Vestnik 1937 12 08

Entered

as second class mail matter,

ROČNÍK (VOL.) XXV.

January

3rd, 1933 at West,

WEST, TEXAS. ve středu

Texas, under (Wednesday)

the Act of Congress

8. prosince

(December)

of August, 1937.

24th, 1922. ČÍSLO 49.

JE RUBNÍ STRANA SKUTEČNĚ HORŠÍ?

SOUKROMÍ mezi členy poukazuje se na to, že orgán byl zvětšený, ale úřed­ níci Hlavni úřadovny prý o tem nevě­ dí. Neinformují ani o tom nejdůležitějším, jak stanovy požadují.

Každá věc má dvě strany: horší stranu a naši stranu. V očích členu je Hlavní úřadovna vždy na rubní straně. Dělej co dělej, vždy ta strana s podšívkou a záhyby, to nehezké a chlupaté, patří Hlavní úřadovně. Jako jeden z nich, ozývám se; ovšem, sám za sebe.

Jednou za čtyN roky delegáti mají povinnost vše v Jednotě řádně vykartáčovat, obrátit pod­ šívkou ven a vyčistit i v záhybech. Lépe se dý­ chá, když vše voní čistotou. K tomu jsou sjez­ dy, Ale přl nejlepší vůlí se stane, že nevyko­ ná se dost. A dost se neudělalo ani pi'i posled- · ním sjezdu.

Ano, pfohlédla se nutná a důležitá věc. Ne­ byly odděleny poplatky na řízení Jednoty od poplatků úmrtních, a nebylo ani naznačeno, že tyto poplatky platí všichni členové, a že by se měly správně oddělovati.

Do roku 1924 byla pouze jedna třída členů, Každý platil poplatky, úmrtní, čtvrtletní a na orgán. Na houstonském sjezdu zavedeny byly další tfidy pro členy, kteří by přístoupílí v bu­ doucnosti nebo pro ty, kdo by chtěli jiné dru­ hy pojištění než obyčejné doživotní. Poplatky těchto nových tNd, úmrtní i čtvrtletní, byly spojeny dohromady. Od nových členů, přístou­ pívších od roku 1925, se čtvrtletní rozpočet zvlášť nevybiral, protože byl již zahrnut do celkového poplatku. Pozdější zlepšení bylo, že ani poplatek na Věstník se od novějších členů nekolektoval zvlášť. Nový člen platil celkovou sumu, zahrnující čtvrtletní i na orgán, kdežto členové z doby před 1925 platí dosud do třech rflzných řondů: úmrtního, administrativního (čtvrtletní) a na Věstník. žert je v tom, že Jed~1ota vybírá od všech členu pro tyto tři fondy (úmrtní, čtvrtletní i orgán), ale Jednota nemůže peníze hromadně kolektované rozdělovat. Aby tomu porozuměly též osoby, které umějí ocenit dobrou omáčku, ale jsou nemluvňátka ve věcech administra­ tivních, zde je to hmatalně: jsem starým čle­ nem a můj syn je z těch mladších. Sám pla­ tím, řekněme, dolar měsíčně do fondu úmrtní­ ho, kromě toho platím jednou za tři měsíce čtvrťák na Věstník, a pak musím platit jed­ nou za čtvrť roku na vydržováni těch Iumpů u Hlavni úřadovny, jako jsem sám. Celkem platím $14.80 ročně. Dvanáct dolarů jde na mrti, ať již zemře dvanáct nebo padesát, dolar jde na Věstník (52 čísel za $1.00), a zbytek $1.80 jde na plat předsedy, tajemníka, účetní­ ho, atd., na schůze, nájemné, telefon, poštov­ né, zkrátka na všechnu tu pramízemou ne­ plechu na rubní straně. Mflj syn platí $3.36 měsíčně na 20letou nadační. Z jeho poplatků se také má oddělovat $1.00 na Věstník a $1.80 na řízení Jednoty. Bejvávalo, bejvávalo. - Ny­ ní však celá jeho suma jde do fondu úmrtní­ ho, a to jedině proto, že delegáti posledního sjezdu to opomenuli dáti do stanov. Ale nenaů­

dávejme jim, protože enníský sjezd v 1932 ne­ byl chytřejší, Ani sjezd v Temple roku 1928 věc náležitě ve stanovách nevyhraníěíl. A ne­ bylo to ve stanovách ani v 1924, kdy se nové třídy zaváděly.

Celá léta se poplatky kolsktovaly, od star­ ších členů do tří fondů, od mladších všechno hromadně, ale též do ti'í fondu, třináct roku Hlavní úřadovna peníze rozdělovala správně, dle přání a úmyslu členstva, az se stalo, že ně­ kdo v pojišťovacím odboru v Austínu pročetl si naše anglické stanovy a řekl nám, co tam NA MRAKODRAPU.

Dýchá horský horský horské

se tu jak na horách: van krev tvá cítí vzduch dýcháš, na 'nebí bez mraku slunce ti svítí.

Jak bys byl nad mraky vyletěl šipkou na letadle lehkém a přec se nohama o zemí opíral v jakémsi polosnu křehkém, Na hoře stojiš tu, na kostce z ocele, v ní bily důl s mořem lidi.

Na hoře lidí sníš, z bílé tmy probrav se a v živé slunce zrak vidí.

A kdybys, poustevník, v městě se ztratit chtěl zart'.i.st kams v kámen, co studí, zde na temenech těch lidských velehor odlehčíš stísněné hrudi.

Jos. M. nemáme. A my, bláhoví, se nafoukaně domý­ šleli, že naše stanovy jsou perfektní. Nepomá­ hala výmluva, že to tam nebylo od 1924. Není to tam a basta. Dokud tam není, že můžeme a . jak můžeme skolektované peníze na Věstník a na řízení Jednoty oddělovat, tak vše od mlad­ ších členů musí jít do fondu úmrtního.

Tedy ještě jednou sumárně, at• to všude na­ sákne: členové platí, Jednota kolektuje, ale peníze skolektované od mladších členů, při­ stoupených za posledních třináct roků, jsou od nynějška všechny zamčeny v úmrtním fon­ du. Dvanáct roků mohlo se oddělovat, co do úmrtního fondu nepatřilo, ale páni v Austinu řekli, že to není černé na bílém.

Jedna cesta byla, předložiti věc členům, aby se napravilo, co se nestalo na sjezdu. Vypra­ covala se resoluce a zaslala se na řády. Byla to nejlacinější cesta, aby mavní úřadovna smě­ la. oddělovati od úmrtního fondu ty peníze, které patří do jiných fondů. Úřadovna chtěla schválení do doby než bude přiští sjezd. Nyní jsou zprávy, že "odhlasovali jsme proti" a to z důvodu, že "člověku se žluč bouří nad tím hospodařením".

Nevýhodou bylo, že resoluce musela býti se­ stavena napřed anglicky pro informaci stát­ ního odboru pojišťování, a teprve dle tohoto anglického znění, psané pro odborníky, musel být pořizen věrný český překlad. Kdyby se re­ soluce rozeslala na řády v původním zněni an-

glíckém, Hlavní úřadovna by si musela pi'.'ibrat pojištěni proti ohni i peklu. Nu, a česky to ne­

bylo o mnoho lepší, bylo to pro znalce kuchyň­ ské češtiny stejně nesrozumitelné. Zde snad by se hodila výtka o zvětšeném orgánu, jenže na neštěstí m\.š redaktor ve schuzleh Hlavní úřadovny nebývá, není úředníkem, a ti, kdo jsou úředníky, nejsou zase žádnými zpravoda­ ji ani literáty.

Hladím-li tu ježatou rubni stranu, měl bych obrátit na líc další záhyby. Pžíkladnš, sjezd příja! návrh, aby dva prominentní členové by­ li odporučeni k určitým vefojným hodnostem.

Schváleno. Kdo měl vyi'ídit, zajet do Austinu, sedět v guvernerově předsíni, dělat politikq?

Nu, snad ne delegáti samotni, těm stačilo, když zvedli ruku jednou. Pí·ece k tomu se volí Hlav­ ní ú:i'.'adovna, aby vykonala, co se odhlasuje.

Ať jen úi'edníci pucují politické kliky. Však mají veliké služné, mohou za to dělat na pat­ řičných místech reklamu.

Nebo vzpomeňme si Jubilejní slavnosti toho­ to reku. Muselo se jet, byla to úi·ední povin­ nost dělat porádu, okrášlit slavnost svou pří­ tomností. Pi'iznám se, že osobně byl jsem po­ sledním. Drnzí úi'edníci jezdili stále, kdežto sám měl jsem pouze dvě neděle v měsíci vol­ no. Moje zájezdy, ti'eba nejmenší, rovnaly by se cestě do Chicaga a nazpět. Cestovné tě.ch druhých znamenaly by cestu kolem světa a je­ ště by kousek zbylo.

Jednota má podporovat českou řeč na státní universitě, leč na jiném mistě se· volá, že by šlo hodné u·šeti'it. Ano, l na chlebě se dá šetřit - nejíst ho vubec. Kdyby se mělo veřejnosti podat vysvětl~ní, kolik námahy to vyžaduje od úí·edníků, aby bez hluku, reklamy, bubno­ váni nebo jakéhokoliv osobního zisku prosa­ diti zavedení českých učebnic na státní školy, byla by z toho zajímavá kapitola. Ale nač?

Neměl-li jsem bolení zubů, nevím, oč se jedná.

Když .Masaryk po svém návratu do Prahy chtěl si zajít do kavárny mezi své bývalé sou­ druhy, jako činíval pi'edtím, poznal, že to ne­ šlo. Pro něj byla jiná. pravidla než pro prfiměr­ ného občana. Do jisté míry je tomu i s úřed­ níky vedoucími jakékoliv těleso. Co projde čle­ nu, neprojde úfodníku. Mně, příkladně, bylo vytýkáno, že jako místopi·edseda vsunul jsem do plánu nemocenské podpory jistou větu. Mám ten dar, že své myšlenky neokrašluji kudrlin­ kami, ale pronáším je jadrně. Když se výbor na nemocenskou podporu přímo potil nad svý­ mi plány, vypomohl jsem občas při formulaci.

Zase to byla jen moje povinnost, abych se prá-,, ci nevyhýbal. Zde má zásada: byl-li jsi ustano- · ven k práci, tak vyk:onej, co v tvé moci ať. již Božídar, Chleborád 11ebo kterýkoliv jiný člen tě pomlouvá nebo ne. Není-U. tvá práce oceně­ na pracuj znovu a lepší, dokud nebudeš nahra­ zen pracovníkem druhým. A nepříjemných zvukťt, které se občas ozývají, si nevšímej. Vzpo­ meň si na trumpetu barona Prá.šila-Muench­ hausen, v niž tóny zamrzly, když měla slou­ žit, ale zate spustila plným bfoskotem v teple u kamen. Štěpán Valčik.

""

Úryvky z českosloven­ ských dějin.

Rusko - mošt, kvasící k dobrému vínu.

DEN státního svátku Sovětů konalo se

V slavnostní shromáždění ve Smetanově sí­ ni v Obecním domě v Praze. Přítomní byli mi­

mo jiné i zástupci vlády, sněmoven, generality a města Prahy. Oslava měla důstojný a klidný ráz. Promluvil na ni Bohdan Pavlů, který ne­ dávno opustil svuj úřad vyslance v Moskvě a je tedy důvěryhodným svědkem sovětského vý­ voje. Jeho řeč je tak pozoruhodná, že ji uvá­ dime podrobněji. Po něm podal obraz snahy a V$•voje nynějšího Ruska sovětský vyslanec v Praze SS. Alexandrovskij a shromáždění ukon­ čil Zdeněk Nejedlý citovým závěrem. Bohdan Pavlů vyjádřil přesvědčení, že v Rusku sice je­ ště vše kvasí, ale že je to kvašeni, které z moš­ tu dělá dobré víno. Je také přesvědčen, že Sta­ lin zanechal v zahraniční politice taktiku dvo­ jího želízka v ohni a zatlačil kominternu do bezvýznamnosti. Jménem všech přítomných a mluvě jim z duše, vyslovil přání, aby byl so­ větskému Rusku zajištěn klidný vývoj a jeho národy oby dosáhly štěstí a blahobytu.

Bohdan Pavlů poukázal nejprve na nesnad­ nost úkolu vystihnout ve stručné řeči dvaceti­ letý vývoj Sovětového svazu a na to, že slovo Sověty je v dnešní společnosti stále ještě kame­ nem úrazu, vyslanec Pavlů zároveň vyslovil přesvědčení, že je již čas vysloviti se o pomě­ rech v Sovětském svazu bez vášně, nestranně, objektivně, a že sovětská skutečnost snese ob­ jektivní posudek.

Zmínil se nejprve o těžkých bojích, které by­ li nuceni bolševici vésti prvá léta proti odpůr­ eům a v nichž se jim podařilo upevniti vládu téměř na celém území bývalého carského Ru­ ska. I my jsme se tehdy .dostalí s nimi do sporu, který yysla11ec Pavlů charakterísuíe dvěma vě­ tami: "Když nám Stalin podával ruku k dohodě, stiskli jsme ji. Ale když se na nás obořil Trockij s hrozbami, necouvli jsme."

Po vítězství bolševiků byla země do krajno­ sti vyčerpána. Leninovi, který projevil geniální pochopení politické, nezbývalo než přejíti k vnitřnímu odpočinku - "úepu", za něhož se země začínala hojit z těžkých ran. Po smrti Le­ ninově přechází vedení do rukou Stalinových.

Charakter diktatury proletariátu, která dosud v SSSR. trvá přes všechny dobré úmyhly, na­ stoupiti novou ústavou cestu k demokracii, ú­ stavou, která snad bude vyvrcholením díla Sta­ linova a velkým krokem na cestě od diktatury k demokracii, vede k politickému zápasu, kte­ rý časem dostává tragicky krvavé zbarvení. Vy­ slanec Pavlů nepokládá tento vnitřní politický zápas za věc podstatnou. Ze zápasu vyplývá · jeden důsledek: že v něm zůstává vítězem ge­ níální linie Stalinova.

Její podstata spočívá především v tom, že Stalin opustil romantickou teorii permanentní revoluce ve všech zemích a přijetí zásady, že je možno uskutečniti socialismus toliko v jedné zemi, učinil krok k tomu, aby sovětská politika dbala především reálních potřeb státu. . . Éra Stalinova [e charakterísována obrovským úsilím o índustralízaeí země. Plán prvé pětilet­ ky z~odil se stejně z potřeby vojenské ochrany politického systému, jako z potřeby sociální.

Prvá pětiletka vytvořila těžký průmysl, který je s to zásobovati ohromně rostoucí sovětskou ar­ mádu, která má skoro 2 miliony mužů a je vy­ zbrojena a vystrojena, jako málokterá jiná.

Tím si lze také vysvětlit, proč občané Sovět­ ského svazu musí si ukládati tolik újmy ve všech osobních potřebách. Teprve druhá pěti­ letka začíná si více všímati širokých potřeb o-

Ve středu, dne 8. prosínce 1937.

Vi!:STNht

strana I

byvatelstva. Za posledních deset let bylo do in­ dustrialisace investováno přes 180 miliard ru­ blil a průmysl zaměstnává dnes přes 25 milio­ nů dělníků a úředníků. Od r. 1930 není v So­ větském svazu nezaměstnanosti.

Jestliže možno říci, že těžký úkol índustralí­ sace daří se sovětské vládě v celku v rozměrech a tempech překvapujících, nutno opatrněji mluviti o zdaru úkolu reorganisace sovětského zemědělství. Jestliže v průmyslu ukázala se ce­ sta postátněni podniků schůdnou, etatismus v zemědělství nemohl se uplatnit. Kolektivistické tendence vlády nemohly na trvale snášet indi­ vidualistické tendence mužika. Proto sovětská vláda se pokusila převésti selská hospodář. na zeměděl. kooperativy a agitace byla tak ener­ gická, že se končila katastrofálním úspěchem. $ám Stalin na jaře 1930 varoval před "závratí z úspěchů" a nabádal k opatrnějšímu postupu.

Bylo nutno chvatně organisovat zemědělské hospodařeni a · vyjíti vstříc individuálním po­ třebám a požadavkům obyvatelstva. Zdá se, že počáteční potíže kolchosace jsou překonány, že systém kolektivního hospodaření pomalu se vžívá přesto, že ho trápí ještě mnohé bolesti a nedostatky.

Pro dnešní sovětské poměry je charakteristi­ cká ohromná zvídavost, předělávání a přezkou­ mávání, odvaha tvořit nové věci a ochota při tvoření nového pomáhat, ovšem s výjimkou u­ platňováni odchylných politických názorů, Ji­ nak iniciativě sovětského občana zůstává ote­ vřeno tisíce možnosti. Výsledky se projevily v úspěších sovětských mladých hudebníků, lety na severní točnu a j. I to slovo "vlast", které před několika lety téměř vymizelo ze sovětské­ ho slovníku, dnes se do něho vrací. Heslo řecké­ ho filosofa "Všechno je v pohybu" platí v SSS R. více než kde jinde. Všechno se přetváří, vše­ chno se mění, všude to kva~í. Je to kvašeni, které z moštu dělá dobré víno. Ovšem, třeba času, klidu, rozvahy.

Bude Sovětskému svazu potřebný čas a klid dán? To je otázka, na kterou odpoví budouc­ nost. Pro vnitřní přípravu nejdůležitějším zje­ vem je nová ústava, která má vhodné vlastno­ sti, aby se stala podkladem k dalšímu pravidel­ nému politickému vývoji na demokratickém základě. Na venek má zabezpečiti potřebný klid hlavně armáda a zahraniční poÍitika. "My víme," pravil vyslanec Pavlů, ''že vývoj zahra­ niční politiky Sovětského svazu byl křivolaký.

Bývaly doby, kdy z Moskvy přes Rappalo bylo blíže do Berlína, než do zemí západní demokra­ cie. Ty doby minuly. Politika komunistické strany operovala ještě jistou dobu dvojím žele­ zem v ohni, ale časem stále více převládaly sku­ tečné zájmy SSSR. nad snahami kominterny, až na konec jsme viděli představitele Sovětské­ ho svazu v Ženevě v horlivé spolupráci se zá­ padními demokraciemi na poslední Společnosti národů, jako důležitého orgánu pro zachování míru a byli jsme svědky, jak Sovětský svaz u­ zavírá dohody o neútočení a přátelské smlou­ vy i s naším spojencem Francií a stává se na to i naším spojencem. A jestliže dnes litujeme oslabení Společnosti národů ve světovém zápo­ lení, jistě tato litost je nám i SSSR. společná, protože cítíme, jak tím trpí dilo miru. Proto po­ chopujete zájem, s jakým sledujeme úspěchy našeho spojence Sovětského svazu, proto roz­ umíte pocitům, s jakými provázíme jeho ne­ snáze, a sdílíte zajisté upřimné přání, aby So­ větskému svazu v budoucnosti byl zabezpečen klidný vývoj a jeho národy aby dosáhly štěstí a blahobytu."

•.

Mali li~é vyhráli velké peníze.

V Praze konal se závěrečný tah V. třídy 37. čes. třídní loterie, při kterém byla také vyloso­ vána prémie. 1,000,000 Kč, připadající na po­ slední největší výhru. Jelikož poslední nejvyš .. ší výhra byla 5,000 na číslo 41,069, vyhrál maji­ tel tohoto losu také milionovou prémii. Tento šťastný los byl prodán pražskou prodejnou na venkov ve 4 čtvrtkách. Výherci, z nichž každý dostane čtvrt milionu, jsou vesměs lidé nezá­ možní a většinou z Moravy. Je to nezámožná soukromnice z Olomouce, hokynář z Břeclavě, hospodářský asistent z Velehradu a konečně občan německé národnosti od Trutnova.

.

JAK JSEM VÍTAL NAPOSLED PRESIDENTA OSVOBODITELE. Primátor dr. Petr Zenkl.

"Jásavé, slunné odpoledne. Snad ani nemoh­ lo být krásnější pro zborovské oslavy.· Vzpo­ mínka na veliké hrdiny naplnila stadion. Ale kdyby se byli Pražané o chvíli dříve se dověděli, kdo že přijde mezi ně na stadion vzpomínat, žádné prostranství by nebylo stačilo.

Když jsme vešli do stadionu, oznámil nám je­ den z důstojníků návštěvu presidenta Osvobo­ ditele a dr. Alice-Masaryková potvrdila, jak se zajímal o přípravu oslav a že se nakonec roz­ hodl také se na legionáře podívat. ozval se hlasatel. Hrobové ticho. Obyčejně hlasatel pře­ rušuje pořad, aby podal zprávu nepříjemnou.

Ale tentokráte oznámil shromážděným tisícům zprávu nejradostnější. Zpráva šla od úst k ú­ stům, srdce za srdcem se zapalovala radostí a zalévalo štěstím. Kdo toho dne na stadionu ne­ zažil, nedovede si jej představiti.

Blížila se ohlášená chvíle příjezdu. Desetiti­ síce párů očí se obracelo v tichu směrem, od­ kud byl očekáván. Otevřené auto se objevilo v bráně. Rozlehlé prostory stadionu se rozevřely jásotem. Tak jako tenkrát a stadionu, nebyl vítán ještě nikdy, snad jen při svém návratu do osvobozené vlasti. To nepřijel už jenom jako president mezi své občany, tehdy jsme to vši­ chni cítili ještě mnohem hlouběji. Pomalu ob­ jelo otevřené auto podél všech tribun, vzruše­ ním se vlnících a jásajících. Nevěděli jsme, má­ me-li kapesníkem mávat, či si jím oči utírat.

Auto se zastavilo. Seděl tu Veliký president O­ svoboditel mezi svými, tváří v tvář, díval se na ně a oni se mu dívali do očí, do těch drahých očí, které národ tak pečlivě střežily. Byl jim všem tak blízko. Měli ho plné duše a plná srd­ ce. Snažili se postaviti auto tak, aby president všechno viděl a všichni aby viděli jeho. Ostré slunce ozářilo presidentovu tvář. V tisících o­ čí zachvěla se starost, aby mu slunce neublíži­ lo. A starostlivá ta péče celku přelila se v ko­ hosi z obecenstva, jenž podává na ochranu presidentovu před paprsky slunečními deštník, jenž jistě zůstane historickou rodinnou památ­ kou. Ale ani ten nestačil. V tu chvíli oči všech účastníků vděčně provázejí běh dvou vojínů, kteří nesou k autu veliký, rozlehlý slunečník, aby tvář presidentovu plně uchránil. Nikdy snad nebyli lidé presidentu Osvoboditeli tak blízko. Nikdy strážnici a vojíni nezjednávali pořádek tak laskavě jako tentokrát. Nikdy ne­ dovolovali shovívavě tak blízko přistoupiti k presidentovi jako tehdy, po těch dnech staro­ sti, nejistoty a obav. · z toho nezměrného jásotu přítomných, prý­ štícího z radosti a vděčnosti, vycítil jsem pro sebe příkaz, abych za ně všechny presidenta Osvoboditele uvítal a jemu poděkoval: "Byl bych to pěkný primátor, pane presiden­ te, kdybych vám nepřišel v tuto chvili poděko­ vat za tu velikou radost, kterou jste nám všem udělal svým příchodem, a za to, že jste nám tak krásný den udělal nejkrásnějším."

Podal mi ruku, stiskl a jeho tvář se rozjasni­ la tím krásným, nezapomenutelným úsměvem.

Byl zřejmě hluboce pohnut a potěšen vší tou láskou, která ho oblévala.

Co všechno zářilo a mluvilo z těch jeho oči!

Snad poslední pozdrav tomu lidu, který měl tak rád, a který jeho tolik miloval. Snad se tu i lou­ čil se svými nejdražšíml spolubojovníky. Snad tušil, že je naposled mezi nimi? Snad to vě­ děl ... Viděl vždy mnohem dál než my ostat­ ní.

Nikdo jsme nepomyslili na to, že ho vidíme naposledy, že se za nedlouho náš jásot zrněni v nekonečný smutek a že ruce místo k jásotu bu­ dou se zdvihat, aby stíraly slzy z očí.

Tenkrát všichni odcházeli ze stadionu šťast­ ni. Jeden volal na druhého radostnou zprávu a. vypravoval mu o radosti, kterou toho dne za­ žil.

Kéž by národ i o všedních dnech na všech stadionech svého života v Jeho duchu tak har­ monicky splýval v jednotu jako tehdy o zborov­ ských oslavách! .í

Když žena zamýšli učiniti něco mimo vyšla­ panou cestičku, vždycky se divi, co její sousedi tomu řeknou .

Ve středu, dne 8. prosince 193'1.

A BŘEHU líného potoka pobliž osamělé

N dobytkářské farmy uprostřed Nového Me­ ěika usadil se muž, který očividně nepotřebo­ val právě nic jiného, než toho odpočinku. Přišel po staré cestě odkudsi od severozápadu.

Někde na dvoře farmy začal štěkat pes. Pout­ ník otočil hlavu ke statku, chvíli poslouchal a potom se s uspokojením podíval na silnou suko­ vici, kterou položil vedle sebe. Když načerpal z toho pohledu dostatek útěchy, zul si zvolna potrhané boty a sešinuv se blíže k vodě, pono­ řil bosé nohy do potoka.

Nohy, které by znamenaly kapitál pro něja­ kého přístavního žebráka - ale jejich majitel nevěnoval jim pohled delší dvou vteřin. Po chvili vytáhl odkudsi ze záňadří plochou láhev, jejíž milionářský vzhled, počínající postříbře­ ným hrdlem a končící obalem ze silné krokodilí kůže, dosvědčoval, že pamatovala lepší časy, a důkladně se napil. Potom vytáhl z jiného, té­ měř nedobytného úkrytu v kabátě koženou taš­ ku, která se k němu hodila už mnohem lépe. A na konec pomalu vylovil z útrob ošumělé tašky kožené pouzdro, na přední straně kryté silným, zažloutlým obdélníkem z celuloidu. Pod celuloi­ dovou deskou se usmívala tvář mladé ženy. že­ ny tak krásné, že pouhá přítomnost její foto­ grafie v takových rukách nutně připomínala úsloví o perle v hnoji. Obrázek pohlednicové velikosti se napůl ztrácel ve veliké lopatovíté dlani trampově, který jej před sebou držel tak nehnutě, jako by se díval do zrcadla. A stal se zázrak: Jeho hrubý obličej se usmál. Jeho jedi­ né oko (po pravém zbyl poutníkovi jen prázd­ ný červený důlek) dívalo se bez jediného mrk­ nuti do mladé, usměvavé tváře na obrázku. Je­ ho rty zašeptaly několik tichých slov, tak ti­ chých a uctivých, jako by stál před oltářem.

Bylo zřejmo, že neví v této chvíli o ničem na světě, o ničem mimo usmívající se tvář, orámo­ vanou záplavou světlých vlasů; o ničem mimo pár velkých, asi šedomodrých oči, které se mu­ sí do jeho špinavého obličeje a prázdného důl­ ku, posetého mouchami, usmívat i tehdy, kdy­ by ve skutečnosti chtěly snad plakat.

V té chvíli se za jeho zády ozvalo nelidské, divoké zachrčení.

První věci, kterou muž na 'břehu udělal, by­ lo to, že ukryl svůí poklad neuvěřitelně rych­ lým pohybem pod kabát. Druhou věci bylo pak, že se otočil, aby se podíval do tváře ničemovi, který si ho dovolil vyrušit v jeho modloslužbě.

A bylo to právě ve chvíli, kdy se podíval do tváře nad sebou, kdy se vetřelec znovu za­ chechtal svým ohavným způsobem.

Chochochochochó, kamaráde, řekl muž, kte­ rý .stál za ním a jehož tvář byla silně podobna svou osmahlostí a vrásčitosti tváři muže, kte­ rý ještě několik vteřin předtím plul mezi obla­ ky. Jediným rozdílem bylo to, že tvář přišedší­ ho muže byla zdánlivě o něco mladší a že obě jeho tmavé oči, plné života, seděly správně na svých místech. Levý rukáv mužova kabátu vi­ sel splihle podél jeho těla, prázdný a zbytečný.

Pravá ruka se opírala o hrubou berlu, která na­ hrazovala pravou nohu, která byla od kolena dolit spravena dřevem.

- Chochochochó, kamaráde, to je štěstí, za­ šklebil se muž s berlou znovu.

- Jděte k čertu, vy l vaše štěstí, řekl obdi­ vovatel světlovlasé ženy.

- U čerta už jsem dávno, teď sl přisednu k člověku, řekl tvrdohlavě vetřelec a také hned provedl, co sliboval.

Muž s obrázkem natáhl ruku, aby si obul o­ pět svoje ubohé boty; jeho ruka zastavila se však na půlí cestě, když druhý znovu promlu­ vil: - Neblázněte a neutíkejte, Dixonel Šel bych stejně za vámi!

Boty zťistaly ležet v trávě, protože jejich ma­ jitel měl teď jinou starost, obrátil rychle svou tvář k muži s berlou a dívaje se soustředěně svým okem do tváře druhého, vystrčil vyhrůž­ ně svou bradu ku předu a zahučel: - Jak víte, kdo jsem? A kdo jste vlastně vy, u všech čertůř - Jsem ten, který jsem, ušklíbl se druhý.

Dvě hvězdy se potkaly na své pouti. Podívejte se na mne dobře, kapitáne!

Muž, titulovaný kapitánem, povstal se země e. řekl: Vstaňte!

lblll

Vli!TNfK:

,.

tehdy nedovedl včas uvědomit, že ano? Dobrá.

Pět let! A )á byl takový sobec, že jsem chtěl od Boha víc! Potom jsem se dověděl o tom, že děll srdce mezi mě a nějakého Warren Houg\).a J. Kučera. a já, hlupák, místo abych ji na kolenou podě­ koval za těch pět let, která mi obětovala a do­ Potom, když druhý uposlechl, díval se chvlli přál zase ji trochu štěstí, řekl jsem si, že vás do jeho obličeje, na jeho prázdný rukáv a na zabij u! jizvu na jeho levé tváří. A na konec řekl: - Poslyšte, kapitáne, řekl Warren Hough, - Vy jste Warren Hough, brachu? řekněte mi tohle: Chtěl jste tehdy, když jste - Jsem to, co zbylo z toho chlapíka, usmál nás potkal na Green Street toho odpoledne -­ se jeho protějšek s neupřimnou ledabylosti v chtěl jste zabit jen mne nebo také svou ženu?. hlase. Chcete-li, jsem tedy skutečně Warren Vy jste přece střelec na slovo vzatý - a tak .....

Hough - a zdravím vás.

- Chtěl jsem zabit ji a potom vás, usmál se - Warren Hough, hučel jednooký. Vida, jak Dixon. Jsem střelec - ještě dnes jsem střelec. je ten svět malý. Sedněte si, chlapče, musí se Víte, co to znamená: "vidět rudě"? vám špatně stát na tom dřevě.

- Myslím, že vím, řekl dl'uhý.

- Stoji se mi skutečně špatně, řekl jedno­ - Vidíte a já do toho dne nevěděl. Pokládal ruký muž s dřevěnou nohou. Jsem dnes deset jsem to za románovou frázi. Ale v té chvíli, hodin na cestě. Myslim, že bych byl v nejbližší když jsem se po svém neočekávaném návratu hodině padl tváři do země a nikdy už nevstal, octl na Green Street a uviděl vás a.Nelly, po­ nebýt toho, že jsem uviděl tuhle tvrz, hodil znal jsem, že to není jen románová fráze. Celý bradou směrem k ohradám farmy. Jazyk mám svět - celý vesmír zrudl. Všechno se ztratilo v jako kus dřeva a hlava se mi točí. Stojím jen rudé mlze. Stačilo uvidět, že jejího ramene se proto, že se stydím padnout před vámi - a dotýká ruka jiného muže a před mýma očima přece si nesednu dřív, dokud mi aspoň na o­ nebylo ničeho mimo rudou záplavu. A ta za­ kamžik neukážete váš· obrázek. Rozumíte? chránila Nelly. První výstřel platil ji a skon­ Jen-čil ...

- Dobře, řekl druhý. Vám ho ukáži - vám - Ve schránce na dopisy. Potom jsem strhl jedinému na světě, řekl jednooký hranáč. A Nelly do toho výklenku a začal jsem střilet ta­ vyloviv z hlubin úkrytu svťtj poklad, podržel ké. Byl jsem špatně kryt a levé rameno mi vy­ jej před očima druhého muže na dlouhou chví­ čnívalo ... li, po kterou panovalo naprosté ticho.

- Tak to bylo. Mlhovina se začala rozplý­ - Děkuji vám, kapitáne, řekl potom jedno­ vat a ve mně se probudil střelec. To rameno ruký. A v jeho hlase byla opravdu vděčnost. jsem vám rozbil na kusy, myslím. Asi čtyři kul­ - Kde jste přišel k tomuhle, hochu, řekl ky, nebo tak nějak. vlidně Dixon, když se zase posadil na břeh a u­ - Celkem pět, Dixone. Měl jsem z kosti ha­ kázal při tom na dřevěnou nohu muže, zvané­ dry. Než jsem padl, vystřeli jsem ještě jednou ho Warren Hough. To nemáte přece ode mne, druhou rukou. A odštěpek kamene ze zdi vás myslím? pl'ipravil o vaše oko.

- ó, to je památka na Texas. Jsou tam nud­ - čert vezmi oko, mávl rukou Dixon, šplou­ né pláně a já byl líný chodit po nich pěšky. chaje nohama ve vodě. Bylo to naopak dobré, Jednou jsem se chtěl taky svézt na nákladním aspoň to udělalo mému bláznění konec. Snad vagóně. A to víte - jednorukému se nenaska­ bych byl Jinak zabil Nelly, když se nad vámi kuje tak snadno jako zdravému člověku. Tak sklonila. Aspoň jste mě zneškodnil. jsem tam nechal nohu a jen nějakému samari­ - Cože - ona že se - že vyšla k vdli mně z tánskému doktoroví, který jel autem cestou úkrytu? poblíž trati, mohu děkovati za to, že jsem tam -,- No ovšem, vždyť to byla Nelly. Nestarala nezůstal celý. se ani za mák o moje střilení. A v tom oka­ - Máte to tedy také ode mne, i když nepří­ mžiku jsem začal dostávat rozum a vidět správ­ mo, řekl kajicně Dixon. Opravdu lltuji. ně.

A ve vězení jsem přišel k rozumu docela. A - Och, tím si nelamte hlavu, řekl velkomy­ když jsem se potom po roce dověděl, že jste se slně druhý. Když si na to zvyknete, je to docela vzali a odjeli do Kalifor1úe, tiskl jsem v duchu dobré. Svět je pořád stejně krásný. A tak mi ruce vám oběma a přál jsem vám štěsti tak u­ napadá, jaký jsem vlastně ničema, že jsem vás přímně jako nikdo jiný. A když jsem yYŠel ven, připravil o jedno oko a tím i o část krásy, kte­ začal Jsem vás hledat. Chtěl jsem vás oba od­ rou byste byl tím okem viděl. Doufám, že jste prosit.

Nechal jsem všechno tak, jak to bylo a mi to už odpustil. šel jsem - za ni. Jen jeji obrázek jsem si vzal - Už před dvaceti lety, řekl Dixon. Ostatně, a ten mi zůstal dodnes. A už je to dvacet let! nechtěl jste to udělat.

Když jsem vás nenašel, přestalo se mi libit se­ Nastalo ticho. Po chvíli řekl Hough: Máte dět na místě a hrát si na vážného muže. A tak pravdu. Nechtěl jsem to udělat. Chtěl jsem vás jsem se od té doby nezastavil. Leda tak, jako totiž zabít. Ale měl jsem špatnou posici při stři­ dnes - tady. A pfijdu-li světem ještě sto let, lení a k tomu ... pťtjde Nelly vždycky se mnou. A jak to .bylo· .i - Já vím, já vim. Měl jste na starosti Nelly. vámi?

Nebylo to vaši vinou, že jste špatně střílel. Vý­ - Och, s námi? řekl druhý rozpačitě. Žill hody byly na mé straně, řekl zamyšleně Di­ jsme spolu půl třetího roku. A potom Nelly po­ xon. A po malé pause uchopil náhle pravici tkala jednoho dne jakéhosi seňora Corazu Houghovou a stisknuv ji, až mu v ruce zapra­ Španěla, víte? Měl někde na jihu doly. Byl to štělo, řekl vřele: krásný chlap, na mou duši. Nu, a Nelly ••• - Ani nevíte, hochu, jak jsem vám vděčen za to, že jste tenkrát Nelly schoval do toho vý­ - Odešla s nim? klenku. Představte si jen, kdybych ji byl zabil!

- Ano. Ale, víte, myslím, že měla pravdu.

- Nikdo by vám to byl celkem nemohl vy­ Byl jsem lotr, že jsem se jí nevzdal dřív. Měl týkat, Dixone. Byla to přece vaše žena ... jsem uvážit, že jsem mrzák. Jednoruký chlap ....

- čerta, nebyla přece mým otrokem, i když A k tomu jsem se téměř ruinoval finančně. byla mojí ženou! Vite, myslel jsem na to celá Pravda, může se řící, že to bylo k vi'di ni - ale ta léta. Ty dva roky ve vězení, jsem nemyslel nemohl jsem jí ničeho odepřít •.. A tak koneč­ na nic jiného než na nás tři. A došel jsem k ná­ ně šla s tím Corazou. A já ••• zoru, že jsem blázen bláznit Podívejte se: Tady - šel jste ji hledat? jsem byl já a tady byla Nelly. Nebyl jsem špat­ šel. Ale přišel jsem k rozumu ,tak jako vy. ný chlap - tenkrát - ale přes to myslím, že A na konec jsem ji už přestal hledat, ale neza­ jsem nebyl hoden ani toho, abych jí utřel prach stavil jsem se. Hledal jsem - nevím sám co. se střevíců, Když si mě vzala, byl jsem tak: šťa­ Snad sám sebe. Potom přišlo to neštěstí s tou sten, jak nebyl žádný dýchající tvor šťasten nohou ... Šel jsem zase dál, i když pomaleji. od doby stvoření světa. A představte si - ona Vy jste šťastnější - máte aspoň ten obrázek. se mnou žila pět let! Celých pět let I Za pět let Já nemám nic. A tak si představte moje pře­ života po boku takové ženy, jako je Nelly, mů­ kvapení, když dnes už málem padám nosem do že si člověk nastřádat štěstí na deset věčností hlíny, jdu a jdu a najednou uvidím jeji tvář. :_ k tomu názoru jsem došel až tehdy, když Myslel jsem skoro, že už začínám bláznit. A za­ jsem dostal rosum, Vy víte dobře, jak ji mám fM ~ prQtQ m~ om:tuvite z~ to, še j1:1em ::;i to tím to bylo jen štěsti. Opravdu. rM by_eh V~"I

Láska.

<I;

INnna f,

VllTKIK

děl, Dixone, kdo z nás dvou má. Nelly radil vy nebo já?

- Mysllnl, že oba. stejně, usmál se jednooký.

A já. mám rád vás, když vidím, že jste neza­ pomněl na. svou lásku. Je to od vás hezké, Houghu. muž má býti věrný a.ž do smrti.

- My dva. budeme věrni ještě dál, Dixone.

E "Světové Revoluci" píše president Tomáš O sobě to vim, a. z vás to vyciťuji. A snad je to G. Masaryk: lepši, že máme jen své vzpominky-=- a. nic mi­ "V Londýně všude jsem navštěvoval kínema mo ně. Rozumíte? k vfili válečným filmfim; předváděli v nich vál­ - Rozumím, ale myslím, že se mýlite. Vy ku od samých připrav v továrnách a loděnicích myslíte, že kdybychom dnes uviděli Nelly, že až do zákopů, vůbec všechny obory válečné by to snad pro nás bylo zklamáním, že ano? techniky; F,rancouzové podávali kusy více poli­ Nevěřte tomu. Ona je pořád stejná. Ta se ne­ tické. Obecenstvo francouzské a i anglické si změní nikdy - a. myslím, a.ž ji jednou přijde libovalo v sentimentálnostech, ale filmy angli­ pastor zaopatřit k cestě na věčnost, že se do ni cké a americké nebyly tak smutné jako fran­ ještě ten ubožák zamiluje. Když si vzpomenu couzské. na jeji oči, už jen pro tu vzpominku děkuji Bo­ Pozoruje tyto filmy uvědomil jsem si, že v an­ hu za to, že jsem se narodil. A když - glické literatuře (novější) ve všech románech - A což ty její učí, a její nosánek? ozvalo se je notná dávka kínematograřísmu, u Hardyho, za nimi. He? A co .•.

Mereditha atd. - záliba v hádankovitých a de­ Oba muži se rychle otočili a uviděli muže, tektivních zápletkách; Němec a podobně my, který přišel nepozorovaně po cestě od farmy a poučeni Rusy, analysujeme duši, a okopáváme, který zřejmě vyslechl část jejich rozhovoru, kde v ní co tajuplného a chorobného; Angličan soudě podle toho, že se rozkročil a ušklíbnuv se a Američan je stále naivnější, zajímá ho rebus začal chrochtat: víc mechanický ... " - To musí být nějaká pěkná dívěína, co sl o ni vy dva krasavci vypravujete. Jednomu za­ Až dodnes jsme u málokoho četli tak podrob­ hne s druhým, druhýmu s třetim a voni si ta­ nou a výstižnou analysu kinematografických dy můžou •.• stlylťi národních a jejich vztahů a příbuzností Dixon vstal a dival se s hrozivou mlčelivosti s ostatním duchovním děním. Masaryk hned v na toho, kdo sl dovoloval znesvětit jeho i nejranějších začátcích filmu pochopil nejen Houghfiv oltář. Muž zřejmě byl majitelem ne­ zpravodajský a propagační význam filmu, kte­ bo spolumajitelem farmy, kterou si oba do té rý vidi v reportážích z bojišť, nýbrž postihuje chvile zvykli považovat za místo, kde naberou i styl kinematografie francouzské, anglické .a sil k dalši pouti. Nedorozuměni s lidmi z farmy americké. Tyto jeho soudy platí až dodnes. Kdo znamenalo, že budou muset jít zase dál se SvÝ­ by necítil ve francouzském filmu určitý zájem mi bolayÝmi hnáty, třeštícími hlavami a na­ o citovost a kdo by si nevšiml, že americké fil­ teklými jazyky. A nechat toho muže běžet zna­ my řeší stále rebus více mechanický? menalo naopak prodat za kus chleba a trochu President Osvoboditel nemluvil téměř nikdy mléka to nejsvětější, co pro oba otrhance exi­ veřejně o filmu. Kromě citátu v Revoluci ne­ stovalo na nebi i na zemi. Tak tu stá.li, jeden nalezneme u něho nic, co by se týkalo přímo ki­ opíraje se třesoucí rukou o berlu, a druhý di­ nematografie. Za to však projevoval SvÝm po­ vale se na hrubce svým jediným, krvi podlitým stojem k řílmům a filmařilm vzácné porozumě­ 'okem, Ticho netrvalo dlouho. Muž se zase dů­ ní pro jejich práci. Zřejmě rozuměl dokonale věrně ušklibl oběma do tváře a řekl: - Snad řeči obrazil. Cenil si také úsílí kínematograří­ by si takoví dva staří pionýři, jako jste vy dva, stů, jejich práci posuzoval vždy s vyššího, ideo­ nedali nohu za krk k villi nějaké ženské! Je vého hlediska. Vzpomínáme si, jak velký důraz jedna jako druhá, na mou duši, a jestli ... . kladl president Masaryk na to, aby se v Česko­ - Mlčte! l zařval Dixon, zavřete k čertu huslovensku točily filmy z doby probuzeneeké, fil­ bu, vy... . my národní, které metodou Komenského, meto­ - Nono, chlapče, usmál se shovívavě muž z dou visuální, učí lid chápat dějiny. farmy. Mťij úsudek o té vaší ••.

Tak jako sledoval do posledních okamžiků Dva muži se na sebe podívali a v duchu se literaturu a filosofii světovou, sledoval pilně i dohodli. Oči jednookého, který padal únavou, světovou kinematografii. Na zámku v Lánech fikaly: Snad ještě kus cesty ujdeme, kamará­ promítaly se snad všechny nejvýznamnějši fil­ de. Dej se do toho, to víš, já s jednou rukou .... my české i cizí. President Masaryk viděl sním­ Praštím-li ho berlou, padnu. Jen do toho! ky československé, sovětské, stejně jako ameri­ Muž z farmy nestačil jim povědět svi'tj důle­ cké. S radosti shlédl americký film dobrodruž­ žitý úsudek o ženě, pro kterou byli oba na Vel­ ný, jako byla Úžasná událost, film, jenž měl po­ ké cestě. Ohromná pěst jednookého trampa litický smysl velmi ostrý, se zájmem se podíval hvizdla vzduchem a skončila svou pout na je­ na Violetu s Gretou Garbo. Jedním z posled­ ho tlustých rtech. ozvalo se zachrastění zubů. ních řílmů, které pan president viděl, byla Do­ Těžká bota muže z farmy dopadla na holenní brá země. Měl dobrý vkus na filmy a měl yÝtečkost Dixonovu, ale to bylo to poslední, co byl je­ ště schopen udělat. s divokým supěním vrhl gentleman a že neutikáte z boje. Ale podívej­ se otrhanec proti němu a jeho pěsti zpracová­ te se: Do toho smutného postaveni jsem vás valy obličej a žaludek protivnikfiv s takovou dostal vlastně já. Bude tedy jen na místě, a­ vehemenci, že se tento po několika. ranácl:i slo­ bych se o vás postaral aspoň po tu dobu, než žil k jeho nohám, nehybný jako snop, s obliče­ se dostaneme někam k lidem. Mohu jít s vá­ jem rozbitým k nepoznání. mi? Budete se moci aspoň o někoho opřít; když - Tak, to by bylo hotovo, řekl jednooký hra­ bude třeba. Nevnucuji se vám, rozumite, ale ... náč, stiraje si pot s čela. Co teď?

- Dobře, Dixone, řekl Hough. Pťijdeme spo­ - Teď? Na farmu ovšem nepfijdeme, starý lu. A - víte - kdyby se stalo a já nemohl dál, kamaráde. Myslim ostatně, že tenhle darebák nejedl jsem od předvčerejška a pořádně už je schopen ještě se za námi vydat, i když mu snad dva měsíce, kdybych tedy snad nemohl · nevlezeme do náruči. dál, dejte mi jen před oči ten váš obrázek, a­ - Toho se přiliš nebojím, řekl Dixon. Mysli­ no? Slibuji vám, že se zase· zvednu, i kdybych te, že budete ještě moci pár hodin jit, a ne­ měl umřít. To mě postaví na nohy. Uděláte to? padnout?

- To myslím, kapitáne. Trochu se napiju -' Udělám, řekl Dixon a z červenavého důl­ téhle špiny z potoka - stačilo to víckrát, mu­ ku jeho oka vytrysklo několik třpyticích se krů­ si to stačit dnes taky. A potom pťijdu. pěji. Udělám to. A co víc: Jestli se z tohohle suchého pekla vyhrabeme, budeme hledat Nel­ Sestoupili oba k potoku á. sklonivše se nad ly společně, co říkáte? A až ji někde najdeme, nepřiliš čistou hladinou polovyschlého potoka, podíváme se na ni, otevřeme ji dvířka kočáru pili, nabírajíce vodu do dlani. Když se dosyta a půjdeme znovu na svou pouť. Chcete? napili, řekl jednooký: Poslyšte, Houghu, tak mě napadá, že bych vás neměl nechat chodit - Vy víte, že chci, řekl Hough. Jste si jist, že samotna. nás nepozná?

-A proč ne?

- Úplně jist, řekl Dixon bez stínu trpkosti.

- Nemťižete se bránit. Představte sl, že by Jdeme. se za vámi tohle atrašldlo vydalo. Nem'fižete a.­ Podívali se naposléd k farmě a polknuvše slint utéct. - .dobrá, nemračte se, já vím, le jste 11y, vydali se na cestu.

T. G. Masaryk ve filmu a o filmu.

V

Ve l'tfedu, dne 8. prosince 1937. ný přehled o celé světové tvorbě filmové. Roku 1932 uveřejnil presidentů:v osobní tajemnik v Lidových NoVinách článek o tom, jak pan pre­ sident chodí do lánského kina, jak se těší z fil­ moyÝch děl a jak vážně je pojímá a o nich u­ važuje.

President Osvoboditel dokazoval svilj upřim­ ný poměr k filmováni ještě jednou věci: dával se ochotně filmovat pro týdeníky. Tuto vlast­ nost má málokterá hlava státu. Většina z nich - totiž z těch vážných a osvicených - se dává. filmovat nerada, protože podceňuje práci fil­ mových reportérů. Mnozí se dávají natáčet jen s velkými obtížemi. President Masaryk se rád postavil před kameru, s ochotou se dal režíro­ vat kameramanem, čekal trpělivě až vyjde slunce, až si rozechvěný reportér zaostři, zaclo­ ní atd. Pan president se dokonce výtečně vy­ znal ve filmové technice. Operatéři bývalého Elektajournálu - československého filmového týdeníku (který se dnes změnil v českosloven­ ský zvukový týdeník) inž. Brichta a Karel Ko­ přiva mohou vypravovat mnoho krásného o tom, jak je president Osvoboditel přijímal, jak shovívavě čekal na jejich pi·ání. Dal si vysvět­ lit od inž. Brichty vnitřní zařízení filmové ko­ mory.

Když kdysi požádal pana presidenta prof.

Plicka, tvfirce snímku Zem spieva, aby si směl natočit jeho soukromý život, dovolil mu to o­ kamžitě a pozval ho i s operatérem Hacken­ schmiedem do Topolčianek. Vznikl snímek, kte­ rý má a vždy bude míti nesmírnou cenu. Pro Foxilv týdeník namluvil president Osvobodit.el proslulé Vánoční poselství ve třech jazycich. český projev se bohužel zkazil požárem. Ještě několikrát stál pan president před mikrofonem a objektivem cizích týdenikil. Právě jeden z těch filmů běží nyní v Praze. Konči tím, že president Osvoboditel pohlédne do aparátu a řekne s humorem i nesmírnou shovívavostí: "Tož, už to máte?" Je to jeden z nejroztomilej­ ších a nejdojemnějších filmů.

President Masaryk hrál také ve filmu. Vy­ stupoval ve dvou snímcích. Roku 1919 přišel do Československa americký snímek o válečných hrilzách v Německu. Patřil mezi americké fil­ my, jež měly agitovat pro vstup Spojených Stá­ til do války; Producent Reiter, spisovatel Va­ chek a režisér Národního divadla Novák při­ točili k tomuto dramatu yÝjev, který symboli­ soval náš odboj a naše osvobození. Snimky se natáčely na dnešním Strahovském stadionu. V nich hrál president Masaryk. Roku 1920 natá­ čel Wetebfilm pod režii w. T. Binovce národní film Za svobodu národa. Byla to historie če­ ského studenta, který projde několik front a vrátí se po dlouhých utrpeních do svobodné vlasti. V tomto filmu byla natočena scéna, jak profesor Masaryk řeční v Chicagu (kromě toho je v archivu autentická scéna příjezdu Masa­ ryka do Chicaga) a scéna závěrečná, v niž si podává ruce malý český chlapec a slovenská dívka. President Masaryk stál nad nimi.

Smrtí presidenta osvoboditele ztrácí kinema­ tografie a nejen kinematografie naše, ale film světový, největšího přítele. Ztrácí v něm i za­ stánce a kritika, který nikdy nepochyboval o tom, že kinematografie znamená nový tvar du­ chovní tvorby, že dnešní filmy jsou a ma.ji být především nositeli a hlasateli humanitních ideí a že jsou zárodkem uměleckého tvoření.

Mohutný kritický a tvilrči duch Masarykilv se nezastavil ani před touto praci, jíž posuzoval s mnohem větší shovívavosti, než si snad mnoh­ dy zasluhovala. Pro Masaryka byla kinemato­ grafie nástrojem politickým, ukazatelem soci­ álním a bojovníkem kulturním. Pozornost, kte­ rou jí věnoval, bude kinematografii navždy největší ctí a také - platí to hlavně o našem filmu - největším závazkem pro budoucí prá­ ci.

Jan Kučera.

Polární ostrov zničen lávou.

Radiostanice v Seatle ve Spojených státech zachytila zprávu ryb\iřského ,parníku, který se nalézá v Beringově· moři. Kapitán oznamu­ je, že plul 15 mil od Yynasky, jednoho z Ale­ utských ostrovil, když tam nastal ,obrovský sopečný yÝbuch, který dosud trvá. Celý ostrov je pokryt žhavou lávou a popel dopadal až na palubu.

""

Ve středu, dne 8. prosince 1937.

ODDIL DOPISOVATELSKt· TO I ONO. To ubohé dobytče má dnes lepší cenu a o­ chranu než člověk. Jest-li v rodině některý o­ nemocní, tak se naň žádný ze sousedů ne­ přijde podívat, jestli snad nepotřebuje něja­ kou pomoc a co teprve, když některý onemoc­ ní na nějakou nemoc, co prý je přenášlívá, tu teprve - jetli nepřestane dýchat - tak sl musí pomáhat sám. V měsíci máji jsme měli v domě celý špitál, šest dětí onemocnělo vět­ šínou jedním rázem na momse, osýpky, černý kašel, ale každá stvůra se k nám stěhovala, a k tomu můj přitelíěek nám pomáhal, nu ro­ zumte, jako přítel v nemoci.

Ondyno natáhlo mému sousedu tele, a to prý na black-leg, tu hned přihnal se ke mě, prý abych si nechal telata očkovat, on prý dnes ráno jedno našel natáhlé, a to prý na black-leg; on své ostatní očkoval. Co jsem měl dělat, neb on již přinesl s sebou jehlu a i me­ decínu. Očkoval jsem tedy též, aniž toho bylo třeba, vedle soused boně telat neočkoval a ne­ natáhlo mu ještě ani jedno. Znám mnoho pří­ padů, že natáhlo v boněí jedno a druhým se nestalo nic ani nebyly očkované. Ubohé do­ bytče, kdyby mohlo mluvítt, ono by nás v ně­ čem poučtlo;

•

•

Kdo pozoruje ligu národů. tak musí uznat, že od založení jejího neudělala nic pro žádný národ. Habeš padla, Španělsko padne, Čína padne, a to vše za účinkující lígy národů. Dob­ ře tomu vystihl Dr. J. F. R., a napsal, že liga národu je výplodek snah ďáblových, kde po­ pisuje jeho práci.

V celých dějinách lidských byla světová vál­ ka, která vypukla 1. srpna 1914, jedinou vál­ kou, kde povstal národ proti národu, a králov­ ství pmti království. Všecky vrstvy a prostřed­ ky národů zapletených ve světovou válku, by­ ly vzaty a nuceny zúčastnit se války. ženy, mu­ ži a peníze, všichni se súčastnili, i malým dě­ tem bylo předepsáno obmezení potravy, aby vojáci na poli obdrželi nejnutnější, a by pro­ spěcháři mohli žokovati svou kořist.

Kořen všeho zla zajisté jestiť milováni pe­ něz. Satan pracoval k uspíšeni svých boha­ prázdných úskoků touto neukojitelnou touhou podlých lidí. V jejich chtivosti po jiných ze­ mích a jmění, roznítili boháči za klamného předstírání nutosti chrániti ohrožené vlastní, národní zájmy, války mezi národy a lidmi. Ne­ poctiví politikové vydali ,aby i oni měli díl pi'i šeredně dosahnutém zisku - v jejich žádosti, zalíbiti se bohatým, opětně vlastenecká vyzvá­ ní a pobízeli lid, aby se shromáždili okolo vá­ lečného praporu. Velké peněžité částky, hro­ mážděné trpkou prací chudého lidu, byly vy­ dírány pomocí daní, aby byly zhotoveny puš­ ky a jedovaté plyny, a válečné lodi, pevnosti, letadla a jiné ďábelské nástroje ku zničení.

Mladý muž a jeho mladá choť právě zapo­ čali uskutečňovati svůj životní plán. Zatím co ti bezelstní ještě, rozmlouvali o plánech pro jejich životní štěstí, uvedli zástupci satana vo­ jenský zákon v platnost, který donutí muže bo­ jovati, a mimo toho jiné zákony, jež každému zakazují v pochybnost uvésti právo národa ku zničení lodských životů. Mladý muž, obdrž! mobílísační povel. Mladá žena se svým ne­ mluvnětem v náručí, loučí se srdcelomně se svým manželem, a on táhne do války, aby se více nenavrátil. Váleční štváči se postarají v takových dobách o to, aby v psycholoíeké tak­ tice v pravý čas šly hudby ulicemi, aby vojen­ skou hudbou roznítili naružívostí padlých li­ dí. Političtí řečníci zburcují lidi na veřejných námětích demagogickým uměním, a domlou­ vají lidem, že to jest jejich povinnost, obha­ jovati čest své země mocí zbrani. a sice děje se toto štvaní ponejvíce dříve, než vůbec ně­ jaké nebezpečí hrozí.

Po velikém zničení lidských životů. a ma­ [etků, prohlásí se jedna strana těchto bojov­ ných zástupů vítězem, ve skuteč. ale jsou obě strany prohrávající. Domnělý vítěz obdrží ně­ kolik pohárů jalové slávy - ale jakou cenou byla tato zaplacena.

&tran&

VilTNlK

s.

"TAJEl\t:NÁ MATKA," Mladá žena zemře zlomením srdce, a jeji Již tuto neděli sehrají členové Dramatického dítě tu zůstane sirotkem, přenechaný mraze­ odboru Sokola v Dallas velice poutavou hru: vitému dobrodiní cizích lidí.

"Tajemná matka". Jest to hra ze života o 5 Něžná matka poučila svého milého chlapce jednáních a jistě upoutá bedlivou pozornost a s pečlivostí a vychovala jej a viděla hrdě jak zájem veškerého posluchačstva. vyvíjel se z dítěte na muže. Laskavý, ohledu­ Obsazení jednotlivých rolí byla věnována úz­ plný, upi'ímný a věrný, přeje si jen činiti blíž­ kostlivá pozornost z ohledu na nejvýše drama­ nímu dobře. Neohledný a ukrutný zákon, ale tické ovzduší, v jakém se hra odehrává .. - Hra mu nařizuje tahnouti do války ,a on musí po­ jest volná, lehko pochopitelná, protkána tu a slouchati. Odtrhnut od strany své matky, tr­ tam srdečným humorem dobře vybavených fi­ pí oba, matka a syn, za srdečného bolu a sou­ gurek pražského lidu. Děj se vine kolem ro­ žení. Brzy se válí syn v prachu smrtelného po­ dinného života vzorné pražské rodiny - poma­ le, pošpiněn krví ·svýchblížních. Denně se mod­ lu odhaluje úzkostlivě se chránící tajemství lí milostná matka, aby její milovaný syn zů­ "milostpaní" - a dosahuje vrcholu pronikavé­ stal zachráněn a aby jí zase byl vrácen, a tak­ ho dramatu. též se modlí syn, On byl vnucen do boje a je­ V titulních rolích vystoupí stěžejní síly, nej­ ho mladý život byl vylit jako oběť k ukojení lepší charakterní herci vám známi, pí, Marie lakoty bohaprázdných lidí, a pak byl zahra­ Převrátilová, Mirko Jurčík, Franta Stránský bán jako polní zvíře. · mladší, pí. Božena Valčíková, pí. Růžena Špa­ Silní, mocní, řádní a pilní muži, v nejlepším nělová, sl. Marta Valčíková, sám Franta Rendl, mládí mužnosti, vlastní nositelé národa, aby Albína Jurčáková a chvalně známý Bohdan sloužili plánům těch, kteM na jiném, jistém Zvolánek, Leo Hamusek a Karel Petr. Zajímati místečku čekají ,aby pohrabali peněžitý zisk vás bude "debutní" (první) vystoupeni na di­ z těchto zabijaček lidí. Vichr kulí, granátů a vadelních prknech sl. Elišky Nesudové v silně šrapnelů. hřmí nad tím polem krvavé seče. A poutavé roli sirotka, sl. Anežky Dvořákové v ú­ .přestane-Ií, pak ležejí rozseta, po bitevním po­ loze rozmarné slečinky "Adolfíny" ap. Miltona li rozdělená těa těch, kteří kdysi byli stateč­ Nesudy v úloze zamilovaného Pařížana. ní muži. Po šlepělíeh války přijdou hlad, nemo­ Napínavě poutavý děj, bohaté obsazení, oblí­ ci, mory, utrpení a soužení v ttk ukrutné for­ bené charakterní síly, první vystoupení čili di­ mě, že je lidská řeč nedovede popsati. Chu­ vadelní křest slibných dorůstajících charakte­ dobince a nemocnice jsou přeplněné tělesný­ rů neší mládeže, to vše vám zajišťuje nanejvýš mi a duchovními troskami, zatím co jiné mili­ zajímavý večer. Režie je v osvědčených rukou ony válečných obětí trpí bez pomoci. Armáda Franty Rendla, výprava pí. Marie Převrátilo­ vdov a sirotků rozhojní břímě, které potlačí vé. Hudba Vinc. Ondrůška, milá pro poslech, poctivé pla:titele daní k zemi. oblíbená k tanci.

• • Naplňte tedy síň, přijďte v čas - a nahléd­ Bratr Gallia z Houston, píše v jednom z mi­ něte za tajemnou roušku záhad těžce zkouše­ nulých Věstníků, o pití a jeho účincích, a kaž­ né, osudem bičované, k odříkání odsouzené dý mu musí dát kredit, že tomu tak. Ano, je "Tajemné nevěsty".

'Veselý-Tulák. · to nemoc, tak jako rakovina na lidském těle.

Ano, máme veliké inteligenty, dobré lidi, ale Řád Pokrok Sweet Home, číslo 63. propadli přílišnému pití. Máme ale daleko hor­ Ctěni bratři a sestry! ší stránku než je pití, - klepy, podvodníky, Podávám vám zprávu ze schůze, která se ko­ rozličného druhu, že jste přišli o vše jejich při­ nala dne 14. listopadu, ve k;l;eré jsme měli vol­ činěním. Klep je snad nejhorší neřest na svě­ bu řádových úředníků, Bratři si pravili, že mož­ tě, před touto neřestí se nemůžete uhájit, neb ná. počasí nedovolí, aby mohli být prosincové nevíte nikdy odkud a z které strany přijde. schůzi přítomni, tak přišla volba řádových ú­ Klepem jsme zkazili jeho dobré jméno, my řednik'fi, je~ zvoleni byli aklamačně jak násle­ jsme mu zkazili jeho zaměstnání, my jsme kle­ duje: Joe Handaker, předseda; John Studený, pem rozvrátili mnohé domácnosti a zkazili místopředseda; Joe N. Morris, tajemník; Emil i mnohý dobrý život. četl jsem v časopisu Hla­ Kutač, účetník; Anton Bordovský, pokladník; sateli zprávu, jak si jedna dobrá, hodná žena John Hardaker, prftvodčí. Dávám jména řádo­ sahla na život, jen k vůli klepům. Proti této vých úředníků do Věstníku, aby vzdálení bratři neřestí by se mělo pracovati všude. Nejhorší byli . h'.l,fQrmováni,na koho se mají obrátit v při tom je, když takového klepaře chcete stí­ připadu dopisování. hat, tak on se vám duší, on prý nic, · to prý Bratři, vánoční svátky se nám blíží, a ti Mi­ sousedovic Venca, - a takový by zavedl celé kuláši zas se budou mit popětl, jaký dárek a okolí do trublu. co dát svým bližním. Bratři, já vám poradím • toto: Jestli nemáte v naší mohutné S.P.J.S.T. Chalpec můj četl v The Semi-weekly Farm všechny vaše děti, kupte jim pojistku na vá­ News, že přichází staré časy, kdy se jezdívalo noční svátky co dárek vánoční, a to bude dá­ na vozech a bogách, neb prý čím dál tím více rek nezapomenutelný a po dvaceti letech si vodíme vozu a bogaček na cestách. To by bylo řekn~: kdybych měl vice takového pojištění O. K., ale jestli na tou bogu a vůz nám zbude; jak ]~st S.P.J.S.T. pojistka vyplacená. Jestli obyčejně ten, který zanechal jezdění automo­ chcete se nechat pojistit nebo nějaké vysvětle­ bilem, zanechal i hodně dluhů v garážích, a pi ohledně našich pojistek, když přijdete ke tak mu nezbylo nyní ani na vůz, musí šlapat mně, milerád vám vysvětlím a posloužím. Co - "cu řus". se týče pojisiek, naše Jednota má pojistky, ja­ • • ké člověk potřebuje, a jsou jisté, zaručené a ce­ Ondyno jsem slyšel debatu dvóu sousedů, jak na je nižši než u výdělečných společností. debatovalí ohledně zvyků. lidských, jak říká­ Přeji Hl. Úřadovně a celé naší Jednotě šťast­ me "nátur". Jeden poukazoval na to, j_ak prý ný a veselý Nový rok. Na zdar! by mnohý protančil i' boty, tomu prvnímu se Joe N. Morris, tajemník. tanec nezamlouval ,a druhý soused zase pou­ kazoval na to, jak prý by to vypadalo, kdyby Ř4d Nová Morava, čís. 23., Schulenburg, Texas. všichni lidé byli samotáři, že by nebylo žád­ Ctěnému řádu Nová Morava! ného veselí, města prázdná, obchod žádný; neb Jest vám.asi všem známo, že v měsíci prosin­ mnohý takový žije hlady než s plným žalud­ ci jest výroční schuze. Tato schůze bude koná­ kem; a tak neodsuzujme toho ani onoho, a na qruhou neděli v měsíci, totiž 12., tak jak o­ musíme to sebrat jak to jde. byčejně ve 2 hodiny odpoledne.

Vánoce máme za dveřmi, a proto přeji všem Opět přichází doba, kdy sobě volíte své úř(ld­ bratrům a sestrám veselé vánoce a šťastný niky pro pfíšti rok i938 a proto jest žádoucno, nový rok 1938! byste se v plném počtu dostavili do pi"íštírnhů­ J·os. Mikulin. ze a zvolte si úředníky dle svého přání.

Vy, bratři a sestry, kteří ještě nemáte obrá'<l­ Spolek Čechie, čís. 130.,R.V.O.S.v Blessing. ky z naší 40leté oslavy, konané dne 10. října, Bratři, dostavte se do schůze druhou neděli a přáli byste si je míti, mftžete je obdržet na v prosinci, dne 12., která se bude pořádat v požádání.

Blessing High School v 1 hod. odpoledne. Do­ Tedy bratři a sestry, neopomeňte se dosta­ stavte se v plném počtu, neb je to schůze. vý­ vit, v plném počtu do schftze dne 12. prosince. roční. S bratrským pozdravem, Na shledanou! S bratrským pozdravem, Jan Spurný, tajemnik.

John Kahánek, tajemník.

•

~-

.s

Btrl\na

:>

'":

e.

··~.

.

-

./'.

·VISTNÍlt ~ .~ ."'.: · ~ ,; "

/

Řád F. B. Zdr6bek, číslo 112., Damon, Texa& že se bliži rok ku konci d'fikaz toho je plnf náš Věstník; povzbuzování, voláni a vyzýváni členů, by se zúčastnili poslední sehůae v tomto roce, která je nejdťl.ležitějši ze všech, neb. staři úřednici podají účet své práce a . noví se voli.

Nevím jak to padá na váhu, ale· též chci, aby naše výroční byla lepší zastoupena než . přede­ šle. Každého řádného člena je to povinnost, a. by zájem a účast ve spolkovém jednání nepo­ . míjel. Zdali tam nejdete a necháváte vše na starosti těm úředníkům a několika · bratřím, pak je vše na mrtvém bodě. Kolik hlav, tolik . rozumů: tak by se snáž vše probralo. Alespoň jedenkrát.ať píši do protokolu: bylo přítomno 60 členů. A zároveň vyberete, budete mít pak v čem vybírat pro rok 1938 zvolit nové úřední­ ky, by vás representovali, úřad svědomitě. a řádně zastávalí, nejenom pro jméno a výkon žádný. Dále je třeba ve všem" čas a pořádek.

Naše schůze se mají odbývat každou druhou neděli v měsíci o jedné hodině odpolední.

V posledním dopisu sestry Mikeskové-Truk­ sové jsme četli, že schůze byla zahálenao půl třeti, ale proč, to nevypsala, a úřednici tam se­ děli až do tmavé noci a ještě vše nebylo hoto­ vo. Tak si to pamatujte, že v 1 hodinu. Též s placením jsou někteří pozadu, neb noty dát do pořádku, zaplatit neb obnovit. Účetní výbor je přisný, chce mít vše v pořádku, což je správné.

Tak nezbývá nic jiného než se všichni dosta­ vit dne 12. prosince o 1 hod. Toto psaní by bylo zbytečné, zdali jeden každý si svou povinnost neuvědomí a nevykoná.

S bratrským pozdravem, Petr Lišťák, tajemník. Řád Pokrok Moultonu, číslo 27.

Ctění bratři a sestry! - Jsem opět nucen poslat pár řádků do našeho orgánu. Jak asi ka~dý víte, pí·ipadá nám opět výroční schůze, totiž druhou neděli v měsíci prosinci, dne 12. prosince, jestli bude dobré počasí, v pádu špat­ ného počasí o týden později o jedné hodině od­ poledne. Jest tedy každého člena povinnost, a­ by se výl'očni schůze zúčastnil a vybral si nové úředníky, neb ti staří by raději už šli na od­ počinek. Ono se říká, že nové koště lépe mete, a tak jest to také s těmi úředníky, neb možná s novými úředníky bychom se jaksi trochu vzpružili a snad by náš řád dostal novou krev a také by lépe kolovala. Kdybychom měli změ­ nu, tak bychom možná lépe agitovali, neb jak­ si jsme váhaví, ale ti noví by se nám chtěli za­ vq.ěčit a každý by hleděl nějakého nového čle­ na získat. V poslední schůzi jsme uvedli dva no­ vé členy a ještě máme jednoho, ale jestli bude uveden v příšti schůaí nevím, neb do poslední schůze se nemohl dostavit.

Tak bratři a sestry, komu jest to možno, do­ stavte se, neb je to veselejší, když je hojná ná­ vštěva rokuje více členů, vice náhledů a vše jde jaksi hladčeji. Nezapomeňte na druhou gieděl! v prosinci. V pádu špatného počasí druhou ne­ děli. Ti, kteří mají pťtjčky i ti, kteří jsou s pla­ cením pozadu, měli by se také dostavit a dát vědět, jestli chtějí opět půjčky obnovit.

Joe Záveský, tajemnik. Řád Svaz čechoslovanů čís. 92.

Fort worth, Texas.

Ctění bratři a sestry!

Timto vás uvědomuji, abyste se dostavili do příští schůze v plném počtu, jest to schůze vý­ roční. Máme k uvádění 20 nových členů, dosti velký počet, a na nás, bratři a sestry, záleží, abyste se dostavili a sůčastnílí se uváděni.

Zároveň se budou odbývat volby úředníků, a je na vás, abyste si zvolili do úřadů bratry podle vaší chuti.

Behůze započne 12. prosince v .1 hodinu odp­ po uvádění a po volbách bude darována spo- . lečná večeře a to pěnívé též.

Musím požádat naše sestry kuchařky;· zdali· jim bude možné, aby přispěly nějakým pe­ čivem do kuchyně, že řád jim za to bude vdě­ čen.

Po večeři bude volná zábava a všeliké poba­ vení, tak se dostavte všichni členi, jak starší; tak i mla.di.

S bratrským pozdravem, Mb, ětlhavj, ta1, ,~

...:•.

'

;,

'

.

}, }:::

·' q·iíád ifomen~ký, čislo 20~,. Q-r~ng~r,'te.xa~~ ...

Qtění bratři a sestry! .....,.., ~imto se vám oznamu> je, ž.e v. neděli"12. prosince bude výročni schů­ ze, ¥de se . budou volit noví úřednici na příští rok .1.938. Tak se dostavte v plném počtu. Také tímto jste žádáni, aby každý člen své poplatky do konce tohoto roku zaplatil, a také ti členi, kteří už mají p11jčky na certifikáty, musí za­ platit úroky. Ještě jednou vás žádám, abyste se všichni dostavili a to hned na 1 hodinu odpo­ ledne. S bratrským pozdravem, Jno. P. Trlica, tajemník. Řád Praha čís. 29.

Taylor, Texas.

Všem bratrům a sestrám našeho řádu dá­ vám na vědomost, že v poslední schůzi bylo u­ snešeno udělat vánoční stromek pro děti na­ šich členit Výbor byl zvolen na vypracování programu a okrášlení stromku, což vám ozná­ mím příští týden. Teď jenom chceme, aby se přihlásili všichni, kteří mají děti, abychom věděli, kolik dárečků máme mít pohotově, aby­ chom předešli nějakému nedorozumění. Tak prosím, by všichni přlšlí ke mě do Farmer Hardw. u pana Polanského, kde pracuji a dali mně .Jména těch malých Čechoslováku, nechť Jsou bohatí nebo chudí, my je chceme všech­ ny podělit a radost udělat v neděli, dne 19. pro­ since, v naší spolkové síni.

Tak s chutí do· práce pro náš dorost. Také ti bratři a sestry, kteři mohou, tak přijďte nám pomoci ve středu a ve čtvrtek, 8. a 9. večer, ten­ to týden. Nazdar!

Joe F. Eineigl, taj. Řád Vyzovice, čís. 114.

Ctění· bratři a sestry řádu čís. 114, laskavě vás uvědomuji, abyste se co nejvíce súčastnili pfišti schůze dne 12. prosince, neb bude volba řádových úředníkťt. V pádu špatného počasí o týden později. Taky uvědomuji ty, kteří mají pťtjčky proti certifikátu, aby dali své záležito­ sti do poi·ádku, neb rok se chýlí ku konci.

Tak na shledanou 12. prosince odpoledne.

Se sesterským pozdravem, Marle Kaděra taj. a organisátorka.

Houston, Texas.

Milí čtenáři!

Již příští neděli, dne 12. prosince předvede nám kroužek "Hlahol" divadlo pod názvem "Tatíčkovi to nejkrásnější". Jes tto pěkný kus a doufáme, že budete spokojeni.

Sestry v kuchyni se postarají, abyst hlad ne­ trpěli, pro změnu jídelního lístku upečou kro­ cany do zlatova a uval'.-í k tomu příslušné při­ krmy. Těšíme se, že se vám zavděčíme, tedy na shledanou dne 12. prosince ria Studewood.

Se zájmem čtu, že v Dallas se chystáte se­ hráti "Jindru". Cetla jsem divadelní knižku a jest to krásné, pakli to bude možné, jistě se na vás přijedu podívat.

Dovoluji si odpověděti pár řádky br. Domo­ rádovi ve Věstníku ze 24. listopadu. Ano, br., v té hlavě se zrodily myšlenky, ale uznáte, že neb~ těch řádťt a ponejvíce jednotlivých čle­ nt\, -že myšlenky ty by byly velice málo platné k budování toho všeho, co dnes stává. Píšete, že žádný úřednik zvolený do H. ú. ještě nic proti tomu nenamítat, Právě tomu se. divím, a ostatně kdož pak ví? A pak, že za slávu si nic nekoupíme, - to ne, ale proto že by měla H, ú. pěkné, aspoň částečně přiměřené sidlo, v tom nevidím žádného plýtvání, ale jenom správné ohlaveni toho všeho, co se po 40 roků. tak pečlivě budovalo.

Tak na to hledím zase já.

S. pózdra vero, F. J. Olexová, ml.

,; ,Ve.:~t~.e(lu, dne 8.,Jll'Osince Í957. '. . ŽÁDOST (> PODPORU. . .. ' Řád Jaroslav Vrchlický, č, 111.; Sugarlaµd, T.ex.

Dovolujeme sl požátj.ati sbratfe,;ié řády .o . se­ bemenší podporu pr9 naši spolusestru Florenti­ nu Vavřečka. Zmíněná sestra už několik .rokťt nemůže chodit, nejprve hledali pomoci u lélta:­ řú, ale vše bylo a dosud je marné. Bohužel)e poslední asi čtyři roky se bez pomoci ne9bejije, neb sama nevstane a chodit též nemůže, tak musí mít ošetřovatelku, a to stoji hodně peněz .

Ačkoliv naše spolusestra je v Jednotě okolo tři­ ceti let, tato je Její první žádost o podporu a tak doufá:me, bratři a sestry, že naše žádost bu­ de vyslyšena a sebem,enšim dárkem přispějete naši spolusestře. Každý dárek bude s díky při­ jat a ve Věstníku kvitován, za což vám již pře­ dem srdečně děkujeme. Milodary zasilejte na tajemníka našeho řádu: Jakub Vicic, P.O. Box 105, Sugarland, Texas.

Wm. Haisler, předseda.

Jakub Vicic, tajemnilc. Řád Volná Čechie čís. 135.

Ennis, Texas.

Výroční schůze našeho řádu zahájena bude ve dvě hodiny odpo. v neděli· 12. prosince. Má­ nie dosti jednání, budou konány volby úřed~1ikťt, následovně účast budiž co největší. · S bratrským pozdravem, · Jos. Vytopil, ta:J. Galveston, Texas.

Mili bratři a sestry!

Zase se nám blíží konec tphoto roku, který byl pro nás některé dobrý a pro některé zase tak moc. ne.

Pro náš řád je vše ještě uspokojujicí, neb jsme letos přijali několik nových členft a v pří­ ští schůzi zase budeme přijímati čtyři nové, za což ovšem má zásluhu náš .organísátor br. 'Jos. Veselý a ostatní členové.

Dne 20. listopadu náš řád Woodrow Wilson pořádal taneční zábavu, tak při dobré hudbě se každý bavil znamenitě. Bylo hezké, vidět každého veselého. Návštěva byla hojná, za což vám všem děkujeme a přijďte příště zase mezi nás.

V sobotu dne 4. prosince zase Galvestonský Sokol pořádal zábavu. Vydařila se také dobře.

Na 12. prosince 11ám připadá schůze a také volba úřednikťt. Tak členové jsou žádáni, by se v plném počtu dostavili a zvolili sobě úředníky, jak za dobré uznají, aby pro příští rok byli vši­ chni spokojeni a aby vše pěkně klapalo. Přijď­ te všichni neb místa budeme mit dost. Schťíze bude se konat v I.0.0.F. síni na 20. a Ave.Eve 2 hodiny odpoledne. Cosi se také šušká, že po schťizl budeme oslavovat založení našeho řá­ du. No ale vše vám to vypisovat nebudu, ale přijďte sami a budete vědět a vidět nejlépe.

S bratrským pozdravem na ctěnou redakci a celé členstvo, Jos. Vitovják, tajemník.

PŘÍTELI!

Zimní období jest zde a zároveň nachlazeni nastane. Chcete-li býti bezpeční proti zapáleni, tak si dostaňte ŤOUPALŮV LINIMENT, a mějte jej doma pro případ potřeby Tento Liniment jest potřebným v každé rodi­ ně. Neužívám nákladných oznámek, ale ti co jej zkusili, jej sami dále odporučuji, což mluví samo za sebe. Cena jest $6.00 za 24 unci a 75c za dvě unce a k dostání jest ve všech lepších lékárnách, obzvláště co vlastni lékárny našinci.

V těch místech, kde není českého .lékárníka, hledám jednatele a dávám slušnou odměnu.

Pro rozšíření adresáře dám 50 centů odmě­ ny každému kdo pošle deset správných adres svých sousedu a za~le $1.00, za což obdrží dvě 2 oz. krabice poštou vyplaéeně, (což činí $1.50)~ Tl,,. kteři .k;~ž(l9r9čněobjednávaji velké $6.00 · Řád Jaromír, číslo 54., West, Texas. : ~:. láQ.Ve a pošl~u ·adresy, obdrží také svoji odmě­ V nedělní výroční schůzi byli zvoleni za ú-· . nu. Tato nabídka ·platí jen do konce t; r. .

Jestliže máte rádi Watkh1sovy léky a 11eni u ředníky bratři: Tom Motis předseda, J. Hro­ vás prodavač, anebo vás nenavštěvuje, pošlete mádka místopředseda, Emil W. Popp tajemnik, vaši objednávku s přiloženým obnosem a já vám J. A. Šulák, účetní, R. Bartoň, pokladník a J. Mikeska průvodčí. Do .zábavního výboru:··Tom pošlu zboži poštou vyplaceně. Pište na· a.dresu Motis, Fr. čoček jr. a .II'om Hlavenka; d.o ma­ John Ťoupal, Caldwell, Texas. jetkového: Ben Vanžura, J. Gerik. a Joe TQl>ola.

Tato nabidka plati jen pro odběratele mimo Návštěva této schdze byla velmi ěetná, nel· okresu Burleson.

Vitši za JlOS].edni dobu,

(Adve.rtlse~~;),

"I;

Ve středu,

&tra.na 'I,

VIBTN1K

dne 8. prosince

1987.

Řád Moravan

čis. 42.

··"'..·

, Brookshire, Texas.

Ctěni bratř! a sestry řádu Moravan čís. 42! · Těmi.to řádky vám dávám vědomost, j11.k je vám známo - že prosincová schůze je .11 nás schůzí výroční, a sice jak u SPJST., talc i u RVOS., poněvadž je to u nás obojetná ú­ řadovna .. Tak, bratři a sestry, ,iest zapotřebí úplné návštěvy, neb budou volby úředníků a různých výború, totiž dne 12 prosince, druhou neděli, tak na toho. 12. nezapomeňte a dostav­ té. se všichni.

A vy, bratři a sestry, kteří máte pů.jčky proti certifikátům, tak hleďte to dáti do pořádku, totiž, jestli váš certifiMt má půjčovní hodnotu na další poplatky úmrtní. A jest-li ne, pak ta­ vý člen musí začít platit. Toto se netýká těch, ktei·i mají interes zaplacený ,ale těch, kteři mají půjčku již několik let a ještě interes ne­ platili.

Tak bratr-i a sestry, dostavte se v neděli, 12. prosince do schůze a zvolte si dobré úředníky pro příští rok 1938.

S bratrským pozdravem za řád Moravan čís.

42, Jan Machač.

Upozornění členstvu řádu Ennis,' číslo 25.

Ennis, Texas.

Bratři a sestry, kteří jste se svými poplatky pozadu, tak se do příští schůze hleďte vyrov­ nat, neb bratr účetní nebude déle žádného s dluhem na knihách dtžetí, a proto přijďte do schůze a svoje povinnosti zapravte. Toto u­ snešení bylo uděláno ve výroční schůzi dne 14. listopadu 1937.

S pozdravem, John Hrabina. Řád Vyšehrad čís. 48.

Taylor, Texas.

Ctěná redakce Věstníku, bratři a sestry!

Tímto vás všecky uvědomuji, že dnes jsme odbývali pravidelnou schůzí, která byla ještě post dobře navštívena při tom chladném po­ časí. Byli uvedeni úředníci na rok 1938, kteří jsou jak následuje: John W. Marek předseda, J,os. A. Marek mí­ stopředseda, F. H. Shiller starší předseda, Dan Cuba tajemník, Jos. V. Hejl účetní, J. V. Jansa pokladník, Václav Dvořák průvodčí, Jos. Svr­ ček posluha, K. F. Chalupa řádový dopisova­ tel, Dan Cuba i·iditel divadla, Jos. Zycha řiditel nádvoří, Henry W. Kalinek prodavač vstupenek. .

Majetkový výbor: J·ohn W. Maresh, Jos. V. Hejl, Henry W. Hejl.

Zábavní výbor: John W. Maresh, Karel Svr­ ček a Jos. V. Hejl.

Resoluční výbor: John L. Cuba, K. F. Gha­ lupa, Marie Leshikar.

S bratrským pozdravem, Dan Cuba, taj. Řád Ylastenec čís. 45.

Yoakum, Texas.

Výroční schůze řádu čís. 45 se bude konat v neděli dne 12. prosince o 1 hodině odpoledne, v pádu špatného počasí v neděli dne 19. pros. v 9 hodin ráno. Budou se voliti úřednici na pří­ ští rok, tak se všecí žádají, aby se dostavili a zvolili sobě úředníkY podle své vine.

Taktéž jsou žádáni všecí členi, kteří dělali půjčky od Hl. Řádu na placení svých poplat­ ků, aby se buď do schůze dostavili, neb tajem­ níku oznámili co nadále chtějí dělati.

S bratrským pozdravem, John H. Elšík, taj. Řád Radecký, čís. 1Ó9., Granger, Texas. ctění bratři a sestry!

Tímto vám oznamuji, že naše řádová schůze bude se koiiat Jak obyčejně druhou neděli ten­ to měsíc. Tak·vás žádám, 'abyste se dostavili do této schůze všichni, neb nám připadá volba .ů­ ředníků a za. druhé, aby se také všíehní vyróv­ nalí, kteří jsou pozadu s úmrtními poplatky, 'tak .se dostavte všichni dne 12., příští neděli tento měsíc. Zá.roveň ti, kteří mají podíly. na řádovou síň, jsou žádáni, aby se všíchnídosta­ Vili, neb budeme míti .důležíté jednání stran řádové sině. Tak na shledanou! .. .

Em. Fojtik, ti!:Jem.tiik.

•

' •.

'

• •

.... •

" '*

~ •• ,•.,,."'

Řád Moravská Orlice čís. 145.

Penelope, ,'J;'~xas. ctění bratři a sestry!

Dávám vám vědět, kteří jste nebyli ve schii­ zí, kteří jsou úřednici na rok 1938 zvolenn Bratři: Eduard Šnapka předseda, Frank Svo­ boda místopředseda, Frank Hegar tajemtiik, Karel Bartoš účetní, Ludvík Vanduch pokladAf~

RESOLUCE SOUSTRASTI,

.

-Nemocenský výbor, bratři: Viktor Janek;Ed. · Janek, Karel Fabián; sestry: Marie Šnapka, Marle Bartoň. · Účetní výbor: bří, Ernest A. Bartoň, Karel Fabián, Ed. Janek.

S bratrským pozdravem, Frank Hegar, tajemník. Řád Brarské Spojení čís. 128.

Mart, Texas.

Ctění bratří a sestry!

Naše schůze byla stanovena na první neděli v prosinci, ale poněvadž byla zima, by1o schů­ ze málo členů přítomno a proto jsme schůzí odložili na druhou neděli v měsíci, t. j. 12. pro­ since. Tak, bratři a sestry, přijďte všichni i v případu, že bude opět zima, neb naše síň Jest blísko města a můžeme si něco přivézt na .za­ hřáti, A ti bratr-i, kteří patři do spolku RVOS., ,přijďte též všichni, neb naše pokladna je prázd­ ná. Tak bratří a sestry, nezapomeňte na dru­ hou neděli a příjd'te byť by byla i síma.

S bratrským pozdravem, Frank Vaněk, taj. Řád Svaz Čecboslovanů, čís. 92.,Fort Worth.

Ctění bratři a sestry!

Velice krátká doba a už jsou tu Vánoce, svát­ ky na které se těší děti a všichni ostatní. Aby­ chom udělali radost všem, chce zábavní výbor vypracovat program s vánoční nádilkou pro děti v neděli dne 19. prosince. K tomu účelu je svolávána zvláštní schůze, kn které se mají vši­ chni dostavit s dětmi, které by chtěly být na programu na ten den, buď nějakou básničku se naučit nebo zpěvu. Schfize tato jest ve čtvr­ tek dne 9. prosince v 8 hod. večer. Udělejte svým dětem radost a ony vám připraví pěkné pobavení.

Teď jest to nejhlavnější: V neděli dne 12. prosince jest výročni schúze, při které jest vol­ ba úředníků a výborft pro příšti rok. V této schťtziby neměl scházet ani jeden člen. Schůze· započne v 1 hodinu a prodlouží se asi hodně dlouho. aby se mohlo všechno vyřídit. Sestry jsou žádány, aby každá něco donesla ku spo­ lečné večeři., která bude asi mezi 5. a 6. hodi­ nou. Řád daroval nějaké norky, a co která se­ stra může donést, vše bude s díky přijato k do­ plnění chut11évečeře. Mladí členi jsou zvláště žádáni, aby byli přítomni. Při t.éto·Schťizi bude přijímáno asi 20 nových členťi. Toto. je záslu­ hou našeho br. předsedy J. R. Bartka, který jest dobrý organisátol".

Pozdl"avna všechny.

H. Zicháček.

Ennis, Texas.

Ctěná redakce! ·chci tímto dopisem všechny členy Sboru mládeže uvědomit, že budeme miti naši schťizi ve středu večer dne 8. prosince v Národní síni.

Pro špatné počasí jen malý počet se nás dosta­ vilo. do schl''lze v pátek večer. Když byla sclit\ze zahájena vynašli jsme, že by bylo zbytečné ně.: co dliležitého vyjednávat, tak jsme schňzi od­ ložili na středu večer.

Měli jsme také volby úředníkťt dne 26. listo­ padu a různé jiné zále.žltosti.Zprávu, jak volby dopadly, podá vám naše nová dopisovatelka Lillie Štrunc.

Posledních pár týdnů měli jsme všelijaké po­ časi. Pršelo, mrzlo, vítr foukal, hned iasé slu­ níčko vysvitlo a bylo hezky a .z tóllo hned se dal padat sníh a toho nám napadlo asi 8 palců.

Sněhuláci te velice dobře dělali,·sama jsem u­ dělala tři. Jediná chyba byla, že se moc rychle roztápěl, ale pokud byl .na zemi bylo to pěkné~ Ráda bych slyšela . od některýcb dopisovatélfi na jihu., jak daleko sníh padal. .. · · '··. :. .Musíi:nukončit můj dopis, neb na tnně čekt\ zajbm1.vápriice ,,,_ prošiva.t.deku. . . ·.·. ., . :

::s.:pofi:dravem, '..,·. ' <" ..

• ' '

NÁŠ ŽALOV

. .' ~.'. '• . . Polti~.

Hf.i~k<;>¥ť!Q: • ' ' • ' • , .. ~ ', "'.' • , · :· , • .=1: ,_.

;.:,:·~·;':

My, nižepsaný resolučni výbor řádu Karel Jonáš čís; 28. v East Bernard, Tex., timto proje­ vujeme úpřímně cítěnou soustrast všem pozft­ stalým nad ztrátou jejich milovaného manže­ la, laskavého otce, vlídného dědečka a našeho spolubratra Petra Vengláře, kterého smrt z jeho léta trvající nemoci dne 29. listopadu vysvobodila. Dožil se věku 61. let a 1 měsíc. Dne 30. listopadu jeho pozťistatky uloženy byly na katolickém hřbitově v East Bernard, Texas, za veliké účasti jeho přátel a spolkových bratrťt a sester.

Vime, milí pozustali, že těžce nesete jeho ztrátu, ale budiž Vám útěchou, že i my, spolko­ ví bratři a sestry, soucítíme s Vámi ve vašem zármutku. Zesnulému přejeme zasloužený od:. počinek a ~est budiž jeho·památce.

Dáno v East Bernard, Texas, dne 1. prosln'!' ce 1937.

John Vašíček, John Mayer, Petr Jochec, Frank Havrda, John Gajevský, resoluční výbor.

RESOl,UCE SOUSTRASTI.

My, nížepsaný resoluční výbor řádtJ čecho­ slovan čís. 40., vyslovujeme hluboce cítěnou soustrast nad neočekávaným odchodem naše­ ho spolubratra, W. J. Horečky, jenž zemřel dne 18 .. listopadu ve stáři 50 roků, 1 měs1c a 3 dni. Pohřben byl za velké účasti přátel a známých dne 19. listopadu 1937 na O. D. H. S. hřbitově v El Campo. Řád náš jeho odchodem ztrácí dobrého čle­ na, jenž vždy byl ochoten přiložit ruku k dílu tam, kde bylo třeba, upřímného vlastence, kte­ rý nám zde na dlouho bude chybit, na nějž bu­ deme dlouho s láskou vzpomínat.

Pozfistalá rodino, my víme, že bol Váš je vel­ ký, ale budiž Vám útěchou, že i mý želíme je­ ho tak neočekávaného odchodu. čest budiž je­ ho památce!

Dáno v El Campo, Texas, dne 3. prosince. 1937.

E. K. Hájovský, Wm. Tyml, James Hradecký, resoluční výbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

.Nižepsaný resoluční výbor řádu Ennis. čil;lo 25, v Ennis, Tex., vyslovujeme hluboce cíLěn.ou soustrast nad neočekávaným odchodem na­ šeho spolubratra Adolfa Nového,Sr. který neočekávaně odešel z této časnosti, byv zachvácen velkým návalem krve a po dvou­ týdenní nemoci zemřel dne 2. prosince ve stá­ ří. 60 rokťt. Zanechává za sebou manželku, dva syny a jednu dceru.

Truchlící pozťistalí, my víme, že váš bol je veliký nad ztrátou vašeho milovaného ma11žela, otce, dědečka a našeho spolubratra. ale budiž vám útěchou. že zesnulý měl h:Jdně přá­ tel, čehož dňkazem byl velký průvod brat.rťl a sester a přátel na jeho poslední misto oq­ počinku.

Zmíněný bratr byl pochován v pátek, ve 2 hodiny odpolede na Národní hřbitov v Crisp.

Milý bratře, spi klidně a čest budiž Tvojí pa­ mátce.

Dáno v Ennis, Te,,, dne 4. prosince 1937..

John. Hrabina, F. B. Vrla a Joe Lukša, reso­ luční výbor řádu Ennis číslo 25. ~111111111111111111111\illllllll!U' lllllP!""."

..............

,

...............

RESOLUCE.

Přečetli jsme resoluci řádu "Pokrok Dallas čís; 84", ve Věstníku. a, úplně s vámi bratři son# hlasíme .a zárove11 náš řád "Mol'avs~~8 OrlkP." čís. 145 k tomu dodává tot.o: Aby Hlavní Úi"n­ dovna změnila hospodaření s majetkem členu, Jbdťl·oty, a zrrterišila vydáni až do pl"ištího sjezdu.

Za řád "Moravská Orlice" čís. 5.: ·· , · Eduard Šnapka, pi'icfl· ,:d'.'i,: Frank Hegar, ta.1e1upi,K; ·•·,. .; . . . . ' ... '' ~: ~·' .... _ . ' '. ~

·~·

~•.1

'

,

,.,

Btra.1111 ••

Slavnostní jugoslavsky vojensky pochod od československého úředníka.

Jugoslávský vojenský věstník uveřejňuje roz­ kaz ministra vojska a námořnictvi, podle něhož je uznári pochod Živela šumadija od Vladisla­ va Jindry, akt, tajemníka čs. vyslanectví v Bě­ lehradě, za slavnostní pochod pro vojenské pa­ rády a podobné příležitosti.

Konec dlouhého sporu syna s otcem.

Majitel několika panství, pivovaru a lázni dr.

M. Lobkowicz 'z Biliny již po několik roků vedl spor o dědíctv! se svým otcem Ferdinandem Zdeňkem Lobkowiczem, majitelem četných u­ helných dolů a pivovaru. Ze sporu měli největ­ ší zisk advokáti, neboť si vyžádal milionového nákladu. V těchto dnech se však oba Lobkowi­ czové smířili. Na zámku v Bilině se konala na usmířenou otce se synem velká hostina. Všechna světla na zámku byla večer rezavícena.

Děti daly dospělým dobrý příklad.

Rozhlas v Moravské Ostravě vyzval děti, aby věnovaly hračky a dárky chudým dětem v Bes­ kydech. Děti tu opět daly dospělým příklad vzá­ jemnosti. Za několik dní měli v rozhlase 1,100 hraček. K budově rozhlasu v Morav;;;ké Ostra­ vě přišel průvod 150 dětí, z nichž některé jely na koloběžkách. Každé dítě přineslo v balíčku hračky. Průvod uspořádali žáci a žákyně nej­ nižších tříd reálného gymnasia z vlastního po­ pudu. A mrtosí přinesli kromě hraček i potřeb­ né věci.

Ze msty rozséval koukol.

Domkář Martin Fikač ze Svobodných Hor Ba­ vorských šel se v minulých dnech podívat, jak mu vzešly ozimy. Ve dvou velkých lánech zase­ té pšenice spatřil mezi osením velké množství vzrostlého koukolu. Bylo mu to divné, nepoť sil pěkné, čisté obili. Vyšetřováním se zjistilo, že· kdosi ze msty sebral za Flkačovou stodolou kou­ kolové semeno, které domkář při mláceni zaho­ dil a zasel je na Fikačovo pole. Fikač musí po­ le přeorat a znovu zasít.

Velký úspěch knihy presidenta Beneše.

Nepřívětivá politika jistých polských kruhů nemá ohlasu v širokých kruzích polského lidu.

Vidíme to na knihách. Loni vyšla v Polsku Ma­ sarykova "Světová revoluce" a nyní už se vypi­ suje subskripce na druhé vydáni. Ještě větší ú­ spěch měla kniha presidenta Beneše "Světová válka a naše revoluce". Vyšla ve Varšavě před nedávnem a nyní už vychází druhé vydáni. Při tomto neni kniha laciná. Nevázaná stojí asi 3 dolary. Současně se zahajuje subskripce na Čapkovy "Hovory s T. G. M." Polovina lidí u nás umírá předčasně.

Ministr zdravotnictví dr. Czech prohlásil vče­ ra k novinářům, že bude organisován boj proti -předčasné úmrtnosti. Loni zemřelo v republice 202,407 obyvatel a z toho polovina předčasně.

Nejhrozivější jsou srdeční choroby. Ze 7 tisíc vyšetřených dětí, jedenáct procent mělo srdeč­ ní choroby. Od roku 1904 stoupl počet srdečních chorob o sto procent. Budou se zřizovati porad­ ny pro choré srdcem a propagovati heslo, aby každý o svých narozeninách se dal vyšetřiti lé­ kařem.

Podivná smrt milionářky: Závět' nesouhlasí se stavem jmění.

Mladá milionářka J. Kořisková, o jejíž podiv­ né smrti přinesly listy zprávu, měla před svat­ bou. Doma již měla sedm kuřrů výbavy. V po­ slední době však chodila zamlklá a často s lid­ mi mluvila o smrti. V závěti zemřelá píše jen asi o 10,000 Kč a nějakých cenných papírech, ačkoliv po její smrti se našly vkladní knížky na 1,100,000 Kč. Závět' byla uložena v přihrád­ ce s nějakým dopisem, který zmizel.

Pomník T. G. Masaryka v Hraníeích, Město Hranice chce postavit důstojný po­ mník presidenta Osvoboditele, ale výsledek sbí­ rek stačí dosud jen asi na polovici celkového nákladu. Proto se vyskytla myšlenka zpeněžiti starou sochu císaře Františka Josefa, která le­ ží v městské čítárně v koutě zakrytém milosrd­ ně dřevěnou stěnou, sloužící za věšák. Socha byla zhotovena známým vídeňským sochařem Bendlem a stála 9000 rakouských zlatých, je z bílého káranského mramoru a váží 36 metri­ ckých centů. Nyní se uvažuje o tom, sochu pro­

dati do Ra.kouska.,

Vl8TNht

Z CESKOSLOVENSKA. Sokolstva stále přibývá.

Pod tímto názvem otiskuje "Sokolský Věst­ ník" ve svém 42. čísle obsáhlý článek dr. R. ~řo­ váka, předsedy statistického odboru ČOS., z něhož vyjímáme několik zajímavých číslic. Ke konci roku 1936 se soustřeďoval sokolský život v 3042 jednotách a v 213 pobočkách, čili v 3255 sokolských střediscích. Za celé pětiletí vykazu­ jeme přírťl.stek 130 jednot, úbytek 28 poboček, celkem o 102 středlsk vice, neboť rok 1931 kon­ čil s 2912 jednotkami a s 241 pobočkami, což či­ nilo dohromady 3153 středísk, V roce 1936 při­ bylo 26,529 příslušníku, čili 3.49%. za postednícn pět let 1932-1936 vzrostl počet sokolských pří­ slušníku o 102,935 čili o 15.06% (více než o jed­ nu šestinu). Překročila-li v roce 9135 celá če­ skoslovenská obec sokolská tři čtvrti milionu příslušníků, počtem 759,916 (z toho mužských 444,022,, ženských 315,894), má koncem roku 1936 již vice než 7% statisíc příslušníků, přesně 786,445. Snad není odvážné tvrzeni, že do sle­ tového roku přijdeme již s více než 800 pří­ slušníku.

Antonin Novotný odjel do Hollywoodu.

Náš filmový herec Antonín Novotný, který byl angažován společností Metro-Goldwyn­ Mayer, odejel rychlíkem do Paříže a odtud pak odjede do Ameriky. V Hollywoodu se bude učit anglicky. Má na to čas celý rok. Neosvědčí-li se za tu dobu, vrátí se zpět do Prahy se slušným honorářem v kapse a s novými zkušenostmi.

Naše dříví a ocel pro Německo.

Ministr dr. Krofta prohlásil, že úřední a ze­ jména hospodářská a technická jednání s Ně­ meckem jsou hladká a vyznačují se vzájemným porozuměním. V době nejprudší kampaně pro­ tť nám, se vyjednávalo o obchodní smlouvu mezi námi a Německem v Hamburku. Projevili jsme veliké pochopení pro potřeby Německa a Němci měli porozumění pro naše zájmy. Naše delegace přistoupila na zvýšení vývozu dříví do Německa. Budeme do Německa vyvážet také víc oceli a ocelových výrobků na př. kuličko­ vých ložisek, dále více textilního a gumového zboží. Vesměs jde o zboží, jehož má Německo nedostatek. Smlouva s Německem mohla být výhodnější pro náš průmysl, ministerstvo ob­ chodu však zasáhlo ve prospěch zemědělského vývozu.

Pět set tisíc koňských sil.

V Newcastlu v Anglii přednášel odborník pro stavbu lodi G. S. Baker o příštích cílech brit­ ského loďstva. Vypracován byl plán dopravní lodi, která bude o třetinu větší než největší loď světa Queen Mary. Bude miti třikrát tak silné stroje: tedy 440 m dlouhá, přes 40 m širo­ ká a stroje budou míti výkon 500,000 koň­ ských sil. Dosáhne průměrné rychlosti asi 40 uzlů (asi 74 km).

Kocour cestuje první třídou.

Kabinou první třídy na parníku, plujícím z New Yorku do Panama City, cestoval vzácný siamský kocour "Princ Radula". Jeho majitel­ ka - milionářka - poslala kocoura svému manželovi jako dárek k narozeninám. Doprav­ né stálo 125 dolarů, Za to se společnost zavá­ zala, že v kabině vzácného cestovatele nebude průvan a že mu budou po dobu cesty denně předkládána syrová játra a mléko.

Zarazil L. Trocký norské sledě?

Norská vláda s obavami sleduje nepříznivý vývoj hospodářských styku se sovětským Ru­ skem. Rusové kupují v Norsku především sledě, kterých se v Rusku stále nedostává. Pro letoš­ ní sezonu bylo jich připraveno 100,000 sudů a Rusové z nich dosud zakoupili jen 8500 za cenu, při které dodavatelé ztrácejí. Na druhé straně koupilo Norsko v Rusku letos 54,000 tun obilí a hotově je zaplatilo. Při tom se Norové museli smířit s tím, že obilí bylo do Norska dovezeno ruskými loďmi. Tento vývoj hospodářských styků: mezi oběma zeměmi se zvlášť ostře od­ ráží na hmotném postavení norských rybářů, kteří své výrobky nemohou jinde prodat. Néni vyloučeno, že větší část sleďů připravených pro vývoz do Ruska bude nutno zpracovat na hnoji­ vo. V Norsku si postup sovětského Ruska vy­ světluji jako odvetu za to, že svého času po­ skytli asyl odpllrcl Stalinovi - Trocképi.u_\

Ve středu, dne B. prosince 1937.

Vítr unesl nevěstě ženicha.

Civilní pilot Dumis z Detroitu se rozhodl se svou snoubenkou slaviti svatbu ve vzduchu. O­ ba seskočili s padáky z letadla a zároveň s nimi 1 kněz, který měl sňatku ve vzduchu požehnat.

Vál však právě silný vítr a skokany od sebe ro­ zehnal. Nevěsta přistála s knězem na předmě­ stí, kdežto ženich se dostal od města. Pokus prý budou opakovati.

Ohnivá koule na obloze.

Obyvatelé některých krajů severní Evropy spatřili v těchto dnech na obloze rudou kouli velikosti dvou měsíců, Obklopena byla několika ohnivými kruhy a zakončena ohnivým oho­ nem. Koule se pohybovala od východu k zápa­ du. Podle hlášení meteorologické stanice ve Gdyni to byl obrovský meteorit. Dopadl patrně do moře u východního břehu Švédska.

Velkoyýroba masek v Anglii: denně 50,000.

Výsledek soustavného a plánovitého budová­ ni protiletecké ochrany cívílního obyvatelstva v Anglii·byl konstatován na schůzi dolní sně­ movny v Londýně. Anglie má dnes k disposici již přes dvacet milionů plynových masek pro civilní obyvatelstvo, ačkoliv s jejich výrobou se tam začalo teprve před rokem. Nyní se v Anglii vyrábí denně padesát tisíc masek.

Italský král hledá praprababičku.

Na zámku Wilhelminenberg u Vídně shro­ máždila se zvláštní úřední komise, aby byla pří­ tomna otevření tak zvaného Montleartova mausolea. Otevření mausolea bylo provedeno na žádost italského korunního prince Umberta, který již delší dobu pátrá po tělesných poaů­ statcích prapraliabičky italského krále Viktora Emanuela, kněžně Marií Kristyně z Mantlear­ tu. Prvním manželem této kněžny byl Karel Emanuel Savojský, princ Sardinský, který ze­ mřel v roce 1800. Kněžna sama zemřela v roce · 1852 ve Vídni a byla pochována na jednom ví­ deňském hřbitově. Později byly její tělesné po­ zťl.statky exhumovány a od té doby zmizely be­ ze stopy. V poslední době zahájila italská krá­ lovská rodina pátráni po tělesných pozůstatcích jedné ze zakladatelek italského královského ro­ du .a jelikož jí došly zprávy, že rakev s těmito pozůstatky spočívá u Vídně, obrátila se na ra­ kouskou vládu. Naděje, že je rakev v mausoleu, byly zklamány. Komise našla v mausoleu dvě nádherné bronzové rakve, které byly za svitu pochodní otevřeny. V rakvích byly nalezeny mrtvoly kněžny Wilhelminy z Montleartu, kní­ žete Mořice z Montleartu, avšak tělesné posů­ statky praprababičky italského krále nalezeny nebyly. Není jasno, byla-li rakev s tělesnými pozůstatky z mausolea, které nebylo již několik desítek let otevřeno, odcizena, nebo kam se vlastně poděla.

Barevný dojel)l sletiště se změní.

Náčelnictvo československé obce sokolské rozhodlo, že ženy budou na všech sletových vy­ stoupení cvičit v lehkoatletickém úboru: to je v bluzičce a modrých kalhotkách. Je to úbor, který v tělocvičnách i na hřištích je ušíván už všeobecně. Dorostenky budou cvičit v řízách, cvičební hodinu v lehkoatletickém úboru a ná­ rodní tance ve slavnostních krojích. Žákyně budou m1t svfij cvičební úbor se sukničkou. Úspěch branné yýchovy ve škole.

Na reálném gymnasiu v Poličce věnovali vel­ kou 'péči branné výchově. Teď se konaly společ­ né bojové závody studenti). a vojáků, Zborovský překážkový závod, běh s puškou a bodákem, vrh granátem na dálku i cíl, skok do dálky. Té­ měř ve všech závodech zvítězili studenti. I hod granátem na dálku vyhrál student výkonem 56.5 m. Také střelbu vyhráli studenti s velkou převahou.

Nález lidské kostry, zarostlé v kořenech starých stromů.

Při úpravě silnice z Hrádku do Sušice našli dělníci nedaleko obce Tedražic lidskou lebku.

Při dalším kopání byla nalezena i kostra. Ko­ stra byla doslova prorostlá kořeny osmdesáti­ letých stromů, Nedaleko pak nalezen také ka.! menný sloupek s letopočtem 1848.

My,kulturní lidé, máme tři velké skutky, za něž nemůžeme bohu ani dost děkovati: svobo­ du řeči, svobodu svědomí a chytrost žádné z o­

bou svobod nepouživati.

Ve středu, dne

a. prosince 1937.

· Oddíl dopisovatelský ~~

J ..t

Dopisy, jež by obsahovaly nevěcné, neb zá­ vadné polemiky, pořadatel předkládá vs smy­ slu stanov Tiskovému Výboru k vlastnimu rozhodnuti.

Rowena, Texas.

Ctění bratři a sestry: - Na druhou nedělí v měsíci prosinci připadá naše řádová výroč­ ní schůze. jsem byl uvědoměn, bych vás pro­ středníctvím Věstníku upozornil na tuto schů­ zi. Tedy,milé sestry a bratři, komu vám je mož­ no, navštivte tuto schůzi, přesně o jedné ho­ dině. Psal byh toho více, o čem budeme jed­ nat v té schůzí, ale mnohý by řekl: již to vim, tak budu doma. Tedy na shledanou v této sehůsí.

S bratrským pozdravem, Václav Kvasnička. Řád Růžový Dvůr čís. 89.

Rosebud, Texas.

Ctění bratři a sestry!

Tímto se vám dává na vědomost, že příští schůze se bude konat druhou neděli v prosin­ ci o jedné hodině odpoledne. V pádu špatné­ ho počasí, o týden později. Připadá nám vol­ ba řádových úředníků. A kteří jsou pozadu s placením, at přijdou se vyrovnat. Dostavte se všichni.

S bratrským pozdravem, Frank Hering, taj. Řád Rozkvět na Plains čís. 157.

Wilson, Texas.

Ctění bratři a sestry!

Bylo mi připomenuto, bych neopoměla o­ známit řádovou schůzí. která se bude konat dne 12. prosince v domě br. Jos. Čuba, Anton, Texas, proto hleďme se všichni dostavit a za­ řídit si ten nový rok zas s nadějí pro lepši po­ krok pro náš řád, neb my jsme zde jako ti si­ rotci, tak daleko od druhých odstrčeni, ale přece držíme se a děláme si naději do bu­ doucnosti, že též se kdysi budeme moci po­ chválit s velkým počtem členů a síni, jak vy tam v dolním Texasu.

V poslední schůzi jsme byli poctěni velmi milou návštěvou, totiž manželé Dick Lojkovi ze San Angelo a manželé Jan Kašparovi z Miles a jedni, kterých jméno jsem zapomněla, třeba jsem si s nimi mile promluvila.

Zdraví všechny, V. H. Machová. Řád Krásná

96.

Rosenberg, Texas.

ěís,

Ctění bratři a sestry!

Sděluji vám, že 12. prosince nám zase pn­ padá schůze, Připadá také volba úředníků pro příští rok 1938.

Dne 11. min. měsíc pozbyli jsme bratra Fr. J. Kanáka v Crosby, Texas. Zemřel v nemoc­ nici v Houstoně, aniž by sobě tam pobyl, jen asi dva dni. Zesnulý bratr byl v Jednotě od ro­ ku 1.903.

Bude-li špatné počasí, tak schůze bude o týden později.

S bratrským pozdravem, John Marek, taj. Řád Čechoslovari,čís. 40.

Hllje, Texas.

Ctění brati a sestry!

Oznamuji vám, že řád čechoslovan čís. 40, bude konati výroční schůzí 12. prosince 1937.

Behůze začne o 1 hodině po poledni, neb máme hodně práce.

Všichni jste uctivě zváni a vaše přítomnost jest žádoucí. Schůze výroční jest neídůležítěj­ v roce. jest volba všech řádových úředníků, a jiné důležité [ednání.

V zářijové schůzi byl přijat do našeho řádu Jan Hajovský, a v říjnové schůzí byli přijati Marie Kubesh, Bernard Škrovan a Anton Pe­ ter.

S bratrským pozdravem, E. K. Hajovský, taj. ší

........ ,.

l'IBTNllt ftad Prapor Svobodyčis. 8.

Weimar, Texas.

Ctěni brati a sestry!

Tímto se vám oznamuje, abyste se co v nej­ větším počtu dostavili do přišti senůze, dru­ hou neděli v prosinci, neb jest to výročni sehů­ ze, ve které připadá volba úředníků pro rok 1938. Tedy bratři a sestry, nezapomeňte se do­ stavit všichni a zvolte si úředníky jaké sami chcete. Tak na shledanou 12. prosince!

S bratrským pozdravem, Adolf Barta, taj.

Houston, Texas.

Sokol Houston bude pořádati pravou Miku­ lášskou zábavu v sobotu, dne 11. prosince, s pěkným programem.

Mikuláš bude rozdávat dárky jak malým, tak velkým, podle toho jak bdo bude hodný, a čert, ten zas poděli ty, kteří nebudou hodni. Tak dě­ lejte dobrotu, abyste všichni dostali pěkný dárek od anděla a čert aby nemusel tu jeho metlu použit.

Kdo se chcete dobře pobavit a obveselit, te­ dy nezapomeňte se dostavit 11. prosince do síně řádu Štefánik a. podívat se na toho Mi­ kuláše. o dobré zákusky a občerstveni se po­ stará zábavní výbor.

Srdečně vás všechny zve Pavla Studničná.

SEZNAM NOVÝCH llLENfr PŘIJATÝOB ZA MĚSÍC LISTOPAD1937. Řád

Tři cla B C D B

1

1

8 8

1 1 1 1 1

16 16 16 16 17 24 28 28 29 29 29 29 29 40 45 45 47 62 62 62 63 70 81 81

1 1

1 1 1 1

1 1 1 1

1 1

1 1 1 1 1 1

1 1 1 1

87 88

1 1

88 88 107 107

1 1 1

107 107 108

1 1 1 1

110

133 138 138 148 151 151 152 155 160 160 160 160 160 160 160 160 160

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 l

Stáři Obnos 27 25 23 20 24 17 29 46 24 23 35 46 43 50 39 49 23 33 28 31 20 21 33 16 18 18 17 33 21 32 27 16 19 17 21 29 21 22 18 21 16 35 23 40 28.

17 42 20 20 24 31 38 42 18

500 500 500 500 1,000 1,000 500 500 500 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 2,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 2,000 500 500 1,000 1,000 1,000 500 1,000 2,000 500 2,000 1,000 500 1,000 1,000 500 1,000

17 160 1 21 1 160 17 160 1 17 160 1 1 20 160 41 160 1 30 160 1 59 160 1 36 160 1 32 160 1 Pojištěno v třidě B! - 11 ělenň Pojištěno v třidě O - 50 členů Pojištěno v třídě D 1 člen Pojištěno v třídě H 1 člen Priiměrné stáři: 29 let a 2 měsíce, vice.

Průměrná pojistka: $921.00 .měně,

1,000 1,000 1;000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 500 1,000

Připoji~ěni:

24 39 89

1

41 16 41

1 1

500 1,000 1,000

D:ĚTSKÝ ODBOR.

Řád Do 16 let.

20-letá. dožlvot.

45 1 1 49 1 72 2 81 133 1 138 ·1 146 152 8 1 159 160 3 Pojištěno v třídě do 16 let, - 11 členit Pojištěno v třidě 20-leté doživot. - 7 členů. s bratrským pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 27. listopadu 1937.

"

VYZNAMENÁNÍ NAšf STUDENTKY.

z klubu Čechie při Texaské státní univer­ sitě v Austinu se sděluje, že slečna Rosalie Bilá, horlivá ělenkyně klubu a výborná stu­ dentka české řeči, byla zvolena a dne 1. pro­ since uvedena do čestného spolku Phi Beta Kappa, do něhož jsou voleni jen ti nejlepší stu­ denti a studentky na universitě, takže je to veliké vyznamenáni. - Neni tomu dávno, kdy sleěná Bilá byla zvolena členkyni čestného u­ niversitního sdružení "Orange Jackets". Klub Čechie oblibené členkyni i jejimu otci krajanu Ant. Bílému v Houstonu k velikému vyznamenáni srdečně blahopřeje. ~ Toto vy­ znamenáni je opět dfikazem, že naši universit­ ní studenti patři mezi nejlepši na státní uni­ versitě. Do čestného spolku Phi Beta Kappa bylo zvoleno jen 19 studentek a 17 studentů a naše členkyně a studentka češtiny je mezi nimi. Řád Věrn,ostčíslo 51.

Ellinger, Texas.

Ctěni bratři a sestry!

Jste žádáni, abyste se dostavili do schííze dne 12. prosince, v neděli. V pádu špatného počasí o týden později.

Jak víte bratři, že nám předléhaji volby úředníků a jiných výborft v této schíízl, a přál bych si, kdybyste se dostavili co v největším počtu a zvolili si nové úředníky, neb my staří jsme tam již dosti dávno a zasloužíme si také odpočinku.

A zároveň žádám ty bratry, co jsou s place­ ním pozadu a hodně pozadu, a mají ·pfijčky proti certíňkátům, by se hleděli nějak vyrovnat a proto se jistě dostavte. · A taktéž ,bratři a sestry, přeji vám veselé vánoční svátky a Nový rok! s bratrským pozdravem, jsem Vá.š Peter Pončik, taj. Řád Nová Vlast, čís. 37.

Sealy, Texas.

Milí bratři a sestry!

Tímto vám dávám vědět, že budeme konat řádovou schůzt v neděli, dne 12. prosince 1937.

Tak hleďte se všichni dostavit, neb jsou různé věci k projednáni, a zároveň jsou volby ůřed­ nikťt pro příští rok 1938.

S bratrským pozdravem, Norbert Jež, tajemnik.

ltrau

10.

Vl!JTR1K

B09NA ĎMCOVÁ:

BABIČKA Obrazy z venkovského života.

"V~DYŤ já ji též za to mám, ale vsadím se o malík, že když mladá byla, věřila to, co my. To už ty staré lidi takové máš; naše má­ ma ustavičně nad námi naříká, že prý ta mlá­ dež teď jen do radosti, do tance a veselosti, a rozumu ani za mák. To prý za jejich let nebý­ valo, a já vím bezpečně, že prabába naše ani o vlas lepši nebyla v mladosti a my, až budeme báby, budem také tak zpívat. Teď ale poručme se pod ochranu Matky Boži a spěme!" doložila Anča, schoulila se do sukně a za chvilku, když se ji podívala Kristla do tváře, byla již v limbu.

Na půdě také ještě konejšila jedna z žen, co tam spaly, ditě, ale ono se nedalo upokojit.

"A což, matko, vám to dítě každou noc tak dovádí?" ptala se druhá, ze sna se probudíc.

"Ba už po čtrnáct dní každou. Vařila jsem mu, kdo co radil, makovice, božcovo kořeni, nic platno. Kovářka povídala, že se mu vrazily 11ročky do střívka, Umínila jsem si obětovat. je na oltář Matky Boží, buď ať se uzdraví, bud' ať si je Pánbfih k sobě vezme."

"Položte je zítra pod prameny, aby se voda třikrát přes ně přehrnula, to pomohlo mému děvčeti též," poradila žena, obrátila se na dru­ hou stranu a spala.

Ráno, když si poutníci před kostelem shro­ mážděni ruce podávali, obyčejnými slovy: "Od­ pustme si," nebo šli ke stolu Páně, ozvaly se za Kristlou a Ančou dva známé hlasy: "I nám bu­ diž odpuštíno," "I bez zpovědi dáváme vám rozhřešení," od­ pověděla Anča, podávajíc ruku Tomšovi, Krist­ la. pak s uzarděním podala svoji Milovi. Chlapci dali se pod vfidcovstvi Martince a šli s ostatními do kostela. · Po kostele šli se všickni do lázni vykoupat, při čemž si starší ženy a muži dávali obyčejně baňky sázet, to patřilo k celku. Po koupeli ku­ povalo se pouti. Panímáma nakupovala celé ballky obrázků, růženců, figurek a rozličných jiných dárkťt. "Mám tu čeládku, pfijdou mleči, každý kouká, abych mu dala poutí," povídala babičce. ' Vedle babičky stála stará Fousková, také ba­ bička; ráda byla by koupila klokočový růženec, ale když ji kupec řekl, že stoji dvacet krejcarů dobrých peněz, smutně jej položila zase na krám, pravíc že je drahý. · "Drahý, ten drahý," rozhorlil se kupec; "to jste neměla, osobo, jaktěživa klokočový růženec v ruce. Kupte si perníkový!"

"Inu pantáto, [ínémunebude drahý, ale mně je, poněvadž nemám vie než půl zlatého šajnu svého jmění."

"Za to nekoupíte klokoě," řekl kupec.

Fousková odešla, ale babička šla za ni a po­ vídala ji, aby s ni šla k jinému kupci, ten že má velmi laciné zboží. A Vidime, ten kupec dával všecko za 'pac, jako to babička sama chtěla, takže Fousková za půl zlatého nejen klokočo­ vý rnženec, ale i obrázky a jiné drobotiny do­ stala.

Když ale od krámu odešly, povídala Barunka: "Vidite, babičko, vy jste tomu kupci to zaplati­ la, co scházelo; však já dobře viděla, jak jste na něj mrkala. aby Fousková neviděla."

"Když jsi viděla, viděla, ale nepovídej dále; co dává pravice, nesmí vědět levice," odpově­ děla babička.

Kristla koupila si stříbrnou obroučku, na níž byla dvě hořící srdce; Míla hned koupil si ta­ ké obroučku, na níž dvě v sebe složené ruce by­ ly. Všecky ty dárky dali si poutníci dotýkat a světit, a růženec, obroučku, obrázek neb kníž­ ku dotýkanou choval každý co relikvii.

Majíce vše to zařízeno, poděkovali poutníci svým hostltelům, ještě jednou se pomodlili u divotvorné studánky a pod ochranu Matky Bo­ ží se poroučejíce vydali se na cestu k domovu.

Ve Ratinském lese, nedaleko devíti kříšů, u stu­ dánky se odpočívalo; žiznivl jsouce, shrnuli se okolo pramene, a když viděli, že dává Kristla :Milov! pit z dlani, přišli, aby jim talcé nalila,

Ve středu, dne 8. proalnce 193'7.

Když podávala Kristla Anči ruku při rozcho­ du, podívala se tato na stříbrný kroužek, jenž se Kristle na prstu třpytil, a s usmáním poví­ dá: "To není ten, co's koupila?"

Kristla se trochu zarděla, ale než odpovědě­ la, přlšeptal Míla Anči: "Ona mi dala srdce, já jí ruku."

"Slušná to výměna; dej Pánbůh zdaru,'' přisvědčovala Anče.

U štatue pod lipami u mlýna seděla Proško­ vic rodina a pan otec; chvilkami dívali se na žernovský kopec. čekali poutníky. A tu, když slunce poslední paprsek na vrch zasilalo, a ko­ runy širokých dubfi a ztepilých jasanil zlatým světlem polívalo, zabělely se ve stínu níže ro­ stoucího křoví bílé plachetky a slaměné klo­ boučky rychle míhaly se mezi zelenem. "Již jdou!" zvolaly děti, které se byly nejpilněji na stráň dívaly, a všecky tři pospichaly k lávce, která vedla přes řeku k stráni. Proškovic s pa­ nem otcem, který si točil pykslou a trochu oči přimhuřoval, šli za nimi babičce a panímámě naproti. Děti babičku líbaly a obskakovaly, ja­ koby ji rok nebyly viděly. Barunka zase chlubi­ la se rodičúm, že jí ani trochu nohy nebolely.

Babička ptala se děti. jestli si na ni přece vzpo­ mínaly, a pa.nímáma ptala se pana otce: "Co je nového?" "Že ostříhali holého, byla to rána, milá pa·· nimámo," odpověděl pan otec velmi opravdi­ ckou tváří.

"Od vás se ·člověk nikdy pravdy nedoví,'' za­ smála se panímáma a plácla pana otce přes ruku.

"Když jste doma, tu vás škádlí, a když jste pryč, chodí zamračen a stání nikde nemá," po­ vídala paní Prošková.

"To máte tak,. paní kmotra, muži nás jen tenkrát znají ocenit, když nás pohfešujou."

Tak se povídalo sem a tam, vypravování ne­ bylo konce. Svatoňovská pouť byla obyvatelům malého údolíčka, byť i ne vzácnou události, neboť se rok co rok opakovala, ale vždy tak znamenitou, že bylo co mluvit o ní celých čtr­ nácte dni. Jestli se někdo ze sousedství do Vam­ beřic vypravil, mluvilo se o tom čtvrt roku před a čtvrt roku potom, a o poutnici Maria-Celské vypravovali si lidé od léta do léta.

což ona ráda udělala. Na to stafi ro~sa.dill se do trávy, povídali si, co a zač nakoupil kdo pouti, a o těch procesích, jež tam zároveň s nimi byla.

Děvčata rozešla se po Iese trhat kviti na věnce, a chlapci opravovali zatím veliký hrob a dřevě­ né na něm křížky.

"Povězte mi, Aněínko, proč je zde těch devět křížů?" ptala se Barunka, rovnajíc Anči kytice 11a věnec, jejž uvííela, . "Poslouchejte, já vám to povím. Nedaleko od­ tud je starý hrad rosbořený, na Vizmburku tam fllcají. Před dávnými časy byl na tom hradě panoš, a ten se jmenoval Heřman. Měl on rád děvče tu nedalek~ z jedné dědiny. Chodil za ní ještě jiný, ale ten se ji nelíbil, ale ona dala slo­ vo Heřmanovi. Měla být svatba. Ráno ten den přišla Heřmanova matka k němu, a přinesla mu červená jablka a ptala se ho, proč je tak zamyšlen, a on na to, že sám neví. Matka pro- · sila ho, aby nejezdil, že se jí nehezky snilo, ale on vyskočil, dal matce s Pánembohem a vsedl na brůnu, A brůna nechtěla s ním ze vrat; matka ho zase prosí: "Synu, zůstaň doma, zlé to znamení, nedobře se ti podaří," ale on ne­ uposlechl, bodl koně a vyjel přes most. Brůna se vzepnula a nechtěla dál, a matka ho do tře­ l.ke prosila, ale Heřman na nic nedbal a přece Jen jel k nevěstě. A když jeli na svatbu a sem na toto místo dojeli, zaskočil je ten druhý hoch, co se o nevěstu ucházel, se svými kama­ rády. Začali se bít ti dva sokové, a Heřman byl zabit. Když to nevěsta viděla, vrazila do sebe nůž, svatebníci zabili 'toho soka, a tak prý tu devět lidí zahynulo. Pochovali je všecky do jed­ noho hrobu a dali jim na památku devět kři­ Od té doby se ty kříže vždy opravuíou, a kdy tudy jdeme letního času, zavěsíme někdy věneček na ně a každý obětuje Otčenáš za je­ jich duše."

Tak dokončila Anča; stará Fousková ale, kte­ rá byla na blízku houby hledala a vypravování částečně poslouchala, zakroutíc hlavou, pravi­ la: "Tomu není tak, Anče! Heřman byl panoš z hradu Litobořického, a ne z Vizmburského, nevěsta pak byla ze Svatoňovic.· A to byl zabit dříve, než dojel k nevěstě, s mládkem a stare­ svatem; nevěsta ho čekala, ale nedočkala se ho. Sedli ke stolu, a tu zvonili hrana; nevěsta se ptala po třikrát matky, komu zvoni hrana, matka se vždy vymlouvala, tu že tomu, tu že o­ nomu, až nevěstu dovedli do. komory, kde ležel Heřman zabitý. Nevěsta, když to viděla, pro­ bodla si srdce. Pochovali je tu všecky. Tak jsem to slýchala," doložila Fousková.

"Kdož to muže rozsoudit, která z nás má pravdu, když se to stalo před pradávnými ča­ sy. Konečně, ať se to stalo jak stalo, dost zle, že se stalo. Lépe, kdyby se mohli vzít a šťastně žít."

"Pak by ale nikdo o nich byl nezvěděl, ne­ vzpomínali bychom na ně, ani jim hrob nevěn­ čílí," ozval se Tomeš, opravuje jedlový křížek, který byl porouchán.

"I což je to platno," já bych přece nechtěla být takovou nešťastnou nevěstou," mínila An­ če. "Ó já také ne," pravila Kristla, přicházejíc ze zástromí s hotovými věnečky.

"Inu, já bych si také nepřál v svatební den být zavražděn," řekl Míla; "ale přece byl Heř­ man šťastnější, než ten jeho sok. Velká to mu­ sela být muka, když viděl, že tu, kterou milo­ val, jiný domů si veze. Za toho patři nám vroucněji se modlit, neboť umřel ve zlém a v neštěstí, Heřman v štěstí a v milosti boží."

Děvčata pověsila věnce na kříže. rozházela ostatní kvítí po rovu mechem obrostlém, a po­ modlívše se, vrátila se k poutníkům. Za nedlou­ ho vzal vůdce. hůl, chlapec zvedl kříž, a zpíva­ jíce, ubírali se poutníci k domovu. Na rozcestí nedaleko žernova čekali na ně domácí lidé; jak zaslechli zpěv a z daleka viděli vlát červe­ ný fábor. běžely děti úprkem matkám vstříc, nemohouce se dočkat pouti. Než došlo procesí do vesnice, troubili si už chlapci na nové trub­ ky, pískali na píšťalky, proháněli se s dřevěný­ mi koníky, děvčata nesla si panenky, košíčky, obrázky a srdéčka z marcipánu. Po pomodleni v kapličce poděkovali poutnici svému vůdcí, mládenec postavil svěřený ki'íž do kapličky, vě­ nec s fáborem pověsil se na oltář a pak se rozešli všíckní do svých obydli. · žů,

XI.

Paní kněžna odjela, s ní komtessa Hortensie, odjel i otec a švitorné vlaštovice z pod střechy se také odstěhovaly. V Starém bělidle bylo ně­ kolik dni jako po vyhoření; matka plakávala a děti když ji viděly plakat, plakaly také.

"No, Terezko, neplač," říkala babička, "což je to všecko platno, tot' si věděla, co tě čeká, když si's ho brala, tedy musíš trpělivě snášet.

A VY, děti, mlčte; modlete se za tatínka, aby zůstal zdráv a dá Pánb:fih jaro, vrátí se zase k nám."

"Až přiletí vlaštovičky, viďte?" ptala se Adélka.

"To víš,'' dosvědčila babička, a děvčátko u­ třelo si slze.

I v okoli bělidla začínalo být smutno a ticho.

Les byl světlejší; když přicházela Viktorka s vrchu dolit, bylo ji z daleka vidět. Stráň žlout­ la, vítr a vlny odnášely chumáče suchého listí bůh ví kam, ozdoba sadu uschována byla v ko­ moře. V zahrádce kvetly jen astra, měsíčky a umrlčí kvítka, na louce za splavem rfižověly se naháčky a v noci prováděla tam světélka svoje rejdy. Když šla babička s dětmi na procházku, nezapomněli chlapci papirové draky, které pak na vrchu .spouštěli. Adélka honila se za nimi, chytajíc na proutek hebounká vlákna babího leta v povětří poletujícího. Barunka sbírala po stráni babičce červené kaliny a trnky, kterých potřebovala za lék, nebo trhala šípky pro do­ mácí potřebu, aneb klátila jeřáby, z nichž dě­ lala Adélce korále na mce. i hrdlo; ráda s. nimi seděla babička na vrchu narl :;;ámkem; tam od­ tud viděli to údolí na zelené lučiny, kde se pás­ lo panské stádo, viděli až k městečku, a zámek na malém návrší uprosti'ed údolí, a pěkný park okolo něho ležel jim u nohou. Zelimé žaluzie u oken byly uzavírány, na balkoně nebylo květin, růže okolo bílého kamenného zábradlí povadly, místo premovaných sloužících a vrchnosti c.ho­ dili po zahradě dělnici, přikrývali chvojem zá­ hony, na nichž nebylo pestrobarevného kvití,

<;

Ve středu, dne 8. prosínce

~ • -osvErA.

Strana 11.

V:f!lSTNllt

193'1.

~

Starověk tušil existenci Ameriky.

NOHO DNE, kdy na scéně divadla ve sta­

O rém Římě byla po prvé hrána Senecova tragedie Medea, slyšeli římští posluchači s pře­ kvapením, jak chór opakuje několikráte tvrze­ ni tehdy velmi podivné, které i dnes, po tolika stoletích, udivuje nás svou přesnosti a jisto­ tou: "Přijdou staletí v budoucnu - kdy oleán nebude již představovati hranic - objeví se o­ hromný kraj - a bohyně moře Thetis odhalí nové světy - a ostrov Thule nebude již posled­ ním na zemi."

Nikdo se tehdy ještě nepřeplavil přes Atlan­ tický oceán, nikdo nevěděl o existenci Ameri­ ky. Kdo mohl .tedy Senecu, slavného učitele a rádce Neronova, inspirovati k tomuto proro­ ctví? To zůstane navždy zatajeno. I zeměpisci Pomponíus Mela a Claudius Ptolemaus tvrdí, že existuje neznámý svět, kladou jej však na jih od Afriky. Seneca naproti tomu dovedl přesně udati, na které straně je neznámý svět - byl tehdy tak přesným v této otázce, jako byl přesným v otázce rozluštěni vzniku Nilu.

Avšak Seneca poslal dva úředníky, aby vyzkou­ mali tok velké řeky a hory v Habeši - ale ni­ kdy neposlal nikoho, aby prozkoumal Atlanti­ cký oceán!

První, jež lákalo moře k odkrývání nových krajů, byli Karthagiňané. Odvážný karthagtn­ ský mořeplavec Bannon, přeplavil se Herkulo­ vými sloupy (Gibraltar) a plavil se Atlanti­ ckým oceánem podle západního pobřeží Afri­ ky, bylo to 60 padesátiveslových lodic, s tisíci námořníku a zemědělců, kteří chtěli založiti no­ vé kolonie. Po rozčilujících bojích s divochy a šelmami v rovníkových pralesích, dospěla floti­ la k velké "kouřící hoře" (sopka v Kamerunu?) a k zemím, obývaným gorilou. Ježto se nedo­ stávalo potravin, musila se výprava zastavit, o tomto odvážném podniku byla podána zpráva v punském jazyce, jejíž řecký překlad se zacho­ val. Ale je velmi pravděpodobné, že tamější čer­ noši, bydlící poměrně blizko brasilského pobře­ ží, pověděli oněm mořeplavcům něco o existen­ ci americké pevniny.

Zároveň s Hannovou výpravou podnikl i je­ ho bratr Hamilcon podobnou výpravu: chtěl však prozkoumati severní břehy Atlantického oceánu. Obchodní vášeň hnala karthagínské obchodníky ke všem smělým podnikům, zna­ menalo pro ně podnět k hrdinství. Kdysi, v do­ bě punských válek, jedna římská troíveslíce se jala pronásledovati jednu karthaginskou loď, plující - tato "linka" byla až do té doby pečli­ vě tajena - z vlasti na ostrovy Cínové (Kassi­ teridy - na západním pobřeží Anglie), odkud Karthagiňané dováželi cin a olovo. Pronásledo­ vaná loď činila v noci vše možné, aby zahladila stopy za sebou - leč marně: za úsvitu stačilo několik úderu vesly římské lodi, aby se k ní za­ se připojila. Sto páru římských očí bylo bez ustání upřeno na kořist: kam jede, jaké je ta­ jemství Oceánu? Když Karthaginci viděli, že je naprosto nemožno oklamati bdělost Řimanft, neváhali déle a potopili svou loď, jen aby Ří­ manům zůstala neznámá cesta Atlantikem:!

Ale i římští mořeplavci, třebaže neradi ztrá­ celi s očí evropské břehy, naučili se tehdy plou­ ti až do Anglie a Kanárských ostrovů.

Na Oceán, širý, volný Oceán se však neodvá­ žil nikdo. Ve středověku se však vypravuje o o­ patu sv. Brandanu, který prý nalezl se sedm­ nácti svými druhy jakýsi nádherný a posvátný ostrov v širém Atlantickém oceánu. Vyprávi se též o sedmi biskupech španělských, kterým se prý podařilo uprchnouti z vlasti, Maury obsa­ zené, na jiný nádherný ostrov, kde prý založili sedm měst. Jinde se opětně hovoří o legendární zemi brasilské a o ostrovech Antillách, jež jsou zakresleny na námořní mapě benátské z roku 1367.

stů a ze slámy, které udělali Indiáni. Poslaly

Tato fantastická vyprávění nezůstala bez účinku na lid. A tak když italský mořeplavec Giovani Ca.boto shromažďoval a ozbrojoval lo­ di potřebné ke zkoumání oceánu, Španělé si šeptali, že jede najíti ostrov Brasilii a Sedm měst a jména "Brasilie" a "Antílly" byla již předem určena k tomu, aby dala jméno nově objeveným zemím.

Je ovšem také možno, že ještě dávno před velkými cestami Cabota a Kolumba a ještě před středověkými výzkumy Benátčanů a Ja­ novanů v Atlantickém oceáně zpozoroval nor­ ský plavec Gunnbjoern Ulfsson mezi ledovci pobřeží Gronska a že jiní severští mořeplavci dostihli až k břehům Severní Ameriky, jejíž kraje pojmenovali "Zemí Vína", "Zemí Skal" a "Zemí Divokou", v těchto názvech se dnes snaží učenci najíti n.ázvy pro Massachusetts, Labrador a Novou Zemi. Ale tyto výzkumy by­ ly brzy opuštěny a přerušeny, neboť norští ko­ lonisté podléhali v Gronsku rychle chorobám a útokům Eskymákti. Vzpomínka na objevenou novou pevninu zanikla brzy a zachovala se jen v ságách a lidových zpěvech seveřanů, Uplynulo 1400 let od chvíle, kdy se hrála Se­ necova Medea. Krištof Kolumbus putoval od jednoho evropského dvora ke druhému, snaže se dosáhnouti prostředků k uskutečnění svého nádherného oceánského snu: nalezení nové cesty do Indie západním směrem, jak věřil. A v té době Luigi na dvoře medícejském ve Flo­ rencii pěl ve své básni "Morgante Maggiore": "Je omylem velkým se domnívat, že za Herku­ lovými sloupy konec Země je. I dál se může plouti - ale jsou tam města, hrady i králov­ ství - ale neznali toho lidé dříve ... " Básnická inspirace předběhla tedy o jedno desetiletí objev Kolumbuv (Morgante Maggio­ re byl napsán mezi rokem 1482-1483), neboť to bylo až 12. října 1492, kdy hlídky 3 slavných lodí spatřily na horizontu, za prvního ranního úsvitu, americký ostrov Guanahani. Až do oné doby se všichni obávali Atlantického oceánu, "Moře temnosti", obývaného strašlivými ne­ stvůramí. Lodní posádka oněch tří Kolumbo­ vých lodic byla tedy doplněna galejníky, ježto nikdo se nechtěl vydat na cestu. Ale Kolum­ bus přesto vyplul a dosáhl svého cíle, podpo­ rován svou nezvratitelnou vírou.

Amerika, bohatá země nevyčerpatelných po­ kladů, byla tak zajištěna pro vždy. Sen staro­ věkého filosofa nebyl tedy pouhou musí, ale u­ skutečnitelnou předtuchou.

také několik vlašských ořechu, v nichž jsou u-. místěny výjevy ze života mexického lidu. Ne­ obyčejné ceny je lískový ořech, v němž je celá. skupina sošek, velmi krásně zhotovených. Na výstavě je také několik malovaných nádobek a velká váza, vyrobená z dyně a umělecky po­ malovaná.

Mexické děti nezapomněly ani na presiden­ ta Osvoboditele. Poslaly mu lcrásný pomalova­ ný talíř z Urupanu, který má pul druhého me­ tru průměr, a šátek ze Saltillo. Věci však při­ šly pozdě. Panu presidentovi již nemohly být odevzdány. Jsou nyní také na výstavě.

Velká chodidla už módě' nevadí.

Roscoe Griffin, ředitel velkého závodu sobu­ ví, majícího četné filálky, prohlašuje, že za po­ sledních dvacet let se důkladně zvětšila ženská chodidla. Nastala také velmi značná změna v názoru na velikost obuvi, poněvadž moderní že­ na nepřikládá dnes takovou důležitost tomu, aby obuv vypadala hodně malá, ale nosí tako­ vou velikost, která plně vyhovuje její noze. Ma­ lá úzká noha není tedy jak tomu bylo dříve, považována ženami za zvláště ženskou. Griffin je dokonce přesvědčen o tom, že v příštích le­ tech lze počítati s dalším zvětšováním nohou a tím i velikostí obuvi. Vítá především, že ženy, rozhodnuvší se voliti opravdu vhodné číslo obu­ vi, nemrzačí již své nohy jako dříve. "Mnoho žen mi již oznámilo, že větší číslo boty působí příznivě na jejich celkový zdravotní stav, ne­ boť pálení nohou a kuřích ok, jak říkají, mo­ hou člověku dokonale ztrpčiti život. Snad je možno přtčístí vzrůst nohou tomu, že ženy jsou dnes mnohem více než kdy dříve odkázány na práci, při níž musí často po celý den státi neb choditi. Rozhodně je to však příznivé znamení, že ženy béřou dnes vice ohledu na své tělo a své zdraví, a že upouštějí při tom od plané je­ šitnosti."

Anglie si připomíná podzim 1917.

Ve Velké Britanii v těchto dnech vzpomínají v neobyčejně mnohých článcích na podzim ro­ ku 1917. Německé ponorky potápěly tehdy sta britických nákladních lodí. Bylo nebezpečí vy­ hladověni. Německé letectvo současně prová­ dělo bombardovací nálety. Tak na lázeňské mě­ sto Ramsgate bylo podniknuto 119 náletů a 713 německých bomb zasáhlo cíl. Zárove:ň podni­ kaly německé ponorky útoky na přístav. Jedna. z nich byla dokonce zajata.

MEXICKÁ "MASARYKOVA STŘEDNÍ ŠKOLA"

"Století křídel" kolem světa ve třech etapách.

V předvečer československého státního svát­ ku byla v Mexiku otevřena nová střední škola. z rozhodnuti mexického ministerstva školství nese jméno presidenta Masaryka. Stalo se tak z veliké úcty k presidentu Osvoboditeli a z vel­ kých sympatií, které chová mexický národ k našemu státu.

Při slavnostním otevřeni školy zpívalo 620 mexických školáku, oblečených do mexických národních krojů, naše české a slovenské národ­ ní písně a naši státní hymnu "Kde domov mllj?" Zpívali česky.' Písně je naučila žákyně ústavu Barbora Schwarcová, mexická Češka, která se do Mexika přistěhovala teprve před několika lety. Vykonala tam už veliké dílo pro­ pagace. Učí děti nejen česky zpívat, ale učí je i naše národní tance.

K slavnostnímu otevřeni školy zaslalo 14 na­ šich škol pozdravné dopisy a upomínkové před­ měty. Mexické děti měly takovou radost, že o­ kamžitě mezi sebou sebraly věci a odeslaly je školám do Československa. Věcí přišlo tolik, že se červený kříž rozhodl uspořádat z nich vý­ stavku. Výstavka byla otevřena ve výstavní sí­ ni ústřední knihovny hlavního města Prahy na Mariánském náměstí.

Vystavené věci ukazují nesmírné bohatství indiánské a španělské kultury, kterou Mexiko vyniká nad ostatní americké země. Js,;>u to předměty naprosto neznámé v Československu, ale v celé Evropě. Některé jsou velmi cenné. Je tu práce domorodého obyvatelstva, která vyni­ ká uměleckou cenou. Je tam i vzácný album Querétaro, kterých je na celém světě jen sto, aztecký kalendář z kamene, kloboučky z vlá­ ken nehequin (mexického konopí). Mexické dě­ ti zaslaly také mnoho loutek z kukuřičných. li-

Japonci chystají let kolem světa. Letadlo se jmenuje "Století křídel" a muže bez zastávky uletět 12,000 kilometrft. V sobotu zahájilo po­ kusný let. S nákladem 5,000 litrft benzinu má létat 80 hodin. Řídí je dva vojenští piloti. Mají v letadle několik lahví vína, koš ovoce a 20 li­ trů vody.

Nástroj ze skla má kouzelný hlas.

Novým dokladem technické zdatnosti naše­ ho sklářství je skleněné harmonium, jehož vý­ robcem je K. Ferdinand Pohl ze Chřibské u Varnsdorfu. Právě tuto neděli provedl Pohl na skleněném harmoniu Mozartovo "Ave verum" v děkanském kostele v Boru u české Lípy. Ve­ čer byl pak na něm uspořádán v hotelu "Po­ šta" v Boru první veřejný koncert. Pohlftv děd i praděd zabývali se výrobou skleněného har­ monia již v dávných dobách. F. K. Pohl zhoto­ vil několik exemplářu skleněných harmonií, která byla dodána do ciziny. Mnohá města v Německu i Vídeň chlubí se tímto vzácným vý­ robkem z českého skla. Kostelní koncert v Bo­ ru u české Lípy a večerní koncert v hotelu "Po­ šta" vzbudil v celém kraji velký zájem. Zvuk skleněného harmonia je strhující. Bydliště i ro­ diště K. F. Pohla je v Chřibské na Varnsdorf­ sku, kde již ve 14. století stály první primitivní skleněné huti. Kraj má velkou sklářskou tradi­ ci. Pohlova dílna nemá přepychového zařízení.

Osamělý mistr pracuje však s láskou a zaníce­ ním a ta mu nahrazuje nejlepší technické za­ řízeni. Žárlivost tvoří jediný rozdil mezi láskou a přátelstvím. Přátelství má tedy o jednu radost a láska. o jednu bolest vice.

""'

l!tl'l.Wll,

19.

\l'f.BTNht

Uřednl Orgán Slovanské Podporující

Jednot:, Státu Texas.

Offieial Organ of Slavonic Benevolent .Aaso,. ciation of State of Texas.

REDAKTOR-Jl1RANTA

MOUČKA-EDITOR

Vydavatelé -

Publishers CO,,

ČECHOSLOV ÁK PUBL. 'Vl 'est, Texas

Předplatné $1.00 ročně. Do staré vlasti $2.5G Subscription $1.00 a year in advance.

Europe a year.

~-~----~---

Změny adres zasUaji se do Hlavni Ořadovn:,, FayettE:'?lle, ... Texaa.

-·-·--·--

Veškel'é dopisy, předplatné, oznámky, buďtei adresovány na Věstník. West, Texaa --·--·*-----·---"'~ . . ·-· ~-~··~Věatnilt has the largest circulation of an:, Czechoslovak Weekly in South.

MRTVÝM HRDINUM. J. St.

Hlas chvěje se a mysl letí zpát.ky o řadu let, kdy v čele s Masarykem jste bójovalí za nejdrašší st!ntky a násilí jste zdrtili svým šikem. ~YI vůdcem vám a milým zlatým tátou, byl bohatýrem hodným chrabrých synů, byl princem z pohádky, jenž volnosti zář zlatou zas vrátil národu, jenž bolně stěna: "Hynu!"

Vy předešli jste jej do svaté říše ticha a on se na nás ještě chvíli díval - - _.:._ pak doplanula jeho žití lícha a závoj věčnosti přes drahé oči splýval.

Zde stojíme na půdě předků dávných a svatý odkaz váš na mysli jasně máme: chcem' hodni být vašich slavných, jichž se slzami v očích vděčně vzpomínáme. čínů

Bratr Frank Kadani.a dotrpěl, Telegram od br. Joe Kolihy, donesl nám v pondělí odpoledne bolestnou zvěst, že náš organísátor Frank Ka­ danka podlehl delší chorobě v pondělí ráno a bude uložen k věčnému odpočinku v úterý v oorpus Christi. Ztrácíme dobrého pracovníka, svědomitého a nenáročného spolubratra, který na cestě k jubilejní slavnosti v Placedo měl au­ tomobilové neštěstí, v němž příše! k vážnému úrazu. Od té doby br. Kadanka postonával, vy­ soký tlak krve jeho úplné pozdravení nejen od­ daloval, ba přímo znemožnil. Pořadatel znal ze­ snulého z dob jeho učítelování na Creechville při Ennis. Podivuhodnou vytrvalosti pozvedl ú- · roveň venkovské školy, zásahem na místa roz­ hodující vymohl škole značný mimořádný pe­ něžitý příděl, založil tam spolek rodlěů-uěítelů v němž často přednášel na téma časová. Byl u­ čitelem dobré ražby, bránil se novým proudům výchovným, houževnatě zastával svoje názory a poznáni .pravdy, konal svoji zodpovědnou u­ čitelskou povinnost přímo s úzkostlivou svědo­ mitostí. Převzavše úkol organísátora,: snažil se ze všech sil, pracoval vlastním způsobem, jemu nezáleželo na hmotné odměně, stačilo mu vědo­ mi, že získává nové členy české podpůrné orga­ nisaci, kterou v ideální představě chtěl reorga­ nisovati po svém, což pochopitelně nešlo a spěš­ ným tempem ani není radno. Budiž dobrému .oráčí půda lehkou! Pozústalým vyslovujeme va upřimné .účastí. · Jednou řež, dva.k1·:H měř. Naše Jed11ota je za­ ložena a . řízena na demokratickém podkladě, Všicí Jsme si rovni, není pánů ni kmánů. Máme stejná práva i stelné povinnosti, než přes · to vše; podléháme určité kázni. Demokracie· ne:­ znamená volnost nevázanou, nerosmyslnou, zkrátka. lidově řečeno, rebelantskou. V naší bratrské organisaci máme naprostou volnost projevu, kritiky. Každý člen má nezadatelné právo vyslovit se o kterékoli záleštostl Bratr­ stva, může posuzovat, hodnotit, případně kace­ řovat každé zařísení, pravidla, novoty - než musí. tak činiti. způsobem věcným, slušným, musí svoji kritiku opodstatnit fal~ty, musí při

V-e stf(:!du,.dn~ 8. proolnee-'.193!7;·

kritisováni mitl na. zřeteli dobro celku. Nic na světě neni dokonalého, vše se postupem doby a opotřebením musí opravovati, lepšiti. Tvořivá. kritika je ve skutečnosti šádoueí, dotvrzuje sá­ [em jedinců o věc společnou, jimž nejde a ne­ smí jíti o to, na někom či něčem si ukojit žáhu.

Byl by to polltivání hodný spolek, jehož členi by na vše kývali, spoléhali na několik vedou­ cích, sami se o nic nestarali, o žádoucí nápra­ vy neměli zájmu. Slušní lidé - říkal T. G. Ma­ saryk -" se dovedou o všem domluviti, ergo, bratři že by nemohli projevovati své názory bratrsky? Bez jizlivých poznámek, zlomyslno­ sti? Zajisté. Dobrá vůle, opravdový zájem o společné dílo a připomínka o kritice tvořivé odvrátí výstřelky neuvážené, prchlivě črtané.

Poznejme se, milujme se!

Peníze vydané na životní pojištění vždy se vrátí a to - mnohonásobně. Z peněz utrace­ ných na životní pojistku ne1>řijde nazmar ni niklák, naopak, každý nikl použitý k zaplaceni měsíčních poplatků znamená nejlepší investici.

Velkolepý program všesokolského sletu. Z Prahy se oznamuje, že Výkonný výbor X. vše­ sokolského sletu v. Praze podal veřejnosti po­ řad, který je rozvržen na čtyři týdny. Započne 5. června a skončí 7. července. Vyvrcholením sletu budou hlavni dny členstva. Zahrnují ne­ jen veřejné vystoupení, ale i průvod a neírůz­ něfší závody č.O.S. Zvláštní dny byly stanove­ ny pro slet sokolského dorostu a po prvé i pro slet žáků. V rámci sletu jsou připravena vy­ stoupení mládeže národních škol a IV. středo­ školské hry. Pro armádu byl vyhražen zejmé­ na poslední hlavni den. Kromě domácí, bude veliká i zahraniční účast, nejvíce přijede Slo­ vanů, z nichž asi 10 tisíc Jihoslovanů, tisíc Bul­ harů a s účastí na sletu počítají i Poláci. Na mezinárodní závod tělocvičný se chystají Fran­ couzi, Belgičané, Holanďané, Litevci, Norové, Šyýcaři, Rumuni a Angličané. Kanada hlásí 500 osob a Spoj Státy 3,000 návštěvníků sletu. Pro­ pagační odbor sletový zaslal již do ciziny přes půl milionu letáků s obrázky s texty ve dvaceti řečíeh. Bylo vydáno několik druhťt pohlednic, rozprodává se tl'i miliony nálepek a přes pťtl milionu propagačních odznaků. Sletiště 1 s ce­ lým příslušenstvím bude veliké fako dvanáct a púl Václavských náměstí. Při sletišti budou šat­ ny pro 65 tisíc osob, mezi cvičenci bude 15,000 studen'tii. a studentek, 35,()00 dorostu, několik desítek tMc žákfi a l)řes sto tisíc mužů a. žen.

Všimli jste si? Přítel Vašut ze Schulenburgu, naší krajanské veřejnosti dobře známý impor­ tér čsl. výrobkťt (papuče, kuřácké potřeby, krajky a výšivky, sušené hřiby atd.) převzal před několika měsíci zastupitelstvi čs. filmťt, s nimiž po našich osadách putuje a" doznává ra­ dostného úspěchu. Kdekoli film čs. výroby je promítán - návštěva našeho lidu je rekordní.

Ve větších osadách je film promítán po dva dny a krajané i při nepohodě k představeni se doslova - hrnou. Proč? Nemáme dosti dobrých i výborných amer. filmů vážného námětu, možných i nemožných veseloher, pasáckých do­ brodružností neb dramat až přes míru? A s nej­ větším respektem k čl. filmové produkci, která nemá možností finančních jako naše, násle­ dovně její úroveň nelze posuzovati ze stanovis­ ka americké vyspělosti, naše omladina, yýbor­ ně obeznámená s filmovým repertoárem dneš­ ka - na české filmy chodí s překvapujícím zájmem a starší, ti jsou vždy doslova horečně zvědavi - co to bude, jak to dopadne, která pí­ seň nebo popěvek vice zaútočí na duši, mysl, pobouří drahé vzpomínky na léta mládi, ztrá­ vená tam kdesi za tou velkou vodou. Nepíšeme žádné fantasie, máme doklady jako je mají jin­ de. Nezaútočila píseň k sv. Antoníčku na kaž­ dou citlivou duši, sluch i méuě hudební?

Všimli jste si, že naši mladi podivuhodně rozu­ mějí 1 výrazi'tm hercťt během filmové hry jem-,,, 11.ějším, dokonce jemně dvojsmyslným? V ěem ,,ězi tento očividný zájem, co příčinou této při,­ mo okázalé příchyll1o.sti českému filmu? Krev!

Rodná krev a rodové uvědomění! Nedbejme na sýčkování, na ojedinělé projevy rodového ne­ zájmu, jakési zatrpklosti, netečnosti a lhostej­ nosti. Krev není voda, její oběh se při sledová­ ní výňatkfi, dějfi, příhod - radosti i strasti ze staré otčiny zrychluje. Tl, kteří tam vyrost­ li, prožívají v duši nezničitelné vzpomínky,

se. s životem národa, z. něj! vyšli·jejich ro4lěe.

Hltají tak řečeno, nádherné partie přirodnícb d!vů, uměleckých stavebních 1 sochařsltých pa­ mátek demokratického Československa.

Kultura a historie národa československého zaručuje nm pi'ední místo nejen mezi národy evropskými, ale celého civllisovaného světa.

Dnešní diplomatické jednání Anglie a Francie s Hitlerem ohledně vrácení části kolonii Něme­ cku, jež mu byly mírovou smlouvou odňaty, za­ hrnuje i zajištění bezpečnosti Československa, které ač rozlohou malé, stalo se stěžejní oporou míru nejen pro střední, nýbrž - celou Evropu.

Dnes Československo stojí na pevnějších zá­ kladech kulturních i hospodářských, než kdy­ koli před tím. Svojí zdatnou a nejmoderněji vybavenou armádou čeli vlnám hitlerismu i fa­ šismu; existence Československa je za dobu je­ jího trvání naprosto zdii.vodněna, což angličtí i francouzští státníci vícekráte zdůraznili a dle toho pl'i krocení výboýii. nazismu i postupují.

Je-li nespokojei1ost na světě, ať už se jí říká jakkoli. je th proto, že lidé temně cítí, ne ani tak, jak jsou nestejně poděleni statky hmotný­ mi, ale jak nestejně jsou poděleni radosti ze ži­ vota, jak nerovnou mají možnost radovat se ze všech krás světa. Nuže, pracovat pro rovnost štěsti duchovního na světě - to je nejkrásněj­ ší mravní jednání.

Novinářská kachna. - Kachní sezona byla o­ tevřena minulé soboty k nemalé radosti nimro­ dfi, jichž myslivecká vášeň dojde během sezo­ ny ukojeni. Jako by vhodně dle kachní nálady objevila se nikoli na vodě, nýbrž v austinských novinách také kachna, oznamující politickou schůzi s manžely Fergusonovými, již se měli účastniti "soudce Chernoský z Houstonu a re­ daktor Moučka z West". Místo v Austinu, pořa­ datel pracoval jak obyčejně u svého stolku, v pondělí a úterý máme v redakci i tiskárně pil­ no. Kdo a proč pořadatelovo jméno do zprávy pi'ipletl je nám prozatím záhadou.

Co stojí zničení lidského života ve válečném poli? Všeobecně je rozšířena domněnka, že lid­ ský život ve válce nemá žádné ceny. Leč pravÝ opak je pravdou. V miru má takový čivot často cenu pranepatrnou, avšak ve válce je tomu ji­ nak. Před nedávnem vypočítali amer. statisti­ kové, že Spoj. Státy přišel jeden život nepřítele ve světové válce asi na $25,000. Kdyby se to po­ čítalo dnes, byla by jeho cena ještě vyšší, pro­ tože náklady na válku neobyčejně stouply. U­ vádíme přibližné ceny jednotlivých válečných potřeb: Puška přijde asi na $25, granát na $25, kulomet $640, tank na $80,000, bombardovací letadlo. na $100,000, válečný křižník na $11,000,000 a bitevní křižník na $30,000,000. Válka, jak vidět, není levná věc. Oč lacinější je proti tomu mlrl Nová moudrost učí, že všechny druhy utrpe­ ní a nemoci jak tělesných, tak duchovnich, jsou následky klamu a mohou býti vyléčeny jen pravdou, přirozeným protilékem klamu. Moder­ ní věda vykládá, že všechny myšlenky a pocity, které nejsou povzbuzujici, vytvořuji chemický­ mi změnami v těle jed, a že mnozí lidé po celý život trpí touto sebeotravou, přirozenou jejich myšlením a pocity, jejich závist.i, nenávistí, žár­ livosti, necitnosti. V nás nalézá se sila býti sil".' ný, zdravý, úspěchu schopný, utvářeti svi\j ži­ vot šťastně.

Listárna redakce. Pozdrav z Nového Orleánu zaslal nam: konsul' Československa dr. Charles Hollub, který se tam se svojí choti podilel ria konvenci lékařfi jižních státťt. Vzpomínka nás velmi potěšila. - Bratr Jos. V. Bayer z Flores­ ville, přítomně dlící v novodobém Bybylonu New Yorku - vzpomněl na pořadatele milým dopisem v němž mimo jiné slibuje vypsati své poznatky a zkušenosti k uveřejnění do našeho Věstníku. Diky za pěkné řádky! - Populárni . ;národni pracovník br. Petr Rabštejnek v Okla.­ . homa City, vzpomněl nás milými řádky, za něž ,.,.- srdečné díky!

MATE NOY()'((·.;. ADRESU? Jestliže ano, o­ znamte to úě~tnímu Hl. Úřadovny bratru Ed, L. Markovi do Fayetteville, Texas. Vydavatelé nemají práva měniti adresy odběl'atelů: Věstní­ ku, oni opravují odresář výhl'adně dle návodu z Bl. Úřadovny. Pošlete 1>roto zmčnu adresy .na pravé místo. a neopoD1eňte udati číslo . řádu, k němuž patříte a k vůlivá spl'ávnému vrfir.eni, omačte starou i novou adresu,

mladí opět s potěšltel.nym zájmem seznamuji

""

,·: :··;~

V~STN

~: středu, ·dne 8. proglnot 193"1:

D l. LEDNA 22 státfi, které kooperri!l s fe-.: O derálni vládou v programu socíálního za.: Jištěni, započne vypláceti podpory osobám po­

Co nového?

jištěným pro případ nezaměstnanosti. Budou obnášeti od $5 do $15 týdně po dobu 14 až 16 týdnťt. Tyto státy nahromadily $340~489,769 srážkami z· platťl pojištěných, jichž Čelkovýpo­ čet je 11,565,000. Příštím rokem poplatky od zaměstnavatelů budou vybírány čtvrtletně místo měsíčně, což umenší práce účetní.

•

•

Mluvčí sněmovny Bankhead . ujistil obchod­ níky, že daňová úleva bude uzákoněna ještě před příštím placením daní z příjmu 15. břez­ na 1938. K revisi dani přistoupí kongres hned počátkem ledna.

•

•

•

Dnes se nepochybuje, že osud Španělska spo­ čívá v rukou Anglie, které bylo před občanskou válkou poloviční državou anglického kapitálu i politiky. Když se Francfiv převrat nezdařil. došlo na podnět Anglie k pokusu o smír, ale smír se ukázal už nemožný. Proto Franco, ač jeho situace byla s počátku beznadějná, musil na nátlak ze zahraničí vésti boj dále. Západ chtěl býti uchráněn nové proletářské revoluce.

V této· době anglická vládnoucí strana netajila se svými sympatiemi k Francovi. Její lidé če­ kali, že s pomoci italských a německých aero­ plánů a· bomb Franco udolá ohnisko revoluce v krátké době svými Marokány a cizineckou le­ gií. Pak přišla záchrana Madridu mezínárodní­ mi brígadsmí a válečným materiálem. Italové a Němci očekávali, že budou s vládním Špa­ nělskem brzy hotovi, než za celý rok činnosti intervenčních armád podařilo se odstranit jen chabě hájenou Malagu a odřiznouti od Valen­ cie severní frontu. Zbývá stále ještě jednolitý celek vládniho Španělska, tvrdý ořišek, na kte­ rý Franco sám nestačí. Možno Itahim a Něm­ cům dovolit, poslat do Španělska znovu ještě čtvrtmilionovou armádu, nezbytnou k porážce vládnich? Není to hraní si s ohněm. když ně­ mecké zbrojeni se bliží k vrcholu a kdy v Italii mnoho horkokrevných hlav sní o ovládnutí Středozemniho moře a obnoveni Augustova Im­ perla na útraty Anglie?

...

.

Nepodaří-li se poslední pokus o dobytí vlád­ ního Španělska zbraněmi, otevře se cesta ke smíru. Přistoupí na něj smrtelně se nenávidějí­ eí oba tábory? Žádná vitězná strana při trvají­ cí nenávisti by smír na dlouho neudržela, no­ vá občanská válka by na sebe nedala dlouho čekat. Bylo by jistější dopřát oběma nesmiřitel­ ným stranám ve Španělsku vlastni životní pro­ stor. Při takovém řešeni a za přísné kontroly hranic a břehii obou zemí ani jedna půle není schopna dlouho. válčit. V tom je dle úsudku znalců klič, jak donutit obě Španělska, aby ži­ la vedle sebe bez války.

...

.

V coloradském dole byly v těchto dnech obje­ veny v uhli metrové stopy, otisky chodidel pra­ věkého zvířete. Jsou to stopy po íguanodontu, podobném dnešnímu klokanu. Iguanodont žil v době křídové. Měřil na výšku dvanáct metrů.

Zviře bylo největši na celém území dnešní Se­ verní Ameriky.

•

•

List New York Times se dovídá z Balboa, še od průlivu Panamského pluje do Japonska ně­ kolik parnikfi s nákladem oceli, železa, strojní­ ho.' óléje, bavlny atd. Je. to německý parník As­ sué, plu.jici do Kobe, anglický parník Baron Jedburgh, britský parník · Clty bf Carn ton, ja­ pónské µarniky Kiosu Maru a Kosei Maru a í.

••

•

Mexicky presídent, Cardenas pronajal anglí­ cké společnosti velikou část olejových polí v provincii Poza Rica, takže tato má ve svých ru­ kou již plných 60 procent vší mexické olejové produkce. Smlouva je pro Anglii výhqdná pře­ devším: tím, · že doprav1:1, z MexU~a nejde přee

Středozemní 'moře,

Z Washingtonu, D. C., bylo oznámeno kon­ cem minulého týdne, že federální komise pro dohled na obchod s cennými papiry a bursy poskytla Wall Streetu v New Yorku šestíměsíě­ ni lhůtu k provedení reforem, požadovaných vládou. Reformy tyto dotýkají se hlavně ob­ chodování na tak zvaný margin a jiných po­ dohných spekulačních prodejů, při nichž lidé straoejl nejvíce peněz a které bývají zhusta příělnou náhlých poklesú bursovních hodnot.

Nebude-li tomuto příkazu vyhověno, použije komise své právomoci a dá bursovní obchody do náležitého pořádlrn sama.

Ill

Pres. Roosevelt zkrátil své prázdniny, trá­ vené na ostrově Dry Tortuga, Fla., následkem zubní nákazy. Presidenta doprovázel mimo ma­ lé družiny jeho syn a tajemník - James Roo­ sevelt.

•

Strana 13.

•

Náklady na zbrojení vyžaduji si ve Francii a Polsku přibližně 40 procent celkových výdajťl. státního rozpočtu, v Rusku, Italii a Rumunsku přes 30 procent, v Bulharsku a Júgoslavii asi 20 procent, ve Švýcarsku 15, v Maďarsku 12 a Rakousku 10.6 procent. Počet tankti jednotli­ vých armád udává se takto: Rusko 8,400, Fran­ cie 5,000, Německo asi 3,000, Anglie, Italie a Polsko mezi 500 - 1,000, česk:oslovensko, Jugo­ slavie a Rumunsko méně nežli 500. Světová to­ náž válečných lodí stoupla z 5,461,000 tun v :i;o­ ce 1930 na 6,013,000 tun v roce 1935 a na vibe než 7 milionll tun během roku 1937.

.

.

Oficiálové federální udomovací administra­ ce se vyjádřili, že občan, který má $600, mťtže si vystaviti na dlouhodobé splátky domek v ce­ ně $6000, pak.-li kongres schválí pres. Roose­ veltem navržené změny v národním udomova­ cim aktu. 1. Občan, mající $600 v hotovosti, ne­ bo lot pozemku v této ceně, bylo řečeno, by na­ před navštívil architekta a ujednal by si s nim plán pro svůj domek za cenu nejvíce $6000. 2.

Potom by předložil jím vypracovaný plán ban­ kéři. Tento by pak rozhodl zdali je ochoten pod vládním pojištěním poskytnouti půjčku $5400 na markyč. 3. V případě banli:éfova souhlasu, nastávající majitel domku by šel do úřadovny Federal Housing Administration, a zažádal o pojištění markyče. Vládní ťfradovna byl prostu­ dovn.!a plány na domek, jeho polohu, jakož i ú­ věrní možnost žadatele. 4. Bude-li žádost schválena. vláda učini "firm commitment", (pevný závazek) na pojištění marl~yče. To zna­ mená, že vláda se zaváže chrániti bankéřovu investici v oné stavbě, a yyplatiti mu pťijčené peníze a převzíti sama domek, v případě, že vy­ pújcovatel by 11emohl sám dále platiti. 5. Ban­ kéí· by na to povolil peníze a mohlo by se za­ počíM &e stavbou domku. Když by byl hotov, bankéi' by na něm měl markyč, pojištěný fed. úi·adovnou FHA. Podle dosavadního systému, obcm1, Merý .si chtěl za pomoci vlády postaviti vlastní domov v ceně $6000, musil miti nejmé­ ně $1200; kde~~to . dle novéhO návrhu $600 by stačilo. Se započítáním dani a pojištění proti ohni, majitel by splácel měsíčně něco pod $50 podle nového systému, kdežto dle dosavadniho jeho platy činily od $55 do $60.

Boje na. španělslcych bojlštfoh v prvnich dnech minulého tý;_dne omezily se hlavně na. vzducho­ plavecké nálety a dělostřelecké bombardováni.

Předminulou neděli byla ~jmén<a -vytrvale bombardována předměstí Madridu, jichž roz­ lehlé části byly dělostřelbou změněny v ruiny.

"'

.

"'

.

President Roosevelt požádal kongres minulé­ ho týdne, aby podstatně snížil vládni příspěv­ ky na stavbu dobrých silnic v jednotlivých stá.­ tech Unie. Prohlásiv, že určité kroky nutno u­ činiti pro vyrovnáni vládního rozpočtu, požádal o zrušení preliminace 214 milioni\ dolarft, po­ volených dříve k rozdělení mezi státy ve fis­ kálním roce 1939; rozpočtení na dva. fiská.lni roky 200 milionfi dolarů na fiskálni rok 1938 povolených; omezeni roční:ho přispěvkp na stavby silnic na 125 milionťt dolarťt misto prl).­ měru 238 miliontí dolarft na roky 1938 a 1939 a revisi zákona o federální pomoci státfun ve stavbě dobrých silnic.

William Green, předseda Americké federacé práce, prohlásil minulý čtvrtek, že sníženi pla­ tfi příslušníku stavebních řemesel neznačilo by oživení stavebního ruchu, kterému napomože­ no bylo by jedině dle jeho soudu· snfženim lo­ kálních majetkových .daní. Toto jeho prohlá­ šení bylo odpovědí na žádost federálních auto­ rit, aby předáci dělnictva podali svoje náhledy, jakým zpi\sobem mohlo by býti docUeno ožive­ ni stavebního ruchu.

•

Statistika o trhu s obilim z Washingtonu za posledni týden oznamuje velkou dodávku nové kukuřice na trh. Proto jsou ceny a trhy ochab­ lé. Poslední týden bylo dodáno na americké tr­ hy 11,713,000 bušlů kukuřice, což je o 2,000 bu­ šlťl více než v týdnu předcházejícim. Zpráva z Argentiny oznamuje, že bude ode dne 15. pro­ since z té země vývoz kukul'ice zakázán. Tim bude americký trh kukuřice velmi podpořen.

Jiná zpráva oznamuje větší prodej kukuřice do Holandska. Prodeje ty byly uzavřeny poslední týden a jsou považovány za známku většího vý­ vozu kukuřice ze Spoj. Státi\.

"'

.

...

.

Nové licenční tabulky pro rok příští už jsou přichystány. Přes dva miliony kusťt pro rfizná vozidla je opatřeno a to: pro osobni auta bu­ dou barvy bílé s černými číslicemi, písmeny a obrubou, pro obchodní vozidla barvy černo­ oranžové.

Nejyyšší služné $25,000 ročně má newyorslcy guvernér, nejnlžši plat $3,000 ročně guvernér Jižní Dakoty.

•

•

Ve vídeňské státní opeře dávána 20. listopa­ du premiéra (prvni představeni) nové opery "Valdštejn", kterou napsal hudebni skladatel Jaromír Weinberger, autor opery "Švanda du­ dák" , která byla loni provedena metropolitní operou v New Yorku pod zkratkou "Schvanda.".

Své nové dílo věnoval Weinberger rakouskému spolkovému kancléři Schuschniggovi.

...

VÁNOČNÍ ČÍSLO ČECHOSLOVÁKA •

Německá vláda zahájila v minulých dnech overtury za účelem ujedmí.ní nové vzájemné obchodní smlouvy se Spojenými Státy, dle niž Německo poskytovalo by americkému prftmy­ slu chemikalie a umělou gumu a samo kupova­ lo by zde bavlnu, sádlo, vep:fovinu, obilí a jabl­ ka. Aby vyvolána byla lepší nálada projednáni o nové smlouvě, nabídla 11ě111ecl{á vláda zapla­ cení propadlých platú na municipální d:luho­ pisy. nacházející se v rukou amerických inve­ storú. Tyto zadržené platy čini $112,138,000.

Opět letos k Vánocťl.m vyjde vánočni ěislo Čechoslováka, zvětšené, bohaté obsahem, pečli­ vě připravené a za pouhých deset centfi. Kdo je milovníkem pěkné četby, má tu příležitost za nepatrný obnos vánoční číslo Čechoslováka si opatřiti. Mttsi však pi'.'edem o toto si dopsati, protože náklad je omezený a kdo dříve se při­ hlásí, pěkné čteni bude míti k nejkrásnějším svátkfim roku zajištěno. Učiňte přihlášku ihned, do psani vložte obnos v poštovnich známkách. ·

,i,

$

Generalismus Franco, vrchní v.elitel španěl­ ského' povstaleckého vojska; očekává zakonče­ ni občansl{é války kolem Nového roku a nejdéle prý do once ledna, dle zpráv, jež došly v těchto dnech do z Burgos, sídla povstaleckho re~imu. Ftanco soudí, občanská :válka za~ končena bude po úspěchu ofensivy na aragon­ ské frontě, kterou chystá se zahájiti hned po 7,fopšení počasí. Bnde to tak zvaná "konečná o­ fen~iva" a její zdar podle .iello soudn pl'ilněje republikanský režim ke lrnpltulacL Generalisi­ mus · Franco podle posledn~

doby bncte

Otřásajíci. zprávu o zoufalém boji posádky potápě.jfoiho se pal'niku proti títočicim žralo­ kt'tm podal pilot. letadla pobřežni strážní služby, ltteré je umístěno ve Virginii. Nedaleko Virginie potopil se řecký. parník "Tzennychandris".­ Když bylo 6.mttžil posádky zachráněno, bylo VY­ sláno s pobřeží letadlo, aby pátralo po osudu ostatních. Pilot spatřil vrak lodi, na němž se o­ dehrávaly strašlivé scény. žraloci trhali těla námořníkú a něl{tei'í z členú posádky, držice se zoufale potápějících se trosek, bill zuřivě kolem sebe nohama, a by se ubránili žraloktt Pobřežní 16 člentl posádky.

...

etrana 14.

VISTN!Jt

DĚTSKÁ BESÍDKA Kam se schoval větřík.

Karel Doubavský.

EDNOUVĚTŘÍK neměl co dělat. Meze byly vysušeny, pěšinky byly vysušeny, cesty by­ ly vysušeny, i silnice byly vysušeny. I povídal Si větřík: - Když nemám co dělat, podívám se do a­ leje.

I podíval se do aleje. Byly tam lípy se srdči­ tými listy, byly tam kaštany s vějířovitými li­ sty. A chodil tam člověk. Ale ten člověk se ne­ usmíval. Mračil se a huboval: - Nehodní chrousti! Ožerou lípám srdčité listy, ožerou kaštanům vějířovité listy. Všechno ožerou. čim budou stromy dýchat? Kde budou stromy vařit?

Větřík si poslechl, . jak ten člověk huboval.

Pomyslil si: - Podívám se jinam. Snad tam bude člověk, který se nebude mračit a který nebude hubo­ vat.

I podíval se na pole. Na jednom poli bylo ži­ to, na druhém poli byla pšenice, na třetím ječ­ men, na čtvrtém oves, na pátém brambory, na šestém řepa a na sedmém kdovíco. A chodil tam člověk. Ale ten člověk se neusmíval. Mra­ čil se a huboval: - Nehodné myši! V žitě samá díra, v pšenici samá díra, v ječmeni samá díra, v ovse samá díra. Hlodají brambory, hlodají řepu. Zpustoší žito, zpustoší ječmen, zpustoší pšenici, zpusto­ ší oves. Všechno zpustoší.

Větřík si poslechl, jak ten člověk huboval a pomyslil si: - Podívám se jinam. Snad tam bude člověk, který se nebude mračit a který nebude hubo­ vat.

I podíval se do zahrady. Byl tam vysázený salát, bylo tam vysázené zelí, byla tam vysá­ zená brukev. A chodil tam člověk. Ale ten člo­ věk se neusmíval. Mračil se a huboval: - Nehodni vrabci! Ožerou salát, ožerou ze­ li, ožerou brukev. Všechno ožerou.

Větří si poslechl, jak ten člověk huboval a pomyslil si: - Podívám se jinam. Snad tam bude člověk, který se nebude mračit a který nebude hubo­ vat.

I podíval se na náves. Byla tam pouť. Cukrá­ ři prodávali cukroví a bonbony. Ale neusmívali se. Mračili se a hubovali: - Nehodné vosy! Sedají na cukroví, sedají na bonbony. Všude jich je plno. Chlapci se jich boji, dívky se jich bojí. Každý se jich bojí a ni­ kdo nekupuje ani cukroví ani bonbony.

Větřík poslechl, jak cukráři hubovali a po­ myslil si: - Podívám se jinam. Snad tam bude člověk, který se nebude mračit a který nabude hubo­ vat.

I podíval se oknem do světnice. Byla tam hospodyně. Vařila polévku, vařila maso, vařila knedlíky. Ale neusmívala se jako květiny v ok­ ně. Mračila se a hubovala: - Nehodné mouchy! Dorážejí na čelo, dorá­ žejí do očí. Sedají na ruce, sedají na jídlo, se­ dají na prádlo. Všude jich je plno.

Větřík si poslechl, jak hospodyně hubovala a pomyslil si: - Podívám se jinam. Snad tam bude člověk, který se nebude mračit a který nebude hubo­ vat.

I podíval se do sadu. Kvetly tam jabloně, kvetly tam třešně, kvetly tam hrušně, kvetly tam švestky. Všechny stromy kvetly a voněly.

Na jabloních bzučely zlaté včelky, na hrušních bzučely zlaté včelky, na švestkách bzučely zla­ té včelky - na všech stromech, co kvetly a vo-

J

něly, bzučely zlaté včelky. Bzučely, bzučely, šťávu a pyl sbíraly, šťávu a pyl noslly do úlii.

Pyl dětem na kašičku, šťávu na med.

A chodil tam člověk. Nemračil se. Usmíval se, hlavou pokyvovaly a říkal: - Hodné včeličky, moje dětičky! Jen si sbí­ rejte šťávu a pyl! Sbírejte si na ~aplonich, sbí­ rejte na hrušních, sbírejte na třešních, sbírej­ te na švestkách - na všech stromech si sbírej­ te šťávu a pyl. Bude aspoň hodně jablek, hod­ ně hrušek, hodně třešni, hodně švestek. A až nebudete mít šťávu na stromech, leťte si na louku. Tam bude plno kvítí. Budou tam bílé květy, červené květy, modré květy i žluté kvě­ ty. A v těch květech bude šťávY i pylu. A až ne­ budete mít šťávu, zaleťte si na pole. Tam voní červený jetel. I ten má pro vás plno, plničko šťávy.

A tak ten člověk chodil, hlavou pokyvoval, povídal a usmíval se. · Větříčku se to líbilo a pomysm"si: - Tady zůstanu, Tady nikdo nehubuje, tady se nikdo nemračí. Tady bude pěkně. I zůstal tam až do podzimku, kdy musil honit dětem draka.

CHLAPCI A HOUSLE.

, Napsala Hana Mayerová.

Stalo se to již dávno a v kraji, který již ne­ vypadá jako dnes.

Jednoho dne šel k tamější vesnici, zapráše­ nou cestou muž. Byl starý, vousatý a v ruce nesl housle. Rozhlížel se po humnech, lukách i mezích a při tom si něco šeptal. Až těsně u vesnice spatřil chlapce, který tam pásl kozy.

Když došel až k němu, zastavil se a řekl: "Chlapče, podrž mi trochu ty housle. Jsem sta­ rý, ruka mne bolí a nemohu je položit na ze­ mi, protože je vlhko." Ale hoch se ani neobrá­ til. "Tulákťtm nebudu sloužit," odsekl. A tu se na něj stařec divně podíval, vztáhl k němu ru­ ku, ale pak, jako by se rozmyslil, pomalu ode­ šel. A od té doby nebylo daleko široko neochot­ nějšího chlapce a také nejnešťastnějšího. Za jeho neochotu mu každý prokazoval také jen neochotu a nikdo se s nim nechtěl přátelit.

Stařec šel zatím dál a před jinou vesnicí za­ stavil jiného chlapce. Pravda, ten se houslí chopil, ale čekal tak netrpělivě, až si stařec od­ počine, že se celý třásl. Vždyť nedaleko pekli hoši brambory, a on měl strach, že mu je vše­ chny snědí. Tak, jak byl netrpělivým nyní, zů­ stal, i když stařec odešel a zůstal takovým vždy. Celý život se chvěl netrpělivostí, mnohé věci pokazil a způsobil si tím plno neštěstí.

I malého Petráně ze samoty stařec zastavil.

A Petráň, jaký už byl, sice housle držel, ale div struny nestrhal zvědavosti. Pravda, byly staré a divné, ale přece Petráň nemusil točit struno­ vými kolíky a strkat ruku až po loket do duti­ ny nástroje. I on už zůstal zvědavým po celý život. Do všeho strkal svůj všetečný nos, staral se až příliš o záležitosti jiných lidí a stal se kaž­ dému tak protivným, že na konec zůstal bez přátel, sám.

Stařec prošel mnoho vesnic v tom kraji. Mno­ ho chlapců prosil o tu nepatrnou službu. Ně­ kteří byli líní, jiní zlí, neochotní nebo netrpěli­ ví. Honzík z mlýna se mu vysmál do oči, Pepek Kozáků na něj pokřikoval a Lojzík Kovářů si dokonce pohrdavě odplivl. I na něj se stařec . tak podivně podíval a vztáhl ruku. Od té doby byl Lojzík tak pyšný, že jim každý pohrdal, a ve vsi se říkalo, že to je nejhorší a nejprotiv­ nější hoch z kraje. Nikdo s nim nechtěl nic mít.

Když všichni ti hoši vyrostli, byly vesnice pl­ ny špatných lidí. Hádali se, dělali si navzájem vše nejhorší, z lenosti přišli o majetek, a někdy se i prali. To si pak i v jiných krajích říkali, že tam žijí ti nejhorší lidé, jaké kdy viděli. Jen jednoho mladého muže měli všichni rádi. Byl to veselý, úslužný, poctivý a ochotný Jenik Ku­ čera. Každý s ním rád pohovořil, poradil se, a všichni jej chválili. Jen jedno se jim na něm nelíbilo. To, když byl ve zvlášť dobré náladě, začal vypravovat takovou malou příhodu z dět­ ství.

Když ještě byl malým chlapcem, zastavil jej starý, vousatý muž, který nesl housle. Poprosil jej, aby mu nástroj chvíli podržel, že už je u­ naven a ruka jej boli. Jeník byl rád, že může

'\Te středu, dne á. prosince 1937. vzít do ruky tak krásný předmět. Držel jej o­ patrně, a když se stařec nedíval, očistil housle vlastním šátkem. Stařec se na něj tak zvláště usmíval, když si bral nástroj zpátky. A vztáhl ruku, jako by chtěl Jeníka pohladit. Ale neuči­ nil to, a když se Jeník ohlédl, byl stařec pryč.

Zmizel, jakoby zázrakem.

A od té doby se Jeníkovi všechno dařilo. Ne­ byl jako ti, kteří se v mládí naučili být ne­ zdvořilí, neochotní, zlí, a zůstalí takovými po celý život. Tak sami sobě ztrpčili život.

MALÝ KOUZELNÍK.

Maruše K. Vašáková.

Jirka je hezký černooký, černovlasý klučina.

Tvářinky má zdravě červené a v každé důleček.

Když se zasměje, záři mu velké černé oči i bělostné zoubky. · Chodí první rok do školy, vypravuje mámě, co se naučil. Potom píše úkol. Čmárá jako ko­ cour a máma Jirku napomíná: "To bude zlé, nebudeš-li umět psát."

"Co se psaním?"

"Psaním se lidé živi." "Živí? Budu raději gazdoul" "Gazdou? I ten musí umět psát. Bez psaní se nikdo neobejde."

"Ale mámo, gasda orá, seje a prodává."

Maminka se zasmála a pravila: "Teď mi po­ věz, jak by gazda oznámil úřadům, že mu po­ tlouklo a ovce zahynuly, kdyby neuměl psát?" "Šel by do města."

"Ale což kdyby město bylo daleko a úřady to chtěly písemně?"

Jiří neodpovídá. Hraje si s držátkem. Pojed­ nou vyskočí a řekne: "Mámo, podívej se, ze mne bude kouzelník. Řeknu držátku: "lež" a o­ no "leží", strčím do něho a řeknu "kutálej se" a ono se kutálí. Vezmu držátko a řeknu: "Skoč do nosu" a "už je v nose."

Jirka vstrčil držátko tak hluboko do nosu, až bolestí vykřikl. Dal se do pláče a hodil je na zemi.

Máma hladí Jirku po černých vláskách a po­ vídá: "Proč děláš kouzla, která bolí? Dělej jen ta, která nebolí."

Jirka chvíli přemýšlí o kouzlech, která ne­ bolí.

Za chvíli praví: "Je kouzlo umět počítat?"

"To je velké kouzlo. To se nauč! Nikdo tě neošidí." · "A číst je také kouzlo?"

"Také."

"A psát?"

"Také."

"Je, to jsou těžká kouzla," vzdychá Jirka a zvedá pohozené držátko.

Ruské letectvo nejsilnější.

Voje.:1ská revue "Deutsche Luftwacht" píše, že nikdo ve světě před několika lety vážně ne­ věřil, že se Rusku podaří zbudovat tak mohut­ ný letecký průmysl a letectvo. Roku 1935 mělo už 70 leteckých brigád se 7,000 letouny (z toho 4,700 prvního sledu). Dnes už má přes pět tisíc letounů prvního sledu. Do roku 1940 dosáhne celkem 15,000 letounů. Tím bude ruské lete­ ctvo nejsilnější na světě. Letecký průmysl je rozdělen do tří prostorů. v blízkosti zdrojů.suro­ vin. Hlavní letecké závody tvoří 28 továren na draky, 14 továren na motory a 32 továren na ostatní zařízeni letounové. Podle názoru Fran­ couzů ruské letouny budou brzy nejlepšími ze všech států, - Sportovní létáni provádí se ve 150 aeroklubech, které jsou ve skutečnosti for­ macemi vojenskými. Vycvičily prý dosud 1:50,000 pilotů. Seskok padákem provedlo v roce 1936 skoro jeden a pftl milionu lidí. Vážnější ne­ snáz bude asi Rusku působit zásobování letou­ nů pohonnými látkami, neboť také pozemní armáda se silně motorlsuíe.

Pozvání k p, presidentovi za vynikající prospěch President republiky pozval k sobě dva mladé vysokoškoláky, kteří projevili na studiích ne­ obyčejný prospěch, JUDra Jaroslava Jiráska a PhDr. Jiřinu Frantíkovou. Oba studovali střed­ ni i vysokou školu s vyznamenání a byla jim povolena před časem slavnostní promoce. Jiři­ na Frantíková je výbornou matematičkou, kte­ rá již za středoškolských studii přispívala do zahraničních vědeckých čaaopísů.

Ve /Středu, dne 8. prosince

1937.

ZTRACENÝTESTAMENT ROMÁN. Napsal Václav Cech,

~~--.u~.-.··---~· "NA

to jsem byl připraven, že přijdeš k tomu náhledu," odpovídal major. "Psal jsem paní Andrlíkové a sice expresní dopis, aby viděla, že se to nesmí bráti na dlouhé lokte. Vy­ psal jsem jí především tvou nemoc a ~e nepo­ třebuješ jiného, než kolem sebe veselou mysl a ta že se pak vtělí také tobě. Žádal jsem o tele­ grafickou odpověď, dá-lí ti sem Kamillu a zde máš odpověď. Tvá sestra přijede ještě dnes v noci a Kamillu přiveze sebou."

Major vyňal z náprsní kapsy telegram a kladl jej na postel před přítele, jenž přečítal si obsah.

Ano, paní Andrlíková odpovídala, že přijede · · a sice s Kamillon, což znamenalo tolik, že chce vyhovět; přání majorově a hlavně bratrově.

Doktor nyní pojednou oběť tu považoval za něco přirozeného. Vyslechl s uspokojením na­ bidku majorovu. že sám ještě ?. nádraží přive­ ze paní Andrlíkovou a její dceru a Jen žádal, aby pro ně vše bylo dáno do pořádku k ubyto­ váni.

Srdnatě nyní udílel doktor rozkazy své Pa­ zderníkové, poněvadž nechtěje ji již strhovati cítil se ku zvětšeným požadavkům oprávně­ ným.

"Ferdinand tu nebyl?" tázal se major a z hlasu jeho vyznívala nelibost, že syn tak málo se stará o otce.

"Byl, ale jen se tu otočil," nevrle odpovidal starý advokát. "Dole asi to zase nevaří. A ten hoch dělá co muže. Daroval své nevěstě kočár. _To jsou takové výlohy, že to se mnou vždy o­ třese, když jen o tom slyším. Ty bys mohl také paní generálové, že na mne nepotřebuje · · bráti docela žádný ohled. Já vůbec bych si přál, aby Ferdinand měl svatbu docela tichou. Ško­ da peněz. Alespoň by měli záminku, že nemu­ sili by strojiti svatební hostinu. Mně je těžko o tom mluviti, ale ty bys to mohl přivésti k ře­ či."

"Naopak, jsem téhož mínění, jako paní ge­ nerálová, že sňatek se má konati až budeš za­ se zdráv," odpověděl major Čejka. "Ale pak ať to je opravdu veselost a na nějakou stovku se nemusí hleděti. Jen prosím tě, nezačínej s ta­ kovými řečmi. Ta paní je zvyklá luxusu a každá chudá pradlena vystrojí své dceři svatbu, jakou muže."

"Ferdinand staví, má platy, velké platy," s povzdechem poznamenal doktor Plachý.

"A paní Brockhauserová má podle toho jmě­ ní," odpověděl major Čejka.

"Ovšem, Ferdinand má také krásné příjmy," pravil samolibě doktor Plachý. "Vydělává vel­ ké peníze."

"To sice říkáš ty, ale já tomu nevěřím. o­ statně co na tom záleží. Jmění tu bude takové, že netřeba se ničeho obávati. Prozatím však, jak jsem se informoval, Ferdinand nevydělává ani krejcaru. Ten jeho průmysl má příliš vel­ kou konkurenci. Až závod bude státi moderně zařízený, pak prý dá snad svůj úrok z kapitálu, ale nic víc."

"Co, jak?"

Doktor Plachý polekaně pozvedal se, usedá ve svém loži.

"Informoval jsem se a prozatím prý Ferdi­ nand nutně musí býti pasivním, to jest praco­ vati bez výdělku. Ale časem prý se může jeho závod pozvednouti."

To pravil major nevěda, že Ferdinand odvá­ dí svému otci vysoké dividendy ze zapůjčených kapitálů. S půiěkamt těmi se doktor Plachý ni­ kdy ani příteli svému. nesvěřil, poněvadž ne­ chtěl, aby přítel věděl, že žije z běžných příjmů výdělkových.

Pojednou stal se doktor Plachý nedůvěří­ vým, ba třásl se při pomyšlení, že snad syn by jej mohl klamati.

"On mně dnes měl přinésti čtyři sta zlatých padesátsedm krejcarů za vyměněné kupony," zvolal pln jsa nedůvěry. "On je nepřinesl, snad řící

st.ran.a li.

VISTMfl!C

bez váhání hleděla vyhověti vašemu vybid• je ani nemá a on kupuje kočáry! Já to musím věděti, jak se to má. Já mám u něho přes sedm­ nutí."

"Ondřej se mi totiž svěřil, slečno, že jste se desát tisíc zlatých - " Major Čejka pojednou postřehl, že syn svými spolu - " "Psal mi o tom, pane majore," přerušujíc jej, udáními o výnosnosti svých obchodu otce asi svědčila Kamilla. "Proto mi právě bylo vaše klame, ale v tom okamžiku také považoval za přání svatým. Učiním, seč budu. Budu veselou, svou povinnost, aby chorého svého přítele ne­ hovornou, tak jak to lékař přikáže. Kéž by se rozčiloval zvětšováním jeho probuzené nedů­ mi jen mé poslání podařilo." věry.

"Podaří, slečno, já již dlouho pracuji v tom "To přece každý vidí,'' pravil mírnívě, "že v smyslu a doktor alespoň již snese, abych jmé­ jeho továrně vězí velké peníze. Postavil dva no Ondřej vůbec před ním vyslovil. Vy se o On­ nové trakty továrny, villu u toho a do takových dřejovi prozatím nezmiňujte ani slovem, až investicí přece jest potřeba hotových peněz. A vám řeknu sám, že je čas. Strýc by byl s to, že podívejme se na to" - usmíval se pojednou by vás zase poslal domů." "ty vždy říkáš, že nemáš peněz a teď se tu při­ "Zachovám se dle toho, pane majore," při­ znáváš, jaký jsi kapitalista. Sedmdesát tisíc nepůjčuje ten, kdo jich nemá nesmírně více. svědčila Kamilla.

Paní Andrlíková zase přístupovala.

Vidíš, jak se prozrazuješ sám, ač já jsem nikdy "Prosím, pane majore, na okamžík," pravila nebyl o tvých majetkových poměrech v nej­ kynouc mu stranou a když tento ihned jejímu menší pochybnosti." přání vyhověl tlumenou mu položila otázku: Doktor Plachý cítil se skutečně přistiženým "Ondřej přece není doma?" jako by hanbou bylo, že peníze má, anebo jako "Je v Římě a prozatím nikdo na to nepomý­ by se obával, že přítel jej požádá o půiěku. Leč šlí, aby byl povolán zpět," odpověděl major. jmění jeho prozrazovaly jeho nemovitosti, o­ "Jinak bych tu Kamillu také nenechala, ač­ bytný dum a oba činžovní domy Žižkovské a koliv teď již není taková divoká jako bývala.'' proto jal se stěžovati sobě, že nemovitosti sti­ "Na návrat Ondřejův není prozatím pomy­ ženy jsou břemeny, že daně a přirážky pohlcu­ šlení, pravil major, "a kdyby se měl vrátiti, ji všechen příjem, že passíva každým rokem musil bych mu napřed dopsati já. V tom přípa­ rostou jako lavina a aktiva že se rok od roku dě arciť bych dal především zprávu o tom vám. zmenšují.

K tomu se vám tu svým čestným slovem zava­ Chtěl napřed promluviti s Ferdinandem, aby zuji. O tom všem si dovolím s vámi ještě zítra věděl, na čem vlastně je. Ferdinand zajisté měl důkladně promluviti." nějaké obchodní své tajemství a že je nepro­ Vraceli se zase ke Kamille. Společně pak u­ zrazoval svým konkurentům bylo zcela mou­ sedli do fiakru a jeli do domu doktora Plaché­ dré a přírozené. Nebýti toho, že Ferdinand mu neodvedl dnes zadržených čtyři sta zlatých pa­ ho.

Příjezd jejich očekávala Pazderníková v prů­ desátsedm krejcarů za kupony, byl by se dal jezdě, aby hosté nemusili teprve na ni zvoniti, majoru Čejkovi nad jeho pošetilostí do smí­ neboť dávno již bylo po zamykání. chu.

Major pro pokročilou noční dobu neuvedl již Ale proč Ferdinand nepřicházel? Ta jediná paní Andrlíkovou a její dceru ku svému příteli, otázka mátla hlavu chorého muže. nýbrž rozloučil se, jakmile Pazderníková pře­ Major nijak neznepokojoval svého přítele, vzala další průvod a jen slíbil, že zítra asi o de­ Naopak povzbuzoval jej. Veškeré jeho snažení sáté hodině dopolední se dostaví. neslo se za tím účelem, aby otce smířil se za­ Jedině na Kamillu působílo shledání bratra vrženým synem. Proto byl všechen nadšen o­ se sestrou způsobem tklivým. Viděla strýce, je­ chotou paní Andrlíkové, že přijede s Kamillou, hož před dvěma lety znala ještě jako statného aby tuto ponechala v Praze k ošetřování chřad­ muže, nyní slabého, vyhubléhé, upoutaného na noucího přítele, Kamilla musila započaté dílo lože. Kostnatou svou ruku vztahoval sestře své dokonati. vstříc, ale nečinil tak s překypující radostí ne­ Setrval u doktora Plachého dlouho do noci a bo také jen přívětivostí, nýbrž lhostejně, jako pak - jel na Smíchovské nádraží, aby očeká­ by se shledávali lidé ledabyle známí. val paní Andrlíkovou a její dceru.

Ani paní Andrlíková nejevila nijaké vzruše­ Dočkal se jich. Vlak je přivezl. Paní Andrlí­ ní. Byla příliš zkušenou, aby snad nářkem nad: ková nemyslila jinak, než že již jede na pohřeb zbědovaným stavem bratrovým tohoto nepodě­ bratrův, ba v objemné škatuli vezla již své smuteční šaty, porůznu upotřebené při pohř­ -· sila a k jásavému shledání nebylo příčiny. bech blízkých příbuzných svých chráněnců.

"Mně vlastně nic není," jal se povídati dok­ Oddechla si, jak pravila, když slyšela, že tor Plachý. "To major mi pořád hučí do uší, že bratr dosud žije, ač prý nemyslila jinak, než že někoho musím míti kolem sebe. Chceš-li mi tu expresní dopis majorův neznamená jiného, než tedy Kamillu nechati, to víš, že tu bude míti parte bratrovo. celé zaopatření a bude jí to dobré."

Nemálo překvapen byl major zjevem Kamil­ "Strýčku!" přistoupila Kamilla a podávala liným. S přívětivým úsměvem vstříc vstupova­ starému muži ruku. Slza se jí třpytila v oku. la mu vážná dívka. Bývalá její těkavost, živost, "Ráda tu zůstanu a ráda tě budu ošetřovati.'' bezstarostnost, ustoupila klidnému, pokorné­ "Já vlastně žádného ošetřování nepotřebumu chování. Jako usedlá dáma podávala ruku . ju,'' hned se bránil proti takové domněnce dok­ majorovi a jen mladistvá dívčí její tvář pro­ tor Plachý, aby snad nebyly kladeny nějaké po­ zrazovala mladou dívku. žadavky. "Já prý potřebuji jen společnost a to "Jak daří se strýčkovi?" byla první jeji otáz­ není těžký úkol pro toho, kdo to chce a dove­ ka, co matka její ještě v plynném proudu hovo­ de." ru sdělovala, s jakým spěchem se vypravily na "Pokusím se o to, strýčku,'' hned svědčila Ka­ cestu do Prahy. imlla.

Major sděloval, že vlastně nikdo se v nemoci Prozatím nebyla vhodná doba k dlouhým doktorově vyznati nemůže, ale že vůčíhledě hovorům.

Pazderníková odvedla Kamillu s chřadne. Lékaři že dosud jen uznávali nervos­ matkou do vykázaných a pí·ipravených pro ně nost a seslabenou činnost srdce. Především že pokojii, od těch dob vlastně neobydlených, co mu je potřebí vlídného a veselého okolí a pro­ zemi'ela paní doktorová Plachá. B~.'ly to pokoje to, pravil major, že připadl na myšlenku, kdy­ dva, jež zůstaly uzamčeny a neobydleny, což by obětovati se mu chtěla Kamilla. pi'i známé lakotě doktorově nebylo lze vysvět­ "O, z té se stal hotový bubák, pane majore," liti jinak, než podivínskou choutkou. zvolala paní Andrlíková. "Nikam mi nechce jí­ To byly prostory, jež pflště obydleny býti měti, celé dny jen sedí doma a tu jí to právě při­ ly Kamillou. V bezprostředním sousedstvi byl . , šlo vhod, že si ji strýček chce vzít k sobě. Já ne­ pokoj nemocného doktora Plaehého. chtěla z počátku ani k tomu svoliti, ale upro­ sila mne."

Druhého dne paní Andrlíková od časného rá­ na Již seděla u lože svého bratra, vyptávajíc se "To je od vás velmi šlechetné, slečno," pra­ ho na podrobnosti jeho nemoci a projevujíc vil major a získav nestřeženého okamžiku, kdy současně též svá pi'ání v pi'íčině i"rlnání s Ka­ paní Andrlíková odevzdávala svá zavazadla posluhovi, důvěrně dodával k mladé dívce: millou, kterou, jak pravila, s těžkým jen srd­ "První váš úkol bude smířítí Ondřeje s ot­ cein tu zanechá, poněvadž by ji doma též nalé­ havě potřebovala, že je pravou její rukou, že cem."

"Tušila jsem to, pane majore, a proto jsem obstarává dosud celou domácnost, i.a těžce bu·

"

St,rana 18.

VIBTN1K

de ji uvykati bez ni a že by ona, paní Andrlí­ ková, nikomu jinému takovou oběť nepřinesla.

Leč to byla jen slova. V duchu uvažovala, ja­ ký prospěch kynouti bude Kamille z pražského jejího pobytu a jakou odměnu jí urči strýc za vykonávání obtížného toho úkolu. kterému se podjala. V příčině té byla by si pfála, aby bratr promluvu zcela bez okolků, neboť z pouhé kře­ sťanské a příbuzenské lásky nebylo toho tře­ ba, aby se mladé děvče věnovalo, starci jako o­ šetřovatelka. Ne jednu, ale deset ošeth>vatelelc mohl si držeti ze značného svého jmění. Žádal­ li' však míti kolem sebe příbuznou, pak zajisté že to tak činil jen za určitým účelem. nepo­ chybně proto, že chtěl Kamille odkázati znač­ ný nějaký legát. Ti'eba že znala svého bratra jako držgrešli a lakomce, nepochybovala o ta­ kových jeho záměrech, neboť toho si přece byl vědom, že statky své nemůže vzíti sebou do hro­ bu. A zanevřel-li na svého syna Ondřeje tak, že již před časem jej vydědil, právě snad velko­ lepým odkazem Kamille chtěl ukázati, že mu šlo pouze o trest, o stanovisko zásadní že tu nerozhodovala pouze okamžitá podrážděnost.

Paní Andrlíková byla by ráda znala záměry svého bratra a proto také několikráte opako­ vala, že Kamilla mnoho zmešká, že však ví, že Bůh ji jednou bohatě skutek její odplatí.

Tím naznačiti chtěla doktoru Plachému. že Bůh si jeho zvolil za nástroj vůle své a byla by ráda slyšela, že bratr skutečně se cítí takovým nástrojem býti.

Leč toho byl doktor Plachý velmi dalek. Tu­ pě jen poslouchal povídání sestřino, tak že tato přikročila k přímé otázce. · "Já vím, že na Kamilltt také nezapomeneš?" pravila.

"Ovšem, ovšem," svědčil starý advokát. "Bu­ du na ni pamatovati, můžeš býti úplně bez sta­ rosti." · "Snad už se zanášíš určitými úmysly? Já ja­ ko matka, to víš, mně to můžeš říeí. já se tím budu těšiti. Bůh uchovej, aby ona si na něco také jen myslila, ale já si myslím, že jednám jako matka zcela správně, když ti řeknu, že já počítám na tvé uznání."

Doktor Plachý se kabonil. Rozuměl zcela jas­ ně a takovým řečem chtěl jednou pro vždy uči­ niti přítrž.

"Já. dle zásluhy ocením její služby," pravil břitce. "Chceš-Ii věděti více, jen si Kamillu vezmi zase domů. Já pro ni nepsal, to byl ma­ jor. Já se nezavazuji docela k ničemu. Za plat dostanu lidí dost. Jen si vem Kamillu zase do­ mů. Domů ji vem. Já ji tu nechci míti, když takhle začínáš."

Paní Andrlíková z podrážděnosti bratrovy vi­ děla, že přepjala luk.

"Přece mi rozuměj, jak to myslím," pravila chlácholivě a v patrném ústupu.

"Já vím, jak to myslíš, já ti dobře rozumím," odpovídlal doktor Plachý. "Mně nemusí nikdo připomínati uznání. Kdybych si vzal cizí oso­ bu, řekl bych jí, tolik a tolik dostaneš platu, ale když si sem vezmu příbuznou, pak žádám, aby tu především byla z ohledu pl'ibnzenských. A proto si ji jen vem domů, když takhle začínáš."

"S tebou není žádná řeč a už se o tom také ani nezminím," To řekla paní Andrlíková a již se také o této záležitosti nezmínila. Přešla hovorem k lhostej­ ným záležitostem, až zase se ocitla u předmětu, jenž byl zpúsobilý, aby živěji se dotýkal zájmu starcova.

"A jak Ondřej?" tázala se. "Ondřej přece ne­ přijede domů, alespoň pokud tu bude Ka­ milla ?"

"Ondřej, dokud já budu živ. nepřekročí práh tohoto domu," odpověděl surčítostí starý ad­ vokát. "Já Ondřeje neznám a nechci ho znáti.

Já se nestarám o něho a on se nestará o mne."

On se nestará o mne. Ten dodatek dokazo­ val, že starý muž byl si toho vědom, že ondřeí neučinil dosud pokusu, aby se s otcem svým smířll, Ne, že by mu snad byl chtěl odpustiti. nýbrž vědom si toho byl proto. že Ondřejovi nemohl poskytnouti přtležttostí, aby se pře­ svědčil. jak hluboká je dělí propast. Leč to, že o Ondřejovi vůbec mluvil, byla známka, že mí­ ra jeho nenávisti byla v sestupu. Jindy, před krátkou dobou ještě by byl prostě fold: já ne­ mám žádného druhého syna.

a

Ve středu, dne 8. prosince 1937.

Paní Andrlíková nijak se nenamáhala, aby vzbudila smířlivou náladu. To, co jí provedl Ondřej s Kamillou napřed v atelieru a pak do­ konce doma v posvátných prostorách domácí­ ho krbu, učinila ji největší jeho nepřítelkyní.

V její očích byl Ondřej dokonalý spuštěnec, což dokázal jí tím, že - jak ona se domnívala svedl dceru Piskáčkovu. Zajisté nescházelo mnoho a podobný osud připravil též vlastní své sestřenici, Kamille. Trest ondřeíův byl jen přiiněřený. Bratr jednal v této otázce zcela správně.

"A Ferdinand?" tázala se paní Andrlíková u­ spokojeně, odbočujíc. "Ferdinandovi, jak jsem slyšela, daří se znamenitě. A ta partie, kterou udělá. z toho máš radost, viď?"

Chmura přeletěla přes čelo starého muže.

Vzpomněl, že Ferdinand od včerejška se u ně­ ho neukázal, že neodvedl mu čtyři sta zlatých sedmapadesát krejcarů. za vyměněné kupony a že major vyslovil pochybnost o výnosnosti to­ várního jeho závodu. Sňatek s Lucií Brockhau­ sérovou vyvážil ovšem veškeré pochybnosti, leč trpké bylo, že od včerejška dopoledne se neuká­ zal u svého otce.

"Ferdinandovi se vede dobře," pravíl, "A kdy přece bude svatba?" tázala se paní Andrlíková. "Vždyť již to mělo býti dávno."

"Odkládali to k vůlí mně," s jakousi pýchou odpověděl doktor Plachý, ale chmura s čela ne­ zmizela. "Teď již nepřipustím, aby se na mne bral nějaký ohled. Já při tom býti nemusím."

"Svatbu odkládati nikdy není dobře," pozna­ menala paní Andrlíková. "Já již myslila, není­ li v tom nějaký háček. Myslila jsem, jestli snad on jako obchodník neuvažuje, že by snad udě­ lal lépe, kdyby si vzal děvče poněkud praktič­ těji vychované. Pravda, je to krásné děvče, ale přece jen dělá velké nároky."

Tím .paní Andrlíková chtěla jen okrašlovati možnost nuceného ústupu Ferdinandova, kdyby se mu snad sňatek jakýmkoliv způsobem hatil.

Leč starý advokát učinil velmi rozhodný, ve­ škeré pochybnosti odmítající posuněk.

"Jeho žena nebude žádnou krámskou," pra­ vil. "Bude paní a jako paní bude také žiti. Vel­ ké nároky! Jaké' nároky? To již si Ferdinand dovede zai'íditi, aby je kryl svými přijmy. Já Ferdlnanda znám, ten nebude nikdy pod pan­ toflem." , V tom přicházela Kamilla. Vesele zářila jí tvář, jako by již prvními svými kroky k loži ne­ mocného svého strýce chtěla naznačiti, že po­ chopila úkol svůí, že a přenášeti má ve­ selost v tomto domě. Pronesší ranní pozdrav svůj, hned vyprávěla, jak znamenitě spala a že se jí zdálo o velkém orloji, kde sama byla ra­ fijí, na kterou se dívaly zástupy lidí a strýc že stál mezi nimi a že se smál, kam se to až na věž Kamilla dostala.

Bizarnímu tomu nápadu usmál se též - dok­ tor Plachý.

Leč Kamilla nezdržela se při bezvýznamném svém vypravování. Přišla, jak pravila, aby při­ jala instrukce především pro dnešní den a pro přišti dny vůbec, neboť ihned chtěla se uvázati v další své zaměstnáni. Především chtěla vědě­ ti, jak a kdy strýček snídá, jak pro dnes a jak pro budoucnost má býti řízen oběd, svačina a večeře. Jen jednou to chtěla slyšeti, aby se dle toho stále řidíla.

Nikoliv doktor Plachý, nýbrž matka Kamilli­ na, paní Andrlíková udiveně pohlížela na svou dceru, kterak, jako by všecka změněna, chápa­ la se svého úkolu. Třeba si přiznávala, že Ka­ mílla, puzena jsouc snahou, aby se zavděčila, živý na všem jeví zájem, přece jen nepozoro­ vala na její tváří, že by si činila nějaký nátlak, naopak vzezření její svědčila o přirozené bez­ starostnosti a veselosti, o veselosti takové, ja­ kou matka od neblahé návštěvy Ondřejovy v Plzni na své dceři neviděla, ·''Ta holka ti bude ulehčením," s hrdostí pra­ vila paní Andrlíková, když Kamilla odkvapila do kuchyně, aby tu. čeho třeba zařídila.

"Myslím sám," přiznal doktor Plachý a snad ta slova byla prvním uznáním, která kdy pro­ nesl vůěí tfoti osobě.

Kapitola VI. Naléhání.

Ferdinand odcházel od Brockhauserových jako zločinec. K .yysoké přímé jeho postavě k výrazné, rusým plnovousem zdobené jeho t;ll.šířítí

"

.,,

ři naprosto nehodil se plachý, vzrušený, rozči­ lený jeho pohled.

Tak odcházel z bytu své nevěsty. Dnes neří­ kal si oblíbenou svou útěchu: "Jen počkej, ho­ loubku, však my se spolu vyrovnáme." Dnes viděl Lucii hluboce uraženou a rozezlenou, dnes vycítil, že mluvilo z ní opravdové opovržení a obrat ten jej poděsil. Všechny ony drobné ne­ shody a nedorozumění, která dosud měl s Lu­ cií, nedaly se dnešnímu výstupu ani z daleka přirovnati, neboť že by chtěla od svého zasnou­ bení ustoupiti, že by také jen na jeho zrušení pomýšlela, tomu nikdy ani slovem nedal vý­ razu.

A tento výsledek připisoval jedině své prud­ kosti. Lucie měla tvrdou, umíněnou hlavu. Přes opáčné ujištění paní Brockhauserové, Ferdi­ nand nedoufal, že dnes ještě, nebo zitra nastalá roztržka by se zacelila. A Buh suď, co Lucii na­ šeptal ten proklatý dústojník. Žárlivost obyčejně vidí černě a černě viděl tedy i Ferdinand. Jedinou jeho nadějí byla pa­ ní Brockhauserová. Tu arciť měl na své stra­ ně, leč jak dlouho to bude trvati, než zase uve­ de se v přízeň Luciinu!

Nebyla to láska, nýbrž byla to především zišt­ nost, jež zpii.sobila, že Ferdinand se třásl niko­ liv o její osobu, nýbrž o její věno. Na naději v tento sňatek založil veškeré obchodní své spe­ kulace. Kdyby k němu nedošlo, lakomý otec stále bude požadovati nesmyslně vysoké své di­ videndy, jež pohltí za krátko celý závodní ka­ pitál a kdyby dokonce otec odepřel další zálo­ hy, pak celý tovární podnik vúbec byl na mizi­ ně.

Ovšem, kdyby otec zemřel, pak Ferdinand Plachý nemusil se obávati ničeho, leč starý ad­ vokát houževnatě držel se života a málo bylo naděje, že by se brzo s ním rozloučil.

To vše zmateně, nesrovnale ,bouřilo hlavou Ferdinandovou. Myšlenka, že by mu hotově v sirotčí pokladně ležící věno LucUno v obnosu jedenkrát sto osmdesát tisíc zlatých, nehledě k dalšímu značnému jmění paní Brockhause­ rové, mohlo ujíti, když tak pevně a jistě již s penězy těmi počítal, ta myšlenka připravovala jej o všechnu rozvahu.

Hned uznával radu příští své tchyně, aby se vúči Lucii stavěl uraženým a rozhněvaným, za správnou, hned zase ji zavrhoval, nehodlal jí dbáti, chtěl se vrátiti, kajícně odprositi Lucii a dosíci smířeni bez odkladu.

To byl by také učinil, kdyby se nebyl obá­ val, že nevěsta jeho nechá ho státi za zavřený­ mi dveřmi. Tím však by více ještě pokazil než napravil a proto bylo nejlépe, když přidrží se rady paní Brockhauserové a vyčká, až vzkáže pro něho sama. že by jej mohl očekávati.nemocný jeho otec, na to ani nemyslil a proto se u něho ten den již ani neukázal. Šel do své továrny a tam odlehčoval si láte­ řením proti dělníků.m. Od prvního do poslední­ ho nikdo nedělal nic dobře.

Kdykoliv viděl, že někdo blíží se k továrně, vždy byl toho mínění, že paní Brockhauserová již vysílá posla se vzkazem, že vše již je zase v pořádku. Ale takový posel nepřicházel.

Chvílemi také se ho chápal vzdor a sebevě­ domí. Vždyť ve svých rukou měl testament ot­ c1'l:v, který jej činil sám o sobě bohatým zámož­ ným mužem,.jenž naprosto nebyl odkázán na věno Luciino. Ale jelikož tyto peníze již pova­ žoval jako své, vztek se ho zase jen chápal, že má teprve o ně znovu bojovati.

Vyčkal až do druhého dne, ale marně čekal na nějaký vzkaz paní Brockhauserové. Nezdržel se déle. Nemoc otcova byla mu jen vítanou zá­ minkou, že mohl vejíti do domu, kde dlela Lu­ cie. Snad tam je pro něho již uchystán vzkaz.

Tak v rozechvění vstoupil do obydlí otcova.

1?rvní, koho tu Ferdinand spatřil, byla Ka­ milla, o jejímž přijezdě Ferdinand neměl ani tušení. Byla zaměstnána v prvním pokoji po­ klízením. Zastal ji se smetákem v ruce.

Spatřivši svého bratrance, s vlídným úsmě­ vem šla mu vstříc a podávaje mu ruku, hned odpovídala na němé jeho překvapení.

"Ty snad ani nevíš, že jsme přijeli, Ferdinan­ de. Jsme tu já i matink;a. Pl'ljeli jsme dnes v noci.''

(Pokračová.n1.). . •.. .. .)

Ve středu, cine 8. prosince 193if.

lltran& ťt.

VllTNiB:

sulfáty, je logické, že nemá pravé použití. Z toho plyne, že musí v těle být nějaká jiná slou­ čenina, nikoliv sulfátová, která brání dělení buněk. Kde a jak se odehrává tato změna z SH v sulfát - čil oxydace? Možná že se ode­ hrává postupně a možná, uvažoval Dr. Ham­ mett, že jeden z těchto stupňů představuje či­ nitele, zastavujícího dělení buněk.

Podnikl nové pokusy s konečky kořínků, s nálevníky, hlemýždi, kraby poustevníky, moř­ slcými červy a podobnými nízkými živočichy.

V každém případě bylo dělení buněk zastaveno.

Z toho plyne, že táž ·organická sloučenina v tě1e miiže povzbuzovat nebo zadržovat dělení buněk nebo rust tkáně, podle stupně okysli­ če'ní obsažené síry. Takovou sloučeninou je kyselina aminová, jediná, jež ·obsahuje siru, zvaná cystein a její okysličená obměna, zvaná cystin. Je však velmi těžké objevit organické sloučeniny, obsahující jen částečně okysličené sírové deriváty, nebot' je k tomu účelu třeba přirozených, snadno rozpustných a nejedQ­ vatých sloučenin. I byly podniknuty pokusy připravit sloučeninu, stojící na poloviční ce­ stě mezi cysteinem a cystinem ,ale byla to ne­ konečně oblížná práce a bude trvati dlouho, než bude vyroben dostatelt této látky pro další pokusy.

I když se zjistí, že lze libovolně ovládat nad­ bytečný rust buněk, neznamená to ještě, že bude stejně možno ovládnout i rakovinu. Ne­ boť částečně okysličené sloučeniny musejí být nějak uvedeny v pNmý styk se tkání, v niž se buúky dělí, než mohou vykonat svoji účinnou práci. Sl:Jučeniny dosud známé jsou však ne­ stálé a jsou-li vstl'iknuty do těla nebo polknu­ ty, rozloží se dávno před tím, než dosáhnou zhoubného nádoru. · Dr. Hammett však položil celému problému pevný základ, na němž mohou jiní po něm bu­ dovat. Nebot' rakovina není jen problémem bláznivě se dělících a bujících buněk. Předsta­ vuje ještě jinou biologiclwu nesnáz, neboť ra­ kovinné buňky jsou nadány věčným mládím.

Nezrají jako normální buňky, Nerostou, aby se staly užitečnými složkami těla. Rostou divo­ ce a bezhlavě jalco všechny mladé věci a brání se každému zkrušujícímu zásahu.

A tak i kdyby se podařilo zastavit nadby­ tečný vzrůst těchto divokých mladých buněk, nebyla by tím rakovina vyléčena. Nemoc by byla pouze zastavena na .nějakou dobu, než by zdolala svého hostitele a zdolavši jej, zahy­ nula by současně s ním. Proto vědci musejí pátrat po pi·irozených látkách, které působí, že buňky těla stárnou - že ztrácejí svůj mladi­ stvý charakter a svůj, ničím · nezadržitelný sklon k rozmnožování. Musí býti nalezena che­ mická substance, která zastaví jejich vzrůst bez ohledu na místo, lcteré napadly, přimět je ke stárnutí a k tomu, aby se přeorganisovaly k výlwnu užitečných funkcí.

To je největší dnešní problém a k jeho roz­ i'ešení vede dlouhá a namáhavá cesta.

né kultury. Druhý den ráno shledal, že ko­ nečky kořínků se odbarvily.

Stalo se to v části rostliny, kde se buňky rychle množí, aby vytvol'ily nové buňky. Z to­ . ho bylo patrno, že olovo má nějaký zvláštní · účinek na dělání buněk. Potom byly konány zk:oušky s koi'Ínky různých rostlin a provádě­ na velmi přesná měření. Bylo spočítáno na mi­ lion buněk, aby byl zjištěn počet buněk .které Dr. a. Harding. se dělily a které se nechtěly dělit, a to v ko­ řenech, vystavených působení olova i v těch, E DVOU malých, skrovných laboratořích na něž nebylo olovem působeno, I zjistilo se, v Masachusetts úžasně duševně bystrý bio­ že se dělilo méně buněk, když bylo přítomno log a chemik Dr. Fl'ederick S. Hammett pro­ olovo. Buňky však nebyly o nic menší, pouze vádí nejpozoruhodnější výzkumy, jaké kdy by­ jich bylo méně. Olovo tudíž zastavovalo mno­ ly ve světě podniknuty ke zjištění původce žení buněk, protože bránilo buňkám se dělit zhoubné rakoviny. Bkromné budovy, v nichž a vytvářeti nové buňky. Olovo však nebránilo jsou [eho laboratoře umístěny dokazují, že k buňkám nabývati objem na váhy. poctivému a významnému bádání není třeba Avšak olovo vytvářelo sraženinu či zákal mramorem obkládaných síní. A slabé, chronic­ v koříncích zkoumaných rostlin právě na mí­ kou nemocí zmítané tělo Dra. Hammetta do­ stech, kde se buňky nejsilněji dělily, než bylo kazuje, že opravdový vědec dovede svým nad­ lee kultuře přidáno olovo. Protože olovo brá­ šením přemáhati i tělesné nedostatky. nilo_kořeniim ve vsrůstu, bylo logické domní­ Laboratoře se nalézají na mořském břehu vati se, že v nich sráželo cosi, co bylo pro ně na opuštěném mysu, aby osm biologů v nich naprosto nezbytné, jestliže se měly množt. C:o pracujících, mělo dokonalý klid. Sem jsou s to bylo? Sraženina byla zkoumána pod mikro­ pobřeží donášeni malí mořští živočichové a u­ skopem a zjistlo se, že je to sloučenina olova kládáni do skleněných nádobek, naplněných se sirnatou složkou organismu, zvanou "sulřy­ mořskou vodou s téhož místa, kde byli nale­ drylem" či sloučeninou síry a vodíku. Z toho zeni. badatelé usoudili, že asi na místech, kde se Druhá laboratoř Dra. Hammetta se nalézá buňky nejsilněji dělí, je přítomno zvlášť vel­ v rodinném domě v Princetownu nad jeho ga­ ké množství této složky SH. ráží. Je malá, ale se všech stran přístupna slun­ Takovým úvahám se řiká vědecká loglka, ci. Zde se v zimních měsících zpracovávají vý­ která se zde pozoruhodně osvědčila. Zdálo se sledky, získané v létě na mořském pobřeží. tudíž, že skupina SH působí, že se buňky dělí Celkem v tomto malém ústavu pracuje 14 rychleji na vegetačních výhoncích, kde íe ta­ nadšenych mladých vědců, jejichž práci umož­ to složka obsažena. Z toho vyplývalo, že kdy­ ňuje podpora Mezinárodní nadace proti ra­ bychom přidali tuto chemíckou složku do kul­ kovině. Pracuje se pod vedením Dra. Hemmet­ tury, začaly by se její buňky množit jako di­ ta; jenž celý rok neopouští svoje laboratoře. voké.

Ale jakou mají spojitost mořští živočichové s A to ·Dr. Hammett učinil, použiv nejdříve ko­ rakovinou? řínků a později [ednobunečných prvoků, hlav­ Ryzí bádáni nikdy se neobírá přímo prak­ ně vířníků; a při každém pokusu přidání slož­ tickým problémem. Nikdy se nesnaží o to, co ky SH přimělo buňky, aby se silněji dělily. by bylo možno ihned prakticky využit. Chce­ Ale to všechno byly docela prosté pokusy. li dosáhnouti něčeho trvalé a hluboké ceny, Byla otázka, co by se stalo u složitějšího orga­ výzkumník se musí vrátit kus cesty, než se nismu - řekněme krysy? Byly tedy schválně může odvážit skoku do neznáma. Nesmí být udělány rány krysám a na tyto rány byly pří­ zdržován starostmi o peníze. A tak, chce-li roz­ loženy složky SH, ve správných chemických řešit jen nepatrnou část tajemného problému sloučenínách. A rány se hojily daleko rychle­ rakoviny, musí se vrátit kus zpátky, daleko od ji, než u krys, tímto způsobem neošetřovaných. praktických metod potírání rakoviny, a tak se Ale což vředy? Hojily by se i ty rychleji? Hy­ ocitl mezi mořskými živočichy. potesa byla teď vyzkoušena na lidech, stiže­ Dr. Hammett pojal myšlenku, že vzhledem ných bércovými vředy, které se nechtěly ho­ k bujení rakovinných buněk na libovolném jit. I zde nastalo hojnější tvoření buněk a vře­ místě těla, musí především vyzkoumat, kteří dy se rychle hojily. činitelé v přírodě podporuji růst buněk a kte­ Tak se ·objevily první praktické výsledky ří jej zastavují. těchto pokusů. Dr. Hammett se ovšem nepu­ Riist představuje přírůstek počtu i kompli­ stil do práce proto, aby hojil vředy. Na to ani kace buněk, jakož i hmoty. Organismus nebo nepomyslel. Cílem jeho bádání bylo zjistit, jednotka, která vyrostla, je nejen větší a těž­ proč rakovinné nádory tak rychle rostou a ší, nýbrž i komplikovanější a obsahuje více jak by bylo možno tomu zabránit. Ale takové individuálních buněk, než kolik jich obsaho­ bádáni vždycky přínáší vedlejší cenné výsled­ vala původně. Chemické faktory, působící na ky. růst hmoty, jsou dostatečně známy - hormo­ Hammettovou metodou byly zahoj.eny vře­ ny ze žláz, minerály a vitaminy v potravě a dy, vzdorující osmnáct let hojivým mastem a tak dále. Ale jaci činitelé ovládají rozmnožo­ zásahům a paeíentům bylo vráceno zdraví. váni počtu buněk? To dosud nikdo nevěděl.

Celkem bylo už zaznamenáno na 500 takových, Dr. Mammett se v září roku 1928 vydal na dříve nevyléčitelných případů. tuto nesnadnou a nikým neprokleštěnou ce­ I když tuto ložku SH, čáteěně obsahující or­ stu, aby nalezl příčinu, která působí množení ganickou sloučeninu, zvanou "parathíceresol", buněk v rakovinných nádorech. vetřeme myši do pokožky, kůže zesílí, protože Nevěděl, kde má začít. Musel se dát vésti se pod ni začnou hojněji množit buňky. Vý­ dohadem. I rozhodl, že bude nejdřív studovati • znam tohoto poznatku spočívá v tom, že vý­ vztah mezi přírůstkem buněk co do počtu a sledky nebyly dosaženy nějakou umělou látpřírůstkem buněk co do velikosti při tvořeni kou, nýbrž přirozenou složkou. která se vysky­ rakoviny. V rakovinných nádorech se odehrá­ tá na vegetačních bodech rostoucí tkáně. vá tento obojí. růst, protože obsahuji více bu­ Ale celá věc má ještě mnohem významněj­ něk a protože tyto buňky narůstají do větší ší pozadí. V přírodě a řekněme v lidském tě­ velikosti. Jak tedy rakovinné nádory dosahují . le - všechny buňky se přestanou pc určitém takové velikosti a jak je možno zabránit je­ čase dělit. To je přírozenj' běh jejich existence. jich vzrůstus Příroda tudíž musí vyrábět v těle nějakou lát­ Tehdy se mnoho mluvilo o tom, že olovo ku, zastavující dělení buněk. V chemii známe brání vzrůstu rakovinných nádorů. Bylo-li to­ zákon massově činnosti. To znamená, že ,,ý­ mu tak, proč? Zastavovalo ten vzrůst, že brá­ sledky každé chemické reakce vždycky směřu­ nilo rakovinným buňkám se množit nebo se jí k tomu zastavit postup této reakce. Tělo vy­ zveličovat? Nejlepším materiálem pro studium lučuje starou použitou síru v podobě sulfátů. této otázky zdály se skýtati konce rychle ro­ Proto síra opouští naše tělo .aěkolí se v něm stoucích kořenů cibule, kukuřice a fazoli, pě­ vyskýtá v podobě sulřvdrylů nebo složky SH, stovaných v jeho laboratoři. Aby se přesvěd­ nebo blízce příbuzné složce SS. A proč? čil, co se stane, Dr. Hammett položil Jednoho Tělo musí okysličit síru, když ji více nepotře­ večera krystalek dušičňanu olovnatého g9 led- buíc :;,. chce ji vyl::>učit. Jestliže tělo vylučuje

1

NAŠE ZDRAVÍ

~)~~

.

,

O bacila rakoviny.

V

Ovládání citu, rozumu a vůle, je úkolem mravního jednání člověka. Staří filosofové bu­ dovali mravnost jen na rozumu a vůli. Při mravním jednání rozhodujeme se však někdy rozumem, jindy citem, rozhodujeme se prostě podle svého svědomí, které slučuje v sobě roz­ um. Inteligence jedná vice rozumově, široké vrstvy lidové citově. City bývají často zkaleny pudy živočišnosti, je třeba rozumem tyto city ukáznit, ve všech okamžicích svého života mu­ síme celou svou osobností ručit za sebe, že ne­ poddáváme se špatným citftm - zlosti, závisti atd. Nestačí též žít pouze rozumově. Citový člo­ věk je krásnější, je barvitější, člověk citový pro­ žívá plněji všechny radosti i bolesti. Pouhý roz­ um zavádí též často k úplnému sobectví, je pro­ to třeba zvroucnit a zkrásnit jej citem. Vůli pak máme k tomu, abychom jednali podle příkazii rozumu a citu. Svědomí, tot' zákonodárný sbor, rozum a cit je vláda, která zákony, svědomím dané, promítá do skutečného života, viile, toť výkonné orgány, které svědomí provádějí v prakci.

Národ muže žít jen pod tou podmínkou, má­ li nějaký ideál. Tento ideál tvoří právě jeho

podst~tu a dává mu právo na

"'

život.

St.fa.na li.

JEDN:d: pittsburghské kancelářE,, kde jsou Dozaměstnáni lidé nejpodivnější prací, při­

šel jednoho dne dopis tohoto znění: "Dva studenti z New Yirku ve věku čtrnácti a sedmnácti let prohledávali kráter vyhaslé sopky, vzdálené asi pět mil od našeho města.

Mladší z nich najednou spadl do kráteru. Na štěsti je lo:áter křivý. Hoch narážel na rohy zahýbajiciho se jícnu a zachycoval se jich. Je­ ho kamarád nahoře slyšel volat o pomoc. Vo­ láni však bylo stále slabší a slabší, Nal~onec uetato úplně. Starší hoch příběhl do města pro pomoc, ale nenašel nikoho, ltdo by se odvážil dovnitř sopky - poněvadž je známo, že v jíc­ nu jsou hnízda chřestýšů. Konečně se však na­ bídl tesař Jack McLane, že se spustí do sopky.

Uvázali jej na ocelové lano a spustili dolů.

Jeho odvaha je jistě jedinečná. Nejen, že riskoval kousnuti od chřestýšů, ale bylo také možné, že se lano prodře o ostré hrny záhybu; mělo sice v průměru přes centimetr, ale bylo staré a rezavé. Dostal se až na dno kráteru, kde našel hocha ještě živého. Bez nehody jej vytáhl nahoru. Je to dobrý občan. Nasadil ži­ vot. Měsíc byl v nemocnici. Myslim, že si za­ slouží oarneígovu cenu."

Komise pro udíleni cen z Carnegiova fondu pro hrdiny napsala ihned šerifovi města, aby sdělil podrobnosti a zprávysvědků, Po několika dalších dopisech, asi za měsíc, se na místo zá­ chrany dostavn jeden z úředníků: Carneigovy komise, aby vYšetřil poměry na místě. Tito kva­ Iíříkovaní lovci hrdinů musí b:(rt dokonale o~ beznámeni se svou prací, p0něvadi:í. :1, tísíeů ža­ datelů dostane jich C'arncgiovu odměnu jen několik a odměna - v posoruhodnýeh sociál­ ních případech - může činit i několik tisíc dolarů, Úředník výboru šel v tomto případě nej­ dříve k šerifovi a vyptával se ho na podrobno­ sti. Potom šel navštívit tesaře - a zazname­ nal si jeho vyprávěni do všech podrobností.

Shodovalo se s vyprávěním šerifovým, a později bylo také potvrzeno více svědky, kteří byli pří­ tomni při studentově zachránění. A pak úřed­ ník celý čin rekonstruoval. Sám se spustil na silném laně, jež upevnil na kraji jícnu, do sop­ ky, aby se přesvědčil, zda je pravda, co slyšel vyprávět. S sebou měl elektrickou lampičku a ocelové pásmo. Musí vědět přesně, kolik te­ sař riskoval. Přišel si pro fakta. Zjistil toto: Z otvoru na povrchu, dlouhého přes tři yar­ dy a širokého yard a 10 palců, spadal jícen nejprve kolmo dolů do hloubky tří a pul yar­ dů, pak se svažoval povlovněji pod úhlem 45 stupňů, maje v těchto místech v průměru přes dva yardy, až do hloubky 12 ya.rdí\ pod zemi.

Tam se obrátil v pravém úhlu a táhl se k se­ veru do hloubky desíti yardů, pak se stočil o dalších deset yardů: na západ, spadajíc stále dolů pod úhlem 60 stupňů, maje zde v průmě­ ru přes tři yardy, pak se zúžil a obrátil ostře na sever ,o šest metrů hlouběji se zahnul na západ pod úhlem 40 stupňů a odtud spadal příkře na plošinu širokou dva a pul yardu. Na místo nepronikalo žádné světlo s povrchu, Ne­ bylo tam plynu, ale vzduch byl naplněn dusi­ vým zápachem ze zatuchlých netopýřích vý­ mětů, smetených s vrchních výčnělkťt [ícnu. S této plošiny se kráter rozvíral v širokou duti­ nu, táhnoucí se do neznámé hloubky.

Na této dvaapůlyardové plošince se hoch za­ stavil a tak byl zachráněn před hlubinami sopky. Vrstva netopýřího hnoje na plošině po­ někud zmírnila jeho pád, ale byl škaredě pp­ tlučen, poškrábán a měl zlomenou ruku.

Tři hodiny později se spustil dolů tesař na rezavém laně a s elektrickou lampičkou a na­ šel jej tam. Po tu dobu byl hoch, obklopený černou tmou, napolo zadušený netopýřím pra­ chem a ochromený strachem z. chřestýšů, ve stavu naprosté ztrnulosti. Ale když se k němu dostal tesář, zvedl se, začal bít kolem sebe, brá. ně se chřestýšům a volal o pomoc, Tesař, ač­ koliv byl oslepen zvířeným prachem ..a sotva. mohl dýchat, mluvil k hochovi a držel ho pev-. ně, až upadl znovu ve strnulost. Pak se s ním přivázal k lanu a zatáhl na znamení, aby jej vytáhli. Cesta nahoru byla zdlouhavá, poně­ vadž tesař, držící v jedné ruce elektrickou sví­ tilnu, musil druhou rukou a nohama bránit, aby se lano netáhlo po ostrých hranách jícnu, o které by se brzy prodřelo. Trousil se na ně

Ve středu, dne

!VllTR1K

a. prosince

193'1.

obyčejn5 od přátel a ·rodiětt zachránce '.new -­ chráněného. Ale nejčastěji to [sou žá<iosti od strážriikií, hasičů a plavčíkfi. Kdyby se'·tti.ěU. . odměnit všichni ti, pro něž jsou 'takové čmY znovu prach a kameni, netopýři mu šustěli kopovoláním, vyčerpalá by Společnost brzy '\l'šechlom uší a každou chvilli se zdálo, že na ně od :ny své prostředky. Odměny jsou určený· jé», někud vyskočí jedovati chřestýši. Konečně se pro ty, jejichž obyčejné povoláni od nich ne.;. d?stal celý potrhaný a krvácejici z hluboM žádá, aby kon1c1;1i hrdinské činy. . . . rany v jednom koleně a z dvou na hlavě a s . Mimo to, aby takový čin vzbudil pozorno~t ústy plnými krve z poraněných plic; na povrch.

Spoléčnosti, niusi být o něm nad pochyby pro: Hoch byl sice v bezvědomí, ale· ještě žil.· kázáno, že při něm zachránce· vydal do· ~elké"'.

"Riskoval mnoho", napsal šerif: Jistěže riskoho nebezpeči svuj život. Dále je podmínkou, aby val. Kolik však obětoval? Hoch se zotavil a o:. záchrana se stala ve Spojených státech, Kadešel domu, ale v nemocnici se úředník dověnadě, New· Foundlantu anebo v jejich vodách děl, že tesaí·, potlučený a podřený a s vymknuv okruhu šesti mil od země, a zpráva o činu tým zápěstím, nebyl schopen práce celý měsíc. musi být podána nejpozději do tři let.

Pak šel znovu za tesařem. Věděl, jaké risiko na camegieova hrdinská medaile je veliká; na sebe bere, ptal se ho, když se spouštěl do sopjedné .straně má poprsí Camegieovo, na druhé ky? Řekli mu o výčnělcích ztuhlé lávy? stručnou historii hrdinského činu a kolem obNásledovalo ještě několik interviewů s jeho ruby tento nápis: čest tomu, jenž nasadil ži~ bývalými zaměstnavateli, s místním obchodvot pro přítele. P.odle stupně nebezpeči, odvahy . niky, s bankéřem a jinými známými. Dověděl a oběti jsou medaile bronzové, střibmé a zla.:. se, že tesař je poctivý pracovník, že si za měté. Do roku 1936 bylo uděleno jen 19 zlatých síc vydělá průměrně asi $100, nepije, má rád medaili. stříbrných bylo na 600 a bronzových ,rodinu, účty platí ihned, jeho úvěr je dobrý. přes 2.300. Jakou meda111 dostane záchrance, Lidé ho maji rád. Kdyby si zařídil vlastni živto záleži nejvíce na "polním úřednikt'l'~. jenž nost, vydělal by si pravděpodobně více než dose m'ii?.e nejlépe přesvědčit o poměrech na mlposud. stě. · Pak sestavil úředník dlouhou úřední zpráv nedávné zprávě předsedy Společnosti čtevu a podal ji Carnegiově komisi v Pittsburghu. me rozděleni hrdinství na několik druhi'l.

Za šest měsíců: se tesař přestěhoval do svého Nejprostší forma heroismu, s niž se setkávávlastniho tesařského závodu, kde doposud pra.me nejčastěji, je hrdinství impulsivni. Zde hrcuje. Ačkoliv tesař zřídka kdy o tom mluví, je dina jedná bez rozvažování - a později je poo:hrd na velkou stříbrnou medaili, která visi nad lekán tim, čeho se odvážil. stolem v jeho dilnlě.

Na příklad v přeplněné ulici vrhne se muž Toto vyprávěni je jen jednim z mnoha připřed splašené koně a uchopi je za uzdu. Přl tom padú. Carnegiefiv fond na podporu hrdiml exije skoro stržen a zašlapán, ale nicméně se mu stuje již 33 let. podaří koně zastavit. Když se pak nadšený dav K jeho založeni dalo podnět velké diílní neseskupí kolem něho, statečný muž jen bručí: štěsti v dolech v Harwicku, ale touto myšlenkou "Ach, neříkejte mi to!" a rychle zmizi. Dostal se Andrew Carnegie zabýval již dlouhou dobu. bronzovou medaili, protože takové ěiny trvají Chtěl, aby byli po zásluze odměněni hrdinové jen chvilku. míru, kteří se nebáli obětovat při záchraně K jiným činum je .třeba více času a vyžaduji cizích lidí život i zdraví. Utvořil tedy zvláštni mimo to nejchladnější rozvahy a nejbystřejkom~si, které svěřil fond 5,000.000 dolari).. Zá:šiho rozhodováni, jakého je člověk vubec schoroven věnoval velké sumy na propagaci svého pen. plánu. A brzy začaly komisi přicházet se všech Takovým byl například čin starší ošetřovastran žádosti. Nyní jich dostává pravidelně telkY v dětském domově daleko na západě. Ve 1.000 za měsíc. Zřídka přicházeji od samých dvě v noci ji probudilo zvoněni na poplach. hrdinú - ponejvíce se -o nich dovídá z tisku Hořelo a východ z domu byl naplněn dusivým nebo od přátel. kouřem. Rychle vzbudila malé hochy a divky 'í'řídit je a vybirat, vést rozsáhlou koresponve velkých sálech v druhém poschodí, potlačidenci, dělat intviewy a vYšetřovat poměry la paniku, dovedla je do bezpeči - a spoči· na místě, to je práce často zdlouhavá a někdy tala. Tři scházeli. Vběhla znovu do budovY, nyl nudná, jak tomu bylo na příklad v jednom ní zahalené plameny a kouřem. Při prvním případě, na břehu .moře, -o kterém byla podápakuse našla šestiletou Aničku a při druhém na zpráva až za čtvrt roku. Když úředník přidva hošíky. Utrpěla nebezpečné popáleniny na šel na místo, rozešli se záchrance, zachránění tváři, krku a rukou. Toto už byla odvaha vyša i svě,dkové už dávno do rťl.zných koutií země. šiho stupně, a ošetřovatelka dostala stříbrnou Aby si mohl opatřit tak rozptýlená data, má medani. hlavní úředník v Pittsburghu pět "polnich úAle nejvYšši stupeň odvahy projevil .haviř z i'cdníkťt", cestujících po celé zemi po stopě zaIllinoisu, jenž si vzal na starost svých sedm chráncťt i zachráněných. přátel pohřbených hluboko pod zemi a. celé ·tři Specialisty pro pátráni po hrdinech jsou dni bojoval s du~vými P}YnY a vsmrtí. Čtyři z zpravidla novináři a vysokoškolšťi studenti. nich se mu podarilo udrzet na zivu, až p~išla Sbírají své fakta hned v hlubokých sněhových pon:oc. Dostal vzlatouv ~edalll. Do této trid~ závějích kanadské divočiny,, hned v tropických patrf tak~ lékari a, osetrovat:lky, které slouž1 vodách. Nelekají se záludných jihoamerických dobrovolne v okres1ch, zamorených epidemiebažin, pouštějí se na rozbouřené moře a dlouhé mi. míle putují vypráhlou poušti, spouštějí se do Kdo je hrdinou? Proč se liší od jiných ,Ji.. dolu, kde se stál výbuch, slézají nebezpečné cli? Anebo se neliší? President Výboru na podskály, aneb plují zrádnými peřejemi jen proto, poru hrdinti o tom praví: "Za třicet let činaby se dostali na místo a mohli posoudit, ja- · nosti se naší společno.sti n:pod~řilo zjistit, ž:1 kému nebezpečí se vydával záchrance. Jejich by hrdina byl tělesne jiny nez ostatni lide. heslem je: fakta, fakta, fakta. Vyzbrojeni psaVzhledem i chováním se hrdina podobá obycím strojem, fotografickým přístrojem a rtizčejnému člověku." nými měřícími pfistroji, sepisuji obsáhlé zprávy Zde je namátkou několik hrdinů z bohatého o hrdinském činu. Pl'i tom udávají počasi, rychseznamu společnosti: pi'ťívodči vlakfi, dvanáctilost větru nebo vln, nebezpečné plyny ve stud'letý hoch, studentka;, učitel, studujíci p1·áv, ních nebo dolech, rychlost vlaku nebo ·auto·sedlák, tovarni dělník, obchodní cestující, V.Ýmobillu. Ve zprávě nezapomenou ani na věk hybkář, štukatér, tesař, studnař; obchodník, zachránce i zachráněného, jejich výškú a vá}iolič, výpravči vlaku, zahradník, kněz, poklad;.. hu, zaměstnáni, zkušenosti, cizi. pomoc, vyt.r- . nHt .v bance. v. seznamu dokonce najdeme i zlovalost a dt1ševní bdělost hrdinovú- ·a: ucinek, .. ď čince.. . . · .ialcýnt naň působll jeho čin.· A ani to, Jím ne-. ' . · :.J.ak. se zdá, skoro li:áždý: z nás dovede v pří­ stači: .n~ kon~c si musí jejic~ ·výp~vedi ověřit · '• i:>adě potřeby na.sad.it život pro ~ruhél;o; n~boť co ne.rvice svedlcy, aby odmena zachrancova. hrdinové jsoh děláni ze stejneho. dreva Jako byla co nejspravedlivější. . všichni ostatní, jenže v obyčejných lidech je z 1000 hlášených pi'ípadf1 mflže být odměna. .. odvaha skryta hluboko pod varovnýmt zkuš~­ za hrdinsl{ý slrntek udělena jen asi osmdesáti. · " nostml a potfobute silnějšího pofu:ětu k Ostatní nesplňují vYSOkých požadavků na mo- . zeni. Možná, že nekdy i někdo z val! zemre, aby derního hrdinu. Odmítnuté žádosti pocházeli· zachránil svého přítele, , ..~: .::'..,.~

Lovci hrdinů.

ď

P1?bu­

,I ~ , •

'>'

1.1 ,~ ., '., (

~~·~l

.,

. !.~ ~ ·:.: ..~: : . ... .

: .. , ~.

: ..."', : ·~ " ~ ·~ ~ .

.:tf~ ~~~u ~..... -dne,.8~,1>rosince . . ·- . "

'

',

"

'.:~·.::. ·::·.7, ~:~:A:.~ .. ~

"

..

'

~,193~•. .. ·~· ,... , ..• . :,"' ,_..•.,......

, :.·., . ,-: ...

-';

. .'

:VlflTRlllll!

(!It.rb

10,

. : . ':. ,, . , . .

.,OKtJPACE.· Mandžuska ,Japonskem. neOD. mají. pohranični nepokoje . . na hranicích sibiřsko-~andžt1ských konce. · Japonsko stále pfedstira,jako by Rusku záleželo na tom, aby rušilo pqkojné-sousedstvi Japonska. To však je zcela nesprávné,-neboť jak události dosvěděu­ ji, J,e samo Japonsko a .jeho náhončí rušitelem míru. Záleží muna tom, aby udržovalo Rusko ve stálém znepokojeni a to obstarávají nejen Mandžuové, nýbrž především běloruští gardi­ sté, přikázáni sem ve velkých formacích jako dělnici při severní mandžuské železnici nebo Iodní dopravě na Sugari. V těchto pohranič­ ních potyčkách se systematicky pokračuje, a to tak dlouho; až Japonsko shledá, že je čas ude­ řit. Zatím Japonsko není s to vést válku proti tak moderně vyzbrojenému protivníkovi. Našlo si tedy prozatím ve špatně vyzbrojené a vnitř­ ními boji zmítané Číně předmět, na kterém je­ ho dravá soldateska pokrytá slávou a vavříny může zkoušeti své výboje. Japonské hrdinské činy prokázané v Číně, neslouží Japonsku ke cti, neboť Čína neni rovnocenným protivní­ kem pro dobře vyzbrojeného a vycvičeného nepřítele. Na Rusko se zatím Japonsko neod­ váži, ačkoliv skfížit jednou zbraně s ním leži mu hluboko v srdci. V Japonsku se velmi dobře vi, že rudá armáda pro Dálný východ pod ge­ nerálem Bluecherem stojí v pozoru, že území od. Čity u Bajkalského jezera přes Chabarovsk k.·Vlll,divostoktipředstavuje téměř arsenál mo­ dern! válečné techniky a že letiště ve jmenova­ ných městech mohou na Mandžusko a Japon­ sko vychrlit roje letadel, kterým by nebylo možno postavit se na odpor rovnocenné sily.

Někteři japonští dťistojníci, kteři byli odko­ mandování k ruskému vojsku, neskrývaji se s největším obdivem nad duchem a silou ruské armády a prohlašuji ji za nejlépe vyzbrojenou na světě. Proto musí Japonsko přivést nejprve svoji armádu a námořnictvo na rovnocennou výši, nežli počne zápas s Ruskem. Připraviti se na tento rozhodný boj na Dalekém východě je hlavni podstatou japonské politiky v Asii.

Jak mi. jistý význačný japonský diplomat pravil, potřebuje Japonsko celé územi Ussuri od Amuru k Vladivostoku jak k zaokrouhleni Mandžuska, tak také aby vytvořilo z japonské­ ho moře "mare nostrum" a odstranilo stálou hrozbu z tohoto silného postaveni na moři, re­ volver, namířený mu na prsa podle jeho názo­ ru. · Dále se snaží o severní dil ostrava Sachalinu, bohatého na petrolej. Chce tento vzácný artikl

Exploitace Ciny, podrobeni se japonské vllll a využití čínských sil je prvým absolutně nut­ ným krokem, mají-li se asijské plány uskuteč­ nit. že vřavu na Dalném Východě zpllsobuje jen a jen Japonsko, ukazuje také skutečnost, že SSSR. stojí proti němu mírumilovně, ačkoli právě nyní by měl nejlepší příležitost udeřit.

Japonské plány proti Rusku využitkovat pro sebe. Potom mu jde o polo­ ostrov Kamčatku, čímž by získalo vlastnictv1 části moře bohatého na ryby a vyhnalo tak Rusy. úplně z Tichého oceánu. To jsou zcela konkrétní cíle japonské politiky a nepodaří-li se Rusku splésti jim koncept, budou vyhnáni nejen z Pacifiku, ale také ze Sibiře. I v tomto ohledu mají v japonském generálním štábu již zcela konkrétní plány.

Aby však své záměry ještě zastřelo, používá Japonsko běloruských organisací, jež za ně pro­ vádějí nutné předběžné práce. Nejčinnější jsou v prvé .řadě VýchodosibJ.!řskáseparatistická u­ nie pod vedením profesora Gollučova v Char­ binu. Cílem organizace je založit východosibiř­ skou Mši. Za druhé využívá svazu Tatarů za vedeni tatarského náčelníka Ishakího, který chce zase vzkřísit starou tatarskou říši. Obě or­ ganisace, k nimž náležejí také význační Japon­ ci, pracuji pod vedením Japonska a jsou jím také financovány. Jako třetí ve spolku je Mr. Ratag založivši "Asiatic Army", sbor běloru­ ských emigrantů, který má kanceláře v Tokiu a jejhnž vicepresidentem je Japonec Ryusuke Nigasaki. Tato organisace při válce s Ruskem bude nejen podporovat Japonsko vojensky, ale bude též v "osvobozeném území" dbát o udržo­ vání pořádku. Také ona dostává od Japonska direktivy a subvence.

Přirozeně, že tyto nové státy mají být pod o­ chranou Japonska asi v témže poměru jako je Mandžusko. Třebaže se plány zdají příliš velké a fantastické, přece tvoří nejhlavnější část ja­ ponské asijské politiky. Japonsko se vyvinulo ve výbojnou mocnost a musí válečnému duchu svého. lidu a bojovné touze svého vojska dávat příležitost, aby se bojovné vlastnosti nevybily ve vlastní zemi. · Přepad činy je dobře rozvážený akt [apon­ skoasíjské politiky. Třebaže se usiluje s největ­ ší sofistikou, jak vinu přenést na Činu a spou­ sty tam napáchané vyložit jako čin státnické nutnosti, není to nic jiného nežli počátek asíj­ ského výboje. S nepřátelskou Čínou v boku ne­ mohlo by Japonsko nikdy svésti úspěšný zápas s Ruskem. Čína musí býti tedy nejprve poko­ řena, musí nejen odstranit bojkot japonského zboží, ale dát také Japoncťlm k volnému použi­ ti své nerostné bohatství, aby si mohli vybudo­ vat potřebný válečný průmysl.

Fort Worth, Texas. ot. l'edakce, sestry a bratři!

Předně uvědomuji všechny členy řádu Fr. Worth čis. 154, by všichni byli účastni schftze v neděli dne 12. prosince, ve tři hodiny od~oled. v Sokolovně, máme dfiležité jednáni v zájmu nemocenské podpory.

Jak je viditelno, že mnohé řády a členové nesouhlasí s úpravou nem~cen.ské podpory, jak }i nemocensky vybor a Hlavni úradovna vypracovaly. Tak teď asi ta všechna práce a ztracený čas, již přes rok, budou zayrhnuty, a nebo nová práce a nove výpočty které zas možná umol'i druhý rok času.

V naši poslední schůzi jsme rozebirall tuto věc, jakým způsobem by se předešlo kritice mezi naši. čl _ m en stvem, k viil nemocnské podp,oř.

Njlpší zpfisob by byl, by si každý řád ve své osadě zařídil podporu pro své členy s jistým poplatkem na nemoce~skou podporu a pak jistou část _ vyplácení podpory. K tomu je třeba záložní fond a ropočet. na .měsíční poplatky na ·Podporu. A proto je třeba, ·by všíchni členové byli účastni schůze, bychom 1:1-ohli něco započít a po čase uskutecnit.

Aby členové veliké Jednoty S. P. J. S. T., která má chránit. pod svým.i peruťml 13,000 (třináct tisie) čle-

a půl) majetku, a naše heslo jest: Podpora, Lidskost . a Bratrství, kdYž některý ělen onemocní a je nemajetný, musil žebrat o almužnu po všech řádech, to naši Jednotu moc nerepres~ntuje, a proto hleď-1 me doc~it neěeho, bychom naše . členstvo vice uspokojili.

Tak ještě jednou vyzývám všech~ ny, by se do této schfize dos.tav.111; Mimo to?? Jest to sch~~e v~rocm a volba ured1;ikťi pro prišti 1~k. A naše sestry sllbily, že uchystaj1 nějaká jídla. No tak, sestřičky; pi'.-ineste vš~chny a _hodně, a m~ s~ .~as postarame o nejaké to uhasern z1zně. A pozvěte své známé, i nečleny.

9echs Revels nám J;řiJd<:u zahrat a dodat tomu Ieps1ho raztt, ale nemyslim, lže budeme tančit. "'" S pozdravem, · A. Tobola taj. , ---::;-o. Řád Svoboda, c1slo 15~ Bartlett, Tex. Ozn~muji, že n~~ řád ~dložíl sch~~ zi o ~yden pozdej~, ;-otiz na nedeh 12. pr?since. a vyzyvam. členy, by se v r>lnem poctu do.stavih.

• Geo. MaJstro~ič, ~redseda, Joe~~mk.

Povídala s cudným zapýfoním jedna starší slečna. své přítelkyni: "Včera se jeden mužský na ulici tvářil, jako by mě chtěl poliblt, ni.u­ sila. jsem utika.t, co jsem stačila".

nQ I yJ3stnl $3,GOQ,009 .<t~J mtU.QtlJ.

"~.t\JJnllY~ ....,, ti. .d9.bnt1.1a jfJl h91"

Chorá zvěř hledá pomoc.

Ke skupině lidi, kteří byli na procházce na.

Annenském vrchu na Sluknovsku, přidal se statný srnec. Nic se lidi nebál a šel s nimi až do vesnice. Lié ho vlákali do zahrady u jedné vily a zavřeli ho tam. Srnec, když lidé odešli, přeskočil plot a utekl zpět do lesa. Chování srnce bylo podivné, ale vysvětluje se tím, že srnec byl asi nemocný a hledal u lidi ochranu.

Nedávno se ujali takového podivně krotkého srnce, ale tento za několik dní zhynul. Žaludek měl prožraný červy. Je to nákaza, ktel'á se šiří mezi zvěří na severu.

-------·

Zvon T. G. Masaryka. v hornické obci.

Odbor čs. červeného kříže v Motyčíně u Kladna se rozhodl, že zakoupí k uctěni památ­ ky presidenta Osvoboditele velký zvon. Zvon bude zasvěcen v místní kapličce. Bude na něm vyryto: "Zvon presidenta Osvoboditele Masary­ ka". Na tento památný zvon se bude zvonit jen třikrát do roka: ve výroční den narozenin pre­ sidenta Osvoboditele, 7. března, v den jeho ú­ mrtí, 14. zái'í, a 28. října. Výjimečně by zvonil jen v případě nepřátelského náletu.

Oznámeni krajanům!!

Do Placedo, Guadalupe, Bloomington, Dacosta, Benview, Port Lavaca a Inez se sděluje, . by krajané usazení v těchto mí- . stech se laskavě dostavili na krásný mlu­ vicí film "Matka Kračmerka'' ve Victoda.

Majitel divadla se vyslovil, že jestli bude pl'i tomto prvním českém filmu, v jeho divadle obstojná návštěva, že vyhradí pro Vás jeden den v měsíci pro český film.

Teď záleží na vás krajané, jest-li chce­ te české filmy, byste se co v největším počtu dostavili a slédli nádherný mluvicí film Matku Kračmerku v Uptown Thea-: tre ve středu 15. prosince, ve Victorii.

Vstupné pouze 10c a 250.

Zastavil se na břehu řeky u trpělivého rybáře jeden zvědavý občan: "Tak co, kolik ryb jste už chytil?"

"No, dostanu-li tuhle, co mně bere a ještě jednu, tak dvě."

Jeden filmový režisér našel 11.ad pťcpastí, kde právě natáčel exteriéry k dobrodružnému filmu, vycpauou figuru muže.

"Milj Bože"! zvolal. "Co jsme to tedy jen hodili do propasti?"

-----o--

Hlásil pa1m Perelesovi praktikant: • "Pane séf, byl tu jeden pán lderý vám chtěl rozbít hlavu." ' "Talc - a co jste mu řekl?" ''Že lituju, že nejste přítomen."

--o--

Po•v1'd a l pol10r~e~1e · • Je.den syn á"cek k~:7z se ~uhle. vrat11. ze sk?ly: . . Man~1,. nase ~le,;na ucitelka jeste nev1dela kone!

"Jak to?"

"Měl jsem nulueslit koně a ono nepoznala, co to bylo." v

•

--0--

Zkoni;el pan pl'ofesor kandidáta mediciny. Pravil: 'Včera jsem byl volán k mrtvému, který měl v srdci. dvě kule. Pane k~ndidáte, co vy byste dě1a1 v tom pripadě?"

Kand~dát pohotově odvětil: "Taky bych umřel, pane profeso:i:~...

"·

Zkuste moji · Výtečnou Kávu!

'Mr. ~appy's' Káva. 35c 3 za $1,00 "Anka" Káva 28c 3 80c "Mother Vančura.» Káva. •. 23c 3za 65c

za

Na požádáni vám dodám: Valašské papuče nejnovějši českoslov. kucl1ařky - Olomouc,_ ké sýrečky - primusky - houby, mák - koření všeho druhu, Znojemské okurky - likérní tre­ sti - Trinerovo Hořké Víno Angeliku - česl1:á povidla jabl­ ková a meruňková - léčivé bi­ liny - nové druhy hrníčků na kávu - dýmky a špičky k dým­ kám - vše.importované z Čech.

Nejnovější české písně - knihy, - klavírní výtahy a gramofono vě desky. - Poštovním objed­ návkám věnuji bedlivou pozor­ nost. Kávu si sám blenduji. Úplný výběr smíšeného zboži.

J• J• VESELY' (Happy)

2022 Second Ave. - Tel. 4-0354 DALLAS, TEXAS.

Ve středu, dne 8. prosince 1937.

rtlDTRi:S:

Strana IO,

SOKOLSKÁ 1ÍDKA Co Tyrš žádal před 70 léty. to 4.

1867, tedy právě před 70 B YLO lety, kdy se konala pravidelná schůze vý­ října

boru Pražské tělocvičné jednoty Solml. V zá­ pisu o ní čteme: "Br. dr. Tyrš činí návrh, aby na rok: 1868 svolán byl sjezd vešk:erých tělo­ cvičných spolků. slovanských a aby se věc tato předložila valné hromadě říjnové. Schváleno."

Tehdy konal Sokol pražský valnou hromadu dvakrát do roka. V březnu a v říjnu. Proto byla také v roce 1867 valná "hromada 20. října. A na té byl předložen návrh, o němž je zapsáno: "Návrhy výboru: Br. dr. Tyrš navrhuje, by se v r. 1868 svolal do Prahy sjezd veškerýeh so­ kolsk:ých jednot k společné poradě a aby se zároveň veřejné .evíěení odbývalo. Přijímá se jednohlasně a výboru dána plná moc k prove­ deni této věci."

A pak již se rozvíjely věci tempem vskutku tyršovsk:ým. Dne 27. listopadu byla zvolena ko­ mise k vypracováni stanov nového spclku. By­ li v ní: Dr. Tyrš, dr. Bílý, dr. Černý, dr. Grégr a jednatel šesták, v lednu 1868 předložfl Tyrš hotový návrh a žádal, aby byla zadána žádost za povolení sjezdu a vydáno provolání, zvoucí na sjezd. To bylo hned v lednu provedeno. V únoru se již hlásily spolky k účasti. První by­ ly Pardubice, Louny, Mnichovo Hradiště a Va­ lašské Meziříčí. V březnu už měl Tyrš hotov jednací řád a započalo se pracovat na cvičeni.

To už začaly potíže.

Putíže a Tyršův úpěch.

První potíže nastaly uvnitř spolku. Vyskytly se návrhy, aby se sjezd rozdělil na dvě části rokovací a cvičební. První aby byla v r, 1868, druhá 1869. Tak:é pokud šlo o datum, nebyla jednomyslnost. Jedni chtěli míti sjezd v po­ lovině května, druzí koncem června a tak bylo rozhodnutí ponecháno valné hromadě. Ta se sešla a po dlouhé rozpravě rozhodla, aby sjezd, porada i cvičení bylo ve dnech 28. a 29. říj­ na. Je až dojemné, jak: celé shromáždění Jl­ znalo a odměnilo Tyršovo úsilí v tomto směru. čteme totiž v zápise: "Dr. Tom, černý (předse­ dal této valné hromadě) navrhuje, aby se dr.

Tyršovi provolalo "Nazdar" za neúnavnou a pilnou práci za příčinou sjezdu. Shromáždění provolává tříkrát, hlučné "Nazdar!" Dr. Tyrš děkuje za toto vyznamenání."

Jak byli ti bratř! před 70 roky skromní a u­ přimní! Jak byli vděčni a přesto, že se tvrdě utkávali - jak se měli rádi! To však byla je­ diná radost, kterou Tyrš měl z tohoto návrhu.

Dále byly jen hořkosti.

Policie zakročuje, Již ve schůzi 8. května 1868 oznámil dr. čer­ ný ,že policejní ředítelství oznámilo, že mini­ sterstvo nepovolilo zřízení spolku sokolských jednot. Podán sice rozklad a stížnost a v pra­ cích pokračováno, i zástupci zvoleni .ale úřady setrvaly na tomto svém zákazu. A tak 19. červ­ na 1868 konána mímořádná valná hromada, na níž dr. M. Tyrš promluvil jednu z krásných a mužných svých řečí. "Žádali jsme chléb" volal - "a dostalli jsme kámen, bratří!" Roz­ vedl pak: a íronlcky polemisoval s důvody po­ licie a skončil: "A talc tedy nemůžeme, než se­ trvati v přesvědčení svém, že výnos, jímž za­ mezeno utvoření spolku jednot sokolských a program sjezdu v podstatě své byl zrušen, ne­ zakládá se v právu a v zákonu i v našem krá­ lovství prohlášeném a že nám toliko z milosti uštědřeno veřejné cvičení, ku kterémuž bychom se z naší Prahy snad pokradmu ubírali na o­ strov Rohanský. Avšak, bratří, kdo přesvěd­ čen je, že stojí v právu svém, tomu nesluší, aby přtjímal milosti. Nesmí-U tedy býti sjezd, nebu­ diž ani cvičení veřejné. Všechno, nebo nic! To jest v této době heslem národa našeho. Vše, neb nic, budiž i heslem našim! Tak, myslím,

sluší jednati muži, sluší jednati spolku, jenž na prapor sobě napsal pěstování ctností muž­ ných!"

To byla hrdá, krásná a mužná odpověď. A v zápise zase čteme: "Valná hromada jednohlas­ ně přijímá návrh 'dr. Tyrše". - Bylo po sjezdu a po spolku sokolských jednot.

Pl'OČ vzpomínáme.

Nevzpomínáme této události jen proto, že v těchto dnech před 70 lety začal se rozvíjet vel­ kolepý Tyršťtv plán, ale také proto, abychom si ve vzpomínkách oživili obraz těch krásných, mužných postav, jež tehdy vedly Sokol a je­ jich jednání i rozhodování, jež nám v mnohém může být příkladem i pro dnešek. čest jim.

Příznivcům Sokola. v okolí Temple!

Sokolská idea je něco, co každý krajan "A­ meričan československého původu" má rád. So­ kol chce odchovati lidi zdravé tělesně, vyspělé duševně, pevných mravních zásad a tím při­ spívati k povznesení naší československé větve v této zemi.

Každý ví, že zdraví, síla a vytrvalost jsou ne­ vyhnutelní průvodčí člověka, bojujícího o svou existenci, muži, co ochránci rodinného krbu, ženě v jejím přírodou určeném úkolu. Proto věříme všichni, že je třeba podporovat cvičení mládeže, kde se dle toho, co mládi potřebuje, ušlechtile může pobaviti, tělesně posíliti, na­ učit se zazpívati naše krásé české písničky, pří tem též v našem jazyku se zdokonaliti hra­ ním českých divadel atd., atd.

My tedy uznáváme Sokol za dobrou, potřeb­ nou.yěc, ale nemáme té lásky tolik, abychom pi'ekážky v cestu se stavící překonal. Jednou z těžkostí je, že nemáme dost dobrých cvíěí­ telťt: dříve sem pí·ijížděli cvičenci ze staré vla­ sti, ale teď si je sami musíme vychovávat a to vyžaduje čas, též peníze. V našem okolí ná­ hodou nám vždy dobří cvičenci se odstěhovali jinam, mládeže málo cvičeni navštěvovalo a tak to došlo, že poslední čas už ani necvičíme.

Hráli jsme divadla, ale i tu se zdá, že to tak dopadne jak se cvičením, zase jeden starý, dobrý a obětavý herec, mnoholetý starosta a nynější náš jednatel br. J. H. Hurta se nám chce odstěhovat. Někteří starší činovníci sami z dobré vůle se vzdali, nechávajíce práci těm mladším, neboť si mysleli, že ti mladí za se­ bou více té mládeže přívedou, leč zdá se, že vše je u nás marné.

Před dvěma lety náš tehdejší starosta se vy­ slovil, že zde už se nedá nic dělat, že zde za­ níknem a mně se to tenkrát zdálo ještě k udr­ žení .a vskutku aspoň částečně jsme na loňský česk:ý Den v Dallas , z našeho okolí přispěli, ale teď už zase spíme.

Toto píši veřejnosti proto, že věřím, že prav­ da má býti na světle a dále věřím, že v okolí je dosti těch, kteří mohou zdejší Sokolskou Jednotu znovu přivésti k činnosti. Máme zde teď lepší cesty, dobrá vozidla a jiné výhody.

Doufám, že ltdyž v Ennis, Houstonu a:' Gal­ vestonu opět cvičení jsou v běhu, že též u nás by se mohla najít cesta, která by všem mohla vyhověti.

Dne 10. prosince v 7 :30 večer je svolána vý­ roční schůze "valná hromada" do nové síně řádu Hvězda Texasu na Seaton. Jsou zváni všichni krajané, mající zájem o udrženi Sokola v našem okolí, aby se dostavili, projevili své náhledy a případně se přihlásili mezi členy ku hraní divadla, nebo dali své dítky zapsatt do cvičení.

Pi·i dobré vůli se to přece dá tak zařídit, aby většině různých výmluv dalo se předejíti a aby se to tak: vedlo, aby většina byla spokojena.

V pádu špatného počasí schůze bude o tý­ den později.

Doufaje, že se nás 10, prosince hodně sejde, jsem, John Klinkovský.

Na zdar!

.

Přece máslo z uhlí? Říšslmněmecký "Braune Wirtschaftspost" o­ znamuje, že se mydlářskému průmyslu poda­ řílo vyrobit z uhlí kyselinu máselnou. Objev dále rozvíjí známý chemícleý koncern I. F. Far­ beníndustríe. Němci do něho skládají mnoho nadějí. Domnívají se, že se jim podaří vyrábět nyní z této kyseliny hodnotné tuky.

•;

Hlad v ráji banánů.

ANANY,zlatožluté plody rostliny muss sa­

B píetíum nebo musa sínensís, vzhledem na­ prosto neprozrazují, že se o ně vede zuřivý kon­

kurenční boj na světovém trhu, že pro banány statísíee barevných lidí hladoví a hyne útrapa­ mi na plantážích a že 16 zemi na světě s vice než 40 miliony lidí je odkázáno na odbyt těch­ to oblíbených plodů.. V Britské i Holandské In­ dii jsou banány levnou i lidovou potravinou.

Banány dodává asi 20 zemí, ale 16 z nich kry­ je plných 90 procent světové spotřeby. Sklizeň banánu je sk:oro o polov.inu větší než světová spotřeba. Nikdo však nepomýšlí omezit jejich pěstování. V jednotlivých zemích vznikly po­ stupem času rúzné druhy banánů a dodavatelé se přirozeně všemožně snaží zvýšiti oblibu své­ ho druhu na úkor konkurence.

Podíl francouzských kolonií na světové skliz­ ni je tak značný, že by Francie teoreticky mo­ hla být na dovozu banám1 z ciziny docela ne­ závislá.

Když se však francouzská vláda pokusila o snížení dovozu cizích banánů, vedlo to k roz­ bití francouzsk:o-španělské obchodní smlouvy.

Ale i ve Francii se proti tomu zvedl odpor, ne­ boť některé cizí druhy jsou velmi oblíbeny.

Spotřebitelé naprosto nechtěli uznat, že se ma­ jí vzdát svých oblíbených banánů ve prospěch jiných jen proto, že by se dovážely z francouz­ ských kolonii a že by tak Francie byla v baná­ nech soběstačná.

Ale banánová konjunktura na těchto krás­ ných ostrovech neprobíhala hladce. V létě 1928 zničil hrozný cyklon skoro všechny banánové plantáže na ostrově Guadaloupe. Příštím ro­ kem začali plantážníci znovu, ale jen na kávo­ vých plantážích, protože velké banánovnikové listy dávají kávovník:tim krásný stín. Společ­ nost, která chtěla znovu zahájiti pěstováni ba­ nánti ve velkém, zkrachovala. Teprve roku 1930 začal ostrov Guadaloupe znovu vyvážet banány do Hamburku a do Le Havre a v po­ sledních letech vývoz oživl, dík energii místní­ ho "banánového krále" Chevillona, anglického dovozce jižního ovoce a jisté francouzské pa­ roplavební společnosti.

Ostrov Martinique žil ještě před pěti lety skoro výhradně z výroby a vývozu rumu. Když však přišla světová rumová krise, byla velká část lidi bez práce. Úřady zahájily energickou akci pro pěstování banánfi a měly úspěch. Ba­ nány daly lidem práci a zachránily ostrov před hrozícími sociálními nepokoji.

Banány jsou. však kletbou pro domorodce, kteří pracují na banánových plantážích. Nad­ výroba a ostrá konkurence jednotlivých zemi stlačily ceny banánu na minimum. Zisky plan­ tážníků silně klesly a jejich postavení je hor­ ši o to, že není žádného světového "banánové­ ho" krále (jako jsou na příklad "rumoví", ne­ bo "pšeniční" králové, kteří diktují trhu), ný­ brž dav malých plantážníl,ců, kteří se navzá­ jem nelítostně potirají. Plantážníci jsou angli­ ckými nebo francouzskými ·státními občany, kdežto dělníci na plantážích jsou domorodci.

Domorodému dělníku stačí třetina toho, co by požadoval běloch. Sociální pracovní předpisy mateřských zemí nemají platnosti pro domo­ rodce v koloniích. Plantážník mil.že domorodce nutit, aby pracoval 14-16 hodin denně, ale plantážníka nikdo nek:ontroluje, zda vyplatí dělníku náležitou mzdu. Domorodec, který dře do úpadu od svítání do tmy, nevydělá si ně­ kdy ani tolik, aby si mohl koupit banány, ji­ miž je neustále obklopen. Živí se maniokový­ mi hlízami, chlebem ze směsi pšeničné a k:asa­ vové mouky, nosí odložené hadry a bydlí v pri­ mitivní chatrči. Na vi~ si nevydělá.

Ve dvou posledn!ch letech se poměry ještě zhoršily. Většina plantážníktl totiž zaměstná­ vá 12 až 14leté děti, které dostávají při stejném pracovním výkonu jen poloviční mzdu a z té musí ještě živit své rodiče, kteří jsou bez práce!

- Monnerville, barevný poslanec za Guyanu a dnes státní tajemník v Chautempsově vládě ve Francii, marně poukazuje na tento stav.

Krise a lidské sobectví jsou silnější!

Ve středu, dne 8. prosince 193'1.

OZNÁMENÍ ÚMRT! čís, 2643 VČET.i\'10.

Jste V Noci

NERVOSNÍ?

l!Jtram. IL

VIBTNtB: 2633

DO;

2633. Anna Kroulík od řádu: Svět­ lo čís, 38., zemřela dne 23. října 1937, ve stáří 54 let, na cerebral Hemorrhage. K Jednotě přistoupí­ la 25. list. 1906. Číslo certifikátu 2760 ,a dle stanov oprávněna jest k podpoře v částce $1000.00.

2634. Anna Holy od řádu K. Hav­ líček čís. 4, zemřela dne 29. října 1937, ve stáří 62 let, na nemoc led­ vin. K Jednotě přistouplla 11. břez­ na 1906. Číslo certifikátu 10382, a dle stanov oprávněna jest k podpoře v částce $500.00. , 2635. Marie Charnetskí od řádu Nová Ratolest čís. 41, zemřela dne

v dodavatelích surovin zajisti spo- přání a cíle, ale nesmíme se domní­ lehlívých odběratelů hotových vý- vat, že jich dosáhneme najednou. robků.

Jen postupná a pomalá cesta k vel* kému cíli je také jistá cesta.

Kdo chce míti. šťastný život, kdo ,. si ch?; sám vy~~ářen os~id,_1:11~sí d~t, Kázeň a práce jsou dva dfiležlté nejdříve do pořádku sva pram a er- i • . le. Má-li v nich zmatek, přeje-Ií si, předpoklady demokracie, jež za dnes to a ,,zítra ono, pak nikdy ne- I všech okolností musíme udržeti. bude šťasten. Mi.\žeme mít velká Franc. min. Delbos.

I

.

~-·

. ···-·----------

_ _

Zbavte se špatného trávení a zácpy.

Užívejte TRINEROVU ANGELIKU! Silivka pro podzim a zimu. Ve všech lékárnách.

Zkažený Žaludek a Vyčerpanost Mohou Býti Toho Příčinou.

;!it~!~r~á~~~~·Kv~e~~~~iě5~i'i~~~u~~~1 -·. --- ··----------·--·-··-·---- ------- ......--···- . la 12. ledna 1913. Číslo certifikátu· Netěšíte se blaženému, klidnému spánku když večer ulehnete? Převra­ 2690, a dle stanov oprávněna jest cíte se nervosně, trpě zkaženým ža­ k podpoře v částce $1000.00. • ludkem? Jestliže ano, tak proč nedati 2636. Anna Dobeš od řádu Vyzo­ DRA. PETRA vice čís. 114, zemřela dne 9. listo­ padu 1937, ve stáří 70 let, na cuk­ rovku. K Jednotě přístouplla 8. fij­ příležitost pomoci vám, právě tak ja­ na 1916. Číslo certifikátu 11203, a Nedopusťte, aby nachlazení a ka­ ko pomohlo během posledních pěti dle stanov oprávněna jest k podpo­ šel byly pro něj počátkem vážného generací tisícům jiných, kteří trpěli ře v částce $500.00. obyčejnými nastuzeními, n:ervosou, onemocnění!

2637.

Jan Popelka od řádu Pok. nezáživností, zácpou a zkaženým ža­ Haskell čís.

85, zemřel dne 27. říj­ ludkem následkem chybného vyměšo­ vání? Casem vyzkoušený rodinný na 1937, stár jsa 63 roků, na Osteo léčivý prostředek, oživuje žaludeční Arthritis-Carcinoma of Bladder. K činnost pravidluje stolici - po­ Jednotě přistoupil 10. března 1912. máhá a urychluje trávení - a pomá­ Rolník. Číslo certifikátu 5479, a dle há zvyšovati chuť k jídlu, vyměšo­ váním otravných nečistot ze zažívací stanov oprávněn jest k podpoře v částce $1000.00. " soustavy.

Trpíte-Ii špatným zažíváním nebo 2638. F. J. Kana.k od řádu Krásná zácpou, vyplňte dolejší kupon a opatř­ čís. 96, zemřel .dne 11. list. 1937, stár tak LAHODNÝ- PŮSOBIVÝ jest po více jak půlstoletí -ochranou •te si ještě dnes láhev Dra. Petra jŠa 54 roků, na tumor. K Jednotě, děti i dospělých pi'ed útoky nachlazení, chrapotu a kašle. Do­ Hoboko! přistoupil 3. list. 1903. číslo certifi­ • Dra. Petra Léčivý Ole! stafi.te si láhev DNES - HNED TEĎ! Mějte jej po ruce a budete -.

Liniment kátu 6917, a dle stanov oprávněn nám vděčni. přinesl rozhodnou úlevu tisícům trpí­ jest k podpoře v částce $1000.00.

Lékárník Váš jej má anebo objcd11ejte přímo. cích revmatickými a neuralgickými 2639. Wm. J. Horečka od řádu če­ bolestmi, bolením zad ,obyčejným bo­ lením hlavy, ztrnulými a bolavými choslovan čís. 40., zemřel dne 18. li­ Každodenní vyplachování hrd­ svaly, ránami, odřeninami, namoženi­ stopadu 1937, stár jsa 49 roků, na la Severovým ANTISEPSOLEM nami. Domácí léčivý prostředek po Beletroelabor Pneumonia. K Jed­ chrání před zárodky nachla­ více nežli 50 roků. Jest konejšivý. notě přistoupil 8. července 1934. Ob­ zení. Cena 50c a 35c V Kanadě___,Dodávaný Beze Cla, chodník. čísio certifikátu B-1083, Zvláštní Nabídka-Objednejte Dnes! a dle stanov oprávněn jest k pod-I poře $1000.00.

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. D811-38, 2501 Washington 2640. Kateřina Peehaěek od řádu Blvd., Chicago, Ill. Nové Květy čís. 35, zemřela dne 18.

Prosím pošlete rrmš následující listop. 1937, ve stáří 66 let, na sr­ zkušebný lék, poštou vyplaceně. $1.00 za jednu dostatečnou (14 deční vadu. K Jednotě přístouplla uncovou) $1.20 velikosti 13. ledna 1907. Číslo certíříkátu 1Jkušební láhev Dra. Petra 3443 dle stanov oprávněna jest k Hoboko. v částce $1000.00. n $1.00 za Jvě pravidelné (3¥2 un­ podpoře 2641.Jul. Karger od řádu J. Wash­ cové) 60c láhve Dra Petra Léčivého Oleje Linimentu. ington čí. 22, zemřel dne 15. list. n $2.00 za jednu zkušební láhev 1937, stár jsa 81 roku, na sešlost vě­ Dra. Petra Hoboko a dvě kem. K Jednotě přistoupil 1. čer­ láhve Dra Petra Léčivého vence 1897. Obchodník. Óíslo certi­ Oleje Linimentu. il Prosím pošlete léky na dobírku. fikátu 151, a dle stanov oprávněn jest k podpoře v ástce $1000.00.

Jméno ...............................•..•............. , v v , 2642. Chas. J. Strass od řádu K. Adresa ..........•.........•.•.....••..•.••.•••..•••.••Havlíček čís. 4, zemřel dne 22. list.

Poštovní Uřadovna .......•..••......•...••.••. 1937, stár jsa 63 roků, byl raněn mrtvicí. K Jednotě přistoupil 23. mohou obdržati bez otálení visa ke 1928. Bývalý District Clerk na vstupu do S. S., ovšem, mají-li řádně odpočinku. Číslo certifikátu B-490, a dle stanov oprávněn jest k podpoře vyhotovené afidavity a nezbytné ces­ v částce $1000.00. tovní dokumenty. Ti, kteří mají Hapag­ 2643. Marie Macháček od řádu Lloyd lístky, jsou ujištěni veškerým z valašsko-kloboucké houně s ko­ Nová Ratolest čís. 41., zemřela dne 24. list.

1937, ve stáří 76 let, na se­ ženými podešvemi a nízkými gu­ možným přispěním od naší zkušené šlost věkem. K Jednotě přistoupila movými podpatky: organisace zde i za mořem.

11. června 1905. Óís1o certefikátu Ženské nízké, černé aneb 10628, a dle stanov oprávněna jest barevné .........•......... $1.85 k podpoře v částce $500.00.

Mužské nízké, černé, do S bratrským pozdravem, Pro rychlé jednání přihlaste se u kteréhokoliv čísla 10, $2,00 J. R. Kuběna, taj Hl. :Řádu. oprávněného zástupce neb Mužské vysoké, černé šněrovací do čísla 10, ..... · · · ... · ..•. $2.65 Německo dříve nechtělo kolonie. Ženské vysoké, černé šněrovací $2.50 Bismarck, budovatel německé říše, RAMBUIG·A.M!lllCA.N I.Ill Větší čisla o 25c vice.· nebyl pro zámořské osady. Správně NOITll GEIMAN I.LOYD Poštou vyplaceně. soudil, že rostoucí německý průmysl dostane potřebné suroviny od kolo515 Cot~on Exchange Bldg., Houston, Tex. JOSEF HRADIL, niálnich státfi laciněji, než jako by Sealy. Texu.

Jich Německo samo vyrobilo, a že si

t

HO BOKO

vi Vašeho Dítěte!

Severův

B LSÁ

PROTI KAŠLI

_____

l

_

n

·ČEJKOJLOVENŠTÍ PŘISTEHOVAl(I -A-

AVSTEVNl(I

září

Vlastní výroba PAPUČÍ!

•

""

Btrana 2í.

VISTNUt

1c ka & v anzu . f a ,. wrven

Ve střeclu, ch1e 8. prosince 193'1.

Novi v:uluchofod1 Zeppelin čís. 130. n:sc~~ává ?e vzducholod' s vyššími Děti vychováváme ne tak tím, co jim říkáme, nýbrž tím, jak před ni­ Třebaže není doposud plně jasno překáškamí. mi a mimo jejich zraky žijeme, jak o příčinách zkázy vzducholodi "Hin- U nové vzducholodi nebudou ka­ WEST, TEXAS. denburg", projeví . se její následky biny pro cestující umístěny uvnitř· před nimi i mimo jejich sluch mlu­ Pozemkový obchod - Abstrakty. v pronikavých změnách konstrukcí těle~a lodi tak, jako tomuto bylo víme, jak se pohybujeme, bavíme, jíme - ba jistě i tím, co sami v so­ Půjčky - Notáfstvi. dalších německých vzducholodí. na "Hindenburgu". Budou však Především v tom směru, že k plně- stejně pohodlné a bude z nich ještě bě myslíme. - F. Balej.

Máme spojení v celém státě. ní dalších vzducholodí -nebude již lepší rozhled nežli dříve. Bude tu * Inteligence je schopnost seznati v žádném případě použito vysoce jídelna, která bude mít po obou stra­ DR. THOMAS N. DeLANEY zápalného vodíku. Jako jeho náhra- nách dvě hally s volným.rozhledem. stav věcí a chápati souvislost přičin da přichází v úvahu drahé helium. Za kapitánskou kabinou bude ku­ a následku.

OČNÍ LÉKAŘ Vzducholod' LZ 130, která se nyní i'ácký salon. Vzadu v lodním tru­ Brýle správně připravené. * staví ve Friedrichshafenu, bude ne- pu bude 20 dvoulůžkových kabin Ne to, co mám, ale co tvořím jest čas dle ůmluvy, mojí í•íší. - Carlyle. sena, stejně jako sesterská vzducho- pro cestující. Úřadovna 3248 - Res. 2687 loď "Hindenburg", 200.000 krychle513-15 Professional Bldg. vým.i metry plynu. Opatření tako­ •!••._.o_._.n....,t~o.--1>._...,...,..,,.._.,,...,11.-.u.-.u.-..u.-.o-•·,.-0.-.0._.~,_... ,~....,,,__.u,....o._..1,._..1,..,...o....,.,•••~• TEl\irPLE,TEX.AS. vého množství helia vyžaduje nejen ~ mnoho času, nýbrž staví dopravně technické obtíže. o jejichž zvládnu­ tí se němečtí stavitelé vzducholodí radí.

PRÁVNÍK Vyřizuje veškeré soudní a právní Zeppelinovy loděnice počítají s záležitosti, abstrakty, poslední tím, že helium bude z Ameriky do vůle, atd.

Německa převezeno v ocelových TEXAS lahvích, kterých se až dosud použíWEST, Telefon 146, valo k uskladněni vodíku. , Helium přichází po dlouhé cestě ·1· Obraz ze života o 5 jednáních.

• • . želeZ:nicíz Amaríllo v severním TeNapsal F. Hlavatý.

PRAVNíK xasu, kde se vyráb], do malého příOSOBY: Vyřizuje veškeré soudní záležitosti. stavu v Mexickem zálivu, Houstonu, O Úřadovna: 821 Bankers Mortgage kde německé nákladní parníky praV. Kralich, továrník br. M. Jurčík Building přes ulici naproti Kress vídelně nepřistávají. Plavba odtud Stáza, jeho choť ses. M. Převrátilová ' budově. do severoněmeckých přístavů trvá Adolfina, jejich neteř sl. A. Dvol'ákoyá HOUSTON,TEXAS. 20 dní. Již z toho je vidět, že vzdu- l Alois Dlaska, velkoobchodník br. F. Stránský, mlad. choloď LZ 130 bude moci být ode- - Gustav, jeho adoptovaný syn br. M. Nesuda vzdána dopravě až příštího jara.

Patera, sluha Kralichův, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . br. F. Rendl SPRÁVNÍ!:VYKONANÁ Mína, jeho dcera ses. M. Valčíková Výroba helia je dražší než výroba POHŘEBNÍ SLUŽBA. Terezie, služka ses. A. Jurčáková vodíku. Právě ohled na tyto výda­ B. Rozkošný , . br. K. Petr V hodině žalu zarmouceni nalez­ je nutil německé konstruktéry hle­ F. Štrunc, obchodník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . br. L. Hamusek neu Edward Pace pohřební ústav dat nové prostředky, jak omesít vy­ Štruncová, jeho žena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . pí: B. Valčíková pohotový k sympatickémuvyříze- I pouštění plynu za letu. Problém je v Blažková, jejich sousedka . . . . . . . . . . . . . . . . . . ses. R. Špaňhelová ni nezbyt».ých jednotlivosti a k . tom, že vzducholod' spotřebuje ce­ K. Hraška . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . br. B, zvolánel{ vypravení dojemného pohřbu. I stou do Ameriky 35.000 kg těžkých Levné ceny jsou naší zásadou. ; hnacích olejů. Za letu jich ubývá.

Režie: F. Rendl - Výprava: M. Převrátilová se stává lehčí a je nut­ EDWARD PACE. vzducholoď ZAČÁTEK:V 5:00 HOD. ODPOLEDNE- VSTUPNÉ: 35c OSOBA no vypouštět plyn, aby nebyla pří­ Pohřební řiditel. liš zvedána.

Němečtí konstruktéři Člen S.P.J.S.T. - Telefon 3606. vypracovalí proto zařízení, které TEMPLE, TEXAS. vzducholodi umožní, aby místo spo­ třebovaných olejů bylo možno za­ tížení doplnit vodou. Věc se již do-' Uctivě zve 11 stala z pokusné fáze a zkouší se OCHOTNÍCI SOKOLA. RED FRONT prakticky. \7.oda se bude získávat z česká Jídelna, Restaurace vý·fukových plynů, Mim'O to se· bu- .;.. u..... u.-o .... o-.o-t, ... u.. o-o ... o...;o.-..•-.o ..... o.... o... n.... o.-u.-o·-·o .... u.-.u.-.o.-u.-.o.-...

•• :. a Pivnice de jíi;nat i dešt'ová voda, jako do-~·~~!'!"".~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ 714 PRESTON AVENUE sud. Jiným důmyslným opatřením,.·=-·='·=··==··-=-=======================~ HOUSTON,TEXAS zmenší se ztráty plynu k nimž doJos. Košut, majitel. chází samočinně, když se vzducho­ Telefon: Beacon 31734. loď dostane do výše 800 m. Za letu PravidfJná jídla a lunče.

Nejlepší soudkové a láhvové pi­ vo, různé druhy vína a doutníky.

NONATKONÁ DIVY. Mluvíme česky.

Dickinson, N. D., 28. února 1987.

Syn dělal v dole a začala ho bolet Hoboko stále na skladě. ruka. Myslel, že je to namoženina, ale Zvláštni stoly pro rodiny.

V

'

. DIVADLO V DALLAS!!!

GEORGE E. KACIŘ

1

V SOKOLOVNĚ

I

v neděli, dne 12. prosince "TAJEMNÁ MATKA"

C H CHERNOSKÝ

i

1

I l

I

Hudba Ondrůškova Po divadle taneční zábava

4. den ruka zatekla až k ramenu a k lékaři nechtěl jít, že by mu ruku ře­ zal. Dala jsem na ruku náplast z No­ nat. On nemohl v noci spát jak ho v ruce škubalo. Ráno po sejmuti ná­ plastě byl na ruce vřed jako pftl kof­ ůeský Lékař a Operatér líku veliký. Po znovupřiložení Nonat 711 Medical Arts Building vl'.·ed se provalil a tekl celé 2 týdny, HOUSTON,TEXAS. tolik nečistoty v něm bylo, ale zaho­ Telefon úřadovny: Preston 2553 jil se. Druhý syn si otlačil patu, ta byla samý puchýř. To též Nonat vy­ Telefon residence: Lehigh 9745 léčila. - Kráva nemohla se na nohu postavit. Soused řekl: Ta již chodit nebude, lépe ji z·astřelit. Já ale dá­ vala na nohu Nonat, noha se sebrala Oěi, Uši, Nos a Hrdlo a zahojila. Máme krávu zdravou. Ne­ chci bez Nonat být ani hodinu a kaž­ Příprava Brýli odporučím. úfedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne dému; ji Mrs. Mary Haněl, Rt. 1, B. 2. l'IRST NATIONAL BANK BLDG. Pravá mast je s tímto T.rade Mark:

DR. KAR. J. HOLLUB DR. C. GREER

Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V neděli ráno od 9:00 do 12:00

Jen celé lidstvo dohromady tvoří pravou představu člověka.

NONAT .

-

--

-- --

1

Cena Nonat}ěst50Č~ a $1.00, po­ štou 55c a $1.05. Ptejte se Vašeho lé­ nebo jednatele ,ale nic jiné­ Bfih je ve všech lidech, než všich­ kárníka ho neberte, raději pište přimG.. na na­ ni lidé nejsou v Bohu - a proto tr­ ši adresu: Marie Leiblin1er & Co,, Altadena1 Cal, I\! ~· -- Rftm'- Krlšna.

*

ŘÁD POKROK HOUSTONU OZNAMUJE

pořad společenských zábav, jež od otevI-enijeho modemě vybudo­ vaného stánku ukázaly se býti lákavým dostaveníčkem krajani\ a jejich přátel.

Poštovní adresa: 1140Robbie St. - Telefon 'Eaylor 0453.

Na. doptáni se jest ..... 20th and North Main.

V NED:ĚLI,12. PROSINCE- J. R. Bača original.

V NEDĚLI,19. PROSINCE- Šablatura z GanadO'.

V SOBOTU, 25. PROSINCE. - Vánoční nadílka a pl'Ogl'am pro všechny; zdarma.

V NEDĚLI,26, PROSINCE- Baěa.New Deal.

V PATEK, 31. PROSINCE - Sylvestrovská zábava. při hudbě J. R. Baěa a Syncopator's.

VSTUPNÉ: PÁNI 40c

DÁMY 25c POŘADATELI.

• •

·~

n

,

'J

Ve středu,

dne 8. prosince

Strana. 28,

Vl8TNiK

193'1.

Chystá. se úprava toku Berounky. Neúspěchy nedovedly vzít odvahu: dalekosáhlých a nejvýš potřebrozbíjela. letadla, až vyhrála. nych vodohospodářských úpravách Sleč1;a, Jana Battenová, o které 'V!tav~, př~kročí se nyní alespoň k d:ies ~1š1 noyiny. celého světa, měla částečné upravě dolního toku Be- byt puvodne virtuoskou klavírní rounky. Je skutečně s podivem že hudby. Za tím účelem poslal ji o­ v tak bezprostřední blízkosti Pra- tec, vážený a nikoliv právě zámožný h~ m.á me Berounku neupravenu. zubní lékař na Novém Zélandu, s častecnou odpomoc slibuje projekt matkou do Londýna. Jednoho dne se vypracovaný zemským úřadem ~ v Londýně. postavila před matku a kterém konalo se právě v těcbto prohlásila ji, že hudbu nemiluje tak, dnech v Radotíně komisionelní aby se pro ni vzdala své tajné tou­ zení za účasti zástupců zemského ú- hy stát se letkyní. Matka po dlou­ řadu, ministerstva veřejných prací hém zdráhání svolila. Když matka okresního úřadu pro Prahu-venko~ musela pro manželovu nemoc od­ a sástupců obci Radotína Zbrasla- Jet domů, zůstala dívka v Londýně vě a Lahovic. Generální projekt set- jen se skromnými prostředky. Pro­ kal se s naprostým souhlasem všech dala klavír a opatřila si peníze na z~č~stněných úřadu i obcí. Projekt d_a~ší půlrok výc~iku. Po třech mě­ tyka se prozatím úpravy od vtoku sic:c~ složila s úspěchem zkoušky, B:rounky d~ Vltavy proti proudu n~cez se .h. ned rozhod~a pro let Lon-1· az na Radotm, celkem asi 5 km a dyn-Australie, Mlada letkyně psa­ rozpočtený náklad dosahuje obno- la na všecky letecké továrny v ze­ ~u skoro 5 mílíonů Kč.. Je naděje, mi se žád·osti, aby jí darovaly leta­ ze do jara 1938 bude vypracován dlo. Všecky od1nítly. Konečně se jí I projekt detailní, takže by se již pří- ujal jeden její krajan z Nového Zé- i ští rok mo~lo započít se stavbou. landu a nabídl jí zdarm.a letadlo.

Uskutečněm projektu bude poěát-] To bylo v dubnu 1933. Zacala s po­ kem soustavnější péče O Poberouni kusnými lety a za několik dní leta­ k:eré .zejména vodohos.p.odářské po~ dlo těžce poškodila. Dala je opr. avit, třebuje. Škoda, že v rámci proíek- ale znovu ji stihla havarie. Po opra­ tu není pamatováno na stavbu mo- I vě se vydala na dalekou cestu a do­ stu v Radotíně, nepoť ani tuto stal~. s.e až do Karači v Indii, kde stavbu nebude lze dlouho odkládat se zřítlla. Vrátila se do Anglie neíz důvodů komunikačních a strate- bližší lodí a pokusila se to přeletět gických. Provedením regulace Be- po čtvrté. Tentokrát doletěla do Au­ rounky bylo by i snažší vybudování stralie a to v rekordním čase. Tak zemýšleného sportovního hřiště u začala její sláva a1 s ní také zájem Zbraslavě, neboť pozemky byly by V_?í·ejnosti. NY.X;-i měla všecko, co po­ p.ak daleko pro tento účel vhodněj- ti:_ebovala. Je31 pokusné lety. však si, Projektantem úpravy Berounky vzdy skončily nezdarem - to stroj je vrch. rada ing. Tille ze zemské- nevyhovoval, to zasáhl rozmar poho úřadu. ěasí. Jana byla však vytrvalá a do---) c vedla se připravit. Zkoušela své ště0 Sedlákovi onemocněla kráva. zvě- stí vždY_ znovu a znovu, takže ji an­ rolékař tu není, musí ho zaskočit glosasky svět zná pod přezdívkou kovář, který se vyzná ve zvířatech. "slečna ~rr again': ~Zk:ts to znovu).

Ten si ví rady: A nyní prisel velky uspech - rekord ·="Víš co, postav se na hlavu otev- ~~- zdal'it. Slečna Jana je energická ři krávě hubu a podívej se do~niti· ,, J_1z od mládí a zajímají ji jen leta­ Sám se postavil na druhý konec ·11, a~a..•one~dy ~e ji zap.tál jeden noptá se: ; vmar, zda ma nějakeho přítele v "Vidíš mě?"

• Londýně nebo na Novém. Zélandu.

"Ne." "S tím jsem přece včera pi'iletěla."

"Tak to bude zauzleni střev." í Myslila ~~m s'!é letadlo a mínila tó ; zcela uprimne.

:o

r--=~~~!!:k~éh· ~t·I

ří-

I

I

I

I

pro stát Texas Jos. Vašuta uvádí jeden z nejznámějších a nejve­ selejších filmu mluvici Matku Kračmerku dle románu P. Biliano­ ¥é "Do panského stavu. Kračmerku hraje Antonie Nedošínská, kte­ rá hrála také hlavni roli ve filmu "Zlatá Kateřina, který se vám líbil a proto mužete býti ujištěni, že v tomto filmu se pobavíte vesele.

WHARTON - Rio Theatre, v pátek 10. Pl'osince o 6:30 a 8:30 hodinách večer.

FAYETTEVILLE, - v sobotu, 11. pros., první představení o 6:30 hodinách večer.

CROSBY - v neděli 12. prosince o 5:30 a 7:30 hod. večer.

CORPUS CHRISTI - Agnes Theatre, Agnes Str., v pondělí 13. prosince, o 6:30 a o 8:30 hod. večer.

YOAKUM,- Ritz Theatre, v útel'ý 14. prosince o 3 hod. odpoledne a bude pokračovat až do 11 hod. večer.

VICTORIA - Uptown Theatre, ve středu 15. pros. odpol. i večer.

KARNES CITY - Karnes Theatre. ve čtvrtek 16. prosince o 6:30 a 8:30 hodinách večer.

HALLETTSVILLE,- v pátek 17. pros., o 2:30 odpoledne, o 7 a o 9 hodinách večer.

EL CAJ.\'IPO i večer.

Normana Theatre, v pondělí 20. pros., odpoledne

FLATONIA, - v úterý, 21. prosince o 7 :30 hodinách večer.

WEST, - ve středu a ve1 čtvrtek, 22. a 23. pros. odpoledne i večer.

ENNIS - v neděli, 26. pros. o 2 hod. odpoledne a bude se pokra­ čovat až do 10 hodin večer.

I{AUFJ.\'IAN - v pondělí, 27. prosince o 7 hod. večer, pouze jedno ___před~tav~n.i~·--------------------------~----------­ FORT WORTH - Rose Theatre, North Main Str., v úterý, 28. pro­ since o 6:30 a o 8:30 večer.

SEALY - ve středu, 29. prosince o 6:30 hodinách večer.

MOULTON- ve čtvrtek, 30. prosince o 6:30 hodinách večer.

D(MllWDo(~~~··-·O·-·(t.-,()GDO

...

(Mlll!&IM).-..)•ll••o.-.t>••••oo1••«...-.c~-\ll-

Divade lni Kroužek ''Hlahol'' sehraje

v neděli, dne 12ho prosince V BUDOVĚŘÁDU POKROK HOUSTON ČÍS. 88, NA STUDEWOOD divadlo pod názvem

"TATÍČKOVI TO NEJKRÁSNĚJŠÍ"

VZHCIRU

NA

X. VšfSOKOLSKY SLET V PRAZE

1938!

Lidová hra o 3 jednáních od Karly Lužanské

s Oficiálnfmi Sokolskými Výpravami

OSOBY: Vrch. velitel Karel Zik z Mitrovic ..............• br. Joe Kašpar Dětřich Hronovský, br. Dan Dařílek Eduard Jiříkovský, dťistojníci ............•. br. A. Kadleček Jiří Hradecký . .. .. . .. . . .. .. . .. . . . .. .. .. . br. Frank Košut Pavlína, choť Jiřího ses. Naomi Kostomlatská Marta, jejich dceruška . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ses. Dvořáková Kačenka, služka .. . . .. . .. .. . . . . . .. • • .. . .. .. .. ses. Lidya Šefčík Tomášek, desátník .........•............• br.Tim Kostomlatský Děj z dob velkých válek.

První a třetí jednání v bytě poručíka Hradeckého. - Druhé v předsíni vojenského soudu.

Slovenské Tělocvičné Jednoty Sokol

ZAČÁTEKVE 3 HOD. ODPOL. - VSTUPNÉ: PAN 40c - DÁl\'IA 25c HUDBA: BAČA'S ORIGINAL, ODPOLEDNE I VEČÉR. Za dobré pobaveni při tomto divadle vám ruči a srdečně Vás zve VÝBOR.

po expresních lodích

E ED·EU

11. květria

4. června • 22. června

Pro informace pište neb hlast& se

Jos. F. Holásek CECBOSL~YÁK PUBLISHING

co.,

WEST, TEXAS

neb u svého mtstnfho zástupce

HAMBURG-AMERICAN LINE ORTH GERMAN LLOYD

~;

li-· ..

strana 24.

ViSTNf:B:

Ve středu, dne 8. prosince 19l.n

Po1!ivejte k oznamování

Malý Oznamovatel

.,

v

OČNÍ

Praividla V Malém Oznamovateli účtujeme

Z centy za. slovo za každé uveřejně­ ni. Nejmenší poplatek za oznámku (do 25 slov) jest 50c Oznámku na­ pište na. zvláštnim lístku a přilož­ te k obiednávce příslušný obnos bud' poštovní poukázkou' (Money Orderl nebo ve známkách (stamps).

Posíláte-li osobní ček, přidejte 5c na jeho výměnu -.

Má-li býti jmeno oznamovatele zatajeno a nabídky posilány admi­ nistraci pod naši značkou, účtuje­ me za oznámky "Nlil. J?rodej", "Služ­ by a práce" a podobné 25e zvlášť za značku a. na poštovné, aby došlé do­ pisy mohly býti ihned odesílány.

Při oznámká.ch "Nabídnutí k sňat­ ku" neb "Přijme se hospodyně" ob­ náší doplatek za značku a poštovné 50

A

centu.

Doplatek za značku budiž pi'llo­ žen k obnosu, který posíláte za o­ známku. ~ TABAK LISTOVÝ, mám na prodej, kdoby si přá], za tabúk ru­ čím, ale kdo chce vzorky, přtložte známku. Cena libra lOc, Ibc a 20c.

John Hradek, Portland, Tenn. 51p

i_..,

Pravé importované VALAŠ­

SKÉ PAPUŮE, nízké $1.85, vysoké

$3.00 poštou vyplacené. Udejte číslo velikosti. Posílá ryze česká firma: FAMOUS, West, Texas.

(48-dzl VALAŠSKÉ PAPUČE

Importované z Československa.

Pára za $1.85 poštou vyplaceně. U- ' dejte číslo a pište na FAMOUS, West, Texas. (dz) ~ Na prodej.-,-- VeU;:ý, pěkný domov s pěti byty se vším pohodlím, které přinášejí $120.00 měsíčního nájmu. V severní části města, čtve­ rec od vyšší školy, obecné škcly, le­ dárny, krejčovské dílny, grocerních obchodů, gasolínové stanice-atd. Th čtverce na poštu. Cena $7500.00. Část na splátky, výměna vyloučena.

Pište na: Mrs. Poindexter, 304 North first St.,, Temple, Texas. (49-50ch) KRAJANSKÉ

VEŘEJNOSTI.

Zdejši úřadovna obdržela z vy­ slanectví, československé republiky ve Washingtonu upozornění, že v lednu příštího roku přijede do Spo­ jených Státft pianista Ruda Firkuš­ ný, který je jedním z našich nejna­ danějších mladých umělců a skli­ dil již v cizině řadu úspěchů. První jeho vystoupeni bude 10 ledna 1938 ve Washingtonu, druhé pak 16. led­ na v Novém Yorku.

Upozorňuji timto krajany svého obvodu, t. j. Texas, Oklahoma a No­ vé Mexiko na zájezd tohoto uměl­ ce a rád bych věděl, zda se zajíma­ jí o jeho koncerty. Myslím, že při tak velkém počtu našeho lidu, hlav­ ně v Texasu a Oklahomě, bylo by snadným uspořádati několik kon­ certů, alespoň v těchto střediscích, kde žije mnoho amerických čecho­ slováků.

Krajané, kteří se zajímáte o zá­ jezd slavného, československého u­ mělce, pianistu Firkušného, dopiš­ te na zdejší úřadovnu, odkudž se Vám dostane dalších informací. 711 Medical Al·ts Bldg., Houston, Texas.

Očekávaje Vaše brzké zprávy, jsem 's krajanským pozdravem Váš, Dr. Charles J. Holub, čs. konsul. v Houstonu, dne 4:. prosince 1937.

Udělejte si neb svému příteli Vánoční Dárek, který po­ trvá Celý Rok! "" V·

K

(PRAVIDELNÁ CENA $2.00)

Pošlete předplatné a zajistěte si naše Velké Vánoční Cislo. - Předplaťte přátele. - Zdarma pošleme číslo na ukázku.

WEST,

u

-··-­ ••

<li,

pro sebe i pro Vaše

•

•

TEXAS.