Vestnik 1938 05 18

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCNIK (VOL.) XXVI.

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 18. kvetna (May) 1938.

OSLO 20.

SLAVNf SUB 1111LIONU CECHOSIATAKCJ REPUBLICE A DEMOKRACII. VATEK prate ve Velke Praze oslavily v den 1. maje dle pogtovni zpravy v gechS ny esl. politicks strany jednotnou oslaYou, uspotadanou Narodni radou na Vaclavskein namesti. ObrovskS7 projev v Praze, kde 125,000 neastnikt vgech pout. stran (snimek toho projevu jednoty ptinesl amer. tisk minuleho patku) boutlive manifestovala vernost republice, armade a idealism Masarykovy a Bene govy demokracie. Pod prapory republiky manifestovaly na 1. maje miliony ptislu gnikt naroda pro jedine heslo: v ge republice a armade! Vedomi osudove chvile vtisklo v gem jeden jedinST dojem: narod y a statu vge! Pracujici lid, delnici, rolnici, sttedni sta y, Utednici, to vge zmizelo v tom jedinem okamZiku, kdy se v Praze Va.clayske namesti zapinilo do posledniho mista a objevilo svetu, co je v esl. pomerech tak vzacnSim divadlem:objevil se narod. CeskoslovenskST lid potvrdil na majovSrch manifestacich to, co 'Zije v tech chvilich v nich v gech. Byt' byli ohro2eni jakVmkoliv nebezpeeim, vytrvaji, budou bojovat do posledniho dechu, bude-l1 toho tieba. Kratce: Nedaji se!

Ji2 v easnSrch rannich hodinach byl na Vaclayskem namesti ruch a chodniky se zaealy pinit. Pted pomnikem sv. Vaclava byla ztizena tribuna. Po prave strane tribuny sta.,' stotar pro vztSleeni statni vlajky, kolem neho stall eestnou stra2 sokolove, legionati a elenove spolIca a jednot obrannSrch a telovS7chovriSrch. V pill jedenexte byl projev zahajen zvuky polnice. Hned nato za main statni hymny byla sla y -nostevzSTnastivljka.SboryPevck obce zapely husitskST choral "Kdot jste boi. bojoynici" Na namesti bylo ticho jako v kostele.

Byla to ptekrasna, chvile jednotneho souzvuku vgech srdci a nazorii! . Slova ujima se primator hlavniho mesta Prahy, dr. Petr Zenkl. Zdtrazriuje pti zahajeni sve historicke fedi, ze zavaanost a odpovednost doby byla nam ptikazem, abychom ptekonali, co maleho nas deli, abychom se jednotili v tvrdou hradbu, jako jsme se yftly dovedli v eas nebezpeeenstvi sjednotit a prokazat silu.

"Nage dnegni oslava svatku prate ma mohutriSr v3iznam symbolickS7. Stejne jako 1. maje slavneho roku 1918 i dnes chceme touto spoleenou oslavou dati jasne najevo, t'e u v gech eeskoslovenskStch stran je mnohem vice toho, co je spojuje, ne2 toho, co je deli. Tak jako jsme dovedli v poslednich letech svetove valky lednotne a ukaznene bojovat a usilovat o svou narodni a statni samostatnost, dovedeme i dnes tuto samostatnost svornSTin a pe ynSim semknutim sil hajit a udrZet. Uvedomili jsme si, ze yznegenSr ideal demokracie, jeho2 strakem ye stkedni Evropy je 6eskoslovensko, je zaroven bytostne spjat s ideou nageho statu.

V tragicke chvili Umrti na geho velikeho presidenta Osvoboditele si uvedomil celS7 narod, dim je jeho odkaz a co v tomto odkazu znamerid povinnost verne slouZit statu a demokracii.

Nemeli jsme a nemame ani dnes ye svem na.roclnim spoleeenstvi ani privilegovanSrch tkid,

ani yydedencii. OeskST a slovenskST elovek je schopen velike vnittni kazne, nesnese vgak pout otrockStch. Byli jsme vZdy a jsme i dnes rozhodriSrmi zastanci idealu miru a pokojneho souZiti mezi narody. Chceme se dohodnout jako rovriS7 s rovriSun se v gemi narody a staty sveta. Nemame proti nikomu zagti a nechceme "a,clnS7mi vSrboji zvet govat svou narodni drZavu.

Ale mygenka miru je pro nas nerozluene spjata s myglenkou svobody. HrdS7, sebevedomST narod se neda na trvalo spoutat v otroctvi jinVm ndrodem. KatdS7 takovS7 pokus se v dejinach na konec obrati proti tem, kdo se ho Svatek 1, maje je pro nas oslavou lidske prate, oslavou onoho tvitreiho usili v gech lidi dobre yule, ktere Italy zilstane nejspolehlivejgim zakladem Zivota zdraveho naroda. Ne planVm tednenim, ale svou poctivou praci se stava, elovek hodriSrm ptislugnikem sveho naroda. Zde nam je °pet nejzativej gim vzorem a ukazatelem cesty na g velikS7 president Osvoboditel, kterSr k one Bede, kaZdodenni praci neptestaval vest.

Dvacet let budujeme v gichni tento stat svou praci, dvacet let vynakladame v gecko sve na to, abychom ze sveho statu vybudovali jeden z nejlepe uspotadanYch state Evropy a sveta. Nedinime rozdilu mezi delniky rukou a hlay. Pro nas je kaZda prate ptimo posvatnVm svazkem. Od samVch zaeatku sve samostatne statni existence jsme si byli vedomi, Ze kaZdST prostST delnik je stejne pinopra ynVm elenem naroda a statu, jako kterSrkoliv jinST °bean. teskoslovens10.7 &ova je v gak stateenS7 take v boji. 0 tom sveddi cela nage historicka tradice od slavnYch dob ZiZkovS7ch a2 po na ge easy.

Nage armada, na jeja zdatnost jsme pravem hrdi (boutlivST, dlouhy potlesk statisicoveho davu) a k niZ" nas poutaji uptimne svazky lasky a obdivu, ma v nagich dejinach tradice trvalo hodnoty. 'Mime pevne, 2e na ge armada, vyrilstajici z legionatskSTch tradic, je nejpevnej g'i oporou nagi svobody a demokracie.

Dnegni nage oslava svatku prate je zaroveri svatkem jara. Oslavujeme jim tvurci praci, ktera vede k blahu a gtesti lidi. elovek a narod, kterST miluje svou praci, kter3"7 je vnittne zdravS7 a vyrovnanSr, nechce valky, nebot' nechce nieit praci druhSich, nStrZ chce svobodne rozvijet sve vlastni sily. Mir neni stagnate sil, mir neni pohodlne nicnedelani a uZivani vezdejgich statke. 0 mir a pro mir je tteba neustale pracovat, east() pak take bojovat: Nebot' mir bez svobody neni ye skuteenosti mirem, njilar2 jen bidriSr m 2ivotenim. Mir nelze udr2et slabosti a podlehanim nasili. (BoutlivST potlesk.) Praze pro mir yyZaduje mnoho sebeobetovani jednotlivcii a skupin, mnoho muZneho sebezapteni, ale ptedevgim mobilisaci mravnich sil naroda.

Jato se chceme venovat v klidu a miru sve vlaatni praci, musime usilovat v gemi prosttedky ozabezpeeeni miru a sve narodni existence.

Ptedevg im musime zustat verni sami sobs a svemu historickemu poslani v Evrop y. Musime zustat pevni a jednotni. Chceme, abychomzili divot naroda dustojneho, kterr si vlastni krvi a praci vybojoval samostatnost mezi ostatnimi narody sveta. Pro dustojnSi 2ivot naroda je nut-

no it a pracovat, nekdy je v gak nutno i umirat! (Bourlivy potlesk.)

Jsme odhodlani ke v gemu, co od nas narod a stat bude poladovat, i k obeti nejta gi. My sami muZeme zemtit, ale narod bude Zit. Narodu path 2ivot, ale bez svobody a dustojnosti by ptestal laSt narodem.

Siibujeme, Ze sveho naroda nezradime, a yetime, ae ye svem spravedlivem zapase zvitezime!" (ShromaZdeni propuka v boutlivSr jasot, volani slavy republice a armade) Po svem projevu pfeeet1 primator dr. Petr Zenkl proklamaci Narodni rady. Pravi se v ni: "ShromaZdili jsme se jako v den ptisahy 13. dubna 1918, abychom ye dvacatern vSrroei na geho statu opetovne prohlasili, ze jsme ptipraveni, my vgichni Oechoslovaci, at' stojime na kterekoliv vS7spe na geho narodniho spoleeenstvi, ptipraveni v gemi syStmi silami mravnimi, ale i hmotnSrmi, svou praci, padou i kapitalem, ze nas nic neptekvapi, a kdyby melo nadejiti cokoli, ae spojeni vgemu odolame a na konec opetovne slavne a natrvalo zvitezime.

Necht' Zije na ge draha a nesmrtelna, republika eskoslovenska!"

Po ukoneeni projevil zapely pevecke sbory staroeeskS7 chodral: SvatSr Vaclave. Statisicove shromaZdeni v pohnuti setryavo, na mists a jakmile hudba zahraje znovu prvni akordy statni hymny, nad geni a jednota se projevi mohutnS7m, spoleenVm a zpevem a sto dvacet tisic obearta hlavniho mesta zpiva eeskou i slovenskou Cast na gi statni hymny. Teprve potom hlavni potadatel poslanec Knebort oznamuje ukoneeni ptekrasne a obrovske manifestace a pti jeho poslednich slovech, v nich provolava slavu armade, shromaMeni znovu propuka v boutliv3i jasot. Ovace armade nemaji konce.

Za min narodnich pisni se obecenstvo rozchazi do svYch domovil.

Kalendir iadovSTch podnikii 29. kvetna. Veiejne evieeni Sokola v Corpus Christi. Zaeatek ye 2 hod. odpoledne.

29. kvetna. Divadlo v sini tadu 8tefanik na Cottage Grove v Houston. Zatatek o 5. hodinach odpoledne.

29. kvetna. Divadlo Shorn Miadeie od tadu Ennis Cis. 25.

29. kvetna. Divadlo se zpevy sehraji ochotnici v dallaske Sokolovne na ukoneeni jarni sezony.

5. eervna. Lidovou veselici v Narodni sini potado, tad Corpus Christi Cis. 79.

5. eervna — Slavnost 101eteho trvani itadu Elmaton cis. 148. v Utulnem zatiai na farms br.

Johna Huffa v Blessing.

7. eervna — Velka slavnost tadu Slovan cis. 9, ye Snook, veeer lidova veselice. Slavncstni bar pracuje na programu, kterST bude oznamen pozdeji.

Strana 2.

vEsTiviic

OSVETA. Svet na nitee.

Donald B. Harris.

INULOU ZIMU, kdy teplota klesla hluboM ko pod nulu a studene severni vetry vanuly krajem, zastreili jste hlavu hloubeji do limce, betel" co nejrychleji k nejblitti tramvaji a utetovali se mytlenkou, to brzy bude °pet leto.

Napadlo vas vtak nekdy, to mute prijit doba, kdy se Id leto vribec nevrati?

Fred mnoha tisici lety byla vettina zemskeho povrchu dpine pokryta stalou vrstvou ledu, tlustou nekolik set stop. Byla to velka doba ledova. A nikdo nemute tvrdit, to se nevrati takova doba, trvajici tisice let, tisice nevlidnYch, studenYch let, v kterYch tivot bude pomalu slabnout, vyhasinat a na konec opine prestane existovat na teto zemi Jsme zvykli divat se na na ge pravidelne sezonni zmeny teploty, jako by byly buhvijak velke. Pro nas se zda 40 stuprid C nesnesitelne horko a 35 stuprid C pod nulou nesnesitelne zima. Kdyt klesne nebo stoupne teplota na nekterou z techto hranic, citime jaksi, to priroda musi pracovat v gemi silami k tomu, aby nam nebylo prilis neprijemne. , Teploty, ktere by se stale pohybovaly pod bodem mrazu, myslime si, nejsou motne bez opravdove zemske katastrofy.

Skuteene jsou prirodni reservy tepla tak obrovske, to i nejvetti tepelne rozdily na zemi, ba i takove, jakYch bylo dosateno v laboratorich, jsou pomerne nepatrne. Sir Arthur Edclington odhaduje, to devet desetm hmoty ve vesmiru ma prebytek teploty 1,000,000,000 stupnd C. Poukazuje na hvezdy a mlhoviny, jet obsahuji velkou vettinu teto hmoty. Na druhe strane teplota mezihvezdneho prostoru neni cla,leko od absolutni nuly. Mame-li na zfeteli tato disla, vidime, to nate pozemske rozmezi asi 70 stuprid. C je mizive male.

Pfiroda by nos mohla opravdu vrhnouti do trvale zimy, mnoho stupid pod nulou, takfka obratem malieku. Tepelne pomery, jake zname na zemi, jsou udrtovany jen neobyeejne jemnou rovnovahou sil. Pfedstavme si, to teplota na zemi je fizena tepelnYm regulatorem, jakYm vy tieba regulujete teplo v kamnech. Abychom si utvoiili jen slabou pfedstavu o torn, jak jemne je to regulovani, musime si pfedstavit obrovskY tepelnY regulator s rueiekou dlouhou 35 m. Jeden konec teto rueidky ukazuje 273 stupne pod nulou, druh 1,000,000 stuprid C nad nulou. Na teto stupnici je pak tepelne rozmezi na nati zemi vyjadteno eareekou tenti net nejjemnejti papir. Chceme-li udrtovat tepelne pomery na zemi takove, jake jsou, museli bychom nafidit ruefeku pfesne na stied -Leto eareeky, kdyby se uchYlila jen o vlasek, prfunerna teplota na zemi by bud' klesla hluboko pod nulu, neby by stoupla nad bod varu.

Ve skuteenosti ma zeme opravdu takovY tepelnY regulator. Je to regulator obrovskYch rozmerd a pracuje s faktory, jako je intensita sluneeniho zafeni, prdhlednost a hustota nateho ovzdugi a pfitatlivost zemska. Z techto je snad nejdfiletitejti zemska vost. Je doslova pravda, to v gechen tivot na zemi visi na nitce — nitce pritatlive sily, ktera nas vale ke slunci a udrtuje zemi v nejutitednejti vzdalenosti od slunce. Kdyby se ta nitka pfetrhla, kdyby se sebe nepatrneji prodloutila nebo zkratila, tepelne pomery na zemi by se zmenily tak, to bychom v gichni okandite bud' zmrzli, nebo zahynuli v ohni a taru.

Dnes vime, to na ge zeme se vlivem pfilivu a odlivu odchyluje od slunce rychlosti asi jednoho metru za sto let. Toto pomale ustupovani na konec ri-vyhnutelne oddali zemi od slunce tak, to teplota na ni klesne pod minimum potfebne k tivotu. To se 0Vg eTTI stane at za mnoho mitient let.

Ale dejme tomu, 2e do hry vstoupi nejaka, sila, o ktere dosud nevime. Le vysune zemi

z dosavadni drahy, tfeba jen nepatrne. Dejme tomu, to do sluneeni soustavy vpluje nejaka temna hvezda. Ddkazy o existenci techto hvezd jsou velmi silne, a ponevadt nemaji dostateenou svetelnost, neuvidime je drive net zcela blizko hranic nati slunedni soustavy. Jakmile by vstoupila do slunedni soustavy, zpdsobene poruchy by rychle vysunuly zemi z jeji drahy.

Pravdepodobnost podobne katastrofy je zajiste velmi mala, ale ponevadt nevime zhola nic o poetu vyhaslYch hvezd ye vesmiru, nemriteme rici, to je vyloueena. Mot* ze je dokonce i vetti, net si myslime Predstavme si tedy, to v listopadu 1941 se objevi v souhvezdi BYka neznaanY pfedmet. Zprvu bude zprava o tomto novem objevu struena a neurdita, ponevadt ke zjitteni takovYch objevtl je potteba easu.

Potom se vtak najednou dovime, to se stalo to, co jsme neocekavali: V nati sluneeni soustave se octla temno, hvezda Neobydejna zprava hvezdarny vzbudi nebyvalY zajem, a veder budeme vidat vtude skupiny lidi divajicich se hodiny na souhvezdi Byka, jet se objevuje na vYchode asi hodinu po zapadu slunce. Ale nic nebude videt, ponevadt hvezda je dosud mimo dohled pouheho oka.

Hvezdari ozna.mi brzy dalti podrobnosti o hvezde. Je to tpine temna, hvezda, nemajici vlastniho svetla a prozrazujici sve postaveni odratenYm svetlem ze slunce, tak jak tomu je u nati zeme a jinYch planet.

Teprve v prvni polovine kvetna 1943 se bude hvezda stavat viditelnou. V jasne bezmesiene noci budou moci lide s dobrYm zrakem rozeznat na pravo od jasne eervene hvezdy Aldeba,ranu malinkY, sotva viditelnY, svetlY bod. Na jate 1944 ut bude hvezda dobte viditelna i pouhenau oku. Nvni nastane dlould doba eekani, za ktere se bude hvezda stavat pomalu jasnejsi a jasnejti, pohybujic se soueasne smerern k zapadu. Postupne si na ni zvykneme a budeme ji povatovat za phrozenou east natl. sluneeni soustavy. Konedne v listopadu 1951, deset let po prvnim objeveni, shledame, to je jednim z nej j asnejtich nebeskych teles.

V nasledujicim rode bude pokraeovat v pohybu na zapad, od souhvezdi BYka k souhvezdi Berana, blizko Jupitera, ktereho nyni o mnoho pfevyguje jasnosti.

Nekdy v lednu 1953 se bude najednou velikost hvezdy zvettovat idasnYm tempem. 1. e'ervence ut bude vypadat jako malt' mesic, majic v prdmeru sotva gestkrat merle net na g souputnik. Nyni suit' daleko jasneji net kterekoliv jine nebeske teleso mimo mesic a je viditelna i za dne. Nyni se tit ritasnou rychlosti 75 km za vtefinu fiti k nas' zemi. Nezasa,hne zemekouli prim°, hvezdati tak aspori tvrdi, ale pfijde tak blizko, to nosledky budou skoro prase tak stratlive.

V mesici dervenci se bude zvet:s'ovat jette rychleji, a kolem 1. srpna bude velika asi jak tretina mesice. A nyni po jedenacti letech, za kterych jsme ji pozorovali jen s mirnYm akademickYm zajmem, nebo i lhostejne, se najednou octneme pled hroznou skuteenosti: pted chaosem, jak svet nevidel nikdy pled tim a snad ut nikdy neuvidi. Asi do polovice dervence budeme pozorovat vatne zesilovani pfilivu a odlivu. K pravidelnYm prilivum, zpiisobovanym pfitatlivosti slunce a mesice, pfibude treti druh, zpusobovanY pfitatlivou silou hvezdy.

Tento priliv bude denne stoupat, at ke konci posledniho tYdne v eervenci budou proti nemu vypadat dpine mizive dosavadni prilivy mesicn' a sluneeni. Vody tpine zaplavi New York, Charleston, Miami, San Francisko, Seatle a vtechna ostatni pobfetni mesta, a prilivy se budou stale jette zesilovat. Prvniho srpna dosahnou 100 m nad normalni hladinou a obrovska vodni stens, se pohrne pies New York do nitra zeme. V New Yorku a v tadnem jinern pobretnim meste nezustane stat ani jedna budova.

Obyvatele, kteii se mohli zachranit, uprchli na zapad, ale nejsou je gte v bezpeei, ponevadt vodni spoug t' se vali za nimi, rvouc denne pude metr za metrem, pronikajic od pobreti stale hloubeji do vnitrozemi. Postupne padnou Pittsburg i Chicago a priliv se bude valit stale dal se zvYtenou silou.

Nyni se najednou hvezda pusti naphe ne-

Ve 6ttedu, dne 18. kvetna 1938. beskou klenbou, zapadnim srnerem, rostouc katdeho dne, at 11. srpna bude mit vice net desetkrat vet's' primer net mesic. Nyni se dostala do oposice a vice se k zemi neptibliti. Ale ta vzdalenost ut stadi na katastrofalni Nyni se budou dvakrat denne pfelevat obrovske spousty vod pees cele kontinenty, zaplavujice katdou p'd' pdcly na zemi a nechavajice nedoteeny jen vrcholky nejvyttich hor a nahornich rovin. Sila vody je takova, to unati jako hradka stromy, staveni, vtechna lidska dila, dokonce i piadu, za nit adstavaji letet hola skaliska.

Dejme tomu, to jsme mezi tt'astnYmi lidmi, kteti se dostali na vrcholek nejake hory. Kdyt se podivame 11. srpna ph zapadu slunce pod sebe, nebudeme videt kolem sebe nic net rozboutene vodni masy. A na vYchode uvidime se vynorovat okraj hvezdy. Zahalena v mlhach horizontu vypada jako pri:s'erna, tpinave ruda, koule, desetkrat vets' net slunce, jet se prave skiani pod obzor. Celt' veder ji budeme videt, jak stoupa, na obloze, ztracejic ruclY svit a stavajic se stfibrolesklYm pfizrakem, prinatejicim smrt a zkazu. Bude jako mesic: ledove studena bez stind a bez barev, jako obrovska umrlei lebka zahynuleho sveta.

Radi bychom se zafidili pro delti pobyt na hone, ponevadt rychle vycitime, to neni nadeje na brzke opadnuti vod. Za tYden se zda hvezda zrovna tak blizko jako doposud a nic nenasvedeuje tomu, to se vodni tivly pod nami uklidriu31.

Pomalu si uvedomujeme, to vetrelec se dostal k nam tak blizko, to Upine vytladil zemi z gravitaaniho dosahu slunce. Nyni se otaeime kolem hvezdy asi jednou za bYvalYch etyri a pul dni, a tak se budeme otadet na veky, putujice s hvezdou do vtech koutt vesmiru, kam ji zatene jeji osud.

A nyni tak, jak jsme videli hvezdu priblitovat se k nam a menit se z pouhe teeky v obrovskY mesic, vidime slunce se vzdalovat od zeme. 1. ledna 1954 bude sluneeni primer o polovinu mengi. Na konec se privaly utiti, ponevadt voda zmrzla. Teplota na zemi klesla hluboko pod bod mrazu, i na rovniku. Voda tit nemute existovat v tekute forme, a pied natima oeima mrznou vodni masy v ledove Niagary.

Bliti se jaro roku 1954, ale neni to ut bYvale jaro: roeni doby prestaly, a nikdy se ut nevrati. Kdlem polovice eervna 1954 se primer slunce zmentil na pouhou osminu. A nyni, chcemeli bYt sveclky zaveredneho aktu tohoto dila zkazy, musime se vyzbrojit nejen oblekem isolovanYm proti mrazu, ale take kyslikovYmi maskami. V dutinach se objevi male kalute vody, jak se nam bude zdat na prvni pohled, ale nebude to voda, nYbrt zkapalnelY vzduch. Priimerna, teplota na zemi bude nyni tak nizka,, to si v ni vzduch nebude moci udrtet svou dosavadni plynnou formu. Postupne zkapalni skoro vgechen, a zbude za nim jen obloha eerna jak smola, na ktere budou svititi jasne hvezdy i v poledne.

V Imoru 1957 bude slunce ut tak male, to je nebude viibec videti jako kotoue. Bude dosud nejjasnejti hvezdou na obloze, ale bude to pouha teeka svetla a jeho slabe paprsky budou naprosto neschopny udrtet na zemi sebe menti stopu tivota. Pres vets' prillalednost "atmosfery" bude nyni zeme pohroutena ve veenou tmu.

Prvniho kvetna 1965, asi 23 let po prvnim objeveni hvezdy, budeme nadobro za poslednimi hranicemi nati sluneeni soustavy, daleko v ledovem vzduchoprazdnem vesmirnem prostoru, za drahou posledni planety. Kdyt se budeme divat nazpet na slunce, nyni ut pouhou teeku, uvedomime si, to je opouttime navtdy, ate zeme se pustila do novYch dobrodrutstvi jako bludnY poutnik mezi hvezdami a mlhovinami.

Motna, to za miliony let ji jeji fmosce pfivede do gravitaeniho pole noveho slunce, jet na nem probudi svYmi teplymi paprsky novY tivot. At pfijde tento den, bude tam jette elovek, aby pozdravil pfichod noveho dsvitu? Najde lidsko, rasa, jit nezkroti ani be's kosmickYch tivlu, v taktka nevyeerpatelnYch zasobach na g' zeme prostfedky k dal gimu tivotu? Anebo kdyt zeme bude odtrtena od sveho odvekeho krbu, prejde take 'tivot navtcly na hvezdy?

a

Ve stiedu, dne 18. kyetna 1938.

Nerii vitr zada .fflo John R. Watt.

EMYSLETE si, ze Ara plachetnich lodi N davno minul. Plachetnice se motna vrati, ale budou to moderni plachetnice, re*8ene intenYry a leteckYmi odborniky. Je site pravda, rte plachetnice byly nahrazeny a porateny parniky, ale uvatime-li, jak primitivne tekna, to byla plavidla. je s podivem, ze nebyla vyiazena o padesat let diive. Dodnes je gte jezdi po ocednech fnekolik desitek plachetnich lodi, cot ukazuje, ze vYhocla parnikt nad plachetnicemi nemtide bYti tak velika, ani v dobrYch easech. Stark plachetni kapitan potrebuje jen trochu eerstveho kysliku do plic a menSi objem v pase. A potom popluje! 2e popluje? Zajiste, nebot' zkuknY yachta • dovede zlepkt hnaci silu vetru o 50 procent a leteckY konstrukter o darSich 100 procent. Prato vYkonnost moderne k gene plachetni ladi mute bYt petkrat vetSi net starYch nemotornYch SkuVitr je nej yetsi sila. jakou pkiroda eloyeku diva. Lide ji leta uzivali, nevedouce, jak by ji melt spravne utivati. Kdyt lanky parniky, majitele plachetnic natikali nad zkazou S'kunerfr a — koupili si parniky. Nikoho patrne nanapadlo poutit novYch poznatkfi a vymoknosti pro stay-Tau plachetnic. Misto toho se katdY horem padem hnal za "pokrckem", okkavaje od neho spasu i bohatstvi.: fteklo se proste: "Boj mezi plachetkou a parou je bojem mezi nizkou retii a nizkou vYkonnosti a vysokymi na.klady a vysokou vYkonnosti v nemt parnik vyhro,vd". Ale nikdo netukl. jakYch vin mute ta vysoka, retie dosahnout. Mzdy, palivo a lane se piilepily na paty rychlYm parnikum, v ostre protive k plachetnicim, ktere: 1. jezdi zadarmo; 2. maji men§i posadku a mene 'SkolenYch sil; 3. mohou nest vice eisteho nakladu, protote tadne misto na nich nezabiraji stroje, kotle a palivo, ktere spctiebuji jednu etvrtinu at' tfetinu lodni prostory. Je proto pravdepodobno. ze rejdati se brzy zadnou zajimat o moderne fekne plachetnice, ktere je zbavi pfitete, kterou moderni stat zatitil motorovou dopravu.

Posledni vYsledky pfi zavodech plachetnic a poznatky, ziskane v leteckYch tovarnach yetrnem tunelu — nebot' co je plachata jineho net kiidlo? — udini mnaho pro dobyti vetru.

Podivejme se, prod stare plachetnice prohraly ze.yod s parniky? Pfedevkm nemohly udrtovat ptesny jizdni fad. Mohly bYt na urCite ceste 10, nebo take 30 dni. Toto zpozderri omlouvaly rozmarem yam. Dnes vSak vime, k vitr byl dobrY, ale stare koraby nestaly za nic. Jakmile mely vitr v zadech. Maly divy.

Ale, aby mely vitr v zadech, musely jej honit po celem kfitujice sem a tam. Jestlite takova plachetnice chtela veplout do fizkeho pflst.avu, musela proste vyekavat na zavan pfizniveho vetru. A k pfistavnimu milstku ji musely dovleci vesloye Cluny. Nekolik plachetnic bylo optfeno hrubYmi lodnimi grouby, ale potom jejich stroje a uhli spotiebovaly znadnou Cast lodni prostory a mimo to §roub snitaval svYm odporem rychlost. Stara plachetnice, adkoli byla pri pf.iznivem vetru schopna fitasneho vYkonu, nemohla dospeti v ureenou dobu na ureite misto, a proto ji pfekonal katclY nemotornY kolovY parnik.

Dark velkou nevYhodou starch plachetnic byl. jejich stavebni material. Ocelova lad' je 25 at 40 procent lehai net dfevend, nemluve ani o tom, ae ze dieva nelze postavit deli 80 metro.

Tfeti slabinou starch plachetnic se etvercovYmi plachtami byla jejich ohromna posadka, ktera syYmi mzdami, jidlem a ubikacemi pahlcovala eistY zisk. TakovY petistetnik yyzbrojenY 4 plachtami vytadoval 40 at 50 namofnikii. Kdyt bylo tieba svinout velkou hlavni plachtu, muselo do lanovi vy2plhat 20 namofnikfi, 'lady at 70 metro nad palubu, razestoupnout s e v pravidelnYch mezerach na rahnu dlouhem a 40 metro a balit soumerne

Strana 3. plachtu. Dnes se tato prate provadi dilrxlyslne urnistenrmi zdrhovadly a kladkami, jet' °via, nekolik namornika primo s paluby. Take umisteni, tvar a velikost plachet jsou docela jine, vyhovujici modernim poznatkinn.

Mimo vedecky re8eneho tvaru lodi, plachet a stotart, je motno poutit i maleho pomocneho DieSlava motoru o male vYkonnosti pro pfipad bezvetti nebo vjezdu do ptistavu.

Bude to ovgem platit hlavne pro nakladni lodi, u nich na rychlosti tolik nezaleti, adkoli Tide, hledajici nove zatitky, se zajimaji 0 plavbu v plachetnich lodich. Finsko ut ma fadu velkYch plachetnic, ktere vozi az osmdesat cestujicich po Baltickem mai a tfi dokonce kolem sveta.

Dute ocelove stotary aerodynamickYch tvaru a podobne konstruovand rahna, zmenk znaene vahu rahn.ovi a tim umotni poutivani tetke plachetni plochy. Ale diky novYm vYzkumfim ye vetrnem tunelu mono zvYkti rychlost plachetnich lodi az o 135 procent bez ptidam' jeclineho etvereeniho metru plachet.

Pokusy s vetrnYm tunelem, konane v JunkersovYch tovarnach, ukazaly, ze pouhYm usayfenim mezery mezi stetnem a plachtou se zamezi zpetnYm vetrnYm praudfim a tim se zvYgi hnaci sila o 15 procent. Dale tim, ze se ponecha, plachte jeji pfirozena, kfivka misto omezeni navrchu a vespod rahnem, se zvfsi hnaci sila o 25 procent, a to z tehot dtvodu, pro kterY jsou kfidla letadel prohnuta, misto rovna. Dale se ukazala naprosto chybnym volne zaveSeni vrcholu kosatkove plachty, protovrchol se pH vetkm vetru proze hne v pravem thlu ke hlavni plok plachty a tim pusobi ztratu sily, jet cini celYch 30 procent.

Z povedeneho je zrejmo,ze vetrem pohanene lodi maji stale vet2i vyhlidky na hospadarne uplatneni, protote provoz motorovych lodi rok od roku stoupd, diky stoupajicim cenam pohonnYch latek.

Na plachetni lodi se uktfi nejen na personalu, nYbrt i na stavbe a vetsi schopnosti nakladove. tspory na vaze strojt a paliva eini celYch 15 procent. Co se pak tYee ceny pahonnych latek, kdo kdy slySel, aby gkuner kupoval vitr?

STOLETOU OgETEOVALA VLASTNi MATKA. Neclasno zemiela v decline Wysoka v jihovYchodnim Polsku 1021eta Marie Wasilovna. Staienu a do smrti oktfovala jeji 1211eta matka.

Za gest tYdnt pochovali take ji. Tento nezvyklY pripad dlouheho veku neni v Polsku z ylaftnosti. Pied nekolika lety zemiela v decline Jedlova nedaleko Krakova 1221eta Katetina Odrevzovna, v jeji rodine je dlouhovekost "dediena". Jeji otec zemiel ye veku 117 let a jeji mladsi bratr ye veku 114 let. Je tu plipad Terezie Hidzevove se 130 lety, Anny Topolovny se 127 roky, z nich proZila 90 let v klaStere, jak uvadi klagterni kronika. Muzi v Polsku tak dlouho nekji.

Podle poslednich polskSich statistik, 'Zije v Polsku 2800 lidi, starch 100 a vice let. PM 30 milionech obyvatel ,je to skoro 10 stoletSich na kaWch 100,000 obyvatelfi. TakovSrm procentem prestarlSrch a zdravYch lidi se nemige pochlubit Z'adna, zeme na svete. Tento pomer je ye vSrchodnich vojvodstvich jeSte vetk — pHpada tu 31 stoletS7ch na 100,000 lidi.

Prirozene, ze Yee zajima badatele. Prod praye v Polsku je tolik stoletSrch a stargich? badatele tvrdi, ze je to tim, k polskY venkovan tije tak asi uprostfed zpilsobt zapadnich a gchodnich obyvatelfr Evropy. 2ije prosteji a zdraveji net nova thpadu, pH eemt poutiva, vymotenosti moderni zdravovedy.

Zda, se, ze toto vysvetleni neni dostateene.

Take v jin3ich zemich maji na venkove zdrave lidi, kteti vyaivaji v'Sech vS7hod moderni hygieny, ani propadaji proto z2enStilosti. Presto nedosahuji tak vysokeho veku jako venkovane v Polsku. Je-li to vSrsledek dedienosti, je otazka, z jakSrch podminek se vyvinula. Veda nema dosud pro tento zylaitni zjev uspokojiveho vysvetlenI.

DOBRODRU2STVI ANGLICKEHO SPISOVATELE NA CESTACH S TLUMOKEM NA ZADECH. AnglickY spisovatel Henry Lawson navAtivil loni se svYm pfitelem Davesem Australii. Jako trampove cestovali nehostinSmi kraji a zaZili nemalo podiyuhodnSrch ptihod. 0 jedne z nich Lawson vypravuje: "Wed den jsme ua byli na ceste. Lilo jako z konve a ledovY vitr vybieoval z nas posledni troSku energie. Abychom pfespali pod S'irYm nebem, na to nebylo ani pomySleni. Unaveni a polozmrzlLcitili jsme v ramenou paldivou bolest, jak se nam vi.ezavaly batohy do ramen. Tesne pied vedernim soumrakem spattili jsme v Cali obrysy dteveneho srubu.

Beze slova jsme segli s testy a zamifili k chate .

Chata byla skloubena z hrubS7ch tramii a rozdelena ye dye mistnosti. Okna byla pobita prkny. Shodili jsme tlumoky na podlahu venkovni verandy a z opatrnosti jsme zaklepali na dvere. Nikdo se neozSrval a Daves vytrhl bez ptani nekolik lati z okna. Mistnosti byly opuSteny. Ve chvili jsme byli uvnitr. Do prve mistnosti se vitr nemilosrdne opiral, za to v druhe bylo tepleji Rozdelali jsme °hen a po vydatnem posilneni z nakch zasob polo2ili jsme se Pohodlne na drevend luza. "Nedivil bych se," pravil Daves, "kdyby vratcla, o nit jsme cestou, se byla stala prave v tomto domku." Po chvilce je'Ste poznamenal: "Zda se mi, ze na podlaze u tve pryeny je videt krvavou skvrnu."

Pied spankem jsme je gte zapalili sve dSrmky a detli jsme. Podival jsem se nahodou na Dawese — seal zprima a ztrnule ziral na dvete. Zlehka se otevfely a do mistnosti se plitila eerna bad.ka. Prohledla si nas a pak se opet vytratila.

"Chci pHsahat", povida Daves, "ze dvete byly zavreny." Vstal a stiskl kliku u dveH. Nepovolila. Dveie drtely pevne za clfevenou zastrekou.

Daves otevfel a volal kodku, ale ta se neukazovala. Pak opet upevnil &eke zastrelcou a ulehl.

Daves se sotva stall do pokrYvek, kdy dve're povolily nanovo a opet se jimi vtirala do naSi derma koeka. Tentokrate se dvefe oteviely at dokofan a teprve po chvili s velkYrn hiukem zase zapadly. Daves se chvel po celern tele, ale vzmutil se a nanovo prozkoumal chod z mistnosti. Vkchno sedelo jako dfive, zcela neporukno. Daves se jit ke spanku Peelive sbiral svfij majetek a ukladal do tlumoku. Vylotil mi, ae radeji pfespi v dati na vzduchu. S' U jsme tedy jeSte asi hodinu a dokoneili jsme pferuknou noc v doupeti, chranenem pied vetry. Sotva se rozbfesklo, povida Daves: "Vratime se a podivame na chatu. Nemohl bych jit nikdy spat v uzavfene mistnosti." Do zad nam val silnY vitr. V dennim svetle se vec yysvetlila velmi proste. Chata byla vystavena v§em vichficim a tramy jia dayno nesedely pohromade. Slabsi zavan staeil, aby se rozestoupily a povolily i se zamkem. Sotva NTS'ak vitr ustal, vracely se zase do pfivodni polohy. Byli jsme o jedno dobrodrutstvi chudk." tekal se llitleriiv hock.

Kdyt byl proveden ankus Rakouska k Nemecku, rozhodlo hornorakouske tupni vedeni hakenkrajclerii, ze prvni chlapec, kterY se narodi v Hitlerove rodiAti, male obci Braunau nad Innem, dostane pfijmeni "Hitlert y Koch" a darem obdrti 2000 'Ailinkri do vinku. Prvni chlapec se tam narodil hned etyti dni po ankusu mantelum SonnenscheinovYm. Radost z jeho pfichodu byla v gak zkalena zklamanim, nebot' mantele Sonnenscheinovi jsou tide. Pro toho ovgem usnseni neplatilo. Pocta a cena ptipadla at chlap•ci, kterY se narodil 21. bfezna mantelce pomocneho delnika Wiesbauera. Hoch byl pokften jmenem Adolf za ptitomnosti nekolika vysokYch hodnostaft strany. Ma se site dile k s yetu, ale adkoli je mu jit mesic, jeke nevidi. Bude dovezen k prohlidce na, oeni kliniku do Linde.

Piani presidenta dr. Bene ge nemoenemu Minkovi.

Poslanec msgre Andrej Hlinka je jit clerk dobu vane nemocen. President republiky dal se v Rutomberku poptati nyni pa Hlinkove zdravotnim stavu a vzkazal mu ptani brzkeho uzdraveni.

Strana 1.

Oddil dopisovateiskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada, ye smyslu stanov Tiskovemu VYbOra k vlastnimu rozhodnuti.

JAN SCHOVAJSA Z NELSONVILLE, TEXAS MRTEV. Zase jeden z pionSTril nas ch byl oclvclan k adpoeinku.

Narodil se y Zadveticich na Morava, co druhe ditko rodidt Josefa a Anny ShovajsovYch 22. btezna 1872. V 18 letech vydal se na cestu pies ocean se sv'm pkitelem Jitim Rafajem a jeho sestrou FrantiSkou. Do Bellville ptijeli 15. dervna 1890. Rozeki se, ale ne na dlouho, nebat' 12. listopadu 1892 vstoupil ye sta y manZelsk3-7 se svoji spolucestovatelkou sl. FrantiSkou Rafajovou, s nit zil ptes 45 let, a ktera ho doopatrovala. Jeji bratr Jiri tez ji ptedeSel. Brzy po svathe organisoval se v °kali Nelsonville eesko-bratrsk3i- sbor. Br. Schovajsa byl mezi zakladateli a pracoval ye sboru at do sve smrti. 13S7yal ve starSovst yu i poslancem na sjezdy. Byl tat elenem spolku S. P. J. S. T. Pa deli dobu toutil uvideti s ye sourozence ye stare. vlasti. Vypravil se na cestu r. 1931, a gt'astne se zpet navratil. Tesil se, t e bude moci jeSte jednou jeti do vlasti, ale onemocnel a zemtel 1. kvetna ye 3:20 rano, ve stall 66 let, 1 mes. a 9 dni.

Krome mantelky zanechal 3 syny a 4 dcery: Franka s mantelkou Vlastou roz. Mare govou v Iowa Colony, Josefa s mantelkou Herminou roz. gtepanovou v Placedo, Emila s mant. Albinou, roz. Janiekoyou v Placedo; Frantikca (p. R. F. Banner) v Dallas; Albinu (pi. C. Wilson) v Dallas; Herminu (pi. Fr. Ktitan v Brenham, a Lydii. Syn Jan ho ptedeSel pied 22 lety, zanechav vdovu Vlastu roz. Stepanovou. Dale zanechal 11 ynukt. 5 bratra a sestra ye stare vlasti ho pfetili: Josef, Frank, TomaS, Jiti, Rozalie a Petr. V Texasu ma, jen jednu sesttenku pi. Jos. Baeovou ye Wesley, Texas.

Pohteb se odb3ival 2. kvetna v 1 hod. odpoledne v dome smutku a ve 2 hod. v kostele v Nelsonville. Telesne jeho portistatky byly uloteny na htbitove ph Nelsonville. Slova ritechy pronesl rodine a velikemu zastupu ptatel z okoli i z daleka, domaci kazatel, dp. Jos. Barton z Granger. Ka Pan sam natal truchlici radian'.

PAMA1KA KRAJANA KUBENY UCTENA. Z Austinu se scleluje, to se tam ye sttedu dne 11. kvetna yeeer konala pravidelna schrize klubu Oechie pti Texaske stat. univtrsite. Byla 2ahajena pkedsedou klubu stud. Jitim Kueerou a zazpivana byla narodni hymna "Kde dornoy mnj?" Potom •zapisovatelka MM. Musiloya ptedetla eeskS7 zapis o posledni schuzi, jen byl schvalen. Stud. Ad. Simeekova padala zproaru o diveich sportovnich zapasech a velmi nas ptekvapila i poteSila zpravou, ze nae ziskaly krasnST pohar za odmenu vynikajiciho ducha, spoluprace a sportovstvi v tak zvanSrch intermurals, kde letos vyniklo dvanact 'dun. Dr. Midek na:sim elenkam k vyznamenani blahoptal. Potom yzpomnel rimrti krajana J. R. Kubeny, tajemnika Hlavni ritadoyny Slovanske Podporujici Jednoty tu Texas, o nami promluvil ye ySech kursech deske. teal a literatury na uni yersite a na jeho vSrzvu byla pamatka krajana Kubeny uctena poystanm a zapisem do klubovni knihy. Pohtbu ye Fayetteville zneastnil se: Dr. Mieek, bY'valSr student Rajmund Prasatik a studenti Jincltich Chovanec, Josef Malec a Emil Jan. R. Prasatik, Glen Hlavni ritadovny, je ochotne vzal sebou, zaeet mu srdeene dekujeme. sledoval zpev deskSich pisni a potom byly pro&Amy listky na jarni tanec, jent se konal v hotelu Driskill. Pekna schrize byla zakoneena Texa.xaskou hymnou, jako obvykle. S krajanskftn pozdravem Ethel Sebestova, zpravodajka.

VESTAK DOJMY Z DALLAS DO NEW YORKU. New York, N. Y. Z Dallas jsme vyjeli ye 4 hodiny odpoledne.

Projitdime zbytek Texasu, potom Oklahoma, Missouri, ale to jiz byla noc nemohu popisovat krajinu. V nedeli rano jsme dojeli do St. Louis v 8:30 a zrovna ptesedli na druhS, vlak, kter3'7 na nas dekal Baltimore Ohio, a jeli dale ptes St. Louis, ptejitclime teku Mississippi a dale stat Indiana a Ohio. Projitdime mesto Cincinati. Tam je pekna romantika, same vysoke kopee a lesy a ty budovy mezi temi lesy, to bylo bajeene. Nastava nedelni veeer a my vzpominame, to se nejlepe bavite v Sokole.

Dale projitdime W Virginii, nejbohatSi to stat na scenerie, ze vSech, kterSmi jsme dosud projeli. Je pondel rano. Ptijeli jsme do Washingtonu, D. C. Vlak jel trochu stranou mesta, ani Bilk Duni jsme nevideli; ptala jsem se konduktora, a ten mi tekl, ze je asi 1 1/2 mile odtud. Krajina vAude je tam romanticka, lesy, hory, skaly, ySechno pane' zelene. Projitcleli jsme mnoha tunely, to bylo jako u nas jsme tikali pod skokem. Do New Yorka jsme dojeli v ppm:deli o 3 hodinach odpoledne, vlak se trochu opozdil. Prrivodai jit na nas deka', dovezli nas do hotelu Piccadilly a my touzili jen abychom se dobte prospali zase na ptiSti den. New York nas mnoho nezajima, je to Dallas, jen ze ye yetkm metitku.

Je poledne v rite*. S1i jsme se trochu projit a je zde pro mne citelne chladno a vzduch tetk netli u nas v Texas.. Celou cestou at do New Yorku nam trochu zaprchalo, mlhy a bylo pod mraenem. Jelo nas 8 naMch lidi pohromade a site: mantele.Smajstrlovi z Elk, Tex., pani T. Neumayer z Caldwell, p. Moravek, p. egka, p. Hlavinka a my.

Pokraeovani z dalk cesty a dojmii.

Anetka Hemtalova z Dallas. iIVOTOPISNE VZPOmfiNKY BRATRA VINCE B. SILLERA A JEHO MANZELKY.

✓ rode 1889 sestra se stehovala do okresu Travis a ja jel s nimi tam na slutbu. Matka, s mladSimi bratry se steho yala do okresu Burleson, ale tam pobyli jen jeden rok a ptistehovali se za nami do okresu Travis. Ja jsem ael zase dome., ale krop jsem alai pro sebe. Tam jsme meli dosti dobrou uradu, jente matka byla stale nemocna. V race 1890 se mladSi bratr otenil, ale bYval s nami. V race 1891 y late matka zemtela, pak bratr Josef sklidil rirodu, zaplatil lekate a jeSte zbYvajici dluh a byli jsme hotovi; lehko jsme se podelili i bez soudu. Bratr Josef ael cleat krop s Frankem ,to bylo roku 1892, a udelali zas dobrou urodu. JO, zas Sel cleat kde se dalo; na iota jsem pracoval v Elgin v eistirne na bavinu. V race 1893 Josef'sel sloutit, a ja jsem se pustil do okresu Austin. Na leto bratr ptijel za mnou a pracovali jsme v New Ulmu, a pak jsme jeli zpet do okresu Travis. Bratr Frank se stehoval ten podzim na svou farmu do okresu Waller, a ja jel s nim zas farmatit; to bylo v roce 1895.

Bratr Josef sloutil v okresu Burleson, kde se ten podzim o:Lenil a ptijel za nami, ale tam je chucla krajina,. podle toho take byly Spatne tirody. ✓ roce 1896 jsem byl zase u bratra Josefa, ale id se mne ten toulavk ti yot zaeal omrzovat, dva mladk bratti meli katc1St svou domacnost a ja jit jsem mel 30 let, to si poyidam: Ut jsi to svobody uzil dost. Tak easto jsem si vyjitdel do okresu Austin (a to nebylo nadarmo), a tam jsem si vybral jednu z deer meho bratrance a dohodli jsme se, ze to zkusime spolu, jak se tika: te ye dvou to lope tahne. Pak jsme se bratti rozeSli, katcIST na jinou stranu, ad jsme se po ease zase seki vSichni v jedno osade, v okresu Williamson. To ut zaene druha kapitola. ✓ roce 1896 v tijnu jsem se otenil s dcerou Jcsefa V. Hejia, Cecilii. Zacatek byl velice kruSnS7, neb chodit po rentech neni na rtidich ustlano. Bydleli jsme po tti roky v Industrii.

Kropy byly uspokojiye. Tam se nam narodily prvni dye ditky, nejstark Vratislav (kterS7 zeintel v roce 1936), a deveatko, ktere zemtelo

ye sffedu, dne 18. kvetna 1938. za kratkY 6as po narozeni. Z Industrie jsme se ocIstehovali do okresu Fort Bend k Wallis, ale ten rok byl pro nas velice Spatn3"7, ja byla po celS7 rok nemocna, mela jsem malarickou zimnici a krop jsme t'adnST neudelali, neb to bylo v roce 1900, kdy hodne pr gelo a byla Galvestonska boute. Ten sam rok v zati jsme se odstehovali do okresu Williamson, k Taylor, a tam nom zase zemtelo ditko. Prvni krop jsme delali na Polance a riroda ten rok byla uspokojiva. V roce 1902 jsme se stehovali na Bayersville ke Svagrovi Vinc Hejlovi. Ten rok zase muj mut byl nemocen, takte co jsme meli nee() uspotenO zase doktoti sebrali a tak same ktitky na nas chodily. Tam jsme byli do roku 1905, za ten eas se nam narodilo clevbatko (nynejAi pant Dorry Duffek, bydlici v San Antonio). V roce 1905 jsme se zase stehcvali Rice Crossing, tam jsme udelali dabrSr krop a narodilo se nam deveatko (nynejSi pani Henryetta Marchbanks, bydlici v San Antonio). V race 1906 zase jsme se stehovali na Bayersville, a byli jsme no, placi at do roku 1909. Za ten eas se nam narodilo deveatko (nynejk pani Ella Faltrsek ph Thrall. Kropy po ten eas uspokojive. V race 1909 zase jsme se stehovali do Coupland, a tam jsme byli do roku 1913. Kropy nebyly velike, ale prochodici.

Tam se nam narodily tti ditky, prvni deveatko jmenem Cecilie a clvojeatka Joe a Anna.

Tak koneene toho stehovani s jednoho ren'tu na druhSt uz jsme s inSan manZelem byli nasyceni, neb stare pokekadlo je: "Dvoje stehovan', jedno vyhoteni". A tak v roce 1913 jsme si zakoupili nynejSi nak domovinu, na kterou jsme se ten rok stehovali. Nebyla to farma vzdeland, ale bylo to same "bilk", take bylo hodne prate, vSe muselo se "kueit", "fencovat" a stavit, neb to bylo vSe stromy 'a buSim zarostone. Tak jsme pracovali s mojim mutem do imavy a ditky nam jeSte mot nemohly pomoci, neb byly male. VSe jsme si postavili a teSW se, ze aspori budeme titi na svem a po rentech se nebudeme plahoeit. Tam se nam narodily tyto ditky: Hugo, Rozie, Lumir a Bessie.

V race 1928 onemocnel milj mantel, (kterSI spisoval tivotopis at do druhe kapitoly, a kterV ho nemohl dokoneit, tak ho dokoneuji ja), a kterS7 zemtel v race 1929, take rok a tti etyr7 ti nemohl nit delat. Byla to pro mne yelka rana, myslela jsem, ze to ne yydrtim, ditky drabne a male a tivitel mrtev. Skuteene jsem myslela, ze snad nebudu to moci snksti.

V roce 1925 byl suchY, takte jsme tadnSr krop neudelali, na to v race 1926 si chlapec zlamal nohu a po smrti meho mantela vice nas pronesledoyaly nemoci, take vSecky rispory doksebrali. Na to roku 1930 jsem zase ja byla nemocna a v race 1935 a 1936 tadne kropy jsme neudelali, neb nam vSe voda sebrala a co nesebrala, tak zaplavila. Sedm ditek oloSTva, se mnou, ktere pracuji na obdelani kropu.

Toto je kratkY tivotopis a lituji, ze ho nemohl mtilj mantel dopsati, neb moje pamet,' je slaba. Tak to je vSe co mohu dokoneit tento tivotopis. Mrij mantel zadal psati tento tivotopis v roce 1927, pak onemocnel a jit ho nemohl dokoneit. Proto ho dokonauji ja ,a ad to doby, kdy jsme se sebrali. Velice toho lituji, to ho mrij mantel nemohl dokoneit, neb ja si to tak vSe nemohu pamatovat a tat nevim jak ho chtel dopsat. KratkST, ale pravdiv3i tl yotopis je to a proto ho posilam do Vestnika.

Cecilie Shiller, Thrall, Texas.

American o jinSrch narodech.

Zeptejte se nekdy Americana, takoveho, kterSr procestoval hodne sveta, co si mysli o cizincich. Odpovi yam skoro jiste: Anglidan je ptisnST, tyrdSr, teolog, egoista, snob. Je vSak take gentleman, dobte se obleka a vzbuzuje citiveru.

Francouz je jeSitnST, lehkomysInST, mnohomluvriSr, zasterkat, aovinista a chlubil. Je vSak take poctivS7, vtipnST a zahavriSr. Ital je mnohomluynS7 , neuptimnSr, rozmarnST, tarliyS7 a SpinaySr. Jinak je dobrodukiSr, kechetriSr, inteligentni, temperamentni a ma umeleeke vlohy.

Ve sticedu, dne 18. kvetna 1938.

Houston, Texas.

Vateni bratti a sestry!

Byla by to velmi mala lidskost, velmi male botstvi pti oloveku, velmi temnS7"pojem o viebratrstvi, kdybychom se nepozastavili ve chvili a v udalosti zjevu, s kter3im vedome jsme spojeni ne za jedno, a nevzdali Best, nevyslovili uznani, neprojevili soucit tehdat tam, kde toho uddlosti a okolnosti vytaduji.

Zajiste, a nepochybuji, ze jsme vtichni byli s bratrem Kiibenou za jedno. Snad ne v nahledech, ale v duchu dobre yule pro vteobecne dobro a nanejvS7t pro dobro nas Slo yanti zde v Texasu, a nyni, kdy jit vice nebude ham sloutit jako slutebnik na pozemske pouti, ptijde nate zasloutena vzpominka za nimi dale.

Byli bychom velice mali lido, kdybychom neuznali dui bratra Kubeny, napinenou duchem dobre yule a uznanim pottebneho v teto posledni chvili, kdy jit nam nemute jit vice nasimi slovy ani podekovati.

Byli bychom velice nehodni, kdybychom nechteli a nedovedli srovnati nate Tay nesouhlasu ve chvili, kdyt nekdo z nas jsme odvolani, at' jit zpasobem jakS7mkoliv.

KatdS7 ptechod tivotniho zjevu vyvolava pohnuti a byli bychom velice tvrdeho srdce, abychom nedovedli ani ptiznati a promluviti nas soucit a povzbuzeni, venujice je tam, kde nejvice pohnuti bolest pfisobi. Odchodem br Kubeny je citit bolest, nejen v kruhu jeho ale i tech, jen s nim byli spojeni ye sluthe a praci na roli vteobecneho dobra a dobra narich lidi A:thee.

To by nam vtem melo bSti poudenim a znovu ptipomenutim, ze bychom nerneli eekati na okarntik truchlivST, na chvile chladiVch rtti ku vyjadteni nati lasky jeden k druhemu.

Ve svem tivote poznavam cenu uznani a teti mne to, ze toho uznani na g lid udelil bratru Kubenovi hojnost a ne nadarmo, bud'te ujitteni.

Poznavam cenu poctivosti v jednani a tou byl br. Kubena obohacen znadne, v mite nezmerne.

Nebylo mne tak usouzeno, abych mel tu phletitost a Cest spolutiti s bratrem Kubenou, jak mnozi z vas jste meli, vzdor tomu poznal jsem z fitednich vztaht bratra Kubenu jako dui me cti i uznani hodnou.

Toto vte mne pobada k vyjadteni me cti i uznani i tern, kteti s bratrem Kubenou zasvecovali sve tivoty i snahy za stejiVm diem a kteti, jeden za drulnim budou nasledovati bratra Kubenu, nejen v tech idealech lidskosti, bratrstvi a podpory, ale i ye tlepejich na ceste k vyttim metam ye vS7voji dokonalejtiho tivotniho zjevu nam dnes neviditelnemu a snad nesnadriS7 k pochopeni neb k srozumeni, zahadrni.

Telesne pozastatky jste doprovodili k mistu odpoeinuti a vy, kterS7m to bylo motno, zajiste ucinili jste to ze cti a uznani. Tisice Menu Jednoty S.P.J.S.T., jako i ja sam, byli by radi ueinili podobne,ze ytak to nebylo motne zaroveri s tisici projevuji toto uznani, vzdavam tomuto muti test a nepteji si znati ye svem vote ptidiny, jen by nas delila jako bratry v uvedomeni, ze jest to jen jedno nebe, jent Cinh z nas bratry, rtizn*Tni vtak cestami putujem k cili a eimkoliv posejem petinku druhSrch, citime je v behu nas sarrnrch. V uvedeineni si tohoto tadu odkazuji sve uznani i tern a ytem hodrnich zasluhy, dokudt ye srozumitelnem vyjadteni miltem mezi sebou vyvolati pomer bratrstvi i lidskost, pro kteretto skvosty bratr Kubena polotil se na oltat utrpeni ye slutbe pottebnSrch.

Nevime dne ani hodiny. Ptipouttim a uznayarn svuj dluh jako bratr k bratrovi. Chci jej splatiti, jedinou platnou menou a site dobrou uznanim a cti. Buda T ye odpoeinuti ptijemne.

A. V. Mikeska.

REVOL'aNt VELKOFILM "PiSNICKAft".

Karel Hagler v hlavni dime. beska filharmonie praiska "Pisniekat" (Ta nate pisnieks deskal je nazev ptatiho revolueniho velkofilrnu, kterS, bude promitan v krajanskS7ch osadach zaeatkem Cervna. Pisniekat je oznaden za jeden z nejskvelejtich eeskS7ch filmti, k nemut text na, psal Jos. Hais TSTneckSr, pisne a hudebni do-

VESTNIK provod 81째211 Karel Haker, kterS7 ten v tomto filmu vytvoill hlavni roli. Film "Pisniekat" dodelal se v beskoslovensku velkeho itspechu ne jen sySrm provedenim, ale hocinotnS7m dejinnS7m obsahem, v nena je zachycena vS7znaena Cast revoludni einnosti natich lidi v zapase o samostatnost vlasti i naroda. Pisniekat zanecha u katdeho nevyhladitelnS7 dojem. Hluboce yam utkvi v pameti,mimo jine nadhernST ptednes Smetanovy "Vltavy" orchestrem pratske Ceske filharmonie a radostne se posloucha i znama Hatlerova "Ta nate pisnieka deska" ktera v tomto filmu byla poprve zpivana a brzo znarodnela.

Karel Ha gler v tomto filmu hraje c. k. vladniho radu. Jest ptisnSrm byrokratem, kterST ani doma pied eesky vlastenecky citici tenou a synem neslevuje ze sveho rakutackeho smftleni.

Hala dokonce zakate sve rodine na yttevu koncertu potadaneho ve prospech tsttedni Matice 8kolske. Ta vtak i pies jeho zakaz koncert navttivi, ale netuti, ze jeji mut take tine poslouna galerii ptednesu Smetanovy "Vltavy".

Nikdo ze znamS7ch nevi, ani jeho rodina ne, pod fitednim rakouskSrm kabatem skrS7va se v tele c. k. vladniho rady oddane Ceske srdce, ktere je verne velke nati narodni veci. C. k. vladni rada Hala, kterS7 na venek mush bit ptisrnim rakouskS7rn fitednikem, vychazi tajne v noci, aby mohl ziskati dfiletite zpravy pro revoludni dinitele, v ptestrojeni pak navttevuje ruzne shromatclitte nateho lidu a zpiva jim pisne, ktete vzrutuji htejivou citovosti a zanechavaji vtude mohutnST dojem a posiluji nepokojneho revolueniho ducha lidu. Lid ovtem nevi kdo je onim pisniekatem, ale miluje ho a zpiva jeho pisnieky. Pro tyto revolueni pisne dostava se i syn c. k. vladniho rady do vezeni a policie patra po neznamem pisniekati, kterST rortrutuje pobutujici pisne. Proti vladnimu radovi Halovi vznika konedne podezteni u fitadt, nebot' byly odposlouchany dulezite vojenske rozhovory v jeho titadu. Halova mantelka specha, aby zachranila sveho syna, kde ji v posledni chvili zachranuje jeji mantel. Dej se vyvrcholi do slavneho dne 28. tijna 1918, kdy rozhoteenS7 day ptichazi k bytu vladniho rady Haly, znameho sySTin rakutackSrm smftlenim, aby jej ztrestal, ale jake piekvapeni, kdy v nem poznavaji pisniekate s kytarou.

Retii povedlo se znovu natoeit cele rozradostIlene davy zpivajiciho lidu jako to bylo 28. tijna 1918 v Praze, kdy lid sam prohlasil deskoslovenskou republiku. zadny by nemel vynechat tento film, ale ptivedte i ditky a povezte jim neco z historii.

Galveston, Texas.

Vatena redakce Vestniku a mili etenati!

Vtichni elenove nati velke Jednoty S.P.J.S.T. projevujeme nelieenou soustrast v prve fade rodine oblibeneho a netistneho zakladatele nati Jednoty, br. J. R. Kubenu, jeho nam nelitostnS7 osud odrial z nateho stiedu, nejen vlastni rodiny, ale dela rodina nati Jednoty a Hlavni Utadovna, ztracime vtichni nedocenitelnS7 karakter, kter3'T pies mnohe neptatelske Utoky, ba i uratky, chladne ignoroval oposici veda, vykonana prate mluvi za sebe. A proto zachovejme nehynouci pamatku natemu zakladateIL jet tu lasku k rodnemu jazyku zdtiraznil ye stanovach, pestovati a zachovavati eeskS7 jazyk a kulturu a oddaliti co nejdale zanik jednaci Ceske teei v natich schtzich. I nyni se zajimal, abychom vtude zreorganisovali Ceskoslovenske Narodni Sdruteni. best jeho pamatce!

Videli jste prohlateni C. S. Narodniho Sdruteni. Jette tato organisace dosud stava a vykonali jsme pod timto jmenem velke hnuti pro samostatnost CSR., a v katde osade stavaji bSTvali elenove odboeek, kteti pochopili vstoupiti do tad odboje, kdy nag nesmrtelni vudce prof.

T. G. Masaryk s tajn,Yrri spoikem 'Mani", dal vyzvu za hranice, pracovati spoleene za osvobozeni nas;-ho naroda. My vtichni jsme hrdi, jsme vSr zvu ptijmuli za povinost ku svemu narodu a neni ptieiny, abychom hledali nove jmeno a novo fisttedi, neb vtdy se najdou jednotlivci, ze za.sevaji nedOveru, a chive neb pozdeji se k novemu telesu ztrati dilvera, prate se poditvaenou einnosti ttitti a na konec v katde o-

Strana sade oposidni strany stavaji, i kdy organisace v celku kond poctivou praci.

Meli jsme vicera, totit 8. kvetna, maliekS7 program pro nate matieky a sokolskou veselici, jak jiti minu1ST tSrden jsme oznamili, ale nasledkern nettesti, jet potkalo zde v Galvestonu tak tragickSrm zakondenim plodneho tivota br. J. R. K., p. ptedseda Hl. 11k. br . C. H. Chernost14 a jeho vatena chot' nemohli se stleastniti programu u nas, ale byli jsme piece tt'astni, neb nahoda zavala do Galvestonu nateho vrchniho lekate p. dr. J. Kopeckeho ze San Antonio a jeho milou pi. chot' a syna, universitniho studenta p. Josefa Kopeckeho mi., jet nas poctili navttevou a po zahajeni programu br. starostou a br. L. 0. Hotitem, ceremoniatem nati sokolske zahavy, p. dr. K. za velkeho aplausu ptedstaven co slavnostni teenik. Meli jsme ytichni velikou radost z jeho mile ptitomnosti, a ten on mel zat v odich, ze jej mame radi v bYvalem jeho pusobisti. Jeho ptednatka byla v ramci, jak bychom /hell svorne pracovati za ucelem propagovani nati kultury a pokrokoveho sri'7tleni a zasad vzdelaneho naroda. Nezatahovati tadnou organisaci a nikde, kde mame vtichni bSti zastoupeni co Cechosiovaci v to neb one osade, a jest nutno miti tees% jet by bylo neutralni ku -dem a ve vzdelanem americkem vetejnem narode schopni zastupci propagovali kulturu, lidove umeni, ptedna gkami naBich profesorti, ueitelti a sehopnSrch sil v u6enem svete. Na ptiklad zdfiraznil, ytechny osady pozvati p. profesora Roueka, postarati se o vydemi s tim spojene taktne, ale vytkolenou inteligenci a spolky kulturni americke pozvati ku ptednatce, aby americka vetejnost lo; in seznamovana s nati starou i moderni kulturou, zkratka, tee p. dr. Kopeckeho byla pouena a dava nam direktivu ku svorne praci, ktera nastava za nynejtich politickSrch ptevratil pro nas vtechny dosti. Program se libil vtem, osada nate se postavila za Cinnost nati vzprutene Jednoty. Ovt2m, br. Tkadlec ma zasluhu o tuto Cinnost a tak yam vtem, kteti jste byli ptitomni, jmenem T. J. Sokol Galveston srdeene dekujeme, jako i hostilm cizim, z ylatte kteti fieinkovali. Vim, ze jste mel" radost vtichni, i nate mladet zde rozena, kdy vidi radost vtech ze svorne prate, radi jdou do cvideni a teti se na zajezd ku vetejnernu vystoupeni. SI. Noemi Kostomlatska s pi. matinkou ptijela a ptivezla sebou sl. Botenku Tauberovu, ktera rkla zpiva kam ptijde, take program byl vyp1n6n jak yodne stanoven. Kvarteto ptidalo "Cikanko ty krasna", i nati mali cvieenci ptednesli basnieky, jente trochu se zalekli mikrofonu. ale dobrou vuih meli. "Beseda" se -dem libila a sla y -nostira,.dlhubDyovarcest, neb zahajili program hymnou americkou a ukoneili nati hymnou "Kde domov mtij a nad Tatrou se b1S7sk 'a" nadherne. Taktet doprova, zeli tanec "Besedu". Vite, ze p. dr. K. jest hudebnik a take br. L. 0. Hotek, a oba jim dali pochvalu za skvostnST ptednes a souhru.

Dayam navrh, aby k schtizim pro Ceskoslovenske Narodni Sdruteni dali podnet elenove a v9konne vibory loSTvalch odbodek, neb maji nejvice vedomosti, ze pohotovost finaneni na propagandu sebeobrany nateho naroda doma i za hranicemi nutne tteba. Za financemi se samortejme druzi moraini soueinost.

Vtak nejvetti rozkol a nedaveru v teto organisaci zasevali neptatele nateho hnuti a ti, kteti byli stoupenci nedeleneho Rakouska a ten druzi, kteti nieim n'eptispeli, ale ktieeli: "Chytejte zlodeje!" Jestli bylo placeno fitednikum, kteti venovali celou existenci v zajmu teto narodni prace, vtdyt' to bylo spravedlive, jejich rodiny museli ten titi.

Zdar deskoslovenskemu hnuti za hranicemi pfeje uptimne, u nas v Texasu obzvlatte, na zdar!

H. Stanovska.

Orient je zbavovan konzla: zakaz smlouvati een.

Starm orientalnim obchodnim zvykem bylo smlouvati na cenach zboti. Nyni yyprocovala turecka vada navrh zakona, podle ktereho bude jakekoliv smlouvani zakazano. Vtechno zboti musi b3it oznaeeno pevnou, trvalou cenou i. druhem iakosti. Ty pak nesmi bSTti zyytovany ani snitovany.

Strana 6.

Yoakum, Texas.

Zaiti to nejlepal hostiny na krasne desk& tenet uprostted ptatel z vybrane spoleonosti, pochazejici z bankett, cbchodnikt a jin3ich z Viktorie, Cuero a Yoakum, byl mtj vzacnST potitek v tterY, kdy se sena asi 500 ptatel na deskou rend Toma Nikla na Fordtram, asi 24 mil jitne od Yoakum. Byly to 401ete narczeniny Torna Nikla. syna zesnuleho pionVra Frantigka Nikla kter3"T zemtel asi pied ttemi roky.

Byla to asi nejskvelej gi hostina, co jsem v celem tivate zatil. Niklova rodtna se usadila na Fordtram asi pfed 45 roky a jejich domov byl ttulkem kaldemu a vtele pohostinstvi neminulo tadneho nav gtevnika v tomto dome. Tak i statni synove zesnuleho pokraeuji v tomto skvelem pohostinstvi svojich ptatel.. deska rend Tom Nikla ma na 1,500 hlav pekneho dobytka v pastevniku eitajicim asi 15,000 akrii.

Byla to vybrand spoleenost a kaMY se dobte mel. Tom Nikl mel pro ne ptichystane to nejlepgi barbecue z rtzn3ich druht masa z nejlepgich hovad. co ma na sve rend.. Pied 50 lety navazal ptatelstvi mtj tchan, Tan Vratel, nyni zesnulY, se starm Franti glem Niklem a to tvalo at do smrti meho tchana a nyni jeho statni syni jsou mojimi nejlepMmi ptateli po dobu jia 30 rokt. do jsem jit dostal pozvanek ' na hon, na besedu, na kaeeny, gnepy a jinou zvet, ale nasledkem toho, ae cesty na tu stranu byly rovne. v dekivem podasi byly neschtdme, a proto jsem Indio na tu stranu jezdil, ale (Ines se jede k Niklove renei 22 mil po 'bade ceste jako silnice. Kdy2 nage kara ptijitdela k teto renei, v g'ude bylo videti-krasna stada dobytka a uprostied byl renehouse, kde hostina byla, potadana. A byla to podivand, protote nyni je vge zelene a dobytek krasne Vuni od barbecue jsme hned zachytili a na plane byly ukrutne kusy masa, a prave veptoye klobasy. Okolo peti hodin jit" bylo velke shromaldeni ptitomno a Tom katcleho usmevaye uvital a staral se, aby kald3'7 byl naletite ucten. Tom Nikl je statnST mut, 7 stop vysokS7 a vati 320 liber a je teeen o to dovede zazraene vYkony s dobytkem s jeho silou na sve renei a nekdy se vratime na rend, abychom byli oeitS7mi s sveclky techto vS7kont. Bltil se eas hostiny a p. Nikl napted umistil damy a pak volab mute. A co bylo clobreho jidla, .ani se ,•neda popsati ,a v geho bylo dost, velmi chutne a dosti dobre pro knite. Ani peniveho neschazelo. genkftove ,ptivalili nekolik moku a sklenky se rozdavaly pO tuctech. Je gte ani nebyli s hostinou hotovi a jit byly davany navrhy, aby Judge Motis teenil a net se od dlouhYch stolt ode glo, byl jsem ptedstaven tomuto skvelemu shromatdeni. a gratuloval jsem p. Niklovi nad touto skvelou hostinou, k jeho 40. narozeninam a peal mu gtesti a k sehn'ani takove vybrane spoleenosti, pak jsem ptedstavil Emila MarkovskYho gerifa z Cuero a Frank M. McCrew-a, kandidata za gerif a v okresu Lavaca a ti oslovili obecenstvo par slovy, na to jsem se srdeene se v gemi rozloueil a uhaneli jsme k domovu.

Emil J. Matta.

Palacios, Texas.

Ctena, redakce Vestniku, mile sestry a brateil V roku 1937 jsme slavili nagi Jednoty etyeicetilete trvani. Co to bylo slavy, kaZdY rad pofacial nejakou slavnost a na ty slavnosti byli zvani ti nejlepgi keenici i elenove, kteti tuto Jednotu zalotili. Na ge Jednota nas representuje peed celYm svetem co nejeestneji a je zaroyen nejlepgim dokiadem, tie kra,ei ruka v ruce a jin'mi n'arody. Jednota na ge jest zakicim pHkladem nagemu dorostu, ona vgtepule lasku k drahe domovine, lasku ku svYm bliznim, delamu eloveeenstvu a svobode a lep gi budoucnosti celeho naroda. Proto kaZdY e'en tato Jedno ty s radosti vita kaZdy pfirtstek do na gi mile Jednoty a jsme na ni hrdi. Mill broth, co tuto Jednotu zakladali, dali ji •tak pekne heslo: Podpora, Bratrstvi, Lidskost. Ano, mile sestry a spolubratti, byl to na g bratr Kubena, kterY to lidskost mel ke kaZde sestee a bratru po cele jeho etykicetilete pilsobeni, byl tak vlidn' a laskald' a proe on nas musel opustit a tak hroznou smrti odejit z tohoto sveta. Ano, mile se-

VESTN1K stry a bratti, pro nas a pro na gi Jednotu, kterou on tak miloval, ae i sviij Zivot za ni dal, prod jenorn nam souzeno, ze nam ti nejlepgi muZi odchazeji, kdy jich nas narod nejvice poteebuje Na g bratr Kubena ode gel a nebylo mu dopeano, aby nam anebo my mu mohli dat s Bohem.

Milt' bratte!

Jik cltimag tichounce, snig veenY sen o 2iti svem v fade utrpeni, o stale lopote a zapoleni, ✓ nem2 denne elovek kiesa unaven.

Ano, bratte, Tys klesl, ale ne pod praci, ktera Te tak Walla., ale pod tim automobilov'm molochem. Kdyby ta osoba vedela, jako ona negtesti zavinila s jeji neopatrnosti. Jsme vgichni bide, kadeho je §koda, ale jestli novel< takoveho jmena, jako byl na g br. Kubena, kte117 po cely svilj Zivot pracoval pro zvelebeni nageho naroda, to se neda, nijak od gkodnit ani tak lehko nahradit. Myslim, mile sestry a bratel., ae mne nebudete mi za zle kdy keknu, bychom se s na gim milYrn bratrem piece jednou museli rozloudit, to vime katd.Y, ale jak by mela pkijit ta prava, hodina, tu bychom byli kaZdY peipraveny a i on sam, a jsem jist, 2e by ho sta a tisice peiglo navAtivit a s nim se rozloueit. Mne samemu nebylo dopf .ano, abych se jegte jednou do jeho mile tvate mohl podivat a s nim se naposled rozloueit. adnY nedal yedet a tam, kde bratr Senkyfik nechal vzkaz, bylo mne sdeleno, ze ZadnY nejel v tu stranu kde ja bydlim, ale nebydlim tam sam, bydli nas vie bratrt v tu stranu.

Neni daleko do pateho, kdy na g radu bude potadat oslavu sveho desetileteho zaloleni a jsem dost jistY, ze na g bratr Kubena byl by se dostavil, nebot' jak jsme poeadali posledni slavnost, bratr Kubena stab pod stromem, klobouk &ai v ruce a povida: 'Mate to tu kraal* ja rad mezi vas jedu. Vidim, ze mate pang 'tad v tak kratkem Case. Jen kdybyste byli bliZeji jeden druheho, ale kdo se zajima o tad, ten nikdy nema daleko. Jak budete zase nejakou slavnost potadat, dejte vedet, ja, rad mezi vas pkijedu."

Nepeijel, neni ho vice!

Tige, tige, pulnoc bije, tajemne nam gepta, zvesti, ze ho neni vice!

Spi sladce, mil' bratte!

Mil' bratte redaktore, v poslednim dopisu jsem psal, jak si ta peiroda s nami zahrala, ale dnes je to zase 0 K. Ale tu praci nam rolnikiim nikdo nezaplati, a snad nikdo na svete zadarmo nedela, jak ten rolnik. Ale doba neni daleka, ze i on dostane, co mu path, aZ bude tak sorganisovanYm jako je delnik.

S bratrsk'm pozdravem, Frank Domorad.

Ennis, Tex. Ctena redakce!

Zase peichazim s par tadky do Vestniku se zpravami z Ennis.

Posledni tYden jsme tady men Slovaektv orchestr z Waco, titer' nam vyhraval na "Den Matek". Pekne hrali a pane' se to ph jejich muzice ta.neilO, ale myslim, jako mnoho druhe chasy, 2e nage Narodni neb Herzanova anebo Honzova kapely dokati zrovna tak pane zahrat.

Slibila jsem v poslednim mem dopisu, ze yam sdelim neco o na gem divadle "Zatoulasvatba" Nejdeive, je to clivadlo o etyfech jednanich, ale za to kaale bude velice zajimaye. V prvnim bude vypravena svatba s druZiekami, mladenci a vgemi svatebnimi hosty. Pro maliekost svatba se nevypravi do kosteba, a prod? — to vam nesdelim. V druhem jednani cela vesnice se soudi pro tu samou maliekost, co udelala tu svatbu se zatoulat. V tietim ut se to musi "sklikit", jak Va gieek Plantago Mica. A jestli se to -dokliti. musite podkat na dtvrte jednani, ve ktetert se to dovite, kdy na divadlo pkijdete. Mezi piVnirn a poslednim jednani uplynou dva roky, ye kterem ease hromadu se stane a zmeni. — Budeme miti nova vypravene jeviae. A jest-li se ptijdete podivat 29. kvetna, tak uvidite jak vypada "Hostinec u Kasalt." v Holoubkovicich v 6echach a aim Berana, ktera sousedi a Kasalem. .potidre-vem, Dolfie Hagkovec.

Ve sti'edu, dne 18. kvetna 1938.

OPRAVA. V Male 18. ze dne 4. kvetna oznamovala sestra Anna Milanova schtzi tadu Svaz 6echosk,, vanil dig. 92, co2 nebylo spravne. Misto uvedeneho eadu melo byti uclano schilze du Fort Worth cis. 154. Opravu tuto ochotne uvekejriuieme. Red. VIDENi NA DALKU V ROCE 1950.

Jean COurtis.

Na volnem prostranstvi v okoli Pah& eni na volnem poll k nebi dva vysoke stolary. Pod nimi jsou rozsahle laboratote, v nich2 pracuje Eduard Belin, znamY badatel v televisni otazce. Z techto laboratoki nastoupila obrazkova telegrafie viteznou pout' svetem.

‘Vge, co bylo dosud vynalezeno v oboru videni na dalku," prohlasil Belin, "je site velmi cenne a chvalyhodne, ale neni to opravdove videni na dalku." Udiven timto vYrokem zeptal se autor tohoto elanku: "CoZpak nejste vynalezcem vgech tech veci, ktere timto vYrokem odsuzujete?" — "Ad to zni paradoxne," odpovedel Belin, "musim mluviti proti vlastnimu ditku. Jsem skuteene vynalezcem videni na dalku v jeho dne gni forme a u2 v roce 1896 jsem delal prvni pokusy v tomto oboru. Behem to doby jsem pti gel k nazoru, ze videni na ku podle meho principu neni na spravne ceste a tak jsem se venoval obrazkova telegrafii.

Dnes jiz mohu rici, ke obrazkova telegrafie je uzavienou kapitolou, pokud se da ov gem u techniky mluviti o dokonalosti, a nyni opet okamZik, kdy se mohu zabYvati videnim na dalku. Ov gem bezpodmineene na zcela nova zakladne."

Televise, jaka musi bYti. Aekoliv dne gni pHstroje peena geji dobee obrazy na dalku, piece jsou to stale jen dvourozmerne ploche obrazy, ktere vidime, ale jeZ at' jsou sebe krasnej gi, nezobrazuji peirozene eloveka, krajinu nebo cokoliv jineho. Je to neco podobneho, jako u filmu.

I znejici platena stena je dnes pouze ilusi a ne obrazem skuteenosti. Skuteenosti bude teprve dosaZeno, as bude uskuteeneno plasticke, to jest trojrozmerne zobrazeni. Pro videni na dalku neplati ovgem tataZ pravidla jako pro film, nebot' videni na dalku neni samo o sobe ilusi, k jejimut poZitku by mohla eloveka peivesti fantasie, nYlor2 peesna skuteenost, ktera se nemilZe spokojiti s fantomy, pohybujicimi se na ploge kinoveho platna. reeim na nezastavitelnY pokrok techniky a proto mohu smele tvrditi, ze v roce 1950 bude miti kaZdY elovek na svern pracovnim stole mimo telefonni aparat take aparat na videni na dalku. A v torn aparate nebude videti peeludy, nYbr2 plasticke obrazy."

Po mnoha, leta teskoslovensko pro polskou ttedni informaeni agenturu tamer neexistovalo. Od uchvaceni Rakouska stay se radikalne zmenil. Zajem polske teedni agentury nesmirne vzrostl a v jejich zpravach mtZeme eisti do omrzeni o vzrustu a neslYchanYch paadavcich HenleinovYch, HlinkovYch a JehliczkovYch, o katastrofalni situaci deskoslovenska, o jeho shnile demokracii a jeho zbol gevisovani. PH torn se ztratily takove "maliekosti", jako prohlag eni Francie a Ruska, tie automoticky pomohou Oeskoslovensku, kdyby byla napadeno.

To vge dini dojem, jako by se zpravy z Prahy do Vargavy dostavaly ponekud oklikou. — Robotnik, Vargava.

Stara opice na oslu.

PruskY kral Bedeich VelikY byl nejen dobrYrn vojakem, ale obeas take znamenitym myslitelem. Soudobe umelce propagandy, kteii pro vetg i slavu panovnikovu potadali de peilelitosti nejruznei gi divadla. oznaeoval zcela proste jako "canaille" .nebo. desky .`tanS.lie". Kdy2 kral naposled navgtivil zle mu einil filosof Garve: "Lid, kterY se lidera.: sebehl, aby spateil sveho krale, to nenyla na canaille!" Becleich se v gak nedal a jen poznamenal: "Posadte starou opici na osla, nechte je projialet ulicemi a uvidite, ze je "lid" bude stejne oslavovat!" Tato peihoda_ se ovgem do dne gnich nemeckYch eitanek..netrodi.

Ve stkedu,. dne 18. kvetna 1938.

Nemci mezi nam Pravdoit proti liim.

OTO Vypravoval ;hodnovernY pr at sky T elovek: Byl v Praze i editel mamutiho •igskeho koncernu, jednoho z tech, jet svou vYrobou a snad i vlivem spolurozhoduji o miru a valce. Nag informator mel s tim panem obchoclni jednani ✓ hotelu. Pak hosta doprovodil na jakesi pochtzce. Ale jakmile host vykroeil z hotelu, udalo se deco podivneho: hlaholny hovor hosttv se zmenil v repot. Naa informator se tfeba zeptal: "Gefaellt Ihnen Prag? (Libi se vain Praha?) — S hostovYch rte zaAveholilo: "Grossartig!" (Velkolepe). A tak §pital napotad; vydechl, to by si rad koupil rukavice, vydechl, by rad distal je ge nekolik dni — nebyla to jit lidska fed, same duchove vanuti. Na g informator se v tclivu zeptal: "Pro boha, co se najednou davate na fluesterpropagandu?" — A tu ten prumyslovy velmot prohlasi: "V Pram piece zbiji katcleho, kdo na ulici mluvi nemecky!"

Uvadime ten ptipad proto, to ne§lo o nijakou tetku v mutskYch kalhotech, IlYbrt" o dlovela sveta znaleho a v posici vic net vlivne. I on nalitl hanebnYm ltim, jet se od nas o rids za dobre penize den co den Siti po svete, ptedevgm po celem Nemecku. Ale zde nepomilte mravni rozhotdeni. Propaganda darebackYch musime dent propagandou pravdy. Sta.tni sprava na ni nemtie staCit v Plnem dosahu.

Zde musi podle svYch sil zasdhnout katclY jednotlivec. Idealni pkiletitosti bude slet a hromadnY pobyt cizincu u rids, s nimt mdterrie a musime letos poeitat. Je tfeba, aby si v§echny nae politicks a kulturni institute a korporace ticelne rozdelily tkoly informadni a propagadni pro letogni leto. I takova vac se musi organisovat. Mame krasnou pohotovou armadu.

Ale nastoupit musi take druha, armada dobrovoid]. informatort. KatdY deskoslovenskY obtain facineho smfgeni je bez vyjimky povinen, aby ye svem pracovnim a tivotnim useku spravne, informace o republice, aby navazoval osobni styky s cizinci a piisobil na ne ye smyslu pravdy, jet vitezi, ale jit se take musi trochu pomoci. Take ona je panenka, na nit bide pozapomenou, bude-li sedavat v koute.

Podivni statni °bane V jedne 'prat...3M rodine se chystali na radostnou udalost, na synovu tenitbu. K to je, jak znamo, tteba osobnich priikazii. I nastal velkY poprask, nebot' se ukazalo, to by si hezoudsnoubenka vlastne vzala fi'Sskeho Nemce.

Neco poclobneho vgak to divenka rozhodne nechtela; je eeskoslove.nskou nearijkou a byla ptesvedeena, ze piijde k olta •i s deskoslovenskYm nearijcem. Jak se mohla stat takova mYlka?

Jde o syna vYznadneho finanenika, kterY kdysi prigel z Rakouska. Sva, vrchoind beta ztravil v dele pratskeho fistavu, v posici, jet vynaS'ela teaks miliony do roka. Pies to neuznal za vhodne stat se nagm pfisluSnikem.

Jeho vdova, matka tenichova. ma jit po mnoho let od taint' tstavu statisicovou pensi. ACkoli je to pense z penez eeskoslovenskYch a pfevane 'deskYch, zustala vdova i s celou rodinou rakouskou ptislugnici. Nu. a angusem se mild rodina automaticky stala lidskou soudasti sjednoceneho Velkeho Nemecka, kamt pachnout ji ov'Sem z dobrYch await ani nenapadne.

Ted' se mild, pratsko-ralcousko-kiSskonemecka rodina o pfekot uchazi o na'§e statni obdanstvi. Budit ji piano; ale navrhovali bychom, aby mesto Praha tadalo za domovske pram) hezkY pakatYlek, asi tak etvrt milionu, pro Masarykovy domovy. Nebot' je skutedne trochu podivnYm podinanim kupit po cela desetileti miliony z deskoslovensk7;7ch penez, trvale u rids a distat cizim pfisluA.nikem.

JinY ptipad, tak trochu na ruby.

Novina.mi prog a zprava, to p. Siegfried Trebitsch, sprsovatel a pkekladatel Bernarda Shawa, hodla: nyni poolit veil° eisko,$loven-

vEsTilix skeho statniho obeanstvi, jeho se nikdy nevzdal. To nas teal. Naramne. Pan Siegfried Trebitschzil ye Vidni, k nava ani nohou uepachl, stadilo mu, .e na gi delnici robi pekne latky, z nicht p. Siegfried Trebitsch nemel neprospech. Pan Siegfried Trebitsch mei po beta letouci nadmiru vlivne styky v Angli a v jine cizine. Nikdy ho nenapadlo, aby, jich i jen zminkou poutil ye prospech sve deskoslov. vlasti, jit se, jak nyni konstatuje, "nikdy nevzdal." To take bylo jeho velkYm 'Stestim, nebet' jinak by nebyl vyvaz1 z anSlusove Vidne.

Ze je ted' v LondYne hostem Bernarda Shawa, k tomu mu dopomohi jen a jen Ceskoslovensky pas. Neni nam vS'ak znamo, to by byl alespoil nyni informoval Mr. Shawa o na g spra vedlive veci. Pan Siegfried Trebitsch se spokojuje prohlagenim, ze je nas, cele nas ate ho smime poeitat mezi "Ceske vlastencove". Velmi nas teglo, podle Frantftka Prochazky. Jsou lido, kteti si otviraji pusu na katcleho emigranta. Ale jsou mezi emigranty, jak vidno, bide, ptichylnej g a vernej g nag narodni a statni \fedi net je mnohY pan, jent ted' najednou vytahuje z kapsy om'SelY eeskoslovenskY pas. Tak tedy nevime: je takovY nahly navratilec dar nebo prezent?

0 SKYZU, PAGATU, MONDU, KIBICOVI A KARBANU VtiBEC. Tedy neprve hned ten karban. To piece neni Ceske slovo! Zcela spravne. Pochazi z latiny, ne site z klasicke, nYbrt ze sttedoveke, a to ze slova corbona. Znamenalo to osudi, ale take spolednou poklacinu, jak se ho dosud jegte utiva na gymnasiich. Je tedy karban asi tolik jako bank!

V karetnich hrach nemarne zrovna primat jako velci vynalezci. Naopak, pfevzali jsme snad v'Sechny z ciziny a proto se take karetni nazvoslovi jen heing cizimi slovy: nemeckYmi, italskYmi, francouzskYmi a v novej g dobe i anglickYmi. — A jests zbYva, dosti odbornYch (jako na pt. jas, minelka a j.), jicht ptvod se nam ani nepodatilo zjistit.

Nag nejobvyklejS1 marias je francouzske slovo mariage, t. j. mantelstvi, a to krale s damou, resp. v n'emeckych kartach, kde nemame mu, je to mantelstvi opravdu "nemecke", jetto druhou east tvoti svitek eili filek. VYklad tohoto slova jsme nagi jen u Jungmanna a je jegte dosti mak) verohoclnY. Souvisi pry s perskym fil, cot znamena soon, a se starofrancouzskYm fob, nyni fou, t. j. blazen, jak se nazYva, i betec v Aachu. Krome toho se uvadi i nemeckY pfeklad Pamfili, z nehot vznikl nazev trumfoveho filka v bulce "pamfl". Raete si tedy z tohoho vybrat, co se yam libi!

Ultimo — posledni je slovo italske stejne jako contra — proti, recontra — zpet, tutti — v'Secky. Eso vzniklo z francouzskeho as, cot je starolat, nazev jednoty menove. Bylo tak nazvano asi proto, to na francouzskYch kartach bkva, eso vyznadeno jen jedinYm tvarem uprostted. Talon je vlastne pata; krome toho tu znamend, i kmen nebo zbytek, cot se v kartach nellepe hodi.

V tarokach, cot je • slovo puvodu italskeho, mame 'Skyze — podle Ceske vYslovnosti — jen vznikl z francouzsicetio slova "excuse" — promirite Jak k tomu nazvu ptiSel nejvygg trumf, • je opravdu zahadou. Snad to byla jakasi zdvofilostni formule, dnes uz zapomenuta, jet mu dala jmeno. Ze slovo trumf vzniklo z triumf, je jasne — katdy,' kdo je ma v ruce, triumfuje.

Jinak se jim tika take po francouzsku atout (atu), t. j. na v'Se, pies v gecko, z dehot mame jests dnes leckde oblibenou nadavku: "To je (haupt) adut!" NejvyMim poS'kYzu je mond; myslim, to je to nemeckY Mond, kterY je priivocicem LIcYze jako mesic zeme, ale jiste to neni. A nejmenti trumf je pagat z it, bagata — maliekost. Dva z techto trunift, ktere plati po pet poenech (z franc. point — bod), tvoti ho fiery (tot francouzsky Cest, pocta), tit jsou trul, cot je zkomolenina francouzskeho trous be trois — vgecky tri. Spodek se v tarokach jmenuje kaval, cot je zkratka kavalira neboli jezdce. jimave, to mu Nemci fikaji krome Unter take Wenzel.

Barvy v tarokach I jinSrch brach, hranYch francounkYrni kartarni, malt ve8Ina francouz-

Strana 7. ska jrnena: piky jsou to, co picedstavuji, karo (earreaux) jsou dtverce, eervenYm se , fika (coeurs (srdce) a trefy jsou tu vlastne trefle --jetel dili trojlistek. Ve S"padech, ktere se ut dn.es malo hraji, maji karty nazvy italske. Batony, jsou hole (srovnej ba gonada — vyprask hell.), kopy jsou pohaneny, gpady pkiSly k nam gee take z itantiny, ale pfivod je germanskY: Spaten — rye. V romanskYch jazycich ma vgak vYznam rnede (srov. francouz. epee). Denary jsou. penize.

Nazev darda pochazi z italskeho, kde znamenala kopi, dtevce. Souvisi jiste i s nag'im dtevem. Ptvodne byla jen nazvem hry, ale pozdeji se stala pojrnenovanim tti karet v fade za. sebou. Darda s belou do esa (otevirejte se nebesa!) bYvalo oblibene hlaSeni stareho pana W., pit eernt bella je samo •ejme italske slovo ve vYznainu krasna. Prod se tedy fika, to nem nestoji ani za starou belu? Inu, prave proto, to je stara! a co si podit se starou fenou, jiz v mladi dali tak pfivabne jmeno Skat je z ital. scarto — odhozenY, t. j. odlotend karta.

Ted' jsou vSak v mode anglick y hry: bridge most, zcela ptimetene pojmenovani jit proto, to hraji spolu dva a dva proti sobs sedici.

Whist je citoslovce ye vYznamu pst, tire. Poker je anglicka hra, ale dostala jmeno z nemeckeho pochen — tlouci a to jests ne ptimo, nYbrt pies franginu. Rubber je, jak jiste vite, kdyt jste se ueili jen mesic anglicky, guma. Wide znamo je vSak ve vYznamu zapas, jak se ho uziva bridti (rabr). Naprosto zdestene slovo etuliky" se vytvotilo podle nej yyMiho trumfu, jen se nazyva, anglicky Jolly Joker (dtoly, dtoukr, tekli bychom asi tak legradni KaAparek).

Vyeerpali jsme snad nejailetitefg nazvy karetnich her a zbYvalo by snad jeSte nekolik nemeckych jako: ferbl — barvieka, Gottessegen — bog potehnani a j., jet konedne jako hazardni hra (hazard fr. nahoda) nemusite ani znat a jiste obe znate. Jen na jednu vedlejg, ale piece dilletitou osobu nesmime zapomenout. Jejim pravem a povinnosti -je drtet zobak. Proto se take jmenuje nazvem ptaka: kibitz (Kiebitz), cot je Cejka. — Oesky pry se jmenuje eihak. — SlySeli jste to nekdy?

VYber moiskYch pfistavti pro name zbin.1 a qznam na.gich vodnich test.

Ptipcijeni Rakouska k Nemecku vytvokilo novou situaci nejen politickou, ale i hospodatskou. Velika, east naS'eho vYvozu gia pies Terst a Rakousko, ktere nemelo vlastnich ptistavil, povolilo nam zvla gni pruvozni sazby. Nemec ko ma pkistavy a pfalo by si proto svesti nag' vYvoz do techto ptistavil a nema zajmu ra t cm abychom vyvateli pies Terst. Italie v'Sak pott.;buie pro Terst na gs zdsilky. V techto dnech ptijel do Prahy Commendatore Moscheni, ital. dopravni odbornik z Terstu, aby zde jednal o techto otazkach. Otazka dopravni bude take jednim z hlavnich pfedmett obchodniho jednani mezi Ceskoslovenskem a Ne'meckem. To to jednani s Nemeckem bude, jak prohlasil mnistr dr. Friedmann na schuzi , obchocine politickeho vYboru fTsttedny obchodnich komor, zahajeno 'podatkem kvetna. Ceskoslovenska doprava k molt je otazka mezinarodni, na ktere ma zajem mnoho state. Krome Terstu a nemeckYch ptistavii, zejmena Hamburku mame rnotnost vyvaiet pies polskY piistav Gdyni a pies Mad'arsko a jugosla ysky SUSak. Zkidili jsme v Gdyni konsulat a polske kruhy si velmi vtele PITA aby se nag styk s timto pkistavem zvets'oval. Dalg velika, motnost je doprava po Dunaji a do dernomotskYch pkistavt. Zde jsme, zejmena v dunajske doprave, mnoho zanedbali a dchanime to teprve nyni.

Take staty, ktere k nam dovateji, na pt. Anglie a Spojene staty, se o naSe dopravni otazky zajimaji.

Herny Monte Carla vykazuji osmniet miliond zisku.

Akciove. spoleenost kasina v Monte Carlu uzavtela prave bilanci za ukoneenk spravni rok.

Bilance vykazuje distY zisk 18 miliont frankit Oproti lotiskemu roku vzrostl poet Mt 0 30 procent Celkern nav g tivilo ka8in sproNni rok pql milionu

Strana 8.

Wesley, Texas.

Bratke rcdakture, braidd a sestry!

Dogla mne smutna zprava ye stiedu veeer clne 4. kvetna, k na g milk bratr a tajemnik Hl. Radu, br. J. R. Kubena jig zemtel. Vista' jsem jako omtheenY a tak se, co a jak. Kdy g mne bylo zdeleno, ge byl srakn automobilem na v Galvestonu, zdalo se mne to nemolnYm, ale zprava byla pravdiva. Dostavil jsem se na pohteb jeho, a kdyg jsem videl mnotstvi kvetin hned v domove a pak na hititove, ptiglo mne na pamet proslovi br. Cmajdalky na poslednim sjezde, kdy g br. piedseda sjezdu ptednes1 otazku, ma-li se Hlavni Tjtadovna stehovat nebo ne. Vidim je gte dnes bratra Cmajdalku, oslovujiciho onen sjezd: Brati delegati a sestry delegatky, zvolili jste si bratra Kubenu zas za tajemnika Hlavni Uiadovny. On ptebYval a mel Hlavni tItadovnu na Fayetteville po tyto mnoha leta. Nedelejte mu starosti, aby musel svilj aim stehovat. Jak nekdy zemte, v gecky 'tatty povezou mu kviti na Fayetteville.

Nechme mu to nejcennej gi kvitko, Hlavni trtadovnu, na Fayetteville. A pak podal br. Cmajdaika jeho navrh, aby aklamaene Hl. Uiadovna byla ponechana na starem miste. Pamatuji boutlivY potlesk, kterY nasledoval onen navrh, a stab() se tak. Bratti a sestry, uplynuly asi zplna dva roky od onoho sjezdu, a tu se stab() to tragicke ne gtesti, pii kterern doprovazime s kvetinami skoro ode v gech tadt a mnohYch od jinych ptatel ze v gech dasti statu, na geho milovaneho bratra tajemnika na jeho posledni odpodinek. Budd jeho pamatka mezi nami navgdy: Cil jeho zajiste nedokoneen, dobra prate, kterou po tak dlouhy das on zastaval, neni dokonCena, adkoliv pti pristicii sjezdech a schrizich a spoledenskYch zabavach a hlavne v idadovne Hlavniho P,aclu, nereptajici ale v gdy usmivajici a uvitajici tvate br. taj. J. R. Kubeny jig nebude. Bratti Utednici Hlavni Uiadovny, bratii a sestry ritednici v gech tan, bratiia sestry a vgeci elenove nagi Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, zvolavam na vas v gechny, sebeime si srdce jeden ka gdY z nasto give heslo br. J. R. Kubeny: "Snagenlivost". Jedna z nejkra,snej gich zasad, kterou mt ge bYt jednotlivec nadgen. Kdyg vgeci si vezmou zasadu "snagenlivosti k srdci, zajiste budeme lope pokraeovat v na gem spoledenskem givote. Znal jsem br. Kubenu jig mnoha, leta osobne, setkal jsem se s nim na taneenich zabavach a jinYch vetejnYch schtlzkach, a v gdy byl veselYm, nikdy jsem jej nevidel zarmouceneho, ale vkly vladla sna genlivost v jeho setkani, i v Cas, kdy pobouieni rypalil pracovalo, bylo to neimeinkujicim na, jeho sna genlivost a dobrou vrili.

Kdyg jsem stab pied hrobem jeho, pti glo na mne poznani, ge nejenom ztracime tajemnika H. it.; ale osobne jsem ztratil piitele, s kterYm jsem si vgdy pohovoiil zajezdu do Fayetteville, kdyg zbYvalo chvilku Casu.

Ptijmetel, spolubratti i spolusestry S.P.J.S. T., moji soustrast nad ztratou na geho verneho tajemnika, a zvla gte spolusestte pani Kubenoye a ditkam nad ztratou jejiho mankla a otce.

Zajiste ztrata va gejest bolestna a nenahraditelna. Budi g yam Utechou, ge soucitime s vami.

Ed. G. Vavra.

S bratrskYm pozdravem, ittid Vy§ehrad, eislo- 48., Taylor, Texas.

Ctena, redakce Vestniku, bratii a sestry!

Schtize nageho tadu, ktera byla konana dne 2. kvetna, byla hojne nav gtivena, takge se vge v potadku vyjednalo. V to schizi bylo ujednano, by si tadovi bratii a sestry uoinili nejake takove shromaldeni, to jest aby si udelali nejakou zabavu, tak to bude dne 22. kvetna. Bude to neco, pri eend se ka gdY rouge pobavit jak mu libo, natal si mohou zahrati domino, jini zase karty a zase jini jini zabavu. Te g snad budou nekteti teenici. Tak vas drazi ptatele vgechny zvu na nage ptatelske pobaveni. V gichni jste Active zvani na den 22. kvetna do sine tadu Vygehrad Cis. 48. S.P.J.S.T. na Bayersville.

0 chutna jidla a chladne napoje bude nalegite postarano, neb ty Ceske na ge maminky umi chutna jidla ustrojiti. VYbor zase se postare, o jing i zabavu. Bude to skuteene ptatelska zabava vgech ptitomnYch. Vg ichni jsou Active k nam zvani. Zaene to hned rano o 10 hod.

TeI vim brat' a sestry tadu Vykhrad els.

vEsTNtic 48. &Ar am vedet, ze ptiSti schtize bude kone.na dne 5. dervna, t. j. prvni nedeli v mesici. Proto na to nezapomerite a jistotne v hojnem poetu se dostavte do ptig ti schtize, neb je to schtize Je gadoucno, by kaZdY bratr a sestra aspori ty Ctvrtletni schrize nav gtivili. Schtize bude dne 5. eervna o 1. hodine odpoledne. Tak nezapomerite, drazi ptatele, na na gi ptatelskou zabavu, ktera bude dne 22. kvetna v sini tadu Vygehrad Cis. 48. o 10. hodine rano a bude trvat celY den. 0 vgechno bude na na gi ptatelske zaba.ve naleg ite postarano, take bude to pro nas radostne, kdy bude nas hodne ptitomno, neb pig takove zabave se kagdy dobte pobavi. Tak na shledanou na den 22 kvetna a na zdar jsem jako vgdy.

K. F. Chalupa, tadovY dop.

Studentske divadlo ye Wallis bude.

Z Wallis se sdeluje, ge pro neptiznive podasi se divadlo nagich student(' neuskuteenilo na Den Matek, ale le se bude konati ji g tuto nedeli, dne 22. kvetna v 7:30 veder v auditoriu vyggi gkoly. — Z Taylor bylo scieleno, le se tam divadlo student.(' Ceske teal ze statni university v Austinu tak libilo, fie mnozi tikaji, le to bylo nejlepgi divadlo jake kdy videli. — Dr. Mieek, jen divadlo nacviCil, docilil, ge divadlo yypada, jako skutednost. Je to opravdu krasna veselohra, sicuteene radostna, av gak se take spravne jmenuje "Radostna, uddlost". Krajarte nejen ye Wallis, ale z celeho okoli se na ni velice tegi, bude pry to opravdova slavnost na gincri a mnozi se jig chystaji na divadlo zdaleka.

Vstupne je nepatrne: 25c pro dospele a 15c pro CistY vYnos ptipadne na stipendia pro studenty Ceske tedi. Je na gi mravni povinnosti ukazat nagim studentilm, k se o ne opravdu zajimame. Take se scleluje, fie na g profesor MiCek bude sam divadlo tidal a ge slibil pied divadlem promluviti. Na shledanou ye Wallis.

ZADOST 0 PODPORU. Cteni bratii a sestry!

Dovolujeme si touto cestou pogadati sbrattene tady o sebemen gi podporu pro na geho spolubratra Luu. Spaniela. ZminenY bratr mel negtesti 29. ledna tohoto roku 1938, kdy si negt'astnou nahodou zlamal nohu. Bratr Lud. Spaniel jegte doposud nemri ge samostatne chodit, pig jeho tak vysokem statim vezme to jegte dlouhou dobu nel se ripine uzdravi a bude moci samostatne chodit. Lekatske o getteni ho stab() velke vydani penez Nag tad ho podporoval dle mognosti. Proto doufame, bratii a sestry, nage ladost bude vysly gena a sebemengim darkern ptispejete na gemu spolubratru. Ka gdy ddrek bude s diky pitat a ye Vestniku kvitovan, za cog yam piedem dekujeme. Milodaxy zasilejte na: John Kahanek, Rt. 5, Schulenburg, Texas.

Prosime bratry tajemniky, aby tato ladost byla Ctena ve schtizich u mistnich Frank J. OlgovskY, ptedseda.

John Kahanek, tajemnik.

Dallas, Texas.

Cteni bratii a sestry!

2ivot jest jako pohadka, nekdy veseld, pina, givosti, smichu, jindy smutna, strach, plad zoufalstvi. Neda se to pohadkou obejit, nedo, se ogidit, penezy zaplatit, musi se prolit. Jak kaldello z vas, tak i nas ptekvapilo Umrti bratra tajemnika J. R. Kubeny. Vidim ho v duchu jak byl na sjezdu v Ennis a East Bernard. Co tenkrat v dui progival, bylo by asi tegko yypovedet. Pozna jen ten, kdo rad pracoval a ztratil to. Br. Kubena byl te g tak blizko toho ztratit, pro co ill, pracoval skoro celY jeho aivot. Nebybi jsme jeho driverni- ptatele, jen tolik kolik nam eas od dasu povinnost kazala, ale jsem mu pfeci dlugna Actu, neb vgdy kdyg jsem od neho neco pottebovala ye vecech spolkovYch, odpoveal mne ihned. A tak kdy jsern u to jeho rakve stala a hledela do jeho usmevave tvate, pomyslela jsem si v duchu, bratie Kubeno, neueinil jste piece jen dobte, g e jste a2 do posledni chvile pracoval pro blaho jinYch, ge jste na sebe zapomnel. Stoji ten Zivot za to, aby byl Zity jen v praci a odtikani? NebYvalo by lep§i, kdyby byl br. Kubena tekl pti sjezdu poslednim: "Bratti, sestry, pracoval jsem, 211 jsem ai dosud pro naafi milou Jednotu, pro vas, ale

Ve stPedu, dne 18. kvetna 1938. ptichazi eas, chci si odpodinout, chci videt, aby nekdo jinY se do to me prate zapracoval, chci ho do vSeho zasvetit, chci ho to praci a to ce k nagi mile JednOte nauCit." Byl to povinen sam sobe, sve rodine, bYt na odpoeinku jako dobry hospodat, kterY tu svou rodnou hroudu obdelava, opatruje, ale piece ptenechava svYm potomkum a sam jen pozoruje, radi a OM z prate sve namahy. Takove mySlenky letely mou hlavou tu chvili a bylo me ho Tito, fie musel tu na;Si Jednotu tak natile opustit, tak neptipravenou.zanechat. My bide east() nejsme hodni, nedovedeme ocenit tu praci lidi °betavych, jsme takovi, byli a budou i po nas, a tak se mne zda, le by nemel nikdo tak 1peti na pre,ci pro jine, ale mel by te2 doptat neco i sam sobe. Odchazi jeden za druhYm z tech naSich tad bratrskYch. I na g Dallas byl velmi ptekvapen iimrtim nageho dobreho, stareho Clena br.

Slamy. Odekl nahle sam, coZ jest tim bolestnefSim pro Zenu a ditky, ten zarumutek jejich, ty slova tati, prod? Jest to tak tako zodpovedet, a to bolest jejich jest bolesti i na gi. Orame, ale nevime zdali tu brazdu doorame. ZemtelYm bratrum ptejeme tichY spanek a pozilstale rodine vysloyujme nak uptimne citenou soustrast.

Svet se nepozastavi nad ZadnYm zarmutkem, jde zase svou cestou dale, ti co Ziji, bavi se dale, praci rozdelanou jest tieba dokonait. Tak i my zde ye Peveckem Krou gku mame v ptipraye divadlo, ktere bude sehrano patou nedeli v kvetnu. Jest to te gka souhra, zpevy, hudba, jest tteba pilnYch zkou gek a mnoho jinYch veci ku iipinemu vybaveni jevigte. Ptali bychom sobe, byste nas pti gli pii divadle navgtivit, nebudete litovat. Veletrhy jsou potadany ye stare vlasti, jdou na ne kupci i z ciziny. Jake jsou jejich zabavy tam? Pletky milostne, ruzne zarneny, zaAmodrchane historie, doprovazene zpevy, pitky, hudbou. V to hie jest vkchno to, co zde jegte nebylo. Nasmejete se do sytosti, ponznate nage nove pevce, uvidite znovu ty, kteti se yam tolik libili.

Nage stard vlast bude pro givat sve krasne dny pri sokolskem sletu. My zde budeme jen vzpominat na ty, co opravdu jell se krasou nagi stare vlasti pokochat, ba i na ty, kteti si jell jen zaflamovat.

Praha, mati, kdy g se chyta jiti spat, auta gumi, svetel na sta pla, na tve srdce eiha vgude pino zrad, proto dobrY pozor musi dat — jinak nahle genske kote v tenata sva omota, te, ✓ divem letu svatba je tu a tak Na nebi kdy g bbedne rano luny suit, s tegkou hlavou jde se z flamu zpet, cigareta posledni ti oviva dech, mrazne chveni beha po zadech.

"Nad Prahou kdy svetla hasnou", jest komedie protkana eistYm humorem, pisniekou, hudbou, ptijed'te se na ni podivat.

Ant. Ondrrigkova.

Corpus Christi, Texas.

Chceme dnes jen v kratkosti oznamiti, fie Telocviena Jednota Corpus Christi uspotada yetejne cvieeni v nedeli odpoledne, dne 29. kvetna. PodrobnY program bude uvetejnen v oznamce v pti gtim lisle Vestniku Minili jsme uspotadati vetejne vystoupeni nekdy pozdeji, ale ponevad g po skoneeni gkolniho vyueovani nekolik na gich cvieenc0 hodla na delgi Cas odejeti, musime provezti vetejne cvieeni, dokud mame tu omladinu pohromade. Jsme ptesvedeeni, g e ptatele Sokola z blizka i ze vzdalenejgich mist nas 29. t. m. navgtivi.

Polni rirody jsou v okoli ptitomne v dobrem stavu, krmivo zraje, bavina je oeistena z travy a zaeind kvesti. MinulY tYden ale dobte zapr gelo a zase se chysta k de gti, take bude mogna jegte dost prate.

Br. Frank Elsner, piedseda na geho tadu Cis. 56. jest ji g doma z nemocnice a doufam, fie jig' ✓ ptigti schrizi zase bude klepati kladivkem na • jakoby se nic nestalo. Na zdar!

Chas. Holasek.

Jedna praiska.

Kolik procent hlasti bude v Rakousku odevzdano pro anMus? Sto tii procenta.

Tii procenta budou Can z obratu.

Ve sttedu, dne 18. kvetna 1938.

Lindbergh, vitez nad oceanem.

Z New Yorku do Polite za 33 hodin.

LETCtl, kteti se pted deseti lety chystali Z poprve v dejinach pteleteti Atlantickk ocean smerem z Ameriky do Evropy, byl Charles A. Lndbergh nejmene prorokem ye sve vlasti. Taktka nikdo ho neznal, takte, kdyt se ptihlasil do soutete, vzaly to odborne kruhy na vedomost s nedUverou. Vtdyt' proti nemu, naprosto neznememu letci, stala tak vynikajici jmena jako na ptiklad admiral Byrd nebo rekordman Chamberlain. Ti meli za sebou pohnutt tivot osttilenYch badatelu a leteckYch hrdinu,'eim fgak proslul Lindbergh?

Pro americkou vetejnost byl tehdy Lindbergh petadvacetiletk mladik ze St Louis, tak vzdaleneho od New Yorku. Nevedelo se, to v roce 1927 mel ut za sebou pet let slutby dopravniho pilota a 'le si u spoleenosti, jet ho zamestnavala, vysloutil eestnou pfezdivku "bezpeeneho posla". Lindbergh byl kdykoli ptiprayen a ochoten vzletnout, at' bylo jakekoliv poeasi. Mohl se, petadvacetiletk mladik, chlubit, to za pet let slutby piepravil naprosto bezpeone a spolehlive ptes 6000 cestujicich. Je pravda, to vie net jednou hledel smrti v tvat. Na ltesti stalo se to vtdycky, kdyt letel sam, a vtdycky se chladnokrevne zachranil, dik padaku. V onom podivnem Caterpillar klubu, jehot elenem se mute stat den letec, ktext vdeei za svilj tivot padaku, byl Lindbergh zapsan etytikrat. Cot mu vyneslo u ostatnich klubovnich plate' nazev "At'astneho Karla" a napjatou pozornost, kdykoliv se ujal slova. Ale to se ptihazel° zkidka.

0 pieletu Atlantiku snili letci odeclavna. Teprve kdyt americkt bohae, hotelier Orteig, vypsal pro viteze nad oceanem cenu 25,000 dola11, meal° se o planu uvatovat prakticky. K souteti se ptihlasili letci z yuentch jmen a nejchladneji, ba pisimo vksmelne, byla ptijata ptihlalka pozdej gho viteze, Lindbergha. Nikdo ho neznal, zejmena ne newyorske redakce, ale pro oceneni nebetely daleko: daly mu ptezdivku "letajiciho blazna".

Lindbergh se faak odstralit nedal. V Saint Louis ho znali dobie a spolehali na nej. TameTAI obchodnici yeah, co v nem vezi a rovnet vedli, to nema, penes. Zalotili spolek, ktert Lindberghovi koupil letadlo na dalekou cestu.

Vybral si letoun typu Ryan, dopravni stroj, s nimt denne 'eta', jehot palubu pro cestujici dal ovgem ptemenit na nadrt pro benzin. Letoun byl objednan 20. imora 1927. 0 dva mesice pozdeji byl hotov v tovarne a mesic nato se vydal z New Yorku k historicke ceste nad oceanem.

Sviij stroj pojmenoval "Spirit of St. Louis". Od 20. dubna do 10. kvetna letoun zaletaval v San Diegu, potom se rozhodl podrobit jej zatetkaci zkougce. Dne 11. kvetna se vydal ze San Diega do St. Louisu, kde elenove spolku uspotadali na jeho poeest yeeirek. Vzdalenost 2250 kilometric mezi obema mesty Lindbergh proletel floras, bez zastavky, prtmernou rychlosti 200 kilometr.(' za hodinu. Veeirek se protahl &mho do noci. Rano, zatim co vMchni Ali spat, Lindbergh zamsiil na letifte, dal vytahnouti letadlo a bez odpoeinku se vydal na dalAi cestu do New Yorku. Mel pied sebou jegte 1650 kilomettil. Vykonal let rovnet bez zastavky a s takovYm Uspechem, to o pet hodin ptekonal rekord, ktert byl na teto trati docilen.

To tedy byl vtkon, kterk vynutil drtiteli Actu. New York se ptesvedeil, to muss s Lindberghem poeitat. Od 13. kvetna mladk letec trpelive 'deka' na ptiznive poeasi. Cele hodiny i noci travil vedle letadla v hangaru, studoval mapy a informoval se na meteorologicke podminky. Jeho rozhodnuti ostatne velejne, bylo: vzletnu, jakmile bude ptiznive poeasi. Veeer 19. kvetna meteorologicka slutba ohlasila, to je nad oceanem pane. Admiral Byrd vykonal let na zkoulku, zjistil tetkou mlhu a zpravil o torn Lindbergha, ten VSak ut byl rozhodnut, poleti. 810 jen o to, jak ztrasit veeer. Lindbergh te1 do biografu, Byl pkigtim podnikem do to

vEsnriac miry vzrugen, ze chtel bYt sam, ale na spani nebylo ani pomyAleni. V kinu unikl dotazilm ptatel letcu i novinatii.

Za svitani se vratil na letate Roosevelt Field a oznamil, to chce vzletet. Net vstoupil do kabiny, tekl znamym: "Vstupuji do cely odsouzence na smrt. Ptiletim-li do Polite, znamena to, to jsem dostal milost." V 7hodin 52 minuty americkeho easu Lindbergh, net ptibouch/ dvete kabiny, vole,: "Na shledanou a diky vtem!" Letadlo pak jelo 600 metro po zemi, nadzvedlo se, — historickk let se zpodal.

Nad oceanem byl let strabat. Meteorologicke zpravy byly fale gne, podasi nebylo Pliznive. Letee musil bojovat s clekem i mlhou, a co hroznejliho, pozdeji s ptimrslYm snehem na ktidlech. Po dlouhkch, nekoneentch hodinach samoty spattil nahle Lindbergh pied sebou zemi. Bylo to Irsko. Razem se mu vratila ra, ted' si ut byl jist, to za nekolik hodin bude v Paisti. Znal ji jenom z pohlednic. Ani z daleka si ji nedovedl Piedstavit, ale tim merle si mohl uvedomit, do joke nalady jeho let uvedl velke mesto nad Seinou. Cela, Pala, sotva prvni zpravy o vzletu americkeho aviatika, dychtive eekala na dark 'etc& osud. Veeerni yydani novin oznamovala, to vlechno jde dobte. Nastalo putovani Pail& do Le Bourgetu, na jehot letisti chtel Lindbergh pfistat. Nikdy od to doby a nikdy pied tim nevidela Patit takovt shon lidstva. Marne chteli automobiliste vyttit motoril: naval na silnicich, vedoucich k letfati, byl ta.kovY, to se petiminutova, jizda uprostted davil protahla na celYch pet hodin.

V'Sechny pokusy vojska a policie zjednati potadek, byly marny. Desitky tisicu lidi znaly jen jeden cil a poslouchaly jen jednoho ptikazu: bkt Yeas na letfati. Tak se stalo, to kdesi daleko od letiste v zastupu zustalo nekolik yysokYch iftednikt, nekolik nejlepgich francouzsktch letml ate tam dokonce zustal i hotelier Orteig, o jehot cenu (25,000 dolari) Lindbergh souteBylo neco Indio pies deset hodin veeer, kdyt se na obzoru dalo slyAet — ne videt — letadlo.

Byl to Spirit of St. Louis. Plochu letiste ozatovaly svetlomety, naraz bylo videt jako ve dne.

Lindbergh opsal nad leti gtem kruh a ptistal.

Bylo ptesne 19 minut ptes desatou hodinou yeeerni. Lide se vic nedali zadriet. Retez, s mahou udrtovanY kolem ptistavni plochy, byl naraz protrten, proti viteznemu letci se vytitila temna, prudka, vino davu. V posledni chvili ptijelo auto, Lindbergh vsazen do neho a odvezen prye: hrozilo mu nebezpeei, to ho day laskou umaeka. Lide, kdyt ztratili tivt piedmet obdivu, nasli si jint: letadlo. Jako vitr se piihnali k Spiritu a zaeinali si trhat kousky platna na pamatku. Jen rychlk zasah vojska a policie spfisobil, to z nadherneho stroje neststaly trosky.

Nazitti byl Lindbergh oslavovan tiskem celeho sveta prave tak, jako devet let pted tim ptimeti. Kde kdo se sklanel pied jeho vkkonem. Ale Lindbergh — ihned povklent na plukovnika americkeho letectvi — nezpychl. stal i nadale veren letectvu a o nekolik let pozdeji. to ut se svou mantelkou, rovnet vkbornou pilotkou, podnikl nove a nove testy naptie oceany a svetadily, takte neni dnes letce, ktert by mohl tics s takovYm opravnenim jako on, ze proletel cell svet. Je to letec jiste odvaInt, ale ptedevlim je to letec inkostlive svedomitk, kterk mnoho uvatuje, o v gem ptemkSli a ani maliekost, tieba sebe nepatrnejli, neponechava nahode. Proto le schopen iltasnYch vkkonu.

Proto je a byl obklopen slavou.

Piiklad rozumneho hospodaistvi V Plzni se konala vain& hromada neivetAiho delnickeho spolku v republice. Je to "Haletovk spolek kodovakti". Zaeal s haletovkmi ptispeyky a dnes ma etrnact milionu KC jmeri. Je majitelem velkostatku ye Sttelsktch Ho§ticich, sanatoria a hospodatstvi v Janove u Miro§ova. Vyplaci podpory pti narozeni deti, pit Umrti a v nemoci, umotfiuje pob yt v ozdravoynach. Loni ptijal na ptispevcich tti etvrti milionu a pies etvrt Milionu vyplatil na podporieri,

Strana CO NAM PitINESOU KRATKE VLNY? Neda.vno se ye Vidni konal kongres pro hadani o kratkYch vinach. Na tomto kongresu bylo podano mnoho zajimaytch spra y o nejnovej'Soh pokrocich v oboru kratkych radiovtch yin, ale nejveal zajem vzbudila zprava profesora Lakhovskeho. Podivejme se na chvili do kongresove laboratote.

Na podiu stoji podivnk ptistrojAtihla., derna sktinka, z nit vyeniva tluta, trubice se z ylaknimi • blYskajicimi se kovovYmi kruhy. IThenci se tlaei kolem s ylakni vets a hadaji, co asi je. Tu ma podium vystoupi mut, otoei vypinadem na skiince a piekvapeni divaci pozoruji nezvykle divadlo. Mut ptidrti blizko kovoldch kruhy tye -a nable z nich zaenou srAet fialoye ble,sky. V- ruce drti lampu a ta, anit se dotkla aparatu, se najednou rozsviti sylaltnim stralidelnkm svetlem. Ptibliti se ke kruhiim prstem a opet pieskakuji jiskry.

Lakhovskk naoekoval geraniim rakovinu.

Skupinu pokusnYch rostlin obklopil ovinutym dratem na spilsob anteny, ktera, mela zachycovat nezname lkodlive paprsky z vesmiru. A tyto zastinene geranie zustaly sdrave, kdetto jine rakovine podlehly. 0 techto pokusech se vyslovovaly nejfantastietejli dohady a jmeno profesora Lakhovskeho se rozneslo pa celem svete.

Pokus s geraniemi byl roz giten na eloveka a skuteene se pry podatilo dosahnout s temito obrannYmi antenami ptiznivtch tleinkfi v nektertch ptipadech rakoviny. Ale brzy se strach ze smrticich paprskii promenil v pravou psychosu, z ktere meli nejvetgi prospech rfizni podnikavi obchodnici s amulety a "antenami." . Profesor LakhovskY koneene uvedl na skein kongrese vlechny po yesti na pravou miru. Ale i tak je jeho objev skutedne sensaeni.

Jeho plistrojem, jejt demonstroval pied alma mnoha sku'AenYch odbornikii, je mono tivotni rytmus bunek vyrovnat a tak vratit onemocnelemu , organismu zdray •. Na dtkaz uvedl mnoho ptipadti vyleeeni v patitskYch nemocnicich, kterYch dosahl timto ptistrojem. Z ylalte se pit osveddil pti ledeni srdeenich chorob, dokonce i pti srdeeni angine.

Ostatni lekati vAak presto dosud nezaujali pies vlechny pot yrzene doklady ke kratkkm vinam definitivni stanovisko. Neni ani jinak motno, ponevadt toto odvetvi therapie je teprve v prvnich zaeatcich a tak ptiznive vtsledky, dosatene hned napoprve, vzbuzuji jakou"Neues Wiener Journal". si nedaveru.

V thianech se probouzi hrdinstvi.

Severne od Tajereaunu u Cisatskeho vu opet zuti tale boje. Japonci dobyli v minuitch dnech zpet stracene mesto Lingji. Dostali z Cintau velke posily a podle nekterYch spray stoup' jiz stay japonske armady na tomto useku na 200,000 mutt. Take oankafgek poslal na ohroteht Usek posily a pies 300,000 einskYch vojakt. Vojsko pak hned zahajilo protiatok a tak vnikly prvni einske oddily opet do Lingji.

Japonci se pokougi o ofensivu, aby opet dobyli metro. Vitezna fronta v gak zustala bez vetlich men. Viterstvi v jitnim 'S' antunu vyvolala v cele Oine velke nad geni. V einske armade se chopilo zbrani jit skoro 900,000 budhistickYch Zaroveli byla otivena legendarni doba bojovnYch amazonek. Tisice mladYch einsktch divek pracuje nejen v polnich nemocnicich, ale tisice jich bojuje se zbrani v ruce na fronte.

Marge.' Oankej:§ek nedavno zdiiraznil jejich hrdinstvi v armadnim rozkaze slovy, to jedna divise dinskYch divek se vyrovna, teem divisim Japoncu. V severni Oine bojuje jit nekolik mesitu oddil 10,000 einsktch divek. V jednorn boji Utoeilo 500 einsktch divek proti vratedne palbe japonskYch kulomett. Probilo se jich jen osmdesa,t, ale staeily, aby se zmocnily kulometa. gponegtina pro Nemce.

Nemecka vlada natidila, aby na Akolach bylo zavedeno vice hodin 1panelltiny vYkladit o panelsku a o gpanelskYch republikach v Americe. Soueasne zahajuje propagandu, ktera ma vzbudit zajem o Jitni Ameriku a Spanelsko. ft lle pozoruje tutu zarnernou akci s nellbosti,

Strana 10.

vEsTNIK

tryvky z eeskoslovenslOch d

General s podobou Krakonoge.

Pfina:gime vzpominku na prvniho velitele nagenerala Andreu Bich legionain v Italii Grazianiho. irENM, zavvtlite postavy, chilze §iroke a yj marcialni, s hlavou ponekud nazad zwacenou, usrnevave, narnovele a mile tvare, lemovane §edivrin pinovousem, velilOch oei, z nichz. ziraly laska i prisnost, asta s vtrazem velitelske yule, Belo jasne myslici — takovS7 byl Andrea Graziani, general a tata naMch v Italii.

Zvle.Stni kouzlo pritaDivosti, cosi podobneho s naMm pohadkovS7m Krakono.km, prenagelo nes dome a sblaavalo ho s nami.

Veronska krajina byla mu kolebkou. SeveroitalskS7 lid pamatuje je gte rakouskY iitisk a nenavidi fgecko, co je v rozporu se cti a laskou k viasti a svobode.

Jrneni a bohatstvi neshroma2d'oval. Byl chudY a piece byl dobrodincem. *V kapse obyeejne nemel ani liry, a pokud mel penize, rozdal je vojakam a jejich ptibuznYm. FilosofickY si fikal, ze stadi, kdy ma co jist. Mace ptistupny i neZnY, kde s10 o bolest nebo utrpeni druheho, nenavidel slabost a zbabelost. viasti a vyggimu dobru bylo mu mravnim kazem, kde neznal ptekaZek ani obeti. Tato al choral:ma laska k povinnosti ovladala vgechny jeho smysly a •city, pro ni staval se a2 slepYm. Vojak, kterY sama sebe nikdy neSettl. itadorSr vojak po svern zpilsobu, vSestranne nY a energickY. Tcuuii po einech a nemel rad klid. Nebel se nebezpeei, naopak je vyhleclaval. Na Krasu a na Altissimu bylo snadneigi najit ho v zakopu s puSkou net na velitelstvi.

Nebyl generalem, kterY by se vazal na divisni kancelel y e Siazzi a velel od psaciho stolu.

Podle jeho nazoru bylo jeho misto na fronte, v pfednich liniich a u zaloh, a prate, byl na fronte temet kalclY den. Bez ohlaSeni a neeekan objevoval se na ridnYch mistech zakopaye dary, slezal do zakopti a pohovokil si s ptedni strati, ptesvedeoval se o torn, jak se vykonavo, hlidkova sham, je-li dobrY vYhled a vYstkel, nebo postal u polni kuchyne a pojedl s vojakem. Vystupoval kamaradskY a bez fiesta, pro,ste a lidsky blizce, pokud Vgecko bylo v pokadku. Becla v gak, pfesvedeil-11 se o opaku.

Veda pie vojak v zakopech mute bYt den tehdy spokojenY, ma-li dilveru ye velitele, dobrou a vydatnou stravu a podle moanosti dobrY kryt. KOntroloval proto a2 s takostlivoil pozornosti chod administrate a shdeb, pki dem2 nezapominal na sanitni ktera mela bYt dokonale ptipravena. Vojaci mu za to byli vdeeni a jeho popularita denne vzrustala.

Prod jsme ho meli radi.

Tuto popularitu vk,k neziskaval predstiranim dobroty nebo slabosti. Dovedl bkt i velmi tvrdS7 , kde to prrva'oval za nutne. Dovedl prede vkrni prisne pokarati dastojnika pro sebe menat' Mo o Itala :nebo decha, ale dosi vedl take pokarat unaveneho vojaka, kterS7 pri namahavem stoupani do srazneho kopce ptichytil se za ohariku muly. Zvire prST take trpi a ma co delat samo se sebou.

Pro neho platil jedinY zakon, vojenskY, ktery mel bYti spolednY v gem: autorita, kazeri a vedomi povinnosti. Uplattioval jej a2 nenprosne a innohdy a2 slepe, a piece lasku vojakti nikdy neztratil. Byli ptesvedeeni, Ze to mysli dobte a z naproste oddanosti k veci, kterou zdal se bYti jta celY prostoupen.

Slulba u n6/10 nebyla snadna a vy2adovala stale pahotovosti, trpelivosti a fysickeho vype-

ti sil. A nebylo zakopu, aby jim nepro gel a nageho obrance, aby mu nepoklepal na ramena.

Potegil a povzbudil. A nag vojak to vdeene kvitoval cbdivem, tictou i laskou.

"Deda, tats dilovedouci, cestat" Nagi vojaci radostne vitali po kalde jeho navy pkichod. Byl jim v lasce i v humoru decia, tata, dilovedouci (padle noveho oznadeni divise —dil) nebo i cestat (lvidek na limci), ale Vtidycky v dobrem "papa" Graziani, steine jako oni byli jeho hochy a Mini (nazdar, ragazzi miei.)

Byl radostnYm propagatorem na gi veci, pfikladnYm hostitelem a informatorem. Stadilo objevil-li se nada od vygdho velitelstvi v jeho sousedstvi, aby za chvili byl hostem i u nas. Pfekelek neznal ani v pfipadech, kdy glo o krale, jeho2 vyhledal a po prchlidce deskoslovenskeho iiseku pfivez1 si ho do Siazzi jako hosta naafi divise.

Smutny odchod Koncem fijna 1918 zaaina se soumrak generalava veleni i jeho dma u eeskoslovenskeho sboru. Byl u2 znaene nemocen. Jedinym svetkern mu byla je gte slavnost prohlageni deskoslovenskeho statu 22. kijna v Castelfrancu za ucasti obyvatelstva celeho kraje a dohodovYch vojenskYch zastupcil i italske generality. Jeho sen, doprovodit italske legionate do svobodne viasti a s nimi provest pochod na Budapest', se katclYm dnem ztracel. a2 24. iijna zmizel fonografem vrchniho velitelstvi byl zbayen veleni deskoslovenske divisi a jeho nastupcem byl jmenovan general Luigi Piccione.

Jig den pied tim mel horedku a distal na 102ku Kdy2 za fonografem jeSte tehot dne TIOVST velitel, vedl jsem ho na jeho pfani k nemocnemu generalovi. Jeho horeenate oei udivene se na mne divaly a Aediva brada nejak se chvela. General Piccione distal zatim v pfedpokoji, abych nemocneho mohl na nedekanou ne.Vgtevu lope pkipravit. Naznaeil jsem mu, co se asi stab°, a jii pri prvnim naznaku, tZe se objevil novY velitel, se zhroutil. Plakal, opakuje slova: Nan saprei spiegario. No fatto sempre it mio dovere — questa esonero é proprio punizione — ma perche? Che triste giorno d'oggi — un ando dopo Caporetti. Questo é per me secondo Caporetto". (Jak si to mam jenom vysvetlit? VZclyt' jsem vidycky konal svou povinnost. Vzit mi veleni, to je vlastne trest — ale prod? Jak' smutnY den — rok po Kobaridu! Je pro mne druhYm Kobaridem).

Odpoledne skromne odeSel, doprovazen dvema vernYmi dastojniky, se kter'mi k divisi pkiPosledni rozkaz Kratce pied odchodem (24. fijna 1918) diktoval mi sviij posledni rozkaz divisi, kterY byl take jakousi jeho velithlskou zaveti: "Pfi adloudeni se od vas, ktere miluji jako sve deti, pravim yam pouze: Bud'te jednotni, pevne semknuti, tak budete silni. Myslete pouze na vlast; pro vlast dejte v ge! Nasledujte novella velitele generala Piccione, ktery je stateenY; nasledujte ho se stejnou cluverou, s tym2 citem, s toule laskou, s jakou jste nasledovali mne. Nazdar vojsku deskoslovenskemu a jeho svolaodnemu, jednotnernu. neodvislemu a silnemu statu!"

• Svemu vybornemu nastupci Luigi Piccianemu mohi odevzdat sve funkce, ale nemohl mu de,ti svou popularitu.

Jan LaSka. VELKA teAST ARMADY NA SLETU. tidast armady na fg esokolskYch sletech rostla od prvniho pfevratoveho sletu a vrcholi letos, pki sletu desatem samostatnYm dnem: je to i easove symbolicke vyvrcholeni — zaveredny den — 6. dervenec.

V tento pamatnY den RCS. nastoupi armadni delegace (pechota, jizda, delostfelectvo) se svymi hosty — formacemi jugosla yskou a rumunskou — tak, aby mohla v 15 hodin vzdat poctu nejvyag imu veliteli branne moci, presidentu republiky. Hudby zahraji v gechny tki hymny, vojska vzdaji Best statnim vlajkam a opusti bodnimi branami stadion.

V to chvili zadne jiz hlavnim portalem nastup motoristn. S obvyklou pkesnosti a rychlo-

Ve stredu, dne 18. kvetna 1938. sti stanou zde tki hluboke proudy: stied zaujme automobilovY prapor, na pravem kkidle bude sekazena utoena vozba, na levern instrukeni prapor. Motorisovani provedou ukazky jizdy, zmenu mem, motocykliste ukad skupinove jizdy, jizdy pies pfekelky, automobiliste piedvedou reje a kroideni; zde uvidi Praha, co bylo dosud popiano videt jen iidastniktim plukovnich slavnosti milovickYch: akrobacii motocyklistii, veci, jet zname jinak jen z americkYch DalSi obraz ukate vojenskY telocvik: normalni vYcvik, specialni vYcvik, vrcholne ukazky dovednosti dragounske, delostfelecke a zakopnicke (tak zvane rychlostavby). Ddgitovka, germ Savli.

Po tomto tivodu ustoupi 'dem hostim. — Rumunska pechota, uvedene, vlastni hudbou, provede cvideni s pu gkami, vYchovne hry a tance.

Nakonec utvoki lady vojaku incicialky E B. Jihoslovane, kteki takte2 avisovali vlastni hudbu, ptesnY program dosud nezaslali. Oznamill toliko, ze pkijedou gkoly na vychovu zalo2nich dustojnikti pechoty, namotnictva a letectva.

Na rozdil od ostatniho lidstva nemusi 6echoslovaci jezdit do ciziny, videt nejlepMho letce-akrobata sveta: staei, piijedou-li na Strahov: tam ptedvede skupina nadporudika Novaka etvrtY bod programu: akrobacii ye 'OM 300 metro.

MohutnYm dojmem jiste zaptisobi i dalgi ukalka: pechota piedvede — za naprosteho ticha — germ bodakem a ukazku cviku bojoirYch. Za poslednimi kadami odchazejici pechoty zaduni podkovy dvou eskadron: dragouni ptedvedou klus a cval, "pohyblivY obdelnik" a podobne veci, jet jsou na pohled nejen krasne, ale i lehke, vy2aduji vgak velke jezdecke dovednosti.

Nasleduji delostfelci, kteti take salvou dvanacti kanonti udelaji lomoznou akustickou teeku za pestrYm programem.

Armadni sletovY den bude zakonden slavnostnim pochodem, ktery zahaji letectvo a jeho2 se pak didastni — vdetne hosti — vSichni vojaci, ktefi se zaslondli o odpoledne, je2 bu iiste pkekasne.

Deset let ad smrti vedee s dakonalau pained.

V techto dnech je tcmu deset let od smrti eeskeho zemepisce dra Jitiho Dane ge, profesora Karlovy university. Dane zahynul v Los Angeles. Byl pfejet automobilem, kterY fidila 'gem, majici po prve tizeni vozu v ruce. Jeho smrt postihla vedu tim bolestneji, sae Dane4ovo literarni dilo je pomerne male; Dane g" se k hlavni praci teprve chystal. V gechny sve znalosti odnesl s sebou. Mel toti2 think' stoprocentni pamet a nedelal si poznarnky Ani na tisicich jeho fotografii z cest neni napsano, s ktereho mis•a jsou.

Seuboj mule se srncem.

Lesni cestou pobli2 Stolzenhanu v KruSnYch horach gel fotograf Oenek Zeidler z 6trnactl Dvcril u Mostu s dvema detmi na prochazku.

Deti spottily na kraji mYtiny statneho srnce, kterY se k nim bli2il. Radost deti se v zapeti zmenila v des, kdy2 srnec se sehnutou hlavou se prudce prati nim hnal. Srnec napadi Zeidlera, ktery chranil deti. a zpilsobil mu ostrYmi parii2ky krvava zraneni na rukou — RozzutenY srnec utoeil tak divoce a vytrvale, 2e Zeidler se te2ko branil statnemu zviteti. Koneene jej uchopil tak za porod, 2e mu stladil hlavu k zemi. Nekolika ranami do hlavy pak srnce omraeil a pospichal za detmi. Srnec se vaak po chvili vzpamatoval a znovu na Zeidlera zaiitoeil a dokcnce ho srazil kopyty k zemi. Nastal souboj skoro na 'Zivot a na smrt. Po nekolikaminutovern zapoleni se podarilo Zeidlerovi s vypetim vkch sil zlornit zdivoeelemu zviketi vaz. Srnec, ktery takto skoneil, jiz nekolikrate napadl v lesich Kdyby se Oeskoslovensko podrcbilo Hitlerovi. Vzniklo by zahy kontinentalni imperium s Nemeckem v dele, ne site tak bohate, jako britske, ale daleko lepe vcjensky soustredene, vedle neho't by Francie a Italie byly odsouzeny k bezmoci. Mussolini se dopustil nejtelgi chyby, ae ptipustil ptipojeni Rakouska.

Ve stIedu, dne 13. kvetria 1938.

EDAVN8 pokusy dokazaly, to lze zvitattm N vsugerovat dojmy, ktere jsou pilaw protiyou skutednosti. Zvitata v torn pripade jednaji a chovaji se docela stejne jako lide. S jednim psem byl proveden tento neobyeejnY pokus: CelY tYden katdY den dostaval morfiovou injekci. Reagoval na ni stejne jako katdY elovek: usnul. Zatim tedy nic neobyeejneho. Lekar ihned po vstriknuti injekce °distil misto vpichu kusem diste vaty. Po osmi dnech, kdy si zvire na injekce zvyklo, lekat mu pouze otfel vatou obvykle misto vpichu, anit mu injekci vtibec dal. A tu se staff ten zazrak. Pes za kolik minut jevil vtechny znamky, ktere se dostavuji po vstriknuti morfiove injekce. Upadl v hlubokY spanek, adkoli injekci viibec nedostal. Byl proste otalen obvyklYm ttenim sterilisovane vaty. Tak vedci vsugerovali psovi injekci a Udinek byl naprosto stejnY, jako kdyby mu ji byli vskutku dali.

Mono ovtem namitnout, to pes je inteligentni a vnirnave zvire, ale co bychom tedy rekli o pokusech s moreaty, ktere mely stejnY vYsledek? Experimentator nekolik dni za sebou podrbal parek moreat za uchem a potom jim vstrikl puff gramu ova krve. Telco mordat podle ureitYch zakont zaealo vytvateti ochranne 'atky, anti-toxiny, proti tomuto cizimu elementu.

Ve vstrikavani se pokraeovalo dva tYdny a telo moreat proti tomu reagovalo stale silneji. Ale jednoho dne byly injekce zastaveny a experi' mentator moreata jen podrbal za uchem. At tu se udal dark div: Tea moreat se dala oklamat a reagovala dal,jakoby stale dostavala injekce. Vyrabela antitoxiny jette silnejti net drive.

Pouhe netkodne podrbani stadilo vytvorit sugesci injekce, ktera nebyla dana.

Podobne pokusy byly podniknuty i s nemluvriaty. Kdyt zaeinala plakat, byl jim do tvate vehrian lehkY zavan vzduchu a soueashe zaznel zvonek. Nemluvriata prekvapena neoeekavanym vetrem prestala plakat. Po nekolika pokusech, ktere vtdycky mely stejnY rieinek, byl zavan vzduchu vynechan a pouze zaznel zvonek. VYsledek byl stejnY. Decka utichia jen po zazneni zvonku.

Tato fakta nadhazuji otazku: co ye skutednosti reaguje, mozek, ci inteligence, nebo telo?

Dospeli lide reaguji stejne jako deti a zvitata.

Diikaz podavaji pokusy s vyledenim vodnatelnosti. Obvykle leeeni zaleti ve rtut'ovYch injekcich, ktere nuti telo zbavit se obtitne tekutiny.

Tyto injekce jsou vtak dosti nebezpeene. Jeden rakouskY Mita- dostal napad ledit pacienty netkodnejtim zpusobem. Pokraeoval v davani rtut'ovYch injekci, ale jakmile telo zadalo reagovat tadoucim zpflsobem, vstrikoval misto rtuti pouhY fysiologickY rortok soli. Pacienti vtak reagovali stejne jako drive. Organismus se dal oklamat.

Ale vrcholnYm prikladem je pripad jednoho elektrikare ye SpojenYch Statech. Tento mut pracoval v elektrarne, kde se vyrabel nesmirne silnY proud. Lil v usta,vienem strachu pied nahlYm elektrickYm riderem, aekoli byla ueinena vtechna bezpeenostni opatteni. Jednoho dne se vtak dotkl jednoho dratu a okamtite se skacel, jeve vtechny znamky elektrickYm proudem zabiteho eloveka. Cele telo mel zkrouceno, pokotku rudou, at namodralou. Avtak pitva objevila ritasnou vec. V okamtiku, kdy se nebohY mut" dotkl dratu, neprobihala jim elektrina! Proud byl vypjat. Toho mute zabila autosugesce a nejiitasnejti na torn bylo, to telo neslo vtechny znamky smrti elektrinou.

Vylidene priklady ukazuji, jak mocnou silou je autosugesce, a to silou stejne nieivou jako blahodarnou. Jest jen na vedcich, aby ji spra y -neusmernil.

RAKOVINA JE LEOTELNA, JE-LI VtAS ROZPOZNANA. V r. 1936 v Ceskoslovensku katde desate *nuti zpUsobily zhoubne nadory a celkova cifra mrti einila 19,142. Podobna, eisla statisticka vykazuji i jine zeme, u nekterYch (Anglie) a to jette snad horti, ze podet Umrti na rakovinu jevi dosti ostrY vzestup proti roku 1935. Tento neblahy zjev podnitil ye vtech statech organisovanY boj proti rakovine, kterY v mnohem smeru pripomina systematicke tateni proti tuberkulose, jak jsme ho byli svedky v prvnich letech nag eho stoleti. Vznikaji ledebna sttediS-

vEsfrNtic

Divy auLosu Rene Pax. ka, vznikaji i spolky, ktere se zabYvaji socialni strankou teto nemoci, poueovanim tirokYch vrstev a vedenim ptesne, mistni statistiky. Po vzoru cizim nektere podobne spolky byly zaloteny v C' eskoslovensku ut drive; dnes yta.k jejich einnost ut nestadi Asp8ne obsahnout celou akci, a proto se zakladaji nove spolky mistni (Berehovo, Mora yska Ostrava, Uherske Hraditte atd.). Jejich ristrednirn organem, pedujicim o jednotnY a Udinny rat cele akce, bude Liga proti rakovine, jejit ustanoveni neda yno oznami denni tisk. Jednou z hlavnich snah tohoto Ustredniho organu bude socialni pojitteni proti rakovine, ktere je ut nekolik let zavedeno na pt. v Belgii. KaidY pojittenec plati tarn roene velmi nepatrnou dastku, za kterou ma v pripade onemocneni narok na bezplatne otetieni v odbornem Ustavu; osoby zdrave jsou eas od dasu podrobovany soustavnemu vytetteni. Jedine tak leze teto hrozne nemoci Uspetne deliti, nebot' je leeitelna, zastihne-li se v samotnem poeatku.

0 vYznamu nove zalotene Ligy, jejimit neunavnYmi initiatory jsou profesor Odstreil a doe. Novak, netteba se jiste siriti, sta.& si uvedomiti cifru, uvedenou na poeatku nateho elanku. Spit nutno se trochu zabYvati prostredky, ktere mame u nas k disposici, na potirani zhoubnYch nadorti. Je vteobecne znamo, to jsou chirurgriv nut, radium a roentgen. Je jisto, to nate chirurgie ma vnikajici, mezinarodni firoveri a stejne lze lici, ze i v oboru radiologie a roentgenologie se snatime soutetiti s cizinou. Otazka jina je, jak dalece se nam to dati. Ptihlitime-li k radioleeebnYm institucim u nas a za hranicemi, musime doznati, to jsme se nedostali tarn, kde je cizina. V zahranienich fistavech se soustred'uje v jedine instituci 8 at 15 gramti radia, kdetto my, klasicka zeme radia, jak si radi rikame, se spokojujeme se atyrmi. Phi torn nelze lici, to by statni sprava s radiem na syYch Ustavech tettila, naopak! Podie priblitneho odhadu jej dnes u nas v ledebnYch ristavech na dvacet gramu radia, rortroutenYch po cele bade klinik, nemocnic a ledebnYch ristava. Je mnoho klinik, ktere maji po jedne desetine (!) gramu radia, nektere i S takovYm mnotstvim se toho da delat celkern malo; horti je, to v mnohem pripade se nedeje vfibec nic, proste proto, ze neni tkolenYch lekarskYch sil. Jak patrno, chteli jsme, aby se dostalo na katdeho a celkem nedostal nikdo nic. Specialni stkediska pro /Riau rakoviny jsou u nas dye: DUm ritechy v Brne a Radioleee.bnY Ustav na Bulovce. To je velmi malo, ale nezapomerime, to oba .ristavy vznikly vlastne soukromou iniciativou, to si musily opatriti penize na stavbu a zarizeni, to musi vydelati na svilj provoz, takte konec koncu si mohly radium jen vyptijeit a musi z neho platit troky. Statni sprava jim je site vymerila co nejmirneji, ale jeden gram radia stoji stale thi etvrte milionu KC, takte i nejnitti poplatky predstavuji phi vettim mnotstvi radia Uctyhodne eastky. Niemene spoeivo, jedine spravne teni ve vybudovani nekolika malo stredisek, rozdelenYch po cele republice, katde nejmene s osmi gramy radia. Jen soustredeni prostredkii umotriuje racionelni jejich vyutiti; z tohoto pravidla neeini vYjimku ani radium. Druhou boesti nati lekarske radiologie je, ae at na nekolik malo vYjimek neni postarano o vYzkumnou stranku. Lekarska radiologie je dnes velmi jette nedokoneenYm vednim odborem, stejne studium rakoviny vubec. Wilde v cizine je praktickY leeebnY fistav spojen s badacim oddelenim, zamestnave, fysika, chemika, biologa atd. UL sama iispeSna aplikace radia tento pomocnY aparat odbornikil nuthe vytaduje, ponevadt zde jde o komplikovane zabeni, popularne teeeno o ledebn r prosttedek kterV nemfdeme pebdepsat jednoduch3"Tm receptem po kapkach anebo pilulkach. Ale tato okolnost u nas jeAte nebyla naleNte domy glena, adkoliv je jasne, to bez badacich oddeleni s odborniky, kteti se pine venuji svemu ukolu, bude stale nem chybeti nag vSrzbroji pro zapas, kter$7 prave zahajujeme na tak stroke zaklacIne.

Strana 11.

ROZLICNE DRUM: ZADUCHY. Dr. Vratislav Kudera.

Ceske slovo zaducha neznadi nejakou ureitou nemoc, nS7br'Z jen poukazuje na to, te nemoenjr hlavne trpi nemokaosti klidne a hluboko dYchat. Tato trapna nemoZnost se vyskytuje u nekolika rozlionSrch nemoci. Dostavuje-li se v nahlYch zachvatech, nazYva se lekatsky teckYm slovem asthma. fteetiny znali lide mluvi, 2e ten neb onen dlovek trpi asthmatem, CeSi tikaji, 2e trpi astmou. Lekati ptesne odlisuji prficluSkovou dill bronchialni asthma od zaduchy srdeani cili od kardinalniho astmatu. V prvem pripade nemotnost dychat vznika tim, ze elm& v pomerne dobrein zdravotnim stavu, dasto v noci nebo k ranu, je nahle prepaden kredemi malYch a drobnYch prudutek. — Kree se sevre tak, ze pres vetkere Usili nemocneho nabrat do nich vzduch, se nerozevrou. NemocnY otevrenYmi Usty marne lapt, po vzduchu, nemilte vdechnout nebo vy_ dechnout a za pocitu velike Uzkosti se dusi. Na stesti nebYva, tim ohroten jeho tivot, nebot' 0petovnYm utrpenim poueen, ma vtdy po ruce lek, kter3i mu zanedlouho zcela utiSi zachvat zaduchy. Bohutel, nelze rici, to timto lekem take pro budoucnost predejde opakovani se zdchvatti, protote se jim neodstrariuje prieina jejich vzniku, ktera pies vtechno patrani, nezhidka zustava skryta a neznama. Prildutkove zaduse je velmi podobna tak zvand senna rYrna, ale pies to je snadno poznatelna podle, toho, te vedle dYchacich obtiti se dostavuje znaena ma a zrudnuti oenich spojivek. Sam nazev senile asthma poukazuje tu na pridinu. Vyvolava je hlavne za jarni doby a jen za pobytu na yenkove ye vzduchu virici pel kvetii ureitYch travin u osob jen proti nemu podivuhodne precitlivelYch, jinak tipine zdravYch. Nejlepti lek je pobyt ye velikem meste, po pripade na vysokYch, kvetu prostYch, anebo vednYm snehem pokrytych horach. Ale nekteti lide jsou zase precitliveli proti jinYm primesim ye vzduchu viticim. Jsou tedy dobre zname ptipady zachvatil, ktere se vtdy dostavily, kdy se v domacnosti pratily petiny a ye vdechovanern vzduchu poletovala neviditelna drt' per/. Venkovane bYvaji postiteni zachvatem zaduchy, kdyt vdechnou vzduch, promisenY prachem, kterY viii phi disteni koni. Zcela jinY puyod ma srdeeni zaducha, eili kardialni asthma. Prildutky jsou phi ni schopny pravidelne se rortitovat a svirat, vdechovat a vydechovat. Ale nasledkern choroby srdce nebo tepen je krevni proud v plicich tak zeslaben, to se v nich nedeje naletita vymena osvetujiciho kysliku za nahromadenou kyselinu uhlieitou. Kdetto tedy prildutkovou zaduchou trpivaji jit i mladi lide, predni znamkou srdeeni zaduchy bYva pokroeile stari nemocnYch, provazene zkornatenim tepen srdce nebo ledvin. JeSte jinST druh nahle zaduchy lze pozorovat u lidi trpicich mirnou rozedmou plic nebo posti2enS7ch, bud' stabeckou srdedni slabosti nebo slabosti po nejake dlouhe, hlavne horednate nemoci. Jiz ponekud zrych lena chtze nebo nejaka mala namaha ubira jim dech. Nejlep gi pomoc je tu okamttS7 klid, dYchat zvolna a zhluboka a brzka posila celkov3ich sil likerovou sklenkou dobre silne lihoviny na polovinu kyselkou ztedene.

Ktedove zily u ten jsou nepopsatelnou tOzni a pfekaftou ye vykonavani povinnosti hospodyti a matky. Puvod 1DS7va pravidelne v tehotenstvi a nemoc se pak postupne zhorSuje.

Prvni podminkou zabraneni vzniku kte'dovitch 2i1 v tomto obdobi je: nebraniti ptirozenemu proudeni krve v nohou gacIntrai podvazky a pod., nositi volne botky s nizkYmi podpotky. Jestlite lit tu kreeovite Lily jsou, maji se nohy faeovati nebo nositi gumove puneochy a obvazy. Phi bolestech a opuchline zasahujici east° i stehna, treba bezpodmineene ulehnou ti a postaviti nohu, aby letela vYte net Mo. Praskne-li kreeovita zila, je nutno m yna' ihned ulehnouti, pkiloNti na krvacejici misto distou vatu nebo npine diste platno a ihned zavolati lekate.

V politickYch kruzich se uvaauje o nutnosti vSrstavby kratkovinne statni rozhlasove stanice, ktera by delila cizi rozhlasove propaganda.

VESTAL{

Strana 12.

Yt

t

pia

Cfedal Organ Slovanske Podportkjici Jednoty

Statu Texas.

Of tidal Organ of Slavonic Benevolent A elation of State of Texas.

REDAKTOR -FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers

ECHOSLOVIK PUBL. CO., Vest, Texas Pfedplatne $1.00 rodne. Do stare viasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny aches zasilaji se do Hlavni Utadovny,

Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pfedplatne, oznainky, budlet adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czeehoslovak Weekly in South.

Bratrska. projevila (least nad Umrtim bratra J. R. Kubeny. Pfedseda Hl. titadovny soudce C. H. Chernosky obdrtel telegram toiloto mein: "Posilame projev hluboke neasti nad velkOu ztratou va geho Bratrstva odchodem J. R. Kubeny. Jmenem Hlavni tfadovny Z.O. B J., M. L. Hromadka, tajemnik" Bratr pkedseda na tento projev bratrske sympatie podekoptipisem nasledujiciho smyslu: Dekuji srdeene za telegrafickou depe gi sclelujici vagi east nad tragickYm odchodem milovaneho bratra J. R. Kubeny. Vase ifeast nas skuteene tegi, Clenstvo Z.C.B.J. a Clenstvo SPJST. jest tototne, my citime se s vami bliteji netli s kterou jinou bratrskou podpfirnou organisaci nagi vlasti. tkoly a poslani va gi Jednoty jsou totots nagi Jednotou, v tom smyslu na ge zajmy jsou spoleene. Dekuji znovu za vas projev U.east a ziistavam v tote vas C. H. Chernosky, predseda Hi. tfadovny S.P.J.S.T. Br. Joe R. Kubena tajemnikem Hl. fliadovny.

Oznamujeme timto vkmu elenstvu na gi Jednoty, 2e na uprazdnene misto tajemnika tstkedny, nastale tragickYm skonem "taty" S.P.J.S.T., riezapomenutelneho br. Jana R. Kubeny, jmenovan byl pfedsedou Hl. tnadovny soudcem ChernoskSr m k doslouteni nevyprkle lhtity syn zesnuleho bratr Joe R .Kubena. K rozhodnuti tomuto vedly br. pfedsedu d ye zavatne z ficty k pamatce zasloutileho pracovnika a podle dem.okraticke tradice, die nit pfi lem odchodu vetejneho einovnika zbYvajici lhutu nastupuje bud' vdova di syn — jmenova,ni Joe R. Kubeny co nastupce ode gleho otce pfijato bude elenstvem Jednoty naprosto uspokojive. Nov Y tajemnik neni v duletitem postaveni noy dekem. Po uplynulYch jedenact rokii yypomahal svemu otci, je zasvecen do agendy Hl. tfadovny, je mut pileinlivY, svedomitY, je si vedom odpovednosti svefeneho mu atadu. K jeho nasledovni einnosti pfejeme mu zdar, oeekavanY fispech!

Pietni upominku na posledni cestu J. R. Ku-

belly ukazal nam v Taylor br. J. Trlica z Granger. PH pohtbu vzal nekolik velmi zdatilYch snimku: jeden zachycujici davy smuteenich hostil pied domem smutku, dal gi okamtik, kde Atednici Hl. 1:Tfadovny vyna geji rakev s statky milovaneho bratra k vozu pohtebnimu, jinY zveeriujici loueici se rodinu a pfatele nad otevtenYm hrobem a posledni z blitsi vzdalenosti zachycujici bohatY zahon kvetin a venal.

Tyto etyti snimky v zasklenem ramu budou pripadnou ozdobou spolkove sine, residence, knihoven a pod. Na dlouhou dobu desitek let pripominati- budou 'pfikladneho pracovnika nakho Bratrstva, nezapomenutelneho vadce a spoluzakladatele nagi S.P.J.S.T. Cena krasne skupiny je ptimefend, die pfani br. Trlica docelou skupinu neb jen polovici a koneene kterykoli jednotlivY snimek skupiny. Pi gte si o skuteene tadouci upominku pfimo na fotografstu J. Trlicu do Granger, Tex. Cenu nechtel clati do vefejnosti k v611 odvraeeni dorrmexaky, posiedni cesto J. R. du o 2,t3 Autttfiaz Je tbltru kit

sti prase naopak — kdo si ye chvili 'rake bole sti vzpomel, aby posledni tribut ode glernu pracovniku zveenen byl fot. ehekou na pamatku nam i budoucim elenum Jednoty?

Chtejte znat pravdu. Ut koncem t. mesice kvetna zayita, do Cs. Texasu znamenity feenik, pedagog a dobrovolnY orad lichy rodove -- dr.

Roudek se svoji slienou, vysoce vzdelanou choti. VitanY navgtevnik dovede doby prazdnin vyutit die reeni — pkijemne s utiteenYm pottebnou zotavenou spoji praci zasluthou.

Na pota.dani uvolil se dr. Roudek prosloviti pfednagku syYm krajanum, aby je zpravil o dnegnich hospodatskYch, kulturnich i politickYch pomerech v teskoslovensku, ye stfedni Evrope, aby ukojil jejich zvedavost o vatne situaci osvobozene stare viasti. ZlataastY feenik kona dobrovolne pfijate poslani autentickeho zpravodaje o 6eskoslovensku netoliko mezi krajany, nybrt mezi vrstvami americke inteligence, cot ma dne gkem mimotadnou tost. Vzdelane kruhy maji svilj vliv i vahu, ony tvoki ei vyvolavaji vefejne mineni a nagi spoleenou povinnosti je, bychom usilovne pracovali k tome, americke vefejne mineni ueiniti stoprocentne sympaticke vuci demokratickemu Oeskoslovensku. My po vet gine jsme o situaci Csl. republiky dosti dobfe zpraveni, co ohromne procento ptislu gnikti rodne haluze stojime pohotove, bychom na povei Narodniho Sdruteni spinili, co se bude vedoucimi potadovati. Poratenectvi v tadach na gich musime potirati ut nyni, v zatatku. VzacnY host pfijde mezi nas chvili vhodne, on nas podrobne zpravi o skuteenosti v Ceskoslovensku, o povinnostech nagich vuei jemu a take vuei nas samYch. Je to dnegkem velepotfebno. Proto se na dr. RouCka tegime a primlouvame se, byste ho odmenili co nejvetgi navgtevou ptedna gky, kterou yam udini — zdarma. Jen dobrovolna sbirka, ueinena po pfednagce, ma bYti pfispe ykem na yYlohy cestovni.

Poiad piednakk dr. RouCka je nasledujici: 29. kvetna. Ve 2 hod. odpoledne v sini fadu Pokrok Houstonu na Studewood, Houston, Tex. 29. kvetna. V 8 hod. veder v sini fadu Karel Jonas v East Bernard.

5. Cervna. V 1:30 odpoledne v sini S.P.J.S.T. v Seaton, Tex. O dani pfednaAky se vyjednava. Chcete-li si dr. RouCka zajistiti, pitte na bratra pfedsedu: C. H. Chernosky, 821 Bankers Mrtg. Bldg., Houston, Texas.

Ktery techoslovik by nemel hudbu rad? — Pfednagka dr. RouCka zahrnuje i potitky zrakove a sluchove. Krasne snimky z Csl. luhe a hajd, most, dilen velkoprumyslu budou promitany na platne, chot' pfednakjiciho zahraje nekolik eisel tvorby Smetanovy a Dvofakovy, oba hoste zapeji v dvojzpevu perlieky lidovSrch pisni.

V demokracii je elovek, jedinec, zdrojem ye'Akere statni moci, je snad s yrchoyanY a clava si sam zakony. Sva, prava a svobody si sam zaruauje. Stat, kterY je podnetem prava a zavazka, protiva sve hospodatske a finaneni osudy oddelene od osudu svYch obean0, kteti poskytuji mu Cast syYch duchodu neb jmeni, ale kontroluji, jak s nimi bylo hospodateno. Stat respektuje nejen politickou, ale i hospodatskou svobodu jednotlivce. Jinak je tomu v diktatufe. Vegkerou moc ma stat. Jednotlivec jako zdroj moci mizi a tim i obeanska prava. Mizi jeho individualita hospodafska a politicks. VegkerY lid je zapojen do ci.10. statni politiky. Vegkerj"T duchod jedince, jeho jmeni, statky, v gechno, telo i s du gi path statu. Je to lupine mobilisace, ktera je diktaturam zdrojem neobyeejnYch sil. Na rozdil v gak od demokracie, ktera a tvotive sily eloveka budi a davaji jim motnosti nejvetgiho rozkvetu, diktatura sily eloveka jenom stravuje, spcitteba ya. Avgak spc■-;‘ tfebava je v gechny, beze zbytku. Vgechno eloyeku bore, jenom odpovednost mu ponechava.

Demokracie buduje na podkladu autority ze spodu — lid je zdrojem moci — a odpovednost se shora: elm vY ge je kdo postaven, tim yetgi ma odpovednost. Diktatura buduje naopak na podkladu odpovednosti se zdola a autority se shora: smerena dolu klesa rrxoe a roste odpovedriost. A zde isrue u kole.ne V6c1: diktatura IM11.6 ' ijottebdtttlitt hahrOtttiati 41:

Ve st rr edu, dire 18. kvetna 1938. do konce. Nejdrive chudnou bohate vrstvy. Pak chudnou vgichni svorne pohromade. Ale je daleko at na hranici pouheho ukojeni hladu. Svetova valka ukazala, to lidstvo yydrti nesmirne stradani po dlouhou clobu, i kdyt je pod tlakem. Podoba, se v gak stavbe, z nit uvnitt je viechno spotkebovano. Neklame se, je to vtcly stavba duta, s kulisou zatne slavy. Jak dlouho potrva tento pochod? Snad nedojde nikdy k pinemu zhrouceni, protote staty demokraticke z ryzich lidskYch dtwodu budou muset v kritickem okamtiku -pfispet hmotnou pomoci, protote ye vlastnim zajmu zdraveho hospodatstvi je, pomoci hospodatstvi nezdravemu. tlovek by mel bYti siuhou pravdy, mel by byti vychovan pravdive mysliti — zvla gte ye styku s blitnimi, mel by se naueiti chapati svet.

Lvot pod zornYm Uhlem Lasky — a od srdce nenavideti let. A to let v jakemkoliv gatu a u kohokoliv. Neopravdovost, sklon ke 1zi jest nejkrutej gi, nejhnusneIgi duchovni nemoci lidskou.

Co delaji jini. Sjezd oesko-AmerickSreh Spolku — O.S.A., dfive e.S.P.S. — zahajen bude v pondeli 22. srpna v Chicagu. Jednota oeskSith Dam bude letos konati tot svaj sjezd Vesnice zpiva. Lidovou hru se zpevy t. nazvu od osvedeeneho spisovatele R. Branalda, sehrali v nedeli veder ochotnici taylortti pod fizenim br. Tkadlece, spoleeneho cvieitele 2upy jinni. Hledigte rozmerne palacovite sine fadu Praha pojme tisic naystevniku, dve ffetiny sedadel bylo pri nedelnim divadle obsazeno, jste iispech dokonalST Ztravili jsme krasr47 veder, podivovali se dovednosti ochotnika a byli dokonale pfekvapeni ee'atinou generace zde rozene. Vtechna Cest a itcta yam vateni rodieove, yam zdarni potomci es. pionSrril Texasu! Vate vernost matetskemu jazyku zasluhuje zdttrazneni, poklonu, obdiv. Dobfe einite, jste na spravne ceste, jste nadeji eechoamericke haluze a jeji michou. My nepropagujeme v teto nove viasti Aovinismus, nezakladame organisace rturiSrch isma, naopak, my je potirame a stavime se do Ain poctivch vyznavaett demokracie a jejiho zrizeni. Protote jsme potomci roda odjaktiva demokratickeho, jemut hrozi nove nebezpedi odvekSrch neptatel, potfeni demokratickeho Ceskoslovenska, znamenalo by take iijmu demokracii vAech, protote nacismus i fa§ismus nespokoji se dodasnSuni Uspechy, ale bude rozkladne buiiky gait dale — i do statu demokratickS7ch. Co uvedomeli 6echoamerfdane koname a chceme konati moralni povinnost stare jak nove vlasti. Sttijme proto svoji k &Om, nedopust'me, aby poratenectvi, lhostejnost, odrodilectvi nalezlo tivne ptitdy v fadach nagich. — Pfedstaveni skStalo pfekvapeni dalSi. Behem nedlouhe doby nacviku herci zvladli illohy a mnoho zpevnS7ch Cisel podivuhodne zdatile tlohy rozdal zku genST divadelnik br.

Tkadlec spravne. Katclemu "pasovala" iloha skoro pillehave. Souhra dobra„ retie snativa.

Solo.c/T zpev, dueta, sbory zapeny za pianoveho doprovodu celkem nadpritmerne. Misto nedovoluje referat podrobnej§i, vyzveda, vtak hereckST talent iteinkujicich, ceni ueenlivost, ochotu i obetavost celeho kroutku. ts e se hra zamlouvala, svedeila bedliva pozornost publika, salvy srdeeneho smichu, Casty potlesk. Vedirek tohoto razu a itrovne je potitkem, osvetenim a vzpruhou! Aby se na teto lite pracovalo soustavne. Misto nadbyteenSrch tancovakk eetneji zabavy utlechtile. Stale do pfedu, vzhfiru.

Zdar yam chaso taylorska!

Hoste v redakci. V sobotu dopoledne zastavila se u nas karavana aut, vezouci sok. borce na Slet 2upy Jitni A.O.S. do Taylor. Vesela chasa prohledla si tiskarnu 6echoslovaka a po nedlouhe zastavce v ceste pokraeovala. — Pozde odpoledne dorazili do West bratti Ed. L. Marek a. F. B. Steiner. Jell za povinnosti do Kaufman a men iffedni fizeni ye West. V pillhodince pokraeovali v ceste a shledali jsme se znovu na slete v Taylor, kam dojeli k jejich zklamani pozde. Totit at po krasnern programu, o nemt zpravujeme na miste jinem. — V pondeli odpoledne ueinili zastavku ve West a redakci navg tivili rrianZele syn Josef a tnatliele douttl te'° Worth, Vrace : Md. gejlovi 'o ;W V s44-" 1 P e tittil V

Slet v Taylor.

Nedelni vetejne vystoupeni sokolu a sokolic, dorostu a kariat v 4raylor melo naprostY Uspech rnoralni a take finaneni. Sama rozmarnost pfiL rody, ktera posledni dny ohrokvala sprgkami, de ti a misty krupobitim zdar sletu 2upy A.O.S., byla v sobotu a nedeli dosti milosrdnou, provazela sobotni zavody a nedelni vetejne cvikni poeasim obstojnYm, eim2 zabranila zno2nY lamotnY netspech a zmatek, kdyby mei° dojiti k odlokni sletu na dobu pozdejti.

S vYsledky pfipravne prate a namahy mohou bYti vedouci Cinovnici spokojeni. MimotkinY aspech sletu zavazuje, ponouka., aby Sokol s novou chuti a nadtenim pustil se do dalti drobne a tithe prate, ktera, jest pevnYm zakladem ku prohloubeni snahy sokolske vYchovy a k utideni bratrske a sesterske lasky a kazne v duchu Tyrtove na piide texaske ye vtech sdrutenYch jednotach 2upy Ji2ni. Slet ptesvedeil krajanskou vetejnost i velkY poeet v nedeli pHtomnYch jrnonarodovct, 2e sokolstvi a jeho vnittni vYchova jest docela neco odlitneht, daleko hlubtiho vYznamu ne21i vYchova americkYch telocvienYch a athletickYch spolkt, klubt a instituci.

Dve deset odpoledne. Rozsahle nadvofi u sine tadu Praha je zapineno auty, jet potadatele radili kolem vyhrakneho Ctverce plochy pro cvieeni. Kolem etverce rozestaven postaeitelnY poeet sedadel, v dele ztizena tribuna pro hudbu, tedniky, fotografy. Na vYspe rampy umisten mikrofon, pied tribunou ,postaven vysokY sto2ar pro vztYeeni vlajek — americke a eeskoslovenske. Doji2dime — kolega Aug. Morris s manklkou a pisatel se svoji 2enou — pied druhou odpoledne. Je tu udivujici poeet osob sok. rodiny a jeji ptatel z Houstonu, Galvestonu, San Antonio, Corpus Christi, Floresville, Seaton, Granger, West, Ennis, Dallas, Fort Worth atd. Zdravime se s bratrem pfedsedou ChernoskYm, konsulem dr. Hollubem, einovniky miji2ni, hnizd sokolskYch, shle' stnich Mar, Zupy davame tu stare kamarady a dru2stevniky snah a Cinnosti spolkovYch, kulturne-osvetovYch. Potadatel organu osobne poznava, a ptedstavuje se dopisovatelkam panim Studniene a Otvrtnikove — lituje, 2e pi. Stanovska odejela ne2li ji mohl v ohromnem poctu ireastnikti vyhledat, eetni spolubratti pilni etenati nateho yestniku poznavaji jeho redaktora poprve.

Dye tficet pfesne. Sesilena dechova kapela notuje fiznY pochod. Z leve strany feenitte vychazi mohutnY prilvod: v dele prapory, Ceta mistni Legie vysiou2ilcu ye vYzbroji, zkaznene lady junakt, jundeek, dorostu a kariat. Slavnostni defile konei rozestupem pied tribunou.

Trubae Cety notuje pozdrav ku vztYeeni vlajek.

Po to nasleduje americka hymna a eeskoslovenska. Posvatnost okam2iku prolina celYm tisicihlave obecenstvo stoji v pozoru. Br. Fr. Rendl pfistupuje na to k rozhlasovaei a vyzYva masu lidu k pocte povstani a minutoveho klidu nad odchodem br. Jana R. Kubeny. Na.sleduje odchod a prvnim teenikem byl zastupce Csl. vlady konsul dr. Hollub. Kona, svoji odpovednou funkci k pine spokojenosti statu, je2 zastupuje, ku cti na gi texaske haluze a co g generace zde rozene. Peknou a spravnou dettinou objasnil v delgim proslovu situaci v Oeskoslovensku, problem mentinovY, postup jeho fe geni, zdtraznil nejlepti vtli Csl. vlady poskytovat mentinam nejzaz gi irstupky, pokud by se neptieily irstave, svrchovanosti republiky. Dale eeskY narod nepfijde, on si bude svoji Wee vydobytou svobodu, bude-li tfeba, branit se zbrani a proti pfesile. keenik byl v prilbehu sve vY borne keel' pferutoven eastYm potleskem souhlasu. Hlasatel potadu br. V. Kueera sdeluje zmenu programu: aby teenici obcencenstvo neunavili, proslovy byly rortfideny mezi eisla cvieeni. Nastupuji 2aci, cviei pekne. Za nimi v zapeti tayiortti provedli ptsobivou "sedmieku".

Byli behem oddilti odmeneni nemalYm potleskern obecenstva. Cviky na hrazde, ptedvedene borci dallaskYmi budily ptekvapeni ba U gas jinonarodovcii, ktefi cos podobneho doposud nevide!. Hziizdo houmtonske mstoupeuo byto Vern, Vedenem br, KaAparem. tnyMitt 6L ttk

dob6

Strana 13.

V-PSTNIK

Ve stfedu, dne 18. kvetna 1938.

tattultgi tot

einnosti a takova, radostna dovednost, dobre provedeni deltiho cisla. Tatat jednota ptedvedia cvideni s tydemi, velice teinne, bohate na zmenu obrazar. Perlieka potadu bylo cVideni totite, provedene sokolkami v libivem kostYmu. Rytmicke ladne pohyby ptsobily jako darovnY tanec vestalek, projev basnicke touhy a vznett, odosobnene vyznani lasky k distemu umeni. Vtak si sliene ta.neenice pfi odchodu °dnately neutuchajici potlesk.

Hlasatel oznamuje proslov statniho generalniho navladniho p. McCrawa. Nemluvil dlouho.

V zhuttenYch vetach vzdal poctu a obdiv ob&num csl. ptvodu, zhodnotil tlechetne idealy sokolstvi, jeho poslani vyzralo v dosakni svobody ujatmeneho naroda a v teto ciemokratieke zemi vychovava jedince zdrave, moraine obtanskYch povinnostech ptikladne. Pan McCraw v zaveru velmi irdinneho proslovu nadhodil, 2e chce pilsobit ve prospech nageho lidu, je jak znamo kandidatem na Mad guvernera, uchazi se za podpory prosteho lidu, Jeho2 zajmy chce chraniti. Nasledoval proslov soudce ChemoskYho. Mluvi• vfele a anglickYm teastniktm podal pfesvedeivY obraz o hnuti sokolskein. Mr. McCraw sledoval teenika s nejvetti pozornosti, fakta bratrem pfedsedou vyslovovand byla mu novinkou, poueenim i dodateenYm dokladem k jeho lichotivemu tsudku o kvalitach, snahach obeant Csl. ptvodu.

A znovu cvideni. Nastimuji corputti a podavaji ukazku soustavneho telocviku eislem skupinovYm. Bylo hodnotne z nejleptich. Mu2i a 2eny svi2nYm krokem nastupuji k provedeni vrcholneho eisla kahleho sok. vystoupeni — k cvieeni prostnYch. A bylo zacvieeno znamenite.

Zaptisobilo mocne, elovek musel by miti srdce z kamene, nesmel by miti citu, aby jim nadherna ukazka dobrovolne kazne, tukni Vela i dirk nedovedla zahYbat. Po odchodu s malou jen pfestavkou a bli gi se zavereene 'Oslo potadu. Druhe defile legie a cvidicich, provedeni formate, akt stakni vlajek. Trubae notuje pHslugnY signal. Obecenstvo za dfistojneho klidu v povstani poddava se va2nosti okam giku, by odchod dvoustoveho eiku provazelo boutlivYm potleskem. Br. Rendl vzdava diky vtem, kdo2 se o zdar sletu zaslou2ili, feenikum, cvioenctm, obecenstvu.

Slet taylorskY utkvi jiste hlubokYm dojmem po dlouhou dobu v gem, kdo byli piitomni. Slet byl propagaci dsl. kultury a sve poslani vykonal eestne. Nut, s novou chuti k dalti praci!

Bud'te pametlivi slov TyrgovYch: "Tam svet se hne, kam sila se napfe. Kde stanuti, tam Na zdar! smrt!"

KRITIKA DOBY. Snad je ironickYm komentatem situace, vytvofene mirovYmi smlouvami, 2e oeskoslovensko, ktere zachazi s mentinami lope, nee kterYkoliv jinY stfedoevropskY stat, je jedine timto minoritnim problemem ohrokno. — New York Times.

Dnegni zapas v Ceskoslovensku se nevede, jak se east° tvrdi, o t. zv. rovna prava, rrYbr2 o to, kdo ma vladnout v Praze: eeska, vettina smimilionova, nebo nemecka mentina nova. — Times, Londyn.

Vtichni ti, kdo se stavi do jedne fady se sudetskYmi Nemci, yedome nebo nevedome, pfimo nebo neptimo pracuji pour le roi de Prusse, pomahaji Velikemu Nemecku uskuteeriovat jeho dalekosahle plany. — Polonia, Katovice.

Henlein a jeho stoupenci budou pravdepodobne hleclet, aby sudetonernecka otazka zustala otevtena, a nerortetena v nadeji 2e dtiv nebo pozdeji bude Nemecko ochotno i za cenu valky — podporovat jejich vec netstupnYmi po2adavky. — Daily Herald, LondYn Net v nemecke fg i zavladl nacismus, 2adnY sudetskY Nemec si netroufal tvrdit, 2e by deskoslovensko nemeckou mentinu utiskovalo. — Berlingske Tidende, Kodari.

Ve sve obti2ne situaci deskoslovensko upravuje svtj pomer ekimem, fidic se londYnskYm a patilskYin vYkladern mezinarodniho zakona, — La Lumiere, Para.

Ceti jsou narodezn zdatn*rri energlek3m, 4dYni. WarOderti S vpoltifini trill fkWovoi J`,91). tIn3

vtat rdom

tata

zemepisna poloha jim pkika.zuje zachovat vnejti i vnittni. Te2itte evropskeho miru se dnes pfenati do Prahy. Czarne na bialem. — Vartava.

Oeskoslovenska, aktiva vykazuji tri vYznamne polo2ky: armadu, valednY prtmysl a presidenta Benete. — Buna Vestire, Bukurett'.

Dnetni bezpeenost Nernecka neni zajittena jeho vojenskou silou, ale mirumilovnosti vedoucich zapadnich narodt. — The Fortnightly Review, LondYn. Japonci nedekali, 2e se valka protahne. Kdyby to byli mohli pfedvidat, pravdepodobne by se nebyli pustili tak rozhodne do valeenYch operaci. — Corriere de la Serra, Aim. Nejjasnejti po2adavek v HenleinovYch podminkach je, aby zahranidni politika eskoslovenska byla zmenena. To znamena, 2e Nemecko chce nechat deskoslovensko podle jmena samostatnYm statem, ale pod podminkou, 2e se stane jeho poruenikem a 2e se v Praze nestane jig nic bez schvaleni Berlina. — Figaro, Para Anglie a Francie by mely projeviti pevnou vuli calve, nee Nemecko zaujme o otazce SudoVarna nezmenitelne stanovisko. — Le Jour, PaJihoslovane sleduji pomery v Ceskoslovensku a odsuzuji lud'ackou politiku, ktera, neni nebezpeena a tkodliva jen ze stanoviska celeho eeskoslovenskeho naroda, nYbr2 stejne, nebo merou jette I/6th, se stanoviska 2ivotnich zajmti samotnYch Slovakt. Slovenec, Lublan.

Daily Herald pie v tivodniku • "Henlein, Seyss-Inquart deskoslovenska, 26,do, pinou samospravu pro Nemce v Ceskoslovensku, vtak dati dtkaz toho, 2e vettina Nemct si pteje samospravu, t. j. nemtZe dati takovY dukaz, kterY by ptesvedeil inteligentni lidi. Hlasovani mezi Nemci deskoslovenska nic neznamend. Henlein jim Mica: "Jeslik mne a moje, hnuti budete podporovat, nynejti vlada je pfilig hodna, net aby zakroeila. Nebudete-li mne podporovat, zapi gi yak jmena do seznamu a a2 pfijde Hitler, da vas do koncentraeniho tabora, nebo vas bude mueit." Pfirozene, vettina Yemen v Ceskoslovensku se chrani tim, k se vydava za nacisty. Jestlik eeskoslovenska vlada bude moudra, poskytne Nemctim ilstupky, ktere si skuteene pteji, nespini vtak tstupky, jet je Henlein nucen 26.dati."

"L'Epoque" pite: "Nemecko rema, nyni zajem na nahlem pfepadeni deskoslovenska, nYbr2 chce spite pou2iti metody infiltrate (prosaicnuti). deskoslovensko neni Rakouskem a v phpade napadeni branilo by se na smrt. Oeskosiovensko ma spojenecke smlouvy, ktere by pra y -depobnvstupilY atnos.Jepr o nemeckem riazoru mnohem vhodnej gi jednati "suchou cestou" a provesti mirovYmi prostfedky "Drang nach Osten", aby se neopakovala chyba z roku 1914. Narati pti torn na Italii: Duce muss Mei, co si mysli o takovYm te geni. Na jeho stanovisku bude zaviseti vYvoj uddlosti."

Majetek Olomouce skoro 200 mil. Ke. Majetek mesta Olomouce spo'diva z podstatne easti v majetku 'pozemkovem, kterY je velmi rozsahlY. Mesto ma v obvodu Olomouce 506 ha pozemku v eerie 12,434.772 KC. Pole maji vYmeru 1267 ha a jsou ocenena pouze na 3 miliony 903.678 KC. Lesni majetek mesta eini 5374 ha a je oceriovan pouze na 7,458.590 KC. Nejvetti hodnoty nemoviteho majetku jsou ein2ovni domy, vetejne budovy a hospodafske objekty. Zabiraji rozlohu 23 ha v hodnote 76,525.294 KC, take celY nemovitY majetek mesta eini 100 milionti 322.335 KC. MovitY majetek tvoti vklady a podily obecnich fondt, cenne papiry, pohledavky kmenoveho jmeni, nedoplatky a zasoby zbai a hmot v celkove hodnote 21,224.791 KC. Ridka iivnost Do New Yorku pfijel jeden vystehovalec. jako u vgech ostatnich, ptali se i jeho, elm se zainVni v Americe 2ivit.

"Nevins, jeAte," odpovedel upflmne, "ale rozrukoU sy,ch." rke !Se Old :71vit 900tiV011 v t ton-

tri=al 0 rtemi

Ve stfedu, dne 18. !warm 1938.

Strana 14.

A _HRAZKOVY trti v NemeckU byl Obobacen o rtiznd cl-lemicke prili.Travky, ktere maji nosem oklamat taludek. Prodavaji se lahvieky s rortokem, kterY ma maslovou vimi a je urden do testa. V jinYch je zase "viine veptove peeeno" ... vtine sadlova atd. Ale beda, kdyt jedlik ma rYmu!

•

•

PropuStenY delnik jedne automobilky v Detroitu byl ptijat do mista zpet, jelikot se mu narodilo deck°, valid pies 18 liber.

•

•

V Melantrichove lacine knihovne (Emilce) vySla prase kniha povidek prosluleho spisovatele Johna Galsworthyho. Jedna z nich ma vztah ku Praze. Galsworthy bYval hostem presidenta T. G. Masaryka v Praze a za jednoho takoveho pobytu napsal povidku "Cerny kabat", jejit dej se odehrava v Praze.

• • Henlein, esl. statni obdan, podlehajici pravomoci csl. statu, ptedklada vlastnimu statu podminky sousedni rise. Upozornil tim csl. vladu, to ma-li esl. narodnostni status bYt smlouvou s mentinami, nemide smluvni stranou bYt Henleinova strana. Kdyby ji byla, vznikla by tim smiouva nikoli s csl. Nemci, nYbrt s cizi 1iSi a s cizi nisi nelze sjednavat smiouvu o podminkach tivota uvnitt Ceskoslovenska.

Letos oeekava, se nadpritmerna firoda pknice. Neptijde-li na ni nejaka pohroma, znalci odhaduji sklizeli 900,000,000 at jeden bilion buttednici AAA (Agricultural Adjustment Administration) naznaeili, 'Se program na rok 1939 bude oznamen na 15. dervence a bude nepochybne stanovit ome-zeni nove plochy o 37 procent.

•

•

Schtlze stale Rady Male dohody konala se nedavne dny v Sinai, Rumunsko. Zastupci vkch malodohodovYch state shodli se v tom, to solidarita Male dohody jest zachovana ate Mala dohoda jest dnes nutnejSi net kdykoliv jindy.

O problemu es.—nemeckeho pomeru nebylo na konferenci jednano, ;lett° jugosla ysky premier Stojadinovid povaloval pomer tento za eiste vnitini zaletitost Oeskosloyenska.

• Po Italii a Japonsku se ozval Berlin. Woodringova sec, odsuzujici faSistickou dobYvaenou taktiku, uhodila osu Berlin-Rim-Tokio takovym zpitsobem, to ptichazeji jeden po druhem ye svYch protestech. Prvnim v poiadi Japonsko, pak Italie a koneene Nemecko. NemeckY easopis "Deutsche Diplomatische Politische Korrespondenz" piSe: "Nebylo provokativnejSi keel, net kterou pronesl tajemnik ministerstva valky Woodring." Piece je vidno z teei co nejvic faSisty boli, kdyt je jim teeena poupravda.

• • Pied etytmi lety Henlein piekypoval oddanosti k csl. statu a vlade, protote si nebyl jist zdali jeho strand nehrozi rozpuSteni. Tehdy odmital pangermanismus jako nevhodnY prostiedek k novemu uspotadani veci v stiedni Evrope. Tehdy prohlakval za kejklitstvi, kdyt byl podeziivan za zakukleneho nacistu a to hakovY kiiz je na cs. pomery neptenositelnY. Tehdy vYslovne odmital jakoukoli 0pravu hranic, na niz pry nema nejmenSiho zajmu. Tehdy se hlasil take vydatne k demokracii a k demokraticko-republikanske forme Oeskoslovenska. Dnes hlasa pravY opak toho vSeho a je otazka, jak je tento tIchvatnY politick veleta srovnatelnY se cti nemeckeho mute.

• • Natizenim z 23. dubna byly nyni v Rakousku uvedeny v platnost 'tikko-nemecke zakony o vydavani kovovYch a papirovYch penez. Tim se staly tikke bankovky v Rakouske zemi jedinYm neomezenYm zakonnYm platidlem. Dosavadni rakouske bankovky budou vzaty z obehu ke dni 25. dubna, statni pokladny budou je vSak vymeitovati at do 15. kvetna. Zruknim platnosti rakouskYch bankovek piestava take pram) rakouske Narodni banky vydavati bankovky. OmezenYmi zakonnYmi platidly zitstavaji jeSte na ptechodnou dobu drobne mince, znejici na, Silinky a groSe. Soudasne jsou vydavana ustanoveni o likvidaci rakouske Narodni banky.

Zpravy ye zkratce.

NejrychlejSim teenikern SpojenYch State je senator statu Oklahoma, Joshua Bryan Lee. Nekdy promluvil na svYch proslovech at 250 slov za minutu.

• Dorothy Wender Heizerova vyrabi v New Jersey ptekrasne loutky, ktere prodava jen vybranym zaka,zniktn za cenu od $100 do $1,000.

VYroba slotite a umelecky cenne loutky trvi nekdy at 180 pracovnich hodin..

• • V patentni ittadovne Spoj. State byla Sena k patentovani: maid pudtenka, pohaneno, elektrickYm motorkem, menitelnY prsten, kterY lze upravit, aby bylo =trio nosit na kteremkoliv prste, zrcadlo, ktere se ani v koupelne nezarnti, barva na nabytek, ktera pti vysYchomi pkijemne voni, osvetlenY deStnik pro chodce na silnicich atd.

•

Obchodni komora SpojenYch stata, v nit zastoupeno je maloobchodnictvo i velkoobchod, konala v minulem tYdnu vYrodni schazi, ktera trvala etyti dny a projednala mnotstvi hospodatskYch otazek. Ve schai to promluvilo nekolik tednikt, kteii skoro v gichni prohlagovali nove velke vladni vYdaje na boj s krisi za \Tattle nebezpeei pro obchodni podnikani. Z toho se soudilo, to tento nahled najde ureiteho projevu v ptijate resoluci a pozorovatele vyslovili podiveni nad tim, to se tak nestalo. Ani jedinY elanek schvalene resoluce se vladnich vYdajil nedotYka. Zastupci americkeho obchodu slibili spolupracovati s vladou v zajmu vyteSeni krise, bude-li provedena revise nekterYch zakont nyni platnYch a budou-li zmirneny nektere z osnov, o nicht kongres nyni uvatuje. Resoluce obsahuje patnact elanka a vetSina jich dotYka se tipravy vztalyil mezi podnikatelstvem a zamestnavatelstvem a vedle toho eini se ridna, doporueent, jicht cllem je zlepSeni obchodnich, bankovnich a penetnich pomer0.

• • Sekretat valky Woodring promluvil minulY etvrtek k shromatcleni Obchodni komory SpojenYch Statit ve Washingtone a mezi jinYm protychom zanedbali svoji povinnost, kdybychom si neuvedomili mnoha, nebezpeei svetove situate." Ptimlouval se v keel. sve za silnY obrannY system zeme, avSak dodal, to Sp. Staty "budou vtdy pohotovy spolupraeovati v kadem hnuti pro skuteenY mfr." Demokracie jsou nyni silne pacifisticke, pravil pan Woodring dale, ale pi4ipomenul, ae v ptipade silneho natlaku "vina rozhoteeni lidu mute jim ueiniti udrSovani miru znaene obtitnou veci."

Obeane demokratickYch zemi muss" miti na pamet, ze diktatury ittodi na,hle, a to bylo pry cluletitYm einitelem pti budovani nal narodni obrany. Pii to ptiletitosti prohlasil za silne pfehnane tvrzeni, to diktatoki byli hospodatskou nutnosti donuceni k natlaktun a napadani jinYch zemi.

• • Americke sdruteni teleznic odhlasovalo na sve schuzi v Chicagu sniteni mezd svych zamestnancil o 15 procent s platnosti od 1. e'ervence. John J. Kelley, ptedseda tohoto sdruteni, v nemt je zastoupeno 142 teleznic prvni odhadl, to bude to znaeiti pro teleznice sporu 250 miliont dolar0 roene. Toto sniteni podle prohlaSeni teleznienich utednikt jevi se nezbytnosti pro tii ptidiny: 1. Pokles dopravy vSeho druhu. 2. Soutet automobilovYch dopravnich spolednosti. 3. Nedostateene zvYSeni poplatku za dopravu naklada. Sniteni toto bude se dotYkati mezd vSech teleznienich zamestnanct a zprava o rozhodnuti torn jit teleznidnim bratrstvilm byla podana. Organisace teleznienich zfizenc0. podle vSeho neptijmou tohoto sniteni bez boje.

•

•

Rada Svazu narodt rozhodla pies protest Ruska, Oiny, Novell° Zelandu a Bolivie, aby italskY zabor Habek byl uznan. Dva zastupci HabeSe byli ptitomni v zaseclani. Jakmile osud HP beSe byl zpeeeten, byli vyloueeni z dalkho j ednani.

Henlein Sada "nemccke osidlovaci itzemi," naprostou samospravu tohoto fizemi a ochranu Nemca, tijicich mimo ne. To je ftzernni samosprava, ktera, by po otevtenem Henleinove ptiznani se k berlinskemu nacismu byla posunutim pfirozenS/ch a historickYch hranic eeskoslovenskYch, zvlaSte kdyt byla provazena jeSte podrninkou, aby vetejnemu hlasani nacismu byla dana itpina volnost a svoboda.

•

•

Z Alma se oznamuje: Od 9. biezna do 30. dubna mela italska, armada, bojujici ve 8panelskU,.celkem 3,041 ztrat. Z techto bylo zabitYch 67 dustojnika a 544 mutt. RanenYch dastojnikti bylo 197 a mail 2,219. To jsou ovSem tak zvane ittedni zpravy, skuteenych spray Mussolini neptizna, aby nepoboutil proti sobe hladinu vetejneho smYSleni Italie.

•

•

President Roosevelt usnadnil ptijezd uprchlike ze zhitlerisovaneho Rakouska do SpojenYch State sloneenim rakouske ptistehovalecke kvoty s nemeckou. Timto zpasobem 1,413 mist v bYvale rakouske ptistehovalecke kvote ptipojeno bylo k 25,957 mistam Nemcum pridelenYm. Nemecka, kvota ma, jeSte daleko k svemu vyeerpani.

• • Praha, 14. kvetna. — Osl. vlada jest hotova s menSinovYm zakonem, ktery bude ptedloten snemovne v tomto tYdnu. Mysli se, to diplomatickY natlak Francie a Anglie vynutil dodatky k piedloze, jet rozSiti prava sudetskYch Nempokud je to snesitelno se svrchovanosti statu. Oeekava se, to zakon bude obsahovati: Kulturni samospravu pro sudetske Wince; omezenou samospravu v hospodatskYch vecech; rovnopravnost nemeckeho jazyka s eeskYm na soudech a vladnich idadech v nemeckYch krajieh; pomerne zastoupeni N6=11 v ittadech.

• • V ptistaviSti Le Havre ve Francii znieena bylao potarem ptepychova, osobni parolod' La Fayette, majici prostor 25,178 tun. Nachazela se prase v oprave a bylo na ni jenom 30 namotnikil, kteii jenom s nejvetSimi obtitemi se zachranili. Zkaza lodi je nyni ittady vySettovana, nebot' vysloveno bylo podezteni, ae jde o dilo sabotate. Na mnoha velkYch francouzskych lodich v poslednim tYdnu vypukla stavka a melo se za to, to zkaza vYSe jmenovane • lodi by mohia bYti s tim v nejake souvislosti.

•

•

James Wheeler-Hill, itsttedni sekretat Ne mecko-amer. bundu a. ptedseda jeho odbooky v New Yorku, oznamil v techto dnech, to nazisticke vlajky jit nebude poutivano v shromatdenich bundovYch organisaci. Misto ni utivano bude prave schvadene viastni vlajky teto organisace, na nit hitlerovskY hakovitY krit nachat' se u zakladny otoeene pyramidy. Je to arcit' peSky jako za vozem.

• • Ve Vidni v techto dnech bylo zjiSteno z hodnovernYch pramen0, to nemecka vlada obira se plany na postupne odstehovani aide ze zeme. JeSte do konce tohoto roku ma pry bYti vystehovano na 30,000 rakouskYch tide a podet zvykvan v nasledujicich letech. V bYvalem Rakousku je vice jak 200,000 tide bez ptimeskil fine krve a asi 600,000 lidi, kteii maji v sobe tidovskou krev. Vlada pry ma v 0myslu zaplatiti tie.= cestu do vystehovaleckYch ptistavil z fond-0, jet ziskany budou prodejem majetkii zamotnYch tidtt v rakouskem Nemecku.

•

Die planu, kterY vypracovali utednici valeeneho odboru a dustojnici armady, odvod mutu ve Spoj. Statech v ptipade valky byl by proveden nasledovne: K prvnimu odvodu bylo by povolano 13,000,000 mutt ve stall od 21 do 31 let.

Ostatni mai by byli rozdeleni ye etyti tidy.

Do prvni ti, kteH by mohli bYti ihned povolani a jiti do zbrane; do druhe tfidy oni, majici rozumnou ptieinu pro odloteni odvodu; do tteti by pattili Sena& ativitele rodin a do posledni neschopni slutiby vojenske a fitednici KatclY mut by se muses dat zapsat a obdrtel by registraeni listek, kde by mel udano, do ktere tiidy patti. V cele zemi bude zafizeno 6,000 odvodnich kancelati, by mobilisace mutstva v ptipade valky mohia byti provedena ryehle a jednoduie.

Ve stfedu, dne 18. kvetna 1938.

11:valw.o-■-cwww-o.sm.o.aswo■-o-tem.o ■ ova., ■■ , ■■•■ ,,•••■••,14■ 041sit,p-mo..6111.14.t.

PAVLA DVORAKOVA:

PiSEN LASKY ROMAN peawo.artp.woaliKposwo ■wPo.N■19;*

O vracel se potadek. A ji g ptihrD dela sttieka, za ni g jako had, belala se odvijend hadice. Za dve minulty vylet1 sttibrnY proud vody do trsu plamene a ozval se sykot a praskani tadek. Korda, seznav, ge ho neni jig" tteba, vratil se k Pavlinu vozu.

Ptivitala ho stiskem ruky. Nemohla jinak.

At' se snagila jakkoli zleheiti ye svYch oeich tohoto mute, vitezil nad ni ka gdou chvili, zjevuje se ji vgdy v nove, zajimavejdi podobe.

Zeptala se ho obdivne, jak mohl dokazati uklidniti ty vdechny bezhlave lidi.

"Lido jsou zvykli cititi .nad sebou jednotici zvlatte v dobe nebezpedi. Podrobi se ji radi, proto ge v nas vdech je takovY statni pud, jeng hleda vfidce. Je jen tteba se jim ukazat, vnutit. Kdo to doka ge nebo umi, toho budou poslouchat vgdy a radi", vykladal opten o vriz, hlede k ohni, jehog gar citili ag zde.

"A ge vy to umite, to jsem videla," tekla.

"Myslim, ge z tohohle zristane hromada cihel, ale ostatni budovy nebudou podkozeny, gtesti, ge jsou dosti daleko", mluvil Korda, neodpoveclev na jeji chvalu. Dra gdila ji ta lhostejnost.

Kdyby se tak choval na ptiklad Oerych, vedela by, ge tougi omraeiti ji, ale Korda nebyl ani polichocen, ani rozmrzen. Jako by_ani neslygel, ani nevidel jejiho obdivu.

"Chtela jsem dat strhnout tuhle ratejnu jig loni a postaviti tem lidem sludnej gi byty, ale spravce mi tvrdil, ge je to zbyteene. Neni to yelika gkoda, vlastne gadna, vydelam jegte na torn."

Korda nemohl se ubraniti risinevu, sly gel ji takhle mluviti. Pohledl na ni vesele a tekl: "Ani jsem netugil, ge byste dovedla takhle prakticky myslit."

Byla pote gena tim vYrazem ptatelstvi, dival se zase tak, jako veera.

"0, ja jsem nekdy velmi prakticka," usmala se mu do oei.

Zamleeli se, pozorujice oheri. Chatrne stropy se zadaly bortit a popraskanYmi okny vyro,gel dim. V to chvili ptijelo auto s 6erychem a Rohanem.

Oba vyskodili a pospi gili k nim. Pavla, spattivgi je, pomraeila se a chtela nem prohodit, kdyg v tom se ozval srdcerovouci vYktik. A hned na to uvideli genu, jak se snagi vyrvati se z rukou muff', kteti ji zdrgovali.

"Pust'te mne, pust'te mne," ktieela gena, zmitajic se zoufale, "musim tam, pust'te mne.

Pust'te mne piece, nenecham ji tam."

Kordu zamrazilo, vedel, co se asi stab. Vrhl azkostlivY pohled na budovu, je g plala jako pochoderi a pak rychle pkikroeil ke kvilejici gene.

"Co se stab — kdo tam zristal?" zeptal se, 'thee, aby ptehludil vdechny hlasy a hluk, prisobenY praskotem vyh-ne.

"Ma Vlastieka, ma uboha Vlastieka — pust'te mne, vrazi," trhala sebou gena.

"Kde to je?" zeptal se Korda. "Rychle, mluvte rychle."

2ena ukazala oeima na sttedni dvete. Mugi vgak vytte gtili na Kordu "Zblaznil jste se?" vyktikl jeden. "Snad byste se tam neodva gil? Podivejte, vgdyt' by to byla sebevrag da. A pak jiste tam to dite neni, je nekde mezi detmi."

"Je tam, je tam," ktieel hystericky gena.

Korda vgak jig odbehl; strhnuv s krku galu, namodil ji v kadi s vodou a ovinul si ji kolem rist. Slydel za sebou ktik, pied oeima tin& se mu vchod do sine, ani oheri nemohl prosvetliti hustY dym, ploug ici se teg ce v chuchvalcich y en. Na zlomek vteiiny zavahal a pak se vrhl do to vyhne, je g dYchala jako peklo. Zdalo se mu, g e slydi vYktik hrtzy — snad ona — napadlo ho — pak doletlo k nemu ji g, kdyg Opal koutem — v levo — v levo. Nadel dvete, vyrazil je a vskoeil do svetnice. Zde bylo aspori trochu videti. "Vlasto, Vlasto!" Ticho. "Bo ge, kde je?" zat'ala se do neho azkost. Kout ho rezal do slit

vtvrNix jako kdyby se stal tisicerYmi nogi, kfige pukala mu — aspori se mu zdalo — horkem. DoklopYtal k posteli a sehnul se pod ni. Neco ho k tomu nutkalo silne a neptemotitelne. Ano, byla tam.

Ptikreena ke zdi, s Ustky lapajicimi po vzduchu, s odima vyttedtenYma. Vzpirala se, zatinajic mu nehty v rukou. Vytahl ji prudce, cite, ge prodlougi-h tady pobyt, zahyne i s tim ditetem. Strop prohotival a s neho padaly thouci oharky. Nedbal toho a klopYtal yen. Chodba byla jen pet metro dlouha, ale pfejiti tech pet mere jako by bylo samo vednosti. Citil, ge se potaci, ge oei mu vystupuji z dulku. Koneene vidi koutem dvur, slydi lidi, jegte krok a bude z toho pekla. Ale, co to? Snati se na neho ohriostroj? — vide jednou takovou hru barev. "Na co to myslim, na co to myslim?" A Korda vzlykl, nesnesitelna bolest sedi mu v hlave, zavrtava se do mozku, mozek mu taje. Nevi, jdeli pada, chce vdak jit, celou svou nefistupnou vuli chce jit, ale rozvira se pied nim tma.

"To je smrt", mysli jegte a pak je konec.

Kdyg procitl, videi nad sebou tvat nejake mile, nejmilejdi divky. — A ta divka place.

"Kde jsem ji videl a prod' place?" mysli si Korda a hne sebou. Bolest projela vdek jim tak, ge zastenal. Ale bolest vratila mu vedomi.

Poznava Pavlu, vzpomina si, ge 'del pro to dite, vidi ted', ge leai na dvote, vidi planouci ratejnu, a citi, ge je promoden. "Jak to?" divi se a hned se sam sobe usmiva. Hotely na nem asi gaty, polili ho.

"Prod jste tam gel?" beduje Pavla, kleeic nad nim. Sizy ji tekou po tvati.

"Je — je giva?" pta, se Korda. Hlas jako by krakoral a boll ho, rve mu hrdlo. Nekdo mu ptistreil k oeim dite a ten nekdo usedave place.

"Aha, to je ta gena a to dite je to, ktere jsem vynesl. Pokoudi se o asmev a chce nadzvednouti hiavu, ale ta je te gka jako balvan, nejde to.

A zase se k nemu a na neho tladi se vdech stran tma — hlasy se vzdaluji — sly gi pad, ale ten je tak zvladtni — nekdo ho zaptisaha, aby neumiral, "cog umiram" divi se jedte a pak vde zmlkava, tichne.

V. Probudil se ze mdloby, az kdyg ho vynageli z auta.

"Opatrne, opatrne," varuje nejak uslzenY hlas. "To je Pavla — plakala pro neho", mysli Korda a je m udobte.

"Otevtel oei", promluvil nekdo. — Aha, to je ten Rohan — poznava Korda hlas.

A nejakY jemu cizi bas mluvi k nekomu chid,cholive.

"Je to oSkliva rana, ale vyktede se z toho, lebku ma v poi•adku, myslim, ge ho zmohl spite ten gar a bolest. Je popalen drikladne aspori na deseti mistech. Ten chlapik je podle vdeho praye tak tuhY jako odvagnY." "Mluvite pravdu, doktore?" slydi Pavlu a rizkost se ttese v to otazce.

"Za tYclen bude v potadku," ujidt'uje ji doktor.

Pros s nim chodbou a ted' ho ukladaji na pohovku.

"Ty hadry musi s neho," nalizuje doktor.

"Zavolejte mne, doktore, budu ho odettovat", mluvi Pavla, odchazejic.

Doktor jen neco brudi.

Svlekaji ho a prisobi mu nesnesitelnou bolest, ale nestena, jen pot mu vyra gi na eele.

"Chlapik, chlapik," bruei doktor a omYva ho, neni to voda — aha, olej jsem popalen. Ale ta hlava — ten doktor tvrdil, ge ma lebku v potadku, ale jemu se zda, ge mu zristala jen polovina.

"Co mam na hlave, doktore?" pta, se najednou tide, ale piece srozumitelne. `4Ale nic, nic, hrdino — nestoji to ani za tee," smeje se radostne doktor.

"Vy jste dobrY, doktore," pokouti se smat i Korda, bych vain, aby ta hlava sedela na vagem krku."

"Ticho, ticho — nesmite se namahat."

"Uhodil mne tram, vid'te? Myslil jsem si to.

A co tomu diteti, stab se neco?"

"Je v potadku, chranil jste ho je gte v mdlobach svYm teem", mluvi doktor nejakYm podivnYm hlasem, kadle ph. torn, smrka a trochu Pti tom ho ovazuje.

"Chcete mi udelat turban?" posmiva se oKrda.

Strana 15.

"Slygite ho, tak ho slySite? Neni to ani hodina, co vypadal jako ka gcla jina mrtvola a mluvi takhle."

Korda snagi se uvideti toho, ke komu doktor mluvi. Je to Rohan, stoji u jeho nohou a diva se na neho a Kordovi se zda, ge ptatelsky.

Doktor ho komanduje, chce to, chce ono a Rohan nedoteen tim ptikrym rozkazovanim, snagi se doktorovi co nejrychleji vyhoveti.

Koneene je doktor hotov, Korda slydi jeho: Zaplat' Panbilh — a oddechuje si take. Jegte ho ptikrYva — nekdo ptikrYvkou. Neni to doktor, je to tedy Rohan. Unava, olovend finava se hlasi a Korda nadarmo se snati ji odehnati.

"Usne, je to dobte, horeeka neda na sebe dlouho eekat", hovoti doktor a hlecla prsty jeho pull.

"Jake, to odvaha, doktore," mluvi po prve Rohan. Vzpomenu-li na to, vette, ge mi jezdi mraz po zadech. Nikdo nevetil, 'ge vyjde z toho Ziv A k \rah diteti nejakeho notorickeho pijaka nasadi givot, takovY dlovek. Vite, doktore, ge mam mu to za zle."

Korda neslydel ji g odpovedi doktorovy, kterY mluvil, nesouhlase s Rohanem: "Ale jclete, pros? Zivot jako givot, to pro stateeneho stadi, a at' jsem hlupak, jestli on neni nejstateenejdim chiapikem, jeho g jsem poznal.

Ne, snad, ge tam del, to ne — ale, jak se choval, kdyg ho srazil ten tram Po kolenou lezl a pamatoval jen na to dite — to u g snad o sobe ani nevedel. To je v krvi, hrabe, to je druha piirozenost. Ten chlapik se ji g narodil takovYrn. A jestli nade Pavlinka — doktor vSak nedotekl, protoge Pavla, ktera ji g chvili stela ye dvetich se zeptala: "Co jestli, doktore?" Jeji otazka byla trochu podragdena a doktor se usmal "Ale nic, draha Pavlo."

"Usnul?" zeptala se tide, ptistupujic k Kordovu.

"Myslim, ge se do rana neprobudi — je to dosud mdlobnY spanek — ale nedeste se, neumte yam," zadklebil se doktor.

Pavla, ktera, usedla ke Kordovi, prudce otoeila hlavu a pohledla mraeive na doktora.

"Prod se mraeite? vgdyt' jste ho tam na dvoke pro boha prosila, aby neumiral — jak mi Pavla se do krvava zardela a odvratila hiavu.

"Nevedela jsem, doktore, ge jste tak — perfidni", tekla stisnene.

"Co? J6, perfidni, ja?" rozhorloval se na oko doktor. "Koneene, myslite, g by to bylo deco zvlagtniho, kdyby plakalo hezke device pro takoveho chlapika?

Ja, kdybych byl holkou, byl bych schopen pro neho si vyplakati obe oei."

Rohan ho vdak dt'ouchl do boku a tekl "Nechte toho, k eertu, co g nevidite, ge je ji do place?"

Doktor chtel se zasmati, ale pohlednuv do Pavliny tvate, zatvatil se ptekvapene.

"Ale, prod'?"

"Pojd'te", tekl jen Rohan a vytahl ho yen.

"Prod by plakala?" brueel doktor, kdy g vygli na chodbu, "vgdyt' jsem ji tekl, ge neumte. Tak vida — byl jsem zvedav, kdo a jestli ji zkroti, nebude-li to nejakY pana,k ze gurnalu — a abych mluvil pravdu, na takoveho jsem vddy myslil — a vida, to deveatko je trochu rozumejdi, hned uhadlo, ge ten chlapik stoji za tisic gigrlat, kteti chteji taky vypadat jako muZi, ad jsou to mizerne genske kokety.

Tak vida — a to jsem rad, proto ge to ktzle se mi libilo od narozeni a ptal jsem ji v2dy to nejlepSi, tedy taky nejlepdiho muge.

Tak to pajdeme, hrabe, brzy na svatbu, co myslite?"

Rohan pokreil rameny. "Myslite ji a jemu?"

"Nu, komu jinemu? Nebo si myslite nee° jineho? Videl jste piece, ge ho ma rada."

"A vide jste, ge on ji ma rad, doktore?" zeptal se Rohan.

Doktor se zastavil a zeptal se u gasle: "Snad nechcete, hrabe, rici, ge ji nechce?"

Rohan se usmal jeho Utasu, v nem2 bylo i rozhorleni a pak pokyvl.

"Zda se, doktore, ge je tomu tak, chovani jeji tomu aspon nasvedeuje."

"Nesmysl, kolosalni nesmysl, ktery mud by nechtel takove device? -- Nebo je genatY?" napadlo doktora.

Strana 16.

"Neni."

"Ma snoubenku?"

"To nevim, na to se ho musite zeptati sam, doktore."

"Mohlo by to bYt, to by byla (Mem komplikace." A po chvili dotekl: "Bylo by mi lito toho deveete, proto2e bych ji ptal takoveho mute, prave ji. Stara pani ji sice rozmazlila, ale nezkazila, je to devee cele ze zlata."

"To vim, doktore", kekl Rohan s resignovanYm Asmevem a doktor pohlednuv na neho, ti"Tak vy taky, hrabe?" fekl. se "Taky, doktore, myslim, 2e ta nemoc pkijde na ka2deho mute, kterY se dostane do jeji blizkosti."

"Je-li to pravda, kekl doktor, pkijde ta nemoc i na neho. A velmi bych se musel mYlit, kdyby neptiSla." Pavia zatim sedela u luzka Kordova. Ruce sepjate v kline, divala se na spiciho. Jeji myAlenky nebyly vesele. "Ji2 i ten dobrak doktor na ni to poznal — snad u2 to vi kde kdo v zamku, i babi." Povzdechla skliZene. A co se mu na ni nelibi co2 neni hezka, nebo si o ni mysli, 2e je modni loutkou, 2e,nskym motYlem. Napadla ji vAak mySlenka, kterou doktor pronesl k Rorad nejahanovi: snoubenku, kou 2enu. Srdce se ji zastavilo pki tom pomySleni. ftekl ji sice, 2e mel jen jedinou lasku, ale nemohla si myslit, 2e by se ji, nezname, zcela vyzpovidal, zvlaSt5 z takove veci.

Korda sebou pohnul a slabe zastenal. Razem vypudila z hlavy vSe, co ji trapilo a naklonila se k nemu pozorne. Litost a soucit zaplavoval ji, kdy hledela do jeho pkepadle, pomueene tvake. Mluvila na neho tie jako matka k nemocnemu diteti. Kdyby ji byl mohl slySeti, jiste by se podivil, kolik nehy mohla vlo2iti do sveho hlasu, ale on spal, ponoken do malatneho spanku, tYran neuvedomovanou bolesti a snad pro2ival jeSte jednou hrtzu pekla, do neho2 dobrovolnesel, aby z neho vynesl nezname dite.

Pavia vzpomnela si zase na ten vYjev, slySela svilj zoufalY vYkkik, jim2 provazela jeho skok do toho zakouteneho jicnu. Bylo ji v to chvili stragne, musela vynalo2iti vSechnu svou aby neomdlela nebo aby se hystericky nerozeStkala a neukazala vSem, co se v ni deje.

V to chvili, kdy ji zmizel v to vYhni a kdy zastavilo se v ni srdce hroznYm pomySlenim, ji2 ho neuvidi 2iveho, poznala, ze ho ma radeji nad svuj vlastni 2iyot a nad sve vlastni Stesti.

A nebranila se ji2 tomu citu, vklyt' jako by videla jeho hrob — prod se tedy branit? A pak kdy ho videla ve dvetich, po kolenou lezl, tiskna dite na prsa, chrane je tak pied oharky, nemohla se ji2 pkemoci. Dalo to dosti prate Rohanovi a Cerychovi, aby ji udr2eli. Chtela k nemu a dala se pkemoci v torn nepozorovanem, mleenlivern zapasu, az kdy videla, 2e ho °dna,Seji z dosahu ohne a 2e ho polevaji a Ms'.

Ale kdy sebou hnul, kdy zastenal, vyrvala se Rohanovi a nedbajic lidi, rozebehla se k jeho umueene postave a pokleknu ySi k nemu, rozeStkala se usedavYm pladem, kdy videla, jak vypada. Tak ji uslytel a uvidel Korda, kdy se mu vratilo na chvili vedomi.

Paznal i on, co se v ni a s ni stalo?" myslila, hledic na neho.

Ka2dY to poznal, i on to tedy musel poznat . se zitra probudi a — jaka, to bude situace, a 2 na v§e si vzpomene — vzdychla tisni. Naznaelli ji, 2e o ni nestoji, nebo, kekne-li, 2e ma rad jinou jaka to bude hanba. A co hanba, bolest. A nedoufala, 2e by ji mohl miti rad. Veera, mluvic s nim byla si jista, 2e ho ziska, ale pak se nee° stalo, co ji ho vzalo. Nemahala se najiti onen dfrvod jeho, tak nahle zmeny. Bylo to, stab se to v to kratieke dobe, kdy ji zachranil, kdy padala s kone a kdy octla se na chvili v jeho narudi. Snad ji2 tehdy dala mu najevo svou lasku a proto to ochlazeni.

TrYznivY pocit bezfrte gnosti ji prostupoval.

Jista, 2e nikdo ted' nevejde a 2e on se neprobere k vedomi, novolila 2alu a nechala stekati slzy volne po tvaki. Nikdy si nedovedla pkedstaviti tenhle zal, kterY se zmocnil cele jeji bytosti a pketekal slzami. A zaeola u neho, jako u druhYch, vysmat se mu chtela jako jinYm — snad proto se ji tak 2iy ot sam vysmal, aby ji ukazal, jak to chutna, vysmiva-li se ona.

VESTNIK Po hodine vratil se doktor a pkinutil Pavlu, aby si Sla lehnout. Dival se za ni soucitne, kdy odchazela. NeuSlo mu, 2e mela ()di zardele od

A tak sede a zamySlene pokyvuje hlavou, dival se na spiciho Kordu.

"Rohan mel pravdu," vedl doktor samomluvu — je to asi tak a je to z ylaStni, co se ti na ni, k dertu, nelibi. NernaS-li, chlapiku, zavazkfl, pak je to htich, nechaS-li to levee vyplakati si oei. Ne, nemysli si, ze to devde je takova poyrchni vodieka, ja ji znam, pod tou jeji facadou je poctive srdce, poctivejSiho bys v tomhle mizernem, zka2enem svete nenagel."

Doktor mluve to, dival se na Kordu pkisne a vyeitave, jako by mu mohl rozumeti, jako by ho mohl slySeti.

A Korda, trapen ji2 horeekou, opravdu promluvil. Doktor vytkeStil odi. Korda totl2 kekl: "Nat mi je tkeba 2enyy, k 2ivotu stab prate" a kekl to uminene, proto2e v horeenatem snu Pavlu a pkel se se svou laskou ve snu, prave tak, jako kdy2 "Tys mi divnY patron," zabrudel doktor yeseleftim tOnem. A po chvili: "Chvala Bohu, jeli to jen tohle vrtactvi, Pavlinka to ji2 z neho vyleei."

Druheho dne se probudil Korda sice slab, ale s jasnou hlavou. V prve chvili sice se rozhli2e1 udivene, ale hned na to se pkihlasila vzpominka na vSe, co se stales Pavia, ktera sedela u neho ji2 od easnYch hodin, dekala s tlukoucim srdcem, jak se na ni podiva a co ji povi.

"Jak yam je, pane in2enYre," zeptala se, sna2ic se dodati svemu hlasu klidu.

Dival se na ni chvili. Uvedl ji ten pohled v divokY zmatek. Byl ten jeho pohled tklivY a laskavY a nesmirne resignovany, zapasilo v nem nem, co ji rortkaslo mrazive a zase horkem.

"Vy — vy jste nade mnou plakala?" kekl pak tiSe. "Byl jste tak — vypadal jste tak hrozne," zajikala se. Prod jste tam Sel? Cot' vam nenapadlo, 2e mfdete zahynout?"

"Napadlo", usmal se.

"A piece jste tam Sel," kekla vyeltave.

Bylo tam dite, ubohe, opuStene dite, jak jsem ho tam mohl nechati? Nikdy bych si to nemohl odpustit, nikdy bych se ut necitil mu2em — bylo to dite."

Miuvil to dite; ale prave v tom ztiSenem hlasu bylo tolik mravni sily, te se a zajikla, kdy ho prosila, aby nemluvil, aby se neunavoval.

V2dyt' mu nic neni — usmal se — trochu ho boll hlava, trochu ty spaleniny, ale to je piece k smichu. Ne, nebude obte2ovati ji ani jeji babieky, at' zatelefonuji jeho strYci, doktorovi Kordovi, aby pro neho pkijel. Roz2ebronila se, aby zUstal, vymYSlejic si celY tucet pfesvedeivYch dfrvodu, vzala si na pomoc doktora Blahu, kterY pkiSel se na neho podivat, ale Korda byl neUstupnY. Opakoval stale, ze mu nic neni, 2e do vedera bude chodit.

Pavie hromadila se ji2 vlhka, mlha v oeich a snad by nepkemohla plake, kdyby Korda ji byl nepohladil ruku, dekuje ji vroucne trhanYmi slovy za starost a peel, ji2 s nim mela.

Vhrnula se ji krev a do oei a palila ji tvake, kdy ucitila to ne2ne dotYkani a pak stisk jeho ruky. St'astna i ne gt'astna ho opouStela, vychazejic s doktorem, proto2e Korda chtel bYti sam.

"Doktore, ze ho nepustite," nalehla na doktora f sotva vySli na chodbu.

Doktor odkaSlal, pohledl na ni fikosem a pak kekl nevrle: "Nepustite, nepustite — co2 ten elovek se cid nekYm a neeim zdfget. — Ptivazat ho piece na postel nemohu. Doufam vSak, 2e ten jeho strYc jako lekak mu poradi, aby zfistal — ale je-li ten strYc takovY jako synovec, tak s nim ani mluvit nebudu."

Pavia vzdychla a fekla zklamane: "Spolehala jsem na vas, doktore."

Doktor ka glal chvili, distil si nos a pak dotknuv se jejiho ramene, kekl: "Pavlinko, vite — ja — ja si myslim, 2e nema, 2adnou v srdci. "ftekl vam to?" zeptala se dychtive "Mne ne — ale tikal to nekomu v horedce — a to se obyeejne mluvi pravda", kekl doktor a za8klebil se

Ve stfedu, dne 18. kvetna 1938.

"Co fekl? mluvte."

"Ma, jednu," tikal doktor zvolna, hlede na ni bystte.

Pavla zbledla. "Ale v2dyt' jste tikal — "Rika ji prate — Pavlinko, divna milenka, ted' je na vas, aby vas ptijal jako druhou."

A nechavaje ji stat, odchazel, smeje se. Na schodech se vSak otoeil a volal na ni: "To vrtactvi se mu z hlavy vykouki — proto nepladte."

A Pavia, ruda rozpaky, odpovedela mu durdive: "Doktore, vy jste nejen oSklivY, vy jste i zlY." A doktor, chechtaje se: "Tak je vSe v pokadku, vidim, 2e se pacientovi vraci barva. A nedd-li jinak, pust'te ho — uvidite, 2e se vrati sam.

At' jsem hlupak, nevrati-li se, a2 si vzpomene na jedno zkrouSene deveatko, ktere si tak dlouho hralo s ohnem, a2 se na torn ohni samo dukladne pkisma2iIo. Musite mu vSak nechati eas, aby objevil v sobe ten nepokoj, kterY je vas — vite, on je dlouhomyslici. Kdy2 ho Stipne blecha do lYtka, citi to prave za etrnact dni".

Doktor smeje se odchazel a Pavia, vSecka zaraid, ale St'astna, divala se za nim.

Pak jako vitr vpadla do babieeiny lo2nice, probudila statenu a zaeala ji libat tak vaSnive, 2e ji vydesila.

Pozde veder ptijel Kordfiv strYc, doktor Korda a kdy prohledl synovce, sedl si a zamySlene se na neho zadival.

Korda sedel na pohovce, s obvazem na hlaye, pobledlY, ale jinak zdray.

To zjistil i strYc. "Prod chceS, Jirko, tak speShe odtud, jak se mi zda, ti lide tady jsou docela pkijatelni a chovaji se k tobe velmi sluSne. Vypada to, chlapee, jako by odtud utikal" Korda neco zabrueel, znelo to jako nesmysl.

"2adnY nesmysl — v tovarne se bez tebe obejdou tYden, viS to dobke, nemfdeS se tedy vymlouvat na tovarnu. Nalej mi tedy eisteho vina. — Je to devee?"

"Tys smeSnY, strYee, kekl jen Korda, poposednuv.

"A prod sebou SijeS tedy?

Mess strach, aby ses do neho nezamiloval a proto utikaS a ja se nedivim, to devee je hezkou larvou, telo ma tak dertovsky hezke, 2e by na ne mohl dostati chut' i takovY asketickY mladenec, jako jsi ty. A ja ti to schvaluji, Jirko, 2e nechceS s ni nic miti."

Korda sebou trhl a pohledl u2asle a pak pobouiene na stryce.

Ten vSak pokradoval v hovoru, nedbaje toho pohledu. "Neni to 2ena pro tebe, Jirko. Hned, jak jsem ji spattil, mel jsem starost, aby to neobloudila a ty ses do ni nezamiloval. Nemrad se, '2e takhle o ni mluvim, nechci ji zlehdovat.

Myslim si, 2e je to docela sluSna divka, ale nehodi se k tobe. Ty a ona to je jako den a noc, dva zcela rozdilne svety. Ta bude muset miti v2dy kolem sebe obdiv — ne, nedelalo by to dobrotu."

Nastalo mleeni. Korda myslil na to, co slyg el a byla v nem trpkost i obdiv k strYci, kterY kekl jen to, co sam citil.

StrYc pak pozoruje ho, mraeil se, vide v jeho odich, co se v nem deje.

"Tak zitra jedeme, Jirko," promluvil, vstavaje z ktesla "Ja u2 najdu padnY diivod a vysvetleni tveho tak nahleho odjedu." A vrativ se od dveti, polo2i1 mu ruku na rameno a tekl nebYvale mace, jak ho jeSte Korda nikdy nes/y"Jirko, piece vis, ze to mam rad, jsi jedinY, posledni Korda. Hochu, je lepSi podstoupiti operaci v2dy dfive — ne2 pozdeji Dnes to to snad boll, ale pak by to byla bolest jeSte vets' —.a kdo VI, co jeSte. Ne, ne, hochu, to devee, to neni nic pro tebe, ta by nikdy nepochopila tebe jinak ne2 mute — rozumiS mi, jak to myslim — mu2e jen y e vztahu k ni, k 2ene, ale, jsi, kdo je to Korda, k tomu by nepronikla nikdy. A i kdyby to mela opravdu rada, nebylo by to nic pro tebe — bud' by to odvedla od tveho poslani, nebo by nenavidela tvou praci, ktene, Jirko, to neni 2ena pro teji to bete be".

irokraeovial

Ve sti'edu, dne 18. kvetna 1938.

ODA DOPISOVATELSKIPT Pokrok Sweet Home cis. 63, Sweet Home, Tex. Timto na vedomost se dava bratrum a sestram ftadu Pokrok Sweet Home els. 63, kteti nebyli hdastni posledni schhze, ze jsme se usnesli v teto schfizi, aby na ge sestry phtly do path schhze, ktera se kona, jak obydejne, druhou nedeli v mesici a to bude 12. eervna. Sestry by byly tak dobre a laskave a ptinesly nejake zakusky a tyto zakusky by nam udelaly takovou malou svadinu. Chci yam Mei, tie mame mnoho bratrh, ze jejich teny nejsou dlenkynemi, neb nepati'i k na gemu tadu, ale aby take pfitly a pfinesly co je jim motno, demt se vespolek pekne pobavime neb pobesedujeme, a mak* 'le se naudi i nate elenkyne schtze na yttevovat. Motina, ze bude i deco k piti a neco vice na program& Druha vec. Dostal jsem naporueeno, abych Mipomel elentm, ktefi jsou pozadu s platem, aby pftgli se yypotadat, neb jinak s nimi bude naloteno dle stanov. Nage pokladna zaeina, doistavat souchotiny. Brath, 'nzapominejte na svoje funrtni poplatky, neb to jest jedind Yee, co si muzete :nee° na starost ulotit a svoje drahe nezanechate ve gpatnYch pomerech.

Kdyt Olen phjde do schtze, tak zatidi \red tak, aby nepozbyl svoji pojistku.

Jestli vam vaem neni znamo, tedy yam scleluji, ze jsem jednatelem nati mohutne SPJST., a jest-li byste meli deco k vyfizeni s Hlavni fi•aciovnou, nebo ce se tYka pojitteni, velice rad yam posloutim. Nage SPJT. raznYch pojistek, dobte zarueenYch natim statem. Mame take detske pojistky levne, mot levnejti net' je nultete dostat nekde jinde u nejake spoleenosti. Nast 'Oechoslovaci path k eeskYm spolkhm a Ceske deti take. Co se tyre pojitteni, obrat'te se na mne ohledne SPJST, neb jsem valy k slutibam pro nati Jednotu. Vag, Joe N. Morris, taj.

Houston, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Vzdor tomu ze tit toho bylo napsano o nagem zesnulem bratru tajemnikoy i Hlavniho Radu, J. R. Kubeno y i, mnoho, chci mu take venovati tech to paru slov. Znal jsem zesnuleho celY inhj tivot a mel jsem jej rad. Kdyt v roku 1915 zalokl jsem Fayetteville State Bank ve Fayetteville, u ktere jsem byl zamestnan co pokladnik a u ktere br. Kubena sloutil co ptedseda, byl jsem s nirn ye velice blizkem styku a vtcly jsme meli mezi sebou ten nejlepti soulad. Br. Kubena, dle meho nahledu, mel jednu mezi nasim velice kidkou ctnost a to bylo to, ze ad on byl tatiekem natl. Jednoty, jejim hlavnim zakladatelem a po mnoho let takfica jeji celou vedouci silou, piece za vtecky leta tom nezpytnel, jako mnozi ti natl. "veilci", jak se trochu do popfedi neb nejakeho toho hindu dostanou, tak hied na ty ostatni hledi shora, jako na nejake poddane. Br Kubena byl vtcly skromny, shovivavY, klidnY a vlidnY ku katclemu, necht' to byl i ten nejskromnejti e'en Jednoty. Budit test jeho pamatce.

V poslednim mem dopisu ye Vestniku, kterY byl vydan dne 11. kvetna, bylo udano, ze ye Valley platili za tomaty 4 centy za libru. Dopis tento byl hodne opozden, a ac tu dobu co jsem dopis onen psal cena byla 4 centy z alibru, chci zde podotknout, ze kdy jsem byl ye Valley 5. kvetna, ze cena byla asi 2 neb 2 1/2 centu za libru. PodotYkam to zde proto, aby si to nekdo nevykladal nespravne.

Byl jsem neda yno ye Valley s inYm pfitelem doktorem Jos. KopeckYm ze San Antonio. Dr. Kopeck mne povidal, ze aC on byl ve Valley v poslednich letech skoro bezpoetukrat za svym lekatskYm povolanim a zna tam snad vtecky nemocnice a doktory, ze piece nikdy pfed tim nevidel cele to Valley tak clukladne a v jeho pravem svetle jako tentokrat. Pfejeli jsme spolu cele Valley, zastavili jsme se na mnoha mistech u na gich lidi deskoslovenskeho ptivodu a u jinYch, kde jsme uvideli deco, co nas zajimalo. Ptali jsme se lidu vtecky motne otazky a dr.

Kopeck mne koneene fekl, ze je to tkoda, na§i Tide tam dosud nejsou usazeni ye vettim

ITASTNIK podtU, te on tam vidi velkou bucloucnost a 'le kdyby on mel farmovat, tie on by jinde nafarmoval jako ye Valley. On neni jette zajiste hotov jiti na odpoeinek, ale main za to, ze on si tam take v kratke dobe farmu zakoupi, ktera tam na neho bude dekat, as on bude hotov na ten odpoeinek jit farmovat, neb vlastne rybaht.

Doktora KopeckYho velice zajimaly ty stroje na disteni neb "kudovani" neb "grobovani" pozemkt, ktere tam byly prave v tu dobu v praci v tom 15. distriktu na pozemcich flak Jednoty. On mne pravil, ze se obydejne pravi, ze co dlovek sam na sve °di uvidi, ze tomu uveti, ale ze v tomto ptipadu tomu neni tak; ze' on vidi, tie ty stroje vtecko to buti a ty velike muskyty, nektere tak velke jako pivni soudek, sfezuji a hazi na hromady, ale ze on tomu jette neveh, ze se boji, ze ho jeho okulary klamou a le si bude musit koupit nove brejle, to neni Je to zajimave pozorovat tyto stroje, ktere sebou to bug a ty stromy, jako senovka sere travu; stoji to za to se na to jet podivat. Stroj takovY toho bu g a stromil zeseee asi 20 akrfi denne. Vgecko to bug v tom 15. distriktu je jil dolh, take to tam nyni yypada, nadobfe jinak.

V kratkosti to tam bude jako zahrada.

Sklizen tomatfl byla v pinem proudu. Dle reeni rolniku, s kterYmi jsem mluvil, hroda techto je dobra a ceny take. Pravili,- ze udelaji z tax/lath penize. Bavina je tam skoro jakou kdo chce. Ta rannejti, ktera je jit skoro po pas vysoka, je pina kvett a bolch a ta pozdejti, ktere. byla seta tteba at po sklizni bramborh, ta teprve vzchazi. Jestli ale neptijde nejaka pohroma, tak ye Valley je zase dobra, nadeje na dobrou hrodu baviny.

Tento tYden jsem ye Valley nebyl. Kdyt prg, tak neni =trio jet a kdy se vyeasi, tak lido jsou pfilit zamestnani s praci v polich a nyni nekam jezdit nechti. Jakmile se ale ta prate trochu pketrhne, tak mam zas nekolik vYprav naladovanYch, s kterYmi tam pojedu. Napitu o tom zase do Vestniku.

S bratrskym pozdravem znamenam se, J. F. Chupick. tad Jiri PodebradskY, Z. 108., Richmond, Tex.

Da.va se vtem dlenfun na vedomost, by nadale sve poplatky posilali na tajemnika faclu, jelikot minulost nam dala zkutenost, za kterou musi fad ted' trpce trpet, a tak abychom zachovali nage heslo v srdcich s yYch, Podpora, Lidskost a Bratrstvi, nag fad se usnesl, aby byli elenove v okresu Fort Bend uvedomeni, by si vzali k srdci heslo nate a napjali sve sili a hlecieli dne 21. kvetna se dostavit k volbe okresni. a *demi silami napomocni byli, abychom zvolili nate lidi do Mad)), zvIatte dva jsou nag Cleni, jsou to br. Jan Kolaja a sestra Ella Macek. Tak sestry a bratti, pfemYtlejte o tom, ze jste siozili slib, ze vtcly budete hleclet svemu spolubratru a spolusestfe bYt napomocni. Ted' se yam naskytla ta pfiletitost, vykonat svou povinnost. elikoz natinch neni dosti usazenYch v natem okresu, aby mohli hci: my si zvolime nate lidi, musime my pracovat mezi jinonarodovci, abychom ziskali jejich podporu.

Ten uchated o Mad nedokate sam nic, jestli druzi jemu nepomohou. Ve spojeni jest sila a tak na 21. kvetna v sobotu k volbe!

J. J Vyvial, tajemnik.

Za fad Cis. 108.: Sokol Fort Worth.

Ctena redakce, mill pfatele, bratfi a sestry!

Tak zase s paru fadky a oznamit yam, ze budeme pofadat taneeni zabavu v Sokolovne v sobotu yeeer dne 21. kvetna, ph dobre hudbe.

Zadatek v 9 hodin a konec kdy kdo chce.

Bratti a sestry, bliti se das etvrteho vYrodi zaloteni HA:1u Cislo 154. a zaroven si vzpomeneme, ze s nami byl ten, ktereho dnes ut neni, ani mezi na,rni nebude, spolubratr J. R. Kubena.

Bude to pro nas smutna. vzpominka. Mnoho nas jest, co jsme ho a jeho tvat ponejpr y poznali a bylo to tet naposled. Zaroveri byl to den jeho narozenin. Budeme miti vednou smutnou vzpominku na zesnuleho tatieka nati velke zbudovane Jednoty S.P.J.S.T. Zaroveri projevujeme hluboce citenou soustrast pozhstalYm. 26,dnSr nevi kdy a kde ten konec toho nateho tivota na

Strana 17. nas deka. Kdyby ano, zajiste bychom tarn Tak zpravodajka M P nam odjela, tak ted' nam taden nic o na g osade nepite a tadnou zpravu nepodava. Tak yam trotku neeeho napigu, ale mnoho toho nevim.

V nedeli na Den Matek se zheastnilo par rodin z Fort Worth do Dallas na odpoledni program a veder na tanec. MinulY etvrtek sem phjeli z Temple p. a pi. Frank Janidek na praci, kde jim ttesti Maio a brzo praci dostali, take v pondeli maji nastoupit. Uz je tady vice lidu z Temple, vicero rodin, a kdyby tak vtichni phtli do Sokolovne na zabavu, tak by ji asi naplnili, z eehot bychom men velikou radost, kdybychom se se vtemi mohli poznat a vesele se pobavit.

Templovske zprasy p. K. Fojtatkove se nam velice libi v techosloyaku, protote je to tam o natich znamYch a z na g bYvale osady. Jen pitte east() a hodne.

Zase se mi ten dopis prodlutuje vice neni jsem minila psat, ale vim, ze mnozi maji radi dopisy z Fort Worth a jaksi od nas malo na par ladku utracet pottovne, tak toho radeji pfidam, at' to stoji za to. Br. red. fite on chyby s radosti opravi, tak at' se morduje. Uz asi musim skoneit.

Vy, pfatele z Fort Worth a okoli, nezapomerite na sobotu 21. kvetna a dostavte se v co nejvettim poetu do Sokolovne na zabavu.

S pozdravem na redakci, vtechny pfatele, zname a etouci zustavam vase dopisovatelka, Millie Polatek.

Z Klubu tskych Zen v Dallas.

Dne 5. kvetna nat. Kroutek pofadal malou hostinu na rozloudenou se sestrou Hemtalovou a jejim mantelem, kteti odjitcleli do tech na navttevu ku sve rodine a sheastni se v gesokolskeho sletu. Sestra Hemtalova, na rozloudenou pfispela krasnYm darkem natemu kroutku, za cot ji vgichni srdedne dekujeme a zajiste upotfebime nate finance k tem nejleptim heelum, jako jsme tinily doposavad. Nemame v nagem kroutiku tadne stanovy ani hesla, ale na prvnim miste je podati pomocnou ruku tam, kde jest toho potteba, jako Mitici Vyttiho Vzdelani, 6ervenk Ktiz, Masarykfiv pomnik, Ceske Srdce, Armada Spasy a Spolek proti tuberkulose. Nat mesieni poplatek jest tak nepatrne maIY, 'te se to ani nepozna, ale kdy se to da dohromady, jsou z toho piece dolary, a my se citime vtechny at'astne, ze mfiteme Mispeti tam, kde jest toho potfeba. Zveme vtechny Ceske teny v Dallas, aby Mitly mezi nas. Spoleeenskeho tivota je nam vtem potkeba, tivot teti mezi pfately. Srdeene vas zdravi, Spanhelova.

Piemysl Otakar.

"PlnYm pravem — nebot' byl tech zemi faktickYm panovnikem — pfislutel Pfemyslu Otakarovi II. (padl v bitve na Mora yskern poll roku 1278) titul: kral deskY, vevoda rakouskY, AtyrskS7, korutanskY, markrabi morayskY, pan Krariska, Marky, Chebu a (severoitalske) Pordenone. Onen titul neoznaduje jette vliv, kterY Pfemysl mel v patriarchatu Akvilejskem a tim i ye Friaulsku (severoitalske fizemi). Severoitalska Verona a Treviso pfikladu techto krajh nasledovaly davajice se pod ochrcnu mocneho krale eeskeho. Moc Ptemyslova dosahovala at sem a at po Rau a Jaderske mote." — (Prof V. NovotnY: Ceske dejiny I.-4.)

Nemeeko bez fzeditel hospodafske nemecke e t y f l e t k y martal Goering vydal natizeni, podle ktereho musi bYt do 1. srpna t. r. strteny vtecky lezne platy v Nemecku, ipokud jich neni nezbytne potfebi. Jen telezna, zabradli, postavena, za Melem osobni bezpeenosti chodch, mohou zhstat. Zelezo strtenYch plait bude odevzdano obchodnikfim se starYm 12elezem, kteti je musi okamtite odevzdat statu. V natizeni se jako cluvod tohoto opatteni uvadi zyftena spotfeba teleza pro stavbu novYch tovaren a zbrojeni.

V Indiane zatadala si jedna tena o rozvod, prototie se jeji mantel po test tYdnft po jejich svatbe nekoupal. Rozvod byl povolen.

Strana 18.

INM iALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. lad Pokrok Bennview, cis. 153, La Salle, Tex. My, ni2epsanY resoluani vybor, timto projevujeme srdeane citenou soustrast nad ztratou nakho otce S.P.J.S.T., bratra tajemnika Hlavni ttadovny, J. R. Kubeny, kterY dokoneil svrij tivotni boj dne 3. kvetna 1938.

Vime, ze jeho odchod nebude naSi Jednote tadnYm nahraten, neb jeho cilem v gdy bylo na prvnim miste blaho'naSi. mile Jednoty.

Vy, pozustala rodino, budig Vam ritechou, ze i my s vami citime Vas' bol nad ztratou Vakho mantela, tatinka, dedeeka a nakho spolubratra.

Tobe, bratte, budi g zeme lehka a test budit Tvoji pamatce!

Dano v La Salle, Tex., dne 8. kvetna 1938.

A. V. Franek, Adolf Elles, Henry Strmiska, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, elenove tadu Bratti Svobody cis. 67. v Schulenburg, Tex., projevujeme nejuptimneji citenou soustrast man gelce a ditkam a vkm ptibuznYm nad ztratou a tak tragickou smrti ze sveta sprovozeneho mileho mantela, otce, bratra, dedeaka a nakho mileho spolubratra J. R. Kubeny.

Vageni, galem sklieeni truchlici pozdstali, litujeme velice, ze neni nam mono na Vak krvacejici srdce ptilo giti takovou desku onoho hojiveho balsamu, jakou byste ve sve bolesti a VaSem zarmutku pottebovali. Budi g Vam alespoil irtechou, ze i my a tisice spolubratrd a sester soucitime s vami, neb i my v zesnulem ztratili mileho ptitele, verneho a Slechetneho spolubratra. Budit test jeho pamatce mezi tijicimi, jak si toho zasloutil. Odpoeivej v pokoji a duch Tviij at' gije s nami vSemi k povzbuzeni a povzneseni.

Usneseno, aby jeden opis teto resoluce byl zaslan mangelce a ditkam zesnuleho a jeden opis aby byl zaslan do Vestniku k uvetejneni.

Za tad Bratti Svobody Cis. 67.: Frank Holub, F. A. BezecnY, Emil Marek, resolueni vybor. eskY Prapor, cis. 24. v Cyclone, Texas.

My, nine psany resolueni vybor tadu oeskS7 Prapor cis. 24., vyslovujeme timto jmenem du nagi uptimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou Vakho milovaneho mantela, otce a nakho mileho spolubratra Josefa V. Maeka, kterY dokonal svou pozemskou pout' dne 6. kvetna 1938 po delgi dobu trvajici nemoci. Zemiel ye veku 72 let. ZesnulY byl dlouholetYm elen-m nakho tadu a vtdy sve elenske povinnosti spraNne konal.

13udig yam, pozustala rodino fitechou, ze my opravdu soucitime s Vami ye Vakm zarmutku. ,ZesnulY bratr at odpociva v pokoji a test bridit jeho pamatce.

Dam v Cyclone, Tex., dne 14. kvetna 1938. `Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben 2abeik, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Prapor, cis. 24. v Cyclone, Texas.

Timto proievuieme portstale rodine br. J. R. Ktibeny nagi uptimnou a hluboce citenou soustrast na .d ztratou Vakho milovaneho mantela h otce. Vette, ze i nas velice zranila zprava nad tak nahllfth odchodem a nenaddlYm negtestim.

Avgak neni to zarmutek j en pro nas, nYbfl pro colOu flak S P.J.S.T.. ktere on byl tvrircem a °teem vgech Mex. Neni dosti slov k vvjadteni a oceneni ieho 76.sluh, ktere on br. J. R. Kubena, pro its& S.P.J.S.T. vykonal. Proto nezbYva, lin ak net se s tim osudem smiiiti.tijen eas V:;k i nag' bol zmirniti. Budi g test jeho pamAte e !

Chas. Navatil, F. J. Marek, Ben 2abelk, resolueni vybor.

vEssmix RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nizepsanY resolucni vybor ta,du Hyezda, Mini Cis. 33. timto projevujeme uptimnou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich man2e1a, otce, dedeeka a na geho spolubratra Jana Schovajsa, kterY zemtel po diouho trvajici nemoci dne 1. kvetna ye sail 67 rokri a pochovin byl dne 2. kvetna na Santa Anna hibitove pti Nelson-' vine za hojne neasti Patel a ptibuznYch. ZesnulY bratr byl zakladajicim elenem adu Hvezda Miru cis. 33. a po mnohe roky zastaval nady tohoto tadu.

Vy, pozristala man'telko a cele. rodino, vime, 2e Vag zarmutek a bol je velikY nad ztratou Vakho milovaneho mangela, otce a dedeeka, avSak budig Vam utechou, ze i my citime Vag zarmutek s Vami.

ZesnulY bratte, odpoeivej v pokoji a budi2 Ti zeme lehkou. best budi g Tvoji pamatce.

Za tad Hvezda Miru cis. 33. v Bleiblerville, Texas.

Jos. F. Mikeska, Karel Syptak, Adolf Stepan, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Ni2e podepsanY resolueni vybor a zaroven vgichni elenove tadu Jan RosickY cis. 110. v Kaufman, Texas, vyslovujeme hluboce citenou soustrast man gelce a ditkam nad tak velice neodeka.vanYm a nahlYm odchodem jejich mileho mangela, otce a ryziho karakteru zakladajiciho elena S.P.J.S.T., bratra Jana R. Kubenu.

Nekolik elenri na geho adu meli to test poznati ho osobne a vgichni se shoduji v torn, 2e ho bude teZko nahradit, aspori co se jeho zkugenosti, dovednosti a mile jeho povahy tYla. Tteba se v jeho 2ivote dopracoval jak finanene tak moraine fispechu, nikdy na obyeejneho a nine postaveneho eloveka nepohli2e1 s vrchu, co2 byla zlata jeho vlastnost.

Doufame, pozirstala rodino, ze eas zhoji Val bolestnou ranu a Tobe, bratte, ptejeme klidnY spanek po plodne T ye praci.

Za tad Jan RosickY • Frank Novak, Stanislav bech a Stepan tt'astnY. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, elenove resolueniho vYboru tadu Jaro, eislo 130., v Dallas, Texas, jako sdichni elenoye tohoto tadu, projevujeme nth hluboce citenou soustrast, man gelce, ditkam a Item ptibuznYm nad ztratou jejich mileho mantela, starostliveho otce, bratra, 'dedeeka a nageho verneho a ninth° spolubratra Jana R. Kubeny.

Va2eni, 2alem sklideni truchlici pozristali, 11tujeme velice, ze nenachazime slova, ktera, by vyjadtila nag pocit a zmirnila vas bol. Budit yam alespori Utechou, 2e my ten a tisice bratti a sester, pattici do velike S.P.J.S.T., a jejich rodiny, souciti s Vami. I my vgichni v zesnulem ztratili jsme mileho ptitele, verneho a glechetneho spolubratra. Buda' rest jeho pamatce.

Za tad Jaro, Cis. 130.: Will A. Nesuda, ptedseda; Alois Sill, mistoptedseda; J. F. Bougka, taj emnik.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, elenove tadu RiltovY Dvdr Cis. 89., projevujeme timto nagi hluboce citenou soustrast rodine bratra Jana R. Kubeny. jeho nahleho odchodu a slibujeme, ze die motnosti v S.P.J.S.T. pdjdeme v jeho glepejich.

Dario v Rosebud, Tex., dne 10. kvetna 1938.

Anton Ulienik, Vojtkh Svoboda, Anetka Skupinova, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTL 1-ad Morayska Orlice cis. 145. vyslovuje timto uptimnou soustrast pozristale rodine a cele ositele Jednote S.P.J.S.T. nad ztratou br. J. R. Kubeny, taj. Ii1 ftadu, rodine draheho man gela a otce, a narn vgern nenahraditelneho vudce, ba rovnet jako otce. best budit jeho pamatce!

E. A. Barton, Ludvik Vanduch, Frank Hegar, Resolueni vybor.

Dano v Penelope, Tex, dne 9. Xvetna 1938.

Ve sttedu, dne 18. kvetna 1938.

RESOLUCE SOUSTRASTI. itad Velehrad, &le 19.

Bleskem sirila se smutna, zprava od tadu k kadu a po cele nagi Jednote a ktera jiste naplnila zarmutkem ka2cleho elena na gi Jednoty, kahleho verneho Oecho-Moravana, ze nas tak mil' a zasioutlY bratr I. R. Rubella, jeden ze zakladajicich sloupt, na kterYch spo'diva mohutna budova nagi Jednoty, skosen byl nahle smrti tragickou neirprosne ye veku, ve kterem jegte mnoho rnohl prospeti na gi Jednote skutkem i radou, ale nahla, smrt pfekazila jeho plodnou praci. Bratr Kubena, kterY sal u kolebky, kdy2 se rodila na ge Jednota, on, kterY od skrovnYch zadatkil vedl co tajemnik nagi Jednotu pies v gecko Uskali, a se vySinula na misto nejptednejSi, on, kterY svou vzornou praci a poctivYm jednanim ziskal si neseetnYch ptatel, ale vynutil si ten fictu i u st rYch neptatel. Bratr Kubena hral skvele svou filohu v vote lidskem a za to mu budi g test a pamatka zachovana. My, elenove tadu Velehrad cis. 19., oceriujeme jeho zaslug nou praci, vroucne gelime jeho odchodu a truchlivym pozustalYm jeho, pi. mantelce, spolusestte Kubenove, ditkam a pisibuznYm a na gi cele Jednote vyslovujeme nagi hluboce citenou soustrast.

Slzy ytele, zasloutene na jeho hrob kanou, led hlas pamatky drahocenne na shledanou! z dalky Ferd. Mieulka Alfred Zapalae, Edvin Gallia, resolueni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsanY resolueni vybor tadu Jaro, Cis. 130. v Dallas, Texas, timto projevujeme uptimnou soustrast pozdstale rodine nad ztratou jejich mangela, otce a dedeeka a nakho spoluJosef Slam., bratra kterY nahlou smrti z tohoto sveta odekl dne 12 kvetna ve stati 63 let, a portstatky jeho ulogeny byly na htbitove Oakland v Dallas za velike deasti ptibuznYch, ptatel, spolkovYch bratti a sester.

Vime, mill pozustali, ze te gce nesete jeho ztratu a ze rana to jest bolestna,, ale budit Vam ritechou, ze i my, spoikovi bratti a sestry, soucitime s Vami ve VaSem zarmutku. ZesnulY bratte, odpoeivej v pokoji!

Will A. Nesuda, Alois Sill, J. B. Bou gka, resolueni vybor tadu Jaro Cis. 130.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, elenove isadu La Parita Cis. 161. v Jourdanton, Tex., vyslovujeme timto naSi hluboce citenou soustrast portstale man gelce, ditkam a cele rodine nad ztratou mantela a otce a nakho mileho spolubratra a otce na gi mile Jednoty, Jana Rudolfa Kubeny, kterY odekl do neznama tak nahle a neodekavane. Ale nag tad slibuje pti pamatce jeho odchodu, ze se budeme tidit pt nim zesnuleho spolubratra J. R. Kubeny, ktere bylo vysloveno v redakci nakho Vestniku: "Kdyby snad zitra anebo pozdeji" - kterY gto odkaz by si mely vziti k srdci vkchny ditky toho velkeho otce nagi mile Jednoty S.P.J.S.T. a verne jej piniti.

Jelikot zpravu o smrti nakho mileho tajemnika H. U. jsme obdrteli a g v patek po poledni nebylo se mono pohtbu sdeastniti, proto g klonime se na chvili k tithe modlithe, k pamatce nakho milovaneho bratra, jemut budi g pokoj, mfr a Vella pamatka.

Za tad La Parita Cis. 161. S.P.J.S.T. v Jourdanton, Tex,: Joe Ermis, ptedseda, Frank Ktemenek, mistoptedseda, Tom Novosad, pokladnik.

Japonska otazka znepokojuje LondYn ptedevSim proto, ze z ni mohou vzniknout zmatky i na Stis edozemnim moil a ye stisedni Evrope. LondYn 'dak i pri vzrdstajicim nebezpeei neni ochoten ani v negativni forme dat Nemecku volnou ruku smerem na vYchod. Anglicvlada trpi provokace a isadu pcni geri na Jang-ce, jen aby n.edo g lo k zapletlam na Du"Magyarsak", Budapett, naji.

Ve stPedu, dne 18. kvetna 1938.

Strana 19.

EREME snimky na stkelnou bavinu, obleka.B me nozky dam do sttelne ba ylny a ledime Srdedni poruchy silnYmi vYbugninami.

Nitrocelulosa je jen jiny nazev pro sttelnou bavinu. Nitrocelulosa je rovnez jen jinym naZvem pro umele hedvabi, kolodium, celiilosove laky, fotograficke filmy a bezdYmnY sttelnY prach.

Nitroglycerin je slin g. vYbugina. Ale nitroglycerin je rovne2 cennYm lekem pro asthma a anginu pectoris.

Takove veci pochazeji z toho, 2e dovedeme ze vgeho vyrobit cokoli.

Pied padesati lety se stal hlavnim problemem americkych pestitelt nadbytek baviny a vlada musela vydati zakon, jen2 zakazoval bud' jeji hromadeni nebo' nieeni hazenim do teky.

Podivejme se, co se dnes vyrobi z jedne tuny opovrhovane baviny: Ptedevgim pul tuny vyloupanych" semen de.

400 kg lisovanych pokrutin a 100 kg suroveho baylneneho oleje. Tento olej po nekolikerem disteni skYta jemny salatovy olej, olej do hornickych svitilen, tuk pro vYrobu mYdla a druh smoly, z ni2 se vyrabi isoladni lepenka a umela kide. Ze zbylych 450 kg slupek dobYvaji se vlakna pro prvottidni papir a jedinedne hnojivo.

Posleze ale ze v geho nej yYznamnej gi zbude asi 10 kg vlaken, je2 jsou zakladem toho, demu se fika standartni celulosa — i je ta g tici, co se z teto latky vyrabi, nee co by se z ni vyrobit nedalo.

Abychom se dostali rychle na koken teto zahady: ptedev gim jime celulbsu ve forme tizkri, kotlet a jineho druhu masa. Snad se to na prvni pohled zda pfehnano, ale ye skutednosti chemickY proces, jim2 se z celulosy stave. skopova kYta, neni o nic slo2itej gi procesu, jen2 meni celulosu v hedvabnou pundochu nebo sttelnou bavinu, pohanelici nejte2 gi. steely.

Vgechny potraviny konec koncil produkuji rostliny, z nich2 vet gina promeritije cukry v celulosu. Clovek nedovede zaZivat celulosu, ale ptavykavci to dovedou. A proto 2ijeme z velke miry z celulosy.

Z teto latky, tvotici v podstate vlaknitou kostru rostlin, vyrobili chemici nadhernY lak na moderni auta i benzin do nich, bezpeene sklo pro ochranne tabule a vode vzdorujici tkaninu na kryt; dve ttetiny damskYch a jednu tinu mu2skYch gatfl; a v domatnosti telefon a kartadky na zuby, pti eem2 nesmime zapomenout na celofanove obaly.

V Nemecku ke konci valky bylo mono tici DOLY NA DNE MORSKEM. Zni to jako fantasie, ale na americkern a anglickem pobte2i se maji konati Ipokusne vrtby. Amerieane chteji z mokskeho dna ziskat petrolej, Anglidane uhli. ZnatnY znalec mokskYch hlubin a president vedouc hornicke spoleenosti, Hauptmann Lake. ptedpovedel tento ptevrat v dobYvani rud. On, kterY se zabYva zvedanim pokladri z motskeho dna, je pkesvedeen, ze prove bohatstvi more neni ye starYch vracich, nYbrZ' hloubeji — pod bahnem a piskem. Jsou to skryty fdasne zasoby, je2 zbavi lidstvo nav2dy starosti o suroviny. Tisicileti odplavovaly ieky do mote s piskem zlato z hor, ktere deka, na dne na lidskou ruku, aby je vylovila.

Ptirozene je i pki vgem torn optimismu jasne, 2e prakticke motskYch pokladil muss predchazeti dlouha badatelska prate. A jakoby osudem ureeno, dostailo se lidstvu zrovna v dobe ptiprav Nynalezu, kterY umo2riuje auto praci na dne mokskem.

"Znamernu ueenci Charles Piggotovi se podai'ilo sestrojiti k temto fieelfun vhodnY ptistroj. Je to druh harpunoveho dela, jeho2 roura je opattena na spodnim konci oceloyou trubkou o prilineru gesti centmetril. Tam je uMIstena patrona,

Stoleti chentie. bez ptehaneni, 2e vederni noviny skYtaly material pro ranni snidani v pkestrojeni za `zelinoye" nahra2ky. V Anglii se dnes prodavaji dye dobie znamo zelinove potraviny, jet maji vzhled a vfini masoveho vYtatku, ale jsou vyrobeny pine z celulosy a pkibuznYch latek.

Je zajimavo uva2ovat, 2e vzhledem k tomu, spousta celulosy je vyrabena prave tak z hadrri jako z bavinenYch odpadkO, hadr, kterYm jsme loni eistili svilj vuz, mo2na se letos naleza na voze v podobe zativeho laku; nebo 2e ruenik, odlo2enY pied mesici, se mo2na ocitne zpatky ve vagi koupelne v podobe htebenu nebo kartadku na zuby.

Snad se podivujete, jak se hadry nebo bavlnene odpadky promenuji v hedvabne pundochy. Mkoli Oak bylo ztraceno mnoho pen& a mnoho lidi zemkelo trpce zklamano, nee byl uskutednen tento malt' zazrak, piece je to pomerne jednoduchY proces. Hadry nebo vinene odpadky jsou vystaveny fidinku rilznYch rozpustidel a dosatena tekutina je protlaeovana malinkYmi dirkami. Tenounke nitky bud' samy schnou na vzduchu, prave jako vlakno bource hedvabnika, vychazejici z jeho bradavek, nebo prochazeji "ustalovaci" lazni, eim2 vznikaji jemna vlakna, z nich2 se vyrabeji pundochy a jine east odevu. Devet desetin dnes vyrabeneho umeleho hedvabi pochazi z dtevite celulosy, z ni2 se vyrabi i papir novin.

Uhli — produkt rozkladu celulosy — je dalSim "zazraenYm" materialem, z neho2 lze vyrobit temet vgechno, veetne hodnotnYch potravin. Je zdrojem syntetickYch pryskytic, plastickYch hmot, oleju, drog, benzinu a chemickYch rozpustidel, jet jsou tim podivuhodnYm nastrojem jen2 promenil ba ylnene odpady z mistni obtfte v mezinarodni u2itek.

Tolik u2 bylo napsano o vedlej gich produktech svitiplynu, 2e mnozi lido se domnivaji, kdyby plyn byl Upine nahra2en elektiinou, bylo by jej nutno dale vyrabet jen pro tyto yedlej gi zplodiny.

Aekoliv je dobte znamo, 2e uhli se konee koncu vyrabi i aspirin a anestika, karbol a kreosot, barviva a desinfekeni prosttedky, vYbu giny a cela Skala prrimyslovYch vYrobkil o2 ke xylolu, ale neni vgeobecne znamo, do joke miry zaviseji moderni synteticke pryskytice na vedlejgich zplodinach plynarny.

ktera je pki dotyku dna elektricky zapalena a v2ene vYbuchem vrtaci zatizeni do dna. Dno je dlouhe nekolik metro, take se tim ziska dobra zkougka sloiceni mokskeho dna.

Timto zpilsobem byla umo2neno po prve zjistit slo2eni motskeho dna ye vetgi hloubce a ne pouze na povrchu. Ze sve posledni expedice clones' Dr. Piggot nekolik zkougek z hloubky 5000 m, ktere se mu podatilo dopravit na povrch kovovou rourou.

Zkougky a badani, jimi2 se pkipravuje Coto dilo, nejsou je gte skondeny. Jsou pouze jednou z mnoha hadanek, ktere muss jests geologove rozlugtit mikroskopy a chemickYmi cestami. Byl vgak udinen pozoruhodnY poznatek: je jiste, mokske bahno obsahuje daleko vice radioaktivnich latek, ne2 najdeme v latkach na dne pevninovYch tek di jezer. elm vice se vzdalujeme btehu a elm hloubeji je mokske trn vetgi je -obsah.

Pted-; stavuje ` to nejen obrovsky kapital; ale take netugene mo2nosti pro budoucnost. Kolik tajemstvi skrYvaji pro nas jests mokske hlubiny? Nagi potornci budou pravdepodopne' nejen pany zeme a vzduchu, ale i oeb. hlubin' oceinu.

Synteticke plasticke hmoty se deli na otyri hlavni typy: Ptedev gim je to kasein, z neha se vyrabi knofliky, ptesky, ozdoby a pod. (Galalith).

Za druhe celulosove nitraty jako celuloid4 "nehoklavY celuloid", na vYrobu Za tteti fenolove pryskykice jako bakelit a pkibuzne produkty v gech barev. A posleze karbamidove pryskytice, z nich2 se vyrabi nektere nejnovej gi plasticke hmoty a nejrozlienej gi vYrobky.

Z nich ye spojeni s formalinem se ziskava plasticka hmota, je2 znamend revolueni zmenu nagich konstrukenich, architektonickYch a umeleckYch zasad. Je temet krystalicka, ale negtipe a lze i obdelavat na soustruhu jako kov nebo vykezavat jako dtevo. Z tohoto plastickeho skla bude vyraben nejen nabytek budoucnosti, nYbr.2 i letadla, nebot' je velmi lehkg., a nesmirne pevna. Jeji neobydejne mo2nosti v tomto smeru jsou u2 valne zkoumany.

A ted' vezmete alkhohol. V britskYch dominiich jezdi automobily na melase a kukutici a v Hyderabadu na kvetech stromu mahua. Ve Skandinavii je vyrabeno velke mnastvi pohonnYch latek ze zbytkil &T yne drti. Tento alkohol je vysoce ildinnou pohonnou latkou.

Nezminili jsme se jests o gums, je2 dovede skoro vge, co uhli a nektere veci, kterYch uhli nedoka2e. Ale zbYva jen jediny dfilaitY rozdil mezi uhlim a gumou: gumu mono vyrabeti z uhli, ale uhli neize vyrabeti z gumy — aspori zatim ne. Zatim vgak guma je stejne yydatnYm palivem jako uhli a dava merle sazi.

Nezminili jsme se dosud o nejvetgim konkurentu uhli — totd vzduchu.

Odhaduje se, 2e ye vzduchu se nad zemi yznagi 4 triliony tun dusiku. Z tohoto dusiku pochazi ledek, hnojivo, na nem2 zavisi firoda celeho sveta. M do svetove \Talky byl ledek dilskYm monopolem. Ale ted' se dusik dobYva ze vzduchu rychlosti nekolika tisic tun denne a vedle hnojiv nalezame jej ve hlavni roll i pti vYrobe nitrocelulosy — bezdYmneho stkelneho prachu — nide, v gak u2 vite.

To je ov'em vgechno velmi obratne a kaldY jiste je pattiene dojat pki my glence, 2e formalinove tabletky pro kloktani lze vyrobit z drilnich plynil; 2e lacin g kolinska vodieka by se mohla nazYvat uhelnou a 2e ovce, vy2adujicici nezbytne "horskou pastvu" lze odchovat syn tetickou potravou, sloienou z celulosy a gkrobu.

Zristava, v gak radostna skutednost, ze to je pouze chaos, z neho2 jednou vzejde uspotadand a nadherna budoucnost.

Touto eestou chceme vyjadriti nage srdeene diky cele nagi velke bratrske rodine a vgem tern, kdoi v hodinach kelt° bolu a hlubokeho zarmutku, do nehoi tak nenadale vrieni jsme byli tragickou smrti nageho draheho maniela a otce

J. R. KUBENY, podali nam ruce pomocne a snailli se nag bol a zarmutek zmirniti.

Zvlaitni nage diky naleii vldp. A. Nesvadbovi, br. C. H. Ch•rnoskomu, br. M. Pazdralovi a p. Holbrookovi, za krasna slova fitechy, pronegena, nad rakvi nageho draheho zesnuleho, pak vgem darcilm prekrisnYch vencti a kvetin, Hlavni tiradov-' ne a radfim S. P. J. S. T. a jednotlivciim a vgem tern; kfloi niageho draheho• zesnuleho na misto veeneho odpoeinkti doprit:vodili.

Vgecky tyto projevy vieleho soucitu, hluboke ticty a lasky a laskave pomoci, za nei jests jednou v gem srdeine, dekujerne, nevymizi z na gich srdci.

JULIE KUBENA, MANZELKA, A LAMY.

Strana 20.

Velkolepa kralovska svatba v Albanii. oVATBA albanskeho kra,le Zogu I. s hrabenkou Geraldinou Apponyiovou z Oponic na Slovensku je pro celou Albanii narodnim svatkern. Lid vidi St'astne znameni v torn, to svatba byla 27. dubna, nebot' toho dne roku 1454 se zenil i velikY narodni hrdina albanskY Skanderberg-Kastriota s kralo ynou Donikou.

Slavnosti spojene se sriatkem, se neomezuji Jen na Tiranu. Jscu uspotadany v sidlle vgech desti krajskYch spra y a ye ygech okresnich Svatba byla provedena cliikladne me.stech. na trikrat: Krome statniho ,aktu mel bYt sriatek podia mohamedanskeho a podle katolickeho obradu, ale v posledni chvili byl odteknut. Kraloyna Geraldina dostala jako svatebni dar roclinne statky na Slovensku kolem Oponic, ktere 1=6,1 Zogu hodla po dastech skoupit, aby je ve spechu zbyteene nepreplatil.

Hned po svatbe podepsala kralovna kupni smlouvy na prvnich 10,000 hektaril pricly v okoli Oponic. Dalai koupe budou nasledovat.

Vlastni svatebni slavnosti zaealy v pondeli 25. dubna velkou recepci u kralovskeho dvora ✓ Tirane. Zde kral ptedstavil svou nevestu delegacim ze vgech albanskYch okras& jet prinesly podle zvyku dary. Ut pied tim v nedeli byl v jugoslayskem vyslanectvi skvelY hudebni veaer s Balakovidem pro svatebni hosty. V iiaery velka recepce, kterou uspotadalo mast() Tirana. Ptitomen byl krals hrabenkou Geraldinou, cela kralovska, rodina, ptibuzni nevasty, diplomatickY sbor, statni hodnostati a vynikajici osobnosti albanskeho verejneho i kulturniho tivota.

Program pro vlastni den svatby byl velmi bohatY. Zadinal salvou 101 Move rany, ktera byla vypalena krome Tirany i v desiti sidlech krajskYch spra y ptesne o pill jedenacte. Svatebni obtady byly vykonany v kralov. palaci ✓ Tirane. V Albanii je lit nekolik let povirme zaveden obeanskY sriatek, pro kralovskou rodinu byla tato povinnost zru gena teprve po kralove zasnoubeni. Nicmene byl za ucasti cele kralovske rodiny, hosti, vlady, diplomatickeho sboru -a poslancii proveden svatebni akt statopravniho yYznamu. Svatba podia moharnedanskeho a katolickeho ritu se nekonala patrne proto, to papet dosud nedal k svatbe svoleni, protote kral Zogu nechtel podepsati zavazek, ze deti budou pokrteny a vychovany katolicky. Knez, ktery by byl katolicky obiad proved', byl by cirkevne potrestan. Toho se asi zalekl a proto byl odteknut i obrad mohamedanskY. Na svatebni cbiady bylo ponechano jen pill hodiny easu.

Pak defilovala pied kralem a novou kralovnou •omladina a lid v narodnich krojich. Po slavnostech odjedou kral a kralovna do Draee, kde budou mit v kralove letnim sidle klid.

Ve chvili kralovy svatby nano v Tirane a vgech okresnich mestech svatbu 150 chudYch nevest, jinati vYbavu a yen° darovali jednak • jednak samospravne svazky. — A mnoho svateb bylo krome toho, protote i v Albanii takovYch ptiletitosti radi porekivaji. Po kralove odjezdu z Tirany byly tam uspotadany vladou dalgi slavnostni hostiny a pak v Dtstojnickem dome velkY pies. Cela Tirana byla vyzdobena slavobranami a dekoracemi z barevnYch tdrovek a reflektorti. Podcbna vYzdolaa je i nodal testy do Drade, jit kralov gti mantele jeli.

S kralovskou svatbou bylo ov gem v Tirane i mnoho trapeni. Tirana neni zatizena na takovY naval cizincil a nemela pro na mista v hotelich. Vettina jich musila bydlit soukrome.

V mengim metitku se to ukazalo ut loni v listopadu, kdyt Albanie oslavovala petadvacate vYroci sve nezavislosti. Tentokrat to bylo mnohem horg i. Byli zde zastupci cizich vlad a hlav • kteti bydleli vetginou ye syYch vyslanectvich. Hrabe Ciano, italskY ministr zahranidi, kterY byl .na svatbe svedkem, ptiletel proto z Aima at v pondeli. Hrabenka. Geraldina Apponyiova, jet od sveho ptijezdu do Tirany

vtsnilic bydlila v palaci prince Dtiemala, musila se hodne uskrovnit. aby ubytovala aspori sve nejblitsi ptibuzne. Pro v gechny palac nestadil, protate Apponyiri se sjelo pies etyticet, aby videli term sve krve vstupovat na kralovskY trim — po prve v dejinach rodu.

Vgichni cestujici do Tirany zjistili, tie je to cesta daleka a obtitna. Z Mad'arska jela nejprve autobusem cela kapela cikant. Jell pies Sarajevo a Dubrovnik skoro bez zasta yky at do Tirany. Museli vyzkou get, kde je motno projet zavejemi noveho snahu v Bosne, Hercegovina i jitineji. Za nimi teprve pohodlneji a s ptestavkami jell v autech mad'ar gt1 aristokrati. Nekteti v gak jell radeji vlakem do Alma a odtud letadlem Ala Littoria do Tirany, jini do Dubrovnku vlakem a pak loch do Draee. Z Belehradu trva cesta do Tirany tri dny a dye nod. Ptime letecke spojeni bude zahajeno teprve 15. dervna a bude i se zastaskou v Dubrovniku trvat jen necele d ye hodiny. Zatim je nejkratgi jeden den letet do Solune a druhello dne do Tirany. Stejne potite jsou se zpravodajstvim. Telefonu a telegrafu ne:ni je jen radiova stanice, neustale obsazeno., a nekolik soukromych, vet ginou italskYch vysilacich stanic.

Oeekavalo se, to kral Zogu priletitosti svatby vyhlasi rozsahlou amnestii pro politickcu emigraci. Jde vet ginou o jeho odprirce, prohrali tapas s nim, kdy roku 1924 jako Ahmed Zogu sta1 se presidentem albanske republiky, aby se pozdeji dal .vyhlasit za krale.

Mezi nimi je nejvYznaenejaim biskup Fan Noli, lent dnes tije ye SpojenYch Statech. Mnoho albanske inteligence tije v emigraci ve vgach balkanskYch statech, ye Francii a ye 8vSrearsku.

Prilmyslove podniky v Albanii, vesmes italske spoleenosti, daly krali svatebni dary v hotovosti. Tak mu venovala spoleenost SITA 50 000 .zlatYch frankt, spoleenost Selenica 20.000 a EIA 10,000 zlatych frankii. Tyto jine eastky odevzdal kral na stavbu iltulku pro starce a stakenky s jehot stavbou se ma melt co tnejcItiye. Neoeekavane gtadrY dar dostala Albanie od italske vlady, vlastne od spoleenosti SVEA (Societa del sviluppo economico d' Albania). Od tato spoleenosti si prijeila Albanie 29. kvetna na verejne prate 70.5 milionri albanskych zlatYch frankri. Prijeka mela bYti splacena za 40 let ph ilroku asi 8.5 procenta roene. Albanska vlacla neplatila ani splatky ani iiroky a tak dnes dlutii krome kapitalu je gte 75 815.547 zlatYch frankri. Novou umluvou, kterou sprosttedkovala italska vlada, bylo Albanii z toho sleveno 69 milionri 958.393 zlatYch frauOd 19. biezna 1938 ma allaanska, vlacla platit pravidelne took 5,857_154 zl. frankil a 200.000 zl. frankil roene jako splatku na kapital.

Krome toho zaplati v letech 1965 a 1966 v mesienich splatkach 5 milionil 857.154 zl. frankit jakotto tarok na leto gni rok. Spolednost SVEA dostane polovici toho, OD tim ztraci od italske vlady, druhou polovici odepi ge. To je nejvatai dar k albanske kralovske svatbe. Jinak se segly dary hlav statri z celeho sveta.

Antog Finger.

V Italii se razne konfiskuji fitoky proti teskoslovenske republice.

Nedelni eislo "Popolo di Roma" bylo v Rime zkonfiskovano. ProslYcha se, to se tak stalo pro nevlidnY dlanek o nagi republice. Podrobnosti ovgem nejsou znamy. Jisto v g ak je, to od 13. btezna, kdy bylo provecleno pripojeni Rakouska k Nemecku, projevuje italskY tisk znadnou umirnenost ye vecech, ktere se tYkaji nageho statu. Vetginou se omezuje jen na zpravy a neptipojuje k nim nevlidnYch poznamek. Je to jedna ze znamek, to Italie zase venuje vice pozornosti stkedoevropskYm vecem a nechce se nijak omezovat ye svobode velmocenske politiky v tato oblasti. Za to ptibYva v italskem tisku elankri, v nicht' se projevuje starost o budoucnost Terstu jako ptistavu pro sttedni Evropu.

V Bridgeport, Conn. byl povolen rozvod tene, ktera prokazala, 2e se jeji mantel neumi dobfe chovat, protde ji ndem..

Ve sti'edu, dne 18. kvetna 1938.

RYTMUS. Charlie Chaplin.

SlavnY herec napsal tuto kratkou povidku, ottasajici ye sve prostote skoro naivni.

Na ma'am nadvoti gpanelskeho vezeni se pohybuje jekline svetlo rannich eerVankri..

MladY dristojnik vladnich se postavil pied popravai eetu. Pripravy jsou skoneeny: v rohu nadvoti stoji maid skupina lidi, kteri chteji prihlitet poprava. Hro t' iive ticho pied tragickou podivanou.

Dristojnik, kterY veil popravei dete . , zna odsouzence osobne. Pied obeanskou valkou byli ptateli. Spoledne dosahli diplomu na ma_dridske universite, spoleene bc;jovali proti monarchii, spoleene ztravili vesele noci v drutnem hovoru u kavatenskYch stolku. Nekdy se take pohadali„ ale byly to spory mezi prateli, at osud ptivolal na rodne Spanelsko toto velke negtesti, nioivY rozvrat. Ted' se zase se gli na nadvoti Otani, jeden odsouzen k smrti, druhY je velitelem popravei dety: Naa probouzet minulost? Naa premitat? Co s rozumem v obeanske valce? V tichu vezeriskeho nadvoti dolehaji na dristojnika takove otazky. Ne! Prye se v gim, co bylo! Jen budown ost rozhoduj e.

Dnes rano, kdy se spattili po prve od vypuknuti obeanske valky, prchave, sotva znatelne se na sebe Kolem mrtvY klid. Do ticha zaznel hlas a vratil se ozvenou od zdi nadvoti: "Pozor!"

Na povel gest mutt popravei eety priiozilo k lici zbrari. Nastala ptestavka. Ted' mel znit druhY povel. Ale stalo se neco, co preru gilo rytmus popravy: odsouzenec zaka glal. DUstojruk se na natio podival. Oeekaval, ae promluvi.

Odsouzenec vgak mleel. Dristojnik se znovu obratil na svou eetu, aby dal druhY povel. Nahla Ilona vgak zastkela jeho smysly, zapomnel na yge, co ho obklopovalo. Vidal pied sebou jen mute pied holou zdi a pied nim 'gest jinYch lid, jejichti tupe tvare a postoje ptipominaji hodinovy stroj, kterY se nahle zastavil Nikdo se nepohnul. Bylo to jako sen.

Pomalu se mu vratila pamet'. "Ah ano, povel. Ale jak zni druhY povel? Po — "pozor" — ptijde — "zalicit" a pak — "palte" — Dilstojnk vgak mlael rozeilenim.

Nahle zaslech na nadvori kroky. Pochopil: to byl povel oznamujici milost. Okamtite nabyl sebevlady.

"Zpet!" zahtmel na popravei eetu.

8est muta pfedtim zalicilo. 8est mutil bylo nahle vytrteno ze sveho rytmu. Sest mutt vysttelilo, anit slygeli, co velel clustojnik. protote ptigti povel, na kterY eekali, zni: "Palte!" To -je rytmus. Proto vysttelili . . .

Usi za zradu.

Po cele jihovychodni Asii vzmaha se odpor proti japonskemu zboti a zasahuje i dosud s Japonci sptatelenY stat Siam. Koupi japonskeho zboti pokladaji zejmena 61riane za projev narodni zrady a provinilce ptisne a viditelne trestaji. Kdo se po prve prohte gi proti zakazu, ztraci prave ucho. Pti opakovani poklesku ztraci i lave. Tyto tresty stihaji eiriany i v an, glickYch osadach. V poslednim tYdnu bylo tak poznamenano na yeene easy jen v anglickem valednem ptistavu Singapore deset osob. Protote nikdo z potrestanYch nema ochotu ukazovat se ye spoleenosti a na ulicich bez u gi a vydavat se fgeobecnemu opovrteni a posmechu>. jsou vgude hledani a dobte placeni odbornici pro "plastickou chirurgii". Lekari nasazuji pogkozenYm boltce z tvarne hmoty.

SiZek pisku na dobirku.

Josef Poles z Vytkova si objednal u finny Baucheider v Praze papirnicke zboti na dobirku. Zboti dodo, Poles dobirku vyp l a tn. ale v balialcu nalezl — saeek pisku. Pcles je totit one firma duten nejake penize a dodavatel si takovYmto zprisobem pomohl k vyinkasovani dluhu. PostitenY s tim vgal,,neni spokojen a veci se bude nyni zalaYvat solid a zji gt'ovat, zda to nejde o podirod.

Ve sttedu, dne 18. kvetna 1938.

DYZ SE president Roosevelt zastavil nuleho listopadu v Rio de Janeiro, jeho navAteva posilila ji' existujici vzta,hy mezi SpojenYmi staty a Brasilii. Ve sve tee/ Roosevelt dokonce Sel tak daleko, le prohlasil. brasilskY president byl i s Rooseveltem pfivodcem jeho New Dealu. Vyskytly se hlasy, to president Roosevelt se ponekud PtiAtiho roku jsou v Brazilli presidentske volby a kampari je jiz v proudu. Brasilske volby maji sve zvla,Stni klieky a hadky. President Vargas ma tetky akci, snate se uspokojiti sve ptatele, nemluve ani o jeho nepratelich.

Kariera Getulio Vargase ma sve neustale poDostal se k moci v rote 1930 jako vYsledek revoluce, kterou Vargas planoval a provedl s jakYmsi Oswaldem Aranha, proti bYvalemu presidentu Washingtonu Luizovi a jeho zakonitemu nastupci Juliu Prestesovi. Byla to prvni fispeSna, revoluce cd svrteni Pedra v roce 1889 VargasovYm cilum pomahal vSeobecny odpor proti Luizovu pokusu uciniti svYm nastupcem dalAiho presidenta ze sveho domovskeho stab.'

Sao Paolo a take vSeobecna, krise roku 1930.

Vargas se dostal k mod jako vildce slibuje tadu aocialnich zakonii, jet mely upraviti pracovni dobu a pracov.ni podminky, zaruditi svobodu voleb, svobodu tisku a — sliby, ktere od sveho zvoleni ignoroval.

Po etyfech letech provisorni vlady president Vargas svolal snem, kterY napsal novou fistavu a zvolil jej vresidentem na dalSi etyti lets,.

Nova iistava stanovi, presidentskY fitad se neudeluje na vice net jednoho obdobi. Podle sve vlastni fistavy bude tedy muset president Vargas opustit svfij idad v race 1938 ve prospech zakonite zvoleneho presidenta.

Sam ziskav presidentskY stolec revoluci, president Vargas byl nucen 'dent nove revoluci v prosinci 1935. Odboj byl veden Carlosem Prestesem a tadou nespokojnYch politiku. Byl brzy potladen a nekolik tisic fidastnikil je dosud v TakovYm zaverem president Vargas upevnil svou posici na presidentskem stolci. Na revoluci se poukazovalo jako na nebezpednou komunistickou rozvratnou akci, avaak znaici brasilskYch tvrdi, ze revoluce byla jednotnou akci jeho osobnich odpfircii. Caries Prestes prave . odekava, soud podle nahleho prava. Vyznamenal se jako dustojnik brasilske armady, ale v rote 1927 se zfidastnil nekolik revolucionatskYch akci. Ma povest znameniteho vojevildce a byl zajat nahodou tprve v rode 1935.

0 jeho proces je velkY zajem na vetejnosti.

Getulio Vargas je hadankou v politice latinske Ameriky. Je povatovan za chytraka v zemi chytrala Je povalovan za nevybiraveho, nikoli vaak bezohledneho. Je diktatroem, ale je jemnejAi net ,estatni diktatoki latinske Ameriky. Nemiluje krveprcliti. Jeho politieti odpfirci nejsou vraldeni na ulicich mest, ale jsou odvadeni do vezeni v policejni ambulanci. Mimo to se jim dostane pravidelneho soudniho pielieeni. ftika se, te neni poctivY scud. V katdem ptipade vaak, pfijdou-li na sibenici, bude to vYsledkem zakoniteho a 'pravidelneho rozsudku. President Vargas me, politickou kterd kontroluje politicks piedaky, volby, a peelive vybira dleny snemovny.

Ptesto vSechno je vaak mot presidentova omezena, — ani ne tak jeho neptateli jako jeho ptateli. Jeho ptitomnYm problemem je dostati na presidentske kieslo eloveka, kterY by jednal podle jeho vale. Jeho ptatele mu ptekateji prave v tomto usili. Je OHM macho tech, kteti se citi povolani bYti presidentem.

Mimo to vYber presidenta v Brasilii je dale komplikovan brasilskou zemepisnou tradici.

Stat. Sao Paolo si cirri naroky na pra y° jmenovati presidenty. Tento stat ptedstavuje pies 50 procent hospodatske sily republiky a stetuje si, ze nese piin g velkY naklad dani v republice. Hrozi neustale, ze vystoupi ze svazku state. Pra y° jmenovat nestupnicke presidenty je jakYmsi druhern utiAujiciho leku na stitnosti tbhoto statu. Take obyvatelstvo tohoto statu. je main° jako nejzdanejSi a nej yynalezavejSi v cele republice.

President Vargas vybral za sveho nastupce Oswald° Aranhu, brasilskeho vyslance ye Wa-

VESTNilc

Prob em Brasilie. l

shingtcnu. Aranha je jeho nejblit g spoleenik, elovek znamenitych vlastnost, chytry, obratIV a energickY. Je velmi oblibeny ve Washingtone a .ptiznava se mu zasluha o zjednani vYhodnYch smluv se SpojenYmi staty. AvSak nyni se zda, te Vargasova volba neobstoji. Aranha, zrovna jako Vargas. pochazi ze statu Rio Grande do Sul. Stat Sao Paolo razhoitene odmita pkijmouti jineho kandidata z tehot tu, z nehot pochazi Vargas. Mineni vetSiny se kloni k tomu, Aranha nemfite bYt zvolen.

Dokcnce jeho vlastni stat byl proti nemu.

Druhou volbou presidenta Vargase za jeho nastupce byl jeho zahranidni ministr Macedo Soares, kterY je aspon ze statu Sao Paolo. Je dcbrYm ptitelem VargasovYm. ale mluvi se o torn, ze ani on nebude ptijat jako kvalifikova,ny kandidat.

Za katclYch tokolnosti, bez zietele na to, kdo je presiderrtem, Brasilie je politicky pevne spjata se SpojenYmi staty severoamerickYmi. Toto ptatelske spojeni ma dva didetite duvody.

Prvnim z nich je okolnost, to Spojene staty jsou hlavnim trhem pro brasilskou kavu. Druhym dfivodem je stars, tevnivost mezi Brasilii a Argentinou. Argentina ptedstavuje hospodatskou kolonii Velka Britanie, zatim co Brasilie je nucena co motna nejpevneji se ptimknouti ke SpojenYm statiim. Nadto Argentina byla v poslednich letech nejhorlivelSim kritikem litiky SpojenYch state. Brasilie Inc k tomu, co je Argentine neptiznive. Brasilie je ye sve politice dusledna, a podobne jako Spojene staty, nevstoupila do Spolednosti nand& Pii vaech pan-americkYch konferencich je Brasilie na strane SpojenYch VYvoj hospodatskYch pomerfi maze easem zmeniti fizce ptatelskY poorer Brasilie ke SpojenYm statum. Brasilie prave proSla dvema produkdnimi obdobimi. Na zaeatku dvacateho stoleti mela — s Bolivii a Peru — v rukou svetovY monopol gumy. Tento monopol post4frne ztratila. Brasilie nerozvinula svou vYrobu gumy vedecky, Mint zpusobila, ze britske podniky v hclandske vYchodni Indii a v Indii ziskaly. Britske zajmy pak vytvotily v roce 1923 svfij vlastni monopol, akrtice takto Brasilii a nutice Spojene staty, aby se obratily k Liberii jako zdroji doclavek. Mimo to Brasilie ztratila vedouci misto nastedkem sve snahy vybirati prilia vysoke exportni dame. JinYm vodem pro ztratu vedouciho postaveni byl nedcstatek standardisace pii vYrobe a baleni brasilske gumy.

DruhYm hospodatskYm obdobim byla kava.

Zde je opet ohrotovano vedouci hospodatske pcstaveni Brasilie. Takika vaechny zeme v tropech nebo na okraji tropii pestuji dnes kavu i pro domaci spottebu i pro export. Jamile se trh pro brasilskou kavu zadal zmenaovat, Brasilie se pokouSela omezit osatene plochy, uskladnit piebytek nebo pant je. KavovY trh zadal bYti vice a vice zavislY na USA. Spojene staty stale jests zfistaly spolehlivYm trhem pro brasilskou kavu. Amerika vyuaitkovala teto zavislosti k ziskani ptednostniho tarifu na zbati, jet sama mute Brasilii prodavat. Podle smlouvy z 2. unora 1935, povolila Brasilie Spojenjim statilm slevy od 20 do 60 procent na 67 tarifnich seznamech a piestala vybirat clo na 39 jinYch USA. za to sniaily cio na zboti, jako manganovou rudu, brasilske avoce t boby, ipacac a yerba mata. NejdilletitejSi americkY Ustupek byl slib udrtovati kavu na listine bezcelneho Je Brasilie nyni pfechazi do ttetiho hospodatskeho obdobi (cyklu). Vyrabi bavinu a jeji vYroba postupuje fitasne. Tvrdi se, by se Brasilie nikdy nebyla vrhla na pesteni baviny, kdyby nebylo umeleho zvySovani cen v SpojenYch statech. Brasilie se rychle stava, jednim z nejve.rsich producentil baviny ye svete. Pokud jeji bavinend produkce poroste, bude se Brasilie stavati vice a vice hospodatsky nezavislou na SpojenYch statech, nebot' USA. nepottebuje bavinu a Brasilie bude muset svfij duletity pradukt prodavat mimo USA.

Strana 21.

Je freba vziti afetel take k vlivu Nemecka.

Nemci v jitni Brasilii tvoti nejvetSi nemeckau kolonii v Jizni Americe a maji znadnY vliv na politicky a hospodatsk3) divot zeme. Jejich snaha je vybudovati tesnejAi obchodni styky s Nemeckem. Vzrustajici vyroba brasilske baviny jim v torn pomaha. Nemecko maze zuaitkovati brasilskou bavinu, ale jenom vYmennYm obchodem. — za nernecke stroje. Vzrust brasilskeho obchodu s Nemeckem znamena ztratu obchodu mezi USA. na jedne strane a jak Nemeckem, tak Brasilii na druhe strane.

Japonci take vyvijeji jistY vliv v Brasilii. do nedavneho omezeni vystehovalectvi se usazovali jednak v °doll Amazonky, ale hlavne v jiznich zernedelskYch statech v poetu at 20,000 rodne, az jich tam ptibylo nejakYch 200.000.

Tito japonSti koloniste jsou politicky nestranni ale hospodatskY usnadriuji pronikani japanskYch prumyslovYch vyrobku do Brasilie Brasilie je v mnohem smeru nejednotna zeme. Jeji fizemni rozloha je ohromna, vetai net eels Spojene staty. Velka Cast jejiho uzemi je vaak nezkroceno, divodina a 'east obyvatelstva je nucena zabYvati se prilkopnictvim vSeho druhu. Vzdalenosti mezi vladnoucim jihem a mesty na severnim pcbteti jsou ohromne a komplikuji znadne vladni dohled. Doprava je velmi primitivni a pomala, mimo ptipady, kdy se poutiva letadel. Drahy udinily ptistupnou jen malou Cast zeme. Brasilci jsou oddeleni od ostatnich jihcamerickYch narodnosti jit svou keel, portugalStinou, kdelto ve vaech ostatnich se mluvi SpanelskY..Na vetaine obyvatelstva je videt vliv eernoaske krve. Je uroita vyhranena, linie mezi tropickYm severem a mirnejSim jihem. Brasilie jako celek nema jeate vedomi jednotneho naroda.

Kolumbus priyez1 z Ameriky nemoe, kterou pry nyni rozvaieji letadla. "tascapis lekaru deskYch" referuje o praci ptedsedy komise pro alutou zimnici S. P. Jamesa, kterY shrnul vSechno, co je dnes o zimnici znamo. Podle dneSniho stavu zna lekatska veda tti druhy tlute zimnice: zimnici mestskou, venkovskcu a lesni. Mestsky tvar sluts zimnice, vyskytujici se panejvice v ptistavech, je temet potladen. Venkovska forma 'ute zimnice je domovem v tropickYch krajinach. V posledni dobe, se rozSitila at hrozive v cencralni Africe. Zanesl a rozSitil ji tam novY zpfisob transportu: auta, autokary, letadla. be tyto formy 'Mute zimnice se drti dloveka a komar°, kteti ji ptenaSeji. Tteti druh 'lute zimnice, lesni, nebo take dtunglovY, udriuje se i v neobydlenYch pustinach, kde nejsou ani lido, ani komati. Dtunglova zimnice ohrotujici rozsahle brazilske krajiny od S. Paolo al k Parana, se liai od druhYch dvou druhu 'lute zimnice velmi 'podstatne. PtedevSim neni tak zhoubna, a smrtici. Neni take tak snadno ptenosna. Postihuje ptedevSim drvoStepy, ale ne jejich rodiny, pokud za nimi neptichazeji do lesa 8iti se svou vlastni cestou, jit se nepodatilo postihnout. Snad ji ptenaSeji zvitata a z nich nejvice opice, ale neni to dokazano.

Proto i pfivod dtunglove zimnice neni znam.

Zda se, le dlunglova zimnice je prvotni formou 'lute zimnice vfibec. Prozatim se vi o ni jen tolik, ji Kolumbus odvezl a Ameriky a ureita Cast znalcii je pfesvedeena, te teprve v kulturnim prosttedi dostala prvotni dtunglova, zimnice svou formu mestskou a venkovskou.

Budeme mit stfibrne padesatikoruny.

Podle naaich nformaci ptipravuje se vedle lathy sttibrnYch dvacetikoru take ratba stkibrnYch padesatikorun, jimia by byly nahrateny dosavadni bankovky po 50 KC. Tim bychom men soustavu kovovYch pellet uspotadanu fidelneji net dosud, nebot' •zaroven by byly staaeny z obehu 25haletove mince, ktere se nevtily, a dale kovove 5- a 10kcruny byly by rateny z niklu. Ukazuje se take, te v Ceskoslovensku je pomerne malt obeli drobnYch penez, nebot' u nas ptipada, na hlavu 70Ke v drobnYch, eitajic v to i papirove penize (10 a 20 KC), kdetto v Nemecku ptipada na hlavu za 300 KC, ye SpojenYch statech temer za 400 KC

Strana 22.

VbSTNIX

RED FRONT eska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE

VolieUm okresu Fort Bend!

Na ptime vyzvani svkch mnohkch ptatel rozhodl jsem se uchazeti se o atad Serifa naSeho Fort Bend okresu, jak jsem uz ptedbeZne pied easem v tomto easopisu oznamil. Citim, ze jsem dobte schopen triad tento zastavati. Main v torn ohledu mnohe zkuSencsti. SlouZil jsem statu Texas, cok znamena, obeatifim po 4 roky co ranger, dill detnik a po 10 mkt' jsem co deputy Serif, z toho 4 roky pod Serifem B. A. Heganem v okresu Fott Bend a po 6 ion v jinem okresu a po dva WEST, TEXAS. roky co odhaddi dame. SlouZil jsem PozemkovS7 obchod — Abstrakty. take co vojin ve svetove valce ve Francii a po ukondeni valky byl Pajdky — Notalstvi. ;sem destne propuSten ze svazku aMime spojeni v delft state. mericke armady.

Zadam spoluobdany v okresu Fort Bend, aby Coto vSecko vzali v fivahu 3,Z piljdou k volbe a dali mi sytj Oei, USi, Nos a /halo lilas. Slibuji, v padu zvoleni, Ze buPtiprava Brkli tfedni hodiny 2:00-6:00 odpolednt du vkly Mad Serifa poctive, spraFIRST NATIONAL BANK BLDG. vedlive a nestranne zastavati. Bud'te ptatele ujiSteni, Ze si valim vaSi Rosenberg, Texas podpory pii volbe a budu vam vdeHEFNER BLDG den.

El Campo, Texas V acte VaA, V nedeli rano od 9:00 do 12:00 A. T. (TALLEY) BULLARD (19 tf) Pol. Adv. Jak je to s Disneyovkrni bajkami PRAVNIK Bajky to v kultute odnesly nejlnit.

Vykizuje vegkere soudni a pravni Stark Ezop si dal tolik prate, aby zalaitosti, abstrakty, posledni nasbiral Co riejvic vtipnkch anekdot, vale, atd. kde misto lidi vystupovala zvitata, WEST, Telefon 146, TEXAS personifikace lidskkch charakterb., a to maS, derte, kropad — nakonec jej odsoudili i s jeho dilem, tvrdice, ae pry jsou to veci pro det. Zhynul tedy stark dobrk Ezop na strankach CeskS, Lekat a Operate'. starodavnkch eitanek a novobi se711 Medical Arts Building stavcvatele udebnic se ,od neho odHOUSTON, TEXAS nadobro, ze pry je to zastaraTelefon iikadovny: Preston 2553 le a deti tomu nerozumeji. Bodejt' Telefon residence: Lehigh 9745 by tomu deti rozumely, kdy2 Ezop psal pro dospele!"

Zcela podclank osud stiha moderSPRAVNE VYKONANA niho bajkaile Walta Disneye. AdkoP011itEBNi SLUZBA. liv kagdk muse lehko rozeznat, V • hodine Zalu zarmouceni nalez- specialne pro deti vytvotil Disney nou Edward Pace pohtebni ustav vkjimeene krasne, jemne a vkchovpohotovS7 k sympatickemu vytize- ne filmy, od Tri prasatek az po Mani nezbytiOch jednotlivosti a k lebo Hiawathu, piece se u nas hazi vypraveni dojemneho pohtbu. vSechny jeho \reci do jednoho pytle Levne ceny jsou naafi zasadou. a mysli se, ze mySaka Mickeye, bodreho psa Pluta a haStetiveho kaeePohiebni ra Donalda vytvotil take pro deti.

S.P.J.S.T. — Telefon 3606. g Pedagogove se tvali zasmuSile, ze v tech groteskach je malo vkchovneTEMPLE, TEXAS. ho a drbou se ve vlasech, protoke jim (zrovna jako u toho Ezopa) nejde na rozum, Ze by bajka mela bkt pro dospele, nikoliv pro deti.

PRAVNIK A piece je vet jasna, jako ty live Vytizuje veMcere soudni zalditosti barvy Silly Symphonies. Oddelimettadovna: 821 Bankers Mortgage li vSechny (nebo skoro vkechny) Building, pies ulici naproti Kress mickeyady od uklechtilkch barevbudove. nkch pohadek, poeinajt klasickkmi HOUSTON, TEXAS. Tiemi prasatky, pies Velikonoeni zaj idky az k dnes promitanemu DR. THOMAS N. DeLANEY VzktiSeni hradek a ,Malemu Hiawa06N1 LEKAR. thovi (Indian a zvitatka), shledame, BrSde spravne ptipravene. ze ,ony ttesknute veci, zejmena se as dle amluvy. sanguinikem Donaldem a trudnottadovna 3248 — Res. 2687 myslnkm Plutem, jsou vyslovne kari513-15 Professional Bldg. katury lidskkch povah, a je to tedy oblast kultury vykSi, nek jakou maTEMPLE. TEXAS. ke pochopit detskk rozum. Jako naschval se na ptiklad ztejme detske VzktiSeni hradek promita jen jako Hra taroks, nejlep§i jakosti, ny- dopinek k vedernim programum pi $1.35, pottou vyplacene. Ob- (Mladeki do 18 let neptistupno), zalednavky adresujte na: eechoslo- tim co v jinem biografu deti s rozWM, West, Tens. (di) paky sleduji fraeky MickeyovSich HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde.

NejlepSi soudkove a lahvove pivo, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime cesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

Cervenka & Vankra

DR. C. GREER

Ve sdedu, dale 18. kvetna 1938.

soudruha, jek chapou jen potud, tam potad neco lita, neco praska, v trysku se neco odehrava., ale nestaCi pochopit, prod'.

Hned takovk tvavk a vedne rozeilenk kader Donald — nikdy jste nepoznali v kivote lidi takovkch povah, ktefi stale zuii, ze je svet dost nechape a kteti se uraZene domnivaji, 4e se jim ubliZuje nepravem?

Pino kakeril Donaldu je kolem has!

A nepoznali jste ye svem okoli plutovske dobraky, kteti nemini mit prakadnkch starosti, s nikkm si to nechteji rozlit, katclemu by radi pomohli, ale vklycky se svezou tak neSt'astne, ze jsou z toho nakonec zpitomeli? A Mickey sam? V posledni dobe ustupuje opatrne do pozadi a nechava hrat a pachtit se ty druhe.

Je unaven on aneb jeho autor? Nikoliv. MySak Mickey byl vkktik chudello malice, ktereho kaZdk kocour hcnil a kakda hloupd koala si na

`"Poeitej! Kdyk da tatinek mamince ve stiedu, ye etvrtek, v patek a v sobotu po stokorune, co bude maminka mit v mall?"

-Nove katy a kiobouk!"

SEDM ROM; PitED BITVOU

Napoleona u Waterloo WATERFILL AND FRAZIER WHISKEY

GEORGE E. KAT

DR. KAR. J. HOLLUB

jeho mySi maso delala zuby. thud' jako kostelni myk uzral a stal slavnkm. Mykka se stala yellkanem. Proto nyni ji g jen rekiruje a diva se dold na ty druhe, jak se Stvou a — smeje se jim.

Mckey vi: je ptirozene, 4e koeka musi honit myk a pes koeku, neize prcti tomu bojovat, ale lze se tomu smat. To je optimismus chudkch, kteti, neco dovedou. V dobach ezopskkch vznikaly nadavky. Stalo se uraakou, kid eloveku, ze je vul, fusel nebo krava. V dobach disneyovskkch, myslim, bude pomalu urakkou tici takovemu pracovitemu kraliokovi nebo nelne srnce Clovede! A prave o to je Disney nad Ezopa.

Prava kentucka bourbon od 1810 byla prodavana jako

debra whiskey. Musi bit dobral Zkuste ji a nikdy ji nennenite.

Waterf ill & Frazier Distillery Co. ANCHORAGE, KENTUCKY

NA SLET DO PRAHY S OFICIELNI SOKOLSKOU WPRAVOU S. T. J. S.

EDWARD PACE len

C. H. CDERNOSK1

TAROKY!

EUROPA

4. eervna

22. Cervna

ZDARMA dS.CESTOVNI PASY 50% SLEVA NA dS. DRAHACH Pouze $3.00 od kufru z Brem do Prahy

Pro informace piste neb hlaste se

JOS. F. HOLAS EK techoslovik Publishing Co., West, Texas neb u sveho mistnihe zaqupce

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

Ve sttedu, dne 18. kvetna 1938.

Strana 23.

Americkfm (echoslovaluim v Texasu

TRPiTE-LI NA ZALUDEK pak dlutfte sami sobe abyste bez prodleni zkusili SEVEROVU

HOOK° (SEVERA'S BITTERS)

po leta vyzkoutenou taludeeni Ciste bylinnou pripravku, jet napomnte zativani a chuti k jidlu. Velk& lahev jen $1.25. VI.dejte v lekarn6 neb piSte na:

Katclemu krajanovi, kterY sleduje zpravy nageho tisku jest zname prohlageni k deskoslovenskemu lidu v Americe z Chicaga, jako i dinnost houstonskYch krajand za delem sdruteni v gech slotek nageho lidu v Texasu a SpojenYch Stetech bez rozdilu nabat,enskych a politickYch v jedno mohutne Wes() k hajeni svetove demokracie, svobod obeanskYch, kterYm se te gime v nasi vlasti a zachovani Republiky eskoslovenske v jeji historickYch hranicich.

Amerieti echoslovaci v Houstonnu svolavaji vgechny krajany v Texasu k velke schilzi do Houstonu fad Pokrok Houstonu (na Studewood) 1140 Robbie street, v nedeli odpoledne ye 3 hod. dne 22. kvetna 1938.

Doufame, ze vgechny osady nagich krajana vy glou sve zastupce, abychom se dohovotili o spoleenem postupu. Pfejeme si, aby kalclY uvedomelY krajan byl plitomen a dal suohlas k tomuto mohutnemu projevu.

Amerieti Yechoslovaci v Houstonu.

Drotaiska.

Dva drotaki se pieli mezi sebou o vecech aristokratickYch. "TakovY hrabe, ten si bere eistou kogili katcle tki nedele."

"Co to napadal Hrabata si berou kogili nejmene jednou za etrnact dni!"

"Kdepak, od toho jsou ut knitata, ti maji eistou kosili katclYch etrfleet dni."

"Zase jsi na omylu, Janko. Knilata si berou eistou kosili katcly tYden a .arciknitata dvakrat tYclne, kdy chceg co veclet."

"Prosim te, co by pak delai takovY cisaf?"

"Csaf, holenku, ten nedele. nic jineho, net le meni ka gile, svlekne, navlekne, - svlekne, navlekne —"

V dobe zmateneho mygleni, jako je dne gni, je pochopite1ne, le se i veda, jak vgechno jine, dobre i gpatne, stala pkedmetem iztoku. Tvrdi se, 2'e veda vytvoiila nezamestnanost, ze vlactu nad pfirodou svekila lidem neschopriSlm ovladat sebe a 'le podnecuje k valce. — Ale statistiky SpojenYch state ukazuji, za poslednich 50 let, kdy se veda rozvijela nejrychleji, se poeet vYcleleene einnYch obyvatel stale zvetgoval. Ve stejne dobe se skuteene mzdy nebo kupni sila prilmerneho americkeho delnika. poditaje v to i nezamestnane, zvet gila o 30 procent. Statistiky ukazuji dale, ze votni troven zapomenuteho mule nekvalifikovaneho delnika — je u nas dva az tkikrat vy ggi, podle skuteenYch mezd, net tivotni Uro• yen prumerneho evropskeho delniKdosi vytYkal, ze se nepige ka. Hlavni pkieinou toho je, ze u • ketasskY atd. To je omyl. nas utivame vice elektrickYch stro- I S v pkipade sky splYva se zakladni net cizi zeme. koncovkou s v jedno. Pigeme proto Dr Robert A. Milikan. take spravne brandYskY, pruskY, nebeskY a pod.

Nage ked.

Jedna eyentualni.

Zakladali si holici ye Velke Praze pohkebni fond. ft eenik, kterY jim OS. 8. PORUCHA V ZADECH. vyysvetloval vYhody takoveho fonMuj muZ zvedal sochorem velkY du, pravil: chodnikovY kamen. V zadech si veli"Pii eventualnim umrti nekterece ubliiil. Ten eas myslel, ze ja se to nevyleei a on bude chodit ohnutY. A- ho nageho ciena dostanou pozastale naplaste z Nonat nekolik tYdnn pri- li tolik korun, kolik je v den imirti kladane tak pomohly, ze zada od to v organisaci 'Olen& Ti pak to korudoby, ad je to pies 20 rokft, nezabo- nu dodateene poglou." lely.

Uvatoval o tom jeden hone" a ph,Na rozlidne at' suche neb oteviene hlasil se ke slovu: bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez "No, dobra, pii takovem eventusteely a jine pkedmety uvezle v tele, ale musi to laSTt alnim Umrti nas teda plijde kolega katcleha na korunu. Ale co bude pig docela obyeejnskYm umrti, myslim, jako, kterY nebude eventuelni — co potom?" _A%ba.

A tit. Of

Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho latexnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piSte piimo na adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. Piejete-li si vice vedit o leeivosti Nona t, palete nom listek s Vagi adresou.

Peskoval mime jeden chot' svaul mladou tenugku: "Verugko, copak nedovede g uvaiit neco jineho? Ted' jsme jit tYden svoji a mame po sedme k obedu gulag."

"Vig , Tonieku, je, si davam takoyou praci s vakenim, ale na konec je z toho vidycky gulag".

Pio sebe O.O.vdme pfednost a chceme si udrlet onu formu demokracie, kterou jsme si vybudovali za sta let a ktera se nejlepe shoduje se zvyky a my glenim nageho lidu. — Tegi mne velmi, ze v nagich dominiich je stejna forma demokracie nedoteene fa gisrnem nebo komunismem. Uvedomujeme si, ze na ge spoledenstvi s temito velkYmi demokraciemi nas pozvedlo ze state etvrteho kadu k srdci rise, jet stoji v pfedni fade vgech velmoci sveta.

Neville Chamberlain.

Oech je lako Skot getrnST, pracovitS7 a ctitadostirSr. Nemo, nieeho z to lhostejne expansivnosti, ktere se v rugtine kika "girokaja natura".

Je dost pohostinnY, toho okolnosti, ale nevyhazuje penez za zabavu jen pro zabavu samotnou.

K vedeni moderni \Talky, jak tvrdi odbornici je tfeba 32 druhy suroyin. •emecko z nich ma jen dva ye sve vlastni zemi, Italie sedm a Japonsko take asi tolik. My /name vgech 32. — "Moscow Daily News".

Jos. Vagut ze Schulenburg, zastupce pro stet Texas Praga Film Co. z Chicaga, vYhradni zastupci eeskoslovenskeho filmoveho svazu v Praze, uvadi v produkci 1937 nejnovej gi moderni &sky miuvici film podle knihy J. Rodena: V

Noe *

ircin

A

Roma ,...li

Ve filmu hraji vynikajici znami ee gti herd, mezi nimi A. Nedoginska, Th. Pigtek a jini.

-PLEASANTON — ve steedu 18. kvetna, o 7:30 a o 9:15 hod. veeer.

ROBSTOWN — ye etvrtek 19. kvetna, o 7 a o 9 hod. veeer.

SCHULENBURG — v patek 20. kvetna, o 3 hod. odpoledne a o 7:45 hod. veeer.

FAYETTEVILLE — v nedeli 22. kvetna o 7:30 hod. veeer.

TAYLOR — Colonial Theatre, v fiterS7 24. kvetna o 1 hodine odpolethie ai do 11. hodin veeer.

TEMPLE -- Arcadia Theatre, v patek 27. kvetna od 2:30 odpoledne do 11. hodin veeer.

YOAKUM — ye stiedu 25. kvetna, o 3 hodinich odpoledne, o o 9 hodinich weer.

EL CAMPO — ve etvrtek 26. kvetna od 2:00 hod. odpoledne ai do 11 hodin veeer.

CAMERON

v nedeli 29. kvetna, od 2 hod. odpoledne do 11 veZer

FLORESVILLE — Gim Theatre, v 'louden 30. kvetna, o 3 hod. odpoledne, o 7:30 a o 9:15 veeer.

CALDWELL — v titert 31. kvetna, 0 3 hod. odpoledne o 7:30 a o 9:15 veeer.

Vstopne 10 a 25c. — Da1gi mista pozdeji.

d Pokrok Houstonu OZNAMUJE pokad spoleemskYch zabav, te gicich se velpkizni nageho lidu i eetnYch pkatel kddoveho elenstva. VzornY pokadek, peeliva obsluha a &bre, hudba pki katcle zabave.

Poitovni adresa: 1140 Bobbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptinl se jest — 20th and North Main.

Ve stiedu veCer, 18. maje - Gold Chain V nedeli, 22. maje - Willie Naizer z Granger V nedeli, 29. maje - J. R. Baea.

VSTUPNE: PAM 40c DAMY 25c roftADATELE.

vivarfx

Strana 24.

Poutiveite k oznamovani Daly Oznamovatel

Epidemie kdOvskYch sebevraad ve Roznetnila se jedna, starsi sledna, Vidni — jsou to sebevraldy ze zoupravic ke sve plitelkyni: "Zde na tomto miste jsme men falstvi, nebo z protestu? NejspiSe z pied dvaceti lety schtzku s jednim neSt'astne lasky. tide meli jedno nefeS. n$rin podporueikem. Dnes bych Stesti: zamilovali se do Nemet, Ceny: byla jiste ut pani generalovou . . . I jim a obohatili je a ti jim za to $25.00 Statni iikady kdyby mne byl tehdy na to rande ukazuji .n,euveritelnou nenavist.

15.00 priSel." Okresni atady 10.00 Komisaksky iitad 7.50 Jine precinktni fitady All political advertisements must be paid in advance.

OZNAMENI KANDIDATO

Pravjdla V Malem Oznamovatell fietujeme 2 centy za slovo za kaade uvetejneni. Nejmerfal poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50c Oznamku napike na zvla gtnim listku a ptilotte k objednavce pkislutny obnos bud' pattovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, ptidejte 5c na jeho vsrmenu.

Nine uvadime kandidaty, kteti Vas Ma-li byti Wien° oznamovatele zatajeno a nabidky posilany admi- 2adaji o hias a podporu v demokranistraci pod nag znadkou, netuje- tickYch primarkach, dne 23. derme za oznamky "Na prodej", vence 1938. by a prace" a podobne 25c zvli:st' za znaeku a na pattovne, aby doke doWILLIAM McCRAW pisy mohly bYti ihned odesilany.

Za guvernera.

Pri oznamkaeh "Nabidnuti k silatku" neb "Ptijme se hospodyne" obOKRES FORT BEND nak doplatek za znadku a pottovne 50 centu.

R. J. (SLIM) BARTA Doplatek za znadku budit ptiloza Serifa ten k obnosu, kterY posilate za 0znamku.

T. R. (RUSK) ROANE . za Serifa TABAK — dobry, jemnSt, slabSr na koureni, 10 liber $2.00, jinS7 OKRES BURLESON. 10 liber $1.60. Dopravu vyplatim. PoJOHN J. TOUPAL silam na C 0. D. — M. Prochaska, Portland, Tenn. za okresniho klerka.

(CV-2t-pd) Sokolka ztratila "Buleva" ndramkove hodinky v S. P. J. S. T. sini v Bayersville u Taylor, v sobotu veer pri taneeni zabave. Kdo je naleznul, necht' ozno,mi: Walter Hejl, 1606 Belmont, Fort Worth, a obdrai odmenu.

(20-pd) air+ TABAK start, lehke druhy, prodavam 10c, 15c a 20c; cigaretovY 30c libra, nevyplacene. Pike na: Vacl. Kratcchvil, Portland, Tenn.

(18-20pd.)

TABAK listovY na prodej. 10, 12 a 15 centil bez dopravy. — J. E. BuryAek, Portland, Tenn.

(21pd) Or! Mali kneitka druhy "Barred.

White Rocks, White, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Black Austratorps, Buff and Black Minorca.. $6.00; White, Buff, Black, Browns Leghorns a Anconas a take druhy michane za $5.50; michane za $4.7E za sto, vyplacene na misto, kiva dodavka zarudena. VSechny stada plc vyaknAene "bloodtested". me vypiniti v e c h n y objednavky ptesne. Von Mindens Hatchery, Fayetteville, Texas.

(17-dz) OW" Piijmu praci na farme, kde bych mohl bSrt zarnestnan na ce1S7 rok. PiAte na: "Delnik 40", Oechosloyak Pubi. Co. West, Tex. (19-20-pd) Na prodej osvetiovaci zafizeni do sine o she 330 watt, lacino, zarudeno v upinem pofadku; nove sta.. lo $120.00. Prieina prodeje zavedeni elekrickeho proudu. Pi gte tajemniku kadu: Paul Matejka, Wheelock, Texas.

(19-20-pd)

Ve sttedu, dne 18. kvetna 1938.

Ucastruce rozloucem se ses. Hernzalovou pied odjezdem dO eskoslovenska.

JACOB A. FUCHS za Odhaddiho a VYberdiho dani.

(0 znovuzvoleni).

Prvni radd od leva do prava: pi. Marie Houtviekova s hoSikem, pi.

Zderika Skotakova, pi. Julie Navratilovit, pi. Anna Kosova, pi. Marie Prevratilova, pi. Helen Vrlova, sl. Vlasta Rezkova, pi. Albina Jureakova.

Druha rada: pi. Ella Linkova, pi. Marie Kubinova, pi. Anetka Hemialova, pi. Dolfi Stranska, pi. FrantiSka Rotreklova, pi. R. 8parihelova, OKRES LAVACA: MAURICE A. STRUNK pi. Frantig ka Goeblova, pi. Marie Rezkova, pi. Josef a Mrlikova, pi. Boaena za 'Serif a ValeikoVa. Tteti tada: pi. Marie Toberna, pl. Marie Kraftova, pi. Albina Kozova, OKRES BELL pi. Marie Filipcova, pi. Josefa Malikova, pi. Panaekova, pi. Frances KoFRANK PON6IK riakovska, pi. Marie Nesudova, pi. Anna Machadova., pi. Marie Paxmova, za Distriktniho Klerka pi. Marie 8imeekova, pi. Marie Vanaurova.

Otvrta tada: pi. Villie Jureikova, pi. Ruaena Kopeekova, pi. Marie OKRESY WHARTON A JACKSON Stranska, ml. pi. Tonieka Cejchanova, pi. Eleonor Goeblova, pi. Irena 22. Representative Distrikt HoSkova, pi. Lidukca Kartousova, sled. Bessie Kopecke.„ pi. Anna Kopecka FRED MAURITZ s dcera'Skou. — Dark elenkyne krouaku, ktere a raznYch pkiein se nemohza statniho zastupce. ly dostaviti jsou: Terezka Embergrova, Fran. Podradska, Anna 8ilova, Marie 8evaakova, Hedvika HoSkova a Ridena Holotikova.

OKRES AUSTIN H. G. HABERMACHER o znovuzvoleni Okresniho Komisate Prec. 3.

W. H. HUNDLEY za Okresniho Klerka

NEN•0•1•00.01■04M1.0.111■ 01101.

OKRESY AUSTIN A COLORADO L. A. MACHEMEHL Representative, 25 Distrikt OKRESY FT BEND A WALLER CECIL BAKER o znovuzvoleni Representative 20. Distrikt Kdo ti posila dopis?

Device.

Vklyt' je v *bake jen eistST list.

Ano, pohadan jsme se a ted' spolu nemluvime. * V jednech novinach se objevilo toto oznameni: "lVflacIST mua pfijemneho zevnejAkou, kterST ma hroznou chut' do 'Zeneni, by se rad seznamil se zku geiVm stargim panem, jena by mu to dovedl rozmluvit.

Divadlo v sini iadu gtefinik na Cottage Grove, Houston, Texas

v nedili 29. kvet ZAtATEK V 5 HODIN ODPOLEDNE

"DOBROU NOC, PANE SATANE" Komedie o jednom jednani a dobte to hraji olenove tadu pro tad 0 S 0 B Y: Jerry Lebr JUDr. Jan lkehak, advokatni koncipient Pavia Studnidna, Pani ftekakova, jeho matka Sylvi Marakcova Lidka Hofmanova Jan KaApar Lichtner, redaktor Karla Otvrtnikova, Vopalkova, posluhovadka u ftehaka BezejmennY ptitel, kterY nemluvi Karel Zahn Listonog Freda Lebr Satan Pak sokolskY vYstup o jednom dejstvi

Slovaikiiv tesIcSi Radio Orchestr K OSLAVAM, VELKYM I MALIM TANE5NIM ZABAVAM 0 podrobnosti pike na:

Alois Slovie'ek, 119 Se. 8th St., Waco, Texas NejpopularnejSi orchestr na jihozapade.

Tea turecka kapela die ptani (19-22)-pd)

"JAR 0" VaSek MaruSla Jaro Zima 8 Snelenek

M. . ilhanova E. -Cikalova Anny Brovcova, Eva Klimova, sokolky, ktere zatandi balet

PO DIVADLE VEtEitE A TANEC Hudbu obstara

Dybalfiv orchestr z Ganado VSTUP: 30c 4.01414111111.041101141111.0411111011111■001004■011W.11041■111■0011■011100411111111.1111114101111HAIWN111111.1111111.11111

011111.041110041111.011111111N