Vestnik 1938 04 27

Entered- as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCNIK (VOL.) XXVI.

WEST, TEXAS. ye stredu (Wednesday) 27. dubna (April) 1938.

CECHOSLOVACI NEDAJI SE ZADAVIT BEZ ODPORU.

POKUD BUDOIf MOCI, BUDOU SE DOHODOVAT. TEPRVE NA KONCI CHOPILI BY SE PEVNE A ODHODLANE ZBRANI. (Pat. zpriva). tuto novou Evropu vytvotilo spojeni sedmi becky snazili prodavat tam vice nei kupovat.

0 JE CILEM eesl. zahranidni politiky?

Wincu rakouskYch s ostatnimi 65 milioyskY obchod Nakonec, po 17 letech, byl jugosla To, co tekl Chamberlain o politice anny Nemcfr v Risi. Ve skutednosti se nova Evros nami pasivni osmi tisici C glicke: "Abychom si vte, co pokladame pa utvotila jinde: vstupem Velke Britanie ze Prod? Jugoslavie mohia k nam vyvalet ptedepro svirj stat za nezbytne — zachovali — ani zapadu a Ruska z vYchodu do dejii na evropvtim ptenici a veptovY dobytek. My jsme vtak bychom se — pokud to bude vfibec mono — ske pevnine. Nechme vtak starosti voja,kft, ase starali, abychom co nejmene koupili pteniuchylovali k valce, nebot' v 'tadne valce neni by spodetli i zvazili sily a motnosti frtoenika a ce a vepfoveho dobytka. My jsme nekupovali, tech, kdo ziskavaji!" sily a motnosti — nema, piece hranice jell a Nemecko vtak kupovalo!

Nejptednejti nati snahou vtdy bylo, abychom jen s nami — kolem dokola new. Ph torn, kdy Od poeatku nate zahranieni politika usilosi uhajili mir. Pti torn vtak byli jsme si vtdy tolik pekneho se toho pie ye svete o nati arvala o nejvernejti pkatelstvi s Francii. Nikdo vedomi, ze valce se ubranime jen tenkrat, bumade, vehne tedy i u nas, ze my sami snad take deme-li schopni ubraniti -se ye valce, kdyby neco dovedeme a dokateme. nam opravdu hrozila. Byli jsme vtdy prvni meNati obaanskou a politickou starosti je, abyzi temi, kdo se snatili udrtet svetovY mir, a chom se nedali zadavit beze zbrane, utlouci Kalendai imadoirSTch jsme prvni mezi vtemi, kdo jsou rozhodnuti at slovy propagandy, utahat vydratd'ovanim a do konce bojovat proti fitoenikovi. Byla to a je porazit hrozbami. To by byl truchlive babskY podnikti to jedine spravna politika, kterou jsme vfibec osud. Bude to ted' kolem nas a u nas jen prtet. mohli cleat. A jestlite dnes je usilovani o fieinAle yydrtime to. Udelame mnohe, byt' se zat'anou valednou obranu statu dilletitejti a naletmi zuby, abychOm nemohli byt pied spraSeznam nam oznamenYch zabav tadfi uvahavelti net' usilovani o dohodu vtech v miru, vedlivYmi sveta obvineni, ze jsme prave my dodime dle easoveho postupu. neni to proto, ze jsme se zmenili my, nYbrt ll zaminku ke konfliktu a na nas ze je vina. Ti 30. dubna. — Lidovou veselici potada tad proto, ze ani sveto you valkou se nedali poudit druzi ze jsou jen senem a slamou a my ze do ni Woodrow Wilson v sini K. P. (2120 G) v Gala nezmenili se druzi. hazime jiskru. Udelame vtechno, abychom neveston u.

Nemecko bylo porateno ye valce a bylo podle vernosti, ptebihanim a malomyslnosti neztrati1. kvetna. — Divadlo na Moravii, odlotene vlastnich slov HitlerOvYch "at na samem dne li cenu pro ty, kteti stoji se s yYmi silami za pro neptiznive podasi. narodniho utrpeni". Organisovala se Spoleemi. Setrvame v jednote mysli, odhodlanYch 1. kvetna. — Oslava Dne Matek potada tad nost narodu bez Nemecka. Jaka, byla tehdy navtelYch srdci a chladnYch hla y. Pora'tenci, oBedfich Smetana Cis. 39. v Bryan. Schfize dose politika k Nemecku? Zahajili jsme dohodopakujeme Hocitovo durazne upozorneni, ktekr poledne, po spoleenem obedu zahavnY provani. Vte, co se nas a Nemecka tYkalo, bylo se dnes z teto jednoty vylueuji, vylueuji se nagram, veder taneeni zabava. rozhodnuto mirovou smlouvou. Ale Nemci vivtdy.

1. kvetna.

— Divadlo studenta statni univerdeli v mirove smlouve poniteni. Nate politika Velkeho ugh a pozornosti bude tteba zejrnesity v sini tadu Praha Cis. 29 v Taylor. nepoeitala s ponitenim kterehokoliv naroda. na k tomu, abychom se nedali prodat. Vtude, 1. kvetna. — Divadlo v sini kadu Pokrok Cis. Naopak jednali jsme s Nemeckem a vtechno, kde se objevi duch odporu, nebude na nej frto84 v Dallas. co se nas vzajemne dotYkalo, upravili jsme rove'en° 'ohm°, frontalne. Vtemi zakrytYmi cesta1. kvetna — Humoristicky veeirek potada nopravnymi dohodami z ylattnimi. Dohodli mi se bude obchazet a plait fiskoky k tomu, aSokol ye Floresville. jsme se o arbitrati pro ptipad sporfi. Dohodli by tento odpor byl zemdlen, rozdroben a ptive1. kvetna Majova slavnost a divadlo v pajsme se o podrobnostech hranic. Dohodli jsme den k rozkladu. Zadne to nevinnYmi pot'ouchlacovem stanku tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. se o plavbe na Labi. Dohodli jsme se hospodaklostmi proti silnYm jednotlivciim a skupinam. v Houstonu. sky. Proto take, kdy Hitler rutil Versailleskou Bude do natich dirk nakapavan jed nedavetiv sini 8. kvetna.

— Divadlo "Voriava selka" smlouvu, nas se to netYkalo, my jsme nad vosti a podeztivavavosti jednoho k druhemu. kadu 8tefanik na Cottage Grove v Houstonu. smlouvu mirovou vte men upravoyano smlouPod maskou velke starosti o blaho stavu a nd2upy 14. a 15. kvetna — Slet a zavody vami zvlattnimi. Byla to spravna politika! Kdo rodniho zajmu budou se nateptavat zlomysinoA. 0. S. ph sini tadu Praha eis. 29. v Taylor. by byl mohl ueiniti vice? sti a odsudky. Budou po mestech a vsich, po 5. eeryna — Slavnost 10Ieteho trvani tadu spoleenostech o schfizich pobihat Tide se zloMad'arske vlady nebyly ovtem spokojeny Elmaton cis. 148. v fitulnem zatiti na forme br. vestnymi "informacemi z nejdfivernejtich prarozdelenim Rakouska a Uherska. Mad'arsko Johna Huffa v Blessing. menu" .Budou se shit desitky domnenek, ktebylo ovladnuto bojovnYm revisionismem. Ten 7. eeryna — Velka slavnost fadu Slovan Cis. 9, re mail eeskeho eloveka dovest do stavu bezsmetoval proti nam; proti Jugoslavii a proti ye Snook, yeeer lidov5. veselice. Slavnostni vYnadejnosti, do takoveho stavu, kdy mu ut Rumunsku. Co Maio nate zahranieni politika? bor pracuje na programu, kterY bude madmen chno — to i ono — bude jedno. Takove jsou inSpojenim spoleene obrany vtech th ohrotovapozdeji. strukce propagandy, ktera chce narod zadavit nYch vytyotila velmoc o 50 milionech obyvatelbeze zbrane. Musi ho uvest do stavu rozkladu, st ya, od jejit sily po sedmnact let se odratel nedtvery a beznadeje, aby ho zbavila motnosti bezmocne katdY pokus o revisi. Jak spravna to odporu. si ani pkat nemilte leptiho fispechu teto politibyla politika, dokazuje skuteenost, ze ubranili ky. Kde je kdo na celem svete, kdo by jette poVidime, ze vtechna tato tateni proti deskojsme sve a piece zabranili valce, aekoli den za slovenskemu odporu, kolikrat se objevila, tollchyboval, ze Francie bude na nati obranu modnem po celYch tech sedmnact let ozYval se bobilisovat, bude-li nam hrczit valeenY utok. Ta krat ztroskotala. 0 rozum i srdce, klid, vAli a jovnY vatnivY ktik: "Nem, nem, soha!"

Francie, ktera na vlastnim tele poznala, co je vzdelani eeskoslovenskeho eloveka. 0 jeho znaNeustali jsme vtak. Pokraeovali jsme v sblito valka, jejit krasnY kraj byl za valky hromalost sveta a tivota, o jeho zkutenosti, jeho t. ovani. Zavazali jsme se vtichni th nayzajem, schopnost bystreho vlastniho fisudku. Nas nidou kouticich trosek, v niz snad neni jedine ze si za vtech okolnosti pomffteme, bude-li kdo strait ani vyvadet politickYm aprilem nerodiny, ktera, by nemela sveho mrtveho na nekdokoli z nas napaden, ze oba druzi budou jedbude. Hned tak nas nikdo nenachyta. Ani na koneenYch htbitovech na zapade, to Franck nat tak, jak jim pfedpisuje smlouva o Spoledhluene fineicim teteze, ani na hladke vatene nikoho neponechala v domnence, ze by se tfeba nosh narodfi. Nezapirame si, ze dnes je Maid, nudli se nedame zavest. Svou vec bychom mojen okamtik zdrahala jit do nove a hroznejti dohoda oslabena. A nesnatime se zaptit, ze je hli prohrat jen svou vlastni zradou na sobe sajette valky, kdyby bylo ohroteno 6eskoslovento i natl. vinou. Ano, na g vinou! Politicks ptamYch. Vtechno ostatni vydrtime at do konce, sko. Neni pochyby, delali jsme pro mir, co jsme telstvi vytaduje, abychom si vzajemne pomajen bude vellOm a spravedlivSrm na gim nspemohli. hali nejen politicky, ale i hospodarsky. Obehochem.

Rudolf Kepka. dova/1 jsme s Jugoslavii, ale stale jsme se soMluvi se o nove Evrope. A mysli se Um, to

Strana 2

V2STNilt

NASE ZDRAVi Zq eni krevniho tlaku. g

Dr. Vaclav 4Jarolim.

IAGNOSA zvYgeni krevniho tlaku je u D mnohych pacientu poeatke-m velkYch dugovnich fitrap. Dnes jsou obecne znama nebezpeei, ktera jsou v tomto stavu skryta a proto pfecleasne a neprortetelne prozrazeni zvYgeni krevniho tla,ku pasobi u mnoha nemocnych, kterYm nalezi, tetkou depresi. BYva to proto, 2e postiteni bYvaji vetginou Ede velmi citlivSich povah a prudce reaguji na vgechny psychicke vlivy. Je chybou, neodnese-li si pacient z ordi/lace lekatovy nic vice, net eislici krevniho tlaku. A piece nelze fice,.te by vY ge krevniho tlaku zjigtend pri prve ordinaci znadila vtdy chorobu s vatnou ptedpovedi.

Proto je nejprve nutno si uvedomiti, jak je ti ba hlecleti na aislo krevniho tlaku. Je biolopickYm zakonem, to tadna funkce tiveho organisinu neni vyjadtena jednou ztrnulou kazdY projev tivota podleha kolisani. Tak neni stale tyz poeet tepa, je jiny v klidu, jinY pti prOci, jinY pti citovem rozru geni. Stejne kolisa poent dechU, stejne teplota. A proto ani tlak krevni nemate se vymykati stejnemu zakonu.

Je proto vyggi pfi praci, po jidle, pti rozrugeni, kle6a o hladu, vyaerpani, v nocnim klidu. 0✓ ern toto kolisani ma sve meze. Saha-li nad nelze je ut miti za projev fysiologickY, nutno patrati, neni-li vYrazem ureite choroby.

Stejne nutno nazirat, zjisti-li se abnormalni vY ge krevniho tlaku v fade navgtev.

Pro posuzovani vYznamu zji gtene eislice krevniho tlaku je daletitY tet, vek. Hodne je znama formule, podle nit lze yypoditati vysku normalniho tlaku pro urditY vek. Je to soueet podtu let a &slice 100. I kdyt jsou proti teto formulce detne namitky a pro lekatovo posuzovani je nepoutitelna, pro hrubY odhad posta. d: i. Podle ni je patrno, to tiak 140 je ye yeku 40 let normalni, kdetto ye 20 letech je'dislem vysokYm. Zjistime-li ovgem pH opakovanYch vygettenich trvale zvY geni krevniho tlaku nad hranici danou fysiologickYm kolisanim a vekem nemocneho, musime je povatovati za projev choroby a patrati po ptidine. Chybne se dotud soudi, to katc1Y vysokY krevni tlak je znamkou kornateni tepen. Neni tomu velrni dasto tak, zyYgeni krevniho tlaku dasto existuje i pti eelkern normalnich cevach, nebo dokonce ke kornateni cev dochazi teprve tehdy, kdyt ut zvY geni krevniho tlaku trvalo fadu let. U lidi mladgich a ye sttednim veku nutno nejprve patrati, nebeti-li u nich o chorobu ledvin. Dale, z ylagte u 'ten, je tfeba vy getfiti soustavu tlaz, jet produkuji hormony. Castou ptieinou zvYgeni krevniho tlaku u ten v pate desitce tivota bY va. pfechod.

Dale je nesporno, to vY gi, krevniho tlaku soustava nervova. U lidi mlad giho velcu, • u nicht nejsou nijak po gkozeny ledviny, jsou poruchy nervoye a easto s nimi poruchy v tlazachProdukujici hormony jedinou ptieinou vysokeho tlaku krevniho. Stejne neblahY vliv ma i duE"evni tiak pacienta. Lide u gtvani, s velkou odpovednosti, trpi tomto stavem dtive, net lze predpokladati u nich gkleroticke zmeny na ce-\,d ch.

VelikY vyznam pH vzniku techto stavu ma cledidnost Teprve yyloudime-li tyto ptidiny, ini).2eme u pacienta ptedpokladati, to prvotni pi leiriou je kornateni cev.

Podle techto phein tidi se i vyhlidky nemocneho. Nelze tici, ktera z techto ptiein je nejzhoubnej gi. Vice net na ptieine zaleti na forme onemocneni, na postupu choroby a konedne, o k brzo se pacient dostane do lekatova o getfovani.

Jsou dva typy lidi s ptetlakem. Jedni z nich is ou lide obtloustli, s kraticym krkem, tuenou gill a dervenYm "zdravYm" oblidejem. Jejich tlak yyrasta obydejne na, podklade vrozene na podklade konstitueniho charakteru,

podporovaneho nerozumnou 2ivotospravou (prehdanim, ptepijenim, nadutivanim nikotinu). Prilbeh choroby u nich bYva, pozvolnY a ledeni ma v mnoha ptipadech dobre vyhlidky.

DruhY typ jsou lide bledi, neklicini, neobydejne agilni. U nich pravidlem je neptiznivY nalez na cevach bud' celeho tela, nebo jen ledvin, jent nezadrtitelne roste a vede k gpatnYm koncam. K tomuto typu path Tide, kteti neznaji oddechu, kteti nerozli guji v praci den a noc, kteti pro sve vynikajici vlastnosti stoji na vysokYch mistech a jsou pfetiteni odpovednosti a funkcemi. Tito lide se obydejne nedaji pr y k tomu, aby-nimazkychorbptinu revidovaLi svaj zdravotni sta y a lekat se s nimi sejde po prve obyeejne teprve tehdy, kdyt hrozi katastrofa. Je proto tragicke, ze vetgina techto lidi, takovYch kvalit se nedostane pies padesatku. Mezi Omit° dvema typy lidi je ovgem tada ptechoda.

Podatek choroby je velmi nejasnY. Jsou to jen obeasne zavrati, tlak v hlave, nespavost, pocit ochablosti, nejistota, neschopnost koncentrovati se na praci, bugeni srdce. To jsou pfiznaky, ktere v gichni betne zname z vlastni zkug enosti a proto se jim obvykle neptiklada. vyznam. Rodina obydejne pozoruje snadnou popudlivost, postitenY se snadno zlobi dlouho a zbyteene nad katclou maliekosti. V tomto obdobi se obyeejne neleei pacient u lekate, nYbrt se loci bud'to sam anebo podle rady ptatel.

Mnohdy skutedne postadi trochu rozptYleni, pyramidon a potite zmizi. Hor gi je, je-li v teto dobe lekem alkohol.

Toto podatedni obdobi tr ya nekdy diouha, leta, net se dostavi potite nalehavej gi. Tlak v hlave, zavrati jsou dastej gi, dostavuje se hueeni v ugich, krati se dech do kopce, do schoda, v krajine srdeeni se pocit'uje obeas tupY tlak, nekdy at skutedna bolest. Mrzute je caste nuceni na mot, objevuje se dotud neobvykla vec, pacient musi vstavat nekolikrat za noc na mod.

Snadno se dostavuje rinava, zlostnost se stupriuje. Teprve v tomto obdobi vetgina pacienta vyhleclavo, lekate. To ut Mimi* bohutel vedle vys431ce eislice krevniho tlaku shledava i znamky pogkozeni srdce a mnohdy 1 ledvin. Pak ut choroba miva, dosti rychlY spad.

Ke kritickemu vyvrcholeni dochazi dvoji cestou. Bud' cevy mozkove, jet ztratily prutnost nasledkem chorobnYch amen ve stene, nesnesou yysokY tlak a nektera z nich praskne. Tento akt se odehraje obyeejne za dramatickYch okolnosti pfi rozdileni, leknuti, hadce, mnohdy i pti pruclkem, rychlem pohybu, pfi nezvykle namaze, east° v gak i pri chazi po ulici. To je onen blesk s nebe, kterY aloveka, jent obyeejne nevetil ve vatnost sveho stavu, razem srati k zemi. Je to znamY obraz mozkove mrtvice. Jeji tite je razneho stupne. Bud' smrti razem, nebo pusobi obrny tedi, polykani, okohybnYch svalt, inechYte modoveho a kondetin. V prvnich dnech po tomto kritickem vyvrcholeni choroby je pacient nej vice ohroten. Hrozi nove zachvaty mrtvice a tada raznYch komplikaci. Vetgina nemocnYch z tohoto stavu bezprosttedniho nebezpedi piece jen vyvazne, zustavaji v gak defekty v hybnosti.

Velmi dasto nezastava jenom pH jednom zachvatu a nepodina-li si pacient v dalgim svern tivote s krajni opatrnosti, dochazi tteba i po letech k novYm zachvatrim mrtvice, ktere na konec nemocneho udolaji. Jindy se sice zachvaty neopakuji, ale pacient chatra telesne i dugevne a obydejne podleha, banalni chorobe.

JinY vYvin choroby zaleti v torn, to cevy site tlak vydrti, ale za to trpi nasledkem trvaleho pfetiteni srdeeni sval, takte postupem doby ztraci vice a vice sve reservni sily, at dojde ke znamkam ztetelne srdedni slabosti. Ledebne vyhlidky v tomto stavu jsou ponekud lep gi, nebot' lekat dovede sta y a vYkonnost srdce dlouho ovladat a posloucha-li nemocnY rad, je motno celY prabeh choroby natahnouti na diouha leta. Jsou ov gem negt'astne pfipady, kde se oba tyto stavy spojuji. K zachvatu mrtvice se iadi znamky ochabujiciho srdce. Tady ovgem ledebnY Ukol je neohyeejne tetlY. Choroba charakterisovana, vysokYm krevnim tlakem se velmi east° kombinuje s nemocemi, ktere, jak se posledni dobou soudi, maji stejny

Ve stFedu, dile 27. dubna 1938. konstitueni zOklad Jsou to: otylost, dna, kamenky tlueove a ledvinove a cukrovka.

Zamyslime-li se nad tim, co bylo povedeno a o vyhlidkach leeebnYch vidime, ze lekat mute ovladnouti tuto chorobu jen v zadatcich, to vgechno zaleti na tom, jak nemocnY brzo se dostane do rukou lekate a jak brzo mate nebo chce svuj tivot podtiditi sve chorobe. Proto vgechno nage Usili musi smetovati k tomu, abychom preventivne u tech, u nicht rodova dedidnost a konstitudni zatiteni hrozi v budoucnu vznikem teto clioroby nasadili v gechno sve Usili k odvraceni zleho osudu.

Nejvetgi vyznam ma za techto okolnosti tivotosprava. Ponevadt vime, to otylost eas,to bYva spojena s vysokym krevnim tlakem, musime v prve 'fade ohroteneho zbaviti jeho pfebyteene vahy. To nebYva, Ukol snadnY, ani ptijemnY, protote lide tohoto druhu si libuji v pfejidani a ptepijeni. Je tu mnohdy pottebi velke houtevnatosti a trpelivosti na strane lekatove a porozumeni na strane nemocneho, aby se toto asili setkalo s Uspechem. Oast() bYva ptieinou hromadeni nadbyteeneho tuku piti alkoholu, jmenovite narozumne popijeni piva.

Tato okolnost gkodi dvojim smerem. Jednak alkohol zvyguje tukove reservy v tele, jednak ptivod nadbyteene tekutiny rozhojfiuje kolujici krev a tim zatetuje jak srdce a cevy, tak i ledviny. Rovnet tkane telesne jsou nasakle ptebyteenou tekutinou a mnohdy prvni Ukol snitovani vahy jest odvodneni pacienta.

Stejne jako je nutno stanoviti miru v jidle a piti, tak je pottebi omeziti nadutivani nikotinu a eerne kavy.

Dale je tteba zam'eziti ptepinani v praci, hlavne dugevni. Je nutnY pravidelnY, dostateene dlouhY odpodinek, rozumne ztraveni dovolene. Velkou rilohu v leeebnem planu hraje nutnost dugevniho odlehdeni. Je pottebi uvarovati se rodinnYch svaru, v gech vzrugujicich podnika, ptemiry odpovednosti, neptetrtiteho ptepeti. Ponevadt tyto okolnosti fizce souvisi se soukromymi pomery postiteneho, mute tu Wit lekat pouze radcem a Y ge ostatni zavisi od motnosti a dobre vale pacientovy.

Je zajimavo, to pomerne velmi malo lidi yenkovskYch trpi yysokYrn krevnim tlakem. Lze proto vtele doporudovati pravidelnY nenamahavY pohyb na eerstvem vzduchu, praci tteba,s ✓ zahracle, del gi prochazky. Stejne dobte lze doporuditi studene sprchy, pti tlaku v hlave tepie koupele nohou.

Tato tivotospravna pravidla vystadi sama o sobe jen pfi prvnich naznacich nemoci a maji vyznam spige preventivni, net leeebnY. tkol leeebnY neni snadnY a aspechu lze dosici jedine trpelivosti, sebeovladanim a daverou v rady lekatovy.

Horeeky pii fezini zoubkii u nemluvriat nebYvaji ptirozene a nejsou nasledkem kezani zoublca, tteba se tak zda, kdyt astni dutina bYva pti tom zanicena. V teto choulostive dobe je dite velmi citlive, podratcle'ne a nachylne k raznYm infekcim. Tohoto payodu jsou i zanety sliznic v ristech u nemluvnete v dobe tezani zoublra. Abychom nezvy govaly Utrapy ditete, nedavame mu ptili g hrubou, kouskovitou stravu, jet by citlive, zanicene sliznice a dasne zrariovala. Pro toto bolestne kousani a tvYkani potravy dite ji 'east° take odrnita, i kdyt ma hlad. Je proto yysvetlitelne, to deti v obdobi tezani zoubka ztraceji na yaze. Ale kdyt jsou hlavni zoubky venku a zanety mizi, nahrazuje rychle, co zame gkalo ye svem vYvoji.

Diteti, ktere odpira, jisti pro bolesti, zpilsobene zanetem v dutine ustni, nepomate dodavani chuti pilulkami. Na vYvin zoublcit nejlepe prisobi strava ze zeleniny, ovoce, eerstveho masla, ptipadne i rybi tuk.

Lekem proti bradavicim, ktere jsou zejmena ✓ oblideji velmi neptijemne, je eistY yeeli med.

Bradavice potiraji se medem weer a misto se chrani pied ottenim medu obvazem. Na rukou motno misto chraniti take rukavicemi. Za 8 at 10 dna bradavice zmizi.

Theodore Parker: Demokracie neznamena: "Ja, jsem prave tak dobrY jako ty," nYbri: "Ty jsi prave tak dobrY jako "

Ve stfedu, dne 27. dubna 1938.

Uryvky z eskosiovenskfch Leon Gambetta a F. L. Rieger.

EON GAMBETTA, jeho 100 narozenin L vzpomine, v techto dnech Francie (nar. 2. dubna 1838 v Cahorsu) je pfimYm zakladatelem tfeti francouzske republiky a jednim z tvarca jejiho demokratickeho ducha.

Byl pfesveddenYm republikanem a demokratern od mladi. Jako tficetilety advokat poutil obhajoby v politickem procesu k odvainemu ritoku na cisakskY retim a obratil na sebe obecnou pozornost. 'Zvolen rok na to do snemovny, stave, se"vadei hlavou male skupiny republikanri, ktera zamerne sleduje cil pkemeniti monarchii v republiku. Ale toto asili se zda, zaludnYm plebiscitem Napoleona III. odsouzeno k bezmocnosti.

Tu vgak nahle nastave, nedekanY obrat. Valka, vnucend v lets 1870 cisati Napoleonovi Bismarckem, se stave. velkou piciletitosti uskuteCniti republikanskY program. A Gambetta nevaha teto pfiletitosti vyutit. V Cele male skupiny radikela, podpoiciriankch patitskYm dem, sesazuje svemocne dynastii, provolava republiku a razem se ocita v popiedi jeji nove v16.dy jako vaddi hlava. Zaroveri v gak pfejima, z rukou padleho cisafstvi — a v tom je prava velikost jeho vlastenectvi — zapas Francie proti Nemecku.

Celt' svet sledoval s napetim jeho odvainY Iinik z obletene Pafite balonem, jeho rispegne organisovani novYch armed, takkka zazrakem vydupanYch z unavene pady, pfekvapujici mobilisaci vgech narodnich sil Francie. Tyto Ciny Gambettovy zastanou vedne zapsany na nejskvelej gich stranka,ch francouzskYch dejin. Byl to sam odpfirce Francie, nemeckY cisaf Vilem I., kterY je srovnal s dilem Panny Orleanske.

Hrdinne odhodlani k zapasu za Cest naroda, boj za svobodu do krajnosti, do posledniho mute, probuzeni ducha odporu v celem narode, hrdinstvi, ktere neustupuje pied pfesilou, jsou hodnoty ceny vgelidske, i kdy jim osud nedopfeje okamtiteho aspechu. Jsou semenem, ktere hyne jen, aby se z neho mohl zroditi not/ tivot.

Gambetta, kterY toto semeno ye Francii zasadil, se sam uz nedodkal jeho dozrani, ale pHpravil je tim, ze postavil Francii na nove zdklady, ze syYm usilim vybudoval demokratickou republiku, soustied'ujici vgechny sily naroda. A v torn je druhy historickY yYznam dila jeho kratkeho, ale krasneho tivota.

V Gambettove usili o novou Francii i v jeho celem tivote je ovgem mnoho vnitfnich protiklada. Byl antimilitarista a osud ho ironicky pfinutil se stati jednim z nejgenialnej gich organise.tora vojenskYch, ba pfimo vojevadcem, a nikoli neaspe gnYm. Gambetta byl, podobne jako Napoleon Bonaparte, rodem Ital, ale stal se Francouzem pevneji net Napoleon. Francouzem nejen narodni pfislu gnosti, nYbrz duchem a srdcem. Velke my glenky francouzske revoluce v nem tiji pinou silou a Gambetta je nikdy nezradil. Tern, kdo v demokracii spatfuji vladni formu, jedine dastojnou dinorodYch mubude jmeno Leona Gambetty vtdy drahe.

Ale jeho tivotni tragikou bylo, ze musil o uskuteCneni demokraticke republiky bojovati metodami Casto nedemokratickYmi, te se stal pfimo "despotou". kdy bylo tfeba zachrafiovati "republiku republikanskou". Rozpor vile a testy ostatne nikoli fidkY v dejinach. Vidime-li vgak v tfeti francouzske republice hodnoty vYznamne pro cele lidstvo, oceriujeme tim pfimo dfio Lenoa Gambetty.

OeskoslovenskY narod vzpomina steho vYrodi GambettovYch narozenin jests take z jineho di vodu: jako bezadneho prilkopnika, ne-11

172STNiX pfimo zakladatele eesko-francouzskeho ptatelstvi a sourudenstvi. V dobe, kdy se Gambetta ujal vedeni Francie, aby ji zachranil od hroziye pordZky a poniZeni, vznikla v nem mytlenka ziskati, mravni podporu pro tento zapas take v zahranidi. Proto se obratil prosttednictvim konsulti Picota a Lefaivra k ,narodUm bYvale rakousko-uherske monarchie, aby je poiadal o vetejnY projev sympatii s francouzskYm narodem, pruskou pfemoci drcenYm. Videri ve valce prusko-francouzske zklamala — nikoli naposled nadeje Francie, ze se ji postavi po bok v zapase s Nemeckem, dala pfednost naroclnimu sourudenstvi s fi gskymi Nemci, a francouzsky konsul ye Vidni Lefaivre se proto marn6 snatil pohnouti rakouske Mince ji jen k platonickemu projevu pro Francii. Zato nagel pine porozumeni u Oechti. Maly tehdy narod deskY, zapasici s nemecko-mad'arskou pfevahou o uznani s yYch nezadatelnYch pray, mel pfirozene sympatie s ne.rodem francouzskYm, ohrotovanYm stejnYm nepfitelem a tehde$i vudce naroda F. L. Rieger pfijal konsula Lefaivra, kdy pfijel do Prahy, s krasnYm pochopenim.

Tak se stalo, ze 6echove jedini ze v gech narodu se odhodlali k atasu Nemecka pfed ceVim svetem osvedeiti pamatnYm manifestem z 8. prosince 1870 sve sympatie poratene Francii a protestovati ye jmenu prava a spravedlnosti proti pruskemu achvatu. Francie jim toho nikdy nezapomnela. Lefaivre ihned zpravil Gambettu telegramem, zaslanYm do Toursu, kde bylo sidlo vlady "narodni strany", o deskem projevu, a Riegrovi podekoval vfelYm dopisem, v nem2 napsal slova, ptipadajici nem dnes temef jako slova prorocka: "Bud'te ujigten, pane doktore, ze cela Francie bude hluboce dojata timto osvedeenim. Nevdednost nepattila nikdy k politickYm zasadam Francie a odvatufi se tvrditi, ze timto einem, za jeho uskutedneni iniciativa i hlavni zasluha path. yarn, jste postavil hluboke zaklady trvaleho ptatelstvi mezi naaimi dvema zememi . . . poditejte na nas, aby mohly dozrati pine vAechny jeho plody."

Tak se zrodilo ve chvili nejhlub giho poniteni francouzskeho naroda Cesko-francouzske spojenectvi, ktere za svetove valky pfineslo obema narodam spoledne viterstvi. Nezastalo ovgem pfi prvnim podnetu. Jit pfi gtiho roku, kdy deskY narod byl verolomnosti cisate Frantigka Josefa a spolednYm naporem nemeckomad'arskYm, k nemut se piipojil i Bismarck z Berlina, hanebne pfipraven o sjednane jiz vyrovnani s Rakouskem, Gambetta zakroCuje v patitskem ministerstvu, pkipomind deskY projev z 8. prosince 1870 a navrhuje navazati tesnejgi styky Francie s Oechami. Rieger se za tim adelem vypravil v 70. letech dvakrat do Patite, jednal zde s detnYmi statniky a z ylagte obgirne s Gambettou. Jednani byla ofgem za situate, v nit byl deskY narod po zmaru vyrovnani, pHsne daverna a proto nezname dosud jejich obsah v podrobnostech. Teprve z neptimych pramenu je bude =km lope proniknouti.

Bylo jiste na gkodu nejen pro Francii, nYbrt i pro eechy, ze Gambetta, dfive net mohl provesti svaj amysl ututeni desko-francouzskych styka, zemtel, star teprve 44 let. Ale kruh telstvi, z jeho podnetu ukovanY Riegrem, se jit nerortavil. MAR jini a roz gitovali jej novYmi dlanky styka kulturnich i politickYch v mohutnY fetez, jeho pevnost se pevne osveddila ye svetove valve a osvedCuje novYmi pfesveddivymi dukazy i v nebezpedich nagich dna.

Karel Stloukal.

SLAVNY NASTUP NAR. SOCIALISMU. Jaro roku 1898 bylo dobou prudkeho rozmachu mlade strany narodne socialisticke: V Brne zadaly 1. dubna vychazet oeskoslovenske Delnicke Rozhledy a v Plzni 14. dubna Nage Snahy. Nej yYznamnejAi udalosti tivota strany byl ovgem velikonodni sjezd, kterY byl prvnim a programovYm sjezdem hnuti a zakladnim jeho Vydanim prveho disla Casopisu v Brne ueinen byl prulom do mora yskeho ticha a konservativnich pomeru teto nejde gtej gi Ceske zeme.

Jegte to panovalo mnoho narodni lhostejnosti a odradilectvi vlemi mocenskYmi prosttedky

Strana $ podporovane. A pokud ‘glo o socialismus ptichazel k nam nemeckY marxismus — jiste ne nihodne — pies Brno a Moravu.

Kdy2 se proto 20. tijna 1897 sal° v hostinci Plechove na OlomoUcke ulici v Brne nekolik narodne uvedomelYch delniku, aby se v pHtomnosti zastupce praskeho vYkonneho vYborustrany narodne socialisticke Aloise Simon/tiesa (rodaka z Tfebide), dohovotili o torn, jak by bylo moino organisovat v Brne 'Ceske delnictvo na zagadach a programu nar. socialistickem, byla tech odvatlivca nepatrna hrstka. Zvolili si desetidlennY vYbor a usnesli se zfidit PolitickY klub strany pro Moravu se sidlem v Praze. Nadgeni brnen gti nar socialists v Cele se syYm obetavYm pfedsedou, typografem Frantigkem Adamirou, uvatovali o svem vlastnim morayskem Casopise. Podatkem bfezna opravdu ut denni listy mora yske pfinesly oznameni jmena novYch dasopisil 6eskoslovenske Delnicke Rozhledy a OeskoslovenskY Delnicky Obzor. Byly to formalne dva dtrnactideniky, aby se ugetfilo na novinovYch poplatcich, ye skuteenosti jeden tYdenik. Drive je gte, net prve Oslo Casopisu vyglo, uspofadana v Brne v nedeli 27. bfezna 1898 velka, "mora yske," manifestace, obdobna te, ktera byla 4. dubna 1897 na staromestske radnici v Praze. Pozvali si do Brna redaktora Simonidesa a tajemnika Kleedka a zorganisovali v Brne a okoli Utast, jake Brno dosud nevidelo. Ptiglo nejen vgecko narodne uvedomele delnictvo z Brna a nejblit.:§1ho okoli, ale piijeli i zastupci vSech kraj morayslOch a kdy se dostavila ye znadnem podtu i Ceske inteligence, zklamana protistatopravnim prohla genim peti deskYch soc. demokratickS7ch poslandi videriskeho par/amentu, kY div, ze dojem, kterY tato manifestace zanechala, byl velkolepY. Lidove noviny, ktere pfinesly o schuzi referat na celYch dvou stranach, napsaly tenkrat spravnou vetu, ktere. vystihla smysl teto historicke chvile: Slo o to, vratit delnictvo narodu!

Pod bezprostfednim dojmem pamatne ne°Mini manifestace v Besednim dome brnenskem, vyglo tedy v patek 1. dubna 1898 prve Cisio OeskoslovenskSrch DelnickYch Rozhledu jako organu strany narodne socialniho delnictva.

Redaktorem listu byl piedseda a tajemnik strany v jedne osobe br. Frantigek Adamira. !asopis byl prodavan po 2 krejcatich. Po radostnYch dnech nadgeni dostavfly se ov gem pozdeji neradostne chvile vgednich starosti, kdy bylo tieba platit smenky tiskarnam a jiiVm yettieblm — zakladatel strany na Morave sam pfigel po nekolika letech dokonce v dra2be o svaj nemovity majetek, ale narodni socialismus pinil od to doby sve vzne gene poslani na Morave poctive a svedomite, at do slavneho konce svetove \Talky. Morava dela narodu nejen miadeho PaVlika, kterY byl roku 1905 probodnut nemeckYm vojakem u dvefi Besedniho domu. Morava dala narodu a svetu i hrdinu Josefa Kotka, popraveneho pfed StedrYm vederem roku 1914 v Mor. Ostrave. Takova byla vYehova narodne socialisticke.

Vystoupeni vojska na sletu.

Pro vystoupeni vojska na v gesokolskem sletu v Praze se konaji peelive piipravy. Podle pfedbetnYch porad lze soudit, ze leto gni vystoupeni vojska v nidem nezade, vystoupenim v minulych sokolskYch sletech. V hrubYch rysech jest program fit stanoven. Sestava z nekolika disel, jet budou zahajena hromadnYm pfedstavenim se cvidiciho vojska vrchnimu veliteli branne moci, presidentu republiky dr. E. Benaovi a vztydenim statnich vlajek. Zajem vzbudi jiste vystoupeni motorisovanYch Utvart. Pak bude ptedveden vojenskSr telocvik, jeho2 se zileastni pechota, delosttelectvo a jezdectvo. V tomto eisle programu budou ptedvedeny ukazky ranni pulhodinky, nektere druhy sportovnich zavodu a ukazky jezdeckYch cviVyvrcholeni pkinese spoleene evident s puskou, jeho se zneastni asi 3000 vojiml. Rej jezdectva a delosttelecka dtverylka dopini program, jen bude ukoneen slavnostnim pochodem zudastneneho vojska, kterY bude ye vzduchu provazen letectvem.

litroxis

Oddil dopisovatelsV Dopisy, jei by obsahovaly nevecne, nab zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnirnu rozhodnuti.

VELIK-k ZziJEM 0 STUDENTSICE ,DIVADLO. Z Taylor se sdeluje, 2e se tam jevi velik3'r jem o divadlo studenta Ceske fedi z Texaske statni university v Austinu. Krasne divadlo "Radostna uddlost" bude v Taylor sehrano v nedeli dne 1. kvetna v 7:30 veder v sini tadu Praha S. P. J. S. T. a soudi se, 2e prostorna sin bude napinena do posledniho mistedka. Po divadle bude zabava. Dovedeli jsme se, 2e na§i studenti se &ill divadlu pees tfi mesice a 'te hraji znamenite, s chuti . . . Naginci v miste i v okoli hodlaji odmeniti jejich horlivost velikou navRevou divadla. — Take ye Wallis se pracuje pro divadlo nagich studentt, kteri tarn buddu hrati v nedeli, dne 8. kvetna — na DEN MATEK. Take tam soudi, 2e studentske divadlo "Radostna udalost" se stane skuteene radostnou uddlosti .pro krajany i studenty. Nezapominejme, 2e jsou to na gi studenti — NAft BUDOUCNOST. Ukaime jim, 2e se o ne zajimama, ae jsme s nimi. Studenti i jejich profesor, jen divadlo nacvidil, se teh na shledanou s kraj any.

San Angelo, Texas.

Cteni bratil a sestry! '" Na vedomost y am davam, 2e na 1. kvetna nam piipada schrize na geho fadu Toma,S Masaryk cis. 160. Tedy bud'te tak laskavi a dostavte se na 1 hod. odpoledne pfesne a hned po u kondeni schrize SPJST., ktera bude ukoneena bez protabovani asi o 2 hod .odpoledne, bude pfikrodeno k uvadeni naSeho noveho fadu R. V. 0. S. Pokrok Flats v San Angelo, Cis. 25. Budou zde pfitomni nektefi bratti z V. V. RVOS. za iteelem uvedeni naSeho tadu Cis. 25. Tedy se dostavte vSichni kdo jen midete, i neelenove.

Tedy nezapomerite na 1. kvetna odpoledne, v St Anthony Hall.

S pozdravem, W. J. Drgae.

Ead Spravedlnost els. 121, Shiner, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Sdeluji yam, 2e jsme se v pasledni schrizi usnesli, bychom si na druhou schrizi, ktera phpadne na 1. kvetna, udelali trochu svadinu. Sestry jsou proto 'Many, by katcla neco pfinesla dle motnosti a bratti take nedim prispeji. Tak se nejlepe pekne pobavime, jak stari, tak i mladi. Tedy nezapometite na 1. kvetna a dostavte se co nejvice.. S bratrsk'm pozdravem, J. F. Novosad ,taj.

Rad La Parita cis. 161 Jourdanton, Texas Prosbaa o kousieek mista v na.gem milem Vestniku, nebot' jsem ji2 byla Zadana radovkini sestrami, abych zase nee° napsala do Vestniku.

Minulou schuzi, kterou2 jsme odbkvali v move spolubratra Michala Tymraka, byla detne nav§tivena. Pied schuzi zapeli elenove piseri SPJST. a pak jsme prijimali Ctyti Many a to pi. Annie Bendr a th jejich ditky. Po schrizi ti zazpivali krosnou piseri "Tam v haji" a pak "Oh Texasu Deti zazpivaly "Bezkyde, Bezkyde" Pak se ta mlade2 bavila hrou "basseball", ale na svadinu se to vSechno pfihrnulo a kaZdemu znamenite chutnalo. Nas stark maminka Tymrakova podastovala dobr3im vinem.

Paul T. jest ji2 nekolik rokri vdovou, ale snag sviij asud trpelive a hrdnne, trebas ji zanechal muz beze vgeho pojfeteni a s Cetnou rodinou a jete s rnalYmi detmi, s kterYmi ale ph vii to depresi svoji farmu zvelebuje. Ja fikam, vSechna, cent: takove gene a matce, nebot' co dokale v takvem postaveni slaba matka, nedokale silny otec. Nag fad utekne roste a ja, pevne doufam, Ee poroste, nebot' v kvetnove schrizi zase ptibude 5 malSrch &ant, ale vSak v detach jest flase budoucnost, oni jednou ptijdcu na na§e misto.

NaAe schtize jsou vicly vesele, a v gichni radi schnze nav§tevujeme a take 2.1,driSr nezusta-

VESTNIK va s platem pozadu, as jest to nejhlavnejgi.

Sestry vkly pfinesou nejake zakusky, kafidko vaii se tam, kde je sehtize a pak zasedneme ku svadine jako jedna rodina.

Take se musim pochlubit, 2e jsme si v nedeli 27. latezna zajeli do San Antonio na slavnost tamnejtho tadu, nebot' nas rid§ pfedseda br.

Joe Ermis ptibral do jeho kary. Pravil, 2e jeho Man2elka se synem a dceru'Skou jell na nav2tevu do Buckholts, Tex., talde on zase pojede do San Antonio, a taketam nemusime hnat dye kary. San-AntonSti .bratti a sestry byli dobte phpraveni, ale trochu to ten deStivij r den pokazil. My jsme tam pfijeli asi v 11 hodin, ale ptedaci a pofadatele one slavnosti byli ji2 na miste a vatill vodu na kavu. Pak se to zadalo sjaciet, spolusestry vzaly si zasterky, kterei jim velmi pane slySely, a 2e prY zadne abed. Nikde nebylo nic videt, ale kde tolik dobrych jidel nabraly, jest mi zahadou. Br. Lawrence V. Kallus stoji u velkeho hrnce s klobasami a tee je na kusy, dale spolusestry kaIda kladly na talife maso dynstovane i pedene na ro2ni, a pak tee salatri! I zeli dobre tam meli, pak koldee jako kdo chtel, paje, kejky, — na, zkratka jako na svatbe. Ale k tomu zeli se jeS'te vrathu.

Kdy2 jsme sli od stolu, dekuji ses. za pohosteni a take br. Kallusovi, ze ty klobasy byly vs r -tedniozl2bymacdre.PniKlusova pravi: "A vite, sestro K., prod? Ja, rano vstavam a mrij starouSek stoji u kamen opasany zasterou a vati zeli. Pravim mu, dloveee, co kuchtiS? A on, ze vala gske sell. Pravim jemu: dlovede kdo ti to bude jist, a bylo opravdu dobre." Bratr Kallus slibil, 2e da na to zeli navod do Vestniku. No, Spasu bylo dost.

Po chede Dr. KopeckY s jeho kapelou spustil v sini raznSr pochod, a tak jsme se vv,hchni hrnull do sine. Pak zaeal program zahranirn americke hymny a pak Ceske. Dale pfedsecia tamniho tadu br. Fred. Maly, vzletn'mi slovy vylieil zaklad a postup jejich tadu, titer' stale uteSene zkveta jak na elenstvu, tak na majetku. Dale mluvil Dr. Jos. Kopeck, nas vrchni lekaf, anglicky, pak mel proslov br. Ed. Marek, udetni Hl. kadu, take anglicky, a na to bylo uvadeno 10 novYch alexia v kruhu vSech phtomnYch elan& Pak byly zapeny pisne dr. KopeckYm, br. Sttdem; sestrami pi. 2ofii Brightoyou, sled. Ludmilou Kopeckou a sled. Hildou Balvinovou. Zpivali krasne, vSem se to libilo.

Dostalo se jim zaslouZeneho potlesku, takejeSte museli jednu piseri ptidati. Pak deti hledaly velikonodni vajidka a nekteti nesli piny koheek. Radost ka2clemu zatila z odi a nepokazil ji ani dent', kterS7 se o 4. hodine dostavil.

V sini vyhravala muzika krasne eeske valeiky a polky, a ta se to v kola todilo vSecko, jak mladi, tak staff. Bylo tam nekolik rodin z Floresville a Poth, s kterYmi se zname, a s kterYmi jsme se seznamili skrz ty zname, a tak to vypadalo vSechno jako jedna velka rodina.

Vsem sestram a bratrrim san-antonsk'm srdeene dekujeme za pohosteni a pobaveni, ktereho se nam u vas dostalo.

Na zpateeni caste jsme trochu bloudili, ale to nic, vSak se sveta jsme nesjeli — jak mrij start' potad ute goval, ae ze sveta nesjedem — kdy2 jsem pravila, 2e nejedeme dobte. Mint' jsme se dobte dostali, pane bylo zaprkne, a• take vdera 19. jsme dostali dobilr deSt', tak snad se ty spalene kropy trochu opravi.

Na svatky zde byli u rodiny Tom Novosadoye, rodina Floriana Rudki s detmi, a pi. 8purova, se synem od El Campo. Ti mladi si jeSte v nedeli zajeli do Christal Sidy k rodine SolanskYch a v pondell do San Antonio. Doufam, 2e se tu meli dobte a 2e gem zase pfijedou. Take jim dekuji za navAtevu.

Take dekuji pi. 8enkyfikove za pozvani, ale nevim kdy to bude motne Vas navStivit. Take pozdravuji vSechny etenate Vestniku a br. redaktorovi dekuji za opravu chyb.

FrantiSka Ktemenek.

Tak u2 k nam, mladSr mu2i, chodite do rodiny Sesty rok a jeSte jste se ani slovem nezminil o svatbe".

"Promirite, milastiva, ale kdy2 ja nechtel, abyste snad myslila, 2e jsem nejakSr sriatkoq. podvodnik".

Ve stfedu, dne 27. dubna 1938.

Rad Prapor Magnolia cis. 65.

Mill bratia a sestry!

Bylo mnc natizeno bratrem ptedsedou v posledni schtzi, abych vas vSecky vyzvala, abyste phhi do pfiSti schtze, 2e budeme mit neco velmi driletiteho k projednani.

Mrs. Ed. Balcar, taj.

S pozdravem, fad Vyiehrad, els. 48., Taylor, Texas.

Ctend redakce Vestniku, bratfi a sestry!

Veda vam davam, 2e pfiSti schtze nateho tadu bude se konat dne 2. kvetna. Proto se v hojnem poetu dostavte, by vSe bylo nalehte vyjednano. Posledni schtize byla v hojnem poetu nacvidena, takebratti a sestry naSeho tadu skuteene mail zajem o nah spolkovou einnost. Taktei pfiSti schuzi v hojnem poetu nav2ivte.

Nastane nam nejkrasnejSi mesic maj, ye kterem vie radosti dY'Se, a v tom mesici tee se oslavuje druhou nedeli "Den Matek". Je to velkY svatek a kahle ditko ma vzpomenouti na svou matku a ma ji teZ za jeji matekskou lasku nedim obdatit. Kteti mate zde jeAte svoji matieku, at' ji2 stara nebo mlada, mejte k ni tu distou lasku, tak jak ona k yam doposud chova. A vy, kteti snad ji2 svou matieku mate pod zelenS7rn rovem, vzpominejte na ni s eistou laskou a obdafte jeji rov krasnou kytici. Oslavme, drazi ptatele a krajane, tento vYznamnSr Den Matek, vtdyt' ona to byla, co nas vychovala a se cele obetovala a starala, jen aby nas vychovala. Kolik noel s nami probdela, kdy2 snad nemoc na nas phha. S jakou velikou kat' matefskou nas opatrovala, a proto mime ji za co dekovat a ji milovat.

Nezapornerite; bratti a sestry naSeho tadu, na ptigti schuzi, ktera bude konana dne 2. kvetna veder v sini faclu VySehrad Cis. 48. na Bayersville. S bratrskYm pozdravem jsem, K. F. Chalupa, tad. dopisovatel.

PODEKOVANi. Houston, Texas.

My, nine podepsane si pokladame za naai povinost, abychom touto cestou podekovaly nagi obetave sestte pani Frank Hankove, za tak nadhernS7 "banquet", kterY pro nas odjikiejicim do stare vlasti, v jeji irtulne residenci za phtomnosti velkeho poetu tadovYch sester Cinila.

Zaroveri path nage srdeene diky vgem sestram, ktere phspely na pamatky, kterYmi jsme byly ph to ptileMosti obdarovany. jsme skuteene krasne okamiiky mezi Vami sestry, ktere nam vkly budou svetlou upominkou v nagi pameti, a a2 se zase vratime zpet, jest na ge vrouci ptani, bychom zase v tom ptatelstvi navazaly nite k dal gimu pokradovani. Vgem v duchu tisknem ruku a te gime se na shledani.

Johanna Rulikova, Rosie Hanusova, Anast.

Hogkova, Rosie Dixonova, Jennie Mae Bunkoyd.

Natery ze zkapalnenSreh Zkapalnene kovy ye studene forme davaji vYbornou ochranu proti rzi. Lze uZit zkapalnene formy olova, hliniku, chromu, zinku, cinu, medi, jako i mosazi, bronzu a jinYch slitin.

Proti galvanisaci main° zkapalnen3"Tch kovri unit k nateru na spajend mista. V jednou ptipade kdy vYpary z tanku, obsahujiciho 50.000 litre chlorovodiku, rozehraly kovove zatizeni tovarny, bylo rezaveni zastaveno tenkSim naterem kapalneho olova. Tri vrstvy oloveneho na,teru stadi k zastaveni paprskY Roentgenov'ch.

Zkapalnene kovy tvoti dokonalSi poviak na Breve, kovech, betonu, skle, kilti a vet gine jinYch latek.

Pkigla jedna milostpani k teznikovi a poruCila si, aby ji uhzl dye libry masa.

"Mom to poslat?" ptal se feznik, kdy2 hodil maso na vahu.

"Ne, dekuji," povidala milostpani. "Ja jsem chtela jen vedet, kolik to je. Jo, jsem totit byla minulY tYclen v horach a ztratila jsem tarn dye libry na vaze."

Ve st •edu, dne 27. dubna 1938.

V2STN1K

Schulenburg, Texas.

Divadlo na Moravii bylo odlo2eno na prvni nedeli v kvetnu, na velikonodni nedeli nam vyprgelo. Myslim, Ze 26,clnY toho nelihoval, neb (tat' byl pottebnY. Jak to gpatne vypadalo po mrazu, zase se v gechno zelena, a te gime se nadeji na iirodu. Na velikonoeni nedeli rano zaprgelo jenom trochu, ale na veeer, zrovna kdy jsme se vypravovali do Akoly, pfiletela elektricid boute od severu a tak bylo po divadle.

Tak tedy se budeme te git na prvni nedeli v kvetnu a je to te2 zrovna 1. Ve stare vlasti na ten den vyhravali prvnimu mail; 112 hned od pulnoci iliuzikanti vyhravali. 0 je, to bYvalo veselo! Napted zaeali u pana starosty. Pan starosta byl v2dy prvni osobou, nu a potom u2 vgude, kde troufali 2e nee° dostanou. A my decka mely radost a tancovaly se nam od pat pragilo. Clovek se zahloubo, do vzpominek na uplynule easy a potom nevi, kdy by p•estal.

Tak tedy si poznamenejte nedeli prvniho kvetna a nezapomente pkijet a vette, 2e nebudete litovat. Na shledanou na Moravii. V padu nepkizniveho poeasi o tYden pozdeji.

Zpravodaj.

a

Galveston, Texas.

Vatena redakce Vestniku!

Velikonoeni svatky mame za sebou a na ge T. J. Sokol Galveston je slavila v Houston, Texas, na spoleenem nacvidnem. Br. Tkadlec, spoleenY cvieitel Lupy Jdni A.O.S., pracuje bez Unavy a bude miti z prace nejvet gi radost, kdy nagi krajane v celem na gem krasnem Texasu pochopi a podpoti sokolskou vYchovu, poglou ditky do cvieeni, dilsledne. podpoti osady, sokolske podniky, tak aby ty rtizne zajezdy a vyda,ni spojene na Uhrady cviditele, ktery vette jest namahavY, a jen laska ku teto jedineene turni organisaci tu vytrvalost pru21. Zajiste neni spravne, aby rodiee cvidencti brali vgechny °heti finandni na sebe se zajezdy sletovYmi, kde se representuje v geobecne narodni vyspelost. Mnozi by tak radi i udinili, ale v gichni vime, ie dnegni pomery, kde jest vicedlenna rodina, nezbYva ten dolar na zvla gtni vyclani.

Proto krajane, bratti a sestry, alespon svoji pfitomnosti podpotte sokolske podniky, neb to bude nejlepgi oceneni snahy to na gi mlacie2e, ktera je einna a te2 vedoucirn, hlavne cvieiteli br. L. T. Tkadlecovi, 2e prace zapoeata, nebude jen chvilkova, ale trvala einnost v osaciach bude zajigtena, ovgem s porozumenim nagi krajanske ve•ejnosti.

Nage T. J. Sokol Galveston oznamuje, 2e cvieici odbor uspotada zabavu druhou nedeli v kvetnu, ve prospech cvieicich na zajezd do Taylor a ten ruzne jine povinnosti ku nagemu Usti' edi spojene se spolednYm cvidenim a cvieitelem.

Vetime, ze vgichni krajane a pfatele Sokola podpoti snahu na gi nadejne mlade2e sdru2ene v einnem Sokolu, porozumeni bude povzbuzeni, by vytrvali a radi pti vefejnYch slavnostech ficinkovali, neb vet gina z nas radeji pohodlne, ptehldirne pravody, slavnosti a jine programy ne21i teinkujeme, neb glapeme v prfivodu, nebo se starame o zdar vystoupeni BIM podrobnosti na gi zahavy oznami vYbor pozdeji. Zdar sletu pfeje, H. Stanovska.

Z Klubu teskkh 2en v Dallas.

V nagi tfeti vYrodni schazi jsme opet pfijaly dye nove elenky, pani Panadkovou a Kubinovou. Litovaly jsme, 2e sestra Kubinova se nemohla dostavit pro de gtive podasi. 'regime se na ni pfig te, 2e mezi nas pitde. Je na g vgech 37 olenek. Wrodni schuze byla detne navgtivena vzdor degtivernu podasi. Nag e stare fitednice vg echny zfistaly na svYch mistech, as silne protestovali proti tomu, 2e nechceme 2adne zmeny. Nebylo to nic platne a aby je umleela v dalg im protestu, sestra, Pkevratilova pfipnula ka2cle kytidku krasnYch kvetin a tak to u2 ani jinak nebylo mo2ne, za ty kvetiny budou muset zase rok slou2it a dopisovat-,1ka s nimi.

Dale, sestra pokladnice nam pfeeetla fifty z nageho tfileteho trvani. Nahospodafily jsme $200.00, to jest za, na g mesieni poplatek, ktery jest 10 centfr mesiene. K tomu v2dy do schfize nektera sestra pfinese nejakou malidkost do vYhry. Prodavaji se eisla po 5 centft jedno. Je

prr torn Spasu dost. Maly Jarou gek StranskYch je take nagim Menem a ma take Afad tahnout Jednou se mu podafilo, 2e mamince vytahnl tfinactku a od to doby neve-time, 2e CHnaetka je ne gt'astne eislo. Na ge penize ponejvice davame na dobre ireele a jestli neco zbude, udelame si zase v 160 domaci piknic, na ktery jsou v2dy pozvany i hlavy rodin a my, ktere jich nemame, mame z toho dvojnasobnY tek. Pro ptigte chystame program na Den Matek. Pfi torn budeme mit vYstavlcu nagich ruenich praci a zaroven i bazar, o &mt. yam b/i2,,:s1 podrobnosti zdelim pozdeji. S pozdravem, R. Spanhelova.

Sokol Houston.

Zase po deli dobe chopil jsem se Ora, abych napsal par tadek pro Houstonskeho Sokola. Jsem jist, ze jsme v gichni clove v nejpeknej gi 'Wade a to proto,ze jste nas tak etene navgtivili na velikonodni nedeli, kdy jsme hrali divadlo "Pepiela z male hospfidky". Dekuji ye jmenu Sokola yam vgern. Byli jste hodni pfijit s k nam pobavit, kdy tak detnYch pfileiitosti bylo jinde.

Dopoledne sokolske jednoty Houston a Galveston mely spolednou nacvienou hodinu. Br. Tkadlec, 2upni cvieitel, nas upozornoval na nage chyby a do doby, kdy bude slet v-Taylor, iiste budeme bez chyby. Po evieeni byl obed a tu nam velice chutnalo.

Odpoledne se hosti schazeli na divadlo. dY byl v dobre nalade a my na jevi gti jsme meli radost, 2e nagi hru tak pozorne sledujete.

Vag smith znel nam srdeenY at do posledni opony. Jestli nekoho hra nudila, nag' bratr Tkadice jiste je rozveselil, take se mohli posledni opony dodkat.

Po divadle kahlY se najedl a napil a glo se taneit. Muzikanti nam pane hrali a sin byla ping, taneenikft. Cas rychle uplynul a chtit nechtit museli jsme domfi.

Pfatele, nyni sokolove se pilne udi rfizna cvieeni na slet do Taylor. Vim, 2e cvidencii tam bude hodne a bude to ten pekne. Udelejte nam tu radost a piijd'te se na nas podivat. Na zdar!

Fred' Lebr, vzdelavatel.

"VOiciAVA SELKA." Tento peknY kousek bude sehrin na Den Matek dne 8. kvetna v sini faclu 8telanik a jsem jista, te se yam bude vgem libit tak jako se yam libilo posledni divadlo u Stefaniku "Pepieka z male hosptidky". Rozepisovat se o divadle nebudu, neb chceme vas pfekvapit tak jako pri poslednim divadle. Na g houstonskY Sokol sehral prvni jeho divadlo s velice dobrYm uspechem a dal yam ptilaitost dokazati, 2e nezahali a 2e nejen ve evideni, ale i na jeho slavnostech abyste se radovali, abyste na nej nepohli2eli s neduverou, neb Ukoly na ne vlo2ene chteji dokonati v2dycky dfistojne a skvele. Proto vgem, ktefi nam jakYmkoliv zpilsobem pomahali, srdeene dekujeme. Zvla gtni dik patfi nagemu cvieiteli br. Lad'a Tkadlecovi za jeho peknY proslov a zapeni krasne Aisne "Hraddany" za doprovodu na piano sokolky Hildy vestkove. Vzpominam, jak hlubokYm dojmem pusobil jeho krasnY zpev na posluchaee. KatclY, kdo osobne br Tkadlece pozna, ma vzpominky na nej nejoistej gi, neb on se dovede vepsat v srdce ka2cieho z na geho lidu a nejvice nagich deti, neb ti malicti sokolove si ho tak oblibili, 2e nechteli aby odchazel. Ptesto ale mail sveho nadelnika br. Jana Kagpara take radi, ale br.

Tkadlec byl pro ne nee() nenahraditelneho. Je krasnYm pfikladem, jak /name pro svilj narod pracovati, hlavne je sokolem Velem i du gi, dovede se i pies ty nejvet gi nesnaze lehce pfenest, on ktery to svoje ja mohl by \refit, tak ho necha, v2clycky stranu a Hid: jednotlivec nezmfde nic, my musime spoledne pracovat a dokazat, ze jsme silni, zdatni sokolove. Bohu2e1, shon za dolarem utopil v nekterYch lidech vge co je dobre a uglechtile. Proto se na br. Tkadlece zase vgichni co nejvice te gime a2 zase zavita mezi nas do Houstonu a pfejeme jemu, aby se sokolskY slet v Taylor co nejlepe vydakil, neb to bude jeho nejvet gi radost a odmena, co mu jeho texasgti cvidenci sokolove mohou dat.

Jsme radi, *2e Mtn ho sem Severni upa poslala a pfejeme si, by nam ho zde nadale pone-

Strana 5 chala, kde teprve 1)0 rote se ulia2e vYsledek jeho narodni prace. tspech divadla byl peknY. Dik patfi na'gi sokolce Andulce Brovcove, ktera zpestilla divadlo s tancem "Rozvedena pani", za doprovdu sokolky Botenky S' ilhanove. Tez pane se vyjimaly sokolky obeleeene v bilych fizach, jen predstavovaly vily, ktere se zjevily Julince, kcij,2 se svYm Frantigkem a s panenkou pri prvni hubiece usnula. Pepidka, kterou hrala sokolka Jifinka Filipkova, ktera jiz drive hravala menSi role, tentokrate urea hlavni, zhostila, se svoji role vYborne. Tak jen dale, Jitinko! Novadkove byli star' pan Lebr, kter' pfedstavoval Slabinu a mladY Louis Omelka, kterY pkedstavoval Frantigka. Oba hrali vYborne a obecenstvo se jim dosti nasmalo. Ruzenka Lebrova a Freda Lebrit tei se zhostili svYch Uloh nadherne. obzvlagte Rtitenka, to byla opravdu jako eukrkandlova Julinka. Ostatni freinkujici byli kozaci na jevigti, o kterYch je zbyte'dne psat, neb jejich jmena uvefejnena, v oznamce u2 dovedou ptitahnout obecenstvo; tito hraji vZdy dobte. Vgichni fieinkujici zasluhuji dik a uznani, neb chodit vtdycky na zkou gky neni nekdy radost, ale utije se pti torn smichu a legrace, a to pry sveclei nagemu zdravi. V'Sem naystevnikum dekujeme, hlavne tomu nagemu venkovu, ten na Ceske, divadla nezapomina. Oni jsou dobil tyto nagi faring 11, 2ijici tvrcie ale ptece pokojne a uptimne mezi svYmi poii baviny a kukutice, ktera jim dava, nekdy nacieji na tu nejleiA sklizen, kde mezi tim si dovoli 1..-jakY ten gro g pro to nage divadlo utratit, kde se osve2i po to tvrcle praci; ale beda, nekdy ptiroda se zatvrdi a frrodu jim znidi, ale na g lid piece nezapomina, on nezna, large — a my zde?

— gkoda myslet. Velice nas pote gila nav'Steva z Galvestonu, sami mladi sokolici. Kdy2 nano u nas evicili s na gimi sokoly, byla to radost na ne se podivat, takovY zvla gtni pocit jednoho iimal, chtelo se jednomu vykfiknout rado5ti nod tim mladim a zase zaplakat. Ani sama nevim nad dim, ale sizy se mne draly do odi snad radosti. Te2 rodiny Silera, pani Stanovska, bylo jich vice, jejich jmena neznam, nas poctili svoji no,vgtevou. Diky! Te2 nas -potegila naysteva sokola br. Kudery. Sletli se zde naeelnici Sokola* br. Kueera z Corpus Christi, br. Siler z Galvestonu, br. Tkadlec z Omahy a br. Jan Ka'Apar mistni.

Koneim muj dopis s pfanim, abyste nezapomeli na pfigti divadlo dne 8. kvetna, na "Voila-mu selku". Na zdar!

Karla Otvrtnikova. flat' Hvezda Texasu, cis. 47., Temple, Texas.

Cteni broth a sestry!

Timto vas vgechny tadam, abyste se dostavili do pfigti schuze, ktera, bude konana prvni nedeli v kvetnu v jednu hodinu odpoledne. jste byli pfitomni ye vYroeni schtizi dne 5. prosince 1937, vite co yam novozvoleni fitednici slibili a ve schfizi 1. maje jejich slib spini. Tedy se dostavte do schfize v co nejvetgm poetu, jak yam bude mcdno. Te'2 yam chci sant, 2e ve schuzi dne 3. dubna jsme pfijah do fadu noveho elena a sice Henry Mare ge. Doufam, ze zase brzy se nekdo pfihlasi. Poeasi v natem okoli jest nejake divne. troda vypadala pekna, ale mraz ji sklidil a ted' se nam set pro mokro neda. Musime to pkijat jak to ptijde, 1,Tak ono zase pfestane prkt. S bratrskYm pozdravern, Jerry Dana, tajemnik.

TI, KTERtM REPUBLIKA NEJVICE DALA Jen jedna vrstva, east bur2oasie a inteligence, nedostala pochValu z fist pfedsedy vlady.

Na jejich adresu padla slova: poraZ‘enci, kteri se jednou pro v gdy vyloueili z mravniho rismu nageho lidu. To byla Cast bohatcil a inteligentnich vYvrati, ktefi se pokou§eli svym poraenectvim demoralisovat narod, oslabit jeho viru a odolnost. Ti, kterYm republika nejvice Bala, projevili v osudove chvili nejvetAi zbabelost, hranidici na zradu. Je dobte, ze je ted' zname osobne, ty gtiry, kteti vyiezali nalednou z der a vatili v gecko _nedobre. Strach o majetek, kulieku, jedinY smysl jejich 2ivota, jim rortfasal kalhoty a timto svYm strachem infikovat i sve okoli. Dnes stoji v hankie na narodnirn pranYfi, kam je postavil pfed 6esko4ovenskSrm lidem sem ptedseda

Strana 8 Austin, Texas.

CrenV bratre reclaktore, bratti a sestry!

Zase ptichazim mezi vas jako den tadu Hlava Texasu. Poeasi zde mame vlhke neb potad jen poprchava, take vaechno co omrzlo a pomrzlo. tak zase pane roste.

A nyni neco o natich studenteclana, Texaske universite, jak nati deati hoai a deveata pokraeuji. Je to jedna radost se na ne podivat, neb jsou jako jedna velka rodina. Kdybyste je videli jako ja, to by vas velmi zajimalo. Ja jsem s nimi na kalde "party" a vkly je dobrST potadek. Za to vkchna dest dr. Midkovy, ze je tak vede, aby jeden druheho milovali a svoji materskou tedi vice mluvili. A to nevi dost, dr. Mieek chce, aby se seznamili vice s naSimi krajany a oni s nimi, tak je cviei rok nejake krasne divadlo. Ani to ho neunavuje, ,jenorn aby natl. matetskou tee zachoval v naSi mladezi, neb v tato je budoucnost.

Tak mili pkatele, bratki a sestry, nyni budou brat divadlo po natem state. Prvni divadlo sehrali ye Fayetteville, na druhou nedeli due 1. kvetna budou brat ye Fairchild atd.

Reknete vaSim ptatelfim o torn, neb to je velmi krasnY kus pod nazvem "Radostna udalost".

Zde tento kus sehrali v i&stska knihovne (public library) a mistnost byla pina natich krajant, snad vaech co jsou zde v Austinu, a take natich studentri. Uka2me vtude, ze jsme s nimi. Tomu se ale nasmejete, dobte se najezte nal na to divadlo pfljdete, ale druhou yeeeki si nechte v kamnech v troube, neb domri ptijdete hladovi, neb je to veselohra. Tedy osady, kde se Oeske divadlo nehraje, maji lost nee° krasneho uvidet. Ameridane na nas dues hledi jinak a ptoto: "S y. Vaclave, nedej zahynouti nam ni budoucim!" .

S veakerYm bratrskYrn pozdravem, Frank Janeeek.

Rad Praha, eislo 29., Taylor, Texas.

Nai;e pravidelna mesieni schrize ptipada na nedeli 1. kvetna, zaeltek v 1 hod. odpoledne. mame dnIelite jednani a proto ridast Clenstva budil nejhojnejSi. S br. pozdravem, Joe F. Eineigl, tajemnik.

Rad Duboldr Haj, els. 126., Ross, Texas.

Sestry a bratki! — Nate pravidelna schrize byla pkelolena z druhe nedele na prvni eili na den 1. kvetna., natledkem zdobeni hrobri na hititove C.M.B. Protok ptedleha, drilellte jednatal a zaroveri rozhodnuti ohledne zanir gleneho radoveho pikniku, Cleni a zvlaate spolusestry jsou timto ladani, by se do schrize dostavili v poetu co nejvetaim. Zadatek schrize ve 2 hod. oclnoledne. S br. pozdravem, F. Mrkot, pkeds.

Jos. Foit, taj.

San Antonio, Texas.

Ct na redakce a cell rodino S. P. J. S. T.!

"Kde poklad milt tarn me srdce trrini!"

Jest °pet nedele. — Poehmurno, jako by obloha se rozplakala nad natim pozemskin si poeinanim a chtela nas zaklet do chalup, abychom nemohl uziti to krasne jarni ptirody, jako dne 17. t. m. na nakm tadovem S. A. letu. I tenkrate nam nebesa skropila nate ■nedelni abory, ale al Po ukoneeni hostiny, ktere se sridastnila velka nav'ateva, jak mi,stnich, tak pfespolnich hostri, bratti a sester Jedncty S. P. J. S. T. Posoudivae die celkovYch vYrokri, le pod stromovim rozsahleho a v zatiai se nalezajiciho parku nenechal se ladnY pobizet a s chuti neho chodce, s pinYrn talitem usedali na lavice ke stolum, pochvalujice si to di ono: Kdo to vatil, kdo to pekl, — zeli, buchty, klobasy!

Aby si jednou pochutnal, ul jest jednou na ease.

Kuchati, (ne'lne, pohlavi ptevladajici) zastdvali svou povinnost ptedepsanou yYborem, ar do ukondeni — as na moji "stavku sedaci", ktera, se uddla u stclu, na lavici, vedle kotle klobasfi se kterYjni jsem nemilosrdne zachatezaje je na kusy, al to stkikalo! Kde jsem e k tupemu nozi dcstal, nevlm, ale odnes to br. Van& (co pucflek) nebot' pri probodnuti teto nevinne, parou a tt'avou napinene kloba sy, proud rnastnoty zastavil se na jeho svated-

VtfilTNiK nim ithoru,, a tento jsko lanciaeger poeal yesfluchtovati, ze me cla k raportu, pri eem2 jsem si pobrukoval: My dragouni — my jsme, jucha-cha-cha, milovali by jsme, lancjaegti na strany — my sloutime S. P. J. S. T. Tti klobasy na den — jucha-cha-cha, neumteme hladem, tti klobasy na den ma — z toho jeate holkdm dam!

A nastcjte — jak mIsne jazYaky umi rozpoznati kvalitu! Sesttieley lebronily: vice zeli, kyseleho zeli (sour kraut). Nekdo prozradil, jsem ja jeho ptipravcvatel. Ano, musel jsem se ptiznati, prod by ne!

Chtely jste ptedpis a dostaly jste slib, ze W'rvalY dragoun c. k. 11 pl. v Ruma, Slavonie, dnes pod vladcu Jugasiavie) a vysloulilec ze svetoye valky pro uncle Sama, a ted' uzivajici syych koriskYch sil ku krmeni naroda strYekova z plechovek a ohaneici se kattetem a kuchyriskou latinou a pomyvadi — se neda. zahanbiti.

Zde jest mrij slib: Ja +Mk psanY, potvrzuji vkmu slabtimu pohlavi (lepe nelnemu), ze vakil jsem kysele zeli (saur kraut) pro oslavu 21. vYroai tadu S. A. Cis. 133, dle nejleptiho svedomi a poceni se, asi takto: 1 gal. kys. zeli (bileho dobre jakosti), dej do hrnce asi dvojite velikosti, ptilej 1/2 vody, 3 velke cibule nakrajej na tenko, vat 30 minut, osol, dej Caj. lzicku kminu, nakrajej 1/2 slaniny uzene (dim vice ,tim lope, se necha vept po ze,11 povalet, tim lane chutna, zvlatte na druhS7 den po opici!) Tuto (minim slaninu) usmal na ktehko, zasmal toto, pak asi 4 velke brambory (zemaky) okrajej, ustrouhej a zamichej do kombinace, zeli — cibule — slaminy, yydrl michati asi 5 minut, vte zhoustne, neb brambory sloudi svou tkrobovinu soudastky a dodaji chuti sloueenine, doyrSic t. zv. valatskeho di Karlovskeho zeli. Podavejte s relnYm (litnYm) •chlebem, tez valenym zemakem, vldy teple. Soueasne s vept. tizky. Mate-li uzene praseCi (veptove) ucho, ocas, neb kolky (chodidia), ptidejte k tomu, chutna delikatesa.

A timto, zdravim vas v'aecky a koneim m hrdinnY ein pro zachovani lidstva, jsem Lawrence V. Kallus.

tad Bedfieh Smetana Cis. 39, Bryan, Texas.

Cte.ni bratti a sestry!

V dubnove schrizi, radne &any navativene, br. ptedseda vzpomnel priati schrize v kvetnu, ze ptipada, na tu nedeli (druhe, nedele v Inesci) "Mothers Day", a le zazoveri na tu samou nedeli ptipada tadova schrize, tedy bylo rozpravovano, aby se ten den oslavil a ujedmano, aby se udelala velka schrize, tedy vaici elenove a elenkyne i s rodina \aby se dostavili, vzali s sebou bochnik chleba domaciho nebo kupovaneho, nejake jine pedivo, okurky a We veci jedle, a tad k tomu docla barbecue a budeme miti spoleenY. °bed v tadove sini. Obstarani peeeneho masa dostal na starost br. Karel Merka s pomocniky, ktere si vybere.

Schrize bude hned dopoledne, pak bude spolednY °bed, po obede rrizne zabavy a volna rozprava, col obstaraji spolusestry: Veder bude nasledovati taneeni zabava, tea v kadove sini. Tak nezapomerite na druhou nedeli v kvetnu, dne 8., a to hned rano, tak asi na 10 hodin, aby se schrize zaveas odbyla.

Co se tStee in:0d letoSiho roku, jest vae opozdene. Ta zima korny hordne opalila, ale °pet, se zelenaji, bavina, co byla yen, vzala za sve, ale °pet jest zaseta a jate jest hodne baviny ku seti. Mame zde mac mokro, a stale se mradi, jen spustiti. Zahradkam ta zima mot neu§kodila, melouny, okurky vzaly za sve, ale jina zelenina tu zimu ptedrkla.

Tak na shledancu!

Jan Homola, taj.

Jiz v rakousko-uherske monarchii nalezal pravY pangermanismus sve nejzutivejk stoupence mezi sudetskYmi Nemci. Jejich pangermanismus, zvyklY panovat, nikoliv poslouchat, nedovedl se vkadit do nova situace. — De Massbode, Haag.

e sc eciu, dne 27. dubna 1938.

eraerelliWest, Texas.

V nedeli dne 1. kvetna ye 2 hod. odpol. nail) ptipada schtze nateho tadu a proto se hled'te dostavit v hojnem poetu aspori tak jako v minulem mesici, ale nedejte se pobizet osobne.

Vldyt' mule kalclY tu 1--2 hod. na tu schrizi obetovat a bYt ptitomen tadovemu jednani, a ne ptijit do schuze a trousit rozumy, i kdy nebyl pied tim 2-3 schnze ptitomen a nevi, co se projednalo. Nevim, o eem brude v ptiati schrizi rokovano, ale proto nas tam mule bYt sejitYch dost. Nate velkonodni zabava se yydatila v kaldem smeru a byla radost se divat na tu del, jak se vaichni mezi sebou bavilil od zaeatku a do konce. Zabavni vybor se o vaechno postaral a nebylo videt, le by se nekdo nudil.

Doufejme, ze to tak i nadale zristane.

Leto gi duben se vyznamenal blaznivYm Poeasim, a rolnici se nechali jim oaidit. Byl teplY a tak bylo dosti tech, co se pustili do seti to kralovny, ale ona udelala kotrmelec a spadla s trimu. Bylo dosti rolnikt, ktetl chteli mit ranni baylnu, ale ten blaznivY april nam to pokazil. Ptiael severak a spalil nam ji i okurky a fazole. Co to bylo chvaly: Ja., main krasne okurky, uz me kvetou: jina zase uz mela male lusky na fazolovYch ketich, a ta mela to, jina zas ono a nyni nemame skoro nic. Ptijde sevespali a potkodi vSecko, ze je to k zlosti i k plaei. Co ted' Honem pro semeno a sadit nanovo. Zdalo se, le i korny a senovY cukrol je spalenY, ale dnes ul se zas vSechno zelena, krom tadkoveho futra jako mejza, hegari a jine, to se musilo vaecko presit. Korna bude tidal, ale pkesivat ji na lehei zemi je pozde. Minu1S, tYden, jak jen trochu slunioko pole osutilo, tak katdY spechal do pole, aby aspori trochu nahradil v poli, co deativYm poeasim zmetkal.

Potad se mradi, pole jsou misty rozmazany a trava se vesele zelena, ze ani tadkil neni videt. Nyni si jen rolnici v natem okoli pkeji, by se to ul jednou vyboutilo a bylo Pane, neb je dost prate v poll. Tak se mejte vteci dobte.

Pozdrav na ptatele ye Fort Worth a Dallas.

Pi. Frank Vodidkove zdeluji, le sestra Vedetova zemtela. Pani Vojtkove v Highland budu psat.

Vak, M. Klausova, clop: Rad V Boji za Svobodu, Danbury, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Upozorriujeme vas, byste se v'aichni do jednoho od nateho kadu sfreastnili naai kvetnove schrize dne 8. kvetna. Marne velice dulezite jednani, tedy zalezi vSe na vati. ptitomnosti.

Schrize bude v Goveirove budove, v to same budove jako v loni. Na zdar a na shledanou schuzi druhou nedeli v kvetnu.

M. F. Svoboda, tajemnik. raid Pokrok Houstonu, Oslo 88.

Mill dtenati Vestniku!

Vita valchni z kalendate, ze pkitti nedeli bude 1. maje a jako kaldoroene tak i letos nas tad potada majovou slavnost. Letos obzvlatte mame peknST a bohatY program, jak uvidite v oznamce. ZylaSte zajimave bude divadlo pod nazvem "Horska laska". Jest to zajimavS7 dej z natich hor, kde mladel berstarostne se bavi, zpiva a dralne dohromady se poji, ale i vost a zloba tez panuje, zvlatte kdyl novY hoch se objevi na scene, jak se stalo panu adjunktovi. V tomto divadle uvidite vkchny motile karaktery, budete zpivat s mladezi, budete litovat hajneho Fouska i s jeho lenou Kadenou, budete sympatisovat (to se tYka manklek, kde si mulikek rad ptihne), budete litovat Jenika i Hanieky, jak osud si a nimi aeredne zahral, revirnika a facira, kteti na konec rozuzli celS7 dej, kdy revirnik da na svetlo medailonek, kter3i po leta uschovaval. Pti tornto divadle mnoha maminka mekkeho srdce uroni slzieku.

Timto nechci rici, le , jest to truchlohra, ale obavy, aby se nekdo neskulil se mam at se bude muset smat, a 'le se srdeene zasmejete, za to yam rudime a proto vas zveme z blizka i z daleka a jsme jisti, ze si odnesete od nas dojem, na kterY tak lehko nezapomenete.

Tedy na shledanou v nedeli 1. maje na Studewood.

Joe KaSpar, raiser.

Pani Rooseveltova: Jame tim povinni svetu, abychom si zachovali svaj smysl pro humor.

Ve stkedu, dne 27. dubna 1938.

VESTNiK

Ennis, Texas.

Ctena redakce! — Tak uz zas je vkchno veselo a zabavy nam zase zadaly a ty asi neptestanou asi at zas na zimu. Veera veder odbYvala se prvni tanedni zabava v Na,rodni sini. Byla to skutedne pekna zabava s peknou navgtevou a muzikou. Vette tomu, te se katdY dost naskakal, neb muzikanti hrali stale. Ale piece se mi zda, ze mlada chasa ma, radeji nejakY ten novy kousek netli nejpeknejk eeskY valeik. Hrali ten "Dipsy Doodle" a tu se zdalo, to budou muset opakovat potad.

Posledni nedeli Sbor mladete potadal piknik a "Easter hunt", ktery zadal o desiti hodinach, ale to se rozumi, te se v gichni tak brzo nedostavili a ja jsem byla jedna z nich. Kolem dvou hodin se schovaly vajidka a mlada chasa je musila hledat. Prvni cena byla eokoladove vajidko a toho jsme se nee° nahledali, at se kat vzdal, tak teprve nam ukazali, kde vajikko bylo schovano a to do diry do zeme, kam se mnoho z nas divalo. Po hledani vajidek hok si hrali s tim klackem a mieem, zkratka po americku baseball. Kolem pet hodin vSichni se rozjitcleli domu.

Ted' cvidime novo divadlo pod nazvem "Zatoulana svatba", ktere na'S kroutek sehraje 29. maje. Je to lidova hra s peknYmi vYstupy, vatna, a vesela a hodne poudna,. Toto divadlo je jine netli co jsem kdy videla hrat v Ennis a jsem jista, te se katdemu bude libit. Ptike yam naplat, od se v divadle jedna. S pozdravem, Dolfie Hakovec.

tento ve1ikSr svatek mezi /vas a ru6im yam za to, ze budete vAichni spokojeni jako po poslednim divadle, ktere bylo sehrane 17. dubna T. J. Sokol Houston. Divadlo se vydatilo nad oeekavani dobte, jak po stroxice finantni, tak pc) strance mordlni, za cot path dik v;tem bratrum i sestram, kteti se starali a pracovali ku zdaru naSd zabavy. Srdeenk dik path. vkm, kteri pracovali bez unavy a to v kuchyni, sestry: Hilmanova, Baletkova, MaraSkova, Kovalova, Brovcova, Otvrtnikova, Klimova a Filiphova. A co ten na g napoveda, sestra Volkova? Ta te2 zasluhuje uznani 'za jeji trpelivost, s jakcu sedi v to male budeece pfes celS7 dej udrZuje herce v chodu. Tek srdeene dekujeme vaem sestram, ktere darovaly chutne zakusky do kuchyne a site sestry: Baletkova, Dlouha, E. Kubinova, Schovajsova, Brovcova, Otvrtnikova, Klimova, Bednatova a sestra Stanovska z Galvestonu. Zdali jsem nekoho opomenula, tak prosim za odpukeni.

Nake tadove sestry si libovaly, jak pry se to pekne pracuje, kdy vice rukou se hlo,si k praci, to pry se vtdy dilo podati a dobrY vYsledek nas nemine.

Pratele a ptiznivci tadu 8tefanik a Sokola, dekujeme varn vaem z blizka i z dali, za yak pkizen a budeme se tekt na shledani s vami na ptikim divadle, dne 8. kvetna v sini tadu Stefanik!

Srdeeny pozdrav vaem etoucim.

Pavla Studnidna.

DO FAYETTEVILLE A OKOL!!

Neustale lijaky, ktere zaealy v nedeli dne 24. dubna o tteti hodine a neptestaly skoro pro zbytek dne a celou noc, znemotnily ptedstaveni divadla studentil nakho bratra dra. Eduarda Miaka, ktere melo bYti provedeno tuto nedeli poprve. Bylo tim zklamano velke mnotstvi nakch lidi, kteti se na toto divadlo chystali a Nemeli jsme ve Fayetteville jit od 1937, asi tak od dubna, ochotnickeho ptedstaveni, a kdo se dozvedel, ze na§i studenti Ceske keel na Statni universite v Austin budou hrati divadlo, chystal se jiti.

Nak hok a deveata z university se ale ptes to mizerne poeasi do Fayetteville dostavili. Udelali si tim utratu $30.00 za jizdne, jen aby vkevnici neode§li zklamani. Byli zdeftim' dramatickYm kroutkem pohosteni, ale to jest pro 16 neb vice osob dosti draha veeete, tech $30 jizdneho. Mei jsme ale piece jen dobrou zdbavu, pohovotili jsme si vespolek uptimne a studenti tet zazpivali nekolik peknYch pisni.

Tell° nas, te se mezi nami citili jako doma.

Budeme se teSiti a pro dobrou na ykevu jejich divadla pracovati, at sem podruhe zavitaji, jak nam br. Midek slibil. Misto a den bude ve Vestniku oznamen v Cas. S bratrskym pozdravem, John Cufr.

Taylor, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Tentokrate yam vaem elenum naAeho tadu i vaem osadnikum z celeho okoli scleluji radostnou zpravu, a to te universitni studenti z Austinu sehraji u rids v Taylor v naSi sini tadu Praha Cis. 29, dne 1. kvetna veder krasnou veselohru "Radostna uddlost", pod tizenim Dr. Mieka. Tak vas vtecky tadam bez rozdilu, at' ut pattite k nakmu tadu anebo ne, abyste toto divadlo dojednoho navftivili, a ja vas ujigt'uji, 2e nebudete toho litovati, obzvlaAte my, milovnici eeskYch divadel. Bratti a sestry, umirime si, ze tu nedeli 1. kvetna VAichni z dele nagi osady i se sy Ymi rodinami sejdeme se v sini Praha, abycham tem studentim za jejich namahavou cestu k nam konanou a za jejich pohostinne u nas sehrane divadlo odmenili se co nejvetsi navStevota &Albin vam ptedem, se tato divadlo bude katdernu libit ate nas rozveseli vSecky, a nebudeme toho litovat.

Jeke uvedomuji nak Clenstvo, ze tadova schtize 1. kvetna zapodne trochu spi g net byla oznamena, tedy zapoene v jednu hodinu ptesne.

Pro dnekk koneim s ptanim, byste se v hojnem poetu dostavili jak na divadlo, tak i do schtize. A jistk, to budeme tu nedeli odchazet z naai sine v nalade co nejlepk, cot pteji sobe i y am vaem. Na shledanou 1. kvetna!

Ruble Holly.

OSLAVA SVATKU VSECH MAMINEK U ft ADU STEFANIK. Houston, Texas.

Tak jako kaalYm rokem, tak letos se slavi velikY svatek vkch maminek, kterY je oslavovan po celem svete. Nebylo, neni a nebude chvile v tivote tadneho z nas, aby vzpornenuto nebylo te, ktera dala nam tivot, ktera uas Myna, chovala a oS- ettovala, ktera s n6,mi se srnala a s nami plakala, ktera stala !ati nas v katdern okamtiku, at' jit radostnern, nebo smutnem.

Neni a nebude jedineho eloveka pod sluncem, ktery nevzpomel by sve drahe mati?„'ky, kterY neopetoval by rejakYm z ai tschem jeji lasku, jeji obetavost a vk, co jedine matka pro neho vykonati mohla. Ani pti nejlep§i vuli nemohli bychom spoeitati ve§kere aty prate, starosti a slutby, kterYch cbdateli jsme v katdem Case od syYch drahVch maminek. Proto, Mile ditty, kdo z vas jeke maminku mate, nezapomeiite na ni a hled'tet se ji odmenit p erinkYm claredkem, byt' by to byl daredek sebe /11.P , : , ale tim u&late y ak matiece radost a or a bude vedet, ze na ni s laskou vznominate a.. se odmenujete za jeji lasku a obetavost lase laskou, a ona bude tau nejSI'astnefk maminkou na svete.

Ku dni svatku mamin.ek lad Stefanik sehraje pane divadlo, proto pfijd'te vSichni oslavit

Dallas, Texas.

Mile sestry a bratti! — Tak opet vas ptichazim srdeene zvat na ukoneeni divadelniho obdobi u tadu Cis. 84. Ochotnici sehraji divadlo dne 1. kvetna a sice veselohru "Nade mlYnem — pode mlYnem" ("Krajanek Kotinek Amorkern"). Ze se zasmejete je jiste, a2 uvidite Martinka Vaclavien, tak trochu s mozeekern palenYm, jak pin nedoekavosti vleti do komurky Hanieky Mlynatovic a nalezne tam zameenou nevestu. Dale doktiirka pineho chladu k hezkemu pokoleni, Helenku koketku vzpirajici se lasce, at koneerie podlehne zo,kontm ptirody a najde ten htibeeek, jak ji Kotinek poradil. Dej je sama taktatice, at uvidite Ferdu prag ka, jak mu jede §lejfirna, ktereho nam sehra.je herec az z Minesoty. BarCu, slu2ebnou, ktere tahne ji2 etvrtSr kfi2ek a pomalu ji2 "kejsne", ptedstavi tee nova spolkova ochotnice. No ale ted' vice ji2 nebudu prozrazovat, to musite ptijit se podivat. Tern, ktefi beekavali divadlo pod nazvem "Vesnicka pod Sumavou", zdeluji 2e jsme je odlo2ili na otevteni pfi§tiho obdobi (budeme-li 2ivi), neb jest to dej se zpevy, kterSr potfebuje deisi eas ku cvieeni, a pak hraje zpevohru peveckY krontiek, tak myslime,

Strana 7 ze je to tak lep gi. Vstupne jak obyeelne, pan 35c, dama 25c. Zaeatek o 6 hod. veeer. Drazi ptatele a ptiznivci nak, jednu prosbu bych mela, kdybyste ptiki na Cas, neb nektet dojdou jak je oznameno, nekteti se spolehaji, Ze herd v tu dobu nezadnou a ptijdou pa,k pozde.

Pro herce je to tet zle, neb kdy je . jeke v sini malo nas8tevnikii, musi eekat a ti prvni adykeynici jsou pak netrpelivi. Pfedem diky yam za ochotu k nam hercthn. Zvlagte musim pozvat ptatele z Fort Worth. Nove sine jeS.te nemate, past je ukonden, tak nenechte boty nekcle letet, ale ptijedte v nich k nam si zatodit, neb divadlo je kratke a bez promen. Da,le, ptatele z Ennis maji take k nam jen co kamenem dohodi. Taime se na shledanou se na divadle. S pozdravem a ptanirn vkho dobra, Bolena JeCovd.

Galveston, Texas.

Ctena redakce! — ftad Woodrow Wilson bude 30. dubna potadat velkolepou taneeni zabavu v K. P. Hall v eisle 2120 G. Potadajici vYbor timto zve vaechny z blizka i z daleka, byste ptisli mezi nas se pobavit. 0 dobrou hudbu, obeerstveni a vabec veselou naladu bude postarano. Dale oznamuji elentim tadu Cis. 146., ptigti schuzi budeme konat dne 15. maje a ne 8. Jest tadoucno, by se denove dostavili, neb mame daletite jednani. Take budeme ptijimat pet novYch dent. Po schUzi sestry uchystaji nejake zakusky a bratti — no nevim -- ale ptijd'te, vaak budeme videt. S bratrskyna pozdravem, Jos. Vitovjak.

• Cameron, Texas.

Ctend redakce!

Prk, prk, ut talc maji at mot.

Dne 16. jsem vyjel z domu. U nas Ism_e ttebovali deft' a zde zas maji ho mot. Mc tam prklo. Jak jsem ptijel do Milano, t lo velice zamradeno a mot se blYskalo a htmelo. Do Taylor jsem se dostal v 5 hodin rAno; take tam mot htmelo a dobte zaprklo. V aterY velice mot naprklo, hrtiza, co bylo vAude vody, a vdera zadalo prkt v 5:30 a pride a2 do 9:30. U nas jsme dostali 6. velikou piskovou bauti o 6 hodina.ch veder, ale potadnou. V iicui se dalo blYskat a htmet a druhY den r{tno vSe bylo pod snehem. Bylo ho asi 2 palce a zirna, at vie prakelo. Vie pcmrzlo, ovoce jest ySe pryC, tet kropy a to vite, to jest Spatne na bedlaka, ale jekk to raz zkusim, jak se tika do ttetice a pak toho necham. Motna, to ten eas ten krop zkrati, nekteti maji jeke set a nekteri zase museji bavinu ptesevat. Zde maji strach, ze zemaky shniji, jsou krasne, ua je ledi, korny jsou dobre, vysoke po kolena. U bratra jsem videl strom pinY broskvi, tak z toho vidite, ze nebyl veliky mraz. Jestli se jen ten eas zmeni. Jest to kpatne, kdy neprk, a ,je to zle, kdy zase pr'Si mnoho, jako zde.

Tak kondim s pozdravem na vkchriy, co jsem u nich byl a pteji jim toho pekneho poaasi.

Zdravim tea p. Moravka v Robstown. Na zdar!

J. F. Kohutek.

KRITIKA DOBY. Kdy2 poslouchate., sudetske Nemce, mobil byste si myslet, te je CeM pojidaji za tiva. — Chicago Tribune.

Mnozi lide v Polsku schvaluji ankus a dokonce radi CSR., aby po vzoru Rakouska ustoupilo Nemecku. Neuvedomuji si, te naroky hitlerismu nekonei Oeskoslovenskem, te se hitlerismus ani na okamtik neztekl polskYch uzemi a ae Polsko nebude mit tadn.e opory proti hitlerismu. — Robotnik, Varkva.

Co ma, Velka, Britanie spoleeneho s Ceskoslovenskem? Tato otazka se klade nyni Casto.

Kdyby alo o nejakY balkanskY stat, musela by odpoved' zniti: nic. Skuteenosti v gak je, te Ceskoslovensko je hlidkou demokracie ve sttednl Evrope. Je to nejmoudteji spravo yanY stat ye svete. — Irish Times, Dublin.

Skuteena ochrana oeskoslovenska sp(a'tva v rozhodnuti eechii bojovat, ueinit tim ptipaCiny fitok na poeatku znaene nakladnY a privodit pravdepodobnost vkobecne valky. Skutecna, hrozba fgeobecnou valkou se zda dosed b't • Utoku. mocnYm preventivnirn opattenim proti -- New York Herald Tribune.

Strana S

ViSTNtIC

Nejmocnej g i mug sveta.

Hirohito Teikoku Tenno.

A TE MAT CH 36 letech je 124. vladce z pfime V hide Amaterasu — bohyne slunce — cisaf japonskY, syn slunce, Hirohito Teikoku Tenno, nejmocnej giin =tem na svete. Kdyi vstoupil 25. prosince 1926 na trtivn, byla jeho vlada paeata ve znameni Showa (SYR.la a Miru) a on sam zdtiraznil ve slavnostnim prohlakni, ze se. vynasnaif ze vSech sil uddeti "soulad mezi SVY7111i poddanYmi a mfr s cizinou". Dnes °viacid 130 milionti poddanYch (z toho 20 milionft Korejcil a 30 milionti Mandtut) ... a osud 400 milionn Cinanu zavisi na tohoto maleho mute, kter, ac meti jen 150 cm, disponuje armaclou 2,500.000 aktivnich vojinfi a 6,500.000 zalanikti.

Jeho osobni jmeni je ohromne a je Wilco je jen odhadnout, nebot' nistupnickYm pravem a tisicii: pm ddenim se stal vlastne absolutnim majetriikern cele japonske zeme. Ohromne statky, bespoddiske podniky, lesy a budovy, ktere mu path, jsou samy stfizlive odhadovany na 11 miliard frankfi. Je vAak aktivne zUdastnen take na vSech rifiletitYch podnicich sve zeme — pramyslovYch koncernech, bankach, playcbnich a 'z'elezntfenich spoleenostech atd., atd., co2, representuje pro Jeho Velidenstvo dalSich 5 miliard frankfi.

Civilni lista panovnickeho domu, urdena stathim pokladem a podlehajici schvaleni par jen v ptipacle potteby jciiho gYYSeni,-lamentu eini 4,500.000 yenti. VSechna ostatni Yydani jsou hrazena z pfijnifi panovnickeho majetku. Ra.da spravujici cisaiske finance sidli v eisafskem paled a jejim preside,ntem je Yahachi Kawai.

Finanoninn poradci Jeho Velidenstva jsou print Saionji, baron Ikki, a hrabe Makino. VYdaje panovnickeho domu jsou velmi yysoke — asi 29 milionu yenti rodne, a v letech, kdy se pkihodi nejaka, tivelna, katastrof a (zernetteseni nebo zatopa a p.) je finaneni pomoc postigenYm krajum poskytovana prima samotnYm cisatem.

Jeho cisalska VYsost je ctena .svYmi pOddanVmi jako skuteene botstvo.

"Cisai• je botskY a nedotknutelnY" (Tenno wa ehisei ni shite okasu bakarazu), tika tfeti elanek prvni ka.pitoly tistavy. A v celem zneni stavniho textu je mnohokrate podtden botskY eharakter osoby cisafe. Narod neureuje sve zakcay: je to cisai, jen je vyhlaSuje v zajmu y Seobeeneho blaha sveho lidu; cisaf, jen bez 7retele k politickYm vliviim a povinnostem ma v.;echna prava a je zaroveti politickYm viidcem i veleknezem sveho naroda. Cisaf jen v belch Japoncil zosobtiuje viast, pfedstavuje absolutni Pravdu a Dobro a jest tivoucim obrazem slavne minulosti. 0 cisati• je mono rici, ze je otcem sveho p droda. Japonci hledi na svfij narod jako, na rodinu a jejich skuteenYm nabotenstvim je kilt cisafe.

V§echno to potvrzuje posvatnost osoby cisare, jehni se nikdo nesmi rukou dotknout bez z y laSdniho povoleni. Kdyt ho vyktfuji lekati, maji na rukou hedvabne rukavice. Kdyt provincialni tifednik Cte cisafske vYnosy, obrati se nejdfive smerem k Tokiu a setrva dlouho v hluboke poklone. Kdyt" cisai vyjde ze sveho palace mezi lid a vstoupi na vefejne prostranstvi, nikdo nesmi bYt vfge netli on — okamtite se stehuji Tide se stfech autobusfi a nikoho neni videt v oknech domti.

Zem2it pro Tenski (Syna Nebes) je pro ka,2den° Japonce, kterY je hoden jmena Japonec, cti pied nig se nikdy nerozmkki. A tak jsou obCane ochotni dati svfij tivot jen jako prostY dhkaz oddanosti sveniu cisafi, kdy se domni-. vaji, ze spachali nejakou chybu. Tak na pt. pred nedavnem vojak, jen se ziidastnil pie konane cisaiem jeho bilem koniku,-hlidky, Si pa navratu do kasaren pocifizl hrdlo, prototie ztratil pii pfehlidce bodak. V roce 1935 se zabil ihned po skoneeni slutby vYhybkaf, kterY zavinil dvouminutove zpozoleni cisafskeho vlaku.

Kdyz cisaf vyjede ye svem automobilu, jsou ulice, jimiz ma projigcleti, pfedem peelive eisteny a y ysypany piskem. Kdyt v roce 1934, po

fiCasti na velk3"Tch armadnich manevrech, cisai vracel do Tokia a vilz projildel Kiriu, jeden z nej yyStich pofadatelti, policejni Afednik, se zmYlil a nechal jeti pravod ulici, jet nebyla pfedem ureena. Zpozoroval pozde svilj amyl a prOvod nemohl doddet sytij program. Lid& z nicht vetAina nevedela, jen projitdi touto ulici, je cisaftiv,se yeas nepoirlonili a nebyli ani obleeeni ye svaj slavnostni ceremonielni at take cisai mohl videt vSedni Saty a opalenou knzi obnatenYch tel. Kdyt vedouci prtivodu, sertant Hondo, opustil po skonteni cesty sveho cisafe, spachal ihned harakiri.

Samortejme, ze noviny ja.ponskeho Archipe/u si nedovoli nikdy ani toho nejmenkho, co by se mohlo dotknout osoby eisafoyy nebo jen osob jeho nejbliikho okoli. To vAak neni zasadou cizich novin. Jsou proto na pt. velmi Caste diplomaticke zakroky japonskYch osobnosti u polttko SpOjenych Statii pro pfipady zesrneSriovani osoby Syna Nebes v americkYch novinach. dna podleha fipine specialni censure.

Pfed dverna lety pojmenoval jakYsi tYdenik v 8anghaji cisate nepfistojnYm jmenem. Japonske osobnosti po gadaly okamtite marSalka cankajkka, aby potrestal pfisne vydavatele tYdeniku "Tu-Chung-Yuana" pro uratku Velieenstva.

MarSal musel vyhoveti tadosti a vydavatel se octl pied soudem. ACkoliv se mu neprokazala odi)ovecinost za tento pfeein, byl odsouzen, na 14 mesicti nucene prate a einska vlada musela uvefejnit dekret, jimt je yyzYvano 400 mi/font einskYch obearl, aby "se vystiihali jakkoliv ruSive se dotYkat cite japonskeho naroda."

Aby byl cten a vaten jako bah„ nesmi Jeho Velieenstvo Hirohito ani v nejmenkm porukti rustalene a dite tradice v dennim uctivani syYch pfedkfi (cisafska dynastie sestupuje az k 600. roku pied Kristem), a specialni nabotenske obfady, jet mu pfisluk. Bylinejdfive vycho'Oman v palaci Aoyarna v Tokiu rodinou hrabete Kawamury Sumiyoshi, admirala ye vYIsiah& a po jeho smrti v cisatskem palaci markYzem Kido Takamasa a komotim Kinsaku Marno. Dostal dokonalY vojensky vYcvik a byl jmenovari v roce 1925 plukoVnikem pozemniho vojska a kapitanem bitevni lodi. Je prvnim cisatem, kterY procestoval Evropu, a kterY v nekterYch ptipadech util dokonce i "shake-hand" — podani ruky; kterY byl ye vefejnem divadle, ztieastnil se sportovnich podnik y jako divak a dokonce si vzal tenu, ji g si sam vyvolil.

Syn Nebes tije nyni v palaci Kojimachi-Ku v Tokio, kterYm je zastavena plocha 215 hektaru a jen stal asi 3,968.000 yenii. Vstava denne v 6 hodin. Po spoleene snidani se svou tenou a po vykonani priedepsanStch nabotenskYch obtadil se da do prate as od povinnosti, ktere mu (uklacla "vladnutirisi Japonct, vstane az v 6 hodin weer. Pfed spanim si velmi east() hraje se syYmi detmi — tfemi dcerami a dvema chlapci — nebo se koupe ye vlastaim basenu. Cisat hodne Cte, Nye se zajima o bioIogii a ma tki zvlakni narukvosti: studium talon(' &Aidnosti, jizdu na koni — je sam vYbornk skokan — a golf. Stalo se kdysi, ze se jakYsi americkY gurnalista chtel pfesvedeit o zdatnosti csafove v tomto sportu, ale nebyl s to ziskat informace o jeho vYkonu, nebot' cisalova score jsou udrtovana v tajnosti.

Hirohito je take dobrYm basnikem-amaterem. Ph. dvonnim ceremonielu k Novemu roku (Utakai-Hajime), ktery se odbYva, v polovine ledna• v ptitomnosti cisafe, eisainvny, princti a princezen z cisafske krve a vysokYch hodnostaff), Cte cisai svoje basne a nektere basne svYch poddanYch, ktere smeji bYt pro tuto pkiletitost skladany na tema, jet je vyhlaSeno kolik mesica pfedem ministry cisafskeho domu.

ZnamY zaoceanskY letec Chamberlain se phpravuje k novemu letu pfes ocean. Chce poutiti stratosferickeho letadla, ktere mu umotni let ye vYk pfes 30,000 stop a velkou rychlost.

Let ze Spoj. Statti do Evropy by trval asi sedm hodin. Do Unie se chce vratit ye vYk 54,000 stop.

Ve sti.edu . dne 27. dubna 1938.

Dorostenky na X. sletu.

V ramci vystoupeni dorostu budou konany zavody proste, ve hrach a v plovani. Zavodu mohou se zileastnit pouze dorostenky stark 16 let. Ptiprave k zavodfun venuje se jit nyni lekta pede. Nastup prostnYch zdal se ph velkern pootu cvieenek a zmenach pii cvieeni telko fektelnY. Autorka prostnYch cvideni dorostenek B. Matejovcova a int. ScheMer, ptipravili dorostenkam jednoduchY, rychlY a pfisobivY nastup. Zakladnim Atvarem pro cvideni je etvetice a podle Who byl feSen nistup a odchod dorostenek ze cviei gte. Dorostenky jsou v setadigti ye trech sborech. Prvni sbor tvoti 8 proupo 104 osmistupech, druhy rovnet, tfeti sbor tvoti 8 etyfstupovYch proudii. Prvni sbor postupuje smerem k hlavni tribune pouze asi do poloviny cyidiSte, kde obe jeho poloviny zataei zevnitt, kde Cela ztistanou sat a Cekaji na druhY sbor, kterY postupuje za nim akdy dosahL ne jeho YYSe, vSecky osmistupove proudy vytadeji smerem k elenske tribune a zde se deli na sude a 'idle etvefice. Kdy2 v tomto fitvaru jsou potom dopineny tfetim sborem, postupuji vSecky cvidenky smerem k hlavni tribune, zaujimaji rozstup do hloubky a 16,640 dorostenek zapini cvieiSte. Pfes 30,000 dorostenek je hlakno na slet.

Operaeni sal na sletisti.

0 oktfoyani nahle onemocnelYch cvieencti nebo na,vStevnikil sletu se bude starat velkY Stab samaritanu a lekait. Lekati budou pracovat v 11 velkYch oSetfovnach na sletisti, z nicht tki budou jen pro cvieence a d ye i pro obecenstvo. Ctyti oSettovny budou v rohovYch vstupnich branach, d ye na hlavni tribune. V prvem patfe hlavni tribuny bude velkY operaeni sal pro pfipady, kdy bude tfeba neodkladneho operaeniho zakroku. Slutba bude v aktfovnach celonooni, pro sletove obecenstvo i pro evidence. Pro ostatni obeanstvo bude noeni pohotovostni slutba na pralskem fysikate, ktera jit dnes funguje.

VYstava pamatek stareho Vy gehradu pro navgtevniky sletu.

Pro navStevniky sletu uspotada Komise pro yYzkum VySehradu yYstavu pamatek stareho VySehradu, objevenYch vykopavkami. Ve vykhradskem museu budou instalovany vzacne pamatky z doby pfedhistoricke (portistatky lidu nordicke kultury z 3. tisicileti pied Kristem, jen sidlil na cele ploSe stareho Vykhradu).

Jsou to nadoby utitkove i pohkebni, nastroje rueni, mlYnky a zbrane. Dale pamatky z doby romanske, goticke at pozdne stfedoveke, ziska. ne yYzkumem zakladfl hradu Vratislavova a Karla IV. V dobe sletu budou AirSi yefejnosti piistupny vSechny vySehradske pamatky, zejmena museum v budov y nad Libnknou lapidarium v kosteliku sv. Jana Steti, basilika sv. Vaviince, romanskY most pod 8tulcovou ulici, rotunda sv. Martina a j. V rozpodtu pratske obce bylo pamatovano na dokondeni iiprav romanskeho mostu, zabezpeeeni hlavni apsidy romanske basiliky a,opravy lapidaria v kosteliku sv. Jana Stet, kde budou jeSte do sletu umisteny portaly bY yaleho kostela sv. Petra a Pavia i ostatni architektonicke pamatky ze vSech dob Vykhradu. VSechny tyto prate budou dokoneeny jeSte pted sokolskYm sletem.

Medium.

PfiSel pan Nasavreek k proslulemu mediu, pani Jarabalkove ze 2i2kova, Jeseniova ulice.

Uctive pozdravil, hodne uctive se choval: "Slygel jsem, ze dovedete hYbat stolkem, anit se ho dotknete."

Medium hrde vztYeilo hlavu: "Takovou moci mne poravdu obdatil Pan!" "No, a co kdy ..." tady pan Nasa yrdek upadl trochu do rozpakfi . "kdyt tfeba to neni celY stul, tfeba jen Suple?"

"Nerozumim," odpoyedelo medium. bych potteboval vytahnout Suple, nee° se mne v nem vzpiltilo a ne a ne s tim hnout."

Stanley Baldwin: Odvaha, kazeti a zdatnost jsou goutny zrovna tak pro demokracii jako pro diktaturu.

Ve stredu, dne 27. dubna 1938.

OSVETA. Televise.

G. R. M. Garratt.

TELEVISI panuje vSeobecne nazor, ze je O novSr m objevem, kterY dosud neprodelal sve zadatky, a ie bude trvati je gte hodne dlouho, negli dospeje ke stadiu dokonalosti. Adkoliv je jig nyni v pokrodilem stavu, nebylo o ni pojednavano tak, jak se to deje jig leta na pk. o radiu. Televisni technika jest mnohem slotitej,g i netli technika rozhlasova, adkoliv mezi 0bema je v nekterSrch smerech dosti blizkST vztah.

VSTzkum a vSrvoj v oboru televise kona, se ye znaenem podtu laboratch ji g celY:ch deset let.

Pkesto vgak zavedeni televise ye Vetejnosti pkiglo terrier jako. pkekvapeni.

Jig pied 50 lety se zabSrvali vynalezci my glenkou pkena geti obrazy videnSrch veal elektkinou.

Zadatky nebyly slibne. Nebylo pokrodile techniky, a co hlavniho, ani zatizeni, kterS7m by se obrazy daly pkenageti. Zaklady vgak byly znainy jig roku 1880 a roku 1884 byl dokonce uctelen patent na system, kterY nevy gadoval nic jineho neg pouhe zlep geni Bairdem v r. 1925 a opatteni vhodnSrch zesilovada.

Abychom mohli' porozumeti zakladnim pojmum televise, zminime se kratce o zasadnich rozdilech mezi videnim a slygeni. Je clobte znamo, ze mark se AIN zyukov3mi vinami ve vzduchu. Intensita, techto yin se kidi podle sily vydavaneho zvuku a rychlost jejich kmitu ureuje vYtku tonu. Zvuky, tak jak je sly gi lidske ucho, nesklaciaji se zpravidla jen z jednoho USnu, nYlarg ze slogite smesi toms. Tak na ph. ye vetgim orchestru je i padesat razr4 :ch hudebnich nastroja, z nicht katc1y tvo'fi jine zvukoye viny. Jak tyto viny dopadaji na bubinek v lidskem uchu, tak zase sluchovSr nery vede o torn znravu do mozku, jeho prastfednictvim si uvedomujeme zvlagnosti takto zachyceneho zvuku. SluchovST nery jest jedinYm vodidem, phi sebe vice komplikovanch zyucich.

Zcela jinak je v ga,k tomu phi vnimana obraAbychom si mohli udelati pfedstavu •o postupu phi videni, je tfeba zmniti se o struktuhe nageho oka. 6o6ka v oku promitne pkedmet na velmi citlivS7 povrch sitnice vzadu. Sitnice se sklada z mnoha tisicu velrni citlivSrch jednotek, z nicht katcla je zcela oddelena od ostatrich, a ad ka gcle jde nervove vlo.kno, je g jest dash optickeho nervu, vedouciho do mozku. Kagda jednotka v sitnici je schopna zachytiti nejen intensitu svetla, dopadajiciho na nI z cocky, nflorg i jeho barvu. Z toho vidime, ze oko jest organ mnohem slogitej gi negli ucho. Vgechnv jednotky sitnice zachycuji soudasne, ale phi torn ka gcla oddelene, ve gkere slotite detaily videneho pkedmetu. Na rozdil cd ucha nemisi se tu vgechny podrobnosti videni v jeden jedin impuls. Kdyby tomu tak bylo, videli bychom jen rozmazeny neureity obraz.

Tim, ze ,oko zachycuje ve gkere detaily videneho ptedmetu najedncu, stava se problem televice velmi slo gitjim, nebot' pramern* obraz videneho ptedmetu se sklada asi z pal milionfi slogek. Vysilati soueasne pfil milionu zrakovYch detain. je prakticky neproveditelne, jelikat bychom k ternu potfebovali tent podet vodivSrch drata mezi vysiladkou a pkijimade.

Kdybychom tak chteli udiniti radiem, potkebovali bychom k tomu pal milionu vysiladek stejne tolik pkijimadt! Na gtesti ma oko jegte jednu daleg itou schopnost: podrteti zrakovS7 vjem spatkeneho pkedmetu po dobu asi jedne dtyficetiny vtetiny. Tim bylo mono prakticky uskuteeniti nejen televisi, ale i kino.

Tato neobydejna vlastnost umotriuje phi televisi nejen rozdeliti vysilan3i obraz na veliky podet obvodt, ale zaroveri i vysilati jasnost jednotliveho obr odu s velikou rychlosti kmita a znovu se u prijimade sestavcvati do naletiteho potadku tak, e davaji dojem obrazu, Pro-

TNiit

Stalin& II

vadime-li toto rozdelovam a sestavovani takocovati. Take kamer y a kontrolni aparat je nutvou rychlost, ze celST videni obraz jest pozorono miti v nejvetg i blizkosti. Kontrolni aparat van asi padesatkrate za vtef'inu, tu se narn jevi je velmi slotitS7 a jsou v nem oscillatory, pulsov ,oku ztetelnSr obaz, ani pozorujeme nejake y e generatory, zesilovade, korigujici aparaty, kmitani. monitory a j., ktere musi byti umisteny ye vzdaDeleni obrazu jest provadeno tak, ze je rozlenosti nekolika Indio desitek metru od vlastni delen na znadnST podet horizontalnich dilu — kamery. Z toho davodu bylo nutrio zkonstruoanglicka. teievisijna vysiladka B. B. C. deli obraz vati jakesi podobne svSrm vybavenim studiu v na 405 dila ei kedka — a vysilaci aparat jest Alexandra Palace. zakizen tak, aby zachycoval zmenu svetelne- ° Je-li televisni kabel poblit, stadi televisni kaho efektu u katcleho nasledujiciho dilu a vymera a viiz s kontrolnimi aparaty. V opaenem silal jej s dostatednou intensitou. Proces deleptipade je theba zafaditi nizkofrekventni rani jest mogno dobke phirovnati ke etediove vysiladky. Tato vysiladka pracuje ph poni jedne stranky v knize. Oko nema ge vnimati nekud rychlej gim kmitu neg li vlastni vysiiadka, obsa.h cele stranky jen jedinSim pohledem. aby se tak pkede gel rug ivt vliv z okoli kamery.

Zrovna tak nerna ge ani televisni vysiladka vyKrome vysiladky je potheba je gte tretiho vozu slati kagcIST detail nejake sceny naraz. Phi dtes generatorem, neni-li matno brati proud ze ni spodine oko na katclem jednotlivem pismesite. nu, pokraduje takto od slova ke slovu, od jednoho kadku ke druhemu a't na konec stranky.

900 KubiekSrch metro drivi z jednoho stromu.

Teprve potom si vS7znam textu uvedomujePri vichtici v srpmu minuleho roku byl vyme. Stejne' je tomu u televise, kde ka gelS7 jedvracen v Kalifornii v narodnim parku seouonotliq detail ptedmetu je vysilan, zvlatte. Jejovem jeden z velikYch mamutich stromu. NedinSr rozdil je ten, se ku ptedteni dtykicetitadbyl to nejvetg i velikan; tim je strom, nazvakove stranky pottebujerne asi dve az thi minuIV general Sherman. Pad1S7 velika.n byl start' ty, kdetto u televise musi obraz rozdeler4 na 1500 at 1800 let, general Sherman je dvakrat 405 kadku projiti ,od shora az dolu za padesatitak stall. Strom padl proto, ponevadti pogarem nu vtetiny. byly na jedne strane kdysi znideny jell° koheDeleni a sestavovani videne sceny u pkijimany. Kmen byl vysokS7 65 m, ye vSrgi 1.5m od zede jest vgak jen jedna Cast problemu televise. me mel i s karou pram& 5.4 m. Kokeny mamuDalgim problemem jest vzajemna harmonie tich stromu rostou vet g inou nehluboko phi pomezi vysiladem a pkijimadem. Ma-li bS7ti razne vrchu, asi jako u na geho smrku. Arnerickji densvetlo na pavodni scene pkesne reprodukovadrolog prof. McDougal zmekil padlS r strom a adno, mush se kaidSr jednotlivST dil 'no, pkijimadi hadl hmotu kokenti na 110 kubickSrch metro, shodovati s dilem na vysilaece. dtevni hmotu kmenu a vetvi na 900 kuhickSrch Jednim z tkola zatizeni televisniho ptijimametra. Koheny tedy tvohi asi osminu hmoty ciho aparatu jest pkimeti paprsek elektrona, kmenu a vetvi. Pro druh Sequoia sempervivens aby se ubiral jak horizontalne, tak i verticalstanovil tento pomer na desetinu. Vahu kmene po flucrescentni stelae synchronicky s pane s korunou cdhaduje McDougal asi na 750.prskem emitronu. Podle toho, jak jsou signaly 000kg, kdetto vaha nadzemni dasti nejvetgiho vysilany, jest katcle misto na stelae katodove tiliciho mamutiho stromu (general Sherman) trubice jasne neb tmave, tak jako je tomu u je asi 2,750.000 kg. Za eel* svaj tivot produkoobrazu prave vysilaneho. val padl mamuti strom asi 5 milionn kg derPtijimade s katodovou trubici phi prodejni stye vahy. cene od 50 do 80 liber, pkedvacleji obraz asi 10 palca dloulaST a 8 palca. girokST. Adkoliv se tato ZTRACENE KONTINENTY. velikost zda na pohled mala, sta.& k ptedvadeDnes ua je dokazano, ae obrovske rozlohy sveni doma, Je site mogno ptedvadeti na vet gi plotadila b3"Tvaly &lye mokskSrm dnena. Na Sahare, ge, ale horgi se tim jasnost obrazku. Poptavka v Severni Americe, ba i na vysokSrch horach po vetg ich obrazech jest velmi Gila, a proto jsou byly ,objeveny zkameneliny mokskSrch Zivaistale konany pokusy, jak toho co nejlepe docichu. A naopak nekdej gi svetadily zmizely phi liti bez vetch ztraty jasnosti. nejakem mocnern phesunu zemske kfiry pod Potig , s kterou se setkavame phi opatkovani mohem. katodove trubice s vetti zadni stenou, zale gi v male odoinosti proti obrovskemu tlaku vzduTakovou zemi je Atlantis, o ktere se v pochu, jen pasobi na jeji vzduchoprazdnY vnisledni dobe opet dasteji mluvi. Existovala kdytkek. Ph tom jest jeji tvar dosti nevhodnS r k si na miste, kde se dnes rozleva Atlanticky ocean. Ale neni to jen Atlantis, ktera byla ponadpramernemu zvet g eni, ma-li bSrti trubice dostatedne odolna. Urditeho zlep geni lze docilihtbena pod vinami mote. PodolarV osud potkal ti metodou, phi nit se obraz nejprve promita i line ptedveke kontinenty. Podle nazoru badatela je druha takova pevnina v Indickem , oy e velmi male trubice o prilmeru steny etyt, neb p'eti palcu. 6oacou jest tento ostr 7 obrazek cednu. Jmenuje se Lemurie a byla pravdepopromitan na platno, na net se divame. NevS7dobne spojena s Afrikou, emu nasvedeuje hodou tohoto systemu bylo pomerne kratke trmnoho znamek. vani sten, naklad na projekoni dodku a znadne Take TichST ocean ma sve tajemstvi: bAjnou pevninu Mui. Mnoho indianskSich legend luluzvetg eni projekdniho televisniho aparatu. Pracuje se take na torn, aby pkijimade s katodovou vi o tomto velkem zmizelem svete. Le nejsou trubici byly nahrazeny jir4rni, podle optickobez padkladu, o torn sveclei zajimavS 7 ostrov Vemechanicke metody. S temi se daji ptedvadelkono6ni: Na tomto malem ostra yku uprestred ti velke obrazy jako na pkiklad v king, ale poTicheho ocednu, zrovna na mistech, kde kdysi existovala pevnina Mui, byly nalezeny obrovtite, ktere je je gte tteba ptekonati, jsou dosti znadne. Phi televisnim pkijimani doma narateske monolity, stopy pradd yne kulutry skoro evropske vase. ji tyto systemy na poti g e jednak s cenou, jet je znadna, dale s nepohodlnS7 m tvarem a velikoVge nasvedeuje tomu, ze v pradavi4ch dosti proti pohodlnej g imu katodovemu systemu. bach se z nekoneenSich vodnich prostor zvedaPro ptedvadena v kine jest ov gem system kaly pevniny, na nicht kvetly primitivni formy todovY nepou gitelnS7 . Program televisniho vysitivadigneho a rostlinneho givota. Magna, ze lani pro domov, tak jak jej nyni vysila. LondSrn, prvni Tide vzegli na nekterem z techto zmizese sotva hodi pro ptedvadeni v kinech. Jsou silSich kontinenta. te udalosti populamiho razu, jako sportovni utkani, dostihy, rychlostni zavody, slavnostni Sokolovna vracena sokoltim. pravocly atd., cia, se v g ak tetko f'ici, zda by jich Jedina sokolovna ye Vidni v X. okrese, ktera, bylo dasti na ptilakani dostateeneho poatu byla v prvnich dnech po statnini phevratu v aby se vypiatilo nakladne zakizeni.

Rakousku zabrana stranickSuni forrnacemi pro Kladeni zvlag tniho kabelu jest velmi nakladfidely strany, byla lidera oficielne °pet vracena ne, take se da provesti jen tam kde se bude svemu pavodnimu adelu. Stale se tak na phimoth east() poutivati. V LandSrne byla ji g polomy zakrok gupniho vadce Buerckela. Zvlagtni komise zji gt'ovala gkody, ktere byly za dobu zag ena dosti husta sit' pod mnotstvim vSrznaebrani zgasobeny a gkody tyto budou jednot6 n3"Tch ulic a bylo pamatovano na nejyYznadnejgi Sokol Vidal X, nahreer7 mista, kde by se mohly televisni zpravy zachy

Strana

V2STNIS

Ve Francii to zailo Texasu to skonello.

Napsal 0. B. Pokorny.

Kdyt pan Walton vygel z hotelu, aby se podival, zda jeho automcbil ptijel, a maje i v myslu trochu se projiti v stinnYch stromotadich se dvou stran rozlotitY hotel "Diaz" obmykajici, nenadal se, jake pfekvapeni nan eeka. Auto jeho prase pfijitclelo, ale bez Havlika.

Pouze Joel pfijel sam. S neobvyklou u jeho plemene hbitosti vyskoeil z povozu a velice vzrugen oznamoval: "Massa Walton . . . my jsme byli ptepadeni! MladY mister je prye . . . mistr Hawlick . . . odvleeen . .! Mexikani banditi . .

Uiaslemu a ohromenemu panu Waltonovi vyletelo z fist slftvko: "Pgakrev"! men "test chlap* vyskotilo z trucku . flinty, pistole . . ."

"A ... ubliteno mlademu muti nebylo?"

"Ne, pane Waltone, pokud vim . . ."

Pan Walton uznal, ze neni vhodne na chodniku vyvolavati pozornost a proto gpegne vzal gofera dovnitt hotelu, do sveho pokoje, jejt si byl pied nekolka minutami pronajal, hodlaje v Monterey neureitou dobu pobYti v dusledku noveho obchodniho podnikani. V zati gi pokoje si dal od Joela vgechno vypovecleti. kratce podano, uddlo se toto, Kdyt byl automobil spraven a -oni dva, 'g ofer s Havlikem v testa pokraeovali a ujeli asi tti mile, malt' kousek pied nimi, s pfieni testy lesem hougtiny a kaktu kryte, vyrazil nblcladni automobil podobnY nag im armadnm vozidhlm toho druhu a pojednou na silnici pied nimi zastavil. Vypadalo to, jakoby tidiC jeho natiodon byl "zabil" motor, nebot' slezl s vozu a horlive toeil spou gteci klikou. Ale byla to pouha lest', jak se brzy ukazalo. Ponevadt vuz naptie uvazlY zatarasoval cestu, musili i oni zastaviti, aby vyekali, a2 tidie stroj spusti a cestu uvolni. V tu chvili vgak vyekoeilo s vozu Best ozbrojeriY.ch chlapt, uvnitt ukrytYch, obklopili velke auto a Havlik musel chte nechte s nimi .. .

Jeho, Joela, si ptilig nevgimali. Truck se zajat-Yrn Havlikem a jeho stratci odjel boeni cestou, mezi ktovisky a kakty se kroutici.

'Pane Waltone, jedno mi vrte, moji prazdnou hlavou . . ." ptipojoval Cerny gofer. "Pied tim — nekolik tisic krokii od mista ptepadu nejakY honec poblit silnice, kdyt jsme jeli mimo nej, vypalil rychle za sebou dy e ohromne rany z firenice kamsi do ktovi. Kdotvi, tak si ja, myslim, nebylo-li to umluvene znameni Cihajicimu trucku?" Pan Walton se opravdu podivil eeferovu vyslovenemu dokladu detektivskeho ostrovtipu. Oveem, bylo to motne . . V tom nahle sebou Joel trhnul, ze div neptekotil na podlahu vedle stojici tidli, a vyrazil: "Oh, my gooclnes . . . pane Waltone . . . vtdyt' oni mi (Tali psani! Ja osel, ja osel . . .

"Psani?" zvolal pan Walton.

"Ano ano, psani . . . V autu je — na sedadle! Ja zapometlivY bloud jeden . . ." Joel pospigil ven a ye chvilce ptinesl °haiku ze silneho hnecieho papiru, na ktere byla strojem napsan a adresa: "TXB-W Oil Co., San Antonio, Texas" V °bake byl fizkY proutek papiru s nekolika fadky — v anglietine — rovnet na stroji psa,nYmi, tohoto zneni: "Zastupce va gi spoleCnosti jest v naeem zajeti. Ladame vYkupne v obnosu dvacet tisic dolart, do deseti dnu. tastka v mexickYch papirovYch penezich bud' poslana expresem do stanice Viglio Tuba, pod znadkou "Rodriguenda" . . . Osoba, jet bude akolem vyzvednuti penez povetena, neni zasvecena do tohoto — a my varujeme co nejcliirazneji, aby ji pti torn nebyly eineny nijake nastrahy . . .

Sdruteni SpravedlivYch." Sdruieni mexiskYch SpravedlivYch! Jak omyl jsi provedlo!

Ze byl pan Walton mutem rozvahy a Cinu, o torn nebylo tadne pochybnosti. Jeho domnenka byla, tie linos jest praci pfislugniku nejake politicks skupiny, chtejici takto ziskati

penez pro fond k popoiceni svYch kdovl jakych tamer* a cila. V ptipade takovem nebylo by zle s Havlikem nakladano. Rovnet mohlo se 0dekavati, ze jakmile imosci svflj omyl seznaji, zajatce propusti. Jsou-li v gak jimaei tlupa sprostYch bandit*, tfeba pod vficicovstvim darebaka z "vyggi tfidy", jak dopis na stroji napsany .nasvedeoval, bude situace zauzlenejgi.

Rozhodne kdyt to bude muset bYt — spoleenost vYkupne zaplati. Netli se v gak dvacet tisicovek sloti — cid-1i se v zajmu zajatce neco cleat — udela se to! Jak se chaska dovedela, ze on cestuje do Monterey, tim si pan Walton hlavu nelamal. Takova vac jest dosti vysvetlitelna. K demu jsou telefon, telegraf . . . . V San Antoniu je Mexican* mnoho a tfeba tam je nejaky spojenec *nose*, jejich vyzveclaezpravodaj.

Pan Walton' neprodlene odebral se k zastupci americkeho konsula, jimt byl v to dobe v Monterey pan Marcus Vernon, aby mu ptipad oznamil a poradil se s nim, jake stanovisko ye veci zaujmout. Pan Vernon sam vyslovil nahled, ze pachateli jsou nejaci "revolucionati" a radii, aby se nekolik dni vyekalo. Snad mlacleho mute propusti, az shledaji, maji nepraveho.

Nestane-li se tak, pak ov gem nezbyde netli pan Vernon ueinil vYznamne gesto svoji pravici — ttenim palce o koneCky prstu, jako by odpoeival penize. "Jineho by asi nezbYvalo, pane Waltone, nebot' Mu, jsme v Mexiku . . .

Vite, jak jsme kdysi my Ameridane tady chytali Pancho Villu!"

VI. — "Pani generalova".

Rano tketiho dne po osudne udalosti, prave kdyt pan Walton byl hotov s oblekanim se, 0znamil mu hotelovy sluha, le se po nem shani nejakY cizinec. Vytizuje je gte v Monterey nektere veci souvisici s koupi olejnich drlav od Mexieant, jakot i rtznY "business" pro svoji spoleenost, oeekaval pan Walton, ze easnym tim navg tevnikem je nekdo z obchodnich s nimi byl ye styku. tivY, zdraA kdo to byl? Daniel Havlik vY — veselY1 "Halo, Mr. Walton! Ptiel jsem si pro svoji fordku a throven se s vami rozloueiti, nein vyhleclam v tomto bohabojnem masts sveho strYce. Zda se mi, ze jsem y am netekl, nae jsem do Mexika ptijel? Navg tivit sveho strYce!" "I tisic beeek oleje!" vyjel pan Walton. "Halo, hal,6! At' mne meteor! Jste vy dertfry chlapik . . . ohnivec . . ." vital American Havlika. "Nic y am neudelali . . . ?"

"Jak vidite . . . neudelali."

Pti snida•i, na kterou pan Walton Havlika pozval a jit dal pfinesti do sveho pokoje — i s pfidavicem "svlatIcy jazyka" v podobe lahve g ampariskeho vinka — vypovedel Havlik v ge o prolitem dobrodrutstvi: "Kdyt mne z vagi "vyzvedli", ujeli jsme kousek na nakladnim autu," vypravoval, "ale dal gi cestu jsme konali korimo. Lesem, hou gtinami, pfes mytiny, krajem vg elijakYm, s palou misty plnou strdi a vYmolt. Na nejakou haciendu jsme jeli. Mohlo to bYt od mista pfepadu patnact, snad •osmnact mil. Svitlo mi hned, prof jsem asi byl zajat, ale s chlapy nebvla tadne, tee, abych jim byl vysvetlil, ze se pfehmatli , ze nejsem tim za, koho mne maji anglicky nerozumeli. A ostatne, sotva by to bylo co prospelo, myslim. . jsem zabavne jizdy tak prave po krk, kdyt jsme se koneene dostali do volne krajiny, kde to potom jiz dlouho netrvalo. Projedge kousek mirnYm dolikem, jeho stfedem tekl malt' potfleek s kfi gt'alove eistou vodou, zaboeili jsme nahoru na strain, kde na rovince, s ladne upravenYm okolim a hojne stromovim obklopen stal peknY dam, jednopatrovy, s plochou stfechou, , ozdobenY uprostfed kopuli a po stranach miniaturnimi veliekami. Za domem bylo videti polnosti a pastviny, tahnouci do znaene dalky k zapadu, kde slunce jit se praye v to chvili •chystalo sklouznouti za obzor. Tolik jsem pozdeji zvedel, ze misto ono naletelo vdove po nejakem "revoluenim" gleneralovi, kterY byl kdysi kdesi ye valeone pace zabit, a dun bYval jakYmsi jeho "loveckYm za,mkern", nebot' tu abydejne travival jistou lhau v zimnim obdobi za fteelem loveckeho sportu.

Ve stfedu, due 27. dubna 1938.

Jinak tu bydlil spravce haciendy se svou nou.

V tomto dome jsem byl drtan dve noel a den.

Uvelebili mne do jednoho z rotnich pokojfi, kterY byl elegantne jako i velmi pohodlne vyhaven — mel d y e okna, na kate strane jedno, obe giroka a vysoke. at po samou podlahu dosahujici a opattena sit'ovim ze silneho telezneho dratu, ornamentne pletenYch ok.

Chlapik jako hora mne ptines1 veeeti. Byl to spravce farmy. lYnuvil obstojne anglicky — mnoho feei vg ak nenadelal. Potvrdil moji domnenku ohledne meho fmosu. Chachacha . . ja platit vYkupne! Vysvetlil jsem mu durazne omyl, avg ak nepoznal jsem na nem, ze by tim byl nejak pfekvapen. Pokreil pouze rameny a tekl: 'To je veci na gi generalove." bruhY den jsem dostal nav g tevu. Mina.

"Nag e generalova" . . . Rortomile, Mexieanka — nemlada, nestard. Ovladala anglieinu — studovala na kteresi na gi universite. pry "Muj spravce mi poslal podivnou zpravu," "Je-li pravdou, co jste mu udal, budete beze vgeho propu gten. Nag spolek pottebuje mnoho penez, aby mohi piniti tkol pro dobro a blaho nag i zeme a jejiho lidu — a protote mnozi z Ameridanil rfiznYm zpusobem tyji a bohatnou z nos — z na g ich zdrojii — jest jen spravedlive, kdyt chceme od nich z toho neco zpet. Na forme pfi torn nezaleti tu plati zasada: *eel sveti prosttedky. . . Rozhodne vg ak nechceme obtetovati nikoho, kdo neni z kakty nageho vYberu . . . a vy pry takovY nejste! 0 tom si pohove■fime . . . Omyly se piihezeji." Ptesvedeil jsem fe g nou pani generaloy ou a dnes pied ranem byl jsem autem odvezen z haciendy a dovezen at sem k hotelu "Diaz". That's all."

"That's all . . . to je v g ecko! Bylo toho dost, pfiteli. Zatracend zku g enost to byla . . ano!" pokyVoval hlavot pan *Walton, kdyl Havlik skoneil. "Bohudik, gt'astne to dopadlo . . . Na radu konsulova zastupce pana Vernona byl jsem odhodlan vyekati nejakY den, neeli vas dame hledati anebo slotime ladane vYkupne. Byli jsme ,oba, Mr. Vernon i ja to domnenky, ze se tu nejedna o obyeejne bandity a ze budete propu gten, jakmile finosel vagi se o omylu pouei. Podle toho, ze dopis o vYkupne byl psan v anglietine. jsme vedeli, ze se s nimi muleme dorozumeti, at' si jit tee jejich ovladate nebo ne."

Vypili po sklenci napoje, kterY po celem svete ma tak lahodnY zvuk, naeet pan Walton rozhovotil se dale: "Kdyby nebylo vas, ptiteli, a vagi fordky. byl bych ja v mod toho jejich zatroleneho "Sdruteni Spravedlivych" a dvacet tisicovek b y bylo v ,pekle. A kdyby nebylo vas, samortejme, ze take ani bych nebyl mohl splniti svoje dtletite poslani, ktere bylo fispegne a spoleenosti nagi velikY prospech pfineslo.

Jsem tedy sam za sebe tak i za svoji spoleenost vaelm velkYm dlu2nikem. Tech dvacet tisic do'art by melo byt vaeich, protite jinak bychom je stejne bYvali museli dot — k tomu jeete zachranil jste nom neco vet:slho, ne2li eo dastka „ to znaei!"

Havlikem to trocriu Akublo. Pomyslel si new o "bile vrane", kdy't pan Walton ye sve veci prohlasil: "Tech dvacet tisic dolor* by melo bYti vagich . . ."

Skoneilo to tak, ze jeden druhemu zdvotile dekovali . . za pomoc. obetavost, glechetnost, velkomysthost, dobrou van a pti rozchodu navzajem si pfali: Havlik panu Waltonovi gt'astnY navrat z Mexika a tento jemu St'astnY pobyt v-Mexiku. Krome ujigteni trvaleho vdelcu a uptimneho pfatelstvi na jake motno vtdy spalehati, °dna:gel si Daniel Havlik od pana Waltoba i slib, kterYt s radosti a bet rozpak* ptijal — riabidku frfadu dozorce-strojnika u TXBW spoleenosti v nektere z jejich dvou rafineriich dbma v Texasu.

(Poluadovani).

Sedeli spolu dva ye vlaku.

Povida ten jeden: "Promiiite, kam mete jet, pane?"

"Zajima vas to?"

"Ani ne. Chci vas ale potadat o cigarett a obyeejne takhle navazuji rozhovor."

Ve sti'edu, dne 27. dubna 1933.

E SNAZE zajistiti v Rusku velikou trodu Stalin vydal rozkaz, jiinse zakazuje oeista mezi ruskkmi roiniky. Rolnici Sovett zdrahali vzdati se vlastnictvi k pude, kterou men v majetku, dle programu ptivesti zemedelstvi pod kontrolu vlady. Ve svem odporu odepteli pestovat vice plodin neg -mohli sami spottebovati pro sve rodiny a proto byli zemedelskymi atady odstrariovani a ptideleni na farmy kolektivni, na nich je ptitomne umisteno 93 procent venkovana. Zemedelske iitady east° pro malicherne p •iainy vypuzovali "mutiky" z jejich majetku a tomuto glendrianu bylo naptigte StalinovYm rozkazern udineno konec. LetoSni jarni osev je 13,000,000 akrt men gi proti osevu loriskemu a k povzbuzeni ptieinlivosti rolnidruhk rozkaz stanovi, aby 60 procent eisteho pkijmu z farem bylo rozdeleno mezi rolniky.

•

Die zpravy z Prahy ptitti schtze statnika Male dohody se planuje koncem t. mesice.

Ptedmetem jednani bude otazka pomert state Male dohody k Mad'arsku.

•

•

Senatni vkbor pro nezamestnanost podal zpravu, die ni g 14 procent obyvatelstva Unie, eili kolem 18,000,000 dostava federalni podporu v nejakem zpasobu nasledkem deprese. NezamestnanYch je ptitomne na 12,000,000 osob.

• • Pinehurst, N. C., 23. dubna. — Karel Ko geluh z Prahy, americkk "open" champion v tennisu, podili se na hrach mezi tennisovkmi hraseveru a jihu, ktere zde zapodadi ly v pandeli. Vincent Richards a George Lott vedou americke hrade v hrach, ktere jsou jen pro profesionalni hrade tennisu.

• • Londknska zprava sdeluje, ze britska vlada delic velke pievaze nernecke a italske letecke moci, obratila se do Kanady a SpojenYch Statit ve snaze vyrovnati naskok, ktere maji vtici ni fagisticke staty. Do Ameriky vyjela dne 20. dubna komise s podsekretatem aviatiky Earlem Wintertonem v eele, ktera, ma projednati nakup 500 valeenkch letouna. V Americe ma bkti zakoupeno bombometnkch letourra v cede 25 miliona dolart. Aby se obe gel neutralni zakon, ma bYti ye Windsor v Kanade postavena obrovska tovarna na letouny. Amer tovarny v Kanade by rovne g zasobovaly Brity novYmi letouny. V zasvecenkch kruzich se miuvi o mog anglo-americke aliance, ktera by byla-nosti skuteenou protivahou osy Z Berlina se oznamuje, ze tamnej gi americky vyslanee Hugh R. Wilson prohlasil, ze nikdo se nesmi domnivati, ze je tak jiste, ze Amerika nezasahne do prigti svetove valky.

• Vargava, 23. dubna. — Denni tisk v Berline s ironii pige o bkvale rakousko-uherske cisatovne Zite, ktera pry byla pozvana se svkm synem arcivevodou Ottou do Spoj. State, aby tam ptednesla serii referatt o skuteenem postaveni Rakouska. Jeji syn Otto je napadnikem na ra,kouskY tram ale nazisticka, vlada po zaboru Rakouska vydala na dello zatykae a vdera rozhodla, aby habsburske statky v Rakousku byly v pondeli. Vincent Richards a George Lott drgela pry toto pozvani z Ameriky ze soukromYch kruha, ktere se zajimaji o nynej gi situaci v Rakousku po ptipojeni k Nemecku. Bylo pry ji oznameno, ze obyvatelstvo Spoj. State je pkijme p •atelsky. Berlinskk tisk vyslovuje podezteni, ze tento zajem o habsburskou rodinu jest asi given v tadach americkkch tide.

• Depege z Buenos Aires v Argentine scleluje, ze letogni aroda kukutice bude asi o polovinu mengi neg v loni a to asi 177,155,000 bu gla. Bylo by to o 47 procent pod pramerem petileteho obdobi, jeg skoneilo roku 1936 A zaroveri by to take byla nejmengi aroda od roku 1923, kdy se kukutice sklidilo jenom 176,130,000 bu glii. Argentiska kukutice pro kvetnovou dodavku byla v Liverpool, Anglie, prodavana ye dtvrtek 14. dubna za 80 3/4 centu bugl s dodavkou do anglickeho ptistavu. Nova sklizeri argentinska konkuruje s kukuiici ze Spoj. State, nad kterou bude asi miti premii, jegto prk se lope hodi pro evropskou pottebu.

VESTNIK

Co noveho.

Minulk etvrtek bylo oznameno, ze mistopresident Garner zakoupil rend o 23,436 akrech v severni easti Webb okresu v Texasu, asi 100 mil jihovYchodne od Uvalde, nynej giho sveho domova. Nebylo udano, jakou cenu za tuto velkou rend zaplatil. Garner oznamil, ze svoje mimokongresni prazdniny ztravi v Uvalde, jako obyeejne.

• Japonska vlada ptedala americkemu velevyslanci v Tokio — J. Greweovi eek na obnos $2,214,007 co ocigkodne za znieeni delovice Panay, jeng, byla rozbita japonskYmi letci ye vodach teky Jangtze dne 12. prosince 1937.

•

Videriskk dr. Lilienfield obdr gel patent na vynalez, pomoci neho g je mono ptipraviti vino, kotalku a jine alkoholicke napoje, je g po part nemaji gadnYch opojnkch freinkir. Napoje ph tom twine podrgi svoji chut', vani i alkoholickk obsah.

• • Letogni velikonoeni svatky se v eskoslovensku nevydatily. Padal snih a byla zima a vtechny povetrnostni p •edpovedi, ktere p •edpovidaly hezke podasi, se razem ptevratily nasledkem nenadale povetrnostni poruchy. Na, mnohYch mistech panovaly prudke snehove vanice a teplota klesla na horach, az na 13 stupria Celsia nad nulou. Neptiznive pooasi odradilo mnoho turista od vkleta do hor.

• Vzdor tomu, ze clo na mouku obnati 50 centu ze sudu, americke mlkny posilaji svou mouku do Kanady v mnogstvi znaene vet gim neg za normalnich pomera. V poslednich sedmi mesicich, koneicich 28. imora t. roku, vYvoz mouky ze Spoj. Statt einil 41,947 sudu. Zvk genk vkvoz do Kanady ptieita, se mentim zasobam, ptivodenkrn slabgi arodou roku minuleho.

•

•

Praha, 21. dubna. Vetgina nemeckkch dastojnike na seznamu pensista, kteti giji v cizine nebo slougi v cizich armadach, byla pa yolana domu, jak dnes oznamuje pra gskk poledni list ve zprave z Berlina. Casopis udava, ze nedostatek dastojnika nove nemecke armady je ptieinou tohoto rozkazu. Pravi se, ze 3,000 dastojnika vratilo se z Jinni Ameriky a nekolik set z bYvalkch nemeckkch kolonii v Africe.

• Rio de Janeiro, 23. dubna. — Brasilskk president Getulio Vargas lidera vydal dekret, kterkm se zakazuji v gechna, vetejna, shromagdeni a demonstrate, jako i v gechna politicks nost, majici raz cizozemskk. Zaroveri vgechno gkolstvi v cele Brasilii bylo dano pod vladni kontrolu. Krome cizojazyeneho gkolstvi take vgechny cizojazyene ea.sopisy i jakakoliv akce propagaeni podlehaji novemu natizeni. Ugiva,ni odznakti raznYch stran jako i stejnokroje se zakazuje. Ma se tim ztlumiti nazistickk ruch v Brasilii.

• • Dle kratkovinneho rozhlasu z C' eskoslovenska byly letos po cele republice konany slavnosti velikonoeniho miru Oes. eerveneho ktige, ktere se konaly pod heslem "Pravda vitezi".

Slavnostni projev ueinil sam president dr. Benet, eimg slavnost nabyla nebYvaleho vkznamu. President Os'. republiky pravil: "Nezaviram odi pied vag nosti situace. Nati povinnosti je take tici, ze jsme na v ge ptipraveni. Hledame a ptejeme si opravdove a trvale dohody se vgemi sousedy. Vetime v dohodu mezi nami a Nemeckem v duchu mirovkch projevu udinenkch odpovednkrni einiteli. Odmitame se ireastnit ideologickYch front a odmitame ten rozhodnuti, aby nas kdokoliv do takovYch front zatazovai.

Zachovejme klid. Na ge obtige nejsou za dne g neobvyklkm, nkbrg jsou-nichpomertin m soueasti a nasledkem dne gniho vkvoje politiekeho v Evrope." Ve gkerk tisk Cs. republiky zdttrazriuje rozhodna a veg kerou pochybnost vyludujici slova presidentova o mezinarodni situaci. Velikou pozornost vyvoIal velikonneni projev presidenta Bene ge v LondYne a Pati gi — ukazuje pry dobrou vali 6eskoslovenska dohodnouti se.

Strana 11 Patig, 23. dubna. Francouzska vlada dries zahajila deportaci ne gadoucich cizincu, OinaZ ma byti vykotenena Spiona g. Byl vydan rozkaz, dle nehot 220 cizinca musi opustiti Francii bezprostkedne a narodni i mistni policie obdrZela rozkaz, aby provedla dakladne eisteni po cele zemi. Policie odeptela uve •ejniti seznam a ndrodnost vypovezenkch osob, tekla vtak, Ze by tito lide byli ne gadoucimi ye vtech zemich. ftimske depe ge z aterka min. tkcine sciebly, ze Italie cini dotazy u Jugoslavie, byla-li by 6chotna vstoupiti do vojenske aliance pro ochranu spoleenkch zajma na Adriatickem Pravi se, ze tim by riebyly doteeny piltonme italsko-nemecke dohody, ale jde to 'piece o opatrnostni krok proti nemeckemu pokusu o ziskani ptistupu k Adriatickemu LondYnskk "Daily Telegraph" pige, ze podle jeho odhadu jsou tti veci, ye kterYch Oeskoslovensko v jednani s nemeckymi obeany nikdy neustoupi. Jsou to • 1 Zahraniani politika nesmi bkti menena, 2. Nemci nedostanou trzen-ini samospravu, 3. Henleinova strana musi bYti naprosto loyalni k eeskemu statu se zavazkem, ge jednou pro vgdy zanecha propagancly proti statu.

V Praze dlel zastupce firmy p. Richard Wright, aby ziskal vlastnim zakrokem dalgi material pro americkou publicitni kampari; v flainne spolupraci s ministerstvem obchodu natoeil mezi jinkmi take krat gi film s presidentem republiky, kterk pronesl do filmu v krasne hradeanske scenerii projev o 6eskoslovensku, jeho cizineckkch zajimavostech vabec a jelio letognim sokolskern sletu zviatte. Tento film bude v ramci es. propag. kampane cestovniho ruchu vysilan zvlatte prosttednictvim firem Pattie, Metro-Goldwyn-Mayer, March of Time a jinkch a bude shlecinut aspori 60 miliony fAtevniky biografa ye Spoj. Statech.

Polske listy oznamuji, ze Litva zapodala s pravou velkeho ptistavu ve Sven .* vzdalene asi 30 km na sever od Klajpedy. Tento novV ptistav bude vybudovan a zatizen po vzoru gdyriskeho ptistavu a budou v nem moci phstavati nejvetti lodi. Zeleznieni trat' spojujici Sventu a 8iauliai bude znovurtizena. Projektuje se rovneg opevneni noveho ptistavu. — Neni-li to vgechno ovgern jen zbogne ptani poiskS7ch lista. * * LondYn, 20. dubna. Jistou sensaci zpasobila prave vygla kniha lorda Londonberryho "Ourselves and Germany" (My a Nemecko), ye ktere bYvalk ministr letectvi a znamk ptitel vadat nynejSiho Nemecka zdarazriuje rozdil mezi Rakouskem a Ceskoslovenskem a konei svou knihu poznamkou, ze adkoliv by nebylo mono ptistoupiti k mezinarodni akci proti Hitlerove politice v Rakousku, naprosto rozdilna, situace by nastala, kdyby nemecka rozpinava politika zagla ag k natilnemu ziskani 6eskoslovenska.

Londonderryho kniha varuje nejen Angiii, ale i Nemecko pied dalgi nemeckou rozpinavosti ye stkedni Evrope.

• • Koncem btezna zjistily hvezdarny na Slum." nekolik novkch skvrn obrovskkch rozmera. jejich nastup byl easteene ptedem vypoeten. Podle udaju hvezdaren jde o d ye velke skupiny skvrn, z nich jedna zaujima, plochu o velikosti gestnacti zemskYch povrcha a druha je o prostote dvaceti povrcha na gi zemekoule. Rowne prostor mezi obema skvrnami o prameru 200 tisic kilometre, je poset men gimi skvrnami. Za.pa,dniho okraje sluneeniho dosahlk skvrny 3. dubna a zmizely, za to se v gak na vkchodnim okraji objevuji nove, nemene velke a v techto dnech projdou sluneenim st •edem. Podstata techto sluneenich skvrn zajima, ji g leta vedu. avgak k jednotnemu nazoru na ne se dosud nedospelo. Sluneeni skvrny jsou soube gne s 'nagnetickmi a elektrickkmi zjevy a maji rozhodu.jici vliv na utvateni podasi. Proto ge se jich prichod node, dosud bezpeene posoudit, nedd se z nich ani usuzovat na lep gi nebo horgi povetrnost.

Strana

efedni Organ Sloyanske Podporuifel Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A elation of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA MOIJOKA—BDITOB Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO ., West, Texas Pkedplaine $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Ofacloyny, Fayetteville, Texas.

Veskere dopisy, pfedplatne, oznamky, bud'tei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Neni na svete tadne pfieiny, prod by nage ditIty a deti nagich deti nemely patfiti do DUskeho Oddeleni S. P. J. S. T. Nage deti a nage mladet -- to je zaklad budouenosti nageho Bratrstva a tam musime vgeehny nage snahy obratiti Ziskivejte deti! Dokaime, ze skutedne elicerne, aby S. P. J. S. T. dostla a prospivala v kaidern ohledu.

Icon ference slovenskYch bratrskYN jednot konana bude v Pittsburghu, Pa. ye dnech 28. a 29. dubna. Podle usneseni washingtonske konference mela se dal gi konference konati hned minuly rok, net pro nepfiznive pomery a dalgi p •ieiny byla odlotena. Odelsavalo se, ze nektere narodni 'Cedes°, jako Slovenska Liga nebo SdruZeal SlovenskYch Katolikt budou miti svoji poradu, aby se z finanenich cluvodu sloueily. Slovenska Liga stanovila pro svoji konferenci 28. a 29. dubna a proto i Federate slovenskYch PodpininYch jednot svolala svou konferenci a k ni zvany jsou vgechny slovenske organisace bez rozclilu nabotenskeho vyznani neb politickeho pfesvedeeni. Both Slovaci maji v Unii kolem etyficeti podpurnYch jednot, z nich velka yetgina jsou male. Nektere se jit spojily s vetgimi a podle vgeho dojde jegte k dalgimu spojovani, protote postaveni malYch organisaci je eim dale tim nesnadnejgi.

Oti a ue se, pozoruj a poueuj se, pi emY glej a praeuj; vyttiij svych znalosti ve prospech syYch spolubratii, tim pracuje g pro sebe sama.

Polovina obyvatelstva Oeskoslovenska v nemocenskem poji gteni. Podle statistiky z roku 1936 bylo v Oeskoslovensku yekejne nemocensky pojig teno 3,300,000 osob. Pfipoeteme-li k teinto pojigtencum jejich rodinne pfislugniky, dosahuje podet obyvatelstva, ileastneho na vet- ejnern nemocenskem poji gteni, poloviny celkoveho poetu v Oeskoslovensku. Na pojistnem zaplatili tito pojig tenci jeden a et yrt bilionu KO, z eehot na yegkere davky ptipadl jeden bilion a 29 milionil Ka. Jak zaealy ve Spoj. Statech oslavy prvniho maje. V sobotu na 1. maje 1885 byla vyhlagena stavka za osmihodinovou dobu pracovni v tovarne McCormickove v Chicagu. Byl to prvni signal zapasu delnictva Soustati za zkraceni pracovni doby. Prvni dva dny minuly klidne, v pondeli se ptipojilo ze solidarity clfevakske delnictvo a nadenici, take delnictvo firem Weiskopf a Forges, Wells a French a jinYch velIsYTh tovaren zastavilo praci. Chod celeho Chicago tryl ochromen. Schiize stavkujicich se konala na naroai Blue Island. Umirnene hlasy nebyly vyslechnuty a bylo rozhodnuto, aby se Slo na McCormickovu tovarnu, ktera shanela, kde se dalo — stay kokazy. Je dodnes tetko zjistit, jak doglo k dalgimu. Jisto je jenom, ze u tovarny byl tetce poranen policista, kterY tam mel hlidku. Tehdej gi noviny, pokud stranily zamestnavateltm, davaji vinu delnictvu, delnick6 listy pak dokazuji, ze to bylo dilo placeneho agenta chicagskYch kapitalistii. Bud' jak bud', tato udalost byla zaminkou k nejraznejgimu zakroku policie. Nastala ket Uastnik4 tabora

V2STNiK poetu asi 20,000, ale s holYma rukama a s dverna sty po zuby ozbrojenych policista. SlaromaZdeni bylo rozehnano a mnoho lidi, mezi nimi i Oegi, tu pfig lo o tivot. Rada jinYch byla zateena. Tim v gak jen napeti a boufliva nadada mezi delnictvem vzrostly. Dopoledne pied jedenactou byla svolana nova a je gte yetgi schilze na "Hay Market Square". Mayor, ad ye.; del o bouflive nalade obyvatelstva, schazi nezakazal. Dal v g ak ptipravit policii, aby schilzt pfi nejmen g i' pfiletitosti rozehnala. Kdyt k tomu melo dojit, hodil pojednou kdosi z kit mezi policisty pumu. Nasledky byly hrozne.

Sedm stratnikil bylo mrtvo a gedesat zraneno.

V zapeti zasahla zaloha policie, poetem kolem tisice mutt, ktera zpilsobila dal gi krveproliti.

Poeet mrtvych einil nekolik desitek. Potom se zatYkalo. Je g te druhY den byli zateeni spolu s dvaceti peti sawed dva redaktoii "Arbeiterzeitungu", anarchistickeho listu chicagskYch Nemci. Zateeni byli take pfislugnici Iru i teg . V oeich neileastnene vefejnosti se dostala po Isrvave lazni stavka do Arias° svetla. Uddlosti se poealy odsuzovat. NepfemYglelo se, prod k tomu v gemu do$1o, kde jsou vlastni vinnici. Stadilo, ze lide byli zateeni, aby se nejvetgi nieemove prisli ohfat a v rolich mravokarcii rozdmychovali americkou vefejnost. Za das se pomery uklidnily, ylada vgak byla na rozpacich, jak celou vec skondit? ZateenYm se nic dokazat nemohlo a piece nekdo musil bYt potrestan. Trvalo to 'Oinks pui druheho roku, net" po nekoneenych pristazich byli August Spies, Adolf Fisher, George Engel a Alber Parsons odsouzeni na podezteni, ze hodili pfi delnickych boutich v Chicagu pumu mezi policii a 11 .listopadu 1887, tedy pied jedenapadesati lety — popraveni. Stali se prvnimi obetmi prvYch boju za osmihodinovou dobu pracovni.

Bud' svemu diteti vernYm ochrancem; jednej tak, aby do desiti let sveho veku se to halo, do dvaceti to milovalo a at do smrti si to lo! Do desiti let bud' mu ueitelem, do dvaceti otcem a do smrti piitelem!

Jak vyutit dne gniho zajmu o Oeskoslovensko.

Zajem o esl. republiku nebyl v Americe (a tet ve svete) dosud nikdy tak tivY jako nyni. Na to musime my, Oechoamerieane, odpovidat einnosti, ktera by zajem amer. vefejnosti nejen udrtela, ale zvy govala a stavela na pevnou zakladnu. Nejpevnej gi zakladnou mohou bYti dolor& pokud motno nejureitejAi znalosti o Osl. narodu a jeho samostatne republice. A tedy Gila, planovita a vytrvala. propagace 6eskoslovenska! Ve vgem, k eemukoli se zvla.gte obraci zajem Ameriky. Je tieba dobrovolnYch schopnYch pracovnikt propagace, at' ut naleti mezi skupinu profesionalis di do fad obchodu, neb stavu zemedelskeho. Mame mezi sebou detnY poet nadprinnerne vzdelanYch jednotlivcil. jsou mezi na.mi velke lady osob seetelYch, s historii naroda obeznalYch, anglickY tisk ma u krajanil dobrY odbyt — nute, pfedpoklady k soustavne propagaci tu jsou, tfeba jen spoluprace v.:g ech schopnych. Kde neni tadoucich pismaku a v mistnim dasopise by se objevila zprava, posudek, nazor fale gnY, nespravnY, tendenene zbarvenY — poglete takovY yYstiltek na Hl. fl'fadovnu a ta se postard o dal gi. Nal vysokogkolaci maji pfitomne dobrou pfiletitost uplatniti sve schopnosti a tak bezdeene sve jmeno dati do vefejnosti. Nedavno v Dallas News v rubrice "Na gi 'ate/sail" mel zdatile informaneni elanek student Goebl (naginec s nemeckYm jmenem), v nemt podaval historicka fakta co podklad k vyyraceni mylneho nazoru, ze Oeskoslovensko nebylo utvoleno idealisty mirove konference, nYbrt ifeasti co bojova, jednotka na strane spojencil dobylo svoji pied ttemi sty lety urvane svobody a samostatnosti. Nemalou cenu maji take osobni informace mezi obeany jinonarodovci, kdekoli a kdykoli toho potfeba se vyjevi. Jak dobfe znamo, velke yeti porti-. stavaji z malYch, nepatrnYch jednotek. Kujme telezo pokud je shave, vyutijme dobre pfilettosti kdyt se dostavila, je to povinnost nas vaech, kteti se rodove uvedomelosti neodcizili, z ohlasu &sky poctive bijiciho srdce chteji ptispet napomoci ohrolenym sestram a brattim v zamoki a nepfimo sami sobe, eili csi. haluzi americke, o nicht maji poctive demokracii vyznivajici Ameridane nejlepS1 minenit-

Ve stfedu, dne 27. dubna 1938.

Ve Spoj. Statech pfevlida mlade clelnictvo.

Federalni itkadovna pro sicialni bezpeenost provedla loni k ifeelfun zavadeneho socialniho pojigteni soupis vgech osob, ktere pfichazeji pro pojig teni v iwahu, cot jsou 'Onset' ygechny osoby pracujici za mzdu ei plat. Nyni byly soupisem zjigtene podrobnosti o 11,500,000 kandidatech socialniho poji gteni porovnany s \TYsledky seitani obyvatelstva r. 1930 a mimo jine se ukazalo, ze mezi delnictvem nabYvaji pfevahy mladgi vekove rodniky. V roce 1930 bylo ye veku do 35 let 50.36 procenta pracovnikt, Toni jit 54.12 proc. Soudasne se zvY gilo i procento vYcleleene pracujicich ten a to z 22 procent f geho delnictva v r. 1930 na 27 procent v roce 1937.

Sekreta.fka prace Perkinsova tuto skuteenost nedavno potvrdila upozornenim, ze prilmysloye a obchodni zavody hromadne propougteji delniky, kteti dosahli 40 let veku a nepkijimaji nove sily, stargi net 35 let. V souvislosti s tim se oznamuje napadny rozmach a rozkvet obchodt, prodavajicich nejruznefgi vodielty a barviva na vlasy. Delnici, hlasici se o praci, neudavaji sve prove staff. a skrYvaji pokroeilejvek pod havrani tern vlasii a paruky. Jak bude dale, co si poonou delnici star gi net pied jen prate schopni a tadouci?

Aby nebyli jen seno a slima. Hitler a jeho kumpani mluvi o Nerncich v 6eskoslovensku jako o obetech nasili a narodniho pronasledovani. A piece v tadne jine zemi nemaji Nemci tolik obeanskYch a . narodnich pra y jako v Osl. republice. Ve srovnani s Nemci v osyobozene vlasti aije nemecka, menaina v Polsku v neskonale horgich pomerech. Nemci v severni Italii jsou vilbec bez narodnich pra y a piece nemecti jedinYm slovem se techto soukmenovcil neujimaji. Prod? Protote pro Berlin neni otazka menain vilbee otazkou plemene a narodnosti, nYbrt otazkou zahranieni politiky a strategic. Nemci v Ceskoslovensku nejsou pro Henleina a jeho "Bund" (svaz) cilem, nYprostfedkem. Jeho politika je fizena Berlinem a ta nesnati se vymoci pro Nernee vice pray, nybrt opatfit vice nespokojenosti. Ueelem neni, aby Nenictm dobfe se vedlo v esl. zemi, nYbrt aby byli co nejvice vydratcleni proti 6eskoslovensku. Jsou odsouzeni nikoli domahat se pray, nYbrt hrat illohu sena a slamy, ulotenYch pod stfechou ciziho domu pro potiebu thatovu. Kdyby esl. vlada sama z vlastni yule se nesnatila udelat z nich nositele narodnich pray, henleinovgti vildcove by je odsoudili k osudu, jakemu podleha seno a slama pod zapalenou stiechou: shofet nebo bYt znieeni hageni. V tom je cela tragedie nemectvi v 6eskoslovensku. Zbavit je toho osudu, dosahnout, aby jako svobodni spoluobeane mohli spolurozhodovat o svYch vecech a pfestali bYt tat.nou silou pro cue jinYch, to bude hlavnim fleelem deskoslovensko-nemeckeho dorozumeni.

Chcete se krasne pobavit a poudit? Mimofadna, pfiletitost naskytne se naai krajanske vefejnosti (faclUm, spolkilm a es. organisacim) navatevou vynikajiciho esl. ueence dr. Roueka a jeho choti umelkyne. Psali jsme posledne, ze yzacnY host je ochoten pkedna geti v osadach na thema easova a dnes doda yame, ze pfi pfednag kach bude zaroven krasnY dopinek umeleekeho koncertu. Pani Botena Rouelcova je vYborna houslistka a znamenita pe ykyne, na pfednag ce pfednese nekolik perlidek lidovYch pisni, zahraje eisla koncertni, oba manacle zapeji y e dvojzpevu slovacke strhujici popeyky.

Dr. Roueek behem pfedna gky promita na platne typicke krajiny, pamatnosti, yYjevy ze tivota stare vlasti, zkratka, poiad takove pouene pfednag ky je pestrY, cennY, /lam velevitany a take velepottebny. Oirite piiihla gky na pfedsedu soudce: C. H. Chernosky, 821 Bankers Mortgage Bldg., Houston, Tex. Dle informace dobrovolni rozsevaei poznani o Ceskoslovensku, jeho lidu, kultufe a umeni, pfijali pozvani k uspofadani programu jak nasleduje: 8. eer yna — Texas State College for Women, Denton; 10. dervna — West Texas State Teachers College, Canyon; 13. derma — Oklahoma A. and M. College, Stillwater, Okla.; 14. derma — Central State Teachers College, Edmond, Okla.; 16. deryna -- University of Oklahoma; 25. deryna — Southwestern State Teachers College, Kansas.

Ve sttedu, dne 27. dubna 1938.

ZEHAVE pomery ye Stredozenanim moti, O ktere jit nekolik let zamestnavaji evropske vlady, .byly nyni jette komplikovany ob6anskou valkou ye Spanelsku.

Jit habetske tateni Italie a anglo-italsky konflikt ukataly anglicke admiralite nebezpeei pro jeji spojovaci cesty a podtrhly vYznam Sttedozemniho more pro osud Velke Britanie.

Jeji politika byla v posledni dobe pod vlivem teto skuteenosti a vedla Anglii jednak ke sbliteni s Francii — jejit prate na tomto poli byla pine docenena — jednak k uznani neodvislosti Egypta a k palestinskemu statutu. Ale hlavnim dtsledkem teto situace bylo jests usilovnejti zbrojeni.

Cesta, kterou podnikl Sttedozemnim motem na jachte "Enchatress" prvni lord admirality, sir John Simon, byla korunovana 30. srpna EdenovYrn prohlatenim v poslanecke snernovne.

Eden zde pravil: "Cesty Sttedozemnim moiem jsou pro Anglii tivotnim zajmem a neeim absolutne nedotknutelnYm." Zdfiraznil take, to Anglie nechce provozovat nejakou politiku odvety nebo nenavisti proti Italii. Anglicka da, jak prohlasil Neville Chamberlain Mussolinimu, drai v jedne ruce olivovou ratolest vyjadtujici jeji villi k mirumilovnosti. V druhe skrYva, tadu tetkych del peti tadovYch lodi, dostavoy anYch v lodenicich.

VYvoj situace ye Spanelsku vysvetluje i dnani posici ministerstva zahraniei, jehot zajmy jsou v tomto ptipade stejne jako zajmy Francie.

Mussolini syYmi tiny vtecky stare ptedstavy. My ye Francii jsme tili na podklade jedne z nick. Byla to fikce z dob Ludvika XIV., jen prohlasil • "Neni jit Pyreneji." Nikdy totit, ani kdy2 byla nate diplomacie nejpessimistietejti, jsme si pted povstanim generala Franca nedovedli ptedstavit ye Spanelsku neptitele. Vyhledavali jsme vtdy ptatelstvi ska, a nejhorti, eeho jsme se mohli obavat, bylo podle natich piedstav, to by se ye \Take, do nit bychom byli zatateni, zachovalo podobne jako v roce 1914, kdy zastalo neutralni — s rozdvojenYm vetejnYm minenim. Dnes se pravem mffteme ptat, co bude s rovnovahou ye Sttedozemnim magi, at bude ukoneena trpka zkouMta, kterou prochazi IberskY poloostrov.

Nikdo nepochybuje, to Mussolini se syYm zdravYm smyslem pro skuteenost venoval svfij zajem Spanelsku a Balearam jen proto, aby z toho politicky vytezil co nejvice a aby tak neutralisoval stale se zvettujici vliv Francie na gpanelsko. Drama, hrane na rikor tpanelske krve, je jednou episodou boje o hegemonii ye Sttedozemnim moil Ale ani Francie, jet ma nejvetti alohu v zapadni !oblasti Sttedomoti, ani Anglie, jet stteti obe brany tohoto mote, nemohou ptipustit, aby kdokoliv tteti — at' Italie, di jests hate Nemecko — ovladl, ptimo ci neptimo PyrenejskY poloostrov a tpanelske Maroko. Vtdyt' to jde o jejich vlastni bezpeenonost, ba o jejich osud.

Sttedozemni more je uzavtenYm polem, kde se odbYvaly vtechny staroveke namotni boje, a jevittem ptedureenYm historii pro velke valeene sceny. Vte je zde jako stvoteno pro utkani valednYch lod'stev. Ale vtechny tyto podminky, tak vhodne pro namotni bitvy ye staroveku a sttedoveku, vytvotily s pokrokem modernich lodi a zbrani ze Sttedozemniho more jakYsi drub "no ship's sea" — mote, kde je velka bitva s modernimi prosttedky nemotna, protote by byla prilis nidiva pro obe bojujici strany.

Sttedozemni mote se svou zemepisnou strukturou se hodi vYborne pro namotni obranu. Abychom se do nebo dostali, je nutno projeti ritinou Gibraltaru a nedostaneme se z neho se svolenim Egypta, spojence Anglie, jehot vojenske oddily ovladaji kraj kolem Suerskeho, kanalu. Posice Turecka, ovladajiciho Dardanelly a Marmarske mote, z yytuje nebezpeei pro lod'stvo, ktere by se dostalo do Egejskeho mote. Sttedozemni more je rozdeleno na tti velke panve, oddelene easteene poloostrovy: iberskYm, italskYm, teckYm a asijskYm, jet dosti ttesne uzaviraji ptechody z jednoho do druheho.

Evropske pobteti je shine elenite, take ma

Vt STNIK

Problem Stfedozemniho mat Rene La Bruyere. velkY poeet pkirozenYch ptistavri — zalivu s klidnou vodou, kdetto protejti africke pobteti nema temet po eels deice pro lodi rikrytu. Sttedozemni more poskytuje pro akce lod'stev velmi ptiznive podminky. Neni !zde ani proudii, ani velkeho pfilivu a odlivu. Lode se mohou bez nebezpedi ptiblitit at ke btehrim a nejsou 0hrotovany ani skalisky ani nebezpeenYm piseinami. Neni zde motno ani mluvit o boutich ✓ pravem slava smyslu, nebot' ani mistral ani bora neohrozi nijak moderni velke valeene lodi. Proto take Sttedozemni more bylo kolebkou, kde vyrostlo vlastne valeene lod'stvo. Ti, kdot ✓ historii ovladli syYmi lod'mi Sttedozemni more, rozhodovali o civilisaci.

Italie musi samortejme tetit ze sve skvele situace, kterou ji dava jeji zemepisna poloha, zvlatte od to doby, kdy ze zbavila sveho nejvettiho soupete v Terstu. Valeene lod'stvo Rakouska bylo tkrtnutim pera v Trianonu znieeno lepe net nejdokonalejSim namotnim vitezstvim a ptestalo ohrotovat z Adriatiku kralovstvi Savojske. Italie si nemusi stetovat na osud, kterY ji byl ureen po valce. Vyloneeni Rakouska ze Sttedozemniho more je jednou z nejdfiletitejtich historickych udalosti moderni Evropy.

Vraceni Elsaska-Lotrinska Francii je nieim proti odstraneni habsburske hrozby Benatsku.

To umotnilo Italii usmernit politiku na vybudovani sttedomotskeho imperialismu a stati se velkou namotni mocnosti.

Mussolini se ptedevtim venoval vybudovani mocneho valeeneho lod'stva. Zde uplatrioval drisledne narok na namotni rovnost, kterou potadoval na namotnich konferencich. Na vybudovani sedmi francouzskYch ktitnikri po 10.000 tunach odpovedel postavenim sedmi nikri italskych o tete nosnosti. Protote je vtak budoval pozdeji, mohl vyntit nejnovejtich vymotenosti tetchniky, takte jeho lodi maji mnohem vett'i bojovnou hodnotu. Zaroveri se dal take do stavby 12 ktitnikii typu "Condottieri" o nosnosti mezi 5.000 — 8000 tunami, 44 torpedoborcri a 36 torpedovek. Vtechny tyto jednotky jsou jit vybudovany, nebo budou sputteny na vodu v nejblitti dobe. Francie ma proti tomu 6 ktitnikil o vYtlaku 5 — 7.000 tun, test velmi vYkonnYch ktitnikfi typu "La Gasonniere", 32 torpedoborcii po 2.500 tunach, 28 torpedovek o 1.378 tunach a 20 doprovodnYch delovYcch elunu o 600 tunach. Zda se tedy, to v tomto smeru jsme ve vYhode. Ale sensadnim odhalenim italske naznotni politiky je konstrukce dvou obrovskYch obrnencri o 35.000 tunach a vybudovani asi 100 ponorek nejmoclernejti konstrukce. Tento program ukazuje jasne vrili ovladat prrichod zapadnimi i vYchodnimi vodami Sttedozemniho mote, Tento plan je zaroveh dopinen !planem vybudovani mocnYch leteckYch zakladen.

Postaveni Italie jako poloostrova ye stkedu Sttedozemniho more pkinati ji vtak krome popsanYch vyhod na druhe stran y zase nevYhody - elezne salea oslabeni, nebot' je sevtena jako v Z rovaece. Je ztejme, to by Italie velmi utrpela blokadou britsko-francouzske koalice, ktera, by mohla jednak uzaviit dokonale oba poly Sttedozemniho mole, jednak by mohla no.motni a vzdutnou akci, vychazejici z Provence, Korsiky a Tunisu, postupovat velmi fieinne proti mestrim na italskem pobteti i y e vnitrozemi.

Kdyby se Italie odvratila od dohody s blokem anglo-francouzskYm, nemela by jineho vYchodiska, net se optit o Nemecko a nalezt si spojence, kterY by ji umotnil ptistup k Atlantiku.

Timto ptirozenym spojencem by mohlo bYt Spanelsko.

Jit v roce 1926 byl navrten projekt smlouvy italsko-tpanelske. Svou intervenci ye prospech generala Franca si Italie ptipravuje cestu jeSle k tesnejtimu spojenectvi. Pokud se musime bleat vsemi Francie tyce ties

Strana 13 sqmi prostPedky zarueit neodvislost ska.

Pro Franca mute bYt bud' velmi nebezpeene, nebo velmi cenne zvlatte tpanelske rizemi u Gibraltaru. Zaleti na tom, bude-li naletet spojenci, nebo !neptiteli. Trojnhelnik tvotenY Cadixem, Ceutcu a Melillou, ma ohromnY yYznam pro ptistup do Sttedozemniho more a pro motnost spojeni natich severnich valeenYch jednotek s jednotkami ye Sttedozemnim protote mu v ptipade pro nas neptiznivem mute velmi snadno zabranit. A prase toto spojeni bylo vtdy zakladnim kamenem ma gi no.motni pfeyahy. Nesmime zapominat, to kdybychom chteli do Francie ptepravit svoji africkou armadu jinou cestou net Sttedozemnim motem, museli bychom poutit cesty na Casablaku a transportovat ji dale po Atlantiku. Z tohoto je videt, jakym trumfem je Spanelsko ve hie Italie a Nernecka i tim, to jim nabizi k vyutiti Ceutu a Cadix na jihu, Ferrol a Santander v zalivu Gaskoriskem, jako vYchozi stanovitte bitevnich lodi, ponorek mocnosti i letadel, jimit by mohly obe mocnosti ohrotovat provY bok natich transportri.

Motriosti Italie vtak nesmi bYt pfeceriovany. Velka Britanie se mute vzdat sve cesty Sttedozemnim motem a odhodlat se pro cestu kolem Afriky, jet je site delii, ale zato absolutne jista a bezpeend. Totet je motno tici o postaveni Francie a o jejim spojeni s koloniemi v Indickem oceans a na Dalnem vYchode. Francie, prave tak jako Anglie, melte bYt klidna, nebot' pro spojeni a zasobovani mute poutit test Atlantikem a take Severniho mote. Obe mocnosti mohou ziskavat posily touto cestou ,kdetto Italie zfistane uzavtena ye syYch motskYch hranicich, ornezenYch rozlohou Sttedozemniho mole. A zaloha, kterou ptedstavuje toto more pro Italii, mute mit yYznam pouze nekolik mesicri.

Pokud se tYde africke mobilisace Francie, mate bYt uskuteenena s minimalnim risikem cestou AtlantickYm oceanem, pod ochranou valeenYch jednotek — zristane-li ovtem Spanelsko neutralni.

Italie si vtak nesmi einit tadne iluse, nebot' nasledky mottle valky proti anglo-francouzske koalici by byly pro ni velmi zhoubne. Proto take nepochybujeme, te Mussolini ptijme podminky nabizene Anglii. Ve vyekavacim stanovisku bude vtak katclY ze zrieastnenYch samoztejme hledet posilit svoje vojenske i diplomadeice postaveni, aby v !ptipacle potteby mohi vystupovat s co nejvetti autoritou. Pokud se tyre otatky vojenske, jsme jedni jako druzi nuceni praoovat s tim nej yyttim usilim na spineni svYch programri namotnich i leteckYch. Ate Anglie realisuje svrij program s chladnou rozvahou. S diplomatickeho hlediska zkoumaji mocnosti budoucnost Spanelska a mohou se prozatim pouze dohadovat o budouci politicks orientaci.

Anglie i my jsme se snatili ze vtech silo neintervenci, o zachovani neodvislosti Spanelska a o naprostou integritu jak poloostrova sameho, tak jeho marockeho panstvi. Jsme ptesvedeeni, te narod tak hrdY jako!obyvatele Kastilie a Aragonie oceni pozdeji tuto politiku, diktcvanou actou k jeho praxiim a jeho narodni hrdosti. Jiste uzna, to Francie, jet Lila dloustaleti ye Spanelskem v nejptatelttejtim sousedstvi, si pfeje, aby i v budoucnosti jeho dobrY soused byl silnY, mocnY a svobodnY, a to nema tadnYch postrannich amyslri tetit dramaticke situace, v nit se dues octlo 8panelsko.

Pan Pentlieka je cetujicim v konfekci. Phjel k zakaznikovi do Vrnova. Ten se ho pta: "Jak se vede vaaemu tefovi?"

Pan Pentlieka jen pohodi hlavou: "Docela dobfe. Jenom na &di si potad stetuje".

"Na oei?"

"Ano. kikal mi, to od vas u2 nevidel pies rok ani korunu."

• Rolnicka.

"Henleinovci o.sobe tvrdi, to jsou jako slama stetuji si, ze jim ublitujeme."

"Prosim te, kdopak by mlatil slariau?"

Strain 14

es. spisovatele dostall V Praze zelurel slechetnY muZ, ktery pamatoval na deskO spisovatele a odkazal jim peknY durn v ulici. Na tjezde na Male strane. V zaveti ustanovil, aby v tomto dome spisovatele zadarrno bydlili. Vykonavatelem odkazu ureil spolek Svatobor, jemu g tim zpiisobil velke te g g , de odkaz nelze -kosti.Uazloseti vypinit. Xdyg byly byty nabidnuty potkebnym spisovateltm, vyvstaly mezi nimi velke spory, kdo z nich ma bydlit v prvem, kdo ye druhern a ye etvrtern patte, kdo ma dostat byt do ulice, kdo do dvora. Ka gdY z nich chtel podrobne zkoumat, kdo bydli pod nim a zdali snad nedostal lepgi byt spisovatel podtadnej gho vYznamu. Kdyg koneene sjednali spolkovi funkciona ii mezi spisovateli jakous takous dohodu, zasally mangelky obyvatelt deskeho Parnasu a nastal takovY rozvrat, ze vykonavatele zaveti kapitulovali. A tak v dome ztstali nespisovatela z vYnosu domu se plati &ride sti spisovateltim.

V Praze bude o sletu piil druheho milionu lidi.

Podle predbegnYch odhadt bude v Praze o hlavnich sletovYch dnech (poditame-li s pra g -skYmobdantve),jplruhomionu lidi. Bude to velka starost zajistit vgem sletovYm hostfun noclehy a stravovani. Peduje o to ug dnes pies 600 sokolskYch pracovnikti.

Aby doprava na sleti gte byla bezvadna, zakadi elektricke podniky do provozu v gechny sve motorove i vleene tramvajove vozy a a'.utobusy a zrizenci neptjdou o sletovYch dnech na dovolenou.

Pro par polskS=ch vsi chteji autonomii.

SvetovY tisk se stale zamatnava na gimi vecmi a poslednim prohlagenim vlady. "Manchester Guardian" pravi, ze LondYn stejne jako Praha pova guji navrh plebiscitu pro Nemce u nas za neproveditelnY. tYzemi, osidlene Nemci, je rozkouskovano, nesouvisle a skrz naskrz prosycene deskYm zivlem. Mluvice o men ginove politice a autonomii, ptaji se, kdy takove ochrany se dostane v Nemecku lu gickYm Srbtm. LonOn deka, jak se zachovaji nemeeti obyvatele a do jake miry jsou ochotni k desire soudinnosti tivnitt deskoslovenskeho stau a v ramci jeho Ustavy. "Manchester Guardian" ov gem odekava, ze ureite givly nebudou spokojeny ani se sebe spravedlivej gi upravou, proto ge jim nejde o menginova prava, ale o nepkatelstvi proti statu. Vgechny britske listy zaznamenavaji, ze naSe piljeka stoupla v LondYne po projevu nag vlady se 70 na 81. — PolskY vladni tisk ma, v -lac) situaci jen jednu starost — gada autonomil i pro tech par polskYch vesnic na Teginsku.

Je jich vgeho vgudy asi etrnact.

Jaci jsme.

Flee se nam: 81a jsem v pondeli weer Spa.lenou ulici, kdy mne z prtjezdu jednoho nakladatelstvi ptivabil projev pfedsedy vlady, zrovna vysilanY rozhlasem. Se mnou mu tam naslouchalo mnoho lidi, vet ginou mladYch, vgech zamesthani, jak je nahoda na ulici dohromady svadi. Po celou fee stall tine, mleky, svrchovane vagne. I hloueek mladikt opodal, jen se z podatku ptezirave a s itsme gkem odvracel, umaekaval ponenahlu ohnielry s yYch cigaret a ptestaval ve sve kritice, ad si ho zdanlive nikdo nevgimaL Kdyg Hodga skoneil, jedna pani energicky pkikYvla na souhlas a dye divky, chatrne °done, 'Ole se k sobs pkitiskly. Rozchazeli jsme se, v tom vgak zaznely prve Orly hymny.

Jako na povel eels shroma gdeni se zastavilo a vyslechlo ji bez hnuti, soustkedene, jako na nejvetei slavnosti. Po ni zase tak tine, s pevne semknutYmi rty, v gichni odchazeli. Nezagila jsem dlouho jig chvile posvatneyg a hlubgiho uvedomeni jednoty narodni, jeji sily, vroucnosti a odhodlanosti. ttyki miliardy na stavbu silnic.

V Praze konala se valna hromada Os. silnieni spoleenosti. Tovarnik dr. Bat'a na ni prednagel o syYch podnetech k re geni silnieni site v teskoslovensku a min. rada inn. Mi ga ptednagel o stavu a projektech deskoslovenskych silnic. Prohlasil, ze za deset let jsme na silnice vydali asi etyki miliardy a ze k uskutedneni silnienich plant by bylo tteba zkidit silnieni keditelstvi. Nejnalehavej gi je vybudovani silnieniho spojeni se Slovenskem.

yterrNtic

Z cESKOSLOVENSKA. Deset tisic pkihla§ek z Jugoslavie.

Do Tyrgova domu v Praze sletavaji se zatim jen radostne pkihla gky evidencti a hosti ze zahranienich state. Pote gitelna je prvni uzaverka z Jugoslavie. Zatim se odtud pkihlasilo temet 10,000 osob: 2,435 cvidenct, 1,209 cvidenek, 348 dlent selskYch Cet, 473 star gich sokolii, 2,760 necvidenych mugt, 1,007 neevidicich gen, 829 dorostenct a 438 dorostenek. Svaz sokolstva kralo ystvi Jugoslavie vydal pro tyto Adastniky zylaltni odznaky. VYrpravy prijedou k nam piesMad'arsko. Odekava, se, ze pkihla gky z Jugoslavie prekrodi vysoko podet deseti tisic teastnikt. Stejne horlive pripra.vy jsou v proudu take v Bulharsku, odkud pkijede na slet asi 1000 osob. Skala State Bank oznamuje z Chicaga, ze se u ni ptihlasilo zatim 700 t eastnikt.

Predpoklada se, ze jejich potet nyni rychle stoupne na 2000 osob.

OzS-va se srdce a vie* cit.

Cs. rozhlas provedl na VelkY patek velkolepe Dvoilakovo hudebni dilo "Stabat mater". Ve etvrtek hlasatel v rozhlase oznamil, ze volnou vstupenku do pralske Smetanovy sine, odkud bude tento koncert vysilan, obdr gi kagdY posluchae, kterY se u pokladny vykage stvrzenkou o zaplacenYch rozhlasovYch ptispevcich. Vdera rano v pAlhodine byly listky rozebrany, policejni stral musila udr govat pokadek a vracet proudy neuspokojenYch dal gich gadatelt. Koncert poskytne demokratickou podivanou: Delnik vedle studenta a tkednika na nejdrag'gich mistech — jak kdo ptigel. A vgichni priali za ryzim umenim. Je to jeden z pozoruhodnYch a svetlYch zjevu dne gni doby, a neni ojedinelY. V ohni tegke doby se pketavuje vgechno to uglechtile, co se zdalo v narode dkimat, a ryzi kov vteleho citu, vlastenectvi a junacke odvahy. Mluvi cit a srdce a to je 1e0, ktera nas v gechny v narode spojuje.

V Bat'ovSrch dilnach zaveden rozhlas.

V nedavnYch dnech byla z podnetu gala Bat'avYrch zavodt zahajena denni pravidelna einnost zavodniho rozhlasu, jim g je monomluvit naraz ke vgem spolupracovniktm ye zlinskYch zavodech. Vgdy v 10 hodin zastavuji se na 10 ag 15 minut stroje, aby si zamestnanci zavodu mohli vyslechnouti informace o nejdule gitejgich dennich udalostech a rady a pokyny pro svou praci. V minulYch dnech promluvil do rozhlasu nekolikrat J. A. Bat'a o aktualnich otazkach obrany statu a pkiprave kalde rodiny; vedouci zavoclir venovali vedle denniho zpravodajstvh mimotadnou pozornost trazove zabrane a spolupraci vYrobcti s prodavadi. V teto rozhlasove avrthodince se mohou ten spolupracovnici v klidu nasvatit. Po informacich a pokynech byva zavodni rozhlas zakoneen veselou hudbou, nadel se pokraduje v praci.

Bankovky v pomeraneich.

JistY berlinskY °bean chtel do republiky propagovat tricet tisic marek. Ukryl bankovky na dne sacku, do ktereho hazel slupky z pomeranet, na nich si ye vlaku pochutnaval. Fred Podmokly hodil pytlik do odpadkoveho koge.

Ale pki celni prohlidce si jeho neklidu vgimli nemeeti celnici a provedli u neho osobni Rychlik zatim odvezl jeho poklad na nage tizemi.

Knelty na Morave hromadne hubi neznarna nakaza.

Koely v Uherskem Hradi gti byly postigeny zvlagtni nemoci. Potaceji se jako °pile, mail kkeenvite sevtene delisti a po nekolika hodinach hynou. V poslednim tYdnu uhynulo takto dvacet kodek v domech a velke mno gstvi na polich a v zahradach.

Jmeni Rothschildii chrineno soudnim zakrokem.

Nernecke ritady vyvlastnily Rothschildiiv bankovni zavod ye Vidni a sna gi se pkimeti majitele banky, aby dal prevesti sve jmeni z IondyrnskYr ch a arnerickYch bank do Vidne. Pari2-'Sti a londYnSti Rothschildove \Teak tento ptevod soudnim zakrokem prozatim znemohnli.

Viderisky baron Louis Rothschild je pod dozorem nemecke statni policie.

Ve stiedu, dne 27. dubna 1938.

Tii sta tlumanika na praiskY-ch tramvajich.

Elektricke podniky formuji ke sletu cizojazy6r4 oddil z fad sArYch prfivoddich a tidiotr. Jr2 leta klade se novym kandidatinn na tato mista pki prijimacich zkou gkach otazka, kolik znaji cizich jazykti. Odpoved' byla zapsana do osobniho zaznamu, aby zde v klidu odpoeivala. Teprve v lednu tohoto roku sahlo se do akt a vylovilo se odtud 300 jmen pravoddich, ktefi ovladaji krome matefatiny take fedi cizi. Jejich znalosti v pripade ptedsletove byly pkezkou geny a zjistilo se, ze tento kadr mluvi slu gne nemecky, frahcouzsky, anglicky, italsky, polsky, srbochorvatsky, rusky, bulharsky. I KemalAtatuerk, kdyby pkijel na slet, mohl by se s jednim pragskYm elektrikatem domluvit ve sve matekgtine, ponevadg jeden z techto tki set vybranYch prtivoddi mluvi dobte turecky. Bylo rozhodnuto, aby takto kvalifikovana posadka byla ye dnech sletovYch rozdelena. Cast zustane ye slugbe na tramvajich, ktere budou jezdit ke sletigti, zbytek spoledne s kontrolory obsadi dtlegite stanice u nadra gi a hlavni ktigovatky elektrickYch trati, aby podavali informace cizinctm. Vgichni budou zevne oznadeni paskou s pketiskem cizi fedi, kterou ovladaji.

Pan Nedojed zna situaci.

Pan Nedojed je tak star, jako slabosti nageho naroda a lidstva vtibec. Zije mezi nami ji g od nepameti, jen presveddeni miva, rtizna. Za svetove valky byl reklamovan z vojny, obchodoval s tabakem a jinymi po givatinami. 0 politicks situaci minil, ze se nevi, jak to v gechno dopadne a se v gi urditosti tvrdil, ze potentati za nic nemilgou, ponevad g maji gpatne radce' okolo.

Pak prigel prevrat, a v panu Nedojedovi vypukl radikalismus. Divil se, de u g davno toho Vilerna a Karla nekdo neodpravil a vtbec tahle nage holubiei povaha mush prestAitt. A Ceho nabyl obdan pilnY za tristalete poroby, to ptirozene svobodou hojne rozmno gil. Tady spravni radovstvi, tamhle pkedsednictvi, funkce k funkci, nebot' jig Jan Amos KomenskY pravil, ze se vlada yeci vrati do rukou nagich. V onech dobach politicks' radikalismus pana Nedojeda neznal mezi. Zlobil se, ze jsme Polaktun ptenechali vetgi east Teginska a chtel, abychom jim to vzali za Krakov. Prh odstoupeni Javoriny Polsku hokekoval, jakou mame vladu, nedtstojnou, rozdala by eels Oeskoslovensko. To on, na svou naturu, by vzal legionake a pane hnal Polaky al do Vargavy. To je holt takove, kdy to neni nejaka silna ruka. A s Nemci jests hor gi slabost. Mame jednou vladu v rukou, tak tady nebude gadne gvejcareni, a kdo neumi mluvit sky, at' drgi hubu. Misto toho my jim dame nemeckYch gkol, kolik libo, mohou si volit sve poslance, platime ve statni slu gbe nemecke tiredniky, zkratka hanba mluvit o to na gi slabosti.

A Mad'arsko jsme mohli take zabrat a g za Budapest'. Pak se pan Nedojed trochu ukiidnil, pkibiral funkce a na sadle, ale dneska je doba takova, ze jeden nema dlouho pokoje. Proste, pan Nedojed mush Mat zase do situate. Prodpak my nejsme spokojeni s Polskem? Dat jim tech par vesnic na Te ginsku, at' je pokoj a bratrske sougiti. S Mad'arskem u g mohlo byt take davno spojenectvi, kdyby holt nage zahranieni politika za nee° stala. A ti Mind, rozumi se, velikY narod, musime s nimi vyjit po dobrem.

Kdyg chce ten Henlein vladu, prodpak mu ji nedat, vgdyt' on nas z na gich spravnich radovstvi vyhanet nebude. Ostatne takova silna ruka, jako mail v Nemecku, by tady take ne gkodila, byli jsme bez demokracie 300 let za Rakouska, mageme byt bez ni zas. Slovan je povaha mirna, vYbojt nechce, tak dejme kaldemu, co libo, jen aby byl pokoj. Nejhor gi je, nam nevladne nejaka silna ruka. TakovY je pan Nedojed, dlovek zaslougilY a vlasti milovny.

Mtge se vyskytnout v ka gdem spolku a ye vgech stranach Ale nejhor gi je, ze v mnohYch tvoki yekejne mineni. A pak udela, z takove organisace spolek houbovitYch nedojedenct. — V. Borin.

Spojene Staty prodaly v mesici bkeznu nejvice zbrani do Kanady, a to za 1,200,000 dolart.

Na druhem miste je Rusko s nakupem 1,146,000 dolart, na tketim Japonsko s nakupem 894,000 dolart a na etvrtem Holandsko, ktere zaplatilo 22 ,000 dolart hlavne za zbrane pro nizozemskou Indii.

Ve stiedu, dne 27. dubna 1938.

1.:*,.....1.3-■ommoo-mwoolm.,, ■<■■■■••••■■■••■■■ •■•■■ ,s,■-■,..M.0.11M.0.0m.C.:.

PAVLA DvortAxovA:

PIUS LASKY ROMAN *13,4D•1■0411001•1114.11111.0■0•111•111.■04111111111.4■0■04111111.0

praci tech let nemel kloudne kdy V V pro tieny ani pro my glenky na ne. Tolik veci upoutalo jeho zajem, ze touha po gene y nem nadobro zdtimla. A nebylo jinak, kdy g se aby se ujal vedeni tovarny. Byly plany, byl pfekotnY rust nyni jeho podniku, kterY ho stravoval, a byly tu jegte jeho pokusy, ktere mu vynesly znamenite jmeno mezi metalurgy. Byl to zv16.5t' jeho objev noveho tvrzeni ocele, objev, ktery mu umognil vlastni rozmach tovarny.

Ale Korda nepostfadal ye svem givote geny byl spokojen se svou samotou se svYmi konieky, se svYm strYcem, znamenitYm, a g trochu cynickYm lekatem, jen si ho oblibil od prvniho dne, co se pfestehoval do synovcovy vily, krasne budovy s velikou zahradou, jedinYm to ptepychem, jehog si dopfal Kordav otec. Vysedivan east° spolu veeery, mluvice Indio, ale za to tim vice si rozumejice. StrYc "lady site zacal o genach, ov gem po svem, vysmivaje se jejich slabostem, jejich mode, draticle naznaky Kordovu obrazotvornost, ale marne, jak nevrle doznaval.

"Hochu, jako bys mel v krvi syrovatku a ne krev, pro Boha, co jsi to za rnp gskeho?" rozhorloval se a Korda v takovYch chvilich se jen usmival, nevete horleni strYcove.

A piece zarputile mladenectvi synovcovo vaine znepokojovalo lekate.

"Uvidig, ze provedeg ukrutnou pitomost", iikaval nespokojen — kdy Korda mu pokojne vykla,dal o svYch planed', ktere vylueuji jakekoli tfigteni.

"Provedeg kolosalni pitomost, hochu, ja se toho doekam — tohle neni ani ptirozene, mug se nema vyhYbati genam — jako se nema vojsk vyhYbati nebezpeei — zvykne si na ne a neztrati jen tak lehce hlavu. A o to mi jde — vidim ug, ze az One. tebe sedne, provedee tu nejfetti hloupost " "A strYc mel pravdu," mysli si trpce Korda.

Nevetil tomu, nevetil v to sednuti — a posedlo ho to, hut neg zimnice. A byla to takova, nahoda. Pied ptildruhYm rokem jel, sam is Soferuje, proh/ednouti praci sveho in genYra a rnonteril do jihooeskeho mesta P. Byl podzim — silnice veneend jetaby, vzduch prazraenY, dalky na dosah ruky. Byl gt'astnY tim tichYm dnem a vesele obhli gel sloupy kouie, stoupajiciho z poli. Vuz smekal se nehluene silnici kolebaje se jen v zataelach. A v jedne takove zaWee uvidel zle pogramocene auto, jehog kola se jests otadela.

Pfevrhl, blesklo mu hlavou a pfi glapl brzdy ag zastenaly. Vyskoeil, neoteviraje ani dvitek, situace se mu zdala zfejme tragickou. Korda byl vgdy silakem a v teto chvili tune pod vozem ranene, dokazal to. Podatilo se mu obratiti vflz.

Ale pod vozem nebyl nikdo, jen kogieek a plaid.

Teprve v to chvili si vgiml dvou skrvn deset metru dale na moktine, je g lemovala z leva silnici. Byly to dve 2eny, je g byly vymrgteny z auta. Oddechl si, protoge si uvedomil, ge se jim nic vagneho asi nestalo, dopadly-li tak na mekko, a musil se ptemehati, aby se nedal do boufliveho smichu. Stargi z tech dvou, belovlasi dama, ptigla v to chvili k sobs a zasypala mladgi docela mladou — vYeitkami.

"Ja to vedela, Pavlo, ja fikala, ge me zabi. jeA." "Ale, babieko, vgdyt' jsi — a nebyl to krasnY vYlet? Zdalo se mi, ze letim celY kilometr — a bylo to bajeene."

"Bajedne, ona tomu fika bajeene," bedovala statena, stirajic si, vlastne rortirajic si blato po Mladgi nevedlo se lepe. Korda byl pfesvedeen, ge je mlada, velice mlada, snad jen dvacetileta, ale jak vypada, je-li hezka, nemohlrici, tfebas se k ni dobrodil na tti kroky.

Vrstva blata zakryla ji dukladne, ale nevzala ji smith.

"Mohu yam pomoci, darny? Vidim, tie se yam

V215TNIK prihodila nehoda," promlu yil a teprve ted' si ho "ex-137 vsimly.

"Vytahnete babieku, pane, zda se, ge se zaja si razila do toho blata hloubeji ne g pomohu sama," piijalo devee jeho nabidku, ukazujic krasne zuby.

"Zda, se, ge vas ten vylet do vzduchu nepodesil, sledno," usmal se Kprda, pomahaje statene povstati.

"Cog ta, pane, cog ta, — ta ma Certa v tele.

Tohle je po druhe ji g, co mne vyklopila. Do smrti si jig s ni nesednu, jede-li sama."

"Jegte tekni, babi, ge neumim jezdit," durdilo se devee. `Je to vial," vzdychla jen stafena, podepirajic se o Kordu a namahave vytahujic nohy ze slatiny.

"A jak vypadam, boge, jak vypadam", zdesila se, zpozorovav gi teprve ted', ge je obalena blatem.

"Jako ja, babi, prave tak jako ja," kfieelo, smejic se devde. "Z toho si nic nedelej, to je takove male dobrodrugstvi."

"Ono tomu tika, dobrodru gstvi. A jak se dostaneme domil?" vzpomnela a zoufale se zadivala ha vfm, jej g obratil Korda na bok.

"Jiste neni k pottebe."

"Hned se podivam, milostiva pani, myslim vgak, ge se motoru nic nestalo", tekl, aby ji upokojil a ptistoupil k vozu. tekla obdivne divka, kte"Ale vy jste re, se vybrodila ted' z blata a ptistoupila k mu "Jak jste to dokazal?"

"Co?" zeptal se, zabYvaje se prohligenim vozu.

"Co — obratit to. Vgdyt' ten vozieek va gi Best centa."

"810 to, sleeno, byl zde naklonen, ale co jste delala? Selhalo yam fizeni?"

"Myslim, ge to," fekla nejiste a pak na neho ostie pohledla. "Prot se usmivate?"

"Neusmivam se." `Usmivate se — myslite si, ae neumim jezdit, to bych yam vgak neradila."

"Tak?" zfejme se bavil, "a prof byste mi to neradila? Pfebehl yam pies cestu zajic a vy jste se polekala?" ptal se ohli geje se po sledech kol, jeg prozrazovaly, ze vuz zde provedl dye divoke klicky. Vide', ge se kousla do Afr — "ma krasne rty a oei", pomyslil si — a tie si ho prohligi hnevive.

"Horgi vgak je, damy, ze s timhle se dnes jig domfr nedostanete."

Statena zavzdychala.

"Ja to vedela, ja to vedela — a domtl manic dye hodiny."

"Mohu-li vam nabidnouti sve auto, damy—" rozhodl se Korda.

"Ale povagte, jak vypadame."

"0 trochu blata," odbyl jeji my glenku Korda a pomohl ji do vozu.

Tak se Korda seznamil s pani Klingerovou, ctihodnou sedmdesatiletou damou, vdovou po velkopriimyslniku, rozenou baronkou Rintelenovou a jeji vnudkou Pavlou.

Bydlily v krasnem barokovem zemedku, obklopenem rozlehlYm , pestenYm parkem, v tichem mesteeku, odbehlem na pul hodiny cesty od statni silnice.

Pavla byla od osmi let sirotkem, jak se dovedel od jeji babieky, je g sedic vedle neho v piedu, vypravela mu o ni zapomenuvgi v rozrugeni na svou hrdost damy, jeg nikdy nezapominala na to, 'tie jeji otec byl baronem s kolika desitkami ptedki" a jeji matka dokonce risskou hrabenkou.

"Jeji rodiee zahynuli jednoho dne na svou neblahou va gen jizdy v tomhle d'abelskem vynalezu — a to dite tu va geri po nich zdedilo.

Tiesu se poka gde, kdy seda, do vozu, ge mi ji ptivezou jako tehdy pfivezli Artura — jejiho otce. A nemam piece dosti sily zakazati ji tu jizdu, jsem na ni slab& — zustala jedina z celeho rodu."

"To y am jiste vyklada, babi, o myth jizdach, divokYch jizdach — ?" naidonila se Pavia.

Korda videl ye side pted sebou jeji za gpinenou tvat, modre, kosatcove oci, pootevtene rty, napadne rude v to Spine, a zdala se mu tak jak byla rozkognou. `A nejsou diyoke? Co ses naplatila ji g pokut pro ryehlou jizdu."

Strana "Ale jegte jsem nikoho nepiejela."

"Jegte to, pfejeti nekoho. Sly gite ji, pane ingenYre. Jsem z ni zoufala, je to nejnerozumejgi devee, jake jsem kdy poznala, nema v sobs nic genskeho."

Korda mleel, v duchu v gak odporoval, proto si myslil, ge to devde za nim, je nejgengtejgim deveetem, s jakYm se kdy setkal.

"Ale mdg to (levee rada, babi — at' chce g nebo nechceg — ja, to vim."

"A htegig na'to."

"Ale, babi, vgdyt' ja, jsem mlada„ promluvila genska logika.

Korda se tie smal, hlede pied sebe, a stara, dams vzdychla, nechavajic se v gak objimati deveetem.

"Sed', probilh, sedni si, Pavlo, jests vypa,dneg", ale v jejim hlasu nebylo nevrlosti.

"Ma ji asi opravdu rada," myslil si Korda.

Byli vgak jig v mesteeku. V tichem udoli, oramovanem lesy a stranemi, seal° svYmi chalupami a domky kolem kostela na povYgenem ostrohu jako kutata kolem kvodny. Vzadu 'dernal se park a z neho prosvitovaly steny zamku a jegte dale enel k obloze dYmajici komin — lihovaru, jak se hned dovedel Korda. Vgiml si jests balvanovitYch staveb kravinfi, a stodol, rozhledl se po lesich, eernYch a zamlklych ted' v podzimnim gatu, tkere pattily k panstvi, jehog byla Pavla majitelkou.

Jig cestou vynutila stafena na Kordovi slib, ge zustane v zamku aspon pies noc.

"Nebudete se u nas nudit, mane v2dy hosty.

A o torn se ptesveddil, Korda, vjadeje vraty sttegenYmi Ivy, do zameckeho nadvoti. „ Na balkone, k nemu g vedlo dvojite schodigte, stala skupinka tfi pawe a dvou dam, ktera spatilvgi auto pospigila Ozvaly se otazky, vSrldiky pkekvapeni a starosti, jak Pavla faem humorne vykiadala o sve nehode a on i o nem, hezapominajic na to, jak zvedl sam a sam auto, jak jim pomohl z bathny.

OCi vgech se obratily zkoumave k nemu. Kordovi neuglo, ge zvlagte jeden z pant, StihlY brunet, utkviva na nem zpytavYm pohledem. Kordovi se zazdalo, ge v tom pohledu je nejake nepfatelstvi, ale nemohl se v torn utvrditi, protoge neznamy promenil vyraz sve tvafe v ske zatvateni, mire k nemu a podavaje mu ruku.

"Ja, vas znam, pane ingenyre."

"Nevim, nepamatuji se," tekl Korda, snaIe se upamatovati na tu tvat.

"Jsem Cerych, tovarnik Cerych, jiste jste o mne slysel, tak jako je, o vas."

"Tak jsem totig myslil, ze vas znam, prototie potegeni z osobniho seznameni s vami, pane ingenYre, mam teprve dnes," mluvil Cerych spoleeensky cvidenYm hiasem, jen g se Kordovi nelibil jako Cerych sam. I stisk Cerychovy ruky byl neptijemnY. Nebyla to ruka uptimneho muge, byla mdia, sttidend a neuptimna; zrazujic sveh,o pana a jeho ptedstirane pfatelstvi.

"Co jsem o torn chlapikovi sly gel", snagil se Korda rozpomenouti. "Ano, ji g vim" — mluvilo se o nem u generalniho feditele Obchodni a prfunyslove banky, kam nekdy dochazel. A nebyly to 'Acne veci — kone, karty, 2.enske, zabavy, ktere staly terycha idasne penize a ktere napolo ho zruinovaly.

"Tak tos ty", myslil Korda, prohliieje si ho pozorne. "Ne, neni to mug," rozhodl, vysledovav kolem °di stogy va,§ni a finavy, vMmnuv si povadlSrch slabaskS7ch rysii kolem ust a male brady, neenergicke a z2entile. "To devee by nemelo s takovSrmhle chlapikem se vilbec stSikat — je ping eiste a tenhle je zamazan na ka2dem etvereenim centimetru sve d'ablu propadle du§e. Snad o nem nevi, jak vskutku je."

"Myslim, ze budeme dobrS7mi ptateli", pterugil Cerych mleeni a Korda, vzpamatovav se, omluvne se usmal. Vide, ze tajenY vztek popraeil rtigove oerychovy licni kosti.

"I ja myslim," iekl, veal v gak, ge od teto chvile mezi jim a timto mugem je neptatelstvi, zavite a neodStranitelne.

"Ano — tehdy to vedel," pomyslil si Korda, vzpomenuv ted' na to jejich prvni setkani. Tehdy to veal — jak mohl na to zapomenouti a pfipustiti, aby se dostal do jeho domu. Snad se mu posmival ye sve pyne. radosti, tie ziskal on

Strana 18 to rozko gne stvoteni, po nemt Cerych Wil kalnou tadostivosti sve °travel* zbahnele krve.

Snad ptecenil ji a podcenil jeho — snad to neni motno, aby ona tak &sta., a tiva mohla najiti zalibeni v tom pottisnenem a hnijicim. tivote.

Korda stiskl zuby, pocit ktivdy a ptedstava, ze i jeho jmeno je pocalcano nedistotou tery choyy existence, zavrtavaly se mu zutive do mozku.

Vstal a meal chodit, jakoby chtel uniknouti tiSrzni, jet hlodala mu v srdci jako bolest vykotlanern zubu.

A jeho opatrnost ho tehdy varovala. Vzpomina si, jak toho dne, kdy jit letel v tme a di val se na zmitajici se vetve holYch stromri, jet ptipadaly mu jako ruce zoufalcil, znepokojovaly ho Pavliny odi, prave tak jako pti veeeti, v ptepychove jidelne, kdy tam a potom v hudebnim salon.ku, vyhleda,valy jeho a yyptavaly se ho na neco, co ho uvadelo v zmatek. Umirioval si tehdy, to jim unikne. Slibil ji sice, to at pojede nazpet, zastavi se u nich a zdrti se dva, tti dny — slibil ji to, protote ty oci mazlive, lichotici a prosici, braly mu vuli k odporu.

Vyhne se tern oeim , rozhodl se v to noci, kdy dlouho se ptevaloval na lutku, zahaneje ty oci od sebe. Ale osud se mu postavil v cestu.

"Jiste osud" myslil Korda odevzdane.

Nechtel se s ni setkati a piece se s ni sttetl.

Vytidiy svou vec v P., vracel se do Prahy. Pr y -nidest muzjevoalpdbtegihl blondYnky, pilhlasila se v hukotu strojil, ye smichu deveete, jet_potkal na ulici, ale pateho dne po onom setkani, jeji obraz v nem vybledl; takte, kdy dojel na ktitovatku, od nit odboebvala okresni silnice k zameeku, nezabrzdil — ne, ptidal plynu, neotadeje se ani k zalesnenemu chlumu, za nimt skrylo se mestedko.

Ale jegte ted' si vzpomina, to si oddechl, kdy ta ktitovatka zristala za nim. Jakoby uniki nebezpeei. A neuniki. Deset kilometrri dale, vynotilo se v zahybu silnice, propletajici se lesem, auto, jedouci trestuhodnou rychlosti. Mtilo a poneyadt byl z rana mrazik, silnice byla hodne kluzica.

Vzpominka na Pavlu bleskla mu hlavou a hned na to uvidel za volantem barevnou skvrnu a uslygel stenani brzd. Vaz nezname zastavil se naptie silnice smYknuy se povallive. Mel co delati, aby na nej nenajel.

"Co delate?" rozictikl se a chtel dodati hodne vztekle "teriska", ale to slovo mu uvazlo v hrdle. Byla to Pavla a jeji oei se na neho smaly, ttebas se snatila hodne se mraditi.

"Snad si nemyslite, ze tohle se stalo nahodou, vy, lhati tenhle trik postaviti se takhle nantie silnice umim jit dayno. lined jak jsern uvidela a poznala va g viAz, vedela jsem, to nechcete dostati slovu. Pattite asi mezi ty mute, kteti si mysli, ze slovo, dane zene, nezavazuje."

"Ale, sleeno," pokusil se odporovati.

"Ale mlete, vidim yam to na nose, vypadate jako zle svedomi." A pak dodala • litostive, divajic se na neho zpod vieek. "Vite, ze to od vas neni docela nic hezky. Ja i bableka chovaly jsme se k yam tak hezky a zvaly jsme vas tak uptimne. Ne, nemluvte," umleela ho dtive net promluvil. "Vim. ze byste si vymyslil nejakY telegram, kterY vas vola nalehave domft — a to — to by bylo jegte horgi, protote bych veclela, ze o mne docela nic nestojite. A vidite, o mne stoji hodne mutt."

Korda byl rad, ze ma brYle na odich, protote tak mohl zakrkti snaze zmatek, jeji ta slova v nem vyvolala.

"Ale ted' obratite — a pojedete se mnou."

"Ale, sleeno." jsem- tekla, ze pojedete se mnou, nebo nechcete?" vjklonila se a pohlitela mu v Zdalo se mu, ze prosebne. "Sundejte ty brYle, nevidim, jestli se mi za nimi neposmivate. Jestli ano, pak vas nechci videt."

"Ale, sleeno, jak bych se mohl posmivati yam — yam", zaodporoval horlive a hned na to se kousl vgak do rte, zpozorovav, jak bystte a zkoumaye na neho pohlecila.

"Tak je v ge v potadku — jedeme. Couvriete s toe svou karou", porueila a Korda pokorne poslechl.

"Ja jedu napted — setkali jsme se na ktitovatce. Rozumite na ktitovatce", zavolala na chod. neb .D, avadejic -P:rivrr. ny

VtEITN

fK

Stara dama ho ptivitala opravdu laskave.

Bylo patrno, to se ji zalibil tenhle vatnY, zamyglen'y elovek, jak tikala Kordovi. Kordu vice vgak jegte potegilo, ze t erych odejel a s nim ony dye damy. Jedna z nich byla tenou bohatato bursiana a druha tenou statkate z okoli.

Obe nesnesitelne, afektovane, ove gene tvavYmi gperky. Zristal len star gi, kulatY statkat, jent trpelive poslouchal vypravo yani a stYskani hostitelky, jet Ilia stale ve vzpominkach na cisatskY dvar, kde nekolikrate, je gte kdy byla svobodna, taneila a kde s ni milostive rnluvila sama nejjasnej gi cisatovna.

Korda zpozoroval jit dtive, ze statical pobizeje statenu a ptisvedeuje ji ye vgem, tropi si z ni tert. Zachytil nekolikrate i jeho pohled, jim Kordovi naznaeoval, ze se vYteene bavi, ale nedal se tim pohledem zlakati k souhlasu. Tak bylo i tentokrate. Statical hral se starou damou karty vzadu, a Pavia zmovnila se Kordy donutivgi ho, aby ptitahl k jeji sofe kteslo a dela' ji pate.

Ted', maje ji proti sobe na dva kroky, mohl si ji prohliteti, neznepokojovan Cerychovyma odima, jet ph prve navgteve sledovaly katcle jeho hnuti — jak dobte vedel.

Bylo to podivuhodne device — byl oslnen jit pied gesti dny, kdy ji uvidel ye vederni toaleZmena; jet' se s ni stala, ho tehdy omrdeila.

Ve sportovnim, zablacena, rozcuchana, zdala se mu rortom. ilYm klukem, s nim inotno mluviti kamaradsky a bez ostychu, ale v diouhern, sttibtitem gate, stala se docela jinou. Nebyl to rozpustilY kluk, ttebas v odich ji jisktily ohnie-, ky klukovskYch napadri, byla to tena, vysoka, gthla a piece pevna, byl to obraz, jen snadno mute vniknouti do krve, protote pro podobnou ptedstavu teny ma mut vtdy ptipraveno srdce.

A ten veeer, kdy Kordu dovlekla do zamku, byla jette znepokojivej gi. Kosatcove modre ona nem teple a mekce, i jeji rismev ci byl meicky, rozpukaval na rtech tak sladce. A jeji gije, kdykoli naklonila, k nemu hlavu, zasvitila jako alabastrova pohadka. A poutaly mu oci i jeji vlasy, ye svetle tarovek zanily jako ze zlata a sklopil-li je, uleicane je zase zvedal, dotknuv se dokonale modelovanYch notek, z nicht jedna vykukovala do pal lYtka ze fasnatYch zahybu toalety.

"Co je s vami, pane intenYre?" zeptala se koneer* kdy ptestavky v rozmluve bylY eastejgi a delgi. "Mleite jako trapista a tvalite se, j ako by vas bolely zuby. Nebo litujete, ze jste mou vinou tady?"

Byl ji vdeeen za ten nevatnY ton, jejt nasadila a jen mu ji ptiblitil, a usmal se delcovne do jejich oei.

"Jste vtely takhle zamlklY?" "Chodim mai° do spoleenosti."

"A co delate?"

"Pracuji," usmal se.

"Pracujete?" zadivala se uptimne. "Ale jak to — proe? Rikal mi, piece erych, le jste bohat, dokonce velmi bohat."

"A proto myslite, ze nemusim pracovat?"

"Nepottebujete pfece pracovat."

"A co bych alai?"

"Bote, vy se ptate? 2ivot je piece tak krasnY, ma tolik ptekvapeni a radosti — ja, myslim, ze prate, stala prate, je velice smutna, vec."

Korda se dival na ni chvili, uvatuje, mysli-li to : co tekla opravdove, ale pak, uveclomiv si, ze je to divka, hYekana, v gemi, s nimit se seticavala, usmal se trochu shovivave a vysvetloval; jako by byla malYm deveatkern: "Nedovedl bych si svtilj. tivot ptedstaviti bez prate — muti jsou tady na svete ptece, aby pracovali, to je jejich poslani. Mut, kterY nepracuje, neni jit mutem. Je to bud' lenoch, kte. rY se dava ziviti jinYmi — a mut, kterY se nechava trvale obdarovavati, ptestava bYti mutem. Nebo . je to elovek, kterY chodi po cizich nohach, tekneme mitvych."

Otevtela ridivem "Nerozumim vam."

"Myslim takove, kteti ziji z penez, kterYch si sami nevydelali. To jsou ti, kteti chodi po nohach mrtyYch, svYch otcti nebo den. Rikaji si, to jsou mutove, yeti tomu — snad se zdaji mutt tenarn teny nedovedou v torahle odligov:-,,t1, ale pro mne, Yrn4i nej8ou. 3" 8011 zby-

Ve stkedu, dne 27. dubna 1933. tedni, tivot jich nepotiebuje, jsou to trubci."

Divala se na neho giroce rozeftenYma oeima.

"Ale, ja pak take chodim po cizich."

"Vy jste tena — a dokud svet mei dostatek mutt, teny nepracovaly — nedelaly na gi mu2skou praci. To je jen ted' — svet se zmenil."

Chvili mldela a pak tekla: "PoslYgte, intenyre, tohle se mi nezda bYt pro nas teny poklonou."

Neuglo mu, ze vynechala slii.vko pane a neveda- ani proe, tail se z toho.

"Necielam poiclon, neumim to ani."

"To jsem poznala",.vzdychla a zadala ho okukovati, jako by ho videla po prve.

"Co se yam na mne nelibi?" pokusil se o tert.

"Kdybyste se aspori zeptal, co se mi na vas libi," tekla zklamane a zamyslila se.

"To, co jste tekl o to piaci, to snad bude pravda, moje ueitelkaMadame Laroche, neco takoveho mi tikavala taky — a byla to velmi rozumna ueitelka — snad proto jsem ji tolik trapila", zasmala se. "Vite, ja nejsem docela nic rozumna. Babi mi Mica, to jsem posedla nerozumnosti a ja si nekdy myslim, ze babi ma pravdu."

Korda si myslil totet, neodvatoval se to vSak iici. Napadlo ho k tomu je gte neco tak divokeho, za co by se jindy pokaral: Ze kdyby bylo tohle devee rozumne, proste kdyby nebylo takove, jake je, ztratilo by to nejkrasnej gi. Usmival se, mysle na tohle.

"Nmu se tak usmivate?" ptekvapila ho.

Rekl ji uptimne, co si myslil. tekal, to se zamraei, misto toho se vgak rozzatila. "A fikal jste, ze si nevymy glite poklon."

"To ptece neni poklona," ohradil se.

"Ale je — je — ja, to musim vedet. A ted' mi vypravujte o sobe."

"To by bylo vypravovani o tovarnach a to by vas jiste nezajimalo."

"Budu se tedy ptat zpovidat vas budu — a mluvte pravdu."

"Jako knezi", podroboval se s rismevem.

"Mel jste nejakou lasku? To se rozutni ze mei a ne jecinu — " Ne, tohle Korda neeekal. Nevypadal asi pithlede na ni utasle. lia "Nezlobte se na mne," „zatebronila. "3-6. to vim, le jsem nekdy hrozna — proste nemotna, ale ja jsem tak zveclave. — nekdy. Tak, kolik jich bylo?" zadala prisne. Jeji pohled v gak byl vatny.

"Jedna."

"Lhati!"

"Jedna — a to nebyla je gte ani laska."

Divala se na neho chvili.

"A kolik yam je?"

"Tticetetyti."

"A rikate — ?"

Usmal se, podrobuje se to hie. "Nemel jsem na lasku eas, sleeno," tekl uptimne.

"A kdo, kdo to byl ta jedna?" ptala se tile.

Vahal.

"Reknete mi to," zaprosila.

A tak ji yypravoval o sve mladicke lasce. Jak ptigel dome na dovolenou ubit dojmy z fronty, jak byl tehdy krasny kveten — nejkrasnejgi kveten, jak si mono ptedstaviti. 61ovek vida rozkvetle stromy, vdechuje jejich vrini a vzpo minaje na smrdute diry, v nich se kreil, na mrtve, na ktik ranenYch a umirajicich, byl by gtestim plakal. A byl meickY jako vosk, srdce mu talo pod katclYm rismevem.

Mela-li ho rada? Asi ne, snad, nevi — zenska je podle v geho jina, net jakou si ptedstavoval.

Jak si ji ptedstavoval?

Jinak, docela jinak. istou, vernou a stalou.

A ta jeji nebyla ani eista, ani stala. Snad kdyby byl u ni, nebylo by se to stain — mysli si, ze teny snadno zapomenou. Jejich laska asi po-ttebuje stale viditelnYch dukazt. Je podle v geho jako oheri, ktefY vyhasne, kdy se na nej neptiklada.

(PrIkra6nvaini

Ptigel mladY mut prosit pana tovarnika o ruku jeho dcery.

Podival se pan tov'arnik na neho a povida: "Mclate tedy o ruku me dcery? A vite, naladST mutt, jak jsem vydelal sve penize?"

"Vim, ale to necht' nestoil v ceste nakniu ttesti.."

Ve sttedu, dne 27. dubna 1938.

Viad'a a koruna.

Napsal J. Z. Novak.

TLAI5A se pomalu loudal ulici. Bolely ho nohy a take ramena mel nejak VOW,. Inu, koho by to neunavilo hrat cele odpoledne kopanou v tomhle pfedjarnim vzduchu, kdy je eloveku, jako by ho nada ztloukl? Av'Sak Viad'a sel pomalu jeSte z jineho dtivodu. Ptemital, co maminka iekne jeho 'Saturn. Ma,minka sotva pochopi, le to blato na pumpkach a na kabate je vymluvnYm znamenim jeho °betaYe hry. Baty vypadaly dokonce jeate Irate; nebylo vubec videt jejich pilvodni barvu. Ale nejveth starost pusobila Vlad'ovi ta ohavna dira na lokti. Kolikrat jen iikal, aby zatloukli ty hiebiky v brance! Neposlechli! A hle, tady je ne.sledek!

Vlad'a se zastavil u jakesi vYkladni sktine a prohlilel si sviij obraz ye skie. Usoudil, le vypada jako trhan. Ach, to to zas doma dopadne!

DaSel zvolna k iece. A tam na chvili zapomnel na sve obavy. Upoutal ho totiz bagr, kter' dobYval z teky pisek. Jeho eerne obrysy se odralely proti nebi, rillavemu od zapadajiciho slunce. Vlad'ovi se odjakliva libily stroje. Obdivoya1 se jim. Proto se i tady zastavil a okounel.

Jen kdyby ty nohy daly pokoj! Vlad'a se musil odplilit ke sloupu s hodinami a usednout na jeho kamennY podstavec. Bylo to ohromne uleheeni. Natahl si nohy a opiel se zady o sloop hodin. Takhle to teprve bylo pohodlne. Jegte stahl s hlavy depici a hodil ji vedle sebe na zero. Lidi tudy chodilo mai°. a rozhled na teku byl bajednY. Vlad'a se dival a odpodival.

Najednou vedle neho neco cvrnklo o zem.

Trhl hlavou a spattil lesklou korunu, je2 letela vedle jeho eepice. Rychle vzhecil. Uvidel pana, kterY se od neho vzdaloval. Obracel se a soucitne se usmival.

Vlad'u nejprve napadlo, le pan ten penis strati!. Zvedl jej a chtel vstat. Ale pan mu vlidne pokynul rukou a pottasl hlavou. Teprve ted' Vlad'a pochopil. Jeho otrhanY a SpinavY oblek a eepice na zemi zpfisobily, le ho ten pan povaloval za lebraka. Vlad'a se dal do smichu.

Patenaval korunu na dlani a ptemYelel, co s ni. Nepobai piece za darcem a nebude ho vyvadet z jeho omylu. Takova korona je piece dobra vec! Da se za ni lecos potidit! Zrovna ted' se Vlad'ovi ykteene hodila, protole dye kaelcy, ktere mu dala v poledne maminka, utratil za sodovku a za znamky.

Stal a nasadil si eepici. Bagr ho u2 ',festal zajimat. Uvaloval, jak nejlepe nalozit s tak lehce ziskanYm jmenim. 8' e1 pomalu ulici a nahlrlel do vYkladfi. Ma si koupit eokoladu? Tu ma piece doma. Nebo nejake jine cukrovi? Ale zdalo se mu, le za misky je to koruny Skoda.

Nebo, podlejme, le by si koupil nejakou detektivku? napadlo ho, kdy stanul ped papirnickYm kramem. Za sklem skvely blrevne obalky s lakavymi nazvy: "Tajemstvi umrlei komory", "ZahadnY mul v bedne", nebo tadyhle "Nocleh v hrobee". Hm, to by bylo neco.

Ale maminka by mu to jiste vylaodila. protole tvrdi, ze je to hloupa, detba, za kterou je Akada penez. Ostatne Vlad'a sam nekolikrat napain. Ne, rozhodl se, detektivku s nekoupi. Kraeel ddl a stanul pied plakaty biograffi. U2 to main, tekl si radostne, piljdu na kreslene grotesky! Ano, to bude nejlepai rorteSeni. TakorY Mickey a kaeer Donald a pes Pluto, to je zaba, va, ktera stoji za vie nez za korunu. Hledal, v kterern biografu je zrovna davaji. Vida, do-

VESTNI/E konce nedaleko od nich. Tak dobra, zitra ocipoledne se tam yypravi Vesele se usmal na lesklou korunu, kterou stale tiskl v ruce.

A potom razne vykroeil. VSak uz mei bYt beztak doma. Jak zahnul za rah div neklopYt1 o eloveka, ktery sedel u zdi na semi. Vlad'a se trochu lekl a obratil se. Spattil docela mlacieho mule, ale jeho tvate byly pohuble a takove popelave Secie. Jenom oei z nich svitily. Byl to veimi atrhanYclovek, mnohem otrhanejai nel Vedle neho na zemi lezela depice. Via.d'a se do ni mane podival. Bylo v ni par desetihaleffi a jeden dvacetnik. To ja jsem dostal vie, myslel si Vlad'a a :Sal dal. A najednou se zarazil. Zdista jasna si vzpomnel, 2e by mohl jeSte jinak nalozit s tou svoji korunou. Mohl by ji vhodit tomu eloveku do depice. Zastavil se. Ta myhenka ho docela ovladla. Napadlo ho, ke tam prave ta korona vlastne path. Byl to niece darek pro lebraka. Do jeho rukou se dostal jen omylem.

Vlad'a se otoeil a kradel zpatky. Rychle se sehnul a hodil korunu do mladikovy eepice. Zazvonila o desetniky, a lebrak zdvihl hlavu. Zadival se ptekvapene na oapineneho chlapce a chtel neco lid. Ale Vlad'a honem utekl.

Bylo mu nahle tak lehko, ze i na svou finavu zapomnel. Utikal skoro celou cestu domti. se ani neobaval mamindina hubovani Prosim vas, copak zoamenaji nejake ty skvrny na tech proti to radosti, ktera ho pronikala? Kdyl bele' rychle do schodU, myslil si: "Tak vida, ten pan si to s tou korunou iece jen nespletl."

0 HRDINNEM JEiKOVI. Lad. ZoufalY. Jaro bylo v pinem rozpuku.

Vzduch prosycenY teplem a jasem sluneenim, yfini sveli zelene i omamnYm, vonnym dechem kvetu, chvel se nad omladlYm krajem, pinYm ticheho bzukotu hmyzu, jasaveho ptadiho zpevu, zapadajiciho do raince obrazu jarniho hvota.

Na male mezi, ktivolace bald kolem vzrostMho lesa, zatopene zlatem kvetoucich panopeliaek, vybehla ze sve podzemni komfirky mala myaka. Probuzena teplem jara, trapena hiadem, pobihala mezi a shanela zakusek k ukojeni hiadu.

OstrY, pronikavY sykot ozval se pojednou z hrornady Sterku a nakupenYch skolnich v bezprosttedni blizkosti male mySky a donutil ji, aby stanula. Ulekem se zachvela, zdegene vypiskla a v zapeti pocitila v celem tele zvlaStni ztrnulost, ktera zbavovala jeji tel.° pohyby.

Na skalnim balvanu nadzvedla se hadi hlava a hledic malyma, zelenYm pf'isvitem zaticima oelcama na mySku, blihla se rychle k ni.

Myaka citila nebezpeei, rada by se Utekern spa sila, ale zle oei hada hypnotickou mod zbavovaly ji Wile i pohybu.

Jiz byla zmije u male mySky, jiz se chystala k prudkemu rozmachu, aby ji uchvatila, kdyZ, kde se vzal, tu se vzal, eilY kmotr jelek. JedinY skok, uchopil zmiji, dfikladne ji zattasl a nel •bys napoeital pet, zmizela zmije ye vyhladovelem laduku jelkove.

"Tak, tak," liboval si jelek a pohladil si prackou propadle bkiSko. "Prilis tuene sousto to zrovna nebylo, ale zaplat' Pan Bah za ne! JeAte seberem par hotIcYch broudku pro vytraveni a pak se s chuti protahnem nekde na ku."

"Hej, kmotra, nestUjte tu jako kamen, hnete piece sebou!" zavolal jelek na malou mySku, ktera stala doposud na mezi jako zkamenela.

"Och, och, achich, je2ku, jeledku, to jsem se polekala, smrt z toho jiste budu miti," zanatikala mySka a utirala si slzici oeka. Pohyb vratil se ji pojednou do vyhubleha telieka. Radostne poskodila a jil stavidla jeji vYmluvnosti chrlila slova diku zachranci.

"Eh, nechte toho tetka!" tekl nevrle jelek a Skrabal se rozpaeite za uchem.

"Dekujte nahode, ae jsem byl nablizku a zaslechl yeas zdeSene vase vypisknuti o pomoc.

Ostatne, pomohia jste mi k dobrernu soustu a nemate mi proto za co dekovati."

Zahueel samotat jelek a pustil se spe gne za utikajicim sttevlikern. "Nebud'te tak bezhlava, pozorujte vice sve okoli, abyste po druhe neza.-

etrana Lila neco podobnehol" zvolal jeate na mySku odkudsi z trnkoveho kete a zmizel beze stopy.

Ten jelek je piece jenom hrdina a ka,valir, ekoda jen, le je takovY samotat a nepotrpi si na kousek tedi — zalitovala mySka, ktera, jako kalda lenska, si piece jenom tu a tam rada pobrebentila. V male chviii zaponmela vSak na jezka, nebot' nalezla nekolik ohryzku z jablek, ktere patrne nahodny chodec na mez odhodil. S chuti se pustila do jidla, ale radu kovu piece jenom vzala si k srdci a ostralite pti tom pozorovala okoli.

A kdy temnY stin pfelet1 mezi, tu rnyaka hop a skok a ul byla v dite pod kamenem, praye v okamEiku, kdy na misto, na nerni hodovala, jako sttela dopadi lesni vrah a lupid krahulik.

ZlostnY skiek vyrazil z krvelizniveho hrdla, kdy videl, le mu mytka uklouzla, a zmizel kdesi vysoko za lesem.

JARO NA VtMENKU Frant. Mrkvidka: "Bole, bole, deti," natikavala statenka Makovska, v zime, "k demo jsem ja tu na svete? V nieem yam nemohu pomoci. Nohy mi neslouli, dech nine zlobi, hlava se mi east° zamota. Jak bych take jeSte rada ptilolila ruku k dilu!"

"Oopak vas to napada, babidko!" domlouvali domaci. "Vy jste se jakliva u2 dost a dost napracovala. Jen si ted' pekne odpoeirite. Podivejte se, co je nas do dila!"

"Inu, ja vim ja vim," pokyvovala statenka, "ale piece bych rada v neeem pornohla."

Kdy2 vSak do hor prisio jaro, babieka 'deeka Olivia. Kdyg vysoko na jabloni se Apadek rozktieel, kdy s rfilleek na zahonech domaci odklidili srnrdi a kdy ote ytenYm oknem zadYchala vIhke. vfme rozryte seine, chystala se i ona do price.

Pied oknem vYmenku mela malou zahradku.

Pestovala v ni trochu zeleniny, zahonek resedy a boliho clkevce, ale hlavni jeji radosti byly huste malinove keie, ktere se vinuly kolem eel& ho plotu. Sazel je jeSte neboltik start hospodat.

Rok co rok babieka ty malinove kete oSettovala a byla by tu praci nikomu na svete nepopustila. Vylamovala suche vetve a vazala do otYpek, kyptila motydkou ptidu a ptihnojovala. Ph tom si pobroukavala stare, zpola zapomenute pisnieky. Pti to praci celd olivla. trl si nestYskala, ze neni na svete k nidemu, ale byla At'astna, 2e male jeate new/ zastati.

A kdy byly zas maliny v potadku, usedala na .lavieku pod oknem a v duchu s ptedstavovala, jak bude v jeji zahradce v lete Hvo. Pkijdou jeji vnoueata, pfibehnou i deti ze sousedstvi a v‘Secky obsypou jako veely keie, ktere budou piny velkYch, sladkYch plod& To zas bude kfiku, smichu a Skadleni! A al se deti dost namlsaji, al budou mit usta i tvate po=loyally krvavou barvou babieeinYch malin, usednou vedle statenky na lavidku a budou ji povidat.

Na ty prazdninove dny se babidka Makovska vldy tesila nejvice. Proto take byly deciedkovy malinove kete na jaie jeji prvni starosti. TeSilo ji, ae jeSte neco dokale, a nejvic, le svou praci zptisobi jinYrn radost.

RABINDRANATH TAGORE 0 SVOBODE. Svoboda je vYsada, kterou musi kady jednotlivec denne pro sebe sama dobYvati a braniti.

Nebot` i nejdemokratietejh vlada je nachylna k fitisku. Ma yne tehdy, nenaraleji-li jeji snaky po omezeni svobody na dostatednY odpor du. Z toho cluvodu je Liga pro obranu lidskych pray nutna v kaldem state s jakymkoliv relimem. Ligy si ph torn musi bYti vedomy toho, le svobodu jedince nelze zaruditi, nebude-li soudasne vychovan k tomu, aby ji svou ostraHtosti a obetmi branil. Ph tom_nejde o nejakou vnefai formu nebo organisaci. Problem svobody zaleli v rozvoji uroitYch mravnich hodnot v jednbtlivci a v poznani lidskYch hodnot kaftleho indiVidua. Jestlile vSak jedinec chape svobodu jako pouhy prosttedek k dosaleni vySSich materalnich vYhod, muse ji stat pod slibem lep gich pomerti eloveku vziti. Stalo se tak Skuteene ye statech s diktaturami at' ruclymi, hnedYmi ci eernYmi.

Strana 18

Socialni tkinky vynalezu.

MENY ye vYrobnich procesech zasahuji L svymi ueinky neptimo do vsech ()bort lidskehd 2ivota. Primo maze mit nektery vynalez za nasleclek usporu prate nebo kapitalu, zlepg eni vYrobku nebo vytvoteni novelle druhu zboza.

Pornery, ktere obydejne davaji vzniknouti novVin vynaleztm, jsou asi takove: Ptedne, urditY druh prate je rozdelen na velkSr podet delnikt a specialisovane tkony nekterYch z nich jednoduchYmi a jednotvarnYse stavaji mi ptildad tahani za padku nebo zasobovan' stroje tak2e, vYkon se site zvy guje, ale provedeni upada. Jestli2e je v gak nekterY tkon zjednodug enY do to miry, je pomerne sna,dne vynalezt nejake zatizeni, ktere by jej provadelo samo, a to lepe a rychleji Ina dlovek. Odtud plyne ze cim jednotvarnej gi je prate, tim citive bude nahra,zena strojem.

Nejprve nahradily stroje ty prate, ke ktebylo tteba jinYch smyslu nez zraku. Stroje dovedou zdvojnasobit lidskou schopnost citit fermi, velikost, vahu, teplotu i tlak. Pozdeji bylo vynalezeno i zatizeni, ktere vidi, fotoelektricka, burika, je2 primer's sebou nedozirne moinosti nasledky do budoucna.

Stroje vg ak dovedou nejenom videt, take slygi. Mt:0'1110st "televoxu" a jinYch akustickYch ptistrojt, ktere bychom mohli nazvat jakrrnsi elektrickYm ,bichern, budou pra y gi a ne tak rozmari--depobnemoh men te jako u elektrickeho 4oka. Neve akusticke ptistroje dovedou prosivat a vybirat zvuk tak, *Ze na ptiklad dvete se otviraji jen na slova "sesame, otevii se" a stroje se zastavi na zavolni hem konci telefonu oto..d4c-elstteIf "pamoc". Televoxem bude take mo2De uvest v pohyb nejake zatizeni na druhern konci telefonu.

Zdokonalovani moderni It rroby jde ztetelne etytmi ornery: k plynule vYrobe, k automatisaci prate, registradnim mechanismilm a kontrolnim mechanismtm. K dvema poslednim path elektricke oko, elektricke ucho a stare mechanicke "smysly". Kontrolnimi mechanismy jsou take ptistrole, vykonavajici . automaticky chemicke zkou gky, jako na ptiklad ptistroje zkou g ejici kaldYch nekolik minut plyny z pece na obsah kyslieniku uhlieiteho, ptistroje metici kyselost nebo spektrofotometr y, ureujici chemicke sloMni latek.

Zda, se, te stroje v prat', maji neomezene nosti, ale plat' pravidlo, 2e nejsnaze se daji stroji nahradit t kony nejjednodu ggi a nejjedriotvaxnej g i. A zmechanisovanim takovYch tkont vznikaji nove jednotvarne rikony rozdelenirn dosavadnich praci na men gi pohyby.

Mezi spoustou vYrobnich operaci nabYva stale vetg iho v3jznamu jeden vynalez: svatovani.

Tento vynalez znamena mnohem vice neZ vyDotal uspory v kovoprtmyslu. Dokonalej gi prate svatedova nahrazuje praci nYtatovu. Tak byl odstranen straglivY hluk nYtovani. Mimo to znamena svatavani podstatinou fisporu materialu i kapitalu, ponevadt take trvanlivost vYrobku je vetg i. Svatovani umo giuje vice nei, nYtovani eistotu formy, ktivek, aerodynamickou linii a nova umeleckY styl kovove architektury.

TechnickSr pokrok v deprave, zvla gte osobrii, ma obydejne ptimej gi a ztetelnej gi nasledky pro girokou vetejnost ne2 pokroky ye vYrobe zbozi.

Budoucnost vzdu gne dopravy je vdednim lovigtem romanopisct a opravdu je teZke nepodlehnout poku g eni a Depovolit trochu uzdu obrazotvornosti. Pfedr ytwedi psane Pred 20 lety, a yeclecky velmi opatrne, se dnes zdaji uboze nevynalezave. A skoro v gechno, co muaeme ptedpovedet dnes, se vyclava v podobne nebezpeel, ze v roce 1958 se bude zdat zastaralYm a stnegne skromnSrm. Prvni misto v rychle deprave osob, po gtovnich zasilek a rychlozbOil, na velke vzdalenoti zaujima letectvi. Ale socialni a hoopoe:1dtske zmeny, ktere nastanou po scvrknuti ze-

Vt8TN1a mehoule dblkovymi lety, nejsou zdaleka tak vyznamne jako zmeny v zivote, ktere nastanou, uskuteeni-li se slibovanY vynalez z letadla letajiciho vodorovnYm i vertikalnim smerem. Odbornici se prozatim rtzni v nazarech; katele olovo napsane dnes o helikoptete nebo autogiro, musime brat s vYhradou, .ae uplyne pravdepodcbne mnoho let, neZ budou rorte geny vgechny technicke problerny. Neda yno vgak ua bylo vyrobeno prvni lidove pokusne autogiro. Toto autogiro nepottebuje ke startu vtbec 'tadneho rozbehu. Helikoptera, ktera se do vzduchu groubuje, prvni narYsovana Leonardo da Vincim. stoupa a 160. dnes podle vale pilotovy, adkoliv jeji vYvoj je teprve v zadatcich. K nim ptistupuje jegte nekolik jinYch typt letadel, na pHklad vertaplan, dvojplognik, jehol vrchni ktidla jsou uzpilsobena tak, ze pri ptistavani a vznageni rotuji, kde2to pti obydejnem letu jsou pevna jako u letadla.

MOnost ntisteni a startovani prakticky na kaAdern miste slibuie netti gen:fr cokrok v letectvi a pronikavou zmenu v tele na g' civilisaci. Dosavadniho tvnu letadla se bude bez pochyby u' ivat, I nadale pro rychlostni a dalkove Strmelete leta,dlo bode jen doplrikem dnegniho.

Vg imneme si nyni televise. Zda se pravdepodebne. ze nei popularnei gim programem televistiniho vysilani bude drama. Televisni drama nehude se emezovat na stenv iedineho vnittMho ievig te a bude v nem mono Wit stejn'ch snimkt. a seen jako u filmu.

Pedacogika doposud vvufiva prili g rnalo chovnVeh mOZnosti mechanickirch ponittek.

Grarnefenn a radia se site uEva hodne ye vyiieovani hudbe a tu a tam v pokroeilejelch gkonob i nemeho filmu. Velke naklady na vyudovaci 7vtikove film y, zvlagte kreslene oceny, a nedastatedna, organisace gkol, ktere tak nemohou vviCift bespodarne tako“Tch filme, je'g pochopitelne nelze vyrabet jinak neI ye velkem, jsou hlavni pfekaRou vet giho uplatneni v'Ychovroich film& jake chicagska universita vytvoilia pro vedu a yaleska pro dejiny. A filmy muPi zustat drahe tak dlouho, dokud jich bude ut,ivat ien orneze0 poeet gkol. Televise vgak bude ptine'get takove iiTchovrie zvukove filmy pijime do iieeben a bude pravdepodobne stat mnohem merle.

Vtada, stejne jako line obory 'Ziveta, citi tlak technickeho pokroku. Snahy pro organisaci a konsoli ciaci, ktere veda a vynalezavost vnesly do prilmyslu a, hospodatstvi. vyvolavaji ,problemv, ktere se tVkaii v gech Want. Nezamestnanost. lortmysleva nestolost, zemedelska bids, peneZnictvi, delnicke hnuti, mzdy, zlodinnost, monopoly — to vgechno jsou problemy pro vladu nesmirne citle'Zite — problemy, ktere pr'nest s sebou dne gni svet stroje.

Skoro ka,MV vynalez v deprave a komunikaci vgak rozgituje pilsobnost vlady. V gechny vynalezy, ktere umO2fiuii, abv se zbozi depravevale lacineji a rychleji, lide cestovali bezpeeneji a pohodlneji a aby byly lepe sdelevany myglenkv. bud' ad ledrotlivce k jednotlivci, nob° ye velkem, ptedev gim pomahat budove a, gitit obchod. Tak ptesahuji pravomoc mistnich zakont a ustanoveni a stavaji se majetkem girgich vladnich oblasti.

Nalehava, potteba nove nemocniee v Uher. Hradigti.

Zalaenim protirakovinneho spolku, stave. se Uherske Hradi gte clulelitYm risttedim pro boj proti zhoubrrjm nadorum, ktere v nekterSTch okresich slovackrch dosahuji, ba ptevy guji umrtnost na tuberkulosu. Chysta se take velkorysa, akrce proti srdednim chorobam a revmatismu, ktera si vy'Zaduje take zfizeni stomatologickeho oddeleni. NezbytnYm ptedpokladern iispegneho boje proti temto socialnim chorobam, jest tadna. nemocnice. Lekati, pracujici na Morayskem Slovacku, sdruZeni v lekatske dupe slovacke, nyni upozorriuji zemskt tiad, samespravne korporace a vetejnost na nalehavost tegeni zdravotnich pomert na Morayskem Slovacku a povaZuji vybuclovani moderni nemocnice na Uherskem Hradi gti za nejnutnejii.

Ve stfedu, dne 27. dubna 1938.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nilepsanY resolueni vYbor tadu Hvezda Miru, eislo .33. v Bleiblerville, Texas, projevujeme timto uptimne citenou soustrast portstale rodine nad tmrtim jejich mantelky, matky a babidky a nagi spolusestry Marie Janovske, ktera zerntela pa kratee trvajici nemoci dne 12. dubna y e stall 72 rokil a pochovana byla dne 13. dubna na katolickem htbitove v Industry za hojne toast ptatel a ptibuznYch. Vy, pozilstalS7 manZeli a cela rodino, vime, e Vag zarmutek a bol je velikSj nad ztratou Vagi milovane manZelky, matky a babieky, avg ak budiZ Vain ritechou, ze i my citime Vag zarmutek s Vami.

Zesnula sestro, odpoeivej v pokoji a budit Ti zeme lehkou. Not budit Tvoji pamatce.

Za red Hvezda miru els. 33. v Bleiblerville, Texas: Jos. F. Mikeska, Karel Siptak, Adolf Stepan, resoludni vYbor.

41111111•11111111111111 MISTO MUNICE SE VOZI NAKLAD CIGARET. Z Tajuantu (provincie 8ansi) v bteznu 1938.

Maio. episoda z poslednich dnt Tajuantu. General Vei-Li-Huang nutne potteboval na bojig ti tnekolik nakladnich aut. Velitel vYchodnich bojigt.' Huang-Sao-Hsiung natidil jedne autokolone, aby odjela do Hsineou. Kolona v gak byla zadr2ena vojenskYmi tiady. Protole oddil vojska tottedni vlady byl piing malt, nemohi se vzeptiti a kolona byla zabavena. Nato poslal general Vei-Li-Huang 100 vojakt, aby kolonu "dobyli" zpet a soueasne zavolal telefonicky smirdi komisi, aby zjistil, prod' byla autokolona zadrZena. "Pottebujeme ji, abychom mohli odvezt na jih cigarety!" znela odpoved'.

Byl jsem v hlavnim stanu a sly gel jsem sta.nosti velitele leteckeho oddilu, Z - e se necla viibec nic Mat. Nikdo nerna tolik energie, aby poyznes1 ducha g patne vyzbrojenYch a obledenych vojakil, jejich velitele se mezi sebou stale svati a na sebe. Zbkve., jedine vYchodisko — musi pfijit osobne sam maraalek tankajOek. je feudalni stat, pokradoval velitel a kaki* feudalni pan vede valku na vlastani pest. Pies to budou 6ifiane pokradovat. Mista pro ustupova,ni je dost a jednou ptijde den, kdy se vojska sjednoti. Potom v gecko se zmeni. JinY clustojnik nam pfedvedl poeinani guvernera provincie Sansi pri leteckych naletech, kdy't se chouli v krytu. "Je u2 stars", ozYva se kolem, "byly by na miste popravy. Nikdo v gak tu neni, kdo by je provedl." Otazal jsem se, mini-li take guvernera. Pohledli na mne ustra gene a hrozili mi prsty. Dustojnici dale vYpraveli, ae Japonci maji na jejich fiseku jen 20 letadel a Zt kdyby oni jich meli jen 10, zahnali by je na ttek. Nemaji vgak ani jedno.

KaRlY den jsou tu japonska, letadla. Vy hlijako velici, demi a ohyzdni brouci. Charm nyni, jake sluZby mohou letci prokazat, kdy jde o terorisovani cbyvatelstva. Citim to na be. Bylo to videt v 8anhaji a potom Nankinu.

Zde je to jen male hnizdo a je to stejne. Wkdy je letadla videt a neni je sly get, jindy se slygi a nevidi, pokud nejsou ptimo (nad narni. Proto elovek ma stale pocit, ze sly gi rachot motort.

Onehdy jsem stal s generaly Gordon Chu a Changem na dvote statku, kdy 15 japonskYch letadel zaealo vrhati locrriby. Vejaci se vethinou ukryii, general Chu mi vgak tekl, Ze to nikdy nedeld. Slygeli jsme rachot motort liZich se letadel lined na to zaznel vYbuch bomby — meli jsme Atesti — vybuchla na druhe strane ulice.

Pornahej ubohSrm; kaidS7 vzdeeh, kterSr v nich vyvola, tva tvrdost, spadne zioreeenim na tvou hlavu!

Ve stkedu, dne 27. dubna 1938.

C NA se postavila Japonsku nnaodpor. &Friane jsou odhodlani biti se na zivot a na. smrt. Je to podivne. Poe se nepostavili inane Japonctm na odpor v rode 1927, kdyl japonske lad'stvo ptistalo v Tsinanu a zabilo einskeho diplomata? Proe tak neueinili v rce 1931, kdy Japonci obsadili Mandtiusko? Proe se nepodatilo nankinske vlacle v roku 1932 zajistiti si podporu 8anhaje? Proe nevyvrcholila v organisovanY odpor protijaponska kampari v Suiyuanu v rode 1936? To jsou otazky, na ktere chceme odpovedet. ein§ti komunisty byli ptesvedeeni, de uskuteaneni socialisticke spoleenosti v Line muse nutne ptedchazet irspena burdoasne-demokraticka revoluce. Prvnim stupnem k dosadeni tohoto cile mela bYti jednotna fronta Kuomitangu s komunisty. Pod vedenim vlastenecke burdoasie se spojily vSechny vrstvy lidu, aby osvobodily einu od japonskeho imperialismu a tech, kdoti mu sloudili na einske pfide. Ale po pochodu na Hankow nadSeni Kuomitangu pohaslo a jeho bajonety se obratily proti cltivejgmu spojenci, komunisttm. Jednotna fronta byla tedy rozlomena.

Komuniste pak pkijali novY program. Podle neho se einfti kapitaliste sotva vymani z vlivu zahranieniho imperialismu. Proto nemohou uskuteenit narodni osvobozeni Oiny. Cilem noveho programu komunisticke strany bylo ustanoveni delnicko-selske vlady, jejimi tkolem bude uskuteeneni programu jednotna fronty. To jinYmi slovy znamenalo sesazeni vlady Kuomintangu a ustaveni vlady sovett..

V roce 1930 sila rude armady rychle vzrostla.

Komuniste sousttedili vSechny sve sily k tomu, aby znicili eankajSekovu vladu. Ttikrat vypravil eankaSejk proti rudSan vojenskou expedici, ale bez vYsledkii.

18. zati 1930 Japonci obsadili nahle Manddusko. V§echen einskY lid okarndite zatoudil po narodni jednote a obrane. Vnittni politicka, situate v to chviii vSak byla neutMena. Zrovna nedlouho ptedtim se ustavila druha vlada Kuomitangu v provinciich Kwantung a Kwangsi. V teze bojovala 19. armada proti ruclYm v Kiangsu. Obsazeni Manciduska dalo vtiem temto vzajemne se potirajicim skupinam takovou nu, de se pokusily o zastaveni nentatelstvi. Nankinska, i kwantunska vlada se spojily a 19. armada opustila Kiangsi, aby zajistila spolupraci Nankinu a Kwantangu. Kampane proti komunistilm vS'ak neustaly.

Japonci, nespokojeni pouze s anexi Manclduska, uderili na Sanhaj.

Okupace Manclduska nenarazila na odpor tiny. Takted zutivY boj o Sanhaj nevyristil v boj celeho einskeho naroda. Proe? Protode nankinska vlacla jeSte potad spolehala na zahranidni pomoc, misto aby spolehla na sebe a vlastni zbrane.

Komunisticka strana nyni shledala, 'le ustaveni delnicko-selske vlady je za techto okolnosti nemodne. Naopak, za riejnalehavejSi pods.davek nyni povatiovala rychle vytvoteni jednotne protijaponske fronty. Proto v lednu v rode 1933 vydala rucla armada k vlade Kuomintangu, generaltm, politikrim a politickYm stranam toto provolani: "Prohlatiujeme pied celYm einskYm narodem, de ruda armada je ptipravena a ochotna spojiti se proti japonske invasi s kaddou armadou a s katiclou stranou."

V tomto prohla§eni nebylo nic o zmene ntizvu rude armady, ani o zmene programu tYkajiciho se konfiskace pozemkt a ustaveni vlady soveta. Komuniste proste chteli spojiti site sily se silami kapitalistt jako rude. armada.

Ale Kuomintang sve nepfatelstvi proti ruclYm nezastavil. Naopak, tankajAek zaeal svou etvrtou velikou akci proti rude armada. Hned nato se spojila 19. armada s ruclYmi a rozvitila revoluci ye Fukienu. Revoluce_se zhroutila armada se dala na svuj hstorieky podhod, dlouhY S'est tisic mil. Zcela nahodou dosahla Kansu a Shensi, blizko protijaponske treinty.

Od to chvile nastal ye vYvoji udalosti v tine nenadalY obrat.

Kdo bojuje a pro koho?

Od roku 1911, kdy byla ustavena einska republika, prodila eina kaclu valek. Jejich pahnutky byli imperialisticke a feudalni. Wad

VESTNIK

Sj ednocend Cina v bo j1.

Shelley Wang. byli nuceni bajovati za zajmy imperialistil a V revoluci v roce 1925-27 bojovala narodni revolueni armada proti feudalum na severu zeme. Od roku 1927 ad do dnetika, pies 10 let, zurila Line obeanska valka. Bojovaly mezi sebou tkidy vladnouci i utiskovane. Ale vSechny tyto zapasy byly jen dileimi zapasy ttidnimi.

Od nich se litii dnekii valka tim, tie je valkou celeho nexoda, vAech tkid. eina je zemi zemedelskou. 85 procent obyvatelstva jsou zemedelci. einSti sedlaci jsou narodne nejuveclomelS1 ttidou. Podle zkuSenosti z lVfandiuska eintiti sedlaci dob •e vedi, jak tedce by se jim clYchalo pod vladou Japonct.

Take prtmyslove delnictvo ma mnoho zlych zkutienosti z japonskYch tovaren v 8anhaji a Tsingtao. JaponskY export textilu, kterY temet znicil dinskY prtmysl, protijaponske smYtileni delnictva jegle posilil. Japonske pronikani zasadilo smrtici rant' take einskym kapitalistfri, kteki nebyli schopni konkurence s japonskym zbodim.

Z toho drivodu pochopime, de nynej§i -Mika je valkou vSech tied pro vS'echny tkidy — krome nekolika zradct, zaprodanYch Japonctria.

To znamena, ze dnesni eina je opravdu sjednocena.

Nezapominejme ov§em obtizi, ktere mohou vyvolati delnici a sedlaci. Nechtejme a neeekejme, aby obetovali divoty za nejake abstraktni idealy, cizi jejich denni zkuAenosti. Je ztejme, ze poradka tiny by znamenala ztratu samostatnosti a svobody. Podle zku genosti z Koreji a Formosy jsou Japonci neobyeejne krutYmi vlacici.

Postavi-li se Japonciim na odpor jednotna fronta delnikt, sedlakt, burdoasie, prtmyslniko a velkostatkatt, bude Ina zachranena.

Bohudel 'Oak v teto tiiroke celonarodni fronte tpine jednoty neni. Dtiveltii president so-vetske tiny Mao Tse-tung byl povolan za elena poradniho sboru narodni obrany v Nankinu.

Stotisicove, ruda armada byla pfejmenovana na 8. armadu a doposud je vedena bYvalS7mi veliteli Chu Tehem a Peng Teh-hwaiem. Jegte podivnejAi je, ae provincie Shansi, ktera byla ovladana generalem Yen Hsi-shanem po 37 let, je ptipravena pit mout °pet rudou armadu na svou pudu. Na zadatku zati se mluvilo o torn, tie general Yen Hsi-shan udrduje s Japonci ptime obehodni styky. Dnes vAak bojuji Yenovy oddily po boku dtivejSi rude armady. To znamena, ze i on se podtidil zajnitm celku. Je ztejme, ze dokonale jednoty modno ziskati jen vzajemnymi ristupky a kompromisy eina bojuje nejen pro vlastni vac. Bojuje take o svetovou spravedlnost a svetovS7 mir.

Dnetini svet je rozdelen na dva tabory: faSistickY a protifatiistickSr. Dtsledky rispe'6ne japonske invase do tiny jsou vYznamu svetoveho. NejlepAim doldadem toho je fakt, 'tie okupace Manclduska mela v zapeti za nasledek valku habeAskou, uddlosti ve 8panelsku a dnani valku na Dalekem vYchode. Nebude-li ueinena japonskemu imperialismu ptitrd, zachvati stejna pohroma take ostatni svet.

Mtde bYt namitnuto, ze eine se nedostavo, ze zahraniei podpory proto, ponevadd jednou slodkou jednotna einske narodni fronty je rucla armada a protode vnitropoliticka situate 6iny je takova jako v rode 1925-27. K tomu je zapottebi dodati nekolik slov na vysvetlenou.

Podle toho, jak se zmenila mezinarodni situace, merina se i forma boje o narodni osvobozeni tiny. DneAtii valka tiny neni valkou proti-zahranidnim mocnostem, nS7brd valkou proti zahranieni invasi. Oina je zeme, jej gcue jsou veskrz mirove.-eina jid sjednala pakt o neirtoeeni se sovetskYm Ruskem. PodobnY pakt by Lena velmi rada uzavtela take s Francii, Anglii, Spoj. Staty i jinYmi zememi. eina vi dobte, oc bojuje. Bojuje o sebe, o svuj osud i zajmy vgelidske. eankajSek kdysi kekl: "Jde-li Ohm proti cizimu ttoenikovi, neuhne a nevrati se nikdy." Olhane jsou odhodlani 1)6-

atrana 19 jovati do posledni kapky krve. Je samortejrne, ze proti obrnenSTm automobiltm, tanktri, legranatam a bombam nemohou jit s holou pesti. Neeekejme pomoci .ani od tech, kteti doposud respektuji celistvost ‘einskeho zemi, tech, jejichz zajmy jsou touto valkou nebezpecne ohrodeny a kteti neztratili smysl pro mezinarodni spravedlnost a svetovY mir.

Jednoho je eine nevyhnutelne potkebi: K tomu, aby svuj boj vyhrala, pottebuje zbrani.

PANSKii VAZANKA SLAV! 50 LET. 0 panske mode se tika, ze je konservativni a neptipoug ti mnoho zmen. Srovname-li ji s mddou damskou, u2name, de je to pravda, ale byla by omylem se domnvat, de by mudskY kroj meprochazel vYvojem a to mnohdy velmi prudk3)m. Je tomu pra.ve 50 let, co nastala Primo revoluce v mulskem obleku. Pied padesati roky se totid narodila kravata, vystkidena vesta a naprsenka.

Teta velike zmene ptedchazelo mizeni mohutnYch pinovousii, splYvajicich hluboko do hrudi. Panske kabaty byly upnuty ke krku a kryly vineinou kasili, na jejimti vzhledu docela nic nezaledelo, ponevadd ji nebylo videt. Teprve r. 1888 nastava ptevrat, jemud jsme ztstali verni ad dosud. U kabatu se objevil vYstilh. za nim nasleduje vYstkih u vasty, tiirokSr plastron, ktery zakrYval kosili, ustupuje vazanee a objevuje se kus kosile, kterY vydaduje ptitiite naprseinky.

Je pochopitelno, ze tento novY zptsob oblekani nebyl ptijat razem vsemi muzi. Trvalo dlouho, ned se uplatnil, za to v gak se uplatnil dokonale. Prvni priikopnici teto mody hYtili ovS'em novYmi odevnimi sou'eastkami. Tak na pt. jeden z ptednich snob one epochy, viscount of Anglesey mel toliko 600 rtznYch, bohate zdobenYch vest. Jeho fra.ncouzskY konkurent marquis de Montesquion dokazal si paidit ne mane ne2 2000 kravat.

Barevne a zdobene vesty zmizely dnes docela, kdyd spinily svuj prukopnicky tkol. Take kravaty dostaly diskretni vzor a nikdo, ani nejvettii snob dne as ni dcby, nema ve svem tiatniku ani desetinu onoho poetu, ktery nahromadil francouzskY elegan. Co bylo pied padesati lety revoluci v kroji, je dnes samozkejmosti. Po tak dlouho alespori, dakud nepkijde nejakY no vy p•evrat.

HENLEIN VYHROZUJE! Zprava Spojeneho tisku oznamuje, to v necleli 24. dubna pronesl v KarlovS)ch Varech vydvavou tee povestnY ueitel telocviku a nastroj rozpinaveho Nacismu — Konrad Henlein —'v nid varoval esl. vladu, aby zru gila svoji zahranieni politiku (spojenectvi s Francii a Ruskem) a ztekla se smernice, stojici v ceste nemeckeho "Tlaku na vYchod". Tajne, schtze eal. kabinetu svolana byla na pondeli t. tYclne. NovY drzY projev Henleintv je dle risudku iasvecenct neptimY vzkaz a postup Berlina, kde Konrad dlel pied ttemi tYdny na porade. did to uvedeno, co sdeloval hlavni stan mu po zabrani Rakouska — "na eeskoslovensko pujde se jinou metodou". Tato metoda se projevuje: Nematm v 6eskoslovensku nejde koneene o tzernni samospravu, one jsou strojem rozpinavosti Pangermanismu. Prod Henleinovci ritoei na csl. vlaclu pro obrannou smiouvu s Ruskem. frtoei snad na esl. vladu proto, de pkatelstvi s Ruskem esl. republice Skodi? Nemci csl. republiku chteji oslabit, aby jejich ttok na ni mel nadeji na rispech. Ger mani do sveta ktiei a varuji pied "bonevickYin nebezpeeim". Ruda armada je pry rozvracena a eeskoslovensku nepomtde. Proe tedy s takovou vatinivou uminenosti ritoei na esl. vlidu pro spojenectvi s takovou armadou? Jen al k hlouposti zaujatY elovek mute nevidet,. likou a rieinnou zbiani pro ochranu'rnittc Evropy je obranna smiouva deskoslOvensko-sovetska.

Reelni firma.

"No, vy jste mi tedy namluvili peknou vdovu, jen co je pravda. Copak nevite, de to denski nema, ud dccela dadne zuby?"

"S tim si nedelejte tedkou hlavu,. pane Zakaznik. Ty zuby vain obstarame dodateene."

Strana 20 ADRESA(t TAJEMN1KU kADU. Slovanske Podporupci Jednoty Statu Texas.

Alavni Ilkadovna: C. H. Chernosky, pkedseda, Houston, Texas Stepan Valdik, mistoptedsecla, Houston, Texas J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Edward L. Marek, teetni, Fayetteville, Texas.

Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas.

August Kacit, pravni radce, Temple, Texas.

Finaneni vYbor: W. A. Nesuda, Dallas, `Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Temple, Rt. 4., Texas.

Dr. Jos. Kopecky, vrchni lekak, San Antonio.

Tiskovk vYbor: Jos. Horriak, Bryan, J. J. KrutinskY, Cor. Christi, John Holeeek, Wallis.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hrutka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik. Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schuze se kona 1. nedeli v mesici.

3. Novohrad. Adolf J. Mika, Moulton, Rt. 1.

Schtze se odbYvaji 1. nedeli v mesici.

4. Karel Havlieek. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schtze 2. nedeli v mes.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

8. MoravAti Bratki. Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schtze druhou nedeli v mesici.

7. Rovnost. Frank B. Dutek, Caldwell, R. 1, Box 152. Schtze druhou nedeli v mesici.

8. Prapor Svobody. Ado] r Barta, Schulenburg. Rt. 3. Schtize druhou nedeli v mes.

9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Salute prvni nedeli v mesici.

10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schftze druhou nedeli v mesici.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schtze druhou nedeli v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice. Vine. Marek, Dime Box. Schtize druhou nedeli v 14. Veseli. Edmund A. Sada. P. 0. Box 752.

La Gran ge, Tex. SChtze p. nedeli v mes.

15. Svornost Jihu. L. S. Sveth.k, Rt. 2, Buckholts, Tex. Schfize druhou nedeli v mes.

16. BIM Hora. Frank Melnar, Sublime, Tex., Rt. 1. Schuze tteti nedeli v mesici.

17. NovY Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schtze druhou nedeli v mesici.

18, Jan Zitka. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schtte druhou nedeli v mesici.

20, KomenskY. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schtze prvni nedeli v mes.

22. JIM Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtze druhou nedeli katclY tteti mesic.

23. Nova Morava. John Kahanek, Rt. 5, Schulenburg. Scheme 2. nedeli v mesici.

24. Cesk;V Prapor. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple. Schilte prvni nedeli v 1 hod 25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schtize druhou nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skid, more, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

27: Pokrok Moulton. Joe Zavesky, Moulton, Tex. 28. Karel Jonas. Iohn Holeeek, Rt. 1, Wallis.

Schtize druhou nedeli v mesici o 2 hod.

29. Praha. Jos. F. Eineigl, Taylor, Tex. Schuze prvni nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu. J. F. Fiala. El Camno, Texas.

Rt. 1. Schtze prvni nedeli v mesici.

31. Pokrok Siovant. E. E. Bushek, Nat'!. Bldg, Yoakum. Schtize 2. nedeli kat. 3 mesice.

32. Nagineo. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, Victoria. Schtze druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Schuze druhou nedeli v mesici.

34. Slovantti Bradt J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici.

35. Novd Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Tee xa.s. Schfize druhou nedeli v mesici.

36. West. Fr. Moutica, West, Tex. 2. stkedu.

37. Nova Vlast. Norbert Jet, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schftze 3. nedeli v mes., ve 2 hod. odpoledne.

39. Bedtich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtze 2. ned. V mes. v 1 hod.

40. Cechoslovan. E. K. HajoyskY, El Campo, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Frances Drgae, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schtze 2. nedeli v 42. Moravan. John Machae, R. 1, Brookshire.

Schtte druhou nedeli v mesici.

43. Etratraka Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. Ceti Bratki. Fr. Langer, New Ulm, Star Route. Schtze druhou nedeli v mead.

45. Vlastenec. J. H. Eltik, R. 2, Yoakum, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

46. Volnost. Zofie Hluchan, Box 354, Sealy, Texas. Sol-lute prvni nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple. Schtze prvni nedeli v mesici.

48. Vytehrad. Dan Cuba, P. O. Box 172, Taylor, Tex. Schtize 1. nedeli v mes. odpol.

49. rok.rox. Itoweny. Vaclav Kvasnic:ka, it. 1, Rowena. Schuze druhou nedeli v model.

50. Pokrok Pierce. bars. Joe Peterka, R. 1, Box 27, El Campo, Texas. Schfize 1. ned. v mks.

VtSTNiK 51. V6rnost Petr Poneik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schuze druhou nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

Schuze druhou nedeli v mesici 53. CeskY Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, NeW Ulm, Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. Hvezdnaty Prapor. Louis Svadina, Penelope, Rt. 1. Box 55. Schtize 1. nedeli 0 2. hodine odpoleclne.

56. Anton Cermak. Rud. Severa, Corpus' Christi, Texas, Rt. 1 Box 54. Schtze kaidou dru57. Jan Hus. Jakub Citek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schtize prvni nedeli v mes.

58. Columbus. A. L. Matutek, R. 1, Wharton.

Schtze 'prvni nedeli v mesici.

59. Bratia Jihu. F. A. Woige, New Ulm, Tex. Schtize 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratki Svornosti. J. M. Vagina, Rt. 1, box 76 East Bernard, Te. Schtz 2. ned. kai. 3 Ines.

61. Vesmir. Ad. Midulka, Rt. 4, Box 183, Floresville, Tex. Schtize 1. nedeli mes. dtvrtl.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/a, Galveston. Schuze prvni stkedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schtze druhou nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. John Bolfik, Rt. 3, Box 191, La Grange. Tex. Schtze 1./wall v Ines.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon. Schtze prvni nedeli v mesici.

66. Slovanska Lipa. John Simeik, 916 North, 27th str., Waco, Tex. Schtze 3. ned. V mes.

67. Broth Svobody. Alois Dybala, Schulenburg, Tex. Schfize 1. ned., o 2 hod. odpol.

68. Vesmernost. B. W. Schillerâ&#x20AC;&#x17E; R. 3, Bellville.

Schfize druhou nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova Osada. J. A. Dutek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. Scheme 2. nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville.

Schime prvni nedeli v mesici.

71. Novy Raj. Tom Pkikryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schtze druhou nedeli v mesici.

73. Sam Houston. Joe Watek, R. 3, Seymour.

Schute druhou nedeli v mesici.

74. BorovY Haj. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlett. Schfize prvni ned. v mes. katclY 3. m.

76. Neodvislost. Chas. Kkitan, 2409-8th Str., Wichita Falls. Schtize druhou ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Pkibyla, R. 2, Bomarton, Texas.

78. Dobrota. John Doi-flak, Jourdanton, T Schtize prvni necieli v mesici.

79. Corpus Christi. A. Krueipsky, Rt. 1, Corpus Christi. Schtze prvni nedeli v mesici.

80. Tyre. Tom Hunka, Rt. 2, Holland, Texas.

Schilze prvni nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rtite. August Teykl, Needville.

Schuze druhou nedeli v mesici.

82. Cecha Domov. Wesley Strunc. rt. 2, Ennis.

Schtze druhou nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, Texas. Schtize druhou nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas, Adolf Jet, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Schfize 3. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulik, Rt. 1, Weinert, Tex. Sense 2. nedeli v mesici.

86. Slovansky Svaz. 0. V. Vanidek, R. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, N. 2nd Str..

Temple. 2. etvr. v mes. v ur, br. A. Kacite.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schtize 1 ned. v mes.

89. RiliovY Dviir. Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud. Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

90. Slovanske Sdruteni Frank PustejovskY, B. 76, Tuxedo. Schtize 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto. R. J. Lott'ak, Box 306, Crosby. Schfize prvni nedeli v mesici dopol.

92. Svaz Cechoslovanti. John Chaloupka, 800 Rivercrest Rd., Ft. Worth, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

93. Karnes. F. L. PustejovskY, Hobson, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

94. Dennice. T. J. Pedena, Wheelock, Texas.

Schilze prvni nedeli v mesici.

95. CeskY Den. Anton Holub, Seymour, Texas.

Schtize 2. nedeli v mesici.

96. Krasna,. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Schtize druhou nedeli v mesici.

97. Placedo. Joe L. Eltik, P. 0. Box 105, Da Costa, Tex. Sense druhou nedeli V mes.

98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schtize druhou nedeli v mesici.

99. Radhott'. Henry Spanihel. Hallettsville, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

100. Pokrok Mladete. J. S. Sebesta, Lyons, Tex. star Route. Schtize 1. nedeli v mes., v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville. Schtze druhou nedeli v 102. Hvezda Mladete. Jos. F. Machft, Box 44, Coupland. Texas.

103 Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia.

Schtte tketi nedeli v mesici.

104. Svatopluk Cech. Lud. Ballas, Eagle Lake, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

Ve i tredu, dne 27. dubna 1938.

105. Hej Slovane. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Schtize druhou nedeli v

106. Cecho-Moravan. Fr. Dodekal. LaGrange.

Schtize prvni nedeli V 107. Rozkvet Zapadu. E. Mieulka, Floresville.

Schtize druhou nedeli v mesici.

108. Jiff PodebraciskY. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schfize prvni nedeli v mesici.

109. RadeckY. Emil Fojtik, Rt. 4, Granger.

Schtze druhou nedeli v mesici.

110. Jan RosickY. Steve St'astnY, Rt. 2, Kaufman, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

111. Jaroslav VrohlickY. Jacub Vicic, P. O.B. 105, Sugarland, Tex. Schtize 1. nedeli.

112. F. B. Zdrfibek. Petr Listak, Damon, Texas.

Schtize druhou nedeli v mes. 0 1 hod. odp.

113. Svepomoc. J. F Lukatik, George West.

114. Thovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, Richmond. Schtlze druhou ned. v mesici.

115. Pokrok Garwood. F. J. Boutka Garwood.

Schfize druhpu nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cookes Point. John toupal, Caldwell. Schtize 2. nedeli v m4s. 1. h. odpol.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown. &Mize druhou nedeli v mesici.

118. Kingsville. Joe Lukas, Kingsville, Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanske Pkiletitost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schfize prvni nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Caldwell. Schtize druhou nedeli v mesici.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, 1 ner. Schtize prvni nedeli v mesici.

122. Nova Doba. Jos. F. Feldman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas.

123. Vteslovan. Dom. Vydrial, Flatonia, Rt. 3, Schfize druhou nedeli v mesici.

124. SlovanskY Dilworth. Albert Velek, Rt. 6, Gonzales, Texas.

125. Touha. Louis Lukat, Box 36, Westhoff.

Schfite druhou nedeli v mesici.

126. DubovY Haj. Josef Foit, R. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy.

128. Bratrske Spojeni. Frank \Tana, Rt. 5, Mart. Schfize druhou nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel. Paul Matyka, Wheelock, Tex., Rt. 1, Box 21. Schtze 1. nedeli v mes.

130. Jaro. J. F. Botaka, 5536 Richard St., Dallas, Tex. So/lute prvni nedeli v mesici 131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schtize druhou nedeli v mesici.

132. Svatopluk. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schiize 2. nedeli v 133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schtze 1. 'lied. v 134. Bratkejov. Chas. Machad, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton. &haze prvni nedeli v mesici.

137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise. Schfize druhou nedeli v mesici.

138. Vytrvalost C. M. Srubak, Ganado, Texas.

139. V Boji za, Svobodu. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, HallettsVille, Texas.

141. Cechoslovak. Jos. Tatka, R. 1, Sealy, TeX. Schtze prvni nedeli katcleho tretiho mes.

142. Stefanik. Frank Zaludek, 1514 Bingham St., Houston, Tex. Scheme 1. nedeli v mes.

143. Pkimoki, Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Se/lute druhou nedeli v mesici.

145. Morayske, Orlice. Frank Hegar, Penelope.

Schtze prvni nedeli v mesici ye 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Josef Vytovjak, Rt. 1, Box 176, Galveston, Tex. Schfize 2. nedeliv mesici ve 3 hod. odpoledne.

147. Vesela Osada. Tom Ventreek, Jourdanton, Rt. 2, Box 66. Schtize prvni nedeli.

148. Elmaton. John SpurnY, Blessing, Texas.

Schtize prvni nedeli v mesici.

149. Tomat Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. 2. nedele.

150. Aug. Haidutek. Mrs. Antonle Strouhal, Woodsboro. Schuze prvni nedeli v mesici.

151. Wharton. Henry HoletovskY, P.O. Box 505.

Wharton, Tex. Schfrze 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Texas, P. 0. Box 328. Schfize prvni nedeli.

153. Pokrok Bennview. Adolf Ellee, Lasalle, Texas. Schulze druhou nedeli v mesici.

154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu. Raymund Prasatik, 128 West 7th Str., Austin, Tex. 156. Pokrok Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas, P. 0. Box 732.

157. Rozkvet na Plains. Mrs. V. H. Macha, Wilson, Texas..

158. TexaskY Kvet. F. Kofnovec, Kaufman. R..

1. Texas Schtze prvni nedeli 160. T. G. Masaryk. Bed. Socha, San Angelo, Sonora Rt., Texas.

161. La Parito. Charlie Belieek jr., Jourdanton, Texas, Rt. 2,

ye sttedu, dne 27. dubna 1933, IRON ROMANEK.

Strang; I)

V2STNI kcneene se, ji podati ho naleztl J-jich shleciani jest radostne a S --,,.ne, ale situate je velmi neptizniva.

Lextv taxik nestaai, aby je oba utivil, a talc Irea dostane napad kou-1 piti start nakladni automobil za brilantovY prsten a pketvotiti jej autobus, kterY spojoval bubrovnik s Kotorem.

Zatim co Lexa pracuje na novem autobusu, jezdi Irea s taxikem, pievleeena do mutskYch sate, aby ji nikdo nepoznal, protote videla na naroti plakat se svou fotografii a iypsanou odmenou za vypatrani.

cictektivni niohu

CESKE ZENY UUTAJI TUTO NO VINK.U.

z

Cesky film tohoto nizvu Irea a Lexa se maji ted' v DubrovHambursko-Americka. linie — Sepronutan bade v csi. osadach zadatniku dobte. Autobus jim vyclelava z,nadne penize, ale jen do to doby, vero-Nemeck3"7 Lloyd jsou vtdy v pokem kvetna. Je to zdatila proclukce csl. filmakske spoleenosti z roku lorinet se vyslcytne konkurence. Kdyt ptedi, kdyt jedna se o uspolcojeni poene tutee trat' projitcleti luxusni Cesko-americkych cestujie'ich. Nyni skeho, ktera byla vSude obecenautokar, je po tspechu. Irea i Lexa oznamuje se dalSi novota, jet °lastvem nadSene ptijata. Znamenita heieeka NecicSinska podava "Ireijsou zdrceni, a kdyt objevi v auto- zvlaSte zalibi se deskYrn tenam, kteicaru in.lenYra Peterse, jejich roz- re cestuji na luxusnich ryChlolodich ne romankil" dalSi rys jeji herecke EUROPA ameba BREMEN. HAPAGhoteeni zmeni v mnohotvarne schopnosti.

Generalni ieditel MiriovskY, get Peters jim oznamil, to je nyni ve LLOYD najmul obratne a zkuSene "SpojenYch ,automobilovYch tovaslutbach americkeho milionate, a le Ceske stewardky na obou parnicich, ren", hodla uvesti na autotrhu nokdyby se pokusili, mohli by u neho take ad nynejSka 'Ceske 'teny, matvy typ vozu. Jeho synovec, intenYr dostati- take dobre misto. Lexa s Ir- 1 ky a ditky nebudou miti tadnYch Peters, povetenY vypracovanim lecu navStivi milionate na jeho jach- potiti s oznamenim svych ptani a drobnYch plant, je lajdak a misto V Patiti se zatim Peters vesele ba- te v pfistavu, ale jake jest jejich prAce vytlouka noeni bary. V po- vi, ale kdyt nahodou objevi v easopi- ptekvapeni, kdyt se z americkeho t jejich spineni. S touto jiste sledni chvili, kdyt ut S'ef na Peterse se obrazek dvou mladYch podnikav- milionaie vyklube Irein otec, kterY telnou novotou HAPAG-LLOYD onaleha, aby plany dodal, piijde na kteti v Dubrovniku zkidili auto- !mist° zamYtleneho pokarani udeli petne dokazuje Ceskym tenam sve no,pad, svetiti tuto praci svemu bk- busovou linku, uvedomi si opet svoji sve potehnani. urtrani za velkou eeskou patronat. valemu spolutaku na technice, Alexu Horovi, kterY je nyni rnonterem ✓ tovarne, protote pro nedostatek 1 111I1 11111111 11111111 1111 1111111111 proSttedka nemohl dostudovati.

Lexa, plany svedomite vypracuje TEME1 a novY vtz je do ureene doby hotov.

Generalni ieditel Miriovsky je spokojen a v• navalu radosti daruje pr y -niauto,kervanyrobil,sve cloth Iree. Na zkukbni jizdu timto vozem jest ji ptidelen monter Lexa.

Irea jiz dtive Lexu nekolikrate potkala na schodech budovy tsttednich kancelati a nekolik pohledt ji staeilo, aby se ptesvedeila, te,Lexa. ie zajimavY a ptijemnY elovek. PodV KRAJANSK?CH RODINACH nika nyni s monterem Lexou prvni jizdu s novYm autem a tato testa kondi v zahradni restauaci, kde ,oba mladi lide si pohovoti dtverneji a bez rozdilu spcleeenske ttldy. Kdyt se pak vraceji, shledavaji oba, jsou do sebe zamilovani. Tak je Lexovo srdce zatiteno dvema tajemstvimi. Prvni je laska k Iree a druhe se tyka vynalezu novel° motoru, kterY jest vYsledkem Lexovy pilne prace. Sveti svtj vynalez inienkru Petersovi, aby jej uplatnil u generalniho teditele, ale ten pro same vYbornou tapletky se svYmi milenkami na to ludeeni ptizapomene. pravku slotenou z ledivYch bylin a kotinkt, ureenou na Ikea hleda motnost, setkati se oposileni einnosti taludku, zlep'Seni chuti k jidlu a odpet s Lexou, a protote je deveetem straneni rozmanitYch nesnazi s travenirn. Zvlake ciprime povahy, vyhleda ho v jeho obceriovaria star gimi lidmi !Ahem zimy seslablymi, nebo libene hospfulce, kde s nim yydrti z nemoci se pozdravujicimi. Cena $1.25. Dostarite sobe seat, a hovotit dlcuho pies pulnoc. lahev je gte dnes!

Jeji pozdni navrat domt donuti otce, aby vypatral, s kjim se Irea schazi, a kdyt tato sama se ptizna, Lahodn3i, pfisoma rada montera Lexu, je ovSem bivY, tinSjici.

PROTI KASLI ✓ rodine velke pobouteni. Aby tote rychlou levu pii chrapotu, kaAli a nastuzeni. Prospeje prave tak depoblouzneni vyhnal Iree z hlavy, utern jako dospelYm a vase domaci lekarnieka nemela misti ji generalni ieditel MiriovskY by bYti bez nej. Prodava se za 25c a 50c. Mnozi jej betou ✓ odlehlem diveim pensionate na spoleene se SeverovYmi Tabletkami proti nastuzeni venkove.

(30c) a hrdlo chrani dennim vyplachovanim s pomoci Lexa si vyeita, to zavinil 'rein° vySeverova. Antisepsolu (35c a 50c). hnanstvi, a protote je mu ted' bez ni smutno, odjitdi do ciziny, aby na Jedineena mast' ni zapomnel. Po jeho odjezdu vSak jet' doSla °eerienastane sharika. Generalni ieditel ni pii leebe rozmanitYch kothich vyratek, osutin a neMiriovskY objevil u Peterse plany Svart. Mnohemu mlademu zajistila sveti hladkou plet', noveho Lexova motoru a jest nadzbavila nesnesitelneho svedeni a draldiveho pccitu.

Sen jeho genialniik napadem. PeVelka, zdravonti tuba se prodava jen za 50c ye vSech ters si urninil napti Lexu strij co CTUREU ptednich lekarnach. Doba jarni jest dobou kotnich vystuj.

F 5 EVERA ratek — bud'te ptipraveni se SeverovYm Esko.

Kdyt Irea cbdrti v pensionate Leg a tisice Skolxtv dopis na rozloueenou a zjisti, tERVOKAZ nich ditek ttrbyl odeslan z Dubrovniku v Jugoslapi kulovitymi nebo nitkovYmi eerviky, cot se pozna na vi, rozhodne se jeti za nim. V noci nezdrave barve v oblieeji, nechuti k jidlu, podratclenoza pomoci svYch kamaradek uprchsti, Spatnem spanku a east° i moeeni do postele. Pone a odjitcli do Jugoslavie za Lexou. zorujete-li u syYch ditek podobne ptiznaky, kupte ihned General. ieditel, vyrozumen spralahev Severova Cervokazu (Laxative Vermifuge), cena. you fistavu o Ireine Ateku, sveti pat50c, a budete piekvapeni vYsledkem. rani pc) ni policri. IntenYr Peters pak podnikne vYpravu za obema uprchliky do Patite, kde je podle vYpovedi IreinYch kamaradek doufa nalezti.

Irea hleda Lexu V Dubrovniku a 1111

INE

111111M I 1

' 11111111

! ! 1 !111 1 11 111

1 (111

1111111113H 1

al111111111

11 11111111111i

■ 10

SEDESAT LET

SEVEROVY L'ky Dornovem

2DA RODINA POTkEBUJE V JARNICH MESICICH

NASLEDUJICI PrtiPRAVKY

SEVEROVU HOEKOU

SEVER UV BALSAM

SEVEROVO ESKO

F''VEROV

vitsTNix

Parana 22

Taroky $1.35. techoslovak, West, Texas.

GEORGE E. KACift PRAVNiK Vyfizuje vetkere soudni a privni zaletitosti, abstrakty, posledni yule, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

MAJOVOU SLAVNOST USPORADA

DR. KAR. J. HOLLUB CeskY Lela a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon idadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

ikad Pokrok Houstonu eislo 88, na Studewood

KUPTE

v nedeli, 1: kvetna 1938

.

o DNES pd vase ho

DRA. PETRA HOBOKO fi .

Cows vyskeulexj 2•1•4•,•: rr.r.,■' ■ ..i si ■ ,41441 peedwich S peltehmi. .1444 aipot •js• • ad ' " nano,.

•kaira4h. 4■1•44.. •••■••••41.

••1al44.4440 . 44 ” yymiievinina, Aweb ,44141. S1.00 .. 4eaSateh ba 11.20 e 14.41 (14 tart4o.eu) sloviolawi I5..,

4 •

SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLUiBA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ustav pohotovY k sympatickemu vyfizeni nezbytlaYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nal zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni rilitet.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CilERNOSKf

PRAVNlic Vyfizuje vetkere soudni zaletitosti. tfadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY 06N1 LEKAft, BrYle spravne ptipravene. (as dle nmluvy. tfadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

RED FRONT

Ceska Jidelna, Restaurace a Pivniee 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kotut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde.

Nejlepti soudkove a lahvove pivo, rUzne druhy vina a doutniky.

Mluvime desky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

Cervenka & Vaniura WEST, TEXAS...

PozemkovY obchod — Abstrakty.

Pajeky — Notafstvi.

Mame spojeni v celem state.

DR. C. GREER Odi, Uti, Nos a Hrdlo Pfiprava BrYli tfedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo. Texas V nedeli rano od 9:00 do 12:00

TAROKY! Era taroku, nejleptl jakostl, nyni 7,a $1.35, pottou vyplacene. Obfednavky adresujte na: techoslorm. West. Texan. (dal

Ve stfedu, dne 27. dubna 1938.

y.

• .DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. 2501:11y

ingion Blvd.

Chimp:OIL .

OBED IT 12 HODIN — V 1 HOD. ZAPOCNE RADovA SCHCZE PROGRAM ZAPO6NE VE 2:30 HODIN ODPOLEDNE Uvitani nasttevnikti — br. F. Andincem.

Zpev sled. Evelin Pfadove za doprovodu sled. Hildy S'vestkove. lied br. pfedsedy Hla y. -Ufadovny, C. H. Chernoskyho.

Zpev sled. Hildy 8vestkove, za doprovodu sled. Est. Drabove.

DIVADLO POD NAZVEM

•

..KarlacIf Dodivino Base CI.. . . .

Terst — mrtve mesto po Slot:denim Rakouska s Neemeckern by v mezinarodni doprave postiten take italskY ptistav Terst. ItalskY ministerskY pfedseda Mussolini pfijal zastupce mesta a provincie Terstu, kteti mu referovali o zmenene situaci. 8ef italske vlady urn prislibil pomoc a zaroven ohlasil v nejblittich dnech svoji navttevu do Terstu. VetkerY dfivejti rakousk, obchod do zamoti by dosud dirigovan pies Terst. Nyni ovtem je p it veden ptes Hamburk a take transitni obchod, hlavne z teskosloveaska a Polska, kterY smetoyal pies Rakousko do Terstu, byl tem& za'taven. Tim •ovtem utrpel italskY Terst velmi na svem vYznamu. )o( echy jsou ba:stou Evropy.

Ruska "Krasnaja hvezda" pMe: "KahlY fthodnik velmi dobte chape, jakou cenu ma bitevni pohotovost deskoslovenskYch vojaku. 'Technickou svou vYzbroji deskoslovenska armada zaujima mezi soudasnYmi armadami jedno z prvnich mist. 6eskoslovenskS/ priimysl vyrabi v dostatednem mnotstvi vtechny nejmoclernejti prostfedky, defensivni i ofensivni, jicht je tfeba k vedeni Vojenska sila Oeskoslovenska je iednou ze zaruk evropskeho miru.

Cechy zfistavaji battou Evropy. 6eQtoslovensko lze napadnouti jen s risikem, to bude vyvolana vseobecna do nit ftemi svYrni silami vstoupi ozbroiena mod Francie, Ruska a nyni i Anglie. Byla, by pak na teto strane drtiva pfevaha lidi, zbrani i surovin. 6eskoslovenskSr "otech" ie pro zuby fitodnika Vint' tvrdy.

Nemeeti obyvatele teskoslovenska si meli za teto situate dobte rozvatit svi).j piisti osud, nebot' prave ie by bezpodmineene v kaldem pfi-oade postihl nejtiteji. )o( 69.7 milionu pfijimaefi.

69.7 milionfi pfijimaka existuje na "elern &vete, dle statistky UJB. Ke Ithnci roku 1937 ptopadalo na Evro-Ai 31.4 milionu. Jen v rote 1937 elpfirfistek v Evrope 3.7 milionu.

Telikot na jeden pfijimae se poditapravidelne etyfi posluchaei, odhaluie se podet posluchaei na celem yeti'? na 124 milionu lidi.

Kolik je vysilaed na celem svete?

Amerika ma 860 vysiladl, Evropa nee() pfes 400, Jitni Amerika 280, Australie asi 125, Asie pies 150 a Afrika 25. )o( Prvni pohtetovanY ve valce jest Boake Carter. pravda.

"HORSKA l LASKA" Opereta o ttech jednanich 0 S 0 B Y:

Revirnik, br. Ad. Valla Hanidka, jeho dcera ses. Lilian 8Vasta Adjunkt, br. Frank Kotut Fousek, hajnY br. Joe Katpar Kadena, jeho tena, ses. Ane2ka Star6ala Facir, br. John Stareala Lidugka, venkovska divka sl. Vlasta Krampota Pavel bbr. Am Kadledek venkovai Rudolf, Jenik, selskY synek, br. Dan Dafilek Frantitek, (pytlak), jeho bratr Geo. Kristinik Devde I., pi. M. Zatopek Devde II. divky z dediny.

Retie: br. Joe KaApar. — Piano: ses. Naomi Kostomlatska.

Vstupne: pan 40c — dima 25c.

Hudba: Baea's Original, odpoledne i veder.

Veder pied zahajenim tance, bude zatandena Beseda pri hudbe Baeove.

K hojne navtteve zve rkBOR. 004004 lllll I40 lllllll 1001101.001 0

lllll 00001-000

NA SLET DO PRAHY S OFICIELNI SOKOLSKOU VYPRAVOU S. T. J. S.

BREMEN 11. kvetna

nebo

EUROPA ervna

22.

ervna

ZDARMA dS. CESTOVN1 PASY 4 50% SLEVA NA tS. DRAHACH Pouze $3.00 od kufru z Brern do Prahy

Pro informace pitte neb hlaste se

JOS. F. HOLASEK techoslovik Publishing Co., West, Texas neb u sveho mistniho zastupce

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

Ve stiedu, dne 27. dubna 1938.

Voliatirn okresit Fort Bend a Wailer CECIL BAKER OZNAMUJE ZA ZASTUPCE Z 20.

DISTRIKTU.

CECIL BAKER Vydavatele Vestniku)sou zde opravneni k ,oznameni kandidatury p. Cecil Baker-a, ktery se uchazi o znovuzvoleni za statniho zastupce (state representative) z 20. distrikttu, portistavajiciho z okres& Fort Bend a Waller. Pan Baker slouti nyni prvni lhritu a tacla, o znovuzvoleni. Pan Baker jest mlacikm muter& kterY si vydobyl vzdelani sam a v obou okresech jest dobke znam. Pan Baker pkeje si zde uciniti nasledujici oznameni: "Budu-li zvolen dc tohoto ttadu, budu pokradovat tak jak dinim nyni, ve snaze dle nejlepgich syYch schapnosti, bez zavazkii komukoliv neb nejakYch vYsa d.

Spravne jednani katclemu jest mou snahou.

V mem dosavadnim rekordu neni nejmengi patrnosti, to bych stranil skupine obeant, naopak, chranil jsem zajmy a pracoval k dobru vgech obdanti distriktu, jejg zastupuji.

Nag distrikt pozristava ze dvcu okresu a budit zdtrazneno, te jsme meli detne mute sloutici v zakonodame, net tadnY z nich nevyginu) se v mi na misto vlivne. Nevetim, to by zodpovednost za tento nellsp'ech poskytnouti cenne slutby distriktu jako celemu statu, byla jimi zavinena. jsem jednu lhritu a mohu s nejlepgim svedomim tici, ge je zapotiebi del giho easu, aby poslanec mohl se seznamiti s parlamentarrim tadem, postupem projednavani zakont, k Cemut ptistupuji jeAte jine povinnosti a prate ye vYbcrech a pod. NovY Glen legislatury nema mognosti, aby se v kratke dobe obeznamil s povinnostmi, procedute (Ikon& pcslaneckYch. Ma-li poslanzec dojit k rozvatnemu rczhodnuti ohledne detnYch problem& musi tyto pedlive studovati a v tete driletite veci nejlep gim uditelem jest zkugenost. Die nahledu vYznadnYch statnik& Texasu vychazi najevo, nejlepgi slugby a uplatneni v prat' zakonodarne umotnila jim dlouha zkugenost.

Na konec pkeji si otevtene piiznati, to si netroufam tyrdit, to pii hlasc yani o rriznYch csnovach zakonfa, jsem behem svoji kratke (least v legislature neudinil nektere omyiy.

Strana 23

V STNilr

Volicum okresu Fort Bend!

Na pkime vyzvani syYch mnohYch p,,tatel rozhodl jsem se uchazeti se o &tad gerifa nageho Fort Bend okresu, jak jsem ut predbetne pied easem v tomto dasopisu oznamil. Citim, to jsem dobie schopen rikad tento zastavati. Mam v torn ohledu mnohe zkugenosti. Sloutil jsem statu Texas, •cot znamena obCanrim statu, po 4 roky co ranger, dill detnik a co smirei soudce po celYch 10 ran a tea co tax assessor. Sloulil jsem take co vojin ye svetove \Take ve Francii a po ukoneeni valky byl ;sera destne propu gten ze svazku americke armady.

2adam spoluohdany v okresu Fort Bend, aby toto v gecko vzali v fivahu e prijdou k volbe a dali mi svrij hias.

Slibuji, v padu zvoleni, ge budu vtcly dtad gerifa poctive, spravedlive a nestronne zastavatt Bud'te pkatele ujiateni,ze si vatim vagi podpory iii volbe a budu varn vdeeen.

V ricte Vag, A. T. (TALLEY) BULLARD. (17-18-chg - Pol. Adv.) 0 DO .CALDWELL A OKOLl! se scleluje, ae nasledkem degtiveho podasi se bude desky mluvici film "Matka Kradmerka" v Caldwell opakovat v pondeli, 2. kvetna. Oznamku naleznete na jinem meste tohoto listu.

Wive nebo pozdeji ziska Nemecko pridu v Africe. Ale to neni drivod k tomu, abychom mu v panice nabizeli kolonie vaech mimo nage a bez ohiedu k citeni domorodcri. Polsko chce nyni take kolonie a jeho ptikladu budou nasledovat dal gi zeJedine rozumne neaeni bude iaotom zavest nejakou mezinarodni formai vlady nad nesamo.spraynYmi teritcrii a mezinarodni delbu suroyin ptichazejici z nich. — Dojde-li is nedemu takovemu, pak dne gni nemecka, kampari by byla jen cennYm podnetem k nutne zxnene — nutne proto, tie dnegni nage bombasticke redneni o tom, to nepostoupime ani pid' "nagich" kolonii, je nesmyslne zastarale. Takove tegeni niho problemu zavisi pkedev gim na nas vice net na Nemecku, a cena, kterou bychom zaplatili, by byla nepatrna proti psychologickYm a hospodatskYm vYhodam tohoto kroku..

Vernon Bertlett ye "World Review."

0 Tajemstvi Anglidanovy sebedirvery je toto: Anglidan, si nenacpe do mozku, a zvla gte ne do mozku syYch deti, vice vedeni, net kolik je zdra,To pro jeho rozhodnost. Objevil ae ptiligne pestovani intelektu je zkazou osobnosti.

Kurt von Stutterheim. adnY mug zvolenim do rikadu neni aadan mimoiadnou moci k rozsusovani potteb statu a sveho distriktu net spoluoladane jeho distriktu.

Nasledovne zkikarn se, to bych byl ygemolicucim a jako v minulosti budu vitati projevy va gich nazorri ni a potteb v zale gitostech legislativnich. Ptenechavam s yrij ptipad a dobxo spoluolodatnrim sveho di3triktu k posouzeni a skromne a u-tive nabizim sve slutby pro druhou 'httu. Vag hlas a podpora bude vdedne ptijata.

H. , CECIL BAKER. (Pol. Adv.)

Taroky $1.35. Cechosiovali, West, Texas.

atka Itratmerka Dle romanu P. Bilianove "Do Panskeho Stavu" s A. Nedoginskou v YOAKUM — ye stiedu 27. dubna o 2 hod. odpoledne as 11 veder.

COLUMBUS — Orphic Theatre, v patek 29. dubna., o 7:15 a hodinach veeer; COLUMBUS — Orphie Theatre, v patek 29. dubna o 7:15 a o 9:00 hodinach veeer.

CALOWELL — se opakuje v pondeli 2. kvetna, o 2:30 hod. odpokeine, o 3 hod. odpoledne, a 7 a o 9 hodinach ye:der.

FLORESVILLE — v novem divadle ve etvrtek 12. kvetna o 3 hod. odpoledne, o 7 a o 9 hodinach veder.

Jos. Vat'at ze Schulenburg, zastupce pro stat Texas Praga Film Co. z Chicaga, vYhradni zastupci deskoslovenskeho filmoveho svazu v Praze, uvadi v produkci 1937 nejnovejk moderni eesky mluvici film podle knihy J. Rodena:

Iran omane Ve filmu hraji vynikajici znami eat herd, mezi nimi A. Nedoknska, Th. PiStek a jini.

CROSBY — v nedeli 1. kvetna o 6:30 a 8:30 hod. veeer.

MOULTON — v titer-Sr 3. kvetna, o '7:30 veeer.

GRANGER — ye stiedu 4. kvetna, o 3:00 hod odpoledne, 0 7:00 a o 9:00 hodinach veZer. SHINER — ve etvrtek 5. kvetna, o 7 a o 9 hod. veder.

VICTORIA — Uptown Theatre, v patek 6. kvetna, o 2 hod. odpoledne ai do 11 hodin veeer.

ENNIS,

v nedeli 8. kvetna o 2 hod. odpoledne ai do 10 hod. veZer.

WEST — v pondeli 9. kvetna, o 3 hod. odpoledne, 0 7:30 a o 9:15 hodinach veeer.

Vstupne 10 a 25c. — Dalgi mista pozdeji.

R d Pokrok Houstonu OZNANIUJE potad spoledenskYch zabav, te gicich se velke pkizni nageho lidu i detnych ptatel tacfoveho dlenstva. VzornY pokadek, peeliva obsluha a dobra hudba pti katde zabavd.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

V nedeli 1.rnaje.-J.R.Baka. .

Odpoledne program a divadlo pod nazvem "HORSKA LASKA"

V nedeli, 8. maje - J. R. BaCia V nedeli, 15. maje-S3rncopator's.

V nedeli, 22. mije - Willie Naizer z Granger V nedeT, 29. maje, - J. R. BE,i°,a.

VSTUFNE: PANI 40c -- DAMY 25c PO1ADATELE.

wIsTirla

'Ursula 24

Poutivejte K oznamovani

Maly Oznamovate Pravidla V Malem Oznamovateli tOtuJeme 2 centy za slovo za kalde uvefejneni. Nejmenai poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50c Oznamku naplate na zvlitatnim listku a pfilotte k objedna.vce pkisluanY obnoa bud' paitovni poukazkou (Money Ordain nebo y e znamkaeh (stamps). osobni dek, pfidejte 5c na jeho irSTmenu.

Ma-li byti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod mai znaekou, aetujeme za oznamky "Na prodej" "Slutby a prate" a podobne 25c za znaeku a na poatovne, aby doale dopisy rnohly byti ihned odesilany.

Ph oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Pfijme se hospodyne" obndai doplatek za z.nadku a pottovne 50 centu.

Doplatek za znadku budit ten k obnosu, ktery po.silate za oznamku. earl TABAK NA PRODEJ - neni silny a neatipe ,takle se pekne prodavam ho 10 Tiber $2.00 a dopravu vyplatim. Plate: Joseph Prochaska, Portland, Tenn.

(17-pd) 2111r/Males kufatka druhii "Barred, White Rocks, White, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Black Austratorps, Buff and Black Miflorca.s $6.00; White, Buff, Black, Browns Leghorns a Anconas a take druhy michane za $5.50; michane za $4.75 za sto, vyplacene na misto, L ye. , dodavka zarueena. Vaechny stada slepic vyzkuaene "bloodtested". MAZeme vypiniti vaechny objednavky pic esne. Von Mmdens Hatchery, Fayetteville, Texas.

(17-dz)

OZNAMENi KANDIDATU Ceny: Statni fifady $25.00 Okresni fifady 15.00 KomisakskY afad 10.00 7.50 Jine precinktni idady All political advertisements must be paid in advance.

Nine uvadime kandidaty, kteti Vas ladaji o hlas a podparu v demokratickych primarko,ch, One 23. eervence 1938.

WILLIAM McCRAW Za guvernera.

OKRES FORT BEND R. J. (SLIM) BARTA za aerifa T. R. (RUSK) ROANE za aerifa OKRES BURLESON. JOHN J. TOUPAL za okresniho klerka.

JACOB A. FU S za Odhadelho a VYbereiho dani.

(0 znovuzvoleni).

W. H. HUNDLEY za Okresniho Klerka OKRES LAVACA: MAURICE A. STRUNK za aerifa OKRES BELL FRANK PONO1K za Distriktniho Klerka

HLEDA SE spokadand eeska OKRESY WHARTON A JACKSON rodina ku obYvani pet pokojovehc 22. Representative Distrikt staveni, k nemuZ path asi akr dobFRED MAURITZ re zeme, ph kostele Oesko-Moravza statniho zastupce. skch Bratki ye West, Texas. StaveOKRES AUSTIN ni se aaronajme za levnou cenu nebo H. G. HABERMACHER i zdarma, kdyZ by tato rodina eistio znovuzvoleni la kostelni mistnosti a cirkveni dvar.

Okresniho Komisake Prec. 3.

0 poclrobnosti piate neb se hlaste Jos. Fait, West, Rt. 1, Texas. (16-17) OKRESY AUSTIN A COLORADO L. A. MACHEMEHL TABAK listovY na prodej. 10, Representative, 25 Distrikt 12 a 15 tenth bez dopravy. - J. E. (21pd) Burykk, Portland, Tenn.

OKRESY FT BEND A WALLER

g ESTE.

CECIL BAKER OTRAVA KRVE. o znovuzvoleni Maj rina" se pichnul do prstu rezaRepresentative 20. Distrikt Ym dratem, z eehoi se vyvinula o,rava krve, jelikoz hned na ranu Nonat. Kdyi zaeal prst oteteska hudba na stanici KTEM kat, modrat a cela ruka bolela, teprv Temple. ve prilozil Nonat. Prst pak i pod Nonat vice otekal a modral. Rekla jsem: V nedeli uslyaime od 1:30 do 2:301 "Takovou dobrou mast prodavam a odpoledne program Divisova orchety bude muset jit k lekafi." On odvetil: "Jen poekej!" Za nejaky den stru jak nasleduje: 1. Listeeku dubovY - pochod. se objevila bila &Aka na vrchu, kteiou on propichl a pak daval 4-krk 2. Dratenieek - polka. denne eerstvou naplast - tolik neei3. LoveckY valeik. stoty v prste bylo. Za tSrden se ruka 4.

Nekecej - polka. vyeistila a on motel zase cleat doutni5. Pepieka polka. ky.

6. Kukaeka - sousedska.

Na rozliene at' suche neb otevie ne bolesti se Nonat osvedeila, ktera 7. Beznadejna - polka. bez operate vytahne drevene i oce8. Kovarna v lese - dvojkrcika. love trisky i strely v tele, ale musi to 8.

Sousedska bYt 10. Elsa polka.

11. Ta dvacetikoruna - polka.

12. Muzikanti hrejte - valeik.

13. Mlada vdova - polka.

14. Vesnieanka - polka.

4a he% Oa 15. Nevinny valeik.

Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se Vaaeho MUT- 16. Pod naaima0okny - pochod. nika nebo jednatele, ale nic jineho V budoucnosti se bude nemeckY neberte, radeji piSte prim° na nagi adresu: hoch ueit sthlet zrovna tak chlkladMarie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. ne jako psat, ponevad2 v piisti valPrejete-li si vice vedit o leeivosti Nona t, palate nom listek s VaSi ce bude stiileni tak citlaite jako I adresou. psani. Plukovni Hoelter.

eIsLo

NONAT -P."

Ve st•edu, dne 27. dubna 1938.

eESKOSLOVENSKY RADIOVY ROZHLAS. Zdejsi uiad obdrZel zprjAu od clitelstvi kratkovinne stanice v Praze oznamujici, ze nasledkem zavedeni letniho easu v nekterYch statech severoamerickYch bude vysilani z Prahy posunuto o jednu ho dinu ku piedu. Tedy podinaje dnem 24. dubna zapodne pratskY program pro several Ameriku pfichazeti jilL v 6 hodin veeer, dle zdejaiho 6a,su C. S. T. (normalniho, nikoli letniho).

Ve6erni vysilani pro several Ameriku na pasmu 19ti metrovem bud'to 19.7 m. (15.23 me.g.) aneb 19.58 m (15.32 meg.) a na pasmu 25ti metrovem (25.34 m. dill 11.84 meg.) anebo (25.51 m din 11.76 meg.) na smeroy e antene v pondeli, v fitery, ye etvrtek a v patek: P. M. CST. Ohlaaeni 5.55 Poiad 6.00 6eskoslov. zpravodajstvi 6•30 Poiad 6.40 eeskslov. pfecindaka 7.10 Poiad 7'20• Anglicke zpravodajstvi 7.50 Poiad 8.00 Anglicka ptednaaka 8.20 Poiad 8.30 Odhlaaeni od 8'55 do 9:00 Vysilani pro jinni Ameriku na pasmu 19ti metrovem, nebo na 25ti metrovem, jenom v nedeli: P. M. CST. Ohlaaeni 4.55 Poiad 5.00 .oeskoslovenske zpravodajstvi ..5:30 Poiad 5•40 Oeskoslovenska. ptedna.aka ....6:10 Pofad 6.20 6.50 gpanelske zpravodajstvi Poiad 7•00 7 20 gpanelska, pfednaaka 7•30 Poiad od 7:55 do 8:00 Odhldaeni Tyto programy ureene pro jinni Ameriku dostaneme i my zde v Texasu velmi dobte.

Od 1. kvetna t. r. bude se meniti struktura praIskeho kratkovhineho vysilani, ktere mute byti i v America

zachyceno, takto: Vysilani na vaesrnerove antene pro Evrcripu na, pasmu 25ti metrovem, t. j. bud' na, 25.34 m. Mil 11.84 meg., nebo na 25.51 m. eili 11.76 meg.

Kahlodenne: P. M. CST. 12:55 Ohlaaeni 1:00 6eskoslov. zpravodajstvi 1:10 Poiad 1:40 Nemecke zpravodajstvi 1:50 Pofad 2:20 Cizojazyend ptednaaka 2:30 Poiad 3:00 Francouzske zpravodajstvi 3 :10 Poiad Anglicke zpravodaj. od 3:30 do 3:40 Pfeladeni po pet minutove pfestavce na 19ti metrove pasmo a to bud' na 19.7 m. (15.23 mg.) anebo na 19.58 m. (15.32 meg.): P. M. CST. V nedeli, ve stfedu a v sobotu 3:45 3:45 Poiad 6eskoslovenske zpravodajstvi pro Ameriku na smerove anod 4:10 do 4:20 tene Prosirn podejte zpravy o svych vYsledcich poslechu bud'to na zdejai afadovnu (Czechoslovak Consulate, 711 Medical Arts Building , Houston, Texas), aneb ptimo na adresu: Kratkovinna stanice, Praha, Ceskoslovensko. Jakekoliv zpravy budou aceneny a pomohou zdokonaliti naa kratkovinY rozhlas.

S krajanskYm pozdravem, Dr. Charles J. Hollub, eeskoslovenskY konsul.

K116.

U Nasavreku byla hrozna hadka, ktera, vyvrcholila tim, ze pi. Nasavrekova, baela ke dvetim balkonu, kfieic histericky: "Ja skoeim dole, ja, skoeim dolt!"

Ale neskoeila, protae se ',fed nejakcu dobou ztratil klie od balkonu a pan Nasavreek jej pies vaechno ptiporninani v*Zdycky zapomene dat udelat.

DruhY den rano phael zameenik. e pry ho posila pan Nasavreek k vfili Idiei od balkonu.

Divadlo v Houstonu v sini radu gtefnik na Cottage Crave ochotnici sehraji pfisobivou veselohru o 3 jednanich

"VONAVA SELKA" Napsala Baena Zajeeva

v nedeli, dne 8. kvetna 1938 ZAtATEK VE 3:30 PO DIVADLE VOLNA ZABAVA

VSTUP: OSOBA 30c HUDBA ZATOPKOVA

0 S 0 B Y: Josef Frolik, majitel statku Ing. Jan Frolik, jeho syn Beta Mulakova, jeho sestra Profesor Jirman Pani Jirmanova., jeho avakrova Alena, jejich dcera, Fikrlak, hajnY Duakova, vymenkatka

J gulds, Jiff Kristinik K. etvrtnikova Ant. gvestka An. gvestkova Hilda gvestkova B. 6tvrtnik M. Kostkova

Odehrava se na vesnici - behem tYdne.

Ku hojne navateve uctive zve ZABAVNI VtDOR