Vestnik 1938 01 26

4„„q,--

Or

.4r1 SlovartsicePodpo

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCNIK (VOL.) XXVI.

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 26. ledna (January) 1938.

OSLO 4.

ilLUVA WEL.

Brambory doli se tu znamenite, pkinageji pestitelrim velkS7 vSrnos.

OLNI ridoli Rio Grande Ohne se ye tkiceti milove since delkou celeho sta mil.

D Davno v praveku tok Rio Grande razil si cestu z nahoii Rocky Mountains na jih k za,livu, nesouci sebou rirodnou de gti splachnutou prst, cot behem nespodetnch stoleti utvotilo velerirodnou Valley, jejil citrusove sady vyrostly do dnegni doby na nejrozsahlej gi na svete. fteka Grande netoliko vytvokila bohatS7 pas hluboke pridy ale zasobuje cele tidoli vodou k zavodnovani, eim g sezona rristu a zrani zeleniny rozgifila se tu na di sta dni v rode. Co v stkednim Texasu ve gkere, pkiroda prodleva v zimnim odpodinku, ye Valley sklizi se brambory. Videli jsme phi nagi navgteve rozmerne 'any bramborri, ktere u2 mely bSr t vyorany net nasledkem degtiveho prosince (dle usedlikri prvne za poslednich 20 let) vegkera polni prate ustala. V lednu sazeji se' nove brambory a zde mail idealni pildu jak pohodu.

MnohYm hospoda.krim bude snad za talc° tivan skutednosti, to prave produkce bramboril vynati tu krasnou odmenu. Nub, bratru Jos. Negetkilovi vyneslo Best akrri bramoborii trgbu jedenati set dolaru. Zpiisob pestovani brambor deje se tu moderne — vesmes stroji. Vybrane brambory k setbe se strojkem nakraji, druhYm zasazi a po uzrani °pet strojem vyokou. A jejich tkideni provadi se zase strojem. Je tu take tento zpilsob produkce brambor; potravinakskSt komisionak uzavie s majitelem pozemku smlouvu, dodo', potkebne brambory k setbe, die potfeby postard se o kopade, uzrale brambory necha vyorat, rortfidit a odvezt. Majitel pozemku obdrti smluvenS7 podil triby a'je ve vSrhode v padu nerirody -- netrati nideho, protote nemel s rirodou hotowSrch vSrloh. Po sklizeni druhe firody brambor je dosti dasu k setbe baviny.

Rannej gi bavIna ma, I zde Jake ye stkednim

Sklizeni zeleniny ve Valley Rio Grande.

Texasu vetgi nadeji na dobrou trodu, unikne Mani hmyzu a hlavne pilousii. Plevel v *doll nedini hospodakrim starosti jakmile bavinik povyroste, jetto bohata prida phi dostatku viahy roste vridihlede, neuvetitelne bujne, v kratkosti rozrristem zakryje pridu a jakYkoliv plevel pod kepi zakrni uhyne. Sklizeri dosahuje tu od balu at pill drulleho po akru. Je podivuhodnSr m, to se tu dobte daft bavine i na pride nezavodriovane, ovgem, vYnos po akru nedosahuje onen na pozemku zavodriovanem. Slugi phi zmince o pestovani baviny ve Valley uvesti, to die zkugenosti usedlikri se neodporuduje do vyeistene a prolomene pridy sazeti ihned bavlnu. PtipravenY pozemek ma se nechati jeden rok thorem resp. v lete znovu pfeorat.

Po sebrani baviny nekteki usedlici venuji se vgelike zelenine. Hra gek se tu mlati za zelena.

Jeli jsme kolem strojniho zatizeni nam dosud neznameho druhu a lamali hlavu, k demu tato iada koryt, ketezil a koledek asi slouti. Pkitel olka, o nemti budeme psat pozdeji, nam podivneho `netvora objasnil. Byla to mlatidka hrachu. Rolnici v udai-47 das dovezou natrhanY hrach a zde se odist'uje od slupek. Slupky si hospodati odvateji dome. Poskytuji ugitedne krmivo dojnicim a prodavaji se u mlatiely za 50 cent* tuna. Zfejme zadarmo a proto, aby se kupy slupek od mlatidky co nejdiive odvezly.

Mrkev, cibule, dervena iepa, gpenat, zeli, fazole atd. — vg e tu roste znamenite. Obdelani kona se levnou praci Mexidant, kterYch tu dostatek. Pkitomne plati se za sbirani hrachu, dobSivani mrkve a pod. jeden dolar denne. StejnY plat dostavaji delnici v sadech, ktere jsou v zimnich mesicich v dobe zrani ovoce, menace tato potehnane ridoli ye skuteenS7 raj.

Cestou k Edinburgu videli jsme rnlade orantiovniky, bud' mlady sad anebo mlade stromky vysazene za stargi usehle. Kazdy byl ohrnut

hlinou do vYge 12-16 palcri. Prod asi? Hadali jsme, ae k ochrane proti vetru, aby je snad nepolarnal. MYlili jsme se: Je to ochrana plied poSkozenim nizkou teplotou totit mrazem. Step nesmi umrznout, stromky citrus* a orantri jsou totit ' dosti drahe — $1.50 at $1.50 kus, mraziky jsou tu vzacnosti, net zabezpeteni pied motn3im jejich zasahem stoji jen drobet prate s ohrnutim mladidkYch kultur. Dle ziskanSrch zkuknosti je proziravo sazet citruse 30 stop od sebe, kokeny star gich stromii , se v zemi tahnou giroce, at se z jednoho stromu s kokeny druhe lady srostou. Sadaki v tomto pkipade zvlagtnim notovYm ploutkem projedou stiedem aleje a tyto protegou. Pete o sad pozilstava phi nideni plevele, zkidka postkikovanim stromu, dvakrat rodne kyphenim pridy. Za traktor pfipnou se diskove brany a zahrada se kfitem kratem projede. Po sdesani ovoce stromy se dle potkeby profetiou, zbavi haluzi uschlS ich a zbyteenkch.

Valley ma pfitomne sady nadherne, vzorne opatrovane, dalgi mene spravo yane a dosti zanedbanYch. Ma, to jiste pfidiny, o nicht budeme uvatovati pfigte.

Zavodriovaneho pozemku je tu kolem 500,000 akrri. Kandly pro zavodriovani jsou v nekterYch distriktech vyhloubeny net dosud neupotfebeny. Na g pozemek phi Rio Hondo ma postaditelr)* reservoir vody v rozloze 90 akrii, voda po nem vedena je cementovYmi rourami a na kagdem bloku shlednete 20ti stopovST hydrant o prrimeru 24 at 60 palcii, sloutici co vakuum (regulator potfebneho tlaku vody).

Pkitomne tije ve Valley kolem 200,000 dugi.

Behem roku 1936-37 civil pkijem za mistni plodiny sumu $38,000,000. Moderne nakladem $100,000,000 zbudovan3"7 prrimysl pro baleni ovoce a zpracovani druhokadeho odeslal odsud 30,000 teleznidnich vozri, z deho g 23,000 vozri bylo e'erstve ovoce do trhri Soustati a 7,000 vo(Dokoneeni na strane 18.)

Strana 2

VESTNIIC

SOKOLSKA LORA Do sokolskeho roku.

ESATt slet vsesokolsky letos v lete ukage D zase na g orne celemu svetu, ze sokolstvo opravdu "je tady", jake je a jak je ptipraveno na ftechnyly, ktere si samo dalo, i na ty, je2 mu uklada dne gni doba.

Jestli nekterSr podnik v nastavajicim roce 1938 bude schopen jasne ukazat celemu svetu, g e jsme tady, ze neco dovedeme a g e se nebojime, pak to bude bezpeene X. v gesokolskS7 slet.

Proto snad je do jiste miry mono opravdu mluviti o roce 1938, jako o roce sletovem.

Ale tento nastavajici sletovV rok - od r.

1920 pravidelne v g dy ka g c1S7 g estS7 - neni vSrjimeenSTm rokem jen pro sokolstvo a pro jeho praci. Zasahuje hloubeji i do givota republiky vilbec a na g eho hlavniho mesta Prahy zvlagte.

I republika, i mesto Praha uka g i u ptilegitosti sletu nejen, to tu jsme, ale i jaci jsme. Podle sokolskSrch sletu pokraeuje ji g od roku 1926 budovani Masarykova statniho stadionu na Strahove, podle nich iidi se jiti davno v mnohem komunikaeni program mega Prahy. Na g e sokolske slety vykonavaji podstatriST vliv i na cizineckY ruch a umo g nuji na gim zastupitelskSrm Utadbm poukazat k tomu, ze tu jsme a g e &lame nem co stoji za shlednuti. Hlavni vStnarn sokolskYch slettl - mimo jejich vnitini dosah v sokolske organisaci - v g ak piece jen le g i v jejich vlivu na na gi vnittni situaci. Vzpomenme jen, co znamenal slet v r. 1920, jak pomohl konsolidovat na ge domaci pomery po valce, vzpomeiime, jak slet v r. 1926 byl rozhodnou ranou zasazenou podzernne bujicimu fagismu, jak slet v r. 1932, na prahu hospodatske krise, dovedi nas sjednotit v duchu TyrgovSrch vUdcovstvi Masarykova. A to jsou jen slety po valce. Jak temi pied valkou konanSimi sililo na g e narodni sebevedomi, na g e zahranieni styky, na g e slovanska spoluprace - jak jsme iimi ptesvedeovali cizinu, to tu opravdu jegte jsme, to by bylo dost latky na celou knihu. ji, jako neni dejin. Toast eeskoslovenskeho sokolstva v na g em narodnim odboji - a to je chyba. Ne neodstranitelna.

Neni pochyby, ze take X. v g esokolskS7 slet dobere se sveho velkeho vS7znamu, i kdy g si svilj cil napted neureil zvla g tnim heslem, za nind a k nernut by soustavne spel. Vyburcuje °pet bez ptehaneni - ce1Sr kulturni svet k tomu, aby si uveclomil na gi existenci a praci pro mir.

Cela situate na g eho statu i naroda ukazuje, 2e te gi g te vSrznamu X. v g esokolskeho sletu bude v tom, 'M uka g e rozdil teto velike slavnosti, nebo, chcete-li - ptehlidky narodni sily - ktera je uspotadana dobrovolne, demokraticky, bez zasaha statu, ale v dohode s nim, ba z lasky k nemu, se slavnosti nebo pfehlidkou, potadanou kolem nas, z donuceni, z povinnosti, k rozkazu diktatur. Tim take bude prokazano, jak a elm sokolstvo slou gi trvani a byti na g i svobody a demokracie.

Proto tolik zale g i na zdaru sletu, ze jeho spech bude itspechem demdkracie, bude jeji manifestaci, viterstvim i obhajobou. Bude ukazkou g ivota a prate demokracie mezi diktaturami i ptipomenutim toho, ze tu je a ukazkou, jake. je a co dovede.

DruhST, ne men gi vS7znam sletu je v tom, uka2e velikost dobrovolne pohotove sily eeskoslovenskeho naroda na obranu teto demokracie. Nejen laska ke svobode teto demokracie a k jejimu svobodnemu g ivotu, ale i ochota a le branit ji z ptesvedeeni a z vlastniho svobodhello rozhodnuti proti v g em a v g emu, bude pre.ney e sletem manifestovana tak clurazne, bude mono j pfehli g eti ani Boma, ani za hranicemi. Slet uka g e nejen, to tu jsme, ale take 5=t,'!=. rads,. tu zustaneme, ze tIT bi7ci r11-1? sti, ei

A tine sloUg i X. y eesokolsk*' slet i poslani mirovemu a je a bude zavatnS r m einitelem pro svetovS7 mir, pro jeho udrteni a zpevneni. MohutriST, vatrl, sebevedomSi a dhstojnj'r projev ochoty a vale dobrovolne branit svobodu a demokracii eeskoslovenske republiky at do konce a do v g ech chisledku, a s tim nerozludne spjata ukazka schopnosti k teto obrane, totit sily a zdatnosti, pohotovosti a kazne - slovem vg ech skuteenS7ch branr47ch vla.stnosti a hodnot, jet ternef samodinne a bezprostfedne ziskavame sokolskou vSrchovou, to bude zavatn'y - byt' ne ptimo chtenS 7 a vyslovenV - obecne politick vSrznam X. v g esokolskeho sletu. Neklamejme se! Bude ho sly get hodne daleko a bude se mu dobte rozumet i jinde. Nejen u nas, byt' o to snad ani neglo.

Pujde ov g em take o to, aby sokolove, a nejen oni, ale celSi eeskoslovenky narod pfi sletu prokazal, jak porozumnel vanodnimu pfini sveho presidenta, a jak dovedou jeho synove a dcery hledat, nalezat a projevovat pfedevgim y e svem vlastnim srdci onen veliky mir due a raj sveta, kterST vznika z prove lidskosti, ne hlasane slovy, ale opravdu tite tiny i skutky.

Vstupujice s timto presidentovSrm vzkazem v dui do sletoveho roku 1938, vitame slet zvlaSte po teto strance jeho narodniho, lidskeho i miroveho vS7znamu a velime, to pro tento jeho vVznam musi se y e sletovern dile spojit v g echny kladne sily na g eho naroda a v g echny slotky na g eho vefejneho tivota, jirrit jde o silnou, svobodnou a demokratickou eeskoslovenskou republiku v ptitomnosti i v budoucnosti. Sletoy e dilo musi byt dilem celeho naroda a vgeho eeskoslovenskeho lidu. Miuvi za nej, necht' tedy take v gechen 6eskoslovenskSr lid mluvi jim jasne a ureite. "Jsme tu, zustaneme tu a phjdeme dal svou sokolskou cestou, cestou pokroku, demokracie, socialni spravedlnosti, cestou miru a pokoje uvnitf due katcleho jednotlivce, miru a pokoje v narode, y e state, v Evrope i na svete a v lidstvu vubec." hceme silnou, svobodnou, demokratickou republiku, protote chceme mir a vice lidskosti.

Jsme tu! Jsme tu proto! A jsme tu podle hesla sokolskeho odznaku: "na strati" skuteeneho lidstvi.

Celkovk polet v g ech pfislu gnikii Sokola.

K 31. prosince 1936 noel° tedy eeskoslovengke sokolstvo v g ech: pfislu gnikt (tactva, dorostu i elenstva, mutil i *ten) 786,445, to jest o 26,529 vice net 31. prosnce 1935. - Z techto v gech ptislusniku bylo 475,706 pohlavi mutskeho a 328 tisic 739 pohlavi tenskeho. Na celkovem pfirtistku 26,529 se heastni muti 13,684 a g eny 12,845. Jednotlive vekove stupne podileji se na celkovem poetu takto: Deti od 6 do 14 let (tactvo) 293,136 pfislu g niky, z toho 134,382 chlapch a 158,654 deveat. Mladet od 16 do 18 let (dorost) 103,813 fitastniky, z toho 52,760 chlapcil a 51,053 deveat a dospeli star gi 18 let (elenstvo) 389,496 plislu gniky, z nicht jest 270,464 mutt a 119,032 ten.

Podklad techto Nelze ofg em nepfipomenout, te tato disla nejsou svou povahou - a zpusobem, jak byla ziskana - ponekud nejednotna., takte celkovY poeet pfislu g nikh, uvadenj eislem 786,445, neni skuteenST, ale opravdu jen statistickST . Ve skuteenosti bude jiste o mnoho vet gi. U dorostu a tactva nejsou totit v 60S. vedeny zvlagtni jmenne seznamy a tak se podita, jako celkove dislo dorostu a tactva nejvy gg i podet pfitomiVch v jedne cvieebni hodine v roce v kaide jednote. Protote v g ak jen zfidka, se mute vyskytnout ptipad, ze jsou v jedne a tete hodine = zvla gte y e velkkch jednotach - pfitomni v g ichni Pfislu gnici dorostu nebo tactva, lze miti za to, 'te tato eisla jsou men g i skuteenosti a to zajiste o znaene procento. Za to je zase poeet elenstva vy gg i net skuteenost o ty, kteti jsou pfislu gniky nekolika jednot a jsou tedy poOtani tolikrat, v kolika jednotach jsou eleny, ad jde o jedinou fysickou osobu. Tento rozdil poetu a skuteenosti ov g em neni tak velkSr, jako rozdil dfive vzpomenutS7 u mladete. Ale me miti i za to, to se tyto dva rozdily od skuteenosti navzojem vyrovnaji a tedy rugi.

Vzriist poetu sokolskkch jednot.

Take poeet sokolskj,'cli jednot vzrostl a jak

je mo/no sledovati, stale vzrtstC K tomu, aby

Ve sttedu, dne 26. ledna 1938. vec byla dobi. e pochopena, je potfebi si uvedomit, to se v tadnem miste nemn2e zaloZit hned, ptimo sokolsko jednota, ale to je pottebi, aby ✓ katclem miste nejprve phsobila nejm.ene 1 rok pobodka pod vedenim nektere jednoty, jit ✓ torn pfipade fikame matetska. V roce 1936 pfibylo nejen jednot (v net se pfemenily vela poboeky), ale dokonce i pobodek (!) pies to, to jich ubylo piemenou na jednoty a to podstatne. 60S. mela na konci roku 1936 celkem 3042 jednot a 213 pobodek. T:Jhrnem 3255, cot znamena pfirhstek 30 jednot a 16 pobodek, hhrnem tedy 46 sidli g t'. Tento vzrust je gte lepe vynikne, uvedomime-li si, to za uplynule petileti vzrostla COS. celkem o 102 stiediska. (CelkovSr pfirtIstek 130, hbytek poboeek 28). To je tedy zisk velmi znaer4, ba mono kid podstatuvedomime-li si, ze proti 3255 sokolskSrm stfediskum stoji 1312 stfedisek DTJ., 1325 Orla, celkem 2637 deskoslovenskSrch a 1780 stfedisek nemeckS7 ch vhbee.

Vzrtist Sokola je trvaV a stilt.

K tomu, to vzrust dtive uvedenY neni nahodilSr a netSrka se jen jednoho roku, je mono uvesti jako doklad vS7voj eisel, oznaeujicich poeet pfislu gnikh Sokola z posledniho petileti.

Tak postupne pfibSrvalo tactva v r. 1932 17,176, 1933 - 14,126, 1934 - 4387, 1935 jedine je nepatrnS7 itbytek 602 a v r. 1936 zase vzrust 10,248.

Dorost meal petilete obdobi riistu hbytkem ✓ r. 1932 vlivem populaeniho poklesu za valky.

Tak v r. 1932 je gte ubylo 7417 pfislu gnikh (3823 chlapcii a 3594 dorostenek). Zato jiz v roce 1933 zadine. vzrust o 3546, 1934 - 15,438, 193513,876, 1936 - 12,004. tienstvo - at na jedinSr rok 1935 (souhlasne s dorostem) znamena rovnet vzrust a to takovST: 1932 - 10,916, 1933 - 2790, 1934 - 2406, 1935 ilbytek 236, 1936 - 4277.

Z techto podrobnSrch eisel vyplj'7 va zaver, podet v gech pfislu gnikh Sokola vykazuje za cele petileti stilt a nepferu govanji vzestup, charakterisovanST temito disly: 1932 - 20,675, 1933 - 20,462, 1934 - 22,231, 1935 - 13,038, 1936 26,529.

V celkovem vStvoji peti let od 1932 do konce roku 1936 zaznamenalo tedy sokolstvo absolutni pfirfistek 102,935 pfislu gnikh, to jest pillmerne pies 20,000 du gi. Z toho bylo 45,270 mutt. a 57,665 ten. Na tomto obrovskem eisle jsou zheastneny jednotlive vekove sloiky takto: ctvo 44,335, dorost 38,447, elenstvo 20,153.

Pomerne nejvet gi je tento vzrust u poeetne nejmen g i slotky - dorostu. A to je snad to nejradostnej g i zjigteni.

Pomer Sokola k jinkm organisacim.

Bude zajimavo srovnati poeetnost a tim i velikost Sokolstva s jinSrmi telocvienSrmi organisacemi v 6eskoslovensku. Proto g e v g ak u nekterStch ostatnich organisaci nejsou je gte znama pfesna eisla z konce r. 1936 a srovnavani na podklade dat z rozmanitSrch let by nebylo sprovedlive, poutivame k tomuto poslednimu srovnani je gte eisel z konce r. 1935, ktera byt' u sokolstva pro elenstvo nebyla ptizniva - piece jen jsou ku v g em stejne spravedliva.

Sokolstvo v eiselnem porovnani s ostatnimi organisacemi na tomto podklade tedy vypacla takto: Organisace Spo 1. 6eskoslovenska obec sokolska 3,209 2. Svaz delnick*ch telocviench jednot 1,312 1,325 3. Orel 1,136 4. Turnverein (Jablonec) elenstvo Dorost t"actvo Celkem 282,888 759,916 1.

385,219 91,809 19,780 2.

64,880 57,725 142,385 160,289 3.

76,375 22,562 61,352 4.

119,404 10,954 67,796 198,154 Z tohoto strueneho piehledu plyne, ze oba dal gi deskoslovenske telocvidne svazy - DTJ. a Orel nedosahuji dohromady ani poloviny poetu piislusniku Sokola a te ve tech eeskoslovenskSrch svazech je organisovano pies milion ptislu gnikt (pfesne 1,062,580), a y e etyfech nemecky'ch 262,051 pfislu gnikii. V celem 6eskoslovensku podrobovalo se tedy dobrovolne telesne vStchove koncem r. 1935 jen 1,324,631 asob - cot vzhledem k povinnosti, jet je nyni zavadena zakonem o branne vS7chove, je piece jen malt zlomek. To take ukazuje, jakdlo

vygadii, jeho provadkil,

Ve sttedu, dne 26. ledna 1938.

Dopley, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklade. vo smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Palacios, Texas.

Ctent bratici a sestry!

Jak vidite z Vestniku ze dne 12. ledna, nas si zvolil nave inedniky, mimo pokladnika.

Ja yam vAem &mum za cluveru ye mne vlotenou dekuji a slibuji, to budu dbati toho, by vase dfivera nebyla sklamana. S odstupujicimi Atedniky, jak s br. 6ihalern, neetnim, tak s br.

Zemankem, tajemnikem, jsme po celk eas meho Utadovani pracovali vtdy v npine shode a harmonii a mam nadeji, to s novkmi Atedniky nadale ye svornosti pro dobro tadu a Jednoty budeme pracovati a te tadnY udenY s nebe nespadl. Tak na to hledim ja. S bratrskym pozdravern, Anton Domorad.

Dik klubu nag universitni mlidete.

Z Austinu se sdeluje, ze dlenove klubu chie pti Texaske statni universite byli velice mile potegeni i ptekvapeni darem peti dolart, kterk co novorodni dar klubu zaslal tad Corpus Christi, Cis. 79., S.P.J.S.T. Tento krasnk a AlechetnY ptiklad zasluhuje, aby byl nasledovan. Arnat Pechieek, ptedseda klubu, za dar jmenem klubu srdedne-dekuje. --- Podle UstavY a stanov, ptijatYch dne 23. btezna 1934, neelem klubu 6echie je: pestovati a podporovati studium deskehcc jazyka, literatury a vzdelanosti vAeobecne; buditi zajem o toto studium zvlaAte mezi studenty a lidem v Texasu deskeho i neeeskeho ptIvodu; sdrutovati studenty deskeho puvodu i jine studenty na Texaske statni universa& tet jejich ptatele, kteti se zajimaji o podobne studium, pro ndely vzdelanostni, informant a spoleeenske. — Za dar je gte jednou dekuje a eleny tadu Corpus Christi srdeene pozdravuje Arnogt Pechadek, ptedseda klubu Oechie.

Rad jaromir Cis. 54, West, Texas.

CM11 bratti a sestry! Vgude je oznamovano pino zabav, a tak abychom neztstali pozadu, yam vgem clavam vedet, to na g tad nofacia 31. ledna v pondeli veder `President Roosevelt Ball, fight Infantile Paralysis" a proto vas i eelou nagi vetejnost uctive zveme, byste se v hojnem poetu teto zahavy zneastnili. Br. Frank aodek ml. kterk jest pfedsedou zabavntho vkboru yam slibuje, to se v gichni dobfe pobavite pti hudbe 0. K. orchestry. Proto od}Otte starosti stranou a ptijd'te v gchni. Nekolik nagich devukk se rozhodlo, to budou prodavat vstupenky na zabavu a proto vas srdeene tadame, byste jim byli napomocni v jejich praci a br. Fr. 6odek ma vstupenky na prodej v jeho obchode "Famous".

Na listku nemocnkch se nachazi nag tadovk ptedseda br. Tom Motis, a doufame, ae se zase brzo mezi nas dostavi.

Tak nezapomerite! 31. ledna v 8 hodin veeer. Vstupne 40c a 10c dill 50c para. V sini tadu Jaromir, West, Texas.

Pozdrav na rodiny Vodidkovu v Dallas a Botikovu y e Fort Worth.

Marie Klausova, dopisovatelka.

Z iliadovny Slovanskeho Vzajemneho PojigVujiciho Spolku proti ohni a vichfici, odbodky eislo 7, East Bernard, Texas.

Nak odbodka skrz nepohodlne podasi neodbyla vkroeni schuzi v prosinci 1937, ale na to jsme ji odbyli dne 18. ledna 1938, v 7:30 veeer v sini SPJST., pti krasne navgteve elenstva.

Bratfi elenove se siteastnili at 30 mil vzda, lent, a to bratfi z Garwood, na g tamnej gi odhadCl br. A. G. Fajkus, Ed. R. Frnka a A. F. Arnold. best Vam! Po pravidelnem jednani ve schazi, rfizne; zpravy podany ntedniky a vkbory, v ge bylc ptijato s nadgenim v pokroku na gi fodbodky.

Odhadei vkbor podal svoji zpravu za posledni tfi raisice, ktera byla pfijata, a odhaddi °time-

VESTNiK nerd die pravidelneho zpiisobu v torn rote odhlasovaneho. Pak br. tajemnik podal celou rani zpravu ptijrnil a vydani, kde se take ukazalo, to byl krasnk pkijem do na gi pokladny, a slugna suma zilstala. Ale nejhlavnej gi bylo, ze aznamil, te nage odbodka jest na prvnim miste co se tkee ziskani nej vice novkch elev celem nagem state ze v gech odbodek, co jsou zalotene, a pak na druhem miste v upsani pojistneho v celem statu, v gech odboeek, jenom za $81,000.00 se nechalo Clem u nas pojistit a ptipojistit ,a 14 novkch alma ptija,to.

Ptiglo se na'n.ove jednani. Br. pledseda povstal a tekl, to tuto chvili odboaka nema tadneho fiteclnika, (v gichni fitednici sedici okolo ntednickeho stolu odchazeji.) a filth, dale, to at' si zvoli prozatimniho ptedsedu, a dale at', si ,nay rhuji Cleny do rozclilnkch ntadii odboCky, a -take ode gel od ntednickeho stolu. Hned byl dan navrh, aby br. Ed. R. Frnka byl zvolen prozatimnim ptedsedou, kterk byl take zvolen a hned se sveho ntadu ujal. Pak vyzkvd vgechrty eleny at' davaji navrhy, to jest 0choten je ptijmati. Hned bylo sly get navrh, at' jsou vgichni stafi ntednici zvoleni aklamane, hned byl podporovan, hned druhk vrh dan a podporovan, nominate ulavtena.

Navrh byl dan k odhlasovani a jednohlasne ptijat, stafi ntednici zvoleni na rok 1938, a jsou to nasledujici: Piedseda Rev. J. C. Kuno, mistopfedseda Wm. Poessel, taj. F. V. Urbish, pokl. Aug. E. Morris. OdhadCI vkbor pro East Bernard: Henry Novosad, C. A. Toman; pro Garwood: A. G. Fajkus; pro Wallis. Ladik P. Knesek, a pro Hungerford Ed. Kaiak. Do neetniho vkboru jsou vybrani bratrem ptedsedou a mistoptedsedou. R. A. Kopeckk, J. F. Novosad a Jos. C. Hlavinka. Tak bratfi, kteti jste nebyli schitze ptitomni si to uschovejte, abyste yeah, kteti jsou va gi ntednici.

Dale bylo ujednano, to v tomto race se zasadime o to, abychom upsali za $50.000 vgeho pojistneho, cot katdk ptislibil, to ponrate za tim neelern a ptimeje sveho souseda, kterk jegte v nagem Slovanskem Vzajemne Poji gt'ujicim Spolku neni. Dale ptigly na pieties nage odboekave poplatky; nekolik navrhil bylo podano, ale navrh na 4c ze sta dolara byl pkijat, ktere budeme platit na mist() $1.00 rodne na Clena.

Dale byl pkijat navrh, ae odhaddi vklaor obdrti pti znovuodhadech f5c za kaki* certifikat proti ohni, a ma-li Clen pojigtenk majetek i proti bouti, take 25c od toho. Clen obe pojigtent na jeden majetek, take jenom 25c za oba znovuodhady, a na cestovne dostanou 3c od mile tam a 3c zpet, musi-li cestovat karou; za pal chozeni nic. Na platu ittednikti, tajemnik obdrtel o $6.00 vice na tenth rok net roku minuleho, ze $12.00 roene na $18.00 rodne, slu g -nepokladizts.rem,$60an& Scheme v tomto rode budou odbkvany v sini K. J. T., katcle 2. literk v techto mesicich: lakeznu, Cervnu, zati a v prosinci, mimo; mimotadna, schnze, v padu ae by musela lokti svoldna, take v to same sini.

Na rozhovoru pro blaho spolku bylo nekolik krasnkch a dojemnkch pokynt, podankch eleny, kaalk jest velice spokojen s lacinkm pojigtenirn a k tomu ani jedne ztraty nebylo v nagi odboece, cot se kaidk zavazoval dodrtovat, aby bylo to same v leto gim rode.

Dale bylo hlageno, kdy budeme miti nagi katdo roan' vedeti, jak ut jsme na to zvykli, pa delgim rokovani, rozjimani a ptemkglent 4.k bylo ujednano ponechat to do bteznove schnze k ujednani. Tak si to bratfi pamatujte, abyste byli ptitomni a ujednali se kdy to budeme chcet potadat.

Bratr tajemnik take tlumodil pozvani vgem noVSM1 iikedniktim zvolenkm, ze je zve spolek RVOS.- els. 21 v East Bernard na jejich svadinu, na kterou obdrti oni fitednici pozvani zvlagte od jejich ntednikii. Ut se te g ime, sPolubratti na to to pozvani. Nepodavam to do vageho organu, ale vim, to jest vas mnoho, kteti ;::tete tyto noviny, do kterkch davam uvetejnit Lento dopis. Hurd vam! a bud'te uji gteni, ae Tam to budeme hleclet oplatit.

Bratti tajemnici v gech odboeek nagi 3. podavejte zpravy od vagich osad, co delate, neb jak moc agitujete pro 113.:§i Slovanskou V.

Strana 3 P. S., abychom vedeli, ktett jste zvoleni niky, kdy nemame adresat nagich tajemnika. Dejte aspori dopisem vedet, v padu, to bychom se chteli Ina vas nektereho obratit, abychom znali vase jmeno.

Jak ja zaenu psat, tak ani nevim kdy mam piestat, ale jegte neoo. Ut se tegim, ze v bteznu, 2. nterk veder v 7:30 v sini K. J. T. bude vas tolik ptitomno jako v teto posledni, a ujedname, se na tom, co bylo odloteno.

Srdeene vas vgechni zdravi F. V. Urta tajemnik.

Orchard, Texas.

Nesu yam noviny, poslouchejte, z fortbendske krajiny, pozor dejte, na to sobe pamatujte vgeci, to se letos volt. okresni ntednici, zapravte si hlavovou daft s ureitosti, neb budem mit tti kandidaty Ceske narodnosti.

Na slavnostech utijeme veselosti, v noci budem spat bez starosti, nemusIme u spitirny drtet vartu, kdy zvolime za gerifa Slima Bartu.

Nebudem mit s dareby tadnou hadku, neb on vgecky pobudy da, do chladku, nebojte se nic, to on je keznikem, on nebude drsnkm, ale ptisnkm ttednikem.

Kdo z vas koupi farmu neb majetek v meste, do gruntovni knihy zapige yam jiste a pak onu knihu bezpeene uschova okresni zapisovatelka Eiliska Mackova.

Kdyt se v ptigtich volbach o to zasadime a za County klerka ji sobe zvolime.

Kdyby se gtestena na, vas pousmala a olejatskeho agenta take k yam poslala, vy tomu agentu budete lisovat, ona yam to smlouvu bude rekordovat, ona se v to praci velmi dobte vyzna, neb to jit co vkpomocna devet mkt. kona.

Zajiste, to se mnou vgichni souhlasite, za okresniho pokladnika J. Kolaju zvolite, to nam penez neodcizi vedet kadk ratite, neb vime, to rychle utikat nemilte, on nam jiste nikdy neuteee s "cassu", neb vkly ail poctivosti na gi gkolni chasu.

A kdyt ucil pravde a tet poctivosti, snad by nam nedelal na starost hlouposti.

At' tedy jde k volb y mama, syn i tata, abysme zvolili ty nage trojeata.

Naginci budou mit radost z toho vgady, to fortbend gti rodaci drti dohromady, nam se budou prsa hrdosti nadkmat, to nas jinonarodovci nemohou pfekonat.

Kdo jste ut dost stark, mate pamatovat, kdy neplati ten poll tax, mate se dat registrovat, abyste si volebni pravo zajistili a v den volby obeanskou povinnost Cinili.

Kdyt vas o hias jinonarodovec bude tadati, nesmite jej nijak podceriovat a snitovati, promlu,vte s nim slugne, at k yarn ptijde v den volby, vgak ukatte, ae 6eclioalovaci jsou schopni take.

Pak kdy zvitezime, katdk z vas bude rad, na to se jit dnes tegi, John Gajevskk z Orchard. kid Wesley, eislo 14., Wesley, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Oznamuji yam, to v minule schnzi, ktera se konala dne 16. ledna, melt jsme volby ntednikii a jak nasleduje, stafi ntednici byli zvoleni na ptigti rok 1938: Frank Surovik, ptedseda; Charlie Ripple, mistoptedseda; Jos. Mikeska, pokiadnik; Edmund A. BaCa, tajemnik a teetni. UCetni vkbor: Lad. Janes, E. G. Vavra a Joe F. Baca. — Schnze budou konany katclou druhou nedeli v mesici a v padu neptizniveho po'east tteti nedeli tehot mesice. — S bratrskkm Edmund A. Baa, taj., pozdravem, P. 0. Box 556, La Grange, Texas. tleniun tadu Ruzovy Dviir C. 89. v Rosebud.

Milt bratfi a sestry! — Timto vas upotorriuji, to ye schnzi dne 13. nnora budeme hlasovat o nemocenske podpote, kdo na ni mate platit neb ne. Tak ptijd'te jiste. Volba to bude platit na celk tento rok. — Se sesterskkm pozdravem, Anetka, Skupinova, taj.

Strana 4

Uryvky z eeskosiovenskfith dejin.

Masarykova "Cernit baterie" OZKAZ ministerstva narodni obrany: R stispfeli delostfeleckeho pluku 1, ktere bylo za.ptaleno do dela, na kterem spoeivala p •i pohtbu rakev s ostatky presidenta Osvoboditele, bude po vytazeni z aktivni sluny ponechano v majetku vojenske spravy, a bude mu poptan odpoeinek al do pfirozeneho uhynuti. — Houfnice bude odevzdana Pamatniku odboje .. " VS7borne! Dobte to udelali vojaci!

Vzhtru do Ruzyne, podivat se na jedine etveronohe shitebniky "pod pensi", ktere ma eskoslovenska republika, na koniky, o kterSrch mluvil nejvyggi z bernSich rozkazt v armade. — Je to rozkaz tak krasne sloho ySt a tak pekny pro armadu, le by to bylo htichem nepozasta,vit se k malinke tvaze. V dobach, nektere smery oznaeuji veskrze za heroicke, zabijeji bide valeenikova kone nad hrobem padleho bohaVra. To ye svete pfestalo. Ale es. armada je prvni na svete, ktera buda livit nadosmrti kone, jil poslouzili mrtvemu reku. Na znameni, 2e mrtvk byl 2ivot a cesta. Pro kaldji livot, jako je i psano: "Ustrne se spravedlivSt nad nemou tvati."

Tak tedy v Ruzyni. Zimni jitro nad modernimi, rozlehUmi kasarnami.

Historicke gestspiezi je na stravu a peel u druheho oddilu delostfeleckeho pluku 1, u baterie, jeji2 detat-aspirant — svatek-nesvatek — prave kontroluje eisteni kopyt a tu a onde sam ptiklada, ruku. Prof by etenat nemel jednou take sdilet pfekvapeni reportera, jen2 se pak dovedel, ze tento gikovnSr detat v komisnira Astroji od erarni lodieky, az po take, komisni jezdecke boty, je v civilu jednak doktorem pray a jednak synem nynej giho ministerskeho ptedsedy; a le je to tak spravriSr vojak, ze to uznavaji nejnaroenej gi kritikove, podtizeni, i kdy to pan eetat nesly gi. (Tento eetat zachranil rekruta, zapoliciho se sySTin splager4m ofem, a nepustil vzpurneho kone, adkoliv mu kopyto polekaneho zvifete doslova pierazilo nohu.)

Tri osmahli mladenci vyvadeji z teple staje do studeneho, trochu zaml2eneho jitra gest krasi)*ch, eernSrch koni. Mus.ite si honem opakovat starou dragounskou pravdu, ze "kone jsou jako male detr, abyste se nedivili, techto Best zvitat, jimz ptiroda dala smuteeni Aat a lids historickS7, smutriST tkol, jsou vesela a bujna. A le poskakuji, aekoliv by men nadosmrti jen valne pochodovat. — To tedy flealaji, jsou opravdu jako deti, ktere odpoledne &Arno zapomnely, le rano hazely kytioky do otevteneho hrobu.

Ted' stoji v fade a koukaji se nediivefive do velke eoely fotografickeho aparatu a na aparat viibec. Je to vet gi nez vrabec, usuzuji sttihajici ugi, a elver) nohou pod kahlS7m konem je pfipraveno po yyskoeit v pfipade, le ten velikfr vrabec zaene freet. Nic takoveho se • nedeje a konici berou na yedomost, le tu jsou dva (Je to velkS7 rozdil, tak veiky, ze velitele pravem zakazuji demobilisovanSrm vojakinn vstup do staje od chvile, kdy oblekli obdansky gat: nebot' se stalo, 2.e je vlastni nejlepgi etvernohS7 kamarad, tace pokopal, protole se lekl plandajicich Boss a bileho limce.)

Pied fotografovanim ovgem se roji-dobre rady, jake sljichavame jinak pied Bozim teem, kdy maminky piibihaji do gpaliru drulieek a opravuji krasotinky: "Otylko, nastup! Da g ty osli ugi pryer (0511 ugi "jsou, kcly2" ken stfiha ugima a necha toho ye chvili, kdy uS1 jsou

VPSTNiK schliple "od sebe", jak zni odborn termin.)

"Odrol Kde mas Ctvrtou nohu?" Nebots klisny Odra stoji v pohovu, jen je obliben u koni neobliben u ptehlidek: kiln ma podle slutebniho ptedpisu dtyki nohy, aby na nich stab, a nema tudit stat na tiech. "Hej, aranoS!" Uchoti mad'arskY vojaeek do "zlatidek" svemu Symbolu, aby zvedl hlavu a nezajimal se prase ted' o snih a jinovatku na zemi.

Ted' tu tedy stoji krasne, vytizene klisny a kone: Panic, Symbol, Odra, Py gna, Otyla a Selka. gest krasnYch, vpravde velurovYch zvitat s hustou ted' dokonce trochu najetenou srsti, eemou jak — Cerny VIA! Nebot' neni jineho ptirovnani pro hebkost a sytost tato barvy.

I nozdry a chtipi jsou demi, a kdy prave neloudi cukr a nestrkaji nos do lidskych kapes pti demi odhrnuji pysky a ukazuji bile zuby mezi eervenSrmi dasnetni — neni na hlave takoveho Panice ani stogy po jine barvy.

Vjter gesti koni pro kondukt 21. zati byl fatkY. Je mnoho eernSrch koni, ale vyloueeni byli pfedem kone lekavi, neposedni, "nepostojni", "hadavi" a "caplujici", ctiladostivi — kteii nesnesou jineho kone pied sebou a jsou ochotni pieskakovat postrariky, aby se dostali pied yelitele oddilu, vlastne: pied jeho kone.

Bylo tfeba, dat pozor, aby se do postrarin houfnice, na kterou se bude doslova divat celST svet, neptiplet1 konik, jen "nejde od koni". To je zvitatko, ktere je hrozne hodne a mile, netancuje, nevyvadi, nepla gi se — ale: ma pkilig vyvinut,ST "cit stada". Je-li Pohromade s jin*rni koni, neopusti je ani po dobrem, tim merle po zlem. A naopak: jevi 2ivelnS7 sklon pfipojit se kalde skupine koni, kterou vidi, a byt' to byli kolegove z jine fakulty, jako na ptiklad eskacliona jizdni policie, jel uvadi velky kondukt.

Bylo tieba mluvit s tuctem yeterinata a s desitkami rotmistra-podkovalii, aby bylo zji gteno, je-li ten a onen z vyhlednutSrch vranikt zdrav3"7 "jako A bylo tieba najit kone ptiblilne stejne stare a ptiblflne stejne -velike. Snagenlive k sousedum a tolerantni k civilistum. Byla to tpina Idflovka, je2 musila vyjit bezvadne a hladce ye slova: dokonale gestispte21, krasne a dobre.

Tak tedy vygla jmena Panic, Symbol, Odra, Pygna, Otyla a Selka, konici a klisny Aesthete, sedmilete a osmilete. A tim vy gly na jevo i "hvezdieky", bile skvrny na jejich Celech. (Neni snad nudne konstantovat, le eernS, 'din se nekdy narodi bily jako snih; htibatko je dokonalST beloug, jen omylem stoupl do sazi a ma, proto kopyta demo.. Do roka se mu yymeni "srsty" — nejaka to stopa belosti vgak zustane.)

Za obyeejnfth okolnosti se takova hvezdieka proste natte — prominete? — tak zvanS7m viksem eili 'demi. Lee je mono ptipustit, aby vojansky ken byl v takovem stavu, le pti historicke uddlosti je zavis1ST na suchem poeasi?

I byla velka valeena porada, na ktere zkougenSi a zkugel-i* praporeik-podkovat Lad t'ukl spravne na htebik problemu: kali hypermanganicum Cili hypermangan! Toto barvivo je site modre v rortoku, ale Cern y, kdy uschne. Ale take nedobre pro poko2ku. Jen ten, kdo vi, jak si elovek zamiluje kone, pochopi, ze ruce podkovate byly nelne a opatrne, kdy detskS7m kartakkem na zuby barvily taktka chloupek po chioupku, a bile hvezdieky zmizely. (Ted' u2 zase sviti,) Ne poslednim z dojemnSich obrazku smutneho 21. zati byl yoja,eek "Cern y houfnice", jen ve chvili, kdy se na prvnim nadvoti sjizdeli vyslanci presidenta a kraau tohoto sveta, se na druhem nadvoil plage rozhledl, vytahl z kapsy mai* kartaeek, vzal levou pall "sveho" korid kolem krku a rychle je gte obnovil svat iiskok, jen udelal z vranika vranika. Nabklaje pH torn slovenskSani inekkS7mi slovy konika k trpelivosti.

President Masaryk nejezdil za livota nikdy gestispfelim. "Tol snad me dva kone utahnou," tekl jednou, kdy se te gila otazka ceremonielu a pH torn zustalo. "Kcly2 je naspech, musim jet beztak automobilem . . . " T.G.M. netikal "auto". ObtadnS7m vS7razem chtel snad postavit hraz mezi sebe a mezi vynalez, kterj pro svou osobu nemiloval.

Ve sttedu, dne 26. ledna 1938. estispeEm. jel Po prve a naposied v onen 21. zati.

O dnech 2alu bylo jit psano.

Snad snese historie o mutt jen byl- vaem tak blizkY, i prostou lidskosti, tet zminku o jine strance tato smutne testy: Tak by bylo tieba zaznamenat, ze za bezvadnYm drtenim tea., za monumentalnim obrazem dastojnika, rotmistra a vojina v sedlech taznych koni pied lafetou, se skrYvala tetka prate. Ut k udrteni konduktoveho tem pa dvou at tri kilometre za hodinu pates jezdecka virtuosita, nebot' ken jde dobrovolne nejmene lest kilometra, jde-li krokem. Redukovani rychlosti je umenim, zvla,St' musi-li zastat neviditelne. A zvlaSt', jde-li o poctu, vzdavanou pted tvati sveta.

8estispte2i s lafetou provedlo zkuSebni jizdu, a to o gel dal hodine ranni. Potvrdila velke jel je ye svatnych akcich (Chotkova silnice) a v kolejnicich elektrickYch drah (na Vaclayskem namesti). Je to teren pro podkovy nejnevhodnejSi. Dokonali jezdci: atabni kapitan Parma, praporeik Jetabek a vojin Drozdik (dnes uz v zá loze) piekonali vSechna askali Ale toto je zpraya o "eernem gestispteli" — a zprava, nesmi nic zamldovat. Proeet je tieba prozradit na piiklad na "Selku", ze se od hradu al po Wilsonovo nadrali zasaclne a svedomite lekala kaale sestry 6erveneho ktite, jet stala — jako samaritanska, sluZba — ve gpaliru. "Panic" se dvakrat pokusil o klus, "Pygna" projevila sklon taneit na kolejich tramvaje, "Symbol" jednou madam uklouzl.

Ale vgichni dohromady se chovali vzorne, jak se od nich oeekavalo. A drobne "poklesky" nikdo nevidel. Kolena a ruce jezdet je yeas potlaeily.

M doslouli toto krasne gestispte gi svou "preseneni slabu", nebude tedy prodano ani dano na revers.

Bude poslano do statniho htebeinu, na Cast nou pensi. Zatim je gte slou21, protole bez place nemuze nic ta,dneho na svete zustat zdr'avo.

Tegi se obzvla gtni piichylnosti obou pluka v ruzyriskSrch kasarnath, a prvni baterie II. oddilu dostala — via facti — titul "Masarykovy &me baterie".

TrpkY fidel ✓ Lontine zemtel v techto dnech miliardat Winans. Jeho osud je prave proto, ze byl spojen s jeho nesmirnSrm bohatstvim, zvla gt' krutS7. Kdy2 pied sedmadvaceti lety jel Winans na zotavenou z Ameriky do Anglie, tripel po tests velkSrmi poti2emi, ktere byly dtisledkem motske nemoci Odborni lekati po diikladne prohlidce prohlasili, *le kdyby se chtel vratit donit do Ameriky, tato jeho zpateeni cesta po moii by bezpeene take znamenala jeho smrt.

Proto miliardat zalarmoval kde ktereho vynalezce, lekate, technika a kresliie, aby vynagli nejakS7 patent, kterSun by bylo odstraneno nebezpeei motske nemoci. Tak vzniklo bezpoeetne mnolstvi models, jak zabraniti- kymo.ceni Lodi. Tyto "patenty" v gak neptelily stadium pokusil. Vynag lo se take mnolstvi pilulek, medicin i likeril, ktere mely zdolat piichod motske nemoci, ale pokusy s nimi byly rovnel bezvS7sledne. A tak byl ubohS7 miliardat timto nezdarem v o technicke nebo lekatske znemorneni motske nemoci po celou dobu, od sveho prvniho piijezdu al nyni do sve smrti upoutan na pobyt v Anglii. tu jaksi v nucenem vyhnanstvi a nedolil se molnosti navratu do vlasti. Jeho historie ozivila ov gem pokusy o zdolani motske nemoci a v zapeti se hlasi, jednomu holandskemu in*ZenS7 rovi se koneene podaiilo sestrojit zatizeni pro Lodi, kterSrm se onemocneni motskou nemoci da zabranit.

Starcova jedineena sbirka vody z celeho sveta. ✓ Edinburgu zemiel ye stati 76 let Hilary McPhea. Byl to mut ktert mel nejpodivuhodnej gi sbirku sveta. V nekolika tisicich lahvi mel vzorky vody ze vgech moil, iek, rybniku a pramenu sveta. V jeho sbirce byly take vzorky leeebriSrch lazeriskSr ch pramenti. Jeho tivotni ctiladosti bylo, aby pokud molno nejvice vzorku nasbiral vlastnoruene. Nyni odkazal sbirku vedeck9m iistavt'un.

Ve sftedu, dne 26. ledna 1938.

ODDIL DOPISOVATELSKi Detroit, Mich.

Ctena redakce Vestniku!

Pieji Varn et'astnk a veselk novk rok 1938 a hojne odberatelft. Tea tele na gi mile Jednote, by krateli vg ichni ruku v ruce s laskau v jejich srcleich, ktera, usu g uje slzy tech, jim nebylo gtesti piano, by veg kera, jejich pkani a tuaby se jim spinily A nag i Jednote by pkinesl dalgi vzrust a tispech. Jest to krasne, kdyt si mohou bratki navzajem pomahat. Kdjr g jsem jette dlela mezi vami v roku 1909, tedy tam pH Temple uhotela sestra gnajdrova. To se bratki a sestry chazeli pomoci s praci, ja sama jsem ji opatrovala dva dni a dye noel. Byla hodne popalend, jak palila bavinene gtoky. A piece jsme tem sirotkum matku nezachranili. Doktor pfigel, pomahala jsem ostkihat ktiai na rukou spalenou. Mohia jsem to delat, neb jsem studovala v Brne porodnictvi a tea jsem brala kurs og ettovatelskk. Pak ji zavezli do nemocnice a tam zemfela. Velice se mi tehdy libilo, jsou bratki a sestry tak obetavi, a hled'te, bratki a sestry bkti takovkmi i nadale, a tea pestujte lasku, by z na gich srdci nevymizela, neb jen laska lidi spojuje. Proto inejte na pameti, te kaide dobro, ktere vykonate se vain stonasobne zuroei, tfeba ne hned, ale kaide dobro se vraci tam, odkud bylo vyslano. Proto velke tiny vyrostou jen z prate, cluvery a lasky.

Teg srdeenk dik memu zeti Rajmundovi a dceii Marii 8veoovS7m v Cald..well, Tex., za ddrek. Dostala jsem Icrasne gaty a hodne jednogek. Jia se mne pkitelkyne ptaly, ae kolik tech deer mom, kdya mom pokad jine gaty. ftekla jsem jim, ae zest, a to ae kdya mi kaada, z nich da jedny gaty a jegte k narozeninam, to se potorn mohu pfeslikat, ze si chodim jak hrabenka. No prod' ne?! Vadyt' jsem byla hrabenkou, ledva jsem hrabe unesla. Jia bych byla zapomnela, diky tea* path =mince 8vecove v Caldwell za pytel maku. To jste se nom zavdetila. Neeekali jsme ani na jeai gka a upekli jsme si makovniky. Tak jak pan JaneCka si zpival: "A ja, sam, vadycky sam, makovniky zadelavam . . ." Nebojite se, te se yam zictivi nohy od toho zadelavani? To si radeji najdete kuchafku! Ta si hezky k tomu sedne, aby se ji nohy nezkkivily. Vite, jak v 6ecliach uCednici pekafgti zpivavali: "NepeCem, nepetem, radej uteCem, nagi pani maji domy, a my mame ktive nohy, nepedem, nepetem radej uteCem" Ctene dopisovatelky napi gte tea svoje nkhledy o aenach. Vaelyt je co chvili dlanek o genach jak se tlati na iiroveri s muai. radyt' neni aena merle net mua ,a president Masaryk sam iekl jednomu muti, kdyt tento prohlasil, ae Rena neni tolik co mu g. — Masaryk fekl, prof by nebyla tolik, vadyt' mu g je otec a iena je matka, proto jsou si rovni. My odbira,me hodne teskkch novin, a tam je vady naraaka na teny, ze v'Aechno delaji co midi.. ena nektera musi jit do prate, nebot' mu g by sam rodinu neuzivil, obzvla gte ye meste. At' si muai vydobudou vetgi plat, a Rena potom nebude muset jit do prate ;ona ma doma prate dolt. 2e pry se svet kazi, ze aeny zastavaji mestske i statni itkady, jsou lekafkami. A to se svet hrozi? Kdya se ted' i aeny vzdelavaji, to ty muae zpatedniky mrzi, tie je tiena samostatna, ae se netkese i s detima, kdya on piijde dorm) jako sliva may, a 'Time: "Ja, jsem v dome!" — a tfeba v torn dome nepfeloail ani stebla. 2eny pry kouil jako muai, piji jako muai a zapachaji jako tabatni trafika. Neni to hezky , ae se aeny oddavaji kouteni, ale vida, jak to muatun smrdi, kdya ony kouii jen cigarety a oni kouki jako tovarni komin, a to aene nestni smrdet; jak to keno, k temu pkijde, ae ten smrad musi sna get. A ae nabkvaji mots? Prot ty Reny maji lokt snitovany? Kdo rozmnoauje narod a kdo vychcvava (Teti? Mug je proto, aby se postaral o vkaivu a iCena o vkchovu rodiny ,a proto ma bkti tena vgdelana,, aby mohla vychovavat deti. Jak Rena zakkiknuta rnffe dot zdra rf3 deti, lrtera se musi Vast

VESTN1K pied natiZern? Prod' se dobytek hezky krmi a

opatruje, jen aby pkines1 dobrk utitek, a Zenu by chteli udupat, co by men bkt radi, ae jim teny ukazaly, ze dovedou to, co muai, ba vice, neb Sena rodi a mu2 to nedolcate.

Dale ae pry deny jsou zhkekane, se maji na prani stroje a na v gechno. Prot by mely pokad teace dkit? Mne byly otyfi leta a musela jsem past husy, a to jsem delala as do 'Aesti rokt.

Pak jsem byla povkgena — pasla jsem kravy.

Po mne pfevzal funkci mlad gi bratr. Kdyt mne bylo sedm let, jia jsem miatila obili, ze pry jen notu draet; ale kdyt takove dite dr gi tu notu celk den, tak to unavi. Ale to jia jsem si mohla ukrojit sama chleba, ze mlatim. Ne, ae bychom snad nebyly smely jist chleb, to ne, ale maminka kikavala, ae se pozna hospodak po ehlebe jak je krajenk, zda v torn dome je kadek Ci ne.

Ale ted', kdybych byla je gte jednou zase mlada„ to jia bych take nechtela cleat, jako ta dnegni mlaclea. Jig bych nemlatila, ani iepu nekopala! Vzala bych si muae, musel by to bkt Honza a musel by mit farmu. Ja bych chtela bkt na terstvem vzduchu. Rano by musel poklidit dobytek, navakit snicla,ni a pkinest mi ji do postele a pak by jel na pole. V poledne by musel naval-It obed, zabit slepici a musel by ji osmenknout, trhat peki by nesmel. Pak po ()Tiede bych si lehla na pohovku, neb bych si musela trochu odpoCinout, trochu bych si zakoukila, ale cigarety bych nechtela neb ty kouti jia kdejaka, ale Honza by mne naladoval fajfku a pak by mohl jeti na pole. VeCer by musel uvalit veteki a pak mne vzit na prochazku. No, a kdyby to bylo pro nej mot, mohl by mi nejakeho muaskeho najit, kterk by mne bavil: Ale ne, kterk by se libil jemu, ale kterk by se libil mne. Tak bych si to zakidila, kdybych byla mlada. To by ua nebylo jako kdya meli musi takove pravo, tak jako na pfiklad pki gel jeden mug domil a s nim pfigel jeho kamarad, a on mu fikal: "Ja„ svoji aerie ieknu, 'ae ta vrana tam je bila ,a ae ona kekne ano." Reid ji to, a ona chudera musela pkisvedeit, ae je bila! A takove by muai dateli mit aeny.

Co na to fikate, statieku BartoSi? Jak Vy byste si to zaridil, kdybyste byl mladk?

Tea peknk pozdrav na pani Orsalcovou. Jia vas znam, jak mne dcera Svecova pile. 8koda, ge Vas osobne neznam. Tea srdeenk pozdrav na pani Wondragovou z Caldwell, Tex. Mela jste hezky dopis. Na ge mladek by opravdu nemela za,hazovat matekskou red', vadyt' nand slovanskY je mohutnk a kdo umi Cesky, tak domluvi se vaemi Slovany.

Dostala jsem tea od synovce ze stare vlasti fotografii z pohitu Masarykova, velkk to obraz.

Je krasna podivand na to, jak lid v krojich zboane kleti a plate. Jsou to dojemne obrazy.

8koda presidenta Masaryka, neb takovkch di mot neni.

S pfanim vgeho dobra, Anna till& NAg IM OCHOTNiKiJM! Tu a tam mi bylo keteno, se jsem psi cftvadlech moc shovivavkm kritikem. Chci jen naai vefejnost upozorniti, ae kritika divadelni se musi vady psati se vzhledem k okolnostem.

Zdalo by se, ae by zajem o ochotnictvo pomalu v nagi vekejnosti upadal. Nepravem! — Vadyt' ochotnictvo to bylo, ktere po fadu let, davno pied tim, nea jine slotly naroda, ujalo se prate buditelske nejen v mestech, aby potorn pronikalo i do zapadlkch mesteeek, v nig prate byla vice obtitnej gi, vaak za to tim radostnej gi.

Na ochotnika se diva vefejnost jako na dlovelca, kterk v minulosti mnoho vykonal — ale nyni jeho Cinnost jest malo ocenena. Nejsou oceneni, ba nekdy se o nich mluvi i s despektern. Jsou to pry piece jen "ochotnIci"! To mne velmi vady zaboli. Ovgem jsou ti pravi kritikoye mnohdy lidi, ktefi nebudou nikdy nadgeni praci jinkch, ponevada by to sami nedovedli.

Ochotnicke divadelni Cinnosti jest nutno dati dugi i srdce, vgechno nadgeni pro vet. Jest to apogtolovani krasnkch rnyglenek, ktere mluvi k obecenstvu seriosni dramatickou tvorbou, konaji dobro a nesou uZitelt A tato Cinnost zna-

Strana 5 monk vekte mi, celou kadu obeti dugevnich fysickSTch. Jednou z nejdffleaitej gich zasad ochotnickeho divadla jest sluZba narodu, narodnim ideam, slovanske vzajernnosti. Postupem doby 0ctly se ovaem v prograrnu i socialni prvky, jak to asi pkinagi doba.

S jeviate probouzi se laska k deskemu slovu.

V divadlech, tfeba improvisovankch, rozviji se nejkrasnej gi kvety, narodniho uvedomeni. Jest to prate drobna, nenarodna a my musime bkt vdedni za -de, co tam sklizime. Jest nutno tu a tarn prolamovati ledy, jako ve v gi kulturni Naroky obecenstva rostou, a tu ovaem musime hledati novou tvorbu vYrazovou. Stava zde i rivalita s divadlem profesionalnrin. Nage poslani ochotnicke ale jest, aspori ma, bYti, na ptednim miste pouene a vzdelavaci. Mame uvadeti na scenu hry, s kterYmi mriZeme doble konkurovati s profesi, peelivYm vflperem repertoiru. Kulturni vzdelani ma bYti prvni ochotnickou smernici. Nebkti ochotnictva, &ski dramaticka literatura by velmi ochudla. Kolika autorirm pomohla ochotnicka steno, k tomu, aby se vefejnost seznamila s jejich praci?

Dovolim si tvrditi, ae divadlo, hudba a zpev jsou irdinnej gimi prostfedky pro narodni probuzeni a posileni net slovo mluvene s keenicke tribuny a tisk.

Tu a tam jest, najdeme znaenk pokles dorostu ochotnickeho. To jest v gude, ye vgech oborech lidskeho podnikani, zvla gte dnes, kdyt nag' vezdej gi aivot je tak tvrdk a krutk. Mnohde nafikaji, se nemaji dostatek schopnkch mladkch lidi k tomu, aby pkevzali dedictvi starkch "na prknech".

Jdeme-li na koken tech stianosti, uvidime, se jen malo otcti a matek nedovedlo pkipoutati sve deti k ochotnictvi.

Jinde zase, lide pfespfili g staff, nepusti mladou generaci k praci, ponechasaji ji jen podtadne Aloaky. To neni spravne! Jest evidentni, se naae mlade g k divadlu lne a poctive hraje.

V mladdi jest budoucnost — s ni jest nutno vady a vgude poCitat. NestaCi pokrCit rameny, ma-li odli gne nazory od nos. Vychovani pfedvalednou mentalitou jest Pile! Mladi se claji rozumne vesti, daji si Nei! Jako kdysi byl utitel na vsi kulturnim virdcem vaech, tak i dnes uCitel na vsi v ochotnickem divadle jest kulturnim radcem. Zatneme-li s mladeai alou, vychovame si ji pro leta mimogkolni.

NestaCi ovaem jen dorost, kterk bude divadlo hrat, nutno tea pkipravit dorost, kterk dovede piniti hledigte. Ovgem v teto vkchove musi pomahati vefejnost sama, tisk odbomk i denni.

Ochotnictvo ma krasnou minulost, za kterou se nemusi nikdo hanbit. Jest to minulost spja ta silnymi gouty historie. Ma Cinorodou pHtomnost, ktera neuzavira se aadnemu proudu, kterk svet Casto velmi prosaicky pkina gi. Ma i skvelou budoucnost, ktera, spini narodni pochopeni.

Musime tedy pki psani o divadle sehranem, brat na zietel okolnosti, provisi a vkchovu. Vychovame si herce, pkipravujeme je, by mohli zdolati tremu, tu hlubokou dutinu v hledi gti a musime je nauCiti pohybovat se volne a nenucene pied zraky rozmanitkch naiad.

Dovedu oceniti praci kaaleho ochotnika, herce i pevce, jest to °bet' a namaha nejen telesne. ale i dugevni. Dava, se Cas zkougkam, cvideni, pkipravuji se, garderoby, liCeni a to vaecko z lasky jen. Z lasky k divadlu, kde moan podati obecenstvu dej a irryvky historicke, mestske i vesnicke a probuditi vzpominky na vlast zamokskou.

Ocerite tedy vgichni tu praci na, poli kulturnim, uCte hledati to pane v sehrani role a nehledat malicherne, puntitkafske chybiCky. Mame mezi sebou v Dallas i z Ennis dobre, vygkolerie ochotniky, kteki se mohou rovnati pfednim silam tele Ameriky. Vady jSou na jevigti radi videni — Mame i slibne sily v omladine, kterou nesmime zanedbavati — povzbuzeni budi lasku k yeti a tvoH silu ve vystupovani. Jest to vesmes prate nenarand a ta mus" a bude ogenena nejen u gchotnikii, ale i sera, veselt-Tv

Strana 6 San Antonio, Texas.

Ctena redakce a cela rodino S. P. J. S. T.!

Na zdar! a vitam vas opet v tomto na.stavajiciin rode 1938. Budete snad pfekvapeni, kdyt yarn za,enu kapitolu z ilryvkii, at' jsou minule neb ptitomne, vlastni, tet i cizi, ale at' jsou dobre. Vime ze zku genosti, to se katclemu nezachovame, ale proto nemusime vesiti hlavu a eekati druhe. Ne, bud'me jak ten udatnY Hanak. Nebudo-li tarn, zhurta na ne, budo-li tam, nechame je.

A tak mne ptipada tro gku do zpevu. Po vYdatnem clegti jarni vitr fouka a tet "rampouchy" se rozpustily a s temito ma dovadeenost — notujic si: Co ten ptadek povida, co ktest'anstvi to si z toho naginec vybere velkeho d'asa.

Nektie ptadku, nektie jen, byt' bys mel i pravdu, vtdyt' tu vedne nebudem, prod si kazit slavul Zdat si plete g dejiny, neni moje chyba, lapajice po vzduchu, jak na pougti ryba.

Tet ten, kdo ma spomou silu a tou staro-hamerskou latinu, rozproudi v sobe modrou krev, ten vrozenY vala gskY zpev.

Jest lepe lakti opiekou, zacpat hesly u gi, aka jak se slugi! fipine zavtit, tet fista Jak jedinec tak celek einiva sobe katclYm zaeatkem roku nejake to uminene ptani (resoluci), co by mel vykonati a co ne. Bylo by to motne, abychom si vybrali nee° z tohoto meho niertu?!

1. BYti trpelivi a mysleti.

2. POtadati zabavy a shromatd'ovati se, jak to v rode minulem, nagich 40 letYch osiay.

3. Bratrsky se navzaj ein raditi, uptimne sinYgleti mezi Sebou a ptispet ku povznegeni nageho hesla: "Podpora, Lidskost, Bratrstvi"!

4. Vgeh.o s merou I Minulosti neteleti, budoucnosti speti vsttic.

5. Neznalost zakona neodpou gti trestu, tat nevedomost stanov nema omluvy.

6. Omlad.inu nabadati k narodnunu titan, zpevern, ptednaSkami a mluveni na gi feel ph kahle ptiletitosti.

7. Za,vadeni eeskYch vyudovacich hodin na gkolach a urnotniti rodidurn, by ditky v torn podporovali, tat podporovati studenty, by v desire teei se zdokonalovali a uplatnili.

8. Leske dejiny do anglieiny ptekladati a tyto v na:s'em organu uvetejnovati, tat dejiny nagich americkYch 9. Nebyti patolizalem ni hulvatem, nesiti vitr sklizeti bouti! V mistnostech tadovYch ma se o vecech techto pojednati a die moznosti vytiditi, ne at na ulicich, silnicich, v hospodich, neb nam neptatelskYch taborech. /gayest' by meio byti v kazde mistnosti tadove: Pro hlasne a bubeniky misto jit zadano — di zabre.no!

10. 11/Inoha dobra povest byla probodena gpieatYm jazykem. Zdvotilosti se oteviraji briny k svobocle, za drzosti zapadaji briny trestnice.

11. titi pro dobro celku S.P.J.S.T. a nadefge: Nekrist a nebati se!

A co dale? Na redakeni strance Vestniku ze dne 19. ledna t. r., hned na str. 12, v prvnim odstavci, jest pojednani, ktere jsem jit dal/no oeekaval a o kterem jsem tat fizkostlive debatoval v nagern organu asi pied 3 mesici nebrati vge co potkame, nekaliti nagi eistou povest, nebourati zaklady pevne a staveti je na zpuchtele a piseene. Neopomefite najiti toto dislo a ptedisti si opet fivahu redakeni, a vezmete si tuto k srdci. Mezi jinym psal jsem o ptijimani jinonarodovcil a jich zvykil a negetmosti ku :.polkfn a tat poji gt'ovnam. Nage pojistka jest zalotena na mirnem poplatku — ponevadt naginec jest vetginou rolnik a die vrozeni a ptirozeneho zdravi konservativni dill getrnY. Ale seberme dne gni pomery hazardni a tohoto individua ,(jednotlivce) , tomu ani na, tivotd a timto plktvati nic nezaleti. Pak potadek pladeni?! Inu — prvni hubici mu fla:ska ptinese a povinosti ku vg emu, i sama sobe jsou ty tam.

Milo tech, kteti mail zodpovedne postaveni, aby reagovali (fieinkovali kladne) k nagim ptedpistm a povinostem dodrteli — ti kteti — ile nageho dobrozdani by nebyli hodni mezi ; s (do nag eho ramee), ty, prosirn vas, vlastenbr. organizatoti (naborci) vynechejte — ty ,echceme. Tech par dolart rias nespasi a 9dryje zaklady,

V2STN1K Pfehlidka lekarska. Clanek rika: k lekati by jsme meli ptivesti jen lidi takove, o kterYch sap: mi mysiime, ze jsou zdravi, ale tet znami v sousedstvi a maji mravni charakter a pochopeni pro nag nArod a vykonavani spolkovych povinosti. Pak — domaci lekat dobre yysvede'eni eloveku nezdravemu, hlavni lekat to nepozne, Tot' dosti ztetelne teeeno.

Proto vas, bratti a sestry upozorfluji a tet tadam, byste to pteeetli tern, kdo Vestnik nedostavaji, na dlanek redakeni ze dne 19. ledna t. r. Stab by za to, by byl opet v nekterem Cisle uvetejnen. Jest to k na gemu avisu eili vYstraha — pryd s plevelem!

Nage san-antonska einnost jest obstojna, na to navgtevovani tadovych schtzi. Nebojte se nes, my vain zptijemnime Cas co nejptijemneji. Je-li zima, zatopime; zda-li pr gi — usugime ale nejradeji vas uvidime jednou za magic, aby prostora sine nezela prazdnotou a br. fitednici nemuseli sami k sobe mluviti jako btichomluvci.

Ku ukoneeni myslim sobe: "Saproportska chlap vala gska, prof neprakticiruje co kite a poutiva, vyfiatku ze stareho kalendate. Tu lasku k blitnimu konei pitominou, Mu, zde to je: 6i kiln — ei palice?

Ku dnegni vzpomince o volne nauce, ze na tyrdY kiln je tteba i tyre palice?

Beda vgak, hu — hu — huu, zahoukal si Week pti svitu mesice.

Polekan gelestim, girakem s kytici a teto sucheho listi.

Ptidal v krok mytinou, pti svitu mesice, stin svfij nahle siaatti. eert nechtel vettelce — strach se smrti rovna; aC nemohl pteskoeit svfij vlastni stin.

Snad z muk se zachrani, smekl se po strani, naraziv palici — na t yrdY klin!

Jsa lunou osvicen, narazem oslepen, — Valach vtdy zUstane tim, elm vtdy byl!

Bratte MouCko, obrazky z raje orantoveho jsou velmi vabive a doufam, to tam zalotime pro budoucnost nag eeskoamerickY, toutebne oeekavany s nezapovezenYm, ale proslavenYm ovocem — raj. Na zdar a zdar na gi praci— Svilj k svemu a vtdy die pravdy.

Lawrence V. Kallus.

Ve sttedu, dne 26. ledna 1938. itad Laskavost, aslo 70., Needville, Texas.

Ctene sestry a bratti!

V minule schitzi bylo usneseno, bych uvedomil Cleny, by se do se/lute prvni nedeli, totit 6. fmora, dostavili. Bude se jednat o tom, kde tento rok schfize budeme potadat, tak jest nutno, by elenove to rozhodli. Tet poda, nag fieetni vYbor, ktery ptehledl knihy tadove, v jakern stavu se nage pokladna naleza. Tet upozorfmji eleny, kteti jsou s placenim pozadu, by se do schiize dostavili a ve'c s tadem die motnosti vyrovnali. S bratrskym pozdravem, J. J. Zemanek, tajemnik.

Rozkvet, eislo 62., Galveston, Texas.

Vgem Clenum tadu Rozkvet Cis. 62. S.P.J.S.T. v Galvestone timto vedeti se diva, ze tad potada, dvaatticatou jubilejni zabavu dne 29. ledna, v sobotu v 8 hod. yeeer v K. P. Hall na 2120 ave.

G. — S politovanim se musim ptiznat, to uz jen jeden zakladajici Clen nam zde zastal, a to jest Josef Knapp. Ostatni se odebrali na yeenost.

Vgecky eleni a jejich rodiny jsou fictive zvani, neb tam bude dosti zakuskil a obeerstveni a muziky, kde se miatete slu gne pobavit. Mezi touto zabavou bude proslov tYkajici se tadu a proto jest nutne tteba, by v gecky eleny byli pkitomni. — Pak se yam diva Veda, ze tad bude potadat magkarni zahavu dne 1. bfezna, v frterY, v tete mistnosti. Tak bratti a sestry nezapomente na tuto jubilejni zabavu, byste se zase jednou segli a vespolek se uradili, jak nejlepe zvetgiti tad, neb cela na ge Jednota pokraeuje vtdy ku ptedu. Mnoho zdravi a gtesti yam pfeje za zabavni vYbor a Na zdar!

E. J. Denke.

Sokol Houston.

Ptal bych si, aby katclY sokol v Americe mohl videt a ffeastnit se desateho v gesokolskeho sletu v Praze. TakovY krasnY obraz by 21.1 v jeho pameti celou tadu let.

Bylo moje gtesti videt tupni slet, konanY v Kladne roku 1921. Cvidilo kolem etyti tisice sokohl., a divil jsem se, jak v gechno se ptesne a bezvadne vedlo.

Vidal jsem dorost i dorostenky evieit prostni jako jedna osoba. Kakly byl v kroku pti nastupu na sleti:s'te. Mtikem huste Lady se rozplynuly po sletigti a katclY byl na 'svern ureenem miste. Hudba zadala hrat, jejich tela se dala do pohybu. Nevidet hudbu, dlo yek by myslil, to jejich pohyby stvotily ty zvuky. Kdyt nastoupili muti a teny, to byl teprve pohied!

Ptieina byla, jejich Abor byl vice barevnY, a cvieeni bylo slotitej gi a rychlej gi. Cele pole se menilo v barvach. Jeden okarntik bylo modre, druhY bile a zas eervene, podle toho jestli stAli, klekli neb se ohnuli. Byla to krasna, podivana.

A kde se katclY sokol naueil ty stejne pohyby? Samortejme je to nemotne, aby teastnici se dostavili na jedno misto k cvieeni. Na sletigti byli pohromade poprve. Ale nebyly videt tadne vady. MnohY by myslel, to je jejich zvyk se shromatdit na jednom miste a uCit se to, co tak pane umeli na sletigti.

Dr. Miroslav Tyrg dal dobrY zaklad Sokolu, kdyt byl zaloten pied mnoha lety. On 011, to kaki* sokol ma jeden cii a nieeho nenecha gt'astile nahode. Proto je motne, aby kaidy sokol stejne pracoval. Sokol ma svoje tiskamy, kde se tisknou razne latky. Take se po glou katclemu naeelniktf noty neb gramofonove desky, by se pri stejne hudbe udilo a na sletu cvieilo.

Katde 'nest° a katda, ves posila sve zastupce do urdeneho mista a tam udi se plink aby mohl naudit ostatni, kdyt ptijdepet. Nyni, kdyt radio je tak ygeobecne, povolili jim jiste hodiny a eleni Sokola se udi moderneji.

Jednotlivec u Sokola nevynika. Vtdy se pracovalo, aby nejvetgi poeet lidu obdrtelo nejvice dobra telesne a dugevne.

Kdyt moje touha se stala skuteenosti a ja byl Menem Sokola, teastnil jsem se nekolika yYstupfi a jednoho okresniho sletu. Bylo to pro mne zajimave a ja, byl hrdY, ze jsem taktka "jedna cihla v silne zdi."

Jegte net dokoneim chci se zminit, ze Sokol Houston bude mit 8ibtinky gesteho iinora v nagem domove u tadu 8tefanik. Ptijd'te, ptatele, a s nami se pobavte. Mohu vain slibit, katdY bude s yeeerem spokojen. Na zdar!

Fred Lebr.

Ze Stain' university v Austin, Texas.

Mili ptatele!

Studenti na Statni universite ut vice net tyden pall svetla daleko do noci a nekdy as do rozgeteni dne, ttebas to vedery je gte jsou dlouhe. Semestrove hlavni zkou gky (final exams) jsou prieinou tohoto zazradneho zajmu v knitkach.

Zkougky zapoealy dne 20. ledna a potrvaji do 29. ledna. Devet dni zkou gek! Jeden student zdelil, te po zkou gkach pfijde spat ate jestli se nekdo opovati ho buditi do tYclne, to ho vyhodi ze svetnice. Jsem jist, to v gichni bychom to same radi udelali, ale obavame se, to jine zaletitosti nam to nedovoli.

Tak jestli jste nedostali vase pravidelne psani od svych studentskYch ptatel v posledni dobe, prosim promifite jim za jejich zapomnetliYost. Jsem jist, ze yam to nahradi.

Joseph A. Rept

Blessing, Texas.

Ctena redakce a mill etenati!

Davne me pkani spattiti `tarovne Adolf" Rio Grande Valley se mne spinilo. Sly gel jsem a Ceti dosti pekneho a zajimaveho o teto nejjiinej gi easti Texasu, a ye sve obrazotvornosti jsem si to tet v gelijak ptedstavoval. Dries musim uznati, to jen ten, kdo krajinu tu na vlastni oci uyidi, maze si svfij usudek utvotiti.

Ve etvrtek dne 13. ledna, muj sen se yypinil a ja dostal ptiletitost s br. St. Valeikem, mistopied. nisi S.P.J.S.T., se svezti a spattiti "Itralovstvi strYce Habrdy". Ostatni spolucestujici byli lati: St. Trneak (mfij bYvalY spolutak) ze Sugarland, Vac. Mara gek z Houstonu a Jakub KoneenY ze Sheldon.

Vyjeli jsme v 7:30 rano z Belessing ptes Corpus Christi do Robstown, kde mel br. Valeik neJake tizeni, tak jsme se 30 minut Ve Falfurrias kratki zastavka v poletlne a

Ve stredu, dne 26. ledna 1938. pak stale na jih asi 60 mil samYmi pustinami.

Dojiadime do Edinburgu, kde krajina razem se zmenila. Po obou stranach cesty krasne sady, zeleninove pole, kvetinove zahrady, vge vroubeno vysokYmi palmami, a rim Mize k xnestu, tim nadhernej gi residence. tlovek nevi, kam drive se divati. A jako na zlost, br. Valdik jede jak s treterem. Upozorriuji jej, ae mne prudka jizda nedela dobte, a on? Na to pry privylmu.

Pkijiadime do Pharr a stadirne se k vYchodu.

Krasna cementova cesta, pied nedavnem o kus rozgitena„ jelikoa provozu nestadilo, a ted' ji rozgituji podruhe. Pet nebo Best 'nest, ktere jsou Opine spojeny, take to vypada jako jedno mesto. Zde byl na g vtdce nucen jeti pomalu, ponevada cesta byla oberna smery zapinena karami a naklady ovoce a zeleniny, take nebylo mono ptedjiadet.

Do Harlingen jsme dorazili o 2:30, zamluvili si mista na not a jeli dale do Rio Hondo k cili nagi cesty. Ted' naafi pozornost upoutaly 'any zeli, mrkve, dervene tepy, gpenatu, zemakil, zelne tepy (doma jsme tomu rikali "kvaky"), sladke korny, ktera ye dvou tYdnech bude posilana do trhu. VelkY Ian "egg plant", (nag spolucestujici br Trndak tvrdi, ae je to pravY eeskY nazev) V nekterYch zelnYch polich prave delnici vytezuji hlavky a nakladaji na trucky vedle pole, takae se zeli zadind stadet do hlavek, a dale pole s Opine malYm zelim. Zrovna tak je to s kornou, jedna ma klasy, kus dale pole, korna zadind vyraaet kvet (metat), v ttetim kusu se tepry tadkuje a v jinem kusu ji teprve seji.

Dojiadime k Rio Hondo a..br. Valeik nam ukazuje plac br. J. H. Hurty, kde Mexikani vysekavaji a eisti pozemek. To jsme jia v krajine, kde nage Jednota vlastni asi 1000 akril pozemku. Ptida jest barvy rozdrine, geda, eervena, svetle i tmave eokoladova, i eernice. Zeme vel-. mi Orodna. Uvidite zde krasne sady pine ovoce, oranau a grape fruit, ktere nebyly ani zavodriovany, dale zanedbane sady, jejicht majitele sadatili nekde na severu u kamen. V Rio Hondo se k nam ptipojily d ye kary z West a side br. Aug. Morris a druhou karu fidil br. Rob. Cervenka, a vgichni spoledne zajeli k br. Jos. Negettilovi. Br. Moueka jia ve Vestniku psal, jak se mu jeho sad, obydli a potadek v gude viditelnY zamlouval. Ja jen chci dodati, ae br.

Negettil po 4 roky sad vfibec nezavodrioval, a,6 stromky byly pine ovoce. Sad ov gem musi byti udraovan distY diskovanim.

Veder jsme si udelali v nagem taboti gti malou besedu, kde se nas se glo kol 25 osob, a br.

Negettil byl otazkami pititomnYch ptimo zasypan. Vetim, ae jeho odpovedi byly pravdive a ae nic neptibarvoval. Kandy z toho mohl vyrozumeti, ae i v to nejbohatgi pude jest tteba pracovati, jinak dobre Orody nelze dosici.

Selhala-li by jedna Aroda, jest nadeje na O.rodu druhou a tteti. Sad neda tak mnoho prate, jak br. Ne gettil tvrdi. Jeho sad byl minulY rok di leto dvakrat ptediskovan a ptines1 mu krasnY naitek. Stromy v jeho sade jsou sazeny 30 stop od sebe, aby mohl s traktorem mezi nimi projeti bez pogkozeni haluzi a taktea ma dosti mista mezi nimi pti sklizni pro trucky, na ktere se ovoce naklada.

Bavina se seje v imoru, a addnY ji nezvodriuje. Po opikovani se sazi brambory nebo zeli. Br. Negettil sazi zeli na ttikrate, a take na ttikrate jej prodava. Ptitomna cena je $25.00 tuna, a poditame-li 8 tun po akru, jest to pelmY ptijem. Brambory se dati tea znamenite. On sklidil 190 bug1u a prodal je od 1 1/2c do 3 1/2c libru.

Poditejme jen 2c za libru, prumerne dini to $228.00 z akru. Tazal jsem se, kolik ptinese akr mrkve, kdya je ji tam tolik nasazeno. Odpovedel, ze on mrkev neseje, tak nevi jakou cent' ma nyni, vi vgak o ptipadu minulY neb ptedminulY rok. Ptisel kupec k majiteli mrkvoveho pole a nabidl mu $250.00 za akr jeho trody na poli. Take farmer nemel s tun aadnou praci se sklizni. Ptipomina, vgak, ze vady takova cena neni. 0 trh na zeleninu neni addna otazka, coa dokazuji v kaadem mestedku velka skladigte, nakladamy a tovarny na zpracovani zeleniny, jakoa i sta '2eleznidnich chlazenYch cekajicich na naklad. Vecer stravenY ve spoleCnosti manaelfi Ne getillovYch, byl pro as

VESTNIK pravYm poaitkem. Besedati se pied ptl nod aby rano zase se pustili na prohlidku • krajinou.

Druhy den jsme prolezli v gecky pozemky,ktere Jednota vlastni pti Rio Hondo. Zajeli jsme tea na farmu krajana Kachtika, hned pti meste, ale on byl odjedeny v meste, tak jsme se s nim neseznamili. Zastavili jsme se v gak u jeho souseda, kterY prave vytezaval zeli. Na otazku kolik mu vyda. Oroda po akru, odpovedel, ted' vytezave, 8 tun po akru, prazdne (mekke) hlavky se pro trh nehodi a budou se vykezavati as zase dorostou. V Toni sklidil 17 tun (slovy: sedmnact tun) po akru. Zajeli jsme tea ku Slovaku, kterY bydli pti Rio Hondo a jmenuje se Cholick. Jeho nadhernou residenci bylo jia z dalky videti. Vgecky hospodatske budovy moderne zatizene, v gude elektricke osvetleni, eiste staje pro dojnice, ktere doji strojem. Br. Trndak napoeital 30 kusti jersey a hol gtYnek. Na dvote pikes 250 bilYch slepic. Jeho 70 akrova, farma mu nestadi, tak pronajima, v sousedstvi ptes cestu 30 akrfi. Ma tam naseto asi 15 alai(' jeemene, kterY prave vyrdael klasky a kus mel jej iiz posekaneho pro jeho dojnice Na otazku, kolik sklidil baviny, tekl, ae vie nea bal pc) akru, ale kdo ji necha zartist do travy, ae nesklidi ani 1/2 balu po akru.

Ph Rio Hondo aije 20 roku a nechtel by se za nic stehovat do jine krajiny.

0 pozemcich, ktere tam Jednota vlastni, vyslovil se, ae jsou prvottidni.

Rio Hondo ma krasnou gkolni budovu, do nia je zapsano, jak nam bylo tedeno, jeden tisic jedno sto aaku.

Pro dnegek musim ukoneit, moana vgak, ae se jegte o krajine to rozepi gi, ponevada najednou se na vgechno nevzpomene.

Jos. Zemanek.

S pozdravem, Dallas, Texas. ' Dovidame se, ae je je gte mnoho Cechoslova• v Texasu, neobeant, a tu se podivime nad takovou*lhostejnosti. Lide zde usazeni, pouaivajici americke svobody, meli by dbati a v dobe co nejkratgi stati se obeany tit() zeme, pro jejich vlastni dobro.

Na prvnim miste, aby nebyli zkraceni na starobni pensi, ktere, je zavedena pro americke obdany, a cizim delaji se rfizne ptekaaky k jejich snadnemu obdraeni, ktere mohou se je gte nekolikrate pternenit v pti gtich letech, takte ne°bean vilbec nebude k starobni pensi opravnen. Pti nynej gim zakonu musi jeden WI 9 let obeanem nea maze obdraeti pensi.

Tea stava tu obava, ae by se tak snadno nedatilo neobdanum jak za dob svetove valky, kdyby Spoj. Staty se zas do nejake cizozemske zapletky dostaly.

Spatne hospodateni s vetejnYm majetkem, vybranY z dani, stave, se i v jinYch okresech, a nejen v Dallas, jak zde prave minulYch paru dni se provetrava.

Tak jako ku ptikladu, objednavka cestovniho materialu do gla, ale nikdo se k tomu • as aeleznice eitala na $900.00 pokuty ze zdraeni teleznidnich kar (demurrage), tak teprve se material sloail 10 mil od mista, kde vlastne sloaen mel byti. Zase zbytedne vydani s dovozem a ptekladanim.

DruhY ptiklad. Mestem potizend lod' na prohloubeni jezera a vybrani blata, najednou se bez ptidiny (?) potopila. Aby milou lod' zase mohli vyzvednout, jednoho krasneho dne byla nalezena cementova hraz prokopand, a tadnY nevi, jak se to stalo, snad ono samo.

Aby se toto nehospodateni zaplatilo, musi se zas od lidi vice vybirat bud' na danich aneb na pokutach.

Zde v Dallas, hned dluhy den, zadal policejni "drive", chytani o pokutovani automobilistu, talde nikdo, kdo jede s karou, nemilae bYt jisty, ze za re:them nedeka policajt.

Pozvolna, ale stale ptiteauji se obyvatelstvu btemena, ubira svobody a zvy guji dane na cesty, vodovody, rtzne Ostavy a jine vetejne podniky, svoboda se potladuje, takae hrozi chudgimu dloveku jen otroctvi.

Ano, ono je to v gechno krasne, hezke, a domiti, ale ted' u2 jsou dluhy as na 40 let ku piedu, a co toho bude je gte potteba nea uplyne onech 40 let.

Strana 7 Nebylo by lepgi trochu poseokat s nekterYmi vetejnymi podniky a oddalit dobu, kdy se to uvali na dane a jiti trochu pomaleji?

Proto je tteba kaadeho jednoho hlasu, byti ptipraven, by hlasoval proti zbyteenemu vypisovani novYch bondt, zvy govani dani a zavadeni novYch a zbytednYch ptedloh.

ZbYva jen par dni do 31. ledna, dokud je moan zaopattit si volebni pravo (poll tax receipt).

Proto ptatele, neodkladejte a zajistete si vaas svfij poll tax receipt, tak abyste byli opravneni v letognich volbach hlasovat.

S ptatelskYm pozdravem, Will A. Nesuda.

Sokolski Jednota v Houston.

Jelikoa je masopust a kaademu se chce taneft, zvla gte nam sokolum, proto potadame nas prvni magkarni ples, pri kterem bude rozdano 5 admen. Hudba bude tatea co byla na ma gkarnim plesu tadu 8tefanik. Tak ptatele Sokola prosime o (least na prvnim vYdelednem podniku. To nevadi„ ae jsme je gte mladY a malt Sokol, ale i to ma sve ptednosti. Miliete se citit mezi nami jako doma, dobre se seznat jeden s druhYm, aft intimneji, dima naae zabava se bude stavat srdeenej gd, neb ani my nechceme zustat pozadu za druhYmi. Chceme pracovat pro dobro nagi sokolske jednoty. Proto je gte jednou vybizim nagi deskou vetejriost, aby se mezi nas dostavila. dim vice jich bude v maskach, tim nage maglarni zabava bude miti svfil raz. Vetgi bude prigte, neb dnes jsou moje myglenky rozharane. Proto sokolky odpustle, ae jsem slibila ale neudelala. Na zdar! Za zahavni K. otvrtnikova. vYbor, Vygehrad, eislo 48., Taylor, Texas.

Ctend redakce Vestniku, bratti a sestry!

Zase ptichazim s troakou do "m.lYna" a b.; dam ctenou redakci, by mi semlela jak bude chtit, bud' na drobno aneb na hrubo. Nastal nam novy rok, proto yam vsem pteji; byste v gichni bez rozdilu byli zdravi a veseli a pak aby byl tento rok pro kaadeho StedrY, by vice lasky se v tomto roce pestovalo, vice bratki sestry spolkove schAze nav gtevovali a pro blaho a rozgiteni nagi mile Jednoty S.P.J.S.T.' pracovali. Redakci pteji svatou trpelivost a vice odberatelt. Na g 1.64 konal svoji prvni schuzi v tomto roce dne 2. ledna, a co mne nejvice tatlo bylo, ae hodne bratrfi a sester bylo ptitomno to schOze. Doufam, ae nastavajici budou zase ptitomni a vice o roz giteiri nageho radu budou pracovat. Bratti a sestry,'kde vice schOze naystevujete a v lasce prieujete, tam je radost jiti a tea takovY tad ku ptedu pOkraeuje. Proto mejte vice zajmu o roz gireni nagi Jednoty. A vy rodidove, kteri je gte sve ditky nemate v aadnem spolku, dejte je pojistiti do nagi mile Jednoty S.P.J.S.T. Musim yam napsati, ae v tomto riastavajicim roce na Bayersville byl zaloaen "Klub inladeae". Tim zase jeden krok ku pfeclu pro dobro nagi mladete byl udinen. Vy rodidove poglete vagi mladea do toho klubu, kde budete jisti, ae se yam nezkazi, kde se nemusite bat, ae je ve gpatne spolednosti. KaadY ma vstup volnY bez rozdilu, necht' patti ku spolku aneb ne. Jen ptijd'te vgichni a sami uznate, ae je to klub za,bavnY, velice prospe gnY pro nagi mladea. V dnegnim ease mladea hleda zabavy a kdy2 jim je nedame, tak vyhledava, a pak ve gpatne zabave nasledky ptichazi gpatne. Proto by meli vgude miti zaloaen klub pro nagi mladea, kde ho jegte nemaji a doufam, ae vice lasky uptimne bude pestovano. Take yam, bratti a sestry davam vedet, ae nag '1. 64 Vygehrad dislo 48. S. P.J.S.T. bude svoji schilzi konat dne 6. imora (v padu gpatneho poeasi o tYden pozdeji): Proto se v hojnem podtu dostavte do pti gti schfize na Bayersville dne 6. Imora. S bratrskyrn a sesterskYm pozdravem, na shledanou a na zdar!

K. F. Chalupa, tad. dopisovatel.

Kdyby bylo moan() lidem teto zeme fiditi se po gest mesicfi zakony zdravi, zmenilo by to ceIY stay nagi civilisace. Ne gtesti, bida a ziodin by byly nesmirne zmirny a vseobecna zdatnost by se podivuhodne zvet gila. Prvni mohutnou veci k Ospechu a gtesti je dobre, pevne vi.

Strana 8 SEZNAM

kad

VESTNiK

Islovtcn

PROSINEC 1937.

Vida BCDEFGHI 1 1

ZA 1VItSIC SUB Obnos

8 16 500 9 23 '1,000 11 1,000 23 13 500 38 13 35 500 1 15 500 16 15 1 29 500 17 1 1,000 20 17 1 500 26 17 1 1,000 17 17 1 25 1,000 17 1 1,000 18 1 17 20 1,000 27 1 1,000 22 28 21 1,000 1 28 1,000 28 28 1 1,000 16 28 1 1,000 16 29 1 24 1,000 29 1 1,000 16 29 1 17 1,000 1 35 1,000 21 1 39 19 1,000 1 39 li 1,000 39 1 45 1,000 39 1 1,000 16 48 1 2,000 21 17 1,000 49 1 1 1,000 49 16 500 54 1 17 500 25 1 57 1 18 1,000 80 50 500 81 1 1 1,000 38 81 1,000 1 32 81 500 44 81 1 25 1 1,000 82 1,000 1 27 88 1,000 91 1 36 1,000 38 1 92 1,000 1 37 92 1,000 24 92 1 1,000 24 1 92 1,000 1 92 1,000 20 1 92 500 17 1 92 21 1,000 1 92 1,000 25 1 92 1,000 1 23 92 1,000 16 1 92 1,000 1 25 92 1,000 16 92 1 500 40 92 1 1,000 17 1 92 1,000 18 1 92.

1,000 20 92 1 500 30 1 96 1,000 16 1 107 1,000 27 1 107 1,000 24 108 1 500 48 108 1 16 500 1 112 1,000 16 1 112 1,000 16 1 112 16 500 1 143 1,000 1 19 148 500 23 151 1 500 22 1 151 1,000 39 1 152 1,000 23 1 155 500 0 1 159 1,000 50 160 1 Pojikeno v tkide B - 9 'dent).

Pojikeno v tilde C - 40 Menu Pojikeno v aide D - 14 dlenri Pojlateno v tfide E - 1 Glen Pojigteno v tfide F - 1 Glen Poji'Steno v aide G - 4 eleni Poji'Steno v tride H - 2 eleni PojiAteno v tilde I - 1 'elan Prilmerne, pojistka - $888.99, vice.

Prfunerne stall - 24 let a 8 rnesied mend.

Pfipojigteni: 500 36 25 1 33 500 25 1 2,000 39 36 I

n

DlETSK 7 ODBOR. Lad Do 16 let 20-leta. doZivot.

17 1 28 39 57 87 92 107 PojiAteno do 16 let -- 10 &eau PojiSteno v 20-lets dotivotni - 4 eleni.

S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 15. ledna 1938.

Mani sehtize podilnikii a feditelskeho sboru krajanske Liberty Loan and Building Association. ✓ riterY veder, minuleho tYclne, konala se v pkilehle mistnosti ritadovny soudce C. H. Chernoskyho v budove Bankers Mortgage Building v Houstonu pravidelna vYrodni schrize podilnikri a dlenri keditelskeho sboru na gi krajanske Liberty Loan and Building Association.

Schrizi zahajil br. J. R. Kubena, ptedseda spolednosti za ridasti nasledujicich podilnikt: Dr. Henry R. Mareshe. Dr. R. E. Mareshe, soudce C. H. Chernoskyho, Dr. W. A. Chernoskyho, F. J. Mikuleneaka, Dr. W. E. Fruita, E. E. Chernoskyho, Frank Tesake, L. A. Kudery, F. J. Balers, a S. P. StudnidnYho. Po zahajeni br. Kubena, ptedstavil dlenrim dva mile hasty a sice pp.

Perry-ho a Neilsona z hlavni fikadovny ve Washington, D. C. od odbooky Federal Home Loan Bank Board s nit je sloudena pojitt'ujici korporace, u ktere jsou podily podilnikt Liberty Loan and Building Association pojitteny, Federal Savings and Loan Insurance Corporation. Bratr ptedseda, J. R. Kubena a ostatni ptitomni srdedne uvitali vzdalene navStevniky, pana F. J. Baiera, zavitavSiho k narn se svou choti, Dr. W. A. Chernoskyho z Temple a pana Mikulendaka F. J., obchodnika z Granger.

Nati mill' hosts z Washingtonu po predstaveni pkitomnYm, vyslovili na.m pochvalne uznani nad zprisobem s jakYm je flak krajanska spoleen,ost tlzena a nad jejim vYbornYm stavem, po drikladnem pfehlednuti knih a majetku, vzdali dik vedoucimu tediteli E. E. CherInoskymu take pochvalne uznani, za vedeni agendy, pani E. E. Chernosky, pokladni a assistentky vedouciho teditele za spravne vykonavani rriznYch praci souvisicich s obchoclni a pravni agendou ristavu. Olentun teditelskeho sboru vyslovili oba panove svrij obdiv, ze svrij tad neziStne zastavaji, nebetou docela tadneho platu, hlavni pravni radce obdrtel rovna kompliment, asistant soudce C. H. Chernoskyho v zastupovani Liberty L. A. Kudera sklidil rovnet pochvalne uznani spolu s rieetni ristavu, pant Helen Kroulikovou.

Po ptedteni velmi ptiznive zpravy E. E. Chernoskym, byla tato zprava ptitomnYmi pkijata s uznanim, ze spolednost vykazuje tak pkiznivY stay a ze je vSe tadne vedeno. Oba dva pani zastupci z Washingtonu blahopkali natemu ku jeho rispetnemu prisobeni a hospodarnemu vedeni, jet dle jejich doznani umotnilo natemu ristavu vyplaceti dividendoveho zisku i v obdobi uplynule hospodakske tisne, kdy mnohe jine podobne ristavy se musely omeziti jen na pouhe ptipoeitani tehot v knihach podilnikrim. Olen keditelskeho sboru, pan Josef Horriak se omluvil dopisem, ze se nebude moci dostaviti do schrize, vzhledem ku nalehavYm obchodnim zaletitostem. Ptedseda ristavu tlumodil jmenem svYm, ristavu a celeho rieditelskeho sboru pochvalne uznani panu Hornakovi, jen sve povinnosti jako keditel vtdy spravne zastaval.

Do teditelskeho sboru Liberty pro belnY rok byli zvoleni nasledujici: J. R. Kubena president, C. H. Chernosky mistopr., Dr. Henry R. Maresh, mistopr., E. E. Chernosky, Dr. R. E. Maresh, Dr. W. A. Chernosky, Dr. W. E. Fruit, J. F. Baier a Frank Tesat. Za vYkonne ritedniky zvoleni: E. E. Chernosky, hlavni teditel, pani E. E. Chernosky, pokladni a asistentka teditele a pani Helen Kroulik, ridetni. Za hlavniho pravniho radce zvolen soudce C. H. Chernosky a za asistenta pravniho radce L. A. Kudera.

S. P. StudnionSr.

Ve sdedu, dne 26. ledna 1938.

Rail Ganado, dislo 138.

Ctene sestry a bratti!

Timto upozorriuji dleny na,teho tadu, ktefi bydli mimo Ganado a ty, kteti nebyli vSTrodni schrize, na vYsledek volby ttednikri pro rok 1938: Frank Jaop, ptedseda; Anton Ryza, mistopkedseda; C. M. 8rubat, tajemnik; Tom S * kr1a, rieetnik; Jerome Ryza, pokladnik. treetni vYbor: Jerry Tomat, Joe Havran, Ed. Sklenatik. - S bratrskYm pozdravem, C. M. Srubat, taj. tad Svojan eislo 11, Praha, Texas.

Cteni bratti a sestry: - Timto yam oznamuji, ze ye schrizi potadane dne 16. ledna byli zvoleni vtichni stars ritednici: Jos. P. Jalufka ptedseda, Aug. Jalufka tajemnik, Fr. gembera ridetni, Jan Bada pokladnik, J. J. Michal prilvoddi.

Tet jsme prijali jednoho noveho elena, Aug. Jalufku jr. Kdyt jsem jel ze schrize, potkal jsem br. organisatora Jos. Frantu. On totit mel zato, ze mame schrizi odpoledne, a tedy jel nam pomoci uvadet mnoho novYch elentt, jak bylo omylem vytisknuto v minulem mojim dopise. Melo tam loSrti: jednoho noveho elena.

S bratrskYm pozdravem, Aug. Jalufka, taj.

Ennis, Texas.

COO br. redaktore!

Bud' tak laskav a uvetejni v ptittim eisle Vestniku mrij vtelY dik vtem mkni ptatelrim a znamYm, kteki mne projevili mnoha, dopisy svoji nelidenou soustrast nad ziratou moji drahe ma.ntelky a vnuka, Richarda. Neni mne mono katdemu zvlaSt' psati, proto volim tuto cestu, a ujitt'uji vas v:Sechny, ze opravdu si vatim ptatelstvi, ktere mi bylo v tak take dobe projeveno, kde katde slovo ritechy poteti.

V dobe tak take opravdu poznal jsem sve ptatele. Tet jests dodateene dekuji vSem ptateltirn v okoli Ennis, kteti projevili tolik fidasti a opravdove lasky.

Proto yam vtem jests jednou dekuji a ujitt'uji vas, to ptateLstvi vateho nikdy nezapomenu.

S pozdravem za rodinu, Karel LatnovskST. Pozn. red. Bratte Karla. Ptijmi dodatedne upkimnY projev hluboke ridasti nad ztratou Tvoji dobre, verne, rortaine drutky na pouti tivota. Sam protil jsem podobnou krutou ztratu, jit bolestnY zasek hojil se pozvolna a byt' konedne postupem dasu vyleeen, zanechal nehynouci vzpominky na dui milovanou, nezapomenutelnou. Bud' silen, vezmi osudovou ranu vzmutile! Na zdar!

Skotska.

Potkali se dva Skotove.

"Slytel jsem, ze se bude tvoje dcera vdavat," povida, John.

"Ano, bude si brat moc utlechtileho eloveka."

Petr na to. "Slibil mi, ze katdY veder zhasne svetlo a bude tenutku chovat na kolenou."

"Hmmm," vrti hlavou John, "copak je na takovem eloveku utlechtileho?"

"Ptedstav si, co utetti na elektrice - a stab jim vlastne jen jedna Pohadali se dva Mexikani a ujednali si souboj. Aby nebudili ve meste ptili gnou pozornost, sedli do vlaku a jeli na venkov. Jeden z nich si koupil zpatedni listek, druhy jen tam.

"Caramba," povida ten prvni, "myslite, ze se ut nevratite, ptiteli? Ja si vtdycky beru zpated"Je. nikdy," povida druhy klidne. "Nazpet jedu vtdy na zpateeni listek sveho protivnika."

Nova, pugka britsk6 arnady prostiell i tank.

V nejblitti dobe budou v britske armade zavedeny dva druhy novSTch zbrani. Je to lehke protitankove delo, jabot naboje prorazi pancetove desky tankri az na vzdalenost 500 metrii.

Krome toho dostane armada take nove ru8nice, tkikrat tati net dosavadni. I jejich steely proniknou pancetem tankt a maji jests pak

takovou silu, a mohou usmrtit jejich posadku.

Ve sti• edu, dne 26. ledna 1938.

OMTA. "Q kodex tfipismenq ).

Jak si telegrafuji letci.

A POSLEDNICH dna stoji v poptedi rozZ pray radiogoniometrie a letecka bezdratova, slulba vfibec! — Bylo by ktivdou pro jedno neg testi, byt' sebe bolestnej gi, zapomenout na milion fispechil, jel" dosahlo toto odyetvi techniky, ktere jedine umotriuje viterstvi letadla jako pravidelneho dopravniho a spojovaciho prosttedku.

Bylo ji'l teeeno, ze tak zvand "korespondence" mezi letadly navzajem a mezi pozemnimi stanicemi a letadly musi byt struend i mezinarodne srozumitelna, a 'le proto pou'liva jakehosi tesnopisu. Spravne se tato metoda samoznakfl jrnenuje "Q-kodex ttipismenny". Ve jmenu je i podstat: kodex cili seznam a "pteklad" hesel obsahuje skupiny po ttech pismenach; fivodni "Q", rozliguje radiogramy, jichl je titer pinY, na ty, ktere se tykaji letadel od — vgech ostatnich.

Ukazky znaeek..

Kalda "znaeka" ma dvoji vYznam: jest otazkou i formuli pro odpoved', a kodex je sestaven tak, ze nedorozumeni neni mo2ne. Zachyti-li pozemni stanico volani: svou adresu a znaeku "QTE", je zfejme, ze dotaz znamend: "Jaka je moje poloha vfiei vam?". — Odpoved' zaeina jmenem letadla, obsahuje gifru "QTE" a fidaj. Letec ete: "Va ge poloha vital nam je. . . ."

QAH znamena: "Jaka je vase vY gka" a stejne: "Va ge vYgka je.. . ."

QBB: VYSla zakladny mrakfl eini.

QAS je valna vystraha: Ve va gem sousedstvi je jine letadlo.

QFH jako otazka: mohu sestoupit pod mraky?

Jako sdeleni: mittete. . .

QFI znamend, rozsvit'te svetla leti gte. — Rozsvitime yam .. .

"Kodex", vynalez Francie, je kniha zdvotila. Ukazka doslovneho textu: QTF: Udejte laskave polohu me stanice (pozn.: t. j. letadla) podle zameteni provedenYch radiogoniometrickymi stanicemi, jet' jsou pod vagim dohledem.

Nato odpovi .osloVene "gonio" struenou gifrou: QTG. "Kodex" ueini z teto kuse, hole skupiny pismen vetu, rozvitou jako kytici: "Vysilejte laskave svou volaci z.naeku po dobu padesati vtetin, konee desitivtetinovou earkou, a b ychom mohli radiogoniometricky zametit vagi polohu."

Bane znaeky a znaeky "Zerne" K belnYm dotazilm path QAB (jsem nebo jste na ceste do. . .) — QRZ (kdo me void?)

QRA (jake je jrneno va gi stanice).

Lee k 80 znaekam, jea musi znat zpameti kaldY telegrafista a pilot, Patti i znaely "eerne", je2 jsou znamenim, ze je zle, nebo ze by mohlo byt zle.

"F — AMYD — QAC — OKL" je serie znaeek, je'Z' stihala, ale asi u2 nestihla ne gt'astne letadlo, zenouci se na smrt. Znamenaji: "Letadlo F-AMYD, vrat'te se laskave do leteckeho ptistavu Praha-RuzYri!". — Ale mo2na, ze chvelici se ruce telegrafistil vyklepavaly znaeky "NNN — NNN — NNN', co2 znamend: omyl.

A modna, 2e po tomto avisu a Upenlivem vobyla podavana dalgi zprava v morseove abeaede a v keel otevtene.

Jak vzniklo S-O-S Povaha letecke dopravy je odli gna od situaci namotnich. LeteckY kodex neobsahuje specialnich nouzovYch znaeek, protoe: bud' je kdy podat Upinou zpravu v tea otevtene, nebo nepoxnfile ani S-O-S. Tato znadka nejvygg iho nebezpeei se vyklada jako zkratka anglickeho Save Our Souls„ Mil: spas nage duge. — Nezda, se, le by vYklad byl

Strana 9

VtSTNIK spravnY. Zda se, le tato znaeka byla — v tkipismennem kodexu namotnim — zvolena, pro jednoduchost, ktera umol'imje spravne i necvieenym telegrafistfim.

5-0-S zni totia v morseove abecede: tedy: tri kratke tti dlouhe a zase tti kratke.

Normalni doladani o pomoc ma znaeku CQD (col se vyklada: Come quickly! Danger ptijd' rychle! Nebezpeei).

Znadka, je2 dodava telegram:1m ptednostni pray°, i kdy to nejsou depe ge statni, je: "SVH", zvand, pro podporu pameti: sauvez vie humaine (francouzsky: zachrafite lidskY 2ivot). Je to znaeka, dovolavajici se zachrany fohro2enYch Toto vgechno tedy jsou znaeky eerne, a u delejme pod ne tlustou earu. Jest ptati letcum i nam, aby se ozYvala vYhradne znadka: "QOK", to jest "Vgechno v potadku."

BILA NEMOC JAKO FILM. Nejvetgi uspech CSR divadelnictvi — Bila nemoc Karla Capka — stare se jiste i mohutnYm Aspechem CSR kinematografie. Nebot' film, kterY Hugo Haas zreairoval podle 6apkova nametu, je vskutku vynikajici kinematograficke dilo. Velkoryse pojeti Haasovo poji se s dokonalYmi hereckYmi vYkony a ptesnYm stkihem. Hugo Haas dospel v nem k vrcholnemu vykonu reiserskemu, k dilu, jeho scent' 1Asobi ye svem celku monumentalne (vstupni vyjevy), jine drtive v detailech hry a osvetleni, vgechny pak ptirozenou lidskosti rozlienYch charakterfi, ktere pled divakem vyrustaji z to nervosni pudy, nasakle krvi, zlobou, zbabelosti a bezohlednosti, mrvou to na gich zbieovanYch desitileti. To dokazal Hugo Haas a jeho herci Zdenek Stepanek, Bedtich Karen, Vaclav Vydra, Prucha, Bohae, 8meral, Vojta, Svoboda, Smolik a ostatni, nemluve o Haasovi samotnem, jeho dr. Galen byl jiz dostatek ocenen na jevigti Naroclniho divadla. Nikdy jegte eeskY film se nepodjal latky tak my glekokove rozsahle a zavaane a vnej gim vYrazem tak yYpravne, jako v Bile nemoci. Nikdy je gte jsme mevideli tak venkoncem propracovanY a z ylednutY, planovite vybudovanY a vyvalenY eeskY film, jako je Haasova Bila nemoc.

Tolik o kinematograficke, herecke, obrazoye, sttihove a relijni slake dila. Je v gak tteba obratit tez zketel k idei 6apkova, dramatu.

Je i jeji rust tak ptimY, jeji struktura tak bezvadna? Raj proti nemoci Vela — bile nemoci — a proti nemoci ducha — diktatorstvi, valeenictvi, fagismu — se zde stava na yzajem zavislYm. Dr. Galen objevi prastkedek proti zhoubne nemoci telesne. Je ochoten dat jej lidstvu za tu cenu, ze vudcove naroda ptestanou infikovat lidu bacil valky a nieeni. ye naroda — zbrojat a mar gal — se nakonec podvoli. Zbrojat se ,zastteli, margal zastavi valku a ,ohlasi mir. I kdy nechame stranou otazku, zdali je pravdou, ze dne gni margalove, jak je zname, budou mit v poslednich chvilich sveho livota vetgi strach z vlastni smrti telesne, ne2 z padu mravniho, nemuleme se nezeptati, je-li pravda, ze diktatorstvi, vfidcovstvi, chcete-li margalstvi dnegka se zitra roategi telefonickYm ptikazem, aby valka byla zastavena? V divadelnt hte eapkove nevyvstal tento problem tak paleive, jako v fiprave filmove, ktera se konei pokanim mar gala v tdbole pro malomocne, tedy v jakeinsi klaltete.

Podle na geho nazoru pad dne gniho margalstvi se neodbude padem margalt, nYbrt postihne nej girgi spoleenost, ktera byla zachva,cena dernou nebo hnedou nemoci a v blouzneni dala moc a ptile'litost jedincfun ovladnouti narody. Podle nageho mineni nemelo by se lidem tvrdit, ze pokoj a mir sestoupi na lidstvo s balkont mar galskYch Domu, ani to, 2,e mar galove ptijdou k rozumu dtiv, nel lidstvo samo. ✓ teto oapkove hte neni nakonec hrdinou dr.

Galen — doktor Detina — jak bychom oeeka• nYbr'g margal, kterY vitezi, tragickY pada a lituje sv3ich omy10, jako kterYkoli hrdina klasicke individualisticke tragedie. Ale nam dnes nejde o to, aby margalove litovali za sve 1zi a doktoti Detinove trpeli za svou pravdu, nYbra o to, aby zdravY rozum pronikl cevami lidstva a pottel v nich bacily, ktere zpiisobuji

bile skvrny moru, ptiznaky epidernicke nemoci margalske. K tomuto mravnimu boji neukazal nam filmovY 6apek dost jasne cestu, ani nedodal odvahy. Spig nas hledel upokojit yeUeekou radou abychom padkali, az si se svou nemoci margalove poradi sami.

Jan Kueera.

AMERICKE UMENt Z eESKtCH RUKOU V Manesu kttili prvni vuz filmoveho gurnalu "Aktualita". A mezi jinYmi daty se dovedeli, 'le ten vfiz je americkeho pilvodu. Tteti v oeskoslovensku vubec. Znaeka Diamond. Na torn by celkem nic nebylo. Ale keditel Steiner, kterY tu firmu zastupuje, mel u sebe dopis, kterY vysvetlil, jak to opravdu s amerieanstyim takoveho vozu je. Dopis je psan prostou delnickou rukou, jednou z onech, ktera podepsala take bednu, v ktere pti gla ta americka aparatura. Jsou to deska, jmena a onen Frank Homola, kterY k tomu napsal je gte i ten dopis, je z deskeho Chicaga jako doklad, ze vSechno to americke bylo udelano eeskyma rukama. "Mili krajani tam za matem, pfejmete od nas uptimnY pozdrav," pi ge Frank Homola z Chicaga, "a ,odpustle, 2e se yam osmeluji psat, neb pocity, ktere pr&ivame, kdy pakujeme ty Vage autotraky, jsou nesmirne. Myslim si: keZ" bych mohl ylezt do to kisny a podivat se jegte jednou do to nagi rodne vlasti. Ja jsem pakoval baxnu, ve ktere jsou fendry a cowls, rad bych vedel, v jakem potadku to dostanete. Nedivte se, 'le nemohu jmenovat soueastky eesky, nebot' jsem odejel ze stare vlasti, kdy tam automobily je gte nebyly.

Nage tovarna ma objenavek do celeho sveta.

Mnoho autotrakit posilame do Japonska, einy, Afriky, do Belgie. Zvla gtni je, ae tolik trakft posilame do ciziny, ale iadnY nas tak nevzrugi, jako ten do Prahy. V gichni ti COLCodelaji na sestavovani trakt, na me behaji, zdali je podepsal, neb na ty prvni dva traky, co jsme yam poslali, jsem napsal vgechna jmena za ne. Dela, nas tu pkevana vetgina chil a tovarna se naleza v nejvet gim eeskem sttedisku. Pan Machalek je dilovedouci v oddeleni, kde montujou cabs a cowls a tel spravuje fendry. V nagem oddeleni je dilovedouel Polak Max Mejka. Ale umi dost eesky. JA pochazim z Podebrad a jsem v Americe jiz na 33 rok, bylo mi 18 rola', kdy jsem sem pkijel. Procestoval jsem skoro cele Spojene sta.ty, tel v Mexiku a v Kanade jsem byl. D ye leta jsem zil ve statu Kalilornie, pobliz mexickYch hranic, kde main bratra, kterY je tam stralnikem na hranicich a jeho l‘ena, sekretatkou na vysoke gkole. Prave jsem dnes poslouchal kratkovinou yysilaeku z Prahy, ale vysilanou z Podebrad. E gte to nejni tak ja,snY', jak by to meli vysilat. Pfeji yam mnoho zdaru ye vagem obchode s Diamond T., traky! — Frank Homola." — A tak jsme ten prvni filmovaci vfiz Aktuality skuteene lath s vedomim, 2e je to dilo CeskYch rukou, tteba z takove dalky.

Odkaz osamele stakenky.

V Dobrgce-Poddomi, v malem domku Cp. 235, bydlela 821eta statenka Marie Dolelalova.

Zustala celY livot svobcdna, a lila samotaksky.

0 vanoenich svatcich si v giml velitel eetnicke stanice v Dobrugce, ze na komine domku je belostna snehova 'depict% Vial° ji mnoho °beam:4 ale nic je pti tom nenapadlo. 6etnik vgak usoudil, le se v domku jiz delgi dobu netopilo, a protole veal, ze v domku je osa,mela statena, gel se na ni poclivat. Nagel v byte statenku na luzku mrtvou. Privolan3r. lekat zji stil, ze zemtela se glosti vekem. V byte byla nalezena posledni vale. Statenka, ktera celY 2ivot zila skromne, odkazuje majetek v eerie asi 40.000 mestu, aby zridilo nadaci pro d ye chude 'Zeny — jednu svobodnou a jednu vdovu — narozene v Dobrugce.

C. lovek, kterY hlede, gtesti ye vnejglm blahobytu, stavi dam syfij na pisku; skuteone gtesti mule dat jen ta harmonie niterneho livota, ktera vznika, tidime-li se vnuknutimi bolskeho milosrdenstvi. — L. Mallory.

VESTN1K

Strana 10

BO2ENA NSMCOVA:

BABICKA Obrazy z venkovskeho tivota. za rok pfitel domt co vyudenY tkadlec J Kmotra plakala at hraza, ale co delat, Jai ji prosil a pfiznal se, to nemel pratadnon chut' na knetstvi jit, aekoliv by byl rad dale studoval. Ale strYc, to mu to vymluvil, to mu piedstavil, jak dlouho by se musel nuzovat a potloukat po tkolach, po eladech, nen by dotel kousku chieba, domlouval mu, aby se chopil temesla, to to ho utivi zahy, femeslo je slate dno a tim lepti pro neho, kdy i jinak je cviden. Zkratka, Jai dal si fici, nen se tkalcovstvi, a to se vteho s celou chuti chopil, prospival i v femesle. StrYc mu dal v race za vyneenou; pak poslal ho do sveta na zkutenou, a site nejprve do mesta Berlina k svemu znamemu, kde se mel jette dotvrditi. Jai ale stavil se dfive v techach u nas. Tenkrate mi piines1 tu ten natenec z Vambefic." To tkouc vytahla babieka ze zariadti klokoeovY rritenec, kterY nikdy neodlotila, chvilku na nej s pohnutim se divala, pak zas polibic jej, schovalo, a pokraeovala dale: "Mtj otec nemel Jitimu za zle, to se dal na temeslo; domlouval Novotne, aby si z toho nic nedelala, to ji nadeje zmehla. "Kdo vi, k eemu to dobre," povida • "nechte ho, jak si udelal, tak bude mit. Tfebas cucky pteptadal, jen kdy svemu dilu bude rozumet a zristane pactyYm, hodnYm eloyekem, pak za.slouti takovou test, jako kterYkoli pan." Jai byl rad, to se kmotr na neho nehneval, nebot' ho mel za vlastniho otce. I Novotne, si dala iici — jak pak by nedala, vtdyt' to bylo jeji dite, ktere milovala, nemohia tedy chtit, aby se citilo nett'astne ye svem stavu. Pobyl u nas Jai nekolik dni, pak odetel do sveta, a tti leta jsme ho nevideli a hrube o nem neslyteli, at se to rano pfede mnou vyskyti. Mritet si myslit, jakou radost jsem mela. lined jsem ho poznala, aekoliv se velice zmenil; yysokY byl neobyeejne, ph torn urostlY, to by tetko bylo rovne mu pohledat.

Sehnul se ke mne, vzal za ruku a povida, pros jsem se ho tak lekla? "Jak se neleknout," tku, "vtdyt' si se tu ocitnul, jak bys s oblak spadl.

Odkud jsi pfitel a kdy?"

"Jdu ptimo z Kladska, strYc se boji, ponevadt vtude tam verbujou, aby mne nekde nesebrali verbal; poslal mne, sotva jsem se ze zkutene vratil, do tech a mysli, zde to se snaze skryju. Protloukl, jsem se tt'astne pies hory, a tu jsem."

"Ale pro Pe,*naboha," povidam mu, jen aby to tu nesebrali; co like, mama?"

"Ja, j jet nevidel. Ve d ye hodiny s prilnoci jsem dorazil na misto. Nechtel jsem mamu budit. Lelanet si na travu pod Madlenino okno, ona je ranna, poekat, at vstane, pak piljdet, myslil jsem, a lehl si na zelenou petinu. Opravdu o tobe darmo se netiko, ye vsi: Net sktivan zpivat zadne, Madlena nese travu doma. Sotva svita, a ty ut kosit. Ja to vide). u studne myt, resat se, a sotva to jsem zdrtet se mohl, abych k tobe neptiskoeil; kdy jsi se ale modlila, nechtel jsem to vytrhovat. Ale ted' mi paves, jestli mat jette rada?"

Takovou tee vedl; jak jsem mela jinak neki se mom, vtdyt' pak jsme se meli radi od mladosti, a jaktetiva mi na jineho mytlenka nepfl:sla. Trochu jsme povidali, pak vklouzl Jail do chalupy k mame, ja, zase sla povedit tatovi, to ptisel. Tatik byl moudrY &ova, jemu se nelibilo, to Jai pfitel v takovou nebespeenou dobu. "Nevim," povidal, jestli zde ujde bilemu kabatu; co motneho bude, udelame, abychom ho uklidili; jen tadnemu nefikejte, to je tu."

Novotne,, aekoliv mela velkou radost, mela pki torn piece hroznY strach, nebot' byl Jai k rekrutirce vypsan, a jen tim uses, to nevedel nikdo, kde je. Tti dni sedel ukrytY na hate v sene. Pies den byla u neho mama, na weer vklouzla jsem i ja, k nemu, a vespolek jsme si potom o vtelieemt povldali. Mela jsem takovY strach o neho, to jsem chodila cele dni jako zmamena ovce a zapomnela dustojniku se VYhYbat, tak to jsem mu nekolikrat pi'Ala do ra-

ny. On mysle snad, le se chci udobtit, meal hned zpivat starou notou; nechala jsem ho mluvit, ani jsem mu neptitla tak zhruba, jako kdy jindy, protote jsem se bela o Mika. Jak povidam, Jai byl ukryt; mimo mne, jeho mamu a me rodiee nevedel nikdo o nem. Teti yeder jdu z chalupy, trochu jsem se u Jaika dele zdrtela, bylo ut ticho vtude a hodne tma, tu mi vbehne do cesty dastojnik. Vyeihal mne, chodim veder ke kmotte, a tu si u sadu na mne podkal. Co delat? Mohla jsem jen ktiknout, ale Jai na hrite katde hlasite slovo byl by Zaslechl, a svolat jsem se ho bela. Spolehla jsem se na svoji silu, a kdy si nedal dustojnik lid po dobrem, pustili jsme se spolu na pest. Nesmej se, holka nesmej, nekoukej na mne, Aka, nyni jsem; bylat' jsem ovtem nevelka, ale sporuce moje, zvykle na tetkou praci, byly tyrde. Byla bych mu dobte odolala, kdyby byl ye vzteku nezaeinal na mne lat, a hfetit. Tim se prozradil, a najednou jako hromove, rana octl se mezi nami Jiri, popadna ho za chttan.

Slytel hfeteni, vykouki z vikYfe, v polotme mne poznal a take hned vikYtem dola skoeil, div to veru, to hlavu nesrazil. Ale cot on pomyslil nae, nedbal, kdyby pod nim i hranice byla hotela.

"Je to zprisob, s poctivYm deveetern se tu v noci prat, pane?" kfieel Ja ho prosila, aby pomyslil, v rem je, ale on drtel pana jako v klettich, zlosti se tiesa. Piece si ale dal kid.

"V jine chvili a na jinam miste bychom si neco jineho povedeli, ale neni zde k tomu eas, tedy slytte a pamatujte! To device je moji nevestou; nebude-li mit budoucne pied vami koj, promluvime spolu jinak. Nyni jdete!"

Po to pfehodil pana pies vratka jako ku; mne pak vzal okolo krku a povida: "Madlenko, pamatuj na mne, pozdravuj mama a bud'te tu zdarvi, musim tu chvili pryt, sice mne chyti. Nebojte se 6 mne, ja, znam katdou stezku a jiste se protlueu do Kladska, kde se piece nejak ukryju. Prosim te, pftjd' do yambele na pout', tam se shledame!"

Net jsem se vzpamatovat mohia, byl ten tam. Ja, betim hned k Novotne, povedit, co se stale; jdeme k nasim, vtichni jsme byli jako beze smyslu. Katdeho tumotu jsme se lekali.

Diastojnik rozeslal vojaky na vtecky cesty, nepoznaje Jiiiho, myslil, to je pfespolni ate ho nekde natrefi, ten jim ale At'astne uklouzl. VyhYbala jsem se panovi, jak jsem jen mohla, ale on nemoha se jinak pomstit, ostouzel mne po vsi, jako bych tpatne deuce byla. Znali mne vtichni, nepodafilo se mu. Na ttesti pfitel rozkaz, aby se vojsko hnulo zpet. Prus vtrhl pies hranice. Ono z cele to vojny nic nebylo, sedlaci rikali ji "koladova", protote prY vojaci, kdy snedli po vesnicich kolace, domil se vratili."

"A jak se dela s Jitim? ptala se Kristla s napnutosti poslouchajic.

"Nevedeli jsme o nem nieehot at do jara, poneva& s temi nepokoji nikdo neptechazel. Byli jsme jako na trni. Pfitlo jaro — a jette nic; vydala jsem se na pout', jak jsem byla Jifikovi slibila. 810 vice znamYch a nati mne jim dali na starost. Vildce nas byl kolikrate v Kladsku, a tatik mu nafidil, aby mne tam dovedl, on tam znal katclY kout.

"Stavime se u pani Lidutky, abychom se trochu spotadali," tekl vridce, kdy jsme ptitli do mesta.

Vetli jsme do male hospody na pfedmesti. K pani Lidutce zachazeli vtichni, ktefi z Cech ona byla z nati krajiny. Tenkrate se jette v Kladsku mluvilo vtude eesky, net to bYva tak, ze se bide rodili z jedne krajiny radi hledaji. Pani Lidutka nas s velkou radosti pfivitala, musel jsme do jeji sedniely.

"Jen se posad'te, ja jsem tu hned, jen trochu vinne polivky yam pfinesu," pravila ochotne a ztratila se ze theft Ja mela srdce jako v klettich, byla to radoit, to se s Jitim shiedam, i strach, to se mu snad cos pfihodilo zatim, co jsme o nem neslyteli.

Tu najednou zaslechnu venku znamY hlas pozdravovat pani Lidutku, a ji zase volat: "Jen dale, pane Jaiku, jsou tam poutnici z tech!"

Dvefe se rychle otevfely a v nich se ukazal avtak zahlidnouc ho, zristala jsem jako hromem omrae'ena. Byl ye vojenskeni satu.

Ve stfedu, dne 26. ledna 1938.

Mne se delaly inZitky! jai nine podal ruku, vzal do naruee a skoro s plaeem povidal: "Ja, nett'astnY elovek; sotva to jsem uchopil se 1emesla a stfas1 se sebe, co se mi nelibilo, jit mam zase nove jho na krku. Z dette jsem tekl a dostal se pod okap. Kdybych v echich byl, alespoii bych slouzil svemu cisati panu a zde sloutit musim cizimu."

"Pro Boha to prosim, co's to dovedl, to to vzali?" povidam mu.

"Inu mild, mladost, nerozum. Nevefil jsem zkithenemu strejci, kdy jsem od vas utekl, fgude se mi styskalo, ytecko bylo mi proti mysli: Sel jsern jednou v nedeli s nekolika kamarady do hospody, nedbaje na tadne domluvy. Pill jsme, az jsme se opili, tu plajdou do hospody verbal."

"Ti loth", vskokla, mu do feel pani Lidutka, ktera prave polivku pfinesla; "kdyby pan Jitik byl u mne bYval, nebylo by. se mu nic star lo; ja, ty jejich klamy a many netrpim u mne; vtak pan strYc jinam nejde net k Lidutce. Inu elovek ma svedomi; ten mladY lid — inu, co je (Mat, kdy to nema rozumu. Ut si z toho nic nedelejte, pane Jaiku, jste eistY hoch, na g kral ma rad velke vojaky, nenecha vas dlouho bez husky" "At' je to jit jak chce," meal Jifi, "co se stalo, stale se. My nebyli svoji, verbal nas obalamutili, a kdy jsem yystfizlivel, byli jsme ja, a LhotskY, inaj nejmilejk kamarad, vojaky. myslil jsem, to si hlavu strhnu, ale co Mat. Stile take natikal dost; koneene ptemYkel, jak by se alespori cela, to vec zleptit dala, kdy ne no,pravit. S‘ el ke generalovi a toho uprosil, to jsem zustal zde, to se co nejcitiv kapralem stanu a -- no, to si povime jette. Jen mi ted' nedelej tetke srdce, jsem rad, to to vidim."

Museli jsme - se potetit, jakkoli se dale. Pozdeji dovedl mne Jai k strYcovi, kterY nas rad vide'. Veeer ptitel take jeho kamarad LhotskY, hodnY to elovek. Vtak si wastali s Jii'im Oral at do smrti. Jsou ut oba na yeenosti a ja, tu jegte jsem."

"Vy jste se lit doma nevratila, babieko, vid'te, dedeeek si vas vzal?" vytrhla Barunka, kteI'd se byla dayno jit vratila, babieku ze zamykeni, do nehot padla pit vzpomince na ony blatene ztravene chvile pfi tomto shledani.

"Inu ovtem, nechtel jinak dat. Dovoleni k teneni, to bylo to, co mu jette strYc vymohl. ekali jen, at ptijdem na pout'. Jai na noc desel, ja zristala noclehem u strYce. Byl to dobrY staroutek. Panbuh mu dej nebe! DruhY den easne rano Jai ptibehl a dlouho se strYcem 'se o neco radili. Pak prate' ke mne a povida: "Madlenko, tekni mi upfimne na dobre svedomi, mat mne tak rada, abys se mnou , i zle snatela, otce i matku opustila?" Je, fku, to mam.

"Kdyt a' no, tedy zristari zde a bud' moji lenou," povida a uchopi mne za hlavu a Ube,.

Nikdy mne nelibal, neni ten zvyk mezi nand, ale to samou radosti nevedel chudak ani co dela. Ale co fekne mame, co feknou nati?" povidam, srdce se mi tfaslo radosti a tesknosti.

"Co by fikali, vtdyt' nas mail radi, vtdyt' nebudou chtit, abych se usoutil."

"Ale, maj Bate, Jitiku, piece nam musi dat rodide potehnani."

(Pokraeovarii).

2ITAVSKA TUN. Na Slovensku badal statni ristav archeologickY spoleene s museum v Tureanskem Sv. Martine na rozsahlem a neobyeejne tem pohtebitti v 2ita yske Mtn. Bylo zde nalezeno celkem 48 hrobt. Tit z nich jsou tarove a pochazeji z nejmladti doby teneske, tedy z 6 at 7 stoleti po Kristu. otykicet pet hrobri bylo kostrovYch; mezi nimi se nalezlo nekolik hrobek, kde byl nebottik polaben se s yYm konem; o bohatYch nalezech okrasnYch ptedmetri z bronzu s ornamentikou bylo jit psano. Teprve tyto dny, kdy jsou tytio praveke milodary v archeologickem ristave oeitt'avany, zjevuje se prava, nadhera vyzlacenYch pfedmett, mezi nimit zaujmou zejmena rozkotne slate nautnice, ptieitane avarske jezdkyni. Podle ptedpokladu badatelri jde na Slovensku o avarskosloyanske polifebthte z 6. at 7. stoleti Kr.

Ve sffedu, dne 26. ledna 1928.

IAKO solnY sloup stala sleCna VorAila Turnpachova, za dvekmi v ptedsini a divala se na puket, kterST se rnalem snesl s nebes. Byl to zazrak, kterY pkitel skoro ptirozenou cestou, ale nesl vSechny znaky nadpkirozenosti jako ka.tdy takovY zjev, o kterem se pozdeji pite v nabotnYch dasopisech. Kdosi proste zazvOnil, sletna Vortila Tlampachova gla otevkit, a za dvetmi spatki device, ktere ji vrazi do ruky kytici, vyhrkne, to se pan doktor dava poroudet, a utika, se schoda.. "Pan doktor se dava poroutet!" Pan doktor! Piedstavte si, pan doktor!

Pod sleenou Vorgilou Tumpachovou se 21. 11jna rorttasly nohy. Nedovedla si ptedstavit, le by si nekdo mohl vzpomenouti na jeji jmeniny.

A jegte ke vgemu pan doktor!

"Betty, pojd' sem! Prosim te, ale rychie! Budeg mi musit dat obklad na srdce! Piedstav si!

Kytice!"

Vora a Betty byly dve sestry, ktere jit da yno, velmi davno oslavily padesatku. Nikdo o nich nemohi kid nic gpatneho. Proto o nich sousedky tvrdily, le to jsou stare panny, a v tom se snad nemYlily. Stare damy lily z toho, co jim nechali rodiee, a co jim obdas z Ameriky poslal jedinY bratr, kterY se snad nevracel jen proto, aby se se svYmi sestrami nesegel.

Jednou do roka je navttevovala sesttenice a jednou do roka ony ji. To byl celY jejich spoledensky tivot.

A ted' Vorti dostane najednou kytici od pana doktora. Je pochopitelne, le z toho malem dostala nervovY Wes. Nernate si vzpomenouti na tadneho mladeho mute, s kterYm za mlada v taneenich hodinach tancovala, a kterY by na ni byl zapornnel, nebot' od-tech dob nemela se ta,dnYm mutem tadnY Wa g' styk. A tak se ji podlamuji kolena. a Betty ji musi podpirat, protote tohleto je pro Vor gi otkes piing silnY. Vejde do pokoje a diva se na snehobilY papir, v nemt jsou ratove karafiaty. Tkesouci rukou rozhrne papir, diva se na kvety, ktere videly jette nedavno Riviera', a z papiru vypadne obalka. Sleena Vortila se pro ni shYbne, ale ma strach, aby ji pii torn snad nekiepla mrtvieka, protote ji maji jiz v rode. Zdvihne jFrorttesenou rukou, diva se na obalku, ale na to neni adresa. Pak musi usednout, protote ji vtechno ptemaha, je to nad jeji sily.

Pan doktor se necha. poroudet! Pan doktor!

Betty posloucha a nechce Wit sluchu. Kdyby tu nebyla ta kytice, myslila by si, to je to v gechno jen vYmysl a dala by sestie lipove the, protote by si byla jista, le ma horedku. Ale tady jsou svetloudce rutove karafiaty, tady je zalepene psanitko — Betty je jako u vytrteni a mysli si, co se s ni stane, kdyi se Vorgi ted' na stars kolena vda.

"Betty, mat odvahu to, rortrhnout?" pta se tenkYm hlaskem Vor gi a Betty se taky rotechveje.

"Ne, Vorgi, to je tvoje vecl" "Dej ty kvety alespori do vody. Ja nemam silu . . . " Vorgila drti v ruce obalku jako kdyby drtela svuj osud. Takovou malou °balk% ve ktere je jiste jen visitka. Visitka, ktera ma snad zlomiti ptirozenY beh tivota, zpilsobit revoluci, dat slunce bezedne noci. Vorgila se chveje. "Ne, nemam silu." Hlava ji pomalu klese, a v ugich zni nejaka vzdalena, sladka hudba. Betty stoji u kamen a diva se starostlive na svoji sestru, ktera je jen o dva roky mlad gi. A nejen starostlive. I azkostlive. Rortrhne obalku? nebo poglape nadeje, hodi ji do koge a tekne, aby Betty hodila kvety do smeti?

Ale Vorgila sedi schoulena jako uzlieek, oti ji planou. Pak pomalu pozdvihne obalku.

"Betty, podej mi natky!"

Betty jde jako namesitna. Ruce se ji chveji, byla by rada, kdyby tadna nifty nena gla, kdyby se byly propadjy do sttedu zemekoule. Ale natky jsou tu. Vorgi opatrne, aby ani kousitek visitky neodstfibla, otvira obalku. Betty se na ni diva, s vyttettenYma odima. Vor gi vyjme visitku, dte, cela se chveje po tele, obrati visitku, jeg te jednou, jeji odi najednou jihnou — a pak se dava do plate.

"Ne, nemela jsem to otvirat! Mela jsi to spalit! Bylo by bYvalo lepe."

Betty k ni ptistupuje jako k rakvi, kterou naposled vystaveli v kostele. Je ptesvedtena, to

VtSTNIK

Vora dostala puget. sestra mela tajemstvi, ktere ji neprozradila za cela ta desetileti, ktera tili spolu. Tajemstvi, s nebot teprve ted' sejme routku. Ale Vortila ptikryje visitku a diva se sestte do oti jako ranena srna, se smutkem beznadejnYm, ale vyrovnanYm. "Ono to nepatti mile!" kekne pak a hlava ji klesne na vyschla prsa.

Pan doktor X. pfeje totit sve pacientce na visitce brzke uzdraveni a Vor gila neni vabec nemocna. Alespon nikoli tolik, aby byla v poslednich nekolika letech vyhledala lekatskou pomoc. Pan doktor posila zfejme kytici sve stale pacientce, kterou velmi dobte zna. Ale Vorgila ani Betty neznaji dobte Zadneho doktora.

"A co ted'?" pozdvihne najednou hiavu Vor"Takhle to piece jen nemateme nechat!"

"Doopravdy, to neni motne. Co by si o nas lidi myslili?"

Dlouho do noci se sestry dohadovaly a do rdna nezamhoutily oka. Nebot' tohleto je vytrhlo z katdodennich koleji a zpasobilo to sensaci v jejich srdcich. Rano se pak rozhodly. Ustrojivge se obe do sate svateenich, sly navgtiviti pana doktora, aby se mu omluvily, 2e otevtely jeho dopis, kdytte je piece mohlo napadnout, le kytice nepatti Vor gile Tumpachove, ale nejake jine dame, na ktere panu doktorovi zalemnohem vice. Sleena Betty se omluvila nadavkem, to si dovolila dat karafiaty do vody, eim2 je jaksi urousala, ale pan doktor snad pochopi, 2e se tak nestalo ye zlem, ale naopak.

Pan doktor byl malieko zmatenS, a vysvetlil obema &main, le poslal kytici sve stare pacientce, ktera bydli ob dva domy od sleten Vorgily a Betu ge Tumpachovych. Ale prodavatka pravdepodobne si nejak popletla adresu nebo se snad dala zmasti neobvyklYm jmenem — pan doktor prosi pak za prominuti, le darnam natropil mimodek starosti, ale nemusily bYti tak azkostlive, byl by mel docela radost, kdyby jim byl mohl neamyslne zgasobit poteteni.

Vytly obtiteny obdivem nad jeho vYmluvnosti a galantnosti. Ale tadna nepromluvila ani slovo. Obe byly zklamany, to se karafiaty vysvetlily stejne tedive, jako se projevoval celY jejich tivot.

• "Pani draha, pani zlato.," pravila pani Nokova nazitti po tomto vysvetleni v mlekarne, "vono nejni vgecko zlato, co se ttpyti. Tak my si myslime, co u nas v baraku /name za jeptigky, ze by mohly jit rovnou k Pannarn, ale to by mely videt! Dybych to na vlastni noci nevidela, tak tomu ani neuvetim! Ale to pkide ptedevtirem takova namalovana holka vodnekud z kvetinakstvi, v ruce ma puget, a jestli prej tady nebydli Mica Vorgila. Jo, povidam, ye druhYrn gtoku na pavlati, druhY dveke vpravo. No, holka de tam. Ptedstavej si, dyk vono tej Vorge musi bejt minimalne takovejch dvaa gedesat. A najednou puget! Tak sem si tekla, to to bude vod nejakej tej lasky, co ji pohrdla, a co ma ted' pted smrti vejeitky svedomi. A nechala sem to vg ecko bejt. Co je mi po torn? Ale vtera rano koukam, vona Vora a ta jeji star gi segra si to einou po schodech a Vora ma v ruce nemlich ten puget. Vobe maj kruhy pod votima, dou jako ztrapenY svedomi — pani draha, pani zlata, ja vo nikom nic tpatnYho, ale todlencto ptesahuje vgecky meze. Forgtelujou si: Vorg a dostane k svatku puget. Vod koho, do toho nam nic nejni. Ale vona s tim nejni spokojena.

Vona by takhle rati diamanty, platinovej ndhrdelnik nebo co. Pani, ptedstavej si, co dneska delaj za kumg ty mladY, hezkY holky! Za takovej puget se jim budou stavet na hlavu. A temdlenctem babam je to e gte malo! To jim povidam, to musi bejt Sodoma a Gomorha, to gnat nejde. No, nemam recht?"

"Hele, Sodoma s Komorou!" vyktikovaly deti, kdyi se za dva dny objevila Vor gila s Allbetou na ulici "A kde mat puget?" A kiuci za nimi pobihaji tantice. "Takhle diamanty do tech starejch kolen?"

Obe stare damy utekly ze studu dome a plakaly. Doufaly, to se easy uklidnl, ate se na ky-

Strana 11 tici Ne2 vehni se mYlily. Okoli si povkmlo piilis dobte, to se posledni dobou strani vteho tivota. Jak se nektera z nich octla na pavlaei, ktieely na sebe z okna do okna sousedky nee° o pugetu. A tak se jala Betty patrati po vzniku techto feel a pti gla na to, le pramenily u pani Nokove, spravcove domu, s kterou byly u2 od dob davnYch obe sestry na gtiru.

Pani Nokova se tedy odpovidala pied samosoudcem z ptestupku proti bezpeenosti cti. Nemihila nic odvolati, protOte pry nic netekla, a protote sletna yortila doopravdy dostala puget, kterY vratila, cot by se dalo doka.zati. Pokraila taky rameny, kdy2 se ji soudce zeptal, uZila-li slov "Sodoma a Gomorha". Nechce pry lhat, ale nepamatuje se. Jini se vgak pamatovali, a tak pani Nokova dostala 300 Re pokuty podmineene na jeden rok.

Sestry Tumpachovy odchazely od soudu zaveg eny a se sklopenYmi hlavami. Obhajily svou nest, ale bylo jim trpko v dugi.

Ruske elektrarny budoucnosti.

Prof. B. G. Kuznecov A UTOMATISACE pracovnich procesii v e

vgech oblastech hospodalstvi je dulelitY akol, pied kterSr nas postavil vkvoj techniky.

Pti jeho te geni budou mit vYznamnou Czlohu nejnovej gi vymo2enosti elektrotechniky.

Nejnovej gi elektricke ptistroje, jako na klad fotorelais, vykonavaji ph tom neoceniteltie slutby. U tohoto ptistroje vyvolava svetelny paprsek slabY elektrickY proud, jen zapoji svetelnou sit' nebo motor. Mame take thenmotlanky, pki kterYch se elektrickY proud zapina teplem. Takova relais mohou delnika nahradit i pti velmi komplikovanYch pracich.

Mohou automaticky kidit pkevod vzduchu do vysokYch peel. Automaticky uvadeji v chod tetatske stroje. Poditaji, ttidi a vyhazuji brak.

Fotoburiky mohou na svetelnY signal zastavit vlak, pii ptichodu eloveka rozsvitit svetlo atd.

Automatick y elektrotechnika zmeni charakter prate v celem sovaskern Rusku.

Takova vYrobni odvetvi, jako je vYroba hliniku, elektrooceli, kvslikovYch hnojiv, umelYch vlaken a umelYch pryskykic, vytaduji velkeho mnotstvi elektricke energie. Jak tutu pottebu uspokojit?

Mame ut Dneprostroj, druhou nejvetti elektrarnu na svete, o vYkonnosti pal milionu kilowatt& Na Voize se staveji je gte vetti elektrarny. U Kujbygeva, na miste, kde Volha eini oblouk kolem Sigulevskych hor, a u Kamyginu se staveji dve elektrarny o celkovem vYkonu &Wk milionu kilowatt& K temto podnikam se ptipoji elektrarna na priiplavu Volha-Don. Stavidla na Volze dovoli zavlatovat pteniona pole a tak zvY git na zavlatovanych polich sklizeri na 300 miliaria puda.

Zakavkazi se svYmi divokYrni bystkinami bude v elektrarnach, postavenYch vysoko v horich, vyrabet na tucty miliard kilowatt. hodin elektricke energie. Stati jen vzpomenouti si na Sevanske jezero v Arrnenii. Budeme-li obrovske yodni masy tohoto jezera, nashromatdene tam od veka, odeerpavat tekou Sangu, bude z nich motno pohanet nekolik elektraxen o vYkonech po pal milionu kilowatta a mimo to zavlatovat je gte 80.000 hektara vyprahle stepi.

Ve sttedni Asii je -13.2 rozestavena elektrarna na Oireiku. To je vgak jen zatatek. 6ireik mute vyrobit- jednu gestinu milionu kilowatt& Nejsilneji je nage vodni sila sousttedena ye vychodni Sibiti. Tam materna na Angate od Bajkalu al k Jeniseji a na pfitocich Angary vybudovat 65 elektraren s vYkonem 10 miliont kilowattovych hodin.

Mimo vodni elektrarny se projektuji elektrarny vetrne. Prvni velka, vetrna centrala se stavi na Krymu. Jsou to v podstate d ye obrovska kola o prumeru 80 m. Tato kola budou pohanet dva generatory po 5.000 kilowattech,

Strana 12

V

se, Ertedni Organ Slovanske Podporuilei Jednoty State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Aaso. elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVILK PUBL. CO ., West, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare viasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. &any wires zasflaji se do Hlavni iThadovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, ptedplatne, oznainky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of

any

Czechoslovak Weekly in South.

Co soudi o S. P. J. S. T. jini. V poslednhm eisle tydeniku "Svobody", vydavane senatorem L. J. aulakem v El Campo, byla otigtena nasledujici noticka: "S.P.J.S.T. piekonala rekord. ale, se to neuvehtelne, ale je to pravda, protoZe jsme to surd na sve oci videli. V aterY rano o 7. hodine, jak'na jinem miste udano, zmtela v El Campo, statenka Barbora Buekova. V ten sarnY den o 4 hod. odpoledne, pan Ign. Senkytik. pracovnik a organisator jmenovane jednoty, jejit zesnula statenka Buekova byla elenkyni nam ukazal eek na obnos, na jak statenka byla u S.P.J.S.T. poji gtena. 6ek byl podepsan atedniky S.P.J.S.T. vystaven na pozustale, tedy jsme museli uvetit". — Tato uda,lost neni posledni doby u na gi Jed. fikazem ojedinelym, rychle vyplaceni popistky dedicum deje se east° a tato pohotovost dava, atedniktim nagi Hlavni ttadovny nejlep gi vysvedeeni jako ptinagi vdek Odic& Na ge bratrska podpilr-na organisace dodrtela behem etyticetilete pitsobnosti svoje zavazky piesne a jak shora uvedeno i neodkladne. Je to podnik krajanskY, organisace diste lidova, demokraticka, ne yYdeleena — uskuteenujici glechetne heslo — jedni druhSr'ch bremena nesme!

Komu se neleni, tomu se zeleni. Br. J. H. Hurta zavezl nas , pti navgteve Valley k dlouholetYm usedlikitin pti Rio Hondo — slovacke rodi.;ne rnantelam 8olkoi4m, hospodaticich tu dvacet let. Dojitdime po S'terkove silnici k ptekrasne residenci, provedene ye stuco a Spanelskem slohu. Udinena, vila, jakYmi se honosi jednotlivci zamotni, ye stare viasti statkati, banketi a prilmyslnici. Pied residenci vroubi se tivy plot, elektricke vedeni naznaduje, ze je o svetio postarano v obydli i hospoclatskYch budovach, jicht cela iada. Majitel usedlosti praye sttihal 'tivYr plot, s bratrem Hurtou ut se posnail a to vita ptedstavujici se mu hosty. Mluvi jadrnou sloveneinou, my desky — rozdilu nepoznavame a rozumime si dokonale. Novinati jsou pochopitelne zvedavi, berou pana 8olka na pagkal a on ochotne vypravuje. Rodak od Piegt'a,n na Slovensku, dojel do Ameriky kolem roku 1906, zanechav g e mladou tinku v kraji.

Jakmile se v nove zemi poohledl a u'gettil neco penez, vypravil se do viasti pro milovanou tinku a po pkijezdu do Texasu, usadil se ve Valley.

Pracovali pilne, gettili a jak se domohli mengiho kapitalku, zakoupili 20 akrtl pustiny, Po $265 akr. Vytrvalou ptieinlivosti dluh znovu ukladali, aby mohli ptikoupiti pady vice. Dnes vlastni 45 alma, v ge v poli, mimo rozlohu krasneho sadu a mista k residenci a dvora. Vygla pani g olkova a projevila radost nad nagi navgtevou. Vydatna pomocnice sveho mute, pediva matka tti krasne urostlYch gohajii, vlidna razovita Slovenka. Ukazali nam jejich zatizeni. To jsme ale koukali. Kra yska staje jako sklo eista, aparat k dojeni, lednieka ku chlazeni mleka, pohonem hnana, odsttedivka, ihned vedle sklach gte otrub, bavinene mouelcy, sena, kousieek dale garage, kolna pro traktor, na dvote soubor polniho natadi inu — zrovna jak e viasti v me.n gim panskem dvote, v ja-

keaig jestli ne krajan 8olka tak jiste jeho otec i ded za mizernY plat robotili. 8olkovi doji 30 dojnic, pro mleko a smetanu k nim dojitdi truck sberny. Dojnice dostivaji po celY rok zrnite krmivo a zeleri. Zrovna pti nedaleke druhe farme 8olkovych videli jsme lan jeemene, na sets vYhradne pro krmeni za zelena. Aby si zajistili dostatek derstveho zeleneho krmiva, sazeji kornu 3-6 palca od sebe. 0 ldasy nestoji, potiebuji zasobu zelene. Korna to vyroste at 18 stop vY ge. Cestou shledli jsme nekolik ploch korny, zrovna metala. Loueili jsme se s ptivetivYmi kraj any usedliky a cestou si uvedomovali vYsledky poctive, vytrvale prate.

Mantele 8olkovi katdeho na ygtevnika radi uvidi, novYm usedlikilm ochotne poradi a dojdeli zaloteni sdruteni Cechoamerioanti. ye Valley, budou jeho prvnimi deny. Tti statni hogi 8onkovS7ch zdaji se bYti dobrYmi prospekty S. P. J. S. T. Mate osobni dan zaplacenu? Pondeli 31.1edna je dnem posledni moinosti osobni dari si zaplatit a tak sobe zajistit pravo volebni, jehoi bude letos treba k patrienemu vS iberu fifednikii samospravy, poslancil do statni snemovny, nikii pro Brady vysoke. Pamatujte na to!

Novinka v anglickem pradlaistvi — pojigteni nepracujicich stavu. Tuto posledni novinku zaeinaji zavadet tkalcovny v Anglii. Tkalcovna plati pojigt'ovaci poplatky desetinu penny za palec plochy stavu tYdne. Jestlite sta y nepracuje, pojigt'ovna vyplaci sedminasobnou eastku placenych poplatka. Z poji gteni jsou vyloueeny stavy, ktere nepracuji ut vice net rok. No-' ye pojigteni nachazi velkou oblibu mezi podnikateli.

Bratr Jos. Kru ginskjr mluvil pravdu. Bylo to v dobe agitace pro Utast techoarnerieana na oslave Stoletnice Texasu, kdy do West do schtze trsttedniho vjrboru dojel veleznamY harcovnik zastojti rodovych, obetavY pracovnik narodni jak spolkovY, bratr Josef Kru ginskY stargi z Corpus Christi. Ptivez1 sebou dva dalgi osadniky z Corpus, jmena jejich ut nepamatuji. Veeer po schuzi besedovali jsme u vtdy pohotovjrch hostitela, mantela Jos. F. HolaskovYch. V rozhovoru zabloudili jsme az k honitbe, rodina Kru ginskYch — jedinci po meci naleti k va gnivym Nimrodiim a zminka o myslivosti ptivadi Josefa Kru ginskeho do extase, cot neni'pranic nepekneho. Hor gi uz bYva situace besedujicich, zvla gte tech, rozpoznavajici meze betneho lieeni ptihod, trofeji nebo smtly honct a ptislu gnost k myslivecke latine.

Nute, mezi teei Josef Kru ginsky tvrdii, ze jel v zapadni east Texasu kolem obory, majici kaly oplotneni ne vice net etykicet stop vYgky. Tomu jsem vgici rozhodne odporoval! Nevetili jme a pieli se, vatne i humorne, o tomto tvrzeni cely zbytek besedy. Casne z rana chystali se dva westati obeane na udane misto. Chteli kfily zmineneho plotu osobne zmetit, celY plot ofotografovati. Cetni obyvatele West byli roznesenou zpravou tolik vyprovokovani, ze jsme. pied tiskarnou dopoledne shluk lidu. Toliko rozvatnym slovam kolegy Aug. J. Morrise se podatilo vzrugeni obeant skonej git a tabor ptimet k rozchodu. Incident nebyl zapomenut, easto jsme o nem hovokili, na slavnosti v Placedo mluvil jsem s br. Kru ginskYrn a znovu jsme plot vzpominali. Timto mu davam satisfakci. 6astednou. Na autovandru do Valley videli jsme oboru oplocenou mimotadne vysolc*In plotem. Kuly mely od zeme asi 10-11 stop vy g -ky.CticesopnmlAuteby'asteeni bliti k tdajurn dobreho, vateneho spolubratra, jemut i jeho ct. rodine timto posilam uptimny pozdrav!

Dodatkem ku zprave o prvnich kupcich pozemku Jednoty ye Valley, otigtene v disle poslednim sdelujeme, ze nedopattenim vynechan byl bratr Vaclav Stratnicky, kterj7 tam zakoupil 10 akra a ve skuteenosti on s bratrem-J. Hurtou byli prvYmi, kteti v Adoli Rio Grande stall se loni majiteli pady velefirodne.

Podati se jim to? Vynikajici japonsk novinai Tejoi doporueuje plan, jak by mohly bYt bile velmoci rozdeleny, aby Japonsko mohlo ovladnout Cinu, hospodaisky k svemu prospechu vyutit. SpojenYm Statilm ma Japonsko nabidnout hospodatske vyutiti Mandtuska anierickjim kapitalern. Rusko ma povzbudit k

Ve stiedu, dne 26. ledna 1938. zabrami Tibetu a ptimemu naporu na Indii.

Rusko by je pry mohlo ovladat poultym stotisicem vojaku. Rozhodn.e ma japonska diplomacie zabranit \Take s Ruskem. Tato valka by znamenala pro Japonsko nejvetti nebezpeei.

Anglie, opugtena Ruskem a Amerikou, to by pak byla v Asii bezmocnou. Nage vlada zcela spresne nedba, vabivjrch namluv lstivjrch Japoneika a sesiluje letecke zakiadny na Hawai.

Behem letogniho roku budou tamnej gi americke zakladny opatteny 150 bombometnSrmi a bojovymi stroji, nage zakladna static se nejsilnej gi leteckou zakladnou na svete.

Texaska rodna haluze sobe. Neptehlednete provolani Sdruteni Haidugkova pamatniku, otigtene na jinem miste t. disla. A zamyslete se nad nim! Postavenim pomniku prvnimu neochvejnemu buditeli csl, lidu v Texasu, soudci, novinati, taborovemu vjunluvnemu hiasateli rodove uvedomelosti — splatime na g dluh, uctime jeho nehynouci pamatku, zbudujeme pro nagi mladet majak, ptipominajici ji ptikladne vlastnosti, yzacnY karakter mute, kterST nadpramerne vzdelan a vysoce nadan, vlastni pill vyg'inul se do tad anglicke smetanky, kruht politickYch a octnuv se na spoleeenskem stupni, svilj lid neopustil, sve narodni pkislugnosti se nevzdal — naopak — sve znalosti a vliv obracel k dobru spolurodakt. A. Haidu gek mel matetgtinu a eeskY narod neskonale rad, tuto lasku nenaroene oekoval pracovitYm, vetginou vlivem rakugacke vjrchovy narodne indiferentnim (vlatnYm) rodakam. Jakoby podvedomne tugil, ze doba Zrozeni samostatneho csl, statu neni daleka, a jakoby ptedvidal, ze k deskemu odboji bude zapotiebi silne pomoci haluze americke. NezapomenutelnY lidovjr novinat v nejeistgim slova vjrznamu, chtel miti sve ctene,re i krajany vabec obeany zakona dbalYmi, karakternimi, uvedomelymi. Netloukl hlu ge na narodni buben schovan jsa pod dobrSrm bydiem, Haidugek obetoval eas, penize, dosti nevale jednotlivca nechapavYch — a gel mezi lid. prostou net srozumitelnou mluvou nabadal, prosil, ba htmel do due s yYch posluchaeil — aby se vzdelavali &thou, se spoleovali, milovali vespolek a ptedev gim vatili si rodneho jazyka. Na tuto zasluhu necht' se mladeti poukazuje, jeho vernost rodova budit pkikladem dnes, a na dlouhou dobu. "teskji narod nikdy neskone., on pelda hrazy vtdycky ptekona", vegti knetna Libuge v ?Allem nadherne zpevohry nesmrtelneho mistra Bedkicha Smetany — my v Texasu bez vegtby, ale z nezviklane viry a pkesveddeni tvrdime, ze si na gi mateittinu udrtime, rozhodne udrtime — pies obeasne sfekovani malovernj7ch — na dobu nedohlednou. Pomnik Haidugkav bude nam stalou vzpruhou, mementem! Volani "Sdruteni Haidugkova pamatniku jiste dozna ttedre odezvy!

Je tieba vice piemfilet co pigeme, o kom neb o eem, a nepsat o vecech s nimii nejsme postaeitelne obeznameni.

V demokmtickem zrizeni — spolku, obci, statu — clava, jedinec (Men) moc za sebe volbou, souhlasem atednikam, sprivam vetejnYch yecf. atd. Spolek, obec, stat — to v gechno jsem take ja, jste vy, katdji z nas. Vgechna moc pochazi z lidu a v demokratickem ztizeni je spra y -neasprvdlie,tsvnmpo6itakdou dugi. Ale proto pozor: jsme-li spoluzodpovedni a proto vychazi-li v gechna moc z Mena, pak nage chyby tvoti onu nespokojenost, o nit se obeas pige vecne a mnohem vice nevecne, zbyteen& Masaryk pravil: "Zadne a sebevet gi shromatdeni nezarueuje samo sebou pravdy a jistoty, posud tadne, masa lidu nedovedla myslit — myslit musili (tteba 1pro masu) jednotlivei a myslili v soukromi, o samote, na pougti.

Irgecka tvOrei einnost skutedne tvArei, nemela a nema sveho vzniku v masach." Kdyby lide chteli, tedy by prostou cestou pravdy nalezli rozfe§eni socialnich otazek a harmonie givota. Ofg em, bez vnitimiho mravniho probuzeni k povinnostem a odpovednosti, podfizeni pra yde a fg esvetovS7m zakonilm neni 26„dneho, trvaleho gtesti. Mush se zaeit u jedincil a teprve tito probuzeni, vedomi sve mod, mohou ozdraviti spole6nost i spolky.

Ve s •edu, dne 26. ledna 1938.

NOVOROONI schfizi na:;:i HI. ti-adovny bylo u6ineno usne geni, vyslati poi•aV datele spolkoveho organu do Mali Rio Grande, kde nag e jednota obeztetnYm planern, kterY si yyZadal Uporneho pfemY gleni spraydi Ustfedi, detnYch zasaha pravniho radce br.

Aug. Kacite, nekolika test osobniho vyjednavani: piedsedy soudee ChernoskYho, tajemnika J. R. Kubeny a adetniho Ed. L. Marko, s le-. galnimi- einiteli okresnich sarnospra y, zastupci federalni vlady i dilvernika dr gitela bonda.

Mistopfedseda tstfedny br. Valeik tyto zakulisni cilevedome zakroky zfetelne i pfesvedeive popsal v neclasne stati "Adj. o majetku y e Valley", uvefejnene v eisle Vestniku ze dne 29. prosince Boni.

Pokadatel Vestniku bez obalu tu pfi znava, ze cestovani neni jeho koniekem, protoge povahove ma sklony k jistemu druhu "robinsonady" Snad je to vtsledek mnohaleteho putovani po mofich na lodich valedne mariny rozbiteho Rakouska, ei 'east rysu povahy hanacke, anebo diisledek pkibYvajicich let stall.

Pkikaz od vedeni na gi SPJST. nesnes1 vYmluv. Potadatel nadstavenim pracovnich hodin zafidil, aby kolegove — sazedi men dosti latky k vysazeni, tajemnik vydavatelske spoleenosti 'Cechoslovaka a yildce 'etc& yYpravy na X. sokolskY slet do Prahy, br. Jotka F. Holasek slibil, ge opatti korektury kartadovYch latky vysazene, co g znamena, ge je pfeete a provede pfipadne opravy.

S redaktorem eechoslovaka bratrem Aug. J. Morrisem jsme se pfedem smluvili, ge pojedeme do Valley spoleene a pfibereme na ge mangelky, cot' se take stab s dodateenou milou a lehounkou plite21 — gestileta Gladys Ann Morrisova, jela s nami. Vyrazili .jsme z West ye stiedu 12. ledna v 5:15 rano; bylo citelne chiadno, ne't bez pfedchozich teZkYch mlh, zte2ujicich noeni jizdu. Kolega Morris statne alapal na ptivod latky pohonne, cesta vitane ubihala. V sedm hodin ug jsme projiZdeli kapitolni mesto Austin, vzpominajice na starostliveho a nefinavneho uditele na gi vysokotkolske mladde — spolubratra dr. Ed. Mieka. Jiste dospaval posledni verse a netuail, ge jsme mu tak na blizku. , Ranni eervanky usnadriovaly fizeni oceloyell° ore, natirali jsme to po , nadherne silnici smerem k San Antoniu, kam dojeli jsme v 9:00 A. M. Musim poznamenati, jakYm hrdYm pocitem jsme pied San Antonem pozorovali roje armadnich letca, konajicich •vieeni. Na levo na pravo vodime jakoby za kotisti krouZici mechanicke supy, provadejici v gemogne obraty, kolme vzestupy, strme patty, formace Utoku, lety obchvatne. Podivand fichvatna. Ujec Sam vi, jak se ptipraviti pro ka gdou nepfedvidanou (?) si•uaci. President Roosevelt naprosto spravne se vyslovil, ze branna. moc Spoj. Statil je pfedne pro zachovani svetcveho miru a dernokracie. A bude-li toho tfeba — pro karantenu — bude-li se epidemie raznYch "ismir dale gifiti. Kdo sledujeg uddlosti v Nemecku, Italii a na Dalnem vYchode — dovede g v presidentove prohlaaeni cisti mezi faclky.

Ze San Antonio ( i zde vzpominali jsme dobrYch pracovnikil na geho Bratrstva — dr. Jos. Kopeckt A. Mikula, Malt L. Dressler, Kallus, Budek a dalai) smerem k Alice, Falfurias — kde jsme si pochutnavali na proslulem podmasli a poobedvali. Bylo pogmurno, severa.k dostaviygi se z uterY na stfedu, dohanel /las v zapeti a pocitili jsme ho i v Brownsville kde jsme stravili stfedeeni noc, dim g nahodne pfedbiham.

Sbormistr westske Slavie dr. Jifi Pazdral byl ye Valley nekolikrate a dal nam pfedchozi posudky a informace o ceste k zali yu, vzhledem krajiny, zvlag tnostech jedn.otlivYch oblasti a pod. Mel pinou pravdu. Jako ku pr. v hudbe jsou libozvuky a nesouzvuky (disonanty), v vote slasti a strasti (neni rude bez trni), tak i pfiroda poskytuje oblas ti girnC i flrodne. ho-

V2STNIK

Autovandrem do Valley. tove raje jako protikladem zase pustiny, pouate, divoeiny. PodobnY kontrast mffiete pozorovat cestou do raje ph Rio Grande.

Pozemky smerem k Falfurias jevi men gi a mengi hodhotu, vidite u2 die obydlli a hospodalskYch budov zejici bidou, desitky mil nevidite neg zarostla pastviska, clivokY kaktus, spousty kaktusu, hubenY dobytek, mezky a kone ostrYch &beta, usedliky uboze o gacene a patrne bidne tivene — zkratka — myslite — zde konei civilisace, domovem tu nekoneene 2ivoteni. Mysli yam be gi filmovY pas — bohate Ameriky. Malik je v ni pudy &bre, bohate. Mi-

Pi. Aug. J. Morrisova s dcernakou Gladys Ann a pi. F. Mouekova v sadu pfi Rio Hondo. sta dosti pro trojnasobny podet dne gnich 125 milionu obyvatel. Ov gem, deprese pogkodila vgechny vrstvy lidove a farmake nejtile. Pkesto, porovnate-li toliko residence a hospodafske budovy hospodata stledniho Texasu s "rortrhanYmi chalupami" a shnilYmi kolnami ✓ tett) dosti — dekujte gt'astne nahode, .ge jste 'oproti temto usedlikam neskonale At'astnejgi a hospodalsky blahob3rtnelgi.

Proto cim bilge Edinburgu nalada postfehu krajiny se zjasfmje, lep gi, chmurne myglenky dostavaji impuls ute gujici, kterY ka gdou mili se zvyguje. Edinburg!

Vji2dime pies kovotepecky ykusne vyrobenou branu s oznadenim "Lower Rio Grande" ye 2:15 P. M., blitime se k vet ginou ve gpanelskem slohu vystavenem Edinburgu. Zrak na g pfimo pfechazi adivem! Potadatel shied' rajske kouty slunne Italie, dlel na Korsice, Malte, nekolikrate kochal se pfiroclnimi krasami Recka, i kus Male Asie, projel kadu mil pobkdi • veletcku Nillu — pfesto nejji gneji poloZ'enY kout Soustati — Rio Grande Valley — zap:mobilo 4ojmem mohutnYm — nezapomenutelnYm. Udinene "Paradiso", raj v hranicich g ireho Texasu. Celou cestou k Rio Hondo, cili nagi pouti, pies Pharr, Alamo, Donna, Weslaco, Mercedes, La Feria, Harlingen — nejakYch 50 mil skyta, se yam nadherna podivand: Erasne sady, rozlohy razne zeleniny, rozkodne residence, dela tato cesta je skoro jako ketez rozlehlYch dtvrti velkomesta. Po obou stranach prvottidni silnice shlednete skoro nespodetne skladig te na ovoce a zeleninu, vefai ci mengi zavody na tfideni a baleni ovoce, nekolik tovaren na zpracovani druhotacleho ovoce a zugitkovani odpa.dka, yYrobnu ko g it a bednieek, cele desitky lednicovich geleznienich vozu ug ovocem nalogenYch ci vyekavajicich naklad. dasolinovYch - stance je tu podel cesty jako hub po deati, provoz na hlavni spojce pfimo neuvefitelnY. Musite stale vyhYbat resp. pfedjigdeti pine nalo'gene trucky, je g .v dobe eesani ovoce jsou v permamenci. Mimo te gkYch nakladnich vozidel potkavame turisty z cele fady Oklahomy, Kansas, Michigan, Illinois, Sev. Dakota atd. Jsou tu pit ceste take stanky s ovocem Na ge' spoleenice pozorova-

Strana 13 jejich2 stromy byly pfhno obaleny ziato2lutYmi oranti, chtely se o jejich chuti pfesveddit. Zastavime u jednoho stanku, to2eme se na ceny. Nevefime svemu sluchu. Za male umrnene oran ge dada' kupeik lichvakskou cenu 15c tucet. Za tu cenu koupite takovY drub a velikost oran gil v severnim Texasu a nemusite konat 500 mil cesty (z West) do Valley. Stanek nalezal se nekolik krokil od pekneho sadu, v nem2 se pod stromy valely pfezrale — velike — oran g e a kupeik se nerdel studem, g'adaje po nas takovou nekfest'anskou, pfematenou cenu. Jako 'dude na svete i zde jsou turisty "patenr, gdimani a nikoli snad jen pki nakupu souvenira, drobnastek, nYbit i sazbou v turistickYch chatach a hotelich. Ku pfikladu: za praobydejne vybavenY pokoj bez mydla v toalete, psacich potteb v nodnim stolku, Ustfedniho vytapeni, platili jsme dva a nal. Za tento dams dcstanete v dallaskem Adolphus pokoj stoprocentne lep gi. Olachod.ni komora mei by tento zlokad, toto zavrttelne vyu g ivani turistil omezit.

Do Rio Hondo dorazili jsme k soumraku. V gara gi doptali se na doeasne bydlig te J. H. HurtovYch, to hrackou nalezli a pani Hurtovou jiste neoeekavanYm pfijezdem piekvapili. Bratr Hurta nebyl doma, eekali ho ka gdou chvili, g' ee dojede z Temple, kde pfedne bral adast na dtvrtletni schazi VYk. VYboru R. V. 0. S. a pti navratu pfevatel na pfivozku — dojnici. Po tomto saleni pi. Hurtove jsme si pkipomneli, Ze jsme v ceste pfedjeli auto s piivozkem, na nem g" se vezla kravieka, anig tuaili, kdo je Soferem. CelY den mgilo, bodni skla auta byla zarosena, proto jsme se nepoznali a minull. Podekovali jsme pi. Hurtove za pozvani pfenocovani (mista bylo dosti, ne g oni se teprve nastehovali a nemeli dosti easu pronajatY byt die potfeby upravit) a rozhodli zajeti aZ do Brownsville, kam jsme gt'astne dorasill kolem sedme hodiny.

Maly neplanovanY odskok od na g i pavodni cesty vynesl nam krasne za gitky, cenne obohaceni vedcmosti o krasach udoli, obchodnich, prilmysloy Ych, vYchovnYch i zabavnich insitucich a podnikil nejvet giho mesta Valley, jirrig se syYmi 27.000 obyvateli mesto Brownsville jesti. Co jsme tu v ge videli, co zagili v sousednim historickern meste Matamoras vyHeim v kapitcle pfi gti. Metropole nejjIgnejal vYspy Spoj. State ma velikou budoucnost, pro nig se svoji pokrokovou spravou a napomoci federalni vlady patfiene pfipravuje. 0 techto pfiprava.ch rozepi geme se po druhe.

Ztravivg e etvrteeni dopoledne prohlidkou mesta, vojenskeho tabora o noveho ptistavigte. a zajigcl'kou pies mezinarodni most do Mexika, vydali jsme se po fobecle do Rio Hondo. Br. Hurta byl doma, dojel &mil pul hodiny po na gem odjezdu. Bez priltahu jel s nami obhlednouti zavodnene pozemky nedaleko tohoto pane zbudovaneho mesteoka Ani mili od Rio Hondo ma br. Hurta zabrano 22 akra Mexieane ug na nem podrost, kaktusy, ojedinele vetgi stromky vysekavaji, pall — pkipravuji k prolomeni. Residenci tu budou tesafi budovat neprodlene, mo gna g'e co tyto fadky tam, zaklad uZ" je polegen, vzperne a boeni tramy na nove budove pfibYvaji. Jedeme po vyvezene ceste stfedem celeho traktu pozemku vlastneneho nagi Jednotou, /name sebou mapu, ostatne po yysvetleni, poznavame ka gdY dilet pozemku dle etverhranneho kulu, jehog hiavice je natfena glute. Br. Valeik psal o jakosti pildy pravdu. Je tu bohata hluboka prst', ludinenY humus, v nemg cokoliv rostlinneho roste zazraene rychle, bujne, pfina gejic bohatou gen. Pochopitelne, take plevel v zanedbanSr ch sadech roste divoce bujne, pogkozujic ovcene stromy, nadejne vysazene sady — zanedbane, k bankrotu majitehl odsouzene neoeekavanou shodou okolnosti — podvodnictvim pOZenakcYYch agent& dostaviv gi se na to de (Pokraeovani na strane 18.)

Strana 14

VESTN1K

OSPODARSKA politika novehO udelu -VStUH puje pod pevnYin vedenim presidenta Roosevelta do noveho obdobi, jet znadi stanovisko vadi velkemu podnikatelstvu.

MinulY tYden prohlasil president, to je pro zrukni drlebnich (holding) spoleenosti, jet povatuje za nezdravY fitvar na hospodakske stavbe Unie. Vyrostly pry v nestkelene chvili, kdy nikdo nepomyslil, jakou se mohou stati brzdou nsili o setkeseni velkokapitalove nadvlady, ktera mate vyvolavati hospociakske krise a paniky podle sve libovale. President nenaznadil, jakYm zpasobem ma v innyslu proti temto drtebnim spoleenostem zakroeiti, nejevi se vAak pochybnosti o torn, to nejakY ureitY plan ma na zketeli. Nestranni pozorovatele tvrdi, to smir mezi velkYm kapitalem a vladou je na obzoru.

• • Pkedni vydavatele a nakladatele knih ye Sp. Statech, v podtu 48, oznamili v podepsanem prohlakni, to nepojedou na mezinarodni kongres vydavatele knih, kterY ma byti letcdniho roku v Lipsku v Nemecku. Za davod uvadeji, knitni trh v Nemecku je "Airmen" zrovna tak, jako noviny a le tadnY nemeckY nakladatel netroufal by si v Lipsku pronesti jine mineni, nein takove, ktere je v souhiasu s politikou nazistickYch irked& Bylo pry by to jenom bkichomluvecke divadlo, vydavatele by byli loutkami, ale hias by byl hlasem nemecke byrokracie.

•

V techto dnech se proslechlo v senate Spoj.

Stata, to presidentu Rooseveltovi dostalo se naznadeni, to dva dalSi pkisedici nejyyMiho soudu SpojenYch Stata chystaji se k resignaei. ProslYcha se, to sudi Brandeis, nejstarAi dlen nejvyMiho tribunalu zeme, chysta se vzdati tirade, avAak z kruht jeho nejblitiSich ptatel se sdeluje, to mate bYti tato povest pieddasna. Druhe, podobna povest dotYka se pkisediciho Cardozo, kterY je vedne nemocen a naznadil pry jit svym pkatelum, to s ohledem na sve nepevne zdravi uvatuje o resignaci.

Podle poslednich zprav ze St. Hyacinthe, Que., Kanada, podet zjiAtenYch mrtvYch pki potaru kolleje NejsvetejAiho Srdce je 47, avAak jevi se obavy, to podet ten bude jeAte o nee° zirfSen. Dvaadvacet opalenYch mrtvol dopraveno bylo do marnic. Z pohkekvanYch 25 at 28 osob ladna se dosud neptihlasila, proto se soudi, to vAechny zahynuly ate mrtvoly jejich pozdeji nalezeny budou ye spaleniAti. Potarem byla znidena cihelna budova kolleje, postaveni peed 37 roky, skoro • President Roosevelt ma mezi americkYmi statniky rekord v rozhlase. Od sveho zvoleni v bkeznu 1933 mluvil jit stodesetkrat rozhlasem.

Americke teny jsou nejkrasnejAi na svete.

Od male prodavadiry v obchode at k milionakce jsou hezdi net kterekoliv teny cizi. Jenom jeden nedostatek maji: pkiliA velke nohy. — Amer. antropolog profesor Earl H. Bell.

• V techto dnech pkiAlo se ye W'ashingtone na, podvod, obdobnY s pkislovednYmi ruskymi Potemkinovymi vesnicemi, ktere tahly dtichod, ale nikdy neexistovaly. Neco podobneho vytvokil take 291etY 'clerk federelniho odboru vnitra Reno Stitely, neirdejAi pkednosta vYplatni kancelake narodni lesni slutby s platem $2,300 roene, kterY v knihach vytvokil neexistujici CCC tabor, vypisoval pro nej cheeky na vYplatu muistva, proviant a Rile potkeby a timto zpasobem zpronevekil asi $84,000. Skoro po dtyki roky provozoval tyto podvody a ukl pozornosti. Snad mohl tyto podvody pachati dale, kdyby byl na sebe neupozornil tivotem na velke noze. Koupil si residenci za $6,000, kterou nadherne vybavil, jezdil v nadhernem autu, sazel na konieky, spekuloval na burse a hostil svoje pkatele ye svem domove pkimo kralovsky. Viedni inspektoki zadali pak vyktkovat a tak se pkiAlo na Potemkinotu vesnici. Stitely vehnan byl do AzicYch a pkiznal se. Povedel pak, jak to Byl pak zateen a propuSten na zaruku do pfelideni liked distriktnim soudem. V techto dnech podana byla senatnimu vYboru zprava o tomto atasnem podvodu, avAak podrobnosti prozatim byly zachovany v tajnosti.

Od stfedy do stfedy.

President Roosevelt nominoval na misto sediciho nej yySAiho soudu Spoj. Stata, uprazdIrene odstoupenim sudiho George Sutherlanda, generalniho federalniho prokuratora Stanley Reeda. Odekava se brzke jeho schvaleni senatem.

• • Sprava federelnich nouzovYch praci ve Washingtone oznamila zvfAeni poetu delnictva na sv)ch projektech o 41,436 ke dni 8. ledna.

Nyni zamestnava 1,712,053 lidi.

• • Rafael Kubelik v hlavni roli filmu "Touha".

Syn Jana Kubelika, dirigent Rafael Kubelik, vytvoiil hlavni Alohu v novem deskem filmu "Touha", kterY bude vyroben za spoluprace 6eske filharmonie v roce 1938 Luxofilmem. Bude to velky hudebni film, jehot z yleanosti je, krome valne oast deje filmu, ktera se odehrava na Slovensku, je dejiAte poloteno jeAte do dvou zemi, do Francie a do Anglie.

• • V oeskoslovensku bylo v roce 1937 spotkebnich mlekaren 245, maslaren 380, sYraren 47, tvartakaren 83 a brynzaren 46, celkem 801 zevodii. Z celkoveho podtu mlekaren spotkebnich, maslaren a sYraren bylo drutstevnich zavoda 345, drutstevnich mlekaren sbernYch bylo 128.

V celem state pkijaly tyto drutstevni zavody 4,181,942 hektolitra mleka a 4608 hektolitril smetany.

• • Federalni sudi Fred L. Wham v East St. Louis, Ill., odsoudil hornickou unii Progressive Miners of America k zaplaceni $117,000 majitelam Red Ray uhlodolu (United Electric Co.) jako nahrady za Akody na dole torn zpasobene za stavky. Spoleenost ye sve pki s hornickou unii ladala o nahradu ye vYS1 $400,000. Pravnici odsouzene unie hned po vyneseni rozsudku tohoto prohlasili, to tadati budou o novY soud.

Pro,vni radci United Electric Co. ale naproti tomu zahajili kroky, aby vysouzenou nahradu ziskali. Unie ma majetek ve vyAl $164,393, ale v torn zahrnuty jsou funrtni, pomocne a nrazove fondy, na net judgment se podle zakona nevztahuje. Jak velka je suma, jet mule bYti zabavena k zaplaceni pkisouzene nahrady, nebylo dosud znamo.

• V pondeli min. tYdne zahajeny byly v Londyne konference mezi britskym premierem Neville Chamberlainem a presidentem Irske republiky Eamon de Valerou a ponevadt se piedem proslYchalo, ze posleze jmenovanY usilovati bude o pkipojeni Aesti severnich okresil di Ulsterska k Irsku, ueinila vlada severniho Irska prohlaSeni, le je proti takovemu spojeni a te poutije vAech zakonitYch prostkedka, aby mu zabranila. De Valera povatuje za svaj tivotni cil spojeni celeho Irska pod nezavislou vladou, jet by s Veikou Britanii udrtovala spojeni jenom pro jmeno a byla samostatnejAi netli vlady britskych dominii.

• • NovY britsky plan k uklidneni Evropy, znamenajici odklon od dosavadni zahranieni politiky Anglie, zahrnuje dle zpravy z LondYna: Sjednani 10-lete smlouvy o netitoenosti mezi Anglii a Nemeckem a Italii; uznani nemeckeho prava na.kolonie v zasade a uplatneni teto zasady v roce 1939; uznani italske svrchovanosti v Habai; finaneni, menove a hospodakske dohody s Nemeckem a Italii, do nicht byla by zahrnuta i spoluprace Spoj. Stata; uklidneni mezinarodni situate, napj ate pro udalosti ye Spanelske obeanske valce. V Berline, se soudi, le udalosti na Dalnem vYchode jsou hlavni pkidinou vetAi ochoty Anglie k vyhoveni nemeckYm kolonialnim poladavkam.

Kabinetni krise ye Francii byla pfekonana.

Camile Chautempsovi se podatilo utvokit novY kabinet, jemut hned na podatku dostalo se projevu davery. K vladnimu navrhu pro utvokeni Narodni rady obrany, jet by sludovala valeene lod'stvo, armadu i letectvo, poslanecka snemovna hlasovala 501 hias pro a toliko jeden hias proti.

Ve stPedu, dne 26. ledna 1938.

Americke idedni kruhy bedlive pozoruji nost japonskych leteckYch spuiednosti, ktere zavadeji lety na ostrovy v Pacifiku, jet Japonsko obchtelo po svetove valce. Die japonskych plena tichomokske, draha bude ptekroeena chystanS7mi japonskSuni drahami na tkech mistech.

•

•

Zasedani NejvySSiho sovetu (ruska snemovna) bylo zahajeno min. tydne. President sovetu lidovYch komisaka — Vjacheslav Neslotov — prohlasil; to Rusko buduje mocnou flotu valednYch lodi vzhledem k namoknimu zbrojeni druhYch mocnosti. Parlamentni zahranidni vybor byl jmenovan a jeho pkedsedou je Andrej A. Zhdanov.

V minulYch tYdnech hle;Seny byly ze 8parelska hlavne letadlove ntoky. Povstalci zahajili prudke letecke bombardovani cele vladni fronty v Aragonu a zgasobily vladnim sboram znaene Akody. V pondeli bylo hlaSeno z Madridu, to v letecke bitve u Teruelu pet povstaleckych a dye vladni letadla byla sestkelena. Dye ze sratenYch povstaleckych letadel byla italske vYroby. V Madridu doAlo k vYbuchu v podzemni draze, pki demt nekolik set lidi pkiAlo o Podrobnosti teto katastrofy nejsou vAak ziramy. Vlada nepochybne zabranila tomu pHsno ucensurou.

• • Federalni zemedelskY odbor v techto dnech odhadl, to podet dobytka, ye vYkrmu v 11 kukukienYch statech americkeho stkedozapadu byl ke dne 1. ledna tohoto roku o 15 procent nad mnotstvi loriskeho roku v stejnY des. V popkedi teto obnovy vYkrmu stela South Dakota, kde zvfSeni dini celYch 70 procent. V pobketnich statech zapadnich ale zaznamenan byl 2procentni pokles mnotstvi dobytka ye vYkrmu proti minulemu roku. V jinYch koneinach zeme se vice merle zvyAil. Vzrast podtu vykrmeneho dobytka v Nebrasce za uplynulY rok udan byl na 35 procent. V sousednim Kansasu naproti tomu zaznamenan byl pokles asi o pet procent.

• • Ve dtvretk min. tYdna konal se v KahYke s vakerou starobylou pompou a slavou sliatek krale Farouka s Faridou Zulficarovou, divkou z obdanskeho rodu, ktera vynika, takovou krasou, to Se prohlaAuje, to bude nejhezei egyptskou kralovnou od dob pavabne Kleopatry. Podle starodavnYch zvyka pkinesli a pkivezli toho dne razne egyptske kmeny kralovskemu parku razne dary a take z jinYch zemi dostalo se mu hodnotnYch darn. Nemecko poslalo krasnY automobil. Jine zemei pamatovaly opetne kabinetnimi kousky zboti, ktere se v nich vyrabi. 6eskoslovensko poslalo pkekrasnY soubor skleneneho zboti.

•

•

Dallas ma nove organisovany stalY symfonickY orchestr (sdruteni 82 vybranYch hudebnikit), jemut do dela postaven 271etY nadany dirigent Jacques Singer (rodak z Halide, piivodni jmeno Kuba Spiewakovski, pro lehdi vYslovnost si jeho rodina fikedne zmenila jmeno na Singer), bYvalY koncertni mistr symfonie mesta Filadelfie, tak a pozdeji zastupce prosluleho dirigenta Stokovskiho. Mezi eleny dallaske symfonie nalezaji se - tki housliste rodiny Navratilovy. Prvni koncert odekavan byl s pochopitelnou zvedavosti venire rodiny pkatel hudby umelecke, byl absolvovan v nterY 25. ledna v McFarlin auditorium (vystoupili v nem slavni PratAti ueitele pki zajezdu do Texasu). Zajemce hudby bude zajimat blitsi zprava o Singerovi. Patki k rostouci skupne dirigenta, kidicich koncerty bez taktovky (oberria rukama, pravou claire, tempo, levou naznaduje dynamiku znevne melodie) a bez partitury eili z pained.

V inauguranenim koncerte udinil publiku iistupek, dirigoval taktovkou, cot napkiAte nebude. Program koncertu obsahoval: Overturu "Egmont" od Beethovena, symfonii C dur opus 5 taktet od Titana hudby absolutni Beethovena, smes z opery "Laska tki oranta" od Prokovieva, Romanetto od Griega, Valse Triste od Sibeliuse a zaverem jiskrnou pkedehru k °peke "Mistki pevci norimberAti" od Richarda Wagnera.

Ve stkedu, dne 26. ledna 1938.

ZTRACENIT TESTAMEN ROMAN.

Napeal 'friday tech.

TEN mluvte, Piskaeku! Ja posloucham. Ja

vim, to toho neteknete moc, ale te v torn bude jadro."

Tak povzbuzoval bftaleho sveho pisate doktor PlachST a ani neveda, tisknul mu ruku jeho.

"Chtel jsem sem jit vdera veeer," pokraeoval Piskdeek. "Ale bal jsem se, to bych vas rozeilil a rozeileni pry vam gkodi. Je to pro to ate' — Doktor PlachST rychle vymykal svou ruku z ruky bkvaleho pisafe. Ted' teprve byl si vedom, s kSrm ma co jednati.

"Co chcete?" tazal se pojednou tyrde.

"Pan Ferdinand je na gpatne ceste," odpovidal Piskadek. "Veera si pro mne poslal. Koearem jsem k nemu jel. A ted' mne ptemlouval, abych sem dogel a abych fekl, to dite Rfitenino neni ditetem jeho a nabizel mi za to hotovStch deset tisic zlatsich. Na prkno je sazel, na &eve proti mne byly, ale ja, fekl, ze ne. Proto bych sem byl jegte neptigel, ale on mi pak hrozil, on tikal, te bude ptisahat a k tomu piece nesmi dojiti."

Doktor Plachsi byl okamtik jako omamen a proto jen dal Piskackovi domiuviti. Vzpamatovav se, zvolal s vypoulenSrm zrakem: "Co, deset tisic to valn daval?"

"Deset tisic," svedeil Piskacek. "V eiste novs",ch bankovkach je ptede mnou vypoeital pies eel* stul, tfeba ie ja mu stale tikal, to je to marne. On si snad myslil, to budu mnotstvim tech bankovek oslnen, to se dam svesti lakotou a te budu brat. Ne, mne poctivost vidy gla nade vgechno. Stokrat deset tisic mohl polotiti ptede mnou a ja bych se jich nebyl dotknul za tu jedinou lei, kterou ode mne tadal, abych fekl, to dite bylo pana Ondteje. Za tadnou Cenu na svete bych nebyl takove hanebnosti schopen."

"Deset tisic zlatSrch!" fipel zase start' advokat jako veera, kdy stale opakoval: dvacet zlatsich mesiene. Jen to veera tak volal pin jsa hnevu, kdetto dnes k nemu ptistupoval jegte bol.

"A kdy to neglo po dobrem," pokradoval Piskadek, "pan Ferdinand zadal ye zlern. Zadal hroziti, to provede se mnou proces, ie odpkisahne, to dite neni jeho, to chranil jen dosud pana Ondteje, Riltena te je mrtva a kdo mu to tedy mute dokazati. A jak ho znam, on by byl s to, aby to odpfisahl, tfeba ie je tu fada svedkfi, pied kterSrmi se Rfitena pied svou smrti ze vgeho vyznala. Ja ho varoval, pane dotore, ja mu tekl, to mu hrozi kriminal a vite, co mi odpbvedel? Ze pry vam pan Ondtej take vydetl.fale gnou pfisahu a vy to jste proto piece nesedel."

"Piskadku!" vzktikl doktor PlachSr a tlutS7, vyhublSt jeho oblidej byl zsinalSr, sktivenST, jako by touto chvili nastavaly posledni jeho okamtiky.

"To tekl vas syn, pane doktore," pokraeoval Piskadek zrak svilj upiraje k zemi, jako by se to ztrati odvahu, aby dopovedel vge. vim to kdy pan Ondfej, tekl yam to alespoti do oei, ale nikdy jegte nefikel, to bude nasledovati vageho pfikladu."

Doktor Plachsi se svijel.

"Piskadku, snad tomu nevetite sam?" zvolal zoufale.

"Ja, to vim, to se to stalo a proto se bojim, aby se to nestalo zase u va geho syna," odpovedel Piskadek, stale se divaje k zemi, aby nepozbyl srdnatosti, nebot' k Will tomu sem pi-gel, aby zamezil zloeinne frmysly Ferdinandovy.

Doktor Plachy zvedal se na svem loti, chvel se na celem tele a vypoulene sve zraky upteny mel na bkvaleho sveho pisate, jen navzajem se tomu vykiS7 bal, aby mu pohledl do odi. °Co vite, te se stalo?" kricel. "Snad nemyslite, to jsem ja fale gne nekdy ptisahal?"

"To myslim, o tom jsem ptesvedden," odpovidal Piskacek. "Jednou v slabe chvili jsem to take tekl panu Ondteiovi, on yam to vyeet/ a

VESTNIK ja vim, to jsem proto byl pak propu gten ze slutby. Bylo to me ttesti a jen lituji, to se to nestalo jit 'lady pied petadvaceti lety. Svou Riitienu bych si mohl docela jinak vychovati a nebyla by se stala obeti bezbotineho a nesvedomiteho eloveka. To dekuji v'Sechno yam, pane doktore, to jste mne piing pozde propustil. A ted' jako kletba vaSeho domu by se to neStesti melo vied dale, ted' chtel by falane zase pHsahati vas prvorozenST syn. Nedopouttejte to, je-li vam spasa vaSi due Piskadek byl u konce. ftekl v8e, co kici chtel a ted' jako vitez pohlednul na b3ivaleho chefa.

V torn okamtiiku vSak jit byl take poratenStn, nebot' doktor PlachS7 letiel pied nim bez vlady, bez sebe, nejen jako obraz, ale jako dokonala mrtvola. nebylo lze pozorovati, odi mel zavtene, bradu vyaouhlou, jako umlec.

"Pane doktore, pane doktore." vykkikl Piskdeek. "Pama,tujte se. Vtidyt' jsem piece —" Doktor PlacW'r otevtel "Je toho trochu moc na mne," 'Septa', "ale chci vyslechnouti vSe. Mluvte dal, Piskadku!"

Ale Piskacek nemel dale co k povidani. Naopak pohled na bSrvaleho jeho pana napliioval jej bazni, jako by katidSrm dalSim slovem ohrotioval jeho tiivot.

"Mluvte dal, Piskaeku," pobizel doktor PlachS7.

"Ja, nemam jiti co kici, ja kekl vSe a jestli jsem yam tim ublitioval, musilo to bS7ti, aby zachranen byl vas syn Ferdinand."

"Jen mluvte dal, ale mluvte o mne. Ja myslil, to jsem nikomu na svete neublitil, a ublitiil-li jsem, ublitiiti jsem nechtel. Ja prisahal jen jednou, co jsem na svete, ja, pkisahal podle meho vedomi a upamatovani prisahu pravou. Mluvte dal, Piskadku, nebyla snad pravou?"

Hlas, tee doktora, pkime jeho vybidnuti, snaha, aby zamezil htich novS7, davaly Piskadkovi odvahu, tie znovu byl rozhodnSrm. "Nebyla pravou, pane doktore," pravil. "ja, dekuji Bohu, to slySim z va gich fist, tie jste pkisahal jen dle sveho vedorni a upamatovani. Ta vase prisaha byla kriva. Ja, tehdati pri kontraktu s vaSim bratrem pri privtenS7ch jen dverich vyslechl katicle slovo vaSeho ujednani. A tenkrate jste s va gim bratrem ujednal, to katde chvile =Ate potadovati pozemky za betnou cenu zpet. To bylo vase ujednani, ale vy jste odptisahl, ie takoveho ujednani nebylo. Jestli jste flan zapomnel, pak vas zaslepila lakota.

Ten proces byl zkazou va geho bratra, v kriminale seal za to, to vain vyhrotoval a zpilsobil vefejnST skandal. To jsem jednou, kdy jste mne moc, moc utiskoval, svetil panu Ondteji a pan Ondtej se ujal potomka va geho bratra."

"Chci mu za to odpustit v ge," zageptal doktor Plach3i.

"Zlate srdce ma. pan Ondtej a on ma za to 13S7ti zavrten," horoucne zvolal Piskadek. "A na nem by melo zustati, to zkazil mi mou nu? 0, ket by to byl bYval on! Bylo-li Rfdene souzeno zemtiti, byla by zerntela jako jeho to na, takov3'7 je on! A ted' ptijde Ferdinand a kekne, abych to streil na pana Ondteje. Mute to udiniti elovek, kdo ma jen gpetku cti v tele?

A kdy jsem mu teki, te pirjdu sem, te v gechno povim, tu on mi odpovedel, jen abychsel, na takove veci vy ze nic nedate. Je to svedomi, pane doktore?"

"Ja to napravim, Piskadku, ja, to s vami vyrovnam!"

"Ne, pane doktore, on to musi napraviti, jeho je to dite. Jen to chci, abyste zamezil, aby odpkisahl, tie neni otcem. K van panu Ondtejovi bych pak nehnal veci do krajnosti, aby nemel bratra, kterS7 seal v kriminale."

"Ma pfisaha, ma pfisaha te byla falegna?" prosebne obracel se k Piskackovi doktor Plach3-7.

"Tak, jak jsem to kekl, pane doktore," odpovidal Piskadek. "Jd seal ye sve kancelati, vy vedle jste projednaval se svS7m bratrem. Slova mi neuglo, ponevadt jste vtdycky chtel, abyste mel na vSechno svedka. A pak jste pfisahal, te — " "Prod jste mi to nekekl tehdat, kdy jegte byl eas?"

"Proto, 2e jsem se bal, to byste mne propustil a byl byste mne propustil, protote jste tehdat byl zcela jinST,"

Strana 15 "Ja to napravim, Piskaekur "Nedopustite tedy, aby Ferdinand ptisahal?"

"Nedopustim. *Mini yam, Piskaeku. Ja poznal hned, tie Ferdinand lie. VSichni kolem mne jsou poctivejti, neti-li on."

Jiti nevolal: deset tisic, dvacet zlatS rch mesidne l 0 co marne po mesice a leta usiloval major t ejka, aby otce ptiznive naklonil Ondtejovi, to jedinou rozmluvou podatilo se Piskidkovi, staremu, bkvaiemu pisati doktorovu.

Vgechen ten obrat byl pravYm zazrakem.

Doktor PlachST -vybidnul Piskadka, aby usednul vedle jeho lote a daval si vypravovati podrobnosti o sve prisatie v procesu s bratrem. Katicle slovo veril bS7valemu svemu pisaki, pro nehoti vicera jeSte nemel jineho vS7razu net start partika. 0 Ferdinandovi mluvil s povzdechy sklamani, o Ondrejovi smitlive. Stale opakoval, to vSechno napravi.

Veru, Piskacek se toho nenadal, tie s takovSi -mivSrsledkypot,jehnavAt.Vzchopil se k rozhodnemu kroku jedine za tim fidelem, aby do due promluvil s doktorem, neoeekavaje nijak, to neeeho dosahne. A zatim!

Kapitola XI. Novy testament.

Kamilla, vrativgi se, uslygela od Pazdernikoye, te v pokoji nemocneho jest — PiskaZek. Ulekla se zpravy te, nebot' obavala se, to dojiti mule k pohorSivemu vSrstupu, kterSrch strS7c prodelal jiti dost. Lekak vdera pri odchodu pro-. hlasil, to predchazejici rozeileni zanechalo u nemocneho patrne stopy a neblahe nasledky.

Proto jiti si sama uminila, tie vystrihati se bude katide zminky o Ferdinandovi a take se dle toho tidila.

Ted' vSak tu byl Piskadek a ten zajiste nemluvil net o vecech, ktere nemocneho nutne muFily rozrugiti.

Jen odlotila klobouk a rukavice a jit spechala do loinice strSicovy, aby tu mirnive zakroeila, aby po ptipade Piskadka prosbami ptimela k getrnosti vuci choremu starci.

Ale pojednou zmirnila sve kroky. Neslygela nijake vady, nitiadneho hluku. Slygela hlas Piskadkilv, ale hlas povidav3i, nikoliv rozvadenSr. Stanula poblit otevfen*ch dVaki a naslouchala. Piskacek prave, sede u lo2e nemocneho, vypravel mu, jakm zpusobem lifitena na smrtelne posteli se ke vgemu ptiznala a jakSrm zpilsobem Ferdinand pak se uvolil k platu na dite. A strYc nejen to naslouchal, on dokonce se vyptaval na podrobnosti.

Stab se zazrak? Ta otazka 1pela na rtech mlade divky TakovST hovor ovgem rugiti nesmela a nechtic naslouchati, tine vratila se zase do kuchyne. Lee tu nemela pokoje. Snad se strSrc jen pfemahal, snad jen vyzvidal, aby pak tim pruddeji vybuchl. Musila k nemu, musila bYti ptitomna, aby jako stratnY andel bdela nad klidem strS7covsim, aby vilbec zkratila hovor, jen za katdSTch okolnosti music bSrti rozruguj ici.

Ptichazejic jit netlumila kroky sve, naopak zdali jit chtela naznaditi svou ptitomnost.

Vstoupivgi do lotnice strsicovy stanula s zavS7m, prosebriSrm pohledem na Piskacka, jent prvni ji spattil a jen povstaval, aby mladou divku pozdravil.

"Nech nas, nech nas o samote," volal na ni doktor PlachS7 a hlas jeho znel pkisne a rozhodne.

"StrS7eku, mag byti klidny, mag se gettiti," prosila a sepjala proti nemu sve rude.

"Nech nas, nech nas o samote," opakoval doktor PlachSr. "Jd jsem fipine klidnSr, tak klidjako jsem jit nebyl davno. Jdi, Kamilko, jdi!" dodal a hlas jeho pojednou znel mekce a flan& Kamilla se vzdalovala, prosebne sve zraky vrhajic na Piskadka, jent jen se klonil a privative pohlitel na mladou divku.

Co se stalo? Stal se zazrak? Tu otazku si kladla nepketrtiite, kdy zase byla v kuchyni, jejit dvete nechala ptiotevrene, aby zachytila, kdyby hovor strsicfiv s Piskadkem se staval hluenejSim. Tak ubehlo pub hodiny, kdy pfichazel — major oejka. Kamilla hned mu sdelovala dalekosahlou uddlost, ze davno tu jiti jest Piskacek a te strSrc svorne s nim rozmlouva.

Major byl ptekvapen.

Strana 16 "S doktorem se deje zmena, velika zmena," pravil a pottasal nedrivefive vSTraznou' svou hlavou. "Vgimla jste si, sleeno Kamillo, ge vdera npine zapomnel na kupony, ktere mi dal k promeneni a o kterYch se veder ani nezminil.

Ja zapomnel te g ale u mne to bylo zcela ptirozene. Neptirozene v gak jest, kdy doktor PlachY negadal penize. Mam obavy, ge mu slabne pamet'. Ma-li se stati neco ye prospech Ondkejriv, musi se tak stati brzo, aby nebylo pozde.

Ted' myslim, ge je na ease, abyste zaeala hovovy."

Ale jak? Ta rada byla prilis v geobecna, rikol piing tegkS7 pro mladou divku, majici tak malo givotnich zkugenosti.

Major a Kamilla jegte spolu rokovali, kdy Piskacek koneene od doktora Placheho odchazel.

Major mu gel v ristrety, Kamille pokynul, aby gla k nemocneinu, kdegto sam chtel se informovati o obsahu rozmluvy, kterou Piskacek vedl s laSTvalS7m sytm chefem.

Jen letmo se pozdravila Kamilla s Piskadkern, nebot' doktor PlachS7 ji g zvonil na rueni zvonek, ktextm Kamillu volal k sob& Spechala k nemu. Jen je gte slygela, jak Piskadek kormutivym hlasem sdeloval majorovi, ge doktor Plac1V je se avYm zdravim velmi, velmi darebnSr. — "Tak, ted' zde bud', ted' bud' u mne," pravil doktor PlachY, sotva ge se intada divka objevila ye dvelich. Vidig, yeera jsem ti zazlival, ge jsi se pletla do to rodinne zale gitosti, ale dnes ti jsem vdednji. Jen kdyby ji g pfigel major, ja vim, ge mu dnegni navgteva zpfisobi radost."

"Co nevidet tu bude, strteku," pravila Kamilla, neodkladajic, ge major jig jest plitomen.

"At' mne tedy vidi, ge to ben' doopravdy. Jdi Kamilko, zde z priaciho stolku mi podej velkSr arch papiru, je v levem koute. Podej mi sem take inkoust a pero a tu dlouhou knihu mi sem dej jako podlo gku. Budu psati. Dej to sem, dej."

Kamilla rychle vyhovovala pronesenemu Doktor PlachS7 mezi tim rozmlouval k ni dale.

"Ja jsem ted' pfesvedeen, 'ge Ferdinand nezasluhoval me lasky tou merou, jakou ji mel.

Ondkej mi ubligil, ale Ferdinand tea. Jsou si rovni, ale je. jsem otec a ja, jim obema odpustim."

Odmleel se. Zrakoma hledel do stropu a zdal se ptemitati. Kamilla jen hofela rozechvenim, ale myslila, ge by jakS7mkoliv vSTrokem znesvetila posvatnou tu chvili, kdy otec s rozmyslem pronagel, ge odpougti oberna s yYm synrim. Ondfejovi bylo a bude take odpugteno!

Rychle, s chvejicima rukama plipravovala papir, pero, inkoust, velkou knihu jako podlogku.

"Co chceg psati, stzteku?" tazala se posleze.

"Sytij testament, svuj pravt a posledni testament."

Hias jeho znel hrobove, dute, ale rozhodne.

Seal na logi a rovnal si knihu na pfikrSrvku, aby pohodlne mohi psati.

"Strteku!" zvolala Kamilla a klesla u jeho loge pfemogena jsouc soustrasti a litosti. Do oei vstoupily ji sizy a chvejici se rty hledaly ruku choreho muge, aby ji zlibala.

"Jdi, Kamilko," pravil, odvolavaje dfivejgi sve pfani, aby byla u neho. "Jen kdyby pfigel major, pust' ho sem. Jineho nikoho, ani Ferdinanda, toho nejmene. Ale on neptijde, ale kdyby prisel, pfijd' mi to napfed fici. Jdi, Kamilko, jdi. Majora, jak pfijde, pogli sem hned."

Kamilla uposlechla. Piskadek s majorem dosud byli pohromade. Nefekla, co se uddlo. Kdy2 po chvili se Piskadek rozloudil, teprve sclelovala majorovi, jak nahlY nastal obrat. Major tak byl pfekvapen, ge ani nechtel vejiti k tell, aby ho nerugil.

Ale po chvili zavznel zvonek, volajici Kamillu.

"Major jegte nepfige1 9 " tazal se doktor PlachST, sotva Kamilla pted neho ptedstoupila.

"Zde je, strSreku," prayila, ukazujic na majora, jent za ni vstupoval do pokoje.

"Co je s temi kupony?" volal mu doktor Placht vstfic. "Ja voera zapomnel. Promenil jsi je?"

V E STNIK

"Promenil a nesu penize," pravil bod ge major. "Prave jsem se o torn zmirioval sleene Kamille, ge jsme vdera ripine na to zapomneli."

A jig vyndaval penize, klada je jednou hrsti na nodni stolek vedle loge nemocneho.

Ten po nich sahl. P'repoditaval ugmolene bankovky a pfehligel fleet ze smenarny.

"Je to v potadku," pravil, penize polo giv pted sebe. "Vig, co pigu? — Svfij testament. Bude po tvem. Ondfejovi milk§ psati, ge jsem mu odpustil. Odpustil, ne, ge teprve odpustiti chci.

Zde to divam eerne na bilem. Pi g mu, rad bych — kluka, jegte jednou uhlidal."

Pfekonan podaval major doktoru Plachemu ruku.

Ten ji nepfijal, nS7brg zaporne vrtel hlavou.

"Jen nech," pravil. "Musim hodne, naramne mnoho odpougteti, ale odpougtim. Ferdinand neni o nic lepSi neg on, podvadel mne prase tak a proto nema miti nic pied Ondkjem. Zde pig u svuj testament. Ne, ge bych myslil, ge ug brzo zemru, ale abych ukazal, ze dovedu, ge byl jsem vgdy spravedliv3i, kdy se mi otevfely &A.. Ted' je mam otevfene. Ted' vidim, ze jeden je prave takoNt lump jako druliSi. Ferdinand mne podvadel, jako mne podvadel Ondtej. At' poznaji oba, ge jsem je v eas je gte prohledl, ale trochu je zkratim oba. Slygel jsi take nekdy, ge bych byl faleSne pfisahal? Sly gel jsi o tom neco? To napravim. Ja nechci, aby mne nekdo po smrti opravnene proklinal. Kdybych to byl vedel dfiv, &lino bych to byl udinil. Ja nikomu na svete nechtel ubli giti. Piskdeek mel mluviti dily a dnes jsem jednu kapitolu sveho testamentu nemusil psati."

"Ja, Ondfejovi budu telegrafovati," pravil major vgechen jsa u vytr geni nad nenaddlou tou zmenou.

"Ne, jen mu pig, tak na spech to nema," odporoval doktor PlachST. "Jd je gte neumiram, tfeba pigu svuj testament. Jen mu pi g, ge jsem mu odpustil, ale k vrili mne se horempadem vraceti nemusi. A Ferdinand — " Odmleel se a pohledl na Kamillu, jen se zrakern radostne zarosenSim bez pohnuti a uptene divala se na sveho strtce.

"Jdi, Kamilko, nech nas na chvili samotny," pravil.

Jen odegla, doktor Placht sahl po dopisu Ferdinandove a podaval jej majorovi.

"Pfeeti si to!"

Major pfelet1 obsah a pak je gte jednou Ceti dukladne.

"A ty?" tazal se s pocitem indignace.

"Ja zde pigu svuj testament a to je ma odpoved'," odpovedel doktor PlachST. "On si mysli, ge mne ma kolem prstu ovinuteho a ge mezi vami a jim budu voliti jeho. To se mYli! ho prohledl! On jen chce, abych zristal twine odloueen ode vgech pfatel a aby mi nenapadlo, neco meniti na prvnim svem testamentu. A nebylo by mne to napadlo, kdyby byl neprovedl to, co mi fekl Piskacek. Za deset tisic si zakupoval jeho mleelivost, ne, jedinou jeho le g a pak se odvolaval, ge bude nasledovati meho pfikladu, ge bude fale gne pfisahati. Takove ja mam syny! Mam je yydediti oba! Ne, ja jim oberna ukagu, 2e tatika men poctivce, a jestlir, ubligil, ge ubligil nerad, ge ubligiti nechtel, ge nevedel o tom, ge ubliguje."

"A tvrij prvni testament?" tazal se major.

"Ten ma Ferdinand," se starou svou gkodolibosti pravil doktor PlachY. "Bude miti prave tolik ceny, ag napigu novS7, jako akcie zkrachovane banky."

"At' ti ho tedy vrati," zvolal major.

"A me? Jen at' si jej necha na pamatku, jak jsem ho miloval a jak lasky me se stal sam nehodntm."

"Ale mohlY by z toho loS7ti tfeba spory," s neznalosti laika namital majir.

"Tomu rozumim ja," nedbale odpovidal doktor PlachSr. "Datum rozhoduje a ja, je gte vtslovne prohlasim kagti dfivej gi svuj testament za neplatnY. A vykonavatelem posledni me yule ueinim tebe, mne pkegijeg . Vyhligig sloe jako buk, ale tak ja, jsem vyhli gel take. Jen do tech Karlovtch Varu jsem nemel jezditi a Sedmihorky jsem si mel take odpustiti."

Doktor PlachS7 poeal giroce rozkladati sve nazory o povaze sve nemoci. Major, jen g vedel,

Ve stfedu, dne 26. ledna 1938. e Ferdinand jest v dr geni platneho dosud testamentu, kterym Ondrej byl upine yydeden, radeji by byl videl, kdyby pfitel pfedev gim byl dokoneil testament nova a zastihnuv jej praye pri tomto dile, hledel, aby bylo take co nej&lye dokoneeno.

"Nebudu to nyni vyru govati," pravil. odpoledne ptijdu zase. Dokonei zatim, co prive ma§ na mysli a odpoledne se zase shledame."

"Cheat' tedy bYti vykonavatelem posledni me yule?" tazal se doktor PlachY. "Mohu to vlogiti na tebe?"

"Beze vgeho," usmival se major. "Jen abys ty nebyl jegte vykonavatelem posledni yule me."

To fekl major jen pro utechu doktorovu. Dle lekatskeho dobrozdani pova goval jej za ztracena, za muge, jeho dny jsou spocitany, kdegto sebe jegte citil v pine mu gne sile.

A slova to skuteene zalichotila doktoru Plachemu.

"Ja nejsem z tech," pravil, "kteti delaji teprve potadek, kdy doktor a knez jim k tomu poradi. Nemag-li svuj testament napsanY', jen ho napig, to tivota nezkrati."

"Mam ho napsaiV," pronesl major Oejka.

Po odchodu majora doktor Placht zase psal.

Sestavoval posledni svou rah. Tak rychle civil disposice v pricine sveho jmeni. Pouze stran potomkt po svem bratru, s ktertm se byl soudil, s kteitm se rozegel v nejprudgim nentatelstvi, vahave pfemital, jak by napravil kfivdu, domnele jemu zprisobenou. Piskacek mu potvrdil, ze ktivda se stala a slovo Piskadkovo bylo nyni svate. I jemu ukfivdil a take on musil bSrti odgkodnen.

Jak myglenkami i perem laSrval vgdy rychltm pracovnikem, tak piece jen pfi vagnem tomto rikonu, kdy psal vlastni svuj testament, dilo zvolna pokraeovalo, ale jen tim, to stale nevedel, jak vzpomenouti mel chudS7ch s ySich pfibuznSich. I na torn se koneene ustalil a na fadu prigei Piskdeek. Start, poctivt slu gebnik, kte0 mu dnes vyeetl, ze ho vyhnati mel dfive, net jak se to stalo pted vice jak dvema lety. Doktor Placlit, nagel zprisob, kterST myslil, ge ripine uspokoji. Na kadu pkiSla domovnice Pazdernikova.

Jak nedokonalSr byl prvni jeho testament!

Ted' vial, ge na tuto vernou 2enu nevzpomnel ani zminkou a to piece v gdy chtel, aby mela stall sve zabezpeeene. 81crtnutim pera bylo tomu vyhoveno.

A doktor PlachSt vzpomnel na svou sestru, pani Andrlikovou. Ji ovgem necitil se docela nieim povinovan, ale dala mu sem svou deem, a malem by se byl s mrzutosti se sestrou rozegel, kdy gadala, aby Kamille neco zabezpeeil.

Narokri oftem nijakS7ch nemela, lee tu glo o uznani.

Take zde nalezl pfiznive rozfe geni. Ale sotva napsal odstavec ji se ttkajici, zatou gil, aby jak jednou zavet' jeho bude miti na ni rieinek. Ustal v psani a zazvonil.

Kamilla pfichvatala.

"Pfeje g si, stxteku?"

Doktor PlachST podaval ji kliee od ohnivzdorne poklaclny.

"V levo, dole je skfinka, pravil, "podej ji sem."

Kamilla uposlechla, oteffela pokladnu a za okamgik podavala strtci gadanou skkinku.

Tentokrate jig doktor PlachSr nestfegil kag -dS/jeipohyb,anpktvlisea,jkoby vribec nepozoroval ani jeji konani. Ale pozor daval pfec.

Otevfel sktinku, ye ktere uschovany byly damske gperky, kterSani kdysi se zdobivala jeho g ena. Vyrial nahrdelnik, jen ihned zasvitil pestOmi barvami drahokamri. Tak zalibil se mu jejich svit, ge chvili drgel si jej pied oeima a se zalibenim se nan zadival.

"Libi se ti to?" tazal se.

"Ach, earokrasne," odpovidala Kamilla risty, ale hlavni odpoved' davala pohledy, jen v zaniceni pohligely na gperk, jeng zafil vgemi barvami duhy. Ktera, pak divka neni v zaniceni pohiedu na skvostnST gperk!

(Polcradovini.)

KagdS Cloy& muze jen sam sebe osvoboditi.

Svoboda nemrig e bYti dana eloveku eloyekem.

Strana 18

V2STNiK —`41211111,

NM ZALOV RESOLUCE .SOUSTRASTI. My, nigepsany resolueni v'bor radu Slovan eis. 9., timto projevujeme jmenem tadu nagi uptimne a srdeene citenou soustrast cele rociine a ligem pfibuznYm nad ztratou draze milovaneho mangela, otce a dedeeka a na geho spolubratra Jan M. Aebesta, kterY zemtel 13. ledna 1938 v pogehnanem ku 73 let a pohtben byl na Narodnim hibitove dne 15. ledna 1938 ye Snook, za velke fteasti ptatel, znamYch, spolubratrri a sester. ZesnulY byl zakladajicim elenem fadu, v kterem zastaval destnY Mad pfedsedy a jine ritady po vice let. Jsouc povahy tithe a rozvagne, byl dobrYm obeanem a vzornYm otcem, pro ka gcleho kdy a kdekoliv mel fismev a dobre slovo. Radou a skutkem a kdy bylo tfeba i pomocnou ruku polial a pomohl, proee g ode vgech milovan a cten byl. Jeho odchod jest nenahraditelnou ztratou rodine faclu i osady.

Vime, pozristala rodino, ze zarmutek vas je velk', ale budig yam ritechou, ze tad i osada sdili s Vami zarmutek Vas, prode g potristali prijmete na gi upfimne a srdeene citenou soustrast a Tobe, mil' bratte, budi g matieka zeme lehkou.

Dan° ye Snook, Texas; dne 18. ledna 1938.

Resolueni vYbor: Jos. Sumgal, Dr. Jos. H. Kozar a tfetim elenem byl zesnulY br. Jno. M. 8ebesta.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni v'bor faclu Pokrok Moultonu cis. 27, timto vyslovujeme uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad fimrtim vageho milovaneho mangela, otce a nageho spolubratra Jana Marge, kterY zemiel dne 13. ledna 1938, a whiten byl 15. ledna na mestskY hfbitov v Moulton za velke fieasti pfatel a znamYch. Jan Mara byl fadnYm denem na geho faclu, proto i my, broth a sestry, gelime jeho odchodu. Potastale rodine budi g ritechou v zarmutku jejich, ze i my sdilime bol vas a truchlime nad odchodem jeho. ZesnulY bratr at' odpoeiva v pokoji. test budig jeho pamatce.

Za kad Pokrok Moultonu els. 27, Moulton, Texas: Jos. K. Datilek, Jan Mike g, Jos. ZaveskY, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsanY resolueni vYbor fadu Svaz echoslovaml cis. 92. ye Fort Worth, Texas, timto projevujeme uptimne citenou soustrast vgem pozristalYm nad ztratou jejich rnilovane matky, babieky a nagi spolusestry Anna Bedan, kteroug smrt z jeji dlouho trvajici nemoci dne 17. lecina 1938 vysvobodila. Zernfela ye veku '71 rokii a jeji pozristatky byly ulo geny na Mount Olivet hititove za velke 'Mast spolubratra, sester a pfatel.

Vime, mili pozristali, ze Wee nesete jeji ztratu, ale budi g Vam ritechou, ze i my, spolkovi bratti a sestry, soucitime s Vami .ve Vagem zarmutku. Zesnule pfejeme zaslou genY odpodinek a test budig jeji pamatce.

Zminena sestra byla v gdy sv'ch povinnosti dbala a dobra elenkyne.

Dino ye Fort Worth, Texas, dne 22. ledna 1938.

Zs, resolueni v'bor: J. W. tihakek, Jos. Duran, Rud. Kod. Neivets1 rozpodet pro valeene lod'stvo Soustall od roku 1921 go.da. $553,266,494 pro fiskalni rok zaeinajici dervnem t. roku. 2a.cla, se nejvetgi podet dristojnika a namofnikft, nejvetgi letecka sila, jakou kdy Spoj. Staty mely. Admiral. W. D. Leahy prohlasil, "pomery jsou nyni daleko hrozivel gi nez byly v kterekoliv dobe od r. 1921."

OZNAMENI tIVIRTi A DiKUVZDANI. Fort Worth, Texas.

S tesklivYm srdcem oznamujeme pfatelilm znamym, ze se Parma Bohu zalibilo sobe na veenost povolati na gi draze milovanou matieku a babieku Annu Beeanovou, ktera zemfela tie po dlouhe a trapne nemoci ✓ nedeli rano dne 16. ledna a pochovana byla ✓ pondeli dne 17. ledna po zadu gni mgi sv. z kostela sv. Tomage na hibittov Mt. Olivet ve Fort Worth, Texas.

Pfeclne dekujeme dp. E. J. Gerlichovi za donageni ji sv. pfijirnani a nav gtevy po eas jeji nemoci, za modleni rfi gence u rakve zesnule v dome smutku, za sloteeni Mge sv. a vykonani poli • ebnich obtadri v kostele i na htbitove a za krasna slova ritechy. Dale pfejeme si podekovati vgem, kdo nagi drahou zesnulou po dobu jeji nemoci navgtevovali a pro ni neb pro nas cokoliv ueinili po dos jeji nemoci a po dobu smutku a no.8 zarmutek zmirniti se snatili. Tel dekujeme mistnim ildam S.P.J.S.T. els. 92., jehog zesnula, byla zakladajici elenkyni, radu cis.

154. a Sokolu a fadu Jaro cis. 130. v Dallas za krasne vence a tet v gem jednotlivYm claret= krasnYch kvetin, nosiefun rakve, zpevakam za zpev v kostele a na konec v gem, kdo nagi drahou zesnulou na posledni testa k vednemu odpodinku doprovodili. V gem vzda.vame srdeene: Zaplat' Pan Bull!

Josef, Jan, Antonin a Franti gek, synove; Marie (Alois) Haba, dcera; Alois zet' a Aloisie snaha a 8 vnoudat.

Dna je nemoc, vznikajici ukladanim se kyseliny moeove v tele. Kyselina modova, vznika, hlavne z masite stravy. Tem, kteH pohybuji se hojne na derstvem vzduchu, po givani masa negkodi, ale gkodi lidem sellicim pfi svem zamestnani v uzavrenYch mistnostech ve zkagenem vzduchu. Kyselina moeova, se nidi pomoci kysliku, obsagenern v Zerstvem vzduchu. Ph nedostatku kysliku rozmno g'uje se v tele a zaplavuje tkane telesne. 2ivoeiehove maso gravi maji pomerne mnohokrat vet gi clYchaci plochu plic, neg lide. Jejich telo potfebuje vet gi mnog -stvikylu,prodYchajntesiv.Nlpgi leeba dny je pobyt na eerstvem vzduchu, konani dechov'ch cvikri a zfeknuti se masitYch Fidel.

Prvni podpora v nezamestnanosti vyplacena bude 9,000 osobam v Texasu kolem 27. ledna a z celkove sumy $60,000 prrimernY eek bude na osm dolarri. Texas ma 700,000 delnikri z eehog toliko jedna tretina opravnena je k podpote v nezamestnanosti. Fond pro podporu v nezamestnanosti skladaji die zneni pfislu gneho za,kona vYhradne zamestnavatele. Pfispevky zamestnovatelri sebrane za roky 1936 a 1937 s vyvstalYm trokem vynesly sumu pies $22,000,000, ktera je v opatrovani spolkoveho departmentu pokladny.

Vefejne smfgleni projevene hlasovanim: "soudite, aby zakon o socialnim zajigteni byl pozmenen v torn smyslu, by naklad na jeho uskuteeriovani hrazen byl toliko zamestnavateli?" — "Nikoli" — vyslovilo se 85 procent hlasujicich obeant. — Dotaz ohledne podileni se delnictva na dani pro socialni zajitteni vynesl kladnou odpovecl', vyjacIfenou procenty: delnici s dani souhlasi 77 procenty vrgenYch zamestnavatele 64 proc., demokratieti voliei 83 proc., a republikan gti 55 procenty.

• eeskoslovenska branna, moc je dnes uznavana za jednu z technicky nejdokonalej gich a moraine nejvY ge stojicich armad, ktera es. republice doclava, respektu a autority.

• • Ledove moie se otepluje.

V Rusku byla nyni vydana souhrnna zprava o poznatcich, ktere ziskali detni ru gti badatele pfi vYpravach do polarnich konein. Jednotn'm tvrzenim vgech je skuteenost, ze se voda v Severnim ledovem mori znaene oteplila. Tvofi se tam mnohem mane ledu ne g v dobach NansenovYch. Tato okolnost je nesmirne dule gita pro lodni vYpravy. Prava podstata tohoto oteplovani se vgak zatim nedala zjistit..

Ve sttedu, dne 26. ledna 1938.

AUTOVANDREM DO VALLEY. (Dokoneeni se strany 13.) presi a aby koruna nerispechu byla dovr gena — vYjimedne tento cip zastihnuv gim takSim mrazem. Dnegkem osazovani tohoto rajskeho koutu deje se naprosto prorny glene, bezpeene bez humbukaskeho vychvalovani, bez napomoci nezodpovednYch agent& a za ponied]. 45hroinne zmenenYch. Zakladni investice k vYstavbe zavodriovaciho systemu, budovani tvrdYch silnic, Skol, budov samospravy vygadaly si ohromne sumy penez, ktere se .opattovaly bezhlavYm vyclavanim bon'. Serie za serii vefejnYch dluhopist byly vydany, dluh Valley resp. jednotlivYch distriktri rostl do vYge zavratne, nasledovne drava spekulace hnala ceny pozemku ei sadri do ohromne ati blaznive vY ge. Kupony vydanYch clluhopisri vygadovaly vice a vice penez, aby se mohly opatfiti, dame rostly, pau galni poplatek za vodu se zdra goval, zvlagtni clotlateenY za kagde uziti vody byl vy ggi a vyggi az celY velkorysY plan k rozvoji Udall — ztroskotal. Zrovna jako stlegteria, spekulace s cennYmi papiry" ✓ neblahe Jobe regimu.Hoo,verova.

Vracime se s br. Hurtou k Rio Hondo — na mosty potkavame vYpravu z Houstonu a za,jemce ptivezene bratrem Rob. d'ervenkou. Praye dojeli, maji vgak k prohlidce pozemku ph Rio Hondo, druheho rozmernejAiho v distriktu cis. 10, dva dny dasu. My musime ale pospichat domt, tfi dny vynechane behem tydnu znamenaji pro novinate dosti prate opozdene a jegte vice k vyfizeni eekajici. Ueinili jsme kom-, promis, jeli s vYpravou k Jos. NegetfilovYm, eemg byla zminka posledne.

MLUVA eiSEL. (Pokra6ovani se strany 1.) zti zpracovano na gt'avu a pokrutiny. Stejneho roku vyvezeno bylo 24,000 geleznidnich vozri derstve zeleniny a petatticet zavodu star& se tu o zpracovani neb fischovu ovoce, tomatri a jine zeleniny. Valley ma skoro jedno sto moderne vybaven'ch dgin, pohotovYch k odisteni 70,000 150,000 ton baviny. Na system zavodriovaci vynalogeno tu bylo celYch sto milionft dolavlada prave dokoneuje kontrolni zatizeni proti povodnim obnosem peti miliona dolarri.

V ridoli je pfitomne citrusovYch sadri ye vYmeru 100,000 akra, na nich g je vysazeno kolem 7,000,000 stromt. Udoli ma sit' cementovych silnic v deice 700 mil, desitky set mil test patfiene vyvezenYch, v petadvaceti moderne vybudovan'ch a v eistote udr govanYch mesteekach je 120 mil dlagdenYch ulic a pies jedno sto rozliene velikosti skladi gt' ovoce, zavoclu na than' a baleni ovoce. NejvY ggi teplota dosahuje tu 82.6 stupne a nejnitgi 64.4 stupne. MofskY ovlagujici vanek eini letni obyeejne suche obdobi pfijemnym. Valley Rio Grande pozristava ze etyfech okresri a to Cameron, Hidalgo, Willacy a Starr. t tyfi mezinarodni mosty pies feku Rio davaji spojeni s Mexikem, dve geleznice obstaravaji dopravu plodin do severnich trgigt', ✓ Brownsville je &Waite mezinarodni leti gte a co nejdfilegitejeiho, pro producenty ovoce a zelenin vYznamneho, jsou to dve vodni cesty, skytajici levnou dopravu, pkistavy v Brownsville a Port Isabel. Federalni vlada dopomohla k rozvoji ildoli vybudovanim techto pfistavri, protoge prave levnej gi doprava otevfe cestu produkturn Valley do trhil severnich a nejlahodnejgi citrus z Valley Rio Grande, nemajici v zemi soupeke, svoji jakosti, vydobude si cestu do miliona domacnosti, derstva zelenina, dozravajici tu takfka po celY rok, zasobiti bude trhy texaske i ony state severnich. Je potegitelnym rozmahajici se ye Valley hnuti dru gstevni. Odstrani tady zbyteenYch prostfednika mezi producenty a spotfebiteli, pfinese vy ggi vYnos pestiteliirn.

a

Triky japonskeho vYvozu, kterY je vladou udrg ovan na Alcor domaciho obyvatelstva, pozname z nasledujicich skuteenosti, dosvedeujici pravou asijskou lstivost: v Singaporu byla Japoncrim ureena kvota pro dovoz kusoveho zbogi. Japoneici dovageli tedy kogile, na ktere bylo nagito nekolik yardri latky, ktera byla na miste ureeni proste odstkihnuta a prodana zvlagt'.

Ve stPedu, dne 26. ledna 1938.

APOLEON, jen si mnoho nedaval pozor, N no, to, co flick a nedbal toho, jak se jeho slova vykladaji, jednou prohlasiL ze "velke armady jsou provazeny prozfetelnosti". Tento napad nevznikl jen ze skuSenosti; Napoleon spolehal vtcly — proti jinYm vojevildcum — na silu velkYch dislio. A musel tak Ciniti, poneyadi nemel valneho mineni •o moknosti zdokonaleni armady lepSim vYcvikem a vYzbroji.

A takkka nevyderpatelne zdroje lidskeho materialu, kterY mu nabizela Francie, jej v tomo nazoru jegte podporovaly. Tak byla jeho viterstvi vysledkem kombinaci, ktere mohl provadet jen proto, ze mel k disposici obrovske mno2stvi vojakti, je2 dovedl v prihodnem okam2iku vrhnout na prihodne misto. Teprve na druhem mists rozhodovala jakost jeho vojska.

Jeho slova nicmene vyvolala hlubokY dojem a vykladala se ve smyslu doslovnejSim. Jeho slavnY nemeckY 2ivotopisec Clausewitz, jen '2.11 o generaci pozdeji, vyslovil nazor, ze "Prevaha velkeho pootu se sta ya den ze dne dale2itejSi". Clausewitze milZeme pie omluviti nei jizie vojenske odborniky, ktefi tato t yrzeni opakovali po nem cele stoleti. Clausewitz svfij nazor vyslovil v dobe, kdy se na obzoru zaealy objevovat teprve prvni zablesky mechtinickeho veku, ale jeho ptivr2enci se ho drzeli jate v dobe, kdy mechanicke zbrane zaujimaly v armade stale dilletitejSi misto. Zapominaji, jak Alexandr VelikY dobyl Asie; jak Hanibal rozdrtil kimske vojaky na jejich vlastnim fizemi; jak D2ingischan prometl Evropu a Asii se silami mnohem menSinal, nez meli jeho neptatele; a ptedevSim zapominaji na nejjasnejSi dukaz o hodnote dobte vycvidenYch a vyzbrojenYch sborti, je2 podal Strongbow, dobyv s nekolika stovkami jezdcil Irska. Tento pozoruhodnY vYkon, svedeici o dille2itosti tech:. nickeho pokroku v armade, pozdeji opakovali i C'ortes v Mexiku, Pizarro v Peru a Clive v Indii.

Pochybnost nazoru o pfevaze velkych Cisel se ukazala nejlepe za svetove valky, kdy mechanickY pokrok dovolil, aby jedinY mu2 dovedl s pomoci jednoho kulometu zastavit a porazit deset, sto, ba tisic vojakil, postupujicich proti nemu s puSkami a bajonety. tim vice, jich fitoeilo no, kulometdika, tim m'eli ztraty. Protiva mezi hodnotou jakosti a mno2stvi se ukazala znovu — tentokrate v jine forme roku 1917 u Cambray, kde s pomoci neMika obsazenYch hrstkou dobie vyc yieenYch vojakt ziskali spojenci mnohem vice Inez dlouhou dobu pfedtim obrovske vojenske sily u Ypru. Jeden dilsledek toho take byl, 2e u Cambray padlo 5.000 lidi, kde2to u Ypril 400.000.

Ale presto, 2e zkuknost ukazala, ze velke mnokstvi znamend mak), vlady a generalove evropskYch state jests stale poditaji silu svych armad v Cislieich. Vefejnost pkirozene ma tent nazor — ponevad2 je snadnej21 rozumet dislicim ,ne2 vypotitavat kvalitu. Mimo to disla ukazuji lepe, 2e je tteba tolika a tolika dani na vojsko.

Z efektivniho stavu ,anglickeho vojska skoro Ctvrtina mimo Velkou Britanii. K tern pfistupuje 57.000 vojakii, rortrouS'enYch v Indii, na ktere neplati Anglidane. V dobe miru vykonava asi polovina celeho vojska sluDau v cizine. Vojenske sbory v Anglii jsou organisoyany v 5 divisi, o jednu merle ne2 pied svetoyou valkou. Mini°, to ma Anglie domobranu — zalohu, ktera bYva, povolavana k dvema nedelim cvideni rodne do kasaren a vojenskYch taborii. Nyni ma asi 140.000 zalo2nikii.

Kdetto cilem kontinentalnich vojsk je obrana vlastni zeme, — eufemismus, kterY opravfmje k iitoku na sousedni zem — anglicvajsko slou21 k obrane a k udr2ovani celeho britskeho imperia. A tento ukol mel vliv na jeho zakladni organisaci. VYsledkem toho mezi jinYm bylo, ze vojsko, vyevidene ke slu2be v koloniich v XIX. stoleti, nepomohlo mnoho ye svetove voice 1914.

Anglicke vojsko pfedeilo y e svetove valce o.statni syYmi vYbornymi stfelci a v obrane nroti irtoktim! ale neosvedeilo se pfi Utoku, ,stone Anglidane vynalezli nejmocnej§i zbraii tanky.

VESTNIK

Jakost vojska proti poetu.

Kapitan Liddel Hart.

Po svetove valce Anglie zruSila povinnou vojenskou slu2bu a vratila se k mirovernu elektnimu stavu. Rozvinula vSak novou SkoIu vojenske taktiky, jejim2 diem bylo udinit z armady pohyblive a vysoce zmechanisovane teleso. Ale v uskuteeriovani teto mySlenky stavala Anglie pozadu a.2 do roku 1935, v kterem teprve pfikroeila k provadeni programu nejdokonalej gi mechanisace armady. Dokoneeni tohoto prograrnu si ovkm yyZada nekolika let.

Francouzske vojsko• je nejlepAim dUkazern proti staremu nazoru o podetni pievaze vojska.

Co do podtu je to nejsilnejSi armada v Evrope, vyjimaje Rusko. Proto se v ni take spatkuje vaine nebezpedi pro Nemecko.

V posledni dobe Vg ak lze pozorovat rychlY vYvoj armady k pohyblivejSim a ohebnefSim sbortm. Byly mechanisovany a motorisovany nektere peLi prapory a vytvotily se nove typy formaci pro pHpad mobi'lisace, ktere by umotnily zahajit rychle akci.

Francie se diva na problem valky se stanoviska defensivniho: snaZi se zabranit vstup neptitele na francouzskou pudu. Nove vojskoye formace slou21 prive tomuto cili.

Daleitost, jakou Francie pkiklada obrane zeme, vidime take v opevnhovani jejich ktere ji stab() mnoho let pilne prate a • mnoho milionu frankil a jejich hlavnim freelem je ziskati eas spik ne2 postavit proti nenepfekonatelnou ptekatku. Tyto pev• nosti umo2nuji rozvmout mobilisadni plan; ale jeho fieinnost zavisi na ptiprave teto mobilisace. Nejvethm nebezpeeim pro ni je neoeekavanY fitok. Druhe nebezpeei zale21 v tom, 2e by se neptitel s pomoci mechanisoyane zmocnil pasem mezi jednotlivYmi pevnostmi.

Mibilisace je vypoditana na hodiny, ne na dny. Je tfeba poeitat s fitokem ze vzduchu. Je tfeba zabranit tomu, aby se koncentrace nepromenila v tladenici. Je tfeba zajistit volnou dopravu na silnicich a 2eleznicich. Musi se zrychliti postup mechanisace, aby se ugetill eas a zakrok byl fidinnejSi. Od vzniku nacistickeho raimu Nemecko rozxnno2ilo sve sily, ale nezlepSilo jakost vojska. Omezeni ulo2ena, mu smlouvou versailleskou manila jeho snahy, vybudovat si hodnotnou a pohyblivou armadu. Nemecko armada je zatizena na pfekvapeni. General von Seeckt, jen reorganisoval nemecke vojsko po svetoye valce, vytvoiil teorii o pohyblivosti, prohlaguje, '2e male vojsko s rychlYmi pohyby a rychlym utokem a vybranYmi sbory by mohlo madernich podminkach znehodnotiti vYznam masoveho vojska, organisovaneho podle starodavneho vzoru.

MySlenka profesionalniho vojska, slo2eneho _ z vYbornYch vojakti, jests pevne nezakokenila, kdy Hitlerova revoluce dala nemeckemu vojsku pfile2itost vratiti se k jeho stare lasce — k velke Tak od to doby, co Nemecko oPustilo Spolednost narodil, neustale rozmno2ovalo stay sveho vojska, o2 loni dostoupilo nejzaza meze, zaved gi dvouletou povinnou vojenskou slu2bu. Soudasne zorganisovalo formace ,noveho stylu a provedlo dalekosahlou mechanisaci syYch Pfehlidky, 1311 kterYch byli i odbornici z ciziny, vyvolaly dobrY dojem, ale jenom pokud se tree samYch sborti; jinak vSak bylo pozorovat nedostatek dUstojnikil. Nemecke vojsko se pohybuje v rozptYlenejSi forme net' francouzske ,ale jeho pohyby nejsou proto merle aktivni a jeho yYzbroj je mnohem modernejAi. Nova nemecke, polni dela o prilmeru 105 mm a protiletadlova dela jsou velmi &Ulna; ale na druhe strane organisace divisi a zpusob jejich ovladani neukazuji 2adinYch poltroku od dob svetove valky.

Nove motorisovane divise podle vkho skladaji se ze tfi easti: jedna je vYzvedna, druha, iitoond a-tfeti pomocna. Zdo, se, 2e Nemci mimo to pilne staveji rnoderni tanky. Tato nova organisaCe m,otorovankch divisi milk se stati

Strana 17 straSnym einitelern v prvni fasi valky; ale je pochybne, ze nemecke vojsko v celku vyvinulo taktiku a yYzbroj, jakYch by bylo tteba k pfekonani odporu shine a modern vybavene obrany.

Naproti tomu rusks vojsko ma nejvice tankft a je nejorginalaejAi ve svkch metodach. VyuZilo starkch i nejnoverSich mynenek.

Dtivera ye velke masy je vAeobecnkm znakem sovetske armady. Ruske vojsko je nejvetgi v Evrope. Jeho pravidelni elenove vykonavaji dvouletou vojenskou slu2bu a ostatni odvedenci se podrobuji ruzne nekolikamesieni dobe pfipravy v domobrane.

NOVA KNIIIA 0 tESKEM PRAVEKU. Jan Filip: Popelnicova pole a podatky 2elezne doby v techach.

Rozlehle htbitovy Zarovkch pohtbil v sttednich a vYchodnich Cechach patfily az dosud k nejvetSim zahadam Ceske prehistorie; obrovskY material vicly badatele spik zastragoval.

Teprve v poslednich letech se ujal teto otazky asistent prehistorickeho irstavu Karlovy uni versity dr. Jan Filip; procestoval 46 deskfch a mnoha zahradnieni musea a potidil slovem o obrazem soupis sveho znameho nalezoveho bohatstvi. Rozsehle, znalost literatury a dokonale vyttibeni metodicke, mu umoZnilo podati jasnk a vedecky vyvaZenk obraz deskfch pomeril v mlaai dobe bronzove a na podatku doby Zelezne. Ve sttedni dobe bronzove se v Oechach prolinaly 3 velke kulturni oblasti: stara vysoka kultura imeticka, vlivy mohylove oblasti a pokoleni popelnicovYch poli 1u2ickeho typu, ktere pronika z vYchodnich tech do sttedu zeme, kde yznika kultura knovizka, a k hu, kde soustava hradiSt' marne chrani obyvatelstvo pohitivajici pod mohylami. Zatim na poeatku doby 2elezne, v 7. a 6. stol. pied Kr., vznika pod vlivem hallstattskfch ve sttednich techach kultura bylanska, proslula bohate vypravenfmi mohylami, kde hroby obsahovaly zbytky koriskfch postroju, jha, jine cele etykkolove vozy. Z teto doby vAak mame 1 chude Zarove hroby. Soueasni vladci irrodujrch sttednich tech Pfejimali kulturni vlivy od syYch jihozapadnich sousedu, ptedka pozdejAich Keltu. Jejich bohate hroby vAak brzy mizeji. — Zatim se ve vkchodnich techach objevili novi ptistehovalci, kteti sve rartve jen spalovali. Historii jejich kuitury "slezko-platenicke", je venovan celf druhf dil prate, Peenvfm stylovfm rozborem se podatilo stanoviti 4 vfvojove stupne, ptedznamenane vlastnlm rozvojem a vlivy z cizich obbasti. Slersko-platenicke Zarove hroby se u nos doekaly jeete obdobi, kdy sttedni Cechy byly obsazeny bojovnfm lidem sttedni latenske kuitury (historieti Bojove?) a dokonce i dnes jests zahadneho vpadu neznameho kmene z dnetnlho Saska do severnich tech. 2ili tehdy v techach vedle sebe 3 kulturne a patrne i kmenove rozdilne skupiny. Pomerne nejjednoduai byly pomery ye vkchodnich techach, kde mfIZeme zjistit jednotu obyvatelstva od doby hallstattske do stfedniho latenu; narodnosti techto vfchodoeeskkch popelnicovkch poli dosud nezname.

Byl dlouhk spor o to, zda tato pole nejsou slo vanska; Filipova prate Ptinesla mnoho doklachi dlouheho vfvoje jejich kultury, ale ke konednemu rozhodnuti ota,zky, die autorova nizoru, bude jests tteba daitiho analytickeho badam. Prof. dr. Filip daroval deskfm odbornikiim knihu, jake ji2 dlouho trpce postradali.

Jen to "Naldadem vlastnim", eteme s trapnfmi pocity!

a

Vykopali ze zeme mramorovou desku. Noviny psaly o nalezu. Lids ptichazeli a hledeli na :Aaron parnatku.

— To svet je gte nevidel — tikali a odchazeli se smichem.

Na mramorove desce byl polovypouklf obra.a.

Dva spanili htebci ta,hli vuz jednim smerem a stranou opadnou tahlo Wiz kvidici prasatko.

— Tokove, smegna vec — ugklibli se natal.

Az jednoho dne ptieel filosof a fa': — Co se nepoznavate? To jste vy! Jednim smerem vas nesou k vkSi u§lechtile vznety a druhYm smerem vase neeiste 2adosti. Svfmi skutky posilujete jedny nebo druhe. — Day prestal se smati a zamySlene se rozchazel.

Ve stfedu, dne 26. ledna 1933.

VESTNiK

po pi:evratu ministrena narodni obrany, dostal jsem na zemskem velitelstvi stolek a vic nit. Ministerstvo narodni obrany muselo zaeit vafit z vody. TeZko jsme opatfovali vYzbroj, latky na uniformy a pradlo. Jen bot bylo v zadatku dostatek, ale s temi eastokrat se dely velke nepfistojnosti. Velmi zajimava by byla kapitola, jak jsme si opattovali dela a strojni puaky z Nemecka, a site za ceny neobyeejne nizke. Ale o torn francouzska mise Jak jsme vybudovali z trosek nesmela ani vedet, protde povatoarmadu. vale je jaksi za svou valeenou koV easopise "Hlas narodni obrany" vypravi senator V. Klofad, jak pied fist. Kdy'Z jsme melt uz slu:s'nY poeet dvaceti lety byla doma budovana del, nemeli jsme dilen, ye kterYch naae armada: "Kdy't jsem byl jme- by se pinily granity a grapnely.

Masarykovo nadraii bude do kvetna rozMieno.

Masarykovo nadraZi v Praze bude do patnacteho kvetna podstatne rozalfeno. Ovocnaf•ska skladiate budou zbourana a koleje pro nalladni vlaky odstraneny. Na jejich mists budou postaveny tfi nove koleje pro osobni vlaky. Stfecha holy bude rozg itena a z novYch perona bude zfizen novy vYchod do ptijezdove budovy.

110Va11

melt jsme take tfaskaviny. Chybelo take jeate neco valnefaiho — a to byla moralka. Myslim-li na tuto povaZlivou dobu, vzpominam si vdeene na fadu aikovatelti, kteti meli smysl pro disciplinu a vykonali velke sluZby."

nisterstva vnitra. Dosud neslo toto ministerstvo pouze osobni naklady letecke policie, kddto vecne naklady hradilo ministerstvo vefejnych praci. Spor mezi ministerstvem vefejnYch praci a ministerstvem vnitra o leteckou policii je tedy skonden. Snad take z toho duvodu dalo Zakon o letecke policii. ministerstvo vnitra ja do pflpominLetos poprve ocitl se naklad na kovYch fizeni navrh osnovy zakona leteckou policii, jejiZ vYkon byl u o letecke policii, kterY vypracovalo • nos svefen eetnictvu, v rozpoetu mi- kratce po jejim zfizeni. .1 ■ 04111100■041•11■ 0411111•041111111..1111.41111,0411.1•11111.1.1•01111■04M.INIK

oslavi sve 4. *Oro& otevieni nove budovy na Studewood

nedeli dne 13. linora 1938

V OBED VE 12:00 RODIN — PAK BUDE NASLEDOVAT SCH(IZE Program zapeene ve 2:30, fee, dune zpevy a ye 3:00 hod. zapodne clivadlo pod nazvem

F'ohyblive Obrazy

"Tlki DCERUgkY NA VDAVAN!"

budou ukazovany

Veselohra o tfech jednanich. Napsal Jiff Balda

WARM/kJ ve stiedu 2. unora Seaton, Texas

efeikova Sin

0.0111■0•110.0.111.1

lead Pokrok Houstonu, cis. 88

Ne-

g

Strana 10

Celo-mluvici Film-Veselohra, ze 'tivota rolnickeho a vzdelavaci Cast.

PoiIda

STAVINOHA Temple, Texas.

I I

OSOBY: Kajetan Dlabae, domovnik br. Joe Kapoz Jenofefa, jeho iena ses. A. Vallova Mila, ses Vlasta Vallova, sl. Sella DlouhY Fanea, jejich dcery ses. Helen Valdik ICka, ses. F. Olexova ml.

Emerencie, tete br. Dan Datilek Vojta Smid, sta-aInik br. Amos Kudledek Alois Pentlieka, eianik br. Ad. Vella Ronauld 6muchanson, polarni cestovatel p. A. Kristinik Ed. Svoboda, jeho. assistent br. Frank Kota Dr. Otto Jandera, profesor Obecni zfizenec br. Joe Kalousek Knirsch, soudni rada Dej v Praze za naaich dnt..

Pani 40c — Danny 25c HUDBA ODPOLEDNE I VEtER BAtA ORIGINAL Timto zveme vas vaeclmy z blizka i z daleka, a jestli jste se nikdy neza.smali, tentokrate se zasmejete od srdce.

(4-6) ZABAVN! ViBOR. 41.4.12.....o.ww.o.m.o.wolmo.o.asm.ww.m..■■■■■••■”■•••040.....woo■••■.•10.411$.■■

Zapadli V astenci

!lid Pokrok Houstonu OZNAMUJE

Praga Film Co., Chicago, prostfednictvim sveho zastupce pro stat Texas Jos. VaSuta uvadi jeden z nejkrasnejaich oeskYch, mluvicich filmu, kterY poteai a zahfeje kade Ceske srdce svYm milYm dejem a zajimavYm romanem lasky. Ukazovan bude obrazkovYch diva dlech.

potad spoleeenskYch zabav, jea od otevfeni jeho moderns vybudovaneho stanku zaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajant a jejich pfatel.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

V nedeli, 30. ledna Charlie Cerny orchestra V nedeli, 6. iinora

Syncopators

V nedeli, 13. iinora J. R. Baea's Originals. a zaroveii oslava tretiho vYroei nag i fadove budovy, odpoledne slavnostni program a "Divadlo".

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY 25c PORADATELL

CALDWELL, — v literSr 1. finora o 2:30 hod .odpoledne, o 7:00 a o 9:00 hodinach veeer.

SEALY, — ve stiedu 2. iinora, o 7:00 hod. veier.

CROSBY, — v nedeli 6. iinora, prvni piedstaveni o 6:30 a o 8:30 hodinich veeer.

CORPUS CHRISTI, — Agnes Theatre, v pondeli 7. finora, o 7:00 a o 9:00 hodinach veeer.

GRANGER — v aterY 8. 'Mora o 6:30 a o 8:30 veCer. SHINER, — ye etvrtek 10. 'Mora, o 7:00 hodinich veeeic: SCHULENBURG, — v patek 11. finora, o 3:00 hodinach odpoledne a o 7:30 hodinich veder.

ROSENBERG — v nedeli 13. anora odpoledne i veZer, a v poudeli 14. finora pouze veeer o 7:00 hodinich.

YOAKUM — v aterjr 15. :Mora odpoledne i veeer.

DWI mista pozdeji.

Strana 20 ivoKE ittoky, ktere si novinarni i eterem D posilaji evropske totalitni staty, nemohou za,braniti, aby se jim neptipominalo nee nom to, jak o sobe na yzajem jejich ptedstavitele mluvili dtive a jak se spojovali, nybrt take — a to je horgi — jak se sobe navzajem podobaji. Dnes uz je celemu svetu dostateene ztejmo, to vazanost pro vazanost jest zakladni hospodatskou zasadou prave tak v Nemecku a v Italii jako v Rusku, a ze vgecky tri staty jsou timto poutem fatalne spjaty s hospodatskou autarkii. Rozdil ov gem je ten, ze Rusko ma suroviny, kdetto druhe dva staty nikoli. Stejne se shoduji vgichni tri v povatlivYch metodach, ktedmi financuji svilj hospoclaiskS7 &vat. Rozdil je zase v torn, le sovety einf tak tetkou 60-procentni dani z obratu, kdetto Nemecko a Italie tvotenim umeleho staniho tiveru ye velkYch rysech, ale vgecky tri staty nechavaji za to platit, jak ani nemtte bSrti jinak, poklesem tivotni miry giroke vrstvy sveho obyvatelstva, rozvraceji svou menu a travi z podstaty. Nejvice v gak vgecky staty spojuje osudna cesta, ktera, od nadvlady jedne strany ye state vede k nadvlade jednoho eloveka ve strane a ve state, a potom zasada, le jednotlid lidskY 'tivot ye state totalitnim je nieim, dili zakladni popteni principu humanity. Vime to v gecko a jsme take zvykli na dasledky, ktere z toho plynou pro nietody, jimit se v totalitnich statech udrtuje vlada nad dugi zastuga: te vic net kdekoliv jinde je tarn pozornost odvracena od vnittnich zoletitosti k vnefAim a ze nenavist a strach jsou dva daletite city, bez jich velkolepeho vykotist'ovani se v diktatute neda, \ Tubed vladnout.

Pti velmi ateneene moanosti oteviiti usta nijak nas neptekvapuje a malokoho na svete vubec, ze ti gskonemecke noviny otviraji si je tim vice na sousedy, tteba tim pte,sahovaIy ✓gecico, oo i po valce je v mezinarodnich stycich obvykle.

Take o taktice, kterou Italie a Nemecko prova.deji pti sve politice, neni uz ve svete pochyb a nejasnosti. Znamena, to le do krajnosti vytofist'uji kaldou situaci, ktera se jenom naI IDSKE srdce je pojem mnohotvarnY Jako sttedisko citti ma stupnici od "schranky lasky" at k "srdci zavilemu" a mute bYt ze zlata i z kamene. Filmove a romanove srdce je o byeejne bohadrske u muzit, u ten pak na rozcesti nebo v soumraku. S hlediska lekatskeho je srdce podivuhochdm svalem, kted piedstavuje motor lidskeho Vela. Zustaneme dnes ✓edeckem hodnoceni a podivame se na niku prof. V. Libenskeho do srdeeniho oddele ni, ktere vyg ettilo od roku 1920 tisice srdci zdradch i nemocnS7ch.

Tisic pacienta na etvereCni metr.

Poliklinika university Karlovy je umistena v Myslikove ulici C. 7. Srdedni oddeleni zalotil za tetkch pomerii dik dobre vOli prof. Hnatka ye syS7ch 43 letech prof. Vaclav LibenskY. Sedmnact let rozsahle prate odehralo se v mistnostech, ktere vas ptekvapi sdm "rozsahem".

Od r. 1920 vygettuji se pacienti v druhem patie teto budovy. V jednom pokojiku a ptilehlem pokojieku, ktere maji dohromady 26 etvereenich metro. Na techto 26 metrech bylo do dnegniho dne prohlednuto celkem 26 tisic osob. Poznan jsme v hlavnich rysech rozsah Cinnosti tohoto srdedniho oddeleni, ktere si zasloutil za sve prukopnictvi veal. pozornosti fan.

0 katdem navgtevniku vedou se — pro lekate — podrobne zaznamy. Kartoteka v gech nemocrdch, index podle jmen a zvla gtni podle chorob. Vetgina ptichozich patti mezi vrstvy nemajetne. Rok 1937, kted mel frekvenci 2463 osob, zahajili 3. ledna irtednik, nezamestnan, zchud1S7rusk docent a ukoneil jej 23. prosince gkolaeka, tena stratnika a l'ena trafikanta. Pacienti ptichazeji k porade nekolikrat do roka a dasto po dobu 5 at 15 let. Pti nav gteye sepigi s nim lekati chorobopis, roman srdce a tela, ping, latinsIdch drama o pulsu, perkusi, auskultaci. Jsou v nem i obrazky, zachycu jici fotografii tep srdce podle elektricke ktivky.

Pozdvihnete sva srdce.

Srdee potfebuje klid a ne paniku. Je tfeba si

V2STNIK

Diktatury se podobaji Dr. Karel Hoch. skytne, avg ak jsou ptipraveny velmi opatrne couvnouti, kdykoliv by se zdalo, 'le by hrozby mohly bYti take pineny. Pokud oba tyto staty provadeji sva propagadni tateni v Evrope, nezmeni se tim na pomerech mnoho. Nebezpeenejai jest, jestlite Italie i Nemecko poutivaji teto taktiky take v Asii a v Africe, ponevadt gitit panarabske hnuti a podnecovat, tieba pod zaminkou potirani bolSevictvi, ja,ponskY tlak na zapad, znamend rozpoutavati ally, jich panem nebude ani Italie ani Nemecko, protoze jsou v nich zahrnuta nebezpedi, &Odd ptimo na zaklady svetoveho postaveni bileho plemerie. Rozurni se, ze a rasodch teorii nemeckeho nacismu se pti torn stava, pould itgklebek.

Vgecky tti velmoci vedou sdm zpilsobem vnittni zapas, kted ma mnoho spoledneho se zpilsobem, jak bylo obvyklO hovotiti tet u nas o t. zv. vlade kapitalismu. Jestlite se v Wmecku nebo v Italii hledal vinnik svetove hospodatke krise, nedavali si tam praci s peendm a objektivnim rozborem jejich piiein, rdbrt byli prase jako u nas bray hotovi, nalezajice jedineho vinnika v kapitalismu. Kdo 0vgem pozoruje diisledky, ktere vyplynuly z tohoto zakladniho stanoviska a sleduje od statu ke statu, co znamena, tizene hospoddistvi a umele opatinvani penez na vetejne prace a rozpodove deficity, kdo vidi ty orgie podtizeni jednotlivce celku a v gecko, co„z toho pro politicks zotrodeni plyne, ten citi, jak to vSecko musi podrateti nohy t. zv. salonnimu komunismu i komunismu na sucho. Nebylo by ani pot •ebi vgeho, co dnes jit jest obecne znamo o zotrodeni mas, jak ye statech pradch tak i v ledch, ani hrozrdch vladnich metod, jimit se sovetskY retim jiz tak dlouhou dobu udriuje.

Ba snad by nebylo ani tteba zprav o tom, co ve skuteenosti znamena, pro narodni blahobyt planovani v Nemecku, Italii i v Rusku, stall by pohled na tizene hospodatstvi ye Francii

Kartoteka o 26,0000 lidsk!ich srdeieh. uvedomit, ze fantasticka eisla o vysoke iimrtnosti po srdeenich chorobach musi brat laik s rozvahou. Dnegni statistiky nelze srovnavat se zaznamy pled deset a dvaceti lety, ktere byly sestaveny na podklade jinYch zasad a mengich vedomosti. Odbornici vyslovuji nazor, ze v oboru srdeenich chorob tehdej gich jich zdokonalend, diagnosa vic odhaluje, net mohla rozeznat stargi lekatska, veda. A jegte jeden potegujici fakt: nema srdedni vadu katclY, kdo si to mysli. Z 26 tisic osob, ktere pti gly s natkem na oddeleni, pina polovina mela potite srdeeni, nikoli organicke, nYbrt zgasobene jen vlivem dugevniho stisneni zativacich poruch a j. I ti ovgem jednali moudte, kdy gli k byli zbaveni starosti.

Kahle srdce je tu odborne vy getteno, take i roentgenem a tteba-li i elektrokardiografem; pak se ptedpi ge lederri, ktere nekdy spoeiva, v rade: :Mete domil a bud'te klidnY. Porady jsou tu zcela bezplatne. Krome vedouciho lekate pracuji zde dva asistenti a d ye kancelatske sily, ktere vgak nejsou placeny z vetejrdch prosttedkii, ponevadt je Ulady pies nekolik 'gadosti nepovolily. Zamestnavatele delaji tedy vtdi pojigt'ovnam sami 161811, kteti musi sahnout do vlastni kapsy, aby doplatili jejich mzdu, nestaei-li dobrovolne ptispe yky pacientil.

Socialni poradna.

V tYcht mistnostech rozviji svou zaalutnou dinnost jit 5 let socialni poradna pro choroby srdce a cev. Ta ma troji vygettuje deti po infekenich chorobach, ktere v nasledcich Casto vedou k srdednim nemocem. Zjisti-li se srdeeni porucha, pak je jim dana do budoucna rada nevolit tale povolani. U dospelS7ch vygettuji souvislost mezi zamestnanim a stavem

Ve sttedu, dne 26. ledna 1938. a u lads. Staeil by, poneva,d2 ye Francii j sou viditelny smutne hospodaiske vSrsleciky Move fronty, a stadil by vilbec proto, jelikot ustupuje krise, ktera nejenom vyvolala tispech Henleinovy strany, nYbrt vdechla no, das kus tivota take komunismu u nas, jmenovite jeho salonni PtedvalednY svet byl ye velike vetgine zvyklY vysvetlovat nebezpedi \Talky jinYmi metodami netli nyni. Velka east lidstva byla ptesveddena o spiknuti kapitalismu proti miru a zavirala jako iimyslne odi pied skutednYmi pHdinami. Byi to dsledek dlouheho miru, kted mimodek tivil v lidech ptesvedeeni, ze tak ua bude fadycky a ze jenom demonicka minorita se pokoug i o vyvolani valky. Dnes je videti, ze nebezpeei, ktere ohrotuje mir a civilisaci, je ye skutednosti mnohem Mai a slotitejk a ze za diktatory pochoduji milionove, ttebas svedene, ale stale poslu gne masy. te se o velkem konfliktu tolik mluvi, neznamena jegte samo, ze pkijde. Znamena to jen, ze zneklidnenY svet dostave, se kupiedu nazory a otiesy, dill, le klidnY a ptimodad dvoj ustoupil oklikam a spiralam. Ty veci zdaji se z ylaSte divne nam, kteli jsme piece jenom statne politicky mladi, a zylag te v prvnich letech poptevratodch men jsme o svete a jeho nejbudoucnosti mineni, ktere neobstalo.

• Proto je dobte ohliteti se, jak se mluvi o situaci a vyhlidkach jednotlidch smelu a hnuti v zemich zku genej gich, ktere jsou zvykle ptilevati do vina vody a utivaji termiminologie mnohem klidnejli a, jak se ukazuje, pHmetenej gi. Kdyt umtel pres. Masaryk, psaly o nem dasopisy celeho sveta. Bylo zajimavo, ze i charakteristika, ktera, se pti torn ve vetsine list% jmenovite v anglosaskYch vracela, znela "velld Je na Case, abychom u nas trochu reviclovali pojmy a ptipomneli si, ze day & vtdycky, jakmile dosahne urditeho stupne kultury, kiade nejvet gi vahu na to, aby mohl delati, co 'chce, a nemusel clelati, co nechce, aby nejen zil nYbrt ,nechal titi i

srdce opet s radou — tteba tetko dnes proveditelnou, aby zmenili druh prate. Koneene zastave, poradna jakousi odvolaci stanici pri posuzovani, zda den nemocenske pojiSt'ovny je schopen prace pri onemocneni. Poradna s rodni frekvenci asi 1000 osob, je subvencovana roeno dastkou 10 tisic KC, t. j. 10 KC na osobu, se vgdni odbornYmi vyg ettenimi, mnohdy nemalo nakladnYmi. Tim spi ge si melo ministerstvo vzpomenout na tuto poradnu pti zakladani poradny nove. V della mistnostech ma sve sidlo Cs. kardiologicka spoleenost. Tato spolednost, zalotena, v r. 1930, ptedbehla ye sve vedeckem sousttedeni mnoho evropskYch static. Francouzsld souhrn praci rodenek teto spolednosti ma rekord v citacich zahranienimi lekatsldmi Casopisy.

Progli jsme struene malYm prosttedim velke prilkopnicke prace v oblasti srdednich chorob.

Nad timto oddelenim zadina svitat — uz pinYch deset let od chvile, kdy se irtady rozhodly postavit novou polikliniku, pro nit pak ureeny byly pozemky bYvalYch Ottodch domti na Karlove namesti. Pied deseti lety padlo rozhodnuti, ze se bude stavet, ale stavba nestoji, ponevadt fitady a komise maji radeji zamestnani spisovne, net stavitelske. Ale piece svita.

Neptijde-li nove Utedni zatmeni, rozsviti se jarni slunce 1938 nad prvnimi delniky, kteti vykopou zaklady nove polikliniky. Ctytpatrova budova bude stet 13 milionti KC abude k of ptidrutena statni o gettovatelska skola. Vetime, ze srdeenimu oddeleni budou vyhrazeny v novein sidle jasne a dostakujici mistnosti nahradou za dnegnich 26 temnYch metal dtverednich a za 17 let obetave prace ve prospech 26 tisic lidskYch srdci, na nit se leckde v posledni dobe zapomnelo.

Ma. Zakaznice (ktera ptehazela obchodnikovi vg echno zboti): "Mate take nem opravdu anglickeho?"

"Zajiste, milostive,

klid."

V Italii inusi obyvatelstvo tiporne getkit.

Mussolini tlatidil. aby se od nyriej&ka v Italii Sethi() surovinami jak v domatnostech. tak i v dech v mite co nejvygi. V provolani, adresovanem vSemu obyvatelstvu, prohlasil, 2e bez haspodatske nezavislosti neni moina samostatna hospodarska, politika. 8etfit se ma hlavne vSemi druhy kovu, papirem, di-evem, potravinami, mYdlem a proste vSemi podebami denniho 2ivota.

Zajimava. propagace v Jugoslavii.

Lide, kteki ztravili leto v Jugoslavii, dostavaji ted' poStou obalky s papirovYmi srdetly. Na jedne strap srdedek je propagace mesta Dubrovnika a na druh y text v S esti feeech. Je v nem vYzva, aby ka2dY, kdo uslyS1 nekoho pomlouvat, podal klevetnikovi papirove srdeeko. Snad pry porozumi a pkestane klevetou ubli2ovat blanimu, ktery se nemfi2e branit, ponevad2 neni pfitomen.

je, nynejk japonskY cisat v obavach. Pro svou osobu u2 ma zfejme jistotu, ie ho zla, nemoc otcova nepostihla, ale obava se, Ze by se mohla projevit u jeho deti. Proto je dava, velmi easto prohlaet zejmena evropskYmi odborniky svetove povesti. NejvetSi starost ma o sveho etyileteho syna Akihito, dedice japonskeho trunu. Je to chlapec nesmirne nadany a inteligentni, ale to prave probouzi otcovy 0bavy. rgichni Micah ho ujigt'uji, nemupsi miti oba y. Ale else-, jen je ye 123. pokoleni synem bohyne Slunce, se nedovede zcela uklidnit a studuje v:Se, co kde bylo o dedienosti a mozkovYch chorobach napsano.

Advokat vysvetloval slavne herecce, jak se ma chovat pied soudem, a2 se bude projednavat jeji rozvod. Hereoka zdvcrile poslouchala, naee2 se zeptala: "A kdo vlastne hraje soudce?"

• • Pfedvedli pied pana feditele trestnice jednoho trestance.

"Proe jste dnes v noel zmlatil naSeho dozorce?" hrmel pan keditel.

"Rate odpustit, pane fediteli, ale ja si piSu ve vezeni denik a chtel jsem tam mit neco zajimaveho " Nakupovatel anglicke obchodni spoleenosti ma stanici v Sudanu, kde na mile daleko neni iatIneho osadnika. Africke slunce nemilosrdne praiilo, pusta krajina mu Sla na nervy, zkratka, bylo to k zblaznem.

Koneene to d nemohi vydr2et a telegrafoval na pobic e2ni. stanici: "Vystridani nutne stop nevydriim, jsem obklieen ivy, stony, vlky".

Odpoved' prisla obratem: "V Sudanu nejsou vlci".

Naee2 te2ce zkouSenY tropickY poustevnik odtelegrafoval: "Oprava : vlky odvolavam."

• • Z videriskeho divadla.

Hlasila se jednomu tediteli divadla ve Vidni sleena, rodem z Egypta, Ze by vystoupila na tett) scene. fteditel se pta: "A odkud rate bYt opravdu rozeno,?"

"MYin rodiStem je Memfis."

"VVborne. Tedy memfiska? To by ao. To je popularni."

Mate Pritele neb znameho, ktery se uchazi o politicky

0

Vedecksi balonek nalezen na Morave.

V blizkosti Trebiee na Morave byl nalezen vYzkumnY pokusnY balon, ktery byl yypaSten z vedeckeho tstavu v ftime. K balonu byly jeny metici ptistroje. Balon, kterY vykonal velmi dlouhou cestu vzduchem — ptima 'Cara vzdugna mezi ftimern a mistem pfistani meti pies tisic dye ste kilometril — byl peeny e slolen a bude i s ptistroji odeslam do rtima.

Cisat Hirohito v obavich o osud sveho syna a nastupce.

V soukrome pracovne japonskeho cisate Hirohito je krome rodinnYch °brazil jen jedinY obraz cizince, dokonce Evropana. Je to obraz naaeho pilrodopisce Jana itehote Meridla, mnicha a pozdeji ptevora augustinianskeho kla gtera v Brne. Mendel proslul pokusy s rostlin, jez provadel od roku 1858 po deset let. Zalokl cele odvetvi nauky o dedienosti, nazvane mendelismus. A prase tento obor vedy nesmirne zajima japonskeho eisate, jen se pilne zabkva, studiem anthropologickYm. Vedecke nazory Mendelovy o dedienosti pkijal Alpine za sve a proto ma Mendelav obraz ve sve pracovne. Neni to jen htieka pro volnou chvili, ale vaZne, starost.

Otec ,nynej§iho cisate mikado Jokhito zemtel roku 1926 ye veku 47 let. Ale uZ" od listopadu 1921 vladl nyneA cisat Hirohito, tehdy jegte korunni princ, jakoko vladat. Cisat Jokhito trpel teikou mozkovou chorobou, jet mu znemotnila fieast na sprave statu a posleze byla i ptiknou jeho smrti. Od to doby k-

Strana 2T

V2STNIK

Ve sdedu, dne 26. ledna 1938.

Zdali ano, neb zdali si ptejete pfivydelati,zajdete za nimi a ,odporuete jim Vestnik a po pade Oechoslovak, do ktereho by men dat sve oznameni kandidatury.

PLATIME KOMISNE Vam za yak praci zaplatime komi gne a vy ueinite kandidatu o Mad neocenitelnou slutbu, neb Vestnik jest

NEJR0ZglYZENEJMM tESICIF(NI eASOPISEM VE STATU TEXAS neb ma nejvet gi poeet odberatel v Texas.

Pigte nam dnes, a my varn oznamime ceny oznameni ruznYch &add atd., take vase misnee ttednici oznamuji nyni, hned po Novem Roce, a proto neoduadeite a navStivte je bezodkladne.

Take tiskneme listky kandidatiim, plakaty a v ge jine. 6asto kandidati si pfeji listky, dopisy, atd. v eeske .tedi a zavdeeite se jim, kdyI jim poradite, kdo praci tuto pro ne zhotovi.

Piste na:

Od vaieho jednatele

DRA. PETRA HOBOKO' Creren vyakentieni Zaludenni 5,44 /Ahem yaeteednich 5 pokelene. hot nipocnint r xdolivin; neoar, nraiiivneed, eicpy • Annelle/1e ialud4u, eavinini ch ipatnion Aneb porkee $1.00 lu 4ortntennou $1.20 Tenrymeievi knot/ (14 uaoven) skuiebni Inher:

Cechoslovik Publishing Co.

,

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. Chicago, M. 2501 Washington Blvd.

V Kama Dadivino Bose Cla.

WEST,

TEXAS

Strana 22

VESTNiK

Fri 50 stupnich pod nulou.

V posledni dobe byla skoneena Odi, Usi, Nos a Hrdlo stavba druhe koleje na tratich Ptiprava BrSTH Jfedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne neho vychodu u Sovetskeho svazu.

FIRST NATIONAL BANK BLDG. Stavba techto koleji znamenala obrOvskY vYkon sovetske stavebni Rosenberg, Texas techniky. Jde ptedevSim o druhou HEFNER BLDG kolej z Karymske do Chabarovska El Campo, Texas V nedeli rano od 9:00 do 12:00 v deice 2.200 km. Tato stavba byla spojena s ohromnYm vypetim sil, nebot' bylo tieba ptekonavati neseetne pteka2ky, dane jednak gadnimi pomery, jednakpo dnebim toesky Lekai a Operater hoto vysoko na sever polo2eneho kraje. Trat' druhe koleje sibitske 711 Medical Arts Building drahy prochazi .ve znadne sve cast HOUSTON, TEXAS horskYmi ,oblastmi, ptesekava horTelefon iftadovny: Preston 2553 ske masivy a desitky velkYch i maTelefon residence: Lehigh 9745 lYch iek. Stavba dala se v oblasti, kde mina trva Aest a2 sedm mesica v roce a mrazy dosahuji 50 stupriti, v lete pak podasi je silue deStiye, cos veechno tvotilo nesmirne PRAVNiK Vytizuje vakere soudni zalgitosti. pfsekaiky pti stavbe trati. Az dosud ttadovna: 821 Bankers Mortgage se soudilo, e v teto oblasti stavebBuilding, pies ulici naproti Kress ni sezona nemtde bYt dle gi neZ 140 dni v rooe, z deho2 veak 40 dni ttebudove. ba poditat na dative dny, v kterYch HOUSTON, TEXAS. ve stavbe nelze pokradovati, deli, 'te lze stavebni place provadet pouze 100 dni v roce. SovetSti stavitele teto druhe koleje dokazali vSak, Ze ye PRAVNIK straSnYch podnebnich pomerech se Vytizuje vegkere soudni a privni praocvalo celY rok. Pti stavbe teto zalelitosti, abstrakty, posledni drahy byly ptekonany nejen hoyule, atd. ry a obrovske ieky, mrazy i deft', WEST, Telefon 146, TEXAS ale iv Cane zamrzla Vida. Tato piida kladla stavbe nesmirne pteka2ky, zejmena proto, ze jen s ohromDR. THOMAS N. DeLANEY nYmi obti2emi bylo lze zajistit zdOeNi LEKAit sobovani vodou. Podaiilo se vSak BrYle spravne ptipravene. zasobeni vodou uspokojive rorteSiti as die tmluvy. stavbou studni, jdoucich hluboko tfadovna 3248 — Res. 2687 pod &oven zamrzle pudy. Pti torn nebyl vilbec zastaven provoz dosa513-15 Professional Bldg. vadni sibitske magistraly, adkoli TEMPLE, TEXAS. druha, kolej v nekterYch usecich protina se s koleji prvou a prva, koSPRAVNE VYKONANA lej musila bYt protg, ptek16,dona.

POHREBNI SLU2BA, Nyni vydal vYkonnY vYbor SovetV hodine 25,Iu zarmouceni nalez- skeho svazu natizeni, kterYm se urnou Edward Pace pohtebni irstav duji odmeny tem, kteii se pti sta y pohotovY k sympatickemu vyiize- be drahy vyznamenali. Mimo jine jednotlivosti a k bude propueteno za uspeenou piaci ni na stavbe drahy 10 tisic vezrit, vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou nagi zasadou. na teto draze pracovali. NekteEDWARD PACE rym z nich dostane se i pene2itYch Pohrebni iiditel. odmen.

Olen. S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

Ktere je nejzdravejAi mestol TEMPLE, TEXAS. LondYn. Prod?

Proto2e tam ka2dY, kdy2 spadne RED FRONT na zem, padne v2dycky na anglickY oeska Jidelna, Restaurace flastr. a Pivnice 714 PRESTON AVENUE PtCHANi NA PRSOU. HOUSTON, TEXAS Jos. Ko'gut, majitel.

Stuttgart, Ark., 9. pros. 1937.

Telefon: Beacon 31734.

Opet se Nonat osved61a. ManielPravidelna jidla a lunde. ku pichalo na prsou, ze ani dYchat NejlenSi soudkove a lahvove pi- nemohla. Jii jsme chteli volat Mitavo, rtzne druhy vina a doutniky. te, ale to jsem si vzpomnel na Nonat.

Po pfilotieni naplaste hned se ji uMluvime cesky. levilo a do tYdne byla zdrava. PosiHoboko stale na sklade. lam $2.10 na jinou. Nechceme ani Zvlagtni stoly pro rodiny. hodinu bYti bez Nonat.

Jos. StipskY, Rt. 1, Box 90.

Na suche bolesti se necha naplast dokud na tele dal. Prava mast' je s timto Trade Mark

DR. C. GREER

DR. KAR. J. HOLLUB p

Jedna z domova.

Fctkali e dva kamathdi.

Povidala rnilostpani kuchaice: "Vite, 2ofinko, ja, mam podezieni na sveho mute, te ma neco s tou svou sekretatkou."

"Ne, tomu ja nevetim," novidala 2ofinka, "vy to jenom tak abych • • Svedomi jest fedi, ktera nezna (B. BrodskY) rozdilu lidi.

"Nazdar, Karlidku! Jeje, to u2 jsem to dlouho nevidel. Co poiad aide, jak se md.S? Potad ten stars' Karel, feeak, elegantni . .

"Heled'," pavida Karlieek otravend', "iekni, kolik cheek ja mot pospicham!"

V prvni obecne.

"Tak si dnes povime neco o "komarovi. Vis o nem neco, Pepieku?"

Svedorni,nikdy nezachazi, ale do"Vim, pane uditeli. A site delaji stavuje se v2dy ve sviij das. si z neho velbloudi."

(J. K. 8lejhar: Peklo)

& ante zdravi P

a

C. H. CHERNOSKi

Ve sti1edu, dne 26. ledna 1938.

Vaseho Dlete!

Nedopust'te, aby nachlazeni a kabyly pro nej podatkem vatneho onemocneni!

BALSAM

GEORGE E. KACM

PROTI KAgLI tak LAHODNt — PI:JSOBIVt jest po vice jak ptilstoleti ochranou deti i dospelYch pied utoky nachlazeni, chrapotu a kagle. Dostarite si lahev DNES — HNED TED! Mejte jej po ruce a budete nam vdedni.

Lekarnik Vas" jej ma anebo objednejte Ka2dodenni vyplachovani hrdLa SeverovYm ANTISEPSOLEM chrani pied zarodky nachlazeni. Cena 50c a 35c

74//a4k Reknu.s

WIN KING YOU CAN'T BEAT QUALITY .

The Formula Never Changed or Cheapened n 66 Years

Cervenka & Vaniara WEST, TEXAS. PozemkovY obchod — Abstrakty.

POjdky — Notatstvi.

Mame spojeni v celem state.

TAROKY! Bra taroka, nejlepel jakosti, ny1:ti za $1.35, potou vyplacene, 01)fednavky adresujte na: echoslo(dig) kik West. Texas.

86 PROOF

NONAT .ffirr, a

A "FIND"

.ir. OM.,

Cena Nonat je 50c a $1.00, patou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pale piimo na nagi adresu : Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. Pfejete-li si vice vklit o laivosti Nona t, poilete nam listek s WSJ adresou.

AT THE SRC ski

PRICE

• DiSTILLERY COMPANY, LOUISVILLE, KY.

A BROWN-FORMAN

2llaiity

PRODUCT

Ve sti'edu, dne 26. ledna 1938.

Objevila, Trinerova Ang,elika znamena zdravi.

"Milwaukee, Wis., — Trinerova Angelika skuteene dela zazraky.

Citim se lepe, vypadam lepe, usinam veter rychle a spim zdrave celou noc. Pani M. T." — JestliZe Vage nervy Vas zlebi, uMvejte Trinerovu Angeliku, ktera ji2 pies 47 let poZiva povesti nevyrovnatelne 2aludeeni silivky. Trinerova Angelika vypudi z Vag eho Vela nahromadene jedy, Vag e boleni hlavy, Apatne traveni, tismidr pocit imavy a jine potae, pilsobene nepotadkem Zaludku, zmizi. Nad to petadek stolice tea znamena, ze jste merle ndchylni k nastuzeni a jinSrm chorebarn. Trinerova Angelika je ptijemnST lek, pusobici jemne bez ujimani a jinSrch neptiznivSrch ptiznakii.

Dostanete ji u sveho lekarnika,nebo pfbno od Joseph Triner Corp., Chicago, Ill. Nas g efrna se zasmal Tuhle pied vanocemi pti g el do ptedsine na gi redakce gvialY mladik a ze by si ptal mluvit s nekterSrm panem redaktorem. Kdyl Sefrnovi oeho se to dotYka, domluvili se na torn, ge by bylo dobte jit k redaktoru Dandovi. 8efrna sdelil nav g tevnikovi g etrne, aby laskave podkal, g e ho ohlasi. Nade2 na neho spustil obvyklou otazku: "A jakST meno mam ohlasit?"

"StrakatY," odpovedel navgtevnik.

Tehdy se g efrna rozesmal a pravil: "Vy ste ale nejakej pinej 'Spasui" * * "Poslouchej, kamarade", steZuje si pan velmi rozhoteene svemu ptiteli, advokatovi, "nemohu s Terezou Mt. MusiS zavest rovodove Podivej se v2dyt' se nemtdeme shodrout ani na jedne jedine y eti. V2dy a v kaZdem piipadu jsme rozdilneho mineni."

"Hm to je gkoda jste dva sympatieti lide. Cobak by to skuteene nestab za pokus?"

"Ne, Upine vyloudeno. Za celou dobu na g eho manZelstvi jsme meli jen jednu jedinou spoleenou myg lenku. To kdy2 u nas v byte hotelo a my oba chteli uteci v temte Zupanu."

V dynarnickem state.

"Tati, co je to za kytidku?"

"To je koniklec, ten je jedovatej".

"Ten se nesmi jist?"

"Letos je gte ne, ale naptesrok asi jo."

• • tiasna zprava.

Wroba eokolady ze dieva pfekonana! Nedavno se podaiilo jednomu profesorovi vyrobit z liskoveho dieva — o i i g kovou dokoladu.

Z div. listu Vlasty Buriana.

KaIdS, kdo na pamet presidenta Osvoboditele zalo21 nadaci pro mladou generaci vedeckou, ucti jeho parnatku trvale a dvojnAsnb

VtSTN1K SDRUZENI HAIDIlKOVA PAMATNIKU. Vdeeni naroclove buduji svYm vynikajicim mutam a Zenam patkidne pamatniky na dukaz uznani za dobrodini temito prokazane a pro zachovani jejich parnatky pro budouci pokoleni. Narod deskY je uznalym, vdednYm. Vynikajicim muZem na poli narodnim v Texasu byl Augustin Haidukk, prvni desk' poslanec do statni zakon,oclarny, prvni desk' soudce a prvni desk' starosta mesta, ne jen v Texas, ale ye spojenych Statech. Jako hspanY novinat a teenik neimavne pracoval o povznekni lidu eeskomoravskeho. Ochotne poskytoval rady, pokyny a pomoc krajantim bez rozdilu na postaveni neb flaboknstvi.

Hlavni jeho snahou bylo zachovati v teto zemi fed eeskou. Byl nagim narodnim pkedakem, velikanem, dobrodincem, buditblem, ueitelem, radcem. A pamatka tohoto mu'Ze by mela upadnouti v zapcmenuti?

Dopusti toho jeho vdedni krajane?

Zanechaji po sobe skvrnu nevdeku?

Skutky mluvi a budou i naddle mluviti.

Dne 19. zati 1937 na taboru lidu na HostYne, Texas, bylo ptijato sledujici usnegeni: "My, shromadeni eechoslovane uznavame za nutne, by nagemu `tatiekovi' soudci HaiduAkovi za jeho zasluhy pro na g lid eeskoslovenskY ve statu Texas byl postaven vhociny pomnik na vyborem tohoto pamatniku vyhlednutem miste, a proto Prosime, by na g lid y e statu Texas dobrovolnYmi pfispevky na tento heel laskave pfispel.

Soudce Haidukk byl na g , pracoval neziStne pro nas, a proto jest to na g i povinnosti, bychom jeho pamatku ptikladnS7 m zgasobem uctili.

Doufame, 'te na g dobr3i lid texassky se teto feel ujme!"

Dp. J. F. Hanak z Caldwell, Texas, k elanku o postaveni pamatniku soudci Haidu gkovi pile: "Blahopteji . . . Je toho tteba, abychom zanechali budoucnosti po sobe jako narodevci pamatku. Jen tak dale."

Prato, at' trva, pamatka nakho narodniho velikana, Augustina HaiduSla. Na postaveni pamatniku Augustinu Haidu g kovi Slova,nskY Vzajemne PojiAt'ujici Spolek $50.00, C. H. Chernosky, Houston, $25.00, senator L. J. Sulak, La Grange, $5.00, Josef Janda, st., HostYn, $5.00, Jan Lidiak, HostYn, $5.00, Richard Naiser, Holman, $5.00, FrantiSek y eeera, La Grange $2.00 Gus Herzik, La Grange, $2.00, dp. Pavel P. Kat.par, HostYn, $5.00, Fred Felcman, Rosenberg, $5.00, F. J. Holub, Fayetteville, $1.00, Fred Friml, Sealy, $1.00, F, A. BezecnY, Schulenburg, $1.00, A. J. Dafilek, Moulton, $1.00, J. L. BordovskY, La Grange, $1.00, F. F. Pechadek, Flatonia, $1.00, C. H. Cmajdalka, Fayetteville, $1.00, F. J. Pechadek, New Ulm, $1.00, Emil Moti, Houston, $1.00, B. A. Valouch, Houston, $1.00, Frantikk Adameik, La Grange, $5.00, pi. FrantiSka KaApar, Ganado, $5.00, Jan Kolek, st., HostYn, $1.00, Hugo 8eveik, East Bernard, $1.00.

0 dal g i pfispevky uctive prosi: za SdruZeni Haidu gkova Pamatniku: Senator L. J. 8ulak, ptedseda, La Grange, Texas.

Dp. Pavel P. Ka gpar, tajemnik, La Grange, Texas.

Jan Lidiak, pokladnik, La Grange, Texas.

La U --go, Texas, ,lit

Strana 23

Fakste oy krrt by se vysm5,1i ll g ttmele zasade, ae vladnouti se ma s

U soudu.

laskou a spravedlnosti. Ale Masaryk kterSr jednal ptesne podle teto mravni zasady, vydobyl Ceskoslovensku acty v geeh naroda a vytvozemi svobody v autoritatske pougti Evropy, nejpevnej gi stat, kterSi se vynotil z vinobiti svetove valky.

News Chronicle.

Soudce ete rozsudek: "OhlalovanY, odsuzujete se do vezeni na dve leta. Chcete k tomu jeSte nee° , dodat?"

"Ano, slavnY soude. Kdybyste laskave-vzkazali moji 2ene, .Ze ptijdu k obedu az v rote 1940."

If!)

DIVA.. 9

LAS

sehraji DALASST1 SOKOIATI OCHOTNICI

V NEDELI, DNE 30. LEDNA veselohru 0, tech jednanich z pera V. Franeika

"2ABItICY DANA PROFESORA" V titulnich rolich vystoupi osvedeeni ,ochotnici a vilbec cele obsazeni bude stellarni.

V hloze Vendelina Pulce, prof., p. Leo Hamousek Jeho pani, Antonii, pfedvede pi. M. Prevratilova Pavlu, dceru, pi. Jirinka OndriiSkova ml.

Inku, tea dceru, sl. Agnes Dvokakova IntenYra Horaka Wm. Rezek Medika Hlavade Wm. 8panhel VYmenkake Vondraka Toma'S Kopeeek Hospodafe Verovce, Miroslav Jurdik Jeho manZelku Rfftena Spanhelova Andulu, sluZku Ruzena Kopeekova Starou Lapaekovou Marie Vaneurova Bude lze spatriti mnoho jinYch ochotnickYch sil na jevi gti, a ovAem i velice oblibene sily, ktere hlavne v teto polovici letoSni sezony vynikly.

Jsme si jisti, k se raiser Franta Rendl i timto diva,dlem vekjnosti zavdedi. Jest to veselohra, odehrava se na vesnici a mnoho blahYch vzpominek nas navativi behem tiveho chodu deje.

Neopomerite se pkijit podivat — posledni nedeli v lednu!

VZHORU

NA

X.CE9 OL6 SEE V PRAZE 1938!

s OficiSInfmi Sokolsiqmi Vbravami

Slovenske TelocviCne Jednoty Sokol po expresnfch loclich

•

SHE 11. kvefna

4. aervna - 22. iervna

Pro informace piste neb hlasfe se

JOS. CECHOSLOVAK

F. HOLASEK PUBLISHING CO., WEST, TEXAS

neb u sveho misfnfho z6sfupee

HAIVIR giFT-",A FRICAN LINE

LLOYD

vtsTNtic

Strana 24

Pouiivejte k oznamovini

Maly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli netujeme 2 centy za slovo za kai'de uvetejneni. Nejmengi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napigte na zvla gtnim listku a ptiloite k objednavce pkislu gny obnos bud' poitovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pridejte 5c na .jeho vSTmenu..

Ma-li byti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany , administraci pod na gi znaekou, uetujeme za oznamky "Na prodej", by a prize" a podobne 25c zvlait' za znaeku a na pottovne, aby do gle dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Ph oznamkach "Nabidnuti k snatku" neb "Pkijme se hospodyne" obnagi doplatek za znaeku a poitovne 50 contd.

Dopiatek za znaeku budi2 Olioten k obnosu, kterY posilate za oznamku.

Dir Obydli k pronajmu. Od 1. nnora pronajme se dobte zbudovana residence. Podrobno,sti poda Josef 6odek stargi, West, Texas. CV-2tpd) air DOBRA ZENA pkala by si dopisovati se spotadanYm muZem i po pripade pkijala by praci v dome.

Pigte pod znadkou: Dobra Zena, yestnik, West, Texas.

(5pd)

gier-4 TABAK USTOVk na prodej, 10 — 15 centu libra nevyplacene. J. E. Burygek, Portland, Tenn.

OZNAMENI KANDIDATO Ceny: Statni atady $25.00 Okresni atady 15.00 KomisafskY Mad 10.00 Jine precinktni afady 7.50 All political advertisements must be paid in advance.

NiZe uvadime kandidaty, kteti Vas 26,daji o hlas a podporu v demokratickych primarkach, dne 23. dervence .1938.

OKRES FORT BEND Za gerifa R. J. (SLIM) BARTA

TAROKY!

OKRES BURLESON. za okresniho klerka.

JOHN J. tOUPAL

Hra taroka, nejlep§i jakostl, nyni $1.35, pa§tou vyplacene. Oblednavky adresujte na: Cechoslo•41r. West. Texas. (ds)

(it-pd)

(jam TABAK dobrY jenmnY, slab' na kouieni, 10 liber $2.00, jinY druh 10 liber za $1.60. Dopravu vyplatim.

Posilam na C.O.D. — M. Prochazka,

Portland, Tennessee.

(5pd)

sir PitIJME SE gena Ceske neb nemecke narodnosti, majici zkugenost pki vateni a vykonavani domaci price. 2acine deti v rodine. P. 0.

Box 393, Cameron, Tex. (1t-C-V)

g

Sip Frame importovane VALA SHE PAPULE, nizke $1.85, vysoke $3.00 pogtou vyplacene. Udejte dislo velikosti. Posila ryze eeska firma: FAMOUS, West, Texas.

(48-dz)

sir NOVOROCNI NABIDKA! 200 mrazuvzdornYch sazenic zeli, 400 Mute cibule Bermuda, 100 sazenic hlavkoveho salatu a 100 dinskeho zeli za $1.00, pogtou vyplacene. Objednavka se vykizuje obratem, uspokojeni zarudeno.

HALLETTSVILLE PLANT FARM, Hallettsville, Texas. (52-7c) lir SAZENICE mlade a silneho vanstu, nejlep gich druhn zelove "Golden Acre" a "Charleston Wakefield"; cibulove bila a gluta Bermuda; einske zeli 1000 za $1.00, zvlagt' aneb michane die ptani, po gtou vyplacene a za uspokojeni se mei. — Early Plant Farm, Mart, Tex. (5pd)

— Do Bryan, Snook, Deanville, Lyons, Dime Box a Fren gtat se sdeluje, ze v Caldwell se bude ukazovat Cesky mluvici film "Zapadli vlasten,ci" v MerY, 1. imora, vstupne 10 a 25c. Krajane se gadaji v tech mistech usazeni, by se filmu v co mo-nd nejvetgim poetu sneastnili a tak sobs v Caldwell zajistili deskY film jedniou mesiene. Vgimnete si oznainky na jinem mists.

OZNAIVIENi DO TEMPLE-SEATON! Na jinem mists etena.fi Vestniku naleznou oznameni PohyblivYch oktere budou ukazovany v Sefaikove sini ye stfedu, dne 2. &tora, znamou krajanskau firmou: Stavinoha Hardware v Temple Film tento bude celo-mluvici, a ukazovana bude podatena veselohra, take ze givota rolnika, a jedna east bude pouend. Pan Stavinoha zve krajany, by se sueastnili, neb film jest zajimavy a jiste ZadnY nebude vat easu. Vstupne jest ZDARMA. Osmdesit usedlosti bude prodano v draibe.

V posledni dobe je vedeno proti osmdesati poplatnikum na slovackYch vesnicich exekudni tizeni a maji jim bYt prodany jejich chaloupky a zatizeni bytu pro nedoplatky. Exekueni hzeni bylo skondeno.

V prvnich etrnacti dnech imora se bude konat na Mora yskem Slovacku draZba osmdesati chudYch usedlosti.

$253,991.87

F. R. Rusk) Roane za gerifa okresu bylo jiz vyplaceno podilnikiirn krajanske Fort Bend LIBERTY LOAN AND BUILDING Richmond, Texas, 24. ledna 1938.

T. R. (Rusk) Roane oznamuje za ASSOCIATION gerifa okresu Fort Bend. T. R.

our TABAK na prodej. Main dvoji a Zada naSe krajany o jejich hlas chazka, Portland, Tenn.

co vykonate pro meho syna, jsem vas ptitel John Toupal.

Poznamk.a:. — S poteenim zde se dovidam.e, ze °pet krajan John J. toupal z okresu. Burleson uchazi se o politick' Mad. Jak jiti jsme drive podotkii, mell bychom kaZdeho krajana nejen podpotiti svYm hlasem, ale pro nej ph kahle ptilaitosti utratiti dobre slovo a v gemoZne hledeli pro jeho zvoleni, neb jest to cti pro celY eeskY Texas, kdy g mime nage lidi v riznYch dulehtYch yefejnYch Madech. 6im veth poeet krajana v ruznych Madech kdekoliv ye statu, tim vetgi bude respekt pro nas od jinonarodovcii. Proto i my zde pkejeme v gem eeskYm enni odporuditi bratra John toupala z Caldwell za okresniho klerka okresu Burleson.

F. R. (RUSK) ROANE

(Rusk) Roane, jeden z nejznamej(1-4pd.) §ich ()bean% uchazi se o Mad gerifa

druh, silnejSi a slab' po 10, 15 a 20c, nevyplacene. Pigte na: Joseph Pro-

Ve sti'edu, dne 26. ledna 1938.

a podporu. On mel Mad gerifa pied 4 lety a nyni byl vybidnut, aby se uchazel o tento Mad, neb kdo ho zna, kaZdY musi uznat, ze on se dobte hodi do atadu o kterY se uchazi. Je 39 let star a bydli v Missouri City a nyni se zabYva chovem dobytka, je to v okresu Fort Bend. Slibuje, jestli zvolen, ze bude svaj Mad zastavat spravne a pdctive a kdy2 by nekdo potiebovai rady neb pomoci, milerad poradi a co bude v jeho moci vypomaZe. On je ke kadenau laskavY a upfimnY a s kaIdYm ma eas nekolik slov promluvit. On neni pygny, ke kaklemu se hlasi, necht' ma Mad nebo ne, on je pofad stejnY. Natal utednici, kdyZ se dostanou do atadu, pak uz eloveka neznaji, ale Roane zna kakleho Jemu je to jedno, on zna kaki& ho s kaZdym promluvi. (Pol. Adv.) Caldwell, Tex., leden 1938.

Mill brath a sestry!

Na jinem mists naleznete politickou oznamku, kde maj nejstargi syn John J. Toupal uchazi se o Mad okresniho klerka.

Dfive nali se rozmyslel uchazeti se o tento Mad, ptal se mne, zdali maze oeekavati podporu od nagi bratrske Jednoty, ku ktere path, v dem2 jsem jej ujistil ze ano. itekl jsem mu, ze na ge Jednota neni Zadne politicks tees°, ale ze kaZdY bratr uchazejici se o vekejnY Mad dostane od Clem nail Jednoty podporu, kdy2 si ji zaslou21, tim ze nestydi se za svtij pavod ani za matefskY jazyk a zkratka kdy g jest tak jako my a jest opravdove Maj syn jest 26 mkt star a ma dostateene vzdelani zastati tento fad, ale ujiWuji vas, ze bez vah podpory se tam nedostane, a proto o tom pigi a ujiSt'uji vas, ze za vagi podporu budu ja i on yam velice povdedni.

Dekujice yam jests jednou za to,

na dividendovem zisku.

Zaverkov5r vYkaz o stavu a majetku ze dne 31. prosince 1937.

CelkovY majetek:

Povinnost:

Zapajeky na zvelebenY maj etek $422,212.40 Vzehe firoky 2,127.02 Poskytnute zalohy na dane a pojistne 152.44 3,042 84 ProdanY majetek PfevzatY majetek 36,398.17 Podil ve Federal Home Loan Bank 4,700.00 Na hotovosti a v bance 12,056.11 Zatizeni tiradovny 1.00 5,585.80 eleiiske poplatky Vklad u mestske vodarny 13.00 .80 Kolky na utedni listiny

Wechny druhy elenskych podila $333,673.62 Podily kryte zapajekami 58,135,65 Zaptijekova zaloha od Federal Home Loan Bank 49,805.00 Do pfedu vz&AlS7 arok 221.49 DividendovY zisk vzeSlY od posledni dividendove splatky 8,197.34 Vzehe dane na vlastnenem majetku 1,038.40 Nevyrovnane pohledavky 897.39 Pajely v projednavani 1,591.75 Zalohy pajeovateltm na dane a pojistne 2,569.81 Neskolektovane aroky 2,127.02 Piebytek a zalohy Zakonem poladovana, za 2,721.68 loha Zaloha pojistneho 10,684.00 Zaloha na pazemkovY ma3,666.93 jetek Zaloha na elenske 4,440.35 platky 5,519.15 NerozdelenY zisk $485,289.58

Tento vYroeni zaverkovY vYkaz je zfejmYm svedectvim stability a solidnosti nazi krajanske 'LIBERTY LOAN and BUILDING ASSCIATION, obrazem dosatenYch itspecht, jako'Z i davery a ptizne, jimZ se tai u nah. eeskoslovenske krajanske vefejnosti pro svoji stabilitu a solidni a v pravde krajanske jednani se svYmi podilniky.

Dekujeme ph pfedkladani teto vYroeni zaverkove zpravy vAem svYm podilniktra za vS'echny projevy pfizne, oddanosti a davery nam po celou dobu vice ne2 jedenactileteho pasobeni venavane a vynasnahme se - eho prveho eeskoslosvedomitYm, poctivYm a-hospodarnYm rizenim na S vanskeho pujeovniho a stavebniho drUstva v Texasu si je udrZ'eti. tEDITELSTVO A thEDNiCI

Liberty Loan and Bldg. Ass'n.

803 Bankers Mortgage Building,

HOUSTON, TEXAS