Vestnik 1938 02 16

ant Slovartske Podpor jici Jednoty Stixtu Texas.

060,4

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS. y e stfedu (Wednesday) 16. imora (February) 1938.

ROCNIE (VOL.) XXVI.

(ARA)

DULEZITA ZPRAVA VRCHNI110 MARE. San Antonio, Texas.

Ctene titadovne S. P. J. S. T.!

Vageni spolubratti: Jak yam vgem znamo, poSledni sjezd ptijal jista pravidla stran povinnosti vrchniho lekate, tadovYch lekatti a lekatsktch prohlidek.

Denni zkugenosti mne ptesvedeuji, ze organisatoti a ritednici na gich tadu nejsou dostatedne seznameni s temito pravidly; tato neznalost pravidel stale znesnadriuje a brzdi praci vrchniho lekate. Myslim, ze je ga:/doucno aby H. U. ye Vestniku uvetejnila elamek a upozornila elenstvo a zvla gte tadove ritedniky, na nasledujici body a pravidla na gich novych stanov: 1. 2e kagdY tad ma miti jednoho neb vice Micah).

A. Lekat tento ma btti zvolen tadem.

B. Jmeno lekate ma bYti oznameno vrchnimu lekati. (AZ dosud ani 1-3 tad() neoznarnila jmena to,dovYch lekatri.)

C. Vrchni lekat ma pra y() rozhodovati o schopnosti ` tadovYch Micah), a mute, v odilvodnenYh ptipadech, odeptiti uznani lekate dem zvoleneho.

D. Jen takto ka,dne zvoleni a ptijati tadovi Micah maji pra y() prohligeti gadatele o elenstvi v Jednote.

E. Nynej gi zvyk nekterYch organisatorti a tajemnikti, nechati kterehokoliv lekate prohlig' eti nage gadatele, je proti stanovarn Jednoty.

Nage pravidla v torn ohledu jsou jasna. Jelikog EORETICKY vzato, nezamestnani si nepfeji nic jineho, ne g aby se znovu vraT tili do einneho givota, tak aby se mohli znovu na sebe divat jako na nezavisle obaany.

Avgak prakticky jsem shledal neco jineho. Za nekolik poslednich mesicil, kdy se naskytovalo stale vice volnYch mist, projevila asi polovina z 4.000 nezamestnanYch v mem okrese pkekvapujici hou gevnatost, s jakcu se drgeli sve minirnalni givotni rirovne. Libi se jim bYt nezamestnanYmi. Zprvu jsem myslel, pkes svou zku genost ve styku s lidmi, ze u nich u givam gpatne taktiky.

Ale uplynuly tSrdny a na ka gdYch 50 volnYch mist jsem sehnal jen jednoho nezamestnaneho. Tu jsern videl, ze se sna gim ptemluvit lidi, kteki se rozhodli nereagovat.

Ovgem ptime odmitnuti prate to nebylo, ponevadg tim by se vystavoval mo gnosti, ze budou ze seznamu proste Skrtnuti. Ale vyhYbali se a vymlouvali s obdivuhodnou rafinovanosti.

Vezmete si Jacka. Byla nalehava poptavka po eloveku, ktert se vyzna, ve specialni tesatske praci na sktinky do archivri. To byl Jackriv obor. Poslal jsem pro neho a vysvetloval mu, ze to je pro neho ptile gitost, aby se mohl znovu starat o svcu rodinu. Dovodete tu praci?, zeptal jsem se ho. Ov gem ge, odpovedel. Dovedl Jr dokonce tak dobte, ze bez jakekoliv debaty vedel hned, ze ji neptijme. Poranil prt se na berci a ph jeho praci je pit tteba hodne stat.

Mistni inspektor dodal dye lekatska vysved-

tato pravidla jsou v platnosti uz pfes rok, je na case aby se nasi radovi urednici a organisatori die nich zachovavali: Vrchni lekat nechce nadale bYti napomocen v tomto nepineni stanov, a bude tedy nucen vraceti v gechny gadosti o elenstvi, ktere nejsou ueineny v souhiasu s pravidly nag! Jednoty. Omluva, ze to vezme nejakY eas neg se mistni kady ptipravi na zmeny ve stanovach, snad po dobe jednoho roku odpada.

2. 2e, po spravnem vypineni prvni stranky gadosti o elenstvi, pteda tajemnik neb organisator listinu tadovemu lath, a tento pak ji odegle vrchnimu 3. 2e za slugby tadoveho lekate plat! H. U. a ne gadatel.

Teg by bylo zahodno, upozorniti rikedniky na nove listiny a na to, ze po prvnim bkeznu nemaji se ug stare listiny pottebovati.

Dale bych navrhoval, aby Jednota po gadovala "Proof of Death", na zprisob jak to ma O.D. H.S., v ptipadu smrti elena. Dale, aby v padu fimrti opis o ptieine smrti poslan byl vrchnimu 'elm& J. Kopeck'.

S bratrskYna pozdravem,

rozhodne vYsti2nY a neni moino z neho ubrati aneb k nernu ptidati.

Nag vrchni lekat, bratr Jos. KopeckY, znovu dokazuje, ze povinnosti sveho ritadu bete vagne a ze se snagi cinem i radou prospeti nasi Jednote. Ale, v tomto ptipadu ku zachovavani ptedpisti na gich stanov jest tteba dvou einite141 — vrchniho lekate a tech Menu, kteti v jejich einnosti pro Jednotu maji Caste styky s naaim vrchnim lekatem. 6innost vrchniho lekate pro dobro naai Jednoty jest dalekosahla; jeji rieinek neni znati dnes neb zitra, ale pozname jej za deset, patnact rokri.

26,dame snagne vgechny eleny, kte •i mail east' styk s na gim vrchnim lekakem a tea i kady, ktere je gte se dle stanov nezachovaly a lekafe tadoveho nezvolily, aby tento elanek vzaly v uvahu, zvlagte stat' o tadovYch lekatich.

Upozorriujeme teg pti teto pkilegitosti, ze nam prave byly z tiskarny zaslany nove, bratrem doktorem Kopecktm vypracovane lekatske stiny, ktere budou zaslany na v gechny tadY. Broth jednatele necht' se hlasi o nove vysveddeni u tadoNtch ritednikri. 2adame te g snagne, aby se po obdr geni novtch, zlep genYch lekatsktch listin stare lekatske vysveddeni nepou-

Fayetteville, Texas, 11. finora 1938.

Mili broth a sentry!

Tento dopis byl eten v minule schrizi H. U. a bylo usnegeno, aby byl zaslan k uvetejneni do nageho Vestniku — beze zmeny. Jest vecnt,

Vage H. U. zaroveri timto dekuje nagemiA vrchnimu Micah, bratru Jos. KopeckYmu, za vypracovani lekarskeho vysvedeeni a za dobre upozorneni v jeho dopisu.

S bratrskYm pozdravem, H

Cesta do prazdna. deni, podle kterYch to neni nic va gneho. Ana, ale k jeho praci je pry tteba zvla gtnich nastrojil, vytdeel se Jack dale, a on ma sve veci v zastavarne. Zatelefonoval jsem mu gi. ktery hledal truhlate, a ten odpovedel, ze rad dcda, svoje nastroje, ptijde-li Jack nasledujiciho dne rano, a ze to bude trvala prace za 42 dolarta. tYdne. Jack se zdvotile usrnal. To je pry velmi pekoe, ale on musi bYt nekolik pli gtich dni u soudu. NejakY slam- o najemne. Okarn gite jsem zatidil, aby ho mohl u soudu had() zastupovat. Nug,e, je nyni ochoten vyzvednout si legitimaci na statnim zernestnavatelskem tirade a ptihlasit se zitra rano u zamestnavatele?

Odegel. Statni fitad volal pozdeji tehc g doe.

Tento mug , hlasili, ma bYt zitra rano u soudu, a nernri g e se ptihlasit o praci. A tit se nikdy Vezmete Huberta O'Malleyho. Hubert se pustil do prace, kterou jsem mu opattil, s vdeen3im risrikevem. Druheho dne jsem zateleforko val zamestnavateli. Zamestnavateli se Hubert libi, odpovedel, jenom g mu vadi, ae Hubert se v praci naprosto nevyzna, ale je to pry rortomilY chlapik, ze mu budou radi platit nekolik tYdnfi tech 10 dolarti, ne g se zaudi. Byl jsem ohromen, ponevadg Hubert O'Malley byl nejen znamenitYm odbornikem v teto praci, ale byl i daleko Wok() nejlep gim. Mistni inspek-

for mu dal na vybranou: bud' vezme to praci, nebo mu srazi podporu na 10 dolaril tydne.

Hubert si vybral to druhe.

Vezmete si Betty Johnsonovou, pani stied nich let, bydlici v peknem petipokojovem byte spolu se svou sedmnactiletou dcerou. Dvakrat ji byla nabidnuta prace, ktera se hodila k jejimu vzdelani. Dvakrat ,odpovedela, g,e nevydrgela pracovat rely den odloudene od sve dcery. Ani dcera se piing nezajimala o praci ye svem oboru, pro kterY bylo stale dosti volnYch mist.

Je mi apatne ze vaech tech lid!, jea vymY gleji tisice v§elijakYch vYmluv, jen aby se vyhnuli skuteene praci. Meli jsme u na g vgdycky lid!, pro ktere se nenajde tadna prace. Ale nyni mame mnohem vice tech, kteti jsou na ceste nenapravitelne lenosti. Prijde doba, kdy ztrati zcela vsechny schopniosti, ktere kdysi men. V mem okrese je tento den nebezpeene blizko.

Casein vyjde rozkaz, abychom zustiali dozor na "ulejvaky" a srazili jim podporu, ale nepomaha to. Mistni inspektoti mail ua mnoho jen resignovasmutnYch zkugenosti, a nyni ne mavnou rukou: "Marna prace!" jak notoricti zahaleci se dali vytahnout do prace, ale potom zase pomalu zalezli do sveho hnizdecka zahtivaneho tak peelive statnimi podparami. Jejich pocateeni nad geni ochabuje a vysoci statni ritednici tvrdi, ae na ge ptechodno zamestnani je ua trvale.

Strana 2 IEDNOU z nejveselepich veci dne gniho tivota jest sledovani horeenych debat ueenYch ekonomistri, zejmena tech, kteti dosud jegte nenabyli nizoru, jejich vecla byla dennimi udalostmi pomalu, ale jiste odsunuta na Moven hvezdopravectvi. Ti pak, kteti jsou dogmatietej gi, ocitaji se v nephjemne situaci kreslica map za dob Kolumbovych, kdy tento pan podal vetejne popirati, to zeme jest plocha, a trval na jeji kulatosti. Tenkrat to celkem jegte dost dobe dopadlo, nebot' kulatost zeme se prokazala.

Ve vedach narodohospodafskYch, obzvlagte pak ye finaneni, jsme vgak dosud nezjistili ani, zda svet v tom smeru jest plochY, kulatY, ci jineho snad tvaru. Tento fakt na gi neznalosti demonstruji nam zpravidla muai, kteti podle naseho natoru vedi o hospodatstvi a penezich jeSte merle nail my. My, uoeni experti stojime stranou, sportovne feeeno, v outu, pravice (nebo kfidice): "Ne, vyloueeno, tak to nemritete delat!" A net domluvime, ut je to udelano a hotovo. Neni to zrovna projev vdeku vriei nositelfun pochodne vedy a kultury, nebot' to na ne pusobi rugive a velmi depresivne, kdy ureitou vec nedbporueovali, opirajice se o pouelcy, jicht nerozbornost byla easti jejich pfesvedeeni, a vec tato se na konec osvedei. Takove phhody vzbuzuji u nich pocit nejistoty v jejich vlastnim vednim oboru, o kterem se domnivaji, ze jej snail at do nejtajnej gich jeho zahybri.

Po etvrt stoleti jsem studoval a pozoroval s maven& pill toto Siroke pole vedy, ne v gak jako profesional. Sloutil jsem totit jako specialni poradce sekretafi americkeho statniho pokladu. Rozclil mezi mYrn amaterismem a profesionaly je v torn, to se musim smati, vidim-li mizeti sve teoreticke zasady jako brak v kogi na papir. Profesional v takovem plipacle trpi zvYgenYm krevnim tlakem. And si vezmu na pomoc algebru s logaritmickYmi tabulkami, mohu prokazati,te Mussolini nemohl z finandinch drivodri provesti sve tateni v Habe gi. V dobe, kdy se naposled sly gelo o italske reserve zlata, cinila asi 300 milioml dolarri. co vge ten mut jit dokazal, rozdil mezi reservou, kterou mel po rude, a tim, co skuteene vydal, mush bYti ohromnY, ph eemt neni znamo, .2e by mu na rihradu tohoto rozdilu nekdo spechal prijeiti zlato. Ale on to piece dokazal, aekoliv podle vgech dosavadnich narodohospodatskYch pravidel se mel zhroutiti.

A proto, kdybyste se mne dnes tazali, kterou stranu, zda positivni, ci negativni, bych volil pii sazce o torn, ze 2 a 2 jsou 4, doporueoval bych stranu positivni, ale nesazel bych, nebot' jsem mel zkugenost s mnohYrni vecmi, o kterYch jsem mel jistotu takovou, jako to 2 a 2 jsou 4, a pfesto ukazaly prakticky poeet jinY. Tak na prhklad vime zcela ureite, to kdyt se v nektere zemi zasoby zlata, poutite ke kryti obetiva, sniti pod 2%, to zeme nema menu, panika a chaos jsou neodvratny a takova zeme se nemfde sifdastniti zahranidniho obchodu. A pfece !name dnes na svete takovou zemi, hodne zavislou na zahranienim obchode, ktera, nema, skoro tadne kryti zlatem, ba co vice, jest at po uSi zadlutena vnittnimi i zahranienimi prijekami, soukromeho i vefejneho razu, a pfece obchoduje. Podle poudek standardni narodohospodatske vedy by melo Nemecko bYti hospodatskou mrtvolou. A hle, mrtvola se nekaci.

Ba prave naopak vysila valeene lod'stvo do SpanelskYch vod, aby 26,clala pra y° a zadostiudineni.

Kdyt mi bylo dvacet let, veal jsem nade vgechny pochyby, to odmitne-li Vella Britanie splatiti nekterY ze svYch vetejnYch dluhri, pak to bude jeji konec. Myslim, to vgichni dobie vime, jak to dopadlo. Velka Britanie odmitla zaplatit valeene piljeky Americe a byla jednou z prvnich, ktere vybfedly St'astne z velke hospodatske krise, a svYm postupem sveho easu doclavala driveru a silu ostatnim zemim. Nas, Ameridany, ztrata nezaplacenYch valeenYch tot neznieila, ba naopak, byl vydan na popud senatora Johnsona z Californie zakon, se nesmi poskytovati prijeky tern statism, ktere mail ye zvyku je neplatit. Tim se jiste zabrani ph§ti svetove valce a mriteme se proto jen radovati, to nam Anglieane valeene pAjeky nezaplatill, pti eemz prosim, abyste odpustili,

VASTNiK

Bajonetoq standard.

Chester T. Crowell. se smeji (viz vysvetleni rozdilu mezi mnou a profesionaly).

Pied dvaceti - lety jsem vedel, ze neexistuje nic podobneho, jako opugteni zlateho standardu. Mohl se pouze snititi obsah zlata v dolaru, libfe gterlinku nebo v marce, ktere i potom byly hodnoceny podle nitgiho obsahu zlata, zristavge na zlatem standardu. JinY nazor by se byl tenkrate povatoval za eirY nesmysl. A hle, velika, vetgina narodfl nasledovala pfikladu Anglie a zbavila se hospodatske deprese.

Kdyby bylo skutedne pravda to, o dem jsem byl pied dvaceti lety pfesvedeen, Francie a neco malo zemi zlateho bloku by vlastne mely bYti ukazovatelem cesty ke konjunktute. Jsouce vgak verny starYm narodohospodifskYm zasadam, musely tyto staty vybojovat nejtyrdti boje ze fgech.

8vedsko pfijalo fizene obetivo v roce 1931 a neutrpelo vribec tadnou hospodafskou krisi.

V me vlasti pruhti a hvezd se osvedeilo velmi dobie podobne opatfeni. V rode 1932 ustal nag vYvoz automobilf", nebot' zajemcfun ze state, ktere menu devalvovaly, byl dolar piing drahY a tim cena americkYch aut pro ne nedosatitelna. Kdy2 jsme pak v roce 1933 rovnet znehodnotili dolar, cizozem gti zalemci poeali opetne kupovati na ge auta a vYvoz rostl tak rapidne, to dnes jit pomalu dosahuje nejvyggich dosavadnich obratri, docilenYch v roce 1929.

Podle narodohospodafskYch teorii hodnota many se oceriuje v tuzemsku velmi brzy podle toho, jak byla ocenena v cizine. Tak to alespori tvrdili experti pied dvaceti peti lety. Japonsko ohromne zvY gilo svrij vYvoz do ciziny, kdy pied tim devalvovalo yen. Z japonskYch tovaren lze dostat vYrobky za sme gne nizke deny, avgak za yen, jakmile se tento dostane do Japonska, lze dostati potraviny, odevy, bydleni stejne jakosti a ve stejnem mnotstvi jako (Hive. Ano, jest to novY zpilsob moderniho kouzelnictvi.

Na tucty narodohospodatu tvrdh,ze svetove hospodalske obrozeni nastane, at hlavni staty, zabYvajici se obchodem, se vrati ke zlatemu standardu a provedou stabilisaci men. Tomu jsem tot kdysi vehl. Nyni v gak vidim hlavni pfekatku pro otiveni obchodu na Moven roku 1924 ve strachu pied novou svetovou valkou.

Tak ku pi., kdyby Amerika zcela zdarma nabidla Francii svou p genici, Francie by vahala s phjetim teto nabidky dnes, kdyby Amerika nemohla zarueiti v ptipade valky, v nit by Francie byla rieastna, doprovod zasilek pgenice svYm valenYm lod'stvem. Bez teto zaruky ueini Francie lope, kdy si bude pestovati svou vlastni pgenici doma. A to take Francie dela.

Podle pravidel standardni ekonomie jest tento postup nesmyslny, ba sebevratednY. A myslite, ze skuteene je?

Nejvetgi nesnaz s narodohospodatskYmi velieinami je v torn, to se narodily a byly vychova,ny v dobe, kdy vladl zlatY standard, aelcoliv ye skuteenosti mame to stejnou merou se uplatriujici bajonetovY standard, o nemt mnozi dosud nevedi, nebo nechteji vedet. Ja jsem osobne o jeho existenci pfesvedeen a tvrdim, to se drti nad miru dobie.

"To jsou penize," iekne diktator, "a Vy je budete brat, nebo . . . ", a lidi je berou.

V teto dobe jest Rusko druhYm nejvetgim producentem ziata, ale zlatu neveki, a proto by radeji platilo sve objednavky kote ginami, manganovYmi rudami, celulosou, platinou a mnohymi jinymi produkty sve zeme, ktere vgechny mute Amerika velmi dobie pottebovat. Avgak my. Ameridane, s nejvet gimi zasobami zlata, potiebujeme ho jegte vie, a proto Rusove plati zlatem a jiste se nam ve skrytu vysmivaji, dnegni tendenci svetove politiky fizeneho menoveho hospodaieni. Teorie ovgem tvrdi. to jest motno v gechno koupiti za zlato.

Avgak jest tomu tak i tehdy, kdy by nas valka odfizla od pramenri manganovYch rod, diamanta (pro prrimyslove ueely, prosim), cinu atd.? Podle ortodoxni torte ekonomicky se de, vyfait tento problem zlatem, as bych si yak

Ve stredu, dne 16. Unora 1938. spik dal zaplatiti sve vyrobky produkty, bez nichz se prakticky nemohu obejit.

Nejsems itotit jist, to bude zlatY standard naciale trvati, ale poeinam o torn pochybovati.

Zemel se toei kolem slunce, at' to nova uznava nebo neuznava.. Musime se teto skuteenosti se svYmi problemy phzprisobit, a to jseme pr6,ve neueinili, neb alespori vet gina z nas v tom smeru pochybovala. Ekonomie, penize, finandni politika?? Obasam se, to tohle -de jest pro kooku, dokud to nedovede udrtet kola v chodu, mute ph praci a dati chleba v gem. Kdo to dokate, ten jedine ma pravdu, a nikdo vic.

Tragicke vgak je, to neni v tom smyslu tadnYbh vedeckYch srnernic, na dosavadni poznatky se musime divati jen a jen kriticky, pak nam snad pomohou. Neumime-li se smati, jsme ztraceni. Jsem v gak optimista, nebot' rozdil mezi zviiaty a lidmi jest ten, to se lido dovedou smati.

Obrovsk3'r balvan se ditil na vodarnu.

U Dedina je znama Kvadrova hora s Leopoldovou vyhlidkou. Cast masivu teto skaly se odg tepila a tvotila jakYsi klin, postaveny na gpieku. Jit pled tficeti lety se utvotila mezi klinem, jehot hmota je odha,dovana na 1500 kubickYch marts' kamene, spara a rok od roku se rozgifovala. Vgechny pokusy podeptit tuto vychylujici se Cast skalniho masivu, byly marny. Mezera mezi vlastni horou a oci gtepenou easti dosahla nadavno jit 8 metrri, takte nebezpedi bylo zfejme. Mesto Dedin chtelo piedejiti padu tohoto skalniho masivu jeho rozbitim, ale chybely finaneni prosthedky. V sobotu se obrovskY skalni sites zritil. Jedna Cast zristala letet na fmati stony kvadrove hory a vetch Cast se kitila hloubeji po svahu, poratejic stromy, stojici v testa. OhromnY skalni balvan dopadl pak na budovu deeinske vodarny, jejit stfechu a klenuti prorazil a zbohl eastedne i postranni zdi. Strojni zafizeni ye voclarne a vodni nadrte zristaly netto gkozeny. Cesty na Kvadrove hoke, vedouci ke zkicenemu masivu, byly uzarkeny, protole je nebezped1 dalgiho pada. Pheinou zficeni skal je asi vliv tani a pfedchitzejicich mrazt. Obyvatele v okoli Kvadrove hory vgak tvrdi, to jit delei eas, pozorovali easteji opakovarae chveni pridy a podzemni duneni.

Vici u Stavne rdousi zvei.

Nedaleko Stavne na Utocku radh opet smeeka vlku. Lesni zamestnanci na gli jeji bespeenou stopu: rortrhanou lari. Radost ze zastrageni yin na Utocku byla tedy velmi kratka.

Dva elenove prvni smeeky, ktefi se stali obeti dobrYch ran nespicienta finaneni strafe Valtra a polesneho Kafky, byli v kra,ji po 30 letech prvnimi zastfelenYmi vlky. Jejich zbyli druhove utekli pak do Polska. Podle v gech znamek jde nyni o jinou smeeku, rctote vlci se nikdy nevraceji na misto, kde jejich druhove ze smeeky zahynuli.

Vabeni do britske arrnady.

AnglickY ministr valky zkougi vgechno m ne, aby posilil zajem dobrovolnikil o slutbu v armada. Mezi jinSrm zaeala se stavet nova kasarna, ktera mail bSrt poslednim slovem v tomto smeru .Nebudou to pry vice kasarna., nYbr2 hotovo hotely pro vojaky. Kasarna se stavi v Mytchettu nedaleko staleho vojenskeho tabora v Aldershotu. Budou hotova r. 1940 a budou stat skoro 2 miliony dolartl. Budou vybavena Ustkednim topenim, svetelnYmi laznemi a pro volne chvile vojakft vhodnYmi mistnostmi s lenogkami pro 25 mute. LoZnice jsou umisteny ve etyfech kisidlech, kaZde o etytech patrech.

Hlavni budova bude miti obrovskou jidelnu pro 650 vojakti. KalclY z nich bude mit oceloyou skfin pro sve \led_ LoZnice jsou pramerne pro 8 mutt. Prave toto zmen geni prcstoru spoleenYch lotnic se poklacia, za nejdriletitej gi novinku ye stavbe kasaren — od chvile, co svet poznal kasarna, spavo, v jedne mistnosti prrimerne 40 vojakri. Chodby mail byti pestle vymalovany a vydlatcleny. Bude pamatovano take na tenate vojaky — budou pro ne, postave ny zvlagtni budovy. Kolem budov ma bYt nasazen smrkovY les a pied kasarnami zfizeny kvetinove zahony.

ate stfedu, dne 16. imora 1938.

Oddil dopisovatels4 Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti._ Z MOJI NAVgTEVY V AMERICE. Dallas, Texas Ctend, redakce, mill etenati a mile etenatky tohoto listu!

V minulem Vestniku jsem yam psala moje zkudenosti v Texasu. Po jeho uve •ejneni byla jsem mnoha krajany vyzvana, abych opet netco napasala do Vestniku ;a co nejVice o to nadi stare, mile vlasti, na kterou si mnozi jedte tak racli vzpominaji a ja jsem jim o ni tak malo napsala. Mnozi mne zase prosili, abych jim brzy odepsala ;a takovYch dopist jsem obdrtela mnoho, od syYch znamYch i neznamYch. A ponevadt by mne to vzalo mnoho easu katidemu zvladt' odpisovat, dovoluji si yam vdem spoledne odepsat v dnednim Vestniku, a doufam, to to take tak z lasky ode mne plijmete, jako bych vam katclemu z yladt' psala. Ja vam, mill krajane vdem srdeene dekuji za ty mile dopisy, vdechny mne moc zajimaly, nebot' ye mnoha techto dopisech bylo mne scieleno, to dobte snail celou moji rodinu. Jedni mne psali, to znali dobte meho otce ,a jak jedte v jejich mladi hravali eastokrat spolu v karty, druzi psali, to mu dijivali ty vysoke boty, ktere on tak rad nosival, a jini,,te mu dili daty ,nekteti mne pisi, 2,e mneho pracovali pro meho da yno zemfeleho dedeeka, a zase natal, ze znali i mne, kdyt jsem byla jedte male deveatko, a jak pry mne meli moc radi, a same podobne dopisy. Pii eteni techto dopisu mela jsem smutne i vesele vzpominky. A proto mne velmi zajimal dopis tad Mrs. Caroliny Slovaeek z Ennis, pti jehot eteni jsem si i hofce zaplakala, nebot' mne scleluje, ze si velmi dobte pamatuje na celou moji rodinu, to si dobte pamatuje jak moji mili rodiee bkvali z ydni na katdou svatbu za starosvaty, jak za starYch dob bYvalo u tnas zvykem, ate moje matiola byla pfitomna i na jeji svatbe ,kdyt se vdavala, a to jedte dnes slydi ten jeji lahoclnY hlas, jak vkly na tech svatbach zpivavala. Moje matieka byla jedinou dcerou z velkostatku a provdala se za meho otce jedte vlem mlacii, nebylo ji jedte zcela ani 16 let. A proto velmi rada zpivavala svoji zamilovanou piseri: `Zahuealy hory, zahuealy lesy, kam jste se poclely vy, moje mlacie easy". JO, si ji vdak tak mnoho nepamatuji, nebot' nam zernfela, byla jedte mlada, ye veku 31 let. A prato o ni vim jen to, co mne hodni lide o ni feknou. Nekdo mne napsal, moje matieka byla tak hodna Sena, to ona mela vdeckYch pet "P". To zname.nalo dfive: hodna, bohata, pracovita, pobotna a pekna.

Tak se to za starch dob nazYvalo, kdyt byla na nekterem statku taketva hodna panna. A p •i torn bYvalo "Sedavej panenko v konte, jsi-li hodna, tnajdou to"! A tak nas zflstalo pet sirotn, nejstarsi Rudolf mel 14 let, ten nejmladdi Albert mel 4 beta. Nag otec se otenil po druhe a z toho mantelstvi vzedlo zase pet sourozencil. Otce meho jste dobte znali, ze byl velmi zamotnY ,a na nas deti velmi dobrY ,ale jak to jit obyeejne bYva — ne vdak vklycky — to kdytt ptijde druha matka, jsou ty prvni ditky odstrkovany. A tak, jak jsme trochu povyrostli, jeden za druhYm p•ijitdeli jsme se do Ameriky k nadi rodine. Bohutel, tti z myth bratti zde zemfeli, nejstardi Rudolf, kdyt mu bylo 25 let, Albert 18 let a Berta, kdyt ji bylo 27 let, takte jsem zUstala sama s jedinYm mojim bratrem Hugo, ktereho jsem ted' navdtivila. jsme tadnY na ruzich ustlano, a obzvladt' ja ne ,nebot' mne bylo usOuteno projit tnejednu teticou ktitovou cestu ;ac mne to nikdo neveti, nebot' se katclemu zda, to velmi dobte vypadam ate jsem pind tivota, ale jak se Mica, na rtech smith a v srdci bob, a proto si velmi easto vzpomina.m na tyto slava, ktere vyfknul kral alamoun: Oloveee, byt' celY svet se dostal v Adel tobe, „jdi bez radosti d5.i, neb jest to pouhe nie,

VtSTNtK byt' rely svet si ztratil v rudlej zlobe, jdi bez talosti dal ,neb jest to pouhe nic.

Zal i radost zminou, zhynou v hrobe, min klidne tento svet, neb on jest pouhe nic.

A tak mill krajane, zase neco ted' veselejdiho. Chci vadeinu pram vyhoveti a napsati vam aspori neco o to nadi face vybojo yane vlasti.

To si vy ani nedovedete ptedstavit, jake svitele nam bylo pfekonavat ve svetove valce.

Vim, te i vy jste zde mnoha zle easy pocitili, ale to se nedd daleko pkirovnat k tomu utrpeni nademu, a nedalo by se mi to jen tak lehSe vypsat.

Pak po valce nam bylo nekalik let lepe, ale od roku 28. pkidla nam ohromna hospoplatska, "krisa", tak jak my tomu tam fikame. Priimysl i obchod klesl, rolnici nemohli nic zpenetit, vdechno bylo velmi lacine, prate nebylo, a mnoho lidi bylo bez zamestnexii. Pen& vilbec nebylo, lidi se zadlutili, hanky nechtely piljeovat, neb nemohly se platit iiroky, nastala velka nednvera mezi lidem, nevefil jeden druhemu, a tak ztracel jeden za druhYm a nejvice ztratili ti, kteti neco podnikali. Pak nastaly same dratby, prodavaly se jim sttechy nad hlavou, a mnozi museli vyjit s pladem ze s yYch grunt0 a jit pouze tnekam do kvartYril. A vladt' nad valadskY lid tim byl nejvice podtitenY. Ale v ptitomne dobe jsou nade pomery °pet dosti dabre, lide zaainaji mit prd,ci a v poslednich dvou letech se vdeobecne vdechno zlepduje, president Bened jest rozumnYm vladcem.

Valky si desky a mora yskY lid nepfeje, ale boil se vpadu Yemen. Piipravujeme se ku sve obrane ,a tak mnoho mist je opevriovano, taki kdyby Nemci chteli nam sebrat republiku, nepujde jim to tak snadno. Nebot' lid a armada se sjednocuji k obrane republiky a miru.

Take hospocialske pfedpoklady daldiho vYvoje jsou pliznive, a projev nadeho oblibeneho pfedsedy vlady dr. Milana Hodti, ktery nam tekl: "Proto, ze jsme spravedlivi, jsme take silni, odmitame katclY zasah zvenei velmi rozhodne".

A ted' zase neco tern nasim valadskYm krajanihn. Jest tam u nas ye vdem velkY pokrok, a mnozi, ktefi byste se v ta mista navratili, byste se k ledaeemu neptiznali. Mnoho se vdude stavi, obzvladte kolem Vsetina, Jablunky a Hodt'alkove, stavi se tarn same zbrojovky, tovarny na plynove musky, v lesich se vdechno opevriuje, vdude se delaji nova silnice, tam kde sly do velicYch kopcfi, pteldadaji se na roviny.

Skoro pies vdecky lesnate hory jsou nadelane pane silnice. Naptiklad z Bystfice pod HostYnem jde silnice pies Tesak kolern Trojan a Lueek a je spojena, jak se tikalo u Hamaln, a jde at na Slovensko do Bratislavy, takte je tam v tech mistech velika autova, frekvence. Co se tam dfive lide Ares ty lesy nachodili pedky ledajakymi chodniely do Bystfice tria jarmak, nebo na pout' na sv. HostYn. Dnes jde silnice kolem celeho toho ohromneho kopce HostYna az na vrch, take kdo nechce, nemusi tam lett po etytech, jak to drive delavali, vyjede si autem az na sam vrch. Pak kolem Vsetina je nadelanYch mnoho novYch silnic, ktere tahnou at na, Solane a dal do Ostravy. V Jablunce nad Beavou mame nova nadrati, a co tarn dfive jezdil vlak tak pomalu, to by ho byl padky pfedehnal, jedou tam dnes rychliky, riff* spojeni na Bratislavu a Brno. V Hodt'alkove a v Ratiboru mame nave medt'anske dkoly s modernim zatizenim; Hodt'alovska, stala pies dva miliony. Je tam postaveno mnoho modernich budov, stavi se tam velka podta a siroteinec.

Take v mode na Valadsku je ohromnY pokrok, skoro vdechny teny chodi ostfihane, tak jako tady, takze nepoznate je-li to sleena z mesta nebo nekde z Katefinic. Neni to tak dam°, co ja jsem tam pti:sla, tedy se tarn jedte nosily valadske katichy a krpce, ale dnes toho jit nevidet. Ale znam tam jedte jeden dam, kde se vubec za cely rok nic nekoupi z obchodu, co se datt tYka. Oni si tam naseji konopi a lnu, a tetielcy to optadou na kolovratku, doma se to platno zpracuje a vybili, pak se nadije chlapom a ogarom kodule a gati, a robarn rubade a sukne. Na zimni obleky se chovaji ovce, se zanese ke Smolikum na Vsetin, a z to se nadije papal a huriaku, a nadela, vlrialcu. DruhY dUm tarn late znam, kde maji vaechno pohromade v jedne jizbe. V jednom koute terna,

Btrana 3 co se "drotuje a male mouka, v druhern koute maji kozy, ve ttetim jsou kralici a slepice, ve tvrtem spavaji sami a na prosttedek, kdyt je to v time donese se male ulihle telatko, aby snad venku nezmrzlo.

Take se tarn doposud odbYvaji ta procesi, co chodivaji na pout' na sv. HostYn. Jak je to krasne, kdyt z jara v maji katdYm rokem jde rites Hodtalkovu nekolik procesi z Haveziho, Halenkova, Lideeka a ze vdech tech horriackYch dedin. Nekterou jdou s muzikou a se zpevem, a jeden v ptedu pfecitikava nejakou to pobotnou pisviieku. V nekterem procesi jdou take drutieky a mladenci. 2eny nesou na zadeah ranteeky "nadlcy" s potravinami, nektere to nesou v kodicich na ruce. Je zajimave pothledet na ten lid, kterY putuje i 8-10 hodin pedky, aby mohl vykonati svoji pobotnost k Panence Marii Hostynske, ameba do Stipy u Zlina. Vetdina jich dlape bosky, nebot' by to nevydrteli ve sttevicich takovY kus testy. A kdyt pfejdou Hadt'alkovu, ptijde jim jiti pies daleke hory, tam ke dem kamenom, vedle mile valadske dedinky Rusavy, a pak do toho velikeho kopce at na vrch ke kostelu. Krasne se to rozlehd, kdyt jdou pies lesy a zaenou hrat a zpivat ty pobotne pisnieky, u kostelnich dveti pokleknou a lezou pies celY kostel a kolem velkeho °Rafe po holYch kolenou. Z toho je videt, to nad valadskY lid je jeate velmi pobotnY. Take vy, krajane od Zlina a z okolnich dedin, kdybyste ptidli do sveho rodidte, byste ho nepoznali. Vdude pies dediny vedou nova, pane silnice, moderni domky s kvetinovYmi zahradkami. Vdud jezdi auta, jen to ne tolik jako zde. Za to jest co dekovati firma Tomad Bat'a, nademu krali obuvi, nebot' delnici tam dosti vydelaji penez, takte si mohou vaichni postavit sve vlastni domy a zvelebit svuj majetek.

Take jeate dosti easto se tam odbyvaji ty valadske svatby, kde drutieky jsou nastrojene ye valadskYch krojich ,a kdyt se jde ke to je k obedu, tak se nevesta musi zadepit: yeneeek se ji odebere a ona dostane pekny bedvabnY datek na hlavu. Kuchafky nosi na velke misy s lukdama a hovezi polevicu, zeli, na nem nadrobene maso, a drobovou omaoku, pii ktere se zpiva: "Al macka, madka, hledaj mamenko kmochadka!" A pak nakonec se phnese misa s bilou krupici, mdslem namadtena,, a jak ji drutieky zathou jisti, tak mladenci jim do ni hati hrach, nektefi cukrovi. A takovYtch zvykii bych vam mohla spoustu napsat, ale jit to musim snad ukoneit, aby se pan redaktor Moueka nezlobil, to toho tolik Ale kdyt jsem u to maeky ptestala, tak jedte neco o to matte. Ja, jsem totit dovezla s se.bou z Evropy suche htiby, nebot' jsem vedela, zde nerostou, a tak jak chodim po tech navdtevach, tak ty hfiby vdude rozdavam, ale nektefi nevi ani jak se ty htiby vati, nebot' to myslim jaktivinejedli, a tak kam ptijdu vdude musim ukazat jak se. to vati, a tak ponejvic z nich navatim . to htibovou macku. Tam, kde maji dosti smetany, tarn se maeka dolote vati, ale hordi to mam, to nikde v dupliku nemohu najit toho evropskeho dFeveneho dvrlaku, kterym se ta smetana dobte retzdvrla. KattlY mi pods jakousi dratenou motolicu, s kterou to neumim dvrlat, a misto hfibove navatim madky se Avrlkama. Tam, kde ja bydlim, je nedaleko hora Jaroriova, chlapci tarn natetou vetvieek a nadelaji 'Syrian vetdich, mendich, jakYch kdo chce, tak to my tam o ne potit nemarne. A tak, rodino Trneakova ze Sugerland, zvete mne k sobe na navdtevu, tak jest-li si budete pfat to htibove, tak si dvrlak ptichystejte, vdak jste tat bydleli blizko hory Jaroriove.

A ted' jeate neco pro strYela Eledoveho z Temple. Nezlobte se, to vas tak nazYvarn, neb vite, to u nas se brzy katclemu tekne strYeku a tetieko. Tak vy jste mne napsali takovy dopis, ale musela jsem se ph nem i s chuti zasmati, jak v nem pidete, to jak jste ten muj dopis eetl v tem Vestniku, to jste dostal velikou chut' na didlcy s trnkama, to jste je v Evrope tak rad jedl a hodna omadtene maslem.

My tomu tam ted' tikame karlatkove knedli-

Strang 4 ky, a jar je take tak rada jun, a moiala bych o nich napsat veselou historku, ale dnes tit jsem toho napsala mot ,tedy at zase po druhe.

Ku konci chci podekovat moji rodine (v Terrell, Texas) Holikove, neb mne celYch 8 dni hostili, a tak jsem se tam mela dobte, jsem tam i na vane mac pkibrala. Jak jsem se teS'ila, ze jak pkijedu do Ameriky, ae budu take moderni, ze zde schudnu, a ja zatim zde biram jako s kvasnicemi. Jak by ne, vidyt' tam maji VISeho hojnost. Velma mne bolelo, ae jsem mezi nimi nespatkila sveho bratrance Vile= Holika, kterY ut 5 let neni mezi 'tivYmi, a 'Oa jsem s rodinou Holikovou nviStivit pouze jeho hrob, kde odpodiva na terrellskem hkbitove.

A zaroven jsme spoleene navLtivili hrob druhello bratrance Hermana Holika, ktereho jsem naposledy videla asi plied 12 lety, kdyi byl vStevou v Oeskoslovenske republice. Bah jim dej zemi lehkou.

Za moji naVStevy u Holika, poznala jsem tam obe rodiny fiezniekove z Kaufman a rodinu Novikovu a dekuji jim za mile pohosteni. Take jsem se tam se'Sla i s rodinou ' t'astnYch, kteti pochazeji tet z Ha'st'alkove, likaji tam u nich u Radejt, a ja, se s jeho tamnejei rodinou u nas dobke znam, a proto mne ono setkani s nimi mot potailo.

Taktet chci podekovat rodine Nevolove v Alma, kterYch jsem tet byla navStivit. Ale setkani s moji gvagrovou Nevolovou bylo dosti smutne, jelikot jsem ji natrefila v latku dosti vane nemocnou, nebot' byla pied tim na operaci. Nechtela jsem tutit s moji navStevou obtetovati, ale ona si toho pkala, abych jen stela, *ge se ledva se mnou trochu pote gi, a tak jsem zfistala. Velice se mi u- rodiny Nevolove libilo, mail yeechno pane zatizene, nic jim neschazi, jen to mile tdravi, a ten chudak hospodat. 8vagrova hospodaki jen s s yYmi cletmi, s dcerou Karolinkou a synem Janem, kteti ji zeroveri potauji v jejim zarmutku, kterY na ni zit' asud vlotil, nebot' je take pro takovou term, ktera se musi o deti a o v'Sechno starati. Jak jsem spatkila jejiho syna Jana, hued jsem poznala tu Nevolavu podobu z HoSt'alkovy, neb v rodine NevolovYch je tam 9 syna, kteN nesou jmeno Jan a tento jest zde desaty Jan Nevola. Dekuji rodine Nevolove za laskave pkijeti a pkeji moji Svagrove brzke uzdraveni.

A 'Led' jeSle musim vykidit srdeeny pozdrav pani Mikeskove-Truksove, od jeji rodiny z Hat'alkovy; mela jsem ji navtivit, ale nevim, jestli k tomu dojde, nebot' bydli dosti daleko. Mela jsem ji donest vetvieku z hory Frantoveho kopca, kterou pry si ona vtdycky pkala, ale ja, jsem jit do to Ameriky tak pospichala, to jsem na onu vetvieku zapomenla.

Tim kondirn tento dopis, doufam, to budete spokojeni, ae jsem yam toho o to stare vlasti vice napsala. Mill krajane, pkijmete vgichni ode mne srdeenY pozdrav, se vzpominkou na vas veecky, jsem Rudolfina Nevolove,, 221 Starr Str., Dallas, Tex. SIBAJNKY TEL. SOK. JEDNOTY SOKOL HOUSTON. Pkedminulou nedeli byly odbYvany Sibkinky Tel. Jed. Sokol Houston. v sini kadu 8tefanik ktere se velmi pekne vydakily. Rai §ilatinek byl: "Z pohadky do pohadky a nektere z masek byly opravdu razovitYmi, pozornost budicimi. Pokud mi znamo z hosti ptespolnich, jsme se z nav§tevy pani Kohutove a jeSte jedne damy, jejit jmeno si nyni nemohu ptipomenouti, z El Campo, znamYch pani Brovcove, mantela SchovajsovYch z Danbury, dcery manaelu StanovskYch z Galvestonu, sleeny Frances, pre, y e dostudovavgi vytti gkolu v Galvestonu, o rodine Sebkovych neni se ani tkeba zminovati, ponevadt ti vtdy pkijdou v gichni a jejich hezky houfek. Net napiSi dalsi, je nutno so pochlubiti s novinkou, Fairbanks ma daku stati se novYm velkym olejovYm polem a tak se .rnate nekterY z tamnich na gich osa,dnika stet Rockefellerem, jak jsem usoudil 'ze sdeleni bratra 8ebka. Samozfejme, jim vSichni bychom toho plan, jsou tam semi dobki Tide naginci, kteki se tam pied del gi dobou usadili. Rodina LebrovYch nikdy nelituje cesty a jseu take

VESTNIK stalYini aavadvniky naSich zabav, tkebas maji k nam do Houstonu potadn kousek cesty z Clevelandu, Texas.

Sestra A. Svestkova byla ustrojena za medveda, ale nemohl jsem ji pied odmaskovanim poznati, br. Svestka gpaciroval po sale z eiekou jako Charlie Chaplin a jejich dcerugka Hilda jako Karkulka. Patrne .ozev valeene vtavy v Oink ptimel sestru 8ilhanovou aby se oblekla do havu oktkovatelky a pina ochaty, vyjimajic posilujici pochoutky z kabelieky a vsunujie je poranenYm do fist. Sestra OtvrtInikova byla §panelskou donou a si. Ratenka Lebrave, jako senorita. Vlasta Kinclova trochu vet& "baby doll", pani Don A. Earl jako "Valentine" a jeji dcera.ka Marilyn co "Cupid".

Strachu nam nahanelo dvoj spketi d'abla a ducha, jimit byli bratki Lebrove. Evelyn Kuneka a Georgia Filipek jako "Just Married Nigger Couple", Betty Brovec co pirat, `kdo by to byl do ni tekl), to asi bude loupiti srdce mladYch mute), Annie Brovec jako "school girl, (and darn good looking too",) sestfieky KlimovYch to co "dolls", hezky jim to sluklo a bratr Schovajsa jako oficir, ut nevim ktere armady. Dye diveinky z El Campo pani Kohutove byly rovnet maskovany, sestra Vol'wire byla ustrojena take za nejakou pohadkoyou osobnost. Nemohu se na ve'echay upamatovati, takova, spousta masek, to aby mel elovek hlavu jako mlYnske kola a neb v narudi hezkou stenografku, aby ji to mohl diktovati.

Muzikanti to brali jak .se like, od podlahy, ne nadarmo se jmenuje to kapela Pekakova, pekli muziku o sto Best, jako housky.

Bratr Rachae mi ukazal ty krasne cony, net byly ptisouzeny maskam, nektere z nich zrobila dovedna a umeld ruka4obetave sestry 6tvrtnikove. Frye. cena byla pkisouzena pani Don. A. Earl, co nejkrasnej6i maska, druhe, cena nejkrasnejk masce sestkiekam KlirnovYm, sestra 8vestkova prvou cenu co nejkomietejSi maska, druhou jako nejkomidtejai maska br.

Leber, predstavujici Berta, Evelyn Kunetka a Geargia Filipek tketi, co komicke masky a br.

Leber, pkedstavujici smrt, tea cenu jako komicka maska. KaldY, kdot byl maskovan obdrtel cenu a deti obdrtely ten malou vzpominku, dostaly "valentine suckers".

Bratr KaSpar se sestrou 6tvrtnikovou zarantovali malebnY 'tivY ,obraz, jako zavereenou scenu 'Sibkinek, jen' se katdemu libil. NavSteve byla velika a zabava trvala daleko jokes dobu ducha.

Douf am, te se nekterY ze sokolika neb sokolieek tet zmini o techto gibtinkach a opomenul-li jsem nektere vYznaenefai veci, to to laskave opravi.

S. P. StuclnidnY. Guy, Texas.

Mili etenati!

Byve, nam velice smutno, kdyt odejde nam stargi 'den osady tam, odkud neni na,vratu a loudenim rozrug i ten jinak klidnY beh nageho osadniho spolutiti. — Jak bolestneji vtak a krute musi dolehnouti na rodinu pozustalou pak odchotl dosud mladeho, nadejneho Mena.

Prato nage uptimna, hluboce teitend soustrast plati dnes rodine tak tetce zkou gene a zarmoucene.

Nag dobrY br. mistoptedseda tadu cis. 112, a jeho mile, rodina ztratila hodneho sveho syna Fr. Kvetone, v nedeli v noel, dne 6. anora.

Lituji odchodu tak tadneho mladika, jak byl on, a se mnou dozajiste cela nak velika osada. Byl on mile, vlidne povahy, vtdy uslutnY, stkidmY a destnY i proto jsem si jej Mate bYti rodine pozastale takove prohlakni jen atechou a aeast phi pohtbu na Guyskem hititove celeho kadu a naSi osady vic net moje slova vyjacItiti, tam citeni nas vkch dne 8. anora vyslovila.

Dozajiste, ze i na g had oficielne se rodine co celek po schazi projevi, a mne co jednotlivci zbyve, jen phipojiti sve pozorovani v to nadeji, te dojde ohlasu.

Doufam, ze odchodem tohoto bratra vzbudi se v nas vgech jine smygeni, jemnejSi eiteni pro ty kolem zbyle, pro ty kterYm mono phichylnost, to sousedstvi, bratrskou oddanost, dosud projeviti a pote-Siti se vzo.jemne porozumenim ,nekdy i shovivavosti, ptatelstvim a a-

Ve stieciu, dne 16. anora, 1938. chotou, kterou rnUZeme jeke oceniti a z lanky, z ktere se n'toino radovati.

To vge v mysl mi se skladalo a p11 keei pronesene uminil jsem si, le ve Vestniku vkm nam phipomenu. — Kdybychom tak vespolek si mohli odpustiti sva provineni, east() jen mallcherne, a zkonSeli se bez zloby poznavati, dozajiste, ie bychom mohli si ten nam tu popkany krat'oueky tivot velice zpkijemniti.

Nemate, ptatele, ten pocit, ae v podporovani se yzajemnem projevovali bychom tu lidskost, o ktere east° jen hovoHme, tak yzeznou a potkebnou, by ∎opravdove bratrstvi nam zavladlo, a toto Irem i sobe pfeje WS, L. 0. Hokk.

Moscow, Texas.

Ctena redakce!

Rok start' odeSO1 do zapomenuti, ale dost lidi bude, co si nan budou vzpominat, neb jednem pkinesl radost a druhYm tal a snad zklamani, no to je ut tak v tivote nas vSech. Nemfiteme se Itichni radovat a nebo rmoutit, neb co nam osudem ureeno, to musime phijmout.

LepSi by bylo, kdyby men vSeci Tide aspori trochu ten tivot svaj men pkijemnY, ale bohutel, dneSni doba toho nedba a nevidi a videt nechce, svet prudce tije, chvata a na nic nedba, jako ty kary po cestach, jestli koho zabije; no je to ne§t'astna, nahoda a je to odbyte.

Kdyt se jede tkeba jen malt' kousek po highway, to uvidite tech ubohYch lidi, co prosi o svezeni, jsou o hladu a k tomu koatne obleeeni i bosi, tu videt, be trpi nouzi. Ale ovSem, jeden nemate pomoci, a easem se zklame i v takovem, be se yam zle odmeni za vas soucit.

Nevim, co tento rok 1938 nam pkinese, ale mot dobreho abychom nedekali, tolik lidi bez prace a bez domova, to piece (Hive nebYvalo. Ta prosperita Spatne leze z poza toho rohu.

Al rozum zastane stet, kdyt etete co je lidi bez prace, jako kkivda se pacha na delnem lidu v mestech, ale farmaki nejsme na tom o nic lepe. Tolik pravda je, te vSe nemusime koupit jak ti bide ye mestech, no ale kdo chce nee° mit, aby hlad nernel na farme, tak musi pracovat, nob samo nic nepkijde. Ovkm jsou i bile vrany mezi farmaky, be ma farmu, ale Mat, se mu !nechce, spoleha jen na druhe. To nevi, co v pisme psano: "eloveee, pkidiri se a pracuj, a Pan Bah ti potehne,". Co se mne tYee, je, bych nikdy nehandlil za mesto, tkeba jsme mot utiskovani na farmach.

Musime se odkeknouti vklideho, co v meste bide utivaji, ale pkece se nam lepe Oche, v pkirode, pteekove nam zpivaji zadarmo, phirode nas obdaki kvitky ,takto radost phec citime, jen Lasky theba je mezi lidem a dobre vole. DneSni doba je veru •na povatenou, ceny vkho, co farmak yypestuje nestoji za nic. Co bylo slibu zmenAit osev, to dostaneme vetSi cenu, ale zastalo na slibu a take se to odbylo.

LepAi by bylo ,kdyby nechali farmaky tak jako bylo dkive, ,tadnY nedrtel kontrolu co kdo vypestoval a kolik a lidi tili spokojeneji net dnes.

Nebylo tak draho jak je dneSni dobu, v das pokroku. Tato mizerie by ustoupila do pozadi, jen kdyby ti naS'i vadcove chteli. Nebylo by pfebytku v nidem, ale oni l nechteji farmakfun pornoci, boji se, to bychom byli bujni. Kdyby cena baviny byla stanovena jista 15—.20c, tak by se ten svet, lepe pohyboval. Prod? Proto, te farmak jak ma penite, tak ma i delnik v meste i na fume. Ale kdyt farmak nemfite prodat sve vYrobky za cenu obstojnou, tak nemabe nic koupit, a tam je to. Je, myslim, te dnegni doba otevte ,oei vgem. Kdo mohou jit k volbe meli by si dobte udrteti ye sve pameti ty ny, co dne'Sni dobou pletou bid" na ten farmatskY lid a v den volebni jim dejte earku po hi- bete a budou take odmeneni. Necht' take pociti ,neco, neb si zaslouti ne darku pkes jejich jmeno, ale dam na zada.

Jest-li se nam nedostane lepSi ceny 'zo, bavlnu, tak nevim co budeme delat, abychom se doloke meli a nekradli. Moe se zavedlo jakesi novoty, ale ut je to jen male, bublina v mohi.

Podpory netarnestnanYm:, No kdyby meli bYti tivi jen z toho, to by bylo, pane, pohita, neb by jiste pomkeli. Starobni pense taky je rozMena, jen ne dobfe. Chudaci dostanou 6, neb 10 dolara mesiene a ma, bYti 'iv! Jeden Men nejvyMiho soudu se &Ail pensijniho veku a

Ve stkedu, dne 16. imora 1938. tisic mane! Take by mu melt dati 6-7 dolart rnesidne! Kdot, vi, jak by se mu to libilo. No, neni rovnosti mezi lidern a tam je to Jedni se delaji moe chytti, tteba jim do toho mac chybi, delaji rozdily mezi pfateli. Jednouc se stale, ze ti chytti povidali Ameridantim, ze Moravani nejsou vyAkoleni tak jako oni. No, motna, 'te oni byli v High School nekde na kopeoku; jednema dvetrni Ali tam a druhYmi ven. A sem pfijeli za tim samYm toelem ,aby si vyhledali lepAi tivobyti, jako ti nevyAkoleni. No, jak se pravi, ze dim hloupej g sedlo,k, tim vetti brambory to mu narostou. ten bude dostavat dvacet

No ut byl take oas, 'te se vyskytla nova krajina, to jedni druhS7m uhnou, neb nektere tokresy jsou veru ptepinene, ze je tetko rent tam dostat a ted' se na raz objevilo "hanacke nebe". Vert to pteji katdernu, kdo si tam v torn zaslibenem Ucloli Valley koupi, aby byl katdST spokojenST a nedoekal se zklamani ,neb to mot boli dloveka citliveho, kdyt se zklame jen v Often.. My zde to mame taky krasne v lete v zime zeleno, jen s tim rozdilem, to nam zde dost prAi, o to jsme ye v3ihocle. Rodi se nam zde taky vAecko co se nasadi. Nam se tu dati dosti dobte, te bychom se nikam nestehovali, neb lepAich pfatel bychom nenagi jak jsou zde. Kdyt" je trade nemocnS7, tadnST vas nena.vAtivi, a to je ut co kid, no ne?! JeAte fekne: `Bestie, at' zdechne!" To je charakter ! 2e?

Jak videt, De zas se ma omezovat a jeAte vice net roky minule, to ut se ustanovilo, ale cenu pevnou ne udelat. Kdyt nebudeme mod sadit baviny ani tolik co roky minule a k tomu cera tak tebracka, tak jak to Urine poneseme. To utede jente vice lidi s farem do mest. K nidemu dobremu to nespeje. To se nesmi nazvat pokrok. Je to pckrok bidy. Kdyby i jine plodiny zadali bide pestovat jako tomaty, okurky, nebo vice slepic chovat, chvilku to ma cenu, ale brzo to jde dolt, ut je toho mod. Ut maji strach ti, co neseji ale klidi, ze farmati dostanou roupy, ze budou moe bujni. A tak ten tivot farmalskSr :neni veru zavideni hodnST, .ve vAem je samS7 podvcd a kiam. Ale doufejme, te se to snad zlepAi. Touto cestou posilame pozdrav naiim telt= v okoli Rosebud, a Vdm, pani Skupino va, gratulujeme! No dobfe, slutte, at si metal zaslautite. Dale zdravime rodinu naAi v Bell okresu. Dejte take vedet jak se yam vede. A vy, pi. 2illova, hustej a vetg kapky pige, i Vam plati nag' pozdray. VAem pfejeme to nejlepti v tomto race. A to co je se stafieltem Bartokm? Snad vas take ta flundra neulogla! ei ut pri ElCampo neni pletek? To si dojedte sem tu je jich dost, vAak stejne slibenou besedu k nam nemate odbytou. ti dekate at letos AiAly borove uzraji? 0 je to pane', podivana i na to, pro toho, kdo to nevidel.

Zdravim vAecky dtouci Vestnik, L. Zvonek.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsan* resoludni vfloor tadu Karel Havlieek Cis. 4, Hallettsville, Tex., tomto vyslovujeme upfimne citenou soustrast nad 4mrtim jejiho mantela a nakho spolubratra, Willie Galetka, kterSi zemfel dne 5.imora 1938, a pochovan byl dne 7. Unora na Vsetin hfbitove. Rev. F. J. Kostohryz vykonal pohfebni obtady, za velke irdasto pfatel a znamSrch spolubratru a sester.

Star byl 48 rokri.

Bratr Galetka byl tichS7 a mirumilovnST. Protot, pozirstala mantelko, pkijmete na g uptimnou soustrast a tobe, spolubratfe, budit zeme lehka. test budit tvoji parnatce.

Za Fad Karel Havlidek, Cis 4, Hallettsville, Tex.: Jan 13odek, J. C. Straus, J. G. Konvidka, resoluCni vStor.

Needville, Texas.

Bratte redaktore! — Bud' tak dobrS r a uvefejni tento dopis.

V pondeli v poledne k nam pfijel irdetnik ta,du Cis. 112, v Guy. Sedime spolu a on mne pravi: Janku! VIA prof jsem ptijel? Mame zitra polafeb Franka Kvetone. — Ja ani nechtel uvetit. ze je to mane; v nedeli ye schrizi jsem to se jemu dari lepe, byl v nemocnici

VESTNIK v Houstonu, a dnes takova, zprava. Pies vtechRio lekaiske (.)ettovani, pfece podlehl. Tak mladSr, dobrY synek, hlavni opera starch rodia, lidi dobrYch, te takevYch se malo mezi nami nalezne. Ztrata nenahraditelna. Nepochlebuji to, takovST start socialista, nema, to ye zvyku, ale kdyby takovYch Kvetoriri bylo mezi nami vice, depadal by ten cell tivot docela jinak.

Polffeb mel krasnY, rev. Vilt pfednes1 krasnou fed v dome, pekne zazpivali a ph vyndAeni rakve muzikanti Pekatovi a Jan Waldik, Wilik Michalec, Jen Waldik start baritonista, a Wilik kornet, krasne zahrali: "Bate, chvalime Tebe".

-StarY Pekat buben, vlastne dva, ale umi to.

Na hfbitove zadalo prAet, tak cell ten konec byl neirpinY, cot se musi odpustit. Jmenem cele me rodiny, dovoluji sobe podekavati 'dem, co rodierim i zesnulernu Frankovi, jak v nemoci, tak ye vAem napomocni byli.

ZvIdAtni dik zaslouti bratti fadu Cis. 112, za opatrovani v nemoci, z toho videt, to maji srdce, nahled a uznani, a pfal bych sae, aby to bylo mezi nami vAude a vtdy. A Tot* Lojeo Kocurku, diky! Jest to nat start Kvetoti, te?

Proto vAichni vespolek pfijmete dik a Frankovi bud' zeme lehkou.

Pied vanecemi se mne ptal na Guy, budeme hrat jeAte divadlo? — Pra,vim: "Franku, myslim, te k ' tomu tak brzy nedojde. Mikeskova je pryd, tak vit jako to ted' dopada, a vette, te ten celkovi spoledenskY tivot utichnul. Mame tu dye sine, tfi salony a . ja, jsem pravil na g mame, aby sobe potidila okrag ovaci salon a ja bych sobe potidil, aspen kdyby to tolik nestalo, salonni oblek. Potom jeAte dostat pensi katdy a to by se tile.

Musim se jeAte vratit k Mikeskove, vlastne dnes Truksove, ja vtdycky zapomenu. Pani Truksova, vite snad, ie nam snad nekdo ukradnul sokolskY diplom? Mne to pravil Franta, Wrla. V nedeli ye schrizi jsem se dival, neni tam, tak jsme to nadobro dopracovali. Sokolske natadi pryd a k tomu jeAte diplom, kterSr men jsme myslim 24 rekri. 7e takovemu mizerovi hrom ruku neurazil ,a pfal bych sal* abychom se dovedeli kdo to asi byl, tomu bychom pane podekovali. Ona pfijde doba. Visel takove roky v sini u Zemankri, okna vytlueena, a tadnST jej neukradl, at ted' na Guy ye Fosseve sini se ztratil. Vefte, pi. Truksova, to je Apinavost a is to povatuji za uratku celeho Sokolstva. VAak vite, jak my po 5 mkt jezdili 12 mil, gassolin kupovali na dluh, kluci tam tak radi jezdili a ja. start' '<ethic s nimi. A aspen se na Guy net° delalo a ted'?

Martin snad jel dnes na Rio Grande se Stepanem Valeikem; at pfijecle domfr, tak nam nee° povi, jente on je velice skoupS7 na slovo.

Nat soused Jan Jurdak tam byl, a ten krajinu velice tchvali, tak jsme pravili, to at bude tepleji, tak tam sobe vyledeme aspen na tiden. Jak psal z Grcsby p. Kelarek, bit tak o 20 ran mladAi. S pfanim vAem etoucim mnoho zdaru, od Stareho '8ilhaveho.

PikEDNAgKA PROBLEMt ROLN1KA. Houston, Texas.

Y. W. C. A. v Houstonu, Texas, stala se stkediskem predna gek, ktere se tflcaji tivota vAech tfid spoledenskSTh. Zaeatkem mesice Unora t. r. John Bosh, president Associate Farman v Minesote, pfednakl v Houstone o pomerech, v jakYch se stay rolnicki ye Spoj. Statech nachazi. Posluchadi v feenikavi nalezli velmi schopneho mute, a pra,ktickeho znalce problemt v odvetvi zemedelskem. Skoda, te majitel nageho tisku nevyslal zastupoe sveho, by vyslechnul pfedna gru pokrokoveho vzdelance, by pak tiskem s ySTh novin, informoval deskou vefejnost o spravnem postaveni titi naAeho rolnika. ttvrtina obyvatelri Spoj. Statri tiji na farmach. Po leta 6 milionri farma.fir shledava, te korporace diktuji nakupni i prodejni ceny. Po dobu svetove valkv, rolnici navadeni k rezmnoteni akril pridy, by zasobili drahSimi produkty valdici mocnesti Evropy. Koupili tedy pridu za pfehnane ceny. Za, nedlauho po nebylo vice tolik plodin pettebi ,a nasledkern toho mnoho rolnikir'pro diuhy udinilo apadek. Po valce nastala nam konkurence v

Strana 5 rolnideni 'od Sev. a Jitni Arneriky, Australie a jinSTch dilu sveta. Vice state Evropy roznane2ilo sve orne lany, by nemusily od nas draze kupovati.

Velike zrnenkni podtu zvitat na farmd. jako koni a mull, bylo nahrateno stroji, a to take zmeng lo spottebu rostlin z Orly. Drive 30 milionil akrri urdenYch k pici pro tatnV dobytek, ted' poutito k pesteni plodin ke prcdeji.

Stroje, elektfina, technicka, Veda, rozmnotily produkci zeme nad odekavani. Tim deny spadly. Cena ,pAenice v prasinci r. 1919 byla $2.15 za buti, kdetto v fijnu r. 1931 jen 50c za bug.

S bavinou se take tak stala Nemecko chtelo by ted' od nas koupiti zasobu hotovou 20 millanti tita, ale chce, aby kdyt Nemci koupi za $1.00 od nas, bychcm my koupili od nich za $3.00.

TakovSrm zprisobem lidil president Sdruteni farmaft Bosh z Minnesoty pheiny nastalS7ch tetk3%ch problemri stavu rolnickeho. Bylo velmi zajimave jej poslouchati, neb mluvil uptimne a pfesvedeive. V hlase jeho byla pozorovati ykstrahu pied propagandou svridcil naroda, piked nespokojenosti a nasilim, ktere by verily naAe Spoj. Staty ke stavu bezahledneho diktatorstvi. V duchu snaklivosti a demokracie, stay rolnickY se udrti. ve Spoj. Statech a takoye piTsveddeni o farmateni mel i nat prvni president Jill Washington. On vtdy rikal, te rolnideni je prvnim zamestnanim v republice SpojenSich SOU. President a fednik Bosch nadhodil, 'te k pokrokovemu rolnideni path take pokrokovejAi duchovni tivot rolnika, a toho se docili etenim vybrankch elankri v novinach a atenim odbornYch, vYchovnYch a vzdelavacich knih. Toto vedeti a diniti, je velmi deletite a realni. a livot deskoslovenskeho rolnika a jeho potomkil pastaven by byl na vyA,Ai stuperi duAevni revile, a i blahobyt pak mohl by pfidinenim nasled•vati. Mejme tu nejlep g nadeji, te se tak stane. Vedomim, praci a jednoduchosti se jde ku pfedu.

Wm. Kokinek.

New Ulm, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Ja vim, te mne mnolV nebude vetit, te my zde u nas na Krickendalu, Tex., musime letos v imoru zalevat v zahradce zeleninu. Inu, vet to anebo ne, je tomu tak. Ja jsem tady brzo stoleti, ale nepamatuji se na takovY Unor. Same suckle vetry, tfeba se ph torn mradi, ut jen spustit, ale prAet ne. Kdyby uhodila zima a farmafi budou chtit zabit vepte, kde vezmou mnozi vodu, a voda pfi zabijadce musi bit, to je kaldemu znamo. Proto yam poradim, jak to delaji Bosriaci, jak jsem sam vide. Zahnali par prasat do jedne ohrady, pak je tenou do menAi ohrady, tam pusti po jednom, tu stoji jedno chlapisko s dlouirSim notern, bodne je a zas pusti do druhe ohrady, toto pak beha cliokola vykrvaci, pak se svali a po nem. Kdyt je vAechny zapichnou, pak je poloti vedle sebe, nanesou na ne sla.my, touto zapali a Atetiny jsou spalene, pak povesi, ktti stahnou. Jak mne pravili, touto prodaji dosti dolor-T. Co delaji s masem, to nevim.

Jeg te se musim pochlubit, te my u nas nejsme za druhSrmi, nag sousede, ne vgchni, maji kukutice ut nasete, ut v pull lednu. Nekornu se at tadkuje, ale jen kousky fadkri videt, ale skoro polovice ma teprve vylezt. Ta, co je yen, tu zas ptaci stadi vytahovat, a tak ji moc chybi, proto mnohS7 bude muset nanovo sazet. tfnorove, bfeznove a dubnove mraziky rady kornu spali. Je tomu vice jak 40 rokri, co jsme meli 3 stfevice vysokou a 8. dubna nam ji mrazik span'. Nekteti dosazovali, jedni nanovo sazeli. Ti, co nanovo sazeli, byli v tom lope jak ti, co dosazovali. Ti poslednej g meli pak kornu nerovnou.

Tet nekolik jich zkou g i sazet rajska, jablidka Mrij syn pfichystal kus pole piskoveho a slibuje si, te udela s nimi vie jak s bavinou.

Dnes, co techto par tadkt piAu do nakho mileho Vestniku, tak slunko zahfiva, je 82 st.

F. To si junaci libuji, kteitm leze ta 9. desitka na zada, a da, dosti east° o sobe treat.

SrdednST bratrsky pozdrav vAem br. a et. sestram, Start Jan aincl.

Strana 8 DIVADLO NA VELEHRADE. OchotnickST kroutek Velehrad sehraje na den Jiiiho Washingtona, t. j. 22. finora, ye gkole Velehrad divadlo pod nazvem "Vesnice zpiva", yeseld lidova hra se zpevy. tlohy jsou vesmes ye staitch osvecidenSTch rukou a tu jiste piednes fkioh a celeho divadla je piedem zaji gten. Zacatek ptesne o osme hodine. Vstupne: Dospola osoba 20 centii, gkolni ditky 10 centd. V . padu gpatneho poeasi hned pti gti nedeli, dne 27. 11nora. Hra je z venkovskeho tivota, jsou v ni obr1inky v cele slave, deveata v krojich, take navAtevnik divadla bude protivati kus stareho uplynuleho tivota. Na shledanou na Velehrade dne 22. Unora. V padu gpatneho podasi v nedeli, dne 27. imora!

Za OchotnickSt Kroutek, Ferd. Midulka.

Volby v klubu nagich universitnich studentil.

Z Austinu se sdeluje, ze se tam ye stiedu dne 9. 1mora konala pravidelna schfize klubu chie pti Texaske statni universite, kterou zahe,jil ptedseda Arno gt Pechaeek z Flatonie uvitanim eetnSrch ptitomnSTch. Potom byla, jako vtdycky, zazpirana narodni hymna "Kde domov milj?" Si. Libuge Oerna z Houstonu, zapisovatelka, ptedetla deskS7 zapis o posledni schtzi, jent byl beze zmeny schvalen. Nasledovala volba ittednikti pro druhe pololeti gkolniho roku a zvoleni byli nasledujici: ptedsedou Jiti Kudera z Victorie, mistopiedsedou Vinc Krejci z Flatonie, zapisovatelkou i pokladni sl. Minnie Musilova ze Stamford, zpravodajkou Ethel bestova, z Beilvilie, dejepiscem Jaroslav 2ivnSr ze Cedar Rapids v Iowe, obrancem Harry Barton z Abbott, spravcem zvla gtnich fondu Arnost Pechdeek, bkvalSr ptedseda, poradcem nag profesor Ceske fedi Dr. Eduard Midek, jent upozornil na krasnou praci byvalych Atednikii v duchu bratrskem a harmonickem. Za klubovni krasku zvanou Bluebonnett zvolena byla sleena Frantigka Bornsteinova, ze San Saby, jet pochazi ze Slovenska. Jeji podobenka bude v roeence Cactus. Potom Arthur Weintraub zahral pekne na plane a odmenen byl potleskem.

Nasledovala rozmluva o chystanem vtrodnim tanci a do vSiboru piipravneho zvoleni • Jaroslay tivnt, \Mem Vrana a Amok, Pechdeek. V nedeli dne 20. imora bude potadan klubovni let k jezeru Austin. Jidlo obstard sleena Adelina Simedkova. Do dlenskeho v3Thoru zvoleni: Vine. Krejei, sl. Rosalie Bile, a Frant. Kokag.

Potom byli ptedsta,veni hoste a zazpivanim Texaske hymny byla zdatila schtize ukondena.

Podle Ustavy Udelem nageho deskeho klubu universitnich student je pestovati a podporovati studium eeskeho jazyka, literatury a vzdelanosti vgeobecne, buditi zajem o tomto studium zvlagte mezi studenty a lidem v Texasu eeskeho i neeeskeho pilvodu, sdrutovati studenty eeskeho puvodu i jine studenty na Texaske statni universite, tat jejich ptatele, kteti se zajimaji o podobne studium, pro Adely vgdelanostni, informadni a spoledenske. Schuze konaji se katdou druhou a etvrtou sttedu v niesici. Hoste jsou San Antonio, Texas.

Ctena redakce a cela, rodino S.P.J.S.T.!

Jen tak na kratko zabehneme si do rise zapaprskii. zraku Takto asi mohu sobe ptedstaviti zemi jen malo vyvS7 genou nad firovni hladiny Mexickeho zalivu a rozlotenou na btehu teky velke Cili Rio Grande a po teto zvaneho Popis tohoto yam nebudu uvadeti, neb jit pred dasem byl ye Vestniku a tat snad bude o tomto vice rokovano Udastniky Ntprav a autoritami statistiky. Podavam pouze dojem a pocit, ktert jsem si ptivez1 sebou se zajitcl'ky s br. J. F. Chupikem, pozemkovS7m jednatelem z Houstonu.

Bylo moji touhou spattiti Adoli Rio Grande v zimnim rouchu, ktere se bajeene vyjima nad letni, bez kralovny baviny a tarneho vedra sluneeniho. Jako by ptekroeil rovnik, pocit je stupriovan rozsahltmi lany zelenSich ketu, citrusovtch sadu, orantii a grapefruit, tat lemonu a tangerinft. Sttidave mezi temito jsou pole ruznych velikosti posazene zeleninou, ktera byla v Pr9uclu., sklizne , zamestnavajice tisice niku megicteho ptivodu, kteil za, reirRST daunt

vPsTNIK plat jsou nainnani v kaal6m roenim obdobi sklizne. trody jsou tam po eel* rok, proto nemo'Zno sobe udiniti vYlet a iici — at ptijde t'as! Tam easu neni! Sklizne a setby se sttidaji, take pAda se stale obraci (ote) a obseva. Mezi keti orantovnikii, neni-li tato spracovana, roste bujnd zeleri rtiznStch travin nekolik sttevicu vSrgicy, byvge zaorana, skyta tim vet gi, jiz bohate a at nad mire Urodne pude, vSrtivu. Pada je bohata., piskem promichand Bernice, ktera saha a do hloubky 10 sttevica, nevyeerpatelna, misty s mime sklanejicim se svahem, ale vet ginou v poloze vodorovne a zavodriovane.

Prace jest usnadnena a urychlena strojnimi pohony (traktory) a pluhy t. zv. discs.

Systemy zavodriovaci jsou misty rourove, moderni a velmi nakladne, vgak pohodlne.

Tlakem gene se voda z nadrti k pozemktim a dle mnotstvi zavodriovanSrch akril se za ni plati. Zavodriovani se opakuje v citrusactch sadech asi nekolikrate do roka, ale jiriak tomu v polich zeleninovtch.

Ceny za tyto pozemky, dle br. Chupika z Houstonu, jsou levne, od $100 do $150 za akr, t. j. se zavodriovacim zavedenim:- Bude moudre od nagi vetve eeskoamericke, by pozemky S.P. J.S.T. sobe co nejrychleji zajistila, nebot' jsou to vetginou jiz spracovane a velmi kypre omice.

Sady tamnej gi maji jig ovoce dobre, ba vS*7borne jakosti, kterou se ani Kalifornie nemute pochlubiti (i podnebi `ptedei tuto) a bude pS7chou nageho tam usedleho rolnictva a deskoslovenskeho kmene v budoucnosti. Proto vzhilru do Rio Grande, citrusoveho raje!

Tet ku vzpomince a dik za listek pi. PtevraWove z Dallas, (doufam, ze jste ten sokolskS7 shluk bez nas tag oslavili, ad dim vice nas, tim lepe) a k zapeni na notu "V to na gi aleji" piiMadam nekoli slok z Rio Grande. Piijcle to hezky i na rozhlagce na WRR s komentatorem VeselS7m-Tulakem. Tedy — raz — dva — tii — Ta texaska ti ge, bohatstvim jen clSrge, komu se jen neleni — ba jo!

Od severu k jihu, nesem svoji tihu, ag k Rio Grande Valley . — ba jo!

Kdo by chtel slotiti sve btemeno, tat miti pro potomky uleheeno, at' specha k Valleji, s nejvetgi nadeji, tam je bohatstvi sloteno! ✓ Rio Grande Valleji, orange se valeji, ja jsem tam take byl, auto si napinil, co mam nejradeji! ✓ torn tienim &loll, tam vas nic neboli, — ye vanoenim Case, orange rodi se, vgechno jako v raji!

Kdybych tam holku mel, zpet bych tam za ni jel, dal bych ji hubieku ✓ orantovem hajieku, ach — tam bych tit4 chtel!

Tam pH Rio Hondo, ach ty milk Tondo, Jednota ma pozemky — ba jo!

Bratti se o ne derou, div to se nepoperou, ba jo! ✓ kratkosti jich pochybi Nedejte je cizakilm uchvatiti! neb tam je budouci tivobyti; z Valagska, Hanacka, slerskeho Kravatska, katc1Sr chce tam sviij stan miti. — ✓ Rio Grande Valleji . . . atd.

Tet vzpominku na usedliky udol., Negettila a Hurtu, tag ostatni, ktere jsem pi. zajezdu mel Best poznati a s Omit° si pohovotiti. Doufam, ge v kratkem Case budete miti vice souse-, du.

K ozvene ze zamoti. — OdnarodnelS7 rakauskST barvit a natera,e Adolf Hitler ma oPet (kterou chce podeliti a pobiti tet 'C' eskosiovensko), neb misty fermete, bS7valt deserter (sbehlik) kaiser Vilem, hazi mu do rozpalene tieti rise pies hranice Nizozemska horke kagtany, ktere musi ye zpiisobu monarchisticktch generalt a ye strachu o svoji kuti, po stech vyhazovati. Lepe by ueinil, kdyby vzal sve gtetky alcartiee, svazel tyto dohromady a napinil fer=, met a jako planouci pochoden s plakaty "Frei-

Ve stiedu, dne 16. finora 1938. heit, Gleichheit and Einigkeit" (volnost, rovnost a jednotnost) pochodovai po Berline a ce'ern reichu, tak Medal usmiteni jak sveta tak sveho lidu.

Jinak uvidi Nabuchodonozorova ohniva slova: "Mene — Tekel — Upharsin!" (Seetl, zvarozdelil!)

Ad skorem vg echny Israele vypudil, zapacha sam silne po eesneku. — A pak jiz dle davneho reeni Bismarckova: Kdo vladcern bude tech, ten vladeem bude sttedni Evropy — po torn se Adolfovi a jehb pochopUm stska. Narode eeskoslovenski, bud' na strati!

Lawrence V. Kallus.

Fort Worth, Texas.

Ctend redakce, mili piatele a znami, bratti a sestry! — Tak zase s tSrm samtm jako obydejne pozvanim na ma gkarni zabavu, ktera se bude potadat v Sokolovne v sobotu 19. Unora, zaeatek v 9 hodin veeer. Tak znami a ptatele, tot& ug bude asi posledni zabava co se bude paddat. Vite, ge zapoene past ate u nas v Sokolovne v ten eas zabavy se nepotadaji. Tak si nenechte touto ptiletitost ujiti a dostavte se v co nejvetgim podtu do Sokolovne a ptived'te sve zname a ptatele. V gichni jsou vtcly radi Hudbu obstara Joe Mrlik a jeho Czech Revelers. Jest to radiova hudba, kterou sIy gite pies radio stanici KTAT kaidou sttedu veder v 8 hodin. Hravali v fitext veeer, ale zase udelali zmenu, tak ted' hraji ve stiedu. Koho zajima desks hudba a zip& a mate radio, tak si to chvilku seberte a poslechnete. Po glete jim, jestli mate nekoho, co byste mu chteli nechat zahrat a oni yam to s radosti udelaji, ttebas to nebude akorat na ten den, kdy si budete ptati.

Ale nemfdete to mit br. Mrlikovi za zle, protote nekdy se podafi, to ma toho moc na jeden weer a Bas mu nedovoluje. Talc doufam, te on to vezme po po •adku a zkusi vgem vyhovet co nejlepe mute.

Mela jsem natizeno, abych oznamila, 'te ye Fort Worth bude se hrati deskST film pod nazvem "Zapadli vlastenci" dne 21. rinora v Rose Theatre na North Main ulici. Zadatek v 6:30 a' 8:30 hod. veeer Tak koho zajimaji Ceske obrazky a tee, tak na to nezapomerite a dostavte se co nejvice budete mod., abychom to tady udrteli co nejdele. Vite vgichni, ze v Ceske sini ye Fort Worth se casks divadla ptestaly hrat.

Kdybychom toto pozbyly, tak bychom tu nic deskeho nemeli, jen ty zabavy. Ale katc1ST vi, na zabavy tech 6. echil mak) chodi, to je vet ginou pro mladel a ge stargi maji radeji, kdy si mohou sednout a neeemu se zasmat a nekdy i zaplakat a na druhS7 den aby meli o neeem rozmfglet, aby ty jejich myglenky nekdy mely nejakStjint obrat. elentm Sokola davam na vedomost, to nam ptipada oslava tietiho -Oral na gi Sokolovne a tato ptipacia na 3. biezna. Ja na ten den nikdy nezapomenu, protote je to den mSich narozenin, Leda bych ztratila pamet. Tak nevim, jegte nic nevzpominal neco potadat, tak ja dam dobil navrh nagim sokolsktm elentim, abychom to dobte oslavili a mei jsme z toho i neco k dobremu. Kdyby talc katcit z na g elenft koupil galon barvy a nejakS7 ten kartad tit katcIST ma doma, a nekdy se vgichni segli a obarvili Sokolovnu, aby vypadala cela bile, a ne napolo siva,. Nevim eim to je, ae budova teprve 3 leta stare. a ut tak barva opadava. Jak to bude vypadat, at bude 33 let stars, jako ja pamatuji, kdy jsem byla jegte doma pied patnacti lety.

Muj otec si ten rok nabarvil svilj domek a ten jegte' dues neni s barvy tak opadant jako nage sin. Nevim aim to je, jestli umenim, anebo barvou. Tak bratti a sestry o torn pfmt glejte a uvidite, ze jest to jiste dobit navrh a nemejte mne za ile; ge to clavam na vetejnost. Vgak katO'to budova pottebuje noNt nater; to inisto bile' je siva, a mnoho penez to stab, ktlyz fsine ji nechali barVit, take za ty" zda se ini, ae by to melo dale trvat obarvene.

Magkararn budou tti ceny, rozdany, nejhezei, nejsmegnej gi a nejogklivejg i. Talc se lit zarnaskujte die sve chuti a zkuste, aby vas bylo co nejvice.

Kendini-s pozdravem na redakci a V gechnyostatni. ZastaVain vate sokolska dopisovateiltai' Millie Polakk.

Ve stiedu, dne 16. nnora 1938.

Alvin, Texas.

Mil' bratti a sestry!

ObdrZell jsme z Guy sxnutnou zpravu, ze tam zemfel inladik Frank Kvetori. Mel pohfeb 8. t. rn. Volali nas na pohfeb, ale nemohli se nas dovolat po telefonu. Nevime prod', v gak jsme byli doma, ale nekdy telefon td udela stavka. Franka bylo gkoda umfit, byl gikovnY, hral s nami divadlo tam v Guy. Je to velka rana pro stare rodide, ktera se tak hned zacelit neda. Odpodivej, Franku, v pokoji! A vy pozfistaii ptijmete nagi uptimnou soustrast.

MinulY tYden zase mi vnudka Vlasta Mikeskova psala, ze byli v Needville na pohfbu kovi Horakovi, 21 mkt staremu. Vzporninam na neho, jak jsme poiadali zabavy v Guy. Jak zaCali hudebnici hrati, fZdy byl prvni v kole.

8koda takovYch mladikri umirat. Pi. Horakova, pfijmi moji soustrast.

Onehdy byl zde nav gtevou u syna Jan Strouhal se synem z sdanado. Ptijeli se i k nam podivat. Pak k nam pfijeli Trneakovi a Bradeed ze Sugarland a Pollaci od Richmond a s nimi jejich zet' se Zenou, Fr. Havrland ze Sugarland a BilY s RachaeovYmi z Houstonu a p. Jan Rezek s manZelkou z Algoa, tak jsme se zasmali Venclu Votrubovi v Cechoslovaku, jeho kandidatute. Ale poekej, Votrubo, az to chytne revma do tech ktivYch nohou, bude Ti dobrY Toupalay liniment. KdyZ to nevyledi nadobfe, aspori ulevi bolesti.

Novell° nic nevim, nic se zde nestalo, jen olejaii zde jezdi a stale po poli a pastrech vrtaji a sttileji, a to je vge co delaji. Nag syn Mojmir Truksa zadina, sbirat jahody, ma pane.

Tento tYden 2. byl u nas p. Davidek z Boling, ale ja jsem nebyla doma. -Byly jsme se snachou Ellou Truksovou u jeji nevlastnich rodieri Pula P. Davidek chce miti haj borovY, nagi muggti jim je zde v lese nakopali, dovezli a jegte nejake jim dovezou a to pojedou s nimi a ziistanou si na chvili na Guy u deli a na inYin placi. A pak yam teprve nee° zase napi gu. Na Rosi Mikeska-Truksa. zdar!

SOKOL HOUSTON. Sokolska magkarni zabava se nam pane vyMnoho dikfi vgem nagim pfiznivcrim, NebYt jich, nebylo by mono pro Sokola se chopit podobneho podniku a proto doufam, Ze nas nikdy neopustite. S radosti yam slibujeme, dalgi nage podniky budou co nejpeknej gi v nagi schopnosti, at' je to akademie, divadlo neb podobne. Masky byly detne. 2e se navAtevnici zajimali o nagi zabavu, snadno se zjisti kdy si vzpomenete, 2e liked dvema tYdny mel fad S' tefanik zabavu a mezi terni dtrnacti dny kaZdY mel jinY ribor. Byly tam hezka deveatka v detskYch, kratkYch sukYnkach, ktere se tfpytily ve svetle bohatou ozdobou, hedvabi se vinilo a gumelo ph tanednich pohybech. Stfevidky odral"ely svetlo a ja si vzpomel na pohadku o Popelce a jeji sklenenou obuv a pfal jsem si, aby dvanacte, hodina nebila. TeZ jsme men pane andelidky, ktere ov gem nelitali, ale kfidla meli.

Cervend Karkulka take byla pfitomna (kde asi byl vlk). DivokY medved take nas pfi gel navgtivit. (DivokY musel bYt, nemel krouZek v nosu). 8panelky se velice koketne prochazely a pies vejif si prohliZely doktory, filmove herce, loupeZniely, detniky, eernochy, komedianty, Certy a dokonce i smrt. Mali ho gi a devdata meld ten peknou zabavu. Behalo se za komickYmi maskami a to byla radost, kdy se s nimi pohrala. Smrt byla velmi popularni. S velkou kurali se na ni doraZelo, ale piece byl jisty re-. spekt, protde se ji baly, jako my v gichni se bojime opravdove smrti. Take deft, si vyproguje odpugteni od jednoho maleho chlapce, ze ho tak polekal.

Nage Sokolovna je takfka za vetrem. Tam neni slyget hluk velkeho mesta a vzdalenejg navgtevnici marne hledali, kde se sin naleza„ Bylo by dobie do oznameni o zabave atd. tet napsat aspori jmeno Mice, na litere je. Lide,;• kteii bydleli v Houstonu, znaji jiste .dobte, kde Sokol ma svilj frtulek. V okoll dli ni noho eechii a proto ti, co je gte nas nenavgtivili, fictive zve Sokol, abyste pfi gli se na nas podivat. 'Uvidite ze je nas Indio, ale jaro bude brzy zd.e, poeasi se zlep gi a deskY Houston se vyroji. MladeZ se stane einnS7m Clenem a ,ti, kter0 zapas s asem oslabi, budou prispivajienni, kteti se

VESTNIK . enostini a moudrosti budou velice zku S eleny.

Ve etvrtek, sedmnacteho Unora prijde k nam bratr Kadlec, cvieitel jinni Zupy sokolske. Velice ho pote gite, pfijdete-li nas nav gtivit. On bude s nami etyki dny. Byl pekne pkivitan v jinYch deskYch osadach a musime jemu ukazat, ze Houston je take srdednY. Na zdar! . Fred Lebr, vzdelavatel.

Fort Worth, Texas.

Ctena redakce, brath a sestry!

Doposud jegte jsme neoznamili vysledek vYroeni schfize, totiZ oznameni fitednikri fadu Ft. Worth aislo 154. Zvoleni byli jak nasleduji: Pfedseda Marian Krupka, rnistopfedseda Joe 8vajger st., tajemnik Ant. Tobola, fidetni Joe Svitak st., pokladnik Joe Pola gek, prrivodei John Bedan, fidetni a majetkovY vYbor: Joe Milan, Joe 8vojger, Vlad. Hejl, zpravodaj Anna Milan.

A nezapomerite, kdo je gte mate chut' do toho pfistavu manZelskeho, tak si musite pospigit, nebot' masopust se blili ku konci. Ted' jsou jegte dosti dlouhe vedery na rozmygleni.

V sobotu dne 19. finora poiadame magkarni pies v Sokolovne. Tak se vgichni ptistrojte, eim ogklivej gi; tim smegnej gi. Kdo se dovede nejlepe ptistrojit, obdrzi prvni cenu.

Bejvavalo, bejvavalo, ale ji2 to neni jako pied patnacti a dvacety lety, dokud nebylo tolik automobile. Tehdy byl jinY svet. Na ge zabavy byly vyhledavany, take teska, divadla. Na g lid se rad schazival, kdy jen mel ptilelitost se sejit, bud'to ye schrizi nebo ph thbave. Nebylo obtai jeti s korimi, na kodare al 15 nebo 20 mil za jakoukoliv zabavou anebo vYletem. Mnoli„Ym to vzalo jet a celY den. To si vyjeli hned v sobotu odpoledne a museli tam bYt, aby se se gli s pfateli. Ted' se musi oznamovat zabavy s vYlohami a rriznYmi navestimi, jak v easopisech tak i jinde, a fide to je gte pfehlednou.

Ptipada to, Ze to budeme nuceni oznamovat ty nage zabavy a podniky americkYm zprisobem. VelikY napis, osvetlenY elektrickYm svetlem, s blikajici 26.rovkou. No asi uz nee° takoveho, aby to lid vide', dim kfiklavej gi oznamka, tim lepgi obchod. Povida, se, ze svet se meni, ba ne, svet je ten samY, ale lido se meni a moc. Jegte na venkove to ujde, ale ve vetgich mestech je nem co na g mladou chasu kazi.

Nynej gi otevfene pivnice pro oboje pohlavi neptispivaji k dobrernu cili a mravfim. V ptedu opojne napoje, v zadu mistnost pro tanec s automatem a polonodnimusvetlenim. A to je neco, co mnozi vyhledavaji, aby usli mnoha oCim. Wive byli Tide radi videni, ale ted' je to opadne, ted' se hledi schovat, aby nebyli videni.

Pkatele, A.O.S. nam vyslala cviditele z Chicaga pro tupu Jinni. Jmeno jeho jest Vladislav Kadlec. Jest to veselY chlapik, bystrY a dobre povahy, znamenitY vticice a organizator, zaroveri dobrY zpevak a ochotnik v divadle.

2adame vas rodide, byste posilali sve ditky do cvideni, do Sokolovny. Letos v Cervnu bude Zupni slet, nekde v jiznim Texasu, tak posilejte do cvieeni a udelejte syYm detem radost, aby mohly jet s nami na sokolskY slet. S pozdraA. Tobola. vem, itád Ennis, Oslo 25.

Ctend redakce Vestniku!

V nedeli dne 12. meli jsme kadovou schrizi, ale pro malou Utast se schfize nekonala. Prod se elenstvo nedostavilo, jest hadankou. Nedele byla pekna. Nekdy bylo keeeno, ze kdyby tam bylo alespori neeim Zizen uhasit. I to jsme tam meli, ale elenstvo ne a ne do schrize dostati.

Adkoliv jsou nektefi trochu pozadu, oni mysli, ze kdy nepfijdou do schfize, ze to nekdo za ne zaplati a oni se tomu placeni vyhnou. Ale kdo nebude platit, ten neni poji gten, jak br. redaktor pie v redakenich rivahach. Proto, brath a sestry, nav gtevujte schnze a svoje povinnosti vyrovnejte, jestli chcete byti pojigteni.

Nag krouZek Sboru mladde sehral peknY kus pod nazvem "Ja. se Zenit nebudu". Kus byl obsazen samYmi mladYmi herci, az na br. Joe Radu. Nagi mladi ochotnici se zhostili svYch riloh tak,ze lepe je ZadnY ochotnickY krouZek nemohl sehrati. Ale nav gteva byla hodne Nevim, co je toho pileinou ze ani na dlo, ktere cla takovou praci, na gi lide nejdou.

Jak se ti ochotnici citi, kdy jsou vSeehna

Strana 7 dadla, obsazena, tak se to lepe hraje, neZ kdy sou jenom na polovici obsazena, tak se tern hercum odbird ten zajern o hrani di-vadel. Proto podporujme na ge deske ochotniky a naSe pekna desk& divadla.

Jak je yam fgern,znamo, nage osada se rozhodla pro postaveni noveho katolickeho kostela, a take na g. krouZek chce neco darovati na tu sta y/au. Proto se rozhodli, ze sehraji ten kus podruhe a eistY vYtelek bude darovan na sta y -butohnvecram.Didlobueshn dne 22. finora v Narodni sini. Proto zvu jmenem nageho krou2ku Sboru mIadeZe, byste se v hojnem poetu sfidastnili, by to pfineslo velkY penetiitS7 fispech. Vgechen vYtelek bude darovan nag' osade co dar na g mladde na novY chrarn.

Jegte jednou zvu na toto divadlo. Jest to krasnY kus a bude take pane sehran. Tedy pfij d'te na den WashingtonovYch narozenin dne 22. finora do Narodni sine na divadlo.

Nag fad bude pofadati dne 20. fmora velkou magkarni zabavu. Proto pfijd'te v gichni upraveni s maskami. Budou dany etyii odrneny: $10, $7, $3.50 a $3. Proto, kdo ziska nekterou tuto odmenu, vyplati se mu to, upraviti se do masky Na odmeny daroval Sbor mladde $15 a tad $10, celkem $25, kterYi obnos bude udelen maskam. S pozdravem, John Hrabina.

Ennis, Texas.

Ctend redakce!

Jak se yam lib', mill Ctenah, tohle jarni poeasi? Je to ale neptirozene teplo, ad bylo uz na ease, aby bylo chvily hezky, ale dekam, ze uz moc dlouho to nevydrg, ze spusti 'jako z konve a severak bude hezky foukat. Potom to bude nepkijemne muset mit v noci pefinu nad sebou a muset nosit take gatstvo, kdft uz tak dlouho se chodilo v lehkem obledeni.

Letos asi kuchafty v lete budou mit velice Indio prate kolem kamen se zavafovanim ovoce. Proto2e, jak to vypada, nemate na nic jineho nadeji cleat neZ zmrznout. Stromy a v geclany kde, ktere kvetou v pinem proudu, asi mraz znici.

Kolik se vas chysta, na nia gkarni bal 20. Arlora do Ennis v Narodni sini? Stab by to za to, potidit sobe peknou masku, neb 4 pekne musky maji nadeji vyhrat odmeny, ktere fsou velice lakave — $10 prvni, druha $7, tkati $5 a etvrta $3.

Te2 budeme opakovat divadlo "Ja. se 'tenit nebudu" na Washingtonovy narozeniny dne 22. fmora. Divadlo se bude hrat ve prospech katolickeho kostela. Tak kdo jste nexneli tost videt toto divadlo, anebo byste ho chteli videt zase, jste upfimne zvani Sborem mladete a fadem Cis. 25.

Na masopustni riterY, 1. bfezna, Sbor mladeZe pada. svoji zabavu. Bride to posledni den, kdy se v masopuste tan g, a mimo toho budou mit devdata volenku do desiti hodin, ph ktere hosi dostanou oplatku, bud' budou tandit anebo pane seat, jako my to /lady delame.

S pozdravem, Dolfie Hagkovec.

Dallas, Texas.

Mil' brath a sestry!

Tak nage magkarni merenda path minulosti.

Vydahla se vgestranne, masek tam bylo nad oeekavani, deny rozdany, doufam ze ten k ripine spokojenosti v gech spravedlive. KaldY vypadal spokojen, starYm a zvla gte tomu na gemu mlademu elenstvu se to tak libilo, ze mne naporudill, at' jim ohlasim a pozvu cele okoli na nokraeovani. TotiZ si vymysleli na tfeti neddli dne 29. rinora "Backward" tanec. KalclY pan bude delat damu a damy se phstroji za puny.

Jiz se staraji jak to sehnat. Nektere ty nase mlade panicky maji ty svoje muZidky moc vypasene, tak pry to nemohou od nich pottebovat. Tak jsem jim nabidla, ze si to s nimi vymenim. Ale h&c je s temi, co ty sedme svatosti nemaji. Nu ale neni pry u mne nad tu poradecku, tak jsem jim radila, at' ty mladence zaZenou za roh nekam a vymeni obleky a mail po starosti. Tot' se samo sebou rozumi, ze mne dekovali a budou pry nad tim gpekulirovat.

Tak zas po jedne starosti. Ted' jen je gte yes vgechny zvu na nav gtevu do sine fadu els. 84.

V piiprave mame divadlo na prvou nedeli v bkeznu, coZ zas na pfiSte podrobneji oznarnirn S pozdravem na vteehny, nowt e

Strana 8

V2STN1K

SEZNAM NOV$CH LENiT ZA ATESIC LEDEN 1938.

Rad BC G H Sari Obnos 1 1 35 2,000 15 1 31 500 17 1 21 1,000 28 1 16 500 28 1 20 1,000 35 1 16 500 38 1 25 1,000 1 38 22 1,000 39 1 1,000 27 1 39 1,000 16 1 40 1,000 37 1 40 37 1,000 1 41 48 1,000 1 41 52 1,000 42 1 21 1,000 42 1 24 1,000 43 1 41 2,000 47 1 38 500 48 1 16 1,000 1 52 23 1,000 52 1 25 1,000 56 1 21 1,000 56 1 16 1,000 69 1,000 1 41 72 1 28 500 20 1,000 1 79 1 18 79 1.000 84 1 17 1,000 87 1 1,000 36 1 43 87 1,000 1 39 1,000 87 87 1 40 1,000 87 33 1,000 1 16 88 1 500 88 1,000 1 18 22 1 1,000 91 500 108 1 35 48 121 1,000 1 21 1,000 130 1 2,500 22 130 1 16 1,000 130 1 500 1 55 138 500 1 56 138 500 16 145 1 16 500 145 1 16 500 1 151 18 500 1 151 500 18 1 157 500 17 1 157 1,000 22 1 160 41 500 1 161 27 1,000 1 161 1,000 27 1 161 1,000 16 1 161 17 1,000 1 161 1,000 19 1 161 1,000 1 29 161 500 46 1 161 500 48 161 1 500 21 1 161 500 40 161 1 500 24 1 161 500 49 1 161 PojiSteno v tilde B - 21 elentl Pojigteno v ttide C-40 dlerni Pojigteno v ttide G- 1 Glen Poji§teno v ttide H- 1 Glen Prumerne stari, - 21 let, 11 mesicil, vice.

Prumerna pojistka - $881.00, merle.

Pkipojigteni: 500 30 39 1 1,000 32 1 84 DETSKI ODBOR. Na 201etou doiivot.

Do 16 let 11,id 1 48 2 49 4 78 1 84 1 91 2 130 1 133 1 161 Pojieteno do 16 let - 7 Menu.

Pojigteno do 20-lete 6 Menu.

S bratrslOm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 30, ledna 1938.

Odva'ii se Japonsko na Suety?

H. R. Knickerbocker DOPRAVOU vojska na Dalekem vYchocie S se udala revoluce. Ruda armada na vYchode je dnes ye skuteenosti stejne vzcialena, sve zakladne na zapade, jako by byla japonska armada •ad Japonska. Tema. upine bez hluku bylo to uskuteeneno to nejvetSi dilo, jake bylo stvoteno ye v'Sech ruskych petiletkach dohromady, adkoliv o nem nikdo nic nepite, at na par zasvecenych cizich vojenskYch znalSovety zbudovaly pc cele deice 11 tisic kilometru druhou kolej transibitske drahy a z dvou ttetin dokondili severni sibitskou drahu od Bajkalskeho jezera.

Jedete-li 16 dni po tranasibitske draze z Vladivostoku po cele valeene fronte Irkutskem do Moskvy, pak teprve dovedete ocenit v 'yznam a velkolepost tohoto sovetskeho podniku. Mohl jsem to lepe studevat, ponevadt jsem mel japonskou vojenskou mapu Dalekeho vYchodu se zakreslenYm projektem nove drahy a druhe koleje stare trati. Tech 11 tisic kilometre ma vYznam pro celY svet i pro •obyvatele arnerickeho zapadu. V budouci valve mate bYt tato draha faktorem rozhodujicirn.

Cela draha ma bYt dokoneena v race 1940.

Zatim je dokondena hlavni trat' v mistech, kterkeslouti vojenskym fitelfim. Tim je zmaken japonskY plan, podle ktereho mela bYt stare transsibitska draha pfet'ata u Bajkalskeho jezera. Jak je to cifiletite v ohledu strategickem, muz bYt docenkno jen na vicialenosti mezi BajkalsktYm jezerem a Japonskem na jedne strane a Uralem na druhe strane. Kdyby Japonci pronikli pies 8ahar do Vnittniho Mongolska, byli by vzdaleni od sve vojenske zakladny 3860 kilometre. Kdyby tehdy pak sovetska armada musila ustoupit az k Bajkalskemu jezeru, byla by od sveho mohutneho vojenskeho a pramysloveho sttediska v Uralu vzdalena taktet na 3680 kilometril. Kdyby Japond hnali svou ctitadost az tak daleko, by pokraeovali ye valve u Bajkalu, nemohou dosici nikdy toho, aby isolovali rudou armadu Dalekeho vYchodu 'ad zapadnho Ruska.

Draha byla vybudovana hlavne trestanci.

Kolik delnikt tam pracovalo, nikdo nevi. Jakousi ptedstavu o torn podava zprava &wetskYch novin, ze desetitisice politickYch vezfram byla udelena amnestie za zaslutne pti budovani druhe koleje transsibitske drahy z Karymskaje do Chabarovska.

To je ovSem jen zlomek delnictva, zamestnaneho jen na ureitern Useku drahy. Stavba pyramid ye srovnani s tim je male dilo. Ale at' je ten system jakYkoli, dilo je tady a ma vojenskY vyznam. K tomu bude je§te ptipojena vYstavba 1600-kilometrove trati turkestanskosibitske drahy, spojujici zapadni Rusko s celou delkou einsko-turkestanskYch hranic, jedine spojnice Ruska s Cinou ve smeru cesty, kudy se ubiraly kdysi kotovne karavany od dob mongolskeho vlacice sveta Dtingschana. vojaci jsou co nejpeeliveji obledeni, dobte tiveni a transporty se deji v pomernem pohodli. My jsme se svYm vlakem na ptiklad ptijeli do Moskvy o pet dni pozdeji, a to z toho duvodu, to i prazdne vojenske viaky z vsrchodu na zapad maji ptednost. Se mnou seciel sovetskY intenYr, kterY jel nedavno z Moskvy do Vladivastoku v temte vlaku, ye kterem jel maraal Bluecher-Gallen. Vlak ptijel do Chabarovska o 30 minut &lye. Cestou jsme potkavali nakladni vlaky az s 300 motorovYmi soupravami na vagonech.

Nesnesitelne mrazy v techo krajinach by byly pro Japonee tetkou nevYhodou. DalekY vYchod je nabit po cele trati vojenskYmi ktere samy o sobe by vydaly mnoho plukft Ti vojaci jsou jit dneska ruSti hrdinoye, maji kapsy napechovane rubly a hlavne ciustojnici si ziji velkomotne. Kdo se mute odvana Daleltem vYchode ottasti touto velmod?

Ve stiedu, dne 16. finora 1938.

Cpadek plRe. Julia Cantata.

Elsti dateko doba, kdy slzy ptij.diou znovu N videt plakat ministry znitene politickou krisi, bude nem Tito finandnikft, prolevajicich slzy nad ztratami na burse, a budeme znovu videt, jak elovek, jen se po triumfu zhrouti do propasti bidy, se bude zachvivat v ktedovitem plati nail nevdeltem osudu. "Tot° je proroctvi Hilaria Belloca, anglickeho spisovatele, v jeho knize "Vybrane essaye", v nit je zajimava kapitola venovana plati a nadepsana "0 slzach velkYch lidi".

Kde jsou romanticke slzy z doby pied padesati lety? Belloc je pavatuje za drahocenn:y dar ptinocly a za jeden z nejpflvabnefaich projevil lidske duAe. DneSni elovek je polyka, modern'" vychova jej uti ovladat citova, hnuti a skrYvat je pod spartanskou maskou.

Belloc tvrdi, to je tieba postavit slzy znovu na misto, ktere jim po pravu path, nebot' jsou pojistnou zaklopkou nemoci, jet ye skuteCnosti sutuji lidi a pii potladeni vyvolavaji i nemoci.

Jeden vynikajici lekat nag doby povatuje plat za dokonalY antisepticky •prosttedek, jent chrani odi a nos proti infekcim, a prohlaSuje, to potlatovani slz je jednani proti ptirode, panevadt• plat' existuje uz ad prvnich potatkil lidstva. Bible nam pravi, to "Adam a Eva opustili raj prolevajice hajne slzy". Jeremiad plakal a becloval. Jag plakal.

Navrat k slzam vnese velkou zmenu do vS'edniho tivota lidi, a ut nebudeme slYSet jen smich a chechtot u sklenitek koktailu.

Plat ratite bYt vedomY nebo mimovolnY. Sara Bernhardtove, a Maria Guerrero plakaly v mnoha dramatech. Katetina Hepburnova Sylvia -Sydneyava provazeji svfij plat vem. Ruth Chatertonova place a soutasne mluvi a herec George Cohan zkonsumuje za jeden film nekolik kapesnikfr.

Plat je vnejLi projev emote. Smutek dave. vzniknouti n.erovnovaze v nervovem systemu.

Vznika zvYgene duAevni napeti , a zmerrAuje se vlacia nad nervy Svaly "otni a oblitejove se stahuji, slzni vaky se vyprazdfluji a slzy vychazeji nosem a odima, vytvotujice vnejai tin theatralni cast plate.

Ptitina, prat' plateme, se men' podle riiznYch ras. Nekdy je to bolest, nekdy odpor.

Dokazalo se, to existuje plat take u zvitat.

Psi platou vzrtgenim jako lide. Take siconi, zda se, maji urditou tendenci k melancholii, a bylo pozorovano, to jejich malajAti vadcove s nimi vedou opravdove rozmluvy, uteSujice je a chlacholice, kdy je ptedtim urazili nebo udetili. Jen krokodil zaujima neptiliS dfistojne misto ye filosofii plate. Tento tivotich plate jen prat), to neinkem slunce se podraidi jeho oei, z nicht nasledkem toho vytekaji slzy.

Vrat'me se k dlovekovi. Vidme, to zde jsou mimo bezproSttedni ptieiny vzdalene. Existuje mnaho skoro neposttehnutelnYch podnetfi, jet na eloveka pusobi v obchode, Made nebo doma. Nekdy je to sotva znatelnY hluk, jindy nejakY zapach, vane nebo dech. Jiste je,ze jednoho tine dojde z toho nebo onoho du k vYbuchu a moil slz. Tim lze vysvetlit, prat' nekteti slavni lido nekdy plakali jako male deti: Alexandr VelikY proto, to nemohl dobYt celeho sveta, Scipio pied padem Kartaginy, Thiers pii podpisovani miru s Bismarckem, von Moltke nad poratkou u Manly.

Ve gpanelskYch rasach se projevuje plat bez slz v bohatem folkloru: "canto jondo" v Andaluzii, mexicke pisne, smutetni zpevy negrt) z ostrovt Karibskych, lkave volani ,obyvatel argentinskYch pamp, beclovani peruanskYch ranteril a chilske elegie - to v ge jsou stopy medancholie rasy, ktera plate uz od padu Jeruzalema.

Na:si prat' je pomahat tam, kde je tieba.

Ptedstavte si, kdyby hotel° a hasiti se napted zeptali: "Komu patti ten chlm?"

NeworsltSr starosta La Guardia.

Ve stfedu, dne 16. imora 1938.

Vysoke lidove gkoly v Dinskt.

Erik Schake.

DAED sto lety 2i1 v Dansku glechetnk a velmi pozoruhodnS7 muz neobyeejne inteligence a silne yule, jehoz livot byl ponekud neklidnk a nepokojnk, kterkmusel mnoha leta te2ce bojovati a prokti eetna zklamani, drive nel ziskal Dansko pro sve myglenky a idealy. Ale kdy v roce 1872 zemkel, bylo mu prave 90 let, — mohl sve oci zavtiti s pinkm uspokojenim a vedomim, ze celk s yrij 2ivot zasvetil a venoval °slave' Boha a k u2itku a prospechu lidstva Tento velikk mill' se jmenoval N. F. S. Grundtvig. Narodil se roku 1783 jako syn duchovniho a stal se pozdeji velikkm basnikem a spisovatelem, prorokem a filosofem, reformatorem obeanskeho i cirkevniho kvota, hlavou nove cirkve a zakladatelem vysokkch lidovkch gkol v Dansku.

Vkznam tohoto mule pro Dansko neni no po zasluze dosti dobie oceniti ani definovat, neni vhodneho metitka ani slov, jimi2 by mohla bkti Grundtvigova prate spravne ocenena, a jeho vkznam vskutku nen:rifle bkti ani piecenen. Jake polehnani a test jeho pamatce, rozgifilo-li se jeho dilo o dye generate pozdeji pies Severni more do Skotska a Velke Britanie!

Abych vysvetlil smysl a poslani vysokkch lidovkch gkol v Dansku, nemohu net' uliti vlastnich slov Gruntvigovkch: "Je mS7m nejvyggim a nejvroucriej gim pfanim, aby byly v Dansku brzy otevteny vysoke lidove skoly, pfistupne mlademu lidu eels zeme„ gkoly, v nich by se da,nska mlade2 udila poznavati a rozumeti eloveku, jeho lidske povaze a livotu vubec, sobs samemu pak zvlagte a kde by ziskala znalosti ve v gech ob6anskkch povinnostech a vzajemnkch vztazich, dbalkch skuteenkch potfeb zeme a jejiho lidu. Jeji laska k vlasti budil pestovana a livena matetskkm jazykem a historie naroda danskkmi narodnimi pisnemi. Tyto gkoly mohou bkti pravkm a nejlep gim zdravirn celeho na geho naroda."

Vskutku, nejupkimnej gi slova, vysvetlujici nejlepe Grundvigovu krasnou my glenku, ktera byla nejen krasna, ale i zdrava a prakticka, nebot' ona mela dati dobrou vkchovu a kulturu syntim a dceram danskkch zemedelcri. Ne v torn smyslu, aby se stali piin g ueenkmi a zjemnelkmi k praci s pluhem nebo k vateni, nkbr2 proto, aby prosvetlila a zkrasnila jejich praci a celk jejich 2ivot, aby je ucinila dobrkmi ob6any v nejlepgim smyslu slova, dustojnkmi ndstupci svkch pfedkil a pohotovkmi a schopnkmi fegiti se zdarem v gechny livotni situace.

Po staleti bylo Dansko zemedelskou zemi, jejimg hlavnim produktem bylo obili. Ale v osmdesatkch letech Dansko nahle seznalo, le temet vgechny svetove trhy jsou zaplaveny obilim, dopravenkm na ohromnkch parnicich ze zamoti. A Dansko, prave se zotavujic z valeeneho pfepadu Nemeckem z r. 1864, bylo postaveno tvati v tvaf naprostemu hospodatskemu ripadku. Prave v teto take dobe byl vyzkougen uktek a dobrodini Grundtvigova ueeni a vysokkch lidovSrch gkol. Dangti zemedelci, ktefi doposud poslouchali ve vysokkch lidovkch gkolach pfedna gky a debatovali s pkednagejicimi i sami mezi sebou o nalehavkch hospodafskkch problemech, zmenili sva obilni pole v pastviny, dali se do chovu dobytka, staveli drulstevni mlekarny, jatky a risttedni sberny vajec. V techto gkolach se ueili, aby kaldou i sebe mengi praci &elan dokonale a co nejlepe, aby vge, CO projde jejich rukama, bylo to nejlep gi. Tyto zasady se osveddily: danske zboli si rychle ziskalo a zajistilo na svetovkch trzich nejlepgi povest.

Na za6atku 19. stoleti byla cellova 81timee v

VESTNIK Evrope neute§ena. Napoleon zplodil s ySimi ye.lednYmi vyboji bidu a nejistotu na celem evropskem kontinente. Napoleonskkmi valkami trpelo take Dansko, protole i ono bylo do nich nasilim zavleeeno. Dansko pozbylo sve lod'stvo a Kodari byla Anglidany dvakrat odstfelovana. Podle mirovkch ujednani v Kielu bylo Dansko oddeleno od Norska, s niml bylo spojeno vice ne2 400 let. Finandni sta y Danska byl ialostnk, byl to hotovk bankrot. Ale tato neutegena doba dala Dansku velike mule a reformy venkova, jimil byl selskk lid pozvednut ze sveho uboheho stavu k vyggi livotni rirovni. Za teto situace byly velike mo2nosti a vdedne pole pfilelitosti pro Grundtviga, jen se prave vratil z Anglie.

Hned s poeatku si ziskal Grundtvig plizeri krale, a vksledek toho byl, le bylo planovano zfizeni kralovske danske narodni vysoke gkoly.

Snad to bylo pfieinou toho, 2e se tento plan neuskutednil, protote kral vladl v to dobe absolutisticky a tato vysoka, gkola mela bkti vice instituci ,kralovskou nee lidovou. ltdy2 roku 1849 dostalo Dansko novou ristavu, bylo zfejme le mule jiti jen o soukrome vysoke gkoly — lidove gkoly pro danskS7 lid. kterk se stal skutedr4m pionkrem vysokkch lidovkch gkol a jemu2 bylo ptedureeno, aby uskuteenil Gruntvigovy my glenky, byl synem chudeho gevce a jmenoval se Christen Kold. Spoledne s Grundtvigem zalokl v r. 1851 malou vysokou gkolu v Ryslinge, jiz za 11 let znaene . rozgifil a pfelogil do Dalum, hned vedle Odense, rodigte Hanse Christiana Andersena.

Poeet lakti na teto gkole cinil asi 100 roene.

Kold neladal a nechtel, aby jeho 2aci studovali mnoho z knih. On sam, pink nadgeni a zapalu pro svou vec, byl piesvedcen,ze uptimna a od srdce jdouci slova mohou daleko vice a lepe prisobit na mladel a utvateti jeji charakter. Upine se shodoval a souhlasil s Grundtvigovou zasadou, le nejlep gi metoda prave lidove gko ly neni klasti mladezi otazky a zkou geti ji, nkbrl v tom, le pomahame mladek dati odpovedi na jeji otazky, proto nebylo tfeba zakonenvati vyudovaci obdobi testy nebo zkougkami.

Kondilo se pfednagkami a drivemkmi rozhovory, vedenkmi zcela v duchu Grundtvigove. Nedovolil ani sykm laktn, aby s sebou brali se gity a cinili si pfi jeho ptedna gkach poznamky.

Kdyl kterehosi dne k nemu pfi gel jeden 2ak celk ztrapenS7 a omlouval se, le adkoliv se piednagce dobte naucil, nemohl se pfi gtiho dne dosti dobte na v ge upamatovati, odpovedel mu Kold takto: "Netrapte se. Kdyby nahromadene spousty vedeni a znalosti bylo hlavni veci, bylo by tomu docela jinak. Ale s vedenim je tomu zrovna tak, jako s praci na polich: kladerne-li na poli odvodriovaci roury, v gimneme si dobte toho mista, abychom je v pfipade nutne opravy opet snadno nalezli. Sejeme-li v gak obili, nemusime si vgimati mista, protoie obili roste dale samo. A vy mfdete bkt pfesvedeeni, ze vge, co jste poslouchali a co zapustilo kofeny ve vagi mysli, znovu se yam v mysli vybavi."

Ale opet se snesly hrozive mraky nad Danskem. Roku 1864 bylo Dansko oloupeno o Slesvig. Byla to te2ka rana, na nit Dansko nikdy nezapomnelo. 0 etyficet let pozdeji mrij ueitel, Grundtvigriv zak, vzal na gi tfidu na vklet do Slesvigu. Tato testa ucinila na nas v gechny nezapomenutelnk dojem. Zvligte nage setkani s vridcem damske strany Jessenem, nav gteva hospodalstvi v tomto kraji a setkani se starkm glesvickkm lidem, jen byl tolik utiskovan Nemci. Vzpominam si, jak nas jeden stark hospodat po2adal, abychom zazpivali nejake danske pisne, ale napfed uzavfel v gechna okna v dome a 6eledina poslal yen, aby dal pozor na nemeckou policii. To bylo temef 40 let od doby, kdy byl 8lesvig odtr2en od Danska, a je gte celkch 20 let muselo uplynouti, nel Cast teto danske provincie byla rozhodnutim spojencil znovu vracena Dansku.

Kold zemfel roku 1870. Brzy po jeho smrti bylo ziizeno nekolik dalgich vysokych lidovkch gkol.

Kdy2 pak behem doby v geobecna riroveri vkchovy rostla, studiurn na vysolOch lidovSlch gkolach bylo roz gitova.no. Vyu6ovini literatufe, bmtorli.gerrq, nirkve a sveta, elstalo i dale

Parana 9

hlavnint vydovacirni pfedmety, aby vyudovani cizim jazynin, vecle, jako i tOiesna cvideni. Vysoke lidove gkoly jsou tedy stale, jak kdysi byly dobte charakterisovany, "osobni v metode, individualisticke ve vkchovne zasade a ethicke v cili."

Prvni vysoke lidove Akoly byly pouze pro mu2e, vyudovaci doba byla 5 zimnich mesicri. Ale pozdeji ztizeny i letni tfimesieni kursy pro 2- eny. Vysoka lidova gkola v Askov je nyni koedukaeni a teditel teto skoly fika, le vgeobecnk duch takt ye gkole je velmi dobrk. Nesmime pH tom zapominati, le vysoke lidove gkoly nejsou pro OM ani nejsou povinne. Veit lakti kolisa mezi 18-25 lety a 2aci sem pfichazeji zcela dobrovolne, aby zlep gili sve vgeobecne vzdelani a vkchovu.

Aekoli stat i okresni rady poskytuji mokSun lidovkrn gkolam znaenou finaneni podporu, nemaji 2adneho vlivu ani nekontroluji gkoly a jejich vyudovaci program 2adrikm zpusobem.

S jakkm vksledkem opougteji 2aci vysoke dove gkoly? Pokud jde o vzdelani a vedomosti v rihnkch pfedmetech, to zavisi pfedev gim individualne na jejich zalibach a schopnostech. Ale °di i mysli vgech jsou otevieny natolik, 2e se neueili hledati a ziskavati dal gi vedomosti a vzdelani. Jednim a nepopiratelnkm vksledkem mimo jine je skuteenost, le proti zemedelcrim v ostatnich zemich, kteti jsou nejkonservativnej gim 2ivlem a odmitaji moderni technicke pokroky, dangti zemedelci zcela jednodu ge pochopili, jak uziti nejmodernej gch rksledkii a vedeckkch pokrokri ve sve denni praci. tESKOSLOV. FILM SE DERE DO SVETA. Jsme tady, ano, skuteene, jsme tady s deskoslovenskkm filmem, to nemtle popfit nikdo u rids, kdo se zabS7va podrobneji vkvojem nag narodni kinematografie, a to dnes nepopird nikdo v cizine, ani v to nejvzdalenej g. Koteny deskeho filmu sahaji site o neco dale nel je doba devatenacti let republiky. Ale za devatenact let, co trva deskoslovenskk film, vykonali jsme' veliky kus prate Jmenovite v poslednich letech zvukove kinematografie stali se divaci sveclky nekolika vS7sledkri, jakych bychom se jegte pied desiti lety sotva nadali. Vkvoj kinematografie po strance formalni i vnittni, obsahove i duchovni souvisi tak tesne s hmotnSmi i kulturnim id7vojem spoleenosti, le dasto nelze najit ani pfesne delitko mezi syrovou skuteenosti a 2ivotem lidi na platne. Site zajmil a problem-II naroda vy2aduje novkch nametri.

Moralni pevnost, sebevedorni a znalost livota stejne jako touha po pinem duchovnim vykti naplriuje fiesta filmoveho herce jistotou a presvedeivosti. To obe pozorujeme v na gem filmu v poslednich letech, v tech letech, v nich se mimotadne — vlivem vnej gch okolnosti i vlivem vnittniho vkvoje — rozviji na ge narodni sebevedomi, nage vkjimedne silne a zdrave mravni a politicks ptesvedeeni, kdy si obj asriujeme svou mezinarodni ulohu, kdy si podiname cenit na gich kulturnich statkri. Vstup literatury a literate do filmu je toho jiste ptesvedeivkm drikazem. Samozfejme nechceme si v dnegni den nadmiru lichotit. V na gi kinematografii nepfevlacla jests tvorba hodnotna nadprrimerne nebo i podprilmerne zaba ymim zbolim. Neptevlada v podtu ani v sile. Ale pote gitelne je a zristane, le bylo v poslednich letech vytvofeno u nas nekolik del, ktera se naprosto lig od vkrobkri, ktere nas uvadely v prvnim desitileti nageho narodniho 2ivota do zoufalstvi.

Meteno s tohoto stanoviska vykonali jsme vykonali jsme mnoho v pornerne kratke dobe.

Pracovali nebo lepe zadali jsme pracovat energicky na zlepgeni a budeme v tomto usili pokraeovat, mii2eme se — tedeno bez pfehaneni — dostat v pti gtich deseti letech na prvni misto mezi staty s kinematografii, ktere maji vytS1 a trvalej gi tile, net" je zabava na jeden veter. V2dyt' kolik je na svete Mina s tak bojovnou hrdou demokratickou tendenci, jako je BHA nemoc?

Nag film vgak vykonal zashanou praci i v propagaci nageho statu, jeho kultury a jeho Hvota za hranicemi. Od roku 1933 dostava se roene nejrnene jeden dobrl deskoslovensIcS , film do .re tun vldy pfijat s mimo" Anou pozornoc a jo movazen vkly

Strana 10

VESTNIK

BO2ENA NE1MCOVA:

BABICKA Obrazy z venkoyskeho iiyota.

ATKA mne nemilovala, bratr mne vyhnal, M sestra se za mne stydela, a ta, o nit jsem myslil, 2e mne ma rada, pro ni2 jsem 2hrot nasadil, za jeji2 jedine mile usmani modre s nebe bych strhl, pro nit mi tolikrate lito bylo, ze nemam deset zivotu, abych je obetoval za jeji lasku, ta si jen blazny ze mne delala, a kdy jsem chtel slykt z jejich fist, co si v'Sichni povidali, vyStvala mne ze dveli psem," a divokY ten elovek plakal jako dite. Za chvili setfel size, vzal mne za ruku a tine dolo2i1: "A2 pfijdete do Margovskeho reviru, jdete do divokeho dolu, nad propasti stoji osamelY smrk, tomu doneste moje pozdraveni a tern dravYm ptakrim, co okolo neho litaji a tern vysokYm horam. Pod jeho vetvemi spaval jsem vela leta, jemu jsem fekl, co nikdo nevi, pod nim nebyl jsem takovYm bidnYm lazarem, byl jsem — " Zamleel se, sedl zase na, lavici a vic nepromluvil, ani se na mne nepodival. OdeSel jsem s litosti od neho; lide lali, proklinali toho dkliveho, 2e zasloug smrt, to mu lotrovstvi z oei kouka, 2e nechce ani kneze, ani koho jineho videt, to na lidi jazyk plazi a 2e jde k smrti jako na posviceni.

Toho krasneho litovali, drali se o pisnieku, kterou slO2i1 v 2alati a ka2dY mu 0'61, aby dostal milost, proto2e zabil jen ze 2arlivosti kamarada, ale ten, 2e z pouhe zlomysinosti device zaktere pry mu nic neudelalo, a 2e zabijel lidi. Tak soudi kaklY podle sveho citu; kolik hlav, tolik smyslii; kaklemu oku vec jina, proto take te2ko ureovat: tohle je takove a nesmi byt jinake. Brih jedine zna, svet, on nahlik v nejtajnej gi skrYge lidskeho srdce a soudi je; on rozumi mluve zvitat, pied nim je svetlY kaligek katde bylinky, on zna, cestieky kakleho brouela, gum vetru fidi se jeho rozkazem, vody proudi, kam on jim vykazal cestu."

Myslivec se zase zamidel, dYmka mu byla vyhasla; oko jeho krasne svitilo, oblidej podobal se hornimu ridolieku, osvetlenemu mirnYm svitern podzimniho siunce, na nem2 ale je gle zelena dost i kvitku, byt' i na yrSich snih VSickni se na pana Beyera zahledeli, at se babieka ozvala: "Mate pravdu, pane Beyer: milo vas poslouchat, jako svatY vYklad. Ale eas ulo2it chasu; vág synek bude od testy umdlen„ my tee; zitra si ostatni povime."

"To kane mi, Orliku, dej pro vYra, co s nim?" fekl myslivec, bera ruenici na rameno.

"I s radosti:" "My ho k yam easninko rano donesem," prosili chlapci.

"V2dyt' musite do gkoly."

"Zitra odpustila jsem jim gkolu, aby u2ili hosta," fekla matka.

"No, ja moje sojaky necham take doma, abyste meli dobrY den. Pfijd'te tedy, dobrou noc!

Bud'te zdravi!"

PfivetivY pan bratr dolrian, jak mu pan Beyer nekdy rikal, podal pfatelrim ruku, zavolal Hektora, kterY se Orlikovi velmi libil a vykl ze dveti. Rano, ne2 se diet oblekly, stal ji2 Orlik na vorach, s kterYini ku bfehu pfipluli. Po snidani gel pan Beyer s chlapci do myslivny, babieka s Barunkou i Adelkou sly do hospody, dat Milovi s Panembohem. Sednice v hospode byla nabita; matky a otcove loueicich se vojakri, kamaradi( sestry i zname tam byli. Aete jedni druhYm domlouvali, ac i hospodskY i Kristla nestaeili nalivat, ba i Mila nalivat pomahal, aete i chasa zpivala rozliene vojenske pisne, aby si srdce dodali, piece to vkcko nic platno nebylo; ani se 2idnY neopil, jako kdy gli k odvodu. Tenkrate si nastrkali zelenych chvoji na eepice, vYskali rozpustile, pili, zpivali, aby zatopili, ohlu gili strach a bazeri. mel piece hrstku nadeje i ten nejrovneTSI, ten nejhezdi hoch. Pak jim lichotilo litovani deveat, te gila je laska rodieri, ktera, v takovYch okamknich jako vrouci proud, ukrytY v lrinu zeme, na povrch se vyiinuje, py gnili se risudky znamYch: "Oh, ten se nevrati, takovY hoch — urostly jako sosna — vkcek jak by ho ulil z takovS7ch vojakri maji radost." TakovYmi slad-

kymi kapkami mirnila marnost hoiq • napoj, kterY nutna, povinnost pied ne stavela; a naopak to, co oslazovalo, zdravYm, peknYm hochum trpkou tu cestu, to ji ztrpeovalo tern, kterym netfeba miti strachu, kteti si vedomi byli telesne chyby; mnohY marnivY ji ale za to tak tace nest, 2e by radeji vojakem se byl stal, nd pokfiky poslouchal: "Nemusi pro to mama plakat, vgak na buben pfisahat nebudek jsi psu do podvazku"; anebo: "Hochu! dej se k rejthartim, na g nohy, jako vul rohy!" a podobne tehavky, jrini2 se glehali.

Babieka vegla do hospridky, ndla ale do sednice; ne proto 2e tam byl vzduch dusnY, ale tale mraeno bolesti, ktere dusilo srdce v'Sech a jako povlak na tvatich se jevilo, to ji zaleklo. Ona citila, jak tem zarmoucenYm matkam je, z nich.2 jedna rukama lomila v neme bolesti, tu Ana, ti ge plakala neb hlasite si ty blede hochy, ktefi pitim smutnejS1 se stavaji a kdy zpivat chteji hlasu vynutit nemohou. Ona citila, jak je tem tatinkrim zasmuSile za stolem sedicim, kteti o nieem nemluvi, na nic neptemYglejice, ne2li kde budoucne vziti nahrady za pracovite hochy, kteti jim byli co prava ruka, jak bez nich si nestYskat, jak etrnact let pohteBabieka sedla s &Ant do sadu.

Za chvili tam pkiSla Kristla, usou2ena„ uplakana, bleda jako sten& Chtela mluvit, ale na prsou lezel ji kamen a hrdlo mela tak sta2ene, nemohla promluvit. Podeptela se o kmen kvetouci jablorie. To byla ta soma jablori, pies o Janu veneeek hazela. Pfelitl, a nyni, kdy se ji mela vypiniti nadeje, '2e s miladkem spojena bude, musela se loueit. Pfikryla si tvat bilou zasterou, pustic se do hlasiteho plade. Babieka ji nebranila.

Pfigel Mila. Kam se podela ta kvetouci tvaf, ta 2ivost oei! Jak by ho z mramoru vytesal.

Mice podal babiece ruku, mice obejmul milene device a vytahna z naprsi vy givanY gatek, kterY kaklY hoch co drikaz lasky od sveho deveete dostava, utiral si jim oei. Nepovidali si, jak hlubokY jich zarmutek, ale kdy zaznela z hospody sloka pisne: Pak at my se rozloueime, dye srdeoka zarmoutime, dve srdeeka, etyry oei, budou plakat ye dne, v noci — objala Kristla prudce sveho hocha a gtkajic, ukryla tval na jeho prsou. Piseri ta byla ozvenou melodie, ktere, i v jich srdcich neustale znela.

Babieka vstala, po tvati hrnula se ji slza, take Barunka plakala. Stafena, polokv gi ruku na Milovo thine, pravila pohnutYm hlasem: "Sprovazej a uteg to Pambrih, Jakube! Konej, co musig rad a nebude ti to pfichazet za te2ko. Da-li Buh zdaru memu rimyslu, nebude loueeni vak na dlouho. Ty, holka, kdy ho maS rada, neptitauj mu syYm natkem. S Panembohem!" To fkouc udelala Milovi kfik stiskla mu ruku, rychle se odvratila a vezmouc deveatko za ruce, odchazela k domovu s tim sladkYin vedomim, 2e potegila zarmoucene.

Milenci, do jich2' srdci babideina slova jako rosieka na vadnouci kvitek padla, k novemu 2ivotu je vzkisisic, dr2eli se v obejmuti pod kvetouci jabloni, jejit kvety, od vanku stfasane, s hriry na ne padaly. Pied hospodou zarachotil 2ebfinovy vriz, pkijadeje pro vojely, ze dvora volano: "Milo! — Kristlo!" Ale ani to neslykli. Drteli se v naruei — co2 jim bylo do sveta, jeden v druhem objimal celY svrij svet. — Odpoledne rozloueil se i pan Beyer s vlidnYmi hostiteli. Pani ProSkova, jak obyeejne, nalokla otci i synovi pine ta'Sky jidla na cestu.

Chlapci dali Orlovi kaklY neco na pamatku.

Barunka pasku okolo klobouku. Adelce poradila babieka, kdy se ji ptala, co ma dat, aby dala rrilieku, co dostala od komtessy.

"Ale vy jste povidala, to ji budu nosit za pasem, as budu velkg„" pravilo deveatko. "Je tak pekna."

"To, co ti milo a laden°, musi g dat milemu hostu, chce g-li ho poctit. Dej mu ji, deveatiim pkisluSi nejlepe podat kvitko."

Adelka zastreila peknou rri2ieku Orlovi za klobouk.

"Oh, mild Adlo, nevim jak dlouho ta krasu svoji podr2i. Orel je divokY ptak, celY den lita po skalach a yrSich, v deSti a vetru," pravil pan Beyer.

Ve stkedu, cln.e 16. unora wits.

Adelka tazave obratila °elm po Orlovi.

"Nestarej se, tatinku," tekl chlapec, divaje se s potegenim na darek: "v gak ja ji vgecini den, kdy budu v horach, dobfe uschovam, jen ye svatek se s ni budu honosit, a to mi zristane fidy pekna."

Adelka byla rada. Zadny netail, ae ona sama je ta rrikeka, po ni2 nekdy Orlik zatouti, kterou si odnese na sne2ne hory a v fikrytu lesnim pestovat a chovat bude k svemu pote geni, laska jeji ze bude svit a blatenost jeho iivota.

XVI. Bylo ji2 po svatodu gnich svatcich, jim babieka "zelene" rikala, snad proto, ae majemi z bkizy okraglila cele staveni, vnitt i zevnitt, tak2e u stolu i v posteli, v gickni pod zelenem byli.

Ji2 by lo i po krasnem Bokm tele i po Janu Kftiteli. Slaviaek jiz v kfovi nezpival, vlaaovieky vyvadely mlad'ata z pod stfechy, na peci u kodek letelo majove kote, s kterYin se Adelka rada mazlila. '6erna, jeji slepice vodila ji2 odrostla kufatka, a Sultan a Tyrl skakali zase noc co noc do vody po my'Sich, co2 zavdalo starym pfadlenam pfieinu k povidadkam, strati na lavce u Stareho bilidla "hastrman".

Adelka chodila s VorSou zavadet Straeku na pastvu, chodila s babiekou po bylinach aneb sedela vedle ni na dvorku pod lipou, jeji2 kvety take ji2 babieka su gila a odfikavala ji z knihy. A weer, kdy gly spolu naproti detem, zagly si pies pole, babieka si dohli2ela k lenu, rada se divala do girYch panskYch polich, jich bohate klasy riprkem 21outly, a kdy vitr po nich yinky hazel, nemohla z nich ani oka spustit.

Kudrnovi, ktery obchazeje pole, obyeejne k ni se ptipojil: "Radost je z toho bo gho po2ehnani, nedopougtej, Bo2e, pohromy!"

"Ba, mame velika, parna," kikaval Kudrna, obraceje pki tom odi po obloze.

Kdy2 gli okolo hrachu, neopomenul natrhat Adelce do klinu mladYch lusek, a v2dy upokojil si svedomi tim, 2e by ani kne2na proti tomu nic nernela, "proto2e ma babieku i detiely rada." Barunka ji2 nenosila sestfe kousky sladkeho dteva neb sladke smuly, co si bud' za krejcar koupila anebo od deveat dostala za delani nemeckYch filoh. Jakmile prodavaeka nedaleko gkoly rozlokla se s tte gnemi, pravidelne ka2de poledne krejcar na ne utratily. Kdyt gly domri dubinou, sbiraly jahody; Barunka udelajic z kory bfezove kabelku, v2dy sestte pinou nasbirala a kdy jahod nebylo, paberkovala tra ynice a pozdeji borrivky a ofi gky liskove pfinagela. Babieka pak pfina gela z lesa houby, jet deti dobte rozeznavat ucila. Zkratka, bylo konec dervence, a na zapoeatku srpna mela pHjet pani kne2na i otec, a mimo to te gily se deti, 2e bude konec Skol. Pani Pro gkova, dohli2ela ji2 zase cele dni v zamku, aby ani kouteeku nezristalo nevysmejeeneho, a pan zahradnik nohy si mohl ubehat po zahrade, davaje pozor na ka2dY zahrinek, zdali mu kvitka rostou, jak on chce, ptehli2eje travniky, jestli by piece nektera, travieka nebyla bujneji vyhnala, aby ji mohl hned zaroveri s druhYmi sesttihnout, prolizaje ket od kete, zda-li tam podelkyne nezapomnelY koptivu, aby ji vytrhl a pies plot hodil. Vsude bylo chystani k pfijezdu velitelky.

Mnozi, jim pfijezd pani utitek pfina gel, teSili se na ni; mnozi se mrzeli a spravcovic ka2dY den o pid' hlavy poni2ovali, a kdy se po dvof e mluvilo: "Zitra jsou tu!" pan spra yed tak se snikl, 2e i na poni2ene pozdraveni poldasneho podekoval, deho2 nikdy v zime neeinil, kdy byl prIni osobou v zamku. Babieka pfala nyni knetne vgecko dobre, modlila se za ni ka2dodenne; kdyby ale s jejim pfijezdem nebyl spojen bYval i pit ezd zet'riv, bylo by ji to jednostejne bYvalo, videt ji nebo nevidet. Tenkrate ale babieka i pani kne2ny sotva doekat se mohla; mela cosi za lubem, o dem2 se ale nikomu nezminila.

(Pokraeovani).

Nej yydi dobre kvota jest smysl klidna a vesela. Varuj se tedy vgeho, co znepokojuje mysl a svedomi. Zbyteenych starosti si illepflpouStej; zlYeh pkilditosti se vystfihej! Obcuj vice s Bohem ne2 s lidmi, vice dui ne2li teem se zabYvej!

Ve stl'edu. dne 16. ilnora 1938.

EDNOHO dubnoveho odpoledne jsem se v J Ram', dial na 1±11-olik set nia1 , -( .1-1 italsky-cia jak cviet s pu gkami — ne detskkini laraokami, ale opravdovkmi opakovaokami malkch rozmern, zhotovenkmi specielne pro ne.

"Bodak vztye!" Ocel zachtestila. Pozoroval jsem ty tady nehybnkch oat a sniatil se uhodnout, co si ti malt asi mysli.

Byl jsem v Italii nekolik nedel, videl jsem dista mesta a mesteeka, krasne nova budovy, tadne gpinave dtvrti ,a lidi 2ijici v blahrobytnkch pomerech. Poslouchal jsem nad gene zpravy o tovarnach baticich pinou parou a pine obsazenkch, o odstranent stavek, novkch silnicich a teleznicich, o vysu gent velkkch rnalariovkch batin a dobyti tisica alcrit Arodne pUdy, o bohatstvi Habe'Se a piaci, ktera tarn jit byla vvkonana. o obnovene nozemske, namotni a vzdugne armada, o pottebe dokoneit urychlene vgechny prdoe, aby Italove mohli v ptipade nove valky chranit to, co Duce nazval "navratem imperia k osudovkm pahorktim Rima". Ceti jsem proroctvi, ze "aim se stane takovkm, napini atasem lidi celeho sveta — obrovskkm, spotadankm, moenkm mestem, jakkrn byl za vlady Augustovy."

Neptigel jsem vgak, ,abych se seznamil s timto obrovskkm strojem svirajicim 43,000.000 tivotil, ale abych poznal jeho vliv na mysl mladkch hochil. A o torn budu nyni psat.

Tento vliv ut zadind pied narozenim hocha.

Duce natidil, to Italie must miti do roku 1950 aspoii 50 miliona obyvatel — cot znamena, to bude butno zplodit roene o 1.7 milionu deti vice. Katclk svobodnk mut must po dvaceti gesti letech platit progresivni clan staromladeneckou — elm je star gi, tim je 'daft vet gi. Vlada umotriuje pujekami mladkm parkilm, aby uzaviraly easne mantelstvi ,a pujeka se splaci mi — etyti staat na Upinou amortisaci. Jsou vgak jeg te jine premie. Ve statni slutbe maji tenati muti vy ggi plat a rychleigi postup. Noye deti musi bkt silne, a tak se divky ve gkole tudi pohlavni zdravovede a vy0lovd,vaji ke zdravemu matetstvi. tmrtnost novorozeriat byla pozoruhodne snitena a tuberkulosa, malarie a ptijice ustupuji pied houtevnatkm vyhlazovacim bojem. Italie musi miti silne hochy, "vojaky v ‘civilu", a tak jako kdysi vldice kojila Romula a Rema, koji nyni vlada italskeho hocha. V '6esti letech vstupuje do organisace "Synove vleice" a z teto organisace prochazi ketezem jinkch, az v jedeadvaceti letech, se "zformovanou mysli, telem a svedomim" vstupuje do vojska.

Od gesti do osmniacti jsou ho gi cvideni v Opera Balilla. Tato organisace se deli po p,otadku na Syny vleice, Ballilu a Avangardisty. Seznamil jsem se hned po ptichodu do ftima s velitelem vg ech tit hrabetem Ricci, krasnkm, asi etyticetiletkrn mutem, takovkm, jakeho maluji a jakemu se obdil, uji mladi ho gi. Zamiloval jsem si ho take. Mysli to se svkm velkkm tkolem uptimne a poctive a v praci nezna odpoeinku.

"Davame zdarma obedy 600.000 chudkeh deti," pravil. "Stavime klubovni domy po cele zemi, kam chodi odpoledne a na weekendy gkolni (Teti a provozuji hry, lehkou atletiku a vojenska evident. 800.000 na gich muff' a hochti nyni lytuje v Apeninach. To je pro valku velmi cennk sport, ponevadt znamend pro nas vkhodu v horskkch bojich. V gechny hry a atleticke sporty jsou voleny tak, aby vychovaly z hocht co nejlepSi budouci vojaky. Ho g , nezahalejrce jit tak jako dtive, vyrustaji ve g tihle a svalnate sportovce-vojaky a jejich mysl je soustkedena kolem jednoho velkeho idealu — slutby vlasti.

II. V rozkog ne zahrade konalo jednoho poledne nejakkch dy e ste hochil a divek dechova, evident. Hned za nimi se tyeily gpinave Bede zdi a oblouky Kolosea a jejich drobne postavieky se skoro ztracely proti mohutnemu pozadi skeho alma. Ptivedla je sem Balilla, vetginou slab& trpici podvktivou, nebo se zarodky tuberkulosy. Ptijeli autobusy z nejchud gich etvrti mesta, aby se najedli, vyslunili, pohrali zacvieili. Ptedtim pracovali vzadu pod stromy se svkmi Often. Nyni vypochodovali ven se

VESTNIK

Synove vlace.

Ernest Poole. svkm velitelem — tenou rozdeleni na drutstva po petadvaceti, na hlave bile klobouoly, ✓ trenkrkach a sandalech. Rozestoupili se, za ostrkch zvuku pi gt'alky vykonali svo, deohova a gymnasticka evideni a potom odpochodovali na °bed do blizkeho kluborvniho domu. Kdyt jsme vstoupili, ozval se vojensIck povel, a vgichni se postavili do fa gistickeho pozoru. Na jednom konci obrovskeho salu bylo jevi gte pro divadlo, filmy a teeneni. Na stenach visely obrazy Duceho v prilbe, svazek o gtepti a dye pugky visici ktitem pies knihu. Tyto odznaky jsem videl ye vgech klubech Balilla.

V nedeli druheho tkcine jsem si vyjel do jednoho horskeho mesteeka na sever rod ftima.

Campagne se hodne zmenila od doby, co jsem tam byl naposlec17. Jsou to vinici se laxly poll, olivovkch hajil a zahrad. Dlouhou horskou serpentinou jsme se dostali do sveho mesta a k budove Ballia Pozdeji jsem videl mnoho ✓ jinkch mestech, nektere z nich dosti chude.

Ale tato budova byla nova, postavena v MO dernim stylu. Velitel nas provedl klubovnimi mistnostmi a zavedl na velke cviei g te za budovou, kde prave konalo asi gedesat hocht sva, potadovd, evident. Na sobe meli undformy Balilly: aerne kogi1e s vygitkmi eervenkmi pu gkami na rukavech, modre Satky, male eerne deplay na zpOsob fezu, zelene trenkrky a ponotky.

Chodilo sem podle slov velitelovkch asi 50 Synfi vleice, 550 elenti Balilla a 200 avangardi• Ptichazeli ye skupinach po gedesati, ponevadt bylo jenom gedesat pu gek. Navgteva byla povinna, jen v sobotu a nedeli; ale mnoho jich sem chodilo celk tkden, odpoledne i veeer. V zime podnikali lytatske vklety do Apenin, v lete tabotili u mote.

"Nemame zde jenom cvieent a sporty", pravil velitel. "Ve spolupraci se gkolou Mame zde vg echno, abychcm jim gtipili fagistickou kulturu. Ptichazeji sem teenici strany, postouchame rozhlas z Alma a chodime na vlastenec• hry a filmy.Hog i maji radi evieent a take ye hrach a atletice to mysli doopravdy; Chteji se stat silnkmi a dobrkmi obeany-vojaky."

Vzpominarn si pii torn na hocha, kterk piemluvil pluk, aby ho vzal na lod' jako slepeho pasatera. Jako plukovni maskot se potom eastnil aktivniho boje v Habe gi. Kdyi se vrdtil domii, Duce ho polibil a iekl: "Objimam v tobe vg echny stateene hochy Italie!"

Pronikave zapisknuti. Ho gi nastupuji v dy. Pozor! Tela ztuhnou, pate se napnou, ztrnou. Kratkk poval, zarachoti bubny, a hogi odpochoduji tkrnit dlouhkmi mutskkmi kroky. ut bylo skoro pal sedme, a na ulicich jsem potkaval pino techto mladkch vojakti. Nejenom cviei, ale chodi take celk tkden do gkoly.

Ve velke obecne gkole, kterou jsem navgtivil jednoho dne, jsme byli pozdraveni stejnkm zpilsobem jako v Balille. Na v gednich gatech meli hog i modre haleny se g irokkmi bilymi limci a velkkmi motklky. V g ichni pattili do Balilly a evieili nekolikrat tkcIne. Ueitel sam byl kapitanem fag isticke milice a velitelem legie hochit od dvanacti do arnacti let. Prave psali ulohu o zaloeni rtima. Katdy den rano jim ueitel Ceti z novin zpravy ze sveta a vysvetloval je fa gistickkm zpusobem. Zatim co mluvil, dival jsem se na stenu zpola zakrytou obrovskkm obrazem tti vojakt v ocelovkch ptilbach, tenoucich se se vztydenkmi bodaky k ostnatemu dratu v bitve, jet zpOsobila zhroucent Rakouska-Uherska ve svetove valce. Aby byl obraz realistietej g i, byl na stone nataten skuteenk ostnatk drat.

Ale vliv vlady se neomezuje jen na gkoly a koleje. Po celou dobu sve vS7chovy dostava hoch zpravy z tisku, kontrolovaneho bedlive stater ,a total motno rlci o rozhlase, ponevadt take radio je kontrolovano velkYmi stanicemi, jet vysilaji propagaeni ptednaSky nejen pro Italii, ale i v cizich jazycich pro Severn! a Ji g -niAmerkyaOt.Povdmnzirlc

Strana 11 pomalu fa g istickcu viru, bylo zavedeno zvla gtni vysilani pro vesnicke Radiove ptijimad'e dostanou Akoly za, polovieni cenu, a nemfite-li mistni vkbor sehnat penize ani na to, dostane od vlady co nejdilve ptijimae zadarmo.

Ale ani radio neni *de. 0 pracujici hochy a divky se stare, celonarodni organisace zvand Dopolavoro, podobajici se Ymice — s teloevienami, cviei g ti, hristi, peveckkmi a, hudebnimi kroutky, knihovnami, filmy, radiem a divadelnirni kluby, Dopolavoro potada vederni pokraeovaci kursy — a take do tech pronika, vojensky vliv.

Jednoho veeera jsem navStivil v prfivodu plukcvnikove obrovskou pokaeovaci .akolu v Rime, kde vojenska sprava potada kursy vojenske ptedvYchovy pro pracujici hochy od osmnacti do jedenadvaceti let. Dva vedery v tkdnu mail vyudovani v tfidach, dtyti pracuji v dilnach Segli jsme dolt do prostranne dilny pine koyadlin, peci, stolti a soustruhu. Po stranach pracovali hog i kolem automobilovkch a leteckkch motorti, distice a spravujice soueas tky.

"Adkoliv vetgina z nich", pravil plukovnik, "jich pracuje celk den ve svkch dilnach a obchodech, radi sem chodi Best dni v tSidnu na dalSi dye hodiny tube prate, jen aby se v armade . mohli stat automobilti, tallith, leteckymi mechaniky, ei dokonce piloty." A zase typicke napisy na stenach: "V dilnach faS'istickeho retimu je misto, prace a slava pro katdeho". Nebo: "Bet namahy, °bet a krve nelze nieeho dosahnouti v dejinach." , V jedenadvaceti letech vstupuji do faSisticke strany a do armady. Pii vstupu sklaclaji ptisahu: "Ptisaham, to budu vykonavat bez odmluvy rozkazy Duceho a sloutit celou svou silou, a bude-li toho tieba, i svou krvi veci Fagisticke revoluce."

"Je to jako sit'," vysvetluje plukovnik. "V sesti letech vstupuje hoch mezi Syny vlcflce, ne proto, to musi, ale z vlastni vide. Totet plati o Balille. Ale sit' se stahuje katdYin rokem, a pro hocha je stale ta g i uteci z ni. Jeho prate le by ho nazvali zbabelcem a zradcem. A narnitaji-li nee() proti tomu rodide, jsou ptedvo'ant pied scud." Tak ptijde hoch korfeene k vojsku. Duceho ideal obeana-vojaka je splnen.

Svet zde§en zverstvy Japoncii v tine.

Britske listy ptina geji ologirne zpravy o zverstvech, pachankch japonskkmi vojaky v Cine. V obsazenkch krajich a mestech je japonsickm vojakfun povolovano beztrestne pleneni. Kdyt bylo dobyto Nankinu a Boileau, dostali japondti vojaci od velitelstvi dovoleni pienit a tadit pine dva dny. Za to dobu bylo jen v Nankinu poydratdeno na dvacet tisic lid!, zejmena mnoho ten a deti. Japonci loupili a drancovali v domech, vraidili lidi na potkani a znasilriovali teny a divky. Do misijni nemocnice byl donesen umirajici hoSik se sedmi ranami bodakem, to na s dvaciti bodriSrmi ranami. Ptedstavena budhistickeho klattera byla zavratdena se d yema detmi, osmiletSrm a dvanactiletYm. Do le dove teky Jance byl vehnan zdstup asi sto tiliana a japonSti voja,ci do nich sttileli jako do teree. Opakovali to jeSte s druhou skupinou asi 200 oifianti. Obyvatelstvo se boji vyjit na ulici, adkoliv umiro, hladem. Rektor s.mericke university v Nankinu otevtenSim dopisem tadal j aponskeho velitele ,aby aspoil pro dobrou povest japonske armady a vlastnich ten a deti zastavil tato zverstva. Tyto udalosti vedou k nejvetSimu rozhoteeni a odporu katdeho binano. V 8anhaji bylo provedeno pet atentatti ruSnimi granaty na japon. podniky. Cele dmmi, ozsazene Japonci, se hemti dinskYmi oddily ∎od 200 do 1500 mute, jet iitodi a pirsobi japonskYm oddilum nesmirne ztraty. Japonsky ministr ye yYzve k armada pravi, ze Japonsko se musi ptiprovit na dlouhou valku ate dlouho bude muset udrlovat v bine velike vojenske sily. Valka v tine stoji Japonce pies bilion &Tara mesidne a nftlady neustale rostou.

Strana 12

Ufedni Organ Slovanske Podporajlei Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Asia ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FUANTA 11tIOUCKA.—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVA.K PUBL. CO., West, Texas Piedplatne $1.00 merle. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zeneny adres zasilaji se do Hlavni UtadovnA Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, piedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik, West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

ChvalitebnS*, easove velmi tadouci zasah naseho vrchniho lekate dr. Jos. KopeckStho, o nemti mate srozumitelne vysvetleni na titulni strance t. eisla, etete pozorne, dle potteby vicekrate a hled'te se die neho riditi. Svedomita lekatska prohlidka tady zvolenSTch a vrchnim lekatem Jednoty schvalenS7mi doktory je ve skuteenosti aspora veakeremu elenstvu. Opatrne, svedomite vystavene lekatske vysvedeeni znemotni na miru nejmenai ztraty na Umrti Menu, kterl byli prijati dle leicatske prohlidky provedene lajdacky, povrchne, dokonce podvodne (zatajenim podeztelS7ch symptonra, nespravnVm udanim tlaku krve, vlastnosti urinu a pod.). Vrchni lekat ma prave tak velkou zodpovednost k Jednote jako maji urednici fTstreday, spravujici jmeni vaech. Kdyby nasiedovne vrchni lekaf schvalil k pojiateni katdeho dekatele bezohlecine na jeho zdravi (dle vysvedOeni vyaettujiciho leicate), oteviral by bream velkSrm ztratam nejen Bratrstvu, ale do urdite miry katclemu Clenu. Spolubratr dr.

Kopeck* je mutern na pravem miste a jeho promyalene napravy necht' jsou kai4m dem co nejcItive uskuteeneny!

Br. Karel Navratil jmenovan elenem fieetniho vShortt. V posledni mesieni schuzi nasi Hi. Utadovny jmenovan byl na misto, uprazdnene resignaci bratra A. A. Leaikara co elena triclenneho vSrboru revisora, dobte znamy spolkovij pracovnik a mnoholetST tajemnik tadu OclekS7 Prapor cis. 24. v Cyclone — bratr Karel Navratil. Jak znamo, poslecini nad sjezd zavedl v einnosti ifeetniho vS7boru zmenu; co pied sjezdem tento prohlitel knihy katclVm dtvrtletim, nypi kona pa,ttienou revisi dvakrate do roka: v lednu a dervenci.

Vyplaceni podpory v nemoci nezakonite. Pojiat'ovaci odbor statu Illinois vydal vaem bratrskSrm organisacim zakaz, dle nejt vyplaceni podpory v nemoci podfizenSimi tady anebo jejich prostfednictvim je v odporu s ustanovenim v pojiat'ovacim zakonu statu Illinois, v platnosti od 1. eervence 1937 a tato dobrodinnost musi byti ihned zastavena. Kdo podobne ustanoveni do uvedeneho zakona propakval, nemusime pochybovat. JistSrm zajrniim jsou dove bratrske spolky trnem v oeich a jeate vice nenavidenou pfekatkou "byznisu" Musime byti na strati, kotistnici airokSTch vrstev lidu nemaji dosti na neopravnenSTh vSsadach, oni zaslepeni hladem po mamonu hledaji dark pole k lakani lehkoverr4ch, jim nabizeji "lace" vaelikeho zboti a take tivotniho pojiateni. vIcTdeleen*ch pojiat'oven chteli na bratrske nev3'7 deledne Jednoty uvaliti zdaneni pfijmu z kolekce poplatka, cot se jim v nekterS7ch sta.tech podatilo net na atesti nebylo nejvyaaim soudnim tribtmalem schvaleno.

VcC celku, ne jednotlivce. Psali jsme posledne o potektelnem aiteni se Ceske hudby na texaskem radiu, jelikot posledni doby nekolik nakch orchestra vysila, po vzduanSrch vinach libive, razovite Ceske melodie, matetsk3) jazyk slykte z radioveho pfijimak, kochate se dorna pohodli halbou -a slovy hlasatelii sveho narod'‘ . Na jistou - rieptiStojnost-raitrto upozoraiti,

VESTNIK Oeekavaine-li od vysilan* •ch eesk*ch programa jistou propaL,, aci elenu rodne haluze resp. naroda, vefejne vystoupeni musi byti dobte ptipra.vene, musi miti jistou Urovefi, zkratka, nesmi se zaporninat, ze ten onen orchester nehraje v osadni sini, nSibrt pied poeetnSrm neviditelnS7m publikem nikoli jen krajanskSrm ale v neuvefitelne mite — jinonarodnirn. To zna mend, to se lc vysilani musi orchestr postaeitelne nacvidit, musi mit inteligentniho hlasatee le, promyalenST 'qber kusa, spravne usazeni hradir pied mikrofonem. Neni-li techto ptedpoklada nasleduje nezdar, vice merle ostuda nejen produkujiciho se orchestru nSrbrt potatmo cele flak krajanske veiejnosti. Nesmime zapominati, to naae vefejnost je dneakem dosti kriticka, nestravi vae, jak se mylne usuzuje, nasledovne tyto faciky necht' slouti co napoJedna se tu o fee nikoli jedince, nStrt celku.

K lidstvi, k to prakticky uskutedilovane rovnopravnosti, k tomu vyrovnani spoleeenskS7ch hospodatskS7ch protiv, k tomu sblitieni vaech — smefuje lidska spoleenost. Avaak pro ne pracovat je povinnosti vaech! Toliko spravedlnost a vista nendroena laska jsou zakladem lidstvi.

Vaichni chapejme svtij akol: zaeit u sebe! Oeistit svaj tivot, poznat, zaptit sebe! Sebevzdelanim a sebevSTchovou k vlastnimu zdokonaleni.

Odtud ut bude kratica testa k chapatti druheho, k povzneseni, upevneni, ozdraveni pomera spoleeenskSrch, k zajiateni miru a pokoje mezi lidmi.

Nerovne rozdeleni dfichodu je jednou z hlavnich obtiti Unie. Jit v dobe nejvetai prosperity v roku 1929 melo 6 milionu rodin pramernSr roeni ptijem menai net $500.00, a 60 procent obyvatelstva melo menai rani pfijem net $2,000.00. Naproti tomu na druhem extremu 24,000 rodin eili desetina procenta melo rani ptijem od $100,000 do $80,000,000, takte jedna rodina z teto nejvyak tkidy mela pfijem stejnS/ jako 163,000 rodin tiidy nejnitai, a horni desetina obyvatelstva mela stejnS7 pfijem jako 42 procent dolnich. Toto nerovne rozdeleni dachodu se jeate zhorklo depresi a proto se president Roosevelt snati vaemotne zvednouti kupni silu a tivotni standard nejairaich vrstev obyvatelstva. Toto usili se soustied'uje jednak na delnicke vrstvy, jednak na farmate. V dobe nejhorai deprese v r. 1934 podporovala fed. viada raznSrmi zpasoby na 18 miliona osob, cot byla cifra ptimo fitasna. NedavriV afedni census nezamestnanosti vynesl 7,000,000 osob bez prate. V teto situaci neni pachopitelne lehko udrteti rovnovahu spolkoveho rozpoetu, cot nepfatele Noveho fidelu stale a stale vytflcaji.

President Roosevelt nechtel v dobe deprese zasadne zvytovati dame a daval, jak vime, pfednost z-vSiaeni spolkovSrch dluhu, ktere v r. 1937 dosahly 36,425 miliona dolara a ktere za clone situace porostou dale. Kdyt oposice zaeala lomozive protestovati proti nevyrovnanemu rozpoetu, dal president Roosevelt pokyn, aby se akrtla polovina pridelu jednotliqm statam na stavbu silnic. Pamatujete na ostrou odezvu zastanca samospravy state (Texas nevyjimaje), kteti se proti takove Uspote branili?

Lekat hospodaiskeho blizince. V druhe polovine letoaniho ledna bSrvalSr belgickS7 ptedseda vlady Van Zeeland oznamil svetu jeho plan na hospodatske ozdraveni sveta, kterSr pfipravil po peelive tirade s mnoha statniky a narodohospoclati. Zeelandav plan obsahuje vaechno, co jit vaichni rozumni lide tohoto sveta fekli, jak ptekonat svetovou krisi a dostat svet na koleje, vedouci k blahobytu. Van Zeeland ukazuje velmi spravne na, vlivy hospodatske sobestaenosti a na ucinky ochrandfskS7ch opatteni, na pfekatity, ktere lepai v3"Tmene zboti mezi staty delaji pfidely a na vaechno, co brazil tomu, aby svet dowel' k hlavni podmince pro obnovu blahobytu ke spolupraci. Jeho navrhy jsou spravne pro dneani svet, kterS7 jest tS7ra.,n strachem z valky, z revoluci, z pohrom, z ifieht jedna je horai, net druha. Ale, kdo ueini krok, aby vyboeil z fady a prohlasil, to souhlasi a te' bude cestu Zeelandovu, cestu rozumu a skuteene cti — podporovat? Kolik jich bude? Vtechno jim navrhovane je proveditelne, ale tepry tehda, a'2?, se svet dopracuje k politickeinti mire.

Dnes dikt4tory oviadand stay o spoliwaei ne. •

Ve stiedu, dne 16. unora luau. stoji. Nechteji klidny vyvoj, ale kol'ist, jinou. Chteji mot, nad.vladu, diktat nad druhSrmi. SVet v uplynulych letech stale jeke protiva velkou revoluci, v nit nejen meni se pomery mezi staty a uvnitt state, ale v nit take se vedou .valky a dalai valky hrozi. Kde je tu dart pfedpoklad k jednani o pokojnou soudinnost rriezi narddy a mezi staty 9 Tim neni keee no; ze Van Zeeland& plan nema I:1St podporovan -demi terra, kdo vidi, kam se svet titi. Tent° plan je zatim mimo dneani skuteenost. Dobak dohode jeate nepfiala. Demokracie musi laSrt proto nadale trpeliva a ptipravovat se. Nejen na obranu, ale take na spolupraci. Zeeland& Plan je cennS7m ptispevkem k programu soueinnosti, jet bude motna, at faaismus jakehoholly zabarveni shleda, to je u konce sidrch sil.

Boty za syreelty a kanony za pomeranee. Abychom pochopili jakou chorobou trpi Ethan" hospodarsky pivot, uvadime pfipady piltomne vSrmeny zboti. Kdyt dfive prodaval Bat'a boty na Balkane, potteboval k tomu jen dobre prodavade bot. Dries je to pro neho velmi slotita, zaletitost. Netli proda armade statu Utopie boty, musi si napped zjistit, kde mute prodat tolik a tolik tun syreekt a avestek, ktere mu stat za ne nabizi misto penez. Dle zprav ze stare vlasti Bat'a si musel zatidit zvlaatni spoleenost Kotvu, aby mu nekde ye svete odbyla tato netuaena platidla. 6esica zbrojovka si pro podobne freely zorganisovala obchodni spoleenost Omnipol. Prodat kanon nebo gumove boty je dnes spojeno s umenim prodat pomeranee, svatojanskV chleb, praseei atetiny, olivy, sardinky a vabec vae, nae si vzpomenete. Zeeland& plan chce tento system odstranit a vratit pomoci mezinarodnich &era katclemu statu mot.nost platit pottebne zboti penezi, nikoli vecmi.

Ut to zaealo. Z Valley se nam oznamuje, uskuteeneni Ceske osady tam zapoealo stavbou residence rodiny J. H. Hurtove. Bratr Josef KruainskST od Corpus Christi bude budovat residenci co nejdtive, rodina Chas. Vrhelova z Chicaga, vlastnici v Udall dobrST utitek pfinakjici sad, dltla tam min. t*clne a dle podane nam zpravy byla neodekavanSim rozvojem sadaistvi, zelinatstvi a pfisluaneho pramyslu vice net pfekvapena. Rozprodej pozemku vlastneneho SPJST. stale pokraeuje. Cena akru pohybuje se od $125 do $150, prodejni padminky jsou kupujicim mime, umofovani dluhu rozvrteno na postaditelnou fadu let. Zarost1S7 pozemek dava Hl. tfadovna na jeji vSrlohy vyeistit, mocnSTm traktorem prolomit, novy majitel menaim nakladem da, si postaviti resp. sam s ptateli postavi bydliate a mate se pustit do zelinatstvi, staei obdelat nekolik akra baviny, prvnim rokem v pkihodne dobe zalotit ovocnS7 sad. Blitai vysvetleni katdemu ochotne poda Hlavni tfadovna S. P. J. S. T., Fayetteville, Texas.

Na prahu doby nove. Senat schvalil v pondeli 56 proti 31 Mast= zakon fizeneho hospodatstvi, o jakS7 organisovani farmatil usilovali od podaku nastale deprese. Kdyt nejvyaai soudni tribunal aznal AAA neastavnim, administrace i zastupci spoldenS7ch rolnika pracovali horedne na novelisaci zruaeneho zakona a nucene omezovani osevu hlavnich plodin nahrateno bylo dobrovolnou kooperaci farmatt pro zachranu, zlepaeni orne pady, za cot vlacia poskytovala penetitou nahradu. Nove pitat3"7 zakon neni ovaem idealni, ma jiste nedostatky, jet budou po jell() praktickem vyzkouaeni opraveny. Hlavni adel vaak sleduje eili znemotni hrozici katastrofu — aby z hojnosti plodin uvrteni byli producenti do bidy. Eizene hospodafstvi zajisti rolnikam ptimetenSr vSmos, odvrati hrOmadeni produkce, bude regulatorem poptavky a nabidky, zkratka, pfinese pestitelam ustalenejai ceny.

Hoste v redakci. V nedeli dopoledne meakali zde v fitecini zaletitosti bratti z Hl. tfadovny — tajeinnik J. R. Kubena a freetni Ed. L. Marek-.Dojell z Temple, kde v sobotu konali odhOcrnifetlifi, na; net. byla podana tadost a pajeku. Miii hoste zdrteli se V redakci nejakou chvili a jejich neodelcavanou navatevou jsme byli velmi poteaeni.

Mnozi Amerieane se domnivaji, ze jsou pokrokovf, mis1-11 lefiskY oblek, jezdt . 11 v letd t pkijniu pfiStilto nim aute a

Ve sttedu, dne 16. anora 1938.

IntenYr po y estne "Velke Berty", Osvald Dirmoser, zemtel v rakouskern Badenu u y eku 63 roku. V dobe svetove valky dohlizel na zhotoveni dalekonosneho dela "Velka Berta", ktereho zutivi Pru g aci pout.li k osttelovani Faf'i e z lesa, vzdaleneho od Patite 76 mil.

• Dam zastupta ve Washington& D. C. schva111 y e sttedu min. tYdne novou zernedelskou ptedlohu, zvanou tat zakonem o kontrole arody, 263 hlasy proti 135. Osnova tato byla pak poslana senatu, kde o ni mei° .bYti hlasovano y e etvrtek.

• • Svetova valka stala Spoj. Sta.ty 55 biliont dolart a g estileta deprese die vYpoetu narodohospociata 187 biliona. Ztraty z deprese se rovnaji 5tindsobne hodnote vdech farem, 7milionove hodnote vgech tovaren a 35 tinasobne hodnote v g ech automobile v Soustati.

• • President Roosevelt potadal kongres o popovoleni dal g ich $250,000.000 na podparne prace. Poeitalo se, to obnos v rozpoetu zatazenY na tento tieel y ystaei, av gak zhor genim hospodatske krise v posledni easti min. roku y ytadalo si na podparne prate vice, net bylo zamYgleno vydati.

• • Narodni bezpeenostni rada vydala zprdvu obeti nehod v min. roce, dle nil pti raznYch ne g testich zahynulo v Americe v r. 1937 eel kern 10.000 lidi. Vedle toho 375.000 osob bylo trvale zmrzadeno a 9,400.000 na eas k praci zneschopneno. Hospodatska dkoda z toho vyplynuv g i byla udana na $3,700,000.000.

Pcsledni zpravy z Berlina a jinYch mist naznaduji, to v odstranovani zivle, ktere nazistickY relim povatuje za nespolehlive, se v nemecke armade pokraduje. Mnotstvi dustojnikii bylo propu g teno. Jini dani do vYslutby. Tti eelni generalove -podali resignaci, ponevadi nesouhlasi s terra° zmenami.

•

•

Podle londYnskeho "Daily Heraldu je Leningrad prometiovan v mohutnY namotni opernY bod. Zacinemu cizinci neni dovolen pobyt meste ,cele pasmo kolem mesta bude pro cizince uzavteno a oeeld y 'a se, to i cizozemske Lodi smeji kolem mesta projitcleti pouze v urCite vzdalenosti.

• • Chicago pomY gli pfekonat v g echny rekordy New Yorku a ptipravuje stavbu mrakodrapu, kterY bude mit nemene net dve ste poschodi. K ziskani pottebne plochy na zakladnu giganticke budovy bylo nutno zbotit celkem 34 domy.

Mrakodrap bude nejen nejvet gi, ale take nejprostornej g stavbou na svete. Bude mti stale v provozu vice net 400 zdviti.

• • Krajanska osada Mesta Clevelandu, 0., bude mitt 8. dubna umeleckY svatek, nebot' toho dne soubor Metropolitni opery z New Yorku ptedvede ryze deskY hudebni skvost "Prodanou nevestu" od zakladatele Ceske umelecke hudby velmistra Bed. Smetany. Zavidime krajanam severnich state, my v Texasu "Prodanou"tak snadno neshledneme, neusly g ime — leda ye z y ukovem filmu, na aft na g e vetejnost tak toutebne vyekava. p esky zvukovY film "Prodana ne y esta" je na severu promitan tadu mesica a v g ude ma ohromnY aspech.

• • Skody na majetku, ktere dosahnou milionti dolara, zptisobeny byly mocnYrn hurikanem, kterY tasahl pobtell. Kalifornie ye sttedu tohoto tYdne, vyvrcholiv tak boutlive poeasi dva tydny trvajici. 6tyki osoby pti g ly ph tom o divot. V San Francisku dosaho yal hurikan chvilemi prudkosti at 76 mil_ za, hodinu a mel takovou silu, to pohnui a nekalik stop mostem Mate Brany, postavenSin. nakladem 35 milion.a dolara. Most ale nebyl po gkozen. Znaene g kody na komunikaenich a elektrovodnYch liniich jsou hla g eny z Los Angeles a jinYch mist. Mnoho osob pti g lo k zraneni. Mnoho oken bylo rozbit°, stromy povaleny, vetve otrhany a rnnOhe domy pog kozeny. Hurikan ztejme nejprudeeji zasahl Farraionske °divvy, 25 na zat

Oat Vranoiska,

Strana 13

VESTNIK

Tfrdenni *hied.

V bilanci KruppovYch zavociti v Nernecku na rok 1937 eini nedobytne pohledavky 27,000,000 fi gskYch marek (skoro $1,250,000). Jsou zde pravdepodobne zapoeteny doda yky do Spanelska a na Dalny vYchod.

V britske armade budou zavedeny dva druhy novych zbrani. Je to lehke protitankove deo, jehol naboje prorazi pancet tanka na vzdalenost 500 yarda. Krome toho dostane armada nova ruenice, ttikrat Wei dosavadnich, jejicht steely proniknou pancete twin.

D1Z.

MILAN I I OD 2A

eeskeuvenska dr. Milan Ptedseda Hodia dotil se 60ti let. Narodil se 1. anora 1878 v Sueanech nedaleko Tureianskeho S y . Martina. Po absolvo yani stfedni g koly studoval v Pegti a Kink prava. Dr. Hocita je tvtircem slovenske tumalistiky, od sameho zaeatku sve politieke einnosti byl hlasatelem a organisatorem spoluprace Slo y akil s 6echy. Po ptevratu byl zpinomocnenYm zastupcem csi. vlady v Budape g ti, od r. 1920 je Menem poslanecke snemovny, Narod. shromaideni za republ. stranu zemedeka. tlenem Csl. vlady se stal po prve r. 1919 a od 5. listopadu 1935 je piedsedou esl. vlady — prvni Slovak v dejinach slovenskeho naroda, kterY stoji v eele vlady samostatneho statu.

Ocelarny zamestriavajici 500.000 delnika a vadcove organisovaneho delnictva podepsali dohodu, kterou se na neureito prodluluje be-na dohoda o sazbach mzdy a dobe pracovni..

Jak John Lewisem vedend unie, tak i sprava huti ziskaly klidnYm uzavtenim mzdoveho vyjednavani mravniho viterstvi. Boueasne s padepsanim dohody ocelarny uvedly v platnost prvni sniteni cen iocele a to $4 na tune, cot se stalo ve shode s ptanim presidenta Roosevelta, aby ceny ocele byly snileny, stejne jako ceny ptedmeta v geobecne hromadne vYroby.

• • ZnamY pavodce pense $200 mesiene pro stare lidi, dr. Townsend, musi si odpykati 30 dni y e vezeni a zaplatit $100 pokuty pro neactu k domu zastupcii, jak rozhodl spolkovY apeladni soud ye Washingtonu. S Townsendem byli obyineni dva jeho pomocnici, net ti zmenili sve inazory a ptiznali se k vine a byli pouliti za sveciky taloby v tizeni proti svemu vadci. Jich rozsudky byly soudem pozdeji suspendovany, kdyt svedeili, to na schtizi teditela "bylo usne g eno, to dr. Townsend opusti vzdorovite sly g eni vYboru y e vhodny okamlik pro psychologickY atinek na vetejnost a, k vali reklame s tim spojene".

• • Asterodam, zvany nyni ManQstrov NONTS, hattan, sttedisko newyorskYch mrakodraga, byl kdysi koupen od domorodYch Indiana za rtizne cetky, ktere by mely dnes kramskou cenu asi $27.00. Pied nedd y nem se konal sjezd Indiana, na nemi jeden teanik navrhl, to by Indians mohli koupiti nazpatek tento ostrov a inabidnout za nej eastku asi $34.00. Tento ptii0, od byl za zdokontvton who mA plgteX by by

roku 1626. Americke noviny se chytly tohoto Podnetu a vypoditaly, ze kdyby se tento obchod ,uskuteenil, le by na torn Incliani nebyli tak dobte, jak se domnivaji. Na Manhattanu stoji sice budovy nezmerne ceny, ale neni zde pastvisek a dluh mesta New York eini toho easu $2,000.000.000. K tomu ptijdou naklady na podzemni dro.hu a Rile y Ydaje, spojene s timto vlastnict yim ,takle by Indiani na tom prodelali, kdyby jejich ironickY navrh byl uskuteenen.

• • Nova Disneyova kreslend groteska "Snehurka a sedm trpasliku" rnela v New Yorku ohromnS7 aspech. Ptekvapujici zajem obecenstva o novY film, v nemt nevystupuji lidske bytosti, nYbrt jen rozmarne kreslene pastavieky v hlavnich alohach, se projevoval Xi; tYdny pied prvnim ptedvadenirn. Ptedbetne objednavky mist na premiery dosahly rekordnich else]. — i mista k stan byla vyprociana.

Pri bonito filmu odchYlil se Disney od svSreh dtivej g ich metod. — novY film vyvolava diste pohadkovy dojem. Snehurka a jejich sedm trpaslikti,pasobi tak Live, to divak zapomina, prihliti tisictim a tisictim drobnYch kreseb, stvOtenych Disneyem•jeho spolupracovniky.

Take, pokud jde o barvy, nevidi se nic ze starYch karikaturnich schemat, jsou netne a lehke a kdyl alovek -vidi hru a behani raznYch zvitatek mezi stromy, ma dojem kraje z pohacikove Nejen Snehurka, nYbrt i katdY: trpaslik je malou osobnosti pro sebe, vytvoteilYch umelce.m s velikou laskou a peel. Prace no filmu trvala pina tti leta a jeho zhotoveni stalo $1,700.000. Celkem bylo nutno potidit ttetiho miliona kreseb, z nicht se jich pro konednY film poutila jedna desetina.

•

•

Nepatrne zpravy budape g t'skYch lista se lolldi se starYm lordem Rothermeren, kterY odeg el do y Yslutby a ptestane tak i jeho zneklid= iiujici zasahovani do sttedoevropskYch veci.

Je g te o yanocich anglickY lord psal Mad'ar-Cm nejasnymi slovy, to uskutedneni jejich narodnich sna je je g te velmi vzdalene. Nyni lord Rothermere upadne v Mad'arsku do zapomenuti. Od to doby, co novinat Schiller y e sve knize ,objasnil Rothemerovu naivni a operetni hru s mad'arskou kralovskou korunou, stratila vac s y tij pavab a zustala jen zatrpklou vzpominkou nekolika snilke. Rothemera y syn, lord Harmsworth, byl pted deseti lety v Mad'arsku ptijat s ve't g i sla you net kral. Kdyl byl posledne nedivno v Debrecine, nebyl pozvan, ani vitan. Dlel tam jako kterykoli jinY turista.

Vg echna slava, polni trava.

• • Nova tiditelna vzducholod' V-6, kterou ruska sovetska vlada nechala zbudovati k vYy Yprave do polarnich kraje k zachrane rus kYch y edatort, nachazejicich se na plovouci ledove kie, znidena byla minulou nedeli za snehove boute v ,oblasti Kandalak ga nedaleko Bileho mote. Ttinact Mena z posadky o 19 Clench bylo zabito, tti poraneni a tti u gli bez vet giho trazu. Vzducholod' nachazela se na zku gebnim letu z Moskvy do Murmanska a mela se watt zase zpet. Ledova, kra s rusksimi y Yzkurnci nachazi se v ptitomne dobe v blizkosti Gronska. Rusko vyslalo jim na pomoc tti ledokoly. Nyni slibilo svoji pomoc take Norsko a Dansko.

• • Spojene Staty zaujimaji Best procent plochy zemekoule a mail 7 procent obyvatel celeho sveta. Pramerne spottebuji 48 procent syetove spotteby kavy, 53 procent plechu, 56 proc. gumy, 21 proc. cukru, 72 proc. hedvabi, 36 proc. uhli, 42 proc. suroveho l.eleza, 47 proc. medi a 69 proc oleje. Soustati operuje 60 procent svetoveho systemu telegrafu a telefonu, vlastni 80 proc. automobilt a ma na svem fizemi 33 proc. teleznic. Produkce oleje dosahuje v Unii 70 procent \raker& svetove, 60 procent pgenice a baviny, 50 proc. medi a litinoveho teleza, 40 proc. olova a uhli. Zasoba uloteneho zlata dosahuje v Unii malem $11,000,000,000 (jedenact biliont1), cot je skoro polovina svetove zalohy many. Kupni sila obyvatelstva Unie, je vetgi proti one 500,000,00G obyyatel EMPY 0,1ek9

Ot61 v'oti ku pal sile

Asian

Utrana 19

VESTNIK

Kaako o avrte pied 75 lety 0. Svipl. a onoho easu, kdy se deveata i teny eesaly Z doma a nikoli v kavarnach, mely spresne tehdej gi tivotosprave krasne rritove tvate a eervene rty, ktere tedy nemusely barvit vYtatkem kochenylovYch Stenic, nemely take od cigaret zatloutle koutky rist jako mladY vraladak, tandily tehdy pri.vabne valeiky a kteppolky a nikoliv line tango nebo eernogske foxtroty, vytadujici pohyby, jake snad provadi koza, kdy se dostane na led, a kdy pro tennisove rakety zapomnely zachazeti s vatedkou, tu k provozovani techto modernich vymotenosti byl nalezen Caj o pate. 2e pH tom ne glo o daj, vidi i slepY. Vdane a rozvedene paniely se schazeji v kavo.rne, piji Cernou kavu, aby zhubly, kouti cigarety, hraji karty a "drbou". To je nova moda.

Podle stare mody se schazely panicky take, a to u kafieka o etvrte, ktere obCas davaly jedna po drub& Panicky fitednika, mimo male vyjimky, tvotily uzavtenou spoleenost, do ktere mely ptistup ()pet pouze iftednicke paniely, nekdy take pani nejakeho vzacneho letniho hosta, v kteremito ptipade se ke kafieku semlelo nekolik zrnek kavy a klepri vie. Hovotilo se o &tech, o slutkach, o nemocech, o novYch piedpisech na zavatovani ovoce, na babovky, cukrovi, a take pod peekti mleelivosti o arci nepiitomn'ch. Muj otec tomu kikal velke pre,dlo a kdy bylo na nas, potadati takovou kavovou recepci, gel otec honem na nejakou dalekou prochazku.

Pokusim se podat program takove kafelady o dtvrtk v tehdej gi dobe. Tehdy se silne nemeilo, to bylo nobl, ttebate nektera panieka pies svilj jazfeek jinak velmi ohebnY, druhY temskY dobte neovladala a po nekolika nemeckYch frazich mluvila dale Cesky. Na g rortahovaci stril ye velkem pokoji byl o dye prkna rozgiten, pokryt svateenim "kafetuchem", na nem byly rozestaveny starobyle porculanove galky, k nim male stfibrne Macy a nekolik cuktenek. Uprostted stolu stab() nekolik velkych mis, podlotenYch vygivanyrni deekami a napinenYch peelvem clomaci -vYroby. Byly to kolaeky s rozmanitYm pinenim, vanilkove rakviely, pusinky, kremove trubieky, pitrpacle, boti milosti, precliky, rnandlove oblouely, linsrtajkove, koleeka, eokoladove dorty a.td. My deti v eistYch gateekach jsme byly umisteny ye vedlej gim pokoji, odkud jsme tu slavu a hlavne to cukrovi pozorovali s nevgednim zajmem, nebot' byl nem dan slib, ze budeme-li hodni, tigi a zprisobni a ponechame-li vytizeni vgelijakych nedorozumeni mezi nami vznikajicich na easy pozdej gi, dostaneme lige, co zbude. Zatirn jsme dostali jako zalohu na ten slib nekolik kouskii cukrovi.

Hoste se zaCali schazeti. Panicky si davaly glechtickY pridornek fon, arci bez diplomu. To bylo Frau fon X a Frau fon Y. 'Uvitani bylo hluene, hubidky mlaskaly. "To nas te gi, gpacirn si vajtr. To je eas venku, wi ket es inen, voni vypa,claji vunderbar. No, kocajtank, kdy je elovek zdrav, tak maze vypadat, nur Marichen hat, to vedi, pit torn neease, ajn venig hustn.

Inu to to maji dnes nejak jestlich naparadenY, no aber ty krasne deeky, das hat sichr frajlajn tochtr gemacht, to bude jednou hospodyrika, und vas machen die kindrchen? To yedi, zlobeji. Das sint rejcende kinderchen! A ty hezke bluziely, co maji."

Spoleenost se usadila, pila kavu, Nifty cinkaly, ptikusovalo se cukrovi. Hovor stal se tivej gi a zadalo "velke pradlo". "Visn si son, se bude Marynka Ypsilonovic vdavat? Abr gen si, koho pak si bete? Si sagn, ze je to fabrikant.

Jo, peknej fabrikant, es ist eM ti glr, hat cvaj geseln a tti ueedniky. Najn, sich so ververfen, ja bych to nikdy nedovolila, ritednicka cerka a here si truhlate. Viny jsou tu leta und es komt kajnr! No, to je to!" A tak se probete jeden znarnY za druhYm. has utika, hovor vazne, panicky by rady sly jit domil, ale tadria, nechce bYt prvni, strachujic se, jak odejde, ze se stane ptedmetem zabavy zbyvajicim. V torn stare sloupkove hodiny odbijeji gestou. "Majn

kot, frcajni!" zvolala pani M., "je Best a ja, inusim dornn abedndesn richtn." "Pani S. a pani K. jdou, pujdeme jednim vrzem, mame stejnou cestu." Panieky se zdvihaji a chvali: "Es var ser Ben" a my pozorujeme s hrilzou, ze maminka honem jegte ball do "sajdenpapiru" paniekam vysluthu pro detiely a le s balieky odchazeji. "Leben si vol, komen si bald vidr!"

Tak to vypadalo tehdy na kafidku o etvrte.

Nestalo to za nic, jako dnes nestoji za nic eaj o pate.

Vig kink se bude jmenova Jaroslava Bienertova AK tedy budeme mit miminko. Ne, ze bych Tbyl proto negt'asten — naopak, vidycky jsem si ptal mit deti, hodne deti, tit, etyti, tieba i pet, kdyby panbilh dopustil. Snival jsem o Cistern, jasnem domove s usmeva.vou mamou, s kueeravyrni lilaviekami a velikYina, drivetivYma odima ca,partri ve v gech koutech, a vgeoky vzdechy, nakky a starosti matek a otct se odrately od kti gt'alovYch sten me idyly jako negkodnY larach.

Zkratka, nedal jsem na fedi a kdy bylo jisto, ze se u nes zastavi Cap, tikal jsem si, 0pojen tajnYm Stestim: "No, tak piece. No, tak koneene!" A gel jsem se poohlednout po detskern voziku.

U jednoho kramu jsme se srazili s tchanem.

"Jejej, tatinku, co vy tady delate"9 "Ale, to vite, Karlieku, kdy ted' budete mit toho drobka —" Start pan upadl ztejme do rozpakri, jako elovek, ktereho pristihli pH pachani tajneho htichu. "On taky! Pane Bote, on taky!" jasal jsem v duchu nad tim, ze star' pan je na nejlep gi ceste vyvadet hlouposti na vrub sveho dedeekovstvi, zrovna, jako na vrub sveho otcovstvi.

"Ale tatinku, vadyt' je snad jegte dost Casu na . . ." namitl jsem nesmele. `No jo, no jo," brudel stars' pan pod vousy, "ale poohlednout se dlovek snad mute, ne? A ostatne, pojd'te se mnou kousek. Chtel bych se vas na neco zeptat," vybafl na me najednou."

"Jen se ptejte, tatinku. Co ma bYt?" "Vite, Karlieku, ja nevim, jestli yam to taky dela takovou starost," zaCal stall pan a vzal me ptatelsky pod pati," ale nom ano. Nage mama o nidem jinem celY den nemluvi a Anda taky ne . . ."

"A o eem, pro Boha?" pterugil jsem ho netrpelive.

"Ale o tom, jak se to vlastne bude jmenovat.

Vite, ony ty tenske maji *Allen& napady. Takove, jmena, ze jsem to jaktiv nesly gel. A tak si myslim, ze byste na ne nem& dat".

"Ach tak," oddychl jsem si. "No to me veru ani nenapadlo. Ostatne ani Maru gka o torn zatim nemluvila. No snad pro pana krale se to nejak rortegi."

"Ja jim to taky tikam. Ony chteji bud' Marcel, nebo Amogt a co pak ja si to v gecko pamatuji. Vzpomenou si katclY den neco jineho.

A hlavne Anda, to ma nejdivodejti napady."

Mel jsem na jazyku poznamku, ze ma gvagrove, Anda je davno sttelena tenska, ale potlaeil jsem ji a iekl jsem jenom: "A co kdy to nebude kluk?"

"No to si ut vilbec nepiejte. Pro holeidku mail teprve jmena! Od Evy pies Kvetu a Dobru g -kuatpoLis,Kamlu r."Stas'pne ztejrnk zlobil. "Ja jsem pro to, aby se to jmenovalo po mame nebo po tatovi. Jako za naBich easil. Ale ted' je ye vgem moda, i we jmenech. Ale to se vi, zaleti na tom, jak se sami rozhodnete. Ja jen se tak ptal. A v jdete na obed, nezapomerite!"

Pet dni pteglo a nadegel nedelni ()bed. Dietni; bile maso a hodne zeleniny s ohledem na Matenku. A jen jsme polozili lzici, ut to zaealo: jak se bude jmenavat? TchYne se bila toho dne za Marcela a gvagrove. za Luboge, tchan se mraeil a Maienka a ja, jsme mldky lamali paratka. "No prvni vnouCe je prvni vnouee", myslil jsem si, "jsou stati lide a neni divu, ze je to ptivecllo trochu do extrernu. Nakonec si

Ve stfedu, dne 18. Unora 1938. udelame, co budeme chtit." Ale veeer, kdy jsme seali sami dva u nedelnich novin, iekla Maienka z nideho nic: "Poslomhej, Karle, jakpak se vlastne to na ge dite bude jmenovat?

Mne by se libilo I v a r, kdy to bude kluk."

Zatrnul jsem a upustil noviny. "Jak, prosim to?" zeptal jsem se pro jistotu.

"Ivar. To je piece krasne jmeno. Takove zvlagtni," iekla Maienka klidne. "Tone by se to nelibilo?"

"Drahougku, jak jsi na to vribec pti gla?" vypravil jsem ze isebe po nekoneene dlouhem Case.

"Mid. Je to krasne. Objevila jsem je v torn roman, cos mi dal k Jeti gku. Hrdina se jmenuje Ivar a je to takovy ntasnY charakter."

"Ale, miladku, to je seversky roman, a tam se hodi severske jmeno. Na ge dite se narodi, bude it a umie v 6eskoslovensku a musi miti nejake jmeno, ktere se pro to hodi," namitl jsem •co motile, mime.

"Ano, ale takove jmeno by prase bylo zvlagtni, odligne. Byl by to jedinY Ivar v cele Prate a mottle, v cele republice".

"Tak se podivej. Ptedne: jedinY Ivar, o kterem se tady u nas neco vi, je Ivar Krueger. Nemuslin ti snad povidat, kdo to byl. Dale: mame zvyk zdrobriovat jmena v de gtine. Udelej zdrobnelinu od Ivar — no Ivarek, dobie. Za chvilku budou na nageho kiuka poktikovat: Ivarku, Cicvarku a kluk bude do smrti ne gt'astnY. A jegte: Ivar Vondradek. Je v torn nejaka krasa? Mezi ptijmenim a ktestnim jmenem musi bYt urdita harmonie. Ja, za to nemohu, le se jmenuji Vondrieek a o zmenu jmena si inezadam. Tak mej rozum, holoieko, a ..."

Chel jsem dat Maience hubieku, pohladit ji a zatehnat bouti, ale ut bylo pozde. Maienka utekia do lotinice a spustila moldanky, jak v mezinaraini souteti o nejvetti slzave tohoto sveta.

"No, snad to ptejde," ute goval jsem se a ponotil jsem se v hluboke mleeni.

Nazitii mi telefonuje gvagrova, do ritadu: "Poslcuchej, Karle, vas kluk se pry bude jmenovat Ivar. Ale tobe pry se to nelibi. Pro,sim te, prod? Takove krasne jmeno ..." `Ne," tekl jsem la,konicky.

"No to je ale hloupost. Ty nema g ani trochu vkusu, ani trochu smyslu pro romantiku."

"Nemam. V tomhle vribec ne. Ja, mam o tom svrij nazor."

Povesil jsem sluchatko a nestal pro zbytek dopoledne za nic.

"Poslyg, Marugko, oa je s tim Ivarem?" zeptal jsem se po obede.

"Nic. Rozhodla jsem se." Maru gka nagpulila vzdorovitk pusu a zvedla nosik.

Ne, tady se nedalo nic cleat. Jen mleet a zachovat klid A adkoliv nejsem sentimentalni, vzpominal jsem na krasne stare easy, kdy byl v kiestnich jmenech poildek a tradice, kdy se davala po Imiotrovi, po rodieich nebo podle toho svetce, kterY byl v kalendati v den narozeni. Jmena se dedila s otce na syna, s matky na- dceru. Byly cele generate Josefii, Antonintl, Aloisu, Annen, Marii. Dnes se davaji jmena podle romanri, podle filmu, podle divadelnich her, je v nich moda, zmatek, anarchie. Lide se tenou za originalitou. Za deset let bude Josef di Anna ripinou vzacnosti v pozilstatcich tale modni &tingle, nebot' si stale podrti svou biblickou prostotu a patinu starobylosti a tradice.

"Marugko, to snad piece jen nemysli g vatne," iekl jsem.

"Myslim. A vgichni jsou pit nem. Vgem se to libi. Jen ty jsi takovY protiva. A ostatne; je to moje dite a budu si delat co chci."

"Jak si ptejeg," pokreil jsem rameny. "Budeme tedy mit Ivara Vondraeka."

Ptiznam se uptimne, ze me ma tena hluboce ranila. Snad jsem konservativni brudoun, snad jsem copal a dlovek veerej gka, ale s tim Ivarem se nemohu smitit. Vgecku radost mi zkazil. Chtel jsem mit deti, hodne deti. V gechny kouty pine detskeho ivatlani. Ale nebudu je mit. Jsem jenom obyeejnY deskY tata a nemohi bych milovat Ivary, Doris, Torkildy a Tat'Any.

Ve stiedu, dne 16. imora 1938.

ZTRACENi. TESTAMENT ROMAN. Napsal Viclav tech.

ECHCI, nechci, mam zde Kamillu, septa' “N nemocnY. Kde je Kamilla?"

"Zde jsem, strYeku," rychle hlasila se tato z druhe strany lote a vidouc okamtik pfihodnY dodala: "Matinka je tu tet."

"Kde?" znela otazka nemocneho.

"Pfijde hned strYeku."

"Spat, nechte mne spat!"

Tenn slovy zavfel doktor PlachY zase oei a od te chvile byl opet naprosto nevS'imavY. Kamilla spechala pro svou matku, litujic, te pfitomna nebyla v tak pfiznivY okamtik. Ted' zde mela byti a byla by se je2te jednou shledala se syYm bratrem, kdyt ji jegte dovedl poznati. Pozdeji toho jit nebylo. Kdyt se s Kamillou dostavila, doktor PlachY byl tplhe tupY, ne yMmavY. "Spat, spat," bylo jedine, co jate vyfkl, k otazkam mu kladenYm. Doktor PlachY mavl beznadejne rukou.

NemocnY ztstal sam. Ve vedlej2im pokoji konala se porada pani Andrlikova, lekafe a majora, co ma se diti dale.

"Do yeeera, nejdele dnes v noci bude konec v'Semu," pravil doktor Pokorny. "I nejmen2i nadeje na nejakY obrat jest yyloueena."

"Tak piece o torn musi byti zpraven Ferdinand," minila pani Andrlikova. "Vtdyt' by nam mohl &nit vYeitky. At' stalo se cokoliv, on tu musi byti, at' to tfeba neni panu majorovi vhod."

"Mile?" dotknute °pail tento. "Ja tu jsem u sveho pfitele, kterY mne yYslovne o to potadal.

Ferdinand byl o vSem zpraven a mel se dostaviti, mne by tu neptekatel Pfekatim-li mu ja, nemohu za to. Dokud chvilemi doktor nabYva vedomi, chci tu byti, abych neschazel, kdyby snad o mne tadal."

V pravde mel major obavy, te by Ferdinand ve svetlem okamtiku otcove na tohoto mohl jeSte ptsobiti, aby zmenil posledni sve potizeni.

Proto tu sta.ff na strati.

Pani Andrlikova pfede.dim vAak stala o Wizen Ferdinandovu. Nieeho jit nenamitala, ale pak se oblekla a vyAla z domu. Usedla do prvni drotky a dala se vett do'tovarny Ferdinandovy.

Zastala jej doma. Prave vypravoval posla k otci s dotazem, je-li v dome u hello je2te Kamilla a dochazi-li tam jeae major.

Ted' slySel, jaka pfekvapujici zmena zatim ve stavu otcove nastala. Veerej21 zprave o tom nevefil. Myslil,ze nemela jineho teelu, net aby pfigel a se spfatelil se stavem veci, to Kamilla i major u otce zustanou.

Co ho nyni ptimo ohromilo, bylo sdeleni pani Andrlikova, te doktor PlachY ueinil novY testament a site takovY, ye kterem se smituje s Ondtej em.

Nejsa znalY pra y , Ferdinand nechtel ani yefiti. Vtdyt' mel °tarsi testament ye svern drteni a tam stab:), te tadnY jinY testament nema miti platnosti.

Dtletitou tuto listinu vzal k sobe, rychle dal zapfahnouti do sveho koedru a s tetou Odjitdel k umirajicimu svemu otci.

Nevedel, co ueini, ale chtel jednati, dokud bude jefte eas a myslil, te nutne jeke musi byti.

"Prot jsi neposlechl me rady," vytykala mu mezi jizdou pani Andrlikova. "Pkatelstvi jsi mel uzaviiti s Kamillou a Vgemu jsi mohl piedejiti. Co ti zaletelo na tech klepech? Takove veci, i kdyby pravdivy byly, se brzy zapomenou.

Jsem zku2end Lena a vim, kdo ke komu se hodi."

Ferdinand rozumel ternuto pokynu, ale neodpovidal. Pfemy2lel jen, co ueini, jak se mu nyni jest zachovati.

Jako by byla vykonala samaritanskr skutek, tak vracela se pani Andrlikova v prtvodu Ferdinandove do bytu doktora Placheho. Zde byla Kamilla, major a domovnice Pazdernikova.

VESTNIK Ferdinand si nikoho nevAmal Spechal k otcove.

Ptekvapen tu stanul. NejeernefSi jeho obavy daleko zustaly za obrazem skute'enosti, jent se zrakum jeho objevil. Otec, ktereho pied nedavnem jeSte videl pti pinem vedomi, pii pine jeSte sile dukvni a easteene i telesne, ten tu nyni betel bez vlady a jako bez 'tivota.

"Tatinku," zakptl v nelieenem pohnuti, lee nemocnY sebou ani nepohnul.

"Tatinku," hlasiteji opakoval Ferdinand a chopil se jeho ruky, jet vS'ak bezvladne, jako zavati letela v nice jeho. "Tatinku, tatinku, cot pak neslySite?"

Doktor PlachY snad byl probuzen ze spanku, v nem2 zvolna jit se oddelovala duSe od tela.

Otevtel oei, jet byly jako sklenene. Silhave jimi jen toeil a patrne nerozeznaval, co deje se okl neho. Slova neprQriaSel. "Tatinku, co pak mne jit" nezna g ?" hlasem pohnutYm zvolal Ferdinand. "Jd to jsem, tvb.j syn, promluv ptece neco."

Skuteene! Jako by byl nemocnY probuzen opetne k tivotu. Zrak jeho se rovnal a setkal se s pohledem synovYm. Lee byl to jen jedinY okamkk, vtetina, mihnuti poslednich chiSevnich jeho sib.

"Dvacet zlatYch mesiene, kodar— " blabolive vyrazil a to melo zustati poslednim jeho vYrokem, ktery kdy jeSte pronesl. Vieka zapadla a nejsa ji't vyru'Sovan, kratkYm horeenym dechem jen oddychoval.

Ferdinand totit ztratil vkchnu odvahu, aby otci ptipominal svou ptitomnost. Ta vYditka jeho, chropticim hlasem pronesend, urnleela jej upine. Pustil i bezvladnou ruku a zahanbene, zara ts ene tu stab, zarakne a zahanbene proto, te major a pani Andrlikova opodal celY ten vYstup sledovali.

Ferdinand vial, to ptisel pozde. Zde nedalo se jit nieeho delati. Nikoliv pohnuti a soucit, nYbrt" prospechatstvi se v nem ozYvalo. Jak bude to s testamentem, kterY mel v naprsni sve kapse, kterY zfizen byl k jedinemu vYhradnemu jeho prospechu. To piece nebylo mokie, to by testament ten snad pozbyl sve platnosti. Ano, braniti se bude, braniti. Cot aby ted' util sveho domaciho prava jako prvorozenY syn a fSechny, jak tu byli, aby vykazal z domu. Pak mohl tu rozhodovati pouze sam a pro v S . echnu jistotu nova ztizene Zaveti se zmocniti, znieiti ji a nahraditi starou, jedine platnou zaveti svou.

To koneene by se take dalo provesti za pomoci tedy Andrlikova.

Pohledl na ni, jako by zkoumal, zdali by nalez1 praveho pochopeni, zdali by poeitati mohl na jeji soueinnost. Ve spolku s ni dalo se jate napraviti vSe, zejmena, kdyby odstranen byl nenavidenY major.

A z pohledu tetina vyeetl, te vernou byla spoj enkyni.

Ne. Vtdyt' vlastne ani nevedel, jak v ge se udalo a povstati by mohlo podezteni. Naopak, povolnosti musil si nakloniti i majora.

A rychle rozhodnut pfikroeil k nemu.

"Pane maore," pravil, "urazil-li jsem vas, odpust'te to. Nahlitim, to jsem vuci yam nejednal spravne."

Terri slovy podaval majorovi ruku na smitenou a ten ji nadSene ptijal.

"Te21 mne, pane PlachY," pravil major dojate, "te uznavate svou chybu. Co se stalo, budit zapomenuto. Va.'S otec byl mym ptitelem a ptitelem chci byti zase jeho synum. Tak tragicka uddlost smitila jiz hork protivniky a jsem piesvedeen, ze smiti take bratra s bratrem."

Ferdinand lieil pohnuti.

"Jak jsem slysel, byl Ondfej jit zpraven a pfijede?" ta,zal se tak, jako by s bratrem til v nejlepS1 shode.

"Je jit na testa," svedail major, poteSen jsa tim vice, te Ferdinand zmirioval se i o svem bratru, tak te take mezi nimi nebylo tieba obavati se dagich neshod a protivenstvi. "Je jit na testa, jen te bohutel nenajde jit otce sveho mezi tivymi. Ondiej zde pied zittkem nemiite byti a dnes musime jit byti ptipraveni na to nejhor§i. To vidi katdY, byt' to ani doktor Pokorny nepfedvidal. Ostatne kdyby Ondtej se tu objevil hned ted', co bylo by mu to platno!"

Ferdinand stab tu dojate a pohnute, ale to byl jen vYraz pokrytecky lieenY. V mySlenkach

Strana 15 pamatoval jen na sve zajmy. K ochrane svSlch zajmt smith se s nenavidnym majorem, niceho nenamital jit proti jeho a Kamilline phtomnosti, ba dokonce proj evil ptatelske proti svemu bratru. \Wel jit zcela dobte, pros tak eini. Zde musil si nyni zjednati n yeru a chranen jsa fgeobecnou dtverou, chtel se zmocniti otcova noveho testamentu a znieiti jej. Postfehl, to za nynejSiho stavu veci jineho jig ainiti nemohl a to byla die jeho soudu stni yule otcova. Ten novY testament zajiste te otec ztidil za rozumu pomateneho, ph smyslech zakalenYch, nebot' dokud byl ph rozumu zdravein, nikdo mu o Ondtejovi nesmel udiniti ani =inky. Mel se snad chopiti teto namitky? Ne! Kratka a jednoducha testa bylo znideni noveho testamentu a tento umysl chtel provesti, jakmile by jen nebyl stieten nedtvefivYmi zraky strata. otcovYch. Dobie bylo, te Ondiej dnes jeSte nemohl ptijeti, nebot' ten by mu jiste ptekatel.

Pani Andrlikova, byla Oechna une gena nad glechetnosti Ferdinandovou a kdyt dokonce pfigla Kamilla, a kdyt take ji Ferdinand — odproSoval, aby mu odpustila, ze byl rozeilen, tu byla by mu pani Andrlikova phmo padla kolem krku.

Kamilla byla zdrtenlivou. Neodmitala smirne vyfizeni, jet vYrazu dochazelo podanim ruky Ferdinandem, ale nejevila take nijakou radost. To, co ueinil Ferdinand svemu bratrovi Ondtejovi, bylo piing nizke a podle, aby prostou nabidkou k smiru rnohlo byti odeineno.

Nicmene, ptemahajic se, pkijala jeho ruku.

V'Seobecna stisnenost a sklidenost byla karakteristikou dalSiho dne. Doktor Pokorny, kterY ptiSel zahy po poledni, prohlednuv nemocneho, vytknul zavatne to slovo: agonie.

Mohl s nim delati jit co chtel. Doktor PlachY neotevtel ani odi.

Agonie, bezvladnost. Ferdinand rozumel. 0, to tu nyni nebyl sam, Alpine sam, aby jedinym rozhodnYm einem napravil posledni chybu otcovu, te ztidil novY, druhY testament.

Ferdinand nehnul se z pokoje otcova. Brzy sedel na tidli vedle jeho lote, brzo na pohovce naproti mezi okny. Veru, 'te byl obrazem Upine zdrcenosti. Na na.vrat do tovarny ani nepomyslil. Vyekaval vedera, nod, aby proved' svilj Te doby myslil, 'te dosahne, aby sotcem byl ponechan o samote.

Ten veder koneene nastal. V pokoji nemocneho nebylo svetla a jedine v pokoji vedlejkm bylo rozsviceno, kde prodlevali pani Andrlikova s Kamillou a major. Pies opetovne vyzvani nebyl Ferdinand k ptimeni, aby si sal sednout mezi ne. Odmital toto vyzvani, j en vrtenim hlavou, tak, jako by konal poblit umirajiciho otce svatou nejakou povinnost.

Major uznaval, to pro noeni dobu ptitomnost jeho by se mohla stati neptijemnou. Myslil, te se dotka posledniho vzdechu pfitelova, lee koneene uznaval, te je tu zbyteenYm. Rozhodnul se, te odejde. Jeho poslani, tael stale jeho phtomnosti vlastne damp jit byl dosaten. Pronesl site ochotu, te by tu zustal, aby se sthdal ph noenim bdeni, ale tato obet' nebyla pfijata pani Andrlikovou a Ferdinand stave' se k ni naprosto lhostejnYm, tka, te on za kaalYch okolnosti bditi bude po celou not.

To rozhodlo. Major ode2e1 a jeae co jej pant Andrlikova provazela, Ferdinand ptistoupil k lok otcove a — sahnul pod jeho poduSku. Znal jeho zvyk, to otec schovaval klide pokladny, pod svou hlavu, a tyto kliee hledal.

NemocnY sebou jen trhnul, jakoby citil, deje se cosi neobyeejneho, ale hned zase ozYval se pouze kratkY, rychlY jeho dech.

Ferdinand nemohl hledane kliee nalezti.

Nadzvedl bezvladneho otce, prohledal poduSku za podpoduSkou, z 'dela tinul se mu nasledkem chvatu a rozeileni, v kterem jednal, pot, ale ldiet nenalezl. Prohledal kapsy tupanu. VSe marne. Kliee tu nebyly.

Snad je nema major? Pak v2e bylo ztraceno.

Cot aby ho zavolal zpet, aby se ho zeptal? Anebo, aby ho pfinutil k yydani klicu, ktere mu aijakym pravem neptinaletely. Ne, to vzbudilo by opraynene podezieni.

Ferdinand sly2e1, te vraci se pani Andrlikova. Usedl rychle na pohovku, jako by tu sedel od prvopoeatku a ted' oddychoval horeenYm rozeilenim.

Strana 16 "Ferdinande!" tie volala jej pani Andrlikova, stojic ye dvetich vedlej giho osvetleneho pokoje.

"Co chceg?" ptikte zvolal Ferdinand, nemoha opanovati sve rozechveni.

"Ty se podavag piing svemu bolu," pravila pani Andrlikova. "Pojd' sem mezi nas, bude nam vgem merle smutno."

"Nech mne, prosim te, nech mne," rozechvene odmital Ferdinand.

"Nechceg alespori male nejake svetelko9" "Nechci."

Pani Andrlikova si jen povzdechla, tak naznaeujic, ae stejny chova zarmutek, ze v gak jako moudra Lena nesmi se mu tpine oddavati.

Vratila se do vedlej giho osvetleneho pokoje a usedla na pohovku. Kamilla, me gkajic v kuchyni, nebyla ptitomna.

Sotva Ferdinand zahledl tetu, te usedla, povstal sam a oPatrne Po gpiekach plitil se k loti otcove. Hledal znovu kliee ohnivzdorne pokladny. Dtivej gi stejny pokus ucinil jej jit otrlejMm, bezohlednej gim a odvaanej gim. Ted' prohledaval celou postel zevrubne a dtkladne, ovgem jen ye tme a tapanim rukami. Chvel se rozeilenim, ale neustaval. Tel° otcovo, u nehot jen slabnouci jit take dech byl jedinou jegte znamkou nevyhasleho upine tivota, nadzvedal a poginoval si podle potieby. Prostrkal ruce mezi jednotlive podhlavni pol gtate, prohledal kaadou mezeru mezi pelestmi a tinenkou, na ktere letel dokonavajici jeho otec, prohledal take kapsy jeho aupanu, ale v gechno hiedani bylo marne, kliee nebyly k nalezeni.

Jako 'Selma se rozzutuje teplou krvi, tak lakota zachvatila Ferdinanda at k zbesilosti. Cil, kterY si vytknul, mail bYti dosaten, kliee musil nalezti a kdyby mel hledati celou noc. Major ty kliee jiste nemel, nebot' otec necifivetoval nikomu na svete.

Jen kdyby tu byl sam, docela sam! Pak chtel by zptevratiti celou pastel od prkenek poeinajic, nebot' jedine v posteli nekde mohly bYti knee uschovany, ponevada otec z lote jiz nepovstal, kdy pokladnu si jeate &Nal otevirati.

Ale to se mohlo, musilo jegte stati a jelikot tetu nemohl odstraniti, musilo se tak stati za jejiho ptispeni a pomoci.

Ustal v hledani a vzpiimil se. 6ekal jen ponekud se uklidni, nebot' citil, jak hlavu ma rozpalenou.

Pkikrodiv k otevtenYm dvatim vedlej giho pokoje, vide' tetu sedici v dtimote na pohovce.

"Tetieko!" zvolal.

Ta oteviela oei a byla ihned "Kde je Kamilla?" tazal se.

"Je v kuchyni, Y pravila pani Andrlikova. "Je pravda, dlouho nejde apiece nic zvla gtniho nevati. Chyste. weal., ale podivam se po ni."

"Kdo pak by nyni myslil na nevrle zvolal Ferdinand. "Po gli ji spat a zilstaneme tu jen spolu. Mam s tebou mnoho a dtletite k projednani."

To slygela pani Andrlikova velmi rada, ale na jidlo piece jen myslila. Pti v gem svem bolu mela hlad, nebot' po slabem obedu svaeila jen malt hrneeek kavy, jak ptinesen byl z kavarny. Ostatne svou vedeti mohla na rychlo odbyti v kuchyni a pak byla tpine k slutbam.

"Co pak si pteje g ?" tazala se.

"POSH napted Kamillu spat. Jen s tebou chci jednati a nepieji si bYti vyrugovan, ani Kamillou ne, ponevada — se to tYka, take ji."

Dva pohledy se setkaly, pohledy pine porozumeni. Pani Andrlikova byla ptesveddena, te Ferdinand mluviti s ni chce o Kamille, ktera, jak o torn v nejmen gim nepochybovala, dostala velkolepY odkaz, nebot' tolik jit vedela, te v posledni ran bratrove bylo na ni pamatovano.

"Ptijdu hned, ja vgechno zatidim," pravila.

Odeg la a Ferdinanda chapala se myglenka, aby za ni uzavtel dvete a aby se svetlem podniknul jegte jednou prohlidku. Ale ne. Myslil, te na tetu mute spolehati.

Pani Andrlikova spechala poohlednout se po sve dceii, nedoved gi sobe vysvetliti, proe tak dlouho s uchystanim prajednoduche vedete prodleva. Vejdouc do kuchyne, videla ji sedici u bileho stolu ana hlavu majic optenou o jedno thine — spala. Pied ni na takes ptipraven byl stiidem". natez. Nepochybne chtela prave pfinesti tuto veeeri, kdy neodbytnou silou dolehl n ni spanek. Priroda vykonAvala nad

VESTN 1K zdravym, silnym tim deveetem sva prava. Neptetrtite jeji bdeni po cele dva dni a noci, v kteryeh jeSte k tomu nebyla u gettena dojrnt vzruSujimeh, vyaerpalo jeji sily. Usnula spankern spravedlivYch tak pevne, to marne bylo hlasite volani mateino. Teprve kdya ji pani Andrlikova pevne zattasla, kdy volali ji jmenem, probouzela se. `Co je?" tazala se, jako by jeate ye snach.

"Jdi si lehnout, Kamilko, jdi," domlouvala matka. "Bylo toho pro tebe mnoho, musi si odpodinouti. Jdi, jdi, dnes jia se postaram o vgechno sama."

"A co strYeek?" jit jsouc pti vedomi, tazala se Kamilla.

"Spi, stale spi. SvYm piijezdem pfeyzala jsem starost o nej sama. Ty si jdi lehnout, Kamilko. Ja dnes budu se stiidati s Ferdinandem.

Mriteg mu jegte &Ai dobrou noc, ale jdi si lehnout. On sam si toho pieje. Pojd', porue se mu a jdi."

Kamilla neuznavala toho pottebu, aby se jeSte zylagt' ukazovala Ferdinandovi. Byla ospalou, neptekonatelne ospalou a zdalo se ji, te neporuguje nejmengi svou povinnost, kdya odevzda ogettovatelskou svou povinnost matte.

Anit co odpovidala, zvedla se a gla rovnou do pillehajiciho sveho pokoje.

"Neclag dobrou noc?" pripominala ji pkikazy zdvotilosti matka.

"Dobrou noc, maminko," pravila, jit vstupujic do sveho' pokoje. "Ja sotva koukarri. Jen hodinu dye kdy se prospim, rada te zase vystildam. Vzbud' mne, maminko, abys ty nebyla zitra takovou, jakou jsem dnes ja. Lehnu si tak, jak jsem, ale vzbud' mne."

Pani Andrlikova jit nieeho nenamitala. Posvitila jegte sve dceii a toho docilila, te svlekla si alespori svrchni gaty, gnerovaeku a botky.

Matka jeji vratila se do kuchyne a zde v rychlosti neco snedla z ptichystaneho natezu.

Tak se posilnivgi, vratila se k Ferdinandovi, kterY ji eekal nyni v osvetlenem prvnim pokoji.

"Musila jsem ji nasilim ulotiti," sclelovala, jako by byla ptestala tuhou paku. "Chtela mermomoci bYti na miste a chudadek v kuchyni ptemotenim usnula. Stala jsem proto na torn, te si musi jiti lehnout."

Ferdinand nyni usedl proti tete v osvetlenem pokoji. Co mel na mysli, nechtelo mu od plic, ale po rriznYch lhostejnYch ptedmluvach piece meal: "Tatinek tedy udelal novY testament?" pravil.

Pani Andrlikova ptisvedeila, sdelujic, ae neklamnou toho dostala zpravu od Kamilly.

"A kde je ten testament? Nepochybne v kase, a tu by piece bylo zahodno vedeti, co asi obsahuj e."

Toho nahledu byla tea pani Andrlikova.

Hned vaechna hotela zvedavosti a prava, muka se ji zdala, aby vyekala a krotila svou zveda vost as do oficielniho otevteni testamentu.

Ferdinand spravne posttehl jeji nedoekavost.

"Ten testament je patrne v kase, ale kde jsou kliee k ni?" pravil.

"Knee?" opakovala pani Andrlikova, rozpominajic se. "Ty piece ma Kamilla. Ma je, ja, to vim, nee° takoveho jsem slygela. Je gte se tegila z dtvery strYcovy."

Ferdinand sotva dYchal. Byl by A ga'. Pakli pravdou bylo, co tikala teta, pak bylo vyhrano.

Z pohledt tetinYch maikem vypozoroval, ae nebude ani okamtiku v rozpacich, aby mu klide sama ptinesla, aby mu je vydala bez nejmenaiho pozastaveni.

Srdce prudce mu bilo, krev stoupala ku hlaye, ale ptemahal se, aby dal na jevo, kterak jej toto odhaleni rozechviva. Pronesl nekolik zcela bezyYznamnYch vet. I tetinu nedtveru nechtel vzbuzovati.

"Mohli bychom se snad na ten testament podivati?" pravila pani Andrlikova.

"Myslig?"

"A proe ne? Piljdu ke Kamille a zeptam se ji na knee, dokud jeate pevne neusnula."

Pani Andrlikova po tech slovech jia povstavala, aby uskuteenila slova sva.

"Poekej, tetieko," pravil Ferdinand a zdr2ovaI ji zpet, "Co mne je vlastne pa tech klidien, kdyg Kamille byly svereny,"

Ve sttedu, due 16. imora 1938.

"A komu pak vlastne na torn zaleM net tozvolala pani Andrlikova. "Ja kliOe phnesu a podivag se. Jsem sama tadostiva, jak vlastne — " "Ne, tetieko, poekej," odporoval Ferdinand.

"V kase neni pouze testament, jsou tam tet penize, hotove penize a najednou vyskytne se namitka, to ja jsem neopravnene vnikl do pokladny a Bth vi, co jsem si tam vzal. Kdybys klide mohla dostati, ania by kdo o- tom vilbec zvedel, pak ovaem byla by jina vec. 0 to jde. V takoyych ptipadech elovek musi bYti opatrnY." Ferdinandova obeztetnost pani Andrlikovou tegila. To vedela jiste, ae dnes se jeate do kasy podiva, ae sezna zneni testamentu a te zvi, co vlastne bylo odporudeno Kamille.

"Nikdo piece nemusi zvedeti ani zbla. Ja pHnesu Klide a podivame se."

"Ale Kamilla?!" namital Ferdinand.

"E, Kamilla spi. Ta nezvi dokonce nic."

"Alespori tedy podkej, tetieko. Ja uptimne se vyznam, ze bych velmi rad veal, co obsahuje testament. Ten testament byl &elan, kdyt tatinek jia nebyl pti smyslech a proto myslirn, ae nemuae bYti ani platnY. Ale dejme tomu, ae by v nem byla jmenovana take Kamilla, nedostala by nic a to by bylo piece nanej yYge nespravedlive."

"To vilbec neni marne," podotkla pani Andrlikova.

"Moane jest vgechno na svete," N ye odporoval Ferdinand. "Tatinka musil elovek znati, aby vedel, jak vlastne ma bYti posuzovan. Kamilla by nesmela miti nejmen giho tuCeni, te snad jsme men kliee ye syYch rukou. Jsem zveday, ale proti vuli otcove jednati nechci."

Pokrytecky Heil Ferdinand lhostejnost, tak tim bezpeeneji hlede vynutiti zvedavost sve tety a to se mu take znamenite dafilo.

"Ne, ne, musime se podivati," chvatne pravila pani Andrlikova, dobte vycit'ujic, ae Ferdinand sam touti zvedeti obsah zaveti a ae jen pottebuje popudu, aby ptistoupil na jeji navrh. "Ja jdu ke Kamille a ptinesu klide."

"Ne, tetieko, zustari, alespori poekej, vadyt' easu je dost. Ptijde sem jeate Pazdernikova."

Ale pani Andrlikova jia ani neposlouchala.

Chtela miti kliee a s nimi v ruce chtela tim teinneji ptsobiti na Ferdinanda, aby se seznamil s obsahem zaveti.

"Poekej pfece!" nasilne ji drael nyni Ferdinand zpet. "Kamilla nesmi zvedeti, ae jsme men kliee. ji je odebrati, ania by o torn vedela, pak je tedy ptines a nepozorovane ji je zase vratig. Nechci, aby snad mela nejake 'dive mineni o mne."

"Jen mne nech a bud' bez starosti," pravila pani Andrlikova, a jia vychazela z pokoje.

Za nedlouho se vratila, knee od pokladny vitezoslavne drtic v ruce.

"Mela je v kapse u sukne," sdelovala. "Spi, jako by ji do vody hodil. Jak pak by ne. Dye noci oka nezamhoutila. Tak pojd'me, Ferdinande!"

Ph tech slovech piece jen vahala, ponevada se bala prvni vstoupiti do vedlej giho pokoje, kde dokonaval jeji bratr. Kline podala Ferdinandovi a jen se chapala lampy, aby mu posvitila.

Ale Ferdinand nejevil nejmen giho spechu.

Ted' v ruce drtel klice, za tak pti gernYch okolnosti hledane. Take tetu by si nyni byl ptal odstraniti.

"Vyekejme, at' ptijde Pazdernikova a at zase odejde," pravil.

"Jd ji teknu, aby sem ua nechodila a nema, tu take co delati," odpovidala pani Andrlikova.

Hned spechala dolt, z druheho poschodi do ptizemi.

Ferdinand byl zase sam. Jit chtel skoeiti k pokladne a tam dle jedine sve yule jednati, ale hned zase zdalo se mu vYhodnej gim, aby se neodtikal soueinnosti tetiny, ponevada spolek s ni od Prvniho poeatku byl mnohoslibnY a mel neocekavane vysledky. Tak, jako by citil, vlastni sve svedomi bude miti merle stiaene, kdyt tetu udini s yYm nastrojem.

Kdyt se pani Andrlikova vratila — a ptigla velmi brzo — Ferdinand vyekAvave sedel na pohovee.

(Pokra6ovani.)

Ve sttedu, dne 16. Unora 1938.

1

Uryvky z 6eskoslovenslifich dejin.

Padesit Syrovf7.

IAN syRork byl osmadvacetiletY praporeik sloutici jako dobrovolec v ruske armade, kdy jeho jmeno Melo svetem. To bylo ye váleenem roce 1916. Tehdy 20. ledna ruskY hlavni stab ho jmenoval v pamatne zprave z bojiSte, ktera znela: "Na jih od Pripjati naS1 rozvedoici, sklaclajici se z Cechii, provedl zdatilou operaci, v nit se zyleAte vyznamenal eeskY proporeik Syrovy."

Ten zadatek vojenske kariery dneSniho generalniho inspektora Cs. branne moci a nejstarAiho armadniho generala zustal spojen s prvnim mezinarodnim uznanim na g vojenske einnosti na Rusi. U nas doma, kdy se zprava dostala na vedomost, byla pramenem radosti a, hrdosti. laclyt' to byl jeden z prvnich dokladil organisace nateho branneho usili za hranicemi v dobe, kdy se ye vlasti jeSte tapala v nejasnYch povestech, napovedich a dohadech o torn, co nagi za hranicemi vlastne delaji. Ted' se yedel°, to bojuji ate bojuji slavne. TakovYch Pochval nebylo do to doby mnoho. Po staleti jsme nemeli narodniho vojska, tht MAI byla hrdost na toto slavne uznani vojenskYch vlastnosti eeskYch lidi bojujicich ted' v ruske armade za vlastni vec. Snad ani tadna z pozdejtich pochval, kterYch se dostalo naSim vojakum, pochval mnohem vzletnejAich a nadtenejSich net11 byla tato sucha, fitedni zprava hlavniho stanu, nemluvila tak mocne k srdcirm doma jako zminka o Syrovem a jeho druzich. Pokud jde o Syroveho, ukazalo se potom u Zborova znova, to to byl stateenY mut. Domft piijel jit jako general s jednim okem, jako skuteenY velitel eeskoslovenskeho armadniho sboru, vracejiciho se do vlasti.

Ze tti legionatskYch generalft, kteti ptijeli domil jit s touto hodnosti, jeden ptedeasne zemtel, druhY utratil se v politice a aferach a tak general SyrovY zustava nej yySSim ptedstavitelem slavne valeene minulosti a tradice vojska. Nepattil k tern, kteti pak doma, v miru, nevedeli co delat s tou valeenou slavou a stale se ohliteli ve ytednosti tivota, kterY to pro ne nastal, po nejakem romantickem dobrodrutstvi. Jednu dobu se zdalo, ze ani u nas • armada neztistane ifSettena neklidu, kterY do ni zana'Sell politisujici generalove a civilistidti demagogove, hrajici si s mytlenkou na diktaturu optenou o neukojene ctitadostivce v armade.

Byly ptiklady v cizine, ktere svadely k takovYm pokusum a rozharane politicks pomery mezi stranami a slabost ylkly tivily takove choutky po moci. Musel zasahnout sam Masaryk a dat v sazku celou svou autoritu, aby zjednal potadek. SyrovY patril k tem, kteti ho v torn v mezich sve kompetence podporovali. SyrovY mel ze Sibite dobre zkuSenosti s psychologii nateho vojaka a na katclem mists v republice, kam byl jako vojak postaven, at' jako ministr narodni obrany, nakelnik Stalou nebo generalni inspektor dovedl sloutiti zajmilm armady. Mel pochopeni pro jeji mravni hodnoty stejne jako pro jeji potteby hmotne, dovedl dobte spolupracovati s parlamentem a sebe stave]. vtdy oddane do slutloy, nikoli vojenske zajmy do sluteb sve osobni Ci jine ctitadosti. Tento rozvatnY, malomluvnY, vytrvalY a spolehlivy Moravan — vAechny ty vlastnosti ocenovali na nem jit v Rusku — pracoval pal druheho desitileti dobte na mirove posici tak jako dobte pracoval polern. Ke vAern s yYm tadiim z vojny zasluhoval by si jeden take za tuto svou povaleenou stateenost, ktera byla a je nexnene cenna a (Malta, netli byla jeho stateenost na bo-

VtSTNi1C apel Masarykily, ten velky apel cti a povinnosti byl A v nem, ktery proSel sokolskou Skolou a u2 nekdy v zati roku etrnacteho set s Ceskou drutinou na posici s vintovkou na rameni. — NebYt valky, byl by zustal stavitelem ye VarSave snad navkly. Nehledal a neeekal vojenskou karieru, se1 proste za hlasem svedomi a pilkozem mutne povinnosti. To byly v jadte naSe legie a jejich duch, kterY musi zustat duchem nag! armady. SyrovY je krasnY typicky pkiklad spojeni ducha legii a revoluce s povaleenYmi fikoly, do nicht se bylo legionatum aby mohli vychovavat ty, kdo prlsli po nich. Tato vYchova trva dodnes.

Nejstarti armadni general a je mu teprve padesat! Zive svedectvi toho pak je deskoslovenska armada mlada. Ale je mlada nejen svYm generalissimem, ale tet duchem, kazni, ptipravenosti. K tomu Vgemu ptispel Jan SyroYY. Je to general demokrat, kterY jako skvelY vojak zustal take dobrYm obeanem republiky.

Proto ho zdravi nejen vojaci, jimt byl vtcly spravnYm tatou, ale take vtechno obeanstvo vzpomina srdeene jeho zasluh spolubudovatele armady.

Strana 17 sluhuje predni misto i pied fotografiemi, kde je pozdkji zobrazen s mnoha rady, mezi vysokYmi dustojniky, nebo v dele vojsk. Jenom, kdyby existovaly, jests nektere fotografie, by zasluhovaly misto vedle ni. Takove, na kterYch by bylo zachovano, jak se ten kus teleza skromne bran!! Stedremu kladivu dejin. Nemame vy fotografovano to rano, kdy se porueik SyrovY tetce a pomalu loud. s rotou, kterou dosud vedl, aby po svem povYSeni gel velet praporu. Nebo jak se louei zase s praporem a jeho jedine oko opravdu plade, protote musi odtud odejit, kde si vtecko zamiloval, a ptevzit veleni nad celYm plukem.

Tato prvni fotografie, tato prostota mute dosti napovida o rozdilnosti tehdejtich easil a dnaniho ducha, o dobrovolnicke eestnosti a netistnosti, ktera se branila tehdy tomu, co je dnes nejvetti touhou celYch a vtech givotti: VnejSi kariete. Ten obrazek a ty vyvolane ye vzp ominkach, sveclei o tom, to mutove natl. revoluce se nestaveli do vela sveho naroda, protote chteli, ale protote je tam povolala jejich povinnost.

Tedy, bratte generale, konej ji jette mnoho let a ye zdravi!

HRST STARtCH FOTOGRAFII SYROVEHO. Kdyt legionatska bratka chce povzbudit sve General Syrovk — Sokol. blednouci vzpominky, vyhleda, si balieek fotografii, nejakY ohmatanY zapisnik, mapky a neK padesatYm narozeninam arm. gen. Jana kolik knitek a pak se jit vzpominky nad nimi Syroveho, gen. inspektora es. branne moci zazaenou rojit. sluhuje zvlag ni ptipominky, to jde o mute, Zde mam obrazek generalniho inspektora jehot einnost i tivotni dfio kot yi -syYmi kotenaSi branne moci, armadniho generala Syrony hluboko v sokolstvi. VzeAel ze skolske rojak vypadal pied fotografickYm aparadiny, z kraje sveho druha a bratra v Sokole i tem v roce 1914. Je to obydejna skupinova fove zbrani, plukovnika 8vece. Byl sokolskYm tografie, jak se tehdy i dosud davaji na dvolevieeneem i cvieitelem a zavodnikem pted valrech spoledne fotografovat tkolati a vojaci. Na kou, zejmena pti VI. sletu y ksokolskem v rotehie je asi tficet stateenYch Cechu, ktere val ce 1912. Do legii ho vedlo jeho sokolostvi a to ka zastihla ye vargayske gubernii a kteti hned bylo mu take vzpruhou pro jeho hrdinne any na poeatku valky dobrovolne vstoupili do 6ev prvnich dobach valky na ruske fronts i k velske drutiny, aby bojovali proti Rakousku. Ta• y yderpavajici praci v Cele cele armady pti dy na kijevskem kasarenskem dvote jsou v rusratce s bolteviky a odchodu z Ruska pies SiskYch rubatkach a furatkach k nerozeznani od bit do vlasti. Nezapomnel na sve sokolstvi ani obydejnYch ruskYch zemljadkil, az na to, to se pti navratu. Jeho prvni kroky po ptijezdu do divaji energieteji a veseleji do sveta, net se Prahy v roce 1920 • vedly do sletove kancelate tehdy divaly opravdove ruske tvate. Bratr Sy✓ Karlove ulici. Stal se Clenem Sokola PratrovY sedi uprostted, je to ut nejak eestne miskeho a je posud jeho horlivYm cvieencern. sto, ale stejne jako druzl, na ramenou dosud Dochazi pravidelne do cvideni a je tak jiste nerna odznakil nejake hodnosti a na prsou taddobrYm ptikladem mnohYm, zvlatte mladtinv neho vyznamenani. Teprve nazitti piljdou drudustojnikum, yojakilm i obeanfun. Proto v den na frontu si je vybojovat. 0 dva roky svYch padesatin ptijme zajiste i prostY, ale pozdeji je to ut podporueik SyrovY pied nejauptimnY a bratrskY pozdrav z kruhu sokolkou halieskou chalupou uprostted jinYch dirskYch. jet neopustil a ktere take jeho neopustojnikil prvniho eeskoslovenskeho pluku. Stosti a nezklamou. ji na snehu, bez pla§t'u, ruce v kapsach, asi jen tak narychlo vybehli na zaprati k van foSlovanskST Berlin: V minulem stoleti jests 24 tografovi. Dustojnici kolem neho? Width paprocent slovanske lave. dli, ti, kteti dosud tiji, vedou a organisuji nati armadu. DalAi obrazek: SyrovY se 8' evcem a 8ittulek, kterY dneSni Francie poskytuje nev zakopech u Zborova. Krasna, fotogramecke emigraci, je v podstate oplatkou za pofie. Kratce pied zborovskYm ttokem. SyrovY i hostinstvi, ktereho se dostalo v Nemecku franvec se lehce usmivaji. Sidlik se tvati ptisne. couzskYm protestantskYm uprchlikum pted 250 A SyrovY se :tette diva oberna oCima, z me hrstlety.

Utikali se Way ne do Berlina, kterY mel po kdesi za ky fotografii jiz naposled. Na p •fAti, tticetilete valce 6000 obyvatel. Prave tolik Franzborovskou bitevni linii, stoji ut s okem zakrycouzii se tam ptistehovalo v letech 1677-85. tYm prvYm obvazem vedle sanitniho voziku, Do Berlina prchali po Bile hote i 6eAti broth. kterYin odjede do nemocnice.

Sli vlastne doma, nebot' Berlin byl piivodne Tato hrst obrazkil je jen viditelnYm kusem slovanskou osadou. Prvni Wince usazoval tivotopisu eeskoslovenskeho dobrovolnika. RozBerlins Albrecht Medved teprve v roce 1144. vedky, fronta, Zborov . Tak nejak protil svilj Jegte v minulem stoleti odhadoval nemeckY tivot katdY z tech tficeti poctivYch Cechu, jehistork G. Langenscheidt sloteni berlinske krjicht tva •e nam zachovala prva fotografie. ve takto: 39 procent Romani, 37 procent NemSnad nekterY bez dustojnickYch epolet, jinY ci a 24 procent Slovane. motna berstarostneji a leheeji, u nektereho kulka sla o nekolik hloubeji, nekdo Demokracie Stovall& protiva v pomernem klidu dneSni easy. Ale NejstaxM zpravy o spoleeenskem ztizeni Sloeneka aparatu tehdy nevyetla z jejich tvati nic vanii pochazeji od teckYch spisovatela ze VI. o jejich ptiStich osudech, a neznat ii, netekl stoleti. ByzantskY dejepisec Prokopios z Cebys, ktera z nich se stane hlavni. JakY byl osarea napsal: "Slovane nejsou porobeni viasud tamhle toho na krajj, co se stalo s tim hezde jedinelio mute, nYbrt od starodavna tiji v kYm chlapcem v prve tade, kterY hladi Stene, demokracii. 0 vSech syYch dilletitYch ktere se take dostavilo k fotografovani? Ale tostech, dobrYch i zlYch, spoleene se radi. I prave proto, to tenhle obrazek nic takoveho jine vSechny zaletitosti podobne podle staro netika, zasloutil by nejeestriej g misto. Na nem bylYch zakonti bYvaji spravovany." A byzantje videt, odkud vytel velitel nati osvoboditelskY icisat Mauricius, rovnet v VI. stoleti, naske armady: ze z bratrske tady mute sobs rovpsal: "Sloyane velmi miluji svobodu, anit by rneneho vlastenectvi a nYch duchem, neposky mohli bYti nejakYrn zpilsobem uvedeni v pododhodlanim lokti prostYm koleekem v hodinach SyrovY se nenarodil vojakem. 8e1 na vojnu danost a slutebnost. Z ylaSte ve sve vlasti jsou dejin. Tehdy jests revoluce si nevybrala kusy jako dobrovolec, jeden z tisicii a tisict, kteti udatni a vytrvali. K cizincinn jsou laskavi teleza, z kterYch o nekolik let pozdeji vykovacitili, kdy to chvile prisla, ze "povinnost je velmi peeuji o jejich bezpeenost," Opravdu destnSt obrizek, kterY zajedna" a podle ni jedna,11. Nemusil dekat ani na /a, sve

VE5T.NIFS.

Strana 18

1

iALOV

Rowena, Texas.

Ctend redakce! Prosim, opravte mne ve Vestniku chybu, ji g jsem udelal v resoluci zemtele sestry Rosalie Kohutek. V one resoluci jsem oznakil pana Besedu co duchovniho spravce presbyterni cirkve, kterou kdysi zastupoval, ale nyni jsem byl uvedomen mantelem zeinfele sestry, bych opravil chybu, 2e pan Beseda nyni zastupuje cirkev evangelickou. Doufam, 2e mne pan Beseda odpusti, neb nevedomost htichu S bratrskjim pozdravem, Vaclav Kvasnieka.

PROJEV SOUSTRASTI. Ni2epsanSr resolueni vS7bor tadu F. B. Zdrfibek. eislo 112., vyslovuje upfimnou soustrast pozfistalS7m rodiam KvetofiovSrm i cele rodine nad ztratou Vageho mileho syna a na geho spolubratra Franka Kvetone, ml., kterS7 dokondil svou pozemskou pout' v mladem veku dne 1. finora 1938. Vime, pozfistala rodino, ze rana tato byla pro Vas velmi bolestna, ale bud'te ungteni, ae s Vami uptimne ye Vagem zarmutku citime. Zesnu1S7 bratr at' odpodiva v pokoji a budii test jeho pamatce.

Psano v Guy, dne 10. fmora 1938.

Petr Liat'ak, John Stradk, Martin Koval'', Resoludni vStor.

PROJEV SOUSTRASTI. My, ni2epsanS7 resolueni vjibor fadu Nova, 0sada els. 69., timto vyslovujeme uptimne citinou soustrast pozustale manklce, ditku a ostatni rodirie nad ztratou jejich milovaneho mankla, otce a bratra a n.a geho spolubratra F. J. Zatopka, kterSt dokonal svoji pozemskou pout' 18. ledna 1938 ye veku 57 rokfi a pochovan byl dne 20. ledna 1938.

Zesnulji byl dobrj'im Menem, v2dy sve elenske povinnosti spravne konal a take byl piedsedou po nekolik mkt'. Na g tad ztratil uptimneho spolubratra.

Vime, pozfistala rodino, k zarmutek nad ztratou Vageho mileho jest ve110, aveak budi2 Vim fitechou, 2e i my dlenove tadu soucitime s Vami ye Vagem zarmutku.

Ty, zesnu1S, bratfe, odpoeivej v pokoji a test budit Tve pamatce!

Dano v Cameron, Tex., dne 13. fmora 1938.

Joe Batla, Ed. 8enkYt, Nick Harbuz, resolueni vStor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsariSr resoludni vSrbor tadu Karel Havlidek cis. 4, Hallettsville, Tex., timto vyslovujeme upfimne citenou soustrast nad fimrtim jejiho mankla a nakho spolubratra, Willie Galetka, kterST zemfel dne 5.fmora 1938, a pochovan byl dne 7. fmora na Vsetin hfbitove. Rev. F. J. Kostohryz vykonal pohtebni obtady, za velke fidasto pkatel a ,znamjich spolubratra a sester.

Star byl 48 rola'.

Bratr Galetka byl tichST a mirumilovnSr. Proto2, pozfistala man2elko, ptijmete noel upkimnou soustrast a tobe, spolubratte, budil zeme lehka. test budi2 tvoji pamatce. ' Za fad Karel Havlidek, Cis 4, Hallettsville, Tex.: Jan Boeek, J. C. Straus, J. G. Konvieka, resoluoni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanS7 resolueni vYbor tadu Nova Morava dislo 23, SPJST., vyslovujeme na gi upfixnne citenou soustrast pozilstale mantelce, ditkam a ptibuznjim nad ztratou vaeeho mantela, otce, pfibuzneho a na geho bratra, Mathias Lorfing, kterS7 zemtel dne 9. finora 1938 ve stall 74 let.

ZesnulSr byl jeden ze zakladancich nageho iadu, vtdy dbalY svjich povinnosti spol-

kov-ch i obeanskS7ch, proto my, bratri a sestry, zelime velice jeho odcnodu.

Vime, ,2 • e vy, pozfistala manZelko, ditky a ptibuzni pocit'ujete velkY zarmutek nad ztratou vaeeho mileho, aveak budit yam fitechou, 2e i my, spolkovi bratti a sestry, soucitime s vami ve vakm zarrnutku. ZesnulY bratr at' ∎odpoeiva v pokoji a test Ictudi2 pamatce jeho!

Dano v Moravia, Texas, dne 13. fmora 1938.

J. H. Drozd, Frank J. OleovskSi, W. E. Hajek, resolueni vSibor.

OZNAMENI UMRTI A DIKUVZDANi. HlubokSrm 2a1em sklieeni oznamujeme vgem pfateltm a znarnYm, k se Pan Bohu zalibilo povolati k sobe, z teto dasnosti na veenost nateho drazemilovaneho otce, dededka, pradededka a bratra Josefa gillera, kterST nahle a neokka,vane zemfel v fiterji dne 1. finora 1938 ye veku 80 let, 8 mesicu a 23 dni.

Pochovan byl ttetiho dne na htbitove na Santa Anna.

Zesnu1S7 narodil se v eermne, Oeskoslovensku dne 8. kvetna v rode 1857, a ptieel do Ameriky co chlapec 18 rokil start'. Dne 26. ptosince 1883 vstoupil do stavu manklskeho, pojav za man2elku Annu Maregovu a v rode 1884 se pfistehovali k Nelsonville v okresu Austin, kde ptebYval se svou manklkou po 40 let. Manklstvi pogehnano bylo deviti ditkami, z nicht jedno ho ptede glo na veenost v fitlem veku. V roku 1923, dne 27. zali. zemtela jeho mantelka. Zesnu1ST byl elenem tadu Vesmernost eislo 68. S. P. J. S. T. pies 30 ron.

Timto vzdavame uptimne diky v gem kdo2 nam eimkoliv napomocni byli a ten rev. Jos. Bartonovi a rev. H. E. Besedovi za jejich dojemnou tee jak v dome smutku a chramu Pane, tak i na hititove. Tea dekujeme zpeva,kum za zapeni pisni, tem, kteii okraalili rakev venci a kyticemi a vgem, ktefi ho k poslednimu misteeku doprovodili.

Ty nag drahY otce, dedeeku, pradedeeku a bratte, spi sladce a budi2 Ti zeme lehka a vzpominka na Tebe vedna!

Truchlici pozfistali: Josef, Frank, Emil, B. W. a Eddie, synove; Albina, Anna a Terezie, dcery; ; Jan Kudladek, Edward Janeeek a Walter Haedge, zet'ove; Franti gka, Louise, Alma a Ella, snachy; 25 vnukfi, 7 pravnukft a ai bratti ve stare vlasti.

OSLAVA TEILETEHO VtROCi. Oslava tfileteho vS7roei otevfeni tadove budovy fadu Pokrok Houstonu, odbSrvana v nedeli dne 13. unora vydatila se skvele. Ji g pied polednem pkichazeli navgtevnici domaci i ze vzdalenejeich osad a kol poledne byla dolejel mistnost hezky zapinena nevetevniky. Nage kuchatinky se otadely cile v kuchyni, aby pro hosty vge bylo uchystano jiz v sobotu a easne v nedeli rano, ony si potrpi na potadek a slibi-li, 2e obed bude hotov v poledne, tedy bude.

Program slavnosti zakal frvodni feel br. Josefa Kalouska, jen2 uvitav ptitomne hosty, piedstavil na,Vetevnikfim br. ptedsedu tadu Pokrok Houstonu, Frank Aneince, jen2 rovne2 uvital ptitomne a v poutave fedi probral denny naeeho tadu a objasnil nage snahy a na g cil.

Sestry Jennie Mae Rulikova, a chot' soudce C. H. Chernoskyho, obe velmi nadane pevkyne, sklidily pochvalu za mistrne pfednesy pisni. Mame skuteene v tadach elenstva naeeho fadu umelce v hudbe, ye zpevu a v dramatickem umeni, na ktere mflIeme poukazati s opravdovou pSehou. Jen litujeme, 2e nekteti z pevcft ochuraveli a nemohli ptispeti ku zpestteni programu.

Sehrana, veselohra ochotniky krou2ku Hlahol setkala se s ftspechem, jak ani jinak bj'ti znajice vyekolenost natich ochotnin.

Palmu viterstvi sklidily v nejvetei mire ony tti rusalky, jea ptedstavovaly ony tri rozkogne dcerugky na vdavani, Mila, Franca a reka,, mil byly Vlasta Vallova, Sella DlouhST a Helen Valeik. Vg ak take nejen hezci junaci, ale i navetevnici mohli jak se Mica, oci na nich nechati.

Br. Josef Kaepar v filoze domovnika Kajetana Dlabade, zhostil se lehce sve ulohy, zvlaete kdy2 vyrukoval v tom nobl 2upanu. Na filohy domovnic a pfedstavitele raznejeiho eleraentu

V e 7L1 eu U, Ul1G IU. MAUI a luau.

Zenskeho pohlavi je sestra A. Vallova jako stvokena, coZ dokazala opetne v nloze Jenovefy, ny Dla,baee. Sestra F. Olexovd ml. zazafila jako zkutena, hereeka v filoze tety Emerencie. Br. Adolf Valla, v filoze Ronaulda Gmuchansona, polarniho cestovotele, take se velmi dobte uplatnil a ptekvapil nas, 2e vzdor svemu eve& skemu jmenu mluvil dobrou a jadrnou eekinou. Po hie vzal jsem jej, vlastne ty jeho zemepisne vedomosti na paekal. Tazal jsem se jej, co je to ji2ni todna, co severni a kde je rovnik. Porueil si tfi lahve piva a postaviv 2 X na severni stranu, pravil, k je to severni todna, pOnevad2 s tou lahvi otoei, nea ji vypije.

Utley Alamo piedstavovala jinni toenu a lahev kozla 2 X rovnik, protok urovnava v 2aludku onu porci, (byla to solidni porcieka) jaternice, zeli a knedliku z nael povestne kuchyne. Tyto zemepisne vedomosti bratra Vally mne ptimo ohromily. Jeho asistenta Ed. Svobodu sehral pfilehave p. A. Kristinik. Br. Dan Datilek udelal trefu svou sehrou osoby Vojty Smida, nika. Jako dignik Alois Pentlieka, vystoupil br.

Ameos Kadleeek a dovedl to velmi dobte. Br. Frank Kogut vystoupil jako Dr. Otto Jandera, profesor, nepochybne restauratetske vedy a dal si na tom zaleleti. Bratra Josefa Kalouska zname vgichni jako stareho zku geneho herce a neni proto tkeba podotYkati, jak se zhostil sve role Knische, soudniho rady. Hra se velmi libila a salvy potleskfl a smlchu, byly hercilm dflkazem, 2e se naveteVnikum libila hra i jejich vYkony Co se tyre navAtevy, byli jsme vice nee spokoieni a veeer bylo nahote i dole jak se like, nabito. TRH° mne seznamiti se s pani John R. Von Benken, a2 z dalekeho Port Arthuru, ovgem ne toho v tine, ale v Texasu. Pojede se letos podivati do tech. Zavitala na na gi slavnost v prilvodu dvou dam, pani Anna Breha a pi.

J. F. Adam. Bylo to eetne krajana z Damon, Guy, Iowa Colony a z Bryan mne zdravil prv'ST br. Josef Mendel. Nde zdejei pan eeskoslovenskSr konsul, Dr. Hollub dostavil se na slavnost se svou choti a neteti. Krome bratra Josefa Pfady, sladka v pivovaru Southern Brewing Co., dostavivei se na nak slavnost se svou choti, poteeil nas svou pfitomnosti pan M. H. Otto, pokladnik teho2 pivovaru se svou dhoti a pan Bohannan rovne2 se svou dhoti. Nakm kuchafinka,m vzdavali vtichni navetevnici svou poklonu za velmi chutnou fipravu vtech pokrmu.

Ka20 navetevnik obdr2e1 v upominku zdatile vypravenST pamatnicek, k jeho2 vydaril ptispeli nak vakni oznamovatele. Bratr Josef Pfada, ees10 vrchni sladek v pivovate Southern Brewing Co. v Houstonu, kde se vati chvalne znaina piva 2 X a Alamo, v obdivu nad tim mno2stvim prace, jet veechny naSe vYbory tak spravne vykonavaji, vzpomenul onkh bratril a sester peknSrm darkem, za ea mu vzdavame diky. Velke pozornosti nav gtevnikfl Cana se plasticka, mapa Texasu, s oznaidenim pasem zemskYch iitvarfi vrchnlch vrstev pady a s s oznadenim prvotnich a nynejeich sidel naeich deskoslovenskSrch pfistehovalcil. Je to ditko Dr. Henry R. Mareshe a bratti Frank Olexfi, st. a ml., Frank Dvotaka a nevim kterSrch jeete tadovSrch brat& Je umistena ye velke vitrine ve foyeru pied schodi gtem. Nad touto plastickou mapou Texasu tyei se v peknem umisteni g est vlajek, ktere mu vladly od podatku jeho ann. Je to opravdu krasna prate a mute nas jen teeiti, 2e je umistena v budove na gi, v budove, ktera east° hosti navelevniky z jinSrch Cast! Texasu. Pozornost no,v gtevnikft upoutal rovne2 peknSr zaramovanY obraz darovanS r naeemu tadu pivovarem Southern Brewing Co., ptedstavujici evarnou Plzendeku v kroji, almajici v ka2de ruce pul tuctu sklenic peniveho nipoje s etyttadkovYm vereem od pisatele. Obrazek g varne Plzeriadky, jejl2 reprodukce je v onom obrazku, byl zapiljden pan! J. Rulikovou, jeji2 kolebka stala v druhem kralovskem meste Gech, Plzni.

Zabavni a rnajetkovST, respektivne spravni v'ybor dekuje touto cestou v gem navetevnikilm za jejich navetevu a oznamujicim firmam za, pocteni nas oznamkami pro na g jubilejni pamatnieek na oslavu aileteho trvani na gi kadoy e budovy vydany.

S, P. StudniZoSt.

Ve sttedu, dne 16. inloro, 1938.

ZPRAVA JAPONsRPAio HAPITANA ATIOTAKA HIRAMOTO 0 DVOU LETECKirCH UTOC1CH NA eiNSKE HLAVNI MESTO. IRAMOTO zaeind svou zpravu s nazornou H Zivotnosti takto: "Doba: dasne rano. Nedekane ptichazi rozkaz k pteletu velkeho more a bornbardovani Nankinu. Nas vSech, kteti se toho mama fidastnit, zmocriuje se napjate vzrugeni. Zahy ptiehazi zprava: "YoroSii! — VOe hotovo!" Potom rozkaz: "Kakare! — Spustit stroj!"

BarvitSrm, citove prosycenim slohem, jen2 by byl ke cti pisateli fejetonii, lidi kapitan vzlet k ptigernemu bombardo yani, boutliy3i let nad yzdutSrm motem, horami mraeen a sttediskem orkanu. Koneene se vynotila anhaj. "Pak" — pokraduje Hiramoto, "ptiletelo 5 neptatelskSrch bojoySTch letadel a zadalo na nas fitodit.

Hukot kulometa, divoka splet' obrovskch ktidel. Ale tak rychle, jako zachytime fotografickou kamerou momentni snimek, sestielili jsme dva neptatelske stroje. jsem jeden padat jako planouci pochoderi do vod velkeho jezera, druhS7 zavitil a dopadl na zem, kde rovne2 v plamenech vybuchl. Ostatni se daly na — To byl prvni vzduSnST boj v mem tivote. OvS- em, 2e se mne zmocnilo vzrukni, rozbuSilo.se mi srdce, kdy jsem spattil neptatelske stroje. Ale vSe se odehralo tak rychlejako ye snu. A potom jsme se obratili k Nankinu."

S vin Purporove hory je uvital polar zdegeneho mesta, jet deka prvni leteckS7 Atok. "8"lo o to, abychom dali Oinanilm ochutnat, co znamerla spravna trestni vSrprava!" tak Hiramoto liei s krasnou otevtenosti svilj "ZakrouRad fttefinik cis. 142, v Houston*, Texas.

VALENTIN TANEC. Tisice a miliony vzpominek nese se mezi lidmi v tuto idealni dobu Valentinft a v podobe malSrch gratuladnich srdieek pdsobi v‘Sem radost. ZvlaiSte tem mladSim zamilovanS7m, kteti vSechno videji krasne rfdove, nad kterSrmi se pne duha lasky a zati zlatSmi paprsky. mladost — radost. Proto zaba ym vStor tadu gtefanik se rozhodl oslavit tek toho zamilovaneho patrana ySech mladkch Valentina a site 27. Unora u 8tefanikil tancem ,a zaroveri to bude masopustni nedele. Tak devdatka, hezky se obleete do tech vaSlch kostSmati se srdee'kami a ktera bude mit nejhezei, dostane peknou prvni cenu. Bude zase hrat hudba Pekatova, neb jak se zda je dobte oblibena, aspori na poslednich sokolskS7ch §ilatinkach se velice libila. Te2 i ja jsem byla za masku, to koukate? Neieknete mne to, co mne tekla moje sedma svatost? Kdy2 jsem se ho ptala, jak se mu libim (byla jsem za Spanelku), tak se na mne podiva a po yida: "No, jako magkara! Kdybys radii u2 neblaznila; dneska bude skakat, a zitra friukat, vid'?!" V duchu jsem mu dala za pravdu, ale nahlas jsem to jemu netekla, jenom povidam: "Ale mle, tat'ko, to ut je na posled". Co si myslel nevim, ale nic netekl (asi veal, ze to je malo platne). No, a UP se. Ja utila dost veselosti, zabava byla pekna a v pondeli jsem nefriukala ani nohy mne nebolely a celST tSrden jsem dtela na zahradce jako chuda.

Ono je to piece dobie, kdy2 da jeden telu jin9cvik a u2ije dost smichu, kdy nemrite jeden druheho poznat. A ja jsem se vtibec v2dy rada za masku strojivala. U2 to byl mUj konieek za svobodna. A v2dyt' jsem i k vuli Sibtinkam v Praze o dobre misto. Ale copak mlade devce 17 let stare, ktere bylo prune ceIST rok z domova. Bomb. jsem se podiyat nemohla, mne se stS7skalo, naSim se stSrskalo, a pani mne damn' pustit nechtela (ad to bylo z Prahy do Kladna jenom hodinu vlakem). Az pry o masopustu 2e mne pusti. Vette, ze jsem se na to tolik taila, a k tomu ke v gemu posiali mladenci od spolku Tyl pozvanlcu na ples. To jsem radosti ani nejedla jak jsem byla St'astna, neb mne pani tekla, 2e mohu jeti v sobotu rano a ptijeti v fiterS7 zpet. Ty gibtinky byly v sobotu veeer. JO. cela radostna psala mamince, aby mne objednala cikanku, ze budu maskavana, a mils maminka mi ji objednala, clala za ni 4ankrat 3 slate, to byly penize pro nas, na jeden veeer, ale pry jsem si to zasiontila,,

VESTNiK

Jak jsme bombardovai Nankin. zili jsme nad mestem. Pedlive jsme musili hledat svuj cil. Ano, kdybychom si to usnadriovali jako nesvedomiti, opium koutici dihSti.vojenAti letci, byli bychoxn mohli proste s velke vfSky shodit sve pumy na Nankin, chraneni pied protiletadlovSmi dely hradbou mrakil, a pak letet domu, ani2 jsme dali 2ivot v sazku. Ale my nejsme pirati vzduchu. Poeitame s ka2dou pumou, kada puma stoji penize, mnoho penez — penize naich rolniku, kteti je velmi te2ce vydelo.vaji. Proto jsme nesmeli promarnit byt' i jednu jedinou pumu na jinSt cil, ne2 na Site fizemi."

Timto peelive zyoleriSrm cilem byla obe nankinska letiSte, Ku-kon a druhe Tado-dan, uynitt mesta. Ale etyti japonske bombardovaci letouny stale jeSle nedosahly sveho cile, stale jest* krou21 nad mestem. "Nyni jsme docela nizko," pokraeuje Hirarnoto. "Vidime, jak ulicemi mesta beli obrovske davy lidi, mu2a, Zen a deti, a rozeilene hledajl fikryt. Vidime, jak jsou sreleni k zemi naboji s yS7ch vlastnich obrannS7ch baterii, ktere platily nam, a jak na obyvatelstvo dopade, deAt' granattl. Konedne jsme si jisti sySrm cilem .. ."

"Nyni padaji pumy. Snageji se k zemi jako hejno holubti, vracejicich se domu. Mohutna stiecha hangaru leti do vzduchu, yznagi se jako kouzelnS7 koberec na vulkanickS7ch sloupech,

Oddil dopisovatelsV uz jsem se taila, 2e ani spat jsem nemohla, poeitala jsem dni i hodiny, kdy u2 pojedu. — A tu maiS! Na co se jeden nejvic teSi, to pit se zkazi. V patek dostala pani telegram, 2e pry ptijede jeji dcera ze 8tyrska s mu2ein a s cletmi, a ja, 2e musim byt na mist*, 2e v sobotu budou mit hostinu. Vette, ja zustala stat jako solnST sloup, takoya litost nine vzala, ze jsem ani promluvit nemohla. Az kdy jsem ten knedlik spolkla, kterSi se mi v navalu litosti v krku utak jsem ji prosila, 2e tam ma kuchatku a slu2ku, ty 2e mne zastanou (neb jsem byla zamestnana jako panska). Tak koneene pa velke pladi a na domluvu druhSrch mne pustila, ale pod tou podminkou, ze pojedu v sobotu v poledne a ptijedu v nedeli rano zpatky jiste. A ja slibovala co chtela i modre s nebe bych ji byla snesla, jen kdy pojedu domd a hlavne do tech Aibrinek. Tak koneene, kdy jsem ji pared odjezdem jest* slibila, 2e v nedeli brzy rano ptijedu, tak jsem jela. 6, kdybyste lidieky yeah, jak ten vlak pro mne pomalu jel. JO, u2 mela hlavu napted v Kadne a nohy jeSte u Prahy. Kdyt volali Kladno, tak jsem vyletela jako sttela, u2 abych byla doma, vzala jsem to nejkrat gi cestou pies lesy, neb jsme bydleli u Kladna v tech krasnSrch Ko2ovskSrch lesich na vSdetnim miste, a zadem domt a u2 jsem dr2ela tatinka, maminku, sestry, no byla jsem doma mezi sySrmi, tak mne bylo lehko!

Kdy2 jsem libala tatinka, tak jak mne dr2e1 za nice, povida: "Poslouchej, holka, ty ma'S ruce mozolovatSx jako tiak3i hutnik! To deldO panskou?" No to vite, tatinku, to je od leSteni podlah a ja jako panska to taky musim delat, (tam se voskovaly podlahy ka2dSreh 14 dni a 8 pokojil, to byla dtina). Ale to nic, tatinku, jen kdy2 jsem doma; horM je, Ze rano v 6 hodin budu muset jet zase zpatky. Ale mi1S tatinek teki: Tak nic, holka, ty jsi celST rok doma nebyla, tak budeS doma pies nedeli a pojeda v pondeli zpatky. Kdy2 se to pani nebude libit, at' ti da tvoji slu2ebni kni2ku a Inajde'S si nee° jineho. Mam vas deset, ale takovela otroka z tebe nechci mit, jeUe vas u2ivim." To tekl muj slat* tatinek, kterST kdy jsem poprve jela do slu2by, dal mne do 2ivota takove kazani o poslig nosti a poctivosti, 2e si ho pamatuji do dnes. Ale ja byla rada, 2e smim doina byt a na sluibu jsem vice nepomyslila.

Strana 19 a z jeho sti-edu yyglehuje 2lutodervenSr jazyk plament. Nato nasleduje deSt' puni, jen promeriuje zbytky hangaru v trosky a nidi cele letiSte. Na letisti stalo 20 strojti kdy se kout rozplynul, byly z nich rosZhavene trosky., Spokojeni se sySTm vS7konem, obratili jsme pozornost ke druhe east na gi ySipravy."

Na to nasleduje mene nazorne vylieeni dalOiho bombardovani. Na zpatednim letu dinska letadla provedla Utak na japonska, jednd sesttelila. V teikem dvoumotoro yem bombardovacim letounu, i nem2 seal kapitan Hiramoto, selhal jeden motor, take se vratil do Japonska se sedmihodinovSrm zpatclenim za druhS7mi dvema.

"Abychom se tirianilm pomstili, proved]i jsme pa etytech dnech druhSr pumo ySi Utak na Nankin. Startovali jsme s Amyslem, 2e doletneme nad Nankin. Prase tak jako poprve, jsme nejprve dlouho kronSili nad mestem, pedlife hledajice svdj cil. Oinska protiletecke, obrana °pet zahajila einnost." A fejetonickSt kapitan ve sve zprave zase podleha cito ySTrn projevilm, kocha se barevnou nadherou obrazu, jej2 skSrta, nodni obloha nad mestem, kde desetitisice nat'astnikil ve smrtelnem strachu se opet 'Stye ulicemi. "Zdalo se, jakoby tisice barevnSrch hvezd soueasne explodovalo nad mestem; mohutr4 ohriostroj, uspotadanS) ka2dorodne na Tyogoku — most* v Tokiu— je jako posledni zachvey plaminku dohasinajici zapalky proti nadhete explodujiciho viru pestrSrch plameml, jet biduji noeni oblohu nad Nankinem. Kratce po osme hodin y jsme si zvolili za cil skupinu budov yojenske akademie; na gich deset pum je hned promenilo v koutici trosky.

Veder nam tatinek dovohi jit do Aibtinek. Zima byla, snehu, men jsme to asi pul hodiny ,ale mne bylo horko a ja cupitala se sestrou a maminkou, neb jsme samy nikdy nesmely, do Delnickeho domu. Vette, ja, myslela tenkrat, 2e jsem v nebi. Byly to moje prirni §ibtinky, a tee jsem byla v pillnodni scene.

DruhS/ den byla male, rano jsem misto do slu2by Ala do kostela a veeer sl y znovu do ma.§karniho plesu, kterS7 potadala Sparta u Grumeth, a v pondeli zpatky do slu2by. Kdyi jsem ptiji2dela ku Praze, u2 mne tak lehko nebylo, jako bych to byla tuaila. Ptivitala mne pani s tamburskou, ale jo, byla posilena tatinkem a jsem se nedala. kekla jsem si o kni2ku, jestli spokojena, neb jsem si ten jeden a pal dne doma ztravene za ∎celSr rok zaslouSila. Ale kni2ku jsem nedostala, neb musi byt 14 dni ku ptedu vSmoved' dana. Tak jsem tam tech 14 dni yydr2ela a hned Ala do jine slu2by, kde jsem byla gt'astno, a spokojena.

Kolikrat jsem si vzpomnela, ad jsou tady slu/ebna, deveata g t'astnejAi. Proto to ptihoda mne asi utkvela v pameti a tim padem asi mam ma'Skarni zabavy rada, neb neni jedne, abych si tu episodku z mladi nevzpomnela.

St'astne mladi ze vieho na svete nejlepg.

Te2 jsem se dnes tesila, 2e se u nas objevi pani Radova„ z Ennis, moje krajanka, ale jsem zklamana; nepiijela. Prot asi?

Te2 druhou nedeli zkonSim dostat stanici WRR z Dallas; chci dostat hudbu Jendy Valtika, kterS7 hraje ,opray du pane, — ale nic.

Pani Baletkova to dostala, ale tak slat* ze to nebylo ani sly get. Skoda! , TeSime se vSichni na cviditele br. Kadlee, kterS, bude mit u 8tefanikil menSi ptednaSku. Proto ptatele ptijd'te v gichni ye etvrtek weer o 8 hodinach. Vaichni, jak einni tak ptispivajici a tea v g chni, kteti mate sebe menSi zajem o Sckola. Bude tea svolana sokolske, ze. Tak na shledanou ye dtvrtek veeer a pak o masopustni nedeli 27. finora! Na zdar!

K. 6tvrtnikova.

Caldwell, Texas.

Add NovSr Tabor Cis. 17., S.P.J.S.T. pOtada ptiSti sobotu 19. t. m. maSkarni pies. I3udou clany tii premie v cene $6.00 maskam.

Zaroyeri jsou y Uchni elenove naaeho tadu Zddani, by se dosta y ili v pinem poetu do bkezno, y e schfize druhou nedeli v bteznu,..kde se.bude jednat o stavbe nove sine. Ptijd'te ySiclini a poZabavni vS7bor. dejte svoje dobrozdani.

V2STNiK

Strana 20

NASE ZDRAV! Tlaeenka *e zdrava.

Dr. Fr. Langer.

Neni druheho uzenatskeho vYrobku, ktery by tak dokonale vyhovoval potadavkam hygienicke yytivy jako prave tlaeenka. Nadbytek tuku nebo nadbytek svalove vlakniny, nebo jednostrannost v chemickem smyslu jsou obyeejnYmi vadami uzenatskeho zboti. VSecky tyto vady odpadaji u tlaeenky, ponevadt je slotena ze ytech druhtl masa zaroveri a proto idesplriuje chemickou vSestrannost, potadovanou od zdraveho a chutneho pokrmu. Rosolovite albumioidy, ktere jsou pti teplem potivani zcela nestravitelny, ac pro obsah siry by je telo mohlo pottebovat, ptichazi pti tladence k pinemu uplatneni. Jsou jednak velmi yhodnYm konservadnim prosttedkem, jednak chutnou obmenou jidelniho listku v teto 11prave ZivoeiSnY rosol ma z ylaStni vlastnost, ze je totit straviteln'm jen za studena. To je na pfekatku jeho potivani, telo tolik albuminoida, ktere tvoti hlavni soueast rostlinnYch i tivodiSnych rosohl, nepotteboje, ale jsou ptece obeas pro obmenu ye vYtive vitany. Albuminoidy byly by zcela nechutne a proto uplatriuji se pine jen v ureitYch kombinacich, vtdy s masem tudnYm i libovYm spoleene a domaci huspenina nebo rosol a tlad'enka jsou ptikladem teto kombinace albuminoida Indio yYtivnYch, ale piece pro jejich bohatstvi siry a jinYch latek jinak pro spravnou vYtivu cennYch. V tiadence dochazeji uplatneni vSecky druhy masa zaroveri, v levnej gich druzich dokonce i velmi yYtivna krev, cenna, svYm nejvetSim obsahem teleza ze ytech potravin vabec, a je proto ptimo idealni kombinaci, zasobujicici telo ygerni pottebnymi tivoeiSnYmi latkami najednou. I soueastky tudne v lepSich druzich tladenky, i soudastky libove jsou vatenim ph yYrobe tladenky urovnany ye spravnem porneru, bez nadbytku nektereho materialu.

Kkdyt tlakenka je potita s cibuli, obsahujici vSecky pottebne vitaminy a mineralni soli v bohatem mnotstvi, pak je to s chlebem studena vedete levna, ale s hlediska hygienicke vYtivy dokonala.

Dr. F. Lelek.

KUCHYNSKA SUL V NEMOCECH. Panuje domnenka, to katclY ledvinami nemocnY se ma v prve fade vystiihat masa, aby se z neho netvotila bilkovina moci. â&#x20AC;&#x201D; A ySak onemocneni ledvin neni pasobeno jejich tametern. Zanetliva, je tak zvand brajticka, (Brightova) nemoc, eili nefritis. Jejich degenerace (nefrosa) nebo zkornateni tepen ledvin (nefrosklerosa) jsou nezanetlive. Ve vtech techto rozlidnYch nemocech ledvin na kuchyriskou sal tteba brat jinY ztetel. Ph yleklem zanetu ledvin se stejnomerne v diete ptikazuje jak nepatrne masa, tak jen nepatrne soli. Pti nefrose je dovoleno podavat na udrteni sil nemoeneho denne 20 dkg masa, ale ptikazuje se strava neslant., za soudasneho omezeni napojil. Pii nefrosilerose se potivani soli zakazuje tak pHsne, to i obydejnY chleb a mleko se pokladaji za potivatiny prilia slane. Za neslane diety klesa yysokY tiak krevni nemocneho a mate se tak po cele mesice udrtet na tadoucne nizkem stupni. Soueasne ubYva otokti nohou i bticha a mirni se obtite dYchaci a srdeeni, kdyt ovtem i ptijimani vody v jakekoli podobe (poleyky, kaya, tteba titna, eaj atp.) je do snesitelne miry omezeno. Aby vSak ptirozene touze eloveka po slane chuti bylo zadost, byly sestrojeny rozliene mineralni a rostlinne nahratky spli, tadna z nich vAak pine nevyhovuje. Proto ledvinami nemocni potajmu tak easto se prohteAuji solenim kuchyriskou soli, jako cukrovkou trpici pokradmym pojidanim jim Skodnych moueniku. Tfeba staleho dozoru na ne. PokusnYm pozorovanim bylo zjiSteno, to chore telo je schopno po potitku pal druheho gramu kuchyriske soli podftet litr vypite vody

a tim pkibrat 1 kg na vaze. Tato zkuSenost upozornila, ze je mozno iijmou soli provadet zdanlive rychle odtueneni lidi. Ve skuteenosti jde arci jen o jakesi vysuaeni soli a vodou ptesyceneho tela. Presto obchodni kruhy delaji dobre obchody s tak zvanYmi odtueriovacimi, ve skutednosti jen projimavYmi a vysuSujicimi solemi, ovSem do jiste miry i znemotriujicimi spravne zativani. Dulezita je tat otazka, ktera slotka kuchyriske soli vice zadrtuje vodu v tele, chlor nebo sodyk? Podle toho, ze chlorid draselnatY podnecuje vylueovani moei, lze soudit, to zathtovatelem je sodik. V tom take spoeiva, rozdil v iteinku kyselek sodnYch a vapenatYch. Sodove podporuji zativani, zkapalriovani a yykaglavani hlenu ph suchjich katarech prtidu'Aek, vapenate podporuji einnost ledvin a vyludovini moei. Wady kuchyriska, sal pasobi ptimo jako lek a to jako easteena nahrada krve, jakjankoli zpilsobem ztracene, nebo i jako nahrada telesnYch St'av zyracenim, nebo apornYmi prajmy ztracenych. V tech ptipadech bj r -Ye,ochranmtivskuje-lpmod zil rortok jejich 8 gramu v jednom kg vody dvakrat destiloyane.

Boleni v krku cili zinet mandli (angina) lea se osvedeenym deskym lekem prof. Honla â&#x20AC;&#x201D; anginovjuni tabletami. Motno je dostati bud' slabSi nebo silnejSi v katde lekarne s navodem. Cucaji se ptijernne jako cukrovi a jsou 11pine neSkodne i pro deti. Krome toho je dobre ph angina davati na krk studene obklady a jeli ulehnouti na latko. Kloktati mono bud' slab rortok nadmangarianu draselneho, kyslieniku yodieiteho, kamence, octa nebo citronove St'avy. Ph zanetu mandli nema se koutiti, nemaji se piti horke napoje a nemaji se polykati tyrda sousta a nemluviti mnoho. Pti znaene silnem zanetu a bolestech ma se polykati, zmrzlina nebo kousidky ledu. HorSi-li se zanet pies tyto prosttedky, je nutno zavolati lekate, nebot' se mate jednati o chorobu tag, zylaSte u VITAMIN D PROTI Nedostatek vitaminu D se tYka, ptedevSim detskeho yeku. NejznamejSi jeho nasledek je tak zvana ktivice, ktera se proje yuje nedostateenou pevnosti kosti, jejich zprohYbanim i znetvotenim kloubu. Z teetiny utvotenY nazev rachitis (rachis Cesky patek) ma hla yne na zieteli rozliene prohnuti patete, tvoteni se hr'Da nebo vybouleni hrudniku. DtivejSi lidoirjr nazev andelska nemoc vzniki zkomolenim nazyu anglicka nemoc, protote v Anglii kolem r.

1650 kfivice mezi detmi se vyskytovala tak hromadne, jako nejaka epidemicke, nemoc. Ale bylo by pozde vSimat si ktivice teprve v to dobe, kdyt deti byly ji jit zmrzadeny. Je nutno a za dneSniho stavu lekatske vedy pomerne snadno ptedchazet apinernu vYvinu ktivice, nebot' prvni jeji znamky se ukazuji jit pH prokezavani se tuba. Zdrave deti dostavaji prvni mleeny zoubek mezi 6. at 9. mesicem, ke ktivici nachylne at po teto druh y, dosti pozdni dobe. Take se staya, to prvni dva spodni a vrchni kezaky se yeas objevi, ale potom dalai zoubky se velmi opotelene protezavaji nebo nejsou na dasni pane v fade vedle sebe posazeny, nYbrt nektere doptedu ,jine dozadu Sikmo vyboeuji. Druhe trvale zuby bYvaji pak na kousacich hranach vroubkovane, v kratkem Case etyt let ztraceji sklovinu, dernaji, drobi se a vykotluji. Lekatsky se nyni ktivice u kojenca velmi zahy poznava roentgenovanim kosti, pozorovanim jejich vyvinu a vapenateni. Ale jsou i jine chorobne ptiznaky, ktere na upozorriuji. Mimo napadne tpatny vzrast a tetkopadnost pohybil bYvaji deti, byt' i nebyly na pohled slabe a vyhuble, lekave, neklidne, pies to beze vSeho zajmu ke hrani, telesne i dutevne neteene. Chybi jim v tele vapno. Neni vtak nic platno, zadne-li se &tem podasati, jak se dosud na yenkove deje, v podobe rozpraSkovanych vajeenYch skotapek. Do krve, do kosti a do tuba samotne vapno nepronikne. Aby bylo telem tadne vyutito, nutno diteti soueasne podavati vitamin D. NaSe zelenina a ovoce jsou nail chude. Z dennich potravin jej obsahuje tloutek. Ozatovanim tun ultrafialovymi paprsky tvoti se v nieh hojne D vitaminu. Ve 100 g ozateneho rybiho tuku jest pak asi 500 mezi-

Ve stledu, dne 16. imora 1938. narodnich jeduateek D. vitaminu, ye stejnem mndistvi ozokenYch kyasnic 4000, v ozat'enem mlece 80, v ozatenem ma.sle 10, v neozatenem jen 0.10 jednotek. Ozatovanim deti tvoti se D vitamin v jejich podkotnim tuku. Tato zku ,:ienost ukazuje naopak, jak velice bYva ktivice zavinena nedostateenYm pohybem deti na eerst\Tem vzduchu za ptimeho svitu sluneeniho. D vitamin jest jedinY vitamin, o nemt pokusy na mySich a kralicich bylo zjigeno, to jeho nadbytek mute poruSiti zativani a zdravi. Ale vzhledem k detem neni naprosto tadne ptieiny se obayaf, to by nadbyteene podavanYmi DvitaminovYmi ptiprayky nastalo pkevapneni krve a z toho nejake onemocneni.

Pri nespavosti jest ptedevSim yklycky hlevystaditi s tiprayou tivotospravy, jet ma ptihliteti k vedernim prochazkam, ev. k leheim sportam, evideni, teloeviku, telesne praci, k vdasne a skromne yeeeti, k varovani se Caje, derne kavy, namehavejSi vederni dinnosti duSevni a odpol. spanku; lotnice ma bYti vzdutnd, neptetopena a vtdycky dostatek yyvetrana.

Veimi prospiva hydrotherapie, z ylaSte vederni celkove koupele vlahe nebo teple (30-35 st. C) nebo ospoil omYvani do pill trupu pied spankern.

Syrova cibule podporuje zdravi. Stare zkuSenasti pravi, to syrova cibule ma leave &Inky ph sttevnim kataru, priljmu a aplavici. Vedecke zkoumani v posledni dobe ukazalo, ze po potiti cibule se taludeeni St'avy mnoti ate jejich ucinek je zesilovan. Tim je potrava v taludku lepe stravena a do sttev se jit nedostanou ptebytky potravy a nemohou se tam proto kazit. ZesilenYm ileinkem taludeenich At'av nisi se take v taludku pavodei nemoci, ktere tam s potravinou vnikly. Nezaleti na tom, v Ake 'brave se syrova cibule utiva, avSak daletite je, aby se utivala cibule syrova, protote vatend neb pedena (usmatena) cibule nema, jit leeiyYch teinka a nepasobi take v takove mite na mnoteni taludednich Stay.

Boleni hlavy neni vlastne chorobou samo 0 sobe, nYbrt pouze ptiznakem jinYch leheich nebo i tetSich nemoci. Nelze tedy vtdy ptiznak tento nadobro odstraniti sebe silnejSim prosttedkem, ney yleei-li se pavoclni nemoc. Bolestmi hiavy trpi ponejvice teny, zejmena jednostranne, t. zv. migrenou. Zde pomaha spra y -nativospr:ed lnoustic,epiti daje, kavy, lihovin, nekoutiti, dostateene spat. Ph zachvatu samem je dobre vypit Salek baldrianoyeho the (ltieku kotene baldrianu na Salek horke vody) a na eel() ptilotit student obklad. Ph silnYch bolestech pomaha, potiti praSku aspirinu, antipirinu, nebo pyramidonu. Z techto tri lekil.je aspirin pomerne nejmene jedovatY. Syrove mliko udriuje zdrave zuby. Aeditel zubniho oddeleni londYnske nemocnice, dr.

Srawson pridita syrovemu mleku velikY yjrznam na zachovani zdravych tuba. Sve tvrzeni opira o zkuSenost, zjiStenou mezi 750 detmi, dodanYmi do jeho astavu, u nicht nenaSel po dodani do ustavu ani jedine poSkoeni zuba. Detern v jeho astavu dostavalo se denne nesvateneho mleka, ktere ovSem vkly je drive podrobeno zkouSce, neobsahuje-li tuberkulosni bacily.

Med omlazuje.

Quido Sklenat uvadi zku,Senosti pani Tompsonove, ktera. zjistila, to pomoci medu jest mono provadeti domo.ci kosmetiku a ze tento prosttedek zachova y eene mladi. Slytte, jak to delala! Denne si natirala oblidej medovYm roztokem rortedenYm vodou. Med se vstfeba do tate a eini tak kati velmi hebkou a sveti, je jako sametova. Tet ruce si medem natirala a po nekolik hodin nechala med na kati pasobiti: k praci si navlekla gumove rukavide.. eervene rty jsou nejkrasnefai, vtirame-li si kapku medu po nekolik dm). za sebou. Na kousek dtivka se narnota hadtieek, namoei do medu a disti se pod nehty â&#x20AC;&#x201D; a po takovem disteni nehty ty krasne zbeli jako snih.

Ve sti.edu , dne 16. rinora 1938.

NaC jezdit do Floridy?

erova Angelika u'phie postace V

A'

Zimni mesice a poeatek jara bSrvaji nekdy hodne nepkijemne. Ale neni tieba utikati na Floridu, v gechny ty potae snadno piekonate, budete-li zachovavati nekolik jednoducl4ch zdravotnich pravidel a pii torn uZivati Trinerovu Angeliku. Je-li Z'aludek v poiadku, telo odolava veem frtokirm nachlazeni, a Trinerova Angelika je nejlepeim prostiedkem pro pravidelnou einnost vnitinosti. Tato silivka posill ialudek, udriuje vnitinosti v pravidelnern chodu, da yam zdravou chut' k jidlu a posilujici spanek. Pies 47 let Trinerova Angelika pozlva povesti nejspolehlivejei deal silivky. Je pfijemne. k a dobra pro vgechny eleny rodiny.

Dostanete ji u sveho lekarnika nebo pirmo od Joseph Triner Corp., Chicago, Ill.

VzacnS', piirfistek Vlastcnerka o inusea v Olornouci.

ProstejovskSr archeolog red. Ant. Gottwald darcval drahocenne sbirky Vlasteneckemu musejunnu spolku v Olomouci. Gottwaldova sbirka, obsahujici jeho celodivotni archeologickou den, vynika nalezy vSech predhistorickS7ch dob, predevSim kultury germanske, luSicke, slerske a platenicke. Z GottwaldovVch sbirek bude sestavena zvlaStni Gottwaldova sin, vnid budou instalovany praveke Predmety v poetu 7000 a nadoby, jichd se &O. pies 1000 kusfi. Vlastenecke museum olomoucje obohaceno take sbirkou Gottwaldova spolupracovnika, iid. uditele K. DobeSe z Dubu. Temito

rustky se stane oloMoticke museum Xonal se leteckV den. Byl take do 1_1 c inn provi ncialnim mu e em v ptitomen na g vudee a jeho hlavni republice. pobooniik. Pkedvadelo se jim nejnovej4 take bombardovaci letadlo.

Kremnicka mincovna razi zasobu Vfidce se na neho podival se zalibenim a prohlasil: "Chci mit 5000 taV kremnicke mincovne zahajili znovu razbu. petihalerotich mine!. kovSrch letadel!" Nato zvolal zcleSePetihalern byl v posle,dni dobe po ne pobodnik: "Proboha, viidee cozdradeni piva nedostatek, presto, de pak chcete o dz broji t?" jich bylo raSeno asi 100 miliond kuMark Twain si jednou staoval su. Prvni nove ralene petihalete Micah: "Natahnu-li pravou paIi doprijdou do obehu v nejbliSSi dobe. zadn, pak levou a kdyd koneene obema palefin oblouk, boll me RaSba petadvacetihalerovSich minv zadech." â&#x20AC;&#x201D; "Pro vaechno stra gne ci byla prozatim odlodena. na svete," pravil lekar, "a musite V jednom diktatorskem state vy- vilbec cleat takovou â&#x20AC;˘akrobacii?" pravoval znamSr komik a konferen- Mark Twain chvili ptemVAlel a pak cier pii prestaveni v proslulem ka- se zeptal: "A jak si vlastne oblekate kab61, pane doktore?" barete tuto anekdctu:

Mate Pritele neb znitmeho, ktery se uchazi o politicky

Hrdinu stihl fakir osud.

Do astavu pro choromyslne v KeJmonosich musil b3it dopraven 50IctS7 delnik Ant. Kotyza z Kostelce nad Orlici. Nahle byl stiZen prudIcSrm zachvatem silenstvi. Kotyza byl ji2 dlouho nemocen a nemohl pracovati. 0 tic nedospele deti se starala Jena, zamestnana u obce jako metaika. Za osudem KotyzovS7m se sicrSrva kruta tragedie legionalskeho hrdiny, kterST prokaza1 svou stateenost tak, de jeho einy jsou vylieeny v legionatskem roma.nu. V jedne ze svS7ch knih spisovatel Kopta 1161, jak naS'i legionati hajili s velkS7m usilim jistSr risek fronty proti Nemcrim. KdyZ jim daSlo stielivo, zdala se jejich ,zicaza neodvratnou. A tehdy dobrovolec Kotyza se ptihlasil, de ohro'ZenS7m kamaradrim ptiveze novou zasobu munice. S vozem stteliva, taier4rn korimi, projel neohrolenSi Kotyza St'astne de'Stem nepkatelsk3ich steel a zachranil kamarady. Ted' jej stihi jeden z nejsmutnejSich lidskSrch osuciri.

Radeji trpel hlad, nei by 'Zebra'.

Na silnici mezi Holasicemi a Vojkovicemi u 2idlochovic nagi lide mule v tedkem bezvedomi. PtivolanST lekaf zjistil, de neznamST je ne vysilen. Byl dopraven do zemske nemocnice v Brrie, kde se teprve po dvou dnech probral z bezvedomi.

Je to osmdvacetiletS7 delnik Josef Blaha z Rohatce u Hodonina. Hledal v Praze marne zarnestnani. Domil se vracel peSky. Nernel pen'ez a stydel se Sebrat. 8" el tak dlouho, pokud mu sily staeily. Pak klesl vysilenim.

Frisla jedna dama do obchodu pro misku na vodu pro psa.

"Ma loSrt na to misce napsano PRO PSA, milostiva pani?" tazal se prodavad.

Dama mavla rukou: "Neni treba," odpovedela, "mfij mud stejne vodu nepije a pes neuml eist."

Strana 21

V2STN1K

Zdali ano, neb zdali si pfejete Privydelati,zajdete za nimi a odporuete jim restnik a po pkipade eechoslovak, do ktereho by men dat sve oznameni kandidatury.

PLAT1tME KOMISNE Vam za vaSi praci zaplatime komiSne a vy ueinite kandidatu o iitad neocenitelnou bu, neb Vestnik jest le

NO

NEJROZSIRENEJSIM CESKYIVI CASOPISEM VE STATU TEXAS neb ma nejvetSi poet odberatel v Texas.

Plate narn dues, a my vam oznamime ceny oznameni rOznSich migne.

atd., take vase ko-

trtednici oznamuji nyni, hned po Novem Roce, a proto neodkladejte a navAtivte je bezodkladne.

Take tiskneme listky kandidatiim, plakaty a *de jine. 6asto kandidati si pfeji listky, dopisy, atd. v Ceske tedi a zavdeeite se jim, kdyd jim poradite, kdo praei tuto pro ne zhotovi.

PiAte na:

Cechoslovik Publishing Co. WEST, m

-::-

TEXAS ................................ I .......... ....... I

-I

Strana 22

GEORGE E. KACiR, PRAVNIK Vytizuje veekere soudni a pravni zalegitosti, abstrakty, posledni yule, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

DR. KAR. J. HOLLUB Cesld Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon Utadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POLIftEBNi SLU2BA. V hOdine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pontebni ustav pohotov3-T k sympatickemu vykizeni nezbyta.S7ch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levine cent' jsou 'mei zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni riditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. GREER Oei, UM, Nos a Hrdlo 'DR.

VESTN1K "CeStina fedi Polakii.

Cettina se tetila V PoLsku, obzvlaate v XV. a XVI stoleti, velke vaanosti. Sam kral Kazimir, soudasnik HIM() Podebradskeho, oznadoval deAtinu vetejne za "ptirozenSt jazyk slovanskS7". V "Matrice-korunni", t. j v zemskSr ch deskach kralovstvi Polskeho, jsou nejstarti zapisy psany jen latinsky a Cesky, kdetto prvni polskY zapis je zde teprve z r.

1511. Jsou to hlavne zapisy krale Kazimira a polskYch pant, tYkajiZi se Slerska. V knitectvich Opolskem, Toteckem, Osvetimskem, Zatorskem a Sievierskem byla eeatina od XV. stoleti vteobecne utivanou tedi vaech vzdelanYch Polak'. Tamni Polaci, knitata, tlechta, duchovenstvo a mesta, nedorilsovali si mezi sebou polsky, ale Cesky. A rovnet zemska ztizeni knitectvi Opolsko-Ratibotskeho a Tetinskeho jsou sepsana ne latinsky, polsky nebo nemecky, ale desky. V hornoslezskYch a v polskkch archivech (mestskS7ch, tlechtickS7ch, klatternich a universitnjch) jsou dosud chovany Cetni listiny, psane desky. Velmi mnoho techto Cesky psanYch dokumentri uvadi na pt. "Codex diplo"Macius Silesiae". Ceske listiny vydavala sletska i polska knitata, a tlechta, opatove Jemelnieti, Rudtti, Ratibottti a j. V knitectvich Osvetimskem, Zatorskem a Sievierskem byla sestina mezi vzdelanci a v 117. tednich stycich poutivana jette v polovine XVI. stoleti.

Pkiprava' trSrli Utedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas IrskST list a Ceskoslovensku.

HEFNER BLDG El Campo, Texas IrskV list "Irish Times" pike v seV nedeli rano od 9:00 do 12:00 rif dam' o eeskoslovensku toto: Je mai° narodil na svete s vettim narodnim uvedomenim net Oe§i.

C'hcete-li se ptesvedditi o teto skuteenosti, musite se zridastniti nePRAVNiK Vytizuje veekere soudni zale'Z'itosti ktereho ptedstaveni v opete Narodtladovna: 821 Bankers Mortgage inn° divadla v Praze. Naslouchat Building, pies ulicima,proti Kress Ceske opete v 'Naxos:halm" jest jako bkti ptitomen narodni demonstraci. budove.

Mncho lidi tekne, ae Ceti trpi komHOUSTON. TEXAS plexem menecennosti, ze jsou ritoeni v narodnich vecech, tvrdohlavi a DR. THOMAS N. DeLANEY ae zachazeji apatne se svSnni menai06N1 LEKAft nami. Jest jen ptirozene, ae 6eg spravne ptipravend.

BrSrle jsou po dlouhe porobe nachylni k as dle iiinlUVY. jistemu sebevedomi a nedttklivosti. ttadovna 3248 — Res. 2687 Ale dospel jsem k ptesveddeni, 513-15 Professional Bldg. jsou jednim z nejinteligentnejtich TEMPLE, TEXAS. narocifi v Evrope. I kdyt trpi ptepjatYm smyslem pro narodnost, jejich hlavnim cilem je, aby byli ponechani na pokoji v jejich praci ✓eska, Jidelna, Restaurace pro zachovani narodni svebytnosti. a Pivnice .

Nemci by men jeate lepti postave714 PRESTON AVENUE ni, kdyby nebylo dotlo k utvoteni HOUSTON, TEXAS Henleinovy strany, apatne ptestroJos. Kaut, majitel. jene odboeky hakenkrajclerii z RiTelefon: Beacon 31734. se. At' je chovani jednotlivSrch de" Pravidelna jidla a lunde. chri k Nemcrim jakekoliv, mail se Nejlepei soudkove a lahvove pi- Nemci pod vladou Prahy daleko levo, razne druhy vina a doutniky. pe, nets by se mei pod vladou BerMluvime desky. lina. V oeskosiovensku je svoboda.

Hoboko stale na sklade.

Ten, kdo se tadne chova, at' je jeho Zvl'aetni stoly pro rodiny. narodnost jakakoliv, nemusi se od Ceclati nieeho obavati. Ceti nejsou tak mill jako jive narody, ale zptdtelite-li se s nimi, mate v nich dobreho ptitele navtdy. Jsou tvrdi jaWEST, TEXAS. ko ocel a prave tak nezlomitelni.

PozemkovSr obchod — Abstrakty. Jsou citovi, s vysokSrm smyslem pro umeni a oaiveni velkou energii. TiPalely — Notatstvi. to klidni Slovane buduji svrij stat Mame spojeni v celdm state. bez reklamy a bombastu a delaji to dobte.

Pravil jeden znamSr mlademu mu"Co dela, pan Karafiat?" ti: `Vag otec vypada interesantne se "Ten? ZabSrva se bursovnimi spevlasy." kulacemi." svS7mi "Ale za tv ma co dekovat mne," "A jeho bratr?" odvetil hrde synadek.

"Je taky zavtenej."

C. H. CHERNOSlif

RED FRONT

Cervenka & Vaniura

Ve stteclu, dne 16. finora 1038.

Cis. II. Bolavy kontik na, faze.

Kdyi nam otec 'rekl jak Nonat bolest vyleeila, muj mua si dal Nonat na palec u nohy, kterY ho velice bolel, tak ae musel kaidY sticevic rozkezat, jinak by byl nemohl bYt obutY. Pred tim casein 2krat byl s tim palcem nemocnY, ae vady 4 tYdny byl upotan na luzko. Od to doby v palci pichat da ve'C'er na nej naplast z Nonat, do rana je po bolesti. On ale tarn nechii naplast dokud drai na miste. Jia pies 20 rokd nemusel stfevice rezat ani bolest snaget.

Na rozliene at' suche neb otevrene bolesti se Nonat osvedella, ktera bez• operace vytahne drevenO i oceloye frisky i steely v tele, ale musi to bS7t

NONAT Cena Nonat je 50c a $1.00, poetou 55c a $1.05. Ptejte se VA geho Marnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji plate prim° na nail adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. Pfejete-li si vice vedit o Weivosti Nona t, potlete nam listek s Vag adresou.

0 Oaj varenSt v kulometu.

Aby se v krutSrch mrazech nosi Tibet'ane okolo pasu shave uhli v medenkch nadobkach. Po'laud dratti je zprisob, jak se prSr

zahtivaji vojaci xis Spanelske fronte. Aby jim neomrzly prsty, sttileji bez ustani a ovtem do prazdna. Brzo se hlaveri rozpali tak, ae je mo ts no puSku sotva udrtet. Pak se musi zase na chvili se sttelbou ptestat, aby hlaveri nepraskla. Za svetove valky zatapeli si podebne kulomettak dlouho, dokud se voda v chladidi putky nevatila a pak si posloutili dajem. V tadnem ptepychovem hotelu by byl neptitel drat.

Start horal naael jednoho dne zrcatko, ktere atratil turista.

"No, jestli tohle neni muj stark otec," pravil, kdyt se do nej podival. "Ani jsem nevedel, ae se nechal malovat."

Doma zrcatko tajne ukryl na pride. Jeho podinani vaak neualo jeho zvedave ten& V noci, kdyt horal spal, vklouzia manaelka na pddu a hledala tak dlouho, at naala zrcatko.

"Hm," pravila, kdya se do nej podivala," tak tohle je to stars Carociejnice, kterou miluje."

Povidal zlostne jeden majitel lahildkatskeho obehodu: "Poslechnete, pane Jetabku, kdyt ua mi nemuaete zaplatit vino, co jsem y am prodal ,tak mi alespori vrat'te ty lahve." `Nu, dobra, to by alo . . . apropos, co date za kus?"

JARO SE BLIZI!

Nebude jit dlouho trvat a otevie se nam nove jaro, ale dasta, zmena v teplote bude miti za nasledek

KASEL A NASTUZENI Nekteti fide podceriuji, nedbaji prvnich ptiznakri a chive neali se natl.& ji, jsou v posteli vane nemocni.

Celts vase rodina bude chranena pied katlem, nachlazenim anebo ptipadnou chtipkou, bude-li po ruce

SEVEROV

Balsam Kash' PROTI

(Severa's Cough Balsam) LAHODNt — PRIJEMNE PtSOBtci, vyrabenS7 temet 60 let Ceskou firmou. K dostani v lekarnach.

Cena .25c a 50c Sezriamte se . . . . s dvema novS7rni SeverovSimi pravkami — Severa's 80's a Severa Seltzer. Podrobnosti se doetete v novem kalendari na rok 1938.

Nernavli vas lekarnik neberte nic jineho a zatlete svoji odjednavku ptimo na dolejti adresu:

CEDAR RAS, SEVER ACO. u

IPWAPID

Ve sttedu, dne 16. timora 1938, Skolni budovy vojakum.

Nemecke zbrojeni ma neblahSt vliv na nemecke tkolstvi. Pied rokem se v nemeckYch narodnich tkolach ell° 8 miliontii deti. Je to o 400,000 deli vice net pied etytmi lety, kdy se vlady ujali nacionalni socialove a kdy tkolnich tfid bylo 196,000.

Dnes je ttid o 92,000 a ueitehl o 4000 merle. Lze si ptedstavit, v jakS7ch pomerech se vyuduje. Mnoho tkolnich budov bylo zabrano pro yojenske fidele a na stavbu nowsich tkol neni penez. Pro Teti nisi je ptiznadne, to ubSive. porodnich asistentek — za jeden rok 1400. Ale pti tomto zmentenem podtu ubS7va, porodu na jednu asistentku ptipadajicich — podle statistik za rok 1937 ptipadlo na jednu porodni babidku 50.6 Porodh, v r. 1936 jette 54.8. Vlacia zavadi nove a nove podpory rodin, aby zyS7tila porodnost. Dnes se vypla,ci za katde tteti a dtvrte dite 10 marek .mesieniho ptispevku, za pate a teste 20 marek. Pokles podtu porokterST Mine znepokojuje vladu, souvisi s jeji zbrojni politikou. ZvSrtend. vSTroba zamestnava mnoho ten a tim je jim znemotneno matetstvi. ttek kapitalu pied hakovSym kiiiem Gdansko, ad je dosud svobodnSlm mestem, dostalo se jit iipine do podrudi nemeckYch hakenkrajclert. Se vzrustem `vlivu hakenkrajclera v Gdansku lze pozorovat odliv kapitalu do ciziny. Natai podnikatele likvidovali, jini pfelokli astfedi do ciziny. Nyni i nejvetk gdanskfr rejdal O. Behnke prodal sve obchodni lodi britske spoleenosti, odstehoval se do LondYna a stane se jejim spolumajitelem. Gdansko tim utrpelo takou hospodatskou ztratu.

• • Degtnik letos oslavi 200. narozeniny.

Na letoAni rok pfipada pozoruhodne jubileum. Je tomu prave dve ste let, co poznala Evropa datnik a udinila z nej velikou modu. Sarnozfejme, neni mono tvrditi, to by byl tento ukteenY pfedmet objeven teprve pied tak kratkou dobou. Slunedniky, jich2 bylo za date poukvano ovS'em jako dettniku, byly vAe-

VESTN1K obecne rortiteny jit v dobach anti ky. Za stredoveku vtak nikdo deft niky nepouMval a zejrnena Paf gane byli neobydejne udiveni, kdy jednoho dne gel Voltaire s deknikern v ruce na prochazku. Cele last() vtipkovalo o velikem filosofu, na mnohYch soudobYch karikaturach je zvednen s deStnikem. Ale Voltaire, jak byl tvrdotijnY a uminenY, nedbal toho ani v nejmenkm. Brzy nalezl nasledovniky a kratce pote byl povalovan deStnik za nezbytnou soudast elegantniho zjevu. ObeanskY kral Ludvik Filip se neodloudil skoro nikdy od sveho deStniku a v 19. stoleti to ji2 nebylo docela gadnYm problemem, je-li deStnik komickY, nebo ne. Svaz francouzskYch tovarnikii deknikil hodla uspoMdati v Paffzi historickou vystavu degtniku a vyda. zvlattni monografii.

• • getrne selky na Nemeekobrodsku.

Dries se ve statcich ani v chalupach nepede chleba doma. Hospodyne si na chid]) zadelaji a donesou k pekati. Pekati na Nemeckobrodsku si stetuji, 2e selky delaji piing velbochniky,aby pry jim chleba vydrtel hocIne dlouho. Nektere bochnikY yeti at deset kilogramtii. pry se lopaty pod temi bochniky Hospodyne utetti i na poplatku za pedeni, protote se plati od bochniku. Pekati nyni pedeni zdraOernoch byl obvinen z kradeie.

Soudce, kterY pochyboval o torn, to obtalovanSr rozumi ptisaze, kterou mel prave vykonati, rozhodl se, /e jej v torn smeru yyzkouti.

"Tomati", pravil, "vit, co se s tebou stane, budet-li lhati?" , `Na, mou yeru, pane", odpavedel Tomat, "ja ph* doll — tam se smatit, dlouho."

"Zcela spravne," odvetil soudce.

"A vit, co se stane, budet-1i mluviti pravdu?"

"Ano, to bude jette horti, prohrajeme to."

"Kdo je diplomat?"

"Diplomat? Diplomat je osoba, ktera deli katcle situaci, k nit by nedotlo, kdyby nebyli diplomati."

Strum 23

Holandske karmic ohroieny japan sicSrmi vyzvedaei. ttyki holandske ktitniky dostaly rozkaz, aby neprodlene odpluly k pobteti holandske easti ostrova Noye Guiney. V posledni dobe se zde potuIuje napadne mnotstvi japonskSich rybatskSTh plachetnic s radiostanicemi. Holandske striitni Jodi zjistily, to mezi rybati jsou detni ptestrojeni ja.pontti clustojnici.

Zvligtni patovni znitnky pro hakenkrajclery.

Kanclet Hitler povolil hakenkrajclerske strane, aby v pottovnim styku uvnitt Nemecka a s Gdanskem poutivala zvlattnich sluteb-

DIVADLO

rich poStovnich znamek. Hakenkrajclerska strana bude tak prvni politickou stranou na svete, ktera bude mit vlastni pottovni znamky.

Poklady ze svitove valky.

Arabgti delnici objevili nedaleko transjordansko-palestinskSrch hranic dye velka, skladike zbrani, ktera pochazeji jegte z dob svetove valky.

Patrne zde byly ukryty ustupujici tureckou armadou. Ve skladigtich bylo mnoho nemeck'ych pugek a dye bedny s 20,000 zlatYmi tureckYmi 11brami. Armadni poklad byl nyni dopraven vojenskou hlidkou do hlavniho mesta Ammanu.

NA VELEHRADE

OchotnickS7 Kroidek Velehrad, sehraje

v titerk, dne 22. Unora 1938 ve tkole divadlo, pod nazvem

"VESNICE ZPIVA" Vesely lidova hra se zpevy

Zacatek pi esne o 8. hodine VSTUPNE: DOSPELA OSOBA 20 CENT(' — DETI 10 CENTS V padu gpatneho podasi pfitti nedeli 27. imora.

K hojne navtteve zve Oehotniek, Krouiek Velehrad.

aroky $1.35. Cechoslovik West, Texas.

EME

jest nag nirod Eeskoslovenskjf a fohoto roku bude cslavovati 20. viroC1 sveho zrozenf.

Slavnostrif riz dodi lubileinfm oslavim

Zapadli V astenci Praga Film Co., Chicago, prostfednictvim sveho zastupce pro stat Texas Jos. VaAuta uvadi jeden z nejkasnej gich 6eskYch, rnluvicich think kterY poteLi a zahfeje kakie 6eske srdce svSrm milYrn dejem a zajimavSrm romanem lasky. Ukazovan bude v obrazkoqch divadlech.

MOULTON — ye etvrtek 17. anora o 7:00 hodinich weer.

HALLETI'SVILLE, — v patek 18. 'Mora odpoledne i veeer.

DALLAS -- Grove Theatre, v sobotu 19. finora o 11. hod. veeer.

Divadlo je ven z mesta v Pleasant Grove, na eeste do Kaufman, nedaleko Big World Store.

ENNIS -- v nedeli 20. tinora, odpoledne i veeer.

FORT WORTH — Rose Theatre, North Main Str., v pondeli, 21. finora o 6:30 a o 8:30 hod. weer.

KAUFMAN — v titerj,, 22. tinora o 7:30 hod. veier.

WEST, — ye stiedu a ye etvrtek, 23. a 24. tinora, odpoledne i veeer.

le

VSESOKOLSKY Oslavujte s nand!

Hipojte se a hlaste se nyni

Oi'ednim naravSm S.T.J. Sokol

S.S. BREMEN 11. kve"tna

S.S. EUROPA 4. Iervna 22. Iervna ZDARMA cS. CESTOVN1 PASY DRAHACH 50% SLEVA NA Pouze $3.00 od kufru z Brim do Prahy

a.

Pro informace pitte neb hlaste se

JOS. F. HOLASEK techoslovik Publishing Co., West, Texas neb u sveho mistniho zastupce

FAYETTEVILLE, — v nedeli 27. finora o 3 hod. odpoledne i veeer.

EL CAMPO — v pondeli 28. finora, odpoledne i veeer.

S timto filmem jest promitin jedriodilnY film, minulY Sokolsk-, Slot v Plaze.

k

HAMBURG-AMERICAN LINE FoRTH GERMAN LLOYD

etrana 24

V2STNiK

Pou!ivejte k oznamovini OZNAMENi KANDIDATO 111a157 Oznamovatel Cent': PravIdlit $25.00 Statni atady V Malem Oznamovateli it tujeme 15.00 2 centy za slovo za katcle uvefejne- Okresni ittady 10.00 ni. NejmenSi poplatek za oznamku KomisafskY Mad (do 25 sloe) jest 50c Oznamku na- Jine precinktn1 akady 7.50 piSte na zvlaAtnim listku a phlotte k objednasce pitsluinY obnos I All political advertisements must bud' poitovni poukitzkou (Money be paid in advance.

Order) nebo ye znamkitch (stamps).

Posilate-li osobni eek, pfidejte 5c Nita uvadime kandidaty, kteti Vas na jeho vSrmenu.

Ma-li byti jmeno oznamovatele tadaji o hlas a podporu v demokrazatajeno a nabidky posilany admi- tickYch primarkach, dne 23. oernistraci pod nati znadkou, uetujevence 1938. me za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvlatt' za OKRES FORT BEND znaeku a na paitovne, aby dale dopisy molly bSrti ihned odesilany.

Za terifa Ph oznamkach "Nabidnuti k sitatR. J. (SLIM) BARTA ku" neb "Pfijme se hospodyne" obnaa doplatek za znadku a poltovne F. R. (RUSK) ROANE 50 centu.

Doplatek za znadku budit ten k obnosu, kterY posilite za oOKRES BURLESON. znamku. za okresniho klerka. ;air- HLEDA SE delnik na farmu v JOHN J. tOUPAL ceske osade. Pitte na: "Delnik", c.o. aechoslovak, West, Texas. (7-pd) NOVOROthli NABiDKA: 200 Ors TABAK listovY na prodej. 10, inrazuvzdornYch sazenic zeli, 400 12 a 15 centa. bez dopravy. — J. E. flute cibule Bermuda, 100 sazenic Bury'dek, Portland, Tenn.

(21pd) ilavkoveho salatu a 100 dinskeho zed. za $1.00, padtou vyplacene. ObjedDoog- PRIJME SE (levee k vykona- aavka se vyfizuje obratem, uspokovani domaci price a k TYpomoci ph jeni zarueeno. vateni v dobrem domove. W. F. Mei- HALLETTSVILLE PLANT FARM, li, 1704 So. Adams, Ft. Worth, Tex. Hallettsville, Texas. (52-7c) (1tV-lte-pd) CHCI PiJJ6IT $4,000.00 na 6 IMF" Hledaji se mladi de ti bezdet- 3bydelnich dome v San Antonio. ni mantele, term k &mad praci, ZarudenY majetek. 8 procent iiroku. mut v pradelne. Domek k disposici. Dalsi domy se budou stavet. SplatMust miti odporndeni. 0 dark infor- ky jak chcete. — Ed. Validek, 201 mace hlaste se neb pi te na: A. B. Gates ave., San Antonio, Tex. (6-8p Johnson, Marlin, Texas.

(7-pd)

g

g

,

Dor- TABAK — dobit, jeranY, sla-

b' na koufeni. 10 liber $2.00, jinY 10 liber $1.60. Dopravu vyplatim. Post lam C. 0. D. -- M. Prochaska, Portland, Tenn.

(2tpd-lt6) Dor NA PRODEJ lacino — $1500.00

Ve stfedu, dne 16. (Mora 1938.

.

dovati budete se zajmem. N. Stalich ten onen kraja n ureitST kus. Prograa Lida Baarova maji hlavni rilohy v my budou naddle pkedern v novitomto filmu, kterY ka deho hlubo- nach oznarneny, dnes • pfinadime ce rozechveje a zase uklidni, nebot' porad eisel, ktere budou vysilany po chmurach tivota pfichazi zase tuto nedeli. sluneent jas, a dobrou pohodu duce Program: pfipravi am viterstvi eiste lasky v 1. Nis Matej, polka. tomto ovzduSi dobrYch a srdeenych 2. Dvacetikoruna, polka. lidi. Mile pisne pfispivaji k pavabu 3. Cornet solo, Comodore polka. tohoto nadherneho filmu.

(V-6) Hraje Alois Slovacek, 6ESKA PULHODINKA NA STANI- 4. Ze starch cast, valeik.

5. Dva kanarci, klarinet. dueto.

NICI W A C 0, V NEDELI 1VLEZI Hraje slee Geraldine Slovadek 4:00 A 4:30 P. M. a John Earsen.

V nedeli 22. anora od 4:00 hod do 6. Holzauction, S'otiSka. 4:30 odpoledne lirati bude na sta7. Na rozlondeni, polka. nici WACO Slovadkav nove organi8. Cikanka, polka. sovanY orchestr. Jsme informova9. V prostfed haje, ni, to tento orchestr bude fieinkovati trvale a stanice to bude behem 10. Na jate, pochod. mesice sesilena. Mini radius vysiU kaideho vYrobku je to tak,• lanYch in se velmi rozsifi. Par kdyt ceny jdou dole, nalezaji se pro Slovadek 'dada ct. obecenstvo, aby nej stale nova a nova uhti, vyroba mu posilalo posudek, jak se hrand se roz,§ifuje a pracovni mista rozHenry Ford. hudba zamlouva, anebo pfeje-li s: mnotuji.

g

y

y

PODEKOVANi. S lbolnYm srdcem projevujeme timto uznini vgem bratrum a sestram od iidu F. B. Zdrabek els. 112. v Guy, kteh jakymkoliv zpilsobem nam: vypomohli v nasi nejteigi chvili a prici Mane pro na eho mileho syna a bratra

g

•

Frantiika Kvetone,

kterY zem el dne 7. finora o peti hodinich rano v nemocnici Houstonu, po gest tftlna trvajici nemoci. Timto tez vzdavame diky fidu Laskavost eis. 70. za hojnou (feast ph pohibu.

Dale dekujeme shore za dojemnY zpiv, rev. J. R. Viltovi za pekes pronesenou fee v dome smutku i na hibitove. Diky bratram mladenciim za neseni rakve a sestram druilekam za doprovod tit°. Dale br. Klinkovskemu diky za snahu zjednini hudebniho br. Vine. Pekaie, vgem hudehnikinn v kapele to adinkujiciin za krasny doprovod hudehni. Wein pIatelam a znamym i direfim kvetin a veiled srdee'ne dekujeme, tei etenimu shromaideni za hojnou (east ph pohibu naieho milovaneho 3yna, a bratra k poslednimu doprovodu. Jeite' jedenkrate srdeene dekujeme.

FRANK K'VETOR A RODINA. Damon, Texas, 9. finora 1938.

koupi 10 akra ph Rio Grande Valley, asi 5 akra rodicich stromt, na kraji mesta Mercedes. Piste na: Joe December, Orange Grove, Tex. (lip

,

l000r- NA PRODEJ — ListovY tabak,

10c, 15c a 20c libra, nevyplacene.

Pike na: Emil Vejr, Portland, Tenn., (5-7pd) Route 1.

TABAK LISTOVY mam na prodej, 10 — 15 — 20 cente libra.

Na vzorky pfilotte podtovni znamku. Po tovni dopravu neplatim. PESKY MLUViCt FILM "ZAPADLI VLASTENCI".

John Hradek, Portland, Tenn.

(5-7)pd) Film tento bude ukazovan v Dallas v Grove Theatre v Pleasant Dr* KONE A MEZKY NA PRO - Grove. Divadlo se nachazi asi 5 mil DEJ! Prave dotly nam tti teleznieni z mesta. Jedete vedle vYstavi'Ste po vozy krotkYch koni a kobyl a tet Second avenue vedle obchodu pani vozy krotkYch tatnYch mezkri. Vaneurove po highway, ktera vede Prijcite se podivati, my odkoupene do Kaufman, na prave strane je Big varn dovezeme at na misto. — World Store a po leve jest Grove Schwartz Bros., Schulenburg, Tex. Theatre. Nezapomerite shlednout (7-8chg) srdeenY roman jednoho z nejoblibenej'Sich deskYch spisovatela K. V. 7w- NABIDNUTi K SRATKU. — Raise, jent dovedi udefiti na praRadnY star i vdovec, rolnik na od- vou strunu katcleho eeskeho srdce, poeinku, rad by si dopisoval se 'te- otivuje v torn pfekrasnem filmu a non dobre povesti e stall do 60 let, zavede divala do sveta zapadlYch at' vdova nebo svobodna, ktere. jest vlastenet v Podkrokonai v letech dobre povesti, upfimna, dobreho etyficatYch minuleho stoleti a da srdce a katolidka skuteena, nejenom mu protivati chvile nezapomenuteldle jmena, za pfidinou sriatku. Roz- ne. Do ramce chudeho, ale na vedena at' se nehlasi. Pfihligky krasy bohateho pohorskeho to pod znaekou: "ftadnY mut", c. o. kraje zasazen byl pohnutlivY roman (6-7-pd) Vestntk, West, Texas. lasky neitelskeho pomocnika ter0 NejntbezpeenefAi lichoceni je to, maka, syna svobodne matky, k fat-arove schovance Albince, kterY sle kterYm dastujeme sami sebe.

g

g

y

R d Pokrok Houstonu OZNAMUJE pofad spoleeenskych zabav, jet od otevfent jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem kraJana a jejich pfatel.

Poitorni sdresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0456.

Ns dootani so jest — 20th and North Main.

V nedeli 20. unora - Six Pal's, Needville V nedeli 27. Unora Nesvadba, z Rosenberg Texas.

VSTUPNE: PAM 40c DAMY 25c POI ADATELL