Vestnik 1938 04 13

gán 51ovanske Pocipo

Entered as second class mail matter, January 3rd. 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ye stfedu (Wednesday) 13. dubna (April) 1938.

ROtNiK (VOL.) XXVI.

PP EM

CISLO 15

SPRAVEDLIVE.

PRO EADOVE SCRUM K VOLNE ROZPRAVE DALS! A POSLENI SNE g KA OTAZEK A ODPOVEDI 0 NAM S. P. J. S. T. Vysvetleni ritznYch pojistek.

A) Celogivotni: Na tento druh certifikatu plati glen poplatky celY aivot, led by byl certifikat zru gen vystoupenim nebo amrtim. b) Dvacetilete splaceni: Na tento druh certifikatu plati dlen poplatky pouze dvacet let, led by se smrt udala drive. Po dvaceti letech placeni zastave, certifikat v pine platnosti ag do konce givota Clena, bez d'al giho placeni, kro me ptispevka u sveho mistniho tadti. c) Dvacetilete nadadni poji gteni: Tento druh certifikatu jest podobnY dvacetiletYm nada& nim pojistkam, jeg vystavuji pojigt'ovny na givot. Po dvaceti letech trvani certifikatu, je-li dlen na givu, obdrai piny obnos poji gteni sam osobne. Pakli se smrt Clena udala ptid uplynutim dvaceti let, jest piny obnos vyplacen dedicam hned po amrti. Poplatky se plati pouze 20 let, nebo do smrti, uda-li se dtive. d) Nadadni ve veku 65 roku: Poplatky na tuto pojistku plati se od ptistoupeni at do veku 65 roku. Dogije-li se pojigtenY 65 roku, obdrgi obnos pojigteni na hotovosti sam, zemte-li pied dovrgenim tohoto stati, obdrai piny obnos jeho dedicove Obnosy poji gteni: na $500, $1,000, 02,000 a $3,000 od 16 let do 45 mkt'. Na $4,000 a $5,000 od 20 do 45 mkt. Tato pojistka te gi jednu a velmi dillegitYch a nalehavYch potteb nageho bratrskeho poji gteni, kryje a yyphiuje jednu z hlavnich givotnich potteb kagcleho obydejneho eloveka, nebot' skYta, mu: Lacinou a vYhodnou ochranu pro piipad nahle smrti a vzacne zaopatteni pro ptipad stati. Na ge detska doeasna pojistka do veku 16 let je skuteene levna, nebot' za 20 centu mesidniho poplatku ma.gete pojistit svoje ditko od jednoho roku do deviti, za 30c mesidne od deseti roku do gestnacti.

Tabulka poplatku a vyhod.

(1. Stan 2. Podpora v pa,clu smrti. 3. Mes. popl.)

3.

1.

2.

1.

2.

3.

2 $ 34.00 $0.20 10 300.00 .30 3 40.00 .20 11 380.00 .30 4 48.00 .20 12 460.00 .30 5 58.00 .20 500.00 .30 6 140.00 .20113 500.00 .30 7 160.00 . 20 14 .20 15 500.00 .30 8 200.00 9 240.00 .20 16 500.00 .30 Jednota sama mute kdykoli ptelo giti pojigtence z detske ttidy dosahnuv giho 16. rok veku do ttidy elenske. V ptipadu ptelo geni mezi Cleny plati elenske poplatky dle tabulky to ktere pojistky, na kterou ptistupuje. P •i ptestupovani Clena nag eho Det. Odboru do pravidelne elenske tidy na kterYkoliv certifikat, ptipige se k dobru tohoto ptestupujiciho dlena D 0. padesat procent aspor na ka gdorodnim amrti po dobu dlenstvi tohoto ditete v na gem D. Ddboru. Tato vYhoda jest poskytovana jenom Menem ptijatkm do na geho D. 0. na platebni tabulku A, platne od 1. ledna 1933.

Prof jsme nemeli rfizne pojistky dicive?

Protog e nebyl spolek dosti silny, nemel dostatednou zalohu dostat povoleni je vydavat a pak nebylo pro to porozumeni u est spolkO.

Upraveno dle elanku J. M. Kotka.

Proe agenti rikaji, ze jsou "old line" pojiWovny jistejk nez spolky?

Protoge nekteti agenti umi dob •e lhat. 377 spolednosti prasklo od roku 1909, a 170 jen od roku 1929. Dakaz yam maze podat vas organisator.

Kalendai iiidoqch podnikii Cela bratrska rodina SPJST zajmove sleduje ruch a ainnost v sdru genYch tadech a k vali ptehledu, co se kde chysta, zavadime tuto "ndvestni tabuli" na, nig zatadime dogle zpravy o podnicich sbrattenkch tada, budou-li nam ptedem sdeleny.

CO BUDE: V nedeli 17. dubna y Houstonu, Tex. Rad Pokrok Houstonu Cis. 88. potada, pro ditky i dleny "Easter Hunt". Zadatek ptesne ve 2:30 odpoledne.

V nedeli 17. dubna na, Moravii, Tex. DramatickY krougek sehraje v mistni gkole operetku "Vesnidka pod 8umavou". Zaaatek v 8 hod. yeder. ✓ nedeli 17. dubna v San Antonio, Tex. Add San Aritonio els. 133 oslavi vyrodi jedenadvacetileteho trvani facia v krasnem Pope parka tri mile od Alamo 'flights. ✓ nedeli 17. dubna v Houston, Tex. Sokol sehraje v sini tadu 8tefanik na Cottage Grove burlesku "Pepidka z male hospudky". Zadatek ye 4 hod. odpoledne. ✓ nedeli 17. dubna ye Fort Worth, Texas. Pohcstinske vystoupeni dallaskYch oc•otnika v Sokolovne, kde sehraji operetku "Dragba na nevestu".

V nedeli 17. dubna v Dallas. ftdd Pokrok Dallas Cis. 84. potada, "Pomlazkovou zabavu". Zaeatek v 8 hod. veder, v deset hod. "volenka".

Krajani neCleni budou srdedne vitani! ✓ nedeli 24. dubna v Corpus Christi. Sokol potada humoristickY program 'odpoledne. veder lidovou veselici.

Prof je tolik pojistek mezi na gim lidem, ktere nejsou to ,zaC byly prodiny, prof je to dovoleno?

Protok nagi lide nemysli a neumi dist a nezeptaji se nekoho, kdo poji gteni rozumi a neni agent. A konedne Bert aby tomu rozumel jejich dvojsmyslnYm slovam, to u g doznalo sta soudcu. Oni vedi, ge se k nidemu nevagou a dim vice agent umi lhdt, tim vic "byanysu" jim ptinese a takoveho maji nejradeji. "Byznys je byznys".

A konedne zase opakuji, komu neni rady, tomu neni pomoci. Nall gilhat po torn neznamem claim, kdyg to nage piece vice lidi (krajan y ) by melo =at!

Prof by mel bYt kaiclY krajan u esl. spolku?

Ponevada je-li 6echoslovakem teem i dugi, vi, 'ge ty aidovske poji gt'ovny na udrgeni jeho narodnosti, zvykil a zpasoba a kultury nemaji zajmu, chti jen jeho dolar a smeji se jeho ndrodnosti, jak jsou ti "Cecha,ekove" "sokti", a neudrai-li mu co je mu mile a drahe na ge spolky, nebude mit nic, jak se zpiva, v to na gi pisniece deske. Musi se mu vysmat, neb oni vedi, co S.P.J.S.T. je, ale jim_ je sal v odich. To co je skutedne 100% nage, o dem se ma geme snaze ptesveddit, co nam nevoni, je to moc lacine. To cizi je dra ggi, my o tom nic nevime, tak je to jako importovane koteni, drahe, a to lope chutna.

Prod nemaji vsichni elenove sve ditky u S. P. J. S. T.?

Protoge nechti nove kabaty, jako to krajanka v X., aby si aidovka v New Yorku mohla koupit za jejich krvave dolary lep gi. Neurni poditat, yeti vge agentovi, on je alisnY a je "nice man".

Prod se ted' piljima vice elenstva a ditek nei Protoge na prazdnY galudek se lep gi mysli a minula deprese dala krajanum lep gi ptilegitost a vice Casu p •emYglet, kde jsou jejich dolary, kdyg Wall Street nevedela si s nimi rady a oni nerneli ani na tabak a sal. A konedne jsme se rozhoupali k vice organisatoram, aby mohli easteji vas navgtivit a "museli" poji gteni a s nim spojene, "triky" gtudirovat.

Prof maji krajany tolik pojistek u spoleenosti?

Protoge jsme se netidili podle mohamedana.

Kdyg negla hora k Mohamedovi, on gel k ni. A my za Venn nagimi krajany a jich detmi drive negli a agenti ano, tak jich maji vic.

Podleha vyplacene pojriteni danim?

Bratrske nikoliv.

Proe nebyly poplatky hned spravne stanciveny z poeitku? olenove a delegati sjezda chteli z konkurendnich dfivoda lacine sazby.

Prof se itika, ie bratrskYmi spolky zarueime hospodaiskS7 a kulturni vYvoj na gi esl. vetve v teto zemi?

Protole jf2 nag zesnulY destnY bratr President Osvoboditel Toma g G. Masaryk tekl, kdya po ptimeti pti gel do osvobozene vlasti: Politickou svobodu jsme vyhrali, musime telly dale bojovati o svobodu hospodatskou, nebot' bez teto neni mono udrget svobodu po/itickou.

Tedy i my zde, budeme-li v podrudi Wall Streetu, posilanim ohromnYch sum penez za poji gteni, pohtbime nage spolky a kdo nam bude podporovati nage sokolstvo, gkoly, divadla, programy a vge to desk& jeg opevujeme, ze je tak hezIce? Bezedne pokladny Wall Streetu pohlti fgechny nage aspory vysokYmi sazbami, a g se zbavi nagi konkurence, a my si pak budeme moci pravdive zazpivati: v gechno nam pomine a my uz nic nebudeme mit!

Aby se tak nestalo, dejte vase rodiny k Slovanske Podporujici Jedn. Statu Texas sto procentne

Strang, 2

VESTNtK

Socialni nasiedky soustfed'ovini e mestech. y

Henri Decugius. fkZNAM socialni skuteCnosti dne gni doby je V nepopiratelne hromadeni civilisovanych di ve mestech. Ovlada a ureuje v gechny ostatni zjevy. Jeho moralni Adinky maji vYznana, kterY historikove teener at do dnes netu gili. Nage civ lisace, ktera od zaniku rise timske byla at do konce 18. stoleti zastala tem'et upine venkovskou, stava se dnes vice a vice mestskou a pramysloyou. Zemedelska, prate neni jit hlavnim zamestrianim narodt, ktere stoj v Cele lidstva. Po vyrovnanem venkovskem 2,ivote se svYm poinalYm rytmem nasledovala horeena a neklidna, einnost velkomesta. RodinnY oby tnY dam sedlaka, verneho pude syYch jokedbyl zatlaeen delnickYmi mesty s ohromnYroi mnohaposchod'ovymi eintovnimi dcmy. Jsou to shromatdigte pina lidi obojiho pohiavi, kteri jsou napechovani v neute genem neladu, v nernt zanika rodinnY tivot.

Tyto velke zmeny nevedly pouze k ptevratu materialnich tivotnich poclminek, ale take k ptevratu dugi. Zde yeti vlastni socialni obrat, kterY se dostavil behem 19. a 20. stoleti.

Budit uvateno, 'te od za,ea.tku 19. stoleti vzrostllo cbyvatelstvo Evropy neslYchanou rychlosti. Ptiblitne ze 190 milionti Evropanti v roce 1800 bylo v roku 1933 na 514 miliona. Pit torn hustota zalidneni na venkove s poeatku maid stoupala a dnes je ye stavu rychleho klesani.

Ve Francii klesl poeet obyvatelstva na venkoye, kterY jeate v r. 1846 Bind 76 procent vgeho obyvatelstva, az na 49 procent, tedy na merle net polovinu. ✓ Belgii pokroeilo pomegt'ovani jeate dale.

Obyvatelstvo mist o mene net 5000 hlavach, ktere jeate v race 1866 einilo 64 procent vgeho obyvatelstva, neeini dnes vice net 40 procent. ✓ Anglii, ktere, svoje zemedelstvi obetovala jeate vet& merou ohromnemu vYvaji sveho prtimyslu a obchodu, kleslo obyvatelstvo venkova nyni na 20 procent, takte dnes z peti Angliearra etyti tiji ye mestech a jejich ptedmestich. Anglicky sedlak je na nejlepgi ceste k ApInemu vymizeni. ✓ Nemecku mel obchod do mest prave tak rychlY priThem, nebot' obyvatelstvo venkova pl'edstavuje dnes ut jen 35 procent v geho obyvatelstva, tedy mak, vice net ttetinu. ✓ techto zemich, jako take v Holandsku, Rakousku a 8vedsku, upougti lid dim dale tim vice ad pole.. MestskY tivot ovlada v gechny zeme s vysokou civilisaci.

LendYn, kterY mel v roce 1800 jen 840.000 obyvatelta ma nyni temet 6 miliontt. Ve stejnem easovem rozmezi vzrostl poeet •byvatelti Berlina ze 172.000 na vice net 4 miliony a Pala se syYmi ptedmestimi z 547 tisic na vice net 5 Od roku 1875 at do roku 1923 stoupl poeet •ebyvatelti Moskvy z 611.000 na 2,770.000.

Ve SpojenS7ch Statech je pomeat'ovani jeate zjevnej gi net v Evrope. Newyorske shromatdiSte obsahuje vice net 14 milionti obyvatelti, Chicago ptelroeila poeet 3,370,000. Hlavni mesto Argentiny, Buenos Aires ma 2,230.000 obyvateltl. C V Japonsku Tokio ma pies 5 milionii a Osaka tern& 2,500.000 ohyvatelt. ✓ nagi dab& jako jit chive za doby nejvetgiho vYvoje egyptske, asyrske, tecke a timske kultury , ptitahuji velka, mesta vet ginu obyvatelstva k sobe. A pti torn jde o nejodvatnejgi a neyeinnej gi lidi, kteti nejsou spokojeni ut s pokojnYm vesnickYin tivotem. Mesta se stala dugevnimi sttedisky civilisovane lidskosti, souda.sne jsou vgak take sttedisky netesti a bidy.

Tote silne pome gt'ovarii melo velmi ve.tne nasledky, ktere teprve- nyni poeiname pomalu chapati. Mesta jsou ye skuteenosti velkYmi lidotrovty. Jejich poCet porodil je mnohem nitsi net na venkove. V ptitomne dobe klesl poOet porocit ve velkYch mestech pod poeet. A-

mrti. To wait jeate neni nejvice tneklidnujiei stranka tohoto vYvoje.

Tento eiselnY faktor ma zoela jiste sviij velky vy'znam, ale katdY pocit'uje, ze zhorgeni kvality obyvatelstva nutno ptidisti vet gi vyznam.

Jestlite mesta budou po ureitY poeet generaci k niae piitahovati nejvice ptirodou obdarovane lidi z venkova a jestlite tito fide, jakmile se stancu megt'aity, projevuji mnohem menai plodnost net jich spoluobeane, zustavai na venkove, yyplYva z toho, ae priimerna kvality vaeho obyvatelstva rychle poklesne.

To je, bohutel, nepopiratelna, pravda, ktera je podeptena padnYm dtkazem v zemi, ktera je nejvice porne g tela: Anglie.

Nagi britgti sousede provedli dukla,dne vedecke vYtkumy o dugevnim stavu sveho obyvatelstva. Ptehled techto yYzkurnii vrhg, hroziv svetlo na vatnost situace. V race 1924 bylo v Anglii zavedeno rozsahle Atedni getteni. Problernem vygetteni du gevni slabosti byla povekena zylagtni komise (Mental Deficiency comittee). Tento vYbor z ylaSte vygettil deti ve veku od 7 do 16 let a zjistil, to podet idiotA, slabomyslnYch je dnes mnohem vetai net pti getteni, konanem pied dvaceti lety.

Zjigteny procentni pain& osob, stitenYch dugevnimi nedostatky, se zdvojnagobil.

Ovgem, pokrok v hygiene a lekatske vede prodloutil aivot mnohYm nenormalnim detem a Umrtnost deti zaznamenala pokles, ale take se ztetelem na tuto okolnost &gel vygettovaci YYbor k tomu zaveru, to behem easoveho obdobi dvaoeti let byl zjigten detelny •tirtistek dugevni menecennosti.

Politeb cikanskeho barona.

V Hodkovicich u Liberce konal se onehdy slavnY pobteb cikanskeho barona Josefa Bernharda. Ptibuzni byli svolani rozhlasem z cele republiky. Pohieb byl vypraven z cikanskeho tabora a pontebni vim tahly dva pary koni. Za rakvi all eikani a cikanky z celeho okoli. Velike mnotstvi obecenstva odekavalo pohteb na htbitove. CikanskY baron byl pohtben do krasne hrobky, kterou dali oblibenemu svemu vystavet cikani.

Kde ktivdime nugim Nernctim?

Brnentti henleinovci si stelovali na dvoji radnieni loket v &ale Starosta ing. dr. Spazier v odpovedi uvedl, ze deskYch pragmatikelnich A tednikti. je na radnici 534. t. j. 79.94 procent, nemeekYch 133, t. j. 19.91 procent a 1 tid. Nemeeti titednici zaujimali i vedouci mista. Pied ptevratem nebyl mezi nerneckYmi Atedniky na hrnenske radnici ani jedinY tech.

Stark vYmenkat za 2 roky stabil utratit dedictvi Pied dvema lety zdeciil osma gedesatiletY vYmenkat Karel Smat z Kvasriovic na Horatd'ovicku po sve sestke 360.000 KC. Za necele dva roky yYmenkat jmeni utratil. Jen dvema vnukilm a snaae ulotil na knitku katdemu 17.000 KC. Nedavno sioail u soudu "vyjevovaci ptisahu", to je nemajetnY. Nemel na zapiaceni 70 KC.. Byl talovan pro kti you ptisahu, ale zjistilo se, to skuteane nit nema..

teska elektrarna v Africe.

Z tsilneho u CeskYch Budejovic odjel pted easem do Afriky monter Dyadic, aby dokonail prate na e/ektrarne„ kterou stavi na sve farme v Nan Uki hlubockY velkostatizat dr. Schwarzenberg. Dvotak pokraeoval v praci, pterugene tragickou smrti Ceskeha montera Cibulky z Hluboke. V techto dnech oznamil telegramem, Zoe elektrarna v Africe, ktera je cela, dilem skYch rukou, byla uvedena v chod a bezvadne pracuj e.

Poklad ye yypiljeene knize.

Jana Maublancova, mlada, tednitice ministerstva vetejnYch praci, pottebovala k praci nejake podrobnosti ze starchVyhledala si v ministerske knihovne stark roenik Utedniho listu. Sotva knihu otevtela, vypadl na zem svazek bankovek, celkem Beset tisic frank& Nikdo zutednikti si v knize penize nezapomnel. Penize ptevzala policie. Jestlite se do roka neptihlasi jejich skuteenY majitel, ptipadnou utednici,

Ve sttedu, clne 13. dubna 1938.

KRITIKA DOBY. Sratka nemecke armady s armadou Ceskoslovenskou by byla prvni zkou gkou sily vojenskeho nastroje Tteti rise. Ne glo by o prochazku, jako v PorYni nebo v Rakousku. Ce gi maji ye sttedni Evrope stare vojenske jmeno. Dobra Cast starych habsburskYch viterstvi byla jejich zasluhou. Hrdinna houtevnatost Slovanti se u nich spojuje s peelivYm vojenskym vYcvikem.

— La Republique, Patit.

Evropa bez Ceskoslovenska znamenala by dali posileni Nemecka, posileni tak obrovske, to Polska spolu s celou Evropou by stanulo pted_ ptigerotz nemecke hegemonie, eehot si jiste nemate ptat nikdo zdrave myslici. Evropa bez tech — to by bylo naproste vyvraceni evropske rovnovahy, byl by to skok do neznama, do propasti, zahalene mlhou neproniknutelneho tajemstvi. Illustrowanny Kuryer Codzienny, Krakov.

Nemci nemysli na to, aby anektovali Oeskoslovensko, ba ani Cechy. Maji tisiciletou zkutenost, to Ce gi jsou narodem tetce stravitelnYm, tvrdohlavYm a obdatenYm nesmirnou vytrvalosti — La Liberte, Fribourg.

Pod vlivem rakouskYch udalosti poeina mad'arska vetejnost pomalu vysttizlivovat z kultu Mussoliniho. I nejvetgim jeho velebiteliim je totit jasno, to italskY diktator se v rakouskYch udalostech daval vesti jen syYm sacra egoism° ate bez nejmen giho vahani obetoval sve spoKuryer Warszawski, Vargava. jence.

Sta .& se podivat na mapu Jaderskeho mote, aby se vedelo, to Italie a Jugoslavie jsou nyni podtizeny nemeckemu rozhodovani. Nemecku stavi nyni se spojit s Jihoslovany, aby mohlo zastragovat Italii, nebo jim delat na Adrii zhoubnou konkurenci. Naopak zase proti Jugoslavii mute Nemecko podporovat Radii nebo Mad'arsko, nebo oba tyto staty. -- Le Figaro, Paris.

Italie, ktera vedla valku, aby znieila habsburskou nisi, musi ted' ptihlitet, jak se tato tige obnovuje. Zisk, kterY Italie mela z valky, mizi pied zraky Mussoliniho. — La Republique, Patit.

Obchodni timske kruhy sleduji motile Aeinky anglusu na ptistav terstskY. Nemecka vlada mate po uskuteaneni celni jednoty pfevesti vaechen bYvalY rakouskY obchod na Hamburk.

To by zpedetilo osud Terstu. — Times, LondYn. Politick pkevrat v Rakousku se dotkl take v rozsahle mite videnskYch vysokYch gkol. Jak se dovida United Press od vysokeho spravniho Atednika videnske university, zamY gleji nacistieke kruhy yydistiti videnskou universitu od vgech tidovskYch studentil, bez ohledu na jejich narodnost. '6etni amerieti a anglieti studenti jit universitu opustili.

Kdyby se Oeskoslovenska republika stala obeti Atoku, okamtite by uplattiovala el. 16. Amluvy o Spoleenosti narodfa podle nehot Polska a Rumunsko, stejne jako ostatni staty, jsou vazany dovolit pruchod vojska ptes sve Azemi.

Francouzska vlada chce s Polskem, Rumunskem a Jugoslavii proj6dnat tuto eventualitu s nejvetgi rozhodnosti. — Daily Telegraph, LonLide v Berline jako jednotlivci jsou proti retimu, tteba dohromady jsou pro retim. — La Crix, Patit.

V teskosiovensku neni tadnYch Nemci. Tak zvani sudetgti Nemci jsou nemecky miuvici menginou. Mluvit nemecky neznamena jeate bYt Nenicem. 'Va gina AvYcarskeho obyvatelstva muvi nemecky, neni vgak proto merle gvYcarska. — Manchester Guardian.

Nemecka, men gina v oeskoslovensku neni jedinou v Evrope. Co vice: je to menaina, s nit se nejlepe zachazi. Jednani s men ginami v Oeskoslovensku, kde maji rovna prava s Cechy, neni nikde v Evrope pfekonano — Daily Herald, LondYn. Pro Polsko ptigla historicka chvile, ktere, se snad nikdy nevrati. Polsko se musibranit proti rostoucimn nemeckemu nebezpeei. Proti 75 milionum nemecke rise postavme 50 milionti bloku polsko-eeskoslovenskeho. Tvati v tvat spoleenemu nebezpeei se musi Polsko v gemotne zasadit o uskuteeneni tohbto bloku. --Wojciech Korfanty v Polonii. Katovice.

Ve stfedu, dne 13. dubna 1938.

Wu- AM nas vede dne gni doba?" KakV Mort. vek, at' jie chudY, nebo bohatY, zamoenY meet'an, nebo proletaf, spokojenY, nebo -veenou smulou pronasledovanY", musi si uvedomovat a musi uznavat mimotadnou zavalnost dneeni doby, ktera se neda, ani v tak optimisticke zemi, jako je Francie, te git dobrou naladou a zpevy a kterou neni mono odbYt jen berstarostnYm pokreenim ramen, partii bridge, vydatnou veeefi nebo radostnym "weekendem" neltde na horach.

Dneeni zavaena doba bYva nazYvana krisi, revoluci, kvasem, pfekotnYm stoupanim k hvezdam, nebo nezadreitenym padem do propasti. At' jie ji posuzujeme podle sve povahy, situate nebo mineni tak ei onak, piece jen musime na konec shodne doznat, 2e je rozhodujici pro nas` spoleenY osud. Kdo by chtel popirat, k use kolem nas kvasi, vravore. a hrouti se pod hrozivYm tlakem dneeniho eivota, kterY sbehl se spravne testy? Kdo by nehledel s obavami vstfic novYm promenam, ktere musi prodelavat dneeni uddlosti, jejichi ,dny se zdaji bYti seeteny? \Teem pfestala jie bYt budoucnost pouhou dankou a stala se velkYm problemem. "Co eekd zltra mne, me zname, moji vlast, Evropu, lidstvo?" Nemfieeme se teto otazce vyhnout, nebot' vidime, jak se pied naeima oeima iiti svet stale rychleji k budoucimu dobrodruestvi, ktere nema, v dejinach pfildadu.

Existuje nejakY prostfedek k utieeni dneeniho neklidu?

"Carpe diem", — "vyueij dne, kterY prcha, jak jen nejlepe dovedee", radi start latinskY basnik jako lek k utieeni• starosti, hlodajicich nitra jeho yrstevnika. Jeho pobidka, kterou se tak rada fidi tada dneenich lidi, nedbajicich tragicke zava2nosti doby, je jiste velmi lakava.

Pfipada nam jako fidinny, — tieba jen pfechodne — prostiedek k znideni mostu mezi dneekem a hrozivou skutednosti blizke budoucnosti. Piiznejme, ee je silne lidskYm pokueenim.

"Carpe diem". Budie. K tomu veak, abychom se mohli touto radou ridit, je tieba, aby "den, kterY prche, byl skuteene piljatelnY, aby stal za to.

"Carpe diem", je devisou sobectvi a zbabelosti — a take nejspolehlivejk cestou k beznadeji. Ponechejme ji stranou — neni k nidemu.

Vezmeme radeji jinY prostfedek, kterY je dtstojnejei eloveka nee neodpovedna berstarostnost. Zkusme to s uvalovanim a ptemitanim.

Uvaeovat, pokusit se ovladnout odporujici si situaci pochopenim, pokusi se o spraynou orientaci ve zmatcich, zmitajlcich a bidujicich tak nesmyslne nak dny, hledet si uvedomit, kam se ubira dneeni svet, znamena jie podstatnY krok vpfed.

Ubira se dneeni svet cestou smefujici k dobru nebo ke zlu?

Jde vpked, couva anebo, jak se mnozi domnivaji, se tot! dokola?

Otazka jiste velmi zava gna, ponevad g se tyke, tak tesne nas, kteri jsme sloZkou tohoto sveta, a ponevade jeji dobra anebo epatna, orientace znamend, et'astne nebo dobre nasledky pro vas i pro ty, kteti pfijdou po nas. Uvaeujme tedy, hledice se veak uvarovati speenYch fisudkfi a stfeeice se rychlYch odsouzeni, pouhYch reflexfi naeich pkedsudka dedienosti, dy, rasy nebo strany. Najdeme si k tomu stejnou dayku objektivnosti jako lekar, kterY si neudela ye vaenem ptipade fisudek drive, dokud sveho pacienta dfikladne neprohledl, nebo nevyzpovidal, neprot'ukal a neroentgenoval, to jest nenahledl do jeho nitro. Zkoumejme dneeni svet stejne dfikladne a svedomite. Jedine tak mteerne dospet k spravne diagnose.

Myslim, ee jsme se narodili pfilie brzy. brzy, abychom si mohli usnadniti svilj fikol tim, 'ee bychom meli moenost ureite prakticke jasnovidnosti, mo2nosti pfedstavit si, jak bude vypadat moderni svet v nejblieei budoucnosti.

Zde veak bohulel teeko najdeme, podle meho mineni, odpoved' na otazku, "kam speje moderni svet?" Rozdll je tote v jedinem ku. Domnivam se, ee podstatou moderniho sveta neni "neco", nYbrt "nekdo."

Prod? Proste proto, 2e v Belo moderniho sve-

Strans 3

V1STN1lt

ham spe'e dnegmi to jsme my, bytosti iijici, bytosti svobodne, bytosti myslici. Nejsme prvotni a einorodou substanci, neptedstavujeme pfedeveim pohyb a eivot? Proti vesmiru je dlovek jenom kapkou vody v oceanu, "ubohYm nic, ponofenYm v propasti". Ale odmysleme si z dneeniho sveta dloOka, a co z neho zbude za nekolik desetileti?

Zbude pfiroda, Zeme se svou faunou a florou, ale nic vice, naprosto nic z tohoto komplexniho zmatku dneeniho sveta a stalych pfemen, ktere vytvatime naeima rukama ye sluebach nag! inteligence, k vlastni pottebe, k ukojeni nakch tuteb a nakch choutek, jako to podobne delali pied nami nak pfedkove.

Neboti Olovek, tvor s tajemnYm nitrem, potfebami a touhami, ktere pfekonavaji tu i pfltomnost, se svYm nedokoneenYm urdenim, se svYm charakterem a sklonem k sdrueovani-(at' jie jde o praci, mesto, tfidu, narod nebo rasu), dlovek se syYmi mrtyYmi i s jejich syny, kteti prichazeji na jejich mista, tento 'Cloy& je stfedem sveta, prOve tak, jako je dro sttedem plodu, ponevade moderni svet je eivlem konkretnim, eivym.

Jakemu spolednemu zakonu podlehaji yeechny Zijici bytosti? Zakonu rustu.

V nem neni nic statickeho. V gude vidime pohyb, proudeni, spech za mystickYm dilem, ktere tolik pritahuje a vabi.

"Omyl", volaji nekteri rozhoteeni duchove.

2ivot pfeelapuje na miste, todi se dokola, pohybuje se v uzavfenYch kruzich, cyklech, stkidavYch obdobich, ktera jsou vlastne jen ustavienYm zadinanim: M6da, Historie, Lidske vaene, rodni Obdobi jsou toho zdrcujicimi svedky.

Ve skuteenosti jde veak eivot stale vpfed. Jeho orientate miti stale vyee. Je touhou po veteim a po lepkm. Mohu jej smele nazvat "silou, ktera roste" a ktera strhuje do sveho proudu Yee, eeho se dotkla s yYm magickYm proutkem.

Chleb! Mir! Svobodu, vole, vox populi, kterY jests nikdy nebyl tolik vox Dei. Chleb pfedeveim.

Nemusime bYt pfisnYmi ekonomisty, abychom videli, jak se rozmohl vednY poeadavek chleba. Problem chleba se stal problemem prate a jeji spravedlive organisace Pokuste se jen trochu nakousnout tento problem, a uvidite razem hromady potteb, ktere jsou jenom pfiekami, umotii.ujicimi bliek pfistup k zakladni otazce prate, ktera se ztotoenuje pied zraky tfi dtvrtin nakch soudasnikii s otazkou samotneho eivota.

Dejte nam chleb! Tento vYkkik znamena, ye skutednosti "Dejte nam praci!", ne veak jie jako dtive praci jakoukoliv, za kterYchkoliv podminek a za jakoukoliv cenu.

Chi& znamend moenost eiti, nikoliv prostfedek k udteni k smrti, nikoliv btemeno, dolehajici na otrocke hibety, nYlore btemeno, rozdeleni stejnomerne na zadech veech.

Chleb! Znamena soudasne lepei rozdeleni potteb. Chleb a prace znamend: podstatna zlideteni lidskeho usill, zajieteni eivotniho minima, bezpednost zitila a pfilektost pro kaedeho, aby uplatnil sve moenosti. Znamend leprozdeleni obecnYch statkii, lepei spravedlnost, skutednY krok k opravdove, ne jenom hlasane solidarite mezi lidmi jedne rasy a mezi rasami cele noel zeme.

Mohu tvrdit, le v tomto smeru smefuje moderniho sveta k nejlepeimu? Nepochybne.

Valka mezi evropskYmi narody a mezi svetovYmi kontinenty by byla jiste tak hrozna, 2e jeji pouha vidina nam musi vYmluvne ptipominat potfebu zachovani miru, charakterisujiciho noel povaleenou dobu a davajlciho ji v historii vYjimedne postaveni.

Na jeden narod, pfipravenY vrhnout se na jinY narod, ptipada deset nebo dvacet jinYch, ktere nepomfeleji na valku ani v nejmeneim a ktere jsou rozhodnuty se jenom branit.

Defensivni psychologie se rovnee zmenila.

"Bit se jen v pfipade potteby ochrany vlastniho krbu", znamena rovnee cennY krok vpfed.

"Jig nikde vice hlad! Vice chleba, spravedlnosti, prate a gtesti pro vgechny!", kiici davy.

Na clrube strane veak vynaleza, d'elnicka tkida

testa k zaldeni rukou pied praci, organisuje stavky. Pfestole nikdy nebyla vYroba tak snadani tak rozsahla jako dnes, piece jen lidska bida neklesa. Jenom bile, rasa zaznamenava pies tficet milionu nezamestnanych. Ptipoeteme-li k tomu jejich rodiny, dojdeme ke stu lionu lidi, jim2 se jiste nevede dobre. Z ohledu k umeni jsou ye velkYch mestech osvetleny po cele noci yyznaene budovy a pametihodnosti.

PlYtva, se syetlem, ktere jiste neni zadarmo, poslechnete si veak dialog mezi kralem a steskujicim delnikem ye velkem uhelnem reviru.

"Z dello Zijeg s rodinou?"

"Sire, dostavam podporu: libru gterlinku, sedm silinku a dye pence tYdne".

"Mfieee s tim vyjlt?"

"Nemohu, sire, Oast° muslme seat po cele veoery neeinne ye tme, abychom usetrili yYdaj na svetlo."

Myslim, se tento dialog je jiste hodne charakteristickY. Ukazuje vYmluvne nerovnovahu dneeni doby.

Jeke vice vynikne tento rozpor s jineho hlediska.

Zdalo se, *Ze po velkem mezinarodnim zabijeni pohopili Tide, Ze valka je nesmyslna. vec, Ze je uraigkou zdraveho rozumu, uraIkou bozi i lidskO spravedlnosti, 2e zneuctiva vedu, zatahujic ji a nutic do slueeb barbarstvi, ze je posleze hanbou civilisace. Zaeali prohlaeovat, ze budou veemi silami pracovat k pfichodu zitfka, v nerne by ptestali bYt lideti tvorove rozdeleni eelezem a ohnem, v nem2 by pfatelska spoluprace nahradila jejich vraledne rivality, v neme by radostnY hukot prumyslu vystfidal hrozne valedne besneni.

Ale !Ada! Jak yypada dnes toto vzne gene rozhodnuti, tato krasna snaha o yeeny mir? Na misto krasne idyly vidime svet ozbrojenY a g po zuby, svet, v jeho rukou se milk brzy zmenit mirova ratolest v zapalnou pochodefi nove svetove litice.

Mir! volaji nejbojovnejei z naeich nacionaA my, nejzatyrzelejel pacifists, nemajici na mysli nic jineho neg mir, mame upine vyschla hrdla od volani: "Dela! Letadla!"

Nesmirna horeeka zachvivajici dne gnim svetern ukazuje nejlepe, jak je nemocen. Hospoda.11, finanenici a politici naklaneji se nad nim kaedou chvili, zkoumajice neuteeenY stay.

"Dokud eijeme, dotud je nadeje". Ano, ale prvni podminkou vyleeeni je znalost prave diny dnegniho zla?

Jedni fikaji "v pfirode".

Druzi prohlaeuji "v hospodafstvi".

Jini koneene davaji vinu strojfim.

Prvnim mfieeme odpovedet: "Jests nikdy pied tim neposlouchala pfiroda tak otrocky rozkazil lidstva."

DruhYm pak mfieeme prohlasit: "Delate Idinickou chybu, jak fikaji Micah, povaeujete znaky nemoci za nemoc samu. Pokud se pak Ode strojfi, mffeeme odpovedet otazkou: "Nepusobi dobro nebo zlo jenom podle toho, jak jich lidstvo ueiva?"

61ovek je osobnostl, to znamena, tvorem s dugi a Velem, majicim dugevni a yeene poslani, jemuZ se kaZdYm syYm einem bud' pfiblieuje, nebo vzdaluje. Pfiblieuje-li se, rozviji harmonicky svoji osobnost. Vzdaluje-li se, zrazuje sama sebe a nasledky teto zrady nedaji na sebe dlouho dekat. I kdy2 je jeho duch v jeho tele sebe vice stisnen, neptstava, piece ani na chvili volat po svetle, po svobode a po opravdovem

TakovY je stay moderniho sveta.

Podoba se gpatne vychovanemu mladikovi, jemut byla dana svoboda bez kontroly. Mel k udrZeni Zivotni rovnovahy rust! soueasne °berha smery, duchovnim i hmotnYm, ale vyvinul se jen smerem materialnim.

MilZeme si do jiste miry vysvetlit lidskou potrebou hmoty k udrZeni pozemskeho givota. Pokud mu hmota slou21, musi ji krotit, a aby to dokazal, musi ji vyrvat jeji tajemstvi, to jest zakony. To byl fikol vedy, dosahla podivuhodnych yYsledka, ktere daly popud k nejod yalnel gim nadejim i k neuskuteenitelnYm jako byl na pkiklad sen o ptemene sveta, v po-

alms I zemskY raj, kde by day splani viechny lidske touhy.

Zde v gak zadala prvni zklamani. Prod? Poneva& alovek byl tak pygny na sve prvni uspeelay nad hmotou, to se dal jimi oslepit a zapominal na dugevni stranku sve ptirozenosti. Byl to osudnY omyl, kterY nemohl znstat bez nasledkil a kterY take vyvolal v jeho celku velke porugeni rovnovahy.

Cloy& se rovnet pokusil vytvoilt s pomoci vgech tivla, ktere mu dala k disposici yeda, svet, kterY by nesloutil jinemu fteelu, net jeho moci. Co se mu podatilo stvoilt? Take kobylku?

Nikoliv. Kobylka nehraje site v tivoei gnem svete tadnou vyznadnou roli, ptesto je v gak piece jen organickYin stvotenim, majicim sve zakony, svou harmonii, sve charakteristicke znaky - alespori v odich ',teem& Bohutel svet, kterY se pokougi vytvotit moderni elovek, je hrozna, a neforemna vec. Kam dospel &ova ye svem snateni? K znicotneni lidske osobnosti ye spoleenosti, kde hmota kraal pied duchem, duch pied svedomim a kde svedomi, pokud je mu vUbec doptano sluchu, innyslrie opomiji Boha.

Nekteti lido" ztototriuji ducha s inteligenci a vyhrazuji jej za domenu tiidy pracujicich intelektualt. Jini hledi chranit "ducha a jeho prays.", hledice na ptiklad zamezit, aby chudY studujici musel behem syYch kursu umYvat auto v garatich. U jinYch posleze znamena duch - rozumovou poctivost, jemnost vkusu, umeleckOu kulturu.

Ani zde vgak nenajdeme te geni dnegni situace. Co tak nalehave potiebujeme a po 'dem tak nalehs.ve volame, je vira, je - neobavejme se toho slova - tajemstvi, 'dere by napinilo nage duge spolehlivou odu gevnelosti a diky jemut bychom piestali bYti ubohYmi otroky okolnosti, rozkogi, moci penez a stali se svobodnYmi lidmi, lidmi, majicimi odvahu i radost spinit svedomite, pros* klidne, pied Bohem i pied nagimi bratry take, ale yznegene poslani eloveka.

PREHLED NOrkCH CLENt ZA MESIC BREZEN 1938.

Rad B C D G H Safi Obnos 4 1 23 500 7 1 24 1,000 7 1 28 1,000 9 1 24 1,000 17 1 38 1,000 17 1 58 500 17 1 21 2,000 17 1 29 1,000 17 1 16 1,000 24 1 16 1,000 25 1 34 1,000 28 1 29 1,000 28 1 16 1,500 28 1 22 1,000 29 1 25 500 29 1 23 500 29 1 16 1,000 29 1 28 500 35 1 47 500 40 1 24 500 40 1 26 1,000 1 40 20 1,000 40 1 16 500 40 1 33 1.000 1 46 22 1,000 47 1 26 1,000 48 1 22 1,000 49 1 28 1,000 1 50 24 1,000 1 24 50 1,000 51 1 16 500 68 1 42 500 1 68 29 1,000 1 26 68 500 1 33 68 500 1 1.000 24 68 68 1 56 500 26 500 1 68 42 500 68 1 38 500 68 1 500 32 1 68 24 1,000 1 68 45 500 68 1 500 32 68 1

Ve sttedu, dne 13. clubna 1938.

68 20 1,000 68 16 1,000 68 46 1,000 68 47 1,000 68 22 500 68 24 500 68 28 500 68 45 1,000 68 1,000 22 68 500 54 68 500 23 68 500 41 68 500 47 70 1,000 26 81 31 1,000 500 81 27 81 47 1,000 41 500 81 1,000 84 16 500 87 35 1,000 87 26 500 91 16 1,000 91 17 500 91 16 1,000 92 54 1,000 42 92 1,000 16 92 1,000 28 92 1,000 33 93 1,000 22 94 1,000 31 94 1,000 22 95, 16 500 102 1,000 16 107 1,000 21 112 1,000 17 112 500 25 112 1,000 16 112 1,000 28 129 1,000 29 130 1,000 16 133 1,000 16 133 1,000 23 135 1,000 16 135 1,000 22 142 500 30 142 1,000 24 148 1.000 18 148 1,000 17 148 1,000 16 148 500 39 154 1,000 24 155 500 39 155 500 35 155 1,000 39 159 1 1,000 31 1 161 Pojiteno v tilde B - 33 Mena Pojigteno v tilde C - 55 eleml 8 ele:nii Pojigteno v ttide D 2 eleni Pojikeno v tilde G 2 eleni Pojigteno v tilde H Prtiunerne stall 27 let, 1 niesicu, vice.

Prilmerna pojistka,, $820.00.

Ptipojigteni: 37 1,000 24 1 1,000 44 1 68 2,000 1 22 112 1,000 30 1 130 DETSKI ODBOR Do 16 let.

20-lets. dolivotni. itad 2 x 4 9 3 1 47 x 1 49 1 56 68 1 112 2 x 1 133 138 1 154 2 2 1 161 Pojiteno v tilde doeasne do 16 let, - 13 dent.

Pojigteno v tilde 20-fete dokvat. - 5 elent.

S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 30. btezna 1938.

Obyvatele severoamerickeho kontinentu jsou podivni lido" a Spojene Staty mail ze v gech zemi nejvice paradoxt . . . Jsme nejsportovnejgim narodem na svete, a piece katdY podzim zaplati etykicet milionu Ameridant prinnerne etyticet dolaru, aby se divali na dvaadvacet hocha, kopajicich po htigti mid . .

Sta,vame se narodem divakti, a k tomu spivaji tti faktory: radio, automobil a kino.

Volna chvile, vice volne chvile bylo heslem vlady, ale zda se, ze na g 째bean nevi, co poe'it s touto vonou chvili . . . - "Atlantic Monthly".

Vgude v zemi lze ztiti, ze dobre pta.telstvi ma vetgi cenu netli vgechen nacionalismus.

Arnold Zweig.

Dvetaclevadesat procent detby slouti jen k utyrzovani ptedsudkil misto roz gitovani mysli.

Prof. Houston Peterson.

ZAHALEACi DOMINIA. Britanie bojuje o tiyot. KatclY misic rozinnoZuje sve letectvo o sto letadel. Zvet guje sve lod'stvo. Mechanisuje armadu. Dela si zasoby. Dava katclemu mull, 'Zeno" a diteti plynovou masku.

Zkratka dela vgechno, aby byla ptipravena co nejlepe na nejhork. Ale nezda se, to by to neja.k zajimalo dominia. KatclY obean v matesire zemi plati na obranu 45 dolaril roene, kdetto v dominiich jen desetinu teto dastky.

Ma-li bYti demokracie zabezpedena, musi k tomu pilspet vgichni spravedlivYm dilem. Spojene staty vyclavaji vice penez na obranu anglickeho sveta, poditaje v nej i Kanadu a Zapadni Indie, net desetkrat vice dominii.

Nebezpeei je troji. Nemecko na severu ohrotuje Evropu. Italie ohrotuje tivotni linii britskeho obchodu ye Sttedozemi. Japonsko rozbiji zahranieni obchod v 6ine.

Takto jsou ohroteny v gechny etyil east imperia. Ptedne je to Britanie. Za druhe korunni kolonie, spravovane ptimo Britanii. Za tteti Indie. A za etvrte tak zvana dominia, samozvane "staty" - Kanada, Australie, Jitni Afrika a Novy Zeland. Maji dohromady 28 milionii obyvatel, vice net polovinu Velke Britanie. Bilych je 21 milionu a stale jich pilbYva. Britanie se brani. Korunni kolonie, jako Uganda v Africe, nemohou udelat nic. Indie dela, co maze. Plati dokonale vyzbrojenou armadu, aby se chranila sama. Ale jeji pobteti chrani pied osudem 8anhaje britske vojsko.

Povinnost chranit imperium pada tedy na Britanii a dominia. Po prve je Britanie zranitelna. Tento malY zastavenY ostrov se stava jedinym obrovskYm mestem. Na moil mute bYt blokovana ponorkami. Ze vzduchu bombardovana jako Madrid. Britanie nestaei na to praci sama.

Postara-li se sama o Evropu, je pilligne dat na dominiich, aby si vzala na starost Asii?

Dominia jsou kratkozraka, sledujice sve ylastzajmy. Dejme tomu, to Velka Britanie bude ptemotena; co se potom stane s nimi? Jake "lod'stvo" mohou Novozeland'ane nebo Australane postavit proti Japonsku?

Ospalost a sobectvi domini je nezachrani pied koneenYm osudem. Trochu merle ospalosti a sobectvi by posililo ruce Britanie a pomohlo ji odyratit velkou katastrofu.

Spojene Staty se pilpravuji na v gechny motnosti - k malemu pote geni syYch poplatnikt.

Prot by Spojene Staty a Britanie mely hajit nekolik polonarodu, ktere si mohou dovolit platit si na obranu samy9 Daufam, ze ua nejste hezka, napsal jednou Bernard Shaw pani Patrick Campbellove. Nebot', dokud jste hezka, mute vas zbatriovat kdejakY blazen, a bYt zbotriovan blazny je 'Spatne pro duk. Ne, radeji zkatenou plet', zkatenou postavu, gestnact brad, kravi nohu a potadnou paruku net krasu! - "N. Y. World-Telegram".

Lena pritahuje civilisovaneho dloveka v pomeru k Uhlu, kterY tvoN jeji chodidla se zemi, jinYmi slovy jeji piltakivost je do urdite meze tim vetk, elm vy ggi nosi padpatky. Jestlite tento thel dosahne 35 stuprit, je ptitatlivost velmi silna. Poloha chodidla na zemi urduje nageni celeho tela. teny, ktere nosi nizke podpatky, nejsou piing ptita.tilive a snadno si chavaji svou eistotu. - Anatole France AT "0strov tuenakti."

Ve sttedu, dne 13. dubna 1938.

Odd? dopisovatelsI4 Dopisy, jet by obsahovaly neveene, nob zavadne polemiky, poiadatel ptedklada, ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Z M0.11 NAVSTEVY V TEXASU. Dallas, Texas.

Ctena redakce, mile etenatky a dtenati eohoto listu!

Prove jsem se navratila z moji dlouhe navatevy, ktera mne vzala dasu brzy celS7 mesic, kam jsem byla pozvana na gimi krajany z Hog t'alkove u Vsetina, a mnoha ptately ye Tor. Co., Galvestonu a Houstonu. Chci yam tedy napsati dojmy a zkug enosti z teto mile navg tevy. Ptedne chci podotknouti nea p o tom zdejg im texaskem podasi. Kdyt jsem mezi vas pied vanodnimi svatky zavitala, byl zde krasny podzim, o vanodnich svathich bylo zde tak teplo, to jsem se zde v Dallas u bratra na zahracice slunila. Byla jsem zvedava na dalgi zimu a na jarni podasi, ale zima se mne zdala tet velmi mirna, nebot' jsem gadneho chladu nepocitila, jen tenkrat, kdy2 jsem dlela navAte' you v Oklahoma City u moj pi lizne Karla Holika. Tam bylo potasi podobne na gemu v Evrope, i snih jim tam pada'. Kdy2 jsem jela z Houstonti pies Sugerland a Richmond v bicznu, bylo krasne teple padasi, vaechno se jit zelenath na polich bavina i korn ut vze gle, misty brambory jig ohrnuty, na zahradkach zelenina ut pine vyrostend jako zeli, tipa okurky, kvetinove zahradky v pinem kvetu, takte bylo radostne pohledet na tuto jarni ptirodu, ktera zde v Texasu v techto rannYch mesicich tak buji. Ale zda se, jako by si to ptiroda s lidmi zahravala jako kodica s mygi. Dnes, kdy2 jsem procitla, vidim padat snih a zimou jsem se jen chvela a radio hlasi, ge bude mrznout, a na zapade ze napadlo mnoho snehu a 86 csob to se ztratilo nada v to snehove chumelenici. A ja utikala vytahnout moje teple evropske gaty, ktere jsem hued v lednu na •same dno sveho kufru ulotila, a muslin se ptiznat, se dnes ponejpry jsem v tom vag em Texasu pocitila zimu, pied tim jsem se stale jen potilaaNeni to sbe g -nahtidkproy?Mjsmedoavgy • jaci lide, talcove podasi! Ale je gte to zde neni s tou zimou tak hrozne, hor gi to mivame, a zvlag te tam, kde ja, bydlim, na tom kopci hory Jaronove, ktera je ve vy7g i 80 metro nad ostatnimi vesnicemi, tak mivarne nekdy tak krutou zimu, ze jak jsme hlavu z chalupy vystreili, hned uai neb nos umrznul, a snehu nam nekdy tolik napadalo, ge jsme i kolikrate celY mesic se nikam nedostali; napted jsme si museli testy lopatami prohazovat, kdy2 jsme se cbteli dostat do dvora. A prove mne pti gla vzpominka jak jsme v race 1929 jeli na 8tedrY weer do kostela do Hogt'alkovy. Bylo tenkrat napadanth° mac snehu, ledva isme korimi na sanich projeli, a snih stale padal, takte net jsme se bylo ho jegte vice, takte jsme nemohli • ug najit cestu, po ktere jsme jeli doia; ale men jsme pekne, silne, vrane kone a dobre sane, tak se jelo celou silou. Ale asi 200 krokti od nageho staveni jsme piece uvizli, nebot` jsme vjeli do velike zavele, ze ktere se naae kone nemohli dostat. Ted' jsme zastali v torn snehu treet a zdalo se mi, te jsme nekde na vitr nam jen bil snehem do ,oei. Na g pacholek, ktert s nami byl, se tim snehem pustil a brodil se ag po hlavu, jaksi se dostal k na gemu staveni a ted' v gichni co byli doma, deveeky i pacholci wall lopaty a museli nam prohazet cestu, abychom se dostali &mt. A byla 1 hodina ✓ noci, kdyt jsme se doma dostali, jinak jsme r c2 teprve ty tam meli zmrznout i s konmi. ditky, Mere musi chodit do gkol v, a jsou i 1 hodinu vz&lene od na gich vesnic. Takove ubohe deti mnoho zaaivaji net se c lostanou tirn snehem do gkoly. Ty se nernaji tak jako ditky 7dej gi, ktere maji nektere asi pal mile, a to je rodide zavezou autem do gkoly. 6, bYva to nekdy dlouha, netprosna zima, ktera nema

VESTNiK lovani a trapi nas i nekdy pet mesica a nemagem se dodkat toho tepleho slunidka, ktereho vy zde mate as nazbyt, a netrpolive ocekavame ptichod jara a ty vesele svatky velikonodni.

A kdyi jsme gated temi velikonodnimi svatky, chci yam ptipomenout aspori nektere zvyky, ktere se pti techto svatcich tam odbYvaji, a na ktere si vy vgichni, kteti jste tam zrozeni radi vzpomenete. Na ZelenY dtvrtek se zavati v kostelich. zvony a rozvaai se a.2 na Bilou sobotu o Vzictigeni Pane. Co to maji ho gi radosti, kdyt mohou behat po vesnici s jejich repotaky a klapaelcami, s kterYmi zvoni klekani.

Na VelicY patek v gichni vCiici, easne z Tana utikaji na potok, umYti se studenou vodou, aby byli celY rok zdravi a derstvi. Na ZelenY etvrtek i VelikY patek vaichni vetici chodi po oele dva dny do kostela ku sv. hrobu a uctivat uktitovani Pane. Je gte za starehta Rakouska, vtcly na zelent etvrtek veder cisai Frantitek Josef, urnSrval nohy dvanacti nejstaraim starcum z mesta Vidne, na znameni posledni yedate Pane s jeho dvanacti udedlnky. Na Bilou sobotu se odbYvala velka, slavnost VzIctigeni, kde neschazi hudba a drutielcy v bilYch .thvojich. V pondeli velikonoeni se oslavuje mrskadka dill glehadka a maluji se vajieka. Vgechny deveata maji strach, ze jim chlapci ptijdou skoro rano• naglehat tatarem. Nekde je zvykem polevat vodou, a proto se katcla uzamkne na nekolik zamka do sve konrarky, ale chlapci se na ne musi dostat, kdyby men kominem prolezt, pak jim patadne vy glehaji, jak je dopadnou, za to je devdata podastuji dobrou kotalkou nebo slivcvici, a ka gdY dostane malovane vajielco. Mill krajany, bylo by toho mnoho, kdybychom vgech tech nagich zvykti melt vzpomenout. Vgechny ty radosti nam ptina gi pHchod jara, a neni snad nikde jaro tak krasne jako v tech vesniekach, ktere jsou ponotene mezi lesnatYmi kopci, a tam na 8umave nebo v Krkonogich, na hate Ripu u Prahy, kde kvete tolik snetenek, a kde prvni Oech stanul a zvolal: "Jak krasna jest zeme tato!" A vette, ze Clo y& nema nikdy ye svem nitru tak hlubokeho citu jako kdy2 se jaro probouzi k novemu tivotu. Ja, jsem se po to dlouhe zime ni• krasneho jara tam u kdy nemohla doekat toho nas, jak toutebne jsme dekali at prvni gpadkove, to chlapci s radosti jim chystali budky na stromy, a pak pi'ileti na ge mile vlagtovky. A toutebne jsme dekali, at ozve se hlas kukaelcy, kterY tak krasne se temi lesy ozYva, a honem katclY pceita kolikrat mu ponejpr y zakuka, tolik bude roka na svete. A tenkrat jit si nage deveata zpivaji: Zakukala getulenka v lese °bake, zaplakala ma panenka doma v komoie.

Prod pak plade g a natika g kclyt ty budeg ma, ag kukadka o vanocich tii krat zakuka.

Jedlove a smrkave stromedky vypudi k novemit givotu a yydavaji vani jara, rozkvetou tte gne a jablone, a cot fialka a konvalinka v lese, a ty naae krasne antenky a petrklie. Rozpukne dtin a buk svou krasnou zeleni se pygni nad ostatnimi.

Mill krajane, co yam tote na ge jaro tam doma ye vlasti ptipominam, derou se mne slzy do °di, a ja si vzpomnam tam domil na tou nagi milou vlast', a vy vgichni, kteii jste vlastenci a jen trochu narodniho citeni, vzpominejte se mnou, nebot' jsem vyru gena z meho klidu, ae jsem z toho i onemocnela, kciy2 slygim ten rozruch v nagi vlasti, a ja jsem tak vzcialend od svYch milYch. Za meho pobytu zde se snesly Berne mraky nad deskoslovenskYm narodem, a znate jit v gichni nagi situaci. Na ge telce vybudovand vlast jes topet ohro gena nemeckYm neptitelem, kde se jedna o jeji byti di nebyti. Projsern tetkou svetovou valku, mela jsem tam vice jak 4 leta sveho mantela a 4agvagry, bratry meho mantela, kde jeden padl na ruske fronte, Tomeg Nevola. Byla by z toho velka kniha, kdybych yam mela vypisovat co vaechno jsme zatili. Ja jsem tenkrate sveho mantela dvakrate navgtivila na fronte. Jednou v Srbsku a pa druhe v Italii, kde se 'Zadna, druha, tena nemohla dostat, ja jsem se piece dostala. Nic mne tak nemrzi jen to, ze tam mama tolik politickSrch stran, ale ja doufam, ze kdyby pilau

Strana 5 nebezpeei, te na g narod se semkne dohromady, a pajde za jednim diem. Nedame se, my se rebojime. A ptala bych si, aby si katc1S7 tam doma uvedomil, co napsala R. Slamberova-Seykorova pH pohibu na geho tatieka Masaryka: Mleeni.

Tajemna lesni testa vede k m1STnu po cele ceste sly get jenom stromu gumeni.

TakovY klid a mir zde vladne, takove mldeni, ze kaldt hne y to razem zchladne i bolest onemi.

A kdo je Oechaslo yak, katcIS7 si uvedomi, jak velkSr je narod desky, jak slavne piedky mama, aby ne nestalo a nebyli °pet na Bile hate.

A ponevadt chci zaslat tenth dopis do Hoet!alkavy, kde tije meho manaela bratranec, 8tepan Novosad, kterY vede velkou politickou stranu, prosim ho, aby verne a spravedlive hajili vlast' v padu nebezpedi.

Vzpomerite si vgichni tam doma v Hogt'alkove, s jakYm nad genim a radosti jsme oeekavali piijezd na geho prvniho presidenta T. G. Masaryka, nyni jit spiciho yeenYm spanker, a kterY byl pied valkou zvolen za poslance, za nage Valagsko. Vzpominam si jak jsme tenkrat stall na rozcesti mezi Jablunkou, Ratibotem Vsetinem, s kvticemi v rukau jsme netrpelive deka:1i at spattime aspon na par minut nageho osveboditele, kterY mel piijeti od Val. Mezitiei, pies Jablunku na Vsetin.la bych yam videt to nad geni valagskeho lidu, se nam osud dopral aspori na chvilku pohledet v jeho milou, usmevavou tvat, a provolat mu slavu za jail- obeti, kt(?re nagemu narodu piinesl. Devdala v krojich mu .na.hately kviti do jeho auta, a on se irbiral spokojene dale ku Vsetinu, kde ho nadSene piivitali obdane mesta Vsetina.

Na konec se vam chci pochlubiti, jak js-m se mela moo dobte na navateve u mojich kralana. V nedeli v noci o 2 hodjnach jsem vyjela s detmi Karolinkou a Janem Nevolou z Ennis do Fort Bend Co., napted kme navgtivili pi. Frances Palatovou, sestru zesnule Avagrove Nevalove, kde jsme zustali na obed. Po srdeenem uvitani s ni a jejimi "detnal, ktertch ma Best, a po obede jsme v gichni sl-r -lenvyjikrodJaZemn,bylo sjetYch mnoho krajana a krajanek, ktetj se ehteli se mnou sejiti, a kde nam byla ntipraaena tudna. hcstina. Bylo nas celkem 35 osob, a kdyt se chteli v gichni najist, muselo se ttikrat zasednout kolem stolu. Byla tam zastoupena cela, rodina Jana Zemanka, totia synove a deery a dye sestry Jana Zemanka, Karolinka a rodina Vernerova, Boling, Jan Sabr gula s r-dinou z Wallis, Josef Valeik s rodinou z Guy, Frances Palatova a synove a mnoho jinYch, jicht jmena si jit nepamatuji. Nav gteva byla velmi veseld, a vgichni jsme se citili jako doma ve vlasti. Jan Sabrgula a Josef Valdik a Jan Zemanek byli tak veseli, nebot' si vzpominali na sve mlacii, ktere tam doma v Hogt'alkove prolili, a co tam za mladi vgohno provadeli, a bylo vzpomenuto snad v:s'ech lidi tam doma tijicich, take tam bylo vzpomenuto vaech divnYch jmen, jake Ho g -Valkov iput,nklad:Hjogy ‘ tepkova, Dvacatin, Fojtova hora, Uherdaci, u Malina, u Galetti, Niva Vidanov, Palenikovy paseky, Dama gek, Polomka, Marugka, Seleach, Lucky a jine a jine.

Bylo radostne pohledet na tyto hogt'alkovske krajany, kteil zde tiji jit mnoho let, jak pti vzpornince na jejich domov, katclY aspen 0 10 let omladnul. Neni jim zde zle, maji vgichni pane zatizene farmy, dodelali se svYm .m pekneho majetku, ale vzpominka na domov je piece jen sladka.

Druhtm dnem jsme nav gtivili rodinu Vaclava Vernera, kart ma sestru Jana Zemanka, a tam te2 bydli druha svobodna sestra Karclina. Po dobrem cbecle u Vernert, kde nam ;ptichystali peeene kachny, "jako v America", co? Spoleene s rodinou Vernorovou jell jsme nav gtivit Josefa Zernanka v Blessing, a rodide pi. Joe Zemankove Hufovi. U Josefa Zemanka jsme se zdr tell pozde do noci, nebot' Joaka chtel vgecko vedet, co noveho v Hogt'alkove, a ja vykladala, at me v krku rozbolelo, a ta g o dobrY smith nebylo potit.Rodina Zemankova je v HoSt'alkove

Strana 6 ciosud v &bre panted, nebot' tam maji jet dva bra try a sestru, a jejich otec, dlouholety starosta oboe HoSt'alkove se tam zasloutil cestne jmeno.

Pri tato ceste jsme se zastavili v New Gulf, kde nine bylo synem Viii Zemankem, kterY je 1-1111 zamestnan, ukazano dolovani siry, cot je velmi zajimave zveded, jak se tato sira dobY 1 .1. a odesila do celeho sveta. Tketim dnem isine Si zajeli navkivit stareho zdejkho osadnika nag eho krajana Jana Sabrkilu do Wallis.

Tani se clock seka cela rodina Sabtkilova, nebot' rodina •Sabrkilova urea 13 deti a 12 jich Zlje, nekteh jsou jit tenati a vdane, jen asi 4 jsou svobodni, take v gichni byli ptitomni a ,eke mnoho jinYch ptatel tam ptijelo. V gechno nnena si ji g nepamatuji ,ale uvedu alespori ty c,3, vim: Rodina Frenk Petrusek, rod. Willi vakokova, Fr. Schodek, rod. Fr. Sabaulova, Step. a Joe Vakeek se tenou, rod. Leo. Janova, se Sealy, rod. Karel Petruskova, stryeek Stepan Valeik, p. fatal' Joe MildovskY, pi. PSenoikova, FranciS Palateva a syn Ed, rodina J. Zemankova, rod. Jan Jutikova, Henry Koym, Ed. Kocurek; neschazeli nam jen tenich a nevesta.

VSechny si jit nepamatuji a musite mne prominout koho jsem vynechala. Ph velke hostikterou nam pfichychystaly d ye dcery Jana Sabrguly, ktere jsau jeke svobadne. StrYeek Stepan Valeik zazpival nom evangelickou piseri -Slava bud' Tab & . Bate naS, i svate dekovani", a na konec vkchni spoleene zazpivali "Kde mov mrij." Bylo na podiv, ja.k,statedek Valeik ina v jeho stati jeSte takavY peknY hlas a pamet', nebot' jsou to jit leta, co odeSel z \,y, co tuto piseim zpivaval. Velmi ra.da jsem si pomluvila se strYekem Janern Sabr gulou; ma \viral peknou farmu, a videt, to se napracavali, net se toho majetku dodelali. Jen to se citi opuSten, nebot' ztratil svoji mantelku, kterou velmi Po kra.sne zabave jsme se vkchni rozjeli, a rodina J. Zemankova a Frances Pallatova a syn Viii Zemanek a Ed. Pallat mne dovezli k nak zname krajance mile pi. Rosi MikeskoveTruksove„ kde jsem se pak s rodinou Zemankcvou a Fr. Palatovou srdeene rozloutila, a zristala jsem u rodiny Truksove. U teto rodiny se katdY musi citit dobte, tiji spolu jako dva holoubci a u nich se uplatnila phslovi, to ka kvete v katclem veku. Veeer nas navativily dcery p. Trukse i s manteli, jeden je privodu Nemec a druhY AmeriCan, kde, jsme se pozde du noci dobte poba,vili.

Pak mne zavezla p. Truksova se synem Ant.. k rodne Trneakove do Sugarlandu, a na ceste jsrne navkivili pani Havrlantavou v Sugerland, dceru druhe sestry p. Truksove. Kdyi jsme ptijeli k TrneakovYm, to jsem ptijela do to prave HoSt'alkove, nebot' vkchni, ktere jsem zde potkala se neco zmenili, jen Step. Trneak si udrtel tu pravou podobu i jeho Lena Johanka, rozend Uhtikova. Citila jsem se u nich jako doma, a meld jsme si toho mnoho povidat, neloot' Step. Trneak ma tam jeS'te bratra a starou matieku, ktera, na neho east° vzpomina.

Stepan mi ptinesl udelanY vrlak z vetvidly, o kterem jsem tolik horovala, a my se druhY den dali do vateni htibove maaky, a jak by ne, vtclyt' ty htiby byly nasbirane v hate, kde se tam filth, nad Trneaky. U rodiny Trnealove jsem se setkala s rodinou BrodeckYch, sestrou 8tepana Valeika z Houstonu, a spoleene jsrne si zajeli na farmu krajanky F. Horalove, rodaelta z Ratibote, ktera nas uhostila dobroti yaeinou a ukazovala nom svoje pane haspodatstvi, na kterem hospodati jen s detmi, nebot' jest vdovou. Po naS'em navratu nas u eakri navSitivila rodina Havrlantova a sestra Dana.• Ha.vrlanta a rodina BrodeckSch, .

U rodiny Trneakove jsem trocha onernoenela, dostala jsem silnou horeeku, a mela jsem aba,vu, ae to se mnou nejak S'patne dopadne.

Ale Johanka Trneakova mne tak opatrovala jako moje vlastni sestileka, a ja, jit druhYm dnem jela s rodinou Trneakovou navkivit pi.

Doslichovu v Galvestonu., rozenou Marie •Gay endova, na horriance u Ho g t'alkove. Tam jsem se s rodinou Trneakovou rozloudila, a zristala jsem u rocliny Doslichove. V Galvestone jsem se

VESTN/K zcirtela se 4 dni, a ph tete r.a.vSteve jsem poznala opet nekolik nakch krajant, ze kterYch mho nejvice utkvely pi. Stanovska a pi Churnchalova, kde jsem s nimi 2 veeery stravila v Sokole, kde deti eeskYch rodieri nacvieoval p.

Kadlec. DceruSla pi. Stanovske mne a pi. M. Doslichovou povozila po Galvestonu, kde jsme videly v'Sechny zajimavosti Galvestonu, vile...Ste jest krasne tam kolem mote a to mnotstvi oleandrri, ktere v galvestonskYch ulicich tak nadherne kvetly a to mnotstvi palmavYch stromu, ktere tam vSude uvidite. Pti to phietitosti jsme navkivily galvestonsky hititov, na kterem odpodiva naSe krajanka Johanna Janeikova, z Hak'alkovy. Pak jsme se vratily k pi. Stanovske, kde jsme i s Mr. Tkadlecem spoleene pavePani Stanovska je verna pracovnice, pro nag naiad, zdar budit jeji praci.

U p. M. Doslechove jsem se zdrtela jeke nekolik dni, nebot' jsme si mely tak mnoho povidat, a pak mne pi. Doslichova a jeji dcruSka Evieka, zaveziy do Houstonu, kde jsem pak tet navStivila mnoho krajant. Asi 4 dni mne hostila rodina Step. Valaika, mistoptedsedy S. P. J. S. T., a kterY zaroveri jest ritednikem na hlavni poke v Houstonu. Pi. Valeikova, jest velmi mila a phjemna, a nikdy nezapomenu jejich srdeeneho pohostinstvi, kde mne pc) dva dny vozili a seznamili mne se vkm v Hailstone a okoli. Za meho pobytu v Houstone jsem mela crest poznati rodinu Dr. Holluba, naSeho deskoslov. konsula, a bylo mi velmi mile, to jsem z jejich stanice mohla si po tak dlouhe dobe poslechnout nas eeskY rozhlas, ktery byl vysilan v 8 hodin veeer z Prahy a vojenskou hudbu, ukoneenim "Kde domov eemt jsem touhou po svem domove zaplakala. Zaroveri dekuji rodine Adolf Valy, to jsem aspori na kratiekou dobu je mohla navStivit a je poznati. Dekuji rodine Glojserove a rodine Viii Fojtot* to, vS'echno co pro mne udelali, zvlake rodine Karel Glaserove, nebot' Mary je ke me jako by byla mcji sestrou. Bylo mne rnilYm setkati se v Houstonu s Skrlovou z Grosby a rodinou Baletkovou z Houstonu, pak rodinou Teo. Valouchovou a Simonovou a rodinou Kortlovou, jen nine mrzi, ze jsem tyto posledni vS'echny nemohla jit navkiviti, nebot' jsem se musela jiz navraitti do Dallas, abych se phchystala ku sve dalk navkeve moji ptizne do Taylor, Texas, na velikonoeni svatky..

Naposled vy vkchni, kteti jste mne ve vakch ptibytcich tolik mileho pohostinstvi za Vaechno z hlaubi srdce sveho dekuji, zvlaSte vy hoSt'adkovki krajane, a ptala bych si, bych vas mohla jednou take pohostit doma, v to nak HoSt'alkave. Vain vSem volam: Na shleR. Nevolova. danou!

Houston, Texas.

Ctena redakce a etenati!

Jit tuto nedeli nam nastavaji velikonoce, kdy jest zvykem, to se katdY hledi vyparadit co nejlepkho ma, nebo novY ribor, ale mame ,obavy pakli nam to poaasi bude blaznit, to katdY radeji vleze za kamna, totit jestli jeSte jsou ve svetnici. Mnozi se jit potili a mila kaminka vyhodili, ale daufam, to se nam to do nedele vyeasi, nejen proto aby ti co maji novY "mundur" se mohli vyparadit, ale proto, ae od tadu Pakrok cis. 88 jest patadan "Easter Hunt", pro ty male i ty velike vespolek. Chcete-li se pobavit, tedy se srieastnete nak vYpravy. Zde vam dam nekolik pokynri: (1) ptesne ye 2:30 se vyrazi od tadove budovy a deti, ktere nemaji jak jeti, tedy se dostavte k sini a tam ut se postaraji o dopravu vak na misto honby.

(2) Kdo najde nejvice vajieek, obdrli 'prvni cenu. (3) Nekolik vajieek bude zabarveno jistou barvou a budou oeislovane; kdo tyto najde, drti take .cenu. Paldi jeke nee° budete chtit vedeti, tedy se yam to objasni at na mist& PMtele dostavte se v hojnem poetu na prvni Easter Hunt, potadanY fadem Pokrok cis. 88, v nedeli 17. dubna odpoledne.

Kteti se zajimate o to jak asi ten zajieek ty vajicka maluje, tedy se dostavte v sobctu yeder do sine a my vas ut- zamestname.

Take tnajoya slavnost se kvapem gram jest jit celY vypracovan a daufame, te,

Ve sttedu, dne 13. dubna 1938. navgtevnici budou spokojeni. SestrY faclifna tuto slavnost prosili hedvabnou poltrYvkii; v posledni nak schrizi, do ktere se nas seal °24; jsme take udelaly kus prace, silt' take zaclony k utivani na jeviSti ph divadle a utily jsme troje po dvou parech. Tato prekta Pb.h krYvka prodana bude na listky poi 10 c-a-Zii tech 10c mate pkiletitost vyhrat: (1) nou pokryvku, (2) hatkovanou deeku, (3) kvetinu v kvetindei, (4) to same. Tedy indite; le mate nejen jednu, ale etyti ptiletitosti. Material na pokrYvku darovala sestra Hankova a kvetiny sestra Bila. Jsem jista, ze az polutikti uvidite, ze yam srdieko radosti poskoei.

Nekolik nak piatel na majovou slavnost mezi nami jit nebude, v tu dobu jia na nas budou vzpominat v to flak. Praze a my na ne; pojede pi. Hanusova, pi. Dixonova, pi. Rulikova, Mae Rulikova a mantele Hokcovi. Ptejeme Vam vSem 'St'asthou cestu a navrat.

S pozdravem a na shledanou na velikonoce, za zabavni vYbor: F. J. Olexava, ml.

DIVADO NA MORAVIL Moravia, Texas.

DramatickY kroutek na Moravii sehraje divadlo v Nedeli velikonobni, dne 17. dubna. Arad se bude "Vesnieka pod 8umavou', vesela•10peretka ye ttech jednanich a jednoaktovka: "KoktavY a hluchY". Zaeatek v 8 hodn veeer.

Vstupne jenom 20 a 10 centri. Vaichni jsou uctive zvani. 6isty vYnos ve prospech Divadlo, jak doslYcham, je velmi pane avesele a zajiste nebude tadnY litovat kdo se destavi. Za male vstupne se pobavi vice jak na pohyblivYch obrazcich, kde musi platit vstupne. A potom take, toto hraji nak hole, kteti obetuji na to eas, jezdi do zkou:sek at 15 mil daleko. Nejlepai odmenou za jejich namahu je, kdy vidi akolu napinenou, to se jim to ipotom dobte hraje Stale napominame naS'e mlade lidi, by se ueli oesky, potadali Ceske zabavy, a tak kdy nee° potadaji, pak jim . :do katme, to si toho vatime a.hodne jich v tom podporujme.

Poeasi, co toto pisi, mame mizerne. Fouka several jako o vanocich, bavina ut je prye a bude muset bYti seta znovu, tomatesy jsou lamany a spaleny vetrem, a korny se take krei a pak-li toto icadeni neptestane, bude se muset asi take ptesevat. Ono toho Inmate v'S'echno ma rade. Vlada kale omezovat a ono to ut to poeasi to omezilo samo. Inu, jakpak aby farmer nezbujnel, kdyby se mu dobte vedlo.

Cot, farmati, abychom sli take na sedaci stavku? Co o torn soudite?

Farmak.

S pozdravem, PODEKOVANi. HlubokYm talem sklieeni a zarmouceni oznamujeme nakm ptatelrim a znamYm, ze se Panu Bohu zalibilo povolati nakho mileho mantela a otce z jeho take nemoci tam na veenost.

Ptedne dekujeme naSemu dp. Nesvatbovi za navkevovani ho v jeho nemoci, za Atechn jemu podavanou a ptipraveni ho na vednost a za vykonani pohtebnich obtadri jak v dome smutku tak kostele a na hititove. Panu Cmajdalkovi a zpevakilm za jejich krasnY zpev. Dale dekujeme prateltim a rodine za modlitby v dome smutku. Diky hrobakarri, panu Janu Vesel,. kovi za upraveni jemu hrobu a doeasneho ka, dareum kvetin a -dem tern, kteti ho na posledni ceste doprovodili. Dale dekujeme:H1.-0= isadovne S.P.J.S.T., ku ktere na g mil' ptinaletel pies 22 let, za rychle vyplaceni jeho pozu-stalosti bratrem tajemnikem Peter .Poneikem od tadu Vernost : Cis. 51., ku kteremu patril, a dale Viern tem, kteti jakSrmkoliv zptisobem byli' natiornoeni v na gem:: zarmutkmDiky Vain vgern a 311 Vant-to-bdpia4,:O tichou soustrast prosi Cecilie Ilubenak a Ajtiky.

Rad Pokrok Flatonie, cis. 103.,.Flatonia., Texas, Ujednali jsme, Cteni bratti a sestry! misto tteti nedeli, na kterou letos ptiPe,daii Velikonoee, budeme potadat 114§1. tadovog dubua,_7;'schiai at etvrtou nedfh, S br. pozdravem, F. 3. Fojtik,

Ve sttedu, dne 13. dubna 1938.

VESTNIK

Houston, Texas.

Ctena redakoe!

Prosim, za uvetejneni techto nekolik v kterYch chci podekovat sestram tadu Pokrok Houstonu, za tak mile pkekvapeni, ktere nam nekolika , sestram udelaly, jedoucim officielni vYpravou, potadancu Americkou Obci pokolsjcou lodt -"Queen , Mary" Cunard White S‘tar:Line,:27. dubna vyjigclejici.

Jedou: ses. Tom Ho gkovi, ses. Rrigena Hanu.s a jeji ..dcera, ses. Ra gena Dixon, ses. Johanna Rulik a jeji dcera, Jennie Mae z Houstonu, a pi. J. Von Benken a pan T. Fuerchner z port Arthur. Ta,k je videt, ze smutno nam po ceste nebude.

Piigly jsme totig do schtze, bychom se poclilely teg na progivani pokrYvky, ktere, ma bYti vydratena na majove slavnosti a proto rile netu:sice za staleho hovoru a veseleho smichu jsrne se Cinily, ani jsme zpozorovaly, ge se nekolik sester •vytratilo, aby ptipravily no, still.

Za malou chvilku nas v gechny volaly ku stou, ale pii pohlednuti na prosttenou tabuli ji g se dalo tugiti, ge jest to nee() jingiho neg mivame v obyeejnou schilzku, jig ta nadhenia kyt.ice uprostted stolu krasnYch a ne gnYch kvetri nem vegtila nejakk svatek, diky sestte Fr. Bile, a ty rozliene lahudky, jimi g byl still obteikan, jak jen deske'kuchatky dovedcu — to g stalei za podivanou (vlastne za ochutnani).

Kdyg jsme vgechny zasedly na sva mista, v jakesi svatedni nalade, za pfivitani nas vgech sestrou ptedsedkyni pi. Vlastou 8Vastovou, pfednesla k nam sestra Fr. Olexovo„ ml., kratky ale uptimnY proslog, na rozlouCenou, bychom se do stare vlasti St'astne dostaly, a Oily tam vge k nagemu nejlepgimu ptani, ze zde na nas budou sestry vzpominat a aby ani my jsme neiapomnely.

Vetim pevne, to tak , mile chvile, ktere jsme lehko nezapomeneme a mezi vami ztravily ge s radosti se mezi vas zase vratime, obohacene rotilidnYmi dojmy. Byla bych rada s€stie Olexove a vgem sestram, podekovala delgim Prnslovern, ale jak jsem chtela zadit, cosi jako by mne zaCalo gkrtit, tak ge jsem se zmohla Sotva' na dve, tti slova a kdy jsem pohledla na sestru Hanusovou, videla jsem jak kloni hlavu dolt, by schovala sizy, ktere se ji draly do ogi. Zajiste se ji del° podobne jako me, Tez sestry Anazt. Hotkove bylo vzpomenuto, ktera se pro neodkladnou zale gitost nemohla dastaviti.

Byl to skuteene zase jeden krasnY okamgik v mein givote, na kterY jiste nezapomenu, treba to bylo trochu dojemne, je videt, ze mane piatele, a tech si ma elovek va git, jak se kika: "DobrY ptitel nade vge".

Srdeene diky sestte Olexove a yam vaem, sestry, ktere jste se dostavily a nem ptaly St'astnou cestu, a hlavne aby se chmury, ktere nad nazi starou vlasti stra gi, zase roze gly, by z nich nebylo gadne hromobiti. To jest jiste pfani vgech. — Na shledanou!

Johana Rulikova.

set do civet./ tisic studenta a v3dite tit z dvaceti devet vyvolenych z okolo dvou tisicu a tito byli z nageho noveho Pokrokoveho Oeskeho Klubu (Progressive Czech Club). Na g klub je velmi pygnY na tyto studenty, kteti udelali letos "Phi Beta Kappa". Tito studenti jsou: sl. Eli gka Pokorna z Taylor, pan Alvin Marchak z Rogers a pan Albin Fojt ze Snook. Take mezi prvnimi rogniky (Freshmen Honorary Fraternity — Phi Eta Sigma) byl vyvolen jeden na g student, Daniel Hegar z Temple.

Jestli jste nekdo poslouchali radio v sobotu veder od 7 do 7:30 hodin ptes stanici KNOW, Austin, tak jste sly geli nage mugske Ceske kvarteto. Toto kvarteto jest ono, ktere Toni zpivalo na "Pontiac hour" pies "N.B.C. Network". V tomto kvartetu jsou: Albert Van gura, Alex Pokorny, Johnny a Theodor Barton. Tito ho gi Casto zpivaji pies stanici KNOW a po cele universite na programech.

Vim, 'Se vsichni jste nedostali universitni Casopis, kterY byl o universitnim vyrodi "round up" a byl poslan do Texasu, tak aspori neco napigi, co bylo v nem. V tomto eisle "Daily Texan" bylo napsano o na gi universite a nejvice o sportech. Vy, kteti jste dostali dislo tohoto universitniho Daily Texan, byli jste asi piekvapeni, ge nag novY deskY klub (Progresssive Club) byl na prvnim miste mezi v gemi kluby na universite. Letos ho gi nageho klubu vyhrali "championship" cele university ye "volleyball" a hraji na "Fite Nite", na kterem bylo ptitomno pies osm tisic lidi. V tomto sportu bylo pies gedesat drugstev a nage bylo nejlepgi. Nejen hogi, ale take deveata umi dobre hrat "volleyball". Obdrgely druhe misto na universite mezi deveaty, ale kdyby sl. Ruth Matejek nejela domri a sl. Eligka Pokorna nebyla nemocna, kdy hraly tu posledni hru a site pro "championship", tak jsem jist, ze by take dostaly prvni misto, a pak by nag klub pkevladal ve "volleyball" na universite. Na g klub take vyhral prvni misto v "handball team". Ted' se hraje "baseball" a doufame, ze vyhrajeme "championship", protoge mame letos dobre dru gstvo. Take doufame, to na konec roku zristaneme na prvnim miste mezi kluby a obdrgime stiibrnou trofej jako nejlepgi klub na universite ve sportu.

Oegti hogi, kteti ptinale gi a hraji pro Pokrokovy CeskY Klub a dill prvni misto ve sportech, jsou nasledujici: Joe a Daniel Hegar z Temple, Floyd t'asnY a Tom Lo gt'ak z Crosby, Frank a Leon Kallina z Garwood, Joe Osoba a Eugene Rogers z Austin, Clem a Tom Novoaad z East Bernard, Irvin Pagach z Burlington, Albert Vang ura a Joe Svadek z West, Albin Fojt ze Snook, Alvin Marchak z Rogers, Robert Vag ek z Dallas, Victor Kadanka z Corpus Christi, Jerry a Leonard Svajda z Wallis, Alex PokornY z Taylor, Eugene a Rudolf Slova gek z El Campo, Theodore Barton z Granger, Frank Krejci z Weimar, Arno gt, Rudolf a Frank Horak z Caldwell. Take 'name elyti z Novell° Yorku a sice: Vincent Wrohle, Chester Fronzcek, Stanley Eliasz a John Panek z Perry, N. Y. S pozdravem, Frank Horak, fiditel sportfi.

PokrokovY CeskY Klub na Texaske Sta,tni Universite v Austin.

Mnoho nagich deskYch lidi se pta, co se stalo s nagim novYm deskYm klubem na universite.

Neco napigi, ale to bude jen jako zprava, co se zde deje a to jen, proto ge jsem byl gadan, abych neco napsal. Vim, ge nag deskY lid nezajimaji zpravy o na gich schfizich aneb na gich tan• ,atd., protog e kdo chce-veclet, jak tam jakYsi Marchak aneb Hegar zazpival, aneb Horak promluvil, aneb jestli studenti tam kdesi tancovali, my studenti doufame, ze takove zpravy o nagem novem eeskem klubu ani ptatele nebudete muset cisti. Jestli takoveho neco vas etenati zajima a piejete si new takoveho videt aneb slyget, tak budete muset nejak jinak se to dozvedet. Mo gna, ge nekdo nekdy neco napike na tado-st Ted' yam musim neco povedet.

KatidY rok z graduantil v tom roce universita vyvoli od dvaceti do tticeti studentri, kteti jsou Ve, atudiu nejlepgi na universite a zvoli se co '1-Honorary Fraternity — Phi Beta Kappa". Letos-universita vyvolila dvacet devet studentfl a *teal teini atudenty byli tti student, kteti path

Rogers, Texas.

Musim aspen easteene scleliti naAi Ceske yetejnosti, jak se nam vyda "HumoristickY vedirek". Ad nav g teva nebyla tak velika, zdali nasledkem chladna, ktere tu nedeli weer bylo dosti citelne, neb zda jinn ptidina, nevim, ale veeirek jsme melt velice peknY a zabavny a to hlavne zasluhou br. organizatora a cviditele Tkadiece, kterY svym.i vYkony na jevi gti, .obecenstvo nekne pobavil, take se hodne nasmalo, a vetim, ze budou na br. Tkadiece dlcuho vzpominat. Te g i nage Seatonska sokolska lednota viele dekuje bratru Tkadlecovi za ridinkovani pti nagem veeirku a te g za, praci vegkerou, co u nas vykonal a te gime se °pet na mile shledani s nim. Tam, kam br. Tkadlec zavita, jiste bude rad tiden a pkeji yam vetgi naVatevu net byla u nas. Ti, kteti se na na g yeeirek nedestavili, maji opravdu eeho litovati, neb by se zajiste byli dobie pobavili. Take na ge =Mi.na, ktera, sehrala "Nepodatenou gkolu", pane se zadrg ela a jak pekne ptedstavila ueitelku na g e Ellenka Klusaekova, ktera si skuteene jak prava ueitelka poeinala. Ka genku v Praze, roztomile ptednesla Lidunka Klinkovska..v ktere Vyrtsta znarnenita hereeka, niem•nk

naiemu-khibiL KetdST rok graduuje od pataliet

Strana 7 ne ptednagela i jeji mladsi sesttieka A.12.ieka.

Take ye vYstupu "Kdo, ma pra,vdu" se znarnnite zadrg ela Ellenka Klusadkova„ hajia nas g.cny a mutitim kadne vy ginila, co se do nich za to vgak Jenik KlinkovskY statedne odratel jeji Utoky na mu ge a stateene je hajji. v gemg mu i br. Tkadlec znamenite pornaltal.

Kdo vgak mel pravdu, talc) bylcr rozinclnoin, neb geny a teti i multi v obecenstvu °bourn k potvrzeni pravdy stateene pornahali tleskotem.

Potom si me vgak Ellenka ste2ovala, 2e ' mel piece jen posledni slovo mu g a to pry ji stragne mrzi. Nic si z toho Ellenko nedelej, a ag' se tak si posledui slovo ponechej ty.

Ostatni se te2 pekne v jejich ptednesech dr2eli a vetim, ge ph eastejAhn vystoupeni, by se .jegte zdokonalili a ostYchavo,st by .je ptegla.

Jtnak jsme se vsichni vespolek pekne pebavili, jen Akoda, pte gkoda, 2e nebylo nas vic. No, `snad po druhe, alt budem new °pet podobneho potadat, nenechte se nikdo dcma. Vetim, ge byste se byli tak nasmali, ge byste zirriu jiste nebyli pocitili, prave jako my.

Take se na nas byli na chvili podivat pfatele z Dallas, mantele Kraftovi a br. Holasek s dcerugkou, kterY nam ptivez1 br. Tkadlece, te2 br.

Hou2viaka s jeho 2enu gkou, jejich navAteva, ad na kratko, nas mile pote gila. Ses. Kraftova i br. Tkadlec vytidili mne pozdravy od HoustonskSrch ptatel, a je, jim vSem vespolek srdeene dekuji a te2 i jim zasilam touto cestou mnoho srdeenYch pozdravt a pti jim mncho zdaru ye vsech jejich pracich spolkovych i zabavnich.

Mogna, ge se tam zas nekdy na vas rozbehnu podivat a se mezi vami pobavit, ale kdy to bude bozi vedi.

Se srdednYm pozdravem, Kamila Foj taF;kova.

SOKOL FORT WORTH. Ctena, redakce, mill pfatele, znami a vsichni etouci. — Jest tomu u g dlouha doba co jsem y am nepsala, ale ted' nevim jak mne to prijde jednou rukou psat a druhou kolebat. Neni to tak lehke, ale snad to jaksi dokag u. Mnoho toho nevim, nikde jsem u g dlouhY eas nebyla, jen co mne odvezli do nernocnice a za par dni zase zpet a to vite, ge tam se toho mnoho nedozvite.

Ale ted' ug se citim o nektere procento lepe.

Musim vam oznamit, ge dallasgti ochotnici nam tu sehraji krasne divadlo v Sokolovne v nedeli dne 17. dubna. Zadatek v 5 hodin odpoledne. Vice se o divadle nemohu rozepisovat, protote o nem nic nevim, ale tolik vim, ge Welly jsou v dobrYch rukou, tedy vim, tie bude pekne a zajimave. Pfatele a znami, kdyby nahodou jste nekteti v nedeli odpoledne si lehli k odpoeinku a nahodou usnuli a probudili se a ug by bylo 5 hodin pryd, tak je gte vstarite a ustrojte se a ptijedte, proto ge to kagdY mule vedet, ge to akorat nezaene na tu jistou hodinu, vtidycky se to odtahne o pub, neb i o celou hodinu pozdeji, necht' je to tu anebo tam, y gude je to stejne, ge v ten ureenY das to nemt ge zadit, protoge ttebas navateva je maid, tak se musi chvili podkat, az nekdo je gte dojde. Ja se u g teaim, ge asi take budu mezi vami a pkinesu yam o jednu navglevnici vice, ale ta jeste nebude pozorovat herce na jevi gt. Ona bude na pomoc tem, co tak radi vyruguji.

Podasi jsme meli neptijemne, zdalo se, ze vitr vgechno rortrhka zniei, ale jeste to dobre dopadlo. Neco je pokagene, ale jak to vypadalo ty tti dny, mysleli jsme, ze vsechno ptijde na nic.

Vge je jako kdy NT ptes to ptegel plamen ohne, ale mane, ge se to napravi a v ge poroste dale.

M. P., pfeji Ti gt'astnY vYlet, aby ses tam mela dobte a gt'astne se vratila.

Kdyi u2 jsem se tak daleko rozepsala, tak musim jegte vgem podekovat, kteti jste mne nav§tivili v Cas me nemoci. Zdej gi nebudu jmenovat, ale pojmenuji dalAi v Temple, Texas.

Vzacne. navgteva p. a pi. 0. V. Vaneeek, p. a pi.

Tom Mikeska„ p. a pi. Anton Bravenec, Lorine Mucha a jegte dye rodiny, ale ty zde zustaly na p. a pi. Rudolf Bartek a p. a pi. John Jet. Zde obema rodinam Atesti pill° a dostali dobre zamestne.ni. Doufe.m, le se jim mezi nami bude libit.

Myslim, .ge pro dnegek toho ug necham. S pozdravem na redakci, ptatele, zname a vgechny 0ouci zustavarn vase dopisovatelka, Millie 1001Akk,

Strana Rain La Parita Cis. 161., Jourdantou, Texas.

Ctend redakce!

Pociavam timto dodateene vysvetleni ohledne sbirky v easti $3.25, kterou jsem neda yno redakci odeslal pro rodinu J. Riiiiekovu a ktera uz byla ve Vestniku kvitovana na moje jmeno.

Ve skuteanosti byl tento obnos sebran v faclove schrizi a ja, co tajemnik penize odeslal.

Nejsem nasledovne sam darcem odeslaneho obnosu nYbra je to sbirka ueinena ve schrizi, cot ternito fadky vetejne dosvedeuji.

S br. pozdravem, Charlie Belieek, taj.

Barber, Arkansas.

Ctena redakce Vestniku!

Zdeluji yam, ze dojem pfi poslouchani kapele p, Slovadka z Waco dnes pies radio na me Udinkoval vYteene. Solo na klarinet sledny Slovaekove bylo pfekvapujici. P •ecleila sama sebe.

Pi edstavoval jsem si ji pfi torn pfednesu 161etou §tihlou krasku, brunetku, jako ta co hraje ye zdejaim okresnim meste Waldron, tet na klarinet. ZdejSi kapela o 26 elenech byla nedavno zalo2ena, v nit hraji d ye divky klarinet a dye buny. Radost se na ne divat, pokraeuji znamenite. raechnu dest a uznani zasluhuje kopela, pana Slovaeka. Radostne bylo poslouchati vyvolavade p. Stranskeho v mile mateStine. SrdeenY dik yam vzdavam za onen potiitek. a budu se tan na pristi nedeli. Jak rad bych poslechnul Baeovi z Fayetteville. Mo2na ze i k tomu dojde. Znamenam se v acte, Jan Beran.

Dallas, Texas.

Je to ut naSim starYm zvykem, jak se nam nee() nelibi, tak s tim do Vestniku, a mne se uti hodne davno neco nelibi a je gte nikdy mne to tolik nemrzelo jako posledni dobu, a abych si odlevila, take s tim jdu do Vestniku, ponevad2 je to neco, co se tyka, cele americke Ceske vefejriosti. Mela jsem pfile2ltost bYti zireastnena po mnoho let takovYch yyznamnYch pro nas dni jako je 28. fijen a 7. lotezen. Byly potadany hezke proslovy, yyzdvi2en deskoslovenskY prapor, zazpivana hymna "Kde domov mrij?", pfi ktere jsme v gichni povstali. Vzdali jsme frau naal stare vlasti a je to krasne, Ze to tak delame, jente pfi tom jsme zapomeli na americkou hymnu, ktera by mela bYt zazpivana dfive a tepry naSe deska, tak jako ten prapor americkY ma sve ptedni prave misto. Dle toho u2 samo sebou ukazuje, 2e i ta hymna je prvni a jsem jista, 2e tidy jsou ptitomni i nektefi Amerieane a oni by si mohli velmi snadno udelati o rids nejakY chybnY risudek. Proto bychom men valy a vSude, kde si dovolime vyzdvihnouti americkY prapor, zazpivati take i americkou bymnu. Jsem jista, 2e v katcle osade ji dovedou zazpivat, kdy ne my starSi, tak gkolni ditky jiste, a jak by to bylo hezke a dojemne, kdybychom pri ta,kovych pfile2itostech sefodili naSi skolni mladet a oni by zazpivali americkou hymnu svymi uptimnYmi cletskYmi hlasy. NaSe pevecke krou2ky by take mely vzit ye svou Avatar a cvidit americkou hymnu ted', kdy se jim clostala pfiletitost i pies radio zpivat, to by pro nas velice ciobrY dojem udelalo, kdyby ku 4.

6ervenci zazpivali zdefai hymnu a jako amerijsme to povinni. dti Mame zde v Texasu ji2 nekolik naSich mladYch mute, kteti se domohli svoji pfieinlivosti peknYch mist a tito mu2i jsou vSude tak blizce spojeni s Ameridany a jiste k nim chovaji v gechnu svoji fictu i k teto zemi a my jsme na ne hrdYmi. My stax'ai toho u2 zde veimi malo doka2eme naSi lamanou anglidinou, mame site svoje spolky, vAelijake krouZky, ale to je jen na'Se takove malieke okoli a staCi nam, jsme v nem At'a.stni, ale nas dalSi pokrok v americke vefejnosti zale2i jen na na gich mladYch zde vy'SkolenYch mu2ich a 2e vynikame i ye vyMich kruzich, je jejich zasluhou. A to je tfeba, abychom se tidili tim samYm smerem oproti americke vetejnosti, abychom sami sobe neudelali nedim akodu. Take nam to nic neubere z toho, 2e jsme i dobrYmi 'Cechy. Nekdy vytYkame nagi zde rozene mlade2i a obzvla av te tern, kteti jsou u2 v nejakYch americkYch ritadech, 2'e se nic nezajima,ji o naSi spoleenost, ale nedavejme vinu jen jim, my mame mezi sebou sve zvyky, vSelijake odchylky, ktere se jim nelibi a mo2na

VtSTNik 2e my take Vadycky nejsme akorOt na pravde ye \tem. NynejSi kriticka doba pfikvaeila na nas tak nahle, 2e jsme se ani nenadali, ale jako rozumni amerieti obeane bude nejlepe, kdy co nejmene budeme ye vefejnem tisku kfidet a bojovat a dim merle vridct a radar, tim lope. Ze zkuSenosti vime, co vSelijakych tluehubil dfive tady po Americe chodilo. Jeden takovY ptedstavoval nejakeho zachrance Masarykova 2ivota, umel hezky povidat a na Seaton z nas vy2dirnal par desitek, az pozdeji v novinach jsme eetli, ze byl padelany, My mame tady v nagich kruzieh znamenite lidi, ktere zname, kteki maji vliv v americkYch kruzich a ti ze s nami jdou, spiSe neco dokateme.

Zdravi etenate, R. 8parihelova.

Z Krouiku siciho, zaloieneho v budove fadu Pokrok Oslo 84. v Dallas.

Mnoho eeskYch 2en dosud nevi, 2e jest krou2. ek uz zalo2en a pravidelne se tam schazime ka2dou stfedu.

V posledni schrizce jsme se umluvili, 2e misto stfedy se sejdeme ye etvrtek, neb to vice 2enam vyhovuje. Sin jest otevfena, od 10 hodine rano a2 do 3 hod. odpoledne.

Nektere Clenky vozi ditky do Skoly, tedy bychom si navzajem vyhovely, tedy si ka2cla, nese sebou zakusek na poledni obed. V kuchyni si uvatime kavu a ph spoleenem hodovani se navzajem bavime.

Vstupne jest 10 centri mesiene. Praci si mri2e ptinesti jakoukoliv, nejen umele vyalvani neb haekovani, i stith na Saty. Rady poradime neb pomfZeme.

Krou2ek jest neodvislym, mohou pfistoupit i neelenkyne. Ka&la tena neb divka jest mezi nami vitana a jsem jista, 2e se ji bude mezi Tedy sestry fadove, ktere bydlite v naAem krasnem pfedmesti Dallasu, ptijd'te mezi nas, ptived'te sebou vase pfitelky, udinime si ten etvrtek vSeobecnou besedou. Ka2cle 2ene jest tfeba chvile oddechu, neb jeji prate jest vice jednostranna, take unavuje. Tedy si upravme jeden den v tYdnu, bychom ho co nejvice vyu2ili. PM to pfileaitosti milaeme nakoupit i veci pottebne ve meste, zastavit se v krou2ku a spojiti potfebne s u2itednYm i zabayou.

Ptijd'te v'Sechny pfiati etvrtek do krou2ku.

Jest tfeba vaSeho schvaleni volby tajemnice a vypracovat dalSi podrobnosti, bychom zaealy co fadne zalo2enY a zavedenY spolek Zen dallaskYch. Za Krou2ek, Ant. OndrriSkova.

Z tadu gtefinik v Houstonu.

V posledni schrizi jednali jsme o valne situaci v Evrope, a br. ptedseda Mara gek phnesl na ptettes novinakskY rozhovor krajana B. P. Madochy v Austinu se zpravodajem houstonskeho deniku Chronicle. Po pfeeteni zmineneho elan ku pfijal fad resoluci, v nit vyslovil s yrij nesouhlas s jednanim pane MatochovYrn, a bylo mne ulaeno, abych na gi vefejnost o tom ye Vestniku informoval.

Sympatie americke vefejnosti jsou nesporne na strane Ceskoslovenska. Jestli2e vSak elen na'Seho naroda, zaujimajici vynikajici misto mezi americkYrni politikati, se vyslovi, 2e by Cesi vpad Hitlerriv nebrali valne a 2e by mnozi meli z toho pofadnY "frc", tyto sympatie by mohly bYti fadne otteseny.

Pan Matocha by se mel na pfiSte vyvarovat rozhovoru o diplomatickYch zalditostech, do nichZ neni patfiene zasvecen. Hrati si na vtidce lidu a nevedeti ani, kdo jest presidentem na'ai stare vlasti, dosvedeuje, ze p. Matocha moudrYm statnikem nikdy nebude. Pfejeme mu vetSiho rispechu na poll zemedelskem, v nern2 je nesporne odbornikem. ftad Stefanik soueasne vyslovil dik konsulu 6eskoslovenske republiky dru Karlu J. Hollubovi za veasnou a bfitkou opravu pane Matoc hovYc h kecanin.

Jos. R. Anton.

Dallas, Texas.

Co se doma uvati, at' se doma sni, je odpo\Ted' na "Provolani", ktere bylo dne 30. bkezna ye Vestniku a ten sam tYden i v techoslovaku. V kaade osade, kde je vic spolkt, nekdy se stane nedorozumeni, ale eas v§e tivede do ko-

•

Ve stPedu, dne 13. dubna 1933,

leji, proto neni ra.dno mistni nedorozumeni da.vat do novin.

Prod je nedorozumeni u nas? Protote §lo moc rychle. Schrize byla oznamena na patek 18. bkezna v techosloyaku a dtenali t 1. jej zde dostavaji az v patek, talde mnozi ani nevedeli o teto schrizi. Jeden se ptal druheho, co to bude za schtizi, ale nikdo nemohl dat urditou odV "Provolani" stoji: "Bylo by nanej yYS smutne nekoho nutit atd." Ano, tohle by si men vzit k srdci nekteti teanici. Dale: "Neumite-li sami stavet, nebourejte, atd. Prace jest ste2ovana vYrony nejapnYch hlav atd." Pochybuji, to by se u nas naSli bouraei, kdy vetainou vaichni pomahali ku spolupraci, a pak co men bourat?

VZdyt,' kagdy Cekal na Vestnik a 6echoslovaka, aby se doeetli, jak' to spolek bude a jeho pre,ci atd. Kdyby nekdo i chtel bourat (o demi ja u nas moc pochybuji), tak nevedel co ma bourat. Nejapne hlavy jsou asi ti, kdot ye schrizi teknou sve mineni tak jako ja. Jsem v Dallas 25 rokri a nikdy snad nebyly mezi nami tak pfatelske sty ky jako nyni, co2 ptieitam peveckemu krou2ku, kterY si fekl, to bude neutralni a doufam, ze zristane.

Pisatel, co nektere odsoudil, je zde asi 7 met situ a nernti2e znat zdejSi lid (A nektere zadinam teprve poznavat), proto2 neco na srdci ku prospechu celku, tak mluvte ye schriV. Kartous. zi a ne v novinach.

San Antonio, Texas.

Ctena, redakce a cela rodino S. P. J. S. T.!

Prod' bychom se netekli — kdy nam jaro krasu cid . . . !

A skuteene tomu tak! Hu nas v San Antonio fad els. 133. vas v'Sechhy void, zblizka i zdaleka k oslavam nasim, k sbliaeni a shromaldeni a se navzajem poznati a sobe pohovotiti a se zasmati hostine v Oak Park Grove (Pope Hall), severne po Broadway pies Alamo Hights a tarn kde se deli, ukale yam znadka Nacogdoches surer k sini asi 2 a 3/4 mile vzdalene na leve strane silnice smerem severnim se nalezajici.

Ostatne smer a jrneno bude, udano asi ve Vestniku ten br. Dresslerem ptip. podrobneji a ridvStevnik mute se doptati v ka2dem obchode s gasolinem, timto smerem se nalezajicim. Den oslavni jest 17. dubna t. r. Volame vas br. a sestry, pfijeclte do naSeho krasneho S. A. v den nedelni, zaeatek v poledne, hostina zdarma at na to plzeriske, to bude za "cash and carry"!

Ano, jen tak kratce pro skromnY Cas uttel jsem prach se psaciho stolku, a jelikot povinnost void, ozYvam se ten sestfe Ktemenkove z Jourdantonu, 2e nepokulhavam, ale poeinam zanedbavati stat' dopisovatelskou. Pfieiny?

Jako mnozi z nas — Cas trati, Cas plati. At se rozhoupam, dam se opet do zpevu a pak budeme vaichni hlaholiti vespolek a tini dame br.

Mouekovi pkile2itost, by mel Cim vypiniti misto dopisovatelske.

Kdy2 sedmihlasek pfi mesidku gvitoti — tu zase dech a pfiroda nam hovoti — pfijd'te k nam — rad vas mom, buchet, trneakri, klobasy — ach to budou dobre easy, rad yam dam.

Lawrence V. Kallus, N. B.: -- Co toto chci zaslati, vzpomel jsem si, 2e Adolf deka, netrpelive, zdaa mu vrazi korunu Habsburka na jeho dtvereeni hlavu. Ta se mu pak bude toditi na Berlin — Videri osu.

Medaile do Vidne ui nejdou.

AnSlus poSkodil, krome mnohYch a mnohYch take — pra2sske rytce. Men v rakouskYch legitimistech, holdujicich pfedevaim vojenskYm paradam byvalYch vojakir rakouskeho cisafstvi, dobre zakazniky. Vyrabeli pro ne vS'echny moZne druhy medail a odznakri, ktere legitimistrim prisly levneji v ?raze net ve Vidni. Ted' bude tomuto obchodu konec, protae novY reaim jiste nebude starYm medailim pfat. PraiSti rytci a vYrobci emailovYch odznakri nemaji zakazniky za hranicemi republiky pouze v Rakousku. Dostavaji sluAne zakazky i z jinYch zahranienich state. V pfitomne dobe na pt. provadi jeden tilkovskY ryteckY podnik ratbu nekolika druhri •odznakri pro oslavu litevskeho statniho jubilea.

Ve stiedu, dne 13. dubna 1938.

VISTN fit

Uryvky z eeskoslovenslicrch dejim Prop rakouslq- osud zajima Evropu.

EBYLO by nic horg ho, net' brat mezinaN rodni uddlost jen tak mechanicky, jak za sebcu jdou, a nesnag t se vniknout k jich vnittnimu smyslu. Pouhe mechanick y registrovani toho, co se ve svete dale — a je toho tolik za mesic, co pied valkou za tricot let — znamenolo by, 2e bychom se potad potaceli mezi radosti a 2alosti, mezi nadeji a zklamanim. Byli bychom ipak skuteene jen pouhkm objektem mezinardoniho Nvota, ne take jeho subjektem; to znamend, 2e bychom se stali pouhkm ptedmetem velke hry, bez prava samostatneho zdsahu nebo Adinne spoluprace. Proto musi ka2dk techoslovak hledat a nalezat ptieinne souvislosti mezi jednotlivkmi cieji mezinarodni politiky, hledat a nalezat ureite a 112 velmi jasne konstanty mezinarodni politiky, to jest ureite a jasne zakiadni rysy politky toho ktereho statu, rysy nemenitelne, '13rotok jsou daily jeho vnittnim bohatstvlm, jeho narodni povahou, jeho zemepisnou polohou, jeho tradici, jeho vkvojem a schopnosti vkvoje, socialni a hospodatskou skladbou obyvatelstva a pak ovSem silou vale po 2ivotu a projevu 2ivota. Takove konstanty v mezinarodni politice najdeme u katcleho statu, a jde o to, abychom je dovedli najit, posoudit a zva git a vyvodit z nich pattiene dilsledky pro sebe. Pak nepropadneme nikdy z extremu do extremu a pajdeme klicine, ale odhodiane svou narodni a statni cestou. Nebot' take t eskoslovensko ma "svflj pevne vytknutk cil a v jeho ramci sve poslani eeskoslovenskk narod Prato take zachovavame svou rozvahu i v takovem okam2iku, jakym bylo ptipoutani Rakouska k Nemecku a vytvoteni — jak zni novk termin — Velkeho Nemecka, ac tim mezinarodni situace doznala znaeneho zo,stteni a stala se jests choulostivej g. Nebot' musi se videt nejen to, co se stalo, ale take, jak jednotlive staty na novou situaci reaguji. Bylo ji2 vypoeitan°, be se zvet gla nernecka rise a o kolik stoupl pcbet jejiho obyvatelstva. Od vice ma nyni Nemecko Aelezne rudy a uhli, ale take od vice je krizt, ktere tteba Ale sloueeni Rakouska s Nemeckem ptinag jests jeden veikk a zasadni problem, kterk bude roz,hodujici pro novou politiku Nemecka a vSech evropskkoh statu. Ve sve knize "Mein Kampf vytkl Hitler jako cil nemecke politiky snahu dostat se na vkchod. Na vkchode ma Nemecko hledat sve uspokojeni i teritorialni i zasobovaci. Tento cil nacionalne-socialisticke strany odhodil dosavadni politiku Nemecka, ktere od mnoha desitileti se sna glo ziskat spojeni s Ruskem. Nova pojeti nerneckeho vkvoje smetuje proti Rusku, protok chce dosahnout vtakni Ukrajiny do nemecke sfery. Tento cil nemecke politiky that rise stanovil Hitler jiste take proto, aby ukazal zapadnim velmocem, nema 2adnkch naroka na, zapacie Evropy tam nikoho nechce Nemecko ohro2ovat. Proto take prohlasil nekclikrat, k uznava nova hranice mezi Francii a NCmeckem a ae nechce dobkvat nazpet Alsaska. Timto prohla genim se tfeti iisi po iadu let dello ptesvedeovat Anglii o mirumilovnoch zamerech a nad to ziskavalo anglicize vetejne mineni i anglickou vladu tim, ae spad Nemecka na vS7chod je roy al' zabranou proti pronikani bolkvistvi do zapadni a sttedni Evropy. Prato take propaganda proti bolkvictvi a ukazovani na nebezpeg Ruska hrala hiavni ulchu v politico tfeti MOP-tint))) -

1,,r114° 11.!!k715,1 0

ntrt 70,,r1rM-

ne-politicka orientace tfeti iise ye skuteenosti neexistuje. Ukazalo se, te Nemecko netou2,1 jen na vkchod, nkbr2 ptederSim na jihoqchod Evropy. DUkaz toho podalo Nemecko obsazenim Rakouska a jeho ptivtelenim k tfeti nisi v okamgku, kdyt se mu zdalo, k by plebiscitem byly zmateny nadeje na nenapadne, ale peelive ptipravovane proniknuti rakouskeho statu. Timto okamiikem se v gak take ihned otevfely oci na zapacie Evropy. Zejmena v Anglii, kde po !Leta byli konservativci ukolebavani nemeckou protibolgevickou propagandou i domnenim, k Nemecko skuteene nema cilfi snah, jet by se dotkkaly brit. imperia. Novou situaci pochopil take anglickk lid a jeho politicky, staletimi yypestovank smysl ihned reagoval boutlivkmi protesty proti setrvani na dosavadni neeinne anglicize politice, piin g dia.valve a nevidouci pravk sta y smysl expansivnosti nemecke politiky. Proto ono zneklidneni anglickeho parlamentu, slovy nikdy tam neslkchankmi odsuzujiciho obsazeni Rakouska.

Proto take vyburcovani svetove politiky z pohodlneho klidu a at napadna, pohotovost a zesileni energie v mezinarodni politice.

Musime si znovu tivedomit, co viastne znamane. pro Evropu a pro svet nova orientace nemecke politiky. Pies Rakousko se Nemecko dostalo hluboko na jih do sttedni Evropy. Ale Rakousko je nemak uspokojit v jeho vlastnim expansivnlm cili, protok nacionalni uspokojeni mu nedava to, co podile ueeni hakoveho ktik ke svemu tivotu pottebuje, aby se stalo nejmocnej gm narodem a statem na svete. Dynamismus hakoveho kilt's bude dal pokraeovat, tim spik, ae jeho vnitinl sily rakouskym ftspechem jen zesilily a nadSeny Uspechem jednim tim vice budou tou gt po fispeeich novkch.

Mad'arske a balkanske za.sobarny obilinne, rumunsiza nafta, strategicky vkznam Sttedozemskeho mote, cesta na Asii, do stiedu anglicize moci, to jsou pfiliS 'alcove vyhlidky, jich uskutedneni vSak u2 neni jen "soukromou" leiitosti bezprosttedne v caste stojicich sttedoevropskkch statu, ani "rodinnou" zalegtosti dvou nemeckkch state, nklort zale gtosti svetovou. Vedouci a odpovedni lido v Nemecku maji jiste realnk smysl pro politicke mcdnosti. Ale problemem je, zda dynamismus hnuti hakoveho ktile lze jrSte zastavit nebo usmernit.

Nova orientace nemecke politiky a jeji josnk smer na jihovkchod Evropy nedotkiza, se vSak jen nas a Francie a Anglie. Dotkka se take zajmil vSech otatnich sttedoevropskkch a jihoevropskych statu. Fri tragicke smrti spolkoveho kanclete Dolifusse pronesl Musolini tee, v nit* pravil: "Nezavislost Rakouska, pro kterou Dollfuss padl, je jednim z principu, kterk Italie hajila a jeja bude jests odvaneji hajiti v budoucnosti." Dnes ua neni rakouske nezavitake pouze "vkchodni" orienslosti, ale neni tace nemecke DneSni jeji spad bezprostfedne narati na 2ivatni zajmy Italie, protok take ona spada do hranic "svate rise", pod ono imperium, ktere hakovk kti2 tout'! obnovit. Z tohoto pronikani zustaly rSude nemecke menSiny, a vaude proto nacionalni otazky mohou sloug t jako politicke problemy a zaminky Take v Jugoslavii a Mad'arsku.

K zaidadnim rystim svetove politiky, mezi net' patti svobodnk rozvoj sttedoevropskeho prostoru v zajmu svetoveho miru, ptistoupil v dvacatem stoleti jests prvek jink: demokracie.

Ta znamena, v prve fade pravo na svobodnk divot ,nejen pro jedince, ale i pro narody. Take figskonemeckk kanclet kaki ye sve nedavne 2e nemuae bkt cilem nacionainiho vedeni statu uskuteetiovat na vkchny strany teritorialni potadavky, ktere by nevedly k narodni spravedinosti, i kdyby byly motivovany nacionalnim patfebam. I to je uznanim skuteenosti, kaidk narod ma pravo se svobocine narodne vygvat a svkm dilem pfispivat k rozvoji lidstva. Take my mame sviij narodni stat, teskoslovensko a narodni raz jeho nijak nevylueuje uznani pray narodnich men gn. Nebot' je v nakm narodnim charakteru i v naSem chapani moderniho statu nikoho neutiskovat. K tomu je vg ak tfeba demokratickeho zfizeni vnittniho a tim se t eSkoslovensko i z narodnostnicil AMOYOtt trOilttl nvoclet 010,4 'oj

Strana tickkch state. Leckdy se zdalo, te tato fronta spi, 2e je slabO proti naporu dynamickkch state autoratovnich a 2e ustupuje. Leckde se proto mluvillo o zaniku demokracie. Dnes se vidi na politice Anglie, Francie i Ameriky, ke demokracie se probouzeji z neeinnosti, ae sill a rostou z vnittnich prostkedku, ktere najednou projevuji 2ivotnost, o joke se nikomu nezzialo.

Ano, jsou mohutne sily v demokraciich a je pouze tfeba je probudit k aivotu. Jsou take velke sily v demokracii eeskosiovenske. Uptimnou spolupraci stran a shodou vkch tiid a stavtl, vernosti k demokracii a k tradieni nasi politice, stalkm snaienim se o dobre sousedske styky a o spoltuiraci s kalcikm statem dobre vble, porostou nose vnittni sily a staneme se dob'km a spolehlivkm spolupracovnikem novella sveta a spolehlivkm bojovnikem svetove demokracie.

Karel Jige.

GRUSS AUS GLOGGNITZ. Katclk si mysli, ze ye 8tyrsku je to same jodlovani. A piece to mala Gloggnitz, mesteeko neco pfes tisic du g , pfilepend na jednom z paznehtfi Alp, picipominala obyeejne, docela obyCejne severoaeske mesteeko na nizke pahorkatine; pfisluand romantika, ja.4 ji hlasal Norimberk, to jest: fizice domky se sttedovekkmi Stity, pfilepene na nejnemoinej g skalce ulieky jako naschval vedene do nejprudgch Jak jsem se seznamil prave s Gloggnitz? Cira nahoda. Jell jsme v osmnactem rote na, frontu. V Gloggnitz jsme musili zastavit a vystoupit z vlaku, protote na trati proti nam jel cisai Karel s cisaiovnou Zitou z nejakeho honu, musili jsme udelat dvornimu vlaku misto na trati a krome toho jsme musili na perone nastoupit s esSalky v rukou a delat pied cisatem panern jako mama co jist. Za to nam dali dve hodiny rast a kdo vi, co znamenaji d ye hodiny zdrna caste k fronts, vi take, ae nak nalada byla rozhodne dobra. V to dobre nalade jsme se rozutekii po mesteeku, citivetovali nam, neuteeeme a 2e usmevave tvate Gloggnitzskkch nam na chvili witemni pomyeleni na bligci se praskot Srapnelfi. Nu, ell jsme tedy.

Povidam vam, mesteeko jako tisic jinkch, vSechno zpfisobne, eiste, nic navic, jen kostelik, poSta, S-kola a nejakk ten Mad, jako v dem podestnem mesteeku A tak se prochazime pa tech zatodinach fizkkch ulic, a2 piijdeme do takove ulice skoro rovne, mitici do chlumil, nad kterkmi zapadalo slunce. Ptizemni bardeek, jeden vedle druheho, je k yeeeru, na prazich vysedavaji lidicky (jako u nas doma), okna jsou otevtend, v nich vylokni spokojeni panove a pan!, prostiedkem ulice se hrde prochazeji mladi hog kolem nejakkch dvou, tti deveatek, jako hlidka, a jako prfivod kraloven (jako u nas) Podveder v Alpach je snivk a tichk, nu, a my byli po menati, prod bychom se necitili spokojeni? Jdu s nadporueikem Kobrlem a jeSte s jednim 6echem, povidame, povidame, povidame. A jak tak povidame, ozve se z jednoho gloggnitzskeho okra: "Vy jste eeskk regiment?

Nazdar hog!"

V okne sedi vylo2enk obstar g pan, na pry yp takoveho oficiala od soudu, ye--nipohledt dle neho dcbte kynuta panieka a taky se smeje. To se vi, jdeme k oknu. Kdopak by mezi tim Svabachem vubec hledat eeskeho eloveka?

A byli oba, pan i pani, eek, myslim, ae povidali, odnekud od Jindtichova Hradce. Pan nas bavil, pani zatim odskobila a piinesla misu. A tak jsme jedli ve Stajeracke Gloggnitz skutedne deske buchty a pohrdave jsme sledovali proclucirovani mladkch Stajerakft v kamizolach: my tady mama 'Ceske buchty a ono to ani jedlovat ve vlasti neumi! tas plynul priliS rychle, musili jsme zase na nadrag . A kdy2 jsrne se louev in, zapcmnela pani i pan, ae jedeme od tech jests dale net' oni a volala za nami • "Pozdravujte tam u nas v 6echach doma!"

Nevim, celkch dvacet let jsem nevzpomnel na tuto drobnou piihodu. Ale vybavila se mi ihned, jakmile jsem Ceti ted' o Rakousku a RakuSanech. Musim to napravit. A tak vas tedy pozdravuji z Gloggnitz, jak mi pani oficialova tenkrat nakaZAIR, TO' tit SE, tam azi pee jell

Strana ii

VZSTNiS

Ve Francii to zaelo Texasu to skoneilo.

Napsal 0. B. Pokorny.

OMOV Daniel& byl v jizntm zakouti texasD skem, Alva-Valley, nemnoho.desitek mil od Golfu mexickeho, kdato domov sleeny 'relay Kognerove, toho neineha poupete, pineho stateenosti, odvahy i jasneho ducha, se kte0m jej ve Francii svedl pfiznivSr osud, byl na opaenem konci Texasu, pii samem Panhandlu, jak zvana je Oblast girokS7ch rovin, obsahujici asi Meet okresit ,ohranidene Oklahomou na severu a Notrm Mexikem na strane zripadni. V tomto kraji to bylo, kde nejdele udriela st romantika temskeho pasaka — "cowboye".

Kognerovi byli v tetra east!. Texasu Best let.

Pan Tomas Kagner byl spraycem na farme bratfi Kermita a Calverta GormanovSrch. Pavodne vstoupil do sluieb jejich otce, Leonarda Gormana. Ten zemfel a mladi, byv ge se slug gnerovS7mi ripine spokojeni, podrieli-bamiKo jej v miste jeho naddle. Byla to pekna farmidka, meftct tki istce akra, na nii pestovala pgenice, oyes, nektere druhy eiroku a choval se znaenSr podet hoveziho a vepfaveho dobytka.

Pestra jest idvotni draha mnohSTch! Pan Ko g -nerbylozvOcha,snkleytudova hcspadatskou gkolu -- a zatim zde v Americe, kam kratce po skoneeni svch studii byl odegel, oieniv se je gte doma, pre glo bezmala nejakjrch dvacet let, neili zakotvil v odboru povolani, pro nei se v mladi svem dakladne byl ptipravoval.

Kdy pfigel mezi krajany do Texasu, fekli mu ti dolati lide: "Paves svou ueenost na bik a chop se eeho mazes. My techadkove a "Moravci", kteti tads svoje farmy, farmieky a za.hrridky mime, niiadneho "feditelovani" na nich nepottebujeme; my si ty farmiely a zahra,dky ridime sami! Kdybys znal anglicky, to by bylo jinake kale — radili bychom ti: zeptej se tamhle sida nebo nektereho "stoprocentniho" Amerikana. Ale bez anglieiny musig delat co se ti nahodi . . ."

A tak prvni "uchyceni se" Kognerovo v Americe bylo u jednoho krajana ye venkovskem mesteeku ph kovatine, v eemi ziskal jakYchsi zkutenosti doma od ∎otce v atlem mladi i pozdeji, kdy us studoval.

Pracoval pro krajana kovafe rok a pii torn sem tarn "pochycoval" anglieinu, nadei piegel na jine misto, do ieleznienich dilen, kde lepgi plat a kde se take behem dcby spravne anglicky — beine mluve hlavne mezi spludelniky a Gist a psat ye yeeerni gkole.

Cheje seznati novSr svet, Ameriku z raznSrch jejich stranek a pfijiti ye styk s girgimi vrstvarni jejiho lidu, stal se na nejakS7 Gas cestujicim jednatelem pro krajanskS7 velko-vinatsky zavod z Denver, ve statu Colorado, a potorn zaeal s hostinskou zivnosti, k eemui mnoho kapitalu tfeba nebylo. On take iadneho pfebytku nemel. Ale tento americkS7 pfedprohibieni pagkvil vSreepu, nazvanSr hrdym jrnenem "saloon" se mu brzy zprotivil.

Naskytla se pita, pelma pfileiitost. Martin Lipper, okresni cestujici zastupoe o d b o e k y chvalne znameho velkoobchodu smigen:Ym zbolim z Houstonu, star gi mug, ktereho Kogner zval sy Srm dobrS7rn pfitelem, minil pro pokroeilS7 vek vzdati se sveho mista a veda, ze Ko g -nerovis thkanelbi,dmu ze jej doporuei feditelstvu one firmy v domacim okrese za sveha nastupce. Stale se. Po pet /et zastrival toto misto Kog ner k spokojenosti zamestnavatela, kdy zase se kola novS7 .ch mainasti a pfileiitosti pootoeilo . . . V to done jeho Sena dostala nejake men gi dedictvi z tech a s timto a s kapitalkem v Americe doposud za.hospadaken3im, zalazili si nevelkSr grocerni obchod, kterY take spoleene po fadu let se stfidavkin g testim vedli. Ale to nebyl je gte konec jejich zmen . . . Pfikvadil z1Sr host. 2ena byla dlouho a nebezpeene nemocna, lekaki a nemocnice stall velke penize. Prodal obchod, kte-

rSr prave take utrpel tisni neute genYch hospodafsk3ich ponied' mistnich, zavinenSrch opakujicimi se slabSrmi arodami baymy v girgim •akoli a k tomu nizkau cenou jeji. Vzdav se i ntadu smireiho soudce, jeji mu bodfi spoluobeane jeho v okrsku kratce pied onemocnenim gentnm byli na bedra pkijal misto na farme Gormanove v Plainsfort. K pote ge a radosti jeho jakoi etyk ditek — z nichi nejstargi dye, vojina Ko gnera a sleenu Irenu, jsme poznali — iena na venku v pomerne kratke dobe °pane bSrvaleho dobreho zdravi nabyla. Jednoho tu postradali a to krajanske spoleenosti, nebot' v techto mistech 'Straka daleko ZadnStch nagich lidi nebylo. Ale coi &ova svetem prog1S7 kostrbatou gkolou iivota zvyka, pfizgasolaUje se okolnostem, pomertim sna.ze, nek nekterST jinST by byl s to .. .

Gormanove byli potomci stare jitanske rodiny, svobodni, nikoliv nehezci chlapici, jeden 26, druhy 29 let staff a ai na to, ze ponekud pfilis zakladali si na to sve "staro-jiianske" urozenosti a jakousi davku hloupe horkokrevnosti v povaze, byli to lido slu gni a pfijemni.

Matka jejich take jii nelila; zemfela pfed mnoha lety v pomerne mladem yeku je gte, v dasledku zranent utrieneho v ne gtesti ph vSrradnich karnevalo ySTch slavnostech, "Mardi Gres" v N. Orleans, jicht se s manielem svSiin sadastnila, kdyi se tam jednoho vedera ph popoulienim fantastickem pravodu masek sfitilo kfidla velke tribuny pro divaky u jejich hotelu, huste massou lidu obsazene.

Jedina sestra GormanovS7ch, nejstargi ze sourozenct, provdana byla za pravnika v Oklahome. Mladg i z bratra, Calvert, bydlil v otcovskein dome na farme, ktery vedla star gi i,ena ze vzdaleneho pfibuzenstva, jii k ruce byla tlusta eernogska sluika je gte "z doby mlade pani" — kdeito Kermit Gorman mel jii tfeti rok "job" statniho bankovniho inspektora a jen obeasne na farmu pfijtsdtval. Valky se tadnS7 z obou brad' Gormana nesadastnil. Nemuseli — neg li. Jeden nemusel jit proto, 'ie byl "utiteenS7 doma ye svem oboru", druhy, ze byl statnim iffednikem.

III. — "Budu eekat Jednoho dne, prave v dobe, kdy koneene i Spojene Staty vstoupily do valky proti Nemecku, byli maniele Kog nerovi pfekvapeni, kdy k nim pfigel Calvert Gorman a pane upfimne fekl, vlastne pfednes1 tuto delg i fee: "Mili tele, pane Kognere a pani Ko gneroya, chtel bych vagi dceru sleenu Irenu za term. Vy, jeji rodiee — znate mne pet, bezmala gest let, tak dlcuho ja znam va gi dcerugku a ona zase me.

Vidame se tu v gichni skoro kaidodenne, led dosud jen didka jsem mel pfileiitost se sleenou Irenou promluvit a take al doposud nikdy ani z daleka se ph rozmluve mezi nami nezavadilo o to, k vali demu k yam pfichazim. Ani nevi Miss Irena o torn, za jakSrm ritelem jsem se k yam dnes, mili ptatele, vypravil. Citim, ze ji mrim dim dale tim vice rad a byl bych gt'asten, kdybych ji mohl ueiniti svoji ienou — kdyby ona mne chtela, a bylo-li by to vhod i vam."

Pan Kogner odkaglal a jeho choti povlhly oci.

"Velka Best pro nas, pane Gormane! Opravdu . . . Avgak — vy jste bohae, pane Gormane, kdeito my . . ."

Gorman ueinil odmitavS7 posunek.

"Ale, ao vas to, pane Ko gnere . . .? Tohle sem, prosim vas, nemichejte. Vite, ie jsme v Americe, kde tyto veci nepadaji na vahu".

Zavolali dceru.

"Pfirazene, pane Gormane," 'pravila, "jsem nabidkou va g i pfekvapend, jako se ji citim poctena! Aygak ja prozatim jsem daleka toho, abych na vdani pomS7g lela. Aspori ne v dobe dohledne . . . Maj bratr co nevidet nastoupi k vojsku a jo, sama jsem pevne rozhodnuta jiti do Francie jako o getfovatelka, a jil main& v nejbliigich dnech iadjedu do Houstonu k prodelani kursu, nebot' prave pfedeveirem dostala jsem pfiznivou odpoved' na svoji pfilalagku Slygela jsem, pane Gormane, ie vy jste byl odvodni komisi od sluiby vojenske osvobozen? K tomu yam musim — gratulovat!"

Posledni slova divky byla glehnutim — ureenSrm pro vyhSrbade, "slackera" . .

Ve sttedu, dne 13. dubna 1938.

"Ja budu, sleena Ireno, dekat . . kl Gorman, snale se neukazat svoje zklamani.

Po odehodu mladeho Ameridana pani Kog s rozechvenim objala dceru. "Devugko-nerova moje zlata, tak nenadale gtesti velike ti tu phvstfic . . . ale . . . ach, ta valkal" vzlykala.

•

Snad by se byla jednou sleena Irena Ko gnerovi provdala za Calverta Gormana a stala se tak na raz bohatou panidkou, kdyby ji ye Francii nebyl Olga do testy "ten pravSr" — Daniel Havlik . . . 0 Gormanovi tfeba fici, ie skutetne dekal. Vidy obeas pozeptal se KognerovSrch, zda sleena Irena pile, jak se ji daft, je-li zdrava, a kdy bylo pa valce, tu obydejne tyto jeho obeasne dotazy vyznivaly: "Kdy ptijede?" ✓as ubihal . . . Bylo ui vice nei pal roku po valce.

V jednom svem obgirnem dopise rodieam Irena popisavala svirj vYlet s Havlikem do Prahy, a ku konci zminila se take o svem navratu doma. "Die vgeho se milj pobyt zde v Nernecku jegte dost prodlouid," psala, "a to pouze z to pfieiny, ze jsem pry . . . "nepostradatelne.

Tatinek se tfeba tomuhle usmeje pod vousy, ale tam mne to fekli . . . tot sam "chef", Mr. Allen. Jsem vrchni ogettovatelkou ye spojenem Spitale, nagich a Franaourt, a zaroven tlumoenici, neb jsem se za pobytu ye Francii obstojne frandtine nauaila. Ve gpitale site mnoho prate neni, kamenem arazu v gak je, ze ta "nepostradatelnost" mne tu drii a navrat k yarn, drazi, ∎oddaluje — ac ov gem na druhe strane zase mne takove uznani tat. Myslim, ie dopinim dva roky sluiby a tak bych pkijela domu' nekdy as na zaeatku listopadu, okolo pr y 7rodi Dne Ptimeti . . ."

-nihovS "Je ta nage device prava hrdinka," tekl pan Kogner k sve choti, kdy tato dopis — kterSt sobe i jemu nahlas byla pfeeitala — doeetla.

Potom zahledel se v zamy gleni na nekolik okado prazdna.

"Vig, moje mila, co ja, vyrozumivam a vyvozuju z toho Irenina dopisu?" obratil se po chvilce °pet k 'ten& psani dosud v rukou drlici a sem tam je gte nanovo nekterSuni jednotlivS7mi jeho odstavci se probirajici.

Pani Kognerava povzdechla. "Charm jedno jasne —ze Irda je zamilovana . . ."

"Ano, je a do toho Havlika, ad nic v svem dopise pkimo o torn nepovida . ..A1 se vrati, da Gormanovi, kterS7 na ni stale je gte jak se zda eeka, kvinde. To bude osudna uralka, velke ponlieni potomka staro-jitanskeho "'Machtickeho" rodu. A nasledky? Budeme se, ma, draha, z Plainsfortu stehovat!"

Nein vgak se mohly tyhle pravdepodobne vSrpoety spiniti, pfihodily se divne \Teel .. .

IV. — Boma.

V teploudkem dervenci, za osm mesicti po valce navratil se Daniel Havlik z Francie doma.

Hoj, jak po vegkere to take vojenske zdal se ten iivot v civilu takovST nejakY ukrutne radastnST, krasnS7!

Kraloyna Jihu, bavina, byla obdelana, kvetla a nasazovala plody — nektere z techto byly jil zpola dorostle .. . Havlikovi doma byli prave hotovi 'se sklizenim v gelikeho krmiva, pice; stranou vedle ohrady pro kone ph skpce staly dye kady novSrch , stoht, sena, "cukrkornu", prosa a kukutienStch s yrgla. Statne se Danielovi bide doma taint, jak iodide tak jeho mladi sourozenci, sestra a dva bratfi. Co Daniela nejvice pote gilo bylo, se ctec stal se toho roku vlastnikem farmidky, na ni2 as dosud bSrval najemcem. Koupil z vet gi easti na splatky, ale byla dobra eaka, ze s napnutim energie vgech dosti znaenSr dluh se v pkimetene dobe zaplati.

(Pokradovini.)

U rnuia je lea poslednim atodi gtern. U ien prvni pomoci. Mui se boji pomerne malo lidi tak, aby jim musel lhat. U teny v gak neni lei mravnim pokleskem, riSTbri jehlou, kterou jine. Mauve nikdy nepochapi jedno — ie kaida iena se flea, zmasr ani trochu 121 jine.

•

•

Hranice mezi zlaabelcern a hrdinou je nekdy velmi neureita. Lide jsou-najednou statedni neJohn Smith. bo najednou zbabeli.

Ve sti'edu, dne 13. dubna 1938.

D EORGANISACN1 predloha, dle nit mely ti sloueeny razne vladni odbory z iispornY'ch i vykonnYch pricin, byla pies usili \radar demokratii porakna v dome poslancii a to 206 proti 196 hlasilm. Tisk po cele zemi vyslovuje se o teto poralce v torn smyslu, 2e mirk znamenat rozkol mezi demokraty a oslabeni popularity presidenta Roosevelta. Nejvice prekvapil velkST poeet demokratir hlasovav'Sich proti ptedloze s celou stranou republikantir. Volby jsou v dohledu, "lidovi" zastupci pochopitelne zajiAt'uji si znovuzvoleni pfisluhovanim skupinam mocnYch, ktere jsou pevne organisovany a dovedou v Zadouci chvili vyvinout mocnY natlak.

Tisice telegramt, zaslanYch do Washingtonu proti reorganisadni ptedloze vykonaly svilj Kdy dojde k pevne organisaci zemedelcir?

Aby v dame chvili rovna ve svilj prospech mohla na mistech rozhodujicich &Mid. natlak, kterY by zajiste necoznamenal a take k nedemu vYslednemu vedl!!

• • V severni east Berlina byla dokoneena sta y -baprvniotleck,avpfileteckeho bomardovani skYto, bezpeenY iikryt pro 300 osob. Je 23 m yysoka, nahofe zutend a ma hladke zdi, take bomby na nich sklouznou.

Pro vetrani je umisteno ye stenach nekolik otvorii. Pri nebezpeei mohou bYt otvory uzaffeny a yetrani se deje elektricky nebo ruene.

•

•

V jihoanglickem meste Bradfordu zemkel tovarnik Berthold Reif. Pochazel z OeskStch Budejovic. Odkazal rodne obci 5,000 liber §terlint. j. asi 700,000 KC. V posledni viill stanovil, aby za tyto..penize byli vydrkvani mistni staiti kteii se nemoci dostali do nouze.

• • Zaeatkem dubna poeal v Chicagu vychazet novy deskS7 list pod nazvem "NovY denik", ktetr bude vydavat "VYbor esl. organisaci" k jeni za,jmti delnikt, m.a1S7ch farmaft, obchodnikil a lidi volnSlch povolani. Vedle denniho stu vydavan bude take dvOutYdenik 'Nova Doba" a ,`Michiganske listy". V redakci bude mimo jine sily pracovati bYvalY redaktor "Obrany" p. Piskal.

•

•

eiriane posledni doby zesiluji odpor proti vetfelm Japondikum, ktere napadaji ze zadu valkou kfoyackou. JaponskY vojenskSt stan musil iifedne ptipustit detne iispechy branicich se vojsk einskYch i take zasahy skupin provadejicich guerillu v tYlu postupujicich Lehke a brzke podmaneni Ciny si Japonci dle vkho pofadne spletli, dne gni Oina je daleko jinx ne2 byla pfed 20 roky.

• Dva staty po svetove valce neuzavfely spolu dosud mir. Je to miniaturni republika San Marino, ktera se rozklada, v severni Italii, bide Rimini, a Turecko. Maly oddil sanmarinskSlch vojakii bojoval v italske armade. V techto dnech dlel v Italii tureckY obchodnik Ismail GaledLan. Kdy2 si vyfidil obchodni zalaitosti, zajel si na vYlet do San Marina. Sotva se ubytoval v hotelu, prisel za nim policejni dirstojnik. Po dilkladne prohlidce pasu ho odvedl na policejni teditelstvi. Trvalo cele dva dny, net se tureckemu vyslanci v Rime podatilo obchodnika dostat na svobodu. Sanmarinske iitady se odvolavaly na to, Ze Galedilan je pfislugnikem statu, s nim2 jsou dosud ye valeenem stavu. Na zakrok tureckeho vyslance ho koneene propustily a jako nepibatelskeho cizince ho vypovedely ze zeme.

• • oeAti a nemeeti socialni demokrat y vznesli spoleenou 2adost na poslaneckou snemovnu, aby vlacla ueinila pajaku 500,000,000 KC ($17,450,000) na vefejne prate v nemecky- ch distriktech. Pfedseda socialne demokraticke strany, kterS7 ueinil navrh jmenem obou skupin, pravil, ae za ka2dYch 100 nezamestnanStch osob v deskSTch distriktech je 250 nezamestnanS Tch v krajich majicich vice nee 80% Nemcil. Pravil, 2e je to poctivY pokus zlepsiti hospodafske pomery v nemeckYch krajich a apeloval na sudetske Wince (nazisty), aby se nestaveli proti tomuto navrhu pouze ze stranicke nenavisti. Koalice schvalila tento navrh, kterSt bude podan v parlamente jeete pied velikonocemi.

VISTNIK

T3rdermi Kongres pfijal navrh, aby vlada dala razit minci v hodnote tai centtii, ktera bude slou2it boji proti dopravnim intazirm. Na minci bude varovriSr zaznam, 2e v minulem rote bylo v Unii zabito dopravnimi prostfedky nemene net 40,000 lidi. Na ptedni strany mince bude YYzva: "Jed' pomalu a opatrne!"

• • Bile hole pro valeene slepce jako ochrannSi odznak rozhodlo se zavest v Ceskoslovensku ministerstvo socialni peee. Hole budou dodavany 6s. Usttedni peci o slepe, rovna po'Slozene budou ji vymetrovany. Tim bude dosakno potfebne patrnosti i jednotnosti v pou2ivani bilYch holi slepci v Csl. republice.

• • Ve francouzskein zahranienim ministerstvu se konala za pfedsednictvi francouzskeho zahranieniho ministra Paul Boncourta konference diplomatickYch zastupcil o stfedni Evrope.

Zireastnili se ji diplomatjeti zastupci z Var§avy, Moskvy, Prahy a Bukurati. V konferenci bude pokraeovano a ma bYti na ni pojenano o situaci vytvofene pkipojenim Rakouska k Nemecku a o postaveni 6eskoslovenska ve stiedni Evrope.

• • Federalni odbor vnitra oznamil v minulYch dnech nasledujici podminky prodeje nezapalneho plynu, zvaneho helium, do ciziny: 1. Slokni kauce, o jejii vYS'i rozhodnou sekretati statu, valky, lod'stva a vnitra. 2. Zaruka v hoto-Yost, je2 einiti mute od 60 do 120 procent celkove hodnoty helia smluvne zakoupeneho. 3.

Pravomoc zastupcil SpojenYch Statii k inspekci nejen vzducholodi, v ktere helia bude pou2ito, ale take hangaril a procedury naplriovani vzducholodniho vaku. 4. Propadnuti smluv pro koupi helia a vkch zaruk v ptipade porukni techto pravidel. Vyjednava.ni o okupi helia ve SpojenS7ch Statech vedlo Nernecko, ktere chtelo porditi plynu tohoto pro novou svou vzducholod', pfipravenou k ceste do Ameriky. Z nemeckStch prament bylo oznameno, 2e podminky tyto se povauji za tak piisne, ae je Nemecko nejspik zamitne.

•

•

Propagandu proti 6eskoslovensku za cizi penize provadi povestnY samozvanY vildce sudetskSrch Nemcil Konrad Henlein, propagandu z hlouposti provadi v Osl. republice tisk bYvaleho ministra Stfibrneho a east tisku strany agrarni (velkostatkafi). K spravnemu pochopeni obou druhil za§kodne propagandy uvadime ndsledujici trefnY posudek sebevedomeho 6echoslovaka: "Nebezpeend je propaganda hlasita, nebezpeenej gi je propaganda, §ifend S'eptem.

U nas je, bohukl, videt dvoji propagandu: jedna je pod pevnSim vedenim, pracuje za plat a organisovane. Druha, je pliziva, jako kdy2 se otravuji studne, jako kdy2 se S' iti myAlenkovS, mor. Tu druhou provozuji z hloupe pochopeneho nacionalismu naSi vlastni lide a provozuji ji v cizich slu2bach a skuteene oslovsky zadarmo.

Nechteli by se trochu zamyslit nad otazkou, komu vlastne slou21 Aifenim panikafstvi, sna2i-li se pfedem co nej vice podrYti na' vlastni duk y y poraknectvim, zbabelosti, pfeceriova--ni sta nim neptitele, zleheovanim vlastni sily, 'Saenim nedilyery v nagi zahranieni politiku a v hodnotu na'kho vojenskeho ptipravovani sebeobrany pro vkchny pfipady? Ja sam jsem pfesvedden, 2e jsme pfipraveni. Smrt nepokladam za nejhor gi z toho, co by mne mohlo potkat a volim vkchno na svete radeji, ne2 abych sviij 2iyot skondil jako start' pes na kratkem feteze, misto abych do211 jako svobodnY. °bean ye svobodnem state. — E. S." • • Depeg e ze Sonsonate v republice San Salvador v republice San Salvador udala dne 1. dubna, ze 221eta, venkovanka Mercedes Escobar Andino povila toho dne paterdata, vesmes hogky, z nich jeden za kratko po narozeni zemfel.

ZbSrvajici dtyfi se ale meli naldite k 2ivotu. Tato mlada paehnana matka, jet 2ije na fume nedaleko hofeji uvedeneho mesta, o getfena byla jenom venkovskou porodni babou.

Strang 11 Nove zorganisoyand ylada v Rulnunsku, jak se sdeluje z Bukure gti, jig v cele stoji patriarcha Miron Cristea, rozpustila vkchny 'politicke strany. Toto nafizeni se povauje za takou nu '2' elezne garde, ktera se klonila k fagismu.

Existence politickYch stran byla a2 dosud tripena, lee jejich dinnost byla silne omezena proti dfivefSku. Petrescu Commen, bYvalY rumunsky vyslanec v Berline, staff se ministrem zahranienich veci v zreorganizovanem kabinete, kterY se ujal vlady 11. imora po rozpufteni kabinetu nacionalistickeho premiera Oktaviana Gogy.

Nov9 kabinet je koalieni ze stoupencii bYvalO strany liberalni a selske. Dosud ministrem zahraniei byl George Tatarescu. Jmenovani Cornnena pova2uje se za gesto virei Nemecku, lee ostatni alenove nove vlady jsou proti nazisticlOm skloninn domaci organizace Zelezne gardy. Ukolem nove vlady je udr2ovati dobre styky se vkmi sousedy. Mluvei kralovskeho palace v'Sak pit tom pravil, 2e se tak bude diti s uvedomenim si poslednich udalosti v Podunaji, eirn2 byl minen nemeckSt zabor Rakouska.

• • V techto dnech objevila se v easopisech zprava, pochazejici z Washingtonu, ktera potvrzuje doslova, co ji'Z' bylo uvedeno nekolikrate a co stale je opakovano o nebezpedi fa gismu v Americe. Tato zprava milae pfesvedditi i optimisty nejoptimietej gi, ze fa'Sism ye Spoj. Statech zapustil silne koteny a nebude-li yeas vymicen, pak beda nam v'km. Dle teto zpravy statni odbor ve Washingtone vyktfuje pokus nerneckYch nazistil zfidit ye SpojenYch Statech feta antisemitskYch a pronazistickS7ch easopitak aby grace v znacisovani Ameriky rychleji ku pfedu. Jednani melo se konati v budove rakouskeho vyslanectvi ye Washingtorre, ztroskotalo v S • ak, kdy2 pfitomni novinali ze Sp. Statil a Kanady velkou vetAinou zamitli stall se vedoucimi redaktory fa'SistickYch dasopisil.

Profesofi chicagske university E. Burgess a L. Cotrell dali si praci zjistit, kolik je gt'astnS7ch mardelstvi a odkud pochazeji. Ze dvou miliomanklskSrch dvojic oznaeilo man2elstvi za velmi §t'astne 55 procent mrdil, ale jen 51 procent Zen; za At'astne 25 procent mu2il a 28 procent 2en; za prumerne pokladalo sve manklstvi 12 procent mu2ii a 13 procent kn; 6 procent mu2i1 i Zen bylo ye sriatku nat'astno a 2 procenta byla velmi neWastna. Velmi At'astni byli mankle z rodin, kde i rodiee men ye dratku 'Stesti, mankle, kteti pochazeli pfiblftne z teho2 prostfedi, manacle, ktefi se pied sriatkern deli dobu znali a ti, kteiti meli pravidelny ptijem; nemusel bYt ani velkSr. DobrStmi hospodynemi byly divky, zamestnane pied sfiatkem vS7deleenou praci. Statistika y 'Sak varuje pied 2enami, ktere east° merrily sve zamestnani a mista. DobrS7mi matkami a otci byli muZi a 2eny, kteti milovali vlastni rodiee.

•

•

SpolkovS7 komisat komunikaci Walker sant kongresu, '2'e Bell Telephone Co. mohla by sni2iti svoje popiatky o 25 procent, kdyby odstra nila zbyteene vysoke vSrdaje Jmenovana spoleenost ma upinou kontrolu Bellova systemu a naklady na ochranu pied konkurenci byly ny u2ivatelilm telefonu na misto aby je platili podilnici. Nove vynalezy spolednost potladuje, zavedeni dokonalefgho zafizeni se zdr2uje, potfeby odkupuji se od spfatelene spoleenosti za umele kontroloyane ceny a k tdi tdivatelii telefonu se pfipoeitavaji ta odpisy na znehodnoceni majetku spoleenosti. Komisat doporueuje, aby federalni komunikaeni komise mela pravomoc k pfehlidce, schvaleni resp. zavrkni zasad a praktik Bellova systemu a k regulaci naklaa cen telefonnich aparatil, zafizeni a pod.

• • Bursa na cenne papiry Afadovala naposledy ye starchmistnostech. Bude zahajena v novem bursovnim palaci postavenem u Wilsonova nadra2i, jeho2 moderni architektura vyvolava, 2ivou pozornost. DneAni bursovni obchody byly opet velmi tile. Vet gina bursovnich opet stoupla. Na trhu ukladacich hodnot jsou ceny pevne ustaleny. Na lonOnske burse cennYch papiru stoupla 7 a pill procentni pirjeka mesta Prahy o dva body. 8kdodoiry papiry stouply o jeden bod.

Strana 12

Ch duiOrgan Slovanske Podportuiei Jednoty Stitt' Texas.

Of Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDA KTOR--FRANTA MOTTO/A—EDITOR Vydavatele — Publishers t ECHO:SLOVAK PUBL. CO•, est, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti- $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni trfadovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pfedplatne, oznamky, budIst adresovany na Vestnik, West, Texas irestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Pravideina schilze Hlavni Uiadovny konala se v pondeli 4. dubna v fitadovne tTsttedi ve Fayetteville, Tex., za aeasti bratti ptedsedy br.

C. H. ChemoskYllo, mistoptedsedy Step. Valeika, tajemnika J. R. Kubeny, fieetnika Ed. L. Marka, pokladnika Frank Steinera a pravniho ratice Aug. Kacite. Jak obvykle ptedern vytizena betna agenda, jit dne gkem rozrustem S.P.J. S.T. jest neptedstavitelne vice net byla pied nejakYmi 10-15 lety. Z duletitel gich rozhodnuti uvadime: etena nabidka zastupce Bratrstva strojvadca a topiea na odkup bondu zavodnovaciho distriktu els. 10. v okresu Cameron v sume $125,000 za deset centa na dolate. Po dalgi rozprave usneseno nabidnout uvedenemu podparnemu spolku toliko Best cent za dolar nominalni hodnoty bona. Schvaleno bylo vice gadosti o prajeku na nemovitY majetek a jedna NT slime vysoke na jisty obchodni podnik zamitnuta. Do schaze dostavil se bratr J. W. Valigura z Jourdanton v zale gitosti odprodeje majetku Jednoty v jeho okoli a vec byla vyHzena k oboustranne spokojenosti. Ze stejne osady navgtivil schazi br. Joe Najver, aby vytidil jiste potadayky souvisici s jeho pomerem co najemnika dvou farem Jednoty. Pti gly na potad otazky zajma Jednoty ye Valley: bratru Henry Huffovi povolena nahrada za praci na jeho pozemku die zneni kupni smlouvy; projednavano o ptisouzeni komigneho za rozproda.ne 'east pozeinku; pokladnik Steiner poveten vygettenim, jako prodejni potadavky by kladli majitele pozemku v distriktu els. 10 v Cameron Co. Budig to zdurazneno,ze vedouci na gi S.P.J.S.T. nemaji nejmentiho nanyslu zavadet mezi iikoly podparne organisace einnost pozemkove kancelate a protote osazovani Valley na gim lidem je vice net jiste, my ale nevlastnime tam tolik pudy, jake ku pozvolnernu rastu Ceske osady bude t •eba, nagi vedouci atednici chteji a budou novym usedlikam nejjitneji v Unii polotene esl. osady pomahat radou a ptipadne hmotne (piljekami na zakoupeny pozemek, vYstavbu domora, hospodatskych ubikaci a pod.) Ptipominame, to Hl. ttadovna ut zajistila pro budouci spolkovY stanek ye Valley vYhodnou parcelu, co zakladni darek do vinku spoleeenskeho shromatclig te Cechoslovaku v fidoli Rio Grande. Do schaze dojel z Houstonu zastupce bursy cennYch jistin p. B. Norman s nabidkou vYmeny bonda a site. za cestni bondy Cameron Co. per $15,000, cestni bondy Fisher Co. per $7,000 a bondy mesta Clevelandu (texaska edice) per $5.000 nabizel vymenu boncla mesta Seagraves per $27,000. Za jeho neptitomnosti nabidka byla peelive uvatena a po vYmene nahledu — prijata. Zaverem celodenniho zasedani byla rozprava o leto gnirn naboru novYch elenti. Br. ptedSeda -podal zpravu o jeho obeasnYch pov-zbudivYdh ptipisech zasilanYch jednotlivym nag irn organisatoriim a nazorech, jet mu zistupci podavaji. Otazka naboru je stale veleclii 1-lita, vytaduje stalou pozornost, nove a nove osveddene novoty, pomacky a ptedevgim naprostou kooperaci mezi organisatory a tstte'lrystttpuje na povrch nezbytnost ustanoTien/ vs:chi-110 teditele polnieh praeoulk4, kte.

vEsTNIx ry by nabor Hal planovite, byl organisitorilm jakYmsi inspiratorem, radcem, clavernYm poradcem a snad i pobadatelem. Pisatel neptedstavuje si teditele naboru v osobe noveho novnika, cot by vytadovalo vy ggi vydani na spravu Bratrstva. VYkonni atednici HI. tJtadovny maji site prate az dosti, snad by ptes to nekterY z nich takovou funkci dovedl zastati.

Dalgi nezbytnosti vYsleclne naborove kampane je opatteni stalYch pracovnika, jet by organisaci venovali celY eas. Vidime dnes nepomer vYsledkil prace obeasne, nekolikahodinove a prate celotydenni (br. enkytik). Dvema panum nelze uspokojive sloutitil Zanedbavame jednoho ei druheho. K teto vysoce dialetite otazce vratime se ptiletitostne.

Oznameni tajemnikum y gech iadu. Jste dani pit oznameni umrti mimo nove listiny, jet byly na tady rozeslany, ptilotit i doklad stars v Ceske 'tea Do Hlavni titadovny zaslane oznameni umrti musi nadale provazeti: Proof of Death (ptipravenY vrchnim lekatem dr. Jos. KopeckYm) a pak druha listina, ktera se poutivala doposud. Proto, by se rychle vyplaceni pojistky nezdrgovalo, laskave itd'te se timto novYm vytizovanim oznameni amrti, za cot dekuje s br. pozdravem, J. R. Kubena, tajemnik HI. Uiadovny.

Velikonani. Katcle jaro ma jinou rani — jak je to zvlagtni, to vtdycky stejna jsou to jara a vtdycky zas jina. A vice net kdy jindy je elovek pin nadgeni, pin touhy po einnosti a °pet opojeni az malatneho nad tolikerou krasou, ktera, ho obklopuje. Velikonoce jsou svatky, ktere mame radi hlavne proto, to temet nikdy nezklamou. I kdyby zima dolehla, vysvitne vitezne slunce a ptimo gtipe svYmi paprsky a neda varn ani na chvili zapochybovat, ze je jaro. I kdyby prgelo, zelene listky keta a male, ifiasne stateene kiicky, derouci se ze zeme, nam ze zeme je vzktisena a ze v ni proudi nova sila.

Slava vzktisene ptirode a slava miru, kterY je v nil Ptimo bolave citime ten rozpor my, kdo jsme take jeji soueasti a kdo jsme si vytvotili svet zakona, tak odli gnYch od zakont jejich.

Jak je to motile, kikame si, ale skutednost za nas odpovide. zdrcujicimi fakty. Ba, prave nyni, v techto dnech, kdy pkiroda ukazuje svou probuzenou silu, chtivou jen rastu a rozkvetu, spejici za klidnYm zranim, patrame, zda i v nes je new noveho a obmeneneho, co by dal spelo za tivotnim kladem. Vnittne i zevne chceme bYt novi. Po celY rok netoutime tolik po peknem obledeni jako z jara, hlavne na velikonoce. Jak krasnYm symbolem velikonoc jsou ve stare osvobozene domovine kraslice! Ty pestre a jednoduche meticke vzory slovackYch kraslic, tak nadherne patticich k rozkvetlYm jivam, k vrbovYm proutkum dynovaeek, k pestrYm satkem hlavach ratolicich ten. U gijeme ptijemne velikonoc, nebot' tyto svatky jako by ptilevaly mizy do nageho tivota, jakoby osvetovaly chut' k nernu.

Dvacet stoleti uplynulo od Kalvarie a v den, poznamenanY slavnYm symbolem °heti na ktiti a vykoupene lidske bolesti je vnitini potiebou pitpomenouti fite gne a povzbuzujici slovo lidem, kteti maji vic net jindy touhu takove slovo slygeti. Nebot' dne gni svet poskytuje obraz zmatku a rozharaneho boje v gech proti vgem, z nehot mute kdykoli vyskoeiti jiskra noveho svetoveho potaru. Je je gte vilbec na svete lidska touha po miru ei obyvatele Evropy se jit seginuli na sraz, odkud neni testy yen a nahoru, nYbrt jen do vet gi bidy? Znameni valky a valedne pohotovosti vtiskuje raz celemu evropskernu tivotu a zda se skoro krutou ironii, jestuprostted svetoveho zmatku a horeeneho napeti, co ptinese zittek, bude na velikonoce vzpominamo symbolu vzkftseni miru. Od valky uplynulo jiz dvacet let a vyrostly nove generate a je stale vice lidi, kteti vilbec nevedi co valka je a jak vypada a mnoho je takovYch, kteti, to zapomneli. V den velkeho Vykoupeni je pro`-' to stale jette mySliti na to, to v gechrry stragne obeli svetove valky nebyly dost velike, aby lidstvu vykoupily trvalY mir Nebezpedi valky stava se stale dilletitej gim einitelem ve slotitem deni mezinarodnirn i v du gevnim naladeni lidstva. Je tomu tak, aekoli nikdo po vgech minulych zkugenostech neveri, ze by nova valka mohla Pfinesti rnir. lepgi a trvaiej gi. To :je snad prave to negiroznat ria.dtaeYntsittiect‘,4,14.1

Ve stfedu, due 13. dubna 1938. niho lidstva. Statnici, vojaci, hospodati. v gichni se shoduji v ptesvedeeni, ze budouci tadnou valkou se neda nic rozhodnout, ba, 'te tadna valka se neda vilbec vyhrat, protote z viteza se stavaji nakonec take porateni a protote to, co se i viteznou valkou mate rozhodnout, na eas a kuse, neni v zadnem pomeru se ztratami a obetmi. Kdo by byl \rail po skoneene svetove valce, ze za d ye desitileti bude tak vypadat jak vypada dnes, o leto gnich svatcich jara, nadeje a vzktiseni. Veen, mir nebyl tehdy pouhYm snem, byl \Tema lidstva. Nikdy jit valku — bylo ptesvedeenim hluboce vAtipenYm v mysl a srdci lidi. To je nejvet gi zklamani dne gniho tivota.

Dnes celY svet zbroji, ten dobrY i ten zlY, ten mirumilovnY i ten bojechtivY a o valce se mluvi jako o neeem, co ptijde, ne-li zitra, tedy pozitti. Legendarni symboly, z•nich je velikonani boti mir jednim z nejkrasnej gich, nemohou zio obratit v dobro. Ale i ty symboly maji svou mravni cenu a ye spojeni s bdelou, vytrvalou praci pozvedaji srdce k nove nadeji a k nove vice, to mir je nejvet gi statek lidskeho tivota, a stoji za nejvetgi obeti Mir se neda vymodlit, de. se jen vykoupit organisovanim lidskeho svedomi a iteinnYm potiranim v geho a vgech, kdo mir ohrotuji.

Socialni pojigteni jig v patnattem stoleti meli kremnieti hornici, ktere trva ji g 440 let.

Bratrskou hornickou pokladnu zalotil v Kremnici roku 1496 Jan Thurzo, kdy jej kral Wladislav II. jmenoval kremnickYm bansk'm hejtmanem. Hornici odvo.deli pokladne ptispevky, z nicht se dostavalo podpor starYm a invalidnim hornikam.

Dobra, bilance eeskoslovenska. Po obsazeni Rakouska nemeckYm vojskem bylo nebezpedi, aby se rozpinavost hakoveho kite nerozgitila take na jine zeme, zejmena ov gem na eskoslovensko, kde se pry gpatne zachazi s nemeckou menginou. V teto choulostive situaci udelalo eskoslovensko to nejrozumnej gi co mohlo a co take odpovida, Csl. narodnimu charakteru: zachovalo klid a vyekavalo, co ptijde, ptipraveno na katdou motnost i svou brannou silou, i stYm svedomim. V tomto okamtiku vrcholneho napeti se take ukazalo, jak nesmirne prozirava, byla zahranieni politika dr. Bene ge, kdy vtad'oval 6s1. republiku do mezinarod. politiky pod heslem, ze osud 6eskoslovenska je svetovou otazkou. Promluvili v prvni fade a okamtite oba e'sl. spojenci, Francie a Rusko a oba ztetelne prohlasili, to bezvYhradne vojensky zakroei, kdyby 'C' eskoslovensko bylo napadeno. Obe tato jasna prohla geni mela mohutnY vliv, ktery se zesilil pokud jde o Rusko poznanim, ze vnittni veci Ruska nikterak se nedotkly armady, ktera moraine i materialne je dokonale vybavena na obranu miru a prava v Evrope i na obranu zajma sve zeme. Historicka tee britskeho ptedsedy vlady Chamberlaina vyznela v torn, ze Anglie rozhodnYmi slovy prohlasila Stiedni Evropu a osud jejich state za anglickY zajem a jakYkoli pokus o nasilne zmeny za rozhodujici take o postupu Anglie. Je samortejme, Anglie dava ptednost, stejne jako Csl. vlada — tegeni mirnernu a pokojnemu, te prod' rozkazu z Berlina doporueuje dohodu. Anglie prohlasila take, to veil ve snahu C' eskoslovenska odstranit vge z vnitini politiky, co by mohlo bYt zaminkou a rorte git v prve 'fade tak zvany menginovY problem. V ramci Csl. astavy ovgem, a v tomto omezeni je obsageno zaroven uznani demokraticke teto fistavy jako zakladu k provedeni naproste rovnopravnosti. Nemusime podotYkat, ze 6echoslovaci maji dobrou vuli a jsou ochotni celemu svetu ukazat a dokazat uptimnost jejich asili po miru doma i po pokojnem soutiti a spolupraci se sousedy. Mezinarodni situace je tedy posledni doby uklidnena, nebezpedi osvobozene domovine nehrozi bezprosttedne, ai gak.-dalgi tezkosti jsou k oeekivani. Hitler bude postupovat proti oeskoslovensku zasahy hOspodatskYmi a intrikami nemeckyrni penezi placenYch Henleinovca, kteti na komando a nageptavani z Berlina budou esl. vlade nemotne potadavky. Proto pomoc zamotskYch haluzi je stale nalehava. Nagim bude proti nemecke propagande vyvozovat vydatnou protipropagandu. V anglickem tiskui. ye svern v;4-13,de lute se naskytrAe vhodzi. MOW.

Ve sttedu, dne 13. dubria 1938.

Bud'me na Hlavni Irtadovna se usnesla po gadati vgechny sve deny, kteti sleduji americky tisk, aby si bedlive povtimli kagde nespravne nebo ptebarvene informace o Ceskoslovensku. Jde hlavne o denni tisk ye vetgich mestech jako Dallas, Ft. Worth, Waco, Austin, San Antonio a Houston.

V dobe, kdy pozornost celeho sveta je sousttek Ceskoslovensku, je nutno opravit kagdY nesprivnY a fale gnY irdaj. Vyskytne-li se nem zavadneho, elenove jsou gadani, by laskave vydlanek nebo zpravu, stithli kdy a ye kterem easopise byla vac uvetejnena, a vYsttigek poslali kteremukoliv fitedniku Hlavni trtadovny. Je to na gi povinnosti, americkYch obranu deskoslovenskeho privodu, informovati a ptesvedditi svet, ge tento malY narod v srdci Evropy je hoden stati po boku velkYch demokracii. "Vetim v ty tam za hranicemi", tskl Masaryk, "te v nich je uchovano jests mnoho zijmu pro starou vlast." Vetime i my, ge jako obeane demokratickYch SpojenYch Statu, me bYti tog obhajci dobreho jmena jine demokraticke zeme i jejich zajmri, ani g bychom tim porugili loyalitu a vernost sve nova vlasti.

Co novel°.

• • VykonnY vYbor es. Obce legionalske v Praze vydal vYzvu, ve ktere se odmitaji pokusy o tvoteni ideologickYch blok,4 a zdtrazriuje se narodnostni smir a dohoda s nemeckou men ginou a vyloueeni protidemokratickYch dementia z vedeni statu. Obec legionatska vyslovuje vernost a cliiveru presidentu republiky Dr. Eduardu Bene govi a ptedsedovi vlady Dr. Milanu Hodgovi a shbuje udiniti vge na obranu svobody a nezavislosti republiky.

• • Dr. Schuschnigg pilj de do historie jako prvni statnik, kterY se odva gil klast Hitlerovi v cestu ptekatku a donutil ho, aby aspori ukazal svou moc. Hitler byl vgak nucen obna git °branou pest', schovanou pod rukavielou a tim ye svete vzbudil nevoli i obavy. Dokonce i britsky pgtros musel zvednout hlavu z pisku.

• • Argentinska vlada zrugila mnogstvi nemeckYch gkol v oblasti Pampa, jak bylo oznameno z Buenos Aires. Dtivodem k tomu bylo, ge gactvo vyueovano bylo vYhradne jen nemeckYm jazykem, ge gpanelgtina byla vyloudena age gkolaci museli davati nazisticke pozdraveni a volati "Heil Hitler!" katcleho dne.

• • Cs. tisk se zabYva rozhlasovYm projevem mad'arskeho regenta admirala Horthyho. Shleclavd v nem uklidneni velke east mad'arskeho obCanstva, ktereho se zmocnila znadna, obava, ge Nemecko ptipojenim Rakouska proniklo a g k hranicim Mad'arska. Ceske Slovo k tomu pile, ge east Mad'arri vita toto sousedstvi Nemecka a druhe, Cast je znaene znepokojena Mezi obema smery panuje prudkY boj a jevi se snaha ziskat armadu. Nedostatek spolehlive zahraniCni opory vytvotil v Mad'arsku situaci, ge se dnes kolisa mezi dvema smery: jeden smerem k mu a druhY k LondYnu. • • Reichsfuehrer Adolf Hitler, kterY ma pod kontrolou vSechny nemecke °Many, gijici za hranicemi, naridil, aby v gichni Nemci a Raku'Sane, kteti jsou v Anglii dale tti mesicia, dali se registrovati na nemeckem vyslanectvi v LondYne nebo na nejbliggim hemeckem konsulatu pod vYhrtigkou, ge ztrati obeanstvi. Na 20,000 Windt, poeitajic v to 11,000 g en a 14,000 Rakuganri, bude cloteeno timto novYm rozkazem.

Bude to ptedneserra v poslanecke snemovne.

Politicke kruhy pravi, ge tim Hitler dostal se hodne blizko do vine g ovani se do vnittnich veci Anglie.

•

NejpraktietelSim narodem jsou Amerieane, nejkonservativnej gi jsou Anglidane, nejzahad nej gi einane, nejsportovnej gi Australan& nejhudebnejSi Mad'ati, nejzdvotilei gi Japonci,

borlinn41/11 Italay &

nejmettioditteP Ittna ,

VtSTNIK Nedelni plebiscit (volby) v Nemecku a Rakousku vynesl tyto hlasovalo 49,326,791 k volbe opravnenYch volteri (99.55) procenta), z nichg vrhla "Ja" (souhlas k sloueeni Rakouska s Reichem) 48,799,269 all 99.082 procenta.

ZapornYch hlasii vrkno 457,180, co g obnagi 0.917 procenta odevzdanYch. V Rakousku souhlas doznal malem stoprocentniho schvaleni.

Hitler po seznani vYsledku voleb se vyjadtil: "Je to nad moje okkavani, tyto chvile jsou z nej gt'astnej gich meho tivota." Plebiscit ptedchazela nejmocnejSi propaganda nova doby.

Rakougti volici v poetu 4,273,884 (vesmes katolici) nedbali na pronasledovani katolicke viry rezimem nacismu, ze strachu hlasovali pro.

Nemci jsou jak od jakgiva ptedem Nemci a teprve cos jineho .. .

• • Texas uchazi se o vyzkumnou laboratot pro nalezeni dalgiho upottebeni surove baviny v prrimyslu. Chemikove doznali u g dnes ptekvapujicich vYsledkt, z bavineneho semena bude lze vyrabet nekoneenY podet v gelikYch tovarri a vYznaene kapacity chemie ptedpovidaji, odbyt semena dozna, takove poptavky, ge bavina se, bude pestovat vice pro semeno ne g vlakno.

• • Winer osevu baviny pro rok 1938 stanoven byl na 27,850,000 akria. proti 35,023,000 akrri roku 1937. KonednY osev baviny sklizene obna gel Joni 33,930,000 akrY proti 30,028,000 skill r. 1936 a 40,541,000 alma v obdobi let 1928-32.

• • Zpravy z Oeskoslovenska oznamuji, jak v gichni roduverni 6echoslovaci byli zklamani novYm trucovitYm potadavkem Hlinkovy , ludove strany pro separatismus. Ve chvili svrchovane potteby celonarodni svornosti, jednoty! Ceska, vetejnost vidi v tomto nesmyslnem pogadavku ctigadosti zaslepeneho Hlinky iitek od odpovednosti a zbabelost umele givenou, naproste nepochopeni kladnYch sil dsl. republiky v domaxi a zahranieni politice. Statu Verna vetejnost vyzYva, vlaclu, aby netrpela rozvijeni se protistatniho nihilismu a nevahala trestat rozkladne givly rukou spravedlivou ne g pevnou.

•

OsvedeenY ptitel Csl. naroda slovutnY anglickY gurnalista Seton-Watson (Scotus Viator) pile v londYnskem listu "Times": Nebude-li Anglie s to poskytnouc pomoc Ceskoslovensku v ptipade fitoku na jeho samostatnost, pak NCmecko pfekroei v gechny ptekolky hospodatske a politicks a roz giti svaj vliv ag k eernemu, Egejskemu a Sttedozemnimu moti. Britska kontrola moti bude pak v ptipade valky neriainna, nebot' Nemecko, at do to doby odkazane na zasobovani pogivatinami a surovinami, stalo by se sobestadne. Pak by byla britska, politika v sttednich a jihovYchodnich statech Evropy neudrgitelna.

Co farmaii chteji a co potiebuji. Uddlosti pasledni doby ptesvedeily vedouci muse stavu zemedelskeho, ge ptitomne vice ne g kdykoli v historii Ameriky je nezbytne zapottebi organisace. Pevneho semknuti farmatia cele zeme, sjednoceni na podklade stavovskem, do jeho g spravy postaveni budou mu& z tad farmalskYch volbou sdrug enYch 'dent. Hnuti k pevne celonarodni organisaci farmatil zahajeno bylo ye vgech statech a zapis radostne pokraeuje. pisne obnagi dva dolary, z deho g 50 centri ptijde do okresniho fondu, 50c do statniho, 50c na organ a 50c do fondu narodniho. Nutno ptedem vyzvednouti k odvraceni zbyteene a neplodne kritiky, ge nynej gi organisovani farmatri v ramci eelonarodnim neni napad, pokus, gikovne zasttend leeka nekolika nezodpovednYch chytrakri. Rolnici maji smutne zku genosti s nekolika neblaze zaniklYmi organisacemi, spolky, drugstevnimi podniky, ktere byly zakladany neptipravene, snad s timysly osobniho zisku Ci prosttedkem k vyg plhani se po zadech drivetivYch farmatia k mistam vysoce postavenYm, dobte placenYm. Nic podobneho se v nynej gim hnuti stati nemtige, protoge jeho proponent' nale gi mezi jedince cblveryhodne, naprosto eestne. Pro organisaci pracuji Cetni spolkovi -7Senatoti, kongresuici, ptedtici rolnicldch

drutstey, jet se Atak ricetekArint Mimbly A

Strana 13 vykazuji znamenitY zisk, s rolniky sympatisujici profesoti zemedelskYch kolleji, eel& tada prominentnich muZft z jinrch oboru obchodu — jimg zalegi na torn, aby sjednoceni farmati jednotnYm postupem, promY glenYm programem — domohli se koneene stejne ochrany i pomoci, jakYch se od desitek rokt dostava organisovanYm skupinam prrimyslu, obchodu a pod. Co chteji organisatoti svazu zemedelskeho? StejnY loket, stejne vYsady, rovnost zemedelstvi je ptece podkladem givota naroda.

Pottebuji rolnici stavovske organisace? Jako soli! Kagcla sebemengi skupina obeant vYclelednYch, skoro kagdY stay je "cechovne" spojen — nejmohutnej gi ttida obyvatel Soustati — le naroda — amerieti farmati doposud co jeden celek nemaji organisadniho pouta, tahnou kagcla skupina na jinou stranu, gkodi sobs na vzajem. Tisk ye slutbach vgelikych zajmri spol eovani rolnikii nepodporoval — a prod by tak civil — z roz gtepenosti, stavovske neuvedomelosti tezily prave jiste zajmy a tomuto "stfihani viny" ma byti ueinen raznY konec. Organisovani farmati Ameriky budou demokratickYmi prosttedky bojovat pro sebe!

Houston, Texas.

Ctend redakce!

Koneene se nam podatilo ziskati dr. Jos. S. Roueka, profesora sociologie na new-yorske statni universite, by letos konal ptedna gky mezi nagim eeskoslovenskYm lidem v Texasu. Dr. Roueek neni jen proslulym profesorem, ale tag i proslulYm spisovatelem sociologie. Zna, pomery politick& hospodatske, narodni a Rile v nagi eeskoslovenske republice, jako g i ye vgech ostatnich evropskYch zemich; zna pomery a problemy rriznYch men gin ye vSech zemich.

Zna, zaroveri i rrizne problemy na gi americke vlasti.

Pro vas eechoslovaky v Texasu budou jeho ptedna gky nejen zajimave, ale ta g i pouene a povzbuzujici. Jsrne tomu velice radi, ge konedne se upozvolil pro nas letos v Texas ptedna g -kykonati.

Taktka ka gcle leto potada ptedna gly na rilznYch kollejich a universitach ye vgech statech nagi Mile; a letos bude ptedna geti na dvou ptednich kollejich v Texasu. Asi zadatkem Cervna bude moci zaeit ptedna get v nagich osadach, kde si budou jeho ptedna gky ptati. 0item do vgech osad nebude mu mo gno. Za ptednagky se nebude nic Citat, pouze se budou cleat dobrovolne sbirky, kde bude ptednaget, aby aspori easteene by mu byly hrazeny cestovni vYlohy. VYlohy nebudou mnoho obnaget.

Jig clerk dobu jsme nemeli mezi nami gadneho ptedaka, by nam delal ptedna gky. Potiebujeme nekoho, by mezi nas zavital, nee° nam povedel a nas povzbudil. Dr. Roueek se o deskoslovenskY lid vAude zajima., at' gije v nagi skoslovenske republice, nebo v kterekoliv evropske zemi, neb v Ji gni neb Severni Americe. My, kteti jsme ji g meli ptilegitost jej vyslechnouti, kdy nam drive v Texas ptednagel, vime a jsme ptesvedeeni, ge se o nas zajima a ma, pro nas pane poselstvi. On vi na co ma poukazat, by nam to prospelo; on vi, jak si mugeme navzajem bYti napomocni. Zna ta g problemy Oeskoslovenska. Vi, co by pomohlo. Vi, elm a jak my milgerne prospeti a pomoci.

Mame mnoho velldch osad a zaroveri mnoho velkych a silnYch tad& Bylo by to pane, kdyby aspori nektere vase tady a zvla gte ty vetgi, jako jsou v Houston, Dallas, Fort Worth, Ennis, West, Seaton, Cyclone, Granger, Taylor, East Bernard, Hallettsville, Placedo, Snook, Tabor a mnoho jinYch, si dr. Roueka pozvaly co nejdtiye. Ptednagky budou pouene a povzbuzujici.

Bratti, laskave si to ptedneste ye vagich dotyenYch schrizich a rozhodnete se co nejdtive.

Pakli si budete ptati, by vam dr. Roueek nektery ptedna gel, dopigte mne o tom a ja pak budu hledet pro nal° vypracovat nejakY cestovni "kalendat", by mohl zavitati do co nejvice rriznYch na gich osad. Laskave zdelte, kdy asi byste si ptali, by nam ptedna gel. Vezme mne to hodne prate, bych Ark mohl co nejlepe vypracovat. Proto bude nutno, byste co nejdtive o tom jednali.

brat710in pmirEtvem, 11411enliv,-;

NdielTNtIC

!Wan* 14

OSVETA.

NezninVT diiiehO sins Has& nalezen.

SLAVNA OBRANA KRALOVSTVi, PRAHY A UNIVERSITY PROTI NEMECKI'M PO:ULUVAUTIVI. — NESMiRNt HISTOR/CKt VtZNAM NALEZU. NEROZTAIDENtC'H dosud rukopisech V Narodniho musea ueinil prof. dr. Vaclav Flaj ghans velkolepY objev. Je to neznamY yedeckY spis Mistra Jana Husi, t. zv. Kvodlibet, pfipinajici se k nejvetSi slavnosti stfedovekYch universit. Vedecka cena tohoto objevu je nesrnirna. Objevitel prof. Plaj ghans sam kika, to je to nalez takovY, jak se porlaii jednou za sto let. Z yla.gtni yYznam objevu, mono fici sensaeniho, je v torn, ze obsahuje take Husovu vlasteneckou obranu university a celeho kralovstvi po odchodu nemeckYch tprofesort z Prahy proti videriskYm a jinYm nemeckym pomluvaetim. Nalez budi pachopitelnY tajem celeho nageho vedeckeho sveta.

Potadali jsme prof. V. Flaj ghanse, aby poudil girgi vefejnost o vYznamu teto uddlosti a obsahu naleteneho Husova dila. Prof Flajghans .ochotne vyhovel.

Co rika prof. V. Flajghans: Dnegni universita ve stfedni Evrope neza.chovala temet nic jit ze starych parad, fake podnes cirti Anglie a Amerika. Dnes je nejslavnejgi takova manifesta,ce promoce sub auspiciis a instalace rektorska.

Co je to Kvodliteb Stkedoveka universita mela nejfet gi slavnost ye svem kvodlibetu. Katdoroene vclila zvla gtniho kvodlibetate, z kadnYch profesorri fakulty filosoficke (schody artistske), jent vybral 50100 profesorti, aby hajili thesi sveho oboru zvlagtni rozpravou, Kvestii. K teto Kvestii obSirne pfipojoval tertovnY problem. Sam otviral kvodliteb vlastni Zvestii a odpovidal na nainitky vgech; na Kvestie ostatnich profesorti, jet sam vybral a pro sebe napied vypracoval negativne i positivne, odpovidal pak skoro tYden. Snadno poznate, ze to byl velikY vykon a ze se skoro katclY zvolen kvodlibetat radeli vykoupil velikou pokutou, nali by se byl v takoyou narnahu uvazal.

Vime asi o 20 kvodlibetech — a mame zachovano nekolik set Kvestii z takovYch kvodlibetri, vetginou bez data a bez jrnena.. Neznali jsme ani jedinY kvodlibet ripinY; indentifikace dochovanYch Zvestii je velmi obtitna — a viastni cena techto stfedovekYch cvideni dialogickYch je dnes velmi nepatrna.

Nejvetgi vedeckY vYkon 'Justly.

Zjistil jsem pled malem 40 lety, ae Hus byl kvodlibetatem zvolen r. 1410 a ze tedy v lednu 1411 konal svrij nejvet gi vYkon vedeckY. Ale nevedelo se, kterou rivodni Zvestii se ho zrieastnil — a kdo z ostatnich profesorri o eem mluvil.

Asi pied etvrtstoletim nalezl brnenskY katolic'KY profesor Sedlak tu rivodni Zvestii Husovu a jednu jednoho rieastnika. Otiskl tu Zvestii, ale o celem kvodlibetu nevedel ov gem nic. Tu vodni Kvestii samu pokladal — pravem — za vzor a vrchol vedecke einnosti Husovy; s nim se shodl histarik Novotny a evangelickY theolog Kvaeala 1924 ye svem rozboru teto Zvestie.

To bylo at do 5. imora letos v gechno, co jsme o to veci vedeli. Bylo to zajimave, cenne pro 21votopis Hustiv — ale celkem nic nad latku pro orientaci zaeateenikovu.

Svetovi vzacnost universitni.

Toho dne jsem vgak v rukp. mus. V. C. 42 zjistil celY kvodlibet Hustv: t. j. krome . to rivodni Kvestie Husovy je gte 66 jinYch, jet sam ostatnim udelil; je to prvni ptipad, kde se nam takove kvodlibet cele zachovalo. Ale nedosti na torn: toto Husovo kvodlibet je nejenom ripinY soupis vg ech tech Zvestii, nYbrt — co2 le jedinY

pfipad na vgech universitach evropskYch vlastni ptirueka Husova (ne site original, jen opis) — se jmeny vgech profesort, s kritikou na konec vgech 54, kteii ocipovedeli (12 jich neodpovedelo) a se zpovedi zcela osobni, pros se teto tetke prate ujal, kdyt oba zvoleni — Stepan z Palk a Sim z TiSnova — se teto take povinnosti vyhnuli.

Nemecke titoky na Karlovu universitu.

Hus i Jeronym byli totit po vgech universitach vineni, ze znieili 1409 praiskou universitu dekretem kutnohorskYm, ze 1410 branili kacife atd. Jeronym byl v srpnu 1410 ve Vidni zateen a pro tuto zkazu university — Nemci se vyhYbali 6echam pak vribec, novou universitu v Lipsku — vy getfovan i souzen; Hus neco pozdeji taktet v Kostnici. Evropske university poukazovaly risme gne na to, ze universita pra2ska po odchodu Nemcri neni schopna konati rigorosa, promoce — a ,ovgem kvodlibet. Take r. 1410 se vskutku kvodlibet nekonal.

Husova, slavna obrana.

VideriskYm prooesem JeronYmovYm, spalenim ViklefovYch knih v graze, udanim z Pakite a ftima byl Hus donucen k obranam. Musil ted sehnati kvodliteb: sehnal skuteene 66 rieastnikt, vypracoval pro ne dotazy i odpovedi, zmobilisoval posluchak betlemske, sve ptatele a ptiznivoe — a 7. ledna 1411 zahajil toto sve vrcholne dilo vedecke (a zaroveri posledni praci naukovou) v Karolinu. Jeho rivodni fee a stejne jako asi ,za 10 dni zavereenY doslov je napinen horeenou snahou zaktiknout pcmluvade y e Vidni, Lipsku, Erfurtu, Heidelbergu atd. a do bela rorthavenYm tarem lasky k Praze, pieslavnemu kralovstvi oeskemu a teto dceti. zakici Prahy — universite. Je to skuteene jeho labuti zpev vedeckY. Kulturne-historicky dokument Ale nejenom to: je tu 66 portrett satirickYch, elegickYch, piatelskYch i nepfatelskYch cele tehdej gi fakulty a university — v gechno veci, •o nicht jsme nerneli tu geni. K tem strim ononymnim a nedatovanYch Zvestii v desitkach rukopisri pratikYch, videriskYch atd. mame nyni kfestni listy. Je to jako zbytek gekove knitky s juxtami HusovYmi — poukazky samy, kupony vYPlnene najdeme nyni snadno jinde.

Profesor Barto g z Huscvy fakulty piejal rikol vypsati pro jubilejni publikaci university k r. 1948, k 600. vyroei, dejiny jeji do r. 1436. Zde ma •pramen prvniho tadu — a bude asi tvotiti prvni svazek chystanYch "Monument univers".

Souvislost s Husovjrini kazanimi.

Zvlagtni nahodou jsou nam take dochovana betlemska kazani Husova prave z listopadu 1410 — ledna 1411, z doby, kdy Hus dlouho do noci denne chystal tech 66 Zvestii a 66 problem& Doplriuji se znamenite; a east° vidime, vlastne z kathedry kvodlibetaiovy Mina, ka-. zatel betlemskY — a nekdy na kazatelne betlemske, to piednagi Kvestie (meli-li 'tide pravo se boutit proti ftimaniim atd.), vlastne kvodlibetaf z Karolina.

TakovY manual kvadlibetafe neni zachovan na tadne z ostatnich universit. Je to jedinY text sveho zprisobu vribec. Ale ze je to prvni kvodlibet oaegtele university, ze mobilisuje katdello graduovaneho na obranu cti university proti domacim i cizim nepfatelrim, ze tento %Sik vedou osobne oba vridcove v boji za dekret kutnohorskY , Hus i Jeronym, to doclava, zvlagtni ceny je gte dnes temto 54 foliovYm listrim.

Stfedoveke kuriosity.

Pro nas ovgem vetginou ∎obsah tech Zvestii je mrtva va,ha: ale ty rivodni peznamky dodavaji tivota: davali otazku staremu mistru Ctiboru z Velvar (ma u neho pit mi Noe) ei.ste filosofickau "zdat elovek, vzbefe-li z dvojiho dobra mengi hiegi smrtedlne" — nebavi nas jit toto lug teni, nYbrt vysvetleni Husovo: dava tu otazku Ctiborovi proto, ze jako Noe rad pije vino a tak mu leheuje volbu mezi pivem a vinem Jinemu dava, problem podle Voksy z Vald gtejna, prod jazyk opileho dobie nefunguje a rano ma je gte vetg i wizen Atd. 0 takovYch "problernech"' jsme dosud nic nevedeli.

Jzou to voleny otazky ze v gech oboru faktiltnich: musikalni, perspektivni, akusticke, bota-

Ve stiedu, due 13. dubna 1938.

Mae, metafysicke, moralui, logieke atd. atd.

I kdyby nebylo toho osobnlho zabarveni,v2dycky by tento vYkon. byl svrchovane ticty hodnY a myglenkove napeti tech deseti dni se asi rovnalo napeti moderniho ministra v rozru§ene debate paxlamentni. Je to jedinY text sveho zpfisobu vilbee — opravuje (Mem definitivne spoustu rozmanitYch vedeckYch hypates a f antasii — a zristane je'Ate dlouho zdrojem vecnYch i osobnich poueeni nejenom nam, nYbr2 take ostatnim• universitam to doby.

SHLEDEINi S PROFESOREM PO 25 LETECH. Tak tivot rychie utika, te uz je tomu 25 let.

Tehdy jsem dostal prvni diouhe kalhoty a ptipadal si tak mutnY, jako seal kral eernohorsky Nikita, hrdina na gich snri. has nasel do vlasii stiibro a na jare koupis svemu klukovi dlouhe kalhoty. Tak sedim u stolku sam a najednou se zjevil on, jako pfizrak clo,vno zapadlYch let.

Tent jako tehdy, malt', uziovitY, s komacivou chrizi a veene zamy glenou tvati. Jen hlava prci gedivela docela, ale jit tehdy byl gedivy. Od tech dob jsem ho nevidel, celYch 25 let a okamtite poznavam. Na g profesor, dobrY chlap a poctivY, ftcly zahloubanY do sve vedy, a tak se mu stavalo, ze pfi gel rano do gkoly v jedne both" derne a druhe tiute. My byvali kluci, sbet ulidnicka, ye tilde to pied vyudovanim vtdy vypadalo jako v obeanske valce. On vstoupil, poposadil si svym chrarakteristickYm pohybem prstu cvikr na nose a zahueel hlubokym hlasem: "Eh, kluci pitomi." To byl jeho obvyklY pozdrav a pak zaeal piednaget.

Frichazi k memu stolku, uklani se a Mid: "Je zde, prosim, volno?"

"0 prosim, pane profesore, sednete, vtclyt' jsme se ut nevideli 25 let."

Trhl sebou, diva se patrave do me tvale a hovoki: "No jo, ja jsem vas nechal propadnout a vy mne ted' budete nadavat, vid'te?"

Ach, co by, on ne! A ten, kterY me nechal propadnout, udelal dobre, dnes bych mu podekoval. Useda, domlouvame se, vzpominame.

Ach bote, tehdy pred 25 lety. Aikal v g em na gymnasiu od primy at do oktavy, zasadne: Kiuci pitomi. Ale jinak, kdyt nemohl pomoci, neug kodil. 2i1 stale nad zkamenelinou profesorskeho tivota v zapadlem meste. Ja, vzpomina,m, jak jsem ho jednou o piestavce zamkl na zachode a klie vyhodil oknem do dvora, aby nemohl zkouget. V kabinete fysikalnich pokusii jsme mu jednou propalili bukinku. A on se pies to vge pienagel svYm hlubokYm povzdechem: "Eh, kluci pitomi " Tak jedna vzpominka za druhou, Zijeme v nenavratne minulosti a pti tom jaksi nepozorujeme, to ei gnik odnagi prazdne etvrtky a vraci se s vinem. Pak se mne vybavila z pameti posmeg na, pisnieka na nage profesory z majalesu — ano, tehdy je gte byvaly studentske majales — a zpivame ji spolu, dvojhlasne. Pan profesor zbrunatnel ve tvafich, upadl najednou v mleeni a 'Aisne hledi na me.

Sy Ym charakteristickYm pohybem prstri poposadi brYle na nose a hovoti: "Z fysiky neurnig nic, ale na vino jsi kadet, ty kluku pitoma."

Pak se chvili hrabal v kapsach, vytahl zapisnik, tutku a zahueel hlubokYm hlasem: "Ja si to musim poznamenat."

V. BorM. t 811 pani v Alpich.

RytifskY kral Ptemysl II., jeho slavna, valet na korouhev s eeskym lvem viala stejne na severu na btezich Baltickeho moue (kde m. j. mesto Kralovec), jako na jihu na biezich Jadranu, zavadel i v alpskYch zemich deskou spravu. K 'desire korune naletely tehdy nejen Horni a Dolni Rakousy (rakou gti historikove dodnes lkaji, ze za Piemysla byla Videri pokWeld), a ostatni jinni alpske zeme. KralovskYmi mistodrtiteli a zemskYmi mar galy byli v alpskYch zemich ee gti pani: Vok z Romtberka, Vitek z Hradce, Boeek z Kun gtatu, Oldfich z Drnholce a j. Univ. profesor J. Susta ye svem dile o Pfemyslovcich pige: "V drutine jejich nechybelo eeskYch rytiuu, kteii dovali hlaholu feei sve pronikati hluboko do alpskeho kraje, takte se pozdeji rakousky ver govec Seifried Helbling svYm urozenYm krajanrim posmivati, jak pry po te gich papougkuji pozdravy "Dobre utro", "Vitaj pane" a j.

Ve sttedu, dne 13. dubna 1938.

0....iwo ■ o■ o•nmwoaolowrowootooloolswo.o.o...10..00.1.11.0411110414110•4

ZTRACENi TESTAMENT ROMAN. Napsal Vaclav tech.

44,■••■oamwo.amo.nwo.moo ■•••tpamo.owo.ms-o.w.goo.o.awmpamolo•wo...,

tirANA?." ulekane zvolal Piskaeek. "To je tak dobre, ()Wave a pooestne devde, jakYch snad je radio na svete. Ta kdyby mohla, kahlemu by jeate ptidala a panu Ondtejovi by snesla modre s nebe. V2dyt,' se maji radi, vezmou se take a ona 2e by byla nee° podnikla k jeho gkode — " "Nu, jejich zasnoubeni jia je zru geno," pravil soudce, aby objasnil svou otazku.

"Kdo to povidal?" vyhrknul Piskaeek.

"Ona sama mi to to zde fiekla."

"Ona sama?"

"Ano, ona sama, a ona sama pry to zasnoubeni zruMla. To je pti nejmenSim podivne. 0tazka by tedy byla, prod tak ueinila 8lechetnost zde mute bYti pouze ptedstiranim. Pan Ondtej PlachY byl ptes d ye Leta v cizine a mezi tou dobou mohl snad nekdo jinY zaujmouti jeho misto a k tomu jinernu mohla se toho dopustiti. Tolik je jisto, 2e ona samojedine, mela kliee k pokladne, kde ona se svou matkou spavala. Misto jasnosti ptibYva vlastne temnosti."

Piskdeek se usmival, ano, usmival se pogetilost soudcove.

"Pak yfibec by nebylo spravedlivYch lidi na svete, kdyby to devee nebylo poeestne," pravil Piskdeek a jal se vypravovati, v jakYch fizkostech pti gla k nemu Kamilla hned po svem ptijezdu z Plzne, jak velikou ukazovala k Ondtejovi lasku a prod' pova2uje za naprosto vyloueerie, aby snad vital Ondiejovi byla jednala nekdy obmyslne Soudce nyni teprve se dovedel o otcovstvi Ferdinandove k diteti RUeny Piskaekove a tu pojednou videl, ae Ferdinad jednim takika dechem dovede zapirati a piniti naroky, ktere ka2de zapirani vlastne eini illusornim. Nechoval se v nynejS'im ptipade prave tak? Ferdinand neuznaval nejakY dodateenY °tell y testament a soueasne uznaval v§echny naroky, jet si kdo civil z toho testamentu. Veru, 2e Ferdinand pattil do kategorie lidi obmezenYch nebo alespoil obmezenej gich, kteti nedovedou sledne vytrvati na zaujatem stanovisku. V oOich soudcovYch byl Ferdinand slabochem a prive proto .zase byl schopen einu, jej za vinu mu kladlo policejni patrani. Horem padem vyrovnaval yge, jen aby se vyprostil ze svirajicich jej zdi kriminalu.

Piskdeek sam mel sotva tugeni toho, jak velice prospel Ferdinandovi svou vypovedi. Tieba ae jej obvinoval z nedostatku pravdomluvnosti, z iiskoenoati a bezohlednosti, piece ptiznaval a vyjadiovai pevne ptesvedeeni, 2e doktor PlachY nikdy nemel v opravdovem timyslu, aby skutedne zanechal testament takoveho obsahu, jak ae zanechal tvrdili major eejka a doktor Pokorny.

Jak jia praveno, vykttovani bylo stale mlhayejel, rozplizlejel, jasnost a ureitost v nem uplne schazela.

Pan! Andrlikova dokonce ji neptidavala.

KahlY pokus ptimeti ji k hovoru, byl marnYm konanim. Od to chvile, co tee ztratila, take ji ji2 nenalezla a dela lekatska, fakulta nedovedla se ptesne vyjadtiti, jde-li tu o pouhou ptetvatku nebo o dugevni chorobu.

Za takoveho stavu \TM docilil doktor Hordlek fispech snadno vysvetlitelnY, 2e Ferdinand koneene po desitidenni vazbe propti gten byl na svobodu, aekoliv vykttovani vedlo se jeSte dale.

Kapitola XIX. Vina a trest.

Ferdinand byl na svobode, ale nevedel, co se svobodou svou poeiti. Udalost jeho propugteni nastala za krasneho, sluneeniho odpoledne a on pojednou se toho jasu, svetla a tepla lekal.

Stydel se. Do otcovskeho domu vratiti se nechtel, tomu zabranovalo zle jeho svedomi, do sve tovarny nechtel tea, ponevad2 se bal, 2e by vlastni jeho delnici prstem na neho ukazovali.

Vy.adal si proto, aby mohl v 2alatni kobce vy-

VESTNiE

trvati a vyekati a2 do vedera a 2adosti to bylo take vyhoveno.

A pak nemohl se doekati yeeera, sera, kdy nepozorovane by mohl opustiti Novomestskou venzici. Tmu, hlubokou peal si kolem miti tmu, aby nikym nebyl spatten, poznan a aby tak byl chranen plied katdou znamou tvaii, nebot' citil, ae nikomu by nedovedl pohlednouti do oStydel se sam pied sebou a pted celYm svetern.

Veeer koneene nade§el. OchotnST 2alatnik se mu nabidnul, ae mu °path. povoz. Nechtel. I pted povoznikem se stydel, domnivaje se, 2e by dobie tuil a vedel, koho veze. Tim jia Ferdinand daval na jevo vedomi sve viny, ale tak daleko nesahaly jeho tivahy. Ptipadalo mu, jako by mel napsano na eele, 2e vychazi z talate a take holou pravdu, proe pinYch deset dni tam prodleval.

Byl slabochem, jak ukazal se jim bYti jig ye svern chovani se svou nevestou Lucii Brockhauserovou. Snad nejlepe vystihla jeho povahu domovnice Pazdernikova, kdy2 tvrdila, 2e Ferdinandovi jen je potteba ukazati zuby a 2e hned je v koncich se svou odvahou. Ty zuby ukazala mu v poslednich dnech stihaci spravedlnost.

Byl skuteene na hromade, znieen a pokoten, be zrady a pomoci, jak se cti jeate vyvaznouti z nejhroznej§i pohany, ktera jej mohla stihnouti. Ptatel nemel a pted znamYmi se nesmel asi jia ukazati.

Jako propatenY trestanec vyklouzl ze vrat ponure budovy trestniho soudu a jako stin pli2i1 se po ceste mezi stromy a k!ovinami parku na Karlove namesti. ttulneho domova, soucitnYch ptatel Ferdi4iand nemel. Kam se uchS7liti? Mel zase svou svobodu a nevedel, co s ni poeiti. Veru, ae mu bylo lope v tizkYch zdech 2alatni kobky nea venku na svobode, kde krok za krokem Se ze narazi na znamou tvat, nebot' veeer byl jasIV a testy osvetlene byly svitilnami. Hledal voinost, samotu a neru§"enost. S hlavou sklopenou, se zraky k zemi uptenYmi spechal z lidnatYch easti mesta. I k navratu do tovarny, do sveho bytu nepova goval eas za piiihodnY. Tam nutne sejiti se musil s jednotlivYmi s yYmi zfizenci a bal se gkodolibYch jejich pohledu, nebot' toho si byl vedom, 2e jinych, net' gkodolibYch pohleda by nespattil.

Dal se za mesto, do Podskali. DumnY, stejnomerny hukot Vltavy konelSive pfisobil na rozruSene jeho nervy. Zde vyekati chtel hlubokou floe a pak vratiti se do sve tovarny a2' nesetkal by se ne2 s jedinYm vra,,tnYm a ponocnYm, kteti hlidali jeho dam.

Lee nemel nikde stani. eim pevnejei byl tento jeho umysl, tim deni, nekoneenejk zdal se mu bYti ubihajici eas. Zde v Podskali bylo jia ticho a malokdy jen nekoho potkaval.

Se! k Vltave a tpina samota, hukot proudicich yin, zdaly se miti na neho blahodarnY UMnek. Ta proudici voda, ty zeetene viny zdaly si §eptati o vednem, spokojenem, neru§enem klidu a kolik lidi ji2 skuteene v nich nalezlo vytou2enY pokoj.

Nebylo by lepe ukoneiti v nich divot, jen za nestal, jena na ptiate musil by bYti obtiai, ponevada na ptiate kde kdo, bude se mu VyhYbati? Stal ten aivot vubec za to, aby jej ail dal, kdya hlavni a dosavadni snaha Ferdinandova jen se nesia za dovraenim bohatstvi a to mu vyrvano bylo taktka pod rukou. Zvolna zase je nabYvati praci a poctivosti, k tomu citil, ae nema ani shy k ptemahani protivenstvi, ani nadani, ani etesti aby hrave se ho domohl. K ecmu takovY aivot? Co poskytoval?

Zachvel se, prchal z mista, kde takove rodily se v nem niy'Slenky. V2dyt' zrovna citil, jako by jej neviditelna mod' tahla do to tune pod Vyaehradskou ska!u. Frye, prye! Ferdinand piese v§'e, co se stab, mel jeate lasku k aivotu. Vadyt' nemusil ani hodinu ziistati v Praze mezi znamYmi. Celt' svet byl mu otevten a jinY dii sveta ma narue stale rozevtenou, aby ptijal lidstvo s pinYmi tobolkami. A za bohateho se Ferdinand je.§te mel, tfeba to se musil deliti o pozustalost otcovu, ktera2 obsahovala temet milion. Ano, ten mohl bYti celY jeho, kdyby nebybYvalo majora. Ale na Ferdinanda ptipadne potad jeate dost, jen kdya pfijme, co mu po pravu Ted' Ferdinanda desil stejnomernS7 hukot VI-

Btrana 11 tavy. Spechal prye. Ne, nechtel jeate uintiti.

Kdy2 ne v Praze, jinde jeate da se spokojene a!ti. S nikYm jia nemusi ptijiti do nejmen§iho styku. Zitra se rozlouei a na yeene easy nikdo o nem nemusi zvedeti. Pojede prye kterYmkoliy vlakem a kamkoliv a hned zitra v nejpr ynejeich rannich hodinach. Sve zale2itosti tu uspokadati da. advokatem Ani bratra a nikoho znameho nechtel jia videti.

Ale tu si vzpomnel na vYstrahu a napomenuti vykttujiciho , soudce, aby bez piedchoziho oznameni bydliAte sve nemenil, jinak ae by stiban byl zatykatem. Te hrozby by se byl nebal, kdyby otcovskY podil, kterY mu ptipadne, ji2 mel ye sve moci. Ten vaak dosud realisovan nebyl. V pokladne tovarni mel ulo2eno sotva nekolik set zlatYch a pouze s temi 'niece prchnouti nemohl. A ponevad2 pouze penezy si mohl koupiti existenci, na jakou uvykl, musil tudi2 vyekati, a2 jak celY majetek °taw ptemenen bude v eislice, vyjadtujici jeho jmeni.

E, cod! Chtel bYti nedfitklivYm a bezohlednYm. Vrati se domfi a nevyjde prozatim z tovarny.

Spechal prye od hueicich vin, jea jej okam2ik jen k sobe lakaly a vabily. Prye, prye; chtel 2iti a bude aiti dle sveho zptisobu a dle syYch pomeru, jea potad jeate nebyly nijak zoufale.

Jak bidne, jak hanebne se vracel ku svemu domovu. Jako podloudnik nebo zlodej za tmy a postrannimi ulicemi blizil se k tovarne.

VSechna (cta byla temna, jen domek vratneho prozrazoval, ae tu nekdo jeate bdi. k dvitkam a vzal za kliku. Dvete byly zameeny a jako stin vystupovala pojednou htmotna postava ponocneho.

"Kdo to? Co tu hledate," znela mu vsttic hluend, nedfivefiva jeho otazka.

"Jd to jsem," ozval se Ferdinand, snaae se, aby hlas jeho vyznel panovite a hned take trhnul zvoncem u vratneho.

Ponocny skuteene poznal hlas sveho pana a majitele tovarny a okam2ik byl popleten neveda, co einiti. Sahnul si ke klobouku, jako by chtel pozdraviti, ale nesmeknul, ae jindy peed syYm panem staval vady s hlavou obna2enou.

Ferdinand prudce zazvonil po dribe a vratnV jia vystupoval ze dveti sveho domku. V rued nesl svitilnu, kterou ptedevtim pozvedl drive jeate, nea otevtel, mezi mti2e vratek, aby kdo ptichazi. Poznal sveho pana a byl stejne ptekvapen, jako &five ponocnY. Jen rychle otevrel, ale nemel slova uvitani, nemel nejmenai zpravy, kterou by mu podaval, ae jindy za podobnych ptile2itosti vady ptekypoval hovornosti.

Ferdinad toho nedbal. Jen hledel, aby ptigel s oei tem, kteti ho znali. Veael a phimo kraeel do sveho bytu v hlavni budove to-v-arni.

Ted' vzpomnel si vratny, ae piece jen musi mluviti.

"Prosim, milostpane," pravil, svite mu pti vstupu do chodby domovni. "Mam vyiidit od pana doktora Horalka, ae tu byl a ae dekal do desiti hodin."

"Dobae, dobte," odpovidal Ferdinand.

"A mam take vytiditi," pokraeoval vratnY, "ae knihy nechal dosud uschovany u sebe a ae zase ptijede zitra rano po 9. hodine, kdyby milostpan sam ho nenavftivil."

"Dobie," odsekl Ferdinand. "A ua si jdete."

"Milostpan ua si nepieje nic?" tazal se vratnY, jen2 s aenou svou obstaraval osobni obsluhu tovarnikovu.

"Docela nic."

"Ale neni ani odestlano."

"Odestelu si sam."

VratnY jia nevahal a del. Nedivil se nevlidnosti a rortrpeenosti panove po vAem torn, co ho potkalo. Zyldete vlidnYm a ptivetivYm nebyl nikdy, jak jim mel tedy bYti dnes!

Ferdinand byl tedy koneene doma a sam a mohl bYti bez obav, ae pozorovati ho bude nejaka znama posmena a ekodoliba tvat. Rozsvitil si a videl Yee tak, jak opustil svilj byt v den jeho zateeni, ale mylil se, kdy2 myslil, ae tu alespori najde vytou2eneho uklidneni. Naopak svoboda, kterou nabyl, dusila a tisnila ho nyni vice nea vazba v celi 2alatni, ktere v poslednich dnech ji2 uvykl a ye ktere oaivovala, vzpruaovala ho nadeje, ae volnosti azse nabude, to nyni dolehay van obavy pied novym 2ala-

Strana 16 fovanim, nebot' vySettujici soudce mu vSrslovne sclelil, 2e vygettovani neni skoneeno, nS7brl ze vedeno bude proti nemu na svobode, ale z Prahy le se vzdaliti nesmi.

Kdyby alespori tohoto obmezeni nebylo,' yeru, sem do sveho bytu ji2 by se byl nevratil, kde vkchno nan padalo, kde strop zdal se klesati a stony k sobe se bli2iti, jako by jej chtely zdrtiti a sevtiti do mrtveho sveho objeti.

Prod se jen sem vracel, prod ptikl, prod radeji nezustal venku, kde piece se jen volneji clSrchalo? Col pa.k mel pomySleni na spani? Ani le2eti by nevydr2e1, natol spat. Ve skranich citil tlukot tepen a rozeileni stoupalo, misto aby ub3"7valo. Ted' teprve citil, ze ta nabyta svoboda je vlastne krutefSi ne2 bylo vezeni. Ted' teprve byl si vedom velikosti sveho zlooinu. A prod, prod se ho jen dopustil?

Zrak jeho utkvel na velke poprsni podobizne bS7vale jeho nevesty Lucie Brockhauserovy. Byla vypodobnena temet v 2ivotni velikosti a hezky, mladistve sve21 jeji oblidej vystupoval ze skvostneho ramu. Po stranach visely obrazy jeji rodieit, generala Brockhausera v paradni uniforme s kady na prsou, a pani Brockhauserove s clustojnVm, valnSan vS7razem.

Obrazy ty byly darem nastavajici jeho tchyne v posledni S • tedrS7 den, kter3i Ferdinand travil v teto rodine, jako prohlaknS7 zenith Luciin 0, jak pythar , hrd3-7 byl Ferdinand na tento dar a ted' sevtel poste a hrozive je pozvedl proti obrazu sve nevesty.

"To jsi zavinila ty, ty, ponevad2 jsem 2e k ITU tobe musim bV,ti bohatS7, abych jednou uspokojiti mohl tve naroky, ponevad2 jsem to svjim bohatstvim chtel pkinutiti k baste ke mne!"

Ferdinand klesl na lidli a opiraje hlavu o psaci stuff, nad nim2 visel ten neblahS7 obraz, ponejpry snad od sveho detstvi dal se zase jednou do plade.

Tak tu sedel dlouho. Svedomi jeho vyzpovidalo se sobe samernu a pak pocit'oval skuteene Pozvedl se a Neal ptechazeti pokojem. Zase v nem zabieskl svit nadeje. Teta dosud nepromluvila a dilkazy mluvi vlastne proti ni. A bude-li sama mluviti, lze ji take uvetiti? Proti nemu svedeilo piece jen zneni testamentu a zajem, kterSr mel na jeho odstraneni. On uznal vkchna jeho ustanoveni a tim dal piece na jevo svou nezi§tnost.

2izeri a hlad poeinaly se zmocriovati Ferdinanda, kterS, od obecla nieeho nedal do fist.

Hlavne 2izen jej trapila a nemel tu ani vody, ponevad2 vratnemu nepoptal dasu, aby -de obvyklVm zprisobem bylo uchystano.

Rozeviel sktiri a vyrial lahev koriaku. Odzatkovav ji, hrdlo lahve nasadil k ristrim a pil.

0, to lahodilo. Pil zas a zas. Zdalo se mu, le nervy jeho se uklidriuji, rozeileni mizi, le snad dokonce by mohl pak ulehnouti a usnouti a nekolik alespori hodin 2e nebude \T eat o svete nic a rano, a2 se probudi, vyhlecla nejlep2iho trestniho obhajce a sveti mu svou pH. Pies tu chvili nasazoval nyni hrdlo lahve k ristrim a pil, a2 obsah jeji ji.2 byl na dne. 0, ten aikohol, jakou ma piece jen divotvornou moc. tlovek zapomina, elovek se stava lhostejnSrm. Co Best, jaka Best! Kdy2 je Lucie ztracena, je vlastne vkchno ztraceno, a ted', po torn co se stab, by ul ani pani Brockhauserova, neptipustila, aby se Lucie zase smitila. Jaka, tedy Best.

Vyjevene oko Ferdinandovo utkvelo na obraze generala Brockhausera, na jeho prsou tady zdobenS7ch.

"To je ta test," mumlal. "Co z toho mak kdy jsi pod zemi, a co bys z toho mel, kdybys tu byl. Snad novou tadu Mal a jineho nic. Dcera by to tVrala, jako tSTrala mne. Dobie je ti tam, tarn je ka2demu dobie."

Zase se napil a lahev vyprazdnil. Nemel dosti a 'Sel pro novou. Kroky jeho ji2 byly vravorave. S druhou lahvi vracel se zase pied obraz generality , s niml jako by musil ukoneiti hovor zahajon.

"Tobe je tam dobte," navazoval zpilsobem, jako filosofunci °pilot. "Ale porad' mi, co bys delal, kdybys tak byl v kri2i me? Co bys alai?

'2;e jsi tomnebyl, stab se jen pouhou nahodou. tatik, k tornu vedl, abych Sc stal bohatym

STNiK a tebe tatik vedl za cti. Co bys delal bez ni. Co bys delal bez ni?"

A jako by pfisveddoval na danou odpoved', ihned pokradoval: "To bych dovedi take, ale ja nechci. Ja nechci a nechci. Co mi zalezi na cti? JO, nikdy tomu nebyl uden, abych ji dbal, penize, penize jsem mel shanet a kdyby byl tatik stab v slove, byl bych je mel. JO, le bych se mel zasttelit? Ne a ne, just ne, at' se za mne stydi muj rod. Ten revolver, co leli u me postele, ten je na zlocleje, na loupe2niky, kdyby nektereho napadlo, aby mi zde udelal svou navAtevu. Co je, ty myslik 'le by se ta kule prave proto hodila dobte pro mne? Tak? To mysliS? Ty chce2, abych to udelal k vuli Lucii, aby aspori ona a jeji matka tekly, ze jsem byl kavalir, aby se za to nestyclely, ze jsem mel bSrti tvSrm zetem? Ne svemu, ale tvemu rodu k vuli, Lucii k vuli, abych to udelal?"

Ferdinand stal pled obrazem, z jeho ztrnulSich zrakii nespou2tel svS7ch, tteba vravoral a tkeba se mu kolena prohflaala zmo2enosti.

Rukama rozkladal jako by skuteene se nachazel v 2ivem hovoru s 2ivouci bytosti.

"Na zlodeje tedy povidak ze jsem si koupil svilj revolver," pokraeoval. "2e ho mam tedy Olt? Ted' je ptihodna chvile a 2e se zbavim kriminalu a ostudy. To le by byla tva zasada, tak 2e bys jednal ty, a tak ze bys to radii a posvemu synovi. A kdybys mel rudil syna, 'le by mne musi zabit za potupu, le jsem se uchazel o tvou dceru. Tatieku, ja ji mel rad, ja ji mel k zblazneni rad. Vet mi, tatieku, 2e bych si ji byl vzal a kdyby ani krejcaru byla nemela. To 2e nevetik to le ti mam dokazat, svou smrti 2e ji mam oeistit od pohany, ze byla mou nevestou. Ja 2e jsem zbabelec, ja 2e to neudelam? Ja ti doka2u, ze ti to udelam k Potacel se k svemu loli, kde u hlav na nodnim stolku letel nabit* vojenskS7 revolver. Jen se ho chopil a ji2 zase ptichvatal pied obraz.

"Tedy kam mysli'S?" zase hovoill se zrakem vytteftenSim. "Do srdce anebo do spanku? 2e je to stejne jiste, jen abych neztracel zmu2ilost? JO, 2e nemam tu zmulllost? Podivej se!

Ne, do srdce ne, to srdce pattilo Lucii a sem!"

Piilozii hlaveri ke spanku, rana zahoukla a Ferdinand klesl pod obrazem sve nevesty.

Nedaieko pod okny bytu Ferdinandova stal ponocn3i, jen zachvel se leknutim, kdy tichem noenim uvnitt staveni vybuchla rana sttelna, tak mocna, ze okna se zattasla. Sta.1 zde pod okny ji2 delAi dobu, ponevadl mu bylo napadne, ze v byte panove je svetlo, ktere ani po hodinach je'Ste neuhasinalo.

Ted', uslykv vS7stkel, chvili naslouchal, nez probral se ze sveho leknuti. Pak tukl jen, le musilo se nee° neobyeejneho stati. Skokem byl u domku vratneho, zabuSil zde na okno bez piestall' a neustale, dokud ustra gena manlelka dvojice vratneho nevybehla ven. Jen jim zdelil, co slykl a nepotteboval je ani ujiSt'ovati, nebyl to pouhS7 nejakS7 klam jeho smyslu, kdy mu take hned uvetili, nebot' nedivili by se, kdyby si snad jejich pan, jen v noci teprve se vra,til z vezeni, sahl na Hvot. JinST vS7klad pro onu stfelnou ranu nemeli.

Zde nesmelo se vahati. Za ka2dSrch okolnosti musil vratnSi dovniti a byt' j en proto, aby se ptesvedeil, co se vlastne stab.

Rychle otevfel hlavni dvete domovni a man&le vratni s ponocnSrm vesli. Dvete bytu Ferdinandova byly otevteny. Kdy2 sem vstoupili, Ferdinand jil nedaval znamky 2ivota. Pine svetlo visaci lampy osvetlovalo hrfizostra2ne divadlo, je2 se tu odehralo.

Zde vkchna pomoc byla mama. PonocnS7 s vratnou zristali u mrtvoly, kde2to vratnS7 ptedefSim pro lekate a pak do mesta, aby zpravil o negtesti se sbehnufSim bratra panova.

JeSte se ani nerozednivalo, kdy Ondiej v prfrvodu vratneho ptij el do tovarny. Nedlouho pied tim sem ptibyl take lekat, jen ov gem jen zjistil Ferdinandovu smrt Jedinou fitechu, kterou myslil, 2e mule dati bratru samovrahovu, bylo uji2teni, ae tento skutku sveho se dopustil ye stavu neptieetnem, nebot' z fist mu pachl koriak a dye lahve o tom sveddily, jako mno2stvi ho neboltik Ondtej ail setrval u mrtvoly bratrovy, 0 tom,

Ve stiedu, dne 13. dubna 1938. co se stab, zpravil ihned pouze majora, jen zahy potorn dostavil se sem tel.

"Pane majore," volal mu Ondtej se vzlykotem vstfic, jen2 nyni teprve v slzach nachazel levy.

Major s obnaknou hlavou stal u mrtvoly mladeho mute, jemu2 za 2ivota nikdy nebyl ptitelem.

"Bah mu odpust'," pravil. "To, co ueinil, bylo podle maw soudu jedine vS7chodi gte. Radeji ho vidim-zde tak, nez — " Nedokondil, ae Ondtej mu rozumel.

Zatim take pani Andrlikova od vderej§ka ptestala bSrti vezerikou, lee nemocnici jate neopustila. Kamille bylo fitedne sdeleno, le matku svou si raffle ptevziti do domaciho ogettovani.

Letela k ni. Vrhla se ji kolem S"ije, slovy laskav-Srmi ji domlouvala, prona:Sela nejne2nej21 slova fitechy, led pani Andrlikova — nepromluvila. Byla jako by nemotou ranena, promluviti nemohla neb nechtela. Kdy2 kladeny ji byly otazky pisemne, ani nepohledla na obsah psanS7ch slov.

Kamille se podrobovala ripine, ale nepromluvila. Jako loutka dala se od ni okttovati, oblekati, ale nebylo mono ji ptimeti, aby projevila nejakou van svou.

Jen pryd z Prahy a domri do Plzne, to bylo rozhodnuti Kamillino, jel nemohla site ji2 provest hned, ale druheho dne rano chtela si matku svou odvezti.

A s temito ptipravami k odjezdu byla prave zamestnana, kdy2 bledy, vzru genST Oncifej ptijel za ni do nemocnice a sdeloval ji hroznou zpra,vu o sebevrahle Ferdinandove.

Kamilla nebyla nijak dojmuta, ale pohlednuvgi na matku videla, ze tou pojednou zalomcovai kfedovitS7 plat. Rozumela tedy a to byl drikaz, le dosavadni vytrvale , jeji mleeni bylo ptetvaitou Kdyby byla Kamilla nebSrvala tak nezvratne pfesvedeena o nevine sve matky, ted' byly by v ni mohly vzklititi pochybnosti.

Lee tern nedala ani v zarodcich vzejiti.

"Neplad, maminko," pravila. "On je nakho negtesti privodcem."

Ale plat matein byl tim pruclei a ktedovitejM a v tento Wad pojednou zapadla te2 Kamilla, ale jedine nad osudem ubohe matky sve.

"Milo, neodji2clej ted'," chlacholil a prosil Ondtej. Zristarite v Praze, prave zde ma tetidka nejlep21 ogettovani. A pak odjedu hned s vami."

"Ne, Onclfeji."

"Alespori ptes polife13, Milo. Smrt piece smituje."

"Pro mne Ferdinand nelil davno s povzdechem pravila Kamilla. "Ne2i1 pro mne od to chvile, kdy natknul tebe. Ja mu to odpouNst snad vratil me matte, ale pohled' na ni, co z ni je, co se z ni stab. Ted' mam jen jedinou starost, ji ogettovati."

"Budeme ji oktfovati spolu, Milo."

Podala mu ruku, tak jako by se mu znovu zaslibovala.

DODATEK. Smrti Ferdinandovou vykttovani razem bylo ukondeno. Pani Andrlikova nebyla jiz soudne vilbec vyslSrchana. Bez ptekelky odvezla si ji Kamilla domil do Plzne a zde leeena byla v domacim ogettovani.

A ku podivu, jak byla doma, a pfivodne jen, kdy byla sama s Kamillou, dcistavovala se ji take napfed jen chapavost, pak porozumeni a posleze te2 fed. Ale eila a neptetr2ite zamestnana tato pani stala se jen stinem bSivale sve vkstrannosti. Nejen ze nikam nevychazela, ale neptijimala take nijakSrch nav gtev, ani vdeene sve klienty, kteti se dostavovali, aby vyjadfili sve dobroditelce nejhlubS1 svou soustrast nad nezaslou2enSr m jejim osudem a nespravedlivSmi zprisobem, kterak s ni bylo naloleno.

Ondfej, jen stal se pojednou samojedinSr dedicem velikeho jmeni otcova, pobyl nyni delsi v Praze, aby uspotadal dedickou svou zále2itost a ta kdy byla skoncovana, pkijel za Kamillou.

Jako man2ele oponSteli Cechy a pani Andrlikova, je provazela do Patile, kde Ondfej alespori na nekolik let se chtel usaditi. Znaene jeho jmeni mu nyni umoznovalo,ze nemusil si hie(Dokon6ern na strane 17,)

Ve stfedu, dne 13. dubna 1938.

AD temiVrni vinami Atlantickeho oceanu N se ozyva, mezinarodni volani o poinoc CQ D . CQD . . . A opet: CQD...... CQD. Nyni take: SOS ... SOS . .. SOS. A k tomu oznadeni stanice volajici lodi: MGY. BezdratovY telegraf vysila zoufale volani do temne noci: — — ... a — — — — — — To znamena: SOS MGY, Pomorte "Titanicu"! Byla noc se 14. na 15. duben 1912.

Nekolik parnikri, vice nebo merle vzdalenYch od mista, ktere "Titanic" udaval, zaslechia ponure volani. Telegrafiste se zprvu domnivali, te jde o nejapnY tert. Ale volani se opakovalo se zoufalou pravidelnosti. At konedne ustalo "Carpathia", parnik spoleenosti White Star Line, vzdaleny 52 mile od mista, kde se katastrofa udala, vydal se prvni na misto katastrofy. Parolodi "Mount' Temple" a "Frankfurt", vzdalene 100 at 150 mil, nasledovaly Mnoho lodi, plovoucich tou dobou po Atlantiku, zaslechlo volani SOS, rovnet tak nektere bezdratove stanice v Evrope a v Americe. Pouze k jedhomu parniku volani nedolehlo. Stra glivou shodou okolnosti byla to prave lod', ktera lehce mohla zachro.niti dela osazenstvo "Titanicu", 1316 cestujicich a 892 mute posadky. Byl to parnik spoleanosti Leyland "Californian", kterY, zadrien ledovcem, nepokradoval v noci v plavbe a byl v hodine katastrofy vzdalen od negt'astne lodi pouhYch 15 at 20 mil. Telegrafista parolodi "Californian" ulehi po gestnactihodinove slutbe, kratce pied tim, net "Titanic" zadal vysilati signaly o pomoc. Strat na palube spatfila site v dalce svetla neznameho parniku, videla bile svetelne signaly a rakety, avgak neodvatila se vzbudit kapitana. A tak se stalo, te 1517 osob, ktere mohly bYt snadno zachraneny, pfiglo o tivot. At rano kdyt opet zasedl k pfistroji, dozvedel se telegrafista Evans, a s nim dela lod', jak straglive nett-esti se udalo pouhYch patnact mil od mista, kde "California" kotvila.

To ovgem nebyla jedina ne gt'astna nahoda, ktera zavinila narnofni katastrofu, nejvet gi v analech motepla yby. Mnoho podivnYch a negt'astnYch okolnosti se spojilo, aby zprisobilo zanik nejpygnej gi lodi, ktera do te doby brazdila oceany a zmar tolika lidskYch tivott. Parolod' "Titanic", majetek spoleenosti White Star Line, by patfila je gte dnes mezi namotni obry.

Melo 46,328 tun, jeji delka byla 882 stopy, na palube bylo misto pro 2,650 cestujicich a 892 mute posadky. Elegantni salony, ptepychove kabiny, bary, telocvidny, terasove kavarny a nadherne lame s basinem pro plavce, zkratka vgechno nejpfepychovej gi, co se dalo za penize opatfit, skYtala "Titanic" cestujicim. Za to vgak zachranne Cluny "plovouciho Grand-hotelu", stadily sotva pro polovidku jejiho osazenstva. Nebylo to v te dobe ostatne nic zvla gtniho a komise, ktera lod' kontrolovala, take o torn vedela. Mrino to nikomu nenapadlo, te by nejmodernej gi lod' sveta mohla se stat obeli negtesti. Vtdyt' jeji konstrukter Andrews, kterY ostatne pit ne gtesti take pfigel o tivot, prohlagoval, te zvlagtni komorove zatizeni prakticky znemotriuje, aby se "Titanic" potopila, i kdyby se ut nejake ne gtesti stalo.

Plnou parou plul obrovskY parnik po vinach Severniho oceanu vstfic cili: New Yorku, kterY se pfipravoval had gene uvitat div moderni techniky. Pfistav spolednosti White Star Line v New Yorku byl vygrioten jako na svatbu a v gechny newyorske deniky pfinagely denne zpravy o podtu mil, kterY "Titanic" prave v ten den urazil. Byla to rychlost na tu dobu neslYchaná a Commodore Smith, velitel "Titanicu" byl rozhodnut, ukazat svetu, co jeho lod' dovede.

22 . . . 23 . . . 23 1/2 mile v hodine urazila "Titanic" a jeji rychlost se stale zvet govala. Plula pinou parou, adkoliv bezdratova, telegrafie hlasila nebezpedne ledovce prase v mistech, kudy "Titanic" musil proplouti. Av gak kapitan Smith byl rozhodnut nedat se tadnYm ledovcem svesti s testy, ani zpomalit rychlost. A i kdyby byl chtel, nemohl. Mel pfisnY rozkaz postaviti novy Teplomer povatlive klesal. Mezi gestou a jedenactou hodinou vederni klesl se 43 na 32 stupne Fahrenheita. I to byla zcela jasna vYstraha, nebot' pokles teploty naznaeoval, se "Titanic" naleza, v oblasti ledovcri. Ale tim si na palube "Titanicu" nelamali hlavy. Kde ut zitra rano /hide "Titanic"! Opine kildne

VtSTNiX

Zinik Titanicu pied 26 lety. li kapitan i dristojnici "Titanicu" udalostem vstfic. Vypoeitali, to parnik bude asi kolem jedenacte hodiny veeer v oblasti ledovet. Ze zprav bezdratove telegrafie se soudilo, te ledove pole, asi 70 mil dlouhe a 12 mil giroke, chce zastavit plavbu "Titanicu". Av gak Commodore Smith podital, te se mu bud' podafi proplouti mezi ledovci, nebo to ledovec ponecha. "Titanicu" volnY prrichod.

"Vzbud'te mne, bude-li toho zapotfebi," rekl kapitan Smith kolem 11. hodiny veder, net se odebral spat. Cestou do kabiny se zastavil na palube. Byla nadherna, mesieni noc, nesdetne hvezdy se zachvivaly na nebi jako male kfi gtaly. Paluba, salony a kabiny-nadherne lodi byly jasne osvetleny, z taneeniho salu bylo slyget tlumene zvuky hudby. V 11 hodin 40 minut zaznely nahle tit ridery na zvonec. 26.cln.S7 cestujici si znameni nepovgiml. "Ledovec na hlasil namotnik Fleet lodnimu dristojnikovi.

Sotva to dokekl, ozval se na pfidi podivnY gkrabavy zvuk. "Zavfit komory," porueil prvni dilstojnik. , "Zastavit stroje!" A tu jiz pfispechal na palubu Commodore Smith. Vgichni vedeli, co se stalo: Lod' se srazila s ledovcem! Avgak nikdo nejevil starosti. Cestujici nic nevedeli, posadka byla pevne pfesveddena, te se nic nemute stat. Lod' piece nemohla klesnouti. Soustava modernich komor ji proti tomu chranila.

Avgak byl to tragickY omyl. Pfid' "Titanicu" ledovec rortizl jako kus papiru a za nekolik mai° minut byla pkid' napinena vodou do vYge deseti stop. Komory nevydrtely naraz, pumpy selhaly. A kdyt voda vnikla do kotelny dislo Best, byl osud "Titanicu" zpeeeten. To se v gechno sebehlo tak rychle, kdyt ut lod' podinala pornalu klesati,,stale je gte tadnY cestujici nic o katastrofy nevedel.

Pak se ovgem straglive udalosti pfedstihovaly. V 11 hodin 50 minut dal kapitin rozkaz vysilati signal: lod' v nebezpeei. Anglicke obchodni namanictvo poutivalo tehdy jegte zastaraleho signalu: CQD a telegrafista Phillips vysilal s podatku pouze tento signal. Pozdeji v gak, at do konce, vysilal novY mezinarodni signal: SOS. Knihy a elanky, jednajici o katastrofe "Titanicu" bits zpravidla stra glive sceny a zmatek, kterY se odehral na palube. Av gak oditi svedkoye katastrofy potvrzuji, te o nejake panice nebylo ani fedi, ba naopak, nikdo z cestujicich nechtel vetit, te lod' je skaetne v nebezpeei.

Cestujici musili 1334 donuceni opustit palubu a uchYliti se do zachrannYch Clunu. Zeny a deti mely ovgem pfednost, av gak mnoho mantelek distal° na palube u syYch mute a velmi mnoho ten nechtelo svefiti tivoty malYm eluntim.

Domnivaly se, 't'e jsou na palube bezpeenej gi. A tak se krutou ironii osudu stalo, te do prvniho Clunu se uchYlilo - jen dvanact, misto gedesati pet, do druheho jen etyficet. Zdalo se, te se vge soiklo oroti ne gt'astnemu "Titanicu".

Ve 12 hodin 45 minut odrazil prvni, poloprazdnY Clun, jehot osazenstvo je gte se zavisti hledelo na osvetlenou palubu "Titanicu". Ve elunu vgichni do jednoho byli pfesveddeni, te jedou vstfic zahube, zatim co se "Titanicu" nic nestane. Jak stra glive se mYlili!

Nekolik minut pote dogla, zprava, to "Carpathia" zmenila kurs a te se pinou parou mistu negtesti. To ut kapitan i mutstvo te pro ne "Carpathia" pfijede pozde. Lod' klesala stale hloubeji. Na palube hrala kapela yesale pisne, hudebnici vyhravali do hrobu ostatnim i sami sobe. Do posledniho mute zahynuli.

Ve tri Ctvrti na dve byli odvolani topidi od kotlri. 8efin2enSir porudil, aby bylo uvedeno v Cinnost nahradni dynamo, ktere bylo tesne pod palubou a nebylo tedy je gte zachvaceno vinami. Ze vg ech mistnosti potapejici se lodi zakilo jasne elektricke svetlo. Nyni ut nebyl nikdo na pochybach, to osud "Titanicu" je otazkou pouze kratke doby. Posledni Cluny byly spugteny.

Jen malo mute naglo v nich ritodigte, vetginou tam byly teny a deti, mezi nimi take mlada mantelka americkeho miliardafe Astora, kterY, koute cigaretu, klidne ocekaval na palube svrij osud. Oba telegrafista pracovali tamer do posledniho okamtiku. Pak jim vypovedel pH-

Strana 17 stroj siutbu a oba s1i na palubu, aby se Na tivu znstal pouze jeden, droll* utonul.

Ve dye hodiny byla zatopena strojirna. Pfid' "Titanicu" byla jit ye vinach, ale na cele lodi stale jeSte svitila svetla, at nahle zmenila lod' posici. Ptid' se bleskurychle svezla do hlubiny, zatim co za,d' byla vyzvednuta vysoko nad hladinu. Jako fantastickY obr enela tad' s lodnimi grouby k hvezdnemu nebi. Pak se ztitil jeden komin, nastayba na hoteni palube nasledavala. Potom hluboke ticho, pteru§ovane pouze mirnYm gplouchanim vin, bylo pteruSeno podiynym zvukem. VS'echny ptedmety uvnitt 10di se utrhly a zfitily na ptid', spoeivajici hluboko ye vode.

A stale jegte svitila na palube svetla. V jejich zati bylo videt zastup lidi — bylo jich mnoho set — jak kfedovite hledali zachranu na gikme zadi, ktera ted' ut ye svisle ptimce yydnivala z ternnYch yin.

Pak svetlo zablikalo, zhaslo . . . a jeSte jednou se na nekolik hrrizypinYch vtefin rozsvitilo.

Posledni dil tragedie zakryla temnota. Pygna lod' zmizela v nekonednYch vinach oceanu neslygne. Jako z jednoho hrdla ozvaly se zoufale vYkfiky negt'astnikii, smetenYch s paluby do vody. Nikdo je nemohl zachranit. A pfece jell nemnozi z nich utonuli, dik zachrannYm pasum. Avgak co zachranily pasy, znidil led. Negt'astnici v ledove vode umrzli.

Bylo 15. dubna, die hodiny dvacet minut zrana.

Nejvetgi namofni tragedie trvala d ye hodiny a etyficet minut.

0 pril osme rano druheho dne vstoupili zachraneni na palubu "Carpathie". Ti, ktefi se chylili do dlunt, byli zachraneni do jednoho, vgichni ostatni utonuli, mezi nimi i Andrews, stavitel lodi, ktera dodnes spodiva na dne oJIM Langstein. ceanu. gestnact poyehl.

V boji za nezavislost Ameriky v rote 1775 zvitezily nad Anglidany vlastne americke °Manske gardy. Vojaktim teclito gard se fikalo "minute men" — minutovi muti, t. j. rychle vycvideni vojaci. Byli to dobrovolnici a zahnali na ritek profesionaly. V jednom antikvariatu v meste Concordu, Mass., nagli prave vYtisk anglickYch stfeleckYch instrukci z te doby. Instrukce vysvetluji anglickou poratku zcela dokonale: Anglicky vojak, ktery mel tehdy pfedovku a zapalovani kfesadlem, musel dostat 16 rriznYch povelri, net nabil a vystfelil. Bylo k tomu pottebi 49 pohybil.

ZTRACENY TESTAMENT. (Pokradovani se strany 16.) deti stranky vydelkove, nYbr2 jen umelecke to take stalo se Ondfejo you prvni snahou.

Tak minula tfi Leta, po ktera. Ondfej stab jedine v pisemnim styku s majorem 6ejkou a starYm Piskaekem. A tu psaval dasteji, te hohorouci jeho touhou je, aby se zase navratil, usadil a prisobil ye sve vlasti, let tchyni te dosud pouha zminka o tomto zameru ptivadi v rozechveni, strach a nepokoj. Nemrite zapomenouti na desne chvile po smrti otcove. Jinak vgak te jest v domacnosti pravYm pokladem a malt Kamillek — Ondfejriv prvorozenec, jent k nalehani Ondfejove musil dostati jmeno mateino — malt Kamillek te vlastne celY den jen je na rukou babiddinYch a z mista toho te ho dovede snad jen sesaditi odekavanY dalgi piirristek.

A nayzajem zase sdeloval major, te si vial bYvalou domovnici Pazdernikovou za hospodyni a te s ni je jak naleti spokojen.

Piskaeek podaval zpravy nejen o sobe, ale hlavne o siren' vnuku, kterak zdarne prospiva v rodine Vavkince Placheho, kterY se stal picedsedou drutstva PratskYch fiakristri a vYborem spolku domacich pane.

V jednom z dopisu majorovYch byla take zminka o rodine BrockhauserovYch, te Lucie stala se choti nadporudika Zbylovskeho a major dokonce te byl vyznamenan destnou funkci svedka pri obtadech svatebnich. Touha pans Brockhauserovy, aby dceru svou provdala za civilistu, te se piece jen nespinila a Lucie te jedhala dobfe, te mela pinY souhlas majorriv.

(Konec.)

retrana 18

Oddil dopisovatelski Galveston, Texas.

Vatena redakce Vestniku!

Dnegni politicks udalosti v EvrOpe nos Oechoslovaky i za hranicemi nuti, abychom se sorganisovali v jeden mohutnY celek a stall pohotove pornahati braniti vlast na gemu narodu proti cizakrim., odvekemu nepliteli, nemeckeho souseda usurpatora Hitlera, kterY se negtiti zadneho nasili, barbarstvi, a ma v programu ukrasti Ceskoslovensko, podrobiti na g narod mengine nernecke v na gem vlastnim tzemi. To vgichni vite a proto takove bezpravi na nagem narodu aby nebylo spachano, musime se postaviti i zde na obranu vgichni bez rozdilu pfesvedeeni, i zde rozeni, neb za demokracii a svobodu malVch narodri krvaceli na gi bratli i amerieti. V Dallas men prvni sraz vgech 6echoslovakt hned prvni den po vS7plodech velikeho Rakugana-Nemce Hitlera a okupovani Rakouska.

Nagi doma se budou braniti a my zde budeme zajiste svorne pomahati, at' jit jakSInkoliv zprisobem, ale svorne budeme dle sily odrateti ttoky, neb i ty revoluce a otevtene projevy mail sve poslani na vefejne mineni. Finaneni prostfedky bychom men tet miti pohotove, neb zdali Hitler si vezme dole easu na ptipravy urvati Ceskoslovensko, tak my v gichni dokonale si Porozum.eti srazem•a ptipravou obrany.

Nage Gupa Jitni A.O.S. v etvrtletni schrizi, konane dne 3. dubna v Taylor, Tex., postavila se za propagovani narodniho telesa Oechoslovant v Texasu, a tudit nage T. J. Sokol budou piniti povinosti jako vtdy a budeme svorne pracovati se v gemi uptimne citiciml krajany a eleny vgech organisaci, kteki se pfihlasi ku Svazu Narodniho Sdruteni. My v Galvestone chapeme, to jako v osvobozovaci akci tak i nyni jest tfeba soulad a brzy se uskutedni u nas zaloteni odboeky.

Ve vlasti budou miti slavnostni vYroei 201eteho trvani R.6.S., dale nadhernY X. slet sokolstva. Bude to nee° nadherneho a dojemneho, kdo se mute sletu a slavnosti siteastniti. Jest to ukazka narodni ukaznenosti a vyspelosti duSevni i fysicke, cot eel* svet uvadi v etas, jak jest to motile nacvioiti, jest to sport vthenS7 a na masivni pohled statisicri umeni. Plejeme vgem, by si plivezli znet nad geni pro praci sokolskou. Jest zde pridy dosud dosti a Urodne, jen tfeba rozsevati eiste zrno.

Nage Jitni Zupa A.O.S. ziskala cviditele v gestranne schopneho, to vlastne by se meli nagi krajane v Texasu zasaditi o to, bychom ho ziskali pro Texas vribec na trvale. Vklyt' uspofadati v katde osade podnik ye prospech poldadny pro cviditele jako je bratr Tkadlec, to by vgechny osady ziskaly. Kdo jen z na:sich krajant jen easteene se zamysli, jakou praci /tong, Sokol pro nagi mladet a organisace.

My v Texasu budeme miti tet narodni svatek a met by to bfti opravdu v malem metitku sraz nagich krajanil z celeho Texasu ve dnech 14. a 15. kvetna t. r. v Taylor, Texas. Bude to kipni slet sokohl a sokolek z celeho Texasu a ukazka prace neimavneho cviditele br. Tkadlece. refte, pfatele, krajane a krajanky, to va gi pHtomnosti posilite jak cvieici tak cviditele, aby vytrvali v einnosti, neb vSrchovnS7 ucel teto organisace jest vlastne vet ginou krajanit zde nedocenenS). Podobne podniky maji byti bez vS7hrady vefejnosti podporovany, neb katcIST cent °pet jest vracen pro vry'chovnST rieel, at' jit jest cvieitel poslan do kterekoliv tupy neb jednoty, at' jit literatura neb zajezdy jsou financovony, *len vS7chovriS7 a kulturni -Creel jest Sokola prime.

Pfigti nedeli doufame, to na gi cvieenci se stoprocente siteastni nacviene v Houston, Texas, tag dne 17. dubna, tak aby vgechny jednoty na''ket byly vybrongene a rispech a radost It zoci nas vgech.

Jen soulad a norozumeni jest tfeba, a brati v iivahu vgechny okolnosti, co prospeje celku a jak ,z,byteene malichernosti tfi gti praci.

V-efinl,..te eel*. Texas ze vgech osad se srieastni sletu upy Jitni a tak pled americkou veiejnosti ukazeme,ze nejsme jen takovS7 bez-

VESTN1K vS7znaninS7 zlomek, ale to i slabs' narod ma viastnosti, kterYch musi oceniti celY svet, a nage kultura i v nagi nove vlasti jest krasna, kdyt ji prijima generate zde rozend a eeskeho privodu. Slavnostni feenik, jak asi uhodnete, bude esl. konsul p. dr. Ch. J. Hollub, cot bude zajiste stati za zajezd, kdo vi jak p. dr. H. mluvi ze srdce a k srdci. A na konec prozradim,te v Taylor se honosi pohoglinstvirn a ty matinky a mlade damy jsou bajedne kuchatky, jak v prave kutatek, tak i krasneho pediva, kolaeri, buchtidek, pajt, raznYch vzora a chuti, a co ty vonne klobasy. To se musi videti a ochutnati, abyste vain. Tak plijd'te kdo mrite g, ocenite sami sebe.

Na zdar a na shledanou v Taylor, Texas!

Hedvika Stanovska.

Podrobnosti jubilejni oslavy radu San Antonio eislo 133., S. P. J. S. T. Soude dle jednani ve vyborove schCace, ktere jsem byl pititomen, bude nage slavnost velkolepa, nebot' projednany v gechny podrobnosti a vgechno klapalo podle taktu. Nebudu giroce se rozepisovat, ale hlavni body uvesti musim, abych seznamil v gechny, kteti se k nam k zajezdu jit ptipravuji a kteti jests rozhodnout se nemohli, by je to zlakalo, tedy tady je program: SpoleenV °bed vYborne upravenY (domaci barbecue a klobasy, salaty a rrizne ty plichutky, dorty a kolade, kava, to v gechno bude se podavat zdarma) mezi 12. hod. v poledne a 1 hod. odpoledne.

Dalgi na programu: Ve d ye hod. odp. hudba zahaji slavnostni program a sice: 1. Star Spangled Banner, Hej Slovane! a Nad Tatrou se blYska. 2. Uvitani hosti br. ptedsedou F. MalYm a pledstaveni pied. H. it br. C. H. Chernoskeho 3 Anglicky proslov br wed. H. R., C. H. ChernoskY, "Nage S.P.J.S.T. a jeji vSrhody". 4.

Br. J. R. Kubena, struenk pfehled "Zaklad S.P. J.S.T. a jeji vzrust v zaeatcich". 5. Br Edward L. Marek promluvi anglicky: "Vzrrist dlenstva a finanoni v poslednich letech. 6. Br. F. Moueka promluvi desky a sice v diste narodnim thema, plilehavem dnegnim pornerrim. Mezi proslovy ovgem hudba San Antonio Czech Orchestra bude udrtovat pfitomne v dobre naiad& Po proslovech sestry Sofie Bright a Hilda Balvin zapeji dvojhlasne "Cechy krasne" a ye etythlase zapeji pan Bernard Stfit, br. dr. J. Kopecks' a vYge uvedene sestry dal gich nekolik pisni, eimt program bude zakonden. Hned potom uspolaclan bude pro mladet "Easter hunt" a pak naddle volna, zabava.

Slavnost bude uspotadana v Pape parku, kterY se vlastne jmenuje "Oak Grove" park a zde je popis cesty: At' jit pojedete od vSrchodu neb zapadu, jestli jedete po South Alamo nebo jine ulici, sjedete na ulici Broadway, po ktere pojedete na sever, at dojedete k Alamo Heights vyggi gkole (High School), od gkoly to pojedete tim samYm smerem jests 1.3 mile a dojedete k asfaltove tests odbodujici k severovS7chodu, to je NACOGDOCHES ROAD, tedy tam sjedete z Broadway na pravou stranu a odtamtud severovkchodnim smerem 2 a 3/4 mile at uvidite tam v parku u cesty eervene napisy od Coca Cola a nahofe napis: "Oak Grove Dance Hall", tam se stoeite v levo do parku. Ostatne na rohu Broadway a Nacogdoches road budou umisteny napisy "K S. P. J. S. T." a gipka. TakovS7ch napisri bude na vicero mistech, rovnet v parku, tedy nikdo nemusi se starat jak tam trefi. Kdo by jel po New Braunfels avenue, pojede okolo W. 0. W. nemocnice at vjede na prvni asfa/tovou cestu, stoei se v pravo na Nacogdoches road a asi dye mile a je v parku. Rozeslal jsem nekolik listkri s popisem cesty, kte0 nebyl spravnV', proto necht' se katc/ST fidi podle tohoto popisu.

Sestry a bratli okolnich fadri, v gichni jste zvani, pfij ecIte a pobavte se s narni, udelate nam tim radost. I kdyby se trochu mre.eilo, nedbejte toho, neb tam je velika sin, v padu nejake degtive plehariky /name se kde ukrkt. Kdo si bude chtit zatandit, bucle mit mists a hudby co si bude plat. Tedy plijedte co nejvice vas bude mozno do kar se natlaeit. Jste zvani v gichni od jednoho konce Texasu at na druhY'.

Nag e ladove sestliely budou tak laskave 0.z2 path dostatek rriznf7ch salt a-ptichutela,a

Ve stIedu, dne 13. dubna 1938.

NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, nitepodepsanY resolucni vSrbor radu San Jacinto 'Os. 91. S.P.J.ST. v Crosby, Texas, vyslovujeme. jmenem radu uplimne citenou soustrast pozristale rodine nad rimrtim jejich milovaneho mantela, otce a na geho spolubratra Frantigka Koginy, kterST zemtel dne 19. blezna nahle na srdeeni vadu ye stall 44 let.

Pozristala, rodino, vime, ze jste zarmouceni nad tak nahlYm timrtim va geho mileho, avgak budit yam irtechou, to my soucitime svami ye vagem zarmutku. ZesnulSt bratr at' odpodiva v pokoji a test budit jeho pamatce.

Dino v Crosby, Tex., dne 3. dubna 1938.

Jan Hurta, Jill Holy, Alois Doskoeil, resoludni vSrbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsan$r resoludni vYbor radu •Bratrske Spojeni dislo 128., timto vyslovujeme uprimne citenou soustrast pozristalemu manteli a ditkam nad ztratou jejich milovane mantelky a maminky a nagi spolusestry Julie Waiek, ktera, zemlela po dlouho trva,jici nemoci dne 21. blezna 1938 a pohlbena byla za velke rieasti platel a znamSrch dne 23. bfezna na Martskem htbitove.

Zesnula spolusestra byla zakladajici elenkyni nageho "radu. Tato byla vtcly ochotna podati pomocnou ruku v katclem pripade, prodet byla ode vgech kdo ji znal, ctena a milovana. Oest budit jeji pamatce!

Virne, mill pozristali, ze tetce nesete jeji ztra.tu, ale budit Vain Utechou, 'tie i my, spolkovi bratti a sestry soucitime s vami ye Vagem za.-! rmutku.

Dino v Mart, Texas, 11. dubna 1938.

Stepan Polk, Johana Polk, Alfons Moris, resoludni vSrbor.

BOLESTNA VZPOMINKA. Se srdcem zarmoucenSrm a talem sklieeni vzpominame, ze je tomu dubna prave rok, kdy se od nas odebral na vednost na g drahST a nezapomenutelnSi mantel, otec a stafieek Joe Pustejovskk.

Nageho milaka neni vice, smutno a pusto je vgude! Bat si ho povolal k sob& Tetce jsme se byl to srdcervouci okamtik.

DrahST manteli, otce a statiaku, jak Tebe postradame, jak nam bylo talc° Tebe v chladne Irino zeme ulotit. Mantelka, deti a vnoueata na Tebe vzpominaji se srdcem krvacelIcim. Ach, jak telime Tveho odchodu. Nage myglenky stale dli u Tebe a s modlitbou denne na Tebe vzpominitme. Jedina to na ge ritecha vysilat k trrinu Nejvyggiho vrouci modlitby za spasu Tve glechetne du ge. Zavleny jsou Tvoje dobre oci, ktere nebudou se na nas vice uprimne divat, zavtena Tva, vista, jet vtcly nas .tigila, konejgila, sladce k nam promlouval. Jak bychom si pfali Tebe jests aspori jednou uvidet, ale neni to motne nyni, ale at Pan Bat nas povola, pak teprve sejdeme se opetne v nebesich, kde panuje radost feena.

S Bohem bud' drahST manteli, otce a staileku, plimlouvej se za nas u Boha. Pfijde doba, kdy se opetne shledame na vednosti, na cot se vgichni tegime, neb nam to spasu pfinese, Pan Fifth veenST spoji nas opetne.

Venuji Ti Tvoji Tebe milujici a zarmouceni Mantelka, ditky a vnoueata.

hodne malovanSl ch vajieek, aby se to omladina, vgecka mela za elm prohanet a sbirat.

Sestry a bratfi v gichni a vAude, shledame4 pozname se v nedeli dne 17. dubna (nedele likonoeni)' na na gi 'slavnosti hned pled polednem a ,znovu upozorriuji: vgimnete si tech nai. u klitovatek; nebojte se, nezinS7lite se.xNa zdar a, do videni pli gti nedeli v -Oak Louis Dressler.

Grove parkal

Ve stiedu, dne 13. dubna 1938.

ODA DOPISOVATELSK Z TaitADOVNY VRCHN1110 LEKARE. Ctena redakce: Bud'te tak laskavi a uvetejnete ye Vestniku nasledujici seznam tadovYch Seznan2 tento ukazuje, ze pies polovie natich tacit jeAte neoznamilo jmena svych lekata. Jsem toho nahledu, te nektere z techto tachl snad ani nevi, ie az dosud neueinily zadost potadavktm nagich stanov. Hlava XIII: doufam, te pia peeeteni, teto zpravy zvoli si Micah v ptitti schllzi a pak mi ihned jeho jmeno oznami.

Diutno podotknouti, ze jen pravidelni lekafi se zakonitYm statnim povolenim k provozovani prakse v Texasu (license) mohou bYti voleni za za tadove lekate. V katclem ptipadu ma, jmeno zvoleneho lekate bYti ihned tajemnikem tadu oznameno vrchnimu lekati; tento se pak z utednich lekatskYch seznamil ptesveddi jeli nove zvolenY ptijatelnkm, nebo ne. V padu, ze vrchni lekat uzna, te novezvolensT nevyhovuje natim potadavkam, oznami tak ihned tajemniku toho tadu, aby mohl 13Yti zvolen jinY. Bylo by dobte kdyby v katclem ptipadu nekterY tadovY fitednik, bud'to ptedseda nebo tajemnik, vysvetlil tadovemu lekari, te Jednota povoluje j en dva dollary za lekatskou prohlidku, a ne pet, jak plati pojitt'ujici spoleenosti za podobnou slutbu. Meli bychom vla,stne za to bYti tadovYm lekattm povciedni, te jsou ochotni pro dobro Jednoty tak lacin g nate prohlidky vykonavati a men bychom hlecleti jim to nahraditi aspori dobrou vali natich Kde neni lekat ochoten nam za ptitomnY plat sloutit, anebo kde vykonave. svou praci ledabyle proto te se vie neplati, mel by se ihned zvoliti jink, ochotny svedomite za nynejAi plat sloutiti. itadovi Micah mistnieh fad eislo.

4. Dr. Paul Renger, Hallettsville, Texas Dr. Harvey Renger, Hallettsville, Texas Dr. C. T. Dufner, Hallettsville, Texas 5. Dr. J. M. Harris, Pilot Point, Texas Dr. J. W. Bounds, Gunter, Texas 8. Dr. A. H. Potthast, Weimar, Texas Dr. L. F. Novak, Weimar, Texas 9. Dr. Jos. H. Kozar, Snook, Somerville, Tex. Dr. Jrio. E. Siptak, Caldwell, Texas Dr. Geo. Pazdral, Somerville, Texas 10. Dr. Frank W. Wagner, Shiner, Texas Dr. J. W. Boyle, Jr., Shiner, Texas 11. Dr. E. J. Pulkrabek, Flatonia, Texas 13. Dr. Winfred W. Hawkins, Dime Box, Tex. Dr. Beatrice W. •Hawkins, Dime Box, Tex. 15. Dr. W. W. Lowery, Buckholts, Texas Dr. S. K. Flaniken, Rogers, Texas 16. Dr. Harvey Renger, Hallettsville, Texas Dr. L. F. Novak, Weimar, Texas 17. Dr. John E. Siptak, Caldwell, Texas 21. Dr. Leo J. Peters, Schulenburg, Texas 23. Dr. Leo J. Peters, Schulenburg, Texas 23. Dr. Fred L. Story, Ennis, Texas Dr. John M. Chapman, Ennis, Texas Dr. J. H. Reid Ennis, Texas 26. Dr. J. V. Dozier Beeville, Texas Dr. E. E. Miller, Beeville, Texas Dr. A. J. Turner, Beeville, Texas 27. Dr. S. Jaegli, Moulton, Texas Dr. W. G. Gray, Yoakum, Texas 28. Dr. Frank Somer, East Bernard, Texas Dr.J. D. Schumann, East Bernard, Texas Dr. Theo Kubricht, Wallis, Texas 29. Dr. E. F. Mikeska, Taylor, Texas 30. Dr. J. A. Halamidek, El Campo, Texas Dr. J. B. Rushing, El Campo, Texas31: Dr. R. M. Milner, Yoakum, Texas 32. Dr. Allan Shields, -Victoria, Texas 33. Dr. Tom Hruska,-Brenham, Texas Dr. John Kroulik, Texas -35. Dr. F. J. Stanislav; Prof.- Bldg., Waco: Tex. 36. Dr, H. S. Tullos, West, Texas 39 Dr. R, W. Searcy, Bryan, Texas Dr. S. C. Richardson, Bryan, Texas 40. Dr. J. A. Halamieek, El Campo, Texas Dr. E. A. Weinheimer, El Campo, Texas Dr. W. P. Cummings, El CaraPo, Texas Dr. J. B. Rushing, El Campo, Texas 42. Dr. Jesses Hopkins, Pett ySon, Texas

VESTNIK

13 aria 19

44. Dr. A. J. Hackfield, Industry, RFD. Belly -vile,Texas 47. Dr. W. A. Chernosky, Temple, Texas 48. Dr. H. Feaster, Taylor, Texas Dr. E. F. Mikeska, Taylor, Texas Dr. J. J. Johns, Taylor, Texas Dr. Y. T. Hopkins, Taylor, Texas Dr. J. A. Miller, Taylor, Texas 52 Dr. F. J. Kroulik, Smithville, Texas 54.Dr. J. A. Pazdral, West, Texas.

56. Dr. W. C. Barnard, 309 Nixon Bldg., Corpus Christi, Texas 60. Dr. Theo Kubricht, Wallis, Texas 62. Dr. Chas. Mares, Medical Arts Bldg , GalVeston, Texas 63. Dr. E. H. Marek, Yoakum, Texas 68. Dr. John Kroulik, Nelsonville, Texas Dr. H. E. Roensch, Nelsonville, Texas 70. Dr. 0. F. Howe, Needville, Texas 72. Dr. W. R. Newton, Cameron, Texas Dr. A. S. Epperson, Cameron, Texas 73. Dr. J. C. Hennen, Seymour, Texas 74. Dr. Jos. M. Lovestein, Lovelady, Texas 81. Dr. 0. F. Howe, Needville, Texas 84. Dr. E. W. Nitsche, 2809 Grand Ave., Dallas 87. Dr. N. D. Jarrell, Temple, Texas Dr. W. A. Chernosky, Temple, Texas 91. Dr. A. E. C. Pope, Crosby, Texas 92. Dr. D. M. Rumph, Ft. Worth, Texas 93. Dr. S. A. King, Karnes City, Texas 95. Dr. J. W. Foy, Seymour, Texas 96. Dr. Theo. Kubricht, Wallis, Texas 97. Dr. W. T. DeTar, Victoria, Texas 98. Dr. Heaton Smith, Victoria, Texas Dr. W. T. DeTar, Victoria, Texas 101. Dr. Lee Roy Rice, Gainesville, Texas 107. Dr. J. W. Oxford, Floresville, Texas 108. Dr. J. W. Balke, Rosenberg, Texas Dr. G. C. Yelderman, Rosenberg, Texas 112. G. M. Goldsmith, Needville, Texas Dr. 0. F. Howe, Needville, Texas 114. Dr. J. S. Yates, Rosenberg, Texas Dr. J. W. Balke, Rosenberg, Texas 121. Dr. F. M. Wagner, Shiner, Texas Dr. Sam Jaegli, Moulton, Texas 123. Dr. E. J. Pulkrabek, Flatonia, Texas 126. Dr. Geo. Pazdral, West, Texas 128. Dr. C. C. Collom, Mart, Texas 129. Dr. J. Rogers, Nohmange, Texas Dr. L. 0. Wilkerson, Bryan, Texas 130. Dr. E. T. Byrom", Dallas, Texas Dr. G. A. Riddler, Dallas, Texas 133. Dr. C. B. Kitowski, 523-524 Medical Arts Bldg., San Antonio, Texas 135. Dr. L. E. Clark, Ennis, Texas 138. Dr. J. M. Bauknight, Ganado, Texas 141. Dr. V. Gordon, Sealy, Texas 142. Dr. Chas. Hollub, Medical Arts Bldg., Houston, Texas Dr. R. E. Maresh, 3810 Fannin Str. Houston Dr. H. R. Maresh, 3810 Fannin Str. Houston 143. Dr. J. L. Smith, 211 N. Main, Victoria, Tex. 144. Dr. J. A. Halamieek, El Campo, Texas Dr. J. B. Rushing, El Campo, Texas 145. Dr. T. M. Morris, Mount Calm, Texas Dr. D. R. Foster, Penelope, Texas 147. Dr. J. T. Guynes, Jourdanton. Texas 148. Dr. J. L. Barbour, Bay City, Texas Dr. B. L. Livengood, Bay City, Texas Dr. J. R. Wagner, Palacios, Texas 149. Dr. H. Merz, Alvin, Texas 152. Dr. P. S. Joseph, Alice, Texas 153. Dr. W. E. Whitfield, Edna, Texas 155. Dr. E. E. Carter, Austin, Texas Dr. Howard Granberry, Scarbrough, Bldg., Austin, Texas Dr. James M. Loving, Norwood Bldg., Austin, Texas 161. Dr. J. T. Guynes, Jourdanton, Texas S bratrsickm pozdravem, Dr. Jos. KopeckY, vrchni lekat Za nail spolusestrou Marii Jiraskovou!

Gainesville, Texas.

Dries Vain, etenati musim oznamit smutnou zpravu, te nati mile spolusestry Marie Jirasek neni vice. Zem •ela pia kratieke ale bolestne nemoci dne 4. dubna. Byla pohtbena 6. dubna na krasnern Gainesvillskem htbitove. Jak byla Valeria, a milovana ukazovala ta spousta krisnYeli kvetin a ta velika feast na pohtbu. nageho tadu spolusestru Jiraskovu veDee budeme postrada.t, Re]) oni pidjeli do kaZde

schtize. Ona byla vesele povahy a s kaidYm umela pojednat.

Vychovali velkou rodinu, ale ona nikdy na to nestetovala. Men 13 ditek, tti ji ptedetly na vednost a 10 jich stadia s tatidkem zarmoucenYch nad jeji rakvi. Vette, bolestne pro bratra Jiraska, neb se mantele Jiraskovi men uptimnit radi.

Ja v ni ztracim dobrou ptitelkyni a karnarad••; ku pia 28 roka. Ona umela poradit, potetit obveselit.

Odpodivej a spi sladce nate mila spolusestro a dobra kamaradko!

S uptimnYm pozdravem na vtechny dtouci, John Pavlikova..

Dallas, Texa.S. Mile sestry a bratti!

Tak dnes mam pro vas novinku, neb to bude opravdu neon noveho v Dallas. Omladina„ jak ja tikam, ale spravae nate mlade dlenstvo, bude potadati dne 17. dubna "Pomlazkovou zabavu," a prase na to nedeli ptipadaji velikonoce, tak pry se musi osiavit. Tak bude v deset hodin "volenka", katcla dama koupi svemu tanedniku za malY poplatek malovana -vajielca, a pia volence panove oplati dame tanec a itoupi ji tet za malt' poplatek papirovY sadek, ale co v nem bude - hadejte? Ale myslim, ze nee° k snedku pro oba, neb net' zabavu umluvili, bylo mnoho starosti. Panove se starali, v dem ty vajidka budou nosit a 2;enutky aby pry neonemocnely, kdyby ty vajielca jedly bez soli, tak ti star jim radili ty papirove sadky, a hned byla spokojenost na obou stranach. bude ye-, selo, nemusim psat, neb ta nate chasa je pina humoru a .gprYinfi.

Tak vas vtechny srdeene zvu na zabavu a celemu etenakstvu a redakci pteji vesele veliBoiena Jet'. konoce. S pozdravem, MATKA KRAtMERKA V TEXASU, Nezapomente na krasnY desky mluviei film "Matka Kradmerka," ktery bude ukazovan nedeli na Velikonoce dne 17. dubna v Theatre v Cameron, v Caldwell v fiterY 19. dubna, ve West ye sttedu 20. dubna a v Temple v Arcadia Theatre v Doering hotelu v patek 22. dubna. Tech 25c za vstupne nikdo litovat nebudete. Jeho veselYna dejem se rozveselite a srdedne zasmejete. Usly gite krasne pisne do filmu vlotene, zejmena piseri, kterou zpiva Betynka, dcera KraemerovYch, kdyt se louei. se svym skromnYm ptibytkem a odchizeji do panskeho stavu: Ta chudobna svetnieka at' je jak Wan malieka, nekdy k ttesti cestieka.

A ten, kdo v ni ptebYva, rad si nekdy zazpiva; v to svetniece laska lidem srdce zahtiva.

Pisen ph Betyneine svatbe.

Jiz mou milou k oltati vedou, tenkrat jsi, ma panenko, tenkrat jsi ma.

Jette nejsem, ty mtj nejmilejti, jette jsem mamindina.

Jit mou milou od oltate vedou, tenkrat jai, ma panenko, tenkrat jsi ma.

Jiz jsera tvoje, ty mnj nejrnilejti, jiz nejsem mainineina.

Litejnik zdrojem obiivy.

Chudi bide z okoli Batovcil na Slovensku nagi novy zdroj obzivy. Jedna pratska, firma tam zridila sbernu litejnika. V lesich v okoli Batoirci). se v hojne mite vyskytuje litejnik vetvienik, ktery se dobte hodi na vYrobu voria.velc. niky dopravuji do Batovca, kde , je su:si a antene posilaji do voriavkatskYch IbYaren na,: 1r4117 couzske Riviete. Z naseho likjniku se tam •yyrabi nyni ye Francii nejoblibenejti vurie kapradinova.

Rozdil mezi lidojedy a civilisovanYmi je, zda se, jen v tom, te lidojedi neptatele zabijeji a pojidaji, kdetto civilisovani bide je biji, pohtbi, na hrob jim daji "Wit a modli se Lin Yutang. za duge.

Strana 20 JAK znamo, uvatuje se za kulisami o molnosti mezinarodniho zakroku proti Japonsku, z ylag te pak o Utiti hospodatskkch a finandnich sa,nkci.

Do jake miry mohou bkt tyto sankce neinne ?

I ten, kdo zna jen povrchne hospodatskou situaci Japonska, vidi, to v rukou state, uzavtevgich spolu Washingtonskou u m 1 u v u, je mama, zbrari, ktera mute Japonsku znemotniti pokradovani v jeho expansi.

Zvlagtnost hospodatske situate Japonska je ✓ torn, to jeho zavislost na cizich trzich je neobyeejne velika, mnohem vet gi, net je zavislost Nemecka nebo Italie. Zvla gtnost je take ✓ torn, to Japonsko je v opattovani potteb ze zamoti zavisle na nepoeetne skupine state, a to ptedevgim takovkch, ktere jsou ptimo postiteny konfliktem na Dalnem vkchode. Kratkk rczbor zakladnich ukazatelii zabraniene-obchodnich stykt Japonska potvrdi tento fakt.

Japonsko (to jest vlastni Japonsko, Korea, Formosa, jinni Sachalin a mandatni cstrovy) Zavisi upine na cizim dovozu baviny, niklu, kaueuku, viny a bauxitu. Skoro -pine je zavisle v zasobovani teleznou rudou (70-80% dovozu), .olovem (90% dovozu), cinem, (dovoz 80 procent), wolframovou rudou a naftou (85 — 90% dovozu). Znaend je jeho zavislost na doviczu litiny (v miru ji do,vatelo 35%), medi (30 at 40% dovozu v dobe miru) a zinku (pies 50 procent. Dobytim Mandukua a easti severni tiny Japonsko tento problem nikterak nerozegilo. Mandukuo site dãá Japonsku teleznou rudu, ale v mnotstvi nedostateenem pro jeho vniti'ni pottebu. Take severni eina mu dodava rudu a k tomu bavinu, ale take piin g malo.

V dovozu vetginy techba surovin maji rozhodujici ulohu Velka, Britanie (s dominiemi), Sp. Staty a Holandsko. Podil techto state na dovozu do Japonska v roce 1936 byl tento: Bavlna: Spojene Staty asi 50 procent; Velka Britanie — 40%; anglicke kolonie v Africe — 35%; Egypt — 4%. Kaueuk: Holandska Indie a Malajska, federace — 35%. Gin: Malajska, federace — 50%; eina — 25%; Hong-kong — 20%.

Med': Spojene Staty — 90%; cstatni med.' z Kanady. Olovo: Kanada — 42%; Britska Indie — 15%; Spojene Staty — 14%. Zinek: dovoz je rozdelen skoro stejnkm dilem mezi Spojene Staty a Australii. Vlna: ptes 90% dodavaji Australie (80%), Novk Viand a Jihoafricka unie.

Celkem dovati do Japonska velmi malt poeet zemi. Na Velkou Britanii, Spojene Staty, Holandskou Indii a einu ptipada 70% japonskeho dovozu, jak jsme zjistili podle japonske oficielni statistiky. Ve skuteenosti je filoha, techto zemi v japonskem zahranienim obchode WO vet gi, ponevadt do japonske statistiky o dovozu je zapoeitano 8 — 9% dovozu z Kvanttinskeho poloostrcva a z Maneukua, to jest ze zemi, ktere patii fakticky Japonsku. obchod s -remit() zememi. muteme tat, to uvedene etyti state kontroluji 75 — 80 procent japonskeho dovozu.

Japonsko si uvedomuje velmi dobie svou zavislost na male skupine zemi, ptedev gim na Velke Britanii a Spojenkch Statech. Uvedomuje si dobte, to tato zavislost je jeho velkou slabinou a mute je ptivest do velmi neptijemne situate v ptipade vyhla geni sankci. Proto se snati vymanit se z tete, zavislosti a piemistit znaenou Cast sveho zahranieniho ,cbchodu na jine zeme. Ale jeho snahy ziistavaji bez • Staei na piikladrici, to podil jin 'ych zemi, jako Nemecka, na dovozu do Japonska, se ut mnoho let udrtuje stale na 4 — 4 1/2 %. Pies vgechno tsili se Japonsku take nepodatilo zvetit dovoz ze zemi latinske Ameriky. Jegte v prvnim pololeti lotiskeho roku cinil jejich podil kolem vegkereho japonskeho dovozu.

Motno myslit, to jestlite se Japonsku nepodaillo ptenest sve nakupy surovin z Velke Britanie a Spojenkch Statt do latinske Ameriky ✓ dobe miru, to se mu to podall, at budou proti nemu vyhlageny hospodatske sankce? Podati se Japonsku obejit teinky sankci a zabezpedit si sve zasobovani? Podle toho, jak to vydi dnes, je velmi nepravdepodobne, to se mu

lirtSTNiK

Sankee proti Japonsku.

D. Borisov. to podati. Kdyby bylo Japonsko mohlo navazat obchodni styky s latinskou Amerikou, bylo by tak ueinilo ut dive. Japonsko nemohla ptemistit sviij zahranieni obchod do techto semi proto, to produkce surovin v latinske Americe je kontrolovana vlastne tkmk anglo-americkjrmi trusty. Mimo to Japonsko take nemohlo pies vg echny snahy rozvinout dostatednou merou svtj vkvoz do semi latinske Ameriky. Proto take si nemohlo ziskat pottebne devisy na nakup surovin.

Neni pochyby o torn, to v ptipade utiti hospodatskj7ch sankci proti Japonsku by se jeho obtite v ,obchode s latinskou Amerikou nezmengily, ale zvet gily. Proto, aby mohlo nakupovat v Ji2ni Americe, muselo by bud' zvk git svfij export do techto zemi (a toje ye vetgi mite nemotne), anebo kupovat za hotove. K tomu by muselo zisk z vkvozu do jinkch zemi vynalotit na latinsko-americke trhy. Zatim v gak je Japonsko ye vjrvozu stejne zavisle na uvedenj7ch etytech statech jako v dovozu. Do techto etyi• zemi jde celkem 60 procent ve gkereho japonskeho vkvozu. Odeeteme-li z celkoveho japonskeho vjrviczu vkvoz na poloostrov Kvantunskk a do Mandukua (18%), to podil cizich zemi na japonskern vkvozu (i s Francii a jejimi koloniemi) aini 80%. Ptese v gechny snahy se Japonsku nepodatilo zvetgit podil sveho vkvozu do latinske Ameriky v prvnim pololeti 1937 o vice net 4%. To znamend, to v ptipade bojkotu japonskeho exportu by se Japonsku nepodai'ilo obratit sve zboti na jine trhy, zvla,gte do Jiini Ameriky.

Z toho vgeho plyne, ze zakaz japonskeho dovozu do male skupiny uvedenkch state by znamenal velkou ranu pro japonskk export. Nasledky teto rany by byly pro japonske hospoclatstvi velmi vatne.

Nutno podoknout, to zisk z vj7vozu ptedstavuje pro Japonsko prosthedek, kterkm plati za dovoz. Slabost platebni bilance Japonska je vgeobecne znama. Tetba zlata v samem Japonsku je nepatrna a eini za rok jen 60 milionu. yenu. Na, Formose a v Mandukuu se vyte2.i mane sotva za deset milionu zlata. Proti teto tetbe stoji v ptikrem protikladu pasivita japonske obchodni bilance; schodek dosahl v prvni polovine 1937 ut 600 milionti yen& Zlate za,soby Japonske narodni banky, jak znamo, nejsou ORLI§ velike. V polovine 1937, ut po bilanci techto zasob v souvislosti s novou devaluaci yenu, einily 800 milionil yenu (po ptepoeteni 450 miliont). Za techto podminek by odpadnuti 80% exportu povatlive snitilo kupni silu Japonska, zvla gte jeho schopnost nakupovat suroviny.

Ne nahodou venuje americkk a anglickk tisk, zubjivajici se tvahami o molnkch hospodatskkch krocich proti Japonsku, pozarnost i problemu natty. Zavislost Japonska na dovozu natty z ciziny je velika. Spotteba nafty v dobe miru odhadovala se na 3.5 milionu tun roene.

Tato spotteba se v dobe valky nevyhnutelne zvygi aspori na 6-7 milionfi tun. Ut letos dosahne 4 — 5 miliont tun. Tuto spottebu nenrilte Japonsko krkt svou vlastni mizivou produkci — 300 at 330 tisic tun za rok. Nyni pracuje zvkgenkm tempem na dobkvani natty z uhli, a obratilo se na Nemecka se 'gado,sti o. pomoc v tomto smeru. Z toho je videt, to tyto prate jegte nevygly z pokusneho stadia. Tak ma Japonsko k disposici jen 10 — 15% spotteby v dobe miru a 5 — 10% spotteby v dobe valky.

V zasobovani naftou Japonsko zavisi skoro -pine na Spojenkch Statech, Britske ilk a Holandske Indil, ktere kontroluji asi 90% japonskeho dovozu produktil z nafty. V posledni dobe je dovoz skoro vkhradne v rukou anglickych a americkkch svetovkch trustfi. Prato je: nepochybne, ae vyhla geni naftovkch sankci proti Japonsku, jak je hlasaji Spojene Staty, Velka Britanie, Holandsko, by znamenalo prakticky blokadu japonskeho naftoveho trhu.

Nelze ,ofgem zapfiti, to touto dobou ma Ja-

Ve sttedu, dne 13. dubna 1938. ponsko velke zasoby nafty. Tyto zasoby se rovnaji mnotstvim asi as estimesienimu normalnimu dovozu, t. j. asi 1.5 milionu tun. PraNdepodobne ma take vojenska sprava velke vlastni zasoby. Ale at' jsou jakekoliv, tetko lze soudit, to vystadi vice net na 6-8 mesicti. Proto zakaz dovozu nafty by mohl v dohledne dobe zpfisobit mnoho tetkosti japonske armade, nictvu a letectvu a tim celernu japonskemu hospodafstvi. To by neobyeejne ztitilo japanskou expansi.

Zvlagt' ridinnkm by se ukazal tento prosttedek, kdyby se spojil s blokadou ostatnich surovin, nezbytnkch pro Japonsko, zvla gte kautuku, baviny, ciitu a viny.

Valeene kovy.

Vysoka, zbrojni konjunktura projevuje se &seine v fidajich o svetove vSTrobe kovu. Mimo telezo a ocel je diiletitkm valeankm kovem olovo, med' a ze smesi mosaz. Jejich svetova vSTroba vypada takto: Olova se v roce 1937 vyrobilo 1,687,000 tun, j. ja o 220,00 tun vice net v roce ptedchazejicim a o 536,000 tun vice net v roce 1932. Medi se vyrobilo 1,639,714 tun, to je o 708,000 tun vice net v roce 1932, ale o 59,000 tun merle net v roce 1936. Pki tom vtak se medi spottebovalo loni daleko vice net se vyrobilo, takte pohotova svetova zasoba klesla. na 340,000 tun. Kdyby se (Ja g' med' piestala vyrabet, staila by dnetni svetova zasoba na necele 3 mesice. Mosazi se vyrobilo 1,473,412 tun, to je o 150,000 tun vice net ptede gleho roku. Je to nejvyggi vkroba, jake kdy svet v mosazi dosahl.

Nervove dray jsou elektrick y i chemicke.

0 tom, jakkm zpfisobern se zprostiedkuje nervove spojeni mozku s rfiznkmi organy, panuji dnes dye teorie, elektricka a chemicka.

Do nedavna se domnivali fysiologove vteobecne, to vzruch putuje po nervu jako elekttina dratem. Maine vtak ut mnoho dilkazil pro to, to se to deje pusobenim ureitS7ch chemickych latek, jako acetylcholinu. Podle dnetni teorie je katde hnuti, at' chtene nebo mimovolne, provdzeno tvotenim nepatrnSrch Msteeek acetylcholinu na koneecich nervoch vlaken, a prostfednictvim teto chemicke latky se sval uvadi v pohyb.

Na nedavne schtizi LonOnske kralovske spoleenosti se vyslovilo mnoho udencil pro to, to nervove vzruchy se sari soneasne elektricky chemicky.

Zachovani eeskSreh gkol.

Novk videriskk starosta dr. Neubacher si pozval zastupce na gi videriske men giny. Ujistili ho, to nage mengina spojuje s laskou k matetske keel a narcdnosti loyalitu k novemu statu. Starosta je pak ujistil, to proti men ginam nebude namitek. Bude se jim merit tak, jako se meti nemeckkm men ginam v cizich statech. ekl: "Pokud jde o eeskoslovenske gkoly, stane vge pti starem. Nechceme men ginarn odejmout to, co nemecke men giny 'thdaji pro sebe v cizich statech. Nechceine take ve svkch t adach ptebehliky. Kdo byl gpatnkm elenem jineho naroda, nemfite lajd, dobrjan Nemcem".

Podobnkch uji gteni se dostalo i slovinske mensine v Korutanech.

Lela. vari polevku ze sena a kuchaii si Vteobecnou pozornost vzbudil v Oslo uspe g -nkpousleatdr.IgnsaPetro,kj luzgasobil obyeejnou travu k normalnimu potivani lidmi. V piitomnosti odbornikt travu lektricky usugil a pak z ni uvatil tak chutnou poltivku, to si v nieem nezadala s mnchem nakladnej gimi pokrmy.

Opet mezinarodni rekord. tefpilot Andrle startoval se sportovnim letadlem Praga E 115 k pfekonani vftkoveho rekordu v kategorii dvcusedladlovYch sportovnich letadel s motorem do dvou Urn. Vzlet1 odpoledne na lethanskem letitti. Jako cestujici s nim betel Frank Let trval temek d ye hodiny a letadlo dosahlo v3ide 4.950 metro. Timto vSTkonem byl ziskan pro eeskoslovensko nog mezinarodni rekord.

Ve stfedu, dne 13. dubna 1933.

Fort Worth, Tex.!

Ctene redakci a vazenym etenakiim Oechoslovaka!

Po deli dobe opet pfichazim s nekolika fadky a pfedne s novinkou, to sbor ochanika Sokola Dallas sehraji v sokolovne ye Ft. Worth divadelni pfedstaveni pod nazvem: "Dratba na nevestu". Operni fraSka, se zpevy, vYborne pobaveni. A totit na Velikonoeni nedeli, dne 17. dubna Divadelni pfedstaveni zapodne v 5 hodin odpoledne, pfesne, a pak volna taneeni veselice. Dark oznameni v ptigtich eislech. Dcufame a vefime naSim krajanrim v miste i okoli, to se pfieini, by za,ujali vkchna mista v sokolo-vne.

Ulohy v tomto pfedstaveni jsou obsazeny znamenitYmi silami, jako je Ludva TobernY; ten jenom kdyt vysune hiavu ze zakulisi, ji g jeho dargi kroky jscu doprovazeny salvami potlesku. Dais, Mira Jureik, kterY se vtdycky shostil svYch roli znamenite, a vyjima, se na jevigti jako doma. Pak nasleduje Mary Vaneurova, ktera kdyt dostane roli sveho charakteru, chlad postrachu vychazi z katdeho jejiho slova a pohybu. Postupne Mary Pfevratilova vYborna zpevaeka a ochotnice. A cat John Harris, zrza,vY, vidy dovede pozornost na sebe upoutat, znamenitY komik. A Frances Harris vtdy se shostila svYch roil znamenite. Dalsi filohy jsou v rukcu mladMch sil. Cele to panorama jest vkusne sestavene a tatinY nebude zklaman, kdo se zaeastni tohoto pfedstaveni.

Kus tento byl sehran v Dallas dne 27. bfezna, ale nasledkem deStiveho poeasi nebylo motno z Ft. Worth jeti. Potadali jsme proto dallaske chotniky, by nam jej prijeli sehraf u nas. Tak mate vaichni uSettenou cestu do Dallas, a divadlo pkeei budete videt.

Ptah bychom si, bychom to mohli Dallas(' oplatit, ale my jsme jeAte tento rok neevieili divadlo. Proe?

Na tuto otazku by bylo mnoho odpovidat. Prvni,ze u nas neni ochotnikri, aspori mlada chasa nema pro divadlo zajem. Oni by radi hraji v divadle rilohy, radi by byli videni na jeviati, ale chodit do zkou gek, to jim ani nenapadne. Oni jsou tak znameniti, ze mysleji, to jim jednr zkougka postaei. A mimo toho jeAte by si chtel katdY vybirat alohu sam "Ja„ nebudu hrat s tim a nebo ja nebudu brat s °nail!" A jak potom mritete sehnat herce? A to by jeke nevadilo, kdyby chteli chodit do zkouSek. Dnes ma dostavenidko jeden, na druhou zkou'Sku zas jinY, a tri nebo etyki schazeji. A timto zprisobem se divadlo nemilte nacviait.

Pfal bych si bychom nacvieili peknou hru, ale museli by vAichni to slabe stranky zanechat a chodit do cvieeni. Dcufame, ze to dokateme.

PfiSti tYden se sejdeme a budeme videt, zda-li to prijde. Wilde hraji divadla a my jeke letos nic. Musime se trochu probudit, jig jsme toho zaspali trochu hodne.

Tukm, ae v nedeli 10. dubna phjede zas k nam kodujici cviditel Vladislav Kadlec. Sletnou se cvieici z Ennis, Dallas, a zdejk. pro naevienou na slet, bude se evict celY den.

Kdo se zajimate o Sokolstvi, pfijd'te do sokolovny. Sestry sokolky z Ft. Worth jsou tadany, by se postaraly o pohostinstvi pro cvidici.

Take pfipadaji schrize facia S. P. J. S. T.. 26.clame laskave bratry einovniky obou fadri, by bylo pfipo-

Strong

V2STNIE

gioa.nech, nemluviiata si hazeli na- kdyt se iiajedi. Ted' se spojily dva eijein na bajonety jako hraeky z hladomory dohrornady Nemecko Rakouskem — a maji chut' na ten Nader, znasnovali teny a podobne, a to same by odekavalo nas lid. hanackY bochnik chleba. V dobach ' 5Jest tfeba sjednoceni a povzbudit rakouske vlady Morava a Cechy svet a upozornit na krivdu, kterou vily cele Rakousko a Polsko a pot= Hitler chce Jpachat na Ceskoslcven- 1 jeke vybojovanou Bosnu a Hercesku. Oeskoslovenka vlada by nerd& govinu. Proe Hitler si nevezme Polla davat tem Sve,brim tadne pravo sko, kdyt chce bYt tak rozsahlY a ve vlade. Kdyt jim podaji jeden silnY? Ma to tam tak blizko a je to prst, tak budou chtit celou ruku. 0- jeSte jeho pfivrtenec. Tady ve Spoj. statne, kdyt se jim v republice ne- Statech je take slu'Sna eastka Nemlibi, tak at' se vystehuji. nemaji ted' proe tedy netada pro ne samodaleko do Rakouska, mista tam buspravu? dou mit dost kdyt odtamtud vyhdKdyt pes na vas zaene 'ttekat, vy neji tidy. Hitlerovi vlastne nejde o mu ustupujete tak jeke vice dorati. ech 3 miliony Pruk"..kri, co jscu v Ale zristarite stat, tak ptestane nebo oeskosiovensku, ale oni maji hlad a utede republice maji co jist. Videri a RaS pozdravem, kousko ut men hlad chive, tak jim A. Tobola.

Inezaletelo kam budou patfit, jenom

menuto OhrOtene nas viasti Ceskosivenska, tak abychorn take mohl zde zalatit haluz pro pomocriou akci v obranu nak. stare domoviny.

Teprve 20 let uplynulo, co nas rod je svoboden ze teleznYch rukcu Habsburkii, a ted' hrozi jeate vetSi katastrofa, to mute se dostat do rukou Pruaakri a Hunii. Dnes se dostat pod vlad y Hitlerovu, tak lepe zemfit za vlast. Je yam dobte znamo, to Nemci nezapomneli v roce 1914, kdyt deskomcra yske jednotky a cele pluky pfestopily hranice a 'zdali se Srburn, Francouzfun a slotili zbrane a nechali se hromadne zajat. Toho Nemci jiste nezapomneli. Vite, co by nasledovalo kdyby Nemci chteli nasilim dob3r't, 6eskoslovensko? To same barbarstvi jako bylo pachano na Bel`Ji.".111141.11..,

11

ri

11111111111111111111111111111111111111111111111111

11111111111111111111111111111111111

11

"111111.

I IIII 11111111111111111111111111N1111111e11111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111160111111iiiiihm

TEMER. SEDESAT LET

S EVE ROVY Le yD moven) V KR.AJANSVICH RODINA CH ICA2DA RODINA POT1ZEBUJE V JARNICH MESICICH NASLEDUJICI PfliPRAVKY vYbornou taludeeni pravku slotenou z ledivYch bylin a kotinkt, ureenou na posileni einnosti taludku, zlepkni chuti k jidlu a odstraneni rozmanitych nesnazi s travenim. ZvlaSte oceriovana starkmi lidmi behem zimy seslablYmi, nebo z nemoci se pozdravujicimi. Cena $1.25. Dostarite sobe lahev jeSle dues!

EVEROVU HOIkKOU

SEVERUV BALSAM PROTI KALI

LahodnY, pfinaSejici rychlou rilevu pti chrapotu, kaki a nastuzeni. Prospeje prave tak detern jako dospelYm a vase domaci lekarnieka nernela by bYti bez nej. Prodava se za 25c a 50c. Mnozi jej befou spoleene se SeverovYmi Tabletkami proti nastuzeni (30c) a hrdlo chrani dennim vyplachovanim s pamoci Severova Antisepsolu (35c a 50c).

Jedineend mast' jet doka oceneni pfi leebe rozmanit3'7ch kotnich vyratek, osutin a negvarri. Mnohemu mlademu zajistila sveti hladkou plet', zbavila nesnesitelneho svedeni a draidiveho pccitu.

Velka zdravonti tuba se prodava jen za 50c ve vSech pfednich lekarnach. Doba jarni jest dobou kolnich vyratek — bud ete pfipraveni se SeverovYm Esko.

SEVEROVO ESKO

\I"a tisice nich ditek trpi kulovitYmi nebo nitkovYmi derviky, cot se pozna na nezdrave barve v oblideji, nechuti k jidlu, podradenosti, gpatnem spank(' a east() i moeeni do postele. Pozorujete-li u svYch ditek podobne pfiznaky, kupte ihned lahev Severova Cervokazu (Laxative Vermifuge), cena 50c, a budete piekvapeni vYsledkem.

SEVEROV tERVOICAZ

Itrana 23

VESTNIK

Ve stkedu, dne 13. dubna 1938.

rova firma vSlak upozorfruje, 2e ten kdo vzorek ji2 dostal at' nepiSe, nebot' jest po ruce ptesnY seznam tech, kdo o vzorek psali a 2'adosti takove nebudou vykizeny. Take by bylo zbyteono, aby dva, neb vice Menu stejne rodiny o vzorek psali, ne-

SPRAVNIE VYKONANA POHREBNI SLUZBA. V hodine 2alu zarmouceni nalezmu Edward Pace pohtebni ustav pohotovY k sympatickemu vytizenezbytaYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohkbu.

Levne deny jsou na gi ze.sadou.

bot' pouze jeden vzorek do rodiny bude poslan.

Nedekejte do zitrka napiAte listek nebo dopis na tuto adresu: W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa a vzorek s navodem k pou'Ziti dostanete obratem a -opine ZDARMA.

EDWARD PACE Pohiebni riilitel.

Clen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CHERNOSlif

PRAVNIK Vytizuje ve§kere soudni zaleitosti. fJtadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

110USTON. TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY OONI LEKAR. Bryle spravne pripravene. as die Umluvy. tJtadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg. rk.zulb

RED FRONT

Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. lio'Sut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Praviddna jidla a lunee.

Nejlepti soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky Mluvime cesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvlaStm stoiy pro rocliny.

poslednich S pekoleni. Jew( nipvenirn v adetivini vervosy, ee.i. vne si c., • .3 ivvtviv, vymkievinlrn Aneb peat. 31.00 nv do(talt(nou 31.20 vcli.

30(0 (14 uncoveu) skuiebni

" "he ialvdkv. svvininfvh

GEORGE E. KACi

X. VSESOKOLSKY SLET

Mnozi krajane budou chtit prispet na Americkou Domovinu v Brne.

Oslavujte s Pripojfe se a Waste se nyni k

Z mnoha stran doChazi dotazy, kam mono zaslat pkispevek na Americkou Domovinu v Brne na Mora y & na upominku zakladatele stavu W. F. Severy z Cedar Rapids a dnes k tomu sdelujeme, 2e dosud zde stave Jednota AmerickYch tel Americke Domoviny (Society of American Friends), jejimz pokladnikem jest zakladatelfry syn, Lumir Severa a prispevky mono poslat na neho takto: Americka Domovina, c o. Lumir Severa, Treas., 400 First St., S. E. Cedar Rapids, Iowa. Budou kadne kvitovany a odevzdany na patkiene misto.

DR. C. GREER

Oei, Ukl, Nos a Hrdlo Piiprava Bryli ufedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V nedAli rano od 9:00 do 12:00

Of

NA PAMATKU W. F. SEVERY.

OBROVSKY ZAJEM 0 SEVEROVO ESKO.

PozemkovY obchod — Abstrakty.

Ptijeky — Notatstvi.

bude oslavovati 20. vcrroCf sveho zrozenf.

Slavnostnf raz dod6 jubileinfm oslavam

•

Mame spojeni v celem state.

WEST, TEXAS.

jest nas n6rod Ceskoslovenski a tohoto roku,

Dn. 'PETER FAHRNEY & SONS CO.: 2501 Washington Blvd.

Chicago; If' VIKaitaTiti Batley: we Bove Clo. ' •

V Cedar Rapidsich venovali na Americkou Domovinu v upominku na W. F. Severu nasledujici: Josef Mekota $10, — man2ele C. B Svobodovi k $5, — manele Frank Ambrc2ovi $5. — tistav pomohli budovati amerieti aechoslovaci a jest jedinYm sveho druhu v republice.

Bylo by jen pane, aby se seeel slu'SnY obnos, kterY by mohl bYti odeslam Astavu. Jste-li v okruhu ptatel Domoviny — pkispejte take.

Cervenka & Vaniura

RDCEM

Tisice Zadosti vyfizeno o bezplatnt vzorek maste, jei a pomoc od koinich vyraiek.

Pied nejakYm easem uvetejnena byla v techto sloupcich vyzva eeske- 1 ho velko-lekarnickeho zasodu W. F. Severa Co. ze Cedar Rapids, aby se krajane hlasili o bezplatnY, liberalni vzorek maste Esko, je't po vice jak 50 roktr pkina g i blahodarnou frlevu psi rozmanitYch ko2nich vyralkach a svedivinach, jima v techto jarnich mesicich na tisice lidi veeho \Tau trpi.

lg ednim VipravSm S.T.J. Sokol

S.S. BREMEN 11. kvetna I S. EUROPA cervna 22. aervna ZDARMA S. CESTOVNI PASY 50% .SLEVA NA S. DRAHACH

Pouze $3.00 od kufru z Br6m do Prahy

Pro informace pi g te neb hlaste se

JOS. F. HOLASEK techoslovik Publishing Co., West, Texas neb u sveho mistnihe zistupce

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 111■1100311110.0.111111.0•1011.0311 ■03•11.040.0e0•10130(MoiNINIS03.11100i1.0.■ 0•0•0.110.0•011.1.0•011M-0•01110•03111113(13•11.4111•304.31331

DIVADLO V HOUSTONU SOKOLSKA JEDNOTA V HOUSTONU POltADA DIVADLO

v nedeli, dne 17. dubna v sini radu:S tefinik na Cottage Grove 5508 Nolda Street, '

pod nazvem

cc PEPItICA Z MALE 110sPODKY"

Napsal R. Branald OSOBY: p. Fr. Beean Jan Brueoun, ho-stinskY sl. Jitinka Filipkova Pepieka, jeho dcera p. B. 6tvrtnik Lesni Filoun, Baru'Ska Ko6varova., majitelka zelinat. zahrady... pi.

P. Studniend Ptah bychom yam videt ty obrovp. Louis omelka Frant g ek, jeji syn ske kupy dopisu a listku od etenaru tohoto easopisu a za nekolik malo 1 John NejedlY, majitel tovarny na gvYkaci gumu.... Jan Kakoar sl. RU2enka Lebrova Julinka, jeho dcera, dnfr nova dopisy od stejnYch lidi v p. Freda Lebr Karel Lhota, in2enYr nich2 dekovali za mast, je2 vykoCeskY Lekai a Operate'. p. Rudolf Lebr Dedeeek Slabizna, vYmenkal . nala vice ne2li v§e jine, co pied tim 711 Medical Arts Building Dej v dnesni dobe v jiMich Oechach. vyzkou g eli. Bylo i hodne takovYch, Re2ii vede br. Beean a tance nacvieil br. natelnik Jan Kaepar.

HOUSTON, TEXAS kteti doznavali, 2e vzorek sam je Tanec vii zatanei sokolky Klimova, Bpvcova, Kinclova, 8ilhava, Telefon idadovny: Preston 2553 zbavil nesnesiteneho svedeni, jet a Cilna. Balet "Merry Widow Waltz" zatanei Andulka Brovcova..

Telefon residence: Lehigh 9745 jim znemailovalo praci i spanek.

VSTUPNE: 30c ZACATEK VE 4:00 HODINY ODPOLEDNE Tento obrovskY zajem primal nas k tomu, abychom se o torn zminili znovu a tern, kteki prvni zpravu Bra tarokt, nejlep gi jakosti, ny- pkehledli — anebo pkilditosti Uctive VSechny zve mohli tak ueiniti ted'. Maini $1.35, poslou Vplacene, ObHoustonska Sokolski Jednota. me na ruce jen omezenY po8et vzorfednavky adresujte na: 11147 v•113011 West, Taxa& (di) Ira a prat° nutno si pospititi. Seve- 4411001110•041111.S31•30.0111.411.1antiovo.01vo.01111sOlmisansol■ISINIMANNISO(1111303•014.111MISO1000 4111.04•113 PRAVNIK Vytizuje veAkere soudni a pravni zaleEtosti, abstrakty, posledni y ule, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

DR. KAR. J. HOLLUB

TAROKY!

M,

eechoslo-

Hudba na tanec: Dybalova z Ganado

Ve sttedu, dne 13. dubna 1938.

VoBalm okresu Fort Rend!

CISLO PATE. — BOLAVA DASES. Bolela one k zbiazneni daseri pod ehrupem. V to stratne bolesti jsem si vzpomela, ze ct. sestra Liberta napsala neteti jak i ona mela podobnou nou bolest a naplast z• Nonat dana, na Jasen pod umelji chrup bolest jsem podobne a pomoho to.

Na rozliene at' suche neb otevfene bolesti se Nonat osve&eila, ktera bez operate vytahne &reverie i ocelove ttisky i steely v tele, ale musi to bYt

NONAT

R .J. (Slim) BARTA Mnoho valenych ptatel a krajaria vybidnulo p. R. J. (Slim) Bartu, by se uchazel za aerifa okresu Fort Bend a dada vas obeane •a vati podporu a slibuje vam s yYm destnYm slibem, ae kdy2 kude zvolen do tohoto Utadu, bude jej zastdvat spra y -neapoctivbezkljaondrlTak, drazi kraja.ne, nezapomerite na dloveka kterY jil ptedeSle se ukazal bYti spravnYm a pomahal at' jia to bylo cokoli. KdyZ se delaly nejake oslavy v okoli pro dobre ucely, ku ptikladu ye prospech kostela, gkoly, mesta a vAelilake jine, na prvnim miste byl vady R. J. (Slim) Barta a at' jia to bylc cokoli, on se o vae svedomite staral a pracoval, by vSe se potkalo s dobrYm aspechem. Nikdy v nidem 2adnernu neodeptel, neb byl hotov st: chcpit dila a stat pti Ytem, as bylo vSe dobte dokonano. Nezapomerite tedy drazi ptatele na ten volebni den, kterY bude nekdy v kvetnu (Jay Bird Primary) a piivezte sebou i vase maminky a odevzdejte svil j hlas pro R. J. (Slim) Bartu. kterY varn ptedem dekuje za vSe, co pro nej udelate. S uptimnYrn pozdravem na etenate Vestnika a pH,tely v okresu Ft. Bend. — Zpr. (Pol. Adv.) Nova ledova, doba.

Profesor F. X. Schaffer z videriske university prorokuje, le do dvou tisc let ptijde na zemi nova doba ledova, podobna tern, ktera pterualla vYvoj lidstva v pleistocenu. Profesor Schaffer zaklada sve tvrzeni na torn, ae teploty pomalu klesaji, jak se zvedaji pevninove bloky na povrchu zeme. Zvednuti bloku o 180 m by snililo priimernou teplotu o jeden stuperi Clesia.

Sniaeni teploty ye Skandinavii o tti stupne by stadilo, aby v Evrope vznikla nova doba ledova. A za poslednich 50 let se Svedsko zvedalo o dva a pill centimetru za deset let a za poslednich 34 let Finsko skoro o sedm a pill centimetru za stejnou dobu. — "The California Monthly".

Tajemstvi tifedni rubriky.

Rozesilaji se obdanurn iftedni dotazniky pottebne k evidenci pro brannou vYchovu. Je tam i rubrika "vojenskY Jedno device ji svedomite vypinilo: "S jednim rotmistrem a s jednim svobodnikem".

Eltrana 23

VtBTNIE

Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se Val's'eho leklarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pi gte piimo na nagi adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. Ptejete-li si vice vedit o leeivosti Nona t, pog lete nom listek s Vag adresou. )o( Hlava eloveka roste do 50 let.

ZnamY americkY antropolog dr.

A. Hrdlidka zjistil, ae lidskY mozek a hlava nepiestanou rusk soudasne s Velem. Rostou dale al do padesatell° roku.

0 tomto poznatku se nazory • razni. Nazor dr. Hrdlidky potvrdili prakticky take kloboudnici, kteii ae jejich zakaznici nenosi stale toted eislo klobauku, eili ae se objem jejich hlavy merit Dodavatel klobouku presidenta Roosevelta ae president nosil peed tyimi roky klobouk eisli 7 1%, kdelto dnes musi miti eislo 7 5/16.

Dr. Hrdlidka chtel miti tento fakt uotvrzen take metenimi a tak zji'St'oval u mnoha lidi rozmery jejich hlav v rozpeti nekolika mkt. Kdyi oznamil tento poznatek americke vede, mel jej potvrzen ptesnYmi zjittenYmi i u Indianil. si, 'tie kale na hlave se -Itatirn stava tenti a take kosti ne-411, musi bYti tento rust hlavy soben zvettovanim objemu mazku.

Take rysy oblideje se meni a nos, asta a uk se zvetauji. Podle dr. Hrd lieky roste nos aI do 60, iista do 70 a uai dokonce do 80 rota. )o( Papaninci byli odmeneni tituly, fady i periezi.

Nedavrio rusk, vlada vyznamenaLeninovYm tadem eleny Papa'linovy polarni vYpravy a ItrenkeloYi, Siraovu a Fjodorovi udelila titul Sovetskeho svazu. Papanin (stal se hrdinou pied nekolika lety) lostal druhY Leninil y tad. Vtichni tyri pak dostali pa 30.000 rublech admeny. PenelitYmi dary bylo odmeneno i muastvo ledoborcil. Velitecbdrleli po 10.000 rublech a Lenin-ay tad. )o( Milenci pk"ekaieli doprave.

Poulieni dopravu na namesti • v LondYne brzdily davy chodcil, z nichl va gina chodila sem a tam. Byli to vetainou lido, kteH si tady dali schiaku na naroli, ale neYeah na kterem. Dopravni add nyni prodejny jizdenek podzemni drahy na naroZich namesti • Hned prvniho dne ptechazeni chodcil sem a tam ustalo. Dokonce se zjistilo, ae u eisla 1 a 2 dekaji vetainou manlele a manaelky, kdeZto u eisla 3 si davaji schazi milenci. )o( Ai se bude psit rok 1940.

"Zna' pana Vitoutka?" f ‘Rn tak vzdalen4 2 televi§er

Jak pra,cujeine — to rorteSi krisi.

Pohnutky, ktere nuti, Oloveka k praci, bYvaji velmi rime. Nekteti ride pracuji z donuceni nebo ze strachu, aby nebyli propufteni, jini zase pracuji dobrovolne, ale jen tolik, kolik pokladaji za svou povinnost a nic vice. Teprve tteti — a to jsou ti nejlepti. pracovnici — pracuji s kou proto, ae jini jejich slutby pottebuji a snaai se co nejvice rozvinout sve sily a schopnosti, aby co, nejlepe svou praci vykonali. Vkladaji do prate svou duk, ale neprodavaji ji. Dovedou brati praci valne, ptemYSleji o ni, snaai se proniknouti jeji podstatu. Zajimaji se a ni, zda by nemohla bYti provedena iinak, lepe nebo asporneji a pH tom zkoumaji moZnosti sveho postaveni.

Nepracuji jen pro penize, dostavaji vaak za svou praci vic nea ti, kteh zadarmo prstem ani nehnou.

0 Mikadova slova jsou tajemstvi.

Pied lety se vypravil francouzsky novinai Sauerwein do Japonska. Po dlouhYch tahanicich se mu podatilo dosahnouti audience u mikada.

Samaztejme, interview. Sauerwein japonskY cisai jej zdvotile pozdravil a pak se ptal: "Chcete cestovati do Mand2uska?"

"Ano," pravil novinat.

"Pak varn radim: vezmete si teple pradlo, tam je ted' velka zima."

Pak mikado pokynul. Intervew skandil, Sauerwein odetel. Ale kdy't opoug el palac, paspechal za nim vysoky irikednik a upozornil ho: "Nezapomefite, pane, ae nesmite z teto rozmluvy uvetejnit ani slovo!

Slova cisatova jscu vysoke tajemstvi."

Artistka bez zamestnani sahla k zoufalemu prosttedku. Vystupovala tti nedele jako umelkyne v hladoVeni. • spech mela velikY. Dostala ze Skotska 36 nabidek k sriatku.

Saudce neptitel "0132alovanY, jste aenat?"

"Ano, pane soudee".

"Jinak jste dosud nebyl trestan

iteditel podniku byl presvedeen, ze vYkon zamestnancil stale jeate neni dostateene vystupflovan. Dal proto vyvesit plakaty: 'Co muses uciniti dnes, neodkladej na zittelc!"

Plaklity nevisely ani otykiadvacet hodin, adinek vaak byl pronikavY: vrchni poklaclnik uprchl s pill raillionem dolara, technickY reditel se oaenil se sekretatkou a oba ptestoupili lee konkurenci, poslidek ,ocljel do Hollywodu, aby uplatnil sve herecke nadani, a vaichni zbyli zamestnanci si podali aadost o zvYkni )o( Dobry hotel Skrblik jeden cestoval po Egypte a vyhledaval nejlevnejk hotely, aby mnoho neutratil.

Tak • pitel do hotelu. v KahYi-e.

SluanY hotel. LevnY. "Bude si pan ptat, abych ho rdno vzbudil?" pta se podomek.

"Ne, dekuji, probudim se sam."

Rano v sedm hodin se na dvei.ieh jeho pokoje rozburaceji rany.

"Co je?" vola cestujici, probuzeze sna.

"Sedm hodin, pane," ozve se za dveimi.

"Co je mne po tom? Rika1 jsem yam, ae mne nemate budit .

"Prominte!"

Je veder. Skrblik odjitcli z KahYry. Dostane hotelovY fleet: Prohlili a vidi: Buzeni pana (omylem) .. 1 piastr.

0 Pani P. se v noci probudila a s hrilzou zjistila, ae mud jeate neni doma. I zavolala telegrafni I:dad a poslala pet pkateltm sveho mute pet stejmich telegramti: "Petr dosud nepki§el stop sane zda vite kde je stop Eva". -- Za hodinu dostala pet odpovedi; vaechny byly na vlas stejne: "Starosti zbyteene stop Petr prenocuje u mne." a Jedna bez nizvu.

"Jak se mad?"

"Diu se jako pes".

"Pes se piece nedke!"

"No, prave!"

R d Pokrok Houstonu OZNAMUJE potad spoleeenskYch zabav, jea od otevfeni jeho moderne vybildovaneho stanku uka,zaly se bSti larcavYm dostaveniakem krajanaa a jejich ptatel.

a Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor elba.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

V nedeli 17. dubna. - J. B.13aa'a.

Odpoledne poiadan bude "Easter Hunt" pro deti i velke, schfizka u kadove budovy, piesne se vyrazi ve 2:30 hod. odpoledne.

Ve stiedu 20 dubna. - Gold Chain.

V nedueli 24. dubna. - Six Pal's.

V nedeli 1. male. - J. R. Baia.

Odpoledne program a divadlo pod nizvem "HORSE LASKA"

VSTT TPNE: PANT 40c

'. Y 25c DAM PORADATET.P.

etrana

24

Poutivejte k oznamovani Maly Oznamovatel

VILISTNiK

OZNAMENi KANDIDATO

,Dirm LISTOVY TABAK na prodej 10 liber za $1.60; 10 liber za, $2.00; 10 liber za $2.50 a Burley 10 lib. za $2.50. PoStovne platim. - Floyd Prochaska, Portland, Tenn, Rt. 1.

(15-16-pd)

Ceny: Statni fdady $25.00 Okresni tkady 15.00 10.00 Komisafsky idad 7.50 Jine precinktni iffady All political advertisements must be paid in advance.

TABAK dobry jemnY, slabY na kouteni 10 lib. za $2.00. JinY 10 lib. za $1.60. Dopravu vyplatim. Posilam Nite uvadime kandidaty, ktefi Vas na C. 0 .D. M. Prochaska, Portland, 2adaji o hias a podporu v demokratickYch ,primarkach, dne 23. derTenn.

(15-pd) vence 1938.

Hledi se slugna deska divka k ,opatrovani maleho ditete ve Fort Worth. Pigte o podrobnosti na: Mrs. Henry Mack, 1916 Chatburn Court, (15) Fort Worth, Tex. TABAK listovY mam na prodej; kdo by`si pfal. 10-15 a 20c libra. Pogtu neplatim. John Hradek, (14-16-pd Portland, Tenn. aprt Dobie jdouci obchod smigenY, grocerni a maso. Moderni zakizeni, dobra zdene, budova, nizke najemnd, 'nest° o 15 stech obyvatel. Jen dye jatky ve Fayette County. Proda se lacino. Pi gte: SmigenY obchod, c.

(14-15-ch o. Vestnik, West, Tex.

cis. 13, S.P.J.S.T. Taneeni Zabavu dne 18. dubna Will Naizer z Granger

16. V zelenem hajOktz, polka 17. Nage KaCka - polka.

Stanice WRR v Dallas ma na programu Pokladniktiv orchestr od 3:00 do 3:30 cdpoledne.

Stanice KTAT ve Fort Worth (1240 K. C'.) vysila ka2cleho uterka ve6er od 8 do 9 hodin hudbu "Czech Revels". )o( Vetgina lidskkch bytosti ngiva. jenorn tim, ze zapomina, ze je na tivu.

Maurice Maeterlinck.

Skotski Prigel Skot k holiei. Holie chtel uMat obchod.

"Zkuste tuto pomadu! Mate mod lupa."

"Dekuji," odvetil Skot. "Jd mam lu'py rad." )o( Co je .narn cizina? Zapasnik nema se ohlaeti za zapasu na publikum. Mae bSrti zatim pologen.

V. Dyk.

WILLIAM McCRAW Za guvernera.

Josef Vagut, Schulenburg, zastupce pro stat Texas, Praga Film Co., z Chicaga, vYhradni zastupci eeskoslovenskeho filmoveho svazu v Praze, pfedvadi nejveselej gi Cesky mluvici velkofilm:

OKRES FORT BEND R. J. (SLIM) BARTA za gerifa

Matka Kraemerka

T. R. (RUSK) ROANE za 'Serifa

Dle romanu P. Bilianove "Do Panskeho Stavu" s A. Nedoginskou v hlavni filoze.

OKRES BURLESON. JOHN J. tOUPAL za okresniho klerka.

JACOB A. FUCHS za Odhaddiho a VYbereiho dani.

(0 znovuzvoleni).

W. H. HUNDLEY girt Pozfistalost po Marii Mikeskoza Okresniho Klerka ye na. prodej. - Protote lit davno mela bYti mezi pozilstale rozdelena OKRES LAVACA• nabizi se velmi laeino 102 akru doMAURICE A. STRUNK bre, farma. 60 akru v poli, 4 pokojoza gerifa mivY domek, stodola a udirna. D ye le od mesta Caldwell, 1 1/2 mile od OKRES BELL °beetle gkoly a 6eskobratrskeho koFRANK PONC1K stela. $32.00 za akr. Tet gest pokoza Distriktniho Klerka jovY domek v meste Caldwell, asi s dvema akry dobreho pozemku a SE OKRESY WHARTON A JACKSON vgemi vkhodami jako elektrika a 22. Representative Distrikt voda. Stodola, udirna a garage. We FRED MAURITZ za sedmnact set padesat za statniho zastupce.

Hlaste se u P. P. Mikeska, Cald(14-16chg) CESKA HUDBA NA VZDUgNICH well, Texas.

VENICH. air Lot obchodni neb resideneni 113x53 stied Fort Worth, Texas, JesCo bude v nedeli 17. dubna. somine str. 130. Dvoji garat, cement Stanice WFAA v Dallas, Texas. ulice, velmi levne na prodej. - vysila taneeni hudbu Slovaekova or17466 Anglin str., Detroit, Mich. chetru od 12:30 do 1:00 hod. od (13-16pd) ledne. nip TABAK listovY na prodej. 10, 1. Muziky, muziky - pochod.

12 a 15 centl bez dopravy. - J. E. 2. Dvacetikoruna - polka.

Buryg ek, Portland, Tenn.

(21pd) 3. Siva. holubieka 4. Na Are - pochod.

5. Pod tim nag im okeneekem, polka.

6. Pillnodni rule - valdik.

7. Linndenau, - polka 8. Ze starych casu - polka.

9. Rortomila Kadenko - polka.

10. Nag Motel - polka.

V DIME BOX, TEXAS Stanice KTEM v Temple, (1370 kilocykles), vysila Ceskou hudbu pond& Templovskeho eeskeho orchestru od 1:30 do 2:30 odpoledne. Farad Cisel bude nasledoviV: 1. Martha - polka. na Velikonodni pondeli 2. Ambassador - pochod.

3. 26.dnST nevi - valeik.

4. Mladost, radost - polka.

5. Dedeekovy namluvy - sousedska 6. Muziky, muziky - pochod.

Hudbu obstard 7. Zamilovan - valeik.

8. Muzikanti, hrajte celou noc polka.

9. gepot kv'etin - valeik.

10. Negt'astna - polka.

11. Ta mode - polka.

Vgichni jste zvani 12. Hezotteka Marka - polka.

18. Kovarna v lese - polka ViBOREM. 14. Nekecej -- polka.

14. oerveny . 6.tedek - valdik.

kad Tex, (Mice

Ve st1edu, dne 13. dubna 1938.

CAMERON, - Milam Theatre, v nedeli 17. dubna o 2 hodinach odpoledne al do 11:00 hodin veder.

CALDWELL, - v utery 19. dubna, o 2:30 hod. odpoledne, o 7:00 a 9 hodinich veder.

WEST, - ve stiedu 20. dubna, 0 3:00 hod. odpoledne, 0 7:00 a o 9:00 hodin eh veder.

TEMPLE - Arcadia Theatre, v patek 22. dubna., o 3:00 hodinach odpoledne ai do 11:00 hodin veder.

TAYLOR, - Colonial Theatre, v &ark 26. dubna, o 1:00 hodine odpoledne al do 11:00 hodin veeer.

Vstupne: 100 a 25c. - Datil mista pozdeji.

MAJOVOU SLAVNOST USPORADA

itad Pokrok Houstonu 6islo 88, n.

Studewood

v nedeli, 1. kvetna 1938 with VE 12 HODIN - V 1 HOD. ZAPOCNE fADOVA SCIIUZE PROGRAM ZAPOCNE VE 2:30 RODIN ODPOLEDNE Uvitani navgtevnikit - br. F. Andincem.

Zpev sled. Evelin, Piadove za doprovodu sled. Hildy 8vestkove. fted br. pfedsedy Hlay. ttadovny, C. H. Chernoskyho.

Zpev sled. Hildy 8vestkove, za doprovodu sled. Est. Drabove.

DIVADLO POD NAZVEM

"HORSKA LASKA" Opereta o tech jednanich 0 S 0 B Y:

br. Ad. Valla Revirnik, t'asta ses.

Hanidka, jeho dcera br. Frank Kogut Adjunkt, br. Joe Kagpar Fousek, hajny ses. AnOka Stardala Kadena, jeho tena, br. John Stareala Facir, sl. Vlasta Krampota Lidugka, venkovska di-Arica br. Am. Kadledek Pa ve l venkovai hogi, R u d olf, br. Dan Datilek Jenik, selskY synek, Geo. Kristinik Frantigek, (pytlak), jeho bratr pi. M. Zatopek Devde I., Devde II. divky z dediny.

Retie: br. Joe Ka gpar. - Piano: ses. Naomi Kostornlatska.

Vstupne: pan 40c - dima 25c.

Hudba: Bada's Original, odpoledne i veder.

Veder pied zahajenim tance, bude zatandena Beseda pri hudbe Badovd.

K hojne navgteve zve VYBOR.