Vestnik 1938 02 09

Page 1

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. WEST, TEXAS. y e stiedu (Wednesday) 9. finera (February) 1938. ROCNIK (VOL.) XXVI.

11

JAKO D N A INC.

Hlavni ulice vYstavneho mesta jsou vydlati- posacikcu ye Fort Ringgold. Behem mexicke jine latky zpilsobil odlotieni dodeny, palmy a spousta kveteny vaech druhtl valky r. 1846 pevnost Brown zakusila ladu koneeni nageho autovandru do Valley kraeli ulice, eistota je tu vzorna, zimni mirna, bombardovani a v prilbehu pozdejeich let bydo oisla tohoto. Slibil jsem pcpis mepohoda, letni vanky od mole, nespcCetne prila dejietem eetnYch pfitek. Asi pill mile jiane tropole fidoli mesta Brownsville a na g skok auletiliosti osvetieni a zahavy — rybolov, honitba, cd budovy velitelstvi posadky stoji stare del° koupani, Mete golfu atd. lakaji turisty, jich it miste, kde hrdinnY major Brown padl ye tern pies mezinarodni most do sousedni reputu behem zimniho obdcbi cele roje. slutibach hvezdnateho praporu. bliky — Mexika, do historicky pamatneho Matamoros. Mesto Brownsville ma, obecni spravu pod IiDojeli jsme k brane Fort Brown. gtihlY mlazenim odpovedneho fiditele. V obecnim vlastdY kavalerista (letii tu 12tY jizdni pluk) konaBrownsville bylo zalotieno roku 1850; ma pHnictvi a sprave vede elektrarnu, vodarnu, kajici stratini slutibu, na dotaz, je-li vstup dovotomne 28.000 obyvatel, je nerVet:eim mestem Ve nalisaci. Ctyri aeleznice obstaravaji dopravu len, kyne rukou — vpled. Jedeme krasnYm Valley, bankovnim strediskem fa:Joh a sever(jedna vede do Mexika), moderni hotely za parkem, lady ubikaci vidime na levo, ve stkeniho Mexika, jeho velkoolachody zasobuji stonizke sazby davaji turistfun vaechny vYhody du jich budova velitelstvi, dale na, pravo velmilovY okruh nejjitinelei east Texasu jako velkomest, je tu cela lada turistickYch tabokiet', ke budovy skladiet', na konci rozmerne staje. Spoj. Statt. Devet cementovYch silnic slouZi prostornYch parka, ani detska, triete neschaZ druhe strany lada residenci dastojnikt, za doprave na veechny strany, v kratke dobe buzeji. 0 vzdelani ditek a dorostu postarano nimi poddilstojnikt (dalesloutiicich, tienatYch). de dostavena silnice spojujici dfiletiite body akolnim systemem velmi pokrokc yYm, coZ stvrPled katiclou tabulka hlasa jmeno a hodnost Mexika. Ma mezinarodni leteckou stanici, jedzuji miniaturni palace obecnYch, vyeeich akol. residenta. raude vzorna elstota, samosebou i n.0 z nejdfiletiitejeich v .Unii. Federalni vlada vybudovala tu nakladem $430,poladek a disciplina. Vojaci — vlastne krasne Nov Y plistav otevkeny v kvetim r. 1936 je urostli hoei, dobice a hojne tiiveukazkou mistrnosti spolkoveho ni, sprayne a peelive ekoleni, zaarmadniho sboru intienyrskeho ueovani dc vojenskYch vedomosyYm praktickYm provedenim. sti formou laskavbu a nikoli btuPfivodni vodni spojka do zalivu talni silou, hrubjim a bezohled Laguna Madre byla 9 stlevic nYm za,chazenim jako v Prusku hloubky, coti pro zaoceanske parCi Austrii (pamatujete se na su niky bylo nedostateene. Spolko-, rove "maul halten and waiter vy odbor valky ple yzal tu iniciadienen" — "hubu drtiet a dale tivu a kailal vedouci k pristavu sloutilt"). Oveem mame armadu brownsvillskemu prohloubil na republiky, lidovou a pro ochra28 stlevic, rozeiril na 300 stlevic. zajmu lidu. Neni tu spoleeenTento 17 mil dlouhY prillez do skYch plehrad, chlstojnici nemexickeho zalivu vytiadal si k tvoli tu kastu povYeenou, zpup vystavbe h r a z i 417.000 tun kanou a smeene domYelivou jako mene v cone $2,227.000. P11 prov shnilem Rakousku a teprve hloubeni kanalu mocne stroje "l si kazne a dobrYch mravir musely odstranit 17,321.000 kubic Nemecku. Proto jsou navetevnikYch tun hliny, cal si vytiadalo ci vitani, proto se velejnosti spolvydani $1,450.000. Rejda plistavu kova armada pkedstavuje velejrozmeru 1300 pti 1000 stlevic ph nYm vystoupenim. Kaideho tYhlcubce 26 stop mute bYti dle podne skyta se obyvatelstvu mesta. -tleby vice rozeilena. Odbor valBrownsville nasleclujici potad poky lonskeho roku rozhodl, aby Valley ma k eisteni baviny asi sto nejmodernejeich dtiin. Bavina vybaveni: v necieli hra pola, v fikanal i phstav byly jeete vice dava tu ( na nezavodriovanem) a jeden a 01 balu po akru na zaterY hromadne cviky jezdecke, vodnovanem pozemku. prohioubeny asice do 29 2,2 32 ye Ctvrtek veCer koncert plukovsti.evic; vyclani s touto praci spo, ni kapely, v patek znovu evideni jezdeckeho jene v 6asti $583.000 bylo ua povoleno. Tesne 000 dfistojnY palac, v nema mail fifadovny: fitoku, obrany atd. Do roka polada se kada poela, velejne zdravotnictvi, celni fitad, fedeu plistavu jsou d ye ohnivzdorna, skladiete, voatletickych za yodu, vYstayka koni, vojenske ralni soud, plistehovaleckY &ad, pcvetrnostclarna, piery pro vYklad neb nakladani zbO21, para,dy atd. ni stanice, kancelat oznamovani trinich zprav aeleznieni spojka, odboeka elektrarny. ChlaTesne u Fort Brown 'je mezinarodni mast, a dark odbooky slutieb velejnosti, poskytovadirna pro 100 tibleznienich nakladil ovoce neb testa do Mexika. U paty mostu spolkova nYch obyvatelilm Udall vladou spolkovou. zeleniny postavena bude co nejcitive a komda ma peknou celni budovu. tsluzni z•izenci pres na bavinu zbudovany nakladem $250.000 tali se nas po legitimaci obea.nstvr. Na natePri ji2hirn konci Elizabeth ulice naleza se na sti kolega Morris ni ja jsme nerneli nic pouti je v chodu se skladietem pro 22.500 balm baprostore 358 alma historicky pamatnY tabor dobneho. Ani it duchu nam nenapadlo, ze ph Fort Brown, nejstarei vojenska reservace u viny. Olejove podnikani rozmaha se v tato ozajezdu do Valley budeme miti zaRio Grande. Pevncst tato byla vybudovana v blasti rychlYm tempem, v nedalekem druhem skoeit do Mexika. Po vysvetleni narn celnik ubleznu r. 1846 vojskem generala Zachary Tayplistavu Port Isabel je rafinerie a nyni vyjedYeti', tie chceme pies keku jen na nekolik holor a pa nem pojthenovana. V kvetnu stejneho nave, se o zavedeni olejoveho potrubi plimo k din a nechal nas pfejeti s napomenutim, neroku byla, vaak pfemenena na Fort Brown k rejcie brownsvilleske, jeti by sloutiilo k zasobebrat zpet tiadne ovoce, na, nee, je piisna kapocte majora Jacoba Browna, smrtelne zraneni zaoceanskYch parnikil pottebnYm tekutYm rantena. neho pri °bran& najezdu Mexieaml. General palivem a zaroven bylo pinici stanici pro YYZaplatili jsme mytne 35 centfl tam a tolik Spoj. state Grant a general Robert E. Lee, v to voz cleje do ciziny. Nov Y pristav ma, dosti vYzase phi navratu. MYtne slotti k Miracle nadobO porueici, byli mezi zdej gimi vojenskYmi i hod, aby se stal vYvoznim stlediskem pro se(DokOndeni na strane 18.) civilnimi krulay velmi obeznameni ackoli byli severni east Mexika. AVAL


Strana 2 STANOVY CESKE110 DELNICKEIIO, V NEM. PODP. SPOLKU. (Dokoneeni z minuleho eisla) ODDELENI V. Vstupne a piispevky. 1. Vstupne pro kondidaty ma obnageti: Od 18 do 25 mkt( obna gi $1.00 Od 25 do 35 mica obna gi $1.50 Od 35 do 45 roka obnagi $2.00 2. Ptispevky plati se v mesienich lhatach jen I. ttidy 75 centa. 3. 61enove tohoto spolku jsou povinni a zavazani zapraviti m'esioni ptispevky, pokuty, mimotacine a tunrtni poplatky nejciele do 3 mesicri. 4. Pak-li Olen by opomenul a zanedbal vegkere ptispevky zapraviti do 3 mesica a fin. taj. pisemne o torn obeznamem byl a do ptigti schaze je nezapravil, omit by se do schtitze dostavil ,aneb pisemni omluvu do schaze poslal, budit za vyloneeneho prohla gen a fin. taj. o tom uvedomen. ODDELENI VI. Priva Menu a pozfistalSrch. 1. olenove ne merle jak lest mesicri ku spolku ptinaletejici a vegkere ptispevky spolkove zapravene majici, jsou opravneni na nemocenskou podporu za sedm dni devet dollara ($9.00). 2. Podpora tYdenni nastava, ode dne oznarneni se v nemoci u ptedsedy neb u fin tajemnika a konei dnem ohla geni se zdravYm. 3. KatdY Glen jest povinen ohlasiti se zdrav u fin. tajemnika neb u nemocenskeho vYboru a knitku nemocenskou lekatem -si podepsati nechat. 4. PH Multi Mena tohoto spolku, jen povinnostem platebnim ripine dostal a v pattienem ease k spolku zapravil, ma se zakonite vdove neb ditkam, neb krevnim ptatelum zesnuleho funrtni eastku do 60 dnd vyplatit. 5. Olenu, kterY by po amrti svem tadnYch krevnich ptatel neb posledni \Full nezanechal, jest spolek povinen pohteb vystrojiti a zbYvajici eastku rimrtni do spolkove pokladny odevzdati. 6. 61en, kterY vYrokem poroty aneb pro neplaceni veg kerych ptispevkil po 3 mesice vyloueen a tajemnikem o tom obeznamen byl, ztraci jeho pozastali vegkera prava na innrtni eastku. 7. Phi umrti mantelky Clena, kterY svYm povinnostern dostal, jest tento opravnen na polovieni tunrtni eastku Mena. KaldY glen jest opravnen pouze na jednu itmrtni eastku sve zakonite mantelky. 8. Glen, jehot rnantelka vy gettujicim vYborem videna a za zdravou uznana nebyla, neb od sveho mute vzdalena lila, a v Case tom zerntela, jest opravnen na amrtni eastku az po uplynuti 6 mesica. 9. V padu tunrti Mena neb ma.ntelky Clena jest spolek povinen koupiti vent pro Mena v cene $6.00 a pro mantelku v eerie $5.00. 10. Na pohteb zesnuleho bratra neb mantelky bratra jest povinen katdY elen (pak-li pohteb odbYva, se v nedeli), se sifeastniti. V padu nestidastneni se jest pokutovan $1.00, vyjimaje nemoc neb daldadne se omluveni. 11. Pak-li by se pohteb Clena neb mantelky odbYval v tYdnu, jest povinen spolek vyslat 6-elennY vYbor na pohteb, kterY jest. nucen pohtbu se srieastnit, aneb za sebe jineho bratra vyslat. Pak-li vYbor ten by se pohtbu nestleastnil, jest pokutovan $1.00. 12. VYbor ku pohtbu jest rorttid'ovan fin. talemnikem die potadku jak elenove ku spolku ptistupovali a v knize jsou zanegeni. ODDELENI VII. Olenove a jejich povinnosti. 1. Povinnosti katdeho Clena jest, stanovy spolku znati, je ptisne zachovavati a starat se o rozkvet a dobre jmeno spolku. 2. Schilze pravidelne a mimotadne nadtevovati, die moLlosti spolku vypornahati, by teelam svYm dostati mohl. Podrobiti se vegkerYm usneg enim, jakot i natizenim spolku. 3. KatclY Clen musi v kalcle mesieni schazi pravidelne amrtni, mimotadne poplatky a pokuty, jet zakonite na jeho fleet ptipsany jsou, Z ion veny mitt 4. 61enove z mista pfesidleni, kteti na spolkov(' sehOze osobne dostaviti se nemohou, mu-

VESTNiK si vekere pkispeviv vIcly mesic napied peraou odeslati a mimotacinY ptispevek 50c merle zapraviti. 5. KatdY Men jest povinen v Case onemocneni u fin. tajemnika neb ptedsedy se ohlasiti. Olen vzdalenY mush vga,k nejmene jednou tYdne vysvedeeni lekatske zasYlati a zaroveri oznamiti, jakou nemoci trpi. Olen telkou nemoci sklidenY mate potadovat spolkovou hliclku, pak-li to nutnost vytaduje. 7. KaidY Glen jest povinen pohtbu zesnuleho bratra neb mantelky se siteastniti a funxtni eastku ptedem, totil $1.00, zapraviti. 8. Kandy blen pit schazi jest povinen sve splueleny bratry nazYvati a osobnich zaletitosti se vystlihati, vyzdvitenim ruky o *slovo se hlasiti a bez dovoleni ptedsedy neni opravnen mluviti. 9. Cest spolku hajiti a rozgitovati a o tostech spolkovYch nieeho na nepravYch mistech mluviti a phi zahajeni schilze tine se chovati. 10. pravidelne ptispevky 75 cent mesiene ptedem zapravene miti. Dle nutnosti spolku mohou se ptispevky zvYgiti aneb 11. Negtestim stiteny Glen, ktery by v urClty sve ptispevky zapraviti nemohl, necht' pode, spolku pisemni neb Ustni tadost o poseekani z drivocinich 'ptiein, ktere spolek v riva.hu vezme a uzna-li je za dobre, tadosti Clena vyhovi. 12. Chce-li Olen schrizi nav gtiviti, kdy jest jednani lit zapadato, musi se zaklepanim na dvete ohlasiti a udati sve jmeno nacea jest mu dalgi vstup vnittnim stratcem do sine zjednan. 13. KatclY ltd musi ritady a vYbory mu svetene sveclornite die ptedpisu stanov zastavati. 14. KatdY glen jest povinen palletni a celoroeni scirazi nav gtiviti a na jednani spolkovem podilu brat; neueini-li tak, jest povinen nalelite se omluviti aneb 25c pokuty zapraviti. 15. Phi schazich aneb zabavach spolkem potadanYch ma katclY Clen slu gne se chovati, piiligneho rozeileni se varovati, tak aby k rirazu neb do negtesti nepti gel, jinak jeho nemocenska podpora mate na 3 mesice zkracena bYti. 16. Povirmost dlent jest phi sborovem sudastneni se zahavy jinYm spolkem potadane se sluene chovati a Cest spolku zachovati. Ptestupek tohoto elanku pokutuje se od 25c do $1.00. 17. KaRlY Clen povinen jest o zvfgeni jmeni spolku se starati a :nedovoliti spolek o majetek obrati. 18. NemocnY Men, kterY zdrav se hlasi nema tadnou praci &l ye konati, lee by se pted tim vYboru neb iteetniku ohlasil, ze zdrav jest. ODDELENI VIII. Priva Mend a podpora. 1. Podpora vyplaci se ode dne ptihlageni za 7 dni $9,00 aligak mute die usneseni spolku zvfgena bYti. 2. Kandy elen, kterY pinYch 6 mesica elenem jest a vegkere sve povinnosti pinil jest opravnen v padu nemoci spolek o podporu tadati, vyjma kdy nemoc sam ne,sledkem nemravneho chovani neb svevole si zprisobil. 3. KaldY e'en, kterY jest v podezteni, ze pouze nemocnYm se stavi, budit nucen lekatskeho ogettovani denne si zjednati a vYbor pro nemocne ma pray째 v kaldY eas Mena o vysvedeerii lekatske tadati. 4. Pak-li jest nemocnY Glen ptistiten pti praci neb phi ptilignem pith opojnYch napoja, aneb v karty hrani, aneb phi torn, co by jeho zdravi gkodilo, v dobe kdy jest v nemocenske podpote, ma mu bYti knitka nemocenska okamtite vzata a v padu, ze by Glen nav gtevujiciho vYboru takto nejednal a lied ptigla k vyzrazeni, ma bYti e'en nav gtevujiciho vYboru $1.00 pokutovan a phi druhem ptistiteni ze spolku vyloneen. 5. t adnY Men neni k spolkove podpote opravnen po eas, kdy nejakou telesnou praci konal. Nemocnernu neni dovoleno k obchodu svemu dohliteti; eini-li tak, ztraci pram) na podporu a podleha trestu, jak stanovy spolku tohoto phdpisuj. 6. tpina podpora se vyp16,ci po dobu 3 m6si'ciet7 polovi6ni, a 1;(4 y:';,i y nemoc cu

Ve sti'edu, tine 9. unora 1938. ctele ne. ' 6 mesieu trvala, jest ne ynociaST na dobroeinnost spolku odkazan. Po dvou rocieh ma pray째 zase na celou podporu. 7. Nemoce postale z nemravnosti, prostopa g -nehotiva,sbzmrnpokuevatdy, anebo nemoc schvalne prodlutovank nejsou podporovany, avaak musi svecikem doka.zany bYti. V takovYch padech nema nemocnY Glen tacineho naroku na nemocenskou podporu. 8. Glen at' jakouko-li nemoci neb samovratdou se svela sejde, opravnen jest k Umrtni podpote. 9. Podpora umrtni ma bYti vyplacena nejclele do 60 dna ode due Unirti osoby, po nit podpora ma bYti vyplacena. Pozristalych povinnosti jest ptedlotiti Umrtni listiny. ODDELENI IX. Pokuty a tresty. Pokuty jsou: a) Napomenuti ptedsedy ve schtizi. b) Odejmuti slova. c) Pokuty penetate. d) Pokuty a tresty porotou vykknute. e) Vyloueeni ze spolku. 1. Jestlite se kterYkoliv Utednik bez postaeitelne omluvy k usta.novenYm schazim nedostavi, podleha pokute 25c; pak-li by se to ttikrate opakovalo, budit ittadu sveho zbaven a nova volba pro Mad ten provedena. 2. Nenavgtiveni nemocnYch se strany v y ' boru v ureitY eas tresce se za katcleho pokutou 10c. 3. Nepodani zpravy o nemocnych se strany vYboru trestce se pokutou 10c za -katdeho. 4. Pohlebni vYbor podleha pokute $1.00 za nedostaveni se ku pohtbu. Ostatni elenove podlehaji pokute $1.00 za nedostaveni se ku pohtbu v nedeli. 5. KterYkoliv z fin. vYboru opomene vykonati svoji povinnost, plati 25c pokuty. 6. Olen, kterY by vzal na sebe povinnost nemocneho spoluelena u fin. taj. chlasiti a opomenul by tak ve 24 hodinach ueiniti, podleha trestu 25c. Nemocny nema z nedbalosti to niCeho utrpeti. 7. Olen, jent ptedsedou volan jest k potadku a neuposlechne, podleha pokute od 10 do 25c poprve; od 25c do 50c po druhe; od 50c do $1.00 po tteti; totit phi jedne a to same schazi,a setrva-li na dale v odporu, ma bYti vyveden ze sine spolkove aneb na zaklade taloby na 3 mesice suspendovan. bYti. 8. KterYkoliv vYbor, nevykona-li, ulotenou mu povinnost, podleha pokute od 10 do 25c. 9. elenam, kterYm by se dokazalo, ze phi navrhovani do spolku star gi byli net udali, aby to snad vliv na vstupne mei째, aneb nejakou tajnou neb vnittni nemoc zamleeli, ztraci timto vegkere naroky na spolek a na zaklade 'taloby mohou i ze, spolku vyloueeni bYti. 10. Kdo jineho elena obviriuje, anit by mu mohl vinu dokazati, ma bYti na zaklade taloby penetite pokutovan, aneb na 3 mesice z nemocenske podpory suspendovan. 11. Kdo by pro nejakY zloein soudem trestnim neb porotou ,odsouzen byl, mate i ze spolku vyloueen bYti. 12. elenove poutivalici pH debate vYrazii hrubYch neb uratlivYch proti spoluelenam, platit musi od 10c do 50c pokuty. 13. Olenove, jimt dokazano, ze pra y째 k podpois e nespravne a ku Skocle spolku potivali na zaklade falegneho uclani, maji na zaklade taloby od $25.00 do $100.00 pokutovani bYti. 14. 61enove nedostaviv gi se do palletni a celoroeni schrize, jsou pokutovani 25c. 15. Olen, kterY by spolkove jednani na nepravein miste mezi 'deny rortru goval, budit pokutovan od 10 do 25c. 16. Olen, kterY by phi zahave spolkem dane aneb na line zabave, kde spolek sborove zastoupen jest, nejakou vYtrinost neb hanbu zpasobil, budit pokutovan $1.00. 17. Olen, kterY by phi sborovem vystoupeni spolkovY odznalc neelenu zapajeil, budit pokutovan 25c. ODDELENI X. kAd jednaci a debata. 1. Schaze oteviena jest ptedsedou neb mistoptedsedou. Mezi etenim protokolu, cry,koneni 8tran0


Ve stiedu, dne 9. ttnota 1938. 410.01/141..1.41•0•04.1.....M0i0IIIMIFINIM.t ■

Oddil dopisovatelskfr Dopisy, jet' by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Vyboru k vlastnimu rozhodnuti. UJAEMENI SVOBODY PRAVDY. V fijnu r. 1933 Dr. Paul Jos. Goebbels, ministr propagandy nazista v Nemecku a pohanskeho pokroku Germania, svolal tki sta novinaru z Berlina do sve ifradovny, a tam jim diktoval 100 procentni vuli diktatoriatu nazismu: "Narodni zakon tisku je nanejvVe moderni socha sveta!" Slova dr. Goebbelse byla z *east prorocka. Jiz mnohe narody jsou tim samYm zakonem sedeny. Pohled'me do Ruska a Italie. Tisk, divadlo, vzdelani, to vee tarn uvedeno ye sluthu statu. Nedomnivejme se ale, 'le cilem diktatora a jejich propagandy je Becifich VelikY, Mazzini, Bolivar aneb Jill Washington. Turci nejsou vice vraZdeni pro jmeno Krista, huguenoti a kvakeii nejsou paleni pro rozdil v ptesvedeeni. Na obzoru znatelno neco, co vestni zanik tradice kiest'anstvi ye statech zapadu od doby, kdy dr. Goebbels zmenil Pismo, by volne mohl hlasati pohanstvi pan-teutonske mythologie, a Rusove uvadeji mythologii Lenina a spol. na misto pravoverneho ktest'anstvi. 'rota ptikoti se dela zidum i katolikfun, neb ,jejich vyznani je smeru ria2zinarodniho. Pro tyto neni tolerance v zemi nazismu a komunismu. Komuniste berou rozkazy od Mist) a Zida v Moskve. Pacifists nemaji zde sveho slova. Novina je hlavni veci v mezinarodnim 2ivote, a kontrola novin je velmi chalelitYm problemem nacionalismu. Telegraf, kabel, radio, tisk noviny vZdy bYvaly zneutivany pro slUZIau propagandy. Spojeni mezi dily sveta bylo v moci vlady aneb v rukou jednotlivca, aveak pod vladni spravou. Vyjma severn! Ameriky (Spoj. State a Kanady) svetove linie telegrafni a telefonni okolo sedm milionu mil, nachazi se ye vladnich rukou, a take i podmotske lano (kabel) a radio je pod tizenim vlad. RovneZ' i ye Spoj. Statech privatni tizeni elektfiny se mensi a konedne Upine pfejde do rukou viady. Velka. Britanie v 19. stoleti nabyla vlivu a moci proto, Ze mela monopol na gutaperdu, ktere je pouZito k isolaci kabelti pod moiem. V diplomacii Britanie dosahla toho, ze mela- koncese kladeni kabelu po eirem svete. Britska, nadvlada pled svetovou valkou mela stied sluny podmotskeho kabelu v LondYne. Neni tedy divu, 2e v politics a obchode se Britanii tak dobte datilo, a to v'Zcly jen pro zajmy Anglidan a. Nemecko a Francie nastoupily na listinu souproti Anglii, lec nemohly nikdy ptedditi podnikavost Britanie. Jednotlivci a korporace Spoj. State take se pokusily o mezinarodni spojeni, ale toho nebylo dtive docileno, az po 'Mice epanelsko-americke r. 1898, po ktere2 Sp. Staty procitly ke svetove moci a eitily svaj vliv do jinYch dila sveta. Japonsko, ktere se poznenahlu stavalo svetovou velmoci, melo sen stati se ktikvatkou kabelu na VYchode a stati se panem na VYchode tak, jako mela Britanie na Zapacle. Pied svetovou valkou Britanie mela ve sve moci 51 procent kabelu na svete, Spoj. Staty 26 1/2 proc., Francie 9 proc., Nemecko 7 1/2 prod., Dansko 3 proc., 8panelsko, Italie a Japan mely po 1 procentu. Strategicka daleNtost kabelu hrala dulelitou roli ye svetove valce. Mezi spojenci a centralnimi zernemi (Nemecku a Rakousku) spojeni pomoci dratu Upine ptestalo hned na poeatku valky. Britanie upine odfizla Nemecko od ostatniho sveta a tomuto nastala opravdova blokada kultury. V noci 20.-21. listopadu r. 1914 nemeckYr kabel, spojujici epanelskY ostrov Madeiru s Liberil, byl pfetiznut a v zati 1915 kabel Mina. z Liberie do Pernambuco v Brazilii byl ptet'at. SluZba nemeckeho kabelu z New Yorku na ostrovy Azorske byla pterukna ihned na padatku valky, a v listopadu 1917 piet'ali Fran-

VESTNI K couzi lano nemecke pet mil od btehu Ameriky a spojili ho se svYm lanem na btehu Manhattanu. Slueno pripomenouti, Ze tehdy bezdratna, telegrafie nebyla tak zdokonalena, k zasilani zpray. Na podatku valky William Randolph Hearst byl pro Nemce az po dobu, kdy Spoj. Staty vstoupily do valky. Hearstova slutba jeho novinam byla Anglii stekvana a pterueovana, a2 koneene v kijnu 1916 Britanie Upine pterueila Hearstovi spojeni s Nemeckem. Kabel a poeta byly zavteny Hearstovi a jeho korespondenti vyhnani. Hearstovu zastupci v LondYne bylo tedeno, ze Hearst se musi riditi ptanim Anglie. Kdy2 Hearst to zvedel, tu v odpoved' vzkazal, Ze spojenci Anglie mohou jiti veichni do pekla. Pak Anglie ptitahla jests vice slibenY eroub a Hearstovi bylo dano cititi neco, co mu nebylo velmi mile Dneeni dobou vice ne2 dve ttetihy kabelu se nachazi v moci Britanie a Spoj. Statt. Britanie ma 163,000 nautickych mil a Spoj. Staty okolo 97,000 mil. Ze svetove &slice kabelu o 325,445 mil, 87 procent je v rukou Britanie, Spoj. Ste.ta, , Francie a Italie. Francie vlastni 29,000 mil, Italie 15,000, Dansko, Nemecko, Hollandsko, Japan, 6ina, Spanelsko a Norvasko vlastni jen male zbytky kabelu podmotskeho. Radio Spoj. State a vnittni pomery v Cine pterueuji choutky panstvi Japanu na VYchode. Roku 1913 nemecka radiova stanice Nauen u Berlina mela podporovati sen junkera Pruska v ohledu militarismu a obchodu. Francie a Britanie nelenily a potidily si rovne2 radiovou slatbu. Den po vyhldeeni valky Spoj. Statti Winecku, president Wilson natidil ye sve proklamaci, by odbor valedneho lod'stva pkevzal radiovou sluftu Spoj. State. Radiova stanice New Brunswick ve Spoj. Statech stala se nejdulaitejel na svete, a byla to to stanice, ktera, ye spojeni se stanici Nauen v Nemecku diktovala podminky presidenta Wilsona ke skoneeni Teta stanice pouZival Wilson z lodi na ceste do Francie na jate 1919. Za nynejei doby politika, diplomacie a obchod pine vyu2ivaji radiove slu2by ku svYm adeltm. Roku 1920, 2. listopadu stanice KDKA poprve byla uvedena ye sluZbu oznamovaci a sdelila oheanam Spoj. State vYsledek voleb pro pres. Hardinga. Od to doby, po 15 letech, mame dnes ve svete 1200 pravidelne vysilacich stanic, dodavajicich zpravy 40 milionam ptijimacim radiovYm ptistrojam. Jest odhadovano, ae od 120 do 320 miliontam lidi doclavana jest sluZba radia v celern svete. Nektere zeme, jako Nemecko a Jihoslovensko, zapovidaji cizozemcum jistYch naroOnosti pouMvani radia. V Nemecku a Rusku radio je v apine moci statu. V Italii radio je privatnim monopolem pod start' moci. V Novem Zealande vlada vlastni silnou stanici, privatni slOba slabou vysilaci stanici. Francie ma silnou vysilaci radiovou stanici na'Eiffelove ve2i o 40,000 watta. Maji 31 vysilacich stanic a od 2 do 2 1/2 milionu ptijimacich rodio ptistrojt, a z kakleho se plati 10 franka rodne dane, a poukazka na zaplacenou dan je licensi na drkni radia. Nemecko ma 31 stanici, a z techto dve maji silu o 60,000 wattti (Heidelberg a Stuttgart), druhe dye 30 a 35 tisic watta. License jsou udileny veem, krome Rusa, Polaka a Slovakia, v eerie 24 marek na rok. Podet ptijimacich radii podita se v Nemecku okolo 5 miliaria ptistroja. V Anglii nejsilnejei stanice jsou LondYn a Manchester o 50,000 watts kUtda. Tent podet ptistrojti asi jako v Nemecku a daft stanovena na 10 eilinkfi roene. Informace ohledne radia z Ruska nejsou spolehlive, asi 80 stanic je tam v dinnosti, stanice v Leningradu a d y e v Moskve, majici shy pies 100,000 watta kazda. Ptijimadu se odhaduje od 500,000 do 1,500,000. Take v Rusku plati se daft z radia. V pfehledu Evropa nam poskytuje divnY obraz. Deset zemi: Italie, Nemecko, Rusko, Portugalsko, Rakousko, Bulharsko, Jihoslovansko, Uhersko, Albanie a Litevsko s celkovYm podtem obyvatela okolo 30 milionu, ptisne diktuji, co lids maji disti. V jinYch eesti zemich: Polsku, Rumunsku, Aecku, Spanelsku, Estonsku a Li-

Strana 3 tevsku, celkem se 60 miliony obyvatelii, je censura, ale neni to tak diktatorske jako ve &Iva jmenovanYch deseti zemich. Jenom v 11 zemich: Velke Britanii, Francii, S"vycarsku, oeskoslovensku, Belgii, Irsku, Hallandsku, Finsku, 8vecisku, Norvasku a Dansku, celkovym podtem obyvatel okolo 136 milionu (z toho dve ttetiny jsou v Anglii a Francii), obCane lnou k svobode tisku novin, — oveem take nekdy, i jakoby' kolem. — Jen 25 procent obyvatel Evropy pou2ivaji zdanlive svobody tisku. Svet speje rychle k dobe zapovednosti svobody informace a mineni. Ve jmenu nacionalismu -- pitome dneeni doby svoboda slova a tisku neni ptistupna deviti desetinam obyvatel sveta, v to pooitany Rusko, eina, Japan, Nemecko, Italie, Rakousko, veteina dr2av kolonii, male staty Balkanu a Ji'Zni Ameriky. Liga Narodia bete na sebe karakter prof).propagadni agentury a jeji presti2 posledni dobou ztraci padu pod nohama. Jake nadeji tee). se lidstvo za takovYch okolnosti? Plukovnik Rob. R. McCormick, vydavatel Chicago Tribuny a ptedseda Svobody Tisku A. N. P. A. stal se vedoucim apoetolem svobody pro tuzemskY tisk novin, a Karel W. Ackerman, dekan Pulitzerovy ekoly, 'Zurnalistiky Columbia university, stale napomind tiskate a redaktory ohledne nebezpedi cizozemske censury pro americkY tisk. Pro mizernY dolar, zda, se, k associace novinatft Ameriky cla se ziskat k potladeni svobody smfeleni i u nas ye SpojenYch Statech. OjedinelY plae proroka Jeremia,ee, protest Ligy narochl, veeti dohlednou katastrofu — led je to piece lepei ne2li nic, — ale Jeremiae i Liga, zda se, Ze stoji bez moci proti lavine zhouby, ohledne svobody a pravdy. Propaganda naleza, se na veech frontach. POlitika kultury je hodne stara, ale dneeni system mnohe kultury je odstraeujici. Pattime s vedomim na to, jak vlady demokracie: Spoj. Staty, Anglie a Francie, zarueuji vetei protekci volnemu behu lidske inteligence, neali diktatorstvi Ruska, Nemecka a Italie. Ve veku doby, kdy demokraticka vlada je ptedmetem ittoku v zemich, ktere dtive se 'Wily 'Zivotu demokracie (Rusko, Nemecko a Italie), bude dobte kdy si ptipomeneme, ze prvnim tereem diktatora je svoboda slava. Pakli vetejne mineni zaklada, se v torn, by zanechano theorie demokracie pro zajmy nacionalismu a pak se ptipraviti pro to posledni, — valku mezi narody — ktera se stone nezbytnou, potladenim inteligence nasledkem propagandy. Woodrow Wilson i Masaryk snad nadarmo. 're gime se stale jests i dnes z jejich sad demokracie a doufejme pro budoucnost v to nejlepei moZne. Nezbytne pro nas oveem je, bychom byli na strati a nedali se svesti planYmi sliby svadcu nezasloukne pense, ktera nebyla cilem vedy a moudrosti v clo.vnYch dobach u Washingtona a Wilsona rovne-2 ne. Lvotem inteligence pomahejme zasadam demokracie. Wm. Kotinek, Houston, Tex. itad V Boji za Svobodu cis. 139, Danbury, Tex. Cteni bratti a sestry! Zase se to tajemnictvi na mne prilepilo na letoei rok, tak abych ohlasil, k tu jests me. V naeem okoli se late na tisice akra celin neb louk pro set! rYZe ;a nevime jest-li to mei krajine praspeje anebo uekodi, neb na g senari miti kde seno seci. Je to asi marne vyzYvat vas do anorove schaze druhcu nedeli ,ale mam naporudeno, tak to dinim. Mame nejake ofechy iouskat, tak at' je vas co nejvce ptitomno, abyste kaIdY podal svaj navrh neb hlas. A vy, iteetni vYbor, take neopomerite se ukaIat. S pozdravem, M. F. Svoboda, taj. Lihovar pracuje bez lid!. V Paine na Nerneckobrodsku je drulstevni lihovar s nejmodernejeim zatizenim. Pracuje temet automaticky. V dobe sklizne brambor je v lihovaru zamestnano nekolik vYpomocnYch nika, kteti jsou propueteni, jakmile je dostatek zasob. Pak obsluhuji po celou kampari lihovar tti, krome spravce a atednika. Ve spravni rade lihovaru je pet Mena — na kakleho zaniestnance prave jeden.


Strana 4

VISTNiIC UtENI STARCH NARODij.

Pik I. J. Gallia, Houston, Texas. Vice jak gest tisic let pied nami obyvatele zeme v innohem svem jednani ciniti to same, co se deje dnetni doby — bez tech mnoha vynalezu doby. Mezi vynalezy nove doby patii parni a elektricke sila. Pomoci techto vynalezil mame parni hnaci silu pro lode, 2eleznice a mnohe stroje, ktere za minulYch let byly vynalezeny. V davnejtich dobach kaidY novY vynalez byl prohlaten za earodejstvi a vynalezce byl talatovan a v mnoha pfipadech upalen. Stare ueeni melo a velebilo panske a vladni tridy. Kralovstvi bylo decliene, jak podnes v kralovskYch zemich stave., a ten obyeejnY lid nemel a nesmel v nieem rozhodovati. Ten obyeejnY dlovek — delnik a rolnik — dostal rozkazy od fifadu a on musel poslouchat, co jemu nalizeno bylo, pod pokutou pfisnYch trestti. Jepodnes svoboda slova a tisku, jakou mame zde, jinde neni. Kdo se zajime, a pfemyki, co je toho vino, 2e v dnani dobe ta rtizna plemena lidska se nedovedla smifit a pracovat pro spoleene blaho vSeho lidstva na zemi, tak se prod? Podivejme se do banelska, kde kfest'anskY narod nisi a krade majetky jeden druhe, vraZdi nevinne kny a deti a tisice nadherne a draze vybudovanych palace a ilstavil vzdelani niei a celou krasnou zemi uvadi v poutt'. To dela bile pieme, ktere oini narok na kfest'anske ueeni "Milovati budet blaniho sveho, jako sebe sameho". "Nezabijea, nepokradd, nesesmilnit", atd. Podivejme se na pleme 2lute."Zde mate Japonsko dobfe vycvieene v rirodernim zbrojeni a vraAdenim chce pro sebe podmanit testkrate poetem silnejk, pokojnY a na valku neptipravenY narod dinky, narod mirumilovnY. Oba tyto narody jsou asi ze stejneho davneho rodu a oba naboknsky vychovany. Take jsme eetli, co udelali naboknsky vychovani Italove naboknsky vychovanemu narod.0 Habetanii — nejen 2e pobili vettinu hlavnich vadca a obliajcil Habek, ale oni koneene dali obsaditi celou jejich vlast, na ktere ten narod ail pies dva tisice let, a touto zemi sevtemi obyvateli a jejich statky prohlasili za svoji zemi. Main pied sebou stars' anglicky spis anglickeho ueence Kersey Graves, kterY spisoval po bedlivem zkoumani ty razne naboknske organisace od A at do Z, a ja, se domnivam, to jeho vypisovani bude veainu dtenail velice zajimat tak, jak mne zajimalo. JelikO2 Oina je napadena Japonci, zapoenu psat podle bible einske "Kings SU. einane maji rozliene svate knihy. Hlavnich jest mezi nimi pet Kings. Oni maji tot etyfi svate knihy zname pod jmenem "au". Jednu jmenuji "Tao-te". Kings jmerruje se kahla kniha. Nektere ty svate bible ptipisuji se "Kunfu-tseu". Jedna z nich "Ta-heo" (velke ueeni" jeho vnuku a jeho ueednikilm. Nektere einske sekty uznavaji 13 Kings (svatYch knih), jine sedrn a hlavni sekta jen pet knih. Nektere z tech svatYch knell podobaji se kfest'anskYm evangeliim, jine epittolam. Jedna zylatte ma podobu reds sv. Pavia k 2idtn. Dye ty knihy povaluji za vnuknute od Boha. VAecky z nich povzbuzuji k ctnosti a zatracuji zloeiny a nemravnosti, atd. Kniha TA-HEO. — Tato kniha je zaklad sekty zname co Taotistil. Ona jedna hlavne o yedach, ale uklada tot mnohe dtletite povinnosti — jako zfizeni rodiny, vzdelavani, pfirozenYch schopnosti, dobYvani vedomosti, ádá podestnost, uptimnost srdce, zavazek mravni peelivosti, dobre fiditele a spravedlivou vladu co prostiedky k uvedeni svornosti, pokoje a blahobytu vkho lidu. Kniha CHUNG-YOUNG. — Tato kniha ma za zlate pravidlo "Co nechcd aby yam einili jini, neeirite jim". OdporuCuje shodlost v mysli a soumernost vtech schopnosti, rovnost vkho lidu na ceste povinosti a drahu k blahobytu do nebe. Tato kniha uCi, k lid ma poslouchati svedomi a vzdelani usnadilovati vYvoj sve pfirozenosti. V celku napomind ku mravnimu se zdokonaleni. Tvrdi, to duchove jsou v'Zcly kolem nas a my neeinime bez nich nic, aekoliv jich nevidime ani neslytime. (Ejhle, spiritualisplus!)

Kniha MANG MENCIUS. — Mang oirriancius, filosof,zil 200 let po Konfuciovi. Tato kniha nebyla ptiputtena do einskeho seznamu nepochybnych knih at za nekolik staleti, ale nyni jest velmi Ctena, co nadeena eili vnuknuta ad Boha. Ona zastava podstatnost, nezkaknost, pfirozenosti dloveka. Mencius uCi, to vtichni lido jsou od Ptirozenosti dobti, ale byvaji svedeni SpatnYm ptikladem a zlou vladou, jet nezna obecnomyslnost, a proto narod ma pram) vkly nemYlene voliti sve fiditele. SU - KINK. — Toto dilo ma 58 knih a dosvedeuje mnoho o historii einskeho cisatstvi, ktere bylo zaloteno vice jak 500 let pied Kristem. Dokazuje, 2e elovek se narodil dobrY, a k povinosti vlady jest dobro einiti dobrYm a trestem zlepSiti zetpatnele, jinak nemaji eekati pokhnani nebes ani Wizen lidstva. Si - KING (kniha basni). — Jest to sbirka vice rozumnYch a neptepjatYch basnieek, z nich2 katdY Cifian zna nekolik nazpamet. CHU - TSEN (jaro, leto). — Vyklada, co pfedstavuje jaro a leto a jine rodni doby ze stanoviska vatneho, ktere sepsal bo2skY Konfucio. Tam odsuzuje valky a katde nasili. TAOTE - KING (udeni rozumove) — Tao znamena, "absolut", to jest samo osobne, a to jest ctnost. UCi tedy ta kniha o ctnostech, jetto maji hodnost samy v sobe, samy sebou a ne pro neco jineho. Toto se zda bYti ze v gech einskYch svatYch pisem nej vice filosoficke a ma bYti z jedne strany zjeveni a z druhe soustava filosofie. Rozvinuje podivuhodnou moudrost a souladnou spravedinost. 'Mote kniha vyklada, 2e Bah stvofil, udituje, fidi a miluje celY svet. Nevi o zlobivem Bohu, ale milosrdnem, jena rozdava dobre za zle po cola pokoleni lidska. Zavrhuje valky a zbrane smrtici prove, k jich lidstvo nepottebuje a k vtichni dobti lido se jich hrozi. V celku nabada, k svornemu vyjednavani vkch sport mezi lidem. PODOBNOST OINSKE A 21DOVSKE V1RY. — Kfest'anskY dejepisec Milne, vyslovil obavu, k by se jemu mohlo za zle miti, to ukazal, k dfive nez Kristus byl narozen, to &sta mravnost byla udena v einske Jako u Hindu, Egypt'anil a Per ganfl videli jsme stiles kdovske a kfest'anske viry, tak to nalezame v 6ine. Oiriane maji kosmogenii, eili povidku o stvoteni, jako ty ostatni viry. Jejich ueeni mluvi o raji, v nem2 byl strom poznani dobreho a zleho a strom kvota. Dale miuvi o potope a o ark. Val v Trojici v ozdobnem a vYznamnem obleku kneal. Haji a odporueuje stfidmost ye vtem, atd. Podobne udeni dnegni doby bylo ye stare einske Ake. Historie einska obsahuje 150 svazku davnych letopisti, a dle pfekladu ueeneho Francouze poeinaji 2600 let pied Adamem. Maji vypoetene astronomicke vypoety z one stare doby. UCenci v Evrope rozhodli, k vYpoety o jednom zatmeni staly se asi 700 let pied dobou Mojktoyou. Z toho se soudi, to einska vira byla davno pied Adamem. S vYk uvedeneho laskavY etenat sezna, to 61riane byli vychovavani k mirnemu 2ivotu a ne k vratedne valce, kterou na ne ziskuchtive a despoticke Japonsko vrha. Avtak uvedeme etenafel k podatedni bibli, ktera ma bYti prvni bibli sepsanou a to jest bible indicka, znama VEDA. Tato jest povatovana za nejstark svatou knihu, ktera byla psana davno pied dobou Mojiitovou. Hindove tvrdi, k jest to nadtene skladani velmi starch prorokii "Basis" zvanYch, ate dostali to moudrost ptimo z fist velkeho Boha Brama pied deviti tisici lety ate byla v mysli od vednosti. Svata kniha Veda uei ty same nauky, ktere dnes kfest'anske, bible uei, a take udi o skuteenem lekafstvi, astronomii, o vlade. Avtak teprve v rode 1858 byl pfeklad do anglidiny uveden a v New York Tribune otitten. Ce16, Veda je nyni pfelokna do anglieiny, z deha2 dtepozna, ze mnohe tpatnosti, ktere Vede byly pfipisovany, jsou vymytlene a hive — jako ze upalovali vdovy psi pohitu mankls amnohe jine nesmysly. (Pokradov4,110

Ve stfedu, dne 9. finora 1938. TULAK V PitiRODR. Chvile pro2,ite na venkovO, tak blizko pkixody uteti srdce i dui eloveka, a pfivede ho do klidu tak marne v mestech hledaneho. Pfiroda spala — rozsahle many poll tahly se do nekoneene dalky kolem nas. Noc byla ticha, atmosfera ukolebajici. JasnY mesic piul majestatne po eiste obloze. Hvezdy visely jako na Afitirkach navdene a etveradive kmitaiy se kolem "mleene drahy". Vtechny stromy snily — svetluSky poshagely svitiiny. Co dui 2ije v ruchu most ba i mestedek, ktere nosi pal v bolesti jet neni sto uhasiti jezera celeho sveta ani ne cele more. I duk moje vykfikla v torn hrobovem tichu — zaeala *talovati hote size oputtenosti srdci .. . Chtela vyplakati sve hate — ale nebylo ani dostatek slzi si uleheiti. 2ivot pohrbil vte co drahe mi. Srdce jsem obetoval — jak tako se zapomina! Zda, se, k ani yeenost nezhoji hluboke rany. ZlY osud — — do hlubokYch ran — do srdci rozdrasanych nakapal jedu — toulam se dal! — Svet se diva — smeje se bolestem! — Jako psanec — sam a sam! Unaven zarmutkem? — Ve velike bolesti okraden o ttesti 'tivota — smutne v fade — ale kam? Poznal jsem dobre duk — tlechetne povahy, vysoko vyenivajici nad ostatnimi — zde. se , '2e se hlavami dotYkali nebe. Ano, bolesti vlastni nauei nas hledet do 'N.vota s otevfenYm hledim — s pinYm pochopenim pro cizi hofe. Chceme einiti tt'astne blizke bytosti. V lasce k lidu, v odputteni tem, kteti na nate lice slinu hodili. tsinev milYch, eistYch bytosti bude pak i rosou obeerstveni na suchopaiu kvota! — To vte tvoki nam obrazotovornost psi pohledu na ty mrtve vyzirajici many — — Pfijede rolnik se svYm pluhem v nekolika dnech Zaryje do pildy —obrati na pohled mrtvY prach k slunci. Vysoko vyleti kfivan a zapeje elegie lasky. — Divky budou viti vence — zavini se kukunce, pole obMvne — pfijdou zeny, divky, budou sbirati mekkou bavinu — budou tne! N Radost — nad nositi 2a1 tam, kde sidli radost? Spoj se dute se srdcem — doptej pH'rode zhojiti vote rany. Necht' due rozletne se k vfAinam, kde mir, klid a pokoj sidli! — Kraj spi — dobfi fide spi — vanek peje choraly uteteni! — Ano, — me srdce bylo kdysi — Ma hlava pin y sna — due touala po krasnu, po ttesti a radosti! VAe ye mne osud zabil! Ubili srdce, utlapali dui — touhy i sny iumfely, kamenna resignace nastcupila! Klid — jak jen kamen dovede, bYt klidn), oCekava ji snad piece vzkfiteni? Pro vlastni Atesti asi nepovstane — ale pro cizi? Ano! — Pro dobro — obveseleni jinYch! Kdo dovedl potetiti smutnou dui — at' DI vlidnYm slovem nebo sladkYm iismevem — vsem tern odpovida dute srdeenYmi diky. Srdce k nim mne nendroene — vdeane. Dedikuje vte co ma — vtim Cim vladne jim v odplatu. Sklada rude rate verne oddanosti v jjich cestu —nebot' oni promenili paleive koptivy a bodladi aspori v chladne astry. Zasvecuje vkchny posvatne city sve k dcbru tech dobrYch srdieek, kterere dovedly obeerstviti such', prazdnY .ivot rosou sve svelesti. Vg em tern sdilnYm dukm klade na oltaf jejich budoucich snii a ptani nekonednou vdednost a oddane pfatelstvi. Ve spojeni s Cistou — ohromnou — nekoneCnou moci tajemne pfirody poznavame nejlepe tivot. V torn uvateni pod hvezdnatYm nebem pochopime v&ly povahy bli' nich. Tarn se nam ulevi, tam se potetime. Vesely — Tulak. UbYva lidi ye veku nejlep gi sily. Dr. Marco Weirich pfge ye "Statistickem obzoru" o pravdepodobnem vekovem rozvrstveni obyvatelstva u nas v roce 1960. Ukazuje, k do roku 1960 ubude proti roku 1930 160,000 midi v nejzdravejkm a nejproduktivnejtim veku od 25 do 34 let. Len ve veku, kdy nejeasteji se stavaji matkami, t. j. od 24 do 34 let ubude o 165,888. V Cechach techto ten ubude o tfetinu. Naproti tomu vzroste do to doby poeet starch lidi. — V roce 1960 bude o dve tietiny vie tedesatiletYch nez byl v roce 1930. Bude jich vie net 241etdreb.


FinanCni zprava uCetnilta Hlavniho Radu. PROEM OD RADiT ZA MESIC LEDEN 1938. Za D. 0. Na Cum. H. ft. 1. 12. prosinec 664.36 67.90 2. 13. leden 28.91 .30 3. 11. prosinec 28.25 11.45 5. 19. leden 4.80 77.94 3.45 6. 23. leden 5.14 145.47 2.25 7. 19. prosinec 3.06 286.29 5.85 9. 29. leden. 3.36 338.29 18.70 10. 22. prosinec 3.80 351.17 1.75 11. 18. leden .20 70.49 1.60 12. 11. prosinec 33.15 .15 13. 24. leden .30 249.38 5.25 15. 2. prosinec 2.10 167.64 40.20 16. 18. leden 142.80 4.30 17. 14. leden 7.90 529.59 17.25 19. 22. prosinec 91.16 27.85 20. 26. prosinec 3.80 375.57 99.95 22. 17. leden 39.65 23. 11. prosinec 2.52 188.98 7.05 24. 13. cert. .25 24. 23: prasinec 22.21 597.56 135.45 25. 23. prosinec 22.40 404.78 90.25 26 1 prosinec 58.25 14.95 27. 21. prosinec .40 395.79 5.10 29. 5. prosinec 2.50 257.20 71.95 30. 7. prosinec 74.36 26.30 31. 20. prosinec 74.66 24.70 32. 20. prosinec .60 202.67 2.55 33. 21. prosinec 21.21 164.67 7.30 34. 19. leden 95.97 .60 35. 18. prosinec 1.50 91.79 30.95 36. 10. list., .40 107.31 9.15 36. 12. list., 29.24 37. 20. leden .20 140.39 2.10 38. 26. list., pros., led., 178.15 21.25 39. 13. prasinec 3.10 560.66 7.50 40. 19. leden 5.24 291.29 18.30 41. 18. leden 156.11 1.65 42. 17. leden 38.65 1.20 43. 19. list., pros., 67.26 10.70 44. 25. prosinec 2.74 192.06 2.70 46. 1. tij., list., pros. 82.90 9.00 47. 4. kniha 2.00 47. 20 prosinec 4.98 353.94 20.25 48. 28. leden 4.60 411.34 7.05 49. 18. prosinec 2.00 381.43 8.70 50. 4. leden 1.20 79.98 1.50 51. 14. prosinec 1.00 174.74 30.90 52. 20. listopad 1.34 63.85 1.35 55. 12. leden 2.80 108.64 4.05 57. 8. 1 'den 10.30 57.28. do pied. plac. 89.46 58. 12. leden 1.00 88.18 2.85 58. 29. dmrtni 20.35 59. 6. kij., list., pros. 23.70 3.25 62. 21. pros. 1.20 45.15 9.00 63. 19. leden 350.14 9.75 3.80 64. 18. prosinec 31.75 355.50 65. 10. leden .20 202.45 2.55 66. 11. list., pros., 14.95 85.05 68. 20. prosinec 2.20 15.40 505.76 70. 10. prosinec 4.00 130.89 30.60 4.00 270.44 8.85 70. 19. leen 1.00 59.26 71. 8. leden 1.50 146.33 72. 19. leden 2.07 3.75 72. 28. do pt. placeno 15.95 63.42 3.60 73. 15. leden 8.61 74. 1. 1 glen 52.91 13.00 76. 23. prosinec .80 28.73 9.70 77. 28. prosinec 78. 12. D. -0. .90 2.70 2.06 55.93 78. 22. leden 13.60 57.23 1.60 79. 8. prosinec 35.95 79. 29. 2 eleni 83.76 15.35 .20 80. 17. prosinec 130.21 10.50 2.66 81. 19. prosinec 4.05 41.91 1.20 83. 15. list., 14.70 15.00 36째 01 84. 29. leden 1.20 325.99 17.95 85. 18. leden 24.60 94.60 2.40 86. 29. prosinec 8째.24 6.55 .20 87. 17. list., 104.95 579.84 56.25 88. 15. prosinec 6.00 322.78 4.43 89. 23. leden 1.05 28.58 90.18. leden 11.25 192.64 5.20 91, 5. leden

fad Den

Strana 5

V2STNiK

Ve sttedu, dne 9. dnora 1938.

92. 15. prosinec 17.34 93. 19. leden, Unor, 4.80 94. 5. leden .80 95. 11. leden .40 96. 10. leden 2.50 97. 20. leden 98. 16. prosinec 99. 11. leden 100. 1. prosinec 100. 18. leden 101. 12. leden .60 102. 22. 103. 11. prosinec 105. 14. prosinec 106. 25. tij., list., pros., 2.40 106. 28. 32.15 107. 19. leden 109. 24. do pt. plac. 3.80 110. 4. leden 110. 5. kniha 111. 19. leden 11.30 112. 12. -leden 113. 18. leden 114. 20. leden 118. 29. leden 119. 22. leden. 120. 25. led., imor, bkez .60 1.20 121. 7. leden 1.55 122. 21. leden 123. 20. leden 124. 14. leden 125. 19. prosinec 3.30 126. 25. leden .90 128. 18. leden 1.70 129. 4. leden 132. 12. leden 62.77 133. 19. prosinec 40.54 135. 29. leedn 136. 11. prosinec 4.80 137. 17. leden 3.90 138. 11. leden 139. 11. leden .60 140. 19. leden .80 141. 22. leden 6.50 134. 18. leden 144. 24. leden 2.00 145. 4. leden 10.10 146. 20. leden .70 147. 4. leden 7.26 148. 8. prosinec 149. 21. do pt. plat. 150. 7. pros., led., 150. 22. 1 e'en 13.44 151. 11. leden .90 153. 18. leden 157. 7. do pt. plac. 157. 11. 3 eleni 158. 25. leden 160. 5. prosinec 161. 16. leden

352.87 85.28 77.69 149.39 48.68 380.24 64.76 45.65 25.07 25.07 53.90 47.87 48.50 21.13 156.65 24.40 577.11 52.42 83.29 80.05 257.81 8.66 137.37 124.04 76.65 112.00 59.96 83.84 73.93 10.60 42.44 113.23 29.70 37.26 13.08 442.78 422.71 30.65 7.85 125.56 129.67 21.74 71.13 48.38 15.15 99.85 165.74 14.67 336.57 97.65 9.04 16.04 22.94 20.63' 35.16 17.68 7.81 21.40 21.47

507.37 20,373.82

61.10 4.80 1.95 2.40 .60 4.35 1.65 1.05 9.95 .45 2.25 1.20 22.60 10.55 20.50 7.80 4.50 5.00 .60 10.50 .90 3.00 2.85 12.60 3.30 2.85 .90 .15 14.65 3.00 1.05 3.30 .30 18.70 8.40 12.85 .30 2.25 1.05 .75 3.15 1.35 5.70 7.65 1.95 21.75 2.40 5.75 1.80 1.50 2.85 2.70 1,587.45

PftEHLED Pit,IJMU A VYDANI ZA MESIC LEDEN 1938. Od tadd Splatky hypotek 'ZIplaltky hypotek (Collateral) Splatky pujeek certifikatu Urok z pujeek certifikatt Urok z hypotek 'Urok z hypotek collateral Urok z bondii Najemne, z majetku Splaceno za praci v piljekach Prodej majetku Prodej majetku, v3rdelek Vracend pujeka certifikatu Vracene Comm.

$20,373.82 15,523.24 191.25 2,555.92 2,237.68 8,544.60 8.75 2,127.50 1,866.22 709.35 1,222.30 177.70 90.00 3.28

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$55.631.61 $33,559.11

UHRN

$89,190.72

Vydani: Na umrti Na funrti nedospelYm dedicilm Na dmrti nedospel. adjourn Urok Hypoteky Bondy Pfaky certifikata

$11,818.48 1,878.58 87.04 31,348.24 400.00 13,690.00

Pleas na Hl.

Rad

Opravy na majetku Pravni na majetek Vracene poplatky Pojigteni proti ohni na majetek Splaceno za praci v pujekach Cestovne na majetek Dane na majetek Zmeny certifikatil Pravni na hypoteky Urok z pdjeek certifikatu, vracen Cestovne na bondy Comm. vYmena bondd Comm. prodej majetku

5,000.00 268.70 202.20 41.91 20.91 709.35 390.81 4,667.08 15.00 3.00 6.00 18.84 460.00 195.00

HOTOVOST V BANKACH PAIJEM NA HLAVNI RAD: Od tadd Zmeny certifikatd Ptenos z funrtnibo fondu

$17,969.58

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 6,597.45 390.80

thrnem Vydani: Najemne Telefon PoStovne Pctteby a vydani v dtadovne SluZne diednikd Slane v3rpomoc Vestnik za 6,213 odberatelt Vestnik poStovne Schime Express Comm. novi eleni Lekatske prohlidky VYmena poukazek Elekttina Notat Cestovne Bondy dtednikt: S. S. Tax

$ 6,988.25

HOTOVOST U POKLADNIKA DETSKt ODBOR Vydani: Od tadd Hotovost z minuleho mesice

$ 4,258.10

Celkem Vydani: tspory Hotovost Pdjeka certifikatil Bondy

$ 2,017.29

$ 1,587.45 10.00 5,000.00

$ 30.00 8.70 109.36 224.93 1,115.66 73.50 517.75 1.16 63.09 4.05 301.98 139.50 1.50 7.45 5.50 18.28 67.50 40.24

507.37 1,509 92

$ 33.06 1,984.23 37.00 19,357.08

MAJETEK $21,378.31 FREI-MED MAJETKU JEDNOTY. Bondy $1,152,620.42 Podily (B-M-M-A) 25,560.60 Hypoteky 1,245,316.36 Hypoteky (collateral) 11,908.75 Pfijeky certifikatd 476,338.16 Majetek 265.106.05 Hotovost v bankach 17,969.58 U pokladnika 4,258.10 Uloieno za metitko 10.00 V Detskem Odboru 21,378.31 Celkem Dluh nedospelS7m dedicinn

$3,220,466.33 29,301.44

MAJETEK S bratrskYm poadravem,

$3,191,164.89 Edward L. Marek.

Dne 30. ledna 1938. PROGRAM CESTY CVICITELE SOKOLSKE 2UPY

trim. 9.-11. Corpus Christi. 12. Placedo. 13. East Bernard. 14.-16. Galveston. 17.-20. Houston. 21.-27. Dallas, Ennis, Fort Worth, 27. Anora spoledna nacvi6n4 nedelP pro v okrsek


Strana 6 Rad Jaromir cis. 54, West, Texas. INT a'Se "Morava schtize byla dosti eetne nav:Alvena, ac jeete hodne elenil a hlavne elenkyri chybelo, ale doufame vaichni, to se to easem zlepei a nave mile spolusestry aspori nekdy nektera navetivi schazi, bych tam nebyla mezi mutskYmi eleny sama. V posledni schtzi byla ptitomna ses. Frank Strmiskova a kdy ji to neni obtitne ptijet z tak daleka, tak mile sestry, ptijed'te aspori nektera do katcle schrize, ktere jste Schuzi zahajil ride ptedseda br. Tom Motis a po pfeeteni protokolu, •jinych zprav a placiali mesienich ptispevkii, byla zahajena bratrska debata, a ti co nebyli ptitomni mohou jen litovat, neb takovYmi debatami tad jen ziska a eleni pak vi co a jak, a o eem se jedna. Loriskeho roku po prudke debate, nasadili 16 pekanovYch stromkt, pri &mt. nekolik denu stromky darovali a nekteti zase kopali jamy bezplatne a z tech eestnacti tti stromky uschly, aC se zalevaly, tak jsme v posledni schazi odhlasovali, by se ty chybici nahradily novYmi, a tak kdy se budou kat4zioroene jen nektere stromky sazet, pak za. 6-8 rokri muzeme miti peknou tadu pekanovYch stromfi. Jsou mnozi, kteti nae se to sadi? Ale kdy nebude sadit ta.dnY, tak co tam budeme za par mkt, okolo nael sine" mit? Ty stare stromy usYchaji, tak se musi nahradit novYmi, a kdyt my stati nic nenasadime, pak ani po nas nic nezbude. A at nekdy budou brat ti miadi ovoce z tech stromn, tak si aspori nekdo pomysit, te to bylo dobre je sadit. Nate zabava ve prospech-pro pctirani detske paralysy se dobte vydatila v katclem smeru. Po zaplaceni veech povinnosti zbylo 47.65 &stela° vYtetku do fondu presidenta Roosevelta. Byla detne navetivena a veseld, katdY se dobte bavil. Byl ptitcmen p. Lad. Kadlec, sokolskY organisator a jeho veselou povahou ptispel pti natl. zabave. Diky! Nyni mame 14. fmora Valentinskou zabavu, pti ktere budou rieinkovat Czech Revelers z Fort Worth, pod fizenim p. Joe Mrlika, a doufame, t'e se hojne dostavite, byste se ptijemne pobavili, aspori Fr. 6odek ml. nam to slibuje. V nedeli veder se hodne lidu zrieastnilo divadla, sehradi elenove Slavie a veichni se dobte drteli, to nasveddovala co chvili salva smichu a nekteti doufaji, ae to budou opakovat, neb se nemohlo hodne krajant dostavit. Je to dosti tetka veselohra 'pod vedenim Dr. Jiti Pazdrala a dala hodne cvieeni. Nechvalime nil oho tvldet', neb dela. hra byla v dobrYch rukou a aC byli nekteti nove.eky, drtell se dobte. Jen tak Wee, M. Klausova, dopisovatelka. tad Karel Havlieek Oslo 4. Ctene spolusestry a bratti! — Podavarn zde vysledek volby ritednikt naeeho taclu: F. K. Bueek ptedseda, Anton Holy mistoptedseda, Chas. Holy tajemnik, J. L. Smolik, fleet ni, Erwin Bueek pokladnik, J. J. 8" vab dozorce. Nemocensky vybor: Jos. Mikue, Jos. kehak, J C. Strauss, John Sralik, Fr. ZabranskY. tdetni vYbor: Bruno Kohn, J. G. Kanvieka, J. C. Strauss. Toto Cinim, aby vzcialeni bratti naeeho tadu vedeli kdo jsou ritednici pro rok 1938. Schrize ,opet budeme odbYvati druhou nedeli v mecici y e 2 hodiny odpoledne v American Legion Hall. S bratrskYm pozdravem, Chas. Holy, tajemnik. kid Fort Worth Cis. 154, ve Ft. Worth, Texas. Mill bratti a sestry! Po dlouhem Case zase ptichazim mezi vas, abych napsala par tadkil. V nedeli, 13. imora ye 2 hodiny odpoledne 'name tadovou *schfizi a proto se vaichni bratti a sestry dostavte. Budeme ter ptijimati nove 'deny. Nove ritedniky pro tento rok vypisovaii nebudu, necham to br. tajemnikovi. Moir* ze bych nektere zapornnela, a to bych nerada. Tet k nam zavital br. cvieitel Kadlec i br. elovek Fr. Houtvieka; je to opravdu kaAd3i ho ma hned rad. Deti i velci s mm radi eviei a nemohou se doekat, kdy zase ptijcie mezi nas. Bylo radost se na ne koukat, kdyi s

VRSTNIK nimi cvieil a zpival, a jak ho posloucha,ji. Kteti byste el-AM svoje deti posilat do cvieeni, jen je poSlete, na tom nezale2i, ze nepatii k Sckolu. Teloevik je pro deti zdravY a naudi se Cesky mluvit. CviOi se kaMou stkedu v 8 hodin veder. VaAme si dobreho evieitele a hled'me toho vyntit, dokud ho zde mame. Vesely Tulak mive, pane dopisy, teti .6tvrtnikova, z Houstonu pekne pi S • e. Ja to nedc.kaIi. Kolikrat toho main vInou hlavu, co bych toho chtela napsat, ale jak vezmu papir a pero, tak nevim jit nic. Musim vas jests pozvat na maAkarni zabavu v Sokolovni 19. rincra. Budou davany 3 ceny. Tak nezapomerite! Na zdar! Anna Milan, tad. dopis. Bkezriak neb kozel. Br. S. P. StudnienY, eeskY korespondent a oznamkavY teditel Liberty Loan and Building Association, je nyni rovnet deskYm zastupcem pivovaru Southern Brewing Co. v Houstonu, kde je slacikem nas krajan, br. Josef Ptada. Tento pivovar vatl chvalne znama piva, letaky 2X a Alamo, vatene z nejlepeiho deskeho chmele a deskeho jedmene, jet jedine dodavaji pivu nam Oechoslovanum znamY tit a jakost. Jak scleluje br. StudnidnY, je br. Ptada rozen v eechach, vyrostl v. chmelaiskem kraji, kde se pine obeznamil s pestenim chmele a jeemene a kde se vyudil sladovnickemu temeslu. Ma mnohaletou a veestrannou zkueenost ve svem oboru, pracovav v pivovarech ve stare vlasti, v Evrope, Mexiku a SpojenYch Statech. Br. StudnidnY, ckusiv pivo, letak 2X, byl jeho vybornou jakosti a fiznosti ptiveden do takoveho nadeeni, zze hned sesmalil nan toto vereovani: Prod jej piji vtdycky rad? teskY chmel a desky slad — vzeelY z eeskYch luhfi tadek a vatil jej deskY sladek. Dovolujeme si upozorniti na oznamku piva, btezriaku, kozel, znaeky 2X, vatene pivovarem Southern Brewing Co., jit naleznete na jinem mists tohoto listu. Br. StudnienY scleluje, te je to nejvYbornejti pivo tohoto druhu, zarudene eistoty a bet umeleho zabarveni. Nazi krajane by men davati ptednost temto pivrim, jakot i tadati jej veude.

tad Stefan:A Cis. 142, v Houstone, Texas. Vzpominka dneeni je venovana sestrami MdovYmi nasi zemtele drutce Berkove, ktera jit odpoeiva v tichem spanku v zahrade mrtvYch. 2ivot je despcta. — kika se, te smrt je jedina spravedliva demokracie, ale ani to neni nekdy pravda. Co je tu statidkYch lidi, kteti tak volaji pa smrti aneb nemocnYch, kterYm by byla smrt vysvcbozenim, a na ne si nekYvne, na ne si nezavold. Ona musi vzit to nejlepei z naeeho sttedu, term, ktera kypicim zdravim by mohla byt vzorem lecktere z nas. Maminku milovanou etyt malYch deer:leek a vzornou mantelku, tteba z chudiekYch ale vae mela dist'oueke jako klicku, detieky, tteba je mela cbleeene prostince, ale eiste jako panenky. Mam ji potad pte doeima, kdy byla posledne u 8tefaniktii, kde se tak srdeene s pani Pechovou v kuchyni smala, neb jeji smith byl srdeenY, uptimnY a at na,katlivY, 'te jsme se smaly veechny. A ted' odeela ,jsouc vyrvana z kruhu rodiny, z kruhu ptatel. 2ivot da on urvee, smrt meti pry veem stejne, feechny nas vyrovnava. Katcleho z nas, ,kteti tivotem se rozchazime, hrob spojuje. K smichu je veechno ekorpeni, osobni vyvyeovani a spoleeenska naclutost nekterYch lidi. Boje a feechna slava v tivote ziskand, to vae jednou setioutne jako ty kvety na hrobech — Memento mori! , A nekdy ptijde doba, kdy bude katdY,,radf: to si nekdo na nas vzpomene. Je tteba, abychom nebyli takovi bezohledni. Je tteba vice lasky k tivYm, mene nenavisti a zaeti, ktere vykvetly i v srdcich takovYcli, kde bychom se toho snad nejmene naddli. Ktivdy spachane, zpitsobenou bolest neadeini sebe nejkrasnejai fed nad hrobem, nebo nejlepei venec. Nad hrobem, v nemt zakopali jsme kus vlastniho srd-, ce, stojirne veichni ye vzpomince. Nae zrak marne se snail vyvolat ptedstavu mrtveho.

Ve stPedu, dne 9. iinora 1938. Ve vzpominee sklaniniz hla.vu nad tatiukovou mozolovitou rukou, hladime zlate ruce mamineiny, libame buclate rueky decka, cam a vlasky ,jimt osud nedovolil smat se tivotem. Hrob nas vyrovnava. V tivote ve chvili, v smrti trvale. Proto &lace nasi venujeme tu nejlepei vzpominku, neb se dobte zapsala v srdcich naeich. A Ty, bratte Berko, pkijmi nazi soustrast a bud' zmutilY, neb eas rany hoji, byt' by byly sebe krutejei. A vy, rortomile detieky, vas je mne nejvic lito, neb vim, ae jste ztratily zlate ruce vati mamieky, kterou yam nikdo vice nenahradi. Ale zbyl yam zlatY tatieek, babieka a decioueek, kteti veichni se budou snatit yam mamieku nahradit. Proto sestry, ktere jste pani Berkovou znaly, venujte ji nejlepei vzpominku, kterou si zasloutila — a tivYm ptatelskou ruku a pomoc. Dnes jsem zaeala smutne, ale ut to u ani jinad nejde, zato s veselYm skondim. Mam pry plae a smith v jednom hrnidku. Ale i mela svoje svizele, moje evagrova byla operovana, letela u mne. Pak muj brats, jeji mut, a ted' tu vrana poletuje, tak se mne nedivte, te ty moje myelenky veelijak pracuji. Dnes uz mame po sokalske maekarn zabaye, ktera se znamenite vydatila. Bak Pekatovi hrali ,at, at! Dostali cenu: D ye nejlepei masky a site dcerueka mantela StudnienYch a dye dceru:sky mantelfi KlimovYch. Pak d ye komicke a site pani 8vestkova a pan Fred Lebr, a dye nejekaredejei, pan J. Lebr a J. Filipkt. a E. Kunetka; dohromady bylo 6 cen. Tet scena na jevieti byla: "Z pohadky do pohadky", a byla opravdu pekna. Tet dekujeme veem sestfiekem za to Cim spely do kuchyn'e a veem, kteti pomahali, a naaim mladSrm sokolurn, ze tak pekne vyzdobili sin. Doufam, to byli vaichni spokojent Posledni nedeli masopustni bude u 8tefanikil Valentin tanec; posledni nedeli v imam, tak nezapomerite. To pry tam budou same, srdieka. Motna, te i ja tam moje ztracene najdu. Bude toradova zabava a budou tam hrati zase Pekati. Ted' veem hudebnikum, kteti si pteji hrat u 8tefanikfi k zabavam: hlaste se u Franka aludka. Adresa: 1514 Binghan str., Houston, Texas. Ja nemam s hudbou co Mat. Na zdar! K. Otvrtnikova. Dallas, Texas. Navativte vaichni die moanosti maekarni merendu v Sokolovne v Dallas ptieti nedeli, dne 13. fmora. Atmosfera bude "jiho-americka," — Spanelky, Havajky a vribec vae do ranice latinske Ameriky spadajici bude dominovat. Siri bude krasne vyzdobena, ptilehave osvetlena — vae darovne krasne. Hudba Jendy ValCika slibuje nejen skodne tance, ale i snive valeiky. — Ty nejchutnejei jidla, labutnicke zakusky — a hlavne prave Mecholupske pivo na Cepu! Co Trite lope uspokojiti pti maekarni inerende net skienka tizneho piva, s penou jako smetanka a dobre • Ceske virtinko? Penetni odmeny budou rozdavany nejlepeim maskam. — Asi tucet ptekvapeni behem noci. Neopomerite, bude to evanda! tad Svaz 6echoslovana, Cis. 92., Fort Worth. COni bratti, sestry a pratele Ptedne yam musim pripomet pravidelnou ktera pripada na pr gti nedeli dne 13. imora o 2 hodinach odpoledne. Dostavte se co moZna v nejvetaim poetu, at' se dd dosti dale2itYch zaletitosti projednat. Ted' jeate vain oznamuji maSkarni pies, kterY porada zabavni vYbor v sobotu dne 12. imora o 8 hod. veeer. Prijd'te co nej vice v maskach a hled'te obdr2et penelitou odmenu, budou davany tri odmeny. Dejte vedet vaaim pratelum o tom maAkarnim plesu. 0 obeerstveni a zakusky bude postarano. Hudba br. F. J. Blalka. Vstupne jak obydejne, pan 40c, damy 25c. Na shledanou dne 12. imora o 8 hod. veder radove sini 2615 N. Houston Street. H. Zichtteek.


Ve stiedu, dne 9. rinera 1938. PROF BYCIIOAI SE NETESILI? Prod, bychom se tieteili,

stanek jsme si postavili, postavili, stanek pevnY jako hrad, mame prod, se radovat. Teti rok narozenin. Botinku, jak ten das utika, co jsme pokladali zaklady k nemu a pak nadegla doba, kdyt jsme jej, hotov37 obdivovali z vend a v nadgeni prochazeli jeho hlavnim portalem do vnitf. Meli jsme takovou radost, skoro detskou, kdyt nas oslnila ve vniti ta nadhera a sestry, ktere si daly tak velkou praci s vnitkni v37zdobou, se zardelS7mi /icemi ptijimaly slova obdivu a pochvaly za svou namahu. Vygriotily na g stanek jako panenku, jako det'atko, kdyg je neseno ke kftu. A kktiny na geho stanku byly slavnymi, velkolepS/mi, tak ze obdiv a nadgeni neznaly mezi. Dnes po tfech letech se nam zda ten na g zameeek je gte krasnej gim a vygriatenej gim a taky je, diky pedlive praci bratfi a sester. Tteti yYroei je jit trochu v-SrznamnSrm jubileem, opra ynenYm k ()slave, k obnove to radosti, jit jsme protivali v ten slaw)* den odevzdani nazi krasne budovy svemu &eh. Radovali jsme se my, radovali se nagi hoste pkigli z blizka a do konce velmi z daleka, libila se jim nage tadova budova, mohutna a piece ptvabna. Je v ni vtelena masivnost tulove skaly, elegance vYstavnosti a praktienost v zaiizeni. Na ge nova nag kadovS7 stanek byl nazi pYchou, skoro nazi modlou, byl uskuteenenim riagich snri a vyvrcholenim na gich snah, je to odkaz nagim potomktim a pomnikem Oechoslovanfi v Houstonu. Pisatel toho v geho vzpomenul v prologu, jen bude van tadem Pokrok Houstonu na pamet' tkileteho vYro as i slavnostniho otevieni budovy, kter372 si zde dovoluji uvetejniti. roky tomu jit, co s jasem v lici jsme prochazeli vefejemi bran v nag stanek, jak nevesta se rdici, jent svornou praci nas vgech zbudovan. Tak pygne tyeilo se k nebes bani mocne zdivo s oceli spjatS7ch sten — Dog jsme cile na gich bite)), tclani, byl sester, bratki davnY sen. Day hostri take radoval se s nami, neskrbliv pranic chvalou, poklonou: "Zde krasnY bar, tu pokojik pro damy, jevigte krasne s rudou oponou. "Jak fieelne si v gechno zatidili ve nitru sini jejich svatyne! Hle, pod schodigtem gatnu skryli a u nalevny hned je kuchyne." Nam lice nad tou chvalou nachem plaly a prsa se nam slasti zadmula: "My pomnik pkigtim v drikaz zbudovali, to tu kdys deska du ge stanula. Pak at snad yen pketenou se shluky, tu vyete vedec z rozvalin zdi tech, ze kdys tu znely Slavu pisni zvuky a hlaholila mluva deti oech sem ptiglYch, ode btehri Vhavenky, z Podkarpati, z time Moravenky, z pod Tater. Tot' jejich pomnik, tato zem jim novou vlasti byla, jich domovem." Oslavime to tteti vS7roei jak se slu gi a path a jak nejlepe dovedeme. Program oznamky yam to podrobneji povi, hezky si ji prohlednete, od toho ty oznamky jsou. My vetime v oznamova.ni, jak seznate ze stale se objevujicich oznamek nageho iadu ye Vestniku. Musime varn Mei co koname, kici yam, to pracujeme a hodlame-li oslaviti ttilete jubileum, pouha slugnost toho tadd, abychom yam to sclelili. Nejsme sobci, nechceme se radovati jen sami, ptejeme si, abyste se na nazi radosti a veseli podileli a to obzvlagte v masopuste. Tak jako peje Slovak v pisni: "Ja, nehlediem na farara, ja si triernam kalendara, nendriv ptijde masopuost, potom tepry prijde puost, na memento mori mame easu dost." Neni-li to mluvnicky spravna sloveneina, tak milosrdne tu chybu pfehlednete, elo yek je vtcly nedokonalS7m tvorem. Hlavni veci je, to budeme mit' oslavu toho jubilee.. Bude se yam vge

VtSTNIK libiti, uchystali jsme toho hodne pro vase obveseleni a vy ze zku genosti vite, ae v obveselovani nejsme jednostrann3rmi, osvetite se na nazi oslave dugevne i telesne. PH veselohte "Tti dceru gky na, vdavani" budete se smati na cele kolo. Kuchatky na ge vystroji obidek a ostatni papanieka neco extra, na g bar vain neda, tizni zahynouti, ti, kdot si radi zatanei, budou take uspokojeni a koneene mame je gte tki kuleeniky. Jen pkijd'te, priati nedeli, damy, pani a budte uvitani, pkijd'te pti gti nedeli na to na ge veseli do nageho stanku, do budovy iadu Pokrok Houstonu, na dyanacte a Studewood ulicich. S. P. StudnienSr. Temple, Texas. redakce Vestniku! Vence nas zajimaji ty krasne obrazky ye Vestniku z Valley. ZylaSte jsme hrdi na toho nag eho tatu J. H. Hurtu, kdyt ho vidime na prvni strance Vestniku. Kdyt v nedeli ptijel nag syn Albert a jeho Lena Helen z Valley z nayg tevy ad Hurtfi, to bylo ktiku jak je tam pane. Ovoce dovezli, ,orante, grape fruit, limony — to jsme vgeci jedli, tak nam oei slzely. Albert si o tom mysli hodne a pravil: "Toto ovoce je mYma vlastnima rukama natrhane!" Piejeme tam rodine Hurteve St:esti, a jsme jisti, ze budou tam tak oblibeni jak byli zde, neb velice jsou postradani v rodine osady. Meli jsme tady v nedeli, 30. ledna pokadnou zimu, ze kvitka v kvetinadich v hausi zmrzla, kdo jim netopil. Ja jich main asi sto, take net to vgecko pochranim, zatim bych sama zmrzla. V pondeli rano ptijde Albert a ja se ho ptam jest-li Helene zmrzla kvitka, a on pravi, ze jenom ty pane; ja nevim co je to, vypada to jako bodlak. Ja se jdu podvat, a to byla wing begonia. Mu& pravi, ze nam path jit do Valley, to aspori bychom s terni kvitky nenapalovaly v hauzi. My zas pravime, to at tam pojedeme, to muti budou jenom se projitclet na kale a my tenske budeme trhat a vyrypovat kvitka. Psala bych neco o zahradce, ale co tam bylo, i to zmrzlo. Vzpominam si na Hurtovu kravu, ze ta dostane asi vice zeleniny net my tady. Musim yam oznamit, to vSrbor od iadu Hvezda Texasu potada taneeni zabavu, na ktere bude hrat kapela Peters Tyroler Troupe. Kdo jste jegte nebyli v to nave sini, tak se ptijd'te podivat, neb to ut neni jak to bYvalo. Muzikanti dkive se mohli rortrhat a muzika se tratila do vrchu, a ted' ,kdyt je to upravene, tak muzika se krasne pa sini rozleha, to to katdeho rozebere. Julie Hejl. Ennis, Texas. Ctend redakce! — Aekoliv jsem neminila psat, citim, ze se musim aspori omluvit. Zvolili jsme si dopisovatelku, ale ja, jsein je gte tacln3i dopis neeetla, tak co je s vami, tak a podobne slytim pokatde, kdyt nekam ptijdu. Ano, byla jsem zvolena co tadova dopisovatelka radii 'Cis. 25., ale to proti me vffli, nebot' ja ten triad zastavat nemohu co tadna dopisovatelka, ktera musi naygtevovat pravidelne schtize, by vedela, co se tam ujedna a bohutel, u nas jsou doposud ty schfize tenskYmi tak malo naygtevoyany, to opravdu to yypada jako nedbalost, ale tomu ja nevetim, ze by to elentun bylo jedno, zdali se neco dela ei nic. Piece je sly get katcleho, jak se zavede tee na tu na gi mladet, co ut vge dokazala, neb za tu dobu maji ut nekolik divadel za sebou, kdetto dkive tadrieho nebylo, kdo by se toho ujal a proto ted' bychom meli jim opravdu ten vozik pomoct tlaeit do vrchu, jak pige pi. Radova v poslednim eisle Vestniku, neb oni uz ho vytlaeili hodne vysoko. Toho bylo dukazem posledni divadlo. My dnes ut tu mame nektere herce, to se nemusi bat jakS/toliv dej sehrat, ale oni potiebuji take nazi pomoc a to podporovat jejich snahu, navglevevat v hojnem poetu jejich divadla, by jich to tegilo a meli chut' k dalgi praci. Jak vite, Sbor mladete sehral ye stiedu 2. Unora divadlo pod nazvem "Ja, se tenit nebudu". Je to pekn3 .7 a veselY dej a nazi mladi herci se opravdu drg' en znamenite, thohy byly rozdane na pattithia,

Strana 7 mista, neb katcly byl jakoby stvoren pro svoji ulohu a sehral ji, ze ani lepe by nemohlo bYt. Byli to skorem sami herd, kteti ut hraji od zadatku zaloteni kroutku, jsou uz na jevi gti jako doma, jente tentokrat hral s nimi i pan Rada. teinkujici byli: Marketka Smetanova, majitelka velkostatku Dolfi Ha gkovec, Rudolf, jeji syn — F. S ' trunc, Matej Smolak, majitel pily a tovarny —Johnnie Hrabina, jehp dcera Razena Emilka Lukgova, sestra tovarnika, Adela Lansfeldova, Kristian Rritieka, malit, Jiti Btrunc, slutka Franeina, KvetuSe 8ramkova, B' antradek, zahradnik, pan Rada. Vzpomela jsem si, co fikaval otec metro mute, kdyt 1)3'Iva/a ✓Sokolovne divadla, tak on kikal, dnes pojedeme na divadlo, bude pekne, hraji radi a tak a opravdu bylo gkoda, to k tomuto divadlu bylo tolik pfekatek. Nav gteva byla pekna, ale ne velka a k tomu bylo hodne pkiein, nebot' tSrt den mel pohteb dedeeek Sebetka, stall/ osadnik, a pak posledni dobou jsme to meli hodne pohtbfr a k tomu gpatne podasi a boeni testy jegte horgi, takte se neni co divit.Rdyt bylo po divadle, tak jsem sly gela, ze prod, by nemohlo b3'7t toto divadlo opakovano v Narodni sini, tiebas ye prospech kostela, cot je krasna my glenka spojit se ted', kdyt katolicka, sin nebude moci potadat ye sire sini zabavy a ja jsem jista, ze nazi herci by byli ochotni tak uainit, jen jich o to potadat. Ovgem, muselo by to bYt ted', ✓ kratke dobe. Take bylo oznamovano, ze zabavni vYbor v Narodni sini bude potadat ma g -karnizbvuedl2.morauzdny 4 odmeny; nejlepgim maskam prvni ochnena je stanovena $10.00, druha $7.00, tteti $5.00, etyrta, $3.00. Male ditky a dernogi jsou yyloueeni. Odmeny jsou dosti lakave, tak jen at' se vas hodne pokusi je dostat. Neminila jsem psat, jen par tadkri, ale jak se mne zda, to at to muslin ukondit, neb je toho vice net jsem myslela. S pozdravem, Anna Trojdeek. Houston, Texas. Ctena. redakce Vestniku, bratki a sestry! Timto yam vgem davame vedet, ze na g tad °pet oslavuje sve 3. vSTroei otevteni sve nove budovy na Studewood. Kroutek "Hiahol" pH tete pkiletitosti zahraje divadlo "Tki dcerugky na vdavani". Seberu v ge ve zkratce. Vypisovat yam nic nebudu, to musite sami videt. ale rudim yam vgem, kdo nas navgtivite, ze se od srdce zasmejete a dobke pobavite. Program mame bohatS7, jak se sami ptesvedeite, kdyt nahlednete do nazi oznarnky, na tu schrizi, kteret oznameni tam nepatki a dostalo se tam nedopattenim, cot timto odvalavam. Abych yam osoby jmenoval, to uvidite v oznamce, a to ty osoby, ktere hraji, tito, jak se like., nerozmagou, ale dobte zahraji. Dej jest velice vese13/ a jimayST , a rueim vgem navgtevnikrim, ze toho litovat nebudou, kdyt v nedeli, dne 13. Unora dostavi do nazi sine na Studewood. Hlad tam mit nebudete, a to se na ge sestry ,.v kuchyni postaraji, tizeri take ne, od toho je bar, zabavy a zasmani bude nahate habadej, tak z toho vidite, ae yam dame jak se tjka "your money worth", a tak yam nezb3.7va, net abyste se co motna v nejvet gim poetu dostavili, k mug, vas vgechny srdeene zve Joe Kagpar, retiser. Taft, Texas. CtenYm dentin iadu Anton Cermak cis. 56! Timto vas snatne tadam, byste se dostavili v hojnem pootu do tadove schrize druhou nedeli t. m., to jest 13. finora mame k uvadeni nove eleny a ptijimati deny s piestupnimi listinami, tedy jiste se do schrize dostavte. Zusta yam s Frank Elzner, pled. br. pozdravem, ✓ Demici objevili etyti a pii1 tisice let starou V krapnikove jeskyni na Slovensku bylo jiz nalezeno mnoho stop po lidech z druhe poloviny tketiho tisicileti pied Kristem. Teprve nyni byla v gak nalezena take lidska kost jednoho z pradavrich obyvatelt jeskyre. Je to dcbie zachovand celist. Jde o jedineenY nalez. ✓ iadne jeskyni v eeskoslovensku nebyly doosud nalezeny lidske kosti.


Strana 8 Rad V Boji za Svobodu Cis. 139, Danbury, Tex. Vtem clentim radii "V boji za Svobodu eis.139, v Danbury, Texas! ✓ lednove schrizi flat tad povetil tri bratry na vyhlednuti stavebniho mista pro na gi siii a br. ptedsedu J. Barona, tajemnika br. Miru Svobodu a mne. My die usneteni v posledni schrizi mame podat zpravu do rata, to jest do rinorove schrize, jak jsme pokidili. My /name nekolik nabidek a nektere vYhodne. Proto bratti a sestry dostavte se vtichni do schuze druhou nadeli v tinoru, bychom mohli o tom porokovat a usnest se na torn co se ma udelat. Vy vtichni vita, jake mama potile s potadataint schtzi, ponevadl neni zde vhodneho mista, kde bychom mohli schrize odbYvat. Mame nejake penize na ruce, take bychom mohli rnisto zakoupiti za hotove a mistnost, chci tici sin pro potadani schrizi a pro pobaveni bychom mohli pti dobre vrili v kratkern ease zbudovati. Vice o tom psati nebudu, jest to vati povinnosti, byste se vgichni do schrize dostavilla sve, dobrozdani a neb namitky projevili. Bez vageho souhlasu nebude mono nic Mat, a ja,k kdo se nedostavi at' potom leckde za rohem nevyklada sve rozumy a nekazi dobrou yea. Za vYbor na stavebni misto, V. Lands,. El Campo, Texas. Ctend redakce vtichni etouci Vestnik! Jsem zde zas, ale to na, stelovani si mnohych, 2e jaksi nag Vestnik zanedbavam. Jo ,bYt jen Vestnik, tak bych tomu jaksi odolal! Tak FlatonskY Franti gek nas milovniky tech pletek zrazuje, ze jako Vestnik nema mista pro.nase pletky. Ja jsem mu v Oechoslovaku dal na vedomost, le na redaktor Vestniku s ochotou ptijima a uvetejriuje, neb mi sam tekl, le dtenastvo takove dtenielto zajima,, ovgem krom nejakeho jednotlivce, ktereho to nezajima, ale za to my nemrileme, le se narodil na takove planate! Tak jen Franto "gohet" beze strachu, povez na sebe, a pti tom mulct' povedet i na nine. Vtak umit tu krasnou narodni, jak jsme zpivavali: "Kdybys chtela povedit, povig tak na sebe, atd.". Vis, Franto, pamatujet jette, jak jsme gli kdysi MalberskYrni ulicemi, nyn'ejti fejtkountska Praha, (prvni jmeno toho hnizda bylo Hotntot), ty jsi spustil: Okolo mesice kola se delaji, ty malbersky panenky, ty malberskY panenky 1000ce hledaji. Tisice hledaji, samy nic nemaji, jen ty jedinke hadry, jen ty jedine hadry, co na sobe maji. ✓ paek je vyperou, v sobotu vyl'ehli, ✓ naafi u Vivjalri, v nedeli u Vivjalri, garadu hon'eji. Jette jsi spustil dale Ty MalberskY panenky, velke paradnice, nechaly si malovat, nechaly si malovat, na, zada zajice. Na zacla zajice, na fertou gek ligku — Wak dobfe pamatujek jak jsem ti zacpal hubu a zaktikl te, s takovou Ce si u tech Malberskych pane:nek neudel“ dobre oeko! Ty jsi si nedal tie a je gte jsi spustil: Vy panenky si myslite, cte vas neni k dosta • oni vas v Praze prodavaji, 12 za 2 krejcary. 12 je vas za 1/2 jabka, 24 za ce13'7, jeden chlapec za 4 tisice, jate neni k dostani. Dobte asi pamatujek tu posledni sloku, jsem i ja do toho zalval, a to jako ze mat recht! Motna, 2e .jsi me take Franto nekdy slyAel, jak jsem jel kterousi tou hlavni ulici, na to dvoukolce s tim mojim dervenSrm gimiem, jak jsem zpival: Ty malberskST kostelieku, stoj g na peknem kopeeku, vychazeji panny z tebe, jako andilkove z nebe, atd." To jsem si udelal u tech malberskYch pannach ne jen dobre beko ,ale velike oko! Ted' Franto, na tobe vice ne2adam, a jen to potvrd', a mat take jette dobrou parnet1 Pro

VESTNilt tentokrate to stare vzponlinky bude Bost, ted' Franto "sane" zas zad•! Kapitola druha. Tak pi. Anna Zillova az z Detroit, Mich., ma peknY dopis ye Vestniku, a nabada nas v Texasu k svornemu a dobrodinnemu liti, my zde probujeme, ale nejde to vtade, jak by jsme si prali, col na nynejti pokrok nelze odekavat! Take pi. Zillova vzpomina rok 1909, kdyl bYvala v Texasu. Mils pi. Zillova, i ja ten rok 1909 mam v upomince, neb jsme zde v okresu Wharton mai stratnY hurikan. Napamatuji jiC jestli k yam do Temple dotly z neho nejake ohrabky. Molna, le se jette nekdy pti piilezitasti o torn rozepitu. Take se pi. &lova chvali testi deerami. To ul je Boll nadaleni. Nezavidim pi. 2illove tech mno2stvi tatti, ale spite ten pytel maku! Tak se mi zda, le mne br. Janeeka, nebo to byl nekdo jinY, dal recepis na makovniky. Makovniky, to neni nic kumttovneho: obkrilat', obtrilat, a mig nimi do peca! Mild pi. 2illova, ) mate pravdu, ze je misty mut' v dome panem, a ienu neuznava. Take vim jeden ptipad, kde mul domaci tarvatee utekl do bu gi a tam ktieel: ja, jsem panem! Nedivte se tomu, le ted' kroutim hlavou, ne nad tim pasenim husi a kravkami ,ale nad tim: sedmilete dite mlatit calk den obili, at: jen k wall udrlovani taktu. Ted' pkijde to nejhlavnejti, ze kdyby pi. 2illova byla jette jedenkrate mlada, le 1.12 by tak "nearbajtovala". Vzala by si nejakeho Honzu, a ten by musel mit farmu. Inu, dosti dolarY napad. To vgecko pohodli pti torn Honzovi, by bylo k zavideni hodno! Ted' ptijde: Co na to tikate, statieku Bartoti, jak byste si to zatidil, kdybyste byl jette jedenkrate mladY? Mild pi. Z., tentokrate jste na mne vyzrala, a hnedle nevim kudy kam, ale odpovedet musim, ale sam nevim "jagaco", ale piece jen nem To jako kdybych se jette jedenkrate narodil a byl mladY, a chtel se lienit, gel bych se svielcou neb s lucernou a to v prave poledne, a hledal bych jen takovou, jak je nate mama, a vette "na", le bych si lap& nevybiral. Ale v padu, 'le by se u2 takoye nerodily, ,avtem kdyby mne to Zenidlo chytlo, musel bych brat i jinaei! Neeo a toho jak by musel ten Honza, bych take Mal, vtak jsem to take delaval! Rano vstal, zatopil na snidani, gel podojit kravy, a ledacos jintiho, ale vte z dobre vale! Ale abych musel lene naladovat fajfku, jak ten Honza, to bych s ni byl hotovY "ainc cvaj", fekl bych ji: "Pfuj tajfl, styd' se, a chce gli naladuj si ji sama, ale neoeekavej ode mne sladkou pusu, to ne! Kdyby mut' nevyhovoval, nernel eas bavit lama ptibrat si druheho k nemu, to je misty ted' v mode, a neni to povalovano za vend zlo! Tak vidte, tak jsem se toho bal, jako tu odpoved' pi. Zillove, a po pteeteni vteho, co jsem pi. 2illove napsal — nevim jak druzi — ale ja to uzniyam 0. Kej, ale vgak jsem na to gpekuliroval a dal vaechen fittron co jsem mel! Kapitola tteti a posledni. Doprovidili jsme k poslednimu odpoeinku bratra Franka Churaria, kterY byl smrtelne zranen vlakem, z &ho g za 15 hodin dokonal. Br. Churari byl u tadu 'Oslo 40 elenem 35 rokU. Pied nedavnem mi br. Churan pravil, le zas pojedeme spolu na trip. Pied demi roky jsme spolu ptejeli zapad asi 15 set mil, bez nejmenM nehody, a ted' doma! Auto, jak byl on na to opatrnY, po narazu vlaku, asi nebude k spray& Byl pohtben na 0. D. H. S. Htbitove, za velike teasti lidi. Byl take dopravoden eleny Herman Soehne spolku, jehal i on byl nem. Budil mu zeme lehka! Ja, kdyi neco takoveho, ja, tikam inu osud! V deviti mesicich od tadu dislo 40 ,odetli na vednost dtyti eleni. Br. Zemanek a Blessing mel krasne popsan ten Rio Grande Valley raj. Doufejme, le to tarn lepe dopadne s natinci osazovateli, nal Aadamavi a Eve. Byl jsem take v torn bajednem raji v roku 1925, vge krasne, ale vy2adovalo to asi velikY kapital. Ovgem tenkrate nyni maze bYti velikY rczdil. Doufame, kdyl Jednota tarn usadi na g lid, jen kdyl bude jen troaku ptiznivo a hleclet, Jednota bude shovivava a nikoho nebude nasilim vyhanet. Jak dobre rad'eno, kdo by neehtel Mat, jako

Ve stPedu, dne 9. Anora 1938, pracovat, at' sedi no starem. Br. genkykik mne slibil, Ze nine tam vezme, a 2e mne to nebude stat nic, ledabych nejakcu tu senoritu. Jejdanenky, co si ten Senkytik jette mysli, ja dedek holohlavY, le bych se jeate stave). na zadni nohy, no darmo mluvit! Tak sestra Ktemenkova se nachala zas po dlouhem odpodinku ye Vestniku videt, ale jen kdyby easteji! Kdosi psal, jestli by nat. zastupce Mauritz mohl nee° udelat pro nas farmate? Douf am, ze ano, kdyby mu to bylo math°, neb sam on nefla.ncuje,' ale take je tak troaku jako farmatem, ovtem ze toho nema tak stra§ne, jen nee° ptes 50 rentYtt, mezi nimi mnoho natincri, mnozi ho vychaluji, a mnozi jak to obydejne bYva, ale kdyby mohl nejake dobro udelat, udela i pro sebe! V itterY kroutime radiem sem a tam a prubujeme chytit dech Revelers z Fort Worth, ale nothing doing. Ve sttedu o 8 P. M. nave mlada, povida: "grandpa" prubujte, dnes mo2na budou hrat, kdyi nehrali veera." Jatku, co by, asi ne, ale anyhow jsem negtymoval a oni rychtik ul hrali: "Sal dratenik po ulici . krasna narodni, kterou si i ja, kdyl jsem pti dobre 'Wade, zazpivam. Hog). se &len a glapall na to znamenite. Je mi divno, 'le to Frantigek a Robstown nemrile jadrne chytit. My chytame koldY den dopoledne poeasi a kde co, vteeko z Corpus, a je to pane atetelne! UC davno neprgelo, a tak kdo ma, jette nejake to orani, mUCe v poli pracovat. Tak abych u2 jedenkrate ukondil, delam velikY puntik, aby ho br. Hloaek z Blessing uvidel. Na zdareeky a mejte se hezky, to vim pfeje Staidek Jos. Barton. KLUF A KRIS DybalUv deskY orchestr bude hrat pies stanici KLUF v Galveston o 6:30 veder v sobotu, 12. imora. — V nedeli, 27. imora bude orchestr tento hrat pies stanici KRIS v Corpus Christi v 6:00 hodin veeer. — `Muzikanti slibuji pekne programy, tak nezapomerite je poslouchati. PRAVI?* LOVEK PRO TU PRACI. BYvalY anglickY textilni prOmyslnik byl CastYm hostem v presidentske kancelati ye washingtonskem Bilem dome. Jednou se objevil s pealive vypracovanYrn hospoclatskYm planem a prohlasil presidentu Rooseveltovi: "Pane presidente, ja jsem ptitel na to, Ce vy pottebujete ptedevgim mule, ktery by dovedl dokonale sehrat jednotlive statni slolly a za,jmy." President Roosevelt byl zaujat touto mytlenkou a otazal se: "A koho byste navrhoval pro takovou praci?" PrUmyslnik uvaloval a potom povida: "NuCe, pottebujete eloveka, kterY by dovedl dobte vychazet s tiskem a pti tom ma dostatek taktu, aby vychazel s dleny kongresu;- mule, dokonale zbehleho v narodohospodastvi, historii a pravech, kterY je dostateene konservativni, aby byl persona grata u velkeho prUmyslu, a dostateene liberaini, aby se zamlouval delnictvu." President mavl cigaretovou kou. "Ja znam takovou osobnost", teld, "ale obavam se, Ce nam do toho neprijde." — "Kdo to je?" Roosevelt si znavene povzdych a tekl Vgemohouci." bez rouhaestvi: zamestnani v Iranu egti inienkti a odb Spolednost, ktera stavi 'Zeleznici napile Iranem, ptedala nyni iranske vlade hotov* sek z hlavniho mesta Teheranu do Kumu. 0sek je skoro 160 km dlotihST. TransiranSka. leznice povede od Kaspickeho mote k Persicamu zalivu. Na stavbe tato Celeznice pracuje dosti Oechoslavalcri, jednak jako inzenyri, jednak jako odborni delnici. V jedne diktatorske zemi se ptal natal Caka: "Jak je nate vlast velika?" — "Prosim metr padesa pet." — "Jak to?" divil se ueitel. — Prosim, tatinek je vysokY metr sedmdesat a tikal, ze ji ma po krk." Dejinne dfio, jel vykonal vridce a ti gskY kanclet duehovni obrodou Nemecka, je u nas obDr. Stojadinovi6, divovino a uznavano.


Ve stiedu, dne 9. Unora 1938.

Cryvky z e eskoslovenslifich l

President Bene mluvi ke studentum. g

RESIDENT republiky promluvil pozoruhodP nou politickou fed ke studentam, ale jeho slova plati celemu narodu. Jsou to slova hluboke, zrale politicks moudrosti, kterYmi se budeme fidit v zajmu statu a jeho budoucnosti. President nejprve mluvil o studentskYch yecech a slibil jim svou podporu. Take finandni fikoly nageho statu nemohly vtdy dovolit, aby studenti dostali rychle to, co by bylo tfeba. nam nastavaji trochu lep gi easy ate v letech pfigtich budeme moci i v tomto oboru dinit vice. Potom president pokradoval: Dnegni doba — ohromna gkola iivota. Nage studentstvo chce v dne gni mezinarodni situaci Wit na strati. °Velmi to schvaluji. Pro vas mlade je sledovani dne gnich meznarodnich uddlosti ohromnou gkolou tivota. My stargi jsme intensivne protival• valku a prvni pievratne doby povaledne. Vam ptipadne toto take dedictvi vest dale, normalisovat je a tetkosti vylikvidovat. Bude to fikol velikY. To, co se del() za valky, a co se deje dnes, jsou uddlosti, jet se pilhazeji jednou ne za jedno, nYbrt Casto teprve za nekolik stoleti. Svetova valka se podstatne politicky dotkla existence etyt velikYch cisafstvi — vesmes staletYch evropskoasijskYch velmoci. Dala impuls k velikYm pollticko-socialnim pfevratarn, jet se snad mohou ye svem rozsahu i dosahu rovnati jen velikYm dasledkam padu stare fi ge fimske, stfedovekYch valek nabotenskYch a novoveke revoluce francouzske a valek napoleonskYch. Je tudi2 veci vice net pfirozenou, to likvidace tak velikYch pfevrata trva ut dvacet let a ze nejsme dosud u konce s tohoto historickeho procesu. Po mem soudu bude celY tivot dne gni nagi dospivajici generace vypinen touto velikou likvidaci. Proto se divejte na uddlosti ty nikoli s hlediska denni politiky a snah jedne politicks strany nebo tfidy. Proberte si j en poslednich dvacet let republiky! Kolik udOlosti se stalo, jet se nam zdaly bYt zjevy, otfasajicimi postavenim naroda statu. Kolik bylo to rfanYch vYpoeta, plane a kornbinaci, kolik strachu, obay a dokonce panik zatili vagi rodidove, nebo ut vy sami —a kdy2 se dnes na to podivate, nad mnohYrn yam samYm zustane fismev na tvaii — tak nespravne se mnohe posuzovalo. Tak mnoho energie bylo vyplYtvano, tak mnoho bolesti, rozeileni a east() nenavisti bylo rozseto, a to dasto pro nic, a nadarmo! Prvnim zakonem fispe gne politiky statni a narodni pro odpovedne einitele i celou vefejnost je zachovat klid, nepodlehat okamtitYm dojmilm a uddlostem, a nedelat z toho ukvapene, pfedeasne zavery, bYt v gak stale na strati a ptipraven! Nevefit v katastrofy. Kolik nam pfiglo pies hranice v poslednich dvaceti letech popla gnYch zprav, kolik nazora, ideji o revoluci z leva a revoluci z prava, o katastrofach zde a katastrofach tam; kolikrat jsme slygeli, ze Evropa dnes nebo zitra pfijde do extremu jednoho nebo druheho. Budeme tim vgim jegte dlouho prochazet. Katcly takovy obrat je doprovazen pfedsvedeenirn jednech, ze zaeina novY Zivot a novY svet, a pfesvedeenim druhYch, to svet jde do katastrofy a 2e to vge je zaeatek konce. A zatim 2ivot jde dal a nutnosti dne volaji po svYch pravech. U nas chceme pH torn vtem zachovat klid, rozvahu a neuchylovat se se sve dne gni cesty. Ukoly politikovy. To, co se dnes deje, to je typickY znak vgech pfevratnYch dob. V takovYch dobach politik a statnik musi bYti jako velikY, silnY soudce, vysoko stojici nad tim vgim dennim shonem. Mu-

VESTNIK si se site i 0 denni maliekosti starat, ale ten girokY, dalekY a hlubokY pohled na udalosti nesmi ztratit. Politik, jen by si toho nebyl *Odom, byl by v tech velikych historickYch udalostech tftinou vetrem se klatici. Na g stat a národ nesmi bYti touto tktinou. Musime bYt velikYm tulovYm balvanem, o jehot steny se ten pfiboj svetove boufe bez takych nasledku denne odragi. Stat pevne, mulne, dfistojne a klidne na svem mists — to je prvni na g narodni a politicky fikol! Kahle napodobeni je nebezpee'ne. Vgecky ty revoluce, zmeny raimil a vied, vgecky pokusy o zmenu mezinarodniho pravniho stavu a tadu si nutno vykladat nejen jako spory a boje ruznYch nazoril osob, stran, tfid a naroda, jako sralku rfiznYch ideologii tfidnich nebo narodnich. 2adna z tech zmen se nesmi odlueovat od skutednYch pomerft v katde dotydne zemi. Pad demokracie, pfichod toho onoho autorativniho retimu, ustanoveni komunistickeho systemu a zase novY boj o demokracii — to vge v katde zemi ma sve pfedpoklady, sve specialni pfieiny, sve specialni viny anebo zasluhy. Bud'te velmi kritieti a opatrni na v gechno to, co yam pfichazi v dne gnim rozvracenem svete z leva a z prava jako messianske te geni obtiti dnegni doby. Chrafite se slepeho obdivu, ale bud'te opatrni i na slept' soud a kritiku. Bud'te si vedomi, to vgecko, co zde a onde bylo instalovano jako novY retina, jako novY svet, neda se slepe pfenest jinam. Imitovat v politice a v socialnim deni je v2dycky Utasne nebezpedny experiment. My zfistaneme v demokracii. Z toho pak dal gi dilsledek: Navazujte na historii sve vlasti, davejte dobte pozor na sve zemepisne poldeni, na svaj kulturni vkvoj, na socialni strukturu sveho naroda a sveho statniho prostfedi — a pochopite, prod u nas jsme a zfistaneme v demokracii. V torn je prave velika, sila na gi demokracie, to vychazi z hlubokYch pfedpoklada na geho givota, z nejsilnej gich narodnich tradic, ze struktury socialni, z hospodatskYch a kulturnich podminek nag eho prostfedi. Demokracii by nestaeila v dne gnich dobach zachranit jen ideobogie — vite, jak lido bYvaji ye svYch nazorech slabi a vrtkavi; a na jejich nazory pasobiva okamtitY prospech a zajem. BYti charakterem, bYti opravdovYm mutem, bYva, dnes takY Ukol, a vite, to v dobe neuvefitelneho oportunismu, nekdy dokonce macchiavelismu, v dobe relativismu a skepticismu ke vg em mravnim hodnotam se dasto v politickem tivote pfihazi, se nekdy v jednom tYdnu dovede vefejnosti pfedkladati tri — etyfi razna stanoviska v tete veci. Skuteena podstata statnictvi je v tom, ze se rozumi tradicim a celkovYm vYvojovYm manostem zeme — to k tomu v gemu se pfipoji jako zaklad duchovY spravna ideologie, nesouci se za idealy politicks, socialni, narodni spravedlnosti pro vgecky jedince, a z toho v geho se pak vytvoti vYvojovY, pokrokovY politicky program a cil, za jeho uskuteenenim pa knarod a stat rozumnYmi, vYvojovYmi cestami a metodami, ale dusledne, houZevnate a neustupne jde. To je politicka koncepce na gi demokracie. tlovek je nejdillefitejgi. Subjektem politickeho 'Zivota u nas je elovek, individuum v jeho lidstvi, v jeho 61oveestvi, ne strana, ne ttida. Stal jsem vklycky proti one, v podstate materialisticke teorii sociologicke, jet delala z ruznYch socialnich kolektivit samostatne socialni organismy, nadfizene a prioritni pied individuem. Proto i dnes jsem proti vg emu tak zvanemu totalismu v socialnim Beni, hospodateni nebo v politice. Na ge demokracie chce bYt ideove a mravne tak dilstojna a lidsky hluboce citici. Proto ji tikame demokracie humanitni. gtesti republiky za dvacet let. To je take metoda jeji price. Dfistojne a poctive jednani a diskutovani, respekt mineral druheho, dastojne kompromisy v uskuteeriovani dohodnutYch zasad, to je a musi bYti podstatnY rys na geho demokratickeho politickeho retimu v denni praksi. Znam velmi dobfe i jeho slabosti, ale ptednosti teto soustavy ptevyg uji tak jeji nedostatky, a je to pro nas potad

Strana 0 to nej gt'astnej gi, co nam osud mohl dati peed dvaceti lety do vinku nageho statu. Je to zaruka, to nebudeme vtecky ty evropske bolesti prodelavat ve svem vnittnim Ustroji v bojovYch formach. Princip pomernosti ma byti zasadou j ve sprave studentskYch spolku. Varoval jsem pied slepYm obdivem a slepYm soudem jinYch re gima, ale chtel jsem take vyjadtiti jinou velkou pravdu a zasadu: nechci dokazovat jinYm, mail delat to, co delame my. Necheeme nikomu vnucovati sve, ale nedavame si vnucovat cizi, nemichame se do veci sousedovYch, ale nechceme, aby se on michal do veci nagich Jsme k sobs i k jinYm kritieti, ale dusledne tolerantni a korektni. A jdeme si pti tom pevne, cilevedome, muZne a dilstojne svou vlastni cestou. To pokladam za jednu z test, po niz za dalgich let Evropa mute vyjit z napeti, a z chaosu, a ponenahlu se sblilit a vyrovnat, ponevadZ vYvojove zakony upravi vnittni pomery kaZdeho statu a uzpilsobi ke vzajemnemu Ja v to vetim. A zejmena pilne k tomu pracuji. Pfal bych si, abyste i vy, miada generace, v tomto demokratickem duchu ali se mnou, s nagi vladou, s natimi vedoucimi politickymi kruhy. JO, vaim, to se nam toto velike dilo podoh. Je to dilo miru a klidneho vYvoje Evropy. Odpovida to i tomu, co jsme slibovali dne 15. srpna 1937 v Patili na mirove manifestaci studentstva celeho sveta. Vetim v dobrY vYvoj na geho statu a naroda, protole vetim v dobrY a St'astny vy'voj nas, nagi mlade, pfigti, vedouci generace. JAK DNES VYPADA ZBOROVSKE BOJISTL. Na mistech, kde kdysi zutila valka, jsou dues lany vysokeho obili. Po zakopech a opevnenich, ktere videli ifeastnici ds. zajezdu na zborovske bojigte pied 10 lety, neni jit ani pamatky. Bratrska mohyla v Cecove je vedle venkovskeho htbittivku a maleho dteveneho, typickeho ukrajinskeho kostelika. Mohyla je ohraiena teleznYm zabradlim s podezdivkou. Uvnitf mohyly je spolednY lamb padlYch zborovskYch legionala. Ma formu rusks zamljanky, je dlouhY asi 30 kroka a girokY asi 6 kroku. Je oznaden bronzovou deskou s napisem deskYm a picaskYm, hlasajicim, ae zde na stare slovanske pude odpoeivaji synove deskoslovenskeho naroda, padli v bitve u Zborova za svobodu sve vlasti a lidu. Kolem mausolea je dnes jit dosti vzrostly pareik, skladajici se z nekolika lip, lakiz a ozdobnYch keit. Z neho vynike, vysokY dubovY kilt, jen nahradil prvY, pavodni kfit z roku 1917. Posledni zbytky valor. Divame-li se od mohyly smerem ke Zborovu a na teku Strypu, ktera se modalovite Wine po lukach, vidime ylnitY teren ,rozkladajici se na vYchod as tema k obci Jezerne a na zO,padni strane obdobnY teren, v neint je videt nekolik men gich vesnidek. Okoli pamatne mohyly je dnes oseto obilim a obdelavano domacim obyvatelstvem. Jako zbytek valky vidime v okoli mohyly pouze dve jezirka o meru asi 30 m, kam vystfelila, rakouska "dvaaetyficatka", take deo, v bitve u Zborova, ale bez aeinku, ponevadt steely se zaryly do bahniteho terenu. Asi 15 km na vYchod od mestedka Zborova je vag i vesnice Jezerna, kde na hititove odpodiva porudik Vilimek a asi 10 legionatil, ktdi byli v bitve u Zborova zraneni a cestou svYm ra,nam podlehli. Take jejich hroby jsou oznaeeny vkusnYmi pamatniky a byly v den vYroei zborovske bitvy ozdobeny na gi delegaci kyticemi. Mohyla v Cecove a vojenske hroby jsou udrtovany finaneni peal Pamatniku es. osvobozeni a udrtovaci prace provadi es. konsulat ve Lvove. Mohyla i v gechny hroby na gich legionafa na zberovskem boji gti jsou stale ye velmi dobrem pofadku a k oslave 20. vYroei zborovske bitvy byly velmi peelive a pietne upraveny. es. konsulat y e Lvove poiidil take pametni knihu, ktera je u stratce mohyly v Cecove a do nit se nav gtevnici zborovskeho boji gte a mohyly nagich legionafil zapisuji.


Strana 10

VESTNiK

BOUNA NEMCOVA:

BABleliA

Obrazy z venkovskeho iivota.

INDY vyptavaly se deli pana Beyera na hoJ ry, chteli vedet, zdali nezabloudil do Rybrcoulovy zahradky a vaelicos jineho; tenkrate ptaly se stale jen na Orla, poslouchajice s yellkYm podivenim, kdyt jim mladY chlapec povidal o nebezpeeenstvich, co s ottem ji2 ptestal, o zyliatech, ktera zastrelil, kdy2 jiin popisoval ohrornne balvany snehove, ktere v horach le21, jak zasypou cele vesnice tak, ie jako pohtbeny pod nimi jsou, a lide, chtell-li na povrch, obyeejne kominem ven vylizaji a kaddY od sveho staveni cestu klestiti si musi. To vge ale Jana neodstra gilo, on si piece jen peal, bYt ji2 v tom stall, kde by mohl k panu I3eyerovi jit. "A2 ty budeg u nas, pak mne de, tatinek na vYmenu k Riesenburskemu myslivci, abych i lehdiho myslivectvi okusil." "To je 'skoda, 2e nebudeg doma," mrzel se Jan. "Nebude se ti stYskat, mame je gte dva mids dence, bratr Cenek je tak velikY jako ty a sestra Matenka bude to mit rada," pravil Orel. Co zatim deli sedice na dvorku poslouchaly Orlovo yypravoyani a skrze krystaly, ktere jim byl prinesl, do sveta nahlitiely, posiouchal pan Beyer babidku, vypravujici o povodni a o v gelikYch novinkach, ktere se byly za cely rok hodily. "A rodina meho pana bratra na Riesenburku zdrava?" ptal se myslivec. "I zdrava," povidala pani Pro gkova,. "Anug -kahocInerst,lpida6ervnouHUru do gkoly, tam maji bliti ne21i do mesta; divno je mi, ze tu je gte pan myslivec neni — tekl, tie se stavi vas plivitat, as phjde na dekanou. Byl tu rano a ptines1 mi zpravu ze zamku, 2e ' la jsem hned do zamku a dogel z Vidne list. S dovedela se, '2e je komtesse lepe, 2e snad kne2na na otdinky ptijede, as etrnact dni se zdr2i a pak do Florencie odjede. Main tedy nadeji, 2e nam tatinek pies zimu zde zustane; nevezme pry knana vgechno komonstvo s sebou. Za nekolik let jednou budem zase del gi das pohromade." Davno byla ji2 pani Pro gkova tolik neclavno tak spokojena nebyla, jako ten den, co dostala pote gitelnou novinu, 2e mantel prij ede. "Chvala Panubohu, 2e ta sleeinka z to nemoci vyvatila, byla by veend gkoda toho mlacleho a dobreho stvoteni. V gichni jsme prosily Panaboha, aby ji pomohl; yeera tu je gte Cilka Kudrnovic pro ni plakala." "Meta by prod plakat," minila pani Progkova. Pan Beyer ptal se, jak to mineno, a babieka vypravovala mu svoji nav gtevu v zamku, pri demt ovgem komtesse ptietla za sluhu, kterou o dobrobyt Kudrnovic rodiny rhea. "Ja slygel," ptal se mysliVec, "2e je komteska dcera " V torn zat'ukal nekdo na okno. "To je pan kmotr, znam ho po t'ukani; jen dale!" hodne hlasite zavolala pani Progkova. "Lide maji zle huby," odpovedela babieka na myslivcovu otadku: "a kdo v slunci chodi, stiny ho nasleduji, to jinak neni; co na torn, at' je, ci je." Pan kmotr RiesenburskY ve gel do dveri a oba myslivci srdedne se vitali. "Kde jste se zabavoval, 2e tak dlouho nejdete?" ptala se babieka, ouzkostne hodic okem po rudnici, kterou pan myslivec na hteb zave goal "Mel jsem rortomileho hosta, pana spravce, ptigel pro dtivi, prodat si deputat, ted' by rad mel napted &ive a chtel by dloveka svadet k partikam. Ten by mi vypadl. Ja hned cul, 2e s nedim podobri m jde, ponevad2 pti gel jako minus. Ale povedel jsem mu do pravdy! Take jsem mu dal t'atku za Milu; toho hocha je mi 'Ito a Kristly ten. Dnes rano stave se u nich na holbieku, utekl jsem se, jak vypada. To ma ten sa... fraport —" pan myslivec se piaci

pies -a6ta, vzpomena, 2e sedi u babiCky, "na svedomi." "Co se stalo?" ptal se Beyer, a babieka vypravujic, povedela mu Mil& odvod i ptidiny jeho. "Tak to je na torn svete, kam se elovek obrati, vgude najde trapeni a bidu, mezi velkYmi i malYmi, a ktery nema 2adne, ten si je udela.," povidal Beyer. "Negtestim a bolesti odist'uje se novek ode vgech glakti jako zlato ohnem. Bez bolesti neni radosti. Kdybych vedela jak pomohla bych rada tomu cle yeeti; ale nemo2no. Musi prozathm snaget, jak se de,. Nejhur ji bude zitra, a2 Mila odjede." "Tedy zitra 112 odjede?" divil se myslivec. "No, tot' maji na spech. Kam ptijde?" "Do Hradce." "Koname tedy stejnou cestu, jen 2e ja s pla y -cinavorehp claonpzemi. Chlapci pribehli do sednice; Jan a Vilim ukazovali panu myslivcovi kane, je2 byl Orlik cestou zastkelil, Orlik pattil pak otci povidal, 2e byli u splavu a tam 2e videl blaznivou Viktorku. "Jegte je Give. ta osoba?" divil se pan Beyer. "Ba, uboha, lepe by ji bylo v zemi, ne2li ji na zemi je," odpovedela babieka. "Ale schazi jiZ, starne; malokdy je ji slyget zpivat, lee za svetlYch noci." "Ale u splavu piece sedi, kouka do vody, mnohdy pies phinoc," pravil myslivec. "Vdera jsem gel okolo ni, trhala prouti vrbove a hazela je do vody; bylo ji2 pozde veder. 'Co tu delag?' povidam. Ona nic, ptam se ji podruhe, tu se po mne obrati, zajiskri oeima; myslil jsem, 2e po mne skoei, ale snad 2e mne poznala, nebo co ji hlavou prolitlo, obratila se zase k vode a proutek za proutkem hazela pies splay. Nekdy s ni elovek nemil2e nieeho2 potidit. Je mi ji Tito, ptal bych ji ukondeni toho bidneho 2ivotbyti, ale kdybych ji nevidel sedet u splavu, kdybych nesly gel, kdy2 stojim na dekani, jeji pisnidku, chybelo by mi cosi, stYskalo by se mi," tekl myslivec, dr2e kane ustaviene v rukou. "KcIy2 elovek na nee° zvykne, te2ko odvykat," pravil Beyer, klada roz2atou hubku do kratke hlinenky dratovane, a kdy2 si nekolikrate poradne zabafeil, pokraeoval: "At' to jil na eloveka, zvite nebo vec. Tak ja jsem zvyklY, kdy2 jdu na ce qu, na tuto dYmku; ma matka zpodobne koutivala, jako bych ji videl seat na zapratii." "Co2e, vase matka koutila?" s podivenim zvolala Barunka. "V horach 2enske mnoho kouri, zvla gte stare babieky, jen 2e misto tabaku bramborovou nat' a dostanou-li vi gnovY list." "Nemyslim, 2e je to chutne," pravil myslivec, nakutuje si ten, ale do malovane porcelanky. "Tak mam i jista mista v lese rad," za.dal zase Beyer, "na nicht se v2dy mimovolne zasta vim, ktera jsem si zamiloval, 2e mne upominaji bud' na jiste osoby, aneb na mile neb nemile okolnosti meho 2ivota. Kdyby chybel na tech mistech jedinY strom, jedinST ket, chybelo by mi cosi. Na jednom miste, je to srazna vyge, stoji osamely smrk, je to stall/. strom, ratolesti jeho s jedne strany ch3"711 se nad hlubokou propasti, v jeji rozpuklinach sem a tam kapradi nebo kefieek jalovce roste, a v dole Gene se potok pies skaliska a tvoli same vodopady. Nevim sam, jak se delo, ale k tomu v2dy jsem zabloudil, kdy2 mne nem sou2ilo a nejake mne potkalo. Tak kdyt jsem chodil za moji 2eriou a se domnival, ae ji nedostanu; rodide jeji branili a pozdeji tepr y svoTak kdy2 mne umfel nejstargi synek, i kdy2 mi stare, matka zemrela. V2dyt,' jsem vy gel z domu, gel ben tile, nekoukal se ani v pravo ani v levo. a mirnovolne nesly mne nohy do divokeho dolu, a kdy2 jsem se octnul nad propasti u zasmugileho smrku, kdy2 jsem videl pied sebou vrchole hor, jeden nad druhcm, jakoby se mne tie spadla a ja, se nestyclel plaklat. Kdy2 isem drsr.4 t'elo stromu obejmul. zdalo se mi. 'tie je v nAm tiivot, 2e rozumi 2alobam, a ratolesti jeho chvilemi nade mnou zagumely, jako by se mnou vzdychaly a povidat mi ly o stejnYch bolestech."

Ve stredu, dne 9. anora 1938. Beyer se zanaleel, velke jeho °el byly obraceny na svetlo na stole hotici, z tst hrnuly se mu misto slov lehourtke oblaeky dymu ke stropu, provazene jeho myglenkami. "Ba veru, eloveku se /lady zda, jakoby ty stromy ivy byly," rekl RiesenburskY,myslivec. "Vim to ze zkugenosti. Jedenkrate je tomu jia nekolik let — vykazal jsem stromy k porateni. HajnY nemohl jit, ja gel ku kaceni doDrvogtepove ptijdou a hotovuji se porazit nejdriv krasnou biiz'u; ani poskvrnka na ni nebyla, pane stela jako panna. Zahledel jsem se na ni, a tu, se mi zdalo — je to k smichu, ale bylo mi tak — jako by se mi k noham sklanela, ratolestmi jak by mne objimala a do usi znelo: Trod chce g usmrtit muj mladY 2ivot, co jsem ti udelala?' V tom zaskiipelo ostti pily po Idite a vjelo ji do tela. Ja nevim jestli jsem vyktikl, ale to vim, ze jsem chtel zadr2ovat drvogtepy, aby dale nekezali, kdy2 se ale na mne s podivenim divali, zastyclel jsem se, nechal je pracovat, ale utekl jsem do lesa. Celou hodinu jsem bloudil a ustaviene mne ta myglenka prondsledovala, ae mne btiza prosi abych ji 2ivot nekazil. Kdy2 jsem se konedx ne ptemohl a na misto dogel, byla poratena, ani listeeku se na ni nehybalo, jako mrtve telo le2ela. Mne pojala litost, jako bych byl vrazdu spachal. Kolik dni do mne nic nebylo, ale nezminil jsem se nikornu, a kdyby prave dnes tee o torn se netrefila, nebyl bych se nikdy zrninil." "Take se mi jednou podobne vedlo," zaeal svYm hlubokYm hlasem Beyer. "Mel jsem odvest zver do chichodu. idu na lov. Tu mi plijde do rany srna. Pekne zvitatko, jak by je vysoustruhoval. Vesele se ohlitielo po lese a popasalo. Napadla mne litost; i myslim: Nejsi-li blazen, k eemu je to? Stkelim, ale ruka se mi tkasla, trefil jsem srnu do behu, sklesla, nemohla lite ci. Pes se k ni hnal, ja, mu ale nedal, cosi mi branilo nedat ji ublizit. Set jsem k ni, a nemohu vypovedet, jak bolestne se to zvitatko na nine podivalo, prosebne a 2alobne. Vytrhl jsem nt2 a vrazil ji do srdce; zattasly se ji lady, bylo po ni. Ja se ale pustil do place a od to deby - no, co bych se za to styclel — " "Tatinek nechce stlelit na srnu," rychle vyjel Orlik. "Doble's povedel. Kdykoliv mitim, vidim pled sebou ranenou srnu, 2alobne jeji oei, bojim se, 2e chybim, ze zvite poranim; radeji necham tak." "Mel byste jen tu zlou zvel zastlelit a ta dobra zvitatka nechat, tech je gkoda," ozval se Vilim, ktery skoro slzel. "Ono neni 2adne zvite tak dobre, aby nebylo zle, jako zase 2adne tak zle neni, aby dobre nebylo, jak to u lidi bYva. Je to mYlka, kdy2 myslime, ze to zvite, ktere ma hezkou, mirnou tval, musi bYt take dobre, a ktere se nam nelibi, ae je zle. Tvatka je mnohdy lhatka ye svete. BYva tak, 2e elovek to, co se mu protivi, co ho nedojima, snaze o2eli, ani tak nelituje, jak to krasne, co se mu libi, a proto bYva, mnohdy k. onomu nespravedliv. Byl jsem jsednou pied popravou dvou zloeinch v- Hradci. Ten jeden byl krasnY elovek, druhy ale byl ohyzdnY, nevlidnY, divokY. Prvni zabil sveho kamarada, ponevad2 mel domeni, 2e mu svedl milou. DruhY byl rodia z na gi krajiny; gel jsem k nemu, kdy2 122 byl odsouzen, do 2alate, abych se ho zeptal, nepreje-li si deho vzkazat domfi, ae bych mu to byl milerad vyridil. Podival se na mne, divoce se zasmal, pak zattas1 hlavou a povida: "Ja, vzkazani, pozdraveni, komu? Ja neznam nikoho." Odin-Atli se ode mne, polozil tval do dlani a zfistal seat; pak vyskoeil, postavil se se zalo2enYma rukama ptede mne, ptaje se: "Cloveee, udela g mi, oe to poladam?" "Udelam milerad", povidam a podal jsem mu ruku. V tom okam2eni le2ela v jeho tvati takova pienaramna bolest, 2e bych pro neho byl v gecko udelal; tvat jeho ztratila v g‘zeku odpornost, jen fitrpnost vzbuzovala a fidastenstvi. Musel mi dobte nahlidnout do srdce, ponevad2 mi ruku popadl, stiskl a pohnut-iim hlasem pravil: "Kdybyste nine byl pied tiemi lety takto ruku mohl podat, nebyl bych tu. Proe jsme se nepotkali? Proe mne potkavali jen lide, kteli mne v prach glapali, kteti si z me tvate posmech tropili, kteri nine pelytikem a jedem krmilil (Pokraeovani),


Ve stfedu, dne 9. finora 1938.

Oddil dopisovatelski New. York, N. Y. Cteria redakce Vestniku! Na detne vYzvy myth znamYch a pfatel v Texasu abych new napsal, chapu se pera, bych dasteene i infij slib spinil. dtenati ale mi zajiste prominou, kdyi tentokrate popiti svou cestu do Texasu na vanoce a zpet do New Yorku. Pozdeji podam nee° ze zdejtiho Mesta. Cestu jsme planovali jit nejakY eas, a site infij soudruh p. Petr Sedlatik a ja. Pan Sedlailk ted' nemel zamestnani, a ja, zaladal o tfitYdenni dovolenou, cot mi bylo vyhoveno. A ze pojedeme spolu. On tail ma farina pti Silverhill, Alabama, ktera vytadavala jeho tomnost a ja, zase dale do Texas ku svym milYm. Za tim fidelem pfitel Sedlatik si koupil zanovni Chevrolet karu a moje maliekost bode toferem al do Alabamy a te . jej naueim pottebovat ty "tifty" (on totit umel kidit model T Ford). Ujednano, to vyjedeme odsud v sobotu rano, dne 18. prosince 1937, ale neptedvidana zalektost umotnila nam vyjeti teprve az po poledni. A toto byla nate nejvetti chyba, neb sobotni ruch zde v metropolitni ensti nati zeme proti nam silne pracoval. Bylo ut 1:30 po poledni, kdyt jsme byli na rohu Lexington avenue a vychodni 57. ulici. Po 57. ulici na za,pad at ku West Side Express highway, a po teto na jih at ku ulici Chambers, kde jsme se nechali i s kazoo preplaviti po pramu (ferry) spoleenosti drahy Erie, a cot lids stalo 25 cent& Cesta tunelem aneb po moste George Washington stoji 50 centfi rnYta Od auta. Ferry byla nee° zpozdena, a piece vtak jsme At'astne dostali do Jersey City ye statu New Jersey. Tam jsme sebrali U. S. route es. 1, ktera jde zvYtena pi-Ts Jersey City a Newark po tak zvane Pulaski Sky Road. V New Jersey se prodava, gasolin o nekolik centfi lacineji netli v sousednich statech, tedy jsme nateho ate hledeli dobie nakrmiti, jsme udelali brzo za Newarkem. Potom dale ku Trenton, pies keku Delaware a vesele ku Philadelphia. Jede se z jednoho mesteaka aneb mesta do druheho, tedy se zaeinalo refit a my teprve ve Philadelphia. Pfitel vtdy chtel violet toto mesto, tedy jsme v jedne easti zastavili ate aspon rozetleme pohlednice. Pohlednice jsme nakoupili, ale znamky nemohli dostati a na pottu daleko. Lekarny ani jedna znamek nemela. Na ttesti bylo to v polske etvrti, a jak se v ob chode dovedeli, to jsme eeskoslovenskeho vodu (pfitel je slovenskeho, ja mora yskeho v Texasu rozenY) tak jeden betel at do sveho domu pro znaanky. Jsou tam ti z polske nadtenYmi panslavisty. Ve Philadelphii jsme vzali cestu 13 a po teto Pres Chester, do Washington, Delaware. Meli jsme pfivodne planovano bYti na noc ye Washington, D. C.. Ale chyba lavky! Svetla nam nedelala valnou dobrotu, az ve Wilmington, Delaware si nas prvni policajt zastavil a ptal se nas, ze jestli to mame svetla na "Krismus tree" Ja, fekl: "Allright. Thank you, officer", ate at' jedem. Z Wilmington, Delaware do Baltimore, Maryland, zase route cis. 10, a pak z Baltimore do Washingtonu zase route Cis. 1. Nasledkem nesnazi se svetlem jsme museli nekolikrat stati, take do Washingtonu jsme dojeli ut hodne pozde. A kdo touto krajinou nejel s karou, nemute si piedstaviti jak se zde telko jezdi. Z New Yorku at po Washington se jede pomalu ustaviene mesty, take ani elovek nevi jak vyjadi z jednoho do druheho mesta. Jen kousek v New Jersey a v Maryland je to merle obydlene. Ve Washingtone jsme videli krasne osvetlenY pomnik Jiiiho Washingtona, otce na g zeme. Kapitol jsme nevideli. (Na zpatedni ceste do New Yorku teprve jsem mel tu test poprve spatkiti kapitol a zase v noci, tee je pekne osvetlen.) Za Washingtonem jsme chteli sebrat silnici eis. 29, lakes stfedni Cast Virginie. Zfizenec gasolinove stanice nam to vtak dostateene nevysvetlil a my nemeli eas na mapu koukat,

VESTNIK cesta cis. 1. se v m6ste rozdvoji, a ze jen zapadtai odboeka se spoil s cestou cis. 29. My vzali levou ei vychodni dobodku, ptejeli feku Potomac a cesty eislo 29 nikde. Zastavime se a ptame se. 2e pry za rohem at 'se dame v pravo a jedeme 14 mil rovno a ze na ni phjedeme. Jedeme 14, 15, 16 at 18 mil a kfitovaci cesty nikde ,a2 kousek dale na kfitova.tku ptijedeme, a dle navesti vidime, to to neni to prava„ neb na naroli jsou sloupy, na techto tipy, ukazujici surer a vzdalenosti asi do dvou tuctil rfanYch mest a mesteeek, o U. S. cis. 29 vtak ani zminky. (Ve Washingtone jsme upustili totil od pfenocovani zbytku noel a jell jsme dale). Chteli jsme zastaviti jednu ei dye kary tam zabloudivti, vtechny ale hned phdaly rychlosti a nos nechaly smutne stati. koukal na mapu, phtel chodil, ate se musime dati na levo, ja e ne, ze by nas to dovedlo na U. S. Cis. 1., ku Richmond, a tam my nechteli. Posleze pfijela za nami kara, a jeji okupanti se nas ptali na to same, co my chteli vedet, ae jim tam vzadu ten to same co nam. Posleze rozhodnuto jeti ptimYm smerem, a za merle netli 2 mile jsme piijeli na tu U. S. Cis. 29, neb byla ua poznaeena. Potom ku Charlotteville, ale nail jsme tam dojeli, moje oei chtely spat a jelikot se zakalo rozednivat, tedy nebylo dost tma, aby nate chatrna svetla (Maly dobrotu a zase nebylo dost denniho svetla, abychom mohli jeti bez rich, tedy rozhodnuto, to se na chvili zdfimneme v 'cafe. Venku bylo chladno, ba byl mraz, ale my men v kale instalovan "zahtivak", tedy nam z toho stanoviska bylo pohodlne. PodotYkam, ze je to vYborna vec v kale i tam v Texasu, elovek neciti zimy, kdetto bez toho "hfivaeku" bychom byli hodne zkouteli (jak ja, a etyfi spolucestujici sokoli a sokolice jedouce v lednu roku 1936 ze tupni schfize domu za poledovatice se zimou trash). Ted' zpet k nati ceste. Asi za malou hodinku jsme se probudili, sluneeko prave zaealo vykukovat, posnidali a zas ku ptedu. Byli jsme v hornate krajine, blizko hor Blue Ridge, a take nedaleko Shenandoah narodniho parka, vrchy tam yydnivajici dobie videli. Pfejedem Charlottesville ku Lynchburg, hornatejti elm dale tim vice. Venkovni cbydli pohdku, eastoWate farmy oputtene, tu i onde sad jabloriovY. Pozdeji jsme videli i skladitte na jablka. Mesta Lynchburg je asi ye stfedu statu Virginie, v Udall i na vysokYch bfezich rieky, a ulice jdou tak z .ostra dolt, le brzdy s tezi karu zadrtuji, a zase hare, to to motor ma co tahnout. Zde jsme se zddeli asi tii hodiny, pfiletitostne tee avail karu do pokodku. Potom z Lynchburg ku Danville, pasledni to vetti mesto ye Virginii, naeet jsme vjeli do statu North Carolina, v kraji tabaenickem. V Thomasville jsme zfistali na noc. (Ja tentokrat po ceste pil ka yo, abych se udrod spani a pomohlo to. Jak jsem pocit'oval oltimotu, tak jsem se napil trochu kavy, a hned to pfetlo. Totit poprve asi za 20 let, co jsem pil kavu, neb jinae ji nikdy nepiji). V pondeli rano dne 20. pros. zase dale jitnim smerem pies Greensboro, Salisbury„ Charlotte a ku hranicim South Carolina. Tento kraj obou stall je vice prfimyslovY net zemedelskY ,a site pfadelny, teleznieni dilny a nekolik fabrik na vYrobu cigaret. Pak pies mesta Spartanburg a Greenville, ku statu Georgia, jehot hranice jsme pfejeli asi 3 hodiny po poledni. V South Caroline bylo znati, ze bavina toho roku udelala krasnou ftrodu, avtak ul vettinou sklizena. Zde violet, to lid si dost dobte stoji hmotne. Jinak tomu je v Georgia, aspoil na venkove, pilda neni tak dobrd. Do Atlanty pfijildime jil se svetly, a tak se zastavime na chvili, abychom pojedli, a nejakou pohlednici rozeslali. Za jizdy mestem jsme zahledli zakukience jak se prave sjitdeli do sve schiize, — tedy jsou jette einni. Taky jsme si stetovali na ten jejich stat i mesto, neb maji bidnY system znaeeni silnic, obzvlatte ve- mestech, vodi eloveka sem a tam po meste, najednou se znaeky ztrati, a elovek aby zfista.1 stat a ptal se. V nekolika pfipadech domorodi obeane nam nemohli poraditi. Ale tt'astne jsme se vymotali a jelo se dale smerem jihozapodnim ku hranicim statu A-.

Strana 11 labama. Poslednim mesteekem v Georgii bylo West Point a prvni v Alabame bylo Lafayette. Bhle Tuskegee se k nam pripojila U. S. cis. 80, a po teto jsme jell pak do hlavniho mesta statu Alabamy, Montgomery. Cestu U. S. cis. 29 nechali v Tuskegee, ktera odtud jde na jih. Do Montgomery jsme pfijeli brzo po ptithaoci, z tamodtud pak silnici U. S. Cis. 31 na jih. V Greenville jsme zustali asi na dve hodiny a prospali se trotku. Pak dale na jih ku hranicim statu Floridy. Pkijiidime ku Flomaton, Ala., a tu vidime napis: "Welcome to Florida" na ceste odbodujici na levo. Ptitel se mne pta, jestli se nechci podivati do Floridy, neb tow nebylo v natem puvodnim programu. Tedy prostudujeme nahonem mapu a vidime, ze pfes Pensacola bylo jen o 20 mil dale netli tak, jak my meli vyplanovano, a k tomu je lepti cesta. Tedy dale je silnice els. 331 a tam jsme vjeli do to Floridy. Krajina ut rovna, porostla lesem "pajnovYm", dvojiho druhu, a site i ten, co se z nej dobYva terpentin, neb jsme videli natizle kfiry stromu za timto fidelem udelane. V eist'onekem potileku jsme se otplouchali, posnidali a pak dale do Pensacola. Mesta eiste. Zde vlada ma namatni leteckou tkolu. as krasnY, ale zima. V Pensacola nam °Mina bylo do opravdy zima, kdyt jsme prochazeli ulicemi. Byl tehdy mraz v okoli a my aekoliv ze severu, jsme oeekavali teplo, proto asi jsme tu zimu neradi pocit'ovali. Z Pensacola jsme vyjeli po U. S. cis. 90, neb jinat jak ji nazYvaji Old Spanish Trail ku cili meho soudruha. Ut jsem jej mel i posazeneho za kalem, naueil jsem jej ty "kfty", ktere ho nemohli pry dva kamaradi a syn nuNa teto ceste tee jsme videli jak stat Florida udriuje v pokadku statni silnice. Maji totit to sve trestance, kteti byli v tomto phpad& vkchni dernoti, pracujice v tlupach pod dozorem silne ozbrojenYch hlidacu. Jeden ani druhy jsme nemeli mod dobrY pocit, vtdy kdyt jsme okolo takove tlupy jell — kdyby tak ndhodou nekteremo tomu dernemu eernochu vzpomnelo se na fitek na svobodu a vyskodil ;nam na Ink na:s'i kary, a telkYm "pickem", co prave potkeboval nam chtel rozbit hlavu, a k tomu by mohla di musela strat zadit stfilet. Brrr! Ale tt'astne jsme projeli, za chvili jsme byli ut v Alabame a prvni nate zastavka byla v Robertsdale. Je tam nadrali, nakladarna na zeleninu a brambory. Uvidime jmeno ulic: Illinois street, pak Chicago street, znaeice dle toho, to osadnici, vettinou puvodu deskoslovenskeho, pochazi ze zhora zminenYch mist. Soudruh se setel s nekolika kamarady, pak jsme ujildeli dale pies Silverhill na farmidku phtele soudruha, p. Josefa Sedlaka. Pan Sedlak i jeho manlelka nas srdeene pfivitali, take jsme se hned citili jako doma, a take hned pro rids pfichystan abed, jent nam vYborne chutnal. Rodina Sedlakova jest puvodu slovenskeho, tam pfijedti pied lety ze severe a dafi se jim tam dobte. Po obede jsme zajeli se podivat na farmieku meho soudruha, a tam phtel at zatruchlil, jak vte bylo zubotene. Farmieku totit pronajal tamnejti obean anglosasMho ptivodu a zanedbal firodu a i nektera staveni potkadil a ted' byl pry& Nu, eas utika1 a ja, chtel jekte tehot dne pokraeovati v ceste do Texasu. Po rozloueeni se s pfateli, vsedl jsem na bus spoleenosti Greyhound v Robertsdale ve 3:15 odpoledne a tento mne pak unatel pies Mobile,Ala., Gulfport a Biloxi, Miss., do New Orleans, Louisiana, kaml jsme phjeli po devote veeer. Pak hned dale lakes ieku Mississippi po novem moste ku Lake Charles, kdet jsme phjeli k rant, a-0 zde zaealo trochu prkti. Prtelo pak celou cestu pies Orange, Texas (jak krasne to znelo: ut v Texas a jen neco pies 300 mil od domova). Houston, Columbus, Flatonia, Gonzales, a ustalo at mezi Luling a Seguin. V Gonzales jsme stali asi etvrt' hoolinky, ja slezl a °betel nekolik blokfi jestli tam nahodou nespattim nekoho z myth pfibuznYch, jicht tam kje v okoli na farmach nekolik rodin, avtak asi nY tam nebyl v takovY cos. Do San Antonio jsme piijeli zpozdeni asi o pfil hodiny ,a bus z Dalas, jedouci do Corpus Christi, Po kterem (Dokonden1 na stran6 14,)


Strana 12

V2STN 1K

Viedni Organ Slevanske Podporujici Jednoty Statu Texas. Official Organ of Slavonic Benevolent Aliso• ciation of State of Texas. REDAKTOR--FRANTA MOUCKA—EDITOB Vydavatelii — Publishers CECHOSLOVA.K PUBL. CO., West, Texas Piedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance. Europe $2.50 a year. Zmeny adres zasflaji se do Hlavni Vtadovny, Fayetteville, Texas. VeSkere dopisy, piedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

any

Abraham Lincoln (1809-1865). V den 12. Unora vzpominame jako obcane teto velike a bohate zeme vYroei narozenin nesmrtelneho Abrahama Lincolna, testnacteho presidenta Sp. Statii a jednu z nejzajimavejSich postav svetovych dejin. Zivotopis Lincoln& je vAeobecne zna tn. Narodil se 12. imora 1809 ye srubove chafe v okresu Hardin, 'v Kentucky. Protel tvrdou 8ko1u tivota. Te trochy vedomosti, ktere ve svem mladi dosti pracne nabyl, dostalo se mu od jeho dobre a glechetne matky, ktera, polotila dobrY zaklad charakteru pozdejtiho slavneho presidenta. Zel, to svoji matku tak tally ztratil. Ze statu Kentucky se rodiee jeho v roce 1816 odstehovali do Indiany, kde Abraham poeal svoji karieru jako zemedelskY delnik. V roce 1825 obstaraval ptivoz pies keku Ohio. 0 pet let pozdeji se rodina pfestehovala do statu Illinois a usadila se na zalesnenem pozemku blize mesta Decatur. V roce 1831 'Lida prvni parolod' na tece Sangamon; Kdyt vypukia ska valka, Lincoln vstoupil do vojska a tally byl povYten na, kapitana. Ve svem mladi ziskal mnohostrannou zkuknost; pracoval jako zememefie. prodavae v obchode a zastaval tet uiad po2tmistra. V to dobe pustil se take do studia pra y a cvieil se pracne v umeni teenickem. Anglieinu ovladal mistrne a tally vydobyl si, povest strhujiciho teenika. V roce 1846 byl Lincoln zvolen do kongresu, sloutivte pied im po tii Ihuty co poslanec illinoiske zakonodarny. V to dobe nejotehavej gi otazkou bylo otroctvi, jet melo sve koteny v jitnich statech, karn bylo zavleeeno na poeatku kolonialni periody a za dye stoleti se valne rozMkilo. Lincoln vstoupil, do fad tech, kteti hlasali zru2eni otroctvi; po Case stal se hlavniin tlurnoenikem a viidcem hnuti, jet usilovalo o zruteni otroctvi. A byla to otazka otroctvi, ktera vedla k jeho zvoleni za presidenta v listopadu r. 1860. Jitni staty odmitly podiiditi se vYsledkfun tehdej§i volby. Majitele plantati videli v otroctvi podklad hospoddiske bezpeenosti, nebot' otroci byli pro ne tuze levnou pracovni silou, zvlatte kdyt ba.vina stala se kralo ynou Jihu, nabylo tim otroctvi noveho vYznamu. Po zvoleni Lincolna presidentem jedenact jitnich state odtrhlo se od Unie, vytvotilo konfederaci, zvolilo si Jeffersona Davise za sveho presidenta. Konfederaeni staty zildily si svuj kongres, svoji armadu i lod'stvo a tiskly a razily sve zvlattni penize. Odtrteni jedenacti state a utvoieni konfederace vedlo k vypuknuti obeanske valky, ktero, skoneila po etyiech letech viterstvim Severu a zanikem konfederace. Dne 1. ledna 1863' Lincoln podepsal emanciPadni prohla geni, jimt byli vgichni otroci ye Spoj. Statech osvobozeni a otroctvi v teto zemi pro vtechny easy zruteno. Na podzim rt. 1864 byl Lincoln znovu navrten za presidenta a zvolen ohromnou vet2inou. Lincoln necitil tadne trpkosti vflei poratenYm, mel s nimi iltrpnost a soucit. Ve sve fedi tehdy mluvil o nutnosti hojiti utrpene rany a uskuteeniti narodni sjednoceni. 0 nee° pozdeji, 14. ledna, 1865, byl smrtelne postielen kladnYm vrahem, John Wilkes Boothem a nasledujiciho rana tranent podlehl, Eylo to po-

sledni gesto nestniritelnYch Jihann, kteii chteli narodni viadu atentatem. Piedeasne smrti presidenta Lincolna telel nejen americkY narod, ale celY civilisovanY svet. Smrt znemotnila Lincolnovi dokoneiti jeho tivotni dilo. Zachranenim Unie a odstraneni ski/my lidskeho otroctvi z Ameriky zajistil si vtak Lincoln eestne misto v americkych dejinach. Neplatove nemaji prava na pojigteni. vYstratnY rozsudek vynesl soud v Hazelton, Pa. Slovenska bratrska, jednota byla talovana jistYm slovenskYm krajanem, protote odmitla vyplatiti pojistku po zemtelem synu, kterY zemtel 21. imora 1937. Jednota odepiela radial:1m posmrtnou podporu vyplatiti na tom zaklade, to zesnulY syn byl z mistniho kadu vylouden pro neplaceni pkispevka. Rodiee piesto se ona soud, tadajice, aby tento jednotu nutil k vyplaceni pojistky. Soud rozhodl: tadna organisace nemtite bYti ptinucena, aby vyplatila posmrtnou podporu po zemtelem elenovi, jestlite ten sve ptispeyky neplatil, ba dokonce organisaci jette diuhoval." — Ten to rozsudek padne doklada nak obeasne upozorneni na nebezpeei, hrozici pozustalYm elena, zanedbavajiciho spravne odvadeni fnrtnich ptispevkil. Vettina tadt, pokud pokladna staei, odvadi Ustiedne mesieni poplatky i za dluhujici eleny v dtveie, to se poctive s kadem vypotadaji a dale na dukaz, to bratrske, vYpomoc doeasne nemohoucim clenum je cliikazem humanity skuteene konane. KatclY jinY dluh mono oddalit, vyrovnat pozdeji net v piipadu tivotni pojistky hromadeni dlutnYch poplatku je nebezpeene. Radovi urednici jsou dle zeni na2ich stanov vazani konat svoji povinnost take vtiei neplatitm. Kdo ma na pOjeovni hodnotu, mute ji poutit k zaplaceni dlutnych pkispevn. Kdo ut tuto pujeovni hodnotu vyzvedl a zustava s placenim pozadu — eini chybu. Velkou a v padu nahodile smrti pro dedice osudnou! Kritika musi bYti tvoliva, musi poctive usilovat o zlepseni. Vyskytne-li se dobrY navrh a sotva najde trochu ohlasu, jit se vyskytnou east° hlasy, ktere vec neproikoumaji dukladne, ale podlamuji duveru, misto aby zleptovali navrh a — pomahali. Proto mnoho dobrych timysift neni provedeno a tetko znechucenym pracovnikum pro druhe pracovat na jinYch navrzich. Ukatte, kritikove, napied, co jste sami vykonali a dokazali, to to tije, roste a prospiva! Na dobre poeiny upozornete, doporuete! Dota,z ohledne pitne vody ph' Rio Hondo. Doglo nam nekolik dotazu od zajemcu o pozemek Jednoty ve Valley, jake jsou tam motnosti hledani pitne vody. Milteme v odpoved' uvesti nasledujici zkutenosti verohodneho krajana Ben Gajdo2ika, kterY ve Valley vlastnil men2i kus pozemku a vrtaval studne v tamnejti krajine asi pied deseti lety. Pan GajdoS'ik vlastnil Cast pozemku v miste, na nemt leti nynejti moderne vystavene mesto Harlingen. Vodu v okoli Rio Hondo mono dle jeho svedectvi dostat v hloubce 20 stievic, nekdy itpine dobrou, nekdy dle polohy — slanou. Neni-li voda dobra, nutno jit o 20 stievic hloubeji, kde zase je vYsledek nahodnY. Studna na majetku Russell A. Rose, pies cestu od farmy bratra J. H. Hurty, byla p. Gajdotikem vrtana do hloubky 100 stievic na etvrtou vodni vrstvu. Prvni tii nebyly k potiebe. V nekterYch eastech Cameron okresu je nutno jit at na nejspodnejti vrstvu 180 stievic, kteratto voda vtak sama sebou vystoupi jen nekolik stievic od povrchu. Kdo nemn, sily, aby pracoval pro spolek, osadu, svilj narod bez oslav, beze slavy — je slab. A Id° je slab, nemute vest! Ov gem, katdY delnik, kterY pracuje v dele je hoden mzdy a jeho mzdou je dilvera. Oleni resp. spoluobeane mu davaji za praci nejlepSi mzdu: duveru a tim jsou vyrovnani. A z dtivery roste ucta, jet je nejvet2im vyznamenanim, ficta, jet zaroven zavazuje oboustranne a spolek ei osadu povznati, ficta, z nit mute vzniknouti a vyrilsti autorita I kdyt je nekdy oslava nezbytna, musi bYti (lama getrne, aby neponitila, aby z oslavence nedelala tebraka! Laska je zaklad vteho lidskeho snateni, je zaklad i smysl demokracie. Jsme odkazani jeden na druheho, nestaaime tadnY sam na vge, nedovedenie katdSr sam v e. Jsott ve"ci dish 0-

Ve stredu, dne 9. imora 1938. sobniho razu, kdy eloveka stihne nekesti, nezdar, poratka, kdy vsecky plany se kiti a sesouvaji. Kolikrat to vysvobodila okamtita ponape spolubratra. Mnohdy slovo staeilo, aby zachranilo. Nelze rici, to neni lasky v lidske spoleenosti; nelze ji zapirat, ale neni jests vAude, kde by byla na mists. Neni, kde jsou hadky, nesvary, kevnivost, zavist, zloba, nedavera, podezfivani, podnecovani, osobni prospech, dravei pud po ptemoci, nettitici se ani nejhortich a nejpusttich eintl. Da se soudit, to ptijde doba a ptiblitime se tomu lidstvi, jet sbliti lidi bez rozdilu stave a piesvedeeni. Lidstvi — lidskost neni-li laska? Netivi-li viru eloveka, neposiluje-li kdy se jit zdalo, to podlehne, znieen nezdarem nebo poratkou, neumotiluje-li k novemu vzepjeti a site do tivotniho zapasu? Lidskost — lidstvi vtdy a za katcle okolnosti. Lidskost je smysl i zaklad prave demokracie, je skuteenYm te genim pomeru eloveka ku eloveku, k tivotnim jeho pottebam i praviim a povinnostem. Lidskost znamena, tet skuteene chapani eloveka, viru v eloveka, soucit, spoleeenstvi du2i. — ku. Dalgi krok ku piedu znamenalo prvni piedstaveni dramatickeho kroutku westske Slavie sehranim pilsobive fratky "Fanynko, prosim to", min. nedele v radnici mesta West. Nutno vyzvednouti, to stejneho yeeera potadany byly spoleeenske zabavy na nekolika mistech v sousedstvi nejeettelgho mesta Texasu — West — aze navtteva divadla Slavie byla neoeekavane hojna. Bylo skoro vyprodane hleditte, jehot okupanti behem dobie sehrane hry salvami potlesku odmetiovali herce po zasluze. Retiser dr. Jiii Pazdral zasluhuje naproste uznani za jeho neochvejnou obetavost, venovanou peveckemu i dramatickemu odboru vzdelavaciho, osvetoveho, tzkostlive nestranneho sdruteni upiimnYch yyznavaell setby kulturni, neznajicich tite obeti, venovanYch dobru, prospechu cele rodove pfibuzne haluzi. .8est novicianta, eili mladiekYch zderozenYch ochotnika bralo iteast v nedein' ire a vesmes uspokojili. Jim obecenstvo spontanne davalo najevo pochvalu, protote mlada nate generace, to rodove uvedomela, ponese a na dlouho udrti tradice eeskYch pionYrft Texasu. Protote velitY poeet pfiznivcii eeskeho divadla nemohlo se k nedelnimu piedstaveni dostaviti a radi by "Fanynku" yideli, retiser dr. Jiff. Pazdral se rozhodl, to hra bude opakovana v nedeli 20. finora. Slavie ma v pHprave dalti kus, o eernt piineseme podrobnejgi zpravu co nejdkive. Redakci doglo. Bratr John Trlica z Granger zaslal nam nekolik zdafilYch snimku z Valley (je povolanim umelec-fotografista, vlastnici v Granger znamenite studio), kde byl s mantelkou nav2tevou pfibuzenstva roku 1936. .8koda, to nemame patfienY fond na Uhradu zhotoveni rytin, snimky by staly za otisknuti. Za laskavost bratru Trlicovi — srdeene diky! Do Dallas. Tazateli v odpoved'. San Carlos operni spoleenost dojede do Dallas ye sttedu t. tYden aby v Majestic divadle absolvovala etyii piedstaveni: ve etvrtek "Carmen", v patek "Lohengrin", v sobotu odpoledne "La Tosca" a yeeer "Aida". Natim lidem Bizetova opera "Carmen" je nejpiistupnej21, ma chytlavou, libivou, misty dramaticky strhujici hudbu. Pucciniho "La Tosca", hudebni drama'je hudbou tetti, natemu sluchu cizi, ac je to dilo mistrne. Wagner& "Lohengrin" je hudba nestravitelna, tetka, na2emu citeni protichudna, cot ov2em nesnituje genialitu hudebniho Obra, jimt Richard Wagner je nesporne uznavan. Verdiova "Aida" skyta obecenstvu bohatY potitek sluchovY i zvukovY. Jeji hudba je nadherna, deskemu sluchu lahodna, dej dramatu podmanujici, yYprava piimo hYtiva, neschazi ni balet. Kdo doposud nevidel yYpravriou zpevohru, tomu odporueujeme Aidu. Ceny na v gechna piedstaveni jsou lidove: $2.00, $1.50, $1.00 a 75c, statni i federalni dati yeetne. Toto je et yrto pohostinske vystoupeni San Carlo opemi spoleenosti v Dallas a bude jako piedchozi umelecky jak finanene fispetne. Kapeinik Carlo Peroni slyne nejlep2i povesti, orchestr byt' omezeny portistava z prvottidnich hrAn - omelet,


Ve stiedu, due 9. imara 1938. v. NAM-k zpravodaj amer. tisku Knickerbof_r cker projevil razor, die riej" se podita na, rusko-japonskou valku v Japonsku i Rusku a obe zeme se k ni ptipravuji. V ptitomne dobe branne sily Ruska a Japonska na Dalnem vS T gne stejne. Rusko ma asi 1,--chodejsouptibl 000,000 vojakti v teto oblasti a Japonsko ma na asijske pevnine take skoro milion bojovnikil. Ale k teto valce nedojde dtive, dokud Japonsko pro ni nebude pine ptipraveno. Rusko samo ji nezaene, dokud nebude napadeno.

Narozeni princezny Juliany pfij de Holandsku na $3,000,000, cog neni mai() na osmimilionovY narod. Lekati, kolebku a koearek zaplati $2,000. Vgechno ostatni je na slavnostni osvetleni, delove rany a telegramy.

V Hollywoodu byla uspotadana soute g, p11 nig odbornici posuzovali, kterS7 statnik by se nejlepe hodil za filmoveho herce. Prvni misto bylo jednomyslne, ptiznano , presidentu Rooseveltovi, kterY pry ma neobyeejnS7 "sex-appeal" vSimluvnosti. • Federalni odbor namotnictvi rozhodl neoznamovat gadne podrobnosti o americkem no.motnim zbrojeni. Ani sekretat Spoleenosti ndrodu neobdrgi pry pro vojenskou rodenku na rok 1938 gadne informade. • • Podle posledni statistiky le g v bankach Soustati ne mene neg $946,500,00, o ktere se nikdo nehlasi. Pies 5,646,000 lidi zfejrne imlne zapomnelo na sve vklady, ktere jsou vethnou male, ale 65 lidi zapomnelo, .ge ma v bance $30,000 a 1,211 vkladatelt na . vklady od $5,000 do $50,000. Die zpravy z Moskvy, sovetske Rusko suspendovalo baliekovou po gtu do Japonska v odvetu za zadrgeni sovetskeho pogtovniho aeroplanu v Maneukuo. Ostatni narodove v mezinarodni pogtovni jednote byli uvedomeni, ge balidky ureene do Japonska neb odtamtud nebudou jimany k zasilko.m pies sovetskST svaz. • • Vie stiedu min. tSrdne bylo oznameno z Washingtonu, D. C., ge spolednS7 v'bor senatu a domu zastupca dokoneil revisi zemedelskehe osnovy, ktera, bude nyni poslana k projednani kongresu. Jak se sdeluje, program pro zachovu Reidy, einici opatteni pro premiove platy, nevygada si vet giho nakladu ne g 500 miliont dolart. * * Ti, kteti se obasaji motske nemoci ph cestovani po lodi, se zajmem si pfeetou zpravu, jeg v techto dnech prisla z New Yorku. Dr. Otto Johannes, lodni lekat parolodi Red Star linie Gerolstein, pti gel na to, 'le sklenice piva pied snidani kahleho dne uchrani eloveka pied mofskou nemoci. Deset cestujicich teto lodi dosvedeilo, ge tento "pfedpis" se u nich pine osveddil. • • NemeckYi tigskSr kanclet Adolf Hitler svolal na nedeli 30. ledna fi gskou radu a proslychalo se, ge v ni udini dulezite prohla'Seni, vztahujici se k zahranieni politice, ale pak si vet rozmyslil a minulY Ctvrtek veder svolavaci vSrnos odvolal. Ma se za to, '2e k zmene zameru toho do'ho po zji§teni, ge za ptitomneho stavu mezinarodni situace nebylo by Nemecku k gadnemu ugitku, kdyby ueineno bylo nejake prohlageni stran zahranidni politiky. • • VS7konnY vS7bor Masaryk Memorial Association dini v3izvu k deskoslovenskYm sochaitm v Americe, aby podali mu my'tlenkove namely k Masarykovu pomniku, v cene $50,000, kterY ma stati na "Court of Honor" mezi FieldovS-7m museem a Soldier Field v Chicagu a trvale ptipominati Americe, ge Masaryk pevne van v demokracii a byl v gdy jejim obrancem. Umelci, kteti jsou ochotni poslati nakresy bez jakehokoli honorate spolku pomnikove akce, necht' tak uoini do pondeli 21. (Mora 1938 rano na adresu piedsedy technickeho vYboru: Josef Kleeka, 2629 So. Kolin Ave., Chicago, Ill. Za e masa ryk Mmorial Association, Jan TOari; M -)1' ,K1seda, D r. J. E. S. Vojan, tajemnik .

Strana 13

VESTN1K

Zpravv z #dne. Statni universita v Austin ma skoro za $60,000,000 majetku Cili ptesne $59,444,254, co g zahrnuje pkirtistek za rok uplynu1S7 v sume $2,831,005. • • VSrroba nove textilni suroviny, jeji g v-Srchozi latkou je dtevo, ma omezene mognosti. Jegte pied pougitim dieva k vYrobe urnelSrch vlaken pustoSily se lesy tak (dtevovina na novinovYi papir), ge spotieba mekkeho dteva ptevy govala rodni phrtistek lest. V ptitomne dobe naroste na celem svete jen 114 biliont pevnYch yardt dteva za rok, ale spotteba eini ka gdSt rok 168 biliont pevnYch yardt dteva. Tato spodeba stale roste — lesy jsou v nebezpeei. • • Antonin Holy byl presidentem Dr. Ed. Benesem novYm generalnim konsulem v Chicagu na misto nedavno zesnuleho Dra. Jar. F. Smetanky. Nov' generalni konsul, kterY7 nastoupi svuj Utad v bteznu, byl a g dosud jako ministerskSr rada piednostou dtle giteho odd& leni ye zpravodajske sekci ministerstva zahranienich yea v Praze. Ant. Holy, bSrvalY legionat, byl po valce ptevzat do zahranieni slugby a piisobil jako konsul. Byl Csl. konsulem ye Francii a ve ‘8vYearsku. • • Senat SpojenSrch stata ye Washingtone, D. C., schvalil v inter' min. Vdne 42 hlasy proti 40 administraeni bytovou ptedlohu, o kterou svedena byla znadna debata. 08nova tato schvalena byla °Ulna domy ji g v mimotadnem zasedani, ale pti gla pro jiste rozdily do konfereneniho vSrboru a schvaleni konfereneni zpravy teprve nyni zupineno bylo senatem. Osnova pak poslana byla do Bileho domu k presidentopodpisu. Je to prvni dtle gitejsi osnova, ktere dostalo se tpineho schvaleni od podatku stopadoveho mimotadneho zasedani kongresu. • • Ve stiedu min. tSrdne zahajena byla ye Washingtone, D. C., konference "maloobchodniktr, ktera mela velice boutlivY zadatelc teelem konference teto jest zjifteni nahledt teto vrstvy americkeho obchodnictva, jakSm zptsobem dala by se pfekonati ptitomna hospodalska krise. Od samotneho poeatku konference teto bylo patrno, .ge tito obchodnici ptini do Washingtonu, aby byli slykni a nikoliv, aby poslouchali. Shromaldeni obchodnici uvitani byli sekretatem obchodu Danielem Roperem, kterY tlumocil pozdrav presidenta ,Roosevelta. Konferenci pfedsedal Fred Roth, obchodnik s obuvi z Clevelandu, 0., a mnohYm z plitomnYch se nezamlouvalo, 2e prave on byl k sedani vybran. "(Xi to zavdalo pheinu k boufi. Pak se ptihlasilo o slovo nekolik delegatil a vgichni chteli miuviti najednou. Sekretat Roper zjednoclu gil situaci tim, ge rozdelil shromag dene na 10 studijnich skupin v nich v hromadnem feeneni bylo pokraeovano. Ceske hudba na texaskem rozhlasu posledni doby se radostne sifi. K "Czech Revelers" z Ft. Worth ptibyl Pokladniktv orchestr v Dallas, Slovaekilv y e Waco. Dallaske Ceske sdrugeni slyg eli jsme v nedeli poprve. Jeho ptednes vysilan byl stanici WHO od 3 do 3:30 odpoledne. Gratulujeme! Intonate byla dobra, souhra nadprfnerna, solovY zav pani Marie Pfevratilove byl zdata, je nadana hebkY7m sopranem, ptednes dosveddoval hudebni vzdelani i nevg edni talent. Pane se poslouchala dobra, sestina hlasatele br. Veseleho-Tulaka, ad by se odporueovala mluva pomala, dynamicky odstupriovanej gi. Doprovod je negadoucne tlumi zpevnou melodii. Nesmi se zapominat, hra neb koncert v hledthti sine a ptednes ye studiu rozhlasu jsou dva zcela odli gne vftony. Posledni vyg aduje stlumeni vgech stuprit sily zvuku, jemnost ptednesu a spravne rdzestaveni hrdet pied mikrofonem. Nejsou-li hradi spravne rozestaveni, chybne umisteni jednotlivYch nastrojt ptivodi kalamitu nejukaznenejg imu orchestru. Nazev "Bohemian orchestr" byl volen neuva2ene. Prof Bohemian pa misto dnegkem jedia Sprg,vnaio Czech?

Z Vidne se oznamuje, ze statni opera provede v palm unora nove nastudovaneho Dalibora od Bedricha Smetany. Vedle Prodane nevesty, j se stala stalym repertornim kusem statni opery, ptijde nyni druha Smetanova opera rovnez do trvaleho repertoiru. Posledni eeska, novmka "ValdStYn" od Jaromira Weinbergera (autor opery "Svanda dudak") pini stale hlediAte opery. Nejveth soud Soustati potvrdil mot delnieke rady, nizsi soudy nemohou napfi gle zakazovat smirCfmu telesu &nit rozhodnuti. Toto rozhodnuti dava narodni delnicke smirei rade dalekosahlou moc, protae bude mod za,konite ob'talovati zamestnavatele pro poru§ovani Wagnerova aktu.

Druhou prilhodinku deske hudby na vzdifg -nYchvia.poslejmd4:30P.M ze stanice WACO. UCinkoval Slovadkuv nove organiso/anS7 orchestr. Hrali pane', poeateeni nevyrovnanost da se dastej gimi zkougkami priznak temeslneho obehravani taneeni hudby mog no dbalYm brousenim odstraniti. • • Z Mission se oznamuji ntipravy na postaveni tovarny na zpracovani slupek citrust podobne one y e Weslaco, ktera, zpracuje denne 140 tun krmiva z drive bezcennYch slupek. Pkedseda Rio Grande Valley Citrus Exchange obean D. C. Abney z Edinburgu se vyslovil, ge Usilim teto bursy je pine zuhtkovani citrust, die poslednich vedeckYch vYzkumri. • • MinulY patek zamitia vlada SpojenSich navrh na spolupraci s Velkou Britanii, Francii a sovetskYm Ruskem k zasobeni einy vale& nym materialem. Navrh ten poslan byl vlade nak demi jmenovanYmi velmocemi pies Zenevu. Byl pojat v zasedani Svazu narodd po 2adosti zastupcil Ciny, aby vyhla geny byly sankce proti Japonsku. President Roosevelt jednal o teto veci v patek v konferenci, ktere vedle sekretate statu Huila zifeastnil se take podsekretat stavu Welles a vyslanec Norman Davis. Po teto konferenci prohlasil sekretat Hull, g e americka vlada nezmenila svoje stanovisko s ohledem na uddlosti na Dalneni chode a nehodla ptistoupiti k gadnemu planu, kterS7 byl by vagnYm ohraenim svetoveho miru. Pravi se, ge president Roosevelt byl od samotneho poeatku pro zamitnuti zmineneho navrhu. • • Na zmodernisovani zavodri U. S. Steel korporace v dobe priAtich deviti mesict ma bYt vydano 80 mil. dolart, jak se ye Washingtonu vyjadril v sobotu pfedseda teto korporace, B. F. Fairless. "Dodatane k tomu," jak Fairless oznamil senatnimu vYboru pro nezamestnanost, "jestliZe obchodni situace bude uspokojiva, bude nepochybne jeSte dalS1 vydani, je2 behem roku 1938 dosahne te g pozoruhodne sumy." Fairless nasledkem onemocneni nemohl se peed senatni vYbor dostaviti osobne a misto toho poslal pisemnou zpravu, z ni2 jsou vyriaty horej g i ridaje. Jeden z bon, kterY ph tom zdriraznil, byl, ge podle jeho mineni nebude 2acineho sniZeni cen oceli bez soueasneho a ptimeteneho snReni mezd a jimich vYrobnich nakladri. "Je jasne," napsal, "'te ceny nemohou bYti sni'Zovany bez soueasneho sniZeni nakladri, ph eeinZ' mzdy jsou nejdrilditej gi easti." luvci nedavno tvrdili, ge vysoke ceny jsou jednou z prioin hospodafskeho pokiesu. • • Mezinarodni fitad prate vydal prave obvyklou etvrtletni zpravu o stavu svetove nezamestnanosti koncem uplynuleho roku 1937. Ve srovnani se stavem koncem roku 1936 je paet nezamestnanYch v poslednich mesicich r. 1937 niZAI fgude. To -vgak neplati o Spoj. Statech, kde index zamestnanosti k 15. fijnu 1937 vykazoval proti fijnu 1936 zlep geni jen o 3.5 bodu, kdeZto k 15. Cervenci to byl rani rozdil o 10 boat Z evropsskYch state mela podle stavu poeatkem prosince 1937 nejvetAi paet nezamestnanYch Anglie, za ni phchazeji Nemecko, Hoiandslco, Francie, Oeslmsloverisko, Rakousko, atd.


Strana 14 ODDIL DOPISOVATELSKY (Pokraeovani se strany 11.) ja musel jeti. do Floresville, tek byl zpozdeny nasledkem poeasi. V gecko pry ma s yrij konec, tedy i ma cesta ,a tak jsem se ocitl koneene ye Floresville po 9. hodine ye sttedu yeeer, dne 22. prosince. Zatelefonoval jsem na Avgra do Filling station, kde dela, a ktery hned pro mne ptijel a pak mi prijdil karu, pak je gte dve mile a ut jsem na miste! Byl jsem °deka:van hned v -ate* veder, nejstargi hogik pry seal a "tie on bude Cekat na tatinka ,a nedoekal se ten veder. Uti spali v§ichni tii nagi hogici, tak jsme s mangelkou sli vzbuditi aspori toho nejstar giho, chuddekovi vgak se mu chtelo mac spat, ani neprociti, nechali jsme ho tedy a g do rana. Rano pak jsme se vgichni radovali. A vanoce pted dv Nu, 'dude mne radi zase uvideli, a vanoeni svatky, taktet novorooni byly pekne, aelcoliv pried obema vgdy notne zaprgelo. Za meniveho poeasi ,tepleho a zas chladneho, i ja zadal pocit'ovat chladno tam v Texas vice netili zde tuto zimu. Dne 7. ledna ptipadly ma narozeniny, jegte jsme obedvali u myth rodiet, a po rozloueeni se se 'demi niYmi drahYmi, mne bratr odpoledne zavezl do San Antonia na nadra gi Southern Pacific a vlakem "Argonaut" teto drahy jsem vyjel ye 3:40 odpol. pies Houston do New Orleans, Louisiana. Do New Orleans jsem ptijel rano po 7 hodinach a hned byl pkevezen na nadrag! Louisville & Nashville. Po teto pak do Montgomery, Ala., pak po draze A. & W. P., do Atlanta, Georgia, a odtud pak po draze Southern ati do Washingtonu. Draha tato je dvou-trat'ova celou tuto cast me cety (ptieina tohoto jsou uhelne panve, prilmyslovY a zemedelsky kraj). Do Washingtonu jsme bylo 7:20 weer dne 9. ledna, a v 8 hodin jsem vyjel pak z Washingtonu po draze Pennsylvania. Draha tato je s elektrisovana z Washingtonu ati do New Yorku, tedy na g vlak tahla elektricke. lokomotiva, a tedy ma lep gi vYkonnost neEi lokomotiva parni. Tech 226 mil z Washingtonu do New Yorku jsme udelali za 4 hodiny a 15 minut i se zastavkami v Baltimore, Maryland, Wilmington, Delaware, Philadelphia, Pa., Newark, N. J., pak New York City. Prilmerna rychlost 53 mil za hodinu. Zbytek noci jsem ztravil ye Y. M. C. A., rano pak dne 10 ledna za syYmi povinnostmi do Brooklyn. Celou cestu vlakem trvajici 57 hodin a 35 minut bylo pane poeasi. Jeli jsme za degtivYm podasim, neb vgude bylo znati, ie pr gelo, jak letci tikaji "riding on top of a high", minice tim vzduchu vysokeho tiaku, kde bYvo, jasno ye vetgine pripadech. Zde ale rano dne 10. se zamraeilo, odpoledne padal snih, pedal i v riterY tine 11. a koneene ye sttedu dne 12. ledna a tento pak zristal leget. Pak zase padal 14. tro gicu 16. a koneene 17. ledna, naeet se hada ozimnilo, teplomer padl ag na 5 stupriri nad nulou, a tato bylo ug trochu mot zima pro Texasana. Vribec letogi zima se projevuje jinak ne gli loriska. Travieka se nezelena v Central a Bettery parcich, viibec v Central Parku se letos brush na lede na jezirkach, i majestatni teka Hudson zadala zamrzati, cog se v loni nestalo. Mestgti atizenci vgak neleni a snih hned odstrariuji z hlavnich ulic, aby neptekagel. Souhrn myth zku genosti nabytYch eestovanim v tuto dobu je asi tento; Kdy g jede vice lidi pohromade, ptijde to levneji, kdy g se jede lam& Te g pohodlnejl. Musi se vgak kara na to ptipravit a ujede se daleko za jeden den, icdyg je tidie kary obeznamen s pomery cesty. V padu, to by pti gel blizzard a zastihi cestovatele na ceste, neni to tak zle, neb silne cesty hned zaenou zametati, a jsou na to dobte ptipraveni. Jen na ocIlehle a venkovni ceste neni to jiste z tohoto stanoviska. Vlak je na druhem miste, pak busem. (Na me ceste do Texasu a site to easti z Robertsdale, Alabama do Floresville, Taxas, jsem volil bus, ponevadg jsem mel hada zavazadel, a tedy zadati jsem musel v Robertsdale busem, musel bych tedy ptesedati z busu na vlak v Mobile, Alabama, pak z vlaku na vlak v New Orleans a v San Antonio zase z vlaku na bus, a nebyl bych

VESTNIK jel jen o d ye hodiny di-ive do an Antonio. Tedy mne veal bus). Na zpateeni oeste vlakem sem do N. Y. C., jsem volil drahu zase pies ji gni staty a cesta trva o 10 hodin dele ne gli pfes Austin, Dallas a St. Louis. JinYmi slovy vezl jsem se &le za ty same penize, co by mne stela cesta trva.jici jen 47 hodin! Chtel jsem ale je gte lepe shiednouti a poznati staty Se zajmem sleduji ve Vestniku popisy zajezdu do Valley a tamnejEch pozemicri. Teri jsem tam privodne planoval zavesti svou mantielku mezi svatky vanoenimi a novoroenimi, avgak pro nespolehlivY eas jsem nemohi ti:a.clneho vylakati s karou na zajezd, a svou jsme nemeli, prodavge ji v loni v lete. Tedy z cesty seglo. Mi se tam velice libi, neb jsem tam pied lety ztravil nejakY eas a sice v mesici lednu ,a udelala na mne tehdy Valley nezapomenutelny dojem. A ted' ,zde na zmrzlem severovYchode aspori se zahlivam Cetbou o "bajednem" udoli, kde neni zima a rostou tam citrusy a jine dobroty. (Prave veera, dne 27. ledna, ohromne kupy ledu znieily mezinarodni most pies teku Niagara pri slavnYch vodopadech tehot jmena.) S bratrskYm pozdravem, zristavam jako vgdy Jos. V. Bayer, ten samY 181 East 73rd St. PLACHETNI LODI. Kdyg byl vynalezen parni stroj a dospelo se k objevriin to vyugiti elektflny, zdalo se, 2e plachetni lodi jsou nadobro odsouzeny k zaniku. Myslelo se, ge zilstanou pouze jako podt• dnY dopravni prostitedek, pou givany pti malych vzdalenostech a pti doprave malYch lodnich nakladri. Ale vime, jake slutby prokazuji stale v lodni doprave zbogi a pti vojenskYch namotnich cvieenich. Zde v gak - v prvem i druhem ptipade - nejde tak o rychlost dopravy. Merle je vgak pochopitelne, ge se plachetni lodi udriely take ve sportu, kde piece rychlost je zakiadnim zakonem i diem. A piece ,prave ye sportu se plachteni tegi velke ()Nil* ba dokonce to jeho obliba ustaviene vzrrista. Ug stall iiimane men vedle namotnich a nakladnich plachetnich lodi tak zv. lehke lodice, liburnie, jet byly utivany vYhradne pro zabavu a u nich rychlost byla nejdrilegitejgi. Julius Cesar ve syYch Komentatich pravi, te Britove meli rychle plachetni barky, plachetnice, ktere se nazYvaly pictae, t. j. "malovane". Jestlige byli I staroveci milovnici plachteni sportovci, byli jimi i sttedoveci, tteba byli soueasne obchodniky, nebot' i v nejobchodnejgim, nejprosaietej gim aloveku se probudi. vstoupi-li na vratkou plachetku, cosi zvla gtniho, co jej ptimo pohani k zapasu s vinami, yetrem a neptizniveho poeasi. Av gak opravdove plachteni sportovni v na gem slava smyslu zaeina at v 16. stol. a jeho vlasti je Halandska, kde se take zrodilo slovo yachta. HolandskY ptiklad byl brzy nasledovan jinYmi evropskYmi staty, Nemeckem, Ruskem a ptedevgim Anglii, kde heslem plachteni se stala snaha po dosa geni co nejvetgi rychlosti a bylo tak stvoterto slovo s anglickou koncovkou a holandskYm kmenem: yachting. Take Amerika nechtela zristati pozadu a zase slo hlavne o rychlost Mezi Anglieany a Amerieany bylo svedeno mnoho bola a th yodil o to, komu nalegi primat v rychiosti plachteni. Vgechny "yachts" nejsou plachetni; j gbu take jachty motorove. Ale pravY sport clava ptednost jachtam s plachtami, s nimig se da dotte manipulovati a kde je mogno clobte ukazati telesnou zdatnost i duchapfitomnost v zapase s vetrem a vodou. Navrat mrtvkch z Rusi. V posledni dobe se houfne vraceji z Ruska lide, prohlageni u nas za mrtve. Jejich jmena jsou site vyryta na pomnicich padlYch, ale mnozi zristali v Rusku Evi a pracovali bud' v podnicich nebo v zemedelstvi. Z rriznYch drivodri nedali o sabe vedet. Nyni Jim savetske Mady odpiraji prodloutit povoleni k dalgimu pobytu. Do Mostu se veera vratil Franti gek Do161, ktery v race 1915 tode gel do volky a pied le f y byl prohlagen za mrtveho. Dolak se v Rusku °genii a ma sedmileteho synka.

Ve stfedu, dne 9. Unora 1933. STANOVY

ESKEHO DELNICKEHO, V NEM. PODP. SPOLKU. (Pokradovani se strany 2.) dopisit aneb fedi kterehokoliv dlena, necht' se bratti vstupu do schtize uvaruji a na znameni udereni kladivka se tise chovaji. 2 Piteje-li si nekterY glen slovo, bud' co navrh neb k navrhu, musi o nej ptedsedu zdvihnutim ruky poladati. Nikdo bet dovoleni tohoto neni opravnen mluviti. 3. Zadnemu elenu neni dovoleno vice jak dvakrate v tete zalegitosti v jedne schrizi mluviti. 4. PE podavani navrhil ma navrhujici pre.vo na prvni a posledni slovo: mimo tyto mute pak, potAcian-li byl, neb tteba-li podati o nekterem bodu struene vysvetleni. 5. Osobni zalegitosti z debat jsou vyloueeny. Glen, jen by do nich vedome zabihal, ztraci pray° k dalgi tea. 6. Nikdo nema prava po rozhodnuti o navrhu samem je gte dale mluviti. 7. Poclan-li jakykoliv navrh, nemAge byti pocian gadnY druhY tete zale gitosti se tYkajici, pokud o torn rczhodnuto nebude. KagdY navrh vgak maze se svolenim Mena jej padavajiciho bYti pozmenen aneb clodatky ad 1. ati do 3. opatten. 8. Glen navrh podavgi mute tento vziti zpet pied oclhlasovanim, neni-li vet gina ptitomnYch elentl proti tomu. 9. Pocian-li navrh a byl-li nejmene ttemi eleny podporovan, ptedlogi se k debate, jet ma sloutiti k tomu, aby navrh byl vythben a oo nejrychleji ku odhlasovani ptipraven. 10. Navrh na ukoneeni debaty rozhoduje vagina pititomnYch bete v gech debat a pouze Clen, kterY ph navrhu takovern, neb elenove, kteti pied navrhem o ukondeni debaty o slovo mail pravo jegte mluviti a debatu ukoneiti. 11. Jakmile byl navrh ptedlo gen k odhlasovani, piestava, o nem v gechna debata. 12. Ptedseda jest povinen nechat odhlasovat kagdy navrh tak, jak byl podan. Podporovane navrhy musi bYt odhlasovany a site kat'dY protinavrh ptedem. V gak pti formalnich vecech, pri Cteni zpra y, gadosti atd. neb zalegitostech meng i driletitosti majicich, pak-li nikdo o slovo negada, ani na vyzvani preedsedovo neb na otazku zda-li nikdo nic proti navrhu nenamiO., mule ptedseda miti za to, ge souhlas jest vgeobecnY a rouge navrh za pkijmutY prohlasiti. 13. Hlasovani deje se bud' zvednutim ruky neb listky; prosta vet gina rozhoduje; pti rovnosti hlast rozhoduje ptedseda svYm hlasem. 14. Kdyg by nekterY Clen mel pochybnost spravnosti seitani hlasu pri hlaso yani, mute Itiadati o hlasovani nove. 15. Kdyby ptedseda ye schrizi potadek udrg eti nemohl, jest opravnen schrizi na jinY den pitelotiti. 16. Protokol z ptedchazejici (stanovite zastoupene) schrize nemrite bYti ru g en a proto mohou bYti pti eteni jeho v pti gti schtlzi dany navrhy pouze na opravy. Jsme si vgdycky vedomi skuteenosti, ze Nemecko hraje v Podunaji razhodujici rilahu to gacine te geni tak zvanYch podunajskYch otazek neni mogne bez rieasti Nemecka. Dr. Stojadinovie. Nadporueik Novak bude zavoditi o mistrovstvi Nadporueik Novak byl pozvan k mezinarodni soutegi o titul nejlep g iho akrobata sveta. Zavoditi budou jeden Ameriean, Francouz, Nemec a 6echoslovak. Nadporueik Novak pozvani ptijal. V konkursu pfijde Gajda o mandat. Advolcat dr. Langer ptedloll soudu, kterY jedna o uvaleni konkursu na posl. Gajdu, dalseznam Gajdov 'ych Mite& Pohledavity tim jig dosahly vYg e jednoho milionu KC. Gajda uvedl, g e za rok 1937 zaplatil 667.802 KC, ale advolcat dr. Langer uvadi, to tie jsou vyclani na kancelat a domacnost, nikoliv Gajdovy osobni dluhy a zavazky Gajda pti torn vgem jezdi dal pia schrizich a vyklada, jak on by dal hospodatstvi y e state do potadku.


Ve stiedu, dne 9. imora 1938.

ZTRACENi TESTAMENT ROMAN. Napsal Vaclav tech. 4111114.1111111.1■11.M.0

AJOR at' ,pfijde kdykoliv, vtdycky mi ho V1 sem posli," podrazdene pravil doktor. "Ten vtechno dela nezittne, ten mne podediti nechce. Ja skoro myslim, nemel-li bych k nemu pozmeniti svaj testament. To je jette otazkou, zdali mne pfetije. Lekaid nerozumeji nic, docela nic. Podle lekaIa bych ut davno mel bYti zahrabanY a podle lekata bych mel bYti sto let tiv. Ja, vetim na to posledni. Vtiehni dohromady nic nerozumeji. Nejlepti doktor je Pazdernikova, ktera fika, to mem dobte jist a dobte pit. Ja budu dobte jist a dobie pit, je, nemam pfieiny, abych na nekoho setfil. Ja, chci dnes miti slavnY obed. Ja chci batanta a Asti-dee a pattiky a torty a tpanelska, vina a francouzska vina a bramborovou kati si uvatte chni ostatni. Mastit, mastit, katdY jen masti a omastek je draha vec. Ve spiti je vteho dost, jen mastit. Ja chci miti vteho dost. Vina, dobra, vina, rika Pazdernikova. Tak at' je zde vino, vina dost, ale jen pro mne, pro zdrave, mlade lidi je vino jed. Majora pozveme, major rozumi vinu, at' vidi, ze si pfeju." Nebyla-li tato fee vYplodem deliria, do nehot upadal start, nemocnY mut! Kamilla se chvela obavami. "StrYdku, k obedu si tedy pfejet?" tazala se, jen aby nem fekla. "Nic, nic," odpovidal nemocrO. "Vtechno je drahe, v Praze je drahota, v Praze vypukne mor z hladu a ja budu mezi prvnimi, kteti mu podlehnou. Nech mne, jdi a nech mne. Ja chci spati. To je pekne a nic to nestoji." Mlada, divka jako by odchazela. "Kamillo," zvolal doktor PlachST "StrYdku?" zastavovala se Kamilla. "Kdyby pfitel Ferdinand, jen ho sem posli. Posli ho rovnou ke mne. Ja mu povim, mu ukatu, to to je zcela dobre, kdy si ho ta dole nebere. Nad pak? On nemusi spechati! Nad by spechal! Par klinka na polinku pekne.- vec, moc pekna vec. 8afran tluti polevku, ale nedavd ji sily. Ja chci dobrou polevku, ale bez tafranu, z kila masa je vtdycky dobra, polevka, ale kupuj mane, jinak to zbude, a hladoveu je kolem moc." "StrYeku!" fizkostlive opakovala Kamilla. "Lampu stahni, je tkoda petroleje," mumlal pied sebe doktor PlachY. "Druhe plikazani, tfeti pfikazani, dtvrte pfikazani a mesic pry ma svetlo od slunce. Kdo neveki, at' tam heti. Prazdne stodoly jsou tpatna ten. To bude, ut to bude. Ted' bych jen rad veal, je-li vilbec nejake vlastnictvi." Jen rty jette se pohybovaly. Usnul. Na znaku lete s bradou vystrdenou delal dojem mrtvoly. "StrYeku!" nesmele hlasila se Kamilla. Nedostavala odpovedi. Prsa nemocneho se pravidelne zvedala. Usnul. "0, kdyby jen tu jiz byla matinka!" S tim povzdechem Kamilla zvolna se vzdalovala. stala vtak na blizku, aby ihned byla po ruce, kdyby strYc ji zase volal. Major oejka vratil se s doktorem PokornYm, pro nejt se stavel v jeho byte a jemut vylidil, co sam zvedel od Kamilly. Ted' podavala Masne zpravy nova, die nicht doktor PlachY mluvil apine s testy. Nebylo pochybnosti, ze nemocnemu matl se take jiz rozum. "Potadal jsem profesora Maixnera", pravil doktor Pokorny, "aby se podival na nemocneho, ale byl dnes povolan nekam na venek a za techto okolnosti bude zbytedno jej povolavati. Co jsem pfedvidal, nastava. Vale ho tu drtela jette na svete, ale jakmile zachvacen jit jest take mozek, pak katdou hodinu mate nastati katastrofa a ye dvou, ye ttech dnech je neodvratna." Kamilla se chvela azkosti. "Jen kdy by tu jit byl Ondfej!" zvolala v opravdove tisni. "Pane majore, odpoved' od neho jette nenfitla?" "Ne, sledno. Na telegrafnim Made mi take

VtSTNIK rekli, ze nejdiive by tu mob.la bYti odpoledne a pro pfipa,d to by pfitla, tadal jsem, aby mi dorueena byla zde a kdybych tu nebyl, aby byla odevzdana yam. Chtel jsem vas prositi, abyste ji beze vteho jen otevfela, ale za techto okolnosti budu katdYm spasobem pfitomen. Ted' dokud neptijde vase matinka, nehnu se odtud ja. Pazdernikova si to take jit nesmi udiniti tak pohodlne jako vaera. MUSK nastoupiti ihned svou slutbu zde, tieba to dosud nevefi, to by jit bylo tie." Kamilla mela na mysli Ferdinanda, ale nemohla propilfoiti mytlenkam s yYm vYrazu. Nemela ptidiny, aby nan brala nejakY ohled, ale pomytleni, ze syn za kaidYch okolnosti ma pray°, aby byl zpraven o tom, to otec umira, piece jen ji vnutilo poznamku, aby Ferdinand byl o stavu veci vyrozumen. Ale kdo tak mel udiniti? Ani Kamilla ani major nemohli se k tomu odhodlati. "Pfirozene to ptinaleti mne," pravil doktor Pokorny a hned take vytrhl ze sveho zapisniku list, na nemt napsal Ferdinandovi, to stay jeho otce jest nanej yYte povatlivY ate jej zpravuje o tom proto, aby katde chvile byl pfiprayen na nejhorti. Odeslani toho litsku Kamilla ihned sama obstarala. Zatim doktor Pokorny a major oejka po tpidkach vetli do lotnice doktora Placheho. ZkutenYm zrakem pohlitel lekat na nemocneho, jen nehybne Intel v obvykle sve poloze na znaku. Oba pfistoupili k jeho posteli a lekaf jen pilkyvoval, ze potyrzene nachazi sve ptedpokladani. Po Apiekach zase vychazeli z pokoje, aby nerutene mohli hovotiti. Doktor Pokorny dle zna.mek v oblideji nemocneho pozorovanStch prohlatoval, to stay nemocneho rychlym krokem speje k rozhodnuth, to jest k letalnimu vYsledku. "Dnes v noci nebo nejdele zitra bude konec," pravil, Vrativti se Kamilla ruce sve starostlive polotila na del° a tak zakrYvala zarosenST svaj zrak. "Jen kdyby tu jit byla maminka!" povzdechla si. Major ji tesil, to matka jeji zajiste pfijede. "Jen aby byla v Plzni!" vyslovovala obavy sve mlada divka. "Pak pfijede jiste. Ale kdo vi, je-li doma. Maminka velmi dasto odjitdi!" "Zustanu tu s vami, sledno," prohlatoval major. "Jen na oiled si skodim a za pal hodinky j-em zase zde. Zatim sem mush Pazdernikova. Hned se dole u ni stavim a potlu ji nahoru." A jit neotalel. Soudasne s doktorem PokornYm, ktery slibil odpoledne pfijiti co nejdfive zase, odchazel. Major 6ejka vetel do pkizemniho piibytku Pazdernikova a zde datklive ji sdeloval vatny, beznadejnY sta y nemocneho nahote. Ponejpry se ulekla statna, pani Pazdernikova. "A ma-li pak milostpan take udelanY potadek?" tazala se ve zjevriSrch tzkostech. "Ma, pani Pazdernikova," odpovidal major. "Vtechno jest v potadku." "A jsem v torn take ja? Mam to slibeno od svYch mladS7ch let, to jednou na ma stara kolena o mne bude postarano." "Je postarano, pani Pazdernikova. Matete bYti alpine tiez starosti. Ja, mel testament v rukou a vim, to je tam dobfe na vas pamatovano." "Tomu se skoro divim," podotkla statno, domovnice. "A co tam stoji?" "Mam ulotene mldeni, pani Pazdernikova, ale to yam mohurici, to budete na tom lope net nyni. Jen jdete nahoru k sleene, aby nebyla samotna." Ted' pani Pazdernikova jiz nevahala. Rychle se ubirala nahoru, aby sdilela spoleenost Kamillinu. Major sta.,' v slove. Za necelou pal hodinu vratil se do bytu doktorova a vystfidal domovnici Pazdernikovu. Nebyl to jit ohled na pfitele, kterS7 jej sem vedl, nYbrt ohled na Kamillu, aby se necitila oputtenou a zejmena, aby nebyla pfekvapena, samotna jsouc, nejakYm vYbuchem skonavajiciho stareho mute. Obava ta byla zbyteena. Doktor PlachY nehnul se ze ztrnule, khdrie sve polohy. Spal a

Strana 15 stale seal. Ne2adal jidla, piti, nezatou2i1 po rozmluve. Tak minula doba poledni. ZahY po poledni pfitel zase doktor Pokorny a jen hlavou a rukou pokyvoval, ze vte je takove, jak to pfedpoPokoj doktora Placheho byl jen hlidan, pozorovan, ale nikdo sem nevkroeil. Jedine, co zase vzrutilo, byl posel Ferdinandjent z tovarny pfinatel dopis adresovanY doktoru Pokornemu, ale obsahem s yYm platici vlastne vtem ostatnim. Ferdinand proste oznamoval, to nepfijde, dokud bude v dome — pan major a Kamilla. At budou z domu, to pfijde sam. KratkS7 ten listek poboufil majora merou svrchovanou. Chtel sednouti a pzati odpoved', povatuje za svatou svou povinnost, aby prase nyni neopouttel stareho pfitele, ale zdrtel se. Posel nevratil se s jinYm vzkazem, net to ma spravne to byl listek Ferdinanday dorueen. Hodiny minuly. Trapne, azkostlive, tetke hodiny. Pani Andrlikova nedavala zpravy, ad byla o telegrafickou odpoved' potadana. Z Alma pfitel telegram Ondfejav, to soudasne seda do rychliku ate pfijitdi ku Praze. To byly jedine okolnosti, jet poutaly zajem majorav a Kamillin, ovtem dostatedny, aby vypinil cele dlouhe odpuldne. Pojednou zavznel zvonek z pokoje nemocneho. Kamilla skokem spechala do pokoje strYcova. Ten sedel vzptimen na svem loti a vyjevene hiedel ji vstfic. Ruku dosud mel na knofliku zvonku a jak spatfil vchazejici Kamillu — acii toho byl vabec vedom — smal se na ni. Ne, to nebyl smith. To bylo tklebeni. 21ute, chatrne zuby starcovy cenily se proti mlade divce. "Otevti," kfidel, "otevti kasu. Ne, zavki ji, zahrab ji pod zem. Zlodeji, zlodeji! Bouchni ho, tak, tak, tak, tak, jen ho. Ferdinande! Osmdesat procent dividendy. Delft — vlastnictvi -Vinohrady — kodar — smenka — bl — bl m—" Klesl zpet do podutek, tetce oddychoval a za chvili zase letel nehybrie. Kamilla jen obracela zaslzent svaj zrak k majorovi, jen spechal za ni, aby konejtive zakroail. "Nerutine ho," teptal. "Ja., laik, to poznavam. Jen aby nezadal zukiti Hned zase potlu pro doktora Pokorneho." "Jen kdyby tu byla maminka," zoufale stetovala si Kamilla. "Bud'te bez starosti, sleeno," znovu opakoval major. "Ja, zastanu u vas, nehnu se odtud, dokud nebudete vystfidana. Tetkou prodelavate zkoutku, ale to je tivot, jen nezoufejte." "Ne o mne, o FtrYeka jde." pravi l a Kamilla. Kdyby tu alespori byl Ondfej. Vzkatte to, co jste prave vide' a slytel alespori Ferdinandovi. At' to vi." "Myslhm, to jsme nati povinnosti uciniti zadost," pravil maior. "Bud'te klidna, sleeno Kamillo. Nepfijde-l1 vase matinka, jsem tu ja a jsem tu na miste Ondfejove. Jen zmutile." Kamilla rozsvitila lamnv, "hot' pastImovala jiz noc. Major chystal se k pfenocovani nic jinak net to pfe-edi v lenotee. Ale ntedseyzeti jeho melo bYti zvraceno. 0 nal d c,sate hodiny nol'ni do bytu doktorova vstupovala pan! Andrlikova, provazena jsouc domovnici, ktera ji nesla cestovni vak. Dobra ta (lama nPdnia tadne zirravy o svem pfiie7ciu proto. ze ehtela pfekvapiti, co loSivalo zvlattni jeji choutkou, zejmena od tech dob, July vykonnla, netutennn navt:A.vu v ateli eru a kdy navratila neoeeka vane, dr smil do Plzne, ktera.40 obe pfekvaneni posIonnia :11 k tak zdrculicim odhalenim. tP ma tei--ske. starostlive srdee lette„ chv6lo se 1-o .f1 7ou. kdy pomyslila na ony d ye ud6losti. tine s ovtem stay veci lit by' iint Kamilla, od t ech dob zvatnela a zmoudfela. otevtenv ii take bvl y n6i v ne Ondfeje, co provedl, net opustil Prahu a tiese mqtr., 1, lacnn cvn ne-A ha7nrfl.Stf7ednilm hi aojr, pm 7 p 71a-lnyn!inf 1.1,^0,1%; vvznala, ta 1,6c•Irq 7qiicf Sr''4-= ip:111-1 0 vi", a rrc'on mkroe'erim ma teinchn vvnlen e'na iiz kvla 7 koiene. V jpii srriep roisto OndfAiovo mohl nastoupiti Ferdinand. Ji i iemu nar ill orlila to Pfece pani Andrlikova dosti zfetelne, to snineno by tim bylo jedno z nejvfelej8ich jeji


Strana 16 Jak chovaji se oba vudi tomuto piani? To zvedeti bylo touhou pani Andrlikove a proto ptijela neopovezene, aby mohla piekvapiti. Od to chvile, co odjela z Prahy, vybajila si ye sve dohazovaeske manii idyilickY obrazek, jak bratr jeji Kamillou vzorne jest oaettovan, jak Ferdinand v rostoucim obdivu tomu pfihlijak srdce mladYch lidi se sbliguji, jak Ferdinand volnY svilj das, zejmena yeeery, travi u loge otcova a Kamilla ge jej poeina poutati vrozenYm svym puvabem. Jen pfile gitost bylo potfebi tern mladYm lidem poskytnouti, aby se poznali, dark sbligeni pods se jig samo. Z vodu toho byla pani Andrlikove vlastne nerada, ge tak zahy vyla volana zpet do Prahy. Byla by si prala, kdyby nejaky eas byl jeate uplynul. A nyni piijela do Prahy a dela ta velkolepa stavba jeji sna zmizela v nedozirnou pouat', nebot' vekdai pkedevaim na zvedy ku domovnici Pazdernikove, slyaela od vaevedouci teto geny, ge Ferdinand se s Kamillou nejen nesbligil, nYbrg rozdvojil, k dokonce prohlasil, dokud Kamilla a major budou v dome, ge sam prah otcovskeho domu neptestoupi a ge se v nejbliggich dnech okkava navrat Ondfejtv. Pani Andrlikove pfipadala si, jako by ji bylo souzeno, aby ye sve rodine se dotila jen piekvapeni nemilYch, hroznYch, zdrcujicich. Kdo byl vaim tim vinen? Nepochybrie major, vernY ochrance Ondfejtv. Chapala zcela pfirozenY hne y Ferdinandfiv, nebot' povolan-li byl Ondfej don't, zapomenuto zajiste take melo bYti, co zavdalo pfleinu k jeho yydedeni a tim zkracen byl Ferdinand o celou polovici sveho jmeni. Apo torn vaem, co Ondfej provedl, piece nezasluhoval, aby stejnou merou byl po smrti otcove podelen. 0, ten major! A tohoto majora nalezla nahote ve spoleenosti Kamilline, uvelebeneho zcela po domkku, nebot' chtel dneki noc stkidave s mladou svou chranenkou bditi nad nemocnYm, umirajicim pfitelem. Veru, pani Andrlikove byla zase pfekvapena, ale hnevu svemu neodva gila se tentokrate dati vYrazu. PfisnY, zasmuailY jeji vYraz pfieital major smutnym okolnostem a pfieinam, za kterYch pkijigdela do Prahy. S dcerou svou pozdravila se zcela chladne a s majorem jeate chladneji. Tak jako pfijela, chtela ihned vstoupiti do poje, kde legel nemocnY jeji bratr, ale Kamilla ji zadrgela. "Spi, maminko," aeptala. "Nebud' ho, Mica tak nakazal." Ted' teprve slyaela, ge stay jejiho bratra jest beznadejnY a sizy vstoupily ji do oei, jak sluai se na fadnou sestru. Major chtel zustati pfedsevzeti svemu yeren a vytrvati tuto noc u pfitele, tim vide, ge pfedpokladal se strany pani Andrlikove po ceste fmavu. Lee tomu naprosto a rozhodne odporovala tato, vYslovne prohlaaujic, ge od.. to chvile starost o bratra nale gi jedine ji a ge oktfovatelske sve filoze dostoji daleko volneji a neruaeneji, kdyg si Jinni obvykle sve pohodli, kdegto by se pied panem majorem piece jen necitila dosti doma. Diivod ten ovaem byl jasnY a plipadnY. Major jig, se nezdrgoval ani okamgiku, aby nebyl pfekagkou naznakneho pohodli a poroueel se. Jen jeate pohled y do trnaveho, neosvetleneho pokoje, kde legel podivinskY jeho pfitel a povzdechl si. Jak nalezne jej zitra! Pani Andrlikove ji g pfekonala prvni hnev a sklamani a Kamillou davala si klidne yypraveti vae, co se udalo. Tentokrate byla opatrnou a nedala se strhnouti k pfedlnizkam a vYeitka,m, ponevadg ji pouaila trpka, zkuknost, ge, bouHc tehdag po pfistigeni Ondfeje, odcizila sobe dcetinu sdilnost a uptimnost. Kamilla yypravela verne a podrobne ani nezatajujic, k sama byla pfieinou odhaleni Ferdinandova, a jako toho pak byly nasledky. Sdelovala, 'g e pfiael sam Piskaeek a prod, ge strYc odpustil Ondfejovi, ge napsal sytij testament, ge Ferdinand nyni zaneviel na ni i na majora a ge pro jejich pkitomnost se nephael druhy jig den na nemocneho sveho otce ani podivat. Tato poznamka pfipomnela pani Andrlikove sesterskou jeji povinnost, aby se ala podivat na bratra sama.

VESTNIK "Nechod' tarn, maminko," prosila Kamilla. proe? Alespori videti ho chci." "Nechod', maminko, kdyby se probudil a z niecho nic to spattil, lekne se tteba, rozeili se a Bth vi, jaka pak bude noc. Jdi k nemu a g rano." Ale pani Andrlikove nedbala. Z opatrnosti, aby nespilsobila nejmenaiho aramotu, svlekla trepky, vzala lampu do ruky a ala. Kamilla ji fakostlive nasledovala. Zprvu drgela lampu opodal, aby zaf jeji nepadala nemocnemu do oei, ale zvolna ji pfibligovala, aby sama lope videla. Teti' do 째di vstoupily ji uprimne sizy. Jak zmenil se za tech nekolik dni, co bratra sveho nevidela. Oei hluboko mel vpadle, licni kosti vysedle, bile kozi brada treela vzhfiru. Plet' byla Luta. jako vosk a kdyby jedine rychlY dech nebyl ukazoval znamky tivota, nikdo by byl nevefil, ge legi to eloIra j eke givY. Pani Andrlikove zaatkala. NemocnY otevfel odi, vytkatil zrak, zachroptel, zatval. "Zlocleji, lupici, vrahove, pomoc!" vydralo se z jeho hrdla ye stfidavem opakovani techto slov. Nodni ticho jako by odpovidalo tisicerou ozvenou. Hluk byl, jako by se mel zbotiti dam. Kamilla se zoufale vrhla k logi nemocneho, jeng snagil se vzptimiti, ale marne opiral kostnate sve ruce, shy jeho jig nevystadovaly. "StrYeku, strYdinku, vgdyt' je to maminka. Maminka je tu a chtela to videti. StrYdku, upokoj se. Ja tu jsem. Ja, ja, Kamilla." Tak chlacholila zdekna divka pomateneho nemocneho rouge, co tento stale tval. Pani Andrlikove byla vzruaena tak, ge sotva lampu drgela. Nevedela co einiti, chtela mluviti, ale jak jen slovo pronesla, nemocnY tim vice. Jen dojemna, chlacholiva, prosebna, fed Kamillina zdala se, ge pusobi na zastkene jig smysly umirajiciho starce. Kynula matte, aby 째deka a ta rychle take chtela uposlechnouti, ale s ni odchazelo take svetlo a to pozoroyal nemocnY. "Svetlo, svetlo sem," kfidel a znovu volal o pomoc. Kamilla skokem byla u matky, vzala lampu a postavila ji na nodni stolek. Hned zase poklekla u loge strYcova, chapala se jeho rukou, hladila je, domlouvala a nemocnY nevida jig cizi zjev se zvolna utiaoval. Svou sestru nepoznal. T.7nava ho pfekonala. Chopil se ruky Kamilliny a drgel ji v ruce sve semknutou. Ano, tento mug pracoval k poslednimu! Pani Andrlikove byla v nejvyaaim stupni rozeilena. Stela ye dvefich temneho nyni vedlejMho pokoje, chvela, tfasla se, jak byla polekana a nevedela co poeiti. Myslila, ge bratr musi prijiti k rozumu, ale ji.g se obavala pfedstoupiti mu pied oei, aby se tata g hrfana scena neopakovala znova. Myslila take, ge jest jeji povinnosti, aby bratrovi vnutila poznani, ge jest jeho sestrou, ktera sem pfiala s nejlepaimi innysly, ale kdykoliv se chtela pfibli giti, Kamilla, kleeici u loge strYcova, prosebnYmi pohledy a poslinky ji drgela zpet. Tim nebyla vaak hrozna ta situace skoneena. Kdykoliv Kamilla ueinila pokus, aby povstala, aby vyfiala ruku svou z ruky strYcovy, v gdy drgena byla zpet, jako by upoutana byla okovy, jako by kleate sviraly semknutou jeji ruku. Zbytek ochobujicich sil umirajiciho muge jako by se soustredil do jedine jeho ruky, kterou drZel ruku Kamillinu. Kdykoliv se jen slabe pohnula, hned jako by se nemocnY probouzel ze sna, jako by ktieeti chtel znova, akubal sebou a Kamilla proto setrvavala ye svern pokleku, ab yzabranila vecem jeate horaim. Tato situace trvala hodinu. Jako mueednice kledela Kamilla u lo ge strYcova a matka jeji mohla pozorovati, jak dcera jeji marne se sna2i o yyproateni. Videla nyni, ge zpilsobila strat.livY ten stay sama neuposlechnuvai rady Kamilliny, aby nemocnY nebyl vyrukvan. Posleze ucitila Kamilla uvolneni. Zvolna vyproat'ovala svou ruku, zvolna povstavala, bojic se, aby nejmenaim aramotem nezaplaaila strycuv Ale kdyg jig stala, kdy g jig po apiekach vzdalovati se chtela, stryc otevfel oei a nej evil jig nijakeho vydeaeni. SvetlY, jasnY okamgik se u neho dostavil. "Co tu dela,0" tazal se.

Ve stredu, due 9. Anora 1938. "Ty jsi volal, strYeku," rychle rozhodnuta, odpovidala Kamilla. "Chtel jsi neco?" "Ja? Nic. To byl straalivY sen. Ja mam desiye sny Zustari zde, zUstari u mne. Ja nechci spati, ja, nemohu spat. A ty ma.'S knee od me kasy. NUS je, maS" je?" To pravil chvatne a oei jeho vyjevene zase poeinaly kouleti "Mam strS7eku, zde," pravila Kamilla a rychle vyriala z kapsy sverene ji knee od pokladny. Led jasnY okamgik stilt/dry byl u konce, trval skutedne j en okamgik. "Dvacet zlatYch, Kravin, Pafi g, parcela sedmdesatsedm. Pryd, prye, svetlo prye. Deset tisic. Elm, peklo, 2i2kov, deset domu, dvacet domu, Brockhauserty slovnik, koear po, po pnTo mumlal doktor PlachY a Kamilla zdeaene na neho pohligela a matka jeji choulila se do pozadi vedlejkho pokoje, strachy jsouc naplnena, ge nedavnY vYstup opakovati se bude znova. Za givY svet nebyla by ted' pfedstoupila pied bratra. Ale nemocnY jig nezutil. Legel nehybrie, spal. Hned jak volal "svetlo prye" Kamilla stahla lampu a ted' ji vzala a odnaaela do vedlejaiho pokoje. Postavila ji tu na sve misto a ihned spechala zpet, aby byla po ruce. Byla rada, ge viibec mute hYbati s yYmi Tidy, od dlouheho kledeni ztrnulYmi. Stela a aekala, aby nemocnY se nehYbal. Tak pteala zase delk doba. Snad nastal koneene klid, tYg klid, kterY jen byl poruaen zvedavYm a delanYm ,soucitem mateinYm. Ted' matka a dcera; staly vedle sebe a rozruaenim hrala jim kagda "Ja jsem to pfedvidala, maminko, pravila Kamilla, koneene usedajic. To byla jedine jeji vYeitka. Hovor obou, aeptem vedenY, prave jen se tYkal pfestalYch hruz. Obe byly rozpalene, jedna vice neg druha. Na nejaky odpodinek nebylo pomyaleni. Tak probdely noc, stale jsouce v obavach, ge hrozna nejaka scena musi jeate nasledovati. Svitajicim ranem pfiala domovnice Pazdernikova, kteral matku a dceru nalezla bdici, obledene, pani Andrlikovou sedici na pohovce, Kamillu na kiesle. "To byla noc," hned jala se vylieovati utrpeni sve pani Andrlikove. "Do sve smrti na to nezapomenu. Kdyby to nebyl bratr, za gadne statky na svete bych takoveho nee째 nepodstoupila. Ale ted' si pfijdu lehnout a vy zde musite pani Pazdernikova. Pojd' Kamilko, alespoil na jednu, dye hodinky se pologime do postele." "Jdi, maminko, jdi," odpovidala resignovane Kamilla. "Ja nemam ani pomyaleni na spani." Ale pani Andrlikove ala. Byla tim povinna svemu zdravi. Ted' jig mela zastani, na ktere se po pfipade mohla odvolavati. Kamilla nahli gela do pokoje doktorova, rannim aerem se osvetlujiciho. Doktor spal, potad spal. Kapitola XIII. Posledni hodiny. Major pfiael velmi zahy. Nebylo jeate osm hodin. Pani Andrlikove odpodivala ve vykazanem svern pokoji. Kamilla bdela a vypravela majorovi, co se udalo. Znamky pro gite, desne nod byly na ni patrny. Lice jeji byly blede, oei zapadle a z hlasu jejiho vyznivala imava. "To byla jig druha, probdela a rozeilujici noc," soucitne pravil major. "To pfesahuje koneene take ji g yak sily, sleeno. Stryeek vas musi si dnes jig nutne vziti nekoho k sobe, zkuknou a spolehlivou oktfovatelku a to 째pat/1.0 musi doktor Pokorny." Zcela po tichu eel na to major poohlednouti se po svem pfiteli. Lekl se, jak se tento od Yeerejaka zase zmenil. Vide]. glutou jeho tvat a dokonce spanky jig zapadle, i jmu, laiku, znamka neklamnk ge hodiny nemocneho jsou seeteny. Za nedlouho pkiael take lekat, doktor Pokorny. Usednul k nemocnemu a vzal jeho ruku, aby zkoumal tepnu. Doktor PlachY oteviel oei a tentokrate byl zase pin vedomi. Upkene obratil na lekafe sve strhane zraky a poznal jej. Ten pfipomnel mu nutnost, aby si vzal oktfovatelku. (Pokraeovani.)


Ve sttedu, dne 9. finora 1938.

V2STNiK

Strana 17

Podzemni mesto u Madridu.

Toulave srdce.

Noving, kter mel dobr3rr

DOVESTNt mrakcdrap Telefonica, budova madridske telefonni fisttedny, se yypina prase uprostied mesta. Pies rok je tereem povstaleckYch baterii, urnistenYch na dvou navrAich na druhem btehu Manzanaresu. Jit 186 pinYch zasahti proderavelo vrchni east betonoye budovy jako sito. Zitra snad jich bude jiti dve ste. Ale budova stoji a uvnitt se stale pracuje. Telefonni spojeni bezvadne funguje. — Uvnitt budovy jezdi i ye chvili bombardovani etyti rychle vYtahy at na stiechu. VSechny v3)tahy obsluhuji mlade divky. Pied nekolika dny vybuchl granat ptimo ve vYtahove 'Sachte. Nekolik osob bylo usmrceno. Za d ye hodiny se jezdilo znovu. Vrchni poschodi jsou nejvice zpusto gena. Ve stenach i v podlaze zeji velke diry. Neseetne otvory byly teprve nedesno vyspraveny a zazdeny. Dvan.acte pcschodi je fipine rozbite. Odtud se mute vystoupit na plochou stiechu, ohranieenou vysokou zdi. Wive se muselo vylett na zed', nyni lze pfehlednouti cold panorama Madridu i okoli rorttilenYmi otvory. Fronta u universitni etvrti se prostird skoro pod nami. Jasne vidim dve klikate Cary, vladni i povstalecke zakopy, a navr gi, na nicht jsou umisto'na povstalecka dela.

Fred Technik.

napad a zaldil na nem znamenite iivobyti.

Ve spodnich pcschodich mrakodrapu je umisteno zafizeni automaticke telefonni fisti •edny. MladY mut se sluchatky na u gich sedi u kontrolniho ptistroje. Za nim pozoruji ve zdi nedayno zazdenY otvor. Tudy pted ttemi dny prolete granat, zabil jeho 1:itedchtidce a potkodil nekolik dilcu telefonniho automatu. Mrtvolu telefonisty ,odvezli, draty piipojili na nahradni dilce, abonenti dostali nova eisla a za nekolik hodin jit meli Opet bezvadne spojeni. Jenom vysoka moralka a odhodlani zvitezit za katdou cenu drti celY aparat v chodu. Skoro dve ste zasaht, mnoho mrtyYch a jeAte vice zranenYch. Na jejich misto nastoupili druzi a pracuje se dale. Ulice kolem Telefoniky nejvice trpi deostteleckou palbou. Okolni domy jsou skoro ArSOchny bez sttech, ale i v techto zticeninach jeke tiji eetne rodiny. Obchcdnici se jit day no od.stehovali. Reklamni Stity v okolnich ulicich jsou zohYbane a rozbite. Statene rolety opiAtenYch obchodu jsou proderavele stiepinami granatil. Jit pied rokem pteruSili povstalci spojeni Madridu se zazemim. Dokonce hlavni silnice z Madridu do Valencie ocitla se pod palbou povstaleckych del. Zascbovani statisicoveho mesta ustalo a v Madridu vypukla nouze o potraviny. Hlavne proto to mnozi obchodnici ukryli zboti a prodavali pod rukou za vysoke ceVladni fitady ale ramie zakrceily. Obchodnikovi, kterY se chtel v ta p, chvili nebezpeei a nedostatku na fikor lidi obohatit, zabavily ce1ST sklad a rozdaly zdarma mezi obyvatelstvo. Zakratko byly upraveny vedlejSi cesty a Madrid ziskal nove spojeni se zazemim, automobile/von silnici. Zasobovani Madridu funguje. nyni jit tadu mesicir bezvadne. Mestska rada nakupuje v celem fizemi vladniho 8panelska potraviny, dava je dopravovat velkYmi nakladnimi auty do Madridu, kde je fieelne nozdeluje. Chia, uhli, brambory, tuky, cukr a zelenina se vydava pouze na listky, v omezenem, ale dostadujicim mnotstvi. Vyskytnou se dny, kdy neni chi& nebo cukr. Srovname-li vAak pomery v obletenem Madridu s pornery u rids za svetove valky, zjistime, to obyvatelstvo netrpi nouzi a nedostatkem. Pied mnohYmi obchody eekaji site katdy den tady ustaranYch ten, aby dostaly trochu brambor nebo chleba. Pied obchody s potivatinami Vtak neuvidite nikdy vice net* dvacet, tiicet osob, zatim co pied pokladnami biograffi a divadel se denne tisni zastup sta i dvou set lidi, kteti netrpelive eekaji nekolik hodin, aby dostali vstupenku na yeeerni piedstaveni! 0 listky do biografu a divadel a o kutivo je vetAi nouze, net o jidlo. Ad. Parlesak.

DRACE poslednich dna nestala beztoho za nic. Koneene "padla". Ut bez zavisti jsme potkavali ty 'St'astriefSi, kterYm "padla" diiv, vychutnava.jici potacivY krok s prkny na rameni. • Hory! Blaznive siovo! MrazivY vzduch bode, v plicich. Hvezdy snehovYch vlodek pokrYvaji svahy. Podlehame bilemu opojeni a stavame se opravdovYmi basniky. Bez poeticke fikce — basniky radosti z nejkrasnej§i skuteenosti. ZmrzlY vodopad na strani odrati matne modro oblohy a svita zelenym nadechem. 8pieky lyti sttidaji se v rytmu fiderti srdce. Bambusky se boti hluboko do snehu a ruSi jeho rovinu, ozatenou slunkem. V fidoli se kouti z komina. Kout se vali po bilem snehu, virem se staei ke stele chaloupky, jako by ji podkuioval a masa, na pozdrav horam, vlajici S'atek v zavanu vetru .. . BlaznivYm letem sjitdime svah a katdY z nas zakonei tu cestu "kristinkou" pied vchodem do chaty, kde se tladi stado lidi. Jak krasne se to leti po bilem poli. Slunce sviti tak prudce, boll oei a nohy citeveni. Jen povolit, nenapinat, kolena k sobe; svaly peruji samy. Potok ut ztichl, pokryl se korou a tisni se pod ni. Nic tu netije, musil bys jet hodinu cesty abys pftstihl prvniho ledfideka, eihajiciho na hloupou rybu. Potok se vysmiva trylky yin zaelteenikum a nahani jim (to tarn, kde koryto piece jen nezaval snih) — tarn mizi odvaha. Svird to radost, chtel by sis vYsknout, kolena skreit pod bradu a §vihem se vyhnout Ale vypravuj nekomu, to se vysmiva'S zakonum tine, neuveti! • Usmivam se. Na pravo se tmi les. V soumraku jeho podloubi je posvatne ticho. Zda se, to s vetvi smr101 se ztiti katdiCkou chvili chramova klenba. Kmeny jsou z mramoru. Divim se to proste krase. Ve snehu jsou stopy. Smell! Opatrne se rozhlitim. VAude je totet ticho. Neslyem ani to zname 'Aumeni, jak kdy ptilotTA ucho k dutine lastury. Jako by urntel dobrY ptitel. Sleduji stopu. Vede me na stra p paseky a mlazim dole. WbornY sjezd. Kdyby lytati yedeli, co kras skrYva srnei stopa! Co nutnYch obratti, soustavne mySleni, ktere se jako nit vine po rovine snehu, zranene srnei stopou. Telemark . Ztratil jsem stopu. Nekolik metro se vracim. Zase ji nachazim. Mizi za tadou smrkti, pokraeuji v ceste. Divam se na spice lyti, jak stopu niei. Cosi se piede mnou hnulo. Ono!! — Stoji u jesli. Hladim ji oeima. I jeji oei cosi Aeptaji. Hodila py gne hlavou a odskoeila. Chce uteci, ale nemilte. Nohy se ji bori hluboko do snehu. Stojim bez hnuti. Ani ona se nehYba. Citim, jak ji busi srdce. Krev viola i ye mne. ()bran jsem a sjel do Moll .. • V fidoli se ut seii, panuje tu posvatnY klid a svird srdce. Sponky cvakly, lyte otloukaS o sebe. A veder vyslechneS pii eaji sto zkazek s yeselYm koncem. Vgichni byli ut nahoie a nikdo nepovi nic o kleei, ktera tam zmizela a jen misty trei ze snehu. Nikdo nic netika o krase snehu, rozryteho stopou lytate-samotate, nikdo nic o plastvech povrSku a o ti ici krystalech tech snehovych spoust, o krasach ptevisti a o nebezpeeich, ktere nachystaji tern, kdot jim dilvetuji. Snad se nikomu nesevtelo srdce nad opuStenymi planerni velehor, plujicim v ohromnem mlhavem moti, z nehot vystupuji jen temena nejyyMich vrchii a dlouhe, smutne horske easy. V pody eeer je smutna nalada a jen gramofon bezfitegne hraje . .

AMERICKYCH listech ma rubrika V "Zpravy ze spoleenosti" zcela jinY yYznam net u nas. Souvisi to take s jinYmi spoledenskYmi pomery. V Americe je tada dennich listu, ktere za sve velike roz§iteni debtji prave teto rubrice, ktera je typickYm zjovem pro ,americkYch hornich "deset tisic". Souvisi to s jeetnasti zamotnYch lidi, banketiL majitelti invaren a velkoobchodu a jejich kteti si potrpi na to, aby jejich jmena se eas od easu objevila v novinach. Nejlepe a nejspiSO ye spojeni s nejakou spoleeenskou udalosti jinni potadanou a dobte se yyda.tive. Vedeni takove rubriky vytaduje ptirozeni'hodne znamosti spoleeenskYch zktgenosti. Mezi americkYmi novinati jsou v tont() smeru nejznamneje dva — Walter Winchell a jeho konkurent v Hearstove novinatskem koncernu, H. B. Paul, kterY s velikicu reklamou praye oslavil 25. vYroti novinatske prate. Pied valkou se rubrika "Zpravy ze spoleenosti" v americkych novinach omezovala na struend oznameni svateb, zasnub, funrti a pod. Novinati, kteti ji meli na starosti, byli sotva placenYmi zaeateeniky, nebot' listy z rubriky nic Tierney. Paul meal tuto praci v redakci vateneho filadelfskeho listu "Philadelphia Times". S poeatku byl odmitnut. Pustil se tedy do psani vymyeenYch zprav, ktere list uvetejnil. Kdyt z toho redakci vznikly nesnaze, vymluvil se tirn, to je povinnosti listu, aby si opattil pro rubriku tadneho redaktora. Byl ptijat s 15 dolary tYdenni mzdy. Brzy odael do New Yorku a staff se redaktorem spoleeenske rubriky listu "New York Press". Na poeatku spoleeenskee sezony byl poveten fikolem opattit jmena v'Sech ptiriomnYch pit prvnim ptedstaveni v ,opete Metropolitan. Paul nikoho v New Yorku neznal a v ,nesnazi si pomohl tim, ze apsal jmena navg tivenek, ptipevnenYch na jednotlivYch Druheho dne po otig teni referatu zavolal jej S'efredaktior. Paul ocekaval, to dosta ne ptidavek. Misto toho byl okamtite propuRedakce byla zahrnuta vYsmechem za otigteni referatu, protote vic net polovina jmen W;tila lidem lit davno, v mnohYch ptipadech jit cela desetileti, mrtvYm. Na dvetich vyhrazenYch lozi v opete pmechali jejich majitele jmena jejich ptedchildet. Stesti jej vSak neopustilo — s pomoci teny, ktera, nade v ge milovala klepy, se dostal do spoleenosti, aby nyni mohl sve rubrice dat vzhled, jak udrtela dodnes. Byl ptijat v listu "Evening Mail" a pustil se nyni do peeliveho studia tivota americkYch bohaeu. Jeho velika doba prisla, kdy byl ptijat do sluteb novinatskeho velkopodnikatele Hearsta. Dnes se jeho zpravy tisknou easto na celYch strankach v'Sech HearstovYch listu pod pseudonymem Dolly Madison anebo Cholly Knickerbocker. AC jsou jeho informace Casto kraline nediskretni a bezohledne, nikdy nemaji dohru pied soudem, nebot' jsou okravdiye. Lido a spoleenost, ktera je tim pied yetejnosti oznatovana, mlei, protote i neptijemnd informace je dobrou reklamou. Hlavni ci je, aby elovek byl oo nejeasteji jmenovan na sloupcich rozetenYch listil a aby lido meli o oem mluvit. Jsou z toho klepy, sensace a — v olochode fiver, jednim slovem 17§e, Co americkYch hornich "deset tisic" nade v'Se miluje. Paul-Knickerbocker je sveho druhu symbalem americkeho tivota — mocnYm sve zeme a pH torn je ma, v rukou. Je zan na vg ecky spoleeenske podniky jimi potadane a katdY se stteti rozlit si s nim ocet, protote potorn by se jeho jmeno :nejmene pul roku neobjevilo v novinach. A to se mezi-americkYmi bohkei povatuje za polovieni zkazu . .


VtSTN1K

Strana 18

NAS iiALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsany resolueni vYbor fadu Praha eis. 29, vyslovujeme jmenem tohoto faclu uprimne, citenou soustrast portistale rodine nasi spolusestry Albina Polzin. Tato sestra ukoneila svoji pozemskou pout' skonavti dne 23. ledna roku 1938. Za hojneho sjezdu pfatel byla ulo gena k vednemu spanku na Narodnim hibitove v Taylor, Tex. Vime, mils rodino, 'ge strata vagi matieky, a Woe, pfiteli, trata tvoji milovane dru gky, yam tini bol velikY, budig yam vgak faechou, ze i my vat zarmutek sdilime s vami. Jan 8vadleriak, Joe Mikug, Jos. F. Eineigl, resoluoni vYbor. Psano v Taylor, Tex., dne 6. fmora 1938. PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor fadu oeskSr Prapor els. 24, vyslovujeme timto uptimne citenou soustrast portistale man gelce, ditkam ostatni rodine, nad ztratou vateho milovaneho mantela, otce, bratra a na geho spclubratra Frank Adamka, kterY dokonal svoji pozemskou pout' 30. ledna 1937 'po 6 mesicti trvajici nemoci. Zemfel v rnladem veku 31 let. ZesnulY byl tadnYm 'Menem. a vady sve elenske povinosti spravne konal. Vime, pozustala, rodino, ae zarmutek nad ztratou vageho mileho jest velkY, av gak budig vam Utechou, ze i my, elenove faclu, soucitime s vami ye vagem 'zarrnutku. Ty zesnulY bratfe, odpoeivej v pokoji a test budi g tvoji pamatce. Deno v Cyclone dne 4. fmora 1938. F. J. Marek, Chas. Navratil, Ben Zabdik, resolueni vYbor. PROJEV SOUSTRASTI. My, nigepsanY resoludni vYbor fadu 6eskST Prapor els. 24, vyslovujeme timto upfimne citenou soustrast pozustale rodine nad tak nahlou a neoeekavanoa ztratou vateho mileho mantela, otce, pfibuzneho a 'Takao spolubratre, Josefa Mikesky, kterY dokonal svou pozemskou pout' 3. Uncra 1938, ye stab 52 roku. Byl zabit prb sraice, kdyg jel do prace. Vime, portstala rodino, ge rana, tato byla pro vas velmi take., avaak budig yam Utechou, ,ze my s vami upfimne ve vagem zarmutku citime. ZesnulY bratr at' odpoeiva v pokoji a budig test jeho pamatce. Dana v Cyclone, Tex., 5. fmora 1938. F. J. Marek, Chas. Navratil, Ben 2abeik, resolueni vYbor. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nftepsanS7 resoludni vYbor kadu Svaz Oechoslovant Ms. 92. ye Fort Worth, Texas, timto projevujeme uptimne citenou soustrast vgem pozustalYm nad ztratou milovane mangelky, matky a nagi spolusestry Martha Chalupica, ktera neneekavane zemfela dne 3. iinora 1938, v 11:30 rano, ranena byv ge mrtvici, ye stall 45 rokt, a pozUstatky jeji byly ullo'geny na Greenwood htbitove za velke Udasti kadovYch elenti a pfatel. Zminene, sestra zanechava truchliciho mantela, 3 syny John, Joe a William, a sestru TekIa Makarevich a gvakra Eilik Makarevich. Vime, mih pozastali, ze tegce nesete jeji ztratu, ale budig Vam fitechou, ze i my, spolkovi brain a sestry, soucitime s Vami ye Vagem zarmutku. Zesnula sestra v gdy byla ochotna podati pomocnou ruku v ka gdern pfipacle, proee g ode vgech milovana a ctena byla. Zesnule,pfejeme zaslougilY odpoeinek a lest budi g jeji pamatce Zrain'ena sestra byla v gdy svYch povinnosti dbala a dobra elenkyne. Dano ve Fort Worth, Tex., dne 6. Unora 1938. Res. vyb.: J. W. ihadek, Jos. Juran, Rud. Kodi

JAKO DEN A NOC. (Pokraeovani se strany 1.) kladu na vybudovani mostu, opravy a vydrgovani pohranieni stra ge, celniku, zfizencti slukby zdravotni, emigraeni a pod. Jakmile jsme most ptejeli a urazili po dobre silnici desitku mil, letme a •yt' jen povrchni pozcrovani vyvolalo v nas rnocne pfekvapeni a dalo vyraz k ohlaveni tohoto elanku. Jako den a me! Jinak bych snad nemohl pfilehaveji pojnienovat rozdil mezi viditelnYmi fikazy zpilsobu givota, vYstavnasti mesta Brownsville a toliko 16 mil vzdaleneho historicky pamatneho Matamoros. Co na americke strane Rio Grande vidite pofaclek, eistotu, mo,derni stavby a vgelike vymog'enosti, pokrok rust vg eho — na opadne jakoby hroznYm kentrastem bije do °di nepokadek, nedistota, chudoba, zaostalost, malem stfedovek. Nechci se posmivati ubohemu, po desitky let zanedbavanemu a feudalnim systemem vykofist'ovanemu lidu Mexika. Regim Diaztiv branil revolteni politickYch gplhavcil, v zemi panoval klid, neg hcspodatske 'postaveni lidu bylo bohe. Nastaly nekoneene paky svarlivYch v semi rvali se zverbovarn- peoni pro zajmy cizi Konedne mlada inteligence uvedomila si svfij ukol, smluvila na pevnem programu k ozdraveni Mexika. PokrokovY president Cardenas ma te gkou Ulohu, ale jde spray y. Zanier--noucestadoilumahYcopr na., mexickemu lidu nepfejiCi propaganda oeernuje mexickou vladu z poragovani smluv, pra y , utiskovani jistych skupin a pod. Neni to pravda! Cardenas a jeho politicks strana jako opravdovi vlastenci Mexika usiluji o toto: Vzdelani tirokYch mas lidu, vyvlastneni obrovskYch rozloh pficly k rozdeleni mezi bezzemky, zrugeni neopravnenYch wksad cizincu, podfizeni se skupin pod svrchovanost vlady republiky, zkratka: Mexiko — Mexidanfn. Vjigclime do Matamoros -- honosici se zasloakilYm titulem `Heroicke Matamoros", za mnohe vitezne uhajeni se proti vpadfun rebela Ma fadu vzoknYch pamatek jako umelecky zbudovane "Teatro de la Reforma", dohotovene r. 1865; povestnou "Casa Mata" (katovna, v nig bylo popraveno 300 osob); starou pevnost a -arsenal na vYrobu zbrani na vYchodni strane mesta, kde v mexicke valce padla prvni rana; starcu katedralu na namesti z ro-' ku 1840; velkY inbitov pova govanY za nejstargi na hranici Mexika. V poslednich letech uklidnenim pomert mesto dostalo fadu zlepgeni. Ulice se crlagcli, silnice do vnitrozemi buduji, zavadi se telefcnni centrala, votiarna, kanalisace a pod. Net:itll jsem, ze se tu po 30 letech shledam s trgnici po zpilsobu Orientu. Jsou tu totig vodci, ovladajici anglieinu, dihajici na turisty. Jakmile na namesti zastavi auto s amer. registradni tabulou, drive ne g mfigete z vozidla vystoupiti, jako doternY roj vas •obstoupi — vYrostci prodavajici mexicke papirosky za 5c balieek (daneproste, jakost mizerna) a licenskYm gtitkem oznaeeni prfrvodci. Smlouvaji. Za prilvod pogaduji zprvu dva ruble, spokoji se nakonec 75 •enty. Jeden nas tedy po meste povozil; ukazal vYznadnej ggi pamatky, provedl — trzittem. Zrovna jako v Catihrade, Smyrna, Port Said atd. Drevene boudy vylo gene zbotim: hlinene nadobi, vytivky, ovoce, zelenina, levne logni pokrYvky, drobnustky, cukrovinky, maso atd. Bez ladu a skiadu, jedno zbagi pies druhe. Hygienicke opatfeni pragadne. Mouchy maji tu hody, celofan ei dre.tene mfige sem dosud cestu nenaaly. Kolik asi hnizd mygi a krys je pod boudami, jaka 11ba vane tu asi panuje v letnim obdobi. Musite smlouvati, ceny vgeho jsou pro turisty ag pfemrgtene. Cestcu do stfedu mesta na g Cicerone stavi u kasaren, kde je zaroven velitelstvi 'obvodu. Brana je otevfena, v ni stoji dva muai strage, dfistojnik si prave zapaluje cigaretu. Neminim se dotYkati cti vojenske mod Mexika. Neni penes a proto neni na udr govani vojenskYch ubikaci, na clobrY gold mugstvu a ptimetene slugne dfistojnictva. To omlouva o gumele uniformy vojinu, zbeclovanY vzhled kasaren, kde omitka pted mnoha roky opadala, na d1a2bu

Ve sti:edu, dne 9. tmora 1938. nadvoi.i nedoslo, po barve uz neni pamatky. Vida jsem vojerkke formate daleko zbedovandjti. Za regimu sultana. Abdul Hamida melo Turecko armada stra gneho vzhledu. Ka gdy vo-jin mel jine spodky neb depici, v rote muzu nebylo deset, kteki by byli og aceni jednotne (viz — stejnokroj), dfistojnici byli placeni ne a spolu s vojaky dostavali plat teprye za. 2-3 mesice. Az totig cla vynesla pottebne penize (jestli ge nebyla korupenimi celniky ukradena). TureckY pofadek byl bidnYm pomerum tehdejtiho Turecka pfirnefenYm. Dnes pod republikanskou vladou nastaly tam pornery neporovnatelne lepgi. Dye hodiny pobytu staeilo nam Upine. Vraceli jsme se racli, ba my ptimo pospichali domu, do Spoj. state, do naaeho Texasu. Vy, mladi Ameridane! Va gte si demokratickeho zfizeni, vlady z lidu pro lid! Mame sice take svoje tegkosti, ne g dafi se nam pod na gim vladnim zfizeni daleko, stoprocentne snadneji, bezpedneji a chcete-li, blahobytneji. Hospociatska krise zastihla celY svet, posvolna za poctivYm usilim osviceneho presidenta Roosevelta se z ni doste,vame a vette, vybfedneme z ni upine. Nag e ustava zaruduje volnost slova, pfesvedeeni, spoldovani. Nezaruduje, eel, volnost hoSpodakskou a proto individualismus pfivodil na jedny strane pyramidalni majetky, na opaene nouzi a stradani. Roosevelt proti hydfe Plutokratismu stateene bojuje, lid jde s nim. Viterstvi milionu pracujiciho lidu je v dohledu! DOSTAVENteKO. Dy e hodiny. Ma u neho byt v pub tfeti. Srdce ji divoce tlude oeekavanim. Jak tou gila po to chvili vykoupeni, ale jak zaplatiti strach, prave tak velkY, jako jeji touha? MC. si jegte upravit vlasy? Ne, vadyt' ji beztak rozoucha — zna to! Hopkovala po promenade k bytu, kde bydlil. Divala se k zemi. Sla jako Niobe. Nahoru pa soodech. Zvonek pronikave , vykkikl. Stiskla opravdu knoflik ona? Nebyl to neviditelnY demon misto ni? Otevfela hezka slu gka. Ted' ua se nemohla vratit. Vahave vegla. A pak se otevfely jedny z bilYch dveii na chodbe. Stal pied ni. Tepny ji horeene tloukly. KrasnY, elegantni mu g. Uvedl ji kzidii, do ktere klesla spola v mdlobe. Slzy se ji draly do oei, ale potladia je poslednim zbytkem sil. A ted' — ted' pologil ten krasnY mu g thine kolem jejiho krku. Jeho hluboke, jako not derne ()di, ulpely rytitskYm pohledem na ni. Pak se skionil. Jeji telo se zaealo chviti ,nervy se rortar_bezvlacle. eily KratinkY chropot se ji vydral se rte .. . "Tak .... koneene ... u g je to, sleeno," fekl klidne. — — — Ticho po bouti. Dala mu dvacet korun. Historie bolaveho zubu u zubniho lekafe se skoneila. L. Eebertova-Hansenova. Anglie se zajima o sokolskY stet. Anglie projevuje svuj zvYtenY zajem o skoslovensko take v rozhlase eastej gimi latenosy natich koncerta Anglie byla prvni ze zahranienich state, ktere si vy gadaly pfehos papisu pohitu presidenta Osvoboditele. Nyni je to opet anglickY rozhlas, ktery prvni ,projevil zajem o vysilani reporta ge z X. vgesokolskeho sletu v Praze. Vy g le k nam pravdepodobne vlastniho reportera. Britska rozhlasova spole6-• nost si vy2adala od naSeho rozhlasu za iteelern vYberu seznam koneertil, ktere budou u lektosti sletu v Praze pofadany. NejhorSi problem pro toho, kdo thee Mat dobrotu na tomto svete, je, 2e by to musel de"Steward-Warnerite'%; let vtdyeky.


7Mt Peter Freuchen, slavn3i danskSr polarni badatel vyskoeil ze spaciho oddilu tychlovlaku Stockholm — Kodari, meli jsme dojem, ze mu sibifska jinovatka jeSte ipi na vousech. Jeho vousy, ktere od jara, kdy se vydal do polarnich kraju, nevidely btitvy ani rittek, pfipominaly eloveka z doby kamenne nebo v tomto ptipade snad spiSe z doby ledove . . "Vypravujte nam o svSich zatitcich z polarni vSrpravy. K severni toene jste se nedostal?" "Ne, bohutel, ne! Kdyt jsem pkijel do Moskvy, profesor S' midt mi oznamil truchlivou zvest, ze v letadle pro mne neni mista, jelikot musi naloZit jeSte 100 kg zvla'Stnich zasob. Nu, a ja vatim dobr3"rch 113 kilo — tak jsem byl obetovan zasobam . . . " "Potom mne vSak bohate odSkodnili; dostal jsem povoleni k nasSteve vSech polarnich stanic a zireastnil jsem se velkorysSrch akci na chranu zmizevSiho letce Levanevskeho. Leteli jsme do Jakutska — let na severni Sibihi byl proste fantastickS7! — potom jsme se plavili nahoru po Lend s nekolika vleenSrmi dluny, urdenSun pro eljuskinilv mys. V Tixi jsme pfestoupili na ledoborec "Molotov", jent mel viedne Cluny dopravit dale do Ledoveho mo ri e. To byla blazniva plavba! Oba Cluny byly obklopeny ledem jako ve sveraku, a k tomu se rozpoutala, snehove, vichfice. Lana se pfetrhla, a Cluny, sevfene ledovSrmi krami, byly s posadkou hnany na 'Sire more. My za nimi, abychom zachranili aspori posadku Tehdy bych byl take o tivot. Probofil jsem se ledem, a to vite, s dtevenou nohou se elovek tetko dostava z ledove vody. Dtevena, noha nabobtnala a svirala mi pahSrl nohy — to bylo neptijemne . . . " "Jak se to stalo? — Na jednom Clun y byla jakasi kolna; vichtice a viny ji rozbily, a Ctyfi muti byli splachnuti s paluby — ov'Sem zahynuli. ZbSwajici tri stall pkivazani na palube, tea na pokraji Silenstvi. Kdyt jsme je meh naSli, nabyli zase trochu odvahy a nadeje v zachranu. Byli vSak jit tak zeslabli, to nemohli uchopit zachranne, lana,ktera, jsme jim hodili. Musili jsme se tedy pokusit dostat se k nim po lede, cot se nam podafilo. Uvazali jsme je i sebe na lana, aby nas z "Molotova" mohli pfeVojna je vojna.

Strana 19

VESTNtK

Ve stiedu, dne 9. unora 1938.

Energie Rush v polarnich krajich. tahnout pfes led zpet. Najednou pod moji citevenou nohou led povolil, a jit jsem byl ve vode . . . Nu, ale ted' jsem zase ta qs — s novou dtevenou nohou .. Potom mezi krami uvaz1 i nas" "Molotov" a musil nam ptijet na pomoc "Malygin", aby nas dopravil zpet do Tixi. Tam jsem se seSel se zajimavou vedeckou 1r 7pravou na palube "Sadka". Byli to skveli lido — a velmi zajimava lod' . . . Pied 16 lety se potopila v Bilem a od to doby letela na dne. Pak ji vyzvedli, a dnes je v bezvadnem stavu, aCkoliv i stroje byly celSrch 16 let pod vodou. To byl znamenitSi vfton od Rust, to ji dali zase tak do pofadku... Do Tixi priplul take slavnSr ledoborec "Krasin". Pomoci lodniho radia jsem dostal spojeni s Wilkinsem, kterS7 je se svSrm letadlem na Patrickove °strove a pomalia, hledat Levanevskeho. Vypravoval mi, to tam' ziistane celou zimu — jen proto, aby pomohl neSt'astnemu kamaradovi . . . To je nejkrasnejk hrdinstvi — zde se nehledi na tadnou °bet', at' jde o lidskS7 tivot nebo o penetni prostfedky . . .*" Potom Freuchen vypravuje o svSTch zatitcich s Eskymaky na Chaplinove mysu. — "Nejmenuje se tak po Charlie Chaplinovi," dodava, s irsmevem. Jsou to badatelovi nejlepSi pfatele, flint zasvetil svou tivotni praci. Pozvali ho take na hostinu. "Tall jsem se na peknST tulenni fizek nebo na potadnou mroti peeeni — a co jsem dostal na eskymacke hostile? Mladou zeleninu a zavatene mandarinky — pochoutky ze slunneho Kavkazu! 2ivot techto Eskymakti na. Chaplinove mysu je vubec podivnou smesi primitivnosti a civilisace. Oluny mail stejne jako olvvatele Gronska — ale s mimopalubnim motorem. Bydli jeSte ve snehovSrch cliSich a letnich stanech, ale tamnich teplSrch prament ma b3it v nejblitSi dobe vyutito — pro ustfedni topeni a na vSTrobu elektrickeho svetla! Snad to jit nebude ani dlouho trvat," zamySlene poAO,

nou volovi do hlavy a zaStfelil ho. "PovidaS, to toho vola zastfelil?" pta se kamarad nedfivetive. "No, a jejej, nadporudik Cvrnk ten y e slutbe nezna bratra!"

SeSli se vojaci na bale, bS7vala, ucha, nyni stall mazaci. KatdS7 vypravel nejakou hrdinnou plihodu z kasaren. Phi Cemt se pomlouvaly nebo chvalily Sarte. Franta Charous dal klepSimu tu, jak jednou, kdyt byl na stratnici u vchodu, vbehl do Ira taroku, nejlept1 jakosti, nydvora kasaren rozzufenST rill a maza $1.35, po tou vyplacene. Oblem ublitil jedne dete, ktera stala zrovna v Siku. Ale nadporudik Cvrnk ednavky adresujte Ceehoslomel armadni revolver, namilil rov- , 41c. West, Texas.

TAROKY!

Tel. Jednota Sokol "Zaka v Dallas poada

Velkou Maikarni Merendu v nedeli 13. unora 1937. v Sokolovne, 3700 Carl Street Zaeatek v 8:00 hodin vecer. VSTUPNE: MASKY 25e — NEMASKOVANt 35c HUDBA: VALtiKOVA Pro vase pobaveni a malebnost plesu piijd'te v krojich nagich jihoarnerickSrch souseclt, jako: Mexikani, Havajci, Argentinci atd., sin bude pfilehave vyzdobena.

$10.00 bude rozdano v cenach! Chutna. jidla a fizne napoje. "Prave Mecholupske Pivo na eepu!" Uetive zve POiLADAACt Vit OR.

kraeuje Petr Freuchen, "a na severni toene se bude stavet moderni hotel s W. C., koupelnami, palmovou zahradou, tennisovSani- dvorci a gar6,2emi . . . Vy se tomu smejete .. . ale budouli Rusove tak pokradovat ye sve polarni prad tedy to neni nikterak vyloudeno Po nekolika straSnSrch orkanech jsme se dostali do Korfova zalivu na Kamdatce. Je tam rybafske mesto s 1500 obYvateli, mutt a ten. Ale ty ruske rybafky jsou opravdove Amazonky! Pracuji jako muti a brodi se v ledove vocle jako my v basenu. Vydelavaji take pane penize a katO rok si zajedou na dva mesice do lazni na bfezich Oerneho mote. Posledni stanici bylo nejjitnefai 'nest° Petropavlosk, kde jsem protil vSr'rodi jubilea sovetti 7. listopadu. A jako vojenske parody jsem toho dne vial tam na konci 'sveta, o tom nikdo v Evrope nema ani tuSeni. Tamni pustiny jsou zaplaveny vojskem." Petr Freuchen, pro nehok" tato dobrodrutna, plavba Severnim polarnim mofem byla jen elankem v fetezu jeho vSiprav, by mohi vypravovat jeSte mnohem vice o nalezech mamutu nebo o rolnickS7ch rozpravach, pri nichZ se netajil svSirni odlikiSrmi nazory. Ale Cas utika, a badatel nejel bez zastavky z Vladivostoku do sve danske domoviny, aby k vuli nam na konec zmeSkal narozeniny sve 751ete maminky, ktera jiste mela ohromnou radost ze sveho slavneho syna, debate pfijel zarost1Sr jako elodek z doby ledove .. . Nahoda zachranila (levee pied smrti v zaveji. Jeden delnik varnsclorfske Kunertovy tovarny jel na kole z prate do Saska, kde bydli. Na hranicich byl zastaven finandni strati. KdyZ sestonpil s kola, objevil ye svetle reflektoru lidskou nohu, ktera, trdela ze snehove zaveje. S pomoci finaneniho strainika vytahi ze veje napolo zmrzle devee. Po 22-letem trvani prohibice statni legislatura Georgie schvalila osnovu zakona, podle nehot katO okres mute povoliti prodej lihovin, jestlite phi referendni volbe vetAina voliet bude si to phut. Zakonodarna tento zakon la; aby stat mel nejakST pfijem z lihovin, ktere byly jinak stejne prodavany — ale tajne.

apadli Vlastenc Praga Film Co., Chicago, prostfednictvim sveho zastupce pro stat Texas .Jos. Va2Suta uvadi jeden z nejkrasnejSich deskS/ch, mluvicich Mint, kterSt poteSi a zahheje kati'de Ceske srdce sqm milS7m dejem a zajimaqm romanem lasky. Ukazovan bude v obrazkov3'rch divadlech. SCHULENBURG, — v patek 11. unora, o 3:00 hodinach odpoledne a o 7:30 hodina.ch veeer. ROSENBERG — v nedeli 13. unora odpoledne i veeer, a v pondeli 14. unora pouze veeer o 7:00 hodinich.

YOAKUM

v titerY 15. unora odpoledne i weer.

FLATONIA — ve stiedu 16. unora o 3. hod. odpoledne a o 7:30 hod. veeer. MOULTON — ye etvrtek 17. unora o 7:00 hoclinach weer. HALLETTSVILLE, — v ilatek 18. unora odpoledne i weer. DALLAS — Grove Theatre, v sobotu 19. unora o 11. hod. veeer. Divadlo je yea z mesta v Pleasant Grove, na caste do Kaufman, nedaleko Big World Store. ENNIS — v nedeli 20. unora, odpoledne i veeer. FORT WORTH — Rose Theatre, North Main Str., v pondeli, 21. unora o 6:30 a o 8:30 hod. veZer. KAUFMAN — v itterY, 22. unora o 7:30 hod. veeer. WEST, — ye stiedu a ye etvrtek, 23. a 24. unora, odpoledne i veeer. FAYETTEVILLE, — v nedeli 27. unora o 3 hod. odpoledne i weer:EL CAMPO — v pondeli 28. unora, odpoledne i veeer. S tfinto filrnem jest promitan jednodilnY film, minulY Sokolsky Slet v Praze.


Strana 20

Ve stiedu, dne 9. Unora 1938.

VESTNiK

Jsou Bulhafi Along°ly nebo Slovany. Jako odpoved' na tvrzeni nekterYch krajne nacionalistickYch krunu, 2e Bulhaki jsou spige Turanci nez Slovene vykl jit pied nekolika mesici v Sofii cenny sbornik, ve kterern 60 pfedakti vefejneho tivota kulturnich pracovnin — odmita rasismus. Po druhe byl rasismus nemeckeho rateni prave odmitnut na sjezdu bulharskYch pfirodovedcu, kterY se konal na sofijske universite. Universitni profesor Metodej Popov, bYvalY bulha.rskY vyslanec v Berline, ostfe odmitl nemecke pojimani rasismu. eiste rasy, pravil, dnes neexistuji, dokonce obyvatele Skandinavie nejsou rasove sti. Velke civilisovane narody yznikly hlavne smiknim vice ras. Bulharsku, pokradoval, mnozi tvrdi, ze Bulhafi jsou puvodu turanskeho, tedy mongolskeho, a ze rasove se podstatne 1isi od ostatnich jitnich Slovenia. V bulharskem rasovem problemu musi se zjednati jasno, nejde, aby Bulhaii, pfichazejici do Budapati, se libali tam s Mad'ary jako bra:0i a einili totet, zavitajili do Prahy nebo do Polska. Prof. Popov oznamil, ze sofijsky biologieky Ustav co nejdfive uvetejni vsr-

PkiSel tuhie pan Perelles do kasledky sveho badani, ktere dos yedvarny a povida spokojene: ei, ze Bulhati jsou Slovene jen s Mluvilo se tak o vklidems, az pfipkimesy turanskSrmi. List "Tak s tim pronasledovanim tichl Sla fee i na legionake. "Nova Kambana" protestuje proti v Rumunsku to nebude tak zlY." "Vail byste, pane Nasavreek, narodopisne mai* yydane necla y "Ze ne? a prod? povidali nedtve- na pkiklad pan Vodacllo je taky le-novNemcku,naterBulhfi five vaichni kolem. gionat?" jsou oznadeni ne jako Slovene, nYPan Nasavreek se ptimraeil: pfedseda ma "Protote ministerskS7 brt jako Mongolove. "Legional 9 . Leda fialovej!" synaGogu." Nalez po sto letech. Jit pies 100 let za ztraceny povatovanST denik Marie Luisy, dcery rakouskeho cisaie FrantiSka I. a druhe teny Napoleona I., byl nalezen ye sbirce starch literarnich pamatek v Rakousku. Obsahuje velice zajimave postiehy ze aivota prvni francouzske cisatovny, ktera po rozvodu s Napoleonem se provdala za hrabete Neipperga. Rakouska princezna zadala licenim frteku cisafske rodiny z Vidne pied postupujicimi vojsky mute, jehot druhou tenou se potom stale. Jeji celS7 tivot je tu popsan vdetne libanku s Napoleonem VZHORU NA a jejim navratem, podobajicim se Ateku, do Rakouska roku 1816. NejzajimavefSi zaznamy jsou z roku 1830, devet let po Napoleonove smrti a rok po smrti hrabete Neipperga. Mezi jinm lief Marie Louisa, jak si vybrala milence, kdy ji byli "despotickSrm rozkazem" piinutili pros OficiSinimi SokolsiCymi Vbravami vdat se za Napoleona, prave rozveSlovensk4 TelocyiCne Jednoty Sokol deneho s Josefou Beauharnais. Dejepisci meli dosud za to, ze za sfiapo expresnIch lodfch tek Marie Louisy s Napoleonem je nutno einit odpovednYm Metternicha. Sfiatek byl uzavien ye Vidni 11. bfezna 1810, ak, pH nem Napo4. Zervna - 22. eery n a 11. kvetna leon nebyl, da y se zastoupit delegatern . . . V nalezenem deniku proPro informace piste neb hlasfe se I hlaSuje princezna, te to byl jeji otec cisai Frantikk I., kterST ji proJOS. F. HOLASEK ti jeji vuli pkinutil provdati se za ciCECHOSLOVAII PUBLISHING CO., WEST, TEXAS saie Francouzu.

BREMEN•EUROPA

Cate..

g

wskumienj Zatude:..■ ; S.tis L.l puiLvar.i, b:bem potlednich 5 pekekni. Joss nipeenrn, vzdolevini'einerves', sosiiivnessi, lien' • slearsenihn ish.31 , Ravinenit h Spatnisn vymeiovini n. Anob peilete $1.00 no elestolonno $1.20 veliknsti (71 =nearest) shisiebni labs,

"

DIL•PETER FAHRNEY . •4 SONS CO Washington

Chicago, in.:.

Vatiene etenakstvo! Abyste nemysleli, ie Nonat jenom prodavame, chci ram sdelit nektere pi-ipady, co Nonat nam a na5im pkaielfam tis. I. Bolest v nohach. Kdy2 jsme zaeali vyrabet Nonat, o ktere jsme byli presvedeeni, ze je dobra, na otevi-ene rany, muj otec dostal do obou nohou bolest nad koleny. To ho tak trapilo, ie se nemohl ani na nohy postavit. Dal si na jednu nohu naplast z Nonat, jako bylo jeho pkekvapeni, kdyi za 3 dny noha prestala bolet. Jelika druha stale bolela dal i na tu naplast a i to za 3 dny bolet pkestala. To mu bylo 75 r. Do jeho 85 roku, kdy zemkel, bolest se n evratila. Na rozliene at' suche neb otevreTie bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez, operace vytahne dfevene i oceloce i stiely v tele, ale musi to bSit

"Sleeno, kdy s vami taneim, tak se mi zda, ze jsem v jinem, krasnejSim svete " "No, ten van svet nerriuze moc vzdaleny, kdyt mne odtamtud miltete klidne Slapat na nohy." eleliele11101111$01•111111111

neb u

sveho mfstnfho zfisfupce

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

ifeenee-

7ot Wash

kicisitas

ROME K I N KENTUCKY BOURBON WHISKY

86 PROOF

Par. G.1

Cena Nonat je 50c a $1.00, po5tou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pi gte prim= na na5i adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. Pkejete-li si vice -credit o leelvosti Nona t, po glete nam listek s Va5i adresou.

BROWN-FORMAN DISTELERY CO., LOUISIME, KY.

A BROWN-FORMAN .duality PRODUCT


OZNAADJNi tAIRTI OD 6ts. 205 DO CIS. 2671 VtETMO. 2655. Jos. Bilek od tadu HvezdnaPrapor els. 55., zemtel dne 25. pros. 1937, star jsa 53 rokii, byl zabit pit sra,2ce automobilfi. K Jednote pkistoupil 15. bkezna 1913. Delnik. tislo certifikatu 4589, a dle stanov opravnen jest k podpote v eastce $1,000.00. 2656. Jan Kusak od tadu Mora van eis. 42., zemtel dry 27. prosince 1937, star jsa 78 rokt, na srdeeni vadu. K Jednote pkistoupil 13. iinora 1907. Rolnik. Cislo certifikatu 10046, a dle stanov opravnen jest k podpote v dastce $500.00. 2657. Rosalie Kohutek od tadu Pokrok Roweny eis. 49., zemkela dne 8. ledna 1938, ve staki 57 let, na srdeeni vadu. K Jednote ptistoupila 12. bkezna 1916. 'Cislo certifikatu 3086, a dle stanov opravnena jest k podpote v eastce $1,000.00. 2658. Marie LainovskST od kadu Volna Cechie cis. 135. zemkela dne 9. ledna 1938, ve stall 58 let, na pal piic. K Jednote pkistoupila 28. listopadu 1933. Cislo certifikatu B888, a dle stanov opravnena jest k podpote v eastce $500.00. 2659. Barbora Bueek od tadu Columbus eis. 58., zemkela dne 11. ledna 1938, ye stall 86 let, na seglost vekem. K Jednote ptistoupila 1. 'dervence 1897. Cislo certifikatu 19729, a dle stanov opravnena jest k podpore v eastce $250.00. 2660. Pavel F. Janu g od tadu echomoravan cis. 106., zemtel dne 3. ledna 1938, star jsa 62 rokti, na Coronary Thrombosis. K Jednote stoupil 27. kvetna 1906. Rolnik. Cislo certifikatu Pd-up 339, a dle stanov opravnen jest k podpoke v eastce $552.50. 2661. Jan Mareg od tadu Pokrok Moultonu cis. 27., zemtel dne 14. ledna 1938, star jsa 59 rokil, na Asthmu. K Jednote ptistoupil 9. dubna 1908. Rolnik. Cisco certifikatu 1884, a dle stanov opravnen jest k podpov eastce $1,000.00. 2662. Jan M. gebesta od ta.du Slovan cis. 9., zemtel dne 13. ledna 1938, star jsa 74 mkt, na Arterio Sclerosis. K Jednote ptistoupil 8. ledna 1905. Rolnik. Cislo certifikatu 1021, a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $1,000.00. 2663. Anna Beean od kadu Svaz techoslovant. cis. 92., zemtela dne 16. ledna 1938, ve stati 71 let, na Senility Chronic Myocarditis. K Jednote Pristoupila .4. zali 1910. Cislo certifikatu 6646, a dle stanov opravnena jest k podpoke v eastce $1,000.00. 2664. Aloisie Mach od tadu oechoslovan els. 40., zemtela dne 17. ledna 1938, ye staki 52 let, na rakovinu. K Jednote ptistoupila 26. imora 1905. Cislo certifikatu 2606, a dle stanov opravnena jest k podpote v eastce $1,000.00. 2665. F. J. Zatopek od tadu Novo, Osada Cis. 69., zemtel dne 19. ledna 1938, star jsa 57 rokii, na nemoc ledvin. K Jednote phstoupil 1. ledna 1911. Rolnik. Cislo certifikatu 4707. a dle stanov opravnen jest k podpote v eastce $1,000.00. 2666. Jan W. Petra od ta.du Pokrok Moultonu Cis. 27., zemtel dne 22. ledna 1938, star jsa 54 rokfi, na vodnatelnost. K Jednote pkistoupil 4. kvetna 1913. Prodavae. Cislo certifikatu 5961. a dle stanov opravnen jest k podpote v eastce $1,000.00. 2667. W. 11. Talley od tadu Bratti Jihu Cis. 59., zemtel dne 16. ledna 1938, star jsa 53 rok4, na Coronary

Strana 21

V2STNi1C

Ve sttedu, dne 9. imora 1938.

Thrombosis. K Jednote ptistoupil 29. kijna 1917. kiditel bavinove firmy. Cislo certifikatu 4561. a die stanov opravnen jest k podpoke v Castce $1,000.00. 2668. Albina Polzin od kadu Praha cis. 29., zemkela dne 23. ledna 1938, ye staff. 39 let, na zapal plic. K Jednote pkistoupila 1. eervna 1919. Cislo certifikatu 7313, a dle stanov opravnena jest k podpote v eastce $1,000.00.

pravnen jest k podpore v eastee $1,000.00.

2670. 1to;alie A. Berka od tadu Pokrok Houstonu Cis. 88., zemtela dne 28. ledna 1938, ve staki 34 let, pkidina smrti neznama. K Jednote pkistoupila 18. kvetna 1929. Cislo certifikatu C-860, a dle stanov opravnena jest k podpote v eastee 1$1,000.00. 2671. Fr. Churan od tadu oechoslovan Cis. 40., zemtel dne 27. ledna 1938, star jsa 61 mkt, byl zabit vla2669. Albin Hummel od kadu Te- kern. K Jednote pkistoupil 11. ledna xaskY Mir cis. 10., zemtel dne 15. 1903. Rolnik. Cisco certifikatu 2610, ledna 1938, star jsa 75 rokfi, pkieina a dle stanov opravnen jest k podposmrti neudana. K Jednote pkistou- te v eastce $1,000.00. S bratrskSrm pozdravem, pil 9. listopa.du 1902. Prodavae. Cislo J. R. Kubena, taj. H. itadu. certifikatu 6947. a dle stanov o-

DneAni politika nenavisti je vlastne vYsledkem mirovYch smluv, ktere rozdelily Evropu na dva tabory: tabor spokojenYch a tabor oloupenYch. Pokud jde o Mad'arsko, znidila mirova smlouva staletY hospodakskSrm system dunajske oblasti, ueinila Mad'arsko neschopnYm vota a po'Stvala priti sobe zde bydlici narody. Ze sttedni Evropy se stalo , sttedisko potaru. - Pesti Hirlap.

Mluvilo se o nemocech. Nekdo se zeptal pkitomneho rekonvalescenta: "To bych rad veal, jak dlouho to trva, neZ se &ova zotavi z takove teZke operate." "Pkijde na to, jak to myslite: zdravotne nebo finandne?"

Mate Pritele neb znameho, ktery se uchazi o politicky ura Zdali ano, neb zdali si pfejete ptivydelati,zajdete za nimi a odporuete jim Vestnik a po ptipade 6echoslovak, do ktereho by men dat sve oznameni kandidatury.

PLATIME KOMISNE Vam za va:Si praci zaplatime komfAne a vy udinite kandidatu o fitad neocenitelnou slu2bu, neb Vestnik jest Ne

'11/

NJ

NEJROZSIRENEJSINI CESKYNI CASOPISEVI VE STATU TEXAS neb ma nejfet gi poeet odberatel v Texas. Piste nam dnes, a my y am oznamime ceny oznameni rfIznSich fitadD. atd., take vase komigne. 'CJtednici oznamuji nyni, hned po Novem Roca, a proto neodkladejte a nav S - tivte je bezodkladne. Take tiskneme listky kandidattm, plakaty a VAe jine. east° kandidati si pteji listky, dopisy, atd. v Ceske keel a zavdeeite se jim, kdy g jim poradite, kdo praci tuto pro ne zhotovi.

Piste na:

Cechoslovik Publishing Co. WEST,

TEXAS


Strana 22

VESTNiK Po kom ma jmeno Amerika.

DR. KAR. J. HOLM Emerson "Amerika" — tvrdil Ralph W. roku 1856 — "je nucena OeskY Mai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon idadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. V hodiny talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ustav pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytaych jednotlivosti a k vypraveni- dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou naai zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. TEMPLE, TEXAS.

DR. Uai, C. GREER

Nos a Hrdlo Ptiprava Bri7,11 ttedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V nedeli rano od 9:00 do 12:00 Odi,

nest sve jmeno podle zlodeje Amerigo Vespucci, sevilisky obchodnik se slaneeky, byl zcela podkizenym ndmoknikem zamokske vYpravy r. 1499, ale dosahl toho, to jmeno Kolumbovo bylo odstaveno polovina sveta byla nazvana po jeho nepoctivem jmene: "Amerika". Toto tvrzeni jini ale popiraji. Rikaji, to Vespucci si site osoboval ruzne zasluhy jinYch cestovatelt, ale sam k tomu neptispel, aby Amerika byla pojmenovana po nem. Naopak pry existoval v nove zemi indianskY kmen AmerikU nebo AmeriskU, a podle tohoto kmene pry Vespucci, kterY se piivodne jmenoval idestnim jm'enem Alberikus, ptezval se na Ameriga. V teto veci tedy panuje nejistota. Ovetenou skuteonosti je, to se Vespucci dopiistil mnohych podvodil. a

Valeene hospodaistvi v Japonsku.

Ve sti7edu, dne 9. unora 1938.

V sovUskeni Rusku se opt venuje zvf§ena, pozornost kralikum. Kralici jsou barometrem sovetskeho trhu s potravinami. Objevi-li se, je to znamka, to zasobovani se zhortilo. Zda se, te kralici jsou v Rusku povolani k tomu, aby svYm zpilsobem hrali tutee Ulohu jako kdysi husy v timskem Kapitolu. — Times (LondYn).

VaSe 2'ena potiebuje jet k rnori," pravi lekat Skotovi, "slang vzduch ji bude delat dobie." Kdyt se pffiel druhy den zase lekat podivat na pacientku; sedel Skot u jejiho log e a ovival ji — slaneekem. • • V Japonsku vidi lide vet giho neptitele v Rusku net v Oine a yeti, to valka s Ruskem je neodvratna. -Manchester Guardian.

R 'd Pokrok Houstonu OZNAMUJE poiad spoledenskYch zabav, jet od otevieni jeho mcderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajanii a jejich ptatel. Postovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor e45s. Na doptitni se jest — 20th and North Main.

Japonska vlada pokraduje ve sve snaze ovladnouti ve gkerY hospodatskY tivot zeme, aby co nejvice zutitkovala domaci prostiedky a zdroje a zamezila dovozu. Ke kontrole doa zaroven oslava tietiho vYrodi nagi tadove budovy, odpoledne vatenYch surovin, jako je telezo, oslairnostni program a "Divadlo". cel a med', ptistupuje nyni je gte gu-1 ma a dkivi, protote se omezuje i spotteba papiru. Nahratovanim spalovacich motoru zatizenim na elektrickY proud, plyn a uhli, omezenim pracovni doby taxi a autobust chce PRAVNIK Vyfizuje vegkere soudni zaletitosti vlada u§ettit 10 procent benzinu, oUhlim je spoteno ptedev§im ttadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress na drahach, kde se ru gi osobni viaky. — Ve vinakskem prilmyslu byla budovy. vYroba snitena na 40 procent nd HOUSTON. TEXAS. sledkem nedostatku viny. — Obchodni a zasilatelike domy musi katde tfi mesice hlasit sta y svych EORADATELL zasob, hlavne bavineneho, vineneho •■••■•••■••■•■•••■ge PRAVNIK a gumoveho zboti, dale koti a koziVytizuje ve'Skere soudni a pravni ain, diivi atd.® 41,•■■■••■ovo•o”o•woosoro ■■■.■■■•■<.•••■,•••■ 0.1∎4 n•i•■■ 1•■■.•••o■••■.•10.0∎4110 zaletitosti, abstrakty, posledni 0 yule, atd. Letadla pro Papinovu kru. WEST, Telefon 146, TEXAS Sprava polarniho letectvi Hlavni I severni mokske cesty vysila na hyoslavi sve 4. vYrodi otevieni nove budovy na Studewood DR. THOMAS N. DeLANEY drograficke lodi "Tajmyr" d ye letaOeNt LEKAR dla typu "P-5" — "N 222" a "N-223". BrYle spravne ptipravene. Vrchni intenYr sprosy polamiho leas die funluvy. tectvi T. P. Trofimenko informoval OBED VE 12:00 HODIN — PAK BUDE NASLEDOVAT SCHUZE ttadovna 3248 — Res. 2687 spolupracovnika "Veeerni Moskvy" Program zapcene ye 2:30, tee, ruzne zpevy a ye 3:00 hod. zapodne o pkiprave letadel: Obe letadla — 513-15 Professional Bldg. divadlo pod nazvem tekl int. Trofimenko — jsou zakizeTEMPLE, TEXAS. na pro arkticke pasatery. Kabina pro cestujici, pilotova kabina„ amortisaeni stojky, chassis a nadrtly na Veselohra o tech jednanich. Napsal Balda olej jsou vytapeny. Kabina pro ceeski, Jidelna, Restaurace stujici s dvema mekkYmi kiesly bua Pivnice OSOBY: de hermeticky uzavkena a na,hote 714 PRESTON AVENUE Kajetan Dlabae, domovnik br. Joe Ka§par opatiena cellulodiovYmi okny. VyHOUSTON, TEXAS Jenofefa, jeho Lena ses. A. Vallova tapena bude teplYm vzduchem. Na Jos. Kokt, majitel. Mila, ses. Viasta Vallova letadlech budou pkistroje pro slepe Telefon: Beacon 31734. Fan6a, jejich dcery sl. Sella DlouhY a noeni lety, jakot i zasoby pro ptiPravidthia jidla a lunde. O Mica, ses. Helen Valeik pad havarie. Podetve lyti jsou pro NejlepS1 soudkove a lahvove pivetAi trvanlivost pobity oceli. Na lyEmerencie, teta ses. F. Olexova ml. vo, riizne druhy vina a doutniky. tich se zkizuje zvla gtni plocha pro Mluvime &sky. Vojta Smid, stratnik br. Dan Daiilek kompresor "Bristol", kterY stladuje Hoboko stale na sklade. Alois Fentlidka, dianik br. Amos Kadledek vzduch, postaeujici uvesti motor do Zvlaatni stoly pro rodiny. Ronauld Omuchanson, polarni cestovatel br. Ad. Valla pohybu. Nastane-li potteba, lze Ed. Svoboda, jeho assistent p. A. Kristinik Bristolu" poutiti pro praci radiove stanice. Katde z letadel "P-5" mute Dr. Otto Jandera, profesor br. Frank Kokt vziti na palubu at osm lid!. Dvemi Obecni ztizenec at ttemi cestami letadla odvezou WEST, TEXAS. Knirsch, soudni rada br. Joe Kalousek vgechen rozmernY majetek Dej v Praze za natich dnu. PozemkovY obchod — Abstrakty. Stroje jsou jig skoro hotovy. May — Notatstvi. Zku§ebni lety jsou podnikany 17. at 18. ledna. Potom budou stroje roMame spojeni v celem state. zebrany, zabaleny a 20.-21. ledna HUDBA ODPOLEDNE I VEER BAOA ORIGINAL dopraveny do Murmanska. Jak budou letadla pracovati na ledovci? Timto zveme vas v§echny z blizka i z daleka, a jestli jste se nikdy Kdfi se "Tajmyr" ke kie, Era taroka, nejlepAl jakosti, nezasmali, tentokrate se zasmejete od srdce. za $1.35, patou vyplacene. Ob- letadla budou vylotena a teprve na (4-6) ZABAVN4 VYBOR. fednivky adresujte na: aechoslo- ledovci zmontovana. Letiate bude uc441.01110.41111100•1111.1.4111•04.060..•......,,,.............monanifiallit,0114,4111110.011414■1•41.1111111.111•41 (d2) praveno na ledovci u ledoborce. WA. West. Texas.

C. H. CITERNOSlif

GEORGE E. KACI1

J. R. Baea's V nedeli, 13. unora Originals.

Ve stiedu 16 unora - Gold Chain Orch. V nedeli 20. unora - Six Pal's, Needville V nedeli 27. ti n o r a Nesvadba, Rosenberg, Texas. DAMY 25c VSTUPNE- PAN! 40c

laad Pokrok Houstonu, Cis. 88

v nedeli, dne 13. unora, 1938

RED FRONT

"Tit DCERUgKY NA VDAVANi"

Cervenka & Vaniura

Pani 40c — Damy 25c

TAROKY!


Ve stiedu, dne 9. fmora 1938.

Strana 23

V2STNIK

Matieka ji Trinerova Angelika je nejlepn ialudeeni silivka.

Z privnicke fakulty. Pri druhe statnici se potil kandidat, ktery jak'ttakk veci rozumel a dovedl na vge dat pomerne spravnou odpoved', ale jakmile slo o citaci zakona, byl ykdycky v ilzkYch. Profesor ho nechal propadnout. Po zkonSce si zaSel 2ak k profesorovi a vyeital, ze ho mohl nechat projit, ale profesor ho kratce odbyl: "To bylo vyloudeno. Neznate nejzakladnejSi pravidlo pravnicke, ktere zna i kakdY laik!" "To neni niokne, pane profesore, to je omyl!" divil se student. "Bo ne, pane kandidate vy nevite, ke neznalost zakona neomlouva!" O

Moucha v mozku. Kdo ma podivne napady a rozmary, o torn se fika, ke ma v hlave mouchu, cyrdka, brouka, pavouka. Tak je tomu skoro ve vSech fedich. Podkladem toho reeni je vSak prastare, predstava cizopasneho cha, kterY zpiisoboval nejen bolesti hlavy, ale take dutevni poruchy. Stredoveka medicina mluvila o skuteene mouse v mozku (musca in cerebro). Dosud v blazincich bYvaji duSevne churl, kteri si stekuji na hmyz, na brouka a pod., v hlavy.

Povidal jeden Don Juan krasne Z anglickeho humoru. tjeeny profesor Blyth na gel, *ke divce: "Co bych yarn musil dat, kramoskyti (z ylagt' nepfijemny druh sna sledno, abyste mne polibila?" "Narkosu, pane." komarti) mohou zit ak Sest tYdnft 0 bez potravy. ZjiSteni je pekne, ale Pan Nasavedek a Greta Garbo. trampota vezi v tom, te ty male bePan Nasavreek byl pfedeveirem v stie nechteji tak kit. biografu na Dame s kamelierai a Greta Garbo ho uchvatila. Jedna muzikantski. Rano vykladal v Made: Na koncert& Peje usedlejSi demo. "Paul, to je yam kenska — ji jsem "To je dobra, zpevaeka.', chvali je- byl jako opily, kdyk jsme Mi z toho den kritik v prestexce. Naeet povi- bijaku. Vite, ke jsem vzal na ulici da, Ocas NejedlY: mou starou pod pakdi?!" "Dobra zpevedka? No, nevim. Ale 0 dobra etyficatnice, to jiste!" K staremu drvoStepovi priSel mladik ze sousedni vesnice. Zvedl se pan KaMa ya od Stecho— "Pane Harante", koktal, vederni yeeete, sebral klobouk a jsem vas pfitel pokadat o ruku vaSi hajdy ven. dcery." "Kam jdeS?" pta se ho 'keno. StarY drvatep vyklepal rozvaine "Na pulnocni — jo a abych nepopel ze sve stare dYmky. zapomnel, tak ti pra vSechny pti"To nernohu dovolit," fekl poslepady pfeju. St'astnY a vesely Nov ze, "bud' si ji vezme g celou anebo rok." nic!'

"Silverbow, Mont. — Moje matieka fikavala: Trinerova Angelika je nejlepAi taludeeni silivka. Vkclycky ji velice chvalila. VaSe pani R. M.". Dobre leky jsou vtdy vysoce cebetty. V deviti pripadech z desiti vas" kaludek je zakladem vaSi choroby. Je-li vase zdravi podryto za,cpou, Spatnym travenim, bolenim hlavy, nervosou, nechuti k jidlu, nespavosti, Trinerova Angelika uvede vas zakivaci system opet do potadku, a vSechny ty potike zmizi. Trinerova Angelika je mirna a jemna siv livka, velmi lahodna k ukivani, proPovidal prisne soudce: take je vyrabena z korene angeliky "Pane stralnik, prodpak jste pit a z jinych leeivYch bylin a kalifornskeho sladkeho vina. Dostanete ji to rvaece nezakroeil ye prospech u sveho lekarnika, nebo prima od kalobce?" Joseph Triner Corp., Chicago, Ili. "Jakpak jsern mohl feat, slaynY 0 PRIJEM: soude," advetilo urakene rameno Automobil i kdyby mel mnoho ne- spravedlnosti, `kterY z nich bude Na assessmenty vYhod, ucinil alespon neco: Odstra- talobcem?" Na novo pojiSteni nil ternef itpine kradeke koni. Na prazdne budovy poplatek . Na pfenosy pojistek VracenY poplatek, cast od statu Vraceno za tiskovou praci a jine Mely vracene, a splatky na noty Splatka bondil Uroky na pozemkove noty Uroky z bona.

41

4: ■

11■11.1111111.41,11■041•11■0■0■0■111.0•01/KNIMO

SLOVANSKir VZAJEMNE POJIMJICI SPOLEK, PROTI OHNI A BOUM. Zpriva Oeetniho vSrboru Hlay. Oiadovne, F. V. Urbish, tai. East Bernard, Texas. Od 1 eervence 1937 do 31. prosince 1937. $ 7,986.86 2,604.13 15.18 7.50 7.39 4.85 2,221.80 5,860.90 198.34 437.50

1■1.111111.41111111.0.11■

Vinooni Stromky za polovinu

$19,344.45 3,147.69

Celkem fenos ze dne 30. 'derma 1937 thrnnY pfijem

$22,492.14 $ 3,341.65 25.65 12.00 285.00 202.47 216.42 675.00 10.00 24.00 12,125.00

gkody vyplaceno Vraceno nove pojistne Olenstvi, v Texas Mutuals Denni plat fired. pit cestovani lovne, fired. za zalekitostmi spolkovYmi Zasoby do fitadovny, ,oznamky, poStovne, Slukne Afednikum Darovano Taxe, Social Security Act May neinene na pozemky Zajiste by se obchodnik b jednotlivec ueinil smeLnYm, kdyby dnes, neb den po vanocich oznamoval Vanodni stromky za polovidni cenu, ana nezbyl by se jich, kdyby je daval i ZDARMA. Ale rozdil jest, kdyk by oznamoval neat jineho, nee°, co nekdo potfebuje. Proto oznamovatel dosahne jistYch vYsledku, kdyk oznamuje to, co verejnost potfebuje, a jest zld.aman, kdyk by oznamoval die zde uvedeneho ptikladu.

Sprivne Oniamovani y e Vestniku

y

Cechoslovak Pub. Co. I

VYDAVATELE ttSTNIKU, 5ECHOSLOVAKA A THE WEST NEWS WEST, TEXAS

$ 5,574.95

Hotovost v bankach 31. prosince 1937 ZDROJE: Hotovost v bankach Bondy Pujeky Stock, Guardian Federal S. & L. Ass'n Stock, Liberty Loan & Bldg. Ass'n Zafizeni v Uradovne

ninan Nejlepn VSTsleclky. Neb Vestnik jest nejrozSifenejSi deskY list na jihu a oznamky jakok easopis eels' jest eten se zajmem tisici i nedleny. I yam vyplati se oznamovati ve Vestniku.

16,917.19

Celkem

$ 5,574.95 13,039.58 18,952.85 5,000.00 9,772.74 , 217.00 $52,557.12

Celkem POVINNOSTI: 26,dne

2adne

fists' majetek Zdroje 31. prosince 1936 Zdroje 31. prosince 1937

$52,557.12 $46,116.31 52,557.12

pfirfistek Houston, Texas, 23. ledna 1938.

$ 6,440.81

eistST

ROBERT OERVENHA, -TOR KALOUSEK,


Strata 24

Poutivejte k oznamovam

Maly Oznamovate PravIdla V Malem Oznamovateli itatujeme 2 centy za slovo za kaki& uvetejneni. Nejmenti poplatek za oznimku (do 25 sloe) jest 50c Oznamku napike na zvla§tnim listku a pillotte k objednavce ptislugny obnos bud' paitovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). Posilate-li osobni eek, pkidejte 5c na jeho vymenu. Ma-li byti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na g' znadkou, uatujeme za oznamky "Na prodej", "Slut.by a price" a podobne 25c zvlait' za znadku a na pottovne, aby dale dopisy mohly byti ihned odesilany. Ph oznamkach "Nabidnuti k &atku" neb "Piijme se hospodyne" obmai doplatek za znaeku a poitovne 50 centu. Doplatek za znadku budit Onot.en k obnosu, ktery posilate za oznamku.

tairi TABAK NA PRODEJ — ne

VESTNtK

OZNAMENI KANDIDATU Ceny: $25.00 Statni idacly 15.00 Okresni idady 10.00 KomisakskY &ad 7.50 Jine precinktni iffady AU political advertisements must be paid in advance.

Ve stiedu, dne 9. imora 1938.

Jsem bazlivy a ost3.7chav3'7 chla- u gima Jak se to dela? Nedo yedl by pik a nenlaM fispech eye spoleenosti. mi nekdo z etenatil poradit podobnS, VSechna deveata vsak oblopuji sta .- spolecensky trik? — Dopis v Daily le meho ptitele, ktery dovede vrtet Sketch.

rni Kase], NEJNEBEZPECNEan

Nde uvadime kandidaty, kteki Vas Z'adaji o hlas a podporu v demokratickS7ch primarkach, dne 23. dervence 1938.

Chiati na jaie miva 'east° za nisledek rymu — nachlazerki — katel anebo dokonce chkipku! Radime dobie: Hned pH prvnich pfiznacich dejte &tem anebo berte sami

OKRES FORT BEND Za gerifa R. J. (SLIM) BARTA

SEVEROV

F. R. (RUSK) ROANE

BALSAM proti KASLI

OKRES BURLESON. za okresniho kierka. JOHN J. tOUPAL

silnY, necham yam ho 10 liber za $1.60 a dopravu vyplatim sam. PgNOVOROtNi NABIDKA! 200 te: Joseph Prochaska, Portland, Der cnrazuyzdornS7ch sazenic zeli, 400 (it-pd) Tennessee. dute cibule Bermuda, 100 sazenic limp TABAK — jemny, slab na ilaykoveho salatu a 100 einskeho zekouteni, 10 liber $2.00, a dalSich 10 .i za $1.00, pattou yyplacene. Objedliber $1.60. Posilam COD. Dopravu layka se yytizuje obratem, uspokovyplatim. M. Prochaska, Portland, leni zarueeno. Tennessee. (1t-pd) HALLETTSVILLE PLANT FARM, Hallettsville, Texas. (52-7c) Our SAZENICE — zeli tpieate a kulate, zimni zeli a salat hlavkoyST, NAVSTEVNilitiM CESKOSLOVEN 500-75c. Karfiol 35-30c. Cibule SKE REPUBLIKY. Creole Bermuda 500-55c. Pottu Ceskoslovenske ministerstvo platim. Emil Bada, Fayetteville, Tepovolilo, vzhledem k jubileu xas, Rt. 1, Box 16. (1t-pd) dvacetileteho trvani Ceskoslovienske republiky, jakoi i k jubilejnimu '011r. CHCI PUJCIT $4,000.00 na 6 desatemu sokolskemu sletu v Praze, obydelnich domti v San Antonio. no dobu cestovni sezony od 1. kvetZarudenY majetek. 8 procent iiroku. na do 31. fijna 1938, 50% slevu na Dal& domy se budou sta yet. Splat- eeskoslovenskYch„,drahach. ky jak chcete. — Ed. Valieek, 201 Tato vteobeca n sleva plati pro Gates ave., San Antonio, Tex. (6-8p kaideho navtte ynika eeskoslovenkterY se tam zdrii. alespofi 6 Dip NABIDNUTi K SRATKU. — ska, dni a piedloil cizineckY (americkY) kidnY starti vdovec, rolnik na odpodinku, rad by si dopisoval se Ze- cestovni pas. Dr. Charles J. Hollub, nou dobre povesti ye stall do 60 let, eeskoslovenskY konsul. at' vdova nebo svobodna, ktera jest V Houstonu, dne 5. Imora 1938. dobre povesti, uprimna, dobreho )o( srdce a katolidka skuteena, nejenom Napravit radiopiijimae. dle jmena, za ptidinou sfiatku. RozAristokrat, jena nechce byti jmeyedend at' se nehlasi. PrihlaSky piste pod znadkou: "IladnY muZ", c. o. noyan, si na sytlj statek koupil krasAle at' delal co Vestnik, West, Texas. (6-7-pd) ny chtel, pristroj ne a nefungoval. Ari4311-4 TABAK LISTOVt mam na stokratty pritel Rudi poyida: "Tady to vezi jedine v eteru, niprodej, 10 — 15 — 20 centO libra. Na vzorky pkilofte pc4tovni znam- kde jinde.” Aristokrat nefekl nic, rozeilen uku. Pottovni dopravu neplatim. sedl ke stolu a napsal prisnST dopis John Hradek, Portland, Tenn. (5-7)pd) firme, ktera mu dodala aparat: "Potlete ihned poradnY eter, neger TABAK — jemnSr, slab3i na bo si vezmete ten stroj zpet a potlekouteni, 10 liber $2.00 ,a daltich te takovY, ye kterem eter bude!" 10 liber $1.60. Posilam COD. Dopra)o( vu vyplatim. M. Prochaska, PortSpolek abstinentii uspofadal ye(6-pd) rejnou propaganeni schuzi. keenik land, Tenn. se rozbehl napino: jste si ger, Frame importovand VALA g- kdo ma penize? Hostintti. Kdo mtide SKE PAPULE, nizke $1.85, vysoke sySrm manZelkam kupovat nejdrat$3.00 patou vyplacene. Udejte &slop ei ko2itiny? Hospodtti. A kdo plati velikosti. Posila ryze desk& firma: vtechen jejich blahobyt? Vy, vateFAMOUS, West, Texas. (48-dz) ni panoy e a damy!" Po mesici setel gip NA PRODEJ — ListovY tabak, se feenik s man2ely, kteri poslou10c, 15c a 20c libra, nevyplacene. chali jeho ptednatku. Deko yali mu Pike Tta: Emil Vejr, Portland, Tenn., za jeho rady se slzami v oeich. "Jsem skuteone rad, ie jste se vzdali piti!" Route 1. (5-7pd) pravil feenik. "Ani ne," po yida, pani, "ale zatidili jsme si hostinec!" tasova. )o( Ptali se pana Nasayreka: "Provozujete taky nejakSt zimni Lide jsou jako celofan — tak prtiisport?" hledni a tak te2ko se daji odstranit, Odvetil pan Nasavreek: kdy2 se s nimi nejak zapletete. — "Jo. Katiu." Saturday Evening Post.

440.4,1116‘

osyecle'enSr temet po 60 let. LahodnSr, spolehliy Y a ptilsobivSr. — V lekarnach. 50c a 25c SEZNAMTE SE! Se Severovim SELTZER, novou p pravkou, jei by nemela v.iadne domicnosti sciizeti. Piite si o podrobnejii informace.

W. F. SEVERA C

'C E

Prvy Posel VESNY KOZEL znaekY

2X

Vakene z nejleptiho eeskeho chmele a sladu.

Pravf KOZEL jako ye stare vlasti, tma ye pivo bez umeleho zabarveni.

2adejte viude pivo LEAK VYborne, lahodne a prvotkidni jakosti, vafene eeskSrm sladkem s mnohaletou zku:senosti ye stare vlasti a v Americe.


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.