Vestnik 1937 12 01

Entered

as second class mail matter,

ROČNÍK. (VOL.) XXV.

AMERilíA

K

January

WEST, TEXAS. ve středu

-

DYŽ byla u konce světová válka, bylo Japonsko bohaté. Jeho vývozní přeby- · tek stoupl ze 176 milionu v r, 1915 na 567 mílíonů yenu v r. 1917. Zahraniční dluh Ja­ ponska se zmenšil ze 2 miliard 70 milionu yenů v r. 1!!13 na jednu miliardu 800 miliontí v r.

1919, jeho zahraniční pohledávky stouply v témž období z 8 !6 milionu na 3320 milionu ye­ nu. Jeho podíl na válečném odškodnění činil 800 milionú marek. Německo mu musilo dodati na reparační účet přístroje a všecko, čeho si přálo: Japonsko pomýšlelo na to využít přízni­ vého okamžiku, chtělo si postavit loďstvo, [aké. ho by nebylo v celém světě rovno. Od r. 1914 "zařadtlo do provozu šest bitevních lodí, jež mě­ ly vodní výtlak od 30,600 do 33,800 tun, dva ··křižníky, každý o 27.5 tisíce tun, loď pro přistá­ vání letadel, torpédové čluny a ponorky. Ale to měl být pouze počátek. Japonsko musilo být tak silné jako Amerika, tak silné jako Anglie, ne, musilo být silnější nežli tito jeho konkuren­ ti. Byly horečně kresleny plány a předložen program o stavbě loďstva.

Ale se zisky ze světové války a z míru Ver­ sailleského proniklo do Japonska také Wilsono­ vo voláni po demokracii a vlna liberalistického pacifismu. R. 1921 se stal po prvé nešlechtic, li­ berál Takaši Hara, ministerským předsedou, a jeho vláda byla ochotna ke kompromísům. Zá­ roveň s Japonskem i Amerikou sklidila velké válečné výdělky, a to, co Japonsko mělo v úmy­ slu, Spojené Státy z části již provedly. Od r.

1915 zesílillly své Iod'stvo o 12 "Capítal-Bhopa"; oblud se 104 děly o kalibru 35.6 cm, s 16 děly 40.6 cm, a o šest křižníkťt nosnosti 7000 tun, o 150 torpédoborců a o 75 ponorek. Harovi se zdá­ lo nemožné dohonit nebo předhonit Ameriku.

To by ani japonské finance nebyly dlouho vy­ držely.

Ale přes to byly dány všechny podklady k to­ mu, aby námořní konference ve Washingtonu, jež zasedala od listopadu r. 1921 do 6. února 1922, se stala japonským úspěchem. Tato kon­ ference prý byla svolána presidentem Hard­ Ingem, ježto článek .VIII. paktu Společnosti ná­ rodů doporučuje omezeni zbrojení. Ve skuteč­ nosti byla svolána proto, že Spojené Státy, jež r. 1921 stály na vrcholu své moci, všude ve svě­ tě narážely na anglické zájmy, ježto na všech frontách byly boje o suroviny a hrozil otevře­ ný konflikt mezi Anglií a Amerikou. - Byla to nejen lodní konference, nýbrž zároveň měly být vytvořeny nové politické konstelace a roz­ děleno petrolejové bohatství světa.

Japonci přišli tak jako Francouzi a Italové.

Vyjednávalo se veřejně o rovnosti loďstev a tajně o všeobecné světové situaci. Hara chtěl jít sám do Washingtonu, ale japonští militari­ sté to dovedli zameziti. Dne 4. listopadu r. 1921 byl Hara zavražděn. Mužové, kteří ho vystří­ dali, od prvního okamžiku kolísali. Smrtí Ha­ rovou se dostali úplně z rovnováhy, zdálo se, že nevědí, že Ford začal právě lámat anglický kau3ukový monopol svými plantašem; .v Bra­ silU, že Deterding právě opět bojoval se Stan1

3rd, 1933 at West,

Texas, under

the Act of Congress

of August,

24th, 1922.

(Wednesday), 1. prosince (December) 1937.

ČÍSLO 48.

NEJVĚTŠÍ NEPŘITEL JAPONSKA. Ant. Zischka. dard Oil, že teprve před několika týdny přiměl za velmi účinné podpory úřadu Foreign Office Panamu k tomu, aby vedla válku s Oostarícou, jež je bohatá na petrolej a jež dala Ameríča­ nům koncese. Zdálo se, že japonská delegace nevi, že anglický křižník "Lambrían" kotví před Costarikou, a že panamské vojsko, vyzbrojené anglickými kulomety, do ní vpadlo, Tokio toho nikterak: nevyužilo, že, Amerika nezůstala ne­ činná z obav o svů] průplav a také o svůí pe­ trolej, a že odeslala rozhodčího, jakož i námoř­ níky do Panamy, které pohrozila válkou a roz­ šířením průplavového pásma na celou zemi.

Deterding prohrál bitvu, Costarica konečně do­ byla území u Coto, její vojsko tam vtáhlo ruku v ruce s americkými vojáky, Washington odpo­ věděl na londýnské protesty, že nemá strach a­ ni z rozsáhlejších zápletek.

Když angličtí delegáti přišli do Ameriky, by­ ly uveřejněny v Hearstově tisku opravdu ne­ příjemné články na uvítanou, ba byly dokonce uspořádány demonstrace před britským vysla­ nectvím. Nálada nebyla nikterak srdečná. Ale Japonci toho nedovedli využíti. Nebyli jisti, ne­ měli ještě dnešní vyvinutý systém získáváni přátel po celém světě. Nejen že opominuli za­ bránit těsné spolupráci anglických a ameri­ ckým námořních znalců a využít francouzské­ ho rozladění proti Anglii, nýbrž přistoupili ko­ nečně na lodní paritu 3:5:5, totiž 3 pro Japon­ sko, 5 pro Anglii, 5 pro Ameriku a ztratili do­ konce i svého anglického spojence. Anglie, jež měla od r. 1902 pak o přátelství s Japonskem, vypověděla jej především na přání Ameriky, Australíe a Kanady. Japonci, kteří si dnes udr­ žuji neutralitu Australie nákupy vlny. Kanady pak nákupy obilí a hodně často štvou dominia proti Anglii, nepodnikli tehda nic. Když byla dohodou devíti mocnosti potvrzena zásada "o­ tevřených dveří" v Čině, žádala Amerika Ja­ ponsko, aby vrátilo Čině šantung, a japonští delegáti se rovněž podrobili.

Národ ostrovní říše byl zprvu překvapen, ne­ chápal prostě způsob jednání japonských dele­ gátů. Ti byli potom veřejně obviněni, že byli koupeni. Bouře rozhořčeni šla zemí, jedenáct námořních důstojníku spáchalo z "hanby nad ponížením Japonska" sebevraždu. Ale smlouvy byly podepsány. Odzbrojovací smlouva Wash­ ingtonská vypršela teprve dne 31. prosince 1936. A tento "první krok k světovému míru", jak jej jedni nazývají, a "tento mistrovský kou­ sek diplomatického pokrytectví", jak říkají druzí, dovolil Japonsku jenom 320,000 tun řado­ vých lodí. Amerika tak jako Anglie dostala 533,000 tun a zastavila práci na zpola hotové, obrovské bitevní lodi typu Maryland, zrušila objednávku šesti obrovských křižníkťi:, takže Tokio musilo nařídit zničeni dvou naddread­ noughtů, · jež měly mítí každý deset děl kalibru 40.6 cm a byly pýchou Japonska, ač byly tepr­ ve zpola hotovy. Přes divoké demonstrace byly tyto bitevní lodi rozebrány. Ale tento den je­ jich zničeni se stal dnem národního smutku a způsobíl, !e zášti proti Americe zakotvilo v nej­ širšich vrstvách japonského lidu. Londýn ne-

byl příliš v lásce, ale konečně byl přece Ame­ rikou stísněn tak jako Japonsko. Nebyl nenávi­ děn. Chápalo se, že je to protivník, ale takový, jenž se musí bránit. Avšak Amerika? V očích japonského lidu bylo chování Ameriky na lod­ ní konferenci jenom důkazem toho, že škodí druhým pouze z potěšení, ne z nutnosti. Poráž­ ka Japonců ve Washingtonu vyrazila v sudu díru. Amerika byla odedávna nepřítelem Ja­ ponska. Nyní se stala úhlavním nepřítelem.

Byla nenáviděna, čím větší z ni šel strach.

Prostý a lidský T. G. M. Osvoboditelův tajemník dr. A. Schenk vzpomíná

V Lánech vytvořil si president Osvoboditel po chvatu prvních popřevratových let nový domov. Když v Praze byly skončeny audience a úřední porady, vybral sám knihy, které sl chtěl vzíti s sebou, a hned nařizoval odjezd do Lán.

Práci věnoval president Masaryk celé dopo­ ledne až do 1 hodiny. Po prostém jídle při čer­ né kávě v halle u krbu, kde za chladného po­ časí vesele plápolal oheň z březových polen, pí-išla chvíle krásných hovoru. Ve větší spo­ lečnosti dával president Masaryk spíše k ho­ voru popud a sám rád poslouchal. Své srdce otvíral víc v užším kruhu při vzpomínkách z bohatého života od mládí a studií až po hi­ storickou cestu světem za naši svobodu. Když se myšlenky upoutaly k zápasům o pravdu, jež neohroženě vybojovával, nevzpfmínal ran, kte­ ré utržil. Jejich jizvy se dávno zacelily a neza­ bolely. Ve vyrovnanosti vrcholu života promý­ šlel znovu průběh bolů a posuzoval spravedli­ vě obě strany. Hlavní mu bylo, že pravda zví­ tězila.

Slavná doba našeho zahraničního vojska o­ žila v zajímavých podrobnostech, když po ne­ dělním obědě, k němuž zvával členy hradní stráže, se hovor často obrátil k vzdáleným, ale nezapomenutelným časům. o 3. hodině, nejpozději o půl 4. odpoledne, seděl opět u stolu v pracovně, aby využil je­ ště času do odpolední vyjížďky na koni. Jen velmi naléhavá práce a nepříznivé počasí moh­ ly ho připravit o tuto část denního programu.

Když na koni nebylo možno vyjet, vycházel do parku. Těšil se z přírody nejen v její pohodě a klidu, pozoroval rád zbízka hru a sílu žívlů. Za vlahého dubnového večera, když se rozpou­ tala vichřice, jež lámala celé haluze stromů, a každý spěchal, aby byl pod střechou, vyklouzl nepozorovaně ze zámku a procházel se v aleji starých kaštanů. Trnuli jsme strachem, ale vrátil se usměvavý a spokojený a živě líčil, jak to bylq krásné.

President Osvoboditel přemýšlel a hovoříval o umění žít. Odpočinek a zábava po práci pat­ ří k pravidlům rozumného života, opravdový vztah k umění jej obohacují.

Po večeři, prostší než oběd, uplynul večer v halle u krbu v hovoru s hosty nebo členy ro­ (Dokoněeni na str. 7;)

<;

Stuna I

Úryvky z českosloven­ ských dějllL

Jak se zrodila českesleven­ ská pošta na Rusi. čtenářů snad vi, že československý M ÁLO poštovní provoz se vlastně začal už něko­

lik měsíců před 28. říjnem 1918 v Rusku a že všichni ti dnešní poštmistři, rozeseti po celé re­ publice, měli již tehdy svého předchúdce prvního československého poštmistra - které­ ho 11. července 1918 jmenoval v Čeljabinsku sjezd čs. vojsk na Rusi. Tato čestná, dnes už vlastně historická funkce byla svěřena kapitá­ nu ruských legií Antonínu Novotnému, dnes vrchnímu řediteli a přednostovi hlavního poštovního úřadu v Praze.

1 Antonin Novotný musil projít rakouskými zákopy jako všichni ti, kteří se již při vypuk­ nuti světové války rozhodli pi"ejit k Rusům.

Novotný měl ještě tu zásluhu, že upozornil ru­ ský štáb na blízkost slovanských rakouských pluků, které jest možno snadno přimět k tomu, · aby přešly do zajetí. Rusů111 se obchvat oprav­ du zdařil. Zajali několik tisíc českých vojáku pod Ivangorodem a příští legie měly stovky nadšených dobrovolníků.

V dobách prvních boíů na ruské frontě, kdy čs. vojenské části byly ve svazku ruské armády, obstarávala jim korespondenci ruská polní po­ šta. Po utvořeni samostatné čs. armády, zejmé­ na v době, kdy se měly vojenské jednotky na rozkaz prof. Masaryka odebrati přes Sibiř na západní frontu, poměry se podstatně změnily.

Tiskárna a redakce časopisu ruských legii byla umístěna ve vlaku a vojenské části byly roz­ troušeny po trati k Tambovu, Penze a Syzráni.

Bylo nutno těmto částem dodávat přípisy a roz­ kazy intendantstva a všech velitelství a časo­ pis. Vlastní spolehlivé pošty; však dosud neby­ lo. Proto náčelník tiskového odboru dr. Kude­ la zřídil kurýrské spojení. Být kurýrem v dobro­ volnické armádě, byla tatáž nadlíská námaha a totéž nebezpečí jako v poli v bojích. Kurýr (nebylo jich mnoho) odcházel z redakce se 4 až 5 pytli novin a dopísů a cestoval vlakem ja­ ko každý jiný cestující. Vlaky jezdily velice ne­ pravidelně, ve vagonech nebylo místa a kromě toho kurýr nikdy přesně nevěděl, kde se různé vojenské části právě nacházejí. Měl povinnost v každé stanici vyběhnout z vozu a přesvědčit se, zdali tam nejsou českoslovenští dobrovolní­ ci. Stávalo se mnohokrát, že nežli se kurýr vrá­ til ze stanice k vagonu, byl vlak už v pohybu.

Ještě dobře, že ochotní Rusové vyhodili ostatní pytle z vlaku a kurýr aspoň nepřišel o svěřený majetek. Kurýr jezdil na trati dlouhé tisíc ki­ lometrů, a při vydáváni pošty také přijímal no­ vou. Největší potíž měl s jídlem. Málokdy se mu totiž poštěstilo získati od částí teplou po­ travu. Musil vzít za vděk i suchým chlebem.

Některým energickým kurýrům se podařilo zí­ skati celý nákladní vůz, ve kterém svěřenou poštu dopravovali. Jelo se.pak trochu pohodl­ něji. Obyčejně se s nimi svezli bratři,. jezdící s rozkazy. Popovídali si o bojích, o vzdálené vla-. sti a ochotně také kurýrovi pohlídali poštu, když vyběhl na stanici hledat vojenské jednot­ ky. Kurýr1;ká služba byla velmi namáhavá a ztížila se ještě více, když legie dosáhly Čelja­ binska, Omska, Novonikolajevska a Jekatěrin­ burku. Trať · se tím neobyčejně prodloužila a bylo potřebí počet kurýrů zvětšit. Osobní bez­ pečnosti nebylo, neboť v té době vojáci morál­ ně rozvrácené armády ruské jezdili po trati a vůčí kurýrům zaujímali mnohdy nepřátelské stanovisko.

Dosavadní způsob poštovní dopravy se stal neudržitelným, zejména když bylo 40,000 Iezto­ na cestě do Francie. Velltelstvf potřebo­ valo vědět, co se děje na frontách a ve světě,

nářů

V:f.STNfX:

Ve středu, dne 1. prosince 198'1,

zásobování se nemohlo obejit bez pošty a tele­ grafu. Proto se usnesl sjezd čs. vojsk v Čelja­ binsku dne 11. července 1918, že se zřídí řádná poštovní doprava. Organisováním jejím byl pověřen kapitán Antonín Novotný, který byl v té době spolupracovníkem odbočky čs. národ­ ní rady na Rusi. Novotný také obdržel titul prvního republíkánského čs. poštmistra. Název velmi čestný, ale povinnosti a odpovědnost by­ ly· ještě větší. Po svém ustanovení řídil s počát­ ku kurýrské jízdy a v jeho voze v Čeljabinsku zastavil se každý kurýr, jedoucí na frontu.

Republikánský poštmistr Novotný měl za ú­ kol vybudovat vlakové poštovní spojení ze Sy­ zráně přes Samaru, Ufu, Čeljabinsk, Oms, No­ vonikolajevsk, Krasnojarsk, Irkuts do Čity a odbočky s Čisem do Bugulmy a Kazaně, z Čel­ jabinska do Jekatěrinburku a k Permě, Tagilu a Šadrinsku do Tjumeně, Tomska, Barnaulu a z Čity tak daleko, pokud byly části čs. armády. Úkol to byl jistě nadlidský, uvážíme-li, že ze Syzráně do Čity je 5,540 km a že Novotný ne­ měl jediného pořádného vagonu na ambulan­ ci, ani materiálu na vnitřní zařízení vozu a té­ měř žádných "pošťáku" z povolání. První čs. poštmistr nezoufal. Velitel 6. hanáckého pluku mu pújčil starý Jízdní řád a v Čeljabinsku od náčelníka voj. správy majora Medka obdržel 600 rublů s upozorněním, aby hodně šetřil, že armáda nemá nazbyt.

Největší starost dělaly železniční vagony, které bylo třeba připravit pro poštovní provoz.

Tehdejší velitel stanice v Čeljabinsku poručík Mála nabídl Novotnému 11 vozů. Byly to oby­ čelné nákladní vozy bez brzdy, bez kamen a bez pryčen. Byly plny sazí, vápna a slámy. Je­ den z vozů byl tak povážlivě nakloněn, že No­ votný měl obavu, že se vůbec převrátí.

Jiných vozů poručík Mála bohužel neměl.

Poštmistr Novotný si našel v táboře truhláře, který zhotovil stoly, pryčny, přepážky a pře­ hrádky. 2 em silná prkna a hřebíky dal Novot­ nému velitel íntendaněního skladu Hušek, ná­ stroje si vypujčil truhlář od Rusu za vodku.

Rusové si velmi často chodili "pro nástroje", což znamenalo novou dávku vodky. Zatím do­ brovolec Hampejzek v oné nakloněné těplušce přednášel odborně bratřím, přiděleným k po­ ště. Jiný "odborník" se snažil zhotovit podlouh­ lé razítko, které, když bylo hotovo, muselo být výrobci vráceno!

Nejtěžší bylo opatřit do vagonu kamna a rou­ ry. Dík odvaze některých bratří, i tato věc se zdaříla, Poštmistr Novotný sehnal do 14 dni tiskopis "Seznam" a od poručíka Mály několik tužek, ovšem na čestné slovo, že zbytky ještě vrátí. Obtížně se opatřovalo světlo do vozu. Sví­ ček ani petroleje nebylo, proto první čas po­ štovní personál pracoval v noci u otevřených dvířek kamen. Teprve asi po měsíci získal No­ votný bedničku svíček a 10 formanských lamp, ale musil se dožadovat telegraficky celé magi­ strály. V této věci mu byl nápomocen inten­ dant Petrš.

17. záři HH8 byl na magistrále slavný den.

Toho dne po prvé vyjela první československá poštovní ambulance. Po drátech běžela telegra­ fická zpráva: "Poštovní ambulance vyjela!"

Před odjezdem navštívil tuto první ambulanci velitel čs. vojsk gen. Syrový, politický splno­ moeněnee Bohdan Pavh"t a Šíp, později vrch. řed. Legiobanky. Když vstoupili do poštovního vozu, který byl př.Ipojen ke konci vlaku, podí­ vali se smutně na toto zařízeni a B. Pavlů řekl: "Půlde to, Novotnej?" - "Musí to jít!" odpo­ věděl první poštmistr. - A šlo to! - Pošťáel­ vojáeí byli ozbrojeni puškami a ručními gra­ náty a - nezlomnou vůlí. Tak započali poštov­ ní činnost. Týmž vlakem jako první ambulan­ ce vyjeli legíonň určeni pro jednotlivé po­ štovní expositury. Byli to legionáři Jankovec, Šátek, Janeček, Líkař, Šedivý, Heger, Zilvar, Lébl, Jelinek a Novák. Jízda trvala 10 dni, per­ sonál se střídal v Syzráni, Čeljabinsku, Omsku, Nikolajevsku, Krasnojarsku a Irkutsku a měl vždy dva dny odpočinku. - Za měsíc nastal radikální převrat. Novotnému · bylo přiděleno 10 těplušek, které již byly lépe vybaveny a mě­ ly i brzdy. Na vagoně se již skvěl český lev a pěkný česko-ruský nápis a první čs. poštovní schránka! ří,

.,,.

Spojenecké armády neměly s počátku k če­ skoslovenské poště důvěru, Když ale ruská po­ šta selhávala, bylo zapotřebí přee jen to s čs. poštou zkusit. Spojenci proto poslali do Vladi­ vostoku zásilku poštou ruskou a českosloven­ skou. Čechoslováci o této zkoušce nevěděli. če­ ská poštovní ambulance dopravila zásilku do Vladivostoku za 14 dní a ruská pošta zásilku vůbec nedodala. Spojenci proto povýšili čs. po­ štu na spojeneckou. Tím se stal velitel šs: po­ šty Novotný též velitelem pošty anglické, fran­ couzské, americké, italské, rumunské, polské a srbské. Poštmistr Novotný obdržel rozkaz vy­ vlastniti ruské poštovní ambulance (Pullmano­ vy vozy) a obstarávati s nimi poštovní dopra­ vu až do Vladivostoku. Získáni vozů bylo obtíž­ né, ba dokonce se věc stala předmětem jedná­ ní Mezinárodní komise, v níž zasedali Japonci, Američané, Francouzi, Srbové, Čechoslováci, Italové a Rusov~.

Rusové musili Pullmanovy vozy čeehoslová­ kům vydat, ale vyprosili si u Čechoslováků, že budou poštu dopravovati i zásilky ruské. Tak se stalo, že 25. října (tři dni před převratem), vyjela první . čs. poštovní ambulance-Pullman z Čeljabinsku do Vladivostoku. Vedením am­ bulance pověřen dobrovolee Kalous. Doprava ,byla poté mnohem lepší. Vozy byly připojovány za lokomotivou. Uhlí si opatřoval čs. personál za vodku. čs. pošta zakusila na trati mnoho nehod i srážek, které někdy přivodily personálu i těžká zraněni. Jindy zase byly poškozeny mosty, a tu musil poštmistr Novotný dirigovat dopravu telegraficky. Ambulance jezdily pak v několi­ ka úsecích. "Pošťáci" pracovali ve dne v noci bez ohledu na hodnost. Stojí opravdu za zmín­ ku, že na příklad dobrovolee Skopeček ztrávil ve vlakové poště 52 dní bez vystřídání. Kázeň byla vzorná, bratři pracovali rádi a bez odde­ chu. Mnohdy se také přihodilo, že museli "po­ šťáci" zjednávat volný průchod se zbrani v ru­ ce a někdy byli svědky a účastníky přestřelek a bojů. Tak na příklad mezi stanicemi Rozgon a Kamšet, jak líčí dobrovolee Hampejzek, zů­ stal jednou vlak stát a všichni z něho vystou­ pili, mimo tři "pošťáky"-legionáře. Sotva se setmělo, strhla se přestřelka mezi vojáky ru­ dými a Kolčakovci. Oboji se chtěli zmocniti vla­ ku. Teprve obrněný čs. vlak z Nižního Udinska Čechoslováky zachránil. českoslovenští poštov­ ní dobrovolei mají i své padlé hrdiny. Jsou to legionáři: Holub, Bula a Kroča. Mnozí dobro­ volci si přinesli z obtížné služby do vlasti zá­ rodky nemocí a zemřeli, jako Schovánek, Po­ spíšil, Chvátal, výpravčí Syrový a Janeček.

Za své služby byli všichni poštovní dobrovol­ ci, zesnulí i žijící, vyznamenáni vojenskými řá­ dy. Byl jim propfijčen 1 řád sokola s meči, 2 í·ády Sokola za zásluhy, 6 křížů sv. Jiří za sta­ tečnost, 1 zlatá, 1 stříbrná a 12 bronzových francouzských válečných medalií. čs. pošty na Rusi jezdily na tratích v úhrn­ né délce 10,262 km, poštovní kurýři v délce 1,409 km. Bylo tedy potřeba vykonávat cestu 11,,.

671 km dlouhou. K tomu účelu měla pošta 8 po­ štovních Pullmanových vozft, 10 vozů zvlášť pro dopravu upravených a 10 prostých náklad­ ních vozů. Pro poštovní spojeni po Volze do Ka­ zaně bylo použiváno parníků, provozujících soukromou dopravu, pro dopravu na Ruský o­ strov parníčků čs. vojska. Pošta do vlasti byla posílána loďmi, plujícími z Vladivostoku, kte­ rých bylo 36. U dobrovolnické pošty bylo cel­ kem zaměstnáno 250 vojáků, kterým velel ka­ pitán Novotný.

Od listopadu 1918 začalo fungovat poštovní spojeni mezi čs. armádou na Rusi a českoslo­ venskou vlastí. Do republiky bylo posláno cel­ kem 12 peněžních dopisít, 6401 baličkll, 3369 do­ poručených dopisft a 249,300 obyčejných dopi­ sll, tiskopisťi a, novin. I z.. Československa byl velký poštovní provoz, a jen od dubna 1919 do září 1920 se dopravilo za ruskými legiemi 1328 balíčků a 413,265 dopisťi. Velmi početná byla korespondence soukromá, to jest vojenská, ú­ řední a pošta, dodávaná spojencum.

Soukromých dopisů bylo 4,520,635, úředních doporučených dopisů 128,635, novin a tiskopi­ sú 8,725,000, baličků 52,757 a peněžních dopisů 38,725 v celkové částce 72,654,328 rublů. Ze rpo(Pokračování na straně 8.)

Ve středu, dne 1. prosince 19:W.

•-•••-'I

l Oddíl dopisovatelský • • ~

•••••-•-•-o-,~·-.·

-tmarm.

Dopisy, jež by obsahovaly nevěcné, neb zá­ vadné polemiky, pořadatel předkládá ve smy­ slu stanov Tiskovému Výboru k vlastnímu rozhodnuti.

'

Řád Pokrok Houstonu čís. 88.

Houston, Texas.

Již opět jsme tam, kam nás matička Země, ve svém koloběhu, se závratnou rychlostí unáší.

Troje roční období jsme skórem minuli, a spě­ cháme do období čtvrtého, které jest v kalen­ dáři označeno slovíčkem "zima".

Jsou v . . naši řeči, pro toto zimní období vše-, lijaká pořekadla a právě mně mezi psaním jedno přichází na mysl, a to jest: "PJ:-ijde čas, že se optá zima, 00 jste dělal v létě?" A ten čas je zde, a ona zaklepe na každé dveře, ať jest to u boháče, neb chuďasa, ať jest to u rolní­ ka neb dělníka, ať jsou to velká sdruženi, ma­ lé spolky, neb podružné řády, všude, při všem, a každý má své zodpovědnosti, z kterých jest nutno podati celoroční souhrnnou zprávu o svém působení, a sice v tom odboru ne bodvětví, ve kterém zaměstnán jest neb volbou dosa­ zen byl.

K tomu účelu jsou svolávány výroční sohů­ ze. Náš řád, Pokrok Houstonu čís. 88, odbývá svoji výroční schůzí jako obyčejně první nedě­ li v měsíci, tedy 5. prosince 1937, a zahájení schůze stanoveno přesně na 1 hodinu odpole­ dne, a s tímto dnem, kdy bude výroční schůze odbývána, přišel čas, kdy jest povinností kaž­ dého člena aby přišel, aby se ptal svých zvo­ lených úředníků a výboru, co jste dělali po ce­ lé to období?

A odpověď každého jednotlivého úředníka a každé výborové jednotky bude krátká a se­ bevědomá: "pracovali." Náš volný čas, náš od­ počinek a spánek věnovali jsme pro dobro řá­ du, pro dobro Jednoty a celku, a při podáváni zpráv bude míti každý člen příležitost slyšeti, kde číslice samy promluví, za celek. To stálo práci a námahu.

Dále jsou na řadě volby, nahodilé opravy neb změny, které malí býti vyřešeny v této sehůsí, se souhlasem všeho 'členstva.

A nyni ještě pár slov našim členům, kteři jsou bezstarostní a lhostejni oproti dodržová­ ni jejich povinnosti a závazku jako člena a jejichž nedbalost jde tak daleko, že svým jed­ náním samočinně dávají své členství a své po­ jištěni v hazardní sázku. Žádnému řádu není možné, aby takové členy mohl vydržovati a za ně platit, neb řád jest povinnen každý měsíc zaslati zprávu s příslušným poplatkem na mavni Řád, nechce-li aby celý řád byl suspen­ dován. Upozornil jsem mnoho členil jednotli­ vě dopisem a vysvětlil, co je asi očekává, a to se jistě dostaví. ·· Za řád Pokrok Houstonu čís. 88: Frank Olexa. Řád Čeští Bratři ěís. 44.

Ctěni bratři a sestry!

Tímto jste všichni žádáni, byste se v pl­ ném počtu zúčastnili výroční řádové schůze.

Předléhá nám volba úředníků pro příšti rok a jiné diiležité jednání. Schťlze tato se odbývá v první neděli v prosinci odpoledne, a v pádu špatného počasí, druhou neděli. Také členi, kteří jsou s poplatky pozadu, jsou žádáni, by se do této schůze dostavili, neb jest nutno, aby se knihy vyrovnaly. Nezapomeňte, bratři a sestry a dostavte se co možno v největším počtu, náš ůčetník chce míti knihy v pořád­ ku. Já myslím, že to sami uznáte. Když si kou­ píte nový oblek, tak ho jistě nechcete mít za­ prášený. A účetnik také chce mít jeho knihy čisté, a náš br. předseda bude vám děkovat, že jste hodní junáci, ůěetník bude veselý a ta­ jemník bude se smát. Tak nezapomeňte na tu schiizi.

Tak zas něco jiného. čtu často dopisy sta­ říčka Bartoše, že se kdesi tam tratily mákovní­ ky. Ale staříčku, dejte si pozor s těn;ii máma­ mt, at' vás někdy neklubnou lžici, a to ještě k

.........

VIBTNt:K tomu, až budou vařit čekoládový páj nebo víte, ta se strašně lepí a vy jste už staříček.

Myslím, jako že to dá moc práce než je jeden s tou tváří hotový a je zas lesklá. Staříčku, já jsem se s Vámi ještě nikdy neviděl, ale rád bych si s Vámi :pohovořil, neb já taky umím žertovat. No, tak se tam mívejte dobře, a pře­ ji Vám, aby Vám ty ma:kovniky dobře chutnaly.

Stařičku, když Vám tak chutnají, tak já Vám posilám recept, jak se mák připraví, v pádu, že by máma nebyla doma, jak si jé máte upéci.

Vezměte dva kopky, ale ne abyste vzal dva škopky - máku a tento musíte rozemlít - ale ne kolenama - na mlýnku a dát do něj jednu tasnu smetany a jednu tasnu mléka a trošku skořice a cukru podle chuti, a pak to musíte dobře uvařit. To Vám bude chutnat. Já jsem taky kuchařem, když není , máma doma a zvlášť, když něco dobrého sníst, cha-cha. To je O. K., ale nesmíte se na mne hněvat, že Vám to to tak popisuji. Jen pište, já rád Vaše dopisy čtu, je to něco pro špás. Tak již musím dopis ukončit, a příště napíši víc.

S bratrským pozdravem na celou Jednotu, Frank J. Langer, tajemník.

Schulenburg, Texas.

Ctění bratři a sestry!

Tímto se vám oznamuje, že příští měsíc se budou v·olit řádoví úředníci, tak jste žádáni, abyste se v co největším počtu do sohůse do­ stavili a svoji povinnost vykonali, jak se na čle­ ny patří.

Zároveň vám oznamuji, že ti kteří dělají pfijčky proti eertíříkátům, ať dají vědět co mini dělat, zda budou opět dělati pujčky, a­ nebo budou platit. Kteří to budete čist, dejte mně vědět co mám dělat, neb jest to vaše po­ vinnost mne o tom uvědomit.

Tak nezapomeňte na příští schůzí, která se bude odbývat první neděli v prosinci o jedné hodině odpoledne. V pádu špatného počasí o týden později.

Zrovna co toto píši, pěkně nám zde prší, však vláhy je třeba. Jest zároveň dost chladno a možná že bude poledovíce.

Tak bratr-i a sestry, nechte se vidět v příští schůzí, příští měsíc, totiž 5. prosince.

Zťtstávám s bratrským pozravem, Chas. Jalufka ,tajemník. Řád San Anto~io čís. 133.

San Antonio, Texas.

Kdo by to řekl, že tomu rok, co jsme stáli při sklonku roku 1936 s otázkou na rtech: Ja­ ký bude Nový Rok, rok 1937, a dnes jsme s tou samou otázkou zde: Jaký bude Novy rok 1938? Zdá se, že ten rok nebyl rok, ale jen půl, ba jen čtvrť roku ,ale ohlédněme se zpět, uvě­ domíme-li si co vše za tu dobu, co jsme se tá­ zali "jaký bude ten Nový Rok" a dneškem sběhlo a událo, musíme si přiznat, že rok ten nebyl o nic kratší těch předcházejících. A že co do činnosti spolkové se týká, že se za ten rok, který dochází svého skonu, učinilo mno­ hem vie, nežli za roky předcházející .obzvlá­ ště v náborových kampaních, nebot' jeden řád snažil se pfodstihnout druhý, jubilejni slav­ nosti stíhaly jedna druhou a někdy dvě až tři v jednom dni.

Nemohl by se ten spolkový ruch udržet i v budoucnu? Nemohl by příští rok opět byt za­ svěcen náborové práci u všech řádu? Nemohli bychom ty zájezdy do jiných řádu, jiných o­ sad v budoucnu opakovat?

Přejeme si zábavy, proč nepořádat spolkové zábavy, pikniky, jako v tomto roce, po způsobu jubilejních, mládež dorůstá; vycházet mláde­ ži vstříc, získávat je do vašich středů, jako se dělo v jubilejních, náborových kampaních a zájezdy? Vždyť se pořád jezdí; z měst do ven­ kova, z venkova do měst, proto, proč by se ne­ dalo to zařídit, by několik bratří a sester se dohodli a učinili společnou besedu u bratři a sester u jiných, vzdálených řádu ,ať do schůze neb píkníků či jiných místních neb osadních slavností ,tak bychom se všichni navzájem blí­ že seznávali, stávali bychom se známější, bliž­ ší a ovšem současně se podomácku pobavili.

Zkusme to dodržet přišti rok a mnoho dal­ lich rokO.f

">

S blížím se koncem roku, bliži se nám doba. pro náš spolkový život velmi významná, neb mimo jiných dfiležitých záležitosti připadali volby úředníků. Náš řád provede své volby pří­ ští neděli při výroční schůsí a je velmi nutné; by sestry a bratl'i všichni bez rozdílu, brali živý zájein v těchto volbách, neb lépe se to navrhuje, je-11 větší výběr, a ještě lépe to vy­ hlíží, když na výzvu br. předsedy: "Kdo je pro?!'' yztyči se celé moře paží, nežli když se zvedne paže tu a tam, ani je pak nelze najit a spočítat. <\; V listopadové sch'ii.zi usnešeno uspořádat sva­ činu po schiizi a volbách přišti neděli. Sestry jsou žádány, by přinesly zákusky a ostatní si opatří řád. Ta!{ sestry, prosím, nezapomeňte na ty koláče a kejky, přineste je do schfize, a přineste jich hodně.

Schiize jako obyčejně je první neděli, t. j.

5. prosince ve tři. hodiny odpoledne v síni

w.o.w. s bratrským

pozdravem, Louis Dressler, taj.

Bratři Svobodyčís. 67.

Schulenburg, Texas.

Milí bratr-i a sestry řádu čís. 671 Laskavě vás uvědomuji, že budeme konati schiizi první neděli v pr,osinci a jste laskavě žád.áni, abyste se co v největším počtu do schfi­ ze dostavili, neb víte, že je volba úředníkii, a tak máte právo zvoliti si úředníky podle své libosti. Tak se přičiňte a udělejme si tu schfl­ zi co nejvíce zajímavou a veselou. Milé sestry, přineste nějaltý ten zákusek a o to občerstveni se zase bratři postarají. A též doufáme, že bratr J. Krupa se dostaví se svoji koncertinou, potom by o veselost nebyla nouze, neb nám už mnohokrát bratr Krupa po naších schfizich vyhrával, a bylo to vždy veselé.

Tak na shledanou vprvni neděli v pr-0sinci ve schiizi se těší Louis Dybala, tajemnik. Řád NPvý Ráj čís. 71•.

Penelope, Tex. Oznámení schfize.

Tímto dávám na vědomi členfim řádu Novt Ráj čís. 71, by se v plném počtu dostavili do schuze dne 5. ,prosince v 1 hodinu odpoledne.

Předléhá volba úředníků pro příští rok 1938, dá­ le rozhodnuti, zda se mají odbývat schfize jed­ nou za měsíc a neb jednou za čtvrť roku. Ten­ to návrh byl podán v minulé schfizl, avšak pro malý počet členstva ve schfizi, odloženo do schiize prosincové. Tudíž přijďte všichni a roz­ hodněte jalt za dobré uznáte. Taktéž zvolte úředníky, kteří by za vás platili vaše poplat­ ky, jest-li se takový úředník ve vašem kruhu najde. Tedy na shledanou 5. prosince ,a v pá­ du špatného počasí třetí neděli.

S bratrským pozdravem, T. Přikryl, taj. Řád Hvězda. Texasu ěís. 4'7.

Temple, Texas.

Ctění bratři a sestry!

Tímto na vědomost vám dávám, abyste se dostavili do příští schfize co v největším poětu vám bude možno, neb jest to schň:ze výročni, ve které připadá volba řádových úředník-O: pro rok 1938. V minulé schiizi jsme opět přijali jednoho nového člena do našeho řádu a sice, James Biskupa.

Bratři a sestry, kteři jste si ještě nepřehléd­ li práci, která byla udělána na opravě sině, tak se dostavte .do schuze 5. pl'osince, v jednu hodinu odpoledne a uvidíte jak krásně naše síú vypadá. Doufám, že do té doby práce bude již skončena.

Tedy vás ještě jednou žádám, abyste tuto schiizi navštívili, co bude vám možno, v nej­ větším počtu.

S bratrským pozdravem, Jerry Dana, taj.

Peníze třeba nepřinesou spokojenost, priiměrný muž jest ochoten zkusiti štěstí.

•

•

ale

Člověk bez věrnosti - vůz bez oleje; čim pa.k poháněti jej?

strana

I.

Ve středu, dne 1. ,prosince 1937.

VISTHIS: "JINDRA V DALLAS!;,

Řád Řtefánik čís. 142.

Bylo nám milým překvapením vyslechnouti "Zpěvní KJ.,oužek Dallas" na Pan-Americké Exposici o česlcém Dnu. Zpěvy byly krásné, pilně nastudované. Melodické hlasy pěkně har­ monovaly a mile se k sobě družily. Když nám později neúnavný dirigent John Kebrdle sdě­ lil, že týž kroužek připravuje se sehráti ope­ retní románek "Jindra" zde, v Dallas, zvěda­ vost nás pohnula k návštěvě jedné z jejich zkoušek. · Opereta ta jest nám známa ovšem co jed­ na z lehčích operet, co se_týče zpěvu, ale jed­ na z nejobtížnějších her ze strany hry mimic­ ké a prósy, Byli jsme nad míru překvapen! bo­ hatým obsazením a vyvínujícím se porozumě­ ním děje.

V roli samotné Jindry vystoupí sl. Evelyn Goebelová. Připravuje se podati nám věrný obrázek veselé, laškovné Jindry. Její hlas jak ve sboru, tak i v duetech i při sólových výstu­ pech jest opravdu krásný. Prósu studuje pilně.

Těšíme se na ni tentokráte v titulní roli!

Mladičkou sice, ale vážnější v povaze, do jisté miry snílka "Amálku" sehraje sl. Hattie Ondrušková. Teprve v útlém věku co se týče stáři, ale vybavena bohatým vzděláním hu­ debním - zpívá krásně milým, měkkým ale pevným dumavým altem. Zpívá snivé i laškov­ né duetta a solo nejen s "Jindrou", ale i s "Jir­ kou", kterého představuje bezvadně "Franta Hansen". . Vojtěcha Lípu, učitele, přivádí na scénu s plným pochopením těžké role zpěvní i prósy, Joe Jurčák. Jsme si jisti, že i on v této cha­ rakterní roli vynikne.

Vážného, poctivého velko-statkáře Jarýna předvádí nám žoviální p, Drobil. - P. Drobil se vžívá do své role pilně. Jeho domluvy, de­ baty i důtky jsou opravdu plně vycítěny.

V podřízenějších rolích vystoupí zkušené sí­ ly Kroužku - a je vidno ze zkoušek, že všich­ ni hledí i ty nejmenší úlohy do nejmenších detailů vystihnouti, by hra nikde n e v á zl a.

Všichni horlivě studují a pracuji k stejnému cíli - plnému úspěchu hry!

V Emilii Jarýl'l!ové vystoupí pí. H. Duroňo­ vá - Eduarda, hraběte z Ostrovína F. Vodička, účetního Jahodu p. F. Šebestík, hraběnku Ler­ mevínovou chvalně známá pí. M. Převrátilová a lokaje Prokopa p. R. Duroň. že bude hra bezvadná, to vysvítá z výše jmenovaných obsazení rolí. - Zpěvy jsou krás­ né. Solové výstupy, duetta i kvartetta již dnes zni vábivě.

Po poslední zkoušce ptal se nás dirigent Ke­ brdle: "Tak jak to vyznívá?" -"Krásně, Hon­ zo, -.oči se všem smějí, jak vidět trampoty za­ pomínají a jsou všichni do zpěvu jen vžiti!"

"Předvésti něco takového na jevišti zde, v dálném Texasu - to pi'ipomíná české Chicago pod remoutovni kontrolou. Vezmeme-li ve vě­ domi, že tři členové zpěvní čtyrky jsou. zde ro­ zení, tím vice se obdivujeme a tím bohatší vavříny si zasluhují! - To's Honzo, vykonal s Frantou Rendlem kus záslužné práce!"

Tomu veteránu, který proží! téměř celý svůí život "při prknech" - a jest otužilý do­ [mům a náladě obecenstva - tomu vytryskly slzy z očí - - a nebýt toho, že nás to samé kvartetto vtáhlo do kolečka a spustili tu naši "Pohádku mládí" - zase tak čistě - s citem - byli bychom snad též oči utírali!

Houston, Texas.

Musim vám všem oznámit jakou měli pěk­ nou sokolskou akademii. Prvni. byl nástup všech cvičenců, kterých bylo 32, a kteří vy­ slechli řeč profesora Lukši, učitele češtiny, kte­ rý byl představen br. starostou p. Rachačem.

Pan Lukša měl pěknou řeč, promluvil z duše všem cvičencům, co znamená sokol, kdo byl jejich zakladatel, a že je rád, že je Sokol v Houstoně obnoven, neb zde má dobrou bu­ doucnost a dobré pole mezi naší mládeží, a pře­ je jim z plna srdce, aby jich bylo do roka ne 32, ale sto mladých, bujarých sokolíků, a že každý uvědomělý čechoslovan má agitovat pro Sokola a má povzbudit, nadchnout a poslat svoje Hditky do Sokola. Má jim vysvětlit jaké dobro má cvičení na jeho tělo a též na mysl, má se vzdělávat nejenom tělesně ale i dušev­ ně, neb ty děti to nevědí, ono se jim to třeba v začátcích nelíbí a řekne já tam nepůjdu. Ale jistě až půjde vícekrát, tak ho nikdo už po­ sílat nemusí, ono půjde samo a rádo. To samé je též s naší českou řečí. Řekne se, já to ne­ potřebuji, jsem v Amedee, ale když ji umí, ja­ ká to dobrota pro něj. Opravdu, náš profesor Lukša s jeho přednáškou překvapil, za což sr­ dečné díky, Pak bylo cvičení sokolů. a sokollc. Opravdu za tak krátký čas velice ,pěkně cvičili. Nejlep­ ší a nejdojemnější byli naši maličcí, naše ká­ ňata, které vedla sokolka ze cvičitelského sbo­ ru, Jiřinka Filipková. Po cvičeni byly scény.

První byla "Měsíček svítí". Na jevišti pá­ rečky přituleny k sobě a uprostřed jeviště u­ děláno sousoší ze sokolek, které byly oblečeny v dlouhé šaty a držely pťU měsíce, které sví­ tily na mladé párečky a za kulisama byl při tom zpěv.

Druhá scéna byla "Sivá holuběnka". Na je­ višti bylo pět houpaček a na nich se houpalo 5 holuběnek v národních krojích oblečených, kqlem nich byl sbor děvčat a hochů, kteří zpí­ vali "Sivé holuběnky". Slečna Hilda švestková, která představovala též jednu holuběnku, jim odpovídala zpěvem. Opravdu malebný obrázek.

Pak byla báseň !'Táto, tatouší", přednesena Mařenkou Šilhanů ,velice dojemně. "Ukolébav­ ka" zazpívána byla Elsii Cikalovou, měla na jevišti kolébku a kolébala děťátko.

Předposlední číslo bylo "Čtyři koně ve dvo­ ře". Bylo to dueto sl. Rilženky Lebrové a Jer­ ry Lebra, kteří si zpěvem odpovídali, pak se pohádali a na konec se smířili a zazpívali si "Koulelo se koulelo, červené jablíčko" - o­ pravdu roztomilý páreček.

Poslední scéna byla šik všech sokolů, kde hřímavým provoláním: Zdar, zdar zdar! u­ končili svůj první pěkný program.

Pianový doprovod a na kytaru hráli Božen­ ka Šilhanová a Frank Klíma. Též volám: Zdar! našim sokolům, neb jsou to všechny hodné dě­ ti, které hledí a snaží se kráčet, když ne v lep­ ších, tak aspoň v dobrých šlépějích svých 1·0díěů, Též jsem doslechla, že budou mít 11. pro­ since Mikulášskou zábavu s programem.

Ještě vám přátelé musím oznámit, že máme zase o dva mladé :párečky novomanželů víc, a sice náš sokol František Klíma a sokolka Mini Černochová jsou spojeni pro celý život pou­ tem manželským. Pak dceruška našeho br. re­ žiséra Šuldy, slečna Irena Šuldová a p. Ladi­ slav Tepera; též z nich se stali novomanželé.

Oběma párečkům přejeme to nejlepší zdraví a spokojenost a. těšíme se na hodně nových so­ kolíkfi nebo sokolíc. To vám přeji já a za celý náš kroužek Karla Čtvrtníková.

Na zdar u Štefániků 28. listopadu. Praha­ Brno - nasedat!

vůčí

Všichni snad dotčeni dojmy, které může vy­ volati jen něco tak čistě krásného - upřímné­ ho. Dáváno dohromady přes veliké obtíže, v maličké ale útulné síni - okolo kamínek - na lavicích - kam sejdou se dobří, obětaví lidé, mladí i staří, Kam přívedou malé děti, které únavou usnou na těch tvrdých lavicích. Ano, jest to kus obětavé práce na národním poll! Kebrdle i Rendl pracují neúnavně sejí perle "pod doškovými střechami." Skládáme již předem hold jejich těžké prá­ ci - i všem ůčínkutícím, Věříme, že se nemi­ nou úspěchu! Mimoděk jsme si vzpomělí, a doufám, že mi výše jmenovaní odpustí - "Za­ padlých vlastenců.".

Těšime se všichni na "Jindru".

Veselý - Tulák.

Řád Veselá Osada čís. 147.

Jourdanton, Texas.

Bratři a sestry tohoto řádu, na vědomost vám dávám, že příští schůze dne 5. prosínce, bude se odbývat ve škole Laparita, tak se všici dostavte. Výbor má prohlédnout knihy. Je též volba řádových úředníků, tedy si můžete vy­ brat takové, kteří vyhoví všem.

Na shledanou dne 5. prosince 1937 na Laparltal · Tom Ventrček ,taj.

""

Dallas, Texas.

Ctěni čtenáři Věstníku!

Opět přicházím mezi vás s mým dopisem jen tak naspěch. Jest právě před posvícením a jest­ li my kuchařky chceme, abý to v naši kuchyni vonělo jako v apatíce, musíme tomu dát práci.

V posledních několika dopisech ve Věstníku se vzpomělo, jak se už zdálo zapomenuté my­ šlenky o tom našem hlavním stánku. Ovšem každý se na to díváme s jinýma očima a také dle našeho cítění to posuzujeme. Někdy se set­ káme s člověkem, který nám chválí některou věc, že je pěkná, ale když ji uvidíme, tak tam nemůžeme na tom nic pěkného najít. Je to asi takjako ten žid, kterému se divili, že si vzal tak škaredou židovku. On jim na to povídá: Kdybyste měli moje oči, také by se vám líbila.

Naše Jednota má těch očí moc a každé trochu jinak vidí, takže to nepůjde jen tak lehce vy­ budovat pěknou úřadovnu. Ten strašák, že by to stálo peníze a nic z toho, měl účinek dobrý.

Měli bratři a sestry mysliti, že tady žijeme jen proto, abychom z každé naši práce našeho hnu­ tí měli jen hmotný zisk? Ovšem, najdou se lidi, kteří nemají jiného požitku, jen peněžní zisk, vše jiné se jim zdá zbytečností. Ale já doufám, že v naši bratrské Jednotě my takovými ne­ chceme být, poněvadž bychom s tím dále nedo­ spěli nežli k penězům, a vy snad víte každý, že je tu potřeba i jiného cítění, abychom se jak se patři representovali, aby se na nás pohlíželo jako na pokročilé americké občany. Vezměte si za příklad člověka, bude dobrým řečníkem, vstoupí na jeviště a bude oblečen v nějaký předpotopní frak. To co povídal bude se vám líbit, uznáte to za dobré, ale pomyslíte si, kdy­ by se byl obléknu! jako všichni jiní, bylo by to lepší, ale takhle muže jak chce dobře mluvit, nemůžete se s ním na veřejnosti Jak byste si přáli chlubit, poněvadž jeho zevnějšek ukazu­ je, že je buďto zaostalý podivín anebo nedba­ lec. Ovšem někdy by to mohla být i chudoba, to už by se dalo snad omluvit, ale já myslím, že jestli jinak nedovede někdo našetřit, že tako­ vým způsobem také nezbohatne, a když už ji­ ného v životě nedokázal, tak aspoň pro tu ve­ řejnost se slušně ukázat. Ovšem že za chválu se nic nekoupí, ale na to se zapomíná, že ta chvá­ la a uznáni nás někdy tak blaží, že bychom za ten pocit ani žádné peníze nevzali. Já doufám, že i toho cítění je v nás ještě a že to budeme dokazovat i našim zevnějškem.

Milí bratři a sestry, doufám že máte všichni aspoň poněkud vděčnou vzpomínku na letoší den Díkůčině11i. Ovšem že nemáme vždy vše tak akorát jak bychom si pí•áli. Někdy nám pl'i­ jde na myšlenku otázka, proč to nebylo jinak a nemůžeme nikde pfijít k té odpovědi na to "proč". Ale přece jsme vděčni i za to co máme a že jsme. měli tolik síly, zdraví a odvahy pře­ konat i ty nepi'.'íjemné chvíle. Pí·áním je jistě nás všech, abychom opět pi'íštím rokem se vše­ mi těmi, kdo jsou nám nejmilejší se shledali u posvícenského krocana. Zdraví vás všechny, R. Spanhelová.

--------~-----~ Galveston, Texas.

Vážená redakce, ctění bratl'i a sestry!

Tělocvičná jednota Sokol Galveston bude po­ i·ádati zábavu, jak již di'íve jsme oznámili.

Zábavní výb.or tímto oznamuje, že tuto zába­ vu uspořádá pi'íští sobotu a sice 4. prosince v 8 hod. 30 minut večer začátek. Hudba: String or­ chester ze Sealy, Texas. Hudebníci jsou zároveú znamenití zpěváci, jak českonárodnich písni · tak populárních amerických. Čistý výtěžek pl'i­ padne ve prospěch cvičení, tak aby naše mlá­ dež měla v Sokole středisko k prohloubení če­ ské řeči a i tělocviku, jenž výborně prospívá a hlavně že všechna mládež sdruže.ná v organisa­ cích pod dohledem vedoucích vždy lépe jest vychována nežli mládež ponechaná výchově ulic.

Měli bychom vlastně dátioznámku, neb nad­ užívání dobré vůle pro dopisy jež vlastně mají býti oznámkou, jest nesprávné, ale slibujeme, zdali se nám zábava vydaří a krajané v Galve­ stonu a okolí všeobecně návštěvou podpofi náš podnik, též i my napříště rádi oznámíme v rá­ mečku. Děkujeme ct. redakci předem za laska­ vé uveřejnění. Zábavní výbor zve vás všechny srdečně. Na shledanou 4. prosince!

Zábavní výb,or.

ltrana &.

VAITNÍK:

Ve středu, dne 1 .... prosince 193'1. Řád Ennis, čís. 25.

Ennis Texas.

Ctěná redakce Věstníku!

Podávám zprávu z naší výroční schůze, kte­ rá byla konána 14. listopadu 1937. úředníci

pro příští rok jsou zvoleni následující: Joe Hejný předseda. Joe J. Kudrna místo­ předseda, John Hrabina tajemník, F. B. Vrla účetní, Edwin Necuda pokladník, Joe F. Ku­ drna pořadatel zábav a John Hrabina pořa­ datel divadel, dopisovatelka je Anna Trojáček. Účetní výbor: John E. Haškovec, J. W. Laža a Anton Trojáček ml. Majetkový výbor: Wesley Trojáček, John W. Vrla a Willie Hrabina. Ne­ mocenské výbory, Ennis: Isidor Klečka a J. W. Ozimy; Crisp:. F. A. Haškovec; Telico: J. E. Haškovec; Oreechvílle: John J. Jareš; Alma: Alois Winkler; Bardwell: Frank Kon; Garrett: Frank Tomšú. Bratři a sestry řádu Ennis, ti, kteří onemocní a budou potřebovati pomoci, nechť se obrátí na tento nemocenský výbor.

Výbor pak má podati zprávu účetnímu nebo tajemníkovi, a ti mají právo poslati členstvo k návštěvě nemocného, když si toho jeho ro­ dina přeje a není nemoc nakažlivá.

Zároveň upomínám ty členy, kteí·í nejsou vyrovnáni, by se vyrovnali. Ti, kteří se nevy­ rovnají, budou všichni suspendováni. Ve vý­ roční schůzi bylo ujednáno, by každý člen pla­ til každý měsíc. A ti, kte.ří ve schůzí nezaplatí, budou po schůzí uvědoměni a zároveň suspen­ dování. Bude to pro úředniky hodně práce, ale línšiho vyhnuti není, a proto se dle tohoto u­ snešení zachovejte. Br. účetní je také tajem­ níkem R.V.O.S. a tam máme taková pravid­ la. zařízena a ty se osvědčily, že členstva. 85% platí ve schůzích a ostatní zaplatí po schůzí.

Ti, kteří nezaplatí a stalo by se, že by vyhoře­ li ,tak nedostal by pojištění. Podobně tedy i my u našeho řádu to zařídíme, a ten kdo nezapla­ tí každý měsíc, bude suspendován.

Náš divadelní kroužek Sbor Mládeže, zabral dne 10. t. m, dosti těžký kus, ve kterém účin­ kovali sami mladí herci, ale sehráli kus dobře, že by lépe zahrán být nemohl. Některá slova byla pro ně hodně těžká, tak že některému musela být i několikrát opakována než je vy­ slovil, ale když je dobrá vůle, tak se neučí vše­ mu, když si to dají vysvětlil a zkouší to. V na­ šem kroužku jsou sami mladí členi, mnozí z nich ani do české školy nechodili ,ale naučí se skoro všichni česky čist. Když jsme asi před rokem za1:ižili kroužek a pří prvním programu rozdávali básničky a proslovy, tedy asi polovic jich se vymlouvalo, že oni se to nenaučí a že si to neumí přečíst. Ale nyní, po roku trvání našeho Sboru mládeže, když rozdáváme úlo­ hy, ani jeden dnes neřekne, že neumí číst. A když je první čtená zkouška, každý si svoji ú­ lohu přeříká - ne snad aby ji přeříkal správ­ ně - ale před rokem nemohl přeříkat vůbec nic. A nyní po roku trvání kroužku jsou mno­ zí, kteří se naučili obstojně číst. Tak to doka­ zuje, že nemají ty jejich schůze nadarmo, ale že pokračují kupředu. Proto, vy rodiče, kteří máte děti, posílejte je do schůzí našeho krouž­ ku, a já vám ručím za to, že se vám naučí všechny česky číst, neb divadlo je školou ži­ vota. Sbor mládeže pořádal dne 24. list. svoji výroční schůzí a zároveň si zvolil pro příští rok nové úředníky. To však nebudu vypiso­ vat; neb oni si zvolíl! svo.ii dopisovatelku, a ta jistě podá zprávu z jejich výroční schůze, Je­ ště přeji našemu kroužku v druhém roku jeho trvání hodně zdaru, by pokračovali s chutí ku­ předu.

Na lístku nemocných nalézá se náš spolubratr Adolf N<lvý a přeji [emu, by se brzy uzdravil.

Ještě pozdrav na všechno členstvo naší vel­ ké Jednoty.

John Hrabina. Řád Velehrad číslo 19.

Ctěnému řádu Velehrad, na požádání bratra předsedy oznamuji, že příští schůze bude se konat první neděli v měsíci prosinci a v pádu špatného pohody pak druhou neděli, o jedné hodině odpolede. Předléhé nám volba úřed­ níků, tak se dostavte a dle chuti si úředníky zvolte. Tak na shledanou!

E. V. Gallia, taj.

Řád Přímoií číslo 143.

Inez, Texas. ctění bratři a sestry!

Jest vám asi všem známo, že v měsíci pro­ sinci jest výroční schůze. Tato schůze bude ko­ nána na druhou neděli v měsíci, totiž 12. tak jak obyčejně, jen že bude o půl hodiny dříve, započne o 1:30 hod. odpoledne.

Bratři a sestry, všichni jste uctivě zváni se do schůze dostavit, a vaše přítomnost jest žá­ doucí, musíte pamatovat, že výroční schůze je nejdiUežitější v roce, neb jest volba úřední­ ku a jiné důležité jednání. · Jste všichni žádáni, abyste o tom přemýšle­ li, do schúze se dostavili a zvolili si úředníky co nejlepší, neb jest to dúležitá věc. Musíte pa­ matovat, že vaši úřednici budou pro vás hospo­ dařít celý rok, a zajisté chcete, aby hospoda­ i'ili dobře, abychom pokračovali do předu. A jestli chceme pokračovat, tak musíme i pra­ covat a nevymlouvat se, že bez nás se to obejde, však oní to tam spraví. A jest-li chcete změnu v úředníkách, tak jen pi·ijďte do schůze a na­ vrhněte někoho, jest to vaše povinnost. Skon­ čí brzy jubilejní rok a tak jest třeba, abychom pracovali nadále pro dobro Jednoty, a neče­ kat až bude druhé jubileum.

Taky jsem byl žádán, abych upozornil, že schůze R. V. O. S. bude konána na druhou ne­ děli v prosinci o 9:30 hod: ráno, a schůze S. P. J. S. T. o 1:30 hod. odpoledne.

S bratrským pozdravem, Leo Krause, Jr., taj.

Řád Bratři Svo.mosti čís. 60.

Wallis, Texas.

Bratři a sestry, laskavě vás žádám, kterým je to možné, byste se dostavili do příští schú­ ze. která se bude konat druhou neděli v pro­ snci. Též nám pl"ipadá výroční schúze a volba úředníku na pl"iští rok 1938, tedy se dostavte v hojném počtu.

Též vyzývám bratry, ktei'í by si pi"áli půjčku u Hl. Řádu, by se přislásili, ale ne jak to oby­ čejně bývá, že přichází po jednom až po schil­ zi a pak to dlouho trvá, než se to vyřídí.

Schúze se bude konat druhou neděli v pro­ sinci o 2 hodinách v novém Hallu ve Wallis.

Tak bratři a sestry ,nezapomeňte se dostavit do té schúze.

S bratrským pozdravem, J. M. Vašina, taj. Řád Columbus, čís. 58., Hungel'ford, Texas.

Bratři a sestry! - Na vědomi se vám dává, že naše. výroční schůze bude se odbývat jako vždy první neděli v prosinci o půl druhé hodině odpoledne ve škole Nová Víde11. V pádu špatné­ ho počasí druhou neděli. Tak se hleďte všich­ ni dostavit. Máme dúležité jednání. Někteří jste trochu pozadu s placením. Také nám na tuto schi1zi připadá volba řádových úředníků pro rok 1938. Tedy se všichni dostavte a zvolte si ú­ fodníky dle své chuti. Doufám, že se vás ·více dostaví než obyčejně, jsme asi čtyři a když je .iich šest neb sedm, tak se zdá velká návštěva.

Na shledanou! s bratrským pozdravem, A. L. Matušek, taj.

Řád Karel Jonáš čís. 28.

NOVÝ ČESKÝ OBCHOD V DALLAS. Z Dallas obdrželi jsme zprávu, že krajan J. J.

East Bernard, Tex. Ctěni bratří a sestry!

Opět přichází doba, kdy sobě volíte své ú­ ředníky pro ,příští rok a proto jest žádoucno, byste se v plném počtu dostavili do příští schů­ ze, dne 12. prosince. Schůze bude zahájena přesně o jedné hodině odpoledne.

Jak již bratr účetní oznámil, že budou opět vypláceny dividendy v obnosu 5 procent, tedy chci upoornít naše spluěleny, kteří jsou opráv­ něni k tomuto podílu, totiž ti, jenž jsou hod­ ně vzdáleni a v posledním roce své adresy změ­ nili, by sdělili své adresy neodkladně, QY jim jejich díl mohl být zaslán. Členové, kteří jsou v době vyplác. dividend s placením poplatků po­ zadu, bude těmto jejich díl připsán na účet k dobru, neb tak bylo usnešeno v řádné schůzi dne 14. listopadu t, r. Dividendy se budou vy­ plácet v neděli večer, dne 19. prosince, pří čemž pro omladinu bude uspořádán vánoční večer s vánočními nadílkami, při čemž bude též u­ spořádán program k této době připadající.

Tedy, bratři a sestry, neopomeňte se dosta­ vit v plném počtu do schůze dne 12. prosince a dne 19. prosince na vánoční večírek.

S bratrským pozdravem, .. John Holeček, taj.

PŘEDNÁŠI{Y

Veselý otevřel nový obchod nalézající se na v obchodě tomto lze kou­ piti rúzné importované zboží z Československa jakož i počet ruzných specialit, které jistě jsou vítány ve všech naších domácnostech. Na ji­ ném místě nalezá se oznámka majitele obcho­ du, ve které se dočtete co vše lze v obchodě tom koupiti. Místo obchodu jest dobře volené, neb nalezá se v blízkosti dallaské Sokolovny, v místě kde naši lidé se často setkávají, tedy ve sti'edisku české osady v Dallas. Panu Veselému přejeme v jeho obchodě úspěchu.

2022 ·Second Avenue.

Ítád Cor1ms Christi, číslo 79.

Výroční schůze našeho řádu bude pohídána v neděli dne 5. prosince. Začátek v 1 hod. odp.

Předléhají volby úi'edníkú pro příští rok, úřed­ níci podají celoroční zprávy. Bude také roková­ no o sloučení našeho řádu a fadu Antonin Čť'r­ mák č: 56. Přítomnost každého jest proto nut­ na. - Minulý týden nám tu zapršelo; někde ví­ 'ce, někde méně, takže stísněná nálada fanná­ řů ze strachu pro sucho na čas se povznesla.

Mnozí jsou teď pilně zaměstnáni sázením rfiz­ né zeleniny. Na zdar!

Chas. Holásek, taj. Řád Spravedlnost čís. 121.

Shiner, Texas.

Ctění bratN a sestry!

Tímto vás žádám, byste se jistě všichni dJ­ stavili do výroční schúze, kterou budeme od­ bývat první neděli v prosinci o 1 hodin. odpo­ ledne. Taky bude volba úi'edníku na rok 1938 a proto je na vás, brati·i a sestry, byste si zvo­ lili dobré úředníky dle svého pi'.·ání. Pak ti, kteří jste pozadu s placením, hleďte se vy­ rovnat, aby byly knihy dány do pořádku. Po schúzi pak budeme míti malý zákusek a to bu­ de zase záležet na sestrách, aby každá pfinesla něco v košíku, a bratři se postarají, aby nebyla žízeň. Ještě jednou vás žádám, bystt:i se .listě všichni dostavili, neb jest to nejdúležitější schilze v roce.

Tak na shledanou první neděli v prosinci.

V pádu špatného počasí druhou neděli.

S bratrským pozdravem, J. F. Novosad, taj.

O ČESKOSLOVENSKU.

Z klubu Čechie při Texaské státní uníver­ sítě v Austinu se sděluje, že klubovní poradce

Dr. Eduard Míček, assoc. profesor slovanských jazyků, měl v měsíci listopadu tyto anglické předn'líšky o Československu: 12. listopadu mlu\J:ilpro Sdružení rodičů a učítelů universit­ ní· vyšší školy "O československé vzdělanosti", 15. listopadu "O presidentu-Osvoboditeli T. G. Masarykovi" pro spolek B'nai B'Brlth v Austí­ nu, dne 18. listopadu "O Karlu Čapkovi", mo­ derním dramatiku pro universitní literární klub Forthnightly a 21. listopadu "O Masary­ kovi, hrdinovi pro pravdu", v klubu Hillel při M. & A. koleji .v College Station. Řád Prapor Magnelia čís. 65.

Milí bratři a sestry!

V listopadové schůzí jsme pl'ijali dva nové členy, bratra Adolph J. Kovář a sestru Sedo­ nía Kovár·.

A příští schůze bude výroční, to bude jak obyčejně první neděli v prosinci a začátel<:: o jedné hodině odpoledne. Tak pi·jiďte všichni a zvolte si úi·edníl<::y jaké sami chcete. s pozdravem, Mrs. Ed. Balcar, taj.

Řád Dubový Háj, čís. 126., Ross, Texas.

Sestry a bratři! - Naše výroční schůze bude se konati .v neděli 5. prosince o 1 hod. odpoled­ ne. Máme dúležité jednání, volbu úředníků. a proto vaše přítomnost jest žádoucí. V pádu ne­ příznivého počasí bude schůze o týden později.

S br. pozdravem, Jos. Foit, taj.

<S;

,:. ....," ~ . ' =-:

strana

a...

.~ \

<.

. . t>aillas, Texas.

Ctěná redakce, sestry a bratřii · ·Dne 21; listopádu odbýval řád 'čís. 84. svoji p~avidelnou schůsí, v híž byla čtena . resoluce H, ú; stran poplatků. všech ťříd, mimo třídu Á.

Odhlasovali jsme proti á sice za prvé: Jellkož H. ú. neudává, kolik chce oddělit z každého čle­ na z oněch tříd rra krytí výloh na ř~zení Jedno­ ty. Jelikož H. tr., třeba že dvanáctý sjezd opo­ menul tyto jisté obnosy odpočítati od poplatků úmrtních a přenášeti je do fondu na vydáni, víme že se tak dělo až do nedávna, že si je H. ú. brala se svolením aktuára odboru pojištění státu Texas atd. Jelikož státní odbor pojištění spečuje se nadále bez svolení členstva naši Jed­ noty dovoliti H. ú. atd. článek 6. Jelikož si H. ú. brala ony obnosy až do nedávna, jsme roz­ hodně všichni .protí, aby H. ú. měla právo na kolektování obnosu ze všech certifikátů od ro­ ku 1925,nýbrž jen od té doby, co jim to státní odbor pojištění zakázal. Za druhé jsme proti 4 procent úročení a braní prvním rokem celý po­ platek člena na účel organisační, a co nejdříve pobouřilo členstvo je odstavec e.) v pádu že by tyto obnosy nestačily kryti roční výlohy, pře­ nésti další obnos z úmrtního fondu do fondu na vydání, dokud valuace naší Jednoty jest nad požadavek stupnice 100%. Vypadá nám to, že H. ú. chce jen udržet, co zákonem udržet musí a co jen je každý tisíc přes, Jen přenášet a i,ydávat. 'Když myslící člověk pozoruje vydá­ ni a ony číslice, člověku se žluč bouří nad tím hospodařením. Svolávání schůzí, které měly být jen jednou ve třech měsících prvních, a co vydáni' na H. n, cestovné atd. Náš náhled je jen tu kravičku, eh, chci fici kasičku tak moc netáhat, šlo by moc ušetřit. Ve sjezdu se na le­ dacos zapomělo, jako ku příkladu úředníci H. ú. chodí prohlížet majetky, platí se cestovné, plati se komišné a mimo toho veliké služné. že dvěma pánům sloužiti nelze, to vidět že Je· vý­ pomoc stále třeba, že je tam o jednoho úřední­ ka více. Cák na tom, šak ještě je z čeho přená­ šet. Chyba se stala a od těch se každý učí a na ktei:é stále se doplácí. Mnohem lépe by bývalo, kdyby v každém řádě byli ze tři členi, znající polohy a ceny v jejich okolí, dalo by se zákonité komíšné, kdyby se udělala půjčka a ušetřilo by se cestovné a možná že by se bylo mnoha ztrá­ tám předešlo, neb jeden by byl pro a druhý po­ ctivější řekl ne, tak velkou cenu to nemá, a tam právě jsou ztráty. Nu, nic nám naše la­ mentace nepomůže až již do sjezdu, ale co za­ chránit se dá, je naší povinosti se bránit.

Dále vám musím oznámit, že dne 5. prosin­ ce ochotníci řádu čís. 84. sehrají divadlo a sice kus ze života, "Srdce matčino". Již název hry slibuje, že se vám divadlo bude líbit a s napě­ tim budete sledovat boj hezké Rťtženky, ku ko­ mu se její srdéčko přikloní, k matce či pěstoun­ ce? Mnoho vyzrazovat nebudu, neb chci se se všemi shledat na divadle, protož vás všechny srdečně zvu zblízka i z okolí. Začátek přesně o 6 hodinách. Vstupné: pán 35c, dáma 25c. Na shledanou se všemi se těší, Božena Jež, dop, Řád :Moravští Bratři číslo 6, Otění bratři a sestry!

Naše výroční schůze bude se konati tuto ne­ děli 5. prosince v 1 hod. odpoledne. Předléhaji zprávy výborů a volba úředníků, následovně ú­ čast členstva je žádouci.

S br. pozdravem, F. Pibil, taj. Řád Praha, číslo 29., T~ylor, Texas.

Tímto dávám na vědomost všem členům na­ šeho řádu, by se dostavili do. příští schůze v neděli dne 5. prosince. Máme dťl.ležitéjednání, tak přijďte všichni. Zákusky budou připrave­ ny našimi sestrami v kuchyni.. Přijq'te a po­ dejte své náhledy.

Jós. F. Eineigl, taj. · Řád Slovanský Svaz, číslo 86.

Ctěni bratři a sestry! · Tímto jste žádáni, abyste se dostavili do schůze první neděli v prosinci v 1 hod. odpoled­ ne, neb bude volba úředníků. pro pfiští rok.. Tak nezapomeňte na 5. prosince a dostavte se do soh'dze a zvolte sl úfedniky podle libosti.··.·· ·

s br. pozdravtm,

o. v. Vaniček, taJ,

.

.,... ,. V,IS~Nilt.

~~·· ~~i~..čecii~slo~a~~:· čí~.

·"·· , ,.-.,. ·:

Ve středu, dne 1. prosince .i~s7

.~~~t -~ortb.

93.,' Ctění ~ratři a sestry! · Příští schůze, kte.i:á připadá na den 12. prQ­ since, jest výročrii scllllze, v které by. mělí býti všichni ělení' přítomni. V této schůzi bude volba úředníků pro pří~ti .rok a též bude přijímáno asi.20 novych členů. Sch*ze započne v 1 hodi­ nu a prodlouži se asi hodně dlouho, aby se mo­ hlo dosti udělat. A abychom tam netrpěli bla.­ dem, n.aše spolkové sestry jsou žádány, aby každá donesla něco, abychom měli společnoµ večeři, na kterou i řád něčim přispěje. Po ve­ čeři se bude dále pokračovat a jestli budeme brzo hotovi, tak se každý mftže bavit dle libo­ sti jak dlouho bude chtít. Ještě chci zvláště u­ pozornit naše mladé'členy, aby všichni do této výroční schůze přišlí, ať jsou přítomni volbě a také ať se připravují, aby mohli být zvoleni.

Se srdečným pozdravem na všechny zůstává, H. Zicháček.

,v

v

NAS ZALOV RESOLUCE SOUS'fRASTI. Nižepsa11ýresolučni výbor řádu. Karel Hav­ liček čís. 4, v Halletsvllle, Tex., vyslovujeme hluboce cítěnou soustrast nad neočekávaným odchodem našeho spolubratra Chas. Stťause, Sl'., který neočekávaně odešel z této časnosti, byl raněn mrtvici ve stái'í 63 let, 6 měsíců: a 5 dni, a byl pochován na katolickém. hřbitově v Hal­ letsville, Tex., dne 24. listopadu 1937.

Truchlící pozůstalí, my víme ,že váš hol je veliký nad ztrátou vašeho milého otce a dě­ dečka, a budiž vám útěchou, že zesnulý měl hodně pi·átel, čehož důkazem byl veliký prů­ vod lidí při doprovodu na jeho poslední místo odpočinku. Tobě pak, milý brati'e, dej Bťlh lehké odpočinutí.

Dáno v Hallettsville, Tex., ťctne 26. listopadu

Houston, Texas.

Mikulášský. večírek bude pořádán od Tělo­ cvičné Jednoty Sokól 11. prosince v síni ř.ádu Štefánik, t. j. v sobotu. Budeme míti pěkný program, výstupy a pak Mikuláše, čerta a andě­ la. Lidičky, to se nasmějete. Kdo chce poslat nějaké dárky svým malým dětem aneb těm velkým dětem, které se více nazlobí než ty ma­ lé, tak je přineste k štefánikftm hezky zabale­ né a napište navrch balíčku adresu a jméno.

Nejlépe by bylo, kdybyste posílali dárky Íegrač­ ní nebo hodně směšné, ať je dosti smíchu, neb to víte, kde je sokolská omladina, tam musí smích místností otřásat. Po rozdání dárků bu­ de tanec při · domácí hudbě.

Tak úctivě všecky zveme a na vás se těšíme, že budete s námi sdílet naši radost. Nezapo­ meňte že bude veselý program. Též .jako členka řádu Štefánik vám připomínám, že bude výroč­ ní schilze příští neděli. Tak se všichni, vy mla­ dí i staří dostavte do schftze, ať se můžeme my mladí od těch starších přiučovat. Na zdar!

Za zábavní výbol"Sok:ola, Marie Šilhanová.

1937.

Jan Boček, Er. Buček, J. G. K:onvička, reso­ luční výbor, i'.·ádu Karel Havlíček čís. 4. Řád Štefánik, čís. 142., Houston, Texas.

Oznámení všem bratrům a sestrám řádu Štefánik čís. 142.- Na vědomost dáváme, aby­ ste se v plném počtu do příští schůze, první ne­ děli v prosinci dostavili. Bude volba úřednikfi pro příští rok a pak máme dilležité jednání, které není možné vyjednat jen páru členy, ne-· poť se to týká každého člena a členkyni naše­ ho řádu. S bratrským pozdravem na všechny, Jerry Baletka.

Objevy přírodopisců v neprozkoumané oblasti Špicberků. Vťby ve sněhu.

Na Špicberkách pťlsobila letos sedmičlenná. výprava německých přírodovědcil, která se za­ bývala všestranným prezkoumáním neznámých končin ledového ostrova. Výpravu vedl dr. Her­ bert Rieche, který mimo jiné ličí objeveni opu­ štěné dělnické osady ve špicberském vnitroze­ mí. "Ve vzdálenosti 4 km od Ny Aalesundu," vypravuje, "našli jsme ve věčném ledu Nový Londýn, strašidelné "mrtvé město". Před ně­ kolika desítkami let zřizeno pro zužitkování tamních mramorových lomů. Obyvatelé potom asi náhle opustili tuto>ósadu, aby zastihli po­ slední parník, který je mohl dopravit zpět do civilisovaného světa. V domech vše vypadalo tak, jako by obyvatelé byli jen na chvilku ode-. šli něco obstarat. Na krbech ještě stály hrnce s nedovařenými pokrmy. Na stolech ležely ne­ dokouřené dýmky a rti.zné předměty denní po­ třeby, jako kartáče, štětky na holeni a jídelní přibory. V jedné chatě jsme našli několik bed­ niček ·dynamitu a - prášku na hmyz. Ačkoliv konservy a jiné potraviny, které jsme tam na­ šli, byly ještě poživatelné, byli jsme rádi, když jsme měli strašidelnou osadu za sebou." Velmi. zajímavé objevy učinili botanik Trlloff a zoo­ log Tiedemann. Tento dti.kladně prqstudoval ,:odinný život racků a mořských vlaštovek a přivezl preparáty 15 různých druhů ptákil, me­ zi nimi několik neobyčejně krásných kusft. A botanikovi se podai'ilo vyvrátit sporný vědecký názor, pQdle něhož špicberská flora stále upa­ dá. I v nejnehostinějších končinách ostrova ~a.šel dosud neznámy druh vťby, jež ovšem ne­ roste jako strom nebo keř, nýbrž plazi se po ze­ mi. Dále vypracoval důkladný botanický se­ znam, podle něhož na Špicberkách se daří asi padesáti druhti.m rťl.zného rostlinstva.

Řád Hvězda Mládeže, čís. 102., Coupland, Tex. Ctěni bratři a sestry!

Tímto vás uvědomuji, abyste se všichni do­ stavili do. příští schůze, která nám připadá na neděli 5. pi,-osince o 1. hodině odpoledne a v pádu špatného počasí o týden později. Také to bude schftze výroční a volba řádových úřední­ ků. Tak bratři a sestry nezapomeňte a dostav­ te se všichni do schůze a .zvolte si úředníky dle vašeho přání a vaši libosti. Také účetní výbor se žádá, aby se dostavil a jedenkráte dal knihy do pořádku. A také . ti bratři, kteří dluhuji no­ ty u řádu a na řádové poplatky a mají piijčky proti certifikátům, jsou žádáni, aby se přišli vyrovnat a hleděli si dát vše do pořádku. Tak nezapomeňte na příští neděli dne 5. listopadu a dostavte se všichni. S bratrským pozdravem, Raymond M. Machů, účetní. Řád Vyšehrad, číslo 48., Taylor, Texas.

Ctěná redakce Věstniku, bratři a sestry!

Kvapem se blíží čas, kdy poslední schůze na­ ší S.P:J.S.T. bude se odbývat v tomto roce. Pro­ to vám dávám vědět, bratři a sestry řádu Vy­ hrad čís. 48., že schfiže · se bude konat dne .5. prosince, t. j. první neděli. Přijďte všichni· do schiize, neb je to výročni a zároveň ještě máme dokončiti volby, které byly pro nedostatek času odloženy z posledni schllze. Účetnik také by byl rád, kdyby své knihy v příští schťizi měl vyrovnaně, aby na příští rok, který takřka je za dveřmi, začalo se pokračovat ku předu. Te­ dy nezapomeňte a do příští schftze se dostavte, která se bude konat dne 5. prosince na Bayers­ ville. V pádu špatného -počasí o týden později.

S bra.trským a. sesterským pozdr~-ttent'zá :řád Vyšehrad ěís. 48., na zdar! · K. F. Chalupa, řád.ový dopisovatel.

.•

ď

...

•

· Z orchestru ke kulometu.

Když byla česká filharmome v Bruselu, šlo se několik členů podívat na vojenskou střelni­ ci. - Střílelo se tam z kulometu na pohyblivý cil. Několik belgických vojákft zkoušelo štěstí.

Měli z dvaceti ran jen tři nebo čtyři zásahy.

Pak to zkusil také český hudebník Pletánek z české filharmonie. Kulomet zarachotil á - z dvaceti ran 1~ "sedělo". Belgičané se nestačiU c;Uvf,\t, dsi:vean~ !11MM!:lt s

Řád Jaromír čís. 54., West, Texas.

Výroční schilze řádu našeho připadá na tuto neděli .5., prosince. Bude zahájena v 1 hod. od­ poledne a mimo běžných záležitosti budou vol­ by úřednikťi. Dostavte se, sestry a bratři, v po­ čtu.co největším. S br. pozdravem,

'°'~

lmll W. Popp. taJ .

""

~:i.norn.~t~m.

ve Blireau, nne r, prosmce

193'1.

Půl roku po západu slunce.

Charles V. Murphy, spojovací důstojník Byrdovy antarktické expedice. už dva měsíce ode dne, kdy jsme UBĚHLY na,posledy viděli slunce. A musejí se od­

plížit další dva, než se jeho planoucí okraj vY~ houpne nad hí-eben ledové bariéry severně od nás. Dnes zuří prudká vichřice, ženoucí s se­ bou kanonádu ledových krystalků, jež bodají jako horký písek. Není bezpečno vyjíti ven z podzemí.

Je nás celkem pětapadesát mužů, opuště­ ných na bílé antarktické pevnině, větší než Spojené státy s Mexikem dohromady. Každý z nás by měl míti dostatek místa a měli by­ chom býti co nejsvobodnější ze svobodných.

Ale místo toho jsme uvězněni v ledu, tvrdém jako ocel, nakupeni v domcích, sotva větších žalářních kobek, které už dávno pohřbily pří­ . ".'.ly sněhu. Ani všechna námořní moc světa by nás nemohla vysvobodit z tohoto žaláře.

Jen práce nás může zachránit jednoho před uruhým. Musíme ž(~i ponromadě, abychom ušetřili paliva a nikdo z nás nemá větší sou­ kromí než penguin.

Byli bychom věru velmi nespokojenou rodi­ nou, nebýti každodenního pracovního plánu.

Elektricky osvětlované denní hodiny hučí skří­ pěním pil, bušením kladiv a zpěvem nových mechanických pomůcek, s nimiž naši strojni­ ci se snaží uspokojit stále nové potřeby. Jí­ delna se proměnila v dílnu. Muži staví saně pro jarní výpravy, zdokonalujíce nové vázání, zkoušejíee různá dřeva a kovy na lehkost a sílu. Na podlaze nocleháren jiné skupiny kon­ struují malé radiové přístroje, aby na jaře mohla každá, i ta nejmenší výprava, býti ve stá).ém spojení s naší základnou v Malé Ame­ rice. Šicí stroje hučí od rána do večera.' Je nutno šít oděvy 'Z koží.. A letečtí mechanikové, púnřbeni hluboko pod sněhem, opravují a čistí součástky. leteckých motorů. Jeden mechanik pracuje už týdny na zdosonalen! kotle k roz­ pouštění sněhu.

Meteorologové konají hodinová pozorování počasí padajícími dvířky, otvírajícímí se k temné obloze. Fotograf se svým štábem tráví dlouhé hodiny vYVíjením řílmů. Pro každou cívku leteckého filmu je třeba tisíců litrů vo­ dy. I je nutno potýkat se s velikým problémem, jak roztavit dostatek sněhu, aby fotograf měl , dosti vody a jak zabránit, aby tato voda ne­ : zmrzala. Jini experti studují a třídí různé .mí­ kroskopícké flory, kterou Antarkida oplývá,' Ale když den skončí a sejdeme se zase jako prostí lidé, začneme se rvát, jen tak pro z):Í­ ' . bavu. Na každý vývok je nějaké veto. A tu u­ : tajená citová energie pětapadesáti mužů. pro­ puká nad každým nicotným slůvkem.

Nemáme žádných zákonů jako takových pouze dobrovolnou dohodu. Krátce poté, kdy , mis sevřela polární noc, rozhodli jsme se, že bučeme míti desetihodinový spánek. Byly pro to zdravé důvody - úspora ůhlí a elektřiny; každý aby byl ráno čllý a svěží do práce; klid těm, kteří. se uchylují brzy na lůžko. To zni docela prostě, není-liž pravda? Ale nebylo to tak prosté.

Někteří vědci měli řádné námitky. Tiché hodiny noční, když se celý tábor odebral na lože, byly nejlepší pro studium a choulostivé pokusy. Jiné noční sťtvy si stěžovaly, že dese­ tihodinový odpočinek porušuje jejich lidská práva. .

Tento b1>j trval celé dny, ačkoli velmi málo lidi se mrzelo, když světla zhasla, tak byli zna­ vení dlouhou denní prací, Konečně celá věc byl;:i, . vyříze11a ryze americkým způsobem l,:omp).'ómisem.Dokud vědci měli konat něía­ kou užitečnou práci a nerušili spící muže, mě­ li ·výS'adu, ~e mohli zůstat vzhůru; ostatní mu­ seli na kutě.

Dohoda. je v jednom smyslu zákonem, Ne- · můžeme přece míti za takových poměrů poli­ di. Mají-li míti úspěch, musejí .autortta H1·est bý'·i neosobní a povznešený Md lidské ohledy.

'VIBTNtE Ale zde je všechno osobnLa. všichni jsou spo­ jeni dohromady. V takové posádce nemftžete nikoho postaVit před vojenský soud prQ ne.,;.; poslušnost, vyhodit ho pro .nedbalost, aní jej uvěznit pro porušování předpisů. .

Na plavbě Ié Jihu jeden muž. byl. vsazen do temnice, .že ujídal ze zásob. Druhý den· vša.k by( propuštěn. Proč? Protože expedíce potře­ bovala jeho speciálních služeb a nadání. Ne.-:.. mohlijsme ho . prostě postrádat, · :Nejpodlejší žloěín, jakého se k(lo může v našich, sněhem zásyipaných barácích cl,ppustit, je vzíti nějakou věc ze společných zásob. Zá­ soba všeho jest omezena a všichni z nich běře­ me stejně. Několik 'mužů nemohlo odolati tou­ ze po různých lahůdkách a jedné noci, když jejich druhové usnuli, ,odplížili se do zajíněné­ ho tunelu, v němž jsou uloženy potraviny a otevřeli jednu bednu s konservami. Jeden dů­ stojník, uslyšev hluk, rozsvítil v tunelu svět-, la. Muži prchli. Jeden z nich sklouzl a upadl.

Byl dopaden.

Nebylo třeba, aby důstojníci trestali lape­ ného muže. Mlčelivé opovržení obyvatelů Malé Ameriky učinilo život toho člověka peklem.

Opovržení v isolované obci pětapadesáti mužů je nejsilněJším trestem.

Jeden muž ustavičně spal déle než ostatní, přes všechnu naši snahu, změnit jeho ZvYk, Spáti dlouho se snad nezdá vážným provině­ ním, ale pro nás bylo zradou. Ranní vstávání je totiž v Antarktidě jedním z velikých život­ ních pro:t,lémů. V zimě je v barácích až třicet stupňíi pod nulou. Voda k mytí je na kost zmrz­ lá ve vědrech. Boty přimrzají k podlaze. A · když jsme se za takových okolností strojili, viděli jsme, jak ten chlapík spokojeně chrá­ pe ve svém kožišinovém spacím vaku. Čekal totiž, až se rozdělá oheň a bude v baráku tep­ leji. Vzpírali jsme se tomu. Proč by on měl spát, zatím co my jsme trpěli?

I sdělili jsme mu klidně, že už nestojime o jeho pomoc. Mohli jsme se bez něho obejit.

Nechtěli jsme s nim více mluvit. A chlapík se brzy vzpamatoval a vstával s ostatními. Zí­ skar znovu právo ,pracovati, za<:hovávaje do­ hodu, kterou jsme učinili - že všichni bude­ me vstávati včas.

Práce je jediným útočištěm před strašlivou jednotvárnosti dlouhé polární noci. Zapomí­ náme na sebe, kctyž pracujeme, ale potom na­ stávají hodiny odpočinku, kdy musíme být zase pohromadě. Potom máme být šťastni. Někdy opravdu jsme. Máme dost jídla, dobrý oděv, lékařské ošetřeni, knihy, zábavu .. Třikrát týd­ ně máme biograf. Ale někdo pokaždé se pu­ sti do herců a hlasitě je lo:itisuje. Tím je zni­ čena iluse hry a ocitáme se zpátky v Antark­ tidě, nahromaděni v barácích hluboko pod sněhovými závějemi.

Někteří z nás se holi a strojí právě jako by­ li ZvYltli doma. Jiní si necháv!lji růst vousy a zanedbávají svůj oděv i lože. Ti se stávají ob­ tíží pro ostatní.

Větrání sněhem zasypaných baráků je bíd­ né. Naše životnost je nízká pro 11edostatek čer­ stvé ,potravy. Když duje prndký vítr a ant­ arktickou noc bičuje poletující sníh, nemůže· me vycházeti ven. Musíme zůstat ve svých no­ rách, bojujíce s ostatními nebo sami se se­ bou. Každá vada člověka se v tomto napjatém ovzduší stává zločinem, ale .ani jednou za váš­ nivých hádek, jež vznikly v podzemních ba­ rácích, nikdo nikdy nikoho neudeřil. Členové Byrdovy expedice mohli divočet jak chtěli, ale nikdy se nestali divochy.

Někdy nás přepadne ticho a šelestí pera po papíře. Jen málo mužů čte. Kamna jsou roz­ pálena. Tu je pi•ijenmé býti odříznut od světa 11esmírným zaml'zlým mořem.

Náhle vznikne debata, . kolik uhlí je třebi;i. · k udrže:fii tepla v pokoji. Hádka propuká ve vřavu •... Oheň vaš1iě. pohasiriá. dftležítějš1 otázka, kolik uhli je třeba, aby nás udrželo· v teple. Všeobecná hádka se zvrhá v obviňování a výčitky. · .

Ale žádná nálada, ani.cit nejsqu tak . ~lé; aby ď , $0 nedaly vyl~ěit; kd;rž se plověk:vydá na os~.. · 'mělou 'l)rocházkU:do.ši~okého koridoru Ver Sur Mer, kd~ ul1;1lú1e vttr. · .... ·-~·'·· ......... , .. ...;,,,., - :.·

Je .

'

,

'

Btra.n1. 'I. :, :: ~...

PROSTt A LIDSKÝ T. G. M. · (Pokračování se strany

1.)

diny. často se . zájem obl'átíl k .rozhlasu. Vedle vážných' programů byla někdy vítána .i vese­ lá hudba. President Osvoboditel .se neuzavírat v.eselí. Vtipné ahekdotě nebo komické situa.c'í -se srdečně zasmál. Humor nazval podivuhod:­ ným darem božím a pátral po něin, kdykoliv rozbíral povahu historické osobnosti neb(). žijících osob. · Dovedl být druhem v zábavě, hodno$t a věk mu v tom nebránily. V rodinnéin kruhu vy:­ koupil zástavu sebe těžší pokutou, kterou vy­ myslili jeho vnuci, neúnavní a vtipní pořada­ telé her. Veselá píse11 rozzářila jeho tváí• k u­ sniěvu a nohu pobídla, aby sledovala takt. ště letos v červnu, když lánský pěvecký sbor se loučil před prázdninami dostaveníčkem před zámkem, vzkázal, když vyslechl program u o­ tevřeného okna ložnice, aby přidali něco ve­ selého.

Po desáté hodině se končíval lánský večer.

Zámek ztichl, ale z oken v dmhém patře ve věži ještě dlouho zái•ilo světlo d,o noci. V tichu ložnice, než při.šel spánek, se oddával president Masaryk snad největší své zálibě. Znalec a ne­ dostižitelný čtenář se zahloubával s potěšením do stránek poesie nebo románft ,a kritik a fi­ losof psal tužkou poznámky na okraj a celko­ vý úsudek na vnitřní stra11y desek knihy. Zde dopřával též volnost své fantasii, kterou pěsto­ val jako cennou vlohu. Přiznal se, že nčkdy spřádal celé romány. Před prahem ložnice zú­ stávalo na zlomek dne heslo, které jej stále provázelo: "Obci starosti své osobni podrob".

Zde, mezi řadami milých knih se starou biblí na několika málo památkami, myslil na své drahé a ve vzpomínkách opět rozmlouval se svou vzácnou ženou.

A. pohřižoval se v samotu, kterou miloval.

"Slyším ticho, a tu mi přijde myšlenka: Věč­ nost. Teď jsem sám, jak to bude později, po smrti, a tak dále. Cítím věčnost v samotě", tak vlastními slovy zobrazil tyto chvíle.

A v tomto pokoji 14. září za ranního úsvitu ruka jeho starší dcery, která po odchodu své matky stále mu byla po boku a sdílela s ním všechny jeho radosti a starosti, tiše otevfola okno. Duše odletěla, aby pokračovala ve věčné pouti. Duch žije mezi námi a v nás. A živa je též památka presidenta Osvoboditele, jenž ve své velikosti byl svrchovaně prostý a krásné lidský.

Je­

VYNÁl,EZCI, DO PRÁCE!

Největší problémy, které věda musi ro:r.řešit v příštích sto letech, jsou podle prof. Francka z pennsylvanské university tyto: 1. Prodloužení průměrného lidského života na 100 let.

2. Rychlé a úplné vyléčení rakoviny, pohlav­ ních chorob a kornatěni cev.

3. Bezpečné odstranění veškeré bolesti.

4. Umožněni cesty kolem světa ve 24 hodi­ nách v naprostém bezpečí.

5. Přenos elektřiny bez drátu a beze ztrát.

6. Hromadná výroba radiových přijímacích i vysílacích přístrojů velikosti kapesních hodi­ .nek.

7. Doprava na měsíc mezihvězdnými raketa.;.· mi.

8. Vyrobení umělého, ale dokonalého sluneč­ ního světla.

9. Uskutečněni chemické výživy.

10. Zachování ženské krásy do pokročilého stáří.

11. Zdokonaleni .barevného plastického fil­ mu, který by skýtal dokonaly dojem skutečno­ sti. . 12. Vynalezeni nových . drog, které by budily. příjemné pocity bez škodlivých následků..· Naše zásluha, jsme-U řádní lidé, nespočívá v tom, že nemáme chyb, nýbrž naopak y tom, že máme sice velké chyby, ale dovedeme je ovJá- · dati. . : ··

•

Jde;.;lfo vyprázdněni kalicha.utrpení, 'Je ka~.:. ,.. ,dý odpťtrcem pitt · , ·.· , . . . .; ri:: "'•'•

••'

..

1,~.~-~~,: f,'\•

'!,,

"'

"1,.,

8tralla I. při sobě spisek "Týdenní události v M Houstonu". Na první straně stoji psáno: Industriální střed zásilek celého světa pro .ÁM

'·

j1žni část Spoj. Států, olejní kapitol Ameriky.

Největší světový přístav pro olejové podniky a největší olejová rozloha světa. Domov 596 vel­ kých olejových společností a 347 společností zá1 sobujícíeh olejní stroje. Ročni výplata v olejo­ vých podnicích padesát milionu dolaru. Denní výroba rafinovaného oleje 319,000 beček. Hou­ ston Je největší město největšího státu Ameri­ ky. Nejrychleji rostoucí město Ameriky. Nej­ větší v budování a ve výplatě obchodní. Nej­ větší počet telefonií, radio aparátu a elektri­ ckých metrů texaských měst.

Texas je padesát ti-i tisíc čtverečních mil vět­ ší než Francie a osmdesát tři sta tisíc větší než Německo. Texas má dvanáctý díl celé rozlohy Spojených Států ...Přes sedmdesát mílonů staveb za deset měsíců letošního roku. Texaské peká­ ny přinesly přes milion dolarů ročně. Texaská drůbež přinese více.

Okres Parker vypěstuje nejvíce melounů ze všech okresů ve státu Texas. V okresu Cass vy­ pěstovali meloun, který vážil 183 liber, snad největší meloun na světě. V okresu Smith vy­ pěstovali nejvíce ostružin v roce 1934 - 1,852,550 kvartft a ještě téhož roku vysadili 2500 a­ krů jahody a ostružinami.

Texas má 2,280,366 členů patřících k různým církevním sdružení.

Houston má nejvíce kostelů, divadel a spor­ tovních klubů, restaurací a různých dobročin­ ných spolků kteréhokoliv města v Texas. Kdo přijede do Houstonu a nezná okruh města, měl by sobě prohlédnout přístav mořský ve východ­ ní části města a veškeré tovární podniky okolo průplavu od Houstonu až po 'L'exasCity, boji­ ště San Jacinto, kde Texas se osvobodil od me­ xické vlády, dále Sylvan Beach mořské koupele a zábavní a výletní město houstonského okolí.

Rice Institute, jedna z nejdokonalejších uni­ versit ve Spoj. Státech, darovaná městu milio­ nářem Wm. Marsh Rice. Nadace ona dnes ob­ náší 14¥:? milionů dolarů. Doposud má třicet budov a více se staví dle pokroku času. Přes 300 akrů má jen pro zábavní kluby, base ball a foot ball. Hned vedle Rice institutu je Herman park v rozloze 600 akrů, kde je zvěřinec dobře zásobený velkým množstvím zvěře, ptactva, o­ pic a vodních plazů a hned před Herman par­ kem je museum krásného umění, také nadace místního milionáře, syna bývalého guvernéra James Hogga. Houston je městem, které při­ neslo čili přitáhlo moře ku svým dveřím, kte­ rýžto přístav je dnes největším vnítrozemním přístavem světa, kde naše vláda Spoj. Států a okres Harris vynaložili 12 milionu dolarů a dal­ ších dvanáct mílíonů bylo vynaloženo městem na budovy, dopravní a jejich příchodnl cesty.

Dnes má houstonský průplav 30 stop hloubky a je 150 stop široký a na dalším rozšíření a pro­ hloubení se stále pracuje.

Když jsem poprvé viděl v roce 1910, jaké pří­ pravy se činí k dostání hlubokého přístavu k městu, rozhodnu! jsem se hned voliti Houston za mů] příští domov, a tenkráte měl Houston 83,000 obyvatel a dnes počítá přes 400,000 oby­ vatel. Znalci tvrdí, že za přištích 25 let vzoste na celý milion obyvatel.

Proč píši o velikosti Houstonu a jeho větší budoucnosti? Mám na mysli těch mnoha na­ šich krajanů, kteří bydlí nejen v městě, ale na okolních farmách v okruhu padesáti mil od města.

Za první zakoupení vice akrů a více.. letů, kde jsou tyto správně k dostání, jejichž cena poro­ ste při vzrůstu města. Za druhé, dle mého ná­ hledu by měli pěstovati na okolních farmách více jídelních potřeb zřizováním okružních družstev, k pěstování různé zeleniny, více lep­ ši drůbeše, dojného dobytka, vepřů aj. Pohléd­ něte kdekoliv do grocerního obchodu a najdete tam plechové krabice z Pennsylvaníe, New Yorku, Chicago, Kalifornie a z jiných států ..

Takové plodiny jsou v těch krabíeíeh, které se zde dobře rodí, Dále sádlo a slanina z Minneso­ ty, Chicaga, Kansas City atd. Veškeré tyto po­ třeby dají se zde dobře pěstovat a při lepším poučeni, jak tyto potřeby mají býti pěstovány a upfaveny pre, trh~ tyto přinesou lepši a ji-

Vll!TNIB:

Ve středu, dne 1. prosince 193'7.

Houstonské okolí a jeho budoucnost.

Píše I. J. Gallia. stější výdělek než ta naše uplakaná královna jihu, bavlna. · Staré pořekadlo praví, že rolník živí celý svět a za své námahy bývá nejméně odměněn. Čá­ stečně je tomu vinen sám. Kdyby měli orga­ nizaci dokonalou a drželi společně a nerozdíl­ ně, mohílby určovat ceny svých plodin tak do­ bře, jak sobě určují ceny sdružení dělníků.

Když již tak píšu o vzrůstu Houstonu dnešní­ ho a do budoucna, napadá mi na mysl, že u každého lépe dbalého domkaře je viděti vice ozdobných keřů, a různých květin. Počí­ tám že při vzrůstu města bude větší poptávka po podobných ozdobách okolo domovů a že do­ brý a dbalý znalec v pěstování těchto keřů by mohl míti dobré příjmy. Počítejme že akr pfidy má rorlohu 208 při 208 stopách a rozdělme tu­ to rozlohu na sedmdesát řádků a do každého řádku vysázíme malé .keře dvě stopy od sebe, tak dostaneme sto a čtyři keře do řádku, ná­ sobme to sedmdesáti a dostaneme sedm tisíc dvě stě a osmdesát keřů, Mezi řádky se musí orat a .tráva čistit jako v kornu aneb bavlně.

Dejme tomu že by bylo obsazeno jen pět akrů, dostali bychom 35,400 keřů. Kdybychom je pro­ dali jen po deseti centech, dostaneme $3,540.

Takové ceny při dobré úpravě zahrady mohli bychom docílit v prvním roce. Staré keře přine­ sou od jednoho do pěti dolaru, podle stáří a druhu keřů. Tříleté keře po dolaru by přinesly z pěti akrů $36,000. Nejvíce oblíbené keře v tom­ to okolí jsou magnolia, holly, wild peach, ligu­ stron, golden arborvitea, azelie, různé cedry a mnohé jiné. Velkoobchodníci-zahradníci v se­ verních státech obstarají semeno a také malé sazenice. Kdo by měl nějaký kapitál a chtěl by se do podobného podniku obětovat, milerád vypomohu vybrati místo.

Právě se oznamuje, že Armour Packing Co. zakoupila patnáct akrů u přístavu, na nichž budou budovat nekladámu masa a různých po­ travin s nákladem milion dolarů. Má to býti nejmodernější zařízení a má zaměstnávat hned v prvním roce pět set dělníků a má býti v běhu hned příští rok. To bude jedna z těch továren, kde bude moct rolník vše zpeněžit, co patří k jídelnímu lístku, přímo do továrny a tím se u­ šetří mnoho na dopravě.

Naše policie za minulý týden posbírala přes tisíc tuláků, tak zvaných "snow birds", kteří u­ tíkají před zimou ze severních států na jih.

Všichni byli fotografováni a otisky prstů vzaty.

Sto padesát z tohoto počtu jsou dáni 11a opra­ vování příkop a ulic, ostatní byli propuštěni.

Nemine jedné noci aby někdo nebyl přepa­ den a okraden, a také mnohé obchodní budo­ vy a privátní domy bývají okradené.

Kdo přijede do města, měl by vždy svoji káru. uzamknout, jinak nějaký sněžný ptáček v růz­ ných místech čeká, jak by se neuzamčené ká­ ry zmocnil, aby mohl ujet a touto za nějaký "cash" někde vyměnit.

Také zde není bezpečno v pozdní hodině noč­ ní někde v tmavých uličkách návštěvy činit. růží

MILUJÍ MUŽI ŽENY? -

A JAK!

Když potkám tak ty dorftstající ženy v těch polovičních kloboučkách, které jim sedí na vrš­ ku hlavy jako "poštovní známka", uši vystrče­ né z obou stran, červené, na polo zmrzlé, dlou­ hé sukně se jim pletou kolem tenkých nohou a poloviční límce kabátku jim ohyzdi krk a rame­ na, tu mne vždy napadne, jak moc musí muži milovati ženy v těch "maškarních" ústrojích.

Muž miloval ženu v takových groteskních ú­ borech a v divokých Učeních jinak hezoučkého obličeje. Miloval ji ve dnech předhistorických, když běhaly kolem něho s kroužky v nose, roz­ cuchaní - a miloval je v nadělaných rufflích a skvosty přetížených pasech, které objímali přejedlé . jejich žaludky ve dnech Elizabet­

skfch.

·

.,

Milovali je v jejich "mother hubbards" thon­ zikách), když byly vycpány tu a tam. poduška­ mi, v dlouhých až u krku upjatých nočních flanelových košilích - v beach pajamas - ve "slacks", všebasleviných lajdaláckých kallho­ táeh, v průsvttných plavkách a ve stydlavýc:"> kalhotkách. · Milovali je v "hoopskírts", když musely vchá­ zeti do dveří se sukněmi v.náručích, v napráš­ kovaných parukách dvanáct coulů vysokých, v sukních, které nepřikrývaly kolena, v chlape­ ckém účesu, v oholeném krku a s vytrhaným obočí. Milovali je v širokých "merry widow" kloboukáeh, v pompadoru s "myšmy" v hlavě, v "chígnonu'', ve falešných vycpáních, v ocelo­ vých sněrovačkách, které vystupovaly jim dva­ cet čtyři coule na zádech, takže v nich vypada­ ly jako posvátní velblo\ldi se zkřivenou páteří.

Milovali je v maličkých plavkách, spálené jako Habešanky, když chodily u moře i pouli­ cích města s černými okuláry na očích a do červena spáleným, loupajícím se nosem.

Milovali je když byly tlusté, přetloustlé, s fi­ gurou jako "žok kávy". Milovali je bezboke, kostnaté s vyčnívajícími lopatkami, že by na ně mohli klobouky věšeti a s lokty ostrými ja­ ko noži.

Milovali je hloupé jako husičky, dúvěřivé, malomocné, když se věšely mužum na krk jako mlýnská kola.·Milovali je feministické, oslňu­ jíce vnadné i militantní, když běhaly po uli­ cích a kolem volebních osudí s prapory a fan;. glemi, když rozbíjely okna cihlami v bÓji o vo­ lebni právo.

Milovali je s papírovými kudrlinkami ve vla­ sech, v "magic wavers", budoárních čepcích a hedvábných kimonách těch nejkl'iklavějších barev, v lesknoucích se jim nosech a napomá­ dovaných vlasech.

Milovali je v dlouhých těžkých náušnicích v do běla napráškovaných nosích a krvavě čer­ vených nehtech.

Nemůže tedy nikdo tvrditi, že ženy se strojí, aby se líbily mužftm. Ani to nemusí dělat. žena se může nabarviti a nalíčiti jako veliko­ noční vejce, pi'istrojit se jako kluk, zhubnouti jako kostlivec - a přece ji muž pozná jako družku svého života, jako něco, co musí míti a obdivovati. To dokázala žena tím, že odložila vše feminentní - svlékla ze sebe veškeru žen­ skost, zahalila všechny; své vnady a přece ji muž miloval JsotHi jenom dvě pohlaví na světě, co jiného mfiže muž dělat. Jest to výhra jistá před počát­ kem kontestu, výhra na celé čáře. Co jiného?

Všechna čest jemnému a slabšímu pohlavi!

Ano, milujeme vás, naše ženy!

Veselý-Tulák.

JAK SE ZRODILA ČS. POŠTA NA RUSI. (Dokončení se strany 2.) jenců bylo nejvíce pošty doručeno Američa­ nfim:, pak Anglii a Francii. - československá pošta na Rusi, pi'edchůdkyně všech pošt v o­ svobozené republice, skončila svou činnost 3. záři 1920, kdy z Vladivostoku odjel lodi "Hef!1•on" poslední vojenský transport do vlasti. Li­ kvidace posledních zásilek provedl dobrovolec Holátko, který byl vedoucím poštovní expositu­ ry a lodní poštmistr na "Heffronu". Jediný po­ štovní úřad byl ponechán při čs. konsulátu ve Vladivostoku, který měl eventuelně vracet zá­ silky zpět do vlasti. Podle sdělení vrch. pošt. ře­ ditele Ant. Novotného tento úřad vlastně je­ ště ve Vladivostoku existuje, ježto Novotný, ja­ ko býv. velitel čs. pošty, neměl příležitost dát rozkaz k jeho 1.ikvidaci.

Reportáž o vzniku čs. pošty na Rusi zakonču­ jeme přáním, zda by nemohla poštovní správa vydati v příštím roce u příležitosti 20. výročí vzniku čs. pošty na Rusi pamětní známku, kte­ rá by byla uznáním první republikánské poště a zároveň velmi dftležitou propagaci vědomostí o čs. odboji. Jistě by se tento krásný čin setkal s porozuměním u všech, kteří mají úzký vztah ke věcem, týkajícím se našeho národního od­ boje.

Skromný přítel, jenž vám nabízí pfijčku, dvou dolar-O., když jste v nouzi, jest daleko vice· hoden vašt chvály nežU hrcUna sta bitev•

Ve středu, dne 1. prosince 1937.

DĚTSK.Á BESÍDKA Vojáci přísahali.

Jaroslav Rajlich.

NE 28. října přísahal; všichni nováčkové

D československé armády. Na nádvořích ka­ sáren rozlévala se slova krásné přisahy, která zavazují bránit vlast krví a železem, která za­ vazují býti věren vlasti a kamarádu. Ano, ka­ marádu, svému druhu v radosti i utrpení, v práci i životě. "Tak pflsaháme l" jako jed­ němi ústy zakleli se nováčkové.

Lední období. Roty jsou vycvičeny a čekají na závěrečná cvičení. Je doba přípravy; je do­ ba ,ve které mužstvo rot musí ukázati, co do­ vede, jak je odolné proti útrapám, zkrátka, jaké je vojsko.

Rozkaz oznamuje běh rot na deset kilometrů.

Púlde všechno mužstvo se svými veliteli, dů­ stolníky i poddůstojníky.

Která rota doběhne do cíle nejdříve. která ztratí nejméně mužů i materálu, bude vítě­ zem.

Tak ve středu, Ve středu jim to ukážeme, myslí si pěší roty. Ve středu je "natrhneme", myslí si kulometka.

A běží se. Kulometná ve čtvrt 9.

Bože, ale deset km je deset km a torba na zádech, plná, puška, celá výzbroj, to všechno nepřidává rychlosti ani sil. A běží se.

3 km ... 5 km •.. 6 km ... 6 a půl km ... .. Jde to pomalu. A vychovanec prý již nemůže.

A Kopčuk také ne. Jsou oba slabší.

Velitel se obrací. Dobře. Hoši právě oba v bě­ hu odstrojují. četař aspirant bere na záda jed­ nu torbu, protože žádnou nenese, zástupce ve­ litele také jednu. I pušky si vzali. A hoši v tro­ jici vedou slabé pod paží a klusají s nimi. Sko­ ro je nesou.

Kulometka dobíhá do cíle. Velitel čety, če­ tař aspirant nese dvě torby. Jednu na zádech, jednu na prsou. A jednu pušku. Délesloužící četař jednu torbu a dvě pušky. A hoši v zad­ ních trojstupech skoro nesou své kamarády.

Pot z nich leje, nohy již jim také vypovídají službu, ale nepovolí. Kulometka dobíhá. Při­ běhli všichni, .příběhlí nejdříve. Jsou první.

Jdou do světnice a nemluví. O vítězství se ne­ mluví.

•

•

Manévry.

Rota je rozložena v chládku pod košatými li­ pami na okraji vesnice. Nic se neděje. Hoši i zbraně klidně odpočívají ve stínu, a kdyby ně­ který vesnický kluk náhodou některého vojá­ ka nezaměstnával všetečnou otázkou, lidé by · musili myslit, že všechno pomřelo.

Ale ti kluci. To jsou, pane, špekulantí. Tu se mu nezdá ten šroubek na kulometu, tu zas tamten řemínek na torbě, a stale něco, Pro­ tože by potom doma nemohl spát, kdyby řádně nevěděl, k čemu co je, raději se hned vojáka, nejblíže Iežícího, optá. A protože vojáci jsou dobráci, mají práce pořád dost. Ten den se zrovna nadělali pusou víc než za celý týden rukama. No, představte si, když u nich stálo po celý den deset vesnických pánů kluků. 'I'o bylo otázek.

V poledne už jim. jazyk skoro dřevěněl. Ale vyprá vělí vesele dál. Když kostelník zazvonil .. poledne, o kuchyni nebylo ani slechu. Každý voják si teda vyndal kus chleba (Frantík Ku­ čeru Hká, že mu jeden řikal "peton") a s chu­ tí se pustil do oběda.

"Hm, a vojáčku, to budete jist jen ten su­ chý chleba?" "Ó, ne, až se najím, doběhneš mi, Frantíku, .. pro vodu a on se namočí."

Ale Fl'nntíl{ již nečeká. Letí domů, Opravdu

s-.na.

'fiSTNÍK letí, protože v mžiku byl pryč. Doma malí buch­ ty. Jistě mu maminka jednu dá pro toho hod­ ného vojáčka, co mu toho tolik napovídal.

Maminka - ta by dala. Ale, Bože, co budou mít k .obědu? Přece těm vojákům neponese jednu buchtu. To nejde.

Však - na půdě je slanina. "Frantíku, vez­ mi si nůž, uřízni tam na půdě pť!Í té slaniny a tu dej vojákům." "... Vojáčku, maminka vám posílá slaninu".

"A jéjé!" Desátník bere slaninu a zezadu mu jiný již podává mlž.

'Kolik je nás?" - "Deset," hlásí svobodník.

"A nezapomet:ňe taky na Badího", "Jistě. Badi je u koní. Tak tedy jedenáct."

Za chvíli ·přichází Badi, cikán, a už zdaleka sviti bílými zuby na kousek slaniny, tak dva­ krát do úst. Lépe si na ni pochutnal, než o vánocích na rybě. Kamarádi nezapomněli.

•

•

S11ěži. Tolik sněží, že není vidět ani před­ chásejíeího vojáka. A lyžařská hlídka se prodí­ rá chuchvalci sněhu po úbočí strmé hory.

Jen jeden za druhým, a vzdálenosti. Dávat pozor na předchůdce, je slyšet sněhem a mlhou osláblý hlas vůdce, A hlidka ·jako had vine se do neviditelného údolí. · Předposlední vojáček zrovna se zamyslil, co asi doma délají, a vtom cítí, že sjel s dráhy.

Ale lyže ujíždějí, že se ani nenadál a byl pryč od skupiny. A za nín poslední četař, který dá­ vá pozor na pořádek.

Jen jeden za druhým, a vzdálenosti. Dávat pozor na předchůdce, je slyšet sněhem a ml­ hou osláblý hlas vůdce, A hlidka jako had vi­ ne se do neviditelného údolí.

Předposlední vojáček zrovna se zamyslil, co ' asi doma dělají ,a v tom cítí, že sjel s dráhy.

Ale lyže ujíždějí, že se ani nenadál a byl pryč od skupiny. A za nim poslední četař, který dá­ vá pozor na pořádek.

Hned se vrátili, ale bylo zle. Stopy Již ne­ našli. Několikrát se otočili, že ani směr ne­ mohou určit. A v tom • . . pro Krista . . • pod četařem se utrhl sníh a spadl se skály. Jistě pět metrů to bylo. A nevstává. Jistě, nevstá­ vá. Zranil se. Voják objíždí skálu, sjíždí k če­ taři.

"Prosím tě, pomoz mi. Myslím, že jsem si zlo­ m! Inohu,", Odepnou lyže. Bude to tak. Noha bolí, až by se chtělo křičet. Voják píská na píšťalu, aby přivolal pomoc. Ale za takové či­ ny nemůže nikdo nic slyšet.

A kamaráda tam přece nemůže nechat. Na­ kládá si jej na ramena a pomalu, pokud to jde, sjiždi do údoli. Padá, zase vstává, zase klesá, až myslí, že zahyne i s kamarádem, če­ taře však neopouští.

Zatím u hlidky zjistili, že jim chybějí dva.

Hned je alarmována pohotovost a jede se pátrat.

Za pět hodin. když se čína trochu utíšlla, našli pod skalou, přikrčeny u sebe, dva kama­ rády. četaře se zlomenou nohou a vojáka ú­ plně vysíleného, který chránil svým tělem zra­ něného druha.

28. října odpřisáhli všichni nováčkové v ce­ lém státě věrnost vlasti a kamarádu . . • že svého druha nezradí.

JAK PŮSOBÍ VYPRAVOVÁNÍ POHÁDKY.

Všechny naše děti - jsou čtyři - rády po­ slouchaly pohádky. A nejraději při černé ho­ dince. Zatopili jsme, ale nerozsvitili, sesedli se kolem sebe, nejmladší na můj klín, a povídala jsem.

Děvče mělo rádo pohádky o princeznách (princezna se zlatou hvězdou na čele), hoši za­ se něco hodně hrdinného a dobrodružného {o třech psech) a nejmenší má rád pohádky o zvířátkách.

Nepamatuji se, že by byly vykřikovaly ze sna následkem pohádek, jako spíše z dennich vý­ konů (klouzání a her); pohádka naopak je zti­ šila a přivedla do rovnováhy. že působí na dět­ skou fantasii, je pravda, ale že by působíla škodlivě, nevěřím. Snad to závisí na povaze dě­ tí. - Starší se po vyprávění zahleděly, zamy­ sllly a zdálo se mi, že jaksi nerady se vracely do skutečného života, kdežto nejmenší si vypra­ vované chtěl vž('.ly zahráti. Nepozorovt;1.Ia jsem

t.

nikdy, že by nemožnostmi v pohádce trpěla pravda a dllvěra ke mně. Věděly, že to nem~e býti skutečností, a přece vždy o pohádku prosi­ ly a prosily. Přes den se vždy některému něco nemilého stalo, něco ho potrápilo a pohádka ho přivedla do jiného světa, na chvíli na vše nemi­ lé zapomnělo, a šťastným koncem pohádky se potěšilo. Potom dlouho ještě hovořily o tom, jak které by si při tom počínalo, jak chytře by to udělaly ony. Strašných pohádek jsem ovšem nikdy nevyprávěla. Pohádky rozhodně - zdá. se mi - piisobí na sloh, děti dovedou samostat­ ně napsat, co slyšely, což má velký význam poz­ ději, při rúzných školnich úlohách i v životě. ůteme pohádky, nikdy tak nepoutají jak vy­ právěné, kdy děti sleduji výraz tváře vypravě­ če. Ilustrované jsou výborné, ale musí to býti ilustrace zdařllá, trefná, pěkných tváři i po­ stav a živých barev. I vánoční koledy mají děti rády, zvláště ty, ve kterých se malému Ježíško­ vi hojně riiznych dárkít sešlo.

A. Škrabalová.

Temple, Texas.

Milá Dětská Besidko !

Už je to dávno, co jsem psala. Dnes večer nemám co dělat ,tak zas půjdu do besídky na návštěvu. Tyto mrazy už dodělaly všechno, není ta zima moc hezká, nemůže se vyběhnout bez ničeho jak když je teplo. Měla bych moc co psat, ale nevím kd-e začít. Pořád jsem če­ kala, že se někdo rozepíše o té naší 40 leté o­ slavě SPJST., ale zdá se, že všem vyschl in­ koust. Nebýt pana Morrise a paní Paulové, tak by ani snad žádný nevěděl, že jsme zde též oslavovali. Jak to bylo pěkné. Pan učitel Chu­ děj měl nacvičen krásný program a pak byla zpívána "Sláva ty vlasti má." Pak malý Frank Klinkovský přednesl "Bratrství" a opět násle­ doval zpěv · "Moravo, Moravo, Ty's má domo­ vina". A pak přednesl Joe Lee Kolay báseň "Já jsem Čech". Po něm opět jsme zapěli "Kde domov mfij?". Zpívali: Bernice Motl, Dorothy Motl, Joe Mlkatsch a moje maličkost. Lidu by­ lo nabito, a to je nejlepší.

Taky se musím pochlubit, že moje máma udělala na nás překvapenku a to na tátu Frank Španhela a na mýho bratra Joe a na mne. Měli jsme narozeniny všichni 3. a tak 14. se sjelo 75 hosti. Bylo to pěkné překvapení.

Stoly se prohýbaly pod samým dobrým jídlem a i o zaliti bylo postaráno. K tanci vyhrával pan John Mikatsch a jeho syn Joe. Potom se vydávali lístky a pan V. Schiller vyhral piska­ vou myš a pak Louise Marek "funny face squeecker, takže bylo stále veselo. Nejhorší bylo, že pak pan J. J. Mikeska s l'Odinou si vzpomněli, že ·pojedou domft, za nimi pan F. E. Hejl s rodinou a to potom už začali všichni odjíždět až okolo 12 hodin poslední dali s Bo­ hem pan a paní R. Laštovicovi z Temple. Dnes je pátek a ještě 1náme kejky a koláče, krásné pukéty listopadek, jsou jako by je vymaloval.

Zkrátka to bylo pěkné. Vzalo by to mnoho mi­ sta všechny jmenova.t, ale děkujeme vám všem, co jste u nás byli, za všechno.

Posilám obrázky, jest-li jíČh budete moci o­ tisknout. Jsou brány na oslavě SPJST; na jed­ nom jsou zpěváci, od leva k pravu jsou: Berni­ ce Motl, Joe Mikatsch a já a malá Dorothy Motl. Druhý opě zpěváci, ale je tam Joe Lee Kolay, co měl báseň Já jsem Čech a Frank Klinkovský, co tak pěkně přednes "Bratrstvi".

Odleva napravo jsou: Já, J,oe Mikatsch, Berni­ ce Motl, Dorothy Motl, Frank Klinkovský a Joe Lee Kolay.

Slavnost měla být ještě lepši, kdyby nás bý­ vala mohla naše milá režisérka cvičit, ale ona chudák, byla u svýho tatínka, který byl ,právě v nemocnici. Ale již ho též neni. Měli jsme .ho rádi jako svého dědečka, jiná.k mu neříkáme.

Však paní Fojtásková pořád pláče. Ale už ne­ . plačte, přejte mu jeho věčný spánek. On Vás též měl dědeček moc rád, a zajisté si nepřeje, abyste byla tak smutná.

S pozdravem jsem Vaše Ellen Ann Klusáček. Šlechetný hledá vše v sobě samém, sprostý hledá vši' u Jiných.

•;

Strana 10.

VIBTHl!t

BOŽENA m:MOOVA:

BABiťKA Obrazy z venkovského žhrota.

"COŽE se to mělo stát," ptala se babička, přistoupnouc blíže.

Myslivec ji to pověděl.

"I totě kůže prolhaná," povídá babička, po­ deprouc si v rozhorlení ruku o bok. "Že pak se neboji Pánaboha. Povím já to mílostívé paní jinak."

A tu začala povídat, co jí byla Kristla ráno svěřila. "Ne snad, abych chválila, co ti chlapci udělali, ale což je platno, každý háji své. Kdy­ by kdo byl toho větroplacha viděl stát u okna děvčete v noci, rozneslo by se to jako po trou­ bách, a děvče by mělo dobré jméno a štěstí zkažené; už by se řeklo: "I což ta, chodili k ní páni, nehodí se mezi nás." Děvče má ale strach, aby se jim ten člověk nemstil," doložila babička.

"Ať se neboji, já to srovnám," řekla kněžna; na to pokynula komtesse k odjeti, obě vsedly na koně a vlídně pozdravíce společnost, rych:. lym cvalem ujížděly k zámku.

"To je pravda, že by si málokdo troufal s pa­ ni kněžnou tak mluvit jako naše babička," mi­ níla paní Prošková.

"Ono je někdy lépe mluvit s císařem, nežli s písařem, a dobré slovo najde dobrého místa.

Kdybych se byla nezmínila, kdo vi, co by z to­ ho bylo pošlo," pravila babička.

"Vždyť já to říkám, že je ta paní bledě v tom, že ji obelhávají, kde kdo," minil myslivec, jda s panem Proškem a mlynářem nazpět do světnice.

K večeru přišel Kudrna, a jak slyšely děti flašinet, pustily se s Kristlou, Bětkou, 1 voršou do tance. Také šampaňské se pilo, paní kněžna je poslala hospodáři aby pil na jeji zdraví, Ani na Viktorku se nezapomnělo, babička nesla, když se smrklo, ke splavu na ošmený pařez do­ brou výslužku.

Druhy den ráno žalovala panímáma babičce, že měl pantáta mnoho řeči a že po cestě šněro­ val, ale babička s usmáním povídala: "I paní­ mámo, vždyť je to jednou do roka, a neni ka­ pličky, aby nebylo jednou do roka kázáníčko!"

X. Po žernovském kopci nahoru kráčí pět pout­ nic; je to babička a panímáma, Kristla, Man­ činka a Barunka. První dvě mají bílé plachet­ ky přes hlavu a nad obličej jako stříšku stáh­ nuté; děvčata kulaté klobouky. Také si suknič­ ky vykasaly, jako Kristla a starší ženy, a na zádech nesly si malé ranečky, v nichž měly po­

travu.

"Mně se zdá," že slyším zpěv," řekla Kristla, když došly na vrch kopce.

"Já také," ozvala se děvčata; "pojďte rychle, babičko, aby nám neutekli," pobízela babičku a chtěla se pustit do běhu, "I vy bloudkové, když vůbec o nás ví, nepůjde bez nás," zdržela je babička, a děvčata uspoko­ jena kráčela s ostatními stejným krokem.

Na vrchu pásl ovčák ovce a z daleka je po­ zdravoval.

"Nezmoknem, Jozo?" ptala se ho panímáma. ~'Buďte bez starosti, do pozejtři to vydrží.

Vzpomeňte i na mne s otěenáškemt Šťastnou cestu!"

"Dejž to Pánbúh, vzpomeneme."

"A babičko, jak pak to Joza ví, když má pr­ šet a když má být hezký čas?" ptala se Barun­ ka.

"Když má pršet, tu lezou červíci ze země k vrchu a vyryvaji budky; černí štíři (mloci) vy­ kukuji z děr, ještěrka se ale schovává, i pavouk, a vlaštovky lítají až u samé země. Ovčáci jsou celý boži den venku, a když nemají co dělat, tu oni ta zvířátka pozoruíou, jal,;: to žije a tyje.

Nejlepší můj kalendář jsou hory a oblaka. Po­ dle jasnosti hor a oblohy poznám, kdy nastává pěkně, kdy špatný čas, kdy větry, kroupy a sněhy přijdou," doložila babíčka. ' U žernovské kapličky stoji houf poutníků, muži, ženy i děti, nejedna matka nese si dítě v peřince s sebou, by je obětovala matce Boži a

buď zdraví ztracené, buď štěsti pro ně vYl)ro­ sila.

Vůdce Martinec stoji na prahu kapličky; je­ ho vysoká postava vyniká nad všechny ostatní, takže [edním pohledem svěřeny sobě houfek přehlídnout může. Vida babičku i s ostatními přicházet, povídal: "Nyní jsme všíckní, může­ me se tedy vydat na cestu. Dříve se ale pomo­ dlíme Otčenáš za šťastnou cestu!" Poutníci · před kapličkou klekli, modlíce se, a vesničané stolice na návsi modlili se s nimi. Po modlitbě pokropil se svěcenou vodou, jeden z výrostku vzal vysoký khž, na nějž nevěsta Tomšova po­ věsila věnec a Kristla červený fábor obětovala, muži sestavili se s vůdcem okolo něho, za ni­ mi ženy, spolčujíce se k sobě dle stáří. Ale ještě se nehnuli, ještě měly hospodyně cosi k vyřizo­ vání, hospodáři napomínali chasu, aby dala po­ zor na oheň a statek, děti škemraly: "Přineste nám pouti!" babičky prosily: "Obětujte za nás Zdráva.sek!" - tu zazpíval Martinec zvučným hlasem: "Zdrávas, dcero Boha otce!" poutníci vpadli plným chórem do jeho noty, mládenec pozdvihl do výše ověnčený kí·íž a houf puto­ val za ním na cestě k Svatoňovicúm. Při kaž­ dém kříži neb kapličce drželo se zastavení, opě­ toval se Otčenáš a Věřím ke cti a slávě boží u každého stromu, na nějž zbožná mysl obraz Panny Marie zavěsila, u každého kříže, kde se nějaké neštěstí kdy stalo, modlili se.

Barunka i Mančinka dávaly dobry pozor na Martince a zpívaly zároveň s druhými. Když ale příšl! za červenou Hůru, začne se najednou Barunka ptát babičky: "Prosím vás, babičko, kdo byla Turyň, odkudž bylo to němé děvěát­ lco?" Ale tenkráte nepochodila dobře; babička .ií odpověděla: "Když jdeš na pouť. musíš mttí obrácenou mysl k Bohu a nemyslit; na jiné vě­ ci. Zpívejte anebo se tiše modlete!"

Děvčata zase chvilku zpívala, ale tu přlšla do lesa, leckdes červenaly se ještě v trávě jahody, bylo by škoda bývalo nechat jich; děvčata si je raději zutrhala, při tom se jim pošinuly klo'­ bouky a sukně spadly, bylo zase co spravovat, a konečně si vzpoměla jedna i druhá na buchty v mošničce a po kousku je vytahovala. Babič­ ka i panímáma si jich tak nevšímaly, byly vše­ cky v pobožnost pohříženy, ale Kristla jsouc s Ančou, leckdys po nich se ohlédla a pokárala je. Vy jste mnoho platny na pouti a velikou zá­ sluhu získáte si, to je pravda," usmála se jim.

S večerem došli poutníci k Svatoňovicfi:m; před městečkem se zastavili, ženské se obuly, upravily si trochu šat a teprv šly do městečka.

Nejprve se šlo pod kostel k studánce, které vy­ téká sedmi prameny z pod stromu, na němž o­ braz Panny Marie. U té studánky poutnici klek­ nou, modlíce se; pak se každý z pramene napi­ je a třikrát přetře oči a lice. Ta čistá studená voda je voda zázračná, jejíž moci tisíce lidu za zdraví svoje děkuje.

Od studánky šli poutnici nahoru do osvětle­ ného kostela, z něhož se ozýval hlahol rozlič­ ných melodií, neboť přicházela procesí z roz­ ličných stran a každé z nich mělo jinou píseň.

"Ach, babičko, zde jest krásně!" šeptala Ba­ runka.

"Jakž by nebylo; klekni a modli se!" odvětí babička, vroucí modlitbu zasílajíc k nejvyšší Rodičce Boží, jejíž obraz na oltáři se skví ozá­ řen množstvím světel, ozdoben věnci a kytice­ mi, Jichž nejvíce obětovaly nevěsty a panny, by nejsvětější Panna zdaru přála jejich lásce, oděn v drahé roucho, ověšen skvostným šper­ kem, obětmi to těch, kdož stísněni chorobou, pomoc u jejich nohou hledali a také našli.

Po skončené modlitbě zařídil sl vůdce u sa­ krístíána, co měl k pořízení a pak vedl svoje o­ večky na nocleh. Objednávat jim jej nemusel; jako vlaštovice když z jara přilítnou a do svých starých hnízd zasedají, tak šli i poutnici tam, kde našli rok co rok by i ne štědré uhoštění, ale přece vlídnou tvář, chléb sůl a čisté lůžko.

Panímáma a babička bývaly u správce uhel­ ných dolů; byli to staří lidé, babička říkala "ze starého světa," a proto cítila se u nich jako do­ ma. Paní správcová zaslechnuvší, že pl'išli .žer­ novští poutníci, obyčejně už k večeru na lavič­ ce před stavením na ně čekala, aby si je domu zavedla. Než šly spat, ukázala hospodyně paní­ mámě svoje l')oklady, celé vrchy plátna, kanají

a

Ve středu,

dne 1. prostnce 193'7

řasu a příze, co nejvíce sama napředla a. rok co rok rozmnožovala.

"Pro koho, vzácná paní, to všecko chystáte, když už dceru jste vdala?" divila se panímáma.

"Ale mám tři vnučky, a to vite, plátno a vi­ nutí je základ vybyti."

S tím byly panímámy ovšem zcela srozumě­ ny; když se k tomu ale trefil pan správec, ří- · kal: "No, maminko, vykládáte už zase; mám nechat vybubnovat na trh?" ''Oh, pantáto, to je jak plech, z toho nebude trh (hra ve slově "roztrhováni") ani za padesát let."

To bylo paní správcová líto, že nemohla ba­ bičku ničím lepším uctít než chlebem, neboť babička, když putovala, žila jen od chleba a vo­ dy. Takový slib ale byl svatý a nedalo se proti němu ničeho namitati. Panímáma si též velice u správců· libovala v noclehu, a když lehala do prachových podušek, vždy si říkala s velikou rozkoší: "Milé poleženíčko, jakoby člověI.t do sněhu zapadl."

Kristla s Ančou byly u jedné vdovy domkář­ ky; spávaly na pudě na seně, kam jim hospody­ ně ustlala. Ony by byly 11.a kameně také dobře spaly. Tu noc ani nezůstaly na půdě, nýbrž slezly po žebl'iku dolů do sadu.

"Není-li tu tisíckrát lepší než nahoře; zahra­ da je naše komora, hvězdičky naše svíce a trá­ va zelená je naše peřina," notovala si Kristin­ ka, zahalujcí se do sukně a lehajíc pod strom.

"Tam budeme spávat, holka rozmilá," odpo­ vídala jí Anča, lehajíc podle ni. "Ale, jen po­ slouchej, stará Fousková chrápe, jako když ka­ mení sype," smála se.

"Ba, to je roztomilé pospání vedle ní. Ty, Fl'antino, co myslíš, pfijdon ze.itra?" ptalo se děvče, obracejíc se ke své družce.

"Bodejť by nepi'išli," tvrdila s jistotou An­ ča; "Tomeš je tu jako na koni, a Mila aby ne­ přišel, je víře nepodobno, vždyť tě má 1·ád."

"Kdo ví, nebyla ještě řeč o tom mezi námi."

"A k čemu poti'eba řeči, to se pozná; ani ne­ vím, jestli mi Tomeš kdy řekl, že mne má rád, a máme se přece rádi dost, a je už před svat­ bou."

"A kdy bude přece najisto svatba?"

"Tatík nám chce pi'edat živnost a jít do cha­ lupy, až ji bude tedy mít dostavěnou, bude svatba; někdy ke Kateřině. Hezké by to bylo, abychom měly svatbu jeden den.''

"I jdižiž, ty mluvíš jakoby už byla ruka v ru­ kávě, a ono je to ještě za horami."

"Co není, múže být. MHovic budou rádi, když se Jakub k vám pNžení, a tvúj tatík by dostal šikovného syna; lepší by se nikdo s vaší živno­ sti ani nehodil a k tobě talté ne. Co je pravda, to je pravda. Jakub je nejhezčí hoch z celé vsi, a Lucina rychtáfovic by tuším nal'.·ikalapro ně­ ho."

"Vidíš, to je také jeden kámen, který nám v cestě leží," vzdychla Kristla.

"Holečku, to je víc, než jeden kámen. Či my­ slíš, že Lucina málo váží? Ta jest dost vydatná o sobě, a tatík jí přihodí na váhu ještě pytlík renčáku."

"Tím húř."

'Proto si ale hlavu nelam; byť byl i tatík ry­ chtářem, to není ještě Pánbi\h, a Lucina i se všemi penězi přece ti vody nepodá. Však on má Mila zdravé oči.''

"A jestli se to na něho sesype, a jestli ho ne­ přijmou do dvora a bude muset byt vojákem!"

"Nemysli si na takové věci; když bude pan správec čemě koukat, zamažou se mu oči, roz­ umíš?"

"Což, to by se spravilo, ale vždycky to také nejde. Ovšem v svatojánské noci i::e mi zdálo, že Míla ke mně přišel, a tedy bychom se měli sejít, ale sen je sen a babička Nká, že pověrám nesmíme přikládat víry, aniž se chtít od Pána­ boha dovídat, jak s námi naloží."

"Vždyť není babička evangelium."

"Já věřím babičce jako zákonu, ona člověku upřímně poradí, a každý to říká, že .ie žena do­ konalá; co ona řekne, je pravda svatosvatá."

(Pokračovani) Moudří lidé jsou tak pom.alí v dávání rady jako blázní v přijímání.

•

•

Žádný umělec nedovede namalova.t! ženu tak jak ona sama to dovede,

~-

OSVĚTA.

. -~

Vliv Evropy na civilisaci Spojených Států.

Stephen Duggan.

AMERICKOU kulturu i výchovu měly NAneobyčejný vliv Anglie, Francie a Němec­

i

I·

Strana. 11.

VflSTNÍK'.

Ve středu, dne 1. prosince 193'1.

ko. V koloniálním období byla kultura Spoje­ ných atátů severoamerických zcela pod vlivem Anglie. Tento veliký vliv anglické kultury na život Američanfi byl zvláště mocně posilován příbuzností Jazyka. Protože znalost cizích azy­ kíi nebyla v Americe veliká, četli Američané hlavně anglickou literaturu. Mnozí, klasikové anglické literatury jsou pro Američany stejně velikými klasiky jako p110 Angličany. Stejně tak i nejnovější literární díla Angtíčanů jsou v Americe čtena v nejširších vrstvách lidu. An­ glická literatura má vliv nejen na mysl a­ merického lidu, nýbrž i na styl a tvorbu ame­ rických autorů. Nejlepší anglické divadelní hry mají nejvděčnější posluchače v Americe.

Tak na příklad divadelní hry George Bernarda Shawa mají v Americe mnohem více nadše­ ných obdivovatelů nežli v Anglii. Jazyková jed­ nota obou národů byla příčinou neustálé vý­ měny učitelů, duchovních i vědců mezi oběma zeměmi. Politické, sociální i hospodářské my­ šlenky, publikované anglickými časopisy a ma­ gazíny, šířily se rychle ve Spojených státech.

Kromě toho i zákonodárství USA. je založeno na stejném základě jako systém anglický. Ale .l idea puritánství, zděděná Američany od an­ glické reformace .ovládá silně mysl i život a­ merického lidu. Je pravda, že USA. vytvořily svou vlastní kulturu a civilisaci, která je od­ lišná od kultury a civilisace anglické. Faktem však je, že žádná zahraniční země neměla na civilisaci USA. takový vliv jako civilisace an­ glická.

Francouzský vliv na život ameríckého Udu začal od doby emigrace Hugenotťt z Francie, tedy v době odvolání ediktu nantského králem Ludvíkem XIV. Tento vliv francouzských Hu­ genotfi potrval jen asi do polovice 18.. století.

Hned nato však začaly ještě více a mocněji působit, zvláště na vyšší vrstvy americké spo­ lečnosti. myšlenky francouzských řílosořů. By­ ly to ideály svobody a všeobecné tolerance.

Když pak ve Francii vypukla revoluce a byla ·prohlášena dekalrace lidských práv, byly v této deklaraci vyjádi'eny stejné zasády jako v de­ klaraci americké neodvislosti. Od doby fran­ couzské revoluce rostly sympatie Američanů, hlavně středních tříd, k Francii a jejímu lidu až do doby Napoleonova despotismu. Napoleo­ nův despotismus ve Frar.cii ještě více podnítil rostoucí liberalismus v USA. Zosobněním řran­ eouzského vlivu na Ameriku byl v té době To­ máš Jefferson, první ministr USA., jenž se od 'd.oby svého pobytu ve Francii stal nadšeným vyznavačem francouzských filosofu. Po celý svťtj život až do smrti se obracel vždy k Fran­ cii, aby čerpal z jejích kulturních zdrojů, Na universitě ve Virginii, již Jeff.erson sám zalo­ žil, zavedl mnohé francouzské výchovné zá­ sady. četné Francouze povolal, aby na univer­ sitě vyučovali.

V době napoleonských válek, do nichž byla Ameríka nakonec také zapletena (1812-1814>, zvláště pak po pádu Napoleonově, odvrátily se USA. definitivně od Evropy a zahájily perio­ du poměrné isolace. Svou pozornost obrátily více k Západu a věnovaly své sily hlavně k vý­ stavbě vlastní země a k využití svých přírod­ ních bohatství. V myšlenkovém a duchovním životě Američanů zase převládaly vlivy vněj­ ší. Ale už ne ideje francouzské. P1,ostýpracují­ cí lid i většina lidu středních tříd v přímoř­ ských státech, pohlížel na francouzskou íde­ ologi s podezřením. Tento hluboce věřící lid se stal nedůvěřívým k málo či docela nevěří­ eím řrnneouaským říloaořům, Tato nedůvěra

ještě vrostla v době restaurace Bourbonú, zvlá­ ště pro úlohu, již ve francouzské historii té doby měla katolická církev. V první poíovíc; 19. století považovala Francie americký lid za jeden z nejzaostalejších evropských států.

Američané. byli přesvědčení o své zemi, že da­ leko předčí Francii ve všech směrech.

Amerika pak vstoupila do třetí fáze svého kulturního rozvoje. Prameny tohoto rozvoje se stala kultura německá. Prvním pionýrem tohoto kulturního sblížení Amerky a Německa byl vlastně Eduard Everett, pozdější guvernér státu Massachussetts, americký vyslanec v An­ glii, ředitel Harvardské koleje, senátor a stát­ ní sekretář USA., jenž se dal zapsat na němec­ ké universitě v Goettingen v roce 1815. Tak se stal předchůdcem více než 10.000 Američanů, kteří následujíce jeho příkladu, studovali na německých universitách a po svém návratu do USA. vtiskli americké kultuře a výchově němec­ ký ráz.

Tohoto vlivu německé kultury na americký život bylo nutně potřeba. Američané jsou od přírody muži činu, věcní a stříslíví, především pak výteční obchodníci. Německé školství, hlav­ ně německé university byly v Americe neo­ byčejně váženy a ětěny, Zrovna tak američtí studenti i proresoří, kteří pobyli určitou dobu v Německu. Mnozí z těchto studentů se . stali učiteli na amerických kolejích a universitách.

K1,omě toho přícházelí a usazovali se v USA. četní němečtí učenci. Prvním z nich byl Fran­ tišek Lieber, veliká autorita v politické vědě, jenž začal svoji kariéru v USA. v roce 182.7. Za ním přišel Michelson, veliký fysik a laureát Nobelovy ceny, jenž byl až do své smrti profe­ sorem na universitě v Chicagu. Vice než 300 ně­ meckých prořesorů bylo povoláno na uníver­ sitni křesla v USA. Jejich zásluhou neobyčejně stoupla autorita vysokého učení v očích ame­ rického lidu .

Jiný podstatný rys německé universitní vý­ chovy, který se v USA. zvlášť významně uplat­ nil, byla svoboda vyučování. Nesmíme totiž za­ pomínati, že americké koleje a vysoké školy vznikly v době koloniální a že jejich účelem bylo vychovávati kněžstvo. Vysoké školství by­ lo zcela ovládáno církví. Je všeobecně známo, [akou měrou byla vyučovací svoboda prořescrů omezována právě kruhy církevními. Ještě v nedávné době byl učiněn pokus kontrolovati názory universitních učitelů v oboru biologie.

Všechny tyto pokusy a útoky na vyučovací svo­ bodu narazily na rozhodný odpor německých odborníků na amerických kolejích i universi­ tách. Ti trvali vždy na požadavku, aby o vě­ deckých pravdách mohli bádati svobodně, a rovněž, aby je mohli svobodně sdělit poslu­ ehačům.

Mimo universitní výchovu měli Němci neony­ čejný vliv i na organisaci amerických univer­ sit. První skutečná universita ve USA. byla u­ niversita Johna Hopkinse, založená v roce 1876.

Německý vliv na Hopkísův universitní status byl hluboký. Zvláště po příchodu německých Iíberálů vedených Karlem Schurzem a Fran­ tiškem Sigelem po německé revoluci v roce 1848. Tito Němci nepřtšlí do Ameriky proto, aby jako mnozí krajané před nimi hledali v Americe hospodářskou existenci. Němečtí libe­ rálové byli muži vzdělaní a kultivovaní, kteří přinesli do Ameriky nejen vysoké ideály, ale uměli je i uplatniti v praktickém životě. Bylo štěstím pro USA., že většina se jich uchýlila právě do těchto států, Rok 1876 přinesl dokonalý obrat ve výchově na amerických universitách. Do pozadí ustou­ pil nejen až dosud převládající vliv německý, nýbrž i všechny ostatní zahraničí vlivy. Počet amerických studentů v Německu dosáhl svého maxima v letech 1890-1900. Od té doby stále klesal. Tato změna nastala především proto, poněvadž všechny severoamerické koleje a u­ niversity byly zreformovány natolik, že dávaly americkým studentům takové vzdělání a vý­ chovu, jakou jim doposud poskytovaly univer­ sity německé. Profesory na amerických kole­ jích a universitách se stali vynikající vědci, zakládány byly velkolepé knihovny, skvěle vy­ bavené vědecké laboratoře podporovaly vědec­ ká bádání a založeny i různé fondy- pro sociál­ ní podporu nemajetných studentů, Někteří a-

meríčti studenti chodili studovat do Německa i dále, ale pouze pro ty obory, v nichž měli Němci zřejmou převahu. Než i těchto ubývalo,

protože se ukázalo, že americké školství v mno­ hých disciplinách je vybaveno stejně tak dobře jako německé, a v některých je dokonce před­ čí. Když pak propukla světová válka, přestaly ameríoko-německé kulturní styky vůbec. Svě­ tová válka však nejen pforušila kulturní vzta­ hy americko- německé, nýbrž i způsobila, že proud studentfi, hledajících odborné vzdělání, se obrátil z Evropy do Ameriky. Na americ­ kých kolejích a universitách studuje dnes vi­ ce než 10 tisíc zahraničních studentu, to jest dvakrát více, než amerických studentú za hra­ nicemi. Dó Ameriky pi'icházejí studenti ze všech zemí evropských, z Asie i Jižní Ameriky. Kro­ mě toho Francie a Anglie poznaly, jaký vliv měla na Ameriku skutečnost, že američtí stu­ denti studovali v Německu. Francie ani Anglie neuměly či nechtěly ještě pi'ed světovou vál­ kou přijmouti americké studenty s tou ocho­ tou a srdečností, jak to činily university ně­ mecké. Dnešní stav se proti předválečnému změnil v tom smyslu, že o nevelký počet ame­ rických studentfi se dělí stejnou měrou uni­ versity německé, anglické a fran.couzské.

Ještě větší vliv než na vysoké školství mělo Německo na americké elementíirní (národní> .školství. Fakta to dokazují nejlépe. Na začát..1 ku 19. století byl přinesen do národního ame­ rického školství nový duch. Byly to pfodevším nový výchovné zásady velikého pedagoga Pe­ stalozziho, přinesené z Německa. Později ma­ nuální pracovní metody podle vzoru Fellen­ bergrova. Nejdfiležitější z nich bylo zi'íze11í ú­ stavu pro výchovu účitelů národních škol v r-o­ ce 1843. Iniciátorem tohoto ústavu· byl Horác Mann, jemuž byly vzorem podobně ústavy ně­ mecké. V Americe takových ústavů bylo dopo­ sud nebylo. Ještě později byly po celých USA. zřizovány z iniciativy velikého amerického ,pe­ dagoga Williama T. Harrise, žáka Hegelova, dětské zahrádky. V p9sledním desetiletí 19. sto­ letí mocně pfisobily a četné reformy v americ­ kém školství si vynutily pedagogicko-didak­ tické myšlenky Herbartovy. Jejich vliv pfisobí v mnohém směru až dodnes. Lze s největší pravděpodobností i·íci, že v budoucnu už žád­ ná cizí země nebude míti na americké školství takový vliv, jaký mělo Německo. USA. samy se staly a jsou dnes vlastně největším zdrojem výchovných experimentů a reforem na světě.

Po Španělsko - americké válce v roce 1898 rychle poklesl vliv Německa na výchovu a ži­ vot amerického lidu. Zvlášť se lid USA. pohor­ šoval militaristickým chováním Německa. Kro­ m.ě toho začaly se projevovat také vlivy ostat­ níqh pi'istěhovaleckých skupin. Rozsáhlé vystě­ hovalectví ze Skandinavie probudilo zájem A­ meričanú o severské země Evropy. Hduboký zájem vzbudily zvláště humanistické hry Ib­ senovy. Ale nejen to. Také italské umění, zvlá­ ště jeho smysl pro tvar a barvu, stále více pů­ sobilo na americké umění.

Všechny tyto zahraniční vlivy měly USA. až do vypuknutí světové války dfiležitou úlohu.

V době světové války, za níž USA. zasáhly ak­ tivně do běhu světových událostí, i po válce, staly se USA. středem pozornosti všech náro­ dú světa. Zejména vzrostl vliv státu, jimž USA. stály ve světové válce po boku. Díky spojenect­ ví s Francií šíi'ila se francouzská kultura do všech koutu USA. Ustanovení svobodného stá­ tu irského značně zlepšilo vztahy k Velké Bl'i­ tanli, neboť tak byl,o učiněn zadost požadav­ kům amerických Irčanii, kteří z nacionálních důvodíi byli zapřisáhlými nepřáteli Velké Bri­ tanie. Ale i jiné zahraniční vlivy se uplatňo­ valy v USA. Sovětská literatura a dramata, v lékařství belgická eurythmika Dalcroieho i jihoamerické tance - tot' některé z řady fak­ toru, které stále více pfisobily na civilisaci USA. Tyto cizí vlivy ještě více podporovaly americ­ ký SV'Obodný život, neobyčejnou vzájemnou to­ leranci v každém směru; větší lásku a radost z požitku volné chvíle. Ony také úplně podko­ paly a vytlačily staré ideály amerického živo­ ta z konce 19. století. Výsledkem toho je, že kultura a civilisace USA. jsou dnes v stavu rychlé změny a hlubokého přerodu, jehož kon­ c\l je nemoino dohlédnouti. "!'<'\.

""

Strana li.

. 5 -~ ' . ·:. .~ ·,·

VASTNiJt

Uředni Orgán Slovanské Podpornjfoi JednotJ Státu Texas.

Official Organ ef Slavonie Benevolent A.p0,, eiation of State of Texas.

----

REDAKTOR-FRANTA MOUů.KA.-EDITOB Vydavatelé Publishers CECHOSLOVÁK PUBL. CO., 'Vi 'est, Texas

--~-----

----~--

Předplatné $1.00 ročně. Do staré .vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Změny adrea zaailaji se do Hlavni ůfadovn7, ______ F_ayetteville,.. Texan.-·--··-·--­ Veškeré dopisy, předplatné, oznámky, buďtei adresovány na Věstnik. West, Texan -····~ ...-.~ . -~VěstDík has the largest circulation of anJ Czechoslovak Weekly in South. ~~"'""""'•

NA ROZCESTÍ.

Kolikrát, stál nevěda, kudy kolikrát jsem [en rozpačitě

jsem na rozcestí, mám se dát, se musil v štěstf usmívat!

Kolikrát jsem se vracel zpátky, když nova cesta zklamala, kolikrát hledal klín své matky a zoufal, zoufal bezmála!

Kolikrát bořil velké plány a celé srdce přestavěl, kolikrát koutku mílovaný, jsem do tvých prázdných síní zřel!

Kolikrát jsem se stínů lekal, když přišla bolest těžkých chvil, kolikrát už jsem jenom čekal a potom zase vykročil . . .

Josef Prchal.

--------

Návštěva. prosincové schůze je povinná! Vět­ šina řádů koná svoji schůsí výročni v prosinci, což dotvrzují dopisy bratří tajemníků, uveřej­ něné minule i v čísle tohoto týdne. Je spolko­ vou povinností každého řádného člena do vý­ roční schůze se dostaviti a jen důležítá rodinná, společenská neb jiná příčina jsou tu postačitel­ nou omluvou. Je dosti členů u každého řádu, kteří se schůzím uhýbají, kteří si zaplatí na ce­ lý rok dopředu a o činnost svého spolku se má­ lo či vůbec nezajímají. Takoví měli by alespoň schůzí výroční navštívit, osobně přesvědčit se, jak řád pokračuje, jak si stojí majetkově, co během uplynulého roku bylo vykonáno a pod.

Neboť pro příští působeni a plodnou ěínnost řádu je diiležlta podpora každého člena, proto­ že řády odká.zány jsou na vlastni své členstvo a toto společně nese břímě vedení budoucí čin­ nosti. Volba úředníků je výkon velmi dfiležitý, zdar i nezdar řádu závisí velmi na výběru ve­ doucích a proto nelze prominouti důležítou po­ vinnost každého člena, kterou má při výbě~u úředníků pro rok příští. Kde o propuštění z ú­ řadu žádají bratř! již v úřadu sestárlí, vyhovte jim, zvolte si síly mladší, schopné a pomáhejte jim správným plněním řádových povinností v jejich zodpovědném postaveni. úřednici bez součinnosti :ělenstva jsou bezmocní, žádoucí růst, početný 1 majetkový, činnost osvětová jak zábavní vyžadují dobrovolnou spolupráci celé­ ho řádu. Co si mají počít úřednici,' jsou-li mě­ síční schůze slabě navštěvovány, co očekávaí! členi od svých úředníků, nechodí-ii sami do schůzí? Výroční schůze měla by býti takovým svátkem, na němž neúčast by si každý loyálni člen bral za hrubé pro-y:inění.Pamatujte, sestry a bratři. na syoji schťlzi ·výro~ní! Je pro vás závazná!

Ochrana.· Jedinec je největším činitelem v bratr. podpůrném systému. Nikoli sám, nýbrž ve spojeni s desítkami tisíc spolučlenů nabízí své paže pro vzájemné ulehčení tihy břemen všech. Pomoci bratrské spolupráce jeho o'." sobní břemeno je lehké. Otcové, matky a děti pochopi tuto ochranu v jisté době, kdy potra-

va, šatstvo, vydržováni domácnosti, š~oieni, vstup do života přinese jim úlevu od tě~kých starosti, jaké určitě doléhají, není-lí o ochra­ nu zavčas postaráno. Členstvo bratrských pod­ pftrných spolků ěíní přípravy pro užití vlastní­ ho sociálního zabezpečení. Vlastni snahou za'." bezpečuje se oproti nástrahám žívotá, tvoří morální i hospodářskou páteř národa, dokazuji svoji víru ve svobodu přinášejíce oběti, aby jí dosáhli. Člověk prý nemůže za to, jaký je, je prý ta­ kovým, jakým byl vychován. Toto vědecky ne­ správné mínění šíří veřejně mnozí špatní lidé, kteří chtějí takovým způsobem se ospravedlnit ze svých zlých ěínů. Dobro či zlo není v žádném člověku vrozeno, nýbrž člověka lze vychovat k dobru či zlu. Vlastnosti lidské povahy mění se výchovou a sebevýchovou. Je to v moci každé­ ho, aby byl dobrým či špatným a každý je sám odpovědný za dobré či špatné skutky, které ko­ ná. Nemluví pravdu, kdo o sobě říká: "Já za se­ be neručím, já se nemohu udržet" a podobně.

Jedině člověk těžce choromyslný není odpově­ den za své jednání.

O nás pro nás. Tajemník řádu San Antonio bratr Louis Dressler projevuje v jeho dopisu správný ba žádoucí návrh: aby v nastávajícím roku letošní potěšitelný ruch spolkový neochab­ nu}, nýbrž se udržel, aby v náboru bylo trvale pokračováno a mládeži věnována zvýšená po­ zornost. Schvalujeme bezvýhradně. Psali jsme v tom smyslu nedávno a co novinku navrhovali zavedení okrskových organisačních výborů, ja­ ké působí u čs. jednot severních. Do organisač­ ní práce spadá přímo či nepřímo veškerá čin­ nost; nábor nových členů, debaty o záležito­ stech pojištění, diskuse a dohoda pro určité ná­ vrhy k činnosti osvětové a pod. Měsíční resp. čtvrtletní okrsková schfize dala by se začleniti do rozměrného podniku a stala by se vábidlem Členstva i čs. veřejnosti. Ve schůzí měli by loy­ ální členi možnost spolupráce, odváželi by do svého řádu nové povzbuzení - v zábavním podniku by se v kruhu známých a přátel jed­ nou za čas dobře pobavili. Obě bylo by občas­ ným stimulantem a zároveň vydatnou rekla­ mou našeho Bratrstva. - Postup doby přinesl velké změny ve všem a zajisté i v spolkovém ži­ votě. Co bylo kdysi dobré dnes nevyhovuje, co postačovalo devadesátníkům a členům období let 1910--20, dneškem je nedostatečné. Tehdy ovšem nebylo Dětského Odboru, dnes ho má­ me a dosti dobře se šíří. o dorost nebylo zájmu pokud se spolku týče - dorost následovně nejevil zájem o Jednotu. Učiněnou chybu jsme už napravili, doháníme promeškané a že tato péče o dorost je slibnou - dokázaly jubilejní o­ slavy. Všude naše nadějná omladina spoluúčin­ kovala zdařile, se zápalem. Nejlepší doklad pé­ če o český dorost podává v tomto čísle tajem­ ník řádu Ennis 25., br. John Hrabina. Před rokem dali se do hraní divadel a většina noví­ cíantň umění Thalie nedovedli svojí úlohu pře­ čísti. Dnes všicí čtou dobře, vyslovují správě i slova těžší, vybroušená. Káňata enniského So­ kola rovněž hraním divadla pochytila češtinu a to cestou - zábavy. Dnes, na to se zapomíná -- máme úkol proti době čs. pínonřrů docela obrácený. Tehdy šlo o to. aby mladí se naučili správně anglíčíně. Dnes dorost ovládá státní řeč znamenitě a naší svatou povinnosti je, aby se naučili také mateřskému jazyku - češtině.

Jak a kde? Enništi dali nejpádnější odpověď, houstonští jí dávají už delši dobu, na mnohých místech saěínaít a všem patři vděk všech ro­ duvěrných čecho-Američanil I · Vzpomínka na kt11tou salvu. Koncem listo­ padu před třiadvaceti roky na dvoře krajského soudu v Moravské Ostravě třeskla salva vojen­ ských výstřel{• r u zdi kleslo k zemi mrtv.é tělo pětadvacetiletého člověka, který nikomu neu­ blížil, áni ublížiti nechtěl; ale kte,;ý byl odsou.,­ proto. aby Vídeň dala vzor, "jak b:lfuí:.tre-, stat každého, kdo se jen opováží nařika.ti na bídu, jež přinesla nesmyslná válka. Mladý muž, jehož krev zalila nádvoří, se jmenoval Slavo­ mír Kratochvil, syn učitele, Moravan. Pro ně­ kolik letákí.i, kt.eré u něho četníci našli a pro několik slov, jimiž odmital válku, byl popraven 23. listopadu 1914., ne tedy dlouho po začátktt světové vál){y. Strach Vídně z bližfofoh se ruč.

zen

">

··· V111 l'itf:édu; dhé 1. prosince 193'1.

ských vojsk byl právě tak velký, jako radost prostých lidí, kteři se domnivall, že ni:!, bajone­ tech carských vojákfi vstupuje do českosloven­ ských zemí svoboda. Světová válka si v Slayo­ míru Kratochvílovi zvolila prvního mučedníka, jehož smrt nikoho neodradila, ale ještě vice po­ vzbudila české lidi v rakouské armádě, aby re­ voltovali a opouštěli černožlutou spravedlnost, která neměla štěstí ani při vybírání hrdin, ani vybírání obětí. Osvobození Čechoslováci zasa­ dili na budově krajského soudu moravsko­ ostravského pamětní desku Slav. Kratochvílo­ vi, k níž každoročně v den výročí jeho smrti se koná slavná pouť. Na pamětní desku připev­ ňují kotvu z vavřínů a trnový věnec. Smutná listopadová pouť k pamětní desce Kratochví­ lově je občanť'1m Ceskoslovenska připomínkou po jásavém 28. říjnu. Nejen tím, že jim má ří­ ci, jakými obětmi byl vykoupen den slávy, ale hlavně tím. jak opatrná a pravdivá musí být spravedlnost, aby u víře v ní mohli ještě i dnes čs. občané správně odhadnout, který boj je do­ brý a který nemá cile. Výstřel smrticí salvy sly­ šel. celý český národ. A nejjasněji jej slyšel po­ slanec a profe,;or, který pozoroval všechno děni se zvláště byst.rým pohledem, a tento profesor se po smrti Kratochvilově rozhodl, že první čin odboje musí být rychle doplněn činy dalšimi a většími. Byl to profesor Masaryk, který přiznal, že smrt Kratochvílova v něm rozhodla, aby u­ činil to, co učinil dál. Čím spíše sobě vyzvetlnete }Jojištění na svůj život, tím lépe pro vás, protože přibýváním stá­ ří pojištění se zdražuje. Máte-li malé pojištění, nyní je čas opatřiti si větší. Štěstí je neutuchající činnost. A činnost vy­ rovnaná, harmonická, činnost celé osobnosti.

Celým já celý svět v sobě zpracovat. Jsme šťa­ stni nejen svým dostředivým štěstím, ale i pro­ to, že se stále účastníme štěstí všech, že se z něho radujeme, že je v nás hodnotou, ale hlav­ ně, že je naším činem. že štěstí jiných stála spolutvoříme. NeJen svět tvoří štěstí, ale i my stále tvofime štěstí ve světě. Jen v té vzájem­ nosti je plná míra uspokojení.

Bratři Slováci pro záchovu sJovenčiny. Slo­ váci v Connecticutu usilují o zavedeni sloven­ činy na školách města· Bridgeportu. Roduvěrní Slováci za vedení Reverenda Štefána Pánika, který je také redaktorem "Priatela Dietok", jednali s tamnějši školní radou, které předlo­ žili korespondenci s profesorem Colemanem z university Columbia v New Yorku na doklad, že slovenský jazyk jest, uznáván touto z nej­ známějších amerických universit za moderní jazyk a že se za něj dává studentfim také pa­ třičné uznání. Poláci vydobili si zařazení vyu­ čováni polštiny nn četných školách v místech jimi četně osazených·, Čechoslováci na severu i na jihu dosáhli na četných vyššich školách vy­ učování češtiny a o rozšíření dosaženého počtu škol dále pracují.

Svět má spousty morálních mrzáků. Obrazně řečeno. někteří z takových jsou bezrucí :_ kte­ ří nikdy nepomohli spolubližnímu v nesnázi a těžkostech života. Někteří jsou beznozí - kteři nikdy neučinili kl'iičku z jejich cesty, aby při­ . spěli ku pomoci jiným. Jsou také němí, kteři ni­ kdy ani slfivkem nepovzbudili zoufalé trosečnf.,. ky a konečně jsou hluší, nevěnujici sluchu prosbám trpících a jedinci zatvrzelého srdce, nemajicí porozumění pro štědrost, šlechetnost.

Návštěva. Mirosiav Moučka, poddůstojník námořního letectva, do,iel domii na měsični do­ volenou. V září t. r. dostal měsíc odpočinku po tříleté službě na Dálném východě a nyní při nastoupeni druhé služební lhilty měl nárok na čtyřtýdenní "orláb", Miroslav během pobytu v Pacifiku, čině. Japonsku atd. shlédl dosti. za.­ žil příjemné i zakusil tvrdost vojančiny, ačkoli u porovnáni s poměry válečné mariny bývalého Rakousko~Uherska, nai'li obránci Un.le se. mají znanieni~~: J<:ou pfímo hostěni; mají dobrý plat a při· schopnostech 1 hrzk:ý postup. Hoch do. vezl spoustu vzácných fotografií, památkových drobnftstek jak dosti rarft. T.áta pochopitelně Slávu z gruntu zpovidal: "stará vojna" proži­ 'vala při vypravováni jeho zažitkii uplynulé ne­ návratné mládí. Hoch je přítomně přidělen v námořní základně u eskadrily bombovacích le­ tounťl v Norfolk, Va.

,. ··, -ve Stinlmlr,.ane·1,·~ prosince 193'1;

.

RANCOUZSKÉvládě pqµařllq se zdrtj.ti f~:­ F šistické spiknuti, osnované nápadnlkem francouzského trůnu vévodou. de Guise, po­

tomkem rodu Bourbon-Orleansů, Fašističti te­ roristé, zvaní "Les Cagoulards" čili zakuklenci připravovali převrat, shromážďovali zbraně a 'třaskaviny, což zavčas tajná policie objevila a předáky tohoto hnutí pozatýkala. Veřejnost francouzská usuzuje, že zakuklenci měli podpo­ ru Řím a Berlína, kterým záleží, aby ve Francii byl v nynější kritické době vnitřní neklid.

•

*

V Omaze, Neb. zesnul po delší chorobě pan Jaroslav Malec, jeden ze zakladatelů a spolu­ majítelů známého letoviska Peony Parku a bratr vydavatele časopisu "Nový Domov" v Hallettsville, p. Vladimíra Malce. Zesnulý těšil se mezi krajany i jinonárodovci nemalé přízně, což dosvědčovala veliká účast na jeho pohřbu.

Pochován byl ve středu 24. listopadu na legio­ nářský lot Forest Lawn hřbitově v Omaze. ... ...

Brazilský · diktátor Vargas zrušil zvláštním dekretem federální soudy ve dvaceti brazil­ ských státech. Rozkazem vyhlásil nejvyšši vo­ jenský soud nejvyšším soudem ve vojenských připadech a státním odvolacím soudům bylo dáno právo konečného rozhodnutí ve všech o­ statních odvolacích případech.

*

•

Spojené Státy maji dle spolkového eensovní­ ho úřadu odhadu 1. července t. r. na 129,257,000 obyvatel. Toto je vzrťist 828,000 čili šest desetin procenta nad odhadem z roku 1936. Při posled­ ním pravídelném censu v roku 1930 bylo napo­ čítáno ve Spoj. Státech 122,775,046 obyvatelů.

...

...

Berlínská vláda vydala v těchto dnech zprá­ vu: dle které vychází skoro 2,000 německých ěasopísů za hranicemi říše. z .těch 450 je vydá­ váno ve Švýcarsku, 249 v Československu a 235 v Rakousku. Ve Francii je 80 německých časo­ pis-O. a v sovětském Rusku 40. Ve Velké Brita­ nít není německý časopis ani jediný.

...

.

William O. Douglas, předseda vládni Securi­ ties Exchange komise, vydal v úterý tohoto tý­ dne prohlášeni, že bursa cenných papírů v New Yorku musí provésti svoji reorganisaci ve veřejném zájmu, jinak bude čeliti přísnějším regulacím. Prohlášeni toto vyvolalo na Wall Streetu poplach. Po poslední dva roky panoval zřejmě přátelský poměr mezi bursou a komisi a mělo se za to, že sůstane tak i nadále. Před ničím nemají bursiáni takový strach Jako před vládními zákroky. ·

•

•

Podle zprávy z Moskvy koncem minulého tý­ dne se Německo uvolilo zavřiti pět svých kon­ sulátfi v sovětském Rusku, jež nacházejí se v Leningradě, Tiflisu, Charkově, Vladivostoku a Oděse. V činnosti zůstanou jenom německé konsuláty v Kyjevě a Novosibirsku. Rusko má v Německu také jenom dva konsuláty, z nichž jeden je v Hamburku a· druhý v Královci.

.

.

Z New Yorku bylo oznámeno, že je tam oče­ kávána v nejbližší době československá přebor­

. nice v krasobruslení Věra Hrubá z Prahy, která se . bude podíleti na mezinárodních zimních hrách v Bostoně a New Yorku.

.

...

Moskevské depeše z pondělka minulého tý­ dne sdělila, že sovětský vyslanec v Čině Dími­ trij N. Bogomílov byl náhle propuštěn. Má se za to, že k tomu došlo proto, že· neobhajoval do­ statečně sovětské · zájmy, týkající se vnitřní Mongolie. Na jeho místo . byl ustanoven starý · diplomatický veterán .Luganec·Orelský. ~ Čtyři neohroženi učenci, kteří se rozhodli pře~il:novati ,na kfe ledové . v. těmé blízkosti. se..-v:emího·· pólu; oslavovali mínulon sobotu ptH- · • roční. jubileum. svého polárního dobrodružství.

Petr Širšov, hydro-biolog této expedice, tele­ grafoval bezdrátovou telegrafii do Moskvy, že se jim zdařilo rozluštiti záhadu mořských proudů a pohybu obrovských ledových ker od polu do Atlantiku. Jejich kra byla zahnána 450 mil a.. nalézá se . v blízkosti severního břehu Grónska.

.

.···

VESTNUt

Strama 11.

Co nového?

Národní důchod Unie se v roku 1936 znovu zvýšil a dosáhl částky 63.8 bílíonů dolarů proti 55 bilionům v roku 1935. Vyplacený důchod či­ nil 62,050 mílíonů dolarů, z čehož připadalo 41,250 milionů na mzdy a platy, v tom 2,058 mi­ Iíonů na mzdy a platy osob, zaměstnaných při provádění nouzových veřejných prací. Proti roku předcházejícímu je to síce značné zlepše­ ní, dosud vš~k stále nebylo dosaženo úrovně z roků 1929. Ve srovnání s r.1929 byl tedy loni po­ čet zaměstnaných stále ještě nižší o 11.6 pro­ cent, jejich průměrný roční pracovní důchod pak menši o 14.2 procenta.

•

•

President Roosevelt oznámil demokratickým kongresním vůdcům, že doufá, že uvedou jeho program na vzpružení obchodu v činnost brzy po Novém roce. Vůdci demokratické strany při návratu do Kapitolu z Bílého domu prozradili v podstatě toto: 1. President přeje si provedeni revise daně na přebytky korporaci na percen­ tuelním základě spíše než na osvobozeni od pla­ cení, určeném výši obnosu a to pro malé i vel­ ké korporace. 2. President žádá všechny depart­ menty o zevrubné zprávy o naději na vzestup stavebního ruchu a rozmach jiných oborů prů­ myslu prostřednictvim federálních pftjček. 3. · Spolu s vůdet kongresu rozhodl se president za­ nechati Norrisovy předlohy, dle niž bylo by u­ tvořeno sedm krajinských úřadů. po způsobu TVA a podporovati velmi mírný návrh Mans­ fieldťiv. 4. Apropriačni výbor domu zástupců, • který dnes zahájil slyšeni o předloze rozpočtu pro departmenty pokladu a pošt, sníží rozpo­ čet pro příští rok o miliardu dolarů, jako krok k rozvaze rozpočtu.

...

.

Senátní zemědělský výbor schválil dnes fi­ nancování nového zemědělského programu bez ohledu na přáni, jež projevil nedávno presi­ dent Roosevelt, aby vydání nikde nebyla zvy­ šována, když nebude zároveň opatřen zdroj přijmu, z něhož by bylo zvýšení hraženo. Sená­ tor Thomas, demokrat z Oklahomy, podal o tom zprávu krátce poté, kdy AAA úřednici u­ vědomili senátní výbor, že president Roosevelt doufá, že výlohy na nový zemědělský program nebudou přesahovati půl miliardy. Většina čle­ nil tohoto výboru rozhodla, že tento fond na­ prosto nestačí k provedení chystaného země­ dělského programu a odhlasovali oprávněni k použiti vyššího obnosu, projevivše naději, že administrace opatři zdroj, z něhož bude zvýše­ ni kryto. Někteří odhaduji, že bude třeba o $150,000,000 vice. ... .,.

Zdaněni cizlncft dle Federal Revenue Act 1937 (jenž dostal populárni jméno "Loophole Closing Act" - zákon na ucpávání skulin (kte­ rými utíká kapitál) bylo uspořádáno do dvou tříd; cizinci, kteři vykonávají hospodářskou činnost v Soustátí, jsoú svým celkovým dficho­ dem poplatnt jako občané; druhá skupina, do niž patři skoro všichni evropští majitelé amer. cenných papirfi, byla zdaněna 10 procenty. ,Kursovní zisky. zfistaly nezdaněny, rovněž dll­ chod do $1,000. Zákon vyjímá poplatníky, kteři bydli v Kanadě.

...

•

Do roku 1935 nebyly zdaněny americké divi­ dendy zahraničních právních osob. Federal Revenue Act zavedl 1% procentní daň z divi­ dend. Revenue Act z roku 1936 zvýšil zdanění dividend na 10 procent a všech ostatních dfi­ chodfi zahraničních osob na 15 . procent. Fysi­ cké osoby mimo Unii neplatily do r. 1936 žádné daně z amerických dividend a z ostatních dfi­ chodti 4 procenta. Od roku 1936 činí Jednotná daň. pro .fysické zahraniční osoby 10 procent bez výjimky. · ·

•

•

Angličtí uěencť objevili kouzelné chemické prvky, pomocí jichž lze uspíšiti dozrání plodin, což má velikou dúležitost v pfipadě války. Plo­ diny jež potřebtťjí k uzrání 11ěkolikměsícti po­ moci nové metody uzrají za stejn~ počet týdnťt.

Objev je totožný s onbn .dr. Gerickes"'.a,,profe­ sora kaliforrv;;ké university, jehož pokusy $ -u~

">

spíšeným. uzráním tabák:U,tóins.tft a jiných plo­ din vyvolaly po celé zemi pochopitelný zájem.

Angličti učenci ·mohou· vypěstovati seno bě­ hem tři týdni.i., pšenici za niěsic, další plodiny v několika týdnech. Dalši proces učiní požíva­ tiny na řadu měsícťi neporušenými, což obé u­ činí Anglii v zásobení potravinami úplně neodvislou. ·

•

•

Dle výkazu přijmu státních daní ku dni 31. srpna, stát Texas přijal sumu $154,000,000,což jest o deset miliontí více než loni. Různé daně jako gasolin, cigarety a pod. vynesly celkem $52,787,000, majetková daň vynesla 18 miliond, sira, olej, plyn atd. 19 milionti, lihoviny $5,795,000.

"'

...

"'

"'

Státní školy dostanou k Vánocům dalši část přídělu a to tři dolary per kapita, což s nedáv­ ným přídělem čtyř dolarú per kapita učini sedm dolarl'i z celkové sumy $22, povolené na každého žáka, jichž letos bylo zapsáno 1,566,652. Celkové vyplaceni přídělu nastane před dnem 1. záři 1938. ' ... ...

Vynikajicí český učenec a profesor Karlovy university v Praze - dr. Karel Weigner - ze­ mřel ve věku 63 let. československá věda ztrácí velkého a těžko nahraditelného muže. Velice záslužná byla veřejná činnost Weignerova v různých institucích sociálních a výchovných, zejména v Sokole.

Podle statistik Společnosti národťt činil cel­ kový světový náklad na zbrojení v roce 1925 tři a půl bilionu dolarú, v roce 1935 už pět a půl bilionu dolaru a pro letošní rok odhaduje se na sedm bilionu dolarú. Podle odhadu se soudí, že Anglie, Spojené Státy, Francie, Švédsko a Če­ skoslovensko dodávají asi dvě třetiny světové spotřeby válečného materiálu. ... .,.

Dle poštovní zprávy z Prahy brněnšti sok. borci umístili se na.prvém místě v závodu dru­ hého stupně vyspělosti, konaném v TYršově do­ mě v Praze. Celkem závodilo 37 závodník-O. z 21 žup. Prvých čtyř mist dobyli členové Sokola Brno I. František Gottwald dosáhl 63.20 bodfi, to je 90.29 procenta, následovali Václav Hudec (bratr mistra Aloise Hudce), pak Václav Sáza­ va a Frant. Částka. Soudcovali členové náčelni­ ctva mužťt, závod řídil náčelník č.O.S., dr. Klin­ ger.

.

...

Redaktor listu "Sunday Referee" navštivil v Bathu neguše Haile Selassie a oznamuje o své návštěvě: Haile Selassie žije v chudobě a nemá prostředkti, aby mohl vytápěti všechny místno­ sti svého příbytku. Topi jen v pokoji pro děti.

Nyní se snaží prodati svúj posledni vfiz a dfim, v kterém obývá. V tomto domě s nim žije asi 22 příbuzných. Přilehlá garáž musila být změně­ na v příbytek pro císařovy synovce. "Nemáme V-O.bee žádných přijmi\", prohlásil Haile Selas­ sie ke svému návštěvníkovi. o

$

Rozšířený demokratický list "La Depeche de Toulose" přináší úvodník generála letecké ar­ mády Armengeauda nadepsaný: "Českosloven­ sko si zasluhuje našeho přátelství a naši šle­ chetné podpory. Všichni Francouzi bez rozdílu politického přesvědčeni musejí projevit Česko­ slovensku bezvýhradné přátelstvi a býti roz. hodnuti poskytnouti mu bez váháni podporu, jakou stanovi obranná smlouva vážicí Francii s Československem. Auter rozvádi potom země­ pisné a vojenské dftvody tohoto přesvědčeni a pokračuje: Československo je zemi demokrati­ ckou. Čechoslováci jsou velmi oddáni tomuto svému režimu. Budou-li Anglie a Francie o­ pravdu řádně vyzbrojeny a sjednoceny jak do­ ma, tak i mezi. sebou, budou .Němci respektovat Československo, Toť je přesvědčeni čechoslo:-: vák:O.", praví g~erál Armengeaud .a dodává: "Nicméně Čechoslováci spoléhají především sa­ mi na sebe, na svou rozhodnost, na svého du­ cha obětavosti, na silu své armády a cenu své­ ho letectva. v nichž vidí s dojímavým přesvěd­ čením bezpečnou baštu proti válce v Evropě, a pl'oto si zasluhuji· co nejvíce, aby obdr~ell naše přátelstvi a naši podporu."

Strana 14.

Ve středu, dne 1. prosince 198'7.

VISTN!B:

YLO to dlouhé a únavné čekání v té staré B továrně na traktory v Dearbornu. To po­ Interview s Henry Fordem. chopí jen ten, kdo čekal celý týden osm hodín denně na svého člověka. Můj interview s Hen­ ry Fordem byl stanoven na určitý den a určitou hodinu, a proto jsem byl včas 11a místě.

Ale nikdo nevěděl, kde Henry Ford je. Večer před určenou schůzkou uěíníl pro noviny pro­ jev o chování vlády k němu a zmizel. Diskret­ nim doptáváním jsem zjistil, že ani pani For­ dová nevi, kde je její velký muž. Zmizel zkrát­ ka před hordou reportérů, o nichž věděl, že se naň druhý den sesypou.

Já jsem zatvrzelý Irčan, a tak jsem ohlásil, že tam budu sedět třebas až do soudného dne, až pan Ford přijde na sjednanou schůzku. Mu­ sím se však přiznat, že už jsem se chtěl vzdát po těch osmačtyřiceti hodinách marného če­ káni.

Zrána osmého dne přesně v hodinu určenou k naší schůzce se náhle v jedné stěně otevřela neviditelná dvířka a vstoupil Henry Ford. Měl na sobě klobouk a převlečník - bylo už koncem října - ruce měl plné brambor 1· "Ale, ale", zvolal, čekáte už dlouho?"

"Právě týden, pane Forde". Žádného představování, ani slovo na uvíta­ nou - jen tohle! Zůstal stát jako bleskem o­ mráčen.

"Týden? Přece jsem řekl v pátek v deset ho­ din. dopoledne."

"Zajisté, pane Forde, ale to bylo už před tý­ dnem". Otevřel překvapen ústa a div neupustil brambory z rukou.

Zachytil jsem čtverácký záblesk v jeho očích a kolem úst se. mu lehce zčeřily vrásky. Ale ne­ usmál se ani néomluvíf, za což jsem mu byl vděčen.

Náhle sklopil oči na brambory a otázal se zpříma, podávaje mi [eden brambor: "Jaký je to druh, prosím vás?"

"Myslím, že to jsou rané a k tomu hodně ve­ liké!"

Neopravll n1uj názor, nýbrž zvolal neočeká­ vaně a velmi nadšeně: "A poslyšte, víte, že se právě tak krásně vaří, [ako vypadají? Včera večer, když· jsem se vracel z práce, zastavil jsem se na poli - vidíte tam těch zoraných osmdesát akrů - a vzal jsem si jich pár k ve­ čeři. Poslyšte, to jsou nejlepší brambory, jaké jsem kdy okusil!"

Zastrčil je do kapes převlečníku a mávl ne­ určitě rukou, řka: "Jděte do mé kanceláře, já tam hned přijdu." A zmizel zase tajnými dvíř­ ky.

Ubiral jsem se sešlou chodbou směrem, který naznačil. Nikde jsem však nemohl najít místo, které by yYpadalo jako kancelář nejbohatšího prťimyslnika světa. Vstoupil jsem do několika a zase vyšel ven. Konečně jsem přišel do míst­ nosti, kde jsem našel krejčího, jenž seděl se zkříženýma nohama na stole, obložen několika oděvY, a pilně šil.

Byl jsem tím překvapen, jako kdybych byl spatřil zjeveni. Krejčí na moji koktavou otáz­ ku ukázal jehlou k úzké chodbě. A na jejím konci jsem spatřil skleněné dveře zakryté roz­ bitou zelenou záclonou. Otevřel jsem dveře a vstoupil do nejpodivnější kanceláře světa.

Byla to malá místnost, měřící asi čtyi'i metry do čtverce. Neměla oken, jsouc osvětlena svr­ chu špinavým světlíkem. Cihlové stěny byly bi­ le natřeny vápnem a obloženy parními roura­ mi. Stál tam laciný dubový stůl a dvě kuchyň­ ské židle. Na podlaze ležela hromada různých věci - podepsané fotografie prince Waleského, Charlie Chaplina a desítky originálních kari­ katur. A na všem prach a pavučiny, jalwž i ne­ pořádek na malém stole. To tedy byl tajný ú­ kryt velikého Forda, kde trávil většinu času, když pocítil vzácnou potřebu stolku a židle. A přece měl tak nádhernou a většinou nepouží­ vanou kancelář ve své velké továrně v Highland Parku. ' Právě jsem si oprášil jednu židli a usedl, když vstoupil. Byl oblečen v obvyklé šedé ša­ ty trochu sportovního střihu. Aby zahájil for­ málně naši rozmluvu, potřásl mi k velikému údivu oběma rukama. Všiml jsem si, že má ru­ ce plny mozolů a tvrdé jako hřebík.

Hovořili jsme jednu hodinu čtyřicet minut o všem možném, od brambor až po politiku. To

vie než mužům, a.by se mohly lépe šatit, upou­ tat nějakého muže a vdát se?" ... naléhal jsem neodbytně, až jsem ho zahnal do kouta..

Pokrčil rameny a přiznal pravdu: "Senti­ mentalita, čistě jen sentimentalita, myslím," Velice jsem si ho tim ziskal, protože dodnes si občas dopisujeme.

Každému je ovšem známo, že o Fordovi kolu­ je množství anekdot e, Jednu z nejlepších mi vyprávěl jeho soukromý sekretář pan Leibold: "Jak víte, výkonnost je naše evangelium, kte­ ré pijeme i jíme. Nedávno měl jeden náš vrch­ ní inženýr podivný sen. Zdálo se mu, že pan Ford umřel a že jej vynášejí z kostela. Když už byli s rakvi na schodech, náhle se otevřelo vi­ ko, pan Ford se v rakvi posadil a zahřímal hro­ bovým hlasem: "Dejte tu truhlu na kolečka a ty chlapíky pošlete dělat jinou práci!"

V mládí bylo Fordovou tužbou stát se zlatní­ kem. Má dodnes stejnou vášeň rozebírat hodin­ kové stroje, aby zjistil, co jimi hýbe, jako se vr­ tal v mozcích lidi. Dodnes nemůže odolat do­ brému hodinářskému výkladu, musí jít dovnitř a koupit si aspoň jedny hodinky. Má prý doma celý koš hodinek v různém stupni rozebrání.

Začne je rozebirat a zase dávat dohromady, když jej někdo odvolá od té podivné práce, k niž se už nevrátí. Někdy jej posedne šetrnost a pošle některé hodinky, komu jej právě napad­ ne. Jeden senátor dostal tak v týdnu troje ho­ din.ky od neznámého dárce, kterého poznal jen podle razítka. Fordu.v zahradník mi ukázal v zahradě malý pruh neposečené trávy. Pan Ford na tom místě jednoho dne seděl, když mu vy­ skočilo hlavní pero a on, je nemohl nalézti. A tak pan Ford rozkázal, aby na tom -nístě nese­ kali trávu, protože hodlá jednoho dne to pérko najít!

Je známo, že Henry Ford nekandidoval za presidentský úřad roku 1924: Byl jsem infor­ mován už několik měsíců napřed, že nebude kandidovat. "Jak to víte?", otázal jsem se své-· ho informátora. Nuže, paní Fordová - Klára - říká, že nebude. On si snad mysli, že kandi­ dovat bude, a.le a! k tomu dojde, tedy nebude."

A toto proroctví se ukázalo správným.

Po letech jsem na jeho zahradě fotografoval záhon v přírodních barvách, když se obje­ vil Henry Ford s yYhrnutými rukávy, maje ru­ ce plné balíčků, jež nesl do domu z vozu. Jak­ mile nás spatřil, co kutíme, byl okamžitě u nás, balíčky položil na trávník a jal se nahlížet pod černé sukno kamery. Viděl jsem, jak z domu vyšla paní Fordová, jež patrně netrpělivě čeka­ la na baličky, a zavolala svým trochu promka-: vým hlasem do zahrady: "Henrí-í!"

Muž schýlený pod černým suknem okamžitě oživl, jakoby píchnut tím ostrým hlasem. Měl jsem jisté potíže zachovat vážnou tvář, ale teh­ dy jsem si teprve plně uvědomil, že někdo vskutku ovládá toho muže, který má v rukou tolik lidských existencí.

Tento muž byl ve čtyřiceti letech považován za naprostého bankrotáře. Dlouhá léta se rva'l se životem jako obyčejný strojník, stěží odhá­ něje nouzi od svých dveří ... Ale snil svoje sny, sledoval svťtj vrozený zájem o mechanické vě­ ci, až našel předmět, kde se mohlo jeho nadání plně rozvinouti. Nikdy však nepozbyl té chla­ pecké, nenasytné zvědavosti, zvláště pokud se týče myšlenek a nápadů druhých lidi.

Nikdy nepřestal pracovat hlavou ani ruka­ me. Jeho ruce jsou dnes stejně tvrdé, jako bý­ valy kdysi. Nedávno prohlásil, že vyhnout se nemocem znamená správně žit - typický for­ dovský výrok jako zrnko zlata. Když jsem s nim před patnácti lety po prvé mluvil, měl v bance za 145 milionů dolaru hotových peněz a přece jedl oběd za patnáct centů.

Peníze nikdy proň nic neznamenaly, vyjma jako prostředek k vytvářeni více práce, a proto nikdy nekoupil jedinou akcii nebo cenný pa­ pír, nýbrž investoval všechno do nových to­ váren, aby opatřil lidem novou práci. Soudí, že práce je velký cívílísátor - a kdo může tvrdit, že nesmýšli správně?

C. S. Chelsea. jest mimo přerušováni, které bylo u pana For­ da velmi časté. Náhle se uprostřed věty odml­ čel a vyběhl z místnosti beze slova vysvětleni.

Ale Icdykoli se vrátil, vždycky pokračoval v ne­ dokončené větě beze ztráty [edíného slova. '!'en člověk nebyl ani okamžik. klidný, usta­ vičně jsa v pohybu. Vrtěl sebou, sedl si nejdřív na jednu a potom na druhou patu, a na konec si dal jednu nohu na roh stolu. Celý se tetelil jako ten jeho model T. Nikdy jsem neinterviewoval člověka, který by byl neklidnější. Ustavičně přeskakoval s jednoho předmětu na druhý, snaže se snad tím uniknouti přímým odpovědím na kladené otáz­ ky. Jeho vybočování bylo úžasné, ale vždycky mělo nějakou spojitost s naší látkou. Málo lidí na světě je nadáno tak bystrou a pohyblivou myslí.

Henry Ford chová nenasytnou zvědavost ke každému člověku, s nímž se setká. Chce oka­ mžitě zvědět, kolik znáte. Potom si utvoří o­ kamžitý úsudek, řekne vám jej jen z poloviny a čeká, jaký na vás učinil dojem. Jestliže jej přijmete proto, že on jej řekl, zmlkne a přesta­ ne se o vás zajímat. Ale odporujete-li mu, za­ hrne vás svými nápady, z nichž se těžko vy­ pletete. Ale vždycky se dovede vrátit k původ­ nímu předmětu, Otázal jsem se ho: "Pane Forde, když se člo­ věku podařilo dosáhnout úspěchu a slávY, kte­ rou další věc má ještě vykonat?"

Seděl na levé patě, maje pravou nohu polože­ nu na rohu stolku. Hlavu držel lehce nakloně­ nu napravo. Okamžik tak seděl naprosto ne­ hybně.

"Nuže, jsme zde, abychom získávali zkušeno­ sti. To je vše, co můžeme vzíti s sebou! A po­ slyšte, těch starostí, že bude železná ruda vy­ čerpána! Myslím, že se právě teď tvoří někde za polárním kruhem, a a~ ji bude člověk po­ třebovat, jistě díky svým zkušenostem najde cestu k ni ... A poslyšte, já znám jednoho mu­ že v Nové Anglii, který sklidil už troji úrodu dříví se svých pozemků a nyn! už čeká čtvrtou, ačkoli je mu osmdesát ... " A dvacet minut mi vzrušeně a roztržitě liči! svoji teorii o zrychlené produkci dřivi. Poslou­ chal jsem, nezapomínaje na původní otázku.

"Víte, pane Forde, že to neni odpověď, kte­ rou jsem od vás očekával? Vim, že máte prav­ du v širokém slova smyslu, ale já jsem myslel na nejbližší svět."

Otázal se s předstíranou vážnosti, jak zněla moje původní otázka, a když jsem mu ji opako­ val, otázal se velmi vlídně, co chci, aby mi řekl.

Odpověděl jsem, že jsem očekával, že člověk, který získal ve světě úspěch a slávu, by měl pro svoji rodinu vybudovat. skutečný domov.

"Ale, ale," velmi charakteristické jeho rčení, které stále opakuje, "domov nic neznamená!

Vždyť pro mne pracuje spousta dobrých lidí, kteří jsou doma všude, kde si pověsí klobouk!"

Ta odpověď mi pověděla mnoho. Věděl jsem, že Henry Ford mi řekl jen polovični pravdu a pozoroval, jaký bude na mne míti účinek. Ten­ to muž, dosáhnuvší největšího individuá.lniho úspěchu naši doby, má zvláštní naléhavý tón, který nutí lidi dělat, co si přeje.

"Jestliže domov nic neznamená", odpověděl jsem tomu pozoruhodnému člověku, který dal znovu postavit domov své matky do nejmen­ ších detailů, "proč jste dal znovu zřídit domov své matky?" "Ó, vy jste tam byl? Vyjeli jsme si tam s pa­ ní Fordovou a Edselem v neděli a anamenítě se pobavili!" A jal se mi nadšeně líčit, jak se roz­ hodl zůstat na večeři, jak nosil vodu od staré studně, jak ženy oblečené ve staromódní šaty zpívaly večer kolem harmonia ...

"Jestliže domov nic neznamená, proč jste sám vybudoval znovu dům, .kde jste začali s pa­ ní Fordovou hospodařit? ... Jestliže domov nic není, proč stavíte svým dělníkům ty krás­ né betonové domky? ... Jestliže domov nic ne­ znamená, proč platite ženám za stejnou práci

růží

Jaksi člo-1ěk, který nezná pravé od chybného, téměř vždy dělá chybné.

•

Netrap se nad úlohou, kterou hraješ; nepři­ sluši tobě volit svou úlohu, ale dobře ji hráti.

"'

Vé středu, dne 1. prosince 193"1.

V!STNIK

· ZTRACENÝ TESTAMENT ROMAN. Napea.l Václa.v Cech. ~~~~,..,O,~Mlll9.()

...

~~·>

jejího rozechvěni nebyla všední.

Již zdáli pozorovala, že v rychlém cva­ P lu pfijíždi dvojkolka, tak zs, gyk, v němž za­ ŘÍČINA

přažen byl statný bělouš a jejž řídil dragoun­ ský důstojník v salonní parádě s helmou na hlavě. A v důstojníku tom poznala Zbilovské­ ho. Gyk zastavil před domem, kde bydleli Brockhauserovi. Důstojník dal otěže provázejí­ címu jej dragounovi a sestoupiv, měnil již v chůzi čerstvé rukavice.

Nebylo pochybnosti, Zbilovski přicházel ná­ vštěvou.

Lucie zapýřená, rozechvěná ustoupila od ok­ na. Jen okamžik váhala a hned byla rozhod­ nuta, že - důstojníka přijme, že jej přijme v nepřítomnosti matčině a přes opáěnou zvyk­ lost, že v nepřítomnosti paní generálové pán­ ské návštěvy Lucie vůbec nikdy ještě nepřija­ la. Panská také měla stálý rozkaz, aby prostě návštěvníku vyřídila, že milostivá paní není do­ ma a toto pravidlo také dosud bylo zachovává­ no. Stejně by sí panská počínala asi také dnes a proto Lucie mžikem dospěla k rozhodnuti, že sama musí hosta uvésti. Jen pohlédla do zrca­ dla, aby přezkoušela svůj účes a spokojena jsouc se svou toilettou, k vúli Ferdinandovi dnes zvlášť půvabně volenou, vešla do předpo­ koje, jako by tu měla něco na práci a se zata­ jeným dechem naslouchala blížícím se krokům, mezi nimiž jednou, dvakrát zařinčela šavle na chodbě.

Zvonek zazvonil, panská vyletěla z kuchyně, aby otevřela, ale to již činila - sama Lucie.

Ve dveřích objevila se vysoká, štíhlá posta­ va dragounského nadporučíka.

Lucie nepotřebovala líčiti rozpaky; ty byly zřejmy na růměncí, který pokrýval její tvář.

Naopak líčiti musila klid a činila tak se spole­ čenskou sběhlostí, jaká v zámožných domech byla obyčejem.

Dústojník se klonil a pronášel obvyklé řráse, jimiž "Se uvádí nezvyklý host. Lucie sice ihned sdělovala, že marná není doma, ale současně o­ tevírala dvéře salonu a jdouc napřed, zvala ke vstoupeni, k němuž se nadporučík nedával dva­ kráte vybízeti. Panská jen za nimi dvéře uza­ vřela.

Lucie usedla na pohovku, tak, jak to činíva­ la marná, přijímajíc hosty a pokynula nadpo­ ručíkovi, aby usedl proti ní, právě tak, jak to také činívala marná, Hovor točil se zprvu jen kol nehody, že pani generálová není doma, kteroužto nehodu nad­ poručík živě litoval, ale Lucie ujišťovala, že ma­ mámusí přijíti co nevidět, což obsahovalo sou­ časně povolení i vyzvání, jen aby nadporučík návratu jejího vyčkal. A ježto paní generále­ vá přece jen se ihned nevracela, zdáli se v ho­ voru na ni úplně zapomínati a zabývali se vče­ rejším shledáním, bezprostřední přítomností a částečně i dávnou minulostí. Nadporučík tvrdil, že Lucii znal již jako kadet, že celý důstojní­ cký sbor ji nezval jinak, než "malý andilek" a že pak malý andílek zmizel z obzoru a tím do­ šlo též na Luciino zasnoubení.

Jen poněkud života sběhlý muž a znatel lid­ ských povah vycítí vždy z pohledů a ze způso­ bú, jak se kdo vyjadřuje, pravý duševní jeho stav a tak vycítil také nadporučík, že Lucie ja­ ko nevěsta není právě onou nejšťastnější a že mnohé místečko v jejím srdéčku je ještě nevy­ plněné, jež vyplniti dovede jen v pravdě milu­ jící a milovaný muž. Tolik věděl, že továrník Plachý, ač hezký byl muž, není jí ještě vším. A tu pojednou, třeba, že včera teprve se z úst pa­ ní generálové dozvěděl o zasnoubení Lucie, zmi­ ňoval se o něm talc, jako by veškeré důstojni­ ctvo rakouské armády nemluvilo nyní o jiném divu světa, než že dcera generála Brockhause­ ra provdati se má za civilistu.

A Lucie si povzdechla. Byl to nestřežený po­ vzdech, ale byl výmluvuější než tísíc slov.

Strana liti

Naporučík věděl, kolik uhodilo. Zde nebylo vše ještě skálopevně ukováno.

"Je to přece zcela ojedinělým případem, aby dcera slavného generála se provdala za osobu civilní," pravil, 'nabývaje odvahy. "Já, upřim­ ně řečeno, nechtěl tomu věřiti a když jsem se dozvěděl, že jsem přeložen garnísonou do Pra­ hy, umíníl jsem si, že učiním milostivé paní svou návštěvu, přes to že jsem věděl, žepřeru­ šila s vojenskými kruby veškeré styky. Co ná­ leží vojsku, má vojsku také zůstati. Neznám příčiny, které milostivou paní přiměly k její­ mu rozhodnutí, ale stav svého chotě necení tím vysoko."

"Ach, o tom je těžko a také již pozdě mluvi­ ti," opět s povzdechem podotkla Lucie.

"Pozdě, slečno?"

"Pozdě, pozdě! Jsem zasnoubena a nemám vůbec o tom mluviti."

"A mluvíte přece. To jen dokazuje, že - ne­ chci býti Indískretním, ale - ne, slečno, já se zcela upřímně vysloviti nesmím."

"O, jen řekněte - " "Tak, slečno, když to dovolujete, řeknu vám jen všeobecný soud, že dcera generálova nále­ žela vojáku - " Lucie rozechvěně povstala.

Ne, nemluvme o tom," pravila s třesoucím se hlasem. "Co říci chcete, já dávno vycítila. Však marná - - ale mluvme o něčem jiném!'

Usedla zase a jako by skutečně chtěla dáti hovoru jiný směr, tázala se: "Jak se vám líbí v Praze?"

"Kdybych byl nešel včera do Stromovky, řekl bych že výtečně," odpověděl nadporučík a po­ hled plný obdivu spočíval na mladé dívce, jež chvěla a třásla se vzrušením. A její pohled pra­ vil, že mu dobře rozumí, že však rozuměti ne­ smí, že pochopení svému nesmí dáti výrazu.

"Stromovka je krásná, viďte?" tázala se po­ pleteně.

"Byla krásná včera. Pochybuji, že se tam již budu ubírati kdy se stejně klidnými pocity."

"Ale marná ku podivu dlouho nepřiČhází," pojednou zase odbočovala Lucie, cítíc, že tento směr hovoru nutně by vésti musil ke koncům, jež si nepřála. "Promiňte jen, pane nadporučí­ ku, já řeknu jen - " Již povstala a běžela ke dveřím, jež otevřevši, udílela tlumeně nějaké rozkazy panské. Klid­ něji již se vracela. Dovedla do celého svého chování vložiti tu určitost jednání, že mladý nadporučík rozpoznal, jak výbojný svůj hovor dohnal do nejkrajnějších mezí možnosti.

Povstal, poroučel se. Litoval, že se nedočkal paní generálové, ale výslovně prohlásil, že si neodepře čest návštěvy opětné. Při tom stále pohledy svými plnými obdivu lpěl na mladé dívce, jež marně snažila se zakrýti své vzruše­ ní.

V tom však vracela se paní Brockhauserová a zpravena jsouc již venku o návštěvě dťtstoj­ níkově, Jehož, dle sdělení panské, sama slečna uvedla do salonu, přemáhala sice vstupujíc ne­ příjemný pocit své nelibosti, ale úplně jej za­ krýti nedovedla. Přicházela vážně a odměřeně s přívětivostí, jak žádal ji sice dobrý mrav, leč pohled, který vrhla na Lucii, byl káravý.

Nadporučík ovšem usedl znovu, hovor však již nevybočil z forem čistě konvenienčních. Po několika minutách zvedal se nadporučík po­ znovu k odchodu. Poroučel se paní Broekhau­ serové s hlubokou úklonou a líbaje ji ruku, Stejně také počínal si u Lucie, jen že ruku jeji okamžik déle držel v ruce své a posléze ji vřele tiskl.

Byl to jen okamžik a to, co se v něm událo, úplně vymykalo se pozornosti matčině. Lucie však tomu tisknutí velmi dobře rozuměla a mi­ movolně je opakovala. Mimovolně, ale stalo se tak a nadporučík jen jí odpovídal vděčným blouznivým pohledem.

A sotva odešel, paní Brockhauserová se obrá­ tila na svou dceru s domluvami, vytýkajíc jí, že neměla přijímati návštěvu nadporučíkovu, že velmi trapně by se byla dotýkala Ferdinan­ da, kdyby náhodou se byl dostavil a že vůbec je jí divné, jak sama mohla někomu otvírati venkovské dvéře, když za každých okolnosti k tomu určena jest panská, ·jež zajisté by byla· návštěvu tu poukázáním na nepřítomnost pa­ ní domu učinila nemošnou,

"'

Lucie byla ještě všechna popletena,. Neodpo­ vídala na výtky matčiny, nýbrž v ~yšlénkách svých trvala dosud při zvláštním hovoru, jejž vedla s nadporučíkem dřive ještě, než matka se navrátila'. A jaké byly jeho pohledy! Horou• cí v obdivu a tklivou zároveň vedly mluvu, že jemu již jen sluší odříkání.

"Jsem jen ráda," dokončovala svou před· míšku paní Brockhauserová, "že Ferdinand ne­ přišel, když jsem já nebyla ještě přítomna. Ani se mu o tom nezmíníme. Již to, že tu nadporu• čík byl, nebude mu příjemné."

"Naopak, já mu to řeknu," pravila Lucie, ja­ ko by se probouzela ze sna.

"Také dobře," přisvědčovala matka 'ihned jsouc jiného náhledu. "Vysvětlíš mu ovšem, jak se vše sběhlo, že ty jsi vlastně jinak jednati ne­ mohla, když již tě zastihl v předpokoji."

Ale Lucie pojednou stávala· se vášnivou.

"Ne, já mu řeknu plnou pravdu, já mu řek­ nu vše," zvolala. "Já mu řeknu, že mu vracím jeho slovo, že dnešním dnem přestala jsem bý­ ti jeho nevěstou, že si ho nevezmu, ne a ne."

"Lucii" "Já jsem do toho zasnoubení byla.vehnána," s rostoucí vášní pokračovala mladá divka a zrak jí plál opravdovostí. "Pro přílišnou tvou starostlivost nepoznala jsem dosud jiného mu­ že než Ferdinanda a tak jsem přisvědčila, když se ucházel o mou ruku. Ty jsi mne zasnoubila a já své zasnoubení zruším. Ať děje se co děje, ať jsem zvána věrolomnou, já se za .Ferdinan­ da neprovdám. Včera jsem s ním naposledy mluvila. Zprotivil se mi, já nevím proč, a.le zprotivil se mi. Teď kdyby se mne chtěl do­ tknouti, já bych uskočila, já raději smrt bych volila, než bych se stala jeho ženou."

"Luci!" zděšeně lomila rukama paní Brock­ hauserová, "Řekni mu to, napiš mu to," pokračovala s neutuchající prudkostí Lucie. "Já ·se s nim již nechci shledati. Je konec, to ti zde přísahám.

Ale ostýcháš-li se mu to říci, já se neobávám naposled se s ním ještě setkati a říci mu vše sama." · Měla k tomu přilešitost, neboť Ferdinand vstupoval do pokoje.

Přicházel jako domů, přicházel jako uražený ženich, rozhorlen a s určitými záměry, že dneš­ ním dnem musí býti konec vrtochů Lucininých, kterými ohroženou viděl mužnou 'svou dť!stoj­ nost."Věděl, že tu byl důstojník, že přijala. jej Lucie sama a že se tím provinila proti všemu mravu.

Ano, Ferdinand věděl vše. Docházel právě k otcovskému domu, aby tu vykonal navštěvu své nevěstě a nemocnému svému otci, když kolem něho hrčel gyk, na němž seděl dragounský dů­ stojník v parádě, kterého poznal jako včerejši svou známost ze Stromovky.

Byl ~árlivé povahy a hned ho napadlo, že dti· stojník jede ke Brockhauserovým návštěvou, o které se již včera zmiúoval, že ji měl v úmyslu.

Ferdinand se nemýlil. Gyg zastavil před do­ mem a důstojník seskočiv vešel dovnitř. Šel tak jistě, jako by dávno již měl dům ten vyhlídnu­ tý. To Ferdinanda dosud nijak neznepokojova­ lo. Znal zásady příští své tchyně, že naprosto nepřála stykům s kruhy vojenskými. Byl pře­ svědčen, že nadporučík vůbec nebude přijat, že panská ho uvítá hned ve dveřích se sděle• ním, že milostpaní není doma.

Nechtěl se s ním potkati na rnhodech nebo na chodbě, až by odcházel s nepořízenou a pro­ to se postavil u výkladní skříně opodál domov• nich vrat, až by nadporučík se vrátil a zase o• dešel. '" Ale důstojník se nevracel. Minula chvíle, kdy dávno již by mohl býti zpět, leč nikdo se ne­ objevoval.

Ferdinand stával se netrpělivým. Díval se na. hodinky, měl hodinky téměř stále v rukou a, viděl, že uplynulo již plných deset minut, kdy dťi,tojník se mohl desetkráte vrátiti niihoru a, dolů.

Byl tedy přijat a to se stalo úplně· proti zá­ sadám paní Brockhauserové.

Ferdinand nevydržel déle na pozorovacím svěm stanovisku. Rychle vk1·oči1 do domu a bral se vzhůru. Byl rozhodnut, kdyby potkal vracejícího se dftstojnílrn,, že si ho ani nevšim·

Strana

Ul.

Ve středu, dne 1. prosince 193"/

Vi:STNÍK

·lle, ~by pozornost se strany Brockhauserových zašla chuť k návštěvám do domu, kde dlí ne­ :vyvážil svou nevšímavostí. věsta jiného.

Dnešním dnem měl býti učiněn konec po­ Ale nepotkal nikoho. Před předsíní Brock­ dobným situacím, jaká byla právě zažitá. Dnes, . hauserových stanul a hněvem sevřenými rty ještě dnes zcela určitě musil býti stanoven den uvažoval, má-li vkročiti do bytu príští své sňatku. Ne, nechtěl přijíti dolů a tvářiti se tak;, tchyně, aby byl svědkem, jaké toho jsou příči­ jako by o ničem nevěděl, jako by nic byl nevi­ ny, že takdlouho jest zdržována nevítaná ná­ děl. Chtěl říci, že vůči němu stala se tu bez­ vštěva. příkladná bezohlednost a připojiti jen přání, . Nevkročil. Znal svou povahu, a obával se, že aby se na příště něco podobného již nestalo . . by se mohl prohřešiti proti mravu a zdvořilosti, Tím "na příště" myslil jen na mezidobu až clo kdyby nenáviděného nyní důstojníka měl před očima. Však si záležitost lépe vyrovná sám, až' sňatku. Po svatbě již si dovede dům a čest svou obhájiti sám. důstojník již nebude přítomen.

Když vytrval na schodišti již tak dlouho, ne­ . Tak se rozhodl a chvatnými kroky letěl vzhů­ spěchal odtud také nyní, kdy věděl, že nadpo­ ru do druhého poschodí k svému otci. Chtěl na­ ručík odešel a kdy věděl, že dvéře k Brockhau­ býti poněkud klidu. Leč sotva vešel k otci, cítil sérovým jsou mu povždy otevřeny. Nespěchal nepokoj. Chtěl věděti, kdy od Brockhausero­ tam nyní, nýbrž sbíral své myšlenky, aby sebe­ vých odejde nadporučík, jaká bude jeho tvář, vědomě a důstojně provedl svou záležitost. jeho výraz bude-li prozrazovati uspokojení či Konečně myslil, že jest dostatečně klidným. .sklamání. sešel dolů po schodišti a stanul před dveřmí by­ Byl příliš neupřímný, aby se svěřil otci, jaké tu Brockhauserových. Ještě uvažoval, s jakou myšlenky a pocity jím lomcují a proto vyvolal tam má vstoupiti. Jen mírně, mírně. neshodu s otcem, o které již bylo vypravováno.

Vstoupil a přišel právě, když Lucie rozhodně Vyraziv z otcova bytu a dostav se na chodbu prohlašovala matce své, že nechce se státi že­ "naslouchal. V celém domě bylo ticho. Myslil, že nou Ferdinandovou . .důstojnik asi již odešel. Letěl dolů po schodech Ten nezachytil z hovoru matky s dcerou ani · a vyhlednuv na ulici, viděl státi gyk ještě před . slova, neboť prvním vrznutím dveří obě a ze­ ·vraty. jména Lucie rázem umlkla.

Nadporučík tedy dosud neodešel. Zase letěl "Ferdinande!" zvolala mu paní Brockhause­ · zpět a postavil se na schodiště na chodbu vová vstříc: "Pojďte, milý Ferdinande. Vy jste · Brockhauserových, odkud dobře mohl pozoro­ Lucii včera urazil a ona teď vede takovou hroz­ vati odcházejícího důstojníka, aniž by sám byl nou řeč. Snad jste slyšel?" · pozorován. Chtěl viděti uspokojenou či nespo­ "Já nenaslouchám, milostivá paní," odměře­ kojenou tvář toho hejska, který již včera pro­ ně pravil Ferdinand. "Já přicházím jen, abych následoval Lucii drzými svými pohledy. vám vyslovil svůj obdiv, jak zachováváte své Tak stál jako na číhané, když tu z dola dolé­ zásady. Vy nejste doma a Lucie přijímá ná­ ·haly k jeho uchu lehké kroky, provázené šu­ vštěvy, návštěvy důstojníku a to, myslím, že stotem hedvábných šatů. Ku svému zděšení po­ pro mne není právě povznášející." zoroval Ferdinand, že vrací se paní Brockhau­ Lucie stála jako zkamenělá. Nenadálé obje­ sérová z vycházky, že tedy Lucie sama je doma, vení se Ferdinandovo přece jen stlačíío jeji váš­ že pi'ijala nadporučíka, že snad tu již jde o taj­ nivost. Sklonila hlavu, zrak sklopila k zemi, jen ně smluvený komplot Luciin. tak dávajíc na jevo, že odhodlána jest ke vzdo­ Div nezařval vztekem a žárlivostí. Chtěl se rům. vrhnouti vstříc paní Brockhauserové. chtěl jí To dráždilo tím více Ferdinanda. vytýkati, jak špatně dbá svých povinností ma­ "Takové chováni," pokračoval, "dotýká se mé . teřských, že Lucie takovou již dobu jest samot­ cti, činí mne směšným, prstem by na mne uka­ na s nadporučíkem, že takové chování své ne­ zoval celý dům, že nemám ani tolik váhy zde, věstě nebude trpěti, že ihned musí smělému aby má nevěsta se skutečně také jako má nevě­ · tomu vetřelci ukázati dvéře a že bezodkladně sta chovala. Když sama se nedovede chrániti . musí dojíti ke sňatku, aby si pak Lucii řídil a před drzými vetřeleí, budu svých práv chrá­ · vedl sám. niti já. Jen povzbudivé pohledy Luciiny mohly Ale zdržel se. Chtěl věděti, jak zachová se pa­ tomu člověku dodati tu smělost.iže se sem opo­ ní Brockhauserová. Jí ještě důvěřoval úplně, vážil přijíti, když výslovně mu bylo včera řeče­ vždyť ona vlastně dosud byla nejhorlivější je­ no, že Lucie jest mou nevěstou. Takové vyzý­ ho přímluvkyní. Byl přesvědčen, že vstoupe­ vavé drzosti schopen jest jen nadutý důstojník, ním paní Brockhauserové do bytu hned ubírati jenž se domnívá, že řinčením své šavličky a se bude odtamtud. nadporučík. Jeho chtěl také smělým čelem zaplaší a překoná všechny pře­ viděti, chtěl čísti v jeho obličeji, že alespoň pa­ kážky, že všechny dvéře mu jsou otevřeny do­ ní Brockhauserová vykonala svou povinnost. kořán, Zde skutečně mu bylo otevřeno, ale po­ A tak nechal příští svou tchyni vejíti do je­ nejprv a naposled. To je má vůle, Luci, když . jího bytu. již mé často pronesené prosby ničeho nespo­ čekal, čekal zase. Rty, ruce, celé tělo chvělo mohly." se mu v rozčileném napletí. Myslil, že ·v tom Lucie vzdorovitě pozvedla hlavu. Urážky, kte­ okamžiku, co paní Brockhauserová zmizela ve ré pronášel Ferdinand vůči nepřítomnému nad­ dveřích, vynoří se z nich nadporučík a v jeho poručíku, byly stejnou měrou také urážkami vzezření že bude čísti sklamáni. Však mýlil se. jejími, neboť ona jej pl'ijala a byla tomu ráda, Dvéře zůstávaly uzavřeny. Chtěl tam vraziti, že jej přijala. Leč neřekla ještě ani slova, po­ . chtěl tam sám učiniti pořádek. Vžil se v utkvě­ něvadž Ferdinand nečekal na nějakou její od­ lou myšlenku, že celá ta návštěva nadporučí­ pověď neb omluvu, nýbrž v plynném, vnitřním kova jest svrchovanou neslušností, zradou na hněvem neseném proudu nepřetržitě mluvil něm páchanou. Neznal omluv, neznal vysvět­ dále. lení. Lucie byla koketta, to bylo dnes jasné a "A to všecko staJ9 se jen stálým odkládáním: · zřejmé, ale tomu, bohdá, učiní brzo konec. našeho sňatku. Vy jste mi včera, milostivá pa­ Jedině ta myšlenka jej uklidňovala, "Počkej, ní, řekla, abychom si s Lucií ustanovili den holoubku, však my se spolu vypořádáme," to sňatku sami a já se vás tedy ptám, Luci, kdy sípal vztekle mezi zuby a zraky neodvratně bude?" měl upřeny ku dveřím obydlí Brockhausero"Nikdy," pevně vyrazila Lucie a sotva vyle­ ' vých. Vytrval. Chtěl viděti nadporučíka od­ tělo toto slovo přes její rty, cítila se již bez o­ . cházeti. Minuty zdály se mu věčností, ale do­ bav. Zrak jí plál otevřenou nenúvistí. čkal se toho.

Ferdinand zděšeně poíednou pohlížel na svou Nadporučík vycházel, leč nové bylo sklamá­ nevěstu. Teď teprve viděl, že volený jím roz­ ;· ní·Ferdinandovo. Nadporuěík nevychásel skles­ hod11ý způsob a bezohledná mluva úplně měly le, malomyslně, naopak - zářil. Oči mu svítily opáčný účinek, než jaký očekával. · a kol úst mu pohrával spokojený úsměv. Tolik "Luci, Ferdinande!" prosebně k nim zvedala rozpoznal Ferdinand, že mladý ten důstojník ruce paní Brockhauserová. neodcházel sklamaně, že s výsledkem své ná­ Obrat v chování Ferdina11dově jen stupňoval vštěvy byl úplně spokojen. Spokojeně kroutil opovržení Luciino. Jen pohledy je yYjadřovala, si jednou rukou kní a druhou pozvedal šavli, ve slovech svých byla mírnou, ledově chlad­ aby neřínčeía po chodbě. O, kdyby byl neměl nou. tu šavli, Ferdinand byl by se vrhnul za ním, "Vracím vám vaše slovo, pane," pravila. byl by jej potupil, pohaněl, aby mu na příště "Chvála Boh\t, že nestala jsem se vaši choti a

<l;

nikdy se jí také nestanu. Mamá mne vám za­ snoubila a já zasnoubení své ruším. Však ne­ myslete, že mluvím jen v okamžitém podráždě­ ní. Ne, ne, to jsou poslední slova, která jsem k vám kdy promluvila."

A odvrátivši se, opouštěla salon a vkročila· vážným, pevným krokem do vedlejšího pokoje.

"Luci, ale Luci,'' lomíc rukama volala za ní paní Brockhauserová.

Leč dcera neposlouchala. Zmizela za portie­ rou a bylo slyšeti, jak zavírala za sebou dvéře pokoje dalšího. ' Ferdinand chtěl spěchati za ní, chtěl se jí vrhnouti k nohoum, chtěl ji odprositi, chtěl ji přísahati, že jen láska a žárlivost jej dohnaly k nepředloženým jeho slovům, že nikdy již jí nebude ničeho vytýkati.

Leč paní Brockhauserová zachytivši jej ho zadržela.

"Ne, Ferdinande, teď ne. Nechte ji. Já všech­ no zase napravím. Takhle jste si ji svou povol­ ností vychoval sám. Já všechno sama zase na­ pravím. Nechoďte k nám, dokud vám sama ne­ vzkážu. Vy se nyní musíte hněvati a já vím, že odpoledne, zítra, nejdéle do pozítřku bude za­ se vše dobře."

A Ferdinand jako by byl pojednou všechen změněný. Chytal se přízně pi'íští své tchyně a jako duševní slaboch sliboval, že ve všem po­ drobí se její pokynům. Rozhodné slovo Luciino "nikdy" úplně jej pl'ipravilo o rozvahu. často­ kráte sice se již se svou nevěstou pohněval, ale k tomu nikdy ještě nedošlo, aby mu také jen narážkou vracela jeho slovo.

Malomyslně odcházel, leč v udobření doufal.

Viděl se pouze odkázaným na neurčitou zase budoucnost.

Kapitola V. Ošetřovatelka.

Major Čejka nenavštívil doktora Plachého až odpoledne a tu jej tento již toužebně očeká­ val. Od té chvíle, kdy opustil jej dopoledne Fer­ dinand po tak prudkém výbuchu, mimo Pazder­ níkovou neukázal se u něho nikdo. A též Paz­ derníková nezdržela se u něho nikdy déle, při­ šla jen několikráte na okamžik a vzezi'ení její nebylo nijak vlidné. Považovala nemoc dokto­ rovu za pouhý následek skoupého jeho zpúso­ bu života, že si nepi'eje silné stravy, dobrého, krev obnovujícího nápoje, kteroužto vlastnost přičítala pro staré lidi vínu a myslila, kdyby se řádně živil, že by nikdy nebyl poti'eboval lázní a lékařů. Vedle toho ji do duše roztrpčovala raimí hrozba doktorova, že jí strhne na službě až si vezme nějakou osobu k své obsluze.

"Lakomec stará,'' to byla stálá její poznám­ ka, kterou ovšem jen pronášela vmysli své.

Když major nepřicházel, pociťoval teslmo­ tu. V lázních Sedmihorských věnoval se mu přítel úplně; měl nepřetržitou téměř jeho spo­ lečnost a teď, po svém návratu byl odkázán jen sám na sebe. Ano, uznával, že si musí někoho k: sobě vzíti a utvrzovalo to v něm pl'ání, aby to byla Kamilla, poněvadž - jí by nemusil ničeho platiti. Tuto žádost mu sestra vlastně ani ode­ příti nemohla, zvláště kdyby ji slíbil nějalcý prospěch, ovšem jen slibil, neboť slibováním se vlastně ještě k ničemu nezavazoval. Ostat­ ně odměniti lnohl Kamilu tím, že by jí po u­ zdravení dal nějaký náramek neb prstýnek z pozůst,alosti své choti. Jiného než nějakou po­ zornost by vlastně ani jako blízká příbuzná po­ žadovati nemohla.

Záležitost tu musil uvésti· do proudu major Čejka a proto jej také toužebně očekával. Byl by si pro něho poslal, kdyby byl měl někoho po ruce, ale od Pazderníkové tuto mimo.řádnou službu požadovati ;nechtěl, poněvadž se stále je­ ště zanášel myšlénkou, že jí strhne na mzdč pro pl'ipad ten, kdyby nena~..toupila Kamilla, nýbrž kdyby nucen byl vzíti do domu osoJ:>u ci­ zí.

A tak se tedy raději dokto~· Plachý trápil svou samotou a byl by v ní vytrval snad až do dru­ hého zase dne, kdyby major Čejka sám se ne­ byl u něho objevil.

Doktor Plachý hned mu sděloval, jakou měl nepříjemnou noc a že se - odhodlal vzíti si ně­ koho k sobě a že by snad přece bylo nejlépe, kdyby mu do domu dala sestra svou dceru Ka­ milltt.

(Pokračováni.)

Ve středu, dne 1. prosince 1937.

1

NASE ZDRAVÍ . ~p~~}--(t-.ct.-.,J.-.(><IM,()-0~

Strana 1'1,

VllTK!B:

.......

I ,

O krevním tlaku. ;

zvýšeného krevního tlaku zna­ DIAGNOSA mená pro mnohé pacienty začátek vel­

kých duševních muk. Dnes je v širokých lido­ vých vrstvách dostatečně známo nebezpečí, ja­ ké skrývá tento stav, a proto' lékaři, kteří ča­ sto ·pi'edčasně a neopatrně sdělují svým paci­ entům, že mají zvýšený krevní tlak, vyvolá­ vají u nich těžkou duševní depresi. To pochá­ zí odtud; že takoví pacienti bývají zpravidla velmi citliví a silně reaguji na duševní vlivy.

Je docela nesprávné, když si pacient z lékařo­ vy ordínace odnáší s sebou jen číslo svého krevního tlaku. A také nelze ficí že výše krev­ ního tlaku, neměřená pl'i první návštěvě, zna­ mená už nemoc s vážnými následky.

Jaký má být krevní tlak?

Proto je především třeba vědět, jak se dí­ vat na krevní tlak. Podle jednoho z biologických zákonů se ani jedna životní funkce neproje­ vuje ztrnulou cifrou; každý projev života pod­ léhá určitým změnám. Tak není nikdy stej­ ný počet tepů: Jiný je při odpočinku, jiný při práci, jiný opět při rozčíleni. Právě tak se mě­ ní i počet dechů a tělesná teplota. Proto ani krevní tlak se nemůže vyhnouti tomuto záko­ nu. Je vyšší při práci, po jídle, při rozčílení, a klesá za hladu, při vyčerpání a nočním odpo­ činku. Toto kolísání má přirozeně svoje meze.

Překročí-li tyt9 meze, nelze je už považovat za normální fysiologický zjev, nýbrž je třeba u­ važovat o tom, zda není příznakem nějaké cho­ roby. Stejné opatrnosti je třeba, jestliže se bě­ hem několika návštěv zjistí vždy zvýšený krev­ ní tlak.

Při ocenění významu zvýšeného krevního tla­ ku má velkou úlohu pacientův věk. Je známo, že krevní tlak je normálně o tolik nad sto, ko­ kolik má člověk let. Proti tomuto hrubému pravidlu je sice mnoho protivných důkazů, a také se v Iékařství nedá upotřebit, ale pro oby­ čejný život vystačí. Podle tohoto pravidla má · mít na příklad člověk, jemuž je čtyřicet let, normální krevní tlak 140 cm/Hg a tento tlak je pro dvacetiletého mladíka zase přílš vysoký. .

Příčiny vysokého krevního tlaku.

Je-li krevní tlak zvýšen nad normální hra­ nici, danou fysiologickým kolísáním a pacien­ tovým věkem, je se třeba na, něj dívati jako na symptom choroby a hledat pří.činy. Ještě dnes panuje mylný názor, že vysoký krevní tlak je jen příznak kornatění tepen. Velmi často tomu tak není; zvýšený krevní tlak se vyskytuje i při zcela normálních tepnách a někdy korna­ těni tepen nastává teprve po několika letech zvýšeného krevního tlaku. U lidí v mladém a středním věku je třeba především vyšeti;iti led­ viny. Dále je třeba, zvláště u žen, vyšetřiti stav endekrínníeh žláz, vylučující hormony. Velmi častou příčinou zvýšeného krevního tlaku u žen mezi čtyřicátým a padesátým rokem je kli­ makterium.

Dále je nesporné, že na výši krevního tlaku má vliv i nervový systém. U mladých lidí, kte­ i'í nemají poškozeny ledviny, bývají jedinou příčinou zvýšeného krevního tlaku nervové otřesy a s nimi spojené poruchy v endekrín­ nich žlázách. Stejně škodlivě působí i dušev­ ní tlak. Lidé, přetížení prací a zaujímající mí­ sta s velkou zcdpóvědnosti, trpívají často zvý­ šeným krevním tlakem, a to mnohem dříve, než je možno předpokládatí, že na jejich tep­ nách nastaly sklerotické změny.

Při vzniku těchto chorobných stavů má vel­ ký význam dědičnost. Teprve, když jsme vy­ loučili, všechny vypočítané příčiny, mažeme říci s velkou pravděpodobností, že ·pacient trpí kornatěním tepen. A podle těchto různých pří­ čin budou vyhlídky pacientovy na vyléčení menší nebo větší. Těžko je ovšem říci, která z nich je nejzhoubnější. Více než na přičině t,1 vše závisi na řormě onemccnění, na vývinu

táhnout na několik let. Jsou ovšem i nešťast­ choroby a na konec i na tom, jak brzy pacient né případy, v níchš se oba tyto stavy kombi­ vyhledá lékařskou pomoc. nuji. Objeví se současně před těžkým problé­ Jsou dva typy lidí se zvýšeným krevním tla­ mem. kem. Jedním jsou lidé tělnatí, s krátkým a tlu­ Ohoroba, kterou charakterlsuje vysoký krev­ stým krkem a červeným, "zdravým" obličejem. ni tlak se velmi často kombinuje s jinými ne­ Jejich krevní tlak je obyčejně výsledkem zdě­ mocemi, které, jak se lékaři domnívají v po­ děné disposice. Z této vrozené disposice vede slední době, mají stejný konstituční základ. takový pacient nerozumný způsob života (příliš Jsou to otylost, dna, žlučové a. ledvinové ka­ mnoho jídla a pití, přílišné kouřeni). Vývoj ménky a cukrovka. choroby postupuje u těchto lidi pomalu a v Vezmeme-li zřetel k uvedeným osolnostem, mnoha případech léčeni dosahuje dobrých vý­ a vidíme-li jaké jsou vyhlídky léčeni, uznáme, sledkii. že Iékař může zmoci tuto chorobu jen v jejich Druhý typ představují lidé bledí, nepokojní začátcích a že vše záleží na tom, zda se pacient a neobyčejně 'agilní. U nich se obyčejně kon­ dostane brzy do jeho rukou a ihned podřídí statuje onemocnění tepen, nebo celého těla, svůj život jeho příkazům. Proto všechny naše nebo' ledvin. Nemoc se vyvíjí hůře než u prv­ snahy mají směřovat k tomu, abychom u těch, ního typu a také obyčejně hůře končí. K tomuto u nichž vrozená náchylnost a konstituce uka­ typu patří lidé, kteří nechtějí znát odpočinek, zují na pravděpodobný vznik této choroby, u­ pracuji ve dne v noci, kteří pro své zvláštní žili všech preventivních prostředků proti tomu­ schopnosti zaujímají vysoce odpovědná místa to zlu. a vykonávají mnoho všelijakých funkcí. Prv­ Prostředky proti chorobě. ní příznaky chol'oby nechávají obyčejně nepo­ Za takových okolností záleží nejvíce na zpťt­ všimnuty a lékař se s nimi setkává teprve, když sobu výživy. Poněvadž je známo, že otylost je už hrozí katastrofua Tragické je, že většina velmi často spojená s vysokým krevním tla­ těchto lidí s tak vzácnými schopnostmi nepře­ kem, musíme především zbavit člověka jeho žije padesátku. přebytečné váhy. To není obyčejně snadná ani Mezi těmito dvěma krajními typy existuje příjemná úloha, neboť lidé toho druhu sl rádi ovšem spousta přechodů. pojedí a popijí. Mnohokráte je tu potřeba mno­ Příznaky choroby. ho vytrvalosti a trpělivosti se strany lékaře a Začátek choroby je velmi neurčítý, Jsou to porozumění se strany pacientovy ..často je pří­ přechodné záchvaty mdloby, tlak v hlavě ne­ činou přílišného hromaděni tuku požíváni al­ spavost. malátnost, neschopnost soustředit se koholu, zvláště piva ve velkém množství. To k práci a tlučení srdce. Tyto symptomy zná přináší dvojí šk:odu. Jednak alkohol zvětšuje skoro každý ze své zkušenosti, a proto se jim reservy tuku v těle, jednak přiváděni přeby­ obyčejně nepřikládá významu. Rodina obyčej­ tečné tekutiny urychluje krevní oběh, tim nu­ ně posoruje, že pacient se Iehko rozčílí, že se tí srdce k většímu náporu a ztěžuje i práci te­ pro maličkost snadno a zbytečně rozzlobí. V pen a ledvin. Také jsou prosáknuty příliš te­ tomto stadiu se pravidla neléčí u lékaře, nýbrž kutinou tělesné tkáně, a proto při snižováni podle rad svých přátel. A skutečně, často sta­ pacientovy váhy je ,prvním úkolem zbavit tělo čí jeden pyramidou, a obtíže zmízí, Mnohem přebytečné vody. horší je, když se v tomto stadiu pacient uchýli A jako je třeba dodržovat miru v jidle a pi­ k alkoholu. tí, tak: je také nutno omezit přehnané užívání Toto začáteční stadium trvá někdy mnoho nikotinu a černé kávy. let, dříve než se objeví vážnější obtíže. časem Dále je třeba omezit namahávou práci, zvlá­ se· stávají tlak v hlavě a mdloby častější, při­ ště duševní. Nutný je pravidelný a dostatečný družuje se hučení v uších, člověk se snadno za­ odpočinek. Velký význam má při tom duševní dýchá, když jde do kopce nebo do schodů, a v ulehčení. Je třeba vyhýbat se všem rodinným srdeční krajině pociťuje tupý tlak, někdy i bolest. Nepříjemně působí i častá potřeba mo- · svárům, rozčilujícím scénám, přehnané odpo­ vědnosti a stálému napětí. A poněvadž jsou ty­ čení a kromě toho se dostavuje nový zjev: pa­ to okoinosti spojeny těsně se soukromým ži­ cient musí jíti i několikrát za noc na stranu. votem pacientovým, lékař tu mfiže dávat jen S.tále snáze se unaví a rozčílí. Obyčejně při­ rady a vše ostatní závisi na možnosti a dobré chází teprve v této fási většina pacientů k lé­ vůli samého pacienta. kaři. Ale tu lékař můše, bohužel jen konstato­ Zajímavé je, že poměrně málo lidi z venkova vat nejenom zvýšený krevní tlak, ale i poško­ trpí zvýšeným krevním tlakem. Lze tedy do­ zené srdce a často i ledviny. Po té už pokraču­ poručit pravidelný volný pohyb na čistém vzdu­ je choroba rychlym tempem. chu, práce v zahradě a delší procházky. Rovněž Nebezpečné stavy. lze doporučit chladné sprchy a při tlaku v hla­ Ke kritickému vrcholu dochází dvěma způso­ vě teplé koupele nohou. by. Mozkové tepny, jež ztratily ohebnost ná­ Takový zpi'l:sob života stači jen při prvních sledkem chorobných změn ve stěnách, nesne­ sou vysoký tlak, a některá z nich praskne.· To . příznacích choroby a uvedená pravidla maji spíše preventivní význam. · Úspěchu lze dosáh­ se obyčejně stává za dramatlekýh okolností, v nout jen trpělivosti, sebeovládáním a virou v rozčileni, při hádce, velmi často na ulici. To je lékafovy rady. ten blesk s nebe, který sklátí člověka, jenž o­ byčejně nevěřil ve vážnost svého stavu. To je PRAVIDLA OPATRNOSTI PŘI KOUPELI pak známý obraz mozkové mrtvice. Její ná­ DOMA. sledky jsou různé. Buď nastane okamžitá smrt, Zdravotnická společnost v Londýně vydala nebo cchromení jazyka, oěnich svalů, močo­ pro poučeni lidi tištěná pravidla opatrnosti při vého měchýře i údů. V první dny tohoto kritic­ koupeli doma nebo ve veřejných lázních. Pra-. kého stadia choroby hrozí paeíentoví největ­ vldla zní: 1. Nejdfiležitějšim jest, nikdy se ne-; ší nebezpečí. Hrozí mu nové záchvaty mrtvice koupat v horké lázni pro přillš těžkém jídle. a mnoho jiných komplíkací. Většina pacientů Naproti tomu osoby, trpici srdeční slabosti, ne­ sice vyvázne z největšího nebezpečí, ale i po­ mají se koupat v lázni studené. tom zůstávají poruchy v pohybu.

2. Okno koupelny má býti vždycky pootevře­ · Velmi často nezůstává pfi jednom záchvatu, no, aby se zabránilo nebezpečí otráveni uhel­ a jestliže pacient v dalěim životě nepostupuje nými plyny nebo také svitiplynem. s krajní opatrností, dojde, i když někdy až za Kohoutky, jimiž protéká studená voda, mají mnoho let, k novým záchvatům, které na konec býti upraveny tak, aby horká voda nemohla o­ ·pacienta usmrtí: Stává se sice také, že se zá­ pařiti toho, kdo sedí v lázni. chvaty neopakují, ale pacient upadá tělesně i duševně a obyčejně podlehne nějaké obyčej­ 4. Elektrický vypínač nemá být umístěn · v né nemoci. koupelně, nýbrž před ni, ježto dotkneme-li se mokrou rukou vypínače a stojíme-li nadto ve Choroba se však může vyvíjet také tak, že arterie sice vydrží zvýšený krevní tlak .ale zato vodě, mfiže nás zasáh110ut elektrický proud. následkem trvalého přetížení trpí srdeční sval, Nemfižeme přec vědět, není-li vypínač uvolněn takže časem ztrácí stále více svou reservní sí­ či poškozen. Také nesáhejme, pokud jsme v láz­ lu a na konec se objeví srdeční slabosti. Vy­ ni, na žárovky. Dále v koupeině nemá být žád­ hlídky na léčení jsou v tomto případě poněkud ný elektrický přistroj nebo ohřivač. lepší, poněvadž lékař může dlouho řídit a u­ pravovat funkci srdce, a jestliže pacient po­ Není třeba porážet strom, abyste chytili ko· slouchá jeho rad, můše se průběh nemoci prosa, který na něm Redi. . ~.~

<;

----.......,

....

lVllTRU.t

Finanční zpráva účetnika Hlavního Rádu. v

Pfti.JEM O~

~tr

ZA.MĚSfC LISTOPAD 1937.

AádDen . Za. l. 15. fijen : ·'2i 19. list.:·...

3. 17. fíje:n 4. 20. říjen

5. 17~ l!St. 6. :20. llst.

'1.; 18. řílen · 9.

10; 11.

12.

13.

16.

17.

19. list.

20. říjen · 16. list.

16. řijen 22. říj., list.

23. list.

16; list.

18. 5. řijen 18. 24. list.

19.19. kniha 19. ·26. fijen 21. 8. list.

22. 17. list.

23. 4. 2 cert.

23. 20. řijen 23. 24. říjen 25. 18. řííeu 26. 4. řijen 27e , 22. řííen 27. 24. 1 člen 28. 9. řijen 28. 12. 1 člen 29. 12. řííen 30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

36.

37.

39.

39.

40.

41.

-

7~83

..;__ .40 3.06 3.36 1.40 .20

7.90 .50 .50 -

-4.92 22.21

86.46 2.40 .40 8.98 32.90

24. říjen 23. řijen

20. říjen 23.

10.

19.

4.

6.

22.

1.

23.

17.

16.

říjen

list. říjen srpen záři list. září říjen

1.80 .20 .20 .20

list.

79. 1. list.

80. 22; f!jen 81; lE!,. · .řijen

83; 11.

záři : : 83; 22'. říjen . . 85. 10, list.

86. 27.

88. 22.

89. 20'.

90. 23; 92. 24.

19.70 29.25 330.51 114.50 79.33 176.60 236.51 102.10 79.59 33.15 219.82 124.68 449.59 8.05 8.05 155.04 28.70 40.85 283.52 755.34.

619.69 59.49

f19.66 1.5.05 342.04 9.40 252.37 74.82

74.66 .60 4.34

list.

44. 25. fijen .5. 4.srpen 45. 4. září 45. 17. řijen 47. 24. list -48•. 12. list.

49. 17. fijen 50. · 16. list.

51. 20. řijen 52. 22. září 53. 22. řijen 54. ' 8. čer'e, srp.

55. '27, list.

57. 13. list.

58. 24. list.

61. 10. řij., list.

62. 19. řijen 63. 22. list.

64. 23. říjen 65. 27. list. *66. 19. záři, řijen 67. 23. list.

68. 22. fijen 70. 26. 3 členi 70. 20. list.

70. 20. 1 člen 71. 14. fij., list., 72. 18. list., 73. 16. líst., 78-. 211, lis11.

79.17. .řijen

· r,

D.O. Naúnir. H.Ř. .20 196.17 9.30

2.07

30.52 120.78 31.95 94.19 22.57 94.11 18.70 136.80 138.28 246.73 101.34 44.04 128.48 158.42 141.21 570.05 176.74 93.92 55.88 66.79 62.50 12.15 374.48 65.09 69.70 46.41 82.30 38.74 158.99 44.70 84.43.

87.80 117.76 184.23 43.96 134.09 17.58 130.28 115.56

a.06 1.20

:50.99 59.22

1.60 .20

60.20

5.80 5.24 2.74

.80 1.00 1.00 6.16 4.80

2.00 1.20.

1.70 1.34 22.68 5.60 5.60 1.80

1.20 4.00

.20 1.57

2.20 4.00 2.00

63.42

2.16 . 1.20 1.20

,82.05 148.71 41.91 41.91 18.25

řijen

. 2.40

-92.05

řijen list.

22.69 4.43

979.72 128.38 28.58 $08.00

list.

fijen

15.~4

.30 .45 19.40 3.45 2.10 5.85 14.70 1.50 .60 .15 9.30 4.05 16.00 .30 .30 '1.75 1.50 ....,.__ .50 7.05 45.45 24.09 2.70 5.10 25.80 14.20 49.30

.45 2.55 7.30 .60 4.95 9.15 15.90

4.85 45.50 7.50 18.30 1.65 2.70 47.65 7.15 6.90

21.75 7.05 8.70 1.35 5;40 22.35 21.00 2.05 1.80

2.85 1.65

4.80 9.75 4.50 2.55 15.70 1.95 12.80

8.85 3.00 3.75 3.60 3.00

4.05 4.35 3.60 10.50 6.30

4.05 1;35

3.60 113.30 6.20

1.05 29.80

94.' 17. list. .80 95. 15. list. .40 96. 19. říj., list., 97. 23. list 2.50 98. 18. říjen 99. 19. list.

100. 27. list.

101. 17. list.

102. 24. září .60 103. 19. říjen 104. 17. list.

2.57 105. 22. říjen 107. 16. list.

4.62 110. 23. list.

1.60 111. 22. list.

112. 19. list.

23.67 113. 16. list.

116. 23. list.

2.40 119; 26. líst., 120. 26. list.

121. 10. list.

1.20 124. 24. i·íj., llst., pros.

125. 22. říjen 126. 17. Ilst., 3.30 128. 16. list. .90 129. 14. list.

1.70 132. 17. list.

133. 19. říjen 6.89 136. 24. říjen 137. 17. list; 138. 12. list.

1.10 139. 22. list.

141. 15. líst, .80 142. 27. říjen 7.91 143. 22. list.

2.00 143. 22. lest.

2.00 145. 8. list.

2.90 146. 26. list.

2.30 147. 11. Iíst., .70 148. 22. řííen 8.03 148. 22. říjen 150. 12. Iíst., 151. 18. list.

8.07 152. 1. září 153. 9. list. .90 154. 4. září 5.10 157. 23. list.

158. 24. list.

ve Slíreau, ane 77.19 44.49 76.30 101.95 67.16 27.85 2.87 42.78 47.67 48.50 93.12 22:68 86.00 105.23 30.59 199.51 10.01 50.12 5.90 29.95 79.11 31.80 47.73 84.70 27.85 34.31 13.16 102.31 30.65 8.70 110.99 M.95

46.62 lA2.99 48.19 48.19 65.03 59.99 30.26 190.39 13.79 104.63 49.34 48.13 18.58 52.76 21.71 6.21

$380.70 $14,225.12 PŘEHLED

1.95 2.40 .90 4.35 1.65 4.05 .2.25 17.95 .60 1.80 1.80 7.2Ó 4.35 .6() 10.60 1.05 1.95 .45 3.30 4.70 .90 3.00 .30 3.30 .30

~um

.60 .30 2.25 1.20 3.15 12.30 1.20

1.20 4.35 7.65 2.70 13.60 1.20 3.75 3.70 1.80 8.95 2.70 1.50 $980.15

.i..

promnce .u,31

Hotovost z minuplého měsíce . • . . . •

148.71

Celkem ; $ 1;i38.86 Vydání: Nájemné .........•.................... $ 30.00 Telefon .

5.65 Poštovné .

48.39 Potřeby a vydání v úřadovně .

35.89 Služné úředníkú . 'l,1$3.33 Služné výpomoc .

75;00 Věstník, 6,206 odběratelů .........•.

517.11' Věstník, poštovné . .58 Schůze , .

15.64 Notář .

4.75 S. S. Tax ......................•....

19.47 Nedostává se u pokladníka .

747.01 DĚTSKÝ ODBOR.

Příjem: Od řádů $ 380,70 Hotovost z minulého měsíce . . . . . . . . 3,741.00 Celkem Vydáni: Úspory Comm. noví členi Hotovost v bance Bondy .....................•.......

Pújčky certifikáhi

$ 4,121.70

.

10.83 10.90 4,099.97 16,387.08 .

14.00

. .

MA,1ETE1{

$20,501.05 PŘEHLED MA,lETKU ,JEDNOTY .Bondy $1,198,275.90 Hypotéky , . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,198,486.49 Hypotéky (collateralJ . . . . . . . . . . .

8,600.00 Půjčky certifikátů . . . . . . . . . . . . . . . 457,704.00 Majetek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260,701.88 Hotovost v bankách . . . . . . . . . . . . . . .

62,337.83 Uloženo za měřítko .. , . . . . . . . . . . • .

10.00 V Dětském Odboru, . . . . . . . . . . . . . .

20,501.05

Celkem $3,206,617.15 Dluh nedospěl. dědicům . . . . . . . .

29.722.14 U poldadníka .. . .. . .. .. . .. .. .. . . .

747.01 MAJETEK ......•............•.•..

S bratrským pozdravem,

$3,176,148.00

Edward L. Marek.

Dne 27. listopadu 1937.

JES'l' ÚNAVA DUŠEVNÍ PORUCHOU?

PŘÍJMŮ A VYDÁNf V MĚSfCI LISTOPADU 1937.

Je známo, že únava má své zvláštní fysické příznaky tělesné i duševní. Unavený člověk je Příjem nejen těžkopádný a neobratný, ale i nepozor­ ný, neostražitý, přestává vzpomínati, v těžších Od řádil ,. $14,225.12 stupních únavy trpí i ilusemi, ba dokonce halu­ Splátky hypoték , . . . . 9,826.08 Splátky půjěek certifikátu . . . . . . . .

571.13 cinacemi, stává se bezohledným, prchlivým a úrok z půjček certíříkátů .. , . . . . . . . . 1,541..96 pod. Unavený člověk dle stupně únavy skýtá Úrok z hypoték .. .. .. .. .. . . . . . .. .. . 8,680.49 celý pestrý obraz přiznakú, jež shledávají se u úrok z bondů .. . .. .. .. . . . .. . .. . .. ..

924.50 typických duševních poruch. Tato okolnost za­ Nájemné z majetku . . . . . . . . . . . . . . .

125.00 ujala zvláště profesora Johnsona, jenž vzal si Splaceno za práci v půjčkách . . . . . .

427.72 za úkol studium únavy po stránce duševní, kte­ Prodej .majetk.u . . .. . .. .. .. .. .. .. .. .

500.00 ré prováděl pak po sedm let na universitě ve Splátka hypoték -J- . . . . . . . . . . . . . . . 3,500.00 Virginii. Po svých pozorováních dospěl k závě­ l'll, že každý člověk, který se skutečně unaví, Celkem · $40.322.00 stává se vlastně na chvílí pomateným, ježto Hotovost z minulého měsíce . . . . . . . . 61,663.24 vykazuje všechny zvláštní příznaky typické duVydání: . ševni poruchy. Rozdíl je v tom, že unavený člo­ Na úmrtí $ 9,000.00 věk se těch přiznakll mfiže zbavit, když si od­ Na úmrtí nedospěl. dědicům . . . . . . . .

225.00 počine, když se mtiže dostatečně a zdravě vy­ Na úmrtí nedospěl. dědícňm úrok . .

66.67 spat. Byla-li však únava přílišná, nestačí jedHypotéky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15,355.26 110 vyspani. Prof. Johnson praví., že se tim za.­ Pfijčky certifikátú . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12,431.00 mění jen jeden nenormální sta.v jiným. Probu­ Lékařské prohlídky . . . . . . . . . . . . . . . .

152.00 dí-li se to.tiž takový člověk, je ještě zcela nevy­ Comm. noví členi . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,089.04 rovnaný a často malátný, líný, lhostejný, bez Opravy, atd. na majetek . . . . . . . . . .

221.82 zájmu k své práci, nebo naopak mi\že být v ná­ Právni na majetek . . . . . . . . . . . . . . . .

64.10 ladě zcela dobré, ale s příznaky duševní nevy­ Vrácené poplatky .. . .. . . .. .. . . .. .. .

43.75 l"ovnanosťi, . podobné opojení smysli\. Takový Pojišť. :Proti ohni na majetek _;: 1.25 , stav může trvati i několik hodin, Nejlepším lé­ Splaceno za práci v půjčkách ·:.

427.72 _kem Pl'.Oti únavě je odpočinek, dostatečný a.

Cestovné na majetek . . . . • . . . . . . . . • .

54.68 klidný; zdravý spánek.· · · ·· Daně na majetek ......•......... ;.

406.12 Změny certi.fikát:íi ,. .

10.00 Dopisy korunního prince. . l';i:ávní 11a. hypo~ék;v. . . . . . . . . . . .. . . . 9.00. ·· · Knihovna a archiv z ,Jihočeského zámku rodíMajetek , , ....•.. \ .. '. : ·: ; ..• :. :.ď ' , . 90.00 :' 11.ý' Taaifedvy Nalžovy u Klatov budou prodány . v dražbě. o dražbu má velký zájem také rakou­ HOTOVOST V BANKÁCH , $62.337.83 . ská vláda, protože v k11ihovně a ai·chivu jsou PÍtÍJEP;I NA HLA VNj ŘÁD: dokumenty, diUežité pro rakouské dějiny. Ar­ Od řádů $ 980.15 chiv obsahuje též spisy korunního prince Ru­ Změny certifikátů . . . . . . . . . . . . . . . . .

10.00 dolfa, zejména jeho korespondenci s F. L. Rie­ t?;rem o česko-německé otázce a korunovaci cí­ Celkem ......................•..... $ ,990.15 saře Františka Josefa za českého krále aj.

<,

t,:

.~

::.

,ve. stfequ, dne 1. prosince

193'7.

.,-oHADKA O VLAŠTOVIČCE. Napsal Oldřich Syrovátka.

Byla Jednou holčička, jmenovala se Alenka a . maminko s ní měla velkou práci. To bylo vždycky křiku, než Alenka vstala, než se umy­ la, než si vyčistila :zioub:ky .a vůbec, než udě­ lala všechno, co pořádná holčička má dělat.

A to se musí na Alenku také říci, že byla mlsná, až už to nebylo pěkné, že si vybírala v [ídle, že nechávala zbytky na talíři, a že do každého jídla se pouštěla s velkým křikem. Nic ji nebylo vhod, a když se něky stalo, že ma- . mínka uvařila špenát, to se Alenka moc a moc zlobila, protože špenát měla ze všech jídel neí­ neraději. Raději nejedla, a to si můžete, děti, myslet,, že když byla taková vybíravá, že když nejedla špenát, že s ní maminka měla velké trápeni, trampoty a velkou práci.

Jednou se vám, děti, stalo, bylo to na podzim, že šla Alenka do školy. šla přes park, šla, a když tak šla, najednou uslyšela, čísi hlásek: "Alénko!" "Alenko!" Alenka se zastavila, dívá se kolem, dívá, nikoho nevidí, a po chvíli zase je slyšet hlásek:' 'Alenko!" "Alenko!" A když Alenka uslyšela ten hlásek· po třetí, podívala se lépe. kolem a tu vám uviděla v trávě vla­ štovku; Třásla se zimou, peříčko měla smáče­ né vodou, a byl na ni smutný pohled. Vzala Alenka vlaštovku do dlani, dýchala na ni, aby ji trochu zahřála, a potom se pustila domů, rychle a honem, spěchala, aby co nejdříve byla vlaštovka v teple. A bylo to tak dobře, Vlaštov­ ka se vzpamatovala, a když se ohřála, už s ní byla také jiná řeč, a Alenka si s, ní pěkně po­ vykládala. Možná, že byste, děti, chtěly vědět, co si to Alenka s vlaštovkou vyprávěly. Já to vím, hned vám to také povím, tak poslouchejte.

"Jak to," zeptala se Alenka, když se vlašto­ vička ohřála, a už s ní byla řeč, "jak to, že jsi v takové zimě ještě v parku?"

"To je dlouhá historie," povzdychla si vla­ štovička. "To je tak. Všechny vlaštovky odle­ těly do teplých krajin a mne tady nechaly."

"Oh, ty nehodné," řekla Alenka, "to není od nich nic pěkného,"

':VllTH!Bl

. 8t?ana lt •

"Nu, jak se to vezme," zašvitořila vlaštovíč­ ka, "Všechno jsem však zavlnila sama. Nera­

da jsem ráno vstávala, nerada jsem se umýva­ la ve studené vodě ... " "To já také ne," řekla honem Alenka a ani se nezačervenala.

"To je právě chyba," pokračovala vlašto­ vička, "Jak hned uvidíme dále. Tak, jak jsem říkala, nerada jsem se umývala ve studené vo­ dě, nerada jsem si čistila zoubky, nerada jsem létala na procházky, vybírala jsem si v jídle, nic mně nebylo vhod, nikdy jsem pořádně všechno nevyjedla, a nikdy jsem nejedla špe­ nát, protože ten jsem měla: hrozně nerada."

"Ja také," příznala se zase Alenka. "Já špe­ nát nemohu ani vidět."

"To je ovšem zase chyba," řekla vlaštovička.

"Tak se jenom stalo, že jsem odjakživa ne­ byla pořádná vlaštovka, že jsem byla hubená jako sirka, nic jsem nevydržela, pořád jsem byla nemocná, jenom trošku na mě f·oukl vět­ říček, už jsem byla na hromadě, už jsem kaš­ lala, už jsem měla rýmu, už mě píchalo na prsíčkách a už jsem lehce dostala anginu. To není žádný div. Nikdy jsem se nemyla ve stu­ dené vodě, nikdy jsem také necvičila, a to si můžeš, Alenko, myslet, že po takové vlaštov­ ce nic není. Jednoho dne jsem poznala, že jsem udělala velikou chybu, když jsem se dřive ne­ otužovala, když jsem si vybírala v jídle, když jsem pořádně nejedla a když jsem dělala po­ dobné hlouposti. My vlaštovky se vždy na pod­ zim slétáváme, zkoušíme se vzájemně, zkouší­ me, jestli vydržíme létat. pořádáme jako vy, lidé, závody v létáni, někdy se nám podaří pěk­ ný rekord, ale ty slabé vlaštovky, jako já, kte­ rá nic nevydrží, které nedovedou přeletět ani jeden strom, ani střechu, ani telegrafní tyč, ty šlaštovky musí zůstat tady na zimu, ty tady také zmrznou, a to jen proto, že byly slabé, že by dalekou cestu do teplých krajin nevydržely.

Nebýt tebe, Alenko, jak by to bylo se mnou dopadlo. Děkuji ti, děkuji, a prosím tě, nechej mě celou zimu u vás pěkně v teple," Vlaštovka skončila a čekala, co Alenka řek­ ne.

Pan Poklička se jen smál: "To se! Pan Poklička si otevřel v uníver­ moc mýlite. Všichni profesoři u mne sitni čtvrti obchod deštnik:y. kupuji a kdybyste viděli, jak: koupí Známi se divili: "Ale, ale - tam deštník, zaplatí a hned ho u mne přece není taková frekvence, aby zapomenou!" obchod mohl jiti?" ==~=~~=-·· ...~-·-··--····· ·-· ... ~- ···--~···········-····· .... ~-------·

"TATÍČKOVI TO NEJKRÁSNĚJŠÍ"

DÁMA 25c

•

Hlava jako žaludek se nejsnáze na.kazi dem, když jest prázdná..

,. l

AMERIK AN PEČÍRKŮV v

Novvm předplatitelům kterýko­

I

I I

l

liv kalendář ZDARMA!!

Zašlete objednávku ještě dnes na

V'

Cechoslovák Publishing Co.

HUDBA: BAČA'S ORIGINAL, ODPOLEDNE I VEČER. Za. dobré pobavení při tomto divadle vám ruči a srdečně Vás zve VÝBOR.

WEST,

-::-

~;

TEXAS

~-il.-.0~-0-D_l_Q_l_,tit

.,,

Je•

111

...,.

Předplatitelům Cechoslováka dáme kterýkoliv za doplatek 25 centů, co premii.

Lidová hra o 3 jednáních od Kady Lužanské

-

•

Posíláme poštou vyplaceně 60 centů každý

V BUDOV.t ŘÁDU POKROK HOUSTON ČÍS. 88, NA STUDEWOOD divadlo pod názvem

BOD. ODPOL.- VSTUPNÉ: PAN 40c

•

Když je vám někdo dlužen peníze, vidy je o­ choten smáti se vašim žerttun.

,.....,.

I[

v neděli, dne 12ho prosince

3

Brazilie - Estados Unidos do Brazil - má... ohromné rozlohy bohaté p1ldy jako rozsáhlá: ložiska nerostných pokladů, Má. čtyři vegeta.č­ ni oblasti a není zemědělské plodiny, která. by se výbomě nedařila, jen když se ji věnufe do-' · statečná péče, ať je to káva, kakao, čaj, cukre- · vá třtina, rýže, bavlna, kaučuk, nebo rostliny, .· z nichž se vyrábějí cenné pohonné látky. Rio Grande do Sul a náhorní planina Goya.z ma.ji.. nádherné pastviny, takže chov dobytka i vý­ voz zmrzlého masa a koži mají velkou budoue-· nost. Obrovské lesy dodávají užitkové dřevo a. umožňuji zřizováni velkých celulosek. Brazille je největší surovinovou zásobárnou, která se nachází v rukou jednotlivého státu.

alendáře Jsou Zde!

sehraje

ZAČÁTEK VE

m

•)~~~(Hlllt,~

Divadelní Kroužek ''Hlahol''

OSOBY: Vrch. velitel Karel Zik z Mitrovic ..........•.... br. Joe Kašpar Dětřich Hronovský, br. Dan Dařílek Eduard Jiříkovský, dustojníci , br. A. Kadleček Jiři Hradecký : br. Frank Košut Pavlína, choť Jiřího , ses. Naomi Kostomlatská Marta, jejich dceruška . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ses. Dvořáková Kačenka, služka . . . . . .. . .. . . . .. . .. . . .. .. .. . . . ses. Lidya Šefčík Tomášek, desátník br.Tim Kostomlatský Děj z dob velkých válek:.

První a tfotí jednání v bytě poručíka Hradeckého. - Druhé v předsíni vojenského soudu.

Ta chvíli mlčela, o· něčem přemýšlela; i po~ tom řekla: · "Tak je to tedy s tebou, ty ubohá. To se vi, to. se samo sebou rozumí, m1lžeš .u nás zll­ stat přes zimu, ale musíš ml něco slíbít," "Slibuji," svolila vlaštovička.

"Musíš ml slíbit. že budeš se mnou časně rá­ no vstávat, že se budeme spolu umývat ve .sta­ deně vodě, že si budeš jako já ode dneška. či­ stit zoubky, že si jako já nebudeš vybírat v jídle, že všechno budeš jist, i špenát, abychom už byly silné a zdravé.''

"To uděláme," řekla vlaštovka. "Jsem ráda, když vim, že se ze mne stane silný a pořádný pták."

A to je pravda, že se z vlaštovky stal silný a. pořádný pták, a z Alenky zase silná a pořádná. holčička. Už si nevybíraly v [idle, protože cho­ dily na procházky, a když přišly z procbáztty, měly hlad jako vlk. Všechno snědly, co měly na talířích, a ještě se dívaly kolem, jestli něco nezůstalo, co by mohly slupnout. Ráno časně vstávaly, umyly se ve studené vodě, vYčistily. si zoubky, a vůbec dělaly všechny, co pořádná holčička a vlaštovička má dělat.

_.,

,,

.. ~:,

str&m1.

n.

ltll'l'!lllK·

STÁŘÍ LlDSTVA V AMERICE.

Jiný nález byl učiněn mezi Clovis a Portales, zase v Novém Mexiku, Kdežto v Evropě jest předhístorí- na t. zv. Llano Estacado v bývalém cké bádání založeno hlavně na vý- jezeru při zakládáni silnice. Tu bykopech, staré asi 150 let, v Americe ly nalezeny četné kosti bisona a mase intensivněji a soustavně provádí muta v usazenínách bývalého deteprve v tomto století. Na základě št'ového jezera, nyní ovšem již vynálezů Ameghinových v Jižní Ame- 1 schlého, V nich byly objeveny hroty rice se po nějakou dobu mělo za oštěpu a jiné artefakty vedle dřevěto, že lidstvo se objevilo v Americe něho uhlí z ohnišť a opálených koasi ve stejnou dobu jako ve Starém stí. Poněvadž nad ohništi ležely kosvětě, ke konci doby třetihorní. Ale sti vymřelého mamuta a bisona, je jeho výsledky ukázaly se býti ne- zřejmo, že předvěký člověk žil zde správnými a stáří lidstva v Americe před vymřením těchto zvířat. Z bapoloženo ne mnoho před počátek datelů, kteří toto naleziště prozkoukřesťanského letopočtu. V posted- malí, vyslovil Ernst Antevs na zánich letech množí se však zprávy o kladě pečlivých úvah mínění, že nálezech, které by poukazovaly na hroty a ohniště jsou staré 12 až 13 větší stáří lidstva v Americe. Jednu tisíc let. Tím by se stáří lidstva v z takových zpráv uveřejňuje sbor- Americe posunulo asi do doby, kdy nik Akademie přírodních věd ve Fi- v Evropě skončila doba ledová. Lze ladelfii. čekati, že dalšími výzkumy a výkopy budou dosud ojedinělé předhístoV Novém Mexiku byla prozkoumá­ na jeskyně, zvaná Burnetovou, a ríeké nálezy v Americe rozhojněny nalezeny v ní četné zbytky žívočí- tak, aby bylo možno učiniti si konečný obraz o stáři lidstva v Ameehů, ale také stopy, že jeskyně byla rice. kdysi osídlena předhistorickým li­ ---)o( dem, později že t. zv. košikáři ji by­ U anglické gardy je to přisně. lo užito jako pobřebištf"'. Pod hroby Adjutant. plísní nováčka: "Knir sl musíte nechal, nnrůst.l" košiká.ř\1 byla oblevena ohnHíf,fi n v jednom z nich byl nalezen kamenný "K službám, sire." . hrot, oštěpu spolu s kostm! vyhynu"~k iw. _ně.h:lrnu. chaplinovskou .• , , ' mušku. Poradny knír ! " Iého bisona a p1zmoveho tura. I'o "K službám, sire." _ _ dokazuje, že v tomto kraji žili lidé "Co ještě stojíte?" již dávno před košikaři.

"Jaké barvy, prosím?"

I

i

;r~•

.. , ---·-·---· ... _

"~-"· ~-~ -~ _,, __

.... --·-·-~-··,

• I

I bude v těchto zimních měsících nastydnouti a dostati zlý kašel

k<ly tak

snacl1;10 možno

Severův

a lsá PROTI KAŠLI (Severa's Cough Balsam)

LAHODNÝ, PŮSOBIVÝ

RAKETOVÝPOHON DOPRAVNÍCH Nás musí být miliony a trvá. nátn PROSTŘEDKŮ. to hezky dlouho, než se nám podaří -rozkousat dřevěnou stavbu, kdežto Raketový pohon jako automobilů, takový člověk dovede jedinou puletadel, člunů, saní a pod., jest tech- mou zbořit kamenný dům. Se zardě­ nickou novinkou, nalézající se sice ním musím prohlásiti, že název vše­ dosud v počátečních stadiích svého kazů nosíme neprávem, neboť při­ vývoje, která však v budoucnosti sluší jedině největšímu ničiteli svě­ možná, snad v nedaleké, dozná Pl- ta, člověku!" ného uplatnění. Dosavadní raketo)o(--vé motory potřebují ještě mnohých N~ tvrdé dřevo ..• zlepšení, aby zcela uspokojivě vy­ Paní Pfoskočklecová je šetrná dá­ hovovaíy, Princip raketového mo­ ma.

Tuhle jí pi·ivezli uhlí. milostpa­ toru je tento: ve vhodném spalova­ 'cím prostoru shoří pohonná směs a ní šla na ulici a hned začala řádit: "Pane uhlíi\ tamhle vám vypadlo plynné zplodiny vyvedou se ven ve­ likciu rychlosti účelně zkonstruova­ z nůše kousek uhlí, dejte je sem!"

"Ano, milostpaní, a tady mi ho nou výfukovou dýsou (trubicí). K pohybu dojde v důsledku reakce vy­ kousek padlo do oka, chcete je ta­ řukujících plynů v dýse, tedy v dů­ ké?" sledku téže příčiny, jaká na př. způ­ sobuíe otáčení známého Segnerova kola nebo reakčních vodních turbin.

Samozřejmě, že tedy nezáleží pouze na rychlosti vyfukujicich plynů, ale i na tvaru samotné dýsy, aby reakční energie bylo co nejdokonaleji využito. Princip motoru raketového, resp. reakčního, je tudíž znám. Nyní jedná se jen o takové vyřešení celkového jeho aparaturv, aby bez­ vadně fungovala, a zároveň o nale­ zení nejlépe se uplatňujici pohon­ né hmoty <hořlavé směsi). Není to snadný problém, neboť se nejedná při tom jen o vlastni konstrukci spalovací a dýsové části motoru, ale i o řešení zapalovacího zařízení a řiditelnosti, chlazení a spouštěni motoru. Jako pohonných hmot bylo nejprve používáno látek explosiv­ ních (na př. r. 1928 v .Německu u ra­ Po celodenní <lomiící priíci hoclaji ketového auta Oppelových závodů bylo užito střelného prachu; motor vás bolestně revmatické bolesti v u.: navených kloubech a svalech? Jsou měl 24 výfukových dýs), nyní činí vaše ruce, záda a nohy tak unavené, se pokusy s upotřebením vhodných že byste mohla sténati? zapalovacích směsí kyslíku s vodí­ NYNÍ SE VÁM MťJžE kem, benízínem, l~hem atp. Motor DOSTATI VÍTANÉ ÚLEVY! musí býti pak ovšem opatřen vhod­ ným zařízením pro míšení hořlavi­ ny.

Proti motorům výbušným a spalo­ vacím <Dieselovým) má raketový motor přednost v tom, že u něho odpadá převodové zařízeni pohybo­ vé (na kola, vrtuli, lodní šroub a p.l, čímž odpadají též ztráty a přenáše­ ní energii. A dále v obrovské rychlo­ sti, jaké lze raketovým zařízením docíliti. Pro tuto svoji rychlost jest reakční motor předurčen především k pohonu letadel. Poněvadž raketa, Tisícúm unavených hospodyň do­ na l'OZdíl od vrtule, pracuje stejně stalo se velice vítané tílevy jednodu­ i v prostoru vzduchoprázdném (rep. še třením Dra. Petra Léčivým Olejem Linimentem. Jeho ulevující, mírnící ještě lépe, neboť rychlost vyfukují­ účinek jest rychle pocítěn. cích plynů múže býti pak větší), lze DRA. PETRA od správného vyřešení celého pro­ blému raketových letů očekávati v budoucnu i .uskutečnění letů mezi­ planetárních.

Termiti.

přinesl l'Oz·hodnou úlevu tisícum trpí­ Afl'ický všekaz zabloudil nedopa­ cích t'evmatickýmí a neunlgickými

LÁHEV DNES HNED,TEĎ! Mějte jej stále na ruce. Lékárník ochotně vám po­ slouží anebo pošleme pfono

I

J" ,,, -

·- ,

LINIMENT

---)o(.--­

DOSTAŇTE SI

vyplachování l1rdla ANTISEPSOLEM, zárodky nachlazení.

35c.

TRPÍTE REVMATICKÝMI BOLESTMI?

Léčivý Olej

známý mezi našim lidem více jak půl století. Jest ochranou dětí l dospělých před útoky nachlazení, chrapotu a kašle.

Každoclen.ní Severovým chrání před Cena 50c a

Ve středu, dne L prosince 193'1.

lil

třením do lidského zavazadla a byl převezen do Evropy. Ztrávil tam ně­ jakou dobu, načež se stejným zpfi­ sobem zase vrátil do domova. Všich­ ni byli zvědavi, jak ta proslulá Ev­ ropa vypadá a žádali na slavném cestovateli, aby jim sdělil své do­ jmy. Ten byl však zřejmě znechu­ cen výsledky své cesty a trvalo dlou­ ho. než se odhodlal uspořádat před~ nášku, již navštívily miliony poslu­ chaču. Zcestovalý · všekaz vypravo:­ val o vymoženostech a pokrocích, .i ež nalezl v Evropě, proti nimž prý je práce termitů naprostá žabal'ina, a pravil: "Máme hrdé jméno vše­ kazů, ale kampak se hrabeme na lidi! Je jich hrstka proti nám, ale jak zato dovedou skvěle kazit a ničit!

.

bolestmi, bolestmi zad, obyčejným bo­ lením hlavy, ztrnulými a bolavými svaly, pohmožděninami, ránami a VY· mknutinami.

Donuíc.í léčivý prosti·e­

dek po vice než-li 50 let. Mírnící.

V Kan'adč Dodáván Zvláštní

Nabídlca -

Beze Cla, Pište

Dnes

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. D811-37, 2ó01 Washington Blvd., Chicago, Ill. Prosím za?;Jete mně dvě pravidelné 60c lahvičky Dra. Petra Lééivého Oleje Li11imentu· poštovné vyplaceuo, za které pl'ikhidtim $1.00.

n Prosím

pošlete lék na dobírku.

Jméno Adresa

Poštovní Uhidovnn

Ve středu, dne 1. prosince 1937.

Vll!ITMIK

OVĚTY skoro ve všech oborech veřejných zřízení a opatření experimentovaly. Nejen v politice obecné a v hospodářství. Také v po­ litice sociální. Za dobu své existence postavily mnohé z toho, co zavedly před dvaceti lety a co prohlašovaly za neomylné a za jedině spasitel­ né, úplně na hlavu. Vzpomínáme jen politiky mzdové. Co to bylo před dvaceti léty za jásot, když se v ruských podnicích rušily úkolové mzdy a prémie za výkon a zaváděla pevná mzda denní jedině se zřetelem k životním potřebám pracujícího. Byl rušen popoháněčský systém, nastala t. zv. "samospráva práce. Jistě to byl ideální počin. Dnes už je to však jen pohádka.

Vrátili se "popoháněči" a je jich víc, než kdy jindy. Z popoháněčství se stala dokonce čestná funkce. Vrátily se úkolové mzdy, vrátil se také systém mezciprémiových, který se dokonce zdo­ konalil tak, že nemá příkladu v žádném kapi­ talistickém .státě Evropy. Muselo to být. Neboť tam, kde se potřebují nahradit hodnoty osmi roků ničené válkou a revolucí, tam, kde potře­ ba občana zdviženého zbahna primitivního ži­ vota několikanásobně stoupla, v zemi několik roků celým světem hospodářsky blokované ne­ bylo možno zůstat pří sentimentálních teoriích.

V Rusku se muselo pracovat, šíleným tem­ pem pracovat, aby bojkotovanému národu se mohlo dát alespoň nejnutnější. A je zcela po­ cnopítetno, že v tomto pi'ekotném shonu za vý­ robkem padly i mnohé ideální soustavy sociál­ ních mezd a že "antisociální" úkolová a pré­ miová mzda se zase v triumfu vrátily do dílen, ba i do dolů. Po stránce vyštvání pracovního výkonu až clo 'nejzazších možností, má dokon­ ce sovětské Rusko ne zrovna záviděníhodný prim. Sovětská stachanovština je paskvil so­ cialistického pojmu práce a jeden ze špatných příkladů, které sovětské Rusko dalo ostatnímu světu. Ovšem je třeba uznat jednu omluvu pro _ toto šílené tempo práce: Ruský dělník pracuje dnes pro sebe, ruský dělník se nedře · na banky a akcionáře, z práce - ruského dělníka netyjí jedinci. Ruský člověk · však neuměl dělat, proto se mu pracovalo a lec­ kde ještě pracuje tíže, než nám. Proto se musel · také vzdát lecčeho, s čím podle socialistického katechismu začal. Ale to všechno překoná. Na­ učí se pracovat, bude vyrádět hodně a dobře.

Bude to už brzo, neboť sovětský dělník má a bude míti stále více radosti ze své práce, která mu - protože není vykol'isťována - přinese jednou i blahobyt.

Viděl jsem ruského dělníka i dělnici při prá­ ci. Proti našemu dělnictvu pracují v průměru hůř, Ale ze všech přímo sálala vůle po zdoko-

S

NONAT KONÁ DIVY.

V čem jsou Sověty na dobré cestě. nalení se a radost z práce. Musí se také uvážit, že průmyslovéhr, dělnictva bylo v Rusku za car­ ství velmi málo. Industrialisace Sovětského svazu pokročila za dvacet roků více než na zá­ padě za padesát let. Rusko v mnohých oborech už dohnalo průmysl v jiných zemích a to množ­ stvími i kvalitou. To je ohromná věc. Neboť . výroba, ťo není jen stroj, to je také člověk.

Stroj lze koupit, ale člověka nutno vychovat.

A vychovávat pologramotného člověka k prů­ myslové práci, není úloha snadná. Z těchto pří­ čin Rusko v mnohém z toho ideálního na poli sociální politiky muselo couvnout. To ho však nijak nekompromituje a je jisto, že se k tomu zase vrátí, až bude dokončen ten gigantický proces převýchovy ruského lidu.

V jednom však Rusko necouvlo a drží stále vzestupnou linii: v péči o zdraví lidu.

Přesvědčil jsem se otom na své loňské cestě Sovětským svazem. Deset let se sice i v tomto oboru pracovalo dosti chaoticky. V posledních deseti letech však má Sovětský svaz pevný so­ ciálně zdravotní plán, který provádí se želez­ nou důsledností. V boji proti tuberkulose, v po­ tírání všech infekčních chorob a v zdravotní péči preventivní učinilo Rusko pokrok ohrom­ ný. Své sociální zdravotní problémy řeší oprav­ du velkoryse. Ruský stát nechce čekat, až ob­ čan onemocní. Ruský stát rozvíjí dalekosáhlou činnost, aby nemoci předešel, jak je jen vůbec možno.

Ideální je jeho péče o děti. Není jediného vět­ šího závodu, sovchozu a kolchozu, kde by ne­ byly zřízeny dětské jesle, není jediného známé­ ho opatření pro zachování dětského zdraví, a­ by ho nebylo použito. Mateřské školky jsou zá­ kladem péče o batolata, vzorná je také péče o zdraví školních dětí. Státní dozor nad zdravím sovětského občana provází jej od kolébky až k lůžku úmrtnímu. Ohromné množství nových nemocnic, chorobínců, sanatoří, ozdravoven a rekreačních táboru svědčí o opravdovému po­ rozumění sovětů pro zdraví lidu. Léčebná péče ve městech i na venkově je plánovitě organiso­ vána v obvodních ambulatoriích a nemocni­ cích státními lékaři. Všechny továrny mají za-. řízena závodní ambulatría. Obecnou státní zdravotní péči doplňuje nemocenské a sociální pojištění.

Prase v žitě.

čí

se. Druhý syn si otlačil patu, ta byla sumý puchýl\ 'l'o též Nonat vylé'čila. - Kráva nemohla se na nohu postavit. Soused r·ekl: 'l'a již chodit ncbnde, lépe ji zastí-elit. Já ale dá:vala na nohu Nonat, noha se sebrala a z~1hojila. Máme lmívu zdravou. Nechci bez Nonat být ani hodinu a každému ji odporučím.

Mrs. Mary Haněl, Rt. 1, B. 2.

Pra:vá mast je s tímto Trade Mark:

"'

Jak se nám vzdaluje.

Končí se oficiální smutek za Masaryka, ale ještě dlouho budeme všichni -žít v jeho vzpo­ mínce. Měsíc po pohřbu promítají biografy stále ještě filmy ze smutných dní. Každou ne­ děli dopoledne bio Hvězda promítá celý Masa­ rykův pořad a to obecenstvo samo stojí za po­ dívanou. Nejzajímavější je, že se tleská, když se objeví na plátně president živý. Je to jakýsi divný útěk ze smutku smrti k ilusi života. U­ mřel a přece je před námi živý. Jinde jako v Holmanově filmu Pravda vítězí slyšíme i jeho hlas a působí to tak záhrobně smutně a přece také radostně, že nejsme o všechno z něho při­ praveni. A ty snímky z návratu Osvoboditele do Prahy - jak to dnes všechno vnímáme s novou slavnostností, láskou a vděčností. V lán­ ském filmu Poslední léto je scéna, jak dělníci pracující v parku dívají se s čepicí v ruce za jeho vzdalujícím se kočárem. Jako by se div.a.li za nás všechny, kterým tak tiše se ztratil s pa­ prskem věčného světla ve své stopě.

ČEflCOfLOYENŠTÍ PŘ If TĚHOVAl(I -A-

NÁVŠJĚVNÍ(I

n.ou radosti, ze videly cunat~o v 1te. Prasnice se honem rozbehla za malým tulákem. A vskutku! Malý vepřík se vyvaloval v žitě a byl nej­ spokojenějším tvorem na světě. Ale .

• . t~.Jst: m_ell vidět, co Jich ?-ost~l~d pnsne mamy. A k tomu ovsem 1 ka­ zání, jež se končilo slovy: "Copak si myslíš, že se tu můžeš vyvalovat jako nějaký člověk se sinekurou?"

(Sinekura - placený úřad bez po­ vinnosti.)

mohou obdržati bez otálení visa ke vstupu do S. S.1 ovšem, mají-li řádně vyhotovené afidavity a nezbytné ces­ tovní dokumenty. Ti, kteřf mají Hapag­ Lloyd lístky, jsou ujištěni veškerým možným přispěním od naší .zkušené organisace zde i za mořem.

.

•

Pikantní.

Maminka se iví: Cena Nonat jest 50c a $1.00, po­ štou 55c a $1.05. Ptejte se Vašeholé­ "Poslouchej, Lído, nějak se mi ten kárníka nebo jednatele ,ale nfo jiné­ tvůj sňtek nechce líbit. On je poli­ ho neberte, raději pište přímo na na­ cista, pravda, to je všechno pěkné. ši adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. Ale vždyt' ty ani nevíš jak se jme­ nuje."

---oBěduj a nafikej v pravý čas, to "Mami,'' žesne dcera, "já se di­ jest: když už nemáš ,opravdu co dě­ vím. Jeho jméno nepotřebuji znát. lat.

Znám jeho čislo." _........ ,U,ftir.,Clllf.,

Pro rychlé jednání přihlaste se u kteréhokoliv oprávněného :zástupce neb

ft

~

n.

Výsledky této intensivní péče jsou zřejmé ul teď. Zlepšuje se zdravotní stav lidu, přibývá jeho výkonnosti, přibývá čistoty a s tím vším o­ hromně rychle stoupá inteligence lidu.

Kdo znal carské Rusko, bídu a špínu čtvrti, kde bydlil obecný lid, ten musí uznat, byť byl nejzaujatější, že po stránce zdravotní učinily Sověty za dvacet roků více, než carský režim od doby Petra Velikého.

Víme dobře, že to Sověty dělat musí. Vyčistit to ohromné území ruského státu od nečistoty, zbavit ho nemocí z ní pocházejících, zregulo­ vat také tělesný stav lidu, to je existenční o­ tázka dnešního Ruska. Nový svět, nová společ­ nost tak, jak ji sověty opravdu přes všechny překážky budují, ta podmíňujs lidí čisté a zdra­ vé. To se jimi také chápe a odtud ta přímo pře­ kotná starost o zdraví lidu a zejména o matky a děti.

Nezavíráme oči před sovětským nedostatky a chybami. Chybí tam ještě mnohé, co je už dávno zavedeno u nás. Ale je tam také mnohé, čeho ještě sami postrádáme. V sociálně zdra­ votní péči náš Sovětský svaz dohání a v péči o děti, matky a pracující dorost už i předhání.

To nelze neuznat. A to také podle mého sou­ du jeden z jeho největších úspěchů za dobu dvaceti let jeho vnitřní výstavby a konsolidoce.

Přáli bychom Sovětskému svazu ze srdce, aby mu bylo dopřáno v klidu dokonati započaté grandiosní dílo sociální a sociálně zdravotní péče.

;

Dickinson, N. D., 23. února 1937. . · • , . I Ryn dělal .v dole a začala ho bolet Pr3:.~111ce se sháněla po svem..nej­ 1 ruku. Myslel, fo je to uamoženiua, ale mladším, Znova a znova počítala 4. den ruka zatekla až k ramenu a k svá podsvinčátka, ale nemohla se lékar·.i nechtěl jít, že. by 1~rn ruku ře- dopočítati. Jedno pořád chybělo. zal. Dala Jsem nu ruk~1 m~pla.st z No- Rozběhla se po domě zda se snad nut, On nemohl v 11oc1 spat Jak ho v • . . ' ruce škubalo. Ráno po sejmutí ná- někde neschovalo nezapadlo, ale plaste byl 11a ruce ví-ed jako půl koř- marně. Už je chtěla oplakat, když lí~u veliký.. Po. znovupfllož_ení Nonat přtběly husy s pole a uslyševše, proč vr~d se )_:>rovalll a _tekl cele 2 týdny, prasnice naříká, řekly jí s rozkejhátolik nec1stotyv nem bylo, ale zaho, • • • •· ž' jíl

IStram,

Hl.MBURG-1.MEllCl.N I.Ill NORTB GERMAN 1.1.0YD 515 Co~ton Exchange Bldg., Houston, Tex.

<P:;,

ltrana 2i.

VI

e '1' N Ut

Ve stfodtt, dne 1. prosil;ce W3'1.

Zachráněny ve vzducholodi Híuden- táhl k ohni. Moje žena na mne zaV závěru otiskuje dialog Herberta burg vzpomíná na okamžiky hrůzy. volala, volala ještě naléhavěji. Na-1 Spencera, plaídujíeí za tutéž my­ Při katastrofě německé vzducho- konec se ke mně vrátila, přemlou- šlenku. Spencer ovšem opustil ten­ Brýle správně připravené. lodi "Hindenburg" 6. května t. r. vala mne, vzala za ruku a vedla!·· to názor, když se vážně jednalo, aby Oas dle úmluvy. v Lakehurstu u New Yorku zaehrá- pryč.

Angličané upustili od svých zvlášt­ Úřadovna 3248 - Res. 2687 nil se německý spisovatel Leonard Kráčeli jsme podél stěny pláme- nich měr a vah a přijali deeímální 513-15 Professional Bldg.

Adelt se svou ženou. Adelt pracoval nů. Klopýtli jsme o mrtvé tělo jed- soustavu.

TEMPLE. TEXAS. s kapitánem Lehmannem, který po- noho člena posádky letiště. Brzy na Návrh početní soustavy, založené slední vzducholod' řidil na knize o to nás spatřili lidé z vozu záchran- na dvanácti, mohl se snad dobře dějinách zeppelinll. Podrobné Učení né stanice a odvezli nás do malé hájiti teoretícky, ale v praksi zůsta• · o svém zachráněni uveřejňuje nyní nemocnice na letišti, 'Přeplněné již ne asi neproveditelný. Vime, s Ja'. PRÁVNÍK I v ameríekých listech. "Ve chvili při- popálenými a vyděšenými lidmi." kými obtížemi se potkává snaha o~ praviti částečně kalendář, ačkoliv Vyřizuje veškeré soudní a přá.vni stávání", píše, "vykláněli jsme se se ženou z okna na vyhlidkové palubě.

NOVA POČETNI SOUSTAVA. její vliv v praktickém životě by nezáležitosti, abstrakty, poslední Najednou nastalo nápadné ticho.

Američan F. Emerson Andrews je byl ani zdaleka tak pronikavý a vševůle, atd.

I Motory nepracovaly a měli jsme do- znám svými matematícko-ňíoson- stranný, jako u navrhované dvaná­ WEST, Telefon 146, TEXAS jem, jako by celý svět k:olemnás za- ckými spisy, které jsou proto cenné, ctinné, početr:i soustavy, - Dr. V. tajil dech. Nebylo slyšet povelů, vo- že přinášejí mnoho nových podnětů Sotormk v Lídových novinách.

I lání, v!ld'ikll. Zdálo se nám, že lid~, k přemýšlení. Nedávno vy~la jeho Pan pres~~t-vu: "Vy ví­ • • PRÁVNÍK které Js~e. viděli, najedno:i zt:;1u11. kn~žka (New_ Numb:rs), jez doka- te, že jsem váš!" o sokolské tradici zuje tento nazor zajímavým způso- na presidentském stolci se psalo Vyřizuje veškeré soudni záležitosti. Nedovedh Jsme si to vysvetlit.

• . . ., hned po volbě dr. Edvarda Beneše Úřadovna: 821 Bankers Mortgage • "V t~ll; jsem zaslechl slabou, h~u- bem.

Spisovatel přesvědčivě si::as1 sta- presidentem republiky. Významně se Building, přes ulici naproti Kress se dunící d~tonaci kdesi. shora, rako kdyby nekdo vytáhl zatku z Ian- ré argumenty, aby byl zaměněn do- ke svému sokolství přiznal na své budově. ve. Vzhlédl jsem vzhůru a zpozoro- savadní podklad naší početní sou- cestě do Jugoslavie a koncem srp­ HOUSTON. TEXAS. val jemně rudé záření, jako když stavy z deseti na dvanáct. Desetin- na své sokolství znovu zdůrazníl vychází slunce. Hned jsem pochopil, 11á soustava početní se rozšířila z jak jak potvrzuje nyní Sokolský SPRÁVNĚ VYKONANÁ že vz~u~h~loď !loft v tét~ ~it~taci Východ"?- jako. přirozený důsledek Vzdělavatel, který uvádí: v OlomouPOHŘEBNÍ SLUŽBA.• byla Iedtná moznost z~chranem - po~itám na p1s~ech,. kterou~to po- ci mu 25. srpna podali adresu so, _ skok z okna. V této chvílí byla vzdu- mucku měl čl.~vek vzdycky, 1:0 ru- kolstva olomouckého kraje. PoděV hodině ža,u zarmoucení nalez cholod' 40 mett""' nad zemi· Oka ce" Avšak uz1valo se take Jiných k l i . . t t . t• • · • t u.

• • ova za 11 zupmmu s aros ov1 enou Edward Pace pohrebm u~ av , mžik jsem myslil, že přinesu ložní početnich sousta~. , mito slovy: "Děkuji ti za tvťl.j srdečpohotový k ~ympatické1:1uv!řlze- • prádlo, že se jím obalím, abych An~rews, srovnavaje všec_hnyzna- ný pozdrav a vyřiď mllj pozdrav ni nezbyt:aych jednotlivosti a k i zmírnil prudkost pádu. Tu však se mé zaklady soustav, dochazi k ne- všem! Vy víte že jsem váš a že jdu vypravení dojemné~r ~ohřbu. " vzducholoď zřítila s rachotem k ze- vyvratitelnému přesvědčení, že nej- s vámi jako já vím že vy jdete se Levné ceny jsou na z sadou. i mi. Byli jsme vrženi od okna na lepši1:1 zá~ladem jest dvanáct. Na- mnou.'; - K tem~ poznamenává· EDWARD PA CE schodiště. Stoly a židle čítárny lé- vrhuJe téz nové symboly pro jede- Sokolský Vzdělavatel: Sokolstvo jde · Pohřební řiditel. taly kolem a utvořily kolem nás ba- náct i dvanáct, jež v_yžadujedvan~- se svým bratrem presidentem a jde Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3606. rikádu. "Ven okny!" zvolal jsem na ctinná soustava. Vyhody dokazuJe za ním a půjde za ním před jinýTEMPLE, TEXAS. spolucestující a p1,odiral jsem se se rozmanitě, zejména logaritmy na mi ochotně v tom, k čemu všecky ženou k vyhlídkovému oknu. novém podkladě a velikou hospo- občany ve chvíli nejsmutnější nad Jakoby na záhadrié znamení zmi- dárností ve zlomcích, které nelze rakvi svého velkého předchťl.dce vo11 zela všecka skutečnost kolem nás, dosáhnouti ?ikd? u desetinné sou- lal: "V duchu a památce našeho RED FRONT jako by osud ve své krutosti najed- stavy. V kmžce Jsou uvedeny četné prvního presidenta k splnění jeho Ceská Jídelna, Restaurace nou měl soucit se svými oběťmi a příklady, provedené v obou sousta- odkazu a k dobudování jeho díla a Pivnice chtěl je uchránit všech pocitů. hrll- vách, aby ještě lépe vynikly před- k _dobudován! na~í sprayedlivé, pev­ '114 PRESTON AVENUE zy.

Ani já, ani žena nevíme, jak jsme nosti ~oustavy se základem dvanáct. ne, nezdoln,;, vyvoj,ove humanitní HOUSTON, TEXAS se dostali z trosek lodi. Byli jsme po demokracie.

Jos. Košut, majitel. pádu asi 4-5 m nad zemí.

Jasně Telefon: Beacon 31734. jsem cítil pod nohama písek a trá­ Pravidf'Jná jídla a lunče.

Nejlepší souµkové a láhvové pi­ vu. Klesli jsme na kolena ,obklope­ vo, rň:zné druhy vina a doutníky. ni neproniknutelnou tmou černých mraků. kouře z hořicího oleje. Až Mní.víme česky. dosud jsme se drželi se ženou za ru­ Hoboko stále na skladě. ce. Nyní jsme se pustili, abychom se Zvláštní stoly pro rodiny. snadněji dostali spletí horkých kovových tyčí a drátů.. Ohýbali jsme je při tom holýma rukama. Konečně jsme se prodrali a prchali mořem • • • plamenů.. Bylo to jako sen. naše tělleský Lékař a Operatér la pozbyla váhy a zdálo se že plují 711 Medical Arts Building prostorem jako hvězdy.

HOUSTON, TEXAS, Telefon úřadovny: Preston 2553 Tu jsem si uvědomil, že žena již Telefon residence: Lehigh 9745 neběži po mém boku. Obrátil jsem se a při tom mi plameny a jedovaté páry ožehly tvář. Zahlédl jsem ženu, Parn'ikv -i ttiaw '< orku~ ležící nehybně na zemi. Skočil jsem k ní a postavil ji na nohy. Zatřásl Oči, Uši, Nos a. Hrdlo Pfiprava. Brýlí jsem ji, načež se znovu dala v pohyb tfedni hodiny 2:00-6:00 odpolednt: jako mechanická loutka. Vrazila. do I l'IRST NATIONAL BANK BLDG. mne tak, že jsem upadl. Ležel jsem na zemi, p1,osáklé olejem a hořici.

Rosenberg, Texas HEFNER BLDG Měl jsem dojem živého pekla. Vě­ děl jsem, že to je umirání. Byl to však El Campo, Texas V neděli ráno od 9:00 do 12:00 příjemný pocit ležet roztažen na ze­ >;obit> ,.\& , o \od< ,d\od \od•'' do \>rah'.( be7. přesed&"+? mi a očekávat smrt. Ani stopy po \l~born'3 ie\einiěn'i spojeni i Hamburku, nějakém strachu. Zvedl jsem hla­ vu, abych se podival za ženou. Vi­ \938 děl jsem ji napolo mizející v kouři, jak prchá. To mi dodalo nových sil WEST, TEXAS. oflCIÁLNi soKOLSd '/iPlJ<YY oo pitAtlY - vyskočil jsem jako elektrisován Pozemkový obchod - Abstrakty. vidinou života. Znovu jsem mohl dý­ \ocU i U tl O P A Pťtjčky - Notářstvi. \ \. \(větna - 4. června - 22. června chat. Neběžel jsem daleko. Zasta­ I11formace kterýkoli'!' vil jsem se, obrátil se čelem k lodi, Máme spojeni v celém státě. age11t 11ebo jež hořela za hustou clonou dýmu Když tě stihne velká nepřijem- jak~ g~gantická pochodeň. Cosi mne nost, rozzlob se až druhý den ráno. k 111 t~hlo. Nemohu řici, zda to byl • • pocit, ze se musim pokusit .zachráKdyi se ti vede zle, nečekej,. až se nit druhé, či to byl ďábeUiký pud, 1$boti sv~t. Oekal bys moc dlouho. avouei mne k sebeah1čent, ktery mne IU (lOftON JX()RUlGB BLDG.. BOlJSTON, 'DX4I DR. THOMAS N. DeLANEY OČNÍ LÉKAŘ

GEORG. E E. . KACÍŘ

C H .· CHERNOSKÝ

I

DR KAR J HOLLUB DR. C. GREER

1)0 .....---

£UR.OPA. • • • • • • 17, \.istopadll NEW YORI<. • • • 1. prostnc:e tlA.MBU\tG • • • • 9, Prosince EUROPA.···• • • 16· Prosince ll<•M•"'"•'"

""°'''

~rvenka & Vanžura

B.IMBDBG·A.MIBICJllLiii

IOBTB

-:.,..

GEIMAN· LLOYD

""

v, gtfedu,

;I

dne 1. prosince 193'1.

HOSPODAŘENÍ široká plocha

S OCEÁNEM, oceánu,

kterou

YIBTNUt

vrtule zadržuji svým otáčením hum­ ry aby se k sobě nepřibližlli a jeden vi- d~ého nesežrali. Také krabi, ůstří-

dime s paluby parníku, není naprosto takovou vodní pouští, j?-kou .se nám zdá. Je to spíše bohata, vlnici se louka, kypicí životem. Louka, která pokrývá více než tři pětiny povrchu zemského, která vyrábí energii a poskytuje pastvu neřrozmanítějšim formám, života. Člověk se již podjal úkolu využiti hospodářsky této půdy. Americká vláda učinila přípravy k tomu. aby na novofoundlandské výspě nevymřel rybí potěr. Samička tresky klade vajíčka na povrch vody, kde volně plavou a kde jejich oplozeni mlíčím z tresčích samců je ponecháno zcela náhodě. Jako by .samička chtěla napraviti tento nedbalý zpfisob rozmnožování, n~klade jiker toUk, že kdyby se ze v~ec~ vylíhly rrby, naplnily by nekohk škunerů, Dnes se živé. tresky, hned jakmile jsou vy~aženy na palubu šk?nerů, pochytaJi a vymačkaJ1 se z ních jikry a ~liči. y dřevěných ~ědrech se p~k děJe zazra~ oplozen~. Na pobrežnich stanícíeh .se vYl1hnou ;Ybičky, které se ~ak v vmiliardovych houfech ponštěj1 nazpět do vody, aby se na on~m past~šti bez konce, které nazývame oeeanem, staraly samy o sebe.

Podobným způsobem se líhnou platejZi, groteskně ploché ryby, ve skleněných nádobách a potom se pouštějí opět do moře, aby se později opět objevily v restauracích fako filé z mořských jazykíi.

Na Aljašce doved! prtimysl íososových konserv zachytiti lososy, plujíci pravidelně v době tření z moře . do !ek, tak vYdatně, že lososu hrozi:~o uplné vY1:u~eni.Dn~s, jak se zdá,

KU

Žaludeční sílivka pro podzim a zimu. Ve všech lékárnách.

v

,,..

J pořad společe11skýchzábav, jež od otevřeni jeho moderně yYbudo­ vaného stánku ukázaly se býti lákavým dostave11íčkem krajanft a jejich přátel.

Poštovní adresa: 1140 Robbie St. - Telefon ~aylor 0458.

Na doptání se ;lest - 20th and North Main.

V NEDĚLI. 5. PROSINCE - Pekař z Damon.

V NEDĚLI, 12. PROSINCE - J. :R. Bača 01iginal.

V NEDĚLI, 19. PROSINCE - Šablatura z Ganaclo.

V SOBOTU, 25. PROSINCE • .,.- Vánočtú na.dílka a pl'og1·a.m pro všechny zdarma..

V NEDĚLI, 26. PROSINCE - Bača New Deal.

V PÁTEK, 31. PROSINCE - Sylvestrovská zábava. při hudbě J. R. Bača a Syncopator's. p

------,

,

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY25c

POŘADATELI, ~'==================::::'::"::'::'::':::::::~ l '-

Zkuste moji Výtečnou Kávu!

----0---

2022 Second Ave. - Tel. 4-0354 DALLAS, TEXAS.

uživáte..Ii

L--------------------------""" Taroky- $le35- Věstník,_ West, Texas. ?.~-, ;,;;;;;;;;;;;=====================\)

hradit živočichem, nali nimž si miiže člověk snáze získat vládu. Lodi, telským metodam rybárskych ura- lovící malé sledě, přivážejí s sebou dň. nazpět právě tolik .rybího tuku, ko­ I humři se nyní líhnou v sádkáq.h lik ho dřive získávaly velrybářské z pytloviny pod vodou, kde se vYži­ vuji tak dlouho, dokud se nedove­ lodi. Sledě mftže člověk pěstovati, velryby ne. dou starat sami o sebe. Vodorovné Před čtvrt stoletím začal Dr: Jo­ l hannes Schmidt s jedním z největ­ ---------------:: ších detektivních kouskťi naši do­ by. Vzal si za úkol zjistiti, co se stá­ vá z úhořů, kteří každého podzimu opouštějí sladkovodní proudy Evro­ py a mizejí v moři. Ti, kteří nebyli chyceni v řekách, se nikdy nevra­ 'Mr. Happy's' Káva 35c 3 za $1.00 cejí, ale každého jara plovou drob: "Anka" Káva 28c 3 za 80c ní úhol'.·íčkové do řek, kde ziistávaj1 ~'Mother Vančura" Káva .. 23c až patnáct let, až 1 je náhle popad­ 3 za .•....................

65c ne touha, která je žene na dosta­ ve11íčko do oceánu. S pomocí všech Na požádání vám dodám: dánských lodi, plujících po mořích, .Valašské papuče nejnovější sledoval Dr. Schmidt stopu úhořll českoslov. kuchařky - Olomouc­ až k místu, kde se trou, v Nares ké sýrečky - primusky - houby, Deep v Atlantickém oceánu, východ­ mák - kofo11i všeho druhu, ně od Floridy.

Znojemské okurky - likérní tre­ Takových tajemství leží v oceánu sti - Trinerovo Hořké Víno Angeliku - česká povidla jabl­ skryto velké množství. Dokud nebu­ ková a meruňková - léčivé bi­ dou rozluštěna, musi hospodařeni s llny - nové druhy hrničkfi na bohatstvím oceánu zfistávati na pri­ kávu - dýmky a špičky k dým­ mitivní.m stupni, snad málo vYššim kám - vše importované z Čech. než obyčejný rybolov. Ale jak nám Nejnovější české písně - knihy, bude věda odkrývat jed110 tajem­ ství po druhém, tak ji budou sledo­ - ldavírní výtahy a gramofono vé desky. - Poštovním objed­ vat novi hospodáři se svými gigan­ tickými sítěmi 11a sklízeni a s myria­ návkám vě11uji bedlivou pozor­ dami drob11ých mikroorganismii na nost. Kávu si sám blenduji. oséváni. Úplný výběr smíšeného zboží.

(Happy)

JI.

Je po zá(ipě, bolení hfavY, nespavosti

ce a mušle se pěstují u amerických pobřeží podobným způsobem. A pře­ ce je racionelní hospodaření s bohatstvím oceánu teprve ve svých I začátcích. Jednou přijde doba, kdy se budou každý měsíc oceány zasé­ vat, aby se z nich za nějakou dobu sklízelo. Není třeba bráti ohled na žádnou. roční dobu, j!k to m1;sí lat zemědělec. Zemědelec musí merit svá pole jen podle velikosti plo~né rozlohy. Ale 71 procent zemského povrchu, který pokrývají oceány, jsou zahrady, hluboké několik tisíc metrů, až do hranice, kam ještě mo­ hou proniknout sluneční paprsky, umošňulíc! život rostlinám a opa­ třujici výživu i četným živočiehum.

Většina zelených rostlin oceánu je drobnohledná. Ale badatel Dr. w R G Atkins odhaduje že jenom v ·ka~ál~ La Manche připadá na každé jitro mořského povrchu roč­ ně 120 metrických centů rostlinné vegetace. v každé krychlové stopě mořské vody napoěítal miliony ro­ stlin, trávu oceánských pastvin. Ně­ které velryby dosahuji své velikosti jenom tím, že z nabraně vody vstře­ bají nejdrobnější mikroorganismy, které se živi touto drobnohlednou rostlinnou vegetaci. Jiní obyvatelé oceánu, jichž věda napočítala přes 19 ooo druh'fi, se účastni pozvolneho kdloběhu. Rozsivky, mikroskopická stvoření, která se rozmnožuji štěpe­ ním svého těla, slouží za maso moř­ ským blechám, které se dostávají do břicha větších ryb, které zase bý­ vaji pohlcovány živočichy ještě vět­ šími.

Velryby byly loveny tak, .že. bezmála vyhynuly. Velrybu vša.k lze na-

!~ lososii_prave. tolik, Jako _v dřivějs1ch dobach, d1}ty modE;_rm~P~~ti-

J.J. VESELÝ

firan

TAROKY!

·:··._,t)... ~(· ..............

Mll!Cfl'(f ....

(MlllD(,.....{)..-...~(~)--l~~ťtClll>tkllllilH

.......

«) .....

~~.......,....o..

alka Krač erka Praga film Co., Chicago, prosti'ednictvim svého zástupce stát Texas Jos. Vašuta uvádí jeden z nejznámějších a nejve­ selejších filmft mluvící Matku Kračmerku dle romá11u P. Blliano­ '!Jé "Do panského stavu. Kračmerku hraje Anto.nie Nedoší11ská,kte­ rá hrála také hlavni roli ve filmu "Zlatá Kateřina, který se vám líbil a proto můžete býti ujištěni, že v tomto filmu se pobavite vesele.

Pl'O

--~~~---~-~~~~~~~~~~--~~~~~~

SHINER -

ve čtvrtek 2.

o 6:30 a o 8:30 hod. večer.

v pátek, 3. prosince o 3:30 odpoledne a. o 7:30 hodinách veče:r.

SCHULENBURG -

ROSENBERG - v neděli a 5. a 6. prosince, představeni v neděli o 2 .hod. odpoledne a bude se pokračovat bez přestání až do 11. 'h,od. večer. V o 6:30 a 8:30 hod. večer.

GRANGER -

v úterý a ve středu 7. a 8. prosince,

o 6:30 a. 8:30

hod .večel' po oba. dva dny.

PLEASANTON -

ve čtvrtek, 9. Pl'Osinee o 6:30 a 8:30 večer,

WHARTON - Rio Theatre, v pátek 10. prosince o 6:30 a. 8:30 hodinách večer.

CROSBY -

v nedělí 12. prosince o 5:30 a 7:30 hod. večer.

CORPUS CHRISTI - Agnes Theatre, Agnes Str., v pondělí 13, prosince, o 6:30 a o 8:30 hod. večer.

Ritz Theatre, v úterý 14. prosince o 3 hod. odpoledne a bude prdaačo,•at až do 11 hod. večer. ,.

YOAKUM, -

Upto·wn Theatre, ve středu 15. pros. odpol. i večer.

j

KARNES CITY - lfarnes Theatre. ve čtvrtek 16. prosince o 6:30 ---~- 8:30 hodinách večer~

i i

VICTORIA -

Hra tarokťt, nejlepši jakosti, ny­ HALLETTSVILLE,- v pátek 17. pťos., o 2:30 odpoledne, o 7 a o ni za $1.35, po.§tou vYPlaceně. Ob­ 9 hodinách večer. tednávky adresujte na: Oechoslo1At. West. Teul. .<a> •I·~~~~~..,~~o~-.ti~~~\,1-

<;

I

strana 24.

Ve středu, dne 1. prosince 1937.

ViéSTNÍK

Používejte k oznamováni

Malý Oznamovatel

ČNÍ VÁNOČNÍ

Pravidla V Malém Oznamovateli účtujeme 3 centy· za slovo za každé uveřejně­ ni. Nejmenší poplatek za oznámku (do 25 slov) jest 50e Oznámku na­ pište na zvláštnim lístku a přilož­ te k objednávce přislušný obnos buď poštovní poukázkou (Money Order) nebo ve známkách (stamps).

Posíláte-li osobní ěek, přidejte óc na jeho výměnu.

Má-li býti jméno oznamovatele zatajeno a nabídky posílány admi­ nistraci pod naší značkou, účtuje­ me za oznámky "Nia :i;>rodej" "Služ­ by a práce" a podobne 25c .zvÍášt' za značku a na poštovné, aby došlé do­ pisy mohly býti ihned odesílány.

Při oznámkách "Nabídnutí k sňat­ ku" neb "Přijme se hospodyně" ob­ náši doplatek za značku a poštovné 50 centu.

Doplatek za značku budiž přiložen k obnosu, k:terý posíláte za o-11 ~r~.•. známku. ·l ~ ,'lfJ!illll'"i PNjme se české neb němec-1 ~'J ké děvče k vaření a k vykonáváni ID' domácí práce. Byt, strava a dobrá mzda. Stálé místo. Pište na: 384l:l Shenandoah, Dallas. < 48-pd í

.,,.

ABIDKA

}_.-i Pl'avé importované VALAŠ­ SKÉ PAPUČE, nízké $1.85, vysoké

$3.00 poštou vyplacené. Udejte čísle velikosti. Posílá ryze česká firma: I' FAMOUS,West, Texas.

(48-dz! ~ český mladík, 27 let stár, z dobré české rodiny, hledá zaměst­ nání v obchodě neb jinší práci.

John Andrle, 192 Marlin Road, Wa­ co, Texas.

(48-pd.)

!~ Příijmu dělníka s malou ro­ rodinou na 116 akrovou farmu, 12 mil od města Dallas, na dobrých cestách. Pi:·ednostdám dělníku, kte­ rý umí dělat s traktorem i potahem a má svoji domácí pomoc, neb musí farmu samostatně obdělávat a dít, majitel bydlí ve městě. Dobrý ~ dům pro rodinu, plat týdenní a neb ~ měsíční, dle dohodnutí, místo ho­ tové k nastoupení. Leo Kopecký, 4815 Callins Ave, Dallas, Tex., Tel. 4-4559.

(48-pd)

ří-1 ~~

VALAŠSKÉPAPUČE !nlportované z Československa.

Pára za $1.85 poštou vyplaceně. u­ . dejte číslo a pište na FAMOUS, West, Texas. (dz) KALENDÁitE. Objednejte kalendáře na rok 1938.

Amerikán aneb Pečírkův, Cena jed­ noho 60 centů, neb dva za $1.10, po­ štou vyplaceně. Pište na VĚSTNÍK, West, Texas, (dz)

Udělejte si neb svému příteli Vánoční Dárek, který po· trvá Celý Rok! v

OSLOVÁK

.o

!W"" Starší žena hledá práci za hospodyni. Č.istotná a spolehlivá, obeznalá každé práce, na plat ne­ bledl tak jako na dobrý domov.

Mrš. s. F. Cerny, Bomarton, Te­ xas.

(43-54-p.) Štěstí v neštěstí.

Automobilista přejel chodce. Za­ stavil, sebral ho a povídá: "Pane, máte štěstí, že jsem vás přejel zrovna tady před domem, kde zrovna bydli výbomý lékař."

I zakýval ten chodec smutně hla­ vou: "To je pěkné štěstí, když ten dok­ tor jsem já sám."

•

(PRAVIDELNÁCENA$2,00) Pošlete předplatné a zajistěte si naše Velké Vánočni Čislo. - Předplaťte pro sebe 1 pro Vaše přátele. - Zdarma pošleme číslo na ukázku. v

slovák Pub. Co. .

$

Politikaření obhajují a šíří hlav­ ně nevědomí a ti, kteři z něho tyji a. žiji, nebo na výsluní přízně se vy­ břivaji.

WEST,

-··-­ ••

.

TEXAS.

4;