud živ budeš, nezakýchneš."

"Pane králi," i"ekl nešťastný ten dvořan drže si strachem svůj nos, "já a můj nos oba tobě náležíme, avšak dáš-li mi pět minut na rozmy­ šlenou, upamatuji tě na tvůj sen."

Král svolil a než uplynulo pět minut, už byl ten dvořan u krále a povídá: "Milý králi, zdálo se ti, že dvanáět; princů. u­ cházelo se o ruku vznešené princezny. Jede­ náct prínců bylo spanile krásných a mocných, dvanáctý byl nehezký a chudý. Přesto ale tvoje volba padla na dvanáctého prince."

"Dobrá," král na to, "povíš-li mi ještě, proč jsem zvolil dvanáctého, zůstane ti nos už do­ opravdy."

"Proto, pane králi, poněvadž dvanáctý princ byl neobyčejně chytrý a nadaný."

Tomu králi se to líbilo.

"Výborně," pravil, "nyní se pamatuji zcela dobře. Nechť je ti tvůj nos zachován po stale· tí, a můí pokladník ať ti vyplatí ti:íc dukátu za to, že jsi tak chytrý."

Pak si král umínil, že bude ve hledání prince postupovati podle snu, a proto ihned rozhlásil do všech sousedních království, aby hlásili se všichni príncové, kteří se chtějí o ruku prin­ cezninu a trůn královský ucházet, a všichni měli poslati své vlastní obrázky.

Brzy potom hrnuly se dopisy a obrázky prín­ ců z různých končin a v nespočetném množ­ ství. Krásni príncové se zlatými a rudými vla­ sy, jiní s vypěstěnými kníry, někteří ve vojen­ ském postoji a s rukou na dlouhých mečích, zkrátka, měl ten král sbírku obrázku velice pe­ strou a zajímavou. Ale mezi všemi obrázky vy­ nikal jeden, na němž byl zobrazen princ s tak dlouhým nosem, že to až samého krále zarazi­ lo. Délka princova nosu byla skoro na metr a nos byl tak silný, že obličej princův pod ním zanikal. Král zprvu vybuchl smíchy nad touto zvláštnosti, a každý, kdo se na ten obrázek po­ díval, ohýbal se smíchy, jen princezna, když spatřila obrázek, dala se do hořkého pláče: "Nechci takového prince s dlouhým nosem," pravila. "Jak se opovažuje žádati o mou ruku?

Otče, vyhlaš mu hned válku."

Ale král neodvažoval se odmítnonti prince, a přál si spatřiti ho zblízka, pozval ho tedy do svého království.

Celé město hořelo touhou uviděti prince, a tak v <ten jeho pi'íjezdu davy lidu hrnuly se k branám města, kudy měl princ vstoupiti do města.

Konečně princ s dlouhým nosem prošel v malém průvodu branou a odebral se roznou na hrad.

vteTNtK

Ve středu, dne 24. listopadu 193'7.

"Jaký to krasavec!" říkalí lidé o něm.

"Teď asi nastane konec malým nosům v na­ šem království," mínili někteří. . "Ten musí mít asi hojně kapesníků," pravili jiní.

"Utírá si nos asi do prostěradla," odpovídali druzi.

Zatím princ s dlouhým nosem předstoupil před krále. Avšak když ho chtěl král na přiví­ tanou obejmouti, jak to dvorní způsob žádal, narazil na špíčku jeho nosu, div že si oko ne­ vyrazil. Ale tu už přískočíl chápavý jeden slu­ žebník, ohnul princovi nos na stranu, a král mohl vykonati uvítací obřad.

Druhého dne shromáždili se prínoové, aby podali důkazy o svém nadáni a síle.

Král dal jim první otázku: "Která je nejcen­ nější věc na světě?"

Ale nikdo nedovedl to uhodnouti, jen princ s dlouhým nosem pravil: "Nejcennější věc na světě je život, ježto je to nejdokonalejší dílo samého boha."

Pak dal jim král druhou otázku: "Kdo je náš zrádný společník, jehož všichni máme?"

A zase na to nikdo nemohl přijít, a zase ten prince s dlouhým nosem povídá: "Čas je zrádným naším společníkem, neboť je naším přítelem v mládí, našim průvodcem v dalším věku, a konečně usmrcuje nás zákeř­ ně, když už jsme staří.

Král se usmíval, soudcovský sbor kýval, dvo­ řané tleskali a princezna se zapýřila. A na to prohlásila toho prince vítězem závodu ducha­ plnosti.

Pak dostali príncové koně a kopí, a museli u­ kázat také svoji sílu a obratnost v rytířském turnaji.

Všichni zápolili mezi sebou udatně. a také ten princ s dlouhým nosem dobře si vedl, takže se na konec utkal s posledním dosud neporaže­ ným princem. Tento byl velmi silný a krásný a princezně se ze všech nejvíce zamlouval.

Před zápasem poklonil se princezně a pravil jí: "Vím, spanilá princezno, že se ti nosatý princ nelíbí. Vynasnažím se proto, abych ti jeho nos odevzdal jako svůj dárek svatební." A dopově­ děv to rozjel se na svého protivníka a nastal rozhodující boj.

Koně řičeli, brnění zvonilo, kopí se lámala, leč nikomu se nepodařilo vyhoditi někoho ze se­ dla.

Pale když kopí zlámali, meče tasili, a když i ty rozlomili, princ konečně se svým dlouhým nosem podebral jezdce v sedle a silou svých paží shodil ho s koně.

Všichni mu za to tleskali, ale princeznu to velmi překvapilo. "Nic naplat," povidá král, "vezmeš si toho nosatého. Nenaříkej, uděláme mu na nos pouzdro a všecko bude v nejlepším pořádku."

Princ přijímal hned blahopřání a naposledy přístoupíla princezna a pravila mu: "Přiznám se ti. princi, že nejsi hezký, že postrádáš čeho­ si, či lépe, že máš čehosi nadbytek, avšak tako­ vé důkazy podal jsi o své duchaplnosti a síle, že se chci státi tvou ženou bez odporu."

"Moje krásná princezno," odpověděl ji princ, "jsem ti vděčen za tvoji laskavost a jelikož si nepřejí tvé štěstí v nejmenším zkaliti, chci ti nabídnouti dar, který se ti bude jistě zamlou­ vati. Můj protivník slíbil ti odevzdati miíj nos, příčinu tvého dřívějšího opovržení, a jelikož on neuskutečnil svůj záměr, nechť je dovoleno, mně, abych tak učinil." Když tak řekl, k velké. mu překvapení všech, vší silou a na jeden ráz utrhl si nos.

Všichni se ulekli, neboť mysleli. že v tom o­ kamžiku bude po princi, a podivili se, když u­ viděli krásného muže s velmi úhledným nosem.

Princ nebyl nikdo jiný, než "kýchající" dvo­ fan, který princeznu měl už dávno rád, a který tak uskutečnil své přání, aby byla jeho ženou.

LETEC.

Nad vesnicí přeletělo poslední dobou několi­ krát letadlo. Co to bylo divení a hovorů mezi dětmi!

"Ach, jak je to asi krásné v takové výše!" vzdy­ chá Mařenka Havlíčková. . "Když je to jen pro bohaté lidi," poučuje ji Vašík Vitásku.v.

"Hm, to je toho lítat. To já tady dokážu, ne­ myslete si," pochlubí se Frantík Škorpilu.v.

"Takové pohádky si nech do školy pro úlohu," zlobí ho kluci.

Ale Frantík zrudne a odsekne: "Jen počkej­ te, však vám ukážu, co dovedu."

Frantík je posedlý touhou po létání. Nejvíc ho zajímají na pastvě husy. Z čista [asna se zvednou a dlouhým obloukem vzduchem letí, až zapadnou na rybník pod návrším za vesni­ cí. ··Jen mít tak husí křídla, to byste koukali, kluci hloupí," myslí si Frantík Škorpilúv, když pase husy a kozu za vesnicí.

"Už to mám!" Vyki'ikl a radostí vyskočtl, až se husy poÍekaly a koza se na něho udiveně o­ hlédla s chomáčem trávy v hubě.

Maminka schovává od loňska husí křídla "kosinky". Do posvícení zabije ještě aspoň dvě husy. A křídel bude dost. Husám stačí dvě kří­ dla a létají. Proč by Frantík neletěl, když si dá na každou ruku deset křídel?

Před posvícením se pochlubil Frantík dětem, že už poletí.

"A kdy, kdy?" prší zvědavé otázky.

"Hned po posvícení, v neděli. Máma pujde do města. Ale neříkejte nic, nedovolila by mi."

Všechny hovory dětí se točily teď jen okolo Frantíkova letu. Ale to se musí uznat - niko­ mu nic neprozradily.

Frantík chodil jako ve snách. Ani mu letos posvícenská husa nechutnala. Jen stále odbi­ hal do ehlévka, kde měl za starou bednou scho­ vány kosinky. Stále je počítal, třásl se stra­ chem, aby mu je někdo neukradl. Nikdy tak pozorně nezavíral chlév, jako teď. Však vrtěla Škorpilová máma hlavou, co asi hochovi je.

Tu neděli po posvícení šla Škorpila do města prodati dvě husy a nakoupit nezbytnosti.

Frantíkovi před odchodem nakázala, aby pěk­ ně napásl zbylé husy a kozu, že se v poledne vrátí.

Frantík přikývl. Poslouchal jen jedním u­ chem, nedočkavý; aby už máma odešla. Těšil se, jak se proslaví. Jak se budou lidé z vesníce divit, až on, Frantílt Škorpiluv, poletí nad ves­ nicí. To ještě nikdo z nich nedokázal, ani obec­ ní policajt Konopásek - a jak byl daleko ve světě, až na Sibii'i v zajetí.

Frantík nechal kozu v chlívku. Ted' bude pře­ ce slavný, teď už nebude pásti. Půjde do mě­ sta ukazovat létání a dostane moc peněz, že se ani máma nebude muset dřít prací u sedláků.

Děti·.z· celé vesnice už čekaly nedočkavě.

Frantík se přihnal jako vítr. Sotva popadaje dechu vykládal dětem, jak poletí.

"Musíte mi pomoci uvázat křídla." Kluci se nadšeně dali do práce a na každou ruku uváza­ li Frantíkovi asi deset kosinek.

Tak vystrojen postavil se Frantík na hlinitou stěnu, jíž končilo návrší, na němž byla obecní pastvina. Pod stěnou začínal obecní rybník, po­ těšení všech hus.

Frantík se hrdě rozhlédl po dětech, které na­ pětím ani nedýchaly. Zamával rukama, či kN­ dly, rozběhl se a skočil ...

Kam doletěl? Do rybníka! Ještě že byl ryb­ ník v těch místech mělký. Ale zato jak bahnitý a páchnoucí!

A poň sluníčko bylo milosrdné. Ještě pěkně 0

hřálo, Frantík sušil šaty. Třásl se - zda zimou

či strachem z mámy, nevíme.

Po poledni se vrátila máma z města. Koza ani husy nebyly napaseny, Frantíkovy šaty je­ ště mokré a nevoněly. A Škorpilka neměla pro letectví porozumění.

Král mu to všechno odpustil a vystrojtl obě­ ma hlučnou svatbu a královská dvojice žila pak velmi šťastně a dlouho. jak o tom píší dějiny toho království.

Když se Frantík šoural odpoledne na pastvu, nějak podezřele často si sahal po zádech a je­ ště doleji, kde tancovala mámfha rákoska.

A na věčnou památku té události dodnes u­ chován je na tom hradě falešný nos princův a pod ním stojí naspáno: Krása nic neznamená, jestliže srdce není dobré a rozum není bystrý.

Přeložil Jaroslav Pospíšil.

Není vždy nejlepším hercem, kdo hraje úlohu krále ať na jevišti nebo ve skutečném životě.

<;,

Ve středu, dne 24. listopadu

.,___.,......_

193'1 .•

ZTRACENÝTESTAMENT ROMAN. Nal)SQl Václav Čech. ...,....,~MlllDll4mllH;~GlM,~)~~.:·

"DEJzvolal MI POKOJ s třeštidlem," nevrle doktor Plachý. "Tu abych hlídal Mm

já a ne ona mne. Ostatně já nikoho nepotřebu­

i

ji, já nikoho pořád kolem sebe míti nechci, já jsem tomu uvyklý býti sám " "To je právě zárodek vaší nemoci, pane dok­ tore," s důrazem pravil lékař, "Ne, že jste u­ vyklý, ale vy si nemůžete uvyknouti býti stá­ le sám. Od těch dob, co jste uzavřel svou advo­ kátní kancelář, zanechal jste obvyklého své­ ho zaměstnání a vedl jste život úplně samotář1,ký. Již v loni [sem vám to říkal a letos vám .. to opakuji. Jako lékař vám nařízují, že si mu­ síte někoho vzíti k sobě. že váš pan syn stále nemůže býti u vás, je přítozené a stejně příro­ ., zené to je u pana majora. Jen ženská vynoví=-" "Mám Pazderníkovou!" zvola doktor Plachý.

"Ano, k té neíobyčenější obsluze, to rozumí se samo sebou. I k ošetřovatelce musíte míti osobu·služebnou, ale o tu nejde, nýbrž o společ­ nici, která by vás povyrazila."

Leč s doktorem Plachým nebylo řečí. Stál na tom, že nikoho nechce a že nikoho nepotře­ buje.

První k odchodu se měl Ferdinand, jenž o­ mluvil se tím, že staví nový kostel a že musí býti přítomen v továrně, kde pracovati se bude celou noc. S ním současně odcházel lékař, Jenž užiti chtěl té příležitosti. aby syna upozornil na vážnou povahu otcovy nemo i a že nutno jest lépe jej opatřiti jak posluhou, tak společ­ ností.

Jen major ještě zůstal, aby domluvil příte­ li, že zachovati se musí dle rady lékařovy, O­ pětně a opuětně mu přípomínaí, že všechen dům by vzal na sebe jinou tvářnost, kdyby mla­ dé a veselé ono děvče se chtělo věnovati své­ mu strýci po čas Jeho nemoci. Živá, hovorná je­ jí povaha že osvěží celý pžíbytek, že vyplni ze­ jící tu prázdnotu, že vtělí svou bodrou mysl svému příteli, majorovi, že a za jakých okolno­ lému uzdravení.

Major Čejka maně jen připadl na Kamillu.

Veškeré nynější jeho konáni směřovalo k tomu, aby doktor Plachý se smířil se svým synem On­ dřejem a k tomu Kamilla poskytnouti mohla ruku pomocnou. Ondřej svěří! se otcovskému svému příteli, rnaíeroví, že a za jakých okolno­ stí se zaslíbil Kamille a major také věděl, že Ondřej a Kamilla stojí v tajné korrespondencí, o které zejména neměla ani tušení paní An­ drlíková.

Kdyby tedy Kamilla se dostala do blízkosti doktora Plachého, kdyby se jí podařilo, že zí­ skala by si jeho náklonnost, pak mohla by se mu třeba také svěřiti se svou láskou a smíře­ ní asi by nedalo dlouho na sebe čekati.

Leč starý advokát nechtěl přístoupítí na ma­ jorovu radu, aby Kamlllu vzal k sobě. Poně­ vadž však myšlénka ta byla příliš nová, nepro­ myšlená, nenaléhal ani major Čejka na okam­ žité její uskutečnění.

Pozdě opustil svého přítele a starý, nemocný muž zůstal v rozsáhlém svém bytě sám. Jen Pazderníková se tu ještě objevila, aby vše pro noční odpočinek dala do pořádku a pak i ona odešla, neboť po uzavřeni domovních dveří musila nastoupiti druhou svou činnost ve služ­ bách doktorových, totiž obstarávání služeb do­ movnických.

Sám a sám ležel tedy starý.memocný muž ve svém pokojíku. Nikoho nebyl by se dovolal. Tak opatřen byl boháč, jenž jmění své si páčil na milionu.

Po všech těch domluvách, jimiž zahrnován byl po celý dnešní večer. přece jen se mu zda­ lo, že jest přespříttš opuštěným. Věděl sice, že ničeho nebude v noci potřebovatí, ale bylo by jej těšilo kdyby se byl alespoň Ferdinand na­ bídl, že u něho zůstane. Ovšem jemu šel obchod nade vše a to bylo úplně správné, ale nabídku tu mohl a měl učiniti, tím více, že mohl býti jist, že nebude pi'ijata.

Strana li.

V:f!:STNilt

Vedro dnešního dne citelným bylo i v pokoji doktorově, kde pří zavřený h oknech vystí·i­ dalo se několik lidí. Doktor pociťoval žízeň. Po tmě sahal po sirkách, aby si rozsvítíl a nalil sklenici vody. Škatulku od sirek nahmatal, ale jako by hned měl býti dán pádný doklad jeho opuštěnosti, ani jediné v ní nebylo.

Zlostně a se zaklením na nedbalost Pazder­ níkové mrštil škatulkou na zemi. Tapa! ve tmě po vedle stojícím nočním stolku, aby nahmatal láhev s vodou. Podrážděnost a chvat, kterým tak činil, byly přiěínou, že láhev překotů; ta spadnuvšl na hranu pelestě s .řínkotem roztří­ štěna letěla k zemí. část vody smáčela urn tě­ lo i peřiny, část' střípků z rozbité láhve cítil na sobě a vedle sebe.

A nyní neměl sirek, nevěděl, kde jich hleda­ ti, postel neměl opouštěti a přece nemohl v mo­ kru a mezí, skelnými střepy zůstatí. · To bylo jako naschvál, to jako by bylo vše proti němu nalíčeno, aby se mu ukázalo, že v takové opuštěnosti nesmí déle vytrvati. Leč je­ mu nedokazovala příhoda ta jiného, než že Pa­ zderníková nekonala řádně svou povinnost, ježto neopatřtla noční stolek sirkami .Však zí­ tra za to dostane svůj díl.

Vždy o sobě řikával, že není a nikdy nebyl rozhýčkaný a choulostiný. Ač příkázáno nm bylo lékařem, že postel nesmí opustiti a ač se tohoto příkazu chtěl držeti, nyní musil jednati proti němu. S namáháním povstal, po hmatu V:\ hledal peřiny ..iež zůstaly suché a nesa je, u­ bíral se na pohovku.

Zele ulehl. Poněvadž však byl zvyklý na ma­ trace a spodnicl na nich a poněvadž tu jen. le­ žel na chladivé kúž! pohovky, záhy pociťoval, že po celou Lu noc na pohovce nevydrži. A sotva si byl vědom této myšlenky, již ani na okamžik nemohl na pohovce setrvati. Vzpomněl si - na postel Onclí·ejovu, která stála v bývalém jeho pokoji.

Tam tedy se doktor Plachý zase jen po pa­ m.ěti ubíral. Leč nastalo sklamání. Postel On­ cli·ejova,až na žíněnky v ní byla prázdná. Kdy­ by by 1 měl světlo, byl by viděl, že pei'iny leží v uzlu svázané opodál na pohovce, jak je sem dne.s pfinesla Pazderníková, majíc je přes den pověšené na dvoi'.'e přes bidlo, aby na slunci vy­ větraly.

Opět zaklel a pi'i tom myslil za.se na Pazder­ níkovou, která vším tím byla vinna. Tapal se zpět do svého pokoje, kde vzal si své pei·iny a ne.: l je na postel Ondi'.'ejovu.

Teď skutečně se cítil bídným a opuštěným.

Byl téměi· po celý clen na nohou a pouhé úna­ vě přičítal proto slabost svou. Vleka své peřiny, pl'oklínal však pouze Pazderníkovou, jejížto ne­ dbalostí nynějiší nesnáz byla pi'ivoděna. Kdyby byla konala svou povinnost, kdyby byla noční stolek opatl'.ila sirkami, veškeré tyto nepříjem­ nosti nemohly povstati.

Dovlekl se na lože Ondfojovo a vrhl se na ně.

Byl úplně :vysílen a pí·ece postrádal veškerého pohodlí. Cítil palčivou žízeú a nemohl ji uha­ siti. Sejít až dolú do pl:·izemku, do obydlí do­ movnice, nemohl a nesměl, neboť bál se prúva­ nu. jenž vanul chodbami.

Opuštěn, opufitěn byl, to si nyní doktor Pla­ chý přiznával.

Major Čejka měl vlastně pravdu, když mu v5.:cly vytýkal, že z pouhé šetrnost,i ničí své zdra­ ví, že hromadí jen jmění, kterého jednou jiní budou užívati. Ano, hned ocl zítřka chtěl dopřá­ ti také sobě něco. P:l:-edevšímvezme si do domu stálou osobní posluhu. Ať to stojí několik zla­ tých měsíčně. Titkovou noc, jako dnešní, ne­ chtěl již nikdy prodělati.

A byla t.o velmi trpká noc. Doktor Plachý 11e­ zamhoui'il oka. Rozčilenost, nespokojenol:.t pí·e­ lwná vala únavu. Byl nespokojen sám se sebou, že nezústal raději v Sedmihorkách,s majorem, že pi'es jeho vúli nm nevnutil posluhu pro noc, s Ferdinandoli1, že se mu nevěnoval pro tuto první noc, tí·:::ba že mól, .inJt udával. práci v to­ várně. Ale hned ZO.Re tohoto svého syna omlou­ val, že jednal vlastně zcela :,právně, poněvadž pouze svou bd1~lostídosáhl, že mohl otci odvá­ děti tak značné dividendy.

Uvažuje o těchto dividendách, dospíval k závěrku, že nepoškodí 111.i,ak své jmění, když si po dobu své chol'oby ač-li vubec chorobným byl a kdyby i nebyl vezme lacinou nějakou

opatrovatelku.Lacinou, poněvadž nebude vlast­ ně ničeho míti na práci, ježto vedení domác­ nosti měla na starosti domovnice Pazderníko­ vá.

A tu pojednou vážně počínal o tom uvažova­ ti, že návrh majorúv, aby k sobě vzal Kamilu And1·1íkovou,dceru své sestry, nebyl vlastně nijak pošetilým, ba naopak přimo znameni­ tým, poněvadž by Kamille nemusU platiti ani krejcaru a mimo stravu 11est,álaby jej nic.

K tomuto úsudku a rozhodnutí dospíval k rá­ nu. když časným svítáním nastával nový den.

Domovnice .Pazderníková když byla otevi'ela dítm, pfodevším šla se poohlédnout po svém pánu. Vstoupivši do jeho pokoje, užaslá stanula před prázdnou po~telí, pfod níž dosud nevy­ schla rozlitá voda z rozbité láhve, jejíž střepy se rozletěly po podlaze. Maně ji napadlo, že doktor bude asi v bývalém Ondi'<:!,iovi pokoji.

Vstoupila tam s chvatclm, jenž jevil starost­ livost.

Starý advokát hleděl jí s vyjeveným, zlost­ ným pohledem vsti'íc.

"Divíte se, co kde jsem Fe ocitnul?" volal na ni podrážděně. "Na tom jste vinna vy, že jste mi nedala na stolek sírky. Tu láhev musíte za­ platit vy, neboť vaši vinou spadla. Prospal jsem tu jako pes, vlastně Jsem nespal celou noc, ani oka Jsem nezamhoufil. Kam pak se odtud po­ děly peřiny?"

Pohled doktorúv byl podezi'ívavý a proto Pa­ nlerníková clot,lmnta j ouc n včci. kd,~ byla nej­ citUvější. rázem pozbyla všeho soucitu s nemoc­ ným t;hnto mu~1cm.

"Však jsem si je neodnesla," odsekla rozkva­ f-enč. "Ten uzel zde je pI·ece clm:t, vc>lký, aby ho každý mohl viděLL" · Ukázala na záhlavní pelest, po:-;l'Ple, kde ležely v uzlu svázané pei'in;1, a dol{tor i;kutečně třeba s namáháním, hn0d se tam ohlédl.

"A já že bych měla platit tu flašku?" rozhor­ leně pokračovala Pazderníková. "To mně ani nenapadne. Kdybych byla · sama rozbíla, ani bych nehlesla a nž by tam stála."

Doktm· Plachý pfo vědčiv se, že pel'iny jsou v poh\dku, nijak nebyl mírně.ii naladěn, na­ opak hledal phčinu k vádě, poněvadž byl roz­ hodnut. že do domu vezme nějakou osobu k své posluze a tím Pazderníková bude míti uleh­ čeni, za které jí samé mohl něco s platu strh­ nouti, dokonce, kdyby tou osobnn nebyla Ka­ milla. nýbrž osoba cizí, je~; tal,é po~::adovatibu­ de plat.

"Vy jste mi tam položila prú:,dnon šlmtulku od sirek," křičel, taktéž jsa podrár:clě.n."A pro­ to jsem to vše pokácel a škodu mi musíte na­ hraditi. Já si vezmu žeskou k své ob luze a co jí budu platit, to strhnu vám."

"I tak si se mne stahnou třeba kúži," v pla­ jích11 hněvu zvolala Pazdernílrnvá a podepřela ruce ve statné své boky. "Že je taková věc ne­ mrzí. ·Co pak už mi mohou strhovat? Aby si ně­ koho vzali k sobě, to jsem už i'ikala dávno. Syn koupí kočár a koně a daruje to své nevěstě a tatík si nedopi'eje ani. aby se pofadně najedl, napil a vyspal. Za to se jim celý svět je vysmě­ je!"

Kočár a koně! Starý advokát naslouchal, ja­ ko by přišel na stopu ošemetné zradě.

"Já Jsem si umínila," resolutně pokračovala Pazderníková, "že jim jednou povím, jak maji na stará kolena žít. Jsem zde v domě 28 let a dvanáct let jsem vdovou. ale já se nedám jen tak zhola odbýti, jako kdysi Piskáček. Co bych ri počala? Piskáček měl svou učenost a dostal místo hned, ale já bych musila jíti po žebrotě, když jsem zde svá mladá léta prodřela. Po smr­ ti nebožlcy milostpaní vždycky Nli:ávali, Paz­ derníková. ulehčete mi, já se vóm jednou od­ sloužím . .iá na vás nezapomenu. A teď by mi snad chtčli strhovat. Co pak? Z (:eho? Vždyť v celé Praze nE:ní jerli1.1ý domovnik tak špatně pln.cený a tal, špatně .ird;:o oni neiíJr- žádný d.o­ mácí pán. Sá.11.1 si l~opou hrob. Dobr.·"' ji~t mají, dobfe pit, i::ílná, dohrá vína si 1mjí dopřát, aby dof'tn.linovou, óer tvou krev. Však by proto dě­ dictví po nich nebylo o mnoho menší. Pí·át so­ bě a neutiskovat jiné, to mají dělati na stará kolena."

I{očár na koně! Doktor Plachý neposlouchal výron rozhorlenosti své domovnice. nýbrž prv­ ní, ledabyle pronešenou Její poznámku, že Fer-

•;

Strana

16.

dinand

koupil své nevěstě

Vit8'l'NÍK kočár

a koně. To

znamenalo velkopanské choutky, jichž býval vždy nepřítelem a jež považoval za počátek rozmařilosti synovy. Takovým způsobem by Ferdinand zle se zpronevěřoval svým zásadám.

"Jaký kočár, jaké koně?" napjatě přerušoval proud své domovnice.

Pazderniková hned ochotně sdělovala, co vě­ děla, že totiž Ferdinand včera darem dal Lucu spřežení a že Lucie mu za to ještě dělala vzdo­ ry, že se s ni večer Ferdinand ani nemohl roz­ loučiti, že panská uštěpačně po domě vyprávě­ la, jak slečna Lucie se svému ženichu dala o­ mluviti chorobou a zatím že ve svém pokoji četla romány, že kuchařka paní Brockhausero­ vé tvrdí, že ten sňatek vůbec ještě není zcela ji­ stý, že se Lucie a Ferdinand více spolu hněva­ jí než bývají za dobře a že Lucie dokonce již vyčetla své matce, že ji neměla s Ferdinandem zasnubovati, že jednou bude právě takový la­ komec, jako ·jeho otec a· že Ferdinand snad jen proto, aby dokázal opak, koupil ty koně a ten kočár.

Tím zapomněl starý advokát úplně na sta­ rost o sebe a myslil jen na svého syna, že mu ani slovem ničeho o zamyšlené koupi spřežení nesdělil, ačkoliv jindy dlouze a široce omlouval každý jen poněkud větší a nákladnější výdaj.

Ještě poslední jeho dopis do Sedmihorek zasla­ ný obsahoval sděleni, ,~e dal si shotoviti nový letní oděv, ale o spřežení nebylo zmínky. Tato záležitost musila dnes ještě býti vyšetřena, Doktor Plachý propustil Pazderníkovou, aniž již ji hrozil strhováním. Ferdinand mu ležel nyní na mysli, Pazderníková uchystala mu lože v jeho po­ koji a doktor odmítaje její oporu, ubíral se tam. Ulehl zase a zase usnouti nemohl, poně­ vadž myslil na svého syna, že se příliš podává vlivu své nevěsty.

Popoledne ubíhalo a nikdo se neukazoval.

Major poslal pouze svého sluhu se pozeptat, jak daří se panu doktorovi, jenž nestoje o pří­ lišnou starostlivost přítelovu, úmyslně mu vzká­ zal, že úplně a naprosto dobře, nechtěje, aby přítel hned dopoledne ještě se dostavil.

Za to toužebně očekával Ferdinanda. Leč ten nepřicházel. Minula jedenáctá hodina a dok­ tor byl stále sám. Sám a sám. Ani Pazderníko­ vá se neukazovala. Čím déle, tím pevněji si umiňoval doktor Pla­ chý, že ještě dnes vše zařídí, aby k osobní své obsluze měl někoho po ruce a chtěl to zk:usiti s Kamillou. Nepochyboval, že major osobně se najisto dostaví během odpoledne a, kdyby ne­ přišel, že mu vzkáže. Ten musil dopsatt do Plz­ ně paní Andrlíkové a dokud tato otázka nebu­ de rozhodnuta, Ferdinand musil zústati každou noc u otce.

Konečně o púl dvanácté přicházel Ferdi­ nand. Vstoupil v patrném rozčilení a na otce téměř ani nepohlédl. Jen pozdravil a přistoupil k oknu, z něhož v zamyšlení se díval na ulici.

Počínal si tak, jako by tu vůbec byl domovem.

"Ferdinande!" zvolal na něho otec.

Syn se obrátil a vrhnut na něho pouze tázavý pohled.

"Ty jsi koupil koně a kočár; proč jsi mi o tom ničeho neřekl?"

"Myslim, že za své výdaje jsem zodpovědným jen sám sobě," břitce odpověděl Ferdinand.

"Ovšem, ale takové peníze - " "Ale já té věčné kontroly mám dost," hněvi­ vě zvolal Ferdinand. "Co [sem koupt], to jsem koupil a to je mou věcí. Já vůbec nejsem v ná­ ladě, abych se ti jako vždy zpovídal. Koupil jsem to a dost."

"Ale Ferdinande, vždyť já - " "Jsem samostatný a neodvislý. Hlavu mám plnou starostí o všem možném na světě."

"Snad nejdou obchody špatně?'' ulekaně zvo­ lal. otec.

'1Znamenitě [dou," s posměchem odpověděl Ferdinand. "Dostaneš příště 66 procent divi­ dendy. Na to nemyslím. Já dole musím udělati pořádek a to udělám hned."

A aniž dal otci nejmenšího vysvětlení, prud­ ce se obrátil a vyšel z pokoje, tak jak příšel, bez nejmenší účaetí na stavu otcově.

Ten skutečně se citil nyní opuštěným, tak jako nikdy ještě pi·ed tím. V prvních chvílích řečí

Vt :,th,du, dne 24. Iístopadu 1937.

ani nevzpomněl, že Ferdinand mu vyplatiti měl v první řadě neodvedéných dosud čtyři sta zlatých a sedmapadesát krejcarů.

Kapitola IV. U Brockhauserů.

Lucie byla uvyklá občas někdy poškádliti a se pozlibiti se svým ženichem Ferdinandem, ze­ jména od té doby, co ve vši formě byli spolu za­ snoubeni a to bylo od loňského léta. Sňatek byl původně ustanoven na podzim, pak na ma­ sopust a odložen byl jen proto, že doktor Pla­ chý od podzimu do jara vážně churavěl a paní Brockhauserová nechtěla připustit, aby tak vý­ znamná rodinná slavnost konána byla v době, kdy otec ženichův by upoután byl na lužko. Při prvním, krásném jarním dnu pak prohlásil vrt­ kavý doktor Plachý, še půjde léčit se studenou vodou do Sedmihorek, jak léta mu to již radil přítel jeho major Čejka a proto zase svatba Ferdinandova odročena až na dobu, kdy dok­ tor Plachý uzdraven by se vrátil zpět.

Ferdinand podroboval se velmi nerad, ale musil, poněvadž tomu tak chtěla Lucie. Dívka ta nijak nespěchala, aby se dostala pod čepec, naopak zasnoubena jsouc, pojednou nacházela půvab pouze ve skutečnosti té, že jest nevěstou.

Ji působilo rozkoš, že nedbajíc v brzký sňatek, ženicha svého mohla doháněti k projevům něž­ nosti a nedočkavosti stále zvýšeným.

V poslední době oblíbila sobě zejména, že schválně pěstovanou koketerii vůět jiným hez­ kým mužům dráždila Ferdinanda k žárlivosti.

Vidouc, že najmě důstojníkům Ferdinand ne­ přeje, z pouhého rozmaru ukazovala, že důstoj­ nici naprosto nezasluhují paušální nevšímavo­ sti.

Vrtoch to také jen byl, když setkavší a po­ znavši se ve Stromovce s dragounským nadpo­ ručíkem Bbilovskim, Ferdinandovi splácela za darovaný kočár černým . nevděkem.

Kdyby paní Brockhauserová jen poněkud lé­ pe znala svou dceru, nebyla by se po návratu domů ani slovem zmínila o tom, jak nesprave­ dlivě jednala Lucie svému ženichu a Lucie byla by sama příšla k poznání své nespravedl­ nosti a byla by s matinkou zahájila hovor smířlivý.

Ale paní Brockhauserová sotva byla s dcerou o samotě, jala se jí vytýkati nemístné, napro­ sto nesprávné její chování a oprávněnost Fer­ dinandovu ke steskům.

Tim vlastně jen zavinila, že Lucie se _hájila a že hledala důvody k svému ospravedlněni.

"Mamá, on urazil památku papínkovu," pra­ vila přísně. "On urazil dt"tstojníky vůbec a já jsem důstojnícké dítě."

"Ano, to připouštím," pravila shovívavě mat­ ka. "Ale kdy se tak stalo? Teprve pak, když ty jsi ho urazila jako svého snoubence, když jsi mu chválila dvornost důstojníků. Toho by ne­ snesl žádný ženich."

"O, Ferdinand snese vše, ten snese vše, vie, než si přejí," ohrnujíc nosík a se zřeímou ne­ vážností odpověděla Lucie. "Právě proto se mi počíná zprotivovati." '.'Lucie!" polekaně zvolala paní Brockhause­ rová. Takové příkré slovo .nikdy ještě nevyšlo z úst její dcery ani v době, kdy nacházela se ve zjevné neshodě a roztržce se svým ženichem.

"Já vím, že mi jednou bude ještě vyčítati, že jsem dcerou po důstojníku, když nyní již se ne­ ostýchá opovržlivě mluviti o stavu, kterému ná­ ležel také papá," rozhorleně pokračovala Lu­ cie. "Tobě se divím, marná, že jsi mu ihned pro všechny časy podobnou řeč nezakázala."

Paní Brockhauserová omlouvala sebe, že slo­ va Ferdinandova přeslechla a omlouvala Fer. dínanda, že mluvila z něho jen žárlivost a ta že je jen kůkazem jeho lásky. Dávala dceři své mravná naučení, že jsouc nevěstou a majíc se v brzku státi choti muže svobodně voleného, nemá tomuto muži již ani pohledem se zpro­ nevěřovati, poněvadž ženich v pravdě milující nikomu nechce dopřáti ani jediného pohledu.

Leč Lucie vzdorovitě zase hájila názor aVO:j, že nyní jsouc ještě svobodnou, nebude se j~ podrobovati tak urážlivému obmezení, aby snad na nikoho nesměla ani pohlédnouti a prohlási­ la přímo, není-li to Ferdinandovi vhod, že dle toho zaříditi může další své chování, ona však že na svém chování nebude měniti praničeho.

Za těchto domluv a výkladů příšla hlásit panská, že právě se navrátil z lázní pan doktor vůčí

~.

Plachý,, provázen Isa majorem Čejkou a že pan doktor velmi špatně vyhlíží.

Paní Brockhauserová ihned osobně šla uvítat příštího tchána své dcery Lucie a tu se přesvěd­ čila, že doktor skutečně se navrátil ve stavu špatnějším než odjížděl. K jejímu naléháni hlavně hned mmilo býti posláno pro lékaře, a­ by se dozvěděla, čeho se lze pro příští dobu na­ díti. Sama již považovala za velice nebezpečné, aby choroba starého toho muže stále byla pří­ činou k odkladu s1"J.atku, neboť Lucie již, to vi­ děla zřejmě, se stávala odbojnou.

Vrátivši se zpět do svého bytu, nalezla dceru svou oblečenou v nejpohodlnější své domácí šaty a když jí matka připomínala, že přece při­ jde ještě Ferdinand, odpověděla Lucie, že pře­ ce po návratu starého pána Ferdinand jen je­ mu se bude chtíti věnovati. Ostatně hned také pro svou osobu pi'ecl tírala migrénu a touhu po samotě a nerušeném klidu. Chtěla pro dnes již zustati ve svém pokoji.

Paní Brockhauserová naznačovala, že Ferdi­ nand by si pí•ál dnes promluviti o tom, aby byl určen den sňatku, že proto zajisté se dostaví a že nepříznivý st.av otcúv nm k tomu. zavdá tím více příčiny.

"Nač najednou takový chvat?" opáčila dcera.

"K podobným hovorúm dnes naprosto nejsem naladěna. Ostatně jsi sama s Ferdinandem u­ stanovila den mého zasnoubeni a m11žetetedy také spolu ustanoviti den našeho sňatku. Já již si Ferdinanda beru jen proto, že musím, že jsi mu dala své slovo, Kdy se tak stane, na tom mi pranic nezáleží, leda bych řekla, čím déle, tím lépe."

"Ale Luci!" úzkostlivě zvolala matka.

"Ke komu bych měla býti upi•imnou, když ne k tobě, mamá," s podrážděným hlasem pokra­ čovala Lucie. "Nechte mne dnes, nebo mu řek­ nu vše sama do očí. Cítím se tak unavenou, ba těžkomyslnou, a v takové náladě nebudu vy­ jednávati o svém sňatku. Vyjednejte si to sa­ mi, ale mne při tom nechte na pokoji."

Domluvy matčiny naprosto neměly účinku.

Když později dostavil se Ferdinand, pani Brockhaul.'erová omlouvala svou dceru - mi­ grénou. Bez dcery však matka vyjednávati ne­ chtěla, a proto odešel Ferdinand jak známo s nepořízenou.

Následujícího dne bylo první starostí paní Brockhauserové, že poslala se pozeptat po sta­ vu doktorově. Pazderníková, která nemoc svého pána nebrala.nikdy vážně, vzkázala, že vše jest při starém.

Dopoledne očekávala paní Brockhauserová návštěvu Ferdinandovu, ale Ferdinand nešel. Čekala až do jedenácti hodin a pak si vzpo­ mněla, že má nutnou pochftzku, kterou však v brzku mínila vykonati a proto nařídila, vlast­ ně poprosila Lucii, kdyby pi'išel Ferdinand, aby sama ho přijala a vyřídila, že marná tu bude co nevidět. Chtěla osatně popřáti snoubencům příležitost, aby se po včerejší neshodě, jež do­ sud povždy se ukázala býti pouhým nedoroz­ uměním, zase smil'ili a aby zase nastala úplná shoda. Tou myšlenkou zanášela se asi tal{é Lu­ cie, neboť od rána, od prvního okamžiku, kdy se s matkou dnes shledala, ani stínek nějaké nevole již nehyzdil hezké její čelo.

A Lucie skutečně zas byla v obvyklé své mí­ :fo. Dotazovala se matky, kdy Ferdinand slibil přijíti a přála si odpoledne opět v novém kočá­ ře vyjeti do Stromovky. že Ferdinand bude smířen ihned po jediném vlídném jejím pohle­ du, o tom nebyla v nejmenších pochybno­ stech.

Po dchodu matčině Lucie dívala z okna.

Chtěla, kdyby zahlédla Ferdinanda přicházeti, přátelským pohledem a pozdravem mu nazna­ čiti, že včerejší vrtoch již ji přešel. Tím vlíd;. nější chtěla býti k němu dnes, čim nespravedl­ něji s nim 21acházelavčera, právě v den, kdy ji darem poskytnu! nový kočár.

Nestála dlouho ještě u okna, l{dyž pojednou ustoupila za jemnou, krajkovou záclonu, skrze níž mohla se divati dále do ulice, aniž by sama byla pozorována. Srdce jí mocně bilo, krev hna­ la se Ji ke hlavě. Napjatě dívala se dolít

se

(PokJ:ačová.n1.)

Ve středu. dne 24. listopadu 1937.

~NiliZDRAVtj 1 -.o

.... ,~,

...... ,11lllalt,-,,"11m>()~l--tJ--(l

....

t) ....

1J41111111o11,Q=t,,t)<C!lla,(}

....

() ......

:.

Předčasné stárnutio PŘÍRODA na urcítá

neomezila pohlavní život člověka krátka období, jak je tomu u o­ statního tvorstva, protože mu dala. rozum a jím možnost uvazít, t. j. zcela potlačiti nebo více céně pfipustHi, zlmHka libovolné ovláda­ ti živočišný pnd. Slútrnutí závisí tedy - ne­ hledě k nunoccm - hlavně na tom, jak kdo se dcbrcvolnč pi'ic!d.uje príkazu zdravého rozumu neb přesnějí řeceno jeho pfikazum přírozené životosprávy. A tak se setkaváme jak s tělesně, tak i dusevné mlucHcl,ymi starci. tak s tělesně i duševna s,t,i·eckými mlad.ky, Na jejich před­ časné zeslárnuLl 1~ouka:t:ujc nejen zvadlost Icírcn kuže a rnncžstvi vrásek v cblíčejí, mdlý pohled očí, nahrbené držení těla, nepevná chů­ ze a choulostivost, nýbrž i stařecké změny du­ ševní, jako jsou na příklad stálá ospalost, ztráta paměti, nemístně plačtivá nálada nebo nálada nemístně popudlivá .omezená soudnost, umíněnost a jiné ú!rnzy malé duševní mohouc­ nosti. Předčasnérnu stárnutí možno zabrániti, ale jen do určitého času, dokud tělesné a du­ ševní síly nejsou úplně podlomeny nebo vlast­ ní vinou zcela vyčerpány. Touto podmínkou je také omezen proslulý vynález prof. Voronova, · který tak, jako se štěpuje méněcenný ovocný strom mladým odrezkem cenného stromu, tak do zestárlého těla zasazuje část samčích ú­ strojí mladých opic, Voronovoví nešlo jen o možnost omla2;ovaci u člcvěka. Svým vynále­ zem ohromně prospěl Francu tím, že jeho me­ tcdou byla omlazena a jsou pravidelně omlazo­ vány vzácné, a vyvinuté plemenné exempláře domácích chovných zvířat, na příklad ovcí a lmz s hojnou, velmi dlouhou vlnou.

Vahledcm k člověku však omlazování podle Voronova nenabylo šírckého významu již pro­ to, že vyžaduje krvavé operace a mimo to o­ perace velice nákladné a svým účinkem jen několik málo let omla.zení slibující. časem však podařílo se dělati výtažky ze všech po­ měrně levných a če1-.,,tvých žlaz všech pravi­ delně na jatkách zabíjených zvířat. a shledalo se, že zárcdkcva samčí a samičí ústrojí, jejichž výtažky jsou buďto užívány nebo pod kůží vstříkovány, skutečně mají pro obě pohlaví neveliké, ale přece patrné omlazcvací účinky.

Je 1~ochopitelno, že se výroby pí•ípruvků této vlastností ilu:·ed hcrlívě ujala obchodní pod­ níkavost, takže dnes ve všech státech vyskytly se nepřemedné množství podobných pi·ípravku, samczřcjms drahých. Ale jejich účinnost není vždy vědecky zaručena, neboť mnohá připrav­ ky skládají se jen z nejlevnějších zárodkových žlaz, ač omlazeni pxíle nových výzk:umů ne­ závisí pouze na těchto žlázách, nýbrž i na ji­ ných drobných krevních žlazách, t. j. na pod­ věsku mozkovém, na žlá,ze štítné a na nad­ ledvinkách.

Lékai'ství má bedy p,o ruce pro poti'ebu včas­ ného omlazení všcch pfodčasně zestárlých lidí množství prosth:dkú, a však, aby se mohl do­ staviti t::.užcr,ý úspěch. vybírá pro každého jednotlivce podle jeho osobní poti'eby. pNprav­ ky rozličně ki:::mbinované.

VÝŽIVNOST lVIEDU. Med považován byl až do nedávna za mls a jako s mlsem se s ním v domácnosti zacháze­ lo. Nyní, když si bedEvěji vžech s:::iu­ částí potravy, dospěli .ii:me také k ocenění me­ du jako jedné z nejlepších a pro lidský orga­ ni:mms 11ej(!ennčjšie:h potravin. Med, tat,o von­ ná, chutná potravina. tatc snúška všeho, co nejvonnější a květy v léti.! poskyt­ ly včcličl:ám, pilným prac::ivnicím, je pro zdra­ vé i nemocné jednou z nejideálnějších potra­ vin. Téměí· všechny scnčásti lidské potravy mu­ si pfod p.l'ichodem do žri.ludkn prcdčlávat buď delší nebo kratší chemické procesy, aby byly přizpllsobeny trávení, jen med patí'í mezi ty, jež bez přeměny ,i)Í'icházejí pi'.'imo do krve.

V~BTNht

atrana l'l.

Velká výživnost mec:n, drnmcl také nedoce­ něná, spoéívá v 75 proc. ob.so.hu ovocného a lu·cznoveho cukrn <cttkr je na.~e nej ší potra vina l. Dále obsah u.i e med asi 4% kyse­ liny mmve1ičí a vodu. Ject.::u kilogrnm élsteho, dextrinu, něco dusílmtych 1 pr::;.:.:. ky;;c­ neporm':eného medu vyclú pr·cs 3.200 kalorií. te­ dy vidíme, že je med i ;;o,1·avlnou levn.:;u v po£něru k jeho ,ohromné Další pi'edností mectu jscu jeho léčivé vlast­ nosti, pro které j,e ve1mi cblib,m. ZvlúšLé chorobách plícních a clý(;hacicll cest, chrapotu, kašli se hJjně uiivó. medu. Mecl, siníchaný s citronovou šťávou a 2:m1v;:;1em, je domácím prosti'edkcm bcle1,;Lech v krku. rrnké pí·i zácpě jo med prosti'edk:cm projímacím.

Pi'í velkých turúch 11:1 po těžké práci, zpúscbující nalu·actí ztracené kalorie ti:lu núlá dúvlrn medu. Tal~é dětem místo p::chybných a čul:icO pamlsku dcpfojme hotln0 meclu jako pomazan­ ky nebo v mcucnicích a p2n,icu::n, dema z me­ du pí•ipravených.

JAK SE DĚDÍ SI{LON K 'l'Um1:.R.KULOSE. úvahy c tem, zda tub2rJrni0c:;c, Je cebo neni dědičná, slrnnčily tim., ,le víasmi oncmocnéni není clědicné, ale nákiomw::;L k nmnu. Jiz pl':::d lety ukazal prof. že 28-30 pr.::c. do-· spělých, nem,::icných tu!Jcrkulosou, pochází z rodm tuberkulosních. V loú::;kóm 1-.:,t.:nll~u ·'Zeii;­ schrift fuer Rasscnlmnde" probíl'ú tuto otázku ameriCký prof dr. R. Pearl, jen:& sledoval bu'!

111anželstv1 a 2.480 cti'.:,í v nich s on18tkm na tubť-rlrnl.:;su. Došel k ,éa ·, enm1, je~ takto osvětluji ctúzkn d(:cllťbe nal~l:..ir:no:,;ti i{ tub3rkul;;se: Počet tuberkulosních cléti z tu­ berkulosmch rodin, v nich% oba rodiče trpěli tuberkulosou, rovná se r:ottu 4 < ph,sně 4.;;! ! , zatím c.:; z dětí, jich oba 1•octlče byli zdrúvi, o­ nemo:nění tuber!miosou na tyž poé.::t c!útí jen dítě jedit:.é. z manžolscví, v mchz ;.;tec byl iu­ b2rlrnlosní a matka zdrav.t, on(;mocni tuberkulosou 1-2 děti (pi'e~ně L'l); podolmě z manželstvi, kde matka byla tuberlrnlL;;;ni a otec zdravý, <::nemocni tuberkub:;ou 1·ovr:óž 1-2 <i0'ti (pfosně 1.6). Prof Petui tato scatistickú p::zorování vykládá prúvě jen clědicnou ností k tuberkulose, jez z ruzných teo­ rií tu vyhovuje. Z Pearlovy stn.list1ky puk vy­ svítá závěr, že jedinec, ltterý pochází z rodiny, kde oba rodiče trpí tnb2rkulos.:u, je ctyl:iki:út náchylnější k onemocnění tubel'kulosou, n8ž jc:dinec, pocházející z rodiny, kde oba rodiče byli zdruvi. Proto oua velíl<ú ciu1e:Gilo.st snnace tuberlmlosní . u dětí, zvláště u těch, které po­ cházejí z rodin tnberlml:sních a tuJ:::rkulose nejvice disponovaných.

VZT.IEI{LINA U Vzteklina je vbstné nemoc vlkít a jiných, vclně pobíhajících šeli,m, hlavně tedy lišék, šakah.\, divokych a p.,n, jichž zejména na B.:i.ll~áně velké množství.

Do našich krajin šíří se hlavué z východu, ze Slovenslm, r~u.si a kde jsou vlci. Divoce zijb1 nalrn:?.:,:nú zvihtta p::koušou domácí zvířata a ta zase lidi a tak :.;e šíří vzteldina.

Je-li zvífo zavi·ené, nebo se do tvrdých pfodměLu s takov:u že si vyláme zuby. Po úplném ochrnutí a vysí­ lení hyne v bolestných ki•cckh.

Pes žije v horkých Aus~raUe jak;o v ledových končinách Sib1h, nd)o ůw, ;;;.;a a přece v těchto krajich nmú ·,.,t..:klmy víc-.! než u nás v podnebí mirn0m.

Z d:::mácích zvíi'at není to v:~.l!~ j~l'.hm1 který cnemocní a síN vzlekliuu, n1e K.;,.­ ka, ktll'í, kráva, , knilik, b,t i uni:K~;.;, "a;.:~ býti napadena touto ncmod.

Vzteklý pes nejen že slepé vrú;;í do v;;;c110, co mu pl'ljde do cesty, ale Ee\, i těžce .ie zraňuje. Také velice vá vzteklá kiočka, z-,lúšte di::lem.

Vztekla kočka, zaleze pod postel nebo ski'h'í a staly se chtělo vytáhnouti, se tal~ zal::.::usln clo rnky, ž;; musela býti lJ.a jeho tčle ubita. 'Iak:ó vztddú drťtbež doráží na člověka a snni?.í s0 ":nui.ti ho

<;

zobákem na holých částech, t. j. na rukou a obličeji.

Uhyne-li nemocné zvíi'e a dáme-li část jeho mezku 'i:ocl clr.::bnoMed, zjistíme v mezkové tká­ ni černé kuličky, t. zv. Negriho tělíska, kteráž jsou vlastni pi'ícinou této hrozné nemoci.

Pokou~nm lidé musí ihned po svém zranění ,yhh,dati lekai'e, který poskytne léčení rych­ lou cestou. Je-li postižený nemajetný, platí za něho výlohy léčení obec. Lečba poraněho člo­ vt ka vzteklým zvii'etem spočívá v tom, že se nemocnému vsti'ikne pod kúži na bl'iše t1,ochu sušené míchy· ze vzteklého králilca. Napřed se lnúlik uměle nakazí.

U uměle nakait,aného králíka vypt1kne sice vzb,.klina, tak:,:e musí zahynouti, ale· iiakažli­ vina se v jeho těle tak se.slabí, že již není s to, v lidském těle vyvolala vzteklinu, nýbrž !X,dr:ítí toliko mocně tv::rbu protijedů v lidské krvi, jež po~om zahubí skutečné zá1,odky vztek­ liny, jež dostaly s·e do těla kousnutím.

Nes1)avost zaviúuje špatná životospráva. Ne­ choďme spát s pfoplněným žaludkem a stře­ vem. Spatný spánek též zaviúuje nedostatek pohybu a tělesné i duševni pi'epínání sil. Před spaním n;;;unavujme se těžkou duševní činno­ sti a neveďme rozčilujících debat. Kdo se má­ lo pohybuje a trpí nespavostí, musí tělocvičiti.

Dobfo se spí pfi otevi'eném okně, ale ne v prtl­ vanu! Při spaní nejlepší poloha je na pravém boku. Kdo leží na zádech, mívá někdy těžké sny. Pl'i tvrdošíjné nespavosti je třeba lékařské rady. Prášky pro spaní bývají škodlivé a maji se bráti jen se svolením lékafo. Lépe při tvrdo­ šíjné nespavosti pomi.tže teplá lázeú hodinu pfocl ulehnutím a horké koupele nohou.

Příčinou vypadávání vlasů je porucha ve vý­ živě vlasové púdy. Pomáhá masáž hlavy. Ma­ sáží naplní se púda vlasová lépe krví, masové žlázy lépe pracují a vlasové svaly ~ílí. Lékaři léčí vypadávání vlasú elektrisaci, umělým hor­ ským sluncem a ultrafialovými paprsky. Cho­ díme-li s nepoltrytou hlavou, otužujeme se.

Rúzné vodičky a masti v novinách inserované nepomáhají.

PRACOVNÍCI PROTI VALCE. Angličtí badatelé učinili v posledních dvou letech několik vefo.iných pr,::ijevll proti bar­ b;1.l':,tví vúklt. Největšího ohlasu došel projev 2'.2 badatelú z cambridgeské university, který byl otištěn v Nature 16. květ­ na 1936. Od té doby se I~ němu přihlásilo mno­ ho učencťt z celého světa. Jeden z posledních scnhl:l.sných projevů dcšel od zá­ stupcft vědy, shr::mážděných v Kapském Mě­ stě a v Jnclickém Bangalore.

Fcnfvnd:~ v minulosti se stále stupňovaly k:onflikty mezi .iednctlivci i celými státy po­ dle člov(~k pokračoval, byly by nadě­ j.o d) budoucnosti velice špat1:é, kdyby se za­ se všecko, co po k;rtuJe moderni věda, dalo do 11i.člvých slni?.eb mezinál'odních ,zápasil o nad­ vládu silnějšího.

Dr. Goebbels. jenž kontroluje prakticky ce­ lý tisk, f'íká: "Válka jest 11ejjenoduš­ !\í potvr?.ed života. I{dybyste chtěli potlačit by to .iako byst.e se pokoušeli zasta­ viti pochcdy.'' Takový primitivní ná­ zor na válku se vymyká z úvah nábožensky llclí, poněvadž staví člověka na ú­ roveú o život zápasícího zvfrete. kdo z n::'i.s ještě věN, že lidskému pokolení jest vyi5ší úl::::Jl, brání se ze všech :-:!I že spory mezi civilis,::ivanými odkEz2ti .:inak než prudce vy­ granftty, jedovatými plyny a zá­ p1mrnmi. P,·o::ože se tak zneužívá je­ maJi vědečtí pracovníci nejen prá­ nby se kolektivně vyslo­ názorech naší tak zvané ciSociú Jn 1111 p~slúdm vědy Jest duševně o­ svoboz~v::tli r. k v~'so!,ým ideálúm zv·edati ná­ zory vefojného mínění. Věda věfl ve vý­ vo,i sociální etiky a proto bude státi věrně po boku všem. s11nhám podporujícím mír na zemi a šíi'ícím dobrati vúli mezi lidmi.

Bt,ra.ne. 1.••

Z CESKOSLOVENSKA.

VII.TH:!·~

Ve. ~tfequ,,.dne 24. listopad~ . 1931, osob:rd ziskyt . jež jsou jen zasloušenou Q(lmě-:­

Praha sta.ví vodotrysky •. za prokázanou službu .• Ještě mnohem vět;.

V Praze bude ještě letos zah~jena stavba, však prospěch, který takoví podnikatelé Státní galerie na Letné. Má. být hot~va do .tří přinesli celému národu-, let. Stavební úřad hlavního m~ta Prahy roz:­ Ohce-,,li se stat yyh11outinflaci, iněl by ztížiti hodl, aby v pražských parcích byly postave ..., ny vodotrysky, osvětlované barevnými syětly .. · dělaní dluhfi. Placení dluM. odstraněnim .ztrát je nejpraktičtější, ale · také 1_1ejpopul~rnějš.i Jako .ie tomu u f.ontány u Jiráskova. mos.tu. plán'. ij'a. druhé straně je plán mf.lace, -~enž J~..

Dvě takové fontány budou na Vinohradském. nejpraktičtější, aJe zato nejpopul~:-11ějfU.M~zi náměstí. Na Petříně budé yelká. sv~telp(l. fqn-­ .těmito dvěma. extrémy jsou asi čtyn plány vice tána, která bude viditelná i :,: n~b~eži. inéně užitečné a populární. .l. Votlák - se<lmdesát let.: Na příklad je. tu starý známý plán "být rádi: V těchto dnech dožívá se sedmdesáti let li­ že to není horši". Pod touto politikou se necha terárni a tiivadelni kritik českého Slova pro­ pyramida dluhu rúst s neomezenou volností, fesor Jindfich Vodák. Narodil se v Lysé nad potom se nechá zhroutit, načež se provede reLabem. Celá studia ·od primy až po státnice na organisace. ' . fakultách prodělá.val s vyznamenanim. Spo­ Jiný plán je zavést diktaturu nad zákonitou lupracoval na Ottově Naučném slovnikti. Ji­ úrokovou mirou. Takový zákon by možná od­ nak celý život věnoval kritice naší slovesnosti. hlasoval i kongres. Ale odpověď by na sebe ne­ Jako Šalda a Krejši dovedl i profesor Vodák nechala dlouho čekat: kapitál by utikal ze ze­ ve svých kritikách nestarnout a vždy zůstat v mě. Mohl by se zastavit zákazem? Mohl, ale to živém spojení s novými světovými proudy. by znamenalo finanční poručnikováni, jaké by Žalostné hynutí zvěře. náš národ nikdy nesnesl.

Na něketrých velkostatcích pořádají se le­ Také slyšíme často v hlubinách krise ná­ tos závody ve střelbě jako na pouťové střel­ vrh, aby se srazily všechny dluhy na polovič­ nici. Jen s tím rozdílem, že se Střílí na živé ko­ ku nebo i čtvrtinu. Jiný oblíbený plán chce vfi­ roptve. Správy něltterých velkostatků pronaM bec škrtnout všechny dluhy. Je příznačné, že jímají odsti'el kor,optví pro tak zv. "zá.střelně". tyto návrhy na řešení problému zadlužení jsou Za každou zastřelenou koroptvi zaplati stře­ plody krise. Jsou jako pozdní pokání. lec 2 Kč, ale koroptev zůstane majetkem vel­ Jenom s duchovním rústem a se vzrůstaji­ lwstatku. Takové hony jsou četně navštíveny cím smyslem pro poctivost, se sebeovládáním, hlavně lidmi, ktefi se učí střilet.. Tl nemají zá­ spořivosti a nežist,ností mfižeme očekávat. že Jmu na tom, aby střelenou k01,optevnašli, pro~ se nám podaří odstranit z našeho života ne·· tože .Jim hon přijde tím levněji, čim mají .mé­ zdravou prosperitu a depresi. Názor. že by st'! ně úlovk11. A tak postřelené k.oroptve žalostně měnící se situace dala zregulovat stabilisací hynou v polích. Někde se uvažuje dokonce o dolaru, je naprosto špatný. Paniky a deprese tom, aby hony byly uspořádány i na zajíce. S vznikají právě tak, když hodnota zlata v dlou­ myslivosti tato krutost nemá nic společného, hých obdobích stoupá nebo klesá. Lidé těží z protože povinnost skutečného myslivce je po­ rychle stoupajících cen a ztrácejí, když ceny sti'elenou zvěř najit a zkrátit ji utrpení. rychle klesají. Avšak takové rychlé změny v ce­ Nadbytek papriky. nách nejsou zpftsobovány změnami v hodnotě Letos se na Slovenslm urodilo tolik papriky, dolaru. Jsou způsobovány naší sobeckostí, zi­ že si s ní paprlkový syndikát neví rady. Na vče­ skuchtivosti, marnotratností a hloupostí. rejší své schúzi uvažoval o zmenšeni osevní plo­ Přimět lidi k lítosti je první krok na cestě k jakémukoliv zlepšení. Prvním úkolem je, aby. chy pro pi'iští rok o jednu čtvrtinu. Konečné se lidé vyvíjeli správným směrem. Nestačí pře­ rozhodnutí vydá min. zemědělství. Očekává se, mluvit člověka, aby zanechal pití. Musí se na­ že válka ve Španělsku, které je jedním z nej­ učit být spokojen a šťasten při normální stra­ větších dodavatelů papriky, bude mít vliv i u vě. Podobně nestačí "vypudit penězoměnce z nás tím, že se papriroové přebytky přece jen prodají. chrámu." Voličové musí dosazovat na odpověd­ ná místa charakterní, odvážné a prozíravé lidi, kteří by jim dali nový cíl. Nestači zřídit ve PŘIJDE-LI INFLACE. Washíngtoně zvláštní bursovní komisi, která (Pokračování se strany 1.) by lidi chránila před nezdravými investicemi. zaměstnanci, ačkoliv jistě měli právo na mnoLidé. se mus~ také. poučit o tom, že nemohou hem více, než dostávali, také nezfistali pozadu dostavat věci ~a~~tmo. . • . • . .. za ostatními třídami. A všichni, od bankovních K?o c~ce_ byt st astný, mus1 ~ela_t V<:_CI,, ktern ředitelú až po operátora zdviže, spekulovali na 11;u stěst1 p~inesol~.Kdo ~.h~e ~yt ~1zi.tecny, mu; burl':ách. Tehdy bylo velkou módou dostat .ně~1 dě~at věci, ktere ho ucm1 uzitecnym .• Z~rav.1, co za nic Na konec se· balon nafoukl tak že stěst1 a bezpečnost jsou reakce na urcit.e poprask! · ' měry. Nedají se koupit ani získat zadarmo. Po: b -1 ě · •· k · t cházeji z velké části ze schopností obětovat příK dyz se cet:y a norma ? zvys1, pa mis o ajemné věci hodnotějším. by klesly .opet na. 11?rmalni hladinu, ~lesnou Proto mohu říci, že nejcennější ochranou 7,1:ovna ~ollk pod m, Jak vys?ko _byly ?řlve na~ proti inflaci je charákter. Platí to pro nás jan:. Kdyz c;:ny k~esaly, nepřiná.se~a uroda am ko jednotlivé občany i pro národ jako celek.

V~'r?bazboz1 ?osti zisku. Proto tovarny byly ~a; Konec konců jsme šťastni nebo nešťastni pov1rany a lide _b~!i vyhaz~v~nl ze zaměstnam. dle toho, jak se cítíme ve svém nitru. BohatTo os~a?m:nlo JeJIC~ kupm silu. Tim se pop~á.v- ství ještě nikdy neudělalo národ úspěšným neka ?est: vie~ zmensovala~.což vedlo k dalš1mu bo rodinu šťastnou. Proto. abych se vyjádřil zav1rán1:, t?vare1: a k. dals1mu propouštěni. Japřesně jako statistik, pravím, že nejjistější oko v zacarovanem kruhu. chrana před inflací je pěstění charakteru.

Bude možná trvat dlouho, než bude moci AChcete-li vědět podrobnosti, přečtěte si deset meri~a experimentov~t s řízenou měnou. s_t~~ Božích přikázání, zvlášt,ě poslední! Potřebn.íeby vsak mohl ~~yko~1v pracovat pro pevnej:1 me prodělat kurs psychologie nebo mravouky. ·hladinu cen zbozt jinym zp1'lsobem.Kdyby kazSebevýchova nabízí dobrou přehradu p1·ot.i dý studoval základní podmínky, které pracují nebezpečí inflace. Když národ prodělává infln~ podle :r.ákona akce a reakce, nebyly by naše ci, měl by si uvědomit. že choroba na konec vzest,upy a poklesy tak ostré. Celá země má proproběhne normálním způsobem a že .Jednoho Rpěch z toho, když se obchod stále rozvíjí a přidne se hodnoty znovu . ustálí. Obyčejně taková ro~ený11; zp11i::obem ros.te. a když ka,ždý přispív!i choroba t.rvá pět až deset let; NeJlépc z ní vyi;vym dilem k upev11ěm poměrťl.. brzdě přHiš · .idou ti, kteří ne.Hépe užívali svého ca:. u· pi·ect rychlý vzestup· a tlumě příliš silný pokles. inflaéí a za inflace. · Neii;te keťas, ale vlastehec; prodáváte-li pň~. · Při iivaze o· těchto p~ostředcich JJrot.i .inflai'i · du, zboř.i a ceniny, když ceny na trzích jsou · ·ji;em měl 1ia mýsli jednotlivce. Ale národ Jde n.ebezpečně vysoké. Nejste veřejným nepříteclo inflace celý, ne po jednotlivcích. často je lem, ale veřejným dobrodincem, když kupujete inflace poslední pokus zachránit národ před púdu, zboží a ceniny, zahazované v šílené pakatastrofou, tak jako se těžce nemocnému panice. Táž zásada platí o těch, kteří brzdí podcientovi dává povzbuzujici prostředek. Je.,li tCJnik, dokud se jeho expanse .nev.y:rnk1ie kontro·' · < tnú tak,J'.>rpč tyto vla,stnos.ti -::- ch.arálrter, le, a neztrácejí odvahu ·a 1niciativti: v::nejhot:. ' zdtavf; vzdělánLvědom_osti.1,t·.·p.řátelstvi . ne­ ším bodě krise,. Taková politika přináši'velli:é : 'tiyly :Í1e}iepší ochranoÚ i pro národ jal!;o ceiek?

nou je ší

Pokles vystěhovalectví z českosfov. Republiky. československé vystěhovalectví se od počát­ ku. roku vyvíjelo letos velmi příznivě. Za prv­ ních osm měsíců bylo příslušnýmí úřady vydl'i no letos celkem 9533 vystěhovaleckých pasů proti 4932 pasům za stejné období minulého roku a 3495 pasům za stejného období r. l93n.

V letních měsících letošního roku počet vy­ stěhovaíeň pravidelně a dostí rychle stoupal: v červnu bylo vydáno 2351 vystěhovaleckých pasů. Obzvláště silný byl vystěhovalecký proud do Belgie, kam bylo letos vydáno 411 pasů v červenci a 1599 pasů v srpnu. Zajímavým zje­ vem poslední doby bylo též silné vystěhova­ lectví do Německa, kam si vyžádalo pasy 379 osob v červenci a 174 osob v srpnu, zatím co do Francie bylo žádáno v červenci 249 a v srpnu již jen 94 vystěhovaleckých pasu. - V září vy­ stěhovalectví p::ijednou značně ochablo. Po­ čet vydaných pasů poklesl s 2351 v srpnu na 994 v zář! ( 499 v ,září 1936 a 390 v září 1935). Z evropských států vyhledávali v záři t. r. vystě­ hovalci především Francii, kam bylo vydáno 195 pasti, počet vystěhovalců do Belgie klesl na 168, do Německa vydáno 100 pasů, do Ru­ munska 10 a. do ostatních evropských států méně než 10 pasti. Celkem bylo do evropských států vydáno letos v září 480 pasů, do zámoří pak 514, především do Spojených států ameríc­ kých (285), do Kanady 075), do Argentln:\' (31), atd ..

Budeme na velké cestě?

Do roku 1941 má býlt rczhodnuto o stavbě průplavu z Odry do Dunaje. Zatím se pracuje na podrobných výpočtech, kterými se zjišťu­ je náklad stavby a výnos průplavu. V časopise "Doprava a hospodářství" min. rada ínž, Jo­ sef Bartovský uveřejňuje o tomto projektu za­ jímavá data. Průplav by stál dvě miliardy Kč.

K jeho stavbě by bylo potřebí asi tři miliony metrických centů cementu, půl druhého mi­ lionu krychlových metrů kamene a 'půl milio­ nu metrických centů železa. Dělníkům by na mzdách byla vyplacena celá miliarda. Počítá se, že přímo i nepřímo by stavbou průplavu bylo opatřeno zaměstnání 75.000 dělníků na osm let. Průmysl, obchod a živno$ti by získaly vzpruhu v částce půl druhé, milia~~Y a příjem státní pokladny by se zvýšil o ~00 milionu.

Zhodnocením pozemku podél pn"lplavu by se národní jmění zvýšilo asi o mili.ardu. Průplav by ovšem trvale zlepšil životní ''podmínky ve­ liké oblasti a byl by jednou z nejdůležitějších evropských dopravních cest. A být na velké mezinárodní cestě, znamená velkou hospo­ dářskou příležitost.

Práce odměnou poctivému.

Na policejní úřad v Duchcově přinesl v těch­ to dnech osmatřicetiletý dělník bez zaměstná­ ni Gustav Staněk z Bystřice, který se živi hra­ ním a zpíváním na ulici, devět stokorunových bankovek. Udal. že je našel na ulici. Za chvíli přišel na policii dnchcovký stavitel Františelc Kudrna a hlásil, že ztratil na ulici devět set korun. Když mu peníze odevzdali, obdaroval poctivého nálezce -daleko nad zákonítcu od­ měnu a okamžitě ho přijal do práce.

Odvážel na vozíku ruce a nohy ukradené z válečné sochy.

Policie zatkla 37letého Vo,ltěchs. ,Tilnrn, bez bytu a zaměstnáni, který se vloupal v Bubenčí do ohrady Frant. Bartáka. V ohradě [sou n­ loženy různé sochy. Jilma snažil se odvézti na vozíku ruce a nohy, které odcizil z kovové vá­ lečné sochy. Byl však zpozorován náhodným chodcem, kterému byl podivný náklad pode­ zřelý.

1\Ialýnl .sirotkihn vyhořelo dědictví po rodičích. · . V· PQuchobradech u Ohrudímě zemřel letos v létě mlynář Alois 'Dostálek a Zi'l krátko p1 něm zemřela l jeho 'žena. p.:-, rodíčteh zt~'ltl1li tři nezletilí sirotci. Protože nebylo, kdo by se jich ujal, byli dáni do sirotči.nce v Nasavrkách.

Nyní ubohé děti pcstthla další rána osudu.

Pfedevčírem večer shořelo staré mlýnské sta­ veni - jejich dědictví. Osud sirotků je velmi smutný. Mlýn byl totiž předlužen a spořitel­ na, která ·půjčila peníze, dá jej do dražby.

••

by

<;

r

Ve :stfedti; dne

S'l'~Slt

24. listopadů ·-ioaf

VliTllill

l!trana

if.

'Jv.ri~řivifri

v'. LETAJJL~. ',NA.~ Jsme s ůagunfrrefo: -i-ii.

DUbťý ělověJ~. . dělal, kdyby začalo hořet?'; TOČNOW · · ·,: --:': ': v~~Je1Ji, ;abycl:ióm'tlrže1i · · Sf!i'ávily Plln r·ectitel biog.ťaiti. zkouší muže. i "A to se nebojte," zní rychlá od. . · · ř. ·. ·. s¢ěr., N~ 89. st. sé počasFzase zhor- ucházejícího se O· místo uvaděče: I pověď, "to já už bych se nějak d~- . _Rusky_ letec Vodopjanov,. který 7: šilo a_ tak: se setmělo; ~e jsme nic "No dobře," 1povídá, "a co byste stal ven," · '. řij11a yzlétl . s·. Rudolfova· ostrova, neviděli. Tázavě ísem' se •podíval na ~ · : P,opisuje V "Pravdě" dojmy ze své- Čagunlna·. "Mám za to že můžeme !)ii:>· desitihocllnového letu nad. sever-' letět ještě dál," . řekl. slova mi rií _točnou za\ polám! nocí: ·. dodala :nuvé dilvěry. . :Vzlétli jsme ráno ve 3:21 h,0 d., a~ .. T~ně µ točny ukázalo se vlevo bychom hledali stopy Levaněvské- tmavěmodré nebe a někblik mínut zve Vás uctivě ku ho letadla. Dostali jsme se na a- nato jsme spatřili okouzlující obraz. meríckcu stranu točny až 'PO 88.30 Jsem pevně přesvědčen ,že ještě žád­ st. Let se dál za velmi těžkých o- ný člověk něco. podobného neviděl. kolností. Vzlétli jsme za tmy, letěli Vpravo bylo nebe odrasem světla jsme za soumraku a spatřllí jsme slunce, ustupujícího před zimou, slunce pouze při návratu, když jsme zbarveno světle růšově, vlevo bylo se blížlll Rudolfovu ostrovu. Tento temněmodré. Při této podívané jsem let byl z mých dosavadních letů nej- svlékl rukavice, abych stiskl Čagu­ nebezpečnější. Vzlet za noel se stro- nínovu ruku - v této chvíli jsme [em přetíženým, vážícím 25 tun, se po pětihodinovém letu octli nad byl podnikem velmi složitým. pólem.

Krcmě mne bylo na palubě letadB1:zy nato jsme začali vYhlížet Le­ la ještě sedm lidí _ vůdce výpravy van~!ského letadlo. Celá posádka ZAČÁTEK V 8:00 HODIN VEČER ševelev, navigační ,odborník Spirin, vyhhzela okny do chmurneho sou­ druhý pilot čagunin, mechanikové mra~u. _opět a opět jsme se mýlili, Basein Morozov a Petenln a radio- povazuj1ce trhliny v ledu za letad­ telegra'fista Ivanov. s počátku bylo lo. Lét;1jice cigcag, slídili jsme ko: počasí dobré. Brzy však jsme nara-1 lem, az spadla hustá mlha, 'I ~tere Vyhrávati bude hudba zili na čemou stěnu mraků. co dě- se už nedaly trhliny rozeznavat. lat? Vzlétnout výše anebo mraky P1,oto i jsme vzali sm.ěr na Rudol­ podletět. · fftv ost_rov. Letěli _Js1:1e ~skoro stále · Abychom měli led stále na očích, nad mraky a dosahh vyše 3200 m. rozhodli jsme se letět pod mraky, N:tJednou ·se objevilo vpravo docela které nás stále více tlačily k ledu. Dtzko nad obzore?1.slunce. Zachvá­ Po dsebou viděli jsme nejasně čer- tila 1:ás nezkrotna radost. Za. 45 mi­ né čáry ledních trhlin které ve tmě nut Jsme :ividěli Rudolf~v ostrov a · . ' .

•. ve 13: 10 Jsme hladce pristali. Let vypadaly Jako tundra. Basem pr1šel , . 1 "·br" ě h di ke mně a řekl hlasem plným úzko- trva pri 1~~· 10 sti: "Pilotujte s trochou větší opatr-1 Rychlý úsudek. nnstí, jinak narazíme na led." OdTulák zazvonil u dveří domku na i . kázal jsem jej na výškcměr, který okraji města. ukazoval, že letíme 40 m nad ledy. otevřela mu tuze nevlídně vyhlí­ československý mluvící film Je jedna z nejúspěšnějších Hned na to jsem upozornil ševele-, žející paní: "Nic nemám, nic ne­ filmových veseloher československé produkce a hlavni úlohu v va, že za těchto poměrí\ nebudeme I dám a kliďte se, nebo zavolám na ni hraje osvědčená herečka Antonie Nedošinská. Hraje Kateřinu, moci už dlouho létat. Spirin nato vás svého muže!'' navrhl, abychom vydrželi, pokud "I dyť není doma," zabručel tu- i která po svém ovdovění chopí •se obchodu s rybami, ale hospodář­ ! ská krlse přivede ji k bankrotu. Najednou jako v pohádce dostane mraky nebudou ještě nižší a tepr- lák. se ji dědictví z Ameriky, pak ale přijde zpráva, že ta Kateřina ve potom obrátit. A skutečně se po"Pr,osim vás, člověče, jak to vípravou dědičkou není i že se dopustila podvodu; úřady ji uvrhnou časí na 86. st. zlepšilo a mohli jsme te ! ?" do žaláře. Jak se sama ze .žaláře vyseká, se nasmějete. Přijďte se proto vystoupit do výše 300 m. Hlav"No, muž, kterej má doma tako­ pobavit touto skvělou veselohrou, zapomenete na své starosti. ní obtíž byla v tom, že jsme letěli vouhle ženu, chodí se tam beztak na přetíženém st1,oji. Opět a opět jen vyspat a najíst."

HALLETTSVILLE - v pátek 26. listopadu, odpoledne i večer. ~-,. ,.ď•:

ltJil(;Y.

I

Thtó"

Sokolská Omladina v Dallas ·

1

POSVÍCENSKÉ ZÁBAVĚ

RTEK, DNE 25. LIST. 1937

NA

I

do Dallaské Sokolovny na 3700 Carl · Street Vstupné: 35c osoba

I

SLOVAČEK'S ORCHESTR z Waco, Texas .

'I

. ·1·---·-··-·-··-·,-·-·-·-·-·-·-··-··-.-.-. . . . . . . ,. . . .-,;.

I

Zlatá Kateřina! ~=;=======

I

V Den Díkůvzdání ředitelstvo Liberty Loan and Building Association vděčně vzpomíná příz­ ně a důvěry věnované tomuto krajanskému ústavu jeho podilniky a příznivci.

V DEN DÍKŮVZDÁNÍ jim z úspor uložených v podílníci Liberty Loan Liberty certifikátech ne:and Building Associadoznal umenšení a krotion zajisté vděčně vzpomě toho těší se jejich umenou, že vzdor tomu, že ložené úspory dalši výcena rolnických plodil1 hodě a to p,ojištění až do doznala značného poklevýše $5,000.00 u Federal su, jejich zisk plynoucí Loan and Savings Corporation, ústavu zalcženého na podnět a za účasti federální vlády pro prospěch podílníkú ústavu jalrn je náš krajanský ústav.

NEJLÉPE oslavíte DEN DÍKŮVZDÁNÍ získáním si oněch výhod u1ožením svých úspor v Liberty certifikátech, jež vždy svou stoprocentní hodnotu plně podrž.cly po celých jedenácte let působení našeho krajan­ ského ústavu a na které byl vždy dividendový zisk vYPlácen v čas a ne­ přerušeně.

ENNIS - Grand Theatre, v neděli 28. list. o 2 hod. odpoledn~ až do 8 hodin večer.

KAUFMAN - v pondělí 29. listopadu, první představeni o 6:30; druhé o 8:15 hod. večer.

FORT WORTH - Rose Theatre, North Main Str., v úterý 30. li· stopadu, první představení o 6:30, druhé o 8 hod. veěer.

alka Kračmerka Praga film Co.. Chicago, prostfodnictvím svého zástupce pro stát Texas Jos. Vašuta uvádí jeden z nejznámějších a nejve­ selejších filmfi mluvící Matku Kračmerku dle románu P. Biliano­ ~é "Do panského stavu. Kračmerku hraje Antonie Nedošínská, kte­ l'á hrála také hlavní roli ve filmu "Zlatá Kateřina, který se vám líbil a proto mužete býti ujištěni, že v tomto filmu se pobavíte vesele. · SHINER -

ve čtvrtek 2. prosince o 6:30 a o 8:30 hod. večer.

..... "···-- ....~--,··-·

SCHULENBURG - v pátek, 3. prosince o 3:30 odpoledne a o 7:30 hodinách večer.

---·~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~-

Liberty Loan, and Bldg. Ass'n.

PRVNi·čESKOSLOV. PŮJČOVNí A STAVEBNt DRUŽSTVO V TEXASU 803 Bankers Mortgage Building,

HOUSTON, TEXAS J. R. Kuběna, O. H. Chernosky, Dr. Henry Maresh, Dr. R. E. Maresh, Joseph Wondrash, Joseph Horňák, Dr. W. Fruit, E. E.

Ohernosky, Frank Tesař, JoseJi>h Xoiu.t, fedltelé.

ROSENBERG - v 11eděli a pondělí, 5. a 6. pl'osince, představení v neděli o 2 hoťl. odpoledne a bude se pokračovat bez přestání. až do 11. h,od. večer. V pondělí o 6:30 a 8:30 hod. večer. .

GRANGER - v ňterý a ve středu 7. a 8. prosince, o 6:30 a 8:30 hod .večer po oba dva dny.

PLEASANTON- ve čtvrtek, 9. prosince o 6:30 a 8:30 večer.

WHARTON - Rio Theatre, v pátek 10. prosince o 6:30 a 8:30 hodinách večer. ;,t)WW,... ~)~)

......

1~\4111H~~1

..... i~Mlle~t--(),~~~()._..(~>

.

.....

,....1~C~~-·11111,·-··

Strana 20.

ADRESÁŘ TAJEMNiKf.J ŘÁDf:r.

Slovanské Podporujlcí Jednoty Státu Texas.

Hlavní Uřaclovna: C. H. Chernosky, předseda, Hanston, Texas Stěpán Valčík, místopředseda, Houston, Texns J. R. Kuběna, tajemník1 Fnyettevme, Texas.

Edward L. Marek, účetní, Fi;i.yettevme, Te,ms.

Fr. B. Steiner, pokladník, Fayetteville, Texas.

August Kacíí-, právní rádce, Temple, Texrir,.

Finanční výbor: W. A. Nesudá, Dallas, Ray­ mund Prasatík, Austin, Texas, A. A. Lešikar, Houston, Texas. .

Dr. Jos. Kopecký, vrchní lékař, San Antonio.

Tiskový výbor: J,os. Horňák, Bryan, J. J. K1 u­ šinský, Cor. Christi, John Holeček, Wallis.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hrušlm, Rt. 2, Fayet­ teville, Tex. Schuze 2. neděli v měsíci.

2. Koperník. C'has. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schfize se koná 1. neděli v měsíci.

3. Novohrad. Adolf J. Milm, Moulton. Rt. 1. schůse se odbývají 1. neděli v měsíci.

4. Karel Havlíček. Chas. Holy, Rt. 1, Bux l(i,!, Hallettsville, Tex. Schůze 2. neděli v měs, 5. Tioga. Chas. Hejný, Tioga, Texas.

fJ. Moravští Bratři. Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Bchůze druhou neděli v měsíci. t, Rovnost. Frank B. Dušek, Caldwell, R. l, Box 152. Schftze druhou neděli v měsíci.

8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulen'· burg, Rt. 3. Schůze druhou neděli v měs,

9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schůze první neděli v měsíci.

10. Texaský Mír. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schůze druhou nedělí v měsíci.

11. Svojan. Aug. Jalufka. R. 4, Box 150, Schu­ lenburg. Schůze druhou neděli v měsíci.

12. Dubina. C. A. Habernal. \ve·mar Texa.s.

13. Texaská Orlice. Vinc. Mari,!<.

Box. Schůze druhou neděli v 14. Veselí. Edmund A. Bs:>.ča. P. O. Box 752.

La Grange. Tex. Schi\ze 2. neděli v měs.

15. Svornost Jihu. L. S. Světlík, Rt. 2, Buck· bolts, Tex. Schůze druhou nedělí v měs, 16. Bílá Hora. Frank Melnar, Sublime, 'I'ex., Rt. 1. Schůze tfotí neděli v měsící.

17. Nový Tábor. Jos. Sipták, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schuze druhou neděli v měsíci.

18. Jan Zižka. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. v. Gallia, I·fal!ctLsville,Tex. Rt. 6. Behůae druhou neděli v mčsící.

20. Komenský. Jno. P. Trlica. Granger, Tex. Schůze druhou neděli v měsíeí. ·21. Fr. Palacký. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 150, Schulenburg. Schiize první nedělí ,v més.

22. Jiří Washington. Atots Kírcín, 8,!aly, Tex. Schůze druhou neděli každý třetí měsíc, 23. Nová Morava. John Kahánek, Rt. 5, Schu­ lenburg. Schúze 2. neděli v měsící.

24. Ceský Prapor. chas. Navrátil, R. 3, Box 47, Temple. Schuze první neděli v 1 hod 25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schftze druhou neděli v měsíci.

26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skid­ more, Tex. Schftze první neděli v měsíci.

27. Pokrok Moultonu. J. Zavenky, R 3, Shiner.

28. Karel Jonáš. John Holeček. Rt. 1, Wallis. aehůae druhou neděli v měsíci o 2 hod.

29. Praha. Jos. F. Eineigl, Taylor, Tex. Bchů­ ze první neděli v měsíci.

30. Hvězda Jihu, J. F. Fiala. El Canmo. Texas.

Rt. 1. Bchůze nrvni nedělí v měsíci.

31. Pokrok Slovanů. E. E. Bushek, Naťl. Bldg, Yoakum. Schuze 2. neděli kaž. 3 měsíce.

32. Našinec. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, víeto­ ria. Schftze druhou neděli v měsíci.

33. Hvězda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bell­ ville, Tex. Schůze druhou neděli v měsíci.

34. Slovanšti Bratři. J. G. Chamnza, Rt. 4, Caldwell. Schůze druhou neděli v měsíci.

35. Nové Květy. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Te·· xas. Schůze druhou neděli v měsíci.

36. West. Fr. Moučka, West, Tex. 2. sLfodn.

37. Nová Vlast. Norbert Jež, R. 1, Sealy, 'l'ex.

38. Světlo. Jos. F. Slavík, Kirtley, Tex. Sehu­ ze 3. neděli v měs., ve 2 hod: odpoledne.

39. Bedřich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, 'l'ex. Schúze 2. necl. v měs. v 1 hocl.

40. Cechoslovan. E. K. HáJovský, El Campo, Tex. Schilze druhou neděli v měsíci, 41. Nová Ratolest. Frances Drgač, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schúze 2. neděli v měsíci.

42. Moravan. John Machač, R. 1, Brookshire.

Schiize druhou neděli v měsíci.

43. Bra.tl!ská.Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. Ceští Bratři. Fr. Langer, New Ulm, Star

Route. Schúze druhou neděli v měsíci.

45. Vlastenec. J. H. Elšík, R. 2. Yoakum, 'l'ex.

Schuze druhou neděli v měsíci.

46. Volnost. Zofie Hluchaú, Box Texas. Sebu.ze první ncdMi v 47. Hvězda Texasu. Jerry Duna, Rt. 4, Temple. Schůze první neděli v 48. Vyšehrad. Anton Michalík. Box land, Tex. SchQze první neděl! v

Ve středu, dne 24. listopadu

Vl8TN1K

1937.

49. Pokrok Roweny. Václav Kvasnička, R. 1,

103 Pokrok Flatonie. F. J. Fojtík, Flatonia.

50.

104. Svatopluk Cech. Lud. Ballas, Eagle, Tex. Schůze druhou neděli v mč~íc.i.

105. Hej Slované. Lad Plasek, Chriesman, Tex.

51.

52.

53.

54.

55, 56.

57.

58.

Rowena. Sebu.ze drubou neděli v měsíci.

Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 27, El Campo, Texas. Schůze 1. ned. v měs.

Věrnost;. Petr Pončik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schúze druhou neděli v měsíci.

OsvěLa. Chas. Vyvjala, Smithville, 'l'exas.

Schúze druhou neděli v měsíci.

Ceský Lev. T. Pophanken., Rt. 1, New mm: Texas. první neděli v měsici.

Jaromír.

W. Popp, Rt. 2, Abbott.

Hvó:cdnatý Prapor. Louis Svačina, Pene· lone. Rt. 1. Box 135. St:.:hí.'lze 1. neděli o 2. hodině odp0leElne.

Anton J, ócrmál,-:. John Němec, Corpus Christi, R. 1, Box 257. Schuze drunodi51i v měsíci o 2 hod. odpoledne.

Jan Hus. J,.akub Cižek, 214 St. Paul Str., Gonzalt:s, Tex. Schuze první neděli v měs.

Columbus.

L. Matušek, R. 1, WharLon, 'l'exa.~. první neděli v měsíci.

Schůze třetí neděli v měsíci.

Schuze druhou neděli v měsíci.

Fr. Dočekal. LaGrange.

Sebu.ze první neděli v měsíci. .

107. Rozkvět Západu. E. Mičulka, Floresville.

Schuze druhou neděli v měsíci.

108. JiH Poděbradský. J. ,J. Vyvial, Richmond, 106. Cecho·Moravan.

Tex., Rt. 1. Schůze první neděli v měsíci.

109. Radecký. Emil Fojtík, Rt. 4, Granger.

Schťize dťuhon neděli v měsíci.

110. Jan Rnsicl~ý. Steve Sťastný, Rt. 2, Kauf­ man, Tex. Schúze 1. neděli v měsíci.

Lll. Jaroslav Vrchlický. ,Tacub Vicic, P.O. B. 105, Sugarland, Tex. Schi.ize 1. neděli.

112; F. B. Zdrúhek. Petr Listak, Damon, 'l'exas.

Schuze druhou neděli v měs. o

59.

A. \\'oig-0, New Ulm, Tex. :3. v měsici v 9 hod. dopol.

60. Bratí•i Svornosti. ,J.M. Vašina, Rt. 1, box 76 East 'l'e. Schuz 2. ncd. kaž. 3 mes.

61. l•'mnk Vontul', R. 4, Box 207-A,

hod. odp.

Richmond. Schůze druhou ned. v měsíci.

Pokrok Garwood. F. J. Bouška, Garwood.

Schuze druhou neděli v měsíci.

116. Rozkvět Cookes Point. John Ťoupal, Cald­ well. Schúze 2. neděli v měs. 1. h. odpol.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robs· town. Schúze druhou neděli v měsici.

118. Kingsville. Joe Lukas, Kingsville, Tex., P, l.15.

Seln,,:e mvní neděli v měsíci.

CoÚlrn.y, 3fl23 Ave Q %, první stI·cdu v měsíci.

63. Polu·ok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schúze dmhou neděli v měsíci.

6,t Pukr.::k J1ih11 Bolfik. Rt. 1. Box 44.

Schtize 1. neděli v měs.

65.

Mrs. Albma Bakar, první neděli v měsíci.

66.

John Simčík, 916 North, Tex. Schťtze 3. ned. v měs.

67.

Alois Dybala, SchulenTox. 1. ncd., o 2 hod. odpol.

68. Vesměrnost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville. nruhou neděli v měsíci dopoledne.

G9.

Osada. J. A. Dušek, Rt. 3. Box 7, Ca- ,. mei-on, 'l'c"ms. Schúze 2. neděli.

70. Laslrnvo.st. John J. Zemánek, Needville.

Schúzc první neděli v měsicL 71. 1'Jovy H:ij. 'l'om Pflkryl, Penelope. 1 ned.

72. Pol{rol~ Jlhu. R. J. Ummcr, Rt. 1, Came­ ron. Schi.tze druhou neděli v měsíci.

73. Sam lluu.,wn. J.. ue Wascl{, R. 3, Seymour.

Scl11\z0 drnhoU neděli v měsíci.

7'1.

Ma.rtin Svoboda, Crockett, Box 72.

75.

Pucha, Rt. 3, Box 18, Bart· ned. v měs. lrnždý 3. m.

76.

E:i'ižan, 2409-8th Str., \Vid11in Sdrnze druhou ned. v měs.

77. Hvězda Praporu. Raymond PI·ibyla, R. 2.

32.

O. Box 587.

119. Slovanská Pi·íležitost. F. L. Gregor, Rt. 1,

Brookshire. Schuze první neděli v měsici.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Cald­

well; Schiíze druhou neděli v měsíci.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shi

ner. Schuze prvni neděli v měsíci.

122. Nová Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84,

Wallis, Texas.

123. Všeslovan. Dom. Vydržal, Flatonia, Rt. 3,

Schftze druhou neděli v měsíci.

124. Slovanský Dilworth. Anton Hanzalík, Dil­

worth, Texas.

Louis Lukáš, Box 36, Westhoff.

Sebu.ze druhou neděli v měsíci.

126. Dubový Háj. Josef F'oit, R. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy. H. W. Marčák, Kenedy.

128. Bratrské Spojeni. Fran!{ Vaněk, Rt. 5, Mart. Schi\ze druhou nedčli v mě,5ici.

129. Ladimir Kl:ícel. Paul Matylrn, Wheelock, Tex., RL l, Box 21. Schúze 1. neděli v měs.

130. Jaro. J. F. Bouška, 55:{6 Richard St., Dal-­ las, Tex. Schuze první nedéli v měsíci.

131. Alamo. Hy. Sládek, Jr., R. 2, B9x 82, Thrall. Schuze druhou neděli v měsíci.

132. i:::vutopluk.,J. ,J. Kulhúnek, Hempstead, Tex., 125. Touha.

.t:wma!·Lon, Tcxus.

78. Dobro,a. John Dorú.:ik, Jourdanton, Tex.

Rt. 3, Box 2!l. Schúze 2. neděli v měsíc.i.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schúze 1. ned. v m.

134. Brati'ejov. Chas. Macháč, Crowell, Texas.

135... Volná Cechle. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schftze první neděli v mesíci.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Schůze první neděli v měsíci.

137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise. Schi'!ze druhou neděli v měsíci.

138. Vytrvalqst C. M. SrubaI·, Ganado, Texas.

139. V Boji za svobodu. v. Landa, Danbury Schuze druhou neděli v měsíci.· 140. Rozkvět Svobody. J. F. Michna, Halletts­ ville, Texas.

141. Cechoslovák. Jos. Tašlm, R. 1, Sealy, Tex Schfize první neděli každého ti'etiho měs.

142. Stefánik. Frank Zaludek, 1514 Bingham

nedéli v měs1c1.

Kiu·úJ Holásek, R. 2, Corneděli v měsíci.

80.

3, Holiand, Texas. v měsíci.

81.

August Teykl, Needville.

Schtlzc druhou necleli v měsíci.

79.

1

113. Svépomoc. J. F. Lukašík. George West.

114. Výzovice. Mrs. Marie Kaděra, R. 1, B. 70,

Sdn1.::0

82. Cechu Domov. Wesley Stru,1.c. rt. 2, Ennis.

Sdrn,-;e cintlH.Hl ne(.tt!li v mesici.

83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus,

'l'e.xa::i. S..:hůzc druhou neděli v měsíci.

Adolf Jež, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Sehllze 3. neděli v měs.

85. Pokrol, I Frank Stuliř, Rt. 1, Weinert, Tex. 2. neděli v měsíci.

8tl. Slovanský Svaz. O. V. Vaniček, R. 4, Tem­ ple, Texas.

87. Hvězch, Hejl, N. 2nd Str.. 'l't:'mple. 2. l:lvr. v v úi·. br. A. Kacíře.

88. Pokrok Houstonu. Prank Olexa, 252 Ma­ lone Ave., Houston. Schúze 1 ned. v měs.

89. Rúžovv Dvin,. F'r.

P. o. Box 334. :noscbud. 'l'ex.

2. neděli v měsíci. !JO. SlovtuisM Sdružení. Frank Pustějovský, B. 7U, Tn:~é,do. Schú?.e 2. ueclěli v měsíci.

91. San Jncinl:o. R. J. Lošťúk, Box 306, Cros­ by. Schúze první neděli v měsíci dopol.

92. éechoslovanu. Albert Šilhavý, 2218 Ft. Worth. Schúze 2. neděd.

93. I<:1rnrs. I:•'.

Pustěiov~:l<ý,Hobson, T0xas.

Schftze druhou neděli v měsíci.

94. Demiicc. T. Pecena, Wheelock, Texas. neděli v měsíci.

95. . Holub, Seymour, Texas.

84. Pokrok

St., Houston,. Tex. Schůze 1. neděli v měs.

143. PNmoi'í. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex Schůze druhou neděli v měsíci.

144. Slavie. Robert Slrnca, Nada, Texas. Schťt ze druhou neděli v měsíci. · 145. Moravská Orlice. Frnnk Hegar, Penelope. . Schťtze první neděli v měsici ve 2 hod.

14G. ,voodrow Wilson. Jos. Veselý, Galveston, 1'ex., 3505 Avo. P%. Schúze lmždou 2. ne­ nedělí v měsíci ve 3 hod. odpoledne.

147. Veselá Osada. Tom Ventrček, Jourdan­ ton, Rt. 2, Box 66. Schuze první neděli.

148. Elmaton. Jos. Zemánek, Blessing, Texas.

Sebu.ze první neděli v měsíci.

149. 'I'omáš Jefferson. J. O. Strouhal, Alvin,

Texas, 2. neděle.

150. Aug. Haidušek.

Mrs. Antonie Strouhal.

Woodsboro. Schůze první neděli v měsíc, 151. Wharton. Henry Holešovský, P.O. Box 505.

Wharton, Tex. Schu~e 1. neděli v měsíci.

v měsíci.

Rt. 1, Rosenberg. v měsici. · 97.

P. o. Box 105, Da druhou neděli v měs. fl&. Vítěz. Wm.. Janotu.

Rt. l, Box 110. Sd.rnze druhou neděli v měsíci.

99. Radho~t'.

Si)anllH:.,L Hallettsville, Texas. Sch.úze neděli v měsíci.

Tex.

· 96.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barto11, Alice.

1'exas, P. O. Box 328. Schúze prv.ii neduli.

153. Pokrok Bennview. Adolf Elleš, Lm;,,Jle, Te­ xas. Schuze druhou neděli v měl!: ,1.

154. Fort Worth. Auton Tobola, 2no:i Colum bus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu. Raymund Prasatik, 128 West 7th Str., Austin, Tex. ' 156. Pokrok Baytown. B. R. ZáLopek, P.O. Box 41. Baytown, Texas.

157. Rozkvět na Plains. l\Irs. V. I:I. :Macha, Wilson, Texas.

158. Texaský Květ: F. Kofnovec, Kaufman, R

102.

l, Texas. Schiíze první neděli.

•;

\f·c :,;Lhidu.

tltlť

.:a{.

vmeTNtx

lí:-;t.t:·ipndu 11>.,'f.

Trpíte Obyčejnými Nachlazenirni?

*

*

*

Ir--------------------------------

:

.... ,._. .

·--· -······ ······· ... · ·· · ....... ---

ženými podešvemi movými podpatky:

\

Nabídka-Objednejte

ŠTÍ l(I

NÁ I

Šflě

Í(I

mohou obdržati bez otálení visa ke vstupu do S. S., ovšem, mají-li řádně vyhotovené afidavity a nezbytné ces­ tovní dokumenty. Ti, kteří mají Hapag­ Lloyd lístky, jsou ujištěni vešlcerým možným přispěním od naší zkušené organisace zde i za mořem.

$1.85 '

•

$2.00

Pro rychlé jednání přihlaste se u kt0réhokoliv oprávněného zástupce neb

$2.65 $2.50

··· ··· -

-A-

i houně s ko-[ a nízkými gu-:

Ženské nízké, černé aneb barevné Mužské n,ízké, čel'né, do čísla 10, Mužské vysoké, černé šněrovací do čísla 10, bolestmi, bolením zad ,obyčejným bo­ ženské vysoké, černé šněrovací lením hlavy, ztrnulými a bolavými Větší čisla o 25c vice. svaly, ránami, odřeninami, namoěeni­ nami. Domácí léčivý prostředek po Poštou. vyplaceně. více nežli 50 rokťl. Jest konejšivý.

JOSEF HRADIL, V Kanadě Dodávány Beze Cla. Sealy, Texas.

si:

· ...... ·· · ·· .... ...

ČESKOJL llTĚ

HOBO KO

z valašsko-kloboucké

pročístění, pamatujte.

Budete svěží celý podzim a zimu. Ve všech lékál'nách.

..

Vlastní výroba PAPUČÍ!

··-

Nejlepší je TRINEROVA ANGELIKA

:Mnohým Nachlazením Může Býti Zamezeno Správným !

Vyměšováním!

"Z toho si nic nedělej", chlácholí f; Mnohé věrohodné osoby souhlasí, že : . _jest mnohem těžším pro nachlazení ho přátelé, "to si lidé nadávají a zapustiti kořeny když zažívací ústroji většinou to vůbec nemyslí tak váž­ jest udržováno správným vyměšová­ ním v pořádku. Cítíte-li se zemdle­ ně". ným neb "těžkopádným", proč nedati "V tomhle případě je to ale do­ DRA. PETRA cela jiný", trvá na svém pan Pře­ skočklec, "on mně nejen řekl, že jsem idiot, ale on mně to taky ne­ příležitost pomoci vám, právě tak ja­ zvratně dokázal!" ko pomohlo během posledních pěti generací tisícům jiných, kteří trpěli oby~~jnými, ni;stuzeními, • n·e~vos~u, neaážívnosfí, zacpou a zkazenym za- I ludkem následkem chybného vyměšo­

-

Potřebujete-li

Pan Přeskočklec příšel do hospody strašně zamračený. Hned · se všichni ptali, co se mu pěíhadílo: "Ale jeden cizí člověk mi řekl, že jsem idiot."

Zvláštní

HAMBUIUl·AMllUCAN LINE NORTH GEIUWAI I.LOYD 515 Cotton Exchange Bldg., Houston, Tex.

Dnes!

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. D811-36, 2501 Washington, Blvd., Chicago, Ill. Prosím pošlete mně následující zlmšebný lék, poštou vyplaceně. $1.00 za jednu dostatečnou (14 uncovou) $1.20 velikosti zkušební láhev Dra. Petra Hoboko. $1.00 za Jvě pravidelné (3¥2 un­ cové) 60c láhve Dra Petra Léčivého Oleje Linimentu. $2.00 za jednu zkušební láhev Dra. Petra Hoboko a dvě láhve Dm Petra Léčivého Oleje Linimentu.

n

n

n

·',t Prosím Jméno

pošlete léky na dobírku.

.......................•..•....•.•....•...•.....

Adresa ..........••.........••..•••.•.......•.•..•.•.•.

Poštovní Ufadovna ........................•.•.

Jak bychom byli šťastni, kdyby­ chom se nějakým zázrakem dostali tisíc mil od Evr:ipy, někam dopro­ střed Atlantického oceánu. Jsme však nuceni hráti ěím dále tím dů­ ležitější 1,oli pi'i udržování evrop­ ského míru, zbrojit s velkým 11á­ kladem a počítat s nebezpečím, že budeme zamícháni do mezinárod­ ních obtíží. - Winston Churchill v Stmday Chronicle.

*

THE YOU'LL BE GLAD YOU DISCOVERED REAL QUAlllY with GETKingacquainted today. Enjoy ex­

tra quality whisky, with unrivalled taste, at a price that assures a big value I

86 PROO

The Formula Neyer Changed or Cheapened in 66 Years

"'

"Počkejte, pane doktore, než začnete mluvit. - Nepiji, nekouřím, nikdy si nedávám silný čaj nebo .ckávu a v celém životě jsem nebě­ žel za tramvají neb::i autobusem.

Tak co to je?"

(Punch)

ft.

Sir Conan Doyle rozeslal kdyi'ii: Před soudem stál známý boxer I Povidá milostpaní: :,elegramy svým dvanácti přátelům. těžké váhy. Pan předseda hřímal: ! "Mll.1'~'· čim ~o j~, že _ka~dý den vesměs lidem váženým a důstoj,. . . . ! jsou vejce k snídaní uvaj ena jinak: ným. Všechny telegramy byly stel-: A to se nestydíte. Jak Jste mohl' jednou málo a Jednou moc?" ného znění a obsahovaly tato slo-: svou . ženu tak nekřesťansky zmlá"To se divím, mllostpam," povíva: tit?"

• dá Máry. "Vai'ím je přece vždycky "Prchni, vše je prozrazeno."

• "D'l é w • i h • stejně. Dám je do vody, když tluče 1 11~ 1 Všech dvanáct mužů cpustílo ve· ny· u:yd s~. e.ps~lp~a·~· on: s av-1·· sedm hodin a vyndám je, když sly-.

1 e M hodinách zemi. sou e, prav oxer. ším z okna sedmihodinový rychlík".

Jeden Skot byl pozvaz, na hostinu. Snědl neuvěřttelné množství ístfic a nakonec povídá: "To byla ale šourt hostina; ta­ 'tovejch ůstřlc a ani jedna perla v ních."

vání? Oasem vyzkoušený rodinný léčivý prostředek, oživuje žaludeční činnost pravidluje stolici - po­ máhá a urychluje trávení a pomá­ há zvyšovati chuť k jídlu, vyměšo­ .._\iáním otravných nečistot ze zažívací soustavy. 'l'rpíte-lí špatným zažíváním nebo zácpou, vyplňte dolejší kupon a opatř­ te si ještě dnes láhev Dra. Petra Hoboko!

9 Dra, Petra Léčivý Ole! Liniment přinesl rozhodnou úlevu tisícům trpí­ cích revmatickými a neuralgickými

iltflm$

AT THE

PRICE

Brown-Forman Distillery Company, Louisville, Ky. • Since 1870

A BROWN·PORMAN QUALITY PRODUC1'

""

-

.zss,

lltrana 22.

V~B'l;Nítt

I

Ve středu, dne 24. list,opadu 193'1.

"Nu, jak. se ti vede? C'o děláš ve hospodářskými zájmy. Politické ta- Vídni?"

M:uz~me,~mele rtci, ze, pre~. 2500 hy, na první pohled těžko srozumí-] "Prodávám dříví,"

GEORGE E. KACÍŘ

AL

,. •

MADEN- BOJ O UTU'ř. .--:-:-.

•

I kuzuje scuvrsíost mezi politikou a

•

PRAVNíK 1.ti~t Jedno:t .z n~jv1ce,za.dot~.:. telně, se objevují jako výsledky da-] "Ve velkém, anebo v malém?"

Vyřizuje veškeré soudní a právni . ~~t Je ch veer na svete. Řnnane, kteří né skutečnosti. Boj o suroviny je v! "V malém. Sirky." záležitosti, abstrakty, poslední rtuť zasv~till Merkurovi, bohu ob- pozadí všeho politického dění. i . .• ~ • . vule, atd. chodu, bcíovalí s Karthagem sice M , . 1 Tati, pan učitel nu dnes řekl: O Telefon 146, WEST, TEXAS hlavně proto, poněvadž římské im-11 · orvm. i "Tvilj otec může být na tebe hr-------------períum potřeb:Jva~o pro svou stříbrDfívi en detail, ! dý." nou měnu bohate stříbrné doly vi .. s • • I "Opravdu?" ., karthagínském Španělsku, ale už :,r~jel Kehn ~ ~idne do ro_d~ehol• "Ano, a pak jsem to musil pře0 PRAVNÍK tehdy hrály ve válce dúležítcu úlo- mesta. Jeho ·znami se ho ptaJL ložit do francouzštiny."

Vyřizuje veškeré soudní záležitosti. hu rtuťové báně v Slsapu v jižním úřadovna: 821 Bankers Mortgage Španělsku. Starověl~é Sisapo jest •E•·-.. -..,.- ....,..

- ..Building, přes ulici naproti Kress dnešní Almaden (maurské slovo Al 0 budově.

Maden znamená prostě "báně").

HOUSTON, TEXAS. J?.:1e~ sleduje~ne znovu boj» rtuť!! . v J1zmm španelsku. Kdo ma v ru, kcu Almaden, má v rukou hospo- li Ochotníci sehraji i SPRÁVNĚ: ';YU:.O~ANA dáí·ský trumf prvního řádu, Anglie I ~ · POHŘEBNI SLUZBA. dováží rtuť většinou ze Španělska· v hodině žalu zarmoucení nalez- I it chování Anglie k oběma válčícím l • IS nou Ed"'.ard Pace pohřební ú.~tav · stanám závisí do jisté míry také na •11 pohotovy k ~ym~at1ckemu v~r1ze- i tom, kdo má' Almaden. Protože rtuť, ni nezbytaych Jedi1;otlivost1"a k I kdysi 1:e~bytná pří _hl?dání kan;1e11_~ veselohru O třech jednáních, pod názvem I vypr~veni dojemne1:? J:?Ohrbu. mudrci.!, Je dnes steJne nezbytna 1m i · Levne ceny jsou nas1 zasadou. ; výrobě tfaskavin a válečného nm- ~ EDWARD PA CE tel'i:ilu. Granátové zápalky, lmpsI,e f Pohí·ební řiditel. ručních granátů., min, torpéd, le- f ,od Richarda Branalda. Člen S.P.J.S.T. Telefon 3606. teckých bomb atd., krátce všechny I o S o BY: I TEMPLE, TEXAS. ~01~~ásti, ,zpít~-~b:'1jící. výbuch, obsa~ Jáchym Netrefa, senior-chef konfekčního závodu, .. Fl'. Bečan s~. h:1J1 rtt~t. Pnstnn c_1lem po dobyti i Monika, jeho manželka, Pavla Studnična I 1:311baa Je _pro gen~rala Franca ne~ Jan Netrefa, junior-chef závodu, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bob Mráz 11 Jen Madrid, ale 1 Almaden. M.1k Í Helenka, jeho ženuška, , . . . . . . Anna švestková RED FRONT město s 10.000 obyvateli je živo z . Iljuška Bibrová, pi'ítelkyně Helenky, Luis Walla Hamilton česká Jídelna, ltestaurace .ěžby rtnti. Oblast rtuťové rudy má J:ira Nepovím, syn velkoobchodníka v Brně, Fred Lebr . a Pivnice poloměr asi 20 km, _báně. největší M::unilian Pivines, kondukt.ér st. dr..•..............

Jos. Anton I Ul PRESTON AVENUE nloubku 350 ·m. Rumelkova ruda, z ~ Paní Terezie Motejlová, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Karla čtvrtníltová I HOUSTON, 'l'EXAS :1iž s: rtuť ~oměrně ~ehce. vylučuj.e, Pepička, služka u Netrefít, :~. Ružena Lebrová Jos. Košut, majitel.

1e asi sedm1proce11tm. Prace v ba- i .. b' .

• , d b" f 1 Telefon: Beacun 31734. nich je jednou z nejhorších vúbec. ~ DeJ v Padu 1c1c 1 v dnesm o e. .

Pravidflná jídla a lunče.

Už v královském Španělsku bylo ur-,· Začátek ve 4:30 hod. odpol.

-:Vstup: osoba 30c Nejlepší soudkové a láhvové pi­ éeno zákonem, že dvouletá práce v ! , I vo, riizné druhy vina a doutníky, rtuťových dolech zprošťuje vojenl\'lluvíme česky, ské služby a pfoce nikdy nebyl I Hoboko stále na skladě. nadbytek dě~1í~ú. _zhoubné doly v I Zvláštni stoly pro rodiny.

A.lmadenu me:uly casto majitele. V i · i

I

C H CHERNOSKÝ

I - ····-···· --- ·

·

-- ·-· ·

-·-·

, .

D1va dlo v H ! t I . ous onu t d u, 1937 ' I.i v ned eěliS'28. ., .1•,. t opa "' , !

I i'

I

0-0-0-0-0-0-0-0-0-0-0-0-"-0-0-0-0-0-·•

.

0

!

I

I i

!

I

•;•

,

v

1n1 radu Stefánik

I

"PRAHA- BRNO NASEDAT" .

!

I

!

I

I

I

! !

I

i

I

I

I

letech 1836 az 1863 byly 111ajetl{e1n

Rothschildú.

Rtuť se rozesílá a účtuje v l:ih• • • · vich, obsahujících asi 8 kg kovu. český ~ékař a 011~ratér Vzestup těžby rtuti· ukazuje nej711 Medical Arts Building lépe rozvoj techniky, totiž lépe nII~USTON, TEXAS. mění zabíjet.

Telefon uřadovny: Preston 2553 Prúměrná roční těžba činila v 16.

Telefon residence: Lehigh 9745 století asi 2600 láhví, v 17. asi 17.JOO, v 18. asi 24.000 láhví. Pak se ob­ jevily moderní válečně ,zbraně a roční těžba rtuti hned naskočila na Oči, Uši, Nos a Hrdlo 89.300 láhví v 19. století. v letech Příprava Brýlí Úřední hodiny 2:00-6:00 odpoledm· 1900 až 1930 by1o ročně vytěženo a FIRST NATIONAL BANK BLDG spoti'ebc'fmo skoro 110.000 láhví.

Na prvním místě spotí·ebitelú jsou Itosenbel'g, Texas USA., nu druhém Německo, pak AnHEFNER BLDG El c . Texas glie, Japonsko a Francie. Spoti'ebu v d~li ~ amp;, 9,00 do 12•00 sovětského Ruska nelze ještě pi'esne t. r....no o . . . ně určit.

Kromě Almadenu mají USA. v Nevadě a Kalifornii nejbohatší do­ l:v, Rakousko má staré doly. Italské WEST, TEXAS. d:ily kontroluje finančně Německo, . doly v Mexiku pracují s britským Pozemlmv~ obchod • Ab~trakty. kapitálem. Almaden vytěžil v letech Pfijcky - Notárstv1.

1!)20-30 ročně průměrně 40 až 50.000 láhví, to jest víc než ti'etina Ml'im"" flnf'liPní v rPl!Šm státě. světové výroby asi 160.000 láhví. R. nn. TfTO"lifl\C:: "'"· n"J.ANEY 1905 dodal Almaden 11 ~'2 tuny rtu­ OČNÍ LÉKAŘ ti. r. 1930 899 tun.

Brýle správně připravené.

Podle ,odhadu odborníkú vystačí čas dle úmluvy. pl'i dosavadním tempu těžby nyněj­ Úřadovna 3248 - Res. 2687 ší rtuťové doly zhruba na sto let.

Je však možné, že budou ješt.ě ob­ 513-15 Professional Bldg. jeveny nové bohaté doly. Italie, kte­ TEJ\iPLE. TEXAS. rá zásobuje Německo ,těží plnou pa­ rou a dodává 1,očně asi 50.000 láhví. výhradně pro svou a německou spcti:'ebu.

Hra tarokft.,_ nejleplll Jakosti. ny­ Alchymistftm se nikdy nepodal'ik m za $1.35. poštou vyplaceně. Ob~ objevit tajemství tekutého kovu. iednávky adresujte na: Oechoslo- Jeho ,pravé posláni objevila teprve ,(dl), modemí doba. Rtuť nám lo:ásně unt.

TH'M,

Po divadle Taneční Zabava Dy·balův Orchestr z Ganado

+!••o,o:m,u.-...0~1,cca.o<m1>1i11111Ml ..... O._.,.).-,tl

.... ll....... l._O ..... O..... ,, ... o.-,o ... O.-.o .... t~l

.... O._,O...a-.o._.f.:~

DR KAR J HOLLUB

=~ ~ ~ . ~. .

DR. C. GREER

I

Cervenka & Vanžura

I

~

t>O e.uaoPA. ·· · - ~ 101.\l · ,UllG

•

TAROKY!

wen.

BAMIURG-1.MIBICl.N LINE

IOBTB

GEBMAN·LLOID

111 COftON EXCHANGE BLDG.. BOtJS'l'ON, TEX.AS

•;

I

i

Ve středu, dne 24. listopadu 1937.

.

Vi!iSTNÍK

Strana. 23.

Pod hladinou me-ii mořskými m::tv1Jry.

b~ jisté doby než si člověk zvykne Hlavní přednost dnešní civilisaV demokracii mají lidé dosti čaíést po skalách do hlubiny a pevně se je umění p:;čítati. Řekové neumě- su, aby si učinili o věcech úsudek.

Odliv rychle pokračuje. Jdeme za se_ koleny opírat o skalní výběžky. li ještě dělit a Arabové zničili řím- Diktatury jim toho času neposkyopádavajíci vodou, lezeme přes ne- Vtécruo nejzazších a stale vodou k . , . ~ '. · I tují právě pr,oto, aby si úsudek u-

smírné balvany. Díry, vyplněné kří- zatopených koutech moře setkává s ou kultm u, prntoze umeli pomoci , činiti nemohli. - Harpers Magazine. * * št'álově čistou vodou a jako led stu- se cíovek s mořskými hvězdícemi svých arabských číslic lépe p,očita- i denou jsou domovem ždvočišného z?ela zvláštních tvaru. MaJi 12 a ti nežli Římané se svými nemotor- · Stupnice krásy: 1. aerodynamic­ světa, který je současně krásný i, v1ee.~·ai_ne:1, Chytl jsem jednu z nich nými tyčovými číslicemi. Když se ké auto, 2. krásná žena, 3. kanad­ ohavný, chmurný a krev' zmrazu-; se trínáctí rameny a dal ji do skle­ to Evropané od nich naučili, vyhna- ská hora Mount Rundle v zimě, 4. jící, Jsou to mořské sasanky které I nene nádoby, kde bylo několik sa­ li je zase z Evropy. _ Anglie. pro- úplněk, _5. pečený tetí·ev s brusinkonejdříve poutají naše oko, Me~icha- i s~nelš:._ Kctyž jsem se po krátké cto­ f • H·~ b vou cmačkou. ·- Z ankety v News luhaml clívcvě zelenými svítí jako [ ~e 'Hatil, překvapil jsem hvězdici, es01 "g en.

Chronicle. skvrny barvy lososového masa. sto- l Jak polyká největší sasanku. * * * * ji opravdu za to pozorovat naroze-! Na rozeklaném skalnatém dně je , Zl ~'bil se v-y_ro ' · b ce zaz:a . čnyc ' h l'eku, .1. • Fašismus je horečka proti niž ní sasanky. Díváme se na vzrostlý mozi;o někdy vidět ohyzdnou enc­ "Ten stary rada am nepoděkoval . . . · ' známe jedmy lek: isolace na tak kus s několika malými chuchvalci! botnící. Hadovitě se plizí před muš­ za naši reklamní zásilku, co?" po stranách. Z výhcnků vyrustaír a spleť řas. Je,í velike očí zíra­ "Ne", povídal pan účetní, "ale je- dlouho, až se stráví sama. - The jakási tykadla, načež se odštěpí ja-: Jl .nehybně. Střídavě sahá vpřed ho dědicov~. ano!"

New Republic, New York. ko opravdové malé nové sasanky.: svyrm chapadly, jejichž ssaci braAnebo sasanka vtáhne tykadla do-1davky s hroznými zuby ohmatávají vnítř, aby je po jisté době zase vy- · n~~~ovnostidna. Najednou zmeni sunula do značné vzdálenosti. Na- pnsera způsob sveno pohybu _ jednou je vidět p;:;hyb jejích úst bleskurychle se stahuje !l;pet a za­ která se otvírají. Vycházejí z nich se. vyrazí vpřed. Její barva se neu­ dvě, někdy pul tuctu malých no- ~tale mení - lezeli po pisčítém dně, vých sasanek. otačejr li. valí se sem Je ~e:nně hnědá, kterásto uarva pre­ a tam, až nakonec usadí na dně cnází do červenavého odscínu a vedle matky. Brzy však začínají žít ztrácí se tím mezi červenými hou­ Nedopusťte, aby nachlazení a ka­ na vlastní účet. bamí, visícími na řasách. Chobotšel byly pro něj počátkem vážného Na první potóipěčský pokus bude ~:ice _má neo~~~ejn.ě d~myslné za­ onemocnění!

11.zem. každý dlouho vzpomínat Je potře ..

Pod kuzi ma btmky s teku. . . :.. __,,, ·- __ Lym barvivem. Když se nepohybu.. ._ ,. .• -je, jsou buflky staženy. Když chce p l'h,e 1 ..armaťe · ·t b Každ:í'. kdo Nonat z!n~sil, nechc<: i me~u arvu,. Zkl'acuj~ ji~té svaly. vi~e tl!~o v domě postrádat. - Pi. ~unky s. bary1vem ~plyv_aJ1 asi talc, M_1chahcková! Ui~ion City, Okla., či· Jako by clovek spojil v Jednu skvr­ m novou obJeůnavku 13. června t. r. nu všecky pihy svého cbličeje. za ~?·O.O ,a sděluje3. Syn i'ezal kornu i , William Beebe a pr1 Jett mu masma prst zle roz· · mačkala. Nonat to již hnedle zahoji-, . tak. LAHODNÝ- PŮSOBIVÝjest po více jak půlstoletí ochranou la, ale dochází nám a na farmě se leeLáska z ruku 1937. dětí i dospělých před útoky nachlazení, chrapotu a kašle. Do­ cos pNtrefí, jelikož Nonat každou . . bolest utiší, tak i ty malé děti volají ' , Harold ~~rden z Por~landu (Orestaflte si láhev DNES - HNED TEĎ! Mějte jej po ruce a budete 1\la~t, mast na prst a hned je po ho- gon) se p1'1Jel zasnoubit se slečnou nám vděčni. l.est1..

Doris Engelovou z Jersey City kte­ Prava mast je s tímto Tmele Mark: rou pfod svatbou jakživ neviděl a Lékám.ík Váš jej má anebo objednejte přímo. , s .kterou se ~mal jen z gramofono­ Každodenní vyplachovaní hrd- ' vých desek, na nichž si vzájemně la Severvoým ANTISEPSOLEM vyznávalí láslm místo dopisů. chrání před zárodky nachla­ * * zení. Cena 50c a 35c.

---·z.m..·t:"{,~;~-~ Nejkratši kritika o divadelní hí·e " Cent: Nonat jest 50c a $1.00, po- obj,evila se před nedávnem v jed~~101:1 5pkc a $bl.O?. Ptejte se Vašeho nom londýnském listě Obsahova1 e rnrm ·a ne o Jednatele ale nic jí. ' né~_o neberte, raději piiíte přímo na la pcuze. titul h:·y: "Strašlivá noc" 11as1 adresu: a pod tun dovetek: "Ano tak to M....;., Leiblinirer & Co., Altadena, Cat I bylo." - Americke llSty. '

i~:

I

- ·----r----------------------------===..

te z

í

Vašeho ítěle!

Severův

LS,

I

PROTI [(AŠLI

I

I

rt=-~~~~~~~--"---='-"=~'-,..,.,-----~~~~~~~~~~~~-: DRAMATICKÝ l{ROUŽEK SOKOLA KARLA HAVLÍČKA BOROVSKÉHO Z ENNIS, SEHRAJE

v neděli 28. listopadu, 1937

v

'D POKROK

v Sokolovně na 3700 Carl Street v Dallas, Texas

z

"SPLAŠENÝ KŮŇ'' lidovou hru o ti'ech jednáních Napsala Božena Rajská-Smolíková OSOBY:

Bedřich Hanke, továrník br. Jos. Vytopil Olga, jeho žena . . . . . . . . • . . . . . . . . . . . . . . . ses. Rftžena Zázvorková Max, jeho nevlastní syn br. Jerry Lažnovský Ondřej Máček, fiakrista br. W. F. Lažnovský Alžběta, jeho žena ,, , . . . ses. Marie Lažnovská Slávka, jejich dcera , . , . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ses. Libuše Petrová Ludvík Musil, notář br. W. Herzan Pavel, sloužící , , . br. F. J. Hejný Tonča. služebná , ses. Evelyn Pavelková Děj se odehrává v Praze za naších dnů.

Začátek přesně v 5:30 hod. ·Oclpoledne.

VSTUPNÉ: OSOBA 35c.

PO DIVADLE TANEČNÍ ZÁBAV A HUDBA VALČÍKOVA Všechny vás srdečně zvou OCHOTNÍ QI. ,,,.,,,.--.,..,..,,._,.,.,_,,.,.,_,..,,,,.,.,.

,,,.,.,..,,,,,....,.,..,.,,,,....,.,.,

,~.---- ... -,....

.....

, ...

.,.,,

íl

s

AMU JE

p o ř a d společenských zábav, jež od otevřeni jeho moderně vybudo­ vaného stánku 1:1kázaly se býti lákavýni dosta­ veníčkem ltrajanft a je­ jich přátel.

Poštovní adresa: 1140Robbie St. - Telefon '.Caylor 0458, Na doptání se jest - 20th and North Main.

V SOBOTU, .27. LISTOPADU, - "Gold Chain" Orchestra.

(české jaternice k večeři.)

V NEDĚLI, 28. LISTOPADU,-Syncopator's.

,

,

VSTUPNE: PANI 40c

,

DAMY 25c POŘADATELI,

Strana 24.

Ve středu, dne 24. listopadu 1937.

V'fšBTNÍlt

Poufíveite k oznamování

Malý Oznamovatel

V'

,,.

OCNI

Pravidla V Malém Oznamovateli účtujeme Z centy za slovo za každé uveřejně­ ni. Nejmenší poplatek za .oanámku (do 25 slov) jest 50c Oznámku na­ pište na zvláštnim listku a přilož­ te k objednávce příslušný obnos buď poštovní poukázkou (Money Order' nebo ve známkách (stamps).

Posíláte-li osobní ček, přidejte 5c na jeho výměnu.

Má-li býti jméno osnamovaaele zatajeno a nabídky posílány admi­ nistraci pod naší značkou, účtujeme za oznámky "Na J?rodej", "Služby a práce" a podobné 25c zvlášt' za značku a na poštovné, aby došlé do­ pisy mohly býti ihned odesílány.

Při oznámkách "Nabídnuti k sňat­ ku" neb "Přijme se hospodyně" ob­ náší doplatek za značku a poštovné 50 centů.

Doplatek za značku budiž přllo­ ten k obnosu, který posíláte za o­ známku . ...... PRODÁM - tři sta střeví­ ců anebo jen část železného plotu a železné slouplty, vhodné na ohra-1· du hrobu. Hlaste se u: H. L. Ka.. bella, Temple, Texas.

(47-chg) I :~"" Přijme se prvotřídní čs:sl~t.11 neb německé děvče k vykonáváni domácí práce, k vaření a k opatro-1 vání dítek. Pište na Mrs. Preston O'Neal, % Pratt Jewelry oo., Tyler, Texas. {47)

I

;~;""> Sv;ubodný muž čtyřtcetíletý. [

ve řarmování zkušený, dobrého cha· rakteru a povahy, slušného zevněl- I šku, pí·ijme výpomocné místo př., drůbežníctví nebo zahradnictví, na venkově neb i ve městě. Pište pod , značkou: "Svobodný čtyNcetiletý", j Věstník, West, Tex. (47-pd.) j VALAŠSKÉ PAPUČE

Importované z Československa.

Pára za $1.85 poštou vyplaceně. ~l.\~, dejte číslo a pište na FAMOUS. ~ West, Texas. (dz)

U-,

KALENDÁŘE.

Objednejte kalendáře na rok 1938.

Amerikán aneb Peěírkův. Cena jed­ noho 60 centů, neb dva za $1.10, po­ štou vyplaceně. Pište na VĚSTNÍK, West, Texas. (dz) ~ DO PRODEJE - 76 akrů černíce v české osadě Seaton, při cementové cestě, 7 mil od města Temple, 58 akri\ vzděláno, zbytek dobrý pastevnik, dosti dřeva a vo­ dy, větrník, dobré zařízeni. Cena přiměřená. Přičina prodeje je stě­ hováni se do přímcří, Pište nebo příjed'te. J. H. Hurta, Temple, Te­ xas, Rt. 4.

• (45-47chg) t~ ,Starší žena hledá práci za hospodyni. Čistotná a spolehlivá, obeznalá každé práce, na plat ne­ hledí tak jako na dobrý domov.

Mrs. S. F. Cerny, Bomarton, Te­ xas.

(43-54-p.)

fl!J/lllt'"' MY NABÍZÍME až do 12c přes velkoobchodní tržní ceny od těž­ kých druhů vajiček k násadám, za podmínek že stádo vaše jest správ­ ně vytříděno, "culled" a "pullorum tested". Pište nám.. Sanitary Ha­ tchery, Weimar, Texas.

(43-46c) Jeden lékař v Torontu dal své manželce k narozeninám roentge­ nový ~nim.ek svého věrného srdce.

Udělejte si neb svému příteli Vánoční Dárek, který po­ trvá Celý Rok! v

,,lil

CE

LO

A

•

(PRAVIDELNÁ CENA $2.00)

Pošlete ,předplatné a zajistěte si naše Velké Váncční Číslo. - Pí·edplaťte pro sebe i pro Vaše přátele. - Zdarma pošleme číslo 11a ukázku.

v

Ce WEST,

I

"k u

-··­ ••

"•

•

o.

TEXAS.