Vestnik 1938 03 09 by SPJST

MASAR,YKOVA CESTA A ODKAZG

osvobozené vlasti i v cizině a s nimi demokraticky cítící občané po celém světě výročí narozenin presidenta Osvoboditele Tomáše G. Masaryka. Dokonatel národního obrození - to je ve zkrace život Masarykiiv. Jeho cesta kolem svě ta za války, v nejtragičtějším okamžiku vývoje moderního světa, kdy všecky problémy moder ního člověka se hrnuly do zápasu hrozných čtyř let - je symbolem celé jeho činnosti my šlenkové a politické a jeho světové rozlohové všeobsáhlosti. V letech osmdesátých přišel do Prahy na universitu a prvním dvacetiletém ob dobí své činnosti jako vědec, filosof, kulturní a sociální buditel a průkopník včlenil český kul turní vývoj do vývoje světového. českou mla dou filosofii a vědu, žijící z prostředí německé ho, rozšířil na oblasti západoevropské a světo vé, romantické české slovanství vedl na cesty věcné, praktické a skutečností určované - jed ním slovem: dokonal myšlenkově, duchovně české národní obrození. Masaryk byl posledním českým národním, duchovním a mravním ob rodítelem. Byl posledním a největším také tím, že obro zení duchovní vyvrcholil obrozením politickým a státním a jako moravský Slovák sjednoce ním československým. Od počátku 16. století země české upadají a teprve koncem století 18. objevují se nesmělé počátky vzkřísení, Masa ryk je dovršitelem opětného vzmachu a koneč ného čsl. vítězství. Od let devadesátých vstou pil do praktické politiky, dával filosofii a vědě vždy úkol praktický. Pravda v myšlení a vědě se hledá proto, . aby se uplatnila v denní život ní praksí, A tak se stává Masaryk od let deva desátých vlastně ve své osobě ztělesněním a soustředěním 19. a 20. století, s jeho bolestmi, s jeho problémy, s [eho vývojem. , Zkoumaje mezi léty 1880 a 1900 úkoly a mož nosti vývoje svého národa, sledoval Masaryk tento veliký duchovní, sociální a politický zá-

pas evropského světa. Promyslil, prožil a tak řka -se probolel celou tou nejistotou, kterou ty to události a celý duchový vývoj Evropy sebou nesl. Viděl první začátky evropské demokracie .. Snažil se přesně vystihnouti, kam jde nový přerod, jaký je smysl a vývoj moderního kapi talismu a socialismu 19. století a hlavně, co je a má být pro českou společnost, český národ, Evropu a svět nově se rodící demokracie. To, co dnes žije Evropa, ta směs bojů, režimů, revolu cí, duševních rozvratů politických, sociálních, národních a mezinárodních to všecko je pro blematika Masarykovy osobnosti. A že to po chopil, a že dle toho jednal, je to, co ho činí velikým. Nic z toho, co dnes prožívá Evropa, ho nepřekvapilo, nic ho nezastihlo duševně a mravně, vědecky a filosoficky nepřipravena, nic jím neotřáslo a nic ho z jeho životní, ocelo vě pevné a logicky přímé dráhy až do posled ních chvil před smrtí neodvedlo. Masaryk celý život bojoval o vyrovnání citu a rozumu, bránil se všem vášním a citovostem národním, nestavěl nikdy život a svět na váš ních, citu a ínstíktu, jak to činí některé politi cké a sociální systémy poválečné. Viděl jasně, jaký krvavý boj a jaké násilí osobní a kolektiv ní, jaký zmatek a bloudění myšlenkové, mrav ní, politické a sociální vnitropolitiky i meziná rodně by se zmocnilo Evropy a světa, kdyby pud a citová nevyspělost převládly v zápolení mezi státy a národy. S výše svých 87 let klidně, pev ně, platonsky a v duchu křest'anství vyjádřil svou odpověď na všecky tyto otázky dnešní rozvrácené Evropy formuli, jež jest jeho filo sofií a praksí životní zároveň: Ježíš - ne Cé sar. Masarykův život vyvrcholil světovou válkou, po níž už jen své životní kredo souborně uplat ňoval. V šedesáti pěti letech, ve chvíli, kdy byl se svým duševním vývojem v jeho plnosti vy rovnán, octl se tento mravokárce a filosof před problémy pro mravní osobnost a pro státníka nejpotřebnějšími: před užitím násilí, před ve-

POSLEDNÍ CHVÍLI před dil.ležitým roz V hodnutím pěstitelů bavlny, jež bude prá

K volbám 12. března.

NE 7. března vzpomínali Čechoslováci v

voplatně učiněno tajnou volbou všech bavlná tuto sobotu 1.. března, přinášíme úřední vy světlivky zákona o řízené produkci plodin. Čtě te pozorně, dostavte se určitě k volbě a hlasuj te dle poctivého přesvědčeni. řů

•

Co znamená kongresem schválený zákon ří zené produkce zemědělství? Tento zákon pode psaný presidentem 16. února t. roku prodlužu je, zesiluje zákon pro záchovu úrodnosti půdy a zavádí řízenou produkci pěti hlavních plodin - bavlny, tabáku, komy, rýže a pšenice. Kdy vejde tržní kvota v zákonitou účinnost? Jakmile průměrná zásoba překročí sedm pro cent a její omezení je schváleno dvěma třeti nami pěstitelů bavlny, o čemž budou bavlnáři hlasovati v sobotu 12. března. Kolik balů bavlny obnáší přítomná zásoba? Vice než 25,000,000žoků.

Bude-li omezení osevu bavlny rolníky schvá leno, jaký účinek bude míti na jednotlivé far my a farmičky?? Tajemník orby určí celkovou produkci každému státu, stát předá rozměr o sevu jednotlivým okresům a v okresech rolní ky zvolený výbor rozhodne o počtu bavlnou o setých akrech na každé farmě. Není-li to ře šení 'čistě demokratické? Nebude-li v tomto zlepšeném způsobu rozhodováno nikoli pověst ným šimlem byrokracie, nýbrž důvěrníky far mářů?

Jaký rozměr osevu vláda odpcruěuje? Pl'i u vážení . průměrného výnosu bavlny po akru v období' pětiletém tajemník orby rozhodl osev pro tento rok na sklízeň 10,500,000až 11,500,000 žoků. Je rozdíl mezi Bankheadovým zákonem. pro dukce bavlny a dnešním pro řízenou produkcí? 1

•;

likou osudovou válkou. I tehdy všecky ty straš né problémy války ovládl: vyřešil si nejprve mravní problém války sám pro sebe, problém revoluce pro národ a tvoření národního revo lučního vojska, a ve formě zřídka v dějinách národů uskutečněné stal se vítězným vůdcem národa, bojujícího o svobodu, Stal se presiden tem Osvoboditelem. Právem se říká: sřídka kdy muž, vyslý z. nejnižších vrstev národa, do šel do těch závratných výšin světového vypětí, světového dění, světového rozhodování, mezi národního triumfu a národní státní vítězoslá vy, jako je to v jeho případě. A měl ještě jedno veliké životní zadostiučinění: žil skoro ještě skoro celých devatenáct let po uskutečnění své ho triumfu, dal do služby státu a národa svou víru, svou moudrost, svou zkušenost a svou že leznou vůlí v době válkou rozvrácené, budoval se svými spolupracovníky den ze dne podle svých ideí, podle vývoje světa a Evropy, podle rozpoznání sil v samostatné republice a kolem ní, český systém demokracie, české hospodaře ní, vojsko, zahraniční politiku - umísťuje tak ěls. nový život a stát v poválečný systém Evropy a mezi ostatní národy světa. ' A T. G. Masaryk byl šťastným mužem nejen svým životním triumfem, nýbrž i ve svém od chodu: odcházel s vírou, že dílo, jež založil, je založeno pevně, že čsl. stát a všichni jeho ob čané všech tfid a národností jsou a budou nu. výši. Masaryk zůstává i pl'i svém odchodu stále mezi osvobozeným národem, je mu příkladem a výzvou. Příkladem veliké víry v člověka, jíž. je dnes Evropě a světu tolik potřebí. Výzvou, aby občané Československa žili v harmonii, v dobré villi a přátelství ke svým sousedům i všem ostatním národům v Evropě a ve světě budovali jejich politickou, sociální a národno stní spolupráci, tak, aby vytvol'ili z mladé re publiky dokonalý, harmonicky, sociálně, národ nostně a politicky spravedlivý stát, jenž bude hoden toho, který loni odešel, jenž bude mezi státy tím, čím byl Masaryk ostatnímu světu. Podle prvního farmář měl příděl, kolik smí od prodati sklizené úrody bavlny a na přebytk platil určitou daň, dle zákona pro řízenou pro dukci bavlny bude moci odprodati všechnu ba vlnu sklizenou na přidělené rozloze osevu. Vztahuje se toto pravidlo na jakýkoliv druh bavlny? Ano, mimo bavlny délky vlákna nad půl palce . Budou volby 12. března tajné a pod kým do zorem? Tříčlenný okresní výbor zvolený far máři bude míti dozor nad správným chodem tajné volby bavlnářů. Bude-li vržena dvoutřetinová většina pro zenou produkci bavlny, bude závazná okre sům, resp. státu? Ano, v tom případě bude zá konitě povinná pro okresy jak státy bavlnu produkující. Jaký bude rozvrh celkového osevu bavlny? Bude rozdělen mezi bavlnu produkující státy dle pětiletého průměru dosažených úrod. ří

(Pokračováni na straně 18.)

Strana. 2

V1liSTNÍK

Ve středu, dne 9. března 1938.

Zbývají nám ještě tři opery: Hubiča, Tajem 1878 a je založený na chorálu "Kdož jste boži ství a hudebně čarokrásná "Čertova stěna". bojovníci". Vyvrcholením celého cyklu je "Bla Budiž zde aspoň vyzvednuto, že formálně zna ník", stupňující motiv "Kdož jste ... " v slav mená "Tajemství" vrchol romantické komické nostní vítěznou píseň, vzniklý teprve po letech opery vůbec a že svojí apoteosou pozdní lásky od napsáni "Tábora". Celý cyklus pod názvem Kalinovy: a Roziny je nám zvláště drahé. Vý ''Má vlast" proveden byl poprvé v Praze 5. Iísto znam těchto hudebně-dramatických děl pro padu 1892 pod kapelníkem A. Čechem a byl při náš národní život jest již dnes každému znám. jat s pronikavým úspěchem. Smetana zde řormoval prvky našeho života k • _ Iša Krejčí. NAŠE ŘEČ:. obrazu svému a tento obraz stal se dnes již vži Chceme-li říci o rodičích, že jsou zlí ke svým tým měřítkem českosti. Smetana nás nejen METANOVYopery tvoří uzavřený, v sobě dětem, nestarají se o ně a pod., mluvíme o kr probouzel politicky, ale docílil i toho, že opti navzájem kontrastující a vyvážený celek, kavčích rodičích, krkavčím otci nebo matce. mistická životní moudrost, která vane z jeho jaký bychom u jiného skladatele - ať už na Toto rčení je vzato z představy středověkých hudebně-dramatického díla stala se národní šeho či světového - marně hledali. Není zde přírodopisců, že krkavci vyhazují svá mláďa filosofií českou. nedokonalých děl přípravných a není zde díla, ta z hnízda, aby se jich zbavili. Ve skutečnosti Se stanoviska dějin světového hudebního které by bylo možno označiti za slabé nebo za se krkavci starají o svá mláďata stejně pečlivě, dramatu nutno pak Smetanovi přiřknouti zá opakování předchozího, Co opera, to nový typ jako většina ptákú. Vyhánějí-li mláďata z sluhu o vytvoření romantické komické opery. v genru i formě a přece vždy po dvou, třech hnízd, je to proto, aby se naučila včas létat. Ja Dílo Lortzingovo, ač rozkošné a dodnes jevišt taktech je jasno, od koho její hudba jest. Ope ponci a Čí11anépovažují krkavce za zvlášť něž ně životné. není po hudební stránce do té mí ry Verdiovy jsou velmi četné, ne všechny však né ptáky, kteří nosí potravu svým zestárlým ry svérázné jako komické opery Smetanovy a života schopné a vždy jedna z několika téhož rodičům. Oorneliův "Lazebník bagdadský" vždy zůstane typu representuje nám trvale to které stylové Modrý pondělek, den, kdy se nepracuje, bý jen ínteresantním a smělým experimentem. údobí svého tvůrce. U Rossiniho se z celé řady val kdysi jen jedno.u do roka. Za středověku to Pro "Prodanou", "Tajemství" a "Dvě vdovy" oper udržely trvale '[en dvě a Wagnerovy ope bylo poslední masopustní pondělek, kdy.se ne nenajdeme ve světové literatuře obdoby. Ni ry, které sice též tvoří uzavřený celek, nejsou pracovalo. V tu dobu byly chrámy ověšovány kdo neupře, "že "Prodaná", Mozartův "Figaro" ničím jiným než stálou variací téhož ideového modrým suknem na znamení blížícího se po a Rossiniův "Lazebník" jsou ti'i rodné sestry, tématu, které je podáváno čím dále tím s vět stu. Teprve později se ujalo označení udělat si které spolu s Verdiovým "Falstafem" represen ším formálním mistrovstvím. Wagneruv Rien modrý pondělek, když někdo i jindy v pondělí tují to nejlepší, co v oboru komické zpěvohry zi, ač není vlastně prvou operou mistrovou, ne lenošil. kdy vůbec b:y lo vytvořeno. zaujímá mezi Wagnerovými operami daleko tak Zdali pak jste si všimli, že máme v řeči ruz V žádném operním díle nenalezneme takové významného místa jako Braniboři u Smetany, ná rčení, která nelze změnit v opak, protože se rozpětí kontrastů jakó mezi "Prodanou" a "Li nehledě ani k tomu, že i po stránce absolutní u ho vúbec neužívá nebo jen ve zcela odlišném buší", nebo "Dvěma vdovami" a "Tajemstvím". mělecké ceny stojí Braniboři výše než tato smyslu. Tak se říká na př. Lichá výmluva, na I činoherní literatura je v tomto ohledu chu Wagnerova opera. Jedině vrcholná operní díla děje nebo slova, ale mluvte o sudém zoufalství dá. Nacházíme-li rys tak vypjatého kontrastu Mozartova tvofí podobný uzavřený celek jako nebo sudém mlčení a bude vás podezírat, že jste jedině u Shakespeara, pak není pádnějšího dů operní dílo Smetanovo, ale tyto vrcholky jsou byl propuštěn na revers. Takových zdánlivě ne kazu pro světovou velikost. již zase jen výborem, který pořídil čas z přečet smyslných opaku máme celou hromádku, ale ného operního díla Mozartova. podíváme-li se na ně lupou a dovedeme-li jimi SMETANOVA VLTAVA. A tak můžeme směle říci, že eyklua Smetano trochu eskamotovat, seznáme, že i v těch hlou Naše čtenáře bude zajímati bližší zpráva o vých oper jako celek nemá ve světové Iíteratu postech je trochu pravdy. Přesvědčte sel vzniku nádherné hudební básně Bedřicha Sme fo operní konkurenta. Nespravedlivě dnes pře Říkává se s oblibou "vzít věc za pravý konec". tany Vltava kterou přednesl min. soboty hližení Braniboři jsou jakoby semeništěm všech Je to jistě jediné správné, neboť kdybychom večer N. B. C. symfonický orchestr pod taktov dalších Smetanových oper. Je zde předjímka ji uchopili za "levý začátek", byli bychom brzy kou slavného dirigenta Toscaniniho a v zápěti Daliborova vzdoru i patosu Libuše a v sexto v koncích. v neděli večer Forduv symfonický orchestr v vém duetu Junoše a Ludiše se již rýsuje slavné Dearborn, Mich. Slýcháme-li "plané výhrůžky" slabých rodi "Věrné milování" z "Prodané nevěsty". Ale ma Vltava je částí cyklu "Má vlast", která je vy ču vúči dětem, které jim přerostly přes hlavu, jí "Braniboři" i vlastnosti pro sebe specifické. vrcholením skladatelské činnosti Smetanovy a myslíme si leckdy, že by lépe pomohl "plodný Velkolepá recitativní scéna úvodní evokuje če náleží k nejvelkolepějším dílům celé moderní výprask". ský středověk velmi sugestivně a lidové scény hudby. Vznik slavného díla má jedinečný dů druhého aktu nemají ve svém démonickém zá Tvrdí se, že spravedlnost je slepá. Pak je te vod a skoro neuvěřitelné pozadí žehu obdobu v žádném jiném díle Smetanově. dy nespravedlnost dť1kladněbystrozraká, což je Dne 1. července 1874 po veřejné zkoušce o Ovšem: sympatie a touhy své doby tak věrně také pravda, neboť se musi hodně rozhlížet, a perní školy ladily Smetanovy tóny vyšších ok zrcadlící libreto Sabinovo má vedle nespor by všude dobře proklouzla. Naproti tomu se ne táv v jednom uchu jinak nešv druhém, větší ných kladů i svoje stíny. Libretově konvenční spravedlnosti přidává přídomek "křiklavá". sbor mu splýval v chumáč, chvílemi mu hučelo terceto tří sester nebo romantický světobol Jí Spravedlnost si tedy; představujeme jako ti v uších a dostával závrať! Žádal 7. záři diva rův a zcela nesmetanovská postava Tausend chou, ba dokonce i němou. Záhadou ovšem zu delní správu, aby byl na čas zbaven dirigování, marková jsou vadou právě tak jako nevypra stává, jak taková sleponěmá spravedlnost do dne 19. října byl na opeře "Král to řekl" a dru covanost formální a architektonická. To však vede "prorážet i nebesa". hého dne byl úplně hluchý. Smetana neslyšel vám připadne jen pročítáte-li text nebo kla Protějšek ke krotké a nevině lži není bohu potom pranic (Beethoven nebyl nikdy tak hlu vírní výtah. Na scéně dílo strhne svých dechem žel divoká a vinná pravda. Lež však není zase chý, po léta ztrácel sluch), jeho nemoc byla a udrží napjatou pozornost divákovu až do oblečená, ačkoliv se pravda často obvi:ňuje z mozková. Hluchý hudebník obrací se více do ni konce. Je opravdu velkoryse vrženo. necudnosti a nahoty. Přece však toho má lež tra, při čemž nejjasněji zjeví se jeho geniál "Prodaná nevěsta" - vlastně mimochodem poněkud víc na sobě, neboť bývá zabalena ne nost. ímprovísované dílko - je beze sporu nelsvé bo se podává v rukavičkách. ráznějším a nejgeniálnějším hudebně-dramati Smetana dovedl i potom skládat stejně svěží Určitá skupina státú (vlastně jen státníkii) a jasnou myslí, na komponování jeho mělo o ckým dílem českým. I ve světové literatuře má mluví neustále o shnilém míru. Máme z toho ohluchnutí spíše blahodárný vliv; neztratil nic jcJí překypující melodická invence málo ob usuzovat, že by se jim lépe zamlouvala zdravá než pamět absolutní výšky tónu a zbavív se ob dob. Pro nás je "Prodaná" alfou i omegou vší válka? tížného místa kapelníekého, rozvinul v prvních národní i životní filosofie. letech po ohluchnutí nejhorlivější činnost skla "Dalibor je nejen přísnou a dokonalou hu , Národní povaha. Povaha národů je snad je datelskou. V den, kdy se krise ohluchnuti roz dební tragedií, ale jako tragický typ má ve diná věc na světě, která nepodléhá změnám a hodla, vznikl motiv "Vyšehradu", prvé části cy světové literatuře cosi specifického. Jen kdo ni po staletích. Alespo:ňcharakteristika Něm dobře zná heroické postavy matek Alšových a klu "Má vlast", jíž dopsal 18. listopadu. Jest to cú a Slovanu, podaná před tisíci lety, je stejná, Mánesových pochopí dobře podstatu "Dalibo nejvznešenější symfonická báseň Smetanóva, jako by bylo lze podati dnes. Widnkind, učený líčící zaniklý živ:ot posvátného Vyšehradu, jeho ra". Zde i tam překvapuje ta nesmírná něha v mnich z Korvei, znamenitý německý kronikář pád i ohlas Lumírova zpěvu. "Vltava" vznikla postavě plné síly a heroismu - vůbec měla by z X. století, vbe svém vylíčení bojú mezi Němci hned po "Vyšehradu" (20. list. až 8. prosince být napsána estetická studie o tom zvláštním a Slovany (Dějiny Saska) tehdy napsal: "Za 1874) a znázorňuje bublání pramenů Vltavy, úkazu, že věta z díla Boženy Němcové,linie Má tím co Němci věnují nejvíce času na rozšíření a nesova a melodika Smetanova působí jako vy honbu v lesích, venkovskou svatbu, rej rusalek rozmnožení svého panství, užívají ho Slované krystalování téže myšlenky v různém uměle pi-i měsíční noci, bouřlivé svatojanské proudy - tu šťastně a tu nešťastně kn uhájení své a široký tok Vltavy pod Vyšehradem. "Vltava" ckém materiálu. svobody." "Dvě vdovy" a "Libuše", současně tvořená • z celého cyklu "Má vlast" doma jak v cizině dramatická díla, jsou snad nejpodivuhodněj zpopulárněla. Po malé přestávce napsal Smeta Kritika doby. Kdyby šlo o problém fran ším kontrastem. jaký kdy vůbec dramatická li na "Šárku", líčící pověst o ŠárGe, jež zradou couzsko-německý, byl by rozřešen hned a bez teratura měla. Konversačni salonní veselohra zničila Ctirada a téhož roku 1875 napsal "Z če nesnázi. Je tu však Polsko, Jngoslavie a Ru ských luhů a hájů", nejslunnější orkestrální a mythické drama ze slovanského dávnověku munsko. Nemluvím o Československu,jehož ne přecházejí ve věštbu radostné budoucnosti! A skladbu (mocný dojem při vstupu do kraje, ochvějná věrnost stále odpovídala naší věr ni jedna ani druhá nemají ve světové líteratu krása léta o polednách při plném slunci, šero v nosti a které bychom nemohli opustit, nechce fo genrové obdoby. Snad některá místa Wag lese, ptactvo švitořící, selská slavnost). Tato vě me-Ii zradit svůj zájem a pošpinit svou čest. nerova "Ringu" a závěr "Mistrů pěvců" by bylo ta náleží k nejumnějším dílům moderní hudby Co se týče ostatních státú, je však možná na vůbec (kontra punktlcká vírtuosnost, kde nad možno označiti j::i.ko stylovou obdobu některých čase účtovat. Dojde-li k revisi niírových smluv, míst "Libuše" ale jako celek jest "Libuše" ve švitořením ptactva vznáší. se motiv lesních ro ztratí Italle, Ru1mmsko1 Jugoslavie a Poli,ko, . hu waídhoren). "Tábor" dokonče11 13. pros. L'Aube. l:'ařiž, světové literatuře Svého gen:i:u jediná.

OSVĚTA.

Opery Smetanovy.

Ve středu, dne 9. března 1938.

·-·-·-·-·-·-·-,-····-·- -·-·-·-·-·,

Oddíl dopisovatelský ,_Q_U_O-~.--C~-C-0-· zá

Dopisy, jež by obsahovaly nevěcné, neb vadné polemiky, pořadatel předkládá ve smy slu stanov Tiskovému Výboru k vlastnimu rozhodnuti.

Finanční zpráva účetníka Hlavního Rádu. v

PŘEHLED PŘiJMtJ OD ŘÁDtJ ZA MĚSfC ÚNOR 1938.

ŘádDen Za D.O. Naúmr. 1. 15. leden 4.00 430.90 2. 18. únor 16.91 3. 15. leden 28.25 4. 19. leden 127.03 684.23 5. 20. únor 9.70 1.87 6. 20. únor 51.22 143.03 7. 17. leden 3.06 147.50 8. 23. pnos., leden 313.35 1.60 " 9. 26. únor 3.36 323.18 10. 20. leden 1.40 155.18 11. 15. únor .20 43.99 12. 15. leden 33.15 15. 2. leden 2.10 307.88 15. 23. únor 1.90 169.18 16. 23. únor 66.82 17. 15. únor 7.90 406.59 18. 1. leden .50 8.05 18. 25. únor .50 10.00 19. 27. leden 89.91 21. 7. leden, únor 58.50 22. 15. únor 39.95 23. 15. leden 2.52 176.03 24. 11. 1 člen 29.43 24. 16. 1 cert. 24. 23. leden 181.69 2,252.77 25. 17. leden 22.20 967.40 26. 3. leden 173.86 27. 21. leden .40 179.41 28. 24. leden 11.72 1,494.52 29. 11. leden 2.70 823.17 30. 17. leden 177.98 31. 22. leden 72.01 32. 15. leden .60 32.93 33. 20. leden 4.34 149.83 34. 22. únor 48.76 35. 16. leden 11.06 423.98 36. 3: pros. 9.01 36. 5. pros. 27.50 37. 21. únor .20 39. 21. leden 3.10 40. 15. únor 5.24 41. 16. únor 42. 16. únor 44. 18. leden 2.74 45. 8. pros. 1.20 45. 26. leden 1.20 47. 25. leden 4.98 49. 22. leden 2.40 50. 9. únor 1.20 51. 15. leden 1.00 52. 22. pros. 1.34 53. 13. leden, únor -54. 22. 2 eertíř; 55. 18. únor 2.80 56. 24. led., únor 5.30 57. 9. leden 58. 20.. (mor 1.00 61. .23. leden, únor 1.80 62. 22. leden 1.20 63. 21. únor 3.75 64. 19. D. O. 16.80 64. 22. leden 65. 21. únor .20 66. 5. leden 67. 1. leden 1.57 67. 19. únor 1.57 68. 18. leden 2.20 69. 18. leden, únor .40 70. 14. únor 4.00 71. 16. únor 1.00 72. 15. únor 2.07 73. 19. únor 76. 25. leden .80 '17. 25. leden

19.85 150.70 295.06 178.39 39.24 47.13 141.21 519.60 404.68 959.47 51.18 208.17 63.85 24.30

H.Ř. 9.15 .30 .45 18.75 3.45 2.25 5.85 3.30 18.70 I..75 .60 .15 10.20 9.45 4.05 17.25 4.30 .30 1.50

. 7.05 .25 41.70 24.00 2.70 5.25 26.25 13.95 3.30 .45 2.55 7.30 .60 4.95

2.10 7.50 18.55 1.65 1.50 2.70 6.90 6.90 20.90 8.70 1.50 8.40 21.85

68.39 119.63 51.75 48.58 64.20 65.67 283.23

.50 2.05 11.10 .60 2.85 1.80 5.25 9.75

46.50 87.93 174.02 116.76 116.76 259.37 115.79 278.61 62.17 79.20 140.77 49.41

4.50 2.55 .60 1.95 1.95 12.50 2.70 8.85 1.50 3.75 3.60 1.50

98.48

u.o

VISTNttt 79. 11. leden, únor 2.00 80. 13. leden 5.00 81. 19. leden 2.66 84. 1. leden 86. 16. leden 2.40 87. · 1. pros. •20 87. 5. 1 člen 87. 26. leden .20 88. 26. leden 46.82

95.18 180.21 641.28 17.51 177.30 73.24 22.25 375.86 1,621.66 89. 19. únor 4.43 90.38 90. 22. únor 28.58 .91. 20. únor 4.50 194.39 92. 20. leden 28.42 1,093.44 94. 23. únor .80 77.69 94. 24. 1 člen 23.63 95. 8. únor .40 58.90 97. 20. únor 2.50 87.31 . 98. 17. leden 64.76 99. 15. únor 25.45 101. 15. únor 44.48 101. 25. leden 3.15 102.24. pros. .60 47.87 103. 11. leden 135.51 104. 1. leden 2.57 17.07 105. 21. leden 110.23 107. 23. únor 3.80 82.90 109. 1. list., 1.90 46.51 110. 21. únor 1.40 93.46 111. 9. únor 28.14 112. 18. únor 6.50 175.55 113. 16. únor 8.66 115. 25. do př. plac. -30.27 116. 16. leden, únor 4.80 100.24 117. 2. leden 25.84 117. 26. únor 25.84 119. 24. únor 6.80 121. 8. únor 1.00 92.01 122. 18. únor 1.55 44.24 123. 2. 1 člen 22.72 124. 20. únor 10.60 125. 13. leden 194.71 126. 20. únor 3.80 11.70 128. 12. únor .90 27.85 129. 15. únor 1.70 36.21 130. 26. leden 115.43 2,038.73 132. 18. únor 13.08 134. 7. 2 členi 10.50 134. 15. 2 členi 34.20 135. 17. únor 75.02 5.74 136. 22. leden 189.72 2.40 137. 16. únor 7.85 138. 11. únor 3.90 60.95 139. 15. únor 31.85 140. 27. únor 17.24 1.20 141. 15. únor 52.78 .80 142. 19. proc., 162.80 6.75 142. 26. leden 313.29 6.75 143. 21. únor 76.65 1.70 144. 22. únor 15.15 4.12 158.41 145.. 9. únor 146. 22. únor 54.94 2.90 147. 8. únor .20 10.59 148. 18. únor 145.03 13.26 26.60 149. 20. led., únor 4.52 150. 18. únor 79.35 151. 26. únor 4.56 86.38 152. 1. pro. 4.13 21.38 .90 153. 15. února 129.10 154. 14. list., pros. 9.70 36'.38 155. 12. pros., led. 13.08 157. 3. do př. plac.--~ 17.30 157. 16. únor 45.30 157. 24. 1 člen 7.81 158. 24. únor 176.85 159. 1. list, pros. 21.45 42.10 .70 160. 8. leden 25.28 1.44 161. 19. únor 104.53 2.84 133. 20. leden 854.98 26,701.38

Strana S 8.'70 3.45 10.75 3.60 18.55 6.60 39.25 6.00 1.05 11.25 26.35 1.95 2.40 4.35 16.90 1.05 7.75 17.45 .60 1.80 1.80 7.80 2.85 4.50 .45 10.65 .90 3.09 .30 .30 3.30 2.85 .15 .75 3.00 .30 3.30 14.10 .30 1.20 8.40 .60 .30 2.25 1.05 .75 3.15 30.20 13.75 1.60 5.95 7.65 1.95 13.50 4.10 1.20 5.75 5.00 1.80 15.90 2.10 2.70 2.'70 1.50 11.05 2.85 2.70 8.'70 851.20

PŘEHLED PŘÍJMŮ A VYDÁNÍ ZA MĚSÍC tJNOR 1938.

Příjem: Od řádů $26,701.38 Splátky hypoték.................................... 7,232.74 Splátky hypoték collateral 196.63 Splátky pii:jček•·certifikátii: 1,731.33 'úrok z pťtjček certlfikátť't 1,835.58 'Úrok z hypoték ,........ 3,845.02 úrok z hypoték collateral 3.37

'ú:rok z bondů . Splátky bondů .. Nájemné z majetku . Splaceno za práci v půjčkách . Pr9dej majetku . Výdělek v prodeji bondů . Vrácené vkladné u Pok. Státu, zá ruka · za knihy Vrácená pojistka proti ohni .. Vrácená úmrtní splátka . Vr.áce11á splátka, zamít, půjčka .. Vrácená splátka, zamít, půj. cert . Celkem Hotovost z minulého měsíce

4.463.27 6.706.40 285,77 271.53 255.00 20.00 2,500.00 6.60 252.67 3,200.00 32.30

$59,539.59 17,969.58

ÚHRN $77,509.17 Vydání: 'únn'tní $15,500.00 Úmrtní nedospělým dědicům 1,391.51 Úmrtní, nedospěl. dědicům úrok 373.31 úmrtní -J250.00 Hypotéky 17,368.28 Půjčky certíříkátů 11,260.00 Půjčky collateral 1,200.00 Složeno co záruka u stát. pokladníka 2,500.00 Opravy atd. na majetek 432.66 Právní na majetek 320.10 Vrácené poplatky 47.46 Pojištění proti ohni na majetek........ 26.75 Splaceno za práci v pťijčkách 271.53 Cestovné na majetek 116.60 Daně na majetek 6.28 Změny certifikátů 25:00 Právní na hypotéky 19.50 Vrácený úrok z půjček cert :.... 3.50 Odčítané nájemné ......·.......................... 192.40 Nevyplacená splátka na majetek........ 100.00 Pojistné na zásílku bondu 1.47 Hotovost v bankwch Příjem na Hlavní Řád: Od řádů Změny certifikátů

$26,102.82 851.20 25.00

Celkem Hotovost z minulého měsíce

ÚHRN Vydání: Nájemné z úřadovny Telefon Poštovné Potřeby a vydání v úřadovně Služné ůředníků Služné výpomoc , Věstník, 6,221 odběratelů Věstník, poštovné Schů!ZJe Express Comm. noví členi Lékařské prohlídky Výměna poukázek Telegramy Notář Cestovné Státní přehlídka knih Státní povolení

$ 5,134.30

876.20 4,258.10

30.00 54.82 59.14 191.97 1,115.66 73.50 518.41 1.14 93t24 .90 875.14 166.50 .05 1.34 2.00 39.48 1,267.15 21.00

. .

. . . .. .. . . .

Hotovost u pokladníka

DĚTSKÝ ODBOR. Příjem od · řád ii na úmrtní Splátka bondů, prodej

622.86

854.9& 2,000.00 Úrok bondu 36.67 Výdělek v prodeji bondů 180.00 Hotovost z mínulého měsíce .,............ 1,984.23

Celkem Vydání: Úspory, 'úrok při kopí bondu Bondy Hotovost v bankách Pi.íjčky certifikátů Bondy MAJETEK

$ 5,055.88 24.66 54.00 2,580.00 2,397.22 3'7.00 19,937.08

$.22,371.30 PŘEHLED'MAJETKU JEDNOTY. Bondy $1,144,470.02 Podíly B-M-1', 25.560.60 Hypotéky $11260,553.25

lnu'

VIS'l'NIX:

Hypotéky collaterall : . 12,912.12 Pujčky ce1·t1fikátů . 483,113.27 Majetek . 251,159.30 Hotovost v bankách . 26,102.82 U pokladníka , 622.86 Uloženo za měřítko . 10.00 22,371.30 V Dětském Odboru ··········-~·-·········· C'elkem Dluh nedospělým dědicům

$3,226,875.54 27,909.93

MAJETEK S bratrským pozdravem,

$3,198,965.61 Edward L. Marek,

Dne, 1. března 1938. Řád Krásná čís. 96. Ctění bratři a sestry! , Naše řádová schůze bude se konati v neděli, dne 13. března 1938. Koho se to týká, bude mít příležitost se súěastnlt. Měl bych vlastně na psat, aby přišli do schůze, ale nepomáhá to, tak zkusím napsati, že mají .příležltost, S bratrským pozdravem, John Marek, taj. ElCampo, Texas. Jest naším přáním Vám, Jednotě s. P. J. s. T. srdečně poděkovati za yYplacení pojistky po naší draze milované mamince a stařence Barbara Buček, která skonala 11. ledna 1938. Ještě jednou děkujeme všem, kteří jakým koliv způsobem nám nápomocni byli. ' Spi sladce, maminko naše. Mrs. W. J. Horečka, dcera, a bratři. Orchard, Texas. Bratře pořadateli a všichni čtenář! Věstníku! Zajisté že každý z vás tak jako já prohlédl krásný obrázek a přečetl článek, pojednávající o zlaté svatbě manželů Marie a Jana Přílučíko vých z Buhl, Idaho. Lituji velice, že br. Přílu čík ve své skromnosti nepodal ve Věstníku ce lý program oné slavnosti tak, jak jej podala paní Marie Bartáková v časopisu Amerikán. Bylo by velikou chybou, aby čtenáři Věstníku byli připraveni o ten sezdávaeí akt, který je na nynější poměry velmi přtlehavý. S dovolením pořadatele jej podávám a nechám mluvit paní Bartákovou. Dne 6. února slavili jsme zde zlatou svatbu manželů Jana a Marie Přllučíkovýeh. Pan Pří lučík je členem zdejšího čtenářského spolku. Seilo se a sjelo se nás 175 hostů. Dvě vnoučata byla jako malý ženich a nevěsta, čtyři jiní byli za družičky, p, Petraš byl družbou a pi. Petra šová jako starší družička, p, Anton Foukal manžele oddával. Kladl jim vlastni otázky ve lice zábavné. Ohlášky byly vyvolány všechny tři najednou. Potom p, Ant. Foukal kladl tyto otázky: Vy, pane Přílučíku slibujete, že nikdy nebudete šilhat po svobodných hezkých děvča tech? Ne! Slibujete, že ráno vstanete, uvaříte snídani a do postele manželce donesete, a když se napapá, pěkně ji přikryjete peřinou, dáte jí štípanou pusu a na žádnou čertovinu při tom myslet nebudete. Ne! Slibujete, bude-li se man želka koupat, že jí záda hezky umyjete a do šněrovačky pomůžete? Ano? Slibujete, že jí koupíte prsten za $100 a ne za 15 krejcarů jako před 50 lety? _Na to pan ženich řekl: tohle bu de mylka, neb já tenkrát své nevěstě koupil pr sten za veliký měděný čtyrák, a ona koukala na mně a ne na prsten, jako to čini nynější nevě sty. Potom přišla řada na nevěstu. Slibujete, že nebudete hubovat, když mužíček bude plivat na umytou dlážku, škrtat sirky o stěnu, a pak li vleze do postele se špinavýma nohama? Ne! Postaráte se, aby měl dost tabáku, piva i ví na, fajfku mu budete vyklepávat? Ano! Dále, slibujete že mu kalhoty budete spravovat, neh ty přistřihovat a že se budete starat, aby měl v toiletní místnosti vždy několik katalogů? A no! Kakraholte, to se mně libí, a tážu se moji Terézky, zdali by to také dokázala. O jednu práci by měla sice méně, neb já místo fajfky kouřím cigarety. Basamteremtete, to jsem ale dostal. Z toho sobě ale nic nedělám, neb já to žádám předčasně, neb my budeme naše zlaté jubileum slavit až za 16 let, jestli totiž do toho času nezapomeneme dýchat. Jelikož bydlím v tom samém okresu, kde bydlel bl'. Přílučík, a

patřim také k té samé Jednotě, ku které patfi br. Přílučík, z vděčnosti za to, že on Fort Bend okres a naši Jednotu pomáhal zvelebovat, než se do Idaho odstěhoval, připojuji také pár řád ků k tomu jubileu. Věk stříbrem zbělil Vaše hlavY, a v čelo stáři vrylo vrásky; dav přátel a děti vás zdraví a důkaz dává svoji lásky. ó, bud'te zdravl ve svém stáři, neb svorně šli jste vždy pospolu. Vám zdraví kresliž růže v tváři a dále žijte vždy bez bolu! ó, žijte dále v láce vřelé! Vy nikdy neznali jste svaru, neb ve svornosti jste žili cele a všecko šlo Vám vždy ke zdaru! Bratře PNlučík, zajisté že se teď se svou zla tou nevěstou vYdáte na honeymoon. Až pojede te na Guy, zastavte se u mne na Orchard a já vám zazpívám písničku: "Když si ten dědeček babičku bral, babičku bral, babička plakala, dě dek se smál, dědek se smál." Na zdar! John Gajevský. San Angelo, Tex. Ctěná redakce ! Náš pokladník, br. Otto Bubeník chtěl pro jet svůj nový Ford V-8 a při tom se podívat na kraje, které dosud neviděl, a tak se stalo, že jeho laskavostí dostali jsme se svézt s ním a jeho synem Eddie, moje maličkost a náš předseda br. Frank Havlák. Nejdříve jsme měli namířeno rovno do Rio Grande Valley, ale Bubeníci, otec i syn, dosud neviděli moře, a proto jsme se rozhodli ztrávit jednu noc v Corpus Christi. Nejdřív jsme chtěli jet přes Karnes City do Beeville, ale bylo nám řeče no, že je lepší cesta jet přes Pleasanton rov nou cl.o Alice. Cesta byla vskutku dobrá, stej noměrně vlnitá, vždy kopeček, dolina - a zas na novo, asi jako by jel po velikém drhlu, Z Alice jsme už namířflí přes Agua Dulce, Rob stown, do Corpus. Jsou tam krásné roviny, asi jako zde na flats, jenže tam se vše zelenalo stromy, pastry a pak různé druhy zeleniny, nejvíce špenátu okolo cesty, zrovna jej trhali do košů a nakládal na trucky, a všude, se Me xícano hombre jen hemžili, kterých snad ne chybí po celém jihozápadě. Chtěli jsme najít br, Jos. Krušinského od Robstown až po Cor pus, ptali jsme se asi na třech místech. V jed né grocery štoře znali jméno Kocurek, ale ne Krušinský. No tak jsme jeli dál, až jsme pří jeli k olejovému poli, na obou stranách sám plyn, a olej, že až br. Havlák měl z toho strach, že když je to tak převrtáno, že se můžeme propadnout, ale já jsem ho ujistil, že když vy pumpují ze země olej, že tam asi nateče vo da, a e to snad přes jednu noc vydrží. Jos. Krušinského jsme se nepokoušeli v olejovém poli hledat, neb kdyby tam vlastnil farmu, to by ho así dřív našel na francouzské Rivieře, a spěchali rovnou k moři, najít nějaký camp přes noc. Ačkoliv sezona turísta tou dobou je poměrně slabá, přee to nešlo tak rychle jak se zdálo. Ale dobří lidé nám obstarali camp, jen asi 20 yardů ad moře, světnici pro čtyři za 2 dolary, ačkoliv jinde čítali za to samé 4 dol. Po večeří jsme s Bubeníky šli na Show. Br. Havlák že prý si raději půjde lehnout. Ale jak jsme přišli zpět, ještě kujón nespal; chválil se, že prý si tam šprechoval s nějakou Něm kou. Ráno jsme se přeptali na nejkratší cestu do ;Rio Hondo a dle rady jsme se pustili přes Raymondville. Ale dříve jsme si důkladně prohlédli krásný přístav, kde by1o 'Zakotve no několik nákladních parníků. Na další ce stě jsme viděli lány cibule, sem a tam citru sový sad, vzeíttou bavlnu, kom, a čim blíže \Rio Hondo, tím krásnější a starší sady, až jsme příjelt k místu, kde byl vymýtěn pozemek a stavěli tam nové domky. Tož jsme si řekli, že ' to bude asi pozemek naší Jednoty a ten nový dům že staví asi br. J. H. Hurta, a skutečně, byl to on. Seděl vzhůru na trárně a připevňo val elektrické vedeni. Hned přišel mezi nás, vzájemně jsme se představili, seznámili a po hovořili, a jelikož byl pilně zaměstnán, tak jsme odjeli do Brownsville, že se uvidíme na druhý den. Cílem naší cesty byla tiše Inltii,

Ve středu, dne 9. března 1938.

staré Mexico. Na mostě jsme zaplatili mýtné a jeli do Matamoras, ale jal;:ý to rozdíl, na na ší straně krásné silnice, města, obchody, a tam jako by pi'ijel ze země na měsíc. Bídné cesty, žádné farmy nikde, polo pozemek neo hrazen a pasou se tam osli a po městě místo trucků jezdí na dvoukolkách, taženými voly. Obchody nemají žádné výldadní skla a skříně, jen dveře a okna. Ovoce a různé druhy potra vin prodávají na "side walku", přejede-li lm lem turistá zdvihne se na to mračno prachu, ale to nic, asi Jim to jde k duhu. U řezníka neví co je to screen neb lednička, maso visí volně, aby také mouchy něco olízly. A tak, když už jsme byli v zemi revolucí, v říši, kte rou tak krátce vládl bratr Fl'. Procházky Max milián, tak jsme si umínili s bratrem Hav lákem, že okusíme jaké je tam to pravé, ne falšované Ohílíeoneorne. Ale nemohli jsme dlouho nic najít, až na rohu jsme viděli stát pár waque1,o,každý koukal jak by píi nejmen menším vypálil dědinu. Ptal jsem se španěl sky, kde tu najdeme cafe. Jeden ukázal do lil, tam kde jsou oteveřeny dveře. Namířili jsme tam, a tu se ten jeden pustil za námi, vypadal, jako by utekl katovi ze šibenice, a následoval nás až lt těm dveřím. Vešli jsme dovnitř. Ptám se jest-li má Chili concarne, u kázal nám šálek, v němž by1o asi půl pinty jakési kolomaze. Já hned, že to je pro nás má lo, žaludek se nám zdvihal a bylo po hladu, a už jsme se ubírali zpě~ do káry. A ujížděli na syceni až po krk a spokojeně jsme sl oddech li za mostem. Cílem naší cesty na noc byl McAllen, kdež jsem asi před pěti lety nocoval s br. Emilem Vranou z Moravie. Ale campy všude šmahem obsazené, až jsme kus cesty zpět našli "room house" za $2.50. Byli jsme hezký kus od Rio Hondo, a tak jsme ráno upustili od plánu se tam. vrátit. Všem se nám tam náramně líbi lo a br. Havlák povídá, že ltdyby byl o 10 let mladší, že by ho žáden neudržel od k!oupi. Pale jsme projeli sady kolem Mission, také okolo residence krajana Johna Sharyho. Stavili se v jednom sadě nakoupit citrusů a mezi jiným jsme se majitele na ledacos vyptáv:ali. Řekl, že má sad jenom 5 akrů a prodal z něj letos 120 tun citrusů a dostal 15 dolarii. za tunu; trháni a v,ožení platila společnost. Ačkoliv to neni moc, ale vYčitejte si v té ceně, kolik set dolarů mu přinesl akr., Jsou tam lidé snad z celého světa a nejvíc mexických dělníků, ktei-i tam za uno peso dělají celý den. Města se tam ko lem cesty .od sebe skorem netrhnou, a když se jeden dívá na jednu stranu, vidí krásně vzdě lané sady, hýřící zelení, květy a vůní, co na druhé straně je zas sad v trávě, nečistěn, za nedbán, a tu se jeden maně táže, když to mil. že držet čisté a v poh'l.dku jeden, proč ne dru hý?

Po kratší poradě jsme se usnesli, že pojede me přes Laredo, Eaglepass a Del Rio domů. Tam jsme toho moc neviděli, jen Konche mu skyty, cat claw, a zas nanovo sem tam chatrče v mexickém slohu "kravaboje". Dle mapy jsme chtěli jet k obědu v San Ig nacio, ale jak jsme se podivili, když jsme tam viděli jen nápis a barák a tohle dali na mapu. Bez nehody jsme přejeli pohraničí Texasu a na večer dorazili do Del Rio. V restaraci při ve čeři nás obsluhoval jeden člověk a ptal se od kud jsme a když že ze San Angelo, že jestli známe Jos. Pavlíčka na Roweně, že je to je ho švagr. Řekl, že se jmenuje Lat a jeho žena se snad za svobodna jmenovala Emma ,Galia, dcera Karla Galie z Velehradu. Po večeíi. jsme se rozhodli, že raději pojede me domů než zase shánět camp a talc jsme u činili, a. aby nám cesta lépe ubíhala, zazpíva li jsme si, a to se ví, že br. Havlák, takto sta rá vojna, pi'ezpíval všechny rekrutské 'i vojen ské a než jsme dorazili domů, mně na srdce ldadl, ať tu cestu popíši; jinak bych toto ne psal, neb jsem do psaní obrlenoch, ale jsa mu ve spolku podřízen jako tajemník, chci udržet dob11ou ví:Hi. Ještě naposled podotýkám. Kdo nebyl ve Valley, nikde nebyl, a kdo neviděl tamnější krajinu, nic neviděl. S bratrským pozdravem, , Bedřich Socha.

Ve středu, dne 9. března 1938. Houston, Texas. Ctění bratří a sestry! Poněvadž redakce našeho Věstníku byla tak laskava, že celý můj dopis, který zabral skoro celou stránku, v osmém čísle tohoto ročníku u veřejnila, poněvadž několik našich bratrů a sester, kteří můj dopis četli, mně pravili a psa li, že je moje pojednání o tom Rio Grande Val ley zajímá a žádali mně o další informace a vy bízeli, abych psal dále, proto se ,,osměluji psáti zas. Z dopísů které jsem obdržel a z rozmluvy s lidmi jsem poznal, že co naše krajany nejvíce zajímá je to, že kdyby oni se v tom Rio Gran de Valley usadili, že co by tam mohli s tím nej lepším úspěchem pěstovat, a pak že asi jaké ce ny by mohli za ty svoje plodiny očekávat. Po něvadž já jsem ve Valley sám nikdy neřarmo val a nemám v tom sám svoji osobní zkušenost, až na to že jsem tam skoro každý rok po posled ních 20 roků byl a vše vždy se zájmem pozoro val, proto jsem odkázán, aby na vysvětlení těchto věcí podal zkušenosti jiných lidi, kteří tam po mnoho roků s úspěchem rolničí. Shledal jsem, že ve Valley skoro každý rolník má jiný program; někteří pěstují výhradně o voce, jiní s pěstováním ovoce nechti nic mít. Ovoce tam pěstují ponejvíce lidé tam přijetí ze severu, "měšťáci", kteří tam přišli s větším ob nosem peněz a kteří si mohli dovolit nechat sad vysadit a potom na něj pět neb šest let čekat až začne rodit a přinášet užitek. Někteří z těch sa dů dělají peníze. Asi šest mil jihovýchodně od San Benito bydlí starší vysloužilý lékař, doktor Smith, který po mnoho roků provozoval lékař skou praksí v Kansas City, Missouri. On se asi před dvěma lety přestěhoval na tento svťtj ma jetek, citrusový sad při San Benito. Má asi 20 akrů citrusového ovoce a asi pět akrů v poli. Má vše krásně a moderně zařízené jako v ráji. On má k práci · Mexikána dělníka, který koná všechnu práci a kterému platí $25.00 měsíčně; toho Mexikána žena zase vypomáhá v doktoro vě domácnosti. Dr. Smith mně povídal, že jeho sad je nyní osm let starý a že mu letos ovoce přineslo $200.00 z akru. Loni že jeho Mexikán měl těch pět akrů v poli obseto bavlnou a že u dělal sedm bald bavlny. Letos na těch pěti a krech jsou nasazeny tomaty, které byly v pl ném květu minulý týden, když jsem tam byl. On mně povídal, že vlastní jednu z těch nejlep ších 400 akrových farem ve státu Missouri, ale že tento 25-akrový majetek při San Benito mu přináší lepší užitek než ta 400 akrová farma v Missouri. On povídá, že tak se má ve Valley far movat jak on to dělá. Asi tři míle severně od Pharr bydlí náš kra jan P. P. Matuš, který před lety bydlel v Cald well v okresu Burleson. On tam vlastní 20akrovou farmu a pěstuje kom, který prodává na zeleno v klasech (roasting ears), tomaty, mrkvu a bavlnu; to je jeho program. Loni se dvou akrů tomatů prodal za $450.00 tomatů, A si se dvou akrů kornu prodal na zeleno (roast ing ears), za něco více jak $100.00 kornu. Potom v létě udělal ze 14 akrů 16 balů bavlny a pra vil, že ještě asi bal jí zůstalo v poli. Na podzim zase ze třech akrů korny prodal za $146.00 kla sů na zeleno a se dvou akrů prodal za více jak $150.00 tomatů, Br. Matuš bydlí ve Valley 17 let a on tvrdí, že kdo chce pracovat, že ve Valley udělá každý rok dobré živobyti a dobré pení ze. Br. Matuš měl tuto zimu několik akrú mrk ve, ale ta letos neměla žádnou cenu. On je ve Valley nadobře spokojen a pravil, že jen toho lituje, že nemá trochu více pozemku. Nedávno když jsem jel do Valley, jel se mnou můj přítel J. W. Prašifka z Wharton, Texas, který před lety míval ve Wharton obchod; ny ní se zabývá rolničením a vlastní v tom okolí skoro 2000 akrů pozemku. Blízko Wharton je to dobře známé Caney Valley, ve kterém se pěstu jí skoro výhradně brambory. Když jsme v tom Valley byli, p. Prašifka mně pravil, že bychom tam měli vyhledat některé ty bramborovft rol níky, kteří před lety bydleli při Wharton a pak se odstěhovali do Valley, kde pěstuji brambory. Konečně jsme dva z nich našli. Nějaký p. Byr nes bydlí blízko Brownsville a snad je to ten člověk, který první začal pěstovat brambory pí'i Wharton ve velkém. On bydlí v Rio Grande . Valley několik rokli a on nám povídal, že nej·

Strana. 5

V:itSTNÍK

tů s daleko menší prací. Tam se tomaty pěstu

větší výhodou, kterou Rio Grande Valley má proti Caney Valley v okresu Wharton je to, že v Rio Grande Valley jdou brambory do trhu asi 30 dní dříve než v okresu Wharton a že ná sledkem toho vždy přinesou lepší cenu, a že je jich nejnižší cena pí·i konci jejich sklizně je asi ta sama jako cena v okresu Wharton, když oni tam začnou brambory sklízet. Dále že oni tam mají tu výhodu, že oni si mohou brambory za vodnit když toho potřebují a že nejsou vydáni na pospas těch velikých déšt'ů, které někdy v okresu Wharton zničí celou úrodu bramborů před sklizní. On pravil, že jejich brambory vy dají obyčejně od 150 do 200 bušlů po akru (ač že také udělal až 300 bušlu po akru) a že cena byla obyčejně od 2 do 3% centu za libru. On tvrdí, že ve Valley pozemek, který se k pěstová ní bramborů hodí, má cenu $300.00 za akr pro každého. On pěstuje výhradně brambory, jak na jaře tak na podzim. Podzimní brambory ale nepřinášejí daleko tak dobré ceny jako jarní. Za 30 dní bude sklizeň bramborů ve Valley v plném proudu. Byl jsem zde v Houstonu odkázán, abych se ve Valley seznámil s jistým panem Hensonem, který bydlí asi tři míle severně od Mercedes. Minulý týden, ltdyž jsem tam byl, tak jsem jej vyhledal. Je to člověk původem Švéd, který se do Valley před 18 lety přistěhoval ze státu Min nesota. On mně pravil, že vzdor tomu že pozem ková společnost, od které 011 pozemek koupil, mu počítala $500.00 za akr a že je jí povděčen, že ho vůbec do Texasu dostala. Pravil, že 011 je ve Valley velice spokojen. Vlastní tam asi 260 akrů pozemku. On se zabývá trochu mlékaře nim, pěstuje krmivo, pak zelí, mrkvu, pepřek (sweet peppers), červenou řepu (beets), tomaty a kornu. On mně pravil, že má pozemku více než potřebuje, ale že něco více než před rokem bylo vedle jeho pozemku 20 akrů na prodej, je: hož majitelé na severu museli pozemek tento prodat a že mu jej konečně nabídli za $100.00 za akr. že ač pozemek nepotřeboval, že se mu to zdálo velice laciné a proto že jej koupil. Na jaře nasel do toho pozemku pop-kornu, který mu přinesl asi $450.00; na podzim že na těch 20 akrů nasel červené řepy. Semeno červené řepy že ho stálo asi $3.20 na akr a že potom tu řepu prodal v poli za $1,900.00 a že kupci si ji sami s pole sebrali, takže se těch 20 akrů se více než prvním rokem z úrody zaplatilo. Když jsem byl u něj ve dvoře, přišel tam jeho soused, půvo dem Němec, Minter, který se do Valley přistě hoval z Jižní Dakoty. Když jsem mu pravil, že prodávám pozemky· po celém Valley, on mně pravil, že on má v Jižní Dakotě 640 akrů farmu, kterou by byl mohl v době prosperity prodat po $250.00 akr; že kdyby našel někoho, co by chtěl handlit pozemek ve Valley za tuto jeho farmu "V Jižní Dakotě, že 011 by za tu farmu v Dakotě vzal 200 akrů dobrého pozemku ve Valley. Pánové Henson á Minter mně pravili, že oni znají mnoho Iídí na severu, kteří by se rádi do Valley přestěhovali, jenom kdyby mohli svoje majet ky, farmy, atd. na severu prodat. Oni praví, že na severu člověk devět měsíců mrzne a tři mě síce se smaží, kdežto ve Valley že člověk celý rok pohodlně žije. Oni tvrdí, že ve Valley není v nétě nepříjemně moc horko. Já tomu moc nemohu věřit, ale oni to tvrdí, že tomu tak je. Jedna věc, kterou jsem ve Valley zpozoroval a která, vím že by zajímala mnohé z našich ěe skoslovenskýc hrolníků v Texasu a to je ta když pozoruji, jak moc snadněji se dají ve Valley pěstovat tomaty oproti mnoha jiným místům v Texasu. kde se našinci o pěstování tomatů ve lice zajímají a dělají z nich peníze. Ve středním Texasu se sejí tomaty do tak zvaných "hot beds), z kterých jakmile trochu odrostou, se přesazují do tak zvaných "cold frames", z kte rých pak se přesasují do. pole. Ve Valley se to maty sejí hned do pole sazečkou, pak se překo pají a oborávají jako bavlna a poněvadž íe tam velmi bohatá půda, která je dost výživná, aby všecko ovoce, co na tomatech zasedne, mohlo dobře dorůst, nemusí se tam na tomatech o trhávat opuky (suchers) aneb strhat mladé o voce, aby ho nezasedlo víc než půda a stromek může dobře uživit, jako se to dělá v mnoha ji ných okresech, kde se pěstují tomaty na po měrně slabé půdě, Následovně ve Valley může jeden člověk obdělat několikrát víc al<rťi torna..

skoro jako bavlna. Na pozemku patřícím na ší Jednotě v 15. distriktu a vůbec po celém Val ley je tomatů celé lány, které byly takto. sety do pole a které jsou nyní v květu. Tam to může každý vidět. K tomu mají tomaty ve Valley tu výhodu, že budou na trhu dříve nežli tomaty ze středního Texasu a přinesou lepší cenu. Proti přírodě se těžko pracuje a to také platí v pě stování tomatů. Radim našim krajanúm, kteří tomaty rádi pěstují, aby se dojeli podívat do Valley a jsem jistý, že kdy,ž tak učiní, že mnozí z nich budou pi'íští rok pěstovat tomaty ve Val ley. Naše Jednota S.P.J.S.T. má ve Valley na pro dej tak dobré pozemky jako ty nejlepší ve Val ley a nabízí je na neobyčejně výhodné podmín ky. Jestli se zajímáte o zajištění sobě lepší exi stence do budoucnosti, já vám tyto pozemky rád ukážu a potom vám ukážu i jiné majetky, kter.é tam mám na prodej. Můžete si vybrat to, co budete chtít. Zavezu vás ve Valley kam a ku komu budete chtít a mužete se tam na vše sám osobně přesvědčit a podle toho jednat. Taková příležitost zakoupit pozemlcy ve Valley za ce ny, za které se vám tyto pozemky nyní nabízí, ještě nebyla od té doby, co Valley byla otevře na civilisaci a snad také zase nikdy nebude. Uvažujte o tom! S bratrským pozdravem, · J. F. Clmpick.

jí

Řád Vyzovicc, čís. 114., Fairchilds, Texas. Milé sestry a bratři! Pár fadků chci napsat, neb ten čas tak r~:chle utíká. Již je bi'ezen a to víte, že druhou neděli budeme poi'.'ádat schúzi í·ádovou. Jest to schuze čtvrtletní, nezapomeúte se jistě dostavit. Ta ké vám musím zdělit jména zvolených úřední kú pro rok 1938, aby i ti vzdálení členové vě děli. Zvoleni byli následující: pfodseda br. Jos. Kaděra, místopředseda br .. Jos. Raška, tajemni ce ses. Marie Kaděra, účetník br. Jiří Žurek, pokladník br. Alfred Walenta. Nemocenský vý..: bor oznámím později. Ještě vám chci zdělit jména těch, kteří minulého roku 1937 přistou pili k našemu řádu a k té velké rodině S P.J.S. T. Jsou to: br. John F. Špaček, ses. Millie E. Špaček, br. Julius J. Orsák, ses. Hermína Or sák, ses..Lena S. Pollock, br. Jim Pollack, ses. Albína Doležal, ses. Christine O. Špaček, br. Jo sef A. Špaček, br. Leoriard R. C. Ježek, bť. Ed mond Šebesta, br. Raymond Sitta, a do Dětské dvaceti splátkové doživotní br. James B. Pol lock. Milé sestry a brati'.'i; jubilejní rok již patří minulosti, ale naše snaha by měla být, aby i le tos nás k našim řadám pl'ibylo nových členů, jak v roce minulém, neb životní pojištění je velmi výhodná a užitečná věc. Měl by so každý připravit tím pojištěním. Čím dříve tím lépe pro každého a nečekat až člověk zestárne, pak je to dražší, ale ne zas tak moc, aby si ti staí-í mysleli, že jsou již moc staří na pojištění, jak: často slýchávám. Doufám, že letos zase přibu de hodně nových členů do S.P.J.S.T. Se sester ským pozdravem, Marie Kaděra, taj. G. B. Shaw a válka.

Kdyby národové měly rozum, poslaly by za války do záklopů staré lidi. Životy mladých by nevydávaly v nebezpečí bez nejkrajnější po třeby. Byla to hrůzná podívaná roku 1914, když pluky zpívajících mladých lidí táhly na bojiště, provázeny nadšením davů. Kdyby se místo nich byly belhaly pluky osmdesátníků, mávajících holemi a pokufojících za zpěvu; "My.se už nikdy nevrátíme", nikdo by jim byl nadšeně netleslml. Já rozhodně ne. Rozdíl jen v množství. Vzpomínám si,. jak jsem byl jednou na ná vštěvě v ústavě choromyslných a jednoho oby vatele jsem se zeptal, proč tam je. "Myslel jsem," odpověděl, "že svět blázní, a svět myslel, že já blázním, a protože svět byl ve většině, poslal mne sem."

Jedno dvouleté děvčátko v Kalifornii dovede prý jmenovat všechny soudce Nejvyššího sou du Spojených Států. Proslýchá se, že jakýsi president by dal nevím co, kdyby to také mohl. - Troy Record, New York.

•,

Řád Fort Worth, čislo 154. Milí bratří a sestry! Zase příeházím vám oznámit, že v neděli 13.

března, ve. 2 hodiny odpoledne máme řádovou schůzí, tak se všichni členové hleďte dostavit. Když byla zima a pršelo, tak se některým ěle nům nechtělo od kamen, ale teď již začíná te-, ploučko, tak muže každý přijít. Je to povinnost každého člena, aby věděl, o čem se ve schůzí jedná. Posledně jsem psala, že sokoli cvičí kaž dou středu, ale teď to přeložili na úterý a pá tek, aby mohli častěji cvičit. Tak kdo chce děti tam posílat, tak je pošlete. I rodiče mohou při jít, aby se přesvědčili, co tam dělají. Každý tam muže pi'ijít,i když není členem Sokola. Pí ši to jen proto poněvadž jsem od některých sly šela, že když nepatří do Sokola, že tam nemo hou dítky posílat. Jsem ráda, že jsme zde do stali tak schopného cvičitele, jako je bratr Ka dlec a 'doufám, že se i zde ve Fort Worth vzpru ží síla sokolská. Vim, že jest zde ještě dosti do brých sokolů, kteří se sami přihlásí k Sokolu. Ja k vám zavítá bratr Kadlec, tak se s nim přijďte seznámit. Sestra Stanovská z Ga,lve stenu má krásný dopis, přála bych si, aby ho každý přečetl. Děkuji rodině Pavlíčkové v Bo marten za pohostinství a přijeďte zase brzy vs do Fort Worth. Na Zdar! Vaše dopisovatelka, · Anna Milan. Fairbanks, Texas. Milé sestry a bratři! V neděli dne 27. února jsme byli na besedě u mojí sestry·Anny Jm;e11ové,no vlastně i u mojí neteře Ellie Edlank a jejího muže Franka. Do vezli jsme se s našimi sousedy Američany, veli ce to hodnými lidmi. Každou neděli jezdi do Houstonu do kostela a naše Elizabeth jezclí s nímí, A tak jak sedíme .se sestrou, pov~daly jsme si, co jsme četly v Bratrských Listech.to tiž že zemi-elEd; C. Šrámek, manžel Františky, rozené Nedbálkové. Není tomu dávno, co svojí matku pochovala, a teď zase svého muže. 6 jak je to bolestné, to uvěří jen ten, který podobné ho něco prodělal. Milá Fanynko, i yy dítky, při jměte hluboce cítěnou soustrast nad ztrátou Tvého manžela a Vašeho tatínka, který vás tak neočekávaně opustil. Ona to s Tebou, Fanynka dvojnásobně cítí, neb ona již dva muže pocho vala. Toti Tl, Fanynko i Vám dítky, věnuje mo je sestra .Anna Jul'en v .Houston, Texas. Sestra :by psala, . ale neumí Opravuji chybu z předešlého mého dopisu a to, že [sme nepoděkovali mému švakru za po 'hostění, kterého se nám u nich dostalo. Tak, milý švakře i milá švakrová, děkujeme Vám za dobrou večeří, kterou . jste nám přichystali, když jsme se u Vás zastavili z pohřbu mého švakra Josefa Motla. To byla dobrá večeře a nechyběly ani české koláče, ani sladká buchta. Bylo nás čtyři rodiny, které jsme se tam za .stavíly. Též vám, Elenorl;t a Lonna děkujeme za obsluhu. A co, Eleno~·oděláš? Ale na svatbu nás pozvi. Já se těším! Anebo ses již provdala ·v masopustě? Dárek mam pro Tebe přichysta ný. Jestli jsi vdaná, tak si pro něj přijeď. Ted 'se musím vrátit k mojí sestře Anně Ju renové. Po dobrém obědě se sestrou jsme se dí valy na obrázky (fotografie) a celé odpoledne nám tak pl'ijenmě uteklo. Už bylo před veče rem, co přijela neteř Ella a její muž Frank Ed Iang z procházky a ptá se nás, jestli se chceme jet podívat na ty Valentiny do síně Štefánik. Ráda bych se byla setkala se ses. Karlou Čtvrt níkovou a zeptala se ji, jestli to ztracené srdce našla, ale zklamala jsem se. Na tu řeč přišel můj manžel, který přišel od čtvrtníkft a poví dá, že ses. K. čevrtníková na bále nebude, že nedaleko manželu Čtvrtníkových létali čápi a spustili její dceři chlapečka. Tak tedy manželé Čtvrtníkovi jsou už podruhé dědeček a babička. Jejich dceři a vnoučeti přejeme hodně zdraví. jak ráda bych se také podívala na vnoůc:eke. Čtvrtníkovým; ale je to na mne pěšky daleko, a když nemám svoji káry, druhým nemohu.po roučet, tam a tam mne zavezte. Tedy jedeme do síně Štefánik a přijdeme na galerii a tam přtpí nají mašličky sest. Klimová a ses. Filipková, . a tak manžel mojí neteře Elly koupil nám všem mašličky. Neteř Ella ma moc hodného muže, je Němec, ale lepší než některý našinec. On hodně podporuje řád Štefánik. On tam vždy jede, ó

Ve středu, dne 9. března 1939.

V:f!íSTNfK

Strana 6

když dělá na blízku, neb on dělá při oleji. 'redy vám všem děkujeme za oběd i za večeří, za do vezení a koupení vstupenek do síně řádu Šte fánik. U štefánikfi byla toho večera pěkná zá bava. Hudba hrála znamenitě a pět sester bylo vystrojených za Valentiny. Slečna schovanka manželu Studničných dostala první cenu a pak dvě mladé paní Klimové, jedna z nich dostala druhou cenu a dvě slečny dcerušky manželů Klimovych dostaly obě dvě třetí cenu. Hezky jim to slušelo a mně se to líbilo. Síň řádu Šte fánik byla nedávno přestavena, takže všechno je mnohem praktičtější. O 10 hodinách jsme se ubírali k domovu. Naše dcera Ella se svým mužem byli tu neděli u Frn.nka Kubína v Al vin, Tex. a u Jana Schovajse v Danbury, Tex. Měli se tam moc dobře u obou. Večer příjelí do mů a pak nás domu dovezli, za což jim děkuje me. Též vám musím zdělit, že v naši škole, do které chodí naše Elizabetka, budou hrát pěkný program. Budou tam hoši a děvčata nastrojení ve vojenských uniformách. Naše Elizabetka bu de hrát na buben. Oblek jí ušila moje neteř Ella Edlong. Paní Skalouva v George West, Tex., mák už nám kvete. Milá rodino Šrámkova, příjměte od nás, rodí · · ny Štefkové hluboce cítěnou soustrast nad ztrátou Tvého muže a Vašeho tatínka Ed. C. Šrámka. Jemu dej lehké odpočinutí, ó Pane! Se sesterským pozdravem, Vera Štefka.

V naději veselého shledáni v den .20. března t. r. v síni řádu Pokrok Houstonu na Stude

wood, končím s pozdravem za zábavní výbor řádu Texas čis. 289. Z.Č.B.J., Marie F. Kulhánkova-Valová. Douška: - Obdržela jsem dva dopisy, které se vztahují a proto odpovídají na muj dopis ve Věstníku ze dne 23 února, kde ten týče se di vadel a návštěvy těch divadel. V jednom upo zorňuje pisatelka, že "těžko se chodí do diva del, když je kapsa prázdná." V druhém dopiso vatel odsuzuje divadla vu.bee. Takové náměty k úvaze v onom dopisu na mysli jsem vubec tehdy neměla. Osoby, které ušlechtilé zábavy milují, budou je milovati i tehdy, když jejich peněžní poměry jim nedovolí je navštěvovati. Oni nebudou snahu mládeže odsuzovati neb se jim posmívati. Odsouzení v ústraní, těšiti se budou pokusum, a práci omladiny pi'áti budou zdar jakýmkoliv jim možným projevem sou hlasu. .A osoby, které odsuzují ještě dnes ochotnická divadla, pro příčiny jen jim známé - neuznají význam (ani hodnoty mravní) divadel naších ani tehdy kdybyste je k divadlu na zlatých vo zech vozili. Význam divadel, zvláště divadel českých, zft stane jim neznámý, poněvadž schází jim láska k věcem ušlechtilým. Proč, když se sejdeme s dobrým a ušlechti lým člověkem, který neměl příležitosti divadla viděti a ještě méně o nich přemýšleti, zeptá me-li se ho na jeho úsudek, fokne nám: "já Houston, Texas. Milé čtenářky a čtenáři ! málo o divadle vim; kdybych musel podávati vám úsudek, musel bych jíti se napřed na něj Když jsem posledně psala do Věstníku, zmí podívati. Víte a to bych musel v úvahu vzíti nila jsem se, že zábavní výbor řádu Texas čís. námět hry, schopnost hercťt, okolnosti a pak 289. Západní Česko Bratrské Jednoty v Hou bych musel znáti :účelk vťili němuž ti lidé vě stoně, má v plánu sehráti, nejspíše v březnu, nují ten čas, ta divadla se učiti hráti a je tak divadlo. Stane se tak skutečně dne 20. března. provésti, jak je spisovatel chtěl by viděti. pro Divadlo bude se hráti v síni sesterského řádu vedena. Myslím však, že už ten pokus o sehrá Pokrok Houstonu čís. 88. S.P.J.S.T. na Stude ní divadla byl krok k dobrému, protože je to wood. Zábavní výbor řádu Texas pro ten účel kus práce udělané, která vyžaduje námahu i vybral pěkný kousek. Dávati budou "Tatínkovy vydání. Ti herci za to nic nemají nežli tu ra mozóly" aneb "Mafončino věno". Jak sám nad dost, že se podařilo a hodně lidí přišlo a těm pis praví, děj vzat jest z venkovského života v se to líbilo, protbže to pěkné bylo a pravdivé.'' Čechách. Jedná se zde o budoucnost roztomilé Nuže, na mysli neměla jsem žádný takovýhle ho děvčete, jež její bratr v mladické nerozváž případ. K mé úvaze námětem byl stesk jedno.; nosti připravil o věno. ho z dopisovatelu, jehož jména jsem si nezapa Jaký je konec, nesmím vyzraditi, sice by hra matovala. Naříkal si na nedostatečnou návště pozbyla pro diváky zajímavosti. Zděluji však s vu divadel podnikaných jejich herci-ochotní vámi, kdo se o divadlo zajímáte a ušlechtilým zábavám přejete, že úlohy jsou v rukou do ky. V takových případech a zjevech hlavním či brých herců a režii má p. Jos. Kašpar. nitelem jest jenom to, že schází tomu lidu to Hráti budou, jak jména osob ve hře násle poznáni významu divadla a účelu, pro nějž di dují: p. Jos. Kašpar, pí. Anežka Starčalová, p. vadla se podnikají. To je vše. Kde se divadla Jiří Krístynik, sl. Lydie Šefčíkova, p. Vlaďa Bí hraji více iet (a dávají se hry pěkné, tak jak lý, sl. Lillian Šťastova, p. O. S. Vala, p, Jan život lidu v rťizných místech jest, když se před Starčala, pí. Lilian Spornová a p. Amos H. stavuje divákťtm k novým poznáváním), tak Busch. tam bývají vždy pěkné návštěvy. Proto, pra Mimo malého Amosa, všichni už osvědčení vím., vytrvejte· omladino česká. Vynasnažte se herci, jimž "hráti" není ničím novým ani těž o pěknou výslovnost, a jelikož ku studiu hry kým., protože všichni s ..úspěchem už vystupo předkládá se studentu hry celá knížka, pročte vali v ruzných dějích. Nový malý herec, Amos te si děj a nerozumíte-li něčemu, jděte k ně Busch, vnuk manželů p. a pí. Jan Mozgových,z komu o němž víte, že věci rozumí a vy k němu Moscow, Tex., jest nejmladším synem naší dťivěru máte, aby poradil (ostýcháte-li se ptáti spolusestry pí. Julie Buschové, takto bystrý žák režiséra samého), a studujte dále. zdejší Junior High. Knížka vám poví obyčejně, jak se ustrojiti a Mimo divadla na programu jest uvítání shro v úloze jsou poznámky, jak se chovati. Jak děj máždění br.· Jarošem Janíčkem a naše uměl doplniti, to vám už dopoví vaše divadelní kyně přednesou hudební a zpěvná čísla a za schopnosti a láska k ušlechtilé zábavě. . slechla-li jsem dobře, i nějaká deklamace v Divadelní představení,. zvláště z českého je programu zapadne. · viště, bývá obrazem charakterft a jejich jevno Divadlo, vlastně program, započne ve 3 hodi sti v počínáni, proto nemají se vystavovat ša ny a divadlo ve 3 :30 pi'esně, ty, nýbrž umění herců. ústroj hercft přečasto K vu.li tomu, aby nepovstalo nějaké nedo ničil nervy režiséru a nejednou se stalo, že re rozumění, mám, jako dopisovatelka řádů Te žisér vzdal se úkolu rádce. Aby si "nerozlil o xas, upozorniti návštěvníky divadla toho na to, cet" - přivřel oči a roto se stalo dosti často, že že vstupenky vydané pro toto divadlo nebudou diváci spatřili chudé děvče s náramky na ru míti platnosti na večer pro tanec, který pořádá kou prsteny s:brilianty, jež div oči svou záři pravidelně každé neděle sesterský řád ~oitr~if div&idim nepri3pl.ch:~ly.· A často služka u hra Houstonu čís. 88. S.P.J.S.T. Kdo by si po ná:šenť' běnky oblečeni i:>yfa nádherněji než paní sa- · divadle. Ght_ěl večer zatarícovat, musí sr.~óupi,~i': má::.Y5ňes' u~ málokdy takový úkaz spatříme. pak jiné vstupenky, jenom pro tanec platné. · •· čim lepší .herec, ~íin v.ěrnějl slouží charal,tteru Pro další podrobnosti vizte oznámku na :°jf,;,:: v~.nře.Pri(~:i;oyecleJ?,i :í:nu přiřčenému. :Pr~t~ t~ ném místě. · ·· · ·: ké . :vice a více lidí .dnes 11a divadla chodí a je Na zdar. Valová. o hojnou návštěvu žádá náš zábavní. výbor:, ště ,' choditi bude. ' Prý nikdo nebude litovati, že se přišel podívati; . V tom je cena života, že se za ně plati ; .. praví naši mladí ochotníci a jejich přátelé; třeba i životem .. , kdyby se za čest, za pravdu, kteří jim pomáhají divadlo obsaditi v úlohách za .svobod~neplatilo životem, neměly by tu o:.. a je říditi, stvrzují, že kus je pěkný a poutavý a vy, přátelé ušlechtilých zábav; jste zváni po~ hromnotr, ;tu· strašnou cenu. Kar. čapek: Matka. dati svi\j úsudek.

BRATŘI A SESTRY SOKOLOVÉ! Předem naše upřimné na "Zdar"! A byť i cesta daleká, ta sokolíka neleká. Proto vám všem oznamuji, že už jsem zase zno vu na cestě do těch -našíoh sokolských hnízd po naší Župě Jižní A. O. S. Upřímně se na vás všechny 'těším .při spo lečné práci v tělocvičně, která směřuje pro ten . to čas k nácviku pro Župní slet a závody,. jež se budou konat ve dnech 14. a 15. května ve stře du státu Texas, městě Taylor. " Uveřejňuji postup mé cesty, by vám všem bylo známo kdy budu ve vašich jednotác:h. Březen. · 7. - 13. Seaton, Taylor, náevíěná neděle v Taylor, dne 13. března. 14. - 20. San Antonio, Floresville, - nácvíč ná neděle ve Floresville, dne 20. března. 21. - 27. Corpus Christi, zde nácvíčná ned le dne 27. března, 28. - 31. Galveston, Houston.

Duben.

1. Taylor, Seaton, župní náevíčná nedě le dopoledne, odpoledne čtvrletní schůze· zá stupců jednot v Župě Jižní A.O.S. v neděli, 3. dubna. 4. 10. Ennis, Fort Worth, Dallas, nácvlčná neděle ve Fort Worth, dne 10. dubna. 11. 17. Galveston, Houston, - nácvičná neděle dne 17. dubna v Houstonu. 18. - 24. Corpus Christi, nácvíčná neděle dne 24. dubna v Corpus Christi. 25. - 30. San Antonio, Floresville.

Květen.

1. San Antonio, zde nácvíčná neděle. 2. - 8. Ennis, Fort Worth, Dallas, nácvíčná neděle dne 8. května v Ennis, zkoušky s hudbou. 9. - 15. Taylor, příprava pro siet a závo dy.. - 14 a 15. Slet a závody župy Jižní A. O. S. v Taylor. Láďa Tkadlec, společ. cvíěítel,

Řád Štefánik čís. 142, Houston, Tex. "PEPI, TY JSI MťJJ CELÝ SVĚT!" Ale jenom u Štefánku v sobotu večer 19. března, na Cottage Grove bude jejich svět, neb oni si to mohou myslet ,a my jim budeme věřít, budeme oslavovat všecky Pepíky a Pe pičky, bude to jejich Josefovská zábava, při které bude vyhrávat Pekařfiv orchestr. Tak, přátelé, dostavte se V plném počtu, a VY, všich ni Pepici, neb to bude váš svátek, při kterém se budete mít dobře a my se při vás obveselí me a zazpíváme: "Pepi, můj sladký Pepi". Škoda, že nejsem také Pepička. To bych si vyhodila jedenkrát, jak se říká. - z kopýtka! A pak budeme mítí k tomu ještě jiné překva pení. Tak nezapomeňte v sobotu večer, 19. . března v 8 hodin! Budeme tancovat až do rá na. - Též vám musím oznámit, že na Veli konoční neděli, 17. dubna sehraje "Houstonský Sokol'' krásné divadlo a sice: "Pepička z ma lé hospůdky", Bude pl'i tom balet a účinkují 'P·í·i tom skoro všecky sokolky. Má se na co Houston těšit! Tak přátelé věnujte tu neděli našemu Sokolu neb nebudete zklamáni. Na zdar! K. Čtvrtníková. DOSVĚDČENÍ. Schulenburg, Texas. Ctění bratři a sestry! - Tim to kvituji podpo ry pro bratra Max Templina, které jsem dosud obdržel. Pl'ispěly řády jak následují: Čís. 3. $2.50, 11.-$1.00, 13.-$1.00, 16.-50c, 23.-50c, 24.-$2.00, 28.-$2.00, 58.-50c, 62.-50c, 67 ,..:__ $1.00, 89.-50c, 97.-75c, 121.-35c, 122.-5oc; 133. · -50c, 136.-35c, 153.-25c a br. Jan ::tv.tachýček 50c. Celkem jsem obdržel $12.95, za což všem zmíněným řádům 'a jmenovanému bratru vzdá vám srdečný dík za udělenou. podporu, neb JL. ~~ute_čně po~fo.buje, .1:1á ve1~~: ~~H~ní a zadny. Zfistavam vas spolubratr, ,, . Chas .. _Ja~ufka, tajemriílt: ·

1?ř:9~m;:

Řád Jaromír, číslo 54., Wer~;'i'exas.' pravidelné schfrzť.. jiné· usnešeno pořádati naši tradiční 'osla~u: 4. Mr::.: vence i letos. Protože výročí největšího" niho svátku Unie připadá na neděli, naše. sla'!' nest bude' se konati pónděli 5. ..iičervence. ;, ',, ,,, • '.,,;···: drobnosti budou oznáml;lný pozdeji. . .. · ·· .· ·

v poslední

oYfo miino n:arod- .

S br. pozdravem,

Po~

·.

Strana '1

Vf:STNÍK

Ve středu, dne 9. března 1938.

EmitW. PÓPP1 ·ta.j.

Řád Svaz čechoslovanu, čís. 92., Fort W01·th. Mili bratři a sestry! V neděli, dne 13. března, o 2 hod. odpoledne bude pravidelná schůze, ku které se hleďte všichni dostavít, neboť máme nějaké čekatele k uvádění. Co pěkného od jednoho čekatele, který bude uváděn jest, že chce darovat dosti barbecue pro všechny členy, ktefí budou pří tomni schůzí, Členkyně jsou žádány, aby k:až dá přispěla něčím ku společné večeři. Tak mi lé sestry a bratří, nezapomeňte na tuto velmi důležitou schůzi. Br. předseda J. R. Bartek a o statní úředníci vás o to prosí. Po společné ve čeři můžete se pobavit jak dlouho budete chtít, neboť zábavní výbor bude míti dosti občerst vení po ruce. Také musíme vzdát čest dallaskému Pěvecké mu kroužku za sehrání té krásné operety "Jin dra". Všichni, kteří jsme byli v Dallas, nevyne chalí jsme ani zde a mnoho z Dallas přišlo, aby zase byli přítomni. Děkujeme všem dallaským hercům i návštěvníkům. Přijďte všichni k u vádění nových členů a společné večeří, kterou sestry doplní podle možnosti saláty, koláči, dorty atd. Vše bude s díky přijato. Na shledanou v neděli 13. března ve 2 hod. odpoledne v řádové síni v čísle 2615 N. Houston Street. Pozdrav na všechny od H. Zicháčkové. AMERIČTÍ ČECHOSLOVÁCI ODPOVĚDÍ NA HROZBY MÍRU A DEMOKRACII ČINEM. Čsl. Národn! Sdružení, ústředí českých a slo venských pokrokových spolků, věrno tradicím z revolučního boje za svobodu zámořské otči ny, ve své plenární schůzi, konané v Chicagu dne 22. února 1938, v den oslavy narozenín pr vého presidenta Spoj. Států, Jifiho Washing tona, nesmrtelného obránce americké demo kracie proti tyranii a despotismu, jednohlas ně přijalo následující výzvu všem spolkům: Krajané; Doba je nejvýše vážná. Naše po krokové organizace ve všech krajanských stře discůch Ameriky byly, jsou a vždy budou strá žemi pokroku a dem.okrade a stfodisky upi'ím né lásky a věrnosti k naší nové vlasti. Protože všichni věí-íme, že s ohroženou demokracií ve vlasti otců za oceánem j,e zá1,oveň ohrožena i demokracie, pokrok, ba i sama civilisace, a pro tože věříme, že jen mírovou avšak ,pev11>0u spo luprací všech demokracii světa, neustálým a účinným tlakem me·zinárodního veřejného mí nění a zbraněmi hospodářskými a p1,opagač nírni může se pracovati k odvrácení katastro fy, která hrozí zničiti Ev~opu a vrhnouti své temné stíny i na naši americkou vlast, vyzý váme p1,oto veškeré naše spolky a organizace, aby srazily šiky a pi'.-ipravily .se k sjednocené, zvýšené činnosti v zájmu míru, demokracie o hroženého Československa i v zájmu naší dra hé americké vlasti. Protože věl'ime, že· jen plánovaná a jednot ně prováděná akce mi\že míti úspěch, kdežto nepfipravenost a lhostejnost dnes, muže se nám vymstít zítra a protože věi'ilne, že jen v 'Pevném, sraženém šiku.docílíme největších vý sledků bude-li potřeba - vyzýváme tímto vešl~eré pokrokové spolky a organizace v Chi cagu i jinde, které snad ještě zast,oupeny ne jsou, aby okamžitě pověflly své delegáty do Ná rodního Sdružení, aby tak byla oživena a do plněna alespoň v největším středisku Čechů a Slováku jednotná ústřední organizace, poho tova vésti jakoukoHv potřebnou akci ve spoje ní s našimi krajany katolickými i slovenskými skrze reorganizovanou Národní Radu. ' Pokrokové a roduvěrné bratry Slováky tím to též vybízíme, aby se pflhlásili a ihned na vá:zali styky s Národním Sdružením. Veškeré pokrokové spolky ve všech krajanských stře dl1:1cícl:l yYzýváme, aby okamžitě ustavily mí st.ni .iístředí, bez ohledu na osobní a malicher né pí·ekážky a navázaly styky s Náro.dním Sdružením v Chicagu, aby byly položeny zá klady k organizační sít.i. Adr,esa: Čsl. Národní Sdružení v Americe, 2345 So. Kedzie Ave., Chi cago, Ill. Tam, kde již takové ústhidní organi zace jsou, žádáme, aby adresa tajemnílm, fun cionái'í:i a ústředny byla zaslána okamžitě do úřadovny Národn'.ího Sdružení (na uvedenou adresu), zároveň se seznamem zastoupených spol kt\.

•;

Víme, že je zapotřebí zachovávat klid a ne zveličovat nebezpečí, které v přítomné době hrozí Československu a světové demokracii. Nicméně věříme, že pevnou organizací, připra ností a klidnou plánovanou činnosti přispěje me v.ice k odvrácení hrozícího nebezpečí, chy staného proti vii.li a pi·áni všeho mírumilovné ho a demokratického lidu světa, než lhostejno stí, bezradností a rozt.řištěností. Na hrozby lidskosti a demokracii železem a ocelí odpovězme činem. Nečekejme, až by snad počala hřmít děla, nýbrž dejme se do práce. Sražme šiky a pracujme podle svých sil pro mír, demokracii a .českoslove11sko. · PERU -

OBDIVUHODNÁ ZEl\'IĚ VELKÝCH INKU. Peru, republika jihoamerická omývaná na západě pacifick:ým oceánem, sousedí na seve ru s Ecuadorem a Columbií, a na· východě s Brasilií a Bolivií, na jihu pak s republilwu chilskou. Měří .l,378.860 km a má pouze 71000.000 obyvatel. Hlavní město Lima (skoro 500 ti síc duší) dodnes si zachovalo španělský kolo11iáh1í ráz, který mu kdysi vtisltli podmanlte lé. Z dflležitých středisk nutno jmenovat Tru jillo, Chicloya, Cajamarca, města severní části země a pak na jihu Arequipa a Cusco, středis kio dávné epochální kultury Inkft. Od severu k jihu je země prostoupena hor stvem And jím rozdělena na tí'i -zcela roz ličná pái::ma: pobřežní, horské a území pralesa. Pobřežní pásmo. je většinou pusté a ožiyují je jediné veliká hejna ptactva, zvaná aves de guano, :,;::inechávaiící tu ohromné spousty tru su, který jako výtečné hnojivo je s<:učástí pe ruánského vývozu. V údolích pí•i ústí .řek, kte ré přinášejí vody s hor, bují vegetace a 1wláště se pěstuje výtečně bavlna, třtina cukrová. a rý že. Setkáváme se také s rozsáhlými plant...ftžemi banán,Ovýml a ananasovými. Pěstují se vše chny druhy ovoce středozemní oblasti. Ačkoli zeměpisnou polohou se nalézá Peru v tropickém pásmu, má vhodné předpoklady k bydlení: zdravé, mírné a teplé podnebí s ma lými výkyvy teploty v zimě a v létě, dík pN:,;nI vým podmínkám klimatickým (golf Hmnbold- tův.) Horské pásmo, řetěz východních, sth·dnich a západních And má alpskou charakteristiku. Daří se tam chovu dobytka, ale hlavr:ě se ex ploatují bohatá ložiska kovů {stříbro, zlato, pla tina.) Třetí část Peru tvoří n,eproniknutelné prn lesy s tropickým podnebím, s v,odámi Ji11n70•1ky. Skryté bohatství těchto pralesů nelze od hadnout. Na přístupných místech se 1:·!\stnje káva, čaj,. kokosovník, chinovník a také nej vzácnější drahocenná di·eva. Mimo pl'irodní bohatst.ví má Peru ohromný archeolog~cký vý znam. Uchovává .Jedinečné památky dávné vy soké kultury Inků, která se počítá k nejzají mavějším kult.urám světa. Peru se nalézá v plném prfnnyslovém ro7v·D ji, vzrfistá stavba silnic a dúležitých zavortúo vacích prací na pobřeží st:itu; jeho hospod::íi· ská situace je výborná; klid a pohí.dek panuje v celé zemi, jejíž nynější vládu p,od vedením prozíravého státníka generála Oscara R. Be navidesa plně podporuje všechno obyvatelstvo.

Vdova po sklad.ateli Leoši Janáčkovi zemřela. Deset _let po smrti geniálního skladatele ZPmřela v Brně paní Z d e ň k a J a n á č o v á, ve věku 73 let. V prosinci minulého roku se podrobila operaci žlučníku. Byla to krásná paní;"tělem i duchem, která měla plné porozumění pro výjimečnost . a nadpx·u měrnost Janáčk,ova zjevu, pro jeho výbušný temperament, i chvíle deprese, když tak dlou ho marně zápasil jeho genius s uznáním, pro jeho veHkost i lidské slabosti. Dovedla být statečnou ženou, když ztratili jedlnou dceru Olgt,t, kterou Janáček tolik miloval a která v mladičkém věku z,emí'.ela. A dovedla býti sho vívavě moudrou, když Leoš Janáček stanul jednoho dne koncem války na vrcholu světo vého úspěchu a jeho k~ídlů.m nestačil fa'i.dný rozlet a jeho :prostředí mu bylo náhle malé. S

laskavou pietou bděla nad vším, co 3a.11ecnal.

Strana 8

Ve středu, dne 9. března 1938.

V:f:STNiK:

še několika set metrů a v tomto seskupení stačily blokovat úplně rozlehlý prostor. Získané . zkušenosti byly nadmíru poučné a zajímavé. Především bylo zjištěno, ěe němeč tí letci před tímto chráněným objektem na prosto ztroskotávají, Ani jedno bombardova cí letadlo, mířící k tomuto cíli, nedoletělo. Le tadla se naopak vracela nebo se blokovanému území vůbec vyhnula. V ministerstvu národní obrany existttjí přesné mapy všech náletů ně meckých letadel na Paříž, Podle nich je přes ně zjištěno, že taktika hromadného náletu byla v pozdějším údobí naprosto opuštěna. Letec, který by měl třeba nejdokonalejší po zorovací přistroje, musel se vracet od chrá něných mist, nechtěl-li ztroskotat ještě dří ve, než by se mu podařtlo vrhnout první bom bu. Avšak tím, že se musel vracet a opisovat .::::.načný okruh, ztrácel nesmírně mnoho času. Tím současně dával přiležítost obráncům k protiletecké palbě. >Je francouzských vojenských a leteckých kruzích povstaly silné proudy, které usilují o to, aby kromě všech již osvědčených prostřed ků protiletecké obrany měst vrátila se vojen ská obranná taktika k soustavě balonů a drá těných sítí. Podle toho by byla celá Paříž "za drátovaná". V jejím obrovském okruhu by se vznášelo někom: tisíc balonů - bez· posádky a bez přivěsnýeh košů. Jejich jediným úkolem by bylo držet, s výše několika set metrů, o brovské drátěné stěny' nad městem. Nepřátel-

ská letadla měla by před sebou hned tři těž ké a hlavně ovšem zdlouhavé problémy: 1. Musela by vzlétnout do výše několika ti síc metrft; v tom případě je naprosto mini mální možnost zásahu. 2. Před vlastni útočnou akcí byla by nuce na operovat proti balonům. 3. Všem silám a zbraním pohotovostní ·o brany a zvlášť ovšem protiletecké palbě po skytlo by se dotatek času k protiakci. Mohl by letec za této soustavy bombardo vat město? Dozajista mohl. Ale s nepatrnou vyhlídkou na úspěch, zato s největší vyhlíd kou na svou záhubu. Je mimo pochybn1ost, že taková opa1tření by znamenala stamilionové náklady, když je zná mo, že pouhá konstrukce balonu stojí dese titisíce. Ve Francii může být krise nebo po kles frank:u - avšak ve Francii je stálle je ště tolik peněz jako nikde ,na světě. Ve Fran cii je dále mnoho železa. Ve F1•ancii je specl alisovaný průmysl balonů, a to balonú nejlep ší ~akosti. Mohou vzlétnout do výše 8000 met~ rft. Při vyrovnané linii mohly by tyto balo ny i s velké výšky přinutit útočníká, aby ma névroval, s největším risikem, zcela pí-i ze mi. Balony mají velikou stabilitu a vydrží ná por větru, který má rychlost 60 kilometrfi za hodinu. Takových větrů bývá nad Pai'.'íží po řídku. A aby vše bylo úplné, Francie má vla stenecké občanstvo. Tyto tendence jsou tím vážnější, že také města v Anglii myslí na po:. dobnou "zed' brannosti". - V Londýně mají již přes 4000 dobrovolníků, specielně vycviče ných pro tuto službu. Byl-li ve všech válkách kus ostnatého drátu na zemi hroznou překáž kou postupujfcích armád, proč by jí neměl být drát, vztyčený k nebi? F. Klátil.

U ské rozpínavosti, opakují se hesla: Asie Japo11ci1m nebo Pacifik ohrožen! mluví se

Japonská zed' v Tichém

Poslední romantika na světě, kouzlo jižních moří, zašlo. Ustoupilo před hrozivými hlav němi děl.

truchlivě o konci nadvlády bílých ve světě, a li:dybyEvropa neměla tolik svých starostí, mu sila by se zhrozit toho, co se chystá. Ale po řád se mluví jen o Japonsku, Číně, sovětském Rusku a Spojených státech. Ale klíč k Paci fiku neleží ani v Asii, ani v Kalifornii, nýbrž na romantických ostrovech jižních moří. Evropa už příšla, o romantiku a také nesčet né ostrůvky Mikronesie, jejichž palmy a ko rálové útesy opěvují básníci, brzy ztratí svou romantiku. Přistaneme-li na ostrově Yapu, octneme se v pravém tropickém ráji. Ale krás ný sen netrvá dlouho. Jednoho dne objevíme na břehu moře tři mohutné kabely, vedoucí z moře na souši. A tyto kabely znamenají dě jiny světa a jsou jedním z tajemství, jež l'OZ hodnou osud Pacifiku. Po prohrané světové válce musilo Německo vydat své državy v Pacifiku. Byly to ostrovy Mariany, Karoliny a Marshallovy. Společnost Národů ve Versaillích přířkla mandát nad tě mito ostrůvky Japonsku, a to byla pro bílé velmoci osudná chyba. :když Amerika za rok poznala pravdu, bylo už pozdě •.. Japonsko se zmocnilo asi 1400 ostrůvků, malých, větši nou neobydlených. Těchto 1400 ostrůvků má dohromady plochu 800 čtverečních mil, dva krát tolik než má město Los Angeles, pozna menal americký novinář. A to je klíč k Paci film . . . Mezi ostrůvkz, jež dnes prakticky patří Japonsku, se rozprostírá na mílíon čtve rečných mil moře, vodní plocha, větší než Sp. Státy. Řetěz 1400 ostrůvků se táhne přes 25 stupňů délky, Japonské ostrůvky jsou zrovna na trati Amerika - Havaj - Fllipiny - Čína. Jsou tři hodiny letadlem od Manily na Filipi nech, jsou posunuty k Holandské Indii a Au stralii. Loď, plující japonským tíchomořským souostrovím. Toto mandátní území tvoří spo lečně s vlastním Japonslcem obrovskou zeď, která Ameriku úplně odděluje od Dálného vý chodu. Japonsko je opevněno, jižní ostrovy ještě ne, ale přirozené přístavy nepatrných o strůvků jsou pevnostmi, jichž nelze dobýt. "Li nie ,od Japonska přes Boni11ovyk Marshallo vým ostrovům je našim životním nervem", na psal japonský admirál. "Dokud ji budeme mít -v rukou, nemůže nás. Amerika blokovat a ne-

oceanell

rok je jubllejni také pro Francii: LETOŠNÍ Dne 11. listopadu bude tomu 20 let, co

maršál Foch v jídelním železníčním voze po depsal jménem čtyřdohody příměří s Němcem Erzbergerem. Francie bude však vzpomínat je ště dalších událostí, které znamenaly vrchol válečného běsnění od jara 1918 až do konce války: zoufalých pokusů německých letců o frontální útok na Paříž. Tu nešlo už jen o mravní a duševní zdecimování Francie a F1,ancouzů: šlo o to Paříž opravdu rozbít a zníčít v ní vše, co bylo ke zničení. Hrůzy sou časné občanské války ve Španělsku měly před obraz. Útok na Paříž byl zahájen dne 6. bi'ezna r. 1918 prvním náletem šedesáti bombardova cích letadel. P1,otiletadlová palba nebyla v po slední světové válce zdaleka na té výši, jako je třebas dnes a Francie obzváště po této stránce zůstala pozadu za Německem .. Byly to operace, které vykonaly své dilo - v museu protiletecké obrany na bulváru v Sevasto polu jsou o tom četné doklady a dokumentár ní fotografické snímky. Od března do listopa du 1918 bylo těchto frontálních útoků němec kých letadel na Paříž celkem patnáct. Za devět měsíců vzlétlo nad město nad Se inou ve skupinách šedesáti až sedmdesáti bombardovacích letadel - na 1000 smrto nosných strojů. Nemohly všecky doletět, tře baže ofensiva byla vždy úplně neočekávaná, protože Němci svou leteckou základnu posu novali až těsně za první linie své fronty před Paříží. Velmi často byl letadly napadán zá vod Meuve-~ai&on. Tato továrna svými vla stními sílamí chtěla se bránit. Jak? V okruhu svých budov vypustila několik balonů, navzá jem k sobě přípoutaných. Mezi balony byly spuštěny drátěné sítě. Balony vzdlétly do

vr-

ž leta se píše o žlutém nebezpečí, o japon

Plány na zabezpečení Paříže.

může kontrolovat Pacifik." - To je správné. Japonsko svírá ohromným půlkruhem celý se verní Pacifik, a to si v Evropě většinou neu vědomujeme, protože se pořád díváme na asíj skou pevninu a na události v Číně. Ostrovy v jižních mořích jsou strategicky ohromně du ležtté. Sem se dostane málo cizincu, poněv:adž ostrovy jsou stranou obvyklých .turistických linek a lodní spojení }e špatné. Žádné cizi vá lečné loďstvo nemuže prolomit val těchto 1400 ostrovů. Malý počet děl a letadel stačí, aby nevinné ostrúvky změnil v nedobytné posice. Ostrovem Yapem prochází pacifický kabel, který li:dysi patřil Německu. Má-li americký kabel z Honolulu do Manily poruchu, posílají se všechny zprávy kabelem přes Yap, a ten patří Jap.onsku. Západně od Yapu je ostrov Palau. Z ostrova Palau je letadlo za tři hodi ny na Filipínách, a tam žije plno Japoncft. šest set mil je vzdálena Holandská Indie. A za ní Singapur, horečně opevňovaný Brity. A ni Hionkong, drnhý britský opčmý bod, neni daleko. Získáním tichomofakých ostrovú se Ja ponsko pl'iblížilo k Anstralii o 2000 mil. Zde je klíč k mocenskému postavení Japonska ve svě, tě, ne v Čině. Má-li Japonsk:o v rukou tuto jižní obrannou linii v Pacifiku ,drží tím v ša chu Ameriku a může operovat v Asiii. "Japonskio musi za každou cenu, tl'.·ebas ná silim, zabránit každé jiné mocnosti, aby o perovala v japonsli:é mandátní oblasti," na psal admirál Kojima. Japonci čekají net,rpělivě, až americká le tadla. a válečné lodi ,opustí Filipíny. Linka Pan-american Airways vede z Kalifornie přes Havaj, Guam do Manily a spojuje americké opěrné body v Pacifiku. Ale Guam je malý ostrftvek, ztracený v ,objetí japonských man dátních ostrovů. Japonci i'íkají: "1894 jsme přemohli Čínu, 1904 Rusko. Vyhráli jsme svě tovou válku, dostali jsme severní Čínu. Udr1.i',íme ,obrannou 1inii v Pacifilm a porazíme i Ameriku. Pak budeme mít Holandsltou Indii a vyženeme také Angličany."

<li,

Vojenské odvody. Letošní voJenské odvody zahájeny budou počátkem příštího měsíce na celém území na ší republiky; volány jsou letos tři ročníky. S ra dosti můžeme rok co rok pozorovati, že odvod líší se od odvodů za Rakouska. Naši mladí hoši dobře chápou, že vlast, která jim dává živ,o byti, potřebuje jejich ochrany. Býti vojákem republiky je pro ně ctí. Od března až do září potkávali jsme zdravé a silné hochy a ti nesli na klopě kabátu vkusný odznáček, který si v den" odvodu koupili: Voják republiky jest je ho název. I letos bude tento celostátní odzná ček (chráněný zák\onem) ke koupi v odvod ních~ místnostech. Odvedenci, noste jej, aby každý ihned poznal: tento mladý muž je vo jákem republiky! Je pivo nápoj nebo potravina? Zemský úřad v Bmě zrušil 1,ozhodnutí okres ního úřadu bměnského, kt~rý pokutoval 'jed noho obchodníka ve výletní obci za to, že pro dával v letních měsících pivo také v neděli od poledne od 3-7 hodin, čímž prý se dopustil přestupku zákona o nedělním klidu. Zrušova cí rozhodnutí zemského úfadu je odůvodněno tím, že piv.o se stalo předmětem denní potře by a jeho prodej je ve výletních místech do volen také v neděli odpoledne. Zemské ústře dí hostinských podalo proti tomuto rozhod nutí rozklad a dokazuje, ·Že pivo je nápojem, který smějí čepovat v neděli pouze hostinští. Zemský úřad odeslal te11to rekurs minister stvu obchodu k rozhodnutí. Přední angliclcý národohospodář sir Ge.o,rge PaiSh je přesvědčen, že v In·átké době dojde v Německu a v Itam k finančním zmatkům a v následku toho pravděpodobně k změnám vlád. K svým závěriim dospěl na základě předpo kladu, že v hospodářském jejich napětí musí dojíti k rozlomu. Marn;lhester Guardian.

•

Nejmenovaný lmlifomský bankéř, který se právě vrátil z československ~, prohlásil, že i deálem českoslovenslté výroby je dáti zboži nejlepší jakosti za nejlevnější cenu a vrátit zaměstnancfim část výtěžku. Morning Union (Springfield).

Ve středu, dne 9. března 1938.

MĚSTĚ Segni, vzdáleném padesát kilo Vmetrů jižně od :Říma, vybuchla letos v so botu 29. ledna muniční továrna Collefero. Ka tastrofální míru explose popsalo jen několik prvních zpráv ,neboť čím vie postoupilo vy šetřování .o rozsahu a obětech výbuchu, tím skoupější byly zpravodajské kanceláře. Ale i z toho, co se svět dověděl, bylo vidět, q;e jde o největší současnou katastrořu muniční továrny. Záv,ody Collefero jsou (či spíš byly) největ ším italským podnikem tohoto druhu. Zaměst návaly na sedmnáct tisíc dělníků, Když přišlo hlášení o výbuchu do :Říma, přispěchal do Seg ni sám Mussolini a dal rozkaz, který si před tím nikdo netrouřal dát, zatopit všechny díl ny a skladiště vodou. Výbuch byl slyšet v o kruhu čtyřícet! kilometrů od místa neštěstí. Raněných byla sta, o počtu mrtvých vůbec nebyla vydána přesná úřední zpráva. V továrnách Collefero se vyráběl střelný prach. Jen,om střelný prach? To se svět nikdy nedozví. Pravděpodobně se tam také vyráběl pa I est it, výbušnina, o které je tento náš článek a která se vyrábí v Italii i v jiných mu ničních továrnách. Stranou lidských sídel se nalézá kuchyně, v niž vaříme· pa Iest it. Naše křivule, kot líky, kadluby, trubice, stoly, nftžky i měřicí aparáty jsou zamontovány uprostřed zelených louček a pod cypřišovými háji. Má to svůj účel: palestit je materie zlá, vr tošivá, vášnivá, vzteklá a nezacházíte-li s ni jak se sluší, hned způsobuje detonaci všech zásob, zabijí mnoho lidí a rozhází dílny i kan celáře. A také pro nevítanost zvědavců jsme se s výrobou uchýlili v lůno přírody; z obavy před eventuální návštěvou cizích letadel, jež v bu doucnosti daleké či nedaleké budou hledat vý robny palestitu, jsme všechny objekty důklad ně zamaskovaly. T1cho je vůkol a řekli byste, že to zde je ma lý pozemský ráj, nikoli chemická laboratoř nejstrašnější. Trojí věnec křovisek okolo nás je tak důkladně protkán ostnatým drátem, že by králík neproběhl. Vchází se branou, v níž strážci zamezují vstup nepovolaným a prohle dávají kapsy povolaných, pátrajíce po cigare tách, sirkách, zapalovačích. - Kdo ze zamě stnanců bez kouření nevydrží, může dvakrát či třikrát za den žádat o dovolení k návštěvě kuřáckého salonku, odděleného a zvlášť bed livě hlídaného, kde můše krátko své .slabůst oe poholdovat. Jeden druhého v této naší pekelné kuchyni hlídáme a se sebenepatrnějším podezřením u tíkáme k dílovedoucímu. To je tak třeba, aby se neopakoval ptípad se sebevrahem. Jednou bylo šestnáct mrtvých, protože jsme přehlédli lumpa, jemuž se s tohoto světa odcházelo leh čeji u pomyšlení: všíchní se mnou I Slyš, jak v cypryšovém háji • • • Všimnete-li si lépe těch tmavých, štíhlých stromečků vnitř neproniknutelného pichlavé ho valu, uvdítíe zvláštní věc. PI· patě má každý cypi'.·iš řetlzek, na němž visí plechová tabulka s číslem. Pod každým stromečkem Ieší jeden dělník, jeden z otrávených výpary z kádi, jež mu byly svěřeny, jeden z uhořelých, jeden ze zabitých výbuchem. Nad každým hrobem zasadí pod nik jeden cypřiš. Celý les tu dneska už stojí nad naší továrnou, jejíž dobrý chod udržuje mír - jak hlásá náš ředitel. Uprostřed háje, také vestavěna hluboko do země a jenom svou červenou střechou vyční vajíc stojí kulatá kaplička. ~o stěnách kaple jsou rozvěšeny fotografie padlých. Pod kaž dým obrázkem jméno a číslo. Můžete· si nají ti Maria, Benita či Antonia tam venku podle čísla. · Přihlížejíce zblízka k lidem a věcem, začí náte opravovat nejprvnější dojem; poznáváte, že klid je jenom zdánlivý, že se to tu ráji ni kterak nepodobá. Místo romantického hvozdu vychutnáváte něco [ako zadumčivvé mraveni ště a dlouhé řady zemních hrází, pěkně drnem obložených, vás vracejí do dob, kdy jste chodili na ostrostřelbu. Do náspů tu i tam vedou úz ké dveře a malá okna. Stanete-li mlčky, zač nete vnímat klok,ot mašinerie důmyslně skry té pod terénem, pravidelné údery strojů, ob-

VISTNiB:

Strana t

Nejhroznější výbušnina současné doby. časné zaznívání signálů. Pod zemi jsou dílny, sklady, motory, kanceláře. Nahlédnete-li o.,. kénkém, můžete vidět mechanismy, kterak jsou uváděny v pohyb a regulovány či zasta vovány gurniturou pak, umístěnou za úzkým otvorem v srhu, takže obsluhující dělník je vsdálen nějakých 10 metru od sublimujícího jedu a také od ohniska zkázy pro kaMý pří pad. Leč nejde o člověka, o jeho život a zdraví; je třeba největší opatrnosti pro chemikalie sa motné. Ony nejsou zadarmo. Bezpečnostní o patření tedy nejsou toho druhu, že by dělníko vi zaručovala večerní návrat domů. Nikoli. Bezpečnost jsme my sami. My musíme zachá zet správně se zbožím a tím zabezpečujeme se be. Nad většinou strojů jsou kotle, z nichž kaž dý obsahuje 2 kubické metry vody. ~ samo ěínně chrli proud v případě ohně. Celá továr na se jediným stiskem páky dá ponořít do ja kési průtrže mračen. 'Do jsou taková zařízení, jež činí zadost přáním zákona a uklidňují do jisté míry osazenstvo. Co je palestit?

Zkuste se zeptat. Nikdo vám to nepoví. Já také ne. Nevím - a vědět nesmím. Je vůbec málo lidi na světě, kteří to vědí. A kdo ví, co pa 1 est it je, musí mlčet. A mlčí vlastně rád, protože za to mlčení bere dobrou gáži. Spokojte se vědomím, že pa 1 es tit je u mocněný dynamit či eksatit jak je libo. že tady v té naší kuchyni pod cypřišovým hájem to nejdříve teče, pak že to houstne až do tě stovité hmoty a nakonec, že se z toho stává ně co kaučukovitého, co rozváleno v tenké listy, se dá kn\jet ostrými n;oii. K rozkrajováni pa lestitu se používá překonstruovaných strojů na řezáni papíru. Nuže, to je asi tak všechno, co smíte vědět, ostatní opravdu lze přenechati odborníkům. Jsou to povětšíně už jenom formule. Smí vám ještě být prozrazeno, k čemu palestít slouží. Plní se jím letecké bomby a starodávné pik sličky s ekrasitem a jemu podobnými "ity" jsou pouhou dětskou hračkou u porovnání s těmito novodobýmí hypertřaskadly.. Chemické složení strašlivé výbušniny je pří sně drženým tajemstvím několika málo mu ničních továren. Trhací síla se zkouší tak, že do středu 150 kg těžké olověné koule se kanálkem o malé světlosti vpraví 10 gramů palestítu, sonda se za lije a náplň přivede k explosi. Po rozříznutí koule badají ínlenýří nad nepravidelnou du tinou, jako mužská pěst velikou, jak vybušní11a působí, je-li to ž takhle dost anebo nutno-U míchat a vařit jinak, a:by se účinnost vynále zu ještě zvýšila. V praktických cílech způso bují palestitem nadívané bomby zvukový ohňo stroj, v jehož 3000. stupňovém žáru nechce nic vydržet. Proud vody se promění okamžitě v páru a písek teče jako láva. A nás, hnusné, praktické a sobecké tvory hned napadá, že co že by se takovým teploučkem všechno dalio vytopit: možná že i pfibytky nezaměstnaných. Jenže moderní alchymie nehledá kámen mou drosti. Jí stačí objevovat kámen moci a síly. Kanárčí hlavy. To nejsou paruky, ani čepce, co vidíte na hlavách lidí při výrobě palestitu zaměstna ných. To jsou jejich vlastní vlasy. Jsou jenom jedy prostoupenou atmosférou do okrova až citronova zežloutlé, vypadají jako peří kanái- ka, · jako ~íra. Oči. pracovníkfi okolo kádí a strojil nemají bělmo, ono zčervenalo, je krvavě rudé. · Laborujete-li nějakou dobu v této atmosfé 'i'.'e pod cypNšovým hájem, začne to nakrásně tlačit uvnitr· vašich spánlcú, dostaví se tlučení oklolo uši a v šiji. Potom najednou pl'ijde mrá kota, mdloba, pocení, vy se převalíte a dáte křísit navrch studenou vodou, uvnitř silnou černou kávou, koňákem a prášky. Jste-li sla-

běji konstruováni, neproberete se již z bez vědomí a dostanete cypí•iš s číslem. Báječná věc, kterou vaříme, zprovozuje tedy lidi se světa už dávno před itm, než je vůbec přivedena k explosi. Dělníci a úředníci věři v prášky, jich preventivně užívájí co snesou. Po čase nevědí: tluče to ve ·spáncích od výparti anebo po těch prášcích? Ale nejsou všichni lidé nepřáteli palestitu. Jsou takoví, kteří říkají, že tato výbušnina je velmoc; ona zaměstnává lidi v nejtěžší krisi. Ona způsobila, že za italského útoku na Habeš pracovaly neustále tři směny tak ok-010 té kap ličky v cpřišovém háji. Dělníci bez pozůstalých.

Dělník k nám do práce vstupující, musí pro kázat, že je svobodný, a to tak svob,odný, že na jeho výdělek není odkázán nikdo jiný než jedině on sám. Správa· naší továrny nejraději přijímá me náže, bo jest muže a ženu, ktei'í oba touží po výdělečné činnosti; ovšem zase musí ti dva dobN lidé bezpečně prokázat, že nemají děti a že potomka ani nečelmjí. Když to tady vyletí do povětří, lehll!ou si .pod háječkem oba dva. Žádní chtiví pozustalí nezbudou a zaměst.na vatel se nemusí zlobit se soudy. Chytrost nejsou žádné čáry, zde je vidět, co múže podniku ueští·it peněz účelný výběr. Nad to palt. adpadají poplatky, jinak pojišťovnám vyplácené. Pí·ípady invalidity se u nás dají spočítat na prstech. Oko1o palestitu je to buď anebo. A pohřebné? Prosím vás, stromeček je zadarmo, řetízek při jeho patě není ze zlata, 11ájemné z místa na stěně kapličky se neplati a kněz dostává paušal. Naše kuchyně pod zelenou loučkou a divu krásným alpinem se rozšiřuje. Získali jsme další vyřazené stroje krájecí ze zahraničních papíren. - Přijmou se svobodní dělnici a kan celářští pomocníci. Neboť se na palestit čím dál tím vice věfi. A zájem o něj je veliký, i v zemích, kde se ,c.ypřiši nedaří. A. H-ová. LÉKAŘSKÝ FILM UŽÍVA BAREV I TRIKŮ. Úzký film se stal již uznávanou pomůckou vědecké práce i vyučování. V Německu založili právě filmový archiv, který l:llá obsahovati ze vrubný filmový "popis" všech nemocí. Aby by lo možno tento archiv učiniti tak úplným, jak jen možno, byl uspořádán kur~ filmového umě ní pro padesát lékařu z různých končin Něme cka. Absolventi tohoto kursu, ve spolku s 80 vý zkumnými ústavy a universitami mají hroma dit materiál, nezbytný k úplnosti. Zdravotnický film se ovšem nemůže spoléha ti na pouhé fotografické snímky. Musi býti do plňován kresbami, "trikovými obrázky," které by znázornily to, co zusta:f1ejinak objektivu ne viditelným. Tak na příklad natočen v Drážďa nech film o cukrovce, v němž jsou znázorněny vnitřni děje při této nemoci. Lékař se tu musí státi filmovým odborníkem a použiti při své práci všech vymoženosti, s nimiž pracuji filmo ví operatéři. To je právě úkolem kusu, konané ho právě v Alt-Rhese. Film o cukrovce byl promítán na světové vý stavě v Paříži a jeho úspěch dal podnět k to mu, aby byly filmovány také všechny ostatní vnitřní nemoci. Až dosud byla totiž dávána přednost tématum chirurgickým, která lze za chytiti jednodušší technikou filmovou. Za po mocí trikfi a kreseb je možno však zhotovovati filmy o nemocích vnitřních. Bude při tom pou žíváno také filmu barevného. Filmový archiv nemá však sloužiti jen vý chově studentu mediciny a mladých lékařů. Velmi mnoho nemoci vzniká z povoláni a pro lékai'e je důležito poznati právě typické pracov ni podmínky těch povolání, která vzbuzÚji ně které nemoci z povolání. Filmový archiv lékař ský má proto v plánu filmovati pracovní po stupy v takovýchto povoláních a předváděti je lékařúm, aby mohli snáze rozpoznati příčiny nemocí, s nimiž k nim přicházejí pacienti a mohli jim předpisovati ochranná opatřeni. Těžký prfimysl v Německu bojí se smrtelných následkti, které by jejich koncernú:rn zpusobil finanční rozvrat, zpusobený přepětím autarki cké soustavy. Těžký prfunysl myslí v markách, Goering jen v kanonech. - v. Necker•

Strana 10

B02ENA

VISTN!K .dMcovA:

BABIČKA Obrazy z venkovského života. ~

f !=:!)

(Pokračováni). ROŠEK s paní přišli ze zámku. "Lidičky, že ne se velká bouře, je všechno doma?" ptala se hospodyně z daleka již. Plátno a bělidla, drů bež, děti a všecko se bralo domů a sklizelo, ba bička položila na stůl chléb, uchystala hrom měnou svíčku, okna se zavřela. Mrtvo bylo, slunce bylo zakryto mrakem. Pan Prošek stál na silnici, rozhlížel se kolem do kola. V lese pod stromem viděl stát Viktorku. Tu prudce zavál větřík, z hluboka zahřmělo, černým mračnem prolítl blesk. "Bože, ta osoba, ona stojí pod stromem!" řekl Prošek sám sobě a začal na druhou stranu volat a kývat, aby odešla. Vik torka ale při každém zablesknutí zatleskala do rukou a chechtajíc se, pana Proška si ani ne všímala. Veliké.. krůpěje začaly padat, blesky křižovaly v černých mračnech, hrom začal bu rácet, bouře rozpnstlla se s celou zuřivostí. Pan Prošek vešel do stavení. Babička měla rozžatou hromniční svíci: modlila se s dětmi, které pi·i každém blesku a udeření zbledly. Pan Prošek chodil od okna k oknu, dívaje se ven. Lilo se jako z konve, nebe bylo ustavičně otevřené, blesk za bleskem, hrom za hromem, jakoby vzteklice lítaly. Okamžení ticho - tu zase mo drožluté světlo v oknech se zakmitlo, blesk kfi žem a délkou projel oblohou, a -:- prásk prásk - zrovna nad stavením. Babička chtěla říci: "Pánbůh s námi!" ale slovo ji uvázlo v ú stech; paní Prošková chytla se stolu, pan Pro šek zbledl, Vorša a Bětka padly, na kolena, děti se pustily do pláče. Bouře jakoby tím udeřením byla vztek svůj schladila, přestávala. Slaběji a slabě zaznívalo rachocení hromu, mračna se rozcházela, měnila barvu a již zase mezi šedi vými obláčky prokukovala modrá obloha. Bles ky se ztrácely, přestalo i pršet, bouřka se za táhla. Jaká to změna venku! Země ještě jako ze mdlená odpočívá, údy se jí posud třesou, a slunce divá se na ni zaroseným ještě, ale září cím okem, tu a tam viděti ještě na jeho tváři mráček, pozůstatek to vášnivého rozhárání. Tráva, kvítí, všechno jako k zemi přitlučené, po cestách tekou struhy, v potoku voda zkale ná, stromy střásaly se sebe tisíce krůpějí, třpy tících se na jich zeleném šatu. Ptáčkové již za se v povětří krouží, husy a kachny těší se z lou ží a stružek, kterých jim déšť nadělal, slepice hned hon íse po broucích, jichž se zase dost po zemi hemží, pavouk vylízá ze skrýše; všecko ži vočišstvo zotaveno, spěchá k novému požívání, rozkoší k novému potýkání se a vraždění. Pan Prošek vyšel ven, obešel stavení do kola, - a tu hle! stará hruška, co svými ratolestmi po tolik let střechu pokrývala, byla od blesku roztříštěna. Polovic jí leželo na střeše, polovic schýlena byla k zemi. Nerodila již mnoho let ta stará planá hruška, ovoce její nebylo valné, ale měli ji rádi, poněvadž střechu od jara do zi my zelenem krášlila. Na polích nadělal liják také škody, ale přece si lidé ještě libovali, že není tak zle, hůř že by bylo, kdyby kroupy byly padaly. Odpoledne již zase cestičky vysýchaly; pan otec šel k stavi dlu jako obyčejně v pantoflích, babička ho po tkala, jdouc do zámku. Povídal ji, že mu liják škody trochu nadělal na ovoci, dal babičce šňupnout, zeptal se ji kam jde, a když slyšel, že do dvora, šel svou cestou a babička také svou. Pan Leupold musel dostat rozkaz, aby: babič ku ku kněžně dovedl, až přijde, poněvadž jí hned bez všelikých rozpaků a průtahů, sotva se v předsíni ukázala, dvéře otevřel do malého sa lonu, kde kněžna seděla. Kněžna byla samotna. Pobídla .babíčku, aby se vedle ní posadila a ba bička zpolehounku sedala. "Tvoje prostosrdečnost a upřímnost je mi ve lice milá; věřím v ní s celou důvěrou a myslím, že mi upřímně řekneš, co se tě tázat budu," za čala kněžna.

"Jak pak jinak, milostivá paní, jen se ptejte," řek:la babička, nemenší si pomyslit, co by kněž na od ní vědět chtěla. "Tys včera řekla, až slečna do svého kraje přijde, a uvidí, co srdci milo, že jí tváře zrůžo ví. Položilas na ta slova dilraz takový, že mi by lo nápadno, Mýlila jsem se, či jsi to zúmyslně řekla?" Kněžna takto mluvíc, bystře na stařenu hle děla. Babičku to nezmátlo. Chvilku přemýšlela, pak řekla upřímně: ·~schválně jsem tak pově děla; co mi na mysli leželo, padlo mi na jazyk; chtěla jsem milostivé paní něco napověděti. Někdy bývá slovo v čas a k místu prospěšné," odpověděla babička. "Řekla ti to komtessa?" pátrala kněžna. "Bože chraň, mllostsleěínka není z těch, jak vidím, kteří slze na ulici nosí; ale kdo sám zku sil, rozumí. Nedá se vždy utajit, co člověkem hýbe; já se dovtípila sama." "Čeho jsi se dovtípila, co's slyšela? Pověz mi to, není to zvědavost, ale péče o ni.oje dítě, kte ré miluji jako vlastní, co mne donucuje, vědět to," úzkostlivě pravila kněžna. - "Mohu to ří ci, co [sem slyšela; není to nic zlého, ani jsem se na smlčení zapánbovat nemusela," řekla sta řenka, a povídala, co slyšela o zasnoubeni a ne moci komtessy. "Myšlenka přivádí myšlenku," dokládala; "nač se člověk z daleka divá, přijde jinak než z blízka, a co hlava, to rozum. Tak milostivá paní, i mně přišlo na mysl, že by snad mílostsleěna toho pana hraběte nerada si bra la, snad jen z povolnosti k milostivé paní. Vče ra pozorovala jsem milostslečnu, byla bych plakala nad ni; divaly jsme s.e na ty .pěkné o brazy, co malovala - je to ku podivu - a tu mi přišel do ruky obrázek, který, jak milost slečna pověděla, učitel jeji maloval a ji dal. Ptala jsem se, zdali ten hezký pán on sám starý člověk jako ditě všecko rád vi - zarděla se jako růže, vstala, neřekla tak ani tak, ale o či se jí zalily. Však mi toho dost bylo, a milo stivá paní nejlépe bude vědět, jestli měla stará babička pravdu." Kněžna vstala, přecházela po pokoji a jako sama sobě povídala: "Nepozorovala jsem niče ho, vždy byla veselá, povolná. Nikdy o něm ne mluvila." "Inu," ozvala se babička na toto hlasité my šlení, "každá nátura jiná. Některý člověk nebyl by šťasten, kdyby každou radost, každou ža lost nemohl světu na odiv postavit; jiný nosí ji za ňadry po celičký život a. vezme ji sebou do hrobu. Těžko získat takové lidi, avšak láska lás ku rodí. Mně přichází to s lidmi jako s těmi by linkami. Pro některou nemusím daleko jít, všude ji najdu, na každé louce, na každé mezi. Pro některou musím do stínu lesa, musím ji hledat pod lístečky, nesmí za těžko mi přijít lézt přes vrchy a kameny, nesmím se ohlížet po trní a bodláči, které mi cestu brání. Za to mne bylinka stonásob odmění. Bába kořenář ka, co k nám chodí s hor, vždy říká, když nám přináší vonný mech: "Mnoho práce ml dá, než li ho najdu, ale odslouží se." Mech ten voní ja ko fialky, a ta vůně člověku v zimě jaro připo míná. Odpusťte, milostivá paní, já vždycky při jdu s cesty. Chtěla jsem ještě říci, že milost slečna snad proto veselá byla, že měla naději, a nyní, když ji zcela ztratila, že teprv dvojná sob lásku svoji poznává. Bývá tak, že nevíme, co máme, až když to ztratíme." "Děkuji ti za pravdu, stařenko," řekla kněž na; "jestli já při ni získám, nevím, jen když o na bude št'astna, Tobě bude mít co děkovat, bez tebe nebylabych na pravou stopu přišla. Nebu du tě déle zdržovat. Zítra chystá se komtessa k malování, přijď sem i s vnoučaty." Těmi slovy propustila kněžna babičku, která odnášela v srdci vědomi, že přispěla dobrým slovem ku blahu člověka. Přicházejíc ku stavení potkala se babička s myslivcem; byl všecek polekán, krok chvatný. "Poslyšte, co se stalo!" pravil pohnutým hlasem babičce. · "Nelekejte mne a povězte rychle, co?" "Viktorku zasáhl Boží posel!" Babička spráskla ruce, nemohla chvíli ani promluvit, až se ji pak dvě slze jako bohaté hráchy z oka vyhrnuly. "Pánbň:h ji měl ráct přejme ji věčný pokoj," pravila tiše. '

Ve středu, dne 9. března 1938. "Měla lehkou smrt," řekl myslivec. V tom děti, paní a pan Prošek vyšli ven, a slyšíce od myslivce smutnou novinu, ziistali všickni jako omráčeni. "Vždyť mi bylo před bouřkou o ni ouzko, když jsem ji viděl stát pod stromem. Volal jsem, kýval jsem, ale ona jen se smála. Naposled jsem ji tedy viděl. Dobře ji." "A kdo ji našel, kde?" ptali se.

"Šel jsem," řekl myslivec, "když bouřka pře stala po lese dohlídnout, zdali škoda není. Při šel jsem až na vrch k srostlým jedlím, víte co stojí nad jeskYňkou Viktorčinou, vidím tam co si ležet pod chvojem. Zavolám - ono nic; kouknu vzhůru, kde se tu chvů] vzala, obě jedle na vnitřní straně jakby jim letorostí i s korou sloupl od kiiry až dolů. Odhrnu rychle chvoj, pod ním leží Viktorka, zabita. Hýbám jí, byla už studená. Od ramena až k noze na levé stra ně šaty spáleny. Nejspíš že měla z bouře radost - ona vždy se smála, když blýskalo - že vy běhla na vrch, od jedlí je pěkný rozhled, pod ně sedla a tam ji smrt zasáhla. "Jako naši hrušku," povídala babička. ",A kam jste ji dali?" "Nechal jsem ji odnést do myslivny, je to nejbliže; já ji vystrojím pohřeb sám, ačkoliv přátelé tomu brání. Byl jsem na žernově, ozná mil jsem to. Nemyslil jsem, že ji tak brzy ztra tíme. Bude se mi stýskat," řekl myslivec. V tom zazněl k nim z žemova hlas zvonku. Udělali křiž - začali se modlit. Byl to umíráček za Viktorku. "P'ůjdeme se na ní podívat", prosily děti rodi če a babičku. "Až zítra přijďte, až bude ležet v rakvi u strojená," řekl myslivec, pozdravil a smutně odešel. "No, už nebude k nám chodit Viktorka, už nebude více u splavu zpívat; už je v nebi!" po vídaly si děti, odcházejíce k svému zaměstnáni, · aniž by se byly samým překvapením ptaly ba bičky na komtessu. "Ba jistě že v nebi, vždyť zkusila na zemi dost," myslila sl babička. Zpráva o Viktorčině smrti roznesla se rychle jako po troubách v celém údolíčku; každý ji znal, každý ji litoval a proto smrt přál. Zvlá ště smrt takovou, kteréž prý Bůh jen málo li dem dopřává. Mluvívalo se o ní dříve s útrpno sti, mluvilo se pak s úctou. Když babička druhý den s dětmi do zámku šla, aby se nechala od komtessy vykreslit a ma lovat, začala paní kněžna také o Viktorce mlu vit. Komtessa slyšíc, jak ji měli v myslivně i v Starém bělidle rádi, slíbila, že okreslí onen o brázek, jež babička viděla, kde Viktorka pod stromem stoji, pro pana myslivce i pro Proško

víc.

"Ona by ráda každého potěšila, než odjede; všecky by vás ráda sebou odvedla," usmála se kněžna. "A kde je lépe, než mezi lidmi, kteří nás ma jí rádi; jaká lepší radost, než radost činit ji· ným?" řekla babička; Děti těšily se velice na svoje podobizny - o babiččině nevěděl nikdo, těšily, se i na dary, co jim komtessa slíbila, když budou pokojny a se děly jako pěny. Babička s radostí dívala se, jak pod umělým štětcem děvčete rysy milených tváří vždy živěji vystupuH, a sama napomínala vnoučata, kdykoli hověly svým návykům. "Po seď, Jene, nepřešlápni, aby tě milostslečna do bře trefila. Ty, Barunko, nekrč nos jako králík, k čemu pak bys byla. Vilímku, nezdvihej usta vičně ramena jako husa křídla, když ji vypad ne brk." Když se Adélka ale ta kzapomněla, že ukazováček pravé ruky do úst strčila, to ji ba bička kárala, řkouc: "Styděla se, taková pan na, že by si mohla už chleba krájet; já ji mu sím jednou na něj pepře nasypat." Komtessa měla velkou radost při tom malo vání a mnohdy se dětem zasmála. Ona vůbec byla. den ode dne růšověíší: babička mínila, že ji připadá mílostslečna ne jako růžíčka, ale ja ko jabloně květ zart1žovělý. Ba i veseljší, oko měla jasnější a krásně ji svítilo; na každého se mile usmívala, s každým mluvívala jen o tom, co věděla, že ho těší. Někdy zahleděla se na babičku, oko jí zvlhlo, a to odhodila štětec. vzala babiččinu hlavu do svých rukou, líbala ji svraskatělé čelo, hladila bílé vlasy, JecinOl,l shýbla se po její ruce ~ ,PQljbila~t

.,,

VISTNfK

Ve středu, dne 9. března 1938.

Úryvky z českosloven ských dějin. Masarykův návratpo válce. YL TO NEJVĚTŠÍ okamžik mého života.

A většího už se nedočkám. . BNáhoda postavila mě za kulisy té velké udá

Strana 11

mocnou choti. Na hrad vrátil se potichu. Byl jsem tak šťasten, že jsem byl první, kdo mohl pokloniti se mu na schodech slavnostního schodiště a přihlížeti potom první republikán ské slavnosti v síních, jež dosud sloužily jenom Habsburkům. Ve studené honosnosti jednoho sálu slyšeli jsme potom druhého dne, v neděli, první poselství. Když večer vznesla se prostora mi Národního divadla fanfára Smetanovy Li buše, byl to posledníůkon mše národa. Jde mi hlavou tolik zvuků, vyvstávají před očima zje vy, pohyby, vyvolávám si jasně v představě přísnou a ušlechtilou tvář myslitele. Slyším pří zvuk a zdunění hlasu, když vzpomínal padlých, Ta jedna postava měla už za života všechnu ve likost, jakou jindy dává jenom odstup času. - V. V. Štech.

losti, již nejde popsati. Tehdy jsme všichni cí tili: 'I'eď pracují dějiny, tady se život českoslo venského národa dělí a vrcholí v události, na niž čekala pokolení po staletí. Jak to řekl Goe the po bitvě u Valmy: "Jděte domů a řekněte, že jste při tom byli." Tak bylo asi nám všem, kdož jsme tehdy na konci prosince roku 1918 připravovali Jeho příjezd. Bylo to ve zmatku a chvatu, v nejistotě o hodině, s nedostatkem po můcek po ruce v tehdejší Praze vyhladovělé, NEBYLO BY LÍP VRÁTIT SE DO VLASTI A vyloupené, kde ani aut nebylo. Byla to vlastně NECHAT SE OBE!SIT, ABY SE LID DOMA VYBURCOVAL? veliká improvisace. Rozvrhovali jsme průvod, rozdělovali. účastníky, zabavovali auta, aby by ĚŽKA chvíle loučení, kdy odchází do říše lo v čem dovésti Osvoboditele, vládu, cizince; Rozkazy se křižovaly, disposice měnili až do mi vzpomínek ten, jenž mezi námi žil a půso nuty přijezdu vlaku. Vypsal jsem to již jednou. bil! Nepřehledná řada budoucích pokolení bu A opět a opět se vracím k tomu největšímu de psát o Tomáši G. Masarykovi v minulém ča dni. Osmadvacátý říjen byl výbuch, na půl pod se, bude psát s vděčností, s obdivem a s láskou. vědomý a ne všude jednotný. Ale 21. prosince Ale nikomu nebude tak smutno a úzko, jako už čekal celý národ a stát, až vkročí do hlavni nám - současníkům - kteří jsme ho znali, vi ho města ten, kdo představoval samu silu a dělí a slyšeli. Láska má starost za svůj rub. Kdo myšlenku našeho osvobození. K úředním pří nalezl poklad, hrozí se ztráty. Starost nás dlou pravém připojil se .líd, zavalil město, naplnil ho skličovala a teď je vystřídána prázdnotou jej horkou vlnou velikého citu, čekal v posvát , a nehybnou tíhou vědomí ztráty. Líc a rub jsou ném vzrušení až dělové rány oznámí, že vlak s odvěké koreláty lidských věcí. A přes tuto chví prvním presidentem pfijíždí. Tehdy nebylo je li utrpení jaké už po nás nikdo nepocítí při ště obřadů pevně stanovených, ale nadšení na vzpomínce na. genia myšlenky a činu, jejž o hradilo všechny nedostatky i chyby. Svaté nad suu postavil na místo nrvniho orP.l'lirlentarepu šení, to, jež zde z hloubi srdce, jemuž se člověk bliky - jsme hodni závisti potomki\. cele poddává. Nebylo rozdílů, nebo stavů, jenom Viděli jsme, jak mezi námi žila ztělesněná jeden jásající lid. Ten přijal presidenta pod že myšlenka Havlíčkova: Pro vlast je třeba žít a leznou klenbou nástupiště Wilsonova nádraží, pracovat. Masaryk věděl, že je třeba žít. A vě ten pozdravil jej ústy Aloise Jiráska ve dvora domí povinnosti v něm vytvářelo silnou vůli ži ně. Lámaly se hlasy, chvěly se duše a bylo to vota, která tolikrát zvítězila nad nebezpečnými veliké pozdvihnutí myslí, když konečně vykro chvílemi těla. Nám uchovával svůj život. Sám čil před budovu nádražní Tomáš Garigue Ma pro sebe chtěl tak málo! Osobně se nikdy smrti saryk. - Zvony, děla, to všechno sláblo před nelekal. Ale věděl, že úkol, jenž mu byl svěřen, velikým křikem těch, kdož tu čekali celé ho potřebuje jeho života. Přes utrpení a svízele vá diny. Je ta chvíle zachycena fotografiemi, ale lečných let, přes těžké osobní ztráty se heroi žádný obraz nedá víc, než zevnější vzezření to cky přenesl - jakoby chtěl pro vždycky uká hoto velikého děje. President usedl do auta, jež zat, co znamenají slova: osobnost neváží nic a jsme přípravílí, obklopen oním jedinečným celek vše. špalírem vojáků naší svobody a projížděl poma Jeho život byl myšlenka a čin, zápas a nebez lu Prahou. pečí, hledání a práce. Nesmírná šíře a hloubka Byl prosincový den, když přijel, svítilo slun vzdělání, duch v nejvyšším smyslu filosofický ce a smálo se teple na nás všechny. V ulici, v a přece nezlomná energie odhodláni! Kdo po oknech, na střechách. Bylo od té doby mnoho něm spojí tak převzácné dary? Nezlomná věr slavností a mnoho průvodů. Byly lépe uspořá nost poznané pravdě nemohla jej utrhnout od dány, byly barvitější a lesklejší. Ale žádný už země, nesvedla jej k odcizení skutečnosti ani k neměl a snad staletí nebude míti tu živelnost, přezírání psychologie života a jeho rozkazují to veliké vnitřní rozjásáni, jež přijímalo, ba cích potřeb. Idealismus myšlenky a směřování takřka objímalo vůz střežený legionářskými bo k nejvyššímu cíli se spojovalo s realismem jas dáky po stranách. Lidská vlna doléhala až k ného vidění a chápání toho, co přikazuje dne autu, jež vezlo presidenta s předsedou Národ šek a zítřek. Nedotknutelná poctivost, krajní o ního shromáždění Tomáškem, lámala špalíry, chota k oběti a činorodá láska jej přenášely rušila obřadnost vzrušením přímo nábožen přes malichernost a zlobu lidi. Po spolupráci ským. Václavské náměstí a potom Národní tří volal - ne vděčnosti. Slávu pi'ijímal s tímtéž da, viděly ten dlouhý tah vozů s vládou i cizí klidem jako nebezpečí a ztráty, které jsou zu mi hosty. Slunce se skrylo, obloha rázem za bem odhodlání. Kdo to pochopí v té plnosti a táhla a u Národního divadla přišla prudká me hloubce, jak to den ze dne vytvářel jeho život? telice sněhu. To počasí vypadalo symbolicky, i Je třeba skutečně pro vlast žít a pracovat. s uklidněním, jež přišlo za chvilku. Vánice u Ale i smrt je článkem díla. V nejhorší chvíli za stala, když dojel president na Staré město, kde války, kdy jej od nás dělilo krvavé pásmo vá v úzkých ulicích vítali jej cechy řemeslníků a lečných front - zakolísala jednou jeho víra. živnostníků. Na Staroměstském náměstí, mezi Zhrozil se události u nás - zaslepenosti lidi, radnicí a . sochou Husovou přijal ho starosta. A kteří hledali ve vítězství Rakouska spásu náro pak pokračoval pomalý a stále zdržovaný prů da. V té chvíli vyslovil myšlenku, že se pokusí vod k mostu Čechovu, kde jásala mu hlavně zburcovat duši národa vlastní smrtí. "Snad by vstříc leteňská stráň, oživla zástupy lidu nikde bylo lépe, kdybych se vrátil domů a nechal se neorganisovaného. Feudální Malá strana třás oběsit - aby se probudili?" Byla to jen chvíle. la se radosti, stará sněmovna téměř praskala, Nebylo třeba smrti. Objevila se jen myšlenka, přeplněná těmi, kdo sem vnikli, aby byli pří udělat smrti - oč marně zápasil životem a tomni onomu velikému Slibuju, jímž zevně za praci. svěcoval se službě státu jeho tvůrce. Potom - a bylo to již pozdě navečer - pa Teď zvítězilo stáři těla nad vfilí života. Odvě třil T. G. Masaryk na několik chvil své rodině. ký řád vynutil si konec té dlouhé, velkolepé Odejel do Veleslavína pozdraviti se se svou nedráhy. Duch odložil opotřebený nástroj těla. a

Tragická chvíle pres. T- G. Masaryka za války.

•

herós ležj na štítě, který si zachoval bez po skvrny čistý do poslední chvíle. Smrt přišla sa ma, nevítaná, nepovolaná. Ale co měla splnit tehdy, plní dnes. Burcuje duši národa. Spojte se, lidé dobré vůle! Postavte se na místo, které opustil náš veliký a moudrý vůdce. Neodešla hlava státu - neodešel president - odešel váš neocenitelný, nade vše drahý otec. Utište bo lest srdcí, která vám žene slzy do očí a nedejte zahynouti jeho dílu. - Emil Svoboda. JAi{ NA PRAŽSKÉM HRADĚ ROKU 1851 S'.rltAŠILO.

Dr. Ant. Novotný. Řiditel Městského musea vydal zajímavou knihu Staropražská sensace. Tento příběh je z ní. Začalo to někdy kolem Sv. ti'í králů a v bytě dvorního sekr~táře Preiningera. Kolem desáté hodiny večerní ozývalo se tam ve zdi, sousedící s druhým nádvořím, nějaké klepání, znějící, jako by nablízku pracovali zdednící nebo ka meníci. Někdy klepáni ustalo brzy, jindy trvalo až do rána. Sekretái· naslouchal těmto podezře lým šramotům nejprve sám, pak však dostal stmch a ohlásil případ správci hradu panu Ar noštu Rudolfovi, povýšenému na· šlechtice z Wartburgu. Nyní naslouchali dva a pak i ti'i, pí·izvaliť si k seancím také auditora Jakuba Franze, než jeho pžítomnost asi rušila: od té doby, co s nimi vysedával, klepání ustalo do cela. Ale časy jsou zlé, kdož ví, co se to děje? že by snad sousedé Preiningerovi byli tak hluč ní? Sotva! Pod bytem sekretářo"\'ým bydlí do zorce dvorních staveb, vedle tohoto .je průjezd do tak zvaného Basteihofu, to jest dvoru mezi hradem a palácem arcibiskupovým, a vedle průjezdu služební jizba dvorních. kočů Ferdi nanda V. V prvním patře sídlí tělesný štolba Brudermann, potom následují dva neobydlené pokoje a c, k. válečná pokladna, nad bytem Preiningerovým konečně je ve třetím patře jen c. k. "Militaerverpflegsdepot", kde se kancelá ře zavírají již o osmé hodině večerní. Prohlíd ka těchto místností byla bez výsledku, než přesto Rudolf věnoval podezřelé části hradu větší pozornost a nařídil invalidním poddůstoj níkům, konajícím zde noční službu u vojen ských pokladen, aby si dobře všímali, zda se něco neukáže. Mimo to, nechtěje sám nésti všechnu odpovědnost za o. k. budovy, ohlásil u dálost nejen místodržiteli Meesérymu a míst nímu veliteli Iandkrabímu Fuerstenbergovi, ale také nejvyššímu hofmistrovskému úřadu ve Vídni, tomuto s výsledkem pátrání komise, kte rá 21. ledna hrad prohledávala. Kromě Rudolfa a auditora Franze zúčastnili se jí také hradčanský policejní komisař Adolf Pressl a z Terezína telegraficky povolaní mi neuří: poručík Ant. Richter a závodčí Mueller. Komise prošla všemi místnostmi, přiléhajícími k Preinigerovu bytu, prohlédla plány hradu a zjistila: nejprve, že pod křídlem, kde se klepá ní ozývalo, není sklepů, a za druhé, že pod špa nělským sálem jsou prostranné konírny, tedy věci obecně známé. Třetí prohlídkou plánů zji štěná okolnost byla už závažnější: na III. ná dvoří hradu počíná hlavně hradní stoka, která vyúsťuje v propusti Brusnice pod Prašným mo stem. že by se snad tam něco nalezlo? Od my šlenky nebylo daleko k činu a proto komise vlezla do kanálu. Ten byl z počátku velmi úz ký a strmý a teprve asi ve vzdálenosti deseti sáhů od ústí zvýšil se natolik, že bylo lze něm státi zpříma. Však ani zde nebylo stop pějaké práce, jen pod II. nádvořím nalezen ve zdivu stoky otvor, vedoucí do dosti veliké místnosti, kde se válela pohozená stará prkna a v jejich zdech zase otvor, vedoucí do místnosti menší. O obou místnostech doposud nikdo nic nevěděl a v plánech také nebyly zakresleny. Když ko mise zase vylezla na světlo, poručík Richter prohlásil, že odtamtud, kde právě byla, se kle pání nemohlo ozývati, a doporučil, aby na zá padní straně Jeleního příkopu, kam byl tehdy přistup skoro veřejný, se postavila zeď a kanál zahradil trojí mříží. Tento návrh doplněn hoř mistrovským výkonem o zvýšení zdi pří sever ni straně španělskéhó sálu a nařízením, aby ta ké stromy, při této zdi rostoucí, byly až do,

(Pokračováni na straně 22;)

Strana 12

Ofední

Slova..nské Podporune; Jednot:, Státu Texas. Offitlla1 Organ of Slavonic Benevolent Aao ciation of State of Texas.

Orgán

REDAKTOR-FRANTA

MOUŮKA-EDITOB

Vydavatelé Publishers ČECHOSLOVÁK PUBL. CO., Vt est, Texas Předplatné $1.00 ročně. Do staré vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance. Europe $2.50 a year. Změny adres

se do Hlavni Uřadovn:,, Texas. Veškeré dopisy, předplatné, oznámky, buďtei adresovány na Vě11tnik. West, Texa11

Věstník has the largest circulation of an:, Czechoslovak Weekly in South. ZÁŘÍ.

Múj bratr dooral a vypřáh' koně. A jak se stmívá, věrnému druhu hlavu do hřívy položil tiše, pohladil mu šíji a zaposlouchal se, co 1:11Iuví kraj. Zní zvony z dálky tichým svatvečerem. Modlitba vesnic stoupá chladným šerem. Duch země zpívá: úzkost, víra, bolest v jediný chorál slily se a letí It věčnému nebi. Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím. Karel Toman nad skonem presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Kde že se to stalo? Ve zprávě tajemníka Hl.

úr·. br. Kuběny o úmrtí členů v měsíci únoru

shledáte případ, dosvědčující dvě velmi důležt té skutečnosti a to: nikdo nevíme dne ni hodí ný - Slovanská Podp. Jedn. státu Texas vždy a přesně dodržuje svoje závazky. Je doposud dosti těch, kteří s pojištěním sebe či členil je jich rodíny odkládají, majíce slané neslané vý mluvy a nejčastěji - nedostatek peněz. o všem, bez peněz nelze níčehož poříditi. Ani po jistku zadarmo nelze si vyzvednout. Zapomíná se ale na to, že vše jiné potřebné muže poseč kati mimo pojištění života, protože Smrt si ne vybírá, nesmlouvá, nečeká. Přikvačí dosti ča sto neočekávaně, zkosí mnohdy život mladý, zdravý - náhle, bezohledně i krutě. Kdo je na tento nepředvídaný zásah Osudu připraven pdkud se týče pojištění svého života, i když žádný peněžitý obnos nenahradí pozůstalým odchod milované duše, pojistka přijde vhod v pravý čas a je zvláště méně zámožným a což chud ším učiněným dobrodincem. Nevíme dne ani hodiny - kdy přírozenou a zvláště nahodilou smrtí zanecháme. své drahé, není-liž zajištění si životní pojistky úkon svrchovaně žádoucí, dů le~:itý? V Taylor dle výše uvedené zprávy bratr Wm. Roddy přístoupíl do našich 'fad 9. červen ce 1937. Vzal si pojistku na .dva tisíce dolarů. Nebylo mu určeno těšiti se v kruhu svých mi lých a v kruhu spolkových členů nadlouho. Už 22. prosince 1937, čili ani ne za půl roku po svém přijmutí do S.P.J.S.T. z tohoto světa ode šel. Odvedl několik měsíčních poplatků. Naše Hl Úřadovna vyplatila jeho dědicům nominál ní obnos . dvou tisíc dolarů, Vyplatila je nepro dleně, s ochotou a s hrdostí, na důkaz svojí reelnostl, dostoíností, Případ tento budiž me mentem všem, kdož s pojištěním svého a svých milých života hazardně odkládají! Dítě je.požehnáním v každé rodině a posilou naší Jednoty,. je-U členem dětského odboru. Kde j,;ou vaše.ditlev, sestro a bratře? Takhle. si to představujeme, Přičinlivá prá ce našich pionýrů, generace starší a přibývají cí počet školené generace mladší vynesla če choameríčanům Texasu uznáni jinonárodního světa. Splynuli jsme občansky s Amerikou, pl níme svoje občanské povinnosti správně, ale. ít nak jsme hl'di a v upřímné lásce chovéme i1á

rod,

Ve středu, dne 9. března 1938.

V:i!':STNlK

kterého rodem

POChá3il11e

a kte1·ý dneš-

kem demokratickým režimem doznává úcty i obdivu demokraticky vedených velmocí. Je to tato hrdost svého původu a mluvy mateřské, která nám získává čest a uznání mezi vzděla nou třídou Soustátí. Osvobozeni čsl. národa, ú spěšné řešení hospodářských i politických otá zek během skoro dvacetiletého trvání Česko slovenska přineslo mimo uznání ciziny výsle dek další, pro nás vysoce důležitý - zájem na ší mladé generace o národ, jeho mrav a hísto rtí - ze kterého vyšli její rodiče a dědové. Po vítězném odboji a založení československé re publiky počali jsme ve Spoj. Státech tím více chápati, že zde nesmí zahynouti jazyk čsl. ná roda, že mladá republika obklopena odvěkými nepřátely, potřebuje morální podpory všech za hraničních kolonií óechosíováků a že každý u vědomělý krajan bude ve svém bydlišti čsl. konsulem. Aby ve svém okolí dle své schopnosti a možnosti. informoval · jinonárodní veřejnost, vyvracel uštěpačnou, hanlivou propagandu ne přátel Československa, propagoval čsl. tovary a pod. V této morální povinnosti mohou vy:datně vypomoci právě mladí inteligenti, exstudentí university, kollejí mající přistup do kruhů americké smetánky. Události posledních týdnil Hitlerovým husarským kouskem vyvolané vy nesly Československu sympatie demokraticky říaených států, které mají pro jediný ostrov re římu demokratického ve střední Evropě obdiv i úctu. Náš rodový úkol dostává se do údobí no vého: my v pádu napadení českosloyenska ne zůstaneme nečtnní. Spojeni v mohutný všená rodní Svaz čechoameričanů budeme se dožado vati na místech nejvyšších o morální podporu demokratických zřízení republiky československé, bude-U třeba, budeme pro osvobozenou starou vlast obětovati statky i životy, jak již několikráte učinili naši slavní předkové a jak jsme totéž konali my v nedávném boji za osvo bozeni Československa. Bedřich Smetana je největší mistr české hud by a největší český umělec. Jako by genius ná roda se vtělil v jeho prorockou duši, narozené ho 2. března 1824 v Litomyšli. Nesmírně nada ný mladík dostudoval střední školu v Plzni r, 1824, pak odešel do Prahy kde těžce zápasil a studoval jen hudbu. S pomocí slavného sklada tele Liszta založil si v r. 1848 hudební ústav. Ra kouský absolutism vyhnal ohnivého a pokroko vého umělce do ciziny. Působil v letech 185661 ve Švédsku. Vrátil se do Prahy v r. 1861, kde otevřeno Prozatímní divadlo, pod vlivem značného uvolněného politického i kulturního. Smetana řidil v něm jako host, ve válečném ro . ce 1866 premíery svých prvních oper a to "Braniboři v Čechách" a "Prodaná nevěsta". Po těchto . úspěších stal se konečně kapelníkem Prozatímního divadla, v němž setrval až do ú plného ohluchnuti 20. října 1874, kdy překročil padesátku. Před tím ještě napsal a provedl ope ry "Dalibor", "Dvě vdovy", dále napsal slav nostní operu "Libuši", jejíhož provedení v roce 1881 se sice dočkal, ale již neslyšel! V posledním desetletí jeho života, 1874-84, vytvohl v úplné hluchotě svá vrcholná díla. Tak zvláště nád herný cyklus symfonických básni "Má vlast", životopisný kvartet (I. a II. housle, viola a ce lo) "Z mého života", dále ti-i opery "Hubička", "Tajemství", "Čertova stěna". Poslední operu "Violu" již nedokončil. Milosrdná smrt vyrvala ho z těžké duševní poruchy 12. května 1884 v Praze. Tragika výjimečně těžkého života veli kého tvůrce čsl. moderní hudby se naplnila. Smetanovo umění našlo si cestu k srdcím čsl. lidu a právě dneškem, kdy odvěký nepřítel o hrožuje celistvost Československa, pokoušejíc se o vměšování do svrchovanosti samostatného státu, hudba Smetanova je symbolem české tvůrčí schopnosti, je osvobozeným bratřím ide álním provedením programu národního i po slání ve velké rodině lidstva. Smetanovo umění je čsl. lidu neustávajícím· zdrojem pre.mravní · obrozování, posilňování národního bytí i pra vého lidství. Čsl. národ nemá nikde jinde tak silného a ideově tak bohatého umění jako•. je u Smetany. Slovo je slabé na to, aby vyjádřilo, jaký byl Smetana nedostižný a nepfokoi1atel11ý umělec - myslitel, jaký to byl vítdce národa, třebas 11estál v čele polltické arény a zdánlivě se spokojoval rní.l5tf;lm tkhél10 tvůrce hodnot

ku1iul'nlch,

V těžkých hodinách čsl. zahraniční revoluce dával si Masaryk otázku: "Žižka nebo Komen ský?" Rozhodl se pro Žižku. Proto na jeho po slední cestě doprovázely ho armáda a ty tisíce legionáí·ů, kteří na jeho výzvu z bezpečných za jateckých táboril se hlásili k novému umírání v zákopech. Ty statisíce, které se zavlhlýma o čima lemovaly smuteční ulice Prahy, viděly v něm však také Komenského, velkého učitele národa, exulanta, jenž se vrátil, aby splnil kšaft bludného Bratra, předvídajícího, "že vlá da znovu vrátí se do rukou Tvých, národe." Ta ké my v zahraniči, viděli jsme v T. G. Masary kovi Učitele národů, stejného, jakým byl pro svúj věk Komenský. Učitele nového lidství, o pravdové demokracie, úcty k živým a mrtvým, důvěry v život a radostné poslušnosti k záko ným pozemským i k zákonům věčným. Rakev s Masarykem na dělové lafetě znázorúovala Komenského a Žižku v jedné osobě. Myslitele na lužku vojákově - Komenského na Žižkově lužku. Není žádnou tajností, že potřebujeme stálý příliv do Dětského Oclbo1·u a jest"pravdou, že spoléháme na dospělé členy, aby ve snaze této byli ná1>omoc11i. Povinnost. Každý z nás má určité povinnosti k sobě samému, k své rodině, k. bližnímu, spol ku, společnosti, státu a lidstvu. Povinnost je sa mozřejmý a nepsaný zákon, souhrn pravidel, kterými se člověk bezděky i'ídí v každém svém konání. Je povinnosti každého z nás, abychom byli užitečnými členy lidské společnosti, stara li se, aby s,e každý z nás prací obživil a nemusil zatěžovat společnost. Naučit se dobře práci a jí sloužit jiným. Každý člověk by mohl býti lid sky živ, kdyby všichni pracovali a byli sprave dlivě odměňováni; rozdíly stavil mezi bohatým a chudým by pak byly srovnány, bude-li v ko náni našem více lidsko~ti, rovnosti a bratrství. Masarykova věčně platící slova: "Nejhlubší argument pro demokracii je víra v člověka, v jeho hodnotu, v jeho duchovnost a nesmrtel nou duši: to je pravá nadsmyslná rovnost. Mravně je demokracie zdilvodněna jako politi cké uskutečúováni lásky k bližnímu. Věčné věč nému nemůže být lhostejné, věčné nemúže věč ného zneužívat, nemůže ho vykořisťovat a zná silňovat. Demokracie pravá, založená na lásce a úctě k bližnímu a k bližním všem, je uskuteč ňování řádu božího na zemi." české dítě patří do Slovanské Podporující Jednoty Státu Texas. Více bavlny! Nikoli zvyšováním její produk ce, avšak upotřebením ku zhotovování obleků, prádla, sáčkil na cokoliv! Takové heslo bylo vydáno poslední doby sdružením, které si vza lo za úkol·šíření agitace pro rozmnožení odku pu tovarů bavlněných. Je to ve skutečnosti žá doucí svépomoc. Dneškem potřebnější než kdy koli v minulosti, protože .povážlivým klesáním množství do ciziny vyvážené bavlny naše záso by jsou nebezpečně, veliké, zásoba převyšuje po ptávku a tento úkaz nese v zápětí nízkou cenu. Hnutí mělo by býti všeobecně podporováno a hlavně, uskutečňováno v každé rodině po ce lém jihu. Před dvěma roky ukázala se nutnost šířeni agitace pro větší spotřebu hovězího ma sa v domácnostech. Na kampa11 bylo vynalože no $2,000,000 a měla dobrý výsledek. Spotřeba hovězího masa stoupla v zemi o celých 11 pro cent. Proč by cos' podobného nemohli napodo bit bavlnáři? A proč by neměli v tomto správ ně začatém hnutí jíti pi'íkladem? Kolik hed vábných punčoch, damských obleků, prádla a jiných maličkostí se spotřebuje právě - na farmách! Moda zotročuje a v tomto případě dokonce vraždí zájmy bavlnái·ft a tito doposud neprohledli. Rozšíí·ení prodeje tovarú bavlně ných ovšem svízelný problém bavlnářµ neroz luští, ale částečně pomftže. Každopádně stojí . však za zkoušku. .. · .Hosté v:redakci: V pomtělí t. týdne navštívili nás, pilná 'dopisovatelka pí. Paulová, manželé Koteffovi · a manželé Blaganovich z Fort Wo1·th.Dleli. návštěvou přátel v Rosebud, Tex. a na cestě domít zastavili se ve West, chtějíce si prohlédnouti tiskárnu Čechoslováka. - Cvi čitel župy Jižní A.O.S. br. Lácl'a Kadlec zasta vil se u nás letmo; spěchá.le zn, .povinnosti do Taylol', kde bude. v květnu župní llll'lt llQlrnl&ký,

Návštěv¥ r1ás m.ne notěilHY'1

Ve středu, dne 9. března

Strana 11

V:.t!JSTNÍK

1938. I

AN J. FUČÍK, jeden z nejstarších bývalých českoamerických novinářů, zasloužilý ná rodní pracovník, zemřel 25. února v San Fran cisco, Kal. Zesnulý byl průvodcem Milána R. Štefánika· za jeho první návštěvy Ameriky, ho stitelem vynikajících zámořských návštěvníků a spoluzakladatelem českoamer. Tiskové Kan celáře. S Jan J. Fučíkem odešla čsl. Americe jedna z nejrázívotějšíeh postav, pamětník dů ležitých dějin naši zámořské větve. Věčná bu diž čest jeho památce!

• Filmová společnost "The Million Dollar Pro ductions" vyrobila tři celovečerní :filmy hrané výlučně černochy, jež měly značný úspěch. ... Vynikající černošská sochařka Augusta Sa vage obdržela objednávku správY světové vý stavy v New Yorku 1939 na sousoší, představu jící vliv černošské tvorby na světovou hudbu.

•

V naši Unii vychásí několik ryze černošských novin. Největším je "Pittsburgh Courier" v ná kladu 148,000 výtisků, dále "Afro-American" v Baltimore (78,000 výtisků) a "Defender" v Chi cago (46,000 výtisků). Většina těchto listu má velmi dobrou úroveň a úpravu.

...

Ruská vláda se rozhodla urychliti práce při rozšiřování přístavu ve Vladivostoku, největ ším přístavu Dálného východu. Také na Kam čatce bude vybudován nový válečný přistav. S budováním námořních pevností v Baltickém moři bude.započato v nejbližší době.

...

Starý finančník Bernard M. Ba:ruch z New Yorku, osobní přítel presidenta Roosevelta a je ho rádce prohlásil před senátním výborem, vyšetřujícím pokles obchodu a nezaměstnanost, že je proti odvolání kteréhokoliv zákona Nové ho pořádku, ale že odporuěuje umírněnost v nařízeních administrace. ·

...

V úterý min. týdne zemřel náhle v knihovně své vily nedaleko Gardone v Italii následkem mozkové mrtvice slavný italský spisovatel a básník Gabriele D'Annunzio, doživ se bez 12 dni 75 let. Slavný jeho pohřeb nákladem státu bude .se konati podle posledních zpráv v sobo tu nebo v neděli.

Slavný německý spisovatel dr. Tomáš Mann, jenž obdržel Nobelovu cenu v literatuře r. 1929 a jenž opustil Německo protestem proti nazís mu, varuje před fašismem, který je léčkou a přeludem. Dle jeho úsudku Hitlerova vláda bu de míti potíž s podmaněním Rakouska a bude pro ni ještě těžším, aby získala kontrolu nad Československem.

...

Španělští povstalci po opětném dobytí Terue lu byli v uplynulém týdnu hlavně zaměstnáni konsolidací svých nových linií a reorganisaci bojových jednotek, tak že činnost válečná o mezena byla na menší půtky a letecké útoky. Z Hendaye na Španělsko-francouzských hrani cích se oznamuje, že generalisimus Franco chy stá novou ofensivu, není však určitě ještě zná mo, v která místa dopadne nový jeho úder.

• Premier Velké Britanie Neville Chamberlain překonal jakž takž vlny odporu oposíčních stran proti novým směrnicím britské zahranič ní politiky a učinil první přípravy k [ednánío dohodu s Italii. Prozatím však nic nenaznaču je, že jeho plán, označovaný za "realistický", má úspěch zaručen. Chamberlain bude nucen překonati mnoho překážek, z nichž nejzávaz nějšími jsou otázky v souvislosti s občanskou válkou ve Španělsku a se situaci ve střední Evropě.

že i nehoda je dobrá k oznamováni dosvěd čuje následující událost: Obchodníku na před městí New Yorku rozbili zloději v noci yÝkladní skříň a vYbrali z ní všechno vyložené zboži. Pod11ikayÝ obchodník však nenaříkal a nebědo val, nýbrž dal si namalovat přes celý předek obchodu velký nápis, který říkal: "V touze po našem dobrém zboží, nemohli se dočkat, až rá ... no otevřeme." Toho dne vypťodal o.ne!).Ql;>Cl10d":

l1ik VBechl1¥ tiállOIJY jaťniůh 11\teR.

Od středy do středy. Zemědělci, kteří podepíší s vládou Spoj. Stá tu dohodu na základě nového zákona o kontro le úrody ,obdrží subvenci 2.4 centu na libru ba vlny a 12 centů na bušl pšenice, jak rozhodnu to bylo odborem zemědělství prozatímně v pá. tek předminulého týdne. Premíové platy na ta- ' bák budou od půl do půldruhého centu na li bru. Subvence na bušl bramborů ustanovena byla předběžně na 3 centy na bušl a na oříšky: peanuts na 2 centy na libru. Pokud kukuřice se týče, nedošlo ještě k žádnému rozhodnutí. Pre míe tyto platiti se budou z fondu ve výši $500,000,000, který kongres povolil na subvence far mářům, kteří vyřadí část pozemku z pěstění ú rod půdu vystřebávajtcích a věnují ji plodi nám úrodnost pudy zvyšujícím.

Zprávy z Los Angeles, Cal., ze středy tohoto týdne oznamují, že Jižní Kalifornie postižena byla jednou z nejhorších lijavcových bouří ve své historii, po níž následovaly ničivé zá,plavy. Nejméně 26 lidí podle těchto prvních zpráv za hynulo v postižených osadách a kolem 10,000 domovů bylo nutno vykliditi, neboť nacházely se v nebezpečí zatopeni neb odplavení. Škody na majetku způsobené mohou dosáhnouti 15 milionů dolarů. Skoro celá jižní oblast Kalifor nie byla odříznuta od ostatního světa. Množství mostů bylo strženo. Mnoho domovů bylo rozbo řeno hlínovými lavinami. Automobily strženy byly do prudkých záplavových proudů. Školy byly zavřeny. Doprava na železnicích byla o chromena. Záplavové vody zasáhly nížiny nej méně půl sta osad od Ventura až po San Juan Capistrano a od Sierra Madre až po mořské po břeží. Několik tisíc rychle zmobilisovaných po mocných pracovníků posláno bylo do postižené oblasti. Nejméně 10 osob zahynulo při zhrouce ní se dřevěného mostu přes řeku Los Angeles v Long Beach. Druhý most přes tutéž řeku zhroutil se u Maywood.

...

Nový rakouský ministr vnitra Seyss-Inquart pochází z Moravy. Jeho otec, který se narodil roku 1843, byl ředitelem státního gymnasia v Olomouci. Dosáhl titulu vládního rady a byl vyznamenán řádem Železné koruny třetí třídy. V roce 1908 byl dán do výslužby. Po převratu, jako československý státní příslušník, ač žil ve Vídni, dostával od našeho státu pensi. V roce 1920 ve Vídni zemřel. Vdova po vládním radovi Seyss-Inquartovi žila rovněž ve Vídni, kde jí našim vyslanectvím bylo také vyplaceno roku 1920 úmrtné. Její dcera, Irena Seyss-Inquarto va, sestra dnešního nového rakouského mini stra, silně krátkozraká, vzhledem k této choro bě žádala, aby československý stát jí cestou mi losti vyplácel podporu jako část pense, kterou měl její otec. Tato žádost byla však zamítnuta s odůvodněním, že žadatelka bydlí neustále ve Vídni. Seyss-Inquarfovi mají příbuzné na Ji hlavsku, kde mají nemovitý majetek.

Oznámený úmysl brttského premíera Neville Chamberlaina o ujednání dohody s fašistický mi státy Italií a Německem přijat byl Y politi ckých kruzích ve Spojených Státech se znač nou nelibostí. Nebyly to ani, tak říkajíc, žádné pocity smíšené, neboť ani jediný závažný hlas neozval se na obranu nové britské zahraniční politiky. Úředně nebylo řečeno z pochopitel ných důvodu pro veřejnost nic. Takové věci si vyřizují spřátelené státy mezi sebou cestou dů věrnou. Sekretář vnitra L. Ickes, který pronesl minulé úterý řeč v seríí přednášek "Amerika mluví" do rozhlasu pro Velkou Britanii a při mlouval se za jednotnou frontu proti nazísmu, fašismu a komunismu, naznačil, že nemluví za vládu ani za presidenta Roosevelta, nýbrž · jenom za sebe; Senátor Hiram· Johnson, repu blikán z Kalifornie, označil minulý čtvrtek no vé směrnice britské zahraniční politiky za prudkou ránu zahraniční politice americké. Demokratický kongresník Kopplemann stejné ho dne prohlásil, že Velká Britanie zachovala se k Spojeným Státům řalešně a obojetnícky a zahájením vyjednává.ni s ttalií ukázala, že Sp. Státy nemobm1. Be v bvc101,m1osti na nl sPoleh~,

11out1

· ·

· · · ··

Podle posledních zpráv z Tucson, Ariz., stav generála Johna J. Pershínga, který koncem mi nulého týdne vyvolával ty: nejvážnější obavy, obrací se rychle k lepšímu. Lékaři prohlašují, že bezprostřední nebezpečí bylo pi'ekonáno a že Pershing za nějaký čas muže zase dosáhnouti přiměřeně k okolnostem uspokojivého zdravi.

•

Německý polní maršálek Hermann Wilhelm Goering, pravá ruka kancléře Adolfa Hitlera, vrátil se v těchto dnech do Berlína z pětidenní návštěvy Polska, kde dlel udánlivě na lovu lišek, ale v pravdě za účelem upevnění přátelství ně mecko-polského. Byl na cestě té provázen dvě ma sekretáři, dvěm:a lovčími mistry a vojen ským pobočníkem. Byl hostem.presidenta Igná ce Moscického, s nímž měl poradu, stejně jako s premierem Slawojem Skladowskim, zahranič ním ministrem Josefem Beckem a maršálem Edwardem Rydzsmiglym. V úředních kruzích dostalo se mu okázalého uvítání a několik ban ketít uspořádáno bylo k jeho poctě. Má se za to, že s polskými státníky jednal o posledních udá lostech a snad také o možnosti války Německa s Ruskem, kterou mnozí cizí diplomaté ve Var šavě považují za silnou možnost. Polský lid z valné většiny nesouhlasí s těmito námluvami své vlády s Německem. Nechová k Německu žádné dúvěry. Oposiční vťldci prohlašují, že ne smí se připustiti, aby Polsko stalo se vojenským spojencem Německa v jakékoliv válce. V tomto odporu vúči Německu jest jednotné dělnictvo a rolnictvo. Rolnická strana je pro dohodu s Če skoslovenskem.

•

Expresident Hoover cestuje po Evropě a do stává se mu všude vřelého přijetí a poct. Belgi cké university a francouzská v Lille jmenovaly ho čestným. doktorem v uznáni za jeho pomoc nou vyživovací akci evropským státům po svě tové válce. Koncem min. týdne pan Hoover do jel do Prahy, kde se zdržel několik dní. Sobotní zpráva Spojeného Tisku oznámila, že Hoover jmenován byl slavnou Karlovou universitou če stným doktorem filosofie a diplom mu předán při slavnosti, již zúčastnili se premiér vlády dr. Hodža a ministr zahraničí dr. Krofta.

Mezi francouzskou a anglickou . vládou bylo pokračováno v jednání o francouzském návrhu na zamezení leteckého bombardováni otevře ných měst. Až obě vlády se dohodnou na všecn podrobnostech návrhu, požádají všechny vlá dy, zastoupené v londýnském neintervenčním výboru, aby se pl'ipojily k zamýšlenému zákro ku u obou španělských stran. Podobná žádost byla již předložena Svaté Stolici. I vláda Spoje ných Státú Amerických bude zpravena o zahá jených jednáních a o všech rozhodnutích, jež budou učiněna. Podle názoru francouzského ú mluv~ která by mohla vzejíti z těchto jednání, neměla by zůstati omezena jen na Španělsko, nýbrž měla by míti všeobecný ráz a zavazovati státy, které ji podepíší. Všechny státy jistě ma jí zájem, aby bylo zamezeno zabíjení žen, děti a bezbranného obyvatelstva. Úmluva by měla zakázat používání některých bojo;yých pro středků, jako na př. těžkých bombardovacích letadel.

...

V Národním shromáždění prohlásil jménem čsl. vlády její předseda dr. Hodža za hřímavého potlesku sněmovny: "Jsme pro věcné řešení požadavku německé menšiny, .cizi vměšováni zásadně odmítáme, naši republiku, bude-li to ho třeba, budeme hájiti do posledního dechu."

Dle zprávy Newyorských 'rimes se president dr. Beneš o přítomné situaci v Evropě vyslovil v tomto smyslu: "Osud Evropy bude rozhodnut zde. Tato země je přirozeným a nutným bodem evropské rovnováhy. Pakliže tato posice bude ·opuštěna, celá střední Evropa je v koncích. Na še stanovisko klidu je tou nejlepší a jedinou po litikou pro Československo. Je zároveň naším pfispěvkem k světovému míru. V této tragické chvíli tato země svým klidem a sebedťtvěrou a odporem k zmatku udržuje takový stav věcí, který umož11uje větším mocnostem, aby se do~ hodly, zdttll dnešek, nebo z.ítřek je nejlepším časem 1t ut·ovmini . jejích 1.·ozportt. Kalíe se ni..

· kdY 11ejí .tt\k:-ho:i:1t1hJaK se uvafi,ll

<;;';,,

:VISTNtB:

Strana 14 Opereta.tří českých autorii hrána v Jugoslavii. Češti autoři Vanělt, Hrdina a Vesecký na psali operetu "Na modrém Jadranu'', která měla 8. února premiéru v Národním divadle v Zábřehu v Jugoslavii. Záhřebské listy píší o operetě velmi uznale a zdůrazňují v ni če skosícvensko-jugosíavskou spolupráci. Hudbu totiž komponoval jugoslavský skladatel E. Gloz. Krajan, profesor university v Iowa City,.. ob daroval naše museum. V Ná11odnímmuseu se konala schůze příro dovědeekého jeho sboru na níž byly účastní kům ukázány nejnovější pi'.'írůstkypřírodově deckých sbírek musea. Pi'edevším to byla ce lá sbírka amerických měkkýšů, darovaná mu seu prořesorem university v Iowa City ve Spo jených Státech B.. Šimkem, naším krajanem. Dále pak to bylo několik exotíckých zvířat z Afriky, kterou přívezl museu cestovatel B. Ma chulka. Mezi nimi je krásný exemplář divoké kočky z Nairobi, předchůdkyně naší kočky do mácí. Větší cenu má však pi·o sbírky další Ma chulkfiv příspěvek, antilopa z pralesa lturl. ve východní Africe. Jde o zvíře, které, ačkoliv je · dospělé, není větší než náš. králík. Patí·í do rodu antílop Madogua, žijících pod křovina mi tropických pralesu. Je nejmenší z čeledi kopytníků a nejmenší z několika set druhů antilop. Další vzácný přírůstek je veverkovitý hlodavec anomalurus, veliký asi jako naše ve verka, ale o něco silnější, vyznačuje se tím, že má přední a zadní nohu spojenou zvláštním lemem kůže. Je to jeho padák, umožňující mu krkolomné skoky, Anomalurus je noční živo čich. Je stejně čilý jako naše veverka a jen velmi těžko jej lze ulovit. První velká slavnost jubilejního roku: bold školní mládeže presidentu republiky 25. květ. Na staroměstské radnici v Praze jednali zá stupci úřadů a učitelských organisací o uspo řádání holdu mládeže presidentu republiky. Poradu svolalo Zemské ůstředí péče o mládež v Čechách, jež v dohodě se Svazem čs. péče o mládež v ČSR. dalo podnět k uspořádání hol du. Porada, již řídil předseda Zemského středí péče ·O mládež v Čechách a v níš.íníeía tivně zasáhli zástupci zemské školní rady, mě stského školního výboru, učitelských organi sací a příprayného výboru pražského učitel stva pro uspořádání jubilejních oslav, vyty čila tyto hlavní zásady: Čtyí·icet tísíc . dětí prážských národních škol a delegáti žactva všech zemí a národností v ČSR. vzdají 25. května na pražském hradě hold panu presi dentu republiky. Zároveň mu budou děti bla hopřát k 54. narozenínám, jež připadají na 28. květen. Mohutná dětská manifestace na praž ském hradě bude první z velkých slavností k k 20. výročí republiky. Národní škola, v níž je základ a budoucnost státu, přichází první, a by nejen manifestovala lásku a oddanost k republice a k hlavě státu, ale aby vyslechla slova presidenta - Budovatele, která ji budou dobrým poselstvím v práci pro školu i pro ži ů

vot.

ZřiZ()!Vání národních československých re staurantů v ei-zině. V úředních kruzích uvažuje se o tom, zda by po způsobu ostatních států, zvláště Italie a Maďarska, neměly býti zříseny ve význač ných hlavních městech, v nichž soustřud'uje se mezinárodní cizinecký ruch, národní česko slovenské restauranty. Tyto by byly doplňkem propagace Československa. Odborné hotelové ahostínské kruhy byly již vyzvány, aby se vy jádřily k této myšlence. Došlo-li by k usku tečnění a měly-li by se tyto restauranty stá ti účinným propagačním prostředkem k ná vštěvě Československa,pak ovšem musely by splnit první, základní předpoklad: musely by býti skutečnou representací státu a dobře od borně. vedeny, Slavnostní sletová scéna na náměty z Tyrše. V únoru rozhodoval výkonný výbor X. všeso lmlského sletu o sletové scéně. Byl přijat ná vrh s názvem "Budovat a bránit", jehož au torem je dr. Malik. Námět pro scénu byl vzat z dvanácti Tyršových citátů. Scéna bude v o brazech vyjadřovat, z jakých ideí a činů sa mostatný stát rostl a [ak má národ svůj stát budovat a hájit.

Ve středu, dne 9. března 1938. Petrarca v Praze. Praha v době Karla IV. hostila přečetné vý

Z CESKOSLOVENSKA.

znamné postavy celého kulturního světa. V roce 1356 byl tu návštěvou po několik měsíců Nebezpečí slintavky pro děti. italský básník - otec humanismu a křisitel První případ onemocnění dítěte slintavkou antiky - Francesco Petrarca. Účel jeho ce vyskytl se na Zbraslavi. Nemoc měla dosti sty byl zvláštní a odvážný. Závi.děl Praze, že vážný průběh a hrozilo nebezpečí, že budo na ve svých zdech chová tak velilcéosobnosti, jakaženy i jiné děti. Z venkova byly dosud hlá . koje Karel - ,císař římský, a Arnošt - arci šeny jen případy o přenesení nákazy na do biskup pražský. Nechápal, že Praha - pro sta spělé. Jedinou obranou proti přeneseni ná rou . antickou kulturu bezvýznamné město kazy na lidi jest opatrnost při pití mléka. Ne nese slávu a lesk koruny Karla Velikého, ve smí se píti mléko syrové. Ani pasteurisace ne dle neméně skvostné nové koruny svatová ní ,žádnou desinfekcí. Všechno mléko ..nutno clavské. Musel se však podivovat honosnosti převařit. Na venkově je nutno dbát, aby děti lesku Karlova dvora a musel si v duchu při se nedostaly do. žádného styku s nemocným znat, že téměř v ničem nezadá v bohatství dobytkem a dospělí, kteří dobytek obsluhuji, Věčnému městu starého imperia. - V nělwli musí si vyžádat odborných pokynů. Je nutná ka rozhovorech s císařem snažil se ho po zvýšená bdělost, neboť obchod s mlékem jest hnout, aby opustil Prahu a středem říše uči tak rozšířen, že nebezpečí se může vyskytnout nil zase staroslavný Řím. Císař římské říše i v ,obclch,ve kterých není dosud nemocného loupí Věčné město o slávu dávného majestá dobytka. tu - koruna česká bude i nadále ozdobou je Tak už i pan Hůza umřel. diného pravého středu říše. - Karel však od větil: "Koruna svatováclavská nikdy neopu Naše nemocnice mají nemilý zvyk, že se snaží co nejdéle zatajiti, když v nich někdo stí Prahu - proč Praha nemůže být hostitel kou koruny cisaře římského?" P.odal básníko zemře. A tak se dovídáme teprve nyní, že v pondělí večer zemřel ve všeob, nemocnici v vi ruku a tomu nezbylo, než s~ před majestá tem poklonit. Praze ve věku 59 let Josef Hťlza,komorník pre Dva miliony zběhů. sidenta Osvoboditele,o jehož osud se zajímali všichni naši čtenáři, když se psalo o chorobě Když vypukla válka, utajované nepřátelství a smrti Masarykově. Pan Hůza, věrný komor Čechů k habsburské vládě dostalo se 9,0 po ní, který doprovázel T. G. Masaryka již v Ru pi'edí. A nejen Češi, ale i Slováiei,Srbové,, Slo sk a pak se od něho nehnul ani na chvíli, za vinci, Chorvaté, Poláci, Rusíni, Rumuni a I čal stonat v téže době jako president. Poležel talové, všichni tito rakouští poddaní jevili vel si dlouho, až tuto neděli se mu znovu pNtiži mi málo chuti k boji. Celé jednotky těchto lo a když v pondělí dopoledne jej přišli k lůž pluků pfobíhaly k nepříteli anebo se dávaly ku navštíviti, za zámecké lidi z Lán prap:>rčík zajímati. Bylo odhadnuto, že tento1 odboj ve Hejda a klíčník Rančák, byl již .v agonií. Ode velkém pfipravn rakouskou armádu o nějaké šel za svým velitelem a nejlepším přítelem, tí·l miliony mužů, z nichž dva miliony šlo do jak se na věrného služebníka patří. Opustil zajetí dobrovolně. Výsledek toho byl, že Ra svou ženu a děti, jež měl jistě rád. Ale daleko kousko mohlo poskytnouti jen 80 divisí místo víc miloval toho, na něhož ani my zapome 120, se kterými Německo počítalo. Mťlže se s nout nemůžeme. - Josef Hůza navodil se 1. jistotou tvrdit, .že kdyby obyvatelstvo slovan března 1879. Před válkou byl komorníkem u ských a latinských plemen zůstalo loyálni k hraběte Czernina. Vojenská služba jej přived habsburské vládě, Rusové by nebyli s to tak la na ruskou frontu, kde padl do zajetí. V Ru hluboko vniknouti do rakouského teritoria, sku vstoupil do československých legií. V ro jak se stalo v roce 1914. Srbsko bylo by přemo ce 1917 přídělíla odbočka československé ná ženo v tomto roce. Bulharsko by se bylo při rodní rady v Petrohradě Josefa Hůzu profe pojilo k centrálním mocnostem v r. 1914 mí soru T. G. Masaryklovi.Od té doby zůstal ve sto v r. 1915 a ruské...zhroucení by se bylo pro službě u presidenta Osvoboditele nepřetržitě. jevilo již v r. 1916 místo v r. 1917. A v tomto případě Italie (1915) a Rumunsko (1916) by Darovaná stokoruna přinesla smrt. byly zťlstaly neutrální, místo ,aby se připoji V Trkmanci u Velkých Pavlovic žil nuzně ly k Dohodě. V r. 1917 po zhroucení Ruska třiasedmdesátiletý bývalý zemědlský dělník měli spojenci v poli asi 275 divisí proti 370 di · J•osef Hrůzek. Po padesátileté službě u míst visím centrálních mocností. Kdyby Rakousko ního velkostatku dostával měsíčně starobní bylo bývalo s to dáti k disp,osLci 120 divisí mí podporu ve výši 50 Kč. V těchto dnech dostal sto 80, centrální mocnosti by byly pi'edstiho poštou od vzdálené příbuzné z Lipníku 100 Kč. valy Dohodu v takovém rozsahu, že Amerika Když psal poděkováni, byl z radostného vzru by sl byla rozmyslila připojiti se k válce. šení raněn mrtvici a skonal, Věštba o legiích před 300 lety. První kavárna v Praze. Historik F. M. Bartoš vydal v soukromém ti První kavárna v Praze byla otevřena v ro sku přetisk knižky "Posmrtná pocta českým ce 1711, tedy o 40 let později než v Londýně hrdinům," která byla vydána dva měsíce po (1652) a zřízena byla v čísle 34 pod Mosteckou popravě na Staroměstském náměstí v roce věži. Zakladatel jmenoval se Gorgo Hatalah il Demški a pocházel z Damašku. V Praze byl · 1621 pod záhadným pseudonymem Zachel Pu legi de Zybisin. Teprve nedávno se podařilo znám pode jménem Jiři Deodat. Po svém p'.ří historicky dokázat, že pod tímto jménem se chodu do Prahy, roznášel zprvu kávu na pod skrýval úředník ve vládě bělohorského odbo nosu po ullcíeh a poněvadž Pražané si nápoj je a zároveň i učenec Pavel Ješín z Bezdězce. oblíbílí, mohl si otevříti kavárnu. V poměrně V tomoto svém dílu Ješín napsal: krátké době velmi zbohatl, zabýval se i spiso vatelstvím a vydal protižidovské spisy. Židé "Mýliš se však, myslíš-li, že svou mocí·vy pak vyhlásili na jeho závod bojkot, obchod po hladíš i památku pflštího věku . . . Pi'ijde čal upadat a dříve bohatý Deodat zemřel r,· chvíle legií, které jich nenechají bez pomsty a tebe ani tvých bez trestu, a potom svět roz 1740 v úplném zapomnění a bídě. hodne o sv,oboděČechii!" Prá.vQ na dříví z roku 1425. Tato výhružná věštba, adresovaná habsbur V obci Stankovany u Ružomberka od nepa skému přemožiteli, se vyplnila tak, jak se měti, kdY·ž někdo potřeboval dříví, zašel si ke málokterá věštba ve světě splnila. Ješín užil starostovi a ten mu dal lístek na dřevo. Ob přímo slova legie -a legie skutečně pomsti čan pak zajel do lesa, skácel si a odvezl strom. ly exekuci na Staroměstském náměstí ,a. všech Lesy pi'ešly do majetku státu. Lesníci tomu ny nemé11ěpotupné exekuce, páchané na hr to starému zvyku nechtěli rozumět. Podali na dinech, našeho odboje za války. A o svobodě občany žalobu. V těchto dnech 43. občanů ze Čechů skutečně rozhodl celý svět, když před Stankovan stálo před ružomberským soudem. dvaceti lety stan.ovil tvář nové Evropy, Nejstarši z nich při projednávání žaloby před Germáni ·v sudoněmecké straně. ložil &oudu starou listinu od krále Zikmunda. V Bmě se pořádala s b í r k ,a ve prospěch Tuto listinu dostali obyvatelé Stankovan již "Volkshilfe". Sbírali pl'.·i tom následující či v roce 1425. Pl'iznává jim právo užívati lesa a pastvin. Soud všechny obžalované osv,obodila stokrevní Germáni: Kraliczek, Jelinek, Krc patent krále Zikmunda zaslal do· Brna k prozal, Mitschulka, Skružný, Jaschke, Schidlo, zkoumáni. · Kopřiva a Peschke •••

...

Ve středu, dne 9. března 1938.

Vi:BTNIK

.,._____

ZTRACENÝ TESTAMENT ROMÁN. .

Napsal Václav Cech. ._...,..,...,_.,....,__._. ............,....... .._ ..................

byl konec. Zase zmařené naděje, a z ZASE nich vkládaly se do.myslí všech divné my

šlenky a domněnky. Kamilla spěchala zase k matce, zaměstnána úplně v myšlenkách staro stí o její zdraví. A Ondřej pociťoval náhle ja kousi znavenost a marnost všeho; a v těchto pocitech ustaloval se jeho smutek z úmrtí ot cova a v nich vtěloval se pohled do budoucno sti, do toho, co doufal a po čem toužil. Byli tu však ještě jiní diváci dnešního opěto vaného hledání, kterými zmítaly různé pocity a starosti. Starý Piskáček díval se na vše klid ně a s rozvahou, která byla již tak pevně zalo žena v jeho povaze, jako jeho náchylnost, hle dati ve všem dobro, omluvu neb aspoň vysvět lení. Ale vzdor tomu Piskáček svoje pochybno sti měl. Znal přece doktora Plachého tak, jako málokdo.A myslil si, že nikdo nemohl vniknou ti do povahy podivína-doktora, roztřásané stále všelikými odporujícími si city a kolisajíci usta- · víčně v pochybnostech, návalech nenávisti a úzkosti. A přece tajemná událost se dvěma te stamenty, věc, která tak rozhodně odporovala obrazu povahy doktora Plachého, jak si jej byl Piskáček vytvoříl, úsudek a jistotu Piskáčko vu mátla. Nejasné [akésí tušení, že pravý testa ment byl uzmut, přesvědčovaloPiskáčka více a více. Ale vrozená jeho poctivost zastrašovala ho od toho, připínati svoje podezření ke jménu, k určité osobě. Mnohem méně trpěl pochybnostmi synovec· doktora Plachého. On pi'ipjal se křečovitě k doznání majora Čejky, že doktor Plachý učinil odkaz v jeho prospěch. Toto doznání mu po stačilo a Vavi'inec Plachý byl přesvědčen, že slovo majorovo stačí úplně k tomu, aby nárok jeho, jakožto odkazovníka byl uznán a aby od kaz byl mu odevzdán. Nechtěl se truditi staro stmi o svůj majetek; tím, že měl Vavřinec Pla chý ujištění. majorovo, že doktor Plachý na něj v testamentu pamatoval, svaloval starost o dě dictví svoje na bedra majora Čejky. V prosté mysli své skládal na majora Čejku zodpověd nost za to, aby se mu dědictví - a za dědice strýcova přece se musil považovati '-- dostalo. Nejméně uspokojena byla průběhem dosa vadního dědického řízení Pazderníková! Pro ni nebylo jiné úvahy, než té, že pravý testament, o němž major Čejka věděl, je ztracen. Vše o statní, rozmysl všelikých možností o. povaze doktora, o tom, mohl-li svým jměním naložiti jinak, než jak major Čejka tvrdil, bylo jí věcí vedlejší. Dostala odkaz. a odkazu toho musila se domoci tak neb onak. Půjde-li to po dobrotě - bude dobře: budou-li jí však kladeny v ce' stu překážky, ví Pazderníková také, co učiní. Ostatně nehodlala Pazderníková nikterak složi ti ruce v klín; a ani nemusila si umiňovati, že zahájí pátrání na vlastní vrub, pozorování o sob a věcí, vyslechnutí výroků, dohadování se. Vyplývaloto prostě z jediné skutečnosti, že od kaz jí přísluší a že se ho po dobru neb jinak zmocní. Když odcházel Piskáček za notářem, pospi- · šila Pazderníková za ním a zastihla jej ještě na schodech. "Pane Piskáčku! Pane Piskáčku!" volala za ním. "Pojďte ke mně na chvilku!" Piskáček probral se ze. svého zamyšlení tak prudce, že se zračilo na jeho tváři uleknutí. Šel za Pazderníkovou a čekal na její oslovení. "Tak co tomu říkáte, pane·Piskáčku?" řekla Pazderníková. Postavila se proti Piskáčkovi, o přela ruce v bok a dívala se mu pátravě do očí. Piskáček váhal s odpovědí. "Teď se vás ptám, jak si tohle srovnáte v hlavě?" pokračovala Pasderníková. "A zrovna vy, který jste pana doktora znal jako svoje Mí chy. Nebožtík pan doktor najednou je před svou smrtí jako vyměněný, jakoby začal jiný ži vot. S panem Ferdinandem se nepohodne, ro zejde se s ním skoro. Pana Ondřeje vezme na milost a nám všem slibuje hory doly. A najed

nou jakoby se nebylo nic stalo, testament tu

vůbec není a všechno je pryč a všechno patří jen a jen panu Ferdinandovi." Piskáček stopoval řeč Pazderníkové slovo za slovem. "Poslyšte, paní Pazderníková!" řekl náhle, "já myslím, že se nemýlím. Dej Pánbůh nebož tíkovi panu doktorovi lehké odpočinutí, ale ví te, hm, jak bych to řekl, nu: lidumilem, víte, nebyl nikdy. Dejte pozor na mou řeč: pan dok tor byl člověk zcela jiného rázu, než jak jsou sestrojeni lidé jiní. Ten rys povahy nazývali někteří podivínstvím a ještě jiní horšími jmé ny. Ale kdo doktora Plachého podrobně znal, mohl si vše jasně vysvětliti. Nebožtík pan dok tor byl v hloubi duše přesvědčen, že na vezdej ším světě jedinou mocností jsou peníze. Tuto nauku čerpal z celého svého života. Peníze u ctíval jako nějaké božstvo a dle toho zařízoval své názory, svůj život." Piskáček se odmlčel. Nemohl vyjádřiti vše tak, jak sám o sobě - a přiznával se, že niko liv bez hořkostí -- cítil. A nemohl dlouze a ši roce vykládati vše Pazderníkové, jež počala je viti již netrpělivost. "Zkrátka dobře," řekl chvatně. "Pan doktor byl by rád vzal, jak se ríká, peníze do hrobu. A když nemohl, naložil jimi tak, jak myslil, že s nimi bude nejlépe. Svou vim vložildo svého te stamentu. A kdybyste tisíckrát pátrala po tom, změnil-li nebožtí pan doktor své přesvědčení, a kdybyste včřlla pevně slovům pana majora, že pan doktor se změnil a že změnil svou vůli, nic vá mto vše nebude platno." Tak smýšlel Piskáček o doktoru Plachém a o celé historce s jeho dědictvím. A již chtěl bráti se ke dveřím. "Já vím přece, co vím," zašeptala v tom Paz derníková. A v hlase zněla jí tv1'došijná zloba a vyhrůžka.

"Jak to?" tázal se Piskáček. "Zde se děly divné věci, divné věci," opako vala' důrazně stará domovnice. "Nikdo při tom neby I, když nebožtík pan doktor dokonal a ráno jen se řeklo, že se to stalo někdy po půl noci. Ale' já vim víc, pane Piskáčku! Nevíte, nepa matujete se, jak slečna Kamilla, sotva včera o tevřela kasu, zvolala, že v kase někdo musil bý ti, že všechno viděla přehrabáno a přeházeno a teď se ptám, kdo to mohl udělati? Co tomu ří káte, pane Piskáčku?" Piskáček neříkal nic, jen s pfibývající nedů věrou pohlížel na roahorlující se paní Pazder níkovou. "To nebyla jen náhoda," pokračovala tato, "to byl prst Boží; že tu noc před smrtí poslal pan Ondřej telegram. S poslíčkem nemohli jsme se nikoho dotlouci a přece v takovém pá dě se nezavírají dvéře, tu zůstává celý dům o tevřen, ale nahoře bylo zavřeno a mohli tam tedy hospodařit podle své chuti. Jen jedno mne mate, že tam byla taky paní Andrlíková. To mi nejde do hlavy, že by ta také měla v tom své prsty, proč a zač, vždyť ona z toho nic ne má. Ale jen se na ni podívejte, jaká to byla pa ní před smrtí pana doktora a co se z ni stalo teď. Já mám za to, že se s panem Ferdinan dem spolčila a teď, že ji hryže svědomí. Už jsem to řekla u tak to také bude. Ale my mu síme pl'ijít k svému právu." Ruce opřela v statné své boky a výbojně po hlížela na starého Piskáčka, jenž obával se po zvednouti zraků svých. Ano, teď věřil. Ferdi nand byl všeho schopen a paní Andrlíkovou skutečně od úmrtí jejího bratra nepoznával. Kdo ji znal dříve a kdo ji viděl nyní, ten musil příznatí, že v celém chování této paní nastala nevysvětlitelná změna. "Já nevěřím již nikomu," horlila Pazderníko vá dále. "Snad [e to všechno pod jednou po kličkou a pan Ondře] s nimi se všemi. To pře ce není přirozené, že se na všechno jen mlčky dívá a že krčí rameny a že dělá, jako by se ho to ani netýkalo. 'rak beze všeho že by .se dal vy dědit, to přece jen ukazuje, že dobře ví, proč nedělá rámus on." Teď povstával rozechvěně Piskáček. "Ondřej!" zvolal, "o ondřeíoví se ani nezmi ňujte, ten toho nezasluhuje, abyste ho podezří vala. Je-li někdp čistý v tom domě, je to on a ztratil-li se testament, škodu toho ponese prá vě tali:: jako my." "O já žádnou škodu neponesu, já k svému

Strana

11!1

přijdu," navzájem resolutně zvolala Pazderní ková. "Já vím, co vím a nevěřím už nikomu. Major chodí jako zmoklá slepice a pořád jen ří ká, že se testament najde. Já vím, že se už ne najde, ten testament byl odstraněn, ukraden a já půjdu na policii, aby hledali a chytil zlo děje. Nač bych držela za zuby, když vím, jak to všechno bylo. Tu noc se rabovala.v kase a paní Andrlíková musí o všem dobře věděti. '!'u teď pálí svědomí a proto jen je nemocná. A uhlídá te, pane Piskáčku, jak se pan Ondřej s panem. Ferdinandem vyrovnají a nám odstrouhají, mrkvičku. Ale ne, do toho se teď vložím já. Já k svému přijdu, to mi nemusí ani pan major stále říkati. Ale sama si k tomu pomohu třeba pomocí policie." V tom vstupovali do pokojíku domovnicema jor Čejka a za ním Ondřej, kteří hledali Pis káčka. Za nimi ostýchavě a přece se známkami sebevědomí tlačil se fiakrista Vavi'inec Plachý, jenž již se viděl býti žižkovským domácím pá nem a nyní všude v patách následoval majo ra Čejku, z jehož rukou přijmouti měl velko lepý odkaz po strýcovi. Piskáček i Pazderníková se zábleskem na děje pohlíželi na příchozí čekajíce, že zvěsto ván jim bude nález testamentu. Ale zoufalý obličej majorův hned poučil je o opaku. "Pane Piskáčku," hlásil se major, "hledám vás, hlodáme vás. Musíte vyjednávati. Já jsem prudký člověk, já jsem prchlý, já se neznám, když pl'ijdu.do ráže a proto jsem šel raději ta ké do pense. Vy musíte vyjednávati s Ferdinan dem, vy jste klidný člověl{a vy to všechno vy jednáte tak, jak to vlastně n1ělo podle testa mentu býti. 'l'estament je prj č, s tím se vám již nemohu tajiti." "Je ukraden," diskantním hlasem kí•ičela Pazderníková. "A já vím kým a jak a bude z toho rámus, že celá Praha nebude o ničem ji ném mluviti. Já musím dostati svou pensi. .Já se nedám ošidit ani o krejcar!" "Ale, paní Pazderníková, počkejte pi'ece," chlácholivě pl'istoupil k ní Ondřej. "Co tatínek ustanovil, ví zde pan major a bratr se Jistě po dle toho zachová. Byl bych s ním už promluvil, ale zde pan major nechce." "Nechci," živě přisvědčil maj0r Čejka, "ne chci, poněvadž vím, že byste se spolu seprali. Odpusťte, Ondřeji, ale já vás znám oba velmi dobře. Zde pan Piskáček půjde nahoru a pro mluví s Ferdinandem, co vlastně chce !iělati, jak se chce zachovati. Já nemohu a vy nesmí te též. Já ten testament měl v rukou, já a dok tor Pokomý ho četl též. To vyi'.·iďt>:, pane Pis káčku, nahoÍ'e Ferdinandovi a z~pti>jtese, jak a kdy tu záležitost chce urovn.,ti. My zde po čkáme." "Půjdu s ním, pane majore," nabízel se On dřej. "Vždyť mně to vlastně nále;,i a já vím, že pochodím zcela dobře." "Ne, ne," bránil major. "Co vám říkal bratr, kdykoliv jste se jen zmínil, co hodlá počíti? Ať se hledá testament, to byla jeho odpověď a ve slovech jeho ležel posměch, kterému jsem já dobře rozuměl. S ním musí jednati klidný a l'Ozumnýčlověk a to je pan Piskáček..Jděte te dy a přijďte 11ám vyi·ictit,co řekl." Piskáček po krátkém zdráhání šel. Zdráhal se proto, že v posledních dobách dostal se v pi'íčině nemanželského jeho dítěte do vážného rozporu. Ale šel. Chtěl také o této záležitosti s Ferdinandem vážně promluviti. Major zatím k utišení myslí opakoval z pa měti znění testamentu doktora Plachého a do vozoval,že za každých okolností testament ten se musí státi skutkem, i kdyby skutečně byl ztracen, poněvadž on a doktor Pokorný jsou svědky jeho obsahu. Než se kdo nadál návratu Pi::ikáčkova,již byl zpět s tváří vyslance, jenž velmi špatně pocho dil a velmi špatně záležitost svou vyfidil. Byl l'Udýv obličeji a z prvu nebyl s to vypraviti ze sebe ani slova. Oddychoval těžce, jako by byl právě zvedal ohromné břemeno. Oči všech lpěly na něm s jedinou tou otáz kou, jaký byl výsledek jeho vyjednávání. Mávnul jen rukou a zrak upfol k zemi, když slabým hlasem zašeptal: "Špatný člověk." Ale účinek:byl stejný, jako by tak byl zvolal hlasem hromovým. "Neříkala jsem to?!" křičela Pazderníková,

"•

Strana 16

"Já jdu na policii, já budu hledat pomoc na patříěném místě." "Co řekl ?" tázal se major Piskáčka a hlas se

mu chvěl·*rozčilcním. "Vzkazuje nám všem zde dole," pravil Piská ček, "že nahoře nemáme již nikdo co hledati a zejména vám, pane majore, vzkazuje, že se nemáte již nahoře ukazovati, jinak že zejména vám ukáže dvéře, To jsou jeho slova, pane ma jore a odpusťte, že je vyřlzují. Nenechá prý již nikoho ani páchnouti do bytu svého otce a použije prý domácího svého práva, kdyby ho ještě někdo chtěl obtěžovati. On prý je dědi cem sám a sám a komu to není vhod, ať si stě žuje kde chce. To prý se týká také vás, pane Ondřeji, pakli byste chtěl něco více, než býti hostem v tomto domě. Vy prý víte velmi dobře, proč jste byl vyděděn a pakli prý své vydědění neuznáváte, máte i své právo hledati, kde chce te, ale s nikým prý už ani slova nevymění. Se mnou prý teď začne soud, abych mu vrátí], co jsem od něho neprávem vymamíl na dítě, které prý není jeho. Do kriminálu prý mne přivede, a ne aby vyplácel nějakou pensi po otci. Tak prý s námi od nynějška bude mluviti." "OndÍ'ejnechtěl ani doposlechnouti hrozný ten vzkaz. Chtěl letěti nahoru a tu nepochybně by lo by došlo k násilnostem, neboť Ondřej roze chvěním, studem, vztekem a bolem sotva dý chal. Leč major stál před dveřmi a zastupoval mu cestu. "Ne ne, Ondřeji," pravil chlácholivě, ač sám by byl potřeboval přímluvy, aby se mírnil. "Buďte klidným a zůstaňte zde. Já tam ne půjdu též. Teď s ním promluvím prostřední ctvím úřadů. Ztráta testamentu není jen naho dilá. Ztratily se ještě jiné věci, které jsem v kase viděl a které tam včera nebyly. Scházejí všechny hotové peníze, státní papíry, kterých balíček, obnášející ti'icet tisíc zlatých, v poklad ně byly uloženy. Škatulka se skvosty schází též. Urážeti se dále nedám, ale pošleme ještě jed noho parlamentáře a tím může býti za nyněj šího stavu věcí jen paní Pazderníková." A major zraky hledal starou domovnici. Ne bylo jí tu. Jak major bránil Ondřejovi, aby se Ondřej hrial za svým bratrem nahoru, okamži ku toho použila domovnice Pazderníková, že nedbajíc již dalších návrhů, počala jednati dle svého rozumu. Major a všichni myslili, že domovnice šla se pozeptat přímo Ferdinanda, co vlastně zamýšlí a sotva pozorována byla její nepřítomnost, na' pjatě zase vyčkávali, že z krátko se navrátí s nějakým pořízením. V debatování minulo půl, celá hodina, ale Pazderníková se nevracela. Konečně Ondřej byl syt všeho čekání. "Nač tu prodléváme?" prohlásil zcela určitě. "Mám za to, že svou záležitost projednám nej lépe sám. Mně nejde o mne, ale o ty, jež otec obmyslil ve svém testamentu. Kdyby šlo pouze o mne, já byl bych bratrovi ani ruky nepodal, ale zuby, nehty brániti budu práva jiných. K tomu povořána není Pazderníková. Její práva, Piskáčkova práva, zde bratrancova práva budu hájiti já~ Pojd'te, pane majore, buďte svěd kem, že chci a dovedu býti mírným." Poněvadž utuchlo rozechvění majorovo, před pokládal tento, že také Ondřej jest dostatečně klidným, aby vyjednával s bratrem svým. Pro to již neodporoval a následováni jsouce stále mlčenlivým fiakristou Vavřincem Plachým a zamlklým též Piskáčkem ubírali se Ondře] a majdr vzhůru do druhého poschodí. Byt byl uzamčen. Ondřej prudce zazvonil a major z této. okolnosti soudil, že není ještě On dře] dostatečně klidným, aby rozvážně mohl vyjednávati. "Ondfoji, pamatujte se," šeptal mu. "Nebuď te prudkým. Mírností docílí se nejvíce." "Jen mne nechte," odpovídal Ondřej. "Jsem klidný jako jsem ani nemyslil, že bych za po dobných okolností mohl býti." V tom již ozýval se hlas Ferdinandu.v za zamčenými dveřmi. "Kdo to?" "Já," ozval se Ondřej. V zámku zaskřípěl klíč a Ferdinand stál ve dveřích otevřených. "Ah," zvolal a vystoupil 11a chodbu, za sebou dvéře uzavíraje. "Pan major též a přece jsem :vzkázalpo Piskáčkovi, že si pi'eji, abych byl u-

Ve středu, dne 9. března 1938.

V:.i!\STNÍK

ležltostech vždy vyskytují se spory, ale zde ne šlo již o pouhý spor, nýbrž o hotový podvod, o krádež věcí určitě naznačených a vedle toho o zřejmé okrádání těch, jež v udánlivém testa mentu' se značnými odkazy byli jmenováni, o vydědění jednoho z přímých dědlcu, jakým byl druhorozený syn Ondřej. Z okolnosti té, že komisař zastihl Ondřeje právě v tom okamžiku, když poboui'en a v ná valu nezkrotitelného hněvu bušil do dveří, za nimiž uschoval se Ferdinand, z okolnosti té správně soudil komisař, že tento případ neode hraje se již hladce, že v zápětí bude míti vyše třování, že rozvine se sensačni proces a že tudíž jest jeho povinností, aby svědomitě konal vše chna přípravná šetření. Proto hleděl záležitost tu objasniti co nejpodrobněji. Hned vycházel ze stanoviska, že testament tu skutečně byl a že byl někým odstraněn. Ale kým? První pode zření ovšem padalo na Ferdinanda, ale ten u lože umírajícího nebyl sám, byla tu též jeho te ta paní Andrlíková, jak obšírně komisaři již by lo sděleno domovnicí Pazderníkovou. Zkušený policejní úředník počínal si velmi o bezřele. Vyšelven na chodbu, kde k službám je ho stáli připraveni dva detektivové, kteří přišli za komisařem, aniž si jich dříve kdo všiml. Jed noho z nich ihned poslal pro doktora Pokorné ho, druhého nechal státi na chodbě jako na stráži. Pak dal si zavolati komisař Kamillu, která dosud dlela u matky s hrúzou pozorujíc, že roz por bratrů vzplanul na novo a že přestává již býti domácí záležitostí. Určitá její výpověď, že testament přijala z rukou strýcových a že ho sama uložila do pokladny, závažnou stala se zejména tou okolností, že klíče od pokladny po celý následující čas měla u sebe a že tedy vil. bee nikdo pokladnu již otevříti nemohl, leč by užito bylo klíčů nějakých jiných. Každý majitel ohnivzdorné pokladny mívá dvoje klíče. Kdo je měl? Major podával vysvět lení, že na tuto okolnost ani nevzpomněl, že u příležitosti loňské cesty doktora Plachého do Karlových Varů tento mu odevzdal duplikát klíčú k uschování, že tyto klíče dosud doma má a že tudíž vyloučena byla možnost, aby po moci těchto kličú někdo dostal se do pokladny. "A kde jste měla vy, slečno, svěřené vám klíče?" tázal se komisař. · "U sebe, v kapse,'' odpovídala Kamilla. "Tedy vám je snad mohl někdo v nestřeže ném okamžiku z kapsy vytáhnouti, či vylučuje te tuto možnost?" Kamilla: možnost tu vylučovala, poněvadž krom matky nikdo do jejiho pokoje nepřišel. "Tedy paní matinka přece," docela lhostejně vyzvídal komisař. "Tu nutně musím též mluviti s ní." "Matinka spí a je nemocná," prosebně vzta hovala Kamilla ruce ke komisaři. "Ji ušetřte, prosím. Bude rozčilena ještě více, než již jest." "Tak, jest rozčilena?" jako by soustrastně tá zal se policejní úřadník. "Nesmírně. Od strýčkovy smrti třese se a le ká se všeho." "Ovšem, to rozčilení," svědčil komisař. "Ale mluviti s ní mus~m přece. Prosím, slečno, do provoďte mne k ní laskavě." A aniž by připouštěl nějakých omluv, ubíral se směrem ku pokoji, kde ležela paní Andrlíko vá, tak jistě, jako by v těchto místnostech byl doma.

šetřen jeho společnosti. Zde v domě jsem pá nem nyní já, kolikráte to mám opakovati!" "Ferdinande!" zlostně zvolal Ondřej. "Ano, zde jsem pánem já," povznešeným hla sem opakoval Ferdinand. "Není-li to vhod, bu du stejně mluviti s tebou jako s ním. Dost se nás naobtěžoval za života otcova. Ty jsi můj bratr a k tobě se také chci bratrsky zachovati, ale veškeren cizopasný živel musí scházeti v tvém průvodu. Pojď, bratře, ale ostatní ať se nepletou do našich záležitostí." "Mluv uctivěji s přítelem našeho otce," vzkřikl Ondřej a v oku jeho zasvítil blesk hně vu. "Všechny dvéře ať jsou pro něho otevřeny dokořán. Otevři!" Ferdinand otevřel a mžikem vklouzl za dvéře, jež rychle za sebou příraall. "Tak-li se mnou mluvíš, pak si jen jdi též," křičel za uzamčenými již zase dveřmi. "S tebou jsem se chtěl vyrovnati v míru a dobrotě, ale takhle, když mi přicházíš - " Další jeho slova zanikla v hluku, který způ sobil Ondře], vztekla kopaje botami do dveří. "Otevři, padouchu," křičel, "nebo dvéře vy vrátím." Ale pojednou nastalo ticho, ticho vyvolané příchodem policejního komísaře, jenž v průvo du domovnicePazderníkové předstoupil až před dvéře bytu doktora Plachého. Pazderníková totiž vykonala svou hrozbu a šla se domáhat pomoci policie. Odtud vysvětle na byla dlouhá její nepřítomnost. Sdělením je jím z počátku nebylo dáno víry, až cestou tele fonickou promluveno bylo s notářem, jenž po tvrdil udání Pazderníkové, že v domě stalo se podvržení platného testamentu a vyslán byl úředník, aby ,eelou záležitost vyšetfil. "Ve jménu zákona, otevřte," zvolal policejní komisař a jelikož ihned nebylo rozkazu tomu vyhověno, opakoval jej zvučnějším ještě hla sem. Ferdinand otevřel. Všichni vstupovali nyní do bývalého bytu doktora Plachého. Komisaí· napřed a za ním major, Ondřej, Pazderníková, Piskáček a fia krista Plachý. "Ustupuji moci a úctě před zákonem," pravil Ferdinand. "Ve fantasii několika lidí žije před stava, že sotva pohřbený můj otec zanechal ně jaký testament, z něhož odvozují určití lidé ne smyslné prospěchy. Jsem úplně k službám, pa ne komtsaří, ale prosím, abyste mne chránil před urážkami a snad i násilnostmi. Prosím, jen konejte svou povinnost." Policejní úředník nebyl nováčkem. Ihned prohlásil, že napřed, vyslyšev již stížnost do movnice Pazderníkové, chce promluviti mezi čtyřma očima s Ferdinandem. A tak, zaneehav všechny, jimž příchod jeho byl jen vítaným, o debral se s Ferdinandem do odloučeného po koje. Zde dal si znova vypravovati, oč vlastně jde. Jistě · a bez nejmenších známek nějakých rozpaků odpovídal Ferdinand, že proti němu jako jedinému a pravému dědici bylo podnik nuto hotové spiknutí se strany majorovy. Na to zavolal si komisař majora a zase jej vyslýchal odloučeně od všech ostatních. A za krátko viděl, že není tu ani potuchy o nějakém spiknutí proti Ferdinandovi, nýbrž naopak, že sdělení majorova jsou velmi pravděpodobná, neboť nejen že uváděl tento sebe jako určené ho vykonavatele poslední vůle doktora Plaché ho, kteroužto poslední vůlí na vlastní 'oči vi děl a četl, on za svědka vedl vedle Kamilly též nepředpojatého ošetřujícího lékaře doktora Po korného, který rovněž si znění testamentu pře četl. · Major vyslovoval nyní nepokrytě své. pře svědčení, že testament zločinnou rukou byl z pokladny odstraněn a opíral toto své přesvěd čení o závažnou tu okolnost, že od té doby, co Kamilla testament vložila do pokladny, doktor Plachý nejen z lože svého nepovstal, ale vůbec ani povstati nemohl, poněvadž mu k tomu již scházely síly. Ale nejzávažnější okolností bylo, že scházely v pokladně státní papíry, které před smrtí doktora v pokladně byly a že tam scházela škatulka se skvosty a škatulka se zla tými penězy.

<Pokračováni.> Vlastnický zápis pod mořem. Společnost "Turk a spol." v Šibeníku dostala od jugoslávské vlády svolení, aby vyzvedla s mořského dna lod' "Szent István", nejmohut nější kdysi obrněnec rakousko-uherského vá lečného loďstva. Loď byla potopena za světové války u dalmatského ostrova Premudy. Potopil ji italský důstojník, který se s motorkou dostal až k ní a z blízkosti ji torpedoval. Loď se poto pila a utonulo přes 300 námořníkú. Vyzvednutí vraku bude nákladné, ale vyplatí se. Tvrdí se, že na lodi bylo několik milionu ve zlatě. Společ nost si už vlastnictví vraku zajistila. Potápěč vyhledal loď v hloubce 48 metrů a upevnil na ní tabulku s nápisem: Vlastnictví společnost! "Turk"•

To rázem měnilo v očích komisařových celou situaci. Ze zkušenosti věděl, že II dědických zá-

Ve středu, dne 9. bfezna

1939.

DĚTSKÁ BESÍDKA Ušáček Riki. Josef Barnáš. SUCHÉ TRÁVĚ pod rozložitým dubem vy V . stlali si měkký pelíšek zaječice Rama a její synek Riki. Riki byl celá maminka. Měl chlupatý kožíšek s nádechem stříbra, bílý ocá sek, hezkou zaječí hubičku a velký rozoumek. Bylo jim dobře. Zrána vybíhali na šťavnaté zelné lupeny s velkými rosnými kríijemi, v pod večer pak na mladý jetelíček se sladkými me dulkami, po večeři špulili spokojeně hubičky, ježili vousky a panáčkovali. Zvlášť Riki si ne mohl ani dost vynachválit, jak je ten svět hez ký. Ani myslivci mu nedovedli pokazit dobrou náladu. Stačí jen obratně kličkovat, dobře se krýt, a pak prý lítají· broky místo do kožíšku pánubohu do oken. Leč jedna věc ho však pře ce trvale trápila, věc, které se jako zajíček ni kdy nemohl zbavit. Bylo to - broušení zoubků, Právě· dnes večer před spaním mu maminka zase připomínala: "Riki, už sis obrousil zoubky?" "Ale, mamko, vždyť jsem si je brousil nedávno." · "To nevadí. Zvykej pořádku, Riki. Zoubky se musí stále obrušovat." "Nu, přece však ... " "Neodmlouvat a hybaj! Šupity!" Hrozně nerad odšoural se Riki k tlustému du bovému kořenu za pelíškem, na němž si jejich rodina už odedávna brousila hladáky, a nespo kojeně pobroukával: "Nemá-li pak to zajíček na tom světě přece jen hloupě zařízeno, pořád aby zoubky obru šoval a pořád. Když neobrousíš, zuby přerostou, hubičků neotevřeš a zemřeš. Tak to je. Nejlépe . , se mafípřece jen lidé. Pozoroval jsem je oneh dy z ovsa, když svačili na mezi. Samé dobroty jedli, žlutavé máslíčko, tvarftžek, čerstvý chle bíček, a prosím, nikdo z nich zubů neobrušo val. Nikdo, jenom já, ubohý ušáček Riki." A Ri, ki počal ze zlosti s takovou prudkosti strouhat o kořen, až třísky lítaly. "Už jsi hotov, Riki?" volala maminka. "Zaplať pánbu, zas na pár dní pokoj." A pak šli spat. Riki musil dát mamince na dobrou noc pac a pusu a potom se stáhl do klu bíčka, aby mu nebylo zima. Ale dřív než usnul, posteskl si: "Víš, mami, přál bych si, abych měl zuby ja ko mají děti, nemusil bych je pořád brousit." "I ty rozoumku jeden, myslíš, že lidé nemají starostí se svými zuby? Maji s nimi zas jiné trápeni. Každý večer si je musí pomazat tako vou kaši a drhnout kartáčkem. A každou chví li je bolí, k doktoru s nimi běhají. Právě nedáv no jsem nakoukla okénkem u hajných, a co jsem viděla? Hajný hekal a fňukal, tvář si dr žel celou opuchlou, haíníce nepostačila nahří vat vlněné šátky. Tak to je. A kdypak nás, zají ce, boli zuby? Leda když pes kousne. Buď jen tedy rád, že máš své hlodáky." Ale nezkušený Riki si nic vymluvit nedal. U sinal s přesvědčením, že by přece jen bylo lep ší mít lidské zuby, které netřeba obrušovati. A jak tak na to myslil, ukolíbal se pomalu v hluboký spánek. Najednou se mu zdálo, že mu hladáčky pomalu vypadávají a místo nich na růstají opravdové zuby dětské. Jakmile je však ucítil v puse, ihned dostal chuť na cukroví. A zrovna jako v pohádce, náhle kde se vzal, tu se vzal, před Rikim ležel pytlík bonbonů, Bože, ty chutnaly! Nu, Riki chroupal, chroupal, až ji skry lítaly. Ale najednou, co to? Hořejši zoubek se ozval a počal bolet. Riki se nejprve nepokoj ně zavrtěl, potom sebou kroutil, konečně i před ní nožičkou si v zoubku zašťoural, ale zoubek nepřestával, naopak, začal vie a vice, Už se Ri·

ViSTNht:

strana

kl chtěl dát do pláče a utíkat k mamince, kd~ se probudil. Nemohl se honem vzpamatovat, kde je a co se děje. Nejdříve si sáhl na zoubky a když zji stil, že má své hledáčky, že ho nic nebolí, že le ží s maminkou pěkně v pelíšku a že to byl vše chno jenom sen, tu měl radost, že si ji nikdo nedovede představit. Samou radosti už ani spat nemohl, ačkoliv ještě nesvítalo. Venku padal tiše a hustě sníh, všecko kolem bylo zaváto od lesíka až daleko za řepná pole. Riki však vstal, kradí se vyhrabal z pelíšku a . pustil se po měkkém sněhu k potoku delů. Zdr žel se dlouho. Teprve když se sluníčko vyhoup lo nad bílou peřinu, přihopkal domu. "Kde ses toulal?" ptala se zaječice přisně. "Ale, brousil jsem si zoubky," usmál se Riki. "A budu si je od nynějška brousit často a bez rep tání," A Riki vyprávěl udivené zajíěíoí, co se mu v noci zdálo. Od té doby pak skutečně nikdy ne čekal na maminčino vybídnutí, nýbrž pamato val na broušení sám. Brousil zoubky tak pilně, div si je dočista neubrousil. ZA STO LET.

Miroslav Rutte. "Čti, dědečku, čti!" Děvče sklopilo víčka, jež zjemnila do smutku tichost večerní chvíle. V okně za chudými listy .kvítin zdvihaly se továr ní komíny, A byly jako žerdě obrovitých prapo rů pod mraky, táhnoucími oblohou. Bílá, elek trická záře stoupala z města; dole, hluboko do le leželo jako ohromná, tmavá živočišná věc, jež rostla a tlačila se vzhůru, jak se stmívalo. "Víš, Man:to, kolikátá je tato noc na světě?" řekl dědeček a yYhlížel jako bezradné dítě, jak seděl s rukama pokorně skříženýma. "Snad kdysi mladí a silní lovci vyšli před stany a dí vali se právě na náš kousek nebe, aby poznali, bude-li dobrý den. A tráva voněla a lesy šele stily, skrývajíce zvěř. Nyní je tu náš dům. V pátém poschodí sedíme ty a já. Jest osm hodin. Píšeme rok dvoutisící osmnáctý. Ty jsi mladá a čekáš." · "Čti, dědečku, čti!" "A co mám čísti? Jak věřili kdysi lidé, že se otevře hora a boží vojska vyjdou jim na pomoc, či jak se stali božími bojovníky;?" "Ne, čti o dnu vzkříseni." Pědeček s úsměvem otevřel knihu se staro bylými obrázky a jeho hlas zněl tiše, až vše chen splýval s tmou: " ... A toho dne Praha tóhula v praporech. Ohromný jásot davu jako dlaně zdvižené až k nebi, jako jediný vzlyk rozlehl se městem, když do nádraží vjel vlak pod vlajkami Francie a Ameriky. Lesem proporův a skloněných čel jel pak Osvoboditel k hradu. A po celou cestu zvo nili všemi zvony. I zdálo se, že celé město klečí na kolenou. A bylo tak hluboké štěstí této chví le, že lidé mysleli, že sni. Hladoví, zmožení, u týraní se usmívali, jako by se probouzeli. Teh dy mírné zimní slunce rozlilo se nad městem a lid pocítil, že se naplňuje veliké proroctví, že hlas poníženého srdce pronikl do nebes." "Dědečku, a bylo to dávno?" "Sto let, mé dítě, sto let o letošních váno cich." "Byla bych chtěla tehdy zamávati svým šát kem. Myslíš, dědečku, že přijde ještě někdy ta kový den, že ještě uvidím hrdiny?" "Nevím, Marto. Je třeba tři sta let trpěti, tři sta let zoufati, aby mohl přijíti takový den. I staletí mají své svátky. My, my však umřeme už jen ve všední den." "A myslíš, dědečku, že oni tehdy věděli, jak jsou vyvoleni?" "Snad ani nevěděli. Kdo stoupá po úbočí ho ry, nevídívá její výšky; ale spatřuje jen skály a kameny a hluboký les." '"závidím ll1Jl'tvým, dědečku, já živá jim závi dím. Myslím si, že kdybych uviděla tisíc prapo rů, nikdy nezvím, co jsou to prapory. Neboť tehdy, to bylo jiné. To vládly na po zdrav vzkřiseni!" I v Československu je rostoucí zájem o mo narchii. V té spojitosti se uvádí jméno prince Starhenberga, někdejšího vůdce rakouských Helmwehrft, v jehož žilách prý kolule krev 'če ských králti. stateman (Kalkuta.)

"·

llfed zahájením. výroby vlny z mléka? Koncem února přijela do Prahy skupina francouzských průmyslníků textílních, která je interesována na přípravách k výrobě umělé vlny z mléka v Československu. V přádelně Schmiiegerově ve Svatavě na Falknovsku se konaly pokusy s výrobou a především umělé vlny podle patentu Lanital. ,Výsledky jsou p•rý tak příznivé, že se jedná o zařízení továrny na umělou vlnu na Moravě. Vyráběla by se podle zdokonalených patentu italských. Francouzské prťimyslníky, .kteří si pi'ijeli výsledky pokusů prohlédnouti, vede textilní průmyslník Flipo. Jedná se již také, jak oznamuje=P, T.", s Ob chodní společností mlékařských družstev o do dávku potřebné suroviny, to jest kaseinu z mléka. O financováni továrny na umělou vl nu prý se zajímá skupina brněnských nnaně níků, ke které· náležejí president Moravské banky dr. Kyjovský a generální ředitel Schmie gerových textilních závodu Gustav Haas. U skutečněním tohoto plánu bychom u nás měli zastoupeny obě hlavní vý1,oby umělých vláken - z celulosy i z mléka. Přes polovic japonských vojáků neví,-· proč musí bojovat v Číně.

Dopisovatel pařížského listu "Excelsior" po ložil deseti náhodným japonským vojákům v šanhaji otázku, proč jeli válčit do činy. Vojáci byli ze všech společenských vrstev. Odpovědě li: 1. protože to byla císařova vůle, 2. nevím, 3. protože náš pluk byl sem přeložen, 4. nemám tušeni, 5. protože nám císař poručil, 6. protože Číňané porušili smlouvy s námi, 7. protože nás Číňané napadli, 8. protože šlo o čest naší země, 9. protože je v Japonsku příliš mnoho obyvate lů, 10. protože chceme obnovit v Číně pořádek. Odpovědi ukazuji: (1. až 5.) polovina tázaných vojáků odjela jen proto, že musela. z druhé po loviny dva další nemají tušení o pravém stavu věcí, rovněž osmý voják ne, který si pomáhá frází. Teprve dva poslední opakují běžné ímpe ríalístícké důvody, Muže taková armáda ob stát ve vážné zkoušce, kde nerozhoduje zdrcu jící technická převaha? JAK NA PRAŽSKÉM BRADĚ ROKU 1851 STRAŠILO.

(Dokončení se strany 11.) vzdálenosti dvou sáhů pokáceny. Ostatně nechť spolehliví lidé stoku často prohlížejí. Proč tato kanálová historie, jíž se zabývalo také ministerstvo války, vzbudila tolik zájmu? V bývalém klášteře sv. Jiří sedělo od r. 1848 mnoho politických vězňů a od června minulé ho roku také pruský revolucionář M. Bakunin. To byli pro c. k. úřady hořčí hosté, tím spíše, poněvadž se vědělo, že němečtí demokraté usi lují se značným vynaložením peněz o Rusovo vysvobozeni. Mimo to pražská policie nalezla na nárožích tajně nalepené vyhlášky, jimiž v případě nepropuštění vězňft plakátujíci vyhro žovali donucovacími prostředky, a jedním z nich bylo též vyhození hradu do povětří. Místo držitel Mecséry měl zase jinou, trochu romanti cky podbarvenou starost. Ve svém podání "0berhofmeisteramtu" zmiňuje se také o výhrfiž kách podvratných živlťi a z nich plynoucímu nebezpečí pro zde sídlícího odstaveného císaře Ferdinanda V. Avšak okolnost, že na hradě na lezeny podzemní místnosti, jejichž existenci nikdo netušil, zavdala mu příležitost k úvaze, zda na pověstech, že hrad je tajnými chodbami spojen s rftznými budovami dole ve městě, ne..: ní přece jen něco pravdy. Kdyby tomu tak by lo, pak by ovšem residence nevyhovovala ani jako císařsko-královské sídlo, ani jako takticky dftležitý bod. Bylo mnoho povyku pro nic, ale tajného, ne boť z Vídně zdůrazňovali, aby se pátralo dále "ohne alles Aufsehen" (bez povyku), a jeho vý sledkem bylo jen zahrazeni kanálu troji mříží. Tedy detail hradní historie, který by nestál celkem ani za zmínku, a svědčici leda o starost livé péči Rudolfově, která mu při pensionování vynesla šlechtictví a znak s hradební zdí o pěti věžich a s rytířem, držícím ve skřížených rukou meč a ohromný klič. Než detail má v sobě pře ce jen závažné jádro. Neobsahuje snad stopu pro archeologický výzkum hradu? Vzpomeňte na onu místnost, kterou kdysi kanálová komise nalezla pod druhým nádvořím!

Strana 18 JEDINÉHO ČESKÉHO SEDLÁKA HENLEI NOVCI VYPUDILI.

Ve zněrněené obci Lideí·ovicích na Dačicku byl jediný český sedlák - Tomáš Němec. S německými sousedy, kteří jsou slušní lidé, se dobře snášel, dokud henleinovci život v obci nerozvrátili nenávistnou propagandou. Peněž ní ústavy pak vypověděly sedláku Němcovi ú věr a nezbylo mu, než dát chalupu do dražby. jednání s českými peněžními ústavy bylo bez výsledné. Insertem hledal českého kupce. Hen leinovci uvědomili advokáta, který se od rol níka Němce nehnul, dokud mu statek nepro dal. Koupě byla 'Provedena v noci, pár hodin před tím, než přijel český kupec. Jaká je obsahová nápl. nové sletové scény. Podle usnesení výkonného výboru ze 17. led na byli vyzváni 4 spoluautoři, kteří byli prvním konkursním řízením poctěni cenami, aby před ložili v užší soutěži nové návrhy libreta sleto vé scény. Ve stanovené lhůtě došly ode všech čtyř autorů návrhy, které po propracování scé novým odborem byly 14. února ve schůzi vý konného výboru vyi'ízeny tak, že k provedení byl vybrán návrh br. dr. Malíka s názvem: Budovat a bránit, Myšlenkové poslání libreta: Scéna, .která je vlastně symbolickou rekapitu laci prvních dvaceti let našeho mladého stá tu, má dvojí poslání; především chce drama tickou zkratkou ukázat, jak a čím se sokolstvo zúčastnilo vytvoření naší republiky a jak se účastní jejího budování v úloze tmelivého, tvo řivé jednotícího hnutí, kromě toho má být ta to slavnostní scéna důkazem, že Tyršova my šlenka ani po šedesátí či sedmdesáti letech ne ztratila v nejmenším živou časovost. a naléha vou platnost. Scéna bude tentokráte prove dena odděleně od odpoledního programu ja ko samostatný večerní podnik, takže bude mož no využíti všech efektů, které poskytuje osvě tlení. Kromě toho pracuje scéna proti dřívěj ším sletům i s novými výrazovými prostřed ky a využívá všech vymožeností moderní tech nikY stavební i zesilovací. Počítá se přibližně s 3.000 ůčínkujících. Bude provedena šestkrát až osmkrát. Uhlí s ústřicemi. Britický ministr obchodu předložil parla mentu návrh zákona na znárodnění dolů, jež trpí v Anglii všemi pozůstatky středověku. Sotva byl zákon předložen, projevili, majitelé dolů výjimečnou pohotovost a aktivitu. Jejich vydaje vrostly týdně o deset milionu Kč. Po rada stihá poradu. Všechny se konají v před ních hotelích a nejvítanějšími hosty jsou po slanci. Na jídelním lístku, jak píše "Sunday !Express", nechybějí ústřice, nové brambůrky, skleníkový hrášek a jiné delikatesy. Zapíjejí se 45letým brandy. Úsilí nezůstává bez vý sledku. Ministr obchodu se rozhodl podat de misi a k návrhu bylo již podáno tolik oprav, že zákon patrně padne, i když na jeho usku tečnění má zájem cely stát. Je nyní hospodářský rozmach Německa zá sluhou Hitlerovou? Kdybychom učinili srov nání s rokem poměrného blahobytu v roce 1!?29, pak se počet zaměstnaných zvýšil o mé ně než 6 procent, kdežto v Angli stoupl více než o 12 procent. Index průmyslové výroby stoupl jen o 24 procenta, kdežto v Anglii o 26 procent. Zk,ouška Hitlerových hospodářských metod přijde, až nastane ve světě zase nová hospodářská kríse, Economist (Londýn). Habešská pochoutka třetí říši. Do Hamburku přijel italský parník, který přivezl dárek ministerského předsedy Mussoli niho pro "Německou zimní pomoc". Je to sto tun "pravé habešské kávy". Slavnostního vy kládání pytlll s kávou se zúčastnilo množství hakenkrajclerských hodnostářů. Kapitán par níku při této slavnosti prohlásil, že Mussolini chce tímto dárkem symbolisovati přání Italie, aby Německo. brzy dostalo kolonie. Na každém žoku kávy je napsáno: "Nechť miliony Němců (kolik se dostane na jednoho?) ochutnají, jak lahodná je káva z habešského Harraru! Mus solíní," Káva je skutečně velmi dobrá a od ká vy ,1.· jiných zemí, než Habeše, k nerozeznání.

V:lf:STNÍK Příčina, proč Anglie se kloní k Mussolinimu. Dle zprávy z New Yorku, je prý pozadí za náhlým obratem Velké Britanie ohledně uzná ní italského záboru Habeše přání, financovati těžbu obrovského minerálního bohatství této africké říše a těžiti z ní. Toto jest asi tak hlav ní příčina, proč britský premier Neville Cham berlain naléhá na okamžité zahájení přátelské ho vyjednávání s Italií. Tak aspoň prohlašuje Leon Y. Chertok, new-yorský broker, který drží koncese na těžbu v oblasti 15,000 čtverečních mil v Habeši. Chertok pravil: "V den, kdy Vel ká Britanie uzná italské panství v Habeší, bu de uvolněno $50,000,000britského kapitálu pro mou společnost, aby mohla začít s prací." Kon cese tohoto amerického podnikatele zabírá pro vincii Walega v západní Habeši, která přiléhá k anglo-egyptskému Sudan.u. Chertok pravil, že Johnson & Watley, britští korunní odhaděí soudí, že v oné habešské provincii může byti zlata, stříbra a platiny za $3,000,000,000. General Motors snižuje mzdy. General Motors Corporation oznámila· sníže ní mzdy všem zaměstnancům a úředníkům. Mzda bude snížena 10 procent všem zaměst nancům, dostávajícím $10,000 služného ročně. Další snížení 20 procent týká se těch, kteří do stávají mzdu od $10,000 do $50,000a 30 procent na mzdu vyšší než $50,000.Změna vešla v plat nost 1. břesna a. bude pro 40,000 zaměstnanců a úředníku společnosti, která změnou očekává u šetřiti $7,500,000.Snížením mzdy budou posti ženi nejvíce ti, kteří dostávají velkou mzdu. Budou to nejvíce úředníci společnosti. Správa General Motors sdělila, že bývalo poukazová no, že poklesem mzdy bývají vždy postiženi nej více zaměstnanci, kteří dostávají nízkou mzdu; nyní ale budou postiženi nejvíce ti, kteří do stávají vysokou mzdu. K VOLBÁM 12. BŘEZNA.

(Dokončení se strany 1.) ~ Jak bude ošev bavlny rozvržen v jednotlivých státech? Každý stát dle počtu průměrně roční sklizně balů bavlny dostane příděl osevu v po měru akrového výnosu bavlny po akru v le tech 1933-1937 včetně. Žádný okres nebude však zkrácen do 60ti procent osevu z roku 1937. Jak bude v jednotlivých okresech rozvržen osev na každou -řarmuž Bude rozdělen mezi farmy na nichž byla pěstěna bavln.a v posled ních třech letechtsjak následuje: farmám, na nichž za poslední tí'i roky nebylo 5 akrů bavl ny, bude povolen největší osev bavlny, jakou měly v kterémkoliv roku tří posledních; far mám, na nichž bylo oseto v údobí tří let minu lých pět a více akrů bavlny, přiděleno bude pět akru a další počet dle procenta celkové veliko sti obdělávané púdy po vyřazení akrů osíva ných pšenicí, tabákem a rýží. Je pamatováno s přídětem na farmy, .které v posledních třech letech .bavlnu neproduko valy? Ano, dostanou úměrný příděl v každém státu. Jaká je kvota jednotlivého bavlnáře? Celá sklizeň na přiděleném pozemku. Kdo bude stanoviti rozměr osevu na každé farmě? Místními farmáři zvolený výbor. Jaká bude pokuta na nedodrženi přídělu o sevu a následovně možného zvýšení produkce bavlny? Dva centy na každou libru prodanou přes určenou kvotu, jež bude kolektována kup cem bavlny. Bude-li řízená produkce bavlny farmáři schválena, jaké budou následky pro ty, poru šivší pravidla zákona? Podobni ztratí příjem za konservaci půdy, stanovenou cenu bavlny, příležitost dosažení pujčky na bavlnu vypěstě nou dle kvoty. Budou pokutovány veškeré farmy pro nedo držení kvoty? Pokuta nevztahuje se na farmy mající určený osev a ná ty, produkující méně než 1,000 liber vlákna. . Múže se Jednotlivý farmář bránit proti ne spravedlivému přídělu osevu? Ano, odvolá sel~. odvolacímu výboru. · Jsou pěstitelé bavlny chráněni před neúro- . dou bavlny? Maji zajistěny náhrady dle záko na zemědělského programu, pokud dodrží pří děl osevu bavlny a další opatřeni progl'amu.

Ve středu, dne 9. března 1938.

NÁŠ ŽALOV PROJEV SOUSTRASTI. My, nížepsaný . resoluční výbor řádu Ves

měrnost, čís. 68, .vyslovujeme tímto upřímně cítěnou s<;>ustrast pozůstalým dítkám nad ztrátou vašeho milovaného otce a dědečka, Josef Šillera, který sice neočekávaně avšak tiše odešel z té to časnosti dne 1. února 1938 v požehnaném věku 80 let, 8 měsíců a 23 dní. Zesnulý byl ne jen dobrým a sta11ostlivýmotcem, ale zároveň dobrým občanem a spolubratrem našeho řá du, pročež my, členi řádu Vesměrnost zároveň s vámi želíme odchodtt vašeho otce a dědeč ka, · a našeho spolubratra. Tobě pak, zesnulý spolubrati'.'e, dej Bůh lehkého odpočinutí. Dáno .v Nelsonville, Tex., dne 26. *nora 1938. Frank Šebesta, E. J. Mareš, Jos. Šefčík, re solční výbor. RESOLUCE

SOUSTRASTI.

My, nížepsaný resoluční výbor řádu Karel Jonáš čís. 28., tímto vyslovujeme upřimně cítě nou soustrast pozůstalým dcerám, zeťům a vnoučatftm nad neočekávanou ztrátou jejich nenahraditelného otce, tchána, dědečka a na šeho spolubratra Josefa Fojta, který dokonal svou pozemskou pouť dne 27. ú nora ve věku 75 let a 4; měsíce a dne 1. března pochován byl na městském hřbitově ve Wallis, T.ex., za velké účasti jeho příbuzných, přátel a spolkových spolubratrů a sester. Zesnulý byl členem Jednoty přes 34 let a vždy své členské povinnosti vzorně zapravoval. Milí pozůstalí, víme, že zármutek váš je veliký, ale budiž vám útěchou že i my, členové výše uvedeného řádu, upřimně. soucítíme s Vámi. Tobě, zesnulý spo lubratře, přejeme zasloužený odpočinek. Usnešeno, aby jeden opis této resoluce byl za nešen do řadové protokolni knihy, druhý opis aby byl zaslán pozůstalé rodině a originál aby byl poslán k uveřejnění ve Věstníku. Dáno v East Bernard, Texas, dne 3. března 1938. John Vašíček, John Mayer, Peter Jochec, Leo Havrda a John Gajevsky, resoluční výbor. Porady o smlouvě Čsl. se Soustátím stále pokračují. Zprávy o dočasném přerušení jednání o uza vření reciprocitní obchodní smlouvy Spojených Států s Československem nezakládaly se na pravdě. Vznikly z nedorozumění a opravil je již také Christian Science Monitor, který první s tou zprávoµ přišel. Prot.o jest faktem, že vyjed náváni je stále ještě v proudu, ačkoli se děje s mnoha potížemi. Celá čsl. obchodní delegace z Prahy dlí ve Washigtoně a schází se pravidel ně se zástupci vlády Spoj. Státft. z čsl. vyslane ctví bylo oznámeno, že vyjednávání se děje "v nejlepší náladě" a že se hledí s důvěrou vstříc uspokojujícímu výsledku. Proti tomu však na americké straně neukazuje se tolik diivěry v dobrý výsledek jednání, ačkoli se očekává ně, jaký způsob dohody. Američtí vy,Jednavatelé zdají se pracovati pod dojmem, že českoslo vensk0 nenabízí uspokojivé koncese, kdežto čsl. zástupci myslí, že jejich nabídky jsou hodně vysoké. Situace při jednání dospěla tak daleko, že se muže říci, že jednání jest vyčerpané. Tim však není řečeno, že by se věci nemohly zlepši ti. Většina vyjednávání a mezinárodních roz prav ocitá se často v černých periodách. Minulou sobotu rozloučil se v New Yorku s Amerikou Otakar Mařák, který odjel do Česko slovenska, kde se bude léčit v proslulých láz n.~ch v Piešťanech na Slovensku. Otakar Ma řák byl t~li!,oristoµ sv:~tové pověsti, dokud ho nestih,Io hrozné . neštěstí i;-a1:iěním mrtvice. 23. IEl~ria...JispofMi;ili paši krajané v Chi~agu v.e P,i:óspěch ~a,řáka, koncert, který se ti>šil velké-. ďpi:ívštěvta :vydělalo se na něm pfos tisíc dola-' :i:ů. JY,tístopt'.ed~eda firmy Sears, Roebuck· Go. 'zaplatil i ~est a tak. se bude m9c~ náš urn~r:l lee v .Piešt'.~ntJ~llléčl~•. :i?řejeme Otakarovi Ma.~

řákovi šťastnou cestu a brzké uzdraveni.

. Ve středu, dne 9. března 1938.

Voličům 22. posla neckého· distriktu! .

Oznamuji svoji kandidaturu pro úřad poslance za 22. distrikt, pozů stávající z okresu Wharton a Jack son. Při této pí·íležitosti chci podot knouti svoje domnění, že jsem své povinnosti konal čestně a výsledni a že se ucházím o znovuzvolení na základě mého rekordu. Pos.edni dvě zasedání Iegíslatu ry měly k řešení dva neobvyklé pro bteruy, jaké ph,d sebou nemělo žúd né pi•eúéhá.:--Jíc1 zasedání za!o.:;.n<.,

V!STNiK

Strana 19

Buhl, Idaho. Ctěný pořadateli našeho Věs:tníku! Odpusť, prosím, že Tě již zase obtěžuji. Ale to jest tím, že jsem již taková stará palice zapomenutá. Opomenul jsem totiž k oné fotografii naší k otištění zaslané ( z té zlaté svatby) podati vysvětlení koho vše obrázek ten představuje, manželka mně vyhrožuje oběšením, jali: prý to nenapravím. A tak buď tak laskav a uveřejni toto objasnění, zachráníš tak staříka od úkladné vraždy. Jsou tam v Texas dosud mnozí naši zná mí a přátelé, jež znali děti naše jen co malé caparty, a tak těm, jež Vě stník po přečtení jej hned neodhazují, vysvětlení i nyní ještě postačí.

Matička jí řekla, že Trinerova Angelika je nejlepší žaludeční sílivka.

dáruy:

Dodatek odvolávající státní pro· voi.cum pi·ed1oil.m1 a j.m "Silverbow, Ment. - Moje matič schválen, regulace prodeje hhovýci '.m fikávala: Trinerova. Ang.elika je nápo, slula &c o.á-""u ostrým. nejlepší žaludeční sílivka. Vždycky dt;b..t1, a jú mysi.m, že jsme vypra ji velice chválila. Vaše paní R. M..". covali pravícía, která se osvédeú, Dobré léky jsou vždy vysoce cei k<lyž neuspokojila všeobecně. 1ě11y. V devíti pfipadech z desíti Moli jsme dále k projednáván ,áš žaludek je základem vaší cho celý zákon sociálního· zabez:~eěe11i :oby. Je-li vaše zdraví podryto zá Osnova tohoto zákona byla ůpínoi cpou, špatným trávením, b:Jlením 1lavy,nervosc-u,nechutí k jídlu, ne novinkou v zákonodárství, nemajíc :pavostí, Trinerova Angelika uvede předchůdce, jež by nám byl vodít kem, Zákon starobní pense jest dlt Sedící (s námi) od levé k pi:avé straně: Tonie Adam, Milie Rodesh, váš zažívací systém opět do pořád !m, a všechny ty potíže zmizí. Trine: mého mínění neuspokojivý než jt Jlasta Hall, Mary Nejezchleba. v nejmenším počátkem a bude o Stojící, od leva do prava: Bohuš Rodech, Jos. P. Přílučík, Laura s rova Angelika je mírná a .jemná si .Ivka, velmi lahodná k užívání, pro, praven dle poznání mezer vyskyt J. F. Přílučík, Ed. Hall, Jos. W. Adam, Jos. Nejezchleba. bože je vyráběna z kořene angeliky nuvších se během jeho provádění. Za oznámení toto předem srdečné díky. S pi'áním mnoha zdaru a z jinych léčivých bylin a kaliforn Dodatky zřizující fond pl'o . pensi znamenám se, John Přílučík. ského sladkého vína. Dostanete ji učítelům na odpočinku a fond pro u svého lékárníka nebo přímo od ~slep~~ a :1.ezaiop~třené~ěti b!lY .om jak vysoko ten onen majetek SCHŮZE UČITELŮ ČESKÉ·, ŘEČI Joseph Triner Corp., Chicago, Ill. )oC---rovnez volíčí schváleny, Zakonodar- Jyl k zdanění odhadnut, když by V TEXASU. 11~ opomenula povoliti žádoucí pe- laně plynuly do okresní pokladny Světcvé události v 1 hodině zrození mze na tyto fondy a bude nucena nísto do státní. Okres Wharton v Z· Austinu se sděluje, že se tam života, práce a umírání. tak t1;či11iti v příštím pravidelném .om případě dostával by $175.000dne 5. března konala schůze učíte Odborníci si propočítali, že kaž zasedání. ,očně a okres Jackson $30.000, což lů české řečí na školách v Texasu. Ačkoli bylo dosti kritiky ohledně {osud nespravedlivě pohlcuje stát- Zahájil ji Alois J. Petrusek, ředitel dou hodinu opouští továrny sedm nynější legíslatury, soudím, že vy- ní pokladna. rlvyšší škíolyve Frýdku-Sealy; řádný ticíc zbrusu nových aut, snesou se konala dosti užitečné práce. Dovo- ovšem že je řada nutných oprav člen komítetu pro cizí jazyky stát na zeměkouli čtyři bouře, tiskne se lují si vás upozornltí na skutečnost, i zlepšeni v naši státní samosprávě, ního departmentu školství, uvítá dva miliony výtisků novin, dává se k;dy před čtyřmí roky příděl na 1ež pro nedostatek místa nemohu ním přítomných a oznámil, že, jed oddat 1200 nezkušených ženichů a školy obnášel $16;50 na každého žá- e zde rozvinovat a kladu důraz na notka "Čeští pionýři v Texasu" by nevěst, kdežto třicet osm zkušených ka, kdežto nyní obnáší $22.00 per · oředlohu zákona "Ad Valorem Tax la již na několika školách dobře vy manželu se dává 1,ozvést,5500 děti capita, školní fond pomoci venko- 'temission", 0 jejíž schválení jsem pracována, Dr. Míček oznámil, že se rodí, 4600lidí naopak umírá, se vu dosáhl obnosu $5,500.000ročně, rsíloval, dále budu bojovat a vě- některé školy hodlají uspořádati dmnáct osob urnírá pod koly aut a kdežto před tím nejvyšší položka ·ím že bude v obou komorách le- výstavku o jednotce. Dr. Lukša o deset se stává obětí vrahů. Pošty činila $5,000.000.Přesto, že příděl ~isl~tury v příštím pravidelném za- známíl, že na jednotce bude pra doručují v každé hodině 1200 mili<o na každého žáka byl zvýšen na :edání přijata. covati do konce školního roku a nů dopisů.. a za 600 milionů Kč se $22.00, daň Ad Valorem pro školn.í Během mimořádnáho zasedání rozhodnuto v téže práci pokračo prodá poštovních známek. Na trh potřeby snížena byla z 35 centii na ·oku 19S6 podal'ilo se mi prosaditi vati i na jiných školách, na nichž nese svou..,kůži 35 tisí.c kusů zvěře, sedm centů. Z toho seznáte, že da- >ředlohu zákona, dle něhož ,okres učí se českému jazyku. Bude rovněž zabíjené pro kožišinu, a lidé zapíje ně byly podstatně sníženy, stát.sta- Nharton dostal zpět více jak $100:-. pokračováno ve studiu dějin české jí radosti a strasti půl dl'Uhým mi rá se o výchovu dorostu počlivěji JOO za rok 1936. ovšem, byla to mo- hudby vúbec a v Texasu zvlášt~. lionem utrt1 vína, pt11 milionem li než kdykoli před tím a přirozeně v e povinnost, oož uvádím co důkaz Dr. Míček žádal, aby bylo využito trt1 piva a pěti miliony šálků kávý. ---Jo(--tomto směru jde cestou správnou, ného :úsilí O zájmy zastupujícího nynějšího zájmu o Československo protože patřičné škioleni mládeže )kresu. a učitelé upozorňovali, že českosloČÍS. III. ZABRANf VRCHNl RAKOVINĚ. ~e. nejlepším utrácením peněz veDomnívám se, že moje zkušeno- v.ensko je ny_ní jedino~ de:nokrareJnosti. ·t v poslanecké sněmovně mají ce- t1ckou repubhkou ve st;edm EvroTéž vícekrát dostalo se nám zprá Během posledního pravidelného 1u k podepření mé způsobilosti pro pě. Potom po ro~mltt~e bylo roz vy, že Nonat vyléčila takové výrůst .ho zasedání zákonodárny věnoval 'iřad zástupce lidu. Vezme to více bodnuto, ~b~ s~uder~tum.byly dá ky, z kterých se. vyvine rakovina. Ny jsem čas i námahu k p11osazenízá- ,asu vniknouti do pravidel a cho- ny jednotl~ve p1i~dmetyk vypraco ní máme ten důkaz doma. Mému mu kona, je~ by s~átní A~ Valorem .daň lu sněmovny, musíte si udělat phi- vání, z )e~1ch•. prace, aby byl . sesta ži na špičce nosu rostla bradavice. plynouc1do vseobecneho fondu vrá- ele mezi poslanci a získat jejich ven urc1ty pr.ehled a ten, a~y byl Nedbal toho ani když z ní vyrůstaly nové výrůstky. Nechtěl na nos til okresům. Dosáhl jsem úspěchu lůvěru, což se mi :podařilo. použit jako_predml.uva pro ·plan os- dva náplast dávat. Teprve, když četl v v domě zástupců ,o s no v a byla B d i tě• ., d novy (outhne). Dale byl,o rozhod1 u u ve vas1žit' po po· · • uce • bne· novinách od lékai'e, že takové věci schválena 84 proti, 37 hlasům žel ,. m po sen j' . nuto, a.by vypracovane· JlZ jsou nebezpečné, při jichž zanedbání . • , , ·ou za n1z se zavazu 1 s 1 ou 1 neJ, • • ·t· f. se vyvine rakovina, začal dávat ná v senate nedostala se k hlasování •. 'j • .•ů z· . osnovy pro .spanels mu, rancouz., • • · eps1m za mum vo11c . aroven vy- • . • .. t' b l 1· Pntomne jedenačtyricet okresů do- ., . t't •.1 •1t ti k d"k stmu, nemcmu a 1 a mu Y Y zv a- plast z Nonat na nos, ale jenom na ~ , zpatky . , vy'b arem , . t udovany · Za 6 týdnů byl nos vyléčen, žád stava daně v obnosu milion tz1vam , . • e o pr1i ez1 os d po e o- s•tmm pros a pak noc. né znamení nezůstalo. • vam vsem za m nu ou po poru a u• b · , ·e·t· a pul dolarů a J'á nevidím sprave- •1 • l'há • d •. j sestav.eny nee ne ,osnovy pm c s 1Na rozličné ať suché neb otevi'ené • zbývajíc1mokresům, . spo e m, ze a 1 s1 sem s1 nu. Na nav1h · . Dr.. M1'čka do V?'b oru , dlnost vůci kte· 1r. mne žil bolesti se Nonat osvědčila,která bez 1 ré musí platiti na vydržování stát- as ou · V , tě zvoleni: A. J. Petrusek, sl. Mildred operace vytáhne dí-evěné i ocelové tNsky i střely v těle, ale musí to být ní sp~:áv,!, zatím ceruve~e?é o~resJ '.Pol. Adv.) u;RED MAURITZ. Jelínkoy~ a_ J?i:-. F. E. !,ittk~0:;· Sch~: vychazejr zda1'.m11. Zastavam nazoť. ---,-0ze se zucastmh. Rosalie Bila z vys. aby daně byly · spi·ávně ,odděleny.·. Přil)na:lo se lláhlé krupobití.'.Dá- ~í šk?lYv Austinu, Alois J. Petn1sel< Ad Valorem daň bylá pbnečhaila o::. ·ma: y·: persiánovém kožichu utíká k z Frydku-:St::aly,sestry ~~ Stam.sla -· kresům. a stát měl příjeni ·.~ :pfariiě-. •:ramvajt · va, M. Klara a JvI. Frantlska .z aka ~ nů ji11ých. Tato· Ad Valt>refu.daň .. ''Mýsiím, ~· jsem nejela tramvají demie sv. Ludmily v Shiner, sestra Cena Nonaf je 50Č a $1.00, poštou vrácená okresům měla by sloužiti •1ž dva roky," povídá hlasitě, aby to M. Dennis z vyšší školy sv. Josefa 55c a $1.05. Ptejte se Vašeho lékár k budování dobrých silnic mezi mě- všichnislyšeli. Jezdívám vždy vla- z Yoakum Dr. E. Lukša z vyšší ško níka nebo jednatele, ale nic jin~ho stečky a š~olami c ~ 1 é ho okresu: ~tnim ·autem". Rea an' v Houstonu a Dr. Ed. Mí- neberte, raději pište pi'.·ímo na naši . adresu: Kdyby dan.e byly vraceny okresťtm Pl'ůVlodčijí podává lístek a slad- 1_Y g .· , . Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. ak by samočinně odpadlo nerov.,. d dá , . eek z Texaské statm umvel'sity. 0P ,e o va. • ., č ·t· Pfoj-0te-lisi více vědít o léčivosti.. noměrné odhadováni májetku pre "Ani nevite, jak jste nám tu chy- statní školy, na nichz se uc1 es 1- Nonat, pošlete nám lístek s vaší adre zdanění, protože by nezáleželo na běla.", ně, nebyly zastoupeny. sou, h11J_,;1 byl ú

NON.AT. '

'IJ.

"'\

':,

?..~~ ftli

ftM•

•

Strana 20

VISTNflt

OZNÁ1wENÍÚMRTÍ ČÍSLO 2672. morrhage, K Jednotě přistoupil 1. DO 2688. VČETMO. července 1897. Rolnik. Číslo c:rtifi2672. Marie Jakubík od řádu En- kátu 1281. 3:. dle. ~tanov oprávněn nís čís. 25., zemřela dne 29. ledna jest k podpoře v částce $1:~00.00. 1938, ve stáří 69 let, byla raněna 2681. Ed. S. Šrá~ek od radu. Vlamrtvicí. K Jednotě přistoupila 13. stenec čís. 45., zemřel dne 13. uno:a pros. 1903. Číslo certifikátu 1698. a 1938, stár jsa 52 roků, byl ranen dle stanov oprávněna jest k podpo- mrtvicí. K Jednotě přistoupil 9. ěerře v částce $1,000.00. vna 1918. Rolník. Číslo certifikátu 2673. Prant, Adamek od řádu če- 6599. a dle stanov oprávněn jest k ský Prapor čís. 24., zemřel dne 30. podpoře v částce $1,000.00. ledna 1938, stár jsa 31 roků, na sou2682. Wm. Roddy od řádu Praha chotě. K Jednotě přistoupil 11. ěer- čís. 29., zemřel dne .22. pros. 1937, vence 1923. Rolník. Číslo certifikátu stár jsa 48 roků, na srdeční vadu. K 8831. a dle stanov oprávněn jest k Jednotě přístoupíl 9. července 1937. podpoře v částce $1,000.00. Lékař. Číslocertifikátu B-1848,a dle 2674. Marta Chalupica od řádu stanov oprávněn jest k podpoře v Svaz Čechoslovanů čís. 92., zemřela částce $2,000.00. dne 30. ledna 1938, ve stáří 45 let, 2683. Matilda Mikula od řádu Slo na srdeční vadu. K Jednotě přístou- van čís. 9., zemřela dne 15. února pila dne 6. června 1934. Číslo certí- 1938, ve stáří 32 let, na vodnatelfikátu B-1072.a dle stanov oprávně- nost, K Jednotě přistoupila 9. břez na jest k podpoře v částce $1,000.00. na 1922. číslo certifikátu 8529, a dle 2675. Jos. Schiller od řádu Ve- stanov oprávněna jest k podpoře v směrnost čís. 68., zemřel dne 1. ůno- částce $1,000.00. ra 19.3~, stár jsa 80 rok~, byl ~·aněn 2684. J. o. Leshikar, od řádu Svět mrtvicí. K Jednot~. přlsto:1p1l 13. 10 čís, 38., zemřel dne 20. února 1938, ledn~ 1907. Na odpočinku. č1sl? ce,:- stár jsa 68 roků, na Brain Hemorrh ~ifikatu 1080~, ad~: stanov opravnen age. K Jednotě přistoupil 26'. ledna Jest k podpore v _castce$50~.~0. 1902. Pozemkový jednatel. Číslo cer~676. Jos.!:· Mikeska vod radu Č~- tifikátu 2516. a dle stanov oprávněn sky Prapor cis. 24., zemřel dne 3. u- jest k podpoře v částce $1,000.00. nora 1938, stár jsa 52 roků, byl zabit 2685 Jan Stračik od řádu J. Po p~i sráž~e a~totrucku. K. Jedrn;?~ě děbradský čís. 108., zemřel dne 26. pristoupil 18. února 1923. Dělník, C1- . t' · roků na se. . á dl t února 1938 , s ar Jsa 79 , slo.ce:tif~k tu 8 6 75 . ~ e .~ anov o- šlost věkem. K Jednotě přistoupil pravnen Jest k podpoře v částce $1,- 10757. Rolník. Dle stanov oprávněn 000.00. •. jest k podpoře v částce $500.00. 26~:· W~. Galetk~ od radu ~arel 2688. Tom. Možíšek od řádu Rad Havllce~ c1.s. 4., zemřel dne ~· .unora hošt' čís. 99., zemřel dne 25. února 1938, star Jsa 48 let, na•.Oareímona 1938, stár jsa 63 roků, na srdeční va of Palate. K Jed1:1otě pr1stoupi~ 11. du K Jednotě přistoupil 9. červen června 1935. Rolnik. č1slo cert:fiká- ce · l9ll. Rolník. Číslo certifikátu tu B-1355, a dle stanov opravněn 5399 dl t ov oprávněn jest jest k podpoře v částce $1,000.00. d · ~ e. ~ atn $l 2678. Frant. Květoň, ml., od řádu po pore v cas ce ,000 .00 . 2687. Jan Kutač od řádu Velehrad ir. B. Zdrubek čís. 112., zemřel dne 6 února 1938, stár jsa 29 roků, po o čís. 19., zemřel dne 18. února 1938, peraci. K Jednotě přistoupil 15. říj stár jsa 78 roku, následkem sešlosti na 1933. Rolník. Číslo eertifikátu c- věkem. K Jednotě přistoupil 10. ú1686. a dle stanov oprávněn jest k nora 1901. Rolník. Číslo certifikátu 1799. a dle stanov oprávněn jest k podpoře v částce $1,000.00. 2679. Fr. E. Janek od řádu Mor. podpoře v částce $1,000.00. Bratři čís. 6., zemřel dne 8. února 2688. Jos. Fojt od řádu Karel Jo1938, stár jsa 28 roku, násleo.kem náš čís. 28., zemřel dne 27. února nahodilého postřelení K Jednotě 1938, stár jsa 76 roků, oběsil se. K přistoupil 1. června 1919. Rolník. Či- Jednotě přistoupil 4. ledna 1903. slo certifikátu 7317. a dle stanov. o- Rolník. Číslo certifikátu 5793. a dle. právněn jest k úmrtní podpoře v stanov oprávněn jest k podpoře v částce $1,000.00. částce $1,000.00. 2680. l\latiáš Lorfing od řádu No S bratrským pozdravem, vá Morava čís. 23., zemřel dne 9. ú nora 1938, stár jsa 75 rokft, na HeJ. R. Kuběna, taj. H. Řádu.

._..,.,._.~n.-..~o--.u.....t,--,J.-.1~.._,.,._,,,._..~.._.

I ·

SV. VÁCLAV A POHŘEB PRESI DENTA MASARYKA SHINER - ve čtvl'tek 10. března, o 7:00 a o 9:00 hod. večer, CROSBY- v neděli 13. března, o 6:30 a o 8:30 hod. večer. FLATONIA- v úterý 15. března, o 7:30 hod. večer. SCHULENBURG- 16. března, ve středu odpoledpe o 3:30 večer a o 7:30 hodinách. MOULTON- ve čtvrtek, 17. března, o '7:00 hodinách večer.

~~~~Mlllt(>

v nedělí 20. března o 3 hodině a o 7:30 večer.

.....

Další místa později. U.... «><Cim•n~ ...... ,....O._,.l)418,,t)~~·:· tM!llillt-P«9~>

Tajemný rybář na Vltavě onehdy jdu podle Vltavy a vidím tam pána, jak chytá ryby. Kdykoli chytil malou rybku, dal ji na stranu a když c,1ytil velkou, hodil ji zpět do vody. zeptal jsem se ho proč to dělá a rybář odpa věděl.' v

•

ka-,

"Já mám doma moc malej strulek, ony by se mně tam ty velké ryby nevešlyl''

•

Gala,ntní. Při kterési recepci ve Washing tonu zeptala se ovdovělá dáma mladého muže, co.že si myslí o je jím stáfi. "No, přece musíte mit a-

spoň přibll:žnou představu o tom, kolik je mi asi let," povzbuzovala váhajícího hezká a odbytná paní. "Mám dokonce více představ," připustil mladik s úsměvem. "Jen váhám, mám-li vás udělat o deset let mladší, protože tak krásně vy padáte, nebo mám-li vám deset let přidat pro vaši zkušenost a moud rost,, · IV okolí Podgorice v Jugoslavii vypukla mezi obyvatelstvem zvlášt ní nemoc, která se projevuje záně tem mozku. Doposud zemřely tři o soby. Nemoc se přenáší dýcháním a kašlem.

•

Pozemky v Rio Grande Valley Nabízím na prodej pozemky patřící Jednotě S. P. J. S. T.

v zavodňovacím distriktu číslo 15, v sousedství, kde slušný po

čet krajanů v poslední době pozemky zak!oupilo.Pozemky tyto jsou na prodej v libovolných kusech a nabízí se na neobyčejně dobré splátky. Mám na prodej mnoho kusft pozemku a farem od 10 do 500 akrů každý. Pozemky tyto patří několika pojišťujícím spo lečnostem, a leží v rftzných místech po celém Valley. Cena těchto pozemků je od $75.00 nahoru. Následující jsou "semple" těchto pozemki.1,'V prvním a druhém zavodňovacím distril!::tě: 142 akrft, osm mil jižně ,od Harlingen a San Benito. Vše obděláno a vše zaseto brambory. Výborná půda, hluboký, kyprý černý písek. Cena $80.oo· za akr. Malá farma 20 akrů, míli a půl severo-východně od Har lingen, asi 300 yardů od·cementové cesty, Slušné malé obydelní stavení, asi 4 akry citrusového ovoce. Clena $4,000.00 Farma 120 akl'ii na cementové cestě mezi Rio Hondo a Harlingen. Vše obděláno, výborná půda, dobré odvodněni. Cena .•.....•.....•.•........•...••. , . . . . . . . $100.00 za akr. Pl..šte mi o dalši podrobnosti.

J. F. CDU ICK 4708 SAN JACINTO STREET,

Houston, Texas.

Poděková

•..-.,,.._.~,.-..).-.t..-.a....r~>..-c,,_.Mlt!•

JOS. VAŠUT,SC'HULENBURG,zástupce pro stát Texas, PRAGA FILM .CO. z Chicaga, výhradní z.ástupci česk. oslovenslcého filmového svazu v Praze, předvádí krásný český film v obrázkových divadlech. .

FAYETTEVILLE

Ve středu, dne 9. března 1938.

~ že neúprosná smrt navštívila náš domov, tlumoěime my, žailem sklíčení pozústalí prostřednictvím tohoto časopisu vám, milí přátelé poděk:ováníza každé slovo útěchy a projevované ného soucitu nad ztrátou našeho otce a dědečka

Josefa Fojta, .. Vzdáváme vám všem dík za množství květin, řádu lfarel t'ronášS. P. J. S. T., ku kterémuž zesnulý přináležel, za krásný věnec, za veškerou nám podanou pomoc v domě smutku, panu faráři Mikšovskýmu za slova. útěchy v domě smutku taktéž i na hřbitově, pěvcwn za dojemné pís~ě, panu J. Gajevskému za slova útěchy nad hrobem. Všem přátelům a členwn S. P. J. S. T. jež jste v tak hojném počtu zesnulého doprovodili k po slednímu odpQěinku,voláme z hloubi srdce: Pán Bůh odplať! Františka mavatý, štefanie Korčák, dc<?ry; Frank mavatý, John Korčák, zeťové; Annie Korčák, vnučka; Jindřich a Linhard mavatý, vnukové - truchlící pozůstalí.

....

Ve středu, dne 9. března 1938. SOI{OLSKÁ HLÍDKA,

Strana H

VISTNtB: země a proto jest to nejlepší do

pravní prostředek, Znovu pojede do V neděli dne 27. ůnora konána by jednot, kde udělal začátek a všude la župní schůze Americké Sokolské Župy Jižní v Sokolovně v Dallas u zůstane určitý čas, což jemu vezme přítomnosti všech bratrů úředníků delší dobu. župy ~- ?ratra L. ~adlece, společnéV nedělí bude nácvíčná hodina u

Vidím snahy roztříštěné, sly,šhn hesel pustou směs, duchů proud se různo žene, smetá dnes, co včera vznes, každý hlásá nové zvěsti, každý jiné dráhy klestí, každým jitrem nový vúdce vstává s rušnou družinou kéž by raděj všechny ruce v houšť se shlukly družně spjatou za velikou, za všem svatou, v . . za myslenkou Jedmou. Jos. Vytopil, žup. vzdělavatel.

o sto procent na 2,082 vozů, Nejvic našich automobilů koupilo Polsko (520 vozů). Na druhéni místě je Jugoslavie, ale již na tfothn místě je zámoi·ský stát - Argentina, která lI od nás dovezla 166 automobilů. V roce 1936 jsme tam dovezli jen šest vozů.

ho :v1c1t~le, ktery zde v Texas pů- nás v Ennis při sjetí se cvičících z sobí, v~~lan byv od A.O.S. a ktery k Dallas, Fort Worth a Ennis, kde bu ---;-O--. na.m prijel .~ Omahy, Br. starosta V. dou společně se připravovati na slet. Apel na Nal'odm banku. Krnft za,h~Jil schµz~ odpoledne •• V Všude jinde bude br. Kadlec, dobrý Pi'lšla sestra k sestfo na návštěté~o ~~h;tz1. b~~Y p~oJe_ctn~y~ny r1;1z- cvičitel, dobrý zpěvák, humorista a vi:. a slde~l~ se dvotaz:1je: ·~co myne b:zne z~le~1to~t1, t~kaJic1 ?e č:n- organísátor takové náevíčné hodí slls, vymem mne Narodm banka propálenou stovku? Či mám snad ností v naši J1ž~11 ŽuJ?e. Nejv1ce ca- ny pořádati za sjetí se několika neí jít jnam?" su vzala o~širn_a zprava br. L. Ka- bližších stávajících jednot, aby mo dlec:, ktery oblel po T:x~~u sokol- hly společně a rychleji různému cví • . • )?( • ' "Nepozcrnú, cos děiab.?" odposké Je~n~ty a.~sude ':_YSet1:~1 a hned čení se naučiti. A proto tužme Jihoamei·icky stat ob3ednal v če- vídá sestra, "rozhodně však musíš vzpru~1I}a~ cmost .telocvicnou tak práci vytrvalou, cvikem houževna skoslovenslm auta. jít jen do Národní banky". orga3:isac:11.Ze _zpravy br. Kad:ece tým, soustavně vedeným, avšak ta Rok 1937 pl'inesl zajímavé zlepše"Když já mám velkou pochybvyzn~Io, ~e u nas V Te_x?-~u m9:1;1e ké ducha nezapomínejme a mějme ní vývozu našich automobilu. Vývoz nost - ona totiž ta stovka je v:liky počet so~olsk~. ci~mich_:pi:_iz- na mysli slova Svatopluka Čecha: československých automobilů stoupl žárovka." nívců, a proto Jest pramm nasi zuPY, aby všude jemu vyšli s největší snahou a sokolskou ochotou a lás kou vstříc v jeho práci a jeho nej lepším snažení. Br. Kadlec věnuje celý plný čas této práci na poli so kolském se sokolským zápalem a proto pevně doufám, ba jsem jistý, že jeho práce bude korunována tím UKAZUJI největším zdarem. Ale všichni naši sokolsky cítící lidé musí jemu býti nápomocni v získání nových členů jak mezi naší českou mládeží, tak také mezi starším členstvem. SPOLEHLIV£ Všude, kde br. Kadlec zavítal, se znal dobrou snahu pro práci sokol skou. Proto přiložte ruce k dílu, na stavte nějakou tu hodinku svého času a věnujte se práci této. Kolik je zde nás starších, vyslou~ilých pracovníku, kteří sobě hoví na va vřínách s odpovědi, že již vykonalí co mohli. Ba ne, práce čeká na kaž dého, ať mladého neb starého a proto nestůj stranou, vezmi na se be kousek té práce a kus toho so kolského nadšeni, probuď v srdci ty city pro naši sokolskou myšlen ku, dokud je čas. Přijde doba, že bys rád, ale bude již pozdě . Ve schůzi bylo ujednáno, že letoší sokolský státní slet naši župy bude výbornou ž a 1 u dcčni SEVEROVU HOŘKOU se pořádati v městě Taylor, upro připravku složenou z střed velikého Texasu, třetí neděli léčivých bylin a kořinkfi, určenou na posileni činnosti žalud v měsíci květnu, ku kterému se již ku, zlepšeni chuti k jidlu a odstraněni rozmanitých nesnázi s pilně konají pi'ípravy. Letoší slet trávenim. Zvláště oceňována staršimi lidmi během zimy se naší župy bude něco velkolepého, sláblými, nebo z nemoci se pozdravujicimi. Cena $1.25. Do bude se lišiti od jiných předešlých staňte sobě láhev ještě dnes! sletů různým cvičením, různým slo, žením, které. bude odpovídati naši nové vlasti Americe. že takový slet LahOdný,pfisobivý,přiná SEVERŮV BALSAM 'dá práci, muže každý který jest jen šejicl rychlou úlevu při trochu obeznámen s práci příprav PROTI KAŠLI chrapotu, kašll a nastu nou a s práci tělocvičnou. Letos ho zeni. Prospěje právě tak dětem jako dospělým a vaše domáci dlá vystoupiti větší počet sokolíků, léltárnička neměla by býti bez něj. Prodává se za 25c a 50c, sokolíc, žáků a žákyú, kteří letos Mnozi jej bé:i'ouspolečně se Severovými Tabletkami proti budou chtíti ukázati našemu české nastuzeni (30c) a hrdlo chráni dennfm vyplachovánim s pll mu i americkému lidu, čemu se na moci Severova.Antlsepsolu (35c a 50c). učili v našich sokolovnách a že na še sokolské budovy nejsou jen pro tanec, ale že slouží také pro věc vý Jedinečná masť jež došla chovnou. Naši sokolící nechtějí so SEVEROVO ESKO plného oceněni při léčbě roz bě nechati touto námahu a houžev manitých kožnich vyrážek, osutfn a ne.švárfi.Mnohému mladé natou práci jen pro sebe, ale oni mu zajistila svěži hladkou pleť, zbavila nesnesitelného svědě chtějí na tomto sletu ukázati svoji ni a dráždivého pocitu. Velká zdravotnf tuba. se prodává jen výkonnost všem. Naše sokolské sle ty jsou také agitaci pro získávání za 50c ve všech pi'ednieh lékármích. Doba jarní jest dobou nového členstva, neb při pohledu na kožnich vyrážek - buďte připraveni se Severovým Esko. bujaré sokolíky mnoho mladých ho chu a děvčat zatouží, kdyby mohli Nová pi'ipravka. Severova zá býti v řadách s těmi sokolíky. SEVEROVY 80's vodu, obsahujici tělu potřebné Br. L. Kadlec za svoji zprávu a vitaminy A a D. Mladi i stafi pozorujici na svém těle nezdra čínost obdržel uznání výborem žu vou malátnost, nechuť k práci i k zábavě měli by se sezná py a po schůzí odejel hned po vy miti se Severovými so•sl- Jest to v pravdě jeden z produktťi, žádané týdenní dovolené do Oma hy, do svého domova ku svoji rodi jež mťtžemes hrdosti doporučiti všem krajanťtm. Cena $1.25. ně a za obstaráním nutných věci ku cvičení potřebných. V sobotu ale již zase bude mezi námi a znovu se rozjede na svém Forďáku, který je mu župa koupila, neb náš Texas je hromsky veliký fláka.nee matičky

-- - - ·- . . . · · - -

CESTU U ZDRAV] SEVEROVY

KAŽDÁ RODINA POTŘEBUJE

V JARNÍCH MĚSiCÍCH

NÁSLEDUJÍCf PŘÍPRAVKY

..,.

Strana 22

VISTNÍK

Dva skotští ovčáci, přátelé z mlá dí, sešli se po letech. "Jak se ti daří?'' Pří11rava Brýlí "Oženil jsem se." Úřední hodiny 2:00-6:00 odpoledne "Velmi dobrét" FIRST NATIONAL BANK BLDG. "Ne tak dobré, neboť jsem do Rosenherg, Texas stal zlou ženu." HEFNER BLDG "Velmi zlé!" El Campo, Texas "Ne tak zlé, neboť měla velké v nNliili ráno od 9:00 do 12:00 věno." "Velmi dobré!" "Ne tak dobré, neboť jsem za věno nakoupil ovce, které vesměs zašly morem!" PRÁVNÍK "Velmi zlé!" Vyřizuje veškeré soudní a právní "Ne tak zlé, neboť se mi podaří záležitosti, abstrakty, poslední lo zachránít všechny jejich kůže ! " vůle, atd. "Velmi dobré!" WEST, Telefon 146, TEXAS "Ne tak moc dobré, nebot' dům, v němž jsem schoval kúže i .peníze, vyhoi'el." . "Velmi zlé!" "Ne tak zlé, nebol;' v onom domě Český Lékař a Operatér byla i má žena." ··.--<J711 Medical Arts Building K otevřenému boji se necítí Ita HOUSTON,TEXAS . . ,. . . lie dost silná, ale její síly a pro Telefon úřadovny · Preston 2553 stí•ectky vystačují znepokojovati váTelefon residence: Lehigh 9745 havé odpůrce a učiniti je ochotnými k vyjednáváním, na nichž by se mluvilo o věčném míru, vysvětlitel SPUÁVNĚ VYKONANÁ ném v příštích týdnech a na nichž POHŘEBNÍ SLUŽBA. by se dostalo samozřejmě Italii pat V hodině žalu zarmoucení nalez říčných ústupků za její laskavé vy nou Edward Pace pohřební ústav , jití vstříc. - Pariser 'I'ageszeitung. pohotový k sympatickému vyříze- I --0--ni nezbytxých jednotlivosti a k Luboš a Jarka jsou bratří, Mladší vypravení dojemného pohřbu. 1, Luboš má rád pohádky. Jako pořád Levné ceny jsou naší zásadou. : ný kluk nejraději o tom, jak hrdino vé musí do světa, překonávají vše EDWARD PACE. chny možné překážky a na konec Pohřební řiditel. dobývají princezny. Člen S.P.J.S.T. - Telefon 3606. Nedávno byl hluboce zamyšlen. TEMPLE, TEXAS. Ptáme se: "Na co myslíš, Luboši?" Lubcš se protrhne a povídá: ''V kažp~húdce.chodí do syěta ti'i b~·at~ , 0 J T1 dva Jsou hloupí a ten třetí, PRÁVNÍ~ n~jmladší a nejchy_ti·ejší~ dokáže. Vyřizuje veškeré soudní záležitosti. všechno, Jak t? J:.nas. :ide~~t, aby Úřadovna: 821 Bankers Mortgage cl:0111 byll t~ke tr\~ ja pn tom z Building, přes ulici naproti Kress ních byl nejmladší · budově. Nad tímhle i nám zůstal rozum HOUSTON, TEXAS. stát.

DR. C. GREER Oči, Uši, Nos a Hrdlo,

Ve středu, dne 9. března 193a.

Příklady. konečně, aby zjistil, zda byl pochoVykládal pan učitel ve škole [a- pen .osloví třídu: "Mohl by mi ně ko takové, že lmždý nedostatek u kdo podobný pl'Íklad?" člověka bývá vždy něčím nahraHlásí se žák Fanfrdle. žen. Tak na pflklad: "Slepí sice ne"'sím, to je jako u mýho bratra, vidí, ale za to mají sluch a hmat I prosím. Von, 'sím, má sice jednu vyvinutější než ostatní nohu kratčí, ale za to tu druhou má I A pan učitel vykládal dál, až Ivo moc delší!" říeí

---~--·-

···-

. ·······-········--

GEORGE E. KACÍŘ

iest náš národ československý a tohoto roku bude oslavovati 20. výročí svého zrození. Slavnostnt ráz dodá jubilejním oslavám

DR. KAR. J. HOLL UBI

X. VŠESOKOLSKY SLET ~l

Ořednfm Výpravám S~T.J. Sokol

s.s~

BREMEN s.,s~ EUROPA 4. !ervna 22. června i

11. května

ZDARMA čS. CESTOVNí PASY 50% SLEYA NA čS. DRAHACH

: lI Pouze $3.00 od kufru z Brém do Prahy Pro informace pište neb hlaste se

,,. JOS. F. HOLASEK

?é

Os[ayujte s námi! Připojte se a hlaste. se nynf k

C II CHERNOSKY,.

l/'

Co., West, Texas neb u svého místníh@ zástupce

Čechoslovák Publishing

ří.

RAMBUBG·.IMIBIC.IN Lilli IOBTB GERM.IN LLOYD

DR. THOMAS N. DeLANEY OČNÍ LÉKAŘ

Brýle správně připravené. čas dle úmluvy. Úh,dovna 3248 - Res. 2687 513-15 Professional Bldg. TEMPLE, TEXAS.

RED FRONT

Česká Jídelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE UOUSTON, TEXAS

Jos. Košut, majitel. Telefon: Beacon 31734.

Pravídeíná jidla a Iunče. Nejlepší soudkové a láhvové pi vo, různé druhy vina a doutníky. Mluvíme česky. Hoboko stále na skladě. Zvláštni stoly pro rodiny.

AT THE

Cervenka& Vanžura

.PRICE

WEST, TEXAS.

Pozemkový obchod - Abstrakty. Půjčlcy - Notářství. Máme spojení v celém státě. Jak se na. to dívají.

žen!\ se bojí budoucnosti, dokud nedostane muže. Muž se nebojí bu doucnosti, dokud nedostane ženu. "Montreal Gazette".

-----A

BP.OWN-FORMAN DISTILLERY CO., LOUISVILLE, KY. BROWN .. fO~MAN SlaaÍltiJ PRODUCT, _

. Ve středu, dne 9. března 1938.

VISTNtB:

Strana 23

ČEŠTINA V UNIVERSITNí LETNÍ Zdvořilost je jako .vzdušná podu ŠKOLE. ška - není v ní nic, ale zmírňuje Skupina z večírku povedené zábavy sboru omladiny řádu Pokrok nárazy. "World Digest". čís. 84, v Dallas . . Měla dle níže uvedeného dopisu br. Kartouse veselý prů z Austinu se sděluje, že jako v le- i=============== běh a mimořádný úspěch. tech minulých, tak i letos bude se o prázdninách učiti české řeči v letní "Žádný zkažený škole Texaské státní university v Austin, Texas. Učitelům a učitel ŽALUDEK kám československého původu na VÍCE!" skytuje se výborná příležitost učiti se české f·eči o prázdninách, a za če štin u dostanou stejný kredit jako za jiné jazyky a za tři měsíce studia ob drží studenti kredit za celý rok. In formace o kursu češtiny ochotně po lkytne Dr. Ed. Míčelt, University ;3tation, Austin, Texas. - Napište .nu co nejdfive. Naše krajany a kra janky prosíme, aby učitele a učitel ky v našich osadách upozornili na možnost studia české řeči o prázdni nách. Zápis do letní školy bude v ťl.terý dne 7. června a pravidelné vy učování započne ve středu dne 8. června.

Mladost - radost.

,.. V předu na zemi Jim Pavelka, co bral obrázek, jeho žena, bývalá Li die Zemánek, bere obrázek. Od leva sedicí v první řadě: Frank Fokladnik, Mary Petr, Alberta Zastoupil, Anna Staglík, Willie Ondrttšek, Dorty Ondrůšek, Francis Víta, Bessie Houpý. Druhá řada, odleva: Willi Šíl, Marta Ware, Bob Ware, Anděla Slovák, Jan Slovák, Rozi Huff, Victor Huff, Jeny Barta, Mary Mach, W. Nestrojil. Tfoti řada, stojící odleva: Mary Šil, Karel Staglík, Jan Mach, Klára Marek, Karel Barta, Willie Víta, Leo Kopecký, Ella Dušek, Jan Dušek, Joe Mach, Anna Marek, Joe Marek. Dallas, Texas. V neděli, dne 20. února byl pořádán ve spol. síni řádu čís. 84, tak zvaný "opačný tanec". Mnohý si myslel, zábava jak zábava, jen že má jméno, a bude to samé. Ale mladí nás r"ekvapili, jako obyčejně. Asi v 8:30 hod. jsme již viděli přicházetí. páry, muži v ženských šatech a ženy oblečeně za muše.,- cigára v kapsl, některé i vousy, inu praví fešáci. Jak potaněíly, vzaly svoje tanečnice k nálevně a platily útratu, třeba že v těch sukních byli žíznivější, jak v těch kalhotech, museli čekat až zaplatí, neboli podsadí, Kdyby to bylo v Evropě, kdy bývaly ve spodničkách ka:p.sy, tak nemuseli čekat, ale jsme v Amerlce zde, co je platit, patří kalhotům. Byla to podívaná na ty dámy: tašky, účes, pysky, nehty, prášek, vše na svém místě; nic jim nechybělo, a když začala jedna druhou barvit a práškovat, tak se smích rozléhal celým sálem, protože níěím nešetřili. Některé dámy musely si koupit šaty, protože vypůjčit to nešlo, a pak těch střevíčků od čís 10 nahoru je též těžko vypůjčit. Škoda, že Cyril Pokladník miisel ležet v posteli s "paní řlů", neb se mohl některý obchodník zbavit střevíčků 11 a šatů na 225 Iíberní děvče N•o. co.'naplat! snad až po druhé bud~ zdráv · . , . . ~. 10 hodín hudebnící s1, vzah, od:p~cmek a aby nebyla c~v1le prázdna, tak fotografovat. Jim Pavelka se již na to přtpravíl, neboť s se bou vzal ten aparát, který si do vezl z Evropy, poručil jak se mají seřadit a čekal na vhodnou dobu, až smích utichne. Mladi měli zas le graci, a my starší (ne staří) jsme se též dobře pobavili a hlavně nasmá li. Jak se ale zábava chýlila ke kon ci ptal se jeden druhého, co bude příště. Já vám poradím: Pi'ijd'te třeti neděli v březnu do scht1ze( ale všlclmi mladi), do toho času kaž ě.

Josefská

bava

V HOUSTONU, TEXAS NA POŮE~T VŠECH PEPÍKŮ A PEPIČEK

v sobotu 1

uděláte schůzí vy, každý řekne co si vymyslel a nebude o veselost při zábavách nouze. Protož mladí s chutí do toho, my staří viám vypomůžeme, budete-li pomoc potřebovat.Na shledanou se všemi, 3. neděli v březnu! V. Kartous. Pozn. red. - Činnost řádové omladiny je vítána. Nezáleží na tom, projevuje-Ii se hraním divadel, po řádáním přednášek, zábavných pro Začátek v 8:00 hodin večer. gramů a pod. Nejdiiležitějšim jesti, (Pd.) aby se něco dělalo, aby mladí brali na českém společenském životě zá jem a měli v něm patfičný podíl. , --·~~ Předem činnost, později tříbení a zvedání úrovně. Příklady jak známo 'V táhnou! Kéž jinde omladina procít ne, poohlédne se kolem (co dělají jiní) a rozhodne se k následování!

V SIDI

rezna

řádu Stef ánik

PŘI HUDBĚ PEKAŘOVĚ

Vstup osoba: 30c.

~==========================,l

----U.---:::-

. ,1 Jedna z rise. , . Domácího pána v Berln:ě doja".Ia t~lt ~n"1;ě _Fuehre~ov"a řeč o nut no~t1_ větší l~dnatos,t1, ze _se rozh~d! 1-:~z~emu svemu na!~mníku s1;izi~1 čn1z1 o 10 marek pr: narozeni di: těte. Jednomu mladému párku uz sníží~ nájemné o 20 marek, neboť od _te óoby, co se k němu na~těho vah narodily se m1;- už <1~ě deti. ~ le n~j':_dnou IX;lady manžel zemřel, Domam pln učasti nad osudem mladé vd~vy, ptal se jí na co vlastně zemřel. "Tím jste vinen vy!" zaplakala mladá vdova. on si umínil, že bude v vašem domě bydlet zadar mo"! e -0----

Dopravní. Když šel onehdy tříletý Pepíček s mámou po Praze, sestoupil ne prozl:·etelně s chodníku. Hned na to k němu přišel strážník: "Chlapečku, musíš na chodník! t?i·e.ielo by tě auto." Malý muž se zastavil, podíval se otevřeně na strážce zákona a po ř(\dku a položil mu otázku: ''A pjosim, pane stjázník, Jf\ký?

dý 1,N~mýšleJte; l)o stiMz1 !1!'.tdově al Osob11i nebo na!tlad111~111

Rád Pokrok oustonu OZNAM JE

pořad společenských zábav, jež od otevření jeho moderně vybudovaného stánku uká zaly se býti lákavým dostaveníčkem kra janti a jejich přátel.

Poštovní adresa: 1140 Robbie St. - Telefon 'l)aylor 0458. Na doptáni se jest - 20th and North Main.

V neděli, 13.. března. - Syncopators . v

V neděli, 20.. března., - Sablatu.ra. V neděli, 27. března. - Zátopek. .

VSTUPNE~PANI 40c

DAMY 2Sc POi'tADATELI.

IU:======================'::!J

Strana !4

VISTldK

Poufhrejte k oznamování OZNÁMENÍ Malý Oznamovatel KANDIDÁTÚ

Voličům okresu Bell! Frank Pončík ozna muje za Distriktního $25.00 15.00 klerka okresu Bell. 10.00

Ceny: Pravidla V Malém Oznamovateli účtujeme Státní úřady I centy za slovo za každé uveřejně Okresní úřady ni. Nejmenši poplatek za. oznámku Komisai'ský úřad (do 25 slov) Jest 50c oznámku na pište na zvlaštnim llstku a. přilož Jiné precinktni úřady ...........• 7.50 te k objednávce příslušný obnos All political advertisements must buď poštovní poukázkou (Money be paid in advance. Order) nebo ve známkách (stamps). Posíláte-li osobní ček, přidejte 5c Níže uvádíme kandidáty, kteří Vás na jeho výměnu. Má-li býti jméno oznamovatele žádají o hlas a podporu v demokra zatajeno a nabídky posílány admi tických prímárkách, dne 23. černistraci pod naši značkou, ůětuíe vence 1938. me za oznámky "Na prodej", "Služ by a práce" a podobné Z5c zvlášt• za I------------ značku a. na. poštovné, aby došlé do OKR.ESFORT BEND pisy mohly býti ihned odesilány. R. J. (SLIM) BARTA Při oznámkách "Nabídnutik sňat za šerifa ku" neb "Přijme se hospodyně" ob náší doplatek za značku a poštovné T. R. (RUSK) ROANE 50 centu. Doplatek za značku budlií přílo za šerifa len . k obnosu, který posíláte za o známku. OKRES BURLESON. JOHN J. ŤOUPAL ,,_.., TABÁK listový na prodej. 10, za okresního klerka. 12 a 15 centů bez dopravy. - J. E. Buryšek, Portland, Tenn. (21pd) JACOB A. FUC'HS \llllF" NA PRODEJ lacino - $1500.00 za Odliadčího a Výběrčího daní. (O znovuzvolení) . koupi 10 akru při Rio Grande Val ley, asi 5 akrů rodících stromů, na W. H. HUNDLEY kraji města Mercedes. Pište na: Joe za Okresního Klerka December, Orange Grove, Tex. (llp OKRES LAVACA: MAURICE A. STRUNK ČESKÁ PULHODINKA STANICE za šerifa WAC O. Co budeme poslouchati v neděli. 13. března, od 4 do 4 :30 hod. odpo ledne: 1. Nevinná - polka 2. Hrejte muzikanti, hrejte do noty - polka. 3. Ty, ty, týl - valčík. 4. Blondýnka, neb brunetka, polka 5. Nešťastná - polka. 6. červený šáteček valčík. 7. Dva valčíky: Proč pak jste tak daleko, maminko a Tv,oje oči :plakat budou. 8. Něco pro zasmání - polka. 9. Heinie r- polka. 10. Já jsem mladá vdova - polka Richard Stránský komentátor. Flozn. red. - Vysílané české programy z Waco i Dallas se potěšitelně lepší. Pan Slováček zíslrn.l výborného hlasatele v osobě br. Rich. Strá11ského, jehoži rázovitý timbr hlasový se poslouchá radostně. Postupným broušením (což vyžaduje pilný cvik a dosti zkoušek) dočkáme se v brzku pí-ednesu ucelenějšího, stylově výraznějšího. Zdar vám hoši! -o--t prtro da a z1vo. ___ svěží zelenou trávu uprostřed sněhu mťižeme najít na východním Slovensku na kiopciSivá Brada. z kopce vyvěrají teplé prameny minerální vody, které nezamrzají ani v zimě. Na Urále v blízkosti města Sverdlovska byl nalezen valoun čisté plav,

•

tiny o vaze 4 kilogramu. V techze místech byl pi'ed pěti léty nalezen jiný valoun platiny, vážící. 6 kilogramu. Rozdělení pravěku na dobu kamennou, bronzovou a železnou vd,ěčíme řediteli kodaňského musea Christianu Jurgensenu Thommsenovi 0788-1865.) P1·vní pochopil .skutečnou posloupnost surovin, jež se naučil pravěký člověk zpracovávat.

Ve středu, dne 9. března 1938.

OKRES BELL FRANK PONČÍK za Dístríktního Klerka OKRESY WHARTON A JACKSON 22.. Representative Distrikt FRED MAURITZ za státního zástupce.

Krajan Frank Pončík, bývalý o kresní komisař, oznamuje, že se u chází o úřad distriktního klerka a přeje si zde krajanům podotknouti následující: "Frank Pončík nepotřebuje v •o kresu Bell žádného představování, neb narodil se a vychován byl .v o kolí Holland. P.o dobu světové vál ky, v letech 1917 a 1918, lidé si za jisté pamatovati budou, když ve stáří pouhých 17ti roků dal se do brovolně k vojsku, když starší mu ži nalézali výmluvy aby mohli zů stati doma, jinak to ale bylo s Pon číkem. Jeho rodiče dali sv,oleni, by Frank se k vojsku mohl přidat, což. také hned učinil, a pi'.idal se v Tem ple k námořníkům. Když přišlo na prohlídku, Frank měl další nesná ze, neb vynašel, že jest 5 liber pod váhu a nemohl proto býti pl'ijat. Napadla mu ale dobrá myšlenka, a sice šel do města a koupil si me loun, který snědl a opět šel se vá žit. Pan Shannon, který měl na sta rosti odváděcí stanici se přesvědčil, že.. Frank nějakým způsobem při bral 6 liber a proto jej také přijal. Frank se sice z války vrátil, ale vy našel, že jeho dva bratři John a Will ve sluěbě vojenské zemřeli. Při roz mluvě o kandidatuře pana Pončíka o zvolení do úřadu, tedy se musí ří ci, že se uchází na rekordě, který si udělal po dobu zastávání úřadu o kresního komisaře a kampaň pří tomná bude se zakládat na služ bách a schopnostech, které v po sledním svém veřejném úřadě uči nil. Já zvu lid okresu Bell, aby vy šetřil můj rekord v Court house. Byl jsem šetrným v každém přípa dě, kdykoliv se jednalo o okresní fi nance v každém oboru. Když jsem odevzdal stroje a nářadí mému ná-

stupci druhého precinktu, vše bylo v prvotřídním pořádku, neb jsem nechal by "commissioners court" vše pfohlédl a dostal jsem pntvrze ní jak od nich, tak i od mého ná stupce, že vše jest správně a v po řádku odevzdáno. Budu-li do úřa du distriktního klerka zvolen, budu vykonávati práci mi svěřenou svě domitě a správně, neb budu vždy míti na mysli dobro všeho našeho lidu. Já snažně žádám o Váš hlas a podporu při červencové primární volbě. V úctě Váš, (Pol. Adv.) FRANK PONČÍK. Poznámka. - Jest nám oznáme no krajanem okresu Bell, že Frank Pončík jest skutečně mužem schop ným a zaslouží si podpory každého krajana, neb udělal nejlepší rekord v úřadě okresního komisaře. Každý krajan, nejen, že by měl pro něj volit, ale i pracovat všemožně, aby cl)om měli co nejvíce našich lidí ve veřejných úředech. Okres Bell má spoustu krajanů, poplatníku dani, ale nejsme zastoupeni v žádném ve řejném úřadě a 'Pan Pončík má skutečně nejlepší odporučení a za slouží si podpory. :Když se krajané v okresu Bell jen sjednotí a pomo hou dostati i jinonárodovce, kte rých pan Pončík má pěkný počet, snadno do úřadu bude zvolen a bu de to ctí p110 všechny krajany v ce lém okresu, ale i pro nás Čechoslo váky v celém státu Texas.

--u--

Falešné Zuby. Obchodní úmluva mezi Anglií a Spojenými státy obsahuje položku, že ročně doveze Anglie z Ameriky 40 mmonťi. falešných zuM. Strýček Sam· se stará o svého zaoceánského dědečka nejen v tom směru, že mu zabezpečuje dostatek ovoce, ale s jí dlem mu dodává také jeětč chrup, aby měl čím kousat. Smluvně zaru čený vývoz umělých zubťi. není však přehnaný. V uplynulém roce jich dovezla Anglie z Ameriky dokonce ještě o dva miliony více. Celá dva náctina britského obyvatelstva smě je se vypťi.jčenýmúsměvem.

Rodinné Tajemství. Jistý významný spisovatel se nedávno oženil a vzal si herečku, ne méně významnou. Jejich přátelé po chopítelně se zájmem pozorovali, jak ··o bude v této mladé domácnosti klapat. A přišli na úžasné tajem,tví. "Prosím vás, jak je to možné," •:•,... ,,~,~-•..._,.•,,.••l'•~Hllfilll>'l1,.-..c.--u.-..~1......,» .... 11~ ...... ~~ ;:,tal se jeden přítel druhého, "pokud v'Ím, dává všechny své peníze ženě 1 přece má pořád ještě dost peněz na útratu. Jak to dělá." "Jednoduše, kamaráde," odvětil e druhý. "Má smlouvu s její švadle pořádá nou. Z každé nové roby, kterou si ,o, ŘÁD TEXAS čfS. 289 ZÁPADNl ČESKO BRATRSKÉ JEDNOTY na dá šít, dostává od švadleny ti'í cet procent." Je~ká Vídeňská herečka, která se 11eza1:iývá politikou, ale za to je moc h ezk'a, by1a v·Benatkac . . h se svou o("MAŘENČINO VĚNO") Obraz z venkovského života o 3 jednánich. - Napsal Jiří Balda. perní společnosti. Jednoho večera •Jozval celou společnost na večel'i O 's OBY: Mussolini. Herečka byla velmi 1,ozči Všelicha, chalupník . . • . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . p. Jos. Kašpar :·ena a mezi večefi se stále dívala Anežka, jeho žena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . pi. Anežka Starčalová ke dveí·ím, zdali Mussolini už nej Josef, ...................•........... p. Jiří Kristyník de. Konečně se jí pán sedící po její Mařenka, jejich děti sl. Lydie šefčíkov;:í. pr~vici, _zeptal,proč)e tak nervosní Karel Hrouda, povozník . .. . .. .. . .. . . .. . . .. . . . . . .. . p. Vlad. Bílý .A~e, Jsem zve~ava 1;a toho Mus- _ Tonička, jeho sestra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . sl. Lillian Šťastová sohmho a on stale neJde," ,odvětila Klíma, chalupník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . p. O. Vala herečka. Pán se dal do smíchu. Adolf Šmíd, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . p. J. Starčala "Mussolini jsem já, slečno, cožpak Slečna Mína . . . . . . . .. . • . .. . . . . .. .. • .. .. • . . .. . pi. Lillian Spor11 Jste mn. e nepoznala?" - "JežíšmarPasák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Amos Bush iá.'' pokřižovala se slečna. "já jsem Doba přítomná. vždycky myslila, že máte pod no ZAČÁTEK V 3:30 BODIN ODPOLEDNE sem takový malý, černý knírek!" • VSTUPNÉ NA DIVADLO: MUŽI 30c ..:_ ŽENY 20c Čeho dosáhl; AngÍie svou smířli Večer na tanec se bude platit zvláště. v,ostí k Německu? čeho dosáhl ger Před divadlem proslov, zpěvní a hudební čísla. manofilský Mac Donald snílek lord O hojnou účast prosí a krajanskou veřejnost zve, Cecil a něžný lord Halifax? Na kaŘád Texas čís. 289 Z. B. J. v Houston. ždý ústupek bylo odpověděno novýl~~MmHt~·9t~~ ... ~~~--l)~i ......>..«~U--~._.t~(· mi požadavky nebo hrozbami.

DIVADLO V HOUSTON!

V neděli, dne 20 března 1938

· v síni řádu Pokrok Houstonu čís. 88

''TATÍNKOVY MOZOLY"

š.

č,

<·_.~......