Vestnik 1938 03 23

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ve stredu (Wednesday) 23. btezna. (March) 1938.

ROtNiK (VOL.) XXVI.

eisEo 12.

Oe ROOM SE MPLI POKUSIT. SNIMKA OTAZEK A ODPOVEDI PRO ELENY S. P. J. S. T., MAJICI ZAJEM 0 STALL' RUST NASI BRATRSKE ORGANISACL. -DNE§Ni DOGE soutae bratrskS7ch podparn3ich jednot jak vSrdeleenS7ch V pojigt'oven o ziskani novS7ch dlenti resp. pojigtencd, ka20 organisator, nebo jednatel a koneene loyalnt Glen mel by mitt o svem spolku ptesne znalosti pokud se tyre stanov, pravidel, vS(hod a pod. Obrysne vedomosti o pravidlech, v3iznamnej gich ustanoveni stanov S. P.J.S.T. ma velke procento na gich elenti, podrobnej g znalosti u2 ,schazeji taktka u vet giny. Nebude proto na gkodu, ba prospeje vgeobeetle, bude-li nasledujicim otazkam a odpovedim venovana pa-U.16'nd pozornost, pkijdou-li odpovedi ye znamost nejvet gimu poetu nageho dlenstva. K vhli ptehlednosti stavime napted ptazku — hned za ni odpoved'.

Prod bych se mel stall. elen.em S.P.J.S.T.?

1. Ponevad2 S. P. J. S. T. mne &Ara pojigtent zarudene 106% solvenci (zakon po2aduje pouze 100%) a za merle penez, ne2 kterakoliv pita, jednota a mnohem lacineji ne2 v3ideledne, spolednost a mimo toho udrZuje na g deskoslovenskST lid v teto zemi pohromade svou narodni, kulturni a vlasteneckou dinnosti, pomaha pottebnSrm syS7m dlentim v nouzi, ptispiva na vgechny narodni a vlastenecke idele a udrZuje nage narodni a kulturni instituce smetujici k zachovani nagich narodnich ttdeb a cilh v teto zemi.

Prod jsou poplatky S. P. J. S. T. ptimetene nizke?

2. Poplatky jsou ni2 gi proto, ponevadi S.P.J. S.T. jest vedena co bezvS7deleenST kooperativni podnik, pouze ve prospech elend a jejich adieu a vgichni pracovnici spokoji se s malou odmenou za praci skuteene vykonanou a nema.me "paradnich representadnich idedniku" a zastupcfi, u nas je ka2c1S7 delnik a musi si svijj plat zaslouht a vydelat.

Co znamena zakonita zaloha?

3. Zakonita zaloha znamena, 2e finance Jednoty jsou matematicky bezpedne, poplatky ktere plati ka2c1S'7 glen, jsou zajigeny veclecky a Jednota udr2uje pinST obnos zakonite . zalohy pottebne k vyplaceni ka2cleho pojistneho certifikatu podle podminek v nem obsa2enSleh.

Cela zaloha nachazi se ulo2ena u Kornisate Pojigt'ujiciho Odboru v Austin (kde jsme inkorporovani) a jest zarukou v gem elentim, 2e jejich naroky budou v pinem obnosu yyDlaceny.

Zaloha tato jest tea zarukou, ie poplatky, ktere nyni elenove plati, nebudou se muset v budoucnosti zvygovat. Zaloha, kterou Jednota musi proti kahlemu dlenskemu certifikatu udr2ovat, jest nashromeldena, z penez, ktere glen plati na pojigtent a jest jak3"Insi druhem spokitelniho fidtu.

Vysvellent statniho odboru na pdjfit'ovani.

4. Statni pojigt'ujici komisati provadi dukladnou revisi knih, idtit a jistin, dohldi na spravne vedeni obchodu v mezich zakona a nakizent pojigt'ovacich odborfi a dr2i zakonitou zalohu, jak uvedeno v odpovedi k adze els. 3.

Jest S.P.J.S.T. pro vzijemnou ochranu pojigteni?

5. Ano, tato bratrska Jednota byla zaloiena,

Podava, dlouholetk Glen J. N. Kotek. k vzajemnemu podporovani se dlenh a jejich adieu a pojiat'ovaci obchod jeji jest veden bezySrdeleene a pouze jen ye prospech elenu a jejich adieu.

Vysvetleni co znamena, "oteviena" a "uzaviena" smlouva.

6. Otevtena smlouva znamena, ze vaichni elenove ruai zemtelemu elenu za 100% vyplaceni jeho pojistky dedicum.

V OSUDOVE JEDNOTNOSTI ESL. NARODA. SvatST Vaclave, deskS7 knde, sly g!

Hlasy k tobe pozvedame v nadhvezdnou Tisic tomu let, cos byl kni2e nag, tobe byla tada yen jako nodni stral.

Ale pies tvou zem za tech tisic let yin jak mokem ptevalilo vgelikS(ch se bed.

Ale tys' je znal, ph svem lidu stab tys to zeme nezapomnel, ji2 jsi miloval.

V tisni due sve, v risi hokkostech jmeno tve za Utodigte mela na syS7ch rtech.

V skvoucim brnent, slavou v dele vojsk jel's na sve breve s dernou orlici.

Svat3 . Vaclave, vola to tvilj lid: vrat' sve zemi po2ehnant, vrat' sv3"7m Mem klid.

Vnucen-li Vgak boj, v zari krvave bitvy ved', jak's dedy vodil, svaty Vaclave!

J. V. Sladek.

Uzavtena, smlouva ruri, 2e poplatek na sta,vajici pojistku nesmi bS7ti zyS(g en, ale nerudi za 100% vyplaceni pojistky, jak ptesvedello se sta tisice pojig tenct u zkrachovatVch spolednosti, kteti dostali ku pt. $3.00.— "lien" proti pojistce nasledkem poklesnuti jistot a receivil pak "otevteli" ten "uzavtenS7 kontrakt", 2e zbylo na pojig tence mnohdy jen nekolik centil na dolaru, jako v zkrachovanSi ch bankach. Tak prtacuje ten tak moc chvalenST uzavtenS7 kontrakt spolednosti, kdy2 se jim nedostava a vgechno zvygovani nedostateen3ich poplatkit u spolkh jest kapkou do mote, co museli doplatit pojigtenci spoleenosti a je gte nebS7t strSTela F.R.C., kdo2 vi jak by to bylo dopadlo i jinde. Avgak idas! 0 tomhle nechce nikdo \Teat. Jsou nag lide slept, nebo nechti videt? Ale o zvygovani bratrskS(ch spolkit ka2cla stara, babka vyklada svS7m detem a jejich vnukhm, Ze to melo zilstat na 50c mesiene za $1,000.00 pojigtent!

Proe nemame iidne dividendy?

7. Dividendy nevyplacime proto, ponevad2 je davame hned pti placeni. Porovnejte nage poplatky s temi, kde se yam slibuji dividendy a odpoved' na tuto otazku spattite na prvni pohled. Tam, kde se y am dividendy slibuji, mustte si na ne platit. Ten kaldorodne vraceny obnos platite ptedem, musite jej dtive jako pteplatek sloilti a pak se y am ve forme dividend vraci. Nak pojistky jsou tak vSihodne, 2e za tytea penize yam je 26,dmi nemfde prodati. Nad platit za tute2 pojistku vice jinde a dostavati

tento pteplatek ye forme dividend? Premyalejte spravedlive! Dividendy jsou hazeni pisku do Dejte nagemu iidetnikovi o $10.00 roene vice poplatku mimo vagi sazbu u nas a on, po ttech letech vam bude z to vaai desitky vracet jen east, tekneme $3, $4, co mu udelate? A vidite, spoleenost si takhle aerie obchod s va$imi penezi a pak yam hodi dividendy, kciy2 chce, ale dokonce nemusi a mnohe spoleenosti je ptestaly platit, 2e pry je gpatnS7 obchod, nevydelava, se. Jak to? Co to ma co delat s vS7cle1kern, vadyt' tohle byl pteplatek. Prvni dva roky dividenda aadna, pak tteba $3, etvrtS7 zase a pak tteba addna, atd., uteee dvacet let a dejme tome, ae jste dividendy po $4.00 dostavali 18 let a pteplaceli $10 na tisic: Prvni dva roky dividenda aadna, tedy $20 prye, nasledujicich 18 let prilmerna dividenda $4.00, tedy z desitky pteplatku ztraceli jste 18krat $6, coa dela s dvaceti dolary prvnQch dvou roka sumieku $128.00, jea jste zaplatili i po odraaeni dividend vice u vS7deledne spoleenosti, nea byste byli zaplatili u vaal S.P.J.S.T. A neni divu, ae se yam aide za rohem smeji, ti "bohaei" maji lepai pojiateni nea my a nechaji se takhle pentlit. Nevedomost Irtichu neeini! Tedy my dividendy nedaNdme, vy si je hned pH placeni betete sami!

Musim ptatiti phispevky k mistnimu radio po zaplaceni premie a prod?

9. Ptispevky k mistnimu tadu platime, ponevad2 to je na g domaci klub, spolek, sdru2ent atd., kde se schazime abychom se radili o vgemo2nS(ch vecech pro mistni nage dobro, potadali zahavy, divadla, programy, deskou gkolu, sokola, ritzne sporty pro mlade neb spolky byly prvni a nejlepgi gkolou pro nage pionj"Try, zakiadatele a potkebujeme je i my neustale, tedy /name si yydr2ovat nejak3i desakovS7 klub, mame mistni tad, kterS7 ma aspon nejaka, pravidla, system a ma celonarodni spojeni na rozdil od tuctovS(ch zbyteonS(ch klub& na ktere platime a sami nevime prod. Kdy2 glen pottebuje pomoc v negtesti nebo v nouzi, nemoci nebo smrti, jsou to mistni bratti a sestry tadoye, kteti ptijdou pomoci, pote git a v padu smrti ptijdou na posledni cestu vyprovodit a portstalSrm iltechou, pomoci, radou i skutkem pomocni jsou. Tedy prod bych nemohi zilstati dale dlenem a platiti tech 10, 15 a2 20c mesiene bez reptant? Ugettil jsem na pojistce $128, tedy tech par desaka nikoho nezabije a mil& nekdy ten tad moc a moc pottebovat. Poeitame centy a dolary nechame utikat! Ten tad v miste udr2uje spoledenskSi, narodni, vlasteneekic7 a kulturni aivot v osade a na g povinnosti je takovS7 spolek podporovat. Piece vime, 2e Jednota a tad se staraji o mnohe ne gt'astne dleny, kteti by jinak ptipadli na obtd mesta, okresrt a cele vetejnosti a my Urn desakem koname veliky kus dobrodinnosti, ktera, tteba pomaltA nam, neb nagemu ptibuznemu, znamemu, phtell atd. Mimo toho stard se tad o tadne zabavy a divadla, gkolu, Sokola, htbitovy, knihovny atd. a udrhije nagi mlade2 "doma", jinak se nam rozbiha po pochybmich partech a 'indykach. (Pokrado yani ptigte).

Strana 2

VESTN1 K NOVA MEZINARODNi ftEt.

OSVETA. Dye lasky Jamese Russella Lowella. i‘DREDSTAV SI, ze stojig po boku mlade dal my, ktera jest ztelesnenou krasou, cnosti, skromnosti atd. Klid mrij jest ten ram. Stale myslim na ty jeji oei, nad net jsem krasnejgich nevidel. Ale musim zaplagit sve vzpominky, kdyt neni nadeje . . . Ach, nevim, co si poeiti. Dere se mi ta laska do mysli a srdce vice nen ma k tomu pravo."

Tak r. 1837 osmnactiletY James Russell Lowell psailednomu spolustudujicimu na Harvardske universite. A divka, ktera ranila srdce budoucilio basnika a velvyslance, byla sleena Brooksova, krasna mlada Bostorianka, jeji rodina, stala k jeho rodine v pfatelskem pomeru.

Lowell zamiloval se do to mlade krasavice tak, ze nemyslil na nic jineho nezli na ni, a byl pro zanedbavani studii z university suspendov,in. To bylo sprchou na vfelost jeho lasky, a melo to za nasledek, te se skoro pfes noc z lehkobnyslneho mladika stal rozumny mlady mug. prof se Lowell a sleena Brooksova rozegli, neni dosud znamo. Je to tajemstvim, ale freinek to melo ten, ze Lowell na nejakou dobu na svou lasku zapomnel a venoval se studiu.

Po absolvovani Harvardske university Lowell . tudoval prava. Nedovedl v gak soustfediti sve Fcriopnosti na nee° ureiteho. Trpke vzpominky na sleenu Brooksovou se v nem opetne probudily a vgecko zastiriovaly. Byl hudlatem ye studiu pravnicke vedy i literatury k velikemu zklamani syYch rodieri a sourozencil, kteti visvoji lenivosti mati svrij talent. Ale prave jako term znieila sny jeho mladi, tak zase jina tena postavila ho na nohy a zavedla jej na cestu ku slave. Po dvou letech staleho neplodneho dumani setkal se nahodou s Marii Whitovou, dcerou far-mate z Watertownu, Mass. Jeji bratr, jen byl LowellovYm spolutakern na Harvardske universite, pozval ho na nesgtevu na otcovu farmu.

Lowella zprvu Marie mnoho nezajimala. Psal sice svemu piiteli, ee je to pfijemna mlada ma, ale lasky k ni nepojal, jsa ye dvacatem roce sveho veku pevne odhodlan, to se ut do Zadne teny nezamiluje.

Ale mladY elovek mini, a Amor meni. Netrvalo to dlouho a on temut pfiteli psal: "Je to opravdu nadherna divka. Miluji ji, a kdyby mne zklamala, srdce by mi to utrhlo."

Brzy po to potadal Marii o ruku, a ona mu dala slovo. Zasnoubeni jejich trvalo pet let, a Lowell pod vlivem Marie Whitove stal se slay -nYm.Lask,probudilajehpotckudgi. l3asne jeho vzbudily ihned pozornost (nejakou dobu dostaval jen pet dolaru za stranku). Pod malo zahalenymi jmeny Marie byla hrdinkou vgech jeho podivuhodnYch milostnYch basni lyrickYch. Byla jeho inspiraci.

Otazka otrocka zamestnavala tehdy mysl yefejnosti. Lowell vefil v otroctvi. Marie, jet byla horlivou abolicionistkou (odprirkyni otroctvi), obratila ho na svoji viru, a on pak per° sve propiljeil veci svobody. V "Biglow Papers" zufive napadal otroctvi, a to zpilsobem takovym, ee se dela zeme smala malitelrim otrokii. Sesmegiovani jest v2cly mocnou zbrani. A "Biglow Papers" zasazovaly zastancilm otroctvi rany.

Dne 26. prosmce 1844 byl Lowell s Marii odclan. Pfed svatbou Zenith svemu pfiteli, jen byl tak dlouho jeho dilvernikem, psal: "Chci eiti tak, jak by mel giti elovek, milovanY takovou tenou.7 A ag do smrti sve geny o devet let pozdeji neochvejne dostal svemu rozhodnuti. testi lidi je spolehlivym mafitkem, podle ktereho lze posuzovat v gechny vladni formy a H, 9aekwar z Barody.

1-xnstituCe.

Sirefa Spatari, mibososi misi. Budou-li uskuteeneny nynej gi plany, tato slova budou za kratko yysilana do kratkovinnYch stanic na eelem svete.

Neni to snad nejakY nov' tajemnY rozhlasov' signal, nybrt to znamena: "Dovolujeme si yam pfedstaviti pana Spatariho, jen k Yam promluvi svou novou rozhlasovou fedi."

Mr. Carlo Spatari bydli v New Yorku, a kdysi si vydelaval na velmi skromne tivobyti jako hudebnik. Nyni, ve Yalu devetaatyficeti let, se stal vynalezcem a sestavil fee, kterou skromne nazYva, spatari. Touto fedi se budou vymeriovat rozhlasem zpravy a jine informace mezi lidmi rriznych jazykri. Timto jazykem se nebude mluvit v beenem hovoru, pravi Spatari, a po tato strance se li g' od esperanta, volapueku a jinych universalnich feel. Spatari ye skuteenosti ani neni foneticke, zakladajic se jen na hudebnich slabikach do, re, mi, fa, so(1), la, si, jente tyto slabiky se nehraji, nYbrt vyslovuji tak, jak se pigi.

Spatari je vlastne drimyslnY kodov' system, v nemt se jednotlive slabiky kombinuji v rrizna slova. Takov'm zpirsobem bylo vytvoteno na 7,000 kombinaci, ktere vystadi pine pro bane rozhlasove zpravodajstvi. Tyto kombinace sahaji od "dodo", zcela na spodu stupnice, at po "sibobobo", na jejim konci. Spatari dokonce tvrdi, ee i ptekladani tohoto jazyka do kterekoliv fedi na svete je velmi jednoduche. Ukazuje to na nasledujicim pfiklade zakladni kombinace "solado", ktera se tYka phrom: Soladodo — Povodne zaplavily (zemi) Soladore — Stra gliva boute zuki v Soladomi — Zerne se sesula v Soladofa — Snehova boute vypukla v Soladosol — Blesk udefil do Soladola — Priltrt mraden nastala v Soladosi — Potar vypukl v Soladobo — Zemetteseni zpustogilo Pfirueky, obsahujici tyto kombinace, jsou rozesilany na kratkovinne rozhlasove stanice po celem svete a byly u g zadaty zkougky s novYm systemem zpra y. Pied nekolika mesici byla z jedne kratkovinne vysilaci stanice vysilana tato kratka zprava: "Fasibodo Guglielmo Marconi la si fasisibo Rome bomiredo fasisila fa do doso fasisisi reso." Druha, stanice byla upozornena na vysilo,ni a za nekolik minut oznamila anglicky: "Svet truchli nad smrti Guglielma Marconiho. Bylo mu 63 let. Jeho telo bude vystaveno v Pohfebni obfady se budou konat ye Ctvrtek."

V poslednich pet letech pan Spatari venoval vgechen svfij Cas zdokonaleni sveho noveho jazyka. Namaha, s kterou se naueil anglietine, ho pfivedla na myslenku,ze hudba je nesrozumitelnej gim jazykem, a dal se do prate.

Ale Oast° ptese v gechno mame dojem, ee pan Spatari pfi gel o nekolik let pozde. Dnes se dostaneme hodne daleko a dorozumime snadno anglietinou. t ESKA ftEt NENI VTIPNA? Ve sve pravidelne pfednake promluvil dot. dr. Fr. Oberpfalcer o slovnich hfiekach. Mnoestvi slovnich hfieek v ee gtine nejlepe vyvraci tvrzeni, ee de gtina neni vtipna: je vtipna tak, jako Oechove sami.

Slovni May jsou zaloeeny pfedev gim na dvojim v'znamu tehoe slova: Abstinenti by se meli zasadit o to, aby byl ze gkol odstranen kaedS7 pijak. — V kancelaii mi feldi, ee bude v Krkonogich starej prachovej a zatim jsem tam nagla jen sam' mladY Svorcaky! steeuje si zklamand lytafka. — Toho si vatte, ten je z potadnY rodiny, meli dvanact deti. — Vesuv jen kouki a ue se fika, ee pracuje. — Propagaeni plakat, zvouci k nav gteve Slovenska, "Poznejte Slovensko a letujte tam!", vyvolava poznamku: Snad nemame konkurovat dratenikiim? — V Hradci Kralove maji naboene vlaky: v gechny se tam kfieuji. — Babieka nakukuje mfiei do tidovskeho htbitova a obdivuje bohate hrobky: Ale Bijou si ty eidi, co? — Na venkovskem htbitove zasadili fidicimu uciteli desku s napisem: Zde odpoeiva na g drahY pfitel, ueitel a pravY otec vgech zdej gich ditek . . . — Kufiho oka sl valte, je to jedine, co mate v malieku, pravi nespokojeny 6ef nakikajleimu fitedniko-

Ve sti•edu, dne 23. bfezna 1938. vi. maji lide dull, pozna se,ze se nafukuji. Cyklista se modli na, stezce, posete stkepinand: Andelielu, maj straenieku, opatruj mi mou dugieku!

Ve vgech techto htiekach podklada se ureitemu slovu jegte jinY jeho yYznam. Jine vtipy se zakladaji zase na torn, te se totes slovo opakuje, ale po katde v jinern v'znamu: Nov' profesor se pta, gkolnika: Dostanu pro sve feci still nebo skfiri? Dostanete truhlik; kolik je na gkole profesort, tolik — Houby jsem sbiral, houby jsem nagel. — Podivej se, jak se moje stars stars, aby nebyla mot stars! — Arie z Dalibora se obmeriuje: Zapirat nechci, zaper si to sam! — Anglieanky jsou pozoruhodne tim ge nejsou vribec pozoruhodne. — Mlade pletou mladencrim hlavy, stare puneochy. — Nejlepgim alpinistou je ve g : sleze katdY hfeben.

Spejbl vyklada Hurvinkovi: Co je novinalska kachna? To mss jako kdyt v novinach napigou, te kra,va mela pet telatek, tak dtyfi z nich jsou kachny.

• Ten ei ta prestii?

Zdanlive zbytedna otazka, nebot' tem& katze etenakt je jiste pfesvedeen, te o mutskosti prestige nemrite bYti ani fedi. A piece, jak nas upozorriuje svedomitY etenal, je prestie spra y ye franetine hid la-nemasculinm,ebot's prestige. Totet plati o nove pfevzatem slovu z franetiny le refuge — zee gteno ref (z pilvodniho latinskeho refugium — irtoei gte, kde je dokonce rodu stfedniho), jee (po nezdafene ankete, aby se vytvofilo pro to Ceske slovo) by melo bS7t take rodu mueskeho, ale zitstane jiste v Move feei pies v gechny filologicke fermany podstatnYm jrnenem rodu eenskeho. Ree si nada proste v nekterYch vecech ptedpisovat. Pfevezme-li z jineho jazyka slovo, nedba toho, jak' rod melo pavodne, riSrbrt da, mu ten, kter' se ji hodi. V eegtine se to fidi vet ginou koncovkami. Proto se fika lidove • ten gpajs, ten tagblat, to kafe, to te, ten ordnunk, ten cajtunk, stejne jako zase naopak Nemec bude na pt. vgecka jmena mist, i kdye nejsou pfelokna do nemeiny, povatovati podle sveho zakona za podstatna jmena rodu stfedniho. Protote pfevzate, slova prestige a refuge se konci na -YI (resp. pfi Ceske v'slovnosti na stejne jako potit, tis, skrY g, mfie, dit a j. eeska slova, ktera jsou vesmes ienskeho rodu (krome slep'le a mekkfge, zjevnYch to sameekt), bylo ptifeeno i temto adoptovanYm detem feel pohlavi eenske a veda bude asi musit kapitulovat, nechce-li se blamovat dallimi nezdary syYch Sotva se ji podafi ptimeti lidovou fee, aby podrobila obe slova operaci zmene pohlavi, takee by se fikalo na pt.: Zfizuje se deset novYch refS72(1.. Nesrovnavalo by se s nagim presteam, ba pochybuji take, ee nekterS7 degtinaf ueiva, techto tvarfi v fedi. Smifme se tedy s "reffti" i "prestie" a pfipust'me, aby byly oznadeny ve slovnich aspofi jako dvojpohlavni.

• Nazev slamend vdova se vyskytuje jie 1543 v holandskem slovniku. SlamenY vdovec se vyskytuje o neco pozdeji. V nekterYch fetich se mluvi o travene vdove. Pri.vodne bylo tohoto nazvu poutivano posmegne pro svedene a opugtene divky, ktere musely v mnohYch krajinach nosit slamene vence. Pozdeji bylo toto oznakeni pfeneseno tertem na genu, opugtenou mueem jen doeasne. Oznakeni slamenY vdovec v tomto smyslu bylo vyvozeno mnohem pozdeji.

V lidove mluve nemeckeho obyvatelstva na Chomutovsku zachovalo se do dne gka mnotstvi slov eeskeho a lueicko-srbskeho pilvodu. Do saskeho Reizenheimu, odtud teee potok, kteremu Nemci flkaji "Pokaubach" (z Bukovr potok) a pohranieni potok se tam jmenuje "Lausnitzbach" (Luenice). Kluci chodi "Schpatschek schlagen" — to jest hrati gpaeka. Strace nefikaji "Elster", ale podle eeskeho "Schtra,cka".

Chalupa se jmenuje "Kalupp" a nemecka stafenka, aby se neuhnala, jde "pomalich".

Na v3"Tchode a zapade, na severu a jihu se vlada kymaci, potaci a tape. Nevi sama ani, kam jde. Ja vim. kam by mela jit, ale jsem abyeh to tekl. — Lloyd George.

Ve stiedu, dne 23. bi'ezna 1938.

Oddil dopisovatelskft Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, pokadatel ptedklada, ye smyslu stanov Tiskovemu VSTboru k vlastnimu rozhodnuti.

Z MOTi NAVgTEVY V TEXAS. Ctena redakce, moje rodino, ptatele a zna,mi!

Pkedne dekuji vam vsem, kteki jste mne tolik milYch dopist zaslali, z kterYch jsem tak mnoho uptimnosti a pkatelstvi vycitila. Z toho je- vidno, ae zde tije jeSte velrni mnoho Oechoslcvakft, kteki mail narodniho ducha, a velmi radi vzpominaji na sve mile domovy, tam v to na g stare vlasti a tolik radi slySi o to svoji oteine, ve ktere protivali svoje detstvi a mladi, a vekim, ze se jim libily ony zvyky, ktere jsem jim jen dasteene ye Vestniku naznaeila:Mnozi z vas mne vyzYvate, abych yam zase brzy' neco, pekneho napsala, a tak jsem se rozhodla, 'ze vam nee° napiau, jen bohut'el, ae pro dneaek nemohu vaaemu pkani vyhoveti, abych vam mohla neon veseleho napsati, ale doufam, ze i ty smutnejal zpravy radi ode mne uslySite. Jest nam vSem lidem ureeno osudem, protivati radosti i talosti na geho zdej gho tivota, a proto pian tyto kadky zvlhlYma oeima a hlubokYm smutkem, nad ztratou mail mile gyagTove Johany Nevolove z Alma, ktera dne 8. bkezna vydechla svou Alechetnou du g. Dne 6. a 7. bkezna jsem ji navaivila i s moji 'avagroyou Mary Schefeek z Dallas, rada nas uvidela a zdalo se nam, jak dobke yypada, byla dosti veseld,, tvake ratove, iertovala s nami a ja ji je§te kikala, to vidim, ze yypacla. mot /ape, jak co jsem ji posledne videla, ze jak se uzdravi, to se mnou musi jeti do vlasti a musi jiti do KarlovYch Varu, kde se npine uzdravi. A ona se usmala a kekla mne, ted' to tarn nebudeme moci jet! neb tarn bude valka, a ze od svS7ch deti nika,m nepojede. A kdyt ye tki hodiny vysilali easkY rozhlas z Dallas, na,Ae krasne pisniely deske, byla by rada s nimi si zazpivaa, ale nego to. V pondeli veder jeate s nami ve'oekela, a my se avagrovou jsme ji opustily a jely domti do Dallas. Stale ji vidim jak zaplakala a davala nam s Bohem a ja jsem se na ni jeSte ye dvekich ohledla a ona mne void, abych zase brzy pkiSla. A jelikot jsem mela nminek jeti do Hcustonu a okoli navativiti, tam svoje piatele a zname, a Mrs. Rose MikeskovuTruksovu, rodinu Zemankovu a Trneakovu a vaechnu rodinu ValCikovu v Houstone, volala na mne at' I/Sem vykidim srdeeny pozdrav i od ni. Dne 8. bkezna, hned na druhY den po na'Sem odjezdti od Nevola, pkijela k nam Mrs. M. R,ezkova, z Dallas, se smutnou zpravou, ze Mrs. Nevolova je mrtva, Tato zprava na mne drtiye pusobila a citila jsem v torn okaintiku, ze jsem zde ztratila to nejlepSi duSi, kterou jsem v Americe poznala. AC jsem ji ze stare vlasti neznala, nebot' se dastala do rodiny Nevolove &lye net ja, a nato odjela se s yYm mantelem Jitim brzy do Ameriky, od prvniho setkani s ni jsem si ji mot oblibila. Poznala jsem, ze to byla 'Zona zlateho srdce a jemnYch kde videla toho pottebu rada pomohla, s kaidYm citila, byla dobrou hospodyni ,a vernou matkou syYm detem. Zemfela tine pri pinem vedomi, a po rozloudeni se s yYmi tkemi ditkami a jeate naposled nechala celou svoji rodinu a jeji pkatele pozdravovat net vypustila jeji Slechetnou duk.

Jeji odchod z damu smutku byl tim vice tragickY, ze zde nemohl bYt ptitomen jeji mantel Jiff. Nevola, kterY dli v nstave pro duSevne nemocne. Pak se nemohla pohtlau zneastnit jeji stall matieka, kterd tou zpravou o jejim umrti onemocnela, a bydli tak daleko, Mrs. Roza Siptak a sestra Karolina Bkezinova a 2 bratki Karel a Anton Siptakovi z Detroit, Mich., nemohli pkijeti, byla plitomna pouze jedna jeji sestra Fr. Palatova z Needville se s yYm jednim synem Alwinem. A proto je zarmutek pro jeji matidku a dalSi rodinu tim tetsi, ze svoji drahe dcery a sestry vice nespatki, ad se toto let° tail/ na vzajemne navgtevy.

VESTNiK Pohteb mela zesnula peknS7, tak jak si ho vtdy ptala, velka freast lid!, v gech narodnosti, a jelikot jsem zde je gte pohibu nikdy nebyla ptitomna, tak mne v gechno zajimalo. Nejvice jsem obdivovala onu zesnulou Svagrovou, jak pane vypadala v to rakvi, tak mlada, a pekna jak by ji bylo 30 let, a kdy jsem se na pkidinu toho otazala, bylo mne sdeleno, to zde vg ichni lide po smrti vypadaji jak tivi, cot mne velmi podivilo. Velmi mnoho lidi se vystkidalo v dome smutku, kteki se pkigli naposled rozlouditi se zesnulou, a mnoho pkatel a sousedri s ni dlelo po cele dve noci, a snatili se zmirnit zarmutek pozristalSrch. Jsem pfek yapena nad tou obetavosti a ktest'anskou laskou, kterou zdejk obyvatele rodine Nevolove i o jidlo se jim postarali, a nanesli jim tolik jidel, Ce po cele dva dni nemuseli vakiti. A proto yam, mill ptatele a sousede, z hloubi srdce sveho dekuji za v gecko, co jste pro rodinu Nevolovu dobreho vykonali a hledeli uleheiti jejich zarmutek.

Zaroveri dekuji panu Joe HejnYmu, pkedsedovi faclu SPJST. cis. 25, za jeho krasncu, procitenou tee, kterou pronesl u hrobu zesnule.

Jeho proslov mne utkvel hluboko v pameti, nezapomenu jeho krasnkch slov. Jest mi velkou cti, ae jsem pki tato pkilettosti poznala se s mnoha pkateli naainci, kteki pochazeji z rtiznYch mist naSi vlasti, a sice jest mne poteaenim, to jsem poznala rodide Ha gkovcovy, a celou rodinu HaSkovcovu, jejich dcery pi. Kudrnovou, pi. Nekutovu, pi. Juticovu, pi. Veverkovu, ma,ntele Pavel Potygkovy a jejich chovanku Katknku ;pi. Radovou a pi. Zazvorkovu, rodinu Vinklerovu, Hajkovu, Slovadkovu, Dostalovu a Kleekovu a mnoho jinSTch, kde si jit jejich jmena nepamatuji.

Dopesud se nalezam v dome u pozustaly.ch ditek, nechtela jsem je opustit v jejich tetkern zarmutku. Ad jsou vgichni ji2 dospeli a dobke zacpatteni, nebot' jim jejich draha matieka zanechaia dosti slu gnS7 majetek. Syn Jan, ktera, dela u Cameron Comp. a ma na starosti farmu, dcera Karolinka, ktera vede celou domacnost, a Matenka, ktera je provdana za Karla Hagkovce mladgino, kterk nejenom te je dobrkm mantelem, ale i otcem, a ma, o sebe dobbe postarano. Nejhut je na torn dcera Karolinka, ktera telce nese odchod sve matieky, nebot' nejenom ae ji byla matkou, ale byla i jeji dobrou ptitelkou, spclu pracovaly, spolu se Karolinka videla, ae matieka jeji nese tetke bkime tohoto aivota, ze osud nemilosrdne skritil jeji testy, a proto se pro ni obetovala, to se ani neprovdala. Otec jeji je gte dosti v mladem veku byl zachvacen nervovou chorobou a pied nekolika lety odvezen do ustavu. Zesnula trpelive snagela tento jeji osud i se s ySimi ditkami. A pti jedne moji navgteve u zemtele stetovala si mne tato, jak jim bylo nekterSrmi lidmi vytSrkano, to maji otce v to co oni vgichni tak tetce nesli. Bylo to k neuveteni, to se najdou Tide, kteti si neuvedomi, ze kalcieho z rids maze potkat nee° podobneho, a jak se Mica: "Dnes mne a zitra tobe", ale tkida inteligentnich lidi nikdy hoo p podobneho nevykkne a myslim, to zesnula, v gem ze srdce odpustila. Buda' Cest jeji parnatce.

Po pohtbu jsem udelala zde nekolik navgtev, o kterSrch se chci aspori zkratka zminiti, neb mam strach, ze nezbude ye Vestniku mista pro druhe. A sice, zajely jsme si s Mrs. Fr. Patakovou k mantelem Pavel PotS7 gkovSrm podivat se na jejich farmu. Mr. Pa y. PotSrgka prave oral, ale jak nas spatkil, pustil oprati, kone di muly nechal stet a hajdy za nami. Uvedl nas do jejich mileho pkibytku, maji tam vgechno tak pekne a tak mile, a •co nejvic se mne lib;lo, byla jejich kvetinova zahradka u jejich neho domeeku. Ja jsem velka milovnice kvetin, a my doma ve vlasti jsme na to zvykli, nebot' neni tam snad jedineho domeeku, aby nemel aspori malinkou kvetinoyou zahradku, a proto mne to u rodiny PotSrSkove ptipadalo jak ve vlasti. Jejich chovanka Katynka nam ptipravila dobrou, jak my tomu kikame svatinu, na ktere jsme si pochutnaly. Jak by ne, vadyt' vgechno jen vonelo eistotou. Jejich Katynka 3e velmi dobrosrdedne devde, a bude gt'asten

Strana 3 ten, kdo ji dostane za tenutku. Dekuji Katynce za peknji daredek, jsem pkekvapena, a neeham si jej na pamatku. Pak jsem nav gtivila znamou ptitelku z Velikovy, Mrs. Karolinu Slovaekoyou z Ennis, velmi jsem se s ni potegila, jen toho bylo na kratko, doufejme, ze pki§te bude ma navgteva delsi. Poznala jsem celou jeji rodinu i jejiho syna Jaroslava z Dallas a jeho mantelku, ktera je velmi ptijemna, a mild Karolinka nas hostila, letala jak by ji bylo 18, a na drunY den to jiste odletela, nebot' si steaovala, to ma reuvma v nohach. Byla jsem pkekvapena dareekem od ni, za kterk ji srdeene dekuji. Pak jsem nav gtivila s moji gyagroyou Mary Schefeak z Dallas mlade mantele Karel Ha gkc ycovi. Tam jsme zristaly i na noc. Obdivovala jsem se jejich residenci. Maji tam tugm 11 pokojil, jeden peknej g net druh, a ja, rano, kdyt isem vstala, bloudila jsem a ne a ne najit ty dveke, dostat se yen, az koneene jsem piece trefila do kuchyne. kikala jsem Matence, to tam bydli jak princezna v zakletem zamku.

Pak nas Makenka Has-kovcova, rozend Nevolova zavezla do Ennis navativit Miss Karolinu Hubadkovou a nlantele Joe Hubdekovi.

Pan' Hubaelova je velmi rortomila ,vesela hospodynka, ktera nas podastovala velmi dobrYm obedem, nebot' India napeeene dobre tvarohoye Ceske kolade, a ty ja mam tak rada. A kdy jsem spattila jejiho mantela Joe flubadka, v tom okamtiku jsem se octla v jeho vesniece Velikovy u Zlina, nebot' tam bylo mnoho rodin na jmeno Hubadek, vtichni byli jeden na druheho podoben, a take on ma velkou jejich podcbu.

A naposled jsem povinna sant svoji rodine a pkateltim z Taylor, Tex., a Granger, Temple a Belton, to jest rodine Baluskove, Sefeakove, Holikove, 8vadlefiakovm i Joe 8vadlerikovi, LegkarovYm, Hollym, Kkenkavkm, kdy je minim navativit. Myslim, Bah, a nee° se zleho zase nepkihodi, to ptijedu v mesici dubnu, rada bych s nimi byla na velikonodni svatky na ktere se tolik te gm, ze je s Yam' protiji, to mi bude °pet doptano setkati se se vgemi Oaten a znamSrmi y e stanku tadu Praha. Ted' jedu s detmi Nevolov*rni, t. j. s Janem a Karolinkou, navativit rodinu. Zemankovu v Need ville a pi. Mikeskovou-Truksovu, rodinu Trnbakovou a Vrlovou, pak rodinu pana Valdika a pana Dr. Holuba v Houstone a rodinu Fojtovu v Houstone. Je g te mam navativit i mnoho tel v Temple ,nevim kdy to ptijde na tadti, ale doufam, ze snad take k tomu dojde, neb strSi dek Ele g ovi nemohou se ua doekat net pry jim ptijdu navatit litibove polevky, a pozvali mne k sobe na celV rok.

Promirite mne mili pkatele, to jsem vas dne g -nimdopsebavl,kimutnSzpravami, pkigte se vynasnatim a napi gi yam nee° hccIne veseleho.

Vgechny etenate a etenafky tohoto listu srdeene zdravim, a te gim se na shledanou v Taylor.

Rubi Nevola, Dallas, 221 Starr Str. Slovenkti ueitele adaji vy§gi vzdelani.

Pedagogicke sdruteni uditelstva v Humennem zaslalo ze sveho pracovniho zasedani telegrafickou zdravici, v nia uji gt'uji naprostou oddanost k demckracii a republice. UCitelstvo na Slovensku, pravi se dale v depek, vidi ye vas zastance ueitelskYch zajmn a tacla vas, abyste svSrm vlivem napomahal k uskutedneni reformnich snah a vyte gil zejmena otazku vysokogkolskeho vzdelani uditelstva gkol narodnich.

Sir George Paish prohlasil, ae Japonsko nemate ua dlouho financovati valku v nyndjaim rozsahu. Jestlite Cina vydrti jeSte nekolik meslat, pak se Japonsko dostane do beznadejne finanCni situate. Zda se, ze tina vydrti tak dlpuho, at v Japonsku dojde k finandnimu krachu. — Manchester Guardian.

• Rakouska vlada hledala pomoc v gude, jenom ne tam, kde ji mela hledat a kde by ji take nalezla: u rakouskeho lidu. — Basler Nachrichten, Basilej.

8trarat 4

ALKA na Dalnemvtchode musela V Dries zaleti jia jen na tom, jak se vyvine a jake bude mit nasledky.

Posledni mocnost jejiho odvraceni se propasla zadatkem roku 1937, kdy projevilo Japonsko — ovAem jen na letmt , okamtik zachvev zavahani, net vykrodilo na cestu, ktera, je ma phvest k velikosti bYvaleho Anna nebo dnetni Anglie anebo k tipadku. Japonsko melo dve mo2nosti. Bud' zasadne poptit, to si dela naroky na Cinske Uteri* a tak si usmirit einu, anebo prima prohlasit, se chce ovladnout Oinu a celou vtchodni Ash. Na okamtik se zdalo, ze Japonsko podleha poku,kni pokojne cesty kompromisu a mire— ale jenom na okarntik. V zapeti se rozhodlo pro cestu v'boje. Co mohla tina cleat? Bud' se smitit s timto rozhodnutim a podrobit se dobyvateli, anebo se mu optlt a vsadit v§e na kartu zoufaleho odporu, ktera ji prinese bud' vYhru, nebo katastrofu.

Zvolila si druhou cestu. Tim ov8em razem padla otazka "dojde-li na Dalnem vtchode k valce" a byla vystfidana novou otazkou: kdy zadne a Jake udalosti nebo einy ji urychli. Nyni je jiz v pinem proudu. At' jit skonei jakkoliv, svet nikdy nebude vypadat tak jako pied ni. To je jedina, skuteenost, s nit mfiteme tat ji2 dries jako s jistotou.

Va,lka na Dalnem vtchode byla ptedureena davno pied letokrim jarem. Jeji stigma neslo vAe, Co bylo vykonano, i vSe ostatni, co zUstalo nedokonano v teto dasti sveta velmocemi, stejne jako temet katda uddlost, k nit do glo v prostoru Dalneho vtchodu v poslednich sto letech.

V -Leto, stejne jako v katde jine oblasti svetove politiky, nitteme chapat v ge, co se deje, teprve tehdy, kdy posuzujeme prubeh udalosti y e vtsecich nejmene desetiletYch. Jako na vte ostatni, musime 1 na DalnY vYchod bleat jako na souvislost, jako na dej s minulosti, ktera se obrazi v jeho ptitomnosti. V ptipacle'Dalneho vYchodu to nedela obtite. Hlavni udalosti v jeho historii jsou snadno pochopitelne a smer, jiinZ se ubiraly, je lehce sledovatelnY. Nejprve bylo obdobi vpadu velmoci na jejich podmanitelstvi, ktere trvalo at do svetove Velmoci zakladaly na dinskem fizerni kolonie, rozdelovaly je v oblasti, zasahovaly do hlavnich organii statni spavy a uplatriovaly ruzna svrchovana prava. Zbavily tak postupne inu nezavislosti. Co mohla delat 9 Musela to trpet a podrobit se, ponevadZ ji nic jineho nezbYvalo. Byla bez narodniho uvedomeni, a ponevadi byla soueasne i pramyslove zaostala, nenalezala obrannYch prostkedkri. Svetova, valka udinila, konec tomuto obdobi. Kvateni, ktere rozjittila, projevilo se na Dalnem vYchode pkedevg m probuzenim nacionalismu v tine.

Tim okamtkem, kdy nabyla Cina narodniho uvedomeni, zaeala ziskavat i prosttedky k obrand. Zapadni mocnosti, tisnene einskYm nacionalismem, zadaIy couvat. Co jim zb3"Ivalo jineho? Po skoneeni svetove valky nemely proste mocnosti ani prosttedky k ochrane vzdalen'ch kolonialnich zajnari.

-tstup zapadnich mocnosti byl signalem k japonskemu nastupu. Japonsko se rozhodlo vykonat samo, co hodlaly vykonat zapadni mocnosti spolednYm risilim. Ale tina jia nebyla bezbranna. ProbuzenY nacionalismus a pokroeilY stay vojenske pkipravenosti zaealy nab'vat sve zavalnosti. Velmoc, ktera chtela udrtet v Chne posice, jet si ptivlastnily•zapadni mocnost pied valkou, musila k tomu potait branne sily. Zajmy zapadnich velmoci v Chne nebyly tak velke, aby pobizely k tak nakladnemu a riskantnimu usili. Zajmy Japonska vgak takove byly — anebo alespori vladni 2iv1y myslely, ce jsou. A tak, ptestote bylo Japonsko pfivodne rovnet ochotno ustoupit, rozhodlo se razem k napadeni tiny. Usoudilo, ae pti gel das, aby Oina byla postupne podrobena, neboli postupne osvobozena. To je v kratkosti prribeh udalosti, ktere vedly k dndni valce, a podstata historic Dalneho vYchodu v poslednich sto letech.

V teto valce nejde jen o to, zda se jedna nebo vice 'east tiny stane nedi kolonii. Povede k hluboke historicke ptemene, k jakernusi ptehOclnoCeni moci. Boje, vedene podel reky Vhangpu a v oblasti t' lute teky, jsou jen maltmi zaeatky valky, chiletitejAi net kterakoliv

VIISTN/N

Japonsko na tests k nandni sebevraide.

Nathaniel Peffer. mezino.rodni udalost od valky svetove a pravdepodobne ditletitejS1 net kterakoliv udalost pte pristi svetovou valkou, pokud ovAem nej sou jeji ptedehrou.

Ptedevtim se tato valka nebojuje v orientalnim vakuu. Rychle japonske viterstvi by mohlo zabranit ostatnim mocnostem zaplest se do ni jit nyni, nevyloudi v§ak pravdepodobne jejich zapleteni pozdejti. Ale rychle a rozhodne japonske viterstvi neni pravdepodobne. A to me ptivadi k druhe mocnosti. Boje, ktere zaealy pied Peipinem v foci na 7. dervence byly podle meho mineni zaeatkem japonskeho konce. VYstitne (ovtem zcela soukrome) to tekl jeden japonskt novinat v Tokiu: "Japonsko zahajilo akt narodni sebevratdy". Mnoho lidi to bude povatovat za nads.azku. Jiste faak neni nadsazkou tvrzeni, to meteorickt vzestup Japonska, kterY zadal roku 1868, dosahl roku 1937 sveho vrcholu ate dnes jit zadal soumrak Japonska jako velmoci. Jedine spoledna sebevratcla fSech velmoci by mohla zachranit Japonsko od poklesu na podtadnou mocnost — alespori v tomto historickern obdobi. Jinak jedinou vyhlidkou, v nit incite Japonsko doufat, je rychle viterstvi na einou, ktere ov gem bude mit pravdepodobne za nasledek valky s jin'mi mocnostmi, a to bud' s jednotlivYmi, anebo se spolkem mocnosti, ktere budou moci vypravit do pole daleko vefai vojenske sily net Japonsko. Druhou alternativou je protahla valka s tinou, ktera musi zpftsobit itpine vyderpani Japonska a uSettit tak ostatnim velmocem valeent zakrok k jeho. pokoteni. V katdem ptipade vtak jit Japonsko ptekrodilo svuj mocenskY vrchol.

Co se stane, kdy zasahne sovetske Rusko?

Dnes se jit necla usuzovat s takovou ureitosti jako pied ttemi nebo dtytrni lety, te by sovetski pomoc tine znamenala nakonec ruskou riadvladu nad tinou a jeji pravdepodobnou bolgevisaci. Tehdy byl tento ptedpoklad jests spravnY. tina byla bezbranna. Mohla bYt zachranena pied Japonskem jedine tim, to by ji poslalo Rusko armad y silnou jako japonska, dodavalo ji valeenY material, organisovalo obranu a vedlo valedne operate. Po skoneeni valky by pak bylo sovetske Rusko v dine zakotveno, mohlo by diktovat sve podminky a drZelo by v ruce vladni otete. Dnes RI to neni tak jiste. tina jit neni bezbranna. Vede boje vlastnimi silami. Kdyby ji Rusko na pomoc, pak by bylo dnes jit jen spojencem, nikoliv zachrancem. Ptesto v gak by znamenala jeho pomoc zakotveni sovetskeho vlivu v tine.

I kdy by se uchovala v tine fisttedni vlada, piece by si jen Moskva, jako hiava vlady, a komuniste, jako politick' utvar, udrteli ureitY druh ptednosti. Komuniste by ziskali zakladnu, z nit by zahajili pronikani a organisaci. Socialni podminky v Cine, neuteSene jit pted valkou a jests daleko horS1 po jejim skoneeni, by jiste byly Arodnou puclou pro revoluci. Vladnouci otazkou v tine by se stal komunismus a vladnoueim einitelem by byli nakonec pravdepodobne kornuniste.

V tom ptipade by se ofgem pteneslo na sovetske Rusko YAechno neptatelstvi, ktere na sebe sousttedilo v poslednich letech Japonsko.

Neni tteba zvlakte zdrirazriovat, ae toto neptdtelstvi nebylo zpilsobeno ani tak japonskou protisocialni praxi na Dalnem vYchode jako spire obavou, ae by se Japonsko mohlo zmocnit nejvetgi kolonie sveta s nejbohat gimi pokiady surovin a s nejslibnejAim trhem, doposud ovAem jeSte nevyvinutym. Do'Slo by k ptenosu zaujatosti na sovetske Rusko, zaujatosti, zvettovane jests zaAtim, plynoucim ze skuteenosti, se Japonsko bylo jen vyvlastnitelem zajmu jinYch mocnosti, kdetto sovetske Rusko by se stalo jeAte komunistick'm vyvlastnitelem.

Velke obchodni narody Zapadu, Wa yne Anglie a Spojene Staty, se budou mit 'Spatne, jak za sovetskeho, tak i za japonskeho nistupni-

Ve stredu, dne 23. brezna 1938. ctvi v Chne. Myslim vaak, '2e merle gpatne na torn budou piece jenom v ptipade sovetskeho nastupnictvi. Japonska expanse znamene, nou monopolisaci. Japonsko si bere vSe, co chce a co muse vzit, a odmita, aby si ostatni ponechali i to, co samo nechce. Za japonske nadviady nad einou by zbyly na ostatni obchodni narody jenom nepatrne drobty. Za sovetske nadvlady by toho na ne ovtem take mnoho nezby10, piece v'Sak vice. KomunistickY retim by !Aisne kontroloval vS'echna obchodni spojeni s ostatnimi zememi, ponevadi by v'Sak soudasne zahajil podle sveho programu horednou industralisaci, byla by piece jen priletitost k obchodu. Rusko by ptikrodilo daleko rychleji k teinne vYstavbe Ciny, take by se z ni stal silnY komunistickY stat. Japonsko by organisovalo a vyhtivalo tiny jen ke svemu osobnimu prospechu. Za rusks kontroly by nebyl osud cizincu prave Stestim, ale take by nebyl zcela nevYnosnY. V katclem ptipacle by definitivne zahynuly velke nadeje skladane zapadnimi narody do tiny.

Tyto vyhlidky nejsou prave poteAiteine. JeSte merle potetitelne by byly politicks nasledky. ObrovskY trakt, sahajici od polsktch hranic at k Tichemu ocednu, by byl rudY, ttetinu svetoveho obyvatelstva by ptedstavovali komuniste nebo ptisluSnici komunistickeho statu.

2adnk "ochranny pas" by nebyl dosti silnY, aby vyludoval nakatlive vlivy teto skutedne velmoci. adna mocnost, hlavne tadna se zajmy na Dalnem vYchode, by nemohla it vedle neho dlouho v klidu. Je nepochybne, zda by udrtely sve imperium, kdyby tak chtely tit. Jiste by nenastal trvaly klid v Oriente. Evropa nebo Amerika mohou erstat bud' faSisticke, nebo demokraticke. Ne tak Asie, hlavne ne v torn ptipade, to by sovetske Rusko spravovalo tinu, at' jit ptimo, nebo neptimo. Asie by se stala komunistickou, at' by Evropa a Amerika utily sebe vettich sil, aby ji v torn branily. Je ov gem pravdepodobne, to by se o to pokusily. V katclem ptipade by byly nadeje na mhr na Da,inem vYchode neopodstatnentm optimismem.

Tim okamtikem, kdy zasahne Rusko do dnegniho konfliktu, mush Japonsko prohrat. To me ptivadi k druhemu bodu. Nevidim nikde mocnost skutedneho japonskeho viterstvi v pravem slova smyslu, a to ani v ptipade, se by Rusko do konfliktu nezasahlo. Nevidim, jak' by mohlo mit Japonsko prospech z teto valky, i kdyby se mu podatilo porazit tifiany. Japonsko se pustilo do hry, kterou prohraje, at' viastni valka skondi jakkoliv.

Ptedpokladejme, to by Japonsko mohlo — po strance eiste vojensk'ch vtsledkil poraziti i bez nemecke pomoci sovetske Rusko a elnu dohromady. I kdyby se mu to skutedne podatilo, zustalo by na konec tak vyeerpano, by nemohlo mit z dobyteho viterstvi taxint prospech a muselo by bez odporu ptijmouti diktat Velke Britanie, Francie a Ameriky. Toted v§ak na ne deka v ptipade, to se mu podati isolovar valku a jednat s Cinou samo. Co mix* znamenat poratka tiny? Rozprateni einske armady?

Neni pochyb, se to Japonsko mute dokazat, i kdy ne zdaleka tak brzy, jak poditali vtidcove japonske armady. Terorisaci nekterYch dinskych autorit a jejich donuceni k podepsani smlouvy, davajici Japonsku pravo na kontrolu "autonomni" severni tiny a quasi kontrolu nad zbytkem zerne? I to se ratite Japonsku podatit.

Nesnadnejk, ne-li. dokonce nemoane jit bude zabranit vojskfim rozpra genYch armad, aby nepokradovala v zneklidriovani, a prosadit respekttwani podepsane smlouvy. Oboji bude vy2adovat eas, a co je drilditej gi obrovske mnastvi penez.

Na nekolika mistech teto rivahy jsem zdtraznil v3•Tznam dasoveho dinitele. Kdyby dovedlo Japonsko zdrtit Ohm najednou jednim nebo druhtm zpilsobem, zmenilo by tvatnost eels valky, prave jako jeji nasledky pro sebe i pro ce/Y ostatni svet. Je vtak jasne, to to Japonsko nedokate. Kdyby s10 jen o manevry, o jejicht vYsledku by rozhodovali vojentti odbornici, muselo by bYt Japonsku ptiznano vitestvi velmi zahy. Co vtak pornute Japonsku formalni viterstvi, kdyi t inane budou pokradovat v delani nesnazi a revolt, nuticich Japonce udrtovat v eine brannou mac v rozsahu normalni stale armady?

Ve stfedu, dne 23. br.ezna 1938.

Japonska finaneni situace, ktera byla pied nekolika mesici kriticka, je dries jit beznadejna. Jit zaeatkem eervence nemohia japonska vlada sehnat sumu potiebnou ke kryti rodniho deficitu. Od to doby si vtak pfivlastnila na valedne freely 2 a pill miliardy yenu, tedy tfikrat vice, net kolik marne shanela drive. 'Niko si dovedeme pfedstavit, jake zdroje finandnich manipulaci jsou jests pkistupne vlade, ktera vlastne provozuje autokratickou kontrolu. 31ste vtak jit dnes nejsou v Japonsku volne dalti 2 a pill miliardy yen& I kdyby byly, stadily by sotva ke kryti valednStch vSrdajil do konce pr y -nihovalednhorku.

Nikdo nemute poditat s ulehdenim situace nasledkem ochabnuti vojenskS7ch operaci ve net pied jarem. Ale i potom bude Japonsko potiebovati temek stejne sumy po iadu daltich mesicii. JaponskST finaneni problem neni ketitelnSr tadnSTm normalnim prostfedkem. Mohl by bS7t usnadnen odfiznutim vtech exportil, vyjma hlavni vojenske zasoby, cot se vlastne jit stalo. Utivani kapitalu by mohlo b3it a take bylo zracionalisovano. Pfesto vtak se letadla o. pottebuji a musi Wit nahrazena novSrmi, petrolej, bavina a ocel se spotiebuji v obrovskSrch mnotstvich, putky se znidi a naboje vystfileji.

Musi bSrt nahrazeny nodmi, a to co nejrychleji, ponevadt rusks nebezpedi je stale hrozivejK jejich nahrade je tkeba kupovat materialy, jejicht hlavni Cast ptichazi ze zahraniei a musi se platit bud' vSrvozem, kted stale Mesa, anebo zlatem, ktereho ubSrva jette rychleji. Totalitni hospodatskS7 system (jeji si Japonsko rychle zavedlo) mute libovolne snitovat hodnotu merry pro domaci uceiy, nikoliv vtak pro zahranieni nakupy. Japonska armada, i kdy nema tolik sebedavery jako v dervenci, kdy konflikt zadal, nechce vtak toho dbat.

Co se tedy stane, kdy Japonsko porazi einu?

Jak bude mit Japonsko prospech r viterstvi, kdy nebude moci kapitalisovat nave pfirtIstky? Jette pied rokem nemohlo najit prostfedky, jimit by podporovalo budovani koncesi, ktere. ziskalo jit cifive v severni eine. Co bude Mat potom? Bude schopne relit svetu s vyzSTvavosti pfedchozich let? Zfistanou Velka Britanie a Amerika stejne vahave jako &five, jestlite se Japonsko pokusi provest v dine to, co provedlo v Mandtusku — zneuznat vtechna zahranieni prava a zajmy? Na hranicich Mandukua musi bS7t Japonsko velmi skromne a obezfele, poneva.dt zde eiha rude, armada na svoji ptiletitost. ftekl jsem jit, te by Japonsko mohlo zachranit jedine spoleend sebevratda vtech zapadnich mocnosti anebo jejich_ vzajemne znieeni ye valce. I kdy je dnes vSdiled na Zapade stale jette silne zatemnenST, nemilte piece jen Japonsko pobitat s touto motnosti.

Nedi se pfedvidat jinST vl7sledek valky net takovY', kted povede k ripinemu vyderpani Japonska, a to nejmene na jednu generaci. To je nejlepti vyhlidka, v jakou maze Japonsko doufat. V hortim ptipade dojde k tomu, to bude musit po krvave valce s einou kilt rusks armade v jeji pine she. To tehdy, az nejlepti sily jeji armady budou pobity nebo znetkodneny a jeji zbSivajici easti znehybneny dohleclaci hou na komunikadni linky v eine, az bude jeho valeenST material tak opotteben, ze bude nezbytne pottebovat vS7meny, ktera ovtem nebude motile, pro nedostatek prostfedku. Potom se skutedne vrati Japonsko k stavu, v nemt bylo pied rokem 1868, a stane se podfadnSim ostrovnim statem, ovtem bez ochrany isolace. Nemute je zachranit ani svetove, valka, ktera by silne zamestnala Rusko na evropske strand.

Zpilsob uvatovani japonske armady a jejich civilnich satelitu jR prave tak nepochopitelnli jako duvody, o net opfela sve rozhodnuti jednat tak, jak jednala. kidi se pouze chladnSrmi fivahami mocenske politiky. Prohlatuje, to se boji sovetskeho Ruska ate vynaloti vtecku svoji energii a obetuje vtechny prostfedky na pfipravu obrany proti Rusku. Jak vtak mohla potom dopustit, aby byla zatatena do einskeho dobrodrutstvi? Vet!-li Japonsko skutedne, na no deka, boj s Ruskem, pros do neho nepustilo pied zapodetim valky s oinou? easteene vysvetleni milteme najit ye skutednosti, to japonska armada nikdy neuvatuje a to je tame! *pine bez informaci o svetodch udalostech, neniffte proto tvotit teorie na jinSTh

VESTNiK faktech, ne'2 jaka nan2e vyeist z vojensko-technickSich ptirueek. Dalti east vysvetleni je v povYtenosti japonske armady proti eine Nator, to se dintti vojaci daji na ritek, jakmile jen zdaleka uvidi japonska vojska, byl katdemu tak samozfejm, jako je samozfejm* dchod slunce. Vteobecne se soudilo, ze valka bude trvat nejdele tki mesice. Japontti generalove mohou mit vynikajici vojenske vlastnosti a schopnosti. I to ovtem budou muset jests prakticky dokazat. Jako statnici vtak pfivedli neodpovedne svoji zemi na pokraj katastrofy.

JakS7 osud eeka 6inu? Ve vtech Avahach o torn, -zda se Japonsko vyderpa, dobYvanim tiny, se pravidelne malorika, v jakem stavu bude Cina po valce, ktera, znici celou jeji novododstavbu, podstatnou Cast jejiho kapitaloveho bohatstvi a postihne velkou Cast jejiho obyvatelstva. Povede-li se valka at do Upineho vyeerpani bez zasahu tfeti mocnosti, potom se pravdepodobne zotavi eina prvni. Dnes jests neni tak vyspele organisovana jako Japonsko, jeji zotaveni je vtak pouze otazkou dasu. Unikne-li Dina podmaneni, pak je temet jista jedna vac: pokusi se o vyhnani velmoci, majicich drtavy na jejim rizemi. I v pfipade pouze negativniho ilspechu nebude mina ochotna trpet jakekoliv dalti omezovani sve nezavislosti. Potorn ovtem bude muset katO stat, hodlajici uhajit v eine sve vS7sady, o ne proste bojovat.

Zda se k tomu nekdo odvati, bude zaviset na torn, jak bude mina skutedne oslabena. Bude-li vyeerpana do krajnosti a stane-li se Japonsko zaroveri bezdznamnYm dinitelem, zmeni se Cina °pet v ote ykene pole podmanitelskS7ch naporir po vzoru devatenacteho stoleti, ktere se PI neomezi jen na samotne fizemi tiny, ale roztill se i na celou stfedni Asii. Pronikani od zipadu i od *dchodu do Mongolska, Turkestanu a jinSTch oblasti vedlo k dnetni zapletce. Sovetske Rusko a Japonsko zahajily jit pied rokem 1937 proti sobe na kontinente nastup, podobnST stfetnuti pied rokem 1904. Proto je vlastne dnetni konflikt druhYm kolem utkani, jeho prvnim nabehem byla rusko-japonska valka.

Anglie je i dnes stejne zainteresovar4m divakern, jako byla v prvern kole, je pfipravena to zit z toho, at se oba bojovnici vzajemne 'potlukou. Jinak bude muset jednoho dne skodit sama do areny. Pokud se tiny dee, jsou Spojene Staty rovnet zainteresovanS7m, i kdy stale nerozhodnS7m Nejhorti vyhlidkou by byl ovtem neptesvedeid .dsledek boje v eine, kted by nevypudil jednoho nebo vice svarlivcfr z Dalneho vSrchodu. Nejlepti vyhlidky na mir a utetteni hlavnich mocnosti pied znidenim na Mine= 347chode, by pkineslo vzchopeni tiny, ktera by se site nemohla pochlubit viterstvim, ale byla by alespori tak silna, aby mohla odmitnout jakekoliv smlouvani a dohadovani. V prvern ptipade by byla clnetni valka jen zadatednim elankern cele serie valek, nebot' mina nemilte zustat vakuem. Musi ziskat sebedfiveru a uplatnit sve prava, jinak se zase dostane pod panstvi nektere velmoci.

Nebude-li Cina Upine vyderpana, bude-li se moci zotavit a posilit svoji samostatnost po sto letech pokofeni, stane se jiste svehlavou, nesnatelivou a neptatelskou, bude nalezat nejvetti poteteni v pokotovani cizinct na sve de. Bude je hledet ptesveddit, to dosahla rovnopravnosti, a sebe zaroveri ujistit, to je jim konedne rovnocenna. Podlehne pokuteni a bude stejne nerozumna a nevlidne. k obdanfim cizich zemi, jako oni byli dfive k ni. Takod je jit nevi)* zakon ve vztazich slabeho a silneho ye chvili, kdy slabr dostane citelnSr pfirustek sily.

Tento stay by ovtem vedl na Dalnem v..(Tchode k nespodetnS7m komplikacim.

Japonsko, dobyvti rozhodneho viterstvi, by proti sobe popudilo dfive nebo pozdeji ostatni mocnosti i s Amerikou, hledici zachranit investovane zajmy i ptiletitosti pro budoucnost.

Vedlo by take nevyhnutelne k stfetnuti Japonska a sovetskeho Ruska. Porateni Japonska einou s pomoci sovetskeho Ruska by zase vedlo k vybudovani rudo-bileho koridoru naptie Asii a popudilo by proti Sovetilm zapadni mocnosti — motna i Ameriku — usilujici o zachranu svSrch imperil a zastaveni rude potopy.

Lokalisovanim einsko-japonske valky bez rozhodujiciho vSrsledku, s vyeerpanSr m Japan-

Strana 5 skein a Cinou ptilit slabou, aby mohla hajit svou nezavislost, by se otevtel DalnSi vYchod vpacIfim, podobriSun vpacliim lofted rokem 1914.

Lokalisovani'm valky, v nit by byla Cina jen negativnim vitezem, ale z nit by vytla s nadeji na rychle zotaveni, by znamenalo konec zapa,dnim zajmum v dine. Ze vtech mocnosti je tato posledni nejmene nebezpeena a pravdepodobne uskutednitelna.

Zapad nemilte dnes na Vlichode nic d6iat.

Nemilte tadnym zpilsobem zmenit kurs valky smerem, kted by byl mene nebezpeony. Katmotna akce jineho statu by jests podstatne zhortila situaci, ktera je jit tak dost tpatna.

Jiste by nevedla k trvalemu miru na Dalnem vS7chode, ponevadt by zanechala 6inu pod vlivem nektere mocnosti a nevytetila by otazku, komu ma podlehat Cina pfedevtim. Dalny VS7chod by zUstal nadale arenou mezinarodni rivality, narod, kted by potival nejvettich vYhod, by *se stal terdem zavisti a fitokil tech, na net se dostalo podstatne merle.

Neda, se zde uplatriovat mezinarodni zakon, system kolektivni bezpednosti, bojkotovani ritodnika a pod. K uplatriovani podobnSlch nich pokust nejsou proste ani podminky ani prostfedky. Svet je ptilit rortfitten, aby mohl prosadit hospodatske sankce. VS7znam slova "sankce" neni respektovan vtemi narody, pokud je vfibec nektedmi respektovan (snad jedine v Ptipade, kdy jde o jeho vlastni zajem).

Jednim slovem deravSr bojkot je horti net vubec tadnS7 bojkot, nebot' zerne, ktera jej provadi, obraci proti sobe zvlatt' postiteneho, anit mu skutedne nejak citelne ubliti. Za dnetni politicks situace v Europe je Upine zbytedne rnluvit o novS7ch hodnotach, mezinarodnim pokadku a zakonech ye vztazich mezi narody.

Hlavni z nich, Anglie a Francie, jsou pfilit zainteresovany a ohroteny ve Sttedomoti, aby riskovaly nejakS7 zakrok v Tichomoti.

Nezb3iva nam tedy nic jineho, net eekat a doufat, nechat valku probihat jejim normalnim tempem, pkihlitet ji se zjevnou necitelnosti, ovtem takovSrm druhem necitelnosti, k nuti potteba isolace nakatene abet!, ktera na ni mozna zemfe, ale ktera nenakazi svou osudovou chorobou ostatni.

Jii styli sta malSrch tankii v americke armada.

Amerieti vojentti odbornici bedlive sbiraji zkutenosti, ktere byly udineny s tanky ye valkach ye 8panelsku a v mine. Jit dnes eini si z nich tyto zavery. VSTznam tankfi byl site s poeatku pfeceriovan, nicmene nutno ptiznat, to i kdy nejsou samy s to valku vyhrat, jsou jednim z rozhodujicich cinitelu valedne v3izbroje.

Zejmena tehdy, kdy fronty protivnikii ustrnuly, mohou tanky zpilsobit prillom a umotnit novou ofensivu. Tanky se east° osveddily tam, kde pechotu ze zakopil nebylo motno vypudit fitoky, ani bubnovou palbou del. Je nutno dat pfednost tankum malym. Obe valky ukazaly, to pies vtecku .dznamnou praci o veliky .0znam tankt, nelze tadat Upinou motorisaci armady. litcly a vtude je to stale jests pechota, ktera byla hlavnim nositelem fitokil a cele tine bitev. Ameridane se nyni rozhodli skoro dluene pro male tanky. Jejich hlavni v3ihodou je, to mohou i v neschildnem terenu jet rychlosti at 80 km v hodine. Amerika me. nyni 400 tankft tohoto typu. Vazi osm at devet tun a mail etyfelennou posadku. Nektere maji dela o kalibru 37 mm, ostatni 50 mm. Velikym tankilm, t. zv. pohyblivSun pevnostem, Ameridane neveti a nebudou je vyrabet. Amerika ma dnes ze vtech velmoci tankri nejmene a a,meridti odbornici nepokladaji za nutne jejich poeet zvytovat, protote zeme ma velmi vS7konnli kted je s to vyrobit je v nejkratti dobe v potfebnem mnotstvi. Venuje se take pozornost drobe prostfedlal protitankove obra,ny. Poutiva se 75 mm zakopovStch del pro pkimou palbu, te2k:(7ch kulometb. s naboji, ktere prorateji pancite i te2kS7ch tanku, a noveho druhu min, ktere kdy pies ne tank pfejitdi.

Pottebujeme velkou davku obyeejne staromedni poctivosti. Ptipouttim, ze vla da nemtr2e poctivost nakidit zakonem, ale mute posadit nepoctiveho do talate. — La Guardia. padesat milionfi lidi nee° hloupeho, zustava to pored hloupe.— Anatole France.

Strana 8 DO SEATON A OKOLi. SekoLska jednota v Seaton potadati bude v Rvezda Texasu, v nedeli 3. dubna o 7:30 hod. veeerni, "zabavnS7 humoristickS7 veeirek", nemt ptislibil iteinkovat i br. Tkadlec, obiibenS7 tupni cvicitel, vSrbornST zpevak a huincrista, jen je mileho, ptijemneho chovani, kterSim si ihned, kam zavita, ziskava mnoho itptimmich p •atel, jak u dospelSrch, tak i u ditek, ktere ho maji veimi rady, neb to s nimi pane umi. Na programu budou sOlove vSTstupy, kuplety a mimo jine i vesela hra ditek "Newdatena gkola". Take jine tertovne hry, take o zabavu a smith mute nebude a zavitate-li do riageho sttedu jiste se pekne pobavite a od srdce se zasmejete.

Tet musim prozradit, ze ptipravuje tadovSr kroutek pane divadlo: "Matenku si neber!" ktera hra byla na mnoha mistech s Uspechem sehrana. Bude se to hrati ye prospech tadu na uhrazeni vS7loh, co bylo s ptistavenim a oprayou sine, a proto by bylo zahodno, by vgichni elenove tadu jak jen jim trochu bude matno, ptispeli rieasti na divadle. Zabijou, jak se Mita, dve mouthy jednou ranou. Sami se dobte pobavi a za druhe podpoti tad a hercum udelaji radost svoji rieasti, a tim se jim odmeni nejkdyt zapini sin do posledniho misteeka.

Vtdyt' nagi ubozi herci za sve namahani se cvi'denim uloh, veaery tra y' ve zkougkach, col je take unavujici, a oni za to nemaji nic, jen trochu toho va geho uznani. Jake pak je jejich zklamani, pak-li je sin poloprazdna, to je ovgem pak nijak nenadchne k praci spolkove.

Proto by men na gi krajaite v gemotne pcdporovat na ge divadla a zabavy a tak pomoci co nejvice nagi mladeti, ktera deskou mluvu a teske pisne, si dlouho zachova, ktera se divadlem uel. To jest ta gkola pro na gi mladet, ta eesko, divadla, kde se uei spravne eesky mluvit a vie dobte vyslovovat, nikde jinde nema tu ptiletitost jako pti divadle a mnozi a mnozi by yam tekli ze to pravdou, ze se pti hrani divadel eesky nautili a se zdokonahli. Proto byste men drazi ptatele tu na gi mladet v jejich snahach podporovat a ne jejich pilot na poli narodnim podceriovat a spig e vyhledavat zabavy vgelikSr ch pochybnSich podnikri.. la bych yam slyget tu nagi mladet v Sokole, jak pane zpivaji nag e eeske, vlastenecke pisne, pekne eesky mezi sebou hovoti az milo, pak zajiste by jste poznali, ze v na gich detach mame hodne dobrSTch zrnek, jen je my umet vsadit do to trodne pridy a mama v nich pokraeovani na poli narodnim, az nas zde nebude. A proto.jim, ptatele drazi, dokatte, te si jejich ptieineni vatite, a je svoji fleasti povzbuzujte a pak sve ditky tea do sttedu jejich pasilejte, nemusite pak mit obavy, ze se varn vase ditky odcizi, le zapomenou rnatetskeho jazyka, stane-li se tak, pamatujte, ae to vincu va gi. Mladet mame dobrou, jen potkebuji odna-'s stargich trochu poNzbuzeni. Proto prosime, nezapomerite nas na-vg tivit na "humoristickem veeirku" 3.. dubna a 10. dubna na divadle. Zaeatek o 7:30 hod. veZer. Dal gi bude oznameno pti gte v oznamkach.

Za vg echny ochotniky Vas srdeene zve Kamila Fojtagek.

ItitiovY DOI' els. 89, Rosebud, Texas.

Mili bratti a sestry!

Nag e minula schrize byla hojne navgtivena bratry a sestrami. Probrali jsme v ni ledacos a mezi jinSim i tato. Na povodni postitenou rodinu Rtitiekovu jsme povolili z tadove pokladny $2.50 a dobrovolna sbirka vynesla $3.25, tedy celkem jsme _odeslali jmenovane rodine $5.75.

Dale u na geho tadu maji Utednici trochu z\j'genSr plat, a site takto: teetni ma roene 24 dolarri, tajemnik 12 dolar0 a pokladnik tea 12 dolart. Stran to sbirky a toho platu pi gi to proto, ze to tteba bude miti na vas nejakSt oinek a ze tea sahnete do kapes.

Na ptedseda, mistoptedseda a iprOvodei platu nemaji. Na g ptedseda se ,jmenuje Anton Ulienik a slouti tadu verne okolo 20 let; napted oo tajemnik za nepatrnSr plat, a ted' co ptedsrda upine zdarma. Nag i elenove mu plat nabizeli, ale on se jej ztekl ve prospech tadu. Nag, rad 610. 92' deny dospele a 10 ditek.

VESTNtX Vestnik je ted' velice zajimavY. hr. MouCka se eini.

Jak se varn to libi, ze ty rolnicke volby tak prog ly? S tou bavinou, Se ji lide stale jen a jen seji, to bych kekla, ze je to zvyk. Nikde nideho neni a stale jen shon s bavinou. Kdo je na svem a neni zadlutenST, tivot na farme je jiste krasnSi; v opaenem ptipade je to ov gem zle.

Jestli na velikonoeni svatky nada na blizku neco pekneho bude, tteba divadlo, tak se ptijdeme podivat.

S pozdravern, Anetka Skupinova, tajemnice. kid gtefinik els. 142, Houston, Texas.

Veera jsme vgem na girn Josifkrim vzdali 'east k jejich svatku, zabava se jim vydatila, a pti tom jsme ptekvapili nage mlade novomantele Beeanovi ptekvapenkou k jejich sriatku a ptejeme jim, aby je tivotem vedla stale pevna laska. Ano laska je ten nejpevnej gi klenutS7 most. At' je to laska manseiska, ktera ma loSit jako svatost &sta., aneb laska k vlasti, k nimu neb ke v gemu co tije kolem nas, ktera nam dava nahlednouti do tajt tivota a zpusobi nam zazrak k poznani , k St'astnemu tivotu.

Budou-li nage srdce napinena laskou, pozname sami sebe a sve blitni a nebudeme vice sobeati. tivot nag pak se stane krasnej gi a gt'astnej gi, bude spokojenSr v kaldem prosttedi. Jako nyni z jara, neni krasde na svete? Katda ta kvetinka se ma vesele k tivotu, ptaekove si vesele prozpevuji a v ptirode je krasne, neb vgecko hSrki kvetenou a ty nadhrne mesioni noci, kdy vge odpodiva ye sve vlastni moci a klidu. Jenom v Evrope diktatoti neodpoeivaji a stale znepokojuji staty mirumilovne a lid, kterSt si lasku nepkeje. Ale beda tomu, z koho pohorgeni pochazi. To plati pro jednotlivce i pro girgi vetejnost. Dostane svou odmenu, jente zase ty velke obeti a ztraty tivotti a krve. Nemci se velice zklarnau, jestlite se te gi, ze si na teskoslovensku stnlsnou. Jenom to se mne nechce libit, ze v Oeskoslovensku tern SudetskSrm !Omani mot povoluji, a mam strach, aby to nebylo jako v Rakousku. Ptala bych si, abych se mSrlila, neb pry mam kratkST tenskY rozum (Mica, se pry dlouhe vlasy, kratkS7 rozum), ale ja mam nahodou take kratke vlasy, tak motna, se mam romu taky nekdy dost. Ale to nic. — JO. vetim, Se vgem nam etenatrim osud nagi drahe vlasti na srdci. Vgecko by se dalo motria zastavit bez boje a krveproliti, ale musela by se ukazat opravdova energie a ne jen mirnS7mi slovy ,chlacholit tigra, net po kousku setere v ge, co bude v lase.

Praia bych Si aby v gesokolsky slet nebyl tim valeenS7m ruchem poru gen a zkracen o americkou naNgtevu nagich lidi a verim, Se vgichni, kteti chteli jet na slat do Prahy, ze vytrvaji a pojedou, neb to by ukazali, Se nemaji k vlasti nagi tadnou dirveru, , ' a jako amerieti obeani budou vgichni chrarieni SpojenS7mi Staty americkSrrni.

Tet u nas Stefaniku pilne sokoli cviei pro jejich slat, kterSi bude konan tteti nedeli v kvetnu v Taylor. Je u nas katde UterS7 a patek rugno. Mladet hledi vesele v gemu s velkou nadeji vsttic. Tet pilne cviei divadlo, ktere bude sehrano u Stefaniku Sokolem na Velikonoeni nedeli; naziev divadla je: "Pepieka z male hospiidky". Proto, ptatele, kteti milujete nage deti a Sokol, povzbuzujte je v einnosti sokolske, a ktefi nemitte radi Sokola, jste proti nemu zauja,ti z va gich vla.stnich pricin, tak mlCte a nepodiSwejte pudu teSee vydobytou. Proto vgak nezlobte se nikdo na nine, pi gi to jenorn, z metro vlastniho citeni. Na zdar!

Karla '6tvrfnikova. t ERNE MRAKY SE TAHNOU K cESKOSLOVENSKU.

(PiSe I....T. Gallia.)

Jak posledni zpravy ukazuji, hrozi zanik eeskoslovenske samostatnosti. Slovanske narody jsou nespojene a Nernci drti teleznS, kruh okolo nagi stare vlasti, a neurovna-li Anglie, Francie a Rusko svoje vnittni neshody, Hitlerovi vlci zardousi nejprve Oeskoslovensku s svobodu a pak bude nasledovat Polsko, ktere ' take nerneckY vlk pohlti --- a Italove pohlti JOgoslavii.

Ve sttedu, dne 23. bfezna 1938.

Nyni maji ti ye vieku cele Spanelsko, ktere bez pomoci jim dlouho nebude mod vzdorovat.

Az dostanou S' parielsko pod svoje kopytot -Jaudou hotovi ptebrat 6eskoslovensko, Polsko, pak Italie asi vezme Uhry a Jugoslavii.

Kdyby statnici sveta valeene doby byli proziravi, jako byl Bismarck v roce 1871, kdy porazil Francii — nejen Se vzal dve provincie, Elsas a Lotrinsko, ale obsadili Patit a &Sell ji pod pruskSuni bodaky dva roky, nek jim Francie sloSila pet biliont valeCne nahrady.

Kdyby spojenecke vojsko bylo se drtelo Bismarckova planu, meli obsadit Berlin, Hamburg a Bremy a tyto drSet, at by Nernecko va.ledne nahrady vyrovnalo. 2e to neudelali, maji k oeekavani hor gi valku ne2 men v roce 1914, aneb musi pkijat polieky jak Anglie tak i Amerika ptijaly od japonske vlady po potopeni lode Panay a anglickS7ch men gich lodi. Japonsko vzalo MandSurii a Liga narodfi nic neudelala.

Italsko ukradlo Abesinii — Liga nic neudelala.

Nemecko vyhnalo francouzske straSe ze Saarska a zabralo cele okoli, ktere bylo jemu zapovezene — Liga nic nedeld. Japonci loupi a pall einska mesta a vraSdi nevinne teny a deti a zabiraji jeden stet po druhem a Liga nic nedela. ft eznici Italie a Nemecka vraidi a loupi bohate Spanelsko a Liga? Spi. Rozvaime toto vge nelidske zachazeni silneho ozbrojeneho naroda proti slabe ptipravenemu narodu a musime hrfaou trnout, kam aS padla ta tak vychvalovana vzdelanost nynefti doby.

Navrhuji, aby na ge texaske a po cele Americe narodni spolky svolavaly protestni schtize a volily vSrbory, ktere by hledely vypomoct vlivem sySrm prosttednictvim zastupcil v kongresu a senatu Spoj. Statfi, aby einili co jim moSne k zachovani samostatnosti 6eskoslovenska. Take aby hledeli vybidnout polske a srbske spolky ku spoleene einnosti v torn smeru — k zachovani slovanskeho celku.

President Wilson to dobte myslel kdyS aby Spoj. Staty se staly oinnYm elenem Ligy narodfi, Se ale velka vettina politikatft byla proti tomu a ptemluvili a obalamutili kongres, ostatni narody bez Spoj. Statii nic nesvedly.

Anglie a Francie, zmitane vnittni neshodou, jsou oslabene, a ty mengi staty take nechtely razne vystoupit, talde ta nedinna Cili lhostejna, nalada Ligy narodu dala Hitlerove a Mussonniove magine odvahu Mat, co sami pro sebe za nejvSmosnej gi uznaji.

Nemci, Italove a Japonci bezpochyby take dali podnet mexicke vlade, aby skonfiskovala vegkere vybudovane olejove podniky v Mexiku ✓ hodnote ptes 400 milionA dolaru.

Vime take, Se v roce 1914 kaiserovi gpehouni byli na strane rebelantil Mexika, aby tam Amerika vyslala svoje vojsko a tak aby nemohla byti napomocna Anglii a Francii. Avgak se na Americe, co vzalo Nemcum tti roky s jejich husim pochodem vojsko. vycvieit, Amerika to dokazala behem tti tS7dn'a.

Vetim pevne, Se to nebude trvat mnoho let a nage Amerika musi opet do boje, bud'to nyni k zachrane demokracie Evropy, aneb pozdeji v sebeobrane proti tem vlkam.

Rusko, ac to jeho vfidcove snad dobte smy gleji pro dobro celeho naroela, ptece neni sjednocene, aby mohlo pinou silu svoji vyuktkovat ✓ padu vetgi vaIky. Pokud ta velkokapitalisticka panska ttida nevyhyne, neda se oeekavat souladneho v geobecneho jednani. Pak anglieti lorclove, kteti vlastni zdroje cele Anglie, ti se boji sveho vlastniho lidu, to chudgi ttidy, kterou oni umele ochuzovali po veky, a pak take tech tti sta milionu Iindu v Indii take dries tadaji po. Anglii samostatnost a nejsou spokojeni s anglickou policejni vartou. Take Ireane dries nejsou tak oddani Anglii jak byli: v rote, 1914. To vge vedi Nemci a Italove se spojennit.

Japonci, kteti byli drive pri Anglii. Nemci Se maji lepe urovnanou silu neS ma ta •druhastrana a tedy podle toho berou, kde jsou tr, nejslabgi opory.— Necht' je Perun smete a Slo• necht' daji pokoj.

Tajemnik pokladu Morgenthau prohlasil, jedna cizi mocnost ziskala a ulotila si ve ;Spoj: Statech -zalohu $25,000,000. Tajemnik odmitl • kterA mocnost to je.

Ve stkedu, dne 23. bkezna 1938.

Viznamna schUze iadu Hlava Texasu v Austin.

Texas.

-FE ZNAMO mezi eleny tadu Hlava Texasu 'cisloo 155, to kdy se dela nejaka yYroeni oslava, je to pkijmuto a to se to ma ftcly konati u mantelri John B. Hejla a pak to bude dokonale a iispetne. Tak se i stalo, a tenkrate spolusestra Hejlova ueinila pkipravy k zajimavemu programu tak tajne, ze i jeji mantel byl alpine piekvapen.

V patek weer 18. bkezna ptihlo,sili se spoluelenove v dobrem poetu v jejim dome a take nekolik vzdacnYch hostn z nateho mesta i z daleka. Zapoeala pravidelna, schrize a eteny byly jmena peti noy Ych tadatelri o elenstvi mi- • stniho kadu. Br. ptedseda a br. tajemnik vysvetlili praci organizatora bra. Jos. Franty z Hallettsville, kterY na tadost Motu se dostavil do nateho sttedu a vypomohi nam k daltimu pokroku. Dekovalo se mu za jeho uznalost a povzbuzeni. Dnes, kdy stale ptibkva do kapitolniho mesta vie a vice deskYch rodin, elenove doufaji, to jmeno Hlava Texas, ktere b ylo vybrano pled ttemi lety, kdy tad se zalozi.i, bude zasloutitelne, motna, to malt v poetu ale mute bYti nejhlasitelnejti.

Krasne zpivala sleena Ludma Kopecka Ceske pisniely se syYm doprovodem na kytate, a kdy Ceske yypovedely, tak nom ptidala na Sv. Patricka irske a take tpanelske a motna, kdyby noc trvala dele, Bala by naill pe ykyne pisne i jinYch narodu.

Po kratkem jednani byli yyzvani teenici a spolubratr Dr. Eduard Mieek byl prvni tatian o nekolik slov. Dal nam kratkou historii nateho mistniho tadu a poukazal na shodujici spoledenskY tivot, kter' ma bYti pkikladern pro jinx spolky. Daval chvalu natim rikedniktim a zdtraznil ifeel Slovanske Podporujici Jednoty.

Neni to jen pojitt'ovat, ale poskytovati pomoc v nasi Ceske praci. Nezapomehme, to to byli natl. kteti zalotili spolky a byli to .oni, kteti nam dali silu a zbudovali stet. B'ti eeskeho pt vodu je velko, Cest, kikal on. Mluvil v jednom zdejtim literarnim spolku a mel tam velkY naval ,otazek, katclY se zajimal o natich krajanech. Dr. Mieek blal-topkal ritednikum a tail se na rozhovor. Jeho tee byla velmi pou6na a zajimava.

By ptitomen pan Roman Bartosh, vrchni prawnik K. J. T. z Taylor. Napted humoristickYm zpiisohem vzpominal sve bVvale easy, kdy naftteyoval Universitu v Austine, udelal si vtip z nekterYch jeho ptitomnYch kolegri a pak vatne zakroeil do vypraveni o nazi Ceske praci. Ceske, prace obyeejne skonei po skondeni eeskYch kursh — studenti nepochopuji co maji Mad jak odejdou, a proto net° schazi.

Vzpomnel, to nekteti se hlasi v politicks dobe, jsou vricici lidu a ttebas ,oni nelson vridci a nekontroluji ani svou rodinu. Delejme, abychom byli uptimnymi Oechy, ale ne jen kdy je politika. Mame vyhlatene autoritY jako na pllklad je Dr. Mieek . . . uei se pod jeho kitenim 17 kursri eettiny a na severu davaji Texas za pkiklad a nas uznavaji. Vtechny spolky nas podporuji, ale musime dati Slovanske Jednote nejvetti 'credit proto, te pkispiva nejvic na podporta eeskeho spolku "Texaska, Matice Vyttiho Vzdelani," atd. Mame podporovat vice kulturniho uznani, faletne Oechy nechat bit, podporovat prave Ceske, tikal pan Bartosh.

Br. Wm. Yelderman, znamY pravnik vystoupil a v anglicke feel tekl nam, jake,utitky me, Clen v natl. Jednote a jak' ma yYznam tato organizace mezi jinonarodovci. Hlayni jeho byl darovati tajemnikovi neceldvanY dank, peknou vazanku, za jeho praci: Bratr Raymond-Prasatik, Alpine ptekvapen, citil se, to nebyl hoden takoveho uznani, nrh alai to, co jeho povinnost mu naticiila, dekoval za darek, a v nekolika sloyech podrobil se vysvetliti pokrok tadu.

Pak nastala "vetejne, dratba" velkeho dortu, titer' mel tki svieky, cot znamenala tki-lete tr yani ildu Wm Temp , Dr? bil t bv

Strana 7

VtSTNIK Yelderman a hned pkibyla tic poidadny, dosti dobra suma penez.

Nebyl jette nikdy vedirek, kdy se tak pane ytichni pobayili a jakmile priael eas k rozchodu, nalo to velice honem. Doufarne, te to bude zadatek mnoha takovYch vedirkri, kdy i druhe sousedni tady nas budou navatevovat a s nami se veseliti.

Raymond Prasatik.

Snook, Texas.

Zde velmi zaprtelo, a davno ut tolik vody nebylo jak ted', asi o 5 hod. odpoledne. Zaealo priet asi v 7 hodin, potoky byly vylite, take kteti byli z domu prye nemohli se dostati domri na noc pro vodu. ..1762 silnY vitr s tim Ve vYroeni schrizi nateho hititova zde no, Snook bylo ujednano, ze nekdy asi 30. kvetna zde budeme miti zdobeni hrobil a slutby Doti na htbitove, tak timto svolavam htbitoyni schrizi na prvni nedeli v dubnu, po schrizi noye jednoty. VYbor nam poda zpravu, kterY je k tomu deelu zvolenY — a pozristaxa, z Frank Itulhanek, Jos. Sumtal a J. S, 8,ebesta.

V minule schrizi kadu Slovan cis. 9, SPJST., bylo ujednano, to se bude odbYvat zde na Snook slavnost 7. dervna 1938, ph kteret phletitosti ma promluviti nat kongresnik Lyndon B. Johnson z Washingtonu.

Tak ti nazi farmati se zadrteli ph volbe 12. bkezna. Nat okres odevzdal hlasti pro quoty 1620 a proti 241, a jests nekteti farmati netli ani k volbe.

J. T. Skrabanek.

S pozdravem Praha, 18. bkezna Vlacla Oeskoslovenska usnesla se ptedlotiti Narodnimu shromatcleni osnovu zakona, jimt clava, se 3,250,000 Nemcrim uvnitt Csl. republiky pomerne zastoupeni v mistni samosprewe i vlad'e risttedni. V drisledku toho zakona budou miti Nemci ye vlacie jednu petinu zastoupeni, v okresnich, obecnich a mestskYch samospravach procentni pomer dle poetu nemeckeho obyvatelstva eili: bude-li ku pt. v Liberci 65 procent Winch, mestskY magistrat bude sestavati z 65 proc. nemeckS7ch radnich, 35 deskYch a pod. v daliich mestech. V Egru a Ati bude die tohoto metitka skoro eiste nemecka sprava. Vynotuje se to otazka: budou Henleinovci (naziste v ts1.) timto darem demokraticke vlady uspokojeni? Prestane za hranice? Bude (na chvili ano) spokojen Hitler? T.Ividime! 2elezna nutnost, neptizniva situace (tetkosti Francie, Ruska) rozhodly, aby " republiky dala protistatne smYtlejivlada dsl. cim Nemcrim-fatistrim tento (pro ni trpkY) stupek. Nejblitti nebezpe61 brutalniho ptepadeni je dodasne ocivraceno. Na jak dlouho? , Rozvrh poetu alma ba ylny jednotlivYm okresum pro produkci roku 1938 byl van v sobotu. Uvadirne nektere okresy a poeet akrri jejich kvoty: Dallas Co. — 82,162; Ellis -- 175,781; Grayson — 97,390; Hill — 161,348; Johnson — 72,758; Kaufman — 116,401; Limestone — 130,228; McLennan — 150,101; Milani`'- 112,504; Williamson — 154,375; Van Zandt 76,379; Austin — 31,610; Bastrop — 56,612; Caldwell 60,852; Fayette — 55,615, Gonzales — 60,561; Lavaca — 52,508; Nueces — 155,509; Matagorda — 18,800; Wharton — 83,375; Atascosa — 33,449; Cameron — 46,237 a Hidalgo — 59,273.

Guverner Allred nebude se uchazeti o t•eti lhiltu, cot oznamil v sobotni feel vysila,ne rozhlasern po celem Texasu. Po doslouteni druheho terminu Hon. Allred otevte si pravnickou kancelat a jak prohlasil, bude kdykoli k slutbarn sveho statu, bude-li o ni potatlan. Vieobeene ptekvapilo, to behem celeho daltiho proslovu guverner vyhnul se osobnimu nahledu o kandidatech kkesla guvernerskeho i easovYch otazkach v'znamu celostatniho.

Spoj. Staty ptijaly v p'e'tiletem obdobi 1910 celkem 949.182 ptistehovalet, ye stejnern obdobi 1931-1935 jen 116.370 Osob, telly merle net Za, jediny rok prosperity 1926, kdy bylo do pft$tAlloa1,4 WIte

TRESTAT JE DOVOLENO AL ZA 24 IIODINY. Moderni technika zabila docela starou namorni romantiku. Laik obdi yuje pohodli a prepych, ktere poskytuji zaoceanske parniky, ale divy skuteene lze nalezt tam, kam se cestujici nedostane, totit v ka,bine, odkud vychazeji povely eels lodi. Zde nevlacine vousatY, drsny mokskY vlk, ale hladce vyholenY a peelive 0bledenY dristojnik, titer' ptipornina, spite uden.ce, net vetrem otlehaneho motepla,vce. 1V1inuly doby, kdy kompas, sextant a neptesna namotni mapa byly smilax-nem pomficek, na net se spolehal velitel lodi. Jeho kabina je pina nejrriznejtich fysikalnich ptistrojit, ktere mu usnadriuji jeho rilohu, dovest lod' bezpeene na misto ureeni.

Neni to jen radio, jimt je stale spojen s eelYm svetem. Zvlattni ptistroj mu meti hloubku a odstrariuje tak zbytedne slotite a neptesne meteni olovnici na dlouhem provazu. Jiny phstroj nasloucha v aloe a slyti kattly mak, prozrazujici mu v dalce katdou lod' plujici mimo.

Slotite ptistroje mu umotriuji nalezt spravnY kurs a vyhnouti se sratkam i za tmy a v mlze.

Podet lodi, ktere nejsou vybaveny timto zptisobem, se ustaviene zmentuje. Jemne metici, phstroje jsou dnes jiz nezbytnym doplrikem katde lodi, ktera, se yyda na dalekou plavbu.

Jako se zmenily lodi, zmenily se i jejich posadky. Dayno jiz neni Pravda,, te by mei /lamotnik v katclem ptistave nejakou tenu. Ani namoknici nejsou dnes dobrodruhy, ale solidnimi obeany, kteti konaji svou slutbu stejne jako kdo jinY na souti.

Na moll take dnes nepanuje despotickY retim ptedstavenYch. V obchodnim namotnictvu jsou namoknici zamestnanci na smlouvou tresty, je-li k nim nutno sahati, jsou vettinou pokuty nebo odepteni yychazky nebo vetti p11del prace. Ve yalednom namotnictvu neni jinak. A na vtech motich plati zasada, to trestat je dovoleno teprve po uplynuti dvaceti etyk hodin pots, kdy se namoknik provinil.

Soudce i provinilec se na to vyspi a zaletitost ma hlaciti prribeh.

Na lodich nepanuje dnes romantika. Vlacine tam prace, dobte rozdelena, a soustavne provadena. Plouti po moil je bezpeene, ale take sttizlive. Tuto zmenu provedla moderni, technika, ktera opanovala i namoknietvi.

Kdyt se nekdo stave, lhostejnYm k tenam, detem a mladetii, necht' si uvedomi, t o ptestarl a vzdaluje se toho, co je nejsladtiho a nejeisttiho v lidskem tivote.

A. B. Alcott.

Certificate No. 3273.

Company No. 5220.

Board of Insurance Commissioners of the STATE OF TEXAS Austin, Texas, February 17. 1938.

WHOM IT MAY CONCERN• THIS IS TO CERTIFY THAT: SLAVONIC MUTUAL FIRE INSURANCE ASSOCIATION, INC., HOUSTON, TEXAS. has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions pre:-,edent to its doing business in this State and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling it to do business in this State for the year ending February 28, 1939.

Given under my hand and my seal of office at Austin, Texas, the date first above writers.

R. L. DANIEL, Chairman of the Board.

FRANK ANCINEC, President, 425 Harbor St., Houston, Texas.

F. V. URBISH, Secretary, P. 0. Box 152, East Bernard, Tex.

ro

Strana Rid Rozkvet Zipadu cis. 101, noresville, Tex. Ct. sestry a bratfi!

V minute schazi jsem byl potadan, bych yam pedal zpravu do Vestniku jak se scheme odbyla a zvlatt' co se ptitomnYm zamlouvalo a na eem se usnesli.

Schaze byla slabe navttivena, jak ale nam br. pokladnik oznamil pfijem, a jestAi je ptislovi spravne, ze penize mluvi bylo hodne ieft‘no. A na, to vystoupi mistoptedseda br.

Tornat Novak a povida dale, myslil to asi dobre, net byl hotov tri sestry se dobrovolne. pracovat co vYbor a k tomu byli ustanoveni tti bratfi a net se kdo nadal, pfichystali -nam Velikonodni zabavu na den ptigti schaze, totit 10. dubna.

Ze vybor jednal diplomaticky, to se mu nemuze upfit. Nejprve meal, by se uspotadal -Easter Egg Hunt" pro deli a to vite, ze to radcst jim vaem s radosti doptana, k tomu pH("fano par navrhu a jit byla zabava pro sestry a bratry hotova.

Ted', co vam vlastne chci oznamit: Dostavte se v gichni do pti gti schfize, sestry pfinesou svaelnu a bratfi se postaraji o penive. Schfize se odbude kratce a na pobaveni zbude dost ea:;u, br. Jan Krejci nas uji gt'uje, ze pobaveni buds dost. S br. pozdravem, E. Midulka, taj.

Ciene Hlavni tiadovne S. P. J. S. T. Ennis, Texas.

Pri schazi tadu "Volna bechie" cis. 135, konane dne 13. lotezna 1938, byla pfeeitana se stranky br. redaktora fivaha nadepsand: "Kde to se to stalo?" — V teto avaze lir. redaktor objastmje vYhodu pojittent u naai Jednoty a jalro pfiklad uvadi, ze v Taylor pfistoupil do nasich tad u tadu Praha dist° 29, dne 9. eervence 1937 br. Wm. Roddy a dne 22. prosince 1937 eerritel na srdeeni vadu (jak ye zprave bratra tajemnika je uvedeno), pojistka ona la na 2000 dolart. — Po pteeteni one avahy rozvedena byla debata a koneene usnet'etii Menu bylo, a mne jako tadovemu dopisovateli natizeno, bych dopsal do Vestniku, ze zadame blitti vysvetleni, ktere ovtem mute nam dat jen vrchni lekat br. Jos. KopeckY, prosttednictvim Hl. Ufadovny.

Ptedne bylo usne geno, by nam bylo povedeno, zdali srdeeni vada se dostavi jako *pal glepeho stfeva, neb zapal plie a neb jina, nemoe, !Ahem nekolika hodin neb mato dni. A neb zdali srdedni vada jest vlekla nemoc, kteri trva, dlouhY eas net postitenY podlehne Pak-li srdeeni vada jest vlekla, nemoc, to usnegeno, bych tento dotaz nadepsal zase: ne jako br. redaktor nadepsal Kde ze se to stab?? — — Ale jak se to mohlo stat? Vtdyt' latece zemtelY bratr sam byl povolanim Mica., lekat ho prohlitel kdyt, mel se stat natim elenem (di snad dva lekati dini prohlidku, kdyt jest pojistka na $2000). ei snad nemoc byla teprve v zaeatcich, ze nebyla rozpoznana? — A behem 6 mesica se tak zmohla, ze postitenY one nemoci podlehl? — Tyto otazky byly usnegeny pti schiizi, a tadame, by nam byly v bratrskem Vestniku zodpovedeny.

S pozdravem, Karel LatnovskY, tad. dopisovatel.

Schulenburg, Texas.

Vgem dlentm tadu Velehrad Cis. 19. timto se diva na vedomost, ze pti gti dubnova schtze bude se konati misto druhe nedeli v nedeli pryt. j. dne 3. dubna. Jelikot na druhou nedeli je svolana velka farmatska, schtze do Hallettsvine a protote nekteti elenove se tato schaze chteji zadastnit, bylo v pravidelne minule sehazi usneaeno konat pti gti schazi prvni nedeli dne 3. dubna. Tak na shledanou!

Ferd. Mieulka.

Potnact let se starousedli soudili s abet o pole.

V Berehach na, Podkarpatske Rusi na domluvu okresniho hejtmana byl smifen spor mezi politickou °bet a obci starousedlika. Slo o lesv, pastviny a pole v eerie testi miliona KC. Spor trval 15 let a jen fleet advokalt jit einil 870.000 Ke.

VESTNiK PODEKOVANI. S bolestllym srdceni projevujeme, ze nenprosna smrt navttivila nag' domov, a tlumodime my ialem sklieeni, uznani vaem bratram a sestram od tadu Ennis Cis. 25, ku kteremu zesnula pattila, a vaem ptatelam znamYm, kteH zpasobem nam vypomohli, v naai chvili, Mane pro naai nejdratti matidku Johannu Nevolovou, ktera vydechla naposled dne 8. bfezna o 4. hodine odpoledne ye svem dome, po 7 *int trvajici nemoci, ye \Tau 53 let.

Vzdavame vain vaem dik za mnotstvi kvetin a Venal, tet vzdavame srdednY dik tadu Ennis Cis. 25 za hojnou adast prt pohtbu, dale dekujeme sboru Oesko-Mora yskYch Bratti za dojemnY zpev, dekujeme Rev. Baldridge, za dojemnY anglicky tproslov v dome smutku i na htbitove, dale dekujeme panu HejnYmu, ptedsedovi tadu Ennis cis. 25, za krasnY proslov nad hrobem, dekujeme nosidam rakve, tea ctenemu shromatdent za hojnou iidast pH pohtbu naai milovane matieky, ze jste v ta.k hojnem poetu ji k poslednimu odpoeinku doprovodili, jegte jedenkrat srdeene dekujeme.

Truchlici rodina: Jiri Nevola, mantel, Karclinka Nevolova, dcera, Marie Hatkovcova, dcera, Jan Nevola, syn, Karel Hatkovec, ze SOKOLSKA HLIDKA. Taylor, Texas.

Ctend redakce Vestniku, bratfi a sestry, ptatele a krajane!

Radostnou novinu yam ptinagim, cele naafi vefejnosti a vaem naaim ptiznivcam deskeho pavodu po celem naaem statu Texas, ze Sokolska 2upa Jitni bude potadati slet a zavody ye sttedu nateho statu a to v krasnem meste Taylor. Bude to zase velka oslava deskeho naroda, kde se z celeho na geho Texasu sletnou na svych perutich naai bujafi sokolici a sokolice, by svYm ystoupenim sokolskym okouzlili vtech.ny navateniky zde ptitomne. Zde, v meste Taylor, provedou jednoty z cele Zupy Jitni krasna evident, ktera maji bYti vzpruhou dal gi naai praci. Dne 13. t. m. byla na ge sin na Bayersvile poctena hosty, bratry ze tupy Dallas, Fr. Houtvieka, Ho gek a Parma a z jecinoty Seaton sestry — zpomnel jsem jejich jmena. Take byl ptitomen br. Tkadlec, cvieitel od A.O.S., kterY celY den nacvidoval a pfipravoval elenstvo na nag slet.

16. t. m. zase bylo ruano v na gi sini, neb bratfi a sestry cvicili, by byli pfipraveni na ten den, kterY nam vaem bude narodnim svatkem.

Ptatele a krajane, zvu vas na tento nas stet z celeho nateho Texasu a doufam, ze toho litovat nebudete, neb misto pro cvieent je krasne, bude se cvieiti v meste Taylor v parku, kde je misto krasne, tea' dosti mista pro kary, tak nezapomerite a jia ode dne gka necht' je va ge mysl zaujata, jeti na tupni slet do mista Taylor, kde mnozi z vas snad mate svoje pfatele a zname, s kterYmi jste jia dlouhy das nebyli a tak se yam naskyta krasna, podivand na na ge sokoliky a sokolice. Stet bude se konati 15. kvetna, proto si toto datum zapamatujte.

Budu zase vice psati o na§i einnosti sokolske.

Vgem vam volam htimave sokolske "Na zdar!" a vtichni vzhilru na stet do Taylor!

Za telocvienou jednotu Sokol Taylor jsem, K. F. Chalupa, pravodaj Sokola.

ZE STATNI UNIVERSITY V AUSTIN, TEXAS. Milt ptatele!

"Nasledujici eislo jest "dedicated" k panu a pant Be , ktefi dnes sveti svou stfibrnou svatbu; k panu De , kterY ma, narozeniny tento tyden; k sleene Pe a sleene Je—, tadane panem NC , ; k panu He dant jeho sestfenky Ke ; atd." Zda, se, ae po cele hodiny to trve., ale koneene vaecky dosti, blahoptani a jmena jsou pkeeteny a kapela zadne brit eeskY kousek.

Rad slYcham eeskou hudbu a pti katcle pkiletitosti si naladim sve radio na stanici, ktera vysila deskou melodii, ale to eleni jmen jest mi

Ire sti-edu, dne 23. bfezna 1998. velice odporne, a jsem jist, 2e mnozi maji to same citent. Nemam na mysli etent jmena podporovatela programa — to jest upine mistne, nebot' jejich podpora jest hodna dika, ale ty tadosti, blahopfani, atd. jsou Alpine nepottebne. Chceti miti sve jmeno vytteno tim zpasobem a za tech pomera jest patrani pro, jak se anglicky dobte vyjadti, "cheap publicity".

Hudba naroda jest dastokrate brana jako metitko kultury a vzdelani naroda. Pti ratnYch ptiletitostech jsem zpozoroval, ze nage hudba kdyi spravne ptedlotena, jest mile ptijata anglickou Vetejnosti, ale v posledni dobe pc:eat posluchaa se velmi zmen gil. Ptieina tohoto apadku neni ye kvalite hudby, ani v dokonalosti hrani, ale ye yak tadosti pro "cheap publicity" pro sebe a pro sve ptatele.

Oeska hudba jest krasna, hodna nateho chlubeni, ale nekazme si ji pied americkou yefejnosti timto lacinYm zpasobem. Davejme koncerty, vysilejme ji pfes stanice, bud'me hrdi na naai eeskou hudbu, ale prosim vas, zdrtme se toho dychtent sly geti sve jmeno bYti ptedteno pies radio.

Jos. A. Hegar.

Texaska (Mice, Dime Box, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Musim yam podat aspoti easteenou zpravu z minute schaze, abyste vedeli aspori co tam delame. V lednove schazi jsme uvedli dva noye eekatele do HALL ale v anorove schazi ten jeden novY elan musel ze spolku vystoupit, protote uz v druhem spolku byl a ten nedovoli, aby takovY elan byl v SPJST. Ale v to same schazi byl ,ohlaten novY tadatel a v bteznove schazi met bYt pfijat, ale nemohl se do liteznova schfize dostavit. V bteznove schazi byli hlageni 4 novi eekatele a jest-li projdou lekatskou tprohlidkou, tak je v ptitti schazi ovedeme. Tedy dostavte se v pinem podtu do schaze, aby ti eekatele se s varni mohli seznamit.

Pomalu nas ptibYva a jest-1i to bude tak katdou schazi, no tak to doteneme, co jsme ztratill. Take vam musim oznamit, ze v anorove schuzi byl jeden Glen suspendovan pro neplacent a v lateznove schazi byli zas druzi suspendovani a site Jos. Filip, Jos. Jutica, Jos. Dlabaj, Rudolf Doleta1 a Anton Dubeak. Je gte dalsi elan byl suspendovan, ale dnes mne postal zpravu, ze jeho avagr tan rudi, at' ho nesuspenduji. Ja to nerad delam, abych musel nekoho suspendovat, ale kdyt to tad natidi, pak neni )fine pomoci. Nat tad jest velice sho vivavY ke svYm elenum, ale jak se tika: te se dlbanem se chodi pro vodu tak diouho dokud se ucho neutrchne.

S bratrskYm pozdravem, Vine. Marek, taj.

PODEKOVANi. Ptejeme si touto cestou podekovati nasledujicim, ktetl byli nam napomocni pH pohtbu nageho syna a bratra, Vaclava Barona. Dekujerne ptedsedovi tadu Karel Jonat, cis. 28. p. Karlu Keprtovi za pohtebni obtady, nosidam rakve, darcam kvetin, vaem &ant= vYte jmenovaneho tadu, p. Urbigovi, rodine Bohaeikove a Kopecke v East Bernard a vaem, kteti nam byli jakYmkoliv zpfisobem napomocni, taktet vaem ueastnikum pohfbu. Dekujeme vam vaem z hioubi nageho srdce.

Matka, bratr a sestry.

Dallas, Texas.

Zasilarne touto cestou naai mile rodine Nesudove a Petrove v, Ennis naai uptimnou soustrast nad ztratou jejich maminky udiabiece lehkY spa.nek.

John a Anna Machahovi..

RaetoromanAtina jii etvrta statni fee ye gvkearsku.

SvYcarsko melo 2.2 dosud tti statni jazyky: francouzsky, italskY a nemeckY. Na gvycarskein fizemi vaak tije 40.000 lidi (asi jako ne lutickYch Srlot v Nemecku), jejicht jazykern je zvlattni tee raetoromanatina. — Veera skoneilo lidove hlasovani o Predloze, aby i raetoromanatina byla uznana za statni jazyk. Plebiscit i proti stifle italske propaganda ce vyslovil obrovskou vet ginou pro vladni ptedlohu. 8vSrearsko se tedy stava etytjazydnYm statem.

Ve sti edu, dne 23. biezna 1938.

eryvky z e eskoslovenl

skfth dejin.

Nad popravi tem chlapcil z legit. g

y EGIONAAI ptipravuji do ramce Ioslav cateho vYrodi republiky take nekolik akci, ptipominajicich vystoupeni a boje na gich legii v italske armade. V "Pamatniku osvobozeni" vybiraji a tticli material z techto dob. Berate do ruky tofografie, dopisy legionaffi, letaky. Otivuji pied vami znarna mista slavnYch dm). Citite tu zcela fysicky horkou, tetkou vuni oliv za Roveretem. Ano, na tehle byl obegen spolutak, chasnik z vesnice u Klatov. Vedle dalgi a dalgi nag i chlapci, odhazujici gatky, kterYmi jim zavazovali oei. V gichni s poklidnYm fismevem a sladkYma odima, divajicima se do oblak nad Alpami, za kterYmi je jejich domov. Tabulky s jejich jmeny jsou ted' pfibity na- tech stromech. Tenhle chlapec z legii — tvat i postava u rids nejobyeejnej gi — katovi se vysmekl, sam si pak nadskodil k opratce a sam si ii, volaje "At' MI Oechy", hodil na krk.

Dokumenty velkYch dnii na italske fronte 07141.131.

Na dalgi fotografii: I v hodince smrti vznenepoklesla a Ina' vztfeena a u glechtila, italska hlava Batistiho, vedeneho dvorem ke zdi tridentskeho hradu na, popravu. A zase dalg i z popravenYch chlapet na gich legit Ale ne, omyl! Tohle je italskY hoch z Levica Jak jsou si nagi i italg ti chlapci v ternte kroji podobni, jak jscu ve sve state'dnosti a mudednicke obeti steins? JinY zatloutlY obrazek. Tuhle horu nad Asiagem, z kameni zdernaleho krvi a zatloutleho sirou, znam. Tady sii Italove proti rakouskYrn vrhaefim plamenfl. NejhrazneiS1 divadlo: videt 'give oel v tvaii, sakvaiene plamany. A hned vzpominarn: ItalskY tatik tu sedi mezi nami. Nemitie rozbitYma rukarna hnout. Vsunuji mu do "1st uherku a zapaluji.

DYma, pokyvuje hlavou a usmiva se: "Prahu znam." Deal v Praze jako mramorai. Byl nag, nebot' fismev proti fismevu a dobre slovo na dobre slovo je zadatkem ptatelstvi.

Mrtvi a iivi pied Alpami i za nhni.

Je to vge piing pilsobive, co tu odva„ a zdolava to mysl pfivalem citovosti, na jejimt dnu konedne lezi perla diste, stfizlive pravdy. V materialu dokumentil ut jen listujeme. Hlas zvonu padlYch v Roveretu, zvouci give ' pied . Al-. pami a za Alpami k spoledne pobotnosti nad hroby spoleenYch mrtvYch. Italske teny, gvakuovane z obsazeneho fizemi do Pkepek u Turnova, vzne gene ve svem stesku, eistote a opug tenosti. Jejich det3. Z toho kueeraveho eika, kterY nam hladovYm a odranYm rakouskym vojakem potom v Italii nosil oplatkou za Ptepete hrnce polenty, protote jsme byli eegi, bude ut pota,c1nY kus mutskeho. Jestlipak nezapomnel eesky? Bylo to hezke, kdyt kikal: "Egte nesu del." A je gte obrazek: Hradni strat v kroji italskYch voi an pod okny presidentovYmi. Ten kroj, historickY, bude tu talc zachovan na vely.

Start svazek s nadpisem: "SpoleenSr boj za narodni osvobozeni."

Sahnete hlcub do svazn: BrnenskY 8pilberg s mueenYmi italskYmi vezni,- ke kterym nagi ptedkove pohliteli s posvatnYm obdivem.

A hned na g Havlidek ye vyhnanstvi v Brixenu.

SokelskY kroj a garibaldianske jeho charakteristicke eervene ke gile. Zrod sokolstva ma jeden pramen v obdivu a sympatiich pro vzmach, kterYm italskY narod zvedl hrde hlavu a stateone i pu g hy proti cizi nadvlade a pro sve narodni a statni osvobozeni. Sokolstvu byl vzorem a pfejima proto okazale a nad gene eervenou kosili Garibaldib.o do sveho kroje. Tento

VISTNiK svazek je ulo2en v deskach s nadpisem: "SpoleonS7 potladovatel, spolednY boj za narodni a statni osvobozeni a sjednoceni".

Smlouva vojaka s vojakem na kameni jednoho zakopu.

Prctivame mnoho starosti v techto nemocnYch soudasnYch letech, mnoho tvrdosti, tzkosti a bolesti. Vidin-le kolem sebe prilis mnoho zamradenYch, posupnYch a zlovestnYch tvati, net abychom z kruhu sveho citeni nebyli nekdy vypuzeni k vSrpadu nerozmyslne zlostnosti: uhod', kam uhod'. Ale tady toho citoveho materialu je pfilig mnoho, net aby nas nezdolal a nestrhl do hloubky, v na se zrcadli pra y gi mysl i srdce. Ta jejich-da,byneordilna pravda je tahle: Je mnoho smluv. Postaditelne dost k tomu, aby zmatly bloudici narody a rotmnotily jejich neklid nejistotu je gte vic.

Jedna smlouva vgak ye sve prostote, jasnosti a jistote zustava vedna. Smlouva, napsand krvi kterou bez siov a bez pismen uzavfel vojak s vojakem z jedne bitevni fronty, na kameni tehot zakopu a pod tYmt kouskem nebe nad nim.

Start signal vojakil jedne fronty nad rmutem 8e1 italskSrm narodem mocnY hlas: "Musime zasahnout do valky narodu." A gel s nim, povzbuzen, i nagi porobenou vlasti stejnY hl • "Musime zasahnout do teto \Talky." Proto nagi chlapci do legii na zapade, vYchode i iihu, pies hory i mote. S1i dobrovolne, puzeni touhou po svobode a viterstvi sve vlasti. Do tad tech vojakt, mezi nimil stal Mussolini, do tYcht zakopil, v nicht se i on, vernY sve zemi, bil za jeji viterstvi. Vojak nazapomind na sve kamarady z bitev. Mozind to doba a jeji shon napiavil mnoho rmutu z v gedniho tivota do tedigte uplynulYch let. Ale zazni-li jednou do zmatku dnu polnice, zazni ptimo do srdce. A zdvihnou se stare vojacke hlavy: "To je nag. start, znamY signal. Jsme vojaci jedne fronty."

Rudolf Kepka.

PROCHAZKA PRAHOU. Tech pravYch Pratant ,kteii se v Praze narodili a v Praze jsou od narozeni at do smrti, neni tak mnoho. Vagina nynej gich obyvatelt se ptistehovala z venkova a Pratany se teprve stavaji.

Podle jmen vidime, ze neptevradaji pouze Novaci a Novotni, kterYch je ov gem nejvice, ale to i jina, jmena jsou hromadne, ba ptimo lavinovite, zastoupena. Jen Bene gfi je v Praze mnoho pies tisic, 300 Bilkfi, spousty eecht, , a 6ervenek. Kdyt Oejkil a Oermakti, 612kt jsme u ptakii: Mame v Praze velike mnotstvi Holubff, Holoubn i 14 Holubieek, je gte vice Slavin a Slavien, ani nepoeitame Stehliky, S'kory a SYkorky, mnoho obeant se jmenem Husa, Husieka (36 Kejhil), ale jen jeden Jan Hus, spousta Vran, Vrabcfi a Husan je tady, dovek by netekl, kolik Kohouttl a Kohoutn, 15 Penien, 50 Penkavu, 33 Kaeenfl, 31 Kadert, asi 70 Kaeirn, velkY podet Slepic a Slepleek a mnoho jmen jinYch ptakfi. *te nagi meli odjaktiva radi kafidko, dokazovali by jmena Kafenda, Kafirek, Kafkes, ba i jeden Kafrda.

Neni jen mnoho jmen podle ptakil, ale i podle zvitat. Zemedelstvi je zastoupeno dokonale. Mame v Praze sta a sta obeant na jrneno VranY, 2 Vra,niky, mengi poeet Valacht, 80 Bej&ft, vice net tisk Beranfi, sta Kralin a mnoho, velmi mnoho Zajien a Zajicd. Pti girgim rozhledu pfijdeme na mnoho Ktedn, Straka, Vyder, 180 Brazdti, 9 Dojaekil, mnoho Kocourn a Macke, Sedladkii, Safaris a 8alaVotigkil a nekolik Ovci, 2 Chlivky, 100 Myslivc*C\ a Mysliveekii, 22 Srnefl, 1 Srneeek a 16 SrnkovYch, mnoho Jelent a Jelinkt, 40 Kod60 Srpti, spousta Slamu, kteretto jmeno je jedno z — nejprataejgich.

Jmen stromfi je v Praze men gi podet. Hrugje eke can., kniha ale pouze 35 Vosyn, za to 374 Vrbfi, 20 Habril, mnoho Svestka a malo Dun a Doubkii. ' tenieJe zde i 90 Blecht, 8 Ve gkil, 1 Vegl, 9 S ka, pies 200 8vabt, 8vabkii, SvabenskYch, S. vabenickYch a 8vabipskSth. Take 100 Andelti je

Strana 0 v Praze — a tadnY Cart; nebo 8 Duki, 12 Dua.ka, 7 Dug atn a pouze 1 Telnik, Fialu, atd. nekolik set. Kaisru je zde asi 80, rancho Cisata Krala, Knitat, Baront, Zemanu a Panu, pouze 30 PoddanYch, 40 Poslu gnYch (11 PosekanYch), 2 Vosoby, spousta SmutnSTch. 3 Uplakani a 37 VYskalfi. Prod by nevYskali, kdy2 je v Pram pies 300 Polivkfi, 16 Klobasii, 3 Omastove, 21 Masojidka, 140 Ocaskfi (pouze 3 Spejle), 37 Sadlu a 1 Lf\j, 25 Nohil, 70 Stehnn, 39 Mash", 20 Koldokil a 20 KoldenYch, neOitajic Pekate, 7 Vosolfi a 1 Vosolil, nadet p'fijde 7 Voblizu a aby nic nechybelo, 9 Taneen, 8 Polkii, 9 Trouba, Z'adne tango, ale alespoil 1 TangavY, nekolik Skakala, spousta Vyskodilt, 2 Vykourilove, pki tom musi bYti 7 Vyvadilt, 84 KalivodU, 60 Karbanfi a na konec ptijde 14 Vyrnlatilfi.

Nikdo nevi, te mama v Praze 7 Potarfi, ktere nehoti, leda nadg enim pro vlast, 11 Poarkii., ‘Zadrieho Haside, hrome; ale za to 1 Hasidlo, 7 Hasin, 6 Hasilfi a 1 Hasilika, mnoho Vodu a fadnY podet Pospichala, Pilnych a 4 Velitele, tak by se snad nic nesta1o.

Nadneme-li z jineho konce, vidime, 2e ze spousty Havlielfi se 47 obdana. jmenuje Karel.

Mame 26 BorovskYch, 1 Tanhajzra, 1 Piccarda, pies 100 Pilate, 3 C'lam-Martinice, 3 1 ■Acily a Mognieky (dokonce, co2 sem nepatti, 23 Kondelika a 21 Vejvara), 8 Kalmana a 20 Bachti.

Mame take 4 Masaryky.

NejbeZnefSi pragska jmena jsou: BeneS, Babka, Dvotak, Fiala, Hladik, Hlavae, Hornolka, Horak, Jakoubek, Janda, Jelinek, Je'tek, Kadlee, Kalina, Kolat, Koval, Kralik, Krikava, Kti2, Kudera, Kuchat, Mach, Malina, Maly, Marek, Mareg, Moravec, Matou g , Neumann, Novak, NovotnY, Pokorny, Poladek, Pola.k, SkalickY, Soukup, Svcboda, Sajner, Sykora, SedivY, 8tepan, Svestka, TichY, Tama, Urbanek, Vacek, Vacek, Vacha, Valenta, Vesely, Vodak, Voti gek, Zajidek, Zelenka, Zika, 2i2ka, Zeman a t Adak.

Pro zmenu uvadime 4 Botky, 343 Svecti, 1 Obgl, nekolik Perka a 3 Sandaly. — Z ryb je zastoupeno mnoho Karast a Karaska„ asi 40 Kapru, menSi podet 8tik, mnoho Vokounii a 32 Vydra, kdy2 112 je tee o rybach. Take Kam. tolek 20, Mrdekt 24 a 5 je v Praze 22, Po S Mradna, 13 Kolouchfi. a- 30 KolouSka neZnYch, 6 Koleava a hele, 30 Kolomaznin, 7 Kemarii a co se da, delat, 2 Koneeniky, 1 Preik, Prcin a Prda, inu, take 3 Vo gklivi, 88 VotYpn, 37 Vovsil, 20 Vosin (abychom nezapornneli: 22 Vozabt), 10 Vosolsobet, to jsou jiste RousinOci. Z "Anny Kareniny" se ptipominaji 4 VronAti. Morava" a Moraveekt mama spousty. revnet Ani byste neiekli: 291 Wagneru, z toho 9 Richardii, 2 Wilsony.

Na konec 1 Pondelek, 32 Pondeliekft, 4 Pondeliky, 1 tterskY, 31 Stiedt, 1 etvrteeka a 1 6tvrtlik, 91 Patku, 68 Sobotfi, tadna nedele, zato Nedela. — 16 FeS"akt, 21 ZdravYch, 2adnV nemocnY, 1 2aludek, 1 Paj g1 a 1 Umfel EgTINA V SVATE Karel IV. y e sve slavne zlate bule nariclii,ze timske, maji °viakurfirsti, volitele svate dat i jazyk slovanskY. Bavor gti vevodove proto sve syny udit desky. V bYv. dvorni knihovne v Mnichove v Bavorsku je pod C. 556 ulolen svazek CeskYch pisemnYch praci, ktere r.

1583 jako dornaci ukoly psal tehdy desetiletY bavorskY vevoda Maximilian (1573 at 1651), pozdejS1 prvni kurfirst bavorskY a v 301ete ce vudce katolicke ligy, kterY 8. listopadu 1620 na Bile hote porazil Bediicha Falckeho. Uditelem destiny byl mu Vaclav Pettik z Bene§ova.

A rnladY vevoda naudil se za tni roky desky tak dokonale, to s pon-loci sveho uditele ptelo2i1 do eatiny i knihu latinskYch modliteb, ktera byla take "Leta Pane MDLXXXV. v Praze v impresi Mika Dadiskeho" vytiaena. VYtisk tete v krasne pergamenove vazbe je rovnea chovan v mnichovske dvorni knihovne.

Nejlepgi dela nestfilela net na vzdalenost jednoho sta kilometra. Dobre my glenky si dovedly podmanit celY svet a cela pokoleni. — Christian Science Monitor.

VESTNIK

Strana 10 BOZENA NEMCOVA:

BABICKA Obrazy z venkovskeho tilyota.

66N IC to, deveeko, tvilj pradedeeek i dedeeek vidycky tak psavali, a ja detem jinak nepsala. k nekomu do dveti, tak cla'S nejdtiv pozdraveni. Tedy jen zaeni: Pochvalen bud' Jetiti Kristus! Na stokrat to pozdravuju a libam, mile, dcero Johanko a vedomost ti davam, ze jsem chvala Panubohu zdrava. Trochu mne site kaSel moil, ale neni divu, vticlyt' budu pomalu poeitat metro veku osm krizku, je to hezky vek, mile, dcero, a Bohu zad dekovat, kdyt ho kdo tak ve zdravi travi jako ja; slySim dobfe, vidim, mohla bych si jeSte zaplatoyat, kdyby mile to Barunka neudelala. Na nohy jsem take dost derstva. Doufam, to i tebe tento list pti dobrem zdravi vynatrefi i Dorotku. Jak jsem z tveho listu vyrozumnela, je strYc nemocen; je mi toho lito, ale doufam, ze to nebude dlouho trvat. 'On Casto postonava a like, se: easte stonky nepti yadi zvonky. — Take mi pitieS, te se chceS vdavat a tadaS moje svoleni. dcero, co mohurici, kdyt jsi ut podle s yeho srdce zvolilarnet aby ti dal Panbilh Stesti a potehnal vas oba, abyste ke cti a ch yale Boti tivi byli a syetu prospivali. Prod' bych ti branila, kdyti je Jiti hodnY elo yek a ty ho rada mss; nebudu s nim ja 2iva, nYbrt ty. Myslila jsem si ovSem, ze alespori ty Oecha vyvoliS, s yrij k svemu nejlepe se hodi, ale nebyl ti souzen, nelaju ti. Jsme vgichni deti jednoho otca, jedna matka rids 2iyi; a mam se tedy milovati, bysme i krajane nebyli. Pozdravuj Jitiho, a de,-li yam Paribilh zdravi, at si tivnost zatidite, a nic yam ptelcatet nebude, podivejte se k nam. Deti se take jit na tetku teti. Dej yam Panbilh vSem zdravi a Boti potehnani. S Panembohem!"

JeSte jednou musela Barunka babiece list ptedist, pak jej slotily spolu, zapeeetily, a babieka schovala si jej do truhlieku, a by Ala do kostela, by si jej sama na poStu dala. — Nekolik dni piked svatou Katefinou k veCeru schazela se do hospody mlada, chasa, deveata i chlapci. Cele staveni zevne i vnitru jen se lesklo; okolo dveti vence z chvoje, za katclYm obrazkem v sednici zeleny strueek, zaclonky u oken jako snih a podlaha jako ktida. DlouhY lipovY still, pokryt bilYm ubrusem a na nem pino rozmariny, bilych a eervenYch faboril, okolo neho pak drutieky, jakby nasazel rtiti a SeSly se k viti veneekii. Kristle, mlade neveste, ktera hore stolu v koutku mezi nimi sedela, nejpeknejSi ze ySech. Ona byla sprostena vSech domacich povinnosti, byla Jana pod poruenictvi tlampaee a starosvaty, kteretto eestne iitady zastaval jeden vtidce poutnikil Martinec a druhY babieka. Nemohla to Kristle odepfit, aekoliv se podobnYm vetejnostem yylaybala. Panimama zastavala misto stare, na nohy seg./6, hospodske, a Kudrnova i Cilka prisluhovaly 3i. Babieka sedela mezi drutiekami, a byt' i byla nemela co vit ani vazat, byla jeji pomoc i rada ustaviene pottebna. Nevesta vazala labor na krasnY prut rozmariny drutbovi a tlampaeovi, mladSi drutieka mela na starosti uviti verieeku pro nevestu, star gi pro tenicha, ostatni drutieky katcla svemu mladenci. Z ostatni rozmariny mely se uvazat proutky s mag emi pro hosty, ba i koriiim, co nevestu vezt men, chystala se rozmarina a fabory na leni hlav a naeini.

Nevestino oko tall° laskou a radosti, kdykoli zapoletlo na statneho tenicha, kterY popochazel okolo s ostatnimi mladenci, z nicht katclSr vet' svobody mel se svou milou si pohovotit netli on s nevestou, na nit jen toutebne chvilemi pohledl. Nevestu obslthoval drutba, a zerich musel si hledet star gi drutice. VSem bylo dovoleno byt veselYmi, dovadet, zpivat, cleat vtipy, eehot se ovSem ptedevSim na tlampaei potadovalo, jen nevesta a zenith nesmeli svoji radost ptilis ukazovat. Kristla take mak) mluvila, sedela s oeima, sklopenYma na still poll/m.1'4 zelenou rozmarinou. Kdyt pak a startii drutice zaealy vit svatebni veneeky a vSichni zpivat podali:

Kdes, holubieko, litala, ach, litala, tes bile petieko zmachala, ach, zmachala" — tu si ptikryla oblieej bilou zasterkou a pustila se do place.

"Zenith se na ni skoro Azkostne podival, fka tlampaeovi: "Prot' tak place?"

"To viS, tenichu," odpovedel mu tento vesele, "radost i talost v luzku jednou speji, proto i mnohdy vesele, "radost i talost v hltku jednom speji, proto i mnohdy jedno druhe budi. Jen nech dnes plat, zitra radost!"

Po teto uvodni na.sledovala piseri za pisni, smetine i vatne po sobe; zpivala se chvala miadosti, krasy a latky, chvala svobodneho stavu junackeho, koneane ale piece mladenci i panny zaealy prozpevovat, jak krasnY je sta y mantelsky, kdy2 se dva milujou jako ty hrdliCky, kdyt svorne tijou jako zrnka v jednom klasku.

Do jejich chylozpevil se jim ale vtdy vmisil posmeAnY hlas tlampade.

Kdyt meal o mantelske svornosti, porueil si dokonce solo sam pro sebe, ze pry on jim zazpiz brusu novou. "Ode mne sameho na svetlo vydanou, potme vytiStenou," dodal. chlapci, "uslySime, "Tedy kokrhejte!" co umite."

Tlampae postaviv se doprostted sednice, spustil posmeSnym hlasem, kterY mu byl o svathe tak ptirozenY jako o pouti vatnY: "0 andelska radost, neni pies mantelskou svornost!

Pravim-li twat hrach, uvati kroupy; pravim-li o mase, uvati z mouky.

0 andelska radost, neni pies mantelskou svornost!

"Nedame za pisnieku i se zpevakem ani zla maneho halete!" volala deveata, a hned zaeala sama zpivat, aby pfekazila chlapolm radost, kteti si pfali alySet pokradovani. Pti ustavienem zpevu a tertovani uvazaly se kytice, upletly yeneeky; devdata vstala od stolu, popadla se za ruce, a toeice se, v kole zpiyala: 1.1-t je to udelano, ut je to hotovo, kolaee jsou napeeeny, vence jsou uvity.

V torn se jit take panimama do dveti pfihnala, nesouc s ostatni tenskou deladkou pine ruce jidel. Pan otec a drutba ptinaSeli piti. Sedlo se zase ke stolu, kterY pokryt byl na miste rozmariny vatenim a pedivem. Mladenci sedeli vedle drutic, zenith uprostfed starSi drutieky a starosvaty, nevesta uprostfed drutby a mladSi drutieky, ktera ji take jidlo sama krajela a ptedkladala, jakot starSi drutice tienichovi.

Tlampad ustaviene still obskakoval, nechal se od drutic krmit, nechal si od nich i vylat, ony ale mu prominout musely katclY tert, byt' i hrubY trochu bYval. Koneene kdyt se vSechny misy odklidily se stolu, pkines1 tlampae tit misy na still, co dar neveste od neho podanY. V prvni byla pSenice, kterou ji poda yal s pfanim aby "urodna" byla; v druhe bylo trochu popele s porem smichaneho, kterY musela nevesta vybirat, aby se c yieila v "trpelivosti", a tfeti byla misa "tajna", cela zakryta. Nevesta ovSem nemela byt zveclava, mela ptijmout misu a nedidat se do ni, ale ktera pak by to byla yydrtela, i Kristle nedalo to pokoje; zlehounka, kdyt ji nikdo nepozoroval; odkryla riftek bileho Satu, jim misa ptikryta byla a — frr — vrabec tam ukrytY vyletel do stropu. mile, panno nevesto", pravila babieka, klepnouc ji na rameno, "tak to je s tou zvedavosti. Olovek by radeji umfel, net by nezkoumal, co pied nim ukryto a kdy2 pod rouSku nahlidne, nechyti piece nic."

Pozde do noci byla mlaclet pohromade, nebot' se po jidle tancovalo jeSte. 2enich s drug -bouvyprazelistovudmiptonajice pit rozchodu, ze se easne z rana zase dostavi. Rano byli obyvatele ridolieka i Zernova zahy na nohou. Oast 'Sla se sebou do kostela, east j en ke stolu a tanci, a kteti neAli, nemohli piece zvedavosti odolat podivat se na svatbu, o nit se jit kolik nedel mluvilo, jak hluena bude, a ze pojede nevesta na panskern koeate s panskYrni korimi do kostela, ze bude mit drahe gra-

Ve sti'edu, clue 23. Orezna ins. naty na krku, vy ciivanY bily fertoch, z raZove dykyty kabatek a barvy oblakove sukni, to Oeeko vedeli jit na Zernove &I've snad jeSte, nez nevesta na to pomyslila. Oni vedeli vSecko do podrobna, mnoho-li a jaka jidla pri svathe budou, v jakem potadku na still ptijdou, kolik kukolik kusil pain, jake natadi nevesta venem dostala, yteco vedeli, jakby jim to byla psala. Na takovou hluenou svatbu nejit se podivat, nepodivat se jak neveste venedek slumnoho-li sizi vylije, jak host y ustrojeni jsou, nebylo by nikomu ani k odpuSteni bYvalo. Tot' bylo zase kus deje, v historii jejich, to zavdalo latky k feeem na pill leta nejmene — jak toho prominout? — Kdyt ProSkovic a myslivovic, kteti se byli na starem belidle stavili, k hospode ptiSli, museli se na dvorku tladit na staveriYm lidstvem. V hospode byli jit host y z nevestiny strany shromatcleni; pan otec byl vyfinten, botky se mu leskly jako zrcadlo a v ruce drtel stfibrnou pykslu. Byl nevestin sveclek. Panimama byla v hedvabi, pod lalouSkem belely se ji drobne perlieky, na hlave ttpytil se ji zlatY Cepec. BablCka mela tet svatebni svoje Saty, na hlave svatebni holubieku. Drutieky, mladenci, tlampad nebyli v hospode, ti Ali pro tenicha na Zernov, a ne\Testy take' nebylo v sednici, byla schovana v komote.

Najednou se rozlehl po dvorku "U2 jdou, uz jdou!" a ode mlYna zaznivaly Orly klarinetu, fleten a housli. Ptivadeli Ntenicha.

Mezi divalcy nastal repot. "Divejte se, divejte!" strkal jeden druheho. "Milova Tera je mladgi drutielcou, Tichankovic starSi. Inu ovSem, kdyby TomSova byla svobodna, jinx by nebyla stargi drutielcou."

"Tomes je tenichily svedek!"

"A kde je TomSova, neni ji videt."

"Pomaha neveste se strojit. Do kostela ona nepojede, vtdyt' je na katclou chvili," povidaly si teny mezi sebou.

"No, mute chystat nevesta hned do vinku, vSak nebude jina kmotrou, ony jsou nerozdilna, ruka."

"Tot' se vi."

"Ale hlehle, rychtat take jde; tot' divna Yee, to ho Milovic pozvali, vSak byl jen on vinen, to ho odvedli!" nastalo diveni. "Cot rychlat neni tak zlY elovek; Lucka ho navadela, pan sprivce pfisoloval, neni divu. Dobte udelal Jakub, to ho nejlepe vytrestal, kdyt mu nesplaci, a Lucku dokonce, to tludi pukne."

"Vtclyt' ma po namluvach," ozval se jiny hias.

"Jak pak by to bylo, vtdyt' jsem o torn neslySela," ozvala se opet jina.

"Ptedeveirem s Josefem Nyvltovic."

"Vgak dayno za ni uz chodi."

"Bodejt', jen to ho nechtela drive, dokud myslila, to dostane Jakuba."

"Ale je to chlapik ten zenith, sakulajda, milo se na neho podivat."

"KrasnY Satek mu dala nevesta, to je pravda, desitka asi nail praskla," minily zase tenske.

"Takove a podobne hlasy se ozYvaly na dvorku, kdyt zenith k prahu pfichazel, kde hospos pinou sklenici ho vital. Kdy2 si zenith svoji nevestu v komote naSel, kde plakat musela, ptedstoupli pied rodiee, tlampad tikal misto nich dlouhou fee, podekovani to za vychovan' a prosbu o potehnani. Week° to plakalo.

Kdyt dostali snoubenci potehnani, vzal drutba nevestu pod jednu pazi, mladsi drutieku pod druhou, zenith vzal star gi drutku, svedkove ptipojioli se k starosvatce, drutice k madencum, a tak par za parem, jen tlampae v Cele vtiech sam a sam, vystoupli ze staveni, berouce se k vozirm a kodarilm, ktere na ne Cekaly.

Drutice toeily Satky a zpivaly, chlapci jim ptizyukovali, jen nevesta tine plakala, chvilemi se ohlidajic• za sebe, kde v druhem voze zenith se svedky a starosvatkou jel. Divaci se rozbehli a sednice zustala na chvilku prazdna, jen stars matka sedela u okna a divala se za odjitdejicimi, modlic se za dite, kter.; jit tolik let misto jeji zastayalo a se svatou trpelivosti rozmary jeji mrzute sna gelo, ptieitajic je pouze jeji neptemotitelne, dlouho trvajici chorobe. AvSak brzy zaealy se stoly sestrkovat, ptikrYvat, kam se kdo podival stala kuchatka neb alespori kuchtieka.

Ve stiedu, dne 23. bfezna 1938.

Z CESKOSLOVENSKA. Neivetii prat. varhany ye Vordilskim kladteke.

Pied nedavnem konalo se sveceni novYch varban v chramu kladtera Vordilek, ktere provedl arcibiskup pratskY Kadpar. Varhany jsou dilem zname Ceske firmy J. Melzer v Kutne Hoke, ktera postavila varhany u sv. Vita na Bradeanech. Varhany maji 3 manualy a pedal, eelkern 83 rejstfikt a jsou jedny z nejvetdich v Praze. Pozoruhodne je, ae tfeti manual neni umisten v hlavnim staioji na dolnim Mtn, nybrt jako klavir ozvennY na hornim kfiru, kde ma svfij zvladtni hraci stuff. Ovlada se vdak s hlavniho hraciho stolu. Cele varhany jsou pro-. vedeny v modernim elektropneumatickem systemu. Stara, bohate kezana barokni sktifi vodnich varban byla zachovana.

Prdee na regulaci feky Moravy v pinem proudu Tento tyclen zapaealy reguladni prace na face Morave v pinem rozsahu. Nejdeldi priikop je v Kunovskem lese, kde dkive feka dinila obrovskY ohlouk. Tento prtkop se jit dokoneuje a pracuje na nem nekolik lokomotiv frzkokolejne dray a mnoho delnitt, kteki se s radosti dali po zimni nucene zandlce do prace. Pfi nizkem stavu hladiny feky, prace rychle pokraduji, takte do doby, kdy bude po fete zahajena plavba motcrovYmi lod'mi Bat'ovych zavodt, bude nove koryto keky Moravy pro plavbu pkipraveno.

Les prastarYch, itmenit tisu zachovan na Kralovicku.

PlzeriskY botanik, profesor s.. Fr. Maloch, pojednava, ve sve nove praci o botanickYch reservacich na, Kralovicku v zapad. Oechach.

Uvadi: "Na Kralovicku na Dlouhem hkebeni u Chrike je zachovan prastarY les fist. Je to jeAte pies 300 kment."

Noeni chodec chytil vYra. Ladislav Martinek z Lipy u TYn gte nad OrIici se pozde v noel z Pardubic domt.

Najednou zaslechl nad hlavou iostrY sykot.

Kdyt zdvihl hlavu, spatfil velkeho ptaka, kteit se snadel k zemi. Rychle se vrhl za nim a ad se pki teto neobvykle honbe zranil na ruce, zmocnil se vzacne kokisti. Pfines1 donna tivelua vYra, kterY meki v rozpeti kfidel 120 cm. StatIV a dobke krmenY vYr asi uletel ze zajeti.

Pfi stehevani byl nalezen soudni slats o T. G. M. Pri stehovan archivu olomouckeho krajskeho soudu byly mezi spoustou spist nalezeny i dve listiny z let 1908 a 1919, kterYmi se proti tehdejdimu poslanci dr. Tomadi Masarykovi zavade•o soudni fizeni pro elanek v jednom z eeskYch listfi. Obe akta, ktera nochazeji z let, kdv byl Masaryk zvolen po druhe poslancem, budou odevzdana zemskemu archivu v Brne.

Vyrobil si rakev ze sirek.

Pied rokem odedel ve Stfelkove na odpoeinek hrobnik Eduard Kral. Kratil si dlouhou chvili tim, ae si pkipravoval vlastnoruene podivnou rakev pro s yfri pohfeb. Nyni ji dokoneil. Je to truhla dva metry dlouha, a je podivuhodna, tim, ae je cela oblotena opalenYmi sirkami. Hrobnik jich k tomu treelu spotfeboval asi 170 tisic.

SokolskY kroj ziistane bet zmeny.

Take letos pied sletem byly projednavany dotazy, zda by nemel byt pochodovY kroj sokola bYt zmenen. Zmeny byly zasadne odmitnuty. Zajimavo je, te tacInST z navrht se navyslovil odstraneni eervene kodile. Tato east kroje, na nit jsou sokolove nejpydnejdi, zavedena byla z naddeni a sympatii pro boj naroda italskeho za narodni a statni osvobozeni a sjednoceni, vedeny Garibaldim.

Zkugebni grit:1y rychlovlaku s novou lokomotivou.

Prvni aerodynamicka lokomotiva Cs. podnikla zkudebni jizdu. , Se etykmi rychlikovYmi vozy urazila trat' Mora yska Ostrava— Bratislava za tki hodiny tfiadvacet minut. Vlak dosahl nejvetdi rychlosti 118 kilometrt za hodinu. Po roce zkudenosti bude teprve rozhodnuto, budou-li aerodynamickYm pladtem opatfeny I jive lokomotivy.

VtSTNiK U Pribyslave b:; objevena latiska magnetorce U obce Cesky Sicendori a Stkibrue Horky na Pkibyslaysku byla objevena ye starch stkibrnYch dtilach velka nalezidte chromidu a magnetovce, obsahujici platinu, nikl a mangan Geologove §karda a Pospidil-Polaoek na,dli 69 kutacich okruht o prfuneru 860 metro.

V breznu budou sklizeti loriskou firodu brambor Nekteki rolnici ze Stareho Mesta u Uherskeho Hradidte zaenou v techto dnech se sklizni brambor. Loni na podzim byla totit pole zaplavena pki nahle zatope vodou a kdyt voda opadla, pfidly mrazy, takte vetdina rolnikti nestadila brambory vyorat. Nyni se chteji pkesvedeit, zda z trody jedte neco zbylo.

Podnik evropskao ATS,znamu na fizemi eskoslovenske republiky.

Projekt stavby velke mezinarodni testy, plavebniho kanalu z Odry do Dunaje, vstoupil letos do stadia skuteenYch pkipravnYch praci.

Generalni keditel 0. Federer vypocitava `Ostrauer Morgenzeitungu", ae yYznam plavu zdaleka pfesahuje oblast zajmt °stray-skeho prOmyslu ate naklad na jeho stavbu se vlastne celY pomerne brzo vrati do statni pokladny. Stavba by trvala podle plant Best let.

KatclYm rokem by bylo na ni tkeba venovat 335 miliont KC. Stavbou kandlu se z yYdi narodni jmeni a to tak, ae na katdou vydanou korunu lze poditati dva a pin koruny z yYdeni a zhodnoceni majetku. Rozrnnoteni praccvni priletitosti, zhodnoceni majetku a pod. v oblasti prtplavu by podle odhadu gen. keditele Federera melo za nasledek z yYdeni pkijmt na vekejnYch davkach o 300 miliont KC. Asi 40 miliont KC by se rodne udetfilo na podporach v nezamestnanosti. teelne yydane penize by se vratily a pit tom by k vefejnemu prospechu zustalo znamenite dilo. Mora yskemu a zejmena °stra y -skemuprilybvodnaumtil pkevziti i takove zakazky do ciziny, ktere dnes nelze pfevziti pro vysoke dopravni vYlohy.

Informace v 16 jazycich.

V pavilonu Myslbek v Praze na Prikopech byla slavnostne ,otevfena sletova informaeni slutba. 6tyil sta sokolt a sokolek, ovladajicich Aestno,et jazykt, bude tam stkidave podavat vdechny informace, tYkajici se sletu. Pfijimaji tam i zaznamy na vstupenky. V Myslbeku je take zvladtni podtovni tkad, ktert bude utivat razitka: Sletova informaeni slutba. Pfed sletem budou podobne informaeni kancelafe zkizeny na nadratich a v pohranienich stanicich.

Obnoveni slavneho klagtera.

Koncem tnora byly slavnostne odevzdany vetejnosti obnovene chramy bYvaleho kladtera blahoslavene Anetky. Je to knetidte chramu sv. Frantidka a chram sv. Barbory. Pattily ke kladteru, kterY pied sedmi lety zalotila Anetka Pfemyslovna. Kladter sestaval ptivedne z kladtera klarisek a z maleho muaskeho Idadtera, k nima patkilo 7 kostelt a kapli. Z nich zbyl pouze chram sv. Barbory a knetidte chramu sv. Frantidka. Nejcenneldi Cast kladtera, tak zvane. kvadratura, je na spadnuti. Ve zdich jsou trhliny a zdivo je tem& bez zakladt. PH opravach se venovala velka pede nalezeni hrobu blahoslavene Anetky. deskoslovendti katolici se snati dosahnout svatokeeeni blahoslavene Anetky. Cirkveni institute, ktera svatoieCeni schvaluje, tada, aby byl znam aspori hrob noveho svetce. Podle dochovanYch kusYch zpros byla blahoslavena Anetka pochovana v kapli Panny Marie pit chramu sv. Frarstidka.

V mistech, kde dfive stavala tato kaple, byla nalezena lebka Vaclava I., otce blahoslavene Anetky a dve aenske lebky. Na tenskYch lebkach byly zjidteny stopy po zeleni, ktera se vytvokila tam, kde koruna pfilehala k hlave. Jde patrne o lebku matky blahoslavene Anetky a jednoho vznedeneho Mena rcdiny. Dnes se spide Yeti, to hrob blahoslavene Anteky je v Jakubskem chramu minoritt na Starem meste.

Kladter blahoslavene Anetky by po prve zpustoden za bouri v roce 1419 a po druhe v race 1420. Mezi touto dobou pry chovanky kla'gtera tajne odnesly tel.° blahoslavene Ati'eky do Jakubskeho chramu, kterY hajili ptislu gnici feznickeho ceehu.

Strana 11

Sovety vedou v ponorkich.

AMORNI zbrojeni Svazt sovett. vzbuzuje N vdeobecnou pozornost. Kdy2 30. prosince

m. r. byl uvefejnen dekret o zrizeni samostatneho komisariatu pro valeane namoknictvi a jeho keditelem byl jmenovan Srnirnov, bylo zfejme, te sovetska vlada hodla se zvladtnim dtrazem pracovati na vybudovani valeeneho lod'stva. 2e parry o namoknim vyzbrojeni jsou zcela realni povahy, to Svaz sovett vdemi silami pracuje k tomu, aby se co nejrychleji stal namokni moci prvniho kadu a ae tyto plany bezodkladne zaenou provadet, jde najevo z programoveho elanku,- jeft v techto dnech uvekei nil komisat namoknictvi Smirnov v organu strany "Pravda" a v nemt jasne prohlasil, sovetskY stat hodla vybudovat oceanske lod'stvo, jet se bude moci malt s lod'stvem jinych namoknich mocnosti. Jelikot Svaz sovett jit dnes ma nejvice a nejlepdich ponorek na svete, stane se po provedeni tohoto programu jeodpfircem, jehot nelze podste ceriovat. Jak vane to sovetska, vlada mysli s planem namokniho zbrojeni, vyplYva z opatteni, jimi se jit nyni zahajuje vYcvik dostatedneho poetu mutstva. V techto dnech poddfistojnici bitevni lodi "Marat" vydali provolani - nepochybrie inspirovane shora — v nemt vyzYvaji vdechny poddtstojniky rucleho nictva, aby se zavazali k dotivotni slutbe. Na druhe strane Smirnov vYslovne ukazuje na to, ae velke lodenice v Leningrade, Odese, Nikolajevu a jinYch sovetskYch mestech musi byt podstatne rozdifeny a zmodernisovany, aby mohly budovat take velke bitevni lodi na domaci Vide.

Tyto Smirnovy tclaje stadi, aby se , nadzved1 zavoj, halici rozmery namokniho zbrOjeni Svazu sovett. Z dosavadnich zprav jde najevo, ae Moskva hodla spustit na vodu nejmene devet velkYch bitevnich lodi. Tki z nich budou mit vYtlak vody po 35,000 tunach a dela o 40.6 cm.

Jelikot Svaz sovett jit ma tki kadove lodi, totk",' "Okt'aberskaja revolucija", "Marat" a "Paritskaja komuna" s vYtlakem po 23,500 tun, z nicht dye kotvi v Baltickem moki a tfeti v dernem, bude mit ruske bitevni lod'stvo celkovou tonal 174,900 tun, t. j. o 28,000 merle net na pfiklad Francie. V pfitomne dobe se zdasti jit stavi, zeasti pkipravuje stavba gest velkych kfitnikt. K disposici jsou zatim dva o vYtlaku vody 8,000 a 8,030 tun. K -Cerrito pates velkY nik "Kirov", zhotovenY v r. 1936, s rychlosti 33 uzlii a vybavenY 18 centimetrovtmi dely. V kijnu minuleho roku byl spudten v Nikolajevske lodenici na vodu matekskY letadlovY parnik "Stalin," jent mute dopravovat 22 hydroavionil a vetdi podet pozemnich Jetount.

Jak jit na zadatku keeeno, Svaz sovett ma 160 ponorek a tim ma dnes nejsilnejdi ponorkovou zbrari. V Baltickem a Severnim Ledovein moki je jich umisteno 72, v pfistavech oar/16110 more 30 a nejmene 58 ye vodach Dalneho vtchodu. Krome toho se jedte stavi vetdi poeet ponorek. Ponorky, nachazejici se ye vodach na Dalnem vychode, jsou vesmes mendiho a stfedniho typu, s vYtlakem vody 200, resp. 600 tun.

Byly vyrobeny v Kirovove lodenici v Leningrade a rozebrane dopraveny po soudi do Vladivostoku a Komsomolska.

Ruku v ruce ivYsta ybou lod'stva se take rozdikuji pobketni opevneni. Bla yne Kronstadt, letici pied Leningradem, a Vladivostok, byly vybudovany na mohutne namokni peynosti.

Vdechny pevnosti byly zmodernisovany a vybaveny tetkS7m pobfetnim delostfelectvern.

Blayne dlutno zdtrazniti, to byly zkizeny take motorisovane polafetni baterie, jet mohou v pripade potfeby ihned zasahnout na zvladte nebezpeenYch mistech. V poslednich pet letech byl ztrojnasoben poeet zvladt' silne opevnenYch pobfetnich bon, a poeet del, tam umistenYch, vzrostl dva a ptilkrat.

Jsem pfesvedeen, to postupne upadani civilisovanYch narodt pochazi z jejich smedne iicty pied tivotem. — Zakladnim principem lidstva by nemelo laYt pravo na divot, ale pravo na ideal, tfeba za cenu .tivota.

Angel Ganivet.

Strana 12

triedai Organ Slovanske Podportgici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Also. elation of State of Texas.

R•E DAKTOR—FRANTA. MOUCKA—EDITOB Publishers Vydavatele OECHOSLOVAS PUBL. CO., West, Texas Ptedplatne 81.00 roene. Do stare viasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Znieny adres zasilaji se do Hlavni tThadovny, Fayetteville, Texas.

Veskere dopisy, pfedplatne, ozniunky, bud'tei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Jarni pisen. Nikdy nema, elovek tak hlubokeho pocitu sve tototnosti s Ptirodou, jako kdy se jar() probouzi. To je slavnost, ktera rozechve,ie nitrem a kdo nedovede teeit se z techto okam2ikti, ztraci polovic tivota, ne-li tivot cely. Ale kdo je eistk jako dite a veene mlad, ten zpiva pisen jara spolu s ptactvem, aspori v srdci svem. Kdo dovede rozezvueet svoje nitro pis iii protiva hlubokou revoluci, pterod v sobe samem, slyei "volatii divoeiny",onen posve my hlas, kterk lide utlumili, aby stkasli jemne svedorni sve odpovednosti k rostlinam, zviratilm, girym lanfim zeme, obloze — ano, kdo tuypisen vpravde slyei, ten musi si ptat, aby oeistena byla duke jeho, by hoden byl vei to krasy, kterou Ptiroda nam nabizi, aby vnimat ji mohl. V Ptirode z jara stave, se elovek znovu ditetem, znovuzrozuje se, katdkm rokem je povznelen vkee k nesmrtelnosti. Jaro v ptirode znamena velkou oeistu eloveka od znuchtele civilisace, znamena velke ptehodnoceni hodnot, uvnitt v sobe samem. Nic se neda s jarem ptipadne srovnat co do jare svetesti, buj-g nosti rozrnachu a lahodneho pfivabu, kterk eloveka, nikdy neomrzi a jimt se tadne srdce nikdy upine nenasyti. Nas nezapomenutelnk basnik Neruda, opevuje jaro ye sbirce "Proste motivy" timto rozkoenkm vereem: "Zem, sotva ji slunieko ohteje, jit do barev, do zvukii vzkvite — a sotva to srdce me otije, jit touha mu lesk17;mi nitemi, a milost mu zlatYmi siterni, zas na novo osidla splita." Ano, jaro je mysticke!

Zn am jest nepiemoienk duch &sick vkem narodum, jen nikdy neunaven, nikdy neznechucen dovede svou stateenosti zahaneti nebezpeci od vice neptatel.

Nekdo si zapoeal stavet svoje obydli a timto poeinem ueinil krok ku pkedu. Mokia, 2e nebyla jeste pied rokem '2adna vyhlidka tomuto obeanu nabidnouti poji gteni, dnes vgak je to jistY ptipad a dobra ptileiitost k ziskani jej za alena. Takove jsou zmeny v behu tivota. Co bylo veera nejiste, je dnes jiste. Veera nemel ten onen rnc:d'nost platit na poji gteni, dnes ma postaveni, ktere mu to dovoluje. Proto bychom mei se vracet na mista, kde jsme byli odmitunti, snad pomery jsou dnes jine, ne'21i byli posledne. • 1)itko vase v Jednote nanejvkk tadouci.

Jak se mate? Neel jinonarodni spoluobeane se zdravi prostYm Haudujudil. Jeden tekne Haudujudii? a druhy mu na to odpovi taky Hudujudii? A oba dva jsou gt'astni, to maji povrchni spoleeenskY zvyk za sebou. Mezi nami je dosti jedindi, kteti se domnivaji, to na zdvotiioll a nejak zveday.ou otazku Jak se mate?, musi vskutku odpovedet — jak se maji. Vetgina di odpovida na otazku Jak se mate? frazi Dekuju za optani — a jak vy? Nekteti soucitni, odpovedi na otazku Jak se mate? vybkbavYm: To vite, potad je to stejne, nebo: No, nemohu si natikat. A zase v odinenu kladou stejne nerellern ot,7,ku: A jak vy? Ve ygech takovYch ta jedboducha otaikA $t6v6, pc)66t,. nhkeliit mina

V E S T NiK utracime piertikklenim, co chytreho odpovedet, abychom byli povatovani piece jen za inteligenty. Nejstraenejei jsou ti, kteti opravdu zaenou vypravet, jak se maji. Bud' se jim vede zle a to se zaenou chlubit svkmi drobnkmi uspechy, aby zastfeli sami sobe mrzute rozpoloteni mysli, nebo se jim vede dobte a z farizejskeho zvyku zadnou vypoditavati drobne nesneze, jet by snad mohly tazatele zajimati. Tazatel marne krouti kyselk oblieej do vkrazu, kterk rfia zdtraznit jeho "velkk zajem" o osud tazaneho, pteelapuje a ptemkkli, nae se vymluvit, aby se tazaneho co nejdtive zbavil. Jinonarodovec na otazku: Jak se mate? odpovi zase otazkou: Jak se mate? Zde, se to neptirozene a nesmyslne.

A piece je to ptirozenejei a opodstatnenejei, net to nake zahava o nieem. Nebot', bohutel, takova otazka nuti vtipalky, aby vymkeleli i odpovedi. A tak neni divu, to na otazku "Jak se vede?" zmohou se ti nejvtipnejei na proslulou odpoved': "Krava za rohy a vul za nohy!"

Nehledejme stale nove prospekty, vrat'me se k tern starkm znovu a znovu. Pozorujme, co se v jejich okoli deje a jiste nalezneme pak Most, kdy pojieteni mnieme nabizeti a jiste nebudeme odmitnuti.

Osl. narod za svkini vfidci. Tetke jsou dny, jake protiva Evropa a v ni v piedni fade deskoslovenskk stet, dny ne strachu, ale nejistoty, zda mravni sila naroda, ktera mu veli klidne se divat nebezpeei do oei, jest podeptena take silou politickou a brannou, o nix peeovat je povinnost vlady. Nute: tee' csl. vlady je keel celeho naroda. Jeho mravni sily jsou opteny o vyspelou brannost technickou i o spolupraci s celkm svetem, kterk chce mir. Ale ne mir za katdou cenu, jak tekl odstouplk zahranieni ministr Anglie Eden, beta za cenu narodni a statni dtistojnosti. Pti budovani nove Evropy, ktera mu-• si bkt polotena uptimnou spolupraci veech kulturnich slotek onoho svetadilu, esl. narod chce jit at na nejzazei mez, slueitelnou ve statni svrchovanosti, ale neptijde za ni. Ve svem dome, od staleti a s tolika obetmi budovanemu, jsou a zustanou svobodni, a tato povinnost je posvecena tim, to na svobodu a nezavislost maji naei bratti pravo, budujice stet ptikladne spravedlivk ke katclemu, kdo v nem citi a vidi svou domovinu. Red ptedsedy es'. vlady dr.

Hodti vytryskla z hloubi ptesveddeni a viry celeho naroda, a take ze srdci veech, kdot v jine fedi, ale shodne s minulosti i budoucnosti eeskoslovenska bojuji za pravo eloveka na svobodu socialni a hospodatskou. Prohlakeni esl. vlady, jehot trest' ptinaeime na jinem miste t.

Cisla, 'je dfistojne ye forme i ve vkrazu, net mluvi keel jasnou k celemu svetu, i k tomu, o jehot spolupraci se esl. narod opira, i k tern, s nimit spolupracovat a v ptatelstvi It je ochoten, je-li jejich yule k miru a souladu stejne uptimna jako jeho.

Nadane deti. Opravdu nadankch Ceti je velmi mak). Obyeejne ty, o niche rodide tohle tvrdivaji, maji pouze dobte chapajici mozky, jsou pohotove a snad i ponekud bysttejei netli veteine jinkch. Skuteene nadani je veak vzacnk der, s ninit ptiroda neplktva; mezi 40 taky najdou se v jedne tilde nejvke 2 — 3 vskutku nadani, eili nadpriimerne chytfi a nadprumerne inteligentni. Nadane deti tak jako nadani lido vfibec, mohou bkti dvojiho druhu. Jedni t'aci dovedou si sveho velikeho daru YHA a bud' vlastni vinou Ci vinou okoli, ptecenuji svoje ptednosti. Snadno se uei: prod by se tedy piing dteli a prod by pospichali, troufaji-li si lehounce dohoniti ka'2dou mezeru? takto smyglejicjm neni jejich nadani do budoucna mnoho platne: vyrustaji z nich velmi east() nedoukove. Byvaji pini py gneho sebevedomi, ale nikdy nemohou ye svem okoli vzbuzovati fictu, proto2e nic neznaji a nevedi dokonale. Zpychnon. ani maji nae. Jsou v gak jegte jedni nadani 2aci: elm nadanej gi jsou, tim pilnefg , protoM velmi 'Aisne k sobe a ptesptili g laeni po novYch poznatcich. Tito taci vyrilstaji v sympaticke bytosti, v niche nebYva ani trochu pithy a nikdy je nenapadne merle nadane kamarady ptezirat. Rodiee, kteti nemaji nadane deti, nemuseji vgak bYti nijak smutni, proteie v ueeni pile, vytrvalost a poctivost v praci rriMe dok6.Sati hodrie uric, rie/11 8ebe vk§f adttrii be,4 tech., o ieiattiotti, ttnAtteliii, enytOcii, Ma pile

Ve sttedu, dne 23. btezna 1938. nkch deti bkvaji take dobti pracovnici, ba — jsou-li k tomu jeete houtevnati a zdrave stavaji se i spolehlivkmi vedoucimi. A veichni nadani nedojdou v tivote tam, kam podle sve bohate dukevni htivny by Willi .. .

Nadani totit ptesptilik zavazuje a to pochopi jen malokteti z tech, tak zvankch vyvolenkch!

V Sofokleovkch tragediich se znazorfiovalo, jak lidska yule je ohkbana jako rozsthavene lezo v ohni nenprosneho zakona. A timto nefiprosnkm zakonem se zde, bkti revoluce, polirajici sve deti. Prod •se Stalin odhodlal obetovat sve druhy z let boutlivkch? Trockk v davnem ptedstiranem procesu v Mexiku ptednes1 tyto dfivody: Stalin podle neho zradil svetovou revoluci, optel se o novou byrokracii misto o vlastni a mezinarodni proletariat (delnictvo) a venuje se poktilemu, protote pry nemotnemu budovani socialismu v jedne zemi Stalin pry zrazuje od svetove revoluce a tam, kde ji delnici sami provedli, dava ji komunisty oslabovat. Spojil pry se s burkasnimi staty, misto aby se spojil s revoluenim delnictvem v techto statech. Net prave ve svetle Trockeho "obtaloby" neni tetko uznat, to pravdu ma Stalin a nikoli Trockk. Piedstavme si, kde by dnes bylo Rusko, kdyby se nestaralo o budovani zeme a financovalo neutiteene pokusy a revoluce nejakkch Gottwaldtil v burtoasnich zemich a kdyby misto mirove politiky dreldilo v Evrope k nove svetove valce. Stalin chce spile posilit nove ruske vlastenectvi a proto Zaloba proti posledne popravenkm sovetskkm ptedakam znela,ze vinnici "se spojili s cizi mocnosti a chteli z Ruska urvati kusy zeme a Sovety vydat do moci faeistickemu kapitalismu." Ftes to, to pravda je na strane Stalinove a ne na strane popravenkch, tetko je smitit se s divadlem, ve kterem koneene slovo mel kat. 6etli jsme nedavno o velkkch rozporech v nazoru na zahranieni politiku v Anglii, ktere se skoneily jen odchodem Edena z dilletiteho fitadu. V demokracii, kde® je svobodna kritika, neshody nekonCl tragicky. V diktaturach, kde neni motno uplatniti kritiku, nespokojenci jsou zatlaeovani do tad rebehi. Ze demokracie je system lidetejei a civilisovanejei, neni pochyby. A jest, nutno si take piipomenout, to i v to demokraticite Anglii kdysi za Cromwella padaly hlavy revolucionatli z yule revolucionatii, ate od teto Anglie revolueni je dnekni ut vzdalena trf sta let, zatim co Rusko svou revoluci dosud piece jeete neptekonalo.

Konflikt mezi Nemeckem a Oeskoslovenskem je konflikt mezi Nemeckem a Evropou. Dostane-li se oeskoslovensko pod nemeckou kontrolu, odpor proti nemeckkm choutkam ye vkchodni Evrope nebude mit sttedu a smeru, Rusko bude vyloueeno ze sttedni Evropy, Nemecko dosahne Sttedozemniho more a pies Mad'arsko bude ovladat velkou Cast testy mezi Atlantikern a Indickkm oceenem.

Certificate No. 5451

Company No. 8220

Board of Insurance Commissioners of the STATE OF TEXAS THIS IS TO CERTIFY THAT SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS FAYETTEVILLE, TEXAS has, according to sworn statement, complied with all requirements of law applicable thereto and is hereby authorized to pursue the business of Fraternal Benefit Society insurance within this State for year ending March 31, 1939.

In Witness Whereof, I hereunto sign my name and affix my official seal at Austin, Texas, this 10th day Of March, 1938.

R. L. DANIEL, Chairmni rf the at!

Ve stfedu, dne 23. btezna 1938.

Pfehled ucialosti. nasledujicich po Hitlerove uchvaceni Rakouska vypacla chronologicky takto: Rakousko je easti Nemecka, jeho kancletern jmenovan Seysz-Inquart, na- misto nejvySti jmenovani vysloveni naciste, misto rak. g ilinku zavedena marka, do Bela armady, ktera splynula s nemeckou postaveni prutadti generalove. Asi 100 at 135 tisic nem. vojska a 150 vojenskYch letadel, stovky tankil rdzne velikosti a dalti vojenske pomocne fitvary umisteny v Rakousku. Hitler anglicke i francouzske protesty ramie odmitl co nezdilvodnene — nemeckY narod pkevzal krevni bratry Rakouska pod svoji sttechu a nikomu nic po torn neni! Francie a Rusko ujistily Oeskoslovensko spinenim syYch spojeneckYch zavazku, bude-li pfepa,deno. Anglie po dotazu u vlad svYch dominii odfekla brannou pomoc 6s1. republice resp. Francii, protote se domniva, to pomoc Francie .a Ruska napadenemu Oeskoslovensku je dostateena. K nastalemu zmatku ptibyla dalti tetkost zapletkou mezi Polskem a Litvou. Polsko dostalo na svoje ultimatum od Litvy potadovane Ustupky, presto stotisicove. jeho armada kona, provokaeni manevry v blizkosti jeji hranice Rusko je ochrancem Litvy i dartich republik Lotytska a Estonska, zaleti mu na torn, aby male republiky nebyly ovladnuty Nemeckem.

Palluje opravnenY nazor, to Polsko v zaslepene nenavisti Ruska pracuje z nemeckeho podnetu, kterat zavrtitelna proradnost mute se mu teredne vymstit. Vlada c sl. republiky z nezbytnosti a tet z politicks proziravosti povolila Nemcum procentni zastoupeni ye vlade. Nyni maji Henleinovci hlavni potadavek, o kterY zutive tadali a bude na nich, oni sliby udinene republice. Jitni dosud nechranene hranice se v zimnidnim chvatu opevriuji, narod je pevne rozhodnut chranit svoji svobodu za katdou cenu. Adkoli nati broth jsou pro zachovani miru, v hodine nebezpedi se nezaleknou, nepoddaji byt' pfesile Osud oeskosloVenska tesne spojen je s osudem stfedni a jitni Evropy. Hitler to vi net zaslepen velikatstvim a dosavadnimi Uspechy mute udefit ts eleznou pesti — neoeekavane. Machar peed svetovou valkou burcoval eeskY lid, aby se stal t yrdYm, jak toho velikY kulturni zapas vytcluje. V tato kriticke dobe nati doma ptipomenou si jeho nesmrtelnou, fichvatnou apostrofu ocele: "Oceli ty modra, ty silna v sal* na nic nespolehat, jen na sebe, na to tvrdost svoji . . . " • • Spoleonost "Brabag" v Nemecku, ktera, vyrabi umelY gasolin, zy Ytila svidj provozovaci kapital o 120 miliond marek. Tato eastky poutije k rortifeni svych tovaren na vYrobu umeleho gasolinu. Loni ve dvou tovarnach vyrobila 320 tisic tun tohoto paliva.

• • Ma Nemecko tak vycvieene vojenske zalohy jako Francie? Ma suroviny? Co ts Polsko nevi, ze kdyby byla Francie znieena, to samo pfestalo existovat? A co by se stalo s Anglii, kdyby byly v Antverpach ztizene letecke zakladny? Anglie nemffte nechat Francii rozdrtit — byla by to take jeji pohroma.

• • BYvalY velvyslanec Spoj. Statii v Berlins — William E. Dodd se vyslovil k novinaftim, to neveti, to by Nemecko chtelo v pfitomne dobe napadnouti Oeskoslovensko a provest s nim nee° podobneho, jako ueinil Hitler s Rakouskern. Dodd se domniva, ze Nemecko se tohoto kroku neodvati dtive, dokud nez•omi mot Ruska podvratnou propagandou v jeho armade.

Velvyslanec Dodd se sveho idadu vzdal, protote neschvaloval politiku nacistickeho retimu.

Dr. Francis E. Townsend, vildce hnuti pro vysokou starobni pensi, odvolal se rriinulY etvrtek k svrchovanemu soudu ve Washingtone se tadosti, aby zrutil rozsudek, dle ktereho si ma odsedeti 30denni vezeni a zaplatiti pokutu $100 pro nevatno.st ke kongresnimu vYboru, ktere dopustil se 21. kvetna 1936, kdy odetel z mistnosti, kde byl vyslYchan. Ve sire tadosti uclava, to okrskov,,.(7 soud Di8triktu Columbia otleptel llezakonite 0 ri* yOlenit

miemsti

V2STNIK

Wenni Zelenokotilael (fatiste) v Brazilii osnovali pikle, smetujici k zavratcleni presidenta Vargase a vyvolani revoluce. Byli ostratitou policii zaveas zaskoeeni; nekolik jejich vildcd bylo zatoeno, radiova vysilaeka, ukryte zbrane a munice zabaveny.

• • Z Washingtonu se sdeluje, ze vYbor na stehovalecke zaletitosti domu zastupcd doporuail y patek navrh osnovy novella zakona, kterY podle jednoho vYkladu zabranil by vtem ptistehovalYm komunistum a nemeckYm nazistfim ziskati obeanstvi Spoj. Statist. V onom zakone by bylo ustanoveni, ze kterekoliv osobe, jet " yeti v jakoukoli vladni formu, ktera jest v odporu proti dnetni forme vlady ye Spoj. Stktech, anebo kterekoliv osobe, jet je elenem anebe ye spojeni s organicaci, doporueujici jakoukoli vladni formu netli nyni existujici," ma bYti naturalisace odeptena. Ptedseda vYboru Dickstein, demokrat z New Yorku k tomu dodal, to toto opateni znemotni ziskani obeanstvi elendm German-American Bundu prave tak, jako komunistum. Kongresnik Dickstein vede boj proti nazistfun i komunistum. A cot fatiste?

•

•

Nova pfedloha, ye ktere se jedna o stanoveni dani nejvice pro korporace, byla plifaat, je z ni ale vynechano, co si administrate zvlatte ptala miti v zakone. Byla vynechano z pfedlohy zdaneni daltimi procenty "rodinne korporace", t. j. takove, ktere vlastni vettinou „dlenove jedne rodiny neb podobne blizke ptibuzenstvo.

Jsou to korporace zalotene nejvice proto, aby se uchranily vosoke eiste pfijmy od zdaneni.

Po vynechani tcho opatteni snemovna schvalila ptedlohu 294 prati 98 hlastim. Nyni je ptedloha poslana senatu, ye kterem bude projedliana rychle, jak ujistil ptedseda Harrison vS7boru pro zaletitosti finanani. Kratoe pfed hlasovanim o teto pfedlcze president Roosevelt sdelil zastupcum tisku, to schvaluje zdaneni "rodinnYch korporaci". Po vytizeni te s zaletitosti v dome zastupcil schvalili ptiplatkovou dan testi centil na libru masa. Je nyni poukazovano, to jednani to bude ptekatkou pro vza,jemne smlouvy s Oeskoslovenskem. Aby byla nahratena zamitnuta clari velkeho zisku "rodinnYch korporaci", ye snemovne schvalili dari na alkoholicke napoje. Misto dcsavadni $2 bude tadano $2.25 na galon. Pfedloha byla poslana senatu a je provazena tadosti, aby byla ruvefejnena jmena osob, ktere maji pfijem $75,000 neb vice.

• • Nedelni denik Fort Worth Star-Telegram pHnesi v obrazkove pfiloze celou stranu snimkd o -esl. branne moci: pohled na proslulou zbrojovku Skodovku, podobenku generalniho inspektora esl. branne moci Jana Syroveho, kamuflatovanou polni baterii del, uka.zku vrhaee min a rotu pechoty v bitevni vYstroji.

• • Papenovo prohlateni, ze Nemecko zamYtli organisovat ve stkedni Evrope jakYsi commonwealth stfedoevropskYch state, bylo v Budapetti pfijato s malYm nadtenim. Listy prohlatuji, to uskuteeneni tohoto planu by znamenalo vytvoteni nemecke Mitteleuropy. Stfedoevropske narody by ztratily svou samostatnost a male staty by byly degradovany na droved autonomnich provincii. Takovemu planu nutno eeliti se vti. energii.

• • Ponevadt teleznicim nebylo povoleno takove zy fteni poplatkfi za dopravu, o jake tadaly a pokies obchodu uvedl mnohe do finanenich potiti, rozhodlo se Sdruteni americkYch teleznic doporuelit sniteni plate asi pro milion syYch zamestnancd. 0 veci teto bude se jednati na schazi, jet svolana byla do Chicaga na den 18. bkezna. Pfislutne navrhy pak ptedloteny budou k schvaleni 21 bra,trstvfun teleznienich zamIstnaneil. Ta tacit' buddu SO jilli staves t i14 ._onte•etIVP Odpcir a budou !WM Ytt

Strana 13 Francouz L. Nadeau pite V patitske "Illustracion" mimo jine toto: "Kdybychom se zavazali, to katclem pfipade zachovame neutralitu, Nemecko by nas zahrnulo laskavostmi.

Chce to snad zapad? Chce snad, aby nate zeme byla podfizena germanismu, aby nate pillmyslove zavody padly pod vladu Reichu a aby velka dela, vyrobena ye 8kodovce, jednou Lela na zapadni vojska? Chce-li se tomu, pak at' se nam jen stale davaji takove rady."

• Napeti mezi Polske ma Litvou, jet mohlo dati podnet k nove svetove valce, bylo Ustupnosti Litvy uvolneno. Polsko napodobic Hitlerovy husarske vYpady, podala Litv y ultimatum v nemt do 24 hodin ta,dalo spineni nasledujicich podminek: uznani Vilny a rozlohu 10,422 etverednich mil za polske fizemi; otevieni hranic k doprave, vysilani telefonu a telegrafu; poskytnuti ochrany a pra y polske mentine v Litvy a pinou satisfakci za pfestfelky pohranieni strafe, v nicht byl zabit polskY celnik. Vlada Litvy na tyto podminky ptistoupila — Polsko hromadilo u jeji hranic vojsko, Rusko ad jejim ochrancem, nechtelo vysoce elekttinou nabite politicks napeti Evropy pfivodit k vYboji a natlakem ptemluvilo vladu Litvy ke kapitulaci.

•

•

V nedeli po poledni ve 12:40 zemfel ve svem obydli v Chicagu svetoznarnY pravnik Clarence Darrow, srdeeni mrtvici, ale , motna, to to byla setlost vekem, neb 17. dubna bylo by mu 81 let. Start', pravnickY veteran byl v poslednich letech nejvice znam pro obhajobu dvou milionakskYch synkt, Richarda Loeba a Nathan Leopolda, kteti zavratdili maleho Bobby Franka.

Nepopiral jejich vinu, dokonce tadal pfisnY trest, ale chtel od nich odvratit rozsudek smrti, ponevadt byl vYslovnYm neptitelem trestu smrti. Potom byl znam z "cpieiho" soudu v Tennessee, kde stal proti Wm. Jennings Bryanovi.

Posledne byl zavolan do Honolulu, kde mel hajiti porudika Massie, ktery zabil jednoho z toenikd jeho mantelky. Prvni jeho slavr)ST soud, ve kterem vyhral, byla obhajoba pennsylvanskYch uhlokopd roku 1902 a potom obhajoba socialisty a kandidata presidenstvi Eugene Debse. Roku 1911 byl zavolan do Las Angeles, kde mel hajiti bratry McNamary, obtalovane pro dynamitovani novinatske budovy. Darrow byl rozen v Kinsman, Ohio, a po vychozeni tkoly prisel da Chicaga, kde dokoneil studia a byl ustanoven v tomto meste korporaenim navladnim. Zaroveri byl pravnikem drahy Northwestern a kdy tarn vypukla stavka a delnici byli obtalovani, vzdal se bohate placeneho mista a ac jej sam ptedseda pfemlouval, gel hajiti obtalovane teleznieafe. Darrow hajU vettinou zadarmo nebo za malt' poplatek.

•

•

BYvalY president Hoover a pa valce potravinovY administrator pro Evropu, ptibyl ye dtvrtek min. tYdne z Berlina do Poznane v Polsku, kde byl uvitan zastupci mesta a university a velkYm davem lidu. Na uvitani mala devutla podala Hooverovi podle slovanskeho obyeeje chleb se soli a pak kvetiny, aby se zachovala stara tradice. Po to Hoover polotil venec u pomniku Woodrow Wilsona, zesnuleho presidenta Spoj. Statist. Tento pomnik pied osmi lety Poznani daroval Ignac Jan Paderewski, prvni poisky ministr a pianista svetoveho fmena. Veeer byl Hoover hostem Towarzystwa Polsko-Amerykariskiego. Ve etvrtek o pillnaci Hoover odjel z Poznane do Krakowa, kam pfibyl v patek rano. I tam byl slavnostne uvitan zastupci mesta, &add a obecenstvem. NavAtivil kralovskY /wad Wawel a ,polotil venec u pomniku Tadeag e Kisciuszka, kterY bcjoval za neodvislost Sp. Statist pod Jitim Washingtonem i za svobodu sve rodne Polsky. Podolane poloHl yelled i u mohyly zesnuleho martala Josefa Pilsudskeho.

PolskY tisk nejen v Poznani a v Krakove, ale i ye Vartave a v jinYch mestech rozepisuje se o Hooverovi a zvlatte o jeho zaslutne einnosti, kterou po svetove valce projevil pfi zasobovaal vyhladovele Evropy ve slutbach americke pordoejleakee, % arakOva 'Hoover odjel do Var,savy 1.alt zajede ■ty-

6:4

Ahit/10.

Strana 19 POUtEN1 Z LETECKi.x11 tiTOKit NA eiNSKA mi1STA. Anglicke Times venuji v posledni dobe mnoho totazkam CPO. Jejich einskY korespondent j e povefen hlavne sledovanim Tann leteckYch utoku. Tak zjistil pkedev§im, to ja,pon.ske letecke utoky nedacilily demoralisace einskeho obyvatelstva. Pki tom, te na, pt. Nankin byl bornbardovan vice net stokrat a easto byly v jednom dnu at tti utoky, takte po mnoho hodin bylo sly§eti jen hukot motorti, vYbuchy pum, fey protileteckYch baterii a §tekot kulomet'', cot v§e se halilo v ramci koute, zviteneha prachu a plament. Obyvatelstvo se chova naprosto klidne i pies to, te rany a vzhled rtvYch a ranenYch jsou easto k nepopsani stra.§no.

Komu di Shaw sve Reporter "Daily Heraldu" navAtivil pied kolika dny Bernarda Shama, kteremu je dnes 82 let, a polotil mu totazku, zda jit napsal zavet' a jak mini nalotit se svYm jmenim. Shaw, jehot jmeni je jeho pkateli odhadovano na 200.000 Tiber (t. j. asi 28 miliont KC), odpovedel, zaveti doposud nenapsal, ponevadt se 01:dye., te by ji musil opet zmeniti. Mnoho jeho ptatel a znamYch piSe pry katdorodne novou zavet' a teto namohy chce bYti Shaw u§etten.

Doposud neni take jeate Shaw pevne rozhodnut, jakYm teelfim venuje sve jmeni. MladYm lidem, po jeho nazoru, •odkazy neprospivaji.

Nejradeji pry by venoval Cast sveho jmeni na pestovani anglickeho jazyka, hlavne na studium fonetiky. Krome tali° ellen by take sVYm odkazem prospeti studiu yQgismu. t. j. zvla§tniho orientalniho zpilscbu telesneho a du§evniho trainingu, o kterY se v posledni dobe jevi v Anglii znaenY zajem.

Drake viterstvi.

Ztraty na tivotech civilniho obyvatelstva jsou podle mineni anglickeho zpravodaje naprosto nefunerne vynalotenemu usili Japoncil hlavne pro fidke zastaveni einskYch mest.

Tato okolnost by mela bYti bedlive uvatena nagimi stavebnimi Utady, nebot' ji souhlasne potvrzuji i zpravy ze Spanelska. Melo by se povolovat merle obytnYch eintakil a vice rodinnYch domicil a vilek v zahradkach.

Rovnet ztraty materialni jsou 'east° at pkekvapive nepatrne. Jako doklad uvadi korespondent Timest nekolikahodinove bombardovani rortad'ovaciho nadrati v Pukeu. Po utoku nabel nekolik neptili§ po§kozenYch &evenYch skladi§tnich budov, nekolik der v zemi, ojedinela potati§te, ktera, vznikla zapalenim §patne uskladneneho toleje — a dost. Za hocliny po leteckem Atoku ut zase jezdily pravidelne viaky.

V nakladatelstvi Jarroldsove vy§la kniha bYvaleho sofa nacisticke tiskove kancelate ye Washingtone Kurta G. W. Luedeckeho, nazvana "Znal jsem Hitlera" (Ich kannte Hitler).

Kniha obsahuje zajirnave portrety znamYch nacistickych vudcu, jakot i lieeni pobytu v koncentraenim tabote, z nelict se autarovi podafilo uprchnouti. Kniha obsahuje take rozhovor s Hitlerein o zahranidni politice. Luedecke ji venoval pamo.tce Roehmove, Strasserove a mnohYch jinYch nacistt, kteki, jak pravi autor, byli "zrazeni, povratdeni a pomlouvani at do hrobu. Kurt G. W. Luedecke vstoupil do hakenkreuzlerske strany v r. 1932 a byl jejim Menem at do roku 1934, kdy prchl z koncentradniho tabora. Byl easto ye styku s Hitlerem a byl povefovan duletitymi poslanimi, jako na pt. ztizenim nacisticke tiskove kancelate a zlva,§tnim poslanim u Mussoliniho. V koncentradnim tabote protil 8 mesicil. Odtamtud prchl pies Svycarsko, Francii a Kanadu do SpojenYch Statt.

Resshiv pravnuk obeanem chrudimslOm. IntenYru Rudolf u Resslovi, pravnukovi sla y -nehocrudimsk avynlezcodiho groubu Ressla, bylo udeleno eeskoslovenske statni obeanstvi a tim se stal i prislu§nikem chrudimske oboe, ktera mu ptislibila domovAke pravo.

VISTNIK

Rozmanitosti.

Trvale nebezpeei otupuje.

Stavbe ukrytu je na celem ohreanem skein Azemi venovana velka peee. Jsou oznaeeny daleko viditelnYmi napisy, aby je lehce flatly v okamliku nebezpedi i deti. Jak otupuje trvale nebezpeei, je partno z toha, te se Evropane zfidka kdy uchyluji do Ukrytil a vetginou pkihliteji Utokum s ptihodnYch mist.

Velike pokroky ueinili eiriane v za,stirani.

Dulezite vefejne budovy a podniky, s vyjimkou ptili§ ozdobnYch nebo pamatnYch fasad) jsou natirany tmavohnedou barvou, aby splynuly s okolim. Mramorove brany a sloupy se .obkla.daji bambusovYmi zastenami. Kominy tcvaren zastiraji popinavymi veene zelenYmi rostlinami, motorova, vozidla se maskuji tlutymi sitemi, lykovym pletivem, v nejhor§im pkipade bahnem.

Turecko-tecke ptatelske smlouvy z let 1930 a 1933 byly nyni roz§ifeny. V dodatku k ternto smlouvam, jet plati prozatim na deset let, se stanovi, te v ptipade nevyprovokovaneho toku obe smluvni strany si zarueuji pinou neutralitu. V pkipade nutnosti bud•ou se protiviti se zbrani v rude transpertu vojska, stkeliva a valedneho materialu, vlastnim itzemim. Oba staty se dale zavazuji, te na svem fizemi nestrpi tadnou organisaci, ktera by se stavela neptatelsky vuci druhemu statu.

Kralovnina pomsta.

Za vlady kralovny Viktorie, v dobe kdy byla na vrcholu sve moci, nove ustanoveny britskY ministr pro Bolivii se zfidastnil slavnostni hostiny potadane diktatorem Marianem Melgarejo. Za hostiny pkivedl diktator svou metresu a vyzval v§echny ptitomne, aby ji pozdravili.

Britsky ministr briskne odmitl. Melgarejo jej za to dal svleci, posadit •cbracene na mulu a za zvuku bubnt vyhnat z mesta. — Kdyt se Viktorie dovedela o tett) potupe Imperia, stra§ne se rozeilila Vyslala okanatite iproti Balivii lod'stvo, ale zradili ji z toho, protote Bolivie nema, tadneho mokskeho polaketi. Zavolala tedy ministerskeho pteds .edu a natidila, aby Bolivie byla na v§echny easy smazana s mapy.

Sama kralovna pry s niltkami v ruce vystkihla netadouci republiku ze tivota. Na mape sveta v poslanecke, snemovne bylo pak misto Bolivie toznadeno tern. V zemepisech nebylo o ni zminky a mnoho let Bolivie pro Anglii vubec neexistovala.

Osnova zakona o kontrole obehodu v pripade valky.

Z Washingtonu se sdeluje, to po nekolikamesienim studiu vojensky vYbor domu zastupcil ptedlotil kongresu zakon, jimt by se za valky provedla absolutni kontrola v§i obchodni 'dinnosti pod nejvy§§im dohiedem a svrchovanosti presidenta a kontrola by byla mnohem rozsahlej§i nail ji mel za svetove valky president Wilson. Zakon pfedev§im roz§ituje zapis vgech mutt mezi 21 a 31 roky veku pro vojenskou slam a stanovi registraci v§ech tfid delniku, ktere by byly pottebne k provadeni valky. Na poli prtmyslove vyroby zilzuje maximalni ceny produktu a vYrobldi, jet by smely byti zmeneny jenom proklamaci. Mimo to jista, prilmyslovd odvetvi se dostavaji pod Upinou vladni kontrolu. Pkehnane valeene zisky by byly konfiskovany zvla§tnimi danemi. Adkoliv talon jest pomerne kratkY, dotYko, se celeho pole mobilizace mutt a zdrojt ye valeene dobe a ptipravuje autorizace, dle nit vlada mute okamtite serif proklamaci dati celou zemi pod kontrolovanou einnost — dill pod diktaturu, jit musi demokracie prohlasiti, aby mohly vesti fispe§nou valku. Neoeekava, se ale, te tento zakon se dostane do kongresu do nejakeho akutniho projednavaciho stadia a ani se hlasovat o nem nebude. Jest pry ale iimyslem jeho autoru, aby b31 Upine pkipraven a mohl bYti ptedloten pied kongres, kdyt by si toho situate yyZIdala.

Ve stfedu, dne 23. bfezna 1938.

SAHARA POHLCUJE AFRIKU. Afrika stoji nyni pied tYni.z problemem jako Spojene staty severoamericke: pied erosni einnosti pudy. Take zde probiha nefiprosnY proces ptirody, v geobecne vyprahnuti a vysu§ovani pudy, odplavovani tirodneho povrchu zemskeho ut znemolliuje zemedelstvi a chov dobytka a olupuje eloveka o jeho tivotni existenci. A take zde je vinen sam &ova, ktery ut po mnoho generaci zneutival pfirody a to se nyni na nem msti.

V Anglii se mnoti, po zkuSenostech v Severni Americe, stale vice vazovne hlasy, ptipominajiel sprave kolonii, aby venovala pozornost nebezped erose, kterou jsou ohrOZeny africke kolonie. Znalci poukazuji na to, te nezakrodili se proti tomuto nebezpeei co nejcitive, budou nasledky v Africa stejne osudne pro zemedelstvi, chov dobytka a kolonialni obyvatelstvo jako v zemi strYeka Sama.

Podle Pliniuse, kterY derpal ze zprav smelYch timskych cestujicich, kteki vnikli hluboko do vnitra Afriky, byla za Kartlaagem firodne, krajina a v jitnim Sudanu se rozprostiraly huste lesy at do tokoli nynej§iho Karthaga. Co zbylo z techto bohatyoh Azemi? Pouze suche •opu§tene pustiny, z velke easti neobyvatelne.

A Sahara se stale roz§ituje, jeji horke piseene vrstvy stale rostou rychlosti asi 1 km roene.

Je-li AroclnY kraj jednou jit ptemenen erosni dinnosti pougte na, neurodnou zemi, neda se dark zhoubne dinnosti pouAte ut braniti.

V zemi Basutil bylo dokoce nutno zalotiti fond, kterYm se financuji prate, delici stale nebezpeenej§imu vysychani pOdy. Tam, kde dfive byly §iroke vodni toky, jsou nyni pone vyschle pottiely, a tam, kde se dfive nachazely §t'avnate pastviny, vidime pouze hold mista.

Stejne pomery jsou v Ugande. V Tanganjire, zejmena na svazich hory Kilimaildtaro, se stal erosivni problem tet akutni. Zpravy z fizemi Niassu jsou nemene popla§ne Tam stadi zeme vytiviti pouze polovinu obyvatelstva.

Hrdinove ledove pougte.

Norske statni nakladatelstvi prave vydalo matpu easti vYchodniho GrOnska, zhotovenou podle 2100 leteckYch snimkti. Na mapovani polarnich pustin tohoto ostrova pracovali tti letci dva roky. Prace vedl pilot Olson. Letci nesdislnekrat nasadili tivoty. Pilot Birger Jarlen musel nouzove pfistat uprostfed ledovYch hor asi 300 mil od polateti a .od nejblit§iho obydleneho mista. Kdyt se pokusil znovu startovat, letadlo se mu rozbilo. Vyvazl s leheim zranenim a koutovYmi signaly na sebe upozornil ostatni letce, kteki po nem patrah. Ale nikdo nemohl ptistat v jeho blizkosti, nebot' byl uprostted ledovYch rokli a propasti. Vydal se tedy sam na pe§i pochod k pobteti. Letci mu kaalY den shazovali nove zasoby potravil a vybizeli ho k vytrvalosti. Za tkinact dni urazil s nadlidskou - namahou 260 mil. Musel obchazet velke propasti a pfelezat obrovske • ledove pfekatky. KoutovYmi signaly oznamil kamaradiim-letctim, jit dele nesnese samotu v ledove pustine a te je blizek tilenstvi. Jeho nejlep§i pkitel, pilot Iverson, ho zachranil. Seskoeil s padakem a ptistal v udoli vedle hello. Pak oba pokraeovali pesky jate devatenact dni, net le nalezly sane zachranne vywavy.

KAPE SNi TELEFON. V Budape§ti byla dana do provozu zajimava novinka. Je to malt, kapesni telefon, kterY se vejde do nevelike krabieky. Tento pfistroj se sklada z mikrofonu velmi malYch rozmerti a sluchatka. Uvnitk je automaticke poeitadlo, zaznamenavajici podet hovoru. Vynalez je velmi easovy. Telefonni sprava ztizuje totit v jezdech domt, v restauracich, na stanoviAtich drotek a jinYch vetejnYch mistech zvla,§tni telefonni zasuvky s draty, Usticimi v telefonni centrale. Staei zasunouti kolik kapesniho telefonu do svorek, aby hovor mohl bYt uskutednen. Majetnik ptistroje musi jednou v mesici zaplatiti na pate hovory, zaznamenane pooltadlem. Aby pkistrojka nemohlo bYti zneutito, vydavaji pfi hovoru zvlatni ton. Mimo to jsou povoleny jen osobam duveryhodnYm, po zaplaceni dosti vysoke zalohy. Novinka ma bS7ti zavedena tea ve Francii.

Ve sttedu, dne 23. btezna 1938. f

ZTRACENY. TESTAMENT ROMAN. Napsal Vaclav tech. nrOMU patrne prohlaSeni to bylo nemile. Vyzval vgechny pfitomne mimo majora, aby se vzdalili a tak i Kamilla poslouchajic rozkazu osoby uniformovane nefne a s chlacholivSrmi vYrazy hluboce procitene lo.sky detinne vila jeke matte a vychazela z pokoje mateina.

Komisaf zahajil novS7 vS7slech s pani Andrlikovou. Kladl otazky nejrfiznejfiho druhu, lee odpovedi nedostaval. Pani Andrlikova, byla tupa, jako by byla onemela. Naprosto jiz nebyl s to, dostati z ni jedineho slova.

Nikoliv bez rozhorleni pfestal se s yS7m. vyslechem.

"Jen simuluje," pravil. "Mne neoklamete.

Prozatim zustanete zde, ponevadf lekat vas prohlasil za pacientku, ale stfefena budete do to doby, dokud soud neuzna za dobre udiniti opatteni • jine. Zde ty statni papiry, mince a skvosty zabavuji."

Rychle nasledovaly disposice policejniho jimif zabezpetoval si naprostou odloueenost pani Andrlikove, aby se s nikSrm nemohla smluviti a zejmena aby ji bylo zabranen°, dohodnouti se s Kamillou, o jeji nevine byl site nyni ptesvedeen, ale spattiv dojemnou jeji odanost k matee, oba.val se, ze by ji snad mohla svesti ke skutkum, kterSrmi by vytettovani bylo mafeno.

A nyni ptikroeil k Ferdinandovi, jen po celou tu dobu byl neustale hlidan detektivem.

"Vas, pane PlachS7," pravil, "doprovodi tento pan na policejni tiditelstvi a site jako inkvisita."

"Dovolte, pane," vyrazil Ferdinand, bled' jako stem.. "Vite take, co einite?!"

"To vim velmi dobfe. Zatknul jsem vas, ponevacif mam k tomu podstatne ptieiny."

"Mne? Zatknout? A pros? Ja jsem tovarniky PlachST a kafcle chvile se dostavim, kam budu volan. Jsem upine nevinen. Ja uznam life, co kdo chce, ale do takove potupy mne nevrhejte."

"Jit jsem kekl," pevne odpovedel komisat.

"Pane Fabiana, konejte svou povinnost a doprovod'te toho pana na policejni fiditelstvi."

Detektiv, pan Fabian, ihned temeslne se chapal sveho zajatce, aby ho odvedl.

Ferdinand prosebne se obracel ke komisaki.

"To se ma stati mne a ja jsem iipine nevinen," zvolal Apenlive. "Mou tetu zatknete a jeji dceru. Ja, povim lite, co vim. Teta byla v pokladne otcove. Prohledejte jeji \ reel a najdete dukazy."

"Jake?"

"Statni papiry z pokladny otcovy. Nikdo nef ona je nemfife miti. Jen hledejte."

"To se jif stalo."

"Musilo se tedy nalezti — " "Nako, naflo se mnoho, ale nikoliv hlavni vac, testament. Na odstraneni jeho jste mel pouze zajem vy, u ni naka se pouze cena, za kterou byl odstranen."

"Ona lfe, ona to svesti hledi nyni na mne," zvolal Ferdinand npine zapominaje vfi opatrnosti. "Prot ona ma miti vice viry nef ja? docela nic ji nedal; co ma, to vzala, to ukradla.

Mne ratite chraniti proti ni. Ja, ptistoupim na vfechno, ja zaplatim vfe, ja zapravim legaty jak budou facially, ale nezatS7kejte mne, jinak jsem zniden a kdyby ma vazba jen hodinu trvala."

"To vfechno je pozde,' prohlasil komisat nedbale, mavnuv rukou. "Pane Fabiane, konejte svou povinnost."

"Alespoil s bratrem mne dovolte promluviti," prosebne jef te jednou se obracel na komisate.

"Pozde, pozde. Ja dale nevyjednavam. Jciete, pane Fabiane."

A pan Fabian jif se zdrovati nedal. Odvadel zateeneho tovarnika Ferdinanda Placheho do vazby.

Kapitola XVI. V tisni.

Ferdinand PlachSr zateen! To byla udalost dosahu daleko vice vzruSujiciho, neti byla smrt

V2STNiK doktora Placheho. Takoveho obratu se nikdo ani ve snu nenadal, takove citisledky netufila domovnice Pazdernikova, ze by rnohlo miti proste jeji dovolavani se policie. Ostatne by byla policie zakrodila i bez jejiho oznameni, nebot' v girokych vrstvach spoleeenskYch nemluvilo se v Praze o jinem, neZ o itracenem testamentu doktora Placheho, kterYm vgichni, kdo od neho men kdy nee° k odekavani, o nadeje sve byli oloupeni. Cetne tady pfatel OndtejoyS7ch z kruhri umeleckY7ch zahy zvedely o neslY7chanem zkraceni bratra bratrem a pfetfasaly 2ive otazku, bude-li vribec uznan platnSrm onen testament, jen nalezen byl v rukou FerdinandoOch a kterS7m2 Ondfej byl vydeden, ei dostane-li se mu ptirozeneho jeho prava, aby spoledne s bratrem byl dedicem po otci.

Notat take ueinil ptislu gne kroky. Ptijal site testament Ferdinandem mu dorueenST a dal jej prohlasiti, avgak ueinil te2 oznameni, ze existovati ma testament druhST, jim2 prvni se odvolava, kterS7 v§ak dosud nalezen 13S7ti nemohl.

0 tom hned dovedela se take policie a jednani jeji urychleno bylo raznou pani PazdernikoYou, je2 dovolavala se ptedev§im pomoci pro sebe.

Takoveho lirsledku se nenadala, 2e Ferdinand bude zatden, a take ji tim nebylo nikterak pomo2eno, ponevad2 testament pies to nebyl nalezen. Ten testament chtela, kterni zabezpeeenS7 mela miti do2ivotni drichod mesienich 20 zlat,S7ch, nebot' tolik nyni vedela, 2e Ferdinand jako dedic nikomu nechce dati ani krejcaru a ten toho byl schopen, aby takcivYm zprisobem se zachoval.

Potvrdilo se take jeji tukni, ze v vela to zale2itosti mela sve ruce te2 pani Andrlikova, 2e u ni nalezeny bylo pies tficet tisic zlatSrch penez a v§echno zlato, je2 ulo2eno bylo v pokladne.

Tato nevyyratitelna skuteenost zprisobila v dome hotove zde§eni. Pani Pazdernikova poeinala si jako sari a fiakrista Vavfinec PlachST statne ji pfizvukoval, tfeba k pani Andrlikova byla vlastni jeho teta.

Piskdeek nemohl se vzpamatovati ze sveho ustrnuti. Potopa, .je2 stihla dum, jemu2 po 26 let verne slou211, dotSikala se ho tou merou, jako by hanba byla stihla vlastni jeho osobu a proto, k zasakne ji videl dva sve mila,eky, Ondieje a Kamillu, jim2 z dela sve duk byl naklonen.

Nejvice politovani zasluhovala Kamilla, je2 nevetila syYm zrakrim, svemu sluchu, kdy slykla, ze jeji matka, milovana, jeji matka ptistikna a usvedeena byla z tak zvrhleho einu. Bylo to vribec mo2ne, aby se takoveho neeeho byla dopustila? Ne, ne, to nebylo mo2ne, nebot' takoveho pokoteni by nemohla pfe2iti.

Ale kde kdo vrikol to tvrdil. Domovnice Pazdernikova a fiakrista Plachy zcela n.epokryte s vSTrazy nevoleri mi a s pohledy, je2 podeziivaly te2 Kamillu a k tomu te2 major a sam Ondtej, kteti site nieeho netvrdili, ale nieeho take nevyvraceli a neAt'astne jeji matky se neujimall. A slykla te2, k matka take by byla 13STvala zatknutou, kdyby ji prave nebyla chranila choroba, 2e v§ak naddle zristavo, policejne stte2ena.

Vlastni smrt byla by Kamile byivala milej§i, ne2 tato pohroma, kterou otravenS7 mela v§echen 2ivot budouci. V2dyt' citila, k toto pokofeni, tuto hanbu pfe2iti nemfde. M2itky delaly se ji pied oeima, smysly ji opou§tely, kdy ponejpry zoufalS7 svrij zrak obratila k Ondfeji a kdy v jeho oeich eetla, 2e take on jest o vine mateine ptesvedeen.

Sedic, klesala bezvladne k zemi, ale Ondfej ji zachytil. Pokynuv majorovi, prosil o jeho oporu, aby mladou divku odvedli do jejiho pokoje. Jineho prozatim nemohli pro ni ueiniti, 2e ji vzdalili z ovzduAi spravedlive rozzutene pani Pazdernikova.

Ale byla to jen okam2ita slabost Kamillina: Ted' prave, ted' musila se ptemahati, aby zristala pevnou a pti zdravy ich smyslech, nebot' ona byla pfesvedeena, 2e matka trpi nevinne, k podezieni proti ni jest mrzkY nejakSi riskok, 2e v§e to milk 133iti jen dilem FerdinandovS7m.

Mleky sla, odmitajic oporu, ale ptijimajic prfrvod majortv a Ondtejay.

Strana -VSak to v tom ma take sve prstyl - zlojalne volaIa za ni Pazdernikova.

Ond • ej se obratil s ptisnS/in pohiedem.

"Chcete-li urateti mne, pak jen pokraeujte v takovSich feeech," pravil pkikte. "To bylo ponejpry a naposled!"

Pazdernikova jen si opfela odbojne ruce boky„ ale ztichla, .alespon pro tu chvili, net' Ondtej zmizel ve dvefich za majorem a Kamillou.

Kamilla zase jevila pojednou neobydejnou statednost. Byla stisnenou, ale pevnou. Kdy2 uzavfely se dvete jejiho pokojiku, zrak jeji poznovu utkvel na majorovi a Ondtejovi. 0, eetla znovu v jejich oeich ob2alobu mateinu a zase se nemohla pfemoci a dala se do vzlykotu.

Se zraky sklopenymi stall tu oba mu2ove. Nemeli pro ni slova ritechy, nebot' pottebovali ji sami.

Pojednou klesla Kamilla k zemi a objala kolena majorova.

"Pane majore!" §tkala, "pro 2iveho Boha, teknete mi, jste pfesvedden, 2e ma matka — Dal§i slova zanikla v-kfeeovitem vzlykotu.

Major neodpovidal a to byla take odpovecr.

ShStal se k ni, aby ji zvedl k sobe a slza soucitu kanula mu po bodre tvati.

"Milo," ne2ne k ni ptiklekl Ondtej a objav ji, hledel ji ptimeti k povstani.

0, ten bo2skY7, bla2enS7 okam2ik, kterSrm provanulo zase Ltesti ve§kerou bytosti mlade divky, kdy citila, 2e Ondfej ji neklne, ze Ondtej jest tS7m2, jakYrm bYrval y2dy.

Ale jen okam2ik to byl, ytetina. Sama citila se nyni nehodnou Ondteje.

Poystavala a slzami, ktere se ji draly 'z pod videk, jako by unikalo ve§kere jeji 2ivotni sti.

"Ondteji," pravila ponekud se upokojiv§i a sama zase stojic na nohou. "Ja pfestala ti bSrti tim, dim jsem ti byla a dim byl jsi mi ty. Main nyni zneuctene jmeno a tako jsme se svobodne zasnoubili, od teto chvile nesni2uj sebe a nedivej se na mne jako na svou nevestu. Co ze mne se stane, ja nevim, ale zde ti to piisaham, 2e bude-li matte me vraceno eiste neposkyrnene nak jrneno, ja nikomu jiz neptijdu na odi. Jo, jsem ptesvedeena, k matka ma jest nevinna."

Ke2 mohla to take dokazati; led Ondtej slykl jen jeji ptisahu.

"Milo," zvolal pin opravdovosti. "Sly§ take mou ptisahu: a kdybys byla dcerou vrakdnice, ty zristane§ mi tim, dim jsi byla, mou nevestou a bude mou 2enou. Mohu ja za sveho bratra a ty za svou matku?"

"Je nevinna," zaftkala Kamilla v novem zachvatu bolu, jen ptivolan byl nefnosti Ondiejovou. "Bud' se to prokafe, anebo se rozlonei.me na velcy take my."

"I me fivotni stesti ma b3iti tedy znieeno, Milo," zvolal Ondtej. "U tebe hledati a nalezti jsem ehtel fitechu a oporu ve velke hanbe, kterd stihla rod muj a ty mka jsi hledati fitechu a oporu v neftesti svem. Jsme stejne nek'astni a stejne musime doufati, ze jednou piece jen budeme zase St'astni. My odjedeme, my nevratime se nikdy vice ji2 do Oech, kde hazeno by bylo po nas kamenim, za skvrnu rodovou, za kterou piece nikdy nemilfeme. Pane majore, dosvedete, ze jsem yam jif sdelil tento zamer a ze jste ho take schvaloval. Zde pan major to vezme pod ochranu a nedbejme jiz toho, co stane se s niVin bratrem a tvou matkou!

"Ne, Ondteji, to je ma matka a to je vic nef bratr. A je to matka nevinna, a nevina jeji se musi take dokazati."

Bohu2e1, major a Ondtej nemohli sdileti toto jeji ptesveddeni, je2 kotvilo v nezdolne detine lasce a oddanosti, je2 v§ak neobstalo pied stfizlivYmi zrakv mi)2ri neptednoja0ch, jim'A opaene ptesvedeeni vtirala spousta ciftkazt tak riadnYch a neklamnSrch, 2e jen hluchS7 nemohl tu nesly§eti.

"Pravda," pokraeovala Kamilla, "veci byly nalezeny v pokoji mateine, ale jak tam mohly pfijiti, po torn se nikdo nepta. Divte se mamince, 2e ztratila tea, 2e se ani nepokou§i o nejake ospravedlneni. Smrt z toho mohla miti, tak nizke podezteni proti ni se obratilo. Vfdyt' ja div neklim, kdy na to pomyslim. Matka je nevinna a s pomoci Bok se to take dokafe. eho Ferdinand jest schopen, to dokazal nejlepe

Strana 16 na tobe, Ondteji. To, te maminka byla tu mod uzamdena, pfece nic neZnamend. Ja vim, j ak doma neka nikdy dtive spat, dokud se sama neptesvedeila, to vkchny dvete jsou zameeny a dvete loznice uzamkla jefte zvlaST vedle knee na zavorku. Ate tvrde usnula! Divte se ji, pa probdele noci, v2dyt' ja sama tem& chodic usnula. Ale Ferdinand byl dilY, ten ptikl teprve ten den. A mohla-li mne nepozorovane vziti klide k pokladne, vziti mi je mohl take Ferdinand, ad kliee take mohl miti jine, v2dyt', pane majore, jste tikal sam, ae strYdek mel privodne klide troje. Ferdinand je v geho schopen a ja, jsem pevne ptesveddena, k on na maminku krade2 tech veci nastrojil. Ale vyloueena neni take druha, mo2nost, Ze strYeek mamince ty papiry, mince a '"perky dal. V2dyt' 'perky dokonce mne odporoutel v testamentu, jak jste mi fikal sam, pane majore. Btizh je mi svedkem, to nevedla mne sem jina, snaha, net abych smitila s Ondtejem, ale maminka, kdy't mne sem vezla, ji2 mi naznaeovala, ae strYeek kalclYm zprisobem musi na mne zvla gte pamatovati ate mu to vYkovne uvede na pamet. Ja ji prosila, aby toho neeinila, ale v torn mne maminka jiste neposlechla a stryeek snad ji sam pak vkchno dobrovolne dal."

To byla obhajovaci tee, ktera by 2adnemu obhajci z povolani nebyla delala hanbu, lee major i Ondtej poslouchali sice, ale ani jiskra nejakeho opadneho ptesveddeni v nich nezasvitla.

Doktor PlachY nedal za 2ivobyti nikomu ani co by za nehet vlezlo," s povzdechem poznamenal major.

"Dal, pane majore, jiz v tom se klamete," se zapalem zvolala 'Kamilla. "Mne same dal briliantovY perk a ulokl mi, abych nikomu nic o tom netikaia."

"Sperk? Vam, sleeno, dal 6perk?" s ri2asem tazal se major.

"Ten brillantovY nahrdelnik z rodiny mateiny?" stejne zapadl tat Ondtej.

"Ano, ja na to ani nevzpomnela, ale ted' vidim, k to je drilekte," ptisveddila Kamilla a zablesk nadeje ozatil jeji tvat. "Ten ml dal strYdek sam a podle toho bych mohla take do podezteni, ae sama jsem si ho vzala z pokladny. Jen at maminka bude zase mluviti, ona jiste vkchno zcela ptirozene vysvetli."

A Kamilla v pomykeni nevinne zkouknYch ritrap ma.teinYch znovu se dala do plak.

Ale major nebyl nijak uspokojen, naopak jevil nejvetk nepokoj.

"Sleeno, promirite," pravil, "ale ten 'perk by mohl byti drikazem take proti yam. Ptineste ho, dejte ho sem a nikomu se ani slovem o tom nezmiriujte. Ano, sledno, promirite, ale musite vedeti vk. I yam hrozilo zateeni a svou cti jsem se za' vas zarudoval, 2e vy bezpeene nejste na nieern zrieastnena a ted' by to mohlo sloukti jako drikaz i proti yam. Dejte to sem, Ondtej to vezme v opatrovani, ale pro Rah ani se o torn nezmiriujte."

Kamilla ucouvla a pfekvapene, s oeima udi7 venyma pohlikla na majora, jen vkchen byl zarudlY nesnazemi a rozpaky.

"Tak," zvolala a ponejpr y snad pohledla na majora bez ricty, ba s indignacl. "Lhati bych snad meta, zapirati. Ne, pane majore! Ten 'perk mam take na miste, kam obydejne se podobne veci nekladou, ale jednala jsem tak z ptikazu str'ekova a co jsem tekla yam, teknu nyni ka2dernu, kdo sly'kti to chce. Ne, tikati ti to nebudu na obhajeni ne§t'astne matky sve.

Ted' teprve lezi v'k jasne ptede mnou. Vy, pane majore, o jehot spravnosti a poeestnosti nikdy nikdo neFmel bYti v pochybnostech, radite mi, abych mluvila a udavala neco, co se nesrovnava s pravdou, vlastne abych pravdu zamleela. Za mne jste v tisni, ale ja, jsem klidnou. "S pravdou nejdal dojder, ueivala mne vzdy uboha ma matka, ad sama se podle toho asi tezachovala, jednajic tak, jak jednal byste vy, pane majore. Ana videla, ja.ka je shahka po testamentu, jak pohteAuji se statni papiry je noctive nabyla, k je dostala od str3Yeka, jako ja dostala ten gperk, hledela v§e uscnovati, aby nebudila zavist shromeZdenYch dedj P,ti, hledela se zachraniti jako jste to nyni radii nine. Ne, s pravdou nejdal dojdeg.

Ja, nic uschovavati a zamleovati nebudu. 0,

VESTNiK kdyby jen ma uboha matka byla take jednala, jak sama ueila tomu mne."

Major vial se zahanben y' m. Z toho deveete mluvila pravdivost a sebevedoma. dustojnost.

Zastydel se, led nebezpedi pro Kamillu nebylo tim odstraneno. Byl ptesvedeen, te za kratko tu budou zase ztizenci policejni, aby konali dal'i prohlidky. Kdo uveti pfi zname lakotne povaze doktora Placheho, to bez 'ripisu a beze svedkri daroval Kamille drahocennY kperk, jen rodinnYm byl klenotem.

Ale to devee melo pravdu. Zastydel se, ale obavy sve nemohl utlumiti.

"Dobte, kdy t. • alespori o torn vime," pravil.

"Na nas se nyni mrikte odvolati, sleeno. S pravdou nejdal dojdek to je vkchno hezke, ale opatrnost nekdy kak i pravdu zamleeti."

"Tak jednala uboha, ma matka k svemu negtesti," ptisvedeila Kamilla.

"Ne, sleeno, proti ni jsou dukazy bohutel daleko padnej gi, zejmena ten, to klide od pokladny strS7c svetil varn dtive je gte, net vase matka do Prahy pkijela a k jste tech kliori jit nevydala, as kdy2 se mel prohla.§ovati testament."

"Mluviti, jen kdyby chtela a mohla mluviti matinka," bolesne dotknuta zvolala Kamilla.

"Kdy2 vy pochybujete o jeji pooestnosti, pane majore, kdo nema bYti v pochybnostech. Veci nevysvetlitelne east° brave dojdou jedinYm jen slovem rozlukhni. Jen kdyby mi bylo dovoleno, abych s matinkou promluvila, ja vim, k razem bychom videli zcela ztetelne." Kamilla proniknuta byla ptesvedeenim o nevine matky sve a Ondiej — v&ly lehkovernY — poeinal sdileti nazor jeji. Zprvu jej jen blabla to slepa, detinna jeji oddanost a ted' dokonce uznaval, 2e tete se deje neslYchana ktivda. Pro drivody a ptieiny sveho piesvedeeni Ondtej nikdy nechodil daleko a ted' dokonce se drivodrim tern naprosto uzaviral. Nejradeji by byl tetu cti a slave ptivinul na prsa.

Led vaknST a hloubeji ptemitajici major mel velmi podstatne namitky proti nevine pani Andrlikova. Ale zaroYeri byl diplomatem, kterS7 hledel, aby nastalo rozuzleni pro v gechny strany uspokojive. V zajmu Ondteje a tim i Kamilly hledel, aby pani Andrlikova, byla uznana nesileastnenou na podvodnem nejakem jednani.

Dirvody, ktere uvadela Kamilla, znely dosti piesveddive, ad otazkou bylo, zda-li obstoji, at ptedneseny budou souddim odbornikum. napomahati a nikoliv staovati chtel jeji posici. NejvYhodnejk by bylo, kdyby pani Andrlikova viibec jit nenabyla fedi, ale to to se nestane, obaval se proto, to nahle jeji onemeni povatoval jen za pouhou ptetvatku.

Jemu letelo na mysli, co Ciniti, co poeiti, aby desna tato zaletitost jen ponekud pokojne se vytidila, aby se cti vyvazla Kamilla beze gkody Ondtej. Jen kdyby pani Andrlikova nemluvila, tim mnoho, velmi mnoho by bylo docileno.

"Ondteji," pravil. "Vy musite za Ferdinandem. "My musime vedeti, kam at svuj vzdor chce hnati."

"Jd?" zvolal Ondiej rozhnevane. "Ani videti ho nechci. Jemu se dokate, jak jednal ptimo zaketnicky."

"PUjdu tedy za nim ja," pravil major. "Neni mi to site po chuti s nim vyjednavati, ale podrobim se tomu. Skandal je pz dosti velikST a nemusi se jegte zvetgovati. Ale v zajmu vgeobecnern vas tadam, abyste gel alespon se mnou. Pteptam se napted, jak to zatidim, aby nam bylo dovoleno s Ferdinandem promluviti."

Ondtej site einil jegte namitky, ale posleze dal si piece tici, kdy2 major stale jej ubezpeeoval, ae Ferdinand pod dojmem uddlosti snad piece jen bude ptistupnYm moudre, dobie minene.

Prozatim odekl major sam a Ondiej zristal, aby bdel nad potadkem v dome vribec, kde nyni se sttetlo tolik rriznYch zajmu, a nad Kamillou zvlagt', ktera v tithe sve odhodlanosti vzbuzovala obavy Ondiejovy.

Major vratil se zahy odpoledne s tvati ustaranou. Nikde nepochodil dobte. Zvedel pouze tolik, k Ferdinand dodan byl trestnimu soudu na Karlovo namesti. Hned pry si steloval do uvalene nan vazby, ale o stitnosti to dosud pry rozhodnuto nebylo.

A jeAte sdeloval, jak pochodil, kdyt do domu se dostavila komise soudni, aby vykonala dii-

Ve stfedu, dne 23. bPezna 1938. kladnou domovni prohlidku za fie'elem noveho hledani testatnentu.

Ptigel sebou tea soudni lekat, kterY mel posouditi, zdali pani Andrlikova, proti nit obracelo se podezteni silnej gi net proti zateenemu jit Ferdinandovi, zdali tato nejvice podeztela pani chorobu svou jen neptedstira.

Ale pani Andrlikciva, zustavala stale tout: neodpovidala. Tupe zirajic pied sebe, sedela na svem loti a naprosto byla neteenou pro sve okoli.

Soudni lekaf byl v rozpacich. Nevedel, jak p'odati asudek. Cas, kterS7 vyhraten mu byl ku pozorovani, naprosto mu nestadil, aby podal ptesnST itsudek. 0 dugevni jeji ptieetnosti nemohl se prohlasiti, lee v ptieine zdravi telesneho prohlasil, te stav'jeji neni tomu na zavadu, — aby byla dopravena na psychiatrickou kliniku k lekatskemu pozorovani povolanSrmi odborniky.

Tedy do blazince. Kamilla tu stala jako skamenela. Matka jeji mleky konala, co ji bylo zano. Oblekla se , byla pohotove, ale slova nepromluvila.

Kamilla v duchu modlila se, aby Biih osvitil jeji rozum, aby promluvila, aby se hajili, aby se ospravedltiovala, to jest nevinnou a tutbu tu sdilel nyni i Ondtej. Jen major v duchu si pta.1, aby pani Andrlikova fedi vbbec jit nenabyla, nebot byla-li blaznem, pak nebyla zlodinkou a lepe blazen net zloeinec.

Komise soudni byla vlastne daleko mirnejgi, net policejni zakrodeni. Soudni komisat bez nejmengich obtiti ptipustil, aby pani Andrlikova dopravena byla ye fiakru do nemocnice, ktev tomto ptipade byla vezenim, ale ptikreho toho slova se strany iffadnikovy ani j ednou nebylo utito. Dopustil take, aby se Kamilla s matkou svou rozloudila.

To bylo srdcervouci rozloueeni. Pani Andrlikove, se usmivala a Kamilla gtkala tem& smyslri zbavena na prsou mateinSTch Pak prosila irtadnika, aby smela osud matein sdilet, aby ji smela opatrovati, 13Srti ji po boku, at' je to kdekoliv, net tadost byla mime ale rozhodne odmitriuta. Nikdo ji vgak nebranil, aby matku svou doprovodila a k fiakru, a tam doprovazel tetu svou tat Ondfej, j en k vuli frte ge Kamilly.

Zatim nahote pokraeovano bylo v prohlidce, eili v hledani testamentu. Do glo tat na cestovni bragnu Kamillinu. Major ji 2 . veal, to zde nachazi se osudnS7 onen gperk, jen zavatnSim byl svedectvim proti Kamille. Lee hledan byl pouze kus popsaneho papiru, zvanS7 testament a ten jako jinde, nebyl nalezen take zde perk objevil se site na chvili v ruce prohlitejiciho soudniho ztizence, ale jen na okamtik. Hned zase poloten byl na sve misto. Soudni komise hledala jedine testament.

Major pti torn sal, jako by sam byl stihanS7rn zlooincern. Bystre oko policejni bylo by v nem pti nejmengim spattovalo dilletiteho spoluvinnika a snad byl by bSrval zateen sam, takovS7 jevil strach a nepokoj. Ale nikdo si ho nev gimal. Testament nalezen nebyl.

Tak znel za,verek protokolu sepsanfr soudni komisi, kdyt jii Kamilla a Ondtej byli zase zpet.

Soudni komise se vzdalila a major si z hluboka oddechl. "Takhle kdy2 se stihaji zloeinci," pomyslil si, "pak \Tem k se nelze diviti, kdyt pravSr vinnik nebSrva vypatran."

Soudil tu velmi strannicky, jako by tet.o vine Kamilline byl pfesvedeen a za jeji nevinu byl by piece gel do ohne.

Ale oddechl si. Valyt' byl piny obav, ae dar doktora Placheho Kamille udinenST stane se i ji osudnYm. To nebezpeei minulo a proto zazatila jernef jeho tvat a byl by dal i uspokojivemu svemu pocitu qrazu, kdyby Kamilla vubec byla bS7vala schopna nejake sdilnosti.

Take, to byla noc, ktera nasledovala Ferdinand zavten, purl Andrlikova odvezena do blazince, co zittek de„, nikdo nevedel.

Ale druhST den major jit pfigel s hotoySim planem Zahy dopoledne dostavil se a trval na torn, te ptedev gim musi bSrti pohovoteno s Ferdinandem. Ondtej jiz nideho nenamital.

S majorem vydali se na cestu, aby vyhledali Ferdinanda.

(Pokraeovani.)

Ve sti'edu, dne 23. biezna 1938.

NASE ZDRAV! Sto let choroboplodOch zarodkii.

Dr. E. Paulsen. y IDSTVO plipominalo si v minulem rote dye vS7znamna, vrodi — 27. kvetna 25 let od smrti Roberta Kocha, nalezce tuberkulosniho bacila a 4. dervna 50 let od prveho odkovani proti rakovine, privedeneho fispeene Louis Pasteurem. Prace techto dvou genifi lekatstvi ukoneily stoletST boj o vysvetleni podstaty chorob. Pasteur a Koch vybudovali svS7mi vSlzkumy zaklady bakteriologie a sptiznenS7ch ved.

VSTzkumne obdobi, jeho zasluhou byl objeven vS7znarn mikroorganismil pfi vzniku chorob, zahajuje novou eru v lekatstvi. Udeni o nakaze dostalo pevnS7 podklad, podstata infekdnich chorob byla koneene odhalena a po dlouhe veky nerorteeena, zahada epidemii objasnena. Vymotenosti bakteriologie pketvotily aetiologii a mely dalekose,h1S7 vliv na celou dalei praksi. Jak veeobecne hygiene, tak i vetejnemu zdravotnictvi dostalo se noveho razu. Mikrobiologie vytvotila skuteene i pojmove pi edpoklady k onomu biologickemu proniknuti pathologie, jet zpusobila ptevrat v rozpoznavani, leeeni a profylaxi chorob. Ueeni o-imunite je plodem bakteriologickeho vSrzkumu, stejne i serotherapie a moderni chemotherapie.

Bylo nutno spiniti tadu kulturne i duchovne historickSich ptedpoklaclu, net ptiela doba, ktere ptipadl objev choroboplodnS7ch zarodku.

Toto obdobi cilevedome prate podalo pied sto lety. Oveem, ptedstava o drobnSTch choroboplodrd7ch zarodcich nevynotila se teprve v to dobe. Jiz ye staroveku na pt. Marcus Terentius Varro se domnival, ze vzduch mo'dalfi je zhoubnSr, jetto je pinST drobnSth zvitatek, ktera pronikaji do nosu a do celeho Vela. J. Antony van Leeuwenhoek, jemut se po prve zjevil zazrak mikroskopickeho sveta v jeho pestrem bohatstvi, psal r. 1683 Royal Society dopis, v nemi jsou vyobrazeni zvitatek," jet ,pozdeji obdriela jmeno bakterii. Ueenci i milovnici ptirody pozorovali je jit dIIve. Mezi nimi i Goethe, kterS7 mluvi o "eetnch pohyblivSrch bodovitSich zvitatkach a o jeete nekoneene drobnejeich, chvejicich se bodech." Pfivod techto bakterii byl ptirozene neznamSr. Nahledy menily se dobou, tak jak jednotlive hypothese ziskavaly ptivrfence nebo odpurce.

Povaha choroby byla povatovana za parasitni a poznatek souvislosti "parasitismu" a "nakazy" byl rozhodujicim krokem k objevu choroboplodnSrch zarodkil. VS7inam drobnSTh plisrioivtSrch parasitt poznan byl po prve pre urdite "pokrmove chorobe". Bylo to i kulturne historicky velmi zajimave vysvetleni ptidiny "zazraku krvacejici hostie", jak ji zveenil Raffael podle udalosti z r. 1263 ph msi v Bolsene: knez, pochybujici o transsubstanciaci, vidi jak z hostie, kterou prave posvetil, pOeti krev. Podobna epidemie "krvavSich" skvrn na pokrmech objevila se r. 1819 v Leganu u Paduy. Lekat L. Sette, jen byl fitedne vyslan vyeettiti toto "d'abelske ptipadl na myelenku, ze asi jde o plisriovite bujeni a naodkovanirn zdravSrch jidel touto plisni dosahl krvaceni pokrint.

Toto objeveni ptirozene ptieiny zjevu ma historickS7 vS7znam pro podatky bakteriologie. V to dobe byl svet v zajeti cholerove epidemie, kte7 ra se r. 1831 rozeitila z Nemecka po cele Evrope. Ota2ka vzniku takovS7ch epidemii, boje proti nim a jich zamezeni byla horeene studova,na. Vznikaly tak teorie a hypothesy jet byly s to, poskytnouti voditko nov3im empirickSrm skuteenostem. Epidemie byly do to doby povatovany za bytosti, vytivajici se v dejinach, stejne jako organismus, jako — "tivotni proces, jen easto jevi podstatne vlastnosti tivotni a tije na tele, v nem a s nim." Choroba nejevila se bkti nedim "negativnim", t. j. uloupenim

a

Strana 17

V2STNIK zdravi, nSrbr2 eimsi "positivnim" z ylaani formou zivotniho procesu eizopasieiho na tele lidskem.

Oblibena byla i teorie miasmaticka. Miasma znamenalo proste zneeist'ujiciho einitele ye vzduchu. Tak na pf. batinatSrm oblastem ptipisovala se malaria, vlivu (influens) zmen vzduchu influenza. atieni tyf pry pochazi ze stokovSrch plynu. Nemene oblibena byla i torie "kontagia" — nahodne di Umyslne pteneseni parasitu. Mluvilo se tehdy o chorobach miasmatickSTch, kontagiosnich a miasmato-kontagiosnich. Vedci hledali marne .0chodisko z bludnS(ch test teoretickS7ch spekulaci.

Revoludne pfisobily prate a objevy Pasteurovy a Kochovy, ktere objasnily podstatu infekenich chorob a daly smernice boje proti nim.

Pokusy Pasteurovy ptekonaly na,zory o samo volnem vzniku tivota — teorii prvoplozeni. Poznal, ze mleene kvaeeni zpilsobuji poltivky, alkoholicke kvasinky. Veal, ze teprve po proniknuti teto myelenky, ze tive mute povstati jen ze tiveho, tedy take choroboplodne zarodky zase jen ze stejnSrch zarodkil, bude veda s to, sledovati exaktne organismicke piICiny chorob a testy jich eikeni. V mikrobech spattoval nejdfiletitejei sily v ptirodnim hospodatstvi: bez nich byl by povrch zemskS7 pokryt mrtvou organickou hmotou, mrtvSimi rostlinami a zvitaty, bez nich byl by tivot nemotn.S7, jetto dilo smrti nebylo by opine. Nemoci rfiznSTch tekutin pfivedly ho na myelenku, ae stejne u lidi a zvitat mohou zarodky vyvolavat ruzne infekeni choroby. Oddal se studiu techto chorob. Zakladniho vS7znamu jsou zkoumani Pasteurova o umelem oslabeni virulence pathogennich baktetii a jejich utiti k ochrannemu odkovani.

SvSrmi pokusy stal se zakladatelem teorie oeko\Tani. R. 1885 provedene ochranne oekovani proti vztekline, kterSrm zachranil tivot mlademu hochu, pokousanemu vztekl3im psem, bylo vyvrcholenim dila i stavy Pasteurovy.

R. 1876 mono oznaeiti za rok zrozeni bakteriologie. Tehdy obj evil Koch pfivodce stied slezinne. Dokazal klasickSimi pokusy velmi resistentni spory bacila anthraces, vypestoval bacila mimo zviteci telo a popsal jeho vSrvoj s obdivuhodnou ptesnosti. R. 1882 objevil bacil tuberkulosy a nasledujiciho roku bacil cholerovSr. Zavedl a vybudoval zviteci experiment, techniku barveni, konservovani, fotografovani a pestovani bakterii. Koch stvotil nauku o specificke aetiologii infekenich chorob. Pro katdou infekeni chorobu ptichazi v ivahu specifickS( pfivodce.

Dnes site vime, ze nemusi laS7t feechny nemoci zpiisobeny bakteriemi. Snad je eastedne dosud opravnene tvrzeni Virchovovo, ze "dosud nepodatilo se objeviti pathogenni mikroorganismy pro feechny nakatlive choroby; vedecky neni ani zjieteno, zda se nevyskytuje tet nakaza bez bakterii." Nebot' r. 1898 objevil Loeffler zcela novou skupinu infekenich zarodkt: filtrovatelne viry. A je znamo nekolik desitek lidskS/ch a zvilecich chorob, jet jsou podmineny Verna° fitvary, ktere nelze spattiti ani pestovati. Jsou to veak problemy soueasne bakteriologie, jak ji vytvotil Pasteur a Koch.

0 DULE2ITOSTI STALE LEKA4SKE KONTROLY U NEMOCNYCH CUKROVKOU. V easopise eeskoslovenske peee o diabetiky "Diabetik" napsal docent MUDr. Richard Foit, primal nemocnice na Bulovce v Praze, na nadepsane tema prakticky cennS7 soubornST elanek, z nehot uvadime: Uplavice cukrova, jevi se veteine laiku nemoci pomerne nevinnou a zvldete u leheich a spravne ledenSich diabetinemusi projevovati vfibec tadnS7ch ptiznakfi, z nicht by nezasvecenST poznal, ze vidi pied sebou eloveka nemocneho, a to dosti vaZne nemocneho. Vidime easto diabetiky, u nich by se ptedpokladalo, na pr y* pohled zdravi ptimo pfekypujici. Je mnoho diabetikt, kteti byli spravne informovani o sve chorobe lekatem, jen jim vylotil stay jejich choroby a sestavil spravnou dietu a ledeni, a kteti pies to nedbaji lekatskSr ch natizeni vfibec anebo je splriuji velmi nedbale. Jsou proste spokojeni, kdy mail v moei jen stogy anebo "pouze" 1-2 prod. cukru, a nahodi-li se jim nejaka "zvlaetni pfiletitost", porueuji dietu! TakovS(ch "zvlaetnich

prilelitosti." najde se velmi mnoho, jimiZ se lehkomysink diabetik omlouva pied svym svedoming i lekatem, kterS7 veak vtdy po takove ptiletitostne poruee dietni zjisti u neho napadne rychle stoupnuti procenta cukru v moei i v krvi. Podle stupne nedbalosti lze tyto diabetiky rozdeliti na dva druhy: na ty, jit po hrubeim nebo meneim porug eni diety (Was piece jen zajdou k lekati nechat se ptekontrolovat, a na ty nejlehkomyslnejei, ktefi se nedostavi k dokud je tetke obtite (silne hubnuti, vypadavani zebu, ,eczemy, lieeje, neuralgie, poruchy zraku a jine), zpusobene cukrovkou, ptimo neptinuti vyhledati lekatskou pomoc. Je pochopitelne, ze v techto ptipadech, nehlede easto k velkym materialnim ekodam, zpusobuji pterueeni povolani, vytaduji takoveho stavy mnohem slotitejeich zasahil se strany lekate a nekdy i ptimeho ledeni fistavniho. Teprve pak si diabetik uvedomuje, ze fiplavice cukrove. je chorobou vatnou, jet mute ohroziti i jeho tivot a nejednou pak i s politovanirn je nucen konstantovati, ze i po skoneeni Ustavniho ledeni a nejpedlivejeim daleim leeeni to trva dlouhe tSTdny a mesice, net se znovu vrati jeho nemoc do stavu, v kterem se nachazela pied obdobim zanedbani nebo nespravneho ledeni; proto je bohutel ve1kS7 podet tech, u nich pak lekat — i pfi nejsvedomitejeim leeeni — nikdy jit nem-ate dostati cukrovku na pfivodni stuperi! Naproti tomu oe jednodueei a nadejnejei je ledeni pacienta, kterSr dochazi pravidelne k lekati za di kladne kontroly. Je mai° pravdepodobne, aby takovemu pacientu neodekavane mohly hroziti vatne nebo tivotu nebezpedne stavy. Snahou diabetika a lediciho lekate veak neni pouze ptedejiti uvedene vane zjevy choroby, ale katc1ST diabetik by chtel dosahnouti take zlepeeni sve nemoci! Aspori o nejakS7 stuperi! Tetci pak diabetikove uvitaji zbaveni teteich ptiznakt, dale cukru -a acetonu v moei a zaenou pak doufat, ze se bude moci snititi celkove denni mnotstvi insulinu, pozdeji podet dennich injekci anebo vynechani insulinu vubee! Dalei ptani diabetikti se tS7kaji v prve fade stravy. Strava diabetiku, zvlaete Welch, je jednotvarna a katda zmena je to s radosti vitana.

Neni vtbec myslitelne, ze by v podobnSich ptipadech si mohi pomoci patient sam! KatdST lekat proto nejdtive provadi u nemocneho dukladne vyeetteni, v prve fade krve a mai na cukr a aceton, net ptistoupi k vlastnimu pouze vyjimeene — kdy vyekani chemickSrch rozborfi by mohlo ohroziti zdravotni stay nebo i tivot nemocneho — zasahne bezprosttedne. Ptipadna pak znalost choroby u jednotlivSrch pacientu velmi usnadni lekati volbu medikamentil a lekatskS7ch zakrokft.

Velmi pak vatne a diabetiky nejvice obavane je t. zv. koma diabeticke, jet dtive znamenalo temet bezvujimeene smrt. Dnes veak, kdy /name k disposici jit insulin, se pomery i tady zmenily znaene.

Jedind testa, kterou se dostaneme k cili, je: spravne leeeni. Toto veak neni motile bez lekatske kontroly, opakovane v krateich nebo deleich dasovS7ch intervalech.

Zacpa u kojencii.

Zacpa je eastSun zjevem i u docela zdraykch kojenct. Je mnohdy vyvoiana pouze nedostatkem zbytkU ye stteve. K odstraneni zacpy u kojencii dava se diteti 1 kavova liieka mleeneho cukru v troece ptevatene vody anebo na epieku ltidky praveho veellho medu, roztedeneho vlatnou vodou tak, aby ltidka byla KlystSrr dava se kojencUm teprve katdS7 tfeti den, nedostavi-li se stolidka pa vSree uvedenS(ch prosttedcich.

Nechutenstvi u deti.

Pfi nechutenstvi u deti, zvlaete skolaku, je ptedeveim nutnS7 potodek v jidle. Neni spravne nutiti deti k jidlum, k nim citi takovS7 odpor, 2e ph nucenem jich potiti vrhnou. Jenom mendeti, ktere nevydrti u jidla pro hravost a tivost, dlutno k jidlu rano, v poledne a veeer pHdrtovati a je pcbiaeti. K podpote chuti k jidlu ptedepiee lekat po prohlidce ditete taludedni nebo arsenove kapky.

Strana 18

VESTNiK

D'Annunzio panem Albert Londres.

(Z knihy reportai slavneho francouzskeho novinae, kterSr nav gtivil d'Annunzia, kdyl se udelal po valce ye Rjece diktatorem roku 1919.) do palace, kde vladne GaVV V briele d'Annunzio. Za nami u nabteli kotvi jeho valeen.e lod'stvo: pet ktilnikil a jedna obrnena, lod' bitevni "Dante-Alighieri".Namotnici za zpevu le gti medene soueastky. Cestou v ulici, ktera nese hrde jeho jmeno, vidime pochodovat vojenske oddily. Rozkazy zneji suge, poslugnost je vgude nad gena. Mu'li i leny z Rjeky se stulkami na kabate a 2ivritkri se prochazeji s rozzatenSmi tvatemi.

Na palaci se ttepota prapor Domu SavOjskeho. Arditi s dernSrmi sttapci a tasenSrmi bodaky nastupuji na stral. Mijime sloupotadi, vystupujeme po girokern schodigti. Jsme v halle, ktera Nu& jako divadelni foyer o ptestavce.

Jsou tu vojaci, dustojnici, vgichni pohromade ye' vzrugene dilvernosti. Na dvetich vpravo eteme napis: Chef kabinetu. Zde, v jednom salone pracuje Gabriele d'Annunzio. Hlasime se u dristojnika, kterSt ma slulbu a za chvilku d'Annunzio sam otvira.

"Tak — to jste vy?" tika, a jeho vS7raz nas piesvedeuje o torn, le jsme vita,ni. Hned zaina vypravovat o svem dobrodrulstvi.

"Mel jsem vane drivody zaeit jednat 11. zati.

Mel jsem doklady, le veder dvanacteho chteli se Rjeky zmocnit Chorvate. Jil diouho byly ndrodni rade posilany "hrozby. Musel jsem tedy pfijit a zakroeit.

Moje zdravi bylo chatrne. Ptepadla mne vytrvala, horeeka 39 stuprit. Lekat mi radii, abych gel do postele, ale ja jsem se vydal na cestu. To co obyeejne du gieky nazSTvaji dobrodrulstvim, je bolsk3im volanim. Nejedna se tu o slavu.

Mohl jsem zristat ve svem dome a psat dal verge, dramata a romany. Ale bezpodmineena nutnost mne ptinutila, abych se znovu obetoval.

Chtel jsem vytahnout s dobrovolniky. Vide]. jsem, -le to neni molne, ponevad2 by se byl symbol nenapinil. Pochodoval jsem s pravidelmimi oddily. Vgechno vojsko bylo a zristava, se mnou. Namotnici, letci, pegaci — neni vojaka, kterST by mne neposlechl. S temi dvaceti tisici muli obsadil jsem tti etvrti hranice ptimeti.

Na jedinou vijrzvu odpovi v gechny divise. Vykonal jsem narodni din.

Myslite, le ja si valim sveho livota? Stokrat jsem jej dal v sazku z cele sve du ge Dnes na ubohe skotapce meho tela. Chystam let do Tokia: tam mohu bS7t jednoho zaludneho veeera smeten vodni smrti nad llutou zemi.

Vgichni dristojnici, kteti Ali se mnou, svetili svilj osud do myth rukou. Mesto je ptipraveno zemtit. Nage laSti jsme zasvetili teto posvatne zemi. Zristaneme tu tivi nebo mrtvi."

"Ano. Opougtim Benatky, pkijildim do Rouchi. To je rodigte Oberdauxovo (terskSi velezradce, popravenS7 Raku gany), kterST se stal mueednikem pied tficeti lety. Odmitli nam zde vydat slibena nakladni auta. V hodmach ()heti jsou i slabs duge. Zutil jsem. Moji lids jsou se mnou, rozkazuji. Vzali jsme si auta sami a odjildime. Nemysleli jsme, le bude idrprava tak snadna, eekali jsme, to budeme bojovat. Bali jsme se odporu spojencri. Nestalo se tak a ja za to dekuji Bohu.

Pochod s niSrm prvnim oddilem zanechal za sebou ohnivou brazdu. Po celou cestu mluvil jsem k vojaktn. Vgichni mne nasledovali. Pti vjezdu do Terstu mel jsem ji2 opravdovou armadu: Upine pluky, oddily strojnich pugek, motorisovane delosttelectvo. V gechno to, jako po zazraenem doteku, vydala zeme. Jeden general probudil se z tvrdeho spanku a pti gel ce17 udychany ke mne se slovy: "Co to create, kam jdete? Jsem vas ria.dtizenS7." Odpovedel jsem mu: "Jdu do Rjeky a tam budu dnes yelltelem ja.. Ptipojte se na konec 1/7pravy a sna2te se spolykat co nejvice prachu." A pokraovali jsme v tests.

Mesiena noc ustupovala pomalu dni j gthe na hramici ptimeti, pted brany Rjeky.

Byl jsem 011.110c1144 ke v4e1114. gePeral

ga, velitel itals14ch oddihi v meste, Vzal na sebe okamlite vzezteni generala, opravdovou tvat opravdoveho generala. "Jak to," Mica mi, to vy to delate, vy, elovek inteligentni? Co pak jste viibec neporozumel situaci?

Odpovidam mu: "Ja jsem pan a prijdu dal."

Prosi mne: "Dovolte mi pet minut." Myslel, zalehna katastrofu a ptimeje vojaky k tomu, aby nesttileli. "Dam yam pet minut," tekl jsem mu, "a upozorriuji vas, le mam dva terde pro vase vojaky: svou medailli valeeneho invalidy a svou zlatou hvezdu za statednost." Pet minut uplynulo, gli jsme ypted.

Vstupuji do Rjeky. Byla to nejzatnej gi chvile meho livota. Nebylo zde l'eny a ditete, aby nemely ratolest v ruce. Vrine vavkinu vzna gela se ye vzduchu? Prodiram se laskypinS7m davem, jdu do palace, rozmist'uji jeden oddil no, drileLtd mista. Vgechno organisuji. 13. zati bylo vgechno hotovo."

"Kde bylo vojsko spojencri?"

"Nevidel jsem ho. Anglicans mne ladali, abych se stahl do Voloscy. kekl jsem, to je to zbyteene. Dal jsem destne slovo, le se zde nic nestane. V tuto chvili jsou na Malts."

"A valedne italske lodi, ktere vidime v pHstave?"

"Musel jsem zadrlet toto lod'stvo. (V to chvili ma d'Annunzio ponekud zlomyslnST smev ye tvati.) Poslal jsem sve ardity, aby shasli svetla. Najednou v noci se dovidam, ptijildi admiral. Vojaci jsou na nohou, obyvatelstvo se titi k nabtell. VyzS7vain admirala, aby ptigel na nabteli. Sestupuje a ja ho poznayam: je to jeden z myth ptatel, admiral Casanova. Prohlasil jsem jej za zajatce. "Dekuji yam," tika, "le jste mne udinil zajatcem. Zbavite mne tak nejvet gi bolesti, le bych musel dat povel k palbe na na ge bratry."

D'Annunzio zdviha eel°, temet smutne se 'asmiva a tika: "Prave mi dorueili valnou zpravu. Na mirove konferenci byla uznana suverenita Rjeky, ale jako maleho samostatneho sta.tu. To neni molne. Vyda,m, bude-li tteba„ k vojsku provolani, abych silou zabranil tomuto zmrzaeeni. Dnes rano odstartovala v bouti dve moje letadla, aby shodila moje poselstvi nad fzimem a Milanem. Italie neni imperialisticka, jeji liberalismus je znamSr. Ale sve zalehtosti si bude fidit sama.

Pokud jde o Francii, chtel bych volat jests jednou: Miluji Francii jako svou druhou vlast.

Jsem nejva gnivej gim ptitelem Francie. Neni nikoho, kdo by byl opevoval vase vojsko s vetgi vroucnosti net ja — a s vetgi radosti. Mam test nosit valeenST knit vagich "chlupair. Mam u vas obeanske pravo a nikdo se nesmi odvalit lici mi do oei, 2e jsem jednim z va gich neptatel."

"Veliteli," hlasil se d'Annunziovi dristojnik a srazil podpotky.

Pluk "bersaglierir odekaval diktatora Rjeky na obed.

Dve cikanske.

Cikani neradi pracuji. Jednou v gak v Tvrdonicich se u jednoho sedlaka oilcan ptihlasil do prate a ladal dobrou snidani. Sedlak se site teto nezvykle cikanove nabidce podivil, ale myslel si, le to zkusi a cikana v praci aspoti protahne, a snidani mu dal. Cikan v gak hned po snidani chtel obed, 2e pry je gkoda easu v poledne se bavit ale bude pracovat i pfes poledne. Sedlak byl sine nedilvetivST, ale nechal se cikanem umluvit, i obed mu dal. Pak chtel cikan jests vedeti, le si ji vezme s sebou a le bude na poli dele o to, co by si pro ni veeer k sedlakovi Ael. Sedlak dal veeeti cikanovi take.

Kdy2 pak men vgichni vyrazit na pole, cikan se k tomu nemel. Sedlak ho pobizel: "Cigane, tak pct' kopat, najedels sa, napius sa, vezmeg to veil durchmarg!"

Cikan odpovedel: "Ved'a, pantato, gecko jeden remote, ja sem jedl a druhST at' zas kope!" a vzal to "durchmar g" doopravdy, ale pies pole a prye.

• Jsme svetu povinni, abychom si zachovali smysl pro humor a nebrali se ptili g va1ne.

Pant Rcoseveltova.-

Ve sttedu, dne 23. brezna 1938.

NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. Nenprosna smrt zavitala opet mezi nas a vytrhla z nageho sttedu bratra Jana Kutiee, kteit zerntel po del gi nemoci ye stati 79 let.

Jeliko2 v bratru Kutadovi ztracime dobreho spolubratra, kterST byl vldy bedliv svS7ch spolkovSrch povinnosti, zelime vroucne jeho odchodu a jeho mantelce a ditkam nad ztratou jejich milovaneho manlela a otce, my, nine psanST resolueni vS7bor, vyslovujeme hluboce citenou soustrast.

Za tad Velehrad eislo19.: Ferd. Mieulka, Alfred Zapala, Jerome Jutena, resolueni vStor RESOLUCE SOUSTRASTI. My, dlenove tadu Volna Oechie, Cis. 135., v Ennis, Texas, projevujeme uptimnou soustrast nad odchodem na gi spolusestry, Anna Petr, ktera zemtela dne 12. btezna 1938 ye stati 83 let.

Nag tad ztraci dobrou a dbalou sestru. Budi2 ji destna-pamatka. Pozristala rodino, ptijmete od nas uptimnou soustrast a irtecha at' je yam pomoci ye Vagem lalu.

Tobe, mila sestro, ptejeme klidnS7 sen po pozemske pouti.

Dano v Ennis, Texas, dne 17. btezna 1938.

Fr. L. HejnST, Vaclav TupS7, Jos. Vytopil, resolueni vStar.

PROJEV SOUSTRASTI. My, nilepsanS7 resoludni vS7bor tadu esIcS7 Prapor els. 24, vyslovujeme timto jmenem du uptimne citeno soustrast pozristale rodine nad ztratou milovane matky, babiely, ptibuzne a naai mile spolusestry Marie Kaleak, ktera dokonala svoji pozemskou pout' dne 10. btezna 1938, ve stall 68 let po del gi eas trvajici nemoci. Zesnula, byla elenkyni na geho tadu od roku 1906 a valy sve elenske povinnosti spra y -nekonal .

Vy, pozristala rodhlo, vime, 2e se rmoutite nad ztratou mile va gi ptibuzne, avgak budi2 yam ritechou, to my opravdave soucitime s vami vag zarmutek. Zesnula sestra at' odpoeivd v pokoji a test budil jeji pamatce.

Dano v Cyclone, dne 17. btezna 1938.

Chas. Navratil, F J. Marek, Ben 2abeik, resolueni vfloor.

PROJEV SOUSTRASTI. My, naepsanS7 resolueni if 7bor todu tesic Prapor cis. 24, vyslovujeme timto jmenern tadu uptimne citeno soustrast pozristale rodine nad ztratou jejich milovaneho otce, dedeeka, ptibuzneho a naaeho spolubratra Karla Jeika, st., kterSr dokonal svou pozemskou pout' dne 6. btezna 1938, ve stall 73 let. Zesnu1S7 byl za,kladajicim Menem nageho ladu a vady sve elenske povinnosti spravne konal. Tel po nekolik mei zastaval tadoveho neetniho. Asi pled 32 roky se odstehoval do Prague, Okla., kde bydlel mimo asi 3 let, al do sve smrti. Litujeme toho, le pro vzdalenost jsme jej nemohli doprovodit na jeho posledni misto cdpoeinku.

Pozristala, rodino, vime, le jste zarmouceni nad tak nahlSrm rimrtim va geho mileho, avgak budil vam ritechou, "le my soucitime s varni e vagem za.rmutku. ZesnulST bratr at' odpoef= -y va v pokoji a test budil jeho pamatce.

Dano v Cyclone, dne 17. btezna Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben ' abeik, resolueni vPoor.

Z Washingtonu, D. C. se sdeluje, to poeet delnictva, na nouzov3?ch pracich einil v t:Vdnu, vrgene• 5. bteznem, celkem 2,166,878. Jde tu o -zvfgeni n 90,621 proti ptedchazejicimu tftl-;

Ve stPedu, dne 23. bPezna 1938.

Vznam est viry, sily a yule. i

Trest' mohutneho projevu dr. }foal v Narodnim shromaideni.

(Pogtov. zprava.)

PATEK 4. bkezna — snad po prve byla toho snernovna svedkem — vstali spontanne poslanci, ministfi i galerie a zazpivali v gichni spoleene v pohnuti, dojimajicim i pevnem, nagi narodni hymnu. Stalo se tak po prohlageni vlady, pfednesenem ministerskYm pfedsedou dr. HodCou. Byl to hlas velke chvili, velkeho a nejaistgiho odhodlani k nejvy ggimu narodnimu Ntkonu. Vlna smetajici jako pirko maloduane a stisnene vzdechy lidi, komihajicich se jako bezovY pandeek sem a tam. Kombinovand svetla, ozdoby a odznaky kolem feenika, roshlas do ulic, jak je dues jinde v mode, pusobi dobrtm zevnej gkem. Ale tady vytryskl z vnittku nejkrasnej gi projev sysbodne, jednotne, totalni yule naroda a jeji pfisaha. Vyznani jed' noho, nerozeklaneho jazyka a jedne dirge. Dojem toho v zapinene diplomaticke loti byl nepochybnY. Mohutna ozvena prohlaieni vlady v narode i za hranicemi.

Prohlageni vlady — takovST je postup parlamentni demokracie — bylo pfedloteno lidem svobodne do snemovny delegovanSrm zastupcam k svobodnernu schvaleni di zamitnuti.

Schvaleno je jimi pak pro vladu zavaznS im programem. Prohla geni vlady se yyznaeovalo — to nebYva, east° v politickSrch projevech soueasne doby — jasnost, ktera, neptipou gti jineho vYkladu, pevnosti a ureitosti stanovisek a naprostou uptimnosti na vgechny strany. Vyslechnuto bylo — pfedna geno slovensky — za napjate pozornosti bez jedineho protivftfiku. Pfisobilo mohutnSrm a jaie silnYm dojmem. Vliv jeho na nagi vefejnost je bezespornY. Nikdy se deskosloven gti obeane nesjednotili tak se svou vladou, jako tentokrat, a nikdy nevycitili tak hmatatelne, to vlada vyslovuje to, co by fekli prave oni sami, jako vaera. hranice S klidnYm svedomim sveho jsou nedotknutelny.

V fryodu prohlageni se uvadi, to za dramatickeho spadu udalosti v Evrope posuzujeme v gechny mezinarodni zjevy klidne s vedornirri sve moralni, hospodatske a branne pkipravenosti, i odpovednosti k povinnostem ke sve narodni cti a statnimu zajmu. Uvadi neclavnST projev figskeho kanclefe, dopinenST projevem mar gala Goeringa a pravi k jejich pasati, mluvici o deseti milionech Winch ye dvou sousednich statech toto: Nag stat patfi mezi ony, ve kteItch v celYch velkYch oblastech se prolind obyvatelstvo rfizneho narodniho ph yodu. Proto mirova konference nemohla jinak, net potvrdit tuto mnohastaletou situaci. Je samozfejmosti, kdyt v pinem vedomi rozsahu toho zdtrazhujeme, to na ge hranice jsou nedotknuteln y . Kanelef sam fekl, to sotva kde jsou v Evrope Ake hranice, ktere by mohly uspokojit vgechny.

Stat poskytuje vgem svYm obeaniim stejna priva a svobodu.

RigskY kanclet fekl, to Nemecku pfislu gi, aby chranilo ty obrany nemecke narodnosti, kteti v hranicich jinYch statu nemohou si z vlastnich sil zabezpeeit prava lidska, politicks a nazorove svobody. Nevztahujeme to na sebe proste z toho clAvodu, to u nas obdane nemecke narodnosti vgechno to ze syYch vlastnich sil si zabezpeeit mohou, to stat sam z pojmu sve suverenity se staral, stars a bude starat o zabezpeeeni vg ech narodnostnich, obeanskYch pray a svobody svedomi vg ech svYch obeanfr.

Nepiipustime cizi zasahy do vnitinich•nagich veci.- • Kdyby byl projev kancleth y vykladan jinak, znamenalo by to zasahovani do vnittnich Yea nageho statu. Prvnirn pfectookladem frpravy mezinarodnich vztaht je jejich jasnost a nepodminena, jednoznaenost. Neposloutili bychom ani Evrope, ani na gemu vzajemnemu vztahu, kdybychom velmi jostle te nag stat a jeho lid nikdy a za tadnSich okolnostk nenate, nesmi a neptipusti zasahovani do

ITtSTNiit sv ich vnitropolitickSrch zaleCitosti. Takove pokusy jsou nesluditelne se suverenitou statu.

Jen jedna ideologie u nas: svrchovanost a svoboda statu.

Vlada nikoho nenechava, v pochybnosti, to vgechny attributy sve statni samostatnosti bude lid tohoto statu hajiti ze v gech sv3ich sil, kdyby byly doteeny. Mluvi-li se dnes o bojich, kterYm se fika zapas ideologii, prohla guji, to nag lid pfi vegkere sve vzajemne -dote ke svetovSim nazortim, ma dnes ideologii pouze jednu: tou je jeho statni suverenita a vyvrcholeni oheti, jet pro bsobni, narodni a mravni svobodu pitnese bez vahani katcly z nas.

Pomer k nemeckYm spoluobdanfim egi si stat sam.

Hledame mir. Kdyby nas ale jednou osud postavil pied nutnost obrany, bude se na ge zeme branit, branit a branit do v gech dfisledku, opirajic se o velkou svou vyspelost technickou a mravni. Jasna, mluva znamena, dobrou vali, loyalnost a mir. Mluva dvojsmyslna, znamenala by nejistotu, nedilveru a zbyteene spory. Domovina lidu nemeckeho, bydliciho od vekfi na fizemi nageho statu, jest v tomto state. Jest tedy fikolem jedine a vYluene tohoto statu upravovati svuj pourer k tomuto lidu tak, aby sam pocitil a protival odvekou pravdu, to jeho odvela domovina je tady. Ukol tento, resent' fa du let chIsledne a poctive, vzala na sebe republika. Lidu nagemu spravedliva narodnostni politika jest frpinou samozfejmosti. Sam ze sve vale a na zaklade sve suverenity si yytvotil syYm fistavnim zakonem pravni fad, odpovidajici tomuto freelu.

Odmitime zasahovani a ye vedomi sve sily vitame soudinnost.

Nag lid je napinen narodnim citenim a ma smysl pro narodni citeni druhYch. Je Cadoucno, aby i lid v Nemecku mel takove porozumeni pro narodni citeni na ge. Nebali jsme se nikdy yellk3"Tch podnetii, ktere by mohly vest k uklidneni. Narovnani pfinese pro v gechny nepomerne vice vYhod, netli krise a konflikty. Odmitame proto katdY pokus o zasahovani do suverenity sveho statu, uvitame v gak plodnou soudinnost na zasadach rovnosti a nevme govani. V cele sve dejinne minulosti jsme vyznavali pravdu a bojovali za spravedlnost. Spolednou ITuli na geho lidu jsme dnes tak silni, jako jsme nebyli dosud nikdy v historii. Budujeme ze v gech sil obnovenSr stat jako opravdovY domov pro ygechny jeho narodni slotky.

Prohlageni vlady je ukondeno slovy: "Nedavame syYm spoluobeanum drul)tch narodnosti jen nadeji na uspokojeni kulturnich, socialnich a hospodalskS7ch potfeb, nYbrt zarudujeme jim pinost v gech svobod lidskYch a °beanskYch, ktere svemu obeanu mute dat jen opravdu moderni stat. V tom vedomi kotvl nag klid, nage jistota a nage rozhodne odhodlani drtet pe yne a hajit stateene dedictvi nagich kralh. Nebali jsme se tisic let, nebojime se ani dnes, jisti jednotou srdci a rozumu v gech slotek nageho lidu a soudinnosti s onou Evropou, ktera, jako my, nechce vYbojt, ale chce klid a mir."

Cikan chodil na kradete do jedne obce a nikdy se pit einu nedal chytit. I kdyt ho videli a honili, vCdycky utekl. Jednou pfi gli za nim do cikanskeho tabora easne rano a cikana nagli spiciho. Ptali se ho, prod" pelt ma misto pod hlavou pod nohama a cikan odpovedel: "Hm — dyby nebylo noll, de by byla hiava?" — Tehdy mu vg ak nohy nebyly u2 nic platny, protote jit nemel oas uteci.

Zarueene prave.

Sedf.malit V. Rada u nakladatele a dohovofuje se s nim o illustracich knihy Stanislava Loma: Skalni zahradnik.

"May ne," mini nakladatel, "abyste tam nakreslil alpinky."

"Jakepak Alpinky," namita, mistr, "vtdyt' ja, se v burse nevyznam!"

• Jsme proti fizenemu hospodolstvi proto,ze znamena volnost pro V, ktefi provadeji Osaka Mainiehi.

Strana 19 AUTOMOBIL VIDENY JINtMA OCIMA. Uvatme tfeba jen neco tak v gedniho, jako je rychlost 50 mil v hodine. Copak "padesatka" je vhbec nejaka, rychlost? tekne prilmerny jezdec, kterY takovy'm tempem jezdi klidne po nabfek. Ale "padesatka" je rychlost, s kterou by narazil vuz na zem, kdyby padal s vY ge asi 10 yardt! TakovY pad s lit ge skoro 3. patra by asi nikdo nechtel riskovat. Ale na silnici se zda "padesatka" vet gine jezdcu naramne nevinnou.

Teprve pfedstava padu do desetiyardove hloubky fikaCe, jake nasledky mute mit pit rychlosti 50 mil v hod., pfipadnY naraz na pfekatku.

Ostatne, neni tomu tak davno, kdy jsme videli hrozne nasledky padu automobilu s mostu u filosoficke fakulty. To byl pad s 1,t ge 7 yarchl s rychlosti a silou narazu, odpovidajici rychlosti asi 42 mil v hodine.

Ale nejde jen o jizdu. Take nahle, prudke zabrzdeni mute mit povatlive nasledky. Pfi takovein zabrzdeni je elovek, ktert va,21 150 liber, tladen do pfedu silou asi 92 liber. To stadi, aby neptipravenST pasater narazil hlavou do piedniho skla vozu. A jak teprve tato sila phsobi na stojiciho pasatera, vidime °east° v autobusech.

Tam takove nahle zabrzcleni doslovne skosi vgech tech 40 cestujicich, kteti zaujimaji ona mista.

Nyni se podivejme, co se deje v motoru. Pfedpokladejme, to jde o prfunernY 4 valco y ST maly ktery ma, -ctkon 25 k. s., vaCi tfebas 1500 liber a jede rychlosti 50 mil za hod. P1 torn necht' dela jeho motor 2000 obratek za minutu a spotkebuje 2 galony pohonne latky na 50 mil.

Povgimneme si pfedevgim, co znamena, takovYch 25 k. s. S timto vSTkonem by mohl nag pfedpokladanY automobil yytahnout sam sebe do vYgky 2 a phi yardu za 1 vtefinu. Pfi torn na katclY pist motoru phsobi v okamtiku vzniceni zapalne smesi tlak asi 1900 liber — tedy tlak o vice net etvrtinu vy ggi, net je vaha celeho vozu.

Ale nad pistem nevznikaji jen yysoke tlaky, nYbrt i ohromne teploty. Tak na pitklad katdem zapaleni smesi se vyvine teplota kolem 2000 stupfra. To je teplota, jakou ma plamen autogenoveho hofaku, a tim, jak znamo, se keti silne plechy, traversy a nekdy take "delaji kasy". A tato teplota se vyskytne v katdem valci 17krat za vtefinu. Uvatme pit torn, jak fikol musi spinit chlazeni motoru, aby bylo teplo rychle odvedeno a nenastalo samovzniceni dalgi dayky derstve smesi. A za tuto neuvefitelne kra.tkou dobu jedne sedmnactiny ytefiny se musi vykonat v katdem valci celS7 etyfaktni pracovni cyklus motoru — ssani, komprese. "vYbuch" a vfluk! Zapalovaci ptistroj dava pak v nagem ptipade 66 jisker za vtefinu. Karburator si za vteiinu nassaje 14 kvarth vzduchu. KatclY pist ubehne za vtefinu 6 yarn. A zatim co ye valci pfisobi pekelnY tar 2000 st., kteremu musi spolehlive odolavat valet, svieka, ventily, vladne v ssacim potrubi motoru citelnY mraz.

Za takovYch podminek, kterYch to uvadime jen nekolik namatkou, pracuje automobil den ze dne, hodinu za hodinou. Spolehlive a verne vozi eloveka, ktert vet ginou ani nevi, jake pfekvapujici kombinace zjevfi se odehravaji pod kapotou vozu v nepatrnSrch zlomcich vtetin.

Musime se obdivovat lidskemu clumyslu, ktert umoinil, aby tak komplikovanY a za tak ruznYch, vzajemne protichfidnYch podminek pracujici stroj — automobil — se stal betnSrm a snadno ovladatelntm pomocnikem eloveka.

Spravedlnost.

Pfibehne k advokatovi klient: "Potiteuji radu, pane doktore. Co maul de, lat: kink na ulic hazel kamenim a uhodil do hla.vy." "jednoducha vec, pane. Zajdete k jeho a keknete, aby yam dal 100 KC bolestneho."

Klient zazaiil: "Dobra, pane, tak mi date 100 Re bolestneho.

Ten kluk byl vas syn."

"Prosim," uklonil se advokat, "mel jsem dostat za poradu 200 KC, tak si to stokorunu strhnete."

Strana 20 ADRESAtt TAJEMNIKU kADtf. Slovanske Podpornjlei Jednoty Stitt' Texas.

Hlavni Ufa dovna: C. H. Chernosky, ptedseda, Houston, Texas Stepan Valeik, mistoptedseda, Houston, Texas J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Edward L. Marek. adetni, Fayetteville, Texas.

Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas.

August Kacit, pravni radce, Temple, Texas.

Finaneni vYbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, A. A. Letikar, Houston, Texas.

Dr. Jos. Kopecky, vrchni lekar, San Antonio.

TiskovY vYbor: Jos. Hornak, Bryan, J. J. KrutinskY, Cor. Christi, John Holedek, Wallis 1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hrutka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik. Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1. Schtze se kona 1. nedeli v mesici.

3." Novohrad. Adolf J. Mika, Moulton, Rt. 1.

Sehtze se odbYvaji 1. nedeli v mesici.

4. Karel Havlieek. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schuze 2. nedeli v mes.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

6. Moraytti Bratti. Frank Pibil, West, Tex., • Rt. 2. Scheme druhou nedeli v mesici.

7. Rovnost. Frank B. Du gek, Caldwell, R. 1, Box 152. Schtze druhou nedeli v Trieste'.

8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 3. Schuze druhou nedeli v mes.

9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schtze prvni nedeli v mesici.

10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schtze druhou nedeli v Trieste'.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schtze druhou nedeli v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal„, Weimar, Texas.

13. Texaska, Orlice. Vine. Marek. Dime Box. Schuze druhou nedeli v mesici.

14. Veseli. Edmund A. Baca. P. 0. Box 752.

La Gran ge. Tex. Schfize 2. nedeli v Ines.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buckholts, Tex. Schtze druhou nedeli v mes.

16. Bile Elora. Frank Melnar, Sublime, Tex., Rt. 1. Schfize tteti nedeli v mesici.

17. Novy Tabor Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schuze druhou nedeli v mesici.

18. Jan Zitka. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schtze druhou nedeli v mesici.

20. KomenskY. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

21. Fr. Palacky. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schuze prvni nedeli v mes.

22. MI Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Se/laze druhou nedeli kaalY tteti mesic.

23. Nova Morava. John Kahanek, Rt. 5, Schulenburg. Schuze 2. nedeli v mesici.

24. CeskY Prapor. Chas. Navratil, R. 3, Box 47, Temple. Schuze prvni nedeli v 1 hod 25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schuze druhou nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schuze prvni neat' v mesici.

27. Pokrok Moulton. Joe Zavesky, Moulton, Tex. 28. Karel Jonas. John Holedek, Rt. 1, Wallis.

Schtze druhou nedeli v mesici o 2 hod.

29. Praha. Jos. F. Eineigl, Taylor, Tex. Schistze prvni nedeli v Trieste'.

30. Hvezda Jihu. J. F. Fiala. El Campo. Texas.

Rt. 1. Schuze prvni nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovant. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schtze 2. nedeli kat. 3 mesice.

32. Naginec. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, Victoria. Schtze druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

34. Slovangti Bradt J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici.

35. Nove Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Texas. Sehtze druhou nedeli v mesici.

36. West. Fr. Moudka, West, Tex. 2. sttedu.

37. Nova. Vlast. Norbert Jet, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schaze 3. nedeli v mes., ye 2 hod. odpoledne.

39. Bed r- ich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtze 2. ned. v mes. v 1 hod.

40. Cechoslovan. E. K. HajovskY, El Campo, Tex. Schuze druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Frances Drga6, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

42. Moravan. John Machae, R. 1, Brookshire.

Schtze druhou nedeli v mesici.

43. Bratrska, Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. Ceti Bratti. Fr. Langer, New Ulm, Star Route. Schtze druhou nedeli v 45. Vlastenec. J. H. Eltik, R. 2, Yoakum, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

46. Volnost. Zofie Hluchari, Box 354, Sealy, Texas. Schfize prvni nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple. Schtze prvni nedeli v mesici.

48. Vytehrad. Dan Cuba, P. O. Box 172, Taylor, Tex. Schtze 1. nedeli v mes., odpol.

49. PuttOt. Howeny. Vaclav Kvasnleka, H. 1, Rowena. Schtze druhou nedeli v mesici.

50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 27, El Campo, Texas. Schtze 1. ned. v mes.

VESTNIK 51. Vernost. Petr Pondik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schuze druhou nedeli v 52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

Schuze druhou neat' v mesici.

53. Cesky Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Schtze prvni neat' v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. Hvezdnaty Prapor. Louis Svadina, Penelope. Rt. 1, Bdx 55. Schtze 1. nedeli o 2. hodine odpoledne.

56. Anton J. Cermak. John Nemec, Cor-pus Christi, Texas, R. 1, Box 257. Schuze druhou nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne.

57. Jan Hus. Jakub Citek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schtize prvni nedeli v mes.

58. Columbus. A. L. Matusek, R. 1, Wharton, Texas. Schuze prvni nedeli v mesici.

59. Bratti Jihu. F. A. Woige, New Ulm, Tex. Schuze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratti Svornosti. J. M. Va gina, Rt. 1, box 76 East Bernard, Te. Schni 2. ned. kai. 3 mes.

61. Vesmir Ad. Midulka, Rt. 4, Box 183, Floresville, Tex. Schtze 1. nedeli mes. dtvrtl.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston. Schuze prvni sttedu v 63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schtze druhou nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. John Bolfik, Rt. 3, Box 191, La Grange. Tex. Schuze 1. nedeli v mes.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon. Schuze prvni nedeli v mesici.

66. Slovanska, Lipa. John Simeik, 916 North, 27th str., Waco, Tex. Schuze 3. ned. V mes.

67. Bratti Svobody. Alois Dybala, Schulenburg, Tex. Schuze 1. ned., o 2 hod. odpol.

68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

Schaze druhou nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova Osada. J. A. Dutek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. Schuze 2. nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville.

Schuze prvni nedeli v mesici.

71. Novy Raj. Tom Ptikryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Came Ton. Schaze druhou nedeli v mesici.

73. Sam Houston. Joe Watek, R. 3, Seymour.

Schuze druhou nedeli v mesici.

74. BorovY Hal. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt, 4, Box 72.

75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bart lett. Schuze prvni ned. v mes. katdY 3. m.

76. Neodvislost. Chas. Ktitan, 2409-8th Str., Wichita Falls. Schtze druhou ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Ptibyla, R. 2, Bomarton, Texas.

78. Dobrota. John Dornak, Jourdanton, Tex. Schuze prvni nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. A. KrueinskY, Rt. 1, Corpus Christi. Schtze prvni nedeli v mesici.

80. Tyrk Tom Hunka, Rt. 2, Holland, Texas.

Schtize prvni nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rate. August Teykl, Needville.

Schuze druhou nedeli v mesici.

82. Cechii Domov. Wesley Strunc. rt. 2, Ennis.

Schuze druhou nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, Texas. Schuze druhou nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas, Adolf Jet, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Schuze 3. nedeli v Ines.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulit, Rt. 1, Wei nert, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

86. SlovanskY Svaz. 0. V. Vanidek, R. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, N. 2nd Str..

Temple. 2. dtvr. v mes. v irt. br. A. Kacite.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schuze 1 ned. v mes.

89. RtifiovY D ylan Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud. Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

90. Slovanske Sdruteni. Frank PustejovskY, B. 76, Tuxedo. Schuze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto. R. J. Lo gilk, Box 306, Crosby. Schtize prvni nedeli v mesici dopol.

92. Svaz Cechoslovantii. John Chaloupka, 800 Rivercrest Rd., Ft. Worth, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

93. Karnes. F. L. PustejovskY, Hobson, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

94. Dennice. T. J. Pedena, Wheelock, Texas.

Schuze prvni nedeli v mesici.

95. CeskY Den. Anton Holub, Seymour, Texas.

Schuze 2. nedeli v mesici.

96. Krasna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Schtze druhou nedeli v mesici.

97. Placedo. Joe L. Eltik, P. 0. Box 105, Da Costa, Tex. Schuze druhou nedeli v mes.

98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schtze druhou nedeli v mesici.

99. Radhogt'. Henry Spanihel. Hallettsville, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

100. Pokrok Mladete. J. S. SePesta„ Lyons, Tex. Star Route. Schtze 1. nedeli v mes., v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville. Schuze druhou nedeli v mes.

102. Hvezda. Mladete. Jos. F. Machu, Box 44, ronpland. Texas 103 Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia.

Schtz.e tteti Tiede"' v Trieste'.

104. Svatopluk Cech. Lud. Ballas, Eagle Lake, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

Ve stfedu, dne 23. bfezna 1938.

105. Hej Slovand. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

106. Cecho-Moravan. Fr. Dodekal. LaGrange.

Schaze prvni nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu. E. Mieulka, Floresville.

Schuze druhou nedeli v mesici.

108. Jill PodebradskY. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schuze prvni nedeli v mesici.

109. RadeckY. Emil Fojtik, Rt. 4, Granger.

Schtze druhou nedeli v mesici.

110. Jan RosickY. Steve St'astnY, Rt. 2,, Kaufman, Tex. Schtze 1. nedeli v 111. Jaroslav VrchlickY Jacub Vicic, P. 0.B. 105; Sugarland, Tex. Schuze 1. nedeli.

112. F. B. Zdrithek. Petr Listak, Damon, Texas.

Schuze druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp.

113. Svepomoc. J. F. Lukagik, George West.

114. VYzovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. '70, Richmond. Schilze druhou ned. v mesici.

115. Pokrok Garwood. F. J. Boutka, Garwood.

Schtze druhou nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cookes Point. John Toupal, Caldwell. Schtze 2. nedeli v Trn.s. 1. h. odpol.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown. Schuze druhou nedeli v mesici.

118. Kingsville. Joe Lukas, Kingsville, Tex., P. 0. Box 58,7.

119. Slovanska Ptiletitost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schuze prvni nedeli v Taste'.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balca.r, R. 1, Caldwell. Schuze druhou nedeli v mesici.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Sh1. ner. Schfize prvni nedeli v mesici.

122. Nova Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas.

123. Vteslovan. Dom. Vydrtal, Flatonia, Rt. 3, Schtze druhou nedeli v mesici.

124. SlovanskY Dilworth. Albert Velek, Rt. 6, Gonzales, Texas.

125. Touha. Louis Lukat, Box 36, Westhoff.

Schtze druhou nedeli v mesici.

126. DubovY Haj. Josef Foit, R. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy H. W. Mareak, Kenedy.

128. Bratrske Spojent. Frank \Tana, Rt. 5, Mart. Schtze druhou nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel. Paul Matyka, Wheelock, Tex., Rt. 1, Box 21. Schtze 1. nedeli v mes.

130. Jaro. J. F. Bou gka, 5536 Richard St., Dallas, Tex. Schtze prvni nedeli v 131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schuze druhou nedeli v mesici.

132. Svatopluk. J. J. Kulhanek, Hempstead,, Tex., Rt. 3, Box 29. Schuze 2. nedeli v mesici.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schuze 1. ned. v m.

134. Brattejoy. Chas. Machad, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schfize prvni nedeli v 136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Schtze prvni nedeli v mesici.

137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise. Schuze druhou nedeli v mesici.

138. Vytrvalost C. M. Srubat, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Sel-rdze 2. nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas.

141. Cechoslova.k. Jos. Tatka, R. 1, Sealy, Tex. Schfize prvni nedeli katdeho ttetiho 142. Stefanik. Frank Zaludek, 1514 Bingham St., Houston, Tex. Schuze 1. nedeli v 143. Ptimoti. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Schilze druhou nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice. Frank Hegar, Penelope.

Schfize prvni neat' v mesici ye 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Josef Vytovjak, Rt. 1, Box 176, Galveston, Tex. Schuze 2. nedeliv mesici ye 3 hod. odpoledne.

147. Vesela Osada. Tom Ventreek, Jourdanton, Rt. 2, Box 66. Schuze prvni nedeli.

148. Elmaton. John SpurnY, Blessing, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

149. Tomas" Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. 2. nedele.

150. Aug. Haidugek. Mrs. Antonle Strouhal, Woodsboro. Schuze prvni nedeli v mesici.

151. Wharton. Henry Hole govskY, P. O. Box 505.

Wharton, Tex. Schilze 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Texas, P. 0. Box 328. Schuze prvni nedeli.

153. Pokrok Bennview. Adolf Ella, Lasalle, Texas. Schuze druhou nedeli v mesici.

154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu. Raymund Prasatik, 128 West 7th Str., Austin, Tex. 156. Pokrok Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas, P. 0. Box 732.

157. Rozkvet na Plains. Mrs. V. H. Macha, Wilson, Texas.

158. TexaskY Kvet. F. Kofnovec, Kaufman. R 1 Toxas Se.hfize p rvni necieli 160. T. G. Masaryk. Bed. Socha, San Angelo, Sonora Rt., Texas.

161. La Parito. Charlie Belieek jr., Jourdanton, Texas, Rt.. 2,

Interview s G. B .S. 2urnAista: Jak ;ste sc 6La1

Objevila, Trinerova Armelika znarnena zdravi.

"Milwaukee, Wis., — Trinerova Angelika skuteene dela -zazraky.

Citim se lepe, vypaciam lepe, usinam veeer rychle a spim zdrave celou noc. Pani M. T." — JestlfZe Va6e nervy Vas zlobi, tdivejte Trinerovu Angeliku, htera ji2. pies 47 let pokva povesti nevyrovnatelne ludeeni silivky. Trinerova Angelika vypudi z VaSeho Vela nahroma.clene jedy, VaSe boleni hlavy, Spatne traveni, tisnivS7 pocit imavy a jine pilsobene nepotatikem 'Zaludku, zmizi. Nad to potadek stolice te2 znamend, 2e jste merle rid chylni k nastuzeni a jimim chorobalm Trinerova Angelika je ptijemnST lek, pusobiei jemne bez Omani a jinSTch neptizniv3•Tch Dostanete ji u sveho lekarnika, nebo piimo od Joseph Triner Corp.

Chicago, Ill. lo( Turecko je ochotno pfijmout ske eniigranty.

TureckSr poslanec Atabinen, hospodatsk3"7 poradce presidenta Kemala Atatwerka, prohlasil, ze Turecko uvita Zidovske ptistelicvalectvi. Atabinen neobyeejne chvali 2idovske obyvatelstvo Turecka a tvrdi, ze ptistehovanim ZidovskSrch emigrantil z jinch zemi mute Turecko jenom ziskat. Turecke, iftedni mista sdileji jeho nazor a tak se zda, Z"icle naleznou v Turecku noyou zaslibenou zemi. )o( V zamku kryt pro 4000 lidi s potrayou na 14 dni.

Britska milionatka Violeta van der Elstova dava prave upravovat mek Harlaxton Hall. Je tam 125 pokojt a je skvele zatizen. Pani van der Esltova Java prave upravovat rozsahle skiepy zamku tak, aby byly zajiSteny i proti nejvetSim letecIcSun bombam a aby v nich na g.° iitoeiSte 4.000 lidi. Uchysta do nich pro tolik lidi i pOtravu na etrnact dni. Soueasne vSak .zakazala na celem panstvi chovat psy, tfilet zvet nebo iptactvo. )o( Neni pochyby o torn, Ze Anglie je raj pro mute. Od narozeni je mu'Z nejdfiletItejSi osobou- v domcacnosti, "mcnarchou and vAirn, co phhledne". Narodi-li se jako prvni deveatko, matka dostava : od ptatel utaujici dopisy: "Nic si z toho nedelejte, ptiSte budete miit vice Stesti", nebo "Vim, ze jste zklarnana, ale mate jeSte mnoho easu pokusit, se znovu". — Jak dite vyrusta, jeho sestry povaluji za samortejme, ie se mu dava ye vSem ptednost pied nimi. NejlepSi v Y ' chova — jako vubec nejlepSi veci — neni pro neho dosti dobra, kdeZto ony se musi spokojit s tim, co jim zbylo z penez a easu, soz jest obyeejne velmi malo.

Barbara Catland v "Bachelor".

Politika je jako dostihy: dobry jockey musi umet spadnout tak, aby si ublikl co nejmene.

!!trans II

VtSTNiit

Ve stedu, dne 23. Vezna 1938.

Om, pane Shawe?

G. B. S.: JA, nejsem vubec 2.: Jake jsou, podle va2Aeho ptesvedeeni, nejlepSi vlastnosti vaSeho naroda?

G. B. S.: Miij narod vubec nema nejlepk vlastnosti.

2.: Jake jsou vase nazory . .

G. B. S.: JA nemam vubec t'adne nazory.

2.: Mne se zda, ie nechcete na me atazky odpovidat.

0. B. S.: VYborne. Uhodl jste.

2.: Pak mi radeji vypravujte neo ze sveho G. B. S.: Jednou ke nine ptigel je. den hlcupY novinat turnalista: (porouei se, zoufale vzlykaje.)

V Nemeeku se nesmi uzivat oznaC,hyby v zeraepise. eeni letopcoetu "Po Kristu".

V zeinepisnch mapach nal e zneV Nemecicu byly prave vyclany me nazvy jako je "Rud more a ptedpisy pro jednotne oznaeovani "erne mote". Rude mote vt.ak nenekterYch dejepisnSTh pojmn. Takl ni rude a Cerne mote neni eerne. je nutno upustiti naptiSte 'od ozna- Tyto nazvy vznikly otrockYm pteeovani historickYch dat "pied Kri- kladem, neptihaejicim k smyslu stem" nebo "po Kristu". Misto toho ptekladaneho. 'sr orientu jsou oznanutno poukti oznaeeni "pied leto- eovany svetove strany barvami. 6erpoetern" nebo "po Ietopoetu". Kro- na patti severu, ruda jihu. me toho je nutno se vyhnouti vgem Znamend tedy 6erne mote ye skulatinismum. Tak se Markomani bu- teenosti "mote severni" a Rude modou jmenovat napti§te Markman a te je vlastrie "motem jitnim". PteVogesam se bude tikati Wasgen- kladatel, kterS7' to nevedel, zavedl chybne oznaeovani do vSech kulturwald. nich fedi sveta. )0( )o( Radice jsou dnes zcela v defensiPorota je dvanact lidi, ktetl mave. Wechno, co mohou od syYch deti oeekavat, je jen trochu lidske ji rozhodnout, kterY advokat je Frost. shovivavosti. — Harold Nicholson.

CESTUUKAZUJI KU ZDRAVI SEVEROVY SPOLEHLIVE EK KA2DA RODINA POTkEBUJE V JARNICH MESICiCFI NASLEDUJICI PRIPRAVICY vybornou t alu deeni ptipravku slotenou z leeivYch bylin a kotinkt, ureenou na posileni einnosti taludku, zlepeeni chuti k jidlu a odstranent rozmanitych nesnazi s travenim. Zvlatte ocetovana startImi lidmi behem zimy senebo z nemoci se pozdravujicimi. Cease, $1.25. Dostafte sobe lahev jette dues!

SEVEROVU HORKOU

COUGH BALSAM

Lakodny, pasobivY, rychlou filevu pig chrapotu, Ica..§11 a nastuzeni. Prospeje prave tak detem jako dospelym a vate domaci lelarnieka nemela by br.i bez nej. Prodava. se za 25c a 50c.

Mnozi jej beton spoletne se Severovymi Tabletkami proti nastuzeni (30c) a hrdlo chrtini denim vyplachovanim s moci Severova Antisepsolu (35c a 50c).

SEVERCJV BALSAM PROTI KASLI

JedineenA mast jet dotla pinata oceneni pti leLbL rozmanitYch kotnich vyratek, osutin a neevark Mnohemu mlademu zajistila sveti hladkou plot, zbavila nesnesitelneho svecleni a dratdiveho pocitu. Velka zdravotni tuba se prodava, jen za 50c ve vtech ptednich lekantieh. Doba jam' jest dobou kotnich vyratek — bud'te ptipraveni se SeverovS7m Esko.

SEVEROVO ESKO

Nova ptipravka Severova vodu, obsahujici telu pottebne vitaminy A a D. Mladi i staff pozoruj1c1 na svem tele nezdrayou malatnost, nechut k praci f k zabave melt by se seznamiti se Severovymi 80's — Jest to v pravde jeden z produktt, jet mtteme s hrdosti doporuditi vtem krajantm. Cena $1.25.

SEVEROVY 80's

"{trans, 21

VESTNiK

RED FRONT Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde.

Nejlepk soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky, Alluvime desky.

Hoboko stale na sklade.

ZvlaStni stoly pro rodiny.

Cervenka & Vaniura WEST, TEXAS. PozemkovS7 obchod — Abstrakty.

Pajeky — Notatstvi.

Ve st-tedu, dne 23. bkezna 1938

y

Trpite oby6ejnknii nachlazenimi?

t

C■ 11.1 vyakouLelli 2.1ucle4oi Si,,. La pouiivani ustcl biham pe.lednich 5 pekolen, Jest nepocnim :delay:. nervo, .e ln a zkaientiho iatiudku, asvinimieh ipatnqen :n.

Arut, p6;?, na dratnter,,, 51.20 vela.

e vesni6kacth, kde proLl sire'det Chateauneuf a Hiersac. Od le-. toaka kat'da rodina v techto vesnicich, ktere ma mane nei etyti hektary pady a a,spon etyti deli, dostay& na ka'ade dite do 1,4 let 200 franku mesiene. Zavet' byla v obou vesnicich ihned vylalaaena a za onech lest let do letoaka zgasobila,

RDam•,EvRopy riSrod Ceskoslovensk9 a tohoto roku ude oslavovati 20. Niroel sveho ztozeni.

Slavnosfof rSz dodS jubilejnim oslavSm

Dlt r1 TERM F HRNE'

wuhiniik4

Mame spojeni v celem state.

KONSuLAT. ESKOSLOVENSKE REPUBLIKY. Oci, U§i, Nos a lirdlo oeskoslovenskS7 konsulat, 711 MePtiprava BrSti dical Arts Bldg., Houston, hleda Datrtedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne vida a Juliuse Ehrlicha, pochazejici FIRST NATIONAL BANK BLDG. z Koryean na Morava, CeskoslovenRosenberg, Texas .<:ka. Jmenovani se vystehovali do HEFNER BLDG Ameriky .asi tsi roky pied svetovou El Campo, Texas valkou a usadili se v San Antonio, v ring) ►ti 9100 clo 12A0 texas. — Drivejti adresa Davida 'hrlicha byla: Alamo Collateral Bank, 112 E. Houston Street, San Antonio, Texas. Na tuto adresu za-: lany list pc gta konsulatu vratila s PRAVNIK Vyfizuje veAkere soudni a pravnl poznamkcu, 2e tam neni zna,mY'.

Konsulat proto zada krajany v zaleNtosti, abstrakty, posledni celem statu, aby se 'laskave pokusili yule, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS :jistiti pobyt jmenovanS,:ch krajaM1 a oznamili jakoukoliv zpravu o nich zdejSimu Uradu.

Dr. Charles J. Hollub, deskcslovenskY konsul. eskST Lekat a Operater )o( 711 Medical Arts Building Bohata za.vet' stareho mlidence.

Fiancouzsk3-r pramyslnik Jean HOUSTON, TEXAS Telefon atadovny: Preston 2553 Fougerat zemtel pied aesti lety jaTelefon residence: Lehigh 9745 ko start' mladenec. Za nechal 120 milionu frankii a vS7nos tohoto jrneni urcil pro rodiny s mnoha detmi SPRAVNE VYKONANA POHREBN1 SLU2BA. V hodine 'talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni astav pohotovS7 k sympatickemu vytizeni nezbytiOch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou naai zasadou.

te podet deti tam dnes trojnasobno .ptevyauje francouzskS7 prumer. Prvnich 116 rodin dostalo nyni podporu na 499 deti, celkem tedy 99.800 frankii mesiene. Jedna rodina s deviti detmi dostava mesiene 1800 frankii a ukla.da je do posledniho groae. Podle vSmosu kapitalu by se mohly subvence piatit na 2500 deti.

VSESOKOLSKYr SLET

DR. C. GREER

Oslavujte s nami!

PFipojte se a Waste se nyni k

OFednim Vjpravam S.T.J. Sokol

S.S. BREMEN 11. kvetna

GEORGE E.- KACig

EUROPA

lervna

Pouze $3.00 od kufru z Brem do Prahy

Pro informace pi gte neb hlaste se

DR. KAY,. HOLLUB

EDWARD PACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE. TEXAS.

JOS. F. HOLASEK techoslovik Publishing Co., West, Texas neb u sveho mistnihe zastupee

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

04 ibtaReb4 01444

FOIL W

THE

KING

C. H. CHERNOSIcf PRAVNIK Vytizuie veakere soudni zaleiltosti ttadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove. ,

r

TT f" T*C'I

191/7‘, C

DR. THOMAS N. HeLANEIt OONi LEKAft BrSl le spravne ptipravene.

Las dle amluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg. l'EMPLE. TEXAS. Musime vykonat svou povinnost a hleclet, aby nam politick& strep!okoky nenakazily naafi dervenou, bilou a mcdrou krev.

Jedna z nejmilefSich zabav 'zeny Gavarni. e pilsobit zarmutek.

22. 4' ervna

ZDARMA dS. CESTOVNi PASY 50% SUVA NA dS. DRAHACH

ET acquainted with King today. Enjoy extra quality whisky, with unrivalled taste, at a price that assures a big value I86 The Formula Never Changed or Cheapened in 66 Years

Brown-Forman Distillery Company, Louisville,

•-•

• t -ce 1870

A BROWN-FORMAN QUALITY PRODUCT

Ve stfedu, dne 23. bfezna 1938.

PUCHIR NA PATE. Jeden e'as se mi udelal puchSri ; na pate od noveho stievice. Znate tu paleivost. Lekatska rada je nepropichovat, je to nebezpeene.. Dala jsem na puchft naplast z Nonat. Puchfi byl .druhY den stejnY. Vzala jsem jehlu, bez sterilizovani ni puchYi. propichla.

Pfiloiila novou naplast, obula a noha nic nebolela. Za 4 dni naplast sejmula a po puchfii nebylo pamatky. Za nejakY den se znovu ka2e odpoukla, ale to jiz byla nova kfiiieka pod ni.

Tak lacino bez bolesti Nonat 166. Je jests v dobre pameti, ie syn gresidenta Collidge od puchYte dostal otravu krve a stalo ho to iivot..

Na rozliene at' suche neb otevfene West se Nonat osvedeila, ktera bez operace vytahne dfevene i ocelove tfisky i stiely v tele, ale musi to bYt

NONAT U.& ftc-

Nonat je 50c a $1.00, poetou 55c a $1.05. Ptejte se Va g eho Mau.nika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike pkimo na nag adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. Pkejete-li si vice vedit o leeivosti Nonat, poilete nam listek s vas, adresou.

Cana

Jedna lidojedska.

1Vlisionat domlouva umirajicimu natelniku kanibalfi: "Net z.emfete, odpust'te- yeem s y Ym neptatelum."

"Nemam 26,dnYch", di naeelnik.

"Z toho mam velkou radost — ale nemate opravdu gadnYch ne-pfatel?"

"Ne", povida, smutne umirajici, "ja„ uz je veecky snedl.".

• Filolog se zlobi.

Neda y no veder byla ustavujici schfize Klubu 1pfatel easkeho jazyka, na ktere se se,elo , mnoho horlicich proti kazum v Ceske "reef'— jak v rozhlasu, ye filmech i na divadle, kde se gill. hanebna &Atria atd. atd.

Vyeel pak po schuzi jeden filolog pied Narodni kavarnu, kde se sehilze konala, na Narodni tfidu. A aj, jako na zavolanou sli po chodniku dva herci Narodniho divadla. Filolog zaslechl, jak ona povida liboz y uene jemu: "Cllo yeee ja ti radim jedno: zaelajfuj!"

Filclog sebou trhl. Ale pak se latece jen upokojil: "Ne. Neni moane, aby v dobe aut mluvili o elajfovani. To on asi zas natadi nejakY film z doby formanii!"

Pan Hordeek vyklada v hospode: "JakYpak zafizeni kvartYrfi! mam v byte jen postel, zidli a ve zdi lifebik. A stadi mi to fipine".

"2e jo?" ozve se jeden nedfive"Tocevi! Kdy g pfidu domfi stfizlivej, tak se votodim a du do hospody. To tedy nepotkebuju nic. A kdy p •idu namazanej, tak si akorat pic ahodim eaty pies zidli a pfevalim se na postel."

"A na co tedy mate ten hfebik?"

"Ten tam distal po minulY partaji".

•

Vyeitala, jedna manielka svemu chcti: "BYval jsi et'asten, kdy jsi mne mohl zahlednout jen na pet minut denne."

"To bych byl jests drier, odvetii pohotove manta

Strana 23

VtEiTNIIE RortriitY profesor, Profesorska rortrlitost je odedavna oblibenYm tereem vtipkatil.

Neni to arcit' prava, rortrlitost, ale prave naopak, nej yyeei stupen soustfedeni na ureitou otazku, ktere nedovoluje myelenkam, aby bloudily, tfeba4 jen po najbli geim okoli.

Timto zpfisobem si musite vysvetlit i spoleeenskY pfeein, jeho g se dopustil letos oprazdninach jeden nae znamY historik. Chodil polnimi ,peeinami a pfemYelel o ureitem problemu z doby Vaclava II., kdy v torn do neho kdosi vrazil. Pan profesor, kterY byl na to zvykly ze svych oast pralskYmi ulicemi, omluvil se hned s y Ym obvyklYm: "Raete la*a y e prominout". Pak si Oak prejen uvedomil, le se omlouvalzcela obyeejne, rohate krave. Mrzelc ho to a pfedse y zal si, ze si da Po druhe pozor. A vskutku, za pet minut zase nekdo o nej zavadil. Byla to chot' mistniho advokata, ktera 7,aslechla k nejvyeeimu svemu su, kterak se ji omlouva„ svetlo Karlovy university a vychovatel mladeslovy: "Jdee s cesty, ty mrcho!"

• Jedna o Stravinskem.

Kdy g pfijel slavnY skladatel Igor Stra yinskY do Hollywoodu, aby tu pracoval na hudbe k filmu, musil se pfedstavit nemene slavnemu autoru "Rhapsody in Blue" Mr. Gershwinovi, kteremu slava dopomohla k velkYm "Mistfe", pravil Gerswin, kterY chtel Stravinskemu finandne co nejvice pomoci, "rad bych, abyste mi v dare, co budete v Hcllywoodu, val kurs v instrumentaci. Vim, le vas eas je yzacnY, proto vam chci aka podle toho zaplatit Kolik byste l'adal?"

"Vy byste chtel, abych vain dav instrumentaci? A kolik al prosim, vydelate pfibli g'ne za • ok?" ptal se Strawinsky.

"Asi 200.000 dolart."

"200.000 dolaril za jedinY rok?" "asi Strav i nsky "Pane, pak by snad bylo lapel, kdybych chodil do toho kursu ja k y am, nemyslite?"

•

Vtroei Marseillaisy.

Letos oslavi Francie padesate vYroei marseillaisy jako statni hymny. Slova i napev pisne kopnickY chlstojnik Rouget de Lisle "oku 1792 jako valeenou pisen pro rynskou armadu. Do Patile ji pHnesli teprve dobrovolnici z Marse isle a proto ji v Parini nazvali "la Marseillaise", Marseillanka. Revol ueni francouzska vlada y eak mela i inou statni hymnu, "Zpe y svobody", jahol slova napsal Voltaire a napev Gossec. V dobach napoleonskYch a v obnovenem kralovstvi se na, marseillaisu vilbec zapomnelo, ale znovu se ozvala na barikadach 'cku 1848. Za druheho cisafstvi Naooleona III. zase vyela z mody a teorve za francouzsko-nemecke valky se znovu vynotila. Koncem r. 1880 vznikla pak myelenka, aby se stala statni hymnou. Navrh se uskuteenil roku 1888, kdy marseillaisa byla vladnim nafizenim prohldeena za hymnu Francie. Tak byla 96 let pisni revoluce a boje, ne2 se stala statni hymnou.

• "Milaeku, kiadla pani profesorova. svemu rortrlitemu choti na srdce, "nezapomen mi pkinest od kupce etvrt kila zrnkove kavy, at se budee vracet pro deetnik, kterY ?de zapomend,"

Velmoe potfebuje k vedeni valky 20 mil. tun benzinu roene.

Odbornici odhaduji, ze velmoc, jako je Anglia nebo Nemecko, pot • ebovala by k vedeni valky za dudniho stavu armad a letectvi asi 15 al 20 milion0 tun benzinu roene.

Jen dva staty na svete by nemusely benzin dova g et, proto g e mail dostateene zdroje y e vlastni zemi.

Jsou to Spojene staty severoamericke a Rusko. Veechny ostatni musi benzin dovelet. VYroba umelehc benzinu je proti valeene pottebe nepatrna. Nemci vyrobili v race 1936 1.38 milionu tun umeleho benzinu a v r. 1937 ua jen 1.06 miilonfi tun.

Trancie pouze 400 tisic tun a Anglia 500.000 tun.

• Umeni propagandy.

ProslulY nemeckY . spisovatel Stefan Zweig pcskytl rozhovor patil skemu listu "Marianne". Krome jinYch otazek zodpovedel dotaz, zda y eti vliv literatury na eiroke vrstvy lidu, takto: "Na tomto poli jsem §karohlidem. Nevefim, ze iieinky lit?,ratury se mohcu jeete projevit tak, jako Zolovo pasobeni v ptipade Dreyfussove. Ale za to existuje nova umeni. Umeni propagandy. Propaganda je dneska vice nelli veda.

Je umenim."

• Deveata verbuji.

Jednim z nejveteich problemii Anglia je, jak znamo, verbovani dobrovolnikt do armady. BritskY ministr valky naeel na tomto poli noNatidil velitelam vy thy jako vethifky zamestnali hezka, deveata. Namnoze by tato a k c e vzbudila podiv i poboui'eni. Ale Anglieane jsou vnitfne tak pevni, le dovedou zavrhnout malicherne upejpani. T:Teel sveti prostfedky — a hezka, deveata nejsou nejhoreimi prostfedky.

• Omyl na,moini mapy.

Hlavni mast° brasilske se jmenue Rio de Janeiro, col znadi feka lednova. Tento nazev je podivuhodnY zejmena tim, ze mesto nele g i u ?Aclne keky. Vzniklo omylem Diaze de Solis, ktery objevil na NovY rok 1414 zaliv, u nehol bylo mast() 1566 zbudovano. Tento zaliv povaloval za ieku, ji dal jmeno "lednova teka".

Jmeno zustalo mestu i zalivu i potorn, kdy zustalo bezvYslednYm hleclani one pfedpokladane feky.

Skotsld, ale opravdu.

Dostali jsme dopis od vyloleneho Skota: "Potad pieete na Skoty nemastne vtipy, jaci jsou ekoti a chteji veechno zadarmo. Oznamuji Vam proto: jestli s tern" vtipy ihned nepfestanete, piestanu si WA list od pfitele vyptijeovat a nebudu ho vabec Gist!"

Jednoho y eeera si pan Mfeka dodal odvahy a oslovil svou lenu: "Mildaku, ted' kdy jsme jiz svodovoli§ snad, abych to upozornil na nektere tve chyby .

"Nenarnahej se", pferueila ho rnan g elka, "ja znam sve chyby, k vuli nim jsem prave nedostala lepMho mule m g' jsi ty."

Most Amazing'

111rPIEWRIno SAIRGA/N EVER OFFERED!

NEW REMINGTON PORTABLE only FIRST TIME i Remington'■ purchase plan now lets boy through our store a genuine latest model gton Portable direct from the factory for soli 10c a day. Not used or rebuilt. Not incom. pieta. A beautiful biand new regulation Remings Am Portable. Standard 4-row keyboard, standard width carriage, margin release on keyboard, bas spacer, automatic ribbon reverse, exclusive Rem. Ington feature —"Self Starter" paragraph key. orrery essential feature found on standard type. writers.

With your machine we send you free • 19-pag• course in typewriting. Teaches touch system ickly, easily. Soon you dash off letters quicker ith pen and ink. You also get a handsome, tarrying case free.

Typewriting Course

techosloval Publ.

Co. WEST, TEXAS

0411•11.0111■00.0.04111111.1■0411.0.111111•0•1111111.111■0■0•1■041111.04111•00.1■0

JOS. VAgUT, SCHULENBURG, zastupee pro stat Texas, PRAGA

FILM CO. z Chicaga, vY4adni zastupci eeskoslovenskeho filmoveho svazu v Praze, pfedvadi krasny eeskY film v obrazkovYch divadlech.

SV. VACLAV A POHT/EB PRESIDENTA MASARYKA PLEASANTON — ve stiedu 23. bfezna o 7:30 hodinach veeer.

DALLAS — Grove Theatre, v. Pleasant Grove, v sobotu 26. biezcna o 11. hodne veeer.

ENNIS — v nedeli 27. biezna od 2 hod. odpoledne do 8 hodin veeer WEST — v titer* 29. bizena, odpoledne i veZer. EL CAMPO -- ve etvrtek 31. bfezna, odpoledne i weer.

KAUFMAN -- v pondeli 28. bfezna, o 7:30 hod. veZer.

1

Poutiveite k

OZNAMENi Ma! Oznamovatel KANDIDATCJ

Pravidla V Malem Oznamovateli netujeme 2 centy za slovo za kaZde uvetejne-, ni. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku nopitte na zvlaAtnim listku a prdozte k objednavce ptislu gny obnos bud' poitovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni Lek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-11 byti imeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod naS1 znadkou, netujeme za oznamky "Na prodej", "Slu2by a prate" a podobne 25c zvlaAt, za znaeku a na poAtovne, aby dale dopisy mohly bYti limed odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k siiatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnati doplatek za znaeku a poitovne 50 cent& Doplatek za znadku budit pfiloten k obnosu, kterY posilate za ozniunku.

ogr‘i OZNAMUJI syYm ze provozuji klempaskou a plum-

baIskou praci. Dilna na Prvni ulici Avenue B. — Jos. Kabela, Temple, Texas. (lt-pd) HLEDAM spolehliveho ka do 45 rokt sta,fi na farmu, ktery umi pracovat v poli, vypomahat v dome, kolem domu a jidit automobil. Hlaste se u J. M. Hollub, Rt. 5, Schulenburg, Tex. (1t-pd)

Ser-, TABAK — dobrY, jemnY, slabY na koufeni. 10 liber $2.00; jinY 10 liber $1.60. Dopravu vyplatim.

Posilam tea C. 0. D. — M. Prochaska, Portland, Tenn.

(161V-pd) PitIJMU mute, 6echa, na byt a stravu. $6.00 tYdne i s pradllem.

Joe Merlick, Sr., 3208 Fifth Ave., Ft. Worth, Texas.

(CV-2t-pd) Hledam v'Ctk rodinu na praci po celY rok na farme. DobrY obydelni domek, vody dost. Hlaste se u: I. V. Wentreek, Rt. 1, Box 98, Burlington, Tex. (11-12pd)

ita'ti Ptijmu — zkugenou divku na vegkerou domaci praci a opatrovani 2 malYch ditek. Pigte anglicky neb desky na: Mrs. Ray Biederman, Alice, Texas.

(11-13 ch)

tom` TABAK listovY na prodej. 10, 12 a 15 centa bez dopravy.

Burygek, Portland, Tenn.

Ve stfedu, dne 23. btezna 1938.

VZSTNIK

8trana 24

J. E. (21pd)

Universitni mleko.

"Universitni mleko" mail v Albaquerque v Mexiku. Na mistni uriversite studuji totia vet ginou synkove pestitelti dobytka. Kdy g pfigla krise a pestitele nemohli za sve syny platit v penezich, nabidli universite kravy, kterYch ma tato dnes slugnY podet. Kravy se pasou na pozemcich, darovanYch rovne g pestiteli. Jejich synkove po skoneenYch ipfednagkach zabYvaji se dojenim krav a mleko prodavaji. Timto aptsobem byla universita udrgena tivote v te gkYch letech.

Polska bude ostie potirat svobodne zednate.

PolskY ministerskY pfedseda Sladkcwski prohlasil ye snemovne, g'e sy Qbodne zednafstvi neni ov gem zakonem zakazano, ale polska vlada bojuje vg emi silami proti vlivu jakekoliv internacionaly v Polsku. Vliv svobodneho zednarstvi pry je AkadlivY.

OESKA HUDBA NA VZDUSNYCH VLNACH. Co bade v nedeli 27. btezna,

very Sateeek budeme hrati od ptiSti nedele za tSiden. Dekujeme yam za krasnY dopis. to, Ze mnoho sousedii chodi k Vain poslouchati na gi hudbu.

Stanice K. T. E. M. v Temple, Tex. vysila deskou tanedni hudbu od 1:30 10. Pod dvouhlavYm orlem, pochod. $25.00 Statni fitady Toto jest krasnY mezinarodni do 2:30 odpoledne.

15.00 Okresni idady pochod a vgude oblibenY. 10.00 Stanice W. R. R. v Dallas od 3:00 KomisafskY Mad 7.50 do 3:30 odpol. Pokladniktiv orchestr.

Stanice WACO gada, jest-li se Jine precinktni ifrady yam nage hudba libi, abyste dopisy All political advertisements must Stanice W. A. C. 0. mezi 4:00 a adresovali prim° na jejich stanici. be paid in advance.

4:30 hod. odpoledni: Udelejte to. Podporujte deskou hudNige uvadime kandidaty, ktefi Vas 1. Andulko gafarova,, pochod. Ten- bu. to pochod jest hran pro rad dis. zadaji o hlas a podporu v demokraStanice K. T. A. T. z Fort Worth, 133 SPJST., v San Antonio, Tex., tickych primarkach, dne 23. 'derTex. (1240 K. C.) — OeskY radiovY g adano rodinou Lawrance Kalvence 1938. orchestr, zvanY "Czech Revels" bulusovou.

WILLIAM McCRAW 2. Diatenik, polka. Hrano pro pp. de hravat kaade UterY veder od 8:00 Za guvernera.

Jim a George Veselka, k jejich do 9:00 hodin. narozeninam, tea' Bill Kyselku, Co bylo: OKRES FORT BEND Eleen Kyselka a Henry Veselku.

Posledni vysilani poradu PokladR. J. (SLIM) BARTA 26,dano p. Louis Veselkou, vgich- nikova orchestru z Dallas Indio preza Serifa ni z Waco. Na ge orchestra de- kvapujici novinku: pfednes mulskekuje za venovanou pozornost ho sboru "peveckeho krou gku z DalT. R. (RUSK) ROANE nagi hudbe. Pigte na Radio W. las", pod fizenim sbormistra Jana A. C. 0. za gerifa Kebrdle. Wborne bratti pevci! V 3. Navrat do vlasti, valeik. Hrano uva. geni, ae toto sdru geni zalogeno OKRES BURLESON. pro p. Joe Kind. v Taylor, k je- bylo pied rokem, jeho vyspelost zaJOHN J. TOUPAL ho narozeninam, 29. btezna bu- sluhuje naproste pochvaly. Hlasy de mit 55 let. Nate orchestra je- vgech skupin jsou ohebne i vydatne, za okresniho klerka. mu preje cilouhY vek. Toto pro celY sbor patriene hlasove vyrovJACOB A. FUCHS neho pagaduje • jeho sestra a nan, je patrne poddajnY a peje oza Odhadeiho a VYbereiho dani. gvagr John 8imeeek z Dayton, dugevnele, za co2 vdeei svemu (0 znovuzvoleni).

Texas schopnemu a obetavemu cvieiteli 4. Holubidka, polka. 2' Adam° rodi- Janu Kebrdlovi. Te gime se na W. H. HUNDLEY nou Strmiskovou z Hillsboro, Te- Sti pfednes ukazneneho sboru, pieza Okresniho Klerka xas. ;eme zdar usili z nejuglechtilejgich!

5. Sirotek, valeik. Hrano pro rodiOKRES LAVACA: Stanici K. T. E. M. z Temple, Tex., MAURICE A. STRUNK nu Rudolfa Piikryla v Penelonelze ve West srozumitelne zachyza gerifa pe, Texas.

6. Na gigato, polka. Venovano p. tit, silnej gi vysiladky z Waco a DalOKRES BELL Janu Firagkovi a jeho rodine v las nom to po gitek poslechu z TemFRANK PON61K ple — znemogiluji.

Penelope, Texas. za Distriktniho Klerka KratkovinY rozhlas a Prahy se 7. Louka zelena, valeik. Hrano pro pp. Frantu Moueku a Jos. Ho- posledni doby zlep gil, je ()pet slygiOKRESY WHARTON A JACKSON telnY, cog v nynej gi pohnute dobe je laska ye West, Texas.

22. Representative Distrikt 8. Jak na Marjance, tak u Zvonu, pro 6echosovaky v zahranidi veleFRED MAURITZ hrano pro p. Frank Matu ge a je- vitano. Roduverni prislu gnici asl. za statniho zastupce. naroda sleduji udalosti v Evrope a ho rodinu v Temple, Texas.

9. Z vojny, valcik. Hrano pro sled. v osyobozene stare domovine s nejEmilie Motl ve Waco a poadda- vetgim zajmem. "Doma" je klid, no jejimi rodidi p. a pi. Chas. pevna vira ye viterstvi Pravdy jaMotl z Temple, Tex. Sledna bude ko jednomyslne odhodlani k cbramiti narozeniny 30 t. m. Cer- ne, bude-li toho zapottebi.

Ceny:

Voliam okresu Williamson!

Oznamujeme krajaniim v okresu Williamson, ge na Mdost mnoha prate' a prominentnich °Want me3ta Taylor, znamY krajan p. Jerry Stach prohlasil, ge se uchazi o Mad gerifa nageho okresu v pfigtich 'dervencovYch volbach. Jerry dosahl sveho vzdelani v TayloiskYch gkolach a v Taylor bydli od sveho mad" Je vgeobecne znam a oblibenym mladYm mugem. Je elenem hasidskeho sboru v Taylor jig' mnoho roka. 2646, vgechny krajany o laskayou podporu a slibuje, ge bude-li woolen, ge bude vykonavat a zastavat filed v duch y liberalnim, yak prava a zakony na ge vygaduji. Ma to bYti pro nas Cechoslovaky cti a povzbuzenim v celem Texasu, abychom nag e schopne krajany v zodt-povedna, a dale gita mista volili.

Zvlag te v teto pohnutlive dobe, kdy nag narod zapasi o sve byti v ramci demokracie, uka gme jinonarodovcilm, ae i mezi narni je sila, a kde je spojena sila, tam je i zdar! Ukagme ji v den voleb. Na zdar!

Jeho pfatele.

(Pol. ad.) )o( Ptala se milostpani nove pomocnice v domacnosti: "Poslouchejte, Mary, proepak vas vase pfede gla zamestnavatelka tak nahle propustila?"

"Jeji mug mi kikal my gko a ona se hrozne myS1 bala."

R d Pokrok Houston OZNAMUJE potad spoleeenskYch zaba y, jeg od otevteni

jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajany a jejich

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045$.

Na dontani se jest — 20th and North Main.

V nedeli, 27. biez. Zatopek VSTUPNE: PANI 40c

DAMP 25c Poiadateli.