Vestnik 1938 01 19

Page 1

Mitered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNIK (VOL.) XXVI. WEST, TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 19. ledna (January) 1938.

RIO GRANDE VALLEY

Br. J. H. Hurta a redaktor Vestniku v zanedbanem sadu ph Rio Hondo, dasti majetku. S. P. J. S. T.

AJEZDU do Valley, hlageneho v pkedposlednim disle Vestniku, sfidastnilo se celZ kem dvacet-sedm dlerra Jednoty. S br. Step. Valdikem pkijeli ye dtvrtek po poledni M.: Jakub KoneenY, 3. Mardak, Stepan Trnak a Jos. Zemanek. S br. Chupikem eleni Jos. 8efdik z Dayton, J. Pra gifka z Robstown, E. Foyt ze Snook a Lad. Kahanek z Ganado. Br. enkykik dorazil ve etvrtek yeeer a dovezl: J. Kaepara z Louise, man2ele Henry Huffovi z Blessing a sveho nejstareiho syna. Rodina KruginskS7ch z Corpus Christi zastoupena byla br. Jos. KruginskSrm, dlenem tiskoveho vYboru a syny Antonem a Josefem jr. a zetem Pearsem. Br. Robert Cervenka dovezi templovske osad niky., Redaktor Cechoslovaka kolega August J. Morris a pokadatel organu dorazili do Rio Hondo u2 ye st • edu k soumraku. A co na vlastni odi vial', o dem se osobne pkesveddili nejen pozorovanim nS7br't fistnim podanim mistnich usedlikti, neda, se postaditelne &lent nagim etenakilm v jedne kapitole, ale v cyklu girgich pojednani. Pkedne nutno vyzvednout, t'e jsme byli vjezdem do Edinburku a celou cestou do Harlingen zrovna — ohromeni. TakovS7 raj jsme si, opravdu kedeno, nepfedstavovali. Men jsme o Valley dobre informace, sledujeme jeho rust nekolik roktii, co jsme tu vg ak k nemalemu pkekvapeni uvideli — nelze hcf najednou. Ty nadherne sady citrovnikii, oran2Ovnikti, skvostne aleje palem, koberce vgelik37rch nag a kvetin, lany riazne zeleniny a brambortl, v3"rstavne, mesta a mesteeka, tucty nakladaren a skladiet' pro ovoce a zeleninu, nekolik novSrch tovaren ku zpracovani dvoukadeho ovoce resp. odpadkti na pokrutiny. Jedete-li tu poprve, nevite, eemu yenovat vice pozornosti, pastva pro oei ma tu nove a nove pkilditosti. LetmSi poznatek zptisobu obdelavani, jakosti piidy, zasob zavothiovaci vody, dopravnich spojek, dosavadnich zkugenosti, vas pfesveddi, le

UDOL ZASLiBENP.

NAhernY sad s aleji palem nedaleko Rio Hondo.

toto udoli ma skvelou budoucnost. Jak v pozdejeich fivahach dolozime, vynosnou pkitomnost tu maji dnes ti, kteki vydrZeli, nebali se neblaheho zasahu deprese, na to ekod natropenYch hurikanem, snesli citelne ztraty zavinene evindletskYmi agenty pozemkt a koneene — nebali se prace. Ani zde neletaji peeeni holubi do fist, prave zde, ad Vida bohata a klima pkizniva — plati zlate reeni — bez prace nejsou kolade. PRVNI KUPCI POZEMKU VE VALLEY.

Rodina KrueinskSTch, 68 alma. Mardeek z Houstonu, 40 akru. Hurta z Temple, 22 1/2 akru. KonednY ze Sheldon, 25 alma. Kagpar z Louise, 20 akril. Fojt ze Snook, 20 akru. Trneak ze Sugarland, 15 akrtii. Zemanek z Blessing, 13 akril. Huff z Blessing, 13 akrii. Kdo bude da1§1 9 9 999

Po tomto strudnem fivodu musime odboeit na vYsledek zajezdu. Pkedesilam k teto a daleim vaham, ke za ka2dy vYrok ci posudek rueim osobni cti. Nejsem agentem, nemam hmotneho zajmu v teto zaleNtosti, povaZuji za svoji povinnost, poslouZit veci dobre, destne a rozhodne dlentam jak krajantilm easove diale2ite. Totit, net bude pozde. Net' nas druzi pkedbehnou. Ve Valley m'ela by vyrtisti silna deska osada, vgechny ptedpoklady jejiho hmotneho rozpeti jsou tu . dany a pkimyslime-Ii si k tomu pheinlivost, hospodarnost "nagich", pkieti deska osada v Adoli mohla by pkedhonit jine daleko starei. 0 tom podruhe. Navgtivili jsme pritele Negetfila. Prave z

je-

ho sadu odjadel posledni "truck" s citrusy. Prodal celou svoji firodu prave ote ykenemu, ndkladem $200,000 postavenemu zavodu na baleni ovoce a vYrobu citrusove et'avy ve Weslaco. Tento zavod vypravi denne deset Zeleznienich vorti eerstveho ovoce a vyrobi 5,000 bednieek et'avy: Sokol Jos. Ne getkil str2il za firodu citrusit' $250 ani2 mel jakekoliv vylohy s ogetkovanim neb desanim. Firma si ovoce dala odesat a odvezti, on pkijal jen dek. Vzali jsme tu fotografickY snimek skupiny, u2 se eekilo, to jsme si ujednali schilzku v tabotieti "Rio Grande" ph Harlingen. \Wei zajezdu bratru Valeikovi glo o to, aby ffeastnici ph sousedskem rozhovoru sly geli z fist dlouholeteho usedlika, t. j. z prve ruky, jake jsou zde mok'nosti, co a jak se pestuje, svetle i stinne stranky sadatti, zelinatta, pestiteltil baviny a brambortit, producentit mleka atd. Br. Neeetkil nebyl farma.kem, dojel do Valley pied deviti roky s chicagskou vS7pravou a zakoupil 17 akrti po $400 akr. ZarostlY pozemek. Dnes ma misto pustiny krasnr sad, lany zeleniny, menei neZ jako z cukru vytvokenou moderni residenci, iadu hospodakskYch budov a znamenitY inventar polniho nakadi. Jeho sliend., a nadprtiimerne inteligentni manZelka (ChicaZanka-oeeka) je mu dobrou hospodyni (vY hradne jen v domacnosti, do pole nemusi) J. vernou spoleenici. Jodka je vzdelanST, spoledensky jemnY chlapik. Je jednim ze dientit distriktni rady. Na kladene otazky odpovide, pfesved z vlastni zkugenosti. Poznate po nekolika vysvetlivkach, 2e mluvi pravdu, dave, na katO posudek makave doklady. Besedovali jsme do jedenacti hodin, br. J. H. Hurta navrhuje hodinu ranniho srazu a besedujici se rozchazeji. V patek sjelo se 22 elerna Jednoty na pet Icarach k prohlidce pozemku ph Rio Hondo. Odpoledne zajeli vSichni navetevnici k Ne getkilovym do Los Fresnos, podivali se na Cast tamnejeiho sveho majetku, pak gli se podivat na u(Pokraeovani na strance 13.)


Strana 2 EDAVNO jsem na tonito iniste uvetejnil N vedeckou studii o lidu zednickem. Psal jsem ji s tajnYm ptanim, abych byl za to jmenova,n na nektere unifersite docentem sociologic, ale ze vkch svetovYch vysokych se neozvalo ani jedine a jen nejakY zednickY mi za to tadne vynadal. To me -dak neodradilo od dalgiho badani a dnes ptichazim s technickYmi poznatky, ktere jsem ziskal pti stavb y rodinneho domku. Stavebni parcelu jsem si koupil v Hrusicich u Senohrab. Pkedne proto, tie je to moje rodiSte a za druhe, tie je to hezka vesnice. Upravnost naysi i postrannich ulic svedla uti mnoheho navttevnika k domnence, ze je to mesto a easto se take stane, ze na na ysi zastavi auto a cestujici cizinec se opta bab, slezlych u trafiky: "Prosim vas, lidicky, je tohle lit Praha?" A kd37z mu odpovedi, ze Praha leti od rids jeke pill hodiny ostre jizdy, zavrti nedilvetive hlavou a pro jistotu se kousek dal zepta jeUe jednon. Parcelu jsem tedy mel, ale stavet jsem hned nemohl: Bylo sucho a tedy malo vody, jiti jsem potkeboval k delani malty a take jsem nechtel, aby zednici pracovali v tak innornem horku. Krome toho jsem take nemel na to penize. Zatim jsem se pilne vyptaval zkutienYch lidi, jak si ma stavebnik poeinat, aby neprovedl nejakou hloupost. Je to nutne, prototie stavba neni oblek, kterY se da snadno pte'Sit, nebo zahodit. Ale elovek take stejne dobte u vkch lidi nepochodi. Jsou rnesta a vesnice, kde yam sousede neporadi ani tehdy, kdy se jich po dokonden stavby zeptate, zdali je_lep gi se obesit nebo utopit. Ale u nas v Hrusicich jsou chvalabohu lide ochotni yam poradit pti katide ptiletitosti a naradi vam tolik veci, ze je elovek z nich nakonec take janek. Mne nejdiive znami radili, abych se se sta yboo nezlobil a koupil si nejakou chaj du ut hotovou. To je site pohodlne, ale ja, jsem si tekl: "Kdyby byli nazi ptedkove takhle pohodini, tak jsme dnes nemeli ani Pratnou branu, ani museum, ani Narodni divadlo. Ale mel tak udelat onen babylonskY potentat, kterY se bez rozvaby pustil do staveni babylonske vetie. Kdyby si byl koupil uz nejakou vet hotovou, nemusilo nastat zmateni jazykii a mohli jsme se nyni po celem svete pohodlne dorozumet jazykem jedinym. Pustil jsem se tedy do ptipravnYch praci, nastala chvile kdy se jiti nutne musi na staveniSte povolat "kolaudaeni komis", ktera podle pkedlotienYch planu zjisti, zdali se smi stavet nebo ne. Ja", jsem NT'ak chtel poplatek za kolaudaeni vYkon ugettit a proto jsem se jen tak nenapadne optal podkouteckeho Strnada, zdali by se nedalo to natizeni nejak obejit. "Hm — co by to neAlo!", odpovedel Strnad a tvatil se pH tom, jako - by mel svoji radu jiti davno vyzkou genou. "Jde to, ale — musi se s tim vopatrne! Nebo se to potom sakramencky nevyplati, kdy se toho komis domalme. Ale vy to udelejte tak: Vykopejte girokou a hlubokou jamu, jak ma bejt irokej a vysokej ten barak. Potom dejte na dno ty jamy silnY hevery a na ne udelejte pevnou betonovou desku. Ale radim yam: to vkchno delejte, pokud motina, vopatrne! At' zednici chodej na stavbu jen tak nenapadne jag° nahodou a tubas i v nedelnich tiatech. Material at' si nosej s sebou v kapsach, aby to nikoho netrkalo a nebetel s tim hned do Senohrab na detnictvo. A tak pomaloneku a nenapadne miftete si na ty betonovY desce postavit sakumpak celej jednopatrovej barak a nikdo nemusi mit vo tom ani potuchy. Parcelu mate vohratienou, take asi se silnice nikdo nic neuvidi a na zahradu si ptecet' mfitete pustit jen toho chcete!" "A nejekom ptijde to nejhlavnejM. Na ty desce v ty jamb" mate uti celej barak postavenej a mimo zedniky vo nom nikdo nevi, Tak zadnete ten barak pomaloudku tema heverama zdvihat, ale povidam: pomaloueku a katdej den jen docela malej kousidek. Nejdiive vyleze ven komin, potom stiecha a na konec to vostatni. Lidi si budou na to pomalu zvykat a nikoho 112 potom ani nenapadne udelat udani, az celej barak vyleze!" To byla jiste dobra rada, ale ja jsem zkutieneho Strnada neposlech! Zaplatil jsem obvyklY poplatek a zadal jsem vefejn'e kopat zakla-

VESTNiK

0 praci lidu zednickeho. Jos. Lada. dy. A potom jsem se Ift s nidim neskrYval: zdkladni kamen jsme pokktili velkopopovickym letakem, aby dobie letel a dopustil jsem, aby zednici hrube vyhnali ven zaklady. To je site prace daletita, ale ani zdaleka neni tak 'Cala a nebezpeend, jako stavba "divoeiny". "Divodina", jinak rustika nebo kyployske zdivo, je kamenna podezdivka z neotesanYch kament, ktere musi k sobe pasovat a proto musi mit zednik divodinak — nejen velkou silu, ale take dobre oko, aby dovedl vhodnY kamen nalezt a pfisekat. Ale sebe lope spasovana zed' z hrubych kamena neni jeSte "divoeina"! To je obyeejna zed' a divokou se musi tepr y udelat. A to je prave prace velmi nebezpeend, k nil se hned tak katclY nehodi a mule ji provadet jen zednik, ktery ma k tomu dosti odvahy. Ja sam jsem divodeni podezdivky nevidel. Propasl jsem to kritickou chvili a na stavbu jsem prigel, kdyz ut ten tetkY dech zednika Svobody a omlacenY obukk svedeily o vykonane tetke praci. take myslim, ae by me zednici u to nebezpeene prate z bezpednostnich von ani nestrpeli. Proto mohu jen podle vYpovecli samotneho zednika Svobody naznadit, jak vlastne se ta "divoeina" provadi: Postavi se z hrubeho kamene cela zed' a kdyt trochu proschne, donuti ji zednik, kterY ma k tomu naturu a odvahu, dukladnYmi adery obakem k pohybu. Lene ji pied sebou ze stavby yen, potom dal do poll a prohani ji po celem obecnim katastru bez milosti a bez oddechu tak diouho, az Upine zdivodi a teprve potom ji zatene zase zpatky na staveniSte. Lehko se to ovkm povida, ale tuhle praci mute vykonavat jen zednik opravdu srdnatY a neohrotenY, protote se zdivoeilou podezclivkou nejsou ladne §pasy; zdiVodela podezdivka je mnohem horg, net ten nejsilnejti bYlt a v zdchvatu zukivosti je pry schopna rozhazet za chvili pal vesnice. A to vSe se al do dnaka provadi bez ntedniho povoleni, bez fadne bezpednostni asistence a zdivokle, zed' se honi okolo vsi jako nejaka koza, nadmuta po mladem jeteli! Ono je site pravda, ze je do katcle podezdivky vlotena dynamitova patrona s doutnakem, ktera by po urdite dobe zdivoeilou zed' vYbuchem znieila, kdyby snad zednikovi nekam utekla a ktera se po navratu na stavbu zase rychle odstrani a uhasi. A pfedstavte si, ze by hned po ateku zdivodela zed vbehla do procesi! Kdyt byla hotova kamenna "divoeina", dali se zednici do stavby cihelnYch zdi. To tit" je prace celkem krotka a stavebnik mate piijit k urazu jen tehdy, kdyt mu spadne na hlavu cihla, kopek s maltou, nebo cele le geni i se zedniky, ale i tomu se da snadno piedejit, kdy stavebnik pozoruje praci na stavbe s balonu nebo s aeroplanu. Oba druhy prace zednicke z kamene i z cihel se dobie provadeji jen za pfizniveho poeasi. Proto jsem mel radost, ze nam diouho pfelo pfiznive podasi. Ke konci stavby se vAak tak zhorgilo, ze jsem m.el opravnenou obavu, aby se nam cihelne zdivo nerozmodilo na kaSi. 0ptal jsem se tedy zednika, jak tomu pfedejit a dostal jsem dobrou radu, sotva jsem domluvil: "To je snadno, pomoc!", povida Svoboda. "Vono je proti de*St'am ytelijakejch prostfedku habadej, ale ja, myslim, ze je nejlep gi — celou stavbu vobezdit a pfeklenout! Pak yam na ni ani nekapne!" To se mi zdalo velmi dobrou ochranou, ale kdyt jsem to vkchno prokalkuloval, tak jsem prisel k nazoru, ze piijde mnohem levneji, nechat radeji celou stavbu rozmoeit. Pfi tom jsem mel jefte obavu, ze se mi zednici pii torn obezdivani zazdi docela. Stalo se pry jit mnoho pfipada (jak jsem na stavb y yyslechl), ze mnoho zednika zmizelo proste tim zpasobem, ze se sami zazdili. Staveli zed' z ynittku mistnosti a ✓zapalu prace zapomneli udelat okno i dveiea neStesti bylo hotovo! Kdyt zazdili posledni cihlu, ztratili v nastale tme rozvahu i orienta• - a jen vSiplata, ktera se od nejblitti soboty

Ve sti'edu, dne 19. ledna 1938. poyaloyale nekolik nedel na staveniSti, sveddila o tom, ze zase jeden zednik se stal obeti sveho povolani. A kdyt uz jsem se zminil o tech zednicich, musim take dodat, jak jsou tzkostlive dbali, aby se zvonilo poledne v pravY eas. Je vSak nutno hued pfipomenout, ze u nas zednici vkly prichazeli Yeas a proto jsem jim nemel za zle, ze take chteji mit yeas svoje "padla". A tu se nam stal behem stavby opravdu krutY ptipad se zvonenim poledne. Na g kostelnik je elm& faclnY a nabOtnY a jako takovY chodi obeas take k zpovedi. A jak znamo, chodi kostelnici vitly do jine kolatury a proto take na2g spravce kostela sel k zpovedi at do Mnichovic. To by snad bylo celkem jeho veci, ale on se vrav jednu hodinu — a v jednu hodinu take zvonil tepry poledne! Leckdo ye vsi to odbyl vtipnou poznamkou nebo jen pouhYm Usinevem, ale nikdo si tom nevzpomnel, ze ye vsi take pracuji zednici. KatclY jinY femeslnik odbyde ptedrtenou hodinu yhodnYm proklinanim, ale pro zednika muze bYt takovY ptipad katastrofalnim. A take u nas se jen rychlYm obeerstvujicim zakrokem zabranilo,ze tu trestuhodnou nedbalost nezaplatil tadnY zednik tivotem. Dlouho to vtak nemohli kostelnikovi zapomenout a pokatde, kdy se s nim nekde segli, vyeitali mu to: "Vy si jen tak vzpomenete, dete do Michovic k zpovedi a poledne si vodzvonite v jednu hodinu! My jsme pfedrteli "padla", mohlo se nam neco stat a kdo by nam co za to potom dal? JeSte ted' jsme skoro potad jako v rekonvalescenci a tak nam to, elovieku, hled'te aspori trochu nejak vynahradit! A to nam nejlip udelate, kdy budete parkrat zvonit poledne ut v jedenact." A zatim uz tesati na zahrade vesele osekavali borovice na stropni a vazebni tramy a ja jsem se rad dival na eikovne iemeslniky, jak jim ta prace jde dobte od ruky. Pied tim jsem se diouho radii se zkutenYmi odborniky a rozhodl jsem se pro vazbu tesanou, ktera, pry rozhodne vydrti dale, netli vazba strojem kezana. Ve svem nitru jsem byl ptesvedeen, ze jsem rozhodl dobie a piece jsem byl z toho brzy vyveden! gel okolo Svoboda od kostela (ten, kterY roubuje htiby na dubove kmeny a prodava houbova prima at do Ameriky!), zastavil se, aby se podival, jak prace u nas pokraeuje. Jen se koukl a hned si razne odplivl. "Sakramencka zavostalost!", meal vztekle. tlovek se nedivi, ze tamhle v Lelkach-Kozodojich mlareji &Ste tim zgasobem, ze si vobilni snopy vytloukavaji navzajem vo hlavy! Tomu se 'Cloy& nedivi, protole je to za vodou a pokrok tam k nim &Ste nepieplaval, ale divim se, ze tady u nas, u Prahy, si da nekdo &Ste' vosekavat tramy na stavbu vod tesatu! Copak, ke veem dertum, nevite vo myrn lese? Nae myslite, ze tam ut padesat let pestuju etyrhrannS, smrky a borovice? Na stavbu — eloveee — aby s tim nemuselo tolik chlapti kdovi jak diouho voklofavat sekerou, tak ja pestuju uz stromy etythrannY, u kerejch se sloupne jenom. Mira a ut se mutou vazat do figury!" "A vette tomu. Nejni to nic tak celkem zvlaAtniho a dela, se to tak: hned vod malieka se ptikladaji ke stromkUm ze Ctyi stran prkSTnica a ty se tak pevne ptivazujou, ze stromek jinak nemilte rust, net hranate. Jak stromek roste, tak se taky vymeriujou prkna, az je z nej vyzralej strom a porazi se jen na stavbu, protote by to byl na topeni zbyteenej *Spas! Tak vidite, ze to nejni tadnej kumSt a proto taky ty tramy piijdou z meho lesa lacineji, netli vod tesatt nebo z pily. Ale ut se stalo a nede, se taky s tim nic dela ! Ale eete tamhle vidim, mate piipravenou borovici na pumpu. Tak at' vas zase nenapadne ji davat provrtavat vod pumpate; to je zas takova nimrava a zbyteena, kterou ja yam udelam lacino a ancvaj! Ja varn to borovici prostfelim, protote mam doma na to kanon a pro katdou diru mam taky tak velkou kouli. Tak s bohem a kdybyste chtel prostielit troubel k faj fee, tak si na me vzpomente!" Byl bych si nejradeji dal hned par pohlavku! Mrzelo me, ze jsem zas nee° unahlene provedl, ani bych se pora,dil se zku genYmi lidmi. Proto (Fokrat'ovani na strani' 20,)


V2STNiX

Ve st/edu, tine 19. Iedna 1938.

Oddil dopisovatels14 .111...111114.

1111.1.111■0411111.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecnd, neb zavacine polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu V'boru k vlastnimu rozhodnuti. CO JEST POJISTKA NA 2IVOT. Jan 8ulda. Profesor Edward Berman die Harpes magazinu, studoval a podrobil kritickemu rozboru drikladne pojiSt'ovani na zivot. Nezmiriuje se vdak o Jednotach bratrskVch, ktere rovne2 spadaji pod dozor statniho komisaie pro pojidrovani a bankovnictvi. Snahou moji tedy je k vfili porovnani shrnouti hlavni body vYborne to studie, je2 jsou pozoruhodne a velice pro nas pouene, ani'Z by to bylo na Ukor originalu prof. Bermana "Life Insurance — A Critical Examination." Poijdt'ovani na Nvot jest pro prilmerneho eloveka jak'si zdhadnY obchod. Agent pri svS7ch navdtevach, kdyt" prodava pojidten1 zahrnuje prospekta neobvyklSimi slovy jako: "nonforfeiture, mortality, expense ratios, disability a surrender value", nad jich smyslem zustane tento vyjeven a jim nerozumi. Spolednosti pojist'ujici na 2ivot jsou edsteene zodpovedny za tuto zahadnost. Jako kak1S7 jinY obchod, pojidt'ovna hledi dociliti co mono nejvetdiho zisku. Pkirozene ,jich zretel jest, prodati takove pojistky, ktere prinesou ten nejvet.di pfijem. Rovnk pojidt'ujici agent hledi prodat pojistku, ktera, mu prinese nejyyddi provisi, cili jak se vdeobecne HU. komidne. Tato fakta nemaji vdak &el vrhnouti jakS 7. si stin hany na spolednosti pojidt'ujici nebo jich jednatele, riStr2 zdurazniti, ze prodej pojidteni na kvot jest obchod provozovanY na vYdelek a nikterak se nelidi od jineho obchodniho zdvodu a zatizeni. Pojidt'ovani na kvot ve SpojenYch Statech jest jedno z nejdulektejdich. • .7hrnnr obnos obydejnSrch pojistek vdech spoleenosti v 48 stdtech dasahl vrch bodu roku 1931 a sice $90.611,000,000 avAak klesl na $80.892,000,000 roku 1934. Prrimyslove nebo .t7clne" premium placene pojidteni u vdech spoleenosti ye SpojenYch Statech dosdhlo roku 1930 $18,307,000,000 a kleslo na $17,651,000,000 roku 1934. Od roku 1900 stouply pojidt'ujicich spoleenosti zdroje (assets) ze $1,724,000,000 na $18,246,000,000 roku 1933. Miliony lidu vlastni pojistky, v kter'ch zri zabezpeeeni pro sebe a sve zavisle. Roku 1934 mely pojidt'ujici spolednosti ve SpojenYch Statech vystaveno 115,222.000 pojistek. Jett° mnozi jednotlivci z techto drdeli nekolik pojistek jest tedy z toho zfejmo, ze vetdina lidu jest chranena pojidtenim jakehosi druhu. Nektere vYznaene rozdily. Jsou dva druhy pojidt'ujiciich spoIeenosti, vzdjemne pojidt'ujici a nevzdjemne Spoleenost vzdjemne pojidt'ujici jest kontrolovdna pojikenci dill vlastniky pojistek,, kdeko druhe jsou kontrolovany akcionati privdtnimi. Drktel pojistky u vzdjemne pojidt'ujici spolednosti jest opravnen k dividenda, jestlige spolednost yyziskd vice, neMi je zapotimebi pro oddeleni zdlohy a prebytku. Dektel pojistky u spoleenosti soukrome, jeZ neni jemne pojidt'ujici, nemd podilu na rozdileni dividendy, jsou pry vdak nektere, jed zylakni podilnicke pojistky yydavaji, ktere opravriuji drkitele k teto vYsade. Dle profesora Bermana jsou dva druhy pojidteni na zivot, obydejna, a prumyslo yd. Obydejna jsou prodavana od $500 vYde a premium jsou placena spoleenosti etvrtletne — prilletne neb roene. 2adatel pro obyeejnou pojistku musi se podrobiti lekatske prohlidce neki se mu pojistka vystavi. Prrimyslove pojikeni jest prodavano od $500 neb mane a premie jsou placeny obyeejne tYdne. Lekafska prohlidka . aduje a poplatek jest od pet centt se nevy d tY'dne, je g se pak nasobi. Jedna z nejdulektejdich veci pri koupi pojistky jest cena. Poplatek zvanY premium, zavisi na stati to-ho, kdo se nechd pojistit, na

druhu pojAteni, ktere koupi, a v jakem obnosu. Drtitele podilnickych pojistek odekavaji sn1iiti poplatek ci premii vIcly roeni dividendou. Premie ci poplatky musi byti takove aby hradily potadavky pay-stale umrtim neb podobne jine ztraty z pojiSteni povstale a pak rovnet vylohy provozovani obchodu. Aby se pojist'ujici spolednost udrtela a prospivala na schopnosti odhadnouti co mono nejpkesnejdi podet odekavanYch funrti vetSiho poetu jednotlivca toho sameho stall skupiny v ureitem 'Case. Po dlouhem pozorovani se podarn° aktuartim cili odborn'm podtafilm poji:st'ujicich spoleenosti sestaviti umrtni tabulky, ukazujici prumer iimrtnosti a dotiti jisteho veku poetu lidu v torn nebo onom stali. Ty. ily aktuarfun odhadnouti a to tabulky umotn yypodisti premium dill sazbu nebo jak fikame poplatek dotydneho pojigtence, aby mohlo se dostati povinnostem, jet timrtnosti pojietenct povstanou. Premie spolednosti zaplacene nesmi zilstati letet ladem, jsou ukladany a maji pfinest rok. Premie mladYch lidi jsou pkirozene nitSi, nebot' se odekasii, ze mladSi 'Clo y& pravidelne zaplati vice poplatkti netli star gi a tim take neshromattlenY firok za dlouhou dobu vetSi. Ti, kteri maji podilnicke pojistky dostanou koncem roku dividendu, ktera ov§em na Aspornosti a vYlohach provozovani, u geti•eni na Umrtnosti, a yYdelku ziskaneho z pfijeek a trokt. Pojifteni na tivbt jest nekolik druhu, obyeejna dotivotni (straight life), dokvotni placend do jiste doby (limited payment life), liratova (term) a neschopnosti (disability insurance). Obydejna dotivotni pojistka vytaduje placeni premii at do smrti pojateneho a pak die odkazu vyplacena, neni-li ov gem namitek. Pojistka doeasna nebo nadaeni (endowment) zaruduje vyplaceni sumy pojigteni v padu mrti poj gtence mezi dobou pojiSteni die odkazu, ale jestlite se poji gtenec dotije doby, jest opravnen on k pine hocInote. V padu, ze- pojiAtenec drti dvacetiletou nadaeni pojistku, a zemke pied ukoneenim 20 rolal a je-ii pojiSten na $1000, tu jeho portistali jsou opravneni na $1000 od spoleenosti. Jestlite se ale dokje pinYch dvacet roku, obdrdi on sam $1000. Pojistka lhritova (term) jest na urditou dobu, po ktere pojidtenec ji musi obnoviti za novS7ch podminek, ktere jsou obyeejne vyddi poplatky neki byly &five. Pojidteni neschopnosti (disability) jest obydejne prodavano jako dotivotni s dal girn opatrenim, ze v padu pojigtence trvale neschopnosti jest tento ,opravnen k ureitemu mesidnimu dachodu po celY svilj tivot a pak dedicove maji jate narok na piny obnos. Pojist'ujici spolednosti dovoluji pojikencilm vypiljeiti si penize proti svYrn pojistkam na mirny firok. Jestli pojiStenec by nemohl pak nebo nechtel platit dale premie, mute ji odprodat (surrender for cash). The "non-forfeiture" nepropadlost jest vYsada prava pojiStence prodloutiti lhutu, a nebo si vziti pojistku zaplacenou bez zaplaceni dalgich premii. Vymeni-li pojistku za 1hUtovou to znamena, ze poji gtenec bude chranen v plnem obnosu po jistY podet roku. Jestli-te si ale pojistku vymeni za zaplacenou, jest chranen obnosem nitsim netli byla pojistka puvodni. Zrugeni pojistky (termination) nastava rfiznYm zpdsobem. "amrtim pojikence, neni-li sporu dostanou dedicove pinou pojistku vyplacenou. Pri pojistce nadadni, kdyt se pojigtenec dotije roku na kolik byl pojiSten (termination by maturity) a poj gtenec dostane vyplacenou pojistku. Vypr genim lhfity (termination by expiry) ma-li pojiAtenec pojistku tovou. Frestane-li elen platit a vezme sobe pojistku zaplacenou (termination by decrease and withdrawal).11nohe pojistky jsou zruSeny vSak pro neplaceni premii vyloueenim (termination by lapse), dale pak zraeni prodejem pojistky (cash surender). Pojistky jsou prodavany jednateli, cili agenty. Tito agenti vet ginou dostavaji 50 procent z prvniho roku zaplacenYch premii a pet procent z dal gich premii po devet rokri. Vyjma

Strana 3 toho hlavni agent vedouci distriktu dostane obyeejne 15 procent druhy rok a 2 1/2 procenta po daleich ,osm roku. Agenti prodavajici pojistky prilmyslove, pracuji za slutne a komi g -ne,slutvSakjzinromeuklci. Prumyslove pojitt'ujici spoleenosti ale take agenty pokutuji za propadle pojistky. Ritzna. cena pojistky. Kakiji stat v Unii dovoluje pojidt'ujicim spolednostem provozovat obchod za tech podminek pravnich, ktere pro ochranu pojikencii a vyplaceni pojistneho pozustalYm byl ustanovil. Mani) tedy smele iici, ze pojistka na Zivot jest co nejjistejdi za tech okolnasti. JinY ditletitY bod, ktery jest tfeba fadne uvatit pri koupi pojistky pak jest cena teto. Profesor Berman rozebral dtkladne ceny obydejne dokvotni, dvacetilete dotivotni a dvacetilete nadaeni pojistky a porovnaval dislice, co stoji tyto same pojistky vydane spotitelni bankou Massachusettskou. On vynatel, ze u 15 pojiet'ujicich spolednosti obyeejna dotivotni pojistka vzata r. 1925 ve stall 35 raft stala prilmerne $5.67 na $1,000, kdetto u osmi MassachuttskYch spotitelnich bank ta mina stdla $2.46 (net cost). Pojitt'ujici spoleenost s nejnWim net cost to same pojistky byla Northwestern Mutual, ktera poditala $3.82 na $1,000, a nejvyai byla Aetna. Na tu samou pojistku vzatou r. 191'5 poeitali by pojitt'ujici spolednosti prilmerne net cost $3.43. Pojietenec by tedy ziskal $0.26, kdyi by koupil pojistku od nektere spotitelni banky. Kdyi by vtak byla placena dividenda, ta sama jako r. 1935 po dobu daThich deset rokti, byl by u 23 spotitelnich bank, jet operovaly r. 1935, anual net cost $2.44, kdetto u pojiWujicich spoleenosti by se prumemo poeitalo $7.32, a Northwestern Mutual by z nich mela record nejlep g se $4.51. Spotitelni banky na dvacetiletou dotivotni ye stall. 35 rokil mely za obdobi 10 let anual net cost $0.51, kdetto u spolednosti se paltalo $3.77. Na tu samou pojistku vydanou r. 1915 spoleenosti vratily pojittencum disteho $2.59 ptebytku, kdetto spokitelni banky vratily $5.80. Na dvacetiletou nadadni ye staff. 35 r. na $1,000 v obdobi 10 roku spotitelni banky vratily vkladateltun prnmernY pfebytek $4.50 oproti $0.84 u veech pojiet'ujicich spolednosti. Cena prilmyslove pojistky, ktrou po vet§ine drti delny lid, jest rovnet dosti pomerne draha, ad tito ztetka jich premii plati. Shane a komidne. VST1ohy provozovaci (ratios expenses) ze zaplacenYch v obdobi 1923-34 u patnacti spoleenosti od 15.36 procent do 22.48 procent, kdetto u spotitelnich bank 5 procent. Hlavni ptidina toho rozdilu vezi ye vYti obnosu placeneho sludneho a komi gneho. Vtechny spolednosti obyeejne ye SpojenYch Statech operujici vyplatily ze zaplacenYch premii 11.3 procenta co komiene a 5.6 procenta na slutne. mysl vSak byl sniziti rozdil pomeru obnoiu vydaneho na slutne a komi gne. Agent je stale nabadan prodati vice pojistneho, soutet dili konkurence mezi agenty a asistenty manatert je podnecovana. VYsledek easto vtak bSrva, ze se proda to, co se nemelo prodat (bad risks) a pkirozene hodne pojistek pak propada. Profesor Berman vyzdvihuje otazku slutneho iitednikii. On poukazuje, to obnos platen' piedsedum nijak nema, plimY vztah k tetrnosti spoleenosti, nebot' mimo vysokeho sluineho nejvysaiho iftednika, spoleenosti maji tadu mistoptedsedt, kteti tahnou velke sumy. Metropolitan Life plati 19 mistoptedsedum iihrmV obnos $680.000; Equitable Life plati testi celkem $297.000; a New York Life plati deseti '$359.000. Ostatni spoleenosti ukazuji pak rovnet vysokomyslnou Atedrost ku sv'm mistoptedsedum. Prameny, velkYch iispor. VY'delek na iimrtnosti byl pramen nejdfaletitejSi, z nehot plynula dividenda pojittenPojig'ujici spoleenost, ktera, plati na /Ilene netli bylo odekavano die Platebnich tabulek pii vypoeitavani premii za rok, ma zisk, a mute tudit poskytnouti poji§teni za menk cenu a vykazati se ,percentualni fisporou na iimrtnim fondu. trrirtni ztraty ()dekavane pro obyeejne aivotni pojistky jsou vy-


Strana 4 poeitany na podklade funrtni tabulky sestavane r. 1868 a pro pramyslove z roku 1906. Zdravotni sta y obecenstva se znadne zleptil leeebnYmi vynalezy, zdravotnim opatkenim a delenim epidemickym nemocem, cot lite melo neinek na prodlouteni tivota jednothvce a prispelo k umeMteni ztrat odekavanYch Umrtim. tlmrtnost u spoleenosti prinnyslovYch (group insurance) jest vteobecne y ak netli u obyeejnYch. Hlavni priana spoeiva v tom, to delnictvo pojittene skupinove u prilmyslove spoleencsti nemusi se podrobiti lekatske prohlidce, ac nektere prohlednou danika nail je ptijmut do prate. Obyeejne jsou ale vtichni ve skupine ptijati od pojitt'ujici spoleenosti, cot ma za nasledek vytti prumer funrti. JinY einitel, t'kajici se Umrtnasti pomeru jest doba jak dlouho spoleenost obchoduje. Spoleonost prodavajici pojitteni deset roku jiste ma vetti procento mlacleho lidu nail ta, ktera obchoduje 30-40 rokt. Zde jest zase eenitel, to lids, kteti se prave nedavno podrobili 'Aisne lekakske prohlidce, zilstanou po vice rokii risk dobrY. Za nekolik rokil u pojittence mohou se vyskytnouti choroby, ktere drive nemel nebo nebyly pozorovatelny pti koupi pojistky. Ptisny dohled na lekatske prohlidky a odmitnuti Spatneho risika ze zdravotnich ohledil jest nejlepti ochrana pied vati ztratou a Umrtnosti. VYdelky a zisk. Zisk List' z pojitteni zavisi na vYlohach provozovacich a lizeni obchodu a pak na mane ilmrtnosti u spoleenosti. DruhY daleZit' einitel jest uklaclani a zirrodeni Jestlite ptitomne ptijmy 'distal° zisku ptevytuji ptijmy spoleenosti odhadovane pki stanoveni premii, jest °pet jinY pramen dividendy pro pojittence. Spotitelni banky ziskaly v obdohi dvanacti rokri 1923-1934 z uloteneho kapitalu (invested assets) vydelali prinnerne 5.13 procent a poj. spoleenosti od 4.88 do 5.10 procent. Profesor Berman poukazuje, to tvrzeni mnohYch spoleenosti, to velke pojitt'ujici organisace mohou postavit celY stab expertil schopnych voliti nejvYnosnejti a nejbezpeenejti investment, jest pouha propaganda. Profesor Berman jest toho nazoru, de drtitele pojistek misto strachu o bezpednost a jistotu pojistky, cot je starost zbyteena, mai by tito venovat vice pozornosti obeztetnasti a zpilsolau bezpeeneho uklaclani kapitalu. Pojistka jest bez nebezpeei, a pojittenci maji ptihlitet k tomu, aby spoleenosti tetrne a opatrne operovali a fondy Pojistka nadadni jest druh spoteni a ukladani penez, ktere dostane pajittenY' vyplaceny datije-ii se urditeho veku, a mimo to zaruduje, ze kdyt by pojittenee zemtel clkive mezi ureenou dobou, dostanou dedicove vyplaceny pinY obnos pojistky. V obdobi 1923-1933 bylo y e statu New York nadaanich 15.6 procent vtech pojistek v platnosti. Mnohern vets' procento bylo u pojitt'oven myslovYch 40.9 procent bylo pojistek nadaenich. Profesor Berman jest toho nahledu, to toto jest dobry druh investovani pro obyeejnou pojistku. 'Creel pojitteni. Dobro a -Creel pojitteni na divot jest zabezpeeeni pozOstalYch v padu irmrti pojittence a pr' nadadnim co prosttedek k uldadani penez. Maitko v jakem pojistka pin' sve freely jest otazka obeztetnosti a tetrnosti. Profesor Berman pravi, to spoleenosti pojitt'ujici sve poslani Adeine nepini a poukazuje na velkY podet pojistek propadlYch a odstouplYch. Nedostatek rozhledu poji:stence jest pry dasteene vina, nadeje na budouci vYclelky jsou 'oast° pfehnane a tento neni pak schopen dale platit premie. Nemute pry se ale poptiti, de system agentur se spoustou superintendentli, manaterii a hordou agentitiu laenych po vice a vice obchodu jsou za tento smutnY sta y zodpovedni. agenti prodaji prospektu neco, co on nepottebuje a nebo mute si zteti dovolit, jest pry obecne v obchodu pojitt'ovant. Na rozdil toho profesor Berman poukazuje na velikou Uspornost u spotitelnich bank Massachusettsk'ch, Mere prociavaji pojisteni prima bez pomoci

VESTNiK

agentii pracujicich na provisi. Poji gteni prodsvane ptimo pies counter nebo pottou, to jest v pravem slova smyslu vzajemnY podnik. Dle nazoru profesora Bermana Massachusettske spokitelny nabizi mnohem ifeinnejti a lacinejti pojitteni. Tento system byl prvne navrten roku 1874 Elizur Wrightem, jent byl prvYm komisatem pojitt'ovani v Massachusetts. Roku 1908 byla jeho mytlenka y e skutek uvedena a pada spokitelen pomalu vzriistal a docilil podtu 23 NT listopadu 1934. Pouze techto 23 spotitelen 'Mite pojistky prodavat pkimo, nektere vtak maji odbodky. Pojistky mohou b'ti prodavany pouze obyvamassachusettskYm. Zadost o pojitteni jest vteobecne padavana tadatelem, kterY jest poslan k lekatske prohlidce a Mica oznami zdravotni sta y vrchnimu lekati statnimu. Je-li tadatel uznan co dobry risk, hla.vni spotitelna opravni onu, kterou si tadatel zvolil, ku vydani pojistky. Placeni premii deje se ptimo pies counter nebo pottou a premie jsou u vtech spokitelen stejne, ale dividenda je zavisla ad vyspaosti to spotitelny spoleanosti, u ktere pojistka je drtena. adnY system agentury neprovadi obchod ten na komitne. Jini jednatele netli zamestnavatele maji narok na 2 procentni odmenu jako collection fee. Tote jest velikY rozdil oproti vysokemu komitnemu, jet plati agenttm pojitt'ujici spoledriosti. Spokitelni banky byly podrobeny ostre kritice a bylo na ne utoeeno, ze ptebiraji obchod soukromYm pojitt'ujicim spoleenostem. Bylo jim vytykano, to jsou podporovany statem. Profesor Berman odmita tyto namitky, to jsou zaloteny na nevedomosti a pkedsudku. On je toho ptesvedeeni, de spotitelny Massachusettske poskytuji lacing a jistY zplasob pojitteni pro male pojittence a radi, aby zasady a zpilten praktickY byl rortiten do vtech state ostatnich. Porovname-li soustavu a zpilsob pojitt'ovani u nati Jednoty S. P. J. S. T., jest hodne podobna spotitelni bance a die meho nazoru poskytuje stejne vYhody nektere a v jinYch by se mohla jests vice ptizprisobit. Jourdanton, Texas. Tak jit zas uplynul jeden rok do more vednosti a nastoupil vladu drub' pan, o kterem jests nevme co dobreho nam ptinese. Ale musime doufat, to bude dobrY, a ja pteji vtem spolubratrnm a spolusestram nati mile Jednoty y e vtem mnoho zdaru, a Jednote hodne novYch elent v torn novem race. Jente zdar Jednoty spoeiva v rukou, napted iftednikt Hi. ti i. a pak vtech nes, jeji Merit. Jest tomu jit hodne dlouho, co jsem do Vestniku nepsala, a take jsem byla jit mnohdy tazana prod nepi g , ate jen abych zase psala. Ale ono, kdyt je jedna tenska v hauzu na vtecku domaci praci, tak vette, to toho Casu mnoho nezbYva. Ale kdy2 mame neco noveho, tak se s tim radi pochlubime, a tak ja se take, prisla pochlubit, de jsme zde v nati wade zvane La Parito, zakladali v nedeli dne 9. ledna novY tad pod jutenem nati osady, eislo 161. Bylo nas 14 elentl, co jsme si vzali rozvod ad tadu Vesela Osada Cis. 147 a ziskali jsme 11 novYch elenti a zalotili nov' tad, kterY za pomoci br. Ed. L. Marka z Hl. tkadovny, byl pravoplatne ptipojen k 0statnim tacilim, a prvni tohoto roku. ftad byl zakladan v fitulnem domoye Henry a Marie RipleovYch. Jente dett' toho dne nam flak slavnost hodne potkodil, nebot' jsme men pozvane take eleny od tadu Dobrota, a take Dr. Joe Kopeck' slibil se dostaviti s nekolika eleny ze San Antonio, ale naposled se stet' dostavil br. Sd. L. Marek v prlivodu br. Joe Valigury, piedsedy tedu Dobrota, jemut musime podekovat, de pomohl br. Marka vytladit z blata. Nat program pti zakladani nateha faciu byl jak nasleduje: SpoleenY abed, pozilstavajici ze slepic, norek, na rotni pedenYch, ba i husu pkines1 novY Glen Michal Tyrnrak, pak smatena kutata a klobasy, a ptikrmy vteho druhu, sestry jak stare, tak nove elenky ptipravily. Dale spolusestra sleena Henrieta Riplleova nacvieila ditky zpevu a proslovilm. Zvlatte pelme ptednesly hold Jednote ditky: Teresie Tymrak, Georie Jutieek, Annie Ermis, Hattie Jutieek, Gustav Novosad a Lillie Novosad a pki tom

Ve sttedu, dne 19. ledna 1938. podavali br. Markovi kvitka, kteret on vlotil do knihy protokolni, kdet maji bYti zalepeny a ponechany na pamatku zalateni .onoho du. Pak byla zapena vtemi eleny piseri spolkova. Dale zpivaly ditky "Zvadla rune", a "Jednou pod veeer" a vice jinYch, a meli jste videt, jak ti mall caparti se drteli. One sestra Henrieta Rip ple jest jejich ueitelkou y e tkole, tak ji maji radi a tet se radi ueili. Jette kdyt jim sestra Novosadova slibila pane dareeky kdyt to pane pkednesou, tak se dobte drtely a mai jste je videt, kdyt jim any clarky br. Ed. L. Marek pedal, jak pelatily do druhe svetnice ,podivat se co tam je. Take za to jests nektere ty pisne ptidaly a to s vatim kuratem. Dale Vane piednesli proslovy: "Ja jsem tech" Raymond Ripple a Jotka Jutiektv, kteti dostali za to opravnenY potlesk. Dale nail mladi elenove za doprovodu na piano splusestry Henriety R. zapeli pisne: "Cikanko ty krasna" a pak "Na tech natich lukach, natel jsem tam dukat", dale "Ty nate pisnieky 'Ceske. Ba i ty nate maminky, jako spolusestry zapely krasne "V natem sade stoji jablori". No, a tak se zdala, to jit prisla facia na ty tatiky, de odloti ty svoje nezbytne cigarety a zaenou, ale kdepak! Jen jsem jim eetla v coach, — no, vtdyt' mame nat. dorcst. Jente zase v tom may lvi podil ty maminky, jako sp. sestry. Pak br. Ed. L. Marek ptednesl ptipadnou tee, tYkajici se prospechu pojitteni u nati Jednoty, ktere. ueinila jak na nove eleny, tak i na neeleny ptiznivY dojem. Na to br. Marek zahajil schazi a vyzval eleny, aby si zvolili ptedsedu, kter'm byl zvolen Joe Ermis st., kteremu br. Marek ptedal vedeni. Pak byli uvedeni novi elenove, a pak pokraeovano y e volbe fitedniZvoleni byli: Joe Ermis st. ptedseda, Fr. Ktemenek mistoptedseda, Karel Belidek jr. tajemnik, Lidmil !Ermis fidetni, Tom Novosad pokladnik a Joe Jukieek pruvoddi. VYbor zahavni a majetkovY nepotiebujeme, nebot' jests taden majetek nemama. Pak vybor nemocenskY bude zvolen v ptitti schuzi. Schuze bude odbYvati po hauzlch, a doufam, to vie pujde ve shade a v potadku. Na ukoneeni schfize byla zazpivana piseri "Kde domov muj" a "Hej Slovane" Pak se zase podavala veeete, nebot' masa a vteho bylo pro vtechny fieastniky dost. Na to se s nami br. Ed. L. Marek lotion a s nirn take br. J. J. Valigura, Pint vyslovuji jrnenem nateho tadu srdednY dik. Take dekujeme natim sousedtim a vtem, kteti se to nati slavnosti zileastnili a ptijeli pies vtecko to tpatne podasi. Take dekujeme br. redaktorovi za zapajdeni onech ponracek pro nacvieeni ditek. Pak jsme se rozchateli domil spokojeni a v nadeji, de na g tad poroste, nebot' na ptitti schtizi mame zase dva nove eleny k uvadeni, jest-li piejdou lekatskou prohlidku. No, tak snad tento nastavajici rok bude ptedetleho, nebot' minulY rok byl zde hodne such', tak tech dolarcti jsme malt) utrMli, kdyt na odprodej krome baviny nebylo nideho, a to baviny bylo male a jests ta mizerna cena k tomu. Jak ja tikavam: Oh, to radostne farmo\Tani! No, abych take vzpomnela statieka Bartote, co de je s nim? Snad zase odnekud nesletel pti to jeho tikovnosti. Bode, nedej, bylo by ho tkoda! No tak, potom se tekne: napit dopis do Vestniku — no tak piti, starout piijde odnekud z venku a ktiei: "Ty jests nevatit abed? wayt' j e pul dvanacte"! Ja ale povidam, jak kikavala matka Kraemerka: "Tato- tatouti, honem zatop, postav na kale, dej ohtit maso, ja udelam salat, a bude obed"! No, takte jo, on to mute ptikusovat i maso s klobasou. Tak ptijmete ode mne vtichni etouci Vestnik srdednY pozdrav, a bratra redaktora prosirn, aby nad tim m'm dopisem nezamhoutil oko, ale dobte se podival na ty moje chyby, a laskave je opravil, zacot pteji eels jeho rodine v tom novem roce mnoho zdravi a zdaru ve vtem, a nail mile Jednote hodne novYch elent. Frantitka Ktemenkova. Mohu hrat jen podle sebe. Nemohu 11.61 podle Grety Garbo nebo pani Rooseveltove, podle nekoho jineho. Simona Simonova.


Ve stfedu, dne 19. ledna 1933. SE SVEIEM DO KOLA. (Pik I. J. Gallia, Houston, Texas.) Pfestali jsme stark rok, ale svet se todi le, nic zazraCneho nam neptinesl, zazraky se jiz nedeji. Ano, svet se todi stale na sve ose, dill na svem vzduchu, a my ne gt'astni pozemeane, barvy bile, dervene, glute a derne, rozptyleni po cele zemi, ,od severni toeny ag k jigni todne, me a hagtetime se mezi sebou od nepametnYch dob, ag do dne gni doby. Ta vychvalovana civilizace nepokrodila nic dale, ne g mel ten primitivni dlovek rtzne barvy, kterY se rval s jinYmi kmeny o vet gi rozlohu pastvy pro sva stada. Po dnes, a jig delgi dobu, Tide bile pleti se vragdi a nisi majetek jedni druhYm ye 8panelsku. A tam na vYchode Lute pleme niei a kazi majetek druhemu, na kterY pracovali pc) mnostaleti, a vragdi nevinne geny a deti, bez ohledu na posmrtni tresty. A jak ti '8panelove, tak ti glut', jsou narody nabogensky vychovane a oba tyto narody poCItaji se mezi nejstargi vzdelane narody sveta. Ale ta lakota a ziskuchtivost a panovadnost nezna mezi, a ta vzdelanost vychvalovand, je jen povrchni, ta posud jejich srdce a zdravY rozum nedosahla. Nema-li soused prava ,oloupit a zavra gdit souseda — nema, to cleat ani celY narod. Pied sto padesati lety nesnirtelnY lidumil Tornas Payne prohodil v LondYne, ge ag na ulicich rnest nebude gadnYch gebrakt, a chudobince a vezeni po cele semi prazdne a a kag -dYelovkbzriupan,demtostaditelne piijmy, aby volneji jak se na dloveka slugi a patii, pak teprve ge muaeme zvolati: "Slava, Tvtirci v geho miru a pokoj dem dobre vale na zemi!". Za to, 2e se takto prohlasil, byl z Anglie yypovezen a jeho podobenky byly na rognich ulicich LondYna spaleny vladnimi a klerikalnimi sluhy. A piece ten sam Payne byl jednim z hlavnich pomocniJitiho Washingtona v boji pro osvobozeni SpojenYch Statil proti Anglii a jeho, na rudnim presu tiStene letaky stale rozesilane mezi vojsko Washingtonovo, davaly jim novo nadeje a konedne viterstvi americkeho vojska. Amerika byla prvni republikou, kde bylo prohlageno, ge vgichni lido jsou na svet stejnYm zptisobem pkijiti a ge maji mit rovne pravo ye vgem. Ale nemeli je a nemaji podnes — to jest nemaji stejne vYhody. Aby nage dnegni obyvatelstvo mohlo dokazati, ge sobe va gi one rovnosti obeanskeho prava — ka gdY mug a kagda gena, majici dvacet jeden let a vy ge, men by se zaopatifit "Volebrim listkem", aby mohli letos voliti. Mame pied sebou statni, okresni. a mestske volby — musime bYt na stroll a nektere ty fifedniky nahraditi novYmi ,obzvla gte ty, ktefi pracovali a sva,deli jine poslance, aby hlascvali ve prospech Iabistn, navrg'enYch pfedloh. Kde nemohli sve plany prosaditi, tam ste govali praci jinYch, aby oni take nic nedokazali. Frye s graftery v geho druhu. Dle meho nahledu, statni senaty by mely bYt zru gene, tam se obydejne zahati dobra prate legislatury. Jest to jakasi panska snemovna sestavena ye velke vet gine z vybrou genYch advokatti a bohden, ktera na ten obydejnY lid nebere g.adneho ohledu. Ano, zeme se todi. Jak uda,va Dr. F. Zwicky z Technologicke institute v Californii, ge pomocil fotografickYch zkou gek vynagel velice vzdalenou hvezdu dill planetu, tak zvanni Super Nova (super star), ktera, ma bYti petsetkrat jasnej gi neg slunce. Ale pro jeji ohromnou vzdalenost ta Super Nova planeta jevi se jen jako Spendlikova, hlavidka ye vzdalenosti odhadovane na sedm milionu svetelnYch roku, aneb triliony mil vzdalenosti od zerne — ona ma bYti mezi tfeti soustavou souhvezdi v nagem nekonednem Vesmiru. tidovsky a timskY kalendai udavaji stafi nagi game neco pies lest tisic let, ale archeolokde stale. gisti, kopajici v Mezopotamii, mesto Gawra, v severnim v — stare Mepotamii mezi fekami Tigris a Filfratem (kde take snad byl Adamilv raj). Tam ji g se dokopall do hloubky, kde bylo zji gteno, ge tam sta.lo dvaadvacet mest, ktere byly znidene povoddnemi, ohni a valkami, behern mnoha set tisic

XINISJA rokii a snad railionii rokii.. Jedna mesa boufe a povodne znieily a cele pokoleni vymkelo ,anebo se vystehovalo a zase nasledovaly jinx pokoleni a stavela mesta nova na zficeninach z minulYch vat. A tak se stale ta na ge matidka zeme stale a stale toei, asi tisic mil za hodinu, aby tvak slunce na ka gdem miste zeme mohli videt kagdY den. JinYn-ii slovy, kdybychom vzali provaz dvacet etyfi tisice mil dlouhY, tak bychom mohli opasat celou zemi, asi blizko rovniku. Aby aivot na zemi byl moans', musi dostat elektrony eili paprsky slunedni od slunce. Bez paprskt sluneenich givot je nemognY. Podle dobrozdani archeologt v dva,catem podvrchnim meste pod zemi meli ji g zlato a lid byl bilY, mnohem vetgi telesne soustavy neg je lid dne gni doby. Mnoho-li set tisicil let prvni mesto bylo staveno, neni znamo. Na kterem miste zemekoule se vyskytnul prvni elovek a jake byl barvy, doposud veda nemohla Az dodelaji ten obrovskY dalekohled na kopci Wilsonove v Kalifornii, odekavaji, ge bude mogno ureiteji zjistiti, na ktere planete (hvezde) je givot mognY. Ag do elnegi doby se nic ureiteho nevi, ale domnenka je, ae na Venuk je givot mogny, a ktera g je to velikosti asi jako nag e zeme. Planety Mesic a Mars maji bYti mrtve planety. Ten dalekohled ma sklo dye ste coulu giroke a ma bYti dobrou geno a dohotoveno v rote 1940. Tedy necht' se zeme tobi dale i s nami, zdali se nam na ni libi aneb ne. Jinde na jine pianety nemog.,ho se dostati, tak zde musime ztstat. Z fedi presidenta Roosevelta mo gno vypoeitati, ge on ma skuteene srdce lidske a ge pracuje die nahledu Tomage Payne-a, Washingtona, „Jacksona, Lincolna, Toma ge Jeffersona Theodora Roosevelta a Wilsona, pro dobro eelku. Jak to praktikuji dnegni dobou velke spolednosti, kde plat' a g pies pul milionu dolart mane hlavnim fitednikum a ten obydejnY delnik, kterY ty kapitaly pro ne dela, dostava od peti do deseti dolart denne, anebo od $150 do $300 mesidne, neda se odekavat, '2e bychom men lacinej gi tovarni vYrobky. A cog ten givitel celeho sveta — rolnik?! Go ten ma kid, kdyg pii sve celodenni a celorodni dine nepiijde na nej ani dolar denne na osobu.?! Ano, svet se tool a na gi zemeryjci by take meli zatodit s tim star'm systemem, aby men vetgi pkijrny a vetgi pohodli na farme, aby je jich dal neutikaly do 'nest, aby tam mnohY lecjak givotit nemusel. V Nemecku objednali tficet tisic zkugenYch its.lskYch rolnikt, aby nautili Nemee jakYm zpilsobem by mohli vice na zemi vypestovat. A Nernci se povaguji za dobre roiniky, ale Italove jsou lepe informovani pro v geobecne rolnideni. — 6astejSi porady s okresnimi jednateli kolejniho rolnideni, by snad pomohlo rolniktm k lepgim ptijmum. Co toto pigi, rage, fialky a "Red caps" posud kvetou v nagi zahradce. Salat, mrkev, cvikle a petrgelka take krasne rostou a na Farmer's Market Italove maji ka gdodenne velke zasaby fepy, zeli, Cesneku, Spenatu, celeru, zelenY mustard, podzimni brambory, patety, rtzne druhy drtbege, masla, vejce, slaninu, sadlo atd. Tak ten na g rolnik v okoli Houstonu nemusi se spolehat jen na ba ylnu. Avgak bavina v okresu Harris take ptinesla misty a g balik po akru. Mnoho zalegi na torn, jak kdo pildu ptipravil, jake semen° sel a jak obdelaval a klidil. Take mnozi venuji vice dasu mlekafeni, neb na mleko je zde vady dobrY odbyt, a nekteti mlekati prodavaji pfimo do domt, a jini zasobuji velke nakladarny mleka (wholesale dairies), ktere maji ty nejmodernejAi zafizeni k rozdelovani mleka ,od smetany, k vYrobe masla a sYra. Mezi temi vet gimi mlekarnami jsou: Phoenix Dairy, Cloverdale Pasteurized Milk produkts, Lone Star Creamery, Spears Dairy, Sartartia Dairy, Sanitary Dairy, Bordens Fine Dairy Products, Harris Cream Products — a mnoho jinYch do poetu vice jak dvaceti velkomlekaren, kde mtige rolnik vge dobte zpenegit. Pak zde mame nekolik doze 'zatizenYch Packing Houses— kde inc .tino prodati vepre a

Strana 5 jinY dobytek, v podtu vice jak dvacet podobnYch velkoolocthodu ,a nyni bude sta y& Armor Co. velike jatky nakladem pies milion dolarur kde se bude nakladat ruzne maso: hovezi, yenhove a drtibe g, a take ovoce a rtzna, zelenina. A jelikog dovoz je takkka piede dvefmi okolnich farem, tak na g rolnik nemusi spolehat jen na bavinu. Tedy necht' se svet tot' — my se budeme a musime take todit. A komu se nebude lenit, tomu se budee-v poli a zahradce zelenit. Tak na to hledi Vag I. J. Gallia. Iad Bratfi Svorriosti, Cis. BO, Wallis, Texas Cteni bratti a sestry! Oznamuji yam, ge v minule schuzi, ktera se odbyvala dne 12. prosince, ptipadala vYrOcni schtze a volby tfedniku, ale pro tak malt'" poe'et tient gadne volby nebyly, tak zilstalo vSe pii starem, a jak nasleduje stall fitednici jsou na pristi rok 1938: Frank Sarman piedseda, Inocent Minks teetni, J. M. Vag ina tajemnik, St. Koval mistopfedseda, St. Koval pokladnik. freetni vYbor: St. Bubela, J. F. Mikeska, Lad. Bielec NemocenskY vYbor: St. Bubela. &haze se budou odloSrvat kagdY tketi mesic, druhou nedeli. Bratki, jest-li mate nejake vykizeni bud' v nag em fade anebo na H. iiade, hied'te se tedy dostavit do pfig ti schfize. Je mi to divne, ge vas tak mai° chodi do schtze. Pfijdou mi kdy nejake dopisy z Hl. Add% ale kdy g jsme ye schuzi neltdy jen sami fifednici, tak nemtgeme sami o nejakYch dfile g itYch vecech jednat, a pak to zustane zapomenute. Tak pfeji v g em bratrum a sestram gt'astnY a veselY novY rok! To yam pfeje Va g sp. bratr J. M. Vagina, taj. OD NASICH STUDENTU. Z Austinu se so:161We, ge se tam ye sttedu dne 12. ledna konala pravidelna schtze klubu techie Texaske statni universite. Zahajil ji pfedseda klubu Arnogt Pechadek a uvital eetne ptitomne. Potom byla zazpivema narodni hymna "Kde domov milj?" a zapisovatelka, sledna Libuge Perna, precetla cesky zapis o posledni schuzi, jen byl bez zmeny schvalen. Nasledoval program, jent byl fizen Vine. Krej Tyg ptedstavil Ted Robertsona, umelce v plovani, jeng zajimave promluvil o telocviku a sportu na statni universite vubec a plovani zvlag te. Potom. Jindfich Chovanec nam sdelil, ge Karel ChernoskY ma pro nas gertovnou povidku o devdeti, ktere se rozhodlo jen hiedati Atesti v obrazeich v Hollywood. ChernoskY nam ukazal, ge je dovednym pfedna geeem. — Potom bylo rozhodnuto, ze obrazek klubu ' pro roe'enku Cactus bude pokizen v nedeli dne 16. ledna o 3. hotline odpolecine a Harry Barton nam podal zpravu o sportovnich za.pasech, jichg se klub teastni. Dr. Mieek, na g klubovni poracice, srdetne podekoval za vanoeni darky klubem mu venovane, o nich g prohlasil, ge je povaguje za projev piatelstvi. Pi ledseda podekoval za vano'Cni pozdravy, klubu zaslane valymi studentkami: sleCne Elle Koemelove, jet' nyni studuje co stipendistka na. Karlove (universite v Praze a sleene Marii Mikutkove, jet udi v Corpus Christi na tkole Kostohryz. Pfigti program obstaraji: Al Habarta, Ed. Slavik a sl. Frant. Bornsteinova. Zazpivanim nagi Texaske hymny byla zdatila schilze ukoneena. Podle stanov a fistavy fidelem nateho klubu je: pestovati a podporovati studium Ceske ho jazyka, literatury a vzdelanosti fteobecne; buditi zajem o toto studium zvlatte mezi studenty a lidem v Texasu teskeho i neeeskeho pfivodu; sdrutovati studenty deskeho ptivodu i jine studenty na Texaske statni universite, tee jejich pfatele, kteti se zajimaji o podobne studium, pro teely vzdelanostni, informadni a spoled"enske. Indicka, censura v Bombaji zaslala americkYm vYrobnam seznam seen, ktere si nepfeje mit v americkYch filmech. Nasledujici vYjevy nesmi se ye filmech objevit: Hrdina vyhroguje otci. — Matka hrdiny vratdi svou dceru. — Hrdina vratidi matku.


Stran g 6

VtSTNIK

Crosby, texas. lariat, co platime interes z tech $457,407, a pak Vgem bratrAm a sestram k rozjimani trochu kolik platime na tech $457,407 pojistneho. Pak rozumu pro pti gti sjezd ve me.ste Taylor roku ratteme lehko vypoeitat, kolik sami sobe pla1940, ktery se tarn bude pota.dat. Nekteti z nas time a za nic. Taky to dela, zas par peknYch tibudeme pod drnem, nekteti zaujmou na ge mi sic. Jestli najdeme mezi sebou poetate, kterY sta, a my co jsme dries trochu eili, tak nebudeby to vypodital, tak to take materne poslat do me k nieemu. Prod? Do schazi tadnY nejde, Austinu kornisatovi, kolik platime za nic a jen jen ten kterY jit musi, aby ho tady nevyhodily pro oko elenstva. — to musi dostat kartku od tajemnika, aby se NekterY elen mne bude odsuzovat, to to sem na to trochu vzpamatoval. Nektere fady plati do Vestniku nepatti. Radim, bratte a sestro, za 'deny at ce/Y rok. To neni spravne. Ti firedvezmi si eas, tutku a kousek papiru a poeitej, nici toho spolku, kteti plati za elena tteba celY kolik tech Mien ma tech 14 tisic eleml nagi rok, jsou v torn bidovani nekterYmi eleny, kteti Jednoty na svedomi. jsou vidy pozadu s placenim vgech zavazkil. John Nemy. Musime odpustit tern mladYm elenum, co desky neumi 'dist, ale umi mluvit lepe net stars kaFort Worth, Texas. lendat pied sto lety. Ctene. redakce! My mame stanovy pro v gechny spolky stejNet zaenu psati, musim yam vgem, jak v rene, ale iiteclnici vgech tech spolkt take nejsou dakci, tak dtenattim, bratrum a sestram plati stejni. A prod? Proe se vge nejedna spravedlive vg e dobre, zdravi, Stesti v tomto novem roce ye spolcich? Natal. Utednici tam maji kmo1938. Po ptedteni Vestniku, a tet diky vgem try, druzi gvakry, tteti sestry a bratry a k tohlavnim Utednikfn, co se staraji o na gi mimu tam maji Atednici syny a dcery i vnuky a lou Jednotu. stane se to i pravnuky. A tim vgim se nage staTake mne zajima, popis majetku, kterY Jednovy zabijeji. Na tuto otazku.nemute bYt od nota vlastni ye Valley. 8koda, to nejsem mladpovedi. Ale platit tidy musi vgechno na Hlavgi, hned bych si tam koupila malou farmu, ni iltadovnu; jestli nezaplati do ttech mesict, vtdyt' ja mam tak rada tu matieku pkirodu. tak spolek ptestane existovat. To je v ge, co nam Ovgem, kdy se glovek neptieini, tomu ani Rah zakon stanovi. Ty spolky, ktere platily za eleny nepomilie, jak se pravi (bez prate, nejsou tadtiebas celY rok neb at tti roky, a ten elen vyne koldee), (komu se neleni, tomu se zeleni). stoupil, tak ten spolek v ge ztraci. Prod? Ta vaCo v tech slovech pravdy. Jenom to kdyt je luta toho Clena je vyeerpana, jako studne kdyt elavek mladY nemysli na to, ze mu bude lepe nema vody, a ten spolek to musi platit ze sve tarn neba onde. Mysli jenom na dne gek, kde pokla.dny. A jestli v to pokladne nic neni, tak ma hodne veselcsti. Kdo si pozorne pteete dotad ptestane byt tadem. To je pro tatty velkY pisy, at' u2 ve , Vestniku nebo v jinYch noviproblem, ktere elentim mot dlouho eekaji. nach, najdeme tarn hodne pravdy. Mnohy ten U nas v East Gate to nemame. My jsme si pisatel by napsal vice pravdy, neumi to vgak dali do Vence nageho spolku, to nebudeme platak slozit, chybi mu to kouzlo do pera, ale jsou tit, jen za prvni mesic, poplatky za elena, kterY mnozi etenali, to i mezi tadky umi dist, kdy se do schtize nedostavi a se neomluvi, to pen& se nad tim nebo onim dopisem zarnysli a ptenema. A posavad nam tadnY elen za poplatky mYgli. Bratti a sestry, jsme pod ktidly tak velneni dluten ani ten eervenY cent. Tak by mely ke jednoty, ted' se nam mnohYm otvird ptiledelat vgechny tady. NekterY tad mne bude krititost, kdo je v rentu na fume nebo je ve metisovat, to on to nemute delat; ale zkuste to ste a nema prate, ma ptiletitost jit na farmu. jeden rok a uznate, to se yam to vyplati vgem Jednota mu pomilie a pak bude sam svojim tadtim, nevyjimam ani na g tad dis. 136. panem, ye sve majetku, kterY bude zvelebovat Nastane nam otazka ve sjezdu v Taylor, asvyma pracujicima rukama. Mill ptatele, ja bychom projednali tu tabulku, kterou bratr pti svem zajezdu do Needville byla jsem zaveptedseda rozeslal jit lofiskeho roku v ge spolzena na farmu, kde dva miadi lide, mut se tekovYm tajemniktim, spolkovou tabulku Bratrnou, vezmi to ptieinlivi lido, ut men hodne poskeho kongresu. Nebyla kolem teto tadna de orano, zahradu pinou vg'elijake utiteene telebata. Jenom nag spolek eislo 136. Liberty, dal niny. A on, kdyt prgi, nesedi u kamen, nYbrt resoluci, to bratr ptedseda nema pravo zavajede do dtevoskladu si par centil ptivydelat. To det nove poplatky pro nove elenstvo, ktere mese mi opravdu libilo. Jsou to zaeateenici, ale lo ptistoupit roku 1937. Prod? Proto to na sjezdoufam, to net budou stati, budou miti ze sve de v East Bernard nebyli na to delegati upoprace krasnY utitek a take milk odpoeinek. A zorneni. Ty poplatky se take nemohly vymaja bych jim to ze srdce prace ptala, aby se dohat, ani nemohou bez sjezdu, kterY se bude kodelali pti tak pilne praci Uspechu. nat v Taylor, motne. to spi g. Na torn veil nezaJ. GajevskY ma take krasne, pouene dopisy, leg, ale bude potom zaletet mnoho. Nechci a take i mne Wm. Kotinek tikal, to mu VestteAneho poudovat, to &lame chyby ye vgem, nik obmezuje jeho dopisy. Kdo byl v jeho doale z chyb se ueime aspoil neeemu. macnosti a uvidel by tu spoustu knih, to by V poslednim sjezdu bylo tolik debaty, ze katho neobmezoval. On to v ge dupla z dobrYch dy ten delegat, kterY to pozoroval a daval po tech knih, bere poueeni z nich. Veru ja bych zor na ty slova, jenom co nam dali iftednici si ptala miti aspon tteti dil toho, co ma, on. Hlasni ttadovny, to by nestaeilo do etytech Adkoliv jest ptijetY o rok pozdeji net ja, spolu Vestnikti., a kdybych k tomu ptipoeet1 fedi dejsme chodili do gkoly, a k tcmu jsme byli soutak by Vestnik mel prate na 6 mesicA, sede. On mel vice ptiletitosti ke vzdelani net a jegte by to nebylo vge. jsme ho men my. Kotinek se mule pustit do Ve sjezdu v Taylor se bude probirat otazka, rozhovoru s profesory ,a on jim bude s to na jestli mAteme zvY git poplatek novYm elentrn, jejich otazky odpovidat, nezustane waraten kteti ptistoupi po sjezdu taylorskem. A je. myco jim odpovedet. slim, to to otazka bude ptijata vet ginou MenNevim, jak toto psani se bude zamlouvat stva i delegatt. To je otazka dosti paleiva a bratrum a sestram Vestniku. Tet jsou dtenati, bude pottebovat rozhled. Necham to na girn pteco nejsou v Jednote, ti take radi si pkeetou dakilm v nazi Jednote, aby o tom uvatovall, nag organ, vtdyt' to yypada, jako kniha. Dati maji na to easu dost at ptijde eas. je roene dohromady a mame knihu hotovou. Ted' new pro eleny, kteti maji puj6ku na Nekdy se kdosi na nee° tate, a bylo to zodcertifikaty. Meek na certifikaty je $457,704. povedeno pfed mnoha lety ye Vestniku. Vy ho To je suma sumarni, a tet ja jsem v torn zahrnahodou mate, a jak jste radi, to to vite.. Ja nut. Z tech vgech cifer my platime 5 procent take ka.itlY restnik uschovam, kdyt pro nic jiiirokt. A z tech samYch cifer •zaS platirne -poneho tak pto to, to kdyt nemam co eist, to ajistne anebo asesmenty, jak te' riazYvairie.'•Z spoil Vestnik, organ na gi Jednoty. A ty dopisy tech $457,704 nagi dedici nedcistandu tholatdc, take nam dasem ptijdou mile, to ano!? protote je mame vyptjeene. Nektere nebild-ou Tet chci timto dopisem podekovat p. a pi. splacene a at pujdeme se s yYm rancem na yeottasta, v Houstone, co po eas meho pobytu tam nost, tak se to odpoeita a dostane ten dedic o pro mne udelali. Ze melt se mnou,praci, to mutolik mine. Kdyt to vezmeme po bratrakn, tak elenl, eo- te kaldY vedet, neb kdy't jsem tam byla dovetena, ze mne pak vozili po znamYch. Take p. .na.: tti pojistti, plati ma! a pi. Wm. KotinkovYm dekuji za °eh-Au. Douskoro t0"c13_5 Procent._ Neehci se stint rozepfso-ram, to jste uz zdrava., gkoda, to nejsem blite! vat tak ptiblitne, ale mel by nam to nekterY PoMohla bych Vam, kdyg jste nemocna. Take i1en podat trochu pc, lopatC kolik to 015. 0

Ve sttedu, dne 19. ledna 1938. p. a pi. DvorskYch dekuji za pohoSteni, • Pi. Dvorska byla v posteli, takte dcerugky"nas mely na starosti s pi. Stastovou; ona je dgera pani Dvorske. Take v tleedville dekuji kteti se se mnou radi privitali. Odpust'te, jsem (Hive nepsala, bylo toho mod najedriou. Pteji Jednote hodne kupcu na pozemky ye' Valley. Na zdar! Mary Paulova. Rad NovY Tabor eis. 17, v Caldwell, Texas. Cteni bratti a sestry! Timto yam oznamuji, to ve schAzi, konane druhou nedeli v lednu, to jest 9. ledna, usne geno bylo, aby v padu neptizniveho podasi na druhou nedeli, byla konana ona schtne tteti nedeli ten sam mesic. Takoveto usne geni maji teZ ptijato u tadu Sven° Cis. 277 6. S. A. Ale sea-lute obou spolku, kdy bude jen moth°, to budou kcnany jak at dosud — druhou nedeli v mesici. Byl jsem tazan hekterYmi eleny na geho tadu, jak to dopadlo ve vYroeni schAzi, jest-li se tam ueinilo neco noveho, a tee kteki elenove byli zvoleni za utedniky pro tento rok. Scleluji, afednici, kteti byli roku 1937, byli v gichni znovuzvoleni pro rok 1938. S bratrskYm pozdravem, J Siptak, taj. MASKARN1 ZABAVA SOKOLt V HOUSTONU.. Dne 6. Unora budeme potadati svoji prvni maSkarni zabavu v Cottage Grove u gtefanikil: brzy, tak abyste meli v gichni dosti Casu si upraviti svoje ma gkarni Abory. Zaed tek bude v 8 hodin veder a budou se udiletl ceny. Tak za sokoliky o hojnou nav gtevu, ahy Mma na'S prvni magkarni vedirek stal dlouha v pameti. V Cottage Grove dne 6. I:moral Zdar vkni v tomto novem roce pfeje Marie Silhan. Dallas, Texas: Ctend redakce! Po pi'eeteni dopisu br. Johna Bubaka v poslednim aisle, nuti mne k uvetejneni tohoto dopisu. Ana, velice dtletite jest miti volebni prayo (poll tax receipt) a tohoto prava utiti ku prospechu svemu i sveho souseda. Z ylagte tento rok, kdy budou rune volby do &ult. Bratti, sestry, ptatele, kteti dosud nemate poll tax receipt, mate dosud eas do 31. ledna. Zvlagte ti, kteti mate majetek, jest yam tato eastka ptipoetena k danim, a proto neopomerite si jej v eas vyzvednouti a jej tet spra y -ne—atpijdobartznYchvoleb— Taktet ptipomenuto bylo o daletitosti obeanskYch papirt. Ano, velice dilletite jest zaopattiti si obeansstvi teto na gi nove vlasti, a ti, kteti dosud tak neudinili, at' si v ge rozvati, a v dobe co nejkrat gi tak ueini Neobean pozbYva hlasovaciho prava i ruzne nevYhody z toho plynou. Proto at' kaldY eechoslovak kona svoji yetejnou povinnost a jde k volbam a voli jen ku prospechu a blahu sveho i sveho okoli. Anton Kos. S pozdravem, PODEKOVANt Srdeone diky path Jednote S. P. J. S. T. za spravne a brzke vyplaceni pojistky po nagem draze milovanem manteli a otci W. J. Horebkovi. Dale vzdavaine srdeene diky tadu oechoslovan eislo 40, SPJST. v Hillje, za doprovozeni nageho drazemilovaneho mantela k mu odpodinku na htbitov, a vtele diky vgem ptateltim a znamYm, kteti nam jakYmkoliv zpilsobem hledeli yypornoei a nag bol a zarmutek zmirnit se snatili. Je gte jednou -srdeene diky vgem yob. Vage ptitelkyne Mrs. W. J. Horeeka a Teorie a praxe. "Hozhodne, pane statkati," vykladal mlad* absolvent hospodatske skoly staremu sedlakovi, "vy utivate pri hospodaleni zastaralch me tod. Tak na ptiklad jsem si jist o te- X tohoto ... stromu nebudete mit vie net 5 kg "Bojim se, to ani tolik ne, mladS r pane. Je to hrugefi."


ye stfedu, dne 19. ledna 1938.

Slavonic Mutual Fire Ins. cis. 33. Baytown, Texas. Ve schfizi odbYvane dne 3. ledna 1938 zvolil si nasledujiei idedniky pro rok 1938: Cyril Ptaeek ptedseda, Rudolf Rueka mistopfedseda, Joe Zatopek pokladnik, Anton J. Novo,sad taj emnik. ,Schtze se odbYva ka g cle prvni pondeli v mesiei. S bratrskYrn pozdravem, A. J. Novosad. Z iikathrvny Slovanskeho Vzijemn'e pojfit'ujieiho Spolku proti ohni a vichkiel odbaky cislo 1, Houston, Texas. Dne 29. prosince byla odbYvana vYroeni schtize odboely els. 1, vy g ejmenovaneho spolku a zaroveri byly volby ttednikt a udelovany ocimeny ttednikilm a odhadeim vYbortm. Pfi g ti schime bude odbyvana ve' sttedu, dne 26. ledna 1938 v mistnosti fadu Pokrok Houstonu, a budou podavany zpravy ttednikt a odhadeich vYbort za celY rok 1937. A zaroveri budou udelovany odmeny v gem elentim (ne tedniktm), kteti byli vieekrat ne2 atytikrat ve schtzich v roce 1937. Proto bratti. vezmete to na vedomi a dostavte se do pti g ti schtze, ktera, bude kona.na posledni stiedu v mesici lednu 1938. S pozdravem, Jan BilY, tajemnik. ftid Svaz eehoslovand 'els. 92, Ft. Worth, Tex. Mill bratti, sestry a pfatele! V nedeli, dne 16. ledna o 7:45 hod. rano zemtela na g e milovana, sestra, zakladajici elenkyne nageho tadu, -Anna 13edan, po dlouho trvajici nemoci. V jake oblibe se zesnula nalezala, dokazoval velkY poeet lidi, kteti se segli z rfiznYch vzdalenosti, aby ji doprovodili k poslednimu odpoeinku. Pohtebni obtady vykonal vldp. Gerlich v novem katolickem, skein kostele sv. Toma ge, v pondeli rano 0 10. hodine. Zesnula zanechala 4 syny: Josef, Antonin, Jan a Franti gek. Jednu dceru, pani Marii Habovou a 8 vnoueat. Cele portstale rodine vyslovuji moji uptimne citenou soustrast. Zesnule pieji zaslouZenY odpoeinek a test' budik jeji pamatce. Sestry a bratti, v sobotu dne 22. ledna o- 8 hodinach veder bude potadana taneeni bratrosesterska zabava, ku ktere jste v g ichni uctive vas, byste ty zvani i , s va gimi ptateli. Zaclame ' na ge spolkove zabavy lepe navAtevovali a hledeli se rozveselit pfi dobre hudbe br. F. J. Blaika a zazpivat si: "V2clyt' jsme jen jednou na svete . . ." 0 obeerstveni a dobry pofadek postarano. Vstupne jak obydejne. Na shledanou v tadove sini, 2615 N. Houston Str., 22. ledna o 8 hod. veder. Pozdrav pro v g echny od H. Zichdeek. tad Hvezda Texasu, eislo 47., Temple, Tex. Cteni bratti a sestry! Timto yam scleluji, ze stavebni vYbor bude mit upinou zpravu na vydani opravy tadove budovy do pfi g ti schtze, ktera, bude konana 6. finora v jednu hod. odpol. Kteti budete chtit tuto zpravu sly g et, tak se dostavte do teto schtze. Te g y am scleluji, ie jsme ptijali s pfestupnimi listinami od tadu Novy Rd) cis. 71. v Penelope br. a ses. Strmiskovi. Br. a ses., jak jest vim znamo, ze ted' v na g i sini jest tak vYhodne jevi g te upravene ku hrani divadla, tak jsme v lednove schtzi zvolili vYbor divadelni, aby byl upraven divadelni krouZek. VYbor jest: J. J. Mikeska, Frank Spanhel, Clarence Marchak a Wm. Ko g arek. Ktefi se zajimate o hrani divadla neb byste mohli vypomoct jakYmkoliv zpitsobem, tak se pkihlaste u vY g e jmenovaneho vYboru. S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, taj. Sokol Houston. Byla jsem vyzvana, bych psala nee() o nagi 6innosti v Sokolu Houston. Zaenu tedy prvY mtj dopis v novem roce s pfanim dobra vgem na g im ptiznivctim a tern dobrYm ktere v budoucnu za ptatele ziskame. Pr r) nas sokoly bude to prate radostna a na g e fispechy, ktere tomto rote ziskarne, budou i vysvedeeni eeskoamerieke vefejnosti v Houstonu. Ten, kdo byl mesa nami Ealdeni Sokola, jen ten oceni

VESTNIK

Strana

Dela v Tichem oceanu. RESOLUCE SOUSTRASTL My, ni gepodepsanY resolueni vYbor tadu Pokrok Roweny cis. 49, vyslovujeme jmenem tohoto faclu uptimne citenou soustrast portstale recline, naS'i zemfele spolusestry, Rosalie Kohutek. Tato sestra ukoneila svoji pozemskou pout' skonav gi dne 8. ledna roku 1938. Za hojne east pfatel a znamYch, dne 10. ledna ulogena byla k veenemu spanku na narodnim hit"tove v Rowena, Texas. Pohtebni obtady v dome smutku, v kostele i na hititove vykonali duchovni spravci presbyterni cirkve pan Heseda a Ge Kmeczik. Ne2 dospela tohoto tile, tato sestra musela eastokrate kracv.Tti trnitou cestou. Virrie, mils rodino, ae ztrata va g i mile matieky g am., dini tklivY bol, budi2 y am v g ak atechou, ae my vas zarmutek sdilime s vami. Vaclav Kvasnieka, Henry Pustka, Emil Faltysek, resolueni vYbor. Psano v Rowena, Texas, dne 14. ledna 1938. kus prace narodni za ten kratkY eas docilene. Neni sokolska my glenka a einnost jen telocviena, ale pestuje tea dacha spoledenskeho a na.rodniho a v torn na g e mlada jednota za vedeni obetaveho ndeelnika, muau a zen, na gich to rodiet, a mnoha na g ich pratel ueinila pokrok ku pfedu netu g enY. My jednou chceme a budeme se citit eeskYmi Amerieany. Vettina nas jsme eleny Ceske jednoty S.P.J.S.T. a i druzi budou Cleny eeskYch jednot a jednou budeme i my ty mlad g i v duchu narodnim vychovavat, as naBich ueitelt vice nebude. Rok 1938 je rokem, kdy oeska Obec Sokolski vC.S.R. kond X. slet v Praze, kde rozvine obraz vyspelosti sokolstva v divadlo pohadkove krasy, a 2upa JiZni v Texas gupni slet, kde ukaZeme svoji vyspelost v men gim metitku. Proto sokolskYm slettm zdar! Na g i eeskou vetejnost v Houstonu a mile hosty z venkova srdeene zveme ku spolupraci a podpoie na g i Cinnosti a k nav g teve tna g ich zaba y , kde se po sokolsku uptimne pobavi. Cis. 142. Stefanik potada ma g karni zahavu 23. t. m. Jest to domov na, g eho Sokola. Pfijd'te proto vg ichni elenove Sokola na zahavu k Stefanikum, vadyt' ruka ruku myje. My mime sokolske gibtinky 7. tnora, ku kterYm na g e pHtele srdeene zveme a dobte se u nas pobavite. Na zdar! Rtiena Lebrova. VYprava do Valley z West 24. ledna. Bratti Robert Cervenka a Ben Vaniura pojedou do Rio Grande Valley v pondeli 24. ledna. Kdo by se chtel zajezdu steastnit, necht' se jim pfihlasi co nejdfive. MladY dosud ne2 znamenitY Csl. virtuos na klavir Ruda Firku g nY, rodak z Napajedel na Morave, dojel do Ameriky, aby co prvni deskY virtues klaviru se pfedstavil americke vefejnosti. Ruda Firku g nY je Zakem slavnYch skladatelt Josefa Suka a Leo g e Janadka. Umcfteni jeho studii bylo zarueeno Stedrou pomoci presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. • Svetova vYstava v Patili roku 1937 byla velkYm finanenim netspechem a jak se prave scleluje, skoneila deficitem y e vfg i $16,650,000, kterY uhraditi musi francouzska vlada a mesto Pati g . VYstava to ma bYti otevfena znovu v roce 1938. Jeji o g ettovani v zimnim obdobi vyZada si nalladu $13,500,000, z &ho g $5,000,000 ptipadne na 23 zahranienich zemi, ktere to maji svoje exposice. V roce 1937 ji nav g tivilo 33,000,000 lidi. VYstavni ptijmy byly velike, ale vydaje je g te vet gi-Pomery ye svete se sotva zlep g i na tolik, aby v roce 1938 neeelila deficitu novemu. Prato ozSI vaji se hlasy, aby zOstala zavkena.

OOSEVELTOVO rozhodne vystoupeni proti Japonsku, vyjaciterre p jeho keel v Chieagu, bylo pfevaine umo gneno tim faktem, Ze Spojene Staty prave dokoneily svoje zbrojeni v Tichem oceanu. Zprava jisteho dopisovatele lioi vg echny zmeny, ktere promenily idylicke, vet ginou neobydlene ostrovy v mohutne opevIlene pevnosti a zakladny pro letadla. Byl jednou jeden koralovY ostrov, kterY leg el prase uprostked mezi Asii a Amerikou. Leiel zcela o samote, opu g teny a ,ztracenY. Jen ptaci, zbloudiv g i na nekoneenem Tichem ocea nu, se k nemu nekdy ptiblilili. K smrti unaveni a s ochablYmi ktidly spadli sem jako kameny s nebe, aby si odpodinuli na teto skale uprostted vodni pustiny drive, nei poleti dal k dalekYm obzortn. — Na ostrove nebyli 2adni obyvatele, nemel Zadneho jmena. A piece sem jednoho dne zabloudila lod', je g se odchYlila od namotni cesty a po nejake dobe ptijela drus mnoha uniformovanYmi lidrni, kteti sem zasadili vlajku s osmaetyficeti hvezdami, a pak .pfi gli stavitele, zednici a delnici v geho druhu. Kratce po nich byla vykladana dela a temne rany hmoiclift se rozlehaly nad hladinou. Motg ti ptaci se ji g neodva2ovali k mistu jejich 133ivaleho odpodinku. A nakonec vyrostl na mape _ malinkY bod, vedle neho2 stalo: "Ostrov uprostied cesty (Midway Ocean Islands) majetek Ameriky." Dnes je tento zakletY ostrtvek steiejnim centrem americke posice v Pacifiku. Zde se dnes dvakrat tYdne zastavuji ocelovi ptaci Panamerican Airways na jejich cest y mezi , oberna svetadily. Tisic cliistojnikt a tisic vojakii, z nichi vet g ina neni jen pe g akt, ale soueasne vycvieenYch 'etc& jest sousttedeno zde uprostked oceanu. Denne evidi s pobtenimi dely nebo stoupaji ve skupinach ke kratkYm letilm. Midway se stala nejdfiletitej g i leteckou zakladnou ameriekeho letectva. Jest jednou z nejdale posunutYch mist SpojenYch Stitt proti jeho japonskemu sousedu na druhe strane obrovskeho sttibrneho rybnika Pacifiku. Podobna je historie detnYch jinYch skalnieh ttest v Pacifiku. V g echny byly probuzeny ze spanku, do nehot je ukolebaly pravidelne narazy y in. Behem poslednich tti let prozkoumala Amerika tie a nenapadne celY Pacific a kaidou vet g i lod' opattila dely. V Baker, Jarvis, Howland — povstala leti gte Kutr "Itasca", bile nattena dopravni lod', nav g tivila "Blagene ostrovy" a lakala domorodce k osidlovani Rozpoeet ministerstva namotnictvi vykazu-, je osmimistnou cifru na vyzbrojeni Pacifiku. "Ka gdy ostrov Gibraltarem!" — tak znel pogadavek admirala pacifickeho lod'stva Ernesta, J. Kinga a ten byl take spinen. Opiraje se _p tato opatteni, mohl se Roosevelt postaviti proti. Japonsku ye sve sensaCni chicagske fedi. Zvla g te nenapadne mono pozorovati tuto zmenu na havajskYch ostrovech. "Ostrovy mi ru" a "Ostrovy zpevu", jak jsou nazYvany V prospektech cestovnich kancelati, byly temet tipine uzafteny pro svatebni cesty, jakmile vypukly boje na Dalnem vYchode. Misto nich mono nyni videti namotniky s jejich proslavenYmi bilYmi eepiekami a do teskneho zpevu hawajskYch kytar se misi hudeni letadel. Oahu, ostrov, na nem g le g i Honolulu, je sam kladnou pro vice ne g sto hydroplant a Ka,nuai jest vybaven nejmodernelgimi protiletadlovYmi kryty. Nejobsahlej g i prace byly v gak prove deny na nejvet g im z techto ostrovt. Zde bylo vybudovano v nejvet g im spechu nejvet gi leti v Pacifiku, ktere jest vet g i ne g v samotnem San Francisku. 18 miliont dolart vynalo gil stat na rychle vybudovani tohoto gigantickeho letigte, je g nese jmeno: "Horace Hickham Field". A koneene byla v tute g dobu vybudovana nejmeenej gi namotni pevnost sveta na Guame, nejdale na vYchod vysunute kolonii Ameri-ky. Do cletailii byl napodoben priklad Gibraltaru a v geehny baterie, opattene dalekonosnYmi dely, byly vestaveny do skal. Vzniklo tak podzemni mesto s temnYmi galeriemi a trnavYnd jeskynemi, do nichi nikdy nepronika slunce, ono rnnohoktit oPevovan6 slunce Pacifil u,r z norm VSiehni .5e twill, kdyz Jea es se 17ezbron20,,,,


Strana 8 . FinanCni zprava iketnika 7 HIavnth o ikadu.

RAI* ZA HEW PROSINEC 1937 Rad Den Za D. 0. Na iimr. H. rt. 1. 14. listopad 205.84 9.30 2. 15. prosinec 14.62 '7.80 3. 15. list., 28.25 .45 3. 15. list. 13.17 4. 18. list, pros. 15.66 575.3476.30 5. 16. prosinec 3.58 7.45 6. 11. pros., 1.00 79.48 27.10 7. 16. list., 3.06 148.96 35.35 & 1. tijen 2.15 .80 78A8 & 24. list, .80 '78.48 1.65 9. 20. 1 elen 19.64 9. 16. pros., 336 255.89 75.70 10. 19. list., 1.40 101.30 42.50 11. 13. pros., 68.53 20 1525 12. 14. list., 33.15 13.15 13. 22. pros. 110.56 28.70 .60 14. 29. fij., list., pros. 111.50 19.55 15. 14. list., 13224 9.95 2.50 21.55 16 22. pros., 66.82 17. 9. 3 cleni 5428 17. 14. pros., 25.55 488.21 108.85 18. 24. pros., 7.05 .50 26.40 19. 23. list., 1.50 93.82 13.95 20. 1. tijen 3.80 299.35 13.95 315.90 20. 24. list, 3.80 21. 6. pros., 28.70 10.25 22. 13. pros., 40.25 47.30 23. 14. list., 2.52 183.23 41.70 22.21 56'7.33 24. 24. list., .24.00 394.29 25. 22, list., 22.40 2:70 41.54 26. 16. list, 43.85 .40 140.68 27. 21. list., 2&25 298.85 28. 8. list., 10.66 3.99 28. 15. list., 14.70 260.45 2.50 29. 10. list., 3.30 74.46 30. 23. list., .45 74.66 31. 20. list., 11.80 30.52 32. 18. list., .60 120.7830.30 4.34 33. 22. list., .60 37.42 34. 17. pros., 4.95 91.15 1.80 35. 16. list., 9.15 95.85 36. 6. tijen -6.85 18.70 .20 37. 22. pros., 122.15 38. 11. zati,fij., 45.50 144.62 2.50 39. 20. list., 20.10 40. 7. 1 Glen 63.60 245.94 524 40. 14. pros., 29.90 74.79 41. 16. pros., 40.95 1.20 42. 2. list, 12.45 39.50 42. 15. pros.. 12.95 44.04 44. 22. list., 2.74 47.40 188.69 1.20 45. 15. list., 211.63 92.00 4.98 47. 23. list., 31.55 144.52 4.80 48. 7. pros., 45.45 142,59 2.00 49.' 15. list., 1.00 49. 27. pros., 16.85 120 54.53 50. 8. pros., 5A0 62.19 1.70 51. 18. list., / 35 2.68 7230 52. 24. rijen 4.00 24.30 53. 28. list., pros., 61.45 373.36 22.68 54. 5. zari, tij., 20.80 2.0 77.71 55. 13. pros., 9.75 49.86 2.60 56. 19. pros., 7.20 57. 1. D. O. 18.55 96.86 57. 22. pros., 2.85 42.53 1.00 58. 19. pros., 13.00 5& 29. pros., 12.60 79.29 60. 15. led., imor,bfez., 18.81 60. 18. 1 elen 2.00 61. 14. pros., 11.40 50.69 .90 61. 18. pros., 6.00 62. 22. list., 4.80 32.74 1.20 62. 19. list., 3.75 117.00 42.50 63. 20. pros., 4.50 44.70 64. 15. list., 83.38 23.30 .20 65. 15. pros., 35.70 117.76 1.57 67. 23. pros., 118.46 40.70 2.20 68. 18. list., 16.20 112.66 .40 69. 17. list., pros., 19.25 64.89 1.00 71. 14. pros., 96.16 27.75 2.07 72. 15. pros., 12.10 63.42 73. 22. pros., 2.50 19.14 74. 22. do pt. placeno 7.45 6435 75. & tij., list., pros., -

PfliJEIVI OD

VtSTNIK 76. 1. f ijen .80 51.91 76 22. list., .80 51.91 '77. 4. Nen 28.73 7 23. list., 28.73 78. 19. pros., 2.06 57.38 80. 15. list., 6.20 82.05 81. 16. list., 2.66 128.71 82. 14. zafi, fijen 28.92 82. 28. list., pros., 66.89 84. 5. list., 26.87 198.10 84. 23. pros., 15.98 207.70 85. 7. pros., 18.25 86. 86 21.. list.,., . . 2.40 94.60 87. 7. 1 Glen 30.14 87. 20. tijen, .20 67.75 88. 29. list., 1.00 88. 27. list., 23.15 46725 89. 15. list., 4.43 82.64 90. 19. pros., 46.88 91. 15. list., pros., 384.03 11.00 92. 18. list., 15.34 283.03 93. 16. list., pros. 4.80 76.84 94. 14. pros., .80 77.69 95. 14. pros., - 58.09 AO 96. 14. pros. 37.15 97. 22. pros., 2.50 78.92 98. 15. list., 64.76 27.20 99. 15. pros., 100. 1. list., 22.75 101. 14. pros., 37.65 102. 23. Nen .60 49.67 103. 23. list., 48.50 104. 30. pros., 2.57 15.17 22.68 105. 19. list., 106. 7. 2 eleni 68.59 106. 8. 1 Glen 27.81 107. 14. pros., 4.62 92.69 108. 7. 1 Glen 13.70 108. 30. kvet. - ilj. yd. 30.06 892.74 52.31 109. 1. zafi 2.50 1.90 109. 24. kijen 92.29 1.60 110. 8. pros., 118.66 111. 19. pros., 30.59 112. 16. pros., 9.07 175.93 8.66 113. 13. pros., 114. 16. tij., list., pros. 233.34 115. 1. do pt. plat 29.07 2.4050.12 116. 16. pros., 117. 1 list., 25.84 25.84 117. 23. pros., 118. 16. list., 44.61 118. 30. pros., 31.93. 119. 27. pros., 2.95 18.35 120. 1. 1 dlen 120. 29. pros., 28.85 1.20 121. 8. pros., 9581.402 122. 13. list., pros., 3.10 91.20 123. 29. list, pros., 125. 19. list., 41.53 3.30 83.35 126. 24. pros., 127. 11. fij., list., pros., 2.40 77.40 128. 22. pros., .90 26.00 129. 13. pros., 1.70 34.31 130. 1. tijen, . 3.42 113.90 113.90 130. 16. list., 131. 19. ti.j.,; list., pros., 48.00 132. 16. pros., 13.08 6.89 106.10 133. 16. list., 113.58 135. 1. list., 5.04 107.15 135. 23. pros., 5.04 30.65 136. 14. list., 137. 17. pros., 7.85 3.90 138. 21. pros., 57.05 . p., 34.95 139. . 17ros 140. 1. list., .60 39.79 140. 18. pros., .60 18.09 .80 87.61 141. 13. pros., 161.25 142. 13. 1st., 14.51 58.38 143. 18. pros., 1.70 144 22 144. 22. pros., pros 15.15 145. 7. pros., 2.90 65.03 146. 21 pros.. 146 3.10 . 59.99 . ..19pros., .70 70.60 147.19. 148. 7. 1 cert., 233.82 148. 17. list., 6.63 149. 21. list., pros., 26.60 151. 18. pros., 9.2152.17 152. 3. tIj., list., 4.13. 78.63 20.63 153. 18. pros., .90 110.32 154. 11. fijen 4.70 155. 16. fij.„ list., 30.35 77.60 156. 15. zati, fij., list, -

ale

1.50 1.50 1.20 1.20 11.95 3.60 44.25 3.60 2.85 14.70 44.45 10.85 3.60 630 41.45 20.50 1.05 54.20 24.90 15.55 24.95 14.15 13.95 19.85 1.65 8.30 9.50 1.20 .60 2.80 1.80 7.80 91.50 13.85 2.85 15 25 11.10 31.35 1.90 23.75 7.00 13.20 .30 9.05 5.35 8.85 2.75 11.70 17.80 14.95 12.80 .90 25.25 9.15 9.80 12.80 14.70 14.70 6.25 6.05 8.40 8.40 21.40 .60 2.55 19.25 10.95 .75 4.50 15.40 14.50 19.10 6.00 19.85 12.40 420 . .25 14.00 5.10 3.75 8.70 6.80 7.70 2.10 7.65

157. 1. 2 eleni 157. 18. pros., 158. 23. pros., 159. 2. list., 160. 6. list., 130. 22. pros., 28. pros., 17. 1 e'en

stredu, dne 19. ledna 1938.

20.84 9.52 496.71

10.50 184.29 6.21 475.53 324.36 113.90 • 286.88 10.55

2.25 15.95 2.50 21.45 2.95 32.50 102.25

18,218.83

2,854.10

!kid F. B. Zdrubek as. 112, Guy, Texas. Posledni naSe schtize odbYvana za gpatneho podasi, byla tee slabe na y.slivena. Proto povinnost jest ka2deho, by do pti gti schrize, kterd se bude 1;x1bYvat 13. imora v sini br. J. R. Fossa. Nag ucetni pfeeet1 mnoho tech, kteti maji ji2 vice diuhu na knize. 2adal, by ptitomni spolubratti rozhodli jak s nimi nalokt, a bylo ujednano do ptigti schtize posedkat a pak se fidit pcdle stanov: "vyloueeni". Zajiste, bratti, k tomu nenechate dojit, nebot' nikdy dlovek nevi, kdy to zubata zat'uka. Pak tern zde pozustalym je jedna bolest a trampota odriata, kdy2 jste pojigteni. Je gte chybi jedna tree, pojisteni v padu onemocneni "podpora". Porazil jsme ji, ale jen Prato, ze vet gine se nezamlouvala jeji pra:vidla; jinak doufam, ze si ka2c17 pteje, by tato byla zavedena. V2dyt' i mladi onemocni. A pak pti dnegnich gpatnYch pomerech by to byla pomoc. Dfikaz, le to pfichazi i na mlade, mame mezi nami. Je to br. Frank Kvetori ml, ktery pied mesicem si nemyslil. 2e bude tak dlcuho upoutan v lo21. Bylo nine divne, prod neni piitomen na gi zabave, potadane na 8tepana. Jeho bratr mne sdelil, ze je nernocen. V iiterY, 4. ledna jsem ho navgtivii, byl v posteli. Zustal jsem u neho do 5 hodin, a zdalo se mne, ze pokraduje dobte. V torn domneni jsem zristal; a2 v nedeli v na gi schtizi nebyl grit menna g mistoptedseda Frank KO ton star gi, ktery pravidelne bYva pritomen. Proto \ jsem sam onemocneni oznamil. 11. ledna jsem pri.;e1 zase k nim, ale jak jsem byl zklaman. ii2 ho lekat odporueoval na operaci. Ale vzali zase je gte jineho lekate, ktery si lame hlavu co vlastne mu je. Zustal jsem u neho i s bratrem L. P. Kocurkem pfes noc, neb domaxi jsou u2 unaveni. Ale nemyslete, 2e jenom nemocne rad navgtevuji, tee i jine, a to obzvla gt' na pfekvapeni, ktere se dostalo br. pfedsedovi Janu Svrekovi od jeho man2elky. Pfijel dome, pine nadvoti automobilti a v dome mnoho jeho ptatel, kteti mu ze srdce blahoptali k jeho narozeninam, by ve zdravi se jich je gte mnohokrate do2i1, cot zaliste rad sly gel. Nage odmena pozustavala v hojnosti ptipravenYch jidel a toho peniveho te2 nechybelo. Tim koneim a pteji si, by ani v ptigti sonzi nechybelo vas, bratti! S bratrskYm pozdravem, Petr Listak, taj. 7 KLUBU tESKtCH ZEN V DALLAS. Nage prvni lednova schrize ptinesla nam krasnou vyhlidku pro tento rok, byla detne navgtivena a zase nam ptibyly d ye move sestry, pani Sefeakova a pani 8imeekova k nam pfistoupily. Budeme-li i naddle tak pokradovat, bude nas v Sokolovne eetna. rodina. A nagim pkanim jest, aby v gechny Ceske 2eny v Dallas patfily mezi nas. Minulou stredu jsme byly u sestry Kraftove na drani peti a sedelo nas .kolem stolu dvanact. Znate to jiste, co je peti: elovek ani zasmat se nemO2e. Sestra Valeikova si vzpomnela ,2e ona radeji ptijde do kuchyne. Za chvili jsme slygely nejake bouchani a divili jsme se co to jen asi delaji. Nekdo povida: "a to sestra Valeikova, vyvaluje strudi a to nam hned vgem zadaly ruky jit, aby na nas nemusel ten gtrudl dekat a v male chvili bylo se stolu peti pry& Mame ptijit v gechny jegte jednu stredu. A jestli u2 2adria sestra nema vice pefi, bude po hodech. Pfejic yam vsem zdravi, tesim se na shleCanoe pti gtrudlu! R. 8panhelova. Spoleenost narodu je beranek, ktery snima. hrichy sveta.


Ve stfedu, dne 19. ledna, 1938.

META. Tfi doby Josefa Lady. KUZMA. ROVNA tYden pied vanocemi Leta Pane Z 1887, kdy se v celYch Hrusicich chystali gruntovat, aby ptivitali Je2i g ka, promenil se domek obuvnika Josefa Lady v betlem. V seknici, do ktere se vchazelo stejnYmi dveimi jako do chleva, kde dlela dobromysInd Straka, narodil se pani Al2bete syn, co do podtu druhY. Mistr Lada slavnostne setadil kopyta, srovnal g idla a pohiadil knejpy, zadival se na vanodni novorozene a zvolal hlasem velikYm: Ten kluk se musi jmenovat Pepik, protole je celej jd. A chaloupka, zasazend do kopce prave tak jako betlem, se razem rozzatila, Straka zatroubila na okainZik pied Ladovou chajdou a kiuci, kte11 prave kolem z pastvy, co pastYti, stanuli na okam2ik pied Ladovou chajdou a hluene se teg ili, 2e ptibyl zas jeden do party, kterY za pet let bude kravy past, jako oni. Proroctvi pastyfil (ponevaa - andele ph torn asi nebyli) se doslova vypinilo. Pepi Ladriv prosvilj kratky detskY raj na hline seknice, mezi kopyty a v sousedstvi dobrodru2ne Straky, naudil se chodit na pridu mamince na sugene gvestky a chvilemi i rostl. Pote se venoval 2ivotu pastYtskemu, pH. ,,nem2 jako mimocho(Tem, chodil take do Akoly. Krava Straka, kterou mel na starosti, delala mu tu starost vetgi, ne2 se na slugnou kravu Patti. Byla zvykla, chodit ze sveho bydla pies kratkou sin a do seknice, zvlag t', kdy nikdo nebyl doma. Tu obvykle sarala vg echny kvetiny v oknech, vypila kafe, rozg/apla nejakY ten gkopek a nakonec si lehla klidne doprostied seknice, pfavykujic, aby se ji vg echny dojmy dostaly a.2 do knihy. VYchova kravy dala malemu Pepikovi velmi mnoho starosti, ale naueila jej zaroveri divati se na zvitata jako na lidi. Krava Pepika Lady stala se proste daleko popularnej gi, ne2 pozdeji krava matky Ungrove. Past Josef Lada mlad gi 2i1 v kruhu vernYch kamaradri. A doma naslouchal vypraveni starch lidi, z nich strYeek JanovskY byl velmi dobra kopa, ba tartlet mandel. Chodival na tacky i pantata Mlejnek, kterY vysvetlil Josefovi naturu a 2ivot kopyt; ale nejvic imponoval prribojne horusicke krvi Pepika Lady start' veteran Frantal, kterY bojoval pod RadeckYrn a umel vypravet spousty ptihod z bitev, pro2itYch v Netalii i ye Fantasii. Tyto ptibehy tichY pastYt Josef hltal a naueil se je tak vYborne, 2e kdy neldy nepti gel Frantak na tacky, po2adali sousede Josefa, aby spustil, jak bojoval tenkrat v bitve u Pidikatobony a Josef nejen slovem, ale i obrazem v gechno vypovedel. Pravime-li obrazem, je to pina pravda. PastYt Josef Lada byl v to dobe malitem historickYrn, kreslil vYjevy ze Zivota vojakri Radeckeho a nejlepe umel nakreslit toho slavneho Jabfirka od Kralove Hradce, totiZ bez noh, bez hlavy, bez rukou a vribec beze vgeho. Zemebrana i kyrysnici, to jest dedkove, kteti se u Ladri v podveder schazeli, aby se hadali, kdo z nich byl udatnej gi, to byl prvni svet pastYte Josefa, svet, kterY pronikl az do morku tehdy ritlYch jeho kostieek. A pak ovgem ta imposantni krava Straka, ktera nevahala placflout ohonem samotneho pana starostu, kdy s utivYm "Dej panbri dobrej veeir" pti gel k Ladovfn objednavat boty a pokladal postavu v sini za mistra. Ne2 ten Cas minul a neptizniva doba nastala jest pastYti Josefu Ladovi. Jako ka gdY pokadny elovek stal se dorostencem a bylo mu hledati 2ivobyti. Tatinek sebral syna a jel s nim do Prahy. Na malovani ingtinkt ma g, budeg malitem, del mu dialektem hrusicko-senhrabskYrn. A uvedl jej p ied tva,f mistra temesla r m alihktho fr3okoi8lk k maliti pokoN

VESTNiK Petrankovi. Pepik byl u mistra Petrdnka mesic a pak jej mistr vyhodil, proto2e virbec malovat neumi, nato2 aby pokoje mordoval. Tehdy gvarneho jinocha odvedl tatinek, ponekud rozmrzen nedovednosti sveho syna, ke knihati Janu Karaskovi za roh do Jane ulice (pravdepodobne k prvnimu kemeslu, ktere se cestou namanulo) a tarn tedy dal Josefa do ueeni. Josef byl kniha zruenSt, lac posedla jej mania, 2e just bude kreslit, a dokonce si troufal hned na Casopisy. Prvni svrij malitskY pokus donesl za laclem sve knihatske zastery do redakce Maje a 0110241 dopis: Promifite, esli je to trochu ktivY, von me druhej udednik schvalne hejbal stolem. Leta mezi bohemy a geniusy vithee. Prvni kresba, kterou Lada do 8" vandy dudaka donesi, nebyla uvekejnena hned, ale a.2 za pouhYch dvanact let. Kreslil ji pastfl eestriactilety, uvefejnenu ji veak vide jiz dobfe znamY malii Josef Lada. Redaktor ji tenkrat hodil do euplika a tam tlela a2 do svetove valky, kdy ji MaSek, zastupujici redaktora, vytahl a dal do eisla. Pfekvapila-li tenkrat nekoho, pak jedine sveho tvurce, kterY se divil, kdo takovou primitivitu mohl spachat a dat si pod:to jeho vlastni jrneno. Zatim co ta prvni kresba lekla v eupliku redakce, progil Josef Lada dalel Cast sveho 2ivota. Vyueil se knihatstvi, ale ponevad2 u2 mu vyg lo mnoho kreseb v Maji, 8vandovi i jinde, rozhodl se, ze se tady natl.& vilbec kreslit. I veeel do velebnYch prostor Umelecko-pramyslove §koly, kam dosud dochazel jen na veeerni kursy, aby co fadnY akademickS 7 malif mohl bYt umelcem podle linealu. Byl tam pill roku jako hospitant, naCe2 vykonal takou zkou'eku a byl pfijat za fadneho 'iaka 6koly. Sotva byl pfijat, utekl odtamtud, nebot' shledal, 2e bYt akademickYm mall-ern je stejne te-Zke, jako bYt malifem pokojii. fzek1 si, 2e se radeji bude 2ivit na vlastni pest a kdy to nepiljde, bude radeji potadnYm femeslnikem, knihaiem, ne2 'SpatnYm umelcem, mall-ern. Ono tart' pro chudeho ehlapce je studovani te2ka vac. Tata byl nemocen, nemohl mu na to ptispivat, musil si na Zivobyti shanet sam: a jakpak mohl shanet, kdy mel celY den dtepet pied moudrYmi tvatemi Alexandra Jakesche a ken- stareho Klugeho s jeho ptimkami, ktere pry jdou do nekonedna a jegte Kreslil do novin, do humoristickYch easopisri. Kamaradrim vysvetloval, prof utekl: To dlovela nakonec piece jen otravi, kdy ka2demu pitomeekovi tam na Akole tikaji pane, jen mne, protole nejsem pinoletY a nemam maturitu, i-ikaji Lado. Pottebuju ja, to? — Ma g recht, kali mu v redakci Ceskeho Slova i jinde. Lada veg el do bludneho kruhu a ke stolu tehdejgich bohemri, kamaradil s Haglem, i s ostatnimi lidmi, zvyklymi zit z ruky do huby — ale srdcem, srdcem byl stale tam venku, v tech svYch Hrusicich, kde stare. Straka site davno po gla, ale vzpominky na pastYteni a vypraveni dedkA nezahynuly. Start' Vilimek byl site elovek, kterSr oceiloval kresbu podle toho, kolik na ni bylo Car, ale zasluhu piece ma. Jednou dal Ladovi nakreslit obrazek ke starodavnemu vtipu, jak panieka lezi na pasece a nedaleko ni se pase krava, ktera ji gmrncla ocasem pies tva.f. (Ale jdi, mild& ku, nebud' me v nejlepAim sneni.) Tehdy prvne zveanil starou Straku a hned na to se mu zpod tufty vyrojila cela hejna tech zvifatek, ktera mluvi a jednaji. To ri g byla ta prave. ladovetina, kresebne prosta, jako srdce tohoto venkovana, zakleteho do pralske bohemy, vesela jako ta vypraveni veteranil, ale hlavne — Ceske., nae. Navraty do Hrusie. Ta leta, ztravena po kavarnach, v Unionce a Turnovce, s Haelem, Panuekou a ostatnimi, se zdaji bYti nejkrasnefei ye vzpominkach Josefa Lady. Je to protiklad toho detstvi, 2iteho mezi stenami hlinene chaloupky a kluky na pastve, nebot' tady bylo velke /nest° se svS rm vzrugenim Ale to vge je pomijejici. Zend'el Ha gek, zemteli ostatni, Josef Lada tu zristal sam. U2 deset let, v nich neustale kresli Hrusice a vzpomina na Unionku, neni ye sve kri21. CM, 2e dam), dtvirno patfi zOtky, ra pildu, (laud rzdel,

Strana 9 Ma NT Hrusicich domek s kusern lesa, kam dojadi v late, mezi ty hrusicke gprymate. Tady v hospode se ph fajfce sedi a odpiivuje, karty se hraji, pivo se pije a rie se. Ten povide, to, ten zas ono, jeden druhemu radi, jeden druheho dopaluje. A kdy mezi ne ptijde strejc Lada, vedi: to je malit, co od nth° vidame obrazky v novinach, a on nam bude tady ukazovat, jak to v Praze chodi. Lada bydli v pra2skem ein2aku, nelde tam v tech mistech, kde bYvavalo Podskall. Jeho dilna je prosta. Par obrazkil na stene a na almate pokadnS7, metrovY Krakona Je to genius teto dilny. Ted' dokonce se u2 spou gti i Alenka, maluje kytky, a jine veci. Eviela nebude taky dlouho uva2ovat a zadne tatovi konkurovat. Tteti doba malite Josefa Lady se schYlila ke konci. Ted' le mu padesat a tika si, ze vlastne je teprve tovary g. Mani svuj malitskY sloh. Zatina i ty Hrusice citit jinak, ne2 dosud. Na stenach Ladova bytu se zvolna ztraceni obrazky streja., babek, z yikatek. V kamnech dohofIvaji zbytky prvnich let, kdy Lada jeke kreslil po staru. Dries cosi proviva tim podskalsk3im bytem a vznike, zaeatek etvrte doby Josefa Lady: kresba to krasne "Ceske zeme. Jeji vzduch. A v nem u2 ne vesele kozy, ani opili strejcove, ale cosi vaneho, jako pisen deskeho lidu Podaii se, Josef e Lado, majstrStyk? 2IVOT S KNIHOU. Nebo2tik F. x.'8alda nam jednou vykladal, ze je nutno umet se divat na kopec nejen z predu, Obit soudasne i s obou stran, abychom si ueinili spravnou pfedstavu o jeho vrcholu. Ty tti rozmery existuji skoro ye v'Sem. I v pomeru lidi ke knize. Znal jsem mute typu zcela rozumoveho. Jeho pourer ke knize byl dan jeji ubteenosti pro praktickY 2viot. Studoval romany Balzacovy a jinYch velikanri a vypisoyal z nich vge, co slougilo k zbystteni a posileni jeho nazoru na 2ivot, na lasku, 2eny, cti2adost, polltiku i soukromY 2ivot. Tyto lied mu byly nejbliZgi. Dnes je to vzacnY typ mute, duchovne skuteene svobodneho, kterY si dovede osedlat katdeho, s kYm ptijde do styku a tem silnejgim nahani aspori strach. TakovYch lidi je take tteba. DruhY mu2 byl vice citovY. Sedeli jsme spolu v kancelati velitelstvi posadky X. a vypraveli jsme si sve osudy. Osudy dvacetiletYch! Jak jsme tenkrat ty nezdary zeleneho mladi brali tragicky! Jul t byl v divnem dugevnim rozpolo2eni. Trapila ho zhrzena, laska a hladna, cti2adost, potladovand nezvyklym, ukaznenym zpii sobem 2ivota. Mohl si Mei s Wolkrem: Chlapeeke srdce jsem ztratil a mu2ske jsem dosud nenalezl. Jiri mi ptipadal jako gtvanec sve je gitnosti a pYchy. Ale nahle jsem ho ziel v pokofe, ktera mne dojala. Do kancelafe vstoupil vojak, kterS7 pfivez1 z mesta po gtu. Jitimu ptines1 knihu. Byly to 8aldovy Boje o zittek. Uchopil knihu, zadival se na obalku a pak spontanne knihu polibil, jako htignik, kterY obdr2e1 svou svatost. Pak si uvedomil moji plitomnost a kvapne vygel z mistnosti. Pozdeji mi vypravel, 2e tato kniha byla meznikem v du gevnim vYvoji. Ttetiho mute, kterY v pomeru ke knize pfedstavuje typ telesnY, jsem nepoznal. Ale jeden plzeriskY malir mi vypravel svou ptihodu. Po valce maloval portret valeeneho zbohatlika. Bavil pti tom "klienta" vypravenim o knihach a pana to velmi zajimalo. Jednou pii ptestavce se zastavil pied svou knihovnou, ktera zabirala celou stenu flax:Theme pracovny a tekl: — Vite co, mistie? Mne tady chybi jeden foch knih. Koukejte jsou toho dva metry. Tady mate tisicovku, jdete a kupte mi dva metry knih, at' main tu knihovnu kompletni. Mistr, naladen do sarkasmu, gel do knihkupectvi, y e kterem pravidelne nakupoval. — Bud'te nam vitan, mistie. Mame spoustu novinek — - Dejte mi pokoj s novinkami. Chci dva metry knih a basta. — Ale, mistie, vy 2ertujete .. . — Jakepak 2erty? Tady °dinette dva metry na pultu a noste co yam teknu . . . Nakonec jmenoval Hugovy Bidniky. Ale prvni dva dily dokoneily prave delku dvou metro. — Tak, to mi stael. Ostatni dily si nechte pan cilvc ova rkietry ted metry


VESTNiK

Strana 10

BO2ENA NEMCOVA:

BABICKA Obrazy z venkovskeho iivota. ABIOKA nedala detem za pravdu, ale myB slila si: vtclyt' jsme my nebyly lep gi. Doti dobte vedely, to je babieka shovivavej gi net matka, ona k mnohemu detskemu gehnovstvi, co chlapci provedli, oko zamhoutila, nebranila, kdyt si nady Barunka zaskotaeila, proto se ji take se vgim svehly, spige net matte, ktera die sve phsne povahy vge pfisneji brala. XIV. Bylo to za nekolik dni po prvnim maji. Byl etvrtek; deti nemely gkolu a pomahaly habitce v zahradce zalivat kvetiny a vino, ktere se jit po zdi zelenalo. 81y si take zalit svoje stromky; ony mely ten etvrtek vilbec mnoho prate, nebot' iii dni neprohlitela Barunka svoje panny, chlapci nemohli prohnat koniky, vozy, flinty a mice letely v koutku. V holubniku take nebyli, a kraliky krmila Adelka. Ve etvrtek muselo se vge nahradit. Babieka hotova jsouc se zalivanim, nechala deti hrat, sedla na drnoye sedatko pod modrY bez a pustila se do pfa dla, nebot' nebyla zvykla, ani na chvili zahaleti. Byla smutna, ani si nezpivala, ani si nev gimala eerne slepice, ktera, ve gla oteffenYmi vratky do zahrady, a kdy nikdo nebranil, na zahonu si hrabat zadala. Siva, husa pasla se u plotu, tlute, jeji housatka prostrkovala hlavieky plotem, vgeteene do zahrady nahlitejice; babieka mela je velmi rada, ta housatka, ale ted' si jich ani nevgimala. Na kolikero stran mygenky jeji zabihaly. Pfi gla zvest z Vidne od Jana, to nepiijedou v polovici maje, komtessa Hortensie tetce to se roznemohla. De.-li ji Bah zdravi, pak to by snad pani knetna se podivala na panstvi, jisto v gak ze to neni. Pani Terezka, kdy list pfigel, plakala, deli take plakaly. Vilim mel na dvetich jen nekolik earek jegte k smazani, a tu najednou bylo v gecko tegeni nadarmo. A ta dobra, mils Hortensie aby mela umfit, to jim neglo ani do hlavy; nezapomnely pii 2.adnem modleni obetovat Oteena g za jeji uzdraveni. Ale cot deti spokojily se zase, pani Terezka vgak, beztoho malomluvna, merle mluvila, a kdykoliv babieka do pokoje k ni pfigla, videla ji uplakanou. Posilala ji tedy radeji na nav gtevy, aby se vyrazila; ona byla babieka vtbec rada, kdy Terezka nekam si vygla, nebot' videla pfedobfe, ze se piece jen dceti v osamelem stavenieku mnohdy stYska, a to by radeji Mva byla v hluenem svete, jemut' po mnoha leta byla uvykla. V mantelstvi byla velmi gt'astna, ale to zle bylo ph torn, ze Jan nejvetg east roku ve Vidni travit musel, a ona ve strachu a stesku bez neho It muselo. A nyni nemela videt mantela, deti otce snad eel, rok. "Proto tivot zas tivot!" povidala si babieka. S Janem chtela pfijeti Johanka, druha dcera babieeina; chtela se pfijit na matku podivat, s ni se potegit a take poradit, nebot' se mega vdavat. Velice se jit babiela te gila a nyni mela tea po nadeji. Mimo to v ge trapil ji Milt v odvod. Mila byl gvarnY upfimnY hoch, Kristla byla hodne device, babieka je mela oba velmi raft, byla by si ptala, aby se za sebe dostali. "Kdyt se rovnY k rovnemu sejde, bYva shoda, a Pemba' sam radost ma z takoveho mantelstvi," fikala. Avgak i to radosti hrozila tetka rana. Mila gel rano s ostatnimi k odvodu. To vgecko letelo babiece v hlave a proto byla smutna. "Bahia°, jen se divejte, eerna, tu hrabe. Poekej, ty opice! V ggga!" ozval se Barunein hias, a babieka pozdvihnouc hiavu, videla slepici letet ze zahrady a na zahonku vyhrabany "To je lade, jak si chytte pfi gla! Vezmi hrabe, Barunko, a oprav zahonek. Hled'me ji, a husy jsou tu take. Ono mne to vole., je vas, aby to go na hfad; ja, se trochu zapomnela. Musim jim nasypat." To fkouc, odlotila babieka vfetanko a ga si nakrmit drtbet. Barunka zustala v zahradce, srovnala zahon. Za chvili pfigla Kristla. "Jste tu sama?" ptala se nahlidnouc pies plot. "Jen pjd' dale, babieka pfijde hned, gia sypat drftbdi," zvala Barunka.

"Kde pak je matka?" "§la do mesta nav§tivit lunottinku; to vit, maminka place ponevad2 tatinek snad ani letos nepfijede; proto babieka maminku radeji kde by se trochu vyrazila My se vgecky tolik na tatinka Welly a na komtessu take, a vg ecko nam skiaplo. Chudak Hortensie!" Po tech slovech Barunka, kledic na jednom kolene na cestiece, opfela loket o druhe koleno, a polotic si hlavu do dlani, zamyslila se. Kristla sedla pod bez, ruce sepjate polotila v klin, hlava ji klesla na prsa. Byla vgecka zdrcena, odi od place opuchle. "To musi bYti zla nemoc, ta hlavnice, jestli ona umie, ach Bote! Kristlo, ty jsi nemela nikdy hlavnici?" ptala se po chvilkovem pomleeni Barunka. "Ne, ja jsem jaktetiva nestonala; ale ted' bude po mem zdravi veta," smutne odpovedela Kristla. 'ruse tepry Barunka dobfe na ni podivala a vidouc zmenenou jeji tvat, vyskodila, popogla k ni, ptajic se: "Co je ti? Cot je Mila odveden?" Kristla misto odpovedi pustila se do gtkani. V tom pfigla babieka naznet. "Ut se vratili?" ptala se rychle. "Nevratili je gte," zakroutila hlavou; "ale vtdyt' je darmo delat si nadeje. Lucka se pry zaptisahla, to kdy ona Milu nedostane, ani ja ho dostat nemam. Co ona chce, to rychtaf udela, on je na ni tuze py gnY, a pan spravec udela, zase mnoho k Will rychtafi. Spravcovic sleeinka nemAte zapomenout, ze byl milovnik jeji od Mily pohanen, pfiliva tea tluei, a je v gelieeho jegte, mile. babiao, co mi nadeji bere." "Ale vIdyt' pak tatik Miluv byl na kancelafi, a jak slygim, nesl s sebou hezkYch par zlatYch; byla by tedy piece eaka." "Pravda; to je jedina na ge nadeje; kdy ho vyslechli, to snad piece pomohou; ale stalo se jit nejednou, to vyslechli a nepomohli; iekli zkratka, ze to ne glo, a elovek musel byt spokoj en." "Snad se to Milovi nestane; a kdyby piece, myslila bych, aby otec jeho ty penize, co obetuje na tplatky, kdy by se nepodahlo, sebral, mtj tatik.aby ostatni pfidal a Milu vyplatil die prava; meli byste po starosti." "Kdyby nebylo kdyby, mile. babieko! Za jedno jsou penize, co stark Mila jit nyni dal ty tam, za druhe name. mtj tatik na hotovosti vic, net* co potfebuje do tivnosti, a byt' mel i Jakuba dost raid a vzit si mi ho dokonce nebranil, piece by mu bylo milej gi, aby mu zet' do tivnosti pfines1 a ne odnesl. A koneene dejme tomu, te by je i chtel sehnat. Mila je hrde natury, nechce ode mne eehot pfijmout, nedopustil by, aby ho mfij tatik vyplatil." "On si snad mysli: "Dostane g-li velikeho yena, bude ti, muti, poroueet 't ena," a tomu se katdY hrdY mut vyhYba, mils holka, tu by mu ale povolnost k necti nesloutila. Ostatne nae mluviti o neeem, co snad udelat potfeba nebude, a kdyby byla, steti se vykonat dd." "Chyba, velka chyba, ze se to stalo s tim Talianem; ja, se tomu tenkrate smala, ted' ale nad tim pladu", pravila Kristla. "Kdyby toho nebylo, byl by se dostal Mila do dvora, d ye beta byl by tam sloutil a sprostil se vojny. To mne nejvic trapi, ze ja vlastne vinna jsem." "Blahova, pros bys vinila se, jakoby tuhle ta sedmikraska za to mohla, kdy bychom obe ji chtejice mit, o ni se pohadaly. To bych ja se musela tea vinit, to jsem piivedla melt° nebottika do podobne nesnaze; byla to skoro podobna pfipadnost, jako u tebe. Miia brachu, cot pak elovek, kdy ho hnev, tehravost, laska aneb jakkkoli vageri uchvati, ma tolik kdy, aby se s rozumem radii? Tu chvili kdyby po nem bylo, nebude dbat. A cot je to v gecko platno, i ten nejdokonalej gi elovek podleha slabostem." "Bahia°, vy jste jit loriskY rok o svatku pana Progka iekla, ze vá g nebottik podobneho cos dokazal, zad utrpel, a nyni jste se zminila zase; ja, zapomnela jako na smrt tazat se vas od to doby, povezte mi to nyni. Ujde chvile, p11jdem na jine myglenky, a sedi se tu pod tim bezem az milo," prosila Kristla. — "Tfebas", fekla babieka; ty Barunko, jdi a dej mi pozor po tech detech, at' mi to nejde k yodel" Barunka ode gla a babieka zaeala: "Byla jsem d'efdice vyrostla jiz, kdy z g ala Marie Terezie

Ve sti'ectu, tine i i. reana iaao.

s Prushem vojnu. 0 nee° se nepohodli. (Spor o dedictvi Bavorske 1777.). Cisak Josef s vojskem pfitahl k Jarometi a Prus polotil se u hranic. V celem okoli bylo vojsko rozloteno i po vesnicich. V nag tivnosti mei jsme nekolik sprostYch vojakft a jednoho dtstojnika .Byl to elovek lehke mysli, z tech, jimt se zda, to hned katde device do syYch tenat vpletou jako pavouk mouchu. Ja ho zkratka odbyla, ale on si z myth slov nieeho nedelal, stfas1 je se sebe jako rosu. Kdyt fee nic neprospela, zafidila jsem si vgechny pochodky tak, abych se s nim nikdet potkat nemusela samotna. To vi g jak to je, musi (levee kolikrat za den hetet tu na pole, tu na travu, ze odejdou domaci a nechaji ji samotnou, zkratka, to neni zvyk ani potfeba, aby kdo deyeata hlidal, to se musi hlidat samy, a tu naskytne se pkiletitosti dost pro sytdneho eloveka k prone,sledovani. Ale Panbuh mne chramil. Na travu chodivala jsem easninko z rana, kdy je gte vgecko spalo. Ja od mladosti dasne rano vstavala, matka mi fldy fikala: "Kdo easne vstava, tomu Panbith dava." Alga pravdu, kdybych ani jinY utitek z toho byla nemela, tedy radost. Kdyt jsem ve gla z rana do sadu nebo do pole, a videla travieku pane zelenou, porosenou, srdce se mi na ni smalo. Katde kviteao stalo jako panna, s pozdvitenou hlaviekou, s vyspalYma oekama. Vgude epela vilne z katcleho listeau, z katde traviely. Ptaekove, chudinci mall nade mnou se yznageli, znevem Panaboha chvalice; jinak v gude svate ticho. Kdy2 pak meal() slunce za horami vychazet, bYvalo mi vtdy, jak bych v kostele stala, zpivala jsem si a prate mi gla od rky, jak by hral. Jednou tedy z rana kosim, bylo to vsadu, tu slygim za sebou: "Pomahej Panlath, Madlenko!" Ohlidnu se, chci "Deft to Panbuh!" ale nemohla jsem leknutim promluvit, srp mi vypadl z ruky." "Byl to ten dtstojnik, ne?" vskoeila ji do te6i Kristla. "Poekej, jen pomalu," pokradovala babieka: "nebyl to clustojnik, sice bych byla srp nepustila. To bylo radostne leknuti. Jifi stal pfede mnou! Musim ti iici, ze jsem ho iii leta nevidela. To vi g, to byl Jitik syn nagi sousedky Novotne, to same, co se mnou byla, kdy jsme s cisatem Josefem mluvili?" "Ano, to vim; take jste nam povidala, to misto kneze z neho se stal tkadlec." "No ano, to byl jeho strYc vinen; hochovi glo neeni jak by hral, kdykoliv tatik pro neho do Rychnova jel, vtdy sly gel jen chvalu o nem. V nedeli, kdy byl doma na vakacich, vital misto meho tatika, kterY byl piece vYbornY etenat, sousedfun z bible, a tak mu to go, to jsme ho s radosti poslouchaly; Novotna "Jakobych toho hocha ut videla kazat." My se v gichni k nemu chovaly, jakoby jit vysvecen byl, kde ktera co dobreho delala, poslala mu, a jestli se omlouvala Novotna: "Ale Bote, co mi yarn zase dame," fikaly: "At bude Jitik panem paterem, de. nam potehnani." My spolu rostli, co jeden, to druhy, ale kdy pfigel z druhYch, tketich vakaci, nemela jsem ut It nemu to smelosti, stydela jsem se ho, a kdy mnohdy za rimou pfi gel do sadu a mermoci mi pomohl travu nest, delala jsem si z toho hfich, to mu v tom povoluju, opakovala jsem mu, to se to pro pana patera neslu gi, ale on se mi smal; to pry je gte kolik kogt vody uteee, net on kazat bude! BYve, tak, ze bide mini, a Panbth meni. Najednou, kdy byl na tfetich vakacich, pfigo vzkazani od strYce Jifikova; aby tarn k nemu pfi gel. Byl ten strYc tkadlec, tkal krasne einovane veci; tim si vydelal hezkYch par zlatYch a nemel to.dnYch deti, vzpomnel si na Mika. Kmotra nechtela ho poslat, ale tatik sam ji domlouval, aby nechala ho jit, te to mute byt k jeho gtesti, a bratr °tax ze ma piece jakesi pra y° It nemu. Sel; kmotra a mtj tatik ho provazeli, jdouce spolu do Vambefic na pout'. Oni ph gly znatky, Jitik tam ztstal. StYskalo se po nem v gf-m, mne ale a kmotfe nejvic, jen to ona o tom mluvila a ja se nikomu nepochlubila. Stryc slibil, to se bude o neho starat jako o sveho. Kmotra myslila tedy, ze chodi v Kladsku do gkol; tegila se PI, ze dostane co nevidet prvni posveceni, a medle — (Pokraeovani.)


PREHLEDJAIL' A VYDANI ZA MESIC PROSINEC 1937. pkiJENI:

Od Mai Splatky hypotek Splatky pajeek certifikata Urok z pajeek certifikatii Urok z hypotek Urok z bonda Najemne z majetku Splaceno za praci v pfijekach Prodej majetku Lekatske prohlidky z Det. Odboru

$ 18,218.83 14,181.74 2,275.79 1,721.76 12,334.08 1,722.25 1,312.35 878.96 980.00 12.00

Celkem Hotovost z rninuleho mesice

$ 53,637.76 62,337.83

f.THRN VYDANI: Na amrti Na amrti nedospelYm &edict= Na Umrti nedospel. dedic. firak Hypoteky Hypoteky (collateral) Pajeky certifikatti Lekatske prohlidky Comm. novi eleni Ptenos do vydani H. k Opravy, atd. na majetku Pravni na majetek Vracene poplatky PojiSteni proti ohni na majetek Splaceno za praci v piijekach Cestavne na majetek Dane na majetek Zmeny certifikatti Pravni na hypoteky Poslovne a clari na bondy cestovne na bondy Majetek HOTOVOST NA BANKACH PRIJEM NA H. it: Od Mai Zmeny certifikata Ptenos z iirr1rtniho fondu

PREHLED ALIJETKU JLDNoTI. $1,152,220.42 Bondy, 25,560.60 Podily, (Bexar-Medina-Atascosa) 1,236,524.43 Hypoteky 12,100.00 Hypoteky (collateral) 466,782.03 Pajaky certifikatt 259,295.28 Majetek 33,559.11 Hotovost v bankach 390.80 U pokladnika 10.00 Ulogeno za metitko Celkem Dluh nedospelYm dedicum

$3,207,346.67 30,380.28

MAJETEK, S bratrskYm pozdravem,

$3,176,966.39 Edward L. Marek.

$115,975.59

Dne 12. ledna 1938.

$ 10,000.00 1,221.14 150.00 50,219.68 3,500.00 10,750.00 200.50 1,550.01 595.63 30.87 168.00 39.32 44.55 878.96 48.80 288.37 20.00 8.59 1.06 7.60 2,693.40

ANGLICKA NARODNI POVAHA. Pled dvema uvetejnily anglicke listy zlomyslnou zpravieku, to kdesi v zapadlem koute severniho Irska zemtel statielY duchavni, kterY mluvil etyticeti osmi jazyky. Zprava zaritila neobyeejne mladickou mysl dvacetileteho pana Dando z Dournemcuth v jinni Anglii. Do dvou let se naueil jedenacti teeem: francouzsky, nemecky, rusky, italsky, Spanelsky, portugalsky, katalansky, holandsky, vlamsky, amharsky a arabsky. Nyni se uei jeSte polsky, Avedsky, rumunsky, latinsky, novo-a staroteckY. Je ptesvedeen, to statiekeho irskeho duchovnho daleko ptedstihne. Nad touto nadmernou pill pta, se tYidenik "Passing Show" ironicky, k demu vubec mute Anglidan cizi jazyky pottebovat. RodilY Angliean smi pry promluvit s cizincem jen tehdy, jestlige sam mluvi anglicky a to zase jen jeSte tehdy, dovede-li za v:Sech okolnosti mleet tak daldadne jako hrob. Zaroveri uvetejnuje na doklad anglicke narodni povahy tuto stig n.ost australskeho kolonisty: "Kdykoliv k nam ptijecle vystehovalec odjinud net z Velke Britanie a najde zde praci, jeho prvni mySlenkou je, poslat pro zbytek rodiny do detiho a etvrteho pokoleni. tety, strYekove, bratranci, sesttenice, nevlastni bradi a sestry a jejich strYekove, tety, bratranci atd., dokud cela rodina nepottebuje samo,statneho atednika4 a tlumoonika, kterY by za ni mohl vypinit ptiznani k dani z dachodu. Najdete zde Rusy, kteti 'Seth na cestu pro mamatu a papatti, oiriany, kteti buduji domek pro strYce Wat-ho nebo Hoo-flunga a dokonce i Eskymak navAtevuje veeerni kurs, aby se naudil psat a mohl napsat pro devee ze sveho igloo. Jen britsky kolonista je v gdycky elovek, kterY nepsal dome alespori dvacet let, davno zapomnel svou vlastni adresu a ani v nejmenAim se nestara, o snoubenku, se kterou chodil do Nedelni Skoly a ktera mu ptisahala, to bude poctive sdadat ka gdou grad, kterou utrhne bernimu itradu. Musite nam sem posilat jen same zakysle Akarohlidy, kteti jsou v kti gku s laskou a dali by si pro krejcar Mena vrtat? Nejsou snad v Anglii ut z- adni normalni Tide, nebo doznava ted' prave nejvetSiho razkvetu znama britska, povaha, ktera, tou gi po samate prazdnYm oddelenim ve vlaku podinajic a konCic pouSti Gobi?" Na filosofickou otazku pana Atkinse z Australie odpovido, redakce jen neptimo. Pravi, to skuteene se Anglienne udi cizim tedem patrne jen proto, aby mohli mluvit cizim jazykem same k sobe ye spani.

$ 33,559.11 $ 2,834.10 20.00 595.63

$ 3,449.73 Celkem 747.01 °delta se nedostatek z min. rnes. UHRN VYDANI: Najemne Telefon PoStovne Potteby a vydani v iitadovne Slugne iitednika Slugne vYrpomoc Vestnik, 6, 210 odberatelti Vestnik, patovne Schaze Express S. S. Tax Excise Tax Telegramy VYmena poukazek Elekttina Dary Cestovne

$ 2,702.72

HOTOVOST U POKLADNIKA DETSKt ODBOR PkIJEM: Od tadii Urok z pajeek .certifikatfi Hotovost z minuleho mesice

$

390.80

$

496.71 1.15 4,099.97

Celkem VYDANI: T:Ispory Comm. novi eleni Vracene poplatky Macy certifikata Bondy PteAlY (Irak pri koupi boncia Comm

Strana 11

VESTNII(

Ve stredu, dne 19. ledna 1938.

30.00 16.11 105.99 57.35 1,257.09 75.00 517.50 .54 45.84 2.62 28.37 77.50 .97 41.18 12.00 21.00 22.86

4,597.83 $

47.56 12.00 1.00 23.00 2,970.00 22.50 11.85

HOTOVOST Macy certifikata Bondy

$ 1,509.92 37.00 19,357.08

MAJETEK

$ 20,904.00

Vysitaci stanice v krabiece zapalek. Na radiovYrstave v Koline vystavena byla kompletni vysilati stanice i s lampou, civkami a kondensatory, namontovana, doslova v krabiece od za.palek. Aparat neni v gak technickou htiekou, ale skuteene fungujici vysilati stanici, se kterou dosa geno spojeni na vzdalenost ternet etyk kilometre. NejcennejAim na veci jest, to pro pohon celeho vysilaee stag jedind kapesni baterie, z na se odebira proud jak pro Chaveni lampy, tak i pro miniaturni menid. Cele zatizeni, vysilad i s baterii a menieern se vejde pohodlne do kapsy a jeho vYznam jest prave v maliCkYch rozmerech a pomerne znaenem vYrkonu, ktere z halo eini cennou pomiicku pro

poplachove i assanacni eety C20., hasiestvo, potadkove hlidky i spojeni mezi podzemnimi protiletadlavYmi kryty. Pro policejni hlidky jest tento kapesni "vysilad ye gkatulce od sirek" jiste vhodneTaim signalnim prostredkem, net dosed poutivarte pitt'alky, ktere vyplaSi zlodince drive, net privciaji pomoc. Tohoto vysila6e, snad n_ejmengiho v Evrope, mohl by poutit i ten, kdo nezna telegrafni abecedu. Pripoji-li se totit k jakernukoliv rozhlasovemu prijimadi, da se s nim vysilati i telefonie. V torn pripade se dosah juste zvetM a lze preklencuti vzdalenost i nekolika desitek JSEM PROTI KOEDUKACI. Jsem presvedden, te je moZne tit dobre tri nebo etyri roky na universite bez spoleanosti druheho pohlavi a te jeho pritomnost nadela pravdepodobne vice gkody net utitku. Poznal jsem, te atmosfera nekterYch americkYCh koedukadnich fistavii je presycena sexualnosti, to se tam utraci prilfa mnOho easu na dvoteni a provazejici je soupetstvi a tarlivost. Dvacetileti miadici nepostradaji prilta druheho pohlavi, jestlite je nevidi. SpiSe budou pravdepodobneji uzavirat cenmezi sebou i s tenami. Budou mit na spoustu dasu na vAechuy komplikade pohlavniho tivota, at vyjdou universitu. Prod ne nekolik let zchtenlivosti, venovanYch praci a /ire, sebevYchove a pratelstvi? Zda se mi, to ameridka, mladet, zvlatte na Dalekern zapa,de, se vrha do napinaveho dramatu pohlavniho tivota trochu piin g brzy. Zark2i to, kdyt vidime, te se studenti a studentky staraich rodnikt chovaji nad pulnodnimi koktally jako 6tyricetileti bezohledni milostni dobrodruhove. Jestlite devatinactileti ho gi pottebuji silnou syrovou sines pohlavi a alkoholu, kdy2 by men bYt v idylickern veku, co z nich bude pozdeji? Dospeli-li do mutneho veku se zvyky padesatiletYch lovctt milostnYch opojeni, jak budou vypadat po triceti letech, at jim bude padesat? Budou z nich zakysli potitkari na pensi? Anebo budou pottebovat k zabave neco jeSte silnefAiho? Vidim, to koedukace jim nedosa nic dobreho. -- J. B. Priestley, anglicky spisovatel. Ogenil se start mladenec. Dlouho, dlouho byl reditel banky kazbunda starYm mladencem. Koneene se ale piece a genil. Vzbudilo to vS'eobecnYr ddiv jeho ptateL "Prosim te, co te napadlo o geniti se na stares kolena? To musil bYt opravdu nejakYr mysteriosni davod . " ptal se j ej jeden z pratel. "Vik kamarade," informoval teditel, "abych ti tekl, jsem ji g staromladeneckeho givota syt. TakovY start mladenec jde nekam mimo dfun a mrzi jej, to vlastne nema davod, prod 'Se' a neztistal doma. A chce zastat doma, ale je to gusto. Tak budu ted' mit aspon jasnY davod, prod utedu z domova." Socialismus vedl a musil vest svYani dfisledky k diktaturam. Ostatne to potvrzuji ye Francii posledni vYroky pana Jouhaxa. Statni socialismus rusk', narodni socialismus nemeckSr a korporativni socialismus italsky jsou v podstate deti stejneho svetoveho natoru, debate metody a prosttedky k cili vY ge uvedenemu by-. ly tak .odli§nYr. Proto v techto statech, usilujicich o socialisaci, dochazi k diktaturarn, ponevs,c12 jen tak lze podtlditi celYr tivot dloveka, od kolebky at do hrobu, jednomu vedeni a vyludovati takto velike proudeni myAlenkove a zapasy hospodalske, ktere urdovaly a budou jegte dlouho ureoVati pokrok sveta. Nejsou tri skupiny state v Evrope, jsou jen dve: socialisticka, at' toho di onoho zbarveni, a demokraticka.. Ze prilmysl se citi volnejtina a ve sve praci svobodnejAim v demokracii net v druhem fitvaru, je jasno na prvST pohled Nechceme nivelisace, chceme volnou hru sil a mognost uplatneni ka gdeho mySleni a kagde vagne hospodatske snahy. Pti torn ovS'em uznavame bezpodmineane pravo ka gdeho naroda i statu upraviti si podle sveha nejlepMho ptesveddeni sve vnittni ustrojeni a pornery, na vzajemne vztahy hospodatske nemo, to miti Dr. Jaroslav Preiss gadneho vlivu,


Strana 12

riedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty State Texas. Official Organ of Slavonic Benevolent Ass*. elation of State of Texas. REDAKTOR—FRANTA MOTTO/ A.—EDITOR Vydavatele — Publishers cECHOSLOVAK PUBL. CO ., 'A est, Texas Pfedplatne $1.00 wane. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance. Europe $2.50 a year. ameny adres zasilaji se do Hlavni ilfadovny, Fayetteville, Texas. Vetkere dopisy, pfedplatne, oznamky, budlei adresovany Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South. Bylo vytarkano, fie nektere lady east() odmitaji pfijat do sveho kruhu jiste nova eleny, ziskane stalou pfieinlivosti natich organisatora. Stianosti tohoto druhu doily posledni doby do naS1 HI. I.Tfadovny bylo o nich v novorodni schuzi jednano. Zaleaitost tato je daleaita a vyaacluje spravedliveho, nestranneho teaeni. Neni pochy by o torn, ze se mnohdy delo lehkornysIne ptijimani dlena, obzvlaate jinonarodovca. Rad odhodlal se k pronikave agitaci, stanovii si urditou cisiici k dosateni nove• ziskanach, eleni v tomto naboru pomahali, piedstihovali se a tu a tarn se zapominalo na zakladni principy aivotniho pojitteni. Jde-li se agitovat, nesmi se zapominat, ze jsme podilniky S.P.J.S.T. a ziskarne-li veclome elena nezdraveho, nebo pochybneho charakteru, obeana neplatu, prolifeaujeme se nejen sobe, ale i tisicam druhYch podilnika timto zavraitelnYm jednanim. Vimeli o dloveku nebo jeho vzezfani to ukazuje, to je pochybneho zdravi, vyhneme se mu — a to je prvni a nejlevnejti krok ye vateru elenstva. K lekati meli bychom pfivesti jen lidi takove, o kterYch sami myslime, ze jsou zdravi. S kaadam eekatelem ma jit organisator anebo nekdo ze elent k lekati, aby videl, ze byl dobie Prohlednut ate adaje jeho jsou spravne. Daali domad lakai dobre vysvedeeni eloveku nezdravemu, hlavni lake' to nepozna, a eekatel pfedem mute vadat, ze projde. Rad ma pra y° odmratiti eekatele pies lekafske vysvedeeni, ma li k tomu dostatedne davody. — Druhou bolesti jsou ziskani jinonarodovci. Ovaem, nikoli NCkteti z nich pfihlasili se do fad naaich v upfimnosti a chteji svoji pojistku udraet. Je jich vaak dosti, kteti se pfahlasili bud' z doeasne potfeby reklamy, piazne (politikafi, titadolovci), ci z chvilkove nalady a onoho zavraitelneho lajdactvi, ktere pfedem neuvaauje co a ma koupi a hlavne—bude-li koupenou vac moci uplacet. Taste se u freetnika fan, ktere maji s takovYmi dleny zkuaenosti, zvite, to polovinu i vice museli pro neplaceni — vyloueiti. Chvilkova radost nad pfirastkem elena jinonarodovcu stela nektere Maly desitky dolara ztraty, kterou musely hradit ze spolkove pokladny a na tkor Mena pofadnarch. — Mimo odmitani neaddoucich alent kaada fad je vaak povinnen poskytnout napomoc organi , atorovi v ziskani dobrarch lidi, jich mama mezi natim lidem dostatek. A jeate vice, kaadY 'elan v jeho moanostech ma v naboru alenstva ,podati ruku pomocnou, bud' radou, napovedi dostavivtimu se organisatorovi, di vlastni snahou ziskati dobreho prospekta. Tato prate pfinese podobnemu elenu dvoji uaitek — pocit uspokojeni, ze pomohl ziskati noveho Mena svoji organisaci a dale odmenu hmotnou — komiane. Na slovieko. Mezi obeasnarmi strastrni pots,datele pfinaleai oprava adresafe odberatela spolkoveho organu. Jsou jedinci, kteii asi neetou oznameni ohledne zmen adresy, jea - kaadoroane otiskujeme tuenym pismem v dobe sta.hovani cili v mesicich: listopad, prosinec a le den. V oznameni titdanae, by zra6nY nebyly odesilarly redakci do West, itOti eta adresu tL blarka dO act:Alia bLaira

VESTNtlt Tex. Varpravdi naSeho Vestniku nemaji prava einiti v adresati jakekoli_zmeny bez vedomosti jeho spraarce, jima ae fidetnik Hi. tfadovny. Pies tote opakovane oznameni dostava redakce dosti tadosti o zmenu adresy, jet pochopitelne musi odesilati na misto pattieneaVyystava, tim zbyteena prate a zbyteene vYlohy poatovnatio. Ale to neni jeate konec tetkostem. Dochazi tea many adresy tohoto zneni: "Ctena redakce, laskave mi zmerite moji adresu na: X. Y., Xville, Rt. 3, Box 45, Tex.,, Stara adresa udana neni a pfedstavte si tu otravnou praci, abyste v sedmitisicovem seznamu jmen nalezli to pray& My ovaem v takovem piapade jmena aadatele nehleclarne — nemame k tomu Casu ni trpelivosti — my madame udiniti pouze toto: odloaime neupine oznameni zmeny adresy stranou a aekame na zpravu daisi. Piapomina me, ze kaade hlakni poatovniho fatadu (scleaujici nam odstehovani se uvedeneho adresata bez udani adresy novel stoji Jednotu dva centy. Je-li takovaah listka behem roku nekolik stovek, stoji nas vespolek vice dolara a tato fttrata je zcela zbyteend. Zo,clame proto znovu: posilejte zmeny adresy pfimo do Fayetteville, Tex., udejte vaai starou i novou adresu a take fad k nemui patfite. Za napomoc k usnacineni spravneho vedeni adresate pfedem — diky! Je pozde na ochranu americkYch zajnnit v tine? Bezohlednost japonskYch vojenskYch lorda v tine zpasobila, ze ye Washingtonu i v LondYne si koneene uvedomili vaanost situate na Dalnem vachode. Pokud nebyly japonskam vpadem do tiny doteeny naae a anglicke jmy, vlady obou velmoci pokraeovaly v opatrnem postupu vadi Tokiu. 6tyfi potopene fidni lodi a mnoho mrtvych a ranenaah americkYch i britickYch obeama je vaak okatYm kazem, ze Japonsko vytladuje Spoj. Salty a Anglii .z Dalneho vYchodu. Ve prospech tiny nelze okamaite nic podniknout, ochrana americkYch a britskYch zajma na Dalnem vYchode je °barna demokratickYm velmocem blizsi, net obrana napadene tiny. Ponevada vaak oba problemy nelze dobia oddelit, ani Washington ani Londam nepodnikly dosud nic — krome nekolika desitek protestnich not — aby freinne uhajily ohromne hospodeaske zajm.y Soustati a Anglia v tine. Pricin g tohoto itstupu vezi v nedostatku americko-anglicke soueinnosti. V dobe, kdy Japonsko zahajilo prvni varpravu do Mandauska, bylo snadno zamezit prvni cast planu genialniho japonskeho imperialisty Tanaky Nage vlada nabidla Londarnu, ae pajde v obrane americkYch a anglickYch zaama na Dalnem varchode do vaech clasledka. Tehdy odmitl tuto vzajemnou pomoc Londam, dnes, kdy britska vlada je nucena takika bez hnuti pHhliaet, jak anglickY majetek a obchod v tine, odhadnuta temef na 200 milionfi liber aterlinka, je pohlcovan Japonci — byl by ochoten postupovat spoleene s Unii proti japonskemu imperialismu, net Washington odmita. Je pozde, jelikoa timsaa pakt, domnele protikomunistickY, zarueuje Japonsku, ze Italie zamestna anglicke valeene lod'stvo komplikacemi ye Staedozemnim moil a ye gpanelsku, jakmile by londanska, vlada chtela zakroeit proti japonskemu planu pohltit tinu. Obe vlady demokratickYch velmoci dnes take doplaceji na nedostatek branne vaTchovy a na kratkozrake zpracovavani sveho vlastniho vefejneho mineni k osamocenosti a proti zasade o vzajemne pomoci. Kdyby si japontti vojenati lordi neuvedomovali, ze Washington a Londan dnes nejsou s to vzchopit se laraznejai akci, ponechali by v klidu amaTicke a britske zajmy v tine. "Soukroma japonsko-einska spor" se nahle zmenil v nezadraitelnY napor japonskarch imperialista proti americkYm a anglickYm baa 'Stem v tine. Je to varstraha Anglii. Dnes, kdy takovar konflikt, jak se vyvinul z japonskoeinskeho sporu, nelze pfedloait Spolee. naroda, je uplatneni zasady o nedelitelnem miru a o vzajemne pomoci vaech mirumilovnarch sta:La jedinou cestou k ochrane zajmu nejen menaich state, ale i velmoci. Vasledek nedavnych anglo-francouzskarch porad dokazuje, ze si tuto okolnost v LondYna dokonale uvedomill a te nehocliaji t vrope opM5-ovati omyl, Itter6ho se cl.ort1 11 v

Ve staedu, dne 19. ledna 1938. °pet nova ratolest nageho Bratrstva. Mezi dopisy naleznete popis slavnosti uvedeni noyew faclu eislo 161. v La Parita. Spolusestra Kfemenkova, znama, schopna dopisovatelka sdeluje naai bratrske veiejnosti prtbeh jejich osadniho svatku a jiste i vYznamne uddlosti, znadici pro ne meznik noveho spolkoveho spoledenskeho tivota. Pfekvapuje nas i teal, ze se tam k programu slavnosti tak chvalyhodne zapaahnuvae dorost k snaaeni kulturnimu. Vitame nova,' fad srdeene! Jeho zdarnemu rastu, snaham humannim jak osvetovym pfejeme uPfimne — zdar! Okradani pozfistalych. Ohlaveni tato stati zda se na pohled ostre, net pc) uvateni je zeela pfilehave. Jake pak okradani pozustalarch, namitne mnohY &Lanai', pokud nedoete konec varovne avahy. Pajeky na certifikat zavedeny byly v ptedpokladu, to budou slouaiti potfebnYm, octnuvaich se v neoeekavane, delai finaneni tisni, kdy nezbYara na placeni mesienich poplatkt. Toto zaonadeni ukazalo se behem deprese hotovym dobrodinim, uleheenim pled hrozici obavou, aby neplatici Glen nemusel bYti suspendovan, ba neptiael o pojiateni vabec. ValikY podet bratia a sester tato vathody pouaili a jsou za ni vdedni sjezdovaan delegatarm, ktefi pfifeku na certifikat zavedli. Net tato vathody nekteti nerozvaani zneuaili. Ptjeili si na svaj certifikat pinar obnos piapadajici pajdky, Cast ji pouzili k zaplaceni dluanYch pfispevka, zbytek si ponechali na vardaje snad nalehave, snad zbyteene. tas ' nezadraitelne plyne, mesic za mesicem utika, elovek se ani nenada — neplati-li svoje poplatky kaadeho mesice — a dluh u fadu roste. Spolubratfi v davefe neplatilm poseekavaji. Nea vie ma svaj konec. ttadova pokladna zaeina nedostaeovati a piajde tkaz, jak pfijit musel. tadetni faclu vycla ultimatum: do to a to doby dlutn . poplatky vyrovniny bYti musi, jinak nasledovati bude — suspendace. Nekdo je schopen si pottebne penize nejakam zgasobem opatiat, vettina tato moanosti postrada. Co ted'? Pajeovni hodnota certifikatu je vybrana, spravne ci lehkomysIne utracena, fad tads dluh a na jeho vyrovnani neni penez. Podobnar elan po vyraieni platebni lhaty musi bati vyloueen! Jsou plipady, ze nekterY elan platil na svoji pojistku fadu let, a dle shora vylideneho jednani tuto ztratil. Kdybychom znali "den a hodinu" nateho odchodu z tohoto sveta, vac nebyla natolik tragicla. Provineni dale by se napraviti, ale protoae smrt neeeka, mute se dostaviti kdykoli — zahravani si se zabezpeaenim svaah drahatch je rozhodne hazardni. Lehkomyslne vyzvednuti cele pujeovni hodnoty je zavraitelne. Je to zeni, okradani pozastalYch! RozvaalivY Glen, otee rodiny, poaaala, o cast, v nejhoraim o celou pajeovni hodnotu jen v pfipada nejvaanajaim, svrchovane nevyhnutelnYm. A zatiai-li pugkou svaj certifikat, necht' denne pamatuje, aby mel penize na placeni mesianich pfispevkia Jinak hrozi nebezpeei ztraty pojistky — atizeni cele rodiny, jejia Mani nepfimo na ni platili, pomahajice otci v obdelavani farmy, sklizeni trod a pod. bode v redakci. K navateve plibuznYch a v zaletitosti obchodni dojel do West v patek min. tadne bratr Karel Kfiaan s rodinou z Wichita Falls Podilel se na vYroani schuzi podilnika tiskarny oechoslovaka, konane v patek veeer, na nix po schvaleni zpravy finaneni dosavadni afednici byli znovuzvoleni. — VeleznamY zaa stupce Trinerovy spoleenosti, pan Jindfich Donat z Omaha, Neb., dojel k nam ve etvrtek m. tYdne, ueiniv zde prvni zastavku na letoani obchodni caste' pc, Texasu. Byi hostem manaela Jos. F. Holaskovaah. — V sobotu dorazili do West a navativili redakci 'deal junaci ze Sev. Dakoty — Edward Uhlif a E. Houdek — podnikajici cestu po statech Unie. Hoai chteji sobe prohlednouti "divoky. " Texas, naaeti z El Paso hodlaji se vydati do Kalifornia. Byli jsme skuteena pfekvapeni jejich aistou eeatinou; zde rozeni Oechoameriaane mluvi naafi krasnou matefatinou skoro bezvadne. Navatevy rids velmi poteaily! Uainil-lis nekomu dobro, jet pfineslo plod, prod se dainahat jek6, jako blithovec, pochvaly M. Aurelius. a cdmeil'y za slreij dobr bin ?


ye st'tedu, due 19. ledna 1938. Podle soupisu, provedeneho ministerstvem prate, je v ptitoinne dobe ve -Welke Britanii 1,655,000 lidi bez zamestnani. • • Automobilove zavody Chryslerovy spoleenosti v Detroit cbnovily v pondeli tohoto tYdne eiinnost a 55,000 delnika od 23. prosince zahalejici se vratilo do prate. Mantelam Arne Ericksonovym ye Fridley, Minn., narodila se v pondeli tohoto tYclne dvojeatka, ktere, byla srostla v panvi, ale zemtela za kratko po narozeni. • Chemikovi W. Kirkovi z Rochester, N. Y., podatil se objev, kterY bude asi nutno nazvat posledni vymoSenosti v potravinatstvi. Kirk totiZ" ptimichanim rtiznYch chemikalii do krmiva slepic docilil toho, 2e snaSeji vajieka s ramnobarevnYmi Sloutky dernYmi, zelenYmi, e'er:7enYmi, modrYmi atd. • O spolednem navrhu Polska, Svycarska, Rakouska, Mad'arska a Chile a je ge nekolika jihoamerickYch state o reformu Spoleenosti narodu, bude jednano na lednovem zaseclani. Ma bYt odstranen nejen patnactY a SestnactY elanek, obsahujici klausule o yojenske pomoci, ale i vSechny body, tYkajici se sankci. ✓ Moskva bylo v techto dnech provedeno nova zatYkani mezi samestnanci zoologicke zahrady. GPU je obviriuje, popravili slona, tki Ivy a dva medvedy. Krmili pry je skel- nost sovetskenYm praSkem, "aby snizili va S ho Ruska v zahraniei." — Pied tiemi mesici zateenY vysokY atednik komi gariatu pro zahranidi David Stern spachal pry na 8tedrY weer sebevraSclu. Podiezal si zily rorttigenYm talitem. • • Federalni vlacla se rohodla ztidit na ostrove Unalaska v Aleutech a °strove Woody v Alja g -skeinzalvukdnyprovale d'stvoa letectvo. Nalad na stavbu je zataden v rospoetu na tento rok. Manevry mahutneho lod'stva a letectva v dobe od 14. btezna do 29. dubna, budou konany sotva tisic mil od japonskeho pobteSi. Pii cvieeni bude celkem 150 vdleanYch lodi a asi 500 vSleenYch letadel. Nemecka doprava vzducholod'mi mezi Evropou a SpojenYmi Staty, jeS zastavena byla po zkaze seppelinu Hindenburg, bude obnovena asi v peti mesicich novYm zeppelinem LZ-130, jeho vak napinen bude neholiavYm plynem helium. Stavba teto vzducholodi bli g se rychle k svemu zakoneeni podle spra y, je' doily z Berlina do New Yorku ve sttedu tohoto tYclne. • edesat rodin chce si zotroeiti 120 miliona AmeriCana a proto se tak rozhodne stavi proti reSimu Rooseveltovu a jeho nova hospociatske politice. Techto 60 plutckratickYch rodin vyvolava v'Sechny hospadatske nepokaje a potiSe v Unii a je stejme odhodlano postavit se zcela vetejne proti zajmam celeho naroda. se amer narod nachytat na tento velikY podvod? President Roosevelt je cdhodlan vest boj proti temto "gedesati" aS do nejzaz gch mezi. Siroke vrstvy lidu stoji verne za nim! • • ✓ 'Idol' teky Dronne v jihozapadni Francii ueinil 'eke: dr. Jude v jeskyni vsacnY objev. Po dlouhYch vykopavkach nalezl alpine zachovanou zkamenelou mrtvolu z doby kamenne, aspon deset tisic let starou. Telo bylo apine skroucene, hlava se podpirala o pravou ruku a v zadech blizko patete treel hrot oStepu z ostreho kamene pazourku. Oeividne zasahla smrtelna rana hluboko do plic. Podle situate, bylo velmi snadno, ptedstaviti si tragedii zapasu muse pied 10 tisici lety, v done jeskynnich lidi. Obyvatel jeskyne- vychazel ven. beze zbrane, byla, nalezena daleko od neho v kcute jeskyne. Snad byl vyruSen z jidla, protoSe vedle neho byla nalezena sobi kost. A jakmile se objevil pied jeskyni, byl zasa.en do sad ogepem, kterY vrhl zaketne u jeskyne ukrytY nepfitel. Snad to byl boj o lovi gte, snad 50,y1Och ,se Flo o 17 ,eXtU sit 11Oitl.. tii:

VEST N I K

Co noveho. Z Washingtonu, D. C., bylo minulou sobotu oznameno, le 11 state vyzvedlo si ze s yYch resery ye fondu pojifteni v ptipade nezamestnanosti $3,575,000 a za,hajily vYplaty poZitkii lidem bez prate. PojiAteni v nezamestnanosti veal° dne 1. ledna 1938 v platnost v 22 statech, ale ostatni staty vyekavaji s vYplatami pditWI al do apineho soupisu nezamestnanYch, kteH si na toto pojikeni plati. •

Podle "Daily Heraldu" bude britska armada v nejbliSSi dobe opattena ruenicemi noveho modelu. Nova ruenice bude \raid tfikrate tolik net ruenice obyeejna a bude miti dvojnasobnou rani. Jeji naboj bude s to proniknouti ocelovYmi platy tanku a usmrtit jeSte jeho posadku. Vojenati britAti znalci studuji dale ndkresy noveho lehkeho dela proti tanktm. Pied nedavnem skoneilo zku'aeni lety nejvetai letadlo, ktere kdy bylo postaveno v Americe. Vaal 600 metr. centil a jeho konstrukterem je Glenn L. Martin, prukopnik americkeho letectvi. Postaveno bylo pro sovetske Rusko v Martinove tovarne na letadla v Middle River v Marylandu. Po uspokojivYch pokusech bylo rozmontovano a odeslano do Ruska. — Letadlo, nazvane "Russian Clipper", ma, etyki nejmodernejk motory, kalclY o 1000 k. s., vmontovane do kfidel. Rozpeti kfidel eni 52 metro a akeni radius asi 7200 km, tedy asi o 1600 km vice, neZ" trat' New York — Londyn. — Vnitfni zafizeni tohoto letadla je krajne pkepychove. Krome intfastva =12e pojmouti 46 cestujicich. Pro 26 z nich jsou individuelne vytvafene kabiny na spani, dal jsou zde oddelene noclehy pro mule i 2eny, spoleena mistnost, v mohou dliti cestujici, kdy nespi a kuchyfi, ktere umo2fiuje stravovani cestujicich za letu. • • Spojene Staty mimo nejlepgiho letectva na svete mail take smrtici odpoved' na letecke fttoky. Jest to armadni proti-letecka artilerie, ktere. aC neni poeetne silna, nicmene ukazala takovY technickY pokrok, le odbornici veil, *Ze mule udiniti nezranitelnymi, proti leteckym dale'tita, obranna zrizeni Mezi vynikajicimi jednotkami teto dale gte sekce narodni obrany je 62. polote gai delostkelectvo, jeho akolem jest stteSiti metropolitni New York proti vscluS"nYm atokam. Majic k ruce dela, jea mohou vrhnouti vice ne'S tti tuny rozletujicich se kusa ocele v jedne minute do znadne YYS'e, sprava pluku ye svem reportu pravi, 'Se "matevycvikem a taktikou je roven nebo ptedei kaalou podobnou jednatku cizich zemi." Taj emstvi tap vysoke protiletecke aeinnosti tohoto pluku spoeivo, v jeho bedlive stfaene kontrole vypalovaciho zafizeni, "v mechanickern mozku" za $30,000, kterY ureuje ze zakladnich pozorovani posici nepfatelskYch letadel a automaticky mai rychlopalne delo. Za poutiti techto pfistroj& posadka delostkelefi, zbavena nutncsti miriti rue& sva 3-palcova, dela, mute z nich vypaliti na 30 Ci vice ran v minute, jiclit. te2ke projektily rozhazuji dat' smrticich ocelovYch kuli ye velke rozloze oblohy.

Strana 13 tredni statistika nemeckeho knitiskatstvi vykazuje, 2e v Nemecku je dnes o 232 rychlolist, 4 rotadek a 44 sazecich strojil merle, ne posledni rok, pied valkou. Je to.pochapitelne, podivame-li se na vYvoj nemeckeho dasopisectvi. Roku 1932 vychazelo v Nemecku 11.328 easopisa, r. 1933 klesl tento poeet na 9,426, r. 1934 ji' na 8,687, r. 1935 na 8,123 a v adobi 1936-1937 na pouhYch 7,986. Milionove naklady kiesly na desetisicove, protole usmernene noviny kupuje jen ten, kdo musi. V S . echny noviny jsou stejne nezajimave. Podobne pomery jsou i v Italii. • V britska dolni snemovne byla velka rozprava o zahranieni politice. Oposice vladu velmi kritisovala. Ministr zahranioi Eden v zaveru prohlasil, 'Se dohodu s Nenieckem nechce britska vlada provadet na atraty jinYch kolonielnich state. Rovne'S se nesna g resit evropske potiZe na fleet jinYch stata. Pokud jde o DalnY vYchod, jsou bud' sankce fieinne nebo neadinne. 0 neatinnYch je vabec zbyteeno mluvit. A sankce Udinne znamenaji krajni nebezpeei, ba jistotu valky. Na new takoveho nesmi nikdy pomYSlet, neni-li pkesvedden, 2e ma drtivou situ, aby ji lehko vyhral. Eden ale nefekl, 'Se se na sankce nepomY gi. Pfirne odpovedi se vyhnul. • Pti hie v berlinske zoologicke zahrade naAli dva hog Utley, ktera, byla do poloviny sakopana v zemi. Vyhrabali ji a nagi v ni slate americke dvou, pet a desetidolary. Celkovou hodnotu mail pies $4,000. Chlapci odevzdali nalez na policii, ktera, dosud mune patre, po pravem majiteli, jen' si tak divnYm spasobem schoval penize.

Ze 2enevy, sidla ligy naroda, se scleluje, 2e Anglie a Francie jsou hozhodnuty zbaviti ligu jeji moci uvalovati trestne zakroky (sankce) ye snaze ziskati zpet soueinnost malYch naroda. Spoleene franko-britska prohla geni pii otevfeni steho zasedani ligy 17. ledna, jak se deka, zahaji smrtelne taleni proti odstavcam iigy, tYkajicim se karnYch opatieni. Mysli se, 'Se gen. taj. ligy Josef A. Avenol za tim atelem cdjel do LondYna a pozdeji se zastavi teS v PaZrukni trestnYch odstavca, zejmena el. 16., ma, ptesvedeiti male narody, jak se pravi, nebudou nikdy 26,clany, aby se plipojily ku hospodatske a finaneni valce proti s yYm moonYm sousedam, jako na pt. stalo se v zale g -tosiIalezhbkvy.Ndanestoupeni Italie z ligy a jeji ptipojeni se ku japonsko-nemecke fa gsticke alianci, vedlo k ptesvedeeni, Se fa gsticke staty se pokusi organizovati svoji vlastni "vzdoro-ligu". Stale sbliSovani se spojencil Francie, Rumunska a Jugoslavie, s Nemeckem a Italii, vzbudilo yzrastajici obavy v LondYne a Pati g, tudi'S jich diplomate se snag, uoiniti svilj pomer k malYin nirodam ptiznivejgm. • • Spravy desiti nejeelnej gch pojigt'ujicich spoleenosti ye Spoj. Statech docility dohody v porade, odloYvane ye Washingtonu, dle ktere jsou ochotny vynalogti dva biliony dollarfi pro budovani obydelnYch dome, ktere maji bYti V New Yorku byla odhalena velka podvodzeny ve vS'ech eastech nag zeme. Je ptipomenune afera s prcdejem pozemk& V novinach byly nabizeny pozemky k velmi vYhodnemu ulo2e- • to, kdy2 bude potteba vy'Sadovati, tyto spoleCnosti jsou ochotny vynalokti na budovani jeni pen& a y. nekolika ptipadech se stalo, ate vice net je slibeno. Prate ty daji samestna,podvedeni zaplatili oznamovatelum a1 $1.000. ni pro 3,500,000 osob jak vypoeteno ye sprave Celkem bylo podobnYmi oznamkami podvede;uvtejnene ve Washington Herald, ktera je 0no 1800 americ. Slovan ze statil New York, pattena vyhraSenYin pravem tiskovYm. Mezi Pennsylvania a N. Jersey, ktefi podvodnickou spoleenostmi, jich jest celkem deset, ktere tlupou byli pfipraveni o jejich aspory v celjsou piipraveny podporovati finanene stavbu kove eastce asi dvou miliona dolar& Bylo obdonra je te'S Metropolitan Life Insurance Co. 2alovano 51 Menu tlupy, mezi nimi jsou take v New Yorku, ktera, je ptipravena vlo2iti do staspolupracovnici rfiznYch slovenskYch list& Tiveb ,obydelnYch dolma' pro pracovni tfidu lidi to podvodnici oklamali sve etenake licenim, 'ae $100,000,000 jakmile bude schvaleno pottebne bude zfizena velka slovenska kolonie v Soustazfizeni, ktere umani takovY podnik podporati s kroji, zvyky a feel jejich vlasti. Podvodnivat bezpeene. Pojiat'ujici spoleenosti jsou phci ukazalo svYm obetem plany tovaren, ktere praveny poskytovati pajeky d ye tketiny hypomaji bYti zlizeny, zvlaSte pfadelen a fal govateky na ka glY clam, na pet procent Aron se nim podpist osobnosti vekejneho Z'ivota, jako splatkarni na 15 0; 20 let. Je to doba splatek na px. bYvaleho presidents, Hoovera, podatilo nr.it§tstlYlei wirlIPM1f101 tak s e *Ue w vyvratiti iAechriy moble pochybnostL j et tuo ttly iejtat dtvOtiv .folt ob60 144W:total,


Strana 14 Dye morayske rodiny maji rekord: 22 deti. K vanoctim vypsal Bat'a nadilku pro deli z rodin, kde je vie net sedm deti. Zjistilo se, ze u nas tije techto podetiVch rodin o ttetinu vic, net udava statistika, ktera v rode 1930 zjistila takovYch rodin 9,743. Ve vnittni Praze (I. at V.) neni vgak ani jedna rodina s vice net sedmi detmi a ostatni etvrti maji jedno, nanejvfte 6. Na Morave byly zjitteny dye rodiny, ktere maji kaZda 22 deti. D yneetikoruny s portretem pres. Masaryka. Kremnicka mincovna ptipravila loni ke Stedremu dni dvacetikorunove mince s obrazem Presidenta Masaryka. Na lici je portret presidentriv, na rubu sttedni statni znak.. Jsou stejne velike jako dosavadni dvacetikoruny. Mince byly dany do °beim. Dyfir Narodni banky v Praze byl vderaozapinen lidmi, kteit si S1i k pokladnam pro pametni mince. Pokadek tam museli udrtovati stratnici a zfizenci banky. Dvacetikorun byl raten milion kusti. To znamena, to se primer/A dostane na katcleho Sestnacteho obyvatele statu. Prodavati tyto mince za zyYtenou cenu jest trestne. Zvukovy tydenik "Aktualita" ma, moderni pojizdnou filmovou dilnu. OeskoslovenskY zvukovY tYdenik "Aktualita" slavnostne "kftil" svfij prvni zvukovY autobus, se kterYm bude jezdit za derstvYmi filmovymi zpravami po republice. Zasvetil ho na Slovanskein °strove' syndik es. novinakri senator Jai Pichl v dele eetnYch pratskYch novinatri. ZvukovY vat pomrite Aktualita v jeji dobte delane praci, kterou informuje domaci na yttevniky biografri o nejnovejtich uddlostech doma a prostkednictvim s yYch- detnYch spojeni v citine i o uddlostech za hranicemi, prava tak jako zahranidnim filmovym tydeniktun dodava snimky z teskoslovenska. Vriz aktuality je americkY vYrobek, ale pies to je na nem prate deskYch delnikri: Byl vyroben v chicagske tovarne, kde jsou zamestnani amerieti ee§i. chni se podepsali na bedny, ye kterYch.byl rozebranY vriz posilan do Evropy, a ptipojili dopis, podepsanY Frankem Homolou z Podebrad. jak i dilovedouci u nich je Cech ate v tovarne je vettina •Cecht. Hudbou a pisnemi se loueill Tide s mohutnou jed11. Na Morave v lesnim reviru LibStejnskem musila byt poratena krasna jedle, jejit stafi se odhadovalo hodne pfes 300 let. Byla obava, to ne°dole, vetrilm. Lida z dela° kraje se pfiSli s lesnim velikanem rozloudit. Nekolik kednikil promluvilo a deti zazpivaly vhodne pisne a mohutjedle padala k zemi za z yukri smuteeni hudby. MIadi fide s odbornYmi a jazykovYmi znalostmi se vgude uplatni. Loni °dal° z republiky do ciziny za pomoci a ochrany na gich Utadri 6,130 osob nejrriznejtich druhri zamestnani. Z toho bylo 6,058 mute a jen 72 teny. Podet ten byl malt', adkoliv prava po tenskYch pracovnicich byla v zahranidi velka poptavka, zejmena v Anglii a severskych statech, kde je nedostatek kuchafek, slutebnYch a vychovatelek. Jednani o pracovni podminky techto kategorii nebylo vtak uspokolive skoneeno, 6130 naSich spoluobeanti se rozjelo celkem do 21 zemi ye teeth svetadilech. Do nekterYch zemi byli vypraveni j en j ednotlivci, zato do Belgie, ktera jest vtibec nejvetSim natich vystehovalcri, odjelo celkem 3,848 lidi, z nejvetSi 'east hornikri. Na druhern miste za Belgii je Francie. Ostatni zeme tadaly specialisty, jako vafide cukru, piva, kotetniky, krejei atd. Mezi tend., ktere nabizely dobre podminky i pro eitniky a uzenafe, byl Iran. Zadaji i dilovedouciho konfekce. Podminkou vtak bylo, aby vyslani zamestnanci byli schopni, to by jim bylo mono svekit vyudovani na odbornSrch tkolach. Z lesku cisaiskeho dvora do bidy. V bratislayskem chudobinci zemfela Ida Aichelburgove, a byla pohfbena v hrobe pro chude. Byla to bYvala dvorni dame, rakouske cisafovny Altbety, baronka Ida z Aichenburgu. Pochazela ze stareho korutanskeho Slechtickeho rodu. Po zavratcleni cisafovny Altbety dostavala z milosti osm set zlatYch roan& Mela tehdy jette velkY drim ye Vidni a panstvi v Korutanech. Po v_bfevratu pfiela a veechno.

VESTNiK

CESKOSLOVENSKA. tspech eeskeho romanu. "Uloupeny tivot," roman od K. J. Benete, kterY vyeel v Melantrichu, byl prodan do Anglie, kde bude zfilmovan. Hlavni filohu v nem vytvoti Elisabeth Bergnerove.. Udeleni cen Tomage Bath Loni byly po prve udeleny ceny, ktere k ucteni pamatky Tornate Bati vypsal J. A. Bat'a za novinatske prate. Prvni cena byla udelena plukovniku gen. Stabu Emanuelu Moravcovi, piticimu pod jrnenem Yester, za elanek "Po dvaciti letech". Z elenri redakce Ceskeho Slova byli odmeneni Fr. Feigel za elanek "LazeriskY host", dr. A. Houdek za dlanek "Vyvozni mentalita" a Sefredaktor R. Kepka za elanek "Minulost nebo budoucnost". — Porote Slo pfedevtim o praci objevitelskou a nabadavou, ne o potvrzeni znarnYch jit autorit cs. novinatstvi. Zajeei sadlo s petrolejem a kovai misto lekafe. Do bratislayske nemocnice bylo na StedrY den dopraveno jednorodni deck° s tetkou otravou. Matka Mena dite z chtipky tim, to mu vyplachovala rista petrolejem. — V Nezamyslicich na Chomutovsku zemtela za krutYch bolesti etykleta dcerka delnika Erika Crussova. Lekat zjistil, to dite zemfelo na za gkrt. Rodide dcerku leeil kovaf na anginu zajeeim sadiem. PeltnY ;fin karnaradstvi. Malt Milot Stepanku, tak I. tidy obecne tkoly v meste 2d'afe, bydli v Binkove Je to chudY hotik pobledlYch tveli a chatrneho zdravi. Dobfe se ye tkole uci. Na zaeatku listopadu onemocnel spalou a leti v nemocnici. Aby mu o 8tecirem vederu nebylo smutno, sebrali jeho spolutaci mezi sebou misu cukrovi, jablek, ofechti a rriznYch pamlskri. Pan uditel semi Milotovi nadilku pfines1 i s dopisem, kterY mu kamaradi poslali. gtesti piiSlo do mlade domicnosti. Prvni vyhra ve vanoeni souteti "Melantricha" "Betlem prate" na eislo hvezdy 349,614 vyhral 321etY ridici uditel Frantitek Petfik z Rybnice na Kralovicku. Dostane osobni auto a rtizne pfedmety denni potfeby v cede 40,000 KC. VYhra ptipadla pottebnym lidem. Petfik se nedavno otenil a mel se co ohanet, aby splacel zatizeni dornacnosti. Pettik prisobi v Rybnici pity rok a je obetavY kulturni a vekejnY pracovnik. Mesta zvou hlavu statu. I v tomto rode vykone, president Benet nekolik test po republice. Zajede do eeskYch, morayskYch i slovenskYch krajti. V presidentove kancelati se stale hrornadi pozvani natich mast, ktera by si pfala uvitat hlavu statu ye syYch zdech. Je jich tolik, to -dem piljde tetko vyhovet a stale jette pfichazeji nova. Nebude proto snadne sestavit cestovni program. V techto dnech se objevily v tisku zpravy, to pan president navttivi na jate take Francii, kam ho pozval pit sve pratske naytteve ministr Delbos. Jde vtak o pozvani starSiho data, ktere ministr Delbos pouze opakoval. Kdy bude pan president moci pozvani vyhovet, neni znamo. Dcera se ziekla matky. V chladirne pitevny bratisla yske nemocnice lei jit po nekolik dni mrtve tel.° Markety Walenditschove, ktera byla pfipravena o tivot neznarnym pachatelem. Byla nalezena naha, zardousend a probodnuta ye svem byte. Byla etyfiapadesatileta. Zanechala dceru a pfibuzne, ale o jeji pohfbeni se nikdo nestara. Dcera, ktera je provdana za zamotneho statkate v Drtkovcich, zfekla se sve matky jeSte za jejiho tivota. Neodpovedela na ritedni zpravu o smrti sve matky. K mrtve pfijel jen jeji synovec. Ten je vtak tak chudy,ze ji nemohl vypravit pohfeb. V byte mrtve byly nalezeny jen d ye ste Kd n g hotovosti. Byla tam sice vkladni knitka, s vkladem asi dtyfech tisic KC, ale to je vinkulovana. V byte nalezene skvosty byly odhadnuty na et yfi sta dvacet KC, ale portistalostni sand nedal svoleni k jejich prodeji. Mrtva bude patrne, Dohitena do spoleeneho hrobu chudYch. BYva la tenou dristojnika-barona, kterY se s ni rozetel, kdyt navazala znamost s jednim velkostatkafem.

Ve stPedu, dne 19. ledna 1938. eESKOSLOVENSKt STAT, HISTORICIOC VtSLEDEK VELKOMORAYSKE TRADICE. Privod Oeskeho statu, deskeho kralovstvi a Ceske koruny je vlastne na Morave. Toto starodavne kraloystvi Svatoplukovo pfeneseno bylo na Piemyslovce a jejich dedice i se vS'emi pravy a vYsadami, kterYmi stare. rise velkomorayska byla nadana. Je otazka, motno-li i Slovensko pokladati za soneast koruny svatove.clayske a motno-li nate naroky na Slovensko podeptiti i drivody statopravni. Odpoved' je kladna, tfebate statopravni drivody pro pHtomnou dobu nemaji dosti pfesveddivoSti. Je v nich vtak dilletitY projev deskoslovenske yule k statnosti, opirajici se podvedome o pfirozeny zaklad naSeho narodniho uzemi. Sttedoveku byly nesrozumitelne argumenty z prava ptirozeneho (jeden jazyk, jeden narod, jeden stat), zato vtak mely pro star'Si dobu mimoMdnou pfesveddivost drivody historicke a naroky statopravni. Po spojeni zemi eeskYch a uherskYch v personalni unii (1440) nebylo jit mozne, aby deskY stet sve statopravni naroky na zeme nekdy Velke Moravy uplatrioval. Ta vac byla toliko ve stfedoveku. Tam pak mame ye vti forme dolotenou teorii, ze rise velkomorayska natla sve pokraeovani v statu Premyslo yct a Lucemburkt. Kdykoliv 'Ceske. statni mot s dostatek zesilila, objevuji se tyto nazory a eeska politika pokouSi se o jejich realisaci. Bylo to zejmena za poslednich Premyslovcri a za Karla IV. OsvicenY tento panovnik, kterY z deskeho kralovstvi chtel uciniti velkou nisi slovan.skou, vedome pro tyto fidely poutival my glenky cyrilometodejske a tradice kite velkomoravske. Zejmena pak jeho pkieinenim dostalo se pojeti natich dejin smyslu, kterY urdoval nazirani naSich pfedkri at do doby osvobozenske, kdy statopravni odrivodneni jednoty d'eskoslovenske nahrazeno bylo odrivodnenim z prava pfirozeneho. Tradice velkomoraska stala se tak nejylastriejSi naSi tradici narodni a statni, kde Svateipluk, kral mora yskY, SvatY Vaclav, Pfemysl II., Karel-IV. podavaji si ruce s kern:, PalackYm a Masarykem. — Rektor university Komenskeho, prof. dr. V. ChaloupeckY. Rozehrivali zmrzle plamenem ohne. PadesatiletSr rolnik Jan Hradek ze Spytihnevi j el do Nedachlebic u Uherskeho Hraditte delnikovi 8irneakovi pro nabytek. V Nedachlebicich se ponekud zdrtel a proto veeer si chtel na zpatedni testa nadejet. Z Topolne jel po zasneZenSich loukdch pfimo ke Spytihnevi. Na Zebrinovem voze byl nalcden nobytek a na vrcholu sedela Simodkova 'Zena. Simeak sedel s Hradkem na kozliku. Asi kilometr od Spytihnevi y e tme najel rolnik v mistech, zvanS7ch "Bezednd jezera" na zamrzlou tun. Led se prolomil a povoz se probotil do vody. Simdakove se podatilo s vozu seskoeit. BeZela do obce pro pornoc. Hrdeek i 8imdak marne se snarli kone z ledove vody vytahnout. Pomoc priela za pill hodiny, ale to jig byli Htheek i Simeak tamer zmrzli y e vode. Zachranci rozdelali oheri a oba zachrdnene nad nim zahrivali. Touto nerozvalnosti a neznalosti pravidel zachranovani zmrzlSrch zpasobili, to sta y Hrdeka i Simedka je tamer beznaclejnSr. Bratislava dostane nova dopravni letitte. U Bratislavy byla v techta dnech zahajena stavba novella civilniho letiete. Zatim se upravuje fizemi letietni plochy. Zkusebni sondy tikazaly, to spodni voda je v hloubce tfi metru, kdeZto na starem bratisla y skem letisti u Vaj nor je voda jit v hloubce pul metru. To je prieinou, to v jarnich mesicich je letiete dlouho zatopeno vodou. eeskoslavenske telezarny si zajitt'uji suroyiny. eeskoslcvenske Zelezarny si zajistily pottebne npoZstvi rudy pro celSr rok 1938. PH dneenim nedostatku na trhu surovin je to irspech. Domaci tend 'Zelezne rudy stoupla letos proti roku 1936 o eedesat procent a vic ji jiz stupriovati nelze. Take z Jugoslavie a ze 8vedska, s kter3iiniZto zememi maji Zelezarny smlouvy, nelze ziskati rudy vic net dosud. V .S7ee dodavek rudy z Ruska je neureita, ale podakilo se zYS T -eitdoavkuryzBlhs.Pnict vagonti bulharske rudy bylo j1 ,odeslano,


Ve sUedu, dne 19.1edna 1933.

ZTRACEN TEST ROMAN. Napsal Vaclav eech. 70111111KYONDKNI11/104.1!.■4111111101KNINII.

ji zavolej," nalehal nemocnY. "Je to vec J drivery k ni, ale chci, abys byl ptitomen." Ted' major jig nevahal, byl sam zvedav, eem spoeivati maji znamky drivery k mlade divce chovane. Se el a vraceje se s Kamillou, temet bazlive ptistupujici, videl, ge doktor PlachS7 dr& v ruce — kliee od ohnivzdorne pokladny. "Kamillo," hovotil ji vsttic. "Nechci vstavati, ponevadg nemam a aekoliv bych mohl. Prosim te, ptiteli, uka g ji, jak se otvira wertheimka." Doktor podaval majorovi knee. "Vzpomnel jsem si," pravil, " ge prvniho byl splatnY kupon sttibrne renty. Ja je odstiihnu a ty bude tak dobrY a promeniS mi je." Major gasl. V torn tedy spoeivala ta drivera, ktera, pro neho sameho byla vlastne projevem nedrivery, nebot' jinak nebyl by sem volal Kamillu. Lee videl v torn pouhe podivinstvi a proto uposlechl vyzvani ptitelovu. Kamilla pithligela, ale nad nimi bazilisdimi zraky z lo ge sveho vypinal se doktor PlachY, aby mu ani jedinS7 pohyb obou neuSel. Dviika pokladny se oteviela, ale tak, ge nemohl do vnittku jejiho nahligeti, nebot' pokladna stela ptimo vedle postele a dviika jeji se otevirala smerem tak, ge ta dvitka vadila pohledu dovniti. "Ty eervene desky na pravo v tieti ptihradce sem dejte," volal a kdyby v tom okamgiku nebylo loS7valo ptani jeho vyhoveno, by by vystoupil z postele, nebot' ji g jednu nohu vytahl z pod ptikrS7vky. Kamilla vS"ak ji g mu podavala dervene desky. Byly rortrhane, Wel& ktere v pokladne leSely vedle spotitelnich kni gek, cennYch papirii a spisri pravnickYch, patrne velrni drilegitYch. Kamilla podala desky a ona i major obeli postel na druhou stranu, jako by se obavali, pouha, blizkost jejich u pokladny mohia by nemocneho znepokojovati. Tato okolnost skuteene uklidnila stareho advokata. Piijal desky, rozevtel je, dal stranou balidek, na kterem napsano bylo 30,000 zlatS7ch, vzal balieek menk a rozeviral nekolik pisri papirove renty. "Nrigky," volal. "Tamhle visi na stene vedle okna." Kamilla ihned mu je podavala a zase ustoupila stranou k majoru t ejkovi. Doktor PlachST jal se sttihati kupony. Kamilla, opiena jsouc o noeni stolek a major s rukama na zad slogenSuna ptihligeli. "Podivin, vzor podivina," pomyslil si major tejka. Pied nedlouhou dobou rozeiloval se nemocnY ten mug nad rodinnou otazkou, ktera by kagcleho alespori na Cas byla ueinila nezprisobilS7m, aby ptemfglel o jinSich vecech vezdejSich a doktor zatim — klidne sttihal kupony. To trvalo hezkou chvili. Posleze byl doktor PlachY hotov a slo giv zase ripisy, kupony podaval majorovi. "Je jich dvanact," pravil. "Je to deposit, ktery mam ye sprave. Ty kupony mi promeniS. Zde ti je odevzdavam. Ja obyeejne je menival v tivnostenske, ale to je jedno, 'dude dostaneS stejne." Papiry slogil a vlogil k ostatnim papirum do eervemich desek. "Kamillo, zase to tarn dej." Kamilla ptijmula desky a major pita' kupony. Kamilla tla s deskami do pokladny a major vkladal kupony do naprsni sve tacky. "K veeeru ti ptinesu penize," pravil. Lee doktor dival se jen na Kamillu, ktera g odnaSela ripisy do pokladny. Sledoval zase ka gdSt jeji pohyb a teprve byl klidnym, kdy g mu vracela kliod uzavtene pokladny. "Nyni to tedy jig dovr c'e'S otvirati a zavirati?" tazal se a zastroval klieky pod podugku. "Dovedu, strSreku." Major bral klobouk, mel se k odchodu. "Ptijdu k vederu zase," pravil k doktoru PlacheInu. Li TEN

VESTNIK "Nezapomeri ty kupony promeniti," nap0m1nal doktor. "Tim jisteji piijdu," podotknul major. "StrYeku!" ozvala se ostYchave Kamilla. "To jedine, velke podezteni ji g tedy proti Ondtejovi nemaS?" "Nech mne," kabonil se doktor Plach5r. "Nech mne, neck mne!" A nechali ho. Major odchazel a Kamilla ho provazela. "Mysliin, ge Ondiejova zale gitost nestoji dnes nejSpatneji, pane majore," pravila. "Myslim to teg , mile Kamillo," odpovidal major tejka. "Jedna vec je jista, ge snese jig, aby Ondiej byl alespori jmenovan. To je ptimo vymogenosti. S Bohem, si gn°, weer na shledanou." "Na shledanou, pane majore." Tiskli si ruce a rozegli se. Kapitola X. PtiznivS, obrat. Po odchodu majorove doktor PlachST zase zristal sam. Le ge na znaku chvilemi mel °di zaviene, chvilemi otevtene je upiral ku stropu. PtemYSlel o torn vSem, co se dnes, v poslednich dnech stalo a tak mimovolne zaboeoval do minulosti dalSi a ponejpr y od doby sve rortrgly s Ondtejem vzpominal i na neho bez ptedpojatosti. V hlave mu le gelo, ge major tak hougevnate stale branil syna zavr geneho a major piece byl elovek naprosto ne gistnSr , ye veci vlastne nesireastnenSr. Ne, trest Ondtejriv byl spravedlivSr. Z pouhe dtislednosti nechtel doktor PlachY od tohoto stanoviska ustoupiti. Ze Ondiej dine sySTch litoval, to bylo jen ptirozene, to byl ridel trestu, ale co se stalo, to litost odeiniti nemohla, to oddiniti van nebylo ize a proto take trest musil sahati do vSi budoucnosti a smiteni, odpuSteni bylo vyloueeno. Litost synova zatvrzelemu otci nicmene lichotila, tteba nechtel ani prstem pohnouti, aby snad shoda nejaka nastala. Naopak prave nyni uznaval stanovisko sve za spravne. K obedu prostiela si Kamilla v pokoji strSicoye. Doktor PlachY vzal ()bed v posteli dle ptedepsane diety. Ph tom Kamilla stale zabYvala strYce povidanim o vecech nejrriznejSich, ale ani slovem nedotYkala se vzruSujiciho rozhovoru, kterY rano tu byl veden. Pro svou osobu byla zase at'astnou a spokojenou. Ted' teprve chtela zase Cekati na pokyn majorriv, aby take hovotila o Ondiejovi. Snad poprve ye svem givote byl doktor PlachV sentimentalni. Domluva majorova; ktera dnes provazena byla ptesvedeujicirni okolnostmi, neminula se u neho ridinkem. Teg on nedotYkal se dopoledniho vS7stupu. Po obede prohlasil, 'g e chce chvili spati a Kamilla se odebrala proto do kuchyne. Ale nespal. Legel a ptemital. Jemu na srdci le gel Ferdinand. 0 jeho vine v ptieine Rri geny Piskadkoye byl site ptesvedden, nebot' tak, jak se Ferdinand tvatil, ka gdST musil bYti ptesvedeen, ge lhal, kdyg tvrdil, ge po dye leta platil dvacvt zlat3ich mesiene jen proto, aby se uvaroval skandalu. Bude-li miti v potadku sve knihy, pak nemohl mu vlastne mnoho vytS7kati. Ale ty knihy! My'Slenka na ne stareho advokata zase rozeilovala. Kdyby se skutedne ukazalo, ge knihovni stay neodpovida skuteenosti, ge tovarna nevynaSi tolik, co vyna gela dle tvrzeni Ferdinandova, pak vlastne klamal, zneu gival drivery a pak — Doktor PlachSr nechtel ani na drisledky takoveil° jednani pomysliti. V sazce tu mel sve penize, velke, te gce nabyte penize, nebot' doktor povagoval kagdY svrij krejcar za te gce nabytS7. elm dele na tuto mo gnost myslil, tim pevneji byl odhodlan,ze chraniti bude svuj majetek a kdyby se mel dovolavati pomoci ritadu, aby se zase dostal k s ySim penezrim. Ihned povede exekuci, na tovarnu hodi sekvestraci a sam se &MI sekvestrem. Lee to uznaval, ge by ph. nynej gim chorobnem jeho stavu nebylo mogne a proto pro vkchny ptipady hledal vhodnou osobu sekvestra. Napadl ho Piskdeek. Nevidel ho pies d ye leta, ale ta dlouha rada let ptedchazejicich nedala mu nikdy zapomenouti, elm Piskkeek mu byl: vernfim a oddanSun slugebnikem. Hodiny mijely a Ferdinand s knihami se neobjevoval, Ro g ileni doktorovo stale rostlo a

Strana 29 pevneji za,kotvovalo se v nem ptesvedeeni, Se Ferdinand nenese knihy proto, Se je nema, v potadku. Kamilla nekolikrat objevila se na prahu pokoje vedlejtiho ale, jakmile ji doktor ucitil, vidy zavtel odi, jako by spal a Kamilla zase odchazela. 6tyti hodiny, pet hodin, test hodin! Veenosti byl ten Cas. Zase ucitil ptichazejici Kamillu a zase zaviel oei. Neptal si mluviti s nikYm, jen s Ferdinandem a nahlednouti do jeho knih. Myslil, Se Kamilla jako •pied tim se zase vzdalila, lee kdyg oei otevtel, stela nad nim. "StrYeku, ty dlouho spit," pravila s us/nevem. "Nespim, jen di imam, odpovedel doktor PlaeliSr a — zatouSil zase po hovoru. "eekam, ag ptijde Ferdinand," pravil. "Neptijde, strYeku," odpovedela Kamilla. Poslal posla s balikem knih a dopisem a se vzkazem, Se nemffte "Prod jsi mi to hned netekla?! At' sem ten elovek jde. Ja na ty knihy dekam. Prod jsi mne hned neprobudila?" "Ale, strYeinku, j a mela radost, Se spit." "Potli ho sem, hned ho sem potli!" pravil doktor PlachS7 a zvedal se na loSi. "Kde je to psani?" "Ten mug pry ho ma odevzdati jen tobe," pravila Kamilla. "Molni ho sem poslati?" "Hned at' sem jde!" Za chvili vstupoval do pokoje htmotnSr tovarni delnik, jen2 vlekl objemnY balik, v nemi patrne byly svazane knihy. Postavil balik hned u prahu a z naprsni vrchni kapsy vyrial dopis. "Mam vytidit, ge milostpan nemrige ptijiti a ge ty knihy zase mam ptinesti zpatky." Doktor chvatne ptijimal dopis. Rozevtev jej Ceti si toto jeho zneni• "Milt' otee! PovaSuji pod svou dustojnosti, abych byl pHtomen kontrole, kterou uznavaS za vhodne nade mnou vesti. Ale je to tve pravo. Nemam easu, abych ptitel sam a neptijdu viibec, dokud v dome svem strpit osoby, jako je pan major a Kamilla, kterYmi jsem byl hluboce uraien. Knihy po prohlidce potli hned zpet, ponevadi jich kaide chvile potiebuji. Tvilj Ferdinand. Doktor PlachS7, kterY dopis ten Ceti sea klesl zpet do pain. Pohledl na balik a vzpomnel slov majorovYch, aby knihy neprohligel. Ta rada byla zajiste piipadnou. Kdy2 Ferdinand se nerozpakoval poslati v gechny sve knihy die objemu baliku musily bYti vtechny — kdyt se nerozpakoval je poslati a nebSrti ani piitomen ptehlidce, pak jiste vte bylo v potadku. "Vemte ty knihy zase zpatky a vyiid'te, Se jsem ten balik ani neoteviel," pravil k delnikku. "Vyiid'te milostpanovi, ge jsem ho Cekal samotneho a Se ho tedy eekam zejtra, kdy2 nemNe ptijiti dnes." Delnik pokyvoval, vzal balik a tel. Jak piece Ferdinandovi bylo ktivdeno! Tak jako by byl knihy prohliSel a nalezl je v nejkrasnejtim potadku, tak pohliSel nyni doktor PlachY na sveho syna. A ponevad2 jej v jednom a to pro neho nejdrile gitejSim smeru povaSoval za oeisteneho, myslil, ge i ve smerech ostatnich dela se mu ktivda, Se take v tosti s dcerou Piskaekovou mohl miti pravdu. BystrY rozum doktora Placheho slabnul vli&hied& Ale slabnul i telesne, citil se unavenS7m, zemdlenYm, a to byl take jeden z &Ivodii, pro kterS7 nepodrobil knihy prohlidce, aCkoliv mu jig sem byly ptineseny. Tesknota se ho zmocriovala, takova, jakou snad jeSte nepocitil ve svem givote a tu sprisobil dopis Ferdinandriv. Co ten od neho Sada', bylo krute. Mel se vzdati spoleenosti majorovy i Kamilliny a niSadne mu piece neposkytoval za ni nahrady, zejmena nikoliv spoleenost svou. To byly ftdy jen okainSiky, ktere val Ferdinand svemu otci. Ptichazival vkly jen, aby se ukazal a zase odchazel. Naproti tomu byl mu major vernSun piitelem, kterY nemaje nijakeho povolani, venoval mu vtechen svlij Cas a nieeho, naprosto nieeho za to nab,dal. Takoveho ptitele piece z domu sveho vypovedeti nemohl. Kamilly by ovtem snadno mohl postradati, ponevadt ji dosud nijak ne-


Strana 16 ptivykl, ticba 'Ze mu zde prokazovala platue a patme slu2by. Tak potadne a spravne mu -od dob fmrti jeho choti nebyly jeSte ptinadeny a podavany pokrmy a v ge viikol poeinalo se stkviti eistotou a poiadkem. Ale byla Zenskou, shanela klepy a tato jeji povidavost nijak nebyla spusobilou, aby tu sirila berstarostnodt a •veselost, za kterYmito feelem vlastne byla povolana do Prahy. Byla vlastne klepnou velice nebezpeenou, nebot' jen ona spilsobila dnekii mrzutost. Tak se zajimala o klepy, ie doSla si dokoce k Piskaakovi a za tepla pti gla se vdim, co vedela. Misto, aby jej tedy chranila pied rozeilenim, sama tak znaene rozrudeni tu spiisobila. Proto v teto east chtel Ferdina.ndove 2adosti vyhoveti a navzajem si zase vyZadati povolnost v ptieine majora. Mut s muZem vyrovna se v2dy zahy a tak se take shodne major 's Ferdinandem. • V tech mykenkach byl polfti2en doktor PlachY, kdy Kamilla zase se objevila v pokoji. Ji bylo zase volno. V dui sve byla smitena s Ondtejem a to povznadelo jeji mysi, 2e nemusila se ji2 ani do veselosti nutiti. "StrYeinku," pravila. "K veeeti ti chystam bujlon s vajiekem. Ptejed si to asi k deste hodine, vid'?" "Tteba," odpovedel doktor PlachY a tazave pohlael umdlenYma svYma oeima na mladou divkli,a'jako by ji vybizel, aby hovotila dale. Myslil, Ze "klepna" bude navazovati na ranni pkihodu s Ferdinandem a 2e ji na to odpovi, jen aby si zase odjela do Plzne, 2e chce miti ye svem dome pokoj a 2e se mu zprotivilo jeji donagtestvi. "Pan major tikal, 'Ze take pkijde kolem •Seste hodiny," prokraeovala-Kamilla, rukou rovnajic ptikrYvku na strYcove posteli. "Doktor Pokorny o sedme." "Ale Ferdinand neptij de, Ferdinand se zlobi," podotknul doktor PlachY, hlede tak ptivesti Kamillu k tomu, aby znovu soeila proti zamilovanemu jeho synovi. "Ach, strYeinku, nemluvme ji2 o tom, bylo toho beztoho rano vic ne2 dost a delam si proto opravdu vkeitky. Odpust' mi to, strkeku, vicekrate se to ji2 nestane." Tento zpirsob mluvy doktora Placheho piekvapil. Kamilla nechtela mluviti, vYeitky si delala, prosila za odputleni. To popletlo stareho nemocneho mute tou merou, 2e misto kreho vypovezeni dalkho pohostinstvi, k nemut pied okamtikem se jeke chystal, promluvil k mlade divce slovy tame? ne2nymi. "Ferdinand ti ublikl," pravil. "Zapomnela jsem na to, strYeku. K tobe jsem ptijela a k tvemu ptani a jen kdybys ty naznaeil, Ze zase mam odjeti, udinila bych tak. Co on mi iekl, na to budu hlecleti brzy zapomenouti. Ty piece cheek strYeku, abych tu la?" Doktor neptisvedeoval, mleel, ba na jazyku mel ji2 slova: nechci, abys tu ziistala, ponevad2 jsi mi zahnala vlastniho meho syna. Lea nevytknul ta slova, riYbr2 zavtel odi a naslouchal tupe hovoru Kamilly, ktera neoeekavajic ani nejake odpovedi strYcovy mluvila dale ji2 jen o domacich zalektostech. Dopis Ferdinand& mel na otce tisnivY feinek. Doktor se o dopise torn nezmirioval ani kdy ptigel major Cejka, ani kdy na chvili se k nemu podival doktor Pokorny. Major byl va2nY, zamlkly teZ. Nesl te2ce ura2ku, kterou proti nemu zde v tomto pokoji pronesl Ferdinand. Strachoval se, 2e se s nim tu zase setka. Odpoledne navkivil Piskaeka, s nim2 pral si promluviti za tim ueelem, aby bezpeenou si opattil jistotu. KdyZ Piskadek se stal sdilnYm \TA& Kamille, nebude zajiste ji2 zdrtenlivYm proti nemu, majoru, jeniu2 Piskadek pied dvema lety prohlasil, 2e nebude jmenovati syridce sve dcery, ponevad2 o dite jest dobte postarano. A major nenalehal, ponevad2 Ody ctil tajemstvi osob ttetich. Ale pf ged do bytu Piskaekova, nenalezl jej doma. Jak mu domacimi lidmi bylo sdeleno, odejel povozem, kterY pro neho ptijel az na dvtr. Kam odejel, sdeleno mu nebylo. Major zanechal tudi2 vzkaz Piskaekovi, aby jej behem zittefkho dopoledne v jeho byte nav8tivil. Dnes zkratil major svou nav gtevu u doktora P1acheho3 pon6radt, jak jit praveno, se 11-

VESTNiK hnouti chtel opotnemu setkani s Ferdinandem. "Ty uZ odchazig?" nemile dotknut tizal se doktor Plachk. "Mam jate nutnou pochilzku," omlouval se major. "Ale zitra ptijde'S? Hned dopoledne?" "Ptijdu, ale nevim kdy. Neptijdu-li do jedenacte, ptikl bych az odpoledne, ale zahy, hned asi po druhe." Tento eas ureoval tak major, ponevad2 yedel, 2e v techto dobach Ferdinand otce sveho nenavgtevoval. To vystihl te2 doktor Plachk "Ferdinandovy jsem poslal knihy zpet," pravil. "Ani jsem se do nich nepodival. Poslechl jsem tve rady." "Dobte jsi &inn," podotknul major. "Ferdinand se zlobi," temet bazlive pokraeoval doktor Plachk. "Musim s tebou o tom promluviti, ale at' zitra; ja se musim na nedem rozhodnouti, musim si to rozmysliti. Budu o torn ptemYSleti. V noci beztoho malo spim." Co doktor PlachY piedpovidal, skutedne se vypinilo. Nasledujici noc spal velmi, velmi mai°. Stale mu leZel na mysli nastalY rozpor se synem Ferdinandem. Rozhodnost, s kterou tento vystoupil, mu imponovala. Znenahla dostavovalo se u stareho mute ptesveddeni, Ze Ferdinadovi bylo ktivdeno v kaIdem ohledu a zejmena, Ze nizke bylo ono nateeni, kterYm vinen byl z otcovstvi k neman2elskemu diteti to fifleny, Rti2eny Pii,kaekove. Zde le2el zarodck vkch nynejdich nesnazi. Jen to mohlo byti dtivodern pro Brockhauserovy, ze tak nahle pterukly vS'echen dalk styk. A kdo jinY mohl k tomu zavdati podnet ne2 Kamilla, jejim2 objevenim v dome smela ta pomluva pti gla na pieties. At' nyni litovala, odpraovala, to, co zotsobila, odeiniti ji2 nemohia. A proto Zadost Ferdinandova, aby Kamilla Ala z domu, byla jen spravedlivou a bude ji take vyhoveno. Ale major 'e ejka musil zristati. V tomto ohledu si zase umirioval doktor PlachY, ze nepovoli. Major' musil zustati jeho ptitelem, uvyknul mu, byl vlastne jedinYm elovekem, s kterYrn driverne se stkkal, jeho se nemohl a nechtel vzdati. On nikdy proti Ferdinandovi nieeho nepodniknul a to jedine, co udinil, bylo, ze bral v pochybnost vYnosnost jeho tovarniho podniku. Ale to prohodil piece jen tak mimochodem, kde2to pted zkou'dkou obchodnich knih zrazoval. To piece byl padny 2e Ferdinandovi nebyl neptitelem. Doktor PlachY ustalil se na torn, Ze majoro= vi dopis Ferdinand& ukale, Ze mu vylo21 nysve stanovisko a 2e ho po2ada, aby Ferdinandovi jeho prudkost nezazlival, ze byla piece fpine ptirozena a vysvetlitelna, kdy se mu dela takova ktivda nateenim, ktere jej musilo v oeich jeho nevesty nesmirne po gkoditi. A at uzna, Ze to Ilk ueinila Kamilla, pak necht' ji sam vyzve, jen aby si zase jela domt do Plzne, 'te on, doktor PlachY, ochoty jeji ji g neZada, Ze si vezme opatrovnici upine cizi, ktera by se chranila, aby zptisobila podobne, rozmi gky, jaka byla tato posledni. Ferdinand byl zajiste Apine nevinen. To byl vYsledek noeniho ptemitani, rozmYkeni a uva2ovani doktora Placheho. Kamilla, ktera spala pih otevtenkch dvetich ve vedlej gim pokoji, ktera dnes spala bla2enYm spankem lidi spokojenYch, ponevad2 po veerejM bezesne noci byla vysilena a ponevadZ pH torn duk jeji byla opine klidna, ani ye snu nedostala piedstavu, Ze by vedle bdici stars chorY mu2 se rozhodoval, 2e ji nebude miti kolem sebe a 2e tudiZ ve prospech Ondtejuv nebude moci ptisobiti. Kdy2 rano vstala a nahledla k strYci do pokoje, ten mel odi zavtene, ale jen se tvatil, jako by jegte spal, jakmile ucitil bliHci se kroky diveiny. Po nejakem Case piece v d . ak jej ptistihla s odima otevtenYma. "Dobre jitro, strYeku," oslovila jej. "Jak jsi spal?" . patne," povzdechl si stars mu2. "S "PtejeS" si snidani? Vge jest picipraveno," pravila, netazajic se po ptieinach gpatneho spanku. "Ja procitla v noci jen jednou. PfejeA si ji2 snidani?" "Tieba", ptisvedeil doktor Plachk Za prinesla Kamilla tep16 ml6ko a 16.-

Ve sttedu, dne 19. ledna 1938. hey s koriakem, snidane to, jakou odporueoval doktor Pokorny. HbitS4na rukama rnisila mlada divka napoj a doktor PlachY pkihliZel. Nemohl si pornoci. Pocit uspokojeni se ho vkly zmocnaval, kdykoliv pohlael na svou net'. Ptitomnest jeji byla ptijemna. Jakmile ji mel pied ()alma, kdy se na ni dival, nemohl ji vlastne pranideho vytYkati. Jen kdyby se nebyla pletla do zaletitosti, do ktere ji docela nic nebylo. Jak by by to bYvalo krasne, kdyby Kamilla a Ferdinand se byli stab. ptately. Mohla tu zfstati a bylo by to bYvalo krasne, velmi hezke. Pozde nahli2e1a, Ze se ptenahlila, pozde prosila za odpudteni. Ale co, kdyby se dal Ferdinand usmikdyby se dal ptesvedeiti, k jest to prospech jeho, kdy do domu neptijde osoba cizi, nybr2 kdy tu ztistane osoba domaci, ktera nevy2aduje za sve sluZby nriadneho platu. Ne, Ferdinand se skuteene staval elovekem rozhazovaenym, kdy nenahliZel, t'e Kamillou se u.denne tolik, co zjednana opatrovatelka by iadala za sve S Ferdinandem chtel je gte doktor Plachk jednati. Musil mu to rozloHti. A2 pkijde major, v tomto smyslu s nim promluvi a zajiste, ze si da Mci, aby podal sam ruky k opetnenm smiru. Major musi Ferdinanda navkiviti, musi mu vylokti, 2e vte bylo pouhYm nedorozumenim a podati-li se mu jej ptesvedeiti, pak nastati mohla 0,2 shoda, za ktere jate odji2dela pani Andrlikova. V2dyt' Ferdinand mel nejlepk 11, vidyt' ptidel dokonce na nadra21 s tetou svou se rozloueit. Jen vktednost Kamillina zavinila nynejdi neshodu. Tady schazel elanek, kterY by uzaviral tetez ptedstav v povaze mlade divky, jet' celkovkm svYm vystupovanim cinila dojem moudre a rozumne osoby. Prod se pletla do zalettosti, ktere jinak divky se spide vyhYbaji, neZ aby shanely jich ptettasani. 0 tom uva2oval doktor PlachY, kdy Kamilla °deka do trhu, aby nakoupila potteby pro Za jeji neptitomnosti objevila se u lo2e nemocneho domovnice Pazdernikova, ktera vytizovala, ze ptidel — Piskadek a Ze si pteje s panem doktorem mluviti. Doktor PlachY byl v rozpacich. Veru 2e si v duchu ji2 ptedsta.voval, 2e by bylo nejlepe, kdyby si dal zavolati Piskadka a jeho aby se zeptal, jak vlastne povstati mohl ten derednY klep, ta povest o dvacetizlatovem platu na dite. Ale nyni, kdy Piskadek tu byl, divil se jeho drzosti. Nae ptichazel, co chtel. Prvni mfdlenka doktora Placheho byla, aby Piskaoka nechal odejiti s nepotizenou. "fteknete, ze s nim nemam co jednati," hnevive pravil k Pazdernikova. Ta ala. Ve dvetich ji volal doktor Plachy zpet. "Poekejte! Co vlastne chce?" "To ja nevim," odpovedela Pazdernikova. "Vyhlili, jako by mel velmi na spech a jako by mu na torn velmi zaldelo, aby s milostpanem promluvil." "At' sem jde," rozhodnul doktor PlachY po chvilkovem rozinfkeni. Za nedlouho vstupoval do pokoje doktorova Piskadek. Doktor PlachY jej od dob, kdy se ronevidel. Pro neho take nebyl panem inspektorem, nYbrZ bYvalYm jeho pisatem. Ale zoeiv slifdnY jeho zevnej gek, oblek, kterY neukazoval na eloveka v bide postaveneho, tvat sebevedomou, kterd. naznaeovala, Ze povaZuje se za rovneho k rovnemu, vyekaval prvniho osloveni. Ruky nevztahoval mu vstiic. Se svYm pisatem si nikdy ruky nepodaval. "Pane doktore, musim s vdmi promluviti," pravil Piskaeek, stoje pied lo2em bYvaleho sveho chefa. "Mush to bYti," dodaval zajikave. Slava ta provazel pohledem pinYm ftrpnosti a soucitu, vida pied sebou zbedovanou tvat bkvaleho sveho chefa. Do oei vkradala se mu slza, nebot' byl velmi mekke povahy. "Piskaeku," ozval se doktor PlachY a rnimovolne vztahoval mu vstfic svou ruku. Piskadek ruku ptijal a sklanel se nad ni, jako by ji chtel polibiti. To einil v pohnuti, v okamktem ptekypovani citu. "Pane doktore, musi to bYti," opakoval. "Co musi bYti?" "Musim s varni promluviti, pane doktore, proto jsem sem ptigel." (Pokradovinia


Ve stfedu, dne 19. ledna 1933.

LEKAAI BESEDUJI S T. G. M. Usttedni jednota es. lekafti vydala v poslednim prosincovem tYdnu zvldetni eislo sveho "Vestniku", venovane vzpominkam lekait na presidenta Masaryka. Lekati Hai tu presidenta Osvoboditele tak, jak ho poznali pit rozhovorech a styku s nim. Vybrali jsme z jejich vypraveni nekolik drobnYch historek. "Nevim dosud, zda Zertem ei doopravdy, se prof. dr. Belehradek, "pochyboval T. G. M. o jsoucnu bakterii a vefil na nachlazeni. Kdyt jsem mu, vykladal, e moderni medicina se zajima tea o vnimavost organismu a pfisuznje proto bakteriim menei vYznam, ne2 puvodne, rychle "Takle snad brzy pfestane medicina na bacily vefit vnbec?" A smluvil si se rnnou, to muslin za nim pfivesti drobnohled do Topolean a ukazat mu existenci bakterii ((ad oculos". Dr. Bezdek vzpomina, jak v Lanech jednou miuvil s T. G. M. o motnostech zraceni pracovni doby. President vyslovil pfesvedeeni, to zkraceni pracovni doby nepiinese Zadne komplikace, jako jich neptineslo ani zkraceni na 8 hodin. U rids, pra,vil, je nespravnY nazor na praci. Pracuje se pfilie mnoho. Prace nikdy nema byt cilem, ale prostfedkem. Vedle prate po tfebuje elovek i odpoeinku. Dr. Dreuschuch z Nameete nad Oslavou vypravi, jak T. G. M. pfieel o ptazdninach v roce 1879 na navetevu do rouchovanske ekoly. Nabidli mu kavu, ale T. G. M. vial pri piichodu do ekoly na dvorku kozu a rychle namitl: "Odpust'te, ja kozi mleko nepiju." Tak mu tedy dali k eerne kave dva hrneeky s mlekem. V jednom bylo mleko kozi, v druhern kra yske Host ochutnaval opatrne z obou hrneekii a vzal si to, ktere podle chuti uznal za kra yske. DruhY den dostal ke snidani k etrne kave opet dva hrneeky s mlekem. Zas napied ochutnaval. Pti odchodu musil hostiteltm povedet, jak mu u nich chutnala ka yo,. Prohlasil, to vYborne. Tak mu tedy povedeli, to po oba dny si daval do kavy prave to kozi mleko. Do vzpominkoveho Vestniku es. lekafti phsloe' take nynelei ministr poet a bYvalY ministr zdravotnictvi Alois TuenY. Vypravi, jak byl jmenovan v roce 1925 ministrem vefejneho zdravotnictvi a jak prvYm jeho einem bylo taZ'eni proti trachomu (oeni chorobe) na Pod karpatske Rusi. TaZeni bylo provedeno Uspeene pies velkY nedostatek lekaiu. Pak byl pozvan k presidentovi, aby se zpovidal, co dela a chce delat ve svern resortu. "Zpoved' trvala plnYch 50 minut a skoneila presidentovou pochvalou: "Chytil jste to et'astne." CO PODMINUJE ZKRIVENI PATERE? Vteobecne se tvrdi, 'te na tpatnY vYvoj kostry a zvlate pateie ma velikY vliv hedostatek soli v potrave a nedostatek vitamint. Vedle toho se dokazuje, to rovneZ dlouhe sedeni ye ekolnich lavicich pfisobi ekodlive po to strance na telesnY vYvoj deti a hlavne na zkkivni tete. Proto se radi — zvlaSte &tem ye vyvoji jsoucim — pfedkladati stravu, bohatou na mineralni a vitaminy (zeleninu, ovoce, mleko, mledne vYrobky, maslo, tvaroh, lutteniny, mouene vyrobky a testoviny a pod.), po pfipade jich umele dodavani ve forme hotovYch pravkil a pestovati telesna cvieeni, telocvik, sport, hry ye volne pfirode a na zdravem vzduchu a slunci. NovY nazor na pfieiny zkfiveni pateie pronesl v gak americkY badatel dr. Carey z Milwaukee, kterY pokusy na zvitatech dospel k pfesvedeeni, to zktiveni pateie nezaviriuje tkola, jak se nejvic mysli, nYbrt vlastni konstrukce tela katdeho jednotlivce z nas. Mel-li by dr. Carey pravdu, pak bylo by nutno podle neho povatovati za hlavni pheinu zkiiveni pateie nerovnomernY vYvin svalt po obou stranach pateie. Dr. Carey srovnavacimi vY2kumy anatomickYnii dovozuje, to patet lidska na rozdil od velike vettiny ssavcii, musi nesti celou \Tabu horni east tela. Ta je pro pat& vgak fikol velmi tetky a proto jej mute spiniti

VPSTNiK jen za pomoci svalstva paterniho a zvlaeth dlouhych svalti zadovYch, jet se prostiraji po obou stranach pateie. Princip pak spoeiva praye ye vYvoji techto svalu. Jsou-li svaly na jedne strane silnejti net na druhe, vykonavaji tak na svou stranu a patef se prohyba na strane, kde je svalstvo slabti a jevi deformitu, jet easem se stane trvalou a podmini zkfiveni pateie k to nebo one strane. Tento svilj nazor o ptieinach zkfiveni patete vlivem jednostranneho nebo nerovnomerne vyvinuteho svalstva zadoveho, opfel dr. Carey fadou pokust na zviiatech (experimentoval se ssavci, jimt rovnet osou tela je patet jako u eloveka), u nicht se mu podafilo zpilsobiti podobne zkfiveni pateie, jestlite svalstvo patete na to neb one strane oslabil a zru gil tak jeho vzaj emnY rovnomernY vliv na pater*. Uvadi,ze pokusy ty jsou tim kaznejti, jetto u ssavct, s nimit pokusy provadel, vaha horni easti tela nespodiva ani na cele patefi jako je tomu u eloveka, majiciho postavu vzpilmenou, na nit spoeiva, horni east Vela, celou svou vahou, take vliv nerovnomerneho svalstva netrpi. Proto radi dr. Carey v otazce leeeni zktivenin pateie pfedevtim utivati prostfedky, jet ptispivaji k zesileni svalt trupu, svalstva patefniho a zadoveho, jako telocvik prostnY a natad'ovy, cvieeni na tebficich, zdvih, tah, hluboka cvieeni dechova, tplh, rytmiku a podob., vedle lady specialnich cvikt, jako veslovani, plovani atd. Dale je tfeba vedome spravne se drteti (hodne vzptima), spravne seat a vzplimene choditi a vedle yydatne smigene stravy, pfebYvati i hojne na zdravem vzduchu a slunci. Koneene podle dr. Careye nema bYti zapominano na denni (t. j. behem dne) odpoeinek v ptime poloze Vela, na denni delgi prochazky, jakot i na spravnou tpravu Mica (vystlani) pro spanek noeni. NEOPERATIVNI LE5BA Kil.EOVITYCH Neoperativni leeeni kfeeovitYch ail, — spoeivajici v ucpani varixu, jet se provadi injekeni leebou ptimo do tilnich mestkt, ma velikeho zastance v prof. dru P. Linsenovi v Tuebingen, jent behem sve 20 lete klinicke zkutenosti s intravarikosni injekeni leebou, jit provedl ye vice net 500,000 pfipadech, prohlatuje ledbu tuto, ovtem ph spravnem postupu, za nejlepti a nejfispetnej 'Si. Otazku, prod lze nernocneho s takto vyvolanou thrombosou dolnich koneetin nechati bez obavy choditi a provozovati sport, vysvetlil v easopisu "Zt. fuer Gyn." a jako dtivody pro to uvadi okolnost, ze injekce, zavedena, pfirno do varixu, pogkodi stenu zily ye velke, eiroke zakladne, take vypini cele lumen /Hy. Tim je thrombus pevne fixovan, nemilte se ani uvolniti, ani drobiti. — takte tu nehrozi nebezpeei embolie jako u obyeejneho thrombu volne do dutiny cevy visiciho. U zminenYch 500,000 intravarikosnich injekci nemel profesor Linser tadnYch komplikaci, pouze na 3 embolie, jet vznikly za 2-4 tYdny po injekci, z nicht toliko jedna byla smrtelna. Proto odmita katdou pomocnou operaci ph injekeni leebe Mini a zdtrazriuje, to zvlattni opatrnosti je tfeba toliko u lidi s thrombosovou disposici. Kontraindikaci intravarikosnim injekcim jest pouze ucpani hlubokYch ail (stehenni a holenni), v kterychtto phpadech zminena leeba injekeni nesmi bYti provadena. K obliteraci mestskii utiva se injekce cukru nebo chioridu sodneho (kuchyriske soli). Po to strance jej dale zkutenost poueila, to cukr potkozuje vnittni stenu tilni j en mime a proto thromby po nem nelnou ke stenam tak pevne jako po injekcich chloridu sodneho; proto injekce cukru ohrotuji v tom ptipade nemocneho daleko vice motnosti embolie. SolnY rortok vyvola site nekdy zanet v okoli Lily, ale tvoti thromby pevne, zabrani recithvam a ptsobi tedy silneji JAK ODVYKNEME KOURENt. 0 'tkodlivosti kouieni, zvlatte u individui mladYch, sotva tkole odrostlYch, u divek a ten, u lidi slabYch, nebo u nemocnYch, hlavne neduhy plicnimi a hornich test dYchacich atd., bylo jit mnoho uvatovano a varovne psano. -Mnozi z nich radi by se zlozvyku kouieni a jeho tkodlivosti nebo ph nejmentim zbyteenosti vyvarovali, at' jit s ohiedem na sve zdravi,

Strana tak i z dtivodu finanenich, ale sila zvyku a vliv "mkotinoveho opojeni" (nikotin jedem) vkly zvitezi obyeejne nad dobrYm pfedse yzetim. Proto v tech pfipadech, kde k odnavyku kouieni nestaei pevna yule, pomaha chemie, jet doporudila k tomu fidelu rtzne pfiprayky, obsahujici latky bud' nepfijemne arornaticke nebo nephjemne chutnajici, jako t. zv. latky hofke ei hofeiny (chinin, kodein, asa foetida atd.) "Cesopis chemikt" uvadi , zpravu Koenigovu, kterY pozoroval u stareho africkeho domorodce, to po deltim utivani chininu nenaohl vubec koutiti, jelikot kouteni po potiti chininu zpilsobuje nejen odpor ke kouieni, ale i bolest hlavy a pod. neptijemne stavy. Podle toho lze tedy skuteene souditi, to utivani chininu lze si koufeni zotkliviti a odvyknouti. Naproti tomu se ukazalo, ze tento vliv chininu jevi se j en u druhu doutnikt nebo cigaret di zkratka u tabakt, obsahujicich nikotin, kdetto u kuhva, na nikotin chudeho nebo odnikotinovaneho, zminene teinky chininu na kouteni po techto kutivech se nedostavuji. Byly proto hledany jette latky jine, jet by mely koufeni zotkliviti, aroma tabaku znehodnotiti a kratce koufeni odnaueiti. Jsou to hlavne: kyslienik di peroxyd, vodiku, rortok tanninu ei kyseliny thslove, menthol di kafr maty peprne, oleum menthae, piperitae (silice peprnomatova,), salol, vYtatky plantaga (z rostliny Plantago major nebo lanceolata — jitrocel), rtitovY olej, saccharin, dulcit, anksterin, dusierian stfibrnatY (argentum nitricum) v nepatrne koncentraci a mnoho j., v kter 'ychZto rortocich se epidka cigarety nebo doutniku a pod. omodi, eim2 pak po zapaleni kouf nepi • -jemnpachodrutn.PbY,velmi fleinnY prostfedek pro odvyknuti kouieni spoeiva v navlheeni cigaretove nebo doutnikoye gpiely kapkou siranu med'riateho (rortokem skalice modre), s niz pfijemnY aromatickY koui tabakovY vytvoh odporne chutnajici sloudeninu. NEMOCI JATER A KOTAENt. Je znamo neblahe ptsobeni alkoholu na jatra; podobne i tabak, kouieni, tfeba v eetnYch a detnYch ptipadech chronickYch zamett jaternich, cirrhos jater brati v pheirmY di aetilogickY vztah, jak na okolnost tuto upozorfiuje zvlaete F. Lickint v nem. klin. tYdenniku "Klinische Wochenschrift". TfZ, vychazeje z pokust AdlerovYch, shledava aetiologickY yYznam tabaku nejen ye sloke dehtove, nYbri i v nikotinu samem. Podobne i udenec Noorden a cela, fada jinYch badatela shodne spatfuji v nikotinu, v nikotinismu, respekt. v kouteni pfieinneho einitele u pomerne znadneho poetu pfipada jaternich, zvlaete pak u tech, u nicht rilene pfidinne faktory jine lze vyloueiti. Z toho diivodu kiade Lickint a ostatni badatele jako therapeutickY poladavek u nemocnYch s chorobami jaternimi, zvlatte pak u podinajici cirrhosy jaterni, i zakaz kouteni. Start hrad zasypal vesnici. V italske obci Cusereoli po velkych lijavcich se ph prudkem sesunu pfidy zfitil start rytitskY hrad, vypinajici se phmo nad domy obce. Trosky a spousta pildy a skal zasypaly etyfi vesnicke domky, jejich obyvatele prave spali. Zachranne muZstvo vyprostilo z dvaceti zasypanYch osob 19 mrtvYch. Jen jeden zasypany zustal zranen na tivu. VelkSr narodni poklad Baskit pievezen do Paige Pod ochranou francouzske policie byl pfivezen do Pafite baskickY narodni poklad, kterY pied etytmi mesici dopravili Apar-AMU republikani pied povstalci do francouzskeho phstavu v Havru. Je to mnoho zlatYch prutft, sttibra, cennYch papirt, ()brazil a tperkii. K doprave bylo poutito deseti vagont. Poklad ma cenu asi deset miliard franku. Hitler bude sidlit v palaci eisafe Viletna II. Zaeatkem kvetna tohoto roku pfijede fieskonemeck'y kanclet Hitler do Alma. Oplati tim navgtevu Mussoliniho v Berlin& Nepfijede vgak jako hlava statu, nYbrt jako vadce strany. a Neapol budou slavnostne osvetleny. Hitler bude bydlit v palaci Doria, kde pied valkou sidlil cisaf Vilem


VE STNIK

Strana 18

ifryvky z e eskoslovenskfrch l

Strojni stavy tkaji roucha eesk3 ch kralit PT

stat7 TECHTO dnech tkajI posluchaei V Vnich textilnich gkol pod dozorem ministerstva gkolstvi rekonstrukce kralovskkch rouch, nalezenYch phi otevheni hrobky deskYch 1(1.011 v chrame s y. Vita. Pohtebnich tkanin se nalezlo celkem 22 drulnl. Z nich byla jig polovina nove zhotovena. Zbytek bude utkan koncem tohoto gkolniho.roku a pote bude otevhena v Itmelecko-prmyslovem museu v Praze YYstava, na ktere nav gtevnici uvidi nejen nove utkane kralo yske latky, ale i puvodni starobytkaniny a jejich podrobny rozbor heditelem Statniho fistavu gkolskeho pro domackk mysl, Karlem Aby mohly bkt tyto skvosty sthedovekeho textilnictvi znovu utkany, musilo se pou git specialnich tkalcovskYch stave Janu q rdo.v:Ych, na kterych pracuji geei text i lnich gkol v hodinach praktickeho vyudoveni (tkani). LAtkv json vemes take brokaty, ktere bYlv vyrobenv v italsk3"7ch mestech, phi eem g veTmi dule gitrni strg nku hraje barevna harmonje. Proto take ka g gdi heditel Vldek do Alrol, aby se--douchvilza znal, jak prace nokraft ie Steine iako ye sthedoyWch originalech pou giva se nyni phi tkani hedvabi (dnes se obiednava z Italie a ze ftvY'ear), a to v te ge sile a velikosti iako ye stfedoveku. Nekdej gi zlq te nitkv jsou nahra govany dracounem, jehog poziaceni se dociluie je galvanickou cestou. Dne'gni -grace je plied' jen daleko nohodln4i gi a rychleigi negli ye sthedoveku. Tehdv na phiklad prohozeni jednoho citku trvalo takhka pulhodinv, kde g gni tkaei stroj urohodi za minutu 80 at'-todne 140 ritkft. Jet lane vystouni obtignost sthedovekeho tkani, uvagime-11. be thi osobv. zaniestnane nephetrgite asi 10 hodin. zhotovilY asi jen 5 cm tkaniny. Proto b yly stfedoveke ozdobne latky tak drahe a mohly je kupovat jen zamaisie rody. Prace feditele Vleka bola velmi cbti gna. Kdyg byla v roce 1928 otevhena kraloYska hrobka. v chraxne svatovitskem, bvly latky nalezeny phehazene,. znidene a pokr yty plisni. Proto take nebylo mogno phesne ziistiti, kteremu z nohhbenych panovnika to ei ono roucho nalegelo (ag snad na rubvg Karla IV.. Vaclava IV., Jiffho z Podebrad, Ladislava Pohrobka a eisate Rudolfa H.) fteditel ViCek musil zjistit barvu latek i technicke slogeni tkanin. Zjigteni barev zalo gil na gt'astne nahode, be latka v phehybech zachovala uaznaky pt.vodniho zbarveni. Aby postihl tkaii vlaken a motivisticke uspohe demi vzoru, prosvecoval latky silnym elektricktn svetlem; jin4 pozorova1 proti s yetlu sluneenimu, zvetCoval dist tkanin i 44krat a z fotoeramu teprve: rekonstruoval pravk ornament na, latkach. Z VIdkovkch pfesnch nakres0 mohly btt teprve phistoupeno ke tkani rekonstrukci. Vznik a piivod kraloyskfch pobtebnich rouch Nem.engi zasluhu o prozkoumani kralovskYch latek ma. dr. ,Iitka Gollerova-Placha, ktere phipadl *kol vylogiti vznik a pftvod zachoyanYch tkanin. Po obti gnem studiu odborne literatury, ktere je poskrovnu, rozdelila dr. Placha tkaniny podle vzniku na etyli &soya obdobi. Nejstargi latka je pOvodu byzantskeho (eatihradskelio). Je barvy 'Mute a jako motiv obsahuje dvojici ptakfl v kruhu. Do novo rekonstrukce teto:: latky zabaleny vbecky ostatky deskkeh kraM a vlogeny do novYch kovoy Sich rakvi. NOvive se nalezlo v hrobce latek gotickkch, kte se vyrabely vetginou v italskYch.mestech. Met rozmanite motivy, ktere pfijimali Italo-

ye o Saracent, ByzantincU, ale hlavne od Dvema latkam phisoudila dr. Placha. skY puvod. Latky z pozdej gi doby jsou nadherne samety se vzorem granatovYch jablek, a ziatern yySivank brokat. Dr. Gollerova-Placha vydala o vYsledcich sveho badani knihu, nazvanou "Latky z praiske kralo yske hrobky", ktera, vygla nakladem Statni grafieke gkoly. Prod' se latky znovu tkaji. Nova utkanYmi latkami budou podelena nage, phipadne i cizi musea a gkoly, latky budou ulogeny ye sbirkach. Narodni divadlo pragske obdrgelo tkaniny na zhotoveni historickYch rouch, kterYch smi bYt pou gito toliko phi slay gitostech. Jinak vgak latky nebu--nostichpile dou tkany a do vehejnosti se nedostanou. POSLEDNI t ESKE NAZVY V KLADSKU MIZEJi. Kladsko, odloudene od zerne teske, uchovalo si velmi dlouho i pod nemeckYm panstvim svilj deskY raz. Tam, kde Kladsko hranidi s Nachodskem a Polickem, udr gel se deskY bivel i po dnegni dny a nekdej gi deskY raz kraje prozrazuji i mistni nazvy, jako Kti ganov, psank Krzischney,Btezova (Brzesowie), Slant' (Schlanei), eermna (Tscherbeney), Stroubne (Strausseney), a Bukovina (Bukowine). Jako v jinYch krajich Nemecka, osidlenYch slovanskym obyvatelstvem, sdrubila se i zde nernecka politika sethiti privodni slovanskY raz kraje. Obyvatelstvo bylo ponemeovano a po nem take mistni nazvy. Krzichney se jmenuje od nekolika let Kreuzdorf, Brzesowie pak Birkhagen. Nyni, jak sdeluje dr. Honl ve Sborniku 6eskoslovenske spoleenosti zemepisne, do glo i na tyto posledni nazvy Schlanei se zve nyni Erlental, Tcherbeney je Grenzeck, Strausseney je Straussdorfel a Bukowine ma nyni jmeno Tannhubel. Posledni zevni stopy deskeho osidleni Kiadska byly tedy nyni odstraneny. Zustava jen take dodasna phislu gnost tohoto uzemi k pra g -skearcid szemkYa,jimbedskY ley s korunkou. Nic vie net to a stare historicke vzpominky. Jig staff. Slavnikovci vybudovali zde moony hrad a po padu tohoto rodu phipadlo panstvi PhemyslovcOm. KladskY hrad byl sidlem kladske bupy, k nib path' na ph. i broumovskY vYbe gek. Jig v te dobe probivalo Kladsko intensivne vgechny osudy zemi koruny Oeske. Germanisace Kladska, zadala hodne brzy. Pfemysl II. v druhe polovine tfinacteho stoleti poeal usazovati v hojnem poetu nemecke osadniky a obdatil je velkYmi vYsadarni. Kraj, nadank manskYm pravem, stal se nezavislYm a neobesilal eeskYch snemri. Podlehal jen pHmo eeskeinu kraji. Panovnici, pottebujici penize nebo pocit'ujici pottebu odvdediti se za rrizne slubby, poeali Kladsko zastavovati nebo proprijdovati. Jeden das patfilo MI= Podebradskemu, jemut za valek zustal tento kraj vzorne vernY. Vnuci Jifiho prodali Kladsko rakouskemu panu Oldfichu z Hadeka, jehob potomek zase odprodal je Ferdinandu I. Po bitye na Bile hofe se dostalo Kladsko do moci arciknibete Karla, biskupa vratisla yskeho. Teprve 1654 se vratilo Kladsko ke kralovstvi t eskemu, ale r. 1742 zmocnil se rizemi pruskY lad). Bedhich II. Od te doby zristalo Kladsko phi Prusku. NemeckY raz kraje, kam se kdysi utikali v dobe nabotenske persekuce evangelici z tech a odkud byla zase do tech Mena deska evangelicka, literatura, nabYval ustavidne phevahy nad priyodnim eeskYrn obyvatelstvem. Dnes je Kladsko, ab na posledni zbytky eeskeho tivlu, ponemeeno dokonale. tfedni tiak dokoneuje tento vYvoj v kraji, nemajicim proti 6echam hranic pfirozenYch. Novoroeni piani. Pan Nasavreek platil na NovY rok ye sve kavarne (2 'erne, 3 koriaky a 5 sklenic sodovky) a phi torn mu vrchni dal obalku, ale s pfipominkou: "Oteyfit at doma!" Sotva pan Nasaweek vygel z kavarny, tit ofSem nedoekave otViral obalku. Nediva, se na schody, klouzne a sjede nepfijemnYm sklonem at dolt. Aekoliv v °bake byla — podkova pro Atesti.

Ve stredu, cine 19. ledna RIO GRANDE VALLEY — 1TDOLf

ZASLIBENE. (Dokonedni se strany 1.) melt' phistav a mezinarodni leti gte phi Brownsville, a vecer plies teku do Mexika. V sobotu dal° na vybirani pozemku Pozoruhodno, ge prvni vYber proveden byl rodinou KruginskYch, tatou a syny, v nejodlehlejghn koutu, asi d ye mile od Rio Hondo. Zakoupili si gmahem gedesa,t-osm a,kra. Jejich sousedy budou br. Jos. Zemanek z Blessing a br. Stepan Trncak ze Sugarland, ka gdY s patnacti akry pridy. Br. Vaclav Mara gek z Houstonu vybral si etyticet akrri vedle rybniku, aby pry xn.el kam jezdit na ryby. Br. KoneenY ze Sheldon zakoupil si dvacet-pet akru v sousedstvi br. Hurty. Tamtet vybral si tfinact akril br. Huff z Blessing. Nejblite k mestu Rio Hondo, jen pfes feku Arroyo Colorado, vybral si pozemek br. Ka'Spar z Louise. Br. Fojt ze Snook zajistil si nejvYge polotenYch dvacet akrri pozemku na velmi mirnem svahu, zoranYch a ptipravenYch k setbe. Rychlost, s jakou vAechny rYbery byly ueineny, dava tugit pravdu slov phitele Jos. Neaettila, kdyb nam pravil ye Ctvrtek veeer: "Jednota nebude mit dosti pozemku, aby vyhovela poptavce od sveho vlastniho elenstva." Protote zajezd vytadal si thi dny, novinifi museli pomYSlet na navrat. Rozloueili jsme se s dleny vkpravy ye etyrtek po besede v tabofigti phi Harlingen, pfespali v tamnejAim hotelu ( yeakere turisticke chaty (courts) byly tam obsazeny) a dasne rano vydali se pies Raymondville smerem k severu. Cestou , melt jsme dosti latky k pfettasani, dojmri bylo habadej. Nast 11 set milovou projitd'ku popai ptiAte, jednotlivosti o udoli vylieim v fade elankri doprovazenYch snimky, jet jsme tam wait Souhrnem die osobnich poznatkri, vYpovedi osob verohodnYch, vYkazu federalni kancelate zamedelstvi o ykvozu produktii z Valley, troufame si tvrdit, be v ridoli Rio Grande je pfitomne mimofadne vkhodria pfiletitost k zakoupeni deseti dvaceti ci vice a,krri pudy -co nejdhive. Kdo by mel Amysl se tam usadit, udini nejlepe — kdyg si ten rajskY kout Texasu prohlene osobne Zde phimo jako unity se hodi vYrok: "Kdo to nevial — neuveti" Druhy zajezd do Valley 25. ledna. Bratr mistopiedseda Stepan Valeik planuje dal gi vtpravu zajemcri o pozemek ye Valley na den 25. ledna. Vyprava vyrazI z Houstonu toho dne easne rano. Kdo se hodla tit* vYpravy ztie gtstnit, necht' pale svoji piihla'Sku neodkladne na adresu: Stephen Valeik, 6402 Prague, Houston, Texas. Z OrlickYch hor. Bylo to jate v dobe pied vSeobecnkm vacim pravem, kdy pod tlakem pomert nali do obecniho vedeni brat i chalupniky, prozatim aspori jen co nahradniky. JistY obCan z Hlukt. na OpoCensku vracel se ze schrize, kde i jemu pkidelili funkci nahradnika. Vracel se domri pozde v noci, rozjaten ve gel a dojat nevYslovnou radosti a Stestim. A kdyt mu bena phiala otevhit, povida novY einovnik obecni hlasem pfevelikkm: "Chalupo, chalupo, ty nevg, kdo do tebe vstupuje!" Lena, vidouc mute sveho ye zylatni nalade, pta se: "Co se s tebou deje?" Naeet chalupnik: "Ale, term, dnes jsem neco vie, net dosud — jsem nahradnikem!" Lena slyaic, jak ohromne 2testi jejiho mantela, ba i ji, potkalo, povida, vatne: "Jen pro sim te, Pepku, nebud' zlY na chudY lid." • OpatrnY ziodej. "Prosim te, prod' stale pozoruje g ten \talk s kabaty?" "Davaln pozor, aby mi nekdo neukradl .ten kog ich toho papa u vedlej giho stolu." • Divadelni. "Pojd'te se mnou, pane Maiere, na veeeti." "Bohutel nemohu. Jdu se podivat na Hamleta." "Nu tak ho proste vezmete s sebou a pove6etime vtichni tit"


Ve stredu, dne 19. ledna 1938.

VPSTNtIC

Strana 19

R. J. (Slim) Barta ornamuje za • ierifa okresu Fort Bend.

Oast Ntpravy pfed residenci Jos. Netettila, br: Jdz'a stoji uprostied — bez kabatu.

17Castnici zajezdu u citrusoveho stromu v sadu Jos. NetetrilovStch u Los Fresnos. Nejasnost snimku zavinily pozdni doba a pogmurno. Vstup do oboe zakizan. lined Po prvnim zjikeni, to byla do ,obce Zlatniky v opa yskem okrese zavleeena z Nemecka slintavka a kulhavka, byly udineny razne kroky, aby bylo zabraneno preneseni nemoci do jineho kraje. Zatim se onemocneni ne giri. V Zlatnikach onemocnelo pouze pet kusil dobytka kovare Ciganka. OnemocnelST dobytek je stale pod dohledem. chen dobytek v obci byl vdera kovan proti kulhavce a slintavce. V postitene obci je komise zemskeho tradu z Brna, aby prostudovala nemoc a zabranila jejimu rozgireni. Obyvatele vesnice nesmeji vychazeti za obvod obce a stS7kat se s lidmi odjinud. Cizim lidem je pristup do obce zakazan. Na obvodu obce byly na sloupech pripevneny dervene praporky s upozornenim, ze vstup do obee je zakaza.n. Tato isolate obce Zlatniku potrva at do poloviny mesice ledna. Po mutich, kteri k nein z Nemecka nalazu prinesli, se patra, ale zatim bezitsledne. 0 2ivet za prozrazeni pasledni vide. Kdyt hospodel 8te-pan Micka, z Rakova u Turich Remet, ptetil o rok-Sedesatku, rozhodl se, to udela poslecini potizeni. Pak pozval mantela sve dcery do hostince a tam mu proradil, jak rozdelil svuj majetek mezi deti a co odkazal jemu a jeho ten& Zet' byl zklaman. Poeital s vet'Sim podilem z dedictvi. Skoneilo to _osudne. NespokojenSi zet' dopomohl k neodekavane rychlemu declietvi faem detem sveho tehana. Rortriitil mu v hadee hlavu telezenl.

Desetinna teeka jde na odpeeinek.

R. J. (Slim) Barta, jeden z nejznamejSich kraja.nu a oblibenST obCan od Needville, dal nam pray° vtaditi jeho jmeno do sloupce oznameni kandidatti. Pan Barta uchazi se o Mad Aerifa okresu Fort Bend, a zvoleni jeho pfipadne v "Jaybird" primarkach tohoto roku. Ve11ky podet jeho Pratel dobte o nem vi, to jest schopen Mad tento zastavati, neb ma k tomu postavu a v§echny jine schcpnosti. Jest 41 rokil star, pies test sttevic vSfAky, a vahy pies 200 liber. Jsme jisti, bude-li zvolen, to kaZdS7 kdo s nim pkijde do styku, snadno pozna, to jedna se S'erifem okresu Fort Bend. Krajan Barta jest mutem velmi oblibenSrm, spravnkm, ale v jednani jest ptim3im a stoji za svSrmi zasadami, a bude-li zvolen zajiste bude sloutiti ku cti krajanske vetejnosti a svemu okresu. Barta jest usazen v tomto okresu po dobu 19 let. Narozen byl v okresu Fayette a byl ye spojeni s liorak Gin Company, kdato v Needville vlastnil teznickS7 obchod. Barta jest Z"enat a ma 4 ditky, 3 dcery a syna. Barta 26.da, zvoleni do idadu S'erifa na vlastnich schopnastech a kdy2 bude zvolen bude svS7m prateliim skuteene povdeden. Pisatel mel ptilektost seznamiti se s p. Bartou pri slavnosti v East Bernard a mute skutedne krajanam jej odporuditi. Vlastne krajane nejen to by men pro nej voliti, ale zaroven pro nej v gemog -nepracovtilSmunapocik zvoleni kdykoliv se k tomu naskytne priletiitost, neb jest to cti pro nas, kdyt se muaeme pochlubiti, to mame toho neb 'onoho krajana v rilznSich tradech.

OZNAMENi KANDIDATU Ceny: Statni firady $25.00 Okresni Trady 15.00 KomisarskS7 Mad 10.00 Jin6 precinktni ifrady 7.50 All political advertisements must be paid in advance. Nite uVadime kandidaty, kteri Vas 26.daji o hlas a podporu v demokratickSrch primarkach, dne 23. Cervence 1938. OKRES FORT BEND R. J. (SLIM) BARTA Za gerita

eeskosloveriske piistavm pasmo v Rumunska vlada se rozhodla obnoviti porto franoo v Galaci a tam rozsahle svobodne pristavni pasmo. Pro volne pristavni pasmo v Galaci je venovano prostranstvi ve Itmere 2.000 ha na *hod od mesta smerem k tece Prutu. nyni byly ujednany predbetne dohody s Oeskoslovenskem a Polskem, ktere v pristavnim pasmu budou mit velke parcely. Zde deskoslovenske a polske firmy si zridi svoje skladifte a postavi si zavody pro zpracovani rumunskSrch surovin a pro dopravu svijrch vkrobkil na vS'chod a na zapad. V Rumusku poditaji s tim, to v pristavnim pasam v Galaci si zridi tovarnu firma Bat'a.

0

Pri patina statku uhoielo na sto 'gedesat Ve veprinci na velkostatku v TrebiSOve na Zemplinsku vypukl kterSr znidil vaechny chlevy Dusivk Om a velkSi. tar Upine znemotnily zachranu sto gedesat vepit. Vaichni byli spaleni. 0 0 Hledejme 'dude a stale, ale nePoliticks kruhy ve Vadave slezapominejme, to klidek k hadance duji s opravdovym napetim vkvoj Teti v nas samSrch. nemecko-sovetskSrch stykfi.

Osud desetinne teeky v republice deskoslovenske je zpeeeten. Pted dvema roky pripravila Jednota et.. matematiky u ministerstva Akolstvi na,vrh na jeji vym.Siceni ze Akolnich ueebnic a ponevadt ministerstvo financi, PoStovni sporitelna a Axle ktere se predev§im zab3"7vaji podtarstvim, nemely namitek, byl osud desetinne tedky zpedeten. Hlavnim argumentem proti ni bylo, ze v zahraniei ut dokonce pit z 98 procent z praktickeho poditini byla odstranena a nahrazena desetinnou earkou, psanou dole. Bylo proto rozhodnuto provost tuto zamenu i v eeskoslovensku. Ponevadt vgak by Po nekolika lets prestavce, farmy, pozemky a Axle nemok nahle zmene bylo zapottebi viedvite majetky se zase zadinaji prodavat; nyni je Cas nee° kouniho natizeni a protote byly obavy, pit drive nail cony zas vystoupi. Jestli minite koupit farmu to takove nasilne odstraneni deseneb jakSTkoliv majetek kdekoliv, obrat'te se na mne. Mam na tinne teeky by zpilsobilo zmatek, prodej farmy, pozemky a jinST majetek v okoli Houstonu, v pHsvolil nejvygli §kolskk Mad, aby demorske krajine, v okoli Jourdanton, pak v ndoli Rio Grande setinne, 6a.rka byla Zavedena poprodavam pozemky pro Jednotu S. P. J. S. T. a pro jine pojistupne na tkolach. V poslednich St'ujici a pujeujici spolednosti. Mohu yam tam prodat nevzdedvou letech opanovala matematicke land pozemky neb vybudovane farmy, vhodne pro pestovani udebnice stiedo gkolaka a prase v baviny, zeleniny neb orantove sady, atd., za nizke ceny a na tomto §kolnim roce pfi gly na iadu mime podminky. Je to k va gemu zajmu, abyste se presvedoili mett'anky. V dal§im roce se dosta co mam na prodej, drive netli koupite. S radosti vain moje pone i na obecne Akoly a pak ut bude zemky ukati a jestli se varn nebudou libit, nebudete mne nic desetinna teeka vSihradnim majetMam v prodavani pozemku mnohaletou zku genost, vim kern starEtch generaci, flint nezbukde a jak spravne pozemky koupit, znam jejich cenu, rueini de, net se prizpiisobit. Desetinna za spravne jednani a vyrizeni prodeje a mimo psane umluvy teeka je znamenko velmi stare. Hinedelam tadnS7ch V kratkosti budu mitt firadovnu v stogie matematiky pravi, te po prve Harlingen, Texas. Prozatim piSte: ji na tzemi bftaleho Rakouska Vacslav Josef Vesely v roce 1734 ye sve knize o poetech. Pied tim se od4708 SAN JACINTO ST., delovala cele. eiSla od else' desetinWith biid'to oblouekem nebo ear•• anebo se proste psala mengimi I 0* znaky net 6sla cola.

KDO DLOUHO CEKA, PROMESKA.

J. F. CHUPICK,

HOUSTON,

1■ 11 •1•111011

TEXAS


VESTNiK

Strana 20

Chemicka valka j e humanni Guido Guidi. OTO tvrzeni se zeta, na prvni pohled hodne Tparadoxni a tudi2 velmi pkekvapujici. Je vsak tteba ihned piipomenouti, ze bylo vysloveno v Americe, a nesmime se jim dat strhnouti k tomu, abychom je snad pova/ovali za stoprocenthe pravdive a pochybovali tudi2 o uhteenosti a vhodnosti haagske konference, bylo zakazano pou2ivani otravnS7ch plynit za valeenS7m ucelem, jakot i jinYch chemickS7ch a otravnYch produktil. Nezapominejme vaak, jestlige obyvatele Noveho sveta hte gi 'lady tim, to pfehaneji sve fistdky pro logiku pkilig jednoduchou a dochazeji k zaverihn ztejrne povrchnim a nepromyglenSrm, 1pi zase vice na skutednosti, proto& jsou merle ovladani ptedsudky a lepe nel my se dovedou v gemi zptima podivati do tvate a nazvati kadou vac pravYm jmenem bez jakS7chkoliv pokion. Je vgak nezyratnYm faktem, 2e zkoumameli ficlaje, tYkajici se svetove valky, a uvahme-li vgechny okolnosti a dilsledky, prijdeme k nazoru, 2e uvedene tvrzeni nekolika americkYch vojenskSrch spisovatelil neni nijak pfehnane. Ve svetove valce bylo pou givano ye velke mite chemickYch vYrobn. Obeli otra ynS7ch plynu bylo napoeteno dohromady 80,000 ve vgech bojujicich armadach, co2 je velke dislo samo o sobe, ale proti osmi a OA milionrim obeti svetove valky v letech 1914-1918 je to Oslo skoro nepatrne. Mimo to bylo vypoeteno, 'tie z osob zasatenYch projektily nebo jinak usmrcen'ch normalnimi valeenYmi prosttedky umird priimerne jedna etvrtina, 62 procent se jich uzdravi a 13 procent zastane invalidy nebo poloinvalidy. Naproti tomu ze 100 osob zasa/enSrch otravnym plynem se jich uzdravi irpine 94 procent bez nasledla Pouze dva umiraji a etyti maji trvale nasledky. Podrobne zkoumani ukazalo dale, te nejfetgi ztraty zpusobene otravnSani plyny byly ptedevgim, ba vYhradne zavineny tim, 2e se plynri zadalo poutivati bez yYstrahy a nebylo proti nim fate dostateene ochrany. Pit prvnich tocich Nemc-0 ye Flandfich ptipadalo prumerne 15,000 osob na ka2dYch sto tun pouhtYch otravriSlch plynu, z tohoto podtu podlehla otraye jedna ttetina, tedy 5000 osob. Kdyt vaak byli bojujici opateeni protiplynovYmi maskami, peipadal na katdou tunu poutiteho otravneho plynu, jit jen jeden zasatenY. A pti tom alo tamer vtdy o nejakeho vojina, jent byl pkekvapen plynovYm ritokem jsa bez masky, nebo takoveho, jent ji navlekl pozde, aneb koneene toho, jeho maska nebyla bezvadna. Dalgim vSunluvnYm dokladem pro na ge tvrzeni je to, ze bylo celkem 78,663 nemeckSrch yojinii zasa2eno otraynS7mi plyny a /e z nich pouze 2280 zemielo, pouha Francie vaak poutila na syYch frontach 60,000 tun otravnYch plynri, jimit bylo napineno vice nez lemilionri NynovYch proj Je zde tedy velkSr nepomer mezi mno/stvim pou/iteho otravneho plynu a poetem jichi si tyto plyny vytadaji u arniady, jet je proti nim dobie vyzbrojena. Tento nepomer je vaak na' druhe strane zdanliv'Sr, je2to chemicka valka ma v sobe cosi tajupineho, ohromujiciho, dugevne nieiciho a ubijejiciho, z deho2 vznika panika, nepotadek, zmatek a tbytek energie, kterou odpor prave vytaduje. A prave proto je mono nazvati chemickou valku vlastne valkou humanni, je gto zpilsobujic malt' poeet mrtyYch a invalidt, zptisobuje naproti tomu velke a do oei bijici tidinky. Dne 23, tijna 1917 sousttedili Raku gane v Conca di Plezzo u Ravelniku 800 LievensovS7ch vrhaeti dusivYch plynt, proti nim tehdejai masky italskSrch voAka nestabily. Italske delosttelectvo bylo velmi brzy umleeno a den po to nechranend pechota byla napadena a znieena v zakopech. Prulom fronty byl diisledkem. To je nejstraglivej gi vyhlidka chemicke valky, proti nit je nutno yeas a vhodne se vyzbrojiti. A ponevad2 dobie vyzbrojena, disciplinoliana a poueena masa vojska bude takovernu

nebezpedi a dtoku moci snadno ec1iti a jej piemoci, obrati se patrne ittok neptatel proti civilnimu obyvatelstvu, kde budou hrati velkou itlohu moralni ireinky. Budou tedy asi napadena pkedevgim velka mesta, zejmena prtimyslova, aby byla ochromena vnitrni obrana a produktivni schopnost zeme, jet, jak znamo, ma ohromnY vliv na pritheh valky. Je tedy chemicka valka opravdu humanni valkou? Ne, 2adna zbraii neni humanni; je-li vedena proti Oloveku. Ale je velmi ifeinn'a a do-. sahne se ji brzy a jiste vyteeneho cite. Nepkitel nema, 2adneho zajmu, aby zabijel 2eny a deti, chce jen tisice a tisice lidi udesit, uleka.t a uciniti neschopnSrmi odporu a rozru giti a zniditi vYrobni rytmus zeme a ochromiti, provoz statu. K tomu jsou chemicke zbrane nejvhodnejsi a nejpusobivejgi. Je nutno tedy byti pkipraven a nenechati se neptitelem ptekvapiti, tidinna ptiprava bush/ vykonana yeas, budi2 upozorneno na nebezpeei a na obranne prostiedky v geho druhu, aby se mohlo titoku impe gne aeliti. SmelS, plan letce Vodopjanova. Moskevska "Pravda" uvetejnila v novoroenim eisle velky elanek prosluleho letce Vodopjanova, hrdiny Sovetskeho svazu a zachrance eeljuskincir. Olanek je nadepsan "OdvathST sen?" Navazuje tim na Vodopjanovu knihu "Letctiv sen", v nit pied ttemi lety vypsal v romanove forme plan letu na severni toenu. Tento let se loni uskuteenil. Pod VodopjanoyS7m vedenim phstala loni 21. kvetna na severni todny etyti ruska letadla. Od to doby Krenkel a jeho tki druhove taboti a vedecky pracuji na ledove kte, una gene od severni toeny k vychodnimu pobteti Gronska. Vodopjanov nyni navrhuje, aby rugti letci stejnYm zpiisobem ptistali na ji2ni todne. Nejvet gi rusky ledoborec "Josef Stalin" ma dopravit yYpravu se zasobami na tti roky a letadly do Rossova mote. Tam ma )334 podle zku genosti americkeho admirala Byrda zrizena polarni stanice na 77. stupni jizni gikky. Odtud by mela letadla podniknout tti lety k ji2ni toene. To by staeilo, aby dopravila k jani toene zasoby a material pro mesioni pobyt pet badatela, jednoho letce a dvou Pozdeji by tam mohla 1:47-t zkizena trvala yYzkumna a pozorovaci stanice. Sedrn letadel by pak podnikalo lety oblasti kolem ji2ni toe"ny, aby je podrobne prozkoumala. Letecke vS7zkumy, jet tam dosud podnikali Byrd a Ellsworth, nezjistily ani to, zda oblast kolem jitni todny je souvislou pevninou nebo zda to jsou dve pevniny Rugti vedci na, ledove kie spatkili novou pevninu. Meteoroligicka stanice na ostrove Mayen v severnim ledovem moil zachytila radiotelegram ruske polarni yYpravy. Badatele v nem scleluji, 2e jejich kra je nyni na osmdesatem stupni dvaceti minutach severni aility, ale zemepisnou delku neudavaji. Zato vaak oznamuji, to severovYchodne od Gronska objevili dosud neznamou pevninu. Tunel z Anglie do Francie. Dlouho ptipravovanY projekt tunelu pod kanalem La Manche dojde pravdepodobne v phgtim race sveho uskuteeneni. PottebnV naklad dosahuje eastky 1 a pill miliardy franku a udr2ovaci naklady se odhaduji na deset milionft franka rodne. Ptesto by se zkizeni tunelu vyplatilo, proto2e kdyby asi 4 miliony lidi zaplatily za prujezd po 50 francich, byl by provoz rentabilni. Britska admiralita jiz dala k stavba souhlas. 0 PRACI LIDU ZEDNICKEHO. (Dokondeni se strany 2.) jsem si pevne uminil, ze hned veder pujdu do hospody, abych se trochu poradil se sousedy o sttege a hromosvodu. Kdyt jsem weer vstoupil do genkovny, byl jsem hned u vchodu radostne ptekvapen, nebot' jsem poznal, ze je zrovna poradni den. Na lade byly pytlacke praktiky a kdy2 jsem tie

Ve sdedu, dire 19. ledna 1938. cloKiral dvefe, hazel zrovna Kotrmelec z Brealky do genkovny otazku, jaka, jsou nejlep gi oka na ba2anty. Zustal jsem stat chvilku za &evenou zastenou, abych mu ten dotaz nekazil a take proto, ze jsem byl sam zveda y na nejlepgi odpoved'. "Tady je to piecet' ut davno yyzkougend vec!", odpovedel na to mladY Kukla z ulieky. "To u2 byste moh' taky dam) vedet, 2e se na ba2anty, lieej vodjakhva voka kith, proto2e phpadaji ba2anttim talc nak mac znamY a docela nic se jich nebojej!" Potom ptigly na tadu jegte mnohe jine dOtazy a rady a kdyt jsem videl, tie ut je vaem vyhoveno, vyrukoval jsem se syYmi starostmi. Eek' jsem rovnou, ze uz davam, dohromady sttechu a prosil jsem sousedy, aby mi laskave poradili, jak' kryt je ze vaech nejlepai. Chvilku bylo ticho a s radosti jsem vide, jak vaichni obaane risilovne pkemyaleji, protote brali ihned v rivahu, 'tie je stavba na tahu (na vetru). PeemYaleli, dlouho peemYaleli, at koneene se vzchopil k odpovedi 'avec Prcek z Brealky: "Podle meho nazoru by tam nejdY1 yydrtela stkecha kotena! Z dobrY poevovice — dobie vyklepana, a tocet' vi — taky dobie prosmolena! A kdyt se dobte piiflokuje na vazbu — tak at' si me sam rarach na kopyto narazi — jestli ji tam ten nejvyfoukanejai vitr utrhne! Katdou sobotu se mute natkit gremem, poiadne vyglancovat — a stiecha bude potad jako nova! Sem tam, na nakou tu dirku se da ptiatipek, na vets'i se flakne podratka a za pax let se maze dat zas na starou stiechu novej Ybrcuk! A co je hlavni — u sta hromri — sousedi, takovou stiechu by tady nemel nikdo v celYm okoli!" A sotva avec domluvil, lit se hlasil mistr krejei Kaliba: "Neradim yam riakY ptiatipkatstvi! Flaky se yam vetrem brzY vyviklaji a mute se yam stat,te budete celou stiechu hledat nekde u Praaifky! Nechci se varn vtirat, ale jaeku: Udelam yam na ty krovy celej potah v jednom kuse z echt englickY latky a na v3ichod zapinat! V late moherovej a na zimu z prav'ho dublu s atlasovou podaiykoul Mate neco proti tomu?" "To sou samy teesky — plesky!" rozkkikl se pekae Piedpecky. "8vec i krejCi se yam budou s krytem smolit tolik nedel. Budou choclit potad na zkougky a na konec vas bude sttecha piece tlaeit. Vynechte je a ja, yam celou stiechu za den upeeu! Pane, z ty jeclnomlety mouky budou tacky jako z betOnu!" A tu koneene povstal Svoboda, orakul a mistni autorita ve vecech stavebnich: "Neblaznete a dejte si na stiechu drn!" rozkeikl se na me pees celou aenkovnu. "V zime hkeje, v late chladi a jaka bude to tam krasa, at se z jara znovu zazelena. Porostou yam u kominu fialky, u vikYeri husi mochna a nad vokapem kozi pysk. A kdyt vas to vomrzi, tak mil2ete celou stiechu pronajmout k paseni koz!" Neni divu, to uz mi z tech porad proudil z la pot. Dalgi teenik, teznik Smucr mi nabizel stiechu z tladenky a za nim vaichni sypali sve navrhy. Ale z toho u2 nic nevim, protote sly na me mrakoty. Kdyt jsem se z nich trochu probral, byla eed ut o blescich a hromech, kam nejvice biji a jaka je proti nim ochrana. To mne zase velmi zajimalo Poslouchal jsem chvili vaelijake zkuaenosti s hromy a pod ktere stromy se ma elovek schovat, aby mu hrom nepokazil naladu. A na konec se vaichni svorne shodli, to hrom bije nejmiri do anitliku (patitka). Kdyt jsem si to vaechno zapisoval a tim zase vzbudil pozornost, vzpornneli si vaichni jednim razem, to ja jeate nemam hromosvod. "Tam to budete mit z prvni ruky!" povidal mi kovai. Mitas. "Tam se hromy honej jako kot'ata!" "To ma kovai- pravdu!" spustil zase sedlak Svoboda. "Hromosvod tam musi bejt — ale teleznej si u2 nedavejte! Prave do 2eleza hrom nejvic tlude a nae byste ho Ise staveni e gte lakal? Nejlepg i hromosvod je vrbovej, talc jak roste i s tou kilrou — ale musi se na gpieku dat gkvarek z psiho sadla. To se hromu talc e do takoveho hromosvodu nikdy neuhodi vyhne se mu na sto hon(i!"


Ve sttedu, dne 19. ledna 1938. HOLANDANE SE POKUSI VYZVEDNOUT, Lob, POTOPENOU S NAKLADEM ZLATA. V zalivu Tobermory u pobteti Skotska leti na mokskern dne pul dtvrteho stoleti tpanelska lod' "Florida". Byla to potopena spite z lidske hamitnosti net neptitelem. Byla soudasti "armady" (tpanelska namotni mot, poslana proti Anglidanum a znidena jimi v srpnu 1588). Jako ostatni lodi, Anglidany rozpratene, plula "Florida" sem tam v neznamYch vodach. Boute ji zahnala do zalivu Topermory. V teto krajine vedl tehdy rod MacLeanst ze zamku Duart malou mistni valku proti rodu MacDonald') z Islay. Takove mistni valky mezi tlechtickYmi rody byly v 16. stoleti ye Skotsku a Anglii dastYm zjevem. MacLeansove potadali 8panely o pomoc a kapitan "Floridy" je se sqmi 300 muti poskytl. Za to MacLeans zasoboval lod' potravinami. Byl to vtak Skot a kdyt se doslechl, to na lodi jsou Apanelske dukaty, t'adal na kapitanovi, aby mu potraviny platil. Kapitan vtak jakekoliv obehodovani odmitl a MaeLeanse popadl vztek pro neho valka a obchod nemely nic spoleeneho. Protole to 8panele nechteli uznat, musili bYt potrestani. MacLeans porudil jednomu ze sv'ch vojakt, aby s nasazenim vlastniho vota vyhodil lod', ktera mu ptivezia pornoc, do povetti. To se stab v boutlive noci v zati 1588. Posadka zahynula do jedineho mute. Od to doby se vtcly das od dasu zacne mluvit o vyzvednuti vraku "Floridy". Pomerne brzy po jejim potopeni — asi za 70 let nato — pokusil se zvednout s jejim pokladem AvedskY kapitan. rtecky pokusy skoneily s nezdarem — mrtvi Spanele stteti svtlj poklad. Nyni se k novemu pokusu chysta., holandska spolednost. Bude-li ji osud ptiznivejti, zavisi na torn, jak 'se pti torn osveddi nove potapedske obleky intenYra Van den Booma. erninskt palae se dostavuje. Zadatkem mes. ledna byly zadany stavebni prace, spojene s dokondenim renovate Oerninskeho palace, dnetniho sidla ministerstva zahraniei. Jde o prace, ktere byly sveho dasu sveteny firme Nekvasil, kteraa upadla do konkursu. Jette po celY ptitti rok bude se v Oerninskem palaci pracovat. Bude dokondena ohradni zed', postaven domek pro vratneho, upraven hlavni sal stareho palace (jinak je fiprava palacove budovy hotova) a postavena nova moderni cihlova budova s hladkou omitkou v zahrade palace pti Keplerove ulici. V teto budove budou sousttedena vtechna oddeleni ministerstva, pro ktera, neni v pa/aci mista a ktera jsou prozatimne umistena v Dejvicich. Do konce roku 138 budou vtechny stavebni prace skondeny a provedena take vetti Cast praci truhlatskYch, zamednickYch atd. Na jate 1939 maji bYt vtechny prace dohotoveny a tim bude stavebni inara`va jednoho z nejkrasnejtich pratskYch palace definitivne uzavtena. Nebyla provadena kratkou dobu. Byla zahajena v rote 1929, cot znamend, to si vytadala pinYch deset let. Uzitecny hmyz. Vettina lidi je zaptisahlYrni neptateli hmyzu, kterY povatuje za sveho nejvettiho neptitele. Ale zabradnici, kteti jinak hmyz prona-

Strana 2t

VESTNIK sleduji vSemi prostredky, priznaji radi, to vdela je jecinim z nejprospetnejtich tvorti, ktery jim pomaha k vysoke erode. VCely totit zprosttedkuji oploclhovani kvettl. Ptendteji pyl na blizny. Jedna vdela je s to oplodniti denne 700 kvett, takte roj o 30.000 vdelach oplodni denne 200 miliona kvetu. Pokusy bylo dokazano, to vYnos ttetiloveho sadu o rozioze 1 jitra stoupl se 17 tun na 52 tuny, kdy2 bylo na nem instalovan° nekolik vicelinu. Kvety site kaji i ostatni druhy hrnyzu, ale ty nemaji takoveho vYznamu pro oplodriovani, nebot' letaji s kvetu na kvet bez jakekoliv soustavnosti, talde pteletuji na pt. s jablone na hrutly atd. VCely vtak pracuji pia,novite. Cele vdelstvo se na pt. pu-

sti jeden den do place pouze na jab- znaena Cast Slovanu jiani skupiny, lonich, a teprve kdyt je "zpracova- z nicht povstal narod bulharsky — ly", venuji se jinYm druhfun stro- tedy ptislutnici skupiny, ktera, obmu — ovtem zase p3stupne vady sadila stiedni a vychodni Balkan, jednomu. at do Recka,. Sidlili v rozsahle obla0 sti— soude tak podle mistnich naKteii Slovane sidlili na dne,gnim zytt bulharsko-slovanskYch. V techSlovensku? to dobach byl slovansky celY fidol Listujeme-li v MactirkovYch "De- sedmihradsk' a celY uherskY vsrjinach Mad'aril a uherskeho sta- chod. Prvek rusk*, dili vYchodoslotu", dodteme se, to pied ptichodem vanskY; je ptivodu pozdejtiho (tel`vlad'art) sidlily na pude dnetniho prve v 11. — 13. stoleti). Mrtv' zanecha po sobe zcela iiSlovenska slovanske kmeny, shodne pfivodem a jazykem se slovan- nou mezeru net tivY. U tohoto je skYmi kmeny na Morave a v 6e- to dira, do nit vhodime cokoliv, u chach. Za jinni hranici techto de- mrtveho urna, do Mere vkladarne skoslovenskYch kmenti motno po- pouze netne vzpominky. vatovati Dunaj. Na severovYchod V mladi menime nazory prilis Caod sttedniho a dolniho Dunaje, na vYchod od zvolenskeho lesa, sedela st°, v stati ptilit malo.

Mate Pritele neb znameho, kte6 se uchazi o politicky Zdali ano, neb zdali si ptejete ptivydelati,za j dete za nimi a ,odporu'ete jim Vestnik a po pkipade dechoslovel, do ktereho by meli dat sve oznameni kandidatury. ft.

PLATIME K MISNE Vam za vati praci zaplatime komitne a vy uoinite kandidatu o Arad neocenitelnou sltdbu, neb Vestnik jest

NEJROZSiftENEAM tESKfrIVI CASOPISEM VE STATU TEXAS neb ma nejvetgi poeet odberatel v Texas. 1 Pig te nam dnes, a my y am oznamime ceny oznarneni rtiznYch fitadti atd , take vase komiene. tfednici oznamuji nyni, hned po Novem Roce, a proto neodkladejte a na yttivte je bezodkladne. Take tiskneme listky kandidatum, plakaty a v'te jine. 6asto kandidati si pteji listky, dopisy, atd. v Ceske 'fedi a zaydeeite se jim, kdyl jim poradite, kdo praci tuto pro ne zhotovi.

Pike na:

Cechoslovak Publishing Co. WEST,

-::-

TEXAS


Strana 22

G7e stredu, tine 19. ledna 1938.

V2STIsTilt

Heslo gestnacteha roku faaistu Je senator Soukup vinen? Mam doma holuby a slepice. Peeuje o ne zahradnik. V me nepiIPkijel dr. Frantig ek Soukup na je mir. Ale aby byl mir trvalY, je tfeba tomnosti je gpatne krmi. Slepiee, jednu takovou schuzi ye venkoveskY Lekai a Operate'. ktere terou v gechno v zahrade, skein meste a po velkolepe pfed- spinit tti podminky: Musi se vyhmyz, travu, odpadky, si pomohou natce se rozhovofil s nekterymi ii- hnat bolgevismus z Evropy. Nemec711 Medical Arts Building rozhrabavanim pudy, kde nachaze- eastniky schuze. A byla tam take ku se musi vratit byvale africke koHOUSTON, TEXAS ji nevyeerpatelne poklady. Holubi, jedna drobna aena, ke ktere sena- lonie, ponevadt velikY narod jako Preston 2553 Telefon ii •adovny: tivici se pouze zrnim, klapou zoba- tor Soukup pfistoupil a zadal patri- Nemci maji pray° na misto, ktereTelefon residence: Lehigh 9745 ky, kdy se na ne s potravou zapo- archalne: ho jednou potivali na africkem mene a nevedi dim by krmili svoje "Nu, co, soudrutko, a ma g take slunci. Musi se zrevidovat nespravedlive a absurdni ustanoveni mimlade Adkoliv maji vzor ve slepi- nejake deti9" Mussolini. cich, ktere jim ukazuji, ze se da "Mam, soudruhu doktore a sena- rovYch smluv. vgechno nalezti hrabanim, nenau- tore, mam tfi deti." PRAVNiK PICIIANi NA PRSOU. "To je krasne, soudrutko, to je Vytizuje veakere soudni zaletitosti. di se napodobovat. Maji genialni Utadovna: 821 Bankers Mortgage instinkt, ale kde jde o otazku tivo- krasne", chvalil senator Soukup, "a Stuttgart, Ark., 9. pros. 1937. jestli pak jsou vg echny ty deti pre.Building, pies ulici naproti Kress ta a smrti, jsou UpinYmi idioty. se Nonat osvedeila. Mantely e tak dobre viry socialne demokra- ku°pet budove. pichalo na prsou, Ze ani dYchat raduje, aby zapomnel. Svet se tick& jako ty?" HOUSTON, TEXAS. nernohla. Jiz jsme chteli volat MicaDnegi stay narodnich kolektivt ale tu jsem si vzpomnel na Nonat. "To vis, soudruhu, ze jsou. Ono Po piiloleni naplaste hned se ji uvgech zemi, jejich nalada, jejich je nejstarg imu teprve sedm." levilo a do tYdne byla zdrava. Posizajmy, skiony a odpory dochazeji lam $2.10 na jinou. Nechceme ani vYrazu, zda se mi, nejvice v rozhlaMussolini podnecuje sveho ne- hodinu bYti bez Nonat. PRAVNiK su, kterY je dnes jiste nejvice davo- meckeho spojence, aby se vyhnul Jos. StipskY, Rt. 1, Box 90. Vykizuje veakere soudni a privni vY. Podnikneme petiminutovou ce- sporu s Rakouskem a aby se radeji Na suche bolesti se necha naplast zaleaitosti; abstrakty, posledni stu kolem sveta, s hledadkem sta- obratil proti 6eskoslovensku. Avgak dokud na tele drZi. Prava mast' je s timto Trade Mark yule, atd. nic na osvetlene stupnici yin. tu je hradbou francoutsko-deskoWEST, Telefon 146, TEXAS slovenska, smlouva a proto Nemecko JakY pohled poskytuje d n e gni svet? Nemyslim, ze pfili g utegenY. by radeji zadala s Rakouskem, neHromadne, barbarske vratdeni ye bot' tu se ani Anglie, ani Francie 8panelsku a na Dalnem vYchode, nezavazaly k zvla gtnim povinnoOa, UM, Nos a Hrdlo nedavne vraideni v Habe gi, teror stem. "L'Echo de Paris" Cena Nonat je 50c a $1.00, patou Piiprava Brfli v Nemecku, teror v Rusku, v geobee55c a $1.05. Ptejte se Vageho tiedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne ne gilene zbrojeni, mir visici ne na Mad'arsko se neptipoji k tadne- nika nebo jednatele, ale nic jineho FIRST NATIONAL BANK BLDG. vlasku, ale na i;arovkovem vlaknu, mu bloku a vyhne se i jen zdani neberte, radeji piZte pfimo na nag Rosenberg, Texas nejistota, strach ze zittka, vg'ecky toho aby jako dlen nejakeho bloku adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. HEFNER BLDG prsty na spou gtich del — opravdu, mohlo bYt pfedmetem rozhodovani si vice ve'dit o laivosti El Campo, Texas dloveku je nekdy at fizko, kdy si jinYch mocnosti v nejake evropske Nona t, po glete nam listek s Vagi V nedeli rano od 9:00 do 12:00 uvedomi, na jak gikme ploge se octly vichfici. — "Magyarsak", Budapegt. adresou. bez vYjimky vgecky svetadily. Ale DR. THOMAS N. DeLANEY cestujete-li tak s hledadkem kolem zemekoule, zmitane tak nebezpee- I 06Ni LEKAft nYmi vagnemi, neubranite se mirBrYle spravne ptipravene. nemu udivu. Ze vgech kondin sveta Oas dle umlurY• zni k yam tanec, smith a veseli. ttadovna 3248 — Res. 2687 Tanedni orchestry v Nemecku, v I 513-15 Professional Bldg. bude v techto zimnich mesicich kdy tak snadno moino Rusku, ye Spanelsku, v Japonsku,1 TEMPLE, TEXAS. nastydnouti a dostati zlY kagel v Italii, Anglii, ye Francii hraji stejne berstarostne do taktu, jako by rok 1937 byl nejbezpednej gi idyla SPRAVNE VYKONANA a jako by svet se nejetil hlavnemi POHREBNI SLUtBA. V hodine talu zarmouceni nalez- del, ny'bri byl jarni louka, na ktere nou Edward Pace pohtebni &stay se tandi. Kdyby byla meziplanetami turipohotovY k sympatickemu vykizenezbytaych jednotlivosti a k stika dnes uz tak vgedni jako vsrlet letadlem z LondYna do Kapskevypraveni dojemneho pohfbu. ho mesta, cizinec na naafi zemi naLevne ceny jsou naafi zasadou. byl by u amplionu naprosto zkreEDWARD PACE sleneho nazoru na tento svet, kterY Poniebni riditel. od rana do noci se raduje a tandi Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. na radiovych vinach. Je to nepochopitelne, sklidujici — — a je to nutTEMPLE, TEXAS. ne. Lidstvo ye svern celku, zda se, je stale podobne stadu, jet se bezstarostne raduje le gte cestou na RED FRONT jatky. Ale nutne proto, ze bez tohoto testa Jidelna, Restaurace veseli by patrne vgecky domy na a Pivnice PROTI KASH svete se zmenily v Ustavy pro cho714 PRESTON AVENUE romyslne. Nebot' elm& potkebuje (Severa's Cough Balsam) HOUSTON, TEXAS zapominat. Zapominani je jeho Jos. Koaut, majitel. kletbou, ale zaroveil je nej gt'astTelefon: Beacon 31734. nej gim darem, nebot' bez neho by Pravidelna jidla a lunge. Nejlepai soudkove a lahvove pi- nevydrtel napor strachu z best', jet vo, rezne druhy vina a doutniky. sem plodi katdYm svYm dilem na znamY mezi na gim lidem vice jak K. J. Elena. teto zemi. Mluvime &sky. pul stoleti. Jest ochranou deti i Hoboko stale na sklade. Coby byl vrchol obchodni zdatnosti. dospelYch pied iitoky nachlazeni, Zvlattni stoly pro rodiny. chrapotu a kagle. Bavili se dva obchodni cestujici ye viaku: DOSTAI<ITE SI LAHEV DNES "Vite, pane kolego, co by byla o— HNED, TED! Mejte jej stale na hromna obchodni zdatnost? ruce. Lekarnik ochotne yam poWEST, TEXAS. "To tedy nevim"! slouti anebo pogleme pfimo KaZdodenni vyplachovani hrdla "Prodat revualni tanednici derPozemkov, obchod — Abstrakty. SeverovYm ANTI SEP SOLEM, venou, barchetovou spodnidku!" Pujdky — Notitistvi. chrani liked za.rodky nachlazeni. "Poslechnete, Aimbabo, slibil jste Mame spojeni v celem state. Cena 50c a 35c. mi,ze ut nebudete pit a zatim to dnes gnerujete ut od kolikate hosTAROKY! pody!" Ara tarok& nejle01 jakosti, ny"To je. k vuli kocourovi, milostpa11.1 za $1.35, poetou vyplacene, Ob- ne! Dnes rano jsem ho dostal a tim Iednavky adresujte na: eechoslo- klidkovanim mu chci splest smer, Mili. West, Tani. (di) aby ge nernoll want donitt‘"

DR. KAR. J. IIOLLUB

C. H. CHERNOM

GEORGE E. KA

DR. C. GREER

Pro cello —

lanu

LAHODrit POSOBIVY

Cervenka & Vaniura


Strana 24

V2STNIK

Poutiveite k mailman'

Maly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli tetujerae 2 centy za slovo za kaide uvetejneni. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvlattnim listku a pkilotte k objednavce ptislutnY obnos bud' pottovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). Posilate-li osobni Cek, pridejte 5c na jeho vYmenu. Ma-li byti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znadkou, fietujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvlatt' za znaeku a no, pottovne, aby dole dopisy mohly bYti ihned odesilany. Hi oznamkach "Nabidnuti k &tatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnati doplatek za znadku a pottovne 50 centu. Doplatek za znaCku budit ptiloten k obnosu, ktery posilate za, oznamku.

00-1 Proda se desky obchod, restaurace a pivnice. Prvottidne zatizenY obchod, majici znaraost v celem statu Texas. Prod& Se levne za hotove. Dopitte na Anton's Café, (2-3c) Temple, Texas. ilier4 Hledam delnika'na farmu, rad bych dostal nejakou malou rodinu nejradeji bych prijal mlade mantele a nebo malou rodinu. Pracechtivi hlaste se u Jill Pomykal, Lott, Texas, Rt. 3, Box 135. (2-3pd)

24F-4 TABAK LISTOVI na prodej, 10 — 15 canal libra nevyplacane. J. E. Burytek, Portland, Tenn. (1-4pd ) W NOVOROONt NABiDKA: 200 mrazuvzdornYch sazenic zeli, 400 Mute cibule Bermuda, 100 sazenic blavkoveho salatu a 100 dinskeho zeli za $1.00, pokou vyplacene. Objednavka se vytizuje obratem, uspokojenl zarueeno. HALLETTSVTT,T,E PLANT FARM,

HaLlettsville, Texas.

(52-7c)

op Prase importovarie VALASmkt PAPULE, nizke $1.85, vysoke $3.00 pottou vyplacene. Udejte Cislo velikosti. Posila ryze eeska, firma: (48-dz) FAMOUS, West, Texas. Historicke delo ze gvedska pro Kunetickou horu. Kunetickou horu na Pardubicku navttivil tvedskY vyslanec v Praze dr. Lagerberger. Kdyt byl nedavno z Prahy pteloten do Polska, ptika.zal svemu vojenskemu ptidelenci, aby pro Kunetickou horu opattil jeden z historickYch tvedskYch kanonti. Bude ptipominat vo,leene tateni 8veclii vYchodoeesk'ym krajem. 0 ftada znamek, hospodarskYch a psychologickYch, nasvedduje tomu, 2e dneani napjatY pomer mezi Nemeckem a Ruskem se mi12e kdykoliv zmenit ye vztahu, kdy ne pratelskY, toady jiste korektni, na fijmu polskYch zajmu. PolskY tisk neskrYva obavy nad tim, ze zpravy o sbliieni mezi Hitlerem a Stalinem jsou pravdive. — "Novoje Ruskoje Slovo", New York City. Boj proti bol gevismu je vlastne propagandou diktatury. DemokratickY svet se nada, timto heslem okiamati, ponevad2 vi, ze tito lide mluvi site o civilisaci, ale mysli ji2 na korist. Hlasaji sice mir, ale pripravuji se na iitok proti lidstvu.

Ve stl'edu cine 19. ledna 193R

tESKY ALLUViCi FILM "ZAPADLliby si o sv. Vaciavu zajeii do Prahy. ter oclehazi s pozcletinskrni VLASTENCL" !Praha je pro vaechny zativosti vi- Teprve na ceste se dovida, ze nedinou. Nekolik dni ztravenYch v jePrigti mesic bude se ukazovat po jich zdech, zilstane nejkrasnefaim St'astnik byl jeho otec. Za nedlouho deskych osadach krasnY narodni svatkem v tivote zapadlYch. vlasten- pak vitaji pozdetinki hrabete Vlafilm "Zapadli vlastenci". Zprava ji- ci. Po navratu z Prahy je Podkrok- dimira na pAcle sve zapadle vesniste pote gitelna. Jest to jeden z nej- noSi pine novych zpray. Dosavadni Cky. Po navAteve tkoly je hrabe hokrasnefSich mluvicich filmu s de- majitellka panstvi, stara hrabenka, stem na fate. Ponevadt jit slyael mnoho chvaly o mladem ueiteli, najem, kterY se hluboce dotYka' kaki& zemtela a novYm panem se stave, bizi 6ermakovi misto ridiciho ueiteho deskeho srdce. Je zaloaen na nehrabe Vladimir, elovek posmrtelnem romanu lidoveho spiso- krokovY a dobrY tech. K pocte jeho le v Milove. A aby se mu 'AU'S po vatele K. V. Raise, stejneho jmena, nastoupeni porade, panske firedni- Pozdetine nestyskalo, 2e si mute a zavede nas do let etyticatych a ctvo,v Milove velkou slavnost. Poz- vziti Albinku jako mladou pani ueipadesatYch minuleho stoleti, kdy dedinati muzikanti jsou take pozva- telovou sebou. A tak po mnohYch poctivi venkovati narodni pracovni- ni a uditeli 6iikovi se podati prosa- dnech smutku sluneeko atesti zaci, kne2i a ueitele, zasevali v dute diti take jedno Ceske eislo: gkrou- sviti do Zivota milYch mladYch techsveho lidu dobre zrno, je2 vydalo povu piseri z hry "FidlovaCka" od to lidi. Je to film dobre shody. Hinejkrasnejai ovoce. Kladli svou pra- Josefa Kajetana Tyla, "Kde domov storie o dobrYch lidech z idylickych ci zak.ladni kameny, na kterYch po may?" Zpiva ji mladY ueitel Cermak dob klidu, po nicht' dlovek v moderletech zbudovan byl velkolepY a strhne vaechno posluchaestvo k nim shonu a honu 2ivota touti jako chram svobody rodne naai domovi- nadaenemu potlesku. Mezi hosty je ny. UvedenY RaisTiv roman, kterY se take ptitomen vysokY trednik z po nedostiane fed.. Nekolik hezouetadi mezi nejetenefai. 'Ceske knihy, Prahy, Karel Tarant, elotek znadne kYch pisni a mild hudba prispivaji je zfilmovan s pinYm pochopenim nemocnY, kterY se pta, jak se zna- k ptivobu tohoto filmu, v nem2 maji doby a jeho ducha. Poeina v imoru menitY ten zpevak jmenuje. Kdy2 ulohy vynikajici eeati herci. roku 1842. Do zapadle krkonoaske mu reknou 2e Karel t ermak, lac' se Bylo to neatest Mad'arska, 2e Toobce Pozdetina, do stare akoly pismackeho ueitele oigka, stehuje se k zemi v zachvatu mrtvice. termak mat Masaryk a jeho lide znali 'ape mladY podueitel Karel termak z nema tuSeni o pridine tato nehody. cestu, vedouci na zapad, nelli MaPresti Naplo. Lan u Prahy. Pochazi take z ueitel- Slavnost je skoneena a mladY ske rodiny, nebot' jeho dedeeek, kterY nedavno zemkel, po dlouha leta v Lanech ueiteloval. Po jeho smrti byl mladY oermak nucen zanechati studii v Jieine, aby sebe a starou babieku, ktera, zfistala v Lanech. Matky chudak nepoznal. Zemkela v Praze ye slu2be, kdy mu byla tri leta. 0 otci ani nemluvi. Jmenuje se po mamince ermak. Je dite lasky, je2 nevedla k oltari. Do sveho noveho domova odchazi velmi stisnene, ale jeho tisefi se brzy rozplyne: Zahy pozna,, ze v Pozdetine jsou zlati Tide, kteri s nim citi jako s vlastnim. Pan udtel Oi2ek i jeho 2ena jsou velmi hodni Tide, a co2 razovitY pan farar Stehlik, jeho hospodyne Pepieka a jeji ne ter Albinka. Far' Stehlik a ueitel VSTUP OSOBA 30c ZAtATEK V '7:30 HODIN VEtER t i2ek jsou vlastenci buclitele v nejeisaim smyslu slova. Jsou horlivY Maska nejhezei obdr21 cenu prvni, nejkomietejAi druhou a mi etenari eeskYch knaek, kterYch nej gkaredejal treti. v ten eas arcit' nebylo je gte mnoho, zaniceni obdivovatele 8afarika, Uctive zve a Jungmana a nadaeni zpevaci a muzikanti, jim2 velice vhod prichazi 6ermak, kterY je te2 znamenitym (chg) zpevakem a muzikantem. Pan farar se ji2 ani nemilge doekat, az po praaskem vzoru uspotada lidem eeskou besedu. V novern Cermakove ptisobiati je j enom jeden rusivy stin: mlada vdova po mlynari kovi, pristehovala do Pozdetina, ktera, zna, 6ermaka uz z Jieina a nepokryte mu dava na jevo, ze se ji bi. Kdy2 ale mlady ueitel razne odPraga Film Co., Chicago, prostrednictvim sveho zastupce mitne jeji namluvy, je zle. Prvni bepro stat Texas Jos. Va.§uta uvd,di jeden z nejkrasnejSich eeskych, seda v Pozdetine ma krasnY uspech. mluvicich filmu, kterY poteai a zahreje ka2de Ceske srdce svYm ‘ vec Adam Hejnti prednes1 *titmilYm dejem a zajimavym romanem lasky. Ukazovan bude v skou basal. Karel t ermak dojal obrazkovYch divadlech. svou pisni. Pan farar zati. I Albinein otec, podzemek z Vetrova je tomen. A toho vyu2ije 2alaeka k CALDWELL, — v &ell' 1. unora o 2:30 hod .odpoledne, o '7:00 a o pomste sve ura2ene jeSitnosti. Kdy2 9:00 hodinach veeer. odchazi kolem Podzimkova stolu tekne mu jizlive: "To mate SEALY, — ye stiedu 2. unora, o 7:00 hod. veeer. radost, pantato, z dceruaky, vid'te? 2enicha ma jako kytku, jenomi CROSBY, — v nedeli 6. finora, prvni piedstaveni o, 6:30 a o 8:30 ze se chud'as narodil v koptivach.1 hodhia.ch veeer. Tata se mu ztratil." Prvni beseda v Pozdetine pro tuto udalost konei CORPUS CHRISTI, — Agnes Theatre, v pondeli 7. anora, o '7:00 a velmi neradostne. Pies namitky fa0 9:00 hodinich veeer. rarovy odva21 si Podzimek Albinku Farar Stehlik take vi, ze Cer- j SHINER, — ve etvrtek 10. Imora, o '7:00 hodinach veeer. mak ji2 svemu otci odpustil, ze v§akI by mu ruky nepodal. Na fare i ye; SCHULENBTJRG, — v patek 11. axiom, o 3:00 hodinath odpoledne akole je smutno bez Albinky, kteron a '0 7:30 hodinich veeer. otec zavezl k nejake profesorce dol Prahy. Jeji zpravy jsou piny steskii Dalsi mista pozdeji. a proto ueitel a jeate vice t ermak 1 radosti prijmou fararovu vYzvt), a-

uei-

Maskarm Zabava V SiNI 11AUDU STEFANIK V HOUSTONU, TEXAS.

v nedeli, dne 23. ledna 1938 Hudba dobra.

Zabavn VSibor.

Zapadli Vlastenci


Nae jezclit d Fioridy?

Trinerova Angelika upine postach V A'

Strana 23

VPSTNIK

Ve sti'edu, dne 19. ledna 1932.

Zajimaire zjgteni o kiesilich jmeneck studentd na stiednich Skolich. Ve Spoleenosti pro slovansk jazykozpyt v Praze pfedna gel dr. Josef Benea o kfestnich jmenech. Na krestnich jmenech lze sledovati vliv scueasnYch udalosti. Nektera jmena se drii houZevnate od poeatku krest'anstvi. (Jmeno Jan). Naproti tomu jina jmena, ktera mela dobov3'7, rychly vzrUst, se neudrZela. Zatim co drive pansk3im jmenem byla Emilie a docela obydejnS7m Josef, je dnes z prachu vaednosti povzneseno jmeno Tomas. V dobe, kdy se stal kralem mladicky syn zavraZdeneho jugoslayskeho ladle Alexandra Sjednotitele, Petar II., bylo lateno jmenem Petr u nas pies polovinu narozenSTch. Nejeastejaim chlapeckYm jmenem je Jifi a to hlavne v Praze, zatim co na venkove je nejeastejaim Josef. V Praze je Joseft jen pet procent. Nejmene 13edrichtl a Lubomirti. Skoro polovina naaich studentt ma puvodni 'Ceske, a slovanska, krestni jmena. Germanskeho puvodu je asi aestnact procent krestnich jmen studentt, ale mnoha, jako Karel, Olcfriclh, Otokar, jsou povaZovana za vlastenecka, ponevadi je posvetily historicke osobnosti naaich dejin. Romanska jmena vgak u nas zanikaji.

Zimni mesice a poeatek jara bSvaji nekdy hodne nepfijemne. Ale neni ti.eba utikati na Floridu, veechny ty potile snadno pl'ekomite, budete-li zachovavati nekolik jednoduch3'reh zdravotnich pravidel a pii torn Laikiati Trinerovu Angeliku. Je-li ialudek v pofadku, telo odolava veem tokum naehlazeni, a Trinerova Angelika je nejlepeim prostfedkem pro pravidelnou einnost vniti.nosti. Tato silivka posili zaludek, udrZuje nosti v pravidelnem chodu, de, yarn zdravou chut' k jidlu a posilujici spa; nek. Pfes 47 let Trinerova Angelika poZiva povesti nejspolehlivej gi ialu- Nova pohroma pro dobytek zjiStena deeni silivky. Je prijemna k unvani na Moray& a dobra pro veeehny eleny rodiny. Zatim co se na Opaysku vyskytly Dostanete ji u sveho lekarnika nebo pfimo od Joseph Triner Corp., Chi- prvni pripady slintavky a kulhavky, objevila se dalgi nebezpeene, zyikecago, Ill. ci nakaza na Litovelsku. V Hanovi"Koukejte, abyste dohrali ten ma- cich uhynuly dva kusy dobytka na riaa, kamaradi," 1:Novidal jeden yes- snet' slezinnou a ye Stfeni jeden nicks, velitel hasied. "Ve vedlejai kus. Take tato nebezpeena nakaza je prenasna na lidi a mitZe Wee ovesnici hoti." hroziti jejich aivoty. Okresni zve"Jakpak to via?" rolekar ucinil vaechna zdravotne "Dostal jsem rano odtamtud li- bezpeenostni opatfeni, aby zla nastek." kaza byla zdolana.

Uspech winierveneth "Jednani velmoci o odvolani do brovolniku pfinaSi jia ovoce." "Skuteene?" "Ano, v poslednim tSrdnu bylo tisice dobrovolnikil odvolano s tohoto sveta." 0 Nesmime zapominat,ze dnes je Rusko jedinm poslednim trhem, kde Nemecko milZe kupovat suroviny. Agresivni metody nyni Hitler

u21.1, nemuae. Zustava jen testa dohody. Ze obraceni z nenavisti na pfatelstvi neni -pro Nemecko nic teZkeho, zkusili jsme sami na, aobe. V den, kdy byla, podepsana nacre smlouva s Nemeekem, Polska, drive nemeeky nepiitel eislo jedna, bylo na rozkaz Hitler& prohlaaeno za. pritele. Je zcela pravdepodobne se tota stane s Ruskem. "Obnova", Vargava.

RED P HOU OZNAMUJE pofad spoleeenskSrch zaba y, jez od otevreni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se 13Siti lakavS7m dostaveniekem krajanu a jejich pfatel. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 04 8. Na doptini se jest — 20th and North Main, V NEDELI, 23. LEDNA. — J. R. Baca Original's. V NEDELI, 30. LEDNA. — Charlie ern Orchestra.

VSTUPNE . PA.NI 40c

DAMY 25c Poiadateli.

11.311/.1.111-.11LLUJ

DIKOVZDANI

Vaem krajanem, elentm S. P. J. S. T., br. a ses. Sokola v Dallas a Ennis, Texas, ktefi prispeli pomoci a radou v naai take chvili a tak umoznili nam nest nage bremeno leheeji a urychliti uzdraveni moje a moji manMnohe diky za tak ochotne projeveni Vaal lasky k nam, ktera byla pravYm prikladem bratrstvi a lidskosti. Vaeho dobreho preji Vam v tomto novem rote,

PRAZE 19 3 8 ! $ OficiSkimi Sokolsqmi Vbravami Slovenske Telocvie'ne Jednoty Sokol po expresnfch lodfch IfW

SE 1:IJLAI -11. kvetna

4. tervna - 22. eervna

Pro informace plate neb hlaste se

Ludvik a Marie TobernST a rodina.

JOS:F. HOLASEK ECHOSLOVAK PUBLISHING CO., WEST, TEXAS neb u sveho mIstnfho aSstupce

47ZN ,J:carasrainattvaracraL,,

cm

_


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.