Vestnik 1938 01 05

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th WEST, TEXAS. ve stfedu (Wednesday) 5. ledna (January) 1938.

ROCNIK (VOL.) XXVI.

1922.

CisLo L

AMERICTi NACISTL XISTENCE fidern3ich det americkS7ch nacistfi, prvni soukrome milice v natii C historii, cvidene a uniformovane organisace, stojici mimo ramec naSi ozbrojene moci, je jiste zjevem, ptedstavujicim vatinST problem. Otazka dalSiho rustu americke nacisticke organisace je pfiliS zavatina, jeji feeeni, nebo konedne likvidovani nemide Wit dlouho odklacieno.

Naciste zfidili v jednotlivS7ch statech Unie nejprve devet tabortr, v nich zasvecuji deti americkSich Nemcil do nemeeke vojenske taktiky a do filosofie Adolf a Hitlera. (Dnes je techto taborfi jiti 38. Proti sedmnacti z nich je ye deno vytettovani pro porueeni federalnich ze,kontr dovatienim zbrani a stfeliva pies statni hranice). Naciste vybiraji od nemecko-americkSTch obchodnikti rtizne taxy a poplatky na jejich udrtiovani. Ameridti vtidcove nacistickeho hnuti budi v nemecko - americk3ich obchodnicich a profesorech takovS7 strach, tie se jim proste nedovoluji postaviti na odpor. Odvadeji proto katicloroene velike sumy na rodidovskS7 fond v Nemecku. Minuleho roku se dal americk* Fuehrer Fritz Kuehn fotografovat s Adolfern Hitlerem ph pfeclavani tohoto desatku pied defilujicimi uniformovanSimi eiky americke nacisticke madetie.

Kdyt jsem interviewoval Fritze Kuehna v nacistickem irstfedi v Novem Yorku, byl u neho prave vfidce uniformovanSTch fideriVch oddila americkch nacista a revisor americke nacisticke pokiadny.

"Jak zni yak jmeno?", ptal se Fritz Kuehn.

"Dinneen," odpovedel jsem.

"Jste arijec?", zeptal se, "vypadate jako kid."

"Vim," odpovedel jsem, "ale jak to east° 13S7va, jsem Ir." "Do ktereho listu pikte?"

"Do revue the American Magazine."

"JakSr je to druh listu?"

"Velmi rozeifenSt v nal zemi. Katicly mesie jej ete osm a deset milionfr lidi. Jsem piekvapen, tie jste o nem doposud neslykl."

Pottas1 zaporne hlavou, a odpovedel: "Neeteme americke magaziny."

Nemecko-americkS7 Bund, jehoti je naturalisovanST Wean Kuehn fuehrerem, vznikl vlastne z Teutonia Society, zalotiene v roce 1923.. Ati do roku 1932 to byla zcela bezvSrznamna, organisace. Teprve potom se ptipojila k probouzejicimu se Hitlerovu hnuti, zmenila sve jmeno na "Pfatele noveho Nemecka", pfijala cele Hitlertiv program a zvolila si vticicem Heinze Spanknobela. Velmi brzy vyrostla ye velikS7 problem naeich statnich Ufadti.

Zadala s pagovanim nacisticke propaganeni literatury do SpojenSrch Statil. Pokradovala porukvanim celnich a pfistehovaleckSTch ustanoveni. Zadala zfizovat Aderne oddily, jejich elenove byli obiekani do uniforem, kupovanSTch v armadnich skladietich v Chicagu. Cleny techto fidern3"Tch oddilti se stavali i pfisluenici statnich organisaci narodni gardy. V Novem

Josef F. Dinneen.

nSrch obchodnika. Kadoroeni pfijnay svazu dosahuji milionovS7ch eastek (v dolarech).

Yorku opatfil na pfiklad podle svedectvi pfed kongresni komisi — kapitan 71. pluku puSky z newyorske zbrojnice, s nimiti pak naciste cvidili.

Spanknobel byl obvmen z porueovani federalnich zakonir a uprchl do Nemecka. AmeriekSi vyslanec v Berline konferoval s Rudolfem Hessem, hlavnim HitlerovSrm tipinomocnencem. Ten mu slibil, tie tiadriSr pfisluSnik na.rodne socialisticke strany v Americe nesmi zarclveri elenem "Pfatel noveho Nemecka".

Tento vrcholnST okusek diplomacie znamenal zdanlive rozlom mezi americkSrm nacisty a U.dernSuni organisacemi.

Celt' pristi rok a devet mesidi upustili nacionaliste v Americe od vatinejAich nepfistojnosti — alespori na venek. Organisace se dala v klidu a pokud mono v tajnosti. Pfesto veak byly dale cvieeny Mune oddily a uniformovane jednotky a podet jejich eleati ustavidne stoupal.

Jinou zajimavosti teto organisace jsou uniformy, existujici ye tfech provedenich: eerne kalhoty, bile, koeile s paskou s hakovitm Zem a eerna eepice jsou irborem obyeenVch olivove hnede uniformy nose stratie a pravidelne zelene nemecke uniformy fidernSrch oddilu. Ty jsou dovakny prima z Nemecka a jsou hodne nakladne.

29. bfezna 1936 konala organisace v Buffalu sjezd, na nernti byl zvolen novSrm americkSon fuehrerem Fritz Kuehn. Uprostfed dernSTch kalhot a bilS7ch kosil pfislanikti strany, olivoye hnedSrch uniforem hlidek a zelenSrch nemeckSrch uniforem irdernSrch oddilfr zvedl ruku k ptisaze na hakovitSr kfa. V odpoved' cele shromatidneni vztahlo ruce k nacistickemu pozdravu a volalo "Heil Hitler".

Prvnim oficialnim einem shromatideni byla zmena nazvu organisace "Pfatel noveho Nemecka" na "Nemecko-americk svaz". Slib nacionalistickeho virdce v Nemecku Hesse byl namifen proti "Ptatelfun noveho Nemecka".

Zmenou jmena se podaillo organisaci celou vec hezky obejit.

Rok po tomto sjezdu jsem seal v kancelaki fuehrera Kuehna. Bylo zfejme, tie jsem nesnadnS7 m problemem pro, nacisticke strategieke irsttedi. Bylo mnoho veci, ktere jsem smel zveclet, a zase mnoho veci, jimit jsem nesmel piijit na kloub. Faktem je, k nemecko-americkSr svaz je vSmosnS7m koncernem, majicim dnes velike jmeni. Tabor Siegfried u Yaphanku (Long Island), zfizenS7 pied tferni lety, byl lonskeho leta navetiven 15,000 pfislueniky z fad nemecko-americke mladetie, ktere, zde pod rouekou sportu cvleila s holeml a dkevenSmai puekami, udila se obdivovat Adolfu Hitlerovi a osvojovala si zaklady nacisticke politiky. Podobne kursy byly pofadany i v ostatnich taborech.

StejnSrm problemem bylo, jak mi pfedstavit nemecko-americkou obchodni ligu, uvedenou v tiivot americkou nacistickou organisaci. Teoreticky je to jak rsi nemeeko-americkSi Rotary klub. Ve skuteenosti je to feak nejlepel deleenS7 podnik, jak dosud ameridti naciste objevili. V katidem miste ma svoji filialku a katicIST obchodnik muse platit pfispevky podle rozsahu sveho podniku. VS'ichni elenove svazu jsou nuceni kupovat jenom od techto poplat-

Tema' katicIST eestS7 Vden potada svaz nej akou slavnost. Nejvetei ze vkch byla konana v den wkrodi Washingtonova narozeni.

"Prod jste vybrali prave tento den?" zeptal jsem se.

Kuehn na tuto otazku odpovedel slovy, delajicimi pfesne nastudovane feel V podstate tekl asi toto: "I kdyti jsme ptivodem Nernci, eistevame vlasteneckSimi Ameridany. Hlavni nael zasadou je: Jsme skupinou Ameridant, ktere. ma na mysli jedine dobro SpojenSrch steal. Nemame radi ty ruzne fale gne zpravy o Nemecku. jsme nemeli a take nikdy nebudeme miti v irmyslu porueovat americkou ustavu. Vychovavame sve nemecko-americke hochy a divky.

Snatiime se, abychom je veechny naueili mluvit nemecky, ponevadt maji jiste pra y() mluvit jazykem sve oteiny. Delame dobrou praci pro amerikanismus."

To irk mi vyklacial Mr. Kuehn, pfechazeje sem a tam dlouho mistnosti, ozdobenou Best stop dlouhou nacistickou vlajkou s hakovitSrm kfitiem. Americke, vlajka oveem v mistnosti nebyla.

Ani nacistieti feenici, ani jejich oficialni tiskoviny se nezminuji o fidernSrch oddilech. Ale Frank Mutchinski, vypovidajici pied DicksteinovSn vStorem jako prvni velitel "oceloqch helmic", pfiznal, tie vycvidil v Novem Yorku tSrdne 200 mail, obledenSrch vesmes v nezneckSrch uniformach a ozbrojenStch dfevenSrmi i skuteenSrmi ruenicemi. Potvrdil, tie podobna cviena stfediska jsou v Detroitu, Chicagu, Newarku, Filadelfii, Houstonu, Texasu a Rochestru. Ze veech techto st •edisek odchazely providelne tS7clenni raporty nemeckemu armadnimu Ustfedi v Berline.

VojenskS7 vSTevik neni einnosti, ktera by se mohla oznadovat jako ritual nejake tajne spolednosti. Mel by podlehat vladnimu povoleni a dohledu. Kahle zfejme vojenska organisace by mela b3it easti zemske branne moci. VaZna hrozba soukrome nacisticke milice byla aZ doposud vladou hodne pfehlitiena.

Zajezd do Valley.

Ve etvrtek 13. ledna pojede mistoptedseda bratr Stepan Valdik opet do &loll Rio Grande a timto se upozortiuji eleni, kteti by si tarn pozemek chteli prohlednouti, aby se mu prihlasili co nejdfve, eimti si zajisti misto ye vozidle. Dye auta vyrazi 13. ledna easne rano z Houstonu, jeden automobil pod vtidcovstvim br. Rob. aer yenky vyjede stejneho due z West,

Strana I

VESTN 1 K Na ehodbie se zastavili a spustili: "My tisi kralove jdeme k yam, gtesti, zdravi neseme, yam . . ."

Nejdtive zpivali vgichni, pak Melichar sam.

Do jeho zpevu yypada jasnYm hlasem Baltazar: "Slunce je toho ptidina, ze je ma tvaf opa—" Nedozpival . .

VytitegtenYma oeima se zahledel do pokoje.

Nahle sebou trhl — otodil se — a vyrazil yen.

Kagpar a Melichar za nim.

Napsala G. Stibalova, Pane vitam roku novY, slova moje hned ti povi, co hys nam mel dat: je nam mouky, brambor tfeba, take tuku, cukru, tfeba, aby nebyl hlad.

Roku novY, roku mladY, budeme to mit radi tady, kdyi nam pokoj dig, at' se s easem tvoje vlada ✓ miru, v klidu vypotada, o to at' jen dbag.

Roku mladY, roku novY, jak se skondig — kdo nam povi, kdo to 'Mite aria?

Opakuji ptani zname, at' to v gichni pokoj mime, lido, &et, sta.

TAI kralove.

P. Mazoch. ct-D PIJDEst, Jeniku?"

"Pfijdu. Ale kluci, nikcmu ani slovo! Tatinek by me nepustil."

"Ve etvrtek v devet to dekame " "Dobie. Ale ani muk."

Trojice pfatel se roze gla. Franta s Tonikem na dolni konec vesnice a fidiciho Jenik zpet do gkoly.

• Ve etvrtek nano, sotva se rozednilo, vyskodil Jenik z postele a rychle se ohlekl.

"Marninko, mohu jiti k tete do Lhotky?" ` . Zeptej se tatinka!"

V mtiku je Jenik v pokoji a pros] tatinka o svoleni. Otec svoluje a Jenik dile putuje z doinu .. .

Ale ne do Lhotky. Na opaenou stranu. K Syrorovu statku. Tam je ut,oeekavan. Franta s Tonikem mu beti vstfic.

"112 jsme mysleli, ze nepfijdeg "Tak co? Mate vgechno ptipraveno?"

Hog'. pfikYyli.

"Kde?" "U nas ye stodole."

Vesli do stodoly a zavfeli. Po chvili se vrata stodoly otviraji 7-- a z nich vychazeji — tfi kralove.

Opatrne se kradou zaradou za humna. Franta se zrnenil v Ka gpara, Melicharem je Tonik a dernYm Baltazarem Jenik.

Zamitili pies pole ke Lhotce.

Mrzne a vitr pofukuje ,ale kralove toho nedbaji. Vesele kradeji vpted. Do gli do vsi. U vrat prvniho statku se na okamtik zastavili — ale 112 se hrnou dovnitt. Za chvili se rozleha statkem: "My di kralove jdeme k yam . . ."

Dozpivali. Baltazar pi ge velikYmi pismeny na dveie: K M B — 1938 Kagpar s Melicharem pfeji fgem gt'astnY a veselY novY rok.

Prvni koruna se octla v jejich pokladniece.

Podekovali, vybehli yen a zamifili k dalgimu staveni.

Britilo se poledne, kdyt meli pul vesnice za sebou. Doprovazeni houfem zvedavYch deli, doke Vali dovnitt.

Vesnice ma veselou podivanou. Po na ysi se tenou trj kralove. ern vpfedu, bili za nim.

Utikaji, co jim nohy stadi — — — Na konci vesnice se stavili.

"Videli jste ho?", vyhrkl udYchany Jenik.

4`Videli."

"Ted' je, kluci, zle. Tatinek me jiste poznal,' natika polekanY Jenda.

Marne ho ostatni te gi. Jenik ma po nalade.

Strhl s hlavy korunu, stahl se sebe kralovskou kotili, strdil ji Frantovi do ruky a dal se do plade.

"To jste vy vinni. Pofad jste chteli, abych gel s vami" — vzlyka Jenik.

"A kdo potad tikal: "Kluci, kupme si loutkove vydita mu Franta. — "Pojd'-me-ra-de-ji do-mm.1u," bred, Tonda a stahuje Natek a vzlykot doprovazeji krale na zpateeni ceste.

Nejsmutnej gi je Jenik. Stale vidi pied sebou ty pfisne tatinkovy tool, ktere spatfil ye Lhotce ye gkole.

Ty °di jim projely jako ✓ ugich mu potal huej otcova slova: "Opovat se chodit po kolede."

Ach, ten Franta! Ten je v geho vinen. Jenik se na neho zlostne podival. Ta koleda, to byl jeho napad. Stale fikal: "Kupme si sami divadlo, nikdo nom nebude do toho mluvit . .

"Kdybych byl poprosil tatinka, byl by mi loutkove divadlo jiste koupil," mysli si Jenik.

"Ale ted'?" Ted' je pozde. Ted' mi tatinek divadlo nekoupi."

S bohem Ka gparku a gmidro! S bohem!

Franttly hlas vyrugil Jenika z myglenek.

"Pojd' k nam! U nas nic nevedi."

"Neptijdu," zvolal zlostne Jenik.

"A co s penezi?"

"Nechte si to" — ktikl a odbodil vpravo.

"Jendo! Jendo! Poekej!"

Jenik neslygi. Utike, prye. Dobehl k potoku.

Umyl si poeernene ruce i oblidej.

A ted' honem dornft, &five net° pfijde tatinek.

K mamince — aby poradila a pomohla.

NEMILOSRDNA MLYNARKA. Povest ze severni Moravy.

Pied nekolika staletimi staly na severni Morave blizko sebe dva mlYny, jeden velikk a krasnY, druhy malt' a chatrnY. Veliky mlYn patfil bohatYm lidem, malt' chudym. Majitele velikeho ~mlYna byli v gak velmi zli a lakomi, kdetto majitele maleho mlYna byli soucitni a pomahali katdemu, jak jen mohli.

Jednoho veeera zaklepal na dveie velikeho mlYna pocestnY. Zadinalo prave pr get, a toutil po odpoeinku. Mlynafka otevfela okenko vedle vchodu, vyslechla jeho prosbu a tekla: "Na drim je tesnY a jsme chudi. Nemohu varn nic dati, ani yam poskytnouti noclehu."

Potom pfirazila okenko. PocestnY tedy krael dale a pfigel ke druhemu mlYnu. Tam byl vlidne pfijat: "Postaei-li yam krajic eerneho chleba a hrnec mleka k veeeti a otep slimy jako loge, pak jen smele vejdete," fekla mu mlynafka.

Zustal tam tedy pies noc. Kdyt se druheho rana loueil, fekl mlynace: "Jste hodna, tena a zasluhujete si, aby se yam vedlo dolote, prvni dilo, ktere dnes budete konati, at' yam pfinese bohatstvi!"

Potom odegel. Mlynaiovi vgak meli prase tehdy platit velikou eastku penez, a mu g zagel do Olomouce, aby si tyto penize vypujeil u ptibuznYch. Mlynafka na to myslela, kdyt pocestnY ode gel ,a aby se podivala, kolik pellet ma v dome, vynala ze zasuvky sidinku a za-

Ve stkedu, dne 5. ledna 1938.

Gala poLtati. Nebylo tarn ninoho penez. Brala tedy tolar za tolarem a kiadla je na ale sktinka se nevyprazdriovala a potad v ni jegte bylo nekolik tolarti. Napoeitala jich ut sto, dye ste, pet set, ba uz tisic, a jegte,potad se veskfince tfpytilo stfibro.

"Diky tobe, dobry pocestnY! Prvni prate mi pitnesla Stesti," pravila hodna tiena.

V tete chvili se otevfely dveie ,a ve gla lakoma sousedka. Podivila se nemalo, odkud chuda tena najednou vzala tolik penez, a kdyi to zvedela, pomyslela si: "Ten elovek je gte neni daleko, musim ho dohonit, aby i mne ueinil bohatou!"

Pospigila za nim a brzy ho take dohonila.

Seal u cesty a mel hlavu opienou o pravou ruku, jako by o nedem pfemy glel. Kdyt ho dohonila, fekla mu: "Pane, velice mne to mrzelo, te jsem vas vaera nechala jiti dale. Celou noc jsem proto nemohia usnouti. Vrat'te se tedy se mnou do nageho mlYna, abych mohla v gechno napraviti."

Cizinec se usmal: "Vratit se nemohu, nebot' musim za dve hodiny bYt v Bruntale. Ale znam vase pfani: At' se vase prvni prate mnoti a 'gal!"

Pak povstal a putoval dale. Mlynafka vgak byla gt'astna, kdyt zaslechla jeho slova, a pfemyglela na zpateeni ceste, co by mela nejcltiv ueinit, aby nabyla co nejvice penez. Kdyt gla domft, budely v chleve kravy, nebot' byl eas, aby dostaly krmeni, a take hladova prasatka kvidela a dotadovala se tradla. Mlynafka zagla do kuchyne a zaeala topit, aby uvafila Ale co se stain?! Plameny se zadaly gait a mnotit, rostly a rostly a brzy glehaly at ke stropu. Lena je zaeala polevati vodou, ale ony se gifily bez ustani. Brzy hofela dela, budova, a nikdo ji nemohl zachraniti. Vgehno vyhotelo. Mlynat a mlynaka byli nyni chudi jako tebraci.

Docela jinak jejich sousede! ChudY mlyloaf v Olomouci nedostal penez a vratil se smutne Ale kdyt mu 'tena ukazala bohatstvi, ktere vybrala ze skfinky, promenil se jeho smutek ye velikou radost. Ted' meli po starosti.

StarY, schatralY mlYn dali rozbourati za nekolik mesica se tam zdvihala nova budova. Lakomi mlynai ode gli z onoho kraje, a nikdo nePtel. 0. F. Babler. vi, kam se podeli.

Seitani bytft a zvitat.

V Praze se prave provadi dvoji seitani. Seitani prazdnYch bytt a hospodatskeho zviiectva.

Prazdne byty budou seeteny do 15. prosince, zvitata do 1. ledna. Prvni seitani se provadi v Praze po prve. Zvifata chovana ye syYch zdech vgak seita hlavni mesto pravidelne. Nektere jejich druhy, na pf. vdely, dokorrce pak dvakrat dO roka. tisla teto statistiky ukazuji, ze hospodaskYch zvitat je v Praze stale dost. Jen koni stale ubYva. Vytladuje je motor. Na zadatku roku bylo v Praze, vetginou na periferii, cho\rano: 3,734 kusfr krav a jalovic, 3497 koni, 5656 prasat, 1615 bagonri (uherskY druh vepte), 106 ovci, 1314 koz, 8 ()sill, 1 mula, 38,488 slepic, kohoutit a kufat, 6904 husi a houserri, 2509 kachen, 473 kra a kroca,nt a 84 perlieek. reelabylo v Praze koncem r. 1936 229. Na Ate letogniho roku se rozmnotili na 237 a stejnY poeet byl jich shledan i pfi podzimnim seitani.

Zaeatkem tohoto roku men pratki yeelati v majetku 1,600 veelstev (UM). Na podzim vgak uz podet Alt1 ptipravenych pro zimni spanek vdel stoupl na 1,755 rilft.

Zavod o pi ebor v mariagi.

V Arnogtove na Jilemnicku uspofadali zavody v maria gi. U deseti stolft v mistnim hostinci scan zavodnici a hrali o body. U katdeho mariagoveho mutstva byl jeden rozhodei, kterY daval pozor hlavne na renonc. V hostinci bylo pfisne ticho. Je gte nikdy pry se tam tak vatne maria nehral. Maria govym pfebornikem se stal Frantigek Jonak, kterY mel na konec 190 dobrYch boat.

Vgecko pfichazi rychleji tem, kdo odmitaji eekati.

Obnovend patelstvi jest olaNrarkou polevkou,

Ve stiedu, dne 5. ledna 1933.

Ylluvici konik.

Frantieek Heller r7NATE piece veichni ten evindl z cirkusu; vyerioteny stajmistr, holinky a nos v pinem lesku kiade si za tvldetni east pfedvdsti p. t. velevalenemu pabliku, pitomnYin vysokym honoracim, panstvu a clainam vrchol dresury: mluviciho kone. Dovoluje si ptedstaviti pinokrevnou anglicoku klisnu, jmenem Liza, zvana chytra Liza. "Lizieko, udelej hezkou poklonu!" A Lizieka se pokloni: prod by ne? "Jak jsi stara, Lizieko?" Kdepak! Lizieka stoji jako sloup a ani muk. "No ,fekni nam hezky, kolik je ti let?" Panedku, to je hned neco jineho: "Lizieka zaene hrabat, a ted' samo sebou jde na to; v nedeli odpoledne, kdy je slaba naveteva, jsou Lizidce tfi, nanejvYe etyti roky, a veder, kdy se sejde vie obecenstva, tak si Lizidka zahrabne tfeba sedmkrat. A v tom je wave to zazraenost, ze totit takovY konik startle a mlacine podle konjunktury.

A ted' si jeete ptedstavte, ze se do toho daji -taky koneti handliti a pak ut se snad nebudete divit nidemu. faika, se, ze ten sta y je na vymfeni. Jente start Koula v to vymirani neveti. Sam ut nehandluje, trpi dnou a od tech dob, co mu ukradli fuksu, ponechal si jen hospodskou 'tivnost, aby nebyl tak sam. Nynejei generate, podle jeho nazoru, je jeete priha mlada a musi se nejprve jak se path vyjandit a pak to s tim automobilismem taky povoli!

To mate jako s jeho fuksou; to byl konik jako pokovni holub. Koula se mohl zdriet za keeftem tfebas do dvou hodin do noci — jinde net v hospode se elovek beztak nedozvi, kdo chce handlovat a co hleda — jen kdy vylezi na kozlik, fuksa uz ho domil dovezia, at' to bylo kdekoli, jestli spal nebo nespal! A, prosim, kupte si osmivalec za sto tisic ,a jak to potad necirtite, zastavi se s vami tiebas na ktilovatce!

Jen s detmi Koula nema etesti. Konim rozumeji, jen co je pravda, a i prodat dovedou, ale co je to veeeko platne, na jarmark s penezi je poslat nemute. Jedenkrat pf ij d o u, se jim nic nekklo — to by koneene mohlo bYt — ale kam se podely penize? Dokud maji krejcar v kapse, dornt. nepfajdou.

A tak mne prosil, kdybych se neurazil, bych s nimi mohl jet do Roudnice; je to pekny jarmark a to elume mohli bychom vzit s sebou; sirotek po deal, za rok vyjde akolu, a kdy dedeeek nikam nejezdi, kluk taky ze sve'ta nic nevidi a vyrilsta jako to boti dobytee. Kdyby tam nahodou byli provazolezci nebo panoptikum, mam mu ukazat. Na iltratu syntm da, ale penize na kone, abych radeji zastreil ja!

Nebude se ptat, jak jsme koupili, jenom bez koni abychom se nevraceli.

Dobra. Pfijedeme do Roudnice a prvni, co nam padne do aka, jsou plakaty: CIrkus Hadrama. Nejvetei podnik toho druhu na kontinenente!

Kluk hned,ze dededek kaki, a tak povidam: "Mladenci, okouknete to trochu na trhu, my se zatim podivame na cirkus a pak pfijdu s penezi za vami!"

V cirku, ze nam mohou ukazat staje; ptedstaveni je at' veder. Kluk, to se vi, nevi, kam by dfive koukal a najednou se yam zastavi u praobyeejne herky a ne a ne se hnout s mista!

"Co vidie na to kobyle?" povidam, "tu maji jen do voziku." Kluk midi jako uhranutY. Ut mne to pomalu Maio starost; jestli snad se neeeh3 prilis nelekl? Obratim se k cirkusakovi, jestli se mu to ut nekdy pfihodilo a on mini: "Pane tediteli, nejlip by bylo mlademu panovi toho konika koupit; anglicky tuplpony, spolehlivY: vedle neho mete vystfelit z kanonu nebo zapalit barak, ani brvou nehne!"

A kluk se na mne diva tak prosebne a vroucne, oei pine slz, shlvka jsem z neho nedostal, ui jsem chtel hetet k doktorovi, ale pak si myslim, zeptde se, co konik stoji. A cirkusak: "Pane centralni fediteli, to bylo, kdy jsme byli v Rusku, jeete pied valkou, taky tak. Krisne. mlada komtesa a chfadla a chfedla, 'aacInY dok-

17213TNiir tor ji nepomohl, museli ji koupit konioka. Tenkrdt jsem vyclelal, ale ten tuplpony, eestileti, to pro cirkus ua nic neni; tak lacino: dvanact stovek!" A kluk na mne upira, zrak, jako kdy %prasi na smrt odsouzeny o milost. Namel jsem piece brat ty penize k sobe; co si podnu, kdy cirkusak ptiku slevi? A on, jako by zrovna eet1 me myelenky: "Pane generalni redite/i, rovne penize: tisicovku!"

"Nejsem tadnY tediter, odsekl jsem, "jsem zverolekat". Myslel jsem si, kdy je tvilj Anglican, prod bych nebyl zverolekat?

A panedku, hned byl o etyfi stovky lacinejti: east set!

Kluk se od kone beztak nehnul, tak prosim cirkusaka, ze si jen odskoeim na trh pro kamarada, kluka bych tu nechal.

Na trhu Koulove ,abych honem klopil penize; naskytla se jim naramna koupe, hned osm part najednou, stars sice fekl, ze maji koupit Best, ale penize stadi a mazat se bude ati doma! "Mladenci," povidam, "tomu musite rozumet vy, ale east set mne musi zustat; koupil jsem taky!" Koneene jsme na eestnacti konich tech Best stovek taky jeete utloukli a ekrne mne padlo kolem krku, ze bude dedeeek jiste spokojen; vtdyt' je to zazradnY konik a umi dokonce i miuvit! Pan Hadrama mu to ut ukazal a dye stovky mu taky jeete slevil!

Doma stars Koula zatil radosti, ze uz jsme tu, ale mladi si ho hned dobirali, ze jsem koupil asi tak tficetiIetou herku a jeke k tomu slepou. Koula klidne,ze bucle taky dobra, pro feznika.Tu kluk spusti natek: "Decleeku, dedeeku, feznikovi ji nedame! Copak nevidite: vtdyt' je to v a ee f u k s a, vas poetovni holoubek!?"

Start byl dojat, div neplakal: "Ale tenkrat, kdy mi ji ukradli, ti bylo teprve pet let, jak jsi ji mohl tedy, kluku pitoma, poznat?"

Ted' jsem jim to oplatil: "Pane Koula, to bude koilaf! Na ptieti jarmark uz ho mete klidne poslat samotneho."

Kona' Koulovi tahali zrovna z rukou, jen fuksa sto,la poild ye stoji. Inu, moc ovsa neutrala a tu litast, aby ji prodal reznikovi, sta.Koula ekvrneti piece jenom nechtel udelat.

A jednou pozde zvedera pfibehne rozzufene chiapisko, cibulat z jineho kraje, ani napodekuje na pozdrav, porouei si jedno pivo za druhYm, a asi tak pHeestnactem se pusti do stareho Kouly: "Vy jeden pfechovavadi! Dejte sem mato kone! To jste obchodnik? A kupujete od cikana v cirkusu k•one? 1YZeknete mi aspoil ,kde ten zloclej yeti? Z , Roudnice utekl a nechal cirkus cirkusem!" Soudy start Koula odjaktiva nemel rad a tak to spolu urovnali.

Dohodli se, le ten lump ukradl fuksu nejdfiv Koulovi a teprve tfi leta nato cibulatovi. A ted', co s konem?

Koula, ze ho stal osm set, katdY at' trati polovieku, za etyfi sta a desitku ekvrneti — vlastne mu koupit konika pro radost — si mate vzit fuksu hned s sebou. Cibulat si to rozmysli. A zase tak pii eestnactem pive vstane a jde do staje. Vrati se: "Platit! Kobylu nechci: je slepar "Slepa?" divi se Koula, "vtdyt' ten kun umi i miuvit! 0 sto korun se s vami vsadim, ze umi miuvit. Pojd'te, pfesveddime se!"

Cibulat poloti stovku na still, ale pfesveddit se piljde sam. A taky eel! Za chvilku piijde celY bled do lokalu: "Zastrete si stovku a tady mate penize za kone!"

Koukali jsme jeden na druheho jako blazni a teprve, kdy cibuldf byl s konem za humny, nam to kluk vysvetlil. Poslouchal z kuchyne, a kdy eel cibulat miuvit s konem, tak si honem vyezl na senik a diva se sukovou dirkou, co se bude v staji dit. Cibular paplace, fuksu a pta. se: "Jak se ma'?" A kink sukovou dirkou odpovida: "Dobie".

Start' Koula si mnul ruce: a kdyby mu tu herku pfivedli desetkrat zpatky, to je jedno, jen kdy se ma to ekvrne k svetu a to krasne koilafske iemeslo tak hned nevymfel Nektefi bide jsou tak pini lidske pfirozenosti, le nemaji tadneho mista pro zasadu.

Pottebuje kdy vase svedomi budieek na probuzeni?

Setkini.

B. Polach.

E TO DOBRE zatizenl, tyhle informaeni schtzky rodiet na sttednich ekolach," mysli si major Frank, stoupaje po schodech svetlem tante chodby do prvniho poschodi. 0kolo to vie jako v tilu, vande pied tiidami fronty, dekajici na spasne slovo profesorovo.

Frank se diva do seznamu. Synek mu zatrhl jrnena profesort, kteti ho uci. Hromadova. — nemeina. Ta je tady, ye sborovne. Frank vstoupi a postavi se do fady eekajicich. Tam, nekde vpiedu, dava, profesorka rodidtm informace.

Frank se usrniva. Sborovna. Vidi se v duchu, jak chodival vtdycky po epiekach okolo tech tajemnYch sini s napisy tediteltia a sborovna.

Vzpomina si jak byl rozearovan, kdy po prve s balikem seeitt vstoupil do takove sborovny a uvidel obavaneho matematika docela lidsky kousat housku a bubnovat pravici na okno.

Ubohemu primankovi z venkova nikdy nepkielo na mysl, ze tento pan nad tivotem a smrti etykiceti primant take ji a obyeejnou housku k tomu. Frank se znovu usmal. Vida, ani si v torn zamyeleni neveiml, ze se dostal hezky do pfedu. Za chvili bude u cile.

U ci . . . Frankovy odi se rozeifily tclivem.

Tam v pfedu . . . To je piece Slavka! Ano, docela ureite, Slavka! Mimodek to jrneno vyslovii a nepostfehl ani pohlecia, udivenYch, ‘±.e si major generalniho etabu mluvi hlasite pro sebe Vial nekolik metre piked sebou oei, eediye oei, ktere, stejne eiroke, hledely na neho.

Nebyly udivene ty odi, ba ani zatrpkly nebyl ten pohled, zname, divne svetelko v nich zafilo. A zatim Piekvapena, maminka opakovala svoji otazku, kterou profesorka pteslechla. 0hledla se potom, aby zjistila, kam se to vlastne ne profesorka tak uptene diva. Nevidela nic pozoruhodneho, jen frontu rodiCt. A pfece po celou tu dobu dva pary oei byly vpity do sebe.

Konedne stab pfed ni. Ne major, porueik Frank. Tak jako tehdy, kdy se s ni loan pied odjezdem na Slovensko. Nevidela stillorne nitky ye vlaseth nad skranemi, nevidela hluboke rYhy na dale neveimla si, jak zahradka na jeho ramenou zlate rozkvetla. Videla ho zase oeima poblaznene oktavanky, svetiho, osmahleho s jiskrnYma odima, ktere fikaly — neboj se, ja zase pfijdu . . .

Ted' tedy pfieel. Po dvaceti letech. Ptieel se asi ptat na prospech sveho decka. Dite poruOka Franka. Uporna snaha, ktera z jejich dtyt set studentt se jmenuje Frank, svraetila Belo.

Ale jen eel°. Oei byly stale oktavansky poblaznene a divne svetYlko v nich nezhasinalo.

Diskretni zakaelani jednoho z dekajicich je vzpamatovalo. Oba - se polekali, jako by jim pohled tolika lidi bral jejich tajemstvi. S provinilYm fismevem, jaksi smeene rychle podala mu ruku, aekoliv spolu nevymenili ani slova.

Zmatene srazil podpatky v navykle tklone, hned se veak zastyclel, jak nevhodne zafineely ostruhy. — A po dvou krocich citil, 'le by se mel postavit na konec to dlouhe fady a znovu se dostat k ni. A Mei ji neco. Cokoliv. Jen neco Md. A piece ,odchazel. Pet krokil, deset, schody, ulice. Az najednou pochopil, ze ubiha. Ano, u.tika pied tend oktavanskYmi poblaznenyma o'alma v nich nebylo vYditek. Jen svetYlko, zname, podivne svetYlko . . .

Priman Frank nepochopil nikdy, prod se nekdy jeho profesorka na nej zadiva, a zapomene na chvilieku pokraeovat v fedi. Nepochopil nikdy, prod jeji ruka pohladi obdas jeho svetle vlasy . . .

Vlasy poruelka Franka.

Zoufala lena na ploeine vysilaci vele.

Na berlinskem vYstavieti na Kaiserdammu s nejvyeei ploeiny velke vysilaci vete, s vYee 132 vrhla se lidera do hlubiny osmatticetileta tena. Telo bylo pii padu rortfleteno k nepoznani. Totoinost mrtve neni dosud zjietena. Aby rnohla seskoeit, pfelezla v nesti-etenem okamliku jeden a pill yardu vysoke zabradli.

Ana 4.

VtEITNtS

Oddil dopisovatelskST Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavacine polemiky, potadatel predklada vo smyslu stanov Tiskoverau VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

2IVOTOPIS.

Yoakum, Texas.

Ctene, redakce Vestniku!

Narodil jsem se leta Pane 1857 na Morave, v okresu Jieinskem, v obci Prchalove u mesta Pfibora, na podomnim eisle 16. Bylo mi 17 rok. a 6 mes., kdy jsme opustill starou vlast a s rodidi mojimi se vystehovali do Ameriky po lodi Hanover r. 1875 do Tex., do mesta Schulenburg, Fayette Co. Usadili jsme se u osady Prahy, Tex., u vdovy pi. Hajkove, u ktere jsme pobyli 3 roky. Tfetiho roku pobytu zde otec pozbyl zraku nasledkem slunedniho hu. Od Prahy jsme se vystehovali do okresu GonzaleS. Otec jests sil po 9 rokt. Ja, jsem se otenil a pojal za mantelku sl. Josef Faier, ktera zde byla pkijeta z Oeskoslovenska asi 9 mss.

Moje mantelka pochazela z okresu Prachatickeho z osady. Fisch ( na eesky) z obce Pflslop.

Z nateho mantelstvi povstalo 10 ditek; 7 synti a 3 dcery, a dva z nich byli ye svetove ce v Evrope ve Francii, Adolf a Emil Filip, a tfeti syn jmenem Frank, ten sobs odsloutil tu vojnu zde v Texas, v San Antonio, a jeden jests syn jmenem Roman Filip, ten byl tenat a mel dye dltky. Mantelka jeho byla za svobodna Trdalkova jmenem, a ten se ztratil a tacInt nevi kam. Slytel jsem, k se utekl ku kanadskemu vojsku a stejne byl take ye svetove valce, ale nevime o nem nieeho. Mantelka moje byla povolana ode mne z tohoto sveta a nine opustila roku 1912 v mesici *nom.

Za rok na to jsem pojal za manklku vdovu jmenem Anetka Pichova, s kterou jsem ail 19 rok.; zemtela v roce 1933, dne 28. pros. a pohtbena byla v Shiner, Tex., dne 30. pros. na katolickem hfbitove.

Po manteldine mrti ail jsem °platen ye me ste Shiner v obydelnim domku, ye kterem zemfela, sam. A pak jsem onemocnel a synove Rudolf a Adolf s jejich manklkami mne ogetfovali, a pak se rozhodli, aby otec se nastthoval ku mojlmu tfetimu Synu Rudolfovi, u ktereho bydlim a take doufam, se se odtud vystehuji za mojimi dvema mantelkami, ale pfeji si bYti pochovan vedle to prvni me mantielky na Spolkovem hfbitove v Shiner, Tex. SpolkovYm dlenem jsem byl zakladajicim neb jsem byl u Jednoty dili spolku 6.S.P.S. na severu a pak jsme zalozili naSi S. P. J .S. T. a v to jsem podle meho odhadu asi 32 rola). zpet, neb kdy2 jsem koupil farmu, bylo mi nemotno elenstvi uclrteti a tak jsem na eas vystoupil, ale opet zase pfistoupil s moji prvni mantelkou, ktera odpoeiva na spolkovem hititove v Shiner, a druha na katolic. hititove v Shiner, Tex. Tedy pfittiho roku, dne 30 dubna budu star 81 rokt.

A tale, mill spolubratfi a spolusestry, myslim, ae zde mezi yam! nebudu jit dlouho ptsobit a ten zbytek tivota koneene dodelam zde. Proe jest me jmeno Filip Jakub? Ponevadi muj kmotr, ktert mne driel na svtch rukou pfi krtu sv. nesl jmeno Filip Jakub. Otec nesl jmeno Filip Josef ,a tak podle kmotra nesu jmeno Filip Jakub., Tedy s bratrsktm pozdravem znamenam se Vag spolubratr, Filip Jakub. ftid Placedo els. 97.

Da Costa, Texas.

Mill broth. a sestry!

Diiv nein toto budete Gist, bude ten novt rok jit v behu. Proto varn chci napsat nekolik slov ku povzbuzeni.

Zaenete tento rok navttevovat schtze pra videlne a nevynechejte ani jednu, a koncem roku, yam za to rueim, ae vas to bude ae jste katdou schtzi nav gtivili a pomahali v praci pro Pad a Jednotu. Neb jenom takovou spolupraci budeme zdarne pokraeovat v dile v tomto roku minulem zapodatem.

Kdy2 je schuze malo navaivend a piijdou spolkove zaletitosti ku projednavani, tak mnohokrate se stane, ze ti, ktefi jsou pfitomni, opravdu nevedi jak by v'Se vykonali, aby celt fad uspokojili.

V minule schuzi jsme zvolili nisleduici bratry za iffedniky: J. J. Marek, pfedseda.; J. J. Mikeska ptedseda, Jos. L. El gik tajemnik, Lad. Marek teetni, R. J. Migi pokladnik, Jos. Jelinek pr.yodel. Pak jmenovani do teetniho vtboru bfi: Jos. Opravil, Tom Lata ml. a Ernest Shiller.

Do nemocenskeho vYboru mantels Karel Sklarovi, J. P. Mikeskovi a Jos. Opravilovi. Na resoludni vYbor: J. J. 1VIIkeska, Tom Vanek a J. L. Elgik.

Schtze odbYvame fidy druhou nedeli v mesici v 9 hodin rano. V padu gpatneho potasi tketi nedeli v tu samou dobu. Tak se dostavte vgichni do schtize, obzvlatt' kteki si chcete zase zaplatit na cely rok do pkedu.

Pfeji vam vtem tt'astnt Nov' rok, a jsem s pozdravem J. L. Eltik.

Los Fresnos, Rio Grande Valely.

Jak jsem jit nekolikrate slysel, hodne bratti od S. P. J. S. T. se zajima zakoupit pozemky zde. Ponevadt je zde velice male) Oecht, beru si na sebe povinost napsat par fadkt z me zkutenosti zde.

Bude vas tea asi zajimati jak jsem se sem vlastne dostal. Bylo to roku 1928, kdy jsem tousil jiti do krajiny s teplYm podnebim, a na rozmluvy s krajany bylo dporueeno Rio Grande Valley. V roce 1918 jsem tea, jako hodne *itch, dostal gpanelskou chfipku a od to doby jsem byl velice choulostivt, a katdou zimu jsem trpel nachlazenim, a to co mne domnelo zmenit podnebi.

Moje povolani je tesafskt stavitel a aekoliv jsem nemel o farmafeni ani poneti, zakoupil jsem zde 17 akru lesa podrostleho ktovim, cos jsem platil $400.00 za akr..

Prase tento mesic je tomu 9 rokii, kdy novt 'tivot pro mne zapodal. Byla to easem trpka, zkugenost, neb na takovt 'tivot moje aena a ja jsme nebyli zvykll, neb jsme nemeli zde takove vthody jako v Chicagu. Vge se ale vydrtelo. Prvni rok jsem nefarmatil, panevadt jsem nevedel jak, a ani jsem se optat nikoho nemohl, ponevadt moji nejblitgi sousedi byli 7 mil vzda,leni a ti ani poradit moc nechteli. Mtj pozemek jsem pronajal a ten farmed nasel bavinu a rajska, jablieka, mrkev atd. Byla to moje prvni pfiletitost videt jak bavina roste, a ona skuteene rostla takika oeividne. Vyrostla asi 5 stop vysoka a potom ty housenky zaealy potirat to listi a ja jsem myslel, ae seterou i kmeny. Volal jsem meho najemnika aby neco proti tomu dela', a on me fekl, ze zrovna na co eeka. Uspokojil mne a netrvalo to dlouho a moje pole bylo bile jako snih. Baylna byla 19c a sbiral 1 1/2 balu po akru.

Po teto sezone jsem se osmelil. Dostal jsem si tractor a pfipravil jsem 8 Art pro 200 buglii bramboroveho semena, ktere jsem nasazel 5. ledna a 10. dubna jsem kopal. Dostal jsem 185 butlti na akru, a 6istY vYtetek byl $1500.00.

Farmafska prace se mi zadala velice libit a to smrtelne nachlazeni, ktertm jsem trpel katdou zimu v Chicagu, se nedostavilo.

Na,sazel jsem 5 akru grapefruitovtch stromtakte jsem mel co delat celt eas, a vial jsem, ae moje tivobyti je zabezpedeno.

Bohutel pfigla deprese, kterou takika katelt pocitil at' tel kamkoliv. Tet postihla i nes zde.

Mnoho lidu, kteki koupili zde pozemky na tpekulaci s vedomim, ae na nich nekdy hodne vydelaji, pfestali platit vodove taxy, na ktertch vlastne nag distrikt tije a tak na g distriktsel do iipadku. Tech par vyhtekanYch farmalt, ktefi pfed tim nikdy divot farmaiiskY nezakusili ani zakusit nechteli, glo zpet odkud pHZtstala zde pouze hrstka vytrvaltch zakopnikt, kteil zde jsou dosud.

6asem jsem byl velice omrzel' a chtel jsem tea ode vgeho uteci, kdy jsem se dovedel jak nag distrikt jest zadluten bondy. Kolovaly zde fedi, ae Bond holders dostanou cell district a mnoho lidu strachy pfestali platit i okresni dame a zeme se docela vzdali. Netrvalo to ale dlouho a mel jsem pfiletitost poznat

ye sti-edo, dne 5. ledna 1938. takika vSeclany bond holders, ne jenom z Texasu. ale at z Clevelandu, Ohio, kteil drti zde za $125.000 bona.. Bond holders udelali nekolikrate zde schtzi, ale jak jsem poznal, nePriglo k aadnemu dorozumeni Go s touto. situaci maji delat. Nabidli jsme jim pozemky, ale oni je nechteli.

Musim ale pochvaliti tifedniky od S. P. J. S. T., ktefi se rozhodli pozemkY vziti a tea nem zarueili Water Right. Udelali nejrozumnejti co mohli taktet si obohatili jejich bondy a cele pram v tomto distriktu. Slovan vtade bratra ma a °pet jsem dostal jiskru nadeje na sorganisovani tohoto distriktu. Dostal jsem °pet tisic chuti eekat as °pet budu mod dostat vodu na zavodriovani, abych mohl sazet brambory. Oftem, mute se zde farmafit bez zavoclriovani, ale je to nekdy nejiste, kdya se nedostavi dett', troda trpi a nekdy je hodne pozde a nemuae se tak snadno prodat. Toto leto zde neprtelo 5 mesicti; to bylo dobte pro bavinu, ale jine plodiny hodne trpely. Za to jsme dostali dosti dette tento mesic, kolem 7 palct.

Moje stromy jsou 8 mkt stare a kdyby nekdy netrpely nedostatkem vody, udelal bych peknou trodu. Aeltoliv jsem je nezavodnil 4 roky, vyhilti krasne a to je pouze tim, se je zde bohata pada.

Proto bych apeloval na na ge Ceske pracovite rolniky, aby nenechali tuto krasnou zem letet ladem. Tento distrikt obsahuje 7 tisic akrii a je zde pouze 8 farmaft, kteki obdelavaji male procento pudy a ostatni leaf ladem.

My jsme platili velike penize za nate pozemky, ku porovnani za co se mohou koupiti nyni.

Nernusite se bat Bond Holders, vy jste Bond Holders sami. Neni nic jineho potrebi a to je trochu pellet a dobre yule.

Chvalit tuto krajinu jit jsem zapomnel, ponevadt jsem zde dosti dlouho. Vidim ale velikY rozdil kdyt pfijdu do jine, a menit by se mi nechtelo.

Na zdar!

-Josef Negetfil.

Pokrok Texasu cis. 1.

Fayetteville, Texas.

Mill bratii a setry!

Na vedomost se yam dave., ae vtroeni schtze nateho fad. nebyla odbYvana pro tpatne poeasi v prosinci, tak zde vas uvedomuji, ae se mate jeden kaidt dostavit druhou nedeli v lednu o 2 hoclinach odpoledne, aby se v ge dal() do potadku a take si nove tfedniky zvolili.

Nespolehejte na ty druhe — vtak beze mne se to tam odbude — a pak hned jsou tam jeden, dva neb tfi. Take kdyt nas tam bude vice, budeme moci zvolit zabavni vtbor a nee° cleat pro zabavu, neb nae tam stoji na ge sin a jests k tomu na tak vzhlednern mists?! Proe by se to nedalo zafidit tak aby nam to new Vineslo? — Tak si bratti a sestry vte zafid'te tak, abyste jiste o 2 hodinach v nedeli odpoledne 9. ledna byli v S. P. J. S. T. parku.

8t'astnS7 a potehnant Nov? rok 1938 yam Ed. L. Hrutka. vtem Pteje Rad KomenskY cis. 20.

Granger, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Ktefi jste nebyli ye vtroeni fadu KomenskY Cis. 20, tak timto yam oznamuji jmena novtch tifednikti na pfitti rok 1938, a jsou to nasledujici: Br. Eng. Jelinek pkedseda, br. 3. 0. Dutek mistoptedseda, br. Jno P. Trlica tajemnik, br.

J. H. Huser teetni, br. Aug. Vitek pokladnik, br Joe Rozackt prilvodei.

Majetkovt vybor: br. Lad. J. Kubala, br. Joe L. Gajda a br. Fr. Rozackt. treetni vtbor: br. J. W. Cervenka, br. A. W. Holubec a br. Ed. J. Hrutka.

Resolueni vtbor: br. Jno P. Trlica, br. J. H. Huser a br. John Dutek.

Nemocensky vtbor: br. Joe R. Brunner, br.

John L. Machu, br. Henry RozackY, br. John R. Holik, br. Frank Zett, br. Frank Vrana, br.

Chas. Martinec; sestra pi. Lad J. Kubala a sestra pi. Joe L. Gaida.

Pfeje y am 'dem tt'astrit a potehnant nastavajici rok 1938, jsem s bratrskym pozdraJno P. Trlica, taj. vem Vag,

Ve stiedu, dne 5. ledna 1938.

Bad Hvezda Mira cis. 33.

Beliville, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Timto y am scleluji vYsledek volby rikednikt na pristi rok 1938, konane ye vYroeni schuzi v nedeli dne 12. prosince. Vetginou byli stari rirednici zvoleni aklamadne. Zvoleni byli nasledujici: Karel Syptak pked.seda, Adolf B. Stepan ' mistopkedseda, Jan Sladik star gi pkedseda, Jos. F. Mikeska tajemnik, H. J. Mikeska tidetni, Anton Mikeska pokladnik, Vilem Susen prilvoddi a praporednik.

Na ireetni v'bor zvoleni bratki: Vilem Susen, Frank Schovajsa a Ladgie Mikeska. Musk nemocenskY vYbor: Jos. Slovak, Jan Slaeik a Otto C. Hohlt. 2ensky nernocensky vybor, sestry: Anna Susen, Franti gka Mikeska a Marie Stepan. Resolueni vybor: Karel Syptak, Adolf B. 8tepan a Jos. F. Mikeska.

Tet jsme si zvolili majekovY vybor a site nasleclujici: Edwin W. Syptak pokladnik, Ladgie Mikeska freetni. teetni v'bor, bki: John Meyer, Ed. Maresh a Alfons Syptak. Na zabavvYbor: Torn Mikeska, Willie Susen, Ladgie Mikeska, Frank Schovajsa a Jos. F. Mikeska.

Tedy nezapomerite, kteki jsou va gi iftednici na rok 1938. A musite tak Mat, abyste jim neudelali mnoho prate. Pki gti schrizi budeme konat v nedeli 9. ledna v jednu hodinu odpoledne, a hledte se dostavit v nejvetgim poetu. I vy eleni, ktefi jste byli na neetnim vYboru minuleho roku, dostavte se do teto schtrze a dejte knihy do pokadku. Pfeji vam vgem gt'astnY a vesel' Nov' rok a zilstavam s bratrskym pozdravem Jos. F. Mikeska

ftid Vyzoviee cis. 114.

Cteni bratfi a sestry!

Timto vas uvedomuji, byste se jiste dostavili do schrize druhou nedeli v lednu odpoledne. V padu Spatneho podasi o tYden pozdeji.

Doufam, to se katdY dle moinosti dostavi a sve povinnosti cla, do potadku. Podruhe napigi vice, co jsme v na gem fade udelali za minulY rok. Dnes je posledni den stareho roku, tak pkeji vgem elenum SPJST. St'astnY a veselY Nov' rok 1938. Na shledanou druhou nedeli po novein roku.

Marie Kadera, taj. a organizatorka. kad V Boji za Svobodu els. 139.

Danbury, Texas.

CtenY br. redaktore!

Zde zasilam trochu opozdene vYsledek voleb utednikil ye vYroeni schilzi a size: Br. Joe Baron byl zvolen pkedsedou, tajemnikem byl zvolen br. Miro Svoboda, fieetnim br. Karel Svach, pokladnikem br. C. 0. Pechaeek. Tedy °pane v g ichni staki, jen ja jsem ostrouhal koledka. A ja jsem rad. Je gte musim aspori ten stars' ireetni vybor pozlobit, totit, by se vgichni tit dostavili do lednove schaze a dali knihy do pokadku za rok 1937. Jsou to bki: Fr. Ermis, J .M. gkrabanek a Fr. Veselka. Ted' jegte musim neco o to resoluci od HI. trt.

0 tete, resoluci bylo hlasovano ye vYroeni schuzi, a byla jednohlasne zamitnuta, protote nebylo uclano mnoho-li penez HI. tf. pottebuje a mnoholi by obnagel zadrteny popl. od roku 1925 od elenti (mimo tkidu A). A potom resoluce tato si ponechava zadni vratka, totit pravo, by HI. Vt. mohla bez souhlasu elenstva libovolne tyto poplatky zvy govat, cog za stavajicich pomert jest netadouci a clava HI. tt. neobmezenou moc do rukou. At' Hl. trk. oznami mnoho-li potkebuje na svou retii a pak by se mei° rozhodnout hlasovanim a neb na sjezdu, dle okolnosti a potteby. Jinak ne.

Za kid cis. 139: V. Landa, taj.

Crosby, Texas, o Vanocich.

Tak pfeeitam na g bratrskY 7.- :_,tnik a etu vgechny dopisy, az mne upout • 1 dopis bratra Dresslera od kadu cis. 133. On r- -Yva v'Sechny delegaty pekakemi. Co se toho musim take Met, to br. Dressler stkili bez patron. Tedy jsem take z tech pekakt, jak nas nazYva br.

Dressler. Taky 'Mg tad tam mel toho pekake a dosti vlivneho, neb ja ho znam osobne. Jrnenu-

VtSTNiK je se ma1Y, ale je velk5i dost a neni z tech, aby mu jeho dil nekdo med.' nebo odcizil. Prot, br.

Dresslere, neposlali Tebe, abys tam byl obrpekakem. Mohls nas z tech nesnazi vyvezt a nas pekake poueit, jak mame test° michat na sjezdech. Bylo nas, co si ja pamatuji, 168, co zastupovali 157 kadt. Tak to bylo pekatt habadej, ti mohli pkemichat testa na nekolik set bochnikt. Ale chyba se stala, to jsme nenagli obr-pekate. Toho nechal fad Cis. 133. doma, ze asi nemel dobrou kopist do toho testa., ktere jsme men michat. Bratte Dressler, kritika je zdrava, ale ma Wit pravdiva, aby se mohl z to kritiky nekdo poudit, ale ty, bratke hate§ v gechno do jednoho koge, nevyjimag ani svirj fad eislo 133. Pki torn se ohanig Hlavni Ukadovnou, ze nekteki irkednici byli jednohlasne zvoleni, aelcoliv, jak Ty pigeg, ae pfed sjezdem se psalo a brojilo proti H. U. V torn Ti dam za pravdu.

Ve vgeckYch iftadech mame d ye ag etyki strany, nekdy i vice. Ale kdyt ti pekafi men volit hlavniho pkedsedu, tak byl navrten br. Oernosky a br. Bueek. Ale jak bylo asi pal volby, br.

Bueek se vzdal, neb on jit veal, ze br. ernosky dosahne vie hlast. Tak tim padem byl br. Cernosky zvolen, ale ne jak ti pi geg, jednohlasne, neb ti pekati, kteki volili br. Budka, nemohli volit br. Cernoskyho. Tak Ti to musim odpustit. Nevedomost hkichu neeini.

Dale, br. Kubena nemel oposice, tak byl zvolen, ale nemysli si, to ho v gichni volili, take nebyli vgichni pekaki s kopisterni hore. Ostatni tkady gly gmahem at na pokladnika, ten mel zapas, ale jeden byl zvolen a pak vyhozen, ale roma se zahojila a nekrvaci. Ta vYpomoc, ta by se mela vyhodit, kdy Hlavni tkadovna nema dost na vyclani, to by trochu pomohlo. A jestli ti pekaki udelali chybu v poslednim sjezdu, tim je vinen sam nag hlavni tajemnik br. Kubena, neb on vedl v gechny knihy od zaeatku Jednoty, a tak vyplacel v gechno, co Jednota, musila vyplacet. 2e to nodal do stanov, to byla jeho vina a v gech hlavnich kednikil, ale ne tech pekai-U, jak nas nazYvag.

Myslim a mam za to, to to udelal na g novY aktuar, ten na to poukazal a mel pra y°, neb ye stanovach o torn nic neni, kde se mail brat penize na vydrtovani Hlavni Ukadovny. To je problem take pro pekafe, ale oni o tom nic nevedeli, neb tam ten obr-pekat nebyl a nemohl ty krajanky tadny poueit. Tak jsme pottebovali jen br. obr-pekake Dresslera a mohla ta tahanice byt u konce. Ani ted' ty kady nemusely o tom hlasovat. Tolik na vysvetlenou clavd, John NemY, pkedseda tadu els. 136.

Cteni bratki a sestry!

Jit opet br. Valcik, mistopkedseda H U. pile ye Vestniku a opet tvrdi, to H. U. by mela vice informovat elenstvo Jednoty ohledne pozemku ve Valley. Pked poslednim sjezdem bYvaly zpravy easteene uvekejriovany ze schtzi H. U., ale nyni se nic nepusti yen. 2e pr' nejsou zpravodaji, aby podavali zpravy. To zajiste dela elenstvo domY glive a nervosni. Br. Valeik pile, to je H. U. rozdelena, to nekteki rikednici jsou nahledu, aby vgecko, bondy i pozemky byly prodavo,ny hromadne, jen kdy se najde kupec, a zase irkednici, mezi net se hlasi br. Valeik, zastavaji nahled, by do cele zaletitosti byli eleni nagi Jednoty. Tak co nem jegte schazi, kdy H. U. v to veci se nemilte shodnout? Projevim svoje pkani a to je, aby H. t. vybidla aneb ustanovila nekolik farmaku, tarn jit dell eas bydlicich, aby tou vec pkezkoumali a podali zpravu H. U. Timto zptsobem by se pkedeglo motile chybe. Neni tetko posoudit a vysvetlit pomery pro eloveka,'kterY je do fed zasvecenY a je mu okoli dobke znamo. Domnivam se, to prodej hromadnY znamend ztratu, prodej alenstvu by jig nestavaly vet gi ztraty net jsou dosud, ale take je motne, ze by Jednota mohla ziskat Ti, kdo pozemky videli, kaidY to chvali, ale nekteki tamnej gi krajinu a pomery malo znaji, a proto si elenstvo toho nev gima. Dale, to 400 alut je vzdelano a 600 akrri, myslim, je v bu gu aneb prerie ladem letici. Z toho pozemku jiste Jednota musi platit Bane a motna take poplatek na zavodriovaci system. TakovY pozemek se prudce zdratuje, a to je zase ztrata. DomniVaM se, ze v tamn6j,q krajine neni lineho vy-

Btrana 5. chodiska z teto situate, jen aby H. U. nechala vsechno pripravit do pole, postavila pottebne domky a prorentovala na gim bratrum rentsrTimto zptsobem Jednota by se zbavila dalgiho vydani a pkijem by hradil procenta z penez ulogenYch v pozemku. Jit je tomu 28 rokti, co jsem prolezal to bu gi ye Valley a citil jsem se tam jako v zahrade, neb vgechno kilo bujnosti. Mtj usudek je, to jib je doba zde, kdy ta krajina zadina byt skuteenou zahradou Texasu ate jit v kratkosti bude zalidnena. Vice net po tkicet rokt tamni lid bojuje s rfiznYmi stavajicimi pkelcatkarni a ji g vitezi. Jednou velkou nepkijemnosti byl vzdalenY trh a draha doprava, a jak pomery nasvedeuji, to doba se bliti a farmat bude chra,nen zakonem od traloka spekulanta, pak nastane skutednY blahobyt v tomnej gi krajine Kdo se zajimate o farmakeni ye Valley, dopigte si pro buletiny "Circular No. 34. The Lower Rio Grande Valley of Texas" a "Circular No. 67. Citrus Orchard Management in the Lower Rio Grande Valley", College Station, Brazos County, Texas. B. R. Cervenka mi zdelil, to pri West Jednota ma farmici, to je to pisek a Stork a to to chtel pronajat za pastr, ale tadnY to nechce. To by se take dalo pkipravit, aby z toho byl dobrY pastr a po easu zase farma. Nemelo by to letet ladem. Nee° ze zku genosti. Vlastnil jsem farmu, 65 mil vzdalenou od domova, a proto to jsem neznal osobne lidi v tom okoli, nedostal jsem rentYke, co dobreho a poctiveho farmaka, tenkrat takovYch lidi bylo mai° a dries je'tte merle, a proto ja, nevekim, hospodak vzdalenY 50 mil aneb vice, dostane dobreho a poctiveho rentYke, a proto majetky nagi Jednoty z vetgiho dilu rychle ztraceji na cene, a budovy se nechavaji spadnout. PhD, aby bratki farmujici ye Valley se take ozvali.

Jste tam rortrougeni, pomotte nam z to bryndy yen, bude to vas prospech. Toho zpravodaje byehorn si take men zjednat. S bratrskym Ed. 8napka. pozdravem, Tak. pkej celemu personalu'dobre zdravi a ty dve beeky snad budou, kdy to tak .br. Morris rozhodnul.

Co se stalo s br. Vaclavem Pode gtem, to 112 nic nepige? Snad jste nezpY gnel. Mel byste se vratit, neb jak se dozvidam, v gude v okoli vagi farmy olej teoe.

Pan president: Nemusime se bat o dal§i budoucnost.

President republiky pkijal zastupce Svazu klubit nar. soc. akademikri. V odpovedi na jet jich projev prohlasil: "Narod, ktery si v'sbudoval takovou vojenskou moc jako my za valky a dnes, ktery v dobe evropskeho rozvratu dovedl bez obeanskYch revoluci a socialnich rozbroju budovat svuj stat s takovymi itspechy jako my — nemusi se bat o budoucnost." ktery dodaval kamen na Karlitv most, V KamennYch 2ehrovicich u Kladna zern.tel v techto dnech posledni kamenik Frantikk Novak. Jim vymira, v KamennYch 2ehrovicich slavnY kdysi tech kamenickeho temesla. Kamenici tehrovieti meli prave tak dobrou povest jako aehrovicky kamen. Je z neho v Praze Karhim most a mnoho domt.

Zemiel rolnik, ktery byl vzorem lasky ke konim V Kosmonosich pochovali ye stkedu rolnika na odpoeinku Josefa Ticheho. Byl to elovek vzacne dobrY. Jeho laskou po celY givot byli kone. V Kosmonosich nikdo nepamatuje, ze by byl nekdy kone pketetoval. Nikdy nevzal do ruky bit. Laska Ticheho k nkirode a ke konim byla takova, to ueitele ji davali za pkiklad detern ve gkole.

Pozfistali objevili v rakvi eiziho neboitika.

Na OlganskYch hititovech v Praze mel byt pochovan zednicky mistr F. S. z Cecetic u Melnika, ktery zemkel v nemocnici na Bulovce.

Portstali dali rakev otevkit, aby se rozloueili se zesnulYm. V rakvi v§ak letel jiny nebatik a teprve po dlouhem hledani byla mrtvola zednickeho mistra nalezena.

Nikdy nelze mu& posuzovati doutnik nebo tenu podie obalu.

Strana 6.

SOKOL FORT WORTH. Ctend redakce, mill pfatele, bratfi a sestry!

Tak ted' ut je po Novem roce a tede zase na novo, jako obyeejne, jenom pozvanky na zabavy. Jak to vypada, ze dne gni lidi nic jineho nezajima, jenom nee° takoveho, ale jen je nechat, dokud je to zajima, necht' se veseli. Jakmile elovek veselost pozbucle, nema ut nieeho na tomto svete. Pratele a znarni z okoli a zdaleka, musim vas pozvat na taneeni zabavu, kterou buderne potadat v Sokolevne ye stfednu dne 12. ledna, zaeatek v 8:30 veeer, pri ktere nam budou vyhravat Adolf a jeho ho gi od Gold Chain. Jaksi se jim u nas v Sokolovne velice zalibilo. Jak dostanou pfiletitost sem jet anebo okolo, tak Vidycky nam daji vedet, to jestli bychom jim dovolili hrati v Sokolovne a my jim to neodepieme. Jejich tanedni zabavy byly v2dy dobte navgtevoyany. Lidu vtdy bylo pino, jako prase ted' na Sylvestra sin byla tak nabita, te vice ut nemohla bYt. Tak pfatele hled'te, aby zase druhe, zabava byla tak eetne navgtivena a 'male, jinn po celY rok, abychom dobte pokraeovali ku piedu. Je gte yam davam na vedomost, kteti jegte nevite, to na gi hudebnici si zmenili den na radio. Misto v nedeli, jak hravali dfive, tak ted' hraji v uteri veder v 8 hodin. Tak koho zajima jejich hudba a rad by pro nekoho dal zahrat, tak jim to po glete na tu samou stanici KTAT, Fort Worth, Tex., abychom je co nejdele udrteli na radio, protote tak mame jen jednu eeskou hudbu, kterou zde ye Fort Worth a v okoli na radio uslygime.

Je S : te oznamuji, ze kadova schuze bude se poradat druhou nedeli v lednu, zaeatek nekdy •. odpoledne.

Uz asi musim ukondit. Poeasi tu mame jako v zime, jeden den v tYdnu slunieko sviti a ostatni prgi anebo sneti.

Tak s pozdravem na redakci a pfatele zustavam vase sokolske. dopisovatelka, Millie Polagek.

Guy, Texas.

Sestry a bratfil SrdednY pozdrav a pkani k gt'astnemu novemu roku irgem.

Posledni nage zabava, tieba dosti &trio finanene nam mnoho neprospela.

Pres to katdemu kdo pfispel a pomohl, timto za nag zabavni vYbor tadu els. 112. upfimne dekuji. Vedirek mel pratelskY prubeh a katclY sliboval, to pfijde zas pfigte. Diky!

Nage snateni a prace fadova lepe se datiti bude, pakli nage elenstvo bude jeviti v novem rote lepgiho zajmu a na ge schuze budou eetneji navgtevovany. S pozdravem vas, L. 0. Hogek.

Podelovani.

Mill bratki a sestry fadu Karel Jona g *Oslo 28. v East Bernard, Texas! — Dekuji jmenem sveho mute Aloise KozelskYho za vanoeni darek 10 dolard. Jest to velka radost pro bidneho eloveka. Zas nam rok ode gel v zapomenuti, utika jeden za druhYm, ani se to nezde, mane.

Je tomu 40 let, co jsem zalotili fad Dubina 12. S.P.J.S.T., ale bohutel je ut rids Indio, co ja vim jsou to Josef Macha, bratr mrij v Bomarton, mdj mut Alois KozelskY a ja, kteti bydlime pki East Bernard, druzi tit v geci odegli tam, odkud neni navratu. Spolek roste, katdYm rokern pfibYva. Pfeji mu hodne novYch Blend a mnoho zdaru. Bratkim a sestram je gte jednou dekuji za dobrou van. Pfeji v gem At'astnY a poZehnanY novi rok. Zustavam vase spolusestra, Johana KozelskY. Rad Hvezda Texasu Cis. 47.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

KterYrn nebylo =trio se sifeastnit slavnosti otevfeni nove sine kadu Hvezda Texasu eislo 47, v Seaton, chci vam sdelit, to siavnost byla odbyta 26. prosince i pit torn gpatnern poeasi.

Program zaCal asi ve 2 hodiny odpoledne. Br. predseda J. H. Hurta uvital pfitomne nav gtevvniky. Mezi nimi byli Afednici Hl. kadu a sice br, pfedseda HI. Ur. C. H. Chernosky, neetnik HI. 1.1f, br. Ed. L. Marek a br. Aug. Kacif, pra y -niHI.UrPakslenLiaMotlv prednesla jeji basnieku a odevzdala kilo* br.

J. H. Hurtovi, kterS7 m tento otevfel dvefe a

VESTNiK vstoupilo se do sine. Pak br. C. H. Chernosky Pronesl krasnou fed k nav gtevnikrim. jeho nasledoval br. Aug. Kacif a pak br. Ed. L. Marek.

Diky bratrrim nfednikum H. R. za jejich krasna slova, ktere promluvili. Na ukoneeni novezvolenY br. piedseda J. J. Mikeska podekoval feeniktim a stavebnimu vYboru za praei, kterou udelali pit staveni sine. Na konec byla zazpivana piseri "Hej Slovane!" a tim byl program skonden. Vgichni se bavili at do vedera a yeeer byla taneeni zo,bava pti dvou orchestrach: Temple orchestra a Clypes orchestra. Skorem ee1S7 veeer prgelo, a to si dovedete predstavit jak to vgechno vypadalo.

Nyni mame zde jrt novi rok a tak se musime pfieinovat aby nam to gtesti pfalo v tom novem roce. S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, tajemnik.

Rad Dubovj, Haj cis. 126.

Pravidelna schdze na geho fadu bude konana v nedeli 9. t. m. ve 2 hodiny odpoledne. Olenoye jsou tadani, by se teto schtize sneastnili co co motno v nejvetgim poetu neb nem pfedlehaji volby rianYch vYbort. Obzvla gte ifeetni vYbor jest tadan aby se dostavil &five tak aby mohl pied sehfizi knihy uvesti do pofadku.

S krajanskYm pozdravem, Jos. Foit, taj.

Rad Jaromir eis. 54, West ,Texas.

Ikekli mne v lednove schtzi, ze pry mam neco napsat, co se u nas v na gem fadu deje, a tak mne tu mate.

Nate schfize odbYvame prvni nedeli v mesici V lednove schrizi, kterou zahajil bYvalY pfedseda br. Robt. 6ervenka a po pfeeteni protokolu a jinYch spolkovYch zaletitosti, byli nastoleni novi uiednici, bratfi: Tom Motis pfedseda, Jan Hromadka mistopfedseda, Emil Popp tajemnik, Jan 8ulak teetni, Rudolf Barton. pokladnik. Zabavni vYbor: Tom Hlavenka, Frank eaek ml. a Tom Motis. MajetkovY vYbor: Ben Vantura, Jan Gerik a Joe Tobola. Ostatni vYbory budou zvoleny pozdeji.

Prosincova i lednove, schtize byly detne nafttiveny a bylo by dobfe, kdyby i jine mesioni schuze se , hojne navgtevovaly ,a kdyby i nage fadove sestry aspori Casem pti gly do schitze, abychom jeviti vice zajmu vuei spolkovYm zaletitostem, abychom byly vice zastoupeny a mohly pronest take na ge nahledy a ne jen poslouchat co ty nage "slab gi" — pardon, silnej gi polovice vymudruji.

Pfijali jsme zpet bratra a sestru Strmiskovi od Penelopskeho fadu.

SrdeenY pozdrav a pfani v geho dobra vgem.

Marie Klausova, dopisovatelka.

Upozornini'elenstvu kadu Ennis els. 25.

Ennis, Texas.

Bran a sestry! — Vy, ktefi jste se svYmi poplatky pozadu, tak dostanete upomenuti od br. teetniho a ti, ktefi se nevyrovnaji, budou po schrizi suspendovani. Proto pfijd'te do schtlze a zapravte svoje povinnosti.

Zaroven pfeji redakci a eele na gi Jednoty SPJST. a personalu Hi. tfadovny a vgemu Clenstvu gt'astnY NovY rok, by v gem clones' to, co si budou pfati..To Vam pfeje, John Hrabina, taj. eehoslovan Cis. 40, Hillje, Texas Cteni bratki a sestry!

Timto jste uctive tadani, byste se v pinem poetu dostavili do lednove schtize, tot/ 9. ledna. Braffi zabavniho vYboru budou v teto schfizi prodavat zakusky za lacing peniz.

Tet deetni vYbor jest 'tadan aby se dostavil a dal knihy do pokadku. V padu gpatneho poeasi schrize bude o tYden pozdeji.

S bratrakYrn pozdravem, Emil K. HajovskY, tajemnik: Galveston, Tex. Ctena redakce a cele olenstvo na gi Jednoty!

Pfedne pfeji vgem gt'astnY, prospe gnST a obzvlagte zdravY novi rok!

Dale oznamuji vYsledek volby na geho fadu. tkednici pro rok 1938 zvoleni nasledujici: Jelikot nas byvalY pfedseda Victor Frank se vzdal ritadu k vuli zarnestnami a zvolen na jag) misto bratr Fr. Urbane% MiStoptedseda

Ve stfedu, dne 5. ledna 1938.

Fred Valus'ek., taj. Jos. Vytovjak, lidetni Jos. Vesely, pokladni Klara Rajmershoffer.

Tak zase nam nastava, novi rok a zase nova prace, ale jen s chuti do toho, neb jak se pravi, ze "bez chuti ani provaz se neukrouti" "bez prace nejsou ani koldee". A tak je to v tivote spolkovem a take rodinnern: elovek ledacos zkusi, east° dobre, dasto i zle.

Tak si vzpominam, kdyt pied 21 lety jsem, vstupoval do na gi Jednoty a to kadu Cis, 55 na Tours, mei. jsem hlavu pinou jen krasnYch sna a tivot zdal se mi jako pohadka, ale dnes; po 21 letech a po mnoha zkuSenostech zase. kikam, to to stare 'Ceske "Bez prate nejsou kolade" — je spravne.

Na svatky ke me pkijel muj otec a tak nekdy veder vzpominame minulYch emu. Prave si vzpominame stakieka Pitra, kterY take jit odpoeiva, jak na jeho farme ye Skole jsme odbYvali schtize a po schuzi u nej jsme se seali a pki zakuskach a beeieee piva jsme se po schtizi bavivali. Zpev ovaem nechybel. Vtichni byli bratki a sestry. A tak kdyt s moji nebotkou matkou po schtizi domil jsme jeli, jeate u P. a pi. Jan 8majstrlovSich jsme se zastavili, tu pi. 8majstrlova kikala, vaichni elenove byli ye schfizi jen dva ne a ti byli nemccni. Bratti, to bkvaly jinadi schtize! Dnes kdyt mame v kkle 75 eleml, tak se jich do schfize dostavi nejvice patnact a ti druzi mail vYmluvu: tu je kara polamana, tu zas druhY me, "flat" a nebo nejakou jinou vniluvu. Ale dnes je svet mot moderni a lide mot pohodini. Wive elenove jezdili 30 mil do schtize na vozu tatenem voly, a dnes? Deti chteji jet na "mavis", tak my, mamo, musime bit &ma. Zdalo by se mi, te by to byla dobra vec udelat detem Casem nejakou zabavu, aby se jim mezi nami libilo, a pak ani pomygeni, to se nam odcizi, a budou rady do nakeih sehtizi chodit.

Bratki, odpust'te, to yam tu vypisuji svoje rozumy ,ale je prave po Krismusu. Ale rozepate se jak bychom mohli co nejvice pro nak lidi vykonat v nakm spoleeenskem Pak bychom se mohli chlubiti, ze jsme bratry "Pod. Jed. Statu Texas" a 2"e naSe velke hesio jest: Podpora, Lidskost a Bratrstvi.

S bratrskym pozdravem za sebe a za tad Cis. 146 "Widroow Wilson", Josef Vitovjak. itad Pokrok Pierce els. 50.

El Campo, Texas.

Ctene sestry a bratti!

Prosincovou schuzi minuleho roku jsme odbjivali jen tak podomacku, pro gpatne cesty a chladno bylo nas tolik, ze jsme si nemeli mnoho v eem vybrat — tak jsme voibu ritednikd odbYvali at dnes, 2. ledna 1938. Podasi tak krasd ne, jako v kvetnu, ale nage schdze navgtivena jako vtcly Volby atedniku jsme odbyli, a bratr Jos. Barton dal navrh, aby byli vbichni stall iikedniei zvoleni aklamadne. Bratr Logie Tobola navrh ten podporoval a tak vetSinou, tat na tri hlasy proti) nasledujiei za rifedniky pro rok 1938: Joe Peterka, pfedseda, Vine Hubefiak mistopfedseda, Mrs. Joe Peterka tajemnice, Frank Rod neetni a J. J. Rod poklatInik.

MajetkovY vStor: Julius Ustynik, Frank Rod, Joe Peterka. teetni vYbor: Logie Tobola, Julius Ustynik a Vine. Huberiak. NemocenskY vYbor: Frank Rod, Julius Ustynik, Vine. HubeMk; sestry: Albina Rod, Ida Peterka.

AC jsme se vettina z nas vhteli nagich du vzdat, citime se povinni srdeene podekovat bratrii ma sestram naaeho kadu za daveru v nas vlotenou.

Dale tadame fidetni bYbor, aby se dostavil do pflati salute na gal druhou hodinu a prohledl spolkove knihy.

Pfeji vaem sestram a -bratrihn a -6tOuCIM: mnoho Stesti v tomto -naStavajleinf 'naver“ A roce! S pozdravem, Mrs. Joe Peterka, tat,' kid gtefanik Cis. 142.

Bratry a sestry tadu gtefanik Cis. 142 uctiy e liadan4 aby se dostavili do mimofadne schrize, konane 9. ledna v 1 hodinu odpoledne.

Manse dille2ite jednani, na kterem, by se melt vgichni Cleni podilet.

Frank 2aludet ,taj.

Ve stfedu, dne 5. ledna 1938.

Taylor, Texas.

Ctena redakce!

Telocviand Jednota Sokol Taylor pro spatne podasi, ktere zde dlouho bylo, nemohla cvieiti a tez svoji vkroeni schAzi vykonat. Proto y am tomto, vgern bratfim a sestram sokoltim davarn -Veda, to schAzi vkroeni budeme konat v patek veCer, dne 7. ledna 1938, a proto nezapomerite a Vg ichni se. do &chute dostavte.

Bude to schtlze vkrodni a proto katdk sokol a soko/ice jsou 'tadani, by se dastavili. Bude tot" volba novkch Afednikt na tento rok. Jiste se dostavte do sine fadu Vykhrad dislo 48, S. P. J. S. T. na Bayesville, dne 7. ledna weer. Za Telocvienou Jednotu Sokol Taylor a se sokolskkm Nazdar! jsem Vag K. F. Chalupa, sokol. zpravodaj.

Pokrok Roweny Cis. 49, Rowena, Tex. Ctena. redakce! — 26,c16,m o uvetejneni techto parradku, neb chci oznamit elentm naseho tadu, ze pri volbe v prosincove schtimi se nestala tadna zmena, v ge distal° pfi starem.

Tedy, mile sestry a bratfi, meli byste vice schtze navgtevovat, obzvlagte v letnim ease, kdy jest pul dne velice dlouhk. br. ACetni mi pravil, to ti, ktefi si na celk rok, mate-li eas platit, byste se do,stavili do lednove schtze a svoje povinnosti uvedli do potadku a doufam, to tak ueinite.

Nemile mne pfekvapil dopis br. ‘Stepana Valeika, nag eho mistopfedsedy HI. Ur., ve Vestmku datovaneho 8. prosince. Doufam, milk bratte, to to minite jenom tertem, neb kdyby jste to minil 'cr ake, musel bych Vain fici, VaSe slova v onom dopisu szneji asi tak jako v byvale rakouske armade znela pala g a ostruhy stareho zupaka od kavalerie, kdyt se chtel mstiti na prostkch vojacich. Vite, milk bratfe, ovlaciam jen tu kuchyriskou ee gtinu, jak Vy jste ji v onom dopisu pojmenoval, ale uved0muji Vas, to jste objasnil na to resoluci jenom pismenku "a", ale dal gi pismenky "b" a "c", na ty jste nepoukazal a piece pro tu posledni "c" byla resoluce zamitnuta. Vite, milk bratte, stlaeit valuaci na 100% hodnoty, pak nejakk nepodatenk pfemet, jak se stal v roku 1934, o kterem se ve Vestniku prove zmiriujete, a pti smegeni nagich cennkch papirt pan komisaf nam •eltne, ze nektere na ge-papiry path na smetigte. Co potorn? Zvkgit poplatky, to ano?

Tedy se nedivte, to to nepr6 glo, neb by se nom mohlo neco podobneho stat, jak se stalo elenum 6. S. P. S., a to snad si nepfejete. Co se tkka to testy kolem sveta, ja myslim, to pozval-li si Vas, neb ilfedniky Hi. t'fadovny nekterk tad oparadit jejich siavnost, tedy yam cestovni vklohy katcly tad meL hradit.

Ano, mili brat:ft a sestry, dbejme toho, by z nag eho citu plynulo same ryzi zlato a ne odpadky ze sopeene lavy obalene v pozlatku. Pakli nageho pfani netandi jak my hrajeme, nesvolavejrne v gechny hromy a Certy, mohlo by se stati, ze bychom sami utekli. Ja ospori ano, neb jsem jit seznal, ze tito dva nemili hosti kam zavitaji ,nechavaji po sobe zhoubne dilo. Neni vhodna doba poukazovat na nage chyby v tomto novorodnim Case, neb mnohk z nos se citi je gte v rtdove naiad& Proto kondopis a yam, mile sestry a bratti, v tomto rote hojnost blatenkch chvil pfeje Vaclav Kvasnieka.

Robstown, Texas.

S uspokojenim jsem Ceti v poslednim eisle Vestniku vysvetleni od br. mistopfedsedy p.

Valeika o zaletitostech, tkkajicich se pozemku Jednoty ye Valley. Nemile se me dotkla zprava, to by nage Jednota byla nucena prodati cizi spoleenosti. Br. Valeik zaslouti uznani za to, k toto vysvetleni podal a tak vgelijakkm feeein 4 a domenkam konec Ja sam jsem byl nucen nekolikrat rtizne naratky vyslechflout, ze pry pros tam nejdu, kdy to chvalim a podobne. Ponevadt br. Valeik moje jmeno v jeho dopisu upotfebil, dovolujr robe vefejne odpovedet. Pfedne, nanf se zdz . ri Robstown doposud dobte datilo, nepotfeb--,'ali jsme hledat lepg iho. Za druhe, ten kdo t- bude pro Jednotu fidit, mel by umet mexicky; za ffeti, Wine ine uz 66ka a tu Cloy & se co nejvice vYhkba, starostem a jestli nelenivi, tedy jiste je pohodlnej gi a tam je potkba eloveka,

VtSTNiK hodnou porci energie, a ja, se ja farmovani skoro upine vzdal. Ne, bratri, nedovolte aby tento pozemek pfe gel do cizich rukou, byla by to feena gkoda. Prase ted', kdy je to s bavlnou tak nejiste, meli by bratti teto, pfiletitosti vyutiit a zajistit sobe kousek zeme, kde se cla tolik rfiznkch plodin s prospechem pestovat.

V jednom bode ale s br. Valeikem nesouhlasim. Nevim od koho dostal zpravu o prAmerne sklizni baviny, ale tato jiste spravna neni, jestli se ma tkkati cele Cameron Co. Me v pestovani baviny nikde a tadnk ze sousedA nepfedeil a ye Valley na novem pozemku nejlep gi Aroda , ze tfech, byl bal po akfe, ate sousedi byli pozadu, zatali me tam nadavat ba,vin'enk kral.

Ja kdyt jsem byl ye Valley poprve, bylo me keen°, to jeden na ginec napikoval dva, a pal balu po aide. Kdyl jsem se ho pozdeji na to ptal, pravil me, to na kousku pole jeden rok tolik baviny odhadovali. Ja, ale se pfesvedeil, k ten kousek pole nedelal ani celk akr; bylo to pti kanale, kde voda podmakela. V takovkch mistech semen tetko vzkliei (pro alkali), vzkliei-li ale, pak roste, inu jako z vody.

Br. Janeekovi dekuji za vzpominku. Je me ale divne jak vynagel, to bych potteboval noyou karu? A abych neziistal dluten, to Ti pieji dost humoru, abys mohl etenate Vestniku po Frantigek: celk rok bavit. S pozdravem yak Alvin, Texas.

Mili bratfi a sestry!

Je nedele, poeatek roku, tak pfemk glim, co asi ten novk rok nom vgem pfinese? ✓ pondeli 27. prosince zemfel v Sunny Side br. Jan Kusak. Volali nos po telefone na pohfeb; ale to volali nejcifiv do Guy, tam uznali, to bychom obdrteli zpravu pozde, tak nom netelefonovali a poslali zpravu ve psani, to v terk 28. mel Kusak pohfeb, a z Houstonu jsme obcifteli zpravu, to Stepan Valeik co feenik jel br. Kusakovi i se zpevaky na pohteb. Litovala jsem rodinu Kusakovu, 'te jsme nemohli jiti davnemu dobremu pfiteli na pohfeb. S br. Kusakem jsme se znali je gte za svobodnkch let.

Rodak byl z Katefinic, kde nedaleko jeho rodne chaloupky sousedil Tomag Kagtur, a tam byla provdana moje teta. Pak mladk Jan Kusak sloutil vetainou nedaleko nos v Hogt'alkoye, kde si pak namluvil sleenu Annu Bubela za tenu. Pak pfijeli do Arneriky, izase bkvali na nagem placi, totit u Mikeskil, a dobke jsme se vtdy snageli byli pfateli at do jeho smrti a nadale zAstaneme s jeho Inantelkou a ditkami.

Kusaci byla zvlagtni rodina, od nich se 2adri nezvedel nikdy tatinkch pomluv na sousedy. .8koda je takovkch lidi umirat, ale to vedne zde nemutem bkti, byt' bychom byli sebe lepgi, bohatk nebo chudk, musime jednou odtud.

Jan Kusak byl star, myslim, 69 mita. PozAstala, mantelko a ditky, pfijmete nazi upiimnou soustrast a Tobe, zesnulk Jene, venuji vtcly milou vzpominku.

Zase nee° veselej giho. Pochvalte se, mile sestfieky ye Vestniku, jak jste uzily toho krismusu? My dosti dobfe doma, zde pH. Alvin. Br. S. Janeeka z Ross, ma g peknk dopis ve Vestniku. Tou pisefi Tvoji "A ja sam, vtdycky sam", jsem zazpivala mkm.0 starou gkovi. Dobte se to pasovalo na notu stare bkvale pisne, ale k to zaeateeni pisni jsem nena gla noty. A tak ku konci yam vgem pfeji gt'astnk a Teselk tento Rozi Mikeska-Truksa. rok.

Rid Svaz echoslovanti, els. 92., Fort Worth.

Cteni bratti a sestry. ✓ nedeli dne 9. ledna o 2. hodinach odpoledne jest pravidelna schtze a jste v gchni tadani, at' se dostavite v hojnem poetu, nebot' je mot k projednavani, nastoleni novkch Medniku a dohotovit rilzne zalatitosti. ✓ nedeli nos nekolik zajelo do Dallas na divadlo "Jindra", ktere sehral Peveckk kroutek Dallas v Sokolovne. Jest to krasna opereta a take vgechna test herctn. V gichni se zhostili svkch uloh znamenite. Uprava jevi gte byla tee pekna. Siri byla napinena a v gichni byli v dobre nalade a po divadle si zataneili. ✓ sobotu dne 8. ledna poka,cla zabavni vkbor taneeni zabavu pH laudbe br. F. J. Blatka, ku ktere vas vgechny Active zvu i s va gimi pfateli.

Zaeatek a vstupne jak obydejne. Se srdeenkm Helena Zicliadek. pozdravem zastava,

Strum 7.

VOJENSKA 1110C RUSKA. Podle zjigteni arnerickSTeh vojenskVch ittadti se mute pies noc chopit zbrane alespon 55,000.000 vycvieenkch vojakil v 48 statech. Nejveai. armadu na sv'e'te ma sovetske Rusko — 1,545.000 mutt pravidelne armady'a 19490.000 vycvieenkch vojakti celkem. Z dopravne-strategickkch dtwodti je 250.000 at 300.000 mutt teto armady posadkou trvale ye vkchocini siNejvetgi dAraz se klade na pechotu, jet ma 85 90 divisi. Tyto divise budou spolupracovat tesne s delostfelectvem a tanky. Odtud take obrovgke pokroky v tancich. Rusko ma nyni 1800 tankft Vickersovkch a "obojiivelnkch", 700 obrnenkch automobilt, dale nekolik set tankti nejta giho typu, vyzbrojenkch tfipalcovkrni dely, dvema 47 milimetrovymi tankovkmi dely a gesti kulomety a pohybujicich se rychlosti 16 al 25 km. t o„dnk jink stat nema, tak vyzbrojene tanky; mimo to tankove ()tidily rude armady maji pry skvelou taktiku a bohate zkugenosti.

Jizdy ma Rusko podle odhadu na dvacet divisi, to jest 100.000 jezdcA, kteki jsou ureeni, aby podporovali Atok turn.

Ve vzduchu by Rusko v ptipade valky snadno zmobilisovalo armadu 3000 prvofadkch vojenskkch letadel a tento poeet by pravdepodobne zvkAilo o dalgich 1500 at 2000 letadel.

U letectva ma asi 50.000 mutt, z nicht 7000 at 8000 jsou vycvieeni piloti. Jedna tfetina prvotadkch letadel jsou bombardovaci, schopne unest kat& d ye tuny bomb.

Rusko zvkgilo svtj vojenskk rozpoeet z 208,000.000 dolart roku 1931 na 300,000.000 dolaru loni a lze soudit, ze nejvetti east z tohoto uzilo k vybudovani nejvetgi letecke armady na svete. Mimo 1000 letadel na vkchode Sibiie ma dalgich 800 na zapade z toho asi 400 v Moskve.

Naproti tomu ma pomerne male lod'stvo. nyni se pustilo take do budovani teto moci. 0vgem jeho diem zde neni vyrovnat se japonske namotni moci na. Da.lnern vkchode, nkbrt dosahnouti jen rovnosti s Nemeckem na Baltu.

K tomu Adelu si Rusko vybudovalo Actyhodnou armadu ponorek (125-175) o 78.000 tun. Poneva& neni zatizeno na stavbu velkkch valednSlch lodi, objednava si je v cizine, hlavne v Americe. Podivne je, k novk sovetskk kfitnik je nyni staven — Italii.

Wive nebo pozdeji se rozbfeskne nynejai generaci, kdyt pozna, to byla a je svecikem zrozeni noveho sveta na sobe zavislkch lidi, ye kterem mnoho starkch jmen a hesel bud' zmenilo svilj vkznam nebo jej ztratilo Apine. Neni takove veci jako statni svrchovanost ye smyslu, to vlada mute delati, co se ji zlibi, bez ohiedu na mravrii zasady a idealy. Neutralita ve tarem slova smyslu zmizela s tohoto sveta a isolate se dues stala pro katdk narod tak nemolnou, jako byla kdysi snadnou pro Robinsona Crusoe. Katda vkznamna, uddlost, at' se stane kdekoliv, na jakekoliv pevnine, v kteremkoliv jazyce, v kterekoliv dot* v jakemkoliv odboru, v literatufe, ye vede, ye vktvarnkch umenich, hudbe, v politice, v hospodatstvi neba v socialni slutbe, ma Winek a vliv na celk ostatni svet.

— Nicholas Murray Buttler.

Administrate nouzovkch praci ve Washington, D. C., zkracene WPA, oznamila, to od 1. ledna 1937 do 30. listopadu 1937 vydala celkem na nouzove prate v celern Soustati obnos $1,397,300,264. — Z Milwaukee, Wis., se scieluje: Howard P. Hunter, oblastni feditel praci WPA, se sidlem v Chicagu, oznamil, to v okresu Milwaukee bude ptibrano od 2,000 do 3,000 delnikti nasledkem roz gifeni praci. Nove prate budou zahajeny hlavne v mestech, kde poklesla za mestnanost v prAmyslovkch podnicich. Kvota nouzovkch praci ye statu Wisconsin bude celkern zvkg ena o 8,000 mist, podle oznameni, jet Winn P. D. Flanner z Madison, administrator praci WPA po svern navratu z Washingtonu.

Ve shode s rozgifenim projektu k celemu Soustati bude wisoonsinska kvota zvk gena z nynej giho poetu 35,500 zarnestnancti na 43,500 osob.

Zdvofilost nevytaduje vice easu netli hrubstvi.

eltrazta I. MISTA, kde ye tine na stinu piitisknut diS val se oteVi-ensan okneni klubovky yen, mohl Cairns videti, jak se ethane kupili v male hloueky a na biehu eky i na svazich zapalovali strain ohne. Byla to jedna z tlup generala Fenga, kekl major Harrison.

Se zapadem slunce chladl nyni vzduch a pokoj zaeal se pinit eimsi tajemnYm, neskutednym, co se tak dobte hodilo k fantastickemu postaveni, v nemt se tu najednou vtichni octli.

Ut snad po ste fikal Cairns, to tohle v ge piece nemuze bYt Pravda.

Prkno podlahy za nim zapraskalo. Ohled1 se vydeten. Byl to major. "Pojd'te dolu," zateptal niu.

Cairns sel za nim, tt'asten, to je zbaven teto hlidky u okna. V jednom z malYch salonka byla Sheila a jette jedno device, jmenem Pamela.

Okno tu bylo zakryto zavesy a dve sviely na krbu hazely podivne stiny. Vtichni se kreili na podlaze.

"Zmenilo se neco?" zeptal se major.

Cairns se snail zachovati klid. "Rortali stratne ohne a strat na na gem biehu u mostu " take Cairns povatoval za velike ttesti, tie s nimi v klubovnim pavilonu byl start tento vojak, kdyt plenici tlupa rozptYleneho vojska pronikla k Tiensinu. Pied dverna hodinami, kdyt ein,skY sluha se vkitil s touto zpravou do haly, vtichni dom.orodi sluhove utekli. Major Harrison pievzal ihned veleni. Byl to velkY, hubenY mut s teinnou pleti. Path uz k jeho povolani, fikal si Cairns, buditi daveru, a dela, svou vec dobie.

Hned na to vzal major mladeho mute stranou a vysvelloval mu vatnost situate.

"Pottebuji-li ti chlapici Fenize, odvlekou nas a my zaplatime nejvfg nejakYm tim ut'atYm prstem nebo uchem. Ale tahnou-li skuteene do boj e, pak si nas nev gimnou. A my budeme musit nate teny dobte uchraniti . " "Ted' se musime poradit, co &lat. Nemame vabec zbrani a k na gi obrane nic, net tyhle dva no2e."

Polotil dva dlouhe einske note na sit'ovou robot. tjzke eepele, slabe zahnute, vybihaly z kottene rukoveti. Jak tu tak zasvitily v slabem svitu suit, piebehl Carnsovi mraz hrazy po zadech. Byl teprve dva mesice v a za dvacet osm let sveho tivota v LondYne poutival nota dosud vtdy jenom pri jidle .

Odvratil sve zraky od rohote a vial, to se Sheila na neho diva. Vtechna barva zmizela s jejich tvaii, obe ruce tiskla kfeenvite dlanemi k sob& Snail se usmati se na ni. Od chvile, kdy sem pkijel, schazeli se katdodenne tady v Country Housu, hrali spolu golf, jako dnes, a pili eaj, kdyt prisel yeeer A ted' se stala to stratlivo. pfihoda Major si tie odka:slal.

"Cairns& vaz doveze nas do mesta, jakmile bud.eme za mostem, ze ano, Cairnsi?"

Cairns kYvl: "Jakmile jsme na silnici, jsme zaehraneni."

"Ale abychom odtud dostali auto, musime napied odkliditi strat u mostu," pokraeoval Harrison. "At budeme za mostem, spusti ti chlapi pekelnY povyk, ale jejich palba nam neubliti, Cairns pkitlapne plyn."

Sheila se ptitiskla ke Cairnsovi a stiskla mu ruku. "To pajde snadno," zateptala mu.

"Jen tu hlhdku musime tine odstranit," varoval major. "JedinY vYstf el, jedinY vYkiik nein cel' nag plan!" Ohledl se na Cairnse.

"Musim varn ukazati, jak se s temito noti zachazi."

S poeatku nechapal Cairns vYznam majoroOch slov, ale pak jej zmrazila studena. hrtza.

"Vrazite jej zezadu mezi zebra a pak celou ytihou sveho Vela se opfete o jeho stfenku."

"Rude nutno . . . pkiplitit se k nemu od zadu?" ptal se Cairns.

"Odtud k hlidce neni vie net d ye ste metro, a je tu dobrY kryt po ceste. Net vyskoeite vidy z j ednoho krytu k druhernu, usite hledet, aby byl mesic za mraky Ptiskoeite k muti od zadu a udetite jej neeim, co jette najdeme. M bude padat k zemi, vrazite mu nut mezi zebra.

Je to docela jednoduche. Take je to jen, kdyby se k y am obratil, at jej udefite."

"Je to jednoduche," fikal si Cairns v duchu,

V I 11.1 TNIE

Dite na strati.

D. L. Jacot. "pro aloveka, jako on, jent to ut vSechno kolikrat prodelal ."

"A kdo vlastne . . . " pferutila Sheila ticho, "nechci jen Mei . , . potAhnete los?" Tiskla ki-eeovite Cairnsovu ruku. "Neni snad jine pornoci?"

Jegte pied nekolika hodinami hrali spolu golf. Small se, tertovali .. .

"Major tu zustane k vati ochrane," povidal Cairns, "ale at' rozhodne los. Nic se nebojte!"

Major piinesl karty, jet rozlotil po rohoti.

"Kdo vytahne vySti kartu, zustane s deveaty."

Vzal kartu a obratil ji. Cairnsovo srdce se rozbuSilo divoce, kdyt spattil, ze je to srdcovY kral. Vzal jednu kartu a nechal ji letet na rohot!. Trvalo hezkou chvili, net se odvatil ji otoeiti. Musilo by to bYti eso, jinak .. .

"Co jste tahl, Cairnsi?" zeptal se major netrpelive.

Ruka mladeho mute se chvela, kdyt obratil zelenou sedmidku.

"Rajdeme spolu nahoru, Cairnsi, a podiva,me se z okra, co je noveho," poroudel major.

"Mel jste uz nekdy v ruce nut?"

Cairns potia.s1 hlavou. Mel pocit, to se mu obraci taludek. Piedstava, ze tuto eepel zarazi do lidskeho tela, pasobila mu telesnou nevolnost.

"Pomyslete jen to, co by ten Oirian udelal nagim deveatam, ktera piece musime ochre,nit! Kdyt si to ptedstavite — piijde to jiste!"

"Provedu to," slytel Cairns svaj vlastni hlas nejak z dalky "Uhodite ho touhle bambusovou holi do hlavy napted . . . Jen divejte pozor na mesic!" polotil mu major ruku na tame. "Nic neponechavejte nahode! Postupujte ku pfedu jen ye tme: Jak je vam?"

"Dobie," Thal Cairns.

"Nebe je pokryto mrdeky vyjdete radeji hned." Doprovodil jej do pokoje k divkam. "Po&Arne na vas v kuchyni, Cairnsi. A jakmile se vratite, vezmeme -auto. Tak jdete?"

"Jsem piipraven."

"Mnoho ttesti!" ptala mu Pamela.

Jako ye snu vzal Cairns tetkY nut a bambusovou hul, jit mu major vtiskl do ruky.

V temne chodbe objal major jeho rame. "Jen zmutile, hochu!" za geptal mu a zmizel. Cairns stal na nejhofejtim schodu. Jeho srdce butilo at kdesi v hrdle. "Mush to bYt!" fikal si tile.

"Och — Ronny!" za geptal tu hlas do jeho ucha. "Kdybychom radeji vtichni najednou vybehlf a pokusili se . . ." Sheilina postava tiskla se k nemu. Objal ji jednou rukou a odvratil opatrne gpieku dYky stranou. Bylo to vtechno tak groteskni, ze se mu chtelo hlasite se zasmat. "Musim jit, Sheilo!" teptal ji. "Jsern tu za chvilenku zpet se skalpem oifiana!"

V okamticich nej yyttiho citoveho vypjeti pfebiha tivot bez pfechodu v jine tempo. Lekla na jeho tiji a on citil, jak plade. Vedel v tu chvili, 'tie mu to device bylo dratti net vgechno na svete. "Milaeku", geptal netine, "neplae — vtdyt' to nic neni . . . " Objala jej znovu a on ji polibil "Vrat' se k ostatnim!"

"Doprovodim to ke dvefun."

U dveii z kuchyne se zastavili. Bylo to divne, ted' kdyt byla u neho, nebal se pranic. Vedorni, ze ji svou silou ochrani, dodavalo mu odvahy.

"Tak a ted' — s Bohem!" zateptala a polibil ji.

Venku si s leknutim uvedomil, to stoji v svetle mesice a uskoeil do stinu. Tam pookal, at se mesic ukryl za mraky. Tak pietel dvar. Za jeho zdi se diva', jak se strat 'Ikeda u ohne. Za pet minut toho mute zapichne! Kolena se pod nim zachvela. Vystreil dolni eelist kupiedu, aby mu nezacvakaly zuby. Urazil ted' ua po louce osmdesat metro. Svetlo stratneho ohne hralo na tvati hlidky. Cosi jej hnalo ku pkedu.

Byl ted' uz ve stinu garati . . . Zakopl o nem mekkeho . . . Sehnul se . .. Byl to jejich skY kuchat s profiznutYm hrdlem . "To se ti take stane," rikal si, "nezdati-li se ti podnik..."

Vte se s nim todilo. Rty mel pevne seviene, hrdlo vyschle, ruce se potily, jak kfeCovite sviraly d'ku a hut. Ut jen par metro od neho plal

Ve stfedu, dne 5. ledna 1938.

ohen . . . Sedm diouliSrch kroka a udefi .. .

Pojednou pohnula se pokrYvka u ohne vedle strate. Vojak se nahnul a cosi zateptal netnYm hlasem a Cairns s nesmimYm atasem spatkil, jak ze za.hyba houne vylezlo male dite. Pfilezlo po etyfech k puke, jet letela u ohne, a ohen osvitil plochou, tlutou tvai hotika. Vojak jej pievalil na. zem . . . Hezkou chvilku hral si ()tee s ditetem u ohne a dite se vesele smalo.

Pak vzal vojak cinovou misku a zadal dite krmit .

Zukivost • a zoufalstvi popadly Cairnse. Co ted'? Veda v temt okamtiku, ge ut vratdu spachat nemate! Dovedl si piedstavit pohrdani majorovo. Ale nedalo se nic cleat! Baculate notky mavaly bezmocne v svitu stratneho ohne . .. Cairns se odplitil do stinu garati .. .

Vtechno se v nem boutilo. Takhle najednou bYt vyrvan z pohodlneho tivota kulturnich lidi a chladnokrevne zabit otce s ditetem! Ne, to bylo nad jeho sily! Chtel bojovat pro sve devde, to ano, ale ne tohle! Ne! Nekolika skoky piebehl dour a stanul u kuehyne. Rozrazil dvete. Byla prazdna. "Harrisone!" teptal, schvacen nahlou hrilzou. Gadna odpoved'. Z klubovni mistnosti pronikaly sem zvuky lidskYch hlasu. Opatrne se plan chodbou. Kdyt oteviel, spatkil dva namofni diistojniky a dva vojaky v klubovne; vedle nich Harrison a obe deveata.

Paprsek svitilny padl na Cairnse a zaznel musk hlas. "Diky Bohu, to tu jste! jsme sem jen tak namatkou, zda snad nanodou nezilstal nekdo v klubu! Mame tu pancefove auto. Je nej yyggi eas vyrazit. Ku piedu !"

V nejhlubtim mleeni kradela maid skupina di pied dam, kde stales pancetove auto. Cairns poznal mezi einskYmi vojaky, obklopujicimi auto, take strait od ohne.

"Ujitdejte co mono nejrychleji!" volal porueik na mute za volantem, a auto se s dunenim rozjelo po dievenem most& Ve vnitiku vozu citil Cairns, jak se Sheila k nemu pfivinula. V daice bjevila se jig svetla Tiensinu. Neonove paprsky, svetlomety, mrakodrapy, banky, hotely .. .

Cairnsovi se zdalo, ze procita ztetkeho zleho snu ty jsi "Ronny," geptala Sheila, `ty jsi ho . . . " "Ne, inildeku," pierutil ji jemne Cairns.

"Nic se nestalo! Bah mi byl milostiv!"

Odhazujeme 15 miliond KZ! Sbirani kovovYch odpadka se i u nas.vtiva a uvatuje se o jeho rozkiteni na kovy, ktere dovatime. TYka se to zejmena cinu. Spotiebujeme za rok dva tisice tun cinu. Vlastniho cinu nemime a platime za nej rodne do ciziny 50 Rona Ke. Z oputtenYch dolu na cin v Cinvaldu v KrugnYch horach a j. bylo by mono modernimi metodami vytetit at 100,000 tun cinovce za rok. Sbiranim cinovYch tub, obalt a pouzder utetkili bychom podle odhadu 10 as 15 miliont KC za rok.

TfinactiletY gkolak-sirotek stateenYm. zachraneem.

V Oseku u Duchcova se klouzal na zamrzlem rybniku s ostatnimi detmi gestiletY Tonik 11uhatek. Nahle se pod nim prolomil led a podal tonout. V kritickem okamtiku ptispechal mu na pomoc tfinactiletY gkolak Jiff Koukoj a s nasazenim vlastniho tivota vylovil bezvladne telo maleho kamarada, ktere bylo jit pod ledoyou trigti. Zachrance, kterY je sirotek a ma jen dedeeka, hornickeho pensistu, odnesl sam bezvladneho chlapce jeho rodietim.

V Hranieieh se lide doiivaji vysokeho veku.

Mesto Hranice ma celkem 15 osob startich 85 let, z toho jsou v gak jen 3 muti a 12 ten, cot svedei o torn, to teny v Hranicich se dotivaji vettiho veku net mu& Nejstar gi osobou je almutnice Beta Zlamalova, ktera se letos v 160 dotila 95 let a nejstartim mutem je K. MohelnickY, kterY se letos dotil 90 let. Nejstartim obeanem na celem Hranicku je soukromnik Jos. Dvokak v Drahotugich, kterY se za necele dva roky dotije sta let.

Ve sttedu, dne 5. ledna 1938.

META. Katedraly lidskeho ducha knihovny narodi TAROEGYPTSKA legenda vypravi, ze na S veky byl zatracen kralovskY print ,jena vynalez1 pismo, to jest: umeni zachytit a zachovat viditelnYmi, trvalymi znaky — neviditelnou, letmdu my'Slenku. Behove ho zahubili, protote svYm ,objevern povznesl smrtelne lidstvo k nesmrtelnYm bohtim.

Nadi bohove jsou mene mstivi a merle tarlivi na sve vYsady. Kdo by chtel v nabo2enstvi dneSla najit erb a Sat velkYm knihovnam, katedralarn lidskeho ducha, mohl by sahnout k pfekrasne biblicke kapitole o hoticim kefi.

Kdf2 "volani utlaeovanYch a trapenYch k Panu", sestoupil, aby je osvobodil z domu temnoty, z domu Egyptskeho. "Tehdy ukazal se andel Hospodinilv v plameni ohne prostted kete — a aj, ket hotel ohnem av gak neshofel.

I fekl Hospodin: misto, na kterem stoji g, zeme svata jest".

"Ket, jen he ti ohnem a neshoti" — je vilbec mo2ne, '2e tato slava neplatila knize? Nejvet:Simu ze zazraktl, nejptistupneMmu z bohatstvi tohoto sveta?

Svate zeme ducha Netfeba napisfr pohle'd na'saly a chodby, na yysoke klenby, nesene zdanlive piliti z tisicu knih, budi Uctu sam o sobe: v miliardach a miliardach sestav deka, zde tech etytiadvacet a2 tticet zazraenYch znamenek, kolik jich lidstvo pottebuje ,aby vyjadfilo hlasky — deka zde trpelive a oddane, as se najde oko, je2 by je tlumoeilo. Je2 by tlumoeilo vzkaz davnYch yen, svedectvi dob, jich neni jineho parnetnika..— M spoeinou na nich ,odi dneAniho eloveka, eloveka, jed2-je "utladovan a trapen" a hleda osvobozeni, poudeni, radost Ci nadeji. A2 pfijde nova, jenz that' po vedeni, po vYzbroji pro boj o divot. Aby slou2Aly eloveku, jen hledd radu pro zittek a pozittek.

Kniha je most mezi duchovnimi velikany tohoto sveta a elovekem, jen'2 2ije pro sebe.

Katedraly ducha.

Na svete je okrouhle padesat velkYch knihoven. V Praze mame jednu, aC je aechoslovaka jen patna.ct milioniz mezi dvema tisici milionft lidi. V Praze je jedna, z tech padesati velkYch katedral lidskeho ducha, a neni zdaleka nejmen g, a z daleka neni nejchuai.

Pralska "Universitni a narodni knihovna" dosahla milionu knih. Celkem je pod obrovskou sttechou Klementina shroma2deno na 1,360.000 svazkil ,nebot' budova jez je po Hradu nejMAI v Praze viibec — poskytuje ptistte.§1 i Slovanske knihovne ministerstva zahranie1 (200.000 knih, z easti jedineenYch), Komenskeho pedagogicke knihovne, Knihovne vysokych Skol technickYch a bibliotece Kralovske spoleeriest nauk. Mimochodem: v Praze je jeke na pul milionu knih v Narodnim museu, desitky tisica jsou v museu Naprstkove; na 560.000 svazkil je v Mestske knihovne!

Ale drZme se "Narodni a universitni", dr2me se pevne, nebot' d'ata, je2 se dovidame, mohou snadno zatodit i hlavou odolnou.

Nejstargi a nejdraigi K tradicim reportaki patti, zaeit nejakYm "nej .. -." Tak tedy nejstargm (a zaroven nejdrattim) kusem teto jedineene biblioteky je evangeliat zvanY "Codex Vy gehradskY". Je z roku 1085 a tuda rukopis. 0 tfi sta let mladgi — ale asi stejne drahocennY — mysticky spis zvanY "Pasional abatySe Kunhuty". Byl sepsan (doslova) v letech 1310 a22 1316. Tketi z teto trojice knih, je2 platinou nelze vyva2it, je Velislavova bible, jedineenY zazrak lidske pile a umeni. Po historicke strance jen cenny legendou svatovaclayskou. (Sepsan okolo roku 1340). , Itej 'ninon& "Co to stoji?" pta se dvacate stoleti. Otazka

IrtfiTNiK

litrana 9.

ne kolumbarium plechovych krabieek. Krabieje jen zdanlive jasna. eiselnou cenu ma jen ky jsou pine papirkU, setazenY'ch podle pr yto, co ize koupit — a Iadna z techbo knih neni Mho pisrnene hesla. na trhu, protok jich na celem svete vie neni.

Sberatelska a historicka cena rukopisil NarodI najde se krabieka s heslem "bible" a tam ni a universitni knihovny se odhaduje podle se ete na jednotlivS7ch papircich: Bible preobdob koupi, provadenSrch pfed lety mezi Spoklad eeskS7, bible pkeklad latinskSr — a nejakSr ch sto dvacet pfeklada. Dale: Bible, o jejim jenSimi Staty a jednou evropskou zemi — na dastku mezi dva.citi a tficiti miliony KC. To jSQU stab. kdy sepsana; — o pilvodnim jazyku jen rukopisy! Ne knihy tiStene! bible; — reprodukce nejstartich rukopisii; — Posledni yelka koupe, kterou provedl stat, bible v umeni; — a hudba; — vSrklad biblicse tSikala knihovny jedne z vetvi rodu LobkoIcS7ch podobenstvi; pojednani o ciejinnSrch wiczt. Stat neplatil hotove, nSTbr't odepsal daprvcich ye Starem zakone; — zpOsob iivota ne, je2 poplatnik dluhoval, a je'Z' bez obtal nestarS7ch -narodil podle popisu, jak jej podava mohl zaplatit. Knihovnu tvotilo 60.000 eenbible. — — A tak dale, a tak dale, a2 tekneme nSrch knih, za nez stat odepsal 5 milioml dani. k heslu: — romany, terpajici narnet z bible.

Neni nezajimave: na 59.999 knih z toho phA na kaidem torn "heslovem" papirku je padly 4 miliony. Na jedinkou deal: piny mijmeno nejakeho spisovatele, rok, kdy kniha lion KC. Ta "dalk", to je zminena Velislavova vyAla, jeji jmeno, nakladatelstvi a pak to nejbible. hlavnejM: eislo knihy v knihovne.

Republika 6eskoslovensid, znama a vakna Pod heslem "hvezda" najdete prameny ke mezi knihovniky celeho sveta pro krasri studiu astronomie, stejne jako, feknerne, odkon o vetejnSr ch knihovnach, zachranila ye kazy na sbirku milostnSTch basni, opevajicich forme koupe i nejedrni nadhernou biblioteku, hvezdy. A oftem i odkaz na spis, brojici proti ohrokvanou zmatky po bolkvickem pfevratu hfezdopravectvi, stejne jako dokument, po• SSSR. Tak utvotila zaklad Slovanske knidle neho2 pan dvorni hvezdopravec dovedl hovny nadherna sbirka ruskeho knikte z Valcittejna.a g pod kopi cisakskSrch.

Moskvy. Republika za ni zaplatila, co si soveeislovan* Vesmir ty tali 70.000 KC, protok 6sR. pki§la V budove, jako je Narodni a universitni, je — dik bibliografickSun znalostem sveho tehopravdu soustfeclen a katalogicky oeislovan degiho ministra zahranidi — s nabidkou jako vesmir, svet i sluneeni soustavy, minulost, pHprvni. Druha nabidka, anglosaska, mluvila o tomnost a budoucnost svetii,jak je stadilo pomilionu, a byla by "'Sla" aZ" do dvou. jat a obsahnout tech dvandet set gramti poSlovanska, knihovna, "podrtjemnice" Nadivne hmoty, zvane lidskSr mozek. rodni a universitni, je dnes uz tak dokonala, ZylaStni ticho vlaclne v teto budove, aC tu ze soustked'uje do Prahy cele zapadni studium poby'va patnact set lidi denne. — Zde vidiS, o slovanskSrch narodech vabec. elovek maliekST, ae sam nejsi nic. Nekdy si Jak vypada skein na milion knih? myslik ze via vic, nee veal KomenskS7, protole Lidstvo ma pri vsi smule pofad jeate kesti zna.S pet svetadilii, a KomenskSr myslel, ze jsou i v neg testi: byly doby, je2 mnichilm nemohly etyti. — A ze znaS — nejsa vilbee slavny o c e mnipfijit na jmeno a nakonec se ukazalo, Z medecine vic nee sla ynS7 objevitel krevniho okteti, pravda, maji na svedomi nekolik stobehu Harvey. Nebot' tento syn sedmnacteho leti zanedbaneho Vela, pfenesli pies propast stoleti vekil jate na "z1S7 dech" a ty vii, le to nejtemnejSich. Oka neporukne svetlo stare jsou bakterie, ktere jde znieit umytim rukou. knizni kultury. — Pro vydfiduktvi a vzpupZde, pied tvaki milionu knih, pkijda na trik nost Alechty padavalo za mesice vic hlav, net slavomamu, kteremu bys malem naletel: vise jich za leta staeilo narodit: ale knihovnik, diS dal, ne2 ti nekdejSi obfi, protote ty, trpaslik, jen prochazi starSrmi Cs. zamky, zjigt'uje: co stojiS na ramenou obru. Via, ze byla objevena veskrze v krasnem, nadherhrad, to knihoyna, Australie, protok to to z knikk nautili, a nane zdobenem sale, s pfepychovSrm vyfezavautili te to, 'Ze KomenskSr s ySrmi kni2kami nanSim nabytkem a gobeliny. ucil udit; — a betTa k doktorovi, kdy S tou nadherou tedy moderni knihovny za, si zapichneS" inkoustovou tukku do prstu: protoeily radikalne. Vedi prof: od roku 48 po Kritote jsi Ceti, neb slykl od etenafe, co roku stu, kdy vzplanula nejslavnefSi biblioteka sta1628 dal do tisku doktor Harvey: 2e kaida kapreho sveta, v egyptske Alexandrii, vzna gi se nad ka krve obehne celS7m telem, pki dem2 ochotne "katedralami" ducha pfi gera ohne; Pfizrakem rozveze po telesne schrance i anilin ,o kterem moderniho knihovnika je zkaza knihovny tujsi zase jinde Ceti, ae je jedovatS r, ad krasne rinske (1904- a d ye katastrofy americke: pobarevnSr, (odkud via, k se dela z dehtu?) tar bibliotek v Albany (r. 1911) a v St. Paul.

Moderni knihovny budova nesmi obsahovat v Wrodi nezdafeneho atentatu na krale Umberta. salech a kolem salu nic krome betonu, *Zeleza, ItalskSi anarchista Pietro Aceiarito, ktery skla a impregnovaneho linolea. I dfevenSr inpied 40 lety spachal atentat na krale Humventaf v eitarnach je ze clkeva zpracovaneho k berta I., ace nynefgho italskeho krale, travi maximu ohnivzdornosti. u2 35 let vytrvalS7m psanim fivah a dopisii.

VypoditavSe tyto zasady, popsali jsme i budenne pinS7ch 16 hodin. V dobe atentatu v dovu a zatizeni nekdefgho Klementina, Narote 1897 byl mlacISTm dladidem. Kdyi".%. se kill rodni a universitni knihovny v Praze I. Stavracel z kofiskSrch zavochl, vy .,.ivihl se idoenik viteliim se podafilo modernisovat auto budovu na kodarove stupatko a chtel krale probodnout bezpeenou, trvalou a pfehleclnou slain pro ✓ clYlou. Kral se yeas uhnul. Anarchista byl zamilion knih. teen a odsouzen na dolivoti do 'Zialate. Prvnich Knihovna neni skladigte.

Milion knih, to je pekna hromadka, ale (Ideset let musel odsedet v cele sam. Po petileskladneni by nevykdovalo zylaStniho clinnyslu tern pobytu v aalari v Portolongono pomatl se ani namahy. Je tu vg ak poslani knihovny, ktere vgak na mysli a byl pfevezen do fistavu pro klade vysoke po*Zadavky: kniha neptistupna choromyslne v Montelupo. Zde za6a1 psat. Ve nebo nezvestno., je zakopana M yna. Je knihou sve cele pile nepfetrkte, az je mu dnes 60 let. neexistujici! Tato hole fakta maji velmi rozJe stikn utkvelou mySlenkou, ze je sesazeiV yite dilsledky. Jmenuji se — katalog autorsky a vlastnim narodem zapomenuty kral. Zaeina a hesloySr. sve epigoly psat o osme rano a pile do pfilnoPoslani autorskeho katalogu je jasne: podle ci. Pile frvahy na vgecka politicks a socialin61.0 se hledaji knihy, jich autor je hledajicisticka temata s vaAnivosti a zaujetim eloveka, mu znam. Za zminku snad jen stoji, k "kataktery veri, ze je Prozfetelnosti vyhlednut z yelogy" jsou ye skuteenosti desitky obroyskSrch stovat lidstvu nove pravdy. Ob'eas napik take foliantfi, knanich balvant. vazanSrch do yeprotest proti svemu uvezneni a ádá propu gtepf ovice. ni.

Nieim se flea. od psani odvratit. SpotfeboVe vettine pripadu v gak student, spisovatel, tunu papiru a vysecle/ u psani na 200.000 samouk — zkratka hledajici, nezna pisatele hodin. knihy a hleda "vilbec nejakou knihu" — feknerne o bibli; bible je ostatne z feckeho biblos Mete k pfiteli o radu, k cizinci o pomoc a k a znamend knihu. pfibuznemu o nic.

Hledani nezname knihy.

Hledajici jde tedy do hesloveho katalogu, a Mnoha dobra povetst byla probodena Api e. azde nenajde folianty ye veptovici, nSbr2 tim jazykem.

VC strectu, lane 5. reana

EIIMA1L BOZENA NEMCOVA:

BABICKA Obrazy z venkovskeho givota.

Pigt'alka, byla otlueena, udelana a 'Arne piskala. Vilem ale minil, ge dalece tak pekne nepiska jako Vaclavova pasacka; omrzelo ho delat pigt'a/k1r, udelal si z proutku vozik, piipkahl se k nemu a zaeal rejdit po louce, a psi za nirn.

Barunka dosage sestie udelanou panenku, povidala: "Na, ale ue se delat sama! Kdo si s tebou bude hrat, as zaeneme my chodit do gkoly? Budd tu sama."

"Buda tu babidka," odpovedelo defee s tvati, v nig bylo videt, ge ji ta samota byla nemila sica. ale kdyg ji babieka zustane, ge ji zustane vgeeko.

V tom gel kolem pan mlynat, a podavaje Barunce list, pravil: "Bette s nim k maminee, tekge byl pragek v meste a ge mu ho na pate dali."

"To je od tatinka!" zajasaly deti, Mice do staveni. Pani Pro gkova etla s radostnou tvali list; doetouc, zvestovala v gem, ge piijede tatinek v polovici maje, i pani knelna.

"Kolikrat se to jegte vyspime?" ptala se Adelka.

"Asi etyficetkrat," fekla Barunka.

"Oh je, to nebude jegte dlouho," mraeilo se (levee.

"Vig co," radl Vilern, "ja, si udelam etyficet earek na dvete, a vgdycky, kdy2 rano vstanu, jednu smagu.

"To udelej, ubehne ti eas," smala se matka.

Pan mlynak gel od splavu a stavil se. Tva,i je ho byla starostliva; ne gklibil se ani nemgoural, pykslu drgel v ruce, ale netoeil ji, jen nekdy dvema prsty uhodil na vieko. "Vite-li, co noveho, pravil vehazeje do sednice.

"Co se stab?" ptala se babieka i pani jednohlasne, vidouce, ge neni pan otec jako btva.

"Marne tu horskou vodu."

"Boge, rad chranit, aby nebyla nahla a zla!" pravila babieka uleknuta.

"Bojim se toho," tekl mlynat; "meli jsme po nekolik dpi ug poledni vetry, na to pti gly jette degte v horach, jak rnleei tam odtud phisli povidaji, jsou prt Vgecky potoky rozvodnene a snip frprkem tale. Bude to letos, myslim, nekaIe. Ja jdu nyni rychle donitt a uklidime hned vgecko zlernu hostu z testy. Radii bych, abyste se taky ptichystali, opatrnosti nikdy nezbYva. Odpoledne ptijdu se podivat. Davejte pozor na piabYvani vody vy ale, maid eeeetko, nechod'te k yodel" dologil pan otec, gtipna Adelku do tvaii; po to odegel ze staveni.

Babieka gla se podivat k splavu; po stranach splavu byly hraze stavene z dubovtch drawl, mezi nimit vyrustalo kapradi. Na stenach hraze videla babieka, ge vody piibybo, nejniggi sazeniely kapradin byly jig ye vode. Kusy &fey drnu a ratolesti stromu una gel gpinavt proud ieky pies splay. Starostlive vraila se babieka domb. Kdyg sly kry, stab se mnohdy, ge se nastavely u splavu, a proud ieky, struhou se gena, staveni zatopil. Vgdy bYval strach, kdyg zaCal led pukat, mlynat gti chodivali ustavidne na strati, aby se kde mogna nebezpedenstvi 'arcadeglo rortrhavanim kru, stavicieh se v hory. Ale proti horske povodni nebylo fibrany. Jako na divem koni ptihnala se s hor, vzala na ceste vge s sebou, co se ji v cestu stavilo, rortrhala hraz a btehy, vyyratila stromy i staveni, a to fge v takovem kvapu, ge se bide ani vzpamatovat nemohli. Froth take babieka, zku gend toho, jak domu hned radila, aby se dely ptipravy k odklizeni Yee' ze sednic na hfiru, co g se take hued delo.

Mezitim piigel pan myslivec, ktert jda z lesa okolo pily, byl jig slygel, ze ptichazi valid voda, a stoupani teky pozoroval. "Ty deti by vam jen piekagely, a kdy2 by zle piiglo, co s nimi; ja, je vezmu s sebou nahoru," pravil a hospodyne byly jeho nabidnuti rady. Odnagelo se, uklizelo, drabeg se odstehovala na stra p, Stradka se odvedla k myslivcovilm.

"A vy jclete nyni za detmi, aby to pant ne-

meia na starosti," pravila babieka deal. a Betce, kdyZ bylo vge uspotadano; "ja tu s VorSou zustanu. Pkijde-b. voda do staveni, vylezeme na, huru, a tak zle snad, de, Panbuh, nebude, aby nas vzala i se stavenirn; neni sem tak spadno jako ke mlYnu, ti chudaei jsou Mite na tom."

Pani Progkova nechtela dlouho piivolit, aby tarn matka zustala, ale kdy g si lIci nedala, musela jit. "Aby vam psi nezabehli," upozornila, odchazejic ze staveni.

"Neboj se o to, ti vedi dobie, kde ochrany hledat, ti se nas nespusti." Vskutku take chodil Sultan i Tyrl v patach za babidkou, a kdy g si sedla s vi etankem k oknu, z neha bylo videt na keku, lehli k jejim noham. Volta, zvykla jsouc na ustaviene gukani, myti a smejdeni, dala se do poklizeni prazdntch chlivky, aby neco delala, nepomyslic, ge za hodinu snad vodou a bahnem napineny budou.

Smrklo se, vody vie a vice pfibtvalo, sotva jig koryto struhy postaeovalo; louka za splavem byla jig pod vodou, a kde tomu vrbovi nepteka gelo, videla babidka z okna, aekoliv staveni nizko legelo a bleh teky vysoky byl, oklisani se yin. Odlozila vietanko, sepjala ruce a zaeala se modlit. Vorga ptigla take do sednice. "Voda hu ei, az je eloveku ouzko poslouchat; zvet jakoby citila, ge se nee° bude dit, je schovana, ani vrabee,neni videt," povidala, opra gujic u oken lavici.

V torn ozval se konskt dusot, po silnici od splavu padil jezdee. U staveni zarazil a ktikna: "Chraitte se, lid& voda jde!" padil jednim cvalem podel biehu ke mItnu, ode mlYna k mesteeku.

"Panbah s nami, nahoie je zle, poslali Veitbu," pravila babidka zblednouc. Ne g ale piece Vorge domlouvala, aby se nebala; gla jegte jednou podivat se, zdali vge v bezpeei a voda se je'Ste nevyliva. Za,stihla u teky pana otce. Mel vy sake boty nad kolena a ukazoval babieee, ge voda se jig z feky vyliva i ze struhy.

Nigel taky Mile, a Kudrna nabidnout se babiece k pomucce, aby sama v staveni zfistat nemusela; babidka ale poslala Kudrnu domu, "vy mate deti, kdyby Panbah dopustil ne gtesti, delala bych si z toho svedomi. kdo s nami zfistat, at' zustane Jakub. Jemu se to lepe slugi; v hospode ho nepottebujou, tam neni strachu, leda by se jim voda do chliva dostala."

Rozegli se.

Do galnoci bylo jig staveni obklopeno vodou.

Po gernovske strani chodili bide se svetly; pan myslivec piTgel take k staveni na stra p a Veda, ge babieka sotva spat bude, volal a hvizdal, chte se dovedet, jak je. Jakub se mu ozval z okna ze sednice, ge bdi, aby se pani Pro gkova o rnatku nestarala, naed pan myslivec odegel.

Rano bylo videt teprv, ge je cele Adoli jedno jezero. V sednici museli chodit ji g po prknech, a Mila s tizi jen se dostal na strati' k drubegi; voda se takovou prudkosti hnaba pies cestu, -ge mu div nohy nepodrazila. Mezi dnem pti gli se vgichni z myslivny podivat dolt.. Deti, vidouce staveni ye vode a babieku chodit v sednici pa prkneeh, pustily se na strani do takoveho pla„ee a kiiku, ge sotva k upokojeni byly. Psi se divali z viktie, a kdyi na ne Jan volal, gtekali a vyli, a ro,di byli by doh). skoeili, kdyby je Mila byl nedrgel.

Kudrna ptigel, yypravoval, jaka spousta dole. Ve 211:ei ge vzala voda due staveni, v jednom ge byla stare, gena, ktera nechtic poslechnout volani posla, aby se vystehovala, otalela, ag bylo pozde. Mosty, lavky, stromy ge bere voda, zkratka vge, co ji v caste legi. Ve mlyne ge jig jsou v hofej gich sednicich.

Kristla ptigla se podivat, mohla-li by zatopenSrm plinest near tepleho k jidlu, ale nebylo mogna, a kdyg smelt Mila piece k ni plebroditi se snail, sama ho prosila, aby zustal kde je.

Dva dpi trval ten stracn; tieti den tepr y zakdyg se eala voda opaddvat. Jak se divily z myslivny vratily; zahradka byla zaplavena, v sade bylo vysoko nanosu, misty hluboke vtmoly, vrby a olge byly do polovice obaleny bahnem. Lavka strhand, chlivky podemlete, psi boudy odnesene. Chlapci gli s Adelkou podivat se za staveni.li tam sazene stromky, ktere si byli pied rokem z lesa pfinesli a jeg babieka jim zasadila, blizy dev6atfun, chlapefun jedle.

Sta.ly tarn beze Mwdy. Pod hruAku byli si vystamalinkou chaloupku, udelah u ni zahradku a plat, strougku a na ni mlYnky, ktere se tally, kdyt prgelo a stroutky vodou se napinily. Byla tam i picka, do ni g davala Adelka kolade a buchty z hliny upla,cand. Po cele male givnosti nebylo ale ani pamatky. "Detiny!" usmala se babieka, slygic, jak toho lituji; "jak by mohla obstat vase hraeka pied proudem rozkaceneho givlu, kterY stov'eke stromy a pevne domy vyvracel!"

Za kratkt eas vysu gilo slunce pole, luka i testy, vitr roznesl panosy, trava sve geji jette se zelenala,koda se vgecka napravila, a mai° zustain pamatek zhoubne povodne; jen lido si o ni dlouho povidali. Vlagtovidky zase cieti s radosti je vitaly, tegily se jig, ge brzieko plijde pan Beyer a pa nem otec ge pkijede. Byl veder Filipo-Jakubskt. Babieka, kdy g byla kralovou ktidou na v gecky dvete — z venku u staveni, u chlivu a kurniku — tii kti ge udelala, 'SU s detmi na zarneekt holy vrch. Chlapci nes11 ramenou stare, kat'ata. Na vrchu byla jig Kristla, Mila, vgechna chasa ze dvora„ ze mlYna take Mandinka. Vacla y Kudraav s bratry pomahal Milovi smolit kat'ata, a ostatni rovnali do hranice dteva a chvoj k paleni ohne.

Noc byla krasna; teplY vettik vinil zelenou osivu a roznagel viini kvetin z parku a z kvetouciho sadu po celem vrchu. Z lesa ozYvalo se houkani sovy, na vysokern topole u silnici Atebetal kos, a z ktovi v parku zana gely se libezne zvuky slavikovy pisne ag nahoru. Tu najednou vyglehr plamen na glickem kopci, v okamgeni na to na gernovskem vrchu a po stranich zaealy se mihat a skakat plameny veal, mengi.

A dale na vrchach nachodskYch, novomestskYch vzplanuly ohne, tancovala svetla. Take Mila rozgal smolou napatene kate, hodiv je do hranice, ktera, v male chvili vzplanula. Chasa zaeala vYskat, ka gdY uchvatil nasmolene ko'Ste, zapalil, a jak vysoko mohl do povetti vymrgtil, ktiee: "Let', earodejnice, let'!" Pak setadili se a zaeali s hoticimi pochodnemi tance provadet, deveata v gak drgice se za ruce a zpivajice, toeila se kolem halal hranice; kdyg spadavala, rozhazela oheri a zaeala pies nej skakat, jak ktera daleko mohla.

"Divejte se, tohle stare, earodejnice musi nejvfge vyletet!" zvolal Mila, a popadna pometlo, tak prudce jim vyhodli, ge v letu ag zafieelo, vysoko vyletelo a skoro k zelenemu oseni zaletelo, kde stall divaci.

"Ta prska!" smala se chasa, be gic pro prskajici nasmolene pometlo. Chlapci tieskali pochvalu. Take ze gernovskeho i glickeho vrchu ozval se vSTskot, smich a zpev. Okolo rudeho ohne kmitaly se v divem kolovani postavy jako fantasticke; chvili po chvili z jejich sttedu diblik do vyge vyletel, zattas1 v povetti ohnivou palici, ag tisice jisker spr gelo, a zase dohl• padal phi jasotu lidstva. "Hlele, ta vysoko letela!" zvolala Maneinka, ukazujic prstem na gemovskt vrch. Jedna z ten ji ale ruku dolt. stahla, napominajic, aby neukazovala na earodejnice, ge by ji mohla pustit nektera sthela do prstu.

Bylo jig pozde, kdyg se vracela babieka s &Anil domu. "Babieko, nesly gite nic?" geptala Barunka, zastavic babieku uprosthed kvetouciho sadu blige staveni, "jakoby neco gumelo."

"Nic to neni, vettik zahra.va listim," odpovedela stahenka, dolo gic: "Ten vettik dobte dela."

"Prod doble?"

"Protoge stromy k sobe sklani. kika se, kdyg stromy ye kvetu se libaji, a objimaji, ge bude hojna, firoda."

"Oh, babieko, to je gkoda, ted', kdyg zaenou tiegne, jahody, kudy g tu bude veselo, musime sedet celY den ye gkole," smutne kaki Jan. "To jinak nejde, hochu, v gdyt' doma nemilgeg bYt, ani vgdy hrat. Nyni nastanou jine starosti a jine radosti."

"I ja rada budu chodit do gkoly," pravila Barunka, po vas, babieko, se mi bude stYkat, ge celt den videt se nebudem!"

(Pokraeovani.)

Jest obtigi pro mirk piesvedeiti genu, ge jest v chybe, kdy2 ona vi, ge jest. elovek nem-a ge vgdy posuzovati mute dle toho, co o nem tika,ji jeho sousedi.

Ve sti.edu , dne 5. ledna 1938. j2.--DY2 odstoupil anglickY kral Eduard VIII. 11.. a kdy2 pozdeji byl korunovan Jiti VI., reportal v Londyne telefonovali zpravy pies AtlantickY ocean prim° do svych newyorskYch redakci tak rychle, jako by mistni reporter telefonoval z obchodniho domu za rohem zpravu o loupetnem ptepadeni. Novinatske zpravy se dnes telefonuji skoro katdodenne pies AtlantickY ocean a stejne sr adno se telefonuji i pies Pacifik.

Jeden londYnskY reporter usly gel, zatim co se tazal Los Angeles na zemetteseni, zvuk zemetteseni — ye vzdalenosti 5,500 mil.

Tak telefon zmen gil eas a vzdalenosti. 0brazne zkratil obvod na gi planety z 25,000 mil na nejakYch 300 stop.

Dnes je jakalcoliv rozmluva mezi kontinenty vzdalenYmi od sebe ptes pal sveta mnohem snadnej gi, net byla prvni telefonicka zprava, vysla,na, po drate natatenYm jen mezi dverna pokoji.

Za 61 let, merle net za dve generate, telefon vyrostl z vedecke hraeky v sit' rozprostirajici se po celem svete.

Jeden tovarnik z Ohia zahoukal do telefonu svYm novYm typem automobilove houkaoky jemci v Anglii, a dostal velkou objednavku.

Jeden nalcupce z velkeho newyorskeho obchodniho domu, kterY nebyl nikdy mimo Spojene Staty, udela telefonem za jediny den nakupy v gest evropskYch zemich.

Jeden Anglican v LondYne, ueici se he na dudy, si nevedel rady s tetkou pasati. Zavolal si tedy sveho ueitele ve Skotsku a ten mu pasat zahral telefonem. Zak ' po nem opakoval a tak pokraeovali, at skladbu dokonale ovladl.

Ve SpojenYch Statech, zemi, ktera dovede vyutit nejvice dobrodini telefonu, je denne 85,000,000 telefonickYch rozhovorit To znameng„ ptedpokladame-li pro katclY rozhovor dva lidi, to poeet mluvicich je vet gi net poeet obyvatel v cele zemi.

"BYt z dosahu telefonu" je v teto zemi, kde je 19,100,000 ptistroja — Jeden na katclych sedm obyvatel — skoro new neslYchaneho. Z celkoveho poetu telefont na celem svete, 38,000,000, polovina jich je ve SpojenYch Statech.

Samotne mesto New York ma vice telefonu net Francie s 42,000,000 obyvatel. Chicago jich ma vice net Jitni Amerika a Los Angeles vice net cela Afrika.

Na kulatem stole v zaoceanske telefonni centrale v New Yorku je 80 telefonnich seznama z celeho sveta, ye vgech znamYch jazycich, podobajicich se velmi obyeejnYm telefonnim seznamam — huste jsou pro LondYn, Pala', Berlin, Tokio, tenet pro Aim, Havanu, Dublin, Madrid, nektere z nich, jako pro Holandsko a 8vYcarsko, obsahuji v jednorn nebo dvou dilech vgechna telefonni eisla cele zeme.

Telefony v americkYch domovech jsou dnes spojeny dratem nebo radiem s telefonni siti 70 zemi na celem svete. American mate telefonovat do ledovYch hor Islandu (doposud v gak ne na Gronsko), na koralove pobteti Indie, do.

Chile nebo na Costa Ricu, do Palestiny nebo Panamy, na Javu nebo do Japonska.

Jen dye velke telefonni site, rusk& a novozelandska, nejsou je gte spojeny se SpojenYmi Staty.

Jak by se dnes podivil vynalezce Graham Bell, kdyby uvidel, jak ptekonala skutednost jeho proroctvi, kdyt pravil pied 61 lety: " yetim v budoucnost dratti, ktere budou spojovat asttedni Telefonni spoleenosti v raznYch mestech, a mut v jedne 'ash mine se bude moci dorozumivat s elovekem v jinem miste."

Dnes se takovYm zpfisobem "dorozumiva" tolik lidi, ze za rok proletne Amerikou skoro 27 miliard telefonnich rozhovora. Za stejnou dobu dopravi pogta jen 13 miliard dopisil a korespondendnich listka a 190 miliona telegramu.

Ale rozhovory jsou jen easti sluteb, ktere obstarava telefon. Snad si malo lidi, naslouchajicich rozhlasu, uvedomuje, ze velka east jejich oblibeneho rozhlasoveho programu k nim phchazi z velke east prostkednictvim telefonnich drat& Take zpravy ze zeme a celeho sveta, ktere se doditate ze sveho easopisu, ptichazeji telefonem — ne mluvenou tedi, ale elektrickYmi impulsy, jet na druhem konci site vyklepavaji ne-

VISTN1 K

Div

mluveni telefonem.

Barrows Colton.

viditelnYmi prsty svou zpravu na dalnopisu ptesneji net mnoha. pisakka. Take novinalske fotografie se posilaji po dratech telefonu.

Amerika je zeme rekorda a jeji telefonni sit' zapada dobte do jejiho ramce velikYch eisel. V Americe je tolik dratt na telefonech, to by stadil na spojeni zeme se sluncem na vzdalenost 93,000,000 mil. Telefonnich tyei je tu tolik, to by se z nich mohi vystavet pevnY plot 30 stop vysokY z New Yorku skoro do San Franciska na druhem konci pevniny. Podzemnich vedeni pro kably je tolik, to by dohromady daly 15 malYch tunela celou zemekouli od polu k polu. Ale co telefon dovede, je je gte mnohem obdivuhodnej gi net jeho rozgiteni. Podivejme se na nekolik mai° ptiklada: Je to mechanickY telefon, s elektrickYm mozkem, jen varn ye velkomestech najde eislo stejne rychle jako nejlep gi telefonistka.

Dale tu jsou draty, jet pten'a geji nekolik hovolt najednou. Hovory probihaji vedle sebe jako lide v davu, ale na miste urdeni se s podivuhodnou ptesnosti od sebe oddeluji a ptichazeji spravne na misto, kam byly poslany.

Sit' prabetnYch telefonnich okruha mezi velkomesty a jednotlivYmi kraji zeme yam nyni umotimje telefonovati ptibuznym za motem prave tak snadno, jako byste telefonovali obchodniku v miste, aby yam poslal par liber brambor. Dnes se provadi 92 procent vgech dalkovYch rozhovora tak, to volajici na ne deka u telefonu, a pramerna doba, kterou trva prepojovani, je pal druhe minuty.

Vetginou najdete sveho partnera na druhem konci dratu, dokonce i kdyt neznate jeho jmeno.

Ve Spoj. Statech nejsou statni telefonni linky. Francie, N'emecko, Velka. Brita.nie, Rusko, Japonsko a mnoho malYch zemi maji statni telefony. Argentina, Chile, panelsko a Peru nemaji vabec tadnYch statnich telefonu.

Amerieti pionfri telefonu videli hued na zaeatku, to zatizeni tak utiteene celku jako telef on, mate bYt tizeno jen na podklacie jednotneho systemu. Dnes je jen 75 ze 70,000 obci Spoj. Statech, ma.jicich telefon, spravovano vice net jednou spoleenosti. Velka vet gina americkYch telefonu je ye sprave spoleenosti American Telephone and Telegraph Company, jet ma 25 filialek, mezi nimi i Bellilv system. Papiry techto spolednosti jsou v rukach 750 tisic raznYch vkladatelti.

Americka sit' telefonnich drata je nemyslitelna bez velke armady telefonistek, jet zna-, menaji pro vetginu Ameridant symbol ameri ckeho telefonu.

Telefonni spoleenosti shledaly brzy, ze teny se povahou hodi mnohem lepe k teto sluthe net muti, kteti zastavali s poeitku tuto slutbu.

Hned jak to s nimi zkusily, dobyly divky velkeho fispechu. itika se, ze telefonistky ptipravily tenam cestu do ostatnich ()bora. Telefonistka je "vybrana," 'Sena, vybran g, pro hlas, osobnost, zdravi a vYkonnost. Jeji zdvotilost se stala a.merickYm standardem v obchodnich stycich. Roku 1936 ptijaly americke telefonni spoleenosti pies 30,000 novYch telefonistek.

S rostoucim roz gitenim telefonu bylo stale obtitnej gi ziskat pro telefonni slutlou dostateenY poeet schopnYch divek. Nadto se s rostoucimi potadavky na slutbu metody telefonovani stavaly postupne slotitej gimi a nesnadnejgimi, zvlagte ye velkYch populaenich centrech.

Intienfti z Bellovy spolednosti tedy vynalezli a zdokonalili mechanickY telefon, jen je prave tak rychlY a ptesnY jako nejspolehlivejgi telefonistka. K tomu nemusi bYt cviden, jeho einnost se nezpomaluje slotitYmi operacemi a okamtite mute vlotit do prate celou svou vYkonnost — cot je velka, vYhoda pro neoeeke.vane potfeby.

Mechanicka iistkedna provadi spojeni stejnym zpasobem jako telefonistka, jente utiva misto mozku a prstil elektrickYch ptepinaeft kdyt zvednete sluchatko, kovoya rueidka s kovovymi prsty v mechanicke tstkedne uchopi

Strana 11. drobne koneeky va:si linky, a vy uslyg ite ton, jenz znadi toteZ jako "Prosim" telefonistky.

Nadet vytoeite na kotouei sve eislo. Na kat& otodeni u vas se otodi stejne 'Oslo na kotouei v tisttecine, a elektricky mozek je ptipraven provest spojeni. To je ovgem jen velmi zj ednodu geobrazek toho, co se deje v mechanicke U.sttedne. I nejlepgi telefonni intenYti pottebuji leta, net se naudi v gem jeho podrobnostem.

Katde otoeeni na va gem kotouei vyvolava v mechanicke itstteclne tisice mechanickYch operaci.

Ale i v mechanickYch iistteclnach je jegte tteba mnoha lidskych sil, a mnoho mist ve Sp. Statech mechanicke tisttedny pravdepodobne nikdy mit nebudou. Nejvice je jich treba ye velkYch mestech, kde je tteba za Indio dasu provest co nejvice hovora.

Telefon pracuje tak spolehlive proto, te intenfti pracuji ustaviene na jeho zdokonalovani. Ph torn nejenom zlepsili neobyeejne jeho vYkonnost, ale pitgli i na tadu jinYch utiteenYch vynalezil.

Vetgina vynalezd ptichazi od musu, kteti nyni pokraduji v praci Grahama Bella. keknete, Se telefon je jit vynalezen. Ano, ale,Bell ueinil jen prvni krok ye vynalezu, adkoliv krok nejdaletitelgi. Proces vynalezani telefonu jegte neni u konce.

Ve velkYch telefonnich laboratotich Bellovy spoleenosti v New Yorku se sta a sta vedcil zabYve, badanim, zkougenim a zdokonalovanim.

Nejenom te gi katdodenni problemy telefonu, ale tegi ptedem i problemy, ktere se mohou vyskytnout v budoucnosti. Jejich prate u gettila na miliony dolara telefonnich vYloh.

KatclY desatY dospelY Ameriean ma po gkozenY sluch tak, ze mu to mate einit potile v praktickem tivote, a katcle patnacte gkolni dite je zdrtovano v udeni ptechodnYm nebo trvalym onemocnenim usi. Nikdo o tom nevedel, dokud telefonni intenYti nevynalezli audiometr, pHstroj na ptesnej gi meteni hluku a sluchu.

Nyni lze metiti hluk na decibely asi tak ptesne jako delku provazu na stopy. Intensita gepotu vzdaleneho etyti stopy je 20 decibela. Pohluk ve velkomeste nebo obyeejnY hovor ye vzdalenosti tti stop je 10,000 krat silnejSi net gepot Motor letadla leticiho kolem plnou rychlosti je milionkrat silnej gi net poundni hluk. Je-li hluk jegte silnej gi, lidske ucho ut jej neslygi, ale citi bolest.

Z tohoto poznatku vznikly lep gi telefony a take nove pomacky pro nahluchle, ampliony v divadlech, poslucharnach a kostelich, specialni telefony pro twine' hluche atd.

ZvukovY film, nyni rozgitenY tak, to start' nemY narn ptipacia nezvyklYm, je nejznamejMm vedlej gim produktem telefonu. Zvukovy film i radio by byly nemotny bez zdokonaleni telefonniho vysilade, jent se stab rnikrofonem, a lampoveho amplifikatoru, jent dodava potrebnou silu proudu ptedna gejicimu hlas.

Televise, doposud pokusne dite v plenkach, pokraduje v rozvoji nemalou zasluhou telefonnich inzenyru. Jegte dtive, net televise sama bude hotova, vynalezli zpilsob, jakYm ptena geji obrazy posluchadstvu. Je to novY koaxio,lni kabel, s nimi se prave nyni provadeji pokusy v New Yorku a Filadelfii .

Bude ptenaget 250 telefonnich hovoril najednou, ale co je iltasne, bude take ptena get sloSite televisni proudy. A tak jednou budete moci mluvit s elovekerd a soudasne ho videt na druhem konci linky!

Vojtech Beneg destnYm obeanem Chodova.

V sobotu 11. prosince usneslo se jecInornyslne obecni zastupitelstvo obce Chodova u Prahy jmenovat vl. radu Vojtecha Bene ge eestnYm obeanem v Chodove, a to se detelem na praci, kterou peed 50 lety vykonal v Chodove nejstargi bratr Vojt. Benege, ueitel Vaclav Beneg, kteremu obec nemohla svou vdednost projevit.

Slavnostni schazi byl ptitomen okresni hejtman ze Aldan, okresni gkolni inspektor a eestni haste. Obec Chodov zalotila na navrh yl. rady Volt. Benege populadni fond, z nehot budou podporovany rodiny s vetgim poetern deb.

Lasko, muse bkti slepa, ale mall broth vidi vgeehno v dohledu.

Strana IS.

Ve stfedu, dne 5. ledna 1938.

V2STNIK

rtedial Organ Slovanske Podporujief Jednoty State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR-14 ItANTA HOUMA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAS PUBL. CO•,

West, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare viasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Veekere dopisy, pfedplatne, oznimky, bndlet adresoviny na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Schiize Hlavni Oiadovn V pondeli 3. ledna konala se v Houstonu prvni mesieni schtze nadi Hl. titadovny a tehot dne mel svoji Ntroeni schazi i tiskott vStor s potadatelem organu. Obe schilze konaly se z easti v atadovne bratra pfedsedy soudce Chernosk,Vho, z east v konfereneni mistnosti ban-. ky. Z cele lady zaletitosti vyzvedame ustni zprevu do schilze se dostavivdiho examinatora Odboru komisate poji gt'ovani, die ktere prave uplyruilSt rok vykazal se s dobrtm vStsledkem.

Podrobna zprava bude uvefejnena pozdeji, dues vdernu Clenstvu sdelujeme, ie finandni prirnstek byl za rok 1937 pozoruhodnjr. Kon: trolor vyslovil se o vedeni knih, sprave VSrk. vSrboru nejvSr d pochvalne. Daval nadi Hl. *Citadovnu za vzor, pfizpasobovaci akci v zeletitosti iiaS'eho majetku ye Valley povatuje za proziravou i Ntslednou. Protote potadatele vyekavala v uteri rano halda neodkladne prate redakeni, podrobnefei referat o schazich pfineseme pfi§te.

Do nove price. V lednu u vet8iny sbrattenSrch fadil zaujimaji nove zvoleni, anebo znovuzvoleni atednici sve iffady. Oeekavame, ie kakla sestra a kak1S7 bratr, jent byl do fitadu zvolen, nastoupi svilj atad s tim nejlepeim amyslem vykonavati sve 'povinnosti fadne, spravedlive a poctive. Nektodi pfipominka, ie stanovy jednoty jsou zakonem, dle ktereho Veichni musi me se fiditi a je nevyhnutelne nutno, aby iitednici stanovy jednoty znali a v kakle tosti l'adove se dle nich ridili. Sestry a bratil budou sitm afednikam pomahati, jejich povinnosti bleat usnadnit, ktere ne vkly jsou lehke. Jsou to yak afednici, ktertm jste dali jista prava a jiste povinnosti a proto je na vas, abyste svyrn iftednikam yak spolupraci byli napomocni k stetejnimu cili, aby via fad prospival.

Hled'te k tomu, aby kak1S7 Clen a katc1Sr afednik sve povinnosti spravne konal. Duletittm pfedpokladem zdarneho vedeni tadu jest naprostj7 potadek pii vedeni knih. Znate stare "potadek dela dobre pfatele" a tam, kde zavledne nepofadek, tam ztraci se davera Clenstva, kterou tetko lze znovu ziskat. Na pfedsedovi kadu zaleim, aby veichni afednici i itbory sve povinnosti spravne vykonavali a proto v prvni fade musi bit pfedseda zodpovednSrm za vjisledriS7 chod, tvofivou Cinnost tadu. jak elenam — sestram a bratfim — klademe na srdce — neopominejte einnost osv8tovou. Je veledilletita, je jednim z cila a akola naafi bratrske organisace. Pojieteni zajiste je velmi zaslutnji m akolem podparne organisace ne2 nerd vSrhradnim. U bratrskS7ch jednot jsou nkoly dark' a nemene duletite. Ktere? I7sili o zachovu rodne tedi, snaha o mravni a kulturni vzestup elenstva, peee o dorost. Na g Detskt Odbor utedene roste r mladtch stale pfibSrve. Jiste nad tomto pfibS7vanim dorostu jsme vaiem potekni nez — vyy stavi, to dalSi starost, ba neproniinutelna povinnost. Dejme omladine nae ma hry, slugne zabavy, vyratepravo i pottebu

ni a praci. USlechtile sna2eni pri eeskch divadlech, programech, besidkach. Ona po neeem podobnem piimo dychti, chce byt zaptatena, chce tvotit, po sverni zpilsobu a dle sNtch schopnosti pracovat. Nezaleti, ziskame-Ii toliko hodne ditek, zaleti, bychom si je udrteli, planovite dale vzdelavali, protote oni nastoupi mista po nas. V nastavajicim novem rote tadame o vak dobrou van a spolupraci v zajmu SPJST. Zajem celku — ne zajem jednotlivca — budit nam zakladem a voditkem v nadich snahach a praci a v tomto znameni necht' nesou se spoleene snaky nas vdech. K tomu cili pracujme vespolek a takove praci — Zdar!

Pojiktovnictvi v Oeskoslovensku ma za sebou historii delei jednoho stoleti. V dobe pfevratu v r. 1918 bylo esl. pojidt'ovnictvi zastupovano 18 domacimi ustavy a celou tadou pojidt'oven cizich, zejmena rakouskjrch, nemeckjrch a italskS7ch. Dnes je tam 50 domacich pojiet'oven, z nich 24 jsou vzajemne a 26 akciove. Polovina techto astavil tvoti t. zv. pojia'ovny smidene, t. j. astavy provozujici soueasne pojiSteni tivotni i pojidteni proti Skodam. Nejdaletitejeim pojistrijrm odvetvim je v Oeskoslovensku pojidteni tivotni, jeho ahrnne piime rani pojistn6 obsahuje daleko pies pill bilionu korun. Celkem je v 6s1. republice v platnosti 1,062,000 pojistek tivotnich a pojietenS7 kapital einil koncem min. roku 12,916 iniliont KC. Ponevadt podet obyvatel oeskoslovenska je 15,215,000, pisiPada pramerem na hlavu jednoho obyvatele 849 KC pojikeneho kapitalu a kolem 50 KC roeni premie.

Oeskoslovensko je podle toho co do hustoty tivotniho pojidteni na jedenactem miste mezi evropskSuni staty. Toto pofadi se vdak velmi zlepAuje k tomu, ze v je zavedeno povinne socialni a pensijni pojidteni zamestnancil, v nernt ptipada, na hlavu obyvatele pramerem asi 130 KC rodniho pojistneho.

Priunerem plati katdj'T obyvatel oeskoslovenska na tivotni a socialni pojidteni kolem 180 Ke na roanich poplatcich.

Stitni dohied na poji gl'ovny vOeskoslovensku zaveden byl v r. 1934. Dfivejei rakouskS7 kon nahraten byl modernim zakonem jak je v platnosti v modernich statech a ov gem i v Soustati. Statni odbor pojiet'oveni dohlizi dle novelisovaneho zakona o zabezpedeni narokil pojistnika, vede dozor na einnost pojiet'oven, ktere musi miti postaeitelnj7 zabezpeeovaci fond. Jmeni techto zalotnich fonds smi bSrti uloteno pouze v hodnotach ptipudterVch zakonem, t. j. hlavne ve statnich dluhopisech Csl. republiky a jinSich cennSrch papirech, shoal jistoty, zapajekach Csl. state, a jeho zemim, v nemovitostech, hypotekach a vkiadech u spolehlivtch penetnich iistava. Osvobozend, stare, vlast jak patrno dohani vie za rakouskeho reEmu opomenute, zastarale, dneAku nevyhovu, jici. Pojistna nauka je tam nyni pestovana na vysoktch dkolich, Csi. pojistna veda je dilstojne representovana i na odbornSrch mezinarodnich kongresech pojidt'ovacich pracovnika.

Rovnost. Vtkonnost fizeni, praktionost, promyglent postup a ptimetene poplatky j-ou tivotnimi podminkami bratrskSrch organisaci.

Ochrana domovil jest posvatnSTm ilkolem Bratrstev. Aby mohly piniti tento akol, pod'Arne organisace musi dodrtovati svoje zavazky do puntiku. To znamena, ie nemohou jednomu Clenu slibovati ureite vSrhody a druhemu je odeptit, jelikot dle spolko'vtch stanov jsou si veichni Cleni — rovni. Nejmladk e'en bratrskeho spolku jest opravnen k stejnjim vjihodam jak nejstarai drzitel certifikatu pojidteni. Jestlite by vrizeni podpiirneho spolku byl nastoupen jint surer, podobnSr krok zahnal by tento na skaliska. Obchodni zpasoby, opatrnost a pfedvidavost musi vladnouti u vedeni Bratrstva stejne jako jsou utivany pri podnicich obchodu i pramyslu. 8testi sveta, nadeje vdov a sirot jsou vysokm cilem bratrskjich spolkil a pfirozene, take nal S. P. J. S. T. S. P. J. S. T. dostila vidy svStm zivazkum.

Za uplynu1S7ch 40 let sve pasobnosti nak jednota svtm zava,zkum vkly dostala do pasledniho centu. Pfirozene ztraty zpasobene dmrtim jsou zdrave vyrovnany a zalotni fond, jak vykazuji mesfeni finaneni zpravy, pomalu roste, solvence, stfetena orlim zrakem ak-. tuara jest lepdi netli je zakonem potsadovano.

a

Agitaeni karnpaii uplynuleho jubilejniho roku vynesla nam 832 elenii, kteiI si vyzvedli poj gteni v east $698,500. Do Oddeleni ditek pri jato: 226 elenti do stab. 16 let a 63 Olenii na pojistky 201ete resp. splatne ye stati 18 let.

Nove tady zaloteny loni jsou: fad Svatopluk C'ech Cis. 104 v Eagle Lake, ems. 159 v Rosenberg a fad T. G. Masaryk Cis. 160 v San Angelo. — Na &mufti ztratili jsme od ledna 1937 do 20. prosnce 1937 celkem 166 elena. — Zdroje S.P.J.S.T. obnaeely 1. prosince 1937 &mos $3,176,148.

Na pran34! Jen zlomyslnST a neuvedomelST jedinec mohl by dpatne mluviti o Ceske podparne organisaci u jejit kolebky staly prvni Csl. pionjth pied 40 roky! Jen osobni sobectvi mohlo diktovati slova pohany namitene proti S.P.J.S.T., k nit pfindleti kolem 14 tisic eeskSrch lidi temet v katdem koutku Texasu.

Dlutno doznati, te jsou to ojedinele zjevy, kde se nas elovek kaki tak hluboko, aby tupil organisaci k nmi kdysi pkinaletel a byl vlastni vinou (neplacenim pfispevkii) vyloueen. Nage S.P.J.S.T. tvofi jadro =kilo spoleeenskeho tivota, kolem ni otaei se einnost nageho lidu, jsme na svoji jednotu hrdi. Je to Bratrstvo elena jedne krve organisace texaskSrch echoamerieana!

Po prve se Japonciim nepodafilo koupit generila i s armidou. eina zpilsobila v teto valce celemu svetu ptekvapeni. Prokazala pfekvapujici, nikdy nebt.valou silu vojenskou a podivuhodnou silu mravni. Po prve se ted' stalo, ie Japonci nemohli dosud koupit ani jedineho einskeho generala 1 s armadou. Steti koupili nekolik generahl beg vojska, aby z nich utvotili tak zvanou nezavislou vladu v Pejpinu. Naopak sltm irtokem pfispeli k rodnimu sjednoceni einske kik. To je pro Ja' ponce nejnebezpeenejei. Tentokrat nepodnikali svaj dinskt vSrboj proto, aby urvali jate kus azemi. Tentokrate chteli zasahnout vlastni jadro a zabrdnit einske ndrodni obrode, jet se v nekolika letech stala tivelnfun hnutim. Loni se podfidila asttedni vlade jitni Omna bez obvykle obeanske valky a letos se iistfedni vlade podrobily i tak zvane komunisticke provincie s vjrbornjimi armadami. Tak zvana autonomni vlada v severni "itie", pod japonskSrm protektoratem, utrpela iipint nezdar. Ted' tedy valka v dine pokraeuje. Japonci vitezi a 6ifiane chteji ustupovat. Maji dosti Casu a mista, kam ustoupit. 0 katdou vhodnou posici chteji svadet "zadrt ovaci boj". Timto protahovanim valky chteji Japonsko vyeerpat tak, aby se zhroutilo vysilenim. Soueasne veak zahajili oiliane boj proti Japonctim i na druhe koleji — drobnou valkou. Osme. armada — drive komunisticka — zahajila tuto taktiku v severni oine. Nebojuje o viterstvi, ale pusobi Japoncurn denne ztraty na lidech a na materialu. A ted' je otazkou, kdo to vydrti dole. Zda Japonci snesou vice svjich viterstvi dosavadniho druhu, nebo Oiliane vice poratek.

Listarna redakce. Pozdrav z cesty z New Yorku ku stm miltm do Texasu dorueila nem pogta od br. Jos. V. Bayera z Atlanta, Ga. — Diky! Cele, fada bratti zaslali nam vanocni a novoroeni pfanm, za net touto cestou uptimne dekujeme. — Br. F. K. Bueek vzpomnel kolegy redakce Oechoslovaka a potadatele organu vanoeni nadilkou v podobe znamenitj'7ch klobas. Chutnaly vkborne, dekujeme srdeene. — Br. Otto Stehlik z Wichita Falls poslal nam cenne informace ohledne stati o Csl. umeni v angl. tisku, za net mu dekujeme.

Veemohouci dive, konim dlouhe ocasy a elovek je ustfihava.

Kdyt start mut upadne v lasku, jest obava, fie to bude z1S7 pad.

MATE NOVOU ADBESU 9 Jestiiie ano, oznamte to Ifeetnimu Hi. iTiadovny bratru Ed. L. Markovi do Fayetteville, Texas. Vydavatele nemaji prays, meniti adresy odberatelii Vestniku, oni opravuji odresif vOradne die nivodu z Hi. liriadovny. Pogiete proto zmenu adresy na prave misto a neopomente udati eisio kidu, k nemui patilte a k vuliva sprivnemu vyfizeni, oznate starou i novou adresIL

Ve stkedu. dne 5. ledna 1938.

INULEHO nterka odpoledne, kdy u2 jsme M tiskii na.S' Vestnik, zacilytili jsme radioyou zprdvu o smrti dr. Jar. Smetanky, 6eskoslovenskeho generalniho konsula v Chicagu.

Podavame timto o zesnulem zpravu dodatednou: dr. Taroslay Smetanka byl vynikajicim representantem Csl. Republiky a soueasne i vetgi easti esl. Ameriky. V dobe osvobozovaci akce byl horlivYm pracovnikem, jeho zasluhy uznany byly nejen na nejvySSich mistech revolueni akce, ale i samotnYm presidentem Masarykem, kterY dra. Smetanku vital mezi sve osobni piltele. Dr. Jaroslav F. Smetanka narodil se dne 19. zaki 1881 v Horni Krupa u Nemeckeho Brodu v dechach, kde jeho otec byl evangelickYm faratem. Po maturite na kolinskem gymnasiu pkijel do Ameriky v za•i 1899. V New Yorku studoval na Union Theological Seminary, kde nabyl hodnosti bakalake bohoslovi, pak na Columbia University, kde byl povySen na mistra umeni.

Roku 1905 se pkestehoval z New Yorku do Baltimore, kde r. 1912 dosahl hodnosti doktora pra y na De Paul universite. Pki vypuknuti valky provozoval dr. Smetanka pravniekou praksi v Chicagu. Zfieastnil se od potku prate eeskeho Narodniho SdruZeni jako anglickY tajemnik, pozdeji jako redaktor v vydavatel Czechoslovak Review, ktera2to publikace seznamovala Amerieany se snahami, bojem a cili Oechoslovakil. V eervnu 1918 byl dr. Smetanka povolan do Washingtonu za ieditele cs. propagaeni kancelake a v dubnu 1920 byl presidentem Masarykem jmenovan prvnim csl. konsulem v Chicagu a r. 1933 byl povYgen na generalniho konsula, ZesnulY byl jednim z nejzdatnej gich a nejnadAenejgich narodnich a kulturnich pracovnikfi, jeho jmeno bude uvadeno mezi prvnimi v kadach pracovniku hnuti osvobozenskeho. Oest jeho vzacrie pamatce!

• • Jak bylo v techto dnech oznameno pkistehovaleckYmi nkedniky SpojenYch State, poklesava poeet cizincn v zemi z nasledujicich tki din: 1. Mnoho cizincu stalo se obeanS7 SpojenYch State s ohledem na nebezpeei valky v jejich vlastech. 2. PkisnelSi kontrola vystehovaleckYch vis americkYmi zastupitelskYmi fikady, tak 2e dle kvotoveho systemu mail nadeji na pfistup do zeme lido, kteki maji legitimni pHeiny k pkijezdu do zeme. 3. Mnohe zeme omezily vystehovalectvi z nacionalistickYch Za pkiklad poklesu pkistehovaledvi mute slou2iti piipad Italie. Roeni kvota Italie je 5,802 osoby, lee v uplynulem fiskalnim roce pkijelo sem jenom 2,905 novYch pkistehovalcA z teto zeme.

• • Z Detroit, Mich., se oznamuje, .2e podet delnictva z automobilovYch tovaren odlo2eneho dosahne po Novem roce vysoke Cislice. V fitellt minuleho tYdne bylo sdeleno Williamem Knudsenem, presidentem General Motors korporace, 2e v zavodech teto spolednosti v rnznSrch mistech SpojenYch Statt odlo2eno bude 30,000 delnika dne 1. ledna. Pokles obchodu cini poeet zmen geni pracovnich sil nutnosti.

• • Mnozi pkisluAnici soueasneho pokoleni budou miti pkilditost spatfiti autentickou hvezdu betlemskou, ktera vedia mudrce od vychodu chlevu, kde Je ggek le2e1 v jesliekach. Halleyova kometa, :*e2 podle soudu hvezdaft byla tou jasnou hvezdou, je2 objevila se v ten vas pied 1,937 roky, vrati se °pane roku 1985, jak oznamil v techto dnech Dr. R. S. Richardson z Wilsonovy hvezdarny v Los Angeles, Calif.

•

•

rederalni zernedelskY odbor oznamil v techto dnech, 2e ozimni pknice zaseta byla na 57,492,000 akrech ve Spoj. Statech a odhadl jeji nrodu v pffitim roce na zaklade jejiho stavu ke dne 1. prosince na 630,000,000 buglil.

• • Krome spojeneek3-7 ch smluv proti napadeni nostaralo se Oeskoslovensko znamenite o to, aby se mohlo proti komukoliv uhajit samo svS7ini vlastnimi silami Mir esl. obeann je nejlepe zaru6en "hnizdy smrti", vybudova,n,)%ni pki vsech strategickYch horskS7ch branicich.

VESTNiE

Co noveho.

V San Angelo vystoupila cena mohairu na 82c libra, druha nejvyggi cena v historii. Vlna vystoupila na 40 1/2c libra.

• • Hlubg net more a vyggi nei hory je Stalin a jeho moudrost. Jaro orel krouli nad Soju zem, fSechno vidi a nic mu nejde. — Sovetska hymna na Stalina.

Vyhlagka starosty v Nemecku: Neustale jsou mrtvi pochovavani v drahocennYch Aatech, east° i docela novYch. Povauji za svoji povinnost ka2deho dlena naroda, aby pohrbival sve mrtye bez jakehokoliv zbytedneho piepychu.

• • Prrimyslova rada jil'nich state oznamuje, v roku 1937 investovano bylo do novYch prilmyslovYch podnikri $165,000,000 a tyto poskytly zarnestnani 65,735 delnikrim. Mezi novymi podniky predni misto zaujimaji papirny a vYrobny drevene ka'Se, do nich uloleno $85,000,000 a ktere daly stalou praci 13,000 zamestnancum.

• Uvidite-li na telefonnim sloupu delnika natirat draty mydlinami, rari'lete bYti jisti, ze hleda trhliny. Sebemen g trhlinka, jako Apendlikovd hlavieka, maze propouftet k dratu vlhkost a tak zpilsobovat poruchy. Pumpuje se tedy do kablu pod tlakem dusik, a unika-li na naterem miste, ukale se to jasne na mydlinach. V dobe povodni se kably chranily tak, le se do nich pod vysokYm tlakem pumOpoval plyn, aby voda nevnikala do malYch trhlinek, jet v dratech mohly vyskytnout.

Novinar ye Wenache ye state Washington se vsadil, le pro kalde blaznovstvi dovede najiti ochotne stoupence a vyznavaee. Marne mu namitali, ze zejmena Ameridane maji zdravY rozum a nesednou na lep tiejakemu nesmyslu.

Sazka byla ripine formalne sepsana a za nekolik dni ji novinak vyhral. Predlozil petici, adresovanou presidentu Spoj. Statri a podepsanou petadvaceti valenYmi obdany a obeankami mesta. Petice byla nadepsana: "2adost o statni pensi pro vdovu po Neznamem vojinu." V iadosti bylo vypsano, ze vdova pc) Neznamem vojinu si zvlaSt' zaslouli statni pense, proto'le jeji muz padl pro vlast a je symbolem stateenosti celeho naroda. Dvacet pet lidi auto petici podepsalo. Triumfu vSak dosahl novinal tim, 'le se ho jeden z neastnikft sazky tazal: "A co je na tom blaznovskeho? Vdova po Neznamem vojinu by mela dostat aspori generalskou pensi."

• • Dane v Italli jsou mane' zvy govany o miliardy. Na faisticke hospodarstvi a dobrodrulne podniky to zdaleka nestael. Stet prestal tit z facInSrch piijma, z vYnosu hospodarske einnosti obeariri, a je nucen sahat na podstatu narodniho jmeni. Postupne ji stravuje a bude snad pokradovat a do ripineho ochuzeni kaldeho, kdo nee° ma. Kolkovani bankovek, mame-li verit timskemu uji gteni, neptichazi v rivahu. ',fest° opetne zasahy do soukromeho majetku v Italii nejsou nepravdepodobne. UvaIme, le pies zvygend dariova bremena a pies bezpoeetne tverni manipulate, ktere predstavuji vysokou riverovou inflaci, zristavaji za posledni etyti roky nekryte schodky ye vY'S'i 18 miliard. Pripodteme-li k tomu dalAich 9 miliard z vYnosu zlate sbirky a nucene prijaky, o ktere byl schodek mimoradne sralen, dojdeme k zaveru, le od poloviny roku 1934 do roku 1938 fa'Sismus prohospodaril nejmene 27 miliard, na ktere nemel ladne rihrady. Dilem se tyto penize prostrilely v Habdi, dilern pou'lity na heroicke tiny ve 8panelsku.

• • Radcove administradni, kteri byli tazani na zanier president& pro priAti zasedani kongresu, doznaji, 'le president ye svem poselstvi, ktere pole kongresu pH zahajeni pravidelneho zasedani po novem rode, bude se snaliti ziskati driveru lidu na dale v pracech jeho. Tel tiseri, kterou se nekteri fide sna21 vyvolati, jak president jit pripomenul vicekrate, bude w jeho poselstvi pova2ovana za bezvS7z:namnou

Straus. 13.

President bude :2adati, aby byl podporovan jeho novY pomocrlY program, nebude ale slibovati 2thine reforrny. Odekava se v poselstvi spoluprisobeni velmi obkime s industriemi, nebude ale slibovan ZadnV nstupek od nynejlich pravidel. President jil pripomenul nedavno ye schri zi se zastupci tisku, ze obavy pied tisni a domenka, to tiseri pfevlada, jsou vyvolany urnele mnohSrmi easopisy, ktere podporuje nepatrna menAina utilitnich podnika. President pravil, ze nenvaZe .poznati a vetejnost tei ne, co takove easopisy hodlaji ziskati vyvolavanim obav pied tisni, ktera skutedne ladna neni.

Obvineni takove proti neptatelrim svSr m pronesl president po deli porade se sv3imi nej vernejSimi radci, kterSTch bylo u presidenta sedm. Jsou to elenove senatu, kteti podporuji vkly snaky presidentovy. Bylo zji gteno, 'ts e president se svYmi radci se dohodl na pokraeova, ni v pracech noveho tadu, ye kterS7ch nehodlaj i ochabovati.

• ItalskY premier Mussolini vzal si aspori z Casti k srdci navrh Velke Britanie, aby se o svoje kolonie rozdelil s Nemeckem, kdy mu na torn tolik zale2i, aby se Neincam nejakSrch kolonti dostalo. Mussolini prozatim Nemecku nenabidl Zadnou Cast Habeee, ale rozhodl se vziti cko do spoledenstvi k zulitkovani rnineralniho bohatstvi teto podrobene zeme, najme zlata, jeho jsou pry tam mimoradne bohata ItalskY premier projevil ochotu poskytnouti Hitlerovi 49 procent akcii v koncernu s kapitalem 1,600,000 lir, kterST eventuelne zvfSen bu de na 10 milionri lir, at na zlato ye vet'Sim mno2stvi se prijde. V Nemecku pry tato velkodugna nabidka Mussoliniho prijata byla s povdekem, nebot' se soudi, ze v Habegi jsou loEska ziata i jinYch vzacnYch kovri. Dokonce se tvrcli, le nemedti odbornici habdske mocnosti jig drive prozkoumali.

• • Die depde z Washingtonu budou dizeny dv8 letecke zakladny v pacifickem mold Jedna bude na ()strove Unalaska ye skupine ostrovil AleutskYch a druha na ostrove Woody v zalivu Alaska. Oznameni to bude prvni zmena v neeinne situaci, kdy jednaji Spoj. Staty, Vella Britanie a Japonsko o svYch sporech. Opatreni to je povalovano za velmi nutne proti "vYbojnosti", ktere se v posledni dobe oddava. Japonsko. Odekava se schvaleni zameru ye Vence Britanii a zavfZeni v Japonsku. Jake opatteni pro ochranu na moii pacifickem administrace hodla vykonati, bude seznamno jakmile v pHgtim zasedani kongresu bude uvefejnen navr2enS7 rozpoeet pro ptiAti fiskalni rok. Neeinnost, ktera v posledni dobe pievladala, byla zavinena elankem namoini smlouvy ye Washing-, tone schvalene, dle ktere veechny tfi shora udane mocnosti slibily, nebudovati valeene zatizeni a opatfeni na pacifickem moii. Spojene Staty si vyhradily vYjimku od tohoto pravidla v ptipade AlaSky, HavajskSrch ostrova a praplaya, panamskeho. Japonsko sys'im jednanim dohodu zrnailo pied rokem.

• • Administrate pflpravila plan pro zbudovani vetkho poetu valeenSrch lodi a plan byl schvalen. PH tom bylo te2 oznameno, ze americke lode zastanou ye vodach einskYch, aby chranily majetek a Zivoty Americana. Je to odpoved' na vYzvu japonskou, dle ktere mely W TIi americke lode od brehri einskYch odvolany. Die oznarneni Japoncam poslaneho, lode americke zastanou ye vodach einskS.7ch pokud nebude v Orientu zjednan pokoj a min Jake jsou plany administrace ye zbrojeni, bylo dasteene zjateno oznamenim, die ktereho bude v rozpodtu ueineno opatreni pro zbudovani 11 velkSrch bitevnic v dobe desiti let. Pro bezodkladne postavebrii program vy Z * aduje dye velike biteVnice, dva lehei kfaniky ptikti rok. Dale 16 novSich nieitela a 12 nov3'rch ponorek v dobe dvou let.

Takove je pfani presidentovo, ktere je clano na jevo v rozpoetu.

Mnoh* mu2 jest znam svetu jako mantel sae 2eriy.

• Kdo jest s to drgeti jazyk na uzde, dovede odvest! stranou mnoho nesnizi.

vtEITNIS

Strana 14.

Tragedie mezi bidou a pfepychem.

Napsal A. Kiesewetter.

OTVA si dovedeme ptedstavit, s jakou ne.S mahou, nebezpedim a kotistnictvim jest spojeno dobYvani perel.

Lovci perel a potapedi se rekrutuji z tad vgech narode. Jsou mezi nimi belogi stejne jako einane, Japonci, Malajci a ostrovane z jitnich mot. Nejvice jich v gak pochazi z polynejskYch ostrovt. Jsou to rozeni potapedi, kteti se noti do hlubin more bez jakekoli technicke pantieky 12 a 20 metra hluboko a vydrti pod vodou at 4 minuty. Jejich potapeeske, schopnost phpomina experimenty indickYch fakirti s pohtbivanim za tiva. Ptiblitne 3 minuty sedi nehybne na ptidi lodi a vdechuji systematicky vzduch, vydechuji ho merle, net vdechli. Nasttadaji si v plicich tolik vzduchu, to to vypada, jako by jejich plice mely schopnost rattailnout se jako gumove. Potom se daji rychle spustit do, vody v otevtenem teleznem ko gi, kterY jest upevnen na tetezu. Jsou vyzbrojeni jen dykou a kogikem na sbirani mush. Ve chvili nebezpeei, nebo kdy chteji bYt vytateni, davaji posadce na, paiube signaly pomoci Nektere perlove mule nejsou Otsi net ale jsou i takove, ktere vati 6 at 7 kilo. Male mugle obsahuji nejclia4i perly, ale jejich skotapky jsou bezcenne. Veike mu:sle neobsahuji site drahocennYch perel, ale maji silnou vrstvu perleti, ktera se da dobte zpenetit. Jsou proto nejtadoucnej gi kotisti, protote znamenaji tak tikajic — pramerny denni vYclelek potapeetv. Jedina dobra perla mate nenarbeneho polyneskeho potapede (podle ptedstavy), obohatili na celY tivot, ale jsou potapeei, kteti sve temeslo provozuji 20 let — a nena gli dosud jedine perly.

Hlavni tivobyti potapede dava tedy velke, mugle s perleti. Ale jeji nejvice hledanY druh v prtmerne hloubce 30 metro, ktere nemilte dosahnouti ani nejschopnej gi polyneskY potspee. ptece auto hloubku, poutiva helmu, opattenou vzduchem. Pro hloubky jegte vetgi se poutiva speeialni helma s odevem, kterY nepropougti vodu a je napinen vzduchem.

Prace potapede v takovem odevu je v gak velmi omezena. Potaped se uesmi ohnout, jinak vzduch, stiadenY do odevu, rortrhne gat, do helmy vnikne voda a potaped utone.

Nejnebezpeenej gimi neptateli hledaet perel jsou "obyvatele" motskYch hlubin. Nejobavanej gi jest velika chobotnice, ktera se zahrabavd v derach na dne mote a vymat'uje se nahie s velikou rychlosti. SvYmi osmi velikYmi chapadly pronasleduje potapeee (ma chapadla dlouha at 18 metra), a kdy ho jednim chapadlem zachyti, ostatnich sedm se ptissaje ke dnu. SharovY signal je v takovem ptipade zbyteenY, nebot' chobotnice se drti dna tak mocne, ze ji ani cela lodni posadka nenrate vyrvat negt'astnika. Jedina motnost zachrany je ptetezat dYkou svirajici chapadla. Dosti dasto se to podati a potapee bYva v bezvedomi vytaten na palubu, maje kolem Vela ovinuta ptissata chapadla. Jsou sta potapeeskYch ptihod, ktere vypriveji o podobnYch zapasech a katda z nich zni jako pisen hrdina.

Nemene nebezpeeny je tralok. Velmi obavany jsou druhy kladivoun, tralok tygti, bilY, modrY a zebrovitY. Lovec perel rozezna techto pet traloeich druha tak ptesne, jako znalec pmft jejich rasy. traloci jsou potapeei nejvice nebezpeeni pti rozboutenem moti nebo gpatnem poeasi. Za pekneho poeasi plo-vou totit na hladine, kdetto ph bouti a neeasu se skrYvaji do nejvetgich hioubek a napadaji pak slepe vge, co jim ptijde do testy.

Ale take obrovske mugle, ktere mivaji at jeden metr v priimeru a vati nekdy i 50 metrakti, jsou nebezpeenYmi protivniky. Potapee je obyeejne nevidi, protote leti ukryty mezi mohutnYmi motskYmi rostinami. Obrovske misky maji otevtene a jalunile na ne potapee vstoupi, misky prudce sklapnou a noha je sevtena jako

v telezech. Potapee se mute zachranit j en tim, ze dykou pteteie svaly, ktere misky sviraji.

Jsou potapeei, kteti se zachranili podobne, ja-ko liska, lapena do telez: odtizli si Cast nohy, vezici v miskach.

Adkoli je povolani lovcu perel velmi nama-have, mzda, kterou skyta, je hocine chatrna.

Neni mnoho potapeoft, kteti mohou sve povolani provozovat dele net 8 a 10 let. Dovecln potaped mete za nekolik hodin ziskat etyti apet metrakt mug li, ale dve ttetiny z toho jsou nepottebne odpadky. Zbytek obsahuje lacinejgi perlet'. Mesieni mzda polyneskeho potapeee eini proto ztidka vice net 10-12 angl. liber. Na oko to site vypacla znaena eastka, ale jest motno ji vydelavat jen 8-10 let a uspory z ni musi stadit na cely dalgi tivot lovce perel a jeho rodiny. Najde-li potapee skuteene cennou perlu, pak je o neho ovgem postarano. Tento pHpad je v gak vzacnej gi, net hlavni vYhra v loterii.

Pted 8 lety se pomery ponekud zlep gily, protote pobteti Ceylonu a Madagaskaru, ve kterYch se at dosud provozovalo bezohledne a loupane dobYvani perel, byla prohla gena za chraneny ptlrodni park a tim vytadena z konkurence. Od to doby je ov gem trh perel tetce postiten. Zaliba velkeho sveta se obratila k gperktm jinym a krome toho nastal znadnY pokrok v pokusech o vyrobu pinohodnotne perly umelou cestou.

Damy velikeho sveta, na jejicht hrdlech ri perlove nahrdelniky a brote, jiste jen ztidka kdy si vzpomenou na nevYslovnou namahu a nebezpeei, s nimit byly perly jejich skvostt vyloveny — a na tivoteni tech, jejicht pohrdani tivotem za existenci techto gperka. vdedi.

JAS SE VYRABI RUN' A ZE tIVOTA JEHO KRALU. Rum je prave takovYm vynalezem dervene rasy jako dokolada. Kdy't ptigli gpanele do Mexika, poznali od Aztekt zvla gtni, ale velmi chutnou potravinu: usu genou hmotu, rotalenou v tzke tabulky a slotenou ze stejn*ch dilt kakaovYch bat, p genidne mouky a Wavy tttiny cukrove. Z techto tabulek, jet si velmi rychle ziskaly sympatii blych dobyvatelt, vznikla ye etytech stoletich na ge eokolada.

Podobne "vznikl" i rum. Jit stall Karaibove, obyvajici pied pet stoletimi Antily, dovedli vyrabet z cukrove tttiny opojnY napoj, jen se chuti i jakosti rovnal asi dne gni tafii. Tento napoj se dostal dokonce i do svetove historie.

Kdyt Spanele, Francouzi, Holand'ane a AngliCane bojovali pted 250 lety o zapodoindicke 0strovy, ptistal jakYsi francouzskY dominikan, jeho jmena clejiny bohutel neznaji, na Dominiku, navgtivil karaibskou kralovnu, proslulou "Madame Ouvenard", a daroval ji dva soudky rumu. Rozdil mezi timto uglechtilYm fiapojem a .obyeejnou tafii byl takovY, ze vdedna kralovna se dala nejen se svYmi poddanYmi pokttit, nYbrt potadala i Francii o ochranu. Tak dva soudky rumu zalotily zapadoindicke kolonie Francie, jich perly, Martinique a Guadeloupe, maji dnes z francouzskych kolonii nejvetgi cenu.

Jamajskt rum jen canakeni druhu?

Tverci "rumove kultury" nebyli v gak Francouzi, nYbrt Anglidane, kteti jit kolem roku 1640 pestovali systematicky titinu cukrovou na vYrobu rumu, udelali z jeho vYroby a zdokonolovani celou vedu a vytvotili z vYvozu rumu hospodatskou zeldadnu svYch zapadoindickYch kolonii. Jmeno "jamajskY rum" stalo se tak jen oznaeenim kvality.

Svetova valka ale provedla mnoho zmen.

Jit ptedtim nepochazela ani polovina v Evrope spottebovaneho "jamaskeho rumu" skuteene z Jamajky, ponevadt i Britska, Guayana, Barbados, Trinidad a Dominico poutivaji pro sraj rum stejneho oznadeni. Od to doby francouzske kolonie Guayana, Martinique a Guadeloupe ptedstihly anglickou vYrobu kvantitativne i kvalitativne a rum z Martinique zaeina na svetovem trhu stale vice a vice vytladovat rum jamajskY. Rumovi kralove.

Zakladatelem trancouzskeho rumoveho panstvi byl slavnY kolonisator Jean Galmot. V rote 1905 prigel jako 261etY mlaclik na Guayanu

Ve stiedu, dne 5. ledna 1938. a v race 1908 main spoleene s exportni firmou Chiris prvni skromnou orga,nisaci na N. cyrobu a vyvoz rumu. Za svetove valky zasoboval 42 vlastnimi lodemi celou Francii nejen rumem, nybrt i kakaem, kavou, kauenkem a argentinskou pgenici. V dobe od r. 1916 do roku 1920 opanoval pomoci svYch ohromnYch valeenych ziska rumovY trh zapadni Indie, Venezuely, Panamy a Reunonu. V r. 1921 se jeho koncern zhroutil v dtsledku skandalniho procesu, kterY byl inscenovan jeho neptateli a dostal se do francouzskYch dejin jako "rumova, afera".

Roku 1928 byl Galmot v Cayenne zavratclen, a to tesne pted s yYm zvolenim za poslance Guayany.

Tttinove plantate a rumove rafinerie Galmotova koncernu pte gly za babku. do rukou kreolskeho milionate Auberyho a sidlo podniku bylo pteioteno z Cayenne do Fort-deFrance na Martinique. A tim se zmenila v gechno. Galmotova jednoduchost byla nahrazena snahou po 'velkorysosti. Delnici v plantatich a rafineriich, s nimit Galmot jednal skuteene jako s lidmi, byli nyni vyssavani a bidne placeni, pokud nebyli nahrazeni levnej gimi (letmi. Pti torn "rumovy kral" podvadel stat na danich o miliony a podpio,cel ttedniky. Nikdo se mu neodvatil postaviti se na odpor, ponevadt negerskY boxer Charlie Hall s dernogskou telesnou gardou Auberyho zast2„val na Martinique policejni slutbu ..

Rumovy "Ififichael Kohlhaas" Aubery ostatni samostatne vYrobce rumu systematicky zruinoval. Mezi nimi byl take Emanuel Aliker, Cerny hrdina ze svetove ky, jent mel osm nejvy ggich francouzskYch vyznamenani. Jeho bratr Andre Aliker zadal ye svem tYdeniku "La justice' prudkY boj proti Auberymu.

Aliker odhalil vgechno: brutalni zachazeni s delniky na plantatich'1 v rafineriich, skandalni soukromY tivot Auberyho, jeho korupenictvi, protizakonne ptivlastneni si policejni moci, falgovani voleb. Nebylo to ale nic platno: soudy a ttady se tvatily jako by o techto odhalenich vtbec nevedely. Dne 8. listopadu 1933 byl Aliker pa prve ptepaden "neznamymi pachateli", 1. ledna byl proveden pokus o jeho utopeni a 11. ledna 1934 byl ptepaden, unesen a svazanY hozen do mote.

Vygettovani soudce Duchemina pkineslo ptesveddive cliikazy o Auberyho vine, ale ani to nepomohlo: vygettujici soudce byl 17. btezna suspendovan. Proces, kterY zahajil bratr zavratcleneho proti Auberymu, koneil po dvou letech zastavenim vygettovani.

AntilskY rumovY kral je dlovek, na jehot musi byt bran ohled. Zavisi na nem 80.000 rodin na Guayane, Martinique a Guadeloupe. A pel milionu barevnYch otrokt rumu na Antilach, mutt, ten i deti, touts po tom aby kamproti rumovemu krali a ostatnim trustatam pkinesla zlep geni jejich smutneho osudu. gedesatileta, nosi poAtu. V jedne obci u Drahova na Podkarpatske Rusi zastave, misto po gtovniho posla gedesatileta tena. KatclY druhy den chodi 16 kilometre na nejblitgi pogtovni atad pro zasilky. Vgichni jsou spokojeni, jak dobte vykonava, svoji slutbu. Krome dopisa a zasilek nosi na zadech objemnY ranee. Prodava maslo, med, mieko, smetanu a vajieka. Ma ut sva ureito, mista, kam zboti dopravuje: na notatstvi, na faru a ueitelUm. Dela to vice z ochoty net ze zisku. Na sve slutebni pochtzky se vydava easne ra,no jegte za sera a za tmy se vraci domt. Chodi cestami, kde nekolik kilometric neni tadneho staveni.

Jen same lesy. Po gt'aeka se v gak neboji. V minulYch dnech ji ptepadli etyti vYrostci, kteti vedeli, to nese penize na invalidni a starobni podpory. Statena se v gak nezalekla. Branila se a mezi ni a mezi vYrostky se rozpoutala bitka, ze ktere po gt'aelca vyglat jako vitez, ptes to, 2e byla hodne potudena. Po gtu a penize dorudila v potadku. Ted' dostala slutebni pi gt'alu a revolver.

V nekterYch kostelich se modli za vdovy, ale z pravidla vice mantelek pottebuje modliteb netli vdov.

Ve stiedu, dne 5. ledna 1938.

ZTRACENYr TESTAMENT ROMAN. Na,psal Vaclav tech.

AN MAJOR Cejka mu koupil tramvaj a s ✓ to si pohral cede dni. Ale to mne Artily teei, Ze pan Ondiej na to dite piece jen vzpomene, ze neni " Pojednou se Piskidek odmleel. Citil, tie mluvi z testy, ze mluvi tak, jak vriei mlade divce ani mluviti nema, ponevadt ji nutne schazi yeekere porozumeni.

A Kamilla skuteene nyni byla bleda, jako obraz smrti. Ji zdalo se nyni jiste, co pfala si miti vyvraceno, proti eemut zde hledala drikazy.

"Pan Ondtej met vedycky dobre srdce," odboduje, pokraeoval Piskdeek. "Zde tu rodinu, u ktere bydlim, zachranil od zoufalstvi a malem by sam sebe byl uvrhl v zahubu."

Illas Piskaekriv nemel vyeitaveho, obvifiujiciho piizvuku. Ze slov jeho vyznivalo nadeeni, laska pro Ondfeje a to matlo Kamillu.

"Sign° Kamillo, co to znamena?" pravil Piskaeek, trapne jsa dotknut chovanim mlade divky, jee u neho, v jeho byte vypukla v plat. t zkostlive pfeelapoval, kladl ruce do zadu a do ptedu, nevedel, co poditi.

Kamilla se utieovala. Jeete s pod kanoucich slzi blatenS7 rismev ji pohraval kolem rte. Byla St'astna, nevYslovne et'astna, ze dobre jeji mi neni o Ondfejovi ji bylo navraceno po tak tetkSrch hodinach, ktere od veerejeka prodelala, tfeba ze v mysli jeji drimalo pevne pfesvedeeni. ze, Ondtej nebyl schopen skutkri pod1STch, jak3"frn by byl b'val ten, ze zasnoubil se s ni tak vaInSich povinnostech, jake mel k lehkoverne Rtitene.

"Nedivte se mne, pane Piskaeku," omlouvala se, Sateekem stirajic slzy. "Ja, jsem sem pkiela zonfala. Nepotfebuji, nechci vedeti, kdo to byl, ale maminka mi vdera ee to byl Ondiej.

Ja myslila, ze se zblaznim za dneeni noc a jen ma, pevna vira mne udrtela pii zdravem rozumu," "Maminka yam to fekla?" pfekvapene tazal se Piskadek. "Vage maminka, milostpani Andrlikova.?"

"Ano, ale ona za nic nemilee. Ji to zase tekl Ferdinand."

"Ferdinand!" zvolal Piskdeek jako uetimut.

"Ferdinand? Ferdinand tedy?"

Piskdeek zaloeil ruce do zadu a ptechazel svSrm pokojikem.

"Ferdinand to tedy tekl, Ferdinand," mluvil jako pro sebe. "To je nejvyeei Cas, abych vyrukoval s pravdou yen. Ferdinad to tedy kekl!

Ferdinand!"

Pojednou se zastavil pled mladou divkou.

"Sign° Kamillo," pravil pohnutSim rozhorlenSrm hlasem. "Vy fikate, ze nechcete vedeti, kdo to byl, ale vy to musite vedeti, prave vy!

Ferdinand to byl! Kdyt on se nyni opovaluje strkati to ve vlastni sve rodine na Ondfeje, na tu dobrou, poctivou duel, pak nejsem vazan jit nitadmimi ohledy a mluviti budu ja,. To neni snad jen domnenka. Na to jsou drikazy. Kdyt me nebohe Rritene byla souzena smrt, kdy byla die pfani zaopatfena svatostmi umirajicich, knez pfichvatal ke mne a iekl mi, ze Rena chce se pfede mnou vyznati, 'tie jim sproetena byla vynucene pflsahy, ze mi chce jmenovati sveho svildce, aby dite neosifelo ripine a tu mi s Bohem jiz smifena jmenovala Ferdinanda.

To, se stalo pied lekafskS'm a oeettovatelskYm personalem a bylo pisemne zaznamenano. At' ma tu smelost a odpfisahne, 'tie dite nebylo jeho. Pied soud ho potenu, pied porotu ho postavim."

Kamilla sotva dSrchala. S vytfeetenSrm zrakern naslouchala piekvapujicim tern zpro,vam, ktere podaval rozhorlenS ,r-Sr mut jen za tim ridelem, aby odistil Ond j a aby ukatial na nizkost smSreleni Ferdin7-- lova. Vypovedel ji lige, co vedel, i to, co /lade' • nodniknouti hodlal.

Ijkazal ji spofitelni knitku, ye ktere zaznamenano bylo, tie od dvou let Ferdinand plati na sve nemantelske dite dvacet zlatSrch mesiene, je2 start Piskadek mesic za mesicem s pfipoje-

VESTNiK nYmi vlastnimi asporami ukladal. A pH tomto stave veci, ze by se odhodlal Ferdinand nyni snad popirati. To povatoval Piskadek pfimo za nemotne. Prohlaeoval, ze dneenim dnem pfestavaji veechny ohledy, tie zaletitost tu odevzda porudenskemu frfadu.

"Veechno inam pohromade proti nemu," pravil, "a jen jsem byl shovivavSrm, ponevadt bych asi soudni cestou nebyl dostaval tolik, jako mi daval dobrovolne, tfeba ze jsem kazdy mesic musil nad nim stati jako exekutor. Ted' ale, kdy nespravedlive zadina oeerriovati sveho bratra, ted' vystoupim razne a bezohledne."

To iikal Piskdeek, lee u neho od vale ke skutku bylo vtdy daleko. Sotva slova to vyikl, jit v myelenkach sievoval a pfedeveim si umirioval, ze razne a bezohledne promluvi s Ferdinandem.

A Kamilla pojednou si vzpomnela, ze Lucie Brockhauserov y, zrueila sve zasnoubeni a vatne toto jeji rozhodnuti neptieitala jinemu, nee ze se nepochybne dozvedela o potupnern htichu sveho tenicha.

"To tedy asi bylo rozhodujici u BrockhauserovSrch," podotkla.

"Co to, jak?" tazal se Piskaeek.

Kamilla vyslovila svou domnenku a odavodflovala ji obeirne.

Piskakek napjate poslouchal. Ted' pest' dotknul se sveho Cela.

"Na to jsem nevzpomnel," pravil. "To byla pfieina, 'tie se obaval procesu. A ja, na to nepfiSel! Vtidyt' ja bych to musil to pani kdyby ji to neiekl sam. Takove veci musi katda nevesta o svern tenichu vedeti, pakli se jich dopustil, jinak bSrva z toho neet'astne m.antelstvi.

Kdyt nevesta odpusti, kdy se s tim smifi, pak je to jine. Stave se to, stava se to velmi Casto, ale ja bych byl na tom 80,1, ze to musi jeho neVesta vedeti. To bylo mou svatou povinnosti. On nepochybne se pfiznal sam a nastala rortrika."

Ach, co zaletelo nyni Kamille na Ferdinandovi a BrockhauserovYch, kdy sama mela yedomi, ze jeji Ondiej je tYme Ondiejem, jak v jeji pkedstavach. Zapomnela ripine, ze se seznami se svou tetou, se starou matkou fiakristy Placheho a s celou spriznenou touto rodi nou. Pojednou spechala z bytu Piskaekova, aby --- vyzbrojena jsouc nov-Simi drivody pracovala na smifeni Ondieje s otcem. Ted' myslila, ze hrave da se to dociliti.

Spechala a Piskaeek ji nezdrtioval. Na chodbe yzpomnela na sve pribuzne, led nebyla v na,lade, aby nyni, kdy hiava jeji byla pina rozkoee a blaha nad etestim vlastnim hledala styky s nepoznanS7mi dosud osobami.

"Pane Piskaeku," pravila, "ja pkijdu zase, abych jednala ye smyslu ptani OndtejovS7ch.

Specham a spechati budu, abych ptiela zase a ptedstavila se take zde."

Tim hlavou jen ukaeala na protejei dvefe.

Piskaeek ji provazel..

"Pani Placha neni doma," pravil. "Ma na koupi. Pfijdete-li, vim, ze celou rodinu tim velmi poteeite a poctite. Znamenita rodina. mai Jenieek zde vyrasta a dal' se mu znamenite."

Tim jit vystoupil na dvfir a dite Riitenino z hromady pisku vztahovalo k nemu buclate sve ruce.

"Deda, deda", tvatlalo s radostrVm rismevem.

Start' Pisirdeek zvedal dite k sob& "Cela, Rritena, neni-li pravda," pravil. "Pan major mi pienechal jeji obraz. Je to jedind pamatka po ni. To dite je cela ona. V nem tije dal a take ja mam zase nejakS7 eivotni adel."

Kamilla polibila dite a pohladila hlavioky deti hrajicich si v pisku a udivene pohlieejicich na nezvyklY zjev mlade divky.

"S Bohem deti, s Bohem," pravila odchazejic a stale se obracejic: "JO, ptijdu zase a brzo a deco yam ptinesu."

Piskaeek pHvetive za ni pkikyvoval. Dree vnouee sve na ruce byl neobyeejne et'astriY. "Teta, teta, teta Kamilla," mazlive hovotil k malemu diteti. Jiz na to ani nemyslil, aby razne a bezohledne proti Ferdinandovi zakroeil.

Kapitola IX. U Joie strSrdova.

Radost bYve, tim vetei, elm znadnejei piedchazelo sklamani. Tak blaeenou se Kamilla jeete nikdy necitila, jako v to chvili, kdy odche.zela od Piskaeka ve vedomf, ze Onclfej nidim

strana se proti neprovinil. Jedine Ferdinad kalil ji povzneeenou jeji naladu. V jeji ocich byl to nyni netvor, dlovek hodnY nejhlubeiho opovreeni. Tak jednal bratr proti bratru! Prod to uNepomyslila, ze prospechatskY zajem ureovati mohl Ferdinandovi, aby kdY a kde mohl soell a oderfloval sveho bratra a ee ueel popuditi ji proti nemu nebyl jinY,.nee zameziti, aby propast mezi otcem a synem se vyrovnala, aby nedoelo k nijakernu smikeni. Nepomyslila, ee Ferdinand tu jednal pfedeveim, aby snad otec nezvratil svaj testament, kterYm vyded'oval mladeiho sveho syna ye prospech syna prvorozeneho. V rozhorleni, tieba trvalem, yydedil. otec Ondiej e, ale mirnivS7m vlivem ntm mohl vee, co napsal a co napsane mu odevzdal zase zvratiti.

Na to Kamilla nepomyslila. Ona chtela smifeni pro smiieni samo. S chuti a laskou chtela se akolu tomu zase podjati.

0, ten Ferdinand! Co to bylo za podleho eloVeka. Ted' chapala, prof Ondiej vtdy kikaval, 'tie neme, lasky k svemu bratru, ze, kratce cedeno, nemohl ho vystati. Nemaje makovSich dakaza, citil pouze nizkost jeho smS7eleni. Ted' dila.pala a schvalovala instinktivni odpor Ondtejay.

Jak vydatna to byla proti otci zbraii! Lee Ferdinand byl jeho miladkem.

Chtela, az vrati se doma, vrhnouti se na kolena pied svYm str'cem a svetiti se mu se 'dim, co zvedela. Tu veak si ptipominala varovnY hlas majorav, aby se nezmiriovala ani o Ondtejovi, dokud ji netekne, ee nastal ptihodn, das. Dochazejic k domu strYcovu zmenila proto svaj amysl. Napied musila promluviti s maj orem.

Pfed domem stal prave fiakr, jen umist'oval v povoze zavazadla. Hned napadlo Kamillu, ee odjiedeji Brockhauserovy. Tieba je znala, sama znamou nebyla. Bez ostychu kratela Vesta do prajezdu strYcova domu a potkala pani Brockhauserovou a Lucii. Sklonila hlavu k pozdravu. Byl opetovan, lee zdrtovana nebyla. Poekala jeete. Obed damy vsedly do fiakru a odjitdely smerem k statnimu nadraei.

Rortreka s Ferdinandem nebyla tedy jen 11Brockhauserovy odjely, jak ptesveddila se na vlastni odi.

Sla dale a stela v pokoji strYcove.

Byl sam, (vine sam.

"Dlouho nejdee," oslovil ji strSic ze sveho loee a mluvil mrzute, podraedene.

"Ut jsem tu, strYeku, ptejee si neeeho 9 Zdrtela jsem se dele, net jsem sama chtela."

"Dlouho jste eekali, vid'? Vtd3. t' jsem to IIkal, 'tie budete dlouho Cekati. A to bylo spechu!

A co Ferdinand? Byl tam Ferdinand? Tv& matka pofad fikala, ze se s ni piijde jeete rozloueit. Ale nepfieel, co?"

Star3", advokat kladl otazku to temef ekodolibe, pfesvedden jsa o odpovedi, ze Ferdinand nepfieel, nebot' takovS7ch pozorlivosti syn jeho nebyl pfitelern. Kdyby se pH torn byly daly vycleat nejake penize, pak by Ferdinand dle soudu otcova tam jiste byl neschazel.

Kamilla, pametliva jsouc vS7strahy majorovy, aby se nezmiriovala ani slovem o Ondiejovi, dokud ji neoznadi ea,s za vhodnS7 , chtela se dle t9hoto piikazu take zachovati, lee zminka o Ferdinandovi spasobila, ze apine zapomnela na tuto vVstrahu. Citila jen odpor a oeklivost pied timto sv3im bratrancem a s temito pocity nechtela se nyni tajiti, tteba se pti tom nutne musila zminiti tee o Ondtejovi.

"Ferdinand tam ptijel, strYeku," pravila a sbirala sve myelenky, aby jim vhodnYm zpasobem dala vS7razu.

"Aj? Ze ptijel?" divil se start advokat a napjate pohlieel na svou net'. "To se chtel pochlubiti se svYm novYm koearem."

"Neznam jeho ptieiny," pravila Kamilla, kteree chapalo se nelidene rozhorleni. "Kdybych o nem byla vedela, co vim nyni, ja nebyla bych se zdreela a byla bych mu tekla, ze je epatnY bratr. To vedomi, str3'reku, bude mi tu steeovati velmi me postaveni, aC-li toho vabec snesu, abych se tu vedle neho s nim stS7kala."

Start' mut na ni pohlitel s nedrivetiv3im sem.

"Kdyt byl toho schopen," pokraeovala Kamilla, "ze vlastniho sveho bratra mohl oeerni-

Strana 16. ti a viniti z hanebneho skutku, ktereho se dopustil sam, pak schopen jest vilbec yteho. Ji se Ferdinanda bojim. Ja, se zde s nim main nyni stYkati a radeji bych mu 'Sla, z cesty, abych se nemusila divati do faletnYch jeho zrakti. I ty jsi mu uvefil a proto jsi zanevfel na Ondfeje•" Start mut vztahl proti ni svou hubenou, kostnatou ruku.

"0 Ondiejovi zde ani slova, ani slova," pravil s darazem pevne a bez nejmentiho zdani nejakeho pohnuti. "To ti musim Mei jednou pro vtdy. A ted' povidej, co ti udelal Ferdinand, ale tYka.-li se to jen vzdalene Ondfeje, pomle o torn tet."

"Ondtej byl u tebe oeernen, strYeku," prosebne .sepjala k nemu Kamilla sve ruce. "Ty jsi byl obelsten, podveden, nebot' neni pravda, te by byl Ondtej Riltenu Piskadkovu — " Odmleela se, nebot' nenachazela a ostYchala se utiti praveho vYrazu pro zloein na teto divce spachany.

Stars' advokat zase k ni vztahoval odmitave ruku svou.

"To nebylo ytechno," pravil, "to nebylo nic, s tim bych se small. Tomu ty snad nerozumit, ale je to nee° vtedniho v tivote mladYch lidi.

Sta takovYch procesu jsem vyrovnal a vysoudil. At' to byl on nebo nekdo jinY, na torn nezaleti Riltena je mrtva a jinY nyni za ni povidati nem&e."

"Ale Ferdinand to dava na Ondteje a byl to sam," zoufale vyrazila Kamilla.

Lee start advokat ani neposlouchal.

"Pro ptirozene poldesky mladi byl jsem vtdy shovivavY," pokraeoval. "Ale pfisnY a bezohlednY jsem byl, kdYt tlo` o skutky, ktere sam zakon stiha kriminalem. Bude dobie, kdyt zvit, co Ondtej provedl. On sfaltoval maj podpis, aby si opatfil prostfedky k zhYralemu tivotu, aby pinYma rukama je daval mym nepfatehim. On vztahl na mne ruku, on mne uhodil, kdyt jsem ho chtel jako otec karati a za to nikdy nedosahne odputteni."

Ted' chile se start mut rozeilenim. Klesl det do podutku, zaviel odi, tak pfirozene hledaje klid. Hned vtak se zase zvedal a pokradoval.

"Chcet-li polaYti v mem dome, nikdy mne nemluv a nepiipamatuj mi ony chvile. Ty vidit, te se rozeiluji a ja se rozeilovati nernam."

Kamilla se zalekia. Bditi nad strYcem, to byl jeji iikol a ten chtela piniti, dokud bude v tornto dome. Dlouho to beztoho trvati nemohlo.

Kdyt strYc tak shovivave se dival na skutek, jent v jeji oeich byl nejtettim zlodinem, tu nemohla a nesmela zde ani vytrvati, od toho varoy al by ji Ondiej sam. Ferdinand byl v odich otcovYch fadnY mut a Ondiej zloeincem, ale v oeich svych za spravne uznavala pravY opak.

Jit k vuli tomu, 'te stYkati by se tu musila s Ferdinandem, nebylo ji motno, aby zustala u strYce. "To ti tedy fikam jednou pro vtdy," pokradoval stark mut, nabyv zase klidu. "Pomluvy neni utetten z pravidla nikdo, a mohla se tedy take dotknouti Ferdinanda. Prase proto, .te je ptimY, ma mnoho nepfatel a proto, te se mu dobte vede, a te je pfi torn tetrnY, ma mnoho zavistnikti. On jednal vtdy spra yne a dbal na svilj stay , na test sve rodiny. Ja se dobfe no... to pamatuji, jak mne upozortioval, te Ondtej ma pletky s Ratenou — " "Ale vtclyt' to Ferdinand byl sam, on sam, stryekul" zvolala Kamilla, nemohouc snesti opetovanou kfivdu Ondiejovi einenu.

"Tim jej nikdo u mne nesniti," zaporne vrtel hlavou start' advokat. "Ja Ferdinanda znam lope. Nekdo jen tebe chtel nasaditi proti nernu a fieel jest pfespfilit zfejmy a prtihledny."

Kamilla, zase sepjala ruce.

"StrYeku, alespori Ondfeje nepodeztivej; v tom, vef, je Upine nevinn'. Na smrtelnem loti svetila se tim Riitena svemu otci a v takove chvili, kdyt se napied vyzpovidala, nebyla by piece mluvila nepravdu."

"Kdo ti to iekl?"

"Jeji otec, Piskaeek."

"Piskakek? On sam?"

"On sam, dnes, ptichazim od neho."

Stary advokat se zadival na mladou, tzkosti a bolem vzrutenou tval diveinu.

VESTNIK "Pomluva," pravil po schvili. "I nyni jette se msti na mem dome ten stall, nevdednik. Kdyby se mohi drteti Ferdinanda, o ten start partika, kterY vodil jit Ondfeje k lichvafilm, ten by se ho byl driel, ten dobie veciel, te Ferdinand by mohl a musil platiti."

"Ale vtclyt' on plati, strYdku. Ferdinand plati dvacet zlatych mesiene na Ratenino dite.

Vtechny penize i vlastni sve Uspory Piskadek uklada do spotitelny. Videla jsem knitku, ye ktere dite ma jiz zaneseno pies osm set. A Ferdinand by piece neplatil, kdyby se necitil yinnYm a povinnYm, tim mene, to je tak tetrnym." "te plati?" vyrazil pfekvapene stars? mut.

"Dvacet zlatych mesiene."

"Dvacet zlatych! To je pomluva, to je Hrabata a knitata neplati tolik a to te by platil Ferdinand. To je k smichu, to by patfil do blazince!"

Jedine ze zittneho, sobeckeho stanoviska pojimal tedy doktor PlachY poklesek sveho syna, kdyt tomu vabec veriti chtel a pro toto stanovisko zase nemela Kamilla naprosto tadneho pochopeni a vilbec mu take nerozumela. Proto tazave pohlitela na sveho strYce. "Piskadek ze ti to povidal?" ubroukl se na ni tenter "Ja byla znepokojena a proto jsem ho dnes navttivila, abych o tom mela pinou jstotu," pravila Kamilla.

"A co tobe je do toho? K vuli tomu jsi sem do Prahy neptitla, abys se starala o takove klepy. Klep to je, nic net klep. Neposlala te k Piskaekovi Pazdernikova, he? Ja ut si vzpominam, to jsem ji hned tenkro.te, kdyt se to s Ratenou prozradilo, musil pohroziti, aby se do takovYch zaletitosti nepletla, jinak ze pujde.

A bodejt'! Vtdyt' ja si vzpominam, to ut tehdat nee° zaeala zvonit o Ferdinandovi a ten te hned razne udelal tern fedem konec. A ted' by to melo zase zaditi! Takove starosti si vypust' z hlavy, do tech ti docela nic neni."

"0, je mi do toho, strYeku," pferutila jej se zaslzenYm zrakem Kamilla. "Svou vlastni vinu Ferdinand dava na Ondteje, ty sam jsi tomu vetil a alespon pied tebou musi z toho bYti °disten."

"Jsi snad jeho advokatem," rozhorlene zvolal doktor PlachY, jeho rozeilovala stale se opakujici zminka o Ondfejoyi. "Co on provedl, do toho mi jit davno nic neni a tahie ta vec nebyla nejhorti A Ferdinandovi feknu, aby si s Piskaekem promiuvil sam, aby tern klepum byl jeclnou konec, ktere by mu po ptipade mohly tkoditi a snad mu jit tkodily. Snad se neco doneslo, dole BrockhauserovYm. To to bude a my stale si lameme hla,vu, co se vlastne stalo. Dvacet zlatych! Dvacet zlatych mesiene!

Ono je to k smichu, jak nejapna, je ta let. Ferdinand te by platil dvacet zlatych! Ondtej to plati, to je mu podobne a aby se Ferdinandovi tkodilo, dava, se to na nej. Vtak on tomu udela najednou konec."

"StrYeku, Piskaeek jiste nelhal — "Piskaidek je stars ne ydednik, kterY se msti, to byl proputten z myth sluteb, kde cely den nic nedelal, net te seal na tidli — " "StrYeku, vyslechni Piskaelca sam."

"Abych se rozeiloval, ne? Ten dlovek by byl s to, a tvrdil by m to do oei ter, kdyt jit se opovatil tak smelou fed Mei tobe. To at' si jen Ferdinand vyjedna sam. Motna, to hned bude yedeti, odkud vitr veje, te dole zase mel mrzutost."

"StrYeku!" prosebne pravila Kamilla, jet jen tasla nad slepou daverou otce ve sveho syna.

"Ja, sama te o to prosim, abys vte Ferdinandovi fekl, ale — pfede mnou. Dovol, abych byla pfitomna."

"Pfekateti ti v torn nebudu," jizlive pravil start advokat a oei mu tkodolibe zableskly.

"Nemyslim site, te to jsou veci, o kterYch se obvykle pied mladYmi deveaty hovotiva, ale vtechny tomu velmi dobfe rozumeji a ty, jak jsi ukazala, nedelat v torn vyjimku. Jen bud' piitomna. Ja o torn zadnu hned, jak pkijde a kdybys tu nebyla, ja podkam, at pfijdet."

"Prosim o to strYeku," pevne pravila Kamilla.

Kamillo, ty se mi pojednou mirneji a vlidneji pokradoval start advokat.

"Takove dry cary, krouceni odima, delani jako

Ve sttedu, dne 5. ledna 1933. by se nevedelo, oc vlastne jde, to je vlastne pokrytectvi. Pokryteckou tedy nejsi a to mne a ukazuje to take tvou moudrost a usedlost.

Ale ted' mne jit nech a at se vte vysvetli, pak s tebou chci zase podle tve libosti hovotiti."

Tim ukoneoval svilj hovor. Polotil se na znak, lea ()alma sledoval jette konani div6ino, jako by se chtel utvrditi ye zleptenem svem sudku, te Kamilla jest devde zcela moudre a rozumne.

"Dvacet zlatych — Ferdinand — to je k smichu — " teptaly jeho rty, kdyt oei mel jit zase urrteny ke stropu.

Patme pfemYtlel o tomto pfedmetu.

Asi po jedenacte hodine dostavil se navtteyou major Cejka. Kamilla zamestnana byla v kuchyni.

"Byl zde jiz doktor Pokorny?" tazal se major.

"Byl, rano asi o osme," svecleil stars' mut.. "0statne bys mu mohl naznaeiti, te povatuji jeho nayttevy ptatelske a ne, aby si snad dal za ne platiti, ja lekate nepotiebuji, ja jsem vlastne zdra y. Ja, ho nevolal a na honorat nema tadneho prava."

"Pokorny jiste ani z daleka na to nemysli," odpovidal major.

"Take by mu to nebylo nic platne," rive svedeil doktor PlachY. "Ty davno vis, ze na le kale nedam docela nic. KatclY jen musi dela oblidej, ale vtichni dohromady nevedi nic."

Major tatal se po Kamille.

"Je v kuchyni," pravil doktor Plach'. "Naklad na domacnost ted' neobyeejne zvetti, ale ja, myslim, te to nebude dlouho trvati. 0statne jsem tadostiv, jak jsi mi vlastne s tim devdetem poradil. Ja myslim, te je docela moudra osoba a te to bude docela dobre, kdyt tu bude."

"Nejen dobre, ale nutne," souhlasil major.

"To je dobte, to alespon vYhodnost tohoto opatfeni uznavat. Ale takovYm jsi ty bYval od jaktiva. Tva uminenost konedne vtdy ustoupila rozumovYm dtivodum."

"A dasto k me akode," rychle pfisveddoval stars advokat. "Ja v loni nemel jezditi do KarloyYch Varil. Tam jsem si dal, odtamtud jsem si vlastne pfivez1 svou nemoc, kterou jsem nejvice potkodil Ferdinanda. Ten ' davno jit mohi byti tenatY a ted' s tim ma takove neptijemnosti. Ostatne jit vim, odkud vitr veje a dnes to pfivedu k feel. Ale te Ferdinand nejde! Take by tujit mohl bYti." "Ondtej mi zase psal," jako by ledabyle prohodil major.

"Nemluv mi o nem, prosim te, nemluv mi o nem."

"A prod' bych nemluvil, kdyt mi to pfimo uklada. Pise, to dostal zase cenu a poslal mi sta frankti, abych je ulotil. Vidit, jak se z Ondfeje vybarvuje docela moudrY a usedlY elovek. Rad by se zase podival jednou do Prahy a ja mu ovtem odpovim, to za tim fidelem, kterY on ma na mysli, je vtechna dobra, snaha marna."

Stars' advokat mleel a to jit bylo znamkou pfiznivou, tfeba, te nejevil fidast nejmenti.

"Napitu mu tedy, te to nejde a te to nepiljde nikdy, leda by drive ukazal, to tvfij ptedsudek proti nernu neni jiz opravnen a te se sam zmenil tak, jak ty jsi to sobe vtdy pfal Pik, 'te kral Humbert ho vyznamenal lichotivym oslovenim, ale ja mu odpovim, te je to sice hezke, ale ty to proto jette nenachazit pfieiny, abys menu]. zasacIni sve stanovisko proti 'Amu." Doktor PlachY tvatil se tak, jako by slova neslytel, jako by byl hluch'.

"Cum dole, tim vice poeina, Ondiej pod timto nepomerem, tou neshodou s jedinYmi syYmi nejblittimi pfibuznYmi trpeti," pokraeoval major, jent chapal se vzacne kidke te ptiletitosti, to mohl bez zakfiknuti o Ondiejovi mluviti le. "Ponevadt ty tadnY jeho dopis jsi neptijal, neodvatuje se, aby te obtetoval dopisy ale soudasne pr' jako mne, psal take Ferdinandovi a proto jsem tadostiv, at Ferdinand pfijde, co vlastne mu psal. Kdy pak pfijde vlastne Ferdinand?"

(Pokradovia)

Ve sti'edu, dne 5. ledna 1938.

Strait 17. vlastnimi prapory a vlastnimi yeliteli tehdy jen za nejnutnej gho odborneho pfispeni francouzskeho, mohli jsme — ogivovani vlastni svou narodni tradici a novYmi velkYmi cili statnimi — bojovat za vec sveho vlastnlho statu.

A kdy se nag korpus v Rusku, jakogto soueast rusks armady, octl na poeatku roku 1918 ye svizelnem postaveni na Ukrajine pro svuj pomer k tamej gim vladam, byl to prave tento dekret ze 16. prosince 1917, ktery umo gnil piedsedovi teskoslovenske Narodni rady T. G. Masarykovi, ze 7. finora 1918 prohlasil deskoslovenske vojsko, na,chozejici se na tzemi bYvaleho ruskeho statu, za soudast autonomni eeskoslovenske armady ye Francii. Tento novY mezinarodni charakter na geho korpusu v Rusku byl, ten uznan sovetskYm vedenim.

ProsincovY diplomatickY akt y Par-ill dal ten zaklad dizeni nageho narodniho vojska v Itakde vytvotil pfiznivou pfidu k jednani, jeti pozdeji vyvrcholilo dne 21. dubna 1918 v ye mezi 6eskoslovenskou Narodni radou a via,dou italskou. Ta urdila pak postaveni eeskoslovenskeho vojska v Italii. Vychazelo se i to ze skutednosti uznani jednotne a autonomni deskoslovenske armady podle dekretu ze 16. prosince 1917."

Armada na obranu priva a svobody naroda.

Dekret presidenta Francouzske republiky o zkizeni autonomni deskoslovenske armady ve Francii, datovany v Pah& dne 16. prosince 1917 a podepsanY Raymondem Poincare jako presidentem republiky, Jitim Clemenceauem jako ministerskym pfedsedou a ministrem valky a Stephenem Pichonem jako ministrem zahranidnich veci, byl uvefejnen ye francouzskein Uiednim lists dne 19. prosince 1917 v tomto zneni: "President republiky Francouzske nafizuje k zprave .ministerskeho pfedsedy, ministra valky a ministra zahranidnich veci: Olanek 1. Oechoslovaci, organisovani v autonomni armadu a uznavajici s vojenskeho hlediska nejvyggi autoritu vrchniho veleni francouzskeho, budou pod vlastnirn praporem bojovati proti iistfednim mocnostem.

Olanek 2. Po strance politicks pkipada teto narodni armady Narodni rade zemi deskYch a slovenskYch, jeji ustfedni sidlo je v Pafigi.

Olanek 3. Vypraveni eeskoslovenske armady, jako i jeji dalgi dinnost budou zabezpeeeny francouzskou vladou.

61anek 4. Platna ustanoveni francouzske armady, tYkajici se organisace, pokadi, spravy a vojenskeho soudnictvi plati i pro armadu eeskoslovenskou.

Olanek 5. Autonomni eeskoslovenska armada se nabire.: 1. Z Oechoslovaku, slouticich nyni ye francouzske armade.

2. Z 6echoslovakii jinde slou gicich, jimg byl povolen vstup do deskoslovenske armady, nebo kteti podepsali dobrovolnY zavazek slougiti po dobu valky v teto armade.

Olanek 6. Provadeni tohoto dekretu bude upraveno dalgimi ministerskYmi nafizenimi.

Olanek 7. Piedseda ministerske rady, ministr valky a ministr zahranidnich veci jsou poveteni, kagdy pokud se jeho tyke, provadenim tohoto dekretu, jen g bude uvefejnen v trtednim lists Francouzske republiky a zatazen do Sbirky zakonfi " Navrh tohoto dekretu doprovodil ministersky pfedseda a ministr valky Clemenceau a ministr zahranienich veci Stephen Pichon zvlagtni doporudovaci zpravou, v ni g se mimo Dire pravi: "Pane presidente, Francie v gdy vgemi svYmi silami podporovala narodni potadavky eechil a Slovakil. Poeet dobrovolnikU techto narodfi, kteti se postavili v okamZiku vypovezeni valky pod prapor francouzskY, je znagnY, ztraty v jejich tacla,ch dokazuji beze sporu nadgeni, s jakkin bojovali proti nagim nepfatelihn.

Nektere vlady spojenecke, a zejmena prozatimni vlada, rusks, nevahaly dati svoleni, aby jednotky, sestavene z Usti deskoslovenskYch, ktere unikly fitisku nepfatelskemu, zadastnily se boje na nagi front& Je tedy spravedlivo, flate temto narodtm mognost, aby hajily pod svYm skoslovenskou armadou, v ni2" pod

Uryvky z eeskoslovenski/eh dejin.

Den zrozeni nove eeskosiovenske armady.

ARMADNI ROZKAZ PRESIDENTA REPUBLIKY. Yelitele a vojati deskoslovenske armady!

E TOMU prave 20 let, co byla mezinarodne J uznana moderni deskoslovenske, armada, symbol a prvni pravni pl. edpoklad na geho statu. Za svetove valky za hranicemi a v pozdejgich dobach v cizine i doma dovedla nage armada, sludujic v sobs vgecky slogky vojska zahranieniho i domaciho, statedne bojovat za spoleene idealy lidske, za pravo, svobodu a integritu na gi spoleene viasti. V Oeskoslovenske republice tato armada se organisaene budovala a zdokonalovala mravne i technicko-vYcvikovytrvalou a nendrodnou praci tak, '2e se stala nezniditelnou oporou na geho statu. Ziskava mu doma i v cizine vagnost a dilveru.

6eskoslovenAti velitele a vojaci aktivni i neaktivni!

Udrgujte vidycky tuto slavnou tradici, ktera pro nas znamend dobre vigkoleni ye valeenem umeni, statednost a pevne odhodlani pro boj, ale take trpelivou hou gevnatost a nikdy neutuchajici oddinou a uptimnou praci pro mir vlasti nagi i cele Evropy. eskoslovenske branne moci zdar!

Machnik v. r.

Dr. Edvard Bene g v. r.

V armadnim rozkazu presidenta republiky pravi se dale: "ye velikem konfliktu zajmil a ideji, jakym byla svetova valka z roku 1914, rozhodli jsme se, pokud nam k tomu byla dana za hranicemi mognost, abychom konali svou povinnost polltickou i narodni se zbrani v ruce. Bylo nam jasno, ge tento veliky zapas, kterY byl osudovou dobou pro celou nagi vlast, rozhodne o dale nagi politicks a statni budoucnosti.

Usili o zformovani na geho vojska vgude, kde k tomu byly podminky, poskytovalo nam pevnej gi nacieji, ze pri konednYch jednanich mirovYch bude lze obratit zietel na na ge politick& narodni a statni pogadavky.

Verni myglence pfinesti vlastni osobni obet' v boji za svobodu a novou svou budoucnost, nagi lids ternef ve v gech' spojeneckYch statech vytvotili vojenske jednotky, ktere byly soudastkami spojeneckYch armed. Zvla gte v rusks armade po slavnem einu na gich u Zborova se podello z nagich dobrovolnikt vytvotit silu jednoho korpusu. — V kijnu 1917, podle ujednani s generalem Duchoninem, tehdej g ich ruskYin vrchnim velitelem, tento deskoslovenskY korpus nabyl site jisteho samostatneho postaveni, zfistaval v gak nadale soudasti rusks armady.

Za teto situate a po usilovnem politickem i vojenskem jednani docilili jsme dne 16. prosince 1917 vzacne a nezapomenutelne pomoci u ptatelske Francie. Je tomu prave 20 let, kdy doglo k vYznamne dohode vlady republiky Francouzske s 0' " eskoslovenskou Narodni radou a k vydani historicky parnatneho dekretu o mezinarodnim uznani a postaveni na gich vojenskYch jednotek ye Francii. Od tohoto dne se nage dobrovolnicke vojsko ye Francii stave prvni samostatnou narodni armadou, geskoslovenskYm vojskem, politicky zcela nezavisle spravovanYm eeskoslovenskou Narodni radou, a je tak zaroveh vYrazem velke politicks rnyglenky: samostatna, armada jako symbol narodni vfile ke statu je vyrazem budouci statni samostatnosti a pfedstavuje prvni clfilegitY krok k mezinarodnimu uznani.

Historicky pamatnY 16. prosinec 1917 vojensko-technicky tudi g znamenal, ze tem& po tti sta letech, hned na podatku valky, vzkfisene vase vojsko se stave mezinaracine uznanou ee-

vlastnim praporem bok po boku s nami, vec pra,va a svobody narodu a bude to pouze v tradicich francouzskYch, kdy ptispejeme k organisaci samostatne eeskoslovenske armady."

SletovY propaganeni odznak sokolskf klidem k fagisticke brine?

Docent Oeske techniky v Praze, dr. ingenYr Rudolf Barta, byl letos vyslan teskoslovenskou keramickou spoleenosti jako delegat do Francie na kongres prumyslove chemie. Po vedeekem sjezdovern jednani gel kagdY, kam ho srdce tahlo. Pan docent Beata nav gtivil sttedisko francouzskYch kagulardfl a ted' o tom referuje v "N. L." Jeho ptitel, francouzskY faSista, mu vyprosil svoleni ke vstupu. Vysvetlil, ze pan docent Barta je narodne citici Oechoslovak.

Pak ho provedl bdelou strati, ktera u vrat domu kagdemu navgtevniku prohli gela legitimaci. Bart& pritvodce — francouzskY statni Utednik mel odznak OhnivYch kti gii. Pan docent Barata se legitimoval dervenkm sokolskYin odznakem s fimskou desitkou. (Je to odznak pro propagaci sokolskeho sletu.) V sale nenagel ptislu gniky inteligence, ale jen mlade, proste obeany. Vysvetlili mu, ze "drtivou pfevahou soustted'uji t. zv. maleho eloveka". Ukazali mu mapu organisaeni site a pan docent Barta zjistil, ne jedna odbodka francouzskych kagularclii je take v Praze.

Obehodovala s rymou a naehlazenim.

DobrY sezonni obchod si zavedla v Mor. 0strave jiste, Amalie Hojkova. Zafidila si prodejnu zazradneho daje proti itme a nachlazeni a v nynej gim piechodu podasi delala dobre obchody. Vydavala sviij saj, bylinky, ktere nakupovaly v lets od vesnickYch ten, take za osvedeenk prostiedek proti rYme. Adkoliv sama platila za nfigi eaje nekolik korun, prodavala 80 gramu eaje za 20 Ke a 200 gramu za 50 KC. Obchody sly dotal-a, dokud si zazraku pan! Hojkove nepovSimly organy hospodatske policie.

Odbomici odhadli, ze balidek eaje bez ohledu na vahu nema vetSi cenu net 2 Kd a tak byly dajove zasoby Hojkove zabaveny. Bojovnice proti 'tine a nachlazeni svYch bli gnich si deka, na trest. gkola, kde zfistal zdrav z eeleho ueitelskeho sboru jedinY Zimni mesice ptina geji vgdycky vetgi poeet onemocneni vilbec a chiipky zvlasf. Letos je nemocnYch chtipkou daleko vice net jinn 'eta, ale presto se Umrtnost na chtipku pozvedla pouze o male procento. Dva si etyti dny ma nemocnk horedku ag 39 st. a potom se pozvolna uzdravuje. V jedne pra gske nemocnici onemocnel celY sal nemocnYch s rfanYrni nemocemi dodatedne na chtipku. V jistem pra gskem sanatoriu dali vgem nemocnYm protichtipkovou injekci. V nekterYch ttidach pra gskYch gkol chybi az polovina gakti; take mnoho uditelii a profesoru lezi nemocno chtipkou. Na obecne gkole v Proseei onernocnel ternet celY uditelskY sbor. Ztstal jen jeden ueitel. Na malackem gymnasiu onemocnelo v tomto tYdnu sto gakii na chtipku a z profesorskeho sboru onemocnelo sedm e'en& Do oktavy pti glo po nedeli ze etykiceti na,ku pouze osm. Vyueovani na gymnasiu bude pterugeno.

Praha zmlkla ye vtekine.

V Praze konala se prvni east cvieeni protiletecke ochrany. Prvni poplach byl vyhlagen pa osme hodine rano a druhY patnact minut po tieti hodine odpoledne. Na nejru gneftich mistech Prahy byla pohotovost nejhbitefai. Na Staromestskem namesti za tticet vteiin po prvnim team sireny nebylo videt eloveka, v nekolika vtetinach byl mrtvY klid i na Vaclayskem namesti. Pozdeji bylo cvideni opakovano. Je to pkiprava na jarni velke cvideni CPO. Stave poustevnidi v lese nad Hronem jii 15 let.

V horskYch lesich, u obce Medzibrod nad Hronem, gije jig patnact let v nevelke jeskyni statec poustevnik. Jmenuje se J. Macik. Za celou dobu sveho poustevnieeni si nedal osttihat vlasy, ani vousy. Na zimu ho vzali do deeding, ale pozvani neptijal.

yisTRIK

[Aram 1$.

Svetova a namofni doprava E. H. Popper. ncHormf lod'stvo, ktere obstarava ,svetoO you namofnl dopravu, eita nyni asi 20,000

velikosti od 100 do 78,000 registrovanYch tun. Tyto lodi ptedstavuji okolo 64 mil. reg. tun celkove svetove tona ge. (Registrovana tuna je mira obsahova, ma asi 2.83 kub. metre a inefi se ji jednak hrubY a jednak MAY (u giteenY) prostor lodni. Pti vfrpoetu eisteho prostoru odeeitaji se podia rfiznYch zpusobt vgechny prostory pottebne k provozu lode`. Vetginou jsou dnes majiteli obchodnich lodi, t. j. rejdati, velke spoleenosti, nekdy jsou to finanene silni jednotlivci a v nekolika mak) ptipadech setkame se to se statnim majetkem. Lodi najdeme vetginou sdrugeny v paroplavebni linie, ktere obstaravaji v pravidelnYch spojich expresni a pogtovni osobni dopravu nebo pravidelnou dopravu nakladni. Vedle techto je mnoho lodi toulavYch (tramp'`, ktere jezdi od stavu k pfistavu podia toho, jak jim jejich stupce opatfi naklad nebo kam je jejich doeasnY najemce pole za nikladem nebo s nakladem. Nesmime opominouti lodi vYletnich, mezi net rovneg patti i velke soukrome yachty. Z velke east! maji v gechny tyto lodi pohon parni, pouze sestina svetove tona ge je motorisoyam.

Toto ohromne lod'stvo brazdi viny ocean' pod vla.jkami nejraznej gich sad" pfimotskYch nebo rise ostrovnich, jsou, v gak zastoupeny staty vnitrozemske. Takovym zvla gtnim ptipadem jest vlajka eeskoslOvenska, pri eemg vnitrozernske mesto Praha mate bYti uvedeno jako domovskY ptistav namotni lodi. Jinak vgak skuteene motske pfistavy jsou pro tspegny provoz namotni dopravy conditio sina qua non, a kde se pfiroda v tomto ohledu zachovala macegsky, bylo nutno pfistavy budovati. titym problemem pti stavbach byl rozdil vY g -kyptilvuaod ,prtojsunvdobeptistavy posunovany hluboko do Usti tek, a pro vykliclani a nakladani zbogi jstou stavena mola (piers' o dvou i ttech poschodich, aby bylo lze se ptizpOsobiti niveau lodi. Pro vnitrozemsick stity byla zavedena instituce tak zvanYch svobodnYch ptistavt. Svobodrnim ptistavern je leho zvla. gt' ohranieena east, ktera se pova guje za celni cizinu. Z lodi zde kotvicich mute byti zboti poslano v transitu bez proclivani do vnitrozemskeho mista sveho ureeni ye state cizim. Nenomer pak mezi kanacitou velkQch zamotskYch lodi a dopravnich prostfedkt vnitrozem.;ItYch vvvolai existenci ohromnich stavnich skladigt', ktera easem nabyla velke dalegitosti.

Verno staremu pravidlu. ge more nerozdeluje rnibrg i oji, zproStfedkuie obchodni lod'stvo neigirgi styk mezi neivzdalenei gimi hosnoclat'stfedisky a tim se stava, z namotni donravv jeden z neidalegiteigich ten) svetoveho hospodafstvi a politiky. Vime. jaknn roll mela zamotska donrava ve svetove nolitice XIX. stoleti a jak dtle gite bolo, formaci kolonialnich panstvi. jejim prosttednictvim nrovidene hospodatske oronikani, jemug pak nasledovalo politicks zvladnuti. vzriist namotni dopravy je podminen nakladnim a osobnim provozem a zmena obiemu tohot() provozu je met dokonaltn ukazovatelem svetovYth hospodatskYch nomert Nynei gi objem je proto daleko za, rokem 1913, v kterenit Dfibylo ye svetove tona gi vice neg tfi miliony ree.. tun. v roce 1935 to b yl jen asi jeden milion a nejslabgim rokem bvi rok 1933, kdy bylo vystaveno sotva mal milionu rm tun novYch loMalou ilustraci k tomu nam mute po qlougiti statiatika 'osobn1 do pravy transatlanticke, kteth Mtn ukage, to proti skoro dvema niitit osob. , ktere cestovaly z evronskYch ptistavt do Severni Amerikv v roce 1913. itch jelo v roce 1935 nouze 200,000. Celkern v gak mogno mete jet Het rok 1915 znamenal ji g ureite 716ngeni ve' vgeobecne situaci namotni donravv. ktere v 1936 pokraeuje. Svetova, hospodafska denrese vasahIa namotni dopravu velmi citeIne. Bylo-li tfeba, easto ji g v dobach hospoditske prosperity podpory stata k udrgeni Sp0-

Ve stkedu, dne 5. ledna 1938.

ju, ktere nebyly hospodatsky sobestadne, v do-

be svetove hospodatske tisne by bylo bez statni podpory mnoho linii Upine zaniklo. To ovgem gadny stat nemohi pripustiti ji g z obledu na svou brannost (nehledime-li k 째tame prestige', a proto jsme videli, jak ve vgech statech, zainteresovanYch na namorni doprave, se razn'ym zptsobem uplatriovala rozumna politika statni podpory, a to nejen pravidelnYch zarnot skYch linii, nYbrg i provozu plaveb toulavYch. Byla vynucena spoluprice konkurenenich podnikt jedne statni vlajky a bylo zamezeno i podbizeni v dopravnich sazbach.

Paroplavebni linie samy snati se ovgern stale pfizpilsobovati se pogadavktm, jeg ne klade hospodatstvi. V torn ohledu jim vydatne pomaha, ohromnY pokrok technickY. Vidime jej pti doprave nakladni jig v plistave, kde geleznieni koleje vedou ag k samemu bokti kotvicich lodi, takte ohromne elektricke pojizdne jefaby snadno pfekladaji cele vagonove zasilky najednou. Jsou jetaby s kapacitou do 150 tun, kterYmi lze vyzdvihnouti z vody a nalogiti na lod' celou parni 90tunovou yacht'. Jsou-li na jedne strane staveny lodi pouze pro ureitY druh naladu (plovouci cisterny na naftu, elevatory na obili, gara ge atd.`, staraji se rejdati na druhe strane o to, aby jejich ostatni locii mohly dobte obstarati dopravu nejraznejgiho zboti. Proto jsou dnes na lodich lednice, v kterych se dopravuji potraviny a jine zasilky podlehajici lehko zkaze. Nekdy se tak veze i eeskY chmel, je-li na caste zapottebi vylmouti se ptilignYm zmenam temperatury. Pro dopravu drahocennYch nakladu, drahYch kora a jinYch cennYch zasilek jsou konstruovany zvlagtni tresory. 0 g'ivY naklad zviteci je postarano dokonale. Vedle kieci na kanary a jine opetence a vedle akvarii pro zlate rybieky najdeme dnes na lodich specialni zafizeni k doprave vgeho mogneho zvitectva i s pfislusnym gkolenym personalem. Auta lze dopravovati nebednena jako zavazadla, pfijede se s nimi at k lodi a na druhe strane oceanu se pokraduje ye vyjigclte.

Nakladani a vykiadani vgeho druhu nakladu stalo se umenim, v kterem pfichazi k platnosti yzacna, souhra technickYch zatizeni a telesne zruenosti. bas je pfi torn nejdtle gitej gim einitelem a (a,elcoliv spravne rozlo geni nakladu v Lodi je velmi dalegite a obtigne, aby se snad nedostal pri bouti do pohybu` pfeklad tfi set vagont zbogi za den z jedne lodi neni dnes gadnYm maximem.

V politice tarifni zachovavaji rejdati velmi rozumnou lime. Chrani se sice proti vzajemnemu podbizeni sveho druhu kartely, vybudovanYmi pro ureite dopravni smery, ale jejich nakladni sazby nejsou ptehnany, nYbr g vedecky odstupriovany a pfizpilsobeny eerie zboti.

Rejdati vedi, ge by bez prodeju do ciziny nemeli co voziti a proto jsou fitly ochotni pomoci exporteru, kterY jim skuteene doka ge, ge jeho druh zbogi nesnese platnou sazbu.

Velmi napomahaji teto spolupraci t. zv. plavebni bursy, ktere kontroluji ye vgech velkYch svetovYch ptistavech denni nabidku a poptavku loclniho prostoru. Pozorujeme-li na, druhe strane souhrn vnitrozemskeho a ptistavniho zasilatelstvi, ptime spoje mezi nejrfiznejgimi ptistavy vgech svetadilt, zvY geni rychlosti kladnich lodi, ktera se nyni pohybuje okolo 14 uzlt (asi 18 mil za hodinu) mo gnost pra, banYch naldadnich Hat pro plipadnY pfeklad v cizim ptistave, vidime, ge svetova nakladni doprava byla ptivedena k vysokemu stupni dokonalosti. Pravidehle linie se zavadeji do nejvzdalenej gich mist. Dobrym pfikladem snahy rejdatt o ptime spoje bez pfekladt jest pravidelna, linie mezi Evropou a VelkYmi jezery Severni Ameriky, vedouci tedy a g do Chicago,.

Svetovou namotni dopravu osobni obstarava nyni asi 400 paroplavebnich linii, rozsetYch po calk zernekouli a obsluhujicich, v krattith nebo delgich pravidelnYch intervalech, okolo 900 pfistavil svetove citle gitosti. V tomto oboru dopravy mel technickY pokrok zvla gt' vfrznamnot' roli. Vyrostly velke parolodi, ktere mohou vziti na palubu pet tisic cestujicich, k jejich obsluze na lodi opet jest potteba daltich vice net tisic lidi mu gstva. Vedle velikosti, ktera se (Dokoneeni na strane 19.)

NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsanY resolueni vYbor faclu Karel Havlieek cis. 4, Hallettsville, Tex., timto projevujeme uptimne citenou soustrast jeho mantaloa a v gi jeho pozastale recline nad ztratou jejiho mileho mantela a otce, a na geho spolubratra Valentina Teplika, jeng zemtel 22. prosince 1937, ve stall 73 roka a byl pohtben na katolickem hititove v Hallettsville, Tex., za velke teasti ptatel, znamYch a spolkovYch bratrii a sester, dne 23. prosince 1937. Pohtebni Wady vykonal Rev. Hugh. fiAd nag jeho odchodem ztraci dobreho jent byl vtdy ochoten pfilo git ruku k dilu tam, kde bylo tfeba untimneho viastence. Vime, mill pozustali, ge tetce nesete ztratu, ale budig yam Atechou, ae my, spolkovi brat:ft a sestry, soucitime s vami ye vagem zarmutku.

Zesnulemu pfejeme zastou peny odpoeinek a test budit jeho pamatce.

Dane v Halltettsville, Tex., dne 27. prosince 1937.

Jan Boeek, J. C. Straus, J. G. Konvieka, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Jelikog netprosna smrt zasahla v na ge lady a za obet' sobs vytadala tivot nam v gem mileho pfitele a spolubratra Frant. Kadanku, kterY byl horlivYrn a uptimnYm pracovnikern a organisatorem na gi Jednoty v okresu Viktoria a okoli, bylo usnegeno projeviti na gi soustra,st jeho portstale rodine.

Mill portstali, pfijmete na gi hlubokou soustrast nad ztratou vam mileho mantela a otce. Necht' jest yam ttechou, ge i my s vami soucitime a uptimne telime jeho odchodu. Vy ztracite milujiciho a starostliveho mantela a otce ,a tady, ktere on mel pod dohledem, a cela Jednota nenahraditelneho zastance, radce a pracovnika.

Ty, milt' bratie zesnulY, odpoeivej v pokoji.

Za tad Placedo eislo 97: J. J. Mikeska, Tom Vanek, J. L. El gik, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI My, nitepsanY resolueni vYbor faclu Nova Ratolest els. 41, timto projevujeme uptimne citenou soustrast portstale rodine zesnule sestry Marie Charnotsky, ktera, zemfela dne 22. tijna a pohtbena byla na Six Mile za velike teasti pfatel a spolkovYch bratti a sester. 1 ,a,c1 na g jejim odchodem ztraci dobrou elenkyni. Vime, -mili portstali, ge face nesete jeji ztratu, ale budi g y am Atechou, g e my, spolkovi bratli a sestry soucitime s vami ye vagem zarmutku. test budig jeji pamatce.

Frank Marek, J. E. Drgae, Emil See, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI My, nitepsanY resolueni vYbor faclu Nova Ratolest Cis. 41, vyslovujeme jmenem taci' uptimne citenou soustrast portstale rodine nad ztratou milovane matky, babieky a na gi mile spolusestry Marie Machieek, ktera zemtela dne 24. listopadu a nohtbena byla 26. listopadu na htbitove Six Mile za yelike teasti ptatel a znamYch z dalekeho Pohtebni obtady vykonal Rev. Jos. MyglcovskY ze Sealy, Texas. Zesnula byla matkou eetne rodiny a vkly potadku dbala svYch povinnosti v nagem kadu.

Odpoeivej v pokoji a nest budi g tvoji pamatce.

Frank Marek, J. E. Drgae, Emil See, resolueni vYbor.

Ve stfedu, dne 5. ledna 1938.

"2-- AD'ir Cloy& giiIci v cineeni pohnute dobe nerntite si neuvedomovat, to protiva jednu z nejvetticri krisi historie. Patit, Washington, africke pustiny, feudalni asijske staty, strecloveke zeme jihovYchodni Evropy a t panelske vesnice z 18. stoleti jsou zachvaceny stejnYm mohutnYm hnutim. VSechna stoleti, vtechny kontinenty a vtechny druhy revoluci se setkavaji na teto dneeni historicke kfitovatce.

Zapas ye t' panelsku ponekud soustked'uje tento zmatek. Je to zeme, ktera vstoupila pozde do moderniho sveta. Nedostalo se ji zkutenosti demokratickeho vYvoje, kterY vybudoval Francii, Anglii, Holandsko a Skandinavii.

Nepkipravena zaeala experimentovati s demokracii, prase kdyt d ye nove koncepce vlady se ojaly trvale moci. A osud ureil, aby tyto dve mocnosti spolu zapasily o Spanelsko. Jeho politicks nevyspelost a nalada Evropy ueinily nevyhnutelnYm, aby tento zapas byl vyjacifen v zasaciach komunismu a fatismu. Prase pro tyto zasady a jen pro ne dotyka se tpanelskY konflikt celeho sveta.

Vettina narodU je zamestnana mistnimi projevy tohoto vteobecneho svetoveho zapasu.

Skoro katclY z nich ,od Anglie at po Recko, je zasaten fatistickYm hnutim ureite sily. Komunisticke strany naleteji starsi historii; bud' 0tevrene nebo v podzemi ut dlouho pracovaly a pokraeuji ye sve dinnosti i v tech zemich, kde jsou potladovany, aekoli Francie za 8panelsko jsou zatim jedine zeme, kde se komuniste spojili s jinYmi stranami levice, aby zajistili vladu Lidove fronty. Tato zmeha taktiky na strane Tieti internacionaly, ktera nikdy nespolupracovala se socialisty, je ptimYm dusledkem vzrustu fa:sismu. A ukazuje, jak se oficialni komunismus, misto aby propagoval vlastni doktrinu, stal jen synonymem protif aeismu.

Avsak hlubk zaklad tohoto zjevir ' neni narodni, nYbrt mezinarodni. Na bouklive gpanelske obloze lze sledovati prvni hrube obrysy zapasu nikoliv o jednu zemi, nYbrt o ovladnuti ceie Evropy. Po prve v historii fadisticke moonosti postupuji spoledne. Po prve se na .obzoru vynokil stin nikoliv jednu, nYbrt dvou Inernaclonal.

At posud faSismus byl apotheosou vlastenectvi. Mussolini sam zapasil jen v zajmu a zvelebeni Italie. Hitler sledoval stejnY oil v Nemecku. Politika diktatoru byla spite antagonisticka net kooperativni. Faeisticka Italie se postavila proti Nemecku v Rakousku a za habeeskeho tageni nedostala Italie od Nemecka jine pomoci net studenou neutralitu.

Avtak veSpanelsku, tfebas obe tyto mocnosti podepsaly Umluvu, to zabrani jinYm, aby pornariali madridske vlade, jednaji jako fa&stoke staty s otevkenYmi sympatiemi pro povstalce. Tato solidarita je napadnejti net spoluprace Francie a Ruska na druh y strane, protoge to je novY zjev, znameni spojenectvi, ktere se juste nikdy neukazalo.

Dnes Italie a Rusko jsou o neco vic net powhe narody. Jako pkedstavitele rivalistickYch systemt, zajimaji se o zaletitosti svYch sousedii ze dvou duvodu. Ladna vlada nemate zasahnout tak nebo onak do tpanelske situace, anit by si nemusela vybrat nikoliv mezi vladni stranou a povstalci, nYbrt mezi komunismem a faSismem, a tudit i mezi dvema vladami provadejicirni tyto doktriny.

8panelsko se steti mute stat demokratickYm statem po teto krvave lazni; jen absolutni viada jednoho nebo druheho smeru mute obnovit jakYs takYs pokadek a zabranit vlade teroru.

To znamend, ze Francie zustane jedinou velmoci na pevnine s demokratickou vladni formou. Francouzi se obavaji, to s osudem spa- -. nelska je spjat i osud Francie. Blumova vlada proto podnikla takove zoufale usili, aby zajistila neutralitu, aby zachrenila Francii; Francie si nemute dovolit mit faisticke Nemecko na jednu a faeisticke Spanelska a fatistickou Italii na druhe strane. Italie naopak si nemrite dovolit mit nejakou komunistickou mocnost y e Skedozemnim moki, a v Rime panuje clojem, to sovetske 8panelsko bude znamenat sofaskou Francii. A tak se skuteonST zapas soustfed'uje na Franc11. Zapas francouzske pravice

Eitrana

Zapas levice s praviel.

A. O'Hare McCormick. a levice, ktere ted' sbiraji sily k novemu utkani, ma pro Evropu nezmerne vetti duletitost net to, co se stane ye '8panelsku.

Neni tkeba debatovati ani o torn, to zapas francouzske pravice a levice je vednYm konfliktem, V nag dobe byly tyto tfenice urychleny a rozeikeny; rychlY nastup mien nazYvank revoluci je urychlovan proti miru a nasili moderniho tivota.

Pkedpokladame, to povtechnY vYvoj veech techto svetovYch zrnen jde na4evo, k vetti distribuci bohatstvi a postupujici socialisaci prftmyslu, vekejne slutby, zabavy a novYch tivotnich motnosti. Je pravda, ge v tomto smeru vtechny zeme tihnou nalevo. Ale jestlite se tou levou stranou mini vice svobody cinu, no.zoru a svobocina, sobe vladnouci spolednost, potom vSrvoj v poslednich letech rozhodne napravo.

Je otazka: Co znamenaji opravdove nazory, v nicht se rozchazime? Co je vlastne faeismus? Co je komunismus? Smekuji opaenYmi srnery? Vyjadkuji skutednY protiklad pravice versus levice?

Dnes jsou nazYvany fatistickYmi vlady i jednotlivci, kteki nemaji ani zdani, oo to slovo opravdu znamend. Ve skuteenosti jsou jen odrazem ideje vladnouciho vildce, jet je pfizpusobena temperamentu dotdeneho naroda.

V Italii je fatistickY stat spite autoritakskY net totalitni. Nepopirit rasovost, nezavadi antisemitismus ani nevynaleza vlastni nabotenstvi nebo legalni zakonik odporujici tradienim zasadam juristiky. Avtak fatistickY stat je ficlycky svrchovanYm statem, udegovanY policejni moci. At' dela. cokoli ,vgdycky vykonava, tout fipinou kontrolu nad tiskem, vefejnYm minenim a vtemi prostfedky propagandy.

Netrpi to.dnou oposici. Jeho vojensktt organisace, jeho zvlattni strane, lakani mladete krok za krokem do strany, aby drtela stranickY stat, jsou podobne formou i fidelem. Je to v podstate zpilsob organisovani naroda ye spojenou silu pod armadni disciplinou, a udriovani moci nasilnYm uplatriovanim pofaciku.

Vtemi temito charakteristickYmi vlastnostnostmi se fatistickY stat podoba komunistickeinu statu, od allot si ve skuteenosti celou organisadni techniku. Ale piece jsou mezi nimi zakladni a dulekte rozdily.

HlubokY kontrast. mezi tak zvanou komunistickou metodou vlaclnuti je v torn, te jedna zachovava princip soukromeho vlastnictvi a vYdelednosti, kdetto druha jej zavrhuje. ItalskY fatismus byl zprvu povatovan za "ligu k ochrane majetku"a Hitler se dostal rychle k moci pomoci nemeckYch kapitalistir a bankekteki si ho zvolili jako menti ze dvou zel.

Jako komunismus byl pfed dvaceti lety odhodlanYm kfitackYm tatenim za svetovou revoluci a nyni se soustked'uje na provadeni negativniho protifatistickeho prOgramu, tak i fatismus meal negativne jako protikomunismus s nekolika malo vedlejSimi idejemi, a teprve ted' zaeina rozvijeti positivni program, korporativni system. adnY jednotlivec nesmi podle ruskeho vladniho systemu hromadit bohatstvi. Tato zasada piisobi pomalu ale neodvratne k blaznivemu pokusnictati a plYtvani hodnotami, ktere pry ma zdvihnouti tivotni &oven mas. Kdyi socialismus buduje podle planu, mate tivot mas dosahnouti trovne, kterou motno pfirovnati k blahobytu, jakernu se te gila vettina americkeho lidu za dobrYch east. pod zastaralYm a zavrtenihodnYm systemem tehdejti formy kapitalismu. FaSismus dovoluje zisky, snad byl vytvoicen k ochrane soukromeho kapitalu, avtak v praksi diktatoki zavisi na podpoke mas, a aby ji udrteli, krok za krokem tdimaji nepoeetnou skupinu zamoinYch, aby zmentujici se narodni bohatstvi mezi mnohe.

Italska vlada nyni ovlada, vSechny vedouci prumysly a prakticky vettinu jich i vlastni.

SvobodnY kapitalismus Ptestal vie vet gim mefitku etstovat, Je snaha podporovat male

podniky a yelke podniky vyvlastnit nebo podkiditi statu.

Totet se deje v Nemecku, a to daleko rychlejtim tempem. Tam stat udrtuje aezky pillmysl v chodu valednYmi dodavkami a prisna kontrola riveru a 'any zbavuje 'capital vgech vYhod volneho hospodalstvi. V obou zemich jsou vAalc zamestnavatele merle spokojeni a merle zajitteni net* zarnestnanci.

Nova ruska ristava zaruduje svobodne a tajne volby. Avtak naroclni volb konane obdas v Nemecku a Italii jsou rovnet svobodne a tajne, jedne, nesnaz ph torn je jen v tom, to nemaji na vybranou. Dokud stranickY stat existuje a nestrpi tadne oposice, nejsou skuteene volby motile ani pod nejliberalnejti viadou.

Volid mute nejvY§ doufat ye vYber jmen na seznamu pkipravenem vladott. Pfistupuje k urne a hazi do ni zalepenou obalku s vybrankm jmenem ,ale volby jsou iozhodnuty fate &iv, net je jejich vYsledek vyhldeen. Rozhodne je bud' tajna rada nebo vuIe vgemohouclho jedince.

Je jisto, to extremu pravice i levice jsou si vzajemne blitti, net Itatda z nich je blizka stkedu. V obou pkipadech je stat bezohlednejti a mocnejei, net snatelivY, ohledupinY demokratickY stat mute kde bit.

Protote fatismus ani komunismus nepted stavuji skutednY protiklad, jsou si vzajemne podobnejti a blitei net demokracii.

Jak =trio zachranit svobodu v tomto zapa se? jakou ma demokracie zbrari, aby mohla bojovat s timto dvouseenYm modem? To jsou otazky pronetene zmeti jazykft, mluvicich od prava k levu.

Tragedii nasili , jest, to je ho nutno ptemahat nasilim. Demokracie proto musi bojovat o tivot tYmit zbranemi jako diktatury.

SVETOVA A NAMOitNi DOPRAVA. (Pokradovani se strany 18.)

Wit mezim dosatitelnosti, vzrustala i rychlost.

Nejrychlejti lodi jsou dnes v provozu transatlantickem a dokati dopraviti cestujicihO z Evropy do Ameriky za necelYch pet dni. Jejich rychlost jest kolem 30 win'. (asi 54 km) za hodinn. Pfes tuto velkou rychlost nezda se, to by ji bylo jig docileno nejzazti hranice technicke mognosti. 0 pohodli cestujicich jest ovtem dnes postarano dokonale. Davin jsou zapomenuty doby mezipalubi a imlne neuvaitelnSrm se nam zda, 2e teprve asi pied 25 lety musela si uherske, vlada zvlagtni smlouvou vyjednat1 s pa-roplavebni spolednosti, te za ureite vYhody nebude dopravovati uherskYch vystehovalcu ve spolednem mezipalubi, nSlart v oddelemich kajutach t •eti thdy. Pomery se zmenily tak dokonale, te pfedvaleene kajuty prvni ttfdy se daleko nevyrovnaji dne gnim kajutam a spoleeenskSim mistnostem ve tfetich tficlach. stnosti jsou prostranne, velmi pohodlne zakizene, v umyvadlech tede tepla a studena voda, na zdi je ptipevnena lahev Thermos s le-, dovou vodou, jidla jsou dokonale upravena, obsluha je zdvorila, tlumodnici jsou po ruce. Kajuty i salony prvnich tfid se vyrovnaji nejluxusnefaim svetovSrm hotelOm; skutedne postele, telefony, koupelny, soukrome salonky 1 zylaAt' ohrazena soukroma, Cast otevfene paluby jsou k disposici tomu, kdo je ochoten zaplatiti. Jednotlive paluby (poschodi) jsou spojeny vytahovadly, na otevfenSrch palubach je znisto k prochazkam i hram. CestujIci se nesmi nuditi, a proto jsou zde knihovny, ditarny, hudebni salony, detske pokoje, kak1Sr den blograf, koncerty, tanec nekolikrat dent* telocvidna, plovarna, vStedna, kuchyne se zasobami lahttdek z celeho sveta a vybran3i sklep. Kade rano derstve noviny s nejnovej'aimi zpravami ze vS'ech kouta sveta cliky radiu, ktere umoinuje nekde teletonistalS7 styk se svetem, dnes ckY.

a

eskostoyenskY yojenskSr prOmysl yyrabi nejdokonalej gi zbrand a zasobuje armady _Male dohody. 6eskoslovensko je fgak nejen zemi vysoke techniky, ale i vzorem 2ivouci demokracle.

Ze vsech staff', jet po svetove valce znova ziskaly samostatnost, jen Leskoslovensko. sYYm narodnim menAinam zajistilo upinou kulturni autonomii. — Nowy Dziennik, Krakov.

WilITNIIC

Straus N.

I

NASE ZDRAV Chfipka.

MUDr. Vaclay Jarolim

-DODZIM je doba, kdye se zvy guje nebezpeei I nemoci z nachlazeni.•Chtipka mezi nimi ma nejvetti vYznam . Je jisto, ze prvni roll pti vzniku chtipky hraje infekce. Bane, zku genost vgak nahle zchlazeni, promoknuti a pod. podporuji jeji vznik. Proto podzim se svYmi degti, studenYm vetrem, chladnYmi nocemi ke chiipce disponuje.

Chtipka je vgeobecne podceriovana Nepravem, a to jednak proto, to mute miti sama o sobe zlY prabeh, nebo nebezpeene komplikovati jinn onemocneni, jednak proto, to ma skoro vidy tendenci stati se onemocnenim hrornadnYm a pti vyskytnuti se prvnich ptipada nikdy nevime, rastanou-li ojedinenlYmi Ci rozsiti-li se epidemicky.

Piiznaky chtipky zname v gichni z vlastni zkugenosti. Nahla skleslost, slabost, bolesti hlavy, paleni v odich, sklon k poceni, kYchani, dradeni ke kagli a tla.k na prsou tvoti souhrn subjektivnich obtiti. Podiva-li se nemocnY na sebe do zrcadla, vidi uslzeny vYraz v Teoloin& ukate horeeku, ktera nekdy zastrasi vYAkou. Rozumneniil eloveku to stadi k tomu, aby se ulotil do latka a podrobil se betno domaci leebe. Potna, kura, vyvolane. teplYm eajern a salicylovYmi pra gky ve vetgine ptipada stab. k tomu, aby za par dni vymizela horeeka i neptijemne pHznaky.

He jedna, ten, kdo se domniva, ze chtipku je motno piechoditi. Vtdy se najde nekdo, kdo se chlubi, to chtipku po katde ptechoclil a dosud se mu nic nestalo. 8koda, ze nechadi po svete take ti, kdot na tuto radu zle doplatili.

Chtipkove onemocnen vyvolava obydejne jen zanet hornich cest dYchacich, t. j. nosohltanu a pradugnice a dal se obydejne ne giti. Sniti-li vgalt 'lad() zbytedne svoji odolnost ignorovanim prvnich ptiznakil, stane se snadno, to se zanet giti hloubeji do rozvetveni pradu gek, ba i do tkane plicni a na konec vznikile i zanet pile. A chtipkove zapaly pile path k nejtetgim. Ph epidemiich, jako byla na ptiklad po valce, nejvice lidi umiralo zanetem pile. Jindy se mate chtipka komplikovati zanetem dutin oblidejovYch, cot je onemocneni velmi bolestive a nebezpeene.

Vzatnej.gi chtipka zpasobuje potite taludeeni a stievni nebo moeove. V prvem ptipade je pheinou prrijmu, bolesti v bfise, zvraceni, v druhem easteho bolestiveho nuceni na moe.

Pokud se nevyskytnou tyto pNznaky soueasne s ptipady infekce dYchacich cest, uniknou obyeelne pheinnernu poznani. Jinak tato sttevti, a modova chtipka ma prabeh lehkY a dobte konCi. Vella chyba se dela v tom, to katcle hare& nate•onemocneni spojene s rYmou a ka glem je povatovano za ehtipku. Tak na pt. zpovidameli nemocne plicni tuberkulosou, skoro u kakieho se dovidame, to na jate nebo na podzim dostaval chtipku, ktere, se nekdy tahla i nekolik nedel. Je jasno, to pod touto nevinnou diagnosou se skrYvalo postupne zachvaceni novYch &Asti plic tuberkulosnim pivocesem. KatdY, kdo vi, jak fgemotne usilujeme o to, abychom dostali tuberkulosou do leeeni co motna v nejdasnej gim pochopi dosah techto mylnYch laickYch diagnos. . asto se v gak sta.va take naopak, to tuberkulosni onemocneni, jet bylo leeenim uklidneno, chtipkou znovu vzplane.

Chtipka je 'fidy vatnYm onemocnenim u malYch Oh, hlavne u kojencil a u lidi starYch. U prvYch proto, to kataralni zdufeni sliznice hornich dYchacich cest, je gte ne dosti prostornYch, ucpe se do to miry, ze potite dYchaci ptimo ohrotuji livot malYch pacienta.

U starch lidLje chtipka v prve fade tosti srdce a cev. Stara srdce pracuji s poslednirni reser/1.11mi silami, ktere ut nesnesou dal-

giho zatiteni a kattla horeenata choroba jim je. Neni vzacnosti videti, ze staid lide, ktefi ph nenamahavem zpasobu tivota nerneli srdeenich obtili, pti chtipce nebo i po ni dostanou ztetelne pfiznaky srdeenich slabosti.

I po gt'astne pfekonane chtipce zbYva obvykle stay vyeerpanosti, kterY je netmernY kratkernu onernocneni. Zvla gte u deti je to napadne a vzbuzuje to u rodieri velkou starOst. Obyeejne v gak staCi dobra strava, trochu ulehdeni a ptipadne posilujici leky, aby se pacient zase dostal do sve miry.

Koneene a snad hlavne ma chtipka vYznam epidemiologickY. Nikdy se nevyskytuje ojedinele. Je-li tomu tak, je ditipkova podstata takoveho onemocneni velmi pochybna. Obyeejne postihuje chtipkova vino, velkou Cast obyvatelstva. Tim, to vytadi mnoho lidi z prace, mate ohroziti normalni provoz a je v tom smyslu vtdy valnYm problernem. Tim, to vazne zhorguje stay chronickYch chorob relativne uklidnenYch (tuberkulosa, srdeeni choroby), zasluhovala by vgechnu peel preventivni, jako katcla nemoc infekeni. Ptedejiti vzniku a siren tett) choroby by bylo motno jednak isolaci nemocnych, jednak branienim shromatkrovani lidi ye vetgich skupinach. Bohutel obe tyto zasady jsou prakticky Wilco proveditelne a tak musime s katdym podzimem poCitati s tim, nes chtipka nav gtivi, ph demt nikdy ptedem nevime, kdy a v jakem rozsahu to bude.

I KU& JE DULE2ITA. Daletitost lidske kale je dosud velmi mak) znama. Kate lidska je nejdaletitej gi vymegujici organ. Kate je tak daletitYm organem lidskeho tela, jako jsou ledviny, plice a jine Listroji. Mezi kali a vnittnimi ustroji jsou take mnohonasobne vztahy a kate zueastimje se einne vgech pochody, ktere se deji v organismu Vela, a to nej en ve zdravi, ale velmi Casto i zvfgenou merou ph nemoci. Kuzi vyludovany jsou z tela take choroboplodne mikroby, jakot i jejich zplodiny. Tak ph spalniekach, planYch nat'ovicich, jakot i ph pravYch negtovicich a li geji, ba i dokonce tuberkulosni bacily jsou z organismu spolu s jedovatYmi svYmi zplodinami vybavovany ph skrofuiose a i za jinYch okolnosti, ph nicht do krve vniknuvgi tuberkulasni bakterie zanetlivYmi pochody kotnimi jsou nideny. Kati lidskou mono srovnati s velkYm filtrem, kterY zachycuje rozsahlou siti cevni rozmanite substance a svou einnosti je dale. zpracovava. V kati vytvateny jsou i latky, ktere aeinne pusobi proti nakaze, latky ochranne i leCive, pfechazejici z kate do nitra organismu. Vzhledem k velke daletitosti lidske Irate je nutno o ni take facine peeovati.

0 kati pedujeme koupelemi, masatemi, vystavovanim povrchu Vela vzduchu, pilsobeni sluneCnich paprskil, po ptipade i paprska rt'uVoile lampy, col vge ma velikY vYznam pro tivotni pochody a pro zdravi.

DIETA PRI REVMATISMU. Bylo tu jit pojednano, to ph vleklYch dnovYch onemocnenich kloubu, jejich vazovitych pouzder a nervil je pottebi co nejvice omeziti stravu masitou. Naproti tomu se zda, to vlek1ST revmatismus asi nepottebuje tadnYch dietnich .opatteni, protote je pavodu VYmena latek arci take trpi ph revmatismu, ale neni tak poru gena, jako ph dne ,nYbrt jen znesnadnena trvalou horeekou nizkYch stuptra.

Podle toho dale by ptedpokladati, to ph vleklem revmatismu postai jen omeziti vYtivu na potraviny lehce stravitelne, jako se to provadi ph vgech vleklYch horeenatYch onemocnenich jakehokoli pilvodu. V posledni dobe vyslovili vgak anglidti a amerieti lekati-badatele nazor, to dosavadni v geobecna malt fispegnost leeeni vleklYch revmatismu zaleti v tom, to se neptihliti k diete tak pedlive, jako ph dire. Byl to Pemberton, kterY jit pied Ctvrt stoletim napsal, to podle jeho zkugenosti projevuji pravidelnej gi a vetgi zlepgeni po dosud obvyklem lazeriskem leCeni, jsou-li soueasne podrobena leeeni dietou. Tato se ma zakladati ptedevgim na znaene zmen genem mnotstvi uhlovodant, t. j. na rijme pokrrna mouky •°blind i lugteninoye a pokrnra sladkYch, vedle toho na mirnem potivani jidel masitYch, zato na hojnem po-

Ve sffedu, dne 5. ledna 1938.

2ivant tuku, pfedev gim eerstveho masla neb 0leje ,koneene na hojnern potivani syrove listnate zeleniny v podobe salatu a y dostatku syroveho ovoce. tspe gnY uCinek teto protirevmaticke diety se vysvetluje tim, ze uhlovodany podobne jako kuchyriska, sal zvet guji obsah vody v. krvi i ye gt'avach tkani, takte telo vodou nadbytedne prosalle neni s to, aby si vyrobilo naletite ochranne latky proti bakteri ima jejich jeclam. Naopak je nachylno za ne spravne vytivy vytvateti otoky kloulot nebo hromaditi v nich objemne vYpotky. Neni pochyby, to dietou Pembertonem doporueenou je chore telo velmi dobie vytivovano a to se mu v syrove zelenine, v syrovem ovoci a v eerstvYch Welch podava velike mnotstvi vitamina, jet telo 'otivuji a opattuji obrannymi Latkarni, proti infekci. Slu gi jegte ptipomenouti, to na potitek alkoholickYch napoju odpovidaji revmatikove mnahem citelnej gim zhorgenim bolesti, net dnou trpici. Na rozdil od lidi dnavYch, kterYm se doporueuje piti kyselek sodnYch, hodi se pro revmatiky kyselky s ptevatnym obsahem vapna, hoteiku (magnesia a drasla) (kalia). Usnadriuji totil vyludovani vody ledvinami z krve a telesnych tkani, elm zmirriuji a zmenguji zanetive otoky i vypotky.

POTREBA I NEVHODNOST KUCHYI;ISKE SOLI V LIDSKEM TELE. Bylo tu jit teeeno, to kuchyriske, sill ovlada osmoticke pochody v telesnYch astrojich, t. j. vYmenu latek mezi St'avami a burikami telesnYmi. Jakotto chemickY Cinitel ma kuchyriska sal eili chlorid sodnY hlavne duletitost ph zativani. Kdyt progla s potravinami taludkem a stfevy a z nich byla vstfebana do krve, teprve z ni odebiraji si taludeni gt'avy slotku •hlor, z ktereho tvoti zativaci kyselinu solnou. Zdravy taludek potitYmi potravinami k pravidelne dinnosti drattlenY, ,odmeguje za 24 hodiny asi 1500 g eiste taludeeni g't'avy, v ktere jsou obsateny asi 0.3 proc. kyseliny some. Ph lekatskYch nalezech toto mnotstvi odpovida 30-40 stupriam kyselosti volne kyseliny solve, 20 stupria a merle znadi malou kyselost, vice net 40 pfekyseleni taludku. Ureuje se take celkove, kyselost jeho pasobena vedle kyseliny some take kyselinami z potravin vytvotenYmi, na pt. mastnYmi kyselinami, kyselinou octovou, St'avelovou a j. Stupenri takove celkove kyselosti zdrave traviciho taludku bYve, 60. Druha slotka kuchyriske soli sodik je vyulitkovan podtaludedni stinivkou (jinak mikterem anebo pankreasem), aby mohla vyrabeti svilj zasaditY (jinak louhovitY) vYmegek. Vypougti jej do dvanactniku a tim mirni kyselost ze taludku vypougtene potravinne bteeky. Kdy gse tak nedeje, sttevo se brani pied vniknutim neptijemne a nevhodne kyselosti ktedovitou zatpou.

Pokusy konane na zvitatech prokazaly, kuchyriska sal v nadbytku jim podavand zpilsobuje jim prave tak, jako vet gine megt'aka ptesolenymi potravinami se tivicich, chorobne ptekyseleni taludeeni gt'avy, eimt bYva znaene porugen nejen pravidelnY pochod zativani, nYbrt i naletity pomer mineralnich latek v tele.

Nadbytek volneho sodiku vytlaeuuje z telesnYch arlstroji vapno a draslo, aim jest oslabovano nervove astroji a poru govana jeho pravidelna Cinnost. Ovgem telo, jako ve v gech phpadech ohrotovaneho zdravi, hledi se samo zbaviti jeho nadbyteene doclavane kuchyriske soli. V prve fade se o to pokou gi Mai. Ale nestaCi-li ledviny v kratkem ease odklidit pfebyteenou sal, ptichazej na pomoc stteva tidkYmi stolicemi. Tim se vysvetluji Caste prajmy lazeriskYch host)). v LuhaCovicich, provadejicich leeeni pitim tamnejtich velmi slanYch kyselek. Naproti tomu nastava nedostatek chyriske soli v tele, kdyt za zvraceni diouho se opetujiciho bylo s vyvrtenou taludeeni gt'avou mnoho kyseliny some straceno. Pozoruje se pak jako jeho nasledek mimo vptedu uvedeneho tialudeani a stfevni obtite ,celkovY pokles telesnYch a du g evnich sil i porucha einnosti ledvin, projevujici se nejen malYm mnotstvirn moei, nYbr2 i jejim obsahem bilkoviny. Z toho patrno, to jako nedostateene, tak prilfte soleni, nebo nepravidelne pomery kuchyfiske soli v krvi ptisobi na zdravi neptiznive.

Ve st •edu, dne 5. ledna 1938.

NAHLY fI TOK NA VEL. PRAHU. Sbor protiletecke ,obrany a vojenske ittady ve Velke Praze pkipravuji dy e velka, protiletecka, Prvni se bude konat v nejblit• doh& pravdepodobne v prvnich prosincovYch dnech. Druhe bude sporadano pozdeji — v polovine ledna — a pteddi rozsahem daleko ✓ echna dosavadni protiletecke cvic eni.

O cvideni, chystanem na nejblaSi dny, se zachovava naprosta tajnost. Zjistilo se, ze pii poslednich cvieenich bylo piece jen mono neco si ptipravit ptedem. To bude nyni vyloudeno. Nevi se piesne ani den, kdy bude poplach vy1116;Sen. Vi se jen, ze cvieeni bude opet sestavat ze dvou dasti: leteckeho poplachu a zatemneni Prahy. °be dasti evieeni budou provedeny samostatne. Pravd'epodobne kalcla v jinY den. Do 'posleclni chvile nebudou yeclet ani velitele jednotlivYch CPO., kdy bude poplach vyhlaeen.

Poplach bude pro vSechny, i pro deny CPO. ohldeen sirenami. Nahle zazni kolisave nebo v dvouvtetinovYch intervalech pteruSovane tally siren a budou znit po dobu tti minut. Kostelni zvony tentokrat zvonit nebudou. V tu chvili se teprve velitele CPO. dovedi o naletu.• V nekolika nasledujicich minutach rnusi bYt zorganisovana vSechna bezpeenostni a zajiWovaci opatteni, lide se museji uchYlit do dome, do krytt a na ulicich musi bYt klid a prazdno.

Cala tine obrany a protiletecke ptipravy lei na civilnich, v odbor. kursech CPO. vycvidenYch detach.

Buda, to mobilisace nekolika tisic muZt a ten. V nekolika okamZicich se musi dostavit na shromaZdfAte s ptislua'nYm naladim a vYzbroji.

Pasivni obranu ptedvedou dety hasidt, assanadni, a vycvidene Cety CPO. 0 zdravotni slabu se bude starat 6eryenSr kilt. Zfidi 15 aSetkoven a 20 stanic prvni pomoci. 0 potadek na ulicich bude se starat asi dva tisice policistt, kterYm budou pomahat tti tisice mutt, ktere dodaji telocvidne ,organisace.

Take o zatemriovacim cvieeni nejsou znamy zatim Zadne podrobnosti. Povel k zatemneni bude dan rovnet sirenami.

Ueelem noeniho zatemneni tentokrat bude zjistit, za jakou dobu ,se v Praze provede naproste zatemneni. Mice budou dokonal.e zatemneny. Ani modra svetla na ulienich kkiZovatkach nebudou svitit. Take na nadratich se bude pracovat po tme. Bude to zatemneni, jake by bylo v ptipade skuteeneho nooniho naletu.

Vlastni vSTroba PAPUCI! z vala gsko-kloboucke houne s ko2enmi poddvemi a nizkSrmi gumovYmi podpatky: tenske nizke, eerne aneb barevrie $1.85 Muzske nizke, derne, do eisla 10, $2.00 Vlitiske vysoke, derne inerovaei do eisla 10, $2.65 tenske vysoke, eerne nerovaci $2.50 Vetti disla a 25c vice.

PoAtou vyplacene.

JOSEF HRADIL, Sealy, Texas.

g

Straus IL

9219T NIE Zapontenute vtroa narodni udilosti.

Pked tYdnem proglo jubileum vYznamne uddlosti naSeho narodniho aivota. Ve etvrtek rninuleho tYdne, 18. listopadu, plynulo 75 let od otevteni deskeho "Prozatimniho di•adia" v Praze. Opravdu na to nevzpomnel nikdo krome "HumoristickYch Historie "Prozatimniho divadla" je tesne spjata s historii divadla "Narodniho". V lednu roku 1845 podal Ladislav Rieger se svYmi prateli Zadost o udeleni koncese na Ceske divadlo v Praze.

Do to doby se hralo ve Stavoyskem divadle ye dnech, kdy se nehralo nemecky sice piedstaveni pro eeske obecenstvo, ale byl to sta y kulturni vYSe na'Seho naroda nediistojny. Udeleni koncese melo i velkY vYznam politick'. Byl to uspech ndrodni sily, kterou musely uznat i rakouske iftady. V PlatYze se pak konala schilze, na ktere bylo rozhodnuto ustaviti akciovou spolednost pro postaveni a udilovani deskeho Narodniho divadla. Spolednost se uchazela o vhodne staveniSte. UvaZovalo se o miste na nabteZi, kde dnes 3e kavarna "Slavie".

V r. 1848 se jednalo o torn, ze budovu pro Ceske divadlo postavi sam zemskY vYbor. Navrhovala se vgelijake. stavenike: V Kotcich, na Staromestskem namesti Republiky, tehdy "Josefskem placku", na Vaclavskem namesti (Na Milstku) atd.

ZemskY vYbor chtel pro Ceske divadlo postaviti budovu ze dtevene ko:nstrukce, vypinene cihlami. Na §testi pro Ceske divadlo k tomu nedaSlo. Zatim sPolednost pro postaveni Narodniho divadla koupila stavenike u Vltavy, tarn, kde dnes Narodni divadlo stoji. Zaplatili za ne 45.000 zlatYch,Mnoho lidi bylo tehdy poboutena. Nelze se divit. Tam, kde dnes je Narodni divadlo, bYval hiuboko pod arovni pobteZni zdi kout, kde stela nepekna budova solnice a stany komediantii a zve14inct. VAak tam tehdy zrovna hostovala atrakce "Albina a dva nevidani kone". To bylo v roce 1852. Do stavby divadla vgak bylo jeSte daleko. Roku 1862 se rozhodl zerriskY vybor postaviti sam divadlo "Prozatimni". Spolek pro postaveni Narodniho divadla ,odprodal zadni. Cast staveniSte zemskemu vYboru a za test mesict tu byla podle plant stavitele Ullmana postavena za 106.000 zlatYch divadelni budova. Byla neatulna, v lete se v ni pro horko nedalo hrat, ale dvacet let slouilla deskemu divadlu, vychovala pro Narodni divadlo obecenstvo a generaci • kteti pak v Narodnim divadle razem postavili Ceske dramaticke umeni na vynikajici misto. Dneg• zadni cast "Narodniho divadla", kde jsou kancelate, to je bkvale "Prozatimni", ktere svou roll v naSem narodnira 'Zivote zadalo 18. listopadu 1862 HalkovYm "Kralem VukaAinem" a skoneilo 14. dubna 1883 "Prodanou nevestou". adna vlada na svete nepoNva takove dilvery sveho lidu jako vlada italska a nemecka. Nejveal a nejzdravejSi demokracie, jake dnes existuji na svete, jsou Italie a Nemecko. Prohlakni japonske viady.

Ptigel tuhle jeden skot k Bat'ovi a jak tak chodil po "Dome sluZby", pingel do oddeleni pro pedikuru.

"Pan si pteje odstranit kuti oka?"

Zamyslil se Skot a pak povida: "A co mi za ne date?"

Desatero Benja ►ina Franklina.

1. Budu valy dist na tele i ye sv'ch myglenkach.

2. Budu v2dy stildmYm v jidle i piti.

3. Mluviti budu jen tenkrate, prospeji-li tim, co teknu, sobe i druhYm. Jinak budu mleeti.

4. Zachovam ve svYch vecech dobrY potadek.

5. Spokojim se modem, na zbyteCnosti svYch penez nevydam.

6. Promluvim vtdy jen tak, jak opravdu myslim. Budu uptimnYm. 7. Budu spravedliv, abych nikomu neublitil, a rad pomohu, kde budu moci.

8. Pro malichernosti nebudu se znepokojovati.

9. Rad odpustim, kdy mne nekdo urazi.

10. Budu se snaZit bYt mirnYm.

n.

6eskosloyenskS7 narod vie svem celku je baSevicke my glence nep •istupnY. Ve svem jadru ma naopak vyslovene mat'acke sklony. Typicka je zejmena jeho getrnost a spoil.vost, jeho smysl pro pota,dek. Lumea Romaneasca.

Spojenci jsou narodove, kteti si budou nebo nebudou pomahat v teZkostech, kterYch by nebylo, kdyby nebyli spojenci. — Des Moines Tribune.

Taroky $1.35.

Zkuste moji VSTteenou Kivu. `Mr. Happy's' Kava 35c 3 za $1.00 28c 3 za. 800 "Anka" Kiva "Mother Vaneura" Kiva 23c 3 za 65c Na potadani yam dodam: Valagske papude nejnovejSi deskoslov. kuchaity — Olomoucke sYredky primusky houby, mak — koteni vSeho druhu, — Znojemske okurky likerni treTrinerovo Hake Vino — sti Angeliku Ceske povidla jablkova a merunkova — leave binove druhy hrniekil na liny kavu — d'mky a Splay k kam — vie importovand z Oech.

Nejnovej gi Ceske pisne knihy, — klavirni vYtahy a gramofono ye desky. — Patovnim objednavkam venuji bedlivou pozornost. Kivu si sam blenduji. fJp/nY vYber smigeneho zboii.

J. J. VESELYHappy) 2022 Second Ave. — Tel. 4-0354 DALLAS, TEXAS.

Cethoslovik, West, Texas.

Potkebujete-li proeisteni, paniatu te si:

Nelep je TRINEROVA ANGELIKA g

r

Budete sveli celS pod

g

a rimu. Ve v ech lekarnakh.

"VEMP;Sf,iii:

VZHURU NA

X.Ispilts11911. s Oficialntmi Sokolsilmi Vipravami

Slovenske TelocviCne Jednoty Sokol po expresnfch todfch

BREMEN• EUROPA 11. kviina

4. Eervna - 22. Zervna

Pro informace piste neb Masi* se

JOS'. F. HOLASEK tECHOSLOVAK PUBLISHING CO., WEST, TEXAS neb u sveho mfstniho z6stupce

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

Straila 23.

DR, KAR. J. HOLLUB

V2STNilt Elektricki.

V devatenatce jel mladik. Zaplata si, a prod by si tedy neudelal pohodli? Rozlotil se na sedadle, naOhl nohy, div je neslotil naproti sedici dame do klina. Te se samoztejme nechtelo toto potinani libit, tupozornila tedy prfivodeiho a rozvinul se zajimavY hovor: "Promirite, pane, ty nohy tu pieraete je laskave trochu skrPRAVNIK Vytizuje veSkere soudni a pravni dit pod sedadlo."

"Ani mi nenapadne. Zaplatil jsem abstrakty, posledni si". atd.

"Ale takhle zabirate mista dye!"

WEST, Telefon 146, TEXAS "To neni pravda. Piece nebudete tvrdit, ze jsem tak tlustY, abych zabiral dve mista."

Oei, MI, Nos a Iirdlo "Ale ty nohy . .

Ptiprava "Kam je mam dat? Kreit se nettedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne budu. Kdyby to bylo zavazadlo, neFIRST NATIONAL BANK BLDG. tekl byste nic . . ."

"To byste pak musil mit listek Rosenberg, Texas na zavazadlo".

HEFNER BLDG "Budit. Dejte mi jej!"

El Campo, Texas "Prosim."

V nede/i rano od 9:00 do 12:00 Prrivoddi mu de. modrY listek, mladik zaplati a vitezoslavne se rozDR. THOMAS N. DeLANEY hlidne vagonem. Vyhral! oeNt LEKAft "Dovoluji si vas ale upozornit," BrIle spravne ptipravene. ptipomine, prOarodei, "te se zavaeas dle iimluvy. zadlem musite na ptedni plognu." ttadovna 3248 Res. 2687 O Jedna z 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS. Pan Vrt'asek posila noveho sluhu na poatu s pene'zi pied aestou hodinou veeerni vysvetli mu, aby koupil poukazku a jak ji ma vypinit — PRAVNIK ale jen rychle aby mu penize na Vytizuje vakere soudni zalditosti. pate jegte vzali. tfadovna: 821 Bankers Mortgage Za chvili je sluha zpet, i s penezi Building, ptes ulici naproti Kress Ze mu ji nevzali pry perou. budove.

"Jak je to mettle," pta se pan VrHOUSTON, TEXAS. tasek, "Vtclyt' je to Mad — jak by tam mohli prat.

"No — j a nevim",rhka sluha, "ale SPRAVNE VYKONANA vypinil jsem blaket tuakou podal POW-MEM SLUM. jsem jej tomu panovi do okenka — V hodine zalu zarmouceni nalez- ten se na nej jen podival tekl: nou Edward Pace pohtebni Ustav zavtel." pohotovY k sympatickemu vytize- "Perem" a zas okenko 0 nezbytaYch jednotlivosti a k ni Vyrnenne obchody s Memel a Rani. vypraveni dojemneho pohitu.

To, eemu se dries rika mezinarodLevne ceny jsou nag zasadou. ni obchod, je vec velmi slotita. Ceskoslovensko vyveze do Nemecka 5000 veptd. Vepti mush bYti odkovaPohiebni tiditel. ni proti moru. Serum musime kouOlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. pit v Nemecku za sto tisic KC, aeTEMPLE, TEXAS. koliv marne sveho doma dost. Jinak

by Nemci od nas nekoupili vepte.

Do Italie budeme vyvat'et 'Ceske bYky. Italove bYky pottebuji na maso do salamt. Za bYky nem daji jablCeske, Jidebaa, Restaurace ka. Krome toho dovaiime z Italie i a Pivnice salamy, v kterYch bude maso z na714 PRESTON AVENUE sich HOUSTON, TEXAS Jos. Kogit, majitel.

Bylo by nespravne spattovat v Telefon: Beacon 31734. dneani evropske situaci jen antagoPravidelna jidla a lunee. nismus mezi rriznYmi staty, anebo Nejlepei soudkove a lahvove pi- se domnivat, 2e je proti nam neVo, rfizne druhy vina a doutniky. ptatelska nalada jen proto,ze jsme Mluvime eesky. se osvobodili od ureitYch zavazkri Hoboko stale na sklade. uloknYch nam versailleskou smlouZvlaatnf stoly pro rodiny. vou. Je to otazka ptimo metafisicMho dosahu. Jsme postaveni pied spiknuti celeho podeloveeiho sveta degenovaneho kontinentu proti poslednimu zoufalernu pokusu gerWEST, TEXAS. manismu o sve uplatneni. Jsme postaveni proti spiknuti podeloveeenAbstrakty.

PozemkovY obchod stva, je2 tidi osudy nevedomYch Notalstvi. ?Way di a nechce uznat, ze Wind pini sve prave poslani. V tomto svetle se Mame spojeni v celem state. musime divat na rozhodnuti 7. biez"Frantiku!" pravil jeden citlivY na. Nejde o to zda budou smlouvy uhlit svernu synu, "tam do toho dodriovany, Ci porueovany, ale je pytle dej misto padesati jen etyti- tteba odstranit ty, kteti se chteji cet kilo, je to pro tu chudou vdovu vyhnout sve povinnosti kulturnich z podkrovi, ktera si svoje uhli od- zfirodriovatehl. K torriu ucelu je kanag .0.dycky sarna a ja se na ni dY prosticedek spravny. ;1emohu divat, kdy se tak dke!"

-Deutsche Freiheit", Suttgart.

CeskY Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon fitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

GEORGE E. RAC

DR. C. GREER

C. H. CHERNOSKi

Ve sti'edu, dne 5. ledna 1938.

Mussolini neni hazardni hrae. Se chladnY poetat. ZaloZil svou politiku na torn, co bylo podle jeho ptesvedeeni zasadou britske politiky v devatenactem stoleti. A tato politika jiste nepovede narod do valky, ktera by nevyhnutelne odkryla slabin.y italske posice, jeji strategickou zranitelnost a ptilie vysoke zdaneni. — Neni to hypothesa. Je to skutednast. Kdykoliv se Mussolini setka s rozhodnYm odporem — odporem tak silnym, ze si uvedomuje, ze nemide jiti dale, anit se dostane do nesnazi a nebezpeei — vklycky se zastavi. Svedkem takoveho phpadu jsme byli na nyonske konferend. Uvedomeme si toto vtdycky, kdykoliv vznikne anglo-italske napeti a prohloubi se krise v italsko anglickych stycich. Valka je dobrodruZstvi, do ktereho se Mussolini, nej yySai dobrodruh, nepusti.

Neni take mezi jeho puny. Byla by porakou politiky, kterou on s tak obdivuhodnou obratnosti provadi.

"London Evening Standard".

Vykopejte si v zahrade ptikop po ramena, naplrite jej zpola vodou a vlezte do neho. Zristarite v nem dva nebo tri dni s prazdnYm 'Zaludkem.

Mimo to najmete si nejakeho blazna, aby na vas stfilel zblizka z revolveru a kulometii. Budete jako ye valce a vaAi zemi to bude stet mnohem mene. — "Archives of Reason", LondYn.

Za poslednieh deset let jsme my, Ameridane, poznali moind trochu tragicky, co je to prace. Pred desiti lety velke, veLs'ina na gich spoluon'dant hledala jen pohodlny Hvot, filevy a vYhody, aby se dostala dovlastnich sil. Krise nas koneene naueila eerie poctiveho snateni. — Dr. J. McConaughy, pres. Wesleyske university.

Nechci bYt prvnim laritskYm ministrem, kterY odvolal britskY podpis. — Anthony Eden.

ZARtSTAJ1C1 NEHET. Cleveland, 0., 11. Ejna 1937.

Zariltal mi nehet a pak se to zaCalo podbirat. Chtela jsem jit k lekaki by to proilz, ale matka fekla, bych na to davala Nonat. Kdyi jsem tak einila 3 tYdny, kiiie se odchlipla od nehtu, kterY jsem mohla ustkihnout. Od te doby prst neboli. Matka uilva Nonat na ruku a dela ji dobte. Doktor tekl je to Arthrtis. — Mrs. Christy Sistek 1,2718 Holborn Ave. Prava mast je s timto Trade Mark:

& A% Oat

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pokou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele ,ale nic jineho neberte, radeii piste piimo na nagi adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal,

Pro celou rodinu bude v techto zimnich mesicich nastydnouti a dostati zit kaki

kdy tak snadno moino

EDWARD PACE

Severiiv

RED FRONT

a sam PROTI KAgLI (Severa's Cough Balsam)

LAHODNY F7

PUSOBIVY znamy

mezi naaim lidem vice jak pul stoleti. Jest ochranou deti i dospelYch peed ritoky nachIazeni, chrapotu a kaale.

Cervenka & Vaniura

Kaidodenni vyplachovani hrdla Severo“rm ANTISEPSOLEM, chrani pied zfirodky nachlazeni.

Cena 50c a 35c.

DOSTAATE SI LAHEV DNES —HNED, TEb! Mejte jej stale na ruce. Lekarnik ochotne yam poslotai anebo poe'leme ptimo

50 a 25c

W. F. SEVERA

'CEDAR It'AP , •

IOWA

I DS, .

Ve sttedu, dne 5. ledna 1938.

DR PETER FAHRNEY R.OzEsiii 56. ViROCNi eASOPIS: Poinaje dnern 3. ledna 1938 Dr. Peter Fahrney & Sons Co., ,svetove prosluli chicaZeti vYrobci leku s vlastnim pravem rozeLou s ytj vYroeni osrnistrankovY easopis `Svetlo' vice ne2 teem milionam lidi ye SpojenYch Statech a v Kanade.

Po 56 roku, od roku 1882 tato spoleenost vydava "Svetlo" pro millony syYch ptatel a jednatela!

V letog nim vyclani "Svetla" firma Dr. Peter Fahrney & Sons Co. pokusila se vice ne2 kdy jindy shromalditi povidky, elanky a dosvedeujici dopisy neobydejne zajimavosti. Na ptiklad prvni povidka "Jak v 2ivote Dosahnouti tspechu" ptedvadi zktg enosti mnohYch velkYch inuta &lin a ukazuje jednu, jim vSem spoleenou schopnost. Mrioho jinYch dlanku, takovYch jako jest "Co jest Pravda", "Svetovani se nanode", "Ptieetnost Veasneho Opat•eni" jest rovne2 v obsahu zahrnuto.

Mimo to jest zde mnoho cennych closvedeujicich dopist od osob, ktere pouLvaly po leta ye syYch domacnostech easem yyzkouS'ene leky, Dra. Petra Hoboko a Dra. Petra LedivY Olej Liniment.

Dr. Peter Fahrney • Sons Co. vyzYvaji kakleho, kdo nedostane vYtisk jejich zajimaveho easopisu, aby jim napsal ptimo do fitadovrry v Chicagu, Illinois a vYtisk mu bude limed bezplatne pokou poslan.

DOMACi UKOL.

Va.2ena redakce!

Dostali jsme za fikol vyliditi nedelni dopoledne doma. SnaLla jsem se zachytiti obrazek z rodinneho 21vota co nejverneji. Ale aloha mi byla vracena s poznamkou: Hodi se do Kvitka, ale ne do domaci komposice. Poslechla jsem rady pana profesora, mute to moudreho a zkuSeneho a posilam vam moji praci k posouzeni a uvetejneni.

Nedelni dopoledne u nas.

Je pal dvanacte. Otec lezi v postall a spi. Matka lei vedle nej, ale nespi. Zpiva, si srdcervouci pisnidku "U2 je mi eestnact pryd." MUj nactiletY bratr Eduard neni doma. itekl, 2e jde do kostela, ale'zatim ma rande se svou divkou. Babidkasla s pejskem na prochazku. Ja v kuchyni ,okusuji maso a ma2u si 2em1e marmeladou. Studena, plotna void marne po nekom, kdo by zatopil a uvatil obed. Bude to asi ten pes. To je tak, kdy2 rodide flamuji.

(Dopadlo to tak, 2e jsem dostala nakez a komposici jsem musila napsat znova. Matka stala za mnou s rakoskou a diktovala mi) Nedelni dopoledne u nas.

Je pal dvankte. Byt je ukiizen. kuchyne citim vani peeene husy a koladt. Otec sedi v lenoSce, pokutuje a dte noviny. U jeho nohou si hovi pes. V kuchyni matka, opasana bilou zasterou hbite se otadi kolem plotny. Babidka sedi u okna a plete otci ponoZku, jen se ji draty v nice mihaji. MUj ttinactiletY bratr Eduard se prave vratil z kostela. Vypravi matte, jako bylo kazani. Ja ptehrovam na klavir Bethovenovu sonatu. Jak milo a fitulno je u nas.

V jidelne je ji2 prostfeno a matka naleva polevku. Z talitil se kouti a nam se'sbihaji sliny. Usedame k obedu a ptejeme si vzajemne dobre chutnani. A l2ice zvoni. — (S touto praci byl pan profesor velice spokojen a dostala jsem vYbornou).

V (tete ?Nr ?rt 1- 17 (1 . en isa,

Strana 23.

VESTNiK kdyz byl Peskin jiz slavny, '6e1 k nemu jednoho dne mladik a prosil ho, aby si ptedet1 jeho laza.

"Obdivuji vas", pravil mladik k velkemu basnikovi, "jste nejvetAim ruskYm lyrikem a bude mne velikou cti, posoudite-li moje basne!"

Punkin prohledl zbeZne vYrobky mladeho eloveka a tekl potom: "Obdivuji vas mladY "Pova'tujete moje dila za tak dobrd?" tazal se mladik.

"Nikterak," odpovedel PuAkin, "ale obdivuji vas proto, ze jste mel odvahu ptinest mite ten brak k posouzeni!"

Bedtich Vilem pruskY se jednou vratil z vyjiid'ky na koni a zjistil, ze vratnY neni na svem miste.

"Vratneho propustit!", vzkisikl v navalu ziosti. Jeho dvotane mldeli, ponevad2 vedeli, ze kral nikdy neodvolal rozkaz, i kdy jej dal ye zlosti. V takovYch ptipadech obyeejne toho litoval osobne, ale nieeho uz nemenil. Nahodou men dvotane posti2eneho vratneho radi stejne jako krale, a druheho dne rano vstoupil ke kralovi jeden z jeho pobodnikti a zeptal se ho: `Wa ge VYsosti, ma bYt vratnY propuSten na jeden nebo dva dny?" — "Na jeden", odpovedel Bedtich Vilem okam2ite a zabral se znovu do novin usmivaje se.

S deravou loth pies ocean!

SvetovY tisk pkines1 zpravu o troseCnicith teakeho parniku "Tcenny Chandris" kteti &kali na zachranu uprostfed hejna Zralokt. Parnik plul z Ameriky do Rotterdamu a ztroskotal u mysu Hatteras na pobreli Severni Karoliny. Sedm muzu torn zahynulo a patnact se zachranilo, mezi nimi nekolik Nor& Ti se nyni vratili da viasti a vypravuji vzruaujici uddlosti. Jejich parnik byl deravY uz kdy kotvil v ptistavu Norfolku a nabiral vodu.

Kapitan vaak mel rozkazy, aby si pospiSil, a soudil, ze lod' yydr21.

Prudka vina vgak vyrazila zaklopky, voda vnikla do strojovny a lod' se potopila tak rychle, 2e posadka nemela ani das spustit zachranne eluny. Namotnici naskakali do mote jen se zachrannYmi pasy. Za chvilku se zadalo mote kolem nich hemNt 2raloky. Nekolik trosednika bylo pled oeima svYch druhil sta2eno haloky do hloubky. Ostatni piacali do mote rukama, nohama, aby 2raloky zastraaili. Ttiatticet hodin trval jejich boj o iivot a v straanem rozeileni jeden z nich zesilel. Vrhl se na kapitana a ukousl mu nos.

Stal se pak kokisti zraloku. Ostatni zachraneni pomalu lovili na moti 1 kusy prken, setidili z nich male vory a po dvou, po ttech se na nich Byli tak rozptYleni, 2e jen leta.dla je shledala a umo2nila zdchranu. ZahadnY je osud radiotelegrafisty. Namotnici ho obviriovali, ze prilis pozde zadal volat o pomod a 2e ho k tomu museli donutit no2i. VSichni se shoduji v tom, 2e prvni skodil do mote a hned v nem zmizel. Jeden ze zachranenYch zeIntel v nemocnici. Podlehl upinemu vyderpani telesnYch i duS'evnich sil.

Tragedie parniku "Tcenny Chandris" bude vyeettovana americkYmi soudy. a Rok 1940.

"Jak jest mi sladko u srdce, milaeku, kdy citim, jak se tvoje protiplynova maska dotYk4 protiplynclVe maisky .

Opatrni.

MarAele Ottovi dekaji hasty. Den pied tim schovava pan Otta vaechny knihy.

"Prod schovavaS- ty knihy, Jose fe?" divi se mantelka.

"K veil hostilm. Oni by nektere mntna, poznali."

Ja sam sokolem nebyl, ba jsem byl tivodich samotatskY uz od mladYch let. Ale s ulice jsem se radostne dival na kady sokolske, jak Brnem. A del jsem s nimi. Tak rad jsem se na no dival jako na gvarne lesy, vody, Byliny a motYle. Petr Bezrue.

Nejprosp gnej g i a nejodporueiteInejsi novoroeni resoluce.

BUDU 8ETIIITI a SVE, OSPORY UKLADATI u LIBERTY LOAN AND BUILDING ASSOCIATION jako dabrS* texassky techoslovan.

PROC? — Protoie getrnSr elovek, kterY mouthe sve aspory uklada, je vidy piipraven jako vojin pro vaeehny eventuality v iivotnim zapasu. sou, jeSle vYhode pojiMe tispory v tomto Ateni, jen tento Ustav obkrajanskem titstavu ulo staral pro sve podilniky, iene, v podilech jim vy ;pro katdeho podilnika,, davanYch, Liberty certia2 do vfSe $5,000.00 u fikatech, teal se jeSte mispolednosti Federal Savmo slugneho ,dividendoings and Loan Insurance veto zisku pololetne vyCorporation, zaliAene na placeneho, jen mi ptinepodnet vlady Spojen*ch Statil a kapitalisovane na obnos jednoho sta miliond dolor-U. Krome toho jako texasskY 6echoslovan pokladam za svou povinnost Fiditi se nas'im narodnim heslem "Sviij k svemul", proto2e Liberty Loan and Building Association je tstavem krajanskYm, jehoi ilditelsk* sbor i fifednici jsou krajany a Viichni elenove nagich narodnich a kterY byl zaloien krajany jako PRVIsti tESKOSLOVENSKE PUJeOVN1 A STAVEBNI DRUZSTVO V TEXASU. VAechny dotazy ochotne zodpovime.

Liberty Loan and Bldg. Ass n.

803 Bankers Mortgage Building,

HOUSTON, TEXAS

RAD POKROK HOUSTONU OZNAMUJE potad spoledenskYch zabav, je2 od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostavenielem krajanti a jejich ptatel.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main, ✓ NEDELI, 9. LEDNA. — Syncopators. ✓ NEDELI, 16. LEDNA. — Nesvadba z Rosenberg.

VE STBEDU, 19. LEDNA. — Gold Chain Orchestra.

V NEDELI, 23. LEDNA. — J. R. Baea Original's. ✓ NEDELI, 30. LEDNA. — Charlie tern* Orchestra.

VSTUPNE: PANI 40c — DAMY 25c PO1%ADATELI.

Strana 24.

Poutiveite k oznamovini

Mali' Oznamovatcl Pravidla V Malera Oznamovateli fietujeme 2 centy za slovo za katde uvetejneni. Nejmenti poplatek za oznimku (do 25 slov) jest 50e Oznamku napike na zvlattnim listku a ptiloite k objednavce ptislutnY obnos bud' pottovni poukizkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-11 byte jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znaekou, netujeme za oznimky "Na prodej", "Slutby a price" a podobne 25c zvlitt' za zna5ku a na pattovne, aby do ge dopisy mohly bkti ihned odesilany.

Ph. oznamkach "Nabidnuti k dratku" neb "Ptijme se hospodyne" obnag doplatek za zn.adku a pottovne 50 tenth.

Doplatek za znaeku budit pilloten k obnosu, kterY posilite za 0znimku.

fir

TABAK LISTOVI na prodej, 10 — 15 center Libra nevyplaeene. J. E. Burytek, Portland, Tenn.

(1-4pd.)

NOVOROtNit NABIDKA: 200 i mrazuvzdornSTch sazenic zeli, 400 Lute cibule Bermuda,. 100•sazenic hlavkoveho salatu a 100 einskeho zed za $1.00, po gtou vyplacene. Objednavka se vytizuje obratem, uspokojeni zarueeno.

HALLETTSVILLE PLANT FARM, Hallettsville, Texas. (52-7c)

nor NA PRODEJ trojtadova "heligon" importovana harmonika v zachovalem stavu. Piste neb hlaste se u Ed. Marek, Rt. 2, West, Tex. (11))

37215TNiK SSrkory ,postrach veelain.

Skkorka je jcdnim z nejuliteenejtich ptakt na geho venkova. Na jaie a v lete je nejbystfejtim zdravotnim ptakm policistou zahra.d.

V zime se vtak sYkorka meni ye gkocInou veelatti. Prato& nem& dostatek hmyzu, navttevuje vdelny a tam tadi k velike litosti jejich mantel& Dela to tak, ze klepe zobaekem na stenu Mu a budi veely ze spanku. Vyplatene veely vyletaji yen a sYkorka ma obstarane hody.

Kdyt je v zime slunnY den, ma sykorka klepani na fitly uspoteno, protote slunce dovede i v zime vylakat veely k protahnuti itdu mimo Vdelati mohou tomu zabranit jen jedine tim, kdy se dobrovolne uvoli v zime sYkorku stravovat. Musi k tomu opattit dtevenY truhlidek, do jeho bodnich sten udelaji po cele deice otvor asi 3 me tirokY. Pak koupi hovezi bachor, kterY uvati, rozkrajeji na drobno a smichaji s makem. Potom smes poleji lojem, daji do truhlidku a truhlioek ptipevni na strom v blizkosti Mit A sykorky pak po celou zimu daji ptednost bachorovYm hodfun pied vdelim masem.

Hitler o plinu motorisace.

Na slavnosti "odevzdani dvou tisic kilometrCi novYch ti gskkch automobilovkch silnic", prohlasil kanclet Hitler, ze na poll v geobecne motorisace ztistalo Nemecko pozadu.

Na jate vtak bude v Nemecku poloten zakladni kamen k nejvetti tigske tovarne, kde budou vyrabena levna lidova auta. Za nekolik let budou pry statisice techto novS7ch vozil rortiteny mezi lidem, nebot` pry budou tak levne, jako &l ye by0 ly raotocykly.

Pevnost pro anglieke zlato.

TABAK story, lehke druhy, At 12 let se Prestavuji sklepy pod prodivam po 15c, 20e, cigaretovY 30c lb., nevyplacene. Piste na: Vacl. budovou Anglicke banky a prace Kratochvil, Portland, Tenn. (50-1-p) potrvaji jette 3 roky. Po skondeni praci bude miti Anglicka banka sve r+ Prave importovane VALAg- hodnoty uloteny v riejspolehlivejSKE PAPULE, nizke $1.85, vysoke sim podzemni pevnosti sveta. Pra$3.00 pogtou vyplacene. Udejte dislo ce se dosud provadely v naproste velikosti. Posil'a ryze eeska firma: tajtiosti. Teprve nyni, kdy byla doFAMOUS, West, Texas.

(48-dz) koneena stavba pancetove dvorany, dovida se o tom vetejnost. Celkem Legendarni letci nad Norskem. tar pracuje 1500 delnikt ve dvou AnglickY list "Observer" ptinati smenach. Jsou vpougteni do podinformace o domnele sovetske pro- zemi velikYmi pancetovYmi vraty, paganda v nejsevernejtim Norsku. ktera se otviraji jen dvakrat za 24 Od roku 1933 objevuji se nad se- hodiny. Delnici nesmeji opustit sva vernim Norskem zahadna letadla, pracovni mista, take ani jedink z o kterYch se tvrdiva, ze jsou so ya- nich nema potuhy o rozsahu skleska. Naopak zase v moti na sever pt. CelkovV naklad na stavbu panod Norska bYvaji hlateny ponorky cetovkch sidept se odhaduje na 17 a ty se opet ptieitan Nemecku. Se- milionu liber. Sklepy Anglicke banverni east Norska, Finska a sovet- ky v hloubce 20 metro a jsou ske Karelie pokrYvaji rozsahle ba- obtekany podzemni tekou. Stab tiny, jet jsou vlasti Laponc& La- stisknout elektrickk vypinae, aby pond tin dosud koeovne a tenon byly okamkte zatopeny. elezobesva sobi stada s mista na misto, pte- tonove stony jsou 60 cm silne a jsou kraeujice velmi 'oast° hranice vtech oblaZeny ocelovkmi panceti. a tti sousedicich state. "Observer" tvrdi, ze sovety provozuji mezi La- Negus prodava vlastni dfun a hledi byt v einiiku. ponci propagandu. Zmithije se o soudu nad Laponcem Begonenem, Bkvalk habetskk cisat Haile SekterY piked easem ptetel sovetske lassie hleda v novinach kupce pro hranice a pozdeji se vratil do Nor- svtlj dam v zapadoanglickem meste ska. U soudu vypravel, ze natel v Bath, kde ho jette nedavno navttiRusku bohateho strYeka, kterY mu vil net zpravodaj Ing. C. Parlesak. dal s sebou penize a krome toho ho Negus si hleda, novY byt v LondYne. vycvidil s vysilaekou. Severnimu Podnetem k prodeji dosavadniho cisatskeho sidla je nejen cisaiova Norsku venovalo neobyeejnou po- penelni tiseri, ale i piani zifeastnit zornost jiz •arske Rusk*. Zajirnalo se aktivneji politickeho se take o tvedske doly na, teleznou Letos nespinilo ani jedno odvetvi rudu v Kirunavara a Gelivare. V lehkeho prtimyslu svuj plan, jakost Kirunavara lezi ruda ptimo na po- zboli se zhor gila jegte vice a prace vrchu a je neobyeejne eista a boha,- stachanovct zklamala. — "Izvestitelezem, I je", Moskva.

OW"

Ve stPedu, dne S. ledna 1938.

KREV V KONSERVE. MUDr. B. Votenilek.

Od 22. ledna, kdy jsme pkipravili prvni nagi krevni konservu, do 25. dervence 1937 zhotovili jsme celkem 36 krevnich konserv. Krevni konservy ptipraveny byly vesmes z krve kvkch dare& Krve z mrtvkch darcti nebylo dosud u nas ke konservovani poukto. Na.gich 36 krevnich konsery bylo ziskano od 26 darcil.

Tento &sell)* nesouhias vznikl tim, te od nektereho dame ptipravujeme vice konserv. V prve dobe, kdyt jsme s konservovanim krve jette zadinali, ptipravovali jsme si konservy krevni tak, to jsme dali yeAkere odebrane mnoz'stvi krve do jedne nadobky. Tak jsme men konservy-krevni o obsahu 200-450 ccm.

Takove velke krevni konservy se nam neosvedeily. Proto jsme se rozhodli zhotovovati konservy krevni j en v mnotstvi maximalne 250-300 ccm na 1 konservu. Je-li pak pottebi dati ptijemci vetti kvantum je nasnade poutiti 2-3 konservy na 1 transfusi. Je to v katclem ohiedu lepti a pro krev tetrnejti, netli z velke konservy odebrati jen eastku a ostatek uloaiti zpet do lednieky. Vyhneme se tim moinosti bakterialniho zneeisteni nepoulite tatti konservy a u gettime tuto opetovaneho zahtivani a ottest vznik1S7ch pti odlevani krve, kterou chceme pouliti, a ttepetani vznikleho pti promichavani krve rozdelene na 2 vrstvy. Tyto vtechny okolnosti muse prodelati ye velke konserve i to krev, ktere jsme Vgechny tyto okolnosti jsou pro krev gkodlive a vedou k ptedeasnemu znieeni eervenkch krvinek a tim ke znehodnoceni krevni konservy vlivem ptedeasne haemolysy (rozklad krve). Takto pogkozena, krev mohla by se stati zejmena v rukou nezkuteneho lekate spite akodlivou neali prospegnou.

Za valky bude nutno transportovati krev nejrtznejtim zpilsobem, letadlem, drahou, automobilem, na kole, ano i korimo a pe gky. Pre l'adnem z techto transportt nesmi utrpet thony. Proto je dillelite transportovati krev v dobe, dokud ma je'Ste dobrou resistenci dervenkch krvinek. Je nutno, aby pro transport se vybiraly toliko nejmladgi konservy krevni. Konserva krevni, ureena, pro transport, nesmi bkti stark. 6 at 10 dni. Ma-li transfuse konservovane krve vykonati svoje deletite poslani u bojujici armady v poje zapottebi vypracovati takovY zptisob dopravy konservovane krve, aby tato na sve hodnote a jakosti nerpela. Konservovani ma se diti ye tme a pti teplote plus 2 at plus 6 stupfiti C, tedy nejlepe v lednici.

Transfuse konservovanou krvi ma, obzvlattni dilletitost v dobe valedne. Proto ma bYti jak technika konservace krve, tak jejiho poukti nacvidena dokonale ut v dobe mirove.

Zejmena na chirurgickych °dalenich vojenskych nemocnic by mela transfuse konservovane krve i technika konservovani bYti zavedena jako bane, operativni metoda. Zalotni Micah meli by bYti ptednatkami i praktickYmi cvieenimi s metodou seznamovani teoreticky i prakticky. Vojenske iitvary za valky mely by bYti vybaveny konservami krevnimi, t. j. aparaturou pottebnou k infusi teto krve a instrumentariem a sery nutnYmi k ptesnemu stanoveni krevni skupiny. Tim by trans-

fuse konservovane krve v dobe leene mohla se stati pravkin dobrodinim pro ptislutniky bojujici armady v poli.

Meli jsme Stacnanovce pied Stachanovem.

Vkchodoeeska Sokolska Budoucnost vypravuje tento ptibeh o sta rem vysokomktskem soukeniku Martinu Stkibtikovi. Pied vice nel sto lety tu soukenik Mart. Sttibtik. Jednou den v novinach, ze roku 1826 jistk Angliean zhotovil na stroji za 12 hodin kus latky z viny, ktera jegte byla na ovcich. Stfibtik prohlasil, ze zhotovi jette vetti kus sukna, ruene, beze strojil, tak, aby z nth° do veeera byly gaty. Zprava o slibu roznesla se po celem meste a 26. dubna 1827 setlo se mnoho di. Ptesne v Best hodin rano ovce, vinu ostfihali, ptipravili a • soukali osnovu, usu gili ii, sukno utkali, vahli, barvili, vyprali, 'desalt a usugili a konedne vylisovali.

To vge trvalo devet a tie etvrti hodiny. Na latku uz dekalo 11 krejei a ti usili za pal tteti hodiny taty, v gechno tedy trvalo 12 hodin 15 minut. ✓ 6 hodin 15 minut veeer ktheel mistr Sttibtik v novkch gatech na radnici, provazen hudbou a davem obecenstva. — K tomu pro zajimavost bud' podoteeno, ae tento starodeskk Stachanovec ma dnes ye Vysokern MS7te ulici. a Jak se pros. Masaryk leeil.

Vdera vzpominal v rozhlase komornik presidenta Osvoboditele Josef Htiza. Pan president pry nejradeji jidal ovoce. Polevku nejedl, • je to voda. Take mak) jedi moneniky. Casto trpel nachlazenim Leeil se jednoduge: Napil se lipoveil° eaje, }laza ho ptikryl deseti pokrSrvkami tak, ze ztistala j en maid dirka k dkchani. Tak vydrlel pan president i dve hodiny. Kdy2 mu bylo hue, tikal: "Zavolejte mi lazebnika." Nikdy pry neteld doktora.

Jsou narody, jez si do velike miry mohou dovoliti livot bez exportu nebo s exportem nepatrnSrm. — My k nim nepattime, protole me liti bez dovozii: A dovoz lze platiti pouze jedinkm platidlem — vkvozem. — Vettinu toho, co z nag dela i pre na gi eiselne nepoeetnosti silnkm statem, musime dovalet. Rudy, oleje, bavinu, kerze, vinu, gumu atd. — statisice tun materialu, bez nich by nebylo ani zlomku nageho pramyslu, Evrosti a obchodu. Za tento pokrok platime pouze jedinou minci — to je prace rukou a hlav — a tu stflime pouze tehdy, kdyz na svetovem trim prodame. — J. A. Bat'a.

Touhle cestou nemirlete, prosim," postavil se policista autu v cestu.

"Dovolte — ja jsem piece vrchni policejni inspektor . .

"6, tak prosim, jen mete dale, mam porudeno nikoho nepougtet, tamhle je po gkozenk most pies propast, ale kdy jste to vy — jen raete dal . ."

On to nebude. idovskk hoch sel rozmenit dolar nejprve na etvrtdolary, potom v daltim kramt zase etvrtdolary na centy, potom v jinem centy zase v dolary a tak to opakoval, al' se ho jeden clachodnik optal: "Proe pak si takhle hraje g ?" a hogik odpovedel: "Jednou se nekdo zmelli, ale já to nebudu!"