Vestnik 1938 02 02

vf,...NrP5,5rA

art ovanske Podpowitct eartoty StatuTexas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

RO(NIK (VOL.) XXVI.

UDOLI. KDE

WEST, TEXAS. ve stiedu (Weal...2sday) 2. finora (February) 1938.

eisLo 5.

e NRNI SKYTA BOHATOU 01)111RNU.

ztratu ulaenych tam penez. Na jedne strane DIVUJICI rozvoj Valley dosvedeuje vYpodvodny syndikat pozemkovych prodavan, kaz federalniho odboru zernedelstvi, na opaene duvetivi, neuvalujici, krasou udavajici celkovY vYvoz citrusu behem omameni jednotlivci — zpusobili dilo, moZne sezony 1937. Do 43 statu • Unie odeslano bylo toliko v zemi humbuku, od poeatku smefujici 12,528 leleznienich naiad° citrus°, coZ. bylo o k bankrotu., Veak i mezi nasimi etenafi jsou 9,000 vozu vice proti roku 1936 a 436,258 beden nekteki, je2 byli iteastniky hromadneho zajezvyvezeno bylo stejne sezony do 18 cizich statti, du, jake potadali pozemkovi agenti z ruznYch jmenovite do Francie, Nemecka, Holandska, Norve2ska, 8veciska, Argentiny, piny, Japonkout°. Texasu a statA severnich. Anebo o takoska, Australie, Kanady, atd.

Pied nekolika roky mely okresy Willacy, Hidalgo, Cameron a Starr potidku citrusovYch sadt, nasledovne sklizeri byla u porovnani s produkci floridskou nepatrna. Pfesneji podano, roku 1927 sklizeno ye Valley kolem 500,000 beden citrus° oproti 10,000,000 beden ve Florid& Mlade sady dorustaly, nove byly zakladany, rok 1935 vynesl u2 sklizeri , tyf milionii beden a rok na to fenonenalni sklizen. 9,200,000 beden. Loriska sklizen poklesla na 8,900,000 beden proti 13,000,000 beden trody floridske.

Valley ma pfitomne ovocne sady ye yeku detskem, toliko 5 procent citrusovYch stromu je stall 13 let, v kterend veku pfinakji nejvice ovoce; na Floride takovYch stromu je ill 60 procent.

Vetgina stromil v Rio Grande Valley ma stall od 2 do 12 let, coZ" znamend, ze teprve za nekolik rokti budou rodit bohate, celkova produkce bude vy ggi a ptedstihne onu Floridy.

Sadati Valley davaji pfednost druhu Marsh, kterY ma ovoce bez jader, uzrava rychle, ma znamenitou chut' a je bohatY na At'avu. Tento druh citrusu vitezne konkuruje floridskemu, je po nem v trzich stale rozmahanci se poptavka a nasledovne i dobra, cena.

Sadafi ye Valley postiikuji stromy jednou do roka, ye Floride musi bYti citrusove sady postfikovany nejmene etyfikrate roene a stejnY pomer je pii tdivani hnojiva.

K rozvoji sadafstvi a pestovani zeleniny yydatne pfispely d ye vodni cesty, pfistav u Brownsville, zbudovanY spolkovou vladou a mistnim Navigadnim distriktem nakladem $6,000,000, oteffenY v kvetnu 1936 a piistav Port Isabel, historicky pamatne lazeriske sidlo bohatYch 8panelu, zalaene r. 1768.

Port Isabel spojuje s Brownsville draha Rio Grande Railway, postavend r.

1870, druha nejstarAi 2eleznice v Texasu.

Libim se yam? Klueik pod ovocem obalenYmi vetvemi citrusu Doprava po vode je jak znamo dalevYch vYpravach do Valley slykli neb 6etli v noko levnej§i oproti zeleznicni. Pokud nebylo spovinach. jeni s novoanglickYmi staty pobfanimi Veiejnost byla zaplavena bengalovou chvaieleznieni doprava byla naramne vysold a lou rajskYch mist ph Rio Grande, kam zvani texaskemu ovoci te2ce konkurovala Florida, jeZ° obeane na prohlidku. Za nepatrnY phplatek mohla do severnich trhti dodavati citrusy za zajistil si vYletnik okruZni listek do Valley, noccenu, jakou platili producenti ye Valley za doleh v Pulmance, stravu a rtzne pobaveni. VYpravu. Zde mame jednu z pfiein, zavinivgich pravu doprovazeli vYmluvni Cerberove, °easttegkou krisi ve Valley, ktera stala tisice invenici zajezdu byli stfeieni. Vodili je po mistech Stor°, ma/Ych i velkYch, oastednou ci tranou

piedem vybranYch resp. pfipravenYch (na zpitsob PotemkinovYch vesnic), zde sjednani expert meli odbornY vYklad o pestovani ovoce, zeleniny, moZnostech velearodne Valley. 1VIeli po ruce i najmuteho usedlika, kterY z vlastni zkuknosti chvalil a velebil °doll al se hory zelenaly. 26,driS7 z vyletnik°, nesmel se od skupiny vzdaliti, nikomu nebylo dovoleno pohovohti si z kYmkoli v °doll zamestnanYm neb .usazenYm. Jakmile divadlo bylo dohrano, vYletnici musili zpet do vlaku, jelo se donitt a behem cesty se upisovaly smlouvy "Deed of Trust". etyki stovky za vice mene zarostlY pozemek. Agent sliboval, ge za ureitY phplatek spoleenest pozemek vyeisti, vysazi stromky a po tti roky nov;"/ sad bude oktfovat Cetni jedinci byli keasnYmi sady, dodatoOnymi chvalozpevy pfimo uhranuti. Kupovali, platili poladovanou cenu, nekteti. 5-10 akiii zaplatili hotove, aneb z polovice, jini slozili tisic dva, zbytek na snlatky. Byh i takovi, kteti do Valley vsadili desitky tisic. 'Mei se radovali z dobreho uloleni penez, se na dobre dividendy, stalou t•:enou tentu z vYnesu sadti a produkce zelenin.

Uz prvnim fiskalnim rokem se dosta‘ilo prvni sklamani. Pfikl totd kaZdemu majiteli vYme'r — dani. Na parceiu 15 akrt uvaleno bylo $175 taxe. DruhYm rokem nadelena daneplatcilm Udoli daMi pfiro,Zka. Mazani agenti totiZ tuto povinnost kupujicim zarnideli.

Vybudovani zavoclitovaciho systemu vyZadalo si velike penize, system zahrnoval rozlohy neosazene a neprodane.

Vlastnictvi sebemen'Si rozlohy neslo sebou podil na vefejnem dluhu cili pomerne zdaneni at' ptidy zdelavane a pfinakjici vYnos ci lezici, tditek nenesouci.

Nekteki z novYch mantel° vysoke dane iadu let platili. Jini, majici zakoupenY pozemek na splatky jedinci merle zamo2ni, povet gine temesInici, Zivnostnici state severnich— zastavali s placenim pozadu. Splatky a dane rostly, o mlade sady spoleenost po uplynuti tti let se nestarala, pitern z techto se nedostavoval, zasahla hospodalska, deprese investoti majetky pustili 6i jim byly dany na buben, dluh Valley dosahoval pyramidalni vfge, zoufala situate usedlikfi dostala ranu ye Valley malem smrtelnou — hurikanem. A na tom nebylo dosti. Nelp valfr silnSr mraz roku nasledujiciho po gkodil vge rostlinne.

Sbehern techto uddlosti pozbyli v tale sumy penez jednotlivci, banky, poji gt'ujici spolee'nosti a jak znamo i na ge Jednota. Nage ztraty byly proziravosti, neochabujicim nim vS7vinu Adobi refinancovani Valley v6asnYm i g t'astriSim zasahem Hlavni ttadovny zabezpeeeny nabytim velke rozlohy pozemku (Pacadovani na strane 18.)

Strana 2

VESTN1K

OSVETA. Ce gii a Slovici.

Richard Freund v ptedmluve knihy: "Watch Czechoslovakia".

IKDO, kdo se zajima, o aktualni evropske N hcialosti (a kdo by se o ne nezajimal?) iienare ptehliZet stale rostouci VYznam oesk-slovenska, je tje tak sttediskem boufi, tak strategickYm bodern, v nem2 se stYkaji zajrny Ruska, Nemecka a Italie. Jiste je, 2e psi napad'eni Oeskcslovenska se bude Francie chovat tak, jako by byla napadena sama.

Richard Freund, autor knihy "Zero Hour" (Nulta hodina), zna, dokolane stkedni Evropu a ciunajsk.ou nainu a pki sve posledni navtteve v Praze promluvil o situaci s presidentem republiky, rninisterskYm pfedsedou, zastupci, nemeckYch'stran a ostatnimi vudcimi osobnostmi. To, co napsal, neni politicka, bro2ura pkechzdne ceny, nStbr2 kratka, jasna a. ptesna zprava trvale hodnoty o zemi a jejim obyvatelstvu. eek jsou ctnostr4r narod. Jsou eistotni, spotivi, pilni a sttizlivi. Vstavaji brzy, dobte jedi a dychtive etou. Miluji hudbu, a to ne divoke, vzruSujici cikanske melodie, nSibr2 ukaznenY, iiglechtily pkednes. Jsou nadani kemeslnici, pravidelni a vytrvali, a stroje, je2 zhotovoji, jsou tak dokonale jako kdekoliv jinde v EvroA pokud se tYee tetrnosti . . . Vykladali mi, kterYsi politik neni pro svou marnotratncst obliben. "Copak", ptal jsem se, "ieny nebo hra?" Ujistili me, ae nic podobneho. Nic takoveho --- ale menti veci, na pkiklad zpropitne.

Bylo mi teeeno, ze ka2dY Oech daya 10 procent nebo radeji 9 a tki etvrtiny procenta zpropitneho. Tento ministr ma vtak ye zvyku promarniti 20 — 30 procent sveho fietu na zpropitnern. Ptirozene, 2e to narod nevidi rad.

Vhodne metitko pro Cechy dostaneme srovnanim s jejich sousedy Mad'ary. Mad'ar je vatnivY, berstarostne pohostinnY, divoce romantickSr. StejnomernY pokrok ho unavuje a citi se y e svern prosttedi pouze tehdy, kdy se uddlosti hrnou jedna za druhou.

Co se tYde penez, zapudili Mad'afi jednou mini.sterskeho pkedsedu Karolyiho, proto2e byl lakomec. Mad'arske 2eny nalai k nejkrasnejtim, nepoutavejtim a nejlepe obleeenYm iMm na svete.

Nic takoveho se .necla tvrdit 0 OeMch. Jsou typicky mett'antti s pkichylnosti k domovu a rod.ine, povolani a pojistce. Extremy jsou jim, jak v politice, tak i v soukromem 2ivote protivne. Miluji usmernenY pokrok a myslim, ze chteji Wit radeji zamo2ni net bohati.

Pkevladajici Mealy- typ je blond, malt, zavalitY, s obzvlatte velkou hlavou, hluboko poloZonYmi zesty. Typicka oeska 'Zeno, je spite pCkna ,net krasna, rozurrind net romanticka.

Praha i se vtemi svYmi modernimi obchody a rozkotnYmi zabavnimi mistnostmi, nabidne navkevniku zkidka kdy pohled na lidskou kra,su.

Dernokracie — nyni psano jako "disciplinovadernokracie", — je skuteenosti. Aekoliv se eech:ve east° hadaji, bojuji zkidka kdy. Individualismus je sine vyvinut. Obyvatelstvo nevii ani volne ani poddane, ale cti zakony a je pkistuprie domluve a kompromisu. V paxlament6 tvoti konservativci a socialists od roku 1919 trvale koalieni vladu.

To vtechno se de, dobke vysvetliti. Behem tristalete poroby se stal z Oechoslovakii narod (obchodnin a malYch sedlakfr, Velkostatkakska aristokracie byla jia da yno 7germanisovana, a as do posledni generace bylo vlastnictvi i velkYch prilmyslovYch podiiiha Mayne v nemeckYch rukau: VYsledkem toho je, ae 6eU si nevytvoriiii jests "horni ttidu."

At' jsou clnetni stavoy ske, majetkove a vSTchovre rozdily lakekoliv, vedi dobke, 2e jejich

rodiee, nebo alespori prarodiee, byli vice mene rovnocenni.

Individualismus, kterY* je zesilen chybejicim tkidnim rozdilem, ma svoje koleny take v bo2enske a politicks trodici. V Oechach vzniklo koncem sttedoveku povstani proti katolicke cirkvi. Adkoliv byla pozdeji va gina obyvatelstva opet nasilim obracena na viru, nevymtel zcela protestantskY duch. Dale byla okolnost, ae Oechove naleteli v pozdejtim udobi habsburskeho panstvi temet vYhradne nit gim vrsty am, ptidinou jejich naklonnosti k socialnim a liberalistickYm nazortm. V praksi jsou mnozi z nich vice nebo mene konservativni, ale v dugi jsou vgichni at do posledniho mute radikaly.

Dalg i duletitY rys narodniho chadakteru je laska k dugevni dinnosti. Temet bez vyjimky jsou narodni hrdinove deskeho lidu spi ge mut3ve pera net mete. Byl to Jan Hus, universitni profesor a autor deskeho slovniku, vedec KomenskY, dejepisec PalackY. Vettina politickYch vadat devatenacteho stoleti byli spisovatele nebo profesoki. Mezi vudei nynejkho vyvajoveho udobi nejvice vynikly postavy Masaryka, filosof a, Benete, universitniho prof esora a zemkeleho Dr. Stefanika, astronoma.

Podet knih v 6eskoslovensku je pfekvapujici. Do eettiny se pieloti z cizich jazykt mnohem vice knih net' do jakekoliv jine fedi. Otenakska obec valne knihy je velika. fiika se, 2e ma-li tech volnou chvili, tak bud' ji, nebo Cte. Co bylo kedeno o Oetich, se nehodi viibec na Slovaky. Vetti east Slovenska byla vice net tisicileti pod' mad'arskYm 2ezlem a toto panstvi nebylo tak bezdurazne jako rakouske v 6echach. Slovaci zustali prostYmi zemedelci, kdetto Oek postupovali dutevnim, nabo2enskYm a prtimyslovYm pokrokem k narodnimu uvedomeni. Adkoliv se Slovaci, jejich tee se liAi pouze nepatrne od Ceske, poditali se k slovanskYm narodum, piece se nesmeli nikdy vyvijeti jejich politicke aspirate. Meli mai° Akol, ktere by zasluhovaly tohoto jmena, a chtel-li se nekdo vymaniti ze selske ttidy, nemel k tomu jine moinosti net stati se v 'fedi i zptsobech Mad'arem.

Prtmerny Slovak nese neklamne znainky mad'arskeho panstvi. Je poddajnY, povoInST a fatalistickY. Je take, dovoluji-li to okolnosti, berstarostnS7 a prostopa gnY. tech je realista, kdetto Slovak je snilek. Upjate vatnosti techoy e dodava koteni radosti. Mam rici, ze drive uvedend osobnost, ktera, zlobi 6echy velkYmi zpropitnYmi, je Slovak?

Obe rasy davaji vhodnou sines. Tim, *tie pracuji spoledne, doplriuji si navzajem svoje nedostatky. Slovak je laskasej gi, Tech zdatnejAi. Slovenska moudrost ubira Ceske chytrosti na ostrosti. Dilkladnost 6echil bdi nad tim, aby genialni jiskra, patrna u mnoh'ch Slovaktl, se nevybila v pouhem ohnostroji.

Nejlepti ilustraci mo2nosti, vezicich v tornto aesko-slovenskem spojeni, je divot profesora Masaryka, jen se narodil na Morave jako syn slovenskeho otce a Ceske matky. Vychovan mimo dosah mac3.'arske vlady s jeji zdrcujici neschopnosti, mel motnost vyrfisti k vynikajici akademicke 2ivotni draze. Ve sve praci na utvoteni eeskoslovenskeho statu spojil velkoryse plany Sovakt s dutevni bystrosti a politickou chytrosti Tomuto spojeni obou pkibuznYch ras nemohl bYti postaven pomnik.

Mora platnost eeskoslovenske hudby.

NEJVETMM polotkam, jimit eeskosloK yenska kultura ptispela k obecnernu stavu vzdelanosti evropske a svetove, naleai nesporne a uznane na ge hudba, hudebni tvorba i umeni vykonne. Nejednou bYva tu vyslovovano pfesvedeeni, ae v tomto svetovem vztahu a platnosti zaujima u nas hudba vabec misto nejprvnejAi, daleko vYznaenej gi nezli v kteremkoli oboru jinem. Netteba v gak 1peti na

Ve sttedu, dne 2. tnora 1938. taloveta eiselne hierarchii hodnot a upadati do neskromneho Aryvygovani, •proste fakt sam, ae na ge hudba teto trovne dosahla a sveho mista ve svete si dobyla. An& srovnavani s jinYmi narody, zvlatte slovanskS rmi, anebo s mentimi narodnimi celky v Evrope na tomto hudebnim poli samotnem nemelo by tu dosti priikazneho smyslu, kdy2te be2i spite o jev interni; kterY teprve svoji vlastni vnittni silou pronika i na venek, ani pti torn s nekYm jinYm o to zapasi.

Svoje svetove postaveni ma na ge hudba od davne minulosti a pevne si je podrtuje.

Mohutna vrcholeni Ceske hudebni kultury tadi se za sebou v souvislY ketezec pa dlouha, staleti. — SkvelY rozvoj kuitury minnesangu kralovske doby ptemyslovske, bohata hudebni napin doby Karla IV., imposantni, svetove zrod lidove pisne duchovni na pude Ceske refcrmace, evropske hudebni stkeclisko na pratskein dvote Rudolfa II., skvela epocha deskeho hudebniho baroku a nati slavne hudebni emigrace, Praha Mozartova, pak i Bee•hovenova a Berliozova i Lisztova, nemene pak i Wagnerova — to vte zajiste postadovalo k tomu, aby Ceske zen-e a zvlatte Praha mely v hudebni vetejnosti svetove prvokade jrneno a zvuk.

Nejsme vtak jen touto kti2ovatkou a kolbittem hudebnich prouclu svetovSrch, nYbrt davame prave i tomuto celemu svetu v hudbe mnoho sveho, pilvodniho a vlastniho. Jit tim, 'tie v katdem historickem stadiu byla na ge hudba valy na svetove vYgi, ale hlavne proto, valy take mela sytj osobity ton a ra,z, narodni i teritorialni, byla a jest Ceska hudba samostatnou jednotkou, v svetovem shluku sil vyslovene typickou a ve gkeren celek obohacujici. V torn tkvi svetova, umelecka i obecne kulturni platnost nag hudby a taco jeji bytnost nesmi nikdy bYti porutena nebo snad i ztracena. Plati to o nati hudbe a hudebnosti v eelem rozsahu techto hromadnYch pojmu. V nasi hudebni tvorbe jmena Smetana, Dvotak i Fibich, Foerster, Jandeek, Novak, Suk, z modernistt zejmena Alois Haba jsou jmena ayetoznarna prave proto, ze jsou to tvilrei osobnosti orientovane svetove, ale zakotvene do sve pudy a do tivota sveho duchovniho prosttedi. Nate hudebni umeni vStkonne prave ve svem nejlepgim vYkvetu ma rovnet vtdy piedevgim tento na g domaci ptizvuk a charakteristickY znak.

Svetove pronikani nazi hudby v dne gni dobe jest jit tak rozvetvene a mohutne, ae jest take jakYinsi svetem pro sebe. Dnes neni jit vYznamnej giho mista na obou polokoulich zemsk'ch, ye vgech dilech sveta, kde by nebyla zaznela, eeska, skladba a nedal se sly geti eeskSr hudebni umelec. Mnoha svetova, sttediska hudebni pestuji dnes deskoslovanskou hudbu soustavne, a do jejich sluteb postavily se i nejptednej gi vYkonne sily zahrandni. t eska hudba zni dnes vtude a zni tam jen pravem sve hodnoty, krasy a sily. Gadne jine vnejtti a uniele prostkedky by ji k tomu v takove giri nemohly dopomoci. Nesmime k nim poeitati ani rozhlas, ttebas ma v sobs mnoho meehanickeho, ponevadt i zde je spolu deasten zamernST souhlas ciziny a ptedevtim ptimS7 interes vzdaleneho posluchaestva.

Za prvni dye desitileti samostatnosti ziskala takto deskaslovenska hudba, v cizine vice netli tim za eels 19. stoleti. Pouhe statisticke vypsani eels teto cesty nazi hudby do sveta za auto dobu, kdyby vribec bylo ye sve ApInosti dosatitelne, vypinilo by dtkladnou publikaci.

0 dalgim potrvani tohoto radastneho zjevu neni ani pti sebe neptiznivej gich mezinarodnich konstelacich tadnYch oba y. 6eska hudba tu proste jest, ve sve mohutne v'Sistavbe a 2ivotnosti stale se rozviji a roste, sve dobre a &stile misto v svete ma a nikdy o ne neH. Doletil. pflj de.

Kdyt byl ptedveden v Rusku prvni fonograf, bylo na majitele udineno trestni oznameni pro chov "mechanicky mluviciho zvikete". Ne gt'astny majitel byl odsouzen k teem mesictm vezeni, velike pokute a k znideni ptistroje.

Netijeme, abychom jen fel° cviCili, ale telo cvieime, abychom 2ili. — Guts-Muths.

Ve stedu, dne 2. Cmora 1928.

STANOVY eEsidHo DELNICKEHO, V NEM. PODP. SPOLKU. ODDELENI I. 1. Jmeno spolku jest. "OeskY Delnicky v Nemei Podporujici Spolek" pro Garfield, N. J. a okoli. ZalotenY dne 30. dervna roku 1897 v Passaic, N. J. 2. 'Creel spolku jest: Vzdelanost a osvetu mezi eleny shit a lasku bratrskcu mezi sebou pestovat a ptimetenYmi prostfedky se v padu nemoci a smrti podporovat.

3. Jednani tohoto spolku ma se diti v jazyku deskem a elanek tento jest nezrutitelnY, dokud pet Ada dobte stojicich v knihach na tom trva.

4. Schtze pravidelne odbYvaji se 2krat v mesici a site, druhou a etvrtou stfedu, oot intite die usneseni spolku zmeneno byti. V neptitomnosti pfedsedy ma podpfedseda a v neptitomnosti obou spolek sobe pfedsedu pro odbYvani to schtze zvoliti.

5. Mimotadna, schtze ma bYti na 'taclost pisemni od peti elent dobte stojicich v knihach svolana.

6. Sedm (7) dlent tvai v obyeejne schilzi celek, v mimotadne neb dtvrtletni tvoti tilnact (13) dent celek a jsou opravneni vetkere zaletitasti vytizovati.

ODDELENI II. tiednici spolku a volba.

1. Volebni idadnici spolku mai sestavati z pfesedy, podpkedsedy, protokolniho tajemnika, finandniho tajemnika, pokladnika, vnittni strata, prtivoderho, 3dlenneho vyboru finaneniho, 2-elenneho vYboru majetku a vYboru nemocenskeho. Vtichni tito idadnici a vYboti jsou voleni na dobu 6 mesict a site v mesici eervnu a prosinci.

2. Vtichni idadnici must bYti v knihach tadni a pied jich dosazenim ne merle jak 6 mesiet u spolku bYti. 3. Navrhy pro volitelne idadniky maji se stati ye dvou po sobe jdoucich schtzich pted volbou.

4. ttadnici maji bYti v posledni pravidene scherzi katdeho terminu voleni a v prvni schtizi nasledujiciho terminu dosazeni.

5. KaidY idednik, kterY tti po sobe jdouci schtze neptitomen jest, budit a iffadu suspendovan a !jeho misto za uprazdnene prohlateno, neuda-li pkidinu jeho zametkani.

6. Ph volbe iffadnikt volt pfedseda dva bratry co hlidaee volby. Hlasovani deje se listky.

Opravneni k hlasovani jsou jen dobte stojici elenove spolku. Odevzdane listky pro navr2eneho bratra prazdne neb se zvlaStnimi poznanikami se neditaji.

ODDELENI III. Povinnosti fitadnikii a vYbort.

1. Ptedseda spolku haji a zastupuje spolek ye vtech zaletitostech. Jeho pravem jest otvirati a uzavirati schtze, davati a odebirati slovo; jemu pfinaleti starati se o potadek ve schtzi, a o vedeni programu; on zkounia, a podpisuje ftechny dulesite listiny spoku, on ma pravo upozornenim, zavolanim k potadku, odebiranim slova neb i suspendovanim ze schtze vuei dlenu, odchylujicimu se od piedmetu jednani, aneb uratejicimu, zakroeiti; neni-li respektovan, mate se obratiti na rozhodnuti vtech pfitomnYch, dle nehot se fidi. V • padech nejhortich maze odroeiti soh-M. V pfipadu soudu jest povinnosti ptedsedy na spravnost vedeni tohoto dohliteti.

2. Podpfeciseda ma tytet povinnosti co piedseda v padu jeho neptitomnosti a ma vilbec tkol ptedsedtv v katdem ohiedu co motna usnadriovat.

3. Tajemnik protokolni vede tadnY prob.-Awl jednani schtizi, bude zanateti souhrn pfijinti a vydani pri techto; bude svolavati mimotadne vYbory; bude zapisovati ptistouple a odstouple neb vyloudene eleny a pavede korespondenci a irety na neho vlotene.

4. Fmancm tajemnik rtdt spravu celeho spolku, vystavuje poukazky, iohlatuje katcleho etvrt roku poeet *dent a jejich rozvrh, oznamuje dieny dluhujici, stars se upominanim o dluhova,ne pfispevky, neni vtak povinen upomenouti Mena vicekrate net jednou; zanati do svYch kneh jmena plativtich a zapravene .obnosy a udriuje dokonalY adresaf vtech client). 0 'dem

VtSTNiX svem pilsobeni vyhotovuje pak etvrtletni a roeni zpravy. On pkijima, a zapisuje pfispevky; katdY pkijatY ptispevek musi potvrditi a ad.rover). vtechno odevzdane stvrditi si necha; vYbor k nemocnym pisemne obeznamiti a osobne vYbor k pohtbilm povolati; bYti pfitomen prohliteni knih od finandniho vYboru. Za verve pineni povinnosti svYch ma obdrteti etvrtletn nahradu die usneseni spolku.

5. Pokladnik pfijima od fin. tajemnika do 24 hodin po schtzi oproti stvrzeni vtechny pHjate penize, on vyplaci Moine vystavene a podepsane poukazky osobne do tfi that, vede fadnau knihu pokladni, tYkajici se vtech ptijmt a vydani spolku, vystavuje pulletni zpravu sveho ptsobeni a uschovava listiny, jmeni spolkoveho se tYka.jici a jest za ne zodpovednYm. Nema vtak vice v rukou podrteti jak obnos $25.00. Pokladnik must dostat nejmene $1.00 rodniho platu, aby v pripadu aproneveteni stihan bYti mohl. Pokladnik spolku must $50 zaruky miti.

6. Vnittni strat ma a povinnost pri katde schtizi dvete sine sttetiti, tadneho vyjma elena neb vYboru jinych spolkt, poslednejtich vtak ne bez ohlateni ptedsedovi, do schtze vpustiti. Dale ma pozor dati, aby tadnY glen v neptidetnem stavu vputten nebyl- a ma varovati vstupu pri *tent protokolu do sine spolkove.

7. VYberei jest povinen pti katcle schtzi pHtomen bYti, pri uvadeni novYch Menu a irkednikt napomocen bYt a vtibec ye vtech nripadech pfedsedovi na jeho potadani vypomahati.

8. K obstarani rozlionYch zaletitosti spolku voli se nasledujici vYbory: a) VYbor majetku; b) VYbor irdetni; c) VYbor nemocnYch; d) VYbor porotni; e) Wbor vytetfujici a die potteby.

Povinnosti a ustanoveni vYborti jsou nasledujii: 9. VYbor majetku sestava ze dvou dobte si stojicich 'dent, on ntijima, od pokladnika pefire a uklada je na spolkem ureene misto, aby jich v padu potteby na spolkovy poukaz zase vyzvednouti a spolku zildtovati mohl.

10. Wbor teetni ma sestavati ze trt neat spolku, jest povinen knihy a tety spolkove do katde dtvrtletni a celorodni schtize prozkoumati a o stavu pokladny se pfesvedeiti a svuj nalez v techto knihach poznamenati. Dale on ma pravo, kdyby to a pottebne pro dobro spolku uznal, i mezi easem knihy spolkove prozkoumati a o torn v nejblitti schtzi zpravu podati, spolu s oznamenim dtvodt, prod tak 11. VYbor nemocne navttevujici sestavati ma z tolika jak spolek die potteby usnese.

KadY glen nemocenskeho vYboru ma nemocneho bratra tkikrat tYdne navttivit a pti schilzi o jeho stavu zpravu podati. Za nenavttiveni a nepodani zpravy o nemocnYch bratrich jest pokutovan 25 cetny. V padu, ze by se nemohl osobne dostavit k nemocnemu, jest povinen za sebe jineho bratra na sve misto povolat, kterY na potadani povinnost tu na se ma pfijmout a Moine ji zachovat.

12. VYbor vytetfujci ma povinnosti jak v elancich o pkijimani Menu naznaeeno jest.

13. VYbor soudni *iii porota sestava ze 7 elent spolku a volt se pro katdY jednotlivY pfipad zlatt' VYbor soudn - cili porota.

1. Porota soudi ty pfestupky stanov, ktere ptesahuji pravomoc ptedsedy a o nicht avidttni trest v stanovach pfesne ureen neni, nYbrt vytknuti trestu porote odkazano jest.

2. Sestaveni poroty stanit se zvolenim 7 dobfe stojicich Menu spolku. Po tomto vyvoleni otate se pfedseda vtech zvolenYch elent, zdali budou zaletitost tu vy.tettovati a spolek hajiti.

3. Glen do stitni poroty zvolenY nebudit povinnosti takove sprotten, leda by byl ten samY gas nemocen, aneb nejakY duletitY vYbor zast'aval.

4. Olen, kterY by co svedek pfi vytettovani byl steastnen, neb glen, kterY jit pfedem tsudek svtij o sporne zaletitosti pronesl, nesmi byte elenem poroty jmenovan.

Strana 3 5. Po sestaveni poroty ma protokolni tajemnik spolku nejmene na tfi dny pfede dnem k vytettovani ustpovenYm obtalavaneho o sestaveni poroty, jakot i o dnu jejiho zasedani uvedmiti a dorueiti mu opis taloby i seznam jmen *lent poroty.

6. ObtalovanY Glen, ktery by na dopis tajemnika ku vYslechu a vytettavaxii se nedostavil, (prokd,zanou nemoc vyjimaje), podleha pokute 50c. V pkipade takovem bude pak vytettavani provedeno bez jeho nfitomnosti a v souhlasu se stanovami dle prava rozhodnuto. Kdyt obtalovanY prokate, ze se v ustanovenou dobu nemtte dostaviti, budit mu k tomu cili kratka MO, povolena.

7. Kaide zaseddni poroty a potfebne vytetfovani musi se diti v spolkove mistnosti; katve pti steastnena strana ma pravo zvoliti si zastupce. Zastupce ma pravo klasti otazky na zaletitost se vztahujici.

8. Porota avail si ze sveho stfedu ptedsedu a tajemnika. Ptedseda vede cele jednani, klade otazky a ma pavinnosti chraniti zakony spolku; tajemnik vede fadnY protokol o ce lam jednani.

9. PM vytettovani ma bYti bran ztetel na svedectvi netidt, pak-li potvrzeni svYch slov pfedloti vysvedeeni notafske.

10. Po provedenem vytettovani pronese P orota svtj rozsudek. Tento rozsudek must bYti dvema ttetinarni blast uznan a v protokolu zanesen. V nejblite ptitti schuzi spolkove pak budit protokol ten se zpravou pfedsedy odevzdan.

11. Rozsudek poroty uznan jest spolkem za platnY. 12. Kdyby taloba na nektereho fitadnika spolku vznesena byla, ma bYti tento ihned do jeji -vyfizeni sesazen. Byl-li pak za nevinneho prohlaten, ma bYti °pet do sveho iffadu eestne dosazen.

13. Pfedseda poroty nerna, prava hlasovaciho.

ODDELENI IV. elenstvi.

1. Kandidati, pfejici sobe bYti eleny 6eskeho Delnickeho v Nemoci Podporujiciho Spolku, must bYti nejmene 18 mkt a ne vice net 45 rolkt staid sveho a 3 mesice v meste bydleti.

Kandy must bYti twine dutevne i telesne zdrav, mravne zachovalY a v stavu rodinu svou eastnYm zptsobem 2. Kandidat pfejici se stati se elenem spolku ,musi se nejprve se stanovami obeznamiti a elenem spoku navrten bYti. Kdo kandidata navrhuje, musi o jeho zdravi, taktei o zdravi jeho mantelky a jeho dobrem jmenu pfesvedeen bYti a die § 1. odd. IV. se zachovati.

3. Navrhovani kandidatt ma se diti pisemne, s udanim staff, stavu, zamestnani, mista narozent; pfi navrtieni musi vtak polovina vstupneho pfilotena bYti. 4. Navrhy kandidatt maji bYti ihned vytettujicimu vflacru odevzdany, kterY se o povaze jejich twine pfesvedeiti, je ,osobne videti a o vYsledku vytettovani v nejblitti schtzi zpravu podati.

5. Kandidat stavajici se elenem, musi stanovy ptesne zachovavati a svYm vlastnoruenim podpisem je podepsati a za dobre uzna,ti.

6. NavrtenY kandidat must o svern ptijmuti prot. taj. zpraven bYti a neptihlasi-li se bez patfieneho ,omluveni ku zavedeni behem 3 schtzi, tedy ma slotena eastka do pokladny spolkove pfipadnouti. Je-li kandidat odmr'Sten, ma dostat sve vstupne nazpet.

7. Obdrti-li pkihlatenY kandidat ne vice jak 3 protihlasy, jsou povinni protestujici elenove sve namitky vefejne pied celYm spolkem ptednest. Neueini-li tak, jest pfihlatenY kandidat pfijat. V padu, ze by nekterY elen vede'l new tajneho proti novemu kandidatu, jest povinen ntedsedovi to tajne ohlasit, za kterYmtto pfedseda navrhnuteho kandidata do pHtti schtze odloti a vet naletite vytetti.

8. 61en vyloueenY ze spolku pro jakoukoltv ptidinu, jen chtel by se °pet elenem stati, mute bYti die rozhodnuti *lent ptijat aneb zavrten, jako katclY novY Glen.

9. Kandidat telesne neb du gevne postitenY, nebudit nikdy za elena spolku ptijat.

(Pokraeovani).

Strana 4

Oddil dopisovatels Dopisy, jeg by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel piedklada ye smyslu stanov Tiskovemu 'Mora k vlastnimu rozhodnuti. tESKOSLOVENSKO VZPOMiNANO NA PEEDNASCE. Houston, Texas.

Na vyggi gkole Sidney Lanier v Houston, Texas, piedna gel znamY spisovatel a feenik Maurice Samuel, o dnegni situaci v PalestYne, za tdasti nekolika set posluchada.

Za feel lieil givot pokroku ke zvelebeni PalestYny, ktera po mnoho staleti vladou Turn byla zanedbana, a byla na poslednim miste ze stanoviska hospoddistvi. Po svetove valee tide i kapital poeal se stehovati do PalestYny, a behem nekolika let zeme ucinila takovY pokrok, jakeho tam pies 2 tisice let nebylo. ftednik poukazal take na mnohe (Hive nepfedvidane tegkosti diplomaticke i politicky, jak tide po mnohYch irspe gich jsbu znepokojovani a einem jim vgemogne bezpravi od Araba.

Autor Samuel bez ohledu politickYch. ptirovnava, PalestYnu k Oeskoslovensku, ktere v klidnem givote demokratie je ohro govano Germany. 2ide pine daveiovali v ochranu Anglie, lee tato nevdeene otiasla zaklady Ligy Narodti tak, ge dnes PalestYna i Oeskoslovensko jsou odkazany vice samy na sebe.

Dfio a zdar gidu v PalestYne, irspech Masaryka pro oeskoslovensko, jsou touto dobou ohrogovany politicky. Snad je to manevr diplomacie jen, kterY ke konci piece gt'astne pro 6echoslovany skondi. Oechoslovane orali rodne brazdy pady sve po mnoha, staleti ji g, maji tam pray° vlastnictvi, kde gto PalestYna gidovskeho pluhu po vice neg 15 set let nevidela.

Mimo jine, Abrahamovi zaslibena vice duchovni, rajska PalestYna (Jerusalem), v gak gid gadal vgdy jen fysicky a materielni blahobyt, a ten je mu Ara.bem odpiran. 6echoslovaci vgdy hajili dedictvi praotce Oecha, a dokagou i dnes pied svetem, ge dovedou udr geti hranice sve vlasti. telezny kanclet Bismarck nechtel v r. 1866 odniti nemecke uzemi od Oech, aC pruskY kral si toho gadal po bitve u Kralove Hradce. Hitler neni tak rozumnY statnik, jako bYWm. Kofinek. val Bismarck pro Nemee. kid Corpus Christi, eislo 79.

Cteni bratii a sestry!

Lednova schtze se nekonala nasledkem mokreho poeasi a malou navgtevou, tak uvedomujeme vgechny, aby se dostavili prvni nedeli v imoru v hojnem poetu a zapravili si plispeyky.

Budeme take nektere nove Cleny pfijimat, tak aby nas bylo dost. S pozdravem a na zdar!

A. C. KruginskY, taj.

Yoakum, Texas.

Kdyg jsem nekolik mesica zpet pii oslavach 40-leteho jubilea S.P.J.S.T. odporudil moji dcefi, Hyacinthe C. Dobbs-ove, aby vstoupila do takelenstva, nemyslel jsem ge v kratke dobe udeti do meho rodinneho krbu jedna z nejukrutnej gich ran meho givota. Ale stalo se.

Sotva se odbyly vanoce vesele, tu nam chce skositi zakefna nemoc na gi jedinou dceru. Po prve v nagem givote hudela k nagemu domu ambulance a odvezla v pravodu maleho Jerry Dobbse a mne na gi Hyacinthu do nemocnice, kde bylo pfivolano nekolik nejlep gich lekata a zylagtnich ogetiovatele, abysme mohli vzdorovati co nejlepe velkemu nebezpeel, ktere nam hrozilo. Nemoc je gte nebyla vyvinuta, ale za nekolik dni se ukazala a mole dcera kolisala cele etyfi dni mezi givotem a smrti, a zda, se to jen zazrak, ge z nemoci vyvazla. Dili jsme ji to nejlepgi, co nemocnice, lekaiska Veda a zkugene ogetiovatelky mohou dati. Celt Cas nage dcera byla pkipojena ku kyslikovemu stanu, aby mohla lepe dYchati, a to ji snad zachranilo givot. Pit techto te gkYch chvilich moje mangelka a malt Jerry se nevzdali nadeje. Projevy od, detnYch nagich pkatel nam nezvratne dokazaly, g e laskavcst mezi iidem dosud nevyhynula.

Bylo mnoho srdednich piani pro brzke uzdra-

VESTNI K veni a mnoho ochoty vysloveno, ueiniti to neb ono, jen aby se nam ten bol zmirnil. Mnoho kvetin bylo piineseno do nemocnice od detnYch piatel a jedna krasna kytice pkiletela aeroplanem ag ze severozapadniho Texasu, ze vzdalenosti skoro 600 mil. Doglo mnoho dopisrl, listka a osobnich projeva a kdyg jsem byl v meste, kagdY se ptal: "Jak je va gi dcefe?" a doma zas celY den zvonil telefon. Vgem temto laskavYm lidem vzdavame nag nejvielej gi dik. Dalgi laskavost prokazal zamestnavatel nail dcery, hlavni inginYr cestniho departmentu 'zde, p.

Hodges. Ten telefonoval napied mne a pak mang elce, aby si dcera nemyslila na praci, 'le ji da dva tydny prazdniny. Te g nekolik kytic tento idednik na gi dceii poslal. Man gelka tohoto inginYra volala na nas tiikrate denne, chteje se piesvedeiti o stavu nagi dcery. Pfatele navgtevovali houfne nemocnici i man gelku v dome a co nejvice WAIL Tfinacteho dne jsme pfivez1 dceru doma v ambulanci. Tam byla zavezena v patek. Tedy tfinactka a patek mely pro nas gt'astnY vYznam, neb jsme nad nemoci zvitezili. Jegte nekolik dni pobude doma na dalgi zotaveni. Zase jeji zamestnavatel telefonoval, aby negla mot brzo do prate. V nemocnici je nekolik eeskYch ogetiovatelek a v gechny hledely, aby nam byl bol zmirnen co nejvice. Mam jen jedno pfani a to jest, aby k nagemu domovu jig vice ambulance nejezdily, a druhemu to toz nepieji. Byl to nag nejukrutej gi boj se zákeinou nemoci v celem &vote, ale lekaiska, Veda, ogetfovatelky piani detnYch Patel nad nemoci zvitezily.

Emil J. Motis.

Rid Spravedinost, eislo 121., Shiner, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Ptichazim zase s nekolika fadky do nageho Vestniku, aby vzdaleni bratii a sestry nemysleli; ge nag fad negije. Ano, 2ijeme doposud a mime se dosti dobie. A jak vy, br. a sestry v Danbury a v Houstonu? Dejte o sobe vedet a pigte take do Vestniku, jak se yam doll Take yam, bratii a sestry pripominam,ze nam zase piipadne schtze na 6. imora a proto vas gadam, byste se dostavili v gichni do schaze, neb budeme ptijimat noveho Clena a take i novou elenkyni, jestli piejdou lekaiskou prohlidku. Doufam ge ano. Proto vas etene sestry gadam, byste nezapomely na nejakY ten zakusek sebou vziti do schaze a o ostatni se postaraji zase V lednu se nas malo do schaze dostavilo pro gpatne cesty, a to neni pak schaze nij aka, kdy se nos jen nekolik dostavi, schlize neni tak zabavna. Proto nezapomerite na tu schazi dne 6. imora, a v 'Attu gpatneho podasi o tYden pozdeji. Doufam, ge i nag organisator br. Jos. Franta se mezi nas dostavi, neb on si rad s br.

Janem oulakem porozpravi ph torn penivem.

S bratrskym pozdravem, J. F. Novosad, tajemnik.

Z fitadovny Slovanskeho Vzijemne pojiit'ujiciho Spolku proti ohni a vicheici, odboeky Granger, eislo 12, Granger, Texas.

Mill broth a sestry!

Kteti jste nebyli v nagi vYrooni prosincove schazi, tak yam timto podavam vYsledek nagi price odbodky Granger cis. 12., jak nas spolek za posledni rok pokroeil, kolik ziskal novYch Menu, a kteil jsou va gi novi tfednici na rok 1938, atd. Ale (Hive ne g tak ueinim, tak yam podam malou historii nagi mile S.V.P.S., kdy byla zalogena a prof.

Bylo to v rote 1925, kdy iddilo stra gne sucho a obzylagt' u nas tady ye stfednim Texasu ohne byly na dennim pokadku, takge v nagem malem mesteeku bylo mnoho majetku nieeno ohnem, ne mezi nagim eeskYm lidem, ale ponevad g ze hotel() jinYm, tak stare ohnove poji gt'ujici spolednosti (Old Line Fire Insurance Co.), kdy hofelo vice ne g bylo odekavano, tak pkirazily i nam al 20% na poplatcich, tak ge nejniggi rani polatek byl od $1.20 do $5.00 na sto dolara pojigteneho majetku, die risika. A tak na g 'deskY lid usazenY v mestech chtel a hledal nee° lacinej giho. Chteli jsme, abychom dostali pojigteni u nagi stare R.V.O.S., ale oni nechteli a ani nemohli tehdy v mestech pojigt'ovat, ponevad2 to bylo proti jejich stanovam. A tak zaealo hnuti mezi nagim lidem usazenYm ve mestech, ae si zalo gime novSr deskST pojigt'ujiei spo-

Ve stredu, dne 2. imora 1938.

lek proti ohni a vichfici. Bylo to na zadatku roku 1926, kdy pa nekolikrate se konaly schaze Houstonu za ifeeIem zalo geni noveho spolku.

Byli to po vetgine houstongti bratii, kteti se nejvice o to zasazovali, aby byl zalo gen novY spolek, a tak v mesici Cervnu 1926 dostali jsme povoleni od statu Texas, "charter", ge pojigt'ovat v natem S.V.P.S., a tak hned se zaCaly zakladat nove odbooky ye mestech, kde se nalezali na gi degti lide.

Nage odbodka Granger Cis. 12. byla zalogcna s 25 Cleny dne 21. biezna 1927 a do konce toho roku meli jsme 38 Mena, ktefi men pojigteneho majetku do vase $50,000.00, a od toho Casu name odboeka zdarne pokraeuje, jak na Clench tak i na pojigteni. A neni se eemu divit, ge nagi lide chti pattit do na gi S.V.P.S., nebot' kaideho roku ugetiime hodne na poplatcich, na klad za minuly rok 1937 jsme platili jen 35c na sto dolara na 1% a 65c na 2% poji gteni, kdegto u cizich pojigt'ujicich spolednosti museli bychom platit od $1.00 vY ge na sto dolara pojigteni. Tak brotii a sestry, kteil u2 mate u nas pojigteno a mate souseda Ceske narodnosti, kterY jegte neni u nas pojigten, tak ho ziskejte pro nagi S.V.P.S. Nage odbodka Granger za posledni rok 1937 ziskala 15 novYch Mena a pojistila noveho pojigteni na $36,720.00, tak ge na 1. ledna 1938 mame vgech elenti 109 a celkoveho poji gteni mame $202,252.50. Va gi ittednici HL itadu prase konali v Houstonu jejich pulroeni schazi a tak ✓ nekolika malo dnech uvidite v novinach jejich palrodni zpravu, jak cela na ge S.V.P.S. pokraeuje, kolik pfijala, kolik vydala a kolik ma majetku, atd. ✓ nagi vYrodni schazi byli znovu zvoleni nisledujici triednici na rok 1938, a jsou to: F. J. Mikuleneak, pfedseda; Lad. J. Kubala, mistopiedseda; Jno. P. Trlica, tajemnik; Chas. L. Kubala, pokladnik. Odhadi vYbor jsou: Joe L. Gaida a Petr Nemec; ifeetni vtbor: J. H. H_user, Rud. J. Hrugka a Rud. Kocurek.

S bratrskYm pozdravem jsem vas spolubratr, Jno. P. Trlica.

Tiebusice a Vlineves. ✓ Tfebusicich nalezl archeologickY irstav jig ✓ dfivej gich letech nekolik set garorYch hro• z doby timske kultury z I. a II. stoleti po Kristu. Letos tu bylo vykopano mnoho bojo y g se nagly zvlagtni zohY--nickYhrobu,vnich bane mede, ktere byly vlo geny do popelnic. V hrobech se vyskytly i gtitove puklice, typicke sponky razu iimskeho, ba i podetne gperky. Z nadob jsou nejzajimavej gi bronzove cedniky, ktere mely dr gadlo zdobene ornamentem. Na nekterYch byla vyryta i znaeka vYrobce. Vedle hrobu valednickYch bylo nalezeno i mno g genskYch hroba, v nich g legelo mnoho gper--stvi ka, bohatYch hiebena a spon. Tiebusicke nalezigte je nejvetgi toho druhu nejen v republice, ale i v cele stiedni Evrope.

Toto pohfebigte vyda v budoucnu dulegite zpravy o existenci Markomanti v teskYch zemich. Take Vlineves s pod Melnikem, jehog prtzkum se zireastnilo melnicke museum, piinese yea' cenne objevy. Dye velke piskovny vedle statni silnice zjevily mnoho kostrovYch hrobu a kolovYch jam. Nalezy svedei o t. zv. kultufe teneske z I a II. stoleti pied Kristem.

Hrcby obsahuji velkY Poeet gperkt, milodara a dobie zachovanych typickYch nadob (popelnic). Vlineveske nalezy maji nesmirnY yYznam pro vedu, nebot' se jimi da piesne zjistit iidobi tak vane bilanske kultury, jet' bylo ag dosud sporne.

Za 25 milionfi dolarii valeeneho materialu.

Podle informace z einskeho pramene objednala Gina 10. prosince u zahranienich vYrobca valedneho materialu za 25 milionA dolara stieliva a zbrani, poeitajic v to i te gka, dela. Objednavka obsahuje pry mimo line deset tisic pugek nejmodernej giho typu, velkY poeet te gkYch i lehkYch kulometa a sto tisic plynovYch masek.

Tento valeenY material bude pry dodan do 6iny jednak pies Indoeinu a Juanan, jednak pies SovetskY svaz a Sinkijan v provincii Kansu.

Dve tfetiny kupni ceny byly pry zaplaceny ihned pfi objednasce, zbytek ma bYt zaplacen pti dodeat

Ve stiedu, dne 2. rinora 1938.

DR. KAREL A. CHVAL PADESATNIKEM. Dr. Karel A. Chval, znamSr airoke na g vekejnosti co obetavy, nendroeny a uptimnY pracovnik a nadaenY podporovatel vaech ualechtilSich snah naafi zdejai dsl. vetve, do gva se v techto dnech sve padesatky.

Dr. Karel Chval narodil se dne 10. ledna 1888 ve Vidni. Tamte2 navatevoval deskou soukromou akolu Komenskeho a po absolvovani obchodni akoly piijel co 181etY miadik ku bkehihn nag nove vlasti — Ameriky. TeZke a trpke byly jeho zaeatky v nehostinne cizine. Led jeho pevna vale a neskonala touha po vzdelani mu nedovolily zastaviti se na ceste za vyteenST m idediem a nda jubilant po nekolika mesicich odchazi za pomoci evangelickeho farake Cejnara, nyni na odpoeinku v Omaze, na Southwestern universitu v Texasu, aby tam dopinil svoje vzdelani. S poteaenim konstatujeme, ze UsilovnYm pkieinenim dra Chvala byla na teto universite zkizena stolice deskeho jazyka a 2e se tam tea sorganisoval prvni akademickSr klub "Slavie". My, kteki pamatujeme, jak tmorna, a namahava prate to byla za tehdejaich pometa ptesveddit zdejai einitele na vysokS/ch akolach o poslani deskeho naroda a usilovati o zkizeni stolice deskeho jazyka na kterekoliv universite, dovedeme pine pochopiti a oceniti snahy tehdy mladeho nadaence. Dr. Chval si piinesl svoje eeastvi do Ameriky, uplattioval je pki kagle pkilegtosti a zustal mu vernSim 2.2" do dneaka. Po etykletem pobytu na teto universite odeael na Stamfordskou kollej, kde roku 1913 graduoval. Na to vstoupil do Presbyterniho seminake v Austin, Texas, a byl kadnS7m posluchadem Texaske statni university. I zde se zasazoval o zkizeni slovanskeho oddeleni a jeho snaky byly korunovo.ny Aspechem roku 1915, v dobe, kdy byl ordinovan za evangelickeho duchovniho a kdy odchazel mezi na g deskoslovenskSi lid Texasu, aby mu slou gl. Rad vzpomina na svoje studentska leta ve slunnem Texasu a teal se z aspechu a vzacne einnosti klubu "6echie" pit universite v Austin, kter-S7 nam nyni pod zdarnYm vedenim dra. Midka sloug ku cti a o jeho zalo2eni naa jubilant tehdy tolik usiloval. Po odchodu ze akol pilsobil dr.

Chval co kazatel na rozsahle texaske diaspoie v mistech Rowena, Dallas, Ennis, Kaufman, Taylor a pod., a krome toho pasobil take jako ueitel na tamnich vekenS7ch akolach.

Valka a naae dsl. revoluce za osvobozeni naaeho naroda jej zastihly v Texasu. Ihned dobrovolne hlaql se do legii, jelikot ale mel rodinu, jeho pkihlaaka byla vzata na vedomi, k slu2be vaak povolan nebyl. Za to se tim dinneji stleastnil osvobozovaci akce doma. Psal, tednil, povzbuzoval a 'dude pkikladal ochotne ruku k dilu, kde toho bylo tieba. Roku 1920 se vypravil do osvobozene vlasti. Tehda mu naae vyslanectvi ye Washingtone einilo skvele nabidky ye statni slug* led on zilstal veren kazatelskemu poslani. Kdy2 se vratil z prvni navatevy Oeskoslovenska, zainteresoval a informoval mnohe americke ptatele o problemech na g nove vlast a tato jeho prate pkinesla hojneho ovoce pro mnohe tam za moiem. V Americe se ale dlouho nezdr2e1, nebot' ji2 roku 1921 byl povolan eeskobratrskSim sborem v Pkerove na Morave, aby se ujal jeho vedeni. Nemeakal a rad odeael na Moravu s celou rodinou, aby v mistech pusobiate posledniho biskupa Jednoty ‘6eskobratrske, Jana Amosa Komenskeho, pfispel svoji nou k duchovnimu osvobozeni tamniho lidu.

Prace jeho v Pferove byla velika a po2ehnana.

Sbor pod jeho vedenim rosti a vzmahal se.

Vedle rozsahle einnosti kazatelske, ktera, zahrnovala nekolik sborn a stanic, venoval se dr.

Chval einnosti kulturni, byl instruktorem anglickeho jazyka na pferovskem gymnasiu, zakladal anglicke kluby a vaemo2ne usiloval o povzneseni i povzbuzeni naaich bodr Y ' ch Moravanii. Jeho nadlidska prate a snaha mu bohu2e1 podlomily zdravi, a on se vraci v 1924 co chor3"r mid do Ameriky. Po kratkem leeeni a odpodinku v Texasu pkiji2di v roce 1925 do Chicaga, aby se zde ujal vedeni Ceskobratrskeho sboru v Hubberd Memorial na- Lawndale. — V touze, aby mohi na gemu lidu lope a ifeinneji i samostatneji pomahati v rfanSrch problemech, se kterSuni se na neho s duverou obraceli a obraceji, rozhodnul se dr. Chval pkipraviti na

VESTNiK povolani lekafske. Nevzdavaje se povolani kazatelskeho, kteremu zasvetil Zivot, odeael na osteopatickou kolej chirurgie a porodnictvi a v roce 1933 po dtykletem pilnem studiu stal se lekakem, slogv statni zkouaku pied radou lekaiiu a od to doby provozuje praksi v Chcagu.

JakS7ch °heti, sebezpkeni vy2adovala tato ptiprava, nelze dostateene popsati. Deprese, jet' na neho dolehla celou svoji tihou, nemoc v rodine, smrt syna, kterST odeael v nejkrasnejaim veku 16 let, bylo tvrOm udelem studenta-kazatele. Byla to v gak jeho bezpiikladna hou2evnatost, ktera mu nedovolila klesnouti pod tihou vaech techto ran a pomohla mu k vitezstvi. V tomto ohledu stave, se dr. Chval jedinednSun pkikladem a vzorem. Dnes, kdy hledi zpet na 50 let sveho aivota, mute jiste hledeti zpet s uspokojenim. Bojoval a zapasil statedne.

V jeho mnohYch Zivotnich zapasech verne pki nem stela a Zivotni bkime mu pomahala nest jeho mandelka, pani Chvalova, rozena Machadkova z Port Lavaca, Texas. Pani Chvalova ma velkS7 podil na fispeaich, kterSrch se nda jubilant dodelal a kterYm jeate ve vetaim mekitku kraji vstkic. Dr. Chval aije se svoji rodinou dye dortstajici dceruaky Algu a Martu v Chicagu. — Drugme se k detnYm ptatehlm a znamS7m, kteti dues dru. Chvalovi grautuluji a do jeho padesatky i my mu piejeme zaslouZenSr zdar a Aspech, zdravi a atesti, tak aby jeate dlouha leta se mohl tegiti z ovoce sveho risili a aby jeate dlouha leta slou gl nag deske veci v Americe.

Damon, Texas.

Zkusim yam tea neco povedit. Jenom le mom strach, a strach pry ma velke nei. No, a z ho strach, zdali se to bude hodit k uvekejneni, neb dosud jsem addneho dopisu nepsal. Ale tentokrat jsem ktomu donucen, bych projevil svou radost a poaitek, kterY jsem uail v Houstonu. Nage kapela byla pozvana od bratrskeho fadu 8tefenik, bychom jim zahrali na magkarnim plesu dne 23. ledna. Bylo to tea ponejpry jako tento mrij dopis. Ja jsem byl vim tim, co jsem vial a slygel velmi pfekvapen, tak jsem si uminil lie to tea podam do Vestniku. To vite, ae jako muzikant nesedim jenom doma, hrajeme dosti Casts; a na rriznYch mistech, ale jeate nikde takovY potkadek jsem rrena gel. Veselost?! to se neptejte. Ti, co vi, jak byly zabavy ye starem kraji vesele a pane ,pak by mohli porovnat. Ku pfikladu, zahrajete "zahradnika", "dratenika" nebo "rozpugtenou" — vg echno pane' zatanei a libi se jim to, neb aaclaji za opakovani. A zase, nejen starg i ale i mladi. Citil jsem se jako doma, ale me zde v teto nove, ale ye stare vlasti, nebot' kam se obratite, fAude jen &skim tee slygite a srdce yam skdoe radosti. S kYm promluvite, jako byste s nim vyrrist, jako se svYm bratrem, upkimne. To vase ma blahodarnY rieinek.

No a to vite, se telo vyaaduje nejencm veseli, ale tea jinY politek, a o to se staraji dobre kuchaiky, a at' je to ka ya se zakuskem nebo pareeek s kienem, vady vas rady obslonli. Tea aizen se musi uhasit, by se nekdo nezalkl. To zase g varni sklepnici maji na starosti.

Tak easteene jsem yam vg em vypsal jako to tam maji. Ale ja u2 se zase -Cam, ae budu 6. imora mezi nimi opet, neb jsme zase pozvani na ten den od Sokolske jednoty, Meth tea bude miti ma gkarni pies. Pfal bych si ze srdce, by byla jeate vetai nav gteva jak byla posledne. V coa doufam, a zustavam s pozdravem a no, shledanou 6. rinora v sini 8tefanik!

Vine Pekat.

Svaz echoslovami. cis. 92, y e Fr. Worth, Tex. Ctene sestry a bratti! — Moana, ae jest vas hodne, co si myslite, ae co je s na gim tajemnikern, le nit nepiSe. Ale vite, jest lep gi nejprve malo 'psat rid se do toho ten ;nove.eek vpravi.

Ctene sestry a bratti, kterYm va.m nebylo moano, byste se mohli dostavit do na gich poslednich dvou schrizi, tak se asi dohadujete, ktefi jsou zvoleni do rifadri. Zvoleni jsou: Pfedseda br. J. R. Bartek, misto-ptedseda br. J. Batik, tajemnik br. Jtohn Chaloupka, rieetni br. J. Kai, pokladnik br. Joe Juran sr.

MajetkovY vYbor: br. S. Matusevich, br. J. W. br. S. Belik, br. R. Kodi, br. J. Papr-

Strana 5 skai, br. Alb. gilhavSr a sees. Mary Pulliam. — teetni vYbor bfi.: Oihaeek, Kadledek, Zabavni vYbor Kadleeek, Chaloupka, Pfaslieka, Provazek a sestry Sophie Batikova a Belikova. Priivodei br. Obal. Tito idednici jsou zvoleni pro rok 1938 a doufam, le s nimi buclete vaichni spokojeni.

Sestry a bratfi, 'aadarn vas, abyste byli vice dbalejai tento rok a vice navatevovali ease schrize, neb ;neni ani jedine schrize, kde by jste si mysleli, 'le to schrize bez vas take bude. Ano, bude, ale tea je vas tam tfeba pH kaade sonzi, jest to kaadeho elena povinnost, aby yedel a poznal sve fikedniky, jak pracuji, a jest hodne east° mnoho drileatitych veci, o kterch mate vedet.

Tak timto yam pfipominam, ae naae pravidelna schrize se bude odbYvat v nedeli -dne 13. Unora ye 2 hodiny odpoledne, a v te schtizi tease jeate bude volit dopisovatel. Hled'te se dostavit v eas a co v nejvetaim pcetu.

V sobotu dne 12. imora pokada, kad 'disk> 92 maakarni zabavu. Budou davany 3 ceny v hotavosti: 1. cena $1.50, 2. cena $1.00 a 3. cena 50c. PH zabave bude rietnkovat na geho spolubratra Franka Blaaka orchestra. Vstupne jako obyeejne: pan 40c, dama 25c. 0 vzorny pofadek a obeerstveni bude dobie postarano.

Vgichni jste srdeene zvani, abyste se pri gli s nami pobavit.

Jegte yam chci neco sant, le se mame na !nem tegit. V nedeli, dne 27. imora k nam zavita PeveckY Krouaek z Dallas, kterY nam zde sehraje pekne divadlo. Jest to krasna opereta pod jmenem "Jindra". Jest to kus pro mlade a i stare. Za to maim, ae se yam bude libit. Popozdeji se dovite vice. zorujte Vestnik S bratrskYm pozdravem a Nazdar!

John Chalcupka, taj.

Houston, Texas.

Sokolska., Jednota Sokol v Houstonu bude potfadati velkou ma gkarni zahavu v sini fadu 8tefanik dne 6. rinora, proto kdo z vas chcete uaiti letolniho masopustu pkijd'te se vesele a srdeene pobavit mezi naae sokoliky. Bude rozdano pet peknYch cen nejlep gim maskam, a site d ye ceny nejhezeim maskam, dve ceny nejkomfetejAim a jedna cena masce nejskaredejgi, proto se ptatele pileirite a pfijdte hodne v maskach, abyste jednu z tech peknYch cen ziskali.

Raz 8ibkinek je: "z poriadky do pohadky", tak to tam asi bude jako v pohadce. Zabavni vYbor se postard o dobrou vedefi, bude chutne barbecue a domaci klcbasy se zelim a je*Ate mnoho jinYch dobrot, tak budete jiste spokojeni.

Tea se musim zminit o naafi ma gkarni zabay e, kterou potadal fad 8tefanik dne 23. ledna, a ktera, se nad oeekavani dobe vydatila, neb jsme vaichni mysleli, ae ze zabavy sejde pro velikY degt', ktery jsme zde meli, neb Lilo jako z konve. Vgichni se asi dobie- bavlili a tea od srdce zasmali, ;pleb masek byla pina, sin a jedna peknej gi druhe, a ktere take obecenstvo dobie pobavily. Tea vaichni ,sestry i bratti zaslouai si uznani za jejich praci, vaichni ti, ktefi pracovali ku zdaru nazi zabavy. SrdeenY dik sestfe A. Klimove a br. 2aludkovi za darovani cen a sestram Kovalcve a 8ilhave za darevani dobrYch kolderi.

Prosila bych odberatele Svobodne 8koly, kteH by si pfali obnoviti jejich pfedplatne na S. S. na rok 1938, by to zaslali bud'to na mne neb na br. Oldficha Valu, jeho adresa je 309 E. 29th Str., Houston, Texas. Pkatele, komu yam je jen trochu moano a mohli byste oaelit tech 75c jako pfedplatne na Svcbodnou 81colu, stante se jeji odberatelem, neb je to peknY Casepis, kterY vychazi jbdnou mesiene a pfedplatne je pouze 75c na rok.

SrdeenY pozdrav a vae to nejlep gi pieje viem Pavia Studniena. etoucim ti spisovatele psali jia pied 1500 lety, ae ding " se lekaki pokusili le git pacienty od vlekle teakomyslnosti vyfiznutim alueoveho mechffe. Nekolik pacientri pry takove operate pfeailo. Teprve moderni lekakska, vecla zjistila souvisiost nalady s vymego-vanim alueoveho mechSTke.

Strana 6 TR1 DCERCSKI: NA VDAVAN1.

"A videj, pani Mandova, ja na ty kartaity nioc nedam, ale ta co bydli tam y e sklepe v Halko y y ulici, ta dovede neco uhadnout, jak ja sem to vypetrachtovala. Tudle sem mela takovej tivej sen, zdalo se mi, ze vidim porad zlaty prasatka, to vedi, ty znamenaj Stesti, tab me potad mutyrovalo hlavou, jaky Stesti by me mohlo potkat. Tak si povidam v ducou, so:ad bys mela jit ku kartatce, uvidi g co rekne karta, riakou tu kadku na to Y3betuj.

Tab se jim druhej den seberu a sypu to ku kartatce ,clyt sem-Nandu vypravila do prace.

Co tak premej g lim po ceste, jakY gtesti by me molalo potkat. Jest-li se na g e Nanda bude brzo vdavat, nebo ne, id se s ni taha ten jeji Pepik skoro dva roky, zblejsknu na ulici zrovna pti chodniku tri kaelcy. To vedi, se sem je tam nenechala lezet, tri korunky stojej za zvednuti a pak trojka jako sedmieka je gt'astnY Vlezla.sem do V diry, co tam ta kartakka bejva, vona poi 'ouvodu vynda karty, zamicha je a ja, je zadnu vytahovat. Nejdtiv vytahnu kluka a vedi ,to sem byla jako dyZ hrom do me uliodi. To by bylo to `Stesti' pomyslim si, aby se mad Nanda zapomenula s tim jejim Pepikern, protole sem taky vytahla holku s kolebkou. Merkovala sem site, se ma Nanda pruby pod voeima, ale myslela - sem ze je to vod toho, se posledni dobou g ije mot v noci. Ut sem nemela ani,shut' dal gi karty vytahovat, ale kartatka me pobizela, jen abych vytahovala dal. KdyZ ta Zenska, to je jim hotova Sibyla, karty rozlokla, povida: "Pani, voni sou zrozena na. gt'astny planete, kaada karta jim p • eje. Maj dceru, ta se jim bude brzo vdavat, tady sou penize a tadle karta povida, ze budou debit a tady to dite v kolibce to povide., se budou v jejich familii chovat. To vostatni se mi vsecko libilo, az na to chovani, aby tak Nanda, meta kttiny pied svadbou. Kartatce to neuglo, '2,e sem se nad tim ditetem s kolibkou zarazila a povida: "Co pak by to bylo u nich neco divnYho, dyk sou e g te k g telt".Ja jim vostala jako vopatena, potad mam strach vo Nandu, aby nam s tim jejim milYm nic nevyvedla a vona to tidal na me. Vosmelim se a povidam ji: "Snad se ma, holka zapomenula, ma u2 dlouho znamost, nerada bych to videla, to vedi, ale uSkrtit bych ji za to nemohla a ja, kdepak, k nam uz Cap ani vrana neptileti." Kartatka se jim na me zadiva, div, se mne neuhranula a povida, ta kolibka je bliz k nim, tady v kartach, ne2 k to sleeince. Nemyslim, ze jejich dcera bude ichovat, dnes ty mladY lidi sou hodne chyttei g i, ne2 my sme bejvavali. 8testi tu kciika na nich z kaZdY karty, tak si mu2ou gratulovat." No tak jim du domu s radosti a starosti zaroveri. Veeer jim prilitne Nanda jako na koni, driv nez vobydejne a uZ y e d y erich vejskne: "Maminko, Pepik u2 je definitiv na draze". "No zaplat' pambu!" vodpovidam a hoed pripomnam: "No tak ted' ul by si Te moh vzit, dy2 ma definitivum". "No jo mami, Pepik uz v gechno obstarava a dnes sem pkijde riot er forma vo me, tak musime v g echno uchystat na lep g i y eeeti". To vedi, jak je 'name, dy"Z vi, se se bude cera vdavat, plakala sem radosti. Jenom jedno mi poild ,nechtelo jit do jako s tou kolibkou a tim ditetem a tak si pomyslim: "Musi g to flak z Nandy fortelne vytahnout." Nechtelo se mi na ni primo uhodit, tak du voklikou a povidam: "Nando, Ty se g ma holka, ma dcera, nerada se Ti vo tom zminuju, ale ja vim, se ste voba mladY a Ze ste se men porad radi, nemeli ste, jako tentonone, neco pied svadbou?" Holka sklopi voai, tvare ji zrovna hcti a breetive vyhrkne ze sebe: "Ale mami!" Bylo me ji vopravdu lito, tak ji uteg uju: "No stalo se stalo, a kdy se eekag, kdy myslis, ze prileti k y am Cap?" Nanda na me vyvali kukadla jako y e vyjeveni a spusti: nam mami? Co si myslis, na to si jeg te poekame, neboj se, se bude g tak brzo babielcou!"

Dy2 me to Nanda tekla, tak me flak divne pichlo u srdce, vzpomenu si na tu kartu a Ze ta karatka povidala, se ta kolibka je bi g k my figure a znova me to ruplo u srdce a dala sem se do plate a to vite, dyZ Zenskou neco si notaluje a tak vzlykave si uleehuje "Nando, tak snad ,to,budu ja,. co. bude kolibat, karta mi to povidala."

V E STNiK Ted' se zac:Hnam .sain nod sebou, jsem to privedl v tak dramaticky napjatou scenu a zbyteene napinam trpelivost Otenate.

Ted' by mely ostatni kapitoly tohoto deje nasledovati jedna za druhou jako lavina, jde tu o svatbu, je masopust a pak je vice nedodkavYch deveat na vdavani. Nepravirn to jen tak, to je fakt, o demZ vas ptesvedei oznamka radu Pokrok Houstonu, kde se skvi ohlaveni: "TM dceru g icy na vdavani". KdyZ ma, Moll& tri deery na vdavani, to ma pied sebau safraportsky talcy problem. Mate-h jen kus srdce v sobe, tak ptijd'te v nedeli, dne 13. anora do sine radu Pokrok Houstonu a bud'to poskytnete dobrou radu tomu ubohemu tatovi, co si ma poeiti a neb vy svcbodni mladenci, osmelte se a uchazejte se o ne. Zle se tam miti nebudete, nebot' bude se tarn soueasne odbYvati treti y yrodi otevreni no y e budovy, slavnost, jake se odbYyaji jen jednou do roka. Damy uchystaji vam velmi chutnY a levnY gibed a program bude neco co zoveme v beane mluve 'gala' a zaane y e 2:30.

Pak jak se rozlitne opona jevi g te, urtite ony tri, az dcsud za oponou jak v oearovanem zamku uveznene princezny. Jedna je darovna plavoylaska, drua ma temne ka g tanove kg tice a ta treti oci, hluboke jak tune. Jedna head a rozkog nej g i druhe s okouzlujicimi pilvaby. Ponevaa je dnes nova doba a jine mravy, nesmi Si ZadnY z pri g lych a eenitby chtivYch middenct mysliti, se za ono vstupne, velmi levne, ✓ uvaaeni, co v g e za to bude poskytnuto, muse se vrhnouti na jevi g te v dobe hry a unesti si jednu z ankh tri lepotvarnych vil, ktere jsou temi ttemi dceru g kami na vdavani. Druzi navg tevnici se chti take pokochati pohledem na ne a pak bdi nad nimi andel stranY je g te .. . ted' jsem v brynde, on ten andel je Zenaty a to musi miti za Zenu take andela . . . a dost, ja tu nebudu rozbirati nejakou ueenou diskusi, takove diskretni veci vysvetlim interesujicim se nav g tevniktm, (muZilm jen ov gem) u beam, pti sklence peni y eho Alamo. Tak tim andelem s jeho druZkou je bratr Josef Kagpar se sestrou A. Vallovou v alohach pra'askeho domovnika a domovnice Ze vas mladenci nevaruji jen tak jak se tika, na zdat bah, seznate • pteeteni osobnosti teto hry. Je v ni policajt, bratr Dan Datilek, bratr Joe Kalousek jako soudni rada. S tetou ankh pilvabnYch airedtek by jste meli tea potiZe, tu sehraje sestra F. Olexova ml. Bratr Amos Kadleeek se vam ptedstavi co ei g nik Pentlieka, bratr Adolf Valla, jen2 obydejne •estuje od baru ku kuchyni a od kuchyne ku barn, bude hlecleti vas `ofalovatr co polarni cestovatel, da y si za tim toelem g vedsky neb norvaasky koneici jrneno chanson a k docileni vet g iho efektu bude provazen asistentem Ed. Svobodou, jejZ bude hrati p. A. Kristynik. Na bratra Frank Ko g uta ptipadla aloha profesora, ale profesora &ha ,neni • doktora Otty Jandery.

Tak tedy prijd'te z blizka, z dd.)" v nedeli dne 13. (Mora, do Houstonu na trilete vYrodi otevreni na g i krasne radove budovy radu Pokrok Houstonu, pomejete se dobre, zasmejete se, jako obyeejne, my 112 mame v pobaveni a obveseleni na g ich hosta nav g tevnika mnohaletau zku g enost. Ty tri krasky jsouci na vdavani, Mila, Fanda a Rica, ptedstavuji tri hezounke sleeinky, (sleeinka neb sledna je odvozena od slova slicna, tedy hezounka) sestra Sella DlouhY, Helen Valeik a Vlasta Valova.

Nemohu vam rici, vdaji-i se na konec deje neb ne, led to zvite sami, a2 budete pozorovati dej.

Bude to "wart" spatriti.

Jest-li se nekomu nelibi to nerozdeleni monologu maminky Nandy v nekolik odstavcil, neni to mou vinou, proud Zenske vYmluvnosti nelze tak lehce zastaviti. CtenYm damam rcucim t. ivou ucast s pohnutym lieenim Nandiny maminky sdelim pod pokiiekou tajemstvi, se oeekavo, radostnou uddlost. Potvrdila tyto obavy jedna moudra pani, davajici pr yni pozdrav malYm capartiekum vyhoupnuvgim se do sveta, vyloueila naprosto nejaky Jeji muZ zvedel tuto novinu, kdyl se od one pani jeho germ vratila, vhodic mu v tvat lakonicke skoro oznameni: "Ted' se budeg muset znova ueit kolibat, co si si Aryslouiiti to bude mit". Nanda asi &len tuto pfekvapuji-

Ve sti'edu, dne 2. iinora 1938. ci novinku svemu nastavajicimu az po svatbe, v devernem tete a tete. Z diskretnosti jsem ani nerekl jrneno Nancliny matky, nae ji uvadet v rozpaky.

Nedejte na to nic, ze je to tfinactka, datum one slavnosti, jak y am znamo sedmieka vte "bituje" a nedele je den sedmY. Tedy chystejte se a piljd'te jiste v nedeli, dne 13. imora na na gi slavnost.

S. P. StudnienY. irtad Hveada Svobody cis. 87, Temple, Texas.

Ve schuziradem odloYvane dne 27. ledna zvolent byli nasledujici atednici pro rok 1938: Za predseda znovuzvolen br. J. J. LeSikar, za mistoptedsedu zvolen Dr. W. A. Chernosky, za taj. a freetniho zvolen br. H. H. Hejl, za pokladnika zvolen br. F. J. Matush.

Do nemocenskeho vYboru avoleni: br. Machalek a br. Stan Polak a sestra Mille Jetova.

Za rok 1937 do radu Hvezda Svobody pkijati byli nasledujici bratti a sestry: Dr. N. D. Jarrell, Henry E. Chupik, 0. J. Bunnett, Mrs. Rosa Hendler, A. W. Chupik, Mrs. Annie Chupik, sl. Helen Marinik, Wm. Strnad, Jerry J. Machalek, Tellie Blum, D. L. Grifin, George Posey, B. W. Albright, C. A. Blonkenstein, Henry Blankenstein.

S bratrskym pozdravem, H. H. Hejl, tajemnik.

SOKOL FORT WORTH. Ctena, redakce, mill pfatele a znami!

Tak yam zase musim neco napsat. MinulY tYden jsem zamakala a neoznamila jsem zdbavu y e Vestniku, a snad mi to vYbor promine ,a stejne zabava, ktera se pofadala 29. ledna, byla dobfe navnvena. Byli tam navAtevnici se vgech stran, z Oklahomy, Wichita Falls, a Temple, Dallas a Ennis. Tak vidite, se to ani nekdy mac v tech novinach nepomilZe oznamovat. Oni si to bide pamatuji, ze kaadou pr y -niatresobuzavypordjiSkolovne.

A ted' yam popin, proe vlastne tento tyden pin. Chci vas zase v gecky pozvat na dobre pobaveni, ktere bude Katolicka Jednota potadat v Sokolovne a to v nedeli, dne 6. imora.

Zaeatek v 2 hodiny odpoledne, vstup dovnitf zdarma NejakY program bilde upraven na vAelijake hry, a nekolik cen bude darmo rozdano. Tak vas v'Sechny srdeene za Katolickou Jednotu ve Fort Worth zvu, aby jste se v co nejvetnm poetu sail, jak z dalky tak i a blizka, mista v Sokolovne jest dost pro VSechny a katclY jest vZcly srdeene vitan. A kteti nemate kary, tak ad busove stanice je to jenom dva etverce (blocky) a tam jest rozsviceno at kdyt dojdete do sine, takte se taden nemusi bat, te ho nekdo obere a nebo ukradne.

Tak jene yam oznamim, te maStarni zabava se bude pofaclat v Sokolovne 19. nnora ,tak yam to sdeluji jit predem, abyste men eas nejake ty abory si prichystat, a zkuste aby vas bylo co nejvice ustrojeno za masky. Vite, le cim je jich vice, tim je lepn. pobaveni. Pozdeji y am o torn jene sdelim bliasi podrobnosti.

Tak uz asi skoneim. S pozdravem na redakci a vAechny etenale, zustavam . Vale sokolska Millie Polagek. dopisovatelka, Add Ennis, 'Oslo 25.

Ctena redakce Vestniku!

Uvedomuji elenstvo radu Ennis, te divadlo ktere jsme meli nacvieene, nemohli jsme sehrati, protote se k nam dostavila velka zima.

Neale pfini jsou jiz v'Sechny zadane, tak jsme se rozhodli, te divadlo sehrajeme na Hromice a site dne 2. Anora. Kus je krasnY a jak zkou§ky nkaauji, bude pane sehran. Nazev hry je "Ja se ,terilthelindu". Proto bud'te tak laskavi a pfijd'te v gichni: V sini "name porizene dva zahfiyaky, tak kdyt nebude mot zima, tak tarn bude teploueto. Proto nezapomerite a pfijd'te v gichni y e stfedu do Narodni sine na divadlo.

Jestli by pfino batne poeasi, tak o tYden pozcleji. Zvu v gechny jmenem Sboru mladete.

John Hrabina.

141kda: nema-prava, aby nedbal osudd sve zeme,

Ve stfedu, dne 2. imora 1938.

Ennis, Texas.

Ctena redakee!

Jelikoti nejsem elenkou tadu, ptichazim trochu nesmele s parma radky do naseho Vestni.r ku, ale znajice pana redaktora jako nadteneho bUditele pro vse narodni, dodava me to duvery, ze me myth par tadkri uvetejni.

Nejsern ovtem opravnena psati neco ze spolkovYch zaletitosti tadu cis. 25., neb k tomu si zvolili svoji dopisovatelku spolkovou ye vYroeni schfizi, ale nebude mi snad upirano pravo, napsati neco z na geho Sboru mladete, kterk pied 14 mesici byl timtet tadem zaloten v narodni sini. A jelikot nemeli mezi sebou nikoho, kdo ujal by se prace s touto mladou chasou, potadali a meho mute o pomoc, a my dva jsme svoje skromne vedomosti a sily, co nam v nagem veku jegte zbyly, s radosti teto narodni praci obetovali.

Mame za nami rok nati plodne prace a muteme bYti ripine spokojeni, jak pokrok za ten rok to mladet ucinila, hlavne co tYd'e se eteni a vYslovnosti. Nyni bude zaleteti jen na tom, aby se v teto zapodate praci udrteli, aby je stale nekdo povzbuzoval a dodaval chuti k dal gi praci, a to v prve tade samotnY tad mush k tomu ze vgech stranek pomahati.

Lhostejnosti, liknavosti a nedbalosti . elenstva se ovtem mnoho nedokate, a my s mutem ten vozik, do ktereho jsme se minulSr rok tak nadtene zaptahli, sami dva na vrch vytahnouti nemideme, pottebujeme ptiptet a to vydatnou, abychom s vozikem s pull vrchu nesletell Tento rok jsme zaeali °pet s nacvieovanim divadla, pane veselohry `ga se,tenit nebudu", kteret divadlo meli jsme veera sehrati. Nebylo to oftem nikde v novinach oznamene, prave tou lhostejnosti elenstva, jen oznamkou v obchodech se to oznamilo, a naspkh potom v patek se poshlalo 120 po gtovnich listky po venkoye. V meste se nikomu lisky neposilaly, neb se soudilo, to v meste kaklY o torn vi. Listky psali dva eleni, J. Hrabina, tajemnik tadu, a Dolfi Hagkovcova, tajemnice sboru. Dolfi jich psala 80, vzalo ji to 2 1/2 hodiny easu, tedy takoveho oznameni vezme eas i penize a jette to ptivodi mnohde nevuli, neb dostane-li nekdo karetku a druhY ne, je samo sebou ten co ji nedostal uraten a jiste na divadlo neptijde, a proto je vYhodnejti oznamovati divadla v novinach.

Pro tentokrate ovtem nepomohlo k nati navtteve divadla tadne oznameni, neb z tepleho podasi najednou se veera rano piihnala citelna zima, ktera, se do yeeera vystupriovala do mrazu a tak z divadla setlo. Jelikoti jako s ptiearovanim je to ul tteti Jzabava v Narodni sini, ktera nasledkem gpatneho podasi se pokazila, chceme pro tentokrat podasi otidit a divadlo sehrajeme tento tyden ye sttedu, kdy ptipadne svatek "Hromnic" a kdy se Vestnik mnohStm dostane prave v ten den do ruky. A proto hlavne tento mirj dopis pisi, abych vas vtechny jmenem Sboru mladete srdeene pozvala k hojne navtteve nateho divadla. Prosim vas, podpate svoji na yttevou snahu techto mladSich ochotnikti, vtidyt' je to jedina, odmena za jejich nenaroenou a tetkou praci ochotnickou. Divadlo je kraal, zaeneme ptesne v 1/2 8 hod. weer a v 9 hod. jiste bude ukondeno, tedy i pro tancujici zbude jett'e dosti easu a hudba jiste vas uspokoji. V padu, ze i tuto sttedu bychom pro neptiznive poeasi divadlo sehrati nemohli, sehrajeme ho od stiedy za tyden, tedy 9. rinora.

V divadle iteinkuji tito ochotnici: Fr. 8trunc, Jifh ‘Strunc, Jan Hrabina, Emilie Luktova,, Adela Lansfeldova, Dolfi Hatkovcova, Kvetute 1-6,mkova, a mUj mut, aby nevykl z "grifu", neb v ptittim kuse, ktery mame v ptiprave, "Zatouland svatba", bude hrati statiekeho dedougka, jednu z hlavnich roll. Doufarn, to muj dopis dojde jette yeas, aby mohl byti tento, den bYti otisknut, za cot bych prosila.

Botena Radova.

S pozdravem vtem, Galve-ton, Texas.

R - ad Woodrow Wilson se usnesl potadati taneeni zabavu 5. rinora. Zaeatek v 8 hod. veder v K. P. Hall na 2120 Avenue G. Hudbu obstara, "Old Time and Modern Music". Tak vas vtechny active zve za rad Woodrow Wilson, POtadajici. vSib0r.

VESTNIK Ennis, Texas.

Ctena, redakce!

Musirn se pokusit napsat zase paru tadkO, neb za jedno jsem jette tento rok nepsala do Vestniku a za druhe, le uz jsem tak davno nevidela tadnY dopis ve Vestniku od enniskYch dopisovatelri, tie uti si jiste myslite, tie jsme tady zamrzli. A take snad bychom zamrzli, neb vdera nam tady udeiila takovo, zima a v noci tak mrzlo, to vtechno praskalo.

Nat Kroutek jette potad pokraeuje ku piedu, a tteba si etenati mysleli, to ut jsme usnuli, naopak, mame oboje odi otevieny. Na vanoce Kroutek chtel sehrat nejak3i program, ale skrz poeasi jsme si udelali jenom malSt eek, pouze pro eleny Kroutiku. Rozdali jsme si darky a kaki* se pane pobavil, jak kaklY vi, kdy se sejde asi padesat elenu. "Ball", hry, zpevy a dobre zakusky se stfidaly. Take se odbyla pti torn schttze. Dtive se netlo dome, at se vtechno snedlo a kaklY byl tak unaven, 'tie toutom sladkem domovu. til Nag e schide od Sboru rnladete budeme ted' pa-at:tat jen jednou v mesici, totiti katdY druhY patek v mesici. Udelali jsme si take nejake nove pravidla, dle kterYch Kroutiek se bude iidit.

Pit posledni schuzi byly nam rozdany na divadlo "Ja, se tenit nebudu". Posledni tyden byly jen zkoutky na divadlo, aby se mohlo sehrat 30. ledna. Ale na ge plany nemohly jsme uskuteenit, jak bylo oznameno. Stalo se tak skrz nepkijemne poeasi a hlavne pro rimrti babiely Adely Lansfeldove, ktera tet v kuse hraje. Divadlo budeme hrat ye sttedu 2. imora v Narodni sini Divadlo neni ptilit ttlouhe, takte kdo rad tanei, bude mit dost easu se vytandit. Zadatek bude v 7 hodin. V divadle bude hrat p.

Rada v riloze, ktera kaideho rozesmeje a smichu bude pina sin.

MinulY tyden rozeslali jsme nejake listky co pozvanky, ale pouze tam, kde jsme se domnivali, to pro gpatne podasi se nedostanou do mesta a divadlo by nevideli. Nekdo by snad myslil, to kdy jsme mu kartku neposlali, tie ho nezveme, ale ano. KatdY, kdo ete oznamku v meste i v novinach, je tak uptimne zvan jako listky. KaZdY, kdo hraje divadlo i ti, co nas jej nedelaji to pro sebe, ale pro ty, co se ptijdou na nas podivat, a dim jich bude vice, tim je to lepti. Tak jestli bude ye stiedu 'Acne, tak at' vas ptijde co nejvice se podivat, jestli ten, co se nechce knit, piece se otieni. Bude-li Spatne poeasi, tak se divadlo bude brat o tyden pozdeji. Nyni mame v Narodni sini velka zahtivaci kamna, tak tam budeme miti teplo.

Dolfie Hatkovec.

S Uctou, fad gtefanik, eislo 142., Houston, Texas.

To zlate sluneeko, ktere nam y tydnu pane htalo, zase za glo a vzalo si sebou tu moji veselou naladu. Je nedele, od rana podmraeno --smutna dutiekova, nalada. Tma, ze ani na psani nevidim. Chvilemi se my i do odi derou koeky (slzy), ani sama nevim prod. Asi vzpominam. Vzpominam na dallaskou eeskou spoleenost, ale ani tam nebylo smutno, tam bylo mezi nimi veselo, uptimno. Tak rada jsem jela mezi vas, tak jsem mezi vami pooktala a ted' mne jineho nezbYva netli vzpominat. Byla jsem tam poslana co zastupce za flak Telocvienou Jednotu v Houston do Dallas, kde byla konana vYroeni sokolska schitze v tamnejti Sokolovne, na cot jsem byla hrda. Do Dallas jsem ptijela v nedeli rano, kdy se zaealo rozednivat. Co ted'? Do Sokolovny je jette brzo, ke znalnYm jet, to jsem si nechtela ani pomyslit, neb vim sama podle sebe, to je nedele a kaklY si rad piispi, kdy do prate jit brio nemush. Z prochazky mestem, kterou jsem mela v planu, seglo, neb prgelo jako z konve Tak mne nic nezbYvalo netli sedet v eekarne. Kdyt mne byla dlouha chvile seat kolem 8 hodin, tak jsem si vzpomela na pi. Valeikovou, to bych se mohla zeptat, kdy je Sokolovna otevtena.

Pi. Valdikovou jsem dostala a ona mne odpusti, jestli jsem ji vzbudila. Ze ano, pani? Byly jsme asi obe rady, 'tie jsme se setly. Dlouho to netrvalo a ocitnula jsem se v jejich ittulnern domove, kde jsem poznala hlavu rodiny pana Valeika, jejich 'Dana syna, kterY studuje lekatstvi a sleeny dcerutky, hezounkou Marti6ku a

Strana 7 mamineinu cacorku sl. Olgu, ktero, byla opravdu velice rortomila, to jsem si hned vzponiela na nate zdejti sokolky, ktere jsou ji hocine povahove podobne. t as mezi nimi ubihal a nine nezbylo nezli jit, kam povinost a laska k sokolum kazala, do Sokolovny, se slibern, jak bude po schtlzi, 'tie ptijdu zas. V Sokolovne, kam mne zavezl mladY pan J. Valeik, byla prase zahajena vYroeni schrize, ktera byla zastoupena zastupci z celeho Texasu. Schazi zahajil brats starosta Kraft. Byl dten protokol z minute vYrodni schfize. Schidi byl ptitomen z Omahy ptijetY spolee'nY cviditel br. Kadlec. Byly probirany rfizne zaletitosti, vetkera einnost cele Zupy.

Ja verim, to vtecka prate byla vytizena, ku spokojenosti. Byla provedena volba novYch tedniku. Nat zasloutilYzbratr starosta byl znovuzvolen, mistostarosta br. F. H. Houtivieka starti, tajemnik M. Jureik, pokladnik W. Nesuda, vzdelavatel br. J. Vytopil, nacelnik br. F. H. Houtvieka, mistonadelnik J. Jureak. Ja vekim, tie nag nova br. cvieitel Kadlec nezklame a ze ptinese novou vzpruhu a lasku pro vec sokolskou, nejen mezi nate sokoly, ale i mezi na ge jinak' dobre eechoslovany. Br. Kadlec je nejen dobrYm cviditelem, ale i dobrYm hercem a zpevakem a ja, doufam, '2e se mu u rids v Texasu bude libit a ze se nati mladek a br. nadelnikovi zalibi a si porozumi. Odstupujici dinovnici na vlastni ptani br. Rendla, br. Kos byli °dineneni podekovanim za celou dobu jejich prate sokolske. Misto letotniho sletu bude asi sttedu Texasu. Schtze byla vytizena zajiste pro vtechny dobte a v poledne byl uchystan vYbornY obed mistnimi sestrami, Kraftovou, Jurdikoyou, Vanturoyou a Stranskou. Tet jsem se seznamiti s bratry v Ennis, s dopisovatelem do eechoslovaka J. Vytopilem a br. pani Radove br. LaInovskYm a s jeho peknou pani. Tez dik za pozdrav ze Seaton. Dekuji Ti, Karnilko!

8koda ze nezristavat v Dallas misto v Seaton, byla bych Te na yttivila. Takhle bych si tunaeela stkevice, neb pry tam mate kolem dokola same blato. Schuze ukoneena byla, po 6. hodine a ja, abych spinila danY slib pani Valbikove, odebrala jsem se v prOvodu, hadejte koho? — VeselYho-Tulaka, kterY pie takove vzletne dopisy do Vestniku, k pani Valeikove, kam nas zavezl br. Jureik, za cot dik. U pi. Valeikove kafieku a tech jejich dobrYch koblihach, rozproudila se maid zabava, kde jsem mela poteSeth poznati lope Veseleho-Tulaka. Tu, mile etenatky jeho dopist, yam musim tict, tie to je fetak, literarne seetelY elovek a veselY spolednik. 8koda to nejsem o 20 rokt mladsi. Z toho si nic nedelejte, ze jste byly trotieku zvedavy, vklyt' ja taky byla, nemel tak pekne psat do Vestniku, nebyl by se na nej nikdo ptal. jsem se musila jet podivat al do Dallas na net a on ptijede do Houstonu se podivat na vas, tak jste na torn lepti net ja. Ja vetirn, 'tie bude vtude vitan, jak u 8tefanikt, u Pokrok Houstonu, tak i u Sokola. Po 8 hodin y jsme jeli s rodinou Valeikti do Sokolovne na ta,neeni zabavu, kde vyhravala hudba J. Valeika. Opravdu prava, e'eske. hudba.. Zde jsme se setli s rodinami Ptevratilu, Kraftir, Nesudit, Jureikil a to vite, kde jsou takovi veseli lidi, obzvlatt' pani Ptevratilova, to je ale dobre kopa, tam to smutno neni. Sokolovna je opravdu ittulna, mistnost.

Panove jsou tam galantni, jen co je pravda a pri vesele nalade das utekl a mire rozloueit se kale das a doufejme 'tie ptijde doba, kdy se sejdeme vgichni spoleene zas. Tel jette jednou dekuji panu Kraftovi a rodine Valeikove za pohostinost a doprovod ku vlaku. Do Houston jsem ptijela, kdy je gte vge ponoteno bylo ve spanek Tetime se, to DallaskYm to v gecko budu moci vratit zpatky.

Tak nezapomerite na tu matkarni pro Sokola dne 6. imora v sini tadu 8tefe.nik. Na zdar!

K. etvrtnikova.

Vyhladovela koeka ohlodala mrtvolu sveho pima.

Ve Rtyni v Podkrkonoti byl nalezen ve sve svetnici mrtev 781etY Antonin Bernard. Statec lil samotatsky. JedinYm jeho spoleenikem v chude domacnosti byla koeka. Starce natli leticiho na zemi s ohlodanYm oblieejem a hrudi a lekat zjistil, 'tie je mrtev jit 3 dny. Koeka, ktera mrtvolu ohlodala z hladu, byla utracena,

Strana 8 r7 A JEDINE stoletiziskal ainerickSr narod na dva miliony patenttit. Roene se pods ve SpojenYch statech 70.000 tadosti o patent, z nicht se jich 40.000 vykidi.

V seznamu majitela patentu je mnoho znamych jmen. Anna Rooseveltova-Dallova — doera presidentova — ma patent na panenku.

Albert Einstein si dal patentovat fotografickY p •istroj s automatickou clonkou, a lednieku.

Abraham Lincoln si dal patentovati zvldetni dck na dopraveni elunu pies melkou vodu.

John Jaccb Astor si dal patentovat poulidni zametaci stroj, Luther Burbank dostal patenttii na ovoce, Mark Twain si dal patentovat album. Jack Johnson, boxer, si dal patentovat trancouzskY kit& Rubinof dostal patent na sklaclaci housle. Patenty dostalo 15.000 ten. Jedna z nich, sledna B. Louisa Henryova z New York City, je zvana popularne tenskYm Edisonem. Ma nemene net 50 patent& Kdyt se v roce 1787 sal° ustavodarne shromatdeni, bylo na programu take jednani o ochrane patent& Byla ptijata resoluce, kterou se pravo udelovat patenty dava kongresu. Sotva se ,prvni kongres seeel, v roce 1789, vrhli se na nej vynalezci. — Jeden chtel patent na deStnik chranici proti bleskum, druhY chtel ochranu pro novcu metodu vyrabeni htebikti, John Fitch chtel patent na svuj parni dlun.

Bylo ziejme, ze kongres, kdyby mel rozhodovati o kaldem patentu zvleSt', by nemel kdy na nic jineho. Proto v roce 1790 vydal patentni zakon.

Pa tki roky bylo k udeleni patentu tteba, aby se seela vlada. Thomas Jefferson, tehdy ministr, byl prvnim komisatem pro patenty. Jeho spoleeniky byli Henry Knox, ministr valky, a Edmund Randolph, statni navladni.

Jefferson mel o sve zamestnani takovSr zajem, ze osobne zkoumal IcatclY patent Sam byl take vynalezce: vynalezl polni sedatko, ktere se de, slotit v hulku, pedometr a pluh. Za prvni rok tato komise udelila jen tti patenty a jen 57 za dobu, kdy byl patentni zakon v platnosti. Kdyt komise udelila nejakY patent, poslala jej k podpisu presidentu George Washingtonovi.

Ponevadt komise vydavala tak Indio patentu, vynalezci protestovali, a kongres zrueil zakon a zavecll system registrace. Pod tomto systemem nemohl ministr odmitnout patent nikomu, kdo si on za te dal a zaplatil 30 dolaru taxy. Po nekolik let byla zeme zaplavovana patenty — dobrYmi, epatnYmi, zbytednYmi i stejnStmi.

Nag' nynejel patentni system vyrostl z patentniho zakona, podepsaneho presidentem Andrew Jacksonem roku 1836. Prvni! pfede vsemi zememi zavedla Amerika novS7 zptisob posuzovani patentii a ,novSr zpusob jejich ochrany.

NovY patentni system podporoval vynalezavost tak, ae nasledovalo nebYvale obdobi vynalezt. Roku 1840 ptieel Morsefiv telegraf, 1844 Goodyeartiv vynalez vulkanisovani gumy; r.

1846 Howetiv sici stroj. Nasledovaly vzdugna brzda, psaci stroj, telefan, letadlo, radio a tisice jinYch veci. A vynalezani pokradovalo.

Dries zaujima patentni Mad osm a pill akra mista v budove obchodu ye Washington& Zamestnava, 1.500 lidi, z nicht je 700 fitedne zkouSer4ch technickYch znalcu. Me, 4 miliony dolartl vYclajii rodne a ,jegte vice pkijmil. Jeho archly meki mnoho mil. Ma vedeckou knihovnu a 70.000 svazcich a vice net 6,000.000 kopii patentil z cizich zemi. Na sklade ma 50,000.000 kopii patentu, ktere vydal. Miltete si koupit jednu za 25 cents a 4 nebo pet milionft se jich tak prode, do roka. Zamestnave, 200 lidi y e vladni tiskarne, kteti tisknou a otiskuji kopie a tYclenni zpravodaj patentniho fitadu.

Na co se mate dostat patent? Na nove stroje, procesy, pomiicky, vYrobky, vzory a pod.

Take se patentuji rostliny. Mezi nimi jsou na piiklad houby, pecanove stromy, trava na golfove htiete. Patenty na vzory se davaji u automobiltin letadel, fased obchooltin ()devil, stkitniho zboti, pneumatik atd. Kdyt patentni prozkoumal feechny patenty, domaci i zahronidni, prostudoval veechny vedecke publikace vztahujici se k vynalezu a dospel k mizo-

V2STNiK

Iva miliony patentfi. ru, ze jste vynalezli opravdu new ptiwodniho, de, vain patent.

Prtinnerne trva vykizeni tadosti o patent 18 mesicti. Sto tisic patentu deka prtiunerne katdou chvili na vykizeni, a net se znalec dostane k vaeemu, trva to (aloyeejne asi tii mesice. Nekdy ptichazeji tadosti o patent ma stejnS r vynalez 'ad rtanSrch vynalezcti. Potom vypukne boj o to, kdo ma patent dostat. Z teto pkidiny na piiklad ztiistaval 26 let nevytizen patent na kontoolni pokladnu.

Odmitne-li patentovY komisaf udelit vyna,lezci patent, mute se vynalezce odvolat k urditYm soudtim. Prota take je komisak ye Washingtone nejeasteji talovanou osobou.

Patent diva vynalezci monopol — vYhradn pravo vyrabet, utvat a prodevat svfij vynalez. Nicmene v:sak po sedmnacti letech mute utivat vynalezu katclY volne. Jedine je motno prodloutiti tivot patentu zvidetnim rozhodnutim kongresu, ale kongres util tohoto playa jen v nekolika mak) pkipadech (jednim z nich je Goodyeartiv patent na vulkanisaci gumy). Katcleho roku propadne pies 37.000 paKdo jsou mistki vynalezci? Edison dostal asi , 1,100 patent& 0 Johnu F. O'Connorovi neslyeeli jste, ale ten jich dostal na 950 — veteinou na zdokonaleni lokomotiv. Elihu Thompson jich mei temet 700. Proslavil se tvldete elektricIcYm svatovenim, modernim obloukovYm svetlem a elektrickYm poeitadlem. Carlton Ellis ma nejakYch 650 patent& Jeden z nich — na biskuit pro psy ve tvaru kosti — mu vynesl hromadu penez. John Hays Hammond ml ma asi 375 patent-a. Henry Ford kolem 100.

Ale nemyslete si, to tito mutove sebrali veechny patenty. Veteinu z 2,066.000 patentu mail lide, kteki ueinili jen jeden nebo dva vynalezy. Bluth Wrightove ziskali jen pet patentti. Samuel F. B. Morse dostal jenom jeden — na telegraf. Rozvoj automobilismu pkines1 asi 100.000 patentu; radio kolem 15.000.

Ne veechny patenty oveem ptina geji vynalezcilm penize. Mnche se nedaji obchodne vyutitkovat — nekdy proto, to jsou ptilie piedeasne, jako byl na piiklad aerodynamicky vlak patentovany roku 1865. Lincoln nedostal ze sveho patentu ani centu.

NejaitY moderni Sokrates dostal patent na "clukat" o existenci Boha. Alpheus Myers, lekat, si dal patentovat past na tasemnice. Mnoho patentil bylo udeleno na myei pasti. Nej7 zajimavejei je past, ktere, pkipevni kryse na krk zvonek, kterYin krysa zaplaSi z domu veechny ostatni.

Roku 1895 si dal jalcsi H. L. Simmons patentovat zpusob, jak zabranit rozbiti vlakti pti sratce. Setkaji-li se dva vlaky na stejne koleji, jeden pry vyjede proste na zada druhemu, na konci sjede °pet na kolejnice a pokraduje v jizde, jako by se nic nebylo stab. Deti rolnikil se mohou &it dojit na umelem vemenu patentovanem roku 1909 — a tatinek zase si mute dat na oblidej masku, ktera ho bude chra!nit pled elehnutim ocasu. Mnoho vynalezcii bylo ueineno pro zemedelce. Na piiklad zajirnavV je pluh, kter3"7 se do, promenit v delo — pro pNpad indianskeho Ataku. JinYin je delo, ktere vystteluje v zemi brazdy. Jine zase ledove kulky do zeme pod rostlinu; led se rozpusti a zavlatuje rostlinu. Jeden vynalez ma kontrolovat vYkonnost slepic; poznamend katde snesene vajielo a ukazuje, ktera slepice vykonava, .tadne svou povinnost. Zajimave jsou take ochranne brYle pro kulata — aby jim jejich druhove nevyklovali °el.

Chcete bYt pane oholeni? Mtifiete si opatkiti bkitvu ye forme smirkoveho kotouee. Jste pleeatY? Miltete si vybrat mezi strojem na sazeni vlasil a ptipravkem obsahujicim sttelnY prach na "otvire.ni pert". Pro piny bylo vynalezeno take derby, ktere samo tipuje, smirkovand ktera nekloute na, naledi, "zachranne ele" — ele s vetkanYm provazem pro pkipad potaru; natahovad a stahovad ponotek a vysvlekae kalhot. Miltete dostat take nut se zrcadkem ve sttenku, abyste si mohli kdykoliv prohlednout zuby. 13y1 patentovan take vyna-

Ve stredu, dne 2. ithora 1938.

lez bitevni lodi, ktera obrovskYmi magnety chyte, ponorky.

V jedne ze svYch fedi nazval Abraham Lincoln zrizeni americkeho patentniho systemu jednou z tit nejveteich udalosti v historii. Nad jednim z vchodu do patentniho Utadu jsou v kameni vytesana Lincolnova slova: "PatentovY system pkidal °hen zajmu k jiskte genia".

HNOJIVO Z KAVY. Brasilie ma vice net polovinu z pet miliard kavovnikii na svete a dadava, asi polovinu svetove produkce, • cot za poslednich gest let einilo prumerne 26,500,000 balikti po 132 librach rocn& Cele, poptavka staei jen na 25 milionti baliku. Proto, i kdyt se 40 procent sklizne uskladni a 30 procent prods, zbYva jeete 30 procent, ktere se musi znicit. Ponevadt faxmati se ptirozene zdrataji spalit sve keke, vlacia 30 procent sklizne kupuje a niei. Zkusila smichat kavu s dehtem a unit ji jako paliva. To se ukazalo ptilie drahYm, a tak kavu pan pkimo a oasteene ji Mai do mote. Ptivati ji v pytlech do pkistavu Rio de Janeiro, kde je ptisne sttetena policejni strati, aby held° nepti gel a neodnesl si neco, dtive net bude znidena. Tam se pytle rozparaji, lava se nasype do velicYch koeil na lodi, odveze na 'Aire mote, stale pod policejnim dozorem, a tam se lopatou shazuje do vody. Nemecko, jak pravi jedna zprava, se nedavno nabidlo ptebytednou kavu koupit, ale nabidka mebyla zfejme uspokojiva. Brasilie ji odmitla a nyni zve zahranidni chemicke spolednosti ,aby provadely pokusy s pternenou kavy na umela hnojiva, lepenku, umele hedvabi a jine produkty.

Hrob krale z prvni dynastie nalezen ve stiednim Egypte.

Znamy badatel Walter Emery objevil severne od Sakkary ye stfednim Egypte obrovskY nahrobek z prvni dynastie, patrne hrob krale Menese I. V tomto nahrobku bylo nalezeno mnoho neobydejne cennYch hlinenYch a kamennYch nadob s kralovskou pedeti Menese I. At dosud se soudilo, ze Menes I. byl pohiten v Abysos v severnim Egypte. Skutednost, to na objevenem nahrobku severne Sakkary jest uvedeno pouze jmeno Menes, vzbuzuje silnou daveru, to jde skutedne o hrob krale Menese I. Badatel Emery veak sam zachovava zdrtelivost at do daleiho dtikazu, ktereho se .mu nepochybno dostane, at zcela uvolni nedoteene podrutne hroby slutebnictva, ktere patrne oklopuji iistfedni nahrobek, jet jsou v'Sak nyni pfikryty malYmi hroby z tketi dynastie. Bylo take nalezeno velke mno2stvi ruznYch pedeti, znamenite uchovanYch, na nich jsou napisy z doby prvni dynastie.

Kniha o pokusu zachrinit stare Rakousko.

ZnamY nemeckY pacifista prof. Friedrich Wilhelm Foester vydal prave knihu "Evropa a nemecka otazka", v nit vypravuje o svem pokusu reformovati Rakousko a dospeti k separatnimu miru.. Foester vydal 1916 spis "RakousicY problem" a byl pak pozvan bkv. cisakem Karlem, hned po jeho nastoupeni na trtim. k no,veteve. JS tehdy se zabYval Karel timyslem jmenovati profesora Lammasche ministerskYm ptedsedou a pfietvotiti Rakousko ye federativni stet. V bervenci 1917 pkijal Karel Foestera.

Karel nevetil ye viterstvi, byl ochoten provesti ptemenu Rakouska. Feorster mu do•louval, aby vyhlasil amnestii soudasne s proklamaci svYch tile. Karel byl ochoten, a tadal, aby dal ministr zahraniei, hrabe Czernin, souhlas.

Czernin na to prohlasil: "Kdft to bude uvetejneno, pomaeiruji zitra Pruee,ci do 6ech." Nemohl tedy Karel sdeliti sve plo.ny vetejnosti.

Foerster vypravuje dale, jak byli svolani zastupci jednotlivSrch narodnasti k poiade Lammaschem a jim, aby byli informovani o tom, jak ma loSti Rakousko pketvoieno. Schilze se konala s vedomim cisale Karla. Zestupci NemRakouska i mir,odmitii. Lammasch cu byl uktieen, zastupci Winer prohlasili, to chteji valku a viterstvi a hrabe Dominik Hardegg oznaeil Lammasche a Feorstera za advokaty Dohody. Tak se stab, to Rakousko nemohlo byti zachraneno. Nehledic k tomu, to snaha deskoslovenskeho naroda po svobode nemohla, bYt KarlovYm pokusem vyfizena.

Ve stkedu, dne 2. Unara 1938.

VSSTNIK

Uryvky z e eskoslovenskf ch dejin. l

r

Jubileum etrnact boat. .

NES je tomu 20 let, co president Wilson D promluvil v kongtesu SpojenYch strata americkYch proslule poselstvi o povaze a podminkach vS'eobecneho miru, kterYm by mela bYt likvidovana dosud nejvetgi a nejstragnefa valka sveta. S mohutnou a vzne genou vYmluvnosti vyjadkil hlubokou vnitkni aeast Ameriky na osudech Evropy a sveta a jeji odhodlani pkispeti ze vgech syYch sil nastoleni noveho, sprovedliveho a bezpeeneho todu mezi narody.

SlyArne, jak silne a eiste zaznival tenkrat mummy hias stateeneho idealisty Woodrowa "Dny dobYvani a zvet govani jsou ty tam, prave tak jako dny tajnych smluv, ktere se uzaviraji v zajmu jednotlivYch vlad a jsou zgasobile pkevratiti v nepfedvidane chvili mir sveta." "teho si v teto \Take 26.clame, neni neco, co se tYka toliko nas, jest to pkani, aby svet byl tak zakizen a zabezpeeen, abychom v nem mohli NU a zejmena, aby ka2dy mirumilovnY narod, kterY si pieje, tak jako my si take piejeme, 2iti svaj vlastni givot a kterY je odhodlan miti sve vlastni ziizeni, mohl si bYt jist spravedlnosti se strany jinYch naroda a mohl byt zabezpeeen pied znasilriovanim a zigtnYrni ritoky. Wichni narodove sveta maji na tom zajem, a co se tYde nas, vidime veskrze jasne, ze kdy jini nenalezaji spravedlnosti, nemii2eme ji take my nalezti."

"Vetelna zasada pronika na g program miru: je to zasada spravedlnosti pro v gecky narody a narodnosti a jejich pra y° giti vespolek za stejnYch podminek syobodne a bezpeene, necht' si asou slabi nebo silni. Neueini-li se z teto zasady zaklad, nemti ge tadno, Cast stavby mezinarodni spravedlnosti miti trvani. Lid SpojenYch stata nemohl by jednati podle gadne Brie zasady a jest hotov zasvetiti obrane tact zasady tivot, Best a ygechno, co jest jeho. Nadeglo moralni vyvrcholeni teto koneene 'valky pro lidskou svobodu. AmerickY lid je hotov podrobiti zkougce svou vlastni silu, vgechen sviij nej yyMi ell a svou vlastni ryzost a oddanost."

Jak by se nage duge a srdce jegte dries, a prave dnes, nerozezvuoely mocnou ozyenou na toto velike evangelium svobody, spravedlnosti a lidskosti? A jak bychom si s radosti a zadostueinenim neuvedomovali, ze posledni projevy dedice Wilsonova postaveneho v eelo velike republiky zaoceanske, Piranklina Roosevelta, projevy, kterYm nasloucha s novou virou a nadeji mirumilovnY svet, ukazuji, 2e Amerika bude zase schopna a ochotna spinit svou povinnost k svetu a k lidstvu?

Wilson a t eskoslovensko.

Tenkrat, pled 20 lety, shrnul president Wilson sve konkretni podminky a po gadavky mirove dd 14 bon — a od to doby WilsonovYch "14 boa.", "the fourteen points", hralo 6.2 do konce valky velikou roll historickou. Pkipomerime si, aspori heslove, co bylo v tech bodech: 1. veiejnost diplomacie a smluv, 2. svoboda moki, 3. uvolneni mezinarodniho obchodu, 4. omezeni zbrojeni, 5. nestranne rozkaeni kolanialnich otazek se zketelem na pkani obyvatelstva, 6. vyklizeni tizemi Ruska a jeho volnost v ureeni vlastniho politickeho vyvoje a zkizeni, 7. vyklizeni a obnova Seigle, 8. vyklizeni a obnoveni iizemi Francie a vraceni Alsaska-Lotrinska, 9. aprava hranic Italie podle z6.sady narodnostni, 10. nejvolnejSi pkile gitost k autonomnimu yYvoji pro narody RakouskoUherska, 11. vyklizeni a obnova Rumunska, Srbska a 6erne Hory se zarukami jejich politicks a hospodafske nezavislosti, 12. omezeni

Turecka podle zasady narodnostni a svoboda mokskYch fain, 13. samastatne sjednocene Po1sko na zaklade narodnostnim a 14. utvokeni Spoleenosti naroda na ochtanu svobody vgech a pro zajtiteni sveto yeho miru.

Vyvoj valky a vyhlidky centrainich mocnosti lze taktka jako na barometru mekiti jejich pomerem k temto 14 bocitim WilsonovYm. Dokud Berlin a Videri doufaly, ge vyhraji nebo aspori obstoji v obrovskem zapase, nedovedly se pro ne rozhodnout a tim mene rozehkat, debate vgelijak pkedstiraly zasadni souhlas — souhlas hlavne tarn, kde mohly ziskat a nemusily obetovat. Teprve na sklonku valky, kdy videly svou yea ztracenu, pkijimaly 14 bode bez vYhrady za podklad pkimeti a miru. Ale tehdy ug jim zbYval k pkijeti jedinY bod — kapitulace.

Pro nas Cechoslovaky, je nejvYznamnejSi liistorie bodu 10.

Na ni se ukazuje, jak Wilson teprve behem posledniho roku valky dospival a dospel k radikalnimu rorteSeni otazky rakouske a Cesko slovenske. Kdy2 zadatkem kijna 1918 Rakousko-Uhersko ho tadalo o zprostkedkovani phmeki a miru na zaklade jeho 14 bode, odpovedel mu ve sve slavne note z 18. kijna, 2e 10. bod, tYkajici se habsburske monarchie, u g neplati: ze zatim uznal techoslovaky za valcici mac proti Vidni a Pah a ze Masarykova Narodni rada, resp. prozatimni vlada, je kompetentni mluvit jrnenem naroda deskoslovanskeho a rozhodnout o osudu Rakouska. Jak znamo, hr.

Andrassy, posledni c. k. ministr zahranioi, poztel 27. kijna i toto sousto, naeet Praha den pote, v slavnY 28. kijen 1918, kdy eetla tuto kupitulaci Andrassyho, usoudila, ze to je vlastile souhlas se sarnostatnosti Ceskoslovenskou a 2e tedy nic nam u g nemage zabranit, abychom si ji vzali, abychom ji prohlasili a oslavii z pinosti sySTch gt'astnYch srdci, v radosti a opojeni. Na to cestu 10. bodu Wilsonova od 8. k 28. ijnu 1918 myslime dnes DIM:Ste, kdy si pkipominame 20. zrozeniny proslulYch "etrnacti bon."

Jar. Werstadt.

POHASLY LESK STAWECH gLECIITICKECH ERBE. Na miste, kde v Revolueni Una v Praze II. staval Ustav tlechtieen, vyrostly nove obchodni palace. Dvanact bYvalYch obyvatelek vu, kterYm prostorna budova s velkou zahradou poskytovala klidnY a loerstarostnY domov, rozprchlo se ye starostech o budoucnost po cele republice. Ustav glechtieen ug dam() piestal existovat. Zmizel kratce pate, kdy nova republika zrogila gechticke tituly a kdy vedeni ristavu ze strachu pied republikou prodalo svaj majetek v Revolueni tilde za 4,600.000 KC podnikavemu konsorciu. — Pozdeji, kdy se uka,zalo, ze republika nemini se 'nikterak dotknout odkaza, jimi2 byl Ustav vybudovan a zajigtena jeho existence, byl tistav glechtieen obnoven, ale jig' pod jinou firmou. Jmenuje se ted' SvetZ bYvalYch glechtieen se skY damskY staly "svetske damy". Zaplatily tuto promenu telkou zku genosti. Konsorcium prodalo jejich ristav v Revolueni tilde za 17 miliona KC a byvale Alechtieny pochopily, co jim nadrobil nepied republikou. Sviij astav mistny stare podobe 112 -vzktisit nemohly. Zachovaly jen jakesi zdani, Ustkedni kancelak, nesouci jmeno ristavu a spravujici vjrnos z prodeje majetku v Revolueni tkide.

K svetskemu damskemu ristavu path nyni dvanact bYvalYch glechtieen. Jejich piedstavenou je bYvala hrabenka Gaterbergerova, dnes dams, stargi osmdesati let. Svetskou ddmou se nemage stat gadna, bYvala glechtiena, ktera byla provdana. Ustav je jen pro svobodne. Do astavu mohou bYt pkijimany jen ty glechtieny, ktere svoji gadast za pkijeti pcdaly liked ukanoenim sveho 30. roku.

Z potomka znamYch glechtickYch rods je dnes v ustave zastupkyne rodu baron y Malovst, dama dnes 861eta, dve pkislu§nice rodiny hrabat Nostica atd. V pfitomne dobe se jedna o to, aby podpora z fondu ristavu byla vyulacena take jedne z bYvalYch pkislu gnic znameho hrabeelho rod14, dratelee ranol4Th jez

Strana 9 decky‘ch trofeji. Nevyhovuje Vg ak hlavni podmince: neni svobodna. Dnes dostavaji svetska damy misto zaopatteni v astave 1460 KC mesione. V mnohYch pkipadech tato hotovost nestabi, protoge bYvale glechtieny maji u sebe slug ebnictvo, jeho se nechteji zbavit. Baronka Malovcova mela u sebe slu gebnou star gi ne2 je sama. Proto ge slugebna byla u ni pkes padesat let, nechtela ji byvala baronka poslat do nemocnice, kdy2 oslepla a trvala na tom, ji doslouti k smrti. Piijem baronein nestaeil na leky,lekate a vygivu. Baronka trpela podyY2iyou, o2 vedeni dstavu dalo slulebnou dopravit do nemocnice a baronce natio thmesieni aulek u bYvaleho hrabete Kolovrata.

DVA TISICILETE HROBY. Tesne pied vanoenimi svatky prozkoumali odbornici Narodniho musea v Praze na pozemcich zemskeho tistavu pro choromyslne v Bohnicich dva hroby, ktere byly poslednimi zbytky hvotnich tragedii pied tisiciletimi. Maly melkY hrobeCek skrYval ostatky asi devitileteho deveatka. Z utleho teliaka zbyla ji g jen lebka s krasnYmi zoubky a nekolik dlouhYch kosti. Pozristali rozestavili kolem telieka sveho mildeka 4 eervenohnede peelive pracovane nadoby, hrneeky, d gban a hlubokou misu. Jiste v nich kdysi byla potrava na dalekou cestu na onen svet. Jeden malt' dlbanek, vlo genY do hrneeku, byl spi2e detskou hraekou ne2 skuteena nadoba. Holeieka zemrela nekdy pied 4000 roky, v dobe, kdy se bide v nagich krajinach po prve seznamcvali se zpracovanim ko pkedevgim bronzu.

Byl-li prvY hrob dokladem ne2ne rodinne lasky, odkryl druhY hrob stopy surove, patrne zaketne vragdy, pli nig °bet', statnY mug mezi tkicatYm a etykicatYm rokem — zastala nepohkbena v chate. V dobe, kdy mohutna vino, phstehovalca se pkevalila pies cele vYchodni Cechy, dochazelo v okoli nynefAi Prahy k nelitostnemu vragdeni. Byly vybity cele rodiny a jejich zohavene mrtvoly byly pohozeny a nepohiteny v chatach (Bubenee).

Mug v Bohnicich byl zabit bodnou ranou do temene lebky. Odpoeival, gikmo pologen na pravY bok, s rukama giroce rortagenYma, mezi troskami sveho majetku, nekolika stfepy z raznYch nadob. VSe ostatni padlo v plen nideni a loupeni.

Opodal mrtvoly byly nalezeny i kousky lene hliny, jig byly ohozeny steny chalupy. PodobnYch chudobnYch chY g s vyyra2denYmi obyvateli, ktere jsou ostrou protivou k bohatYm a krasne yyzdobenYm chatam novYch 0- kern. okoli jig byvatelfi, bylo nalezeno v praks nekolik.

Jen jedna modlitba v ehrimu krve: "Ji did."

V meste Gustrow v Meklenbursku byla slay -nostevknamest."Sirpedk.Jvlastile prvnim charnem hakoveho kti ge. Vrchni starosta dr. Lemur v zahajovaci keel prohlasil, ge Sin pkedka je chramem naprosto kladneho nemeckeho nazoru na 2ivot, chramem nemecke krve. Zde budou mladi nemeeti lido pied niky statu vstupovat v man gelstvi, rodidove sem budou pfichazet s noVorozenYmi detmi k zasveceni jmen, aby prohlasili, 2e chteji sve deti vest k vetSi narodni pospolitosti. V Sini pkedka se budou konat modlitby k Bohu. Tyto modlitby vg ak nebudou sebeklamem a Iebronenim, nYbrg yyznanim einu, nebot' nemecka modlitba je jen: "Ja choir Bohoslabou je price pro Nemecko a nejvy ggim zakonem je boj. Bah nenapsal svoje zakony na papir, ale narodarn do krve. V Sini pkedka se bude slou git jedine vile, bude se vekit v Nerneeko. Ma bYt mistem pro pestovani fanaticke viry v dobrou zasadu, ye viterstvi 2ivota a ve velike poslani nemeckeho naroda. K prvnimu "zasveceni jmen" phneslo sve deti deset (Act a matek. Rodieam byly vydany slavnostne titedni listy o zasveceni jmena. Vanoce byly v tomto chramu hakoveho kfite oslaveny jako germanska siavnost slunovratu.

Ze ytech lidi, s nimi2 se potkavarne, devet z deseti jsou tim, Curu jsou, jen *bovou.

Strana 10

VESTNIK

BOZENA NEMCOVA:

BABIeliA

Obrazy z venkovskeho iivota.

IIIIt nefikal na to nic, ale strYc pfistoupil, poslal Jitlka ven a povida: "Madlenko, tys nabo2na deveice, libie se mi, vidim, '2e bude Jii1 et'asten, a 2e ne nadarmo po tobe si kal. Ja bych mu branil, kdyby to byl jinY, '01, ale on ma svoji hlavu. Kdyby nebylo mne, byl by si zoufal, kdy2 ho odvedli, ja, trefil ho potegit, a site tim, 2e jsem mu yymohl dovoleni k ieneni. Nemohu zristal ye la Do Cech nesmi; a kdybys ty zase dornri gla, kdo vi, zdali by to yak neptemlouvali. Az budete svoji, pak pojedem spolu do Olegnice, a rodide ti po2ehnani neodepfou. Poutnikrim dame s sebou list. Pozejtfi budete mit oddavky ve vojenske kapli, ja budu zastavat misto va gich rodieri a beru si to zodpovidani na svedomi. Madlenko, podivej se na mne, mam hlavu jako snih; myslig, 2e bych neco udelal, z deho bych nemohl pied Bohem odpovidat?" Tak mi fekl strSrc a size mu tekly po tvatich. Svolila jsem ke viemu. Jiti div se nezblaznil radosti. Nemola jsem vice eatstva, net co jsem mela na tele. Jiri mi hned koupil sukni, kabatek a granaty na krk k oddavkam, ostatni mi zaopattil strYc. Jsou to ty same granaty, co mam, mezulanka nahaeoye barvy, a oblakove barvy a kabatek. Poutnici odeeli, strYci jim dal s sebou list, 2e tam nekolik dni zristanu a s nim pfijedu, vic riepsal nic.

"Lepel bude, kdy2 si to povime," minil. TIeti den rano jsme meli oddavky, vojenskSr knez nes oddaval. Pani Lidu gka byla starosvata, LhotskY byl mladkem, jeho sestra dru gice, strYc a jegte jeden meet'an svedky, ostatne tam nebyl nikdo. Pani Lidueka nam vystrojila snidani a tak jsme ten den v bazni a v radosti ztravili, vzpominajice jen na na ge doma. Pani Liduela gkadlila Jitika u stolu, ustaviene mu kikala: "Vy, vy, pane 2enichu, ani vas nepoznayarn, to neni ten zamraeenY pan Jitik; ale neni divu, ie vam tvat zati!" Mluvilo se sem a tarn, jak to Id bYva, Jai chtel hned, abych u neho zristavala, strYc tomu ale nedopustil, a2 prST se vratime do Cech a z Vambeticke pouti.

Za nekolik dni jeli jsme do Oleenice, ja a strYc. To diveni, 2e jsem 2enou a matein plat, ze je Mei vojakem, nemohu yam popsat. Moje mama lomila rukama a ustaviene natikala, ji chci opustit, do ciziny jit za vojakem, a2 mi pti torn viasy vstavaly. Tatik ale, v2dy rozumn* a moudieSr, rozhodl. "Ted' je konec," prat, "jak si ustlali, tak budou spat. Maji se radi, at' spolu zkoueeji; ty main°, vie, 2e's pro me opustila take otce i matku, a to je ureeni kahleho deveete. Kdo za to, ze Mika potrefila ta nehoda. Ostatne tam neni sluna dlouha, az si tu robotu odbude, mide pfijit sem. A vy, kmotra, upokojte se. Jitik je hodnfr hoch a st3'rskat se mu nebude, o to u2 se postaral. Ty, Madlo, neplat, Panbrih ti dej gtesti, a s kYm jsi gla k ols tim abys gla do hrobu". Terri slovy dal mi tatik pdehnani a size ho polily. Manly take plakaly.

Moje mama, jak 2iva o v ge starostliva, mela hlavu pinou. "To je rozum od tebe," karala mne, "nema tarn kouska pefin, ani natadi, ani at a vda, se. Co jsem na sve nohy vstala, jsem nevidela takovS7 obracent svet." Dostala jsem potadne vybyti, a kdy2 jsem mela yeecko v pofadku, vratila jsem se k Jitikovi a neopustila ho do smrti. Ta ne gt'astna vojna, kdyby to nebylo, mohl tu Wit jegte. Vidig, ze vim, mild holka, co je radost i co je 2alost, 2e vim, co je mladost i nerozum", dokoneila babieka, polo2ic se inirnSrm usmanim suchou ruku na Kristlino kulate rame.

"Mnoho jste zkusila, babieko, ale byla jste gt'astna, dostala jste to, co srdce 2'adalo. Kdybych vedela, ze budu i ja po v gem trapeni gt'astna, a*rada bych je sna gela, a byt' musela i na Milu etrnacte let eekat," pravila Kristla. bude. tomu se holka nevyhne g, a nejlip, kdy2 se "Budoucnost ma Buh v rukou. Co bude, to odevzdae pevnou driverou do vrile bo2i!"

"Jak pak jinak! ale dlovek se nemfde mnoh-

dy vzpamatovat, a jest-li mi Jakuba odvedou, budu natikat. S nim odejde v gecka radost, s nim moje jedina, podpora ztracena."

"Jak to mluvig, Kristlo, nemag-li otce?"

"Mam otce hodneho, paribilh mi ho zachovej, ale je piece jit start, broukav3i. Jiz letos ustaviene chtel, abych gla za mu2e, by ho mel kdo zastat; co2 budu cleat, az jestli Jakuba odvedou? A ja, si piece jineho nevezmu, a kdyby se veickni na hlavu postavili; pracovat budu do iipadu, aby nemel tatik co broukat, a kdy2 to neprijde, vdavat se nebudu. Ach, babieko, vy ani nevetite, jake ja mam trapeni v to hospode! Nemyslete na praci; Bote zachrari, z to ja si malt) delam, ale to, co musim mnohdy pfeslechnout, to mne mrzi."

"A od toho si nerritdee pomoci?"

"Prosim vas, jak? Kolkrat jsem fekla otcovi: Vidite, tatiku, tak a tak to je, netrpte takovYch hostri; ale on nerad by si hosty zradil, a tu mne v2dy tika: "Prosim te, holka, telmi co cheek jen nebud' hruba, at' se hoste nezradi; vie, 2e je to naee 2ivnost. `Nemam bit hruba, a nevlidna; jsem-li ptivetiva, stanu se v lec z -jakehuboryzm;vsld,peajkm v2dy byla, sotva budu; co si tedy podnu? Kdyby to byli jen nejaci darmotlachove, JO. bych je brzy sklidila, ale pan spravec a pisat ze zamku, to jsou hotel hoste, tech mam piny ludek. Ja se yam to stydim tici, jak mne ten start' kozel prondsleduje; a jak by mi to nekdo eeptal, 2e on si de., zale2et, aby dostal Milu s krku, proto2e vi, 2e je muj obrance, 2e se boji, aby se mu nestalo to, co Talianovi. Dela, jak by chtel rychtatovi udelat vdek, ba zase za deem mstit se, v2dy ale filuta mysli na sebe.

Tatik se ho boji, a mama, chudak, to vite, jako by ji2 na svete nebyla, vic lezi net chodi, to nemohu s takovou fedi piijit. Kdybych vdana byla, veecko by to bylo jinael; kdy2 se mi nekdo nelibil, tekla jsem to Milovi, a jestli ho nemohl vystrnadit, pozoroval ho, ze si netroufal ten elovek hrube na mne koulmout. Ach, babieko kdybych ja yam to mohla vypovedit, jak on mne ma rad a ja, jeho; ale to se neda," a device podeprouc lokte o kolena, vlotilo tvat do dlani a zamldelo se.

V torn samem okam2eni vstbupii ti ge, nepozorovan Mila do zahradky. Jeho krasna, tvat byla bolesti rozryta, jasne oei zkalenY; tmavokaetanove kueery okolo 'dela se toeici, byly ustiihany, misto furiantske vydrovky mel na hlave vojenskou eepici, na ni strueek Barunka se Mily lekla, babiece sklesly ruce do klinu, tvat jeji zbledla a tie za geptala: "potee to Panbrih, hochu!" Kdy2‘ ale Kristla hlavu pozvedla, a Mila ruku ji podavaje, skoro bezvudnYm hlasem tekl • "Jsem vojak, za tti dni musim do Hradce!" padla mu beze smyslu do narudi.

XV. DruhST den, kdy2 ela babieka detem jako obydejne naproti, bylo jeji prvni slovo: "Hadejte, deti kdo u nas je?"

Deli se trochu zarazily, nenapadlo jim hned, a2 Barunka zvolala: "Pan Beyer, vidt'e babiako?'

"Uhodla's a ptivedl s sebou sveho synka."

"I je! to jsem rad, pobehneme k nemu!" vykfikl Jan a ji2 take utikal, a Vilim za nim, 2e jim kabely od boku odskakovaly.

Babieka volala, aby gli jako lide a neleteli jako zvet, ale kde pak ho gi byli! Skoro bez dechu vrazili do sednice; ;matka chtela je karat, ale pan Beyer natahl po nich sve dlouhe ruce, vyzdvihl jednoho po druhem a objav je, lice jim polibil. "A co jste celY rok delalY, jak jste se mei?" ptal se hlubokSim hlasem, kterY se v male prostote silne odraIel. Chlapci hned neodpovidali, zraky jejich utkvely na chlapci as v Barundine staff, kterSt stal vedle pana Beyera. Byl to hezkY hoch, zcela otci podoben, o-dem 2e ridy jeho nemely to hranatosti co otcovy, tvate 2e mel kvetouci a z oci zafila jen detinske radost. "Aha, vy koukate na meho hocha, no tedy se na nej podivejte a podejte si ruce, abyste byli dobti kamaradi. To je mrij Orel." Tak mauve, streil synka ku ptedu, kterS7 bez ostYchani chlaperim ruce podaval. V torn ptiela Barunka s babidkou i s Adelkou. "No, a tu vidie Barunku, o nit jsem yam doma povidal, ze mi vZdy nelprvnefei pfijde dat dobre jitro, kdy2 tu nocuju. Letos ale, jak vidim, je

Ve sti'edu, dne 2. rinora 1938. to jinake, chodite ji2 do ekoly, a tu musi Jenik zaroveri vstavat s Barunkou. A jak se yam libi ye ekole, nechtel bys, Jene, radeji po lese? Vidie muj Orlik musi se mnou na na hory, on bude umet pomalu tak stfilet jako ja," vyptaval se a spolu vypravoval myslivec, jsa obklopen detmi. "0 ani jim to nepovidejte," pravila babieka, "Jenik se hnedle poplagi a bude chtit Orlovu ruenici videt."

"Nu, co2, at' se na 'ni podiva. Jdi, Orliku, pfines mu ji, v2dyt' neni nabita."

"Neni, tatinku; posledni ranou strelii jsem, jak vie po kaneti," tekl chlapec.

"A zasttelil jsi je; tim se mutes pochlubit.

Jdi je chlapcilm ukazat." Chlapci vybehli radostne s Orlem yen; babiece to ale nedalo, — aekoliv ji pan Beyer ujiet'oval, 2e Orlik pozor piece ela za nimi.

"Ale ty se jmenujeg jako ptak?" ptala se Adeka Orla, kdyt byly venku a Jenik i Vilim zasttelene kane prohldeli.

"4, se jmenuju vlastne Aurel," usmal se synek na Adelku, "ale tatinkovi se lepe libi fikat mi Orel a mne se to te2 libi; orel je peknSr ptak. Nag tatinek zastfel jednoho orla."

"To si myslim," povidal Jan. "Ja ti uka.,2u orla a mnoho zvitat, mam je namalovane v knize, co jsem loni dostal vazaneho, pojd'te se mnou." To fka, tahl •Orla do sednice, kde mu knihu hned ukazoval.

Orlovi se zvitata velmi dobte libila, a pan Beyer te2 s velkou libosti list od listu prohldel.

"To jsi loni nemel?" ptal se Jana.

"To jsem dostal vazaneho od komtessy, a jeU es jsem dostal par holubri od Kristy a kralidky od myslivcri a od babioky dvacetnik a od rona eaty!" chlubil se Jan. `Ty jsi et'astnY hoch," zaeal pan Beyer, divaje se do knihy a vida prase li gku, usmal se: "Jako 'tiva; podkej, lode, tobe musim posvitit!"

Vilem mysle, 2e to plati vymalovane, divne se na neho podival, a2 pan Beyer s usrnanim teki: "Neboj se, teto lie ge nic neudelam, ale jedne v horach, ktera ji je podobna, tu musime skfipnout, dela nam mnoho gkody."

"Snad ji Petr chytne, ja s nim byl pasti klast, net jsme odeeli," minil Orel.

"I hochu, lieka je desetkrat chyttejei net Petr, ta ma spady, 2e by si to elovek ani nepomyslil, a dokonce byla-li u2 jednou v_pasti jako ta, co na ni eiham. Mrcha, nalikli jsme na ni peeeni, minili jsme, 2e ji musime dostat; mela hlad, i co neudelala, lade; ukousla si pfera2enou nohu a utekla. Ted' ji sotva dostanem; ekodou &ova zmoudii, a lieka ma veru tolik rozumu jako dlovek," vypravoval myslivec, ustaviene listy obraceje.

"V2dyt' se nadarmo netika: chyt0 jako lieka," pravila babieka.

"Tu je orel, tu!" volali chlapci, divajice se na krasneho ptaka s rorta2enYmi kridly, jak se vrha na lup.

"Prave takoveho jsem zasttelil, byl to krasnS7 ptak, skoro mi ho bylo lito, ale co cleat. Takoptiletitost se hned nenaskytne eloveku. Trefil jsem ho dobfe; a to je hlavni vec, jen ne zvite motit.

"To ja take fikam," ozvala se zase babieka.

"Ale 2e vam neni lito to zveti, pane Beyer, je, bych nemohla 2adne zvite zasttelit," povidala Barunka.

"Ale zatiznout mtdete," usmal se pan myslivec, "a co lep gi, kdyt zvite netueic nebezpedenstvi, jednou ranou padne, anebo kdy2 jej dtive chytomim uplaeite, pfipravami ustra gite a pak teprve podtezate, mnohdy jeete tak negikovne, 2e yam polozabite uleti."

"My nezatezujem drribe2," upirala Barunka, "to Vorea, ta je nelituje a pak je hned po nich."

Chvili jegte bavily se deti se zvitaty, pak je volala matka k yeeeti.

(Pokraeovani).

Mohutna fee.

JistY narodni spolek v male obci uspofadal yeeirek na rozloueenou se zaslou2ilYm Menem.

A aby to nebylo jen tak proste, byl po2adan einovnik, aby k tomuto va2nemu okam2iku promluvil. And bychom k teei to nem pfidavali neb ji zkracovali, vypadala takto: "Valeni pfatele! Zaeinam slovy jednoho dobreho kamarada, kterY tikal: Hoei, pijte! — a tim koneim."

Ve stfedu, dne 2. Unora 1938.

VESTNIK chranit kamarada, ale zato vSichni muZ,eme pane pracovat a uCit se. Radost z vykonaneho dila bude nam take ocimenou, tiebas nebyla tak krasna jaka Jarotiovy hodinky od pana presidenta.

Frant. Mrkvidka.

NEJKRASNEJ8I ODMENA. Jsou tomu malem ul 4 leta. Na rybnice u trhovokamenickeho mlyna bylo velmi livo.

Velci se prohaneli na bruslich, men gi se klouzali nebo sjizdeli na rcrtiadkach s tahleho kopce az na samotnY rybnik a ticha zakouti se azYvalo ktikem a smichem.

Najednou se v mistech, kde bYva hloubka nejvetgi, ozval pronikavY vYktik. V8ecko se obratilo v tu stranu. Maly Lojzik, 26.eek z prvni ()beetle, neopatrne zajel az k otvoru, kterY tam mlynat prasekal, neudrlel se a spadi d,o e'erne tune. Zoufale maval nad vodou rukama a volal o pomoc. Primi ze v gech byl u kamarada Jarka Desenskav, jeho spolulak z prvni tfidy.

Bez rozmYgleni poklekl k okraji praseku a podal tonocimu ruce. Lojzik se zachytil a po kratele namaze tit* stal na lade, klepaje se zimou.

Zatim se kolem obou chlapc-Ci utvotil kruh velkYch i malYch divakfi a jeden pies druheho chvalil odvahu a pohotovost maleho zachrance. Ten se vgak trochu zamraeil a povidal skroanne: "Ale vldyt' co by tomu take iekli kluci z nagi tkidy? ftekli by: A to jsi nedovedl Lojzikovi pomoci?"

Jarougfiv skutek a jeho skromnost se rozhlasily po celem okoli a brzy se dostaly i do vgech novin. Celt svet se o nem dovedel z rozhlasu a Svaz deskoslovenskYch jUnakfi-skautu byl prvni, ktarY chlapce„ odmenil: poslal mu krasne vazane Jiraskovy Stare povesti desk& Minula 4 leta. Na Jaroslavilv skutek se ul po?malu zapominalo. Jen srdedfie a trvale pfatelstvi vdedneho Lojzika mu zustalo na pamatku.

Az najednou . .

Letos pied vanocemi to uz jsou oba kamaradi laky 5. Obecne — pfi gel panu fediteli kamenicke Skoly dopis lokresniho uradu z Chrudime. Pan inspektor v nem pana ieditele &idol ,aby ye gkole pfipravil besidku, ze na ni pfijede a odevzdo, Jaroslavu Desenskemu dar — pana presidenta republiky — zlate hodin.ky!

To byla pro tithe mesteeka novina! Kdekdo o ni mluvil a zas se o stare udalosti psalo ye vgech novinach a vgude byly fotografie obou nagich chlapc0, kterak stoji u sari& a drli se kamaradsky kolem krku. Ve dkole se honem nacvieovaly pisne a pani feditelova slozila k pocte maleho hrdiny d ye basne.

13. prosince 1937 schezely se ke kamenicke stole hloudky lidi. Vyzdobena kreslirna se napinila iactvem vgech tiId, piisli paini z mestske rady a rodiee Jaroslavovi i Lojzikovi. MaIt oslavenec, svatedne vystrojen, se skromne kreil mezi detmi. Pan inspektor se ujal slova.

"Mile deti," obratil se k malYm posluchaeum, "takovahle pfilditost se nam-'naskytne v vote jen jedenkrat. Malo je takavYch hrdirra, jako je vas spolulak Jarosla y. Nag narod vSak prave takovYch obdanil potfebuje. Divejte se proto vidy na sveho kamarada jako na peknY vzor". A nyni pfig10 to hlavni: pan inspektor vzal se stolu krasnou ,ozdobnou krableku, otevfel ji a vyna1 zlate hodinky, dar pana presidenta. Zrovna se lige kolem stolu rozsvetlilo, jak ten vzacnY klenot v jeho rukou zazatil.

"Pan president byl velmi potegen tvYm hrdinskYm einem, hochu," pokradoval pan inspektor, "a na pamatku ti posila tyto hodinky." Dva pani uditele krabidku vzali a nosili darek hiavy statu po cele kreslirne, aby se nail vgichni podivali. I kdy2 uz zase ldela krabieka, na stole a na pocliu se stfidali zpevaci a piedwadi, upiraly se vgecky zraky na ten malt pokiad.

Jaroslav DesenskY je nam v gem, deveata i chlapci, peknYm pfikladem. Vgem se nam site nenaskytne prilezitost, abychom mohli za-

JAK MESICE KAMENOVALI ZABI. Karel DoubrayskY. Vatra dohasina. Neni tu Leden, neni tu Unor, neni tu Biezen, neni tu Duben, neni. tu Kveten, neni tu eerven, neni tu 6ervenee, neni tu Srpen, neni tu Zati, neni tu ftijen, neni tu Listopad, neni tu ani Prosinec.

Mesice jsou na mYtine a konaji ,soud nad Zatim.

Beres ablaze moth' a jas. Potahuje g ji mraky, kfiei Leden.

Zaii midi.

Bereg &tem prazdniny. Bere g jim vodu a les, kfiei tnor.

Zaii midi.

— Bereg polim a sadtm ptaky. Nuti g je k dlouhe caste do teplYch krajin. Kolik vlatovek cestou zahyne, kolik skfivankii se jiz nevrati, kiiCi Biezen.

WI. midi.

— Bereg zahradam kvetiny, kfidi Duben.

— Bereg stromilm listi, kriCi Kveten.

— Berea' detem teplo, kfiei Cerven.

Zafi.

A vzal jsi nam i presidenta Osvoboditele, vykiikl 6erveniee. Uchopil pak velkou hroudu a hodil ji pa mesici Zaii, kterY stal u stromu.

Kdy2 to uvidel Srpen, uchopil kamen a hodil jim po Zan I itijen se shYbl pro kamen a hodil jim po Zaki.

Listopad hodil hrst krup.

Prosinec hodil snehove koule.

Leden hodil kusem ledu.

T.5nor se shYbl pro zmrazek a hodil jim po Zan — Ja ho videl v kolebce. Ja mu dYchal jar-. nim vankem do tvafieky po zrozeni, vyeital trpce Btezen.

— Ja videl jeho slavnY vjezd do Prahy, pominal Prosinec.

— Ja videl jeho slavu na stolci presidentskem, ptipominal Duben.

— Ja ho videl hrat si s vnoudaty. ho videl na slete.

— Ja, hovidel na koni.

Vgechny inesice na 'nem vzpominaji. KaldY ma nejakou hezkou upominku. Jen nil midi, rukama oCi si pkikrYva a z hrudi mu kane krev.

VelebnY zjev bileho starce zastavil zlobu mesicu.

— Cas, zageptal provinile Leden.

— Nag pdn, zageptal se sklonenou hlavou Prosinec.

6ervenee zahodil hroudu. kijen odhodil kamen. Listopad pustil kroupy. Prosinec zahodil snehovou kouli, Leden odhodil kus ledu, tnor zahodil zmrazek.

— Co to &elate? tazal se 'Aisne bilY stated.

— On nam ho vzal, ukazuje Biezen rukou na ZAK Presidenta Osvoboditele.

— Tatieka celeho naroda.

— Blanickeho rytiie.

— Hrdinu.

— Vim to, vim. Zati tak musel ueiniti, odpovidal valne Cas. — A kdo mu to pfikazal?, pozdvihl hiavu Biezen.

— Ja, Cas. Mesice sklopily hiavu.

— Otviram livat kaldemu eloveku, kaldemu eloveku take livot zaviram. Musi tak bYt. I president Masaryk musel umfiti. Ale Masaryk bude stale liv v narode, bude ziv v detach. Nevite, jak jednou lertovne prohodil k pralskYm detain, ze snad mezi nimi stoji president republiky? Kandy president 6eskosslovenska bude Ma,sarykfiv nastupce. Bude pokraeovat v praci, od ktere musel Masaryk odejit. A vgichni ,obeane mu budou v tett) praci pomahat. Masaryk umfel, ale Oeskoslovensko lije. Rozumite?

— Rozumim, pfikYvl zardele Biezen.

— Rozumim, prikyvl bled Prosinec.

Strana 11 Pak se dotki Cas Zari a uzdravil vSechny jeha rany. Z krtlpeji krve vzrostle Cervene vtiskl mu do dlane.

— Dej je v Lanech na hfbitov.

Make se vratily tine k vatie. Zasetily kaZdY na sve misto. Vatra zahoiela. (7)as ccleS'el odmykat a zamykat.

Lyons, Texas.

Mill dtenati Besidky a ctenY pane redaktore!

Ua delgi Cas mne maminka slibila., ze nine poinftle napsat dopis do mile Besidky. Jest mi 9 let ihnoho Cesky Gist a psat neumim, ale tu nagi Besidku ye Vestniku uz vldycky najdu.

Mladgi sestra Frances, ktere jest 7 let, jeSte /lady pfijde za maminkou s F3abiekcu misto s Besidkou jak tam uvidi to v.elike "B", tak uz mysli, ze na ga Besidku.

6asto se ptame maminky, prof v nekterem disle Vestniku neni Besidka, a ona nam vldycky fika, ze tak malo deti dopisuji do Besidky, ze pan redaktor ani nevi, oo s tou Besidkou delat, a ze se mu jiste zdd, le ty krasne a pouene pavidky ZadnY neete. Maminka vzdy kika, ie se z tech povidek pouei a pobavi mlady i start. Vanoeni eislo zvla gte bylo velice zajimave a poudne. Pohadka o jedlove vetviece snad kakleho poudila, abychom o vanocich vice pamatovali na jine a nejen, na sebe a sve radosti. Snad mnohe maminky nemohou najit Cas Besidku svYm ditkam pteCist. Povim varn, jak to dela na ge maminka. Ona take ma prate pine ruce a nezbYva, ji mnoho oasu na Cteni. Chceme-li se se sestfidkou, aby nam maminka neco pfeeetla anebo povedela, tak musime pfilditi na ge ruce k takovYm pracim, ktere uz zastaneme a ona za odmenu nam neco pfeete anebo povi.

Dopis se dlouid, a zitra musim zase do Mc.oly, tak ukoneim s pozdravem na stafidka a stalenku 8urn:§alovi a stafieka Kubenu.

Panu redaktorovi dekuji za trpelivost s dopisem, snad se tak neunavite jako jd, ale mdm radost z meho prvniho deskeho dopisu.

Doris Mikeska. tloha presidenta Benege na evropske pude.

President dr. Edvard Bene g bral od konce svetove valky filohu prvniho fadu na evropskem jevisti a byl tesne spjat s ve gkerou politikou Spoleenosti narodil a je krome toho urnisten ye stiedu Evropy, aby mohl vynest celkovY posudek o situaci v prase clot* v jake to nujI udalosti a vyhlidky na bezprostiedni budoucnost. oeskoslovensko pfedstavuje svou zemepisnou polohou zakladniho dinitele pro upevnerii poiadku ye stfedni Evrope, nebot' na uspokojive fmrave pomeril 6eskoslovenska k Nemecku zavisi mo2nost koneeneho vyjasneni politickeho obzoru. Presidentovo vanoeni poselstvi vzbudilo velkt ohlas ve vkch hlavnich mestech Evropy. President dr. Bend pripomnel esl. obdantim, ze lidske gtesti, gtesti jed notlivce, spoldenske tfidy i naroda, spodiva na konec vldycky v klidu due a srdce. Tot' pray gechen lid a pro vgechny-da,kterplati rov narody a ktera by mela bYt live pfitomna duchu vgech v dobe nynej gich zmatkii, v nichl Zije svet, a valnYch obti2i, ktere je nutno pfekonat, aby z miru — miru politickeho, hospodaiskeho a socialniho se stala bezpeena, skuteenost.

Hradisko u Prostejova.

Mezi nejduleeitej gi nalezigte patti morayskd horskd. yes Hradisko u Prostejova. ArcheologickS7 Ustav tu ukoneil letos etvrtou prrizkumnou kampari. V pfiStim roce nemini zatirn v badani pokraeovat, dokud nebudou vYkolay konservovany a zpracovany. Jak znamo, objevili tu archeologove vYznamne pfedhistoricke hradiSte, osidlene v dobe kolem narozeni Krista. Jde o tak zvanou kulturu nejmladgi teneskou, resp. stradonickou. Nejcannej gim objevem je odkryti mohutneho opevneni, zbudovaneho z kamene, ale i zjigteni sidligte, nalezeneho uvnitf opevneni. Letogni prtzkumne prate pfinesly znamenite vYtelky zejmena nalezem 2eleznYch pfedmetil. Raritou je v gak nalez zlatreh minci, mezi nimiz je i nekolik dovedne zhotovenYch padelku, svedeicich o dokonalem penezokazectvi uz v dobach galskYch.

Strana 12

VESTNIK

riedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR-FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatel6 — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas Ptedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni ttadovny, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, p•edplatne, oznamky, bud'teI adresovany na Vestnlk. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

SELSKA PiSEN. Ja a moje °ma pada, my jsme jedna hlina, bohata anebo chuda: nernrite bSt jina.

Ja a moje orne pole — chrari nas dobre nebe! za ptitele mame dole na zemi jen sebe.

Ja a moje orne lany, svazek mame tuhSr, kdy2 z nas jeden udupanS7, ponyak mu druhSi. Jo, a moje oma zeme jsme jako dlari v dlani, dokud ona vlidna ke mne a ja dobrSr na ni.

Jos. V. Sladek.

Soudoi zakrok proti pojigl'avne privnikri.

Statni navladni Illmoisu Otto Kerner (uvedomei* 6echoameridan) podal 2adost k vrchnimu soudu o rozpuSteni "Vzajemne pojiSt'ujiciho sdruteni pravnikri". Tato spoleenost dostala charter 16. ledna 1934 a jejim ifeelem bylo, aby z vSr nosu pojistek bylo postarano o vdovy, deti a dedice jejich Henri pravnikri. Loriskeho tijna statni department pojiSt'ovani provedl revisi knih jmenovaneho sdru2eni pri nit zjistil, jest insolventni (nedostojna.). Tento spolek mel 15. tijna 1937 jen $2,602.82 aktiv, kde2to jeho zavazky einily $8,256.40 — byl tedy ptetien o $5,653.58. Pti prohlidce bylo dale zjiAteno, spolek nevyplatil pet rimrtnich pojistek v celkove sume $3,467, splatnSich za dobu od 7. Cervence do 19. srpna loni. Mirno to na splatne pojistky v obnosu $5,220.40 bylo vyplaceno jen $856. Dale se v soudni 2adosti podotS7ka, 2e ve vYroeni zPrave sdru2eni, podane departmentu pojiSt'ovani za rok 1936 byla mezi nevyplacenS T -misplat.ojkuvedn iasme $300, zatim co y e skuteenosti se jednalo celkern o pojistek osm. Navladni si st'auje na to, Ze Vzajemne pojiSt'ujici sdru2eni pravnikri neptedepsanS7 zarueni fond, kterSi na jeho uclanSich 1,885 pojiStencri eini $1,885 a nasledovne tada soud o zruSeni jmenovaneho spolku a jeho charter aby mu byl odebran.

Jednota neztrati, elenstvo ziska. Z pozemku, kter:- Jednota vlastni pH Rio Hondo, bylo pies t1-i sta akrii rozebrano. ZbSrva k vS7beru jeSte asi sedm set akrii. Pozemek se prodava od ROO do 8150 akr, dle jakosti pfiely a vzdalenosti od mesta. Sta.& docela mai* kapital na vystaveni domku a kfilny, ostatni pro usedliky na mime splatky. 0 bliisf informace pi gte na misteofedsedu Jednoty, jehoi adresa je: Stephen Valeik, 6402 Prague, Houston, Texas.

Jedinfr moinS, mfr v nagi dobe. Prozatim byl mir ye svete drMn jen silou zbrani ohro2enSTch. Neni to idealni a vSechny narody sveta plati krvay e na tento mfr. Nova svetova valka by znamenala katastrofu civilisace, nebylo by vitezti n1 pc,ratench, iVbrt jen sebevrahove.

Proto clemokra.ticke staty neustale uhYbaji vice at na hranice v gech moZnosti. A jelikoi diktatoti jsou si take yedomi to skuteenosti, tenou ostatni svet at k temto hranicim. Pak nastava otazka, bud' se dohodnout, nebo ptivesti Evropu na pokraj zaniku. Kdo na sebe vezme tuto odpovednost, ponese take pine Ueet za ni. A to je zatim freinnej gi einitel miru, net vgechny, pacificke fantasie, ktere v tomto okmtiku nevedou jinam, net k dobrovolnemu podfizeni se demokracie tern, kteti ptipravuji valku. A protote demokracie chteji tit, nemohou je a take nebudou poslouchat. Naopak, nutno tiny neptatel demokracie posuzovat ne podle dobrSTh amysl-a, nYbrt podle zlYch nasledka.

Je to tak! Na gi ph Corpus Christi sklizeji pakne irrody baviny, trti dosti i za zeleninu, celkem shrnuto, maji se tam dobte a hospodatsky mohutni. Mezi prvni osadniky path tam rodina KruginskYch, dopracovav gi se hospodatske samostatnosti. Pozdeji usazovali se tam krajane zjady osad, od West hospodaki tu bratti Vaclay a Frank Sijangti, Karel Holasek, Ondtej UrbanovskY a J. Kocurek. Jakmile se po eeskch osadach roznesl ilspech usedlika pfi Corpus Christi, cela, tada rodin chtela se tam latestehovat, pronajatou padu obdelavati. Net co se nestalo a co doposud tam existuje! Mengich renta ve vYmete 100-150 alma neni, velci plan-Wand zasadne pirdu nepronajimaji, nabpak, obdelavajice roziohy nekolika tisic akra pornoci traktora a levnou praci Mexieana, katdS7 yyskytnu ygi se "plat" sami zrentuji. Nekolik stovek rodin melo by tu dosti mista k vYnosnemu farmateni, neby yge chamtiyosti plantatnika, ph. Corpus Christi vyrostla by osada silna, zahrnujici nekolik prosperujicich mesteeek.

Mesto Corpus roste rozvojem pramyslu, v3ivozu, ptibY ydnim poetu turista. Na gi temeslnici, tivnostnici, nekolik profesionala maji tu motnost dobreho uchyceni, uplatneni svYch schopnosti. Pro farmatske najemniky neni tu stavajici pomery jsou proti nim. Neni vyzvednuti tohoto fakta easove v porovnani s nagi agitaci pro zakup pady v Adolf Rio Grande? VYrok bratra Ne gettila o nedostatku pozemku vlastnenem S.P.J.S.T. ye Valley, at doba osazovani krajany se dostavi, nam stale zni v ugich Dosud uz bylo z pozemku, vlastneneho S.P.J.S.T. pti Hondo rozprodano vice net' tti sta akra, k dalgimu rozebrani zbYva je gte dobnich sedm set akra. "Kdo drive ptijde — spi ge mele" napovida stare osvedeene Ceske reeni .. .

Pro uvolnerti svetoveho obchodu. Spoj. Staty prvni ho epodatskou velmoci na svete. Velka Britanie to sama uznala zesty Chamberlaina.

V dnegni civilisaci se povatuje za mehtko prosperity yYroba teleza a v Unii se dosahuje 41.9 procent ve gkere vYroby svetove. A podle nemeckYch statistik americk* podil na svetove prosperite je prave asi 41 procent. Radci presidenta Roosevelta a ptedev gim statni tajemnik Cordell Hull triluji otivit ye svete volnS7 obchod, tadaji jednotnou celni firoven ye fgech zemich a ustalenou menu. Spoj. Sta.ty chteji jiti cestou, kterou v polovine min. stoleti gla Anglie, tehdy nejlepe vybavend prilmyslem, Soustati chce, aby svet otevtel brany nagim vYrobkilm pramyslo yYm a zemedelskYm. Nejyetgi pfekatkou v torn jsou zeme, pestujici ho. spodatskou sobestaenost, ptedev gim Nemecko, Italie a ov gem i Rusko. Anglie site ma take od otawske konference jakousi sobestaenost imperialni, ale odavodriuje ji prave opattenimi, ktere zavedly staty autorativni. Pfi tom Nemecko buduje svou sobestaenost z drivocit yaleen:kh, aby bylo ptipraveno, at pfijde "Den" (der Tag). Vyskytl se plan odstranit tyto pfekatky volneho obchodu tim, to by se zeme "sobestaene" blokovaly je gte cltive, net si sobestaenost vybuduji. S tohoto hlediska nutno chapat chicagskou tee presidenta Roosevelta, kdy se zminil o "karantene", do ktere je nutno diktatorske staty zavtit. Kdyt se o tomto plan_u dovedel Muesolini, vyrazil svS7m proslubim elankem o demokratick:V, ch ilusich", ye kterSich prohlasil, ze se MAO narod nede, hospodatskYm oblehanim zagkrtit. Nyni se uvatuje o americkch a anglickYch averech, ktere se poskytnou Nemecku a Italii, jestlite upusti od bez y3"TslednYch sobestaench pokusa jako y u'r114 qrokr petroleje, butviny a p.:utny,

Ve stkedu, dne 2. anora 1938. gedesit novS,eh zavocla laylo ye Valley postaveno na vedou vynalezenern zprisobu zpracovani ptebytkri rirody citrus& Tyto zavody poskytly zamestnani nekolika starn, zhodnotily ovoce z trhu vytazene. Loriskeho Unora vyvezeno bylo z brownsvillskeho piistavu 2,000 sudri (120,000 galont) slazene stavy citrusove do LondYna, Amsterodamu, Southamptonu. Texaska St'ava Mama je nyni v pataskSth kavarnach a restaurantech. Aby se ptedeSlo mrhani slupek, chemikove vynalezli proces k jich zpracovani na krmivo a ye Weslaco byla vybudovina rozmerna tovarria stotisicoNlan nakladem. V Mission je nova tovarna na vS7robu gt'av z mrkve, tepy, eesneku, cibule a gpenatu, ktere se pini do plechovek -a zasobi trhy Unie! Rozvoj Valley je sledovan celou americkou vefejnosti. Proziravosti vedoucich einitelt a napomoci vedy podatila se tu vitana, vSmosna. kombinace — vYvoj citrusove produkce a novSr ji pomocnY pramysl. Ovoce, zelenina a zpracovane produkty vyveli se z ridoli do osmi zakladnich phstava Soustati a to: NovS7 Orlean, Houston, Tampa, Filadelfie, Baltimore, Boston, New Bedford a New York.

"Fanynko, prosim Te". Frakou tohoto nazvu zahaji westska Slavic svoji letani sezonu, pokraeujic v osvetove pusobnosti ut rokem etvrtS7m. Co jine nadejne zalotene kluby, kroufty, dokonce yetgi vzdelayaci spolky behem jednoho — dvou mkt od sve tolik pottebne einnosti upustily, v nejlepgim ptipade hodne z vyteene mety slevily, Slavic pod vedenim spolubratra dr. Jitiho Pazdrala yydriela, nedala se v cilevedomem usilf jakSrmikoliv obeasne se nahodiImi pfekatkami zastavit a nezadrtitelne brasdu lidove Setby prodlutuje. Dramatick' odbor Slavic vystoupi se shora jmenovanou libivou fragkou v nedeli veeer 6. imora v auditoriu radnice mesta West. Tato hra ma mimotadne poeet adinkujicich a dle zkou gek mtieme prozraditi, to mimo stargi osved d- ene shy bude v tom divadle nekolik novicianta a dobrSrch.

Ptislugnici podetne osady West meli by poctiye a ryze idealni snateni Mena Slavic podporit nejhojnej gi. Oni takove podpory zasluhuji, bude jim eIsteenou odmenou za obetave dojitcleni do zkou gek zpevu'i divadel, bude jim zaroveri povzbuzenim k dal gi vytrvalosti a sna,teni na lise zajiste cele na gi haluzi Zajezd do Valley. Nasledkem nepolwdy odloena bola v*Srprava do Adolf. Rio Grande, pianovand z West bratry Rob. oervenkou a Ben Vanturou na den 25. ledna. Zajezd bude podniknut ye stfedu 9. fmora a kdo by se ho chtel aeastniti, dopig jim co nejdfive, aby mohlo ti postarano o vozidlo. Nekolik westskS7ch oje ptihlageno. teska hudba na radiu. Poeinaje touto nedeli 6. imora, stanice WACO vysilati bude kahlou nedeli od 4do 4:30 odpoledne Ceskou hudbu — taneeni i koncertni — hranou nove organisovanXtn orchestrem zku geneho kapelnika p. Al. Slovacka. Jestlfge by si kdo peal svuj oblibenST kus, dopig na stanici WACO aneb piimo na: Slovdeek Music House, Waco, Texas. — NovS, eeskS7 orchestr '26,danr kus s radosti zahraje.

Hoste v redakci. Rodina Ant. Trojaekova z z Ennis zastavila se ye West, nalezapci se na ceste k ptibuzwim do Waco. Br. Trojaeek s mantelkou navgtivili nak tiskarnu a po kraal rozmluve v ceste pokraeovali. — Spoleen:(7 tel Zupy JiIni A. 0. S., bratr Lad. T. Kadlec zastavil se tu v pondeli a v milem rozhovoru informoval nas o ritipravach v sok hnizdech na gupni slet, jeho2 misto doposud nebylo stanoveno. Br. Kadlec na yStivi ka2clou jednotu 2upy Jitni a mimo nacvik ma za rikol povzbudit nost organisaeni. NayStevy nas skuteene velmi poteSily.

• • Japonsky ritok na tinu skoro ripine a mane', koneene znieil ptijmy einske vlady z dovoznich eel, obchod ostatnich velmoci s 6inou a naroky cizich vetitelt proti Cine. Stalo se to prave v dot* kdy "aim temet dospela cile, stet se skoro nejdrileHtejSim trhem pro pramyslove vSTrobky na celem svete. Ohromne ohveni einskeho obchodu mohlo zamezit poklesu svetove vSrroby. V tomto smyslu ritok Japonska nezasahl jen einskou republiku, ale sySrmi n6Aledity 1 celX0yS7. Viral sfetolitho podniktini.

Ve stfedu, dne 2. Unora 1938.

TtEDOZAPAD zasa2en byl min. t*dne mrazS nou vinou, misty teZ prudkYmi vetry, blizardy a jinde zase povodnerai. Snehove boute nahromadily zaveje at do vkky stiech doma, teplota nekde klesla at 25 stupha pod nulu.

Proslulk most pies Niagarske vodopady u mesta Niagara Falls, N. Y. ohrotovan byl zacpou ledu, nejvethimi to v poslednich 30 letech. Nekolik set delnika bylo zamestnano pod dozorem intenkra dynamitovanim nahromadenkch net veSkere usili bylo mane, most se Nejlepe placenkm mutem v americkem pramyslu byl v roce 1936 ptedseda General Motors Corp. — Alfred P. Sloan, jehot roeni potitky dosahly v uvedenem roce vk ge $561,311. Mezi da gimi 13 nejlepe placenkmi mutt Spoj. Staje jeSte 8 teditelt firmy General Motors.

• • General Han Fu-6u, jemut se nepodatilo zabraniti japonskkm armadam v opanovani provincie Santung, byl vojenskkm soudem uznan vinnkm z vlastizrady a zastielen ihned po vyneseni rozsudku. Byl 48 rokii star a v poslednich letech jednim z eelnkch vojenskkch einskkch ptedakt.

• • Mnozi narodohospodati soudi, to velkk pokles stavebniho ruchu v uplynulkch letech byl zakladni pfidnou velke nezamestnanosti v Unii.

Podati-1 se vlade oziviti stavebni ruch v zamyAlenem mefitku, mate to znaeit zlomeni patete krise a rychlk obrat k lepsim pomertm. Zvk g eni stavebniho ruchu povede nezbytne k z yk§eni mnohe vkrobni einnosti a ptedevMm zvedne se nakupni sila prave v tech vrstvach, kde poklesla v uplynulkch letech na nejnit gi *rovers.

To pak povede i k z ykSeni obchodni einnosti a tak se zeme piece dostane ze zadarovaneho kruhu hospodatske tisne. OVSem, bude •tteba, aby kongres v to feel jednal rychie a bez zbytednkch prfitaht.

• • Minule pondeli bylo tomu 90 rokt, co bylo v kalifornskem potoce objeveno zlato a nasledek toho byl, to Soustati pfibylo pies dva biliony dolart na majetku a dale, to Kalfornie stala se statem, tedy easti Soustati. V lednu roku 1848 James W. Marshall spatfil cosi tluteho blYskati se pod koly mlkna Sutter Mill u Coloma, v okresu Eldorado. Marshall onen blkskavk pfedmet vytahl z vody a tak se stal pfidinou VSeho, co pak nasledovalo a zptsobilo, to ze Spoj. Stata se stalo skuteene imperium, rozprostirajici se od oceanu Atlantickeho at k Pacifiku. Zlatk valoun, kterk tehdy Marshall objevil, nemel vetSi ceny jako asi $5, avAak byl podnetem k rozsahlemu dolovani na ziato a rktovani, cot pak ptivabilo mnoho pfistehovalcii. Tim bylo v Kalifornii otevfeno nove pole pro obchod a pramysl. Zlato, ktere bylo v Kalifornii od onoho dne at do dne gka vyteteno, statni mineralog Walter W. Bradley odhaduje na $2,014,000,000.

• • Vladni statistika y e Washingtonu shledava, to poslednim rokem bylo v soustati nalezeno 61 osob s ptijmem vetAim net milion dolart, ktere platily dan z ptijint. Je to nejvetS1 poeet v dobe poslednich peti let. Dane jsou vypoeteny v roce 1937 na ptijmy v roce 1936. Dle toho vkpoetu byla jedna osoba, ktera mela ptijem mezi 4 a 5 mil. dol.; etyry osoby s piijmem mezi 3 at 4 mil.; 14 osob s piijmem mezi 2 a. 3 mil.; devet osob s piijmem jeden a 01 at dva mil. a 33 osob, ktere mely ptijem $1,000,00 at $1,500,000. Jmena osob vladni *lady neoznamuji. Je poeet milionatt znaene vet§i pro zdariovaci seznam v roce 1936 u porovnani s rokem 1932, piec ale je nepatrnk s podtem lidi v to tfidb v roce 1929, kdy jich bylo 513.

Heath jing, einsity velvyslanec u japonske cisatske vlady v Tokiu, odej el domi se eleny sveho Atabu v dasledku japonske nove smernice neuzna,vani dinske iisttedni vlady. Net odjel, adresoval japonskemu lidu tento vzkaz na rozloudenou: "Sentiment rasy nemiite bkti Potlad'en brannou moci. Spattuji proziravi lide v Japonsku V piitattme- 41 1-Ant pteclzvt.st v66neho

Japan"?"

Strana 13

VESTN1K

Zpravy z tOne. V techto dnech byl z j ednoho kalifornskeho pfistavu vypraven do Japonska naldad 25,000 tun stareho teleza za $13.65 tuna.

• • Spoleenost narodt je slaba, ale nikoli proto, to ji neco chybi, nkbri proto, se nee° ehybelo r. 1931 Japonsku, r. 1933 Nemecku a r. 1935 Italii.

Podle pfedbetnkch zprav federalniho odboru obchodu bylo ze Spojenkch Stata v uplynulem roce vyvezeno zboti v hodnote $3,340,000,000 a ptivezeno za $3,090,000,000, tak se bilance mezinarodniho obchodu je velice ptizniva.

V Oklahoma City se stal Billie Thompson, rodilk Indian, ieditelem Zemedelske Averni hanky. Jate pied nekolika lety zil v indianskkch reservacich, kde byl nazkvan jmenem "Bile Pero". Mel znaenk vliv na mistni banku a koneene se mu podailio ziskat vetknu akcii a tim se stati teditelem.

• • Nejvet g i ptijmy v Hollywood mely r. 1937 tyto filmove hvezdy: Gary Cooper $400,000, Ronald Colman $375,000, Claudetta Colbertova $350,000, Warner Baxter $315,000, Marlena Dietrichova $275,000, Mae West $300,000 a Rudy Valee $295,000.

• • President americkeho olympijskeho komitetu A. Brundage prohlasil zastupcum tisku, to olympijske hry v roce 1940 budou konany jedine v Tokiu ate katde line kombinace, to by mohly bkt pfeloteny do Helsingforsu nebo Oslo, jsou bezpodstatne. V ptipade, to by Japonsko nebylo s to nasledkem einsko-japonskeho konfliktu uspotadat olympijske hry, nebude olympiada roce 1940 konana vabec. Na olympijskem kongresu v Kalikte, kterk bude konan v bteznu letoAniho roku, musi se japonSti delegati piesne vyjadtit, zda Japonsko olympijske hry uspoiada nebo nikoliv.

Japon§ti vkvozni obchodnici a tovarnici tonou y e starostech nad *dinky bojkotu japonskeho zboti, kterk projevuje se v mnohkch zemich a vede k rychlemu pokiesu vkvozu. Z ylaSte tetce se jich dotkka bojkot, vedenk odborovkmi organisacemi delnickkmi y e Spoj. Statech a Velke Britanii, kteretto zeme v minulosti byly nejlepAimi odkupniky Japonska. *Ctrnact nejvet g ich japonskkch vkvoznich firem svetilo se zastupci Mezinarodni tiskove slutby, to jejich kancelate jsou nyni vice zamestnany zana g enim zru§enkch objednavek net zakazek novkch. V'Sechny zahranidni odboely japonskkch bank hlasi rychlk pokles objednavek.

Japonci se obavaji, to ztracene trhy ziska, nyni Nemecko, ktere mnohe zboti mute dodavat stejne • • Federalni odbor obchodu odhadl v techto dnech, to amerieti turiste utratili v minulem roce v zahraniei asi 600 miliont dolara, cot je nejfetti eastka od roku 1930. Paroplavebni spoleenosti oznamily, to dopravily pies mote a zpet vice cestujicich v uplynulem roce net v kteremkoliv jinem roce od roku 1930. Korunovaeni slavnosti v Londkne byly ptieinou, to tufistickk ruch zahajen byl jit v kvetnu. Take svetova vkstava v Patiti ukazala se velkou ptitatlivosti. I na podzim byl dosti eilk turistickk ruch s ohledem na vzrtstani obliby zimnich sporta v evropskkch horach mezi Amerieany.

Sovetska, vlada oznamuje, to na Sibiti byla odkryta obrovska lotiska oleje, ktera se tahnou od Bajkalu az k pobteti Pacifiku. Geolog Gubkin prohlasil,ze nalez techto lotisk ma neocenitelnk vkznam pro sovetske hospodatstvi. 0lejova pole leg v blizkosti hranic, v ptipade valky mohla by bkti ohrotena vpadem neptatelskeho vojska. Neni proto vyloueeno, to na ochranu hranic budou vyslany silne vojenske oddily ate na Dalnem vkchode bude zfizena "Maginotova linie", ktera, by chranila odkryte ptirodni bohatstvi. Tim by se ovAem zakladne zmenila ki 3OVi"; t*4 obrannit taktika na DkInem IrSrchode,

PrinnernY ro6ni ptijem americke rodiny byl vypoeitan na $1,100 spolkovkm odborem zemedelstvi, kterk v to veci podnikl dotaznikovou akci v 140 men gich mestech. Podatilo se mu zjistiti ptijem 22,644 domorodkch bilkch rodin a ma za to, to vybral typicke osady, tak aby pramer odpovidal skuteenosti v cele zemi.

• •,, Dle washingtonske zpravy vkvoz Spojenkch Stata do Japonska behem prvnich 11 mesict r.

1937 vrostl temet o 45 procent u porovnani se stejnkm obdobim r. 1936, jak vySlo na jevo ze statistiky uvetejnene . odborem obchodu. Vkvoz od ledna do 1. prosince einil $281,843,000, kdetto roku 1936 byl pouze $187,915,000. Vzriist se jevi hlavne v nafte, gasolinu, oleji, teleze, oceli, dratu, medi, vabec ve vecech spadajicich do kategorie valeeneho materialu. Vkvoz do Spoj.

Stahl z Japonska stoupl z $155,30,000 v 1936 na $192,363,000 v 1937.

• Anglie ptipravuje vkrobu gasolinu z uhli. Na dolech v jitnim Walesu byla zahajena stavba nove velke tovarny na zkapalriovani uhli nakladem 650,000 liber aterlinka. Britanie je dosud skoro upine odkaza.na na dovoz oleje z ciziny. Ministr hornictvi oznamil, to 1936 bylo v Anglii vyrobeno celkem jen 85 miliont pohonnkch latek z uhli a vedlej§ich uhelnkch produkta, kdetto zeme spottebuje roene skoro 1.5 bilionu galont. Britske letectvo a cele valeene lod'stvo topi olejem a protote zdroje oleje jsou daleko. od matefske zeme, budovani novkch tovaren na zkapalriovani uhli ma v prve tade vkznam pro obranu zeme.

Dalekosahle viterstvi pro novk Adel bylo vyneseno y e spolkovem odvolacim soudu v Cattanooga, Tenn., kdy tribunal tit souddi uznal za Astavni einnost tit federalnich elektraren spojenkch s Adolnimi piehradami postavenkrni blite Muscle Shoals podle aktu tak zv. "Autorita &loll Tennessee" (TVA). Soud rozhodl, to pilsobeni jezil je "jasne tstavni podle aktu o moci narodni obrany vlady." Rozhodnuti se tkka piehrady Norrisovy, a jinkch dvou, ktere jsou y e stavbe. Soud rozhodl, ze nestava, tadne nezakonne soutete se soukromkmi elektrarnami. Skoro•clva tucty utilitnich podnikt bojovaly proti planam na vkrobu elektfiny podle TV A aktu, vodni silou, ktera je jezy nahromadena. Pfipad priael pied soud 15. ledna, a pfelieeni iidil soudce F. E. Allen. Soukrome podniky jej zutive potiraly. Jednou z jich hlavnich namitek bylo, -te navigate a kontrola povodni ✓ tdoli Tennessee by se dala dociliti vydanim o $400,000,000 men g im net jak planovano viadou. Sprava TVA byla take obvinena, ze piestupuje prava statt a ru gi iistavu tim, to majetek se 'dui bezcennkm bez nahrady.

Z Washingtonu doala zprava zdeluje, to ttednici statniho odboru sestavuji ptehled finanenich potadavkt, jet budou ptedloteny japonske vlade jako obnos, kterk representuje potopeni americke delove lodi na Pete Jangtze.

Nahrada, kterou bude americke, vlada potadovat, a jit se Japonsko zavazalo zaplatit, dosohne vfg e mezi $1,000,000 a $1,500,000. V celkove eerie jest zahrnuta cena dlunu, vnittniho vybaveni, osobniho majetku diistojnikil a mutstva, dale pense a imirtni potitky fg em zranenkm a mrtvym, jejicht zraneni nebo smrt byly vksledkem iitoku japonskkch letadel na Panay.

Vk§i obnosu za delovk elun a namotni vkbavu, odhadne namotni odbor, kdetto od gkodne zranenkm a pozilstalkm po mrtvkch odhaduje a vypoeitava statni odbor. Upozorfluje se, to obnos pfedstavuje jenom skuteene gkody a ne mimotadne dal g i oakodne. Zatim neni znamo, jak se maji zraneni namotnici a dastojnici z deloveho elunu: Posledni zprava na zaeatku tohoto mesice sdelovala, to pouze nekolik zranenkch je je g te v nemocnici, ale jsou obavy, to komandant delove lodice Hughes na zaldade komplikovane zlomeniny praveho boku mate bkti ptieinou trvale invalidity tohoto dtstojnika. Pfes to, to z Tokia se hlo.silo o potrestani •dech, kteti zavinili toto bombardovani, statni odbor upozorriuje, to ttedne nedostal tadnou oravu od japorisk6 viftd3r , l V411110, te6A6 potrestanL

Strana 14 TALSKA vlada ohlasila okazaie sta y-On noI vych valeenych lodi podle programu, na kterem se usnesla v prosinci. Zaeina, tim nove obdobi italskYch snah, aby Sttedozemni more se stalo vYhradne italsk'm: "Mare nostro — naSe more." Horeeka na Sttedozemnim tedy pokraeuje. Zaeala pohyby valeenYch lod'stev za habeaske valky. Vedla k tmluve Velke Britanie o vzajemne pomoci proti utoeniku se vSemi stfedomotskYmi staty krome Italie. Poklesla t. zv. gentlemanskou dohodou mezi Velkou Britanii a Italii. Znovu stoupla za gpanelska akce ttoky "piratskYch" ponorek a zahadnYch "delfine, potapejicich desitky obchodnich lodi a torpedujicich i lodi valeene. Ptestala pak dohodou proti piratskYm ponorkam, ale zejmena pohotovosti britskeho a francouzskeho Valeeneho lod'stva a jejich rozkazem okanatite piratske lodi i "delfiny" potapet. Ted' horeeka nahle znovu vysoko stoupla, nebot' v tempu udanem Italii budou doplriovana i ostatni valeena lod'stva na Sttedozemnim Stavba dvou obrnence, 12 loffinikii a mnastvi ponorek.

Podle noveho programu zahaji italske lodenice okam2ite stavbu novYch dvou obrnence, 12 velkYch kfitnikt a vetaiho mnotstvi ponorek.

Bitevni obrnence budou mit po 35,000 tunach, budou se jmenovat "Roma" a "Impero". Jeden bude postaven v Terstu, druhY v Janove. NAklad na stavbu techto valeenYch lodi neni zafazen v rozpoetu na rok 1938-39. Tam je pro valedne lod'stvo jen 1934 miliont lir. Budou tedy nove valeene lodi zaplaceny z rozpoetu mimaddneho, snad z nejake nove vnittni ky. Vtechny nove loth maji bYt hotovy do roku 1940. Italie bude pak mit toto valedne lod'stvo: 4 bitevni obrnence po 35,000 tunach, 4 obrnence po 24,000 tunach, 7 kfitnikt po 10,000 tunach, 12 kfitniku od 5000 do 8000 tun. 12 velkYch torpedoborct, 12 torpedobordi po 2000 tunach, 32 torpedovek nejvettiho typu, 20 torpeTRAITE se v mysli na zae gtek tohoto stoV leti valek a zmatkil. Japonsko, nebo Nippon, jak se nazYva po Afedni zmene rice vychazejiciho slunce, tile tehdy ye stavu rostouciho neklidu. Rusko, nespokojeno s drtavami, ktere ut melo na Dalnam vYchode, vniklo do Mandtuska, kde mu pomahal start einskY Li-kung-tang, v nadeji, te tak zktiti plany japonskeho imperialismu, a ukazal Rusku cestu na Koreu. Kolem cara Mikula ge II. se utvotila spoleenost na zutitkovani pralest, ktere lemuji bfehy teky Talonu. Tento obchod, s poeatku soukromY, se stal brzy ruskYm statnim podnikem, a to tak dtletitYm, te kdyt tokijska, vlada protestovala proti ruskemu pronikani na Koreu, byla rusko-japonska valka jen otazkou nekolika hodin. Japonsko vaak ptedvidalo ,tento konflikt; ut od roku 1901 uvatovali japoati vlastenci na tajnYch schtzich o prosttedcich proti ruskemu obru. Dva z techto narodnich spiklenct se brzy stali slavnYmi na celem svete: byli to Utida, a Toyama. Zalaili tajnou spoleenost, ktera si dala hned jmeno Kokourukai, cot znamena "Za Amur". Tato spoleenost se zabYvala tekou, ktera deli Rusko a einu; jinYmi slovy, ja.ponSti patrioti byli nejenom rozhodnuti zabranit rusk' Ha, aby se nerozaltila na einskY breh Amuru, ale take chteli podnititi Japonsko k tomu, aby se samo usadilo na ruskem bfehu a proniklo do Za bajkall.

Toyama! Zeptejte se prvniho Japonce, ktereho potkate, zdali zna to jmeno, a uvidite, jak hluboko proniklo do &Ilk celeho naroda.

Dnes je Toyama cten a obdivovan i za hranicemi Japonska. Je to start ma s dlouhYm vousem, jakYsi asijskY Tolstoj se gikmYma oeima, moderni budhista a velkY milovnik real, jent nikdy neopouati svou zahradu. Toyama veli 60.000 matm, ktefi jsou ochotni obetovat pro nej posledni kapku krve. Vlastenecke Japonsko pfisaha jen pri nem. Ale jmeno Kokourukai, zname jen zasvecenctm, bylo v lidovem jazyku nahrazeno jinYm, zvueneAim a tajemajaim, vice se shodujicim s japonskYm duchem! Je to ern drak.

Ovkm skuteeni elenove teto nejvyki strany,

VESTNIK

Italie stavi nove valeene lod'stvo. dovek velkYch, 24 torpedovek mentich a pies 100 ponorek.

K tomu je tteba ptipoeitat cele roje drobnYch valeenYch lodi a lode pomocne.

Z ostrovt se buduji hrozive namotni pevnosti.

Soueasa se stavbou novYch valeenYch lodi buduje Italie i nove valeene namotni zakladny.

Nejveai z nich byla vybudovana na ostrovech Rhodos a Leros v Egejskem mal. Ostrov Leros je tpine zmenen v namani pevnost, ktera ptekonava britskY Gibraltar. Na °strove Rhodos zaujimaji opevneni rozsahla pasma, do nicht je vstup civilnimu obyvatelstvu opine zakizan.

Odtud by Italie mohia lod'stvem a letectvem oviadat vjezd do Dardanel i vYchodni obiast Stfedozemniho mote. Jen proto buduje nyni Veika Britanie zakladny pro lod'stvo a letectvo na ()strove Cypru a v Haifa a ohromnou leteckou zakladnu u Suerskeho prOplavu.

Britsky zavod o udrieni pievahy na Vyhla,kni novel° italskeho programu melo ye svete velikY ohlas. Italie spustila v loni v lete na vodu dva bitevni obrnence po 35,000 tunach. Jegte letos budou dozbrojeny a zatazeny do lod'stva. Tit to mei° vliv na rovnovahu na moti. V LondYne poeitaji, te budou musit jest' letos zahajit stavbu peti velkych bitevnich °brand', aby udrteli krok s Italii. "Evening Standard" odekava, te budou postaveny dva nebo tti bitevni obrnence po 46,000 tunach, nebo dokonce te jich bude W' vic. Dosud je nejvetai britskou lodi obrnenec "Hood". Tato plovouci pevnost ma 42,000 tun. Je to lod' site starai, ale loni byla tpla zmodernisovana. Nova obrnence budou patrne vyzbrojeny dely ohromne

Nezna* pin Japonska. v nit vlast je Bohem, nechteji, aby kaidY del, te k ni path. Vali jim to opatrnost. Aekoliv se sdrutili v tuto spikleneckou forganisaci jen pro dobro aye zeme, zachovavaji 'Aisne pravidla teto tajne hry. 2acinST Japonec by to vaak nepovatoval za nedestne, kdyby sloutil v tadach terneho dra,ka; naopak byl by hrdY na to, to tam ziskal tak zdrave a mravne politicks zaklady. Pied tfemi lety se jeden 6a,nhajskY easopis domnival, to zasadil vatnou ranu Hirohitovi, kdyt pfines1 odhaleni, te loYvalY ministerskY ptedseda zaeal karieru v tomto tajemnem klubu. Hirohita napsai bez rozpakt sam ye svYch pametech, to skuteene pattil k tomuto klubu, kdyt byl studentem. Arita, ministr zahranienich zalaitostech v Hirohitove vlade, Ota, jeate nedavno vyslanec v Moskva, Mousikokzi, vyslanec v Berlin', — ti vaichni vyali z oerneho draka, tak jako na Zapade vychazeji studenti z Ecole Normale nebo Cambride a a hrdosti to fldy pfipominaji.

Ale na stezkach tohoto labyrintu nachazime nejenom ministry a diplomaty; je zde i mnoho vojenskYch hodnostaffi, kat', studentt, ueitelt, drobnYch obchodnikt, umelct, manikt i geja* rtznYch stuprit. Tato obrovaka organisace ma rozprostfenu sit' svYch agentt po cele japonske HU; zaeina v mikadoye naiaci a konei v chatach rybatt v zapadlYch koneinach jitniho Sachalinu. Jeji oei a ai jsou i v nejtemnej gich koutech Japonska.

Hned po svetove valce, jet ottasla starYmi evropskYmi narody tak moca, ze po ni nastoupila jakasi vkobecna tnava, usoudil mladY japonskY imperialismus, to pfi gel jeho eas.

Utvotily se dva smery expanse, ∎oba vySle z derail° draka. Jeden se nazYva kontinentalni a je podporovan armadou, jet je pfesveddena, to japonska expanse ma zaeit na asijske pevnine, nejprve v eine. DruhY je podporovan admiraly, ktel• jsou doposud pfesvedeeni, nejlepaim rorteknim tivotnich problemt Japonska bude "vYprad do Jitnich moti", to jest do In-

Ve

dne 2. imora 1938.

2e 40 cm. Dosud nejv'eti lodni dela mela rani 35 cm. Winston Churchill, jen2 byl ministrem valedneho narnotnictva na podatku svetove valky a bude snad brzy ministrem pro zbrojeni, uvadi v "Evening Standard", te Velka Britanie vydava na stavbu valeenYch lodi asi etytikxat tolik, jako Italie. Oeekava, to tento nasobek bude brzy jeale vetai.

Plovouci ocelove obludy obepinaji more fetizem V Pail& se prohlauje, te stavba novYch italskYch lodi neporai dosavadni polar sil italskeho a francouzskeho lod'stva. Francie ut loni zaeala stavet nekolik novYch valeenYch lodi.

Stavbu obrnence o 35,000 tunach mela v programu, ale odlaila ji z tspornYch dtvodu. Tuto lod' patra nyni objedna. Spojene Staty upozorriuji, te neni jejich zvykem odpoVidat na cizi stavby valednYch lodi vlastnimi stavbami.

Rozhoda vkk bude italskY lodni program podporou Rooseveltova potadavku, aby take valeene lod'stvo americke bylo silne rozmnoteno. To znamena velmi mnoho, protote Spojene Staty maji dosti penez i lodenic, aby stavely valeene lodi v nejvetSim mnotstvi.

Ste padesit ruskYch ponorek a budovini valeeneho lod'stva.

Pro rychlou stavbu americkeho valeeneho lod'stva mluvi i to, te Velka Britanie bude ted' musit soustfedit do Stfedozemniho more • valeene lod'stvo. Tim bude oslabeno jeji lodstvo na Dalnem vYchode a Spojene Staty tam budou musit udrtovat silnejai lod'stvo vlastni. Ostatne take Japonsko hodla postavit tti valeene lodi po 46,000 tunach, vyzbrojene dely po 40 cm rate. To musi Spojene Staty vyvatit.

V nove rovnovaze lod'stev budou brat alaitou Alohu i ponorky. Nejvic jich ma zatim Rusko, pies 150. Vetaina jich je ut na Wan' vYchode ye Vladivostoku. Rusko take zahajuje stavbu velkYch valeenYch lodi a bude brzy mani velmoci. Neni vyloueeno, te snahy o rovnovahu povedou proto i k novemu sbliteni Velke l3ritanie a Francie s Ruskem. do-tiny, Siamu, Malajska, Britske Indie, Australie a Noveho Zelandu. Tento druhY smer je tak pfesvedeivY, to prilia ea,sto se povatuje za neodolatelnY. Ameridane se ut vzdali Predem, opustivk Filipiny a stahnuvk se na Havajske ostrovy.

Prozatim dab Japonsko pfednost "kontinentalnimu" planu eerneho draka, jent jak se zda, se take shoduje lope s osudem zeme. Ptijde vSak den, kdy pfijde tada take na "oceanskou a namokni" stranu, a potom se mute stati ledaco.

Po dobyti Mandtuska se japoati vlastenci Obratili do 'smith-11h° Mongolska, kterYm chteli proniknout do ruskeho pomezi. Pro terneho draka bylo hraekou ziskat vliv na nejmocnejAiho mongolskeho vladce, prince Te-wana, a omezit jeho moc nejmengi miru. Ale tti 0statni mongol§ti aristokrate odolavali japonskemu tlaku. oernST drak jim dovolil aby nejakou dobu vzdorovali — at do podzimu roku 1936. Kdyt odmitli po druhe vzdat se — zemtela tato tfi knitata v zati a fijnu za okolnosti, ktere astavaji tajemne.

Kdyt se ride vychazejiciho slunce rozhodla rozfetiti mandtusky a severoeinskY problem rozsahlou vojemskou akci, byl kfem specialni sekce japonskeho generalniho &Abu v eine jmenovan general Doillara. Za nekolik tYdrul potom, co zahajil kampari, Mandtusko, obe Mongolska i nejvYchodn'efal kraje SSSR. byly piny agent' eerneho draka. Toto obskurni dilo, jet prakticky dosahne vtdy sveho cile, pokraeuje dale. eernSt drak ma sve vYzvedne stanice a vYkonne agenty i v Rusku, a dokonce i ✓ zapadni Evrope. ern drak byl v pozadi rusko-japonske valky. Roku 1914 se jeho vtdcove postavili proti spoluprici, kterou japonske namanictvo nabidlo anglickemu — bilemu! ern drak vynutil take mandtuskou expedici roku 1930.

Roku 1936 pogtval vzbouterice, ktefi ohrozili tivot adrnirala Okady. ern drak poslal vysmrti Mussolinimu, protote napadl ba• revnou rasu. A koneene eernS, drak nyni posila Japonsko k fitoku na severni oinu — Atoku, kterY jak uvidite, se vyvine v dlouhou valku.

Ve stiedu, dne 2. unora 1938.

ZTRACENIT TESTAMENT ROMAN. Napsal Vaclav tech.

Wit-10 je tve," pravil doktor Plachy, klenot davaje sve neteti. "Schovej si to dobie, ja, ti to davam na pamatku. Je to rodinnY perk me Zeny, kterY se dedil s dcery na dceru. Ja dcery nemam a davam ho tedy tobe.

Va2 si ho, ma velkou cenu. Ferdinand mne o nej nekolikrate prosil. Chtel ho dati pani Brockhauserove, ale ja, ho nedal. Va2 si ho. Je to orientalska prate, ktera jiz bez tech kamenii ma cenu velikou. Naprosto nikomu to neukazuj, nic nefikej, 2e to mat, uchovej si to do bie a kdybych ti ja samrikal, abys ho vratila, fekni, Ze o nieem nevit, 2e jsem ti tento perk nedal, Ze jsi ho ani nevidela."

"Stryeinku!"

Kamilla vdeene se sklanela nad rukou covou, kterou polibila.

Piijala perk a zative se nan divala.

"Schovej to, schovej," volal doktor Plachy.

Kamilla nevedela kam. Jen do dlane ho vtlaeila.

"To ostatni zase tam dej na misto," pravil doktor Plachy.

Kamilla ulo2ila skiinku na jeji misto do pokladny. Vracela se s klieem k posteli strYcove.

"Podr2 take ty kliee," pravil. "Dokud nebudu vychazeti z postele, jsi vlastpe mou rukou.

Jsou lope uschovany u tebe net' u mne, ale nikomu o torn neNkej, naprosto nikomu. Ty vidig, 2e mam k tobe npinou dfivertf."

Ano, Kamilla tu ohromnou diiveru vycitila.

Knee hned vsunula do kapsy sve zastery. Sperk dosud dr2ela v leve sve ruce.

"Schovej to, schovej," zvolal stars' advokat.

MZikem 'Aperk byl u "Nikomu to neukazuj," pravil doktor Plachy.

"Takove veci budi zavist% A jdi, zase jdi, Kamilko, ja dokoneim zde svou praci, abych byl hotov, net' ptijde major."

Byl spokojen. Kamilla skuteene projevovala takovou radost, jakou piedpokladal. Spokojene dokoneoval zneni posledni sve yule. Kdy ptitel major eejka, byla hotova, datovand, a podepsana.

Major tejka pkitel neobydejne zahy, jako by se bol, Ze by doktor Plachy zmeniti mohl sva, piedsevzeti v ptieine Ondieje, zejmena v torn ptipade, kdyby snad Ferdinand svou tomnosti a tim i vlivem svSrm ptsobil na otce.

Ale nalezi piitele nezviklaneho.

Doktor Plachy podal majorovi svilj testament.

"Pieeti si to," pravil.

Major Ceti a vYraz jeho tvale svedeil, Ze jest spokoj en. ttl zvolna a pozorne. Kdy dokoneil, mlelty odlo2i1 listinu a mleky podaval ruku doktoru Plachemu.

"Je to tak dobte?" tazal se tento.

"Ty piekonal jsi ma oeekavani," pohnute pravil major. "Ale v neeem bych piece chtel miti vysvetleni. Prot nedavat ten velkolepY legat svYm ptibuznYm hned, proe maji 'dekati? A na dobroeinne freely vteobecne jsi zapomnel Doktor Plachy se rozeiloval.

"Nechci miti s nimi co delati," zvolal. "Za 2ivobyti nedam nikomu nic, to jsem si pevne uminil a od toho take neustoupim. A jake vefejne dobroeinne neely? Ja od nich nemel, co by za nehet vlezlo a proto jim take nedam, co by za nehet vlezlo."

Co bylo dosa2eno, byl obrat tak velkolepY, to doby jette npine neoeekavanY, Ze major ji2 se neodvaZoval nejmentiho vytYkati neb namitati. V2dyt' i v tomto smeru dalo se tieba postupem doby mnoho jette dociliti.

"Ja chci, abys veal, 2e jsem napsal svfij testament, ale co je jeho obsah, to si ponechej pro sebe," pokraeoval doktor Plachy. "Ja, nechci, aby mne snad pro to einil vYeitky Ferdinand, nebo aby mne snad held° pfitel pokrytecky dekovat, s touhou v srdci, abych radeji byl pod zemi. rgalc ja tam jette diouho neoudu."

VESTNtIC Major piipomenul, ae zfizeni testamentu znamena potadek vubec, 2e katdY po •adnY elovek, kterY jmeni ma, potiditi ma o nem pro vtechny piipady, jako ku ptikladu pokidil take jia o jmeni svern.

Doktor Plachy byl unaven. Dutevni napjeti a namaha vyeerpaly jeho sily. To byla ji2 jen pevna yule, ktere, dosud pracovala s nezlomnou svetiesti, ale telo bylo zlomeno. Klesl do podugek a s vidky zavfenSani naslouchal hovoru sveho pfitele.

Po delgi dobe zase oteviel oei.

"Ferdinand neptitel a dela dobte," pravil.

"Ja mu nevzkaZu a, vubec nezaslouZi, abych na neho myslil. A2 se jen ponekud uzdravim, z nenadani ho ptepadnu v tovarne. Ja, ty knihy piece jen mel prohlednouti, zda-li mne netidi; ba on mnesidi, ja, vim, 2e mne tidi."

Posledni slova vyrazil vatnive a pojednou jako by chtel povstavati z lo2e, tak energicky se na nem posadil. Lee sily vypovidaly slu2bu.

Malomocne klesl zpet a zase le2e1 se zaftenYma oeima.

"Kdy piijde doktor?" zateptaly jeho rty.

"PokornY mi rikal, 'Ze pkijde odpoledne," odpovidal major s litostivYm pohledem na sveho ptitele. "Schazi ti neco?"

"Mne neschazi nic, ale chtel bych, aby tu byl. A kde je Kamilla? Ptece ma, bYti kolem mne veselo. Ty veselo zde nedelat."

Jak divne to mluvil nemocnY. Kdykoliv pied tim byl by si jakoukoliv veselost zakazal a ted' po ni tou2.11.

"Za nekolik dni tu bude Ondiej," chlacholiye pravil major. "Psal jsein mu hned, ale myslim, 2e tak radostnou zpravu ani telegraf nemohl by mu pkinesti dosti rychle. Respektoval jsem vgak•tve pfani. odeglu jetite telegram."

"Ne, ne," odmital doktor Plachy a zase upadi v nehybnST klid.

Major 'gel a zavolal Kamillu, aby byla pfitomna, jelikoti doktor Plachy po ni zatoutiil, ale deba se tato hned hlasila„ odpovedi nedostavala.

Doktor se tvatil, jako by spal. Jen posunky dorozumivali se proto major a mlada divka, nechtice rukti blahodarnST klid nemocneho.

Kdy dostavil se doktor PokornST, stall/ advokat otevfel oei, tak jako by byl na tento okamtiik dekal.

"2e jdeti," pravil s vS7eitkou. "Neni mi dolake. Ja citim, 'tie mi piece jen neni dobfe."

Zahlednuv Kamillu, ktera Uzkostlive stala u hlav jeho postele, pokynul ji, aby odetla.

"Jdi," dodaval, ale ihned se opravoval. "Ne, jen zustan, ty \Teat musiS" vS'ecko tak dobte jako ja. Rekni mi, doktore, jak to se mnou vlastne stoji?"

"Jen bud' klidnSr, pfedevgim klid," vgeobecne doktor Pokorny a tim jiti sahal po tepne ruky pfitelovy. Nemohl ji ani nahmatati, tak bila slabe a tva.f zkutieneho lekake vatinela.

Hned nachyloval se k prsoum nemocneho a naslouchal tlukotu srdce. Pozorovani jeho .nebylo pranic uspokojive. Tlukot srdce byl sotva znatelnS7, tak jako tiukot tepny sotva vypozoroval.

Ponevadti lekar hned nemluvil, doktor Plachy jej k hovoru pobizel.

"Tak co? Co naleza,S"? Chci, abys mi fekl pravdu do °di."

"Valne je to," po chvili pravil doktor Pokorny. "Sve zaletiitosti ma g pfece v pokadku, ktere cheek aby v potadku byly?"

"Co, co?" vydechi napjate doktor Plachy.

"Myslim jen na vtiechny pfipady," pravil lekat. "Pfi idravem rozumu ma Olovek I/tidy delati svou posledni vuli. PomS7Slel jsi take na to?"

"Platnou posledni vuli jsem ucinil dnes," zsinale odpovidal doktor Plachy, jen spravne chapal qznam slov lekatovYch. "A pti zdravem rozumu. Zde lezi, pfeeti si ji. Major uti ji zna, a ma bYti mpm vykonavatelem. Pfedti si to, je-li to psano pri zdravem rozumu?"

Tak, jako by ocekaval ortel nad vlastnim svSrm zdravS7m rozumerp napjate pohlitiel na lekafe, jenti do ruky vzal podavanou mu zavet' a pfedital si ji, jen aby vubec nabyl dasu ku vhodnemu vyjadkeni nejvatinej gch svSrch ()bay . Pfehlednuv testament, zase jej odkladal.

"To je vtiecko v pokadku," pravil. "Ale je-li elovek v poMdku sam se sebou, ptava se take, je-li smiten s Bohem. Lekak je pro telo a knez

Straus 15 je pro duti. Povolej si take kneze, kterY dovede bYti fitechou dusl stisnene. V jistYch okarn2icich katdy elovek citi toho pottebu."

Doktor Plachy, jen napjate pohliZel na lekaie, odvratil pojednou od neho hlavu a zaboioval ji do podutek.

"Tak 2e by to stalo?" povzdechl.

"Tim neni piece vice teeeno, net' 2e krYti se chci sam, abych snad nepochybil ye sve diagnose. Proto nemusit jette zemtiti. Pro dodasnY svnj divot udinil jsi sviij testament, pro vednY divot zavolej si 'kneze. To ti tedy tikam, kdy cheet vedeti, jak to s tebou stoji. Mame ti prof'. poslati?"

Doktor Plachy jako by byl vyslechl ortel smrti. Nepozvedal hiavy sve a jen tetike jeho oddychovani naznadovalo, to si je vedom vatnYch slov lekatovYch. "Ty si ptejet kneze, vid'?" nalehal doktor Pokorny.

"Ne," vyrazil doktor Plachy. "Je, nechci jegt6 umriti, ja neumru. Ja nepotrebuji kneze. Ja nikomu neublilil na svete a jestli jsern ubli211, ubliliti jsem nechtel. To dokazuji svYm testamentem. Kamillo!"

To zvolav, obratil se zase tvaii. k pfitomnYm. Kamilla ji.2 stela podle neho.

"Jdi, otevi kasu," pravil k ni doktor Plachy.

"Zde vezmi muj testament a vloti ho do pfihradky. To je ma zpoved'. Tou ukatiu, tie jsem nebyl zlS7m elovekem."

Kamilla otevfela ohnivzdornou pokladnu a vkladala do ni zavet', kterou podkval ji doktor Plachy.

Pevne jette sledoval kahlY jeji pohyb, ale jakmile zapadla dviiak pokladny, zase bezvladne klesl do podutek.

"Nechte mne, nechte mne!" zvolal. "Chci bYt samoten, upine samoten."

Major a doktor Pokorny vYznamne na sebe pohliZeli.

"Jclete, jdete," opakoval doktor Plachy. "eejko, ty u mne zfistati. Zustafi u mne!"

Kamilla a lekat odchazeli. Major distal.

"Pokorny jak2iv nic nerozumel," za:septal doktor Plachy, osamotnev se svYm ptitelem.

"Tak zle to piece se mnou neni."

Kapitola XII. Nastali zmena.

Ale bylo zle. Doktor Plachy tak jako by okamtikem, kdy nepokryte mu byl zdelen lekaiem obavy vzbuzujici sta y jeho nemoci, jako by tim okamtikem byl pozbyl vti tivotni energie a ztratil vuli, aby jette vzdoroval sve nemoci!.

Na znaku nehybne leiel na svem lo2i, viola mel zavtena a jen rty se chvilemi chvely, jako by si nee° teptaly, co vtak nikomu nebylo srozumitelne.

Doktor Pokorny odporueoval svemu ptiteli doktoru Plachemu, aby si dal zavolati jette druheho lekake ke konsiliu, ale nemocnY zavrtel hlavou.

"A2 zitra," zateptl, anit oteviel oei a na torn setrval pies vtechny domluvy.

Po odchodu lekatove major jette vytrval. Sedel u luzka pfitelova marne oeekavaje jeho vzpru2eni. Promluvil-li nan, jedine, eeho dosahl, bylo, doktor Plachy odmitave zavrtel hlavou. Na otazku majorovu, pieje-li si bYti sam, ztetelne prikyvl.

Major tedy odchazel tea a nemocnY, jeho stay byl tak pova2livY, mel znstati s Kamillou sam.

"Neni to nad vate sily? tazal se major mlade divky, ktera ho provazela at do sine. "Nemohu se ani vzpamatovati z tohoto nahleho, neoeekavaneho obratu. Dnes jette budu telegrafovati Ondtejovi. Doktor PokornY poeita, 2e strYc vat vydr21 nejdele tri, etyki dny a tu sotva 2e se Ondiej bude moci jette dostaviti. Na noc si dnes vemte k sobe Pazdernikovou, abyste nebyla sama."

"Telegrafujte, prosim, pane majore, take me matinee."

"Ka2dym zpfisobem. Myslil jsem ji2 na to.

Ale netli vate pani matinka ptijede, musite miti nekoho vedle sebe a to prozatim bude Pazdernikova. Stavim se dole u ni a potlu vam ji hned nahoru. Ona si musi za sebe nekoho zjednati."

"Ale, pane majore," daverive odpovidala Kamilla, "neobavam se jeg te nejhor'Aiho. Str.S7eek snad by byl zbytetne znepokojovan, kdyby vi-

Strana 16 del mimofadna opatfeni. Zitra tu bude matinka, dostane-li telegram a pak teprve at' udini ona, co uzna za vhodne."

"Nebojite se tedy, sleeno Kamillo?"

"Oeho bych se bala? Neba,la jsem se yeera a nebudu se bati dnes. V nejhorSim pkipade doskodim sama pro Pazdernikovou a tu stati, kdy ji na to pkipravim."

"Ne, ne, sledno Kamillo, jen poslechnete mne. Cot kdyby bylo potfebi na rychlo poslati pro lekake nebo podobneho nee°. Ja jiz vse zakidim."

A timto slibem veden, odchazel. Stave]. se ihned u domovnice Pazdernikove a to zdeloval, jakY neblahY obrat vzala nemoc jejiho pana a ukladal ji, aby v noci stkidala se s Kamillou a bdela u jeho kte.

Pazdernikova to sice slibila, ponevadt nechtela odporovati vYslovne projevenemu pkani, ale mineni jeji o nemoci doktora Placheho neshodovalo se s minenim majorovYm a nedbala ani na udonlivY vYrok lekaffiv. Dle jejiho soudu byla nemoc doktorova jen utkvelou jeho pkedstayou a proto s poydekem vzala na vedomi prohlageni Kamillino, ze tato sama jeSte elide dnegni noc bditi a oSettovati sveho strYce. Tak se stalo, to Kamilla skuteene distala se strYcem samotna, ad bylo to proti vYslovnYm disposicim bdeleho majora.

Zdalo se, ze noc uplyne klidne, beze vkho vzrukni. Doktor PlachY nehybrie letel na svem loti a Kamilla ye vedlej gim pokoji ulotila se na polo jen jsouc odstrojena, aby v pkipade potieby ihned byla po ruce.

Doktor spal pki tme, nebot' nemohl snesti svetla, kdy eas byl kti spani. To od let pkijatY byl jeho zvyk. Kamilla mela rozsvicenou nodni lampieku.

Unava pkedchazejicich dmu zahy ukazala sve fieinky. Kamilla, adkoliv si pfedsevzala, hledeti bude, aby bdela, usnula pevne a tvrde.

A z hlubokeho toho spanku probouzel ji zvonek. Vyskoeila a mnula si zrak. Zvonil strYc, zvonil stale prudeeji. V pokoji jeho bylo svetlo, ktere si musil sam rozsvititi. Mtikem byla u neho.

"StrYeku, deho si pfejek zvolala vkchna jeAte jsouc rozespala.

Na lozi svem seal doktor PlachS7 a rortata svidka ozaiovala jeho tval, vyhublou, vzruknim rozpalenou.

"Pfil hodiny jiz zvonim," geptal, ac zdalo se, ze by nejradeji kfidel, kdyby mu byl sloutil hlas.

"Pfeja si strSidku?" opakovala svou otazku Kamilla.

"Knee, knee od kasy, ty je mae." oNedilvelive koulel pki slovech tech odima.

Kamilla sahla do kapsy sve sukne a ihned poda,vala tadane klide.

Doktor vrtel zaporne hlavou, naznaduje, jich nechce, ale vyhublou rukou ukazoval na pokladnu.

"Otevii," pravil.

"Hned, strYdku," odpovidala Kamilla a soueasne take ji g otvirala pokladnu.

"Jsou dveke na chodbu dobte zameeny?"

"Jsou, strYeku."

"Pfesvedeila jsi se?"

"Pkesvedeila, strYeku."

NemocnY se plak rozhlitel.

"Jdi se jate jednou pfesvedeit," pravil.

Kamilla Ala, jak ji bylo keeeno. V okamtiku byla zpet.

"Je dobie uzameeno, strYdku," hlasila.

"Dobra, ted' jsem uspokojen," pravil. "tide jsou zli. Tobe dilvekuji a proto jsem ti svekil sve kliee. Jdi a otevii kasu."

Kamilla pkikrodila k pokladne a otevfela je7 ji dviika.

"Shora v druhe pfihradce na levo je balieek, podej mi ho sem."

"Zde, strYeku."

"To neni on, ten lined vedle, ale tenhle nechej zde tet."

Kamilla poda,vala balieek "Ten to je," pfisvedeil doktor PlachS7 a chilejici sve ruce polotil na balicky, jet letely pied nim na pfikrYvce jeho late.

"A ted' zase jdi, ale bud' pohotove, az to zavolam."

Kamilla mldky uposlechla. Vela do sveho

VtSTNIK dlefgho pokoje. Jig nebyla rozespala, naopak, katda, tilka v ni hrala. Pohledla na visaci hodiny, ktere ukazovaly jednu hodinu s V takovY neobvyklY eas strYc jeji, jemut na dny jit bylo vymekeno tivota, zabYval se s obsahem pokladny. Kdyby byla bazlivou, ted' zajiste by se tfasla hriizou a poslana jsouc prye, horempadem byla by spechala doh]. k Pazdernikove, ale Ala a pozorovala, co bude se diti dale. Ale Kamilla stala se devdetem vatnYm a neohrotenym. Stojic opodal dveii vedoucich do pokoje strYcova, sledovala jeho konani.

Ted' pkiSerne se ji zdalo jeho poeinani Sea na svem loti poeital doktor PlachY — statni papiry. Ruce se mu tfasly, zrak mel vytkeStenY, hlava hokela, ale poeital, rozeviral jednotlive kusy, pfehlitel kupony a toto zamestnani snad mu dodavalo silu, ze pravidelne kladl kus po kuse toho mamonu vedle sebe, kterY tvokil vkchen tivotni jeho zajem. Zase sloth balidky tak, jak je piijal a kdy byl ho toy zazvonil tak, jako by jednal za bileho dne "Dej to zase tam," Septal vysilen.

Kamilla ukladala balidky do pokladny.

"Milj testament! Je tam milj testament?"

"Zde je, strYeku," pravila Kamilla a s hrilzou podavala nyni tadanou listinu.

Vzal ji, pkehledl a vracel ji Kamille.

"Dej to tam," pravil. "A zavii. Dobfe zavki.

Klide vem k sobe. K tobe inam dfiveru, to vidiS." Kamilla mechanicky konala, co ji bylo ukiadano.

"A ted' jdi spat," pravil, jako by • ji ze spani ani nebyl vyruSil. `J`di spat. Lekaki vS'ichni dohromady nic nevedi. Zitra — " Klesl do podukk a jen zrakem jit pozoroval mladou divku. Pak i ta unavena vieka se zavkela, ale hned je otevfel, nebot' svetlo svioky jej "shasni", zakptal.

Kamilla shasla.

"Dobrou noc, strYeku!"

Nedostala jit odpovedi. NemocnY pfekonan byl vysilenim.

A ted' mela Kamilla spat. Ani potuchy. Byla rozrukna. Ted' mohia bditi a do rana take jit nezavkela oka. Rano vgak na ni bylo lze pozorovati unavu. Kdyt dostavil se neobvykle brzo major ejka, vide' zcela jasne, ze mlada ta divka se piemaha, aby byla v obvykle sve mike. Ale major byl pkili§ zkuSenY a proto nedal se mast zdanlive spokojenYm jejim yzezicenim.

"Melo. jste Apatnou noc, Pravda, sled"no?" tazal se soucitne.

"Jen druhou polovici, pane majore," pfisvedeila Kamilla, "ale nevykonavala jsem jineho, net' pievzatou svou povinnost."

Proste jala se vypravovati, jakYm zpiisobem byla probuzena ze spani a za jakYm se to stalo aby oteviela strYcovi pokladnu a ten ze pak pfehlitel a poeital sve cenne papiry.

Zdelovala tet, ze svekeny ji byly klide od pokladny; ani nevzpomenouc, ze ukladal ji strYc, aby nikomu o tom nieeho nefikala.

Major jen tasl. To mohlo se stati po yeerejpohnutem dni, kdy lekaf nepokryte iekl doktoru Plachemu,ze mnoho nadeje na jeho uzdraveni nechova. On poeital cenne papiry, tak jako nedavno pied tim stfihal kupony, sotva vyslechl zpravu, ze take jeho miladek Ferdinand jej podvadel.

"To musilo bYti pfi gerne," podotknul.

"Dojemne, pane majore," povzdechla Kamilla. "Tak mi ho bylo lito, kdy jsem yidela, ze nema, pranikoho na svete, kdo celou dui by na nem visel, kdo by mu ulehdoval tetkSr jeho stay.

Jak teMm se na maminku! Ne, ze bych si piala, aby mne vystfidala v jeho obsluze, ale proto, te maminka piece dovede s nim zcela jinak hovoiiti, ze otevfenej§i a sdilnej§i k ni bude net ke mne, na kterou pfirozene pohliti jako na nezrale stvofeni, ktere ho nedovede ani pochopiti, ktere nema smyslu pro jeho potfeby."

"Nevekte tomu," vrtel hlavou major. "Jak ho znam, matku vai by vedle sebe ani nevytrpel a tu duveru by ji rozhodne nevenoval, aby ji svekil klide od sve pokladny. Vam je piece dal v uschavani? Na to miltete bSti hrda. Tolik very dosud nikomu neprokazal."

Kamilla jen pfisvedeila, ze klide ma.

"To byla Lt'astna my glenka," pokradoval ma-

Ve sttedu, dne 2. imora 1938. jor, "ze prave vy, sledno, jste mela v telkych techto hodinach bYti piitomna. A byl nejvyMi das. Vy vykonala jste za jedinY den vice, net' ja za dye leta. Vy jste smitila otce se synem, to je vase dilo."

Chvalu svou Kamilla slygeti nechtela, ad okamZik ji rada vyslechla.

"Maminka, myslim, ze pkijede dnes," odboeovala. "A Ondfej, kdy zde bude mod. bYti Ondfej?"

"Dejme tomu, ze dostal v tuto dobu milj telegram," odpovidal major, "a sedne-li ihned na vlak, v pozitkku zde bude."

Kamille zakil zrak. Pomyslila-li, ona rozhodnYm syYm vystoupenim urovnala Ondiejovi cstu k navratu do otcovskeho domu, tadni °bet' nezdala se ji dosti vysokou za tuto cenu.

"Matinka se s nim nyni smlti tet," pravila.

"K hnevu, myslim, ae viibec neina pkidiny," odpovidal major.

"Snad piece," klopic hlavu, podotkla Kamilla, vzpominajic bla gene to chvile, kdy pkistigena byla matkou svou v objet]. Ondfejove. "Ale ja maminku znam. Jak uhlida, ze Ondkej jest smiken se strYokem, leda ze pronese je gte nekolik mravokarnYch naudeni a — " "A pak budete St'astni," dokoneoval major, s nadknim pohliteje na mladou divku. "Sleeno Kamillo, neco yam jegte ieknu. Vy jste valne, moudre, rozumne devde, prave takove, jakou pfedstavoval jsem si divku, aby ucinila Ondfeje St'astnYm. Upkimne se yam vyznam, ze jsem skepticky pohlitel na zalibu Ondiejovu pro vas, ale ted' ho chapu fuilne. I ja vas musil teprve poznati — " "Pane majore!" prosebne pohlitela k nemu Kamilla, aby zarazila proud jeho chvaly.

"Ne, sledno Kamillo!" nedbal major. "Jsem skrblikem, kdykoliv jde o chvalu a uznani, jet' sluS1 brat vane. To jsem yam iekl a vice take jit slova takoveho ode mne neuslySite. — Co dela doktor, mam jiti k nemu?"

Hovor ten vedl se v kuchyni, kam pki gel major za Kamillou, aby zde pkedev gim dostal zpravu, jaka byla pro gla, noc.

"Podivam se, pane majore," pravila mlada divka a jit vyela nahlednout do pokoje strYcova: Za okamtik se vratila.

"Spi," pravila. "Alespori se spat zda, ani nepozoroval, kdyz jsem vstoupila."

"Pak jej nebudu take vyru govati," pravil major v pameti maje veerej§i tadost doktorovu, ge chce bYti samoten. "Piijdu pozdeji zase. Myslim, ze dostanu nejakou telegrafickou odpoved' od Ondfeje i od vas]. matinky. Podivam se na telegrafni &ad. Doktor Pokorny pfijde po jedenacte hodine a pkivede sebou profesora Maixnera. At' je to proti vuli strYdkove, ja na tom stal."

A sotva major odeAei, zavznel zvonek doktora Placheho.

"Ferdinand tu nebyl, ani nic nevzkazal?" tazal se ptichvatavgi Kamilly.

"Ne, strYdku." '"Na tom nic nezalai, ale at' se mu take nic nevzkazuje do tovaxny. A co major? Kolik je hodin?"

"Devet, strydku. Pan major tu byl, ale prive odegel. Rekla jsem mu, ze spi g, strYeku, ale byla jsem se tu napted podivat a ty jsi spal, strYdku."

(Pokradovard.)

BOHATA BILANCE ARCHEOLOGICICkCH PRUZICUMIY V S. R. Satni archeologickY ustav v Praze skoneil svou celoroeni pruzkumnou sezonu, pokud se tYee systematicke prave na yykopaykach ye vkch zemich republiky. Nyni pfistoupi ye tfech zimnich mesicich k pracim konservadnim a vedeckeho zpracovani. Letc gni rok nesl podle slov ieditele Statniho archeologickeho astavu K. Buchtely velmi cennY pfinos praehistoricke yea', ktera mute dojiti podle nalezeneho materialu k zajima ySrm a pfekvapujicim zaverum. Letogniho roku byla prozkoumay ana zejmena etyfi rozsahla, edhistoricka naleziAte, a to v oechach v Tfebusicich (okres slanskS7) a ve Vliney si pod Melnikem, na Morave v obci Hradisku a na Slovensku v 2itaysk6 Tuni u Turdanskeho Svateho Martina.

Ve stfedu, dne 2. finora 1938.

I

NASE ZDRAV!

Nejvetgi zdravotnickg tistav v Americe.

POSLEDN1M eisle Vestniku es. pige V V MUDr. W. Richt ze Zlina, kterY provazel tovarnika Bat'u na jeho ceste oklem sveta, o svYch dojmech z teto testy. Zajimave jsou jeho poznamky o americkYch nemocnicich. "V gechny nemocnice, ktere jsem videl," pravil dr.

Recht, "jsou masivni, blokove vertikalni sta yby, vetginou o dvaceti i vice poschodich. Jedinot' vYjimku tvoti zdravotni Usttedi bratti Mayo v Rochester, kde k velkemu risttednimu ambulatoriu (v Americe nazvanou klinikou), je ptideleno pet men gich nemocnic, od sebe dosti vzdalenYch, cot je odrivodneno historcldm vYvojem tohoto mesta zdravotniho prtimyslu.

— tTstavy bratii Mayo tvofi nejvet gi zdravotnieke risttedi na svete. Cele mesto je vlastne ve znameni teto slutby, eetne hotely, nemocnice, obchody a banky byly vybudovany a slouti tislam cizich nav gtevnikri, aby byli systematicky a podle nejmodernej gich lekatsidch zprisobri vygettovani a ledeni.

Osu, neboli stied cele soustavy tvoti dvacetipatrova monumentalni budova kliniky Mayo.

Vstoupite obrovskYm portalem''a v Prostorne ptedsini, ktera ptipomind halu velkeho hotelu, krome drahocenneho mramoru, jim2 jsou vykladany vgechny zdi v cele budove a jent byl dovezen z rriznYch zemi a svetadilt, obklopi vas ovzdugi ptivetivosti, zdvoiilosti a slu gnosti. Naproti vchodu vas oeekava usmivajici se sledna, ktera ochotne a vymluvne poda pottebne informace a ujigt'uje vas, to i bez jakehokoli doporudeni mtitete si prohlednouti celY stay. Jedeme v tichem, dokonale vyrovnanem vYtahu do 14. patra, kde nam prrivodce jako sebevedomY American ukazuje ptepychove vybavenou ptednagkovou sin a lekatskou eitarnu a knihovnu. — Kdyt jsme pied tim videli skvostne, mramorem vykladane chodby, neptekvapuje nas jig, to v techto sinich jsou silne make koberce, dievem vykladane zdi a barevna, malbami zdobena okna. Od 12. poschodi nine at do ptizemi jsou pak jednotlive vy gettovaci stanice vgech oborri a odvetvi lekatstvi. Organisaeni plan vgech oddeleni je v kat,dem poschodi pine stejne te gen, take nemocny, kterY progel jednim oddelenim, zna jit soustavu vgech ostatnich oddeleni a pater. Ve sttedu budovy jsou prostorne eekarny s polaodlnYmi klubovkami v katclem poschodi, vtdy asi pro sto osob.

Po obou stranach eekarny jsou vy gettovaci mistnosti, opatteny potiebnou aparaturou a drimyslnYm signalisaenim zatizenim, ktere je sousttedeno jednak u vstupu do oddeleni, jednak v piizemi v usttedne telefonni a administradni slutby. Svetelne signaly oznamuji katclemu zamestnanci ristavu, kde kterY lekat v urditou chvili megka, hlasi katclemu lekafi, kde na nej deka nemocnY a soueasne oznamuje sestie oddeleni, jak dlouho asi bude ureitY lekat s nemocnYm zaneprazdnen a kdy bude mod pfejiti k jine praci Zda se to na prvni pohled at zbyteCnou kontrolou, ale kdyt si uvedomime, to v ristavu pracuje na 400 lekaffr a je vygettova.no denne prrimerne 2,000 nemocnych, pochopime, to to znamena nesmirnou risporu easu, nerve a zbyteenYch pochtlzek.

Pokud jde o evidenci nemocnYch, system poutitY na klinice Mayo, je velmi podobny zptisobu, kterY je zaveden v Bat'ove nemocnici ye Zline. Ka2dY nemocnY pti vstupu do ristavu obdrti u hlavniho vchodu sve evidendni Cislo, ktere ho doprovazi po celou dobu jeho pobytu v ristavu a podle ktereho jsou vyhleclavany jeho dtivej g i zaznamy, vrati-li se po letech °pet do fistavu. Lekati jsou dobie placeni: Mesieni fixum navgtevujiciho /ekafe v nemocnici je prtunerne

VESTNIK 400 dolara, pri torn si vyclelava v soukrome praxi obyeejne stejny obnos mesiene. Za prvni navgtevu podita, $2.50 a za dalgi $1.25.

0 KUCHYNSKE SOLI V LIDSKEM TE Dr. Vratislav Kudera.

0 to, v jakem mno gstvi je vhodne nebo nevhodne potivati kuchyriskou sui, zdravi lide se pranic nestaraji. Ridi se jen svou osobitou chuti. Nekdo ji rad pokrmy jen malo stane, jinY silne solene beze vSeho ztetele k tomu, neobte guje-li tim anebo onim zvykem sva. zativaci Astroji nebo celkove zdravi. Lze rici,ze u nes panuje zlozvyk vgechno silne solit a ffeelem konservovani potravin. Nektere uzenade (vutty a salamy) svou slanosti se vyrovnavaji slaneekrim a jen gt'astnou nahodou lze se v nekterem obchodu dopiditi mekke rt gove, malo slane gunky. Vyrabeji ,se silne solene a na povrchu soli posypane housky i chleb bYva vet ginou lakesolenY. 0 tom, jak asi se maji potraviny soliti, mate si kaZdY semi utvotiti zakladni ptedstavu, uvedeme-li tu, v jakYch pornerech se vyskytuje kuchyriska sal Cili chlorid sodnY v lidskem tele a k jakYm &dam jest ji tam nezbytne pottebi. Nejvice jest ji obsateno v plasme krevni, ti j. v tekutine syrovatce podobne, ziskane z krve odcizenim sratenYch krvinek. V kilogramu plasmy jest obsateno asi 7 gramil kuchyriske soli. Vzpomeneme-li, ze vaha celeho mnotstvi krve je u jednotliveho eloveka rovna osmi desetinam jeho celkove telesne vahy, muteme iici, to na pt. dospelY mut vahy 80 kg ma 6.4 kg krve, v ni v celem tele okrouhle 45 gramt kuchyriske soli. Protote v krvinkach, svalstvu i v jinYch ristrojich pkevladaji soli drasla, vapna, magnesie a fosforu, netteba brati je v rivahu. Za nejmen gi clesku, ktera, se ma hlavne k vegetarianske strave pkidavat, se povatuji 2-4 gramy kuchyriske soli denne. Stadi, aby udrtely v plasme jeji zasobu ptirozene potteby. Ale dne gni elovek kterehokoliv povolani, jak jsme nahote ukazali, Caste ani pti dobre vuli nernrite bYti ye svem potitku soli zdravotne mirny.

Dnes se vgeobecne nadutiva soli jako dratclidla chuti k jidlu a piti. Proto lidske ristroji bedlive hledi se zbaviti jejiho nadbytku modi.

Pozorovanim mnoha zdravYch osob se shledalo, to jejich mod za 24 hodiny nasbirand, obsahuje nejeasteji 10-15 gramil soli, nekdy at 20 gramii, cot odpovida, mnotstvi dvou at tki rovnYch kavovYch ltieek rozpra gkovane soli. Proti tomu jeji vylueovani potem, ad ma chut' slanou, je velmi nepatrne a stolid temet tame.

Prod se telo snati stale si udrteti v plasme krve jen jedno urdite, shora uvedene mnotstvi soli?

Protote jeho zdravi je vribec podmineno ureitYmi stalYmi pomery a jejich pravidelnYmi eisly.

Mezi ne z nejznamej gich path u dospelYch lidi na pt. vY gka telesne teploty kolem eisla 37 st.

C, stalY podet tepti kolem 72 za minutu, v temt Case obvyklY poeet dechri 18. Nema-li tedy lidske tel.° schopnost bud' udr geti si ptirozenou miru soli nebo naletite vylueovati jeji pfebytek, je zfejme ochuraveno.

PECE 0 RUCE MALYCH Nee o eistotu rukou deti jest prave tak nutna a chlletita, jako umYvani oblideje. Zvlagte detske ruce musi bYti east° a drikladn undvany, protote do vgeho a na vgecko sahaji. Otrou katdou kliku, katde zabradli u schodil, stiraji kagdY sttep a proto musi se easteji umYvati net ruce lidi dospelYch. Dospeli lide maji strach pied bacily a chrani se jisti neumytYma rukama chleb, kterY se lame a rukama podava do fist, ale deti teto obavy pied zaiodky nemoci nemaji a proto se east° mohou nakaziti. Matka musi dbati, by deti mely ruce stale eiste, protote to jsou nositelky bacilli, podanYm soustem do fist zneeistenou rukou dostane se nemoc do tela. Detem se neustale musi pfipominat, aby si ruce umyly, at se to stane zvykem, 2e bez umyti rukou nic nejedi. Musi se take udit ttivat mYdla, kartade, Hnky, musi se edit vydrbati si nehty kartaekem a vydrbati umounene kotniky. Po katclem umyti musi se ruce tadne do sucha ruenikem nejen osu giti, nYbr2 hodne vydrbati. Tim se odstrani ptipadne rozpukani Ica& a to se tim otuti tak, ze tak snadno nerozpuka. K pestovani rukou neni nlejineho zapa-

Strum 17 ttebi net voda, mYdlo, prakk z pernzy, kartaeek a pilnieek na nehty. Okusovani neht y musi se ptisne odnauditi. To je velka vada, miti nehty hiuboko okousane, nebot' tim se nidi krasa ruky, ale take hmat a neodvykne-li si to dite, pak to jde telko. Rude potive se umYvaji v horke vode a popragi se praSkem z mastku. kedkev je leeivYm prostiedkem proti iluaovYm chorobam. 8tava z redkvi je velice zdrava. a podporuje spravne vyme govani elude, Proto doporueuje se jisti hodne iedkve, nebot' ma, blahodarnY viiv na vYmenu latek v lidskem organsmu.

0 piti mleka. Mleko jest potravinou a ne ne.poj a proto nema se piti dlouhYmi dou gky jako voda nebo jine napoje. Kojenci ssaji tuto svoji ptirozenou potravu v malYch davka,ch po sob& Kagdy doug ek je pomalu privaden do Zaludku, aby tam byl radne ztraven. Timto zprisobern se mleko postupne srali a Zaludek neni obteZovin velkYmi kusy rychle sra2eneho mleka. Timto postupem meli by se kiditi i dospeli lide. Mleko ma bYti potivano pomalu a v malYch clavkach, ktere po sobe nasleduji v malYch pausach, nebot' jen tak mohou galudeeni gt'avy spiniti ne svfij Ukol. Doporuduje se meal. jeclnotlivYmi dougky pojidati chleb, temle nebo keksy a pod.

VitaminovSrm chiebem proti — neplodnosti?

Budepegt'ske listy zabYvaji se ohAime zajimavYmi pokusy, ktere konaji mad'argti ueenci s vitaminem E. Tento vitamin pit umotriuje boj proti neplodnosti a zaroveri i ureeni pohlavi ditete v tele matky. Budape gt'skY profesor Artur Zajthay a dr. Stepan Weiser zabYvali se soudasne s patitskYmi ueenci touto otazkou jig delgi dcbu a v techto dnech uvetejnili prozatimni vYsledky sve prate. Pokusy na zvitatech zjistili, ze po potiti ureitYch druhu obili ziskala stare a neplodna zvifata wet schopnost plozeni. Zaroveri scleluji listy, to budapeSt'Sti pekati zaeali s vkrobou chlebiekri, obsahujici vitamin E. VYsledky badani v LonOne a Patin pry dokazuji, 2e urdita mnot stvi tohoto vitaminu zprisobi v organismu neplodne-teny zmenu, ktera umotriuje, aby dala livot diteti. V LondYne i v Patiti bylo s temito chlebieky dosateno v nekolika ptipa.dech positivnich vYsledkri, v Budape gti se pokusy teprve konaji. Je-li motno ureiti zvY genim nebo snilenim mnotstvi tohoto vitaminu pohiavi ditete, nebylo sice dosud dokazano, avgak i v torn smeru se deji pokusy.

MED — TEKOUCI SLUNCE. Rudolf Havlik.

Lide vgech vekri zna1i ledivou mac raznYch byiin. V ptitomne dobe znovu vedecky byle prokazano, to v rriznYch rostlinach jsou leeive latky, ktere se nemohou nahraditi latkami chemicky v tovarnach vyrobenYmi. Je-li ledivou rostlina, prod by se neznaeoval vlastnostmi med, vytvoteny ze sladkYch gt'av, ktere kvitek pilnYm vdelidkam poskytuje. VCelka pomoci tivlotodarneho slunka, v ptirodni lekarne — ptirode tvoti nejptirozenej gi a nejjemnej gi vYtatek leeivYch rostlin — med. Je proto pravY med nejlep gim lekem mnohych chorobach dYchacich a zaHvacich iistroja, blahodarne ptsobi na rozmanite stfevni a Zaludeeni katary. Prokathno bylo lekafs e. veeli med omezuje rozskymi odborniky, Z voj S'kodlivYch bakterii v kaZdem lidskem tele a tak chrani pied nakazou Lide potivajici pravidelne med, nedostanou tak snadno chkipku. V mistech, kde zufi zagkrt, ty ditky, ktere med utivaly, za gkrtem neonemocriely. Med obsahuje cenne latky (enzymy), jest proto vhodnY nejen pro deti, ale i oSaby dospele, chudokrevne, slat* telesne i du gevne pfepracovano.

PravY med jest velmi snadno stravitelnY. Zatity prichazi prime do krve a nepottebuje chemicke ptemeny v zativa.cim ustroji, aby se stal zativnYm. Svetlovlase teny maji prrimerne 80 tisic, e'ernovlase 120,000 vlasu na hlave. 0 ple gich di se s vedeckeho hlediska mluvit teprve tehdy, kdyt maji merle nee 50,000 vlasti.

Strana 18

INAS ZAL011 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsan* resolueni v'bor tadu Pokrok Moultonu cis. 27, timto vyslovujeme uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad rimrtim jejich milovaneho mantela, otce a nagebo spolubratra J. W. Petrage,.

Bratr Petra§ zemi'el 22. ledna 1938, a pochovan byl 25. ledna. Pohtebni °Wady vykonal vldp. Kcp v katolickern kostele v Moulton, a pochovan na Mestskem htbitove tamta, za velike rieasti ptatel a znanich. Star byl 54 roky.

Bratr Petra g byl tichST a mirumilovnSi. Protot, pozristala rodino, ptijmete na gi uptimnou soustrast, a hudit yam ritechou, 'te tad sdili s vami vat zarmutek. A tobe spolubratte, budit zeme lehka. (hest budig tvoji pamatce.

Za tad Pokrok Moultonu eis. 27, Moulton, Texas: Jan Mika, Jos. K. Datilek, Jos. ZaveskS7, resolueni v'bor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanST resolueni v'bor tadu Ennis 6.

25., timto vyslovujeme uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad rimrtim va gi milovane mangelky a babiely a na gi spolusestry, Marie Jakubikove, ktera zemtela dne 29. ledna 1938 a pohtbena byla 31. ledna za hojne toast bratrri, sester a ptatel, kteti si ji vatili a na posledni ceste ji doprovodili.

Sestra Marie Jakubikova byla vtdy dobrou elenkyni na g eho tadu, proto i my, bratti a sestry telime jejiho odchodu.

Pozilstale rodine budi g ritechou v zarmutku jejich, to i my sdilime bol Va g' a truchlime nad odchodem jejim.

Zesnula sestra at' odpoeiva v pokoji a test budit jeji pamatce.

Za tad Ennis eis. 25. v Ennis, Texas: John Hrabina, F. B. Vrla, Joe Luk ga, resolueni v'bor.

BOLESTNA VZPOMINKA. Se srdcem zarmoucenSm a talem sklieeni vzpominame dnegniho dne 1. &Lora, te jest tomu prave rok, co se ,s nami rozloueil nag milovanS7 tatinek a statidek Jan Ripple, kter' odpodiva na htbitove v Industry, Texas.

Smutne, byla hodina a smutnej gi byl ten den, kdy nam tatinek, statieek a prastatieek odegel. Ty site v hrobe spig , ale my tako Tebe postradame. Teg ko Tebe v Ulna chladne. zeme jsme ulotili, kde dfima g veenS7 sen. Myglenky nag e stale dli u Tebe. Velk' bol zgasobil nom Tvilj odchod. Srdce na ge krut'm bolem se sviri a oei slzami se zalevaji v zarmutku, neb co lrino zeme pojme, nikdy nenavrati. O jak bychom radi se je gte jednou s Tebou se gli a spatiili Tvfij .mil' zrak. Marne na ge touhy a hledant neni Vas vice mezi nami. O, drahe verne srdce neblatite nas jit vice. St3-7ska se nam moc po Tobe. Spi sladce na g drab' tatinku, dedeeku a pradeclaku, dtimej sladkSr sen, my na Tebe nikdy nezapomenem. V klidne Nino zeme matky vlotili jsme poklad sladk. Tam jit boute ani vanek neru gi Tviij sladkS7 spanek.

Dnes kytieku vzpominek na hrob TYCO klademe na drikaz, se vtdy na Tebe stalou vzpominku chovame. Co Ti mriteme jineho ptati? Jenom telu zemi lehkou a dui lehke odpodinuti.

Spi sladce, drab' tatinku, dedeeku a pradedeeku! Bud' s Bohem a my nikdy na Tebe nezapomenem. To- Ti pteji, Zarmoucene ditky a zet'ove.

Bela Run opet na svobode.

Ptibuzni Bely Kuna dostali z Moskvy zpravu, g. e vridce mad'arskSrch komunistri byl propaten na svobodu. Bela Kun byl loni v Rusku zateen pro protibol gevickou einnost. Byl m. ji. obvinen, te r. 1919 zavinil pad bol gevicke vlady v Mad'arsku. Je tetce nemocen a musel b'ti pi. evezen do nemocnice.

VESTNIK Crosby, Texas.

Mena, red. Vestniku a etenati vespolek!

Dnes je takova pochrnurna nedele, tak proeitam dime ty noviny. Prave jsem eet1 v dne g -nimrfedlHoustChnicepTd vladni report o oeistenS7ch balech baviny z minule loriske trody. Do 16. ledna t. r. bylo odisteno vgech bah). v Texasu 4,825,213. Nejvet gi podet balri ma okres Lubbock a site 149,937 bait, pak okres Lynn 140,564 balri, pak Dawson 106,324 balri, Ellis 102,638. Mimo okres Ellis jsou to vgechny okresy severozapadniho Texasu. Je jich tam uvedeno hodne vice, ktere maji pies 80 ag 90 tisic balri. Tak dle toho reportu to vypada., ze sttedni Texas, bohate eernicove pasmo na bavinu, ztraci championat v poetu balri baviny. Ted' jit nemusi tadnS7 pochybovat o tak velke loriske rirode baviny. Jak mnozi se vyslovili, te kde pry ta bavina je, kdy oni ji nevidi. Mame my bavinovi rolnici Apatne vyhlidky do budoucnosti. Avgak neztracet nadeje! My zde v ptimoti pteekali jsme jeden rok, 1918, i bez baviny, kdy men jsme karantenu proti rritove housence. Pak nastaly tri moc mokre roky. My za ony 3 roky celkem sklidili jsme 6 balti. Nu a nezemteli jsme hlady i bez bavlny. Ted' jit od roku 1933 neseji nikdy vic jak od 7 do 8 akrri baviny, a te g jsme tivi. JO, tokti tak aspori o dvacet let mlad gi, tak bych se ta rozejel do toho raje Rio Grande Valley. Jelika ale sedmdesatka, dill 69 let se bliti, tak musim si nechati zajiti na chuti. Proto ale me to zajima, kdy etu o torn earovnem tidoli. Myslim, te kdysi po letech budou ti rolnici na ginci blahoteeiti nagi Texaske Jednote, ze jim tam dopomohla ku kousku toho raje. A at kdysi, mana ae v nedaleke done, ta kralovna bavina ripine zbankroti, tak oni tam budou py gne zivi i bez baviny, ac i ta se tam rodi znamenite, neb jak v onom vladnim reportu se udava: Cameron okres ma 43,709 bale, Willacy 41,297, Hidalgo 51,511 bait. To vypestovali i pti sadateni.

Tak leden bude prye uplynutV a zimu jsme zde v ptimoti takika tadnou nemeli., Jen tak paru rnal3"rch mrazikri bylo. Vet gina dni byla tep1S7ch, take i trava zaeina, rristi. Maria se as imor nam ptinese vet gi zimu, at se za,ene neco seti. My zde, aspori velkou vet ginou, rolnici maji vge zorano hned v podzimu. V gak ted' je potad mokro, ae v eernicich by ted' nic nezoral, to jen v piseene zemi nekteti neco zaeali orati. Tak, jelika nevim tacinSich novinek odtud, abych nezabiral hezpottebne misto ye restniku, ukoneuji. Vgem etoucim a obzvla gte zemeryjcrim, pteji potehnanS7 a rirodnV rok leto g S. Kelarek.-ni.Sbrpozdavem, itad Jaromir, dish) 54., West, Texas.

V nedeli dne 6.. fmora nam ptipacla na ge mesieni schrize a proto at' se eleni a elenkyne v hojnem poetu vgeci dostavi, neb je lepe pak ve schrizi jednani, kdy je hojna freast 'dent. Ale jak maji pied sebou sin prazdnou, tu se gpatne schrize odbS7vaji.- V na gem spolku je gpatnSr zvyk, na volebni schrizi ptijde hodne Menu, aby si zvolili ritedniky, ale pak se ut nestaraji, aby byli ptitomni, jak ti ritednici pokraduji. A proto nejen mutOti elenove, ale i elenkyne by se meli zajimat o schrizove jednani a proto ptijd'te vgichni kdo miltete do na gi ptigti schrize. V nedeli 30. ledna jsme pohtbili nageho bSrvaleho elena p. Ernesta kter3'7 zemtel nahlou smrti mrtvici. Byl to elovek dobrSr a v gichni ho meli radi, neb byl zde rozenS7 a ceVr divot zde ztravil. 'best budit jeho pamatce a jeho rodina at' ptijme od nas vgech uptimnou soustrast.

V nedeli odpoledne ptijeli p. a pi. Joe Botikovi z Fort Worth a pfekvapili nas kdy jsme sedeli u pece, neb bylo citelne zima, ale doufain, te podruhe ptijedou na clerk dobu.

Tak se mejte v gichni dobte a nezapomerite na schrizi pti gti nedeli. Pozdrav na v gecky v Marie Klausova, dop.

Dallas jsem vase, t ADOST 0 PODPORU V NEMOCI. Schulenburg, Texas.

Cteni bratti a sestry! — Obracime se na vas o sebenten gi podporu pro nageho spolubratra Maxa Templina, kterr musel podstoupit te2kou operaci, mel dva "tumor" a priltrZ, co2 bylo nebezpeene pro tak stareho elena, ua pies 60 let stareho. Vezme to dost dlouho na" bude Upine zdra y. My ka2dou 2adost podporujeme,

Ve sti'edu, dne 2. imora 1938. procez 2adame sbratr:ene rady, aby zminenemu bratru sebemen gi podporu uciehly, neb nak pokladna ma ut souchote. ZminenV bratr jest nemajetnS7, proee'g podporu pottebuje, neb mel hodne velke vydani. Milodary zasilejte na tajemnika: Chas. Jalufka, Rt. 4, Schulenburg, Texas. Vgechny dary budou ve Vestniku kvitovany, zacot yam jit ptedem diky.

S bratrsk"Vm pozdra.vem za tad Frant. PalaChas. Jalufka, tajemnik. ck' eislo 21.

Ignac Kopeck ml., ptedseda.

Dallas, Texas.

Mill bratti a sestry!

Dnes j en maliekou zpravu chci podat, totit nag tad Cis. 84. potada jak obyeejne na prvni nedeli dne 6. imora jeho ma gkarni ples. Proto vas vgechny uptimne zvu, nav gtivte nas jak zblizka tak okoli, je-li vam mono v maskach, a zapolte o jednu z cen. Bude rozdano jak oby dejne pet penetitVch cen. Vstupne: pan 35c, dama 25 a maska 25c. 0 kuchyri mame postarana, o jitrnieky a zeli nebude nouze a o ty ostatni dobroty ta ne. Tak na shledanou na pleBaena Jet. su! Jsem Eesky mluvici film "Zapadli vlastenci" se v ,Corpus Christi ukazovat nebude, protoie divadlo Agnes, v nemi mel 13't film ukazovan, bylo Jos. Vagut. prodano.

UDOLI, KDE PitItINENI SKYTA BOHATOU ODMENU. (Dokoneeni se strany 1.)

Znehodnocene a defaultovane (pro gle) bondy vymenili jsme za pridu nesporne rirodnou. 0 teto zaletitosti bylo v organu debatovano vic neg dosti. Jedno je jiste. Na ge ztraty budou vyrovnany a budou na konec vykazovat zisk. Jin'mi slovy, nag pozemek v dne gni ptimetene eerie vynese sumu ztrat a je gte tu bude fist' pfebytek.

Upozorriujeme na vec velmi driletitou. Dosavadni elanky o Valley nepi geme proto, te se jedna, o majetek Jednoty, cot by mohlo vypadati v tom smyslu, ze chvalime udoli, aby se Jednota mohla zbavit pridy a ziskati v ni ulotene penize. Rozhodne nikoli!

Uvadime o Valley fakta z ritednich yVkazil.

Na katde tvrzeni, cislice — mame legalni drikaz. A protote poctive vetime v ohrommi rozvoj ridoli, snatime se na mimotadnou pkiletitost upozornit nage spolubratry, pakud je doba ptihodna, Oinime timto zavaznou sazku na tvrzeni bratra Ne gettila, ze "Jednota nebude miti dosti pozemkri", jakmile se tam usadi nekolik eeskSTch a slovensk'ch rodin. Pamatujete se ptec na osazovani ci rust na gich osad. Zpoeatku ye West, Ennis, Granger, Taylor atd. bylo rodin nekolik; prospivani novS7ch osadnikt lakalo jine, osada rostla, dnes dospivanim dorostu ut neni mista. Rok od roku je v na gich osadach nouze o renty, mladi musi se odstehovat a tento rikaz uzakonenim tizeneho farmovani se bude Nastane pozvolnY navrat z mat na farmy. Uvidite!

Valley ma jeete pul milionu akrfi. pudy nedoteene, k zemedelstvi zpusobile. Prod prodlevati a v mnohYch ptipadech Zivotiti na pozemku vy2item, splachlem — naskyta-li se takova ptilelitost v Udoli? Zelenina jako zeli, fazole, tepa, mrkev, vodnice odesila, se tu v tijnu a po celou zimu a jaro dozravaji tu brambory, tomaty, korna a pozdni zeli. Koncem eervna konei sezona zeleniny a nastava sber baviny, kondici v zari, kdy zase poeind sklizeri zeleniny. VYteZek rostlinne produkce v obdobi 1936-37 dosahoval prfunerne kolem jednoho sta dolarti po akru. Nektere zeleniny vynesly (brambory, tomaty a fazole) at 300-400 dolarri z akru.

Net pozor! Tento vS7nos podminuie poctive ptieineni. Stejne jako kterST koliv obchod sam "nepobeti" n5-71irt musi bVti veden promyglene a opatrne, podobne v *doli toliko pracovitV, dbal', pokrokovST farmat ma dobrou eaku na hojnou odmenu. Pracoviti manZele s ditkem neb dvema udelaji na 10 akrech pudy (pet v sadu, pet pro zelenin y ) krasne Zivobyti, budou schopni ukladat, pozdeji pudy si ptikoupit, detem nashromatdit slu gnSr podil dedictvi.

y

Ve sti.edu, drie 2. imora 1938.

Praha bude miti d e ieny v policejni uniforme.

V Praze je krome statni policie takd policie mestska. Vykonava slutbu zejmena v oboru sociaini Mestske rade bude ted' ptedloten navrh, aby pro tuto slutbu byly ptijaty take dye uniformovane policistky.

Setkani bratti po 23 letech.

Jednoho vedera na Smetanove namesti v Moste tazal se neznamS7 mu2 hloudku homikt, vracejicich se z prate, zda znaji hornickou rodinu Dolakovu. Dostalo se mu snadno odpovedi, proto2e mezi horniky, byl Doak sam. Po kratke rozmluve se vysvetlilo, 2e se to setkali dva bratii po 23 letech. StarSi, FrantiSek Dola,k, jem1.12 je nyni 49 let, odeSel v rote 1915 do valky a poslal z ruske fronty jedinS7 dopis.

Od to doby byl nezvestnY a pied lety na 2adost rodiny byl prohlaSen za, mrtveho.

Nemecka universita v Praze zdedila 400,000 KC. V Zenskem domove na Vinohradech zemtela v techto dnech Sestasedmdesatileta, Leopolda Ullmannova, ktera, ustanovila pravnickou a statovedeckou fakultu nernecke university v Praze dediekou sveho jmeni, ktere eini 400,000 KC. Fakulta je podia pfani zasnule povinna ztidit z dedictvi nadaci pro vysokoSlolske studenty. Pani Ullmannova je vdovou po vysokoSkolskem profesoru civilniho prava. Sama bSTvala operni zpevaekou a hostovala na mnoha divadlech v Nernecku.

Zasoba masa ze psu byla zabavena.

Na Belsku easto proji2del lehkSr keznickS7 koearek, j eho2 obsah vSak byl pro teznickou iivnost trochu neobvyk1S7. Jeden keznik z Dolniho Ehrenberku na Rumbursku si zaridil v3isek psiho masa. Kdy2 nemel dostatek zajemcu v blizkern okoli, rozj el se dal a na Belsku delai dobre obchody. V kraji je bida o praci a penize a proto lacine psi maso slo na odbyt. fltady v gak zjistily, 2e maso nebylo zverolekatsky prohlednuto a eel* nallad byl zabaven.

vanooni

Strana 19

VESTNIK

Z CESKOSLOVENSKA. Podivinova, posledni cesta.

V Novem meste nad Metuji mel slavnY pohieb 611et3-7 Josef 8riltka. 8ratka vets'inu sveho 2ivota byl na cestach v cizine. V mladi se vy11641 litografem. Dlouho V§ak na kemesle nezustal. Touha po svete ho tahla do ciziny. Jig pied valkou procestoval rakouske mocnakstvi.

Po valce se dostal i do S anhaj e a procetoval vet§inu state v Evrope. Nevratil se dornti ani tehdy, kdy2 mu zemteli rodiee. Zdedil po nich 30,000 KC, ktere spravoval soudem urdenST spravce. 8rfitka jen zkidka ptichazel dome. To si v2dy vyzvedl z jmeni nekolik set, rozdal je pottebnSrm a zase 'gel do sveta. Na posledni pouti ho piepadla nemoc. Dowel at do Nymburka, kde zustal v nemocnici. Projevil ptani, aby mohl zemtit ye svem rodiSti. Proto byl z nemocnice ptevezen do Noveho Mesta. Ze zbytku jmeni mu spravce vystrojil slavnS7 pohieb se zpevaky a ttemi kne2imi.

Hladova zver v lesich.

V ni2inach, zejmena v zapadni polovine Oech, byla obleva a teploty vystoupily o jeden tti stupne nad nulu. Na horach byly mrazy dvou 0.2 etytstupfiove, na Sne2ce sedm stupfra.

Podle zprav statniho utadu meteoroligickeho potrva na horach slaby, a2 mirnSi mraz. V nalnach vSak bude jeSte misty slaba, obleva. V janich oechach byly a2 ttinactistupflove nodni mrazy. Snehove vanice a mrazy donutily zvek chodit za potravou a2 k lidskSrm obydlim. V 'Vinci ye Slersku chodi pet srnek rano do zahrad a a2 k zapra2i, kde dim lide ptichystali seno. Na silnici v Horni Lomne se pied koCar dekana Hanzlika postavila srna a nedala se odehnat. Kodi zastavil a dal srne seno. Srna odbehla teprve kdy2 se nasytila.

Stothieta statenka na easlaysku. easlaysk r kraj neni povaovan za nejzdravejSi, a to z tech davoclit, ze z velke east je prost les& Ale at' je tomu jakkoliv, dotivaji se na Odslaysku mnozi lide pekneho van. Ve bech u 6a,slave 2ije 1031eta statenka Katetina Nohejlova. Je narozena 31. dervence 1835. Babieka teSi se dosud dobremu zdravi a je stale dosti eila. Jak sama tvrdi, ma dosud dobrou chut' k jidlu. Jen zrak ji jig nyni podina znaene slabnouti, ale brYli nenosi. Nikdy nemusila vyhledati lekate Odchovala 8 ditek, z nicht jig 7 zemtelo. Babieka si jeSte rada zazpive, piseri o robote na panskem, na ktere pry sama jako 121ete devee pracovala. Zije nyni u sve vdane dcery v tichem a peknem mesteeku tlebech.

Babieka zpivala tee v Praze do radia a obzvle.Ste na to rada vzpomina.

Tisicikoruna na kousky.

Dva zamo2ni olomoudti ptatele si spolu posedeli pii piti do pozdnich hodin noenich. jeden z nich v nalade vytahl z kapsy tisicikorunu, namoeil jednu jeji stranu ve vine a pkilepil ji druhemu na eelo. Ten v gak bankovsku strhl a roztrhal ji na kousky, ktere rozhazel po cele mistnosti. Myslel pry, ie to byla nalepka s lahve.

Oba razem vysttizliveli a na kolenou shledava-s li po podlaze kousieky tisicovky. Budou mit praci negli ji slozi tak, aby za ni dostali nejakou nahradu.

Diamanty na Podkarpatske Rusi.

V okoli obce Bilky v irgayskem okrese na Podkarpatske Rusi byly nalezeny v hloubce deseti metro tvrcle a prilhledne krystalky, vzhledem podobne diamantilm. Po okoli se okam'Zite roznesio, 2e byly nalezeny diamanty a jistS r obCan si zadal o kutaci pra y° na diamanty. -Zjistilo se vgak, 2e jde o tak zvane "marmaro§ske diamanty". Jsou to krasne kristalky disteho ktemene. Maji cenu jen pro ptirodopisne sbirky.

• la adil V astenci ,

stromky za polovi

Praga Film Co., Chicago, prosttednictvim sveho zastupce pro stat Texas Jos. Va:suta uvadi jeden z nejkrasnej gich deskSrch, mluvicich filmil, kterS7 potai a zahkeje ka2de 'Ceske srdce svS7m milSrm dejem a zajimavSim romanem la.sky. Ukazovan bude v obrazkovSich divadlech.

CROSBY, v nedeli 6. rinora, prvni piedstaveni o 6:30 a o 8:30 hodinach veeer.

GRANGER — v fiterY 8. rinora o 6:30 a o 8:30 veeer.

SHINER,

ye etvrtek 10. finara, o 7:00 hodinich veeer.

SCHULENBURG, — v patek 11. rinora, o 3:00 hodinach odpoledne a o 7:30 hodinach weer.

ROSENBERG — v nedeli 13. finora odpoledne i veeer, a v pondeli 14. unarm pouze veeer o 7:00 hodirtich.

Zajiste by se obchodnik neb jednotlivec udinil smegnm, kdyby dnes, neb den po vanocich oznamoval Vanodni stromky za polovieni cenu, any nezbyl by se jich, kdyby je daval i ZDARMA. Ale rozdil jest, kdy2 by oznamoval neco jineho, neco, co nekdo pottebuje. Proto oznamovatel dosahne jistYch vS7sledkii, kdyZ oznamuje to, co veiejnost pottebuje, a jest zklaman, kdy2 by oznamoval dle zde uvedeneho ptildadu.

YOAKUM — v aterk 15. &lora odpoledne i veeer.

FLATONIA. — ve stredu 16. tinora o 3. hod. odpoledne a o 7:30 hod. veeer.

MOULTON — ye etvrtek 17. tinora o 7:00 hodinich veeer.

HALLETTSVILLE, — v patek 18. tinora odpoledne i veeer.

DALLAS — Grove Theatre, v sobotu 19. rinora o 11. hod. veeer.

Divadlo je yen z mesta v Pleasant Grove, na ceste do Kaufman, nedaleko Big World Store.

Sprilime Omamovini y e Vestniku

Prinsi Nejlepii VSTsledky.

1

ENNIS — v nedeli 20. tinora, odpoledne i veeer.

Neb Vestnik jest nejrozSitenejSi deskST list na jihu a oznamky jako2 da,sopis ce1S7 jest &ten se zajmem tisici i neeleny.

I yam vyplati se oznamovati ve Vestniku.

1

FORT WORTH — Rose Theatre, North Main Str., v pondeli, 21. finora o 6:30 a a 8:30 hod. veeer.

Cechoslovak Pub. Co.

I

VYDAVATELE VESTNIK UECHOSLOVAKA A THE WEST NEWS WEST, TEXAS 1 ........

KAUFMAN — v riterk, 22. rinora o 7:30 hod. veeer.

WEST, — ve sticedu a ve etvrtek, 23. a 24. rinora, odpoledne i veeer.

FAYETTEVILLE, — v nedeli 27. finora o 3 hod. odpoledne i veeer.

EL CAMPO — v pondeli 28. rinora, odpoledne i 'veeer.

S timto filmem jest promitin jednodiln* film, minul, Sokolsky Slet v Praze.

Strana 20 ADRESAR, TAJEIVINIKU Slovanake Podporujici Jednoty Statti,.Texas.

Hiavni tifadovna: C. H. Chernosky, ptedseda, Houston, Texas Stepan Vale 1k, mistoptedseda, Houston, Texas J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Edward L. Marek, freetm, Fayetteville, Texas.

Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas.

August Kacir, pravni radce, Temple, Texas.

Finaneni vYbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, A. A. Legikar, Houston, Texas.

Dr. Jos. Kopeck', vrchni lekat, San Antonio.

Tiskovt vYbor: Jos. Hornak, Bryan, J. J. KrulinskY, Cor. Christi, John Holedek, Wallis.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hrugka, Rt. 2, Fayetteville, Tex Schtze 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik. Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Sol/laze se kona 1. nedeli v mesici.

3. Novohrad. Adolf J. Mika, Moulton,. Rt. 1.

Schuze se odbYvaji 1. nedeli v 4. Karel Havlieek. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schfize 2. nedeli v mes.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

6. Mora's/RI Bratfi, Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schtize druhou nedeli v mesici.

7. Rovnost. Frank B. Du gek, Caldwell, R. 1, Box 152. Schtze druhou nedeli v mesici.

8. Prapor Svobody. Add f Barta, Schulenburg, Rt. 3. Schine druhou nedeli v mes.

9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schuze prvni nedeli v mesici.

10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoaltum. Schaze druhou nedeli v mesici.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schtze druhou nedeli v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice. Vine. Marek, Dime Box. &haze druhou nedeli v mesici.

14. Veseli. Edmund A. Baca. P. 0. Box 752.

La Gran ge. Tex. Schuze 2. nedeli v mes.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buckholts, Tex. Schtize druhou nedeli v mes.

16. BIM Hora. Frank Meinar, Sublime, Tex., Rt. 1. Schuze tteti nedeli v mesici.

17. NovY Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schuze druhou nedeli v mesici.

18. Jan Zitka. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schuze druhou nedeli v mesici.

20. Komensky. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

21. Fr. Palacky. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schirze prvni nedeli v mes.

22. JAI Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtize druhou nedeli katdY tketi mesic.

23. Nova, Morava. John Kahanek, Rt. 5, Schulenburg. Schuze 2. nedeli v mesici.

24. Cesky Prapor. Chas. Navratil, R. 3, Box 47, Temple. Schuze prvni nedeli v 1 hod.

25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schilze druhou nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schiize prvni nedeli v mesici.

27. Pokrok Moulton. Joe Zavesky, Moulton, Tex. 28. Karel Jona g. john Holedek, Rt. 1, Wallis.

Schtze druhou nedeli v mesici o 2 hod.

29. Praha. Jos. F. Eineigl, Taylor, Tex. Schuze prvni nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu. J. F. Fiala, El Cam po. Texas.

Rt. 1. Schtize p rvni nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovanu. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schlize 2. nedeli kat. 3 mesice.

32. Naginec. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, Victoria. Schtze druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellvine, Tex. Schtze druhou nedeli , v mesici.

34. Slovan gti Bratti. J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Setif/2e druhou nedeli v mesici.

35. Nova Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Texas. Schtize druhou nedeli v mesici.

36. West. Fr. Moueka, West, Tex. 2. stfedu.

37. Nova Mast. Norbert Jet, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schaze 3. nedeli v mes., ye, 2 hod. odpoledne.

39. Becifich Smetana. John Homola, Rt. 5.

Bryan, Tex. Schilze 2. ned. v mes. v 1 hod.

40. Cechoslovan. E. K. HajovskY, El Campo Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Frances Drgae, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Sclhaze 2. nedeli v mesici.

42. Moravan. John Machad, R. 1, Brookshire.

Schtize druhou nedeli v 43. Bratrsta Podpora, F. Dressler, El Campo.

44. Ceti Bratti. Fr. Langer, New Ulm, Star Route. Schiize druhou nedeli v mesici.

45. Viastenec. J. H. El gik, R. 2, Yoakum, Tex. Schilze druhou nedeli v mesici.

46. Volnost. Zofie Hluchari, Box 354, Sealy, Texas. Schfize prvni nedeli v mesic i.

Hvezda Texasu.i'Jerry. Dana, Rt. 4, Box 151, Temple. Schtze prvni nedeli v mesici.

48. Vygehrad. Dan Cuba, P. O. Box 172, Taylor, Tex. Schtze 1. nedeli v mes. odpol.

49. Pokrok Rowent Vaclav Kvasnidka, R. 1, ' Rowena. Schuze druhou nedeli v mesici.

50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Petel . ka, R. 1, Box 27, El Campo, Texas. Schaze 1. ned. v ma's.

V E STNiK 51. Vernost. Petr Pondik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Srnithville, Texas.

Schtize druhou nedeli v mesici.

53. Cesky Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Schtize prvni nedeli v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. Hvezdnaty Prapor. Louis Svaeina, Penelope. Rt. 1. Box 55. Schuze 1. nedeli o 2. hodine odpoledne.

56. Anton J. Cermak. John Nemec, Corpus Christi, Texas, R. 1, Box 257. Schuze druhou nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne.

57. Jan Hus. Jakub Citek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schuze prvni nedeli v mes.

58. Columbus. A. L. Matu gek, R. 1, Wharton, Texas. Schtze prvni nedeli v maid.

59. Bratti Jihu. F. A. Woige, New Ulm, Tex. Schtze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratii Svornosti. J. M. Va gina, Rt. 1, box 76 East Bernard, Te. Schfiz 2. ned. kaL 3 mes.

61. Vesmir. Ad. Mieulka, Rt. 4, Box 183, Flores/7111e, Tex. Schtize 1. nedeli mes. etvrtl.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston. Schtze prvni stfedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schtze druhou nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. John Bolfik, Rt. 3, Box 191, La Grange. Tex. Schaze 1. nedeli v noes.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon. Schaze prvni nedeli v mesici.

66. Slovansko, Lipa. John Simeik, 916 North, 27th str., Waco, Tex. Schtize 3. ned. v mes.

67. Bratti Svobody. Alois Dybala, Schulenburg, Tex. Schtize 1. ned., o 2 hod. odpol.

68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

Schtze druhou nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova Osada. J. A. Dugek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. Schuze 2. nedeli.

70. Laskavost. John J Zemanek, Needville.

Schtize prvni nedeli v mesici.

71. NovY Raj. Tom Piakryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schuze druhou nedeli v 73. Sam Houston. Joe Wagek, R. 3, Seymour.

Schtze druhou nedeli v mesici.

74. BorovY Haj. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlett. Schtze prvni ned. v mes. katclY 3. m.

76. Neodvislost. Chas. Kfitan, 2409-8th Str., Wichita Falls. Schtize druhou ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Pfibyla, R. 2, Bomarton, Texas.

78. Dobrota. John Dornak, Jourdanton, Tex. Schtize prvni nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. Karel Holasek, R. 2, Corpus Christi. Sell/he prvni nedeli v mesici.

80. Tyr!. Joe Zurek, Rt. 1 Holland, Texas.

Schuze prvni nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rule. August Teyki, Needville.

Schtze druhou nedeli v 82. Cechn Domov. Wesley Strunc. rt. 2, Ennis.

Schtze druhou nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, Texas. Soh/he druhou nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas, Adolf Jet, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Schuze 3. nedeli v roes.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulit, Rt. 1, Weinert, Tex. Schine 2. nedeli v mesici.

86. SlovanskY Svaz. 0. V. Vanidek, R. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Heil, N. 2nd Str..

Temple. 2. etvr. v rues. v Ur. br. A. Kacite.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schaze 1 ned. v mes.

89. RiltovV Dvur. Fr. Hering. P. 0. Box 334.

Rosebud. Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

90. Slovanske Sdruteni. Frank Pustejoyskt B. 76, Tuxedo. Schaze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto. R. J. Logt'ak, Box 306, Crosby. Schtlze prvni nedeli v mesici dopol.

92. Svaz Oechoslovanfi. Albert 8ilhavS7, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. Schilze 2. nedeli.

93. Karnes. F. L. PustejovskY, Hobson, Texas.

Schaze druhou nedeli v mesici.

94. Dennice. T. J. Peeena, Wheelock, Texas.

Scht/ze prvni nedeli v mesici.

95. Cesky Den. Anton Holub, Seymour, Texas.

Schtze 2. nedeli v mesici.

96. Krasna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Schuze druhou nedeli v mesici.

97. Placed째. Joe L. Elgik, P. 0. Box 105, Da Costa, Tex. &Mize druhou nedeli v mes.

98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schtize druhou nedeli v mesici.

99. RadhoSt'. Henry Spanihel. Hallettsville, Texas. Schtize druhou nedeli v mesici.

100. Pokrok IvIladete. J. S. Sehesta, Lyons, Tex. Star Route. Schtze 1. nedeli v v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville. Schtze druhou nedeli v roes.

102. Hvezda 11/12.adete. Jos. F. Machu, Box 44, Couplanc: Texas.

103 Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia.

Scheme tteti nedeli v mesici. ,itopluk Cech. Lud. Ballas, Ear Lake, Texas Schtize 2, nedeli 'v rnesici,

ye saedu, dne 2. imora 1938.

105. Hej Slovand. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Schiize druhou nedeli v mesici.

106. Cecho-Moravan. Fr. Doeekal. LaGrange.

Schaze prvni nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu. E. Mieulka, Floresville.

Schaze druhou nedeli v mesici.

108. Jifi Podebradskt J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schfize prvni nedeli v mesici.

109. Radecky. Emil Fojtik, Rt. 4, Granger.

Schfize druhou nedeli v mesici.

110. Jan Rosicky. Steve St'astnt Rt. 2, Kaufman, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

111. Jaroslav Vrchlick y. ' Jacub Vicic, P. O. B. 105, Sugarland, Tex. Scheme 1. nedeli.

112. F. B. Zdrilbek. Petr Listak, Damon, Texas.

Schaze druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp.

113. Svepomoc J F LukaSik, George West.

114. Vyzovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, Richmond. Schtze druhou ned. v mesici.

115. Pokrok Garwood. F. J. Bou gka, Garwood.

Schtize druhou nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cookes Point. John toupal, Caldwell. Schaze 2. nedeli v mes. 1. h. odpol.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown. Schaze druhou nedeli v mesici.

118. Kingsville. Joe Lukas, Kingsville, Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanska, Pfiletitost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schaze prvni nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shiner. Schtize prvni nedeli v mesici.

122. Nova. Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas.

123. Vgeslovan. Dom. Vydrtal, Flatonia, Rt. 3, Schfize druhou nedeli v mesici.

124. Slovansky Dilworth. Albert Velek, Rt. 6, Gonzales, Texas.

125. Touha. Louis Luka g, Box 36, Westhoff.

Schaze druhou nedeli v mesici.

126. DubovY Haj. Josef Foit, R. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy.

128. Bratrske Spojenl. Frank Vanek, Rt. 5, Mart. Schtlze druhou nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel. Paul Matyka, Wheelock, Tex., Rt. 1, Box 21. Schtize 1. nedeli v mes.

130. Jaro. J. F. Bougka, 5536 Richard St., Dallas, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schuze druhou nedeli v mesici.

132. Svatopluk. J. J. Kulhamek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schtze 2. nedeli v mesici.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Sol/laze 1. ned. v m.

134. Bratfejov. Chas. Machad, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schaze prvni nedeli v mesici.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Schiize prvni nedeli v mesici.

137. Lille. Anna V. Kubala, Louise. Schaze druhou nedell v mesici.

138. Vytrvalost C. M. Srubat, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svabodu. Miro Svolooda, Danbury, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas.

141. Cechoslovak. Jos. Ta gka, R. 1, Sealy, Tex. Schaze prvni nedeli katdeho tretiho mes.

142. Stefanik. Frank Zaludek, 1514 Bingham St., Houston, Tex. Schnze 1. nedeli v mes.

143. Ptimoti. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schilze druhou nedeli v mesici.

144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Schuze druhou nedeli v mesici.

145. Mora yska Orlice. Frank Hegar, Penelope, Schuze prvni nedeli v mesici ye 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Jos. Vesely, Galveston, Tex., 3505 Ave. P 1/2 . Schnze katdou 2. nenedeli v mesici ye 3 hod. odpoledne.

147. Vesela, Osada. Tom Ventreek, Jourdanton, Rt. 2, Box 66. Schaze prvni nedeli.

148. Eimaton. Jos. Zemanek, Blessing, Texas.

Schilze prvni nedeli v mesici.

149. Tomag Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. 2. nedele.

150. Aug. Haidugek. Mrs. Antonle Strouhal, Woodsboro. Schilze prvni nedeli v mesici.

151. Wharton. Henry Holegovskt P. 0. Box 505.

Wharton, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Texas, P. 0. Box 328. Schuze prvni nedeli.

153. Pokrok Bennview. Adolf Elleg, Lasalle, Texas. Schtize druhou nedeli v 154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu. Raymund Prasatik, 128 West 7th Str., Austin, Tex. 156. Pokrok Baytown. B. R. Zatopek, P. 0. Box 41, Baytown, Texas.

157. Rozkvet na Plains. Mrs. V. H. Macha, Wilson, Texas.

158. TexaskY Kvet. F. Kofnovec, Kaufman, R. 1. Texas Schtze primi nedeli 160. T. G. Masaryk. Bed. Socha, San Angelo, Sonora Rt., Texas.

161. La Pa,,tu. Charlie 1-',:iR'ek jr., Jourdanton, Texas, Rt. 2,

Vaiene 'etenaistvo!

Abyste nemysleli, ie • Nonat jenom prodavame, chci varn sdelit nektere ritipady, co Nonat narn a na gim piat elinn vyleeila. tis. I. Bakst v ruoltach.

KdyZ jsme zaeali vyrabet Nonat, o ktery jsme byli piesvedo'eni, ie je dobra na otevtene rang, muj otec dostal do obou nohou bolest nad koleny. To ho tak trapilo, ie se nemohl ani na nohy postavit. Dal si na jednu nohu naplast z Nonat, jake bylo jeho ptekvapeni, kdyi za 3 dny noha piestala bolet. Jelikoi druha stale bolela dal i na tu naplast a i ta za 3 dny bolet piestala. To mu bylo 75 r. Do jeho 85 rokii, kdy zemiel, bolest se nevratila.

Na rozli6ne at' suche neb otevkene bolesti se Nonat osved6i1a, ktera bea operate vytahne dievene i oceloye tfisky i stiely v tele, ale musi to 1-47t

tore. Tak tallo mne a na shledanoul" "Jen jeSte maliekou ormalitu, pane Mal*. Jiste mi to nebudete miti za zle."

"Snacl mi nechcete napsat pokutu?"

"BohuZel, path to k nepkijemnYm strankam naSeho povolani. Ale samozfejme v torn neni nic osobniho, to bych rad zduraznil. Naprosto nic osobniho."

"Poekejte, eloyeee! NepiSte to!

Chlape, jestli mi po cele to ceremonii napieete pokutu, tak yam dam takovou do zubil, Ze . . ."

"Pardon! V tom pkipade raate If , jit se mnou timto smerem. Main "Jste velmi laskav, pane inspek- nest prohlasit vas za zateena pro

p •iklapl na pyn, nezda se yam, pare Maly?„ "Ilm — ani bych netekl."

"Ne? Vidite, aby se yam pkiznal, pane Maly, uz jsem vas podeztral, Ze si to maZete trochu mot Cerstva — mam-li se vyjadkit lidove."

"Ale jdete, inspektfirku! Co vas to napada?"

"No, ale o chioupek nad limit jste pkece snad jel„ ne? fteknerne osmdesatkou?"

"Osmdesat? Chrati 13th! Kdybyste iekl padesat, to snad, ale osmdesat? Nikdy!"

"Nu, me si z toho nedelejte, pane Maly. To je velmi obvykly ptestu-

vy-

NONAT Jima

Vzorni v5,ehova dopravni ProslYcha se, Ze v Pra,ze budou zahajeny kursy keenictvi a spoledenske yYchovy pro policisty. Obecenstvo si totia steluje, ze mnohY dopravni strainik, byv na neco dotazan, nedovede se hladce yyjadkit.

Doufame, Ze nyni nabudou strati...Mei Itakove spoledenske vybroultienosti, ze na pr. zadrtieni pro rychlou jizdu bude miti as takovYto prObeh: "Ratite prominout, lituji, ze jsem vas musel zastayit."

"Co kikate?"

"Dovolte, abych se pkedsta yil. inspektor Vaclav KotenY." "Tetii me, pane inspektore. Js, jsem Oldkich Maly. A toto je moje Zena. Dovol, drahotfSku, abych ti ptedstavil pana inspektora Kotieneho od dopravni strale."

"Je mi potegenim, milostiva, pani.

Mame dnes skvele podasi, ze ano?"

"Skuteene nadherne, pane inspektore."

"A ta silnice! Jako stol, *tie ano, pane Maly?"

"Opravdu bajeena, pane inspektore '.

"Primo eloveka svadi, aby trochu

hroZovani strati bezpeenosti. Raete, prosim!"

0

Jedna, 2ebricka Zazvonil Zebrak u d yeki milosrdne pani: "Milostpani, darujte mi neco."

"Poekejte chvili, ubohY mai, dam yam nee° tepleho."

"Ja bych radeji -nee° studeneho, milostpani."

"A co na pkiklad?"

"No — korunu tteba." * • "Scusedka nas Zadala, abysme ji y Sechen snih nahazely pied &eke, aby jej muZ nemohl weer do hoThe Humorist. spody!" * * olovek je jedinY tiivoeich, ktery se eervena. Nebo by aspoii mel.

Pritele neb znameho, ktery se uchazi o politicky Mate

a S. Oa

Cena Nonat je 50c a $1.00, patoul 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pi gte ptimo na nagi adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. Piejete-li si vice vedit o leelvosti Nona t, palete narn listek s adresou.

Make pohlti britskY ostrov.

Mezi obyvatelstvem na britskem ()strove Guernsey v LamaneskOm prOlivu vznikla v poslednich dnech panika. Rortiikila se tu poyest, tie do konce leto:sniho ledna bude tento druhY nejvetSi ostrov v Laman§skem prulivu nasledovati osudu legendarni Atlantidy p, zmizi pod vlnami ocednu. katastrofe pry zahyne ygech dtykicet tisic obyvatelu ostrova, jestlitie yeas neuprchnou. Povest vznikla z toho, Ze &enci pkedvidaji letos napadne tivYeeni hlacliny mokskeho pfilivu. Dosahne pry maxima za oslednich padesat let, asi 10 metro. Mnozi lide, kteki poplatinYm povestem uvekill, jiti nyni se stenuji z ostrova na pevIninu. Ostatni buduji podel breht vysoke hraze z pytlfi s piskem. Cela Anglie s napetim Deek5,va osudnY den, zda se proroctvi — ureuje se k tomu dokonce pevne datum 18. ledna — yypini a zda ostrov skutedne bude pobicen moiem.

Strana 21

VESTNiK

Ve stfedu, dne 2. Anora 1938.

Zdall ano, neb zdali si pejete privydelati,zajdete za nimi a cdporuble jim Vestnik a po pade eechoslovak, do ktereho by meli dat sve oznameni kandidatury. r

PLATIME KOMISNE Vam za va§i praci zaplatime komi gne a vy utinite kandidatu o iltad neocenitelnou neb VestnIk jest

NEJR0Z8iftENEAM CESKIrIVI eASOPISEM VE STATU TEXAS neb ma nejvetai po6et odberatel v Texas.

Pale nara dnes, a my yam oznamime ceny oznameni raznSrch nrado atd., take vase koraigne. ttednici ozaamuji nyni, hned po Novem Roce, a proto neodkladejte a nav gtivte je bezodkladne.

Take tisimeme listky kandidatdm, 'plakaty a Vae jine. Gusto kandidati si pfeji listky, dopisy, atd. v Ceske fedi a zavdeeite se jim, kdy jim poradite, kdo prati tuto pro ne zhotovi.

Pigte na:

Cechoslovak Publishing Co. WEST,

TEXAS

Strana 22 SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohkebni ustav pohotovSr k sympatickemu vykizeni nezbytieS7ch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu.

Levne ceny jsou flak zasadou.

V2STNiK

'Mate takove pocity

Ve stiedu, dne 2 Unora 1938.

Taroky $1.35. techoslovak, West, Texas.

EDWARD PACE Pohiebni riditeL Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

DR. C. GREER 06i, Irai, Nos a Hrdlo Pkiprava BrAi trfedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas • V nedeli rano od 9:00 do 12:00

DR. KAR. J. HOLLUB Oeskfr Lekai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon idadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

C. H. CHERNOSlif FRAvNiK

Trinerova Angelika Vim pomifie.

Nemate chid' k jidlu? Trpite bolenim hlavy, nervosni podraidenosti nebo thchvaty gpatne nalady?

Rozbug i se Vam srdce, jakmile ulehnete, jest Va g' spa.nek neklid0 a pi'erugovanY. , vstavate rano s anavou jako po celodenni praci? Mate-li takoy e pocity, Trinerova Angelika poskytne Vam rychlou alevu. Vyelsti Vag ialudek a vnitimosti bez telesneho seslabeni, navrati Varn zdravou chut' k jidlu a dokonale zaiivani, budete miti opet zdrav3i spanek a rano Vstanete s plijemnfrm osvetienim.

Trinerova Angelika je silivka, vyrabena z angeliky a jimich lee'ivSrch bylin a z kalifornskeho sladkeho vine.

Jest velmi lahodna. Dostanete ji u sveho lekarnika nebo piimo od Joseph Triner Corp., Chicago, Ill.

Anglie opevriuje druhou in*lickou cestu.

Vyfizuje veekere soudni zalaitosti.

Jak oznamuje namothi dopisovatkadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress tel Daily Heraldu, bude zkizena nova ba-itske, namotni zakladna ye budove.

Freetownu, ptistavu to v zapadoaHOUSTON, TEXAS fricke kolonii Sierra Leone. Tato nova namotni zakladn y ma zabezpeeavati namotni cestu do Indie, pro piipad konfliktu na Sttedozemnim PRAVNiK mon, kdyby byla snad cesta SueVykizuje veakere soudni a privni zem uzavtena. Take Kapske Mesta zale2itosti, abstrakty, posledni jakotto valeenY plistav dostane ruzyule, atd. ne velkoryse zalo gene objekty. Pro TEXAS tyto nove namotni . zakladny budou Telefon 146, WEST, pry vybudovany ohromne doky, olejave tanky a silne pobte gni bateDR. THOMAS N. DeLANEY rie s ptislugnYmi posadkami. FreeOeNt LEHAft town by se tim stal pies noc BrSile spravne pkipravene. ?itym strategickYm bodem v obranas dle Mnluvy. mem planu;: btitskeho imperia. V tkadovna 3248 — Res. 2687 ofistave mohou zahatviti i nejvetgi lodi v bllzkosti pevniny. ?ode 513-15 Professional Bldg. pobtegni linie budou vybudovany TEMPLE, TEXAS. betonove zakladny pro nejta gi pohtegni baterie, podabne sin gapurskYm. Na vYstavbu ptlstavu v Kapskem Meste je preliminovano 15 teska Jidelna, Restaurace milionu liber gterlinkti. Na ()strove a Pivnice Robbenu, prostirajicim se pied Kap714 PRESTON AVENUE skYm Mestem, mail bYt vybudovaHOUSTON, TEXAS na zvlagtni opevneni na mistech, Jos. Kant, majitel. kde byla chive stanice malernocTelefon: Beacon 31734. nYch. Ostrov ovlada, vjezd do phPravidelna jidla a lunge.

Nejlepai soudkove a lahvove pi- stavu v Kapskem Meste. Take zde Vo, rtizne druhy vina a doutniky. budou na pevnine postavena 14palcova dela a jine te gke baterie.

Mluvime eesky.

0 Hoboko stale na sklade.

Hubeni vepkici s heslem na Zvlaatni stoly pro rodiny.

V obci Grauenburg pobli g Brem polozili neznami pachatele u pornniku pagleho vepte s napisem: "Pag el bohatYrskou smrti z krmeni hragkami." Do jatek v Bremach byl WEST, TEXAS. doclan veptik o vaze 40 kg s napiPozemkovfr obchod — Abstrakty. sem: "Dejte mi elyti roky easu."

Tak sedlaci demonstruji proti nePujeky — Notakstvi. dostatku krmiv a nahra gkovYm krMame spojeni v celem state. mivinn z motskYch ryb.

V PRAZE 1938! s OficiSinfmi Sokolskirni Vipravami

Slovenske TelocviCne Jednoty Sokol po expresnich

BREMEN•EUROPII 11. kvefna

4. Cervna - 22. Cervna Pro informace pate neb hlasfe se

JOS. F. HOLASEK tECHOSLOVAK PUBLISHING CO., WEST, TEXAS neb u sveho mfsfn ■ho zestupce

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

GEORGE E. KACM

RED FRONT

Cervenka & Vaniura

TAROKY! Hra tarokii, nejlepel jakosti, nyIii za $1.35, paetou vyplacene. Oblednivkv adresulte na: CeehosloIrk. West, Texas. (di)

. lekatilm, kteti radi spat "Nev & pii otevtenem okne... Muj snoubenec na to zahynul."

"Bone, to bydlil v nejakem mac studenem kraji?"

I "Ne: byl kapitanem v ponorce."

11

11

.

. ■0•11 • 41•1111•0!0.111■0•11■0■11 1

CNN.

1,NNEW411104.110041•111.04111■0•111114

Rad Pokrok Houstonu, cis. 88 oslavi sve 4. vS,roel otevieni nove budovy na Studewood

v nedeli 9 dne 13. unora, 1938

OBED VE 12:00 HODIN — PAK BUDE NASLEDOVAT SCHUZE Program zapoene ye 2:30, tee, rOzne zpevy a ye 3:00 hod. zapoene divadlo pod nazvem

"Tit! DCERU gKY NA VDAVANf" Veselohra o tech jednanich. Napsal Jiri Balda OSOBY: Kajetan Dlabad, domovnik br. Joe Kagpar Jenofefa, jeho aena ses. A. Vallova.

Mila, ses. Viasta Vallova, sl. Sella DlouhY Fanda, jejich dcery Iola, ses. Helen Valeik ses. F. Olexova ml.

Emerencie, teta br. Dan Datilek Vojta Smid, stragnik br.

Amos Kadledek Alois Pentlieka, eignik br. Ad. Valla Ronauld 6muchanson, polarni cestovatel p.

A. Kristinik Ed Svoboda, jeho assistent br.

Frank Kogut Dr. Otto Jandera, profesor Obecni zkizenec br. Joe Kalousek Knirsch, soudni rada Del v Praie- za nagich dnu.

Path 40c Damy 25c HUDBA ODPOLEDNE I VEOER BALSA ORIGINAL Timto zveme vas vgechny z blizka i z daleka, a jestli jste se nikdy nezasmali, tentokrate se zasmejete od srdce.

ZABAVNI VYBOR. (4-6) 1,01.11111/04//a0410.1•10.1111INNIMINNIIIIIHMIWNII11.011NHIMMINAIIMOININKMOIM■011•11.41•11.1111111.41111.11.111•041•114.1111011100.1110-0004%

Ve stredu, dne 2. Unora 1938.

V2STNIK

Skupina spolubratil ye Valley.

Strana 23

ohratuje se autor nakvaAene, "neza- smichu, ktere jiste mtij kus o hodipodital jste do toho minutove salvy nu natahnou."

R d Pokrok liothionu OZNAMUJE potad spoledenskYch zabav, jet od otevreni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajanu a jejich pratel.

O Postovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptsini se jest — 20th and North Main.

V nedeli, 6. Cmora Syncopators V n eeeli, 13. unora J. R. Baa's Originals, a zaroven oslava tietiho vYroi na, ss i fadove budovy, odpoledne slavnostni program a "Divadlo".

Brat -l: J. Maragek, t'epan Valeik, Jas. Netetfil a Rob. 6ervenka v zahrade Josef NetettilovSich u San, Benito.

U GENERALA MIAJI, OTCE MADRIDU. Sidlo velitelstvi madridske armady je v bezpeenem Ukrytu v pod-. zemnich sklepenich bkvaleho ministerstva financi. Prizemni alma a Aechny vehody do mohutne budovy chrani vysoke hradby pythl s piskern. Hlavni branu streti vojaci s nasazenYmi bodaky. Jejich zimni plate napadne pripominaji ruske uniformy. Dik natemu vyslanci dr.

Formankovi nechava mm strat projeti na vnittni nadvori. Chodby se hemti dilstojniky a vojaky v prostYch, ale Apine novYch uniformach. MladY poruelk se mne ujal a vede mne po schodiAti dolt.. Prochazime nekolika stratemi. tItke klen;ute chodby vedou do podzemnich mistnosti, kde patrne drive stavaly poldadny. Nova strat p&drobne prohliti prilkazy a wadi mne do mistnosti, kde sedi nekolik vyMich dustojniku ttabu. Jsou vesmes mladi. Valku zadali jako porudici, nyni nekteri jit veli divisim.

Vyrostli zaroveri s novou armadou.

Mali dverni otvor, zastkenY dervenou zaclonou, vede odtud do viastni pracovny generala Miaji. Nenechal mne dlouho eekat. S privetvYm Usmevem mi podava ruku. Je to statnY mut stredni postavy, odenY v proste zelene uniforme. V tesne generalove pracovne se naleza velky still, pokrytY rfiznYmi naertky a mapami. Take na stenach visi mapy.

General Miaja je povestnY svou malomluvnasti: — "0 vojenskYch pripravach nemohu ovgem mluvit a v politickYch otazkach se nevyznam. Mau politikou je silna pest a dobre zbrane"!

- "Neinterveneni vYbor prave ." navazuji dale a genejedna, ral mne prerutil: - "Neintervenei vYbor se ridi dobrYmi teoriemi, ale v praksi pache, na vladnim 8panelsku Tiejvetti zloein dejin. Demokraticke staty prosne docirtuji v§echny umluvy, kcietto Nemecko a zvlaSte Italie posilaji Francovi dale spousty valed-

neho materialu a desetitisicove armady. Ve skuteenosti bojujeme *pine osamoceni proti teemstatism, proti Italii, Nemecku a Portugalsku.

Kdyby Franca nepodporovaly cizi mocnosti, mobil jsme s nim bYt hotovi za tri mesice. . ." — Dale pak general Miaja chvali skoslovenske dobrovolniky.

-- "V posledni dobe k nam jezdi mnoho vYznadnYch cizincfi", konei general Miaja — ". . . jezdi k nam z ciziny, aby nes nabadali k vytrvalosti a aby nam dodali odvahy. My vLak odvahu nepotrebujeme! Te mame dosti! Pottebujeme zbrane!"

V techto dnech byl general Miaja zvolen emtnYm Menem mesta Madridu. V Barcelona byla prave otevrena vYstava pod heslem: "Non hano passadol" Znazorriuje rok obrany Madridu. V pozadi dlohe vYstavni mistnosti stoji obrovskY relief Miajova poprsi a vedle na velkern planu Madridu jsou znazorneny zesahy 8000 granatt a 582 leteckYch pum.

Ad. Parlesak.

o

Nejnofejii ze Skotska.

"Tatinku." vole. zdetene dcerka aberdeenskeho obeana McMillana.

"Maminka se nam obesila ma pude.

Ut chropti. Pujc mi honem nut, abych ji mohla uriznout." ?" tatinek na to rozhoieene, "Nut?" "zblaznila ses?"

No taskco mam s tim provazem delat?" `Rozval smyeku, piece ho nebudeS rezat!" * • Gratulace z Aberdeenu (samozrejme nefrankovana): gt'astnY Nov rok. vesele velikonoce, slunne svatodutni svatky a vesele vanoce 1938-1948 * Divadelni "Pane," divadelni reditel se probira rukopisem, kterY mu pfedlotil mladSr a nadAenY spisovatel, "tohle ie trochu Indio na celY veeer.

PcuhYch padesat strarek tekstu, s tim budeme hotovi za hodinu" "A to bych preen, pane tediteli,"

Ve stiedu 16. imora - Gold Chain Orch.

V nedeli 20. imora - Six Pal's, Needville V nedeli 27. u nora Nesvadba, z Rosenberg, Texas. ,VSTUPNE PANI 40c DAMY 25c

PORADATELI.

JARO S Nebude jit dlouho trvat a otevre se nam nova jaro, ale easta zmena v teplote bude miti za nasledek

KASEL A NASTUZENI Nekteri lide podceriuji, nedbaji prvnich priznaku a drive netli se nadeji, jsou v posteli vatne nemocni.

Celts Yak rodina bude chranena pled kag lem, nachlazenim anebo pripadnou chripkou, bude-li po ruce

SEVERT3V

Balsam Kash PROTI

(Severa's Cough Balsam) LAHODNt — PitiJEMNE PUSOBIot, vyrabenY tem & . 60 let deskou firmou. K dostani v lekarnach.

Cena 25c a 50c Seznamte se . . . . s dverna novSimi Severoqmi pravkami — Severa's 80's a Severn Seltzer. Podrobnosti se datete v novern kalendaii na rok 1938.

Nema-li 16karnik neberte nic jineho a zatlete svoji odjednavku Primo na dolefai adresu:

Strana 24

Poutiveite k oznamovaii

Maly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli adtujeme 2 centy za slovo za kaide uvetejneni. NejmenSi poplatek za oznamku (do 25 slay) jest 50c Oznamku napitte na zvlattnim listku a pkilokte k objednavce ptislutnY obnos bud' pottovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pkidejte 5c na jeho vymenu.

Ma-li byti j meno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nag znadkou, fietujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvlatt' za znaeku a na pottovne, aby do ge doPisy mohly byti limed odesilany.

PH oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Pfijme se hospodyne.'" obnag doplatek za znaeku a pottovne 50 centre.

Doplatek za znaeku budi2 ptiloken k obnosu, kterY posilate za oznamku.

Vt STNIK

OZNAMENi KANDIDATO Ceny: Statni inady $25.00 15.00 Okresni fitady 10.00 KomisafskY Mad 7.50 Jine precinktni Ufady All political advertisements must be paid in advance.

Nite uvadime kandidaty, ktefi Vas Zadaji o hlas a podporu v demokratickych primarkach, dne 23. eervence 1938.

OKRES FORT BEND Za terifa R. J. (SLIM) BARTA F. R. (RUSK) ROANE OKRES BURLESON. za okresniho klerka.

JOHN J. TOUPAL

ow+ PRIJME SE energicke a. spolehlive devee k opatrovani mladtiho ditete a k vYpomoci pH domacich Jedna o Clemenceauovi. pracich. Pike na Mrs. Joe Estes, 2739 6th Ave., Ft. Worth, Texas.

ProslulY pianista Brailovsky pfi(5-c) jel jednou do Pafite a do hotelu, kde bydlil, volal telefonem nemene aiiiri TABAK LISTOVY mam na slavnY Tigr Clemenceau, mohl-li prodej, 10 — 15 -- '20 centa libra. by jej umelec nayttivil. Brailovsky, Na vzorky pfilotte pottovni znam- poteSen pozvanim, ihned vsedl se ku. Pokovni dopravu neplatim. svou pani do taxiku a jel do FrankJohn Hradek, Portland, Tenn. linovy ulice, kde Clemenceau byd(5-7)pd) Byl vlidne piijat.

"Jette jsem vas nikdy neslytel SIP DOBRA ZENA pfo.la by si dopisovati se spotadanYm mutem i po hrat", pravil politik vlidne, "nemohl plipade pfijala by praci v dome. byste mi ukazat, jak to delate?"

"O, velmi rad," kekl virtuos. Sedl Pike pod znaekou: Dobra tena, Ve(5pd)• ke klaviru a skoro hodinu preludostnik, West, Texas val, co jej napadlo. Nahle se zarazil, vstal a pravil: "Pro pana, vidyt' jemnY, slabY na sari TABAK — a jsem nechal term v taxiku!" koukeni, 10 liber $2.00 ,a daltich Clemenceau jej pfatelsky klepl 10 liber $1.60. Posilam COD. Doprarameno: vu vyplatim. M. Prochaska, Port"Vite, takovY ma bYt spravnY u(6-pd) land, Tenn. melee. Je dobfe obeas zapomenout Or Praze hnportovane VALAg- svou pani v autu."

• * SKE PAPULE, nizke $1.85, vysoke l'fihoda z vlaku. $3.00 pottou vyplacene. Udejte dislo "Tak kampak jedete, babieko, velikosti. Posila, ryze eeska firma: kam?"

(48-dz) FAMOUS, West, Texas.

"Ale, k doktorovi do Plzne jedu.

Se zubama, mlady pane!" allr, NA PRODEJ — ListovY tabak, "O je, o je . . . Nechtela byste a10c, 15c a 20c libra, nevyplacene. spirinovy pratek?"

Pike !na: Emil Vejr, Portland, Tenn., "I dekuju pekne, kdyt libej bYt od (5-7pd) ty dobroty." Babieka pratek spolkla, Route 1. papirek oklepala o diaii a dlan vyVeer NOVOROtNi NABIDKA! 200 lizla. mrazuvzdornYch sazenic zell, 400 Naproti sedlel cestujici v kostMute cibule Bermuda, 100 sazenic kovanYch pumplUch podal ji plahlavkoveho salatu a 100 dinskeho ze- f;atou lahvieku: ii za $1.00, po:s'tou vyplacene. Objed"Tohle je, matko, leps., nezli vtecnaska se vyfizuje obratem, uspoko- ky pratky na svete. Koriaeek. Liznejeni zarueeno. te si!"

HALLETTSVILLE PLANT FARM, "I clekuju mockrat, to jo, to jo."

Hallettsville, Texas. (52-7c) A babieka si lizla tak uptimne, ji zaslzely Egr SAZENICE mlade a silneho Malieta, telnata panieka, sedici vzrastu, nejleptich druhu zelove napravo od bodre babieky, nechtela "Golden Acre" a "Charleston Wakefield"; cibulove bila a tluto. Bermu- se dat zahanbit.

"Dam yam, matieko, trochu krauda; einske zeli 1000 za $1.00, zvlatt' aneb michane die pfani, pottou vy- samincovYch kapek na cukr . ." placene a za uspokojeni se rudi. — "I clekuju pane, kapky na cukr, Early Plant Farm, Mart, Tex. (5pd) to je dobrY, to jo, to jo .. ."

Spolkla dva kousky a kdy vyffilr- Obydli k pronajmu. Od 1. lino- dychla, zavanulo to vagonem tak, ra pronajme se dobte zbudovand jako kdy otevte dveke u lekarny. residence. Podrobnosti poda Josef "No tak . . ." — obratili se ted', t oak stark., West, Texas. 6V-2tpd) jako by si byli rekli, razem vtichni Masaryk se sta.l politikem a stat- jeji dobrodinci na babieku — "co nikem evropske povesti vlastne pfes delaji zuby? Ut piestaly bolet?"

"I bate, kdypak ut me pfestaly jihoslovanskou otazku. A nebYt Masaryka, nikdy by nebyla tak jasne bolet zuby", usmiva se babieka a ujihoslovanska otazka vylotena E- kazuje prazdna asta. "Dobfe uz dvaPravda (Belehrad), cet let nemam v hube ani stiipek." rope.

Ve stfedu, dne 2. 'kora 1938.

"A vtdyt' jste iikala, to jedete k doktorovi se zubama!"

"A tot' taky jo, ale se synovejma; tuhle je mom v uzlu zavazany. On mu je tarn pan doktor pied dasem ,udelal, ale jsou mu mot velky a ph jidle mu pofad padaji do tante. No, a protote sam nemate, poslal s mlma me . . ."

Zlata babieka.

• • Jak vital moderni armady v rozhodujicim okamtiku?

Nejvettim neptitelem ye vatnYch chvilich je pocit malosti, jakY u nos bYva, east° rortifen z kruha, pokladajicich se za vlastenecke. Avtak sila v boji zavisi pfedevtim na duchu bojujicich. ZajimavY doklad o torn uvadi Yester v poslednim eisle Demokratickeho stfedu. V kvetnu 1917 stall) na vYchodni frante 115 divisi rakouska - nemeckYch proti 224 ruskYrn. Rusove na rozdil od roku 1915 byli dolate vyzbrojeni a piece to prohrali. V listopadu tehot roku porazilo 42 divisi rakouskYch italskou armadu, ditajici 71 divisi.

A ti Italove byli lepe zosobeni zbranemi i potravou. Prohral jim pocit slabasti v jejich tadach. .

• Medicinska.

Mlady medik dela' praktickou koutku. Zavedli jej do nemocnice a postavili u jednoho luzka, na nem2 nehybne letel elovek. Stateon* examirand piistonrpii, uchopil ruku, jet letela na pfikrYvce, pfilotil prst na tepnu, zvedl hodinky a dival se na ne. Po chvili konstatoval: "Ten elovek je mrtev . . . Anebo nine zustaly stat hodinky." * • Zasloutienk rozsudek smrti.

Senat pro veci vojenske zrady v Praze odsoudil, jak jsme jit oznakapitana, ye vYslutbe Leopolda Katzerna k trestu smrti. Katzelm til v prepychovem byte v Olomcuci testnact let jako pensista es. armady, kapitan ye vYslutbe. V teto hodnosti byl Katzern pievzat z rakouske armay do natl. Po pfevratu sloutil na Slovensku a pak v °pave u delostfeleckeho pluku 8. Pro

§piOnatni sham cizi mocnosti byl ziskin uz v tehdejsi dobe a zrazoval poeo.tky organisace natl. armady. V r. 1921 byl pensionavan, protote nenastoupil k jazykove zkoutce.

Katzern se pfiznal, to byl v roce 1926 ye Vidni a nabidi vyzveclaeke slutby tfeti mocnosti. Pfijal funkci vyzvedade s pevnYm mesienim platern. Dostal tajnY inkoust a pHkaz posilat zpravy na d ye adresy: Hermine Putz, Wien VIII., Piaristengssse 12 a Aloisie Knop, Wien IV. Heumuhlgasse 2, dvete eislo 8.

Stal se gpionem-residentem. Vlastni einnost tpiona-residenta tadina teprve ve chvili politickeho napeti nebo mobilisace. Tehdy musi posilat zpravy pokud mozna rychie. Residenti jsou vychovavani v odbormich kursech. Katzern nafttevoval takovY kurs po ti. tYclny v Budapetti v roce 1935. Kdyt ptij el z kursu zpet do Olomouce, dostal dopis, psanY 'tenskou rukou. V dopise byl fischovni listek z nadratni tatriY v Olomouci. Tarn si Katzern vyzvedl na listek pith-1161A kuffik. V kufiiku byla tajna, kratkovina vysilad stanice a pfijimae. Podle tifroveil° kliee s osmdevadesati obmena.mi se mel pravidelne slutebne hla.sit usttedi. Jeho hlateni se ut neozve. * • Pkiklad.

Arnericky textilni pramyslnik od chazeje na odpodinek natettil si peknou sumieku 100.000 dolara na bankovnim konte. I byla zvedavost velika, jakYm podnikatelskYm tajemstvim dotel k tak velkemu jmeni. Na zvedave lotazky odpovedel pramysInik: Za sve jmeni, ktere jsem nastfadal za sveho tficetileteho pasobeni v mem zavode, dekuji sve vytrvale pracii peelivemu pineni sve podestnosti, svemu nezdolnemu optimismu, rigorosnimu uplatneni modernich vYrobnich metod, a koneene take tomu, ze jsem po strYci zdedil 99.999 dolra.

NECTETE TOTO. Jest-li mate vte co si pfejete, tak toto nema. pro. Vas tadne ceny. Jest-li ale nemate farmu, neb ,mate farmu malou, starou neb neurodnou, tak tato oznamka maze miti pro Vas velikou cenu, jest-di se podivate do Rio Grande Valley a latesveddite se jak to tam vte dopada. Kdyt tak ueinite, shledate, to se v torn kraji pestuje nejen spousty citrusoveho ovoce, ale tet VSeho druhu zeleniny, v zime, v dobu, kdy jincle je vte pod ledem, a pak ze v lete na torn samern pozemku se tarn vypestuje pramerne bal baviny pa akru. Proe? Proto, to je tarn na prvnirn miste zazraene firodna Vida a na druhem miste proto, ze je to v to "nej-jiinejti." Usti SpojenYch Statu, kde neni takika tadna, zima a kde se seji a sklizi Arody celY rok. Prodavam tarn pozemky a farmy patfici Jednote S. P. J. S. T., a pak jinYm pujeujicim spoleCnostem a jednotlivciim. Mani dobrY vyber farem a pozemku pet celem Valley. Mohu. Vain prodat prvotfidni farmy a pozemky od $80.00 za akr, nahoru. Pfesvedete se, jestli Vam mohu utettit penize, (Hive nelli koupite, a pak podle toho jednejte. Hleclame mistni zostupee. Pike na:

J. F. CHUPICK 4708 SAN JACINTO ST.,

.•

HOUSTON, 011111111MMIS

TEXAS