an Slovanske Po dp o
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. WEST, TEXAS. ye stredu (Wednesday) 23. tinura (February) 1938.
ROtNiK (VOL.) XXVI
an° 8.
JE (ILA AMERIKA BEZPECNA. 'I' SI NIKDO nemysli," pravil president Roosevelt v Chicagu, mluve o dnetnim mezinarodnim teroru a vyhrotovani svetovou valkou, "te nate zapadni polokoule nebude napadena." Podivejme se na mapu teto polokoule. Namotni sila SpojenYch State ovtem odrazuje od Utoku na severni polovinu, vyjma snad na Achillovu patu — PanamskY prupia y. Z obou 61sti zranitelnejAi a lakavejti je jitni polovina — Jitni Amerika. Mel president Roosevelt na mysli Jitni Ameriku, kdyt pronesl onu vYstrahu? At' to myslel jakkoli, jisto je, to velmoci dnes v'Selijak mane yruji v Jitini Americe, aby taujaly vYhodna, postaveni nejen obchodni, ale i vojenska. Imperialisticke narody - Italie, Nemecko a Japonsko — se ptedhaneji v ziskavani vYhod v Jitni Americe, majice pravdepodobne na mysli hrozici boj, a Spojene staty se svS7mi hospodatskYmi zajmy na jitnim kontinente musi 'dent teto hrozbe. Jitni Amerika se na prvni pohled zda vzdalena od evropskYch spore. Ale kdyti si uvedomime, to vettina zapadnich narodu Evropy nemtite vesti dlouhou valku bez jihoamerickYch surovin a potravin ate jihoamerickY trh je nejvettim cilem zapasu o hospodatskou svetovou svrchovanost, potom se Jitni Amerika zde. nebezpeene blizkou evropskYm udalostem. Amerika, jitni i severni, tivila a zasobovala Evropu a evropske armady za svetove valky, dodavajic jim i sttelivo. Americke suroviny a potraviny — zvlatte chilskY ledek a argentinske maso a ptenice — zasloutily se o viterstvi spojenca pravdepodobne stejne jako pomoc SpojenYch • Na pobteti Jitni Ameriky byly ye valce vybojoyany dve velke namotni bitvy s nemeckYm lod'stvem, a to u chilskeho pobteti a u FalklandskYch ostrovit At dosud vtechno vYvozni bohatstvi Jitni Ameriky bylo pod angloamerickou kontrolou. Velka Britanie a Spojene staty tam investovaly nej vice penez, hodne pies deset miliard dolarti, cot phedstavuje vie net dve ttetiny vtech cizich investic. Maji pod svou kontrolou vettinu jihoamerickYch tovaren a jejich spojene namotni sily hlidaji ohromne eastky investovane do jihoamericke pevniny. Pravda, jsou na trzich vatinivYmi soky, ale nemecka, italska a japonska vYbojna expanse jim vytydila spolednY fikol — zachovavat dosavadni hospodatskY stay v onom svetadile. Zda se, to Nemecko, Italie a Japonsko jsou rozhodnuty znidit tuto anglo-americkou kontrolu. Avtak posice Anglie a Ameriky je tak to by ji bylo motno znieit jen valkou. Ve valce proti Britanii by se Italie a Nemecko snazily dosahnout dvou cilu, pokud se Jitni Ameriky tyre: ptedevtim odtiznout spojeni Anglidanil s Jitni Amerikou pies Atlantik; kudy si Vella Britanie opattuje nejvice potravin, a za druhe, ziskati potraviny a suroviny pro sebe. Majice uzavteno Rusko a jine velke obilnice sveta nebot' nelze pochybovat o torn, na kterou, stran y se v phisti valce postavi Spojene
Genaro Arbaiza. staty, Kanada a Australie — Italie a Nemecko by musely hledat zasoby v Jitini Americe, protote i kdyby se zmocnily Podunaji, jiste by phi torn tyto kraje znidily. Tak se valka o namotni nadvladu ye Sttedomoti mute nakonec rortikit at na btehy Jitni Ameriky. Co din' Italie, Nemecko a Japonsko, aby vytladily Velkou Britanii a Spojene staty z jihoamerickYch trhit a posilily tam vlastni postaveni pro phipad valky? Postupuji krok za krokern, ale nefistupne angloamerickemu obchodnimu vlivu, provadeji mohutnou propagandu a pom.dhaji organisovat faS'isticke a nacisticke organisace v ruznYch jihoamerickYch republikach. A posleze se snati dosahnouti rozhodujiciho vlivu ve vojenskYch a namotnich institucich ruznYch state jako dodavatelt zbrani. Adkoliv Italie neni jako obchodni konkurent zdaleka tak nebezpedna, jako Nemecko nebo dokonce Japonsko, je ze vtech tti mocnosti nejodvatnejti a nejvYbojnejti, nebot' spoleha na obyvatelstvo italskeho ptivodu, jehot je mnohem vice net obyvatelsvta vtech italskYch kolonii dohromady. Od poloviny devatenacteho stoleti se v Jitni Americe usadilo pet at test milionu Italfi, kteti se do nynejtka rozmnotili na patnact milionti. A fatisticka Italie jich velke mnotstvi, a to z ylatte tech nejvlivnejtich, ziskala jako bojovneho dinitele. Roku 1929 civil, spolednY export Spojenych state, Vence Britanie, Nemecka, Italie a Japonska do Latinske Ameriky 65 procent vteho jihoamerickeho dovozu. Anglo-americkY obchod mel na teto kvote podil 83 procenta, kdetto podil Nemecka, Italie a Japonska dohromady dinil pouze 17 procenta Av§ak roku 1936 klesl anglo-americkY podil na 72 procenta, kdetto podil nemecko-italsko-japonskY stoupl na 28 procent, a to diky sousttedni zahranidniho obchodu pod patronanci vlady, diplomatickYm zasahum, levnej§im cenam pilnemu pronikani do obchodne nezpracovanYch kraja a propaganda mezi vystehovalci. Byl to jen obratnY tah proti pronikani nemeckeho obchodu do Brasilie. Spojene staty loni v dervenci piljeily one zemi 60,000.000 dolara ve zlate. Uvedene thi zeme provadeji propagandu tiskem, knihami, ptednatkami, interviewy a depetemi z Pima, Berlina a Tokia. Vettina jihoamerickYch denikti je zaplavovana fatistickYmi zpravami, dlanky vykladalicimi fatistickou teorii a filosofii a fotografiemi Mussoliniho a Hitlera. Fatisticka literatura pasobi na latinskou "pYchu". Rim s Mussolinim v dele je vydavan za hlavu nova civilisace, obnovu stare a slavne latinske civilisace, ktera kdysi vedla svet a bude jej zase vesti. V§echny latinske narody se maji organisovat ye velkou "kulturni" ligu pod vedenim Anna. Latinska Amerika je ovtem povatovana jen za provincii latinskeho sveta. Fatisticke a nacisticke skupiny a politicks strany byly vytvoteny v Brazilii, Chile, Argentine a jinYch jihoamerickYch zemich, vettinou s pomoci italskS7ch a nemeek3"Pch agent&
Honby na "rude" se nyni staly oblibenym sportem tropickych diktatortit, kteti bez vYjimky nazyvaji svoje politicks odparce "komunisty". BrazilskY president Vargas se onehdy rozhodi znidit "komunisticke" povstani a zabavil v ptistavu Porto Alegre, jako prvni- dfikaz spiknuti, nallad zbrani z Nemecka v cene milionu dolaM, poslanYch jeho nebezpeenemu odpurci Flores de Cunhovi. Prototie dodavku zpro stkedkoval nemeckY vYvozni koncern bratti Etzbergeril a protote z Nemecka nesmi odejit tadna zasilka zbrani bez povoleni nacistickYch je nutno miti za to, ze Hitler bud' pomahal "komunistickemu" spiknuti, nebo se fteastnil boje proti diktatorovi, jent prase podepsal smlouvu se SpojenYmi staty, ktera zastavit pronikani nemeckeho obchodu do Brazilie Avtak fatisticke m4)cnosti se nezastavily j en u obchodnich, propagaanich uspechti, nSTbr' jests dale. Podporuji a tivi dnetni zbrojatskou konjunkturu mezi jihoamerickYmi republikami a sna21 se jim prodavat i velke valedne lodi na vYhodne splatky. Nedayno nabidlo brazilske vlade Japonsko prosttednictvim koncernu Mitsubiti valedne Jodi v cene 200 milionu yenit, ktere mely bYt z poloviny zaplaceny kavou a z poloviny ye splatkach do deseti let. Nemecko prodava sttelivo tamer vtem jihoamerickYm statin. V detnYch ptipadech vymefluje Kruppovy vYrobky za potraviny a prave ted' vyjednava Venezuela s Nemeckem o dodavku dvou ktitnika. Chile nakupuje bornbardovaci letadla z Nemecka. Italie pak ucinila nejodvatnejti tah v teto hie, postavivti na zapadnim pobteti Jitni Ameriky tovarnu, kde se montuji bombardovaci letadla z dovezenYch soudastek. Loni podepsala peruanska vlada s tovarnou Caproni v Milano smlouvu na stavbu tovarny na letadla v cene 75,000 dolarli v masts Las Palmas, deset mil od Limy, kde je dnes nejvetti hangar v cele Jitni Americe. Nedavno byla dokondena a nyni ut vyrabi a opravuje letadla Caproni pod vedenim teditele Aldo Berta, slavneho italskeho valedneho letce. Na strategickem mists Jitni Ameriky v Bolivii — Italie nyni ziskala kus nezavisleho ktere je nejvettim otaznikem jejich Umyslu na jihoamericke pevnine. Tento otaznik jests vzroste, kdyt se podrobneji seznamime s italskYmi plany na ziskavani leteckYch koncesi nad jitnim Atlantikem. Pted nekolika mesici uzavtel general Pellegrini, teditel italskeho civilniho letectvi jednani s Argentinou, Uruguavi a Brazilii pro ztizeni letecke linky, jet by spojila Aim s Jitni Amerikou pies Gibraltar, Dakar, Natal, Rio de Janeiro, Montevideo a Buenos Aires. Plukovnik temne minulosti, Benavides- sou6asn3i. diktator Peru, osvedeil se jako nejlepSi spojenec a nastroj Mussoliniho v Jitni Americe...Tsa v usta,vidnem strachu z povstani — ne(Dokondeni na strand' 18.)
Strana 2
VESTN tIC
TUDIE vztahit mezi 'Tilden a uZitkov3imi roS hlavne pakud se zvytuje plodncst, znamenite ptispela ke vettimu blahobytu. Namnoze tolik, ze dnes zemedelci vytYkaG. V. Jacks. ji pedologii ptilitnou firodnoSt zeme. PraktickYon vysledku se dosahlo trodami, o nich se definovatelnYch typo, z nich mnohdy jeden ani nezdalo lidem z minule generaoe. pfechazi v druhy a vznika tak vice prechoclnich Za poslednich pa,desat let vyvinula se z praktypti. Dobte definovatelny "normalni typ" se tickYch znalosti o Ode eista veda, nazvand tvoti, kdy se uplatriuje delti dobu spoleene ne pills vhodne pedologii (tak se take nazYva vegetace a klimata bez rutivYch zasahii erastudium cleti). Pedologie si vtima pOdy a jese, kopcovitYch relieffi, ohne a eloveka nebo nejieh vztahil k ptirozenemu prosttedi a v torn kterYch specielnich vliv y matetske horniny. ohledu je ptibuzna s ekologii. Ekologie poklaZa takovYch podminek je typ pudy ptimo zada ptidu za jednoho z einitelu, kteti maji vliv vislY na klimatu, jetto vegetace jako ratelinina povahu a rortiteni rostlinnYch spoleeenska, lesy a stepi jsou take rozdeleny podle klistev, kdetto v pedologii se pohliti na vegetaci matu. jako na cinitele, vytvatejiciho ureite typy puPro rozdeleni type pod jest patrne nejleptim dy. ptikladem Rusko. Bird plan geologicky jedno0 pedologii jest nejvice znamo, ze rorttidila . tvarna se prostira od arktikeho mote studeptidu v jednotlive typy. Wive se vykladala VinYmi a mirnYmi kraji at do vyprahlYch poutti da jako produkt vetrani rtiznYch hornin a bYna jihu. Klimaticke pudni typy byly popsany vala oznabovana jako pada piseita, tulova, deponepry z Ruska a mnohe z nich dostaly take dieova a pod. Kdetto tyto druhy pud jsou rozruska mena. icy2eny po svete nepravidelne, jest naproti toTundra se vyznaduje nejnitti tepldtou, ktemu rozdeleni pudnich typt pravidelne a sourou snateji jette rostliny. Profil jest jednoduhlasi ptiblithe s klimatickYm typem krajiny. cht protote "pada" se sklada z rateliny paPudni varieta se pozna obyeejne hmatem pomalu se rozpadavajici, jet povstava z mechu a dle tvaru soudastek a to dopini se jen mentiRatelina lezi na nerostnem podklami laboratnimi zkoutkami a pedologikou zkude neustale zmrzlem, bez tivota, ktery svYmi ten0Sti. Typ pudy pozna se vtak teprve po peevlastnostmi odpovida, hutnemu ledu Proto volivern vytetteni celeho profilu, t. j. svisleho da neintite odtekat a tundra jest ji potad ptepriftezu od povrchu az k nezvetrale hornine. sycena. Tundra je nejjednoduti typ pircly; jeNesdetne vlivy biologicke, fysicke a chemicji charakteristika jest veskrze ureovana poke, jet po velcy ptsobily na piivodni horninu, vahou vegetace .odvisle na klimatu. Ostatni zanechaly eetne stopy na profilu. Na pt. paeinitele nemaji tam vYznamu. da usazena jest znazarnena zvrstvenYna proPtevladajicim typem ptidy rozlehlYch jehliefilem, povahou a tvarem ptitomnYch oblazIcti natych porostu jest podzol, prostirajici se Lia valounkti. Duletite chemicke vlastnosti se rokyrn pruhem v severni east Asie, Evropy i poznaji podle tvaru pudnich agregatti: hliny Sev. Ameriky. easto tvoti podklad slatinam a alkalicke (zasadite) se rozpadavaji ye velkYch vtesovittim. Na typickem podzolovern profilu stoupeich, neutralni v zrnech, kdetto kysele vidime nahote ratelinovou vrstvu — eerstvY hliny mail plastvovitou stavbu. Tento zjev humus — z tlejicich rostlin •(horizont) A). Od souvisi s vlastnostmi kolotdalnich jilu. Jily se neho se ostte cdlisuji spodni vrstvy Bede pudy chovaji jako nerozpustna slaba kyselina, s nit bez zvlattni struktury, potom jest hutnejti homohou reagovati nebo bYti pohlcovany soli rizont B nadervenalt hriedY nebo Cerny. VrstrttznSreh vlastnosti. Je-li ptitomna sodna vy B. postupne ptechazeji v horizont C — patvoti se sodnY jil, ktert jsa soli slabe kyseliny, vodni horninu. ma, zasaditou reakci. Podobne neutralni vapeDidetitYm rysem podzoloveho profilu jsou natY jil se tvoti v pudach bohatYch na vapenanapadne barvy jednotlivYch horizontt. Nejte sloueenirty a kysele piidy v zemi chude zahotejti je skoro vtdy natedlY, prdtote byly vysadami. Kysele jily a jejich soli maji charakluhovany sloudeniny teleza, jet se znova usateristickou stavbu a hlina se rozpada v nepradily jako kyslieniky a hydroxydy ve vrstve B, vicielne kusy. napadne zabarvene. Toto vyluhovani a opetne Vlivy kimatu na vYvoj uplatriuji se hlavne srateni kyslikatych sloudenin teleza a hliniku pohybem vody v Ode. Ve vlhkern podnebi, kde jest typicke pro vtechny podzoly a nazYva, se spadne vice vody net se mute vypatiti z "podzolisaci". Avtak podzolizace nastava jenastava pohyb smerem dolt, a produkty vetnom ve vlhkem podnebi, kde ptevlaciaji sratrani vyluhuji se pti tom z povrchovYch vrstev. ky nad vypatovanim; prosakujici voda vyluhuV aridnim klimatu zase vypatovani ptesahuje je telezo. sratky, voda stoupd vzhtru a rozpustnY maSkoro ye vtech humidnich klimatech naterial se hromadi v /dine na povrchu. Ptevlastava chemicke i mechanicke vyluhovani podajici pohyb vody vytvoti behem doby konedvrchove vrstvy, ale v podzolovem itzemi tYka zvrstveni profilu — odlitne vtak od vrstev se to filavne 'Zeleza. Sloudeniny teleza prochagoologickYch — chara,kteristicke pro podnebi, zeji pildou v podobe latek adsorpci nebo chey e kterem se tvotila hlina. Pti studiu pacinih micky spojen yh ' s humusem. Aby vznikla profilt nutno si ptedevtim vtimnouti polelovhodna kombinace, je 'tteba kyseleho humusu, gickYch vrstev, nazYvanYch take horizonty. jen dovede rozkladati slotite ktemiCitany horVedie znaku profilu vytvotenYch vlivy geonin a vytvotiti tak latky obsahujici telezo, ptilogickYmi, chemickYmi a klimatickYmi, jsou padne hlinik. to snaky jine, vytvotene biologickYmi vlivy, Nutnou podminkou pro vznik podzolu je ptedevtim vegetaci . V sluneeni zari buduji proto vlhke podnebi, kysele, Oda a rostliny, z rostliny sve telo z latek, ktere se °pet zemi kterYch se tvoti kyselY humus. Podzol tedy vraceji po jejich smrti. Rostlinne zbytky poskyvznika v kysele tulove Ode na pt. Sttedni Etuji potravu velkemu mnotstvi rtiznYch mikrovropy, ttebate humus bukovYch lesit neni tak organisril, jet se rozkladaji a rozlotene pak kyselY jako u jehlidnatYch. se stavaji soudastkami hliny jako tmava koeermyzem bYva sdrutena se stepni vegetaci, loidalni hmota, zvana, humus. Vlastnosti hufideeji s lesy. Kde vnikaji lesy do stepi, jest Omusu znadne kolisaji podle druhu pnvodniho da degradcvand v podzol; mohou tedy oba tyrostlinstva: humus stepni, ratelinovy, humus py vniknouti vetranim techte hornin. Na, prolistnatYch a jehlienatYch stromt maji svoje filu dernozeme jest svrchni zrnita vrstva barzvtattni vlastnosti a jinak se uplatriuji pri tvovy dune a bYva az dva metry mocna. Pod ni reni pOdy. Z ostatnich vlastnosti profilu ince lezici horizont prosycenY uhliditanem vapenaspjatych s povahou humusu jest nejcitletitejtYm na profilu bud' vykveta nebo tvoti odbarva, jeji odstiny a zmeny na profilu delene konkrece. eernozem se mute udrteti v Na stavbu a vzhled profilu ma vliv relief klimatu, kde sratky a vypatovani jsou asi v krajiny, propustnost vody, Cinnost bakterii, jarovnovaze. UCinky prosakujici vody v dobe vlhkot i 'tivoetchii ∎ttijicich v Ode. Mohou zastiraka jsou vyvatovany v dobe sucha, kdy voda ti, pozmeriovati nebo svytovati vlivy jinYch stoupd a s vyjimkou uhlieitanu vapenateho se take celkovY vzhled daneho profilu neda zjistit pohyb tadne jine slotky pildy. je (last() velmi slotitY. Pies to vtak se daji zaProti kyselemu humusu podzolovemu jednokaditi pOdy celeho sveta do nekolika piesne tVarna a neutralni Cernozem nema vyluhova-
Vedeckcf qzkum pfidy.
Ve sttedu, dne 23. Unora 1938. ci sciiopnosti, ale za to sraZi pudni koloidy v trna, ktera docia,vaji tomuto typu pudy nich vlastnosti ornice. 6ernozem jest velice Urodna, jsouc vhodnou pticlou pro pestovani ptenice. Protejtkem k tundram jsou jaksi some dy, vznikajici v horkYch a suchYch krajinach, kde spodni voda ma vetti vliv na vytvoteni pticly net skrovne deal& Je-li v neptistupnYch hlubinach, e typ pudy clan povahou zvetrale horniny; spodni voda pronika. smerem k povrchu, sratejic v hotejtich vrstvach vrstvach rozpustne soli. To jest • vlatt' napadne, kdyt jsou ve spodni vocle rozputteny sodne soli: Vida jest potom solmi prosycena. Playa solna. Vida ma v profilu rozptYlene bile shluky soli. Protote soli jsou silne elektrolyty, srateji ptidni koloidy a tvoti se Vida bez struktury, trpici nedostatkem ptirozene vegetace a chuda humusem. Svym vzhledem se napadne lisi od put), podobnYch, ale kde byly vyluhovany soli, tam sodnY jil pti schnuti tvrddne v hroudy vfrazne stavby. Kdyt zvlhne sodnY jil, pohlti mnoho vody a stane se rosolovitYm, v kteremtto stavu se neda °baldvat, jako alkalicka reake tkodi skoro vtem rostlinam. je to pilda velice netuodne., moz'no ji easteene meliorovati kyptenim a kyselYmi hnojivy. Ve ylhkYch tropickYch krajinach tvoti se pada napadna laterisaci. Silnym vetranim rotpadnou se slotite ktemiditany na kyslienik ktemieity a kyslieniky Ieleza i hliniku, ktemen jest ,odplaven a ye zbyle pude se hromadi hlinik a 2.elezo, jet charakteristicky rude zabarvuji pudy tropicke. Laterisace (vyluhovani ktemene) jest opaenY pochod net podzolizace (vyluhovani teleza a hliniku). Podzolisace se deje za podminek vhodnYch pro ukladani humusu, kdetto laterisace je betna v krajinach, kde nastava rychle a dokonale okyslideni rostlinnYch zbytkO, humus je skrovnt U ruznYch laterite stavba v podrobnostech znaene kolisa, ale daji se vtdycky poznati na profilu bud' od oka ,nebo rozborem. V tomto profilu se obrati historickY i biologickY vSivoj celeho prosttedi, se vtemi nekoneene rozmaniitYmi podminkami, za nich se tato pada tvotila. Obrovskf zajem o Prodanou nevestu pro , videilske delniky. Videriska Statni opera potadala v posledni dobe nekolik nedelnich odpolednich ptedstaveni Prodane nevesty, aby seznamila tkolni mladet se Smetanovou hudbou. V souvislosti s tim vyslovily delnicke kruhy ptani, aby statni opera poskytla take delnictvu moanost teastmid se ptedstaveni Prodane nevesty. Rakouska Umelecka, itsttedna ujala se teto mytlenky a aby finanene usnadnila takove ptedstaveni, obratila se na vynikajici &Misty, zvlatte na R. Taubera, aby zpivali pro delnicke ptedstaveni Prodane nevesty zdarma. Tauber a jini solisti slibili a v sobotu byl zahajen ptedprodej zlevrienYch delnickYch vstupenek na ptedstaveni, ureene fla, -6. imora. K divadelni pokladne dostavily se velke zastupy delnikii, takte za hodinu bylo ptedstaveni vyprodano a jette asi 5.000 osob hlasilo se o vstupenky. Selma v kreskem lesiku. Odborna. ueitelka ROtena Forsterova z Prahy-Spotilova chovala v kleci na zahrade dva male medvidky-myvaly. Obda,s jim, doptala volne pobihani po zahrade. Jeden medvidek pied easem uprchl a marne byla po nem patrano. DruhY medvidek zesmutnel. StYskalo se mu. Vyekaval ptihodneho okamtiku a v pondeli utekl za svYm druhem. VCera dopoledne spattil polni hlidad Kubieek, ze v ktovi u restaurace "Za vetrem" v Krei u Prahy se skrYva huriatY uprchlik Tak se sWo, ze v kreskem lese byl uspotadan hon na medveda. Nekolik mute obklopilo vyhladoveleho mYvala. Ustragene zvite vyrazilo ze sveho ificrytu a kdyt truhlat tech mu zaskoeil cestu; kousl je medvidek rielcolikrat do ruky. Pak se podatilo medvidka vehnati do hlidaeske boudy a uveznit. Byl vtak i potom vzdorovity, ze neposlechl ani majitelku a nezbylo neZ jej zasttelit.
Ve sttedu, dne 23. rinora 1938.
Oddil dopisovatels4 Dopisy, jai by obsahovaly nevem* neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnimu rozhodnuti. Houston, Texas. Cteni bratki a sestry! V poslednich nekolka eislech Vestniku bylo nekolik velmi zajima ykch dopisii a tel od br. redaktora, nekolik peknkch &ankh, pojednavajicich o Udall ieky Rio Grande, neb jak jsme zvykli krajinu tuto jmenovat "Rio Grande Valley", a teg o pezemcich, ktere tam nyni nage Jednota vlastni a nabizi elenrim na,, prodej. Soudim z mnoha dopisri a dotazri, ktere jsem ohledne tato krajiny v poslednich nekolika mesicich dostal, ge mnoho a mnoho nagich nit, rolniktit, v Texas a v jinkch statech se o tam. nej gi krajinu zajima, a proto doufam, 'ae mne bude poptano trochu mista ve Vestniku, abych mohl podati o teto krajine mrij nahled a moje vysvetleni, prod ja .myslim, ze krajina tato nabizi velike vS7hody a velikou budoucnost pracovitemu lidu jako je na g eeskoslovenskk kdyby se tam ten nag lid ve yetgim podtu usadil; Mne je krajina tato znama ji g po vice jak 20 let; vgdy mne velice zajimala, libilo se mne tam a videl jsem v tone kraji dobrou budoucnost a proto jsem v gdy se zajmem 'CCU vgecko to pojednani ve Vestniku. Co mne ale v minulosti od teto krajiny odra gelo byly ty velice pkehnane ceny, za ktere se pozemky v Rio Grande Valley pled depresi prodavaly. Pied nekolika lety bylo mne nabizeno velmi v3thocine a vS7nosne misto pracovat tam v prodeji pozemkti pro jednu velikou pozemkovou spaleenast, ktera tam ptiva gela pine vlaky lidi ze severu a vSrchodu, ktefl tyto pozemky o latekot kupovali. 8lo to dobte, bylo to pane a libilo se mne to, ale jejich cena od $400.00 do $1500.00 za akr, za nevzdelank pozemek to same jakosti, jako nage Jednota nyni nabizi od $100.00 do $150.00 za akr, mne od toho odrazila. Ac jsem vide, ge v mnoha mistech bylo utraceno na torn pozemku nekolik set dol/aril po akru s odvodnenim a zavoclriovanim, piece za tak vysoke ceny nemohl jsem se k tomu odhodlat, abych s takovkm obchodem gel do spojeni. Dye veci, ktere jsem je gte nikdy resly gel nekoho popirat co se tyre Rio Grande Valley jsou to, to kagcIS7 uzna, ge je tam neobydejne bohata prida, a potom, ze je tam mime podnebi; to je tam krasne, ty krasne residence obklopene palmami, citrusovS7mi sady a jimimi tropickSuni strcmy a rostlinami, uelni na eloyeka zvlagtni dojem, kagclemu se tam libi. Neni divu, to lide se v gech easti SpojenSich Statil tam jedou stravit sve prazdniny, aneb ze mnoho lidi se tam stehuje na stard leta na odpoeinek. Kagdk, kdo v Rio Grande Valley byl, jestli pride vubec rozumi, tak musi doznat, to at 'na, male vyjimky, lepgi pridy nikde neni. V ptedpotopni dale a po tisice a tisice let krajina tato byla zaplavovana tekou Rio Grande, ktera, tam tuto Urodnou pridu, na mnoho stop hlubokcu, naplavila. Pricla tato je naplav a cele to Valley je vlastne ristim (delta) ieky Rio Grande, ktera, ale nyni onu krajinu nezaplavuje, ponevadg vlada Spojenteh Statil a domaci distrikty postavily podle ieky vysoke braze, ktere udr guji zaplavni vody v teeigti. Bohata prida je zakladem rolnickeho blahobytu vgude a to same plati v Rio Grande Valley. K tomu krajina to ma je gte tu velikou v'hodu, ge ma dostatek vody na zavodriovani, a potom, 'ie se nachazi v to "nejjiinet§i" sti eelSrch SpojenS,eh Staff'. Neni tam temer zadna zima a pestuji se tam s rispechem v geho druhu zeleniny, v zime, v dobu kdy ostatni east Spojenkch Statti je pod ledem, a v dobu, kdy tyto rrizne zeleniny maji nejlep gi cenu. Zajiste nekdy se stane, to i tam ceny za Oktere plodiny nejsou uspokojive, ale tam-
VESTNIK nejk zkug eni rolnici tomu hledi predejit tim, ze pOstuji zelenin nekolik rozdilnkch druhri a tak kdy cena za jednu plodinu neni uspokojiva, tak oni maji na prodej nee° jineho, co ptinagi dobrOu cenu. Ze v rolnieeni v torn udoli v pestovani citrusoveho ovoce, zelenin atd. musi neco laSt, mute s ka gdSr domyslet z taho, kdyg povagi kolik lidi je tam s tim zamestnano. Lide tam s tim delaji jako mravenci, *dude je pino lidi a 'tivo. Dale to dokazuji ty sta a sta, rtiznS7ch nakladaren, "varehoust", "packing sheds" atd., kterkch je tarn tem& nepretrZitY , ketez podle drah po eelem Valley. Kuperi, co tyto plodiny kupuji, je tam snad na sta; katc1S7 to mute videt. Nekteti lide mire pravili, ,ze oni slygeli, snad v Rio Grande Valley ty kupci zelenin, atd nechteji od malSrch rolnikt jejich plodiny kupovat. Ptal jsem se na to nekolika tam mne znamStch nagich rolniku a oni mne veci pravili, ge oni nemeli nikdy nesnaze prodat jejich vSirobky, protage jich nemeli tak mnoho jako nekteti ti "velici", a pravili mne, to tamnej gi ku.pci kupuji zeleniny die jakosti od ka gnecht' jich ma, na prodej sto Tiber aneb celou tkleznieni karu. Je tam na gich krajand, rolnikri, rortrouaeno po celem Valley dosti slugnST podet, mnozi z nich tam bSrvaji ji g mnoho let a chvali si. Na gi rolnici v zime pesuji zeleniny a potom v lete na torn samern pozemku pestuji bavinu; cizonarodovci abyeejne jedou v 160 nekam na prazdniny neb na vS7let. Bavina tam vydava, prilmerne bal po akru a nezavodriuje se ag na tu vyjimku, to kdy je sucho pied setim, tak nekterk rok se tarn pied setim dobte zavodni a to je vge. Nekteti se v Rio Grande Valley obasaji vysokSrch dani. Strach v tomto ohledu byl v minulosti docela opravnenSr neb v minulosti byly dane v Rio Grande Valley neobyeejne vysoke, proto ge se tam utratilo na miliony dollarri za v gecky mogne vymogenosti a vybudovani. Na vgecky tyto veci byly vydany bandy, ktere daneplatci men platiti a proto kdy g pozemky v Rio Grande Valley byly udane k zdaneni al do tisice dollarri a vice po akru, v geho druhu dane byly na ne placeny v torn samem pomeru. Kdyg ale pkigla deprese, ktety vysoke ceny, bondy a jine dluhy hodne snigila a v mnoha ptipadech skoro na dobte vymazala, tak dane se s tim take hodne Bylo mne teeeno hodnovernkmi lidmi, dane jsou tam nyni jenom asi 15 nebo 20 procent tak vysoke jak byly na ten sam majetek pied depresi. Kolik ureite dane na kagc1ST akr neb farmu obnagi zalegi na torn v kterem distriktu majetek se nachazi a take jak' majetek to je a kdo chce vecief ureite kolik by asi obnag ely dank vodni poplatek atd., na pozemek, kterk by chtel zakoupit, mri ge se na to sam osobne ptesvedeit aneb kdy mne o to pogada, ja mu s radosti tyto informace zaopattim. Mnozi se ptaji, ge prod je to, ge jsou tam nektere majetky neb citrusove sady v takovem gpatnem stavu, odbehnute, zanedbane. Statistika ukazuje, ge asi 90 procent pozemku a majetku prodaneho ve Valley velikSani pozemkov'mi spoleenostmi bylo proclano lidem z velikSrch mest na severu a na vStchocle, na splatky. Skoro vg ichni tito kupci byli lide pracujici v dilnach, obchodech atd., kteii koupili pozemky tyto na splatky, nechali je v mnoha piipadech vzd'elat, vysadit na nich sady, atd., poeitali, to pozemky a majetky tyto behem easu ze sy STch vSidelkri zaplati a ge potom se tarn nastehuji a budou tam miti na starost g ivobyti zajistene. Jak ale pti gla deprese, tak mnozi z techto lidi pozbyli svoje zamestnani a nemeli k tomu prosttedkii, aby mohli tyto splatky na svoje zakoupene farmy a majetky cleat; pfestali platit. Kdy g oni piestali platit, tak zavodriovaci distrikt jim nedal vodu, spoleenost, od ktere pozemek koupili a ktera pozemek vzdelavala a sad op^atrovala, ptestala jejich majetek opatrovat a v gecko zristalo stat, pozemek takovk byl brzy v trave zanedbanST a v mnoha pkipadech je tam dosud. Lida to pozbyli. Ta deprese udelala lidem velikou Baru pies jejich rozpodet, vSude, a v Rio Grande Valley obzvlMt', ponevadi tarn to by-
Btrana 3 lo pied depresi v gecko velice ptehnane. Z ka g gkody ma, nada u gitek. Lide, ktefi tam, ny--de ni zakoupi, za nynejai ceny, maji zisk z tech ztrat, ktere tam utrpeli ti, kteti pied depresi tam zakoupili majetky, bondy atd., a tech ztrat tarn takovS7 m zprisobem utrpeli lide na milicny dollart. Ja jsem jistk, ze kdyby nekdo chtel zavesti nyni takovk zavodriovaci system, atd., jako je zaveden v distriktu 15., v kterem Jednota ma svoje pozemky, ktere nabizi na prodej, ze by to stab° snad dvakrat tolik, co Jednota chce za tento pozemek, I se vgim zatizenim. Kdyg nage Jednota pfeyzala pozemky ve Valley a zaealo se o tom mluvit, to pozemky tyto bude prodavat na gim lidem, dojel jsem do Valley nekolikrate, abych se pkesvedeil jak to tam pies tu depresi fg ecko dopadlo, jake pozemky tam Jednota ma a jak' rispech tam delaji skuteeni rolnici, kteki si hledi prace. Byl jsem tarn nekolikrat, pfejel jsem Valley od jednoho konce k druhemu, mluvil jsem s lidmi vgeho mog neho povolani, porovnaval jsem ceny majetku na na prodej nabizeneho, v geho druhu "bargains" a dosti brzy pti gel jsem k tomu nahledu, ge kdy elovek mute ve koupit majetek za tu cenu, za kterou on se tarn nyni prodava, to nyni je eas tak ueinit, ponevadt kdyg se vge uvagi, kagclk musi umat, ge Valley nabizi yetgi vkhody a lepgi legitost pro rolnika dopracovati se rispechu neO ktera, jina krajina. Sumou, je tam dobra zem, dobre podnebi, dati se tam krome baviny mnoho jinSich plodin, ktere se nechaji dobte zpe/legit, a bavina se tam dati tak dobte jako v tom nejlepgirn bavinovem pasmu v Texasu. V Rio Grande Valley mute elovek udelat z 25 okra do roka vice penez net kde jinde ze sta a.krtit toho nejlep giho pozemku, a mute si tam udelat vetginu prace v zime, kdy je pohodlne a chladne podasi. Radim kagclemu, kdo mini farmu neb nejakk majetek koupit, byste podival se do Valley nyni. Jsem jistS7, kdyg tak ueini, ge bude s tim co tam uvidi pkekvapen. Jednota tam ma dobre pozemky, nabizi je na mime splatky; jestli je chcete videt, rad yam je ukagu, a tag yam s radosti uka gu cele Rio Grande Valley, zavezu vas kam budete chtit a ku kteremu krajanu tam bydlicimu si bude ptat. Mugete to na sve oei videt, o v gem se sam ptesveddit a pak podle toho jednat. Kdyi si ode mne pozemek koupite obstaram yam stavebni material atd., a vynasna gim se, abyste meli se stavenim atd., ico mogno nejmene starosti a nepitemnosti. Ze zkagenosti vim, to pro dloveka v takov3ich vecech neobeznameneho a zvlagte v cizim miste a daleko od domu, mohu mu timto ugettit mnoho easu a nesnazi. Tato ptilegitost koupit tak lacino jako nyni nebude trvat dlouho. Kdyi jsem tam mlnulk tkden byl s lidmi, kteti si take pozemky od Jednoty kcupili, bylo nam tedeno v poslednich gest mesicich bylo v Ro Grande Valley prociano vice pozemkri ne g pied tim za Aest let. Jsou tam lide ze fgech dasti Spojench Stahl, tourist camps, hotely, atd., jsou pine. Nemchli jsme najit misto -k ptenocovani, ve tketim meste kde jsme nocleh hledall jsme koneene nocleh na gli. Je to ye Valley vgeobecne znamo, to vet gi podet nagich krajanri si tam y posledni dobe pozemky zakoupili a solidni tamnej gi oboane jinonarodovci mail z toho radost. Nekolik z nich mire pravilo, tie jakmile se nag i lide, kteii jsou skutedni rolnici, zsenou se ye Valley usazovat, to teprve bude Rio Grande Valley tim "zazraen3im" tidolim, jak jej nekteti jmenuji. Ani ye Valley nejscu koldee bez prace, ale je tam ptilegitost pro pracoviteho eloveka nedeho se dopracovat. Ptesvedete se o torn a pi gte mne o dalgi informace. S bratrskS7m pozdravem, znamenam se, J. P. Chupick. Uspotadal jsem mezi s ykmi etytmi znarnS7m1 chirurgy take anketu o tiech nejzajimavejgich knihach loriskeho roku. Bohugel, s nezdarem; vgichni etyfi dohromady pkeetli za eery rok j en jednu knihu.
Vt8Ttifir
Strang 4I
Obrana mast pied !etakf mi Utoky. T
ASIVNI obrana obyvatelstva proti letecktm Utokinn se stala nalehavtm problemern. Protate je zrejme velrni nesnadno naueit podetene obyvatelstvo, aby se v poradku uchtlilo do podzemnich krytu, zajittenSrch proti plynu, kdyby takove byly v dostatednem mnotstvi k disposici, nebo pine vyutit osobnh individualni chrany, byla nadhozena otazka, nebylo-li by mono zavest nejake atomaticky jiste prostredky obrany, ktere by mely aspori ten dobrS7 psychologickt nein, ne by uklidriovaly obyvatelstvo. Takove prostredky obrany proti leteckS7m frtoktim skuteene existuji, adkoliv je verejnost v'aeobecne prehlizh. Za pouhtch 100 frankti mohlo by btt mesto Para dobre ochraneno proti stratlivemu nebezpeei leteckeho bombardovani pomuckou, ktera se tit osvecleila prod naletu nepratelskSnch letadel. Dale, misto aby se stavala zastaralou s vtvojem letectvi, slibuje, ze se jeji teinnost bude spite zvygovat. Tento protiletadlovt prostredek se sklada z klasicke "uzenky", pripoutaneho balonu, upraveneho a modernisovaneho tak,ze dosahne vYS'e aspori 5000 metro pri vetru, sily 60 km v hodine, a je udrtiovan na miste lanem, vedenkm bud' na zem nebo k jinemu, nine zavetenernu balonu. Je-li poutito dvou balonti tak, vytti je pripoutan k lze dosahnout vtte 3000 metro; a takovtm zprisobem lze vest]. radu spojentch balont at do vtte 10 tisic metro. Takova vtte ut presa,huje stoupave mo .lnosti bombardovaciho letadla. ZkuSenost ukazala, 2e lana, visici z techto balonfr, predstavuji nebezpeenou ptekalku pro letadla, prekatku, kterou nelze znidit ani se ji vyhnout a ktera zpilsobi pad letadel. Za svetove valky byl jednoho dne vyputten plipoutant balon meteorologicke shaby v Nancy, prave kdy nad mestem letela letka francouzsktch letadel. Tri letadla se dotkla zaveteneho lana a nemohouce se vyplest, zritila se k zemi, lana nepotkodivte. V Metach podobna nehoda znaila jina dve francouzska, letadla; dye nernecka a dve anglicka letadla se zritila ze stejneho dfrvodu v ptedmesti Londtria a jibe nemecke letadlo blizko Boulogne. Ve vsech pripadech lano cdolalo letadlu a letadlo dopadlo vS7vrtkou na zem, blizko rumpalu, ktert lano navijel. V ptipadech, kde balon nesl jednoho nebo dva pozorovatele a byl drten napjatkm lanem, zvYtenSr tlak zpusobil, to se lano pretrhlo, kdy na ne letadlo narazilo a v jednom nebo dvou pozoruhodritch pripadech pilot byl s to gt'astne pkistat. Afgak volne lano leheiho balonu nikdy neumcini letci uniknouti. Je nelogicke, domnivati se, ne ohromna bornbardovaci letadla, letici rychlosti 400 kilometril v hotline by mohla prekonati toto nebezpedi ,nebot' volne visisi lano je Omer nemotno pketrhnout a jakmile odpor lana zarazi rychlost takeho letadla, je nesnadno takovt kolas °vadat. Dale, je prakticky nemoane pro letadla znicit pripoutane balony, jet se kftaji v prOmeru aspori 500 metro kolem sveho rumpalu a to v rtiznYch vttkach; a spojene nebezpedi zavetenS7ch Ian a protileteckSich del eini ten pokus nesmirne nebezpedntm. Pripoutant balon je nejfidinnejti v noci, kdy je take nebezpedi leteckych naletri nejvetti. Za valky metalurgicke zavody v NeuvesMaisons deset mil Jane od Nancy pracovaly v takove blizkosti fronty s nejvettimi nesnazemi. Katdou not byly bombardovany, nastal zmatek a byly ztraty na lidsktch tivotech. Avtak v srpnu 1917 bylo do Neuves-Maisons poslano nekolik balonil a bombardovani razem ustalo. Ani jedno letadlo se neodvatilo nad hute, nYbr2 shodilo svoje bomby na blizkY les. TatH taktika byla cdmenena stejnou Uctou nepritele v Dunkirku. Sama Paria byla Ueinne chranena balony od brezna roku 1918. Postaveni a usporadani balonO se katcIS/ veder
n1eni10, aby nemohlo bSrt definitivne znamo. Toto opatteni prekazilo bombardovani Vojenske tkoly a ministerstva valky. V noel 15. zaH 50 nemecktch letadel napadlo Para dvema nalety ,ale potlarilo se jim shodit jen 5 fainntch bomb. Vagina pilotii se vratila, kdy narazili na balonovou hradbu na severu a thodill svoje bomby nazdarbOh. Dnes by bylo mono chranit celou Pail 250 balony za cenu male. bitevni lodi; trh nebo etyti balony by postadily pro male mesto a jedinST balon by chranil isolovanou tovarnu, most, pevnfistku nebo viadukt. Za 100,000.000 frankil bylo by mono zachranit Para a jeji 4 miliony dial pied zkrutujici psychosou "bombardovani bez vypovezeni valky" — strachu to, ktertm j e uz nekolik let tisnena. A stela by vic jak pal miliardy frankil opatrit Para vhodritmi podzemnimi kryty na ochranu pied letecktmi adv. Ze sta delowkch ran 99 vedle! Vale6nY. zpravodaj H. R. Knickerbocker uverejriuje v A. Zetu elanek: Japonsko nemfae vyhrat valku. Zkutenosti z dinsko-japonske valky dokazuji, tie japonska armada ma velmi malou vojenskou hodnotu. Jeji vojac, letci i namornici nedovedou predevtim strilet. Dokladem tohoto tvrzeni byly boje o 8anhaj. Cele tri mesice strileli Japonci na budovu eapejskeho nadrati. Vystrileli asi 9000 nabojfi a bomb a zasahli nadrati pouze devadesatkrate. Z kaidtch 100 vtstreld bylo 99 Ss patne za,mireno a pouze jedint spravne. PH torn strileli na testipatrovou budovu, dlouhou 90 metro, ze vzdalenosti jednoho az dvou kilometrt. Take japontti betel nedovedli shodit bomby prim na budovy, are se mohli spustit na nekolik set metro a nemuseli se bat protiletecke obrany. Stejne tpatni jsou japontti kulometeici. Kdyt povestnt einskk "batalion smrti" prchal do mezinarodni koncese, dostal se do japonske kulometne palby. Ale pouze jedint einskS7 vojak ze sta byl zasaten, ae japonske kulomety byly tak blizko, te rnohly postrileti vtechny. Taozan, klie k Sanhaji, se dal dobkt v nekolika hodinach, ale Japonci k otmu pottebovali nekolik dni. Cizi vojenSti odbornici prh teto pHletitosti se vyslovili, te trh japonske divise se nevyrovnaji jedne evropske. Hrad 8tepana Svateho nalezen. Vykopavky, ktere se ji g deah dobu prova.deji v Ostrihomi, vedly k novSTm prekvapujicim vtsledktm. Ostrihom byl za Arpaclovdi v XI. — XIII. stoleti kralovskSrm sidelnim mestern. Po objeveni dosti zachovaltch zbytkii palace krale Bely III., z XII. stoleti byly nyni –Vykopany zbytky palace prvniho uherskeho krale Stepana Svateho. Zaklady tohoto palace, vybudovaneho kolem roku 1000, jsou 6 metro pod zaklady palace Belova Dosud byla objevena jen Cast staveb, doufa se vtak, to se podati odkrtti cele prastare budovy, z dehot by se pair dala dekonstruovat stavba i vnitioni rozdeleni palace krale 8tepazia. Nejprimitivnejti pottovni stanice na svete. V ursine Magellanove mezi Ohnivou zemi a nejjanejtim mysem Argentiny je nejjednodrag a nejoriginainejti pottovni stanice na svete. Je zde upoutan zvlattni kovot sud na f• etezu ke skale Ohnive zeme a katcla lod', jedouci Otinou, nechava v nem pottu, ureenou lidera, bydlicim v okoli, a vybira dopisy a zasilky k odeslani. — Tento "pottovni Mad" je po dochranou vtech state a jette se nestalo, aby byla nerdy nedim potkozena dfivera v jeho bezpednost porutenim listovniho tajemstvi nebo zproneverenim nejake zasilky. Tank ve slutba.ch vedy. Pruzkum vnitra. Brasilie klade ohromne prekally badateltim, kteri se odhodlaji vniknouti do pralestr. Ve 6vSrearsku v Horgenu pracuji na stavbe velikeho tanku, ktert bude sloutiti za dopravni prostredek vedecke expedici. Tento tank bude mod pH prostupu citungli a pralesem prokazati venire slutby. Prh jeho konstrukci je pamatovarlo na vtechny pripady a ckolnosti, v nicht se vtprava mute octnouti. V pozorovac yeti tanku bude umisten take prijimaci kinematografickt pristroj.
Ve stredu, dne 23, Onora 1938.
Autostrada SimplonsVrm tunelem? YSIENKA autostrady simplonsktin tunelem neni nikterak nova, ale moderni prOkopnici mytlenek, easto velmi odvatntch nenechaji nyni tadrit napad be get ladem. Projekt . autostrady se vskutku ji g studuje, a sta ne-li se jednoho dne skutkem, bude moderni veda slaviti triumfy. Musime vtak hned kid, to nejde o to, aby byla zrizena nova cesta simplonsktm tunelem, ntbrt, aby druha teleznieni kolej paralelni s prvou teleznioni koleji a vzdalene. od ni 17m, byla ptemenena v autostradu. Doposud automobilista, ktert chce projeti Simplonem, kdy cesta prtsmykem je nesjizdni pro spousty snehu (od listopadu at do dubna), mush poslat auto vlakem. Jak je znamo, spojuje simplonskt tunel nejkratti cestou Italii se 8vSTary a severni Francii (1 s Parit1), pohranieni stanice jsou Iselle (Domodossola) a Brique. Provoz simplonsktm tunelem je tudit stalt a velmi intensivni. Ale teleznidni sprava potaduje za prepravu aut cent', jet jsou povaza neprimerene vysolte a krome toho je doprava spojena s mnohtmi formalitami. Preprava obyeejneho auta male rychlosti pro jednu cestu z Iselle do Brique nebo naopak stoji 190 lir, auta velke rychlosti 320 lir, nakladniho auta dokonce 500 lir. K tomu nutno dodati, ne nakladni vlaky jezdi jen dvakrate Jenne a ze auto mush btti dodano na nadrati 4 hodiny pied odjezdem vlaku. Tedy mnoho neptijemnosti. Presto asi 1000 aut je dopravovano mane vlakem simplonsktm tunelem. Je tedy jisto, ne autostrada, jet by umotriovala v katde dobe nerutenou cestu tunelem, by zvSitila frekvenci na 3000 at 4000 aut roene podle dnetniho odhadu (turiste, prOmyslnici, obchodnici). Kdyby jen trh procenta aut jedoucich z Janova do Milana pokradovalo v testa do 8vtcar, bylo by to 7000 aut merle, takte by se snadno dospelo k eislici 10,000 vort, jet staei k tomu, aby s pomoci urditeho poplatku zajistily vtnos penez vlotentch do podniku. Pottebna eastka je asi 20 milionu lir. Jak by se dal tento problem fetid? Simplonskt tunel je dlouht 19 km, byl vybudoyen. v rote 1906 s jednokolejnou teleznici a tento stay trval at do roku 1922, kdy byl vybudovan druht tunel, jent ma, btti nyni premenen na autostradu. Jednokolejna teleznice by ostaeila nadale prave tak, jako stadia at do roku 1922 — provoz by nebyl menti. Naopak zase druht tunel, tirokt 4.40 m, je vice net dostaeujici k jednosmerne jiztle jaktchkoliv automobilovtch vozidel — i tiroktch nakiadnich aut. Tunel pod zatokou v San Francisku, dlouht 1353 m, je tirokt 6.90 a je obousmernt, tunel mezi Detroitem a Windsorem, obousmernt pro povozT i peti, je tirokt 6.70 a dlouht 1782 metro. Prizpfisobeni autostrada by se provedlo s pomoci platformy ve vtti kolejnic, kolejnice by ji vtak byly jen pokryty, nebyly by tedy odstraneny a v pripade potteby by bylo mono autostradu ihned ptemeniti zase na teleznici. Autostrada by byla jednosmena: v lithe hodiny by se del provoz z Brique do Iselle, v sucle z Iselle do Brique. Byla by pfedepsana ureita rychlost, ne merle net 35-40 km, aby se zabranilo ucpani tunelu. V tunelu by bylo hojne ukazate10, jet by umotnily take predjeti aut, jet se pro poruchu musila zastaviti. Katcle auto, jet by se zastavilo na deli dobu net 10 minut, bylo by ohlateno zvlattnimi fotoelektricktmi automaty a elektrickt pomocnt virz by mu prijel na pomoc. Tato autostrada, ktera, by byla samozrejme nejvetti krytou autostradou sveta a byla by ureena k tomu, aby zkratila automobilove spojeni se 8vSreary, byla by dopinena podnikem ryze dvacateho stoleti: visuttm mostem z Intry do Laveny pies jezero Maggiore, vybudovantm pro viaky, auta i peti a navrtentm ing. Varni z Panama.
Ve sttedu, dne 23. Unora 1938. Temple, Texas. Ctena redakce Vestniku! Velmi ra,da bych byla psala a ozna,mila moji rodine a ptateltm, k jsem tuto zimu dosti dolate doposud ptebyla a vanodni darky obdrkla, za co2 necht' v gichni vespolek ptijmou ode mne me srdeane diky. Jsem jeSte dnes velmi poteSena, 2e mam tolik starjrch znamjrch a tak abych vtem podekovala 2.2 teprve nyni, neb to mam kratti napsat to do Vestniku, neb ma ruka staxkovala dlouho nee se zase rozkjrvala. Lituji meho tvakra J. H. Ventreka, neb on trpi odnim neduhem a ptala bych mu dist E. Batantovy anekdoty a vtelijake balady, kdyby mu to zrak dovolxl, aby psal. Nikdy jsem ho nevidela 2iveho, ale mam tolik vystilhanjmh z novin, obzvlaSte z oechoslovaka, dosti pro zasmani, ale bylo to v2dy dastedne pravdive. Take pteji J. H. Ventrekovi a i panu Batantovi, aby se jim dobte vedlo. Ja velmi pozorne "sleduji p. Jana Hurtu v Rio Grande, jak asi se mu tam povede a pteji cele rodine, aby se jim dobte vedlo. Muj mantel tam byl v roku dvacatern v eervnu a v roku dtytiadvacatem v prosinci. V2dy prohlatoval, to je tam velika budoucnost, ale mne tam nemohl dostat, protote jsem u2 byla nadtena tady v okresu Bell. Tam bylo potteba kapitalu, neb zelenina a ovoce neni jako bavina; zelenina a ovoce musi bj7t hned odesilane, aby nepodlehlo hnilobe, do chladiren. A v tech letech, co milj mantel tam byl, to byly teprve zaeatky vgeho. Take pteji rodine J. H. Hurtovjrm, aby se jim tam dobte vedlo, neb jsou to na gi zdejti sousede, neb nate fanny a rodiny sousedily pies 40 rokil. To jsem se zase s chuti zasmala na gemu statiekovi Bartogovi "jagaco" a musim mu prozradit, k pani Zilova bjrvala na ge sousedka, u2 nepamatuji jak dlouho. A co nag p. John Gajevskjr, ten by mohl vynajit notu pro nati mora yskou pisen. Kdybyste mne slyteli, tak bych yam ji zazpivala, tak jak kdy2 jsem kravy pasavala, je to opravdova morayska: Moravan jsem, to moje vlast, kdo znate moji krasnou vlast, kde2 at' se v srdci vroucim znam, pro ni rad statek, 2ivot dam. O Moravo, tys vlasti ma, tys vti krasou zdobena. O Moravo, tys vlasti ma, tys vsi krasou zdobend. Vy stati Moravane, nechte se nekdy slyget pies radio, ale musite nekolikrat, aby nam to v Temple neutlo. Na mne se nespolehejte neb jsem chrome. a mtij hlas je chraptivjr, a neni ani divu, kdy.2 u2 dodelavam sedmjr ktikk. Pike vtichni, kdo midet.e, ale hodne veseleho, neb tech smutkil ma ka2cla osada dost. Pan P. Rabttejnek z Oklahoma City v2dy pise ktere vyhledavam nejprve v easopisu Amerikanu. To yam mam dteni behem tydne: Oechoslovak, Vestnik, Amerikan a k tomu jette Texaskjr Rolnik, a jette mne toho nekdy chybi z dlouho chvile. To se te gim zase, budu mit dost co eisti a volam v gem etoucim: Pani Marie Simek. Na zdar t Galveston, Texas. Valend redakce Vestniku! Nejprve musim blahoptati t' ripe Jdni A.O.S. v Dallas, Texas, k se ji podatilo ziskati tak vjr -bornehcvidtl,esran chope r nat. Texas. Kdo jste ji2 meli tu test poznati br. Kadlece, vite 2e nelichotim, 2e jestli on nezahjrbe svedomim natich krajanti, by Sokola zalo2ili, neb kde stave, podpotili a stali se eleny mjrmi nejen pro nas stark, my ji.2 asi jini nebudeme, ale pro tu generaci zde rozenou, kteti dosud kdy2 se navzajem sejdou, poznavaji se, v Sokole mail ptilaitost uplatniti vtestrannjr sport, telovjrchovu, kulturu sveho ptivodu, sebekazen, a tak jen ty nejlep gi vlastnosti narodni vnati sebevedomjrm vystupovanim do americkeho naroda, ktereho si vtichni nesmirne vatime a respektujeme a nati deti jako rozeni Ameridani budou hrdy na svilj ptivod po celjr 2ivot, kde jsrne uznani pied americkou vetejnosti jako narod vzdelanjr, pracovitjr, demokratickjr a Pile krasne vlastnosti. Br. Kadlec jest vjrbornjr tednik, bez frazi, po-
VESTNIK dava sve sokolske citeni tak jak to sam citi, jest v tom sokolstvi eel* 2ivot odchovan, dovede einnost zahajiti takovj7m vznetenj rm a dojemnjrm jednanim, 2e uchvacuje miade2 i stare, kteti dosud nezapomeli, 2e nate kolebka byla v Cechach a na Morave, Slovensku neb Slezsku, a 2e jako vyhnanci po Masakru na Bile Hoke jsou Cechoslovaci rortrouteni v cizich zemich a dosud udr2uji svoji tee a mentinove Za rakouske nadvlady na g narod se stehoval do vtech dilu sveta, take my eechoslovaci za hranicemi, kdy2 p. prof. Masaryk vyhlasil odboj Rakousku, 2e mame pra.vo stark Ira ona jako vlastni narod ye vlastni zemi, sobe si vladnouti, meli jsme vice ptilektosti tuto vjrzvu podporovati ne21i nati doma. Dnes, kdy nate republika bude slaviti dvacetilete vjrroei svoji samostatnosti, kde ye vtech jinjrch statech evropskjrch panuje diktatorstvi, revoluce, nespokojenost, ta nate mala, zeme jest vzorem potadku, mirumilovnosti a socialni spravedlnosti a jest i v natem americkem tisku jako vzor potadku oceriovana. Br. Kadlec mel ureeny pro Galveston tti dny, ktere opravdu vyuhl, Sokol mistni v einnost vesti. Ja dekuji za nati T. J. Sokol, br. Kadlec, za vtechnu snahu, a nakm krajanilm a ptatetam Sokola, k se dostavili do schtize a posilili mistniho Sokola, k ptistoupili za dleny a ptihlasili ditky a dorost. Na vjrzvu br. K. o vjrmene nazorti a nahledti, prod nemide zde Sokol bjrti tinny, ate by vlastne mohl bjrti tinny, neb mame silu mladek a ditek v nak osade, jen si navzajem porozumeti a budeme miti vtichni radost z uptimne, ne2istne narodni prate. Vj'sledek organisaeni schtide: etrnact nol/ch elent, 20 cvieencil a cvidenek a asi tucet dorostu. To jest jen malt' dil, co byli ptitomni, neb za jeden den nam nebylo mo2no objeti vtechny mistni krajany, pozvanim do schilze a telefonicky, take vtichni novi alenove a jejich ptatele se stanou agitatory pro einnost Sokola. Mame zde jette tadu uvedomeljrch krajand, kteti kdy2 budou videti, 2e se s dobrou vtdi nas vgech mute neco vykonati pro nak mlade2, stanou se tot deny a pomohou, abychom zaklad sokolske einnosti postavili trvaljr! Bud'me si dtisledni v nati praci spolkove narodni. Chvilkove nadteni neznamend nic, jen ztratime dbveru jak na gich krajanti, tak jinonarodovai. V Sokole a v kadern spolku jest pro kakieho z nos dosti prate, jen nikdy nemame zavideti si navzajem, snad schopnost neb dobrou vuli jedinct, kteti maji snahu prospeti, v2dyt' nadgeni ma, bjrti podporovano a ne ubijeno a podnecovano. Byly to krasne tri vedery, za vedeni br. K. a tetime se, 2e spojenjrmi silami vytegime mistni nedostatky ku trvale nosti, co2 jak vtichni vite jest, 2e nemame vlastni stanek. Bratti a sestry a vtichni ptatele! Radnou schuzi budeme odbjrvati prvni nedeli v bteznu ye 3 hod. odpoledne. Kterou sin se nam podati najmouti, zdelime ptitti tjrclen. Zveme ptatele z Houstonu, bude-li jim mono tuto vjrznamnou schtizi navkiviti, ptijd'te vkchni a pomorte! Krajane, bratti a sestry, kde k yam zavita br. Kadlec, ziieastnete se schide a ujitt'uji vas, si odnesete hlubokjr dojem a hrdost, k jste H. Stanovska. techoslovaci. Na zdar! Needville, Texas. V nedeli byl v Roseribergu promitan eeskji film "Zapadli viastenci". Bylo to nee° krasneho, talk nine tekly a2 slze z oei. Synek nejmladti, co chodi jette do tkoly, se mne vyptaval — Tato, jest to vtecko pravda, co tam ukazovali? Nemel jsem v tu dobu ani chuti odpovidat, ale tekl jsem mu zkratka, 2e je. A2 doma jemu pravim: Poslouchej, jak jsem ptitel domti po ttilete vojenske slu2be, tak bS7Talo v2dy kontrolni shroma2deni ftech vojenskjrch vyslou2ilcia a tam sobe musil katdjr donest svoji vojenskou kndku k podpisu a eteny tam vojenske ptedpisy. Po vytroubeni signalu trubakm sli jsme do salu a tam se setadili a nadporueik zavelel "Pozor!" a tekl: Od teto chvile jste vojaci, a2 vas budu vyvolavat, tak se budete hlasit sloviekem "hier!" a ne sloviekem "zde", a to neni tak davno, 30 rokft nazpet.
Strana 5 Synek se pia: A kdo neumel nemecky? Pravim tomu siovu "hier" rozumel ka gcljr voják, a ja to slovo videl napsano dosti east° i na zdchode. Vysvetlil jsem jim doma, k dej ten byl pted mnoha lety, kdy u nas jette ptevladala nemeina. Statieek i mid otec byli ye gkole vyudovani nemecky. Pravi, ta pani ueitelova, dopadala jak nejake, tetka a ten tvec byl tkare, djr tak jako ty, tato, s terni vousami, jak se rozVelebnjr pan, pan uditel, start' i mlad55' se jim libili, a opravdu to byli dobti lido, a jak se vgichni dohromady men radi. Neco takoveho by se melo vicekrat opakovat. Synku, pravim, mame take jette takove ueitele a jednim z nich je takovjr lidovjr ueitel flat Jan Kolaja. Znam Jana jako Maleho kluka, vychovaneho na farme, a dodnes za 2adnou praci se nestydi, s ka2djrni rad zakrtuje, zkratka, mute se ptirovnat k tomu panu utiteli z filmu. Prot? Ze se za na gi eeskou tee nestydi a jeho deti umi krasne desky zazpivat. Jak jsem slygel, Jan se uchasi letos o dead okresniho pokladnika a ptal bych Janovi, aby byl zvolen a doufam, 2e elenove natl. Jednoty ye Fort Bend okresu daji jemu svaj hlas. Pted dvema roky chybelo Janovi jen asi 7 hlasii, a beze v geho piti ptimo, ze zatti osobni neb jeho otci staremu Tomtovi iikad ten nedostal. Janiku, pteji Tobe, byl letos to dopadlo lepti. Ale za sklenku piva sobe hlas nekupuj. Druheho chlapika mame a to jest "Slim" Barta z Needville, teznik. Ten se uchazi o Mad Lidieky, to je vam dlouhjr elovek a dobrjr, ale vet me, Bart°, 2e bys mne nechytil, jak jsem start. Probehnul bych Tobe mezi nohy. Doufam, k ho budou nati bide podporovat. Bratte redaktore! Rekni mi, odkud bere g ty Tvoje elanky ye Vestniku? To se krasne ete a ja, to v 'ZadnSTch novinach nevidim. Jen tak abychom meli se na co tetit. Dnes nam trochu zaprtelo a nate mama pravi, k je to dobrjr den pro papirniky, tak proto jseni spachal tento dopis. S pozdravem, Start' 8ilhav3"7. Dodatek: Vet mne, br. Moueko, k Vestnik mame ted' krasnjr. Mnohjim se jette nelibi, rick) tam nejsou zpravy o "e.tInStch sensacich, sraZkach a pod. Bud' zdrav! Clenum tadu Ridovjr Dvur, cis. 89., v Rosebud. Mili bratti a sestry! Vy, kdo jste ye schtixzi nebyli, tak vain cidyam Veda, co jsme ujednali stran nemocenske podpory. Katdjr Glen plati na podporu 15c mesiene. Onemocni-li, uvedomi o tom nernocenskST vS7bor, ten jej nav gtivi a kdy2 vyzvednete od doktora vysveddeni pro podporu, tak to vysvedeeni musi bStti tee podepsane od nemocenskeho vYboru. Pakli byste tak neuCinili, nemocenska podpora yam vyplacena nebude. Na nemocenskem vStboru jsou tito bratti: Vojtech Svoboda, Josef KoziovskSt a Frank Hering. Diky za vzpominku nasim ptateliim L. ZvonkovS7m. Vede se nam dobte, jeri ty fioky stale chybuji. Se sesterskjrm pozdravem, Ane2ka Skupinova, taj. Rad Rozkvet cis. 62, Galveston, Texas. Mill bratti a sestry! Timto vas vtechny uvedomuji, 2e na.§. 1.6cl Rozkvet Cis. 62 bude potadat matkarni zabavu v irterjr, dne 1. btezna v sini K. of P., 2120 Ave. G, v 8:30 hodin veeer. Dybalova orchestra z Ganado bude pro nas hrat. Zakusky a obCerstveni obstard zabavni v3"rbor. Tak prosim,za 11,6.d Rczkv6t Cis. 62 o hojnou navAtevu, aby nam nas maS"karni veeirek zustal dlouho v pa/nett. Mary Cordray, taj. Pkiroda a iivot. Dett'ovky ptespavaji zimu neptilit hluboko pod zemi, dovedou se vtak zavrtat a2 dvanact metril do hioubky. V zajeti vydrkla dett'ovka deset let. Do svjrch chodbidek si ptitahla nejen listi. ale i cukr a maslo. Rostliny rostou v noci. Ve dne vydychuji kyslik, v noci kyslidnik uhlieitjr. V noci samy vdechuji kyslik a proto neni zdravo spat v lo2niei, ptepinene kvetinami. Z Vjrchodni Indie pticestovala k nam take g tenice. Aristoteles veril, 2e vznika z lidskeho potu.
Strana 6 2..iDOST 0 PODPORt.T. Rad Novi Doba, Cis. 122., Wallis, Texas. Prosime sbrattene lady o sebemengi podporu pro nagi nemocnou spolusestru Barboru Korcak, stark vdova po zemtelem bratru, ktere nijak zdravi neslouti, ad byla operovana v Houston, ptece jen to neni je gte dobre a vezme to delsi eas, pti pokroeilem veku, net vyzdravi. Vyclani je jia do nekolika set dolara a podpora 0C1 tadu proti tomu mala, proto tad a nemocna sestra rozhodli se potadati sbrattene tady. Nas tad podporuje tea v gechny tady, ktere dtive n is podporovaly. Proto doufame, ae tuto zadost neptehlednete a nejakYm darkem ptispejete. Milodary budou ve Vestniku kvitovany a zasilejte, na adresu: Jos. F. Felcman, Rt. 1, Box 34, Wallis, Texas. Za tad. Nova Doba els. 122. ve Wallis, Texas. Frank Kledka, ptedseda. Jos. F. Felcman, tajemnik. Holland, Texas. br. redaktore a mill etenati! Po° pteeteni zpravy ye Vestniku v aisle 7., "Cesta do prazdna". Asi kaademu mate bYti znama. Psati o torn problemu, debata by byla dinuha, prodloutena a zabrala by mnoho mista e Vestniku. Pan Wm. Kotinek se zminil o ptednaAce v Houstcne, cot jest od nej chvalyhodne, ae se o problern.0 malorolnika zminil. Prato tak pis), ae rolnici jsou mali, slabi domkati, a kdyi se nal:ad "oni ti farmati" tedy se jim jinak jsou vygAi a girgi, ba i drobet del gi — mnolao se jim odpusti a jet'e ptiplati. Delmiry si importuji lacine z Mexika, tedy u nich se drai prosperita a k Nth tomu je stale muzika. .g e ti velci farmati zaseji cele pole, ae neneclaaji nieeho ladem, ahorem le'aet, mimo baN1ny naseji pry kukutice a maize, ldasy, hlavy ,,emenne proda, a 4tck ci stonky ae zaora a k tomu dostane tisice dolart za obmezeni. Tedy jest videti, ze jsou spravedlivi ba snaaivi, tab: tedy oni jsou spokojeni. Za co jsem koupil, za prodavarn. 4a takove obmezeni, nahrady by meli bYti zbaveni. Proe na to nebyli ustanoveni vYboti prisnejSi? Nebo asi meli modnej gi zakony. Rolnici miti ale spoleenou organisaci, jako na pt. vojaci, doufam ae bychom lepe prosperovali ba pokraeovali volne ku ptedu. Nejdtive by bylo nutno fgude ohlasiti a svolati schtze, pak spoleane zahajiti jednani, rozebirati ahledy o zemedelskem problemu ye valne bromade, sepsat protokol, to jako ty navrhovane, zlepgujici pararafy, jen utiteene a ptizcelku a ne jen pro jednotlivce, to ne. Zacatek organisace, ae by nepokradoval hladce, toho se rolnici nebojte, nieeho neztratite, net u6r hodin, stravenYch ye send,. Kteti s ore onisaci souhlasite, rozepi gte se a podavejte sy e tivahy a natiledy na papir, pak je pokete vydavatelstvu k uvetejneni ye sloupcich. Tak se nejdtiv seznamime a povime si jak zaklad nejdtive poloaime. Nebude nic vadit, kdya jeden prvni bude miti napady 'taktiky, jako na pciklad kandidat do politiky, druhY vlastni tahy prakticke, energicke, tteti vyzkou gi plant' tech prvYch ,jestli stoji na pevnem zaklade. Docela tadne otacky nebo vytacky by se nesmely dit. Pracovat pro rozkvet vlastni zemedelske organisace, nespolehati se na Onomu gpekulovani se musi uoinit navady ptitra. Ceny stale diktuji pro sebe spoleenosti organisovane, vysoke, — a pro nas rolniky male, smegne nizke tram deny, za naae vyrobene produkty domaci i polni, ledva ae to staci za ztracenY eas te cesty do mesta a a mesta -\,'6,2ene a za palivo. Vichy mime zde dosti a chladno. Ovocne stromy, broskve a trneely _kvetou. Jine stromy tea pad, brzy bude vge zelene a rozkvetle a bude vge vesele. Pani R. Nevolova ptipomnela krajanam lagsko. Pti eteni jejiho dopisu se mi stYskalo p o tech htibkach, neb po 31 letech si je'Ste pamatuji na tu lahadku v polevce ba i y omaece, jak chutnaly. Pti gte napike, jest-li v tech yesnicich, po dedinach pletou jegte aenske z paPied 30 roky lachu (rakosu) sedadla na Cel$ den, plativalo se 36 naletil ad jedne 113
vtSTNtx ode tmy do tmy pracovaly, a jedna osoba vydelala 18 krejcara za den. Organ Vestnik jest 0. K. eteni habadej: Bratti i sestry jen se drate, chopte se pera a pike. A Skolaci a Skoladky, mate zase svoji Besidku, tedy se drate take! S pozdravem, Jos. Staga. Houston, Texas. Mile etenatky i etenati Vestniku! Jak vidime z raznYch zprav a dopisu, vgude jest einnost spolkova. Oinnost pekna. Co tteba si ptati jest, aby ua vice neutuchla. Byla by to °pet Akoda a dvojnasobna. Proto, vy omladino mila, jen s chuti vpted. Nedejte se pti podnicich divadelnich odstra giti tim, ae na divadla se nesejde dost divaka. Vytrvate-li, ti prvni ptijdou zase a s nimi nekolik ua tech druhYch. A pak ani ne za diouho, budete miti sine pine. V lidech povrchne vychovanYch anebo zanedbanYch nemnteme ihned nalezti, co vlastne v nich je dobrYm. Taci vidi veci jinak neali se videti maji. Jako pavodni lide kdysi, t. j. ne gkoleni, divoci a nevedomi, kteti nevedeli, ze zuglechtenY elovek nepottebuje do nosu a u gi vgeMake leskle a ttpitive kruhy, ania mu potteba ovegovat telo kovovYmi zvonitky, malovat si je hlinkou raznYch barev, atd. — tu dnes se jia nikdo podobne nestroji, ale — mnoho je lidi, kteti nemaji ani dnes smysl pro prave ozdoby sveho lidstvi. Nemaaeme jim to zazlivati, nebot' oni lepe nevi. Kandy elovek ma v sobe touhu bYti "neco". Jestli nevi, co to "nem" jest, snad mu zazlivat by se nemelo. Vadyt' jek mnoho lidi, kteti by mohli vedet lepe, ale ti nechti. A jim to, myslim, ani nikdo nezazliva. Jak jinak byli by mohli zpasobit leckde tolik zla, kdyby lid sam je nebyl podporoval v jejich snahach? ProstY delnY lid je v jeho nahledech, navzdor vaem technickYm vymcdenostem doby, dosud ne mnohem vY ge neali byli ne gkoleni Tide pied 100 lety. Ale to neznamena, ae jsou hloupi nebo apatni, naopak — mohou to bYti ti nejlepgi mezi zastupy, jenom te, jak z ptedu pravim — lepe nevi. Proto ted' vy, omladino nage, vy ted' ua vite co je to, co eloveka vede k jeho apinemu poznani sebe sameho jakoa i veal peknych, neochabujte. Jste dosud svobodnYmi obdany svobodne zerne. Tuto svobodu pro vas vydobYti museli praotcove a pramatky vase. Vy to vite; ponevada, netekli-li yam toho rodiee, jiste tak ucinili ueitele vaai. Avgak je moano, to ti lido, ktere byste radi na divadle vami podnikanem videli, ale kteti tam nebYvaji — takove pravdy neslygeli ani. Jestli slyseli, pti to praci je zapomeli. A kdya tohle nevi, pak je jisto, to nevi tea nic vic. tivotni zku genosti nejsou kaademu matkou moudrosti, protoae lehdi jest chytrym se stati neali zdrave dobrYm . . . Za to vy, omladino mila, rodieove va gi, ptatele neb ptibuzni nejaci, starali se o to, abyste vy sami 'Odell lePgi a znali vice. A vy patrne mate, jinak byste divadla nehrali, nesokolovali neb jine uAlecht'ujici snahy ve skutky neuvadeli. — Vytrvejte. Pracujte dal, hledejte a uaivejte tech pravYch poklada, ktere aivot eloveku dava tak rad, a dobte vam na zemi bude! Nedbejte,ze je v sini mak). Snaate se hrati alohy, jak vas jim reaiser udi. On obyeejne tomu rozumi. Hrejte kaadou aloha tak, jak ji dej vytaduje. V to hte to nejste "ty", "on" nebo "ja.", ale charakter toho stvoteni, ktere v torn jistem deji existuje. Jak vite, v aivote jsou tti testy, dobra, lhostejna a apatna. A tolik tea jest barev lidske povahy. A divadlo, zvlagte divadlo deskeho neb lidu slovanskeho vabec, nemelo a nema, do dries jineho fieelu neali slouaiti lidu k poueeni, svaj narodni sveraz — ukazovati co je spravne a co bYti by nemelo, protoae je to Spatne. Z ptieiny je nutnym aby ti, kdo akoly jistYch charaktera chti ptedvesti — dobte vYznamu deje rozumeli a die potteby jej ztlumodili. Kdo dej nechape neb pochopiti nechce, dobrYrn hercem nebude. Ulohy hezkYch deveat a hocht, hereeky a herd sehraji lehce. K tomu neni, zvlagte jsou-li bystil — potteba moc umeni. Afgak hrati alohy podivnYch charaktera, zobrazit vady lidske chybne vychovane povahy neb ku zlu sklonnS7ch — to je ua umeni. Dovede-li AvarnS7 junak sehrati komickeho deka neb zla-
Ve sttedu, dne 23. anora 1933. ducha nejakeho, rozko§ne deveatko zlou babu neb rozvernou nevychovanou holeici tu bra jejich je umenim. A to, kdya, vy, omladino nadovedete, pak ty prazdne sine se take naplni. Uvidite. Pamatujte toho, ae na g lid je zanedbanY, ale neni hloupY, neni zlY a gpatny docela ne. Co odrad'uje stark lidi jest to, ae ye skutednosti hovotite mezi sebou vice anglicky neali eesky. A mladi generate se aene stale je gte za zabavami velmi pochybrieho druhu. To vezme chvili neali poznaji, co je vlastne lepai. Tuto praydu nutno varn zaaiti, a ptetvotovati ji v lepti, bud' vaaim tikolem. A co se tyre spolkove place, navzdor tomu, to zda se nevdednou mnohYm, a poctivYm delnikam po strance finandni addny hmotnY zisk neptinese — pro celek nese bohate ovoce. Vedomi tohoto ptinese kaademu jedinci veliky mravni zisk. Neco, co sobe tadnY bohad ani despota osvojiti si nedokaae. Nute tedy, i od nas z Houstonu je mnoho peknYch zprav ze spolkove dinnosti a pozoruji, ae nekteil jednotlivci i v obor literatury se ponokuji, cot eloveka Val dvojnasob. Av gak jeate nikde jsem nevidela zminky, ae take tad Texas Cis. 289., mistni lone velike Zapadni tesko-Bratrske Jednoty ye Spojen,Ych Statech (die Frat. Field, jedna z nejvet gich toho druhu a nejlepgiho vnittniho zfizeni v nazi keel), ku dni 20. btezna ptipravuje divadlo. Hra vzata je z eeskeho aivota nynejk doby a alohy jsou v rukou dobrYch herd'. V gak pozdeji bude dana do lista oznamka, tedy kdo se o divadlo zajima, bude moc isi pisedisti celY program. Bylo me zdeleno, ae zdej gi tad Pokrok Houstonu na Studewood (mistni tad Texaske Jednoty), proptijei nam jejich sin pro tento ucel. Pozdeji napigi vice. V pfitomne dobe, t. j. letos vlastne, nemela jsem jegte to chvile, abych mohla zodpovidati vaechnu korespondenci na mou adresu doglou. Mame zde velikou zahradku, ktera nasledkem me choroby byla zaplevelena vzdor tomu, ladem neleaela. Pestuji v ni zeleninu a kolik easu vezme takove zamestnani, to vi kaadY kdo se s ni zabYva. Mate vaak bYti co krasnej giho nezli prace v pkirode? Co eloveku otravuje radost z to prace je hmyz. S tim aby Moil& zapolil jako s neptitelem. A plevel? Do naafi zahradky ptinesla voda semeno divoke "chuffas nuts". Kdo tento plevel nezna, zbyteono bylo by o nem psat. Kdo jej zna, tomu zase netteba o nem povidat. Nuae, a ja, ua ho marn pod kontrolou! Proto jsem psat nemohla, site jaktiva bych zahradku od nej neoeistila. Je to metla zelinatn a zahracinikt. Lehko je k vyhubeni na pohch, ale zhoubou ozdobnYch zahradek. Nedaji-li si majitele takovych zahredek pozor ua ted', pozdeji budou take "bycha pozde chytat". Jak pozoruji, plevel ten posledni dye leta se hritzne rozmohl. Lide nechavaji leckYm, ponejvice 'dernochy, sve zahradky distiti a ti, nemajice vedomosti ani zajmu o vec, eini tak ledabyle a proto vidime v zahonu tech nejvzacnejaich kvetin v bohadskYch etvrtich tatke tuto prasprostou bylinku, kterou jako lahadku louskaji vepti, polykaji kaeeny i slepice, ale potadnemu zahradniku je metlou. Koneim se srdednYm poMarie F. K. Valova. zdravem, ftad gtefinik, eislo 142., Houston, Texas. Mill bratti, sestry, sokolove a sokolky! Dnes yam masim napsat par tadka o nagem Sokolu na Cottage Grove. Meli jsme zde navttevnika, bratra Kadleeka z Omahy, Nebr. Mel jsme krasne cvideni. Bratr Kadledek naueil nas mnohYm pisnieka.m. Zacvieili jsme si, jak my mladi sokoli, taktea naae maminky a tatinkove a tak jsme se jim nasmali. Bratr Kadleeek je take rozpochodoVal, jen to tak lb. Pak my mladi sokoli jsme nastoupili do tad. Po cVideni jsine melt vedeti a pak jsme si zataneili azazpivali. Ten krasnY bias br. Kadleeka budeme dlouho Pa.matovat. Doufarn, "ae kaademu kdo byl ptitomen, ae se to libilo. My sokoli Si ptejeme, aby se k nam brzo navratil, nebot' vime, ae se nam bude po nem st y' ska.t. Valchni sokolove jemu srdeene dekujeme za nivgtevu a kresnou tee a provolavame jemu Na zdar ! Posilam pozdrav na moji babieku Cikalovon do East Bernard, Texas. Na zdarl Alice Cikala.
Ve stiedu, dne 23. imora 1938. Dallas, Texas. Mill bratri a sestry! Jest lepti eisti jako psat. Ale ut se mne tak trosku pc* vas v gech stYska, vzdyt' psani bYvalo jedind ma zabava po mnoho prvnich let maw mantelstvi. Se zajmem sleduji praci Hlavni ttadovny ye Valley. A tu mane vzporninam slov br. ptedsedy Hlavniho tadu p. Oernoskyho ve sjezdu. V jeho fedi ku bratram a sestram delegatam a vgem pfitomnYm bratrum pfedseda mluvil asi takto: Nage Jednota utrp'ela ztraty, ztraty to nami neptedvidane, my jsme se to snatili napraviti, ale s depresi spojena nezamestnanost, apadek obchodni a vge fine nam to znernotnilo. Dateli vgak jegte motnost a nebudete-li nagi praci main, tedy yam vgem slibuji, ae pfigti etyll roky se pokusime ztraty ty nahradit, a main pevnou nadeji, se se nam to s pomoci vagi podail. Nyni br. pfedseda zaeind pinit slib ye sjezdu dany a jak pozorujeme, dilo se daii. Ve Valley se katclemu libi i tern, kteii tam (Hive , bydleli. Tedy hlavni podminkou jest firodnost zeme. Nage Jednota ma dosti prostfedkft, aby mohla svYm spoluelenum, kteti se tam zakoupi, pomoci. Jedeme-li tak tim na gim Texasem a vidime ty farmieky skoro bez zeme firodne, vge vymrskane, vodou splavene, tu si vidy povidavame tam neb onde leai takove krasne lany poll a nejsou obdelavane, a zde ten lid jen voti, nedalo by se tomu odpomoci? Na ge Jednota se podcbneho fikolu ujala, tedy jim zase dejme, pkiletitost. Vtdyt' ztratit nic nemateme a nevetim, se nam budou poplatky zvy govane, aspori ne po tu dobu, pokud my sami nebudeme toho ptidinou. Dejme na ge ditky pojistit do na gi Jednoty, pomozme ziskat nove elenstvo z fad nagich eeskYch, ne a cizoamerieana, ktefi jsou vetginou pfiteti za eas a budeme beze strachu, ze budeme platit vet gi poplatky. My piece lepe v pcdobnYch vecech rozumime, jako nadobie cizi Glen, ens neni ani s rodinou Ceskou sptiznenY, kterY do schaze ani do to prvni, kdy ma bYti uveden, neptijde. Nag e vlastni hned vyhanime, ihned pro vge odsuzujeme, ale k cizim jsme shovivavi. Mam nagi Jednotu rada, neb nebYti ji, nebylo by tech deskYch osad, tech eeskYch spolkovYch budov. Kolik bolu, kolik slz ona ut usugila, kolik majetku pozastalYm zachranila. Ale my to asem nechceme videt, nechceme to uznat, vame ptednost cizim spoleenostem, a at nos potke, neg testi, nejsou to cizi spoleenosti, ale jsou to nagi lide spolkovi, kteti jdou a pornohou, poradi. Kolikrat jsem se ut ptala nektere rodiny, ktere nejsou v na gi Jednote pojigteni, by si vzali u nos pojistku, by vstoupili do na gich tad aspori jen jedinYm ditkem, tfeba tim nejmengim, co by je stela en 20 centa mesiene, ale 'ne, odfekli, de pry maji jinde mnohem vyhodnelgi za 40 centamesiene. Dobie, Gas leti, jsme zdravi, veseli, nic nam neschazi, at najednou jak jen se to stalo? Nemoc zla, ne jedna, vice a i jine, ztrata prate. Jak a co s nami bude, kdo pomate? volame v zcufalstvi A je porno'Zeno, pfijdou ti, mezi ktere jsme elenstvim nechteli pfistoupit. A pomohou jedna skupina tomu, druha zase onomu. A zase Gas leti, vge jest zdravo, v ge pomalu zapomenuto. Jedno vgak by se nemelo zapomenout a to jest, vstup do fad nagi Slovanske Podporujici Jednoty. Nezaleti na torn do ktereho tedu se date, neb kdo yam tu pfihla gujici listinu vypi`se, kdo ten komigne dostane, dejme se tam kam pattirne, neb nevime ,kdy a kde budeme pomoci spolublitnich potiebovat. Zima bude od nos pomalu odchazet, zase zaCnou vYlety. My se chceme tet jeti podivat do to Valley, a prcto mne vehni pote gio, ze br. Hurta a Kru ginskYch budou tam staveti residence. Podkame as oni se usadi a pak motna, ae i my mateme bYti va gimi sousedy. loni jsme si nikam nevyjeli, lefos v gak tata, zrovna vyhrotuje, de pojede, byt' by mel i pro to gtoru zaviit a tak jsem zvecia va, kdy s t,ou zasterou flekne. V gak kam jet? On ma 'Lisle chuti as do nagi mile Moravenky, ua zde mime pozvani. Jini volaji sever. bratr do Idaho statu. Do Idaho statu bych se chtela jeti pc>.
VESTNtK divot, bratr tarn vlastni farmu, kterou savedfiuje, a jelikot" jsme to nikdy nevidel, tedy chci ten zazrak uvidet. Usadil se tarn vice jak pted desiti lety. Bya to krajina vice neptipravend, take mnohY otamtud utikal zpet. Bratr vgak vzdor tomu koupil 80 akrin Po roku pobytu tam pfijel za nim mladti bratr, kterS7 ze zlosti pry odjitdel prye, se on se nechce usadit v takovein miste. Dnes starti z bratril ma jeho 80 akril upraveno pro zavochicivani i pastevnik miva pod vodou, budovy vgechny modern zatizene, firody kaAdoroene zajittene. A/Baal bratr v eas deprese Ztratil 3 tisice dolart na bance, 4 beta sucha zkazu dodelala. A tak bratti, kteti se chcete ptestehovat, nemusite jezdit at do statu Idaho neb Kalifornie, ale usad'te se v na gem krasnem Texasu na pozemcich, ktere se tet nechaji zavodnavat. Bratie Latnovskj'/., pitmete na gi uptimnou soustrast, vzpominame, ale osud jde east() nelitostne dal, nede. se uprosit. Antonie Ondratkova. kid Vygehrad, eislo 48., Taylor, Texas. 'Mena obec Ctenatska a cele vydavatelstvo Vestniku! — Ud jsem tu zase s trotkou zrni a tadam, by to redace Vestniku semlela, aby zase bylo o 'dem pfemyglet. Rad Vygehrad Cis. 48. S.P.J.S.T. mel svoji pravidelnou schtizi dne 6., pti ktere bylo zase hodne bratfi a sester pfitomno, cod nos velice teSilo, de bratti a sestry maji zajem o na gi S.P.J. S.T. Jen hodne nav gtevujte schaze a pracujte pro blaho a vzrast nagi mile Jednoty. Take yam musim napsat, se na g organisator br. John tuba pracuje houtevnate, neb co nag rod si ho zvolil, jit nekolik ditek pojistil do Detskeho odboru a ten i eleny. Jen tak dale bratfe pracuj. Vy rodieove, kteti je gte nemate svoje ditky poji gteny, tak jich nechte pojistit u nagi Slovanske Podporujici Jednoty, neb to je Verna, nage mati, ktera, se start o sve portstale a ktera katclemu radi: jen ptistup. Co se pojigteni tYee, myslim se ma tu nejlep gi pojistku, kterou si mate katclY vybrat jakou chce: dotivotni, deacetiletou, patnactiletou a viibec takovou jakou si pfeje. Proto vas rodieove vybizim, jestli nejste poji gteni, vstupte do nagi Jednoty, neb tadnY snad nevi, kdy odtud o-• dejdeme a proto zachrarime svym pozastalym toto vydani a sirotkum a vdovam po tivitelovi to starosti o svou rodinu. Ted yam, bratti a sestry od tadu Vygehrad, Cis. 48., clavam vedet, byste se v hojnem poetu dostavili do pfigti schtze, ktera se bude konat prvni pondeli v mesici bteznu, t. j. 7., o 7 1/2 hod. veeer. V padu gpatneho poeasi o tYden pozdeji. Jste vgichni fictive zvani, neb budeme uvadeti nejmladgi sestru do na geho tadu. Proto nezapomerite a vgichni se v hojnem podtu dostavte a tu mladou na gi• sestfieku uved'me vgichni v nag fad pod ratolest na gi mohutne vetve S.P. J.S.T. Schtze bude konana na misto nedele v pondeli veder. Na shledanou v pfi gti schazi dne 7. bfezna v sini fadu Vy gehrad, Cis. 48., na Bayersville, o 7 1/2 hodine veeer. Za tad Vygehrad, Cis. 48., S.P.J.S.T. jsem vas spolubratr, K. F. Chalupa. Od fidu Stefinik, Cislo 142., Houston, Texas. Pfigti nedeli budeme potadat velkou Valentine zabavu. Tak v gichni tancechtivi budou mit zase jedenkrate pfiletitost se dobie vytaneit pfi dobre hudbe p. Vint. Pekaie. To bude letos po tfeti, co budou u nos hrati, z toho davodu, ze se taneenikum pii jejich hudbe dobte tanCi. Aby tedny netrpel hladem a dizni, o to se postaraji nage sestry v kuchyni a bratti za barem. 'regime se na hojnou nav gtevu od vas vgech. Tak na shledanou 27. anora! S bratrskYm pozdravem na vgechny. Jerry Baletka. kid §tefinik Cis. 142, Houston, Texas. Add S. tefanik Cis. 142, bude potadati Valentinskou zabavu dne 27. anora, ku ktere vas uctiye zveme. Kdo bude mit nejlepgi kostYm, dostane peknou cenu a proto se deveatka phnrite, by jste nektera z vas cenu tu dostala. Bilden zase vyhravati bratti Pekatovi z Damon. Buds to posled-j nedele v inasopust,
Strana 7 tak si ptatele nenechte ujiti tu prilefftost a piijd'te se srdeene pctbavit k Stefanikum. Telocviend Jednota Sokol Houston pc, aciala 19. imora veeirek na rozloueenou s cvitatelem br. Kadlecem, kterY mezi nami pobyl tti drii my vgichni litovali, ze tak brzy nos musel o• pustit, ale slibil, druhe mezi nami pobude dele, na co se ut vtichni tetime, neb Ur. Kadlec je velice mil* a spoledensks'r elovek. a nage sokolieky a sokoli meli radost z tc110, kdy je cvidil a ti, co se do cvideni nedostat iii, mohou jen litovati o jakou pekncu zabat u ali. Sokol Houston srdeene dekuje br. Janu Kovalovi mlad gimu za obstarani hudby pro ty tancechtive. Libilo se to vgem a vgichni se srdeene pobavili. Tea dekuje srdeene vtem tem maminkam, ktere ptinesly mnoho dobrSTch a chutn y' ch zakuskii. Tedy, ptatele, nezapomente na nedeli 27. unora a na shledanou u gtefanikii. Gratulujeme sestte Otvrtnikove, ze ua je Po druhe babiekou, zase baculateho vnoueka. Mlacie mamince pfejeme, by se brzy pozdravila a ptigla zase mezi nos. SrdeenS7 pozdrav vgem etoucim, Pavia Mirove price v Nemecku. Vrchni stavebni inspektor titskeho hlavniho mesta prof. Speer oznamil velkS7 program vybudovani Berlina.-Krome znamSTch stavebnich projektil ohlasil stavbu nove ttidy, spojujici sever s jihem, stavbu noveho jit. nadrati, ktere by nahradilo nadrati Anhaltske a Postupimske a bude postaveno zapadne od stanice okrutni drahy v Tempelhofu, stavbu severniho nadrati, ktere by pfevzalo dalkovy styk 8tetinskeho . nddrati. Nova silnice, ktere spoji obe asttedni nadrati bude dlouha 38.5 km a ptipojenim na berlinskY a.utostradovY okruh urnotni pfistup,novym krajtim, kde bude motno postavit obytna, staveni. ZapadovYchodni osa, ktera se jit stavi, bude prodloutena as k ti gskemu autostradovemu okruhu a bude metit celkem 50 km. t tyfi giroke okrutrii testy dopini berlinskY osovy Ve stkedu osy sever-jih, na Kralovskem namesti, bude vybudovana velka, budov4 kde se budou konati velke vefejne projevy strany. Zde ma bYti postarano o umistkni asi 1,000,000 adastnika. Tam, kde se protinaji obe osy, bude postaven podjezd, aby se tak uleheilo provozu. Pfed Severnim nadratim bude ztizena vodni nadrt 1200x500 m. V nove pristupnYch krajich bude vybudovano 20,000 novYch byta. Nove astfedni a jinni nadrati ma bYti vybudovano do 1945. Severni nadrati ma bYti vystaveno do roku 1948. Slovak zakladi v Brasilii prvni vysokou Dr. Koloman Lehotsky zaklada prvni vysokou gkolu v Brasilii. Narodil se na Slovensku, maturoval v Praze a je od r. 1928 v Americe, kde debar vgecko motne, od zahradnickeho pomocnika, pies dievorubce a lesniho radu, at se stab profesorem na zernedelske gkole ye Vicoza. Jeho akolem je vybudovani prvni lesnicke gkoly v Jitni Americe. • Cele tfi prapory Erythrejeft piegly s pinou vYzbroji k Po prve od skoneeni italsko-habe gske valky v kvetnu roku 1936 vydala Habe g °pet fifedni zpre.vu o situaci v zemi, a to prostfednictvim sveho vyslanectvi v Londyne. Pravi, se ye vgech eastech Habe ge znovu vypukly boje proti italskYm oddilum. V posledni dobe v nich padlo skoro 6000 italskYch vojaka a stejnY poeet Habegant. Mezi padlYmi Italy je 11 vy ggich a 5 nitgich dastojnikil. Denne valeta, 30 at 40 italskYch letadel, bombarduji habe gske vesnice a zamoiuji fizemi jedovatymi plyny. Tii pra.pory dornorodYch italskYch vojakt (Erythrejcil) pfegly s pinou vyzbroji k Habe ganam. Bili vojaci jsou jia alpine vyeerpani dlouhYm pobytern v nehostinne zemi. Mnozi spachali v zoufalstvi sebevraadu, jini zbehli a bojuji po boku Habegana. Zvlagte prudice boje vypukly v poslednich dnech v severohabe gske provincii Tigre a v Godtanu. Poblite Debra Markos, sifediska Gadtanu, bylo povratdeno 18 itaisky'rh clustojnika. Pted niesioem odjely z Italie do /T.:-Ibe6e dva transporty vojska.
Strana 8
ODDiL DOPISOVATELSKi ttad Nova Doba, eis. 122., Wallis, Texas. Uvedomuji timto eleny naaeho tadu, aby se lista do ptiati schrize, prvni nedeli v bteznu dostavili, neb mama neco velmi driletiteho k vytizovani, proto je nejvetai Utast elenri tadoucna. S bratrsk3im pozdravem, Jos. F. Felcman, taj. Z Klubu teslOch ien v Dallas. Dnes toho mam, jak tika statieek Barton, di kapitoly. Prvni jest flak rinorova, schfize, ktera, se vaem sestram tolik libila, neb byla nejeetneji zastoupena, co jest nas Kroutek zaloten, bylo nas vaech ptitomno 33. Zase mezi nas pfibyly dye nova elenky, pani Kopecka, a pi. Vrlova. lulilou navatevou nas poctily sleena Bessie Kopecka. a Lydia Kartusova, pani Novotna, Goeblova, a Zazvorkova z Ennis. Srdeene nas ze se ptialy mezi nas pobavit. A tak ted' k to druhe udalosti. Sestry si vzpomely, to bychom mohly vypraviti z naaeho Kroutku tatu a mamu Dionne s jejich patereaty na maakarni pies do Sokolovny, a aby se jim tam neco nestalo, byl tam poslan i jejich doktor za oaettovatelku. Za odmenu jsme dostaly prvni cenu. Tteti, to nejlepai, byl navrh sestry Hemtaloabychom si udelaly "Valentine party". Tu se lined ptihlasila pani Zazvorkova, z Ennis, te nam ptinese tti peeene slepice. Lidieky,-vite co to znamene, pro meat'a,ky tti peeene slepice? A aby toho tam bylo vic net dost, sestra Kopecka donesla veptovou patent; nad kterou se katclemu jen srdce smalo. K tomu jsme si donesly rozliene salaty a peeivo. Maly jsme krasne vyzdoben3"7 steal kvetinami, ktere donesla sl. Kopecka. Po chutnem °bade sestry zazpivaly nekolik narodnich pisni, ani o tarty a smith nebylo nouze. A tak jak vidite, jdeme potad z dobreho do lepaiho. Aspon nekdy zapomeneme na chvili na marnou touhu a nespinena, ptani. R. Spanhelova. Zdravi vaechny etouci, "DRAMA NA NEVESTU". V 'laden 'dne 13. btezna sehraje dramatick odbor Sokola v Dallas operettu — parodii na "Prodanou nevestu" z pera V. Steterskeho. Hudbu dle rfanStch skladeb upravil F. Sladek. Obsazeni jednotlivS7 ch roll vyridil bedlive rekser Franta Rendi. Hudbu i zpevy cviei pi. Olga Krutilkova. V titulnich rolich vystoupi: Jenieek br. Ben Ptevratil, Matenka — ses. Matka latevratilova, Kruaina — br. Mira Jureik, Vakk — br. John Harris, Hata — ses. M. Vanourova, Baruaka — ses. Frances Harrisova, Kecal — br. L. TobernS7 . Selske hochy, deveata, sousedy a sbor zastanou cvieenci, cvieenky a elenove Sokola. Dej se odehrava cele v 'Ceske vesnici a jest pestle a velmi zajimave vybay en. Jelikot mi bylo doptano dej ten pozorovati, riditi i v nem rieinkovati na ttech rfiznrch jevikich, mohu ho s dobrSim svedomim naafi vetejnosti odporueiti. — Od mantelt PtevratilovSrch odekava se tentokrate pine uplatneni jejich hudebniho a dramatickeho nadani. Jest zde tadoucna bezvadne„ souhra, Oiste hlasy, ryzi diktiva, naivnost na jedne stran y a bodre vystoupeni v protejaku. Jenika a Matenku snad dosud nejlepe na americke jeviate v ochotnickS7ch kruzich ptedvedli vynikajici umeIci, eleni Sokola v Baltimore, Md., p. Vojta Martinek a jeho chot', pi. Otilie Martinkova. Zveenili ty dye role bezvadDS7111 ptednesem a souhrou. — V Hate se nam doposud nejlepe libila zveenela, sokolka-ochotnice pi. Marie aeska. — Pro typickeho Kecala jest tteba prvottidniho charakterniho herce. Jest to role obtitna k vystiteni — charakter jest pinochlem, roll authenickS7ch ve vystiteni pfivodniho eeskeho tluehuby-dohazovaee. — Role sedlaka Kruainy jest ryze selske, bodra a tetkopadnejai. Jsrne si jisti, to v p. Jureikovi najde vernou ptedstavu. — Obtitne jsou tat role Vaaka a Baruaky. Mnohdy se stalo, to tyto d y e podtizenejai role unesly vavtiny roll titulnich. Jsou to ryzi — nestesane povahy, ktere verne ptedstaviti vytaduje pilna studia yenkovskeho ovzduai. Pro harmonie sboru mame zde dost sil — tak
V 2STNIK jsme si jisti pinS7m Uspechem z to str.anky. Jeviate bude bohate vypraveno hudba pilne nacvidena a sesilena. Atmosfera bude a musi bSrti svatei..'ni., ponevad2 tento kus operetni jest nejblitai korune naaich hudebnich geniu — "Prodane, neveste". Nepochybujeme, to to nak ochotnici budou pilne cvieiti a zhosti se tato ochotnicke "maturity" s vyznamenanim! Pteji vaem mnoho zdaru — a teaime se vaichni na 13. bkezna — na "Dratbu na nevestu". VeselS7-Tulak. San Angelo, Texas. Poeasi tu mama letos celkem idealni, neb tuto zimu neni tolik nahlch ' ptechodu z tepla do mrazu jako roky minule. Poorano ut vetainou mame, spodni vlahy dost, ted' jeate dobrST lest' na oraniny a zas zaenem pestovat tu vatu na novo. Vypada, to jeji pestitele ptichazi k rozumu a zda se, te aspori v naaem okoli amah.em budou omezovat. Dne 15. iinora mela svatbu dcera naaehomistopkedsedy Henry Mazura, Doryn. Veder byl svatebni bal p11 hudbe Baca-Ripple v sini St. Anthony. Ale lidieky, to yam byl nattesk. Kdyby to sin byla jednou tak velika, jeate by byla neb jich taneilo jen polovic a tem by se seael do kola nejak3'r "bumper", no zkratka, bylo jich jak kaae v hrnci. Novomantele budou ptebS7vati na fume Jar. Hocha. Blahoptejeme. Doufam to statieek Bartow pods brzy nejake ptitrefuriky, ktere provadeli s Frantiakem cis. 2. za onech zlatSrch Basil. On ten Ozef na prvni pohled nevypada liakou podaitSr, ale je. Po prve jsem se s nim seael na sjezde v East Bernard, tikal mne, to tam ptijel s Dtanem Sochou. To sa vi, te ja hned aby mne ho ptedstavil, neb tam je Sochil jako houb po deati, a ja, chtel vynajit, jako ptibuzenstvi je mezi nami. To dobra, br. Bartoa me dovedl k muti asi meho staff, kolem etyticitky, i me vSraky a povida, kdo z vas tekne prvni svoje jmeno, a to se vi, to jsme slforem najednou tekli Socha — Socha. To se vi, to se citil hned lope po tehle eertovine a zmizel. No a my Sok neb Sochovi jsme si zaCali vykladat, z ktere strany jsme ptibuzni. Ja jemu hned vyloZil rodokmen z obou stran, mrij otec byl synem Martina Sochy, rolnika z Palkovic od Mistku a matka to byla dcerou Vaclava Kula z Doliny, dlouholeteho starosty z Palkovic. Ale mrij rodopis nebyl nic platnSI, jak zas on vylotil svuj, neb otec jeho pochazel z Vidne a mei celou tadu bratrii. No a tak na konec jsme uznali, to asi jeho tats a milj byli dva viastni tatove a on a ja, v Jednote bratti a basta fidli. Zdar a pokrok vaem tadrim lakot i etenatrim Bedtich Socha. piceje, itad Svaz echoslovanil cis. 92., Fort Worth. Mili bratti a sestry! Dekuji yam, te jste mne dali tu dfiveru a zvolili me za dopisovatelku. Nevim co psat, neb jsem nebyla ve schrizi pro nemoc. Vidite, v sobotu jsem byla u muziky a v nedeli jsem byla velice nemocna, ale piece me zvolili za dopisovatelku. Ctend redakce, musite opravit moje chyby, net se to trochu naueim. Dne 17. btezna budou miti katolici zabavu pro kostel v sini tadu Cis. 92., 2615 N. Houston Street. Jste vaichni tadani, abyste tento podnik podpotili, neb to je povinnost, jak se HU,: svrij k svemu, neb kdy ruka ruku myje, obe jsou bile, tak i my musime za jeden provaz tahnout. Nezapomerite se dostavit a vypomoct. Vaichni jednomu pomohou, ale jeden vaem, to je Muzikanty yam nebudu vypisovat. To vite, ti kdy nam zahraji, tu i nemocneho uzdravi. Vaichni jste fictive zvani, abyste beze vaeho vymibuvani ptiali a dobte se pobavili. Slyaela jsem, ze dne 27. sem zavitaji z Dallas zahrat nam moc pekne divadlo. Jake bude, povim yam ptigte. Dostavte se vaichni v parade, neb jste takove divadlo jeate nevideli. Ja, se uz teainu, neb my pottebujeme neco veseleho. Tak vaichni zblizka i zdali jste fictive zvani, abyste nas navnivili. Bude o vaechno postarano, jak o pitivo tak i o dobrou kuchyri. Tak vaichni pamatujte na den 27. finora a dostavte se do tadove sine v eisle 2615 N. Houston Street. Tak jeate neco malounko pro statieka Bartoae. Ja marn s vaami pletkami opravdu
Ve stfedu, due 23. iinora 1928. abych y am pravdu tekla. Kclyt jste zaeal s hadisky ty eary, tak ja jsem taky nasla v "baxi" u miry na vodu hada. Volala jsem o pomoc, tak se sousede sbehli a zabili jsme ho. Bylo to v late a tu povida,m, to jsem slytela, kdy hada povesi na plot, to prai -- a skuteene, na druhY den zadalo pitet. Od to doby, kdy tu je sucho, tak se mne ptaji, kdy myslim to bude prAet. Mysli si, to ja jsem jako bratr Barton, abych vAechno umela udelat, ale ja umim jen pletky. Az podruhe vam je vypilu. Zvolili mne dopisovatelkou a ani jsem nebyla ye schiizi, byla, jsem velice nemocna, jsem pod doktorovS7 dozorem a on mne odporueuje klid. Ani hodiny nemfau slyaet, jak jsem nervosni, tak nemritu zastavat dopisovatelku a nerada se toho vzdavam, ale musim k vuli nemoci. Tak si zvolte druhou, neb toto je mfij prvni a posledni dopis, za cot yam dekuji a jestli se uzdravim, tak na leto se chystam na navatevu do Kanady v Grand Pointe Man, neb jsem jim v Toni slibila, ze ptijedu a jela jsem do St. Louis a do Kansasu k dceti a letos minim jim slib spinit. Tak bych rada, neb mne potad piaou, to ut se nemohou doekat jara, abych ut tam byla. Koneirn a nezapomerite na nedeli 27. na divadlo, neb jak slyaim, ae je velice pekne. Josefka Miller, dopisovatelka. Rogers, Texas. DramatickST kroutek Sokola v Seaton ma v ptiprave velice peknou hru, pod nazvem: — 'Dada Strachal jade k panu presidentovi". Dej odehrava se v zapadle vesniece, mezi chudS7m, ale poctivSrm lidem, zlateho srdce, ktere lne vtelou laskou k panu presidentovi Masarykovi, a kdy se maji ptiblititi jeho 80. narozeniny, jejich ptanim jest, aby mohli mu k nim do Prahy jiti osobne gratulovati. Nejvice to da starosti declovi Strachalovi, jent se hysta se svSrm synem jeti do Prahy a ma, hroznSr strach jak to udelat, aby se St'astne dostal na hrad a tam do knihy, co je ureena pro gratulanty, co chti panu presidentovi ptat k jeho narozeninam, napsat sve jmeno, ktere se udi ut pf-edem krasopisne psat. Jake ke vsi sve starosti mu vetai starost piida jeho starY . kamara,d Roubal, kterST sam do Prahy jeti nemrite, tak prosi dedu Strachala, aby tam do to knihy, at nikdo nebude koukat i jeho jmeno napsal. Nejdtive nechce svolit, te mu to da, velkou atrapaci jeate se Roubalovo jmeno ueit a pak se boji, aby ho pti tom nikdo nechytil, ale to je dobrak od kosti, telly koneene, svoli a udi se podpis Roubalriv, ale neobejde se to bez maitch slovnich aarvatek, kdy dada Roubal o jeho podpisu se vyslovi, ze je to akrabanice a da, mu to notne prate net si Strachala zas udobti. Najednou si dada Roubal vzpomene, to by mel take k tomu podpisu nejakt darek panu presidentovi poslat, z dehot opet mezi nimi dojde k vadenici a wet se smifi. Vaak pomalu by dedovi s testy do Prahy sealo vinou jeho snachy Annieky, ktera je velmi tarliva na sveho mutieka Karla a svou kamaradku Emu, ktera take se chysta jeti do Prahy a nechce Karla pustit jeti a ptedstavuje, to je nemocna, at se rozhodne, to zristane doma a tim samortejme to i dada Strachal nikam nepojede, jak smutne usuzuje, co by si tam pry sam poeal, to by se tam ztratil. Vae vaak dobte dopadne zakrodenim dobrosrdeene Emy, ktera vae smiti a uvede na pravou cesin. Jakou filohu, take v torn hraje babka Horniekova, ktera sySTm jazSiekem vae1ijakS7ch neplech natropila a jak to s ni dopadne i s nesme4rm Akin Malinou napadnikem Emy, to vae se clOvite at 6. brezna v nedeli veeer, v sin radu Hvezda Texasu Cis. 47 v Seaton, kam vas uctive zvou — Ochotnici. Musim take touto cestou podekovati za ptekvapenku, kterou me udinili v mem dome k mS7m narozeninam moji ptatele: Rodina Frank parihela, rodina Mihaeova, rod. Jos. Martince, rod. Jana Klinkovskeho, Frank Martincova, Paeneikova, Laat'ovicova, pan -Brabenec, pi. ofi Lukaa, pi..Pavlice, rod. Rajmund Markova, tat naai ciceti Anti Leaikarove a jejimu manteli a vribec vaem, kteti mne radostne chvi,le pripravili, tat i 'dem nakm ditkam za pane darky i LeaikarovYm malgm capartum za darK. Fojtagkova. ky. Srdetne dekuje
Ve siredu, dne 23. anora 1938.
Cryvky z e eskoslovenskfrh l
Ceslic stet nositelem svetove mod. r
TE NEJVII't na ease, abychom si paali uvedomovat cilevedome a soustavne vSrznam dejinneho postaveni, jako na g stat a narod zaujimal v dobach minulYch v prostoru jemu dejinami vykazanem i toho, kam 'a v jake mite vliv nagi kultury a organisace politicks sahal za zernepisnY ramec vlastnich zemi deskSich. Ve sttedoveku byla sttedni Evropa s Italii politicky organisovana v t. zv. Svate nisi timske. Podle tehdelgich dejepisnS7ch ptedstav jevila se soudasnikum "rise ta jako pokraeovani starovekeho imperia timskeho, ktere r. 800 po Kr. podatilo se obnoviti franckemu krali Karlu Velikemu. Jeho obrovske, ti ge, sahajici od Pyreneji at do nitin dne gniho Uherska, se site rozpadla po smrti jeho syna, ale my glenka o obnoveni hodnosti cisatske a s ni spojene svetovlady nad ve gkerYrn ktest'anstvem zastala ziva. Po stalet3"rch zmatcich a zapasech podatilo se Ottovi I. Saskemu-obnovit opetovne upadlou hodnost cisatskou (r. 962). Prakticky se jeji pusobnost krome Italie vztahovala ,na kmenova knitectvi nemecko, a na cast state zapadoslovanskYch, v torn zvla gte na stat deskY. V zasade ovgem zahrnovala v sobs myglenka cisatstvi vladu svetskou nad tehdejAim ktest'anskS7m svetem, t. j. i nad staty, ktere nejen v praksi, nYbrt i v teorii svetovladu cisatovu odmitaly. Byla to ptedev gim Francie, ktera, rozhodne odmitala uznati ,cisate Svate rise timske za sveho vrchniho pana; ona v gak neptipougtela ani jim hajenou ptedstavu o "pteneseni" cisatske moci z Frankil na Germany, jit odneti teto moci Frankfun melo Wit vysvetleno.. Prvenstvi cisatske moci bylo v gak potirano take papetstvim, ktere nadtad'ovalo svou vec duchovni vgemu ostatnimu ye svete vezdejgim. A tento spor znamenal pro cisatstvi velike a titive zapasy, jimit se po dlouhou dobu jeho moc vyeerpavala. Ptes to v ge nelze Svate risi timske, ze po celY sttedovek plnila vSiznamnou filohu potadatelky a rozhoddi ve sporech a tivotnich zajmech sttedoe: vropskYch knitectvi germanskSrch, slovanskYch a romanskYch, at' byly spory ty dosahu jen mistniho, nebo at' hrozily ottasti vetejnSrm potadkem obecnSim. Nebylo divu, to touha vg ech knitat tigskSrch, zvlag te tech, kdot se mohli optiti o mocne rodove panstvi, se nesla k tomu, aby dosahli teto nejvyggi hodnosti svetske, jet byla Proto jit ve 13. stoleti jeden z nejmocnej giCh knitat-volidu figskSich, deskY kral Piemysl Otakar II. zametil svou politiku k ziskani hodnosti cisafske. Jeho usili v gak ztroskotalo o soustkedenY odpor ti gskSrch knitat a stolice papetske. Take mezi souvekYmi publicisty nechybelo tehdy vYstratnYch hlasu, jet ukazovaly na nebezpedi, ktere pry malem stihlo korunu cisakskou jejim dalgim "ptenesenim" z Germanti. na Slovany. Trvalo pak dalg ich temet sto let, net hodnost cisatska byla vskutku "ptenesena" na 8eskeho kralevice Karla IV. Lucenburskeho. Skuteenost ta znamena, povizneseni kraloystvi deskeho ma prvni misto ptedi knitectvimi ti gskymi. Vyspela kulturni politika Karlova udinila z Lech a zvlag te z Prahy zative ohnisko sttedoevropske vzdelanosti. Jeji svetovost jest patrna, piedevigim v literatute krasne, ale diky nove zalotenemu vysckemu udeni i v pisemnictvi yedeckem; zvla g te vynikajicimu rozkvetu se pak Vella umeni v3itvarna (stavitelstvi, sochatstvi i rnalifstvi), nebot' vysoce umelecky zalOgenY a nadhery Ini1OvnS' °Mat bUdOVal v Pra-
Vt8TNtIC ze residenci, ktera, se ye sve jedineenosti mela vyrovnati honosnemu sidlu kralu francouzsk3i/ch nad Seinou. K teto zemi sveho mladi byl cisat poutan nerozluenS7m svazkem lasky, jejit rornantika nebyla oslabena, ani kdy se k jeho mam podaly drutiti myglenky chladneho vYpodtu politickeho. Slotita mnohotvarnost Karlovy bytosti vystoupila naposledy v pinem svetle, kdy o poslednich vanocich sveho tivota, jako statec zdravi ternet zlomeneho, odlozil na chvili cisatskST majestat a vydal se na obtitnou cestu do Francie. Krali francouzskemu, jen krome Boha tadne moci nad sebou neuznaval, bylo by bSrvalo za tetko phjmouti milovaneho strYce v odznacich cisatskYch: za to ho pfijal s okazalosti, ktera, ohrorrkovala vgechny soudastniky, jako zbotneho poutnika a vlastniho strSrce. Ten pak, kdy byl zadost ueinii sve zbotnosti i zalibam v dilech urneleekSrch, dovedl s francouz.skYm kralem sjedna.ti jednu z nejskvelej gich umluv dynastickSrch. Na jejim zaklade mela se rodova drgava lucemburska zvetgiti svatbou Zikmundovou o Polsko a rodova drtava francouzska o korunu uherskou. Tyto d ye dynastie, opirajici se o tehdy nejvyspelej gi staty, francouzskY a eeskY, melt' bYti napti gte nositeli evropskych osuchl. Pkedeasna smrt kfehke princezny uherske vgak zpietrhala ptedivo tohoto velkolepe pojo.teho planu evropske spolupraJ. P. ce. ZA Tf1 NASU" V r. 1905 na volbach v Lipt. Sv. Mikulasi, kde slovensld narodna strana kandidovala advokata dra Emila Stodolu proti mad'arskema ministrovi Lanyimu, zneastnil se celej volebnej agitacie tier vtedajgi poslanec Milan Hodta. Hodza. Bobo volebne shromaklenie aj v Hybiach, malom mestedku ned'aleko Lipt. Sv. Mikulaga. Pri jednom starom dome, — takY je dnes ako bol pred tricat' rokmi, — na malom namesti, konalo sa volebne shromatdenie slovenskej narodnej strany opozienej proti mad'arskej strane vladnej. Na shromakleni reenil poslanec Milan Hodnapominal a varoval Hybianov: Nedajte sa, pre Krista Pana, zapredat`, ved' ten vas vladny mad'arskY kandidat a vlastne vy vg itci spolu s nim, ked' ho podporujete, nerobite to za ine net za podarovanY gula g, za cigary, za palene. Neadjte sa zachovajte si svoju ludsku dostojnost'!" Poslanec Hodta videl tam mez ludom aj jedneho mad'arskeho vladneho korte ga a privolal mu: "Ano, aj vy pracujete za cigary, za gula g, za palene." Jedna 'zena, rolnieka, skodila Hodtovi do reel: "No, a vy, za Co robite?" "Za tir nagu sloveneinu !" Hodta jej na to. Nastalo ticho. Zrazu rolnieka, ako by vyjavend, rozbehla se po Hybiach, vyvolavajfic fanaticky: "Za to nagu sloveneinu!" boly Hodgovho hesla pine cele aZ Hyby. Heslo pre glo do sasednYch obci ned'aleko HYb, roznagalo sa dalej do Vika, do Lipt. Sv. Mikulag a a tak 6.10 pc) celom volebnom kraji a z jedneho volebneho kraja do druheho rozlahlo sa ako zaplava po celom Slovensku. 0 dva — tri tYkIne cele Slovensko malo jeden jedinY program, zhustenY do gtyroch slov "Za tir na gu sloveneinu". Ludia, ked' sa stretavali na ulici, nezdravili sa "DobrY den", — ich pozdravom bolo: "Za to nagu!" PRESIDENT REPUBLIKY DR. HOD2OVI. President republiky zaslal pfedsedovi v16,dy dr. Milanu HocItovi k jeho tivotnimu jubileu tento vlastnorudni list: Milt' pane ptedsedo, gedesatka je vek, kdy vetejne 8inni lido pravem i z povinnosti se divaji zpet na sve vykonane dilo. V techto dnech tohoto prava utivate i Vy a na ge deskoslovenska vetejnost se k yam upfimne pfipojuje, Slovensko yam ; dopy ptedvaldne a WWI OW11101414
dtrana 9 ceskoslovensko cele hocInoti s radosti a s uspokojenim celou Vagi tivotiai praci z doby pied valkou, za valky i dnes, praci pro deskoslovenskou jednotu i pro nage dne gni politicks postaveni. Je jiste pro Vas, jako Slovaka — ale i pro nas vgechny v republice — zvlagtnim zadostindinenim, te , slavite sve gedesatiny po dvaceti letech velke prace politicks v republice jako ministerskY ptedseda. sjednoceneho Oeskoslovenske To samo mluvi za velke knihy a je pro nas politickYm vyznanim a historickYm symbolem. Je to take ukazatelem celeho nageho dalgiho vS7voje. Pteji Vam v teto Va gi funkci a praci v zajmu republiky a deskoslovenske jednoty mnoho dalgich uspechil, dekuji Vam uptimne za Vagi dosavadni ptatelskou a adinnou spolupraci Bud'te hodne zdray. Vag dr. Edward BeneA. Odboj slovanskYch namoinikil na rakouskouherskych valeenYch lodich. Pfed dvaceti lety, 1. Unora 1918, byla na kft2niku sv. Jifi v Boce Kotorske zahajena vzpoura namotniku. Zifeastnili se ji namotnici jihoslovangti, Ceti a italgti a ptipojili se i nekteti Nemci a Mad'ati. Vzpoura byla dlouho ptipravovana pod dojmem zprav o Tfikralove deklaraci, o hrdinskYch bojich legii a pod. Kotorske vzpoufe pkedchazela fada ojedinelYch revoludnich akci v rakousko-uherskem valednem lod'stvu. Na pt. v listopadu 1917 prchnul do Italie torpedovY thin C. 11, obsazenY slovanskYmi namotniky. 0 vzpoute byla poslana radiotelegraficka depe ge lodim italskYm a 8. finora odletel do Italie hydroplan tadat o pomoc. Vzpoura vgak byla zakroeenim figskonemeckYch rek potladena a pevnostni vezeni se napinilo nekolika sty revolucionaft. tech Frantigek Rasch, a Jihoslovane Jerko 8iAgorid, Anton Grabar a J. Pernieevie byli 11. imora popraveni u zdi htbitova Scagliari. Mysl deskYch namotnikti vgak zustala nezlomena. Ve dnech pfevratu ovladli a udrteli kazefi v Pulji a v listopadu se vratili v pofadku a vyzbrojeni 5000 pugkami, 30 kulomety a dva a pub milionem ndbojt do osvobozene vlasti. Zasahli pak jako udatne jednotky v znemeenem fizemi a v bojich na Slovensku, zejmena u Levice. Mad'afiti husite. Duchovni styky Mad'ary s techy se datuji jit od X. stoleti. Sv. Vojtech, tehdej gi pratskfr biskup, byl r. 984 pozvan do Mad'arska kni getem Geyzou, aby tam zavedl ktest'anstvi. Spo'eerie se svYm druhem, Imezem Radlou, prvnim opatem klagtera btevnovskeho a s drutinou eeskStch kneti, °brati na ktest'anstvi mnoho mad'arskYch velmota a obecneho lidu, a pokftil i Geyzova syna. BfevnovskY opat Radla stal se pozdeji ostfihomskYm arcibiskupem. Tyto duchovni styky se ovgem jegte prohloubily zalogenim pratske university, ktera byla tehdy sttediskem vyggiho vzdelani cele sttedni Evropy. Mad'argti 'taxi pkijikleli hromadne do Prahy studovat. V Praze studovali take eetni pozdejmad'argti cirkevni hodnostati, znameniti pravnici a filosofove. Natal se stall i mistry a jeden z nich dokonce i rektorem. Byl to slavny ,kterY s detnYmi jinYmi Mad'ary byl horlivYm stoupencem HusovYm. A mad'argti bakalafi a taci girili po svern navratu z Prahy ve svem domove Husovo ueeni, a to i v diste mad'arskYch krajich, i na dolnim Dunaji. Husitstvi se mezi Mad'ary tak velmi rozgitilo, to mad'arska vlada k jeho potirani vyslala inkvisitory. Pfes to vgak se jegte r. 1647 v naterYch mad'arskYch krajich po &skein zpirsobu sloutila mg e matefskYm jazykem a xie latinsky. Jedna denne. AmerickY tiskovY magnat Hearst se doslechl, to James Gordon Benett, majitel listu New York Heraldu, zamY gli prodat svuj list. Kabeloy al ihned za Benettem, dlicim v Patiti, co stoji New York Herald. Neprodlene dostal odpoved': "ye iMedni (Inv tfi cent y, v nedell 5 centa."
V
151Talla 1U
BOUNA NEMCOVA:
BABICKA Obrazy z venkovskeho iivota. A zaeatku srpna zadinaly pomalu tne, a N pani knetna take hned prvni pfijela s celym komonstvem. Sleeinka spravcovic dekala Italiana, avtak se ji hned doneslo, te ho nechala pani knetna v hlavnim meste. Pani Protkova zatila radosti, deti mely zase sveho mileho tatinka; babiece se ovtem tvat trochu zesmutnila, kdyt nevidela pkijitdet s Janem dceru Johanku. Pkines1 ji ale list, v nemt ji dcera vzkazovala tisicere pozdraveni od tety Dorotky i od strYce a vedomost davala, te pro churavost strYce piijeti nemfite, ponevadt tete hospodafstvi i hliclani nechat, nelaskave by bylo. Psala, ze je zenith jeji hoclnY dlovek, je teta srozumena, aby si ho vzala, a te jim chce o Katefine svatbu vystrojit, ze dekaji jen na babiddino svoleni. "At budem svoji, jakmile to bude motno, pfijedeme do eech, abyste nam dala, mamidko, potehnani a poznala meho jemu ale Jura fikame. On take neni ech, je kdesi at z tureckYch hranic, ale dobte se s nim srozumite, ja, ho naudila eesky &five net Terezka Jana. Rada bych si byla vzala Ncha, ja vim, te by vas to bylo vice te gilo; ale co delat, mamieko, srdce si neda nikdy poroueet nine se zalibil ten nraj Krobot." Tak list Terezka list ptedeitala. Jan byl pfitomen a povidal si: "Jako bych ji slytel, to veselou Hanu; ale hodne devde, a Jura je'poildnY dlovek, znam ho, je to prvni tovaryt u strYce, co Hana je, a kdykoliv jsem k nim do kovarny vegel, mel jsem radost z Jury. Chiap jako hora a i'emeslnik, aby ho pohledal." "Ale jedno slova tam bylo, Terezko, tomu jsem nerozumela; nekde tady,,to mi je gte jednou eti." A babidka ukazovala v listu na konec. "To je Krobot, ne?" "Co je to, prosim tebe?" "To tak pfezdivaji ye Vidni Chorvatfim." "Takove to tedy je. No, Panbah ji dej ttesti. Ale kdo by si to pomyslil, z jakYch konain se to ti lidieky k sobe dostanou A Jilt se jmenuje, jako nebottik jeji otec." S temi slovy siozila babieka list, utfela slzu s oka a Ma si ho uschovat do pfitruhlieku. Deti byly nevYslovne blateny, te mely mileneho otce doma. Nemohly se ani dost na neho vynadivat a jeden pies druheho dral se o slovo, chtejice otci vypovedit, co se za celY rok sbehlo, cot mu ale vteeko z listu matdinYch davno znamo bylo. "Ale distanet u nas pied celou zimu, vid' tatinku?" ptala se Adelka lichotive, hladic otci vousy, cot bYvalo vkly jejim zalibenim. "A vid', tatinku, at bude sanice, ze nas sVezet na tech krasnYch sanich a te na kone rolnieky zavesit? Pan kmotr z mesta pro nas jednou poslal v zime, byli jsme tam s maminkou, babidka nechtela jeti, ale to se jelo a to to zvonilo, katclY v mestedku vybehl divat se, kdo to as jede," vypravoval Vilim; otec ale nemohl pfijit k odpovedi, protote jit zase Jan meal: pak, tatinku, te budu mysliveem? At vyj du ze gkoly, pfij du k panu Beyerovi do hor a Orel pfijde na Riesenburk." "Dobra, jen se dfive pilne ud ye gkole," usmal se otec, nechaje chlapci svobodu mineni. Pfisli i pfatele, pan myslivec i pan mlynaf vitat mileho hosta. Stavenidko se obveselilo; i Sultans Tyrlem jakousi neobyeejnou divou radosti se hnali proti Hektoru, jakoby mu chteli povidat novinu. Vtclyt' je mel pan rad; vYprask nedostali od te doby, co kadatka zakousli, a kdykoli mu pfi gli naproti, pohladil je po hlave. Babidka take povidala, vidouc jich radovani, ze zvite dobfe si vgimne, kdo je ma rad a te si to diouho pamatuje. "A je-li pak komteska *pine zdrava?" ptala se pani myslivcova, piijdouc s cletmi pfivitat pana kmotra. "Povida se, te je, ale ja myslim, ze neni. Neco ji musi trapit. Ona byla jaktiva subtilna, ale nyni jiti neni net duch, a ty Gel se jit jako s ne-
E "1" IN 1 A.
be divaji. Plakal byeh, kdy ji vidim, ona je andel. VSak je pani knetna vSecka utrapena, a co se komteska roznemohla, ptestaly v natem dome radovanky. Prave pied nemoci mela bYt zasnoubena jednomu hrabeti. Je z bohateho rodu, pani knetna je zadobte s jeho rodidi a pieje si pry velmi ten sfiatek. — No nevim," doloEl pan Pra gek s nedtIvefivYrn povrtenim hlavy. "A co tomu hrabe fika?" ptaly se tenske. "Co by iikal, musi bYt spokojen a &kat, at se devde uzdravi; a jestli umfe, mute nosit smutek, ma-li ji opravdu rad. — Chce pry jeti za knetnou do Vlach." "A ma sleena hrabete rada?" zeptala se babidka. "Kdo to mate veal. Nema-li jineho v srdci, mohi by se ji zalibit, je to pelmY dlovek," odpovedel Jan. "Vtak to, jestli se ji jinY lepe nelibi," fekl pan mlynat, podavaje panu Pro gkovi otevienou pykslu; "proti gustu tadnY di§putat." Bylo to jeho oblibene pfislovi. "Tuhle na ge genkftka /ilea ut by davno po svatbe a nechodila by jako pod vodou sputtena, kdyby ji Mad nebyli odvedli to, co se ji libilo," dotekl mlynaf, bera, kdyt "vtem podal, i sam gfrupec, a miikna pfi tom stranou po Kristle, ktera, tam take byla. Litoval jsem vas oba, kdyt mi to Terezka psala," pravil pan Pro gek, pohledev na blede device. Jestli pak se jit Mila trochu vpravil do sveho stavu?" "Co ma delat, chudak! Musi, ad mu telko dost," odpovedela Kristla, obratic se k oknu, aby ukryla size. "To vetim," ozval se myslivec; "zavfete ptaka tiebas do zlate kleee, les mu bude piece milej M." "Dokonce kdyt tam samidka po nem touti," utklibl se po stra,ne "Ja byl take vojakem," zadal pan Pro gek; fismov pohraval okolo peknYch fist, kdy to iekl a modre jeho odi obratily se na pani Terezku. Usmala se tet, pravic: "Tys byl hrdina, ty!" "Jen se nesmej, Terezko; kdy jsi chodila se divat na hradby s tetou Dorotkou, jak se execiruju, plakaly jste obe dye." "A ty s nami," zasmala se pani Terezka. "Tenkrate nam ale tadnemu nebylo do smichu, Leda tern, co se na nas divali." "Musim se pfiznat," fekl dobrosrdeenY hospode,f, "te jsem si pranic z toho nedelal, ma-li mne kdo za babu nebo hrdinu — nebyl jsem te cti tadostiv. CelYch tech etrnacte dni, co jsem byl vojakem, provzdychal a proplakal jsem, hrube nejedl ani nespal, takte ze mne nebyl net stin, kdy jsem dostal proputteni." "Tedy jen etrnacte dni jste byl vojakem? No, to by si nechal Mila libit, kdy by se mu poditaly dni za beta," fekl mlynaf. "Vgak bych ja se byl netrapil, kdybych to byl napted vedel, to dobrY pfitel jedna o moje vyplaceni a bratr te se za mne stavi. Pfi glo mi to z eista jasna. Bratrovi se vojenskY sta y libi a take se vtecek v gudy k nemu lope hodi netli ja. Nemyslete vgak, te jsem zbabelec. Kdyby tieba bylo hajit rodinu a domov, byl bych v prvni fade. Nu, nejsem vtichni bide stejni; jeden se hodi k tomu, jinY k jinemu stavu. Vid' Terezko?" To povidaje, point' pan Pro gek ruku na rameno pani Terezky a upfimne se ji podival do oci. "Ano, ano, Jene, vy patfite jen mezi nas," odpovedela babidka misto dcery, a vtichni ji v duchu phsveddili, znajice fitlocitnou povahu hospodalovu. Kdyt se pfatele rozchazeli, vklouzla Kristla do babieeiny sednice a vytahnuv§i ze zariadfi psanidko, na jeho peeeti byl otisk vojenskeho knofliku, pravila ti§e: "Od Jakuba!" "No, to je hezke; co pi ge?" fekla babidka, teMc se spolu s deveetem. Kristla rozeviela list a pomalu "Ma draha Kristinko! Nastokrat te pozdravuju a 11barn. Ach, Bote, to je platno! Ja bych te radeji jednou opravdu polibil, net tisickrat na papir; tki mile testy lezi mezi nami a k sobe tem. Ja, vim, to ty si kolikrate za den myslig: "Co asi Jakub dela? Jak se mu as vede?" Delat mam dost co, ale jake je to dilo, telo pit prazi a mysl vtecka jinde. Zle se vede. Kdybych byl
VC JUL CUL', WIC .co. i
U11v1a 10,M,
svoboden, jako je Vitkovic Tonda, snad by se mi -y ojenskS, stay zalibil; kamaradi zvykaji a pomalu nebude jim nic take. I ja se v gemu unereptam proti nieemu ... ale mne nic ne'Ceti, a misto pfivykani je mi den ode dne krut neji Od svitu do mraku myslim na tebe, ma mile holubidko, a kdybych jen veal, te's zdrava, kdybych jedine pozdravenidko od tebe dostal, byl bych spokojen. Kdyt stojim venku na strati a vidim ptaky letet k va§i strane, myslim vtdyeky, prod nemaji mluv, aby ti vzkazani moje vyridili, aneb radeji sam bych byl ptaekem, tim malYm slaviekem, abych k tobe zaletel. — Nefika, ti babieka Protkovic nic? Co tim jen myslila, te nebude snad loudeni na ge na dlouho? Nevig ? Ja, si, kdyt je nejhuf, vtcly na jeji posledni slova vzpomenu, a jakoby Panbilh do mne vstoupil, tak mne obeerstvi nadeje, ze ona poradi, jak a co delat. Ona nemluvi nadarmo. Jen mi par fadeekfi po§li, abych se potegil, vtak ti to nekdo napite; pis mi v gecko, rozumis? Sklidili jste sena za sucha? A co tatva? Tady is zaeinaji sklizet. Kdyt vidim tence jit do pole, pra§til bych vtim a utekl. Prosim te, nechod' sama na robotu. Ja vim, oni se te budou ptat, budou ti delat tetke srdce — nechod'; a ten darmotlach, ten pismak ... "To je bleten, on se boji, te bych ja snad—" Zahnevala se Kristla, hned ale detla dale; nedal by ti pokoje. Jen se drt Tomge, ho prosil, aby ti byl pravou rukou. Pozdravuj ho, i Arlen. Dojdi take k natim a vytid' jim pozdraveni, a nate take 'te nastokrat pozdravuju, i babieku a detieky, i v gecky zname Mel bych ti jette tolik co povidat, *te by se to ani na takovY kus papiru neve glp, co by s nim 2ernovskS, kopec se potahl, ale ut je das na strat. Kdyt v noci chodim na strati, zpivam si: "Vy krasne hvezdteky, cot jste vy malleky". Zpivali jsme ji spolu v pkedveder, net jsme se rozloudili; tys pit ni plakala. Ba, Bote, tetivaly nas ty male hvezdieky, te givaly, ale Bilh vi, sam, budou-li tegit kdy vice. Zilstavej s Panembohem!" Kristla slotila list, tazavYm okem divajic se babieee do tvafe. "No, mutes mit radost, hodnY hoch; vyfid' mu pozdraveni, aby doufal v Panaboha, to nebylo jette tak zie, aby nebylo dobie; i jemu slunce vysviti. Abych ti ale tekla urdite: tak a tak to je, to nemohu, dokud nemame jistoty. Na robotu ale jdi, kdy bude tteba; raft. bych, abys podala pani knetne o obtinkach venee, beztoho te jina ho nepOcia, kdy budet chodit na panske, net ty." Kristla byla terni slovy dost pote gena a slibila ye vtem zachovat se dle babideiny rady. Co se Jan vratil, tazala se ho babieka nekolikrat, kdy byva pani knetna doma, kam vychati, at se pan Progek podivil. "Babieka nebyla nikdy zveclave, dovedit se, co se v zamku deje; zamku pro ni jakoby nebylo, — a nyni se pta, a zase se pta. Co chce?" Ale babidka nefekla, tazat se nechteli, tedy se nideho nedozvedeli a pfidtli to zvedavosti. Za nekolik dni vyjel pan Progek s pani a se vgemi cletmi do mestedka; chtel jim udelat dobrY den. Vora a Betka sly na pole, babidka‘ hlidala dim. Sedla si s vfetankem pod lipu na dvorek, jak to bYval jeji zpusob. PfemYtlela na cosi, ani si nezpivala, vrtela hlavou chvilemi, zase si na nee° pfikYvla, at konedne jakby ustanovena si ekla: "Tak to udelame." V tom videla jit pa strani dolfi okolo peci na lavku komtessu. Mela bily Sat, na hlave kulatY klobouk slamenY; lehounce vznatela se po ceste dolz jako vila, notka jeji v atlasovem botku vtesnena, sotva zeme se dotYkala. Babidka rychle vstala a s velikou radosti ji vitala; ale srdce ji zabolelo, kdy se podivala deveeti do tva,fe bled'ounke, skoro prahledne, v nit letela takova mirnost a spolu hluboka bolest, te nemohl bez fitrpnosti nikdo na ni pohleclet." "Sama a tak ticho zde?" ptala se Hortensie, kdy byla babidku srdedne pozdravila. "Sama, sama, odjeli mi do mesteeka. Vet nemohou se otce ani nabatit, kdy ho tak dbouho nevidely," pravila babieka, utirajic fertochem eistou lavidku, dfive net by slednu k posezeni zvala. (Pokradovani).
Ve stiTchl, (me 23. iinora 1038.
OSIVA. Uloha vekch muiii v historii. Bernard v. Brentano. AST HitlerovYch odpurcu v Nemecku za-
stava nazor, ie Hitler je z dne gnich diktaton') rozhodne nejmene yyznamnY; mnozi dokonce mini, 2e Stalin a Mussolini jsou konec koncii — syYm zpiisobem yYznamne postavy a hlavy, zatim co Hitler je pouze midem, dekujicim za svaj vzestup vYhradne jen ptiznivYm okolnostem, ktere nalezl pii svem vzestupu. Myslim, 2e tato east kritikil pfehli21 a zapomina, ze jejich obdiv "skuteene velikYch" mu20, na misto jen zdanlive velkych, neni jen eiste nemeckou vlastnosti, ale 2e jejich poeinani bylo jednou z psychologickYch pfiein, umotnivgich Hitlerovi viterstvi nad -demi soupefi. Nebot' lids, kteii takto mluvi, neusuzuji ji2 pollticky, nYbrZ esteticky, ptestote jde o zale2itost vYluene politickou. Neposuzuji tyrany podle toho, co delaji — na pfiklad se svobodou a pravy Want — nYbft podle toho, jak se jim jevi. Je stale — hlavne v faclach nernecke levice — nemalo lidi, kteii jsou ochotni, z pohnuti na kro.sou milOstnYch dopisii, ktere psal Napoleon I., pfehliZet zabiti vevody-v Enghien. Ve vgech velkych narodech se objevili behem staleti diktatofi, anebo vice mene vlivni samovladcove; v gechny narody v gak s nimi nemely stejne zkugenosti. Francii vladlo mnoho tyrant — legitimnich, jako byl Ludvik XIV., dobyjako Napoleon I., a uchvatitelt jako Napoleon III. Francouzska historie v gak poueuje, 2e zeme musela platit bolestne a drahe vYkupne v2dycky, kdykoliv si dovolila piepych velkych regent). Ludvik XIV. zanechal po sobe zruinovane finance, vyssatou a otebraeenou zem; stael, abychom si jenom vzpomneli, jak pokakle zaplavila Francii vina nad geni, kdy podobnY kral koneene zemiel, po zdanlive nekoneenem obdobi vlady; tu si teprve uvedomime, jak malou radost mel narod z techto svYch "yYznaenYch velikant". Po Napoleonovi I. pfiglo Waterloo a Paii2 ponaujici divadlo — videla kraeet syYmi ulicemi vojska armad podmanitelii. Kdy2 vyvstal Chateaubriand a nazYval velkeho viteze mnoha slavnYch bitev hromadnYm vrahem, piizvukovala mu obrovska armada vdov a sirotkii. Po Napoleono yi III. pfigel Sedan a druhe dobyti Pafi2e, prohrana valka, poni2ujici ztrata east statniho tzemi a mnoha millard ve prospech vitezneho Nemecka. To byly nasledky, zristavgi Francii z doby vlady velkych regent) a zku genosti, ktere udelala s vlastnimi samovlatici. Francouzsky narod mei jests jinou, dlouhou fadu zkugenosti. Kdy2 pfivedl Ludvik XVI. — posledni v fade legitimnich samovladcil Francie zemi k hospodalskemu Cipadku, povstal francouzskY narod nejen proti nemu, aby ho svrhl s triinu a popravil, nYbr2 i proti Evrope. Revolueni armada pozvedla syYmi viterstvimi respektovani Francie vice, ne2 kdykoliv pied tim. Po bitve u Sedanu se pozvedla cela Francie, aby se ujala vlady sama; a vlade lidu, tkera, se pak utvotila, se-podatilo vyhrat i svetoyou valku. Mf.deme proto Mei jednou vetou, '2e se Francie dostala v2dycky do ne gtesti a do ripa.dku jenom vlivem syYch tyranu, a 2e se z nich vymanila a povznesla jen ylastni silou sveho lidu. Tyto zkugenosti se vepsaly hluboko do vedomi Francouzu a jsou jests vice utvrzovany studiem historie. Nemecko udelalo jine zkug enosti a doglo proto nezbytne k jinemu pojeti filohy velkych mu2u v historii, a to jak vlastni, tak i cizi. Musim se pfiznat, 2e jsem byl, jako Nemec a 26,k RanTreitschkay, Mommsenty a dokonce i Gurindolfilv a jako stoupenec titanum pfiznive C
VtSTNIK nakloner4ch literarnich historika udiven, kdy jsem po prve Ceti vyk eilovane vety. Pfestoie jsem byl v2dycky nesmititelnym odpurcem vtech diktatorn a nasilnYch vladata, piece jen jsem byl piekvapen nenprosnou otevienosti, s jakou posuzoval onen mut nejvet gi postavy sve zeme. Rozpor se vSim, co jsem doposud Ceti, byl proste ohromnY, prase tak jako rozpor se zkugenostmi, ktere melo Nernecko. Nebot' nikdo, byt' by se domnival, 2e ma sebevetgi vody proti vladnim metodam Beelficha Veniceho, Bismarcka a kady jinYch yYznamnYch po stay nagi historie, neinti2e tvrdit, 2e by nektery techto mu2ti uzavtel svoji vladni eru mimofadnYmi zahraniene-politickYmi katastrofami, jako oba Napoleonove anebo Ludvik XIV. Bedfich II. byl svehlavY a zpateenickY ho- spodak-politik, a jeho metoda — u getkit v2dycky east dani a poplatkii do puneochy pro Spatne easy, na misto dat kapitalu cirkulovat — byla jiste Skodliva. Pkesto v gak bylo Prusko, nejen zevne — jako nova evropska mocnost — ale i vnittne, zcela jinou zemi pii jeho nastoupeni vlady, ne2 pii jeho smrti. Zatim co Napoleon III. "nadrobil" sve zemi Sedan, pfipravil ji Bismarck zcela jinou situaci, jak koneene nikdo nermlie popfit. Mame-li tuto zku genost pied oeima, pak vidime, ie Nemecko — a fikam bohu2e1 — melo se samovladnYmi statniky a vladati jenom dobre zkugenosti. Selska vzpoura, ktera rnohla udelat ji2 pied sto lety z Nemecka narod, ztroskotala; °beanstvi upadalo. Kdy2 se koneene, o nekolik generaci pozdeji, pokusilo obeanstvo v Anglii a ye Francii o povstani, dopadlo, jak znamo, velrni 2alostne: revolta byla razne potlaeena a v gichni, kdo na ni meli podil, nemine razne potrestani. Ve vedomi naroda zristalo v gak nesmazatelne zapsano, .2e frankfurtsky parlament seThal pied historickYm iikolem: sjednotit Nemecko. A tu pfigel Bismarck a sjednotil nemecke staty. Byh v pravu mu2ove, tadajici po rote 1813 marne ristavu, slibenou kralem Prusku — a pykajici za tuto sm&ost v 2alafich? Byli v pravu slezgti tkalci, kteii se vzbouiili na zaeatku minuleho stoleti? Byli v pravu Dantonove, Maratove, Robespierove? Byli v pravu soudcove, kte1I kazali na Cromwellil y rozkaz — popravit anglickeho krale? Jedind odpoved' na tyto, mono Mei nesmyslne otazky je: byli v pravu. Z velkych nemeckYch filosoft, kteii pfi gli po Lutherovi, Mica Benedetto Croce ve svem dile "Historie Evropy v 19. stoleti": "fti§e tak zvane vnitini svobody byla v Nernecku velmi rozsahla a ponevad2 ji nestaly v tests iadne politicks pfeka2ky, nebyla svoboda nucena jednat k sve ochrane politicky. Polibiku drZela dobfe v rukou kni2ata a jejich,rifednici, kteii ne2adali nic jineho, ne2 poslugnost a spolupraci vgech dobrYch obeanri. Ale v fi gi mygleni kraceli klidne svYmi cestami dale, dbajice, aby jejich zasada "neptijit do konfliktu" s politickYmi pfeke,2kami, nebyla pova2ovana za "nechteni" anebo "odpor". Nemecka filosofie neznala proto rnueedniky." To je nezvratna pravda. 26,dnS7 nag velky filosof nedal svYm 2ivotem velkY pfiklad. Nedovedli ani svoji filosofii rorte git nage nejjedno, duagi politicke problemy. Ani mu2, jako Kant, nebyl schopen rorte git absurdni a puntiekalskY protiklad mezi pravem na revoluci a z nej zdanlive vyplYvajicim pravem na bezpravi. Musime mu vytknout, 2e vygtval v politics logiku az k bodu nad hranici jejich mo2nosti, kde — jak fikaji Anglieane — se stavo, Jak ale — musime se ptat — se ma narod, kterY se nikdy nepokusil srovnat tuto pouaku s jinou, yzepkit vnucene nadvlade? Na velkych Nemcich, Bediichovi a Lutherovi, Goetheovi a Bismarckovi, Kantovi a Rankovi je, i pii vsi jejich velikosti, trochu lstivosti a opatrnosti, rozligujici je pii nejmen gim od stejne hodnotnYch francouzskych fenomena. Schopnost Bedficha Velikeho dovest yeas piestat (po bitve u Thorgau se ji2 nikdy neodva2i1 Bedfich pustit se do velke bitvy, pfesto2e u Thorgau zustal vitezem) je zakladnim einitelem, odligujicim ho od vojevildce Napoleona I. Nikdo nerafte Mei, 2e by tato, yeas brzdici chy-
Strana 11 trost, jii se vyznaduji tema v'Sichni nak genieye, byla na gkodu velikosti jejich vYkonii; spige se mute tvrdit opak. Ale zda se, ie prave tato vlastnost zatemnuje do jiste miry zaknost jejich zjevu, a ie tito velci mu2ove neodpovidaji pfedstave velikosti, kterou nosime v mysli a kterou Goethe formuloval takto: "To, 2e nemffte§ skondit, to dela. velikym!" A tato slova se nehodi ani na Bismarcka ,ani na Bedricha, zato ale na Napoleona a do jiste miry i na Ludvika XIV. ZadnY narod neobdivoval tak Napoleona I. jako narod nemeckY, poeinaje Goethem a Hegelem az po republikana Emila Ludwiga. V gichni nemeeti tristorikove a tivotopisci, v 6ele s Gundolfem, uditelem ministra Goebelse, pkedhaneji se v lieeni Goethova setkani s Napoleonem. Ale piatele Gundolfovi nenalezaji dostateene pohany pro poeinani Gerharta Hauptmanna, kterY pfivital Hitlera stejne jako Goethe Napoleona. Schillerova antipatie k Napoleonovi a k nesmyslnemu zbo2riovani hrdint, zUstala vklycky nepopularni. "K dobyvateltun," pige Karolina v. Humbold, "nem& Schiller nikdy sympatii, ani dilvery, nikdy nevefil, 2e by mohli lidstvu nejak prospet. Jeho volne dui byl proti mysli i sebemen gi nadech tyranstvi. I kdy byl celY svet pinY NapoleonovYch Uspechri a slavy a jeho neobyeejna piisobivost obetkala svym kouzlem mnohou dobrou hlavu a mnohe uglechtile stvoteni, nesouhlazil Schiller s timto obecnYm souhlasem a nad genim; byl skuteene unaven veenYm opevovanim hrdinit doby a tikal: "Kdybych se jednou mohl o nej zajimat. Ale nejde to. Jeho charakter je pine proti mysli. Neda se o nem Mei nic dobreho." V tomto nazoru vgak zustal osamocen. Kdy2 vtahla Napoleonova vojska roku 1806 do Berlina,, vide Hegel v teto udalosti dukaz, "Ze zvitezila vzdelanost nad hrubosti a duch nad bezduchYm rozumem." "Jako jsem sam einil drive," psal tehdy, "pfeji nyni vgichni Irancouzske armade gtesti, ktere ji take, na rozdil od jejich nepfatel, jiste nemine!" Je tfeba si uvedomit, ze toto bezmezne horoAIM pro Napoleona se dalo v dobe, kdy byla nemeeka kultura na vynikajici vfgi, a autor teto vety byl nejen sam velkym mu2em, ale soueasnym a krajanem Goetheho a Schillera, Beethovena a Mozarta, Schlegela a Hoelderina, Kleista a Clausewitze, Scharnhorsta a Steina, jednim slovem legie genii, tehdy ✓ Nemecku 2ijicich. Kofen vaeho zla vezi v plimo chorobne zvyklosti posuzovat udalosti podle vnej gich jevi. Hledime-li na Bismarcka — jak to delali v gichni jeho 2ivotopisci — vidycky jen jako na eelkovY zjev a svedeni touto prvni chybou, upadneme nezbytne do druhe, posuzovat vae, co u• jako poeinani, vychazejici jenoin z nej, z jeho povahy, jeho osobnosti, dojdeme nezbytne k tomu, 2e nejen ospravedlriujeme vae, co ude/al, nYbrZ je gte upadneme do zbotriujiciho obdivu. Tim je nage usuzovaci schopnost ovlivnena; bezmeznY obdiv znemotriuje eloveku, takto usuzujicimu, aby se nee° naueil. Jenom ✓tom pfipade, kdy2 zve.2i nejen v gechny pi'ednosti, ale i chyby, kdy2 prve pochvali a druhe pokare, aby posleze udelal koneenY facit, poeine, si jako mu2, o nemt je moan Tici, ze je myslici elovek. Ptiznam se v gak, ze jsem pesimista. Hindenburg mohl si delat s republikou co chtel; narod si ho prat videt stale jen jako viteze od Tannenbergu, to je, pfehlaet vae. Hindenburgovi odpurcove — vesmes dobii Nemci — delaji tout chybu, kdy zase nechteli videt Hindenburga zasadne jako viteze od Tannenbergu, jim2 vgak ye skuteenosti byl. Mel by byt yydan zakon, aby se alespori po dvacet let nesmelo v nemecke feef psat anebo mluvit o jednotlivYch yYznaenYch mu2ich, nybrz o jejich jednotlivYch einech — pokud jsou politiky, anebo o jednotlivych knihach, pokud jsou spisovateli. Ale novi panove Nemecka si bohu2e1 pfeji prave opak: orientalni vzYvani osobnosti. Dokud knihy jejich odpiircri opevuji na misto jen zdanlive velkych mu2ri "skuteene velike osobnosti" a pova2uji zahranieni tyrany za opravdu sympaticke, delaji jim tim nejlepti slWby,
Strana 12
V E STN 11C KaidY ma titi tak, aby neublitil svemu zdravi a zclravi svYch bilinich. KaidST ma pracovati tak, jak nejlepe umi a y e volnem ease baviti a
Ci.edvi Urpin Stovar p,ke Podporujfef Jednoty State Texas. Official Organ of Slavonic Benevolent A
elation of State of Texas. REDA KTOR—FRANTA MOIJOICA—BDITOB Vydavatele -- Publishers ECHOSLOVIK PlJBL. CO., West, Texas
Predplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance. Europe $2.50 a year. Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Cfadovny, • Fayetteville, Texas. V eilktre dopisy, prredplatne, oznamky, budIst adresovany na Veatnik. West, Texas Vestmk has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South. Jifi Washington narodil se 22. imora 1732 na otcoNske plantati u Bridges Creek, Westmoreland CO. ye Virginii. Do 'Sestnacti let dostalo se mu obvykleho Skolniho vzdelani, nadet po tfi lets pracoval co zernemetie. Pti torn dopinoval svO vedomosti studiem valednSrch taktik a eenim se ve zbrani, cot v dobe eastSrch sratek s Indiany bylo nutne. Jiz v to dobe jeho charakter byl vyhraneny a ucelenS7, jak o tom svedei jell() zapisky v denniku do dnes uschovanem. Pe, nastoupeni yojenske dralig stal se zahy majorem v tateni Angliaanii proti Francouzum. Kci3 pozdeji vznikla francouzska a indianska, valka v letech 1753-1755, stal se velitelem vironskeho oddilu vojska. Po skoneeni valky vratii se na svou plantat blite keky Potomac ye Virginii, kde zil klidne at do r. 1765, kdy vlada krale. Anglie uvalila na americke kolonie kolkovY zakon, eimt rozhorleni koloniste podniceni byli k otevtenemu odboji. Washington neyahal ptipojiti se k revoludnimu hnuti a kdy kolorevoluci a odtrteni se od Anglie, nie prijal veleni revoludni armady. Od to doby je 2ivot prvniho amer. presidenta nerozluene spjat s delinami Spoj. Statti. Z poeatku byly yelmi chabe vyhlidky na viterstvi a Washington stal pfed obrovskSrm fikolem udelat z nedostateene ozbrojenSrch kolonistt, vetSinou farvaleene pluky dobrovolnikil. tkol ten provedl za pfispeni jinSrch, nebot' neodmitl pomoc vojenskS7ch vtzdctit jinS7ch narodu. Pri gli mu pomoc La Fayette, Rochambeau, De Kalb, Koseiuszko, Pulaski a Von Steuben. Valka se Protahla na nekolik let a skoneila vzdanim se briticke armady u Yorktownu 19. fijna 1781. Samostatnost byla vybojovana, ale zdalo se, te tak tetce dobyta svoboda a neodvislost neda se dlouho udrteti, nebot' jednotli ye staty byly na sebe tarlive, navzajem si neptatelske. Kongres byl bezmocnST , mohl pouze doporueovat, tadat i natizovat, ale nebylo tadneho yS7konneho odbora nebo fitednika, kterSr by nafizeni kongresti vymahal. Tyto neutekne 'joinery trvaly at do r. 1787, kdy ptedni mutove svolali shromatdemi delegatil z ttinacti state do Filadelfie, aby projednavano bylo o naprave. SeSli se v kvetnu 1787 a Washington byl zvolen pfedsedou astavodarneho shromatdeni. Pkikrokno k s:Jstaveni noveho, dokonalejeiho zakona dili ftstavy, jet tvoti zakladni zakon republiky. tistayou byla zfizena vlada, delici se na tfi samostatne odbory: zakonodarnS7 — kongres, id'konnY' — president a jeho kabinet a soudni — nejvySti soud a podfizene federalni soudy. Bylo to hlavne vlivem WashingtonovSrm, ze odehylne mineni a plany skupin dolly ku kompromisu a fistava byla dokoneena a pfijato 17. Ali 1787. Byla, pfedlotena vtem statilm k schvalent a ve gla v platnost. Pod nove pitatou usta,vou provedeny volby a Jill Washington byl zvolen presidentem a fitadoval osm rokii, totit po dy e lhuty, odmitnuv tfeti termin. Uchjilil se na sviij statek Mount Vernon, kdy republika a jeji vlada byla pe yne ustavena. Po odstoupeni z politickeho tivota, Washington netetil se die uho odpoeinku, zeratel 14. prosince 1799 ye
vzelelivati se pro upevneni sveho zdravi i charakteru. Washington po valve s Anglii doporuooval s Anglii mir; uvedomil si, te Amerika musi k stairemu pfidat neco noveho. On pochopil, te novS7 retim zameriuje start jen po ylovne, krok za krokem a tento nazor vysvetluje jeho konservatismus. Jintmi slovy: Katde dilo dobre, tedy i katcla revoluce dobra, dozrava, zvolna, vkvojem, krokem ne skokem, a jestlite piece revoluene, tedy jen revolucemi drobnSmi — revoluci tizenou, ukaznenou, ledivou. U Washingtona udivuje jeha miCici energie a vytrvalost; jen tyto vlastnosti umotnily mu vydrtet utoky jeho detnSTch odpiircil a neztracet vary v nezavislost oteiny po mnohS?.ch poratkaeh, zpusoben3'7ch slabdsti jeho armady. "Poratka je pouze duvodem pro fisili" bylo moudrSm pfikazem WashingtonovS7m. On dal celemu svetu ponaudeni, ze revoluce mute byt jen prostfedkem k jasne yyteenemu cili a te St'astnST v3isledek revoluce zavisi na mravni i politicks ptipravenosti revolucionalt.
Laska k svemu povolani prinasi kaidemu mnoho iivotnich radosti. Vynucena price neprinagi radosti, ani Uspechu. liaidY ma se proto venovati povolani, k nemui citi zalibu a pro nei ma potiebne schopnosti. Drobna ale piece tditeena price Jarni obdobi mime to co nevidet a s jeho pfichodem otivena bude einnost v fadech venkova, kde zimni — nespolehliva, vice merle Spatna pohoda planovitou Cinnost znemothuje. Chceme menouti pfed schilzemi v bfeznu na setbu stale utiteenou, na qznam eeskeho divadla. Nutno ptipomenouti, te to byla eeska, kniha, ktera v dobe temna udrtovala v porobene Wine narodni vedomi lidu a v dobe probuzenske bylo to zase Ceske divadlo, jet vedlo des10 lid ku povzbuzeni duSevnimu, literarnimu i politickemu. Rozsivalo lasku k matetskernu jazyku,. vzdor proti utlaeovani a touhu po svobode. ProstS T eeskST lid vital s radosti koeovne herce a tak Casto ye stodolach (kam z nepfizne Afadt se museli uchDiti), ozS7val se eeskS7 jazyk. Postupem Casu obrozeni rostlo a divadlo burcovalo narodni sebevedomi. Ceske ' divadlo nano si cestu i sem do nag nove americke vlasti a nalezlo zde vfeleho pi'ijeti mezi eeskSrm lidem. Take zde melo a doposud ma duletite a krasne poslani: burcovati, ptipominati narn osvobozene 6eskosloyensko, udrtovati na g' jazyk a koneene take nas pobaviti. Maji proto na g's ochotnicke kroutky krasnS7 i kol, aby toto vznekne poslani Ceskeho divadla plmly a tak pomahaly k udfteni nati haluze. Pamatujte, sestry a bratti na tuto Slechetnou einnoSt Rozmnotte zalotenim 'radoveho kroutku ochotnikti lady ut roky zdarne pusobicich, zmnotte S'iky a posilte snahu tech, kteti east° tetce zapasi, obetave se pfiCinuji, aby zachranili a -udrteli Ceske divadlo k pineni jeho poslani mezi narni v Texasu.
Pojigteni na iivot je thileiite pro otce rodin. V nail Unii Pripadi na kaideho obyvatele $1,500 iivotniho pojisteni, v Anglii $450. 2ivotni pojigt'ovani je nejrozgifenefai u anglicky mluvicich narodit, kteil maji v rukou 86 procent ve'Skereho iivotniho pojfSteni sveta. Zavist je nelibost z cizi libosti, z cizi radosti, z ciziho uspechu, ze neni uspechem i naSim nebo jenom natim. Zavist je tedy opak soucitu a mravnosti, nebezpeena, zejmena tim, te svadi k nenavisti i zlovolnosti; nutno ji tedy tlumit a hlavne pfedchazet navadenim k soucitu, milosrdenstvi, blahovolnosti. Leei se nesnadneji net Skodolibost — s nix jinak souvisi — ponevadt obsahuje uz i chteni, Smyslem ueeni hakoveho krfie je udelat mecko co nejsoustfedenejSlm nastrojem k uskuteeneni zasady, hakovSm kritem stanovene, te germanska rasa je nejuSlechtilej gi na. svete a proto po yolana poroueet svou viili sve., tu. Navenek se tomu ovSem kika "dat svetu germanskSr mir". Aby takove soustfedeni vSech sil — mravnich , hmothYch — mohlo 13Srt provedeno, musil hako yS7 kit obehnat celou nisi nepfekroeitelnou hradbou, pies kterou by se dovnitk nedostal ani stin ciziho vlivu a cizi myglenky. Tisk byl postaven pod naprostou kontrOla 6trari v radio zp qsobevi opravdu
Ve stfedu, dne 23. imora 1938. kolepS7m zpracovavalo nepretrZite myMeni nemeckSreli. oboanft. Ale take hospodatsky se NCmeek° uzaviralo eim dal tim tesneji od astatniho sveta. Zarnerne pracovalo k sobestaenoSti. Nejen nedostatek zlata a hodnotnSrch piatidel, utivanS7ch v mezinarodnim obchodu, ale take snaha nahromadit cizi suroviny domacimi, a kde nebylo surovin, nahratkami, vedla k tomuto planu, jeho cil je jasnST a kterST pfedstavitele tfeti rise easto vefejne ohlasili: tfeti rise se musi stat nejznamenitejSi vojenskou organisad na svete. Pfieiny, prod ji musi byt, se ovSem vysvetluji ne fithene, nbrt" obranne. Tfeti kite je ohrotena, Mita se nemeckemu lidu, na sve existenci a protote nepfitel je mocriSr, musi b3it Nemecko vojensky jeSte mocnej g. Okolni svet vkk vi, ze Nemecko nikSm ohrotovano neni. Evropa nema, line touhy net zit v miru. Zbroji-li pfesto Nemecko v tak nesmirnem sobu, musi k tomu mit pfieiny docela jine a v nedelni fedi v Reichstagu (byla vysilana rozhlasem a s napalm naslouchana po celem svete) Hitler odhalil nejblitti cile a-eV. kite. Nazisticky stat chce dosahnout politicks i hospodafske ovladnuti stfedni a jihovStchodni Evropy, Nemecko potaduje vraceni kolonii, povatuje Nemee v jinSich statech za pfislu§niky germanskeho naroda, jicht chce bSrti ochrancem. Hitler harasil palatem ptipominkou, te rise je pro udrteni miru net neboji se neptatel, majic dobfe vyzbrojenou armadu, letectvi i valedne lod'stvo a celY prtmysl zorganisovan pro pkipad valky. Fuehrer Hitler htimal proti bolSevismu, iemul opakoval nesmititelnS*7 boj. Neni sporu o torn, co se za nabubtelmi VfidcovSrmi slovy taji, co ye skuteenosti Nemecko ye stkedni a jihovjichodni Evrope hleda. I kdy svou sobestaenou politiku vybuduje co nejvice, bude mit vtdycky nedostatek obilovin pro zasobovani obyvatelstva a nedostatek pohonnSrch latek pro zmotorisovanou armadu a prfnysl, protote umelSr gasolin nelze vyrabet stale draho a do nekonedria. Jmenovane kraje mu maji dat sobestaenost take v obou techto surovinach. Majic lacine zdroje v obilinach a oleji, stalo by se Nemecko moci tak nesmirnou, te by mohlo kroeit k uskuteeneni planu, jimt je ovladnuti sveta potfenim britskeho imperia i Ruska. 06 ted' hlavne jde. Zakon fizene produkce hlavnich plodin zahrnuje polotku jednoho milionu dolor(' na zatizeni vSTzkumne stanice k patrani novSrch odbytiSt' surove baviny v pr0myslu, jet ma bSyti zfizena na jihu a o nit se na prvem mists ucha,zi na g Texas, nejvetS4 producent baviny v Unii. Dle jednotneho nazoru narodohospodafft, postaveni amer. ba ylnaini motno zlepS'iti ttemi zasahy a sice: prvni a nejduletitejS1 potfebou je zlepkni jakosti a delky vlakna, americko, bavina ziskat byt' east ztracenS7ch posit na svetovem trhu. Za druhe objeveni dalSich motnosti spotfeby surove bavhiy v priimyslu, cleat z ni, co se cid a k tomu je nezbytna vjizkumna, stanice se Stabem Ode-
ckS7ch pracovnika a vyhovujicim zatizenim moderni laboratoite. Konedne musi dojit ku zlev-
neni vStrobnich nakladt a to peelivS7m vSrberem semena, hnojenim, spravnSrm obdelavanim baviniku. Okresni agenti zemedelstvi mohou v tomto nejblitSlin a nejnutnej'Sim svepomocnem fikolu baylnait yydatne pomoci. Stavovska, solidarita uklada v gem uvedomelSrm plislugnikum, aby na taSeni nynejSich problespolupracovali. Ncjspolehlivejg im zakladcm k budovini po-
thstalosti je postaeitelne poji gteni na Bratii fadu Svaz Cechoslovanu Cis. 92. ye Ft.
Worth planuji vybudovani noveho stanku, jelikot nynej gi uz nevyhovuje. Dle inforrnace nas novS7 domov ma bSrti rozmernST, moderns resent' a vim potfebriSun vybavenST. Bratfi hodlaji pottebne penize opatititi yydanim dilce firok nesoucich a postaditelne zarudenSrch. zprayy pfineseme nagi etendfske obci co nejdfive., NovY. spolkovS7 stanek rozmnoti fadu krasnSrch sini uz po natich osadach vybudovanSrch a bude cele osade ve Fort Worth chloubou. Lids jsou nekdy ob yinevani z pS7chy jenom proto, ze jejich kritikove by east() sari byli PY8111, Mby byli na Shen6tone,
Ve sttedu, dne 23. imora 1938. D ROFESOR R. A. Millikan uvadi, Ze v r. 1800 pies 90 procent obyvatelstva Spoj. Static zilo ze zemedelstvi, kdetto nyni jen 25-30 procent. Mladi lide ustaviene pfechazeji z farem do mast, cot stetiuje postaveni raestskeho nictva. • Americke ocelarny vyplatily na mzdach behem r. 1937 celkem $976,000,000, cot' bylo 0 16 procent vice net v roku prosperity 1929— kdy vyplatily $841,000,000. • • ✓ New Yorku zemi el v pondeli min. tYdne v 52 letech sveho veku Oscar Odd McIntyre, oblibenY dasopisecky komentator, jeho &balky uvetejnovany byly ve vice jak 500 americkkch • • Odbor zemedelstvi udava, to by stadilo 60 procent nynejelho obyvatelstva v zemedelstvi, aby vyrobilo dost potiivatin pro celek eili 40 procent zveteuje tedy poet na farmach, ani by jich bylo pottebi. ✓ roce 1936 za jedinY den odnesly vetrne smrete v Soustati 300 miliont tun za jedinY den na vzdalenost 2,000 mil a v poslednich letech piseenYmi bouiemi bylo znieeno na 60 procent patty. Boj proti erosi pudy je die techto eisel jiste nalehavY. • • NeobyeejnYch uspecht v pestovani jahod a rajskYch jablieek dosatieno bylo ve sklenicich, nikoli veak v prsti, nYbrti v chemicke tekutine. Zatim co pestovanim jahod v Ode dosahlo se 12 tun na akr, novou metodou, sklizeno po akru 200 tun. • • Zakon o zachovu pudy opraviluje tajemnika orby k -Opiate ureite odmeny tern rolnikfn, kteti se budou fiditi die natizeni a odporueeni odboru zemedelstvi a budou zlepeovat jakost sve ptdy stfidavYm osivanim plodin nebo rovanim. • • Asi sto v Dallas pfebYvajicich Oinant odeslalo behem etyf poslednich mesict 20,000 einskYch dolart. eili $6,000 na einskY konsulat v San Francisco, Cal. co- dobrovolnY pfispevek einske vlade vedouci obrannou valku proti Japonctim.. • • Britanie stavi mnohem vice lodi s parnim pohonem neti ostatni zeme. Ani ne polovina, britskych lodi ma olejove motory, kdetito u ostatnich zemi pine dve tfetiny lodi. V Anglii zfejme hraje ttlohu, tie ma vlastni uhli, ale olej musi dovatiet. Z celkove svetove tonate ptipada, na motorove lodi 65 procent, na parniky 35 proc a na parni turbiny 15 procent. • • Velikost osevu baviny pro jednotlive staty, oblasti, okresy bude rozhodnuta referendem farmatt a jimi zvolenYmi okrskovYmi vYbory. Mistni vYbory farmalt odporuei a odbor zemedelstvi die toho rozhodne, kolik akrti pudy v rtznYch mistech bude venovano bavine. Savlbudou volit dne 12. bilezna, coti bude postaeitelne oznameno. • • ✓ Rime zasedala nejvye gi vojenska rada, jet jednala take o dalei pomoci generalu Francovi. Podle britskYch zprav se usnesla, aby Italie ut do '8panelska vojsko neposilala. Republikanskou vladu ye Spanelsku by bylo mono rychie porazit jen tehdy, kdyby bylo do Spanelska vyslano 200,000 at' 300,000 mutit s veekerym materialem. To by Italie patrne nesnesla. • • V ptitomne dobe na nouzovych pracich je zamestnano asi 1,950,000 lidi a prelimonovane fondy nestaei k vyplatam mezd takoveho poettu lidi v pfietich etyfech mesicich. Administrace nouzovYch praci mela k 10. Unoru tohoto roku k poutiiti jeete- 497 miliont dolart. Jak se vyrozumiva, vetei east dodateene povolenych fondu bylo by poutiito na financovani nouzovych praci v prtmyslovYch stfediscich, zejrnena v mestech s automobilovYm prilmyslem, kde v pfitomne dobe jevi se nezamestnanost nejvetei. Odekava se, to kongres pfani poresidentovu bez priitahu vyhovi, nebot' potteba dal! Aleh pociptraell mad le v g eobeene umitvitne.
li
r
V2STNIK
denni *hied.
Jiste nevite, to v roce 1930 jen jedna ze sedmi farem mela elektrieke svetlo, to v letech 1929-33 klesla cena hospodaiskYch strojti jen o 6 procent, ale hodnota zemedelske vYroby o 80 procent. • • Faeisticke mocnosti venuji ji2 delgi dobu pozornost stfedoamerickym republikam, hlavne Mexiku. Do Nicaraguy a Guatemaly pfichazeji velke zasilky zbrani z Nemecka, ktere podloudnici dopravuji do Mexika. Teroriste znieili nyni tri teleznieni mosty u Reynosy. Piipravuje se patrne faeistickY ptevrat. K politickemu napeti ptispely zahranieni petrolejatske spolednosti, ktere jsou ye sporu s nynefei mexickou vladou. • • Japonsko oslavilo 2538. vYroei zalotieni cisatstvi a cisaf Hirohito udelil pfi to pfilektosti amnestii asi 1,000 politickYch vezrit a obnovil obeanska, prava asi 300,000 provinilcurn. Tresty eesti vojenskYch dtstojnikti a jednoho civilisty, kteti podileli se na vojenske vzpouie roku 1936, a di namOtnich dtstojnikt, kteti zapieteni byli do vratidy premiera Tsujo gi Inukaie v revoludnim spiknuti roku 1932, byly zmirneny. Ze spolehlivYch cizineckYch kruht v tanghaji bylo v techto' dnech oznameno, to Rusko odepfelo vyhoveti tadosti einske vlady o pomoc ye velkem metitku, nebot' se obava, to v ptipade rusko-japonske valky bylo by osamoceno. Japonsko je site stejne zaujato proti Velke Britanii jako proti Rusku, ale sovety by se mnoho na britskou pomoc spolehati nemohly. Opatrnost Velke Britanie v jednani s japonskou krisi pfesve'deila Rusko, to se chce vyhnouti konfliktu. K tomu ji arcit' nuts take nejista situate v Evrope. Stejnou opatrnost jevi take Spoj. Staty.• • Pokusy evropskYch stabe o zemedelskou sobestaen.ost davaji vkraznY pfiklad hospodalske motanice. Polioka s obilim zoufale se tam drapaji po skalnatYch netrodnYch stranich, zatim v Kanade, Jitini America a take ye Spoj. Sta,tech laxly s krasnou eernou zemi letii ladem. 2adnS7 stat nechce obetovat zemedelstvi mezinarodnimu obchodu nejen z dilvodt narodni obrany, ale take z dfivodt socialnich. Kdyby se otevfely hranice lacinemu obili ze zemi zamaskYch, sedlak by se v tiadne zemi evropske neudrtiel. Chapete proto ttsili Rooseveltove administrace po fizene produkci hlavnich plodin — peenice, korny a baviny? • • Zakon pro fizenou produkci plodin zahrnuje si zakon o konservaci pfidy a je obmenou proziravosti biblickeho Josefa v Egypte, kterY pfebyteene tirody daval ukladati pro roky — huben& Jakmile cent' plodin poklesnou, vlada na ulotene zasoby poskytne Vijay, eim"ti se farmatt= zajisti pra,videlnY pfijem za jejich Arodu pti letech epatnYch neb trodnYch. Tajemnik orby bude miti pravomoc rozhodovat o spotfebe Arody jak pro vnitrozemi tak i pro vYvoz a bude take rozhodovati o vYmeru pudy, jet bude pet hlavnim plodinam ureena. Bude-li produkce pfesahovat odhadovanY prtmer, budou stanoveny trtini kvoty, ale jen tenkrate, kdyti dye tfetiny rolniku to schvali. • • V prvni polovine dubna uzafte thaetyfieetiletY panovnik balkanskeho kralovstvi Albania kral Achmed Zogu sriatek s dvaadvacetiletou komtesou Geraldinou Apponyiovou. Komtesa je deskoslovenskou statni ptislusnici. Kokle le to travi na Slovensku v Oponici u Topoldan na zamku, kterY zdedila po Jindfichovi Apponyiovi. Take letos zustane verna svemu zvyku a ptijede, uti jako kralovna, na Slovensko, k dvoumesienimu pobytu. Oponice patrily Apponyitm od roku 1392, kdy rod Apponyit dostal nedalekY hrad od krale Zikmunda. Hrad je jiti dlouhou dobu v ssutinach. Take okolni lesy a polnosti jim kdyst patfily, ale kdy se rodina dostala do finaneni tisne, musila polnosti a lesy odprodat. Zbyl ji jedirie zarnek v Oponi.0, 'P rivi 46,6tttpee rodinsi Appetlyill b'1 prg ring
Strana 13 poveten, aby se pokusil odkoupit od nynej'Sich drtitehi iiole a lesy zpet. K trtinu se komtesa Apponyova dostala pfes slovenske Lazne Pie'At/any. Byvala tam kaZdY rok a jednou se tam seznamila s albanskYm diplomatem K. Schagirem z Tirany. V souteti o nej hazel automobil dostala cenu a na veeirku, uspotadanem na poBest vitezu, ji albansky diplomat poadal o tanee. Pak si s ni deg dobu dopisoval. Byla pak pozvana take na dvorni pies v kralovskem palaci v Tirane a tam ji albanskY kral uvidel a zamiloval se do ni. • • Jak bylo v techto dnech oznameno z Washingtonu, D. C., dojde v roce 1938 k velkym nam ye vedeni armady Spojenych Statt. Celkem 26 brigadnich a major generalt je vybrano pro vYslutibu a nekolik daleich matte bfli pensionovano z rtznYch priein. Z tech, ktefi cdebefou se do vyslutiby, je deset major generalt. Armada nage ma celkem 21 major generaht a z tohoto hromadneho pensionovani je patrno, to stark clustojnictvo ma bkti nahratieno mladei krvi. V poslednich tfech letech primervek generalnich dastojnika byl zvfeen z 61 let na 56 a bude pry zvfgen na 54. Hromadne pensionovani vysokYch armadnich dtstojniku vysvetluje se hlavne tim, to va gina techto stojnikt, vybranYch pro vYslutibu, povYeena byla za svetove valky a dosahla pensijniho yeku asi v stejne dobe. • • V Londkne zadal proces proti etyfem vyzvedaetim, ktefi pracovali ptimo v proslule britske zbrojovce ye Woolwichi. Sensaci procesu je mlada, dama, ktera proti vyzfeclaetim hajila a uhajila zajem britske narodni obrany. V zaznamech britske tajne slutby je jmenovana "sleena X". Vic na ni ani u soudu neprozraclili. Vyzvedadi se zmocnili v tovarne tajnYch listin, doma si je ofotografovali a pak je zase &Nall na misto. Tak ziskali pigmy nejmodernejeiho lodniho dela raze 350 mm, spis o tfaskavinach a plany novYch hlubinnYch bomb proti ponorkam. 0 "sleene X" prozradil statni zastupce, to pracuje pro "Intelligence Service", t. j. pro protiepionatini slutibu. Vstoupila do "Spoleenosti pfatel Sovetskeho svazu" a do "Protivaleene ligy", ve ktere pracoval Glading, vudce v LonOne ted' souzene vyzvedadske tlupy. "Sleena X" se s nim seznamila. Po nekolikalete znamosti ji Glading loni zasvetil do svYch plant. Najal na sve jmeno byt a v nem fotografoval tajne plany, pfinaeene ze zbrojovky. "Sledna X" byla Gladynkem povefena, aby ofotografovane plany dodavala pfisluenemu statu. Dodavala je veak britske tajne slutibe, v jejicht byla slutibach. Kdyti u Gladinga zjistila fee, na dem britska tajna slutiba mela zajem, vydala ho i s jeho spoleeniky do rukou policie. NEMECKE PLANY K AMERICKE REGENERACI. 15. srpna byl vytieten v National Socialist Kurieru program pro mlade nernecko-americke fitvary: "Chceme pfivest Nemce ye SpojenYch Statech zpet k rasove jednote. Proto je nutna intelektualni a duchovni reforma Ameridant nemeckeho ptvodu, provadena podia vzoru otdiny. Jakmile dosahneme tohoto dile, postavime vliv takto politicky ozdravele nemecko-americke organisace pod naeim vedenim do boje proti komunismu a Mum, do boje o americkou regeneraci. Ve sykch letnich taborech iei se mladi nemedti Americana, majici sve povinnosti k Americe a spojeni ptivodem k Nernecku, zbarmonisovat svoje povinnosti americkYch obeann s narodnim a rasatim poslarnm Nemcii." Jelen prises k lidem leeit si zraneni. V Buchlovicich u Uherskeho Hradiete byl jeden rolnik minuly t3iden probuzen ranami na dyoie. 'gel se podivat, co se deje a spatfil plotu stareho jelena osmeraka. Jelen byl hladovS7 a mel na boku velkou ranu. Rolnik jelena nakrmil, zavtel na dvote a vzkazal pro majitele honitby. Ten si jeilena odvedl a tivi ho na statku. Ranu chodi parohaei ogettovati zverolekat. Jeletl thovt jako sidag patient
lid neba
r
Strana 14
NAME ZDRAV Kdy a proe se potime.
DROFESOR YAS Kuno na tokijske universite vyrobil nekolik lahvieek tak malinkYch, ae mohl jeich hrdlo zasunout do 'Usti lidskYch potnich ilazek. A pozoruje je lupou zjistil. ze mechanismus potnich ilaz nepracuje tak, jak se kaidY dosud domnival. Piedevtim pot nevyvera a port — nYbrt tryska ven tadou vYstfikii, takte blege, prochazejici se po lidske MIN se zda, jako by byla obklopena spoustou malinkYch geysirt slane vody. Dospela osoba ma asi 2,000,000 te'chto sttikadek, ale jejich poeet nesmirne kolisa, takte se zda, to natal lide jich vtbee postradaji. Tito nepotici se lide v gak mohou dobte existovat, kdy se vyhYbaji teike telesne namaze a teplemu podnebi. Nekomu by se snad zdalo, to silne se poticimu eloveku bude nejptijemneji za horkeho dne, ale neni tomu tak, protote 2,000,000 svalt, ovladajich malinke potni stfikaoky vytvali teplo, ktere znadne ruti ochlazovaci Adinky potu. Protote ochlazovani zavisi tpine na vypatovani, vydavaji-li ilazy vice potu net se stadi vypatit, je ptebytek potu a energie s jeho vyludovanim spojene. 'bine vyplYtvana. Jsou znamy ptipady, kdy Mazy vydavaji 30krat vice potu net se staei vypatit. Mut° ne grastniktim je hrozne horko vlivem nadmerne einnosti potnich tlaz a svah. Milion malielYch pump pfedstavuje velikou organisaci. Ve skuteenosti jsou d ye takove organizaoe ,jet ovlarlaji dve rozliend mozkova centra. Tato centra jsou na sobe vice nezo.visla net policejni feditel a velitel haslet. ye velkomeste. Nekdy pracuji spoledne, ale zfidka kdy spolupracuji. V dfisledku toho existuji dye, druhy potu. Pfedevtim thermalni pot, v geobecne znamY, jena ma ochlazovat telo za velkeho horka nebo pii velke telesne namaze, ale je tet dugevni pooeni, jet nema, nieeho spoledneho s teplotou a ktere se objevuje pouze na dlanich, chodidlech, pod pati a pouze tehdy, kdy se dlovek zlobi, je pode gen nebo zapasi s nejakYm dukvnim problemem. Mozkova centra, ovladajici pot, venuji velmi malo pozornosti zpravam nervu z okoli potnieh tletek. Jestlite se nekdo popali na ruce, thermalni mozkove centrum nespusti potni pumpy na nervovY signal bolesti a horka, nYbrt zaene fungovat du gevni sttedisko na mistech jet ovlada, protote ober je jata nahlYm zmatkern a strachem. Namodte si ruce do horke vody a jeden ani druhy druh potnich tlaz nebude na to reagovat. Namoete si jednu nohu do hodne horke vody a thermalni mozkove centrum bude na to reagovat aspori natolik, to se obe nohy zadnou lehce potit. Thermalni stfedisko venuje velmi malo pozornosti zpravam pokotkovych nervii, to je jim horko nebo zima. Proste me tak dlouho, at se zvYgi teplota krve, cirkulujici kolem neho. Tu teprve procitne a da rozkaz k einnosti milionu maliekYch pump. Je spravne, ae tepelne centrum ignoruje nalty a stitnosti mentin. Kdyby tomu bylo jinak, potom kdykoli by hospodyne myla nddobi, byla by zalita potem a pravdepodobne se na.chladila. Wady vgak tato opatrna politika zavede centrum, ovladajici teplotu tela, k vanS7m porucham. Nekdo se na pfiklad za horkeho dne nail zmrzliny, aby se ochladil. A to se odehraje v tele tento proces: Studend tekutina v galudku ochladi naterY proud krve, spejici do mozku a v dusledku toho ptijde rozkaz zastavit einnost potnich pump, takte telo je v zapeti jette vice rozpaleno a mute dojit k iftehu. TY2 einitel kriede u plavce, protote tepelne lcentrum, jet nemysli na nic jineho, net na teplotu, nevidi dtivodu pro poceni, kdy elm& se ocitl ye studene vode. Tim se ovgem nebezpeene zastavi
172STNtlE pot, kters:- prive ph pohybu se ma vyludovat a telo zahtivat Avgak ochlazovaci system je jinak velmi citmyslne .oranisoven. Potni tadzy, majici za Adel ochlazovani tela, jsou umisteny na mistech, kde nejvice prospeji a nejrnene mohou ,utkodit. Ka2dY ,si jiste vsiml, jak se pot shromatd'uje na dele, krku a na tistech, jet jsou nejvice vystavena vetru pii behu a jinemu hybu. Za horkYch noel, kdy mozek odpodiva, tepelne sttedisko je ustavidne na strati a pracuje veimi poetive. Pumpy na svrchni Usti spiciho, kde je motnost odpatovani, pracuji pilne, kdetto pumpy na spodni dasti, kde by pot mnoho neprospel a naopak prornodil matrace, potni Hazy jsou brzdeny v einnosti. Kdyt se spad obrati, ainnost tlaz se take obrati. Thermalni pot pfiehazi pomalu a pomalu se vyviji, kdetto dukvni pot nahle v pine sile. Cele, tato einnost je ovtem soudasti Wesneho automatu, chraniciho telesnY mechanismus pied gkodou. Pestni zapasnik si namaei ruce do pratkoye kalafuny a nadenik si pliva do dlani, aby mel pevnejti drteni. Jeskyni dlovek sahajici po kyji, aby unikl jeskynimu medvedu, nemel ovgem kdy na podobne ceremonie. Obstaral to za nej strach, kterY mu navlhdil i plosky nohou, aby pti zapase neklouzl. Jelitka misto transfuse krve Nage chudokrevne divky vysoce si ceni nektere potraviny obsahujici telezo. A pinYm pravem! Ale nevime, to existuje potravina, ktere, ma gestinasobnY obsah teleza net vajedny 'tloutek, ano devitinasobnY obsah teleza net vychvalens, tpenat! Je to veptovii krev, sloteni veimi podobneho nagi krvi, ovgem velmi tivna a vydatna, ie nemilte bYt pfimo spottebovana natim organismem, jako se deje pti transfusi krve. Ale pies to je kroupovi nebo jelitko v urditem smyslu malou transfusi, ne-li krve, tedy jiste teleza, obsateneho v krvi. Je urditou vadou jelitek a vtech uzenatskych vYrobkii z krve, to jsou piilis tivne ate by jejich pfejidoni gkodilo. Ale teto vade motno odpomoci velmi snadno. Jezte tyto dobre a zdrave potraviny jen afidka, jen obmenou a s hojnYm ptikrmem zelnYm nebo bramborovym a pak to bude vtdy pokrm zdravy a prospetnY V dobe zimni chybi na gi strafe zeleniny, ktere nam dodavaji beinou pottebu 'ieleza, ale v nahradu mame neco mnohem vydatneftiho, co nam mute nahraditi v. pine mite sezonni nedastatek teleza; jsou to pre.ye jelitka! Jelitko ma bYt vtdy jen male, s hojnYm pfidavkem temli nebo krup. Je hfichem nagich uzendit, to zanedbavaji jelitka jako podtadnejti vYrobek, to poutivaji k jejich vYrobe i stisev druhe jakosti. Kdyby si byli vedomi lepmho oceneni jelitek u obecenstva, jiste by poutivali jen tenkYch sttev nejlep gi jakosti, jak jsou poutivany u jaternic a vatnest jelitek by pinYm pravem ziskala. Jelitka jsou proto zdravYm pokrmem, ale jen v malem mnotstvi a obeasne. Jsou dobrYm lekem, kterY vytaduje odmetenYch davek a hospodarneho utiti. Jsou potravinou nejbohatgi na telezo ze vtech na gich potravin a pH torn i potravinou velmi levnou. — Dr. Fr. Lelek Kde je centrum kiedi. Podle zjigteni americkYch lekaft na Harvardove universite je centrum ktedi v mozku. Stfedisko toto je jako zapalka; kdyt je draideno, nastane v celem mozku neurologickY vYbueh. Kfedovitost neni chorobnY zjev. Je u zdravYch i nemocnYch. Jen u osob, stitenYch padoucnici, je v nepoildku, eimt podstata padoucnice naleza noveho objameni. Mor. Mor vypuka nejdfive u hlodavet, zvlatte u krys. Pfena gedem je blecha,T ktera svYmi vsr -kalypfensbacilymorunadlvektnrozgkrabanim svedicich mist jim uvolni ptistup do krve.
Ve stiedu, dne 23. tnora 1938. Prvni zminka o bakteriich. Jeden z nejvg estrannejSich a nejudenelkch spisovatehl klasiekeho staroveku, Marcius Terentius Varo, jent napsal pies 600 del z rianYch °bort vedy a badani napsal take r. 36 pied Kristem dialog o iimskem zemedelstvi. V tomto dialogu varuje ftimany pied osidlovanim natYch krajti, jeato "tam rostou zcela drobna zvitatka, jet nelze rozeznati pouhym okem a ktere, tisty a nosem lidi vnikaji do tela a tet ke nemace vyvolavaji." — V dialogu udence Varo jest tedy jit zcela konkretne poukazovano na nebezpeei jet hrozi lidem od bakterii a vyslovena — prvni v dejinach lidske vzdelanosti mytlenka, to mikroorganismy maji vliv na vznik chorob infekenieh, ba k jsou jejich ptivodci. Teprve r. 1762 formuloval M. A. Plenciz ptvod infekdnich chorob tak, ae tvrdil, hniloba vznika ze zarodku "dervovitYch bytosti", jet se v tele vyvijeji a rozmnotuji. • Nestargi lekaiskY dokument. Nejstartim lekatskYm dokumentem je papyrus, pochazejici z roku 1600 pied Kristem a je tet nejdtletitejtim at dosud zachovanYm dokumentern o vyspelosti egyptske lekatske verly. Tento papyrus obsahuje take popis omlazovaci methody, dale kapitolu, ktera, se zaWive. paralysou a ukazuje, ze Egyptane byli dokonale obeznameni s mnohostrannou fnkci nervstva v lidskem tele a take znali nervova tsttedi. Tento dokument, jent naleti newyorske historicke spoleenosti a mai pies 15 stop, byl teprve pied nekolika malo lety rozbitten profesorem Preasterlem. • • Ledivost citronove gravy. Citronova grava — stejne i pomerandova — ma zvlattni leeivou silu. Franouz gti badatee, jit se zevrubne zabYvali zkoumanim tdinkt to i jinYch ovocnYch tray, uvadeji ye sve zprave, to citrony path mezi plody, jet maji nejvetti yYznam pro lidske zdravi. Jejich va je lame jineho vYbornYm prostfedkem k zamezeni blednidky a neurasthenie. • Nemoc Basedowova. Nemoc tato jevi se zrychlenou einnosti srzvetgenim ttitne Mazy, vyboulenim 061, tiesenim rukou, krome detnYch jinYch pfiznanervovYch, velmi nepfijemnYch. Je to choroba neptijemna a vytadujici dlouho leeeni. Jak tije vevodkyne z Windsoru v "Daily Expres" uvefejriuje podrobnou zpravu o torn, jak vevoda a vevodkyne z Windsoru v Pahl& kde pry koneene uskuteenili svou touhu titi jako prosti °bean& Od te doby, co se vratili do Polite s Riviedy, kde ztravili vanoeni svatky, pohybuji pry se po Pafiti volne, ania vzbuzuji pozornost obecenstva, ktere je Olive Orly sledovalo. Bydli ye tfetim patie hotelu Meurice a jidla si davaji nositi do bytu. Jen jedenkrat byli spatteni v hotelovern restaurantu. Hosty zvou jen velmi ztidka. Jejich zajem se soustled'uje pro phtomnou dobu hlavne na hledani ptihoclneho domu v Pail& Vevodkyne jezdi skoro denne ye svem tmavemodrem vote po Pafiti a prohliti domy, ktere jsou k pronajmuti nebo na prodej. — Vevoda hraje denne golf a velmi pry se v teto hte zleptil. 0 svou telesnou zdatnost peduje phmo takostlive, velmi zficika obedva a jednou tYdne chodi do parni Lazne. . Zatim co vevoda hraje golf, vevodkyne navgtevuje obchody, kadefniky a salony krasy a .obedve, se svYmi anglickYmi a americkYmi pfateli v nejlep gich restaurs.cieh. Pegky nikdy nechodi. I vzdalenost z hotelu Meurice do hotelu Ritz, kde nekdy °W ye., je ji piing velka, aekoliv dini jen 300 krokii. Vee,er vevoda a vevodkyne vedefivaji obydejne v 9 hodin a po vedefi navttevuji vettinou biograf. Letos opet Zborovsky zavod branne zdatnosti. Obdobne jako v race minulem hodla uspoiadati letos vojenska sprava ZborovskY zavod branne zdatnosti a to ye dnech 30. dervna, 2. dervenee v Brne. Oproti roku minulemu, v nemt se konal jen zavod jednotlivcil a to hocht sedmnactiletYch, phstupuje jegte letos vod tHelennYch hlidek dvacetiletYch jinocht.
Ve stEedu, dne 23. anora 1938.
ZTRACENi TESTAMENT ROMAN. Napsal Vielav tech. AK pojd'me," nalehala zase teta. — Fer"T dinand odmitave zavrtel hlavou. "Podkejme," pravil se zdanlivSrm klidem, ad mu katcla tilka hrala nedodkavosti. "Casu je dost a ted' nahodou by sem mohl jetle nekdo vkroeiti." Jak dobte umel pkedvidati! Skuteene jette piftla domovnice Pazdernikova, pkinagejic eerstvou vodu a tazajic se, neni-li je gte neeeho pottebi. Nic. Pani Andrlikova jen ji pkipomnela, poptavka jeji byla zbytednou. Ferdinand jette nechal uplynouti celou hodinu. V dome byl fiplriS7 klid a ani z ulice nezaznivalo sem rachoveni vort. "Pojd'me tedy," vybizel, "kdyi si toho pfeja. Ale zavki pro vAechny ptipady dvete." Pani Andrlikova zamkla dveke, jet vedly na sin. Vzala lampu a tla. Doktor PlachSr letel nehybrie na svern lo2i. Sestra a vlastni jeho syn sotva se po nem opohledem. Oci mel zavtene a spal, jako dnes jit spal eel* den. Ferdinand ptikroeil k pokladne a zruene, bez nejmengho tramotu je otevtel. Je'tte jednou pohledl na otce. Pak ptehlitel obsah pokladny, ovSem jen zrakem a pani Andrlikova mu k tomu svitila. Co nakupeno tu musilo bkti bohatstvi! Pokladna ye vSeckt svS7ch hradkach byla pina. Kde je ten testament? Ta otazka boukila hlavou Ferdinandovou. Testament, jen testament hledal zraky syS7mi. V jedne z pkihradek videl eerstyST, bi1S7 papir. To musila bYrti hledana zavet'. Chopil se ji, ale v torn zachroptel vedle dokonavajici stafec. Odi mel nyni otevtene, skleblbe, ale upfeny byly na Ferdinanda. Pani Andrlikova se tkasla zde genim, Ferdinand sebou jen trhl, ale necouvnul ani okrok. Veal dobfe, to ji2 neni nijakeho nebezpeei, ponevadt otec jiz byl davno pied tim bez vedomi. Ale ten otevreny pohled otcilv byl piece desivS7 a einil jej malomoenS7m. Musil si od neho pomoci. Nedaleko stab umkvadlo s eerstOm ruenikern, jent visel na hkebiku. Sisal ten ruenik a otci hodil jej pies hlavu. "Svetlo mu vadi," zateptal k pan' Andrlikoye tim odirvodriuje sve opatkeni. Bestie, zvike v nem nabylo pkevahy. Nedbal sveho viikoli a chvatne rozevfel bib', arch. Ano, byla to zavet'. Hltave pkehlitel znarrir otetiv rukopis a hnevem jsa jat, rudnul v oblieeji. To, co tu stab°, nemohl napsati elovek, kterSr byl jate ph zdravSich smyslech, to mohl ueiniti jen blazen, hotov3i blazen. Nejen to Ondfej byl jmenovan pinopravriSim dedicem r4rbrt odkazy, kterSuni pamatoval na ptibuzne, o nicht za sveho tivota nechtel ani sly geti, na Piskaeka, kteremu za jeho einne slutby platil sotva polovici toho, co mu nyni zajitt'oval jako meseni dotivotn3'r clachod a koneene na Kamillu, ktera nekonala net svou pkibuzenskou povinnost, to vte ukazovalo, ze otec pki zdravSrch smyslech jednati nemohl. Pani Andrlikova s lampou v ruce mu svitila ku eteni a ph torn soudasne nahlitela do obsahu listing. Take ji zdal se poeatek zaveti nesmyslnS7m, ale z toho, co eetla a co videla ustanoveno ye prospech dosud npine zanedbanSrch pkibuznSrch, soudila, to tim velkolepeji bude pamatovano na Kamillu a v torn pkipade ovt'em nechtela proti spravnosti tohoto testamentu nideho namitati. A ted' eetla ustanoveni, tSrkajici se Kamilly a to zdalo se ji ptimo po-mechem na obetavost a tetkS7 nkol, kteremu -e dcera jeji podjala. Bratr odporueoval Kamille — v'Sechny skvosty a tperky, ktere pozustaly pa nebotce jeho gene. Pani Andrlikova vedela jen tolik, ze chot' doktora Placheho nebyla nikdy zv16ttni milovnici tperkii a dle toho musila take vyhliteti zastarala jeji pozastalost.
V2STNiS "A s tim bych se ja meta spokojiti," zvolala jako by tfeba pied soudem mohia ureite dedieke sve pra y() obhajovati. "Co pak zanechala tva, maminka? Vtdyt' jsem nikdy nic na ni nevidela!?" Ferdinand se u gklibl. On vedel, co s tim testamentem ucini. Podle toho nikdy podistalost otcova projednavati se nebude. PravST, jedine platn3i testament mei ye sve naprsni kapse. Pkikrodil znovu k pokladne a vytahl starou bednieku od desetnika, o ktere veal, ge obsahuje laStvale mateiny t'perky. "To tedy by mela dostati Kamilla", pravil s cynickSrm nsinevem, nebot' vide, to teta neni naprosto spokojenou, aekoliv i v tomto smeru povatoval zavet' otcovu za vS7plod mozku zkaleneho. Kamilla nemela piece narokii tadnSich a za tech nekolik dni, co tu byla, kralovskou by dostala odmenu. Oteftel bednieku a zraky hledal pfedevgim skyostriST, brillantovS7 nahrdelnik, kterST byl rodinnou chloubou a o kterS7 marne kikal otci, aby mu jej proptjail jako dar pro pani Brockhauserovou. Jette mu napadlo, aby jej rychle odstranil, ale perk ten v bedniece nevidel. Pozastavil se. To nezdalo se Wit v pokadku. Pani Andrlikova rychle se podivala a opovrtlive se odvratila. V bedniece letelo nekolik starodavnSich naramkt, broti, nautnic, ketizkii, prstenkii, jedny zlate hodinky a take nejake sttibrne ozdoby. Dohromady odhadovala vge na dye, nejvS7'Se th sta zlatS7eh. "Ten testament nemUe byti platnS7," pravila s v3irazem pohor geni a sklamani. "To myslim sam," odpovedel Ferdinand. "Ale je tu a ted' abychom dokazovali, ze nebyl delam ph zdravem rozumu. Pilvodni a pra y' testament zni zcela jinak. Zde se podivej, tak pokidil otec pied dvema lety." Tim vyrial z kapsy testament prvni a dal jej pani Andrlikova ku dteni. Ta jej pkeeetla. "To je zcela neco jineho," pravila uspokojene, "zde ponechava se v'te tvernu uznani a to je spravne. Ten testament se musi znieit, jit k tomu, aby nepovstaly spory." "Znie ho tedy," pravil Ferdinand. Slova se snadno vyiknou, lee zvolna jen se rodiva, CM. Pied takovSrm einem lekala se i pani Andrlikova. Katcle posledni viii je vtelena posvatnost, nedotknutelnost jeji mimovolne se vycit'uje a tak pojednou take vahavou byla pani Andrlikova. "Jd, prod ja?" pravila vyhStbave. "Znie ho sam, ale napked tekni, jak odtkodnit' Kamillu ty?" "Vem si hned, co tatinek ji odporouei, mne piece v jedine platnem testamentu neuklada, povinnost tadnou." "Tak?" "Ponechava to dobre me vali a ja take ukatu, ge dobrou vuli main", pokraeoval Ferdinand. "Tady jsou sirky, spal ten nov3-7 testament a ja zaplatim Kamille nejmene desetkrat tolik, co by stab proces o platnosti prvniho testamentu, kterY bych ov' em musil vyhrati." "Desetkrat tolik", opakovala pani Andrlikova. "A kollk myslis, Ze by to asi obna,Aelo?" "To nevim, ale zavaZu se ti k tomu", pravil Ferdinand a vida, Ze teta s patrnSrm rozhofeenim a neuspokoienim se odvraci, koneNve a vypoeitave hovokil dale. "Ja, ti neco feknu, tetieko," pravil. "Kamilla mne nema v lasce a upfjmne toho lituji, nebot' libi se mi nadmiru. Kdyby chtela bYti mou nou, nerozpakoval bych se ani na okamZik, ale s tim bohuZel poeitati nemohu. Zde mame ted' v moci, abychom se vyhnuli neblahYm rodinn3"rm sportm a proto — " "Ale prod bys myslil, Ze Kamilla by se nechtela stati tvou Zenou?" s nadAenim pojednou zvolala pani Andrlikova. "To ponechej me starosti." "Tetieko, Kamilla by mne ueinila nej gt'astneNm elovekem na svete," slavnostne prohlaAoval Ferdinand. "Dej mi za ni slovo, ale MO si zde co chca. Ja vabec se ji2 nebudu o nejmeng i starati. Zde ti to proste vyznam, tetieko, ze miluji Kamillu, to mne okouzlila, oaarovala a kdyt jsem chtel, aby byla z domu pryo, tu chraniti jsem chtel jen sebe, abych nevidel, co nikdy dosici nemohu. Ale myslit-li, 2e by to
Strana bylo moZne, pak rozhodujeS jiz jen ty. Delej co cheet, a ja posloucham." Pani Andrlikove, byla prekonana. Jaka to byla tlechetnost! Ale to ji piece jen napadlo, to Kamilla nemusila by souhlasiti s ureenou ji volbou Zenicha a proto kontrakt music obsahovati vAechny mothe eventuality, zejmena tu, kdyby Kamilla piece jen nechtela. "Mile jde jen o to," pravila opatrne, "kdybys ty sam se dostateene o to nestaral, aby ti byla Kamilla naklonena. Co pak? Pak by Kamilla nemela net tech par bezcennSrch plitka v teto bedniece. Co ji davat" pro ten ptipad, kdyby nechtela?" "Kasa je otevtena, tetieko, vem si sama co chceS." 0; ta velkomyslnost, ta Slechetnost! Pani Andrlikova byla skuteene unesena. Jak SlechetnYm by byl mutem Ferdinand Kamille. "Vein si co chcet, tetieko," opakoval Ferdinand. "Ja ti upine verim, to ueiniS, see bude v tvS7ch silach. Vem si jistinu, zabezpee se, pak-li mne nade vsi pochybnost neveriS." Pani Andrlikova nade pochybnost neve"Tak piece uka2, co tam je," pravila ukazujic na kasu. Ferdinand myslil, to teta se spokoji pouliSim slibem, to svou okazalou Slechetnosti tete vezme veSkeru pochybnost v jeho veroloxnnost. Ale teta by la neduverivou a Zadala vYplatu hotovYmi. Prikroeil proto ku pokladne a prehliZel jeji obsah. Vyrial jeden balidek, druhST, tketi a podaval je tete, aby je prohledla. Same cenne papiry to byly: akcie, dlutni Apisy, statni papiry. Akcie a dlutni npisy znely na jmeno doktora Placheho a proto byly pro ni bezcennSrmi, ale statni papiry byly volne ptevoditelne a proto je pkijimala jako sylaj majetek. Byl to onen balieek, jent nesl napis tticet tisic zlatch. Ani to n ,ezdalo se ji pkimekenS7m odbytmirn pro Kamillu, ale spokojila se. "To bych si tedy podrtela pro vkchny ptipady," pravila, ptesvedeujic se ptepoeitavanim, *2e udand hodnota neni pouze planSan oznadenim. "Vem si to," svecleil Ferdinand. "Ale jedna podminka: Za Kamillu." Matekske jeji srdce plesalo. To byl jen zadatek dlouhe pfehlidky kasovni. Na rub pfehazeli obsah pokladny. Ferdinand vyndaval a pani Andrlikova, odbirala. Co zdalo se cenne, kladeno stranou, co zdalo se b34i jen ptedmetem osobniho, soukromeho zajmu doktorova, Ferdinand tkidil tak, aby zase spravne na sve misto mohlo 133iti ulo2eno. Tak hospodakill s horeenS7m chvatem, at pokladna prohlednuta byla na dno. Pak nastala pfehlidka, tkideni podrobnej gi, ktere melo za fidel ptiblik4 odhad zanechaneho jmeni, ad zanechano jate nebylo, nebot' opodal zaznival smrtelnS7 chrapot umirajiciho starce. Dobte, to Ferdinand hodil ruenik na jeho hlavu, Ze uchranil tak sebe a tetu pohledu obraceneho v sloup, ze pokradovati tak mohli v dile sbesile, lakotne bezohlednosti. Ferdinand nebyl s vS7sledkem pkehlidky spokojen, nebot' veSkere akcie a podilni listy znely jmeno doktora Placheho a nasledkem toho musily bkti podrobeny dedicke dani. Jen jeden svazek statnich papiru tu byl, jen obsahoval okrouhl3"7ch tficet tisic zlat3 .7ch a pak stars, lepenkova tkatulka, ktera byla napinena tu i cizozemskSrmi mincemi. Tento balieek a tuto Akatulku Ferdinand stranou dal npine, ponevadt nehodlal ji jiz vratiti do pokladny. Tato Cast poznstalosti, nepottebovala bkti pkihlat'ena. Rortfid'ovani a poditani trvalo cele dve hodiny, ktere uplynuly jako by byly okamZikem. Zase vae, vyjma statni papiry a zlate mince vratil a urovnal v pilvodnim potadku do pokladny. "Tak co ted'?" tazal se s povzbudivS7m pohledem na tetu. "0 to vSe ted' nastane spor." "Jak spor?" s otazkou odpovidala teta. "0 to, kterY.7 testament je vlastne platriSi. Ten zde anebo ten maj." "Ten tvaj piece, ale — zabezpee mi pfedevkm Kamillu."
Strana 16 "Ale jak? Co mohu einiti vice, net ze ji chef udelati svou tenou. To aby se stale, je v mod tve. Ty ji mutes vylotiti vSrhocly — " "Ale kdyby piece nechtela?" opatrne namitala pani Andrlikova. "Vem si zde, co vilbec se vziti dd. Ty statni papiry a ty mince. To bude bez odvolani jeji." "A to toho je pri takovem jmeni," vyhrkla pani Andrlikova. "Nabizim vae, co nabidnouti mohu, tetieko." "Ty si tedy chcea vziti Kamillu?" "Toutim po tom, tetieko." "Pak tedy — " Nedokoneila, nebot' v uzameenSich dvefich vedlejaiho pokoje ozvalo se t'ukani, zprvu slabe, pak stale silnejai. "Co to," ulekane ozval se Ferdinand a polekanou byla tat pani Andrlikova. "Kdo to, co to, kdo to mute 13S7ti?" tazala se. "Ja nevim." "Ani nedutej, pookejme. Kdybys vyala, kli&you dirkou by nas nekdo mohi videti." Klepot na dvefe byl stale hluenelai. "Vaechno je piece v pokadku. Ja piljdu oteWit," pravila pani Andrlikova a jit povstavala. "Poekej, tetiako, poekej." "Ale kdo by to mohl bSrti? Ted' v tuto dobu?" Naslouchali. "Ja jdu otevfit," pravila rozhodnuta pani Andrlikova. "Ty zde poekej a polot se jako bys spal." tukani v torn pfestalo. "Neni to zajiste nic jineho, net to mne Kamilla chce vystfidat," dodavala pani Andrlikova. Ted' t'ukani ozvalo se znovu a zakoneovalo opravdovSrm bouchanim. Na konec slyaeti byl hlas domovnice Pazdernikove: "Milostpani, milostpani!" "Co se to stalo?" zaratene obratila se pani Andrlikova k Ferdinandovi. "Stalin' lampu, aby tu byla tma. Pazdernikova jiste kouka you dirkou. Ale ne, ja piijdu jednodude A pani Andrlikova vzala lampu a ala. Vtdyt' ✓ pokoji bratrove se nachazela pinSrm pravem, byla u bratra a nemohla hned odejiti. Tak vysvetli, to nemohla hned otevfiti. Pfikroeivai ku dverim, na ktere bylo tlueeno, ✓ tichu nodnim slykla vzdalujici se kroky a vedle toho stfidav3i hovor domovnice s neznamS7m hlasem mutskSrm. Nerozhodnuta jsouc, co einiti, stanula. Bylo pul jedne s pulnoci a vatna musila proto 16S7ti pfleina, 'te Pazdernikova, v neobyeejnou tuto dobu priala nahoru. A s IcSim? Co chteli? Kroky i hovor zanikly. Patrne veala Pazdernikova do pokoje, kde spala Kamilla. Net ustalila se na teto domnence, net rozhodla se vykroeiti na chodbu a ptati se po pfieine neobvykleho toho ruaeni noeniho klidu, slyaela zase vracejici se kroky a mezi hovoficimi hlasy hlas Kamillin. Pani Andrlikova rychle otoeila klidem a otevfela dvefe. Tvatila se rozespalou i vydeaenou. Na chodbe byla Pazdernikova, Kamilla a poatovni zfizenec v uniforme, kterS, v ruce .drtel expresni telegram na pani Andrlikovou. "Jen jsem si na chvili zdkimla a ut je po mne shafika," pravila, jak by byla mueednici. "Veera jsem oka nezamhoufila a kdyt tomu elm& neni zvyk1S7, tetko odola." Vzala telegram a chvatne jej rozeffela. "Od Ondfeje," pravila zklamane. "To take mohlo poekati at do zittka." Kamilla, ktera razem prosta byla vdi ospalosti soudasne s matkou divala se do obsahu depek. Ondfej oznamoval, to v St. Valentinu zmeakal pfipojeni ate proto pfijezd jeho se opozdi o nejakou hodinu. Prosil, aby o torn byl zpraven otec. "K vuli tomu nas potfebuje lekati!" se zfejmSrm opovrtenim pravila pani Andrlikova. "To jsme nemusili y am vadat, at' pfijde dfiv nebo pozdeji." 0 ne. Tato pozornost teaila Kamillu nevslovne, proto to v ni mela dukaz, to Ondfej se nezanak jinou myalenkou, net aby jit byl doma. Neb3'7ti teto depeae, byla by jej die slov majorovVeh odekavala jit rano a velmi by ji bylo znepokojovalo, kdyby byl neptijel. Pfijetim telegramu ce16, pfihoda byla vyfizena. Kamilla chtela nyni matku svou vystkidati v bd6ni a nemalo se divila, kdyt tamer nazi-
VESTNiK lim byla prinucena, jen aby si Sin zase lehnout, ze dnesni noc jiz,sestra u bratra vytrva a ie take Ferdinand usnul na pohovce v pokoji otcoye. Musila poslechnouti. Ostatne tak, jak matka vykondvala slutbu opatrovnickou, nebyla k probuzeni, jak ji s vStrazem udiveni sdelila domovnice Pazdernikova. "Jak je stOekovi?" tazala se jeate Kamilla. "Stejne," znela odpoved'. "Stale spi. Jen si zase lehni a bud' fipine bez starosti." Kdyt vratila se pani Andrlikova k Ferdinandovi, ten napjate ji jit oeekaval. Uslyaev pfioinu noeniho burcovani, akodolibe se usmal. "Nekde se stave", aby pfijemne pferuail jizdu," pravil. "Sna.d mysli, te jej tu buderize odekavati se slavobranou. Nezmeaka nic a kdyby pfijel sebe pozdeji. Ale ted', tetidko, domluvme se o natem kontraktu. Ty tedy souhlasia?" "S dim?" "Aby se Kamilla stala mou tenou." "Ovaem, Ferdinande. Ale dejme tomu, to by pfece delala obtite, co pak? Ona pkedem a pro vaechny pkipady musi bSrti odakodnena. Co ji bratr odkazal, je piimo smetne a ja tedy poeitam na tve uznani." "Myslim, to dobre virle ukazuji Bost, tetieko." "Tedy dobra. Ja, pfedevaim si vezmu vkchny statni papiry, tech nekolik zlatS7ch tretti a mMci. To bude pro mne malou kauci, at' jit se Kamilla rozhodne jak chce. Tim ovaem myslim, to nejsme jeate u konce a te dalai tve uznani se dostavi." "Tetieko, v statnich papirech tu lezi tficet tisic," ulekane zvolal Ferdinand. "A co to je proti tomu, co bratr zanechavd," zavistive opaeila pani Andrlikova. "Zde v to pokla,dne lezi nahromadeno petkratstotisich, kdy2 to jen sbetne spotitam na, prstech. Co to je tficet tisic. Vzala bych vic, kdyby jen hotovSrch, neklausulovanS7ch penez vice bylo." Ferdinand hryzal se v ret, aby nevybuchl v zfejrnST hnev Ale prozatim byl vazan, nemohi a nechtel odporovati. Vaak jeate dojde ke koneenemu uctovani. "Vern si, co cheek tetieko," pravil s lieenou mirnosti. "Kde jsou ty papiry?" tazala se pani Andrlikova. "Zde, tetidko," pravil Ferdinand a odhrnul cip zaclony, za nit pfi hlasivaich se noenich yetfeleich schoval na okenni prkenko balieek se statnimi papiry a katulky se skvosty a mincemi. "Zde to je a vem si to tedy. Ale napted spal ten testament." "Jen ho spal sam," pravila pani Andrlikova, rovnajic si naznaeene pfedmety do ruky. "Ne, tetieko, ja ne, ty to music ueiniti," nalehal Ferdinand a podaval ji testament. "Tak alespon podej sirku." "Zde je, tetieko." "Rozsvit'!" Rozakrtnul a drtel ji hofici sirku vstfic. Pani Andrlikova nad ni drtela na dvi slotenou posledni vuli doktora Placheho. V okamtiku zaplal ohefi hoficiho archu a jako dbladek padal lehkS7 jeho popel k podlaze. To doktor PlachS7 videti nemohi, nebot' zastkenou mei tvat ruenikem. Kapitola XIV. Ondiejfiv nivrat. Ondfej meakal od jara v Rime, v tom fednem, slavnem mast& kde od tisicileti nahromadeny jsou poklady veakereho umeni, kam od staleti putuji ueednici vaech narodu sveta, jet jsou neb mini se bSrti povolani, aby se stali pravSrmi umelci. Ondfej tag a nikoliv neoprdvnene se povatoval za povolaneho, to jednou platiti bude za vatneho, opravdoveho umelce. A vrchol snativ3ich jeho tuteb byl dosaten, kdyt po fadne prilprave v Praze, Mnichove a Palk koneene se ocitnul ye svatem Rime, aby zde studia sva dokondil. Dedictvi po matte mu umotnilo, te mohi se vSrhradne venovati zvolenemu svemu povolani, to svobodne a bez starosti o hmotne prostfedky oddati se mohi jedine svemu zdokonaleni. Ale jit v Pali& upozornil na sebe kruhy umelecke svS7m neobyeejnSm nadanim pro obrazovou reprodukci psaneho slova. To dokazal jit v Praze s ySTm prvnim, vetaim dilem. "Pfed obrazem bohorodieky". PochvalnS 7m uznanim zahy nabytSrch pfatel dosahl, to redakce illustrovanY'ch lista prijimaly jeho kresby k
Ve st •edu, dne 23. imora 1938. uvekejnern a to rnelo za nasledek, Ze zahy byl zahrnut zakazkami na vyobrazeni zcela ureiVch V torn videl Onthej prvni znainky uznani, ktere provazeno bylo bernou minci, nebot' francouzske easopisy platily skvele. Jeden z dennich lista dokonce mu nabidnul stale spolupracovnictvi se zabezpedenSun pfijmem dvanacti tisic frankti roene. Nabidka to byla tak skve16,, to Ondfej jit ji chtel pfijmouti. Chtel zustati ye Francii, chtel dopsati o svem atesti Kamille, chtel vratiti se do slid vlasti j en za tim Udelem, aby si Kamillu jako svou term pfivez1 do Pafite, myslil, ge vlastne jest se snatenim s ySim u cile, te zabezpeeenu ma svou i Kamillinu budoucnost. Pln jsa blatenSTch nadeji svefil se svemu profesoru, vatnemu a znamemu umelci s lichotivou nabidkou, ktera mu byla udinena a zrovna prohlasil, te jest rozhodnut ji ptijmouti. Ale profesor vatne a zaporne vrtel hlavou. Jako ueitel a van umelec nechtel svoliti. "Prod pfijel jste do Pafite?" pravil. "Abyste hledal a nalezl vzory pro sve umeni, abyste jednou svSrm umenim posloutil vlasti sve. Pravda, miltete se stali hledanS7m illustratorem se zavideni hodriSuni pfijmy, ale svobodx4m, jen die vlastni sve koncepce praciijicim maliferri nebudete. Vate umeni bude femeslem, s kterSrm si site vydelate hodne penez, ale vnitfniho uspokojeni nedosahnete. Nepracujte nikdy na zakazku, leda by zakazka volne nechavala pole vati vynaleiavosti, vati ptivodnosti. Kolik tavidel jsem jit podobnSrm zptisobem zabfednouti a marne se pak snatiti, aby vybfedli. Stall se tfeba slavriSrmi illustratory, ale pfestabSrti maliti: Maio tech, ktefi dovedou spojiti v sobe obe. Jen vytrvejte na draze, kterou jste nastoupil." A varovna tato domluva u Ondfeje rozhodla. Nepfijal nabizene misto, nepsal Kamille, ba ani se ji" o lichotive nabidce to nezminil a byl na dale zase malifem-studentem. Ale ponevadt mu vznetliva jeho povaha nedala, aby pfestal fipine s ilIustrovanim, sem tam a velmi rad kreslil podle objednavek a z tech mel ony znamenite pfijmy, z kterS7ch dokonce pfebytky z nakladu na sve potteby posilal majorovi aby mu je ulotil jako dspory. Z Polite koneene jit spechal, hoje se, aby nezabfedl, jak rikaval jeho profesor. Ale at do ftima nasledovaly ho objednavky, takte matersky jeho podil doma nejen se netendil, nSrbrt jeate posilal domti Uspory. Ty byly chloubou majora 6ejky, chloubou tim OW, te potvrzena videi sva slova, ze z Ondfeje bude znamenitS, mut. S nim po navatevach, ktere mu major ueinil v Mnichove a Papfi kterSTch mu zevrubne vtdy vylieoval sve pomery, v 'give stal korrespondenci, jako otec se synem, ovdern jako dbalS7 otec se synem, kterST byl chloubou otcovskou. Jemu nepokryte vtdy zdeloval Ondfej sve nadeje a sve tutby Na vanoce chtel Ondfej navratiti se do vlasti. e dfive by se to mohlo stati, na to nikdy ani nepomyslil. Take on nepkikladal nemoci of cove nijakeho vatneho vSrznamu, kdyt tu pojednou obdrtel telegram majortv, kterSrm jej volal zpet do Prahy. A prvnimu telegramu hned nasledoval druhSr, dutklive ukladajici, aby bez meakani sednul na vlak a pfijel domti, tim vice te otec s nim jest smifen, to u lo ge otcova je nyni pani Andrlikova a Kamilla a ge katdeho okamtiku je akoda, ponevadt otec neodvratne pracuje k poslednimu. 0, jaka, to byla rozkod. Otec smiren, smirena patrne ce16, rodina i pani Andrlikova. On, elovek pinST sily, bujareho m16,di ani nepomyslil, to by mohlo bS7ti pravdou, ze otce sveho jit tivote nezastihne. Smiten, smiken byl a volne zase se mohi navratiti do Prahy. Sednul na nejblitai vlak, na rychlovlak a jel k domovu. Bez pfekatky dostal se at do rakouskrch Alp. Jel ve dne v noci. Ale zde piece nastaly nektere pfekatky. V to dobe fadily v AlpskS7ch zemich povodne, ktere strhaly nekolik teleznienich mosta. Steti dostaly se vlaky at do St Valentinu, ale odtud teleznidni spojeni bylo pferuaeno jak ku Praze tak k Vidni, to nemohi utiti ani jedne ani druhe trati. (Pokradovini.)
Ve stiedu, clue 23. iinora 1938. ILUJI Nizozemi, protote jsem Holand'an, M protole jsem se tam narodil a vyrostl. Vidal jsem mnoho jinYch zemi, ktere v nekterem ohledu ptedei Holandsko a v jinem jsou za nim. Kdyt seetu vSechno pro a proti, jsou si sobe asi rovna, ale pies to stojim pri Holandsku! Vase vlast! Vyrostli jste v ni; mluvite jejim jazykem lip net tedi jinYch zemi; znate historii katcleho mesta: znate jeji stare malby, jeji krajiny a VSechny hry, jet tam deti hraji na ulicich. Toulali jste Se po ni tolik, to ji znate lip net vSechny ostatni zeme a lepe ji rozumite. 2ijete v souzvuku s ni. Jestlite jste mnoho cestovali, ptirozene, to se dovedete divat kriticky; jsou nadhernejSi zeme, kulturnejSi zeme a moor-10Si zeme. AVSak Nizozemi Vy modaly, s vami jsem spjat, my jsme stejneho rodu .. . tak pejeme z pineho srdce, jednim hlasem s basnikem. Holand'ane jsme, z Nizozemi . jimi chceme zastati. Ale co kdybych se jednoho krasneho dne probudil a spattil svoji term, jak vytteetenYma o&ma hledi do novin a Mkt.: "Nikdy bys neuhodl, co se stalo veera veeer!" "Mute, poddam se." "OpraNdu, nevetil bys, ale piece je to pravda! Jsme od vderejSka Belgieany . . . byli jsme proste Belgii anektovani!" "Cote Belgidany? To ja rozhodne nechci! Ptedstav si . . . Belgieany! JO. zastanu Holand'anem. Jake nadeleni: k obedu opekane brambory, francouzske napisy do pill uhce po celem Amsterodame, jazykove putky a k tomu devalvaci meny! Rekni jim, to to nechci. JO, jsem Holand'an a zfistanu jim, pki sam Bah! Belgieani . . . takova, shnilotina!""Aveak", povida mne Rena, "to neni veechno. V poslednich zpravach stoji, ze je motno se tomu vyhnout a piSi, co se tadd od katdeho z nas, aby si zachoval svoji narodnost. Ty, Tome, musiS hodit bomby na Belfort a Brugy a mimo to sestielit dye letadla, tizena tvYmi kolegy. Musis divot jednoho sveho ditete (myslim, to to ma. bYt Billy) a dat si levou nohu ukiznout. Tolik, co se nas tYee. Jinak v na gi ulici Burgerova rodina ma bYt znieena zapalnou bombou, hozenou na stiechu jejich domu, a syn kupce na rohu si musi dat vysttelit obe odi. Tim bude naSe ulice vyrovnana a veechno zustane prakticky pii starem. Mam zatelefonovat, to s tim souhlasiS?" Podival bych se na ni ohromen a otazal se ji, jestli se nepomatla. "Nohu, na nit budu muset chodit motna jests etyticet let, tivot ditete a zrak chlapce, kterY ma bYt intenYrem, a smrt hodnYch lidi a k tomu veechno ostatni . . . to neni opravdu sluSne! Ja davam ptednost holandskYm bramboram, ale ty zajiste neznamenaji pro mne vice net tivot meho ditete; radeji s nim budu jist opekane brambory ye francouzske hospode. Ja doufam, to hlavni mesto zustane holandske, ale kdyby to vytadovalo, aby Bugerovi byli vyvratdeni (at' lit nam vrati.tu pajeenou sedku na travu nebo ne), potom, pokud mne se tY6e, mate bYt tieba habeSske. Neznam temet kupcova syna, ale prod bych neplatil radeji ode dneSka daze ve francich misto ye zlatkach, mohu-li mu tim zachranit odi? Moje leva noha! Jdi a zahal si hiavu! Zavolej je a f•ekni jim, te protestuji. Ale hlavne rozliAujme zavatne veci od malichernYch." Tak by bylo mono mluvit s vlastni tenou. Ale pomyeleni na valku! Jako dopravni pilot, jeden z eetnYch dopravnich pilota, rad bych tekl, jak o tom smYelim. Piede dvema lety za zimniho odpoledne — kdy vkchna doprava byla pterukna pro vytrvalou mlhu — sedeli jsme pied krbem na letisti ye Folkestonu. Bylo nas tam sedm vojenskYch leteckYch kapitana: Sorer a ja, z Holandska, dva Francouzi, jeden Nemec a dva Anglicans. chni vyjma jednoho byli rytiti nejakeho A ne.zory techto rytiiu o mezinarodni letecke doprave byly apine shodne: Neni tadnYch hranic. Zpravidla je shary nevidite; a vidite-li je v podobe teky nebo pobteti, neznamenaji pro vas zpravidla vie net jine krajinne znamky. Pro toho, kde 1600 ieky zastavaji kekami a silnice silnicemi, at' se vinou kdekoli. Jak •smegnYm je poniyAleni sed14ei
VtSTNiK
I pacifiste museji bojola A. Viruly, kapitan holandskeho kralovskeho letectva. z pohranieni obce, kteti v miru obdelavaji jedno a totet pole, ye valce maji jit po sobs sttilet! Pro nas, jejich povinnosti je chranit tivoty svetenYch cestujicich vSech narodnosti za vSech podminek, kteti jsme se naueili v tolika hodinach azkosti poznatku, jak drahocenny je lidskY divot a jak mnoho nutno vydati za jeho ochranu, jak eilenou je pro nas katda politika, jet pro myglenou Cam dava v sazku lidskY tivot! Letani uei eloveka smyslu pro AirSi obzory nove ery. Nematete se veder co veeer prochazet ulicemi mest, leticich na protilehlYch koncich letecke linky, po Pakiti, Koline a LondYne, anit si uvedomujete, to rozdil mezi vami a mistnimi obyvateli je jen povrchni a te by bylo ptiSernYm eilenstvim, chtit v techto rozdilech nalezti diivod pro znieeni Boulevardu Montparnasse, kolinske katedraly nebo leicesterskeho namesti, a s nimi znidit i drobne etesti tech, kteti tiji v okoli. Ja jsem Holand'an a chtel bych jim zustat. Ale zrovna jako bych chtel radeji se prochatet ulicemi LondYna na dvou nohach misto ulicemi Amsterdamu na jedne, prave tak bych se chtel zitra stat Belgidanem nebo Britem, kdybych tim mohl zachranit tivoty Holand'anii nebo Britii. Moje vlast je mne dratSi net veechny ostatni zeme . . . ale nechtel bych ji postavit proti tivotu kterehokoli synka ze Southamptonu, Lutychu nebo Oberammergau. Nikoliv, a rozhodne ani proti tivotu sveho vlastniho syna!" Po uvetejneni tohoto dlanku byl kapitan Viruly oficielne vyzvan, aby se jasne a vetejne vyjadtil, jestli by byl nebo nebyl ochoten konati svoje vojenske povinnosti v kralovskem holandskem letectvu v ptipade valky. Odpovedel v ternie Casopise: "Je logicke, to veteina dopravnich pilott, jet znam — Holand'ane i jini — stejne odporuje mySlence valky, jak vytrvale se ptivrtenci valky snati ziskati jejich podporu; jejich nazor je ptimYm vYsledkem jejich zkuSenosti a jejich povolani. Ja pak povatuji za nejvetSi zasluhu letectvi, ze ti, kteki se mu oddavaji, uei se videti svet tak, jak jinY se jej nenauei videt ani za pal stoleti totit jako celek. To vSechno ostatni je jen poktilost, naletejici minulosti Evropske kapitaly hlavne zasluhou letectvi jsou si dnes blitsi net byla mesta Amsterdam, Leeuwarden a Vlissingen v dobe zdanlive nerozborneho Nizozemi, z nehot pies to a neVyhnutelne vyrostla republika Spojeneho Nizozemi a pozdeji trvale kralovstvi. Na vkchny, kdo se v minulosti domnivali, to Holandsko, Frisko a Zeelandsko zastanou navtdy samostatnYmi, musi se historik, majici smysl pro vYvoj svetovYch udalosti, divati se stejnou ironii, s jakou musi pohliteti na ty, kteti dnes ujiet'uji, ze Evropa mate dlouho udrteti dneeni sta y rozdeleni na detne suverenni staty a mesta. Historie je brzy darazne piinuti, aby se vzdaly velke easti sve suverenity a umotnily tak splynuti ye tivotaschopnejai celky. Proto nutno povatovat za Silenstvi rozvatne pobijeni nebo obetovani lidi pro merle vyznamne pfidiny, jako hranice, narodni prestyt, poSkozena suverenita a pod.; to jsou odumirajici formy, v nicht mate it jen ptizrak minulosti. Statnicke umeni by melo, dokud jests je eas, pkistoupit k promyelenemu nieeni techto starYch forem a budovani novYch, tak jasne naznadenYch ueeni historie. Nekompromisni udrtovani a posilovani starych posic mate vesti ke zkaze a neetesti." V odpoved' na prudkY atok organu mlatich faSista autor dale vylotil svoje nazory: "Protivi se mne, abych pii svem silne vyvinutem narodnim uvedomeni byl vhanen do zdanlive protinarodniho kouta. Ale i takto tisnen, nevaham prohlasit, jak citim vtei valce. Co jineho je valka, kdyt byly pteeteny prvni bojovne élanky, kdyt kapely ptestaly hrat a prvni vlaky, nalotene pechotou, odjely na frontu? Nic jineho nea Coto; do hole ruky je yam vloten MU a
Strana 17 keknou vain: "Cekej I B3:zy zde pujde elovek. Vrhni se na nej a bodej ho, az vykrvaci. Je to v zajmu tve cti a tveho majetku." Ja v gak povatuji probodnuti nevinneho eloveka za ohavne podlY din a nechci tadnou Best ani majetek ziskati takovYm zgasobem. Av gak jestliZe mne to natidi stat, k nemut naletim, budu tak Cinit s hrazou, mysle si smutne, ze jsem se narodil v nepravY eas. Je mne proto pri.jemnYm pomy gleni, to jako Holand'an mohu spolehati na•chladnY Usudek, narodni charakter a svedomitost di, kteki vedou muj narod. Mohu bYt jist, ae holandska -Okla bude posledni, od nit motno oeekavat nejakY nerozvaZnY, svevolnY . din." INDIAN! NEJSOU VYMIRAJICt RASOU. Svetova veiejnost neprojevovala at do nedavna velkeho zajmu o severo-americke Indiany. Bylo vgeobecne znamo, ae rudy mut odjaktiva byl nucen ustupovati pied rozpinavosti belocha a ve gkelnich ueebnicich se doeitame, ze ruclogi jsou vymirajici rasou. Ale nejnovejei seitarn lidu ve SpojenYch statech i v Kanade ukazuje, ze tomu tak neni v gude, tiebate nektere indianske kmeny jsou odsouzeny z ruznYch dtl yodti k zahube. V Mexiku se smisili dornorodi Indiani se epanelskYmi pkidtehovalci. V zemieh na sever od Mexika budou nuceni ut v blizke budoucnosti zabYvati se otazkou, kam umistiti ptebyteenou populaci indianskou, at nebude mista ye vyhratenYch reservacich. ye SpojenYch stdtech pcdrobil dilkladnemu rozboru statisticke fulaje dr. Clark Wissler a pH tom zjistil, to Indiani, tijici na rovinach , maji nejvet gi pHrilstek obyvatelstva na celem svete, za rok jim ptibyva, totit na kaZdYch tisic osmaetykicet novYch obyvatel. Kdyt byli Indiani usazeni v reservacich, zaCabo jich rapidne ubSTvati, ale 'tento abytek se at zastavil. Pobet ndianu klesal nikoli snad pro sniaenou porodnost , nYbrt proto, to za zmenenYch 'tivotnich podminek rychle stoupala umrtnost, at dostoupila sveho vrcholu okobo roku 1890. Od to dcby ponenahlu ZnatelnY ptirastek indianskeho obyvatelstva lze take pozorovati v Kanade. Pti seitani roku 1931 bylo napoeteno 108.000 Indiana, aveak roku 1934 odhaduje se jejich poeet at na 112,000. Neni pochybnosti, to je to vYsledek zlepknYch zdravotnich pomeril, na net' dozira, nyni Department pro indianske zaletitosti, podtizenY nove ztizenemu ministerstvu ptirodnich zdroja (Ministry of Natural Resources). Vedle toho byly nashromaldeny ruzne fondy, ze kterYch venuje vlada katdo potne etyki at Best milionu dolara, utracenYch za tim ifeelem, aby byl zvYSen blahobyt Indiana. Take v Kanade ziji Indiani v reservacich, kde potivaji jiste samospravy, nebo na vlastnich farmach. Ve vetSich mestech, jako v Ontario a v Quebeku, tiji jako jini kanadki obeane, splYvajice namnoze s ,ostatnim obyvatelstvem. Vice net dye tietiny kanadskYch Indiana obYva kraje na.zapad od VelkYch jezer, karn pronikla dosud jen malo civilisace belocht. Tito rudoSi jsou mnohern vice zavisli na vlade, ponevadt zvet, ktera, tvotila hlavni soueast jejich potravy, je dnes skoro vyhubena. Zde vynaklada vlada velmi mnoho usili, aby pkevychovala Indiany s kodujicich lo yal na usedle zemedelce a jeji snahy se potkavaji s aspechy. Nekolik set indianskYch rodin behem dvou generaci zcela zanechalo zvyka svYch ptedka. V dneSni dobe tije ua jenom asi 35.000 kanadskych Indiana tradienim 'tivotem Nomada v severnim vnitrozemi, kde obkvaji dosud sve kotene stany a lovi zvet po skom zpilsolou, ale .jak se zda, nepotrva jit dloho tento divot, bohatY nejenom na romantiku, nYbrt i Casem pinY stradani. Vzpominky na prvni pusu. easopis "Hvezda" polozii etenatko,m pet da-
vernYch otasek. Kdy men prvni dostavenidko, kdy byly po prve polibeny, kdy dostaly prvni nabidnuti k sriatku, kdy se vdavaly a jakeho si vybraly mute. Z nekolika tisic doelYch odpovedi byla sestavena statistika, ktera ukazuje, to prvni dostavenieko mela tietina ten v 15 letech, prvni pusu dostala polovina ten mezi 15. a2 16 rokem.
Strana 18
VESTNIK RESOLUCE SOUSTRASTI. "NdS Zalov"! Jak kratke jest to ohlaveni pro
Projev Soustrasti. Morayska Orlice, els. 145., Penelope, Texas. My, ni2epsan3) resolueni v3rbor tadu Moray gi u--skaOrlice.145,vyoujmtina ptimne citenou soustrast nad nahl3rm odchodem Franka Ernesta Janka pozustale man2elce, ditkam, bratrum a sestram a ostatni rodine, nod ztratou mankla, otce, bratra a na geho spolubratra, kterSr dokonal svou pozemskou pout' dne 8. hnora 1938, ye veku 37 let. Vime, poziistala, rodino, 2e rana tato byla pro vas velmi taka, av gak budi2 vam htechou, 2e my s vami uptimne ye vagem zarrnutku citime. Ty, zesnulSr bratfe, odpoeivej v pokoji! Dano v Penelope, Tex., dne 16. hnora 1938. Ludvik Vanduch, Ernest A. Barton, Frank Hegar, Resolueni i/bor. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsan3r resolueni vSrbor 2adu echoslovan cis. 40., vyslovujeme timto upfimne citenou soustrast pozhstale rodine nad tak nahlou a neoeekavanou ztratou va geho mileho otce a nageho spolubratra Franka Churane, kteal ztratil svuj 2ivot tragickou smrti ye sra2ce dne 27. ledna 1938. Pohiben byl dne 29. ledna za velkeheasti pfatel 'a; znarn3rch na O.D.H. S. hibitove v El Campo, Texas. rad jeho odchodem ztraci dobreho Mena, jen2 v2dy byl dbalSr sv3rch povinnosti a rodina starostliveho otce. Vime, pozhstala rodino, 2e rana tato byla pro Vas te2ka, ale budii Vam htechou, 2e my s Vami uptimne ve Vagem zarmutku citime. test budf2 jeho pamatce! Dano v Hillje, Tex., dne 13. imora 1938. James HradeckSr, resolueni vSrbor. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nr2epsanS7 resolueni v3rbor kadu techoslovan els. 40., vyslovuje jmenem fadu upfimne citenou soustrast pozhstale rodine na gi zemtele spolusestry Aloisie Mach, jet zemfela po dlouhotrvajici nemoci dne 17. ledna 1938. Pohtbena byla za velke heasti ptatel a znamSrch dne 19. ledna v El Campo, Tex. Zminena, spolusestra byla dobrou elenkyni nageho fadu po mnoho rokt. Zesnula, spolusestra byla v2dy ochotna podati pomocnou ruku v katclem pkipade, prode2 byla ode v gech kdo ji zeal ctena a milovana. test budi2 jeji pamatce! Vime, mill pozhstali, 2e face nesete jeji ztratu, ale budi2 Vam Atechou, 2e i my, spolkovi bratfi a sestry, soucitime s Vami ve Va gem zarmutku. Dana v Hilije, Tex., dne 13. unora 1938. James HradeckSr, resolueni vSrbor. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanSr resolueni v3rbor tadu Slovan Cis. 9, SPJST., vyslovujeme timto jmenem du upfimne a srdeene citenou soustrast rodino br. Frant. Jakubika a rodine Robert Mikulove, mankli a v gem pfibuznSrm a znamSrm, nad ztratou jejich dcery, man2elky a matky, a nagi sestry Matildy IVIikulove, ktera zernfela 15. imora 1938, v mladem veku 32 rokh, v Port Lavaca, kde tat pohfbena byla. Sestra Mikulova, byla povahy tithe, mime a mirumilovne. Svoje povinnosti za svobodna co dcera svedomite, a co man2elka a matka, a nage sestra verne konala a sve ditky peelive vychovavala. Prooe2 vy, man2eli, ditky a rodiny pitmete tuto srdeene a uptimne citenou soustrast, jeji pamatka a jeji duch bude v2dy provazeti vas cestou 2ivota. A ty, draha sestro, po strastich 2ivota odpoeivej v pokoji a svetlo veene necht' ti sviti. Dano ve Snook, Tex., dne 21. imora 1938. Jos. Sumgal, Frank Janke, resolueni vSrbor.
tento sloupec, a s jakrn pocitem a sebezapkenim jest to pro resoludni vSrbory, kdy2 smrt =saline do nagich bratrsk3rch a sesterskSrch fad, a na nich jest tuto smutnou-zpravu v tomto odstavci "Nag' 2alov" oznamiti, ze zase ztracime a 2e zase nas nekdo nav2dy opustil. A jegte smutnej gi jest, te smrt nedela rozdilu mezi statim a mladim a za svou °bet' vybrala si z nageho stiedu mladou matku od etykech nezaopatten3rch ditek. My, ni2epsanSI resolueni v3rbor jmenem tadu Pokrok Houstonu els. 88. projevujem man2eli, rodiehm a vgem pozhsta137m hluboce citenou soustrast nad odchodem jejich mile a nagi spolusestry Rosalie Berkove, ktera, zemiela ye stafi 34 rokh. Pi'ali bychom si, aby Vam pozilstalSrm a sirotkilm tato upfimne citend, soustrast zmirnila Vag bol, neb i my ztracime s vami na gi upfimnou fadovou sestru. Vam to budiZ utechou a ji !audit na ge pamatka. - Dano v Houstonu, dne 12. ledna 1938. Frances Olexa, Frank Olexa st., Slava Studnien37, Resolueni vSrloor. JE CELA AMERIKA BEZPEeNA? (Pokraeovani se strany 1). bot', jak ukazaly posledni volby, ma proti sobe velkou vetginu Benavides nem& jineho poutlti pro svoje Caproni nee terorisovat a nieit svoje protivniky. Ale jsou je gte line dhvody. Benavidova diktatura je stejne shnila a zkorumpovana jako diktatura pfedegleho, smutne prosluleho presidenta Leguia. Zajmy v Peru. Jeji investice tam dostoupily sta milionh dolaril. Italie ma, v Peru nekolik velkSrch bank, ye sv3rch vojenskSrch akademiich vzdelave, peruanske kadety a k dovr geni vgeho, Mussolini poslal do Peru fagisticke policejni dtstojniky, aby vyucili peruanskou policii ye fatistickSrch metodach. Italie poslala svoji matefskou letadlovou lod' do peruanskSrch vod, kdy se v Peru loni v konala pan-americka letecka konference v Lime, aekoli se Vkala jen americkSrch statil a Italie tam nemela co cleat. Z teto konference se vyvinula prodejni pfehlidka letadel a letecka soute2 mezi SpojenSrmi Staty a Italii. Americka letecka eskadra gedesati gesti letadel, jet startovala s americke letadlove lodi, manevrovala v dokonalem uspoildani nad Limou, zatim co italska letadia, oviadand italskSrmi letci akrobaty, provadela nad hlavnim peruansk3rm mestem obraty, jet bavily jak Peruance, tak i jihoamericke delegaty. Italie vyhrala tuto letadlovou piehlidku na cele 'ale a prodala peruanske vlade dagich 'g est letadel. Americana neprodali ani jedine letadlo. konference se zheastnily jen dva evropske staty: Italie a Nemecko. Benavidetv re2im vydava velike eastky na zbrojem, ale neplati Spojen3rm statism diuhy, jet nadelal jeho pfedchtidce. Pfesto Spojene staty povolily Peru vetgi dovozni kvotu cukru, co2 pfedstavuje znaenSI dar bohatSrm plantatnikum, kteti jsou hlavnimi podporovateli Benavideova re2imu. V peruanskem cukernim prhmyslu je slink' interesovan italskSr a ile'rneckSr kapital. Chteji-li Spojene staty zahajit takni proti diktatorsk3rm re2imilm v Evrope, mely by pfedevg im vystoupit i proti jejich agentilm v Ji2ni Americe. Nenapadne uha genSr polar hostince. Ve Velke na Veliasku pofadali hostel pies v Jagogove hostinci. Nekolik minut pied pulnoci vypukl na pride hostince oheh. Ze salu se nenapadne vytratil velitel hasien a za nim dvacet dent sboru a sli hasit. Oben se tak rozsiiil, to strhnout stiechu. V sale nikdo nemel tugeni, 2e tanachn hori budova nad y ou. Kdy2 hasidi °hen uhasili, vratili se do salu a pokraeovali v zabave. Teprve k ranu, kdy2 se tandici rozchazeli dome, videli, 2e stfecha je °hotel& a str2end. Mu2ova delaji main veci z rozumu, mnoha z vUne a vets'inu ze zvyku. — Mine Swetchine.
Ve stiedu, dne 23. imora 1938.
Pruskou armada poprve nevede thistojnik. VRIA zpilsob, jak3rm se Adolf Hitler Vyrovnal s vedenim fi gske obrany, ktere rnei vyloudil z vlivu na politiku, neptekvapil nikoho, kdo se sna2i1 tohoto zvla gtniho mu2e pochopit. Udelal to svSrm znam3rrn itseenSim zpnsobem. Tak se stal i kanclefem pfes hporriSr odpor Hindenburghv. Tak se take vyrovnal s nepohodlnou oposici delnickou v afefe fi gskeho snemu. Ta,k tvrde a Aseene odstranil muk 30. dervna. A piece je tomu teprve nece&h dvacet let, kdy pfigel Hitler do Mnichova ptimo z kteresi pomotanske nemocnice, hledaje my glenku pro svilj boj, praci a take — ob2ivu. Tehdy se mocnd nemecka armada rozpadla. Zhstalo po ni aspoil 40,000 clustojniku a poddhstojnikil — bez zamestnani a vet ginou bez prosttedkil. Svobodnik Adolf Hitler mel tehdy uz za sebou gkolu videilske nacionalni politiky a antisemitismu. Jednou pfi gel do gtabu figske obrany. Tam se od konce valky myslilo na odvetu za poniteni, ktereho se armade Vilema II. dostalo od Dohody, a jak se vekilo, take od demokratickeho mecka. Tehdy vznikl v mnichovskem vedeni figske armady plan, tivit onu nenavist deklasovanSrch vojensk3rch hodnostafh a poddiistojnikt k nova vladnouci vrstve, proti vSrmarske republice. Ona to byla,'ktera, pkijala potupn3) mir, take podminky, reparace a s tim telkou bidu nemeckeho lidu. A za nekolik dni se rozbehla tine propaganda proti versailleskemu miru, proti republice a stranam, ktere v ni A tehdy ptigel Hitler na to, jak bude mod zu2itkovat sve beze sporu skvele feenicke schopnosti. Dal se do slu2eb fi gske armady. Republika dala vojaktim volebni pravo. Plukovnici z Mnichova zavolali Hitlera, aby mezi vojaky svou 2houci vSrmluvnosti rozohnoval jiskry nenavisti a jitiil pocit take potupy, kterou citili po valce vgichni Nemci. I socialni demokrate. Tak se stalo, 2e ani nerneeti delnici neodporovali ueeni, ktere pestovala armada, pru gti junkeki a te2kSr pramysl. Tehdy vznikl take plan, postavit Hitlera v eelo velikeho lidoveho hnuti, postaveneho na teto my glence. Byl jednim z masy neznamSrch, idealista, nezati2en profesionalni politikou. Strhujici, va gniv3?, odhodlan3i bojovnik. Dali mu i hospodatskSr a socialni program. Na ptikaz armady pak venoval Hitler pozornost i nemecke nacionalne socialisticke delnicke strane. Za jeho vedeni pak strana vzrostla. Zahy se zaeal o novou stranu zajimat i kSr prumysl. A ptigly za eas i miliony ktefi v hmotne tisni uveiili slovilm, tradovanSrm s posvecenim nejvy ggich konservativnich mist a glechty naroda. Tehdy u2 Hitler armady nepotteboval a tehdy se obratil proti armade a armada proti Hitlerovi. Nikdy pozdeji se hlavni einitele armady s Hitlerem nesmitili. A nesmifi. Boj, kter3r mezi nimi trva od r. 1923, lined tichSr a skrytSr i informovanemu okoli, hued otevfenSr a ptimSr, jako pki odstraneni generala Schleichera, vybijel se dosud se stficlav rm Mestim. A nyni ten, jeho'2 armada udelala vhdcem Nemecka, zmocnil se i jejich tradienich posit, udr2ovanSrch v pfisne kazni friedrichovske od staled.. Po prve v dejinach pruske armady nevede armadu dustojnik. Tele proti svemu obrazu. Trhovci, vracejici se z trhu v Dunajske Strede, hnali dobytek VelitSim Mederem. Jedno z telat se zastavilo pied vSrkladni skfini stolake Karla Korossiho, v nit bylo velike zrcadlo. Tele se chvili divalo klidne na svilj vlastni obraz. Poj,ednou se v g ak nahrbilo a net trhovci ho mohli odehnat, skodilo pfimo do v3rkladni sktine. Okno vSrkladni skfine a zrcadlo byly torn rozbity na stkepiny. Tele je g te demoloValo vSrkladni ski-in a pak teprve z ni vyskoeilo. Schopnost smati se a dar milosrdenstvi, jsou jedine \red, ktere eini lidi lep gimi, ne4 Sir John Buchan, jsou zvitata.
Ve sttedu, dne 23. imora 1938. E KA2D" 7', kdo se p i koupani om , ,Na myN ci houbou, ma poneti o tom, co vlastne to je. Je to zvite, rostina nebo tovarni vS7robek? Odpovect' na tuto otazku neni lehka. Mctske houby jsou eivodichove, kteti stoji na hranici mezi vitetem a rostlinou, prave jako koraly. Myci houby, ktere se prodavaji v nakch obchodech, jsou vlastne ptibytky techto Z techto zvlaknich ptibytkil poroviteho druhu jsou huspeninove soueastky eivodicha odstrariovany slo2itSan chemickSrm procesem. Tato houbovita zvi •ata eiji v nesdetnem mnokstvi y e Sttedozemnim mori. Hlavnimi reviry tech, kteti se zabSTvaji jejich dobSrvanim. jsou pobtek ostrovU more Sttedozemniho, zejmena ,ostrovt Dodekanes, ktere od r. 1919 nale2eji Italii. Ostrovni lid houbovkch potipeed. Hleciani motskSich hub vykaduje mnoho potapedske dovedrfosti, houeevnatosti a east() i odvahy nelekajici se smrti. lkekove z ostrovil Dodekanes maji tyto vlastnosti. Ptedstavuji prate hlavni kadr potapeetii, lovicich motske houby. Je to drsriSr, ale dobrackST lid. Jejich 2ivot je velmi svizelnS7. V letnich mesicich vydavaji se na potapedskkch lodich na lov a za nekolik tSdnfi vyclelaji sviij celorodni ptijem. Z toho vSrdelku pak s rodinou a2 do ptiAti sezony. Jak se lovi inyci houby Potapedske lodi ktieuji pomalu revirem, ve kterem se houba nevice vyskytuje. Pozorovatel sleduje dno mote. Ma, k tomu jednoduche zatizeni: okno pod hladinou. Jeho od detstvi ovieene cko rozezna, motskou houbu ve hloubce 10 at 15 metro. Kciye se rialezne misto, slibujici dobrST lov, vyhodi lod' kotvu a potapedi se claji do prate. VetSinou se potapeji zcela nazi, bez jakekoli technicke pomucky, jsouce zati2eni mramorovSan kamenem. Hranice hloubky, do ktere se vydavaji, dini kolem 50 metro. Ale jsou potapeei, ktefi dosehnou i hloubky 75 metro. Pod vodou vydrei 3 al 5 minut. Nebezpedi smrti nebo zchrornnuti. ACkoliv toto potapedske temeslo je zdanliye snadne, ma sve velka, nebezpeei, kdy jde o cestu zpatky. Potaped jest vyclan mnohemu nebezpedi. More se hemti eraloky a potaped nema na ,obranu proti nim nideho, ne2 trojzubou vidlici k napichovani houby, se kterou ovAem proti traloku mnoho nepotidi. Jeke vetAi je nebezpedi nahle se menicich atmosfer tlaku. Obeh krve neptizpusobi se vkly stejne rychle nahlemu potopeni a vytateni motskSrch hlubia a potaped Casto utrpi nevy-
Strana 19
VESTNtit
Tra
Ptieinou toho je stoupajici obliba houby egyptske a take japonskST dumping s "mysi gumou". VS7delky potapedil klesly na minimum a stale se jeke zhorSuje. Doba„ ve ktere si teeIcSr potaped, lovci motske houby, bude muset hledat jine zamestnani, je na obzoru.
edie mezi bIdou a pfepychem. Napsal A. Kiesewetter
leditelne ochromeni. Proto u2 skoro na vSech potapedskSPch lodich v Dodekanes poueivaji skafandril nebo masky s ptivodem vzduchu. Ale ani to neni bez nebezpeei. Vzduchova trubice se pti velkem tlaku vody pfetrhne a potapee utone. Velky ildelek, ale .. . VS7cielek potapeee, loviciho houby, neni pomerne .2patriST. Obchti ttetinu mnokstvi nebo deny vylovene houby. Tot& ustanoveni o mzde se udr2uje jit od sttedoveku. Ve skutednosti vAak potapee vyclelava sotva tolik, aby mohk. se svou rodinou eel* zbytek rcku snesitelne VetSina potapedii je zadlueena zalohami na budouci vSrdelek a ,obydejne nemohou provadet sve temeslo dele nee 10 al 15 let. K normalni mzcle patti do potapedova ptijmu tak zv. risikove premie. Kapitan nebo podnikatel je tecIcSrmi i italskSani zakony zavazan vyplatit Casteene ochromenemu potopedi 4.000 lir, zcela ochromenemu 12.000 a portistalSrm po zahynulem potapedi 8.000 lir. Ale mnozi potapedi nedostanou z techto premii nideho, protote nevydr2i u temesla tak dlouho, na jak douho se smluvne zavazali. Ztrati nahle uprostted sezany chut' vydavat svilj 2i.vot v stale nebezpedi a zmizi . . . KapitAni dodavaji potapedilm na palubu tolik jidla, piti a cigaret, kolik chteji, ale nedovoli 2adnemu po dobu sezony dovolenou na pevninu. Mnozi Aekove jsou dosti poeivaeni a nesnak tuto tuhou disciplinu. Deserce proto dosahuje 30 at 40 procent cele vs7pravy. Listina ztrat . . . VelkS7 je podet potapen, kteti padli za °bet' tralokilm a chobotnicim, nebo zahynuli vinou po2kozeni potapeaskSrch zatizeni, Ci byli zmrzaCeni. Z 10 potapeeti prfunerne jeden zahyne a dva zaplati svC temeslo zmrzadenim. V potapeeske sezony 1936 zemtelo jen v povodi ostrovil Dodekanes 5 potapedii, 4 utonuli a 10 jich bylo zmrzadeno. Proto2e potapedi pracuji za, pcdil ze zisku, jsou zavisli no, konjunktuie svetoveho trhu. Ten se prave v poslednich letech znadne zhor-
Rad Pokrok Houstonu OZNAMUJE
Od liftboye ke generalnimu Australie, tento mlaciS7, fidce obydlenS7 svetadil, je zemi, kde zdatriST elovek nosi juste stale ye sve braene mar2alskou hub. T. E. Maloney, nove jmenovanST generalni 1editel australskoh Southern Railways, proeil 2ivot, jeho vzestup byl pilaw amerikansky fantastickS7. Bylo to v rote 1899, kdy zataclai, tehdy etrnactiletS7 ArnoSt ze Sydney, o misto neednika u Queensland Railways. Byl pfijat a ptidelen fSemocnemu vratnemu jako liftboy. Nyni nasledovala beta soukrome pile a nejtvrdSiho 2ivota. ArnoSt musel hajit eivobyti pti hubenS7ch Pkijmech, nebot' od sve matky, chude vdovy nemohl oeekavat podpory. A Arnat se ueil. V osmnacti letech byl u2 fitednikem, jemat' byly svetchrany dtileeite fikoly. To li ge mu bylo Indio a dal se proto zapsat na vysoke Jedenkrat poladal o dtytmesidni clovolenou a obdr2e1 ji. Mel at tote Aspor, 2e si mohl doprat cestu do Evropy. Teto testy vyatil k pronikavemu studiu anglickS7ch 2eleznidnich pomerti. Tim na sebe v Southern Railways upozornil a stal se teditelovSr m tajemnikem. Od toho due vSechno hladce. Kdy2 se uvolnilo misto generalniho teditele teto spolednosti, bylo nabidnuto Maloneyovi. Na otazku, jak v tomto vlivnem postaveni hodla vypinit sve volne chvile, odpovedel: "UCenim." Jihoeeske steny z perleti =Moil v architektuke. Jihodeske perlet'atstvi bylo z oborti nejvic posti2enS7ch krisi. Nacieje na hromadnou vSTrobu perlet'ovS7ch knofliku zmizela. V tovarne Bernaredku a Zirovnici v gak neslozili ruce v klin a hledali, deho se chopit, kdy knofliky nejdou na odbyt. Pub druheho roku zkouSeli vyrobit z perleti desky na obkladani sten. Loni se skuteene vynalez zdatil a jeden restaurant v Praze ma jit perlet'ove steny Zati jako by byly z ledu. Perlet'ati maji nadeji na protoee ji2 pfichazeji z ciziny dotazy po perlet'ovSich obkladadkach. Ptibehl jeden pan do obchodu s losy. "Koupil bych jeden los. Kdypak je tah?" "Koncem ptigiho mesice." "OA of je mi pozde, pottebuji pen& hned! Maucta."
VZHORU DO SEATON na Velkou
Tanecru
potad spoledenskSrch zabav, je2 od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bSti lakavSrm dostaveniekem kraja;afi a jejich ptatel.
abavu
VE STAR HALL
Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045$. Na dootilni se jest — 20th and North Main.
v nedeli 27. unora ZA5ATEK V 8 HODIN VEtER Hudba
V nedeli 27. nora Nesvadba, z Rosenbera Texas. VSTUPNE: PANI 40c
DAMY 25c Poiadateli.
Slovielova Radiova eeska orchestra z Waco, Texas 6eska, a moderni hudba. VSTUPNE: PANI 40e — DAMY 10c. Vyslechnete orchestr o 4 hod. odpoledne pies stanici W AGO.
Strana 20
VESTNIK
51. Vernost. Petr Pondik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schfize druhou nedeli v mesici. 52. Osveta. Chas. vyvjala, Smithville, Texas. Schfize druhou nedeli v mesici. 53. CeskY Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Schuze prvni nedeli v mesici. 54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott. 55. HvezdnatY Prapor. Louis Svadina, Penelope. Rt. 1. Box 55. Schfize 1. nedeli o 2. hodine odpoledne. 56. Anton J. Cermak. John Nemec, Corpus Christi, Texas, R. 1, Box 257. Schtze druhou nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne. 57. Jan Hus. Jakub Citek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schtize prvni nedeli v mes. 58. Columbus. A. L. Matugek, R. 1, Wharton, Texas. Schfize prvni nedeli v mesici. 1. Pokrok TexaSu. Ed. L. Hru gka, Rt. 2, Fayet59. Bratii Jihu. F. A. Woige, New Ulm, Tex. teville, Tex. Schute 2. nedeli v mesici. Schuze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol. 2. Kepernik. Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 60. Broth Svornosti. J. M. Va gina, Rt. 1, box 76 mesici. 1, Schtze se kona 1. nedeli v East Bernard, Te. &Hz 2. ned. kai. 3 Ines. 3. Novohrad. Adolf J. Mika, Moulton, Rt. 1. 61. Vesmir. Ad. Mieulka, Rt. 4, Box 183, FloSchuze se odbyvaji 1. nedeli v mesici resville, Tex. Schtze 1. nedeli mes. etvrtl. 4. Karel Haylieek. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, 62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Hallettsville, Tex. Schfize 2. nediili v mes. Galveston. Schtze prvni st •edu v mesici. 5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas. 63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet 6. Moravtti Brat& Frank Pibil, West, Tex., Home. Schtze druhou nedeli v mesici. Rt. 2. Schtize druhou nedeli v mesici. 64. Pokrok Plumu. John Bolfik, Rt. 3, Box 191, 7. Rovnost. Frank B. Du gek, Caldwell, R. 1, La Gran ge. Tex. Schuze 1. nedeli v mes. 65. Prapor Magnolie. Mrs. Albino Balcar, Box 152. Schtze druhou nedeli v mesici. Sheldon. &Mize prvni nedeli v mesici. 8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 3. Sehfize druhou nedeli v mes. 66. Sloyanska Lipa. John Simdik, 916 North, 27th str., Waco, Tex. Schuze 3. ned. v mes. 9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 67. Broth. Svobody. Alois Dybala, Schulen2. Schttze prvni nedeli v mesici. burg, Tex. Schtize 1. ned., o 2 hod. odpol. 10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schtze druhou nedeli .v mesici. 68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville. 11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, SchuSchtize druhou nedeli v mesici dopoledne. lenburg. Schtize druhou nedeli v xnesici. 69. Nova Osada. J. A. Dutek, Rt. 3. Box 7, Ca12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas. meron, Texas. Schiize 2. nedeli. 13. Texaska Orlice. Vine. Marek, Dime Box. 70. Laskavost. John J. Zernanek, Needville. Schtize druhou nedeli v mesici. Schtze prvni nedeli v mesici. 71. Novy Raj. Tom Pfikryl, Penelope. 1 ned. 14. Veseli. Edmund A. Baca, P. 0. Box 752. v mes. 2. La Oranae. Tex. Schtwpnedeli 72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Came15. Svornost Jihu. L. S. SVetlik , Rt. 2, Buckron. Salute druhou nedeli v holts, Tex. Schuze druhou nedeli v mes. 73. Sam Houston. Joe Wa gek, R. 3, Seymour. 16. Bila Hora. Frank Melnar, Sublime, Tex., Schtze druhou nedeli v mesici. Rt. 1. Schtize tieti nedeli v mesici. 74. BorovY Ilaj. Martin Svoboda, Crockett, 17. Nov. Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Tex., Rt, 4, Box 72. Rt. 3. Schttze druhou nedeli v mend. 75. Svoboda. Joe Pacha„ Rt. 3, Box 18, Bart18. Jan Zitka. Wm. Marek, Elgin, Texas. lett. Bonze prvni ned. v mes. katclY 3. m. 19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. 76. Neodvislost. Chas. Kfitan, 2409-8th Str., Rt. 6. Schuze druhou nedeli v mesici. Wichita Falls. Schtze druhou ned. v mes. 20. KomenskY. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. 77. Hvezda Praporu. Raymond Pfibyla, R. 2, Schttze druhou nedeli v mesici. Bomarton, Texas. 21. Fr. PalackY. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, 78. Dobrota. John Dorria,k, Jourdanton, Tex. Schulenburg. Schuze prvni nedeli v mes. Schine prvni nedeli v mesici. 22. Jiti Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. 79. Corpus Christi. A. Krainskt Rt. 1, CorSchfize druhou nedeli katclY tieti mesic. pus Christi. Schtize prvni nedeli v mesici. 23. Nova Morava. John Kahanek, Rt. 5, Schu80. Tyrg. Tom Hunka, Rt. 2, Holland, Texas. lenburg. Schtize 2. nedeli v mesici. Schtize prvni nedeli v mesici. 24. CeskY Prapor. Chas. Navratil, R. 3, Box 81. Rozkvet Rate. August Teykl, Needville. 47, Temple. Schfize prvni nedeli v 1 hod Schuze druhou nedeli v mesici. 25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas. 82. Cechii Domov. Wesley Strunc. rt. 2, Ennis. Schuze druhou nedeli v mesici. Schtize druhou nedeli v mesici. 26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skid83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, more, Tex. Schuze prvni nedeli v mesici. 27. Pokrok Moulton. Joe Zaveskt Moulton Tex. Texas. Schuze druhou nedeli v mesici. 28. Karel Jonas. John Holedek, Rt. 1, Wallis. 84. Pokrok Dallas, Adolf Jet, 3516 So. FitzSchuze druhou nedeli v mesici o 2 hod. hugh, Dallas. Schtize 3. nedeli v mes. 29. Praha. Jos. F. Eineigl, Taylor, Tex. Scha85. Pokrok Haskell. Frank Stulif, Rt. 1, Weinert, Tex. Schuze 2. nedeli v ze prvni nedeli v mesici. 86. SloyanskY Svaz. 0. V. Vanidek R. 4, Tem30. Hvezda Jihu. J. F. Fiala. El Camno. Texas. ple, Texas. Rt. 1. Schuze orvni nedeli v mesici. 87. Hvezda Svobody. H. H. Heji, N. 2nd Str.. 31. Pokrok Slovant. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Temple. 2. etvr. v mes. v At. br. A. Kacife. Yoakum. Schuze 2. nedeli kat. 3 mesice. 88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Ma32. Natinee. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, Victolone Ave., Houston. Schuze 1 ned. v mes. ria. Schtze druhou nedeli v mesici. 33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bell-89. RiliovY Dvfir. Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, vine, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici. Rosebud. Tex. Salute 2. nedeli v mesici. 34. Slovantti Broth. J. G. Charanza, Rt. 4, 90. Slovanske Sdruteni. Frank PustejovskY, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici. B. 76, Tuxedo. Schtize 2. nedeli v mesici. 35. Nova Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Te91. San Jacinto. R. J. Lott'ak, Box 306, Crosxas. Schuze druhou nedeli v mesici. by. Schtize prvni nedeli v mesici dopol. 36. West. Fr. Moudka, West, Tex. 2. stfedu. 92. Svaz Ceehoslovanfi. John Chaloupka, 800 37. Nova Vlast. Norbert Jet, R. 1, Sealy, Tex. Rivercrest Rd., Ft. Worth, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schaze 3. nedeli v mes., ye 2 hod. odpoledne. 93. Karnes. F. L. PustejovskY, Hobson, Texas. 39. Bedfich Smetana. John Homola, Rt. 5, Schuze druhou nedeli v mesici. Bryan, Tex. Schuze 2. ned. v mes. v 1 hod. 94. Dennice. T. J. Pedena, Wheelock, Texas. Schuze prvni nedeli v mesici. 40. Cechoslovan. E. K. Hajoysky, El Campo, Tex. Solvate druhou nedeli v mesici. 95. CeskY Den. Anton Holub, Seymour, Texas. 41. Nova Ratolest. Frances Drgae, Rt. 1, Port Schuze 2. nedeli v mesici. 96. Krasna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg. Lavaca, Tex. Schfize 2. nedeli v 42. Moravan. John Machad, R. 1, Brookshire. Schuze druhou nedeli v mesici. 97. Placedo. Joe L. Eltik, P. 0. Box 105, Da Schtze druhou nedeli v mesici. 43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo. Costa, Tex. Scheme druhou nedeli v mes. 44. Ceti Bradt Fr. Langer, New Ulm, Star 98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Route. Schfize druhou nedeli v mesici. Box 110. Schuze druhou nedeli v mesici. 45. Vlastenec. J. H. Eltik, R. 2, Yoakum, Tex. 99. Radhott'. Henry Spanihel. Hallettsville, Schtze druhou nedeli v mesici. Texas. Schuze druhou nedeli v mesici. 46. Volnost. Zofie Hluchari, Box 354, Sealy, 100. Pokrok Mladete. J. S. Sebesta, Lyons, Tex. Texas. Schtze prvni nedeli v mesici. Star Route. Schuze 1. nedeli v mes., v 1 hod. 47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, 101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Temple. Schtze prvni nedeli v mesici. Gainesville. Schuze druhou nedeli v rues. 48. Vytehrad. Dan Cuba, P. O. Box 172, Tay102. Hvezda Mlaclete. Jos. F. Mocha, Box 44, lor, Tex. Schtze 1. nedeli v mes., odpol. Coupland, Texas. 49. koKrok ttuweny. Vaclav Kvasmeka, tt. 1, 103 Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia. Rowena. Schtze druhou nedeli v mesici, Scheme tieti nedeli v mesici. 50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 104. Svatopluk Cech. Lud. Ballas, Eagle Lake, 27, El Campo, Texas. Schuze 1. ned. v mes. Texas. Schfize 2, nedeli v mesici.
ADRESAft TAJEMNfilat fADU. Sloyanske Podporujici Jednoty Stitt Texas. AIavni Ufadovna: C. H. Chernosky, pfedseda, Houston, Texas Stepan Valdik, mistoptedseda, Houston, Texas J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas. Edward L. Marek, fieetm, Fayetteville, Texas. Fr. B. Steiner, pokiadnik, Fayetteville, Texas. August Kacik, pravni radce, Temple, Texas. Finandni vybor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, A. A. Letikar, Houston, Texas. Dr. Jos. KopeckY, vrchni lekat, San Antonio. TiskovY vYbor: Jos. Horriak, Bryan, J. J. KrutinskY, Cor. Christi, John Holedek, Wallis.
Ve stkedu, dne 23. imora 1938. 105. Hej Slovane. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Schfize druhou nedeli v mesici. 106. Cecho-Moravan. Fr. Doeekal. LaGrange. Schuoe prvni nedeli v mesici. 107. Rozkvet Zapadu. E. Midulka, Floresville. Schuze druhou nedeli v mesici. 108. Jiff. Podebradsky. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schilze prvni nedeli v mesici. 109. RadeckY. Emil Fojtik, Rt. 4, Granger. Schuze druhou nedeli v mesici. 110. Jan RosickY. Steve St'astnY, Rt. 2, Kaufman, Tex. Schuze 1. nedeli v 111. Jaroslav VrchlickY. Jacub Vicic, P. 0.B. 105, Sugarland, Tex. Se/lute 1. nedeli. 112. T. B. Zdrilbek. Petr Listak, Damon, Texas. Schtize druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp. 113. Svepomoc. J. F. Luka gik, George West. 114. VYzovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, Richmond. Schuze druhou ned. v mesici. 115. Pokrok Garwood. F. J. Boutka, Garwood. Schtize druhou nedeli v mesici. 116. Rozkvet Cookes Point. John Toupal, Caldwell. Schtize 2. nedeli v mes. 1. h. odpol. 117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown. Schuze druhou nedeli v mesici. 118. Kingsville. Joe Lukas, Kingsville, Tex., P. G. Box 587. 119. Slovanska Pfiletitost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schuze prvni nedeli v mesici. 120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Caldwell. Schuze druhou nedeli v mesici. 121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Sh1. ner. Schuze prvni nedeli v mesici. 122. Nova Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas. 123. Vtesloyan. Dom, Vydrtal, Flatonia, Rt. 3, Schtze druhou nedeli v mesici. 124. SlovanskY Dilworth. Albert Velek, Rt. 6, Gonzales, Texas. 125. Touha. Louis Lukat, Box 36, Westhoff. Sehtize druhou nedeli v 126. Dubovy Haj. Josef Foit, R. 1, West, Texas. 127. Pokrok Kenedy. H. W. Mardak, Kenedy. 128. Bratrske Spojeni. Frank Vanek, Rt. 5, Mart. Schuze druhou nedeli v mesici. 129. Ladimir Klacel. Paul Matyka, Wheelock, Tex., Rt. 1, Box 21. Schuze 1. nedeli v mes. 130. Jaro. J. F. Boutka, 5536 Richard St., Dallas, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici. 131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schuze druhou nedeli v mesici. 132. Svatopluk. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Sehilze 2. nedeli v mesici. 133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schilze 1. ned. v m. 134. Bratfejov. Chas. Mocha', Crowell, Texas. 135. Volna Cechie. Jos. Vytopil,.. Ennis, Texas. Schuze prvni nedeli v mend. 136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton. Schtize prvni nedeli v mesici. 137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise. Schuze druhou nedeli v mesici. 138. Vytrvalost C. M. Srubai, Ganado, Texas. 139. V Boji za Svobodu. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici. 140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas. 141. Cechoslovak. Jos. Tatka, R. 1, Sealy, Tex. Schuze prvni nedeli katdeho tfetiho mes. 142. Stefariik. Frank Zaludek, 1514 Bingham St., Houston, Tex. Schuze 1. nedeli \eines. 143. Ptimoti. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici. 144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Sethize druhou nedeli v mesici. 145. Morayska Orlice. Frank Hegar, Penelope. Schtme prvni nedeli v mesici ye 2 hod. 146. Woodrow Wilson. Josef Vytovjak, Rt. 1, Box 176, Galveston, Tex. Sehfize 2. nedeliv mesici ye 3 hod. odpoledne. 147. Vesela Osada. Tom Ventrdek, Jourdanton, Rt. 2, Box 66. Schuze prvni nedeli. 148. Elmaton. John Spumy, Blessing, Texas. Schuze prvni nedeli v mesici. 149. Tomo& Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. 2. nedele. 150. Aug. Haidutek. Mrs. Antonle Strouhal, Woodsboro. Schfize prvni nedeli v mesici. 151. Wharton. Henry HoletovskY, P. 0. Box 505. Wharton, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici. 152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Texas, P. 0. Box 328. Sehilze prvni nedeli. 153. Pokrok Bennview. Adolf Elle g, Lasalle, Texas. Sehfize druhou nedeli v mesici. 154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas. 155. Hlava Texasu. Raymund Prasatik, 128 West 7th Str., Austin, Tex. 156. Pokrok Baytown. B. R. Zatopek, P. 0. Box 41, Baytown, Texas. 157. Rozkvet na Plains. Mrs. V. H. Macha, Wilson, Texas. 158. Texasky Kvet. F. Kofnovec, Kaufman. R 1. Texas Schuze nrvni nedeli 160. T. G. Masaryk. Bed. Socha, San Angelo, Sonora Rt., Texas. 161. La Parito. Charlie Belieek jr., Jourdanton, Texas, Rt. 2,
Strana ar
VESTNiK
Ve stfedu, dne 23. Unora 1938.
tis. II. Bo laySt kontik um noze. Kdyz mini otec kekl jak mu Nonat bolest vylecila, mfij mutt si dal Nonat na palec u nohy, kterY ho velice bolel, tak ze musel kaZdY stievic rozPezat, jinak by byl nemohl 14t ()bulk. Pied tim easem 2krat byl s tim palcem nemocnY-, ze vidy 4 t3idny byl upotan na luzko. Od to doby v palci pichat cla veeer na nej naplast z Nonat, do rana je po bolesti. On ale tam necha naplast dokud drZi na mists. Jii pies 20 rokfi nemusel stievice iezat ani bolest snaaet. Na rozliene at' suche neb otevieno' bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operate vytahne dievene i "Milwaukee, Wis., — Trinerova ye tfisky i stiely v tele, ale musi to Angelika skutedne dela zazraky. bft Citirn se lepe, vype,dam lepe, usinam veder rychle a spim zdrave celou noc. Pani M. T." — Jestli2e Vase nervy Vas zlobi, u2ivejte Trinerovu Angeliku, ktera jia pies 47 let tar. po2iva, povesti nevyrovnatelne 2aCena Nonat je 50c a $1.00, poatou ludedni silivky. Trinerova Angelika 55c a $1.05. Ptejte se Vaaeho nika nebo jednatele, ale nic jineho vypudi z Vaieho tela nahromadeneberte, radeji piste piimo na nag) ne jedy, Vase boleni hlavy, gpatne traveni, tisnivSr pocit imavy a jine adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. poti2e, pusobene nepotadkem Piejete-li si vice vedit o leeivosti ludku, zmizi. Nad to potadek stoliNona t, palete nam listek s Vagi ce te2 znamena, ze jste merle na.adresou. chylni k nastuzeni a jinSrm chorobarn. Trinerova Angelika je pfijemPodomni obchod zakazin. nS7 lurk, pusobici jemne bez ujimani Do teditelny kteresi .§koly pfigel a jinS7ch neptiznivStch ptiznakt. sesiy elovieek a jal se nabijeti Dostanete ji u sveho lekarnika, nene krasopisne psane napisy„ jako bo prim° od Joseph Trifler Corp.. Nekoutit, Zachovejte klid, 00 a Chicago, Ill. pcdobne. Jedna neuvetitelna z Prahy. "Copak° jste neoet1 dole vyhla as Obvykla scena na ulici. Baba, ku, 2e veg>eren podomni obchod prodavajici "ty sladke, dobre baje v budove zakazan?" "C'etl, pane tediteli, ale podivej- nany", uchopila pojednou nilai a te se tenhle muj napis proti podom- dala se na zbesilSr atek. Stralnik nimu obchodu je mnohem ykusneji za ni. S obdivuhcdnou mratnosti a lepe proyeden. Kupte si jej, pro- propletala se babka davem, stranik sim vas, stoji pouze jednu koru- mel co delat, aby ji koneene dohonil. UdSrchana polo2ila ntlai na zem nu!" a spustila natek: Pani k sluice: "Nelibite se mne! "Pane inspektor, je2 gmarja, dyt' Vy byste se mot libila!" je to mbj posledni majetek!" `Co mne je do toho, matko," pravii stralnik, "ja chci za dye koruny banany, ale riakk peknST!"
gt6chovIcke pfebrade se pracaSe i v Na stavbe atechovicke piehrady se pracuje i v zime. Pies d ye ste delnika je zarnestnano na skalnich odkopech po obou bfezich Vltavy. Na jaie bude zahajena stavba hraze. V zimnich mesicich bylo odstehoyano pies sto chat z uzemi ptehrady.
Objevila, Trinerova Anzelika znamena zdravi.
IYPEWRIrE ISARGA/N EVER OFFERED!
NEW REMINGTON PORTABLE only FIRST TIME 1 Remington's Mw purchase plan now lets you buy through our store a genuine latest model. Remington Portable direct from the factory foe enly 10e a day. Not used or rebuilt. Not incouw piste. A beautiful brand new regulation Reming. Iwo Portable. Standard 4-row keyboard, standard, width carriage, margin release on keyboard, bac: spacer, automatic ribbon reverse, exclusive Rem. Alston feature—"Self Starter" paragraph key, every essential feature found on standard type. writers. With your machine we send on frees 19-page course in typewriting. Teaches touch synced quickly, easily. Soon you dash off letters quicker *as with pen and ink. You also get a handsome, sturdy carrying case free.
0
FREE Carrying Case
Typewriting Course
techoslovik Publ. Co. WEST, TEXAS
•
NEJNEBEZPENEJSI! Uhati na jaie miva. Casto za nfisledek rymu kale' anebo dokonce chtipku! nachlazeni Radime dobte: Tined pri prvnich ptiznacich dejte detem anebo berte sand
SEVEROV BALSAM proti KASLI osveddenSr temet po 60 let. Lahodnk, spolehlivS7 a pftsobivST. — V lekarnach. 50c a 25c SEZNAMTE SE! Se Severovfm SELTZER, novou p pravkou, jet by nemela v iedne domicnosti schezeti. Piite si o podrobnejiii informace.
Vyzabla herka se sna21 yytahnout do kopce pinST vozik. "Vyje, koniekove!" krici koei. jeden obean se na to chvili kouvrti hlavou a pak povida: "Jak to 2e tvete furt: `Koniekoye' kdy2 mate jen jednoho?" "To ja jen tak. Vono se to ye dvou lepe tahne."
EM EVR PY X. VSESOKOLSKY SLET jest nag narod Ceskoslovenski a tohoto roku bude oslavovati ,20. vcfroel sveho zrozonf. Slavnostnf raz clod& jubileinim oslavam
Do okresniho mesta ptijel diktatcr. Vaude ho vitaly napisy a nejvic mu padlo do ,oka "Vitejte nam" na velke budove. Usoudil, 2e to je asi radnice, a aby udelal starosto vi radost, zeptal se ho: "Jaka je to budova?" -- "To je vezeni," ptiznal se starosta. NaCe2 se diktator neptal.
Oslavujte s nami!
Pripojte se a hlaste se nynf k Ofednim Vjpravam S.T.J. Sokol
S.S. BREMEN
0
"Byl mi nabidnut milion korun, zustanu-li v Praze!" povidala tuhle jedna hvezda v Rokoku. "Ale to nabidka pfEsla z ciziny, yid'?" 0 Autornobilismus v Sovetech. Se'Sli se: Ameridan, Anglican a sovetskSr °bean. Poeali bo yotit o roz§iteni automobilismu. "U nas ptipada jedno auto na deset obyvatelt," pravi Anglican. "To u nas" chiubi se AmeriCan, "ptipada jedno auto ji2 na 5- obyvatel." A tiae se vzdechern dodava so yasky °bean: "To u nas jsou pro ka2dello obyvatele piipraveny v2dy dva —automobily: jeden nemocnioni GPU." a druhSI
a
U soudu. Soudce: "Vy jste tedy oeitSr svedek?" Svedek: "'Sim, oeitS7 ne, jen taity, ja poslouchal za dvetma!"
nu Kasel
NONAT
',Most-An:az:6n
"Dela a tanky mi poslali Neraci, letadla mi prajeuji Italove, vojaky jsem si vzai od Mauru, od Anglie mam klid, jen Madrid mi nechteji Gen. Franco dat bpanelove."
11. kvetna
EUR PA. 22. cervna 4. aervna ZDARMA CS. CESTOVN1 PASY 50% SLEVA NA CS. DRAHACH Pouze $3.00 od kufru z Bram do Prahy Pro informace pi8te neb hlaste se
JOS. F. HOLASEK techoslovak Publishing Co., West, Texas .
. .
neb u sveho mistniho zastupce
HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD
Btrana 22
VESTNiK
ZDARMA PRO t TENARE TOHOTO eASOPISU. Mama Severova firma plig e kaidePRAVNIK mu na poiadani vzorek cenne Vytizuje veAkere soudni a pravni mast& zaleiitosti, abstrakty, posledni yule, atd. Po obrovskem zajmu, j'akSr byl WEST, Telefon 146, TEXAS projeven o letosni Ceskoslovensky Kalendak, vydanST velkolekarnickou firmou W. F. Severa Co. v Cedar Rapids, Iowa, bylo rozhodnuto poskytnouti ka2demu jednomu etenati tohoto easopisu ptile2itost zajistiti si eeskS7 Lekat a Operater bezplatnV vzorek znamenite masts 711 Medical Arts Building zname pod jmenem "Esko", jez neHOUSTON, TEXAS ma snad souteie pti Mahe rozmaniTelefon iftadovny: Preston 2553 ty"ch kanich vyralek, ostitin, likjri Telefon residence: Lehigh 9745 atd. — k se jedna o vzorek v pra yde liberalni, o torn nejlepe sveddi dopisy tech, kteti radostne oznamuSPRAVNE VYKONANA ji, ge po vytditi vzorku vyraika se POHitEBNi SLVZBA. jim Upine ztratila. V hodine Zalu zarmouceni nalez'We co je zapottebi jest poslati nou Edward Pace pohtebni ristav korespondendni listek na adresu W. pohotovV k sympatickemu vytizeF. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa ni nezbytiaSTch jednotlivosti a k a aminiti se o tomto dasopisu. Vzorek vypraveni dojemneho pohitu. ptijde obratem pokty s ptesnSrm Levne ceny jsou na gi zasadou. navodem k pougiti. Neni pochyby, EDWARD PACE ze o tento bezplatnSi vzorek bude Pohiebni riditel. prase takovS7 zajem, jako o kalenOlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. dat a proto, nechcete-li bS7ti zklamani, dopfgte si o vzorek radeji TEMPLE, TEXAS. dnes. Jest v gak ptipominano, pouze jeden vzorek bude poslan do rodiny a proto bylo by zbytedno, aby vice Menu stejne rodiny o vzorek Odi, UM, Nos a Hullo psalo. Pravidelna tuba teto jedineePiiprava Bri7,11 ne masts se prodava ye vkch ptediTtedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne nich lekarnach po 50 centech. FIRST NATIONAL BANK BLDG. ( V-6.) 0 Rosenberg, Texas HEFNER BLDG Jedna ze stareho Rakouska. El Campo, Texas Kdyi umfel cisat FrantiSek, staV nedeli rano od 9:00 do 12:00 li pied videriskSun dvornim hradem detni poddani. Mnozi z nich poklekli, adkoliv bylo blato, a prolevali trpke slzy. Vrchni hofmistr byl dojat touto hlubokou laskou. "PoPRAVNIK Vytizuje veAkere soudni zaleiitosti. divejte se, deti," povida, k pladicim fitadovna: 821 Bankers Mortgage "netrapte se talik, v&lyt' Vaecko Building, pies ulici naproti Kress zristane pri starem." NaCei truchlici pozustali unisimo odpovedeli: budove. "Ale prave proto pldeeme." HOUSTON. TEXAS.
GEORGE E. KACII
DR. KAR. J. HOLLUB
DR. C. GREER
C. H. CHFRNOSO
DR. THOMAS N. DeLANEY 0eNt LEKAA, Bryle spravna ptipravene. Oas dle amluvY. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg. TEMPLE. TEXAS RED FRONT eska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. KoSut, majitel. Telefon: Beacon 31734. Pravidelna jidla a lunee. NejlepAi soudkove a lahvove pivo, razne druhy vina a doutniky Mluvime Cesky. Hoboko sta.legta sklade. ZviaStni stoly pro rodiny.
Cervenka & Vaniura WEST, TEXAS.
cfg
Ve saeclu, dne 23. Unora 1938.
Ochry ;i sdintavce a kulhavce. V jachymovskem okresu jsou pHsrid dodrtovana ochranna opatteni proti pteneseni slintavky a kulhavky ze sousedniho Saska. ShromaZ'dovaci zakaz byl je&te rozkten na obce Stolzenhain, Boil Dar a CeskSr Wiesenthal. Utady v gak se snali udr2et prohranidni styk a vyjit vstric lyiaium. Proto v sobotu a v nedel byl na hranicich upraven AirokY pruh zeme, posypanV vrstvoti chIcroveho vapna. Lids, kteti chazeli hranice, nemohli tento desinfekeni pas minout. Jak se osvedeuji sriatky Oechil se Slovenkami. Sriatky deskch zamestancov na Slovensku se Slovenkami sri Caste. Deti z ich manielstiev sri uu aj v najvyich triedach stredmich Zo zadiatku b3ivaly akiste v slovenskch rodinach, ktere vydavaly svoje dcery za Oechov, rozpaky a obavy. Poznam pripad, ze na Horehroni katolieka rodina s filasom hovorila, ze si dcera rcdiny bere oeskeho kacira; ked' sa o niekolko rokov po odst'ahovani na jul'ne Slovensko vratila aka kvitmloa, spckojna mla,cla pani, zas se rodina eudovala, ako je to molne. A tak ikilsenost' poueila aj slovenskSrch rodieov, ze ich dcera mole byt' ,§t'astna aj v man2elstev s Cechom. Pasom rozpravat' slovenske damy, ie eeski mantelia sir demokraticki, ze gene v domacnosti pomahaju, sa hodne starajU o deti, udia se s nimi, ie skratka belt na seba vein east' t'archy a zodpovednosti za domacnost a rodinu. Generalizovat' je Valk°, ale z okolia nepoznam rozvratenej rodiny deskoslovenskej a 6e§i si stale radi vyberajil slovensire nevestty. Menej caste su pripady, oeSky si berri Slovakov (to se zas deje v 6echach), avSak mlada dorostajfica generacia pri svojich zasluha,ch a sympatiach uz nerobi rozdielu. Neposledna vYhoda tYchto s-oojeri je v torn, le aj rccliny a
Jedna videriska. Obyvatelstvo v Nemecku se meni stale vie na cyklisty. Nahoru maji fide ohrnutS7 htbet, do10 Mapou.
Vojaci hraji Benedeka v pavodnich uniformach. Vojenske zatiei t'eleznieniho pluku v Pardubicich, dopinere ttemi pardubickS7mi ochotniky, sehralo v srpnu na JiraskovS7ch hrach v Hronove Vachkova Benedeka v ,originalnich uniformach z to doby a hru zvukovnti doprovody a filmovSrmi zabery z bajiSte u Hradce Kralove. Nyni na rozkaz hradecdivise budou jezdit s timto Benedekem po posadkovVch mistech na severovS7chodu a provedou Benedeka v Hradci, Jidine, Pardubicich, Trutnove, Nachode, 6aslavi, Jarometi a j., celkem v sedmnacti mistech.
behen■
hum
eyekonienf 2.1u4eZni Silki Lek poui1vani 5 pokoleni. Jest nepoeniln v adeliveni nervesy, poslednith nev:iivneeti, eine, • skaieneho iaIndke, sevinZeireh inateinn vymeinvinbn. Aneb pollees $1.00 es dosteteenon $1.20 velikeeti (14 uncoven) ekulebni
DR. PETER FAHRNEY:iir*iNS co:., • :Chicago; III. VICAlimaDoda..ano 1' Se:se
840ta deli 04:40
FOIL W THE KING :
r_s_ET acquainted with ‘...7 King today. Enjoy extra quality whisky, with unrivalled taste, at a price that assures a big value! The Formula Never Changed or Cheapened in 66 Years
PozemkovS7 obchod — Abstrakty. Prijeky — Notatstvi. . Mame sp nieni v celem state
pribuzenstvo, ktote na pr. z dovodov konfesionalmich alebo politicIcSrch t'a2ko by bylo ziskat' mySlienke deskoslovenskej, sa takto prakticky presveleuja, ze je spoleene nazivanie a Slovakov mottle a aspeAne v rodine — a pretoie Slo vak obyeajne dr gi sa rodiny a dba na pribuzenstvo — uvri skor, ze aj aeskoslovenske sbliZenie narodne a politicks je moine a oscine. Miroslav Kalal.
KENTUCKY I.JHB4ON WHISKY
Brown-Forman Distillery Company, Louisville, Ky. •
• -ce 1870
A BROWN-FORMAN QUALITY PRODUCT
paeclp
A "FIND" PRICE AT THE
Ve stredu, dne 23. tmora 1938.
MO, jedi snimatarosti. s 1 err. BASEBULL rychle vypil kavu, upravil V I se pied zreadlem, vzal si past" a klobouk a rychle ode gel z domu. Basebull chtel jiti pe gky, ale pak si vzponinel: dnes musi bYt dlovek rychlY! A skodil do jedouciho autobusu. Bylo ptesne osm hodin, kdy g se Basebull objevil u Mr. Beela. Mr. Beel vyzval hosta, aby se posadil. "Ceti jsem vas inserat", zaeal Basebull, •• ) "Domnivate se tedy", pferugil ho Mr. Beel, tie se pro toto misto hodite?" "Ano!" "Jste genat?" "Ano!" "Poslouchate bez odmluvy?" "Kdyg to musi bit!" "Dobte: Lekak mi ptedepsal naprostou bezstarostnost. Hledam mule, jen g by pkevzal me be'z'ne starosti. Slu gne 300 dolart. mesiene!" Mr. Basebull kYvl. "To by glo!" "Ptijd'te rano v 9 hodin. V 5 hodin se slugba konei. Budete jednat a pra.covat naprosto samostatne a nezavisle. Pkikazy najdete vgdycky rano na listku. Pamatujte si, to me nesmite rugiti" "Ano, Mr. Beel!" "Zitra rano nastoupite. Na shledanou!" Basebull se nad gene vracel domt. "Violo," kekl sve gene, "dostal jsem misto! U g nemusime it z uspor." , Druheho dne, ptesne v 9 hodin, pki gel Basebull do kancelake. Na stole le ge" 1 listek a na nem bylo napsano: 1. Vyzvednete 1500 dolaru. 2. V Mestske bance zaplattte smenky v stce 500 dolart. 3. Sprave domu zaplatite 200 dolart za din& 4. Mr. Sabelovi vyplatite 500 dolart.
Volicurn okresu Lavaca! Maurice A. Strunk za ierifa. Otenati tohoto disla naleznou v sloupci politickYch oznameni jmeno Maurice A. Strunk, kterS, se uchazi o Mad gerifa okresu Lavaca. Pan Strunk nepotkebuje pkedstaveni volieum a obeanilm okresu Lavaca, neb se zde narodil a take zde byl vychovan a pc, leta slou gi lidu v ruznYch hodnostech co vymahad zakona. Maurice, jak jest nazyvan svYmi detnYmi pfateli, vychovan` byl v Oakland, pozdeji stal se obchodnikem v Breslau a nato venoval se obchodu v Hallettsville. Byl zylaanim Deputy po dobu Noble, a po dobu gest let zastaval Mad Deputy 8erifa pod Houchinsnem. Bude-li p. Strunk do 6tadu zvolen, bude zastavat Mad sviij spresne, sve povinnosti pfesne a slouZiti bude vgem stejne a nestranne. Jest muk'em agresivnim, nebojacnYrn, takte udini dobreho iftednika. Pan Strunk bude se venovati syYm povinnostem necht' pr gi neb slunce sviti, ye dne neb v noci, bez jakYchkoliv obav neb zvlagtnich privileji komukoliv. On bude si take va2iti vageho hlasu a podpory v ptiAtich volbach a snahou jeho jest dokazati yam, ge si va.§1 davery zasluhuje. Dejte jeho kandidatufe vaAi fivahy kdyZ" piljdete k volbam. Jeho pfitel z okresu Lavaca zasila panu Strunkovi zvlagtni odporudeni a take ptiklada, no.sledujici informace: Pan
Strana 23
VESTMIC 5. 100 dolarit vlogite do schranky ye sktini. 6. 50 dolart zaplatite krejeimu K. Johannovi, Pumpstreet 156. 7. 100 dolarii poglete me rozvedene gene, Mrs. Claire Bogger, Brockloonstreet 223. 8. Zbytek 50 dolarti je zalaha na vase slugne. Mr. Basebull se rozhli gel po kancelati, marne hledal. Ano, ale kde vezme tech 1500 dolaril? Kde byl gek? Kdyby aspoii veal, u ktere banky ma gel konto! Basebull chtel jit na gefa a zeptat se, kde je gek; ale nahle si uvedomil, to ho nesmi rugit. Basebull hledal po cele kancelaki. Tu zazvoni telefon. Vzal sluchatko. "Kdy koneene dostanu penize?" hulakal rozeileiV hlas. "Jegte dnes, Mr. Sabel!" odpovedel Basebull. "Poglete si v poledne do kancelate." Hned po nem se hlasil'jinY vetitel. Take jemu slibil Basebull penize. Uplynula hodina a Basebull nevytidil jegte ani bod 1. Kde si mel vyzvednout 1500 dolarfi! To bylo hloupe. Kdyby se byl aspoli potadne zeptal gefa na peneini zale gitosti! Co ted'? Vyrugovat gefa na penetini zalegitosti! Co ted'? Vyrugovat gefa — hned prvni den? Nahle ho napadlo: Main ye spotitelne 1500 dolart. Vyzvednu je, vgechno vykidim — a zitra mi 'gef napige gek na yydane penize . . Dobte. Za dye hodiny Basebull v gechno zaplatil a do schranky ve skkini vlogil 100 dolart. Spokojene ,odchazel v 17 hodin dome. Pr yMho dne obstal dobke. '6U se podivil! Basebull si vi rady! Rano se Mr. Beel na okamtiik ukazal. Mocne pottas1 Basebullovi rukou. "VCera jste to provedl znamenite! Dnes dejte do pokadku obchodni knihy!" Basebull zaragene pkikyyl. OstYchal se kid gefovi o gek. "Na shledanou! Jen nevyru govat " zvolal Mr. Beel a zmizel.
Strunk jest dlenem tadu Moravia S. P. J. S. T. 'Oslo 23, po, dobu pies 20 let. Jest dobte znam co pkitel Ceskeho lidu v celem okresu a poklada je za sve nejlepgi pkatele. Jiste si bude vakti podpory katideho eeehoslovaka a pkedem varn dekuje za vagi podporu. (Pol. Adv. pd) Jedna o analfabetovi. Pan Nasavreek gel na prochazku parkem. Zahledl na lavici dva lidi. Jeden Ceti nahlas dopis a druhY mu rukama zacpaval obe "Copak to tady provadite, panoye?" ptal se pan Na.savreek, gadostivY poudeni. Ten co drgel svemu kompolionovi u:s'i povida: Wite, ja neumim dist. Dostal jsem dopis od sve ptitelkyne a on mi jej tady pkeeita." "No, a prodpak mu zacpavate ugi?" "Prosim vas, copak musi slyget, co mi ptitelkyne pile?" • • Je-li pravdou, geti sicileta civilisace, kterou jsme ziskali jako cenne dedictvi po ptedcich, je ohro gena kounistickYm jedem, neznamena to, ge by byla merle ohrogena imperalistickYmi choutkami a rozpoety. Civilisace e ptedevgim vYrazem dueha a vyznaduje se Actou k lidske dAstojnosti. Ani mystika rude revoluce, ani zbognena, sila jine diktatury se ji nennlie Wladimir d' Ormesson ye "Figaru", Pala Kral Jiti VI. prohla guje: "StejnYm potegenim mi bude loyalni pkipitek vodou nebo jakS7mkoliv jinSim nealkoholickSrm napojem. -- "Today"
Sotva se Basebtill zahloubal do obchodnich kmh, pkigel nejaky pan. "Motel bych mluvit s panem Beelem?" "Lituji, Mr. Beel nevi pritomen, oc jde?" "Dostanu sto dalart za dodane maso. Vic ug Cekat nebudu!" Basebull se bezradne rozhledl, pak ho napadlo, ae vdera vlo"Zil 100 dolarti do sehranky v skein. Otevfel slain a nahledl do schranky. Zarazil se. Schranka byla prazdna! "Pkijd'te laskave zitra," pravil zamy.§lene vekitei, "potadam ' efa o 'Aek a vyzednu penize." • • Basebull klesl zdreene na gidli, marne delo a ptemSr glel. Nahle se otevtely dvere. Vstoupil gef. "Co je, vegite hlavu, Basebulle?" "Jsem zoufalY," zakoktal Basebull, "jak dostanu svych 1500 dolarti? Netrouf si domt . . . 2ena mi . . ." "Jen klid," pravil mime Mr. Beel a nehnul brvou. "Ale me penize, mYch 1500 dolaril!" zavreel Basebull. "Rozumim, rozumim, chcete dostat sve penize. Pozitki si ptijdte do kancelate pro 1600 dolart.." Jedenact hodin dopoledne. Mr. Basebull gel do kancelake Mr. Beela. Uvital ho neznamST pan. "Jdu si pro 1600 dolart, zasipal Basebull. "Ach tak, vy jste pan Basebull!" Mu g se podival na listek. "Jste to na prvnim miste, Mr. Basebull. Ale gef mi bohu gel, zapomnel napsat gek . . . Poekejte okamtik . . . Vyzvednete si penize z meho Teta, vyadtuji to pak s Mr. Beelem . NovY zamestnanec napsal gek na 1600 dolarti a podal jej Mr. Basebullovi. Tkesouci se rukou uchopil Mr. Basebull gek a rychle zmizel .
11=1•0410•041■0•11111.1.10.111■041111■0111110.111110.10104.011.
JOS. VA8UT, SCHULENBURG, zastupce pro stat Texas, PRAGA FILM CO. z Chicaga, vYhradni zastupci deskoslovenskeho filmoveho svazu v Praze, pkedvadi krasny deskY film v obrazkovYch divadlech.
SV. VACLAV A POHREB PRESIDENTA MASARYKA CALDWELL, — v nedell 6. bkezna, pouze odpoledne o 1:30 a o 3:30 hodinich. GRANGER, — v aterSr 8. biezna odpoledne o 2:30 hod. veeer, o 6:30 a o 8:30 hodinach. SEALY — ve stiedu 9. biezna, o 7:00 a o 9:00 hod. veZer. SHINER — ve etvrtek 10. biezna, 0 7:00 a o 9:00 hod. veeer.
Dalgi mists pozdeji. .101111.
.1111.1.11111.
1•1111114.11111114,
,411111.3111111■,./..<NON11,11•1114,41111.041■04,
>411111.1,
apadli V astenci Praga Film Co., Chicago, prostkednictvim sveho zastupce pro stat Texas Jos. Vaguta uvadi jeden z nejkrasnejtich Ceskych, mluvicich filmu, kterY pote gi a zahfeje kakie Ceske srdce syYm milYm dejem a zajimavYm romanem lasky. Ukazovan bude v obrazkovYch divadlech. WEST, — ve stiedu a ve Ctvrtek, 23. a 24. unora, odpoledne i veeer. FAYETTEVILLE, — v nedeli 27. tinora o 3 hod. odpoledne i veeer. EL CAMPO — v pondeli .28. finora, odpoledne i veder. S timto filmem jest promitan jednodilnY film, minulY Sokol sky Slet v Praze.
Strana 24
Poutivejte k oznamovani
Maly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli aetujeme 2 centy za sieve za katcle uvetejneni. Nejmeng poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napiSte na zvlaAtnim listku a ptilotte k objednaxce ptislanY obnos bud' pozitovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). Posi osobni 'Oak, pkidejte 5c na jeho vymenu. Ma-li byti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znaeleou, fiatujeme za oznamky "Na prodej" "Slutby a prace" a podobne 25c zvlat't' za znaeku a na pattovne, aby do gle dopisy mohly byti ihned odesilany. Pti oznamkach "Nabidnuti k shatku" neb "Pkijme se hospodyne" obnag doplatek za znaoku a pottovne 50 centu. Doplatek za znadku budit ten k obnosu, kterj posilate za 0znamku. s SAZENICE! Zeli 'Spidate a kulate, karfiol, 500 za 75c. Patu platim. Emil Baea, Fayetteville, Texas, Rt. 1., Box 16. (8-pd) M." Stark diva hleda zam'estnani u vdovy neb starSlch mantelt. PiS'te: "Nezamestnana.", Vestnik, ve West, Texas. (8-pd)
V2STNtIE
OZNAMENi KANDIDATU Ceny: Statni fitady $25.00 Okresni Utatly 15.0 KomisatskS7 Mad 10.0 7.50 <Tine precinktni fitady All political advertisements must be paid in advance. Nize uvadime kandidaty, kteti Vas 2adaji o hlas a podporu v demokratickSich primarkach, dne 23. dervence 1938. OKRES FORT BEND Za ierifa R. J. (SLIM) BARTA F. R. (RUSK) ROANE, OKRES BURLESON. za okresniho klerka. JOHN J. 'OUPAL JACOB A. FUCHS za Odhaddiho a VSiberolho dani. (0 znovuzvoleni). OKRES LAVACA: MAURICE A. STRUNK za Serifa
Ve sti•edu, dne 23. iinora 1938.
mcli rsichni volit nebot' lep'gho t ESKA PULIIODINKA NA STANICI kednika pro tento iirad nenajdeme. AV A C 0 Odporueujeme ho pro tento Mad. V nedeli vysilana bude eeska ta(Pol. Adv. - pd.) neeni hudba Slovaekova orchestru n-Kdyby Mussolini opravdu nebdel od 4 do 4:30 odpoledne dle nasledunad nemeckS7mi plany, byl by ne- jiciho poiadu: stestim pro Italii. Italie ma ovem, 1. Muziky, muziky. - Pochod. jako v'Sechny zapadni staty, zajem 2. Sousedska Cis. 6. - Valeik. ptedevSim o mote, ale pti tom se 3. Na jate. - Pochod. musi citit, jako Francie, bezpeenou 4. Klarinet, polka. Klarinet, solo. Hraje si. Geraldina Slovatkova. na pevnine. Jako pro Francii je dealni linle bezpeenosti na RYne, 5. Milionati. - Polka. Valeik. j e pro Italii takova linie na hrani- 6. Moja poteSeni. cich Tyrolska a Bavor a severneji 7. Z Jidinskeho kraje. - Polka. na pohranidnich horach tech. 8. Slovacka. - Polka. 02 bude Nemecko ye Vidni, bude 9. Ty, ty, ty. - Valaik. Itale v horSi situaci netli pied ro- 10. V dobre nalade. - Polka. kem 1914. Velka nemecka rise, o tit sni Goring, site jeSte nebude RADIO ROZHLAS hotova, ale timske imperium bude Rozhlas Dybalova orchestru z Gajit ohroteno ye svem stkedu. Be- nado pies stanici KRIS v Cornatky budou ji jen 140 km ,od ne- pus Christi, kterSr byl oznamen na meckS7ch hranic, Terst necelSTch .test hoclin veeer v nedeli, 27. Unora, 100 km. jest zmenen a bude vysilan ye 4:30 oeskoslovensko je Nemeckem pti- hod. odpoledne toho dne. Budou mo ohrotovano a plukovnik Beck se hrany-same, Ceske skladby. po tti roky snati teskoslovensko Dobre jmeno, jako dobra, yule, se isolovat, cot dokazuje, jake ma vla- ziska, mnoha skutky, ale ztrati jedstne inysly. - L'Echo de Paris. nim. - Lord Jeffrey.
Scena z operety `Jindra"
Volieum okresu Burleson! Jacob A. Fuchs
L.7-111r Pkijmu dobreho a pevneho delnika na farmu, od 25 do 35 let stareho, ale jen takovY at' se hlasi, kterST se neleka tadne prace na farm& Plat dle emluvy. Adresa: - JEST KANDIDATEM ZA ODHADLa Grange, Tex., Rt. 3, Box 111. OHO A VIBEROHO DAN'. (8-9-chg.) Jacob A. Fuchs, ptitomnS7 odhadTABAK listovS7 na prodej. 10, 12 a 15 centu bet dopravy. - J. E. ;i a vSterdi dani okresu Burleson, (21pd) epravnuje Vestnik k oznameni sve Burygek, Portland, Tenn. kandidatury o zvoleni do stejneho nlam'- NA. PRODEJ lacino - $1500.00 -• adu, ktere pkijde k rozhodnuti v koupi 10 akrii pti Rio Grande Val- DernokratickS7ch primarkach. Po dokterou pan Fuchs sloutil ye ley, asi 5 akra rodicich stromt, na kraji mesta Mercedes. Pieta na: Joe svem ptitomnem tirade, zastaaval December, Orange Grove, Tex. (11p luzbu k imlnemu uspokajeni nejen laneplatcil, ale dostalo se mu neko kterou peveckS7 kroutek "Dallas" sehraje 27. imora ye Fort Worth a dne ogr- . KONE A MEZKY NA PRO- likrate pochvaly od statnich pie- 6. bfezna v Sokolovne v Ennis. Na obrazku sledna, Hattie OndruSlova.. DEJ! Prave &Sly nam tti teleznieni 11121:telt. cbecnich rekordil, a tito vozy krot10-ch koni a kobyl a tet tti potvrzuji, ze knihy jeho jsou v nejvozy krotk3"7ch tab-4Th mezka. ; epS'im potadku. Pan Fuchs jest Ptijd'te se podivati, my odkoupene iobie znam v celem okresu Buryam dovezeme at na misto. - 'eson, vkly byl svedomitSrm pracovy Schwartz Bros., Schulenburg, Tex. aikem, a ku katclemu vtcly jest iiPohastinske vystoupeni peveckeho kroutku "Dallas" v sini (7-8chg) slutn3im. Pan Fuchs pfeje si zde potadu Svaz techoslovant eis. 92, iotknouti nasledujici: "V politicHaste sehraji piisobivou operetu Z hediny naboienstvi. kern sloupci nalezne se jmeno me Pan katecheta vyvolava male -5o kandidata o znovuzvoleni do iitacky, aby mu katc/Sr tekl, jakSr je r-adu Odhadeiho a V3Thereiho dani Frantigek, Jan atd. a kdy ma svatek. )kresu Burleson. Ptanim mSrm jest Operetni rominek lasky a gtesti o 3 jednanich akkove "FrantiSek Xaver- ?otadati volide, by mne opet poctiDle romanu Ivana Klicpery napsal V. Vrana. skt Karel Boromejskt Jan Napo- 1 znovuzvalenim do tohoto iffadu. mucky" atd., at dojde na taelca v Rekord muj jest citevtenou knihou, posledni lavici. a katc1Sr ma pra y° tuto kdekoliv si S 0 B Y: "Prosim, velebn3i pane, ja jsem orohlednouti. Me hello jest "ptesJarY'n, majitel panstvi "Haj" br. V. Drobil Frantrsek Assisi a mam svatek 3. lost", vlidnost a snaha sloutiti yam Emilie, jeho chot', sestra H. Durofiova prosince. lepe \Tidy. Pfikladame zde adporuJindra, jejich dcera, sestra E. Goeblova "Kdyt mag svatek 3. prosince," deni a informace o tharakteru a Amalka, jejich net' ses. H. Ondrilekova na to pan katecheta, "tak jsi Xa- schopnosti zaslane nam krajanem z Vojtech Lipa, clomaci uditel, br. J. Jurdak verskS7 - a jak jsi vilbec na to pti- akresu Burleson, ktere zni nasleJirka Hlavin, jeho ptitel, br. Frank Henzen ;Sal, to jsi Assisi?" dovne: Pan Fuchs narodil se v oEduard hrabe z Ostrovina, br. F. Voclieka "Prosim", hlasi Meek, "mamin- kresu Burleson ph Brazos tece, ma Jahoda, fidetni, br. F. 8ebestik ka mi tak tika. Byl jsem tuhle sam dobre obchodni vzdelani a za svSrch Baronka Lermenyiava, ses. M. Pkevratilova doma a kdyt maminka tekla mladych let farmatil pti 'face BraProkop, sluha, br. Robert Duran mi: FrantiSku asisi to misal, protote zos. Jest to mut v pine sile, proHUDBU V MEZIAKT! I PEI ZABAVE OBSTARA BRATR rnas fousy od povidel." sttedniho veku, vtdy ku katclemu 0 FRANK BLAZEK Rahn narodne socialistick3) a re- ptivetivt zna, katcleho, at' je to Zpevy ahudbu 1.1(11 sbormistr br. J. Kebrdle Yim faSistickSr se shoduji ye filoso- pied volbou nebo po volbe a dcmluRetie: bratii, V. Kartouz a F. Rena ficke koncepci svetove i ve vSem, co vite se s nim ye vagi ten Jako ZACATEK: V 6 RODIN ODPOLEDNE se tOka prakticke politiky. ma dobrST rekord a knihy sve VSTUPNE: 35c OSOBA Nemecko a Italie maji spoleenou ma v nejlep'Sim potadku. Patti do PO DIVADLE TANECNi ZABAVA S VOLNYM VSTUPNtM snahu udrtet tuto solidaritu nedo- Jednoty S. P. J. S. T. do tadu Nov3i K hojne navAtevo zvou teenou v torn, co se tflca, mezinaOCHOTNiCI I EAD. Tabor Cis. 17, jit po nekolik mkt'. rodnich problemft, t r§emi prosttedVir. Gayda NaSinci v okresu Burleson by ho ky.
Divadlo e Ft. Worth "JINDRA"
V NEDELI 27. ONORA 1938