Vestnik 1937 12 15

Entered

as second class mail matter,

ROČNÍK (VOL.) X.XV.

January

3rd, 1933 at West,

WEST, TEXAS. ve středu

Texas, under

(Wednesday)

the Act of Congress

of August,

15. p~37.

24th, 1922. ČÍSLO 50.

PĚT VĚRNÝCH PRESI DENTA ROOSEVELTA.

S

EKRETARIÁT Bílého domu netrpí nikdy nezaměstnaností.

Od obsazeni presi­ dentského křesla Rooseveltem pracují všechny presidentské kanceláře zrychleným tempem. To je možno prostě vysvětlit jednak tím, že je president Roosevelt sám nesmírně aktivni muž, a jednak tím, že spolková vláda Spojených Států. soustředila v Jeho rukou mno­ ho nových úřadů a úkolu.

Než se president Roosevelt dostal k moci, by­ ly kanceláře sekretariátu umístěny přímo v domově presidentově. Později bylo vybudováno pro tyto kanceláře zvláštní křídlo budovy, kte­ ré bylo mnohokrát přestavováno a rozšiřová­ no, takže se samo stalo mohutnou budovou.

V této budově je nervové centrum celých Spojených státfi., Návštěvník, ltdyž přejde ko­ lem stráži, vstoupí nejdříve do čekárny. Zde se ho zeptá na jméno a účel návštěvy Pat McKen­ na, sedící na konci místnosti.

Jsou zde návštěvníci všeho druhu: farmáři v hrubých šatech a těžkých botách, skromní ma­ loměstší obchodníčci i elegantní obyvatelé vel­ koměst. Vidíte zde hospodyni v šatech z kon­ fekce, ozdobených umělou květinou vedle mon­ dénní dívku, jako vystřiženou z nejnovějšího pařížského módního žurnálu, která je známa s dcerou jednoho z bývalých senátorů a věří, že to je dostatečný důvod, aby byla přijata presi­ dentem Rooseveltem. Každý návštěvník se do­ mnívá, že jeho žádost je nejvýš naléhavá a dů­ ležitá, a Pat McKenna je musí roztřídit a vyří­ dit tak, jak toho jejich záležitosti vyžaduji. Jenom ty, kdož mají skutečně důležitou věc, po­ silá k některému ze sekretářů presidenta Roo­ sevelta.

V této čekárně najdete vždy několik žuma­ listťi na honbě za historkami, k nimž jim mo­ hou dát téma ti, kdož odcházejí z audience od presidenta Roosevelta. Mladé sekretářky, černi poslové a úřednici vážného vzhledu procházejí neustále čekárnou, kde je velký přiliv a odliv lidí. Dvéfe se otvírají a zavírají, a ačkoliv za tě­ mito dveřmi se jedná o osudu celé země, neni zde nijak napjatá nálada a ·vše je zcela přátel­ ské. Vše jako by tu bylo nabito tou dobrou ná­ ladou, jež presidenta Roosevelta téměř nikdy neopouští. President Roosevelt je ohromnou nádrži pracovní energie a úmorná práce je pro něho zábavou. Tuto atmosféru šíři president okolo sebe. Má vzácnou schopnost řešit bez dlouhých připrav hned po sobě zcela odlišné problémy, a když přijde čas uložit se k odpo­ činku, nedá se zase rušit ničím, i kdyby měl před sebou sebenaléhavější úkoly. To je at­ mosféra, již je nyní nabit Bilý dům, Koná se zde obrovská práce. Vždyť presiden­ tovi dojde denně 5,000 dopisů a poselství. Ač jemu se osobně předkládá poměrně velmi má­ lo z těchto dopísů, odpovídá se každému dopi­ sovateli presidentovým jménem. Ale na dopisy, které jsou důležité, diktuje odpovědi president sám a sám je podepisuje, což nedělal žádný z jeho předehůdoů. President si .také sám skládá všechny svoje řeči a proslovy ke kongresu.

President Roosevelt musí denně přečíst často stovky různých zpráv, které ač jsou zpracová­ ny sekretáři, jsou hodně obsáhlé. Mimo to přl-: jme denně nejméně deset osob a různých dele­ pci.

1 Je zřejmo, že za těchto podmínek musí mít president Roosevelt hodně spolupracovníků,­ mužů odpovědných a skutečně výkonných.

Chraňte sebe a svoje dítky

před možnými úrazy neb nahodílou smrtí, přihlaste se a svoje dítky za členy Slovanské Podpůrné Jednoty státu Texas.

S. P. J. S. T. řadí se po bok předním a mo­ derním bratrským podpůrným organisacím, za­ vedením řady pojistek od $1.000 do $5.000. Mož­ no si vzíti pojištění celoživotní, nebo splatné ve dvaceti, patnácti nebo deseti letech, nebo splatné hotově po dvaceti létech, patnácti lé­ tech a u věku 65 let.

Všechny druhy pojistek nesou provlsí ohled­ ně půjčovní hodnoty nebo odstupní hodnoty.

Poplatky jsou založeny dle úmrtní tabulky Národního Bratrského Kongresu se 4 procent­ ním zúročením, která zaručuje nejlepší bezpeč­ nost a jistotu pojištěni. Dle přání mohou býti poplatky placeny rok dopředu se srážkot~ čtyí· procent. ' Tyto nové druhy pojištěni zvláště jsou pfl­ tažlivé pro naši mládež, která velice často po­ ukasovata zvláště na to, že raději by platila dvacet roku a obdržela pak obnos pojištění v hotovosti, nebo že by raději platila pouze ur­ čitý čas, a pak, až zestárne, měla pojištění za­ ručeno bez dalšího placení.

Dorostový odbor S. P. J. S. T. poskytuje tl'i

různé druhy pojištění: !aOti leťá doživotní, na­ dační ve věku 18 let a dočasná do věku 16 let.

Protože poplatky ve všech druzích pojiště­ ní u. S. P. J. S. T. jsou nižší než jinde a posky­ tují lepší výhody, není pochyby, že naši texas­ ští krajané budou se obraceti k české největší bratrské podpůrné organisaci Texasu, držíce se dnes více než kdykoli žádoucího hesla: SVŮJ K SVÉMU! •

Nyni má Bílý dům úhrnem 162 úředníků (se­

kretářů, korespondentů, písařů a písařek), ale mezi nimi je pouze pět lidi, na něž president plně spoléhá.

<;

Již po své volbě presidentem jmenoval Roo­ sevelt svého starého přítele a politického uči­ tele Louis Howe-ho hlavním sekretářem a k ruce mu dal Stephena Early-ho a Marvina Mc­ Intery-ho. Také s sebou příved! svoji osobní se­ kretářku Miss Margaret Le Hand, jež byly již léta před tím v jeho službách. Konečně v kan­ celářt sekretariátu Bílého domu našel Rudolfa Forstera, jenž zde v této funkci sloužil již od času presidenta McKinleyho.

Hned s počátku jim Roosevelt rozdělil funk­ ce: Plukovník Hoowe umřel před rokem a ne­ byl nahrazen nikým, neboť president nechtěl dávati nového představeného pánům Mcinte­ ry-mu a Earlymu ani nechtěl voliti mezi nimi.

"Správním asistentem" byl potom jmenován syn presidentův, James Roosevelt.

Stephen Early poskytuje denně informace tisku. Pořádá pravidelné konference se žurna­ listy každé úterý a pátek dopoledne. President pi'ijímá vždy žurnalisty v dobré náladě. Když nemůže sám dát hned odpověď, radí se se svý­ mi sekretáří. Když president po konferenci o­ dejde, zůstane Early vždy ještě s žurnalisty, neboť sám býval také novinářem.

Marvin Mcintery je také bývalým žurnali­ stou. Pracoval v ministerstvu námořnictví v do­ bě, kdy zde byl Roosevelt státním podsekretá­ řem a plukovník Howe šéfem kabinetu. Nyni je jakýmsi prostředníkem a "nárazníkem" mezi žadateli a presidentem. Je vždy chladný a vždy zdvořtlý, ale svoje "ne" dovede řící velmi roz­ hodně.

James Roosevelt prodělává praksí jako zpro­ středkovateí spojení mezi presidentem a kon­ gresem. James - velký a štíhlý - má půvab a roztomilost svého otce, jeho rozhodného ducha a rychlost v jednání. Právě tak jako otec, do­ vede i on vykonati úžasnou práci, aniž je na něm vidět nějaké vyčerpání. ' Tito tl'i lidé jsou očima, ušima a mnohdy i ú­ sty presidenta Roosevelta.

Vedoucím protokolu je Rudolf Forster. On dohlíží na protokol, když toho okolnosti a zá­ kon vyžaduji. Má v sobě něco z dickensovského notářského úředníka a již svým vzhledem vzbu­ zuje nejvyšší důvěru, které také v praksí po­ žívá.

Miss Le Hand zpracovává již vybraný mate­ riál a předkládá presidentovi k posouzení. Pra­ cuje s presidentem Rooseveltem od roku 1920, zná velmi dobře jeho reakce a k porozumění si­ tuace jí stačí půl slova. President diktuje vel­ mi rychle a velmi zřídka opakuje, ale přečte a podpíše každý svúj dopis. Miss Le Hand, jež pracovala pro Roosevelta, dokud byl ještě chu­ rav, je počítána jaksi do rodiny - právě tak jako zesnulý plukovník Howe kde ji nazývají "Missy".

V pět hodin odpoledne je, jak říká presi­ dent "dětská hodina". "Missy" a ostatní čtyři seltretáři se sejdou v presidentově kanceláři a pijí čaj. Zde dík: strhující veselosti presidento­ vě, jenž neztrácí nikdy svfij úsměv, zanechaji na chvilku všech starosti a odpoěi110usl všich· 111 ocl tíhy odpov~dnQstl $Vých úk;Ql.'Q,

Strana I

Úryvky z českosloven­ ských dějin.

Prokop Diyiš, vynálezce bleskovedu ETOS jest vzpomínáno 241. výročí naroze~1in L českého vynálezce Prokopa Diviše. Loni byl před farou v Příměticích v [Ihozápadní Mo­ ravě Národní Jednotou otevřen Dívíšův pavi­ lon a odhalena jeho busta. Nad pavilonem byl vztyčen věrný model Divišova bleskovodu. K loňským oslavám bylo vydáno několík publika­ cí a konány přednášky, pi·i čemž vzpomenuto jeho života a díla.

Prokop Diviš se narodil 1. srpna 1696 v Žam­ berku pod Orlickými horami. Jmenoval se vla­ stně váctav Divišek. Prokop bylo jeho jméno řeholní. Rodiče Divišovi odstěhovali se ze Žam­ berka do Znojma, kde mladý a nadaný hoch studoval na humanistickém gymnasiu, založe­ ném na počátku 17. století př! [esuítské kollejí.

Staré královské město údělných knížat z rodu Přemyslova stalo se Divišovým domovem a v jeho okoli prožil celý svůj 'život a zde též ze­ mřel a je pochován.

Toto město, malebně položené na vysokém břehu řeky Dyje, bylo navštěvováno od nepa­ měti prudkými a zhoubnými bouřkamí, jež na vinicích, v zahradách a sadech působtly mno­ ho škod a nejednou i usedlost městskou zniči­ ly. Zvláště blízké Hradiště, trosky starého slo­ van kého osídlení, vábily Diviše v chlapeckých letech kouzlem romantiky a často, když se dí­ val z oken gymnasia aneb ze své studentské světničky na rozbouřené živly země a oblaku, pociťoval touhu spoutati je a zkrotí jako sed­ mero ohnivých hlav pohádkové saně. Později byla vnímavá mysl hochova obrácena k tomuto zjevu proměnlivé pfirody a když se dozvěděl o jsoucnosti různých sil v oblacích, počal již za studia přemýšleti o zdolání bouřek meteorolo­ gickými stroji. Zpúsob, jak si počínati, halila mu však rouška tajemství, jemuž zasvětil celý svůj pozdější život.

Důležitý obrat nastal v životě Diviškově, když byl přijat do kláštera luckých premonstrátů.

Tito držitelé veliké moci a majetku vybudovali si pod Znojmem nádherný klášter. Lučtí pre­ monstráti byli nadšenými milovníky a štědrý­ mi podporovateli umění a věd. Lucký klášter a jeho studijní ústav měly bohatý inventář po­ můcek k učeným studiím a proto zde Diviš na­ lezl téměř panenskou pudu pro své záliby a bá­ dání.

Hlavním jeho životním úkolem bylo ovšem: státi se knězem. Již r. 1720 dne 30. listopadu složil řeholní sliby, r. 1725 dne 29. září byl vy­ svěcen a r. 1729 dne 15. června byl jmenován profesorem filosofie.

Jako kněz učil v klášteře filosofii, která zahr­ novala v sobě i přírodovědu. Diviš se brzy od­ chýlil při vÝkladech od suchých knih a výkla­ dy si formoval podle svého a doprovázel je po­ kusy, což bylo tehdy něčím novým. Až do té do­ by učilo se fysice jen z knih. Po roce učil i bo­ hosloví a byl žáky i představenými velmi vá­ žen.

V té době radili Divišovi mnozí, aby se uchá­ zel o doktorát bohosloví. Diviš poslechl rady, podal universitě salcpurské vědecký spis a byl po jeho přijetí a schválení s úspěchem. boho­ sloví ozdoben doktorským kloboukem. Když se vrátil ze Salcpurku, odhodlal se, že bude žíti jen sobě a svým pokusům, mezi nimiž stará záliba: učiniti oheň s nebes neškodným, nadchla ho k houževnaté práci, neznající smilování ani od­ dechu.

O něco později získal i doktorát fysiky v O­ lomouci a tak dosáhnuv akademických titulů s nadšením přijal nabídku představených, aby se odebral do blízkých Přímětíc a ujal se tam spl'úvy klá.štemi fary. 'I'l.cllé místo, mtdá vesní­

ce

li\

dostatek volného

VtiSTNht

Ve středu, dne 15. prosince 1937.

sim útočištěm muže, jenž toužil po samotě a zuje světlo, při kterém možno i čisti. badatelském klidu. Roku 1736 odešel do Přímě­ Když znojemský lékař dr. Pichler otevřel tic, jež patřily klášteru Louce a stal se tam far­ mrtvolu, aby ji pitval, přispěchal Diviš, aby se­ ním administrátorem. znal, kterak elektřina působí na jednotlivé čá­ sti lidského těla. · , Ačkoliv Diviš v Příměticích vykonával i nej­ Diviš první se pokusil elektřinou léčiti nemo­ menší povinnosti spojené s úřadem farním, ci, zejména rheumatícké, a proto měl mezi lé­ přece měl zde velmi mnoho volného času, s kaři mnoho nepřátel. Vedle elektřiny se zabý­ nímž uměl dobře hospodařiti. Bádal o elektři­ val hudbou, která,v jeho mateřském klášteře ně, pokoušel se o úspěch i v hudbě a strojni­ Louce byla vždy horlivě pěstována. V době, kdy ctví a vymyslil si dokonce přístroj, jimž bylo Diviš vynalezl hromosvod, vynalezl i vzpome­ možno čerpati vodu ze studně a tlačiti ji vzhů­ nutý znamenitý hudební nástroj Denis ďor. ru šedesát metrů.

Měl 14 klaviatur, většinou dvojnásobných, je­ Roku 1750 odvážil se před vznešenou společ­ jichž kombinováním se dosáhlo přes 150 har­ ností Vídně napověděti myšlenku: jak učiniti monií. Tento přístroj těšil se pozornosti i .mezí blesk neškodným a na podkladě jaké zkušeno­ vznešenými a pruský princ Jindl'ich nabízel za sti. Byla to známá příhoda, kdy Diviš překazil něj Divišovi značnou sumu peněz. Nežli však hi'ebíčky ve své paruce magnetické pokusy u­ byl prodej uskutečněn, zemřel Diviš 21. prosin­ čeného františkána. ce 1765 v Louce.

Důmyslný farář doma uvažoval: když dvacet Po smrti Divišově přešel nástroj do vlastni­ hřebíčků odvedlo 'z přistrojil pátera Františka · ctví kláštera, po jehož zrušení byl odhadnut na všechnu elektřínu, kolik by jich bylo třeba, aby 100 dukátů a dán do královského musea ve odvedly elektřinu z mračen. Diviš jal se přemý­ Vídni, odkud za Josefa II. byl někam zašantro­ šleti a výsledkem jeho úsilí byl stroj, který od­ čen. nímal mrakům blesky.

Jméno jeho zapadlo neprávem v zapomenu­ V podstatě nešlo o nic nového, neboť nedoko­ tí a na československé veřejnosti jest, aby ucti­ nalých bleskovodú užívali již staří Etruskové a la tohoto vynikajícího muže způsobem pietním. Římané. Indové podle zpráv současníků měli již první bleskovoda 400 let před Kristem. Byly JAK SE MASARYK ZAJÍMAL O ARCHE­ OLOGII. jím kovové tyče zasazené do země. I Číňané u­ žívali tyčí proti bouřce a dokonce prý na chrá­ Masaryk měl již jako universitní profesor mě Šalomounově byly hroty z kovu, jimiž se od­ hluboké zájmy hístorícké <Rukopisy, smysl ce­ váděl blesk. ských dějin) a ·oceúoval vždy pravěk jako dů­ Diviš byl si svou věcí jist a již roku 1754 dne ležitc.u předehru psaných dějin. Věnoval pro­ 15. června postavil u fary přímětické přístroj, to svu.j plný a opravdový zájem praehistorii jemuž dal jméno meteoroligický přístro] a 'jím i tehdy, kdy jako president byl zavalen pra­ chytal blesky a rozháněl bouřky. Tak o šest let cemi státními. Doba poválečná přinesla neo­ dříve než Franklin vztýčil svůj bleskovod na byčejný rozmach prehistorického bádání ve domě kupce' Westa ve Filadelfii, postavil pří­ všech částech. Evropy a československá prehi­ mětický farář Prokop Diviš první bleskovod. storie měla výborný zvuk v cizině, někdy a v ně­ Skvělá úloha byla Divišem šťastně rozluště­ kterých otázkách zaujímala i postaveni vůdčí: na a šlo nyní jen o to, jak jí bude využito pro president Masaryk s radosti bral na vědomí lidstvo. Roku 1755 obrátil se Diviš k svému příz­ tyto mezinárodní úspěchy. A pokud mu sta­ nivci císaří Františkovi s prosbou, aby ho pod­ čil vzácný čas, věnoval svou pozornost a přízeň poroval ve zřizování hromosvodů. Císař tázal se výzkumům našich odbarníkú v terénu. Je­ na účelnost stroje svých učenců a ti Divišovo ho přispěním nebo nákladem a za jeho stálé dílo zamítli. Správně napsal o této téměř neu­ poz::irnosti bylo uskutečněno několik rozsáh­ věřítelné příhodě Divišovi vídeňský matematik lých výzkumu, které prinesly mnoho světla do Marci: "Zatracují, čeho neznají." temna československého pravěku: bylo to gal­ Roku 1756 byl meteoroligický sloup vichrem lské město (oppidum) u Stradonic u Berouna, porouchán, ale pilný Diviš postavil jej znovu. římský vojenský tábor X. legie u Mušova na Mnohem větší pohroma stihla jeho dílo roku Moravě, Libušín., hradiště báječné kněžny Li­ 1760. buše a jiné podniky, které vděčí presidentu Již rok před tím přišli k Divišovi, ponoukáni :Masarykovi za výzkum. Zájem presidenta o­ jeho nepřáteli, přímětičtí sedláci a žádali, aby svoboditele nejlépe se obrážel na výstavce ar­ svůj přístroj odstranil, neboť prý jest příčinou cheologických výzkumu, kterou k poctě jeho sucha. Diviš jim nevyhověl. osmdesátin uspoí·ádal v roce 1930 Státní ar­ Na jaře roku 1760 bylo v Příměticích veliké cheologický ústav v Praze. sucho a sedláci přičítali je kouzelnému půso-: Nejblíže přišel ovšem president Osvoboditel bení Divišova stroje, s nímž nebyli spokojeni a do styku s'prehistorickým badáním na své re­ usilovali o jeho zkázu. I shlukli se jednoho dne, sidenci v Lánech, kde v roku 1926 Národní mu­ strhli násilně řetězy a rozbili Divišovo dílo. seum za vedení ředitele prehistorického od­ V noci, bylo to po 10. březnu 1760, přihnala dělení dr. A. Stockého zkoumalo kamenné po­ se bouře a strhla s chrámu · kříž. Na to honily hřební mohyly ze staršší doby bronzové (t. j. se nad Pi'íměticemi bouřky jedna za druhou, ni­ asi kolem r. 1400 př. Kr.). Bylo to přímo v čily úrodu a hlavně vinice, takže sedláci zvol­ lánské oboře a president Masaryk věnoval těm­ na uznávali své přenáhlení a prosili Diviše, a­ to výzkumům pozornost. Přijížděl koňmo sko­ by jim stroj znovu postavil. Rozmrzelý vynález­ r-o denně, často při výkopech poobědval nebo ce na radu opata louckého Heřmana Mayera posvačil, aby nebyl rušen v pozorování a aby prosbám sedálků nevyhověl a trosky svého neodešel právě před hlavním objevem, jak sám sloupu dal odvézti do louckého kláštera. říkával. A na lánských mohylách mnoho de­ Tam schoval hromosvod představený ústavu batoval o výsledcích prehistorického bádáni, louckého Ambrož Janko a popsal vše českému zajímaje se hlavně ·o sociologické poznatky ze dějepisci Pelzlovi, ktel'ý o Divišovi a o jeho života pravěkých lidí. Jeho hluboké vzděláni a stroji napsal ve spise o českomoravských učen­ přísná logika vedla ho často k otázkám, jaké cích a umělcích. obyčejně klade jen odborný specialista. Pan V Příměticích pamatovali na Diviše a na preside1,1t se nespokojil nikdy jen všeť.becný­ hromosvod velmi dlouho a ještě když r. 1826 mi odpověd'mi a ač rád vyslechl stl'učnou a cestoval po Znojemsku historik Ant. Boček, vy­ jasnou synthesu otázky, přece rád prováděl i pravovali mu Pímětičtí, že farář Diviš byl kou­ její analysu. Tam v Lánech si také posteskl, ja­ zelníkem, jemuž museli strhnouti podivný ká je ta prehistorie zajímavá věda a jaká ško­ stroj, poněvadž jim zaháněl úrodu. da, že již nemá času, aby se do ní hlouběji za- .

Sedláci byli vůbec proti Divišovi popuzení, o světil. Když mu pak prof Stocký odevzdal svou čemž svědčí jejich stížnost na něho. Obsahovala nov,ou knihu o době kamenné v čechách, vě­ 13 bodů. noval jí plnou pozornost. Ve chvílích takových Osud byl k Divišovi více než krutý. Žaloby l'ozprav spojoval v sobě universitního pl'ofeso­ sedláků, vinících ho z věcí nečestných, nepo­ ra s pl'esidentem, který s nevšedním zájmem chopení ve světě vědeckém i u mocných, trápily sleduje vědecký život v samostatném státě. uštvaného vynálezce, takže téměř v zapome­ President Osvoboditel byl dosud největším me­ nutí zahynul. A přec, kdo byl Diviš? Vždyť i cenášem československé prehistorie. Vzpomí­ elektrickou žárovku pi'edpověděl, když v jednom nám jeho lánských slov, aby mladá generace svém spise pravil: Když elekt1·lcký oheň do silou své práce, poth·~t'lAčestné misto mezi o~ prn1lho mipět1 pi·!ve~eme, p1·oud1 :-Jtl\le a VYVtl'" ~t~tn!mt ntttptty, Dť. JH'l Ntt\tstinm~.

""'

Ve stfedu, dne 16. prooln.01 198'1.

USKÁ císařoma Kateřina. Veliká neztrati­ R la do konce svého života schopnost se za­ milovat. Ale všechna jeji pozdějši bizarni do­ brodružství, která pohoršovala celou Evropu, byla vlastně jenom variací na téma jeji neutu­ chajíeí lásky k jedinému muži: Gregoru Po­ těmkinovi. Nebyla to jenom vášeň, jež naplňo­ vala tento vztah a dodávala mu takovou hloub­ ku a velikost, že nemá rovné v historii.

Zevně měli oba velmi málo společného: Ci­ sařovna přesnost, osobní pořádek, přísnou ži­ votosprávu; nikdy nepožila ani trošku alkoho­ lu, vstávala za časného rána a za 15 hodin své denní práce vykonala vice než 10 mužů - a Potěmkin, který po celé dny se nečinně povalo­ val na pohovce a za noci se opíjel, jehož žra­ vost byla příslovečná, stejně jako jeho rouha­ vost a prostopášnost. V jednom však byl dů­ sledný - ve své neutuchající lásce ke Kateři­ ně. Zaplavoval ji něžnostmi, dovedl jí dávat dary, jejichž cena se nedala vyjádřit penězi. Ve styku s ním se měnila Katel'ina v dokonalou ženu, zbožňující ideálního muže.

S počátku jej považovala Kateřina za "nej­ komičtější a nejzábavnější originál tohoto sto­ letí", neboť tato žena, která prožila tolik hrůz, toužila nenasytně po veselosti a rozptýleni. Br­ zy však si začala vážit jeho některých skuteč­ ných hodnot ... "Ach, jak skvělou hlavu má ten muži ... "Potěmkin se stal vícemínístrem války a pak, téměř přes noc, skutečným mini­ strem. Náhle však, aniž by upadl v nemilost, o­ pustil Potěmkin hlavni město a odcestoval na jih ruské Zřekl se Katei·ininých něžností, aby si provždy uchoval její duši. Byl však při­ praven položit ji k nohám celý svět, vše co si jen mohla pomyslet: Pevnosti nebo květiny, nové provincie anebo cokoliv jiného. Dokud byl Potěmkin jenom Kateřininým milencem, měl celkem trudný život. Ale od okamžiku, kdy se vymanil z jejího objetí, vytyčil si Potěmkin "gigantický plán, hodný césara," který vyčetl z oči panovnice: Ovládnout černé moře a celý jihovýchod Evropy. Roku 1783 přivtělila Kateři­ na v plné tichosti k ruské říši Krym a úkolem Potěmkina, jakožto místodržitele této provin­ cie bylo, udělat z této divoké pustiny kultivo­ vanou zem.

To byl úkol zcela podle jeho vkusu. Začal provádět hned sto věcí najednou: Zakládal vá­ lečný přistav Sebastopol, stavěl obchodni i vá­ lečné lodi, začal dovážet hedvábnikové housen­ ky z Činy, vysazovat lesy a vinice, stavět továr­ ny. Navrhl plány na velkolepou metropoli na březích Dněpru, která měla nést jméno Jeka­ terínoslav - Sláva Kateřiny. Podnikal cesty na sever, aby Kateřině vyprávěl o těchto svých dilech. A ta mu věřila. Věřila všem divům, o nichž ji Potěmkin vyprávěl, - dívům žírných poli, výstavných vesnic, plných spokojených rolníků; věřila skutečně, že Potěmkin udělal za tři roky z nejchudších stepi země nejúrodněj­ ší a nejšťastnější z jejich provincii. Konečně se rozhodla, že ji musí navštívit. Bylo Ji tehdy 58 let, ale její podnikavost a nadšení nebyly nikdy větší, než právě nyní.

Potěmkinovi se však nepodařilo udělat z pou­ šti zahrady a z bídy bohatství, ale podařilo se mu vykouzlit Kateřině ilusi všech těchto věci.

Vesnice a továrny stály jenom na papíře. Ste­ pi byly stejně bezútěšné jako dříve, vesnice po­ bořené a špinavé. Ale Potěmkin byl velkolepý režisér a inscenace Kateřininy cesty na Krym byla největším režijním výkonem všech století.

Zaslouží si, aby byla plným právem počítána k největším divům světa.

Kateřina se vydala na cestu v únoru. Potěm­ kin jel napřed, aby vykonal "potřebné přípra­ vy", k nimž potřeboval součinnost 40 tisíc lidi.

Její sáně byly veliké jako domek; měly tři ok­ na na každé straně' a táhlo je osm koni. Na kaž­ dé poštovní stanici čekalo 500 svěžích koni. O­ hromné pochodně osvětlovaly cesty za noci. Ve městech museli všichni domácí své domy čer­ stvě namalovat anebo vybílit (ve většině pří­ padů to však udělali jenom na průčelích ve­ doucích do ulice). Ve vesnicích byly postaveny před polorozpadlé domky umělé skupiny stro­ mů, roztrhané střechy nebyly sice opravová­ ny, ale pokryty pomalovaným krytem a obyva­ telstvo bylo nuceno obléci se do nejlepších ša­ tQ. l)lvkl v ~~ ~~~9 v~m\tct mu· říše,

m~~~~

lllrUIA ••

VIBTidE

Největší klam historie. sely sypat na cestu květiny. Staří, nemocni a­ nebo otrhaní lidé byli zavřeni do vzdálenějšich domů. Žebrota a posiláni prosebných žádosti byly přísně zapovězeny a všem lidem bylo na­ řízeno dělat nejpřijemnějši obličeje, z nichž by se dala vyčist radost a spokojenost. Kateřina konala tuto cestu kdysi před lety. Tehdy vidě­ la po celé cestě ve vyhublých a podvyživených obličejích jenom výraz bídy a hladu - tedy výraz skutečný. Při pohledu na tyto čisté ulice, tyto dobře oblečené a spokojeně vypadajici lidi věřila, že jeji poddaní jsou skutečně šťastni a zaopatřeni. "Nemyslite, že je moje malá do­ mácnost opravdu pěkně zařízena?" tázala se pyšně francouzského vyslance, který ji na této cestě provázel.

V Kyjevě dostal každý host, patřící k jeji družině, úplně nově zařízený dům se služební­ ky a ekvipáži. Příbory byly rozdány hned po každé hostině. Každý den připravovalo obyva­ telstvo Kateřině jinou zábavu. Kateřina se za­ se odměňovala tím, že zakázala jakoukoliv dvorní etiketu a :všeckypolitické rozhovory. Je­ jí mohutná a otylá postava dovolovala ji jen velmi málo pohyblivosti; zatim jeji duch se pře­ nášel s neobyčejnou lehkosti přes všechny pro­ blémy: zemědělství, výchovu dětí, stavbu sil­ nic a architekturu. Denně chodila spát v 10 ho­ din. V její ložnici byla vedle postele· stěna, za­ krytá zrcadlem, která stisknutím tajného pera zmizela a odhalila druhou postel s jejim oka­ mžitým milencem Mamonovem. Toto zařízeni - jedna z neséetných pozornosti Potěmkino­ vých - nalézala Kateřina při každé zastávce.

Jakmile ódpluly z Dněpru ledy, vstoupila ce­ lá družina na připravené galery. A teď teprve začala pravá cesta Potěmkinovým pohádko­ vým světem. Sedm plovoucích paláců, následo­ vaných osmdesáti silnými loděmi, vzalo na pa­ lubu celkem 3,000 osob, Galera Kateřinina byla uvnitř celá vyzdobena drahoceným brokátem.

Zlato se třpytilo na stěnách, na kostymech služebníků, zlaté byly i jidelni příbory a všech­ no nádobí. Ležic pod hedvábným baldachýnem, dívala se Kateřina na vesníce a města, vyzdo­ bená ohromnými vítěznými oblouky a pestrý­ mi květinovými závěsy. Viděla tučná stáda, pa­ soucí se na lukách anebo pluky cvíěíoí v po­ Uch; a když nastal večer, zřela sedláky 1 selky, tančící v pestrých krojích veselé tance. Při každodenním pohledu na tato neuvěřitelná kouzla, byla Kateřina prostě uchvácena.

Neměla nejmenší tušeni, že tento krásný po­ hádkový svět okamšítě zmizel, jakmile se jejl loď vzdálila o pár set metru; že domy za o­ hromnými vitěznýml oblouky neměly ani stře­ chy, ani dveře, ani okna, že za domy nebyly žádné ulice, že ve vesnicích nebyli žádní oby­ vatelé; že stáda dobytka sem byla jen přihná­ na, aby se na chvill pásla před jejími zraky a že tančící selky a sedláci byli ve skutečnosti u­ bohými otroky, které bylo třeba k jejich "vese­ lým a rozjařeným" tancům nutit krutým mrs­ káním a nesčetnými údery. Jakmile se loď vzdá11la,byli jako divadelní loutky naloženi na bídné káry a převezeni na jiné místo, aby zde znovu předváděli ilusi veselosti, spokojeností a blahobytu. Všude nalézala Kateřina nově po­ stavené, krásné paláce s vodotrysky a vodovo­ dy a velkými, stinnými parky. Potěmkin pro­ stě dovedl všecko! Změnil nejdivočejši prales ve stylovou anglickou zahradu, dopravil sem vzácné stromy z velké vzdálenosti, jen aby se zelenaly několik potřebných dni a pak prostě zašly. Všude byly kolem císařovnina paláce do­ my pro její společnost; nebyly ovšem stavěny na trvalo, nýbrž aby vydržely těch pár potřeb­ ných chvilek. Všude byli vojáci, krásně urostlí a přepychově uniformovani. V Jekaterinoslavě položila císařovna základní kámen k budoucí katedrále, jejíž plán byl opravdu gigantický u porovnáni s nim byl dóm sv. Petra v Řimě ubo­ hým vesnickým kostelíkem. Ale katedrála je­ katerinoslavská neměla býti nikdy postavena!

Pak se zase pokračovalo v cestě na vozech.

z.novu ae l~l9 (),!!~~Mnl, hemií.;:bnl se děluilq,.

.,

zedniky, stavějiciml domy, budujiciml silntce: všude bylo množstvi lidi, rušný život a. nejil­ vější provoz. Nikdo si neuvědomoval, že viech· na tato místa byla mrtvá a pustá a že Potěm· kin vyvlekl obyvatelstvo dvaceti okresd, aby je přechodně oživilo. Bylo postaráno o všecbny druhy zábav. Na každé zastávce chrlil po celé noci umělý vulkán nebetyčné plameny, osvět­ lujíci velkolepě celé okoli. V Sebastopolu hri.lo při obědě 120 hudebníkft. Z oken sálu mohla.

Kateřina vidět mohutnou černomořskou flo­ tilu lodí nejrůznějšího druhu, postavenou pq před dvěma lety. Všude burácely výstřely děl a ze všech lodi hí'mělo volání: "Ať žije císařov­ na!" Jako závěr a vyvrcholeni cesty bylo pro Katefinu připraveno velkolepé divadlo: V Pol­ tavě reprodukovaly dvě armády historickou bit­ vu, kterou na těchto mistech svedl Petr Veliký.

Režie tohoto obrovského podniku byla velk<>· lepá. A Kateřinino štěsti bylo v těchto chvilich úplné. A za to vše děkovala jenom Potěmkino. vi! I kdyby býval měl ještě stokrát více chyb. ráda mu je v těchto chvilich nadšeni odpusti­ la. Kdyby však jen věděla, že všechny válečné lodi byly jen napodobeniny ze špatného mate­ riálu, ze dřeva a plechu, že pro děla nebylo střelivo, že pevnost Cherson byla vybudována jenom z písku a že k jejímu zničeni nebylo tře­ ba ani jediného výstřelu děla; stačilo prudši zavanuti větru, pak by byl její dojem vypadal , docela jinak. Celý tento klam stál 7 millon'O. rublií. a obrovské množství lidské námahy, přes­ to že neměl jiný účel, než vystupňovat Kateři­ nin příznivý dojem o Potěmkinovi do největšich roziněrů. To se také podařilo.

Tato krymská cesta, improvisace šťastné bo­ haté země, nebyla ničím jiným, než mimořád­ ně originelním a nákladným holdem, který připravil největší milenec v historii lidstva své velké lásce.

Vzbouřeni Arabů proti Britmn.

Arabské kmeny ve státě Hadramaut zdvih­ ly před 11ějakou dobou ozbrojený odpor proti Velké Brtanii, která v zemi vykonává. protekto­ rát. Hadramaut je těsné přímořské pásino na. jihu Arabského poloostrova. Přímoří je v prd­ měru široké asi 15 kilometrfi a ze severu je u­ zavřeno skalními stěnami,' zdvihajícími se' do výše až 1500 metrii. Přimoři 1 horský hřeben jsou obývány svobodnými kmeny pod vládou čtyř sultánů. V celku se tu odhaduje na 170.000 duší. Nynější odpor proti ,Britům byl bezpečně podnícen z ciziny, asi ze sousedního Jemenu, jehož vládce, imán Jahja, propadá stále .vie italskému vlivu. Vzbouřné kmeny jsou dobře ozbrojeny a svedly s britskými oddíly několik těžkých bojů. Kahirský .list "El Mokattam," o­ znamuje v původní zprávě, že situace v jižnl Arabli se trvale přiostřuje a že Hadramaut lµ-o­ zi se zvrhnout v druhou Palestinu. V těchto dnech se strhly nové boje, do kterých Angli­ čané zasáhli bombardovacími letadly. Bombami zničili několik horských vesnic a donutili po­ vstalce, aby se rozptýlili. Velké skupiny bojov­ níků ,opustili hadramautské území a u-chýlilY se na sever. Několik arabských ná.čelnikd u­ prchlo do Mekky a přijalo pohostinstvi sa.úd­ ské vlády. Zdá se, že události v Hadramautu stejně jall.'.o v Palestině ......:. jsou vypočítány na nejvyšší rozjitřeni arabského světa proti Velké Britanli. Jevi se v tom pokus o ovlivněni pan­ islámského kongresu, který se sejde v nastá­ vajícím poutním období v Mekce, městě pro­ rokově.

Britský učenec dr. David Thomson se právě vrátil z výpravy do pralesfi severni Australie.

Setkal se tam s domorodým kmenem loved le­ bek a byl překvapen, že jeho královna je bili žena, mladá Angličanka. Před třinácti lety při ztroskotání lodí se zachránila na břeh se svou matkou. Setkaly se tu s.. domorodci. Matku za­ bili, ale děvčátko vychbvali a když dospělo, zvolili ji královnou kmene.

Ruská princezna přistižena. při krádeži potravin.

Ve varšavském obchodě byla přistižena star­ ší, chatrně obrečená pani, že si vzala bez za.placení dvě ,osmi11ky másla. Na pollcejním ře­ ditelství v ni byla zjištěna princezna Marle Taťana Tungutová, 55letá. V carském Rusku byla známa pořádánim přepychových it.bav.

'

Strana

Ve stfedu, dne 15. prosince 198'.

VISTN!S:

i,

Oddíl dopisovatelský } ,w~.-------·•:•

Dopisy, jež by .obsahovaly nevěcné, neb zá~

vadné polemiky, pořadatel předkládá V& smy­ slu stanov Tiskovému Výboru k vlastnímu rozhodnuti.

NEZAPOMlNEJME!

Pravíte mi, že nemůžete zapomenout! Sta­ lo se Vám v životě něco, co zapomenutí nesne­ se? .:__ I když jest tomu tak, musíme se znovu vzchopiti a hleděti silnou vůlí zdolati co se nám zdá nemožné! Musíme míti dosti kuráže stá­ ti na svých vlastních vzpomínkách! Všechn:f vzpomínky musíme se naučiti zdolat a ať jsou dobré neb zlé - hořké nebo slačké - musíme jich použíti k budoucímu prospěchu! Musíme se naučiti pochopení, že ve vzpomínkách roste život.

Vezměme do ruky hrst prosté, obyčejné hlí­ ny -'- hrst naší země I - Pozastavte se nad ní když vám propadává skrz prsty. Země neza­ pomíná také. Nezapomněla nikdy nic! Vše co se kdy člověku stalo - co se na světě odehrá­ lo - konflikty - kontesty - boj o svrchova­ nost - vše je uloženo na věčné časy v matič­ ce zemi! Vše od počátku yývinu, od začátečního bodu evoluce!

Slyzy jsou v ni! - studený i horký pot! Krvi jest nasáklá - mrtvými kostmi jest pro­ ložena! - Jsou v ní krásné květiny - sluneční svit - sladké ovoce - výživné kořínky a von­ ny prach tisíců jar. - Vše je v ní - uloženo v prachu!

Vonné růže budoucího června jsou zakoře­ něny v prachu a blátě června loňského! Věnujte tomu trochu vážného přemýšlení!

Nechte se zasáhnouti tím dramatem 1 tou po­ esii přírodního fakta! Zajisté se Vás dotkne ona kouzelná moc - hluboká záhada a ohrom­ ná tvořící sila hrstky pouhé země! - A jste11 unešení onou tajemnou záhadou hrstě ze­ mě - jak na Vás působí to samé drama - ta samá poesie, ta samá moc a mystická tvůrčí sila aší duše?

Ta země, i ta "duše" - obě jest utvořeno z malých i větších prvků ........: jest "zkouakováno", Jest to souhrn - nashromážděni zkušeno­ sti! - Ano - a vše co jest a co bude - vzrů­ stá z toho co bylo! - Tedy proč se máme sna­ žíti - nebo namáhati něco zapomenouti?-?

Učme se vše si pamatovat! Stlljme tváří v tvář všem našim vzpomínkám! Učme se jim rozumět a je pochopit! Vim, že některé ty v:zpomínky nás bolejí - že nám při prožíváni jich zasadily těžké rány. - Jak rádi bychom se jich načisto zbavili a na ně zapomněli! Při­ nesly nám hořkost, zármutek - zklamání a hanbu! - Ale to jest jlž vše pryč! Jsou to jen vzpomínky! A nyní - ať byly ty samé vzpo­ minky sebe hořči a bolavější - jest to kus na­ ši minulosti - ale velice důležité, cenné minu­ losti! Jest to připravená půda pro náš budoucí vzrust! Vzpomínejme jich - nevynechejme ani jednu - použijme jich všech!

Botka.la Vás životni tragedie? Vyrvala Vám neúprosná smrt z náruči drahou Vám bytost?

Zlomila Vám neštastná láska naději v život a pukalo Vám bolestí srdce? - Buďte tedy rádi, že jste dovedli tak milovati - tak dovedli $1'­ dečni struny napjati - že se Vám bolem a žalostei trhaly. Buďte na to hrdi, že Váš život byl svého času tak obohacen tím cítěním! Do Vaší bolestí a zklamáním rozorané duše za­ sejte bohatší. seménka lásky.

Učinili Jste kdys v životě velikou chybu?

Tím se nenechte zmalomyslnět! Byla by to infinitivně větší katastrofa kdybyste vůbec nikdy v životě nechybili! - Bylo by to mnohem horši, kdybyste nikdy neriskovali dost života, aby tu a tam chyba byla učiněna! - Na každé krkolomné risiko, sebe nejbezpečnější máme býti hrdi, že jsme dostali dost kuráže to i ono zkusiti nebo podniknouti! - Musíme býti vděčni Osudu za každou zkušenost, kterou jsme nabyli třeba v zahanbeni nebo v sebe větším životním neštěstí. ' Musime použíti oné zkušenosti k budoucímu itvotu. - Mfižeme potom lépe a bohatěji ill-

ti - poněvadž ·ony zkušenosti jsme si draze od osudu vykoupili!

Nezapomínejme tedy na sebe bolestněj­ ší vzpomínky! Važme si jich!

Važme si té černé, hluboké pudy, kterou jsme připravili k úrodě našemí slzami - strachem - obavami ....,.. naší b::ilestí i našimi chybami.

Roňme nové slzy - dělejme další blamáže riskujme nové tragedie, prohlubme tu rozora­ nou půdu v zahradě našich vzpomínek - vy­ růstejme v nil Veselý-Tulák.

CO TÝDENDAL. Milou překvapenku uspořádali krajané a přá­ telé manželům W. A. Nesudovým na Frank St. Celá rodina seděla kolem kulatého stolu v ku­ chyni a "rozebírala" křehkou, upečenou slepi­ ci. "Tulák" byl samou rodinou pozván k veče­ ři již ráno a ačkoliv o překvapence měl ja­ kési tušení, přece držel se statně stolu nechtě ani, by se nádobí umývalo. - V nejživější de­ batě o ženské módě, které se súčastníla živě ne­ jen sl. Eliška, ale i pí. Nesudová - strhl se na "porči" ohromný povyk - a do domu vtrhla v pravém slova smyslu celá četa pí·átel - čistě neočekávaně: Manželé Fr. Stránských st., man­ želé Kosových, Jos. Valčíka s dceruškou Olgou, Václav Kraft, pi. Kraftová, Franta Rendl, pi.

Vančurová.

Hned se uspořádal veliký obřadní stůl v jí­ delně - a o nic - pravím o nic nebylo nouze.

Veselá zábava protáhla se do pozdních hodin.

Neradi se upřímní přátelé rozcházeli.

V řádové siní Pokrok Dallas se cvičí pilně sli­ bovaná opereta "Jindra" každý pátek večer.

O divadlo ono jeví se všude veliká účast a budovaná anticipace slibuje veliký úspěch. Se­ hrání bylo tentatívně stanoveno na 2. ledna 1938 a doufáme, že se to v ten den sehraje. Od­ kládání a změna data činí obtíže nejen účin­ kujícím silám a režii, ale ochabuje zájem. Pří­ čina k odloženi projektovaných slavnosti, zábav a divadel musí býti ta nejvážnější - onemoc­ nění stellarního herce, smrt nebo neočekávaná událost hodna změny plánů, Tentativni dny se stanoví po dobrém uvážení - se vší prozíravo­ sti - a definitivně stanovený den na vystou­ pení se nikdy z lehkých příčin nemění. To po­ tom přívád! z rovnováhy projektovanou udá­ lost - účinkující se na to tu a tam spoléhají - zkoušky se zbytečně konají a vnitřni i zev­ nější zájem o věc klesá. - A jest to prý nedo­ bré znamení odkládat!

V sokolovně studuje se velice svědomitě "Ta­ [emná matka". To se sehraje, doufám, při re­ kordní návštěvě 12. prosince. Již jste to .asi vši­ chni viděli - jsem jist, že se to líbilo.

Minulé úterý zatoulali jsme se do Ennis. Franta Rendl, John Kebrdle byl s námi. Byli jsme mile přivítáni pp. Vytopilem a V. Lážnov­ ským a srdečně pohostění pi. B. Radovou, od­ kud se nám ani nechtělo. Pí. Radová jest jistě vzor milé pohostíností. Prohlédli jsme si tedy Ennis. Byli jsme i u br. Zázvorku - a až na konci jedné ulice - u "Jakuba" Pavelky. Litu­ jeme, že pi. Pavelková nebyla doma, ale místo její co srdečnou hostitelku zaujala plně dce­ ruška Libuše a později její sestřička Veluše. (?)

Při srdečné zábavě ubíhal čas -:- a moc neradi ujižděli jsme zpátky k Dallas. K Pavelkiim mu­ síme zas, musíme poznat přece pi. Pavelkovou.

Obdivovali jsme vzornou češtinu, srdečnou po­ hostinnost a nenucené chováni obou dcerušek, za což všem musíme vzdáti hold vzorné výcho­ vě - dobré matičce l Týž večer oslavovali [sme narozeniny pi. Ma­ rie Rezkové. - John Kebrdle a manželé čecba­ noví, F. Rendl a pí. Vančurová. - Vyhrávali ji za dveřmi - úplně ji i dcerušku Vlastu překva­ pili. Ovšem, hned se rozpoutala intimně přá­ telská zábava - a zas dlouho do noci!

Veselý-Tulák.

Hejný účetnice, Alma Jaresh pokladnice.

Máme tady chladné počasi, ale snih jsme do­ sud neviděli, ale možná, že. je ještě d~t času, že ho ještě uvidíme. Bavlna je většinou se­ brána až na ty zmrzlé bolce, ale co z nich bu­ de, je ještě těžko říci, neb se jaksi pomalu otvírají.

Tak bratři a sestry, nezapomeňte na ledno­ vou schťlzl a všichni se dostavte, a obzvláště účetní výbor by se měl dostavit dříve před schůzi a přehlídnout knihy. Na účetním vý­ boru jsou tito členi: J. F. Kubala, J. Martinek, Mrs. Albina Ješková. s bratrským pozdravem, Chas. Hejný, taj. ČTYŘICET LET S, P. J. S. T. O. B. Pokorný.

V žirném státě Jedné Hvězdy jitro svítlo pro Slovany, když založen podnik skvělý, jenž měl rozkvést na vše strany.

Skromně započalo dílo, jež v svém jádru velké bylo; že každý začátek těžký, tak, i zde se osvědčilo.

Práce oněch velkých duchfi, kteří při začátku stáli, byla mnohdy bOjem těžkým, v němž někdy div - neprchrál!..

Vytrvali,. pracovali, na paměti vždy plán smělý: Obsáhnouti v podnik dobra ten slovanský Texas celý!

Tak vznikla Jednota naše, utěšeně se šií·ila, ve zdravém podkladě jejim, velká byla její síla.

"Naše Texaská Jednota, nad tu jistě lepší neni!" tak šly o ni hlasy brzy a bylo to správné rčení.

Všude rádi ji vitali, rádi pro ni pracovali, řádné dílo svépomoci, nikdy se v ní nezklamali.

Vždy splnila své závazky s pečlivosti tou · nejvyšší, vzorně pod1e hesla svého Podpora, Lidskost, .B1·atrstvíl Vedle svoji hlavní role, v které se tak osvědčila, ona zde i jinak ještě blahodárně pusobila.

Pro pokrok všech, vliv náš, úspěch, dobro školství, pro vzdělání, také snahy bráti za své bylo Ji co - přikázáni.

A že tolik našich lidí v bratrský svuj .kruh pojila, mělo svoji váhu, sílu, · úspěchu tu docilila . . .

Tak pr-ispěla hřivnou ona, k tomu kyženému cíli, aby Češi, Moravané, v Texasu si lépe žili I "Spolkfi a nevin jest třeba, • má-li národní duch žiti ... " V této zemi americké znamenají naše býtí.

Naše "Texaská Jednota" v celém státě rozvětvena, její činnost v tomto směru nemťl.že být doceněna.

A též - dokud .v našich řadách, národní ruch, zájem vládne, na slova:nském nebi u Iiás nikdy· slunko nezapadne . . . Čtyřicet let uletělo, Jednota dnes ,oslavuje, mnoho zdaru v dalši práci, n::í,š Texas Tě pozdravuje!

Řád Tioga čís. 5.

Tioga, Texas.

Ctěná redakce, milí bratři a sestry!

Tímto vám oznamuji, že v měsíci prosinci schůzí nebudeme odbýyat, necháme si to až na leden a to druhou neděli. Též vám oznamuji, že na pl'iští rok bylL.. staří úředníci znovuzvo­ len1 a to: M. Příhoda předseda, Karel Jaresh mistpředseda, Karel ;Hejný tajemník, Marle

Nic není jistějšíh-o, než že Němesko nepod­ nikne útok proti českoslovenslrn. První útok by znamenal větší evropskou válku. Českoslo­ vensko je kromě Německa nejsilnější vojenskou mocnosti. ve středni Evropě.

New York ~mes;

<;

Ve středu, dne 15. prosince

193'7.

tečný sladký "dessert" po jidle nechyběl. Díky vám, milí přátelé, za tak královskou pohostin­ nost. Po obědě si muži odjeli na vyjížďku ·do Vážené čtenářstvo Věstníku! města, zvláště švagr Křižák se velice zajímá o Tak přece jsme dostali slib, že nás vezmou s sebou, totiž od sestry a švagra Willie Křižáko- .. pilu na šindele, tak si to vše důkladně pro­ hlédl. My ženské jsme si hezky zase vypravova­ vých. Ujednáno, že v pátek ráno brzyčko vyje­ ly. Velmi nás zajímalo cestováni mamínky a deme. Tak sestřička a švagfiček s rodinou, čtyí· tatínka Rosenbaumovic a rodiny Snoblovic, jak dcer a jednoho synáčka, přijeli k nám hned ve jeli do státu Iowa, kde bydlí také jedna dcera čtvrtek večer dne 4. listopadu. A tak ráno se a zeť s rodinou, pan a paní John Adámek, to­ hezky všechno přichystané naložilo do švagro­ tiž Veronika, sestra mého muže. Snoblivic tam vy káry De Soto. Maminka nám naložila i pe­ mají také rodiče, sestry a bratry. Tak tam před čenou slepici, kafíčko, mléko a mnohé dobré několika týdny byli a užili příjemnou cestu au­ zákusky na cestu, abychom se posilnili jak se tem a radostný pobyt tam. Také jsme šli s pa­ patři a dle libosti, když je cesta daleká a přiho­ ní Snoblovou, totiž švagrovou Marií do jejich dí se náhodou i nějaké nepříjemnosti při káře. domova, neb pravila, že musí péci chlebíček.

Totiž náš vybraný cíl byl do Lovelady a Cro­ Jest to jen malý kousek od rodičů a mají to ckett, k rodičům a sestrám mého muže. Ještě pěkné, útulný příbytek, vše hezké. Mužové při­ jsem tam nikdy nebyla, tak jsme se těšili. Kři­ jeli zpátky z města a jestli prý my se chceme žákovi si vzali sebou jen tu nejmladší jejich ra­ také někam podívat. O, jak pak ne! Tak neí­ tolest, Karličku. Marta, Lydia, Adela a Joe dříve ujednáno než se jelo. Jeli jsme na dvou Willfred byli ponecháni stařence a staříčkovi, kárách. Prohlíželi jsme uhelné doly, velmi nás aby se jim nestýskalo, a oni všichni rádi pomá­ zajímala jejich historie, neb otec mého .muže hají stařence při její práci. v dávných časech těžce pracoval v těchto do­ Tak se jelo v pá.tek dne 5. listopadu, ale ani lech a též mů] muž v útlém mládí to zkustl, Te­ ne tak brzo ráno, jak se chtělo. Jeli jsme na dy od uhlodolu jeli jilme navštíviti známou ro­ Houston. Moc rychle se nejelo. Krajina byla dinu nedaleko, ku snmoldasovům. Už byl večer zrána půvabná a tak se nám hezky jelo. Když a velice jsme je překvapílí. Návštěva na dvou jsme přijeli nedaleko Houstonu, tak na severu kárách, za.jisté nemohli vědět, kcfo to přijíždí. bylo velmi zamračeno, a právě kd:yž jsme si po­ Byli to tatínek a maminka Rosenbaum, Frankie chutnávali na pečené slepici, přiletěl strýček Snoble, Doris a Joe Jr. Vondra z Lovelady, p. a severáček, bylo snad právě jedenáct hodin. A pí. George Farek z Crockett, p, a pí. Willie Kři­ tak honem jsme naskákali do káry a jelo se dá­ žák a dcera Karla Kl'ižák z Columbus a man­ le. Misty trochu skropilo. Přijeli jsme do města želé Oldřich a Libuše Rosenbaum z Weimar.

Lovelady. Muž totiž to vše dobře zná. A tak Velmi laskavě jsme byli uvítáni a pozváni paní jsme přímo jeli švakroví Fr. Snoble k jeho díl­ Shmoldasovou, velice to.hovornou a milou pa­ ně "shoe shop" v Lovelady. Nastalo milé uvítá­ ní, abychom šli dále do domu, kde bylo vše ja­ ni a vypravování a po chvilce jsme se zase ubí­ ko v klícce, útulno a příjemrl:o. Paní Shmolda­ rali na rarmu, tři míle vzdálené, k rodíčům p. sová nám ukázala nábytek, který ona sama a pí. Frank Rosenbaum, kde prý nás už před zhotovuje a podivili jsme se všichni, jaká to u­ polednem vyhlíželi a my "slow bens" se přikou­ mělecká práce, krásné pohovky, almarky a líme až o 4 hodinách, ale přece. A Jaké dojemné kredence, jako z továrny. Jest to velký dar Bo­ vítání, až i slze kapali radosti, že přece jednou ží míti tu schopnost udělat tak všeliké pěkné jsme je tam přtjelí navštívit. Bydlí tam také s věci. Tato milá paní umí dělati i všemožnou ji­ maminkou a tatínkem Rosenbaumovými, dcera nou práci, také i ty nejjemnější ruční práce, Anna a zeť Joe Vondra s jejich dvěma rozto­ jako háčkování a podobně. Vždy vyniká nad o­ milými dětmi, Doris asi 3letá a Joe Jr. asi 10 statními i na výstavách. Paní Shmoldasová je měsíců starý. Je tlustý, ale čiperný, už chodí a z Prahy v Čechách a tak nám ukazovala i mno­ směje se neustále a nikoho se nebojí. Je velice ho ~zajímavých obrásků z Čech a fotografie je­ hezký a milý. Rodina Snoblovic také bydlí ne­ jich synů. Také p. Shmoldas je z Prahy a má daleko. A tak jsme byli všichni mile a laskavě mnohé zajímavé zkušenosti. Však mnohý jistě uvítáni všemi a hned tu nastalo chystání na četl zajímavé články pana Shmoldase v Čecho­ stůl a bylo tam všeho v hojnosti, ani dobrá pe­ slováku a v Texanu. Shmoldasovi mají tři sy­ čená husa nescházela, a tak jsme zas hodovali ny, Ludmír, Čestmír a Richard, ktel'i jsou veli­ a mnoho si vypravovali. Na večer přišlí sousedé ce přívětiví, totiž tito tři synové jsou doma s ro­ Skalických, milá to rodina. Hovoi'ilo se a vy­ diči na farmě; dále mají jednu provdanou dce­ právělo, takže uběhla půl noc a ani jsme se ne­ ru a ženatého syna jinde. Díky vám milá rodino nadáli. Ale ráno jsme pěkně zaspali a probudili ' Shmoldasova za všechno to milé pobavení a za se až když už sluníčko pěkně hřálo, Pak po do­ laskavou pohostinnost i za pochvalu ve vzpo­ bré snídani jsme si vyšli na procházku do lesů mínce na nás ve Vašem dopisu. Pane Shmol­ a za potok, jak tam fikaji, "na botni" (bottom). das, opravdu byla to je11 malá chvilka pobytu Jest tam dobrá úrodná půda. Udělali tam letos u vás, ale jest to přece jako pěkný sen. Doufá­ dosti dobré úrody bavlny i komy a vše jiného me, že nám opět bude možno vás navštíviti a co měli naseté, jako fazole, zemní oříšky, patá­ pobýti mezi vámi delší dobu. Tedy za malou ty i brambory, všechno dobře sklidili. Nyní již hodinku pobýti u Shmoldasí1 jedeme zase zpět mají krásné brambory podzimní, což je oprav­ a doma nás už čekala chutná večeře, tak zase du štěstí. Zde u nás jsme letos na jaře a ani na jsme museli papat a pěkně se hovořilo při do­ podzim neutrefili pohodu na brambory, takže brém kafíčku a všelili:élahůdky k tomu, vše tak jsme moc málo sklidili, ačkoliv jiné roky máme dobré. Také obrázky jsme prohlíželi až se nám vždy také dosti, aneb dosti obstojnou úrodu. oč1 přivíraly, tedy čas spinkat. Ráno se jelo je­ Nám se tam velice líbí borovice, jest to hezký ště do Crockett .k mladým Fárkovým a pak o­ strom a lesy těchto jsou okouzlující. Proto kolo poledne být zase na zpáteční cestě do bych si přála, aby maminka a tatínek také tam Weimar. Paní Farková řekla, že u nich musi­ zajeli a to tak na jaře, až budou lípy kvést, to me mít oběd, tedy o. K. Ale ráno na hezkých jest také jedna velká Boží krása lesa. Na pod­ pohodlných postýlkách se zase pěkně zaspalo, zim jsou zase jiné krásy pi'irody velmi zajíma­ takže sem se vyšikovali až asi v 10 hodin, a do vé. Jak jsme se .navrátílí z naší milé procház­ Crockett z Lovelady je k Farkům snad přes 20 ky, tu přijeli Farkovi, nejmladší to sestříčka mil. Paní Frank Snoblová zustala doma sama, mého muže, provdaná za Jii'í Farek. Bydli v ostatní jsme všichni jeli. Pan Snoble s jeho ká­ Crockett na farmě. Tak bylo milé přívitání, rou a my, bylo nás celkem 13. švagrová Mary; neb jsme se již neviděli brzo dvě léta. A tak tedy paní Snoblová, nám všecko nachystala, jsme se všichni rádi uviděli. Farkovi mají také sandviče a jiné chutné zákusky a i celou bá­ roztomilou holčičku Dorothy Ann, má snad asi bovku, 1-:terou maminka R. dělala a na které 5 let, ale je velice moudrá a rozšafná. Mně řek­ jsme si až pak doma všichni znamenitě pochut­ la, že 11111ě má hodně ráda, a .iá také .ii mám rá­ nali. Všeho možného nám na cestu domťt 11alo­ da, všechny dítky tam jsou hodné. Nesmím o­ žili, patáků, peanutsů i semena bavlněného pomenout Snoblovic školáky. Frankie, již do­ muž dostal od tatínka. Já od maminky jsem do­ spívající jinoch a v 10. třídě: Helena, pěkná, již stala šaty, i od Anne a Bessie také velmi hezké dorůstající slečna; a Boženka, menší školačka. šaty. Srdečné díky všem za vše. Milí přátelé, Všichni se ve škole znamenitě učí a prospívají.

Bůh vám odplať! Pi·Ijeli jsme k Farkovým, kde V sobotu byl upraven ještě větší oběd, zase dru-. vše bylo připraveno k . velkému obědu. Paní há husa pěkně upravená, polévka slepičí vý­ Farkovi\ je výborná hospodyňka, je pfičtn\lv!\1 born{~ a sekanina, v!Je tnk labužnicltY, nní vý~ NÁŠ VÝLET.

Weimar, Texas.

&ttJJ.na

V11iSTNiR:

s.

má pěkných houf pěkných slepic a hez}tou za­ hrádku i sad ovoce. Všeho toho si znamenitě manželé Farkovi hledí. Po znamenitém a vý­ tečně chutném obědě nastalo zase dojemné loučení, neb my už museli myslet na domov.

Tak ještě nám bylo přidáno všelikých dobrot, též i medu, a nebylo vyhnutí, tedy odloučili jsme se s přáním všem všeho dobrého, s Bohem a na shledanou zase brzy. Tentokrát vyjelo se od Crockett na Madisonville, jak p. Snoble vy­ světlil nám lepší a kratší zpáteční cestu. Díky!

Z Madisonville na Navasota, Brenham, La Grange, Schulenburg a Weimar. Opravdu to krásná krajina. Cesta nám rychle ubíhala, ač­ koliv se jelo pomalu. Krajina nás zajímala, i města dosti pěkná. Tu a tam se zastavilo pro gas, olej a také pro ovlažení, takže sluníčko již se sklánělo za hory. Talté jsme byli na tom ,ko- · · pečku u toho historického pomníku u La Gran­ ge. Jest to tam krásné. Stále mnoho cestujících tam zajíždí se dívat. Jest to zajímavé. Tak je­ ště zastávka v domácím městě Weimar. Koupilo se nějaké ovoce, "ice cream" a cukrovinky dě­ tem, stařence a staříčkovi domft. Ani se nás ne­ nadáli. a my už zas na dvoře. To bylo radosti, já,otu a hovoru, jeden víc než druhý. A tu ma­ minka na stůl prostírala teplou večeři. Ačkoliv hladu js1ne neměli, výtečně nám chutnala do­ brá slepičí polévka a všechno ostatní. Po večeři Khžákovic se hned vypravili zase ještě do je­ jich domova do Columbus, že děti musí ráno do školy. Tak jsme zase doma.

Oldřich a Libuše Rosenbaum. Řád Český Prapor čís. 24.

Temple, Texas.

Ctění bratl'i a sestry!

Tímto vám sděluji, že následující úředníci byli zvoleni pro rok 1938: F. J. Marek předseda. H. M. Jakubik místopi'ed- . seda, Chas. Navrátil. tajemník, Ben Žabčík ú­ četní, M. J. Štěpán p::ikladnik. Majetkový vý­ bor: F. J. Marek, H. M. Jakubík, Chas. Navrá­ til. Účetní výbor: Ray J. Marek, Joe Pechal, John I{Iinkovský. Nemocenský výbor bratrfi: M. J. Štěpán pro Ocker, J. F. Závodný pro Cy.::lone. W. T. Schiller pro Meeks, J. F. Mar­ tinec pro Red Ranger, Rud. Martinec pro NJ7 vou Osadu, J. H. Kamas pro Seaton a Ratiboř, Joe Pechal pro Oscar, F. J. Marek pro Temple.

Nemocenský výbor. sester: Cecilie Štt'\pán p,·o Ocker, Lydia Závodný pro Cyclone. Rosie Schiller pro Meeks, Louisa Marek pro Red Ranger, Anna Martinec pro Novou Osadu, Ma­ rie Klinkovský pro Seaton a Ratiboř, Vil.rm:na Navrátil pro Oscar. Anna Marelt pro Temple.

Res::iluční výbor: F. J. Marek, Chas. Navrátil a Ben žabčik. Zábavní výbor: J. F. Martinac, Louis Schiller, Fritz Schneider.

Bratři a sestry, pamatujte si kdo jest ve va­ šem okolí na nemocenském výboru, byste pak v pádu nemoci věděli na koho se máte obrátit, neb každé onemocnění musí býti oznáme110ne­ mocensk~.mu výborn ve vašem okolí. Neb jestli nebude uvědoměn nemocenský výbor o vaši nemoci a požádán aby vás navštívil, ne1m:í. pak nemocenský výbor právo podepsat vaši nemo­ censkou žádost o podporu. Proto buďme toho pamětlivi a řiďme se dle toho, a tak se pak vyhneme mnohdy různému nedorozumění o­ hledně nemocenské podpory.

Též upozorňuji členy, kteři jsou s placením pozadu. by dali své povinnosti do pořádku. Též ti, kteN mají půjčky proti certifikátu, ať se přihlásí k pořádku, neb jest to pro dobro na­ šich nejmilejších, abychom naše pojistky měli v pofadlm, neb nikdy nevíme, co se muže při­ hodit.

Vánoce se blíží, proto vám přeji všem ve­ spolek vš.echno to nejlepší. Byste všichni do­ stali hodně pěkných dárkfi a byli pfi tom všichni zdraví a veselí.

Počasí máme tu většinou chladné. mrzr1e 1,ám dosti často. Nu, ale jest to ješte k vydr­ žení sedě u kamen.

S bratrským pozdravem, Chas. Navrátil, taj.

Jest ku malému prospěchu, že štěstí nás činí bohatými, pakli na~e ~ftdPstl nť\s :imse činí chit" t\ýml,

...

.. '"" ...

S,trana

a

Caldwell, 'ťexas.

Ctěná redakce Věstl'lík.u!

Věstník se zdokonaluje, vážné redakční úvo­ dy, které nevnucují náhledy redaktora, ale po­ nechávají čtenáři jeho vlastní náhledy a úsud­ ky. Je~t to časopis, jaký má skutečně býti. žen­ ská a Dětská Besídka každá dává dobré rady, jak nám ženám tak i naší mládeži, naši mlá­ dež učí čisti naše písmo, učí je ctíti své rodiče, zem . z které pochází, své spolubližní a pak též nám ženám dává pěkné povídky a romány, a z té rozmanitosti sobě může každá z nás vybrati to, co se jí líbí a co ji zajímá.

Měla jsem radost z' dopisu paní Raclové, ve kterém psala, jak pěkně se letos český den v . Dallas vydafil. Byl to první český den v Dallas, jehož jsem se nesúčastnila, Byla jsem skoro dva roky nemocná. Byla jsem na léčení ve Scott & White nemocnici v Temple, pak v Marlin, ale pořád mně nebylo dobře, až náš doktor Sipták mně pravil, že mojí nemoci jsou vinny moje zu­ by. Tyto že musí ven, že mám nakažené nervy od nich. Proto jsem si nechala zuby vytáhat a vzalo mně to dlouho nežli se mně dásně zaho­ jily. Tenkráte jsem tomu byla ráda, že byl če­ ský den odložen a že mně bude možno českého dne se sůčastnítí a že v ten čas budu míti opět zuby. Ale dásně se nechtěly hojit a tak jsem zuby dostati nemohla. Dr, Ki'enek v Bryan mne prohlédnul a pravil, že budu muset ještě něja­ ký čas býti bez zubu, a tak jsem čekala až do konce listopadu. Když jsem viděla, že zuby na český den míti nebudu, pravila jsem: zuby ne­ zuby, na český den do Dallas pojedeme, moji přátelé mně poznají třebas i bezzubou. Tak v pátek před českým dnem pi'ijeli k nám naši příbuzní z Oklahomy, které jsem neviděla jak na předcházejícím českém dnu v Dallas. Byli jsme tomu rádi, že příjelí nás navštíviti. Vědě­ li, že jsem byla delší.čas nemocná, proto přijeli mne navštívit. Byli to pan a paní Frank Dvo­ řáček z Oklahoma Gity, paní Anna Kadava a Mike Sopr. Jakmile jsem je spatřila, hned se mně udělalo lépe. Slíbili jsme jim, že pí·i příle­ žitosti jim návštěvu oplatíme.

Náš přítel Frank Adámek, bydlící blíže Cald­ well, dostal od jeho bratrance z Brna Lidové Noviny. Byl v nich zobrazen celý pohřeb zemře­ lého presidenta Masaryka. Ačkoliv lituji jeho odchodu, přece mně těší, že národ mu vystrojil tak slavný pohřeb a že se mu dostalo pocty, ja­ kou si zasloužil. Naše zdejší noviny přínesly články o jeho pohřbu, ale následkem vzdáleno­ sti nemohly podat vše tak jako tamní noviny, kde bylo možno bráti jeden obrázek za dru­ hým. Bylo tam sta vyobrazení. Paní Adámkové srdečně děkuji za zapůjčení novin.

V tu dobu jsem vzpomínala na to, že když jsem v roce 1920 byla v Praze na sokolském sle­ tu, byli jsme všichni pozváni na Hrad. Tenkrá­ te pravil Masaryk, abychom neodsuzovali ne­ dostatky republiky, že tato je teprve 1% roku stará, že je dosud "baby", jak řjkáme v Ameri­ ce, a že tam dosud nemůže býti vše tak jako u nás v Americe. Masaryk byl jako jeden z nás, byl všude, podával ruce, potřásal jimi a bylo vidět, že nás rád vidí, byl ke každému přívětivý a zdvořilý. Lituji toho, že musel odejíti. Byl by zajisté ještě mnoho dobra pro starou vlast u­ dělal, neb on mnoho udělal pro všechny, ob­ zvláště chudý lid. On tento všude podporoval, neb z něho pocházel. A tak jest a bude jeho pa­ mátka zapsána v srdcích lidu, který jej bude vždy s úctou a láskou vzpomínati. čteme v novinách v Československu vydá­ vaných, jaký pokrok Československo od světo­ vé války v uplynulých letech udělalo. Mnoho amerických novin tento pokrok potvrzuje a ty­ to praví, že Československo je jedinou zemí, kde se demokracie v Evropě udržela. čtem$l v br­ něnských listech dopis soustrasti nad smrtí Masaryka od německého poslance do zemské raay, v němž chválí presidenta Masaryka a praví, v něm že kdyby bylo Německo mělo ta­ kového.vůdce, že by bylo na tom mnohem lépe.

Naše mládež by měla bráti větší zájem na dějinách staré vlasti, měla by býti hrdá na to, že pochází z rodičů, kteří mají tak slavnou hi­ storii. Měla by se s láskou učiti české řeči, k če­ muž má dobrou příležitost jak na vyššich ško­ lách tak na 'Ulliversitě. My ré.di čteme zprávy

Ve středu, dne 15. prosince' 193'1.

V1f:STN:tl:t jak ze škol tak university, jak se naši studenti číní, jak prospívají. Naše mládež je naše bu­ doucnost, a náš jazyk se v této zemi jen tak dlouho udrží, dokud naše mládež se bude naši řeči učiti a svých předku sobě vážiti.

Moje heslo jest: "Svůj k svému!"

Přejí všem čtenářkám a čtenářům veselé Vá­ noce a šťastný Nový rok.

Marie Wondrášová.

Nil:CO S 'rÉ "LÍCNt" STRANY. Guy, Tex~v;.

Prosil bych redakci, aby popřála mým řád­ kám tak prominentního místa jak dopřála po­ jednání našeho br. místopředsedy v posledním čísle orgánu, neboť často mi napadá, že naše bratrstvo "Věstník" tak pozorně již nečte, jak by potřeba vyžadovala.

Je svatou pravdou, že: "V soukromí mezi členy poukazuje se na to, že orgán byl zvětšený, ale úřednicí Hlavni řadovny prý o tom nevědí. A dále, - že nein­ formují ani o tom nejdůležitějším naše člen­ stvo, jak stanovy požadují. Tak píše br. Valčík, a opakuji jen proto, aby se jak náleží "vsáklo". - Chci ovšem podot­ knouti, že· nevyhledávám polemiky s nikým, jedná se mi jen o to, aby se naše členstvo pro­ budilo z netečného svého spánku, je totiž prá­ ce tu pro nás všechny.

Netřeba strhující kritiku, ale bratrského na­ pomenutí, chtěl bych, abychom všící považo­ vali se co budovatelé Jednoty naši i v mezidobi sjezdit Členstvo potřebuje informace pravi­ delně, tak aby nebylo v nejistotě a nucené spo­ lehati se na ústní přenášení "novinek" o svých zástoj ech.

Táži se uctivě, proč o dotazu z Ennis, tuším br. Karla Lažnovslcýho ohledně uveřejňování položek finanční zprávy, nic více se neslyše­ lo?! Není na to místa v orgáně?

Dále se uctivě táži, proč soupis jednání Hlav­ ní úřadovny nebývá nám sdělen? Či přestali jsme se o to zajímat?

Jak pokračuje naše práce organisační? Mů­ že býti doložená číslicemi?

Proč náš redaktor přestal dojížděti a refe­ rovati o schůzích .Hlavní úřadovny?

Tolik jen prozatím na to "vyburcování" br. místopředsedy chtěl jsem nám všem přtpome­ noutí.

S pozdravem všem, L. O. Hošek. ů­

Řád Slovan číslo 9Snook, Texas.

Ctění bratři a sestry! Oznamuji vám, že řád Slovan čís. 9, ve schů­ zi konané 5. prosince 1937, byli zvoleni násle­ dující úředníci pro rok 1938: Předseda br. Adolf. Smotek, dozorce br. Jos. Jakubík, tajemník br. Dr. Jos. H. Kozar, účet­ ní Jno T. Škrabánek, pokladník br. Wm. F. Rubach, průvodčí br. Julius Balcar, vnítřní stráž br. Wm. Závodný, venkovní stráž br. F. M. Vajdák.

Tito bratří úředníci byli uvedeni a nastoleni na svoje místa.

S bratrským pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar, taj.

DOTRPi1:NO- DOBOJOVÁNO. V pondělí ráno 6. prosince moje ženuška a já jsme se vydali z našeho domova při Skid­ more a jeli do Corpus Christi navštívít našeho dobrého přítele a spolubratra Franka Kadan­ ku, neb asi týden před tím nám paní Kadan­ ková sdělila písemně, že br. Kadanka jest už asi tl'i neděle v nemocnici.

Přijevši do Corpus Christi shledali jsme, že br. Kadanka to ráno ve 6:15 vydechl naposled a že pohřeb bude na druhý den v. úterý v 9:30 hodin ráno.

V úterý tedy manželka a já jsme jeli na po­ hřeb, který byl z pohrobníckého závodu· Max­ well Dunne. V 9:30 hod. dopol. černá, kovová rakev s pozii.statky br. Kadanky byla převeze­ na do katedrály svatého Patricka, kde vyko­ nány katolick církevní obřady, asi tři čtvrti hodiny trvající mše.

Když byla rakev vnášena z ůmrlěího auta do katedrály, spustil se jemný deštik, tak jako

•;

by i celá pf·íroda žellla odchodu dobréhomuže.

Po obřadech nastala cesta . ku poslednímu odpočinku na hi'bitov Holy Cross (Svatý Kříž), . . kterýžto hi·bitov se nalézá při městečku Cor­ . pus Christi. I zde začalo dosti silně pršet, leč jen na ok:amžik.

Vykonán kratší obfad, zapěna písef1 smuteč­ ní jedním členem z chóru a tělo br. Kada1,1ky jest spouštěno do luna zemského, ku věčnéinu odpočinku. Krásnými květinami, mezi nimiž jedna s označením S. P. J. S. T. od řádu 133 ze San Antonio, 're:irns, je hrob ozdoben.. A hle!

Z pod mračen i slunko prosvitá a jasně se usmí­ vá na pNtomné pod stánkem zde stojící, kte­ rý byl postaven pro ochranu před deštěm. Po odchodu pi'litel ,a většiny účastníků pohřbu, přes rakev jest spušlěna celo-kovová poklopka, či jak se anglicky říká "vault" a za nedlouho jest vše zakryto hlínou.

Tuk br. Kadanky už více není mezi námi.

Už nám nebude více vysvětlovat a radit, která ta či ona pojistka jest pro nás lepší, co by bylo dobi'e činit a jalc pracovat pro S. P. J. S. T. Sám jsem měl pi'íležitost poznat, že mu ne­ šlo jenom o tu peněžitou odměnu, kterou or­ ganisátor dostává získf'.t-li nového člena, o čemž se také v minulém čísle Věstníku ze dne 8. prosince byl i sám' br. redaktor Moučka zmí­ nil. Byl jsem pi·ítomen pi'ípadu, kde n.evnu~il pojistku, která by mu byla přinesla šestkrát takovou odměnu, než ta, kterou on prodal. í..eč uznal, že pro toho člověka jest lepši vzit tu, kterou on mu chtěl prodat, vše jasně vysvět­ lil proč tak činí. Br. Kada1.1kabyl spokojen vi­ dět spokojeného člena SPJST. To laylo pro n'ě­ ho větši odměnou než ta peněžitá.

M11ěl, tak jako každý z nás má, některé dob­ ré názory, které co starý učitel si vypracoval a o kterých pí·emýšlel a lcteré hleděl uplatnit.

Leč svět jde kupi'edu svým volným ale jistým tempem, nedá se zastavit ani posunovat do pi'edu pi·edčasně. Proto názory br. Kadanky našli často odpor, nesouhlas. Leč přijde čas, di'íve či později, že některé t:y: idee jeho budou použity.

Na slavnost konanou u našeho řádu ve Skid­ more . dne 19. zái'í t. r. se nesmírně těšil, leč staré pi'ísloví praví, že "člověk míni a osud mění". Tak se stalo i br. Kadankovi. Několik dní pi'ed oslavou onemocněl vážně a lékař na­ i'ídil býti doma. I jeho dobrá choť říkala jak pi'es všecky nesnáze chtěl jet, leč nakonec pře­ ce musel zt'í.stat doma. Mám jeho dopis, který mně psal nějaký čas po té slavnosti 'našeho .řádu, ve l~terém mně prosí a žádá, bych naši :;slavnost ve Věstníku popsal, což jsem také u­ činil. A když mně napsal dopis po přečteni mé­ ho dopisu ve Věstniku, nikdy by mne nebylo ani ve snu napadlo, že br. Kadanka již l'likdy.vice mezi nás nezavítá.

Matka zem pohltila pouze tělo tvoje, dobré slfutky, co's zde činil, zachováme sobě.

Odešel jsi od nás navždy, nelze tě více spatřiti, Tvoje rady, dobré rady, Tvllj duch bude žíti.

Dobrý muž dotrpěl, dobrý bojovník svt'lj ži­ votní boj dobojoval. čest budiž památce je­ ho a zem ať je mu lehkou. Pi'eje Jos. Koliha ml. s rodinou. Řád Texaská Orlice čís. 13.

Tímto se všem členům oznamuje, že schůze výroční se bude odbývat třetí neděli v měsici.

Pravidelná schůze byla odložena následkem dvou pohl'bů. Dostavte se všichni v 1 hodinu odpoledne, dne 19. prosince.

Vinc Marek, tajemník.

Snook; Texas.

Tímto se vám oznamuje, že se bude konat výroční schúze spolku Šebesta čis. 31, R. V. o.

S. třeti neděli v prosinci ve 2 hodiny odpol. ve Snook v síni, budou voleni úřednici pro rok 1938, a hned po oné schii.zi se bude odbývat schůze hřbitovní zde na Snook, a též volba ú­ ředníku na rok 1938. Dostavte se do oněch schllzi.

J. T. Škrabllnek.

ve středu, dne 15. prosince

1937.

itád Pokrok Monltonu ěís, 27.

Ctěni bratři a sestry: - Vědomost vám dá­ vám, ze schůze dne 12. prosince nebyla pořá­ dána, poněvadž se málo členů dostavilo . Ne­ vim proč, neb nebylo špatné počasí, takže kaž­ dý mohl se dostavit. Schúze bude pořádána třetí neděli, totiž 19. prosince. Bude volba ú­ ředníků pro příští rok, tak nezapomeňte a do­ sta:Vte se, ať můžeme odbývat výroční schůzt.

Máme opět jednoho nového čekance, tak mož­ ' ná bude uveden.

Joe Záveský, laj. itád Praha čís. 29.

Taylor, Texas.

Tímto dávám všem členům našeho řádu na vědomost, že náš řád bude pořádat "Vánoč­ ní stromek" pro všechny děti našich členit. Vý­ bor, který byl zvolen na vypracování progra­ mu má již skvělý program pohotově. Pročež výbor tento žádá, by všichni naši členi příšl! s celými svýmí.rcdínamí k programu Vánoční­ ho stromku v neděli večer, dne 19. prosince. V pádu špatného počasí odkládáme program na středu večer, dne 22. prosince.

Zárove11 můžete všichni, kteří máte rádi své ženušky poslat jim dáreček, a ženušky zase svým milým mušíčkům, a rodičově svým dě­ tem a obráceně. Bucle tam snad i Mikuláš .ale odkud on přijede, to já sám nevím, ale bude tam.

Tak vám všem pi'eji šta 'stné a veselá váno­ ce a Nový rok, i Vám tam v redakci, abychom se měli rádi a jeden druhému vypomáhali ve spolkové práci pro blaho našeho dorostu! Na shledanou u vánočního stromku v neděli ve­ čer. Nazdar!

Jos. F. Eineigl, taj.

/'

Rogers, Texas.

Ačkoliv plná hlava myšlenek, nelze je Iaks! soustředit dohromady a přenést je na papír a pak jako z udělání péro mě hanebně píše, a proto jsou mé myšlenky tak rozběhané. Nevím jak moc dnes tou moji škrabaninou pana re­ daktora napálím. Tak pomalu se nám ti naši dobří herci ztrácejí, že jich zde budeme míti poskrovnu. Opět se chystá z našeho dramati­ ckého kroužku nás opustiti velmi dobrý herec a pracovník br. Jan Hurta, neb musí se odstě­ hovati za svým lepším povoláním a my v něm ztrácíme dobrého pracovníka a znamenitého a oblíbeného herce, též tajemníka Sokola, který též býval před rokem starostou, jež všechny ty­ to jeho funkce svědomitě zastával. Ztratili jsme již tak mnoho dobrých hereckých .síl, kteří se musili odebrati jinam za svým povoláním. V jiných osadách, kam se naší pracovníci odebra­ li, však tím získali, ale nezávidím jim a přeji jim těch dobrých pracovníku, že aspoň tam tím získají na národní práci. Ztratili jsme tak do­ brého herce br. Boh. Zvolánka, jež se plně u­ platňuje v Dallas, což jim přeji, neb jsou tam též dobří spolkoví pracovníci i národnostně u­ vědomělí. Též tam mají dvě znamenité národ­ ní pracovnice a dopisovatelky. ses. Valčíkovou a Ondrúškovou, jejichž dopisy se tak pěkně čtou, neb dýší vlastenectvím a obětavostí pro vše, co jest ušlechtilé. Také i Houston nezůstá­ vá nijak pozadu v práci národní. Oba řády ma, ji ve svém středu hojnost dobrých a obětavých pracovnic a pracovníků, o jejichž práci jsem se přesvědčila, když jsem byla v Houstonu posled­ ně za smutným posláním. při pohřbu mého '' drahého tatínka. Při té příleáítostí jsem na­ vštívila oba i·ády a spatflla práci těch všech do­ brých pracovníků, jejichž práci nelze ani dosti ocenit. Zavítala jsem v průvodu mé přítelkyně Karličky Čtvrtníkové do síně řádu štefánilt, která mě ukázala jejich bohatou divadelní kva­ drobu. Musela jsem se obdivovat, Jaké množství obleků ty jejich pilné ručky zhotovily, i krásné paruky z doby rokoka měli krásně zhotovené. a je opravdu radost pracovat, kde tolik rukou pracuje v součinnosti. Pan Šulda. znamenitý režisér a malíř, má kolem sebe mnoho výbor­ ných pracovníků, kteří mu ochotně ve všem pomáhají, a tu ovšem je radostno v takovém prostředí pracovat. Spojenými silami se vice .dokáže, než kde vše závisí jen na jednotlivci. ,,:::,,J:ak .v téstaré . písníčca; "Já ty kmán, já :., .porouěím sám." I kolikráte nesnadná věc se vy_~

Strana 7,

VliSTNlB: koná, ěíní-Ií se tak spojenými silami. Jak by se mnoho dalo též vylwnat i v našich dvou vel­ kých osadách, spoji-li bychom se všichni k sou­ čínností. Máme k: tomu dosti dobrých pracovní­ ků, uvědomělých, kteří by svou dobrou vůli mohli mnoho učinit pro náš Sokol, jenž si pře­ je z vašich dítek vychovat ušlechtilou a zdra­ vou mládež, jež by byla chloubou našeho náro­ da, z kterého pochází jejich rodiče, neb jejich rodičů rodiče. Uveďte vaše dítky v náš střed, dovolte jim hráti česká divadla, kde mají mož­ nost naučit se mluvit a též číst správně česky, a pak nemusíte míti obavy, že vaše dítky se vám národnostně odcizí. Přejte Sokolu, jenž má jen ušlechtilé snahy z vašich dítek vychovat uvědo­ mělé občany. Též by bylo záhodno, by v naší práci národní nám byla hlavně nápomocná naše inteligence, by zavítala častěji v náš střed a nás všemožně podporovala v našich vzdělava­ cích snahách, pak by se i nám radostně praco­ valo. Bratru J. Hurtovi přejeme v jeho novém působíští hodně zdaru, aby též tam pracoval tak úspěšně jako zde u nás.

Kamila Fojtášková.

jablkový závin od ses. Čiháčkové. Byli tam ně­ kteří, které jsem neznala, tak jsem si pomy­ slila: což jestli je tu staflček Bartoš, .tak na mně žádný mákový nezbude. Opravdu bylo vše­ ho' dost i pitiva, a ti co se nedostavili mohou litovat, neb ti krocani všem znamenitě chutna­ li. Srdečné díky všem sestrám za jakoulwliv vý­ pomoc.

Teď ještě všem připomínam, že v neděli dne 19. prosince bude pí·ipraven vánoční stromek i s Mikulášem, který rozdá dárky všem dětem.

Kdo komu chce poslat dárek, mitže' to donést pod stromek s plným jménem označený, komu to má býti odevzdáno. Nezapomeňte, že se při­ pravují děti, které vám přednesou nějalté bás­ ničky a malé divadlo. Hleďte se všichni dosta­ vit na čas, aby se předešlo vyrušování, ať jsou všichni na svých místech při začátku. Začátek v 7:30 večer v neděli 19. prosince v i·ádové sini 2615 N. Houston St. Pozdrav na všechny od Heleny Zicháčkové.

O miliarcly sultána Abdula Hami<la.

V procesu o miliardové jmění bývalého ture­ ckého sultána Abdul Hamida dosáhli jeho dědi­ cové prvního úspěchu. Abdul Hamid byl ture­ ckým sultánem od roku 1876 do roku 1909. Byl sesazen mladotureckou revolucí. Roku 1918 ze­ mfol a jeho ohromné statky, rozptýlené po ce­ lém tehdejším Turecku. byly rozebrány ná­ stupnickými státy. Pozdě.ii jeho dědicové začali se domáhat dědictví. Skupina dědiců (je v ní čtrnáct princ'Q,, několik sultánových žen i poda­ la žalobu na britskou vládu o vydání jedné čá­ sti statkú na území Palestiny. Je to 200 tisíc hektarú v okolí Ghazy, určených pro koloni­ sacL''Britské úi'ady nepopíraly, že pozemky bý­ valy majetkem Abdula Hamida, tvrdily však, že novými palestinskými zákony vyhasl každý vlastnický nárok k nim. Soud v Jaffě nyní roz­ hodl, že pozemky mají býti dědicfim Abdula Hamida vydány. Proces pt'\jde samozi'ejmě je­ ště k nejvyššímu soudu. Dá-li i ten za pravdu dědicum, nastane patrně celý řetěz nových pro­ cesů. Abdul Hamid měl totiž v Palestině ještě jiné ohromné pozemky a v dnešním Iraku celý kraj mosulských petrolejových polí.

Z Kulhu českfeh Žen v Dallas, Ve schůsí odbývané první čtvrtek v prosinci, bylo přítomno 25 sester. Měly jsme opět potěše­ ní příjmoutí mezi sebe jednu novou sestru, pa­ ní Navrátilovou. Máme z toho radost, že nás stále přibývá. Tentokrate jsme měli mezi .se­ bou vzácné hosty, paní Šefčákovou a paní Ne­ volovou, která sem přijela na návštěvu z Česko­ slovenska ku svému bratru panu Šefčákovi.··Je to moje krajanka z Hošťálkové, a pří delší ře­ či spolu jsme vynašly, že jsme i z přízně, což mně velmi mile překvapílo. Neměla jsem mno­ ho času mluvit s paní Nevolovou, říkala, že od­ jíždí někam ke své rodině. Těším se, až se vrá­ 'tí, že ji hned vyhledám, pak si toho více poví­ me. A ještě, abych nezapoměla, v naši schůze jsme nebyly zastoupeny jen ženské, ale jako li­ di měli jsme čest pohostiti pana Veselého. Já nevím, jestli sestry věděly že pi-ijde, ale donesly štrúdl a všeho toho ostatního bylo dost a nála­ da mezi námi výborná a to asi tím, že jsme to zapíjely Mr. Happy kávou.

Na každé Vánoce náš kroužek obstarává vá­ nočni nadílku pro děti, tak také i letos sestra Valčíková pilně shání básničky a zpěvy pro ma­ lé i dorostlejší. Skoro je mně letos líto, že Vá­ noce nejmu dříve v Dallas a potom v Temple.

Na obou místech být najednou, to nejde.

Po dlouho trvající těžké nemoci naše sestra Toběrná je již z nemocnice doma a na cestě k uzdravení, což jí všichni ze srdce přejeme a máme z toho radost, že se nám vrátí do našeho kroužku.

Zdraví vás a přeje vám všem veselé Vánoce, R. Spanhelová.

VZDUŠNÁ DOPRAVA VE SPOJ. STÁTECH.

Ve Spoj. Státech stále stoupá procento vzduš­ né dopravě ostatními dopravními pro::tředky.

Pi·i vzdálenostech, které musí Američané často překonávati, je to snadno vysvětlitelné. Z New Yorku se jede do San Franciska vlakem čtyi'i dny, kdežto letadlem pouze 15 hodin. Všechna badání a pokusy v amerických laboratoi'ích a dílnách směfojí ke zvýšení bezpečnosti vzduš­ né dopravy, zvětšení pohodlí letadel a snížení cen. Ke konfortnímu vybavení letadla patí·í · také film. Tak byl nedáno na palubě pravidel-' ného cestovního letadla předváděn za letu zvu­ kový film. Promítací phstroj je zamontován vzadu v trupu. Cestující nejen dobře viděli ce­ lých 10,000 stop předváděného filmu. ale také dobře slyšeli. Dnes jsou totiž nová Donglasova. letadla téměí· bezhlučná. Dokonalé zp1:avoda.i­ stvi cestujícim během letu, pfosný přehled .bur.: sovnich zpráv atd. jsou samozfojmými poža­ davky.

Mimo velká cestovní letadla snaží se Ameri­ čané postaviti typ lidového letadla. Ve Spoj.

Státech je totiž 40,000 pilotú a pouze 7000 leta­ del. První začala se stavbou těchto letadel Ar­ row Aircraft Co. v Lincolnu. Nejnovější t.yp ,ie dolnokřídlý jednoplošník. Motor v něm je Ford V-8, normální auto-motor. Letadlo Arrow sto.ií 1500 dolarú. Ministerstvo obchodu dovolilo lé­ tání na těchto strojích teprve po dlouhých a podrobných zkouškách. Nmwtálá poptávka po těchto letadlech jistě. ještě značně sníží jeh~o ce­ nu.

Také továrny Autogiro Co. postavily lidové letadlo. Podařilo se jim zkonstruovati letadlo, kterého muže býti současně používáno Jako automobilu. Stojí 13.000 dolarú, Výhodou, toho­ to letadla je krátký start a možnost jízdy po

itád Nový Ráj, číslo 71., Pe11elope, Texas.

Ctěná redakce! - Žádám o uveřejněni ná­ sledujícího: Členítm řádu Nový Ráj číslo 71. sloužíš k vědomí usnešení ve schůzi prosinco­ vé. Každý člen jest povinen navštívit schfizi v lednu, vyrovnat své povinosti u řl\du a před­ platit na čtvrt roku dopředu, neboť schfize se budou odbývat jen čtyi'ikrát do roka. Usnesení toto stalo se následkem toťio, že členstvo se ne­ súčastňuj e schúzí, ba někdy ani všichni úřední­ ci se do schúze nedostaví. Tudíž, bratři, hleďte se zařídit. dle tohoto usnešení, jinak bude s kaž­ ,dým naloženo dle stanov. Pak nedávéjte vinu žádnému, jen sobě. Volba úřednikú zústala při starém, jen předseda jest Emil Janek a místo­ předseda Rud. Kaluža. Tedy na shledanou v lednu první neděli ve 2 hodiny odpoledne.

S bratrským pozdravem, Tom Přikryl, taj. Ř.ád Svaz Ůeclrnslo,,anii, čís. 92., Fort Worth.

Ctěni bratři a sestry!

Již mám po volbě úředUíkl): pro příští .rok. .Jsou z111ěny v něčem, .ale předsedou a misto­ pt'edsedou .isOtl ti, co byli .po několik rokit.

Předseda br. J. R. Bartek, místopředseda br.

Jos. Botík. Ostatní změny vám vypíše tajemník, neb on to má všechno správně napsané a já bych to mohla splantat, neb jsem si to. nepo­ značila. To bylo proto, že tam sestry kuchařky donesly dobrých jídel a já jsem h.lídala ty má­

~~~.

.

žena zpravidla dovede ovládati muže, nedá­

n mu znáti, že tak

činí.

.

, "Le11ost jest človělrn vl'ozena; přičinl!vost sl

musí osvojiti.

kové koláče, které donesla ses. Juránová a'. ten

<;

·'

lt,f&lUI:

t.

Vi8TNÍB:

Dalías, •rexas.

Ctěná redakce, bratři a sestry I Nežli začnu další dopis, předem musím podě­ kovat br. Štěpán Valčíkovi za laskavé povšim­ nutí mého dopisu ze dne 1. prosince. Ovšem, nejmenuje mě, ale jsou tam výňatky mého do­ pisu a pokyny, aby tomu porozuměly též osoby, které umí ocenit dobrou omáčku, ale jsou ne­ mluvňátka ve věcech administrativních, a dá­ vá to h:inatelně. Musím ale upozornit, že to ne­ byl dopís soukromý, nýbrž jednání schůze du čís. 84. ze dne 21. listopadu, a co placený do­ písovateř musím dávat pozor a zprávy podávat do spolkového časopisu, neb doufám, že tam to patři; a že jsme odhlasovali proti resoluci H. ú., za to nemusí mě napadat. Ctěný bratře, též je ve vašem dopisu, že jsme odhlasovali proti "a to z důvodů, že se člověku žluč bouří nad tím hospodařením". Ta poznámka ani není tam psaná v mém dopisu, ale je tam: "Kqyž myslící člověk pozoruje vydání a ony číslice, člověku se bouří žluč nad tím hospodařením."

Tak je to tam a lituji, že z toho nemohu vzít ani písmeno zpět, neb je to pravda, že byly svo­ lávány schůze bez potřeby, v prvních třech měsících, která má býti jen jednou za tři mě­ síce, ale než ty uplynuly, stálo to členy přes 8 set, mimo dalších položek. Co se týká hmatelné­ ho vysvětlení o třídě A a 20leté, podotýkám, že tam s mužem patřím též a naše děti, celkem pět, do 15 a 20leté, a z těch samých členů je zastoupen asi celý řád, neb my 'staří jsme ve třídě A a mladí mají nové pojistky. Proto kaž­ dý víme, že platíme do třech různých řondů a nové že mají vše zahrnuto v jednom a že z těch. poplatků musí být odděleno na Věstník (ačkoliv jej mnoho těch mladých nebere) a na řízení Jednoty. Též víme, že se tak dělo, neb i vy sám máte v dopisu, že od mladých všechno hromadně, ale též do tří fondu třináct roků H. ú. peníze rozdělovala správně dle přání a úmy­ slu členstva, až se stalo že někdo v pojišťova­ cím odboru v Austinu pročetl si naše stanovy anglické a to zakázal, až to členstvo dovolí, že to není ve stanovách. Tady je právě ten kámen úrazu. V resoluci H. ú. neudává, kolik chce od­ dělit z každého člena z nových pojistek do o­ něch řondů a mnoho našich členů mají to rá­ di černé na bílém. Dále, že si je již těch 13 ro­ ků brala, až do července tohoto roku, až ji to pojišťovací odbor zakázal. Samozřejmě jsme proti, aby je brala podruhé od roku 1925, dále 4 procent úrok, prvním rokem celý poplatek na účel organisační, neb komíšné je od 40 do 70 procent jen u některých pojistek, tak nač chce brát první rok všechno 100% za nové členy? A když to vše nestačí, dále přenášet a vydá vat.

Vim o čem píši, neb onu resoluci mám zde.

Právě v těchto bodech jsme a zůstaneme proti.

Dále, že nevýhodou bylo, že resoluce musela být pro odbor pojištění sestavena anglicky a pak česky pro znalce kuchyňské češtiny stejně nesrozumitelné. Možná že by bylo lepší, kdyby H. Ú. zaslala obě, českou i anglickou, neb má­ me mnoho členů Američanu, a pak nejsou vši­ chni znalci kuchyňské češtiny, nýbrž i členi s vysokoškolským vzděláním, a byli bychom vě­ děli, je-li to samé co šlo do Austinu. Dále pí­ šete, že sjezd přijal návrh, aby dva prominent­ ní členové dělali politiku v guvernérově před­ síni a pucovali politické kliky a delegátům sta­ čilo, když zvedli ruku jednou, a zatím snad jak Jsme slyšeli ve sjezdu v Ennis, zvedali obě, pra­ vou když se hlasovalo pro, a levou proti. Zde vidět, že mnoho jich hlasuje a neví oč se jedná, až je pozdě. Též mojí zásadou je pracovat a vy­ konávat dobro, pro dobro celku, na ty Božida­ ry a Chlebodary se neohlížím, to je jen jedinec neb dva, co hledí svého prospěchu. řá­

Tolik na vysvětlenou, neb se cítím že je moji povinnosti zastat se celku, neb za řád byl dopis psán a počítat tam též umíme, neb nadarmo nás těmi výpočty br. Steiner 8 roků nekrmil.

Sebe mezi ně tak moc nepočítám, neb jsem mnohokrát nedala si pozor, o čem je řeč. "Chy­ tala jsem lelky", jak mně moje matka říkala, když jsem něco správně nevěděla. A já my­ slím, kdyby ne těch mizerných "lelků'', že jsem to mohla dál dotáhnout na nějaký lépe place­ ný úřad a ne na dopisovatele, a k tomu ani ne­ umět se vyjádřit trochu učeně. Nu, moje chy-

Ve středu, dne 15. prosinoo 193r1.

ba, ale snad to již do té smrti doklepu, do šede­ sátky toho moc nechybí a sedět u kamen, nohy s baěkorama v troubě taky není hloupá věc v takovém počasí.

Milí bratří a sestry, jak vám známo, připadá nám na tento měsíc dne 19. prosince volba no­ vých úředníků, proto se dostavte v hojném počtu, zvláště vy mladí, ať jste tarn do jedno­ ho, ať z vás se mohou volit noví úředníci, staří vám s radosti pomohou a vysvětlí, čemu nebu­ dete rozumět. Tak Jak s nadšením se staráte o divadla a zábavy, doufáme že i v úřadech to půjde. Tak na shledanou ve schůzí s vámi vše­ mi jsem, Božena Jež, dop.

Ctěná redakce!

Caldwell, Texas.

Blíží se Vánoce a v tuto dobu každý z nás se rozpomíná, co dobrého během roku pro své do­ bro, pro dobro svých spolubližních a dobro své vlasti udělal. Vzpomíná na své rodiče, své přá­ tele, ba i nepřátele, neb není možno aby člo­ věk měl samé přátele, není možno se každému zavděčiti a každého uspokojiti a dáti mu to, co on si přeje.

V tuto dobu též vzpomínáme na naši mládež, náš dorost, který se připravuje pro budoucí ži­ vot, pro svoji existenci a který zápasí o svoje vzdělání, tak aby mohl jak sobě tak spolublíš­ ním a své vlasti prospěti a se uplatniti, neb žádnému, jak se praví, nepřijde nic samo se­ bou; každý se musí sám přičiniti, aby dosáhl cí­ le, kterého si vytyčil. Jsou překážky, které mu­ sí býti překonány v tom boji o život, bez které­ ho nic není, proto by mělo býti pomáháno na­ šemu mladému lidu.

Před 35 lety naši lidé založili Matici Vyššího Vzděláni v Cedar Rapídsích, hlavně na pod­ nět W. F. Severy, tamního lékárníka, jehož lé­ ky jsou všeobecně známy. V roku 1925 byla ú­ řadovna Matice přestěhována do Chicaga, kde hlavní její stan se nyní nalézá. Tato Matice během 35 roků vykonala. mezi naši mládeži mnoho dobra, půlčovaía peníze nemajetným studentům, aby mohli ve svých studiích pokra­ čovat. Mnozí naši lidé v Texasu měli a dosud mají vypťtjčené peníze od tamní Matice, a tak bylo mnohým pomoženo, že sobě dobyli čestné­ ho postavení v této zemi, jak k jejich tak i naši cti. Prof. Ed. Míček jeho prostřednictvím mno­ hému tak pomohl.

Naše Matice Vyššího Vzděláni (Texaská) by­ la založena asi před 10 lety v Austin u při Stát­ ní Universitě a během její: doby pomohla mno­ hým nadaným, ale chudým studujícím hochům a dívkám, že mohli ve svých studiích pokračo­ vati a tyto dokončiti. Naše prostředky nejsou tak valné jako prostředky Matice na severu, neb náš lid touto nepodporuje tak jak by n:iěla býti podporována. Minulý rok, dle zprávy po­ kladníka, přijala naše Matice velice málo. Žá­ dostí o pii.jčky bylo dosti, ale nebylo peněz a tak nebylo možno každému žádajícímu vyho­ věti a pomoci. Žádám a prosím náš lid, obzvlá­ ště ten, který si toho může dovoliti, aby naši mládež podpoří! a tak mnohému nadanému mladíku neb dívce ve jejich snažení pomohl a umožnil, aby mohli dále studovati a tak svoji existenci utvořiti, bude to pak pro ně a tak i pro nás čest, když budeme míti mezi námi vi­ ce vzdělaného lidu. Naše spolky by se měly ve svých schůzích o této záležitosti poraditi a za­ saditi a dle možnosti částkami přispěti. Úřed­ níci Matíce Vyššího Vzděláni pracují bezplat­ ně a tudíž není žádného vydání s řízením této.

Studující platí na sapůiěené peníze malé úro­ ky, které plynou do pokladny a tak se základ Matice zvětšuje a tento roste, ačkoliv, jak jsem uvedl, základu není mnoho. Každý jednotlivec, který si přeje státi se členem Matice, ať při­ spěje částkou jednoho dolaru a zašle jej na pokladníka Matice: Raymond Prasatik, o. o. Ci­ tizens Industrial Bank, Austin, Texas. Ti, kteří bydlí v okresu Burleson, mohou mně tyto částky doručiti a já je zašlu jemu.

Přeji všem veselé Vánoce a šťastný Nový rok.

Jos. Wondráš.

Douška.: Právě jsem se dozvěděl o smrti stá­ rého přítele Franka Kadanky. Vyslovuji jeho ctěné rodině moji upřímnou soustrast.

J.

w.

""

OD NAŠICH UNIVERSITNÍCH STUDENTU, Z Austinu se sděluje, že se tam ve středu dne 8. prosince konala pravidelná schůze klubu Če­ chie při Texaské státní universitě. Zahájil ji předseda Arnošt Pecháček uvítáním přítom­ ných a zazpívána byla národní hymna "Kde domov můj?" Zapisovatelka, sl. Libuše černá, přečetla český zápis o poslední schůzí, jenž byl beze změny schválen. SL Rosalie Bílá předsta­ vila sl. Dor. Gebauer, děkanku pro ženské (stu­ dentky), jež pěkně promluvila o oceněni české­ ho kulturního dědictví a tradic a o vývoji uni­ versity. Řeč byla zajímavá, velmi se líbila. Pě­ vecký dívčí sbor pod řízením studenta Jarosla­ va Živného a s doprovodem stud. Jos. Musila na kytaře zazpíval několik českých písní. Potom byli představeni četní hosté. Schťtze byla velmi· pěkně navštívena. Rozhodnuto bylo dne 18. prosince pořádat; klubovní vánoční zábavu v síni Newman při universitě. O občerstvení ú­ častníků se postarají slečna Frant. Kutálková a paní Am. Pecháčková, program obstarají sl.

El. Kutálková a stud. Albert Bláha. Také roz­ hodnuto jako každoročně umístiti v universit­ ní ročence Cactus obraz členů klubu Čechie.

Manželťtm Vilém Kutálkovým v Austinu bude posláno písemné poděkování za pohoštěni na­ šich členů pl'i poslední taneční zábavě v chatě u Barton Springs. Pfiští program obstarají: Jindl'ich Chovanec, Vinc. Krejčí a sl. Evelyn Koemelova. S potěšením byla příjata zpráva, že člen klubu Ervín Ski'ivánek z Caldwell byl vy­ znamenán členstvím čestného předlékařského bratrstva Alpha Epsilon Delta a k vyznamenání mu bylo blahopřáno. Zazpíváním texaské hym­ ny byla schůze ukončena. Účelem klubu Čechie je pěstovati a podporovati studium českého ja­ zyka, literatury a vzdělanosti všeobecně, buditi zájem o toto studium zvláště mezi studenty a lidem v Texasu českého i nečeského původu, sdružovati studenty českého původu i jiné stu­ denty na Texaské státní universitě, též jejich přátele, kteří se zajímají o podobné studium, pro účely vzdělanostní, informační a společen­ ské. Řá<l Čechoslovák číslo 141. , Ve výroční schůzi pořádané dne 5. prosince řád zvolil opět staré úředníky pro rok 1938, a­ klamačně, jak následuje: Předseda Pavel Smilek, místopředseda Leo A. Jan, taj a pokladník Jos. Taška, účetní Fr. Petrusek, průvodčí Karel Petrusek. Účetai vý­ bor: Jan Kfopala, Lad. Sklenai'ík a Karel Petrusek, Nemocenský výbory, mužský: Jos. Kovačovič, Fr. Jež a Lad. Bkleuařík. ženský: Matilda Petrusek, Luise Bklenařik a Matilda Křupala.

Schťtze budou opět odbývány v Sun Rise Hall v Mixville.

S pi·estupní listinou byl pi'ijat br. Fr. M. Ve­ selý od fadu Moravan číslo 42. Rád také opět přijal suspendovaného bratra Rudolf Zbořila.

Resoluce Hlavního Rádu byla pi'ijata akla­ mačně.

Rád čítá 50 členú a ti'i v Dětském odboru. Te­ dy celkem 53 členů obého pohlaví.

S bratrským pozdravem, Jos. Taška, taj.

Řád Veselá Osada čís. 147.

Jourdanton ,Tex. Zde vám podávám zprávu z naší výroční schťtze, která byla konána 5. prosince 1937.

Pfitomno bylo 13 členů. úi,edníci pro pi·íšti rok byli zvoleni následující bratři: Hendy Běličelc pfodseda, Burnie Mazur mí­ stopředseda, Tom Ventrček tajemník, Karel Bělíček účetní, Rudolf Myška ml. pokladník.

Zábavní výbor: Adolf Gaydoš, Rudolf Myška ml. a Jan Ventrček. Ostatní výbory budou se volit až v lednové schiizi. Účetní a pokladník jsou žádáni, aby knihy doručlli v pravý čas, tak aby mohy býti pro­ hlédnuty di'íve · než schťtze začne. Ujednáno bylo, že pi'íští schůe bude ve škole Laparita dne 2. ledna 1938 ,o 1 hodině odpol.

Tak vám všem přeji šťastné veselé svátky vánoční a nastávající Nový rok 1938, a více lásky jednoho k druhému. Tedy na shledanou 2. ledna na Laparita.

Tom Ventrčelt1 taj.

Ve lltředu, dne 16. prosince 193'1.

~··..

VISTNi:S:

OSVĚTA.

~ l

.J

"A přece se točí" - Galilei nikdy neřekl.

Dr. V. Sotorník. ĚTŠINA historek, vypravovaných o slav­ ných lidech, jsou legendy, ale ty, které pocházejí ze současné doby, osvětluji obyčejně některý povahový rys dotyčné osoby. často bý­ vají také dobrou mnemotechnickou pomůckou, podle níž si pamatuje mnohý člověk aspoň ně­ které skutečnosti, vížicí se ke jménu slavné o­ sobnosti. Nutno se při nich obdivovati podivu­ hodné. životnosti, s jakou přetrvávají nejen ro­ ky, ale mnohdy i staletí, když už dávno vypr­ chal kouzelný půvab indiskretnosti, tak milý leckdy vrstevníkům, Jest proto zajímavé sledo­ vati vznik takových příběhů.

Mezi nejznámější patří snad okřídlená slova Galileova (1564 až 1642) "Eppur si muqve" (A přece se točí, t. j. země), která prý pronesl, když při druhém procesu, vedeném proti němu zastánci Ptolemaiova učeni roku 1633, musel slavnostně odpřisáhnouti své heliocentrické ná­ zory. Jest skoro jisté, že kdyby Gal!Aei před sva­ tou inkvisicí připojil ke své přísaze takový do­ datek, byl by odsouzen na hranici nebo aspoň do těžkého žaláře. Tento příběh ponejprv za­ znamenal Giuseppe Bare.tti až roku 1757 a do­ dává, aby zvýšil jeho pravděpodobnost, že Ga­ lilei pošeptal ona slova svému věrnému příteli.

Podle všeho, už tehdy se nevěřilo přiliš této le­ gendě, tak pěkně vyzdvi.hujíci Galileovu neo­ hroženost. V sedmnáctém století bylo totiž tře­ ba notné osobní statečnosti a nebojácnosti, chtěl-li někdo hlásati svoje názory proti vše­ mocné tehdy církevní moci, třeba jeho názo­ ry byly úplně správné. Život a dílo Galileovo důkladně prostudoval J. J. Fahie a dokázal, že tato historka vznikla, když ne ještě za života Galileova, tož brzo po jeho smrti. Zajímavý ná­ lez z roku 1911 jenom již dotvrdil, že známý vý­ rok byl zaznamenán několik let po smrti učen­ cově velice kuriosním způsobem.

Galileo Galilei ve svém druhém procesu, pod­ niceném jesuity, byl sice odsouzen do žaláře, ale přízní tehdejšího papeže Urbana VITI., kte­ rý byl příznivcem věd a umění a vážil si Gali-· lea, bylo mu umožněno, že nenastoupil trest.

Za to však se musel zdržovati na vykázaných místech. První měsíce po rozsudku trávil v Sie­ ně u svého dobrého přítele arcibiskupa Asea­ nía Píecolomíního, který se taky proto stal vel­ mi podezřelým z kacířství. Bratrem arcibisku­ povým byl známý generál Piccolomini, jenž bojoval v Italii, Rakousku, Španělsku i ve Flan­ dříoh, Má se za to, že za svého pobytu ve Špa­ nělsku požádal slavného Murilla, aby vymalo­ val podobiznu jeho neméně proslulého přítele a krajana a že generál ukázal umělci nějaký starši obraz Galilea, podle kterého potom ma­ loval. Pi·i zevrubné prohlídce španělské podo­ bizny roku 1911 objevil Jules van Belle of Rou­ lers, že podobizna byla tak zarámována, aby se zakryla její kacířská část, zobrazultct oběh ze­ mě okolo slunce zároveň s jinými, astronomi­ ckými symboly. znázorňujícími objevy Galile­ ovy, jenž jest vymalován ve vězení s hřebíkem v ruce, jak vyškrabuje na zdi kacířské obrazce.

Jakq rok malby obrazu podařilo se dešifrovati rok 1646 se signaturou pravděpodobně Murillo­ vou. Mezi astronomickými obrazci se stkví zná­ má slova "Eppur si muove".

Třebaže byla dokázána pravděnepodobnost tohoto i jiných příběhů o Galileovi, přece bu­ dou.. nadále spojov!iny s jeho jménem, stejně jak;o se o Newtonovi vykládá, že objevil přitaž­ livost, když ho ze sněni VYl'Ušilo spadlé jablko.

Podobně není žádného přímého důkazu o tom, že Galilei studoval zákony volného . pádu těles na šikmé věži v Pise, ani že objevil isochronis­ mus kyvadlových pohybů, srovnávaje svů] plus s rokmity lampy, zavěšené na dlouhé v katedrále v Pise roku 1581, protože krásná bronzová lampa maestra Possentího byla tam zavěšena o šest let později.

V

šňůře

JAK BYL PROVEDEN WEINBERGRťJV VALDŠTÝN.

V novinách byly již zprávy o nové opeře Ja­ romíra Weinbergra v;a1dštýn, provedené ve ví­ deňské státní opeře, ale bude zajímat, jak~· je dojem z provedení a režie. Weinberger nezhu­ debnil velkou Schillerovu tragedii, nýbrž na­ psal dobrou hudbu k dramatu. Soudě podle ně­ meckého překladu Brodova, převzal do svého libreta i slavné citáty, jako o pappenheim­ ských a jin~. Dokumentoval, že zná divadlo, roaum! působívost; divadelních obratů, dějů i situaci a má veliký smysl pro orchestrální bar­ vy. Na mnohých místech je opera psána sty­ lem deklamačním, jinde jsou scény podmalová­ ny ...

Provedeni ve Státní opeře bylo dokonalé.

Mladý dirigent Martin lehkou rukou ovládá vy­ nikající orchestr. Celkové nastudování je bez­ vadné. Režie Walersteinova, výprava Kautské­ ho. Je ku podivu, jak na této ohromné scéně, která má k disposici úžasně vybave11éjeviště hloubka i šířka jeviště je záviděníhodná - vel­ ký světelný park, spoustu lidi (ve Valdštýno­ vě táboře snad je více než 400 lidí) není ani sto­ py po nějakém moderněíším divadelním pro­ jevu. Dekorace jsou obrovské co do rozměrů, do všech nejmenších detailu: "věrně podle pří­ rody" výpracované. Pokoje hýN krby s dout­ naíícím dřevem, lampami, jídlem, Ienoškarňí, obrazy, okny; valdštýnský tábor je přeplněný vozy, nápravami, koly, soudky, stany, zbraně­ mi a prapory.

Světlo je většinou jedno universální po celý akt. Sólisté jsou znamenitými zpěváky. Alsen, Jaeger a zejména po prvé jako tenor vystupu­ jící dosavadní baryton Gínrod, Rethyová atd.

Herecky jsou tu projevy velkooperní, Samé ge­ sto, zbytečné a nesmyslné procházky po jevišti, vysoké tóny s rukou na prsou nebo s oběma ru­ kama upaženýma a výhradně na rampě. Snad [enom poslední scéna Jaegerova-Valdštýnova v předtuše smrtí byla prostá a tudíž velmi pů­ sobivá. Přijetí novinky Weinbergrovy ve vídeň­ ském prostředí před vyprodaným hledištěm, byl s počátku zdvořilé, ale později, když se před oponou objevil autor, velmi srdečné a uznalé.

Vyhledal jsem po představení autora. Byl velmi spokojen vídeňllkým provedením i přije­ tím; V rychlosti pověděl mi něco o svém díle.

Je to prokompované drama vybudované na sy­ stému "motivů afektu". Těmito motivy může býti sled akordů, téma melodie nebo i větší mu­ síkální forma (ve "Valdštýnu" pochod Pappen­ heimských, sarabanda, 4dílná fuga atd.)

Nejde o wagnerovské leitmotivy. Motivy a­ fektu vyjadhtjí afekt jednajících osob právě v situaci, která se odehrává. Ředitel Státní opery dr. Koerber, který ne­ dávno byl v Praze na představeni "Don Giava­ ni" (mluvil o něm s velkým usnáním) , slibuje si - jak naznačil v rozhovoru, že se Weinber­ grova opera udrží 11a repertoáru. Byl velmi spo­ koJ en s přijetím a uznale hovořil o obou auto­ rech. Dr. Karešovi, který se pro chorobu ne­ mohl premiéry zúčastnit, poslal dr. Koerber po premiéře pozdravný telegram.

Weinberger věnoval své nové operní dílo 1·a­ kouskému spolkovému kancléři dr. Schusch­ niggovi. Snad proto, že si Videň oblíbila tolik "Švandu dudáka".

Hanuš Thein.

PRVNÍ OPERACE V NARKOSE V BÝVALÉM RAKOUSKU,

Na pravém břehu Vltavy, v místech, kde se řiká "Na Františku", se v posledních letech mnoho změnilo. Pod krumpáčem zmizely staré domy a 11a jejich místě vyrostly 11ové, moderní budovy. Již po deset let majestátně tu vévodí svému okolí nová nemocnice Milosrdných bra­ tří. Konvent Milosrdných bratři slavi v ťěchto dnech čtyřsté výfoči vz11iku · a otevřeni první nemocnice: Portugalec jan Ciudad, bývalý oše­ třovatel v nerriocnidch a blázincích, najal si v roce 1537 v Granadě dťtm a zřídil v něm útulek pro nejpotí·ebnějši. Získal obětavé spolupracov~ niky, kterým lidé začali l'ikat Milosrdní bratři.

V?lnikl tak nrnišský řád, který se dostal až na Moravu do Valtic. Po bělohorské bitvě pNvedl Milo~l'dné bratry do Prahy Ferdinand II. a za zásluhy pi'i ošetřování raněných jin1 věnoval

8flraH 9. ba.rokni kapll apoštol'O. sv. Šimona., Judy a Ta­ deáše.

Milosrdní bratři postaviU při kapli nemocni­ ci. Nemocnice si získala znamenitou pověst. V nemocnici Milosrdných bratři se konala první chirurgická cvičeni. V létech, kdy v Praze řádil skvrnitý tyf, byla nemocnice přeplněna právě tak, jako v době morové nákazy. Sloužit těmto nemocným v době, kdy nebylo známo ochoran­ né očkování, bylo hrdinství. Milosrdní bratři je konali a mnozí zaplatili životem. V nemocnici Milosrdných bratři byla provedena také prvrti operace v narkose v bývalé rakousko-uherské říši. Bylo to v roce 1847. Po pokusech v Londý­ ně vyzkoušel narkosu éterem sám na sobě bratr, proslulý ranhojič Eugen Opitz. Opitz mluvil 15 jazyky, zejména. všemí slovanskými.

Operaci byli tehdy přítomni nejen pražští, ale i cizí lékaři a profesoři. Dnes žije v klášteře Mi­ losrdných v Praze šedesát bratři. Čtyřicet lti­ žek v nemocnici u Milosrdných je vyhraže110 chudákům, kteří opuštěni od všech, bez·pomo­ ci, pi:·icházeji se, když se bliží posledni jejich hodinka.

V těchto dnech slaví v Praze jubileum ještě jedna nemocnice, udržovaná soukromou oběta­ vosti. česká dětská nemocnice v Praze. Je to ústav odkázaný na štědrost dobrých lidí. Sla\ri 50 let trváni. Za tu dobu vykonal pro zdra\ri nejmenších velké dílo. Oba ústavy si zaslouží nején uznáni, ale předevšim také štědrou pod­ poru veřejnosti.

BEREC MUSSOLINI.

Před několika lety nastala menši evropská krise a asi pťtl tuctu diplomatťl. větších státii se mělo sejít s Mussolinim k poradě. Rozmlouvali jsme všichni spolu o obyčejných společenských událostech, když tu vstoupil on. Kdosi na dru­ hé straně otevřel hlomozně dveře a varovně zasyčel. Dvéře zu:staly pootevřené a my všichni jsme se na ně dívali s otevřenými ústy. Nasta­ lo hrobové ticho.

"Dobré jitro, pá11ové".

Bleskurychle jsme se otočili dozadu. Za ná­ mí stál bez hnuti Mussolini. .Všimli jsme si, že na této stra11ě pokoje nebylo nic, co by připo­ mínalo dveře - a když jsme ho opustili, kdosi tvrdil, že musel vstoupit do pokojen nějakými padacími dveřmi. Ať tomu bylo už jakkoliv.

Mussolini byl tu, jemně se usmíval, s očima roz­ zářenýma, ruku zasunutou do náprsní kapsy, a stál jako sfinga.

Když jsme vyložili svá stanoviska, pravil: "Děkuji vám, pánové. Mou odpověď budete mit dnes odpoledne ve 3 hodiny 50 mínut."

V stanovenou hodinu jsme se sešli v témže pokoji. Opět byly dveře otevřeny zevně a opět vyšel z chodby za nimi sykot, tentokráte však jsme se už nedali napálit a naráz jsme se vši­ chni obrátili a dívali se opač11ýmsměrem.

"Dobré odpoledne, pánové.''

Překvape11ě jsme se otočili. Mussolini ·se na.

11ás usmíval ze dveři.

Generál VZl)()míná: depeše v kapse do rána a bitva. prohrána.

Veliké histc,rické události mívaji mnohdy velmi malicherné příčiny. Anglický genérál Kerr, který by mladým důstojníkem v · době první války Anglie s Bury v r. 1881, liči z vla­ stni zkušenosti jednu takov,ou událost, která měla dalekosáhlé následky. Kerr byl tehdy při­ tomen slavností v Monteviedu, kde zastupoval Anglii u urugayské vlády mladý diplomat, kte­ rý se právě na této slavnosti zasnoubil s dámou tamní společ11osti. Právě ve chvíli, kdy políbil po prvé veřejně svou snoubenku, byl diplomatu doručen telegram, který nečtený vstrčil do kap­ sy. Teprve druhého d11e dešifroval depeši a s hrť!zou zjistil, že je to příkaz ,aby dirigoval britskou eskádru. kotvící právě u l\if.onteyldea, směrem·k. mysu .Dobré Naděje, na· pomoc ar:­ mádě sira G. Colleye, která byla v krutých ne­ snázích. Loďstvo však zatím odplulo a poně­ vadž tehdy nebylo ještě jiskrové telegrafie, ne­ bylo možné je o rozlcazu zpravit. Sir George Colley pomoci nedcstal a byl 27. února 1881 11a hlnvu poražen. Anglie musela s Transvaalem sjednati v Pretor11 mír, Jimž zaručila tomuto státu plnou nezávislost.

IHn1la u.

VllTRIE

BObNA NIMCOVÁ:

BABIČKA Obrazy z venkovského života.

' ALE símě odpočívalo ku krásnějším

květťlm, Jež těšit měly oko velitelky, až by se zase k nim navrátila. Vzácné, cízokrajné stromy, :cba.vené zeleného šatu, zatočeny byly v slámě, fontána, vystřlkujíci stříbrné proudy, zai{ryta ': byla. prkny a mechem, a zlaté rybičky ukryly na dno rybníčku, jehož hladina, jindy tak čistá, všecka byla pokryta listím, žabincem a zeleným šlemem. Děti dívaly se dolů, vspomí; najíee na ten den, když s Hortensn po zahradě ·· chodily, když snídaly v salonu, jak to bylo vše­ cko krásné a myslily si: "Kde pak asi ona nyní je?" Babička ale dívala se ráda přes protější žlickou stráň, přes vesníce, obory, háje, rybní­ ky a lesy k Novému Městu, Opočnu až k Do­ brušce, mezi hory, kde byla malá vesnička a v ni tolik ji milých duši. A když zraky obrátila k východu, tu ležel před ni krásný polověnec kr­ konošských hor, od dlouhého hřbetu Hejšovi­ ny až k vrcholu do oblak ěněíící Sněžky, po­ kryté sněhem. Babička ukazujíc přes Hejšovi­ nu, ·Hka.la dětem: "Tam znám každou stezku, tam v těch horách leži Kladsko, kde se vaše matka narodila, tam jsou Vambeřice a Varta, ta.m v těch krajinách ztrávila jsem několik šťastných let."

Zamyslila se, Barunka ale vytrhla ji otáz­ kou: "Tam ve Vartě sedí ta Sibylla na tom mramorovém koni, viďte?"

"Povidá se, že u Varty na jednom vrchu. Sedi prý na mramorovém koni, sama též z mramo­ ru vytesaná a drži ruku zdviženou k nebesům, Ai prý se celá do země propadne, že nebude vi­ dět ani konce prstii, pak se proroctvi její vypl­ ní. Mdj otec tikával, že ji viděl, a to že byl kůň po prsa v zemi."

"A kdo byla ta Sibylla?" ptala se Adélka. ''Sibylla byla moudrá žena, která uměla před­ povidat budoucnost."

"A co předpověděla?" ptali se chlapci.

"Nejednou jsem vám to již povídala," řekla babiěka.

"My ul to zapomněli."

To si ale máte pamatovat."

"Já si, babičko, mnoho z toho pamatovala," pravila Barunka, která babičku velmi pozor­ ně poslouchávala; "viďte, Sibylla prorokovala, že přijde na českou zem mnoho bídy, že budou vojny a hlad a mor; nejhilř ale že bude ten­ kráte, až nebude otec synu a syn otci, bratr bratru rozumět, až nebude platit slovo ani slib, pak že bude nejhůř, pak prý česká země má být na koňských kopytech roznesena."

"Dobře jsi si to pamatovala. Ale Pánbůh ne­ dej, aby to kdy bylo," vzdychla babička.

Barunka klečíc u nohou babičky, sepjaté ru­ ce na jejich kolenou, jasné oči důvěrně na váž­ nou tvář upřeny majíc, ptala se dále: "Jaké je to proroctví, co jste nám povídala, víte, o Bla­ nických rytiřich, o svatém Václavu a svatém Prokopu?"

"To je zase proroctví slepého mládence," od­ pověděla babička.

"Ach, babičko, já mám někdy takový strach, že vám to ani vypovědit nemohu; viďte, vy by­ ste také nechtěla, aby česká zem na koňských kopytech byla roznesena?" · "Bláhová, jak bych mohla takové neštěstí chtit, vždyť se každý den modlíme za zdar če­ ské země, vždyť je to naše matka. No tedy, když bych viděla matku ve zkázu upadat, mělo by mi to být lhostejné? Což vy byste dělaly, kdyby vám chtěl někdo maminku zabít?"

"Křičeli bychom a plakali," ozvali se chlapci a.Adélka.

"Jste děti," usmála se babička.

"To bychom ji pomáhat musely, viďte babič­ ko?" řekla Barunka a oko ji zahořelo.

"Tak děvče, tak, to je pravé, křik a pláč nic nepomáhá," pravila stařena a položila ruku mi hlavu vnučky.

"Ale babičko, my jsme malí, jak bychom mo­ hli pomoci?" minil Jan, jehož mrzelo, že babič­ ka málo o něm soudí.

se

Ve lth,du, dní 11. proidn~ ~'·

"Nevite, co jsem vim povídala. o mal"m Da­ vidkovi, který skolil Goliáše? Vidite 1 ten malý mnoho amůže, když má pevnou důvěru v Boha - pamatujte sl to. M vyrostete, přijdete do světa, poznáte zlé o dobré, budou vás svádět, přijdete do pokušení. Pak sl vzpomenete na svou babičku, co vám tikávala, když s vámi chodívala. Víteť, že jsem zanechala dobré vobyti, které mi pruský král podával a raději pracovala do úpadu, než bych si byla nechala děti odcizit. Milujte tedy 1 vy českou zem co matku svoji nade všecko, pracujte pro ni jako hodné děti, a proroctví, jehož se bojíte, se ne­ vyplní. Já se vás co mužných nedočkám, ale naděju se, že na babiččina slova pamatovat bu­ dete," dořekla babička pohnutým hlasem.

"Já je nikdy nezapomenu," šeptala Barunka, schovajíc tvář do babiččina klínu.

Chlapci tu stáli mlčky, oni slovům babičky nerozuměli tak jako Barunka. Adélka pak, při­ tulíc se k babičce, plačtivě povídala: "Ale, ba­ bičko, vy neumřete, viďte že ne?"

"Všecko je na světě do času, milá děvečko, i na mne Pánbůh zavolá," odpověděla babička Adélce, vroucně ji k sobě přivinouc. Mlčky tak chvílí zfistaly; babička se zamyslila, děti. nevě­ děly, jak zaěít. Tu slyšely nad sebou šumot kři­ del, a když pozdvihly zraky vzhůru, viděly po­ větřím veslovat hejno ptákii.

"To jsou divoké husy," pravila babička; "těch nelet.i> nikdy mnoho, jedna rodina jen, a maji v letu jiné řaděni, podívejte 'se, dvě letí napřed, dvě vzadu, ostatní vMy jedna vedle druhé na délku nebo na šířku, leda, že se někdy do půl­ kola zatoči. Kavky a vrány, vlaštovice leti ve velkých hejnech, několik jich leti napřed, ty hledají místa k odpočinku pro druhé, a v zadu a po stranách leti stráž, která háji v čas · ne­ bezpečí samičky a mláďata, neboť se mnoh­ dy setkají s nepřátelským hejnem, a. pa.k začne vojna."

"Ale, babičko, jak pak mohouvéstí ptáci voj­ nu, když nemají rukou, aby mohli držet šavle a. flinty?" otázal se Vilim.

"Ti vedou vojnu svým způsobem a přirozenou jim zbrani. Zobáky sekaji se, a křidly tlukou do sebe tak krutě, jako lidé ostrou zbrani; po­ každé jich při takových vojnách mnoho spad­ ne."

"To jsou hloupí," povídal si Jan. "Inu, milý hochu, lidé ma.ji rozum a také se perou pro málo, a pro nic, až se uperou do smr­ ti," odpověděla babička, vstanouc s lavičky a pobídnouc děti k odchodu. "Podívejte se, slunce je na sklonku a zacházi v šarlatu, bude zítra pršet," obrátíc se pak k horám, dodala: "a Sněžka má čepec."

"Chudák pan Beyer, ten zase vystojí, když musí chodit do lesa," útrpně řekl Vilím vzpo­ mena si na krkonošského myslivce.

"Každý stav má své obtíže, a kdo si jaký zvo­ lí, musí už snášet zlé s dobrým, kdyby tu i o krk šlo," řekla. babička.

"Já budu přece myslivcem a pdjdu k panu Beyerovi vesele," řekl Jan, a pustě do povětří draka, hnal se s vrchu dolů, a Vilím za nim, ne­ boť se ozývalo sezvánění stáda, jež kravář s louky domů hnal, a děti měly radost z těch krásných krav, zvláště z těch, co šly v předu stáda a na červených kožených obojkách mo­ sazné zvonce nesly, které měly každý jiný hlas.

Však to bylo na nich vidět, že tomu vyzname.:: nání rozumějí; pyšně hlavami pohazovaly se strany na stranu a rozhoupané zvonky si mile přizvukovaly. Adélka vidouc je jit, hned si za­ čala notovat: "Hou a hou, krávy jdou, nesou mléko s smetanou," a táhla babičku s vrchu, babička ale ohlížela se po Barunce, která stála na vrchu. Ona se byla zahleděla na oblohu, na niž se tvořily bliže západu ty nejkrásnější o­ brazy. Tu vystupuji na světlé pMě tmavé hory v ohromných i:ysech podivných forem, tu dlou­ hé hřbety lest\, tu malé vrchy, na nich hrady a kostelíčky, tu na rovině zdvihají se štíhlé slou­ py a oblouky bran, jako řečké stavby, na zápa­ du pak rudá zář, lemovaná je zlatými hierogly­ fy a arabeskami. A ty hory, lesy i hrady se roz­ cházejí a podivnější ještě formy se na jiéh mí­ stě tvoří. Děvčeti se to tak libí, že volá babič­ ku nahoru, babičce se ale nechce ještě jednou na vrch, praví, že nemá již mladé nohy, a děv­ če musí sejít k ostatním. .. __ ~ ší­

O Všech Svatých ráno šly děti babičce jako obyčejně naproti a povidaly si po cestě: "Dnes nám přinese babička z kostela svíčičky." A přinesla babička svičičky. "Když nemiižem jit na hřbitov obětovat za dušičky, rozsvítime je doma," pravila. Tak slavila každý rok slav­ nost za zemřelé s dětmi jen v domácnosti. Na D~šičky u večer přilepila rozžaté svičičky po stole, při každé .jmenujíc dušičku, za kterou ji rozsvěcuje. Ku konci přilepila ještě několik beze jména, řkouc: "Ty ať hoři za ty, na něž nikdo nepamatuje."

"Babičko, já také jednu rozsvítím za tu ne­ šťastnou svatbu v Hertinském lese."

"Rozsvěť, rozsvěť, děvečko, modlitba naše bude jim snad milá." Rozžala se ještě jedna, babička přiklekla s dětmi ke stolu a modlliy se, dokud svíčky hořely. "Světlo věčné ať jim sviti, ať odpočívají v pokoji," dokončovala ba­ bička modlení, děti pak musely říci: "amen".

Za týden po Dušičkách, když babička děti budila, oznamovala jim, že přijel svatý Mar­ tin na bílém koni. Děti rychle vyskočily z po­ steli, běžely k oknu - a hle, všude bílo. Na stráni o zeleném listu ani památky, ani na vr­ bách u řeky, na olších u potoka. V lese jedině zelenaly se jedle a smrky, ale větve jejich by­ ly pod tiží sněhu dolfi shýbené. Na jeřábu, který stál blíže stavení a na němž viselo ně­ kolik zmrzlých stručků, seděla vrána, a drfi­ bež na dvoře stála tiše a dívala se s podive­ nim na tu novotu. Jen vrabci skákali vesele po záspi, sbírajfoe ještě, co byly slepice ležet ne­ chaly. Kočka vracejíc se z lovu, oklepávala při každém kroku tlapky a rychle pospíchala na pícku. Psi ale, zarousaní po kolena, vesele se proháněli ve sněhu, "Sníh, sníh, to je dobře, budeme jezdit na saních," zavejskly si děti, vitajice zimu, která jim přinášela zase jiných radosti. Svatý Mar­ tin přinesl jim dobré rohliky a po svatém Mart.inu držely se dračky. Ony měly ovšem přástvy mnohem radši, měly při přástvách více svobody. Když zasedly dračky v kuchyni okolo dlouhé tabule a na tabuli se octla vyso­ ká hromada peří jako závěj sněhu, tu odhá­ něla babička Adélku a chlapce ustavičně od tabule dále. Ono totiž přihodilo se jednou, že Jan, jsa mezi dračkami, do té hromady upadl; jaký to byl rámus, snadno si pomyslit. Od té doby řikala babička o těch malých, že není radno, vzít to ke stolu. Ba ani pořádně zado­ vádět si nesměly okolo stolu, ani fouknout, a­ ni dvéře příliš otevřít, hned dostávaly láni..

Ta jediná radost při těch dračkách byla ta pučálka, a ty pohádky o strašidlech a drá­ bech, o světýlkách a ohnivých mužích. Za dlouhých mlhavých večerů, když dračky a přastevnice z chalupy a mnohdy ze vsi do vsi přecházely, bývalo začasté slyšet: tu přestra­ šilo něco tam, tu zase tam, a jak se jednou za­ čalo o tom předmětu mluvit, nebylo konce, neboť věděla kažclá několik podobných pří­ klaďfi. I kramolenští zloději, jdouce z jara do kriminálu a na zimu domt'\ přicházejíce - li­ dé říkali, že "jdou ze studií", neboť se tam­ prý vždy něčemu přiučí - začasté zavdali pří­ činy, že lidé o nich mluvili. A mluvíce o nich, začalo se mluvit o zlodějích vůbec, a pak se vypravovaly pohádky o drábech čil lesnich loupežnících. Děti seděly jako úkropkové, ani nedutaly, ale ani za svět nebyly by šly za dvé­ ře, tak se bály. Proto babička nebyla ráda, když se podobné rozumy vykládaly, ale neby­ la někdy s to, proud těch řečí zastavit.

Po Mart,ině býval v městečku zimni trh; to šla paní Prošková s Bětkou a Voršou do do městečka nakoupit zásoby nádobí a rozlič­ ných potřeb na celou zimu. Děti se sotva do­ čkat mohly matky, neboť jim vždy přinesla nějakou hračku a dobrý marcipán, a babička -postala každý rok vlněné punčochy, bačkory .P:fil tuctu šňůr na kolovrat "parmarku".

Když si je ukládala do šuplíku. říkala Janovi: "Kdyby tebe nebylo, měla bych jedné dost."

Adélka dostala tenkráte na jarmarku dře­ věnou desku, na niž byla abeceda. "Až přijde zítra pan učitel, můžeš se začít učit; je ti bez­ toho dlouhá chvíle, když se ostatní učí. A když si pamatuješ Otčenáš a písničky, budeš si pa­ matovat i abecedu," právila matka.

1-L----- .<~.okraěováni.).

.a

Ve středu, dne 15. prosince

193'/.

UTOR, známý z přeletu nejvyšší hory světa Mount Everest, po svém návratu ze Sibiře a Mongolska popisuje londýnský Skika-Club, mezi jehož členy byl přijat, když ho doporučil Belous, známý africký lovec lvů a Warburt Pike, jenž lovil velkou zvěř na americké pevni­ ně od Aljašky k Mexiku.

Na celém světě byli vždy slavní lovci obdivo­ váni, neboť les, hory a planiny znamenají vždy kouzlo a velká zvěř tam žijící projevuje moc­ nou přitažlivost. Mnoho kmenů a národů na celé zeměkouli má dosud podmínky, že jejich mladí mužové musí svou dovedností v lovectví prokázati právo, aby byli připuštění do řad mu­

A

ži\ a válečníků,

Londýn má mnoho klubů a společností, jež sleduji různé cíle, ale žádný není proslulejší než Skikar-Olub, jehož členové se shromažďu­ ji jednou do roka. Je to velká přehlídka, ne­ boť jeho členové přicházejí ze všech dílů svě­ ta, mnozí přímo od vzrušujících výkonů ze ze­ mi velké zvěře, plni vypravování, z nichž mno­ há jsou opředena kouzlem pověstí Orientu.

Skikar je perské slovo a značící všechny druhy stopováni zvěře a skikarl značí lovec.

Klub udržuje vysoký standard sportovního ducha, neboť mrhání municí a nafouklé výřa­ dy nečiní v něm velikého dojmu. Dftležitost spočívá spíše v lásce k lesům, horám a stepím; v nabýváni znalostí zvykii a života zvířat, růz­ né a nebezpečné kořisti; v instinktu, jak se dů­ myslně přiblížiti na slušný dostřel; o co jest neídůlešttějším, v trpělivém dosledu raněného zvířete.

Nad osudy kiubu předsedal sám král Jiří, vé­ voda z Oonnaughtu je vicepresidentem a staro­ stou je Earl of Lonsdale. Král byl pokládán za jednoho z nejlepších střelců na světě. Dokázal výkon, že sestřelil čtyřmi ranami za sebou čty­ ři bažanty, a to tak rychle, že první kohout ne­ dopadl ještě na zem, když trefil čtvrtého.

Při lovu velké zvěře, který pořádal Mahara­ jah z Nepalu na počest krále Jiřího r. 1911 při jeho návštěvě Indie, bylo pro celou loveckou výpravu použito 634 slonů. Třicet devět tygrů. bylo na výřadu, z nichž krái složil sám jeden­ advacet, Vypráví se, že ani jednou nechybil, a to ani při výstřelech z nemožných úhlů; měl tak vynikající oko, že složil několik tygrů, i když bylo možno kořist zahlédnouti pouze let­ mo. Byli střelení dva vzácní indičtí nosorožci, neobyčejně těžká kořist. v džungli, kde tráva dosahuje až 15 stop výše a v níž se nosorožci úžasně rychle pohybují. Král střelil oba dva.

Jeho proslulý výkon ve Skotsku, který se mu stále dařil, byl ten, že složil dvě orebíee (grou­ se, skotský druh tetraonidů) táhnoucí proti, jednou přes hlavu a dvě odtahující, současně téměř pět, výkon, který vyžaduje rychlost jed­ nání, výtečné oko a pevné nervy. Král Jiří byl tedy zpiisobilým presidentem Sltikar-Clubu.

Neni divu, že skíkarí přivezli s sebou úžasná líčení domorodých loveckých zážitků. o lido­ žravých lvech východní Afriky, kteří stopují člověka jako kočka myš a vyčkávají pak poblí­ že tábora, až se v něm rozhostí noční klid. Lev čeká však pouze na okamžik, kdy lovec se spo­ kojeně domnívá, že vše je v pořádku. Jakmile tábor je ponořen do spánku, lupič se plíží ze svého úkrytu, aby se zmocnil v samém liižku své kořisti.

Já sám jsem měl mnohá setkání s. tygry v In­ dických lesích. Snad nejzajímavější bylo ono v džungli, blíže Landsdowne. Bylo to takhle: Ce­ lý kraj byl naplněn pověstmi o zhoubách, kte­ ré působtl strašný tygr, ztělenění zloby, ničitel lidi i zvířat. Zaklinači tygrů z blízka i z dáli zkoušeli své umění, zaklínali duchy, zapalovali kadidlo a obětní kouř směrem k nedostupným částem džungle, kde měl své doupě, ale nadar­ JnO.

Jednou odpoledne došla zpráva, že tygr za­ dávil býka šest mil odtud, a vypravil jsem se tudíž za ním na slonu. Zůstal jsem sám na po­ sedě na stromě, neboť ani za královskou od­ měnu nebyli by moji domorodí průvodci zů­ stali se mnou. Uchýlili se do bezpečí několik mil ode dne a měli dle úmluvy přijíti, uslyší-li výstřel.

Noc se brzy nade mnou zavřela, sovy houka­ ly smutně v okolnich stromech a jednou nebo

V'll!TNl!t

Lov a lovci.

Plukovník P. T. Etherton. dvakrát se mně zdálo, že slyším šustění v trá­ vě blízko mého stromu. Měsíc nesvítil a ať jsem namáhal zrak jak chtěl, nic jsem neviděl.

Hodiny se vlekly v tichosti, až náhle slabé prasknutí zaznělo za mnou pod stromem. Ne­ smírně pomalu otočil jsem hlavu a spatří! o­ brovského tygra, jak se opatrně plíží a jak se stává rozeznatelným za svitu hvězd. Vplížil se pod můj strom a tam zůstal naprosto v klidu stát. Byl jsem zvědav, co udělá; chystá se ke skoku na moji skrýš?

Nic obzvlášť těžkého, neboť jsme měli k sobě tak blízko, že bych se ho mohl skoro dotknouti skoro puškou. K mé­ mu překvapení spatřil jsem, napínaje ve tmě zrak do nemožnosti, že se za ním plíží druhá a ještě mohutnější šelma. Prvý z obou se nyní pohnul kupředu, druhý zůstal stát přímo pod mým stromem.

Celá situace začala se v mé mysli krystalíso­ vatí: vedoucí byla tygřice, ta loví vždy před svým druhem a stopuje kořist; druhý byl tygr, a tak, jak stál naprosto bez hnutí několik stop pode mnou v černé temnotě, zdál se býti pra­ vým tygřím Gargantuou, veliký jako bůvol a dlouhý jako krokodil. Zdálo se mně, že z rozči­ lení ve své křečovité posici třesu celým stro­ mem. Znovu se pohnul kupředu a zastavil se méně než dvanáct yardů ode mne. Namířil jsem na něho nočním hledím a vystřelí). Pl'i zvuku výstřelu, který otřásl lesem, tygr vysko­ čil do vzduchu a zařval. - Jaký to byl řev!

Současně jako koule z děla vrazil do mého stro­ mu. Jen tak tak, že jsem nárazem neslétl střemhlav se stromu. Potom se zdálo, že je úpl­ ně ticho, avšak těžké oddychování svědčilo o tom, že je těžce raněn. Noc mezi stromy byla temná jako smůla a vše opět ztichlo, ač jsem zaslechl, jak se z dálky přibližuje mů] slon. Za chvíli vůdce slona zavolal; to způsobílo, že tygr se zvedl a odtáhl a slyšel jsem jej, jak pomalu odchází, ačkoliv bylo zřejmo, že je raněn; za chvíli přišel slon pod strom a já jsem ze svého posedu vstoupil do koše na jeho zádech.

Když se rozednívalo, pojedl jsem trochu ká­ vy a zákusků a vydal jsem se pěšky za tygrem.

Bylo zřejmo, že je někde nablízku.

Stopovali jsme ho lesem - nepatrná kapka barvy na listě tu, tam zase otisk tlapy na měk­ ké půdě - až jsme všechny stopy šelmy ztrati­ li. Byli jsme znovu na mýtině nad [amou, hlu­ bokou asi dvanáct stop a širokou asi deset stop.

Slezl jsem do jámy, doufaje, že tam objevím novou stopu. Poklekl jsem, abych prozkoumal půdu a hle, zde je list s nepatrnou kapkou bar­ vy, úplně čerstvé. Není pochyby, že tygr tudy šel před malou chvílí. Zcela za mnou žel domo­ rodý stopař, a jak .jsem zvedl hlavu, abych mu ukázal list, zahlédl jsem pod keřem tygra, kte­ rý na mne upřeně hleděl. Jak jsem později zji­ stil, byl ode mne čtrnáct kroků. Plížil se velmi pomalu směrem ke mně. Byl jsem elektrisován kritickou situací, v níž jsme se nacházeli, ale hlavou prolétla mně myšlenka, že dívá-li se člověk upřeně do světel šelmy a nepokouší se prchnout, že šelma se na okamžik uklidní a tak dá člověku možnost couvnouti; šelma vá­ há nevědouc, co chce učinit. člověk a co by mě­ la učinit sama. To ovšem netrvá nijak dlouho.

Vzpomínám, že mně bleskly hlavou pouze dvě východiska, která jsem měl v situaci na dně jámy, kde jsem se nemohl pustit do boje o příznivý výsledek. První možnost byla vysti·elit na tygra. Ovšem kdybych chybil, nebo jej za­ se ranil, nic mne nemohlo zachránit před smr­ telným zápasem s rozzuřenou šelmou. Druhá možnost byla dívati se mu upřeně do světel, a pokud to půda a napětí okamžiku dovolovalo, couvati zvolna vzhůru k okraí! jámy, kde by bylo možno dostihnouti slona, který byl asi sedmdesát yardti pozadu. Rozhodl [sem se pro to druhé a dostal jsem se bezpečně na okraj já­ my. Domorodý stopař dal znamení vůdci a tak záhy jsem se octl na hřbetě svého slona. Křižo­ vali jsme po břehu jámy a pátrali dolů, ale po tygru ani památky. Jako by se pod ním země slehla, zmizel úplně. Po dvě hodiny jsme pátrali kolem a prohlédli každou trhlinu a každý kou-

~tra.na 11. tek ve vysoké trávě ve velkém polokruhu, Ale je třeba znáti indickou džungli a její obyvatele, aby člověk pochopil, jak se tygr panther stane neviditelným Konečně, když květnové slunce vystoupilo na modrou oblohu a kladlo stíny mezi stromy, po­ kynul jsem vůdci slona a dal jsem mu rozkaz, aby se dal le táboru. Dal slonu klořanec, a o­ brovské zvíře vyrazilo kupředu, aby po čt>7i'ech krocích zakoplo o tygra. Osmahlá masa se zved­ la - chaos lesknoucích se tesáků, zlověstně dozadu složených boltců a řev, jaký umí způ­ sobiti čtyřstaliberni tygr.

Slon byl zděšen, neboť tygr podnikal zoufalé pokusy vylézti mu na šíji, zatím co já snažil jsem se umístiti smrtelnou ránu. Slon se točil dokola a vyrazil, avšak tygr nepouštěje se, vi­ sel mu na straně. Tak jsme zápasili, já téměř srvržen náhlým obratem a klátě se jako kyva­ dlo, tygr na straně slona řval mně téměř do u­ ší, vzpínající se slon s plným válečným troube­ ním naplůujíeím džungli, vůdce vzývající hla­ sitě Allaha, aby nás zachránil. štěstí nám přá­ lo, neboť nové kopnutí slonovo a nízké větve smetly tygra z jeho posice a my jsme se hnali kupředu, až jsme se konečně zastavili. Museli jsme však saopatřttí jiného slona a vydati se znovu za 'tygrem. První slon toho měl dost a nic jej nemohlo přímětí k tomu, aby se. vrátil do nové bitvy. Pak jsem tygra dostřelil. Měřil de­ set stop dva palce - největší ze všech, které jsem kdy střelil.

Když jsem byl o vánocích roku 1916 v džun­ glích Bareílly, zasedl jsem jednoho večera na stromě, s něhož lze zcela dobře obhlédnouti lesní stezku. Náhle jsem zaslechl lehký šustot v korytě potoka a spatřil jsem velkého panthe­ ra, který seděl přikrčen na pokraji lesa nad stezkou. Důvod k jeho chování se záhy objevil.

Po stezce přleházel kuli, který si po způsobu indických venkovanu prozpěvoval, nemaje tu­ šení o hrozícím nebezpečí. Já však se svého po­ zorovacího místa jsem ihned pochopil, že je to lidožravý panther, který vystopoval kuliho, vy­ hledal si okraj lesa nad stezkou, odkud by mohl podniknouti osudný skok, a myslím, že kuli může děkovat za svůj život osamělému lovci na stromě. . Tygr je veliký cestovatel, neboť usmrtiv ně­ koho, uběhne za noc třicet až čtyřicet mil, ja­ ko by prchal pfod nebezpečím, a tím ještě zve­ ličuje děs, který před ním lidé mají, Zrak i sluch má tygr neobyčejně vyvinut, ale větřit nějak zvlášť neumí. Mnohdy jde zcela blízko kolem uvázaného dobytčete, .aniž je spatří, a jednou jsem viděl, jak tygr minul stádo čltalů, skvmitého jelena, aniž si jich všiml. Zato je nesmírně silný a není zvláštností, že odvleče statného býka, kterého před tím zadávil.

Vedle tygrťt jsou i sloni v džunglích Nižšího Garhwalu a nepalského Terai, kolem něhož se jéde železnicí na sever od Kalkuty. Nepalský Terai byl zpustošen po válce mezi Britanií a Nepalem v roce 1814 a ponechán v tomto stavu jako překážka proniknutí z Indie. Je to směsi­ ce močálů a bafh1, otevřených mýtin pokry­ tých rákosím až patnáct stop vysokým, a hu­ stého lesa. To je krajina, kterou slon má v ob­ libě, ježto musi míti stín. Má neobyčejně vyvi­ nutý sluch, a je-li ticho, pohybuje se tak tiše, že je to až pÍ'Íšerné. Místo, na které se musí při stl'ileni míi'iti, je čelo nebo za slechy. Je-lipou­ ze raněn, vloží slon celou svou váhu do útoku a řítí se džunglí jako lavina.

Divoký slon nadělá ohrmoných škod, proto:­ že jeho hlad je nanasytný a paství se osmnáct ze čtyřiadvaceti hodin. Lámou několikaleté stromy, aby je sloupli, pro poměrně nepatrné množství Iýak. Jako všechna divoká zvěř děsí se lidského hlasu a ohe11 jim nahání přímo hrů­ zu. Zdivočelý slon je obyčejně ten, který byl někde poděšen ohněm. Když úroda dozrává, sloni táhnou v noci do polí, a vesničané, aby je zahnali, užívají planoucích pochodní. Avšak některý odvážnější záhy pozná, že nebezpečí je pouze zdánlivé a začne útočiti na pochodně.

A pNští noci se vrátí zase do polí a buď roze­ žene vesničany, nebo zabije ty, kteří se proti němu postaví. Tím jeho záliba v zabíjení ro­ ste a tak se octne záhy na vyhláškách jako zdivočelý slon, za jehož usmrceni je vypsána odměna. · \,

Strana Ul.

Vi!JSTN!K

O'fedtú Orgán Slovanské Podporující Jednot:, Státu Taxu.s.

Offieial Organ of Slavonic Benevolent Asso­ ciation of State of Texaa.

REDAKTOR-FRANTA

.....

MOUČKA-EDI'fOB

Vydavatelé Publishers ČEOHOSLOVÁK PUBL. CO,, · ·west, Texas Předplatné $1.00 ročně. Do staré vlasti $2.5G Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zm~ny adres zasflaji se <lo Hlavni Ufadovny, Fayetteville, Texa11.

-------·----~-""" ..

Veškeré dopisy, předplatné, oznámky, buďtež adresovány na Věstník. West, Texas "'

Věatni.k has the largest eirculation of !I.DJ Czechoslovak Weekly in South.

- --~- -------- .. ··

-,

~''"'"'""'"''-'"""'""""'--.---~

.

~-------

S dárkem. dáváte i práci. Výklady obchodů už jsou oblečeny do stejnokroje vánoc: zelené větvičky, vánčční hesla, vkusně upravené zboží v balíčkách převázanými zlatými neb stříbr­ nými nitkami vám přípomínají, že byte měli začít nakupovati. Jsou ovšem i starosti: kolik to bude stát. Pokles ceny bavlny zvrátil rozpo­ čet, příjem za bavlnu nebyl dle letního očeká­ vání než, i tyto nemalé starosti jsou přece jen radostné ve vědomí, že učiníme někomu ra­ dost. Dárkem, kterým o Vánocích obšťastníte své drahé, učiníte radost dvakrát! Ještě někdo, vám sice neznámý, bude míti z dárku užitek, a to ty sta tisíce nezaměstnaných rukou, které čekají na práci. Těm dáte dárek tmi nejkrásnější práci. Hleďte, aby bylo co nejvíce těch, které podarujete, bude méně těch, kte­ rým zímní období znamená jen větší strádání, větší chlad.

Pojištění rodinného štěstí. Dánská spisova­ telka Karin Michaelisová propaguje v Soustátí zavedeni pojištění pro případ rozvodu. Poji~tě­ no má býti každé děvče při narození. Premíe má platit otec až do té doby, kdy se děvče pro­ vdá. Pak povinnost přejde na manžela. Rozve­ denou ženu zbaví to prý toho, aby přijímala peníze od nenáviděného muže. Muže pak neza­ těžují alimenty.

Přičinlivým bezzemkům bude pomoženo, Mi­ nulého týdne ustanovena byla státní rada, kte­ rá dle úkolu FSA (Farm Security Administra­ tion). zařídí nezbytnou mašinerii a od Nového. roku počne působítí. Má k použití $900,000 na pťtjčky vybraným, spolehlivým rentýřům, aby si mohli zakoupiti kus pozemku na dlouholeté splátky při 3 procentním úroku. Pracovití a o­ kresním výborem doporučení rentýři nemusí při koupi farmy složiti ni pouhého dolaru.

Pt1ňčkybudou poskytovány od $1,200 do $8,000, dle druhu farmaření a ceny púdy v určitých o­ kresích. Prozatím z uvedené sumy vybrány 24 okresy a v těch určen počet farem volných k zabrání. Příštího roku letoší příděl peněz bude zdvojnásoben a po té bude obnášett $4.500.000 ročně. Národní ředitel FSA - Paul V. Maris o­ známil, že v nedaleké době jeden Usfo rentýřů bude míti každého roku možnost usaditi se na svém pozemku a poctivou přtčíulívostl s nape­ mocí této instituce učínčný dluh spláceti. Vý­ běr koupěchtivých bezzemků bude sice pi'.·ísný než spravedlíý: Farmičky farmy budou do­ bré, úrodné, novým maiítelúm budou poskyto­ vány rady zemědělských odbornlků, zkrátkn ře­ čeno, mladým rodinám otevírá se cesta naděj­ ná - budou-li se příčíňovat; šetřit, a konečně řídit .dle návodu školených hospodářů. Přesný výběr farem státní rada doposud neučinila, se tak stane, přineseme zprávu podrobnější.

Pojištění proti ztloustnutí zavedly některé velké pojišťovny a během doby se přesvědčily, že se některé ženy pokoušejí o nejrůznější pod­ vody. Žena přijde po skončení odtučňovncí léč­ by do pojišťovny, dá se zvážit a uzavře pojist­ ku. Za měsíc se objeví, váží o 10 liber víc a chce náhradu. Pojišťovny jsou ovšem opatrné. Před­ pisuji pojištěným životosprávu a denuí čí

Ve středuťdne· 11,;;proslneé 1'937:

cvičeni. žena se musí každých 8-10 dni hlásit u lékaře pojišťovny. Přibude-li žena na váze 2 nebo 3 libry, lékař vydá nové předpisy, aby tloustnutí zastavil. Proto ženy, které se bojí ztloustnutí, svěří péči o to pojišťovně a mohou býti jisty, že ta jim ztloustnout nedovolí.

Výstava světového zitřka. Pod tímto heslem pořádána bude mezinárodní výstava v New Yorku v r, 1939 u příležitosti oslav 150. výroči zvolení Jifiho Washíngtona prvým presiden­ tem Spoj. Státi!.. Výstava má býti dokumen­ tem nových objevů za posledních 150 let a u­ kázkou moderního kulturního a civilisačního úsilí ve všech oborech lidské práce duševní i hmotné, pokroku v sociálních věcech a propa­ gandy mezinárodní spolupráce. Minulost zde bude přípomínána jen v souvislosti snazšího pochopení složité přítomnosti a dnešní vývoj nových ideí, vynálezů. a sociálních problémů na výstavě má být ukázkou toho, jak se bude svět vytvářet zítra, neboť každá výstava je ta­ ké ukazatelem vývojových možností do budouc­ na. Všechny tyto programové požadavky vý­ stavy [sou shrnuty ve shora uvedené výstavní heslo: "Výstava světového zítřku,'' jež je beze­ sporně heslem mnoha a mnoha slibů. Od 150 let, kcly se objevují první základy vědecké a průmyslové civilisace, nastává stále zjevnější přerod v průmyslu na podkladě vědeckých pro­ cesů a způsoby života jsou stále spletitelnější.

Newyorská světová výstava bude vycházet z předpokladů, že člověk není sice už udiven dů­ myslem techniky nebo vědeckými objevy a že pi'ijímá všechny nové vymoženosti samozřej­ mě, než v tomto bludišti moderního života chtěl by znát hlubší význam a souvislost hod­ not, jež věda přináší. A především by chtěl znát sociální souvislost a důsledky všech těch­ to vymožeností, jakož i prospěch, který to sna­ žení a úsilí přinese jemu zlepšením životních podmínek. Americká veřejnost očekává, že "Vý­ stava světového zítřka" přinese nejen ukázku "převratných směrnic výstavních" a "všech di­ vil světa", ale především zlepšeni žívotních podmínek světového zítřka. Dodáváme, že také Československo přijalo pozvání k účasti na té­ to výstavě a má přípověděno pro stavbu pavi­ lonu místo o rozloze 5,000 čtverečních yardů, z čehož polovina bude zastavena a zbytek určen zahradní úpravě. Mimo toho poskytne výstavní pořadatelstvo česlrnslovensku dalších 1,000 čtv. yardu ve zvláštním velkém paláci mesínárod­

a pťll centu za míli. Letošní mimořádné zasedá.­ ní bylo svoláno 15. listopadu a k bližicim se Vá­ nocum zákonodárci musili schváliti položku na cestovné, i když většina z nich domtí nepojede, protože mají sebou manželku. Senát povolil $222,000 ce&tovného jednomyslně1 v nižši sně­ movně 327 pro a 37 hlasy proti. Alespoň třiceti­ sedmi poslancům tato nehoráznost hnula svě­ domím, převážná většina přijme "nadílku" bez hnutí mysli. President Roosevelt usiluje o vy­ vážení . rozpočtu a žádá hospodárnost ve všech vládních odborech. Zástupci lidu dle otázky pi'emrštěné výše cestovného chráni zájmy _:_-lidu?? · O nás 11ro nás. Sestra Ježová z Dallas jako mnoho jiných členťt jsou v omylu, ohledně schůzí naší HL úí·adovny. Od ledna t. r. Hlav. Úřadovna koná svoji schůzi každého měsice a nikoli jednou za tři měsíce, jak dělo se minule.

Následkem zvětšené agendy běžných záležito­ stí, pl:·ibýváním majetku Jednoty a jeho spra­ vováním ukázala se nutnost měsíčních schdzi, které se konaji v sídle ústředny ve Fayetteville a dle potřeby tnké v Houstonu., kde jsou v bez­ pečnostním oddělení banky uschovány bondy a jiné cenné i právní listiny. Nesmí se zapomí­ nati, že rozrostem S.P.J.S.T. na členstvu jak majetku, který je uložen v bondech, pozemku, budováeh a pfljčkách na certifikáty, práce v ú­ středně náramně přibylo a tato práce je pod dozorem a kontrolou státního Ódboru pojištěni.

Nejnepatmějši záležitost musí býti vyřízena na puntik přesně a dosti jich také bezodkladně.

Mnozí členi nedovedou si objem práce v Hl. Úř. představiti, zvláště pak oni, kteří s odpově­ di, doklady, žádané na nich Hl. Úřadovnou, da­ jí si vice než dosti času a musí býti znovu a v některých případech i několikráte písemně po­ bízeni. Učiňte sobě toto porovnáni: v každém městečku je banka. Řekněme že má 50 až 200 tisíc dolarů základního kapitálu a poměrně to­ lik vkladll. Banku této velikosti řídí sbor ředi­ telů, jeji běžný obchod - předseda, často i mí­ stopředseda, pokladník, obyčejně jeho příručí, účetní a konečně počtářka denniJ::i.o pohybu výplat, směny čektí a pod. Nuže, pťthhilionem operující peněžní ústav (je jich velký počet pod tuto sumu) spravuje pět až sedm úředníků náš majetek t.ři a čtvrt miliond dolartí spravu­ je šest členstvem zvolených činovnikd a z těch­ to celou tíhu práce ve skutečnosti musí zdolat toliko tří - tajemník, účet11ia pokladník. Před­ seda, místopředseda a právní rádce úřadují pouze v měsíčních schil.zich - rozhodováním v závažných záležitostech, p11jčkách, nákupu bondů atd. Čim větší spolek, obchod, jakékoli sdružení, thn přirozeně mimo přírfistek admi­ nistrační práce rostou i potřeby kanceláře.

Tiskopisy, psací papír a obálky, všeliké knihy pro vedeni rejstříků, nahodilé opravy psacich neb sčítacích strojft, poštovné, telefon, telegra­ my a fada jiných na pohled maličkosti, než vše dohromady roste do peněz čili vydání velké ú­ řadovny je značné. Naskytá se tu otázka: dove­ dou-li si bratři přibližně představiti, co stoji úřadovna p0Jišťov11y, pamatujme - výděleč­ né? U které se pochopitelně úřaduje pokud lze s nejnižším nákladem - aby akcionáři dosáhli co nejvyššího zisku?

Co soudíte o zesnulém muži, který svoji rodi­ ně nezanechal centu pojištění? Každým dnem muži tohoto druhu bývají skoseni nemoci, ne· štěstím a jejich náhlá smrt množí bídu a nou­

ním, Dal své ryby pojistiti proti ohni. Občan Sam Hawkins, pěstitel ryb v Kalifomii dal své ryby pojistiti proti ohni a ačkoli se mu v pojišťov­ ně smáli, považujíce jeho úmysl za bláznovstvi, pojistku mu vystavili. Hawkins klidně platil několik let premie. Jednoho dne vypukl na je­ ho farmě požár ... Hasiči z blizkého městeč­ ka přijeli a ve svěchu začali čerpat vodu z ryb­ níčku, v něl:\1Ž Hawkins choval ryby. Po několi­ ka hodinách byl oheň uhašen, ale rybníček byl prázdný a na dně se válely leklé ryby. V poji­ šťovně se už nesmáli, když Hawkinsovi vypláce­ li náhradu škody.

Za pidák zboží - za pulák více práce! Každý púlák, který před svátky utratíte, je malým kolečkem. které uvádí do pohybu celý náš ho­ spodářský život. Z každého pilláku připadá značná část na mzdu dělníků. Nečekejte proto s nákupem, nerozmýšlejte se dlouho, potřebu­ jete-li cokoliv kouP,!.ti. Váš nákup pomáhá dá­ vat lidem práci. Váúoce jsou před dveřmi, bu­ dete kupovat dárky pro své milé. Kupte jich co nejvíce můžete, vzpome11te si při jejich náku­ pu, že pomáháte k práci někomu, kdo na ni již tak dlouho čeká.

Nekupujte dětem za dárky hračky nevhodné, jako: mčnice, šavle, pistolky, tanky a .pod. Co mají tyto vojenské a válečné hračky společné­ ho s oslavou narození Krista, knižete Pokoje? ,Tak působí na duše lidské. V prvé řadě je vhod­ ným dárkem dobrá kniha, která dítě vede k lás­ ce, ke kráse a dobru, poučuje i baví a dává ná­ měoty pro celý další život jeho.

Až <lo těch kapes. Členi kongresu jsou place­ ni uznale. Mimo toho dostávaji výhody zname­ nající slušné sumy úspor a jednou z nich je ná-:­ hrada cestovného. Dvacet centfi za míli do Washingtonu a zpět - ačkoli dnešní železnič111 i po nedávném zvýšeni obnáši - dva

zi.

Příští číslo Věstníku vyjde v pondělí 20. pro­ since. Protože vydavatelé i;iašeho orgánu -chy­ stají zvětšené vánoční číslo Čechoslováka a chtějí personálu tiskárny poskytnouti vánoční prázdniny, náš Věstník vyjde mimořádně o dva dny dřive a to v pondělí 20. t. m. Ctěni dopiso­ vatelé · vezmou toto oznámení na vědomost a dle něj zařídi, aby dopisy, oznámeni a pod. do­ šl:V nás nejpozclěji v pondělí dopoledne.

MÁTE MOV()U ADRESU? . Jestliže ano, o.. znamte to íičetnímu m. Úřadovny .bratru Ed. J,. Markovi do Fayetteville, Texas. Vydavatelé nemají pl'áva měniti adresy odběrateli Věstni­ ku, oni opl'avují oclresář výhl'adně dle návodu z BI. Úřadovny. Pošlete 1>roto změnu a.dresy na pravé Jnísto a.. neopomeí1te udati čislo řádu, .k němuž patříte a k v11Iivá správnému vyřízení,

označte starou i novou adresu..

",

Ve středu;:dm1 15, prosince 198'1,

LE n~jto}ika poselstvi presidenta Roosevel­ D ta kQngre~u je patrno, že vláda je pevně rozhodnuta omeziti. podpůrné i jiné výdaje k vůli vyrovnáni rozpočtu. Mnohé úsporné návr­ hy narážejí však na odpor. zákonodárcfi, zvlá­ ště proti sníženi vládní pomoci státům na stav­ bu dobrých silnic.

•

•

Hlavní město Číny - Nanklng - z kteréhož se čínská vláda před několika týdny odstěhova­ la, padlo do moci vítězných Japoncťt. Číňané se nejdéle drželi u Šanghaje, ale od té doby stále ustupuji, neboť k obraně jejich schází jim mo­ derní zbraně a vycvičenost.

•

•

Krasobruslířka Věra Hrubá, která přijela do Spoj. Států. ze staré vlasti, vystoupila před spor­ tovním světem amer. v Madison Square Gar­ den v New Yorku a začátkem prosince v Bo­ stonu. Bostonský tisk přinesl její podobiznu a o jejich bruslařských výkonech píše velice nad­ šeně. Tam11ějšíobecenstvo bylo prý jejími skvo­ stnými výkony okouzleno.

•

•

President Roosevelt odporuěí do rozpočtu položku přes bilion dolaru na národní obranu pro r, 1939. - největší vydáni na armádu a ná­ mořnictvo od světové války. Události v Asii a Evropě přesvědčily vládní vůdce, že dlouho za­ nedbávaná obrana Spoj. Státll musí býti u­ pevněna, aby národ udržel svou posici ve světě.

•

•

Moskevská depeše z úterka minulého týdne sdělila, že výprava čtyř sovětských výzkumcll na severní točně je vážně ohrožena na své le­ dové kře mocnými proudy a proto bylo rozhod­ nuto poslati pro ni letadla. Výprava ta dopra­ vena byla letadly na ledovou kru v blízkosti se­ verní točny dne 21. května. Měla v úmyslu atrá­ viti tu rok studováním povětrnostních poměrů a vlívů polárních větrů na počasí na kontinen­ tech. Za 200 dni kra odsunuta byla od původní­ ho stanoviště 745 mil a nachází se nyní na 82.23 stupni severně a 6.52 stupni západně od severo­ východního Gronska. Kdy letadla pro výpravu budou poslána, nebylo dosud sděleno.

•

•

Censovní úřadovna ve Washingtoně, D. C., provedla nový odhad obyvatelstva Spojených Států ke dni 1. července a udává jej na 129,257,000, což značí zvýšení o 828,000 proti minu. lému roku. Současně oznámen byl nový odhad obyvatelstva amerických měst. New York City s 7,428,135 obyvateli zůstává nadále největším městem •v zemi a druhým největším na světě hned po Londýně, který má 8,201,818 obyvatelů.

Chicago má 3,362,701 obyvatelu a je druhým největším městem ve Spoj. Státech a šestým ve světě. Jenom tři další americká města mají přes milion obyvatelů a to: Philadelphia (2,431,264), Detroit (1,787,040) a Los Angeles (1,489,238).

•

•

Dne 4. prosince zemřel v Praze českosloven­ ský ministr obchodu Josef V. Najman, organí­ sátor a zaklad.atel živnostenské strany, doživ se 55 let. Narodil se v Bohdanecké Skále u Ho­ řic a v Hořicích vyučil se kupcem. Roku 1905 založil v Hradci Králové list "Naše Obrana", v němž zastávány byly stavovské zájmy obchod­ níctva a živnostnictva. Roku 1908 stal se samo­ statným obchodníkem s koloniálním zboším.

Založil také l.ist "Obchodnické zájmy", který později Př?ložíl člq Prahy. Od roku 1908 praco­ val na ..organlsací vrstev obchodních a živno­ stenských a po převratu zorganísoval středo­ stavovskou stranu živnostensko-obchodnickou, za niž Rak zvolen byl do poslanecké sněmovny.

Po několik let byl členem kabinetu, nejprve ja­ ko ministr železníc a v poslední době jako mi-

nistr obchodu. ·

Co nového?

Delegace z Československa přijela do Unie, aby ve Washingtonu vyjednávala o novou smlouvu se Spoj. Státy, která má podle jejich naději zvýšiti nynější obchod v hodnotě $40,000,000 mezi Československem a Spoj. Státy ro­ ku 1938.

"'

·

"'

Známý spisovatel Jack London vystihuje název stávkokaz, anglicky "scab" takhle: Když prý Bůh stvořil svět, ze zbytku tvárné hmoty vytvořil chřestýše, ropuchu, upíra a scaba, Stávkokaz je dvounohým zvířetem s duší po­ dobnou nebozezu. Páteř má z rosolu a kde lidé nosí srdce, tam prý scab má nádor plný zkaže­ ných zásad.

•

•

Nová polská strana, které v čele stoji Ignác Paderewski, počala vydávat ve Varšavě deník "Nová Pravda".

Ill

•

Slavný dirigent Arturu Toscanini říditi bude deset sobotních koncertů symfonie NBC., poěí­ naíe na Hod Boží 25. t. m, Za každý koncert do­ stane $4,000 (čtyři tisíce) čili za celý cyklus su­ mičku $40,000. Mimo toho Národní rozhlas za­ platí mu cestu do Unie zpět a konečně přede­ psanou daň z příjmu. Přepočteme-li čtyřicet tisíc dolarů na italské liry, slavný mistr odveze si do Patrie hotové [mění.

•

Stran.a li,

V:filS'l'Nht

*

Powell River Sales Co., Ltd., ve Vancouver, B. C., oznámila dne 1. prosince, že základn! smluv­ ni cena novinářského papíru na kalendářní rok 1938 bude $50 za tunu bez dovozu. Po po­ sledních šest měsíců byla základní smluvní ce­ na $42.50, takže bude novinářský papír od No­ vého roku o $7.50 na tuně dražší.

.

.

Mexické ministerstvo vnitra stanovilo při­ stěhovaleckou kvótu na rok 1938. Příslušnici amerických států a Španělé mají přístup neo­ mezený. Z Německa, Rakouska, Francie, Belgie, Československa, Maďarska, Anglie, Italie, Ja­ ponska, Norska, Švédska a švýcarská smí se přistěhovati po 5,000 obyvatel, z ostatních zemi ne více než po stu.

.

"'

Po parolodi President Harding přijeli do New Yorku manželé Charles A. Líndberghoví, kteři již nějaký čas usazeni jsou v Anglii. Bylo to pře­ kvapeni, neboť o cestě jejich do Ameriky ne­ bylo podáno předem žádných zpráv. Svoje dvě dítky ponechali v Anglii. Jak se vyrozumívá, přijeli do Ameriky jenom na kratší návštěvu svých přátel a za účelem vyřízeni rúzných zá­ ležitostí.

•

•

Francouzská poslanecká sněmovna v Pařiži odhlasovala minulý pátek jednomyslně zvýše­ ný armádní rozpočet, na rok 1938, což považo­ valo se za význačné ve chvíli, kdy francouzský zahraniční ministr Delbos nacházel se na úřed­ ní návštěvě ve střední Evropě. Schválený řád­ ný armádní rozpočet činí 7,932,878,285 franků, což je na našich penězích asi $264,000,000, tedy o $46,050,174 nad rozpočet v roce minulém. Ve­ dle toho je ještě k schválení mimořádný ar­ mádní rozpočet ve výši 5,500,000,000 franku či asi $185,000.000, určený hlavně na práce opev­ ňovací. Ministr národní obrany Daladíer pro­ hlásil za nemožné uskutečnění návrhu komu­ nístů, aby dvouletá služební lhůta ve vojště by­ la snížena. Připomněl, že 387,000 francouzský~ vojáků čeli 1,000,000 mužů na německých hra­ nicích a 300,000 mužů. na hranicích italských.

Parlamentu bylo sděleno, že úkolem zahranič­ ního ministra Yvona Delboss ve východní a střední Evropě je zjištění, na jakých podmín­ kách je možné evropské vyrovnání, k němuž přístoupíly by Německo a Italie.

•

ill

Několikanásobná mistrině světa v krasobru­ slení Sonja Renie je nyní uznávanou filmovou hvězdou v Hollywoodu a udivuje svými doko­ nalými a odvážnými výkony na ledě. Protože však ji při tom hrozí 11ebezpečíúrazu a tim vy­ řazeni z práce, dala si své nohy pojistit tt lon­ dýnské pojišťovny Lloyd. V případě· úrazu ji bude vypláceno týdně $7,000 po dobu jednoho roku.

'.

.

Spoj. Státy a Anglie maji

•

•

Bankovní úředník v Chicagu našel při uklize­ ni pftdy starý koš, kterého používal jeho děde­ ček. Byla v něm spousta starých dopisd. Při bedlivější prohlídce obálek zjistil, že na nich jsou přilepené vznácné známky. Prodal je v dražbě a dostal za ně skoro $50,000.

*

"'

"'

.

"'

.

"

.

.

.

•

•

.

"'

Hlavním ťtčelem chystané americko-brltické obchodní smlouvy je, aby byl vytvořen ohrom­ ný blok Spoj. Stát~t a Anglie pro mir i pro vál­ lrn. Dosavadní pfokážky v obchodu budou od­ straněny, cena surovin a zlata budou společně ustáleny. Sjednána bude součinnost válečných loďstev obou státu, což postačí pro ovládáni všech námořních cest. Tím se mftže americko­ britská spolupráce stát nejsilnější zárukou mi­ ru. Pro součinnost se vyslovila také Kanada a Australie.

V Bělehradě v Jugoslavii žije několik lidi, kteří přestoupili s.to let svého věku. Nejstarši občankou je stošestnáctiletá Magda Ivanklčo­ vá. Doznává, že už sto let kouři, s velkou záli­ bou pije rakiju a v jídlech si nevybírá. Zejmé­ na je pyšná na to, že nemá ještě ani jediný še­ divý vlas.

Předseda senátního bankovního výboru Wagner prohlásil, že bude studovati návrh, a­ by úroková míra na domky v ceně $6,000 nebo méně, byla snížena na 4 a čtvrt procenta. Vý­ bor bude současně uvažovati o rozšíření mort­ kyčt1 z 20 na 30 let. To by znamenalo, že by no­ vé rodinné domky byly dosažitelny i těm, kdo mohou zaplatiti měsíčně $20 až $30.

Pěstitelé norek jsou obchodníky drúbeži vy­ zýváni, aby norky dovezli do trhu týden před Vánocemi, kdy se dobfo zpeněží. Krocani těžké váhy nejsou tak prodejní k svátečním hodťtm, většinou očistění jsou posílány na Východ.

Il Duce obvyklým divadelním gestem ozná­ mil světu vystoupeni Italie ze Společnosti ná­ rodťt, proti niž Mussolini má pivku, že neuznala svrchovanost Italie nad Habeší. Německo krok Italie samosebou srdečně vitá, z Washingtonu se oznamuje naprostá lhostejnost, Spoj. Státy jak známo nejsou členem Ligy národfi.

Nacistický list "Germania" vyvraci domněn­ ky anglického tisku, že by se Německo chtělo vměšovat do věcí ČSR. Podle těchto domněnek Německo mělo dostat volnou ruku proti Rakou­ sku a Československu. "Což se v Anglii - piše "Germania" - "Německo považuje za tak naiv­ ní a věi'í se, že by Německo mohlo podle své li­ bovůle zacházeti se dvěma středoevropskými státy, pokud s tím Anglie vysloví milostivě sou­ hlas? To by odporovalo právě tak německému pojetí evropských mocenských sil a zájmovým vztahúm, jako německé úctě před suverenitou dvou evropských zemí. Německo sleduje boj sudetských Němců ó své bytné utvářeni osudfi sudetoněmeckého lidu uvnitř československé republiky, ale Německo ani jediným názna­ kem nedalo nikdy na jevo, že by chtělo řešiti sudetoněmeckou otázku násilně."

K ohromnému počtu amer. spolkl\ přibyl no­ vý - "Spolek proti jednotvárnosti křestnich jme11". Členové si vymýšlejí nejnemožnějši jména pro své děti, na příklad: w. Price, soud­ ce ve Washingtonu, dal dcefl jméno Prosperi­ ty a synovi D<;>llar. Představme si u nás ozná­ mení: John Barleycorn a slečna Prohibice Smithová oznamují svftj sňatek.

1111

Francie, dohromady 51,518 miliom"t zlatých frankú, zatím co diktátorské státy Německo, rtalie, Japonsim mají jen 2,195 milioní1 zlatých fra11ků. Dik­ tatorské státy mívaly kdysi velli::é zásoby zlata ale pozbyly jich zbrojením a válkami.

:Řimskýčasopis Il Messaggero oznámll minulý čtvrtek, že italšti aviatikové ve službách gene­ ralisima Franca srazili až dosud 455 vládních letadel ve španělské občanské válce. časopis ten přinesl také jména 35 italských letcťl., kteří byli usmrceni v bojích ve Španělsku od 16. zá-. ři 1936.

·

..

Život jest po většině šprým dívce s doličky v tvářích a dokonalými zoubky.

"'

Tali: si upravte záležitosti, když přijde kolektor, abyste je.J nemuseli zváti k opětné návště­ vě,

·~

s-tra.na lf.

Vll!TNÍ:S::

D"ĚTSKÁ

BESÍDKA Soud na mezi J. Brožová-Malá.

DYŽ se ráno myška Hryzka probudila, o­ třásla se chladem. "Nic naplat, musím přinést s pudičlty duchnu s čerstvým pápě­ řím, pod přikrývkou z Iopuefíu je už zima," po­ vzdechla a vyšla před práh své chaloupky ob­ hlédnout, jaky bude den.

Nad vodou se choulila mlha a když ji bledé, rozespalé slunce přitisklo It zemi, zaleskla se jasně hladina říčky, kolébající na svých vl­ nách spadalé žluté listí.

Na mezi pod mlýnem sešla se k polednímu společnost mušek, mravenců a broučku. čme­ lák se labužnicky vyhříval na odkvetíěm bod­ láčí, včelka se snesla na opozděný květ o­ struži11y a stěžovaa si: "Zima se blíží, není již na čem paběrkovat a nohy bolí. čas, abychom šli spat!" • "Pftjdeme, ale na rozloučenou s létem uspo­ řádáme malou slavnost!" prohlásil motýl bělá­ sek, který myslel jen na radosti.. Zrána sotva nožkami pletl, žaludek měl prázdný, ale když slunce křídla prohřálo, zapomněl rychle svých trampot.

Po poledni bylo na mezi veselo. Včelka při­ nesla krůpě] medu, Hryzka zrnko vína a slad­ ký drobeček, který našla na cestičce ke mlýnu.

Všichni obyvatelé meze sešli se k malé hosti­ ně a po jídle byly závody v tanci, rytmice, zpě­ vu a různých cvíěenich, Vyznamenaly se muš­ ky, kroužící vytrvale v jasném paprsku slunce ještě dlouho potom, co si čmelák zul střevíce a hověl unaveným nohám v teplých papučích. ' Posledním číslem zábavné produkce byl závod mravenců v běhu a šplhání. soudcem bylo šíd­ lo, které obstarávalo leteckou dopravu účast­ níků na druhý břeh řeky.

Nejlepšími a vybranými -závodníky byli mra­ venci Běhálek a Vzpíral. Bylo těžko rozsouditi, který z nich je lepším mravenčím borcem a soudce Šídlo, ač měl oči důkladně veliké i by­ stré, sotva stačil přihlížet jejich rychlosti a obratnosti. čmelák: právě zvedl praporek a sá­ vodnicí se rozběhli k cm, kde byla mezi dvěma stébly napjata jemná pavučina. Doběhli téměř současně, a oba se na sebe hněvivě podívali. ''Já jsem zde byl dříve!" řekl Běhálek a Vzpí­ ral tvrdil totéž. Diváci se rozdělili na dva tábo­ ry. Jedni stranili Běhálkovi, druzi Vzpíralovi a soudce Šídlo, ač se snažil být přesným a ne­ stranným, nemohl při své spravedlívostí urči­ ti přesně vítěze.

"Běhálek byl o myší chloupek napřed I" zlo­ bil se lesní mravenec a muška černoočka vi­ děla zase určitě, že se pavučinky dotkl dříve Vzpíral. Bylo mnoho křlku a zlosti, bývalí přá­ telé se k sobě obrátíl! zády a srdce i mysl jim černala hněvem.

"Rozsoudím vás, vsedněte na má křídla a než se vrátíme na mez, poznáte oba spravedlnost a pravdu!" řekl zavodnikům soudce Šídlo.

Poslechli mlčky a zamračeni, usedli vedle se­ be, hledíce každý v jinou stranu. Soudce Šíd­ lo zvedl se vysoko nad mez, tak vysoko, jak jen zřídka kdy létal. Jeho pasažérům zmizela pod očima půda, nerozeznali již jednotlivých trav, ani nikoho z obyvatelů meze. Vše bylo malé, maličké, ztrácelo se očím, jako by všechno, co opustili, proměnilo se jen v nejasný obrázek, který za chvíli naznámá ruka smaže s povrchu země. "Nikdy bych byl neřekl, jací jsme ne­ patrni tvorové!' řekl tiše Běhálek a Vzpral zamyšleně pokývl hlavou. "Ani velkou .Hryzku již nevidím a naše mraveniště se svými krás­ nými stavbami a obyvateli jako by se světa zmizelo!" - Podívali se na oblaka, běžící po nebi, potom na sebe a cítili, že se usmívají. "Je tolik krásných a velkých věcí molem,které jsme

K

Ve středu, dne 15. prosince 1937.

dříve neviděli. Nezdá se ti směšným hněvat se pro spor, byl-li jeden z nás o myši chloupek dříve či později u cíle?" zeptal se Běhálek a Vzpíral kamaráda srdečně objal. Ani nepozo­ rovali, že se právě snášejí zpět k rodné mezi.

"Běhálek měl pravdu, doběhl dříve!" řekl Vzpíral zástupu díváků, ale Běhálek tvrdil to­ též o svém kamarádovi. Dostali proto oba po kvítku mateřídoušky a diplom, psaný na šíp­ kovém lístečku.

Bylo to hezké, na jai:'e uspořádáme všeobec­ né závody a soudcem bude zase Šídlo," slibo­ vali si návštěvnici, vracející se domů. Pospícha­ li, protože slunéčko zapadlo a z vody zadýchl na mez chlad.

TARTARI -

BARBARI

Francouzsl{ý lidový šprým. Ťuk, ťuk!

"Kdo je to tam?"

"Jsem to já, pane!"

"Odkud přicházíš, milý pi'iteli?"

"Pane, přícházím z Tarbari-Barbaťi, sto mil za Paříží."

"A co jsi tam, milý příteli, viděl 11a cestě?" "Ó, pane! Co jsem tam viděl? Viděl jsem mlýn na vrchu jilmu, a ten mlel mouku."

"Aj, to není pravda! Strčte mi toho lháře do vězení!" "Buch. buch!"

"Kdo je to tam?"

"Já, pane!"

"Odkud příeházíš, milý příteli?"

"Pane, přicházím z Tarbari-Barbari, sto mil za Paříží."

"A co jsi tam, milý přltelí, viděl na cestě?" "Ó, pane! Co jsem tam viděl? Viděl jsem velikého černého psa, jak slézal s jilmu a měl ocas zamoučený."

"A.i, milí přátelé, to si jej zajisté zamoučil, když nahoře žral mouku z toho mlýna! Vy­ pusťte mi toho chudáka z vězení!" Ťuk, ťuk!

"Kdo je to tam?"

"Jsem to já, pane!"

"Odkud přícháeíš, milý pl'iteli?"

"Pane, přicházím z Tarbari-Barbari, sto mil za Paříž]," "A co jsi tam. milý pi'.'íteli, viděl na cestě?" ''Ó, panel Co jsem tam viděl? Když jsem procházel Paříží, viděl jsem ptáka, který svý­ mi ki'ídly zakryl celé město!"

"Aj, to není pravda! Strčte mi toho lháře do vězení!" "Buch, buch!"

"Kdo je to ťtam?''

"Já, pane!"

"Odkud přicházíš, milý příteli?"

"Pane, přicházím z Tarbari-Barbari, sto mil za Paříží.''

"A co jsi tam, milý přítelí, viděl na cestě?" "Ó, pane! Co jsem tam viděl? Viděl jsem množství lidí a tisíce jich bylo, kteři železnými tyčemi kouleli vejce pařížskými ulicemi."

"Aj, milí přátelé, tak obrovské vejce mohl snésti jenom ten veliký pták! Vypusťte mi to­ ho chudáka z vězení!" Ťuk:, ťuk!

"Kdo je to tam?''

"Jsem to já, pane!"

"Odkud přicházíš, milý příteli?"

"Pane, přícháaím z Tarbari-Barbari, sto mil za Pafiží.''

"A co jsi tam, milý příteli, viděl na cestě?" "Ó, pane! Co jsem · tam viděl? Viděl jsem jezera a řeky, ty hoř.ely jako sláma."

"A.i, to není pravda! Strčte mi toho lháře do vězení!" "Buch, buch!"

"Kdo je to tam?"

"Já, panel" "Onkud přicházíš, milý příteli?"

"Pane. pficházhn z Tai~barl-Barbari, sto mil za Paříží.''

"A co jsi tam, milý příteli, viděl na cestě?" "Ó, pane! Co jsem tam viděl? Viděl jsem na lukách a vřescvíštích kapry a štiky, jak prchali s popálenými ocasy.''

"Aj, mm přátelé, t,o jistě lezli z těch hořících jezer a řek! Vypusťte mi toho chudáka z vě-

-~

-

..

.

"'

Ťuk, ťuk!

"Kdo je to tam?"

"Jsem to já, pane!"

"Odkud přicházíš, milý příteli?"

"Pane, přicházím z Tarbari-Barbari, sto mil za Paříží.''

"A co jsi tam, milý příteli, viděl na cestě?" "Ó, pane! Co jsem tam viděl? Viděl jsem stoky, příkopy a nádrže plné kaš~.

"Aj, to není pravda! Strčte mi toho lháře do vězení!'' "Buch, buch!"

"Kdo je to to tam?"

"Já, pane!"

"Odkud přicházíš, milý příteli?"

"Pane, přicházím z Tarbarl-Barbari, sto mil za Paříží."

"A co jsi tam, milý příteli, viděl na . cestě?" "Ó, ·pane! Co jsem tam viděl? Viděl jsem všude kam jsem vkročil, hromady a hromady lžic.'' , "Aj, milí pi•átelé, to byly zajisté lžíce na všechnu tu kaši! Vypusťte mi toho chudáka z vězení." Přeložil Otto F. Babier.

TICHA RADOST. Hanuš Sedláček:.

Viděl dva už šedi.vé lidi, jak spokojeně sedí na své zahrádce v jednoduchých židlích a pro­ stě uvažují: "Víš, maminko, je ta zahrádka malá, ale máme pi'ece kam sednout. Tuhle smrček dělá nám les a kousek té přírody máme tu také ... " "Pravda, myslívám si vždy, když tu sedneme na chvilku navečer: Dobře, že jsme v mládi šetřili, často se i nuzovali, teď bychom kdesi v cizím domě byli nemile trpěnými nájemni­ ky ... " Podívali se na sebe, usmáli se a zdálo se mi, že se pyšněji rczhlžili na svých prostých žid­ lích a že vdechli s větší rozkoší vzduch, prosy­ cený vůní z jejich zahrádky. . .

Kdo byli ti lidé?

Prostí, chitdí lidé. Když se před dvaceti le­ ty vzali, měli jenom tu lásku jeden k druhé­ mu, chuť k životu a pracovité ruce. Potom, když pi'išly děti, přibyla láska k dětem . . .

A to že stačí? " Těm lidem docela stačilo. s chutí vydělával muž, s láskou šetřila žena. Oba se přičiňovali, ve společnosti se neblýskali, domov měli jako tvrz svého štěstí. Leta plynula, plynula, halíř k halířku se ukládal. často lákala zábava, zby­ tečnost, móda, příklad přátel - ale oni dva nedali se strhnouti s cesty dobré. Žili sobě,prá­ ci a dětem.

Potom přišel čas, že úspory stačily aby si za­ koupili svftj domek. Zůstal ještě dluh, ale při šetrnosti a pracovitosti se za několik let upla­ tí a budou plně ve svém. A tak je tedy vidíme na zahrádce u jejich domku. Dalo notně prá­ ce, nežli mohli domek kóoupit, stálo mnoho za­ pírání, aby domek zaplatili, ale to všechno je za nimi a místo trudu zůstala veliká, tichá ra­ dost, která se dostavuje vždy, kdykoliv nave­ čer po práci zasednou do své, třeba malé za­ hrádky.

Myslíte, že by se druhým nepodařilo?

Jen se ohlédněte kolem sebe a pozorujte, ko­ lik domků se postavilo v posledrtic hletech v ob­ cí vaši! Pohlédněte na obce sousední, na blíz­ ké město! Je tedy lidi pracovitých a šetrných dosti, ale jistě je ještě mnoho těch, kteři vždy doved::iu více utratit nežli vydělati. Slyšíme od nich jen slova nespokojenosti, nadávek na svět a život. A myslíte, že by ti lidé přestali naří­ kat a zlořečit, kdybyste jim dali miliony? Sou­ dím, že nikoli! Jsou to lidé, kteří by ani pfi těch milionech nedovedli si život rozumně za­ říditi. Hnali by se opět za přeludem marných a klamných radostí, jedli a pili by bez míry, neznali by slasti odpočinku po těžké práci, ne­ znali by radosti nad výsledkem vlastního při­ činění. Naučiti člověka pracovat, ale také ro­ zumně šetřit znamená uičniti jej šťastným.

A. tak šťast~ým učiní každý sám sebe, má-li jen dosti síly a vytrvalosti v dobrém!

,Vt ,tftdu, dtie 15. prosinci; WS'f.

---------

.l ZTRACEN!!!~TAM

!-~~:~.~:.~:~..---, ERDINAND potřásl ji rukou a vyslovíl ně­ F kolik uvítacích slov. Živější jeho zájem však se obíral dole s Brockhauserovýmí. Byl by

rád věděl, nebyla-U tu paní generálova, nebo neni-lí tu aspoň pro něho nějaký vzkaz.

"Přicházím jen na skok," pravil, "abych se pozeptal, zda-li mne tu nikdo nehledal."

"Nevím o nikom," odpovídala Kamilla. "U strýčka je právě lékař a pan major. Po tobě se strýček ýjiž několikráte ptal."

"Od Brockhauserů tu nebyl nikdo?" přímo se tázal Ferdinand.

"Nevěděla bych," pravila Kamilla. "Ostatně nesmím zapomínati na přední milou svou po­ vinnost, abych t,i co nejsrdečněji blahopřála k tvému zasnoubení. Gratuluji ti. Ferdinande I" Kamma podávala mu opětně s líbezným, přátelským úsměvem ruku. .

Ferdinand .ii přijal.

"Děkuji ti. děkují," pravil s líčenou lhostej­ nosti. "U tatínka je tedy zase lékař? To není nic, než hypochondrie. Kdyby ho pan major nechal na pokoji, bylo by mi to milejší, Jen ten mu pořád namlouvá, že jest nemocen. Je starý, marastícký, to je jeho nemoc, ale s tou vydrží ještě mnoho let."

"Ne, od doby, co jsem strýčka neviděla, vypa­ dá vlastně hrozně," pravila Kamilla. "P1i.jdeš tam přece? Já počkám, až odejde lékař."

To dodala, vidouc, že Ferdinand jaksi váhá, má-Ií jíti dále. A váhal skutečně. Chtěl se­ stoupiti dolů do prvního poschodí, kdyby tu snad náhodou potkal někoho z lidi domácích, 'ať panskou, nebo kuchařku, proti kterým však chtěl býti nevšímavým a ukázati, že se hněvá, jak odporučovala mu to sama paní Broekhau­ serová.

"Já také příjdu raději později, až odejde lé­ kař," pravil. "Který lékař tam je?"

"Doktor Pokorný."

"Zase ten! Ten zase již asi bude slyšeti zvo­ nit umíráčkem jako v loni, kdy k vůlí němu jsem musil odložiti svou svatbu. Ale tu bude přece jen záhodno, abych byl přítomen."

A za těchto slov již se ubíral do vedlejšího pokoje, kde ležel nemocný jeho otec. U lože stál lékař, doktor Pokorný, spl'átelený s dokto­ rem Plachým Již za dob studentských. Násled­ kem růzností v povolání stýkali se zřídka kdy, ale kdykoliv se potkali, vždy vyměnili alespoň několik slov. Že dnes navštívit přišel nemocné­ ho svého přítele, stalo se na podnět majora Čejky, jenž si pfál, aby nad doktorem Plachým byl stálý lékařský dohled. jemuž by se nepo­ drobil, jejž by odmítal, kdyby nebyl jen nepla­ cenou radou přítele.

Major při vstoupení Ferdinandově seděl opo­ dál na pohovce. Povstal a šel Ferdinandovi vstříc, leč v tom již ozýval se z lože doktor Pla­ chý, sotva že kývnutím odpověděl na pozdrav synův, platící všem přítomným.

"Neseš mi ty peníze za kupony?"

To byla první otázka, kterou vítal nemocný stařec svého syna, přijímaje jeho ruku na po­ zdrav podávanou.

"Ach, zase jsem zapomněl," pravil s pocitem nelibosti, podáním ruky pozdravuje se také s lékařem a majorem Čejlrnu. "Kdo pak si na ta­ kovou maličkost vzpomene. Mám hlavu plnou vážnějších starostí, ale odpoledne peníze do­ staneš, teď už nezapomenu."

"Jaká maličkost?! Peněžní záležitosti nejsou nikdy maličkostí," s nedůvěrou a podrážděně odpovídal doktor Plaehý. Poznámka synova, že · má plnou hlavu vážnějších starostí, jej lekala. . Jakou mohl míti vážnou starost? To mohla za­ . se Jen býti oti>.-;:lca peněžní, "Já jsem tu. bez peněz, já ty peníze musím je­ ště dnes míti," pokračoval, pln Isa podezření, "Mám platy, velké platy. I~ažclý,kdo se na mne podívá, má nataženou ruku, jen abych nm na ni sázel peníze. Já je musím dostati ještě dnes."

"Ale přínesu nebo pošlu ti, kolik chceš," nevrle odpovídal FercUnancl, se styděl, že tak

VfiBT!ffE , bezohledným zp1lsobem jest před clzlml lidmi upomínán. "Chceš-li, desetkrát nebo dvacet­ krát tolik, jen to řekni a odpoledne zde máš pe­ níze. Na tu Iapalíí jsem ani nepomyslil."

Hrdá a sebevědomá tato slova upokojovala starého muže úplně. S výčitkou a pýchou po­ hlížel nyní na majora Čejku, jako by mu říci chtěl: zde slyšíš, co syn povídá.

"Já jen chci své a co mi patři," pravil mír­ něji.

Tím záležitost ta byla prozatím odklizena.

Hovor ihned obrátil se na zdravotní stav dok­ tora Plachého. Lékař, doktor Pokorný prohlašo­ val, že z pouhého pohledu a z toho, co mu pří­ tel o své chorobě svěřoval, nemůže podati přes­ ný svůj úsudek. Žádal doktora Plachého, aby se mu dal prohlédnouti důkladně, aby mu dal vyzkoušeti celé tělesné ústroji. · Leč tomu vzpíral se doktor Plachý houževna­ tě, Jako by se bál, že pohlídkou ton by uspíšil rozsudek smrti. Jemu byla jakákoliv nejistota milejší. než hrozná nějaká jistota. Dlouhou do­ bu, ale marně usiloval již major Čejka, aby se dal prohlédnouti odborníkem na slovo vzatým, profesorem Maixnerem, před odjezdem jeho do lánz! Sedmihorských dokonce mu učence to­ ho pí-ivedl, ale všechna snaha byla marná, pro­ hlédnouti se nedal. · Na tom stál doktor Plachý také dnes.

Ferdinand se nudil. Na mysli měl jen Brock­ hauserovy. Nejraději byl by ihned sešel dolů, ale pamětliv jsa rady· paní Brockhauserové, že tvářiti se musí uraženým, říditi se chtěl také tímto pokynem. Ale u otce nevytrval. Vracel se zase do pokoje, kde meškala Kamilla. Lépe po­ hovořiti s ní, než poslouchati mastičkářské po­ rady.

"Kam jdeš?" volal za nim otec.

"Jen sem vedle, příjdu hned zase," pravil Ferdinand a již zmizel za dveřmi.

"Co říká lékař?" starostlivě obracela se naň Kamilla.

"Kdyby a jestli, s tím jsou všichni hotovi se svou učenosti," nedbale mávnu! rukou Ferdi­ nand. "Příšlí jste sem do pěkného pořádku.

Jak dlouho se chcete zdržeti v Praze?"

"Maminka odjede zítra, ale já tu zůstanu, a­ bych ošetřovala strýčka a zůstanu tu tak dlou­ ho, dokud toho bude potřebí."

"Tak?" táhle divil se Ferdinand. "A tatínek to chce?"

Kamilla kývala.

"Myslím, že budu strýčkovi prospěšnou," pra­ vila.

Ferdinand .s nedůvěrou pohlížel na mladou dívku, leč dobromyslný, otevřený její pohled rázem zaplašil jeho obavy, že snad by tu něco mohlo býti podniknuto proti zájmům jeho.

Přece však se hleděl poněkud informovati.

"A to jste sem pl'ijeli náhodou?" tázal se.

"Ne, pan major psal, abych přijela já," od­ povídala Kamilla.

Stále ten major! Proč ten se· plete do domá­ cích záležitostí svého přítele. Otevřeně však ni­ čeho proti tomu namítati nemohl. ''A kde je teta?" tázal se. "Šla za svými záležitostmi do Prahy. Mamín­ ka má vždy alespoň tucet rúzných pochllzek, když jednou dostane se do Prahy.''

Kamilla vyprávěla, jak polekány byly dopi1,em majorovým, ale jak hned sama byla roz­ hodnuta vyhověti jeho vybídnutí, jak nejbližší vlak jíž je unášel ku Praze a jak nyní tu chce vytrvati, až strýček bude zdráv.

"Pak si tu pobudeš hodně dlouho," s náde­ chem žertovnosti pravil Ferdinand. "Zdráv ta­ tínek již nebude, ale k smrti to také neni."

"Strýček je skutečně velmi špatný," pozna­ menala Kamilla a starostlivý, tázavý jeji po­ hled spočinúl na Ferdinandovi, jako by slyšeti chtěla určitější jeho úsudek.

"StáN to je, nic než stáří," odpovídal Ferdi­ nand. "Zase k vůli němu musím odkládati. svllj sňatek. Ale je to naposled. Nebylo by se to vťt­ · bee stalo, kdyby má nevěsta nebydlela v tom.­ též domě."

V tom vstoupila panská od Brockhausero­ vých vyřizuje, .že se má pozeptat po zdraví pa­ na doktora a dokládajíc, že pro případ, kdyby pan továrník Plachý byl přítomen, aby si neob­ těžoval paní Brockhauserovou navštíviti.

Frrdinand v duchu zajásal. Bylo vyhráno.

Patrně tedy již dceru svou' ukonejšila. Ani oka-

St.!'l.N,

li.

mžiku jlž nev!hal a dfive než odejfti mohla panská, letěl dolii k Brockhauserovým. · Ale tvář, s jakou jej vítala pani Brocliliause­ rová, ihned poučila Ferdinanda, že k .smiřeni jest ještě asi daleko. Přijala jej v saloně, Lucie však přítomna nebyla. Vzezření její matky pro­ zrazovalo starostlivost, nejistotu, ba tíseň du­ ševni.

Ferdinand jí políbil ruku a ona mu pokynula, aby usedl. · "Lucie se hněvá dosud," pravila. "Takovou jsem ji nikdy ještě neviděla. Mluví mně o tom, že pujde do kláštera, že se otráví, ale - " Nemohla pohnutím dokončiti větu, leč závě­ ·rek její si Ferdinand zcela správně domýšlel.

Zrudnu! v obličeji, kl·ev valem se mu hnala ku hlavě. Byl to hněv, zahanbeni a úzkost zároeň.

·

"Včera večer vrhla se mi k nohoum," stísně­ ně pokračovala paní Brockhauserová. "Vrhla se mi k nohoum a prosila mne pro živého Boha, při památce svého otce, abych ji nenutila ke súatku, abych zrušila její zasnoubení a abych vám to sdělila. Já domlouvala, já vynaložila vše, ale dnes ráno mi prosbu svou opakovala.

Naléhá na mne, abychom odjely."

Ferdinand poslouchal jako zkamenělý. Nebyl s to slova vyraziti.

"Já konečně jí to slíbila, milý Ferdinande, poněvadž si myslím, že to tak bude nejlepši.

Jak víte, chtěla jsem s Lucií odjeti kolem pat­ náctého června alespoň na čtyři ned.ěle do Woerishofenu, pojedeme tam tedy dříve, a já. vím, že se mi podaří Lucii přivésti zase k roz­ umu. Chtěla jsem s vámi o tom promluviti, mi­ lý Ferdinande. Mám za to, že učiníte nejlépe, když·věc svou ponecháte úplně v mých rukou.

Vy jste byl včera na Lucii příliš prudký, ona ten výstup musí napřed zapomenouti a pak mu­ sí sama po vás zatoužiti. Čím naléhavější byste byl, tím odmítavější byla by ona.

"Chcete tedy odjeti?" vzmohl se konečně Fer­ dinad k otázce.

"Mám to za nejlepší, co můžeme učiniti," v nesnázích odpovídala paní Brockhau~4erová. "Či, navrhněte něco lepšího, milý Ferdinande, já mileráda vás poslechnu."

"Neměla jste se jí poddávati," prudce vyra­ zil Ferdinand, jenž nedovedl se již déle ovlá­ dati. "Měla jste jí říci, ať tedy jde do kláštera, anebo ať se tedy otráví, však ten, kde to řiká,· nikdy to neudělá a Lucie by byla viděla, že ne­ jste ochotna snážeti déle její rozmary. Teď, když jsem celý rok již zasnouben, když jsem celé jmění prostavěl, abych jí postavil dfim po­ dle jejího přáni, když jsem se přivedl do ohrom­ ných vydání, teď by z pouhé ka.price chtěla. zrušovati naše zasnoubení! Ne, k tomu prostě nepřivolím já. Chce odsud z domu jen proto, abych ji neměl na očích, aby se bez překážky mohla scházet s tím drzým dústojnikem, kte.:. rého včera ve vaši nepřítomnosti přijala. O, já prohlédl všechno. Vy jste na ni slabá, silným budu tedy j§. " Paní Brockhau"erová vyjeveně pohlížela na Ferdinanda, jehož slova ji zarážela svou suro­ vou bezohlednosti. Ať jde do kláštera, ať se o­ tráví, to opakoval, to doporučoval matce; aby řekla dceři své. Jediný ten okamžik zpfisobil, že matka chápala odpor svého dítěte. Teď mí­ nila též, že poznává pravou povahu Ferdinan­ dovu, jenž poddával se jako teplý vosk a jen~ pojednou se ukazoval tvrdým, jako bezcitný kámen. Již předhazoval také to, co k vfili Luci postavěl.

"Jsem její matkou a proto s ni cítím", pravila všechna rozechvěna.

"A já jsem její ženichem a budu státi na svém právu," odpovídal Ferdinand, jenž stllj co stůj chtěl zameziti, aby snad paní Brock­ hauserová s dcerou odjela. "Sva práva si nijak: nedám upírati.''

"Já také ne svá, pane Plachý," vzdechla mi,ni JSrockhauserová a v největším jsouc .rozechvě­ ní, povstala. Zrak je,1í bojácně se vyhýbál po­ hledum Ferdinandovým.

"Takovým zpiJ.sobem nemluví se s matkou jediného dítěte, kteráž jest zvyklá, aby s ni za. každých okolností bylo mluveno šetrně. Já od této chvíle, pane Plachý, velmi dobře fi rozmy­ slim, abych také jen slovem ještě dotnlouvala své dceři;"

""

atria.na it.

Ferdinand viděl, že nestřeženými svými slo­ vy postaveni své naprosto nezlepšil. Jen jed­ nou' vypadl z úlohy vždy povolného ctitele a zbožňovatele a již viděl toho následky. Rychle chtěl napravovati, čím se provinil.

"Milostivá paní!" zvolal úpěnlivě a s rukama prosebně vztaženýma přístupoval k těžce zasa­ žené paní, Ale ta odstupovala, jako by se lekala i nej­ menšího doteku.

"Ne, nechte mne," odpírala zcela rozhodně.

"Dávám vám čas na uváženou, pane Plachý, a­ byste dobře mohl spočítati, mnoho-li a jaká jste učíníl k vůlí Lucii vydání a mnoho-U jste prostavěl."

A poklonivši se obřadně, tými:i: dveřmi, jako včera. Lucie odcházela i paní Brockhauaerová, Ferdinanda zůstavujíc o samotě.

"Milostivá paní!" zvolal a spěchati chtěl za ni.

Zabraňujic, vztáhla proti němu ruku.

"To je můj soukromý pokoj, pane Plachý," pravila přísně. "Zde nepřijímám a také nepo­ kračuji v návštěvách."

Ferdinand se chytil za hlavu. Co to učinili Když pohněval si též paní Brockhauserovou, pak bylo po všem veta. Ne, to nesmělo se státi.

Alespoň ona musila býti usmířena. Přes zřejmý zákaz chtěl vniknouti za ní do pokoje, leč sly­ šel zapadnouti dvéře pokoje dalšího, v jejichž dveřích za,.kl'ipěl klíč. Uzamkla se. Uzamkla se před nim.

Chvíli stál o samotě. Tfol si čelo, myslil, že vše je sen, nebo že se minul rozumem.

Váhavě, v nejhlubším pokoření a zahanbeni opouštěl byt své nevěsty. Musil ven na vzduch, někam do samoty, kde by uvážil, co nyní jest mu činiti. Nahoře v pokoji otcově zanechal pr­ ve svůj klobouk, svrchník a MU. Došel si sem pro to. Babral veškerou svou zmušílo-t, aby ne­ prozradil, co děje se v jeho nitru. Okamžik byl mu vlastně příznivý. Na posteli obnažen ležel jeho otec, jenž po dlouhých domluvách koneč­ ně si dal říci a podvolil se tělesní prohlídce.

"Musím na rychlo do továrny," pravil Ferdi­ nand, aby omluvil náhlý odchod svůj, Za sebou slyšel volati otce: "Ferdinande, nezapomeň mi odpoledne při­ nésti mé peníze ! " Kapitola VII. Sestřenka a bratránek, Lékař prohlídkou doktora Plachého zjistil vážnou chorobu jaterní. Leč tato okolnost do pozadí ustupovala před událostí tou, že Ferdi­ nand přestal býti ženichem slečny Lucie Brock­ hauserovy. To nešeptaly si pouze osoby služeb­ né v celém domě, o tom otevřeně a škodolibě vyprávělo se v celém sousedství.

Panská byla první, která zprávu tu bez obalu rozšiřovala. Matka a dcera prý jsou úplně svor­ ny. Horempádem se pakuje a panstvo chystá se k odjezdu do lázní. Kdyby prý přišel Ferdi­ nand, že nesmí býti pod žádnou podmínkou předpuštěn.

Zajímavou tuto zprávu šíl'ila též kuchařka paní Brockhauserové v kruzich svých, It nimž náležela zejména domovnice Pazderníková.

Statná tato žena nebyla nikdy Ferdinandovi zvláště nakloněna a . třeba, že podle zásady, čí chleba jíš, toho píseň zpívej, nepřála pánům svým nic zlého, přece pociťovala jakési uspo­ kojeni, že pánovitý Ferdinand byl zrušením za­ snoubení pokořen.

Od Pazderníkové dověděla se o události té paní Andrlíková a od této - sám doktor Pla­ chý.

Ten zprvu nechtěl věřiti. To nebylo ani mož­ né, aby milovaný jeho syn, jeho pýcha, bohatý prťunyslnik a továrník, všeobecně uznaný krás­ ný . muž po veřejně prohlášeném zasnoubení dostal košem. To byla jen nějaká neshoda, ja­ kých předcházelo již několik a jež vesměs zase byly vypoťádány a končily _vždy úpln~1m smíře­ ním, kdy pak tím horlivěji se jednalo o nastá­ vajíciln· sňatku. Teď vysvětloval si také doktor Plachý Ferdinandovu roztržitost a zapomětlí­ vost. To byla tedy příčina, proč mu nepřínesl v čas peníze, čtyí·i sta zlatých a. padesátsedm krejcarů.

Ferdinand se neukazoval. Jen kdyby alespoň přišel a vysvětlil, jak se celá ta záležitost má.

Přece řikal, že přijde odpoledne a že přtnese peníze.

VlllTNht V podvečer dostavil se major Čejka a vzezře­ ní jeho bylo vážné a. starostlivé. Doktor Plachý, .l enž lékařem měl přikázáno, aby se varoval každého rozčilení, v pravém opaku k tomuto příkazu podrážděně vyprávěl svému příteli, ja­ ká domem koluje potupná zpráva a žádal jej, aby ihned došel k Brockhauserovým a aby se tu 11a stav věci pozeptal.

"Přicházím právě od paní generálové," pra­ vil major. "Dopsala mi lístkem, abych ji na­ vštívil a tu mi sdělila, že skutečně tviij syn měl včera se svou nevěstou vážnou neshodu a že ná­ sledkem toho hned zítra odcestuje, aby neru­ šeně uvažovati mohla o tom, co má se státi dá­ le. Mám ti to vyříditi a máš ji omluviti, že ne­ přícháxl se rozloučit sama. To nesmí ostatně tebe pranic rozčilovati, nebyla to první mrzu­ tost mezi nimi a nebude to asi také poslední.

Na Ferdinandovi zálež1, aby si svou nevěstu za­ se udobřil." 'l'o dodával major jen k upokojeni starého, nemocného svého přítele. Nevyřizoval rozhod­ ný a neodvolatelný vzkaz paní Brockhausero­ vé, že zasnoubení své dcery s Ferdinandem po­ važuje za zrušené a to z příčin, jež mu v nej­ vyšším rozechvění sdělovala. Ferdinand po­ strádá prý veškerého jemnocitu a tu prý se ne­ díví, že jediná její dcera pojala k němu nepře­ konatelný odpor, tak že nyní nejen jeji rozhod­ nutí chápe, nýbrž přímo schvaluje.

To vše zamlčel major Čejka, aby nemocného starce nerozčiloval ještě více.

A doktor Plachý se skutečně upokojoval, hlavně jen z toho důvodu, že častí již Ferdi­ nand se s nevěstou svou hněval a že se vždy za­ se usmířilí.

Paní Andrlíková, která byla přítomna, po­ stavila se úplně na stranu Ferdinandovu.

"Já se jen divím," pravila s opravdovým roz­ horlením, "že Ferdinand si to nechává Ubiti.

Takový muž! Ten přece nezávísí od milosti. Já, upřimně řečeno, mu k té volbě nikdy nemohla od srdce blahopřáti. Je to příliš vysoké pan­ stvo. Ať má [mění, podle toho bude míti také své potřeby. Povídala mi Pazderníková, že teď již za svobodna musil jí Ferdinand koupiti ko­ čár a koně, ale to prý by bylo to nejmenší, kdy­ by nebylo jiného. Jak prý uhlídá nějakého dů­ stojníka, že je všecka u vytrženi a k vůlí dů­ stojníkoví prý povstala včerejší mrzutost."

"Pazderniková je stará klepna," vyrazil ne­ vrle doktor Plachý.

"Pouhý klep to přece jen nebude," rychle vy­ světlovala paní Andrlíková. "Včera prý paní Brockhauserová nebyla doma a dceruška zatím pl'ijala návštěvu nějakého kavaleristy. Ferdi­ nand prý k tomu přišel, když se nejlépe bavili a z toho prý se strhl ten rámus. Já bych rozu­ měla, že by Ferdinand udělal nejlépe, kdyby se pěkně poroučel sám. On má si vyhledati děvče, které přece má trochu smyslu pro obchod a průmysl a ne pro hvězdičky na límcí a šavličky po straně. Já bych věděla pro něho nevěst, dce­ ry fabrikantů, dcery právovárečníků, občanské dcery s hodně penězi a to by byla zcela jiná pertíe." , "Tomu ty nerozumíš," odsekl nevrle doktor Plachý.

"Tomu já rozumím právě dobře," hájila se paní Andrlíková, v niž hlásila se dohazovačská ,ieji duše k platnosti. ''Ferdinand by si měl vzíti děvče z kruhů řabríkantkýeh. Peníze nejsou je­ ště všechno. Žena musí míti smysl pro povolá­ ní mužovo, ale když se jeho nevěstě teď už libí šavlička a ostruhy, tu mu to chci dáti písemně, že jednou bude miti na hlavě parohy. O tom já mám své zkušenosti. Já sama domluvím Ferdi1mndovi. Ať je rád, že má příčinu a ať se ji drží."

Major Óejka. mlčel. Za daných poměríi bylo by nejlépe, kdyby Ferdinand ustoupil. Alespoň to zdání by zachránil, že zrušení vyvoláno býlo jím. Proto nijak ne:tasa.hoval v hovor pa.ni An­ drlilrnvé, neboť ona připravovala. nevědomky pftdu, že pozdější skla.mání bude méně bolestné.

Paní Andrlíková byla by zajisté pokračovala ve velebení šťastného okamžiku, jenž nastal roztržkou, neboť ona hned mohla by se dáti do hledání pi'íhodné nevěsty a ,$kutečně již měla dvě, tr'! dív~y na mysli, ale v tom vsupoval jako na zavolání Ferdinand sám.

Ve středu, dne 1!,. prosince 193'7.

Nabyl zatim klidu a přicházel s lhostejným. výrazem, ač nutil se k němu násilně. Se svou tetou se ještě neviděl a proto přistoupil přede­ vším k ni, aby ji pozdravil.

"Neseš mi ty peníze?" volal na. něho nemoc­ ný otec.

"Nesu," svědčil Ferdinand, jenž pozdraviv se s tetou a s majorem přistoupil k líižku otcovu.

Tenkráte nezapomněl peníze přinésti, poně­ vadž věděl, že první otázka otcova bude se jich týkati a otec za nastalých choulostivých, hro­ zivých poměrů dole s Brockhauserovými, musil býti udržen v dobré míře. Vyňal z náprsní kap­ sy objemnou tobolku a z ni napřed malou ce­ duličku, na niž napsáno bylo, mnoho-li kupo­ nů a v jaké ceně bylo vyměněno, pak celý sto­ ček nových modrýqp, stozlatových bankovek, představujících několik tisíc a hotovll se k odpočitáváni. " "Dostaneš?" tázal se. "Ótyři sta zlatých a padesátsedm krejcarů:," chtivě odpovídal jeho otec.

Ferdinand odpočítal čtyři bankovky a tázavě pohlížel na starého muže.

"Chceš snad vice? Platil jsem dnes něco sta­ viteli, ale zfistalo mi více, než jsem myslil. Kdy­ bys to mohl potřebovati, neukládal bych to zpět do banky."

Mezi tím doplácel scházející drobné z kap­ sy od kalhot.

"Já chci jen své a s tiin vystačím dost dlou­ ho," pravil doktor Plachý a přijaté peníze po­ ložil na stolek vedle hlavy své a přikryl je ka­ pesnim šátkem, aby nikoho nepíchaly do oči.

Toho se domníval zejména se strany své se­ stry, pani Andrlíkové, kteráž s nelíčeným nad­ šenim pohlížela na celé to jmění, jež Ferdi­ nand zase uschovával v náprsní své kapse.

"Takový člověk, takové peníze l';l, takové si dává libit drahoty!" to byly jeji myšlenky.

"Co jsi to· měl dole, co se tam zase strhlo?" tázal se doktor Plachý, zvědavě upíraje zrak sviij na syna.

"Dole?" opáčil Ferdinand, jako by nechápal hned významu té otázky.

"Dole, u Brockhauserfi," určitě se vyjadřoval otec.

Ferdinand nemohl přemoci svou nelibost, po­ cit zažitého pokoření. Zrudnul a nejistě těkal jeho pohled z jednoho na druhého.

"To je přece záležitost čistě má a divím se, že také ty již o ní víš," pravil. "To nepochybně byl pan major tak laskav," dodal jízlivě.

Major chtěl se rázně ohraditi a pol.měvaně také pohlédl na Ferdinanda, leč v tomtéž o­ kamžiku vzpomněl, že nemocný přítel nesmi býti nijak rozčilován a proto pouze odpověděl: "Mýlíte se, pane Ferdinande."

"Ne; zde tvá teta to přinesla," hned také pra­ vil doktor Plachý. "Jí to řekla Pazderníková a když to ví Pazderníková, mluví o tom jistě celý dům."

"Ovšem, že je toho plný dům," hned zabočo­ vala též pani Andrlíková. "A odpusť, Ferdinan­ de, že se do toho pletu, ale já bych si přála s tebou o tom promluviti, aby - " "Já nepotřebuji naprosto žádných rad od ni­ koho," zlostně ji přerušoval Ferdinand. "Já ni­ komu nemohu zabrániti, aby se pro svou zába­ vu s mou osobou a mými záležitostmi zabýval, ale sám s nikým o nich hovořiti nebudu, docela . s nikým. To říkám jednou pro vždy a tebe, te­ tinko, nevyjímám též."

Nastalo ticho nikým nerušené. I starý advo­ kát nechtěl rozváděti hovor, jenž :nesliboval ni­ jakou povznášející zábavu.

"Kde je Kamilla?" tázal se Ferdinand, aby přerušil trapnou přestávku.

"Je v zadu v pokoji," hned ochotně sdělovala pa.ni Andrlíková. "Že tu nějaký čas ztistane přece viš?"

A Ferdinand jako by chtěl ukázati, že pobyt a hovor zde mu neni nijak vábným, ubiral se do naznačeného pokoje, aby vyhledal Kaintúu.

"Takový skvostný muž, taková povaha, tako­ vý ideální člověk!" horovala paní Andrlíková, sotva Ferdinand zmizel za dveřmi. "Jen týden bych jej chtěla míti pod svým vlivem a on by již poznal svou cenu a nedal by si dělati draho­ tu od rozmazlené nějaké husičky."

(Pokračování.)

Ve středu, dne 15. prosince 19317.

.--....,~

--.-.

i~

Vliv hudby na pracovní schopnosti.

učenec K. Buecher ve svém díle N :ll'JMECKY "Arbeit und Rhytmus" rozvádí koncepci, že hudba má veliký vliv na duševní stav a ná­ ladu člověka (podobně jako zpěv) a že součas­ ně velmi ovlivňuje i jeho pracovní výkonnost.

Tvrzeni toto bylo potvrzeno řadou denních zku­ šeností a mnohými dalšími pokusy. Je známo, že francouzká vláda dala svého času dělníkům, pracujícím za svízelných a vyčerpávajících o­ kolností na stavbě železniční trati v Maroku, k disposici orchestr, jenž během práce jim vy­ hrával; vedoucí inženýr mohl -pak zaznamenat i oznámit, že dělníkům se pracovalo radostněji, svízelná práce stávala se jaksi lehčí a dělnici ji snáze a rychleji zdolávali než předtím. Co tu působílo na duševní stav, na náladu a v důsled­ ku úzkých vztahfi mezi ústrojím duševním a fy­ sickém na výkonnost pracujících, byl vedle me­ lodičnosti hudby právě její rytmus, její živost.

Je tu veliký rozdíl mezi určitým spádem, tem­ pem při jednotvárné a vyčerpávající práci u běžícího pásu zracionalisované výroby, jenž má také své tempo, svů] rytmus, který však vyčer­ pává nervově i tělesně. Naproti tomu rytmus, tempo hudby působí vlivem oživovacím.

Obdobně je to známo z pochodů s doprovo­ dem hudby; když tato spustí, celý průvod jako by se vzkřísil, zživotněl a rytmicky vyrovnal. U vojínů na dlouhých pochodech je tomu stejně tak. Oživovací vliv rytmické hudby podporuje výkonnost po veškeré stránce. Poznatky ty shodně zaznamenávají i různá odvětví sportov­ ní, zvláště tělocvik (slety, olymplady a p.), kde hudba má též svůj veliký význam pro výkon­ nost . Tím, že u člověka existuje vztah mezi ú­ strojím duševním a fysickým (psychofysický paralelismus), není vyloučeno, že hudba působí na fysický život organismu, a sice vlivy přízni­ vými. Další, velmi zajímavý fakt o příznivém vlivu hudby na duši člověka, prýští ze zkušeno­ sti odborníků psychiatrických klinik a ústavů pro choromyslné. Poznalo se, že na choromysl­ né vhodná hudba působí vždy příznivě. I v Če­ skoslovensku byly zkoušky v tom směru koná­ ny na psychiatrické klinice v pražském ústavu pro choromyslné již za řiditele Čumpelíka, prof. Heverocha s výsledky příznivými. Tyto po­ kusy měly své předchůdce v podobných, kona­ ných v Anglii, kde v londýnském ústavu pro choromyslné ženy byly již r. 1878 pořádány koncerty veselé hudby .a tvrdí se, že touto me­ thodou se značné procento slabomyslných žen polepšilo. Ukázalo se, že rytmická (pochodová, taneční) hudba má na nemocné blahodárnější účinek než hudba bez rytmu. Ale i umělci při­ čítají hudbě inspirující a ovlívňující účinek na svou uměleckou tvorbu, jak zvláště dokládají velcí ministři malíři a sochaři. Konečně objek­ tivně bylo prokázáno, že hudba má vliv na oběh krve a dech a sice nejen u lidí, nýbrž i u jiných ssaveů, ve většině případů vesměs s účinkem příznivým.

PROČ: ŽENY MLUVÍ VÍCE NEŽ MUŽI?

Známá jest výmluvnost žen. A protože do lé­ kařství zasahuje tolik nejrůsnějších problémů, věnovali lékaři i tomuto problému t. zv. mno­ hořečnosti žen vážný vědecký zřetel a výzkum.

Mnoho vynikajících lékařů sneslo své zkušeno­ sti po té stránce, pfi čemž se ukázalo, že ona mnohořečnost krásného pohlaví nesvědči v je­ ho neprospěch. - Naopak řada lékařů kon­ stantovala, že mnohořečnost žen je jen důsled­ kem jejich většího životního elánu, jejich větší životní sily. Mnohým lékařům se proto takové hovorné ženy líbí více než ony nemluvné nebo málomluvné, a říkají k tomu, že u ženy hovorné nezoufají nad jejím zdravotním stavem, ježto ta.ková má. velkou reservu energie, k<ležto mlče-

mran• n.

VllTll'IB! livá pacientka Jest jim vždy špatnou známkou a příznakem· její úplné vyčerpanosti. Dále bylo konstantováno, že ženy mnohomluvné déle žijí, než ženy mlčelivé a že si uchovávají životní si­ lu a svěžest až do vysokého stáří. Jini lékaři vykládají mnohořeěnost žen zvýšenou reakcí nerovového systému na každý vnější popud, jež je u takových žen daleko citlivější a brísknější, než obdobná reaktibilita u mužů. Proto prý každá vznikajicí myšlenka nalézá ve zvýšené reakci nervového systému žen svůj okamžitý výraz slovní a nemůže-Ií se žena hned "podle svého" k tomu vyjádřiti, upadá v duševní ne­ pokoj, neklid, rozháranost, depresi. U mužů však naproti tomu pomalejší reakce na zevní ,popud je příčinou, že ztrácí příhodný okamžik pro vyjádřeni, a proto za stejných okolností se nám zdá, že žena má - obrazně řečeno - na jednu větu mužovu, deset vět jiných. Konečně jiná skupina Iékařů soudí, že větší hovornost jak u žen, tak i u mušů, je přímo závislá a pod­ míněná na celkovém zdraví, podle devisy ve zdravém těle, čilý, veselý, průbojný duch. Okol­ nost, že mnohomluvnost a výřečnost žen jest jejich náklonnosti z dětství, se popírá, ježto řeč jest nejdťlležitější prostředek duševního vývo­ je,'a rovněž tak myšlenky a ideje možno jen ře­ čí vyjadřovat; proto četní odbornici nerozpa­ kují se tvrditi, že ženy přes veškeru svou mno­ hořečnost a výmluvnost jsou lepší prostředko­ vatelky všeho duševního, než muži, kteří ne­ zřídka jsou sice "velikými nemluvy", aniž by se však za jejich nemluvnosti "mnoho" skrý­ valo.

VZTEKLINA.

O vzteklině Je rozšířeno mnoho nepravdivých domněnek z dob, kdy ještě nebyla známa pravá podstata této nemoci. Dnes se ví, že ani horko, ani zima, ani horké pokrmy neapůsobuíí vztek­ liny.

Vzteklina je nakažlivá. Zárodek vztekliny musí přijíti do krve, což se stane škrábnutím nemocného zvířete a z krve postupuje do sou­ stavy nervové, kde koná zhoubné dílo. Vztekli-. na nemusí se vždy projevovati zuřením a šílen­ stvím, nýbrž může míti průběh docela jiný.

Navenek projevuje se vzteklina podle toho, kde usadí se zárodek vztekliny. Usadí-li se zá­ rodek vztekliny v mozku, má nemoc formu zu­ řivou, kdežto vnikne-li do míchy, neprojevuje se vzteklina navenek žádným rušivým počinem napadeného zvířete a zvíře se chová tiše, je však smutným a zadní část jeho těla ochrne, takže ji vleče za sebou.

Vzteklina vyznačuje se vůbec ochrnutím jed­ notlivých části těla. Napadne-li na příklad vzteklý pes zdravého, slyšíme .bolestné vytí, a­ však to vyje pes zdravý a níkolí pes vzteklý, ne­ boť tento nemůže ani hlesnouti, nebo jen chraptivě sípe, protože jeho hlasivky jsou o­ chrnuty.

Podobně ochrnuje i ostatní krční svalstvo, takže zvíře nemůže polknouti ani kapky vody, ač má velkou žízeň, ba ani sliny.

Postupně ochmuje dolní čelist .a odstává, dá­ le pak ocas, takže jej pes vleče mezi zadníma nohama. Oči nemocného zvířete jsou kalné, zří­ telníee jsou rozšířené, často jedna vice než druhá, takže pohled takového zviřete je vyděše­ ný a strašný. Člověk má býti léčen nejdéle do 4 dnů od zraněni. Záleží mnoho na tom, kde byl člověk zraněn. Kousnutí do hlavy je zvláště nebez­ pečné, neboť tu je cesta do mozku velmi krát­ ká, takže vzteklina muže vypuknouti dříve, než může tělo vyvinouti dostatečné množství proti­ jedu, i když se očkování vykoná ihned.

Vynálezcem této léčby je francouzský učenec Louis Pasteur. Jeho vynález zachránil již sta­ tisice lidí od jisté, hrozné smrti. Člověk, u něhož vypukly první známky vztek­ liny, třeba jen siabé bolení hlavy, pravidlem u­ mírá. Nesmí se tudíž léčení zanedbati.

ZAJÍKÁNÍ A KOit.TÁNÍ.

Zajíkáni a koktání jsou vady řeči, jež jsou dosti rozšířeny, ale nevěnuje se jim zvláštní po­ zornost. Rodičťlm však zajíkavé a koktavé děti děla.ji st11.rostl. Octborni lékaři od jisté ctoby

přesně rozeznávají koktání a zajíkáni. Pátrají po pl'ičině a také po následcich těchto vad. Nej­ trapnější jsou právě ty zvláštní výbuchy hla· sové, pohybování svalft v obličeji, mrkání a při­ vírání očí, zatínání pěstí a někdy i dupáni, kte­ ré provázejí koktání. Tyto případy nasvědčuji1 že vlastně netrpí tu jen ústrojí mluvicí, ale že porucha nervovou cestou zachvacuje ruzné čá­ sti těla. Někteří lékal'i pokládají koktá.ní za kře'" čovltou nervosu, již chtějí léčiti cvičením řeči, obracením pozornosti na řeč a jiným zpftso­ bem, ale bývá to často bezvýsledné.

Odborní lékaři rozeznávají dne's různá sta­ dia této vady. Začíná to opakováním, k němuž má často člověk od přírody sklon, které se hlav­ ně u dětí projevuje. Prvá dětská slova vznikají opakováním: marná, táta. Teprve po návyku opakování nastává ki'.-ečovitost, další stadium, jímž trpí pravidelnost dýchání a jiné tělesné orgány.

Zajíkání není tak· těžká vada jako koktání. Šetřením na školách bylo zjištěno, že zajíkání během školních let přibývá, kdežto koktání na­ opak ubývá. často nutí k koktání strach. Žák raději začne koktat, než by řekl, že neumí, že se nenaučil uloženému. Hraje tu také velkou úlohu návyk, který musí pak býti upotřeben i při léčení pomocí cvičení, probádáním osobno­ sti a sugestivně působícím silným vlivem. Škola pro vady řeči má tu výhodu, že posti­ ženého nezraňuje v jeho sebevědomí, jako o­ byčejná škola a celé okolí, které se mu po­ smívá dlouhá léta, často celý život. Avšak tato škola není ještě všechno. Každé koktavé ditě, které tím často v učeni trpí, ač jsou mezi nimi nadaní jednotlivci, potřebovalo by vlastně pro sebe jednoho učitele, který by se jím zabýval.

Vedle něho má to býti lékai'.', který se má posta­ rati, aby vada byla odstraněna a nebohému po­ stiženému ulehčen život.

Rodiče mají se starati nejen o to, aby děti nelhaly, nekradly, ale také aby nekoktaly a se nezajíkaly. Ze žvatlavosti a rozmazlenosti sta­ ne se návykem těžká vada, ztrpčujicí osud člo­ věka.

PLÁČ.

Pláč je většinou projev žalu a bolesti, někdy však 1 radosti, je východ z vnitřního napětí lid­ ské duše, jež projeví se tímto zvláštním zpftso­ bem. Pláčem povoluje vnitřní napětí duše a s potťlčkem slz dostavuje se útěcha a uklidněni.

Jak se projevuje pláč a co se při pláči děje, u­ vědomuje si jistě velmi málokdo.

Pláč, jenž je zvláštním podivným tělesným úkonem, postihuje především tvář. Při pláči se lícní svaly stáhnou, ústa se rozevřou, jako by v nich bylo něco ošklivě hořkého, dráždícího chuť, nosní dírky se stahují, jako by chtěly za.­ brániti vdechnutí nepříjemného zápachu. Oko se při pláči jako na ochranu před nebezpečím svírá a kfiže na čele se svrašťuje jako na zna­ mení odporu a nespokojenosti. Pláč pťisobi ta­ ké na činnost srdeční, takže srdce v záchvatu nepravidelným smršťováním komor zpťlsobuje vyrážení dechu a z krku vychází křik a nářek, který mění se ve sténání. Výraz plačicího vy­ stihuje velmi dobře, avšak trochu drsně lido­ vé okl'iknutí dítěte matkou: "Neškleb se."

Velmi známé je rčení o útěše v slzách a plačí­ címu vždy radíme: "Vyplač se, uleví se ti." Při pláči nemusí vždy téci slzy, což zvláště u dětí se velmi často vyskytuje. Slzy mftžeme však vy­ volati i uměle, avšak jen v nepatrném množ­ ství podrážděním oka. Toto však nedá se srov­ nati s pláčem, při němž nával krve ke smyslo­ vým.orgánum zpťlsobi veliký tlak na očni žlázy, z nichž nechtě, bez naší vftle, vyhrknou slzy. Člověk v pláči není v normálním stavu, ne­ boť jeho smysly nepracují. - Plačící člověk nemt'\že nic jiného dělati, nežli věnovati se so­ bě. člověk při pláči otírá si slzy nebo položi si ruku na prsa, kde bouří krev a hledá oporu, u­ sedá, stojí-Ii, opírá se o dveře neb o cokoli. Pla­ čící člověk zasluhuje vždy šetrnosti, neboť tr­ pí a jistě nepláče nadarmo a bez příčiny., Pláči-li děti usedavě, cítí, že se jim křivdi a za to nezaslouží, aby byly ještě bity. Slzy pro­ vázejí nás od kolébky ke hrobu a jsou s námi při největšich, nejdťlležitějšich chvílích našeho života. Tekou-li, vysvobozují nás z největšího

utrpení.

Strana 1111,

ODDfL DOPISOVATELSKÝ Řád Kal'el Jonáš čís. 28.

East, Bernard, Texas.

Ctění bratři a sestry!

Opět výroční sehůze našeho řádu Jest minu­ losti a proto vám podávám jména zvolených úředníků, kteří opět přijali povinnosti od nich očekávané na rok 1!)38: Karel Keprta předseda, ,Jos. Wašíček místo­ předseda, John Holeček: tajemník, V. V. Ur­ bish účetní, Albert Lupík, pokladník, Vinc Foj­ tík průvodčí, J·os. Mikuš knihovník. Sim Foj­ tík, Emil Faltísek, J. F. Novosad, Leo Havrda a Adolph Kuběna řiditelé. Účetní výbor: H. Novosad, sestra Udia Ku­ běna, Jos. Kozelský.

Stížní výbor: Ben Kuběna, Fr. Brandl, Jos. Wašíčel~.

Výbor majetku: Martin Brzák, Petr Jochec, John Holeček.

Výbor knihovny: Rich. Vrána, Frank Pešl, Martin Brzák.

Výbor nemocenský: pusůstává z členstva ce­ lého řádu.

Bratři a sestry, jménem zvolených úředníků vás ujišťuji, že za důvěru, kterou v ně kladete jsou vám ttto vděčni a zajisté tak, .iak již po mnoho let řídí veškeré řádové záležitosti, bu­ dou nadále hledět řldíf tyto ku plné spokoje­ nosti vás všech, a že sobě vážíme té vaši dů­ vě1'Y v nás, potvrdíme Ještě jiným způsobem někdy později. · Dovolím si upozornit řády, o se týče žádo­ sti o podpory v nemoci, uveřejňované ve Věst­ níku, uznávám, že jest to hodně levné, avšak jest to dle mého náhledu příliš drahé pro spo­ lučlena, který žádá tuto pomoc. neb se často stává. ,že tajemník žádost ve Věstníku pře­ hlédne, taktéž se nedá popřít, že se mu Věst­ ník ztratí, ba i ho zapomene vzít do schůze ku přečtení členstvu, a výsledek jest hodně smut­ ný, jak posledních několik kvitanci dosvěd­ čuje, řád šetři na úkor spolučlena.

Vydavatelé Čechoslováka vám natisknou po­ třebné žádosti za dolar. obálky se známkami, jeden a půl centové $2.99, tedy celkem $3.99 centů, Není to pro žádný řád tak velký obnos a žádající spolučlen bude přece podporován těmi řády, jež žádosti podporují.

Jak jsem již posledně nasnačíl, že dne 19. t. m, pořádá řád vánoční večírek. musím ještě dodat, že při onom večírku bude hlavním řeč­ níkem náš mladý člen Jessie Duckett, velmi nadaný student na naší Státní universitě, jest to syn chvalně známého spolubratra Wm. Ducketta od East Bernard.

Veselé vánoční svátky a šťastný nový rok přeje všem John Holeček, taj. Řád Karel Jonáš čís. 28.

East, Bernard, Texas.

Bratři a sestry!

Jak jsem vám v mém posledním dopise slíbil, že po schůzi, která se odbude týden před vá­ nočním večírkem našeho řádu, že vám dám je­ ště vědomost, co vše bude. Tak dnes vám podá­ vám aspoň něco, ale ne vše, neb kdybych vám vše pověděl tak byste si řeklí: "už to víme, tak tam nemusíme chodit neb jezdit". To musíte sami vidět, abyste uznali, že řád něco pro vás dělá, a aby vás to zajímalo.

Program jest následující, to jen z větší části ' jest řečeno: První, česká kolední píseň školáků čei;;kého klubu z High School. Druhé, řeč an­ glická, našeho spolubratra, který jest teprve asi 1 % roku naším členem .a poví vám, co sl myslí o naší Jednotě od toho času, co se stal ělenem, Za to vám ručím. že kdo budete sly­ šet jeho řeč, že nebudete litovat, té cesty, nechť bude jakákoliv, dobrá nez zlá. Třetí., kolední anglická píseň, zapěná členy českého klubu z :High School. čtvrté, a to nejlepší číslo: Miku­ láš, který přijede ze severu v novomódním vo­ zidle, aeroplánu, a sedne na střechu naší si­ .ně, A on vám teprve poví, co zažil než 1{ nám dojel; a to bude český Mikuláš. Poví vám to v obou našich řečích ,a.byste mu rozuměli, a

Ve l!l~edu, dne 15. prosfnce 193'1.

:YlllllTRlZ:

jak mně už psal, tak jeho cesta bude také ve- . za posledni měsíc udělali. úsudek přítomných _j~ po. prohlídce síně dobrý i přesto, že staveb­ lice zajímavá. .. ní výbor udělal řádu v pokladně hodnou diru, Jak vám už to bylo sděleno ve Věstníku .ave aie uHšťuji vás, sestry a bratři,, že bu.dete-li schůzích, že vy, kteří máte podíly v síni rozdá­ tak :i;>racovat, jak jste pracovali až dos-ud, se vám je Mikuláš, dle toho jak kolik který tam stavebním výborem, tedy nebude žáqná obtiž máte uloženo. A vy člení; kteří nemáte podílů v síni, dostanete dárky. od .Mikuláše .jaké on. · ·zábavnímu výboru tu díl'u v pokladně zacelit. uzná za nejlepší.. co jste. si: každý. zaslouěíl :za;. · ·. Širši veřejnosti zděluji, že síň i'.'ádu .Hvězda poslední rok, a vy. malí členové v .Dětské·odbo- · . Texasu jest přestavena venku i uvnitř; vk1.isně uprávená a věřím, že .bude sloužit jako spojo­ ru, obzvlášť nezůstaňte doma ... ~ VY. rodičové., vacípáska bratrství a ku cti osady a celé Jed­ nenechte je potom doma, neb to bude pro ně noty. Svému účelu bude odevzdána .snad na to nejlepší, co jsou členy v Dětském Odboru. Štěpána, dne 26. prosince 1937, což bude ozná­ Vám českým členům, už vice zvlášt' psát ne­ meno později. Má to býti snad jen bratrsko­ budu, vy kteří odebíráte Věstník, tak si to pře­ stesterská zábava. Přijďte všici zblizka i vzdá­ čtete, anebo vy rodičové jim to povězte, když leni, a kdo nejsi ještě v i·adách S.P.J.S.T. přijď­ oni by to náhodou nenašli sami. Těm jinoná­ te, budete zvlášť vítáni a uvidíte, že ve spoje­ rodním členům, kteří neodebírají Věstník a ni jest síla. Doufám, že i naše Hlavni. Úřadov­ také neumí česky číst, ještě pošlu poštovní ka­ na bude zastoupena, si s námi tl'ochu vyhodit z retky, co uvědoměni pro ně. kopýtka, že. budou srdečně po bratrsky uvítá­ Dnes byla také výroční volba úředníků na­ ni je ujišťuji šeho řádu. Nebudu vám popisovat kdo a který No teď už abych přestal. :Řád si zpravodaje byl zvolen, ot ponechám br. tajemníkovi, ale nezařidil, a tu podávám jen samou chválu (a musím řící, že naši členové jsou skutečně spo­ na to říkával mftj dědeček, že je to mlácení koje11i se svými úředníky už po několik let, neb prázdné slámy). No ale zase by nikdo nevěděl, byli voleni od bratra předsedy až po pokladní­ co zde děláme, a také žádnou kritiku bychom ka aklamačně, totiž: předseda, místopředseda, nedostali, a tu, je-li upřímná, dovedeme ;při- · tajemník účetní a pokladník. Pak přišla volba jmouti. Výsledek volby zděli br. tajemník. .· výboru řiditelů .a ti také by byli zvoleni akla­ Jiná práce, co se řádu týče, jde svým tem­ mačně všech 5, ale bratři Jan Wašiček a F. F. pem. Kéváme se, kéváme, pomalu s.lee, a.le pře­ Pilčík, hned povstali a řekli členům, ať se ne­ ce nestojíme. Doufám, že též na.ši ochotníci di­ namahají je volit aklamačně, že oni už déle vadla nechají se na novém jevišti brzo vidět a sloužit nebudou, že každý po 5 roků mají toho slyšet.

Přeji všem sestrám a bratn'im S.P.J.S.T. dost, že ať pracují zase mladší. Pak byli tři veselé Vánoce, zdraví a zdar v roku 1938. Do té z těch pěti zvoleni aklamačně, pak jeden no­ doby jsem s pozdravem, F. E. Hejl. vý místo jednoho z těch odstouplých, a pak byli navrženi dva. Hlasovalo se listky, a to by­ Řád Hvězda Texasu, číslo 47., Temple, Texas. la jediná volsa, kde členi měli příležítost psát Ctění bratři a sestry! jména na volební listky.

Tímto vám zděluji výsledek· výroční schůze, schňze byl přítomen také n~š organisátor která byla odbývána dne 5. prosince. Sch'fize br. Ig. šenkyi'ík, který nám donesl čtyři nové byla navštívena znamenitě a též byla konána členy. Dva jsme přijali ve schfizi, a dva se hlá­ volba řádových úředníků pro rok 1938. Zvoleni sili z Dětského Odboru do pravidelného člen­ jsou následující: J. J. Mikeska, předseda; V. J. stva ,a tak pokračujeme v každé scht'ízi o ně­ Hejl, místopředseda; Jerry Dana, tajemník; kolik nových členfi vice.

Wm. J. Mikeska, účetnik; F. E. Hejl, pokladník; Brzy bych vám pověděl všechno, a tedy na Joe Pšenčík, pruvodčí; Theodor Dana, stráž. shledanou v síni Karla Jonáše dne 19. prosin­ Síňový výbor byl zvolen J. J. Mikeska, V. J. ce v 7:30 hod. večer. Jsem váš jako vždy, Hejl a Jerry Chupík. Na účetní výbor byli ·jme­ F. V. Urbiš. nováni bratí'i: Emil Hejl, Frank Mareš a Al­ Řád Vesmír čís. 61. bert Hejl. Výbor resoluční: Frank Spanhel, Floresville, Tex. Tom Mikeska a Jerry Chupík. Výbor nemocen­ Ctění bratři a sestry! ský: Joe Kotrla, Joe Šefčík, O. H. Jurerl, Fr. Oznamuji vám, že jsme se usnesli ve výroč­ Hejl Jr., Louis Pavelka, Anton Krahulík a Cla­ ní schťtzi, pořádat schťtze našeho řádu čtyři rence Marchák. krát do 11oka, totiž jeden krát za čtvrt roku: v Bratři a sestry, mějte vždy na paměti, kteří březnu, červnu, září a prosinci. jsou vaši úředníci, neb výboři včas vaši potře- · Starý rok se chýlí ku konci a byl dobrý, jest­ by abyste se mohli na ně obrátit. li ten nový nám bude tak sloužit, bude zase S bratl'ským pozdravem, Jerry Dana, taj. dobře. .

PřťlJi celému personálu Věstníku: Šťastné, PŘÍTELI! veselé Vánoce a zdravý Nový rok! Nazdar!

Zimní období jest zde a zároveň nachlazeni Ad. Mičulka, taj. nastane. Chcete-li býti bezpečni proti zapálení, tak si dostaňte · Řád Pokrok Jihu čis. 72, ŤOUPALŮV LINIMENT, · Cameron, Texas. a mějte jej doma pro případ potřeby.

Ctěni bratři a sestry! · Tento Liniment jest potřebným v každé ro­ Tímto vám na vědomost dávám, že náš řád dině. Neužívám nákladných oznámek, ale ti co si zvolil úředníky pro příšti rok a sice: jej zkusili, jej sami dále odporučují, což mluví F. A. Marek předseda, Will Biskup místopřed­ samo za sebe. Cena jest $6.00 za 24 uncí a 75c za seda, R. J. Guzner tajemník, J. J. Stoklas, ú­ dvě unce a k dostání jest ve všech lepších lé­ četní, Will Marek pokladník, John Hronek prů­ kárnách, obzvláště co vlastní lékárny na~inci. vodčí. Účentí výbor: Ed. Kotrla, Jos. :Hibner, V těch místech, kde není českého lékárníka, Jos. Biskup. Majetkový výbor: Will Ondřej, hledám jednatele a dávám slušnou odměnu.

Karel Parupský, Jos. Biskup. Resoluční výbor: Pro rozšíření adresáfo dám 50 centťt odmě­ Will Biskup, John Hronek, Joe Stoklas. :Řádo­ ny každému, kdo pošle deset správných adres vý lékaři: W. R. Nevton ml a A. B. Eprson. svých sousedů a zašle $1.00, za což obdrží dvě Proto doufám pevně, mili bratři, že náš úřad 2 oz. krabice poštou vyplaceně, (což činí $1.50!. každý budeme zastávati k uspokojeni všech Ti, kteří každoročně objednávají velké -$6.00 členfl, a že žádný nebude litovati,. že nás zvo­ láhve a pošlou adresy, obdrží také svoji odmě­ lili.

Tak bratři i sestry, přijměte srdečné. nu, Tato nabídka platí jen do konce t. r. · blahopi'ání k vánocum i k novému roku!

Jestliže máte rádi watkinsovy léky a není u R. J. Guzner, taj. vás prodavač, anebo vás nenavštěvuje. pošlete vaši objednáyku s přiloženým obnosem ·a .1á · Řád Hvězda Texasu, číslo i\'t, 'l,'emple, .Texas. vám pošlu zbofil poštou vyplaceně. Pišt~ na Milé sestry a bratřil adresu: John Ťoupal, Caldwell, Texas.

Po delší době přicházím s troškou do mlýna, snad se dostanu k semleti. · · Tato nabídka platí jen pro odběratele 1',1ilno okresu Burleson.

Tak už máme po výroční schftzi a volbě úřed(Advertisement). ' niku pro rok 1938. Povětrnost byla ~tuden~, ale suchá, cesty d9bré, tedy účast .členťt b:yl~ ťlo­ ·Některym lidem nemůžete ubližití;>dokud je brá, neb každý. chtěl býti přítomen/ aby Viděl, ,·-....,;. co stavební výbor a· stavitel. br. o.. v.. Vaniček: · neudeříte na peněženku.

.,

v~ středu; cfr1e 15'. prosl.nbe '193'1.

St:i:ana. .11,

·JlllllT11flll!

,:.. ':K~p~talistický systém· je pťÓzatím'' 'Ptali= se ve společnosti .:jednoho iieJvrcnolněJší soustava, v:vťosťlápo- slavného cestovatele: dle sociologických zákonů souvíslo'Řekněte, , plukovníku, je taková : stí v historii -. Je jenom jedním ze cesta mezi kanibaly opravdu ne­ . společenských produktů, vytvoře- bezpečná?" ných všemi jejími činiteli. Nová so"Nu, jak se to vezme," pravil plu.. cialist. leká společnost musí s.e vytvá-1 kovnik a prohrábl si mohutný vous. . J·et nejen reformou kapitalismu, a- "Ólověk ovšem stoji' stále. jednou · le celé společnosti. · nohou na jídelním .lístku," -.

"'

Nedejte Nachlazeni

""1°tost Zapustiti Prvílez

SVe, Ko:reny..9 v

_..._._

?mu. pracující v domácnosti, u­ ra-r během jednoho roku neméně než 4.800 míl, I

O SEATON 11 v neděli, dne 26. pros. na Stěpána

Jezte pravidelně, spěte pravidelně a užívejte Dra. Petra Hobokodvakráte denně za účelem pomocipovzbuditi pravidelné vyměšování • • • Jest těžším pro nachlazení zachytiti vás ve své spáry, jestliže vaše zažívací soustava jest udržována volná od vy­ potřebovaných odpadku. Proč nedati

KU O'fEVŘENÍ P*'ESTAVENÉ SfNĚ v

Rádu Hvězda Texasu číslo 47.

PR OGRAM:

DRA. PETRA

Začátek v 1 hodinu 'Odpoledne.

Síň odevzdá svému účelu br. předseda J. H. Hurta.

Hlavní Úřadovna jest uctivě zvána.

Též některý bratr promluví k obecenstvu.

Ve 3 hodiny odpoledne pak bude volná zábava až do 7:30 hod.

HOBO KO

příležitost pomoci vám, p1;ávě tak ja­ ko pomohlo během posledních pěti generací tisícům jiných, kteří trpěli obyčejnými nastuzeními, nervosou, nezáživností, zácpou a zkaženým ža· ludkem následkem chybného vyměšo­ vání? · Casem vyzkoušený rodinný léčivý prostředek, oživuje žaludeční činnost pravidluje stolici - po· máhá a urychluje tl'ávení - a pomá­ há zvyšovati chuť k jídlu, vyměšo­ váním otravných nečistot ze zažívací soustavy.

Trpíte-li špatným zažíváním nebo zácpou, vyplňte dolejší kupon a opatř· te si ještě dnes láhev D1·a. Petra Hobokol ,

Večer Taneční Zábava tak zvaná

BATTLE DANCE

e

·~

-...---...--.-......---.-----------

,..

..,.

.

alka Kračmerka

Pvaga film Co., Chicago, prostřednictvim svého zástupce pro stát Texas Jos. Vašuta uvádí jeden z nejznámějšich a. neřve­ selejšich řílmů mluvící Matku Kračmerku dle románu P. Blliano­ '1é "Do panského stavu. Kračmerku hraje Antonie Nedošinská, kte­ rá hrála také hlavni roli ve filmu "Zlatá Kateřina, který se vám libil a proto můžete býti ujištěni, že v tomto filmu se. pobavíte vesele.

KARNES CITY - Karnes Theatre. ve čtvrtek 16. prosince o 6:30 a 8:30 hodinách večer.

HALLETTSVILLE,- v pátek 17. pros., o 2:30 odpoledne, o 7 a o 9 hodinách večer. · EL CAl\'IPO i večer.

Dra. Petra Léčivý Ole~ Liniment

přinesl rozhodnou úlevu tisícii.m trpí­ cích revmatickými a neuralgickými bolestmi, bolením zad ,obyčejným bo· lením hlavy, ztrnulými a bolavými svaly, ránami, odřeninami, namošenl­ nami, Domácí léčivý prostředek po více nežli 50 roku. Jest konejšivý.

V Kanadě Dodávaný Beze Cla.

Dobrá hudba přes den 1 večer.

Chutné zákusky i nápoje na místě.

Každý jest uctivě zván.

Normana. Theatre,

v po.nděli 20. pros., odpoledne

Zvláštní Nabídka-Objednejte Dnesl Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. D811-39, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Prosím pošlete mrně následující zkušebný lék, poštou vyplaceně. $1.00 za jednu dostatečnou (14 uncovou) $1.20 velikosti zkušební láhev Dra. Petra Hoboko. $1.00 za Jvě pravidelné (3¥2 un~ cové) 60c láhve Dra Petra Léčivého Oleje Linimentu, $2.00 za jednu zkušební láhev Dra. Petra Hoboko a dvě láhve Dra Petl·a Léčivého Oleje Linimentu. .I · Proaím pošlete léky na dobírku,

n

n

n

Jméno Adresa Poštovní Uřadovna

.........•..............•..•

FLATONIA, - v úterý, 21. prosince o 7:30 hodinách večer.

WEST, - ve středu a ve čtvrtek, 22. a 23, pros. odpoledne i večer.

ENNIS - v neděli, · 26. pros. o 2 hod. odpoledne. a bude se čovat až do 10 hodin večer. ·

pokra­

KAUFMAN - v pondělí, 27. prosince o 7 hod. večer, pouze jedno představení. · ·~~~~~~~~~-'-~~~~FORT WORTH :..... Rose Theatre, North Main Str., v úterý, 28. pro­ since o 6:30 a o 8:30 večer.

SEALY - ve středu, 29. prosince o 6:30 hodinách večer.

MOULTON- ve čtvrtek, 30, prosince o 6:30 he)dinách več~.

U Brandejsů byl rámus; Byl sly~ šet mohutnt _hla~ pana Brandejsa seniora a vřeštění pana Brandejsa Juniora.

"Ládíku," povídá asi za hodinu nato zvědavá sousedka, "mezi tebou a tatínkem něco bylo, viď?"

"Bylo," prohlásil filosoficky ma­ lý Ládik, "bohužel, jen . tenký kal­ hoty."

V německu budou levně mastit na.­ naším máslem.

Agrámi mlékafaká družstva vy­ vezla v poslední době do Německa opět několik vagonů másla. U nás máslo prodávalo za Kč 16.50 až 17.50, do Německa bylo prodá11'0za 12 Kč. U nás se zdražuje margarin, aby se zlepšily ceny másla, do Ně­ mecka prodávají agrární mlékárny máslo o čtvrtinu levněji než u nás.

Proto snad má být zdraženo mlé­

se

~Q?

.,

strana ID.

lt'lllTJ.flK

SOKOLSKÁ HLÍDKA Sletová výstava v Králov.. ské ebeře, tiše a nenápadně, ale zato tím pečli­ SKORO věji se připravuje podnik, který má být du­

stejnou součástí velkého X. všesokolského sle­ tu - sletu jubilejního. Je to sokolská výstava, která bude opětně uspořádána na výstavišti v Královské oboře.

Není to po prvé, co současně se sletem je po­ řádána i sletová výstava. Bylo to po prvé, tu­ ším, při IV. sletu všesokolském, kdy v Nováko­ vě domě "U štajgrťt" ve Vodičkové ulici byla u­ spořádána první sletová výstava. To bylo již- v r. 1901. A pak s uspořádáním V. a VII. sletu v letech 1907 a 1920 byly již sokolské výstavy pra­ videlnou součástí sletových slavností.

Výstava př! Jubllejnhn VI. sletu. konaném v r. 1912 na památku 50. výročí založeni Sokola, byla na Staroměstské radnici a dala základ dnešnímu sokolskému museu svými bohatými sbírkami. Také výstava pl'i posledním - IX. sletu v r.1932, měla veliký úspěch a ten povzbu­ dil výstavní odbor sletový k tomu, aby se poku­ sil opět o velké a krásné dílo.

Již poslední sletová výstava-byla umístěna v Průmyslovém paláci na výstavišti v Královské oboře a obírala se jednak osobností Tyršovou (ve středu paláce, kde byl Tyršův pantheon), jednak snažila se zachytiti stav ČOS. v roce sté­ ho výročí Tyršova narození - 1932. Proto se dělila na výstavu ČOS., sokolských žup a jed­ notíívců, činných v hospodářském podnikáni.

Základní rozdělení sletové výstavy v r. 1938 bude totéž. Bude tu opět ve středu Průmyslo­ vého paláce jakýsi pantheon, ukazující tento­ krát na zdroje sokolství. V levém křídle paláce - od vstupu - bude tak zv. "Alej sletů sokol­ ských", v níž budou podány slovem i obrazem dějiny Sokola od roku 1862, kdy byl založen, až do r. 1936 včetně, kdy bylo nutno učiniti závěr­ ku, aby celý materiál mohl být zpracován. o­ braz ČOS. koncem roku 1936 bude podán v pra­ vém křídle paláce, kde bude systematicky za­ chycena činnost ČOS. se všemi sbory, odkazy a pracovními složkami vůbec, dále obraz stavu sokolských žup v téže době, aniž by byla omeze­ na jejich individualita. K tomu budou připoje­ ny výstavky spolupracujících organisací, ev. i úřadů, do jejichž působeni spadají jednotlivé úseky činnosti ČOS. · Také jednotlivci, činní hospodářsky, budou na výstavě zastoupeni. Tentokrát zvlášť samo­ statně, a lze-li soudit podle dosud došlých při­ hlášek, pro něž lhůta neskončila, bude i tato část mnohem větší a zajímavější, než posledně a ukáže názorně i velkou hospodářskou silu so­ kolstva v našem veřejném životě.

Přihlášky pro tuto část výstavy se již sbírají v jednotách a soustřeďují ve výstavní kance­ láři v paláci Pražských vzorkových veletrhů.

To je základní heslo sletové výstavy v roce 1938, heslo, které bude vůdčí myšlenkou, jak výstavy ČOS. a sokolských žup, tak i heslem, které bude každému zřejmo z části věnované dějinám. .

Toto heslo bylo přijato již v prosinci 1936 ja­ ko základ výstavních prací. Podle něho byl již vypracován a přijat počátkem r, 1937 základní projekt, který po ukončení všech předběžných jednání se právě nyní propracovává do všech podrobností.

Ke zdaru tak velikého díla, jako je vyplnění celého velkého výstaviště v Královské oboře jen sokolskou výstavou, bude ovšem potřebí sou­ činnosti všech. Počínajíc: ČOS. a jejími odbory, přes župy a jednoty, až k jednotlivcim1, všich­ ni budou muset pfiložit ruku k dílu. Ať radou, prací, pomocí, či účasti. Sletový výstavní vý­ bor také počítá s touto součinnosti, těši se na.

Ve středu, dne 15. prosince 193'1.

ní a jakmile. skonči všecky přípravy, začne s prací, pro niž si tuto součinnost vyžádá. Nepo­ chybuje, že se mu jí dostane a že za to podá dí­ lo, jež bude Sokolu, sletu, Praze i Českosloven­ sku opravdu ke cti. Zdar sletové výstavě!

SOl{OLSTVO ZTRATILO SVÉHO VYNIKA­ JÍCÍHO ŮLENA A UŮITELE.

Smrt profesora .Karlovy university dr. Karla Weignera postihla těžce československé sokol­ stvo. Ztratilo v dr. Weignerovi nejen svého vy­ nikajícího člena a učitele, ale vpravdě i vzor mužných cností, kterým učí a jež hlásá.

Dr. Weigner spolupracoval se sokolstvem těs­ něji od sjezdu lékaři'! a přirodozpytcťt, konané­ ho těsně před válkou v Praze. Stýkal se hojně s dr. Scheinerem, dr. Pechlátem a Aug. Očenáš­ kem, kteří byli jeho prvními sokolskými infor­ mátory. Za světové války prokázal Sokolu- ač tehdy ještě nebyl jeho členem velikou služ­ bu tím, že se, spolu s R. Tyršovou, postavil v če­ lo společnosti "Tělocvičného musea" v Praze, která nejen uchovala sbírky sokolského musea a část archivu ČOS. před slídivým zrakem ra­ kouské policie, ale neohroženě, ještě v době vál­ ky, je zpřístupnila. Jeho přednášky o tělesné výchově, pořádané v nejtěžších dobách váleč­ ných, pomáhaly zvedat lidem hlavu a jeho o­ sobní styky s rozmanitými činovníky byly zdro­ jem důvěry v lepší příští.

Do Sokola vstoupil dr. Weigner v posledním roce války - v roce 1918 - získán byv dr.

Scheinerem pro členství v mateřské jednotě pražslté. Hned na jaře roku 1919 při prvních volbách předsednictva ČOS. po válce byl zvo­ len členem předsednictva a zůstal jím nepřetr­ žitě až do letošních jarních voleb, kdy z vlastni vůle se vzdal tohoto úřadu.

V předsednictvu ČOS. nezastává vynikajících úřadů, ale přes to byl v četných případech o­ sobnosti rozhodující nejen pro svťtj vědecký vě­ hlas, a životní moudrost, ale i pro znalost so­ kolství a vpravdě sokolský charakter, povzne­ sený nad všechny pochyby.

Tak opravdu historicky rozhodující byla je­ ho účast při přípravě usneseni VII. valného sjezdu v roce 1924 a vedle dr. Scheinera měl právě dr. Weigner největší zásluhu na tom, že tento sjezd 'skončil vzácnou jednomyslností a shodl se na resolucích, jež jsou podnes ke cti a k prospěchu sokolstva i národa. Sám byl zpra­ vodajem o resoluci "Sokolstvo - zdraví", kte­ rá končí touto krásnou definicí sokolství: "Zdravé a krásné lidské tělo, souladné vypě­ stění celého člověka, povahy ucelené, neoblom­ né, pravdymilovné a spravedlivé, lidé silní, krásní a dobří - to je cíl naší sokolské výcho­ vs: Možno dodati - dr. Weigner sám byl nej­ krásnějším toho všeho příkladem.

Přfmo Sokolům napsal dr. Weigner hlavně čtyN práce a to leták: "Vztah sokolstva k vý­ chově dětí," přednášku ve formě brožury: "Ka­ pitola z biologie dorostu", sbírku delších statí pod souborným názvem: "Zdravím k síle náro­ da" na naposled krásnou úvahu: "Náš úkol, směr a cíl po 75 letech", zaměřenou jako pro­ gram do dalších let. Je to jeho odkaz sokolstvu.

Spolu s prof. dr. Jandáskem napsal ještě výklad k usnesením VI. valného sjezdu "Sokolstva a národ". Hojně se v sokolstvu užívaly i jeho prá­ ce, nebo knihy, na nichž spolupracoval: "Zdra­ votnická čítanka", "Nauka o člověku" (spolu s dr. Bělehrádkem) a "Tělověda", z nichž se při­ pravovali ke cvičitelským zkouškám mnozí so­ kolští, pracovnici.

To vše zůstane po dr. Weignerovi ještě. i dal­ ším pokolením. Co však s ním nenávratně ztrá­ cí a čeho těžce želí naše pokolení, je ten veli­ ký vzor a milá, krásná, ušlechtilá osobnost, pů­ sobící tak mocně svým kouzlem, že povznášela každého, kdo' s ním vešel do styku.

Tu ztratilo sokolstvo nejvíc a nenáhradně.

Jestliže o někom platila překrásná slova Tyr­ šova o těch, kteří si zaslouží občanskou poctu, pak to bylo o jeho věrném a oddaném žáku, skoro možno říci nástupci, mohutností ducha, rozsahem vzdělání, ušlechtilostí srdce a veliko­ stí osobnosti, MUDru Karlu Weignerovi.

Oeskoslcvenské sokolstvo se· v úctě sklání před památkou tohoto svého "prvního spolu­ bratra", podle slov Tyršových, velkého učence a v pravdě dobrého člověka.

,,:,

Zde několik z památných projevil zesnulého dr. Weignera: Škody, ktel'é národ světovou válkou utrpěl s hlediště hospodářského a sociálního, byly na­ pravovány se všemožnou péči a velikou rych- ~ lostí, snad proto, že měly značný dosah poli­ tlcky-soeíální, bída není nikterak pilířem po­ řádku a kázně. Žkody na tělesném zdraví národa neby}y menší, neohrožovaly však veřejný klid, proto se přehlížely. ..• že zdraví národa jako statek nejdraho­ cennější vyžaduje soustavné a rozmyslné péče, to se uznávalo ... Ale pro tělesnou kulturu se nedalo mnoho, programově skoro nic."

PORADY O VŠESOKOLSKÉM

SLETU.

cvičební část X. všesokolského sletu byla pro­ jednávána před týdnem cvičitelským sborem žen ČOS. a minulou sobotu a neděli cvičitel­ ským sborem mužů, Jako vždy i tentokráte bu­ de cvičební část sletu sestávat ze dvou veli­ kých skupin, a to ze závodů a z vlastního ve­ řejněho cvičení. Závody budou při příštím sle­ tu obohaceny - opět po 30 letech - meziná­ rodním tělocvičným závodem, který byl (po pr­ vé a naposled) v Praze při v. všesokolském sle­ tu v r. 1907. Tenkrát jen pro muže. V roce 1938 budou závodit i ženy. Cviky jsou již rozeslány a· pilně se nacvičuji. Vedle mezinárodního zá­ vodu budou na sletu i závody Svazu slovanské­ ho sokolstva v běhu rozestavném a domácí (vnitřní) závody ČOS., jichž bude veliké množ­ ství. Tak bude závoděno (u mužů. i u žen) jak v tělocviku prostém (lehké atletice), tak i v tě­ locviku obecném (nářadovém) , dále ve hrách, v plavání, veslování, vjísdě na koni. Pokud jde o veřejné cvičeni, budou při X. všesokolském sletu míti muži i ženy dvojí vystoupeni. U obou složek budou to hlavní prostná cvičení (o nichž jsme již podrobně psali) a vedle nich budou ještě muži cvičiti Pecháčkovu skladbu Naše brannost určenou původně k vystoupeni vBer­ líně r. 1936 při Olympijských hrách, ženy bu­ dou míti národní tance. Muži při hlavních prostných a ženy při tancích přivedou na cvi­ čiště všechny cvičence (cvičenky), takže bude názorně ukázáno, že se sletových cvičení účast­ ni asi na 60-70 tisíc cvičenců: a cvičenek. Cel­ celkový pořad byl propracován do podrobnosti, při čemž se ukázalo, že bude velmi obsáhlý, takže sletová scéna bude asi provedena mimo hlavní pořad nejspíše jako večerní představe­ ní. V průvodu má nastati změna potud, že prů­ vod dorostu má se konati odpoledne a nikoli dopoledne, jako dosud a v průvodu členstva mají jíti župy jako celky, to jest muší a ženy pohromadě. ženy mají cvičit v t. zv. atletickém úboru, t. j. v bluzíěce bez rukávú a v trenýr­ kách, střevíce na boso. O tom o všem bude všalč s konečnou platnosti rozhodovati až vý­ bor ČOS., jehož schůze se koná 11. a 12. prosin­ ce a v jehož jednání bude značná část věnová­ na také X. všesokolskému sletu. Po jeho roz­ hodnutí bude teprve možno se zabývati po­ drobnostmi.

Pětiletý spor kolem jedné operace.

Krajský soud civilní v Novém Jičíně zamítl žalobu manželky štáb. strážmistra Anny Ada­ mové v Hranicích, podanou na býv. primáře městské nemocnice v Hranicích dr. Čeňka Ro­ háče, asistenty dr. J. Suchého a dr. L. Nováka, na řádovou ošetřovatelku Hedviku Gaškovou a na město Hranice, jako majitelku nemocnice, na zaplacení částlcy 200,000 Kč a na placení do­ životní měsíční renty 100 Kč. Adamová byla za­ čátkem roku 1932 operována žalovaným primá­ řem nemocnice za asistence ostatních spolu­ obžalovaných, při .ěemž jí zůstala nedopatře­ ním v dutině břišní gázová rouška velikosti dvou kapesníků, která jí způsobila těžké a vlek­ lé onemocnění a trvalé poškození zdraví. Trest­ ní řízení proti prímaří Roháčovi skončilo jeho pravoplat11ým os:vobozenhn vzhledem k posud­ ku soudních znalcll z oboru lékařství, kt,cří pro­ hlásili, že šlo o nešťastnou náhodu. Rovněž krajský soud civilní zamítl žalobu a odsoudil žalobkyni k zaplacení útrat sporu v celkové výši 56,00Q Kč. Proti tomuto rozsudku se však . nyní Adamová odvolala k vrchnímu civilnímu soudu v Brně, takže celý proces, který s~ vleč~ jlž pět Jet, nel:rnde tak brzy .skončen.

Ve středu, dne 15. prosince 1t)S5f. .Před soudem • stál muž s červenym. nosem, obzalovaný, že prodával bez povoleni rum, Vypadalo to s ním špatně, ale tu jeho advokát náhle zvolal: "Slavný soude, udání na mého klienta bylo jistě falešné. Račte se sami podívat: Vypadá tento muž na to, aby prodal rum kdyby něíaký měl?" ' Soud musil uznat že nikoliv a obžalovaný byl osvobozen.

• • Stěžuje si portýr hotelíeroví: "Tak nevím, co mám dělat: Ten pán ze sedmičky říkal abych he vzbudil v 6 hodin." ' "No, tak proč to neuděláte?"

"To je právě to: jednak je už půl sedmý, jednak si ten pán ještě nelehl a jednak se ještě vůbec nevrátil z flámu."

---> or NONAT KONÁ DIVY. Dickinson, N. D., 23. února 1937, Syn dělal v dole a začala ho bolet ruka. Myslel, že je to namoženína, ale 4. den ruka zatekla až k ramenu a k lékaři nechtěl jít, že by mu ruku fo. zal. Dala jsem na ruku náplast z No· nat. On nemohl v noci spát jak ho v ruce škubalo. Ráno po sejmutí ná­ plastě byl na ruce vřed jako pul koř­ Iíku veliký. Po znovupřiložení Nonat vřed se provalil a tekl celé 2 týdny, tolik nečistoty v něm bylo, ale zaho­ jil se. Druhý syn si otlačil patu, ta byla samý puchýř. To též Nonat vy­ léčila. - Kráva nemohla se na nohu postavit. Soused řekl: Ta již chodit nebude, lépe ji zastřelit. Já ale dá. vala na nohu Nonat, noha se sebrala a zahojila. Máme krávu zdravou. Ne­ chci bez Nonat být ani hodinu a kaž­ dému ji odporučím, Mrs. Mary Haněl, Rt. 1, B. 2.

Pravá mast je s tímto Trade Mark:

a

Cena NonátjeŠt5oc· $1.00, po· štou 55c a $1.05. Ptejte se Vašeho lé­ kárníka nebo jednatele ,ale nic jiné· ho neberte, raději pište přímo na na· adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal, ší

Zkuste moji Výtečnou· Kávu!

'Mr. Happy's' Káva 35c 3 za $1.00 "Anka" Káva ...•.. 28c 3 za 80c "Moth~r Vančura." Káva •. 23c 3 za .....

Na požádání vám dodám: Valašské papuče nejnovější českoslov. kuchařky - Olomouc­ ké syrečky - primusky - houby, mák - koření všeho druhu, Znojemské okurky - likérní tre­ sti - Trinerovo Hořké Víno Angeliku - česká povidla jabl­ ková a meruňková - léčivé bi­ liny - nové druhy hrníčků. na kávu - dýmky a špičky k dým­ kám - vše importované z Čech.

Nejnovější české písně - knihy, - klavírní výtahy a gramořono vé desky. - Poštovním objed­ návkám věnuji bedlivou pozor­ nost. Kávu si sám blenduji. ť,plný yyběr smíšeného zboží.

J.J. VESELÝ (Happy) 2022 Second Ave. - Tel. 4-0354 DALLAS, TEXAS.

!tr11,ft.t. IL

VllTWla': Kancelář, která se stará, aby mevě herečky nezchudly.

ru-l

,-

--

Mistr Ralph Ring, ředitel společností Hoolywood Management Comp~ny'. ~terá jest společností, vyko­ návajíeí dozor nad hvězdami, vy­ pravoval tuto příhodu: "Právě před dvěma dny vzbudila mne ve tři ho­ diny ráno jedna známá filmová hvězda. Přála si, abych ji opatřil okamžitě a bez ohledu na cenu skvělého kanárka, který pořádně zpívá, posadil ptáka do zlaté klece, osdobené slonovinou. Když jsem jí řekl, že jsou ti-i hodiny zrána a že všíchni slušní kanáři na zeměkouli ješ~ě spí, dostala okamžitě nervový z~chvat: Musil jsem ji tedy vyho­ vet, stftJ co stůj. Vvzbudil jsem jed­ noho ze svých poslíčku a poslal jsem ho, aby pobouřil všechny ptáěniky v HollyWoodu. Vzbudil po řadě ti'~ v~žané obchodI;íky, kteří mě­ li zpevaky na sklade. Nakonec o­ patřil kanára, ale neměli jsme zla­ tou kles se slonovinou. Když bylo asi pět hodin ráno měli jsme pohro­ madě klec, kanára a slonovinu. Ale ukázala se nová překážka: řeme­ slník se zdráhal vstávat a pracovat

ŠTÍ

L(I

- -

,

š

1(1

mohou obdriati bez o·~álení visa ke vstupu do S. S., ovšem, mají-li řádně vyhofovená afidavi·ry a nezbytné ces­ tovní dokumenty. Ti, Heří mají Hapag­ Lloyd lístky, jsou ujištěni veškerým možným přispěním od našf zkušené organisace zde i za mořem.

I'll

Pro rychlé jednání přihlaste se u kteréhokoliv oprávněného zástupce neb

~~ič~~z;:~;~~st~~::;a~'!i~ci'€~~;:~~;~ konečně si dal říci. Za několik o­ kamžíků už vezli kanárka spícím městem k umělkyni do Beverley Hills." ťJkolem Hollywood Management Company není ovšem jen uskuteč­ ňovat výmysly filmových hvězd, společnost má mnohem vážnější ú­ kol. Je do společnost dozorčí. Ralph Ring správně říká: stane-li. se mla­ '.iý tvor, který až dosud prodával mýdlo, nebo prostředek proti mou­ chám a seděl při tom v teplé kan­ celáři, náhle hvězdou, rozhodně ne­ ví co lze za 3 tisíce dolarů týdně po­ řídit. Koupí si tucet domů v okoli HollyWoodu, každý týden má nový automobíl, každou sobotu pořádá :lavnost pro 150 osob a myslí si na1<'.onec, že každá ř á d n á filmová hvězda se musí rooupat nezbytně v fampaňském víně. A když přijde ko­ nec roku, najednou se ocitne marnotratná hvězda v úzkých.

Takový ,osud stihl nebohou ne­ dávno zesnulou Jean Harlow'ov,ou.

V poslednich pěti letech měla Jean týdenni výdělek 5 tisíc dolar-fi. Když zemřela, zanechala všeho všudy, včetně šperkíí, kožišin a toalet a drobných potřeb v kuchyni - 40 dolarii..

Hvězda, která sjednává kontrakt s ,obstaravatelskou a dozorčí spo­ lečností flmových hvězd, má zaji­ štěno, že bude mít chleba dnes i zi~ra. Přeje-li si hvězda nějakou věc, která podle rozhodnutí společ­ nosti, překročuje její finanční pro­ středky, prostě j1 hvězda nedosta­ ne. To se ovšem neobejde bez men­ ších dramat a nervových záchvatů.

V ředitelské kanceláři společn,osti odehrávají se přečasto hlučné scé­ ny pláče a rozčílení. Každý den do­ j de k tomu, že některá hvězda, kte­ rá . se dala pod dozor společnosti HollyWood Management O'ompa11y, se ohradí: "Snad mohu utrácet vla­ stni peníze, jak se mi líbí!" Není tomu tak. Marnotratná hvězda je bez peněz, jakmile se svěřila spo­ lečnosti.

5I5 Cotton Exchange Bldg., Houston, Tex.

~-~~· - $le35- Věstník; West, Texas.

bude v těchto ziinuích měsících -

kdy tak snadno možno

nastydnouti a dostati zlý kašel

Severův

I sám PROTI KAŠLI

(Severa's Cough Balsam)

LAHODNÝ, · PŮSOBIVÝ známý mezi našim. lidem vice jak pťll století. Jest ochranou děti i dospělých před útoky nachlazení, chrapotu a kašle.

Každodenní Severovým chrání ph,d Cen~~ 50c a

vyplachování hrdla ANTISEPSOLEM, zárodky nachlazení.

35c.

DOSTAŇTE SI LAHEV DNES -HNED, TED! Mějte jej stále na ruce. Lékárník ochotně vám po­ slouži anebo pošleme přímo

---)o(--­

Potkali se dva staří známi: "Tak kampak, pane Jirucho?"

"Jdu se podívat na Vinohrady na toho 'Idiota'."

"A já myslil, že váš pan švagr již I I dávno zemřel."

-

li

I

,.,.,....

.,

srw-t

· •

Ivana

n.

VISTNtit

DR. THOMAS N. J)eLANEY

Ve 1t~adu, dne 16. pr()i';Íllce 1mlif.

Zajímavý hlas říšského Němce o Npsal jeden žáček do školni tllohy: třeba jeden druhého probodne a za našich Němcích.

"Cikáni jsou hrozně prchliví, do- chvíli jsou zase nejlepší přátelé na V minulých dnech byl v Hamburku vedou se ve vteřině tak rozzuřit, že světě."

OŮNÍ LÉKAft

Brýle správně ptlpravené.

Oas dle úmluvY, Úřadovna 3248 - Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS.

uspořádán mezinárodní kongres pro -----------------------.....--~ školní a kulturní film za účasti de- • Pravý lék pro podzim a zimu: legátů z několika států, Českoslo­ vensko bylo zastoupeno dvěma de­ legáty a čtyřmi filmy, které měly při předváděni značný úspěch. By­ čisti vnitřnosti, posili celou soustavu. Ve všech lékárnách. ly to filmy: Podkrpatská Rus, Bou-

TRINEROVA ANGELIKA

GEORGE E. KACÍŘ

:&:,:o~?;i::=r:~~,~ -- - - . - - - - - ---- -- - --

PRAVNÍK Vyřizuje veškeré soudní a právni ' záležitosti, abstrakty, poslední sledně jmenovaným filmem, neboť vůle, atd. prý - Jak psaly německé časopisy v TEXAS I - úplně zapadl do cítění německé­ WEST, Telefon 146, ho lidu, který v podpoře letectví a jeho propagaci vidí dobrou práci pro obranu státu a národa. Vedle • • PRÁVNÍK promítání kultu:n~ch a š~o11:;ich Vyřizuje veškeré soudní záležitosti. fi~1:1ů byly uspořadany č,etne ;~re~: Úřadovna: 821 Bankers Mortgage nask~ a de_baty. A tu, nas zanman B Udi přes ulici naproti Kress zejména vyroky, _ktere, pronesl dr. u ng, budově.

J. Eckard~ z Be_rlma, vy~namny či.HOUSTON TEX.AS. nítel ve f1I11:ove, kul~urm produ~c1. ' Objasnil spravny pojem kulturního pořad společenských zábav, jež od otevření jeho moderně vybudo.;. filmu a uváděl jako typický příklad vaného stánku ukázaly se býti lákavým dostaveníčkem krajanů SPRAVNĚVYKONANÁ našeho Plicku, jehož Zem spíevá je a jejich přátel.

POHŘEBNÍ SLUŽBA. dokladem svědomité dlouhodobé I , i nalezpráce, přímého života v prostředí.

Poštovni adresa:. 1140 Robbie St. - Telefon 'J::aylor 0458.

V hodině šalu zarmou~en , ~e kterého čerpal, takže celá práce Na doptání se jest - 20th and North Main. neu Ed~ard Pace poh;ebni u~tav je prodchnuta duši prostředí ve pohotovy k sympatickemu vyt1ze- I , .

• " · h j d tli osti a k , kterem svů] film tocil. Ukázal tu tani nezbYt •yc e no v • ké na obětavost Plickovu který téV NEDĚLI,19. PROSINCE- Šablatura z Ganado~ vypraveni dojemného pohrbu.

• • • , ·i zásadou . měr bez prostredkfi, bez pomocnych Levné ceny j sou nas · • ;il, sám si vše obstarával. V debaV SOBOTU, 25. PROSINCE. - Vánoční nadílka a program pro RD PA CE tě přišla řeč také na naše Němce všechny zdarma.

Pohřební řiditeL ~eskoslovenské. Dr. Eckardt proV NEDĚLI,26. PROSINCE- Bača New Deal.

Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3606. hlásil, že naši Němci nedělají pro TEMPLE TEX.AS. • nč-mectvídobrou politiku, neboť neV PÁTEK, 31. PROSINCE - Sylvestrovská zábava při hudbě , hledí si své kulturní a ná1,odní práJ. R. Bača a Syncopato1•'s.

1e uvnitř a v rámci státu, nýbrž stá­ --------,------, 'e nakukují za hranice a naříkají , , FRONT na utiskování v kulturním a národlleská. Jídelna, Restaurace 1im rozvoji. Pravil, že sám navštia Pivnice vil Československoa mfiže s dobrým POŘADATELI. '114 PRESTONAVENUE wědomím říci, že to, co naši Němci HOUSTON,TEXAS '.J těchto věcech tvrdí, není pravda,1\!==========================!1 Jos. Košut, majiteL neboť v Československu se nejen Telefon: Beacon 31734.

Němcť\m,ale nik:omu nic zlého nePravidfJná jídla a. lunče. děje. českoslovenštj Němci nadto Nejlepší soudkové a láhvové pl- maji tolik možnosti rozvíjeti se ze­ vo, rnzné druhy vina a doutniky. !ména po stránce kulturní, jako niMluvíme česky. kde v žádném jiném státě, neboť Hoboko stále na skladě. ·nají německé školství a kulturní Zvlášttú stoly pro rodiny. · :a.řízení postavena úplně na roveň mi'.'ízenín;i stá tnim. Měli by tudíž :a.nechati věčného naříkání, a cho1iti se opravdu vážné práce v rám­ ::i česk:oslovenskéhostátu, čimž mo­ český Lékař a Operatér hou pro Němce ve státě i němectví '711 Medical Arts Building vfibec nejvíce vykonati.

HOUSTON,TEX.AS. ---)o(--Telefon 'Úřadovny: Preston 2553 VZHORU NA Jedna banka v Arizoně dostala Telefon residence: Lehigh 9745 po posledním přepadeni moderní poplašné zařízení a celé město se iiž těšílo, jak se osvědči. Úředníci mohli. nenápadným šlápnutím na Oči, Uši, Nos a. Hrdlo 1moflík zalarmovat policii; Dřív než Příprava Brýlí se čekalo, stáli u přepážky tři muži V P.RAZE ! ťrfedni hodihy 2: 00-6: 00 odpoledne I' černých maskách s pistolemi v J"Il:iST NATIONAL BANK BLDG rukou, Zaměstnanci jim ochotně s Ofidálnfmi Sokolskými Výpravami Rosenberg, Texas vydali svazky bankovek a nenápad­ Slovenské Tělocvičné Jednoty Sokol HEFNER BLDG ně uvedl v pohyb poplašné zařízeni.

El Campo, Texas Právě když lupiči zmizeli, ozval se po expresn!ch lodích V neděli ráno od 9:00 do 12:00 teleřon: "Haló, tady policie. Dávej­ te přece lepši pozor - šlapete po poplašném knoflíku!"

C H CHERNOSKÝ

z

JE

w

I

EDWA

RED

,

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY25c

DR. KAR. J. HOLLUB DR. C. GREER

193 8

~rvenka & Vanžura WEST, TEXAS. Pozemkový obchod - Abstrakty.

Pfijčky - Notářství.

Máme spojeni v celém státě.

Pan Bejbl vrazil při jízdě kolem do· mladé dámy a povalil ji. Ta se rozhořčeně zvedla, oprášila a po­ hrdavě řekla: "Pane, váš pokus o navázáni zná­

faO.,tl

je

ml pfiUi prlmltlvnt"

•

•

Kapitán a strojník se věčně háda­ li, kdo z nich je nepóstradateíněí­ Nakonec se shodli, že si na den vymění místa, aby se ukázalo, kdo má pravdu. I šplhá strojnik na mů­ stek a kapitán sestoupí do strojov­ ny.

Za půl hodiny vyleze kapitán, čer­ ný jako negr.

"Strojníku, nemohu s tou potvo­ rou s místa!'

"Neni divu,"·hřmi hlas shora, "nalel Jae:m s tou potvorQU n4' bff.lh".

E ED·E

11. května

4. června .. 22. června

Pro informace pišto neb hlaste se

,,.

ší.

JOS. F. HOLASEK ČECHOSLOVÁKPUBLISHING CO., WEST, TEXAS neb u svého mfstnfho zástupce

HAMBURG·AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD JU11!1/111111illllWl'IH•1

S ~llÍll

i 'llllilll¢i·l!~llllW,...!

. it'll' L •.. ,

Ve středu, dne 15. prosince

1937.

VISTNÍK

Ilka.na 21,

MODERNÍ ARMÁDY ŽOLDNÉŘŮ.

Od roku 1911 nevyšel svět z vá­ lek. Po válce v Tripolsku a po dvou válkách balkánských následovala válka světová. Pak se střetli Řekové s Turky, Poláci bojovali proti Ru­ sům, Japonci proti Číňanům. Bojo­ valo se v Jižní Americe, pak zase v Číně, v Habeši, následovalo povstá­ ní v Indii, Palestině, pak přišla ob­ čanská válka ve Španělsku a i·etěz bojů a válek se táhne do nekoneč­ na.

Hned po skončení světové války se počaly objevovati následky. Tří­ milionová armáda běženců z Ruska, Arménska, Makedonie, Německa a jiných státu se toulá bez vlasti svě­ tem. Přišla hospodářská kríse v ce­ lém světě. Státy se staly pojednou pfiliš malými, aby uživily své oby­ vatelstvo. Rady dobrodruhu a hou­ fy nezaměstnaných opustily své rodné země pro nedostatek jiné ob­ živy a rozprchly se po světě. Vznik-­ lo nové řemeslo - žoldnéři.

Nejprve vstupovali do služeb růz­ ných exotických státu jako vojen­ ští ínstruktoří. Mnozí z nich dosáhl, vysokých vojenských hodností. Poz­ ději se počali zúčastňovat různých v:álek se zbraní v ruce. Ve Špančl·· sku, kde bojují dcbrcvoíuíoí již v u­ celených formacích, vstoupili Mezinárodní brigády nejen lidé, přišli nasaditi život za ideu, ale také lidé dobrodružní, ktefi hledali jen boj. Ti z nich, ktei'í již sloužit ve své vlasti ve vojsku, měli výho­ du, neboť mohli zužitkovati své vo­ jenské vědomostí a stali se důstoj­ níky. Tato přednost chyběla při­ slušníkům státu, v nichž není za­ vedena branná povinnost. Proto vznikla v Brooklynu v Americe po-1 koutni škole, která každému absol- 1 , ventu svého písemného kursu udělí I ~ hodnost brooklynského plukovníka. ! ~­ Tento, dekret zajišťuje mnohému! -· dobrodruhu budoucnost, poněvadž'! leckterýs vládce některého exotického státu neví, že je rozdíl mezí i plukovníkem aktivním a plukovní­ bem z B1,ooklynu. ústav prodává dokonce svým absolventům nádher­ nou, zlatem zdobenou uniformu.

V některých zemích mají před­ nost žoldnéři, kteří si přinesou vla­ stní pušku nebo kulomet. V novi­ nách se objevuji ínseráty, v nichž se nabízí zkušený pilot s vlastním letadlem k libovolným službám. Ne­ dávno pluli na palubě argentinského parníku k evropským břehům dva Mexičané. Starší z nich se zú­ častnil svého času povstání pověst­ ného generála Pancho Villy. Oba měli namířeno do Španělska. Ce­ stou se dostali do rozporu, zda se mají dát naverbovat do vojska vlád­ ního nebo Francova. Rozhodnutí svěřili losu. Los vyhrála vláda a proto pokračovali v plavbě do Va­ lencie. Podmínky byly na obou stra­ nách stejné a zemřít je možno všu­ de.

Nedávno přijel do vládního Špa­ nělska mladý Švéd, účetní Níd­ stroem. Zaměnil kancelářské pero za pušku a za pět dní již ležel v zá­ kopech u Madridu. Na frontě byl klid. Padlo jen několik ran a Nid­ stroem nebyl již večer mezi živý­ mi. Nic pozoruhodného se dnes ne- I stalo! hlásily hlavní štáby obou ar-J mád. Nestalo se nic důležitého, ale pro Nidstroema byl tento den velmi důležitý, netJoť r,tr?rtU :;ivfij mla-,

v

NAS

~

ří

if~·

~~\

I

Udělejte si neb svému příteli Vánoční Dárek, :který po·

trvá Celý Rok! v

,,1111

CE (PRAVIDELNÁ CENA $2.00) NABJDKA TATO

POUZE PRO NOVÉ ODBÉRATELE.

Pošlete předplatné a zajistěte sl naše Velké Vánoční číslo. - Předplaťte pro sebe i pro Vaše přátele. - Zdal'ma pošleme číslo 11a ukázku.

.

V'

WEST,

,lý ž1YPl·.

''>

~'-'·

TEXAS.

Strana 24.

Ve středu, dne. 15. prosince 193'1.

·Vi!JSTNÍK

X' •t k moua" nj P 0U.dV8J e ozna " May, znamovate}

, v litery českesleveao I sk,y pUJCOVIll a st a.. b,,t T :~\?o~~a: ~:~~J :::~J;:A. ve Dl us av V exasu

.

Shiner, Texas. šová, Paní Mi~esková "byla pohřbe. na devátého 'P:Osince 1:~ h;bitově Podávám smutnou zprávu z naše- česko-Moravskych Bratr1 pti Shi: o •v , ho o. koli. Sedmého prosince o šesti ner. Pohřebni obřady vykonali far~: hodinách večer zemřela paní Mal'ie F: J. Kostohryz z Temple a ~arar i 1 Pešková, manželka Adolfa Peška. Jos. Bartoň z Granger. Zesnula byPr av d a • e Pohřbena byla ve čtvrtek ráno na la ěíenkyn! řádu Vlastenec a odZ !n1t:1 0 katolickém hřbítově v Shiner za ú- chod její želi bratři a sestry zmíněni. Nejmenší poplatek za. oznámku . . . . . · . , .. _ šastenství mnoha lidu. Pohřební ob- něho řádu. , (do 25 slov) jest 50c Oznamkl.! ni!,- po celou dobt~ sve ~edenactllet~ PU řady vykonal Monsignor Netardus.

Vyslovuji soustrast tímto rodínám pište na zvláštním lístku a priloz- sobností vyplácel vzdy a bez preru.• . .

• ji h h te k objednávce příslušný obnos šení a v čas dividendový zisk?

Tyz den, sedmého pro~mce, vecer I nad ztrátou _Je e m 1~ye . buď poštovní poukázkou (Money • • • -; . v 8:45 zemřela pani Marie Mikesko-1 S bratrskym pozdravem, Order) nebo ve známkách.(stamps). 1;(DO je oněch devě~ clenu XE:di~el- vá, manželka Františka Mikesky.

Frank Schovajsa.

Posilá.te-li osobní ček, pridejte 5c ského sboru, zvolených :POd1lmky Zanechala manžela pět synů: Ed- i --o-, t ? ' • I . ,. k' j h0 Výměn na ~ , .u. us avu.

• . •• . . . . win a jeho manželka Tony, rozená!

Le~ionars a. , ., Ma-li byti J!Iléno o~~amovatele KDO obdržel temer čtvrt 111111cm, Granzova; Josef, František, Viktor! "Tak prý všíchní ruští Iegíonářt zatat ~en1o adnabi~ky p~ski~aunyú~ť:UJ·e: dolaru dividendového zisku? a Benjamin; tři dcery: Estelle, pro-I ze Sibii'e dostanou od Stalina menis rac po nas1 znac , .

• , d d , •• -1 . d me za oznámky "Na. J?rodej", "SlužNem to pekny oc11 a uspesne 10 vdana za Clarence Huber; Bessie,: aile!" by a práce'"a ppdobne 25c zvláš~' za řízení a solidnosti tohoto prvého če- provdaná za Bill Schodde, a slečna "? ?" značku a na P?Stovné, aby doš.ledo- skoslovenského půjčovního a staveb- Hermina; tl'i bratry: Jan, Tomáš a "Poněvadž bili trockisty o osmpis~ mohly b;yti ihne~ ode~ilall;,Y· ního ústavu?

Josef Hurta· a dvě sestry: paní Ro- náct let di'ív, než on pl'išel na to, že 1 • Pri oznámkach "Nab1dnut1k snat-1 , á. ' , , , ěl ďl ti" ku" neb "Přijme se hospodyně" ob- i VITE-LI, že Liberty Loan and! zma · Luk sova a pam Terezie Luka- by se to m o e a 1 ná.ší doplatek za značku a poštovné Building Association nikdy, ani v i __ H

:\lf!lé sestry a bratři!

I

so

••••m•••••••••••••••••• VEv TS.. ., ,.,.-1 VA"' NOCNI

••111

centu.

• obdobích hospodářské tísně nepi'e-l 111 Doplatek za znač~u b~<'.llil prllorušila vyplácení dividendového zi~: lii-•111•••· a, v ,,. :~~ágbnosu, ktery posíláte za o-skua že byl vyplácen pravidelně ' · - určené lhútě? · lfil!l!I" MUŽ prostředního věku hledál VÍTE-LI, že . od počátku své pu-11· · touto cestou družku života, buď sobnosti, od 15. záři 1926 až do dneš­ starší holku aneb vdovu, ale jen ka vyplatila svým podíl11ikum čtvrt spořádaná ať se hlásí. Pdobenka se· milionu dolaru na dividendovém zi­ hned vymění. Pište pod značkou: sku?

P. B. L., c. o. Věstník, West, Texas.

VÍTE-LI, že tento obnos dividen­ __________ (_50_-_5_1..:-p;...d_) dového zisku pi'ipadl z velké části lfil!l!I" TABAK starý, lehké druhy, našemu českoslovanskému li<lu? prodávám po 15c, 20c, cigaretový VÍTE-LI, že tento ústav přispívá 30c lb., nevyplaceně. Pište na: Václ. na naše národní podniky?

Kratochvil, Portland, Tenn. (50-1-p) VÍTE-LI, že členové jeho :i:'editelského sboru a jeho výkonní úi'ední­ ...... TABÁK LISTOVÝ, mám na ci jsou prominentní krajané a ve­ g.\ prodej, kdoby si pi·ál, za tabák ru.: směs členy našich národních pod­ tl,;; ~ čím, ale kdo chce vzorky, přiložte purných spolku? známku. Cena libra lOc, 15c a 20c. JE VÁi.vi ZNÁMO,že každá pů:jčka John Hradek, Portland, Tenn. 51p tímto ústavem učiněná je zajištěna ROH 2HÉ A CEN'.l'RAL plně právně ověřeným vlastnicltým ~ Pravé importované VALAŠ­ právem, kromě toho ještě pojištěním Pí. F. F. Lešikarová a pi. Janie Šimková ochotně budou Vám SKÉ PAPUČE, nízké $1.85, vysoké proti ztrátě zpťtsobené požárem a i nápomocny s výběrem Vaších vánočních potřeb. $3.00 poštou vyplacené. Udejte číslo vichřicí? velikosti. Posílá ryze česká firma: JE VÁM ZNÁJ.)IO, že si mu.žele u­ PRO NĚJ: FAMOUS, West, Texas.

(48:-dZ) kládati u tohoto ústavu i ·malé ob­ PRO NI: KOŠILE, nová zásilka mužských nosy na zakoupení podílťt tohoto DOl\'IÁCÍ STŘEVfCE, VALAŠSKÉ PAPUČE košil, zaučených barev, úst a v u a sice 50 centťt na lrnždý dámské výše od ..

Importované z Československa. $100.00 podíl? Není to výhodný způ­ za Pára za $1.85 poštou vyplaceně. U- sob střádáni?

POKRYVKY NA POSTEL, ríí- VÁZANKY,velký výběr pro mudejte čislo a. pište na FAMOUS, JE VÁl1'I ZNÁMO,že podíly v naší West, Texas. (dz) krajanské a pťtjčovni a stavební žové a, orchitl, hochy, III ž~va '" o d . .. .. . .. ... .. . vyse od ..

11, --------.

----.

-, společnosti požívají výhody pojištěvyse 11111' .,.... Na. p1·odeJ. - _yelky, pě~ny ni a sice až do výše $5,000.00 a to UTĚRÁKY, turecké, velké s oz­ OBLEKY, oblečte se k Váno­ domov sypě~i ~~ty se vs1m P0}1?"dl~m, prostřednictvím Federal Savings and cům do nového obleku, výš~ od které prinašeJ1 , $:~0.00 ;11es1cmho Loan Insurance Corporation, ústa­ dobnými okraji, nájmu. V severru casti mesta, čtve- vu založeného .na podnět federální výše ,od . rec od vyšší šlcoly, obecné školy, le- vlády?

PANTIES; dámské, dál'l1y, krejčovské dílny, grocemích KDO JSOU oni členové našeho KLOBOUKY, nový klobouk u­ l'ayon, výše od . obchodfi, gasolinové stanice atd. Tři devítičlenného ředitelského sboru? činí jej št'astným, výše · od · čtverce na. poštu .. Cvena $7500.00. J. R. Kuběna, tajemník Hlavní úSWEATRY DÁMSKÉ Ůá.st na splatky, vymena vyloučena. řadovny s. P. J. s. T., výše od .

Pište na: Mrs. Poindexter, 304 North c. H. Chel'l1osky, právnílc a předse­ first St.,, Temple, Texas. (49-50ch) da .Hlavni Úřadovny s. P. J. s. T., SWEATRY, děts~é STŘEVÍCE, nízké, pl'O muže a Dr. H. R. Maresh, lékař, výše ·Ud .. mladé muže, čemé .a hnědé, u­ SkOtská.

Dr. R. E. Maresh, lékař, činí ideální dá.l'ek, od Přišel k Smithovum strýček a vi­ Joseph Wondrash, abstraktor, PRINTS, 36-apl. jarních vzo­ dí: všechny děti pláčou. I ptá se u­ Joseph Horňák, majitel krejčovskérů, zaručených barev, diveně: ho závodu, yard za "Co se stalo?"

Dr. W.. E. Fruit, pojišťující agent, PUNČOCHY, ozdobné, sváteční STOLiTVKA, stejnobarevné, a "Ale byly bity,!"

E. E. Chernosky, ředitel L. L. & B. vzory, výše Association, "Všechny? Co p1·ovedly?'' ozdobné vzul'y, od .......• Frank Tesař, díloved9i1cí a člen fir­ yard za "Nic, žena sl vypťljčila •od souse­ my Spaltl and Meyers.

SPODNÍ KOŠILE A da rákosku, tak jsme toho chtěli KABÁTY, dámské zimní, no­ KALHOTY, pouze Každý dotaz ochotně zodpovíme. využít!'' vých vzoru, výše od ,i, o LIBERTY LOAN AND BUILDNG SWEATRY, mužské, "Slip on", ASSOCIATION, Reportél'ská. a kabátové vzory, výše 803 Baukcl's Mortgage Building, V jednom městečku Divokého zá­ od HOUSTON, TEXAS. padu spadl pi'.'es ulici drát elektric­ BLANKETY, dejte jí jeden tep­ kého vedení a všechen pouliční ruch ZIMNÍ KABÁTY, jedna směs k lý, dobrý blanket k byl zastaven, nebot• se všichni báli, vybl'áJÚ, dokud vánocům, výše od . . . . 7 že je to drát vysokého napětí. Vy­ zásoba stačí •:If davatel místního časopisu, když se PUNČOCHY,dámské, všech no­ RUKAVIČKY,.mužské, sváteční o nehodě dověděl, zatelefoncval do "Unlined a Fleece lined" redakce: vých cdstínů, pára výše od ........ ·....... pál'a za . . . . . . . . . . . . . . :If. lliit "Poslat dva reportéry! Jeden drát odklidí, druhý o tom napiše.

v'I

I

PORYU

ry Goods Store

TEMPLE,

-::-

35C -··,sllt" 69

TEXAS

15"' -

~--------------------'"'--

s,.,s - s12e)95;

9sc-s1.9s

15 C $1.98 - $2.98 lOc - !Sc 19C c

$4.95 - $6.95

ns C

25C

<;

ft8 7. C

83 ns

ftsdl