Vestnik 1937 12 29

~~ .

··~"""

"_ . ,~ ..... ......,..... ......~. - ,

as second class mail matter, January Srd, 19SS at West, Texas, under the Act of Con~ress of August, 24th, 1922.

ROČNÍK (VOL.) XX.V.

--------------

WEST, TEXAS. ve středu

=======--===.c==~===-~~w

(Wednesday:) 29. prosince (December) 1937.

.,

,

ČÍSLO 52.

ŘEČI O MAJETKU JED NOTY VE V ALLEY.

Z

ASE dostal jsem několik dopísů ohledně

pozemku ve Valley. Jeden známý bratr upozornil mne, že "všelijaké řeči se trousí o těch pozemkách ve Valley. Nejprve, že se tam chtěl strčit br. Morávek z Robstown, ale potom, když Hlavní úřadovna uznala, že je sta­ rý, tak se dala nabídka br. Hurtovi a br. Gá­ jevskému. Oni prý to pro Jednotu poženou, je­ nomže Jednota bude prodávat pozemky dráže nežli druzí agenti. Je podivné, kde se ty řeči mezi našimi členy berou. Hlavní úřadovna by měla uveřejnit její úmysl, jak se to povede s tím majetkem ve Valley, totiž prodej, podmín­ ky, atd., aby se hloupým řečim předešlo."

Tedy opět upozornění, že Hlavní úřadovna by měla více informovat členstvo.

Jiný, rovněž velmi známý člen, mi psal: 'Jsem netrpělivý a zvědavý, kolik Jednota vydělá na těch pozemkách ve Valley. Dozvídám se, že br.

Hurta a Gajevský budou hospodařit s pozem­ kami Jednoty. Na tom nezáleží, jestli za poze­ mek co platili nebo ho dostali zdarma, ale oni pro Jednotu zadarmo pracovat nebudou."

Podám vysvětleni, abych, možno-li, odstranil nedorozumění nebo řeči. Píši o své újmě. Mož­ ná, že jsem příliš otevřený. Neříkám. všecko.

Nedá se několika řádky vyložit všecko, ale to, co řeknu, jsou moje myšlenky.

Ast před čtyřmi lety dostavili se do schůze Hlavní úřadovny tři pánové. Neznal jsem je. A neznal jsem ani věc, k vim nimž přijeli. Kaž­ dý z nich mluvu k nám asi půl hodiny. Zvěděl jsem, co jsem před tím nevěděl.

Hlavní obsah jejich řeči byl: jistá pozemková společnost zakoupila při městečku Rio Hondo V okresu Cameron sedmnáct set akrů půdy na za­ řízení citrusových sadů, Společnost rozdělila pozemek na zahrady po pěti, deseti a dvaceti akrech, celkem 165 dílců, Mělo to tvořit jednu velkou zahradu. Vyměřily se cesty, vedle zbu­ dovaných cest vysázely se palmy a ozdobné ke­ ře. Pro zavodňování yystavěl se umělý rybník na rozloze devadesáti . akrů, Hráze rybníka byly asi patnáct střevíc vysoké. Když se otevřela stavidla, voda z této umělé nádrže tlačila se vlastni váhou velkými podzemnímí rourami do všech části distriktu ku každé zahradě. Toto podzemní .cementové potrubí měří celkem je­ denáct a pftl mile. Roku 1928 asi dvě třetiny piidy bylo vyčistěno, zoráno a zahrady založe­ ny. Společnost měla v kupní smlouvě závazek, že sady budou od společnosti po tři roky ošetřo­ vány. Takový sad se prodával až patnáct set dolarů akr. Nevyčistěný pozemek se prodával od tří set dolarů. nahoru.

Tito tři pánové přišli nám povědět, jak ten­ to ráj vypadal v roku .1928. Pak snažili se vy­ světlit, proč ráj se proměnil v něco jiného. Spo­ lečnost zbankrotila, zahrady zarostly bujnou trávou, tráva uschla a dobře hořela, shořely i sady nebo zakrsly samy sebou, a tak zbylo jen suché jezero s prázdnými zavodňovacími kaná­ ly. Po depresi přišel hurikán a v celém distriktu ziistalo pouze pět domků. Do třetice všeho do­ brého: po depresi a hurikánu uhodila o rok později krutá zima, která výjimečně zasáhla i tento nejjlmějši cip Texasu a spá.llla. to. co

Milým bratřím a sestrám S. P. J. S. T. NOVU jeden rok uplynul do moře věčnosti Z - rok práce a snažení, rok tužeb a vytče­ ných cílů, rok ůspěchů i nesplněných přání.

Každým rokem přehlížíme, co bylo během u­ plynulého roku v zájmu našeho Bratrstva vy­ konáno a letos s nemalou radostí vyzvedáme, že výsledky společné práce nás všech, zvláště úspěchy letošních jubilejních oslav jsou velmi potěšitelné, povzbuzující.

S upřimnou vděčnosti vzpomínáme v jubi­ lejním roce všech zesnulých zakladatelů .naší Jednoty, dále všech dobrých, drobných spolu­ pracovníků, kteří postupem doby nenáročně budovali naši bratrskou podpůrnou organisa­ ci. Je to jejich zásluha, že poctivý kus práce byl vykonán, za což jim patři plné uznáni a díky nás všech.

Jsme vám, sestry a bratři, upřimně vděčni za veškeru vaši pomoc a spolupráci nám věnova­ nou během právě uplynulého roku' jubilejního.

Jsme vám vděčni za pochopení, se kterým jste uspořádali důstojné, všestrann . ě úspěšné osla­ vy 40. výročí založení naší S.P.J.S.T. Oslavy ty­ to vynesly nám uznáni . ťeelé texaské krajanské veřejnosti, obdiv jak nelíčenou. pochvalu jino­ národního světa a konečně neočekávaný při­ růstek v náboru nových členit Jsme vám vděč­ ni i za to, že okázalými oslavami jubilea S.P.J. S.T. přispěli jste vydatně k posilnění rodové u­ vědomělosti členstva a · zvláště našeho dorostu, že jste tak důrazně a nekompromisně dali svě­ dectví o vašem upřimně cítěném češství, na němž byla založena naše Slovanská Podporujlcí Jednota Státu Texas.

Není pochyby o tom, že hospodářské poměry uzákoněním zákona řízeného farmaření přine­ sou zlepšeni výnosu zemědělství, následovně vzpruhu obchodu a stálé výdělky třídám pracu­ jících. Proto s nadějí hledíme vstříc době pří­ ští a pevně věříme, že v nastávajícím roce vši­ chni věrní členové S.P.J.S.T. přiložíme ruku k dílu společnému - ke zdar,u nás vespolek.

Dobrá vůle a poctivá spolupráce je ten kou­ zelný proutek, který nám otevře brány ůspě­ ehů, O tu dobrou viili a poctivou spolupráci vás, sestry a bratři, snažně žádáme v roce nastáva­ jícím. Musíme jíti stále početně vzhůru, stále výš a výše, musíme získati jedince zdravé, do­ bré a silné, náš Dětský Odbor vYžaduje stálý růst, Žádáme o to v zájmu naši společné Jed­ noty, která všem nám stejně patří a poctivé práce každého z nás sl plně zasluhuje.

Jménem Hlavní Úřadovny přej,em\:l Vám všem, i vašim milým pro nastávající Nový rok všeho dobra, zdraví a spokojenosti.

o, H. CHERNOSKÝ, předseda; J. R. KUBĚNA, tajemnik.

neshořelo v suché trávě a nebylo zničeno vich­ řicí. Místo úrodných sadů zbyla jen půda, vla­ stně humus, kde trávu možno slyšet růstl, Zavodňovací systém tohoto ztraceného ráje stál dvě stě tisíc dolarů. Jednota vlastnila po­ lovici bondového dluhu, Pánové příšlí, aby po­ žádali Jednotu i druhé držitele bondů o schvá­ lení plánu, by vláda z Washingtonu přebrala tento dluh a pomohla znovu vybudovat di­ stríkt, Jednota tím utrpěla ztrátu asi osmdesát tisíc. Hlavní úřadovna plán zamítla. Později byl navržen druhý plán. Zase byl zamítnut.

Pak v prosinci 1935 zajelo pět úředníků Hlavní úřadovny, kteří ve Valley nikdy nebyli, na pro­ hlídku. Každý chtěl vidět distrikt na vlastní o­ či, když se jednalo o sumu osmdesát tisíc. Při tom se stále počítalo, že vláda plán schválí. Ko­ nečně přišla odpověď z Washingtonu - zamí­ tavá: zdechlému koni žádná medicina nepo­ může, Bylo nutno přemýšlet, zachránit aspoň něco z bezcenného dluhu. Přišel nápad, že kdyby tak bylo možno se zmocnit toho úrodné­ ho pozemku, třeba to již nebylo ani sadům a zahradám podobné. Lepší sto akrů hnoje, na němž roste tráva deset střevíc vysoká, než za stotísíc ozdobně potištěného papíru. Lepší kus spustlé zahrady, než mrtvý dluh.

Tak stalo s~. že Jednota pozvolna získala dvě stě akrů, pak šest set, pak víc. Vlastníci na­ koupili si kdysi pozemky na spekulaci, ovšem za přemrštěné ceny, sami nehnuli ani prstem ku zvelebení pozemku, poněvadž bydleli jinde; jen čekali, až ráj bude vyplácet dividendy. Da­ ně neplatili, někteří čtyři, někteř! šest roků.

Když nebyly placeny daně, nemohla Jednota kolektovat ani úroky ani splátky bondů. Došlo k soukromému vyjednáváni a majetníci raději pustili pozemek, kdysi mastně zaplacený, než aby vyrovnávali nahromaděné daně.

Ale jakmile se zjistilo, jakou obchodní hru Jednota provádí, druzí držitelé bondů napodo­ bili Jednotu. Nastal tajný závod o to, kdo u­ chytí větší kus půdy buď mírným odstupným, nějakou výměnou nebo soudně. Toto tajné zá­ polení trvá dosud. Ještě před rokem nebylo možno ukazovat karty, ale přítomně Jednota hraje otevřenou hru.

Nejtěžším úkolem bylo zajištění vody pro za­ vodňování. Stará smlouva propadla, když spo­ lečnost zbankrotíla. Nádržka i kanály byly, ale suché. Když Jednota získala pozemky, chtě­ la také vodu. Bez vody ani v hnoji nic neporo­ ste. Nastalo vyjednávání, přišel soud, byl od­ volací soud, byl příznivý rozsudek, byla něko­ likadenní konference. Stále šlo jen o vodu, do­ statek vody, ale ten, kdo ji měl, chtěl za ni sedmdesát-pět tisíc. Po devítidenním advokát­ ském tahání, které předseda Jednoty sám sa­ motný musel vybojovat, voda byla zajištěna ZADARMO. Nyní po čtyřletém zápase, kdy pohlížím zpát­ ky na vykonanou práci, mohu směle říci, že si­ tuace je úplně změněna v lepší. Ovšem slyším kohosi poznámku: "Však jste si to sami nava­ řili". Bylo by zbytečným mařením slov ha:dati se o tom, zdali nehody jsou zaviněny pouze na (Dokončeni n,a. straně 19.)

•I;..

Strana I

. . IL iíSEM více jak čtrt století v Guadalaja­ Z ře, druhém největším městě mexické re­

publiky. Málo cizinců, vyjímaje obchodní ce­ stující, přícháaí až do Guadalajary. Město je metropolí tichomořského pobřeži země. Leží vi­ ce jak 1500 metrů nad mořskou hladinou, na svazích mocné Sierra Madrea, vypadá jako by bylo slepeno z dětské stavebnice. Jeho podne­ bí je pi'ímo ideální.

Nejkrásnější dobou celého roku je období dešt'ů, trvající od června do září. Prší však pravidelně jen v noci, málokdy ve dne. Fial­ ky a jahody lze zde dostati po celý rok. V niž­ ších polohách, podél canoňů, brázdících zemi křížem krážem, daří se banánům, ananasům, cukrové řepě, bavlně a všem druhům tropic­ kých produktů, Na úbočí rostou uprostřed věč­ ného léta pšenice, ječmen, borovice a duby.

Gaudalalara je typická pro celé Mexi~o. o­ byvatelstvo se skládá ze španělských potomků , dobyvatelů, mestic u a čistokrevných Indiánů.

Když jsem sem přijel před 28 lety, vládl zemi železnou rukou generál Porňrlo Diaz, čistokrev­ ný Indián z ooxaky.; jeho minlstř! a vedoucí jednotlivých oddělení byli však vesměs špa­ nělského původu. Mravy, zvyky a křesťanská víra z doby Ferdinanda a Isabely byly ještě pevně zakořeněny; jen místy byly pomíšeny daleko staršími zvyky a mravy pradávných mexiských předků - Azteků, Tolteků a Mayu.

Ve skutečnosti bylo však ovládáno Mexiko stá­ le ještě Španěly, kteří byli širokým vrstvám o­ byvatelstva právě tak cizí, jako jsou na pří­ klad cizí Anglosasové Britské Indii. Dnes vlád­ nou Mexiku vesměs lidé s čistokrevnou indi­ ánskou krví, hluboce nacionalisticky založení a usílujíčí o znovuvzkříšení své rasy.

Navenek se osvobodilo Mexiko od španěl­ ského panství již v roce 1810, ale až do konce vlády generála Porfiria Diaze, v roce 1910, by­ li, stejně jako před tím, vlastníky největších pozemků a statků a rozhodujícími osobami v politice a náboženství jen obyvatelé se špa­ nělskou krví v žilách. Celá řada těchto velko­ statkářů trávila svťtj život v Paříži anebo na cestách.

V letech 1910 až 1930 -:. dvaceti to nejkrva­ vějších letech Mexika - došlo ke skutečným revolucím. Každá zatlačila Španěly o značný kus do pozadí. Agrární zákony vrátily zemi do rukou Indiánu. Pracovní zákonodárství osvo­ bodilo Indiány z otroctví. Na místo španěl­ ských advokátů a soudců nastoupili Indiáni, takže i právo a spravedlnost se nyní provádějí "po lndlánsku", a proto velmi rychle. Vyučo­ vání a vzdělání se začalo šiřiti po celé zemi. V posledních záchvěvech revolučního hnutí byla připravena téměř úplně o moc římsko-satono­ ká církev, pravý symbol Španělska. Zatím co by1o dříve v Guadalajaře tucet kostelů, v nichž konalo služby boží několik set kněží, povoluje dnes zákon tomuto městu s 200.000 obyvatel jenom půl tuctu kněží.

Několik málo nejbohatších Španělů zůstalo ještě v zemi. Oborvská síla jejich nezměrného bohatství je jim dostatečnou zárukou bezpeě­ ností: neodváží se však již pokusu dobýti pan­ ství nad dnešními pány Mexika.

Indíánt převládají stále na pestrobarvých trzích. Na slaměných rohožkách mají vylože­ ny v krásných pyramidách své zásoby ovoce, zeleniny, květin, sandálů a pod. Vedle stánku sedí índánské ženy a vyvol!vaÍí své zboži zpí. vavým hlasem. Jsou to většinou staré ženy s vybledlým, modrošedým šálem na hlavě, sledu­ jící bystrým zrakem vše, co se kolem nich dě­ je. Kupujícími jsou většinou mladé dívky. Ja­ ký to protiklad zvadlých starých žen. Jsou čer­ novlasé, krásných stepilých postav a [elích vyzývavé zraky nijak nezatajují jejich přáni a touhy. Mužové jsou pěkně urostlí a mají dlouhé, štíhlé ruce jako umělci. často vydrží stát, opřeni o zeď, dlouhé hodiny bez hnutí a bez zájmu; když však procitnou z této strnulo­ sti, pohybují se s pantheří pružností, jakou v Evropě nikdy nevidíme.

Velké městské plaza představuje zase jiný svět. Zde je dostaveníčko vysoké španělské spo­ lečnosti, dnes sice již schudlé, ale stále ještě hrdé, vysokomyslné a pyšné jako vždy před tím. · V sobotu večer anebo v neděli po služ­ bách božích hrává zde skvělá vojenská hudba,

V:iSTNiJ.t

Ctvrt století v zemi zítřka.

Kapitán Grenville Holms. kolem níž zvolna promenuje dlouhá řada sou­ kromých vozů a automobílů. Zvláště vznešení občané, sedící v těchto vozech, zdraví se vzá­ jemně ceremoníelnjm smeknuti~n klobouku.

Na šírokě promenádě ve stínu oranžovníků, se prochází "zlatá mládež". Podle předpisů špa­ nělské etikety, jdou dívky jedním směrem, mla­ dí mužové pak směrem opačným. Mladé dív­ ky s havranově černými vlasy nosí vesměs krásné vysoké želví hřebeny a nádherné man­ tily. Jejich šaty z pestrého mušelínu nebo rňěk­ kého hedvábí bývají pravidelně pařížského pft­ vodu, Dívky jsou velmi vyspělé, krásné a svůd­ né, zvlášt' když se kouzelně usmějí na některé­ ho mladého muže.

Mladí mužové jsou, téměř bez výjimky, odě­ ni v černý oblek. Jen málokteří nosí krátké ve­ sty pasáků dobytka a těsně přilehaYé jelenco­ vě kalhoty, bohatě vyšívané zlatými a. stříbr­ nými nitěmi. Jejich homolovité klobouky se širokými okraji jsou obtěžkány množstvím šňůr a velká molečka jejich ostruh řinči pro­ nikavě při každém krok'u.

Milostné pohledy létají od oka k oku, Tu a tam je úmyslně upuštěn kapesník, dáno zna­ mení vějířem anebo tajně vtisknuta květina do vstsžené ruky. Milostné příběhy jsou v Gu­ adalajaře záležitostí, předpokládající velmi zdouhavé ucházení se ,o přízeň vyvolené. ča­ sto uběhnou i;něsice, ba dokonce i leta, než je mladému m!'l'.ovnikovi dovoleno zilstat se svou milovan,ou o samotě. Trpělivě čekává pod jé­ jím balkonem až přijde noc, aby byl pak odmě­ něn hozením květiny anebo dokonce i dopisu.

O řadu měsicft později může mladý muž, sou­ hlasí-li s tim rodiče, pozván do domu, kde pak smí sedět na židli proti své vyvolené, ovšem v přítomnosti buď matky anebo dvou tet. Po s:ňatku věnuje se žena svému úkolu manželky a matky, a dosahuje v něm poooruhodných ú­ spěchů. Něk·olikmladých dívek, které byly vy­ chovány. v Anglii a nebo ve Spojených státech, vedou život podle modemějšího střihu. ale pře­ ce jenom ne doslova. Západní mravy nejsou jejích vytouženým cílem.

Za dvacet )et nepřetržitých revoluci, od ro­ ku 1910-1930, trpěla Guadalajara strašným zpítsobem. Je totž hlavním městem nejbohatši­ ho a nejlidnatějšího státu republiky. Vzpomí­ nám si velmi dobře na Pancho Villu. Byl v době, když jsem již pobývarv Guadalajaře, nejpo­ zoruhodnější postavou mexické politiky. Když hrozlo nebezpečí, že Guadalajara padne do je­ ho rukou, začali se otcové města obávat, že snad nechá všechny zbývající muže "skákat přes ostří" a že osud všech hezkých žen bude tak strašlivý, že si jej neodvažovali ani předsta­ vit. Jako neutrálni zahraničn.í úředník byl jsem požádán, abych mu město předal a vyr,1ohl na něm nejlepší možný příslib slušného zacházení.

Byl to jistě velmi nevděčný úkol.

Když jsem přišel do Rio Grande de Santiago, zjistil jsem, že tamní most byl vyhozen do v7,duchu. Ihned jsem také postřehl, že se moje vlajka parlamentáře stala terčem asi tuctu polních dalekohledů. Musím se přiznat, že mi srdce vzrušeně tl,ouk1o ve chvíli, když jsem byl převážen v domorodé canoi na druhý břeh, neboť na moji hruď mířilo biih ví kolik pušek a kulometít. Pak mi přišel na nástupiš.ti sta­ nice Ocotlan vstříc muž ,o jehož osobnosti ne­ mohlo být nejmenších pochyb.

Villa zahájil svoji životní dráhu jako váleč­ ník, sestavoval vojska, bojoval proti školeným generálům ,až posléze dosadil Fransisca Maderu na presidentský stolec mexický. Nežádal za to od Madery nic; odešel do soukromí, aby z ně­ ho byl za nedk:mho opět násilnlě vytržen. Když mu došla zvěst o zavraždění Maderově, shro­ máždil kolem sebe své přívržence, aby s nimi pomstil smrt velkého hrdiny. Tehdy jsem se s ním setkat Žádný jiný člověk neudělal na mne dojem tak obrovské, přirozené, -otevřené sily. Kdyby nebyly bývaly. jeho slabinou ženy, mohl se snadno stát sám presidentem Mexika.

Ale v době, kdy obsadil město Mexiko, provedl

Ve středu, dne 29. prosince 193'7. několik věcí, které Pl'Oti němu popudily všech­ ny zahraniční diplomaty a které posléze přimě­ ly Spojené státy, aby odi'ízly jeho vojska ú­ plně od dozovu zbl'aní a munice; Tím se do­ stal Pancho Villa do kritické situace, které vy­ užil jeho velký protivník Alvaro Obregon a triumfoval nad ním. Krátce po ,odchodu do sou­ kromí byl jedné noci zákeřně zavražděn. ne.dlouho odešel stejným zpitsobem i Obregon.

Odevzdával jsem město Guadalajara ještě při dvou jiných příležitostech; jednou i ge­ nerálu Alvaro Obregonovl, pozdějšímu presi­ dentovi Mexika. často jsem dostal za úkol o­ devzdat výkupné banditfim, kteří unesli britské anebo americké .státní příslušníky.

Cecil Rhodes nazval Mexiko pokladnicí svě­ ta. Dnes stojí tato země na prvém místě přede všemi producenty stříbra. V listině producentu min"erálhích ,olejů a mědi je na druhém místě a v produkci zlata zaujímá sedmé místo. V Yu­ katanu produkuje Mexiko hlavní část sisalo­ vého · vlákna - potřebného k výr-obě provazů - jehož se prodá ročně za mnoho ·milionu pe­ sos. Mexické zemědělství musí zkvétat, neboť často dává 11.c-obyčejně plodná pftda za rok dvojí žeň kukuřice; ostatní polní plodiny se zde daří stejně hojně jako znamenitě. Ještě před několika lety posílalo Mexiko svoje při­ l'Odní rudy, svoji bavlnu a své dříví k "zušle­ chtěni" a továmímu zpracování do ciziny. Dnes však má již vlastní obrovské hutě, velké přá­ delny bavlny;.a juty, pily, stejně jako továrny na bedny a nábytek, železárny a ocelárny.

Vypočítat všecky experimenty na poli so­ ciálního zálmnodárství za posledních dvacet let není pvostě možné. Dnešní Mexičan není vice peonem. V letech 1910-1930 zemřelo té­ měř milion obyvatel násilnou smrti. Ale ne na­ darmo. Jděte tam a uvidíte! Najdete tam šťastné lidi. Mexikáni nevidí ovšem rádi, pra­ cuje-li cizinec v jejich zemí. Jako host je však přijat velmi přívětivě. Zahraniční návštěvník užasne nad mnohým, co v Mexiku uvidí . • .

Rozhodně však zde najde více věcí, kt.eré vyvo­ lají jeho obdiv, než jeho odsouzení.

za

Zdědil po rodičích pět domů a velké jmění, ale za pět let zemřel v bídě.

V těchto dnech obeslan byl k soudu v Ně­ meckém Brodě osmdvacetiletý obchodník Jan K. z Golčova Jeníkova. Byl v·olán jako obžalo­ vaný k projednávání žaloby pro dluhy. Na po­ ště napsali na modrou obálku: "Adresát ze­ mřel". V té chvíli také procházel městem je­ ho chuďoučký pohřeb. Za rakví obžalovaného š1o jen málo lidi a všichni cizí. Na tu rakev mezi sebou vybralo peníze několik známých pohřbívaného. Aby obec ušetřila na truhle.

Soud se nekonal. Byl už smrti uzavřen smír.

Rodiče pohřbívaného mladého obchodníka by­ li starosvětskými, krajně šetrnými lidmi. Ne­ popřáli si, dřeli do úpadu. Synu zanechali pět domil, zařízený obchod a značné jmění na ho­ tovosti a vkladech. Zjišťování konkursní pod­ staty spočítalo ·odkázaných peněz a vkladů ve výši sedmi set padesáti tisíc Kč. Tohle všechno mladý muž zdědil před pěti roky, když mu by1,o třiadvacet let. Našel si společnost a vesele s ní žil. Zajížděl do Prahy, do ciziny a plnými hrstmi těžce nastřádané a našetřené peníze rozhazoval. Letos na Jaře byl už bez ki:ejcaru.

A s dluhy. Finanční prostředky byly vyčerpá­ ny, domy exekučně zabaveny. Onemocněl. Ne­ mohl se léčit za své. Vzali ho do německo­ brods.ké nem,0cnice. Když ležel v nemocnici, byl mu prodán všechen nábytek a různé věci, které z jeho bohatství zbyly. To už bylo to po­ slední. Pomoc a záchrana odnikud. Bylo by o­ statně stejně už pozdě. Alkoholem a podvýživou oslabené tě1o podlehlo. Zemřel všemi opuštěn.

A aby mu mohl být vypraven doma pohřeb a zakoupena rakev, provedli lidé mezi sebou sbír­ ku. Světskému soudu byla vrácena žaloba s poznámkou: "Adresát zemřel".

Maso vysoké zvěře kupují na výrobu konserv.

Jedna moravská továrna l'la konservy naku­ puje ve velkém množství maso vysoké zvěře.

V některých revírech zlákala objednávka k vybíjení zvěře. Majitelé revíril se háji, že si musi nahradit ztráty, způsobené tularemii.

Ve středu, dne 29. prosince 1937.

Dopisy, Jež by obsahovaly nevěcné, neb zá­ vadné polemiky, pořadatel předkládá ve smy­

slu stanov rozhodnuti.

Tiskovému

Výboru k vlastnímu

Ross, Texas. · ctěná redakce, milí bratři a sestry!

Tož zas po dlouhé době beru brk do ruky, abyste věděli, že ještě žiju, beztak jste se do­ mnívali, že ten starý bečlák už natáhl papuče.

No šur, že je právě natahuji, neb je taková ošklivá zima, prší neustále a já tu sedím sám a vyhlížím oknem skorolí přestane pršet, neb bude tu hned doba vánoční a já se chystám jít na koledu. Zpívat koledy umím ještě z mých dětských let, a přes tak veselé svátky přece nebudu sedět doma sám. Proto, jak u­ slyšíte na Boží Hod zpívat koledu za dveřmi, pozvěte mne dál a dejte mi též okusit drobek z těch vánočních dobrot a já vám za to zazpí­ vám pěknou koledu: 1. Zde hle Ježíšku u jesliček klání se Tobě pastýříček, ejhle, převeselá novina zazněla, 2. V pastýřském chlévě narozený tam na salaši skrz anděla. a pak do jesliček položený, zjevně ukazuje, že chudé miluje, s prostými lidmi rád obcuje.

3. A protož, Ježíšku milý, co mám

přináším dnes T·obě k tvým jesličkám, však ale málo mám, srdce mé Tobě dám, přijmi je a buď milostiv nám.

Zazpíval bych vám ještě víc, ale bojím se, aby mne z redakce nevyhodili až na ulici. Bu­ de lépe, když napíši bajku o mých předcích a něco sám o sobě, neb mojí předkové byli sami rebelanti a já nejsem o nic lepší. Vím toho jen něco málo, tož to co vím, to rád napíši, mož­ ná, že to bude někoho zajímat.

Tož za onoho času, bude tomu pi'íští letní dobu 60 let, byl jsem tenkrát 7 a pul roku ma­ lý chlapeček, vyšli jsme si s otcem jednou v nedělí na návštěvu do sousední vesničky Viš­ kovío, k mým třem strýčkfun, bratrancům ot­ covým. Bydleli tenkrát všichni tf-i na hrani­ ci vesničky, blízko i'eky Odry, se svým, již asi stoletým staříčkem, neb otce a matky už ne­ měli. Obývali dosti velké obydlí a měli tam krásný ovocný sad. Byly právě tenkrát zralé třešně a maminka mi dala dost veliký koš, a­ bych jí těch třešní donesl. Tož když jsme tam došli, hned jsem vylezl na jednu, kde jich bylo nejvíc. Napřed jsem se do syta najedl a pak strkal za ňadra a obíral talc dlouho až byl koš plný, a otec zatím seděl v besídce s bratran­ ci a staříčkem a bavili se hovorem, a já jako divoch vrazil dovnitř, objal jsem staříčka oko­ lo krku a radostně sděloval, že již mám koš pl­ ný. Statí,ček vyzvedl si mne na klín, něco mi vyprávěl, ale nic už si z toho nepamatuji, a též jsem mu všecko nerozuměl, neb mluvil slo­ vensky. Pak jsme posvačili a chystali se k do­ movu, a když jsme se loučili donesl mi staří­ ček knížku dosti velikou a ptal se mne, jestli umím číst a já že ano, tož mi ji dal s příkazem at• v ní pilně čtu, ať si ji vážím, že jak budu starší, že se mnoho z ni dozvím o našich před­ cích. Tož jsem si ji jako školák několikrát pfo­ četl a též jsem ji opatroval, aby se neztratila.

Ale jako malý kluk moc jsem si toho nevšímal, byla psána slovensky a pojednávala o různých patáliích a bojích Slovákít s Maďary, a vysky­ tovalo se v tom naše rodové jméno často, jak a kdy vedl ten neb onen můj jmenovec něja­ kou bandu sedláků neb dobrovolníků na ty Ma­ ďary, ale mne to tenkráte moc nezajírnaío, A když jsem vyšel školu matka mi zemřela, otec se brzy po druhé oženil a já nemoha obstát doma k vůli maceše .odešel jsem do Němec na službu. Na knížku jsem zapomněl, a když jsem přišel zpátky asi za dva roky, již jsem ji nena­ šel ,až zase · za několik roků, když jsem už byl ženat a byl činným v dělnických spolcích.

Jednou [sme chtěli chrát divadelní kus On-

VISTN'Í!t dráš a Juráš a objednal jsem také knihu pod tím samým názvem, a tam též bylo něco psáno o mém prascaříčku, ale moc jsem si z toho ne­ vybral, tož jsem potom žádal svého otce, ať mi sdělí sám, co ví o našich předcích, ale on se chvíli zdráhal, ale potom s příkazem, abych o tom dál nemluvil, sdělil mi asi následující: že prý naši předkové byl na Slovensku od pradávna velcí zemané, že vlastnili mnoho po­ zemků, krásné roviny za Tatrami a že od pra­ dávna hájili své majetky proti Mad'arům a několik jich položilo žívoty za svoji vlast, ale že to nebylo nic platno, nikde se nemohli do­ volat pomoci a že náš pra-prastaříček se tam udržel nejdéle a pak, když viděl že vše je mar­ né, spakoval co se dalo odnést a s několika sed­ dáky, kteří mu zůstali věrni, opustil Slovensko a svou domovinu a šli přes pahorky Tatry a Bezkydy v zimě ve sněhu, až pl'išli na Moravu, a pak pořád horami až na Lysou Horu, kde právě tenkráte· Ondráš-s Jurášem dělali časté výpady na okolní pány hrabata nebo barony.

Tož náš pra-pra-staříček nemaje se v zimě kde uchýlit, tož zůstal nějaký čas mezi nimi, ale on sám že prý se žádných výpadů nesů­ častníl, jenom když na nž příšlo vojsko, že jim pomáhal je odrazit. No, a brzy na to že Juráš zabil Ondráše, tož náš pra-pra-staříček spa­ koval zas svoje švestky a se svými sedláky a rodinou opustil Lysou Horu a šli až do těch pralesů v okolí Staré Vsi a Staré Bělé a tam se rozešli, hledajíce zaměstnáni 11a okolních panstvích. A že to bylo v nejpilnějším letním čase, tož práci hned 'našli.

Za zmínku ještě stojí, že prý ten pra-strýček mého otce, co mi tu knížku dal, že se narodil již na Moravě, jistého data mi nemohl dát, ale říkal, že tomu bude asi sto dvacet let, co naši předkové přišli na Moravu; a mi bylo tenkrát asi 28 let. - Tož potom pracovali na různých panstvích a že byli přičinliví, domohli se ně­ ktei'í. z nich slušného postavení a můj staří­ ček jak se oženil, dostal místo hajného u Olo­ moucké kapitoly, která měla mnoho pozemků a lesů v našem kraji, ale brzy zemřel. že prý se nachladil na honě a zanechal po sobě dva ma­ lé chlapce a jednu dcerku. Matka otcova se zas vdala, ale brzy na to zemřela. Zanechala zas další dva syny a dceru a ten její druhý muž se znovu oženil, takže ten majetek, co mů] staříček vlastnil, přišel docela do cizích rukou, takže oba chlapci i dcerka museli jít do služby, chodíce od sedláka k sedláku až od­ rostli a starší bratr otcův, když mu bylo něco přes 18 let šel dobrovolně na Slovensko ke Ko­ šutovi, který chystal revolucí proti Maďarům.

Ale ještě ani revoluce nezačala a Maďaři ho zapuklí, Chtěl prý se pomstít Maďarítm za to, že naším předkům sebrali majetky, ale zatím oni se pomstili na něm. A můj otec, jak do­ spěl v muže, šel pracovat do vítkovických že­ lezáren, oženil se a narodilo se jim deset dí­ tek; 7 synů a tři dcery, a z těch všech jsme zůstali na živu dva, já a sestra Alžběta, která ještě žije ve staré vlasti a jež už také asi 60 1·0ků stará. No a naše děti se už též všecky po­ ženily a povdávaly a už se začnou brzy i naše vnoučata ženit a vdávat. A tak to jde pořád dokola, jako ten svět když se točí. No, a teď mi už i to poslední bejby uteklo z Texasu do New Yorku, tož jsem už tu zůstal nadobro sám.

No a tož si ještě zazpívám: A já sám, vždycky sám makovníky zadělávám, a já sám, vždycky sám, do pece je upéct dám.

A pak sobě poskakuji, a po jednom vytahuji, a já sám, vždycky sám, makovníky pojidáin.

A já sám, vždycky sám,

každé ráno z lužka vstávám, a já sám, vždycky sám, na besedu chodívám.

Sousedé mne rádi mají, domino si s nimi hraji, a pak sám, vždycky sám, večer domů pospíchám.

Tož už jsem d9psal a myslím, že i kdyby se nic z toho dopisu žádnému nelíbilo, že ty pís­ ničky aspoň stařičkoVi Bartošovi se zalíbi.

<;

~··

No a.ted' ještě pár řádků pro naši milou Jed· notu neb pořád čtu jakési kritiky na naši Hl. Úfadovnu, což se mi opravdu nelíbí. Tož, bratři a sestry, deJte pravou ruku na prsa a přemý­ šlejte, kdo je tomu vinen, ne-li my sami. Pře­ ce máme naši Jednotu demokratickou, co si upečeme, to musíme sníst. V Hl. Úřadovně teď nelze více šetřit, leda že by tu výpomoc odstra­ nili. Proč tedy jim nepovolíte brát peníze kde jsou, přece nemůžeme dělat v Jednotě dluhy.

A k:aždý dělník je hoden své mzdy ,a když jste ve sjezdu uznali, že hlav. úředníci zaslouží vyšší mzdu, tož jim ji musíte platit, a nevytý­ kat jim, že nic pro nás nedělají, s takovou kri­ tikou a vzpourou nesvedeme nic, neb hl. úřed­ níci by nám mohli na Nový rok utéct a státni pojišt'ující odbor by nám naši mílou Jednotu jednoduše zabavil, že ji nedovedeme řídit. A Hlav. Ůřadovně radím, by dala všem řádům od­ hlasovat celý ten trubl, a jsem si jist, že to projde a náš Frantík Steiner bude mít hned peněz dost úředníky vyplatit. Tož bratři jed­ nejte pokud není pozdě aneb poproste Ježíška, ať jim na krísmus shodí pytel s penězi a bu­ deme míti po starosti. Tož musim již ukončit, abych ke všemu ještě nedostal od br. Moučky po nosu, jak tam s tím přijdu. Tož ted' na ko­ nec pi:·eji všem šťastné a veselé vánoce, naší milé Jednotě aspoň tisíc mladých, nových čle­ nů, Hl. Úh:tdovně moc peněz, všem. bratrl1111 a sestrám mnoho krásných dárkfl od Ježíška pod stromeček, stai'íčkovi Bartošovi plnou boxu máklovníků, br. Jeníkovi Gajevskému přeji, aby se brzy dostal do toho ráje a Františkovi z Robstown novou káru ,a všem dobré zdraví a veselost, ať se zas po novém roce všichni shle­ dáme ve Věstníku zdraví a veselí. Končím a zf1stávám s bratrským piozdravem na zdar, Váš starý bečlák Šimon Janečka.

Ctěná redakce I Kroužek Hlahol od řádu Bokrok čís. 88, o­ znamuje, že výroční schůze kroužku .odbývá­ na bude dne 6. ledna, ve čtvrtek v 8 hodin ve­ čer. Brati'.'i a sestry našeho kroužku jsou žádá­ ni, by se v největším počtu této schůze zúčast­ nili a tak dali najevo, že se o divadla zajímají, neb nám předléhá vybrání pěkného kusu, kte­ rý se má hrát v únoru na třetí výročí našeho stánku. Ten samý den, ve čtvrtek dopoledne, odbývána bude výroční schůze Sester Řádu, a sestry jsou žádány, by se v největším počtu do­ stavily a přehlédly práci a zisk z kuchyně, kte­ rouž práci a zisk tento rok p1~0 I·ád kuchyně vynesla.

Za Kroužek Hlahol: Růžena Hanusová, taj.

PO DĚKOV ÁNf. Nejsrdečnější díky patří Jednotě S. P. J. s. T., za správné vyplacení pojistky naše.ho draze­ mnovaného manžela, starostlivého tatínka a dobrého dědečka. Voláme nejsrdečnější díky!

Dále díky všem bratÍ'Ím a sestrám řádu Ka­ rel Jonáš čís. 28, za doprovod našeho drahého manžela, .tatínka a dědečka na poslední cestě až kn hrobu. A též všem, kteH nám jakýmko­ liv způsobem nápomocni byli a pohřbu se sú­ častnili. Dále díky panu F. V. Urbišovi za u­ pravení jej do rakve a fizeni pohřbu a všem dárcům květin a nosičflm rakve. Dále díky father J. C. Kuncovi za všecky obřady při po­ hí·bn, jak v domě, tak v kostele i na hřbitově.

Voláme všem: "Pán Bůh zaplať!"

A Jednotě přejeme, ať roste a sllí.

Milému manželi a tatínkovi přejeme lehké odpočinutí a světlo věčné at' mu sviti. O vzpo~ mínlrn na něj prosi zarmoucená manželka a děti.

Rodina Petra Venglara. i'tácl Velehl'ad čis. 19.

Ctění bratři a sestry! v minulé schůzi našeho řádu, byli zvoleni úfodníci jak následuje: Předseda Alfred Zapalač, místopředseda Lud. Kahánek, tajemník E. V. Gallia, pokladník Ferd. Mičulka, pruvodči Jerome Křupala~ Rftz­ né výbory jmenovány budou v lednové schll­ zi, druhou neděli ve 2 hodiny odpoledne.

Veselé Vánoce a šťastný Nový rok Vám přeje E. V. Gallia, taj.

itrana t

Vl8TKfE

Řád Slovanský Svaz čís. 86.

Ctění bratři a sery! - Tímto vám sděluji výsledek volby ve výroční schůzi: Jan Maruna předseda, Jiří Labaj místopřed­ seda, o. V. Vaníček tajemník, Joe D. Jež účetní, Otto Kristiník 'pokladník a Joe Vaníček prů­ vodčí.

Přeji šťastné a veselé Svátky vánoční a vše dobré v tom novém roce, všem bratrům a se­ strám!

S bratrským pozdravem, O. V. Vaniček, taj.

Řád Frant. Palacký čís. 21. v Engle, Texas Schulenburg, Texas.

Oznamuji výsledek volby uředníků našeho du. Úřednici staří byli všichni znovuzvolení až předsedu. Byl navržen Ig. Kopecký jr na mí­ sto br. L. Jaroška, tak on ostal místopředseda.

Nevím, proč tak málo členů navštěvuje schů­ ze. Jest to jednou za měsíc, a to skoro nikdo se nedostaví. Tak jak to můše pokračovat; když ani všichni úředníci nepřijdou, a tak to vy­ padá bledě. Bratři a sestry, hleďte se co nejví­ ce dostavit do lednové schůze, aspoň jednou za rok, a obzvlášt' ti, kteří budou zase dělat plijčky proti certíříkátům, My nemůžeme vě­ dět, co míníte dělat, a jest to povinností kaž­ dého nás o tom uvědomit. Ti, kteří nemůžete se dostavit tak už na to pamatujte a dejte nám vědět co nejdříve.

No, už zase bude krísmus co nevidět, tak je všude živo, a každý je veselejší. Tak na shle­ danou a šťastný Nový rok 1938 přeji všem bratrům a sestrám! Jsem v úctě spolubratr, Chas. Jalufka, taj. řá­

Řád Bílá Hora čís. 16.

Hallettsville, Tex. Náš řád konal pravidelnou schůzí dne 19. prosince 1937 a zároveň sobě zvolíl úředníky pro nastávající rok 1938, jak následuje: Adolf Dušek předseda, Emil Dušek místopřed­ seda, Frank Melnar tajemník, Vinc Melnar ú­ četní. Jos. Dušek, pokladník.

Nemocenský výbor: Vilém Wojtek, Frank Fojt, Ed. Melnar. Účetni výbor: Vilém Wojtek, Jan Wojtek, Willie Wolters. Resoluční výbor: Vinc Melnar, Jos. Dušek a Franlt Melnar.

S bratrským pozdravem, Fr. Melnar, taj.

STRUČNÉ DĚJINY ŘÁDU ELMATONčts, 148

/

Začátkem března r, 1928 sešlo se u br. F. J. Hejtmánka, několik členů s. P. J. S. T. na be­ sedu. V nastalé debatě pi'i svačině byla prone­ sena myšlenka založeni řádu S. P. J. S. T. Br. Hejtmánek sdělil zde přítomným, že již před dvěma lety pokusil se o založení řádu, již asi 6 mladých lidi mu slíbilo státi se členy Jednoty a nového řádu, ale jelikož neměl na­ vrhujících listin, tak nic nebylo upsáno, a než si je opatřil přijelo sem několik agentu od po­ jišťujících společností, a byli to našinci a čle­ nové Jednoty, a ti přemluvili všecky ty na­ stávající nové členy aby si vzali pojistku od nich.

A tak na té shora zmíněné besedě bylo uíed­ dnáno svolati schůzí u br. V. L. Kopeckýho na 25. března, a každý z přítomných slíbil pozvati do oné schůze všecky mu známé členy Jednoty a zároveň se pokusí získati nové členy, potřeb­ né k založeni řádu.

V ten den se nás sešlo u br. V. L. kopeckýho asi 20 členů od různých řádu Jednoty. Za před­ sedu této schůze zvolen br: Jos. Zemánek a zapisovatelem F. J. Hejtmánek. V nastalé de­ batě se všeci shoduji v tom, že když okolí se za­ číná osazovat našinci, že to bude dobré, když řád založíme, a br. Hejtmánek oznamuje, že již má 5 nových členů, vl~tně čekatelů, a po­ třebný počet že jistě dosáhneme a br. Jos. Ze­ mánek získal také některé nové členy, takže potřebný počet byl brzy dosažen; a br. Zemánek byl ustanoven, aby sepsal a poslal žádost Hl. !ú. o povoleni k založení nového řádu, a záro­ veň aby objednal knihy a listiny pro lékafakou prohlídku atd. Většina přítomných byla pro 'to, aby řád nesl jméno Elmaton, poněvadž v osadě Elmato11byl založen. Dále bylo ujedná­ no, aby nový řád byl uveden do Jednoty dne

Ve středu, dne 29. prosince 193'1.

is, dubna u br. V. L. Kopeckýho, jestli žádné namítky z H.

1937 snažily se řády a všecko členstv,o,by Jed­ nota získala 4.000 nových členů. Na náš řád připadlo 30 nových členu, ale získali jsme 31 letos, takže koncem roku 1937 řád náš má 126 členu a v Dětském odděleni 21. členit Nynější úř!')dníci jsou: Fr. Domorád před­ seda, Geo. Vaculín místopředseda, J,os. Zemá­ nek, tajemník, H. Číhal účetní, Ant. Domorád pokladník.

Br. Henry Číhal, který byl většinu času ú­ četníkem našeho řádu, jest synem po Fr. Či­ halovi, který byl zakládajícím členem Jedno­ ty S. P. J. S. T.. Byl to br. Fr. Čihal, který s br. J. R. Kuběnou. svolávali prvn·i schuzi do La Grange, kde se radili jak tu nynější S. P. J. S. T. založit, a tito dva bratři sepsali první návrhy na stanovy Jednoty. Br. Fr. Číhal snad byl člověkem velice mírným a milým a dobré­ ho vzdělání a prozíravý. Škoda, že se nemohl dočkati, aby viděl Jednotu v nynějším rozkvě­ tu, neb on zemřel ještě mladý, a byl prvním členem, jemuž Jednota naše vyplatila pojistku, totiž jeho pozustalým.

S pozdravem, F. J. Hejtmánek, jeden z členu výboru na sepsání těchto dějin.

tr. nebudou.

Z H. ú. přišla odpověď, že v ten den se ú­ ředníci dostaví a řád uvedou. Tak se stalo, že 15. dubna 1928 byl řád Elmaton čís. 148 do Jed­ noty uveden a sice bratřími c. H. Chernoským, J. R. Kuběnou a Jos; Ťápalem. Noví členové, jichž bylo 7, v této schůzi uvedení byli násle­ dující: ,Václav Faktor, Albert Bosák, Ernest Kopecký, Albína Hurta, Vilma Huff, Anna Číhal a An­ na Muenich.

Za úředníky řádu byli zvoleni: Jos. Zemánek předseda, Mat. Faktor místo­ předseda, F. J. Hejtmánek tajemník, Henry Číhal účetní a sestra Aloisie Kopecká poklad­ níkem. Jos. Zemánek delegát do sjezdu a F. J. Hejtmánek náhradníkem. Řádové poplatky byly stanoveny 20 centů mě­ síčně.

V příští řádové schůzí, která se konala u br.

Jos. Zemánka, se přihlásilo 12 členů s přestup­ ními listinami, takže všech členu řád čítal 19.

Bchůae se odbývaly v obydlí bratrů a se­ ster. Ve schůzí červnově dostoupl počet členů na 25 a koncem roku na 32. V této prosincové schůzi byli všecí staří úředníci aklamačně zno­ vuzvolení. že členstvo řádu i úřednici brali ú­ Sletová scéna při světle. čast na práci spolkové viděti z toho, že schůzí našich se skoro všecí členové zúčastnili, a. tyto Předsednictvo X. všesokolskéhosletu se v po­ se podobaly sousedským besedám, při čemž se slední své schúzi definitivně rozhodlo, že sleto­ členové pěkně pobavili. vá scéna bude. Bude se však po zkušenostech z Rok 1929 byl rokem neúrody zde v přímoří, minulého sletu konat odděleně od cvičeni a to následkem mokra, a tíin se stalo, že v řádu večer za umělého osvětleni. Při sletové scéně jsme mnoho nepokročili. bude účinkovat na tři tisíce osob v různých ko­ Pro rok 1930 byli úřednici zase znovuzvole­ stýmech za pohádkového osvětlení. Mohutný­ ni až na místopředsedu, do kteréhož úřadu mi světelnými zdroji je nutno osvětlit nejen zvolen br. Fr. Domorád. Počet členů dostoupíl , ohromnou jevištní plochu, ale i šatny, hlediště, na 40. Koncem roku se všeeí staří úřednici příchody a příjezdy ke stadionu. Na stadionu vzdali a na jejich místa zvoíení byli následu­ budou. zařízeny také potřebné divadelní světel­ jící: né efekty. Toto osvětlení je samo pro sebe tech­ Geo. Vatmlin předseda, Frank Hložek tajem­ nickým problémem, který se již začíná řešit. U­ ník, Jan Spurný účetní, Henry Huff poklad­ možní však vnésti do sletové scény nové efekty ník. a stupňovati její účin. A bude to jistě nádher­ V dubnu 1931 byl založen v řádu Dětský od­ né divadlo, které samo o sobě muže přivábit do bor. a prvními členy se staly Anežka, Františ­ Prahy proud zahraničních návštěvníků. ka a Johanka. Počet členů koncem roku 1931 I dostoupil na 46. Pro příští rok 1932 všeci úřed­ Dokumenty o skonu Rudolfa. níci jsou znovuzvolení, Za delegáta do sjezdu V Praze se bude rozprodávat v dražbě kni­ zvolen br. Jos. Zemánek, náhradník br. H. Čí­ hovna ze zámku Nalžovy u Klatov, který patřil hal. Trvající finanční kríse zasahovala i v náš rodině býv. rakousko-uherského min. předsedy spolkový žív,ot a těžce se kolektovaly poplat­ Taaffeeho. Eduard Pataky píše v "P. T.", že v ky, pracovali však jak úředníci, tak i členové knihovně·a archivu rakouském byly dokumen­ v harmonii, nebylo mezi námi zášti a závisti. ty o smrti korunního prince Rudolfa a Marie Koncem roku jsme počítali 47 členit Večeřové. Byly zapsány v seznamu. Jedině ty Pro rok 1933 byl zvolen předsedou· br. Jos. mohly objasnit mayerlingský případ. František Zemánek a ostatní úředníci byli anovuzvolení, Josef je odevzdal ministerskému předsedovi O tomto roku je třeba se šířeji zmíniti. Hl. Taaffemu s určením, že jejich obsah smí být nabádala k získávání mladých lidi za členy, a uveřejněn až za padesát let po smrti císařově. redaktor br. Moučka také vybízel členstvo k Dokumenty zmizely. Po smrti Jindřicha Taaf­ práci. V našem řádu bylo této výzvy upo­ feho prohledal universitní profesor Mainx celý slechnuto. Ve schůzí 2. července bylo ujednáno archiv. Bezvýsledně. Vytrhali i podlahy ve by příští srpnová schůze se odbývala otevřeně všech místnostech na zámku, oklepali stěny, v pastru br. H. Huffa, jako výlet aneb pícník, ale marně. Jindřich Taaffe prý jednou prohlá­ Schůzi přítomný br. Ignác Šenkyřík od řádu sil, že dokumenty nikdo neuvidí. Jsou prý ulo­ ženy ve vatikánském archivu. Vyslovuje se ta­ čís. 30 nabídl řádu ročka pro piknik zdarma a ké domněnka, že dokumenty umírající Taaffe br. Geo. Vaculín ovci, sestl'Yslíbily donésti pe­ čivo a kuřata a z řádové pokladny povoleny někomu odevzdal do dalšího uschování, nebo že je vftbec zničil. Podle přání Františka Jose­ peníze na obstarání rfizných jiných potřeb. fa by směly být uveřejněny až v roce 1966. Členové slíbili účast na získáváni nových členů.

Piknik ustanoven · na den 6. srpna a jsou k Odkaz prof. K. Weignera. němu pozváni členové Hl. Úř. i okolní řády Slavnost se nám vydařila znamenitě. Přítomni Zesnulý profesor Karlovy university Karel úi'.·edníci m. Úř. bři.: c. H. Chernoský, J. R. Weigner dal podnět ke zřízeni Studentského Kuběna a Ed. L. Marek uvedli do řádu 18 n,o­ zdravotního ústavu a uvedl v život také akci k vých členu, a do Dětského odboru 12 nových jeho 1·ádnémuvybudování. Smrt zabránila mu členu. Druhého dne 7. srpna 1933 Hl. Úřadov­ dílo dokončit. Zavazuje to naši veřejnost, aby na svolala schuzi do Houstonu, kde byli prvně měla porozumění pro tuto instituci, nutnou pro ustanoveni organisátoři Jedn,oty. Br. Ig. šen­ zdraví a brannost vysokoškolského student­ kyl'ik, který přestoupil k našemu řádu na oné stva. Rektoři vysokých škol vydali projev, ve slavnosti, byl ustanoven organisátorem v na­ kterém praví, že vybudováním zdravotního ú­ šem okresu a několika jiných okolních, a br. stavu pro studenty bude postaven zesnulému Šenkyřík se pustil do práce, a již v příští schfi­ profesoru dru Weignerovi nejlepší pomník. zi přihlásil k našemu i'ádu 16 nových členu. V Na slovenskou dědinu veze foxtroty a saxofon. tom roce jsme udělali pěkný pokrok. Ve vý­ V sobotu odjeli z Liptic na Duchcovsku se­ roční schúzi br. Jos. Zemánek se vzdal před­ zonní zemědělští dělníci ze Slovenska. Některé sednictví, a na jeho místo zvolena jeho man­ rodiny si od jara ušetřily šest až sedm tisíc Kč. želka ses. Kr. Zemánek. Byla to první před­ Mnozí si za ušetřené peníze nakoupili jízdni sedkyně v Jednotě. Ostatní úředníci byli zno­ kola, šaty a nářadí. Jeden z dělníkii si koupil vuzvolení, pro rok 1.934. saxofon a naučil se na něj hrát. Bude prý do­ ma na vesnici učit šohaje a šohajky moderním Koncem roku 1936 vydala Hl. Úř. prohláše­ ní, aby na ,oslavu 40ti Ietého jubileum v roce tanciim. ú,

"·

Ve

středu, dne 29. prosince 1937.

Palacios, Texas.

Ctěné sestry a bratři!

Přeji Vám všem vespolek šťastný Nový rok!

Starý rok máme již za sebou a ty krásné svát­ ky vánoční už jsou také za námi, a opravdu že na ně každý rád vzpomíná, neb není v celém ,. roce svátků, na které by se každý tak rád tě­ šil jako na svátky Vánoční. V tyto dny každý očekává svých přátel, otec a matka svoje děti, které jsou buď někde zaměstnány nebo někde ve školách. Ale i v ty dni pí•ijde mnohá matka k velikému zklamáni, neb jak již mnohobrát stalo, že takový syn nebo dcera, jakmile přijde domů, že mu nic není po chuti a tak není di­ vu, když takový poloučený panáček vás sem a tam trochu napomene a řekne vám, že on není to co ví, ale co na něho ještě čeká, to on neví. Znám jednoho takového pána, že on my­ slí, že co on řekne, že to musí být, a ti druzí aby poslouchali a nebo aby jenom přikyvova­ li. Co kdysi bývalo, již není a spravedlnosti se musí dát průchod a pravda musí zvítězit. To bývalo kdysi, nechť se stalo to či ono, a jestli to byl pán co měl školy, tak to prošlo, Ale dnes má každý právo se ozvat. Nerád vidím, když jeden druhému jeho právo upírá. Přáteli buď­ me, pravdu si mluvme. Na tom mně nezáleží, jestli ty máš dobrý kabát a já jenom roztrha­ nou halenu.

Je tomu již pár tet, Po Santa Fe od Bren­ ham jede vlak. Sedí tam starší paní a na první pohled je vidět, že moc dobrého v ní není, a nebo že si ,o sobě moc myslí. Se žádným nemlu­ ví a také žádný si jí nevšímá. Ale v Belvílle vstoupí do toho samého vozu jedna starší že... na, možná, že je v těch letech co ta první, ale na první pohled je vidět, že přes její hlavu moc starostí přešlo.' A jak by ne, když jsme z jejího vypravování seznali, že vychovala jede­ náct dětí, a právě jede od syna, kdež byla na návštěvě. Jde vozem a r,ozhlíží se, kde by si mohla usednout a právě je místo vedle té pa­ ní a tak si sedne a praví: "Dobré odpoledne!" neb podle úpravy seznala, že je to našinka; Ale. ta na její pozdrav neodpovídá. Až za malou chvíli povídá ta paní: "Odkud jedete?" "Ale byla jsem u syna. Jaksi se mu dobře ne­ vede. A to aby se člověk staral nad těmi dětmi i když už jsou veliké. A zvláště já, když jsem ·jich vychovala jedenáct; a tak pořad jim něco chybí". Ta první paní povídá: ''Já mám jed­ noho a ten má dost; má to, co potřebuje".

Ale na to zapomněla, že mu nedala to, čím příroda obdařila každého živočicha. A tak ne­ máme na sobě ukazovat, co my jsme.

Co boto píši, tak nám dobře zapršelo a vy­ padá, že ty svátky budou hodně blátivé. Syn přijel z Kaliornie povídal, že tam mnohem víc prší než v Texasu.

Tak vám všem přeji dobrý nastávající rok!

S bratrským pozdravem, Frank Domorád.

a

strana

ViSTNÍB.: jejich · důlešítost, výborné výsledky a pomoc vyučování české řeči a rozhodnuto je všude za­ kládati. Je zajímavé a potěšitelné, že český klub v Granger má 82 členů. Schúze byla velmi zdařilá i poučná a jednomyslně usnešeno ko­ nati novou schůzí dne 5. března 1938. - Schú­ ze se zúčaatníy: sestry M. Dennis M. Pascal z vyšší školy sv. Josefa v Yoakum, Rosalie Bílá z vyšší školy-v Austínu, Dr. Ed. Míček ze státní uníversíty, Milada M. Jelinková z vyšší školy v Granger, L. H. Hrnčíí• z vyšší školy v East Ber­ nard, sestry M. Stanislava a M. Františka z akademie sv. Ludmily v Shiner, Alois J. Petru­ sek z Rockhouse školy v New Ulm co host. O­ mluvila se účitelka Berta Novotná z vyšší ško­ ly z West. Ostatní školy, na. nichž učí se české řeči, nebyly zastoupeny. Po schúsl prohlédli si .... častnící knihovnu Dr. Mička a vypújčill si z ní knihy.

V ŘÍŠI LOVCÚ LEBEK.

Anglický geograf V. C. Pitchford pracoval dva roky s dvěma bílými asistenty a dvěma Čí­ úany na hranici mezi Burmou a Ytmnanem na poi'izování mapy. Při tom se setkal s několika starými muži, pi'íslušníky nebezpečného kme­ ne Vaa, od nichž slyšel podivnou historku o je­ zefo, k:teré prý dosud nespatl'il žádný běloch.

Jezero prý leží uprostřed pohol'i. Je obklopeno čtyřmi vysokými skalami a voda v něm je tak studená, že v ní nemůže žít žádná ryba. A člo­ věk, který se jí napije, zemře. Toto jezero je prý buh, jehož jméno se smí vyslovit jen šep­ tem. Z jezera vzešel domorodý ltmen Vaa. Bťth ho'naučil umění lovu lebek a požehnal jeho pi'í­ slušníkům, aby byli plodní a rozmnožovali se.

Pitchford si za svého pobytu v Asii odvykl považovat takové legendy za výmysl, neboť se­ znal, že za nimi vždy vězí něco pravdy. Když skončil své geografické práce, rozhodl se, že se svými společníky pronikne k tajemnému je­

Řád Laskavost čís. 70.

Needville, Texas.

Ctěné sestry a bratří!

Tímto upozorňují členy našeho řádu, kteří bydli mimo Guy a Needville i ty, kteř! nebyli přltomní výroční schůze, výsledek volby ředníků pro rok 1938: Frank Šefčík předseda, Karel Kupka místo­ předseda, J. J. Zemánek tajemník, Villa Ze­ mánek účetní, F. H. Šefčik pokladník. Účetní výbor: Alfrin Sušeú, John Šilhavý a Lala Šef­ čík.

Též upozorňují členy, v které náš hid na je­ jich sliby skládal tolik důvěry a za ně jejich poplatky platil a dnes na několíkateré jich uvě­ domění ani do schůze se dostaví, aby přišli do schůze a členům podalí vysvětlení, - která připadá na 1. neděli, totiž 2.. ledna 1938 v Guy. Všem sestrám a bratrům naší Jednoty přeji šťastný a veseý ten nastávající rok 1938! By se každému jeho přání splnilo a bratru redak­ torovi zvláště velkou dávku trpělivosti.

S bratrským pozdravem, J. J. Zemánek, taj.

zeru.

ů­

Řád Hvězcla Jihu, čís. 30., Talton, Texas.

Ctění bratří a sestry! - Tímto jste ůetívě dáni, abyste se v plném počtu dostavili do led­ nové schůze o půl druhé hodině odpoledne, neb jest to schůze důležítá, Prosincová schůze byla slabě navštívena a tak volby byly odlože­ ny do příští schůze. Také účetní výbor ať se dostaví a dá knihy do pořádku, S bratrským pozdravem, J. F. Fiala, tajemník.

P. S.: Dále ještě kvituji příjem pro sestru Filomena Nohavitza co podporu od řádu číslo 68.-50 centů. Srdečné díky za podporu ono­ mu řádu.

Za řád Hvězda Jihu čís. 30. v Taiton, Texas.

J. F. F., taj. žá­

SCHŮZE UČITELU ČESKÉ ŘEČI V TEXASU. Z Austinu se sděluje, že se tam dne 18. pro­ since konala schůze učitelů češtiny na školách v Texasu. Zahájil ji Alois J. Petrusek, ředitel

K.lib na zlámané nohy.

Enšpíglovsky kousek provedl anglický lékař dr. Hill učené "Královské lékařské společnosti" za to, že nebyl pl'ijat za jejího člena. Krátce po svém odmítnutí poslal jí písemné pojednání o léčbě, kterou provedl na starém 11ámoh1ikovi.

Byl prý k němu dopraven se zlomenou nohou.

Lékař oba konce zlomené nohy potřel jakýmsi roztokem klihu, svázal je pevným motouzem a tak dlouho je prý držel těsně pohromadě, až klih uschl. Po krátkém čase se vedlo pacientovi tak dobi'e, že zas mohl chodit. Vědci v lékafaké společnosti žasli nad tímto zázrakem a pojed­ náni dra Hilla uvei'ejnili v oficiálním. časopise své učené společnosti. Sotva se to však stalo, přišel od dra Hilla druhý dopis. Ironicky se v něm omlouval, že v prvním dopise zapomněl podotknout, že námoí·níkova zlomená noha by­ la dřevěná.

vyšší školy ve Frýdku, řádný člen komítetu pro cizí jaeyky státního departmentu škloství, a žádal Dr. Ed. Míčka, jenž učí české řeči na státní universitě, aby promluvil o tom co do­ sud bylo vykonáno pro učení české řeči na školách v Texasu, což tento učinil. Rc,zhodnu­ to pracovati na všech školách na jednotce (unit) Čeští pionýři v Texasu a zdťtrazniti če­ skou hudbu. Výsledky budou zasílány předse­ dovi Petruskovi. Následoval živý rozhov,or o českých klubech na vyšších školách, oceněna

Popouzení věřících proti vláclě je v Uusku trestné.

Moskevská "Pravda" oznamuje z Vyčugy, že z nai'.'ízeníústi'edního výkonného výboru komu­ nistické strany byli tam se svých míst odstra­ něni tajemník Kostylov a redaktor Mělentělej.

A to proto, že pod záminkou protináboženské propagandy zavirali v okrese kostely a tím po­ puzovali věřící proti sovětské vládě. Oba funk­ cionáři byli zatčeni:

Řád Moravští Bratři čís. '6.

Ctěná redakce!

Ve vývočni schůzí řádu našeho byli zvoleni za úředníky bratři: Jan Pavlas, předseda, J.an Hegar místopředseda, Frank Pibil tajemník, Alb.ert Pinter účetní, Raymond Vochoska po­ kladník a Frank Pavlas průvodčí. Příští sehů­ ze konati se bude druhou neděli v lednu 9. ledna 1938. Členi, kteří jsou pozadu s poplat­ ky jsou žádáni, by se do schůze určitě dosta­ vili a s řádem se vyrovnali. s br. pozdravem, Frank Pibil, taj.

5.

S počátku nikdo z pl'islušníkú kmene Vaa ne­ byl ochoten je vést. Pitchford obětoval téměř všechny hotové peníze a všechny lesklé pfodmě­ ty, až konečně těmito dary získal průvodce. Ně­ kolik dní postupovali směrem k čínské hranici.

Badatel se již domníval, že je prúvodce ťnnysl­ ně vede jinam, ale tu mladý Vaa bázlivě vy­ pravoval, že jsou již na vlastní nebezpečné ce­ stě k jezeru, které je bohem.

Procházeli vesnicemi, jejichž obyvatelstvo úplně vymřelo na neštovice. V jiných osadách udivení Vaa stáli u cest, neodpovídali však na otázky bílých mužu. Pitchfórdovi se podařilo navštívit obydlí několika náčelníku. Jejich do­ my byly zevně i uvnitř vyzdobeny lebkami za­ vražděných lidi. Badatel si všiml, že některé lebky byly obráceny pfodní stranou ven a jiné dovnitř. Dověděl se, že to má zvláštní význam v souvislosti s dobou, kdy nešťastníci byli za­ biti. Měsíc a slunce udávaly směr, jak lovec le­ bek měl pověsit své trofeje.

Potom badatelé procházeli vesnicemi, kde spatfili celé tlupy válečníkii, ozbrojených lu­ ky a šípy. Byli to strážci velikého jezera.

Džungle byla čím dál hustší a neprostupnější.

Konečně se dostali k dvěma špičatým, vysko­ kým skalám, Jež tvoří vstupní bránu k jezeru.

Kolem jezera rostou mohutné stromy, z nichž některé mají až tl'i metry v prt'.iměru. Skály jsou pokryty silnými vrstvami mechu, pokud je nevyhladili modlící se a obětující domorodí poutníci. V jezeře je čirá voda. Badat,elé měřili jeho hloubku, nedospěli však k výsledku, pro­ tože neměli dostatečně dlouhé lano. Na bi'ehu našli otisky nohou nějakého obrovského zvíře­ te, nespatl'ili je však.

Domorodcidovedli badatele až k jezeru, zdrá­ hali se však postaviti tam stan a pfonocovati.

Neboť podle jejich staré legendy bíth jezera vystupuje každé noci z hlubin a velikým ko­ štětem zametá břehy. Badatelé se domnívají, že asi jde o vzestup vodní hladiny za noci. Pro hrozivé chování svých vúdcú však nemohli je­ zero podrobit dalším výzkumii.m a nastoupili zpáteční cestu. Byli šťastni, že vyměřili zase jedno dosud neznámé místo na světě, a ještě více, že se ve zdraví dostali z kraje lovců lebek.

Kam spěje německé hos11oclářstvi?

Dr. Schacht pí·i svém odchodu z úřadu říš­ ského ministerstva hospodáí·ství vydal oběžník k úředníkům ministerstva. Je objasněním dii.­ vodů, proč odchází. Praví v něm: "Podporoval jsem rozvoj dovozu surovin do Německa a roz­ voj našeho vlastního prihnyslu." Jediným pá­ nem německého hospodářství stává se teď Goe­ ring, bndovatel čtyfletky 11áhra~Imvésoběstač­ nosti. Švýcarský list "Journal de Genove" píše k demisi dr. Schacht.a z úi'aclu i'íš.,kého mini­ stra hospodářství. že ,if'ho odchod l?.e pokládat za naprostý konec jakékoliv hospodářské sou­ činnosti Německa s cizinon. Mnozí jsou toho názoru, že odstoupil v okamžiku, kdy Německo dr. Schachta. jehož :má svi"!t .inko "hospodáí·­ ského kouzelníka," potřebuje právě nejnaléha­ věji.

Dáváni dopisu na poštu je jedna z mála věcí, které doposud nepozbyly své romantiky. Gilbert Chestertpn.

"'

Strana fJ.

Vi!ll!TNht

Řád Rozkvět čís. 62., Galveswn, Tex. Ctění bratří a sestry!

Oznamují vám, že řád Rozkvět čís. 62 ve schůzí, konané 2. prosince 1937, zvolil si násle­ dující úředníky pro rok 1938.

Adolf J. Dušek předseda, Harry_ Monych mí­ stopředseda, Helen coroneos ůčetníce a Frank J. Vento pokladník. Tajemník bude zvolen v lednové schůzí.

Znrov,efíoznamuji, že řád Rozkvět čís. 62 bu­ de pořádat Sylvcstrovskou zábavu v pátek, dne 31. prcslnce v síni K. Of P., 2120 Ave. G., v 9 hodin večer. Šablaturova orchestra z Ganado bude pro nás hrát. Zákusky a občerstveni ob­ stará zábavní výbor. Výbor zve jak ctěný řltd Woodrow Wilson ěis, 146 ,tak i druhé sousední í•ády a z celého galvestonského okolí všecky krajany, z blízka i z dálí, pak j.ejich sousedy a známé. Výb::ir zábavní jsou: Helen ooroneos předseda a A. J. Dušek, Frank J. Vento, Frank Kudelka, Philip Anderson, Gerald Denke, Har­ ry Manych, Gabriel Gulotta.

Také sděluji, že nás dosti pl'ibylo za tento rok 1937, a to 6 nových členů jsme získali, a pak i bratři a sestry hodně se o to starali, aby se náš řád trochu vzpamatoval a šel také ku předu. Za což díky všem a doufám, že i v roce 1938 o to budeme pracovat, bychom nové členy mezi sebe ziskali.

Také pfo,ii všem bratrům a sestrám, celé naší Jednotě i vydavatelstvu Věstníku veselý a šťastný nastávající Nový rok 1938! To vám všem přeje, Mary Cordray, tajemnice. Řád Rozkvět Zápaclu, čís. 107., Floresville, Tex. Ct. sestry a bratř! ! - V prosincové schůzi, jak obyčejně byla volba úředníků a výborů, a aby nás bylo více, před volbou do řádu byli u­ vedeni čtyi'i noví členové: Lillie Merečka, Emil Merečka, William Merečka a John Svoboda ml.

Výsledek volby: Předseda F1'. Bolf, místopřed­ seda Tomáš Novák, tajemník E. Mičulka, účet­ nik Anton svoboda.. pokladník John Pavliska Jr., průvodčí Jerry Pavliska. Majetkový a účet­ ní výbor: Ed. Židek, Edwin Baroš a Fr. Gaert­ ner. Výbor do výroční schůze síně: Ed. Židek, Edwin Baroš, Fr. Gaertner, Emil Svoboda a Lu­ káš Sralla.

Po volbě oznámeno přítomným, že náš br.

Frank Kadanka sr. nás navždy opustil. Odešel dobrý pracovník, milý přítel a, dobrý rádce. Na jeho cestě br. Kadanka vždycky u nás nějaký čas strávil a nejednou mne povídal, kdykoliv sobě jeho přítomnosti přejeme, abychom je­ mu dali zprávu a on s ochotou příjede. Velice lituji, že nám nebylo možné na jeho pohřeb se dostavit. Pozústalé rodině vyslovuji naši sou­ strast a br. Kadankovi tichý odpočinek.

Teď abych neopomenul - po skončení pro­ sincové schůze přítomné sestry nás překvapily, požádaly o stoly a ty nám naložily zákusky, ja­ ké sobě kdo pí·ál; že chutnaly, není třeba zdě­ lovat. Srdečné díky! Žádám odpuštění za zpozdění této zprávy, neb minulých šest týdnů jsem byl velice málo doma a nedostávalo se mi času podat zprávu.

Před vánočními svátky mi to v Sinton "vyřígro­ valí", že bude lépe doma, neb Mikuláš by mohl mít moji adresu spletenou a takto byl by ho­ tový "malér". Na konec vše dopadlo šťastně, jenže máte zprávu zpozděnou. s přáním št'lastného Nového roku členstvu, personálu Věstníku a Hl. Úfadovně jsem, E. Mičulka. ftá<l Hvčzclnatý Prapor, číslo 55, Tours, Texas.

Brati'i a sestry! - Dostavte se všichni do sehů­ ze dne 2. ledna 1938, neb nám předíéhá volba řádových úředníků a jinší důlešíté záležitosti ku projednání, jež musí býti vyřízeny, Náš řád zase pozbyl jednoho člena, br. Jose­ fa Bílka, který byl zabit za husté mlhy károu dne 25. prosince a byl pohřben dne 26~ prosince na katolický hřbitov ve West. Nevíme dne ani hodiny! S bratrským pozdravem, Louis Svačina, tajemník.

.

Pamatujte, dívky, cibule by měla býti yYne­ chána z jídla lásky.

...

Mlčeni mťtže býti zlato. ale zlatt orli mluv!.

Ve středu, dne 29. prosince tQ37.

MOŘEPLAVCOVY VÁNOCE v:E VODNíCH PUSTINÁCH TICHÉHO OCEÁNU.

Řá<l Svaz ůechoslovanů, číslo 92., Fort Worth.

Milí bratři a sestry!

Jak jste se měli ve svátky? Já myslím, že každý by se měl mít dobře, neboť to jsou nej­ veselejší svátky v roce. Pí·i vší té radosti vzpo­ . mínáme našich drahých, s kterými jsme slavi­ li poslední svátky a kteří byli od nás odtrženi: Teď vám všem zábavní výbor dává zvláštní pozvání na Sylvestrovskou zábavu a přeji si, aby všichni členi i s přátelí se na tuto posled­ ní zábavu v roce dostavili. Bude se tančit celou noc, totiž jestli se jich hodně zdrží, aby záro­ veň mohli oslavit příchod Nového roku. Hudba br. F. J. Blažka. O občerstvení a dobrý pořádek bude postaráno. Začátek v 8:30 hod. Vstupné jak obyčejně, páni 40c, dámy 25c. Šťastný a veselý Nový rok pi'eje všem, Helena Zicháček.

Čtyřiatřicet dní a čtyřiatřicet noci nespatři:. la posádka na lodi slavného kapitána Cooka. pevniny. Loď by.Ia ztracena v pustinách Tiché­ ho oceánu a nálada mužstva se stávala hrozi­ vou. Konečně, na štědrý den 24. prosince 1777, zvolal plavčík v. koši: "Země!" Cook potřásl smutně hlavou. Právě vypočítal polqhu, byli nejméně čtyři dny vzdáleni od nejbližšich .o­ strovů a muž v koši zřejmě viděl nějakou fatu morganu.

A přece byla to země. Za několik hodin citl.li námořníci pevnou pfidu pod nohama. Zatim co James Cook zakresloval ostrov do mapy, posád­ ka se potulovala na pevnině. Byl to nevelký o­ strov, ale pokrytý hustým lesem banám1 a ko­ kosových palem. Bylo vidět hejna. podivných ptáků a neznámá zvířata. Velká zelená vejce, ba11ány, kokosy a kokosové mléko, to byla ště­ drovečerní hostina statečných mořeplavců, nad nimiž místo betlémské hvězdy zářil jižni · křiž.

------

SLUŽBY BOŽÍ.

TEMPLE (V. P.) 31. prosince, 7:15 večer.

DIME.. BOX (V. P.) 1. ledna, 10 hod. ráno.

FAYETTEVILLE. 2. ledna, 10 hod. ráno.

INDUSTRY (V. P.) 2. ledna, 2:30 odp. (anglí.)

WESLEY (V. P.) 2. ledna, 7:00 večer (angl.)

J. Hegať.

Cook nazval ostrov "Vánočním - Christmas Island". Je to vlastně několik ostrovi't. Jednim z nich· je ostrftvek Francislan, tak nepatmý, že je i na podrobnějšich mapách jižních moří za­ VYŠTVANÉ MILIONY NEŠŤASTNÍKŮ.

Novověk začal vlastně husitskou 1;evolucí, nesen jako pouhý bod. Na tomto bodě žije asi prvním vítězným sociálním převratem v Evr-0- 700 lidí, z toho polovina v hlavním městě Fran­ cetownu. Ostrůvek Franqislan je 11eodvislým pě. A české země po bělohorslré porážce byly státečkem s dobrodružnou historii. také první zemí, kterou musely opustit davy Je to vzorný stát, založený počátkem naše­ emigrantu a zůstaly navždy lidmi bez vlasti. ho století dobrodružným Francouzem Garnie­ Pak vyhodila emigraci do světa Velká rev,olu­ rem. Garnier četl utopistický román Američa­ ce francouzská. A tyto novověké ,otřesy spole­ na Bellamyho "Pohled zpět z roku 2000"o vzor­ čenské vrcholí revolucí ruskou, která žene za ném státě budoucnosti. Byl tak nadšen, že se hranice přes tři miliony Rusil. rozjel do Ameriky, koupil v San Francisku loď Již po 20 let po všech koutech světa bloudi a zboží a rozejel se do jižních moří, založit na tito lidé bez vlasti, vyrostla z nich v emigraci nějakém pustém ostrově vzornou liskou společ­ již nová generace. Pak se začíná svět bránit nost. Zalíbil se mu malý ostrůvek .Fťancislan, bolševismu a ze všech zemí světa utíkají do koupil jej tedy od anglické společnosti pťo těž­ Ruska kcmunističtí emigranti. Státy jako na bu Guana a počal ostrov kolonisovat. Domorod­ oplátku za ruskou emigraci ženou do Ruska ci na Francislanu žili dosud bezstarostně z to­ bolševick·ou.V davech tam utíkají vůdcové ne­ ho, co jim dával ostrov a moře. Garnier je vY­ zdařeného povstání v Maďarsku, Bulharsku, choval k účelné práci, ne násilím, prostě tiin, Němeclm. že jim předcházel dobrým příkladem. Měl ú­ Fašistický převrat v Italii roku 1922 žene d,o spěch a za tři roky vyvezl první loď kopry. o­ emigrace všechny demokratické předáky země. strov začal vzkvétat a v roce 1903 zvolili vděčni Pilsudskěho převrat roku 1926 obohacuje svět domorodci Garniera za "krále Francislanu••: o polskou emigl'aci. Stejně tak státní převrat Vzhled ostrova se rychle měnil. Místo bídných v Jugoslavii. K1,oužky macedonských běženců proutěných chýší se objevily malé kamenné jsou po celé Ewopě. Z Turecka utíkají stou­ domky. Vzniklo "hlavni město" Francetown. penci starého režimu. Rovněž tak z Persie, kde Byl dokonce založen parlament, ve kterém se její vládce začíná železnou rukou modernisovat nejstarší domorodci radili s králem o fizeni o­ zaostalou zemi. O albánské emigraci se netřeba strova, a vysoká škola, jejímž jediným učitelem zmil'íovat, ta patří k osobitým zjevům této ze­ byl Gamier, člověk obsáhlého vzděláni. Lod'­ mě, ať již v turecké porobě, či samostatnosti. stvo Francislanu,. sestávající ze tři lodi, mělo Nacistický převrat žene statisíce lidí z Němec­ vlajku zlato-modro-zlatou. Garnier založil po­ ka. Stále ten chmurný obraz započatý ruskou licie a ministr vnitra, Nataupo, . ktery se přistě­ revolucí: Utéci nebo smrti. Mezitím byly ovšem hoval z Gilbertových ostrovů a dík své inteli­ převraty v Řesku, Litvě, · Lotyšsku, z Polska genci se od Garniera naučil dobře anglicky a prchají Ukrajinci a z rumunské Bessarabie francouzsky, dostal první nový řád "svobody", také. ·· zlatou hvězdu na modrém poli s monogramem Avšak stále ještě je málo běd, šibenic, l'OZ­ "P. G."! Vláda Francislanu má dokonce vlast­ střílených měst a málo emigrace. Společenské ni autopark, tři starší Fordky, příležitostně křeče neustávají. Z Rakouska prchají poražení koupené. Evropská civilisace ztracená v nej­ Schutzbuendleři. Stará španělská emigrace se pustši samótě Tichého oceánu! vrací do vlasti, nová prchá a na konci španěl­ ské války budou utíkat z vysílené země sta­ V roce 1922 zemřel Garnieť, pťvni a jediný tisíce poražených. V Anglii se potuluje emigrace I král .na Francislanu. Poddani mu při.pravili habešská. V Rusku nastává vraždění těch za- ' velkolepý pohřeb ... Jeho schovanka a dědička, hraničních bol.ševikft, kteří sem utekli kdysi Isabella Margueritta, adoptovaná dcera angli­ před žaláí·em anebo šibenici z vlasti. A na Dál­ ckého lodního kuchaře z Havaje prohlásila o­ ném východě emigruji statisíce Čiňam1 před strov za republiku a byla zvolena za doživotní vítěznými zbraněmi japonských armád. Svět presidentku.

Nataupo se stal ministerským šílí v křečích společenských převratů. Z celé předsedou a ponechal si současně vnitro a Evropy, k1,omě několika silných, západních spravedlnost. států s tradiční demokracií zůstalo ušetřeno V roce 1924 podnikl Nataupo velkou studijni převratů, šibenic, rozbitých měst a hromadné cestu do Ameriky a Evropy, štíhlý, šedovlasý emigrace jen Československo. Občané této ze­ pán byl skutečně nápadný svým vznešeným mě si nedovedou dobře ani uvědomit, čeho zii· zjevem .a jenom temněhnědá barva jeho obli­ stali ušetřeni. Neboť hromadná emigrace je čeje prozrazovala, že přichází z dalekých Vá­ vždy návěstím bídy ze všech největší. Tehdy, nočních ostrovů. po Bilé hoře zůstalo v Čechách oo 3 mm.onů o­ bYVll,tel pouhých 800.000.

V. Barin.

MATE NOVOU ADRESU? Jestliže aµi~, 'o­ znamte to účetnímu Hl, Úřadovny bratrti Ed. Charaktel' je jiskra, která zapaluje motoť v L. Markovi do Fayetteville, Texás. Vydavatelé lidském životě, charakter je hnaci síla za kaž­ nemají práva měniti adresy odběratelň. Věstní­ dým lidským činem. Odvaha, pevnost, upřim­ ku, oni opravují odresář vÝhradně dle návodu nost, věrnost, snášenlivost, šlechetnost, trpěli­ z HI. Úřadovny. Pošlete proto změnu adresy .na. vost, zdvořilost, poctivost, rozhodnost - to jsou pravé místo a neopomeňte udati čisto řádu, k předměty, jakým se nenaučime v žádné škole. němuž patříte a k vůlivá správnému vyřbeni~ - Kníže biskup Dr. Hefter.• označte starou I novou adresu.

•;

Ve stledu, dne 29. prosínce

1937.

Strana. '1.

VISTNilt

Co vynese vojenské vítězství.

Na sněhu rozkvetly růže.

Včera na Kateřinu téměř v celé republice sněžilo. V Praze sníh padal hustě na včerej­ šek v noci a včera dopoledne, ale rychle roz­ tál. Na venkově se sníh udržel. v zasněžených

Rozmanitosti.

sadech v Plzni rozkvetly včera růže. Na Jirás­ kově náměstí kvetou červené, v sadech na Ko­ šutce bílé. Na záhonech na Benešově námě­ stí je v květu japonská kdoule. V lesích zrají ještě maliny. Jeden úředník ze Škodových zá­ vodů jich přinesl z lesa plnou 'náruč s pěkné červenými plody. Dozrály již 11a sněhu. Na vče­ rejším užhorodském trhu bylo vystaveno ně­ kolik košíků čerstvých hříbků a kozáku.

Před divisním soudem v Hradci Králové se odpovídal vojín Josef Nepivoda od pěšího pluku 30. utekl z kasáren, když měl službu stájníka.

Je to důležitá služba. Bál se pak trestu a šel se schovat ke svému děvčeti. Dívka zběha schova­ la v seně na půdě. Nepivoda tam vydržel tři ne­ děle a živil se jen jablky, švestkami a vodou.

Pak už vyhublý hlasitě bědoval. Děvče mělo ví­ ce rozumu než on. Šlo na četnickou stanící a oznámilo, kde se zběh skrývá. Nepivoda byl od­ souzen na půl čtvrtého měsíce. Polehčovalo mu, že je mdlého rozumu, jak uznali znalci.

Syne>vé z pe>kolení Izákova.

Generál Ludendorf, který na stará kolena propadl filosofování, dokazuje ve své ~nize "Semi-Imperátor", že Angličané jsou židovské­ ho původu. Pravil: "Jméno anglického národa je odvozeno od Izáka, proto jsou Anglosasové "Saxons", totiž Issack'soons (synové Izákovi).

To "I" odpadlo, jako ve jménech tstambuí Stambul, Hispanie - Španělsko. A ve Starém zákoně se praví: "Tvé jméno má míti brány Tvých nepřátel". Proto vlastní Anglie Gibral­ tar, Suezský průplav. Aden, Honkong a pod., samé brány k zemím a mořím."

Rozhlasové vysílání zpráv pro naše vyslanectví.

Od prvního ledna příštího roku bude naše krátkovlnná vysílačka vysílat zprávy pro naše vyslanectví a konsuláty v zahraničí. Tomuto vysílání bude denně vyhrazeno 15 minut. V tom čase budou krátce a stručně hlášeny důle­ žité zprávy z Československa, zprávy o člán­ cích o republice v zahraničních listech atd.

Skuteční vládci v Africe.

Afrika je plná Němců. V britském Kamerunu Je málo bílého obyvatelstva, avšak Němci ve­ dou: Na 60 Angličanů připadá 300 Němcu, 12 ze 13 plantáží je v německých rukou. Nerozho­ duje, zda jsou to plantáže kakaové, gumovní­ kové, palmového oleje anebo banánové. - Je zajímavé sledovat, jak se bývalá německá ú­ zemí dostala zase Němcum. Když po válce od­ tud Němci odešli a jejich majetek připadl Bri­ tfim, zůstaly plantáže s počátku bez pánů. Ro­ ku 1925 byla v Londýně pořádána veliká draž­ ba. Nebylo kupců, Byla opakována příšt! rok.

Tentokráte říše poslala k dražbě svého jedna­ tele, jako zástupce bývalých majitelů plantáži.

Protože nebylo konkurence, zaplatili bývalí ma­ jitelé za plantáže právě tolik, kolik jim před odchodem Britové vyplatili jako náhradu. Pokud jde o Tanganyikku, nebyli Němci s to odkoupit nazpět všecku půdu. Větší část po­ zemků byla po válce za pakatel prodána In­ dům, Rekům a jiným. Přesto vrátil se veliký počet Němců. Dnes jich tu žije přes 3000 - tře­ tina všech Evropanů. Němců je tu víc než An­ glíěanů, Kde si nemohli založit vlastní plan­ táže, stali se správci na plantážích řeckých a anglických.

Italie se rozchází s Francem a odvolává ze

Španělska své vojsko.

Občanská válka ve Španělsku se dostala do klidu. Po stálém ohlašování velkých ofensiv a pádu Madridu dochází jenom k místním potyč­ kám. Stále houževnatěji se objevuji zprávy, že se mezi oběma stranami vyjednává o pří­ měří. Zprávy z Berlína nasvědčují, že i v Ber­ líně očekávají brzký konec bojů ve Španělsku.

Právě z Berlína se šíří zprávy, že italské oběti a krveplné: ·zásahy ve Španělsku neslavně končí. Italské dívíse [sou odvolávány a posí­ lány zatím do Lybie, aby to doma v Italii ne­ bylo tak nápadné. Italové ztrácejí strategické · výhody, jež jim dříve zaručovala italská po­ sádka na Baleárách: A zdá se, že konec konců jim ze španělského dobrodružství zbude jen placení útrat. Rozchod Italie s gen. Francem 'seděje za značných projevil nelíbostí a nespo­ kojenosti · na. obou stranách. Některé britské kruhy_ očekávají, že se podaří píměří ve Špa­ nělsku, dosáhne-li se ho, změnit v mír. Aspoň nějakou dobu by pak bylo Španělsko rozdělena dva státy. Pád španělské vlády v Brita. nii rteočekávaji a právě nyní povýšili na mini­ ~' ·stra/~vého zástupce u ní. Ale také jejich zá­ stupce u ~ancgi. má titul mínístra,

no

Tři týdny o švestkách.

Nakládá se na 4,()00 vagonu v Podk. Rusi.

Obchod s ovocem na Podkarpatské Rusi je soustředěn do železniční stanice Ťačevo. Tam se nyní nakládají jablka na vagony. Pracuje se ve dne v noci. Letos bude z Podkarpatské Rusi vyvezeno 3500 až 4000 vagonu jablek v ceně 40 milionů Kč. Do Ťačeva se nyní sjelo tolik ob­ chodníků s ovocem, že jsou tam všechny hote­ lové pokoje obsazeny. Lidé nocuji v koupelnách i na kulečníku.

Píseň vytetovaná na záda.

Jistý anglický námořník velmi si oblíbil i u nás dobře známou písničku "Ostrov Capri", Dal si její noty i slova vytetovat do kůže zad.

To proto, aby si ji na svých cestách světem mohl dát zahrát i tam, kde ji hudebníci ještě neznají. Obyčejné tištěné noty by prý určitě někde ztratil.

Deset japonských generálu za tank.

Podle zpráv· amerických listů vydala čínská vláda prohlášení; že bude vyplácet odměny za zajeti generála a za ukořistění tanku. Za gene­ rála 14 a pul dolarů, a za tank 145 dolarů. Tytéž listy uvádějí, že Mussolini poslal do Španělska 8 generálii a 200 tanků.

Vprodej "korábů pouště".

Egyptské listy zjišťují, že z dopravy pouště­ mi automobily soustavně . vytlačují "koráby pouště", velbloudy. Karavany tam dnes tvoří asi patnáct tisíc automobilů. Jejich konkurencí bylo z práce vyřazeno asi dvacet tisíc velblou­ dů, Cena velbloudu také citelně klesla.

Ministerstvo hospodářství.převzal nyní Goering Podle úřední zpi·ávy z Berlína byl hospodář­ ský diktátor Německa, dr. Schacht, zbaven ú­ řadu hospodářského ministra. V uznáni svých zásluh, zůstává ministrem bez určitého resortu.

Funkci presidenta Říšské banky bude zastá­ vat dále. Do 15. ledna 1938 bude spravovat mi­ nisterstvo hospodářství min. předseda Goering.

Od onoho dne je pak převezme nynější sekre­ tář v ministerstvu propagandy Funk; NEJPOPULÁRNĚJŠÍ JMÉNO NA SVií:TĚ.

Mezi mnoha občanskými jmény některé ze­ mě najdou se často taková, která jsou velmi po­ pulární. Uvěříme-li tvrdošíjnému bádání jisté­ ho Angličana, má rekord jméno Schmidt se všemi varianty jako Smith, Szmith nebo do­ konce Szmyt. Tento Angličan věnoval dlouhá leta hledání různých Smithft a ve svém závěru dospěl k překvapující číslici lidí, kteří se hono­ sí tímto mezinárodním jménem. Tak vyšlo na [evo, že na světě, ovšem na obou polokoulích, žije 13,000,000 Schmidtů, Smithů, Szmitů nebo Szmytii.

Automat vybirá splátky. Švýcal'ská firma, prodávající rozhlasové pří­ jímače, zavedla úvěrovou novinku. D::> příjímaěů je vmontován automat, který vybírá splátky na radio. Vhodí-li se do automatu mince v hod­ notě našich 1.50 Kč., hraje p1·ístroj tl'i čtvrti hodiny. Společnost vhozené peníze v pravidel­ ných lhůtách vybírá a používá jich k zapla­ cení přístroje. Způsob vybíráni splátek je spo­ lehlivější než dosud.

·-------

Ve Spoj. Státech je na život pojištěno 63,000,000. o.sob, priim~rná. pojistka. obnáší $1,633.

";

Odcházejicí britští generálové budou ovšem dostávat výslužné, ale patrně budou i jinak odměněni. V britské armádě je zvykem udělit odeházejícim vojenským hodnostářům šlech­ tický titul a často i čestný dar peněžitý. Ale o tom se na veřejnosti nemluví. Mluvilo se však o darech, které dostali vyšší velitelé ze světové války. Admirál Jellioce byl ještě za války jme­ nován patrem (členem sněmovny lordi.i) a do­ stal dar 50.000 liber šterlinkú. Když pak válka skončila, byla darú celá lavina. Vrchní velitel britských armád Haig d:Jstal 100.000 liber šter­ linkú a několik let po válce z výnosu národní sbírky ještě asi 300.000 liber šterlinki.i, aby si mohl zakcupit staré sídlo svého rodu Ben11er­ syde. General Allenby, jenž s plukovníkem Lawrencem dobyl Palestiny, dostal asi 250.000 liber sterlinkú. Generál Plumer, jenž si získal už před světovou válkou mnoho zásluh v kolo­ niálních válkách, dostal 30.000 liber šterlinkít Náčelník generálního štá,bu geí1erál Robertson a generá Birwood, velitel str·edomofaké výpra­ vy, dostali po 10.000 librách šterlinkú. Všechny tyto dary byly dopr::ivázeny šlechtickými titu­ ly rúzných stupňit Proti dfivě.iším dobám se však upozori'lovalo, že dary vojevúdcúm jsou podstatně menší. V dřívčj.ších válkách býva­ lo ostatně zvykem, že i vedoucí státníci dostá­ vali od státu dary. Po světové válce nedostali nic, aspoi'l ne oficielně. Je pravdou, že se Bri­ tové snažili zajistit své státníky jiným zptiso­ bem. Tak na pi·íklad Lloyd George, jenž vedl britskou válečnou vládu a jednání o mír, do­ stal pl'i odchodu z vlády roční rentu 2000 liber šterlinku z nadace Carnegieho.

O čem se nesmí psát ani mluvit.

Ministerstvo vnitra uvefojnilo právě seznam patnácti témat, o nichž z dúvodu, které se o­ pírají o zákon na obranu státu, nesmějí ne­ jen noviny, revue, časopisy a knihy, ale o nichž nesmějí býti dále šifony zprávy ani úst­ ně. Jsou to: 1. Zprávy o pi'ípravách a opatře­ ních pro mobilisaci čs. branné moci neb1 o změnách ve stavu branných příprav, z nichž ·by bylo možno usuzovat na takové pflpravy.

2. O dislokaci útvarů branné moci, stěhování vojenských těles, o dopravě výzbrojního mate­ riálu. 3. O opatfoních proti leteckým, plyno­ vým a jiným nepi·átelským útokíun. 4. o stavu, zřizování a provozu vojenských táb;rťl a skla­ dišť prachu a vftbec jakékoli zprávy o v:::jen­ ských objektech ,které slouží mobilisačním ú­ kolftm nebo branným pi'ípravám armády. 5.

Zprávy o vojenských dúležitých závodech a o jejich vnitfoí organisaci. 6. Sdělení o opatfo­ ních v pohraničních oblastech nebo v pevno­ stech, zprávy o stavbě opevnění a o stavbách v pohraničí vúbec. 7. o pl'ijímáni a propouště­ ní zaměstnanci.'! ve vojensky dúležitých závo­ dech. 8. Zprávy o zavádění nových bojových prostředkít, jejich popis, a zprávy o výsledku zkoušek s těmito prostfodky. O. O dopravě vá­ lečného materiálu, ať je určen pro českoslo­ venskou armádu, nebo pro kteroukoliv jin:m armádu. 10. Podrobnosti o organisa::-i če.~Jwslo­ venské armády, o prováděných nebo pl'ipravo­ vaných změnách v této organisaci, o skuteč­ ném nebo udánlivém stavu vý:,;broje, o živém a mrtvém materiálu, o osobním stavu celé ar­ mády nebo jednotlivých útvarů, o cvičení, při nichž byla zkoušena nová organisace nebo no­ vá výzbroj. 11. o stráži obrany státu a jejich svazcích (četnictvu atd.). 12. O koupi nebo vy­ vlastnění pozemku pro ojensl(y dúležité stav­ by. 13. Zprávy o dúl,ežitých věcech pošty, tele­ grafu, telefonu, pfijímacích a vysílacích zai'í­ zeních, pokud jsou v nějaké souvislosti s opat­ řeními podle zákona na obranu státu. 14. Zprá­ vy o stavbách a zi'ízeních na hlavních a zvlftšt' důležitých nádražích, ld'ižovatkách a o úko­ nech, které se nu těchto tratích konnjí pro ú-. čely obrany státu, a 15. Konečnč r.právy o stavbách strategicky dítležitých silnic a mo­ stů.

Nejpracovitějším a nejinteligentnějším náro­ dem ve střední Evropě ji:;ou Čechoslováci. Pro tyto kvality jsou také Čechoslováci předmětem závisti a nepřátelství se strany Polska a Ma­ ďari;ka. - Maďarský sociolog Oskár Jászi.

Strana I.

"Já zůstanu v Kanadě".

Stephen Leacok v dopise matce Anglii.

SI VELMI Iaskava, navrhujíc mně, že bych se teď mohl vrátit do Anglie, když moje práce zde je skončena. Ale nepůjde to, protože se mně staví v cestu mnoho překážek, Předevéím je uě tomu 60 let. co jsem sem příše! z Anglie jako malý chlapec, tak moudrý, že jsem věděl všechno o Trojské válce, a tak nevědomý, že jsem nikdy neviděl kanoe z ku­ ry ani saně tažené psy a nevěděl jsem, co je to potáplice. Pluli jsme čtyfl dny po říěnim parníku, potom v malém vláčku, který chrlil jiskry podél zarostlé trati a potom 30 mil v hrubém voze - a byli jsme na místě.

Potom jsem s bratry ti'i rol<Y nespatřil vlak.

Později jsme odešli na školy a do světa. Ale odnesl jsem si navždy "pečet'" kanadského zá­ lesáka, lásku k pudě a kanadskému pralesu.

Vždycky budu milovat severský východ slun­ ce.

Věnoval jsem se učitelství. Potom jsem šel na střední školu a učil tam 35 let. Teď jsem volný, jít kam se mi zachce. I mohl bych po těch šedesáti letech se vrátit "domů", Ale jak jsem už řekl, jsou v tom těžkosti.

Především rozdíl ve vzdělání. Nechci tím í·í­ cí, že my kanadští učitelé bychom byli nevzdě­ laní ale naučili jsme se jiným věcem, než vy tam doma. U nás každý ví co je kilowat, kdežto u vás ne; naopak většina nás by se domnívala, že "dckonalý aorist" je buď vys­ savač prachu nebo nějaký italský zpěvák.

Dále je zde otázka spůsobů a chování. Víš, my nejsme dokonale tím, čemu vy říkáte gen­ tleman. Sedíme-li potmě a nemluvíme, sotva bys nás rozeznala. Ale jakmile se začneme cí­ tit doma, hned to vyleze na světlo. Nevím přes­ ně, v čem to vězí, ale myslím, že jsme trochu nevázaní ,a máme ve zvyku mluvit o penězích, věci to, o níž se v Anglii nikdy nemluví. Pama­ tuji se, jak jsem se otázal jednoho biskupa, když zde byl na dovolené, jestli stále béře plat a en mně odpověděl uražen: "Dovolte, pane?"

To všechno znamená, že postrádáme "třídy".

Není dostatečného rozdílu mezi námi a těmi, kteří jsou peněžně pod námi. Mohu jít na pstru­ hy s autedrcžkařom, torontským lékařem, a­ merickým turistou a "mužem, který pújčuje loďky" a nikdo z nás nevidí žádného spole­ čenského rozdílu.

A je ještě jeden důvod, proč se nechci odebrat z Kanady clo Anglie. Nerad bych byl tak dale­ ko od Spojených států. Pro nás je to jaksi druhá přirozenost, být jim nablízku. Každou neděli ráno čteme veselou přílohu amerických novin a celý týden čteme o jejich politikaření, jestli chytili lupiče, kteří vyloupili 11f1rodní banku a podobné - však znáš ty americké no­ viny. A Američané sem dojíždějí a my zase jezdíme k nim, a oni jsou stejně nevzdělaní ja­ ko my, vědí všechno o ktlowtech a vůbec nic o latinském časování.

Jejich školy jsou právě jako naše, jejich klu­ by a hotely jako naše. Naši studenti hrají hoc­ key s jejich studenty a naši turisté se setkává­ jí s jejich. Američané sem zajíždějí a obdivu­ jí nás pro způsob, jakým věšíme zločince, ří­ kajíce, "Muj Bože, kdy se talsé začne u nás tak věšet!"

A my obdivujeme Američany pro jejich způ­ sob, jak hýbají horami, mění toky řek a pře­ dělávají celou mapu. Nasloucháme fascinová­ ni jejich sarnozřejmým výkladům, "Zamýšlí­ me přehradit řeku Arkansas a přímět ji, aby tekla zpátlty přes Skalisté hory". To je přece odvaha!

A to je naše země - náš neutuchající zá­ jem o velké projekty a její nesmírnou mate­ ríelni budoucnost. Od té doby, co ji znám, jsme ji v;tlvol'ili jako veliký obraz, rozkládající se od zamrzlého moře až po americké hranice, od Nového Skotska až k Tichému oceánu. Je to cosi inspirujícího v tomto budování nové ze­ mě, na němž i poslední z nás je nějak zúčast­ něn. Pamatuji se, jak náš otec odešel z farmy na jezeře Simcoe dolu do Manitoby, když se tam před padesáti lety rozpoutala první po-

J

Vl!TNÍB: zemková horečka. Vrátil se domů zničen za šest měsíců, Potom odešel strýc Eduard. Jemu se dařílo líp. Vrátil se ožebračen až za čtyři ro­ ky. Potom odešel můj bratr Dick. Byl u jízd­ ní policie, potom pracoval ve výčepu a vrátil se domu bez haléře. Pak odešli z domova Karel, Jli'í a Teddy - všichni odešli vyjma mně. Ne­ mohl jsem odejít až teď, kdy jsem úplně vol­ ný. Putovat na Západ je pro Kanaďana jako jít za Svatým Grálem.

Nás vábí rozlehlé prostory. Pro nás pro všechny, kteř! zde žijeme, neznámé území na severu sahající až k polárním mořím, skýtá zvláštní myšlenkové pozadí. Miluji pomyšle­ ní, že za několik hodin jízdy vlakem nebo au, tem jsme v panenské divočině; že za dvě hodi­ ny jsem letadlem ze svého letního sídla přes předěl na chmurných březích Jamesovy zá­ toky, kde se teď hemži letadly, hledajícími zla­ to v divočině. Nikdy jsem neletěl k Jamesově zátoce a nikdy tam nepoletím, ale cítil bych se bez ní jaksi opuštěn.

Nikoliv, nemyslím, že bych mohl tuto zemi opustit. Je cosi v jejích dálavách, její odleh­ losti a jejím podnebí, které na mne budou až do konce mocně působit. Před mým oknem, když píši časně ráno, motorové pluhy rozha­ zují spousty sněhu, jež přes noc bouře navr­ šila na silnici. Na severu za hřebenem hor plane severní záře nad nezměrnými plochami zasněžených hvozdů a zamrzlých [ezer.

My zde v Kanadě "pěkně sedíme". Na západ a na východ máme dva veliké oceány - záda nám kryje sněhová čepice severního pólu a nohama stojíme na americké hranici, zahřáté staletým přátelstvím. Evropský hluk a zmatek sem málokdy dolehne. Náš úděl leží jinde: v odstraňování hor, létání za zlatem a hledání spásné hvězdy na Západě.

Děkuji Ti, matko Anglie, myslím, že se "ne­ vrátím domů". Jsem už doma.

Když smůla, tak rařínovaná.

Kdo ví, jalc vypadá technícká stránka no­ vin, ví, že obrázky a text vznikají různě: text z tak zvané sazby čili písmnenek, obrásky ze štočků, jež se rodí a dospívají samostatným pochodem, aby se na hotové stránce sazby usa­ dily tam, kde není sazba. štoček sám vypadá omšele a není zdaleka tak jasný, ja1"o fotogra­ fie. V tom je záludnost, která - přes všechna bezpečnostní opatření - někdy vyhraje i nad cvičeným okem stereotypéra. Stalo se tak v nedělním českém Slově, kde se na jedné stra­ ně sešel "štoček" s obrazem znamenitého her, ce s obrazem vysokého úředníka. štočky sklouz­ ly na nesprávná místa. To je malér, ale ne­ byl by konečně tak velký, neboť vysoký úřed­ ník a bezvadně vypadající umělec by se za zá­ měnu fotografií nemuseli zlobit. Malér však nabyl však nehoráznou shodou okolností, že herec nebyl fotografován v roli generálního ře­ ditele nebo universitního profesora. Byla to fotografie, znázorňující herce v roli trestan­ ce. A tento trestanec v pruhovaných šatech se dostal do textu, jenž vzdává zaslouženou poctu úředníku bezpečnostní služby! Omyl byl ihned zpozorován, ale nělmlik set výtisku se zatím již rózletělo po světě. - V talmvém případě člo­ věk neví, má-Ii plakat nebo zuřit. Postižený vysoký úředník byl nejrozumnější: srdečně se záměně zasmál. Budiž mu za to vedle omluvy - dík.

Red.

Baťa podaruje 10,000 chudých 1•odin.

Firma Baťa podělí letos před vánocemi 10,000 československých rodin, majících vice než­ li sedm dětí. Rodině s osmi dětmi má býti vě­ nován jeden pár obuvi, s devíti dětmi dva pá­ ry, rodině se deseti dětmi tři páry a rodině s je­ denácti a více dětmi čtyři páry obuvi. Dar je ur­ čen rodinám čs. státní příslušnosti bez rozdílu národnosti nebo náboženství.

Ze msty 1'!'l.zbořil domek.

Vincenc Vojta z Polmu u Nového Města na Moravě žil v nepřátelství s dělníkem Josefem Vondrou. Aby se,mu pomstil, dopustil se ohav­ ného činu. Když Vondra byl na léčení v Brně u Milosrdných bratři, rozboural mu jeho obydlí.

Chudou dfověnou chatrč rozvalil a nábytek rozbil. Dopadený pachatel se přiznal a vypově­ děl, že tak učinil ze vzteku.

Ve středu, dne ~9. prosince 193'1.

Mámo, budeme mít dům!

Josef Filgas.

OLIK lidí po tomhle touží? Snad všichni K lidé na světě, kteří dosud nemají vlastní domek. Každý dělník, každý venkovan má jedi­ né přání: Mit vlastní dťlm! Mít střechu nad hlavou! Když máš domek, mfižeš klidně spat a není strachu, že tě třeba domácí pán zítra vy­ poví!

Tak také člověk pod horami postavil si do­ mek. Pavel nebo Lojza, na jméně nezáleží, pra­ coval na stavbách jako tesař. Stavělo se před časem, a n:ení tomu ještě ani tak dávno, a tak Pavel měl hodně práce a pěkné výdělky. Pení­ ze byly a člověk myslil 11a vlastni chalupu. Ten­ krát si řekli s mámou: Postavíme si domek •.• Pe11íze byly, jsou a budou, a tenkrát člověk vě­ řil, že bude vždycky pro něho práce. Člověk sám vyrábí cihly, člověk sám kope zá­ kiady, každý něco dělá. Starší syn kope krum­ páčem, mladší odváží na kolečku hlínu. Táta, tesař, otesává trámy, zasekává, máma podává, co je potřeba. Všichni pracovali, aby jednoho dne mohli říci: Náš domek! Náš dfim!

Táta pozval známého zedníka a sám také zedničil. Ušetřené peníze nestačí, ale spořitel­ na pujčí na hypotéku. Jednoho dne se zatře­ petal nad domkem malý zelený smrček. Rodi­ na se veselila: Už je pod střechou! Mámo, řekl táta, budeme mít náš dům . . . !

Práce nebylo tolik, jak si to člověk předsta­ voval, a jednoho léta táta zfistal doma. Nejen on, ale ani chlapci neměli práci. Přišla jedna upomínka, pfišla druhá upomínka, člověk ne­ platil ani úroky. Nebylo peněz na živobyti. Dluh nebyl velký, ale kde vzít, když člověk celé léto nepracoval? Člověk nepodal včas vyrovnávací řízení a spořitelna domek prodala .v dražbě.

Pi'išel drnhý člověk, také by rád měl vlastni domek. Těšil se na to s mámou jako malé děti: Mámo, budeme mít 11áš dum, říkal ještě před odchodem z domu. Koupil jsem jej lacino!

Aspoň na něm nebudu mít dluh ...

Před domkem sešlo se několik lidi. Jeden to­ mu nechtěl ani věl'it, že prodali jejich dftm.

Prosil druhého člověka, aby je nevyháněl. Jen ještě několik dní, než sl najde něk<;le přístřeši.

Ten druhý však vzpomínal na ženu. Než ode­ šel, rozmlouvali: K prvnímu se, táto, přestěhu­ jeme do našeho domu! Tolik se těšila na chvil­ ku, až bude ve svém domě, a člověk se rozkřikl: Ani minutu! Ten dům je náš! Člověk zapomínal na svou rodinu a hájil svftJ dům. Oba říkali: To je náš dům! Jeden vystře­ lil a druhý klesl k zemi. Člověk utekl a opět se vrátil nazpět. Uvěznili ho a ve vězení se zpoví­ dal čtyřem chladným stěnám: Co to dalo prá­ ce! Nikam jsem nešel na zábavu, jen doma se­ děl, šetřil a šetřil, abychom měli s mámou a s dětmi jednou náš dum! Copak to byla má vi­ na, že už není práce pro mne a pro mé chlap­ ce? Ke všemu ještě ta nemoc, operace, všech­ no stojí tolik peněz! Všichni chtějí Jen peníze?

Doma máma, nešťastná máma, také naříká: že jsme vfibec stavěli! Pořád jsme chtěli mit náš dum, a dnes? Táta ve vězení, ten člověk mrtvý . . . Když si tak vzpomenu, co jsem se nadřela, nastarala. Nejedla, nespala •.• V sousední obci se ptaly děti maminky: Ma­ minko, kdy se postěhujeme do našeho domu?

Kdy přijde tatínek domfi? Je pěkný náš dfim?

Maminka v pláči odpovídá: Tatínek už nepři­ jde! Tolik šetřil, nikam nechodil a jak se těšil, když ten domek koupil. Přešel ke mně a rado­ val se jako malé .dítě: Maminko, víš, že jsem koupil diim? Budeme mít náš dfim! A máma naříká: Táto, táto, proč jsi tam vfibec chodil ....

"Probudím se až 1. března 1938!'

Na dveřích domku zedníka v Bělehradě obje­ vil se nápis: "Neklepejte! Probudím se až 1. března 1938."Po třech dnech byli sousedé zne­ pokoj en! a vnikli do domku násilim. Spícího probudili teprve někdolika vědry vody. Zedník jim vysvětlil, že jeho letní výdělek nestačil na celý rok. Chtěl proto napodobit některá zvířa­ ta a zimu přespat. Myšlenku si opravdu vsuge­ roval do hlavy a upadl v hluboký spánek,

Ve středu, dne 29. prosince 1937.

VIBTNIK

111111:ana 9.

Pana Kadlečka vulgo Rasa to mírně znepo­ kojilo, a proto se pokusil o výmluvu: - Já jsem ten kabát koupil.

Já vím, za pět prstů, řekl hořce pan Ram­ Jaroslav Rumberger. bousek. - Jestli chcete, já zavolám policii? Ras začal naříkat, že přijde ke škodě, dal za AN Rambousek seděl jednoho dne v kavár­ kabát tři stovky, a teď tohle, no ne., je to ně­ ně a četl noviny. Se zájmem četl zprávu, jaká spravedlnost, že by tedy kabát vrátil, pro­ podle které letošního roku: hrozí tuhá zima. tože se nechce míchat do paragrafů, ale aby byl Mnoho znaků tomu nasvědčuje, že bude veliká pan šéf uznalý a něco mu škodoval. Pan Ram­ zima, ale pan Rambousek si pomyslil, ať je, já bousek byl člověk dobrého srdce a dal panu Ka­ mám nový zimník. Podíval se k věšáku, kde vi­ dlečkovi stokorunu. Pan Kadleček mu dal jeho sel jeho zimník, úplně nový zimník se vzorkem zimník. rybí páteře, Totiž, měl tam viset, ale už tam P,itn Rambousek šťasten a spokojen odcházel nevisel. Stává se, že zimník najednou zmizí čili vzhůru na Vinohrady, oblečen ve svfij dávno o­ je ukraden. želený zimník, a nesl si svrchníček přes ruku.

Kavárenský host dělá v takovém případě Na Mírovém náměstí potkal ho takhle šťastnévždycky jednu věc. Běží k věšáku a zpřehází 110 a spokojeného Venca. všechny raglány, kabáty, zimníky a svrchníky, - Koukejte navalit můj zimník, rozkřikl se hledaje mezi nimi svůj hábit. Totéž učinil pan na pana Rambouska, když poznal zimník. Pan Rambousek, a když svůj zimník nenašel, pa­ Rambousek byl paf. kračoval jako všichni okradení. Vynadal vrch­ - Pane, pane, to je nedorozumění, to je ně­ nímu, proklel památku zloděje a pak oznámil jaký omyl. krádež na policii. Chodil pak v jarním svreh­ - To není žádný nedorozumění, ten zimník níěku a bláhově věřil, že policie vypátrá pacha­ je můj a basta, hulákal Venca. - Zrovna včera tele. Sám ovšem pilně prohlížel každého chod­ mi ho ukradli v kavárně. ce, který měl zimník vzorkovaný rybí páteří, Vencovo hulákání přivábilo četné diváky. ale to byla tak beznadějná práce, že pan Ram­ Všichni se začli dívat na pana Rambouska, dr­ bousek viděl pomalu rybí p\iteř i na tramva­ žícího v ruce svrchníček a majícího na sobě ele­ jích. gantní zimník, jako na vyhlášeného zloděje ka­ Mezi námi, majitelem zimníku páně Ram­ bátů. Venca byl muž činu a než se kdo nadál, bouskova stal se osvědčený zloděj kabátů, pan pěkně, a lidé mu při tom ochotně pomáhali dr­ Němeček, který však byl známější pod jménem žet pana Rambouska, svlékl jeho zimník a sám Venca. Venca chodíval do kaváren pravidelně, si jej oblékl. Potom na odchodu řekl panu Ram­ ale při tom je pečlivě střídal s dlouhými pře­ bouskovi: stávkami. Každou kavárnu považoval za svťtj - Styďte se, takový mladý člověk a krást po revír, a takové revírní pochůzky konal svědo­ kavárnách zimníky. Buďte rád, že vás neudám mitě a rád. S potěšením se díval na hustě ově­ policii, a"'odešel. šené věšáky a na šatnářky vrhal nenávistné Lidé chvíli nadávali a kdosi chtěl pana Ram­ pohledy. šatnářky považoval za škodnou. Venca bouska odevzdat strážníkovi, ale do pana Ram­ nosil páně Rambouskův zimník dva dny a byl bouska vjela vzteklá energie a sám se rozběhl rozhodnut, že třetího dne zimník buď prodá hledat strážníka, aby mu vylíčil gangsterství na nebo odnese do zastavárny. Zimnik mu skvěle pražském náměstí. Venca ovšem byl už dávno slušel a Venca doufal, že za něj dostane nejmé­ v závětří. ně dvě stovky. Zatím ještě měl několik korun - To jsem blázen, řekl si pan Kadleček vul­ v kapse, a proto šel v páně Rambouskovu zim­ go Ras, když o tři hodiny později potkal v Lib­ níku znovu do kavárny, rozumí se, že do jné, níeí Vencu v zimníku, který mu před tím svlékl Venca byl ve své nenávist k šatnářkám zásadní, na ulici pan Rambousek, ale za který dostal a proto svůj nově ukradený zimník pověsil na stokorunu. věšák. Při tom pozoroval příchozí a hlavně je­ - Tak to vy jste mi ukradl můj zimník, za­ jich zimníky. Jeden host - všichni číšníci byli řval pan Kadleček na Vencu v tiché Zeyerově 'k němu náramně uctiví a volali na něho pane ulici. Venca se překvapeně zastavil a rozhlédl ministerský rado, měl krásný, překrásný zim­ se. V Zeyerově ulici je zrovna policejní strážni­ ník, nad kterým Vencovo srdce se usedalo. ce.

- Ten je můj, řekl si odhodlaně, když viděl, - Nekřičte, já vám ho vrátím, ubezpečoval jak host pověsil nedbale zimník na věšák a pak ' Venca domnělého majitele. - Ale, koukněte si sedl u stolu k šachové partii. Venca vyzvě­ se, pane, já jsem ten zimník koupil, ale někdo děl, že takovou partii si dává pan ministerský mi ho zas ukradl a zrovna dnes jsem toho zlo­ rada pravidelně každé odpoledne. Venca se dí­ děje načapal na Mirovým náměstí a tak jsem val na zimník pana ministerského rady a v du­ vám vlastně váš zimník zachránil. Kdybyste byl chu už mu tykal. Potom dočetl noviny a zapla­ tý dobroty . . . - a pan Kadleček podaroval til.

Vencu desetikorunou. Načež si vzal zimník.

Nikdy nebyl Venca tak překvapen, jako když Historie zimníku se vlekla dále. Pan Ram­ poznal, že mu někdo ukradl ukradený zimník. bousek hledal teď dva zloděje. O tři dny poz­ Venca dělal totéž, co před ním pan Rambousek. ději uviděl pana Kadlečka znovu ve svém zim­ Přeházel všechny kabáty na věšáky, vynadal níku, jak jde do kavárny. Tentokrát pan Ram­ vrchnímu a pak oznámil, že jde krádež hlásit bousek, poučen zkušenostmi se zloději kabátů, na policii, což však ve skutečnosti ovšem ne­ rozhodl se bojovat s nimi jejich vlastní zbrani. udělal. Hluk a pozdvižení, které Venca způso­ Prostě a jednoduše svůj ukradený zimník bil při hledání svého ukradeného zimníku, mělo ukradl. za následek, že pan minsterský rada dal oka­ mžitě svůj zimník do šatny. Venca se cítil okra­ Jak se u nás odnárodňuje. den o dva zimníky. Jako pan Rambousek, tak Maďarský poslanec Esterházy, příslušník i Venca musil nyní nosit lehký svrchníěek, než · jednoho z těch rodů, které nejvíce byly vinny by se zase dostal k nějakému novému zimníku. kulturním, hospodářským i sociálním útlakem Jako pan Rambousek tak i Venca pozoroval Slováků za maďarské vlády, stěžoval si v pa1'­ chodce a hledal mezi nimi zloděje svého zim­ lamentě na to, že se maďarská menšině nedá­ níku. Jeden zimník hledali teď dva okradeni. vá dostatečné možnosti pěstovat svou, mad'ar­ sku kulturu.a že prý se na Slovensku odnárod­ Mezi námi, zimník ukradl Vencovi jistý pan ňuje. Dostal okamžitě odpověď, jakou nečekal.

Kadleček vulga Ras, který právě přešel z chrá­ Poslanec Teplanský se ho totiž zeptal, zda je mových pokladniček na zimníky. Ras měl roz­ jemu, poslanci Esterházymu znám případ, že hodně smůlu. Nosíl zimník jenom dva dny, by byl v Maďarsku dostal slovenský spisovatel když potkal pana Rambouska, který okamžitě od státu odměnu od československého ministra poznal svůj majetek. Pan Rambousek šel ji­ školství za literární dílo maďarské. - A bylo stou chvíli za Rasem a uvažoval, nemá-Ii zavo­ po polemice i stížnostech. lat policii. Ale jako člověk, strachující se sou­ dů a pochůzek, chtěl to zkusit po dobrém. Za­ Nikdy se neposmívejte své ženě pro její ne­ stavil pana Kadlečka v Ječné ulici: vědomost.

Možná že byste byl dnes svobodným, - Poslouchejte, tohle je můj kabát. kdyby byla bývala moudrou.

- To by mohíříe každý.

- Vy jste mi ho ukradl v kavárně, já to moKoho bohové chtějí zničit, svedou jej nej­ hu dokázat. Krádež je oznámena na policii. dříve ku bláznivému sňatku.

Ukradl svůj zimník.

P

<;

Agitátor.

M. Zosčenko.

.. KOLNÍK letecké školy Grigorij Kosonosov S- jelTakdomů, do vsi, na dovolenou. co, soudruhu Kosonosove - říkali mu před odjezdem přátelé - odjíždíte, tož byste mohl, tento, trochu ve vesnici zaagitovat. Řek­ něte mužíkům: hle, jak se letectvi vzmáhá ••• Třeba se mužíci složí na letadlo .•• - To si můžete myslit - řekl Kosonosov že budu agitovat. Nevím, jak to bude s ostat­ ním, ale o letectví &i zařečním, nemějte stra­ chu.

Do vsi přijel Kosonosov na podzim a hned pr­ vého dne se vydal do sovětů, Tož - povídá předsedovi - chtěl bych trochu agitovat. Právě jsem přijel z města, ne­ mohl byste svolat schůzi?

- Co by ne - povídá předseda - zítra máš mužiky pohromadě.

Druhého dne sehnal předseda mužíky k po­ žární kůlně, Grigorij Kosonosov přišel, uklonil se, chvili byl na rozpacích a pak začal mluvit třesoucím se hlasem: - Tak se podívejte ... hm . .. - řekl Koso­ nosov letectví, soudruzi rolníci . . . Protože vy jste, konec konců, takový nevzdělaný lid, řeknu vám něco o politice ... Tady je, řekně­ me, Německo, a tadyhle Cherson .•. Tuhle je Japonsko a tady ... vůbec ••• - O čem vlastně mluvíš, člověče - nechápa­ li mužíci.

- o čem! - urazil se Kosonosov. - O lete­ ctví. Strašně se teď vzmáhá - letectví • . • Vzmáhá se, soudruzi rolníci. Nic se nedá namí­ tat. Co je, to je ... Nehádám se ...

Nerozumíme ti! - křičel předseda. Musíš, soudruhu, poněkud lidověji ...

Kosonosov postoupil o krůček, zapálil si ciga­ retu a začal znovu: Tak teda, tento, soudruzi rolníci .•• Bu­ dují se letadla a pak se s nimi létá. Ve vzdu­ chu, to se ví. Někdy, pravda, se některé neudr­ ží - a třískne sebou o zem. Jako nedávno sou­ druh letec Jermilkín. Vzletěl jako nic - ale potom sebou praštil, až mozek stříkal •.• - No jo, není pták - řekli mužíci.

- Taky to povídám - zaradoval se Kosonosov povzbuzen - pravda, není pták. Pták spad­ ne a čerta si udělá - otřepe se a letí si dál ....

Ale člověk, tu máš, vYPij si to ... Nebo jiný le­ tec, soudru Michal Iványč Popkov. Letěl, všech­ na čest - a najednou bác, motor nepracuje ....

Ten ale padal!

- Jistě? - ptali se sedláci.

- No, bože ... A jeden se zachytil v lese. A visí jako dítě. Dostal strach, blázni - bylo to k popukání ... Bývají různé případy .•• Tak jed­ nou zas přišla kráva pod vrtuli. Ráz, dva, říz, i'íz - je na kousky. Ani nepoznáš, kde jsou ro­ hy, kde břicho - a vůbec ... I se psy se to ně­ kdy přihodí.

- A co I;:oně? tázali se mužíci. - Koně se taky někdy připletou?

- Taky - :i:'ekl Kosonosov. - To je velmi snadné.

- Vida, neřády, aby je čert .•• - řekl kdo­ si. - Co si nevymyslili. Koně rozřezávat ••• A co, synku, má to budoucnost?

- To si myslím - řekl Kosonosov - ohrom­ nou budoucnost, soudruzi rolníci ... A vy, ten­ to, proveďte sbírku v obci a přispějte.

- Nač máme pl'ispět? - tázali se sedláci.

- Na letadla - pravil Kosonosov.

Když se Kosonosov vrátil z dovolené, měl je­ ště pod okem zbytky pořádné boule.

Zimní chudobky na hrobě pres. Osvoboditele.

I teď v zimním počasí putuji lidé k hrobu presidenta Osvoboditele v Lánech. Denně při­ jíždí do Lán nejméně jedna výprava školních dětí a od každého vlaku a autobusu, zejména v neděli, přicházejí hloučky lidí. Lidé z o).tolí nosí na hrob chudob!{y, které našly na zasněžených lukách. T. G. měl chudobky rád a lán­ ští občané mu je přtnášívalí na Nový rok. Před lánským hřbitovem bude postaven vánočni stromek republiky.

. - --·

Ve středu, dne 29. prosince 1937.

Vlll!ITMlJ!C

Birana 18. "

BOŽENA NĚMCOVÁ:

BABICKA Obrazy z venkovského života.

ŘEŠLA neděle černá. a kýchavná P a pátou neděli, Smrtnou, zaradovaly se děti: "Dnes budem vynášet smrt", a děvčata dodala: Družebná

"Dnes je naše koleda!" Babička udělala Adélce lito, na které shromážděla kolik dní výdnuky, navěsila je na ně, navázala červených fáborů, aby veselé bylo. Děvčata šla koledovat. Odpo­ ledne se všecka děvčata shromáždila ve mlýně, kdež se strojila smrt. Cilka udělala slaměný do­ šek, kdždá z děvčat dala něco ze šatstva na ně; čim byla Mořena pěknější, tím větší chlouba.

Když byla ustrojena, vzala jí dvě děvčata pod paždí, ostatní do páru seřadila se za nimi, a lí­ ty točíce, zpívala: "Smrt nesem ze vsi, nové lé­ to do vsi," jdouce ode mlýna ke splavu. Starši chasa šla opodál za nimi, chlapci ale s posměš­ nými posuňky je obskakovaly, chtíce Mořeně strhnout čepec; děvčata ale ji bránila. Přijdou­ ce ke splavu, rychle smrt odstrojila a s velkým jásotem hodila došek do vody; na to sebrali se chlapci s děvčaty a společně začali zpívat: "Smrt plave po vodě, nové léto k: nám jede s červenými vejci,-žlutými mazanci." Na to zase děvčata začala: "Líto, líto, líto, kdes tak dlouho bylo? U studánky u vody mylo ruce i nohy. Fia­ la, růže kvésti nemůže, až jí Pánbůh zpomůže," A zase chlapci spustili: "Svatý Petr z Říma, po­ šli flaši vína, abychom se napili, Pánaboha chválili."

"No, pojďte dál, koledníci," volala paní Proš­ ková, poslouchajíc na záspí chasu; "pojďte dá­ le, víno vám nedáme, ale něco přece abyste se trochu obveselili."

Chasa vešla s domácími děvčaty do sednice a Kristla i ostatní šly za nimi, veselíce se a zpí­ vajíce se s nimi.

Na Květnou neděli ráno běžela Barunka k fo­ ce natrhat kočiček; ony vždy již kvetly, "jakby věděly, že jich na ten den třeba", myslilo si děvče. Když šla s babičkou do kostela na hru­ bou, nesly si jich každá hrst k svěcení.

Na Škaredou středu, když dopředla babička svůí úkol a kolovrat vynášela na pudu, volala Adélka: "Oh, je, už jde kolovrat na půdu, ba­ bička bude příst na vřetánko!"

"Až dá-li Pánbůh do zimy, pak jej zase sne­ seme," povídala babička.

Na Zelený čtvrtek věděly děti, že nebudou snídat nic jiného, než jidášky s medem. Na Starém bělidle nebylo včel, ale pan otec poslal vždy plást medu, když přehlížel. Pan otec byl včelař a měl mnoho úlu; slíbil také paní Proš­ kové, až se mu podaří roj, že dostanou, poně­ vadž slyšel od babičky, že by si ničeho nepřála u toho stavení, než úl, že Je veselo člověku, když vidí ty včeličky celý den lítat z úlu do úlu a pil­ ně pracovat. "~arunko vstávej, slunce hned vyjde!" budi­ la babička na Velký pátek ráno vnučku, zpole­ houěka jí klepajíc na čelo. Barunka měla lehké spaní, hned se probudila a vidouc stát babičku u postele, vzpomněla, že byla prosila večer, aby ji vzbudila k rannímu modleni. Vyskočila, pře­ hodila přes se sukýnku a šátek a šla s babičkou.

Voršu a Bětku také vzbudila. "Děti necháme spat, ještě tomu nerozumějí, budeme se modlit za ně," povídala. Jak dvéře u síně zavrzly, hned se ozývala drůbež a dobytek a psi vyskočili z bud. Babička je vlídně odstrčila a ostatním pravila: "Mějte strpení, až se pomodlíme!"

Když se byla Barunka na babiččin příkaz v struze umyla, šly na stráň modlit se "devět Ot­ ěenášů a Zdrávaskfi, aby jim Pánbůh popřál po celý rok čistotu těla", jak to byl obyčej. Stará babička klekla, vroucně sepjala scvrklé ruce přes prsa, mírné oko její důvěrně obrátilo se k rftžovým červánkům, které 11a východě zvěsto­ valy příchod slunce. Barunka klečela vedle ni, čerstvá, růžová jako poupátečko. Modlila se i ona chvíli nábožně, ale pak se její jasně oči to­ čily po lese, po lukách a stráni. Rmutné vlny pomalu plynuly, unášejíce s sebou vždy ještě kusy ledu a sníh, v roklích a na stráni bělel se také ještě sníh, ale sem tam zelenala se již trá-

va, ranné chudoby, v-ykvétaly stromy a křoviny začínaly pušet, příroda probouzela se k radost­ nému životu. Růžové červánky rozcházely se po obloze, ze záhon vystupovaly zlaté paprsky výš a výše, pozlacujíce vrcholky stromu, až pomalu slunce v celé své velebnosti se ukázalo a světlo svoje po celé stráni rozlilo. Protější stráň byla ještě v polosvětlé, za splavem padala mlha niž a níže a nad jejím.i vlnami bylo vidět na vrchu nad pilou klečeti ženské pílařovíc, "Koukejte jen, babičko, jak krásně slunce vy­ chází," povídá Barunka, všecka pohroužena v podivu světla nebeského, "kéž bychom nyní klečely na Sněžce!"

"Chceš-Ii Boha vroucně vzývat, všude k' to· mu místo, zem Páně celá krásná," řekla bahlě­ ks, udělavší kfiž a vstanouc se země. Jak se o­ hlédly, viděly nad sebou nejvýše na stráni Vik­ torku, opřenou o strom. Kučeravé vlasy od ro­ sy zvlhlé visely ji kolem tváří, šat měla pocu­ chaný, hrdlo odhalené, černé oči planouce div­ ným ohněm, upřeny byly le slunci, v ruce pak držela rozkvetlý již petrklíč. Nezdálo se, že ba­ bička vidí. "Kde pak ta ubohá zase chodila!" povídala stařenka útrpně.

"Ale hle, kde pak našla již petrklíč!"

"Někde na vrch lesa, vždyť ona tam schodí každý kout."

"Já ji oň poprosím!" řeklo děvče a již běželo na stráň: tu se Viktorka ze svého zamyšleni probudila a rychle k odchodu se obrátila, když ale Barunka volala: "Prosím tě, Viktorka, dej mi ten kvítek," zůstala stát a se zrakem k zemi obráceným podala ji petrklíč. Pak se ale uškub­ la a jak šipka letěla po stráni dolů, Barunka sběhla k babičce.

"Už dávno, co si nepřišla pro potravu," mínila babička.

-, "I včera, když jste byla v kostele, byla u nás, maminka jí dala bochník chleba a jidášky," pravila Barunka.

"Teď bude zase chudákovi lépe v létě; ale Bůh ví, ona jakoby neměla cit. Celou zimu jen v lehkém šatu, bosa; vždyť pak krvavé stopy po ní zůstávaly na sněhu, a ona jakoby nic. Jak ráda by jí byla paní myslivcová každý den te­ plého jídla dala do syta, avšak nepřijme ničeho než kousek pečiva. Nešťastné stvořeni!"

"Ono ji není snad zima v té jeskyňce, babič­ ko, sice by někam šla; vždyť jsme ji mnohdy­ kráte prosily, aby zůstala u nás."

"Pan myslivec povídal, že je v takových pod­ zemních dírách v zimě teplo, a poněvadž Vik­ torka nikdy do vytopené sednice nepřijde, že zi­ mu tak jalm my necítí. To už Pánbůh tak řídí; on sesílá anděle strážce dítkárn, aby střehli jich ode všeho zlého, a Viktorka je také ubohé dítě," pravila babička, vcházejíc do staveni.

Jindy zaznívalo klekáni a poledne s žernov­ ského vrchu s vížky nad kaplicí; ten den ale vyběhly Jan a Vilím s řechtaěkamí do sadu a řehtalí, až vrabce se střechy vyplašili. Odpoled­ ne šla babička s dětmi do městečka k božímu · hrobu, stavily se pro panímámu a Mančinku.

Panímáme vždy vedla babičku do komory a u­ kazovala plnou vošatku barevných vajec, ko­ ledníkům ukazovala celou řadu mazanců a tuč­ ného beránka. Také podala dětem vždy po hně­ tánee, babičce nikoli, ona věděla, · že stařenka od snídaně na Zelený čtvrtek až do večeře po Vzki'ísení do úst nevezme, ona sama také se na Velký pátek postila, ale přísný půst, jako babíč­ lm, to říkala, že by nevydržela. "Každý dle své­ ho svědomí, milá panímámo; já myslím, má-li býti půst, ať je pust." Prohlížejíc pak panímá­ mino umění, a pochválíc kde co, dokládala: "My se zítra do pečení pustíme, uchystáno je vše; dnešní den ať je obětován modlitbě." A takový způsob byl v Proškovíc domácnosti, ne­ boť babiččino slovo platilo.

Na Bílou sobotu bylo ale na Starém bělidle od časného jitra jako na pražském mostě; v sed­ nici, v kuchyni, ve dvoře, u pece, všude se po­ tká valy dělné ruce, a ku kterékoli z ženských se děti se svými záležitostmi obracely, každá si naříkala, že neví, kde jí hlava stojí; i Barunka měla tolik práce, že zapomněla jedno pro dru­ hé. Za to bylo ale k večeru v stavení všecko všude v pořádku, a babička s Barunkou i mat­ kou šly na Vzkřísení. Když pak v ozářeném, ná­ božnými naplněném chrámu zaznělo ze všech úst slavné: "Vstaltě této chvile ctný Vykupi-

tel! Hallelujah!" tu se cítilo děvče unešeno mocným citem, prsa se jí dmula, pudilo ji to ven, ven do širé prostory, kde by mohla dát průchod nevýslovnému jásotu, který ji v duši hlaholil. Celý večer bylo ji neobyčejně milo, a když ji dávala babička "dobrou noc", vzala ji okolo krku a _Pustila se do pláče.

"Co je ti, proč pláčeš?" ptala se ji babička.

"Nic mi není, babičko; v sobě mám radost, že musím plakat," odpovědělo děvče. A stařen­ ka sehnula se, políbila vnučku na čelo a pohla­ dila ji líce, neříkajíc ani slova. Znalať svoji Barunku.

Na Boží hod vzala babička k svěceni sebou do kostela mazanec, víno a vejce. Když to pak do­ mů přínesla, rozkrájelo se svěcené, každý z do­ mácích dostal od obého po kousku a trochu ví­ na. Drůbež a dobytek dostaly zase od obojího jako na váúoce, aby prý byly domu příchylné hojný užitek: dávaly, povídala babička.

V pondělí byl ale na ženské zlý den, byla dy­ novačka a koleda. S.otva byli Proškovic ráno vstali a se ustrojili, již ozývaly se dveřmi hla­ sy: "Já jsem malý koledníček", atd. a tu na­ jednou zaklepal kdosi na dveře; Bětka šla ote­ vi'ít, ale opatfoě otvírala, mohli to býti chlap­ ci, neboť jisto bylo, že žádný ze známých vy­ šlehání nedaroval. Byl to pan otec, nejranněj­ ší ze všech. Pi'išel jako svatoušek, pi'ál "šťast­ né a veselé hody", pod kabátem měl ale scho­ vanou vrbovou dynovačku; tu najednou s u­ šklíbnutím vytáhl a začal ženské šlehat. Do­ staly všechny, hospodyně. Adélku i babičku šlehl pfos faldy, "by blechy neštípaly", dodal se smíchem. A jako každý jiný koledník, dostal ta­ ké pan otec po vajíčku, po jablíčku. "Což, hoši, jak jste koledovaly?" ptal se pan otec chlapcfi.

"To jsou pěkní, jindy se jim nechce s lože, dnes ale sotva jsem vstala, tlž byli v sednici, a­ by mě vyšlehali," žalovala Barunka, a pan otec i chlapci se jí vysmáli.

Přišel i pan myslivec dolú dynovat, i Míla i · Tomeš, zkrátka nebyl pokoj celý den, a děvča­ ta, jak zahlédla chlapce, schovala holá ramena pod zástěry.

XIII. Jara skokem přibývalo; lidé pracovali již v polích, nahofo na stráni vyhfivaly se ještěrky a hadi, že se jich děti, jdouce na podzámecký vrh fialltY a konvalinky hledat, vždy lekly; ba­ bička jim ale i'.'íkala, že se nemají co bát, že do svatého Jii'í žádné zvíře není jedovaté, že se múže vzít do ruky, "ale pak, když slunce už vy­ soko, pak je v nich jed!" dokládala. Na louce za splavem rozkvítalo buličí očko, pryskyřnik, na stráni modraly se podlěsky a zlatově leskly se petrklíče. Děti sbíraly mladá lupénka do po­ lívky, kopi'ivy pflnášely housátkftm, a kdykoli šla babička do chléva, slibovala Stračce, že už co nejdfiv pújde na pastvu. Stromy úprkem o­ balovaly se listem, komái'i vesele hráli ve vzdu­ chu, skřivánek vznášel se vysoko v povětří, děti ho slyšely, ale málokdy malého zpěváčka vi­ děly. Také žežulku poslouchávaly a křičely do lesa: "Žežulko, pověz nám, jak dluho budeme živy?" Někdy zakukala, někdy se ale na ni A­ délka zlobila, že nechce scllválně zakukat.

Chlapci učili Adélku otloukat vrbové píšalky; když pak jí nechtěla píšťalka pískat, dávali vi­ nu, že nedobře při otloukání říkala: "Vy holky neumíte ani píšťalku udělat," vysmíval se Jan. "To není naše věc, ty ale zase neuděláš tako­ výto klobouček!" pravila Barunka, ukazujíc bratn'ím klobouček z olšových listú, okrášlený chudob'kami, který byla celý jehlinami se­ špendlila.

"Hm, to je kumšt!" pohodil hlavou chlapec.

"Pro mne ne, ale pro tebe," smála se Barun­ ka, jdouc dělat ještě šaty ke kloboučku a tělo panenky z bézové duše.

Jan ale položil proužek na koleno a povídaje Adélce: "Teď poslouchej a dive.i se, jak to bu­ du dělat," a začínaje otloulrnt, i'íkal: "Otloukej se, píšťaličko, nebudeš-li se otloukati, budu na tě žalovati knížeti pánu, on ti dá ránu, až od­ letíš ke zlatému džbánu. Huš, huš, huš, vrazim· do tě núž, vrazím do tě lmdličku, vyrazím ti dušičku, vrazím tě do zavíraček, budeš zpívat jako ptáček."

(Pokračováni.) ,·,.~·-"'

a

""

~

OSVĚT~

·~

Langerovi noví andělé na Vinohradech~ František Langer: Dvaasedmdesátka.

Hra o dvou dílech v mnoha obrazech.

VÝŠENOU pozornost získala Langerově "Dvaasedmdesátce" už předem ta zvlášt­ ní historka, že povídkový námět ke hře vyčetla Olga Scheinpflugová odněkud z amerického magazínu, že jej vypravovala Langerovi a že ten sl jej od ní převzal. Zlákalo prý ho k tomu "divadlo v divadle", jeviště vsunuté do vlastní­ ho jeviště a na něm představení, jež hrdinka, sama trestanka, uspořádá s vybranými tre­ stanci, aby v řadě dramatických výjevft po osmnáctiletém uvěznění divákům ukázala, jak nevinně byla na dvacet let odsouzena pro za­ vražděni svého manžela. Ale Langer, nedbaje délky, přiJ?Ojil k tomu vsunutému představení také ještě improvizované další pokračování, v němž jeho nenadálý navrhovatel, trestanec Melichar, zopakuje některé výjevy v nové ú­ pravě a doplní tak, aby drtivě vysvitlo, proč on tenkrát před osmnácti lety, v době osudného přelíčení, nemohl se přihlásit jako skutečný pa­ chatel vraždy. Ne dvaasedmdesátka Marta, 11ý­ brž on byl by měl stát před porotou a soudci, vypovídat celý průběh zločinu a přijmout -vy­ měření trestu, jenž by vzhledem k nutnosti se­ beobrany nebyl býval tak velký jako u ni.

Zvláštnost na zvláštnost, jak jen Langer to dovede neobyčejnou spleti náhod, krutým, vr­ tošným sběhem okolností, a největší zvláštno­ stí je ovšem to, že se našel dramatik, jenž tak rozechvívavě uvádí na mysl, co to znamená, být nevinně odsouzen, trpět po osmnáct let všecku trýzeň, bídu, potupnost vězení a nemoci niko­ ho přesvědčit, že se stala hrozná nespravedl­ nost a křivda. Mťlže dramatik vykonávat úkol krásnější než ten? Ve svém diváctvu na jevišti shromáždil Langer samé úřední nebo různě od­ borné osobnosti, ředitele trestnice, lékaře, kně­ ze, soudce, porotce, proslulou divadelní režisér­ ku Havlovou, přiznal všem poctivé, uvědomělé plnění povinností, připustil u všech i jakési sou­ citné srdce, a tím příkreji vynikne pak, jak ta­ ková ubožačka, nevinně odsouzená, je jim byto­ sti poměrně lhostejnou, jak nemůže spoléhat na žádnou dost silnou účast a jak se musí pro­ stě podvolit vší té hruze, všemu tomu utlučení.

A na· dovršeni všeho - Langerova dvaasedm­ desátka Marta ukáže ve svých dramatických výjevech, že při neblahém přelíčení zamlčela skutečného pachatele toliko z klamného, nad­ šeného domnění, podle něhoš on zabil jejího manžela v záchvatu soustrastné lásky k ni, a náhle vzejde jí z Melicharova narychlo insce­ novaného dodatku bolestné světlo, že podstat­ nou pohnutkou vraždy byly mu jen peníze, kte­ ré chtěl svému poručíkovi z rukou jejího man­ žela vyrvat zpět. Nic tragičtějšího nemohl Lan­ ger pro svťlj účel vymyslit: dvacet let vězení a osmnáct strašně odseděných pro pouhý bláho­ vý ženský blud! Trestanka stává se dvojnásob­ nou mučednicí, jejíž truchlivý příběh by měl do dna duše otřást všemi těmi, kdož na jevišti poslouchají: vy' jste měli bedlivěji vyšetřovat! vy jste se neměli dát omýlit nějakou zběsilou, nenávistnou Julčou, jež si mstivě osobovala právo na zavražděného! že Langer navazuje na "Periferii"? Dva­ asedmdesátka Marta a tesař Melichar nejsou tak zrovna jako Franci a Anna, nýbrž mnohem vice ztělesňuji v sobě Langerovu idealistickou viru v nekonečné lidské andělství, vystupuji ja­ ko dva noví "andělé mezi námi", aby přímo už spolu závodili, kdo je andělem větším, zda ona či on. Bělostným, trpělivým andělem byla Mar­ ta za svého manželství s bídákem· Adolfem, kde žila v brlohu zlotřilců, podvodných hráčů, mas­ kovaných Iupíěů, a ještě krásněji se zaskvěla andělstvím, když se nechala nevinně odsoudit, aby nemusila udat milostného provinilce. Na-

Z

Strana 11,

Vll!!ITNflt

Ve středu, dne 29. prosince 19:37'.

tahovali ji na ski'.·ipec vězeňských muk a ona divoce křičela, šílela, svíjela se křečemi, ale ne­ zradila! A Melichar na svobodě dělal vůbec jen samé hazardní šlechetnosti, ujímal se ztýra­ ných koní, okradeného poručíka, ohrožených stávkařů, dal se za to zavírat a teď dokonce ani nestrpí, aby ho Marta ve svém zdramatísova­ něm příběhu na svou újmu představovala něž­ nějšího, rytířštějšího než on! Vysvobodí ji z klamného zdání, které jí poutalo jazyk! Málem by byl odnesl palmu v andělském závodění, kdyby byl Langer na roli Adolfovu nepřípravíl v trestnici mezi trestanci slavného herce Kol­ bena, který ke scénám dodatku Melicharova honem s patra přihodí ještě jednu, aby vzlet­ ným horováním přesvědčit Martu, že u Meli­ chara nesmí hledět na vnějšek, nýbrž 11a vni­ třek, a uvnitř Melichar opravdu plál bezmez­ nou, dojatou láskou k utišené mladé ženě. Ja­ kou větší moc by mohlo mít umění (praví au­ tor "Zlatě Venuše") než tu, že uvědomí lidem i to, čeho sami v sobě nechtějí tušit a přiznat?

A teď posléze se dostal Langer na vrchol svého andělství, kde pohnutá andělská "dvaasedmde­ sát4'.a" zřekne se možnosti, aby proces byl v je­ jí prospěch obnoven a aby náležitý trest za vraždu přešel na Melichara. "Trpěla jsem osm­ náct let, protrpím ještě dvě a nedopustím, a­ bych byla od Melichara miláčka odloučena no­ vými lety jeho káznice." Toho právě potřebo­ \'al Langer, aby mohl končit nebeským vytrže­ ním, rozblóusněnim a závratnou výší ducha, někde v oblacích nad všedními měramí lidské­ ho konání. Nebetyčně vysoko, ale se vzezřením největší prostory, se skromným voláním po mo­ dré čepici.

Je to velmi, velmi složitě, nejsložitější hra, kterou kdy Langer napsal, nejnebezpečnější svými závity a zákruty, nejsmělejší svým sesta­ vením a nastavováním. Leží však zcela ve vý­ vojové logice jeho tvorby, jásá nalezenými lid­ skými pravdami, hýří napínavými převraty a obraty a je tak soustředěna k přivalnému nad­ bytku věcí, že ani jediná věta v tom širém, mě­ ňavém rozlivu scén a dialogů: nezní jalově. Rek­ li byste: nejobyčejnější lidé, nejobyčejnější dě­ je a hovory i v těch filmových sensaěnostech a přece všecko je neobyčejné, všecko se stále drží směru vzhůru, jako by se šetřilo na vě­ tách i v rozvíjení scén, aby se co nejdřív a zpří­ ma dospělo nahoru s pohledem zadívaným do hlubin.

Ku podivu! Provedení té složité skladby je v podstatě zcela snadné, poněvadž se nraíe na maličkém, těsném vloženém jevištíčku nebo na zbývající zúženě ploše okolní, kde herci se ani nesmějí mnoho pohybovat a jsou omezeni na zaujatý, stanovený postoj, tak zrovna pro ty krátké, rychle míjející výjevičky. Vstoupí, pro­ mluví, zapřednášejí, vybuchnou, zasoptí, zahor­ lí, povzbudí a hned už zase odcházejí. Jakási obtíž byla by bývala, rozlišit vězeňské ochotní­ ky od herců z povoláni, ale té obtíže se režisér Stejskal vzdal a oba druhy nechal na téže di­ vadelní úrovni. . Martu, starší i mladší, provla­ ižla a měkce mu obložila Štěpníčková vší mož­ nou tklivostí v prosebném úpění i v milostném jihnutí, v želném smutku i ponurém zahlou­ bání, v balných váhavostech i hrdinných od­ hodláních, ledaže by se v zadní části chtělo víc rozhodnosti a niterní utvrzelosti. Anděl svatě pohi'ižený do sebe a do věci božských. Tasař, boxer a mechanik Melichar nenosí u zjařené­ ho, rázného Korbeláře svého andělství tak na povrch, takřka řičí dělným spěchem, zručnosti, ochotou, dychtivostí činu a nepřimísí do roz­ povídaného, přátelského citu ani kouska sen­ timentality. Jeho mladší zástupce Vnouček se mu zmužněle, pružně a jadmě připodobňuje v energičnosti, v proudně naléhavosti, v nl:)rozpa­ čitě jistotě. Arci, herecky nejvíc podává Plachý v Kolbenovi a Adolfovi, jak od ztuhlé, ztvrdlé, zaražené vězeňské masky přechází k umělecké­ mu oživení, jak se rozehraje v Adolfově buši­ cim neb rváěském kruťáctvi a jak provlaženě, doléhavě vyříká nakonec svou domluvu. Staro­ panenská zloba a jízlivost neubere Svozilové v Julči nikde čisté jasnosti. Majer se značně pro­ mění v kolísavém, staře rozkývaném a rozbřed­ lém řediteli. Bělský se čile, lehce a vesele má k svému zvrhlému knížeti.. Kněz Vošalíkuv a lé­ kař Tomičilv by ~i být o něco přiléhavěji lid-

mi svého povolání, spíše tomu dostojí Kandert v soudci, Hlavatý v úředníku, Freslová v diva­ delní uvolněnosti a důvěrností své ředitelky, Repa ve výsměšně vtipkujícím, klidně hmatá­ vém strážníkovi. Diváctvo je značně nehybné a neznalé.

Představení to bylo o premiéře slavné ná­ vštěvou páně presidentovou a velepříznívým, pozorným duchem, jenž vládl v hledišti.

Na co jsme čekali 20 let!

CELÁ desítiletí bylo věnováno mnoho ná­ PkterýOmahy nalezeni nového uěebného systému, by umožnil naučit každého člověka cizí­ mu jazyku poměrně snadno a rychle. I u nás bylo založeno sta škol, napsáno desítky jazyko­ yých metod k učení na dálku a prodávány růz­ né jazykové kursy, natočené na gramořono­ ·Vých deskách. A přece státní úřad statistický u'.,..1.zuJe, že na 90 procent našich příslušníků neovládá vůbec žádný cizí jazyk. Tento zjev nelze pozorovat jen v širokých vrstvách lido11ých, ale také mezi studovanou inteligencí, kde jen 13 lidí ze 123 ovládá některou cizí řeč, o­ všem, tato čísla nedokazují, že těch třináct o­ vládá cizí jazyk dokonale. Čím to vlastně je, že tak málo naších lidi o­ vládá cizi jazyky? Vysvětlení je jednoduché.

Mnoho lidí je tak zaměstnáno, že nedostatek času vylučuje úplně docházku do některé školy, u gramofonu také sedět nemůže, ani jej s se­ bou vozit na cesty a písemné metody na dálku - to je učení bez učitele, bez kontroly, bez o­ prav a bez správné výslovnosti. A u prvých dvou zpiísobu učení je to ještě vysoká cena ně­ kolika tisíc korun, která zabraňuje většině lidí, učit se cizím jazykťlm.

Zdá se ale, že tyto problémy jsou konečně vy­ řešeny. Známý nkladatel Fr. Kodym v Praze VII., č. 1385, právě začal vydávat neobyčejnou jazykovou metodu angličtiny, francouzštíny a němčiny, tedy jazyků, ktel'é ovládat nejvíce potřebujeme - sepsanou podle nejnovějších zásad psychologických, filologíckých a foneti­ ckých, pojmenovanou po nakladatelství meto­ dou Kodymovou, názol'ně rozvedenou a popsa­ nou v zajímavé knize "Vudce k řečem" Metoda Kodymova řeší domáci učení jazykťl zcela originálním zpťlsobem. Bylo v ní po prvé použito jedinečného grafického označení pří­ zvuku pomocí zvláštních značek, fotografií a šematů, podobně jako je tomu při gl'afickém znázornění hudebních tónů notami. Student této metody si prostě zapamatuje několik sche­ matických vzorcft, jež graficky vyjadřuji vel­ mi dokonale přízvuk důležitých .slovních výra­ zu a pak ho jen systematicky používá, stejně jako hudebník používá svého nástroje k repro­ dukci ruzných hudebních sl(}adeb, vyjádřených notami. To odstranilo potíže s naučením se správnému přízvuku, což nebylo dosud nikdy možno dokázat lidem, kteří se učili cizí i'eči z tištěných přednášek. Další velikou výhodou té­ ťo metody je, že se podle ni muže každý člověk učit cizím í·ečem, ať již žije kdekoliv, takže ne­ ní omezen na docházku do nějakého učiliště a muže se učit při každé volné chvilce, ať ve vla­ ku, v elektrice, na procházce, prostě kdekoliv, což není možné na příklad za pomoci gramofo­ nu. A co hlavního je nám jmenovati, to je, že touto metodou se mťlže během 30 dnťl každý člověk bez ohledu na své školní vzdělání nebo povolání naučit buď francouzštině nebo angli­ čtině či němčině tak, že bude obstojně mluvit některou touto řečí a za dva další měsíce se milže zdokonalit v onom jazyku na tolik, že dokáže složit z něho universitní zkoušku, i když nemá maturitu. Tato přednost je podmíněna neobyčejnou psychologickou soustavou meto­ dy Kodymovy, která činí učení se jazykt'\m jed­ noduché, nenamáhavé a přístupné každému člověku. Není zde obtížného "dřeni" mluvnice, nebo "vtloukání" slovíček do hlavy, obojímu se učí žák zcela snadno, automaticky a nenásilně během zajímavého čtení. Vydání této metody je skutečně dťlstoj,ným kulturním činem, který zasluhuje uzná11í,neboť dá možnost desítitisí­ cťlm lidi zlepšit své existenční postavení, což jim právě brzdila buď neznalost nebo jen čá­ stečná znalost cizího jazyka.

.,,

strana 11.

Vi!iSTNtrt

Ve středu, dne 29. prosince 193'1.

těchto hodnot. Přejeme všem a sami sobě, aby­ střední Číny. Po vítězném proniknuti do šan­ chom v novém roce žili ve znamení plodné a haje, dal kantonské vládě najevo, že se od ni krásné práce, ve prospěch S.P.J.S.T., z níž bu­ odlučuje a že zřízuje Nankinu nacionální čín­ deme míti všichni radost a užitek a která bude skou vládu. Poněvadž byl podporován od vel­ sloužit všem. kých cizích podniků v Šanghaji, neboť tyto si ŠTĚDRÝ, BLAHODÁRNÝNOVÝ ROK nepřály nic jiného, nežli vojenskou ochranu všem sestrám a bratřím přeje, proti stálým nájezdům banditů, bylo mu mož­ Pořadatel. no se udržet v .Nankinu dokud se ho Japonci Kdy je vlastně nový rok? 1. ledna není všude nezmocnili. Jsa kapitálově nejsilnější ze všech novým rokem. V Číně na příklad připadá Nový generálů a uznán cizími mocnostmi, které k po­ rok na den po novém měsíci v době, kdy slun­ jištění svých diplomatických vztahů potřebo­ ce bylo ve znamení Vodnáře a tento den při­ valy čínského zástupce, stal se čiankajšek ja­ padá do doby mezi 20. lednem a 19. únorem. kýmsi presidentem Číny. Tak je snad proti své Stafi Egypťané slavili Nový rok, který zvali vůlí představitelem vůle západních mocnosti.

Thoth v den rovnodennosti . podzímní, 23. záři, často již chtěl se z tohoto sevření osvobodit a kteréhožto dne počal Nil opadá vat a mohlo se poněvadž je velmi zámožný, uchýlit se do sou­ začít s polními pracemi, u severních národů byl kromého života. Avšak jeho podporovatelé a slaven Nový rok v den zimního slunovratu. Sta­ dárci peněz to nedovolí. Podaří-li se nyní Ja­ ří Římané slavili Nový rok 1. března. Odtud ta­ ponsku přivodit pád čankajšeka, dosáhne dvo­ ké pojmenování latinských měsíců, které zů­ jího vítězství. Za prvé odstraní představitele a stalo i v němčině a románských jazycích a kte­ uskutečňovatele cizích zájmů a za druhé od­ ré prostě měsíce čísluje od března. V Německu straní též domnělou překážku k dorozumění s a Francii byl Nový rok dlouho slaven 25, břez­ Čínou. Toto dorozumění spolu s účinkem zla­ na, v Holandsku slavily různé kraje Nový rok tých kulí učiní čínský národ a Čankajšekovi různě. Někde o Vánocích, někde na Velikonoč­ nepřátelské generály mnohem dříve ochotné k ní neděli nebo sobotu. V Anglii trval boj o za­ vyjednávání, než se v cizině myslí. Japonsko čátek Nového roku déle než jinde. Ještě roku zná své Papenheimské.

1752 tu byl" slaven Nový rok 25. března, zatím co ostatní Evropa slavila Nový rok jednotně Trpká vyučená. Z naprostého přesvědčeni o již 1. ledna. rudové dodnes slaví Nový rok na mimořádné výhodné příležitosti k zakoupení tl'ikrát a protože s Číňany představuji skoro veleúrodné pudy ve Valley, již členům a kraía­ polovinu všeho obyvatelstva zeměkoule, slaví nům nabízí naše HL Úřadovna, o níž a její ú­ Nový rok 1. ledna - připočteme-li necívílíso­ rodností přesvědčivě píše v tomto čísle místo­ vané národy - ani ne polovina obyvatelů ze­ předseda br. Valčík - nabádáme přičinlivé, měkoule. podnikavé rolníky, aby o nabídce dobře uvažo­ vali a jednali. Přímoří Texasu má velkou bu­ James Roosevelt je dnes druhá nejvlivnější doqcnost. Naše staré osady už dnes nepostaču­ osobnost ve Spoj. Státech. Mohlo by se předpo­ jí zásobiti půdou stál.e přibývající mladé rodi­ kládat, že synové velkých mužů také hrají vy­ ny, žádostivé rolničení. Mladí jsou nuceni vy­ nikající úlohu ve veřejném životě, ale také to­ hledávati místa jiná, nedostatek "rentft" rozlu­ mu bývá jen zřídka. James Roosevelt, v kruhu čuje rodiny, mladí musí od rodičfi, sourozen­ přátel mu říkají Jimmy, zastává místo prvního ců a příbuzných - dále a mnohdy hodně da­ tajemníka presidenta a dostává stejný plat leko. Proč nevyužit dané situace, proč vydáva­ jako pět vedoucích tajemníků, $10,000 ročně, ti se nebezpečí, že "naši" budou předstiženi ji­ což je pro tak mladého muže jistě plat slušný. nonárodovci, jak stalo se v minulosti mnoho­ Rukama prvního tajemníka procházeji všech­ kráte? Sám pamatuji několik případft, kdy kra­ ny záležitosti, jež se mají předložiti presiden­ jané otáleli zakoupiti krásné a tehdy levné lá­ tovi. Každá návštěva, každý dopis, každý pří­ ny hluboké čemice, protože nešla od radlice pis - k presidentovi se nedostane nic, co by (lepila se), dávali přednost půdě písečné a po­ dříve nezkoumal jeho syn. A Jimmy je nejen tom litovali. Svahovité pole bez včasného tera­ ve službě prvním tajemníkem, ale i při snída­ sování během let bylo dešti rozryto, ornice ní a po práci u rodinného stolu je společní­ spláchnuta, pozemek učiněn chudým, ba dosti kem svého otce. Občané, kteří nejsou hloupí, neúrodným. Neúspěch pionýru ve Valley sro­ říkají, že James asi jednou bude - třetím Roo­ zumitelně líčí br. Valčík i udává příčiny. A roz­ seveltem na presidentském stolci. Je vždy věc­ hodně časově i du.vodně volá o zájem lidu na­ ný a klidný, je výborný posluchač a neméně šeho. Z věrohodného pramene se dovídáme, že dobrý řečník. Jeho otec je nesporně nejlepší jistý zámožný Amel'iča11 z Harlingen chce si za­ řečník v zemi a není divu, že syn ho někdy na­ jistit pro spekulaci 200-300 akrfi pozemku podobuje - i v gestech. Ostatně James vystu­ vlastněného naší Jednotou a zajisté, že by chtěl poval již v dřívějších letech ve volebních bo­ ten nejlepší. Jeví-li prominentní obchodník o jích, dříve než byl Roosevelt zvolen presiden­ tuto panenskou pudu zájem, není-liž tu pádný tem. Kdo teď pi·ijde do styku s Jamesem, má důkaz, že prozíravost ho ponouká, by si pospí­ dojem, že se úplně zřekl hráti vlastní úlohu a šil, koupil co nejdříve, než postupným osaze­ že nechce být ničím jiným, než prvním tajem­ ním okrsku sady a farmičky stoupnou v ceně. níkem a že si také nepřeje, aby se R ním jed­ Ohražujeme se důrazně před možnou námit­ nalo jinak. Je přesvědčený demokrat [ako jeho kou, že vybízíme naše bratry k zakoupení pft­ otec a sleduje stejně sociální směry . a pracují dy ve Valley s úmysly postranními. Každý mu­ vedle sebe ideálně za stejným cílem: pro no­ vou prosperitu všech společenských vrstev a- ' že sobě okrsek prohlédnouti, osobně .seznat po­ měry, vyšetřit o čem není dostatečně přesvěd­ merických. Tato rodinná idyla je korunována. čen, zkrátka na vlastní oči shlédnout, co je ve činností mladé choti Jamese. Je to dcera léka­ Valley možného, jaké úrody se tam pěstuji. Koře Harveye Oushínga, Otec a syn, snacha a tehýně tvoří - první rodinu v zemi. Všichni . . náine bratrskou povinnost, upozorňujeme-li na dobrou příležitost - pokud není pozdě. A k vli­ společně pracují na velkém díle otce Frankli­ li předejiti pozdni trpkosti. na Delano Roosevelta. A když president odje­ de na cesty nebo na dovolenou se svou choti, Něco k přemýšlení. Vlastenectví a připrave­ na její místo nastupuje jako "první dáma" Mrs. nost počínají v domově. Je špatným občanem James Roosevelt a ujímá se správy Bilého do­ ten muž, který si nepřeje, aby jeho rodina zí­ mu s četnými representačními povinnostmi. skala jeho náhlou či přirozenou smrti. Připra­ Nikdo ji dosud neupřel, že toto místo zastává venost, požadovaná od každého muže zname­ právě tak dobře jako její manžel místo první­ ná, by se postaral o zajištění svých drahých, ho tajemníka. jimž slíbil ochranu. Životní pojištění přináši u Kdo je vlastně čankajšek? Ještě .za světové větší míry připravenost než kterákoli jiná inve­ války .byl čankajšek pokladníkem u americké stice. V obyčejném obchodování dolar se vymě­ dopravní firmy v Šanghaji. Dostal se do rozpo­ ňuje za zboží hodnocené cenou dolaru. Než za ru s úřady a po odpykání dlouhého trestu šel koupenim životní pojistky muž obyčejnou ob­ . jako dobrovolník do šantonu k armádě velkého chodní směnu obrací vzhťlru nohama, protože revolucionáře Sunjatsena. Uměl se mu zalibit platí jednou měsíčně, nějakou dobu a jakmile a v ruském rádci Borodinovi našel chytrého u­ zemře - celé obchodováni končí. Jeho rodina čitele. Brzo to přivedl až na generála a poně­ obdrží tisíc - případně několik tisic dolarů a vadž neobjevil jen své národní srdce, nýbrž ta­ cos podobného nelze nalézti nikde a v ničem. ké ctižádostivost, dovedl oklamati držitele mo­ Ochrana pomocí životní pojistky je vlastene­ ci v Kantonu, že mu svěřili armád.u k dobyti ctvím v podobě ruži.

v

Uřední Orgán Slovanské Podporujíeí Jednot:., Státn Texas.

Official Organ of Slavonie Benevolent .Aaao­ eíatíon of State of Texas.

REDAKTOR-FRANTA MOUČKA-EDITOR Vydavatelé Pnhlishers ČECHOSLOVÁK PUBL. CO., ·west, Texas Předplatné $1.00 ročně. Do staré vlasti $2.5<i Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Změny adres zasílajf se <lo Hlavni Uřadovn7, ______ F_a_;;yetteville, Texa_s_·~--~-Veěkeré dopisy, předplatné, oznámky, buďtei adresovány na Věstník. West, Texas Věstník has the largest circulation of an:, Czechoslovak Weekly in South.

Do nového roku. Bývá obyčejem přát v no­ vém roce vše nejlepší svým známým i přátelům a dělati novoroční resoluce; které se pak bě­ hem roku zapomínají anebo zruší. Soudíme však, že mnohem lépe jest uspořádati svoji čin­ nost tak, aby byla ku prospěchu a dobru celku a tomu, který ji koná, aby přinesla vnitřní u­ spokojení, jež se sice neměřívá v penězích, ale za to bývá tou nejlepší odměnou za vykonanou práci. Daleko větší potěšení, nežli dělání reso­ lucí nacházíme v tom, když se zadíváme do u­ plynulého jubilejního roku a přehlédneme, co bylo vykonáno v našich řádech k dobru naší S.P.J.S.T. Pělmý kus práce byl vykonán, pěkný a skoro neočekávaný. Tam, kde se před tím po řadu roků jen živořilo, naskočily desítky no­ vých členů, řady Dět. Odděleni byly podstatně rozšířeny, na mnoha místech zastavena tragi­ cká nečinnost a do starých členů, odevzdavších se do vůle osudu a připravených ke klesnutí, vštěpována nová míza a s 11í nový život, nová činnost, nová budoucnost! V památném roce jubilejním získali jsme 832 nových členů a 289 dítek, založeny tři l'ády nové: čís. 104. v Eagle Lake, čís. 159. v Rosenberg a čís. 160. v San An­ gelo. Nedosáhli jsme sice vytčené číslice, ale přes to číslice získaných členů musí naplniti radostí prsa těch, kteři se na práci agitační po­ díleti. Jednota naše vzrůstá a mohutní, ale by­ lo by chybou se domnívati, že tento spůsob bu­ de pokračovati nadále, jen tak sám od sebe a bez přispění těch, kteří ve skutečnosti mají na tom zásluhu největší. V náboru nových členů musí býti nepřerušitelně pokračováno, musíme nadále pečovati o udrženi získaného členstva a konečně povedeme své snahy i k tomu, aby­ chom zůstali věrni těm krásným a čistým zása­ dám, na nichž S.P.J.S.T. byla založena. Toto však není jen pouhý slib ani novoroční resolu­ ce, to je směrnice naší práce pro nový rok 1938.

A naše přáni? členům, žijícím v práci, přejeme silu a vytrvalost v dalším snažení a tvoření. Pí­ lí k sebevzdělání, protože ani v mužných letech nesmí se človět,;: zastavovat a namlouvat si, že udělal již dosti a nyní smí polevit. Všem odváš­ ným a zdravým jedincúm, dnes jen těžko se u­ platňujícím, přejeme, aby neztráceli trpělivo­ sti a villi. Však bude a musí být lépe. A starým členům přejeme radost ze života po vykonané práci, po úspěších, po dříně; ať dlouho ještě mohou se dívat na shon druhých, ať pozorují, poradí a věří spolu s mladými v lepší zítřek. A všem nezaměstnaným, všem nešťastným pi'ej­ me, aby jim tento nový rok přinesl naději v lepší dny. Z naděje se rodívá, aniž víme jak, ví­ ra a ta dělá zázraky. Zachraňuje právě ve chví­ lích, kdy se nás zmocňuje téměř zoufalství: učí trpělivosti a vytrvalému úsilí. Učí zdravé odva­ ze a proto tak často vítězi. Nechť tedy přišti nový rok dá každému to, po čem nejvíc touží a co mu bude nejvíc zdrávo a potřebno. Nechť jsou to především hodnoty mravní. Dolary sa­ my o sobě jen tehdy, když jsou ovocem těší

<;

~e středu, dne 29. prosínce 1937. · Vojáci španělských Ioyalistů, proudíce vpřed skrze včera dobyté město Teruel, dnes večer postupovali jak bylo oznámeno, skrze pokleslé řady povstalců směrem k Alberraccinu, 15 mil na zdápad. - Vládni zpráva praví, že 25,000 čerstvých vojáků prorazilo řadami ustupulí­ cích nepřátel, zatím co druhá část armády upevnila své posice v dobytém Teruelu. , 'I'

•

Bývalý vládní tajemník, Frank B. Kellogg, který s francouzským státníkem Aristidem Bríandem sepsal mírovou smlouvu, zemřel ve svém domově v St. Paul, Minn., na zánět plic.

Za několik dní před svou smrtí měl se . dožít 81 let. Autorství úmluvy o 78 slovech, kterou 19 velmocí a 40 menších národu se zřekli vál­ ky co prostředku lm urovnání rozporů, bylo považováno za Kelloggilv životní výk·on.

•

•

•

Statistický úřad v New Yorku uveřejnil li­ stinu 10 nejbohatších mužů světa. Jsou to: 1. dědici po zesnulém sekretáři pokladu Mel­ Ionoví, 2. Ford, 3. maharádža z Hejderabadu, 4. maharadža z Burdwamu, 5. syn Forduv, 6. průmyslník Sinclair, 7. rodina Vanderbiltova, 8. Němec Flick, 9. Němec Thyssen, 10. vévoda z Westminsteru.

•

•

•

Mimořádné zasedání kongresu skončilo ne­ zdarem, protože neuzákonila ani jednu důle­ žitou předlohu. Ve společné konferenci zástup­ ců senátu a sněmovny, ku urovnání rozporu ve znění jak jimi schváleny, uvázly předlohy far­ mářské a udomovací. Ty dvě a jiné důležitě osnovy, o kterých se kongres po celé týdny há­ dal ale nedokoněll, budou vyřízeny v pravidel­ ném zasedání kongresu, které započne v lednu.

•

•

•

•

Odročení nepodařeného zasedání kongresu odehrálo se v obou domech za žalostné neú­ časti zástupců lidu. V senátě bylo při odročení jen šest senátorů, v domě zástupců toliko par­ lamentní stráž. Ostatní na odročení nečekali.

Tučné cestovné měli už v kapse a tož hajdy domu. Však se svět nezboří, farmáři na vele­ potřebnou úpravu přštho osevu - poěkaj !

Nejvyšší soud uznal nezákonným "načepo­ váni" telefonních drátů co pomůcky k zí­ skání svědectví v trestních případech. Rozsu­ dek byl vynesen většinou 7:2 hlasům. Soud tak­ to sprostíl odsouzeni. čtyři muže souzené fe­ derálním. soudem v New Yorku pro pašování lihovin ,jelikož vláda nezákonitě použila "če­ pování telefonu", aby je mohla odsoudlt. Roz­ hodnutí je prvním dúležitým nálezem spravedl­ nosti ohledně naslouchání na telefonu od slav­ Brandeis, tenkrát v menšině, přísně takové ného rozsudku 5:4 z dob prohibice, kdy sudí jednání odsoudil. ·

•

•

Při úředním počítáni hlasů při všeuárodnleh volbách v sovětském Rusku, jež tyto .dny bylo skončeno, bylo zjištěno, že ohromná většina odevzdaných hlasu se vyslovila pro Josefa Stalina, ruského diktátora a jeho pomocníky.

Volba se konala 12. prosince v neděli, ale pro ohromné vzdálenosti mezi různými kraji, sčí­ tání výsledku vyžadovalo několik dní. Volba tato byla děsným bolševickým terrorem vynu­ cena. Voleb se sůčastnllo 94,138,159 voličů, a mi­ mo trestanců, choromyslných a jiných výji­ mek, každý měl hlasovací právo bez ohledu na šlechtický či jiný původ a stranickou přísluš­ nost. Z baletů pro různé příčiny 2,124,390 bylo uznáno neplatnými a pouze 1,194,476 voličů ne­ hlasovalo pro Stalina, mnohem menší procento než byla oposice proti Hitlerovi v posledních volbách v Německu.

•

•

Zemědělský odbor vydal zprávu ohledně o­ mezení příštího osevu bavlny. Protože v pří­ moří setba bavlny začíná nejdříve a zákon kontroly .úr-0dy -. není dosud. v platnosti, far-," mářům se připomíná: kdo chce se podíleti na programu 1938, musí podstatně snížit rozměr setby. Plán pro záchovu úrodnosti púdy za­ hrnuje náhradu 2.4 centu za libru bavlny, po­ drobnosti nejsou prozatím přesně stanoveny.

Celkový rozsah osevu bavlny má býti mezi 27 až 29 miliony akrů, čili omezení . o 40 procent proti osevu 1937.

Bira.na 13,

V:l:STNilt

B:oll;s,woodský ideálni typ 1938 má mitt: oěl španělské, obočí a řasy ruské, tváře Indiánek, nos klasicko-řecký, ústa keltických žen, vlasy te11111osvětlé barvy, brada anglických aristokra­ tek, ruce a 11ohy mladých sportovních žen.

Co nového?

K zakoupení farmy od F. S. A. je třeba malé splátky a ve zvláštních případech bez složení hotových peněz. Učiněný dluh splácí se při tříprocentním zúročení po dobu 40 let.

•

•

•

•

Žádosti rentýřů o zakoupení farmy přijímati bude Farm Security Administration počátkem ledna. Třiadvacet okresů, jež jsme uvedli po­ sledně, poskytne možnost odkoupení farmy asi 146 rodinám během první poloviny roku 1938, další budou k zabrání později, t. j. až F. S. A. obdrží další příděl peněz. Dosah vládni nápo­ moci bezzemků k zakoupeni vlastní farmy vy­ svítá z následujících číslic: Kdyby každý ren­ týř mohl míti ve svém domově p~hodlí, jaké mají majitelé army, bylo by ti'eba v Texasu 96.240 telefonu, vodovod do 70.028 kuchyní, 42.900 dalších koupacích van a 27.612 nových obydli. · Přesně před 33 lety vyloupil tehdy šestnác­ tiletý Harry Burns z Chicaga. několik vlakových automatů se žvýkací gumou. Ukořistil celkem dva dolary, ale protože nebyl sám, musel se o ně rozdělit na polovic s kamarádem. Hubený zisk z loupežné výpravy přišel mu však znač­ ně draho. V Sunbary v Pennsylvaníí mu vymě­ řili tři roky káznice. Mladý nezdara však jim po třech měsících utekl; proboural se střechou na svobodu. První zkušenost mu dala na pa­ mětnou. Živil se poctivě jako přístavní dělník, rozvašeě zboží, byl obchodním cestujícím a nakonec se usadil jako farmář na chicagském venkově. Dařilo se mu poměrně dobře, oženil se, ale občas ho trápila jeho mladická neroz­ vážnost. Konečně po 33 letech špatného svědo­ mí odebral se Burns na policejní ředitelství v Chicagu. Udal se ze svého poklesku a vracel kořist i s úroky. Na ředitelství byli velmi pře­ kvapeni a ještě překvapenější byli ve věznici v Sunbary. Na věc se už dávno zapomnělo a dokonce i spisy z roku 1904 se už dávno ztra­ tily. Zákony jsou však zákony a Burnse si mu­ seli na ředitelstvi ponechat až do konečného vyšetřeni celé věci. Kající se vínník jim prý přičinil zcela zbytečnou práci a když prý vy­ držel mlčet 33 let, měl to vydržet až do smrti.

Pan Burns má naději, že bude sedět ne tfi ro­ ky,_ ale i deset let, než se skutečně věc vyšetří.

•

•

•

•

•

Americká vláda. schválila plány na posta­ vení nejmocnějšího válečného loďstva na mo­ i'ich světa, čímž dává Japonsku nepřímo na vě­ domí, že míní americké zájmy a životy v Číně chrániti tak dl:ouho, dokud .nebude tam zjed­ nán úplný a trvanlivý klid, který tam Japonci se svými bodáky sotva zavedou. Plány na mo­ hutné americké loďstvo byly potvrzeny roz­ počtovým doporučením presidenta Roosevelta. na postavení 11 základ11ich bitevnic během pří­ štích deseti let. Okamžitý program požaduje postavení dvou 11ových bitevnic a dvou leh­ kých křižníkú příštího roku, 16 nových niči­ telfi a 12 ponorek ve dvou letech. To potvrdi­ lo zprávy rozšířené mezinárodní tiskovou služ­ bou, že president Roosevelt schválil povoleni 000 milionú dollaarú na výlohy námořnistva. pro příští rok. Mimo toho staví se mnoho bi­ tevních aeroplánů, takže v několika málo le­ tech vojenská sila Spoj. Států bude na světě nejsilnější a též i nejnbávanější, neboť Ameri­ čani jsou považováni za výborné vojíny, kteří by i nyní Japonsku poi'.·ádně napráskali. Japon­ sk:o to ví a proto má ze Spoj. Státft strach.

V minulých dnech dokončena byla práce na

•

Asi 50 mil z Olney Springs, Colorado, na se­ verozápad je malé ůzemí, kterému se fiká "ráj chřestýšů, Lovecká společnost, která zde dva dny lovila, zabila 700 hadů. Je zvláštní, že se hadi na tomto poměrně malém prostranství vyskytují ve velikém množství, zatím e v celém dalším okolí je skoro není vidět .. Místo toto by­ lo objeveno náhodou. Když se tu jednoho dne ocitl farmář Hunsaker se svým bratrem - mu­ ži byli na lovu králíků - všimli si chřestýše, jak lezl přes cestu. Nebezpečného plaza zabili a když chtěli jít dále, spatřili dalšího hada.

Když i toho zabili, půda kolem nich obživla se všech stran slézali se k nim plazové. Toho dne jich zabili 41. V dalších třech dnech činil jejich úlovek 285 hadu. Odvezli je v koších. Nebezpečné dobrodružství zažil jeden jejich přítel, který je piř jedné výpravě za hady do­ provázel. Odešel poněkud stranou do křoví a byl najednou hady přímo obklíčen. Na štěstí měl s sebou silnou húl a roztříštil hlavy 15 ha­ dům. Po této zkušenosti změnil metodu lovu.

Začali šťárat v šakalích děrách a když někte­ rého hada vypudili, rozbili 11ú1 hlavu. V jed­ nom doupěti zabili celkem osm hadů: Ani ten­ to způsob lovu nebyl však bez nebezpeěí, neboť zatím co se pozornost lovců soustřeďovala na hadí díry, připlazili se jiní neslyšně za jejich zády. Jiná lovecká společnost zabila za jedi­ ný den 410 hadů a oslavila tento úspěch veli­ kými hody, při kterých se jedli pouze hadi vaření, smaženi a dušení. Maso chřestýšů je zde pokládáno zavelíkou pochoutku. Jsou pod­ niky, které jejich zpracují 11a konservy a pro­ dávají unci za 45 centů. Maso připomíná chu­ tí maso kuřat. Kftže chl'estýšů se užívá k vý­ robě šněrovadel, pásfi, stínítek atd. Z páteři se zhotovují náhrdelníky, které se u žen těší veliké oblibě.

<,)::,

prvním úi'edním inventáři pozemkového ma­ jetku naší vlády v hranicích Spojených Státd, jehož hodnota byla udána na $4,159,900,000.

Podle tohoto soupisu vlastní vláda 366,700,000 akrů pozemku v 48 '"státech Unie a Distriktu Colum.bia. Podle předběžných odhadťl. rovnaji se tyto vládni držebnosti 20 procentům celko­ vé rozlohy Spojených Států. Celková rozloha kontinentálních Spoj. Států je udávána •na 1,903,200,00t) akrů. V majetku vlády nacházejí se veřejné pozemky, národní parky, poštovní ú­ fadovny, vei'ejně budovy, jeviště význačných bitev, národní hl'bitovy, vojenské reservace, pa­ mátníky a pod. Odhadnutá hodnota těchto dr­ žebností je asi o $400,000,000 pod cenu, kterou vláda na získání jich vynaložila. V některých státech jsou vládni držebnosti ohromné. Tak vláda vlastní 82 procent akrové rozlohy státu Nevada. Rozloha tohoto státu je 70,200,000 a­ krů, z čehož vláda vlastní 58,200,000 akrů, mají­ cích hodnotu $80,000,000. Ve státech Arizona, Idaho a utah vlastni vláda vice jak polovinu akrové rozlohy.

•

•

V n1i1ánském listě "Popolo d'Italia" vyšel za­

jímavý článek. Polemisuje s názorem americ­ kého tisku, že by hospodářská, měnová a úvě­ rová opatí·ení stačila, aby útočnické státy byly p:t·ivedeny k rozumu. Mussolini praví, že je to omyl. Je pravda, že válka se dá dělat jen pe­ nězi, ale peníze se už vždy někde najdou. Hlav­ ní věcí jsou lidé a duch. Mezi zlatem a ž.elezem už ve středovělm Macchiaveli volil železo. "Má­ me na výběr máslo nebo děla, už jsme si vy­ brali: Děla! Hrozí-li tlustá břicha demokracie vyhladověním a blokádou, jsou národy, dd­ .stojné toho jména, nuceny odpovědět jediným možným způsobem: Okamžitou a dokonalou přípravou ducha národa i zbrani."

•

•

Americká historická společnost "The New History Society" v New Yorku vypsala roku 1936 mezinárodní soutěž na práci ,o tématě "Jak mohou hárody světa dosáhnout všeobec11ého odzbrojení?", která byla uzavřena 1. květ­ na t. r. a jejíž výsledek byl nyní vyhlášen. Do soutěže došlo celkem 3208 praci ve všech světo­ vých řečích a hlavní cenu 1000 dolaru dostala. paní Catherine Lydia Deligt van Rossem v Ženevě, druhou cenu 600 · dolarft dostal ral)in Josua. Trachtenberg v New Yorku, třetí hlav11í cenu 400 dolarú paní Harry M. Sullivanová v Australil. Mezi vyznamenanými pracemi jsou také práce šesti pí·íslttšníku maďarských v Butři Ralrnšam1 z Vídně. a dvou Čecho­ slovákú v Praze, bývalého tajemníka Tolsteho Vnlcnti.na Bulgakova pražského novináře dr. ,Jfriho Langweila.

•

Pošta je ústav věč!!t: energie. - Emerson.

siraha 14.

PŘÍŠTÍ velké válce národů - jejíž nevy­ V . hnutelnost je tak cynicky přípouštěna jak pacifisty, tak i militaristy - bude snad nejbez­ pečnějším místem paluba bitevní lodí, Nové jednotky této kategorie, jaké se nyní stavějí v Anglii, Francii, Německu, Spojených Státech, Japonsku a Rusku, představují nejbezpečněj­ ší možnost účasti v ozbrojeném konfliktu nej­ prudší ničivosti, jakou si jen dovede lidská mysl představit. Jsou stavěny a vyzbrojeny do­ konaleji než kterákoliv jiná sila a zbraň, jež by mohla proti nim zasáhnout vyjímaje Jme jednotky jejich druhu. Mají tak účinné útočné možnosti, že o výsledku příští námořní války rozhodne pravděpodobně jen rozdíl jejich počtu na jedné nebo druhé straně. Dnešní lodi této kategorie představují uzavřený kruh stoletého vývoje. Po prvé za sto let opouštějí stavební do­ ky opravdové bitevní lodi, které mohou zničit svými prostředky nespočetné množství váleč­ ných lodi jiných typů a které se mohou o sebe postarat za všech okolností, Jejich budoucnost byla zřejmá již na konci světové války, ale hlasatelé odzbrojení, chtějící odstranit bitevni lodi, hleděli ji všemožně skre­ slovat. V řadách jejich odpůrců stáli hlavně nadšenci letectví, jako byl na příklad Arthur Brisbane. Nebýt těchto hlasu, musel si již dáv­ no svět uvědomit, že během celé světové války nebyla zničena ani jedna prvotřídní bitevní loď. Dva rakouské dreadnaughty byly potope­ ny torpédy, při obou těchto katastrofách však zahynulo opravdu jen velmi málo lidí. Jedna an.glická loď najela na minu, aniž pří tom při­ šel o život jediný námořník, Jedna britská, jed­ na ruská a jedna. anglická laď této kategorie byly vyřaděny z boje vnitřní explosí (zaviněnou ve dvou posledních případech špionážní sabo­ táži) . Těchto šest nehod představuje všechny úrazy bitevních lodí ve válce trvající čtyi'i roky v níž každá z bojujících stran vynaloži­ la všechen svůj důvtip a všechnu svoji sílu k u­ platněni celkového počtu devadesátí bitevních lodi.

Je nesporné, že žádná jiná zbraň se nemůže pochlubit podobným rekordem odolnosti proti zraněni, zvláště pak žádná zbraň, použitá v přední bojové linii. Mohou ovšem vyvstat ná­ mitky, že hlavní příčinou této odolnosti a ímu­ nity byla okolnost, že se bitevní lodi ve světové válce skrývaly za mrnovýmí poli a různým) druhy opevnění - tedy, že nebyly zraněny je­ dině proto, že vlastně nebojovaly. Odpověď je nasnadě - je jisté, že v příští možné námořní válce budou obě strany sledovat stejnou politi­ ku uchránění bitevních lodí až' do konečné fá­ ze boje. I když se za světové války utkalo ně­ mecké a anglické loďstvo u Jutska v otevře­ ném boji, přece jen ztráty, způsobené na obou stranách, byly poměrně malé.

V této bitvě zasáhlo do boje 11a bitevních lo­ dích přibližně 29,000 anglických námořníků, padlo jich 213, tedy jeden ze 131. Na jiných typech britských válečných lodí vstoupilo do boje také přibližně 29,000 námořníků, počet je­ jich obětí však dosáhl 6,410. Padl tedy téměř každý čtvrtý. Můžete namítnout, že britské bi­ tevní lodi byly v činnost jen krátkou dobu. Do­ brá, všimněme si tedy lodi německých. Flotily německých bitevních lodí byly stále v bojích, dosahujících namnoze neobyčejné prudkosti.

Zúčastnilo se jich celkem 18,000 německých ná­ mořníků, padlo jich 187, tedy teprve každý de­ vadesátý šestý. U jiných druhů německého vá­ lečného loďstva bylo 2799 padlých z celkového počtu 18,000. Připadal tedy jeden padlý na 67 zúčastněných.

Příklad velké námořní bitvy a Jutska ukazuje nejvýmluvněji bezpečnost moderní bitevní lo­ di. Pět britských lodi bylo vyřazeno z boje vý­ buchem muničních skladišť, způsobeným pro­ niknutím střely rozbitou věží, stejně jako dvě německé lodi, jejichž muniční. skladiště byla zasažena torpedem. Možnost zničení bitevní lo­ di podobným jediným náhodným výstřelem byla dlouhou dobu hlavním argumentem je­ jich odpůrců, Kdyby bylo toto tvrzení opravdu opodstatněné, pak by byl také jistě oprávněný obecný odpor proti stavbě těchto ohromných a nákladných jednotek. Dnes je však: téměř jisté, že žádná moderní bítevní loď nemůže již být zničena ani [ednřm z ocou jmenovaných zpú.-

Vll!ITNiB:

Ve středu, dne 29. prosince 1937.

konalé imunity proti všemu, vyjímajíc zbraň své kategorie. K jejímu potopení anebo tak vážnému poškození, aby nemohla dostihnout do ochranného doku, by musela přispět daleko Fletcher Pratt v "The American Mercury". spíše nějaká nepředvídaná nešťastná náhoda než přímé nebezpečí vlastni námořní bitvy. sobů. Nedostatek ochrany proti výbuchu byl II. specifickou slabostí britských lodí v roce 1915, Je třeba připomenout, že dnešní nová nepře­ naopak existence této ochrany byla zvláštní si­ možitelnost bitevních lodí znamená vlastněná­ lou Němců. Stejná okolnost, která vedla ke zni­ vrat do dnů Nelsonových, kdy velikost a sila čení pěti anglických lodí - průstřel věže nábo­ bitevních lodi znamenala i větší rychlost, u­ j em velkého kalibru a jeho explose uvnitř lodi možňující předstižení ostatních plavidel, kdy nastala u německých lodí osmkrát nebo de­ účinnost jejích větších palebných zbraní jí u­ větkrát, aniž měla za následek zničení lodi. snadňovala smetení všech odpůrců a její silněj­ Když byly po skončení války vydány německé ší boční stěny ji ehráníly pfod všemi ostatními lodi do rukou spojenců, přišlo se na metodu je­ · typy lodí. Vynalezením rychlopalných děl, pan­ jich dokonalého krytu. céřů, vysoce explosivních látek a posléze užiti Po celýchdvacet let od té doby bylo vynalo­ letadel jako válečného prostředku, byly pozne­ ženo obrovské úsilí na rozluštění a ještě dů­ náhlu vyřazeny všechny speciální druhy pla­ kladnější vyřešení tohoto hlavního problému videl. Teprve shrnutí všech těchto nových ob­ bitevních lodí. jevu a vymoženosti v jeden celek vedlo k ožive­ Obě německé bitevní lodi, zničené torpedy, ní bitevních lodí a k uzavření jejich vývojové­ byly úplnými veterány mezi moderními loďmi, ho kmhu. bojujícími u Jutska, neměly v této bitvě oprav­ Dosožením tohoto vrcholu vývojového stadia du již co dělat. Na každé straně byla jedna mo­ zvětšila bitevní loď svoji velikost tak, že záro­ derní prvotřídní bitevní loď zasažena torpe­ veň změnila i principy námofoí války. Velikost dem, britská loď "Marlborough" ani potom ne­ lodí a jejich vnitřní fošen:í zvětšily podstatně opustila bitevní linii, kdežto německá "Seyd­ náklady na jejich stavbu. V dobách Washing­ litz" dospěla bezpečně domu, přestože byla za­ tonových mohlo takové mezinárodní dítě, ja­ sažena [edenadvacetí střelami nejtěžších kalí­ kým byly Spojené Státy, podobně jako dnes brů, které demolovaly její palubu a pronikly Siam, Řecko nebo Chile, pomýšlet klidně na po­ několikrát i obrněným bokem. Později byla za­ stavení celého tuctu prvořadých lodí, jakých sažena německá loď "Moltke" dvěma torpédy měla tehdy Anglie nejméně sedmdesát. Dnes a přece se nepotopila, a jeden britský monitor si mohou dovolit stavbu bitevních lodi jenom dokonce třemi. nejbohatší státy. Vzrostla ohromným způso­ bem jejich cena i hodnota, takže se vlastně ne­ Je nesporné, že torpedo, od něhož se očeká­ dá pomýšlet na jejich vyměniteln.ost nebo na­ valo, že brzy vyhladí s mořského povrchu bi­ hraditelnost. S loďmi, které potřebují k svému tevní lodi, bylo ve své ničivosti paralysováno postavení čtyř nebo pěti let a z nichž každá jejich dnešní velikostí i důmyslností jejich představuje velmi značnou část celkové polož­ vnitřního zařízení. Musíme ovšem přiznat, že ky na národní obranu země, není možno pro­ torpedo zůstává stále ještě hroznou zbraní, po­ vádět riskantní experimenty. Nemohou být topí každého torpedoboree a ohrozí vážně kaž­ posílány za zvláštním posláním po dvou nebo dý křižník. Přesto však byla od rusko-japonské třech, jako prvořadé lodi v dobách prvých ná­ války podstatně zvýšena jedině přesnost jeho mořních bitev minulého století. Musi být vždy zásahu a dosah jeho účinnosti, jeho ničivost připraveny k soustředěnému útoku nepřátel­ nepokročila stejnou měrou. To, co bývalo smr­ ské flotily. telnou hrozbou tehdejších bitevních lodi o vý­ tlaku 10,000 tun, je dnes jen nepříjemnou zbra­ Přesto je však málo pravděpodobné, že do­ ni proti dnešním 35,000 tunovým kolosům, zvlá­ jde v příští válce k mnoha utkáním bitevních ště od té doby, kdy začalo spolu se zdokonalo­ lodí, vyjma v takových případech, jako by váním torpéda i zdokonalování a současně zvy­ mohl být .rusko-japonsky mocenský konflikt. šování účinností a přesnosti protítorpedové o­ Enormní síla, soustředěná v jedné moderní bi­ brany. tevní flotile bitevních lodí znamená, že i nej­ menší převaha v počtu rozhodne o převaze v Stejně je tomu i se vzdušným nebezpečím. celém utkání. V době habešských sankci v ro­ Zkoumáme-li argumenty nadšenců válečného ce 1936 měli Italové ve Středozemním moři jen letectví a jeho veliké účinnosti, vidíme, že ve o dvě bitevní lodi méně než Angličané, překo­ většině případů se opírají a jediný ,fakt - po­ návajíce je značně co do počtu a účinnosti vá­ topení bývalé německé bitevní lodi "Ostřrles­ lečných letadel .. Přesto však prý prohlásili ital­ land" bombardovacími letadly americké armá­ ští admirálové Mussolinimu, když jim radil, a­ dy u new-Ierseyského pobřeží v roce 1921- je­ by napadli anglické loďstvo: "Posíláte nás na diný případ potopení dreadnaughtu ze vzdu­ jistou smrt." chu, Záhy potom, kdy dozněly triumfální fan­ fáry nad potopením této lodi leteckými bomba­ V tom je však hlavní paradox moderní tech­ mi, se příšlo na mnoho zajímavých detailů, nické války, která je promyšlena v továrnách zjistilo se na příklad, že "Ostřríesland" byla již mnohem dříve, než jsou bitevní lodi spuštěny tak děravá, že dávno před leteckým útokem na­ na vodu. Čím větší počet silnějších a lepších bi­ brala mnoho tun vody, že její pumpy již pře­ tevních lodí postaví některý národ, tím menší staly fungovat, že několik jejích těsnicích vrat má naději, že jich vftbec použije k účelu, k ně­ v jednotlivých komorách nebylo zavřeno a že muž byly postaveny. Stejný J;)aradox záleží v ji bomby nepotopily p~ímým účinkem, nýbrž tom, že dnes stavěné bitevní lodi nevejdou v "minovým účinkem", roztrhavše švy mezi jed­ činnost vícekrát než jednou - pokud se tak o­ notlivými ochrannými pancéři, již před tím všem vúbec stane. Jediná bitva ukáže jasně, na hodně uvolněnými. které straně je převaha. Učiní ze světové války záležitost strany, mající převahu v bitevních Dosavadní letecké bomby nejsou tak účinné, lodích a mající možnost vnutiti svému nepříte­ aby mohly zničit moderní bitevní lodi. Zvětšo­ li blokádu, znamenající vyhladovění. vat jejich velikost a tím i účinnost až do té mí­ ry, kdy by mohly opravdu způsobit pohromu "Viděli jsme Československo''. ( řekněme na pi'íklad bomby pěti tunové), vyža­ d uí e na druhé straně zvětšování velikosti a tím Je to základní víra v demokracii, krásně při­ zároveň snižování 1·ychlosti letadel takovou kazující snášenlivost, s níž se v Československu měrou, že se stanou snadným terčem moder­ vyšlo vstříc německé a maďarské menšině. Ve ních protiletadlových děl. Byly ovšem skonstru­ výchovném a sociálním rozvoji využily plně ovňny bomby, které proniknou i velmi silnými rozmachu uplynulých osmnácti let. Německy pancéřt paluby a vybuchnou až v lodním pro­ mluvící obyvatelstvo Čech - jež mimochodem storu pod ní, avšak moderní bitevní lodi, které nikdy nebylo součástí Německa - má svou u­ se nyní stavějí, mají tři pancéřové paluby nad niversitu, na čtyři tisíce škol, svobodný tisk, di­ sebou. K zasaženi jejich životního jádra by se vadla i přečetné kulturní organisace. A na Slo­ musel podařit bombardovacímu letadlu neuvě­ vensku, jakmile se německé obyvatelstvo dosta­ lo zpod nadvlády Uherska, počet jeho škol se fitelný kousek - shození tří ta\{ových bomb do jednoho a téhož otvoru, proraženého prvou z téměř zdesateronásobil. - Vůdce anglických nich. studenti\, kteří navštívili Československo, v bro­ Krátce moderní bitevní loď dosáhla dnes dožurce O cestě.

· Zpět k bitevním lódím.

Ve středu, dne 29. prosince

1937.

·-·-·-~-Dl.-.a-O-~emGimO....,

ZTRACENÝ TESTAMENT ROMÁN. Napsal yáclav Čech.

...................,...

~(•

(Pokračování.)

"TAK, proč jsi to neřekla hned doma, nebyla bych tě sem vezla. Ale nedivím se ti, pranic nedivím. Já ti musím otevříti oči, kdo je Ondřej, co je Ondřej zač. Co provedl s tebou, to bylo do nebe volající, ale co provedl před tím, za to jednou v pekle bude pykati. Dosud jsem s tebou nemluvila o věcech, o kterých o­ byčejně mluvívají matky jen s dcerami vdaný­ mi, ale okolnosti mi ukládají, abych já u tebe učinila výjimku. Bratr dobře věděl, proč tak naložil s Ondřejem, jak s ním naložil. Ondřej byl prostopášník, jenž hledal sobě rovného. On­ dřej měl nemanželské dítě - snad víš, co to znamená."

Kamilla zůstala beze slova. Jako socha dí­ vala se na matku svou.

"Měl nemanželské dítě," rozohňujíc se pokra­ čovala paní Andrlíková. "Snad víš s kým. Bylas již dosti stará, abys to sama všechno byla moh­ la pozorovati. Má mateřská povinnost mi to u­ kládá, abych s tebou mluvila jednou otevřeně a bez ostychu. Koho svedl Ondřej, zničil, zkazil, přivedl na máry, nemusím ti snad říkatí. Vždyť byla skoro tvou přítelkyní. Ta hezká, milá Rů­ žena byla jeho obětí. Ona to zaplatila smrtí, a.::: le dítě jeho žije a starý Piskáček se o ně musí starati. Šel do ciziny, poněvadž svědomí zde by mu snad přece bylo nedalo pokoje. A ty ho chceš smiřovati! Jen ho smiř. On se bude chrá­ nit, aby se navrátil, leda by toužil provésti zase něco podobného."

"Maminko!" vydechla Kamilla. Sepjala ruce <a prosebně zaslzené zraky upírala na matku.

"To není pravda, ne, to není pravda."

"Vidíš, ani věřiti tomu nechceš a to ukazuje, jak dobře cítíš tu bezednou špatnost jeho po­ vahy. Já také jednou jsem tomu nechtěla vě­ řiti, až jsem se přesvědčila, až jsem uznávala, že bratr jednal docela správně, když se takové­ ho syna zřekl. Ruku vztáhnouti na své rodiče je smrtelný hřích a i před tím se nepozastavil.

Proto jsem byla všechna bez sebe, když jsem viděla, co se mezi vámi bohužel stalo. Já na to do své smrti již nechtěla ani vzpomenouti, ale já tě tu nyní nechám, ty zůstaneš částečně sa­ ma na sebe odkázána a proto s tebou musím promluviti jako s dorostlým děvčetem. Sama sebe bys zneuctívala, kdyby Ondřejovi také jen vzpomínku ještě věnovala. Nechceš-li ztratiti v očích svého strýčka, nejmenuj nikdy ani jméno Ondřejovo."

To byla rána přímo do srdce. Otevřené nebe, jež viděla milující dívka v dozirné budoucno­ sti, měnilo se v zející, šklebící propast, která otevřena stála před ubohou Kamillou. Ač víra v její počestnost a poctivost Ondřejovu byla skálopevná, ač láska jeji byla nezměrná a ne­ zničitelná, teď slepá její důvěra přece jen byla zviklána, neboť obvíňování, které tu pronášela matka, znělo určitě, postrádalo nejistoty, jež dala by se vyvrátiti, nýbrž obsahovalo U1'čitý, nečestný skutek, jenž hrůzou svou. rval, ničil, dusil, v posměch uváděl čistou, první lásku mi­ lujícího děvčete.

Jsou okolnosti, které lámou i víru nejpevněj­ ší. V prvním okamžiku Kamilla nevěřila, ne­ mohla věřiti, leč podezření bylo vyvoláno a j a­ ko hořící stéblo slámy hned zhasínajíc, hned vyšlehujíc plazí se dále až zachvátí celý stoh a v okamžiku požár šlehá do výše, tak také Ka­ míllína nedůvěra, jsouc jednou vzbuzena, chá­ pala se jedné, druhé, dalších okolností, jež na­ svědčovaly tomu, že matka prozradila zdrcují­ cí pravdu. To bylo nepopíratelnou skutečností, že Rftžena Piskáčkova mluvívala s· Kamillou vždy s nepokrytým nadšením o Ondřejovi, že navštěvovala Ondřejův atelier a že tedy vše to se mohlo státi, co bylo zločinem na ní, na Ka-. mille páchaným. Ano, v hlavě sklamaného děv­ čete hořelo, plným plamenem tam pojednou šlehala nedůvěra a rázem sesula se hrdá stav. ba mladistvé nadšené lásky v prach a popel ;nezm~rného skl®tání.

Stranali.

Vi!'.:STNtK Snad slzy. měly hasiti ten palčivý žár, jenž připravoval mladou dívku rozum. Kamilla vrhla se k nohoum své matky a štkajíc, vzlyka­ jíc, stápěla svou hlavu do řasů její šatů.

To byla její odpověď, slov pronésti nemohla.

"Kamilko," překvapeně zvedala ji matka k sobě. "Co se to s tebou děje? Buď přece pl'i ro­ zumu. Já jsem ti to fici musila. Snad jsi mu do­ konce - " "Ne, maminko, ne," pláčem přerývaným hla­ sem přerušovala ji Kamilla. "Rek.ni, maminko, že to není pravda, že si to jen myslíš. Já tu již nezůstanu, já pojedu zítra s tebou, já bych tu sešílela, já pojedu zase s tebou domů."

"Dítě, co to mluvíš, proč?"

"Já sem přijela jen k vňlí Ondřejoví, chtěla jsem ho zase smířítí r, otcem, ale teď nemohu, ted' nechci již vysloviti ani jeho jména. Já po­ jedu s tebou domu."

"Ale, Kamillm, já tě nechápu."

"Ty mne pochopíš. mamínko, .iá ti řeknu vše.

Jalt já jsem důvěřovala a Jalt trpce jsem byla skíamána! Měla jsem Ondřeje ráda. To byly první naše polibky, 1,h kterých jsi nás pi'istih­ la. Ptal se mne, ohcl-Il se státi jeho ženou, až se navrátí, abych nm zůstala věrnou a věrným že zůstane mně. Jó. jsem se mu zaslíbila, ke všemu so ti přiznávám. Já pojedu zase s tebou, pro mne již tu není pi'íčiny, abych zůstala."

Slova ta provázel tklivý pláč, jaký vynucuje nejtrpčí bol. Teď rázem měla paní Andrlíko­ vá vysvětlenou nápadnou tu změnu veškerého chování Kamíllina od té doby, co Ondřej byl v Plzni.

"Ty jsi byla neupřímnou, Kamillo," pravila s

o

předhůzkou,

"Já to sama nyní cítím, maminko. ale každá zmínka, každá vzpomínka na onu chvíli tě tak rozčtlovala, že neměla jsem odvahy k upřímno­ sti. Já chtěla čekati. až se navrátí, a pak spo­ lečně jsme chtěli prositi o tvé odpuštění. Teď tě odprošuji sama, maminko."

A zase se vrhla na prsa matčina a 11ový proud slzí provázel je.ii bol. · "Utiš se, dítě, utiš," chlácholila ji matka.

"Nestalo-li re nic horšího, než co Jsem viděla, proto se trápit.i nemusíš. Ale se mnou domu hned nepojedeš, to by bylo nápadné. Napřed taková ochota a teď z ničeho nic bys zase od­ jela. ,Tá ostatně nejedu ani domů, jedu do Kla­ tov. Ně.iaký den tu nyní musíš pobýti. Jsem jen ráda, že j1:1em tu záležitost pl'ivedla k řeči. Fer­ dínand měl pravdu, že to bylo mou povinností mluviti s tebou otevřeně a upřlmně Jako s do­ ro'ltlým děvčetem. Ferdinand ti tu bude příte­ lem a snad by se ti mohl státi ještě něčím ví­ ce. Mně se líbí, mně se neobyčejně líbí. Snad [e v tom již prst prozřetelúostí, že z jeho sňat­ ku dole nebude nic. Já mu domlouvala, aby u­ činil konec sám, že potřebuje děvče, které jest docela jinak vychované, prakticky vychované a on to také uznával. Jeho si hleď. To, co se stalo s Ondfojem. na tom pranic ne?.áleží. Lu­ cic Brockhm1<:crovábyla .iiž veřP.,inězasnoube­ na a 111·ece ted' .nfli nepf1jd0 do kláštera. Prvni láska bývá málokctv po~'lcdní a l~aždé skoro děvče udi>1á 11ěk0lik hloupostí. než přijde k rozumu. Ve vi-\Rm, to ti odporoučím, se poraď s Ferdinandem." ·1 Ferdinand! i\j. od Ferdinanda pocházelo po­ nuknuti, aby z1očin Ondfojuv byl přiveden k vědomosti Kamil!ině. Hořící stoh sklamání po­ .iPdnon uhasínnl, jen jiskry 7, něho ještě lítaly.

Kamma čerpala nť'dftv0rn právě tak rychle, ja­ ko 1)0hl'bemt byla ph,d chvílí .ic.ií dťtvěra.

Však ncl'ikala ničeho. Naslouchala stále mravným a praktickým naučením matčiným, z nichž vy11:nívnlo, že Kamilla má hledět.i. aby sobě naklonila F0rdlnanda. fo že má býti hlav­ ní účel jejího pobytu v rlomě strýcově. Odpoť, ošklivost se Jí ch:ipnin. Třeba 'pohřbila první, či.~tonsvou lá"!lm, to sama cítila. že dlouho. ni­ hly snad nebnde moci 11:apomenouti,a byl-li jí Ondfoj nehoden, před novou láskou pociťovala hnus.

Neodporovala vsnk v nejmenším. Matka ve své hovornosti sdě1ovn1a tolik, že nedůvěra k Ferdinandovi stále rostla. Bylo také spravedli­ vo, aby Ondí·eje 7.nvrhovala na pouhé, jedno­ stranné obviňováni, aniž s~m se mohl ospra­ vedlniti?.

V srdce její již se vkrádala naděje. Když vzpomínala na upřímný, otevřený pohled 011dfojúv, tu chvílemi vtíral se jí za.se úsudek, že Ondřej vúbec nebyl schopen takového činu, který se mu kladl za vinu. · Jakou to prodělávala i,trašnou noc! Matka již dávno spala na protějším loži a Kumilla měla hlavu žhavou, v ní bonhla rozeclwěním krev.

Ani oko nemohla zamhouřiti. Tolik si slibovala od svého pražského pobytu lm dobru Ondi·eje a zatím si sem pí·išla pro vlastní '.l,lličení.

Ne, nebylo to možné. Tak špatným Ondřej nebyl, tak špatným býti nemohl. Ano, zústane v Praze, ale jen proto, aby vyšetí-ila, lcdo zavi­ nil osud Rúženin. Ma.Jor znal vše dopo­ drobna. Major byl Oncti·ejovýmochrancem, bý­ val též phitelsky nakloněn Rúženě a ten jistě vše věděl lépe, než kdokoliv v tomto domě.

Ferdinand nikdy OndhJje nemiloval a Ondřej se svou neláslwn k bratru nikdy netajil.

Zítra, hned ráno, jak vyprovodí mntku, umí­ nila si Kamilla, že vyhledá majora a že jej za­ pHsáhne, aby jí pověděl pravdu. On znal její poměr k Ondi·ejovi, on tudiž mmati musil její právo, aby se dověděla pravdy.

Ne, ještě spolehlivější osoba tu byla. Piská­ ček sám. O Piskáčl<0vi častěji ~miúoval se On­ df·ej ve svých dopi.·:ech a vždy s tak vi'elým pi'iitelstvím, s tak otevfoným účastenstvím s jeho osudem a s takovou rudostí, že nyní na stará kolena dai'í se mu lépe, než daHvalo se mu, dokud byl ještě advokátním písai·em.

S tímto rozhodnutím probděla celou noc. Ne­ mohla usnouti i1 nepřála si ani usnouti. Stále určitěji vystupovala v její pfodstavách nemož­ nost, že by Ondi·e.i ji byl tal.:: hrot,ně oklamal. Ta jeho veselost, s kterou přijel do Plzně, vylučo­ vala pi'ece svědomí vinou stižeué.

Jak pi·ála si, aby byl den, mnní ona hodina, kdy v domě vše se probouzí k životu. Bdíc, dočkala se ho. Snad byla první. která v roz­ sáhlém domě opouštěla lože. I matku předešla, která hledíc na svi.ij odjezd. velmi záhy chtěla vstávati. Probudila se, když Kmnilla již byla o­ blečena Paní Andrlíková s uspoko.iením pohlížela na svou dceru. Mínila, že pozoruje na ni úplný du-· ševní klid, že včerejší její v11:ru:"lenf ustoupilo sthzlivému zase nazírání, jaké v posledních dvou letech bylo význačnou známkou její po­ vahy. Domluv, napomenutí, týkajiť'ích se On­ dřeje nebylo za,iisté již třeba, ak ,1áhodny byly ještě rady, pokyny a upozornění. t.ýlcající se Ferdinanda. Paní Andrlíková tal:ó oblékajíc se, neskrblila jimi, ale byly tak prnznať:né, že ná­ silně musila se Kamilla zdržovati, ab:; prostě a bez obalu nefokla své matce, že Ferdinand je a zústane jí lhostejným. že po v{~el'ejš!;r.u dokon­ ce nemúže mu býti ani pí·átelsl,y nakloněna, poněvadž vybízel k očcrú.ování Ondřejově a byť i to očer110vání bylo ryzí pravdou.

Jak my;;:lila Kmnilla, že dovoluje to již po­ kročilejší čas. seběhla clolú k Pazdernílmvé, a­ by se tu pozeptala po adrese Piskáčkťlvě. Přišla s pNmou otázkou, kterClu odúvoclúovala tou o­ kolností, že pojede vyprovoditi svou matku na smíchovské nádraží, že tam něl:de na blízku bydlíval Piskáček a že by ho rúda navštívila, aby si s 11í111, jako se starým :.múmým pohovo­ i-ila.

"Pan inspektor Pi káček", pravila statná do­ movnice, jež se zálibou u('.;ívala vildy titulů, jak každému při:,;Jušely, "pan inspektor Piskáček bydlí na Smíchově, ale kde, to 11'.)Vim. To vám, slečinko, poví však každý clrož!,ái:· nebo fiakri­ sta, poněvadž pan inspektor byqií u fiakristy Plachého a ti lidé se mcr,i sebou znají. Tomu se ted' vede dobře, ten měl to štb,tí, že ho pan. doktor V:\'lmul a učený člověk se nil<:dy ne­ ztratí."

"Dai'í se nm tedy dobh:?" pravila Kamilla, jen aby nčco i·ekla.

"Znamenitě, ten to chytil." svědčila domov­ nice "Kdyby nebyl měl to nE>iJt.č tí se svou dce­ rou, ten člověk by byl c1ne.51rn neji'.:ťast11ějšína světě. Ale proč ji posílal mezi púny! Já jsem vždycky i•íklivala, že to není v V domě ani vindry a děvče hned mělo Dové šaty, nový klobouk, nový pás. shmcčnílc Všechno jen na vrch, všechno bylo dobře vid:St, ale starý přece jen nic neviděl. Když jsem to zpozorova­ la, tot' se rozumí, že již bylo pozdě."

""

Strana 10.

Kamilla sotva dýchala. Stará domovnice do­ t$íkala se tu otázky, která vyplňovala všechen její zájem. Ona zajisté věděla, jak se vše událo. '..'A pak, když to již bylo, brečel starý jako dí­ tě'," pokračovala Pazderníková. "Kdo pak mu měl pomoci? Já na jeho místě bych s tím byla jinak zatočila. Ale kde pak on, dobrák stará!

Když jsem se s ním naposled sešla - bylo to na Uhelném trhu - já řku, pane Piskáčku tehdáž nebyl ještě inspektorem - já řku, pane Piskáčku, jen ho chytněte za šosy, ať platí, ať vi, zač je toho loket, já vím, že jsem měla doce­ la dobré tušení, skoro jistotu, ale on mi na to řekl, "tomu vy nerozumíte, paní Pazderníko­ vá", a když jsem tomu nerozuměla, tak jsem toho nechala " "Co jste věděla?" hlesla Kamilla.

"S kým to měla, ale když on mlčel jako hrob, já nechtěla být kazatelnou. Patrně se spolu do­ bře vyrovnali. Peníze dovedou všechno na svě­ tě."

Kamilla se rděla, ale zvědavost překonávala ostýchavost. Zde viděla, že muže se dověděti všeho.

"Kdo to byl?" tázala se hlasem sevřeným, sotva slyšitelným, ale paní Pazderníková přece slyšela.

"Já snad mám mluvit, když pan inspektor nemluví," zvolala. "To bych si dala! Ne, ne, sle­ činko, mám krutou službu, ale vážím si jí."

Odpověď tato, třeba byla vyhýbavá, Kamille byla přece jasnou. Vždyť Pazderníková dodá­ vala, že váží si své služby a bojí se tedy, že by ji svým povídáním mohla ohrožovati. V tom­ též okamžiku však jí také napadlo, že zde v tomto domě na Ondřeje nemusil bráti a nebral nikdo ohledu. Než dospívala k určitému úsud­ ku, Pazderníková bez ptaní pokračovala.

"Tehdáž, když se to proklubávalo, podezření padlo na pana Ondřeje, ale dokud byl v Praze, nikdo se neopovážil, aby to někdo řekl nahlas.

Teprve když odejel, o vánocích tomu budou tři léta, šuškalo se tam a najednou, když Růžena se odebrala na věčnou pravdu, plný toho byl dům, že pan Ondřej ji má na svědomí. Tu já se ozvala, já nikoho nejmenovala, já na nikoho to neudávala, ale nepřítomného pana Ondřeje jsem se ujala. Však jsem ho dlouho zastávati nemohla. Pan doktor a pan Ferdinand si mne jednou zavolali do pokoje a pan doktor mně jednoduše řekl, že o panu Ondřejovi budu ml­ četi a jestli to nedovedu, že se mohu poohléd­ nouti po jiném domě, kde bych byla domovni­ cí. Já tedy mlčela. Já mlčela, když se mne po­ tom ptala paní Brockhauserová, já mlčím do­ dnes a budu mlčeti dál. Ať to byl, kdo chtěl, co mi je po tom."

Kamilla by byla zajásala. Zde byla již jedna osoba, která snímala podezření s Ondřeje. Ne­ otcovská a nebratrská zášť, která ani nepři­ pouštěla tolik, aby se neviny Ondřejovy někdo ujímal, byla snad tehdá pod dojmem události vysvětlitelnou, nyní však, kdy již přešel tak dlouhý čas, strýc již se nebude uzavírati prav­ dě. Byl-li Ondřej nevinen - ó, on jím zajisté byl, plesala v duchu mladá dívka - pak mohla především tuto křivdu na Ondřejoví páchanou napraviti a alespoň v tomto směru mírnívě pů­ sobiti na otce hněvem zaslepeného. A uzná-Ii kl'ivdu jednu, uzná i křivdy další.

Pazderníková již nesdělovala ničeho, ba nao­ pak prosila Kamillu, aby ani tolik neprozrazo­ vala, že stará domovnice je o křivém obviňová­ ní, Ondřejově přesvědčena.

Uspokojena, s nejlepšími nadějemi vrátila se k matce. O tom, že by chtěla z Prahy zase od­ jeti, již se nezmiňovala, Naopak teď měla dvojí účel, aby tu zůstala, především dokázati nevi­ nu Ondřejovu a pak, za této opory, smířiti jej s rodinou.

Paní Andrlíková měla objednanou drožku, která by jí odvezla na Smíchovské nádraží, o­ všem že v průvodu Kamillině, která ji musila doprovoditi, aby jí cestou ještě dala poslední mateřská naučení. Ferdinand, jehož paní An­ drlíková očekávala, že pl'ijde se rozloučit, ne­ přišel. Zapomněla, že slíbil přijíti jen na ná­ draží Rozloučivši se s bratrem, a odporuěujíc mu Kamillu, odjela. Mile však byla· překvapena, když příjeděí před nádraží, spatřila tam státi čekajícího Ferdinanda. Přijel sem ve svém po­ vozu a první, co učinil, byla omluva, že nena-

Ve středu, dne 29. prosince 1937.

V:liSTNiK bídnul jí k jízdě na nádraží tento svůj povoz, poněvadž prý včera na to ani nevzpomněl.

Paní Andrlíkovou těšila tato pozornost, ale nejvíce ji těšilo, že Ferdinand se dostavil osob­ ně.

Dala Kamille peněženku, aby ji koupila jízd­ ní lístek a hned, sotva dcera poodešla, sdělova­ la, že Kamille řekla ještě včera vše, co věděti jí bylo třeba.

"Co říka)a?" chvatně tázal se Ferdinand.

"Mluvila jsem s nf jako matka. Neměla o ta­ kových věcech ani tušení. Musila jsem ji pou­ čovati, ale bylo to dobré."

"Co říkala?" netrpělivě naléhal Ferdinand.

Jemu šlo o to, aby v domě otcově neměl nepří­ tele "Zůstala jako zkamenělá," s mateřskou hrdo­ stí odpovídala paní Andrlíková, kteráž k plat­ nosti přivésti chtěla Kamillinu nevinnost a či­ stotu duše. "Ale když jsem ji vše otevřeně a de­ likátně, ale otevřeně vysvětlila, dala se do plá­ če. Teď už za Ondřeje orodovati nebude.

Vždyť dnes hned se chtěla se mnou vrátiti do­ mil."

"To měl bych vlastně za nejmoudřejší," po­ dotkl Ferdinand. "K své obsluze ať si tatínek vezme nějakou ošetřovatelku z nemocnice a ne mladé nezkušené děvče."

"O, k tomu je zkušená dost," hrdě zase chvá­ lila svou dceru paní Andrlíková. "Já vím, když jsem sama někdy stonala, jak mi dovedla vy­ hověti. Já jí sama domlouvala, jen aby zůsta­ la a bude to, Ferdinande, tvá zásluha, jak dlou­ ho zde zůstane. Jen ji hleď poznati a já vím, jaký bude o ní konečný tvůj úsudek" Ferdinand přisvědčoval, že si skutečně bude bedlivě Kamilly všímati, leč jiný jim dával smysl, než jak vyznívala. Ano, umiňoval si, že hleděti ji bude co nejvíce, aby snad nechtěla nějakým způsobem působítí na otce a kdyby se tak stalo, pak sám se o to postará, aby se ji stal pobyt v domě strýcově nesnesitelným. Ná­ silím ovšem ji nyní odstraniti nemohl.

Kamilla se vrátila, přinášejíc jízdní lístek.

Ferdinand, aby tetě udělal radost a aby ukázal, že bude slib svuj zachovávati, hned dal se s Kamillou do hovoru a dokonce ukazoval i ro­ stoucí zájem. Paní Andrlíková byla skutečně nanejvýše uspokojena. Ten začátek byl zcela přirozený a mnohoslibný.

Ferdinand nevyčkal až do odjezdu vlaku. O­ mlouval se, že musí do továrny, aby byl příto­ men při montování stroje a doprovodiv proto tetu s Kamillou do čekárny, rozloučil se zde.

Paní Andrlíková zase jej ještě vyprovázela až před portál a litovala, že tak neučinila též Ka­ mílla, která zůstala u ručního vaku matčina, neboť byla by viděla Ferdinanda v parádním kočáře, na jehož kozlíku seděl livrejovaný kočí, odjížděti a velmi přátelsky rukou kynouti.

Roztomilý, skvostný, znamenitý muži O, kdy­ by se tak Kamille podařilo jej získati!

To byly myšlénky paní Andrlíkové, když po­ hlížela s pýchou za odjíždějícím svým synov­ cem a těmto myšlenkám také dala výr:::..zu, když zase se navrátila k dceři své.

Konečně matka odjela a Kamilla pojednou jako by cítila uvolnění z pout. Teď chtěla pří­ mou cestou kráčeti za prvním svým cílem: ve svých a v očích všech lidí očistiti Ondřeje z ponižujícího podezření.

Sedajíc do své drožky k jízdě zpáteční, tázala se drožkáře ví-li, kde na Smíchově bydlí fiakri­ sta Plachý.

Nevěděl, ale snadno se prý toho lze doptati.

"Tedy mne tam dovezte," znělo jeji přáni.

Povoz hnul se ku předu. Drožkář máváním svým bičem zastavil hned prvního fiakra smí­ chovského, kterého potkal, tázaje se jej po by­ dlišti fiakristy Plachého. Hned byla mu sdělena ulice i číslo domu a bez zastávky, na jisto již jel dále.

Kamilla věděla, že jede ku svým příbuzným, k fiakristovi Plachému, který byl právě tak je­ jím bratrancem jako bratrancem Ondřejovým. že matka její, paní Andrlíková s touto rodinou neudržovala nijaké styky, bylo vysvětlitelné nejen vzdáleností vzájemného bydliště, různo­ sti stavu a povolání, ale i tím, že paní Andrlíko­ vá hněvala se též na nebožtíka svého bratra Plachého, poněvadž způsobil druhému bratru, doktoru Plachému svými procesy řadu škandá-

lů, až pomoci soudu a trestem vězení byl uči­ něn neškodným. O tom všem měla Kamilla jen jakési tušeni z nahodile pronesených pozná­ mek matčiných, která svou nevšímavost k chu­ dé příbuzné rodině touto poskvrněnou minu­ lostí hleděla omlouvati.

K těmto příbuzným musila nyní Kamilla vkročiti, neboť u nich bydlel starý přítel On­ dřejův - nynější pan inspektor Piskáček.

Povoz zastavil před vysokým činžákem s ve­ likými vraty a průjezdem do rozsáhlého dvora.

Malá plechová tabulka vedla vrat umístěna, nesoucí jméno: "Vavřinec Plachý, majitel fia­ kru 133," ukazovala Kamille, že jest na mí­ stě. V průjezdě byla tabulka druhá označující byt fiakristy Plachého. Ležel přes dvůr v níz­ ké přístavbě bez poschodí. Vedle stála kolna, v níž stál zakrytý kočár.

Kamilla, nemající mnoho času nazbyt, srd­ natě kráčela přes dvůr rovnou do jediných zde dveří přístavby. Před nimi hrály si se starým plechovým žejdlíkem dvě dítky s hromádkou písku, jež udiveně zanechaly svého zaměstnáni a velkýma, tázavýma očima dívaly se na ne­ zvyklý zde zjev slečny, jaké jindy vídaly jen na ulici.

Kamilla již se chtěla ptáti děti, jež byly asi šesti a sedmileté, přišla-li dobře do bytu pana Piskáčka, když tu starý její známý s malým asi dvouletým dítětem na ruce vystupoval ze síně.

"Pane Piskáčku," rdíe se radostným překva­ pením zvolala Kamilla a chvatně spěchala mu vstříc. Vztahovala k němu svou ruku a čekala, zdali a jak brzo ji pozná. r"'K tomu ovšem stačil jediný pohled bývalého písaře.

"Slečno Kamillo," zvolal radostně a rychle posadil malé dítě k ostatním dětem, sedícím u písku. "To je radostné překvapeni, slečno. VY zde v Praze, vlastně na Smíchově. - Toničko, dej pozor na Jeníčka,. aby mu písek nepřišel do očiček nebo do oušek. - Prosím, slečno. Teď ale nevím, komu platí čest vaši návštěvy - ?"

"Hledám vás, pane Piskáčku, pane inspek­ tore," hned opravovala se Kamilla, nevýslovně tomu jsouc ráda, že nemusí se po něm teprve dotazovati. · "Jen Piskáček, stále jen Piskáček, starý Pis­ káček a žádný inspektor," dobromyslně a s bla­ ženým úsměvem pravn staroch přijímaje a tiskna ruku mladé dívky. Prosím, slečno, jen račte dále. - Toničko, dej pozor na Jeníčka, dej na něj pozor, já budou koukat oknem prosím, slečno, jen račte."

Kamilla vstoupila do síně, kde dvoje dvéře vedly patrně ďo dvou bytů na právo a na levo položených. Na dveřích levých připevněna by­ la visitka s jménem Piskáčkovým a označením jeho hodnosti jako správce domů. Neučinil tak z ješitnosti, nýbrž z potřeby, poněvadž tu byl častěji ve své hodnosti vyhledáván.

Piskáček otevřel tyto dveře a Kamilla vstou­ pila do čistého, úpravného pokojíka. Leč pqjed­ nou neviděla tu jiného, než na stěně obraz Noc, jemuž modelem stávala nešťastná Růže­ na.

Zachvěla se. Tato okolnost nemluvila přízni­ vě pro Ondřeje. Odvrátila zrak, nemohla se na ten obraz dívati. Pocity bolu, lítosti, žárlivosti a i hněvu se jí zmocňovaly. Teď teprve věděla, proč vlastně přišla. Radost nad shlecláním se starým, oddaným přítelem ustoupila stísněným pocitům, které vyvolal obraz Růžen.in se svůd­ nými jejími pohledy.

Ale starý Piskáček toho nepozoroval. Obska­ koval svého hosta, pobízel k usednutí a stále opakoval, jak neobyčejně jest potěšen.

"A pan Ondřej, až mu to napíšu, ten bude míti právě takovou radost, jakou mám já," ho­ roval Piskáček stále pod dojmem pocty, které se mu dostalo. "On vždycky chce, jen abych mu psal hodně dlouhé psaní, ať napíšu, co chci, že všechno čte rád."

"Vy si píšete?" tázala se Kamilla vYZVfdajíc.

"K Novému roku a na můj svátek nikdy je­ ště nezapomněl," s blažeností a pýchou odpo­ vídal Piskáček. "K předešlým vánocům poslal dokonce Jeníčkovi obrázkovou knihu. Kde pak dítě, ještě tomu nerozumělo a já proto knihu schoval a dostane ji, až z toho bude míti roz­ um. Pro něj jsou teď tak nějaké rolničky, ně­ co, co má kolečka, co můše voziti po pokoji. ě.

\Te středu, dne 29. prosince 1937.

Úryvky z českosloven­ ských dějin.

JUDr9 Alois Rašín

__

Dr. Jan Masák. ,,

".SILNÝ jedinec", jak je to dnes nenáviděný titul! - Právem? - Neprávem? Otázku tuto možno zodpověděti stejně kladně, jako zá­ porně. Jsou "silní jedinci", kte:i:'í mají nezříze­ nou snahu - vyvýšiti se nad jiné, těžiti z jaké­ koliv jejich slabosti a tím dosáhnouti pro vlast­ ni prospěch nad nimi neomezené moci. Jsou však také jednotlivci, kteří touží po moci jen proto, aby se prbslavili. Obojí druh těchto li­ di zpravidla "nosí maršálskou hůl v tornistře".

Byl "silným jedincem" Hus, byl jím Žižka, Jiří · z Poděbrad, Palacký, Tyrš, Smetana a jiní a ji­ ní.

Jedni domáhali se moci proto, aby ovládali národ politicky - jiní usilovali o to, aby národ přijal jejich zásady, jimiž chtějí mu pomoci k volnému, št'asřhému rozvoji.

VIB'l'KiR: jehož moci ply11uly všechny přednosti a svobo­ dy lidské. A bylo jen přirozeným důsledkem je­ ho příčínění a jeho zásluh, že napsal první zá­ kladní zákon naší republiky.

Jako národohospodář znal základy národní vlády. Věděl, že vedle jednotné vůle národa u­ jmouti se otěží nad svými osudy, je potřebi i důvěry ciziny v neproměnnost našich poměrů hospodářských. Proto je upevnil tím, že vedle politického osvobození provedl i finanční. Byl odpovědným nepřítelem toho, aby státní ho­ spodářství sloužilo jednostranným choutkám kterékoli složky politické, chtěl jí míti bezpeč­ nou základnou státu. A poněvadž znal z našich dějin onu hroznou pohromu, která stihla náš národ po ·Bílé Hoře konfiskaci velkých majet­ ků . a zotročením lidu, přál si, aby tyto do nebe volající křivdy byly odčiněny. Také nepoctivé zisky válečných zbohatlíku bouříly jeho ná­ rodní svědomí. Proto uzákonil zdanění všech těchto zločinných zisku a proto ochotně spolu­ působtl i při pozemkové reformě. Bez těchto dvou velkolepých činů nedoceněného význa­ mu sociálního nebylo by všech těch dí.iležitých oprav na poli sociálním: ani osmihodinové do­ by pracovní, ani podpory v nezaměstnanosti, ani sociálního pojištění, ani úpravy požitk.ú státních a samosprávných zaměstnanců - ne­ bylo by ani skutečné svobody politické, národa i státu - byly by jen zdánlivými. Rašín byl do posledního dechu neporušitelným strážcem a ochráncem tohoto svého díla. On náš stát za­ chránil před bankrotem, [emuš propadly okol­ ní státy Rakousko, Maďarsko, Polsko, ba i Ně­ mecko a který hrozil i takové velmoci, jako je vítězná Francie. Jen cizí nám nepřátelská tem­ ná moc mohla duši českého lidu otrávit do té míry, že svedla zločinnou ruku českou k vraž­ dě nejhroznější a nejnešlechetnější, neboť ji zahynul "silný jedinec", jí zahynul i státnický duch sloužící vždy a za každých okolností pro­ spěchu národa, duch, který byl schopen roz­ množovati ideální i hmotné statky republiky.

Běda zaslepencům, kteří v pohnutých dobách sami nejsouce apůsobílýmí tvoi'iti nové hodno­ ty absolutní a trvalé ceny, boří a ničí dílo ta­ kové velikosti. Těm vpálí historie, ta učitelka národů, znamení nejstrašnější hanby; hanby Herostrata, zrádce národa a vlasti.

Takovým "silným jedincem" byl na př. Tyrš.

Byl jím i zákeřně zavražděný Dr. Alois Rašín, jenž by byl v tyto dny dosáhl 60. roků svého vě­ ku. Není o tom pochyby, že byl od studentských let ctižádostivým, jenže tato jeho vlastnost ne­ byla poskvrněna osobní malicherností, naopak byla zasvěcena službě národa. Snil o tom, jak by dle slov Palackého zanechal po sobě čest­ nou památku, jež by byla posilou jeho národu.

Proto, ačkoliv byl výtečným prá vnikem, který si byl vědom posvátnosti práva - ovšem jen toho, které vede k naprosté spravedlnosti, ni­ koli onoho, které spočívá na surovém násilí jako mladý muž neváhal statečně bojovati pro­ ti právu rakouskému na vládu nad slovanský­ mi národy. V hloubi své zanícené duše byl pře­ svědčen, že toto právo bylo výsměchem spra­ vedlnosti, neboť spočívalo na lži, podvodu, křt­ vé přísaze a úskočnosti. Právo, které jedině u­ znával, bylo ČESKÉ STÁTNÍ PRÁVO, proto že dávalo českému národu na vůlí vládnouti si po svém konstitučně a voliti si nejvyšší hlavu stá­ tu dle svobodné své vůle i užívati vládní moci pro svtlj prospěch a dobro obecné.

Je dostatečně známo, že právě pro toto pře­ ROTI Prašné bráně, na nároží Příkopů a Hy­ svědčení byl r. 1893 v pověstném procesu t. zv. bernské ulice tyčí se už do výše mohutná, "Omladiny" odsouzen k několikaletému žaláří, pětipatrová stavba nového peněžního paláce Byl již tehdy upřímným stoupencem demokra­ Živnostenské banky. Není ještě zcela dostavě­ cie - zápasil za všeobecné, tajné a rovné hla­ na, ale bude to opravdu jedinečná stavba s de­ sovací právo volební, usiloval o nejširší svobo­ sítkami nejrůznějších úřadoven a sálů. - Di­ dy občanské, důvěřuje ovšem v to, že jich ne­ vem tohoto paláce bude jeho podzemní tresor. bude zneužíváno, přál si uskutečnění sociální Bude opati-en tak dokonalými zabezpečovací­ spravedlnosti odtud jeho a jeho druhů ne­ mi zařízeními, že se mu v celé Evropě vyrovná smiřitelný odpor proti jakékoli nadvládě ná­ snad jedině tresor Francouzské národní ban­ roda nad národem, tfidy nad třídou, pohlaví ky, nacházející se ve skále hluboko pod Seinou. nad pohlavím, jeho snaha, aby bylo co nejvíce rozšířeno všeliké pojištění (nemocenské, sta­ Na vybudováni základu, stropů a stěn této robní, úrazové), aby zavedena byla osmihodi­ "hlavní pokladny" Živnostenské banky se již nová doba pracovní, podpora v nezaměstna­ spotřebovalo 200 vagonů oceli a 2000 vagonů be­ nosti, zrušení všech výsad rodových atd. tonu. Základy tresoru spočívají na skále ve To byly ideály jeho mládí, jimž zůstal věren hloubce 14.25 m pod povrchem země. Sál treso­ do smrti. Jen neslýchaná zloba mohla zkřiviti ru je vysoký 10 metrii, jeho podlaha a strop má tento portrét mravní a duchovní jeho osobno­ pancéř silný celkem 4.25 m, Stěny "ocelopancé­ sti. Válka světová vyžádala s na něm těžkou řové" jsou silné každá 1.35 111. Jsou nezdolatel­ zkoušku, dovede-li státi za těmito zásadami ce­ né. Když se pokoušeli na české technice v Pra­ lou svou bytostí v tom pHpadě, že dává v sáz­ ze proniknout pancéřovou deskou jen z polovi­ ku i sám život. Obstál v ní skvěle. Ani šibenice ny silnou jako tyto stěny, trvalo to prořesorům neodstrašila ho od pevné vůle vésti národ k a jejich pomocníkům za použití nejdokonalej­ svobodě. Dal tak hrdinný příklad věrnosti k ších nástrojů a chemikálií plné čtyři dny, než­ právu své vlasti tomu lidu, z něhož vyšel. Jako li udělali ďo pancéře díru. z toho důvodu a pro vliký státník věděl, že každá revoluce je hrou naprostou jistotu banka sílu stěn dala zdvoj­ s ohněm, neboť je to otřes důvěrou v právní ji­ násobit. stítu a zákonitost. Ne vždy lid chápe podstatu Přístup do hlavní pokladny bude možný jedi­ a cil proměn společenských řádů a Rašín se ně hlavními vraty, která váží přes 300 metri­ však nelekal, poněvadž věří), že nás od osud­ ckých centů a mají rozměr 90x200 cm; silné ných omylů uchrání nesmírný poklad onoho jsou 78 cm. Ani několik lidí by je spojenými si­ vlasteneckého citu, který po celé století bráni­ lami neotevřelo. li a rozmnožovali naši buditelé Dobrovským po­ Budou proto otvírána ělekt11icky. Budou o­ čínaje až po Tyrše a Fuegnera. Svoboda náro­ všem opatřena šesti heslovitými zámky nejde­ da byla mu prvním a nejsvětějším zákonem, z ltonalejšího systél;l,lu. Každý z klíčil bude mit

Pevnost zlata v hlubinách pod Prahou

P

l!tra:na 1,. jiný z vedoucích úředníků banky, při čemž du­ plikát nebude.

Ale síla pancéře je jen jedním z mnoha za­ bezpečovacích opatřeních, Tresorový blok bu­ de obehnán 70 cm širokou kontrolní chodbou, jejíž stěna bude rovněž betonová, s železnými vložkami. V těžkém závěru vrat do této chodby bude zasazen periskop, jimiž noční hlídač ob­ hlédne všechny čtyři strany chodby, aniž by do ní vkročil. Chodba je tak úzká, že jí sice i sil­ nější člověk projde, ale není se v ní možno roz­ máchnout ani kladívkem.

V nočních hodinách bude tresor vzduchotěs­ ně uzavřen a neproklouzne do něho doslova a­ ni moucha.

Hlídač ovšem bude míti dokonalý přehled o tom co se děje uvnitř tresoru. Budou mu k to­ mu dopomáhat různé kontrolní přístroje. Jed­ ním z nich bude přesné naslouchací zařízení v hlídačově místnosti u vstupu do hlavní po­ kladny, které zachytí i bzučení mouchy neb [a­ kykoliv sebe tišší zvuk v tresoru. Panceř poklad­ ny nejen že odolá nejlepším vrtačkám a rozbi­ jecím nástrojúm, nýbrž je odolný i proti termi­ tu, nejnebezpečnější hofiavině, jež vyvine žár až 3,100 st. Celsia. U obyčejné vrtačky se zlomí pl'i nasazení na stěnu vrták, u elektrické se au­ tomaticky přeruší proud. Vrstva mědi v pancé­ l'i znemožňuje propálení stěny autogenními pfistroji, nehledě k tomu, že by se nikdo s ta­ kovými aparáty ani ke stěně nedostal. Stokilo­ vá bomba, i když by prorazila celou budovu, strop tresoru vúbec nepoškodí.

Proti obyčejným zlodějťtm je tresor chráněn slaboproudovým zai'ízením, i t. zv. fotoelektri­ ckou buúkou. Prosté objevení se nepovolané o­ soby nebo dotek na kterémkoliv místě tresoru dá okamžitě poplachový signál hlídačské služ­ bě v bance i poplachové ústředně~policejního foditelství. Ale to jsou už zabezpečovací zaříze­ ní, na která snad ani nikdy nedojde.

Všeho, co přinesla moderní technika pro bez­ pečnost, bude při vybudování tresoru použito.

Nezapomnělo se ani na možnost, že ·by se lupi­ či pokusili o podkop pod tresorem. Pokus je pf'edem odsouzen k nezdaru, protože každá podzemní "chodba" by byla zalita vodou.

Tresor má 807 čtv. metrů užitečné plochy.

Bude rozdělen na dvě části. Oddělení safesové (nájemní, bezpečnostní a schránek) s 15 až 16,000. schránkami, jež bude přístupné klientům banky, a depotní oddělení s menšími pokladna­ mi, pro vlastni jmění banky. Toto odděleni bu­ de pi'ístupné jen vybraným pokladníkům ban­ ky. Každá pokladna bude opatřena dvěma hes­ lovitými zámk:y. Při tom nezůstane v tresoru o samotě nikdy skupina menši než tříčlenná, třebaže správa svým zaměstnancúm dúvěřuje.

Před hlavními pokladnami budou v tresoru je­ ště dvě menší místnosti pro pokladniční úřed­ níky prď hlavního strážce . milionového po­ kladu v tresoru uložených.

Hlavní strážce bude svrchovaným vládcem tohoto podzemí, jež bude opravdu zcela nedo­ bytnou pevností.

a

Jeclnoslabičná řeč.

Voltaire tvrdil, že .krátká slova jsou známkou barbarství, naproti tomu moderní dánský ja­ zyk,ozpytec Jespersen dokazuje opak: důkazem barbarství ,isou prý dlouhá, těžkopádná slova, kdežto slova krátká a hbitá považuje za znám­ ku pokročilé kultury. Nejvíce jednoslabičných slov má angličtina: bar, bluff, boss, boy, cant, elan, club, farm, flirt, girl, goal, golf, grill, grog, g11om11, jazz, inch, match, plaid, sketch, snob, spleen, sport, spurt, star, start, stop, team, tip, tramp, trick, trust, turf a j. Stejně je to s kfostními jmény: Jim, Jack, Bill, Bob, Dick, Pet, Dan, Al, Fred atd. - My se toho ne­ dočkáme, ale vývoj prý spěje k tomu, že všech­ ny foči budou mít slova jednoslabičná, tak ja­ ko je tomu už dávno - v čínštině.

V Německu se yyrábí z ryb laciná vlna a bavlna.

Němecl,ťi chemie učinila nový objev. Z ryb získává bílkoviny a z těchto bílkovin vyrábi vlnu. PNměskem bílkoviny k rostlinné buniči­ ně vyrábí bavlnu. Vlna z rybích bílkovin je prý lepší než italská vlna z mléka a lacinější než vlna opravdová. Rybí bílkoviny mohou zpra­ covávat dcsavádní továrny na vlnu ze dřeva.

strana

111.

Ve středu, dne 29. prosince 1937.

tt:lllTHiE

SOKOLSKÁ HLÍDKA Sedmdesát let Rudolfa Bílkao 27. listopadu dožil se ve zdraví V aSOBOTU v junácké svěžesti sedmdesáti let bratr

Rudolf Bílek, jeden z nejznámějších a nejpo­ pulárnějších žijících sokolských čínnovníků.

Celé sokolstvo vzpomnělo vděčně tohoto jeho výročí i toho, jakým je opět živým dokladem působení sokolského tělocviku po stránce zdra­ votní. Vždyť se nám všem zdá, že ten milý a dobrý bratr Bilek - ti nejbližší říkali mu vždy "Rudla" - se za posledních 30 let vůbec ne­ změnil.

Několik dat Bratr Bílek je pražským rodákem a svou so­ kolskou dráhu začal v Pražském Sokole v roku 1886. Za rok byl už cvičitelem a v r. 1892 mezt­ národním závodníkem pi'i závodech francouz­ ských gymnastů v Nancy. V r, 1891 byl povolán do technického odboru ČOS. (nynějšího náčel­ níctva) , V r. 1894 byl zvolen náčelníkem Sokola Vyšehrad, když již před tím byl náčelníkem župy Středočeské - tehdy zaujímající celé střední Čechy. V roce 1895 byl zvolen náměst­ kem náčelníka ČOS. a v tomto úředě setrval až do r. 1931 - t. j. 36 let! Skoro stejně dlouho zasedal i v předsednictvu ČOS. Od r, 1897 do 1915, tedy skoro 20 let, odpovídal za redakci Sokolského Věstníku. To jsou čísla, která mluví i ve své stručnosti.

Hora práce Ale podívejme se letmo, co je za těmi čisly.

Bratr Rudolf Bilek byl účetním úředníkem pražzské plynárny. To nebylo ještě v úřadech "Jednoduché frekvence". Pracoval od rána do večera a někdy i v neděli dopoledne. A pak tedy "sokolova!". Být od r. 1891 členem náčelntctva a od r, 1895 náměstkem náčelníka ČOS.. to zna­ menalo dělat od II. až po VIII. všesokolský slet všechny slety. Jezdit do žup nacvičovat, vést. Tu znamenalo být týdně několikrát ve schůzích. A panečku, tenkrát, bývaly také schůze - do svítání! Vždyť se tu rodila naše ČOS. a jeji velká a slavná tělocvičná tradice.

Mít k tomu ještě redaktorství Věstníku, to zna­ menalo psát, dělat korektury, shánět rukopisy, když ostatní - spali. A le tomu práce v jedno­ tě, mezi slety zájezdy do ciziny- br. Bitek ča­ sto zajížděl za hranice, vedl na př. i poselstvo ČOS. až do Ameriky v r, 1921, připravoval ve­ řejné cvičení na černé .Hoře v Cetyni v r. 1906 a pod. Věru, bylo k tomu potřebí odříkání a skromnosti přímo "bílkovské", aby na to vše­ chno stačil jeden muž.

U kolébky ženských oclború Kdž byl v r. 1891 založen při Sokole na Vy­ šehradě první sokolský odbor (vedle starého TYršova Tělocvičného spolku paní a dívek), stanul br. Bílek u jeho kolébky. A od té do­ by nelze si představiti vývoj ženského sokolské­ ho tělocviku bez bratra Bílka. Nejprve jezdil, přednášel, propagoval. Pak učil, vedl, řídil a na konec, když se ženy samy uchopily svého od­ borného vedení, pomáhal, radil a nyní - při­ hliži radostně a jistě ne bez zadostiučinění na ovoce svého velkého a záslužného díla. Tisíce žen, které vychoval a učil vést, vzpomínají dnes •· tichého,. laskavého a moudrého svého učitele s vroucí vžděěností, s jakou vzpomínáme jen na otce a bratry.

Bílku.v osobni příklad Bratr Rudolf Bílek dal osobní příklad sokol­ .stvu nejen svojí prací, svou skromnosti, ušlech­ tilosti ducha a vpravdě tyršovskou vytrvalosti.

Nejen svým příkladným bratrstvím a vlídno­ sti. Ale také tím, jak dovedl jedinkrát zarmou' "tit všechny své bra.try, spolupracovníky a přá­ tele. Když trval neústupně na svém odchodu,

nejprve z předsednictva ČOS. (v r, 1927), pak povědění z Rakouska i konfiskaci jejich jměni. i z náčelníctva (v r. 1931.), když se domníval, Získávají tím majetek v hodnotě několika že pl'i.šel k tomu čas. Všichni byli přesvědčení, ' desítek milionu, a to úplně bez dluhú a jiných že by měl zůstat, že by mohl ještě mnohde po­ břemen ,takže si na něj už dnes mohou vy­ moci, ale bratr Bílek - odešel. Odešel sám, z púj čit. vlastní vůle - udělal místo mladším. A ve své příslovečné skromnosti se teď dívá a pozoruje JAPONEC SE NESMÍ DfVAT NA CÍSAŘE Z sokolskou práci. V tom dal tento velký pracov­ OKNA. nik nový příklad všem a provšdy, Japonské císařství je úzce sloučeno s japon­ 1\-'Iáme ho rádi ským vlastenectvím. Císař je božsltého pťtvodu.

Bratr Bílek zakázal všem, aby o něm psali.

To je článek víry a mezi 100 miliony Japonct\ Poslouchali jsme ho vždycky na slovo a rádi.

Dnes ne. Nemí\žeme. Srdce to nedovolí. Máme i nenajdeme ani jedno procento pochybovačft.

Nikdo by se ani neodvážil, pomyslit na změnu ho tak rádi, že ho musíme zarmoutit tím, že této instituce, v tom neni rozdílu mezi nejza­ ho dáme jiným za vzor. Ne, bratře Bílku, to ne­ rytějšími konservativci a stále silnějšími so­ ní pqrušení slova, to je potřeba srdce a tou­ cialisty. ha, aby Tvúj život na jiné, mladé životy, ne­ Osoba císai·e je tak posvátná, že se o ní ani přímo, jako Tys na nás působil přímo. nesmí mluvit. často jsem pozoroval na tvá­ Máme Tě tak tuze rádi, že Ti to musíme říci. řích Japonci\ zjevné přemáhání, když jsem se Odpusť nám to. Vždyť "to srdce lidské, ach jich bezstarostně vyptával na císaře, na život Bože, přebože, za zlobu može snad' - za lásku u dvora atd. Teprve později jsem si uvědomil, - nemaže!" A buď nám hodně dlouho zdráv! že pro ně bylo utrpením, když musili zodpo­ -jpvídat v.šetečné a nezdvoi·Héptázky nevědomé­ ho Evropana. Ale Ja1:io11ci vynikají takovou se­ CO NOVÉHO O SLETU. bekázní, že vlídně odpovídali na všechny mé Prvním, vstupním podnikem do sletových dotazy. slavností bude zahajovací sletový koncert, kte­ Když se císar· zúčastní nějaké slavnosti nebo rý so bude konati 11. prosince v 20:30 v Obec­ pfohlídky vojska, policie úplně uzavře všechny ním domě u Prašné brány. Protože je o vstu­ ulice. Japonsko je země politických atentátú penky velký zújem, doporučujeme - zejména a už pouhé pomyšlení na to, že by se císaři venkovským ůěastníkům - aby si je písemně něco stalo, vzbuzuje zděšení. Nikdo se neopo­ zajistili. Nejmladším sletovým odborem bude váží dívat se z okna. Ne proto, že je to zaká­ nutobdbor, sestávající ze členů Sokola, maítte­ záno. Zákazy mnohdy vábí k tomu, aby byly lů aut, ktei'í dají svoje vozy k disposici pro slet. porušovány, ale nikdo se nebude na císaře dí­ Podle zpráv o rozestavném běhu běželo na vat z okna, poněvadž ví, že nik:do nesmí být hlavních tratích 42.000, na vedlejších na 120.výše než císar· a nesmí se na něho divat sht\­ 000 běžců, celkem tedy přes 160.000 běžců. Při­ ry. Diplomaté v Tokiu žasnou nad nevýslov­ počteme-li k tomu strážce na trati i u šatů, nou úctou, s jakou se na císaře dívají nejvyš­ činovníky atd. můžeme říci, že běh uvedlo v ší hodnostáři země. čtyí·krát do l'oka se kona­ činnost 11a čtvrt milionu přlslušníků Sokola. jí v císafakém paláci recepce. Japonci se při jídle vťtbec neodváží podívat se na svého cí­ Dvacet tři nůliony Kč na slet. saře, který sedí sám na trůně, vyvýšeném nad V sobotu a v neděli zasedal v Tyršově domě stoly pozvaných hosti. výbor ČOS. Před zahájením jednání zajel vý­ Uctívání monarchie je tak vžité, že se pře­ bor do Lán, kde společně se zástupci sokol. ji­ náší i na jiné kornnované hlavy. Japonci ma­ hoslovanského a bulhar. Junákú položil vě­ jí v biografu klobouk na hlavě. V jednom před­ nec na· hrob presidenta Osvoboditele. Schůze městském kině, navštíveném převážně dělní­ výboru účastnili se i Engelbert Gangl, dr. Ai·­ ky, studenty atd., jsem spatřil, jak všichni senjevič za SSKJ. a Čakarov, zástupce bulhar­ při jednom titulku smekají. Pak se na plátně ských Junákú. Oba s nadšením promluvili o objevil film o korunovaci britského krále.

X. sletu, jemuž jménem svých svazú slíbili nej­ Viděl jsem také, jak několik princú a prin­ větší podporn. Totéž učinil zástupce ruského cezen císai'ského domu pi'išlo na koncert slav­ Sokola Manoch.yn. Přehlédnuta byla práce v ného evropského dii;igenta do největšího sálu _období od poslední schúze výboru. Branné vý­ v Tokio, Hibiya-Hall. Princové na sobě měli chově, kterou sokolstvo vlastně stále konalo, prosté tmavé obleky, princezny kimona jako věnována bude i nadále největší pozornost. čin­ většina ostatních dám. Nezasvěcence by bylo nost sokolství v roce 1938 bude věnována pře­ nenapadlo, že jsou to členové císafakého do­ devším sletu, pi'ípravě závodit i závodu me­ mu. Nikdo se na ně nedí val, kromě Evropanek zinúroclního. Schválen byl rozpočet sletový, kte­ a Američanek, kt.eré byly phtomny. Křesla rý po všech možných úsporách pfosahuje 23,princezen a princů byla potažena bílou látkou, 000;000 Kč. Sluší zaznamenat, že z úrazového to bylo všechno. Ale pi'i odchodu se každý hlu-' základu ČOS. bylo v minulém roce vyplaceno boce ukláněl a stál nehybně, aby členové císař­ hodně přes 600 tisíc Kč. Byla schválena nová ského domu mohli nerušeně odejet. Jaký roz­ úprava označování sokolských činovnikiL Ná­ díl proti Evropě, kde musí vladaře pf.ed nadše­ čelník ČOS. dr. Klinger, náčelnice, vzdělava­ ním davů chránit kordon policie! tel a sletový jednatel podali podrobné zprávy .

V poslední době, když útok Japonska na Čínu o dosavadních pi'.'ípravách na slet. Bylo roz­ vzrušil svět. nečetli jsme ani slova o japon­ hodnuto, aby pí·i společných prostných cvičily ském císaři. Japonec se neodváži, spojit císaře ženy v úboru sukénkovém a ne lehkoatletic­ s věcmi,, jako jsou politika a válka. Japonské kém, jak bylo navrhováno. Zasedání výboru by­ listy nám však napovídají, že se nic neděje bez lo skončeno v neděli téměř v 15 hodin. císařova svolení. Oficiálně řídí politiku země vláda, čteme o minisru zahraničí Hirotovi, o Štěclrý vánoční dar rákouské vlády: devět generálech a admirálech, kteí·í vedou válku zámků: a velkostatků. ale o všem ví mladý, 36-letý Hirohito. Vojáci, ktel'i bojují na pláních ohromné Číny, nilcdy Rakiouská vláda se včera usnesla za pi'edsed­ nespatřili svého císaře. Umírají pro ideál, je­ nictví dr•. Schuschnigga vrátit Habsburkť1m de­ hož neznají. Pro heroický ideál, cizí demokra­ vět velkostatkf1 a zámkú ze jmění, které jim tickému myšlení nás, ktefi bojujeme pro mír bylo roku 1919 zákonem zkonfiskováno. Jsou to a práci, ne pro vállm a vítězství. velkostatky a zámky v Horních Rakousích a ve Jos. Wechsbérg. štyrsku. Mezi nimi proslulý Laxenburg u Víd­ ně, Eclrnrtsau a Mnersteg. Z výtěžku těchto Opevňování Vladivostoku. statkú byli dosud podporováni válečni poško­ úí·ady ve Vladivostoku zahájily práce na mo­ zenci, což letos stálo asi 280 milionll Kč. Habs­ d€rním opevňování města a přístavu. 15 Usie burkúm nebyla vrácel1a vídaňská musea,, dá­ dělníkú pracuje dnem i nocí na tři směny na le Schoenbrmm a dvorni hrad, několik vídeň­ velkorysých opcvúovacích stavbách. Zři~ují se ských činžáků a statek Lobau a obora Lainz. hlavně podzemní kryty, chráněné dokcnale Lobau a Lainz dostala Vídeň jako parky. Sou­ proti plynovým útoldnn. V podzemí se budu.ii časně byl Prater prodán městu Vídni za 28 mi­ nejm.odernějši hangáry pro 1;1ěkolilc set leta­ lionú Kč a buc1ou tam postaveny budovy pro del. V sousedství těchto hangárít jstou stavěny vídeňský veletrh. Habsburkové dostali uvedené velké a spolehlivě zabezpečené zúsobái11y po­ zámky, lesní velkostatky a latifundia na zákla­ honných. látek, dě zálwna z roku 1935, jenž zrušil jejich vy-

""

Ve středu, dne- 2!l. prosince 1937. , ŘEČI O MAJETKU JEDNOTY VE VALLEY.

(Pokračování se strany 1.) špatných cestách. Až člověk bude mít schop­ nost vidět jen čtvrt hodiny dopředu, mnohému neštěstí se vyvaruje. Ovšem děti vždy budou brečet nad rozbitým džbánkem. I veliké děti.

Není věc zlá, aby nebyla k něčemu dobrá.

Jednota se dostala do nemilé situace násled­ kem investování peněz ve Valley, ale výsledek není špatný. Bondy dosud držíme. Kromě toho máme v tomto distriktu, o němž zde mluvím, tisíc akrů té nejlepší půdy, jakou je vůbec mož­ no nalézti kdekoliv v Texasu, ba kdekoliv ve Spoj. Státech. (O jiném dístríktu, kde vlastní­ me tři tisíce akrů, nechceme prozatím veřej­ ně mluvit, soukromě ano.) Před ětyřmí lety byla odůvodněna obava, že ztratíme osmdesát tisíc. Dnes jsme v postavení, že tisíc akrů nám ztrátu vynahradí. Dnes, dle výpočtú br. Marka, účetního Hlavní úřadovny, dostaneme-li sto­ dvacet za akr, Jednota nemá žádné ztráty.

Hlavní úřadovna má na výběr ti'i cesty. Žád­ ná z nich není bez risika. První cesta byla by prodat všechno, pozemek i bondy, jakémukoliv spekulantu, který nabídne nám cokoliv, což znamenalo by ztrátu pro Jednotu. Druhá cesta je vyvolati dostatečný zájem mezi vlastními členy, aby pozemek rozebrali za takovou cenu,

by Jednota neměla ani ztrátu ani výdělek. Tře­ tí cesta byla by zjednat agenty, přirazit na ce­ ně pozemku, a prodávat to každému, ať je Ha­ vel nebo Pa vel. Úřadovna je rozdělena. Někteří úředníci jsou náhledu, aby všecko bylo prodáno hromadně, jen když se najde kupec. Musím prozradit, že jsou spekulanti, kteří by majetek ten rádi do­ stali, ovšem za jejich cenu. Jiní úředníci (sám ~

VllT:tUE jsem jeden z nich) zastávají náhled, by do ce­ lé záležitosti zasvěceni byli naši členové, a aby tento úrodný pozemek, který jsme s nadlíd­ ským zápasem vybojovali, přešel do soukromé­ ho vlastnictví naších členit A konečně hlásí se nám dosti lidí, kteří by převzalí agenturu. Ne­ míním tím naše lidi, ale agenti cizí, jimž by nezáleželo, komu a jak prodají, jen když do­ stanou svoji provísí, či jak tomu náš lid říká "komíšné", Abych potvrdil svů] náhled, že tento majetek měl by přejít do rukou naších členů, že oni by měli být prvními, jimž by se dala pfíležitost ku vlastnictví pftdy, která přínáší ti'i úrody do ro­ ka, pozval jsem několik praktických rolníků, aby jeli s námi, když bylo na káře místo a nut­ nost nás tam volala. Byl tam s námi br. Morá­ vek z R.obstown. On zná Valley, bydlel v západ­ ní části, asi šedesát mil od našeho majetku. On nám podal upřimný a velmi pí·íznivý úsudek.

Byl tam br. Konečný ze Sheldon, který dnes by tam byl již usazen, kdyby před rokem mohla mu Jednota přislbit vodu na zavodňování dva­ cetiakrové zahrady a pětíakrového pomerančo­ vého sadu, ovšem zanedbaného, který si vybral.

Byl tam br. Jos. Walčík z Guy, který několik roků řarmařít ve státu Idaho v zavodňovacím pásmu, měl tedy praktické zkušenosti. Byl tam br. Hurta z Temple, který se tam hodlá již ny­ ní odstěhovat; a byl tam br. Gajevský z Or­ chard, který by tam nejraději hned zůstal, jen kdyby mohl rodinu přemluvit. Byli tam jiní o své vůlí, a každý z nich potvrzuje ten náhled, že tato půda by měla přejít do rukou našeho pra­ covitého a snaživého lidu. Nejlepším potvrze­ ním všeho toho je br. Vladimír Strážnický z Rosenberg, který byl v Kalifornii s úmyslem u­ sadit se tam, přijel však nazpět, zajel do Val-

Rana . 11~ ley, zdržel se ve Valley dva týdny, projel vše krízem krážem, zda by našel něco dle své chuti, až konečně o své vuíí zakoupil si deset akrfi na­ šeho pozemku.

Dosud v onom distrik:tu nedalo se mnoho vy­ konat, proteze nebylo vody. Pro příští rok Jed­ nota pronajala tamnějsím lidem čtyři sta a­ krů na bavmu, poněvadž kontrolováni Jiných plodin je těžké, pokud tam nebudeme mít naše spolehlivé lidí, kteří by na kolektová.ní rentu uohlízelí. Uroda bavlny je v onom okoli prů­ měrně batik: a pul po akru. Seje se v únoru a sklízí se v červnu a červenci, takže podzimní úroda zeleniny je vždy přídavkem.

Na rozdíl od rolníka ve středním Texasu, kte­ rý pracuje pouze pět, šest měsíců do roka, musí rolník ve Valley pracovat plných dvanáct mě­ sícu, Podnebí je velmi příznivé, všechno roste tí·ik.rát rychleji, a proto selže-li jedna úroda, zbývají dvě· druhé, Pro lenocha se tento krlitJ vubec nehodí. _ Někdo z úředníku musí opět zajet do Valley kolem patnáctého ledna. Bylo by v zájmu na­ šich roíníků, kteří pomýšlejí si zakoupit něja­ ký kousek půdy, aby se přesvědčili o tomto ma­ [etsu Jedi1oty. Prosinec, leden a únor Jsou nej­ lepší měsíce k ocenění Valley. Zatim co :na se­ veru jsou mrazy, tato zahrada Texasu sbírá své plodiny, aby čerstvou zeleninou zásobova­ la celou Ameriku.

Projeví-li naši rolníci dostatečný zájem, pře­ jde majetek tento do rukou členů. za velmi vý­ hodných podmínek. Stačí malý kapitál. Jinak bude Hl. úřadovna nucena uvažovat o nabíd­ kách agentu a spekulant-O..Dovedou členové tě­ žit ze zkušenosti úředníků? Štěpán Valčík.

__ ......... Y'S>,.. ~M•••,,~,·"-~•

Ft. Worth, Texas.

Také vám dáváme na vědomí, SEV.li:Itův ČESKOSLOVENSKÝ KA- ste ani pak nedostali, zašlete lístek.

Ctěné redakci, všem čtenářům, se­ zde v Sokolovně Ft. Worth bude J'.iENDÁlt JIŽ VYŠEL? Někdy se stane, že adresa nebyla strám a bratřím! ti všem známý orchestr Adolf --:.správně napsána a kalendář nemií­ Vánoční svátky znovu odcházejí Boys, ve středu, dne 12. ledna 1938.

Otvírá 57. rok obchoclu tob,oto če­ že býti doručen, jindy opět se nám do minulosti. Památka a vzpomínka Dále vás všechny upozon'íuji, kte­ ského velkozávodu. Každý jeden neohlásí přestěhováni a změna ad­ 1900 a skoro půl století narozenin a příchodu našeho nejvyššího uči­ í·í máte zálibu v poslechu naší české čtenář tohoto časopisu si může do~ resy. stat výtisk ú1>h1ě zdarma!

Dvě no:vépřípravky, jež budou tele lidstva. Žádné svátky v roce ne­ hudby na radiovém rozhlasu Čech každého zajúnat. přinášejí tak velikého symbolu a Rev(;)ls zde ve Fort Worth, že nebu­ Mnozí ze čtenářů tohoto časopisu V novém vydání Severova českoradovánek jako svátky vánoční. Vá­ dou hráti v neděli jako di'íve, nýbrž noce nás spojují všechny páskou každé úterý v 8 hodin večer na té se potěší zprávou, že Severuv če- slovenského kalendáře naleznete lásky, v rodinném krbu i se všemi samé stanici K. T. A. T. Pi'átelé, kdo skoslovenský kalendář a domácí dvě nové přípravky, jež vás jistě přáteli. I ty maličké, nepatrné dá­ se zajímáte o to, aby dále hráli, tak rádce na roli: 1938 již vyšel a jest k budou zajimati. První z nich jest Se­ rečky způsobí radost, obzvlášť dít­ je nějakým způsobem v tom pod­ d?stáni úplně zdarma bud' v lékár- veriiv Seltzer, znamenité tabletky kám, a nekonečnou vzpomínku si­ pořte, když ne jiným, tedy aspoň nach anebo pi'ímo. Nové vydáni, jež doporučované pro bolesti hlavy a rotkům, které během roku ztratily nějakou menší pochvalou, tfoba si otevírá sedm a padesátý r,ok ob- neuralgii a rťtzné potíže se zaživá­ jí někdy nezaslouží. Již několikráte chodní činnosti firmy W. F. Severa ním. Druhou přípravkou. jsou Seve• otce nebo matku.

Vánoce zapadají svou štědrostí Nkali, že jž nebudou hrát na roz­ Co. v Cedar Rapids, Iowa, jest bo- rovy 80' - obsahující nesmírně du­ do všech končin a koutků zeměkou­ hlasu, a my je stále nabádáme, a­ haté na cenný obsah a užitečné po- Iežité vitaminy A a D. Doporučuje­ le, do nelnádhemějšíen paláců, až by setrvali. Protože v neděli jim to kyny pro ~emědělce - drobné za- me, abyste si v kalendáři těchto do nepatrných chaloupek, vše je v není možné, nebo někdy pro jiné hrádkáfo a pro každou domácnost. přípravek zvláště dobře všimli, ne­ záležitosti, a pak když dva scháze­ Ve skutečnosti jest to úhledná lmíž- bot' by neměly scházet v žádné do­ náladě radosti a lásky.

Vánoční svátky spřátel! mnohdy jí, tak ta hudba už tak nezní. To ví­ ka o 32 stranách, bohatě illustrova- mácnosti. Co však je nejhlavnějšístaré nepřátelství, které panova­ te, že oni ti Čech Revels nejsou sa­ 11á se záhony humoru - různostmi ho, hleďte abyste si výtisk kalendá­ lo třeba mezi sousedy po léta, a v mí Češi, tak: zrovna jako Adolf and z celého světa, pod každým měsí- ře - buď českého anebo anglické­ radostné době vánoční se opět se­ Boys; ale na tom nezáleží, kdo na cem jest místo pro domácí poznám- ho dostali co nejdříve - raději hned teď! jdou a podají si ruce na důkaa ten nástroj troubí nebo píská, jen ky. ~ smíření, Vánoce nás všechny spo­ když z něho vyloudí ty české tóny a Ptejte se pro kale11dář nejclříve u svého lékárníka.

Monte Carlo kac1 legendy o sobe. melodii.

A tak hoši, jen hrejte dál, jují v kruh lásky a přátelství.

Zásoba českých, anglických a pol~tatistika, právě vydaná fe~itelba, oni to nejsou jen samí hoši, Po těchto všech radostech odchá­ ský:ch kalendáhi byla pi'ed vánoč- stv1m heren obsahuje přesné udaje zí se skloněnou hlavou opovržená jsou tam také dvě holky, a na to nimi svátky rozeslána všem lékár- o hře u stolu ě. 2 ve veliké dvoraně doba, 365 dní, představující starý hlavní pokolení byl bych málem za­ níkům, jež drží Severovy léky na herny Kasina. Z uvedených čisel je rok 1937. Zapadá do hlubin zapome­ pomněl.

Tak se poroučím pro tento rok:. skladě. Tam se ptejte o výtisk nej- vidět, jak bezdiivodné a klamné jsou nutí, připojuje se k těm starým di'íve, neboť váš lékárník nacháze- všecky teorie hráči\ o nalezeni spo­ pi'edchi1dcilm nového zákona. Mno­ Děkuji našemu personálu Čecho­ jící se ve vašem sousedství jest dych- lehliyé c;styv k V$<.,hrám. Ze statistik slováka a Věstníku za shovívavost hým tento odcházející rok přinesl tiv vám posloužiti. v pádu že se na- vysv1tá, ze vsechna čisla rulety (36), radost a jiným zas zklamání. Ale a uvei'·ejl'íování našich dopisu a o­ cházíte v místě, kde lékárny není nulu v to poč~tajíc, byla tažena sko­ znamování zábav.

Také úředníkum ještě ač ve smutku, přece s tolíkou anebo do lékárny je daleko - ane- ro stejnou merou. Pru.měr čini 3681; důvěrou a hrdostí odchází, že ne­ Hlavní Úřadovny SPJST., a všem bo, kde lékárník Severovy příprav- 19 čísel. tento prfiměr překročilo, 18 čle1111111 naši Jednoty, přeji upřímně přivedl celé národy do válečného ky neprodává, pak mfižete si o vý- ho nedosáhlo. Šťastné čislo roku víru. Odchází, odevzdává válčíci i ~t'astný a veselý Nový rok 1938! tisk napsat pi·ímo. Stačí, li::dyž li- 1936-37 bylo 5. Bylo taženo 3977S pozdravem na čtenářstvo, mírumilovné národy do rukou své­ stek anebo dopis budete adresovat krát, nešťastná byla 33 jen s 3302 ho následníka, 1938.

A. Tobola. jednoduše: W. F. Severa Co., Cedar. tahy. Znaěi to, že kdyby některý ---oPřátelé, sestry a bratři, na podě­ Nic nepomíl.že ovcím hlásat vege­ Rapids, Iown a zárovel'í se zmiňte., hráč při neměnicich se sázkách 5 kování a počest tomu odcházející­ tariánství, když je ještě mnoho vl­ že jste četli toto oznámení ve Va- frankfi sázel po celý rok na. 5, vY­ mu stařečkovi pořádáme Sylvestrov, hrál by na konci roku 38,300 f:tánků, kteN mají rádi maso. - Děkan šem , časopisu. skou taneční zábavu, totiž v pátek Inge.

Kalenclář (lostávají poštou. '~~~ kit Kdyby by: těchto 5 frank'd sázel 31. prosince, začátek v 8 hodin večer --o--. " - j . j t na 33, prohra.I by 86,800 frankd. v P a kl ize a půlnoění seenu, - a kdy skonči­ vase men~ es po pos1 ec1- každém případě by byl vyhrál Rozdíl jen v počtu. - Myslí-li si a a me?? .;.._ Sokolská hudba Čech Re­ nějaký muž, že je César, a nik:do s ni dva· roky nebo dele na seznamu banka · -o-vels účinkují. Všechny uctivě zve­ ním nesouhlasí, pošlou ho do blázin­ Severova závodu, nepište si o kalenženy nedosahuji skoro nikdy dome a předem děkujeme za návště­ ce. Jestliže masy s ním souhlasí, sta­ gář! Je to zbytečné, neboť jej dostanete určitě.

Nemáte-li jej již konalé krásy, dokud jim neni pfes vu.

Q.e ~e <Uktátorem. )nes. počkejte několik dnfi a kdyby- 35 let. - Dr. Daniel Frohman• v

.

Strana U. ADRESÁŘ TAJEMNÍKfJ

Ve středu, dne 29. prosince 193'7.

lt'llTRill!C ŘÁDfJ.

Slovanské Podporujici Jednoty Státu Texas. mavni Uřadovna: C. H. Chernosky, předseda, Houston, Texas Stěpan Valčik, místopředseda, Houston, Texas J. R. Kuběna, tajemník, Fayetteville, Texas.

Edward L. Marek, účetní, Fayetteville, Texas.

Fr. B. Steiner, pokíadník, Fayetteville, Texas.

August Kacíř, právní rádce, Temple, Texas.

Finanční výbor: W. A. Nesuda, Dallas, Ray­ mund Prasatik, Am;tin, Texas, A. A. Lešikar, Houston, Texas.

Dr. Jos. Kopecký, vrchní lékař, San Antonio.

Tiskový výbor: Jos. Hornák, Bryan, J. J. Kru­ šinský, oor, Christi, John Holeček, Wallis.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hruška, Rt. 2, Fayet~

tevílle, Tex. SchO.ze2. neděli v měsící.

2. Koperník. Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schtize se koná 1. neděli v měsíci.

8. Novohrad. Adolf J. Mika, Moulton, Rt. 1.

ScM.ze se odbývají 1. neděli v měsíci.

4. Karel Havliček. Chas. Holy, Rt. 1, Box lM, Hallettsville, Tex. Schůze 2. neděli v měs, 5. Tioga. Chas. Hejný, Tioga, Texas.

13. Moravšti Bratři. Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schfize druhou neděli v měsíci. 'l. Rovnost. Frank B. Dušek, Caldwell, R. 1, Box 152. Schiize druhou neděli v: měsíci.

8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulen­ burg, Rt. 3. Schůze druhou nedělí v měs, 9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schdze první neděli v měsíci.

10. Texaský Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, YoaKum. Bchůze druhou neděli v měsíci.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schu­ lenburg. Schiize druhou neděli v měsíci.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13.. Texaská Orlice. Vinc. Marek, Dime Box. Schtlze druhou neděli v měsíci.

14. Veseli. Edmund A. Bača. P. o. Box 752. ~ Granlle Tex. Schi:tze 2. neděli v měs.

15. SvorN.ost Jihu. L. s. Světlík, Rt. 2, Buck· holts, Tex. Schiíze druhou neděli v měs.

16. Bilá Hora. Frank Melnar, Sublime, Tex., Rt. 1. Schiize třetí neděli v měsíci.

17. Nový Tábor. Jos. Sipták, Caldwell, Texas, Rt. 3. Sch'líze druhou neděli v měsíci.

18. Jan Zižka. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schdze druhou neděli v měsíci.

20. Komenský. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schdze druhou neděli v měsící, 21. Fr. Palacký. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schůze první neděli v měs.

22. Jiří Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schťtze druhou neděli každý třetí měsíc.

23. Nová Morava. John Kahánek:, Rt. 5, Schu­ lenburg. Schdze 2. neděli v měsíci.

24. Ceský Prapor. Chas. Navrátil, R. 3, Box 47, Temple. Schůze první neděli v 1 hod.

25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schťtze druhou neděli v měsíci.

26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skid­ more, Tex. Schfize první neděli v měsíci.

27. Pokrok Moultonu. J. Zavesky, R 3, Shiner.

28. Karel Jonáš. John Holeček, Rt. 1, Wallis.

Schiize druhou neděli v měsíci o 2 hod.

29. Praha. Jos. F. Eineigl, Taylor, Tex. Schů­ ze první neděli v měsíci.

30. Hvězda Jihu. J. F. Fiala. El camno. Texas.

Rt. 1. Schůze nrvní neděli v měsíci.

31. Pokrok slovanů. E. E. Bushek, Naťl. Bldg, Yoakum. Schůze 2. neděli kaž. 3 měsíce.

32. Našinec. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, Victo· ria. Sch-O.ze druhou neděli v měsíci.

33. Hvězda Míru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bell~ ville, Tex. Schůze druhou neděli v měsíci.

34. Slovanšti Bratři. J. G. Oharanza, Rt. 4, Caldwell. Schůze druhou neděli v měsíci.

35. Nové Květy. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Texas. Schdze druhou neděli v měsíci.

36. West. Fr. Moučka, West, Tex. 2. středu.

37. Nová Vlast. Norbert Jež, R. l, Sealy, Tex. 38. Světlo. Jos. F. Slavík, Kirtley, Tex. Schíi· ze 3. neděli v měs., ve 2 hod. odpoledne.

39. Bedřich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schfize 2. ned. v měs. v 1 hod.

40. Oechoslovan. E. K. Hájovský, El Campo, Tex. Schiize druhou neděli v měsíci.

41. Nová Ratolest. Frances Drgaě, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schůze 2. nedělí v měsíci.

42. Moravan. John Machač, R. l, Brookshire.

Schdze druhou neděli v měsíci.

4$. Bratrská Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. Cešti Bratři. Fr. Langer, New Ulm, Star Route. Schdze druhou neděli v měsíci.

45. Vlastenec. J. H. Elšík, R. 2, Yoakun1, Tex. Schdze druhou neděli v měsíci.

46. Volnost. Zofie Hluchaň, Box 354, Sealy, Texas. Schuze první neděli v měsíci.

47. Hvězda Texasu. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple. Schdze první neděli v měsíci.

48. Vyšehrad. Dan Cuba, P.O. Box 172, Tay­ lor, Tex. Schjize 1. neděli v měs., odpol.

49. Pokrok Roweny. Václav Kvasnička, R. 1, Rowena. Schiize druhou neděli v měsici.

50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 27, El Campo, Texas. Schiize 1. ned. v měs.

51. Věrnost. Petr Pončik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schťl.ze druhou neděli v měsíci.

52. Osvěta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

Schi'lze druhou neděli v měsíci.

53. Ceský Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Schii.ze první neděli v měsíci.

54. Jaromír. Emil. W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. Hvězdnat:9 Prapor. Louis Svačina, P!:lne­ looe. Rt. 1. Box 55. Schftze 1. neděli · o 2. hodině odpoletilne.

56. Anton .J. Čermák. John Němec, Corpus Christi, Texas, R. 1, Box 257. Sch-O.ze dru­ hou neděli . v měsíci o 2 hod. odpoledne.

57. Jan Hus. Jakub Cížek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schfize první neděli v měs.

58. Columbus. A. L. Matusek, R. 1, Wharton, Texas. Schůze první neděli v měsíci.

59. IlratN Jihu. F. A. Woige, New Ulm, Tex. Schťl.ze3. neděli v měsíci v 9 hod. dopol.

60. Bratři Svornosti. J.M. Vašina, Rt. 1, box 76 East Bernard, Te. Schůz:2. ned. kaž. 3 měs.

61. Vesmír. Ad. Mičulka, Rt. 4, Box 183, Flo­ resville, Tex. Schúze 1. neděli měs. čtvrtl.

62. Rozkvět. Marie Cordray, 3923 Ave Q 112, Galveston. Schúze první středu v měsíci.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schúze druhou neděli v měsíci.

64. Pokrok: Plmnu. John Bolfik, Rt. 3, Box 191, La Grange. Te~. Schťl.ze 1. n~děli v měs.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Alb111a Balcar, Sheldon. Schúze první neděli v měsíci.

66. Slovanská Lípa. Jonn Simčik, 916 North, 27th str., Waco, Tex. Schftze 3. ned. v měs.

67. Brati'í svobody. Alois Dybala, Schulen­ burg, Tex. Schfize 1. ned., o 2 hod. odpol.

68. Vesměrnost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

Seb.u.ze druhou neděli v měsíci dopoledne.

69. Nová Osada. J. A. Dušek, Rt. 3. Box 7, Ca­ meron, Texas. Schftze 2. neděli.

70. Laskavost. John J. Zemánek, Needville.

Schdze první neděli v měsici.

71. Nový Ráj. Tom Pi·ikryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Came­ ron. Schúze druhou neděli v měsíci.

73. Sam Houston. Joe Wašek, R. 3, Seymour.

Schi'lze druhou neděli v měsíci.

74. Borový Háj. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bart­ lett. Schi'lze první ned. v měs. každý 3. m.

76. Neodvislost. Chas. Křížan, 2409-8th Str., Wichita ·Falls. SchO.zedruhou ned. v měs.

77. Hvězda Praporu. Raymond Přibyla, R. 2, Bomarton, Texas.

78. Dobrota .. John Dor:ňák, Jourdanton, Tex. Schuze první neděli v měsíci.

79. Corpus Christi. Karel Holásek, R. 2, Cor­ pus Christi. Schů:ze první neděli v měsíci.

80. Tyrš. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Texas.

Schúze první neděli v měsíci.

81. Rozltvět RO.že. August Teykl, Needville.

Schťtze druhou neděli v měsíci.

82. Cechů Domov. Wesley Strunc; rt. 2, Ennis.

Schuze druhou neděli v měsíci.

83. Srdce Jednoty. J. V. Fmka, Columbus, Texas. Schůze druhou neděli v měsíci.

84. Pokrok Dallas, Adolf Jež, 3516 So. Fitz­ htigh, Dallas. Schůze 3. neděli v měs.

85. Pokrol~ Haskell. Frank Stuliř, Rt. 1, Wei­ nert, Tex. Schúze 2. neděli v měsíci.

86. Slovanský Svaz. o. V. Vaníček, R. 4, Tem­ ple, Texas.

87. Hvězda Svobody. H. H. Hejl, N. 2nd. Str.• Temple. 2. čtvr. v měs. v .úi'. br. A. Kacíi'e.

88. Pokrok: Houstonu. Frank Olexa, 252 Ma­ lone Ave., Houston. Schťlze 1 ned. v měs.

89. Ružový Dvf1r. Fr. Herini,:. P. o. Box 334.

Rosebud. Tex. Schúze 2. neděli v měsíci.

90. Slovanské Sdružení. Frank Pustějovský, B. 76, Tuxedo. Schůze 2. neděli v měsíci.

91. San Jacinto. R. J. Lošťák, Box 306, Cros­ by. Schuze první neděli v měsíci dopol.

92. Svaz čechoslovand. Albert Šilhavý, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. Schůze 2. nedě1i.

93. Kames. li'. L. Pustějovský, Hobson, Texas.

Schuze druhou neděli v měsíci.

94. Dennice. T. J. Pečentt, Wheelock, Texas.

Schůze prvni neděli v měsici.

95. Ceský Den. Anton Holub, Seymour, Texas.

Schúze 2. neděli v měsíci.

96. Krásná. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Schťtze druhou neděli v měsíci. · 97. Placedo. Joe L. Elšík, P. O. Box 105, Da Costa, Tex. Schfize druhou neděli v měs.

9&. Vítěz. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schftze druhou neděli v měsíci.

99. Radhošť. Henry Spanihel. Hallettsville, Texas. Schůze druhou neděli v měsíci.

100. Pokrol{ Mládeže. J. S. Sebesta, Lyons, Tex. Star Route. Schťtze 1. neděli v měs., v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agne:i Paclík, Gainesville. Schftze druhou neděli v měs.

102. Hvězda Mládeže. Jo.s. F. Machli, Box 44, QouplandJ Texaa,

·

.

"~

103 Pokrok Flatouie. F. J. Fojtik, Flatonia.

Schiíze třetí neděli v měsicl.

104. Svatopluk Cech. Lud. Ballas, Eagle, Tex. Schůze druhou neděli v měsíci.

105. Hej Slované. Lad Plasek, Chrlesman, Tex. Schůze druhou neděli v měsíci.

106. Cecho-Moravan. Fr. Dočekal. LaGrange.

Schůze první neděli v měsíci.

107. Rozkvět Západu. E. Mičulka, Floresville.· Schtlze druhou neděli v měsíci.

108. Jiří Poděbradský. J. J. Vyvial, Richmond.

Tex., Rt. 1. Schůze první neděli v měsfoi.

109. Radecký. Emil Fojtili:, Rt. 4, Granger.

Schťlze druhou neděli v měsíci.

110. Jan Rosický. Steve Sťastný, Rt. 2; Kauf­ man, Tex. Schůze 1. neděli v měs1ci. lll. Jaroslav Vrchlický. Jacub Vicic, P.O. B. 105, Sugarlaild, Tex. Schftze 1. neděli.

112. F. B. Zdrůbek. Petr Listak, Damon, Texas.

Schftze druhou neděli v měs. o 1 hod. odp.

113. Svépomoc. J. F. Lukašík, George West.

114. Výzovice. Mrs. Marie Kaděra, R. 1, B. 70, Richmond. Schťlze druhou ned. v měsici.

115. Pokrok Garwood. F. J~ Bouška, Garwood.

Schfize druhou neděli v měsíci.

116. Rozkvět Cookes Point. John Ťoupal, Cald­ well. Schťtze 2. neděli v měs. 1. h. odpol.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robs~ town. Schftze druhou neděli v měsíci.

118. Kingsville. Joe Lukas, Kingsville, Tex., P, O. Box 587.

119. Slovanská Příležitost. F. L. Gregor, Rt. l, Brookshire. Schůze první neděli v měsíci.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Cald­ well. Schi'lze druhou neděli v měsíci.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Slů» ner. Schťtze první neděli v měsíci.

122. Nová Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas.

123. Všeslovan. Dom. Vydržal, Flatonia, Rt. 3, Schfize druhou neděli v měsici.

124. Slovanský Dilworth. Anton Hanzalik, Dll· worth, Texas.

125. Touha. Louis Lukáš, Box 36, Westhoff.

Schdze druhou neděli v měsíci.

126. Dubový Háj. Josef Foit, R. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy. H. W. Marčák, Kenedy.

128. Bratrské Spojen!. Fťank Vaněk, Rt. 5, Mart. Schůze druhou neděli v měsíci.

129. Ladimír Klácel. Paul Matyka, Wheelock, Tex., Rt. 1, Box 21. Schúze 1. neděli v měs.

130. Jaro. J. F. Bouška, 5536 Richard St.1 Dal­ las, Tex. Schůze první nedéli v měs1ct.

131. Alamo. Hy. Sládek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schůze druhou neděli v měsíci.

132. Svatopluk. J. J. Kulhánek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schůze 2. neděli v měsíci.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schťzze 1. ned. v m.

134. Bratřejov. Chas. Macháč, Crowell, Texas.

135. Volná Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schťlze první neděli v měsíci.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Schdze první neděli v měsíci.

137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise. Schfize druhou neděli v měsíci.

138. Vytrvalost C. M. Srubař, Ganado, Texas.

139. V Boji za Sv,obodu.Miro SVobcda, Danbu­ ry, Tex. Schúze 2. neděli v měsíci.

140. Rozkvět svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas. · 141. Cechoslovák. Jos. Taška, R. 1, Sealy, Tex. Schťtze první neděli ltaždého třetího měs.

142. Stefánik. Frank Zalµdek, 1514 Bingham St., Houston, 'fox. Schůze 1. neděli v měs.

143. Přímoří. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schůze druhou neděli v měsíci.

144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Schfi~ ze druhou neděli v měsíci.

145. Moravská Orlice. Frank Hegar, Penelope.

Schůze první neděli v měsíci ve 2 hód.

1'16. Woodrow Wilson. Jos. Veselý, Galveston, 'l'cx., 3505 Ave. PY:z. Schúze každou 2. ne· neděli v měsíci ve 3 hod. odpoledne.

147. Veselá Osada. Tom Ventrček, Jourdan.,. ton, Rt. 2, Box 66. Schůze první neděli.

148. Elmaton. Jos. Zemánek, Blessing, Texas.

Schůze první neděli v měsíci.

149. Tomáš Jefferson. J. o. Strouhal, Alvin, ' Texas. 2. neděle.

150. Aug. Haidušek. Mrs. Antonie S~rouhal, Woodsboro. Schfize první neděli v měsíci.

151. Wharton. Hemy Holešovský, P.O. Box 505.

Wharton, Tex. Schftze 1. 11eděll v měsíci.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barto1'í, Alice, Texas, P. O. Box 328. Schůze první neděli.

153. Pokrok Bennview. Adolf Elleš, Lasane, Te­ xas. Schůze druhou neděli v měsíci.

154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Colum­ bus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu. Raymund Prasatik, 128 West 7th Str., Austin, Tex. 156. Pokrok Baytown. B. R. Zátopek, P. O. Box 41, Ba:ttown, Texas.

157. Rozkvet na Plains. Mrs. V. H. Macha, ,, Wilson, Texas.

158. Texaský Květ. F. Kofnovec, Kaufman, R. .1, Texas. Schfize prVDi neděli.

Ve středu, dne 29. prosince 1937.

8\rana IL

Vll!ITMIE

z HORSKÝCH BETON A NEH()ŘLAVÁ SLÁMA. Výstava dobrot z brambor. ckého lidu od doby prvních osadní· CHALUP. --.

• .

V městě bramborářského kraje, ků. Je mírumilovný, pěkný a maje-Slovensko je zemi překvapení a v Německém Brodě uspořádali vý- 1 státní. Měl by nastoupit na místo československé k\rajky la.obývají protíkladů. P?k:ok .m?~erního svě- stavku bramborový~h jídel. Byly! orla." - "The New Yorker". na mezinárodních výstavách jedné ta se tu setk_ava s žiJ1?1 kulturou a tam vystaveny chlupaté knedlíky, ---n-ceny za druhou. Nejnovější a neí- zyyky minul~~~ ~toleti. ~e tu 1;a- kterýJll na Šumavě říkají "drbánDruhořadý spisovatel je pyšný na většího úspěchu dobyly na pařížské le~t ve~nici, ZlJlCl _podle za~a~ ~re- ce", různé "placky" ze syrových to, kolik napsal slov, prvofadý na mezmárodní výstavě, kde profesor- st anske?o komunismu, stejně J~k;o brambor, bramborové záviny, bram- to, kolik jich vynechal. - "St. Louis ee Školního ústavu pro domácký ~oderll,J., obec, vyro~t~o.u takrk3: borové párky, dort, keksy a i bá- Times-Str". průmysl v Praze E. Mildové--Palič- pres ::oc. ~~daleki~ 7:iest an v obci bovka z bramborové mouky. Nej- !!!!!!!~~~~~~~~~~:!!!!!!!!!!!!!!!~ kové byla udělena v oboru krajkář- Sob?t,1stě ži~i .1:abam, pot~~ci no- větší zájem byl o jednoduchá, stará, .-------------­ ském velká cena se zvláštním uzná- vokřt eneů, J_este podle ~est. ansko- zapomenutá jídla. Jsou to většinou ním poroty. Tentokrát jsme daleko ~0::1:1:11:t~ke po~poiitosti. bPre~k~vé jídla, která se už dnes právě na ven­ předčili proslulé benátské krajkář- ír ~~ , bvylzn~v~tě ana ap15c23ou kově neznají zatím co ve městech ství vr u, ra y a Jes v roce v , ·. . .

• habsburských zemi trpěna.. Za vlá- se stala vyhledávanou zvláštností ~a~l~hu o .tyto u~pěch! ma nase dy Fel'dinanda I. byli krutě proná- automatu a restauraci. , , , , :;icne s!tá stmova1:a krajka, Je na- sledováni. Teprve po dobrém poda~ • Mr. Hap_l)Y s Kava 35c 3 za $1.00 sr specialitou a vysledkem našeho řilo se misionářům docíliti že Ha- V Americe se rozmáhá hnuti, aby "Anka" Káva 28c 3 za soc 'Odborného domáckého krajkářství · · • • • ' . za národní symbol byl uznán místo -~---------·······.:~::'...:... ~-----····. . . . . bani davali sve deti křt1ti. Jinak " . ,, • "Mother Vančura" Káva .• 23c v chud~ch horskych kraj1ch. Ne~á však Habáni dodnes ziistali věrni orla_krocan ... Orel _Je dravec , o~u3 za •....•....••..........

656 ve sv~te konkur:mce. • V .chudych starým zvykflm. Stavení ve vesnicích, vodnuje to, a vrha se n~ sv~ obeti.

•• . , . hors~ych c~alupacI: delajt krajky, v níž žije třicet devět rodin, jsou To se n~shoduj~ s :1-mer1c}tÝn: du: Na p~zadani_ vam. dodam: .:-:: ktere u~ivuji vodb,ormk?' z ce:éhovsvě- společným majetkem všech. Kdysi c~em .. K~·oca11; Je vsa~ pt~_k, Jeh~z yalašske papUCE;_ nejnoveJsl ta. Kra~ky delaj:. u nas neJe,n zeny, dokonce bydleli všichni pod jed- historie Je spJata s h1stom amel'l- cesk?sl~v. kucharky - Olomouca~e i ?etl a m1;zi. ~.Krušny~h h~: n,ou střechou. Když do l'Odiny přibyl • --ké syrecky :-- ~rl~usky - houby, rach Jsou to pr~de~s11;1 muži, kteri nový manželský pár, byla prostě přiZARŮSTAJIC! NEHET. má~ - korem vseho d:·uhu, velmi dovedně delaj1 na.dherné kraj- stavěna další světnice k společné-• .

ZnoJemské okurky - likerni treky. V jemnosti práce se muži vyd D b dl' k "d' d' Cleve~and, O., 11. riJna 1937. sti - Trinerovo Hořké Víno .

• •. • mu omu. nes Y 1 az a ro ma Zarůtal m1 nehet a pak se to začalo .

• • rovnaji a někdy i predci zen. zvlášť v domech, krytých slamou. podbfrat. Chtěla jsem jít k lékaři by An~ehku - ~eska; povidla jablStinování krajky se dociluje zbu- Podle zvláštního tajného receptu to proříz, ale matka řekla, bych na to kova a merunkova - léčivé bi­ šťováním stehfi, takže ornamenty slámu upravují, 'aby byla nehořla- d~vala Noi:at. Když js~m tak činila 3 li~y - n~vé dru~y hrničkil, na plastirky vystoupi. Tato krajka se vá. Hospodářství je dosud též spo- ~ldnr,. kůze odchi~l?~a 0~ kavu - dymky a spičky k dym­ e;t~é ~ělá z. pavučino:yých bavlněných ni- lečné, společně pole obdělávají a dobj ;:s~mn~~lí.aM~tk~ ~~ivá. Nonat ká1:1 -~ ~~e import?v~né z Čech. t1. Zdalo by se, ze touto drobnohled- po sklizni se o úrodu rozdělí. Jednou na ruku a dělá jí dobře. Doktor řekl NeJnov~js1 če~ké p1sne - knihy, nou prací trpí především oči. Ale do roka se calá ,obec společně vy- ž~ je to Arthrtis . .,- M1·s. Christy - klav1rni vytahy a g_ramofono bylo zjištěno, že právě ty nejjem- praví do společného lesa pro záso- S1ste~ 12718.Holb~rn Ave, vé desky. -. Poštovmm objed­ nější k:ajky__dělají stařenky, a to v bu paliva. vesnice má vlastni mlýn Prava mast Je s timto Trade _M ark: návkám. věnuji ~edlivou p~zorosmdesati pr1padech ze sta bez brý- a. dokonce i hostinec je společným & n?5t, ~av_u. si sa~ b~enduJl. v, li. majetkem Habánů:. Na Tři krále se . .

A Upiny vyber sm1seneho zbozi.

Pavučinová stínovaná k:rajka se konají volby představeného obce. ii'll.it.. pracuje na dvojitém kaliku, na kte- o v,olbě každý dostane zdarma Nii " ré se přistehuje černý zvláště oheb- džbánek vína a oběd.

Cena Nonaf jest 5Uc a $1.00, po­ "' ný papír. Na papíru se špendlíkem Habáni jsou zruční řemeslníci. štou 55c a $1.05. Ptejte se Vašeho lé­ vypíchá vzor. Pak se vystehují kon- Mnozí se odstěhovali do Ameriky a kárníka nebo jednatele ,ale nic jiné­ tury a ovinou niti. Puda mezi orna- dosáhli tam úspěchu. Dokonce se h_o neberte, raději pište p:Hmo na na-112022 Secon. d Ave. - Tel. 4-0354 š1 adresu: DALLAS,)TEXAS. ment se vyplní drobnohledným ty- tvrdí, že američti Hooverové a Pul­ Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. lem. Jednotlivé listy nebo přísluš- manové pocházejí ze Sobotiště. Vy­ ná figurální kresba se vystínuje nálezce spacích vozil Pullmann je zhušťovaným stehováním.

Tato prý vnuk stařičkého kostelníka Pul-I krajka se musí dělat po malých !manna, který dosud vyzvání ve věNechut' k jídlu a zácpa rychle znůzí kouscích. Tak velikých, aby se ve- ži malého kostelíka v Sobotišti. Ro­ .šly do dlaně, protože se dělají v ru- dina Hooverfl je prý zpřizněna sro­ ce. Velká krajka se musí z jednot- dinou bývalého amerického presi­ livých kousků podle předlohy se- denta Hoovera. 90letá stařenka Pull­ , Nelepší podzimní a zimní lék. Ve všech lékárnách. stavit. Za tyto stínované krajky se mannová sice s hrdosti sice říká, že dobře platí. Podle jemnosti a dru- 1merický továrník Pullmann je jehu ornamentu kolísá jejich cena od \ich příbuzný, ale do Ameriky prý tisíce Kč do 50 tisíc Kč. Na pařížské by nejela a po dolarech netouží. výstavě byla naše krajka, která stoJakýmsi pl'otikladem Sobotiště je jí hodně přes 60 ticíc Kč. obec Valaškovce u Humenného. Stát uctivě vás zve ku divadelnímu představení Stát zřídil ústředi které se má před časem v Y koupi I všechny starat o odborné školení našich pozemky v okrese snínském, na krajkářů. Je to školní ústav pro do- nichž stála tehdejší obec Valaškov­ mácký prflmysl v Praze". ústav má ce a za tři měsíce postavil u Hu­ Operetní románek lásky a štěstí o 3 jednáních. na starosti celkem 40 škol a několik menného obec novou. Vesnici tvoří Dle románu Ivana Klicpery napsal V. Vrána. desitek odborných kursu po celé re- 49 domu s příslušenstvím pro hos­ HUDBA PISKÁČKOVA p11blice. Většinou jsou tyto školy v podářství. V každém budou bydlet horských krajích. Materiál dosta- :Ivě rodiny. V kuchyni jsou betono­ nou žáci krajkářksé školy zdarma vé po?lahy, před domem zahrádky, a za zhotovené krajky dostávají od zavád1 se vodov,oda ka;nalis~ce, ~u­ státu studijní podporu. Krajky, zho- de zavedeno elektricke osve~l~m a tavené ve škole ziistávají majetkem dokončuje se stavba moderm skoly.

OSOBY: státu. ' Stará obec měla špatné pole, na Jarýn, majitel panství "Háj" .•..•............. : br. V. Drobil --okterých se rodilo jen tmchu bramEmilie, jeho choť . . • . • . . . . . • . • . . . • . . . . • . sestra H. Duroňová Čecboslováci jezdili víc do Italie. bor a iQVSa. Nová obec má úrodnou Jindra, jejich dcera • • . • . . . • • • . . . . . • • . . . . sestra E. Goeblová Hlavni cestovní sezona, od 1. květ- půdu, schopnou roditi i pšenici a Amálka, jejich net' . . . . . . . . . . . • . • . . . . . sestra H. Ondrúšková na do 31. září byla letos pro Česko- žito, pastviny i les.

Vojtěch Lípa, domácí učitel ...•......•...•.... br. J. Jurčák slovensko aktivní. Výdaje našich Jirka Hlavín, jeho přítel . • . . . . . . • . . . . . • . . . br. Frank Henzen příslušníkft při cestách do ciziny čl- Patnáct tisíc přistěhovalcii přišlo Eduard hrabě z Ostrovína •.....•............. br. F. Vodička Jahoda, účetní ~ br. F. Šebestík nily za _tu dobu 290 mlliiOnů: Kč, za- tento, rok do Turecka. Deset tisíc z Baronka Lermenyiová ••••......•....... ses. M. Převrátilová t!m co c_izinci u nás utratili 394 mi- Bulharska. To je úhrnem 25,000 u­ hony Kc. Cizinecký ruch končí te- di. Turecká vláda získala zpět již Prokop, sluha br. Robert Duroň dy přebytkem 104 miliony Kč v náš 40,000 krajanfl, žijících za hranice­ Zpěvy a hudbu řídí sbo1'1llistrbr. J. Kebrle. prospěch. Nejvíc se od nás jezdilo mi. Stát vybudoval pro každou při­ Režie: bratři, V. Kartouz a F. Rendl. (}?Odle útraty) do Rakouska, pak stěhovaléckou rodinu dum, dal ji ZAČÁTEK: V 6 HODIN ODPOLEDNE nasleduji cesty do Německa a Ita- polnosti a poskytl všechen zeměděl­ VSTUPNÉ: 35c OSOBA. lie. Jugoslavie je letos až na čtvr- ský materiál, stroje i nářadí, které tém místě, Francie na pátém, ačko- potřebuje moderně vedené hospo­ liv bylo uspořádáno mnoho výprav dářství. Všude tam, kde byli usaze­ na výstavu do Paříže. Cestování do ni, oživili dobři přistěhovalečtí pra­ Italie se rozšířilo na úmor cest do covníci zemědělský život. - "Ulus," Jugoslavie.

Ankara.

UMĚNÍ ŽEN A MUŽŮ

Zkuste moji Výtečnou Kávu!

shl

0

NON' IT. 1 lllJJiJ~~--~-

J~J.VESELÝ (Happy)

r-----------------------------1 užíváte..Ji TRINEROVU ANGELIKU Zpěvácký Kroužek "Dallas''

"JINDRA"

Na den

2. ledna 1938 v dallaské Sokolovně

Hudba: Pokladník orchestra Po divadle taneční zábava.

""

ll!ltrana 21.

VISTNÍB:

GEORGE E. KACÍŘ PRÁVNÍit.

Vyřizuje veškeré soudní a právní záležitosti, abstrakty, poslední vůle, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

DR. C. GREER Oči, Uši, Nos a HrcUo Pří1>rava Brýlí Úřední hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V neděli ráno od 9:00 do 12:00 DR, THOMAS N. Del,ANEY OČJ\TÍ LÉKAŘ

Brýle správně připravené. čas dle úmluvy. Úřadovna 3248 - Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEl\iJPLE. TEX.A.S.

C. H. CHERNOSKÝ PRÁVNÍK

Vyřizuje veškeré soudní záležitosti. Úřadovna: 821 Bankers Mortgage Building, · přes ulici naproti Kress budově.

HOUS'!'ON, TEXAS. SPRÁVNĚ VYKONANÁ POHÍtEBNÍ SLUŽBA. V hodině žalu zarmouceni nalez­

nou Edward Pace pohřební ústav pohotový k sympatickému vyříze- I ní nezbytaých jednotlivostí a k : vypraveni dojemného pohřbu. I Levné ceny jsou naší zásadou. ;

EDWARD

PACE'

Pohřební folitel.

Člen S.P.J.S.T. - Telefon TEMPLE, TEXAS.

3606.

RED FRONT

ůeská Jídelna, ltestaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE H:OUS'l'ON, Tl~XAS Jos. Košut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravídelná jídla a lunče, Nejlepší soudkové a láhvové pi­ vo, různé druhy vina a doutníky. l\illuvíme česky.

Hoboko stále na skladě.

Zvláštni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLUB Český Lékař a 01,eratér

711. Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS, Telefon úřadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

Barevní vojáci ': ~eskoslovenské

Ve středu, dne 29. prosince 193'1. červe11á košile...

armádě,

U horského praporu v Liptovském Sv. Mikuláši dosáhl právě hodnosti desátníka jeden Afričan, po otci čechoslovák, německé národností, Jeho matka byla černoška z kmene Suahelů. Suahelové patří k nefkultumějším kmenům východní Afriky. Jeho otec působí v Africe jako úředník v britské kolonii. Když bylo chlapci šest let, zemřela mu matka.

Otec poslal malého synka do čessoSlovenska k tetě do Krásné Lípy. Ařrlčan, jako československý státní příslušnís, musil se přihlásit do seznamu branců a byl odveden.

Před rokem narukoval do školy pro výchovu záložních důstojníků v ~rn~e nar~zený v Íepan~u v ecc c}l. he 101 11:ak kat blyla ek~n.e. Ote ec os ova s a se kap1tanem na jedné řecké válečné 1 ď J k patnáctiletý chlapec byl ~e~·110: -~ čes~oslovensku na návštěvě u otcovych pl'ibuzných. Tak se mu tu zalíbilo, že po otcově smrti se odstěhoval se svou matkou do ČeskoSlovenska. Když narukoval neuměl ani slovo česky. za tr-i měsí~e se naučil tak dobře mluvit česky, že mohl s úspěchem absolvovat školu pro záložní dustojniky.

U dělostfoleckého pluku na Mora­ vě sloužil pi'ed časem Afričan Bata­ bel ze Salisbury v Jižní Rhodesii v Africe, hnědý jako pražená káva.

Také jeho otec byl Čechoslovák.

Když chlapec dorustal, odstěhoval se se svou rodinou k nám. ·ve dva­ ceti letech nastoupil hnědý Matabel vojenskou službu v čsl. armádě.

Pfod dvěma lety dostavil sě k pre­ sentaci nováčků. školy pro výchovu diMojníku pěchoty v záloze ve Vr­ šovicích tlustý, třicetiletý nováček.

Byl odveden za první třídu, když byl štíhlým mladíkem. Právnická stu­ dia si protáhl o několik let. A tak když narukoval, měl už poi·ádný břich. Při zdravotni prohlídce se zjistilo, že má hodně přes 120 kilo­ gramu. A aby nebyl se svou tloušť­ kou osamocen, byl dán do čety, kde byl už nováček, který vážil rovných 110 kilo. Nejhorší to bylo s jejich vý­ stroji. Všechno jim ,bylo malé. Ani největší stejnokroj od pluku nemoh­ li dopnout. Denně chodili na cviči­ ště u Spořilova v občanských ša­ tech a s puškou na řemeni. Nejvice to mrzelo velitele čety, kapitána, o kterém jde u pluku pověst, že má "železnou četu". Když už to trvalo měsíc, zavolal si kapitán z dílny krejčího. Vojín-krejčí se postavil do pozoru a chtěl se hlásit. Rozzlobený kapitán však se na něho rozki'ikl, jak to, že za měsic nemají ti dva no­ váčci ještě ušité stejnokroje. Pul hodiny kapitán hřímal na nešťast­ ného krejčího. Když skončil, prohlá­ sil krejčí s nejnevinnější tváří: "Nem tudom."

~e~,

I

K příštímu sletu očekávají se v Praze desítky tísíců, ne-li statísíců cízínců, neboť jméno "Sokol" má dobrý zvuk po celém světě. Leč okolnosti budou roku 1938 jiné, než byly 1932 - a změna se týká mimo jiné i košil. Rudá košile je již desítky let chloubou Sokola, ale Sokol byl a je beznáročný a pro svět byla košíle jako znak objevena v barvě černé. Brzo na to se stala pojmem košíle hnědá. Nemýlíme-Ii se, nosí španělská fašistická falanga košile modré. Jistojistě víme, že v Egyptě jsou těžk~ rezbroje :;ole11: košil _ze_len. ých. ~em primo na~1 povmnost;, ~pozor~10~~~ v s~~tov~mP:opagacm~ ma1~~os~;~~:~~:_~?

8:1~~ rudé košile sokolft neznamenají. po. . htiku boJe o moc, nýbrž politiku v púvodnín;, klasi~kém ~myslu slova: snahu, by~ dob~ym obcan:en:? -;-- že 8~!wl 1:e;11 .v:zn~:;zei::i: 0P;raJ1?1m ~e 0• shma~;nmene .kos;le .c~rn.e, hne~.e, m._odre ~ ~elene, nybrz ze Je star81 ne~ dvoJnasobek součtu všech ostatmch. A konečně že barva rudá byla pro sokolské košile zvolena ---

~~;:~c~:~:~~

jž:

WEST, TEXAS.

Pozemkový obchod - Abstrakty.

P(ijčky - ~otářství.

Máme spojeni v celém státě.

Měsíc pomalu, ale jistě zpomaluje otáčení naší země. Následkem toho se den prodlužuje rychlostí jedné tisíciny vtel'iny za sto let. Hvězdá:ř Dr. Seth B. Nicholson, Car~egiuv ústav.

oddílům SA., kte­

~

--o--

Myslím, že cestování vzduchem je nejnudnější věc, kterou znám.

Amy Mollisonová.

-

~í .

I 5:i v síni řádu Stefánik flli ~A ~ v pátek, dne 31. prosince 1937 Ili ~~ Vel k á Sylvestrovs~á Zábava ! ! !

NA COTTAGE GROVE, HOUSTON

~~

.

Bohatý program při hudbě.

~ Dybalova Orchestru z Ganado, Tex.

!

~

~

(pd)

VSTUPNÉJ,: 30 CENTi.J. ~~~~fl.Wi?.'f~':f!.MiP;;'!f?:Jí.-r.tm;f&te~i:~t:~fl,;\t!m.i~mm.i~:~:mm~~

w... 'ii'.·. ~,~P...~e?.Si~:~1ž~1",~~.~~~~l~K!l~K!l~~(~K!!~~m~m~:~1rt!a1rt!~Al'~~ml!i~Uf!~

i

J

VZHORU NA

X. VSESOKOLS«g SLET V P.RAZE .1 9 l I! s Oficiálními Sokolskými Výpravami

Slovenské Tělocvičné Jednoty Sokol po expresních lodích

---..o-

Primáí· dr. Klein píše ve "Zdravot­ nické revui" o lidové výživě. Zduraz­ ňu.ie, že je třeba zajistiti všem li­ dem mléko a mléčné výrobky, más­ lo a sýry, vejce, čerstvé ovoce, zele­ ninu, jmenovitě zeleninu listnatou, potř'ebné množství masa a brambo­ ry. Ve výživě lidových vrstev nelze brambory nahraditi žádnou jinou potravinou.

O nejpopulárnějším "národním" jídle, vepřové se zelím a knedlíkem, píše, že je s hlediska nauky o vitaminech sestaveno veli­ ce šťastně, neboť obsahuje vlastně v~ecbny clůl~žit~ vit~miny.

kenkreuzlejským

ré nosí rovněž boty vysoké? - Toto všechno by se mělo - ovšem jiinou formou, ale stejně jasně - vyložit v propagační literatuř~J. :Zkl.\Sili jsme už příliš často, jak nepřátelská propaganda využila holých výmy­ slit Je tedy oprávněná obava, že by mohla zneužít i mohutnéhq obrazu, jejž bi:de .s~.ýtat. nástu~ ~ sokolstva, níkolí rudy~1l.

Dokument Marca Aurelia.

Poblíž vesnice Mihale! našel jeden sedlák dokument neobyčejné · · voJeni;ke ceny. Jde o bromIDvouplaketu, kterou udělil císař Alexander Severus bulharskému 1 eg ion á ř i .Marcu Aureliovi ~ Plovdiva, který příslušel k pretoriánské kohortě.

!~~~~~~~~~,,il!,*,i?\i.i,t\i.iNtl\'i~l\'i?l,l\l?f.\i.l~\'l.l~\i.iP.\i.iiN\\!P,\i.\~\i.1:i1\i.l,t\i.r!Kti'>.\\)Hl\\i~\i.l~W~\\:,;i,:; ,'ii., '!l.,,'il:?\iV.,~:}W,1:~~:}'(~:1\'í#,';':;!11:~:1Yti/:NwJ:NwJ~:l\?/:})(d;W,~~'Ni~:W/J:}~:~;}' ......

o vitaminech ve vepřové se zelím.

Cervenka& Vanžura

dřív, než existoval bolševismus, že sokolské košile byly už rudé, když jezdily na návštěvu do Ruska gosudarova; a že rudé košile sokolů jsou tudíž stejně málo znamením "bolše­ vísace" Československa, jako jsou vysoké boty sokolů příklonem k ha­

·EUROPA

11. května \

4. června • 22. června

Pro informace pište neb hlaste se

,,,.

JOS. F. HOLASEK ČECHOSLOVÁK PUBLISHING

CO., · WEST, TEXAS

rieh u svého mfstnfho zástupce

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD lillll•Jiill!iri1Hl!IQ)'!iditi,íl.lMI IM!P11.

<;

.J. ii.i

ii

:.1.a

Uil2£ELL ...

Ve středu, dne 29". prosince 1937.

strna ·23.

ViSTNilt

Hrob blahoslavené Anežky nalezen?

Profesor Vařečka našel, jak oznamuji dneš­ ní "Lidové Listy", při studiu v universitni kni­ hovně na deskách jedné staré knihy listinu, která praví, že blahoslavená Anežka česká by­ la pohřbena za oltářem minoritského chrámu sv. Jakuba v Praze. Velmistr křížovníku ihned uvědomil o nálezu kardinála dra Kašpara. Ten 1·ozhodl, že bude· jmenována komise, která by věc podrobně vyšeti'ila a vedla potřebné bádá­ ni. českoslovenští katolíci se snaží již dlou­ ho dosáhnout svatořečení Anežky české. Před­ ložili do Říma dvě události, které měly být u­ znány za zázraky. Ale v Římě je neuznali. Pa­ pež Pius XI., který kdysi objevil pergamen nejstarší legendou o blahoslavené Anežce, byl ochoten ji za svatou prohlásit bez zázraku. Cír­ kevní instituce, která svařečení schvaluje, však žádá, aby byl znám aspoň hrob příštího svět­ ce. Hrob blahoslavené Anežky znám není. V mariánské kapli v klášteře blahoslavené Anež­ ky v Praze se po hrobu úsílovně pátrá. - Stálo to již hodně přes 30.000 Kč, ale hrob nalezen nebyl. Byl vyhlášen týden modleni, aby bylo vyprošeno nalezení hrobu. Marně . Bylo obsta­ ráno dalších 30 tisíc Kč ha výlohy, spojené se snahou o svatořečení Anežky.

s

Poučení pro 10 milionů Angličanů. česlwslovensko má v Londýně znamenitého vyslance. Je jím Jan Masaryk. Ale· prvotříd­ ní fooballový team, který hrál dnes v Londýně protí representačnímu anglickému mužstvu, vykonal v několika hodinách pro utužení angle­ československých styků snad ještě vice, než dokázal za celé roky nejčilejší československý vyslanec. To je důsledek anglického nadšeni pro sport. - Když psala Genevieve Tabouris, 11d.má politická spolupracovnice pnřížského časopisu "Oeuvre", jež přijela do Londýna s francouzskými ministry, o svých dojmech z Londýna, zjistila v nich mezi jiným, že valná část anglických poslanců, členů Dolní sněmov­ ny, ani dobře neví, kde vlastně to Českoslo­ vensko vůbec leží. Mínila, že bude v této věci zjednáno jasno, když se AngHe zastává Česko­ slovenska ještě více než Francie. Kdyby se to­ to tvrzení Genevlevy Tabouis o anglických po­ slancích prokázalo -a poněvadž za svého lon­ dýnského pobytu ztrávila několik hodin v Dol­ ní sněmovně, jsou podkladem jejího tvrzení jistě osobní zkušenosti - znamenalo by to. že z 50.000 diváků na matchi a řekněme z 15 mili­ onu Angličanu, kteří sledovali zápas u radia nebo alespoň podle podrobných novinářských referátu, nejméně 10 milionu, ne-li více, ne­ převyšovalo poslance v zeměpisných a etnogra­ fických znalostech. Za takových okolností .v Anglii nedoplní mezery ve vědění nic lépe než footballový zápas. Když lidé vidí, slyší ne­ bo čtou, že ti Čechoslováci hrají football, a že · ho hrají dokonce dobře - pak je zájem. o ně probuzen. Pěstováni a ovládání toho nejan­ gličtějšího ze všech sportů je dostatečným dů­ kazem pro to, že Čechoslováci nejsou nějakým balkánským národem, jak si mnoho Angličanu myslí, s kterým by si Němci měli dělat, co by chtělí, nýbrž že je důstojným členem společ­ nosti kulturních národu, jehož je třeba dbáti.

Footballový zápas sehraný v Londýně, muže za těchto okolností prakticky i psychologicky znamenati daleko více, než na příklad dvaceti­ leté členství Společnosti národu. To, že Čecho­ slováci tohle všechno uznali a poslali do Lon­ dýna, byt' i za bolestných devisových obětí, svou řootballovou jedenáctku, je politicky ne­ sporně chytrým činem. Footballové utkání vy­ konalo pro propagaci česskoslovenska mnohem více, než půl tuctu knih a většina novinářských článku, jež jsou nyní anglické veřejnosti serví­ rovány z valné části zbytečně a marně. l\:Iasarykův fond.

Masarykův fond pro podporu vědeckého ba­ dání při čs. národní radě badatelské dostal k uctění památl{y presidenta Osvoboditele od Nár.idní banky československé 1,000,000 Kč, profesorského sboru lékařské fakulty univer­ sity Karlovy 5.000 Ki, profesora techn. íng, Zdeňka Bažanta 100 Kč, a místního spolku u­ ěítelů vysokoškolských v Brně 2.000 Kč. - Da­ ry na Masarykův fond je možno zaslati na šek. účet 60131 čs. národní rady badatelské, pří­ padně na účet Zemské banky v Praze 28.112. č,

č,

1•ří1navy k podzemní trati z Letné k Museu.

Studijní oddělení pražských elektrických podníkít skončilo začátkem listopadu velkory­ sý návrh na řešení a urychlení dopravy v hl1:1.v11ím městě republiky. V dopravním plánu elek­ trických drah počítá se s vedením tramvajové trati několika tunely a střídáním vozovky po­ vrchové a podzemní. Správní rada Elektrických podnikú schválila položku 400,000 Kč na pří­ pravné práce jedné části tohoto generálního plánu: na geologický pruzkum, sondování a za­ měfováni podzemního spojení letenské pláně z horní části Václavského náměstí. Podle usne­ sení správní rady bude vyžádán obligátní před­ běžný souhlas ministerstva železnic. Jak vidět z plánu Elektrických podniku, který jet. č. vy­ staven v urbanistickém oddělení musea krás­ ných umění v Pai'.-íži, povede tato první, z větši části podzemní dráha z Letenského náměstí k Museu, l{de vyústí na povrch ve Fochově třidě.

Pod Vltavou tato trať nepqvede: klesání z ko­ ty dejvické pod vltavské dno (asi 130 m) bylo by tak prudké, že by muselo být vyváženo ně­ kolika nehospodárnými zákruty. "Podzemní" dráha povede nad Vltavou přes některý most.

Nejde tedy zatím o typické "metro", jaké na pi·. v Pal'iži, ale o řešení, které frekvenci milio­ nového města vyhoví a z finančních dftvodft zatím stačit musí. Dopravu obstarají na této trati nové elelctrické vozy, podobné moderním voz(un, zai'.·azenýmna trati čis. 2 se samočin­ ným zavíráním. Přípravné práce byly svěřeny docentu dr. ing. Zárubovi-Pfeffermannovi.

Vzácná 11amátka, bohužel polámaná.

V Petrovicích u Chabařovic mají poštu ve starém historickém domě. Jednou tam přenoco­ val Napoleon, když městem projížděl. Pošta je dosud stejně zai'ízená, jako v době Napoleono­ vě. Poštmistr sedí v úfadě na židli, na které se­ děl Napoleon, když dával rozkazy svým důstoj­ níki\m. Tehdy ovšem byla židle nová, kdežto nyní je už zdrátovaná, aby udržela pohromadě.

Poštmistr na ni sedá s úctou opatrně. Kdyby se rozpadla, mohl by mít opletání s památko­ vým úfadem.

Za dvě hodiny po činu se konalo již líčení 11řed soudem. ~· Známý komorní pěvec Pattiera najel svým autem při návratu z ústí nad Labem do Dráž­ d'an poblíže Úžina u Telnic na vozík s uhlím, který tál11 starší muž a Josefina Pieschová.

Pieschová byla pfi tom těžce zraněna. Dvě ho­ diny po nehodě se již konalo u chabařovického soudu přelíčení. Musilo však být odročeno, ne­ boť hlavní svědkyně Pieschová nemohla bý.t slyšena. Pattiera mohl večer pokračovat v cestě do Drážďan.

Ju.k dlouho žijí ovocné stromy.

Odborný německý list Obst- und Gemuese­ bau uvei'ej:ihtje číslice o stáří ovocných stromů, pfi čemž ovšem rozlišuje dobu jejich plodno­ sti od celkové doby, kdy strom žije. Nejdelšího stáN se dočkává jedly kaštan - asi 700 let, pak následuje třešeň až 400 let, hrušeň - 300400 let, jablo:ň - 250-300 let. Při tom nejdelší dobu plodnosti má vlašský ofošák - 100 let, kdežto hrušeň nejvýše 80 let, jablo:ň 60 let, tře­ še11. 50 let, više:ň a švestka nejdéle 30 let. Me­ ruňka vydrží 25 let i déle. Záleží ovšem na kra­ jinách, kde jsou stromy zasazeny.

Do Javoriny budou z SSSR. přivezeni losi.

Státní lezní správa v Javorině provádí roz­ sáhlé investice, aby zde byl uskutečněn přírod­ ní park a reservace. V lesích přestalo se káceti dfiví, místo dřívějších 30,000 kub. metrii ročně l{ácí se jenom 4000 lmb. metrťt. Podél celé stát­ ní hranice postaven plot, aby vysoká zvěř ne­ mohla pí·ebihati do Polska a všechna zůstala u nás. Dále stavěna je zvláštní velká obora, kamž budou pi'ivezeni ze sovětského Ruska losi, ne­ boť zdejší lesy s rozsáhlými lukami i bažinami hodí se výbomě pro chov losů. .i!oustevnik mezi králíky.

Na samotě ''Rovná" u obce Jankovic žije porn;tevnicky 43letý muž jménem Josef Šme­ Hk. Jako mladík pracoval ve světě. Mluví če­ a maďarsky. Když se vrátil ze světové začal se straniti lidí a od té do­ by s ni.m. nikdo nemluvil. Žije v rozvalinách svého r:x1ného domku. Místo střechy má jen zbytky dhwěného stropu. Jedinými přáteli jsou nm lnúlici. Pi'ed lidmi utíká do lesii.

Z CESKOSLOVENSKA. Ze skla vyrábíme cihly i vlákna.

Včera se konala v Hradci Králové za před­ sednictví kom. r, Rueckla výroční schůze sklář­ ského výzkumného ústavu. Bylo na ní konsta­ továno, že letos je náš vývoz skla za deset mě­ síců o 162 miliony Kč vyšší než loni. Největší podíl na tomto zvýšeni má Iísované sklo. Cizi­ na nyní hledá kvalitnější zboží. Ředitel sklář­ ského ústavu dr. inženýr Čtyroký pravil. že musíme rychle přizpůsobit naši sklářskou vý­ robu technickému pokroku ve světovém sklář­ ství. V flěkterých odvětvích byla již ta cesta nastoupena a dnes na př. již vyrábíme skleně­ né cihly a vlnu ze skla k účelům isolačním. V cizině se jí užívá i v textilu. Na světové výsta­ vě získalo naše sklářstv! všeobecné uznání a jeho souborná výstava byla poctěna velkou cenou." Kom. r. Rueckl upozornil, že jest nedo­ statek mladých sklářů, kteří by ovládali složi­ tou hutnickou práci u sklářské peci. To jest o­ bor, ve kterém stará sklářská generace vynika­ la. Doporučil proto kursy ve kterých by se mla­ dí skláři tomuto umění naučili od starých mi­ stru.

Velký průplav a umělý benzin.

Poslanci a senátoři z ostravského průmysle­ vého kraje jednali s ministerských předsedou o přípravách k uskutečnění velkých hospodář­ ských projektu, které svým významem zasahu­ jí celou republiku. Je to vybudování odersko­ dunajského průplavu a výroba umělého benzi­ nu z uhlí. V rámci projektu odersko-dunaiské­ ho průplavu navrhuje Ostravsko, aby v nejbliž­ ší době byla vybudována oderská vodní cesta aspoň do Moravské Ostravy a postavena vodní přehrada u Kružberku. Ostravští těžai'i přípra­ vili již do všech podrobností výrobu umělého benzinu z uhli. Uskutečnění této výroby by stá­ lo 120 milionu Kč. Těžaři žádají zajištění státní podpory: Anglická odborná revue "Petroleum Times" řadí Československo mezi země s po­ měrně největší spotřebou náhražkových po­ honných látek. z třinácti evropských států, dů­ ležitých pro spotřebu benzinu, jen ve dvou činí spotřeba náhražek víc než 10 proc. celkového množství pohonných látek. Je to Německo s 17.4 procenta náhražek a Československo s 15.7 pro­ centa. U nás se jedná hlavně o motorový líh a benzol, Sjezd zahraničních Čechů a Slováků v Praze.

V první polovině července bude v Praze uspo­ řádán II. sjezd zahraničních Čechu a Slováki.'t, jichž žije ve všech dílech světa více než dva mi­ liony. První sjezd konal se v. Praze roku 1932 za účasti 254 delegátu ze 16 států, - Delegáti II. sjezdu se zúčastní také sněmování česko­ slovenské jednoty v Luhačovících od 9. do 12. července. Výbor čs. zahraničního ústavu roz­ hodl také o pořadu Masarykova dne čs. zahra­ ničí, který se bude konat jako obvykle první neděli v březnu, a bude spojen s velkou sbírkou ve prospěch Masarykova fondu.

Vybudujeme rozhlas našim krajanům za oceánem.

Ministr pošt Tučný vyložil v technicko do­ pravním výboru senátu, jaké velké dílo bylo v tichosti vykonáno v oboru pošt a telegrafii a jaké jsou plány do budoucna. Bude vybudová­ no přímé kabelové spojeni především s Rumun­ skem a na Balkán, hlavně do Jugoslavie. Bude se také pokračovati ve stavbě rozhlasových vysílačů pro poslech v republice i pro spojení s našimi krajany v zámoří. Mělnický vysílač se již zkouší a v nejbližší době začne vysílati. V Praze se buduje televisní vysílač. Pro informa­ ci zámořských krajanu postavíme druhý krát­ kovlnný vysílač.

Lidstvo bude uměle živenq pilulkami z lékáren?

Na rok 1939 připravuj.e se v New Yorku svě­ tová výstava, v jejímž jednom oddělení bude ukazováno, jak bude možno zaříditi v roce 2000 výživu lidstva. Zvláštní laboratorní oddělení předvede někoík pokusných zvířat, která ne­ dostanou obvyklou potravu, ale. budou vána pilulkami, obsahujícími umělé živné lát­ ky. Pokusy, které jsou prováděny již dnes, se osvědčují.

je

a

...:,;,.

Strana H.

'

V:ISTNfK:

Ktery, ceskosIovenMaIy, oznamovatel sky' Piol]"cVovni' a sta pr a v a. ' vebeí 11ístav v Texasu za.

Poufíve1·1e k oznamování

v

...

id I V Malém Oznamovateli účtujeme I centy slovo za každé uveřejněni. Nejmenši poplatek za oznámku (do 25 slov) jest 50c Oznámkl! na: l)Uíte na zvláštnim listku ~ prllož te k objednávce přislušny obnos buď poštovní pouká~kou (Money ť>rder)nebo ve známk:achv(stamps).

Posilá.te-11osobní ěek, pridejte 5c na Jeho ~ěnu.

Má.-11 byt! J~éno ~mov~!;;}~ 0 p~dn~iši~xfa.%~o~~Y ú~tujeme za oznámky "Na. prodej", "Služby a práce" a nodobné 25c zvlá.št' za IÚUlěku a. na. P9Štovné,a.by ~?,¥é doplsy mohly býti ihned odei,ui:,.ny, Při ozná.mkách"Nabídnuti k anatku" neb "Přijme se hospodyně" obnaši doplatek za. značku a poštovné IO~ ....,:.. PřlloDó1>,atek za značku bu......,. len k obnosu, který poslláte za. o-

li.li.

'

..

i

stovs, KTERÁ TVoŘt DĚJINY. v oddělení tlumočníků berlínské-

Zato však mluví o malých vášních a zyYcích státníkfi. Právě zesnulý ho zahraničního úřadu sedi u sto- MacDonaldl'ád si v p:fostávkách me­ ~~l urostlý svě~lovla~ýpán, jehož u: zi poradami zadebatoval o, nábo-: si vyslechly vice státních tajemství ženských otázká.ch. Předseda od­ než kteréhokoliv jiného smrtelní- zbrojovací konference a hlava an­ ka, Když se Briand, Btresemann a glické dělnické strany Henderson Chamberlain radili o zásadách Lo- nepromeškal jediné příležitosti k karenské smlouvy v malé vinárně rozmnoženi své sbírky poštovních na březích Ženevského jezera když známek. Briand se nemohl nikdy . . ' Briand vyJednaval s M9;_cDonaldemnasytit vyprávěním historek z my­ v zámku C'hecquers,kdy_?, se posted- slivecké a rybúfaké Iatilly. Eden, ně sešel Mussolini s Hitlerem v Ber­ který byl v Berlíně se sirem Johnem líně po každé byl pí·i tom dr. Simonem. na návštěvě u Hitlera, je Schmidt jako překladatel a jed- pl'i jednání vždy silně nervosní a natel Třetí říše, v Anglii, Francii bubnuje prsty o stůl. Mussolini za­ a Německu staří etátníc; odešli a se, má-li před sebou list čistého pa­ jiní přišli na jejich místa, pan píru, rýsuje po celé ploše rovnoběž­ Schmidt však zůstal. stal se jednou né čáry anebo kreslí tlustá veliká z mála "jistých skutečností" ve svě- písmena.

• 'ti tove zahrani m poll ce.

Již 14 let cestuje dr. Schmidt ja­ "Roku 1923 byl jsem jako novo- ko oficielní tlumočník Německa ze pečený filolog moder1úch jazyků země do země. Kromě svého úřed­ povolán do ministerstva zahraničí"' nického platu dostává ještě hodi­ vypráví dr. Schmidt. "Tehdy jsem nový příplatek. Kolik historických ještě neměl správnou představu o hodin s příplatkem 25 marek má již těžkostech nového zaměstnáni. Když la přísahy "věčného přátelství", u­ jsem byl po prvé k ruce ministru za sebou! Jeho ústa zprostředkova­ Wirthovi při jeho jednání se zahra­ zavření "neporušitelných" smluv a ničními vyjednavači, bylo by došlo pakty "nepomíjející ceny" Co se z k nejnepříjemnějším příhodám, toho všeho stalo? Dr. Schmidt neří­ protože jsem se svými schopnost­ ká, co si o tom myslí. Je jen mluv­ mi tlumočníka nemohl vystačit. Po­ čím a tlumočníkem a byl jím také zději se to zlepšilo a dnes mohu pl'i schůzce Hitlera s lordem Hali­ zprostředkovat mezi vyjednavači, faxem. Jeho jasný a klidný úsměv mluví však za celé knihy. Až napí­ mluvícími šesti různými jazyky."

Dr. Schmidt ovšem nesmí nic pro- še své paměti, budou součástí kniho­ ven našich potomků a budou jim zradit z hovorú, které vedou stát­ vyprávět o tajemstvích národní po­ níci mezi sebou mezi čtyřma očima. litiky v desetiletích po v:álce.

, . , . , po celou dobl~ sve J_eclenactdet~působností vyplácel ,,zcty a bez preru• , v di íde dov, zisk? sem a v_ cas • vi en. VY " •• KDO Je oněch dcvct_clenu te~it~lského sboru, ·zvolenych podílníky ústavu?

KDO obdržel téměř čtvrt milionu dolarí~ divic:cn~ového zi~ku?, • _Nem to pěkný doklad úspěšného řízení a solidnosti tohoto prvého skoslcvenského půjčovního a stab· íh • t .., ve m o us a~u. . , "."i1;E-LI, ze ~ibexty Loan ~nd Bmld1;11g Associa~:on n~kd~, amv, v obdob1ch hospodarské nepre··1 1· · d' 'd tlsne 1dove'ho zi rusi a ;'YP acem , ivi ei . . v známku. slm a ze byl vyplacen prnvidelne v --------------určené lhůtě? _.... NOVOROČNÍNABÍDKA! 200 VÍTTE-LI, že od počátku své púmrazuvzdorných sazenic zelí, 400 sobnosti, od 15. zái'í 1926 až do dneš~nuté cibule Bermuda, 100 sazenic ka vyplatila svým podilnikum čtvrt hlávkového salátu a 100 čínské cibu- milionú dolaru na dividendovém zile za $1.00,poštou vyplaceně. Objed- sku? návka se vYřizuje obratem, uspoko- VÍTE-LI, že tento obnos dividenjení zaručeno. dového zisku pl'ipadl z velké části HALLETTSVILLEPLANT FARM, našemu československému lhlu?

Hallettsville, Texas. (52-7c) VÍTE-LI, že tento ústav přispívá W- NA PRODEJ trojřadová "heli­ na naše národní podniky?

VÍTE-LI, že členové jeho ředitelgon" importovaná harmonika v za­ chovalém stavu. Pište neb hlaste se ského sboru a jeho vykonní úředníu Ed. Marek, Rt. 2, West, Tex. (lp) si jsou prominentní krajané a ve­ směs členy našich národních pod_.. HLEDÁMhospodyni na menší púrnýcl: spolk:1? v • . "" farmu řídit domácnost. Jsem starší . JE V;11'1 ZNAl\~~· ~e .k~zda~1!J~ka vdovec. Podmínky v dopise. Adresa tnn~o u~tavvem~~m~na Je zaJ~ste;1a pod značkou "Vdovec",c. o. Věstník, pl~1e pravne ~vere11~11:: ~Ias~1:1<:_k~m West ·-Texas.

(2t-pd) pravem, l~r~me~ohoJe?te ~oJistemm ' proti ztrate zpusobene pozárem a i '_... TABÁK starý, lehké druhy, vichřici? ~ přeje ~~ prodávám po 15c, 20c, cigaretový JE VÁM ZN.'Íl\'IO, že si múžete u30c lb., nevyplaceně. Pište na: ,Václ. kláda.ti u tohoto ústavu i malé ob­ ~ Kratochvil, Portland, Tenn. (50-1-p) nosy na zalwupení podílů tohoto ~ ~ Za řád l.\.~ úst a v u a sice 50 centů na každý FRANK OLEXA,tajemník. ~ ~ Pravé importované VALAŠ- $100.00 podíl? Není to výhodný zpft­ ~ JOSEF KALOUSEK,předseda.

SD PAPUČE, nízké $1.85, vysoké sob střádání? ~'f!)(i.:t'!l.l!f.Xi.:f?):,.t:~~.._:,m_:~f?N...:ll\.'itltm.:~1m.:f!)(t:f.Xt:~tt\$.!f!)(t!~,&:f!)(l!f?M!f?M:tn..{: $3.00poštou yYplacené. Udejte číslo JE VÁI\'.I ZN.Ál\iO, že podíly v naší ixi~J?.,*~1**"'~~~~~*"·~1?.~~~~!~~~~ia~~~~,~~~~1*~~~~~i~11~~,~~1il\~1~í.f,~w.iil\ velikosti. Posilá ryze česká firma: krajanské a půjčovní a stavební FAMOUS,West, Texas.

(48-dz) sf>olečnostipožívají výhody pojištění a sice až do výše $5,000.00 a to S nabitQu puškou proti kamarádovi. prostřednictvím Federal Savings and Dvanáctiletý syn aomkáře fl.. Čej- Loan Insurance Corporation, ústa­ díka. ve Zbenicích hrál si v bytě s Vt~ založeného na podnět federální • d ,,. ti t • V V Š k' Vv Vlady?

Je enu.c le ym · r ec ym. rcecKDO JSOU oni členové našeho ký při hře vzal se stěny pušku, kte- devítičlenného ředitelského sboru? rá. nikdy nebývala nabita, namířil J. R. Kuběna, tajemnik Hlavní ú­ na kamaráda a stiskl spoušť. Rána fadovny S. P. J. S. T., neyYšla. Vršecký pak spatřil za ok- Cl. H. Cher1:os~y,právník a předsenem mihnout se ptáka. Namířil a da Hlavm úradov1;1y~- P. J. S. T., v .

Dr. H. R. Maresh, lekar, tiskl Š s spou ť. Treskla rana a okno Dr. R. E. Maresh, lékař,

:StrJ:~

• I

Ve středu, dne 29. prosince 1937.

č

•

I ~-······················· Šťastný a veselý Nový R~k ~ I

všem _řádovým čl~nům a příznivcům

I

I

ŘÁD POKROK HOUSTONU ČÍS. 88

I

l,

ŘÁD POKROK HOUSTONU OZNAMUJE

se rozsypalo.Puška byla nabita. Otec Joseph Wondrash, abstraktor, hocha, který jen náhodnému selhá- Joseph Horňák, majitel krejčovské­ ni sopuštl děkuje, že je živ, bude sou- ho závodu, zen. Doznal, že v noci, když se roz- Dr. W. E. Fruit, p~jiš~'ujíci agent, štx•-11 i bil vk l E. E. Chernosky, red1tel L. L. & B. .,._ ps , na pus u a yYse ven. Association Náboj pak v pušce zapomněl.

Frank Tesař,'dílovedoucí a člen firStatečný o~ Kratochvímy Spalti and Meyers.

Ia zemřel.

Každý dotaz ochotně zodpovíme.

V Trnavě u Zlí.na se včera k'onal LIBERTY LOAN AND BUILDING ASSOCIATION, pohřeb osmdesátiletého řídicího u­ 803 Bankers Mortgage Building čitele ve výslužbě Františka Krato­ IIOUST()N, TEXAS. chvíla, otce první oběti ramouské persekuce za války, Slavomíra Kra­ tochvila. Fr. Kratochvíl vychoval svého syna v duchu idejí národní­ ho socialismu k neohroženému boji za svobodu návoda. Františelc Kra­ tochvil snášel tuto krutou ránu sta­ tečně, zvláště když se přesvědčil, že oběť jeho syna nebyla marná.

i

pořad společenských zábav, jež od ótevřeni jeho moderně yYbudovaného stánku ukázaly se býti lákavým dostaveníčkem krajanft a jejich přátel.

v

Poštovní adresa: 1140 Robbie St. - Telefon 1:8.ylor0453.

Na doptáni se jest - 20th and North Main.

V PÁTEK, 31. PROSINCE -

Sylvestrovská zábava při hudbě J. R. Bača a Syncopator's.

V NEDĚLI, 2. LEDNA.- Mraz Novelty Boys.

V NEDĚLI, 9. LEDNA.- Syncopators.

VSTUPNÉ: PÁNI 40c -

,

DAMY25c

.

POŘADATELt •.

I

.,