Vestnik 1938 06 15

An rSiovanske Pod

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROUNiK (VOL.) XXVI.

WEST, TEXAS. ye stiedu (WEDNESDAY) 15. deryna (JUNE) 1938.

OSLO 24.

ROOSEVELT, JAK JEJ ViDi PSYCHOLOG. Phdr. Charles Randolph. RESIDENT Spojenkch statu ma nejvetgi a neramornej gi praci na svete. K p jeho ukolum je treba mute telezne konstituce, nezdolne energie, mysli pracujici vrcholnou rychlosti a naproste citove rovnovahy.

Z drivej gich presidentil je dnes na tivu jenom jeden, a ten mute dosvedeit, jak namahava, a nervy vyeerpavajici je prate hlavy nageho statu.

Abychom se lepe obeznamili se slotitou osobnosti, jejit jmeno je Franklin Delano Roosevelt, vrat'me se na,zpet k letu 1921. Onoho leta byla ulita forma, z ktere se vynotila osobnost, o ktere dnes mluvime. "Milk a hezkY newyorsky chlapec" byl tehdy destnYm hostern na soukrome jachte, plovouci k rozko gnemu Campobellu v Novem Brunsviku. Tento mut byl neday no predtim kandidatem na stolec vicepresidenta SpojenYch statu. Byl senatorem New Yorku a zastaval misto podtajemnika ministerstva namornictva. Byl to privetivy mladY mug — a diky svemu kouzlu a prijemnemu zevnej giku byl vg ude velmi obliben. V rade demokraticke strany o nem mluvili jako o nadejnem politikovi.

V 39 letech se zadal tivot rozvijet slibne pro F. D. Roosevelta. Onoho klidneho dne, kdy jachta se nesla po severnich voclach, jeho mlade a silne telo a jeho extravertni osobnost musely se Primo opajet eistkm vzduchem a veselym hovorem s dOvernymi prateli.

Jsa naru givkm rybarem, rozhodl se Roosevelt, te drive net se vrati s jachtou do doku, trochu si zalovi tresky. Jai se k tomu fidelu pripravoy at malt' dlun. Najednou uklouzl a spadl do ledave vody. Zamrazilo jej at do kosti a jeg te druheho dne se nezotavil.

Tehdy Roosevelt nevedel, ze ma v tele zarodky detske ochrny. Dva dny po tom, co sklouzl s jachty, se stal mrzakem na celY divot. Zchromla mu napred jedna noha, pak i druha, a statne telo, jet priroda tak gtedre obdatila, krev a svaly, jet tolik milovaly givot, se octly y e vezeni, •oclkud neni uniku.

Vedomi, ge se stal obeti detske obrny, otraslo mocne Rooseveltem. Citil se jako odsouzenec, ktereho privedli na popravi gte — yeda, to neni' pro neho jine nadeje, lee smrt.

Poliomyelitis je pcdivno, nemoc a /lady si s lidmi podivne zahraje. Kdybychom si udelali cestu do Warm Springs v Georgii, s prekvapenim bychom shledali u pacientri, leeicich se Olin, mnoho rysil. spolednYch presidentovi. Zajdeme si tam a podivejme se, zda tam muteme najit nekterY z hlavnich prament Rooseveltovy povahy. Kdyt tam prijdeme, uvidime jezirko s krig t'alove aistou modrou vodou a kolem zotavovny. Na brehu se sluni sputa mladYch lidi. Jini se koupaji. Vgichni maji znetvofella tela. Tenke scvrkle pa ge. Nahrbend zada.

Vpa,c1.14 prsa. Svisla ramena. Ubohe tyeloyite nohy na silnYch lesknoucich se trupech. Praye poloviely jejich oblidejri zilstavaji podivne nehybrie, zatim co leve se usmivaji, stahuji a gklebi. Ptisobi to na eloveka moonYm dojmeriL

vidi-li na temt tele tivot a smrt dosiova vedle sebe.

Tito lide maji detskou obrnu. Jsou zde, aby vratili svemu telu sebemen gi pohyb a silu, kterou mohou urvat nemilosrdne matce prirode.

Ve Warm Springs se tije klidneji, lido se zde divaji na tivot filosofidteji net ti, kteri vladnou vg emi Udy. Nechteji ad tivota nic jineho, net aby mohli ,opet chodit, pohliteji na tivot jaksi pod zornkm Uhlem yeanosti. Vgedni yeci jim pripadaji malichernYmi. Maji pied sebou jen jeden cil, a pied tim ustupuje vgechno ostatni do pozadi. Vedi. jak riznout do problemu ai k jadru. Jejich mysl je soustredena na jedinY cil a nedovoluji, aby se jim drobne veci postavily v cestu.

F. D. Roosevelt si uminil, to se stane opet mutem mezi multi, a toto rozhodnuti se stab jeho vriddi my glenkou. Naudil se,-pcdobne jako jeho spolutrpici ye Warm Springs, vymezovat si ureitY cil a jemu podridit v gechny vedlejgi zaletitosti a podrobnosti. Kdyt po nastoupeni presidentskeho firadu zavedl bankovni prazdniny, kdy vzal spravu statu 'pevne do syYch rukou, predlotil NRA, vyutival ygech zdrojil narodniho bohatstvi, aby dosahl jedineho cile — zotaveni to delal jen to, co pacienti ye Warm Springs delaji katclk den. 0pakoval rys povahy, kt,erY v nem byl nyni pevne zakorenen, zvyk, kterY ziskal, kdy se zotavil ponekud ze sve nemoci.

To bylo roku 1924. TM beta pctom bojoval F. D. Roosevelt s tou stra glivou Chorobou, jet zkroutila jeho telo. Jeho lekar mu rekl, ae musi lakt stale tinny, aby mu svaly Upine neztuhly.

CinnY, kdyt ka gdY pohyb mu zprisoboval nesnesitelnou bolest! Roosevelt propadal east() vzteku a plakal nad touto naprostou bezmocnosti. Nezoufal vgak Zatim co na jeho oblideji se zadaly objevovat vrasky, bojoval vytrvale, aby dostal ze svYch nohou sebemen gi pohyb.

Po dvou letech &sill se zdalo, to tidle na koleekach zustane dotivotnim domovem RooseveltoYYm. Nicmene ,pokraeoval v baji s nezmegenou silou. Cil zustal. KoneenY ideal ; ktereho chtel dosahnout stfij co strij.

Asi v tete dobe dostal F. D. Roosevelt lapis od pritele Georgea Fostera Peabodyho. Oznamoval mu, te si koupil v Georgii kousek zeme.

Kdesi ye Warm Springs, zapadlem koute statu. Jeden patient pry si tam skoro vyleeil detskou obrnu. Roosevelt aby to tedy take zkusil.

Bude u neho yitan.

Roosevelt se chopil rychle teto priletitosti.

Zanedlouho ut byl ye Warm Springs. Ponoril se do modreho jezirka. Teplo vstupovalo do jeho Vela. Piisobilo na neho uklidriujicim dojmem a zmirriovalo jeho bolesti. Plaval kolem, rozrateje vodu mocnYmi paterni a vleka nehybne nohy za sebou. V tomto rozko gnem mistedku se zdrtel mnoho mesicii. Dal si masirovat ochromene nohy a scvrkle svalstvo na nich hnist silnou rukou. Konedne pti gel den, kdy nohy se zaealy samy pohybovat! Jakir to azralt!

Pro eloyeka se zdravYma nohama by to nic neznamenalo. Ale pro Roosevelta to znamenalo, ge ut nebude upoutan na tidli na koleekach po celY svilj tivot. S hulkou a berlemi ut se mohl trochu pohybovat.

Trvalo to leta. Vytrpel pH tom mnoho bolesti. To vge vgak ututilo Rooseveltovu povahu.

Promenilo to trochu berstarostneho a hezkeho jinocha ye vaineho mute.

F. D. Roosevelt byl hluboce vdeden za dobrodini, ktere mu poskytly Warm Springs. A pa nem se staly tivotodarne vody teto doposud nezname visky dobrodincem tisicu neg t'astnikri trpicich detskou obrnou. V gimnemeli si dobre chovani pacienta ve Warm Springs, uvidime u nich na prvnim miste sklon k experimentovani, hleclani novych test. Tito bide vymYgleji vg echny motile prostredky, aby se mohli pohybovat kolem. Kdyt shledajf, ze jeden nefunguje, neztraceji ua s nim dasu. Najdou si jinY. Tito paralytikove jsou velci experimentatoti — a takavY je take president Roosevelt. Jeho plany na zlep geni pomerri ye state nejsou nepcdobny planum jeho bratril paralysnaticich se zlep git sve zdravi. Presidentova vynalezavost prameni hlavne v onech trpkYch letech, kdy se udil znovu chodit. Du gevni vlastnosti a zpOsoby — experimentoyani, vynalezavcct, nepoddajnost — ziskane tehdy, mu nyni pomahaji v premahani nesmirne slotitej.gich problem& Je jakesi prime spojeni mezi paralytikovou snahou naudit se chodit a Rooseveltoy Ymi experimenty, jako. Zemedelskym aktem. Saudasne prohla g uje Roosevelt uprimne, to neosvedei-li se tyto pokusy, nebude vdhat prestat s nimi a zadit s jinYmi. Rozhodujici je jen znat cil a najit nejakk prosttedek k jeho dosa g eni. Toto je zprisob mygleni, s kterYm musi souhlasit i ne jsvedomitej gi vedcove.

President je obydejne daleko pied svYmi radci, ale dill se zasady, ktera se ua od pradavna osvedduje y e styku s lidmi. Tato zasada zni: Nespechej! Mate-li svaly zkrouceny a arhany poliomyelitidou, musite-li be get klidne hodinu za hodinou a den za dnem, naudite se utivat vydatne mozku. Rooseveltovy plany — at' si o nich myslite cokoliv — nemaji v sobe nikdy vadu nepromy glenosti. Jsou drikladne. Novinati interviewujici Roosevelta pravi, te jeho ddytip a obratnost ve vyvraceni namitek nebo v odpovidani na jejich otazky je fi gasna. Kdyby znali trochu Rooseveltovu minulost, uvedomili by si prod. President jim sty rtiznymi zpOsoby bere taktka jejich otazky z fist. Jeho mysl si s nimi hraje a prevraci na vgechny strany. Jeho odpoved' neni okamtitym yype,dem — je konednYm vYsledkem dlouheho premygleni. Kdyt jste pripraveni uderit, pravi F. D. Roosevelt, uderte silne. Ale budte si jisti, to jste pripraveni! To je to, dim mini ono nespechej. Ray Tucker, washingtonskY dopisovatel, popisuje struane na jednom pripade, jak vypada tato zasada v praksi: "PH pripravovani materialu na LonclYskou hospodatskou konferenci postupoyal Roosevelt s krajni ped(Pokraeovaril na. stran y 18.)

Are stiedu, dne 15.6ervna 1938.

Strana

Uryvky z eeskoslovenskith Hodia o smyslu a qznamu narodnostniho statutuo vlady dr. Hodla pozval tefredaktory a vnitropoliticke redaktory koalieniho tisku k ptatelskemu rozhovoru o easovYch otazkach.

Piedseda vlady zodpovedel eetne dotazy, tYkajici se narodnostniho statutu a postupu pti jeho projednavani Vlada se dohodla na ureitYch stel'ejnich zásadach, jicha formulace jsou piipraveny tak, aby mohly byti ptedmetem jednak zakonodarnYch opatteni, jednak jednani se vtemi einiteli, kteti maji na techto vecech legitimni politickY zajem. K nova etape narodnostni politiky se Ylada odhodlala a vyhlasila to vetejne ji g nekolikrate v minulem roce i letos. Z nafttevy francouzskeho ministra zahranidi Delbose prohlasil jsem, ze tento stat ma zcela zvlattni poslani, protok se v nem stYkajj. a potYkaji rozlidne nacionalisrny, z ylatte nacionalismus nemeckY a eeskoslovenskY. eeskoslovensko- ma bud'to molnost konfliktu techto protiv nebo molnost takove hpravy narodnostnich otazek v tomto state, z nil by automaticky vyplynulo institutionelni, trvale a smirne teteni tohoto velkeio sttedoevropskeho a vlastne evropskeho problemu. Je samortejme, 2e jsme se u2 davno rozhodli pro tuto organisaci miru a spravedlnosti ye svern state. fteeni nate musi bYt zdsadni a integralni, nic polovidateho. Jak jsem jig prohlasil pri jine piilezitosti, bude se dit dovrteni narodnostni hpravy v teskoslovensku na zaklade dvou principt, ktere plynou z nati demokracie: to je samosprava a proporcionalita. Zasada proportionality, ktera byla 8vehlovSrm pkinosem do natl. demokracie, znamena, spravedlnost pokud mute bYti mechanicky neelm Na ge poslani.

N'ág lid nekl nikdy v idylickYch pamerech.

Idylou snad bylo by molno nazvat v jeho nach jen prvnich patnact let republiky po pievrate. Dnes vtak musime vedet, le idyla je :skondena a k se vracime zase do dob bojii. To :znamena, le nas lid musi bYt v trvale pohotovosti pro zapasy, ktere nas eekaji.

Udrinie se za vtech okolnosti, jsme narodem -nadanYm a silnYm, musime vtak vypnout sily trvale musime bYti schopni soutane v tvorbe ;technicke a intelektualni, jako jsme byli dosud.

Jsme narod schopnY a zdatnY, mama dobrY prrimysl, delnictvo, zemedelstvi, jsme dobti ;sportovci — to snad je symbolicke. Nati tradici je probojovavat se a vybojovavat si sve podminky existeneni a viterstvi sve vlajky. V tato pohotovosti musime narod udrlovat.

Spojenci a spojenectvi jsou zarukou, ale to neni cela, pravda. Dovedeme-li na tomto mists Evropy spinit sve poslani, to jest, organisaci tech na.rodri a no.rodnich skupin, z nich se nag stat sklada, pak budeme nepostradatelni, pro tole budeme ptedstavovat vteobecnY evropskY zajem. Kdybychom vtak ukazali neschopnost dflet zde potadek a kazeri a organisovat zde tech 15 milionri lidi a vytvotit mezi nimi optimalni stay spokojenosti, pak by vanost tohoto statu byla otiesena. Musime poditati s takou konkurenci v livote hospodalskem, technickem a intelektualnim a nesmime podlehnouti cizim ideologhm. Chceme spinit sve poslani a bYti zde statne politickou organisaci nej en oechh. a Slovakh, ale ftech tech, kteti se z drivodu historicko-geopolitickYch kolem nas seskupuji. "a,c1nY stat a 2adna viada nebyly jette nikdy v podobne situaci jako jsme my. Jsme v tesne blizkosti ojedinele livelneho procesu ve sveto vych dejinach. Je to vyvrcholeni nacionalismu 75-rnilionoveho naroda, kterY dostoupil do 11fzEDSEDA Cs.

P

dobi, kdy ze syYch racionalistickYch kotenri ptechazi te2 do oblasti emocionalisticke. Tento ohromnY dejinny proces se neda odadministrovat. teskoslovenska vlada zde je postavena pied nejodpovednejti ze svYch ukolu, jej2 tea tak, k sama formuluje zasady a metody narodnostni spravedlnosti, zaroveri vtak bezohledne odmita kaldy pokus o utisk, teror, rozvrat, odkudkoli by se takovy pokus uplatrioval a uhaji autoritu statni mod.. Proto na pride Oeskoslovenska nevzplane polar. Prato u nas nedochazelo k valnYm konfliktrim, proto bude kalda, provokace a ulionictvi podle zakona trestana.

Jednani s Nemci a se vtemi mentinami u2 ptipravovane pfedbanYmi informativnimi rozhovory je ptede dvetmi. Nate jednani bude hluboce seriosni. Vlada republiky ptipravila feteni integralni, zasahujici hluboko do cele struktury nati statni spravy, natl. samospravy, nati kulturni spravy atd., protok je pevne odhodlana dostati svemu vlastnimu i evropskemu lu.

Jednaari se sudetonerneckou stranou znamend postupne ptenateni odpovednosti take na tuto stranu, jel si je tato odpovednosti vedoma.

Zdurazriuji 7li se prava, je na druhe strane vedle prava vldycky povinnost. Chci-li od ureiteho statniho favaru institucionelni zarueeni ureitYch pray, pfejimam na sebe zaroveri zavazek, k ptispeji k tomu, co tento stat ma vykonat jako sve poslani. Je to samortejmY dusledek a jedine dotetni problemu. To je konsolidace a nerutenY dalti vYvoj a prate.

Ptedseda vlady se dale zabYval otazkami slovenskYmi a vyslovil sviij Nazar o "Pittsburske dohode".

Souhlasi s nazorem, ze zapis sepsanY ye schilzi zastuperi americkYch Slovalri a 6echil za ptitomnosti prof. Masaryka v kvetnu 1918 v Pittsburghu ye SpojenYch Statech neni pra y -nickousmlv,at jkoli ujednani svou zavaznost mravni..Rekli jsme ji2 ye Slovenskem kiubu a v revoluenim Narodnim shromaldeni roku 1920, le vidime v tato tak zv. dohode projev nejlepti vale natich americkYch bratril, kteti pracovali pro republiku, pomahali ji a bojovali pro ni. Pokladam za samoziejmou povinnost, aby na tento projev nejlepti yule bylo odpovedeno splriovanim vnittniho obsahu teto dohody. Zakladnim einexn v tomto smeru bylo zfizeni zemske samospravy roku 1927 a je nyni jeji rortiteni a take doplzemskou tkolni radou podle vladnich ptedloh. Toto stanovisko pine odpovida tomu, co jsem hajil take r. 1920 v souhlasu se SlovenskYm klubem.

V Pittsburske dohode je poladovan krajinskY snern slovenskY. Tato stipulace vtak neznamend pniadavek statne politickeho dualismu zvlattni legislativy slovenske. teastnici pittsburskeho jednani nebyli pravnici, ale byli to obeane SpojenYch Statri severoamerickYch, ktetI znali hstavu tato sve americke vlasti a dobie vedeli, co je to federalistickY nebo svazovY htvar statni.

Kdyby byli chteli stipulovati poladavek statniho dualismu byli by to prave jako obeane ameridti omen jiste formulovat a jasne vyjadtit.

Oni vtak nemluvili o spojenYch statech eeskoslovenskYch, nYbf2 o spoleenem statu deskoslovenskem a nesmi jim proto nikdo podkladati fonysl nejakeho dualismu. Vetim, le chteli tim vysloviti zasadu takove mistni samospravy, kterou Anglidane nazYvaji "local government", ktera by vtak neznamenala rozdvojeni spoleeneho statniho celku. Dtkazem jest jejich jasne prohlateni o spoleenem statu eeskoslovenskarn.

Piedseda vlady souhlasi take s thesi, kterou vyslovil ministr spravedlnosti dr. Darer, ze znaena, east stipulaci obsaknYch v tak zv.

Pittsburske dohode je vlastne u2 provedena. Ve velmi mnoha smerech poskytuje republika nyni Slovensku nepomerne vie, nel Pittsburska dohoda ptedpokladala. Stanovisko k Pittsburske dohode neni a nemtle tedy bYti a priori odmitave. Ostatne tvurci dohody sami moudie dolozili, 2e o podrobnostech rozhodnou zakonni zastupci 6echti a Sloyakil. Proto neni ffeba proti Pittsburske dohode 2adne mobilisace. V duchu dobre yule musi se spojit vtichni k defiaitivnirnu doteteni slovenkYch probl6mil.

POZORUHODN'k PROJEV ITALS8tHO ZURNALISTY.

Pra2sky dopisovatel "Stampy", Ital Zingarelli, psaval pied Casem o nas velmi neptiznive. V posledni dobe -vtak zmenil svuj nazor. 0 dnetni nalade v Praze pie mimo jine: "Ceti mi tikaji: Nate situate je tezka, pfete'lke., ale takova ul je od smrti sv. Vaclava, jeti nastala r. 929.

Jsme zde jig tisic roku, zustaneme zde daltich 1000 rokii. NeMh2eme nic delat proti tome, le flak ptedkove meli nett'astnou mytlenku, usadit se prave v techach, a netutili, ze Bismarck jednoho dne prohlasi: Kdo je panem tech, je panem Evropy" . . . Toto neni ladne chvastani, tato slova jsou vyslovo yana vane a zrcadli se v nich verne ptevladajici psychologie (psychologie, nikoli psychosa). TramvajovY prhvodel, g ofer na ulici, va2nY obean, sedlak, vtichni konCi tee se stejnYm klidem, 2e budou valcit, nebot' je to logickou povinnosti. "Antlus" gel hladce, ponevaa Rakousko je nee° jineho. A nemyslete si, 2e o historicke reminiscenci na Karla IV. a svatou risi timskou neptemYkeli (a snad dosud ptemYtleji) lido, kteii se smyslem pro odpovednost uvedomuji si ka2de "jak" a kalde "kdy". Ale na konci sveho uva2ovani odpovidaji, 2e nebojovati dnes za eeskou svobodu znamena, 2e zitra budou musit bojovati za zajmy nemecke — jak tomu ji2 bylo za Fridrycha Rudovousa — a za vac, jet neni veci naroda Ceskeho. Drivera ye Francii je absolutni. 0 Anglii se mysli, 'le bude musit matirovat s Francii, jakmile se ptesveddi, 'le jadrem problemu nejsou sudettti Nemci. A pokud se tYee Italie, soudi se, le Mussolini je konec koncu rozhodeim o evropskem miru a ttebak nema piin g mnoho (podle mineni Zingarelliovi ladnY) miti radost ze stanoviska, joke zaujima Praha inlet Rimu, udini pro mir to, co nebude chtit udelat pro techy.

DOHADY A KOMBINACE ANGLICKEHO LISTU 0 OBSAHU NARODNOSTNHIO STATUTU LondynskY Daily Telegraph uvetejriuje ye zprave z Prahy informace o torn, jak budou vypadat elanky "narodnostniho statutu". Mimo ka2dou diskusi zustavaji v nem tti zasady: 1. Nebude nikdy ptiputteno nic, Cim by mohla nektera stranicka vettina utladovat mentinu v nemeckYch krajich, nebo co by mohlo sloulit k nejakeinu separatistickemu hnuti a tim take k rortrhani statu.

2. Nedoteena zustane kontrola hstkedni vlady nad bezpeenostni shdbou k ochrane ftech statnich obeant, at' se hlasi ke kteremukoliv polltickemu smeru.

3. Nebude ptiputteno nic, co by mohlo zeslabiti silu Ceskoslovenska a obranu jeho statni riezavislosti.

Dale pravi list, le budou vytvoteny krajinne rady, z nich nektere by snad mohly bYti podle mistniho obyvatelstva take nekde diste nemecke nebo mad'arske. V oblasti mistni spravy maji bYt dva hlavni htednici, z nich jeden by ptedstavoval hsttedni vladu a druhy mistni obyvatelstvo. V cele republice bude zavedena fteobecno, jazykova rovnopravnost.

Naptitte maji vtichni statni obeane v cele republice miti pravo poutivati sve vlastni 'fedi ye vztazich ke statu. Jednotlive narodnosti kontrolovaly by naptitte vtechny vetejne penize pro teely subvenci a podobne a to v pomeru sve poeetni sily (tedy u Nemcfl v pomeru asi 22 proc.). Ve statni slrilbe ma bYti zarueena ndrodni pomernost. Ka2dY pokus odnarodriovat politickYm, nebo hospodatskYm natlakem, podlehal by te2kYm tresthm. Obraz, kterY o techto zasadach "Narodnostniho staututu" podava britskY list, neni — zejmena v podrobnostech — ptesnY a hpinY. °pith, se spite o dohady a kombinace.

Taxametry y e starem time.

Stab Rimane znali taxiky. Nebyl to ovtem dnetni automobil s benzinovYm motorem, vuz, taknY korimi. Kodi citali jizdne, tak jako dnes, podle ujete drahy. Taxametr byl vybaven takto: Na kole vozu bylo upevneno ozubene koleeko, ktere se posunulo pri ka2dem otodeni osy o jeden zub a vypustilo soudasne do misky kulieku. Kdyl byla jizda skondena, oteviel koei jednodute misku a podle poCtu kulidek ureil vzclalenost a Paine,

Ve stfedu, dne 15. deryna 1938.

I Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadn4 polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnimu roshodnuti.

DR. ROUOEK V SEATON. Ctena redakce!

Vnedeli dne 5 eervna byla pofadana, jak pfedem oznameno, prednaaka dr. Roudka v Seaton. Pkijeli jsme na misto v ureenou dobu kol 2 hod. odpoledne, avaak bylo nutno poseakat nejakou dobu, at se dostavi navatevnici ze sousednich tadii po odbyti schtzi, neb tuto nedeli odpoledne pofadaji spolky S.P.J.S.T. jejich pravidelne mesiani schtze. Kratce po 2 hod. bylo pozorovati stalY piiliv navatevnikfi a rozsahla dvorana se podala naphiovati autiky vaech moinYch znaeek a tak let i mista v sini se rychle obsazovala, takte za kratkou dobu byla vgechna mista obsazena a obecenstvo trpelive odekavalo, jak to s tim Oeskoslovenskem se ma.

Stale dteme v dennim tisku a v rozhlase radioyens slySime, jak jsou ti ubozi sudet gti Nemci pronasledovani ate kazimir Henlein ut to nemute dele yydrtet, tak jsme odekavali, jak nam dr. Roudek onu situaci vysvetli. Dr. Roudek upoutal nejdiive nagi pozornost na velkou mapu Evropy a na onu okolnost, to v Nemecku jest nedostatek, suroVeho oleje a tivotnich potieb, totit potravin a misto, kde by se nejsnadneji mohlo dopinit, vede testa na vYchod, pies eeskoslovensko, Rumunsko do Mesopotamii. Oeskoslovensko mu tedy pfekati a jelikot ut je ma na polovic (die mapy) ye vldi tlame, tak ted' se mu zda, to bylo by nejlepe je schlamstnout nadobro, a k tomu potiebuje nejakou minku, a tou jsou sudetgti Nemci. Die vYroku dr. Roudka Nemci tito jsou vlastne Rakugaci.

Vyjednavani Henleina a Hodtou doposud nevedlo k tadoucimu cili, nebot' to co Henlein tadd, mu nemrite deskoslovenska vlada dati. Chteji epinou autonomii, tak aby pak se mohli piidati k Velkonemecku; a kdyby i ony sudetske kraje dostali, nebudou taky spokojeni a budou chtiti celou republiku, o co jim vlastne nejvice jde a Pfednagka dra Roudka byla doprovazena obrazy na platne, kreslic tak historii Ceske vlasti od doby kdy otec deskeho naroda, Oech, phod vYchodu se syYmi poutniky na horu Alp a polibiv tuto zemi, jet oplyve. bohatstvim ptirodnim, nazval ji "Cechy". Dal gi obrazy nam pfedstavuji vYvin a kulturu deskeho naroda od jeho pfichodu po 5. stoleti v krasnYch staybach hradri, rortrougenYch po reznYch mistech, jet si nemohu zapamatovati, at do doby kdy se kraloystvi Ceske stalo stfediskem evropske kultury, kdy za Karla IV. r. 1348 byla zalotena nejstark evropska Kariova universita. Dal gi obrazy nam pfedvadi dr. Roudek z nynej gi doby, kdy od doby 28. iijna 1918 desky narod svou krvi dobyl si sve samostatnosti ate chce a je schopen si svou republiku udrteti a ji si sam vladnouti. Toho drikazem jest jeho vyspelY premysl. Bat'ovy dilny ye Zlinu, a co nejvice na vatm pada, , kodovy zbrojovky, ty mohutne, masivni stroje, kde motno vyrabeti nejdokonalejgi moderni dela a jine zbrane, tu pak se neni demu diviti, to Hitler si to snad jeate s tim schlamstnutim to Oeskoslovenske republiky rozmysli, aby snad mu ye chitanu nekterY ten kanon neuvazi a se nezakuckal. Republika Oeskoslovenska, jak sam nazev sveddi, sklada se se spojeni Oech, jet po staleti trpely pod rakouskou knutou, a Slovenska, ktere rovnet pocit'ovalo hrubou nadvladu po staleti pod Uherskem di lepe Mad'arskem, a tu pfedna gka dr.

Roudka o Oechach by nebyla ripinou, kdyby dr.

Roudek nebyl zavdas postfehl tento nedostatek a nebyl se zaveas postaditelne zatidil tim, to si pro svoji tivotni pout' vybral spoleenici z krasne Slovade, jeho tenu gku, ktera v narodnim slovenske kroji k nam hovori ate nam prvom na housle zahrajem skladbov "Vision" od Drdla a "Waltz" od Dvotaka. Obe tyto skladby byly odmeneny bouflivYm potleskem; pak nasleduje zpev "Pridi Janik premilenet" a "Sedemdesiat sukien mala a precaj sa nevidala". Obe tyto pisne rovnet sklidily batialvS7 pale*, A Mt,-

vlItirrNbt ni pi. Roudisova nam pfedvadi ukazky krojri, sama jsouc v krasnem kroji ustrojend, ukazuje obecenstvu mutskY kabit krasne vygivanY, pak dalgi a dalgi, takovou spoustu, jedna prace krasnejai net prves Obecenstvo 'skim째 tasne nad tou spoustou tech vygivek a rtiznYch krajek. Oistou slovengtinou svou ptednigku doprovazi a vysvetluje, to to prace a umeni jest pfirozene, to to se nemusi jit nikde udit delat, to to jest tern lidem vrozene umeni, cot se zda at neuvefitelne, a jest si jen pfati, aby byla usnadnena moinost, mantelem Roudisovym jejich pfednagky pofadati v girSich kruzich, hlavne mezi vyggi tHdou Ameridantl, by poznali vyspelost a kulturu deskoslovenskeho naroda. Po ukondeni pfedneAky mantele Roudkovi je gte se s narni hezky pobavili a pak delaii pkipravy k odjezdu do Oklahomy. Slibili, to se jegte pfiletitostne 째pet v Texasu zastavi, a bylo by zahodno, by osady kde jsou naginci usazeni, by si pfednagku dr. Roudka a jeho pani zajistily. Na jejich pouti mantelem RoudkovYm pfeji mnoho zdaru.

Situate ve vlasti dosud neni uspokojive vyfizena. Nyni prave tam megka delegace americkYch Slovake s redaktorem Hetko v dele. Taky pomahaji republiku ubijet tire, to vyntahaji autonomii pro Hlmkovy lud'ovce. Hlinka, kterY za mad'arske vlady byl veznen, u Oeche navel etulku, a dnes s Mad'ary a Nemci se spojil tak, to to hrozi na vgech stranacn a jsou stale obavy, to mete katdou chvili vyptiknout polar valky a uvrhnout Evropu a snad i tuto zemi do viavy valeene, hosgi nezli byla posledni valka svetova. Nagi povinnosti jest, abychom stall pti republice a moraine ji podpotili tim, to budeme u nagi vlady americke ape!ovat, aby se zastala Oeskoslovenske republiky, ktere Amerika byla napomocna, ph jejim zrozeni. Nemecky NazistickY Bund, vgude kde jteh je veal nodet, porada demonstrace, kde st3 k nasilnYm dinitm dochazi, stalo se v New Yorku a San Francisku, dodo k bolestnym zranenim. My bychom mohli poslat aspori resolute do Washingtonu na patfidna mista a taky pomoci branit Republice Oeskoslovenske to, co ji pravem naleti.

Se srdednYm pozdravem, J. F. Fojtagek.

New York, N. Y. Ctena redakce Vestniku!

Osmeluji se zase new napsati. Je dnes pod mradnem (v nedeli, 5. dervna) a asi bude prget.

Mesic kveten byl student at do 1. derma, kdy snad byly lehke mrazy v New Jersey, Connecticut, pravdepodobne i v hornim New Yorku.

Snad ale ut bude teplo. Leto gni 1. derven byl nejehladnej gi zde rekordovin za mnotio roke.

(Ted' prave padaji male kroupy).

Slibil jsem popsati New York a tak tedy se budu snatit tento aspon trochu popsati.

Pfedne zadnu nee째 o Grand Central nadraii, ktere letos slavilo 251ete vYrodi od sveho postaveni v nynej gim slohu. Pravi se, to pies Grand Central projde denne na 400,000 lidi, a z techto je na 100,000 cestujicich. Za rok 1937 pkijelo a odjelo z tohoto nadrati pies 37,450,000 osob, avgak z techto jen pies 13,665,000 bylo pasatere delgi testy (pfespolnich), ostatni tak zvani "commuters". (Jsou to obyvatele bydlici mimo mesta, avgak v meste jsou bud'to zamestnani, aneb maji obchod. Nektefi jezdi etasne daleko; jeden me.j ptitel jezdi katclodenne 32 mil z New Jersey do prace a jinY 28 ma. Cesta kazdym trva at 2 a vice hodin. Listky maji zakoupene na tYden i mesic do piedu, dostanou to asi za polovidni cenu.)

Jak je raesto New York, vlastne ostrov Manhattan spojken s pevninou, mute si malokdo predstaviti, kdo zde nebyl. Byly to ferry v pr y gte hodne poutiva. (O--nifade,ktrYchsej strov Staten je spojen s New Yorkem jen ferrou, jede se asi 4 mile za pet'ak, do New Jersey jsou ut mosty.) Pak jsou mosty, nejvice v gak je zde tunelt. Ostrov Manhattan je spojen 42 tunely s New Jersey, Bronxem a Long Island, a dalgi se jegte kopou. Z techto jen 4 jsou pro automobily, a.vgak j en 3 v provozu. Ostatni tunely jsou pro drahy podzemni a pfespolni. Do New Jersey se musi platiti mYto od auta, pak od ferry a tak i pies most a tunely. Tet mezi most Triborough mezi Brondem, New Yorkem a Queens, avgak na tomto se to motna za par let zrugi. Aby to rrOto bylo ucidova,ne, o to se pa-

ins IL dobne staraji velkodopravni spolednosti, jinYmi slovy drahy.

Je zde povest, to pry kdy by dlovek ztistal stati na jednom rohu Broadway a 42. ulice jednu hodinu, to se tam setka s jinYm dlovekem, ktereho nekde jit ye svete poznal. Ji vgais nemel jegte dost pfiletitosti, abych to yyzkougel, jestli je na tom nem pravdy.

KdyZ jsem v loni na podzim Ceti o malidkYch lotiskacti kulidkovYch, tugim to ye Vestniku, ani ve snu mi nenapadlo, to za nekolik techto vYrobkit budu violet na tisice. Ano, hned po Novem rote jsem mel test jeden exemplat shlednouti, a to pod drobnohledem. Pozdeji spolednosti jich objednala nekolik tisic. Je to zajimave, tyto malidise "ball bearings". Jsou tak male, to jich sebere vic jak deset polotit yedie sebe na jeden coul delky. Toto jsou v celosti, cot teprve ty kulidky v nich, pak osy atd.

Delam v dilne, kde se objednavaji a potfebuji ty nejlepgi lotiska kuliekove na svete, ale na tyto malidise jsme tadnY nebyli plipraveni.

Prod potfebuji u nas takova lotiska, o torn mane, napigi pozdeji.

Kdyt elovek j de v sobotu a v nedeli okolo divadel, tak by myslel to katclY dlovek v mesa' je zarnestnan di ma dobrY piijem, tak je velkY naval okolo techto. Avgak je zde v New Yorku nekolik set tisic lidi bez prace, tedy tech divadel tu asi neni dost, kdy maji v gichni zamestnani. (Ovgem, v takovemto meste je ftciy nekdo bez zamestnani, necht' je sebevetgi "boom".)

Na vYstavigti se pane pracuje, je tam videt velikY pokrok prace od loriska. Prapory tech ze mi co budou na vYstave zastoupeny, jsou na stavigti -vztYeeny. Ze jde v gecko die programu, ize odekavati to bude v gecko hotove pH jeji tevfeni za rok.

Kdyt se zde bide dodetli, to pomnik Sam Houstona na bojigti v San Jacinto pfevyguje pomnik Washingtonriv ye Washingtone, byly o tom vgelijake poznamky, mnozi mysli, to prY tadnY pomnik by nemel bYti vyggi nail Washingtonriv. Motna to se tam stala chyba u nagich Texanri.

Tak hlavni vypravy sokolske jsou ted' na na ceste do Prahy, na v gesokolskY slet. Segel jsem se se sokoly z rriznYch easti Unie, avgak borce z Texasu ne a ne najiti. Na prvni YYprave co jela, se gel jsem se s br. Frank Matushem z Temple, Texas, avgak s br. Jos. F. Holaskem, ktereho jsem hledal, nikoliv. V Sokolovni na 71. ulici byl po dvakrate poildan yearek na rozloudenou tern odjitclejicim do stare vlasti. Pieji vgeckYm freastnikem ygesolkolskeho sletu radostneho se sejiti se Oaten a pHbuznYmi, a gt'astnY nexrat.

Koneim tento dopis a doufam, to mi to br. redaktor upravi, aby to mohlo bYti oti gteno, za cot mu pkedem dekuji. S bratrskYrn pozdravem na vgecky pfatele a zname v Texasu zustavam jako vtdy, Jos. V. Bayer.

Rosebud, Texas.

Ctena redakce a etenafi!

Dne 5. derma zajeli jsme do 30 mil vzdalene osady Seaton, abychom vyslechli dr. Roudka.

Moderni nova sin tadu els. 47. byla slu gne naplnena nagimi krajany domacimi a z celeho okoli. Dr. Roudek na mape ukazuje dej, kter' se odehrava a odehravat bude v Evrope. KatclY jej posloucha se zatajenYm dechem. Pok ukazoval obrazy ze stare vlasti a na konec potadal pHtomne, bude-li toho zapotkebi, by moraine podepfeli nagi bYvalou vlast. Pak nas 'sane pobavila pani Rouelsoves je pevodu slovenskeho.

Zahrala nam nekolik umeleckYch kouska na housle, ukazala krasne slovenske vy givani a sbovensky zazpivala, cot se v gem velice libilo.

Pfejeme temto obetavYm pracovnikrim mnoho zdaru a stare vlasti mir, ktereho tolik potfebuje. Drazi krajane, pozvete si tet tyto dobre di a nebudete toho litovat, vtclyt' to temef nit nestoji. Z ylagte sestry chovejte se sestersky k pani Rouelsove. 6tete, co se odehrava na Slovensku. S pozdravem, Anetka Skupinova.

Za vYkladem obchodnika na Starem meste bell na modrem blyai koruna a vedle ni pis: "Toto je prvni koruna, kterou jsem zde vydelal r 1926, kdy jsem otevfel tento obchod."

Denim zprava.

Btrana 4. kid La Parita, Cis. 161., Jourdanton, Texas.

Pokusim se zase napsati par tadku do na8eho mileho Vestniku, nebot' kdyby taden nepsal, nebylo by taky co Gist, nebo by br. redaktor musel yypinit zpravami eel* Vestnik sam. Jest mnoho spolubratrA a spolusester co radi etou dopisy, zvlaete jsou-li z mista, kde oni pied lety bydleli a maji tam po ptipade sve rodiny a pkatele. Soudim tak podle sebe, nebot' taky si rada pfeetu dopis z okoli Hallettsville nebo Moulton, kde jsme pied lety bydleli a men dosti piatel, na ktere vzpominame. Minulou nedeli jsme odbS7vali naafi schtizi v domove spolusestry pi. Viktor Pivoilkove, v ktere jsme piijimali tki nove eleny a to Jana Marka, sleenu Rosie Tymrak a pi. Lillie Hopkins. 0 piestupin listinu se ptihlasil Frank Ktemenek, az z toho orantoveho Adolf. Jest to na g nejstark syn tam usazenST. Ve schAzi byli skorem veichni elenove.

BchAzi zahajujeme vtdy zpevem a po schuzi zase ta omladina neco zazpiva. Pfi svaeine nam vyhrivala Fritcova kapela pekne &site kousky pies z brusu nove radio Philco, ktere soused Pivonka, pro svoji rodinu koupil. Jeden kousek a sice "Ma rortomila Barueka", byl hran pro pi.

Rudolf Foitikovou, ktera byla tet nal schtzi pfitomna s mantelem a jejich malou ratolesti.

Jen spoluses. Marie Ripleova nemohla bSti ye schAzi ptitomna, ponevadt si bolestne opatila nohu a to jeete kavou, ktera je sice tenskou medecinou, ale ne horka, na nohu. Pieji ses. R. brzkeho uzdraveni, nebot' vim jak je to tetko hospodyni v pilne dny letet v posteli. Take mlacla sp. sleena Henrietta Ripleova.nam ve schtizi schazela, nebot' odjela toho dne do Austinu na letni kurs jako ueitelka na statni universitu. Jeji tkolaci a take spbr. a sps. udelali ji v sobotu weer ptekvapenku na rozloueenou, ktere. se dobte vydatila, nebot' veecky domaci i nic netuslel sl. Henriettu dobte piekvapili., Deti ji na rozloueenou pekne zazpivaly, a take 'OW deveata, Lillie Novosad a Marie Jutieek, spravene za chlapce, men nacvieene zpevni duetto, ktere se veem libilo. Pak byla podavana veeete, po kteret s pianim et'astne testy a At'astneho navratu mezi nas, navetevnici se rozchazeli. Sleena H. R. bude zase napti gte vyueovati ye zdejei ekole zvane La Parita. Take na tete Skole bude vyueovati pi. Emma Kiemenek a jedna uoitelka nemeckeho piivodu, sl.

Dorothy Torman. Jest to pane od ekolnich davernikti, ze davaji piednost svoji narodnosti.

Take rodiee ekolnich ditek by men svoje ditky poueovati doma, aby se ku s yStm ueiteltm chovali Active, nebot' ueitele jsou nejvetei dobrodinci lidstva, a kdy pkij de ditko ze Skoly domit se talobou, ze bylo ye ekole pokarano, tak by jej men jeete za to pokarati doma a ne pied nim nadavati a zlehdovati uditele. Takove se nebudou dobie ueit a davat pozor, co jim uditel neb uditelka tekne, nebot' ony si ieknou: veak ja te poslouchat nemusim. Meli by to rodide hned malSrm ditkam vetepovat, jak by to bylo zle, kdyby se nenaueily Gist a psat, a pak musely odejit daleko do sveta a nemohly by napsat svoji matiece a tatiekovi psani, a zase od nich psanieko oeekavati. Ba mnohdy dite ani nedovede slovy svSrm rodieum 'Mei, co dovede napsat na papir. Oveem te jsou deti, ktere tetko chapou to udeni a s kterSmi ani ueitele mnoho nesvedou; ale proto by nemeli rodieove chodit na ueitele, ae jejich Maienka nebo Jenieek "neptepesli", jak to dasto je slyeet, ze je tomu vinnen ueitel.

No jeete neco o tom poeasi. Veude si stetuji na mokro, ale u nas by nakodilo trochu date, a kde ho mate hodne, poglete jej sera. Farmati zadinaji &Oat s krmivem, totit delaji kornove futro, sedou cukrol a taky hygari jit dozravaji, v6e jest pekne, a zrna bude v nakm okoli dostatek, jestlite jej dobte sklizime. Minu1S 7 tyden se pilne sklizely fazole zvane pinto beans, a mail letos dobrou cenu. Nebylo jich mnoho, protote byly taky pakozeny tou vetrnou boufi a taky trochu mrazem. Bavlna jest v dobrem stavu, ale potiebovala by dobrS7 de6V. Metlova tktina jest taky pekne, a nekteti jiz budou vylamovat vfaky. Jest ji hodne sate v nakm okoli.

No, pro clnekk toho bude dost, nebot' musim jit zase zastavat doktora Guynese, totit zavazovat memu staremu prsty. Vite, my meli jig Indio korny a tak on pki mleti te korny pfidal do m1S7na i prsty. Maria ze chtel, aby v tom

v tem f

g rote kutata mela i maso, a tak jednoho tarn kousek nechal a druhST je hodne pomaekanSr, a tak to jit 14 dni pkevazujerne. Napied doktor a ted' ja. Avak necht' se teSi na fleet, ne'Sika jeden.

Ku konci posilam pozdrav na personal Vestniku a na vSecky etouci Vestnik. Hnedle bych byla zapomela piati tem novomanteltim J. KopeckVm mnoho etesti na te nove draze tivota.

Frances Ktemenek.

Detroit, Michigan.

Vatena redakce a etenatstvo!

Ptika jsem na chvilku si s vami pohovofit.

Zde mame dosti rueno, jen jedine nam kazi ra dost a to je nak stare, vlast, te se pachazi v takovem nebezpeei. Jak se tam lido musi citit, kdy my zde citime bolest. Kdyt bychom meli ztratit tu nam tak drahou zem, jit by taxin tak nespechal, aby spatfil svou drahou oteinu; bylo by to jit cizi, kdyby to dostal ten krvelaenS7m Nemec. Tolik si Nemci dovoluji, ze je to jejich zem, vtdyt' ptieli do pustin a vzdelali si je, ale po bitve belohorske, jak nam to dejiny pravi, byl majetek techilm skonfiskovan, jedni do tiech a jini do 'g est mesicil musell majetek prodat a vlast opustit, nebo byli vratcleni. Komu to e'6i meli prodat, kdy museli prye a Nemci vedeli, te to dostanou zdarma. Vlada tam usazovala Mince. Historie se opakuje, Nemci stale znasilriuji male narody.

Fiala bych si, aby se proti nim veechny vlady obratily a daly jim co proto, aby se jit nikdy vice nezmohli. Vtdyt' videt z dopist, jak lid se obraci tam, kde lei na g osvoboditel a vole,: tatieku, porad' a pomot. On naletel celemu svetu, ale na prvnim miste naleti svemu narodu. A tim prave te jej ctil celV svet, vkchny vlady by mely ptispechat na pomoc jeho narodu, kdy je ohroten. Vtdyt' on obetoval to nejdratei co mel, celou jeho rodinu, ti veichni trpeli, i vezenim. Vtdyt' jen on dal ducha narodu, kterS7 se podle nej fidi a pracuje, ale srdce dal lidu, po. nevadt chudS7 lid miloval. Kristus kekl, ze laskou docilime zlepkni, ale Mussolini a Hitler chti docilit zlep§eni kanony. Laska musi ustoupit oceli. VSechny 6patnosti lidu jsou od tech mocnSi ch, jak' je vtidce, takovST je lid a celST narod a kdy jedna Hitler jako lupic, tak povstava, lupiastvi, ti mali se if& od tech velkSrch.

Hitler ukradl Rakousko a ukradl korunu z Vidne a ted' chce nechat zavtit Habsburka Ottu jako zlodeje. tDobte p. Brenner z Rolsenberg te by se nemelo jrneno Hitler tolik vat, ba te by potadnSr elovek si mel vyplachnout usta, kdy jeho jmeno vyslovi.

Pani Nevolove, ma hezke dopisy, pane v gechno popisuje, jako cltive holka musila sedet jen doma, neb ktera rada tancovala, ta byla hned behna, tkeba byla ryze povahy. Bylo to sedavej panenko v koute, bude6-li hodne,, najdou te. My jsme pfijdou maseterou te. Ale dnes jsou jine pomery, dnes musime tikat: sedavej panenko na rohu, jak tam nekterV piljde, chytni ho za nohu. Kdyt jste si tak vzpomnela na ty kameny u Lideoka, napiete o tom, ano? Kdyt jsem byla maid, chodili k nam sousedy na piastku. To vreelo at Aest kolovratku a my deti zase dtely peti. Tak se vypravely pohadky, ze v Lideeku byla stare, panna, ktera se nemohla vdat a tikala, te kdyby pfikl eert, ze si ho vezme. Jak byla muzika, tak ona 61a hned k ni. Pk gel pan, tandil s ni, ona videla te ma kopyto a tak mu tekla, te si ho vezme, jak ji totit vyznal lasku, jestli obrati vodu vzhfiru proti Lideeku net kohout zakokrha. On k tomu svolil a tak ona dala kohouta pod tieici, co se na ni ptesivalo obili. Kdyt dart nesl posledni kamen, ona pustila kohouta, ten zazpival kdy dart byl jit jen malt' kousek od mista, upustil kamen v kterem je hlava i zada a ruce vyznadeny. Tak nam to popitte, tkeba je to bajka. My jsme to rady o tech tetidek slyStatieek Bartoe pine, 'te vkcek fietron vypotteboval. Ba ne, vy mate fietronu te byste s nim vystaeil i na sousedy. Vy jste muj dopis dobte vystihl. Pieete o te braze v 9. roku. Ano, meli jsme ji tet v okoli Temple, ale ja, jsem se zmSdila, to bylo v desatem roce, co ta 8najdrova se popedila. To bylo zrovna ten rok, kdy se objevila ta kometa. To byla krasna podivana,.

Ve stkedu, dne 15. eervna. 1938.

Ja jsem jela zrovna pied vS7 chodem slunce od porodu z Ocker, jak slunce vychazelo, tak ta kometa mela zrovna pfechazet pies slunce, to se vi ze jen pies paprsky, to tak vybuchovalo jako kdy zaeina jet nakladni- vlak a z kominu kotouee clYinu letaji. Veechno se chvelo, ten vzduch a zeme setloutla jako Moutek. Jestli to nekdo vide, tak mi de, za pravdu. Pak po dny jak se slunce chYlilo k zapadu, svitilo pies ten plyn. Byly to krasne duhove barvy yeelijake. Jednoho dne jsem vzbudila deti, at' se jdou podivat. Pies cele nebe byl ten ohon ye dve hodiny v noci a pak se kometa rychie ztracela.

My jsme tehdy byli na rente a p. Karla Simka, jen byl pfedsedou u nakho spolku. Jeho pani k nam piiela a povida: "Co budeme delat, pani snad nom shoti svet jak ta korneta ptijde k zemi." J6, ji odpovedela: "Skoeime do Mikula6oveho tenku". Ona na to: "Bote, vy•se nic nebojite". Ja se lekam az naposledy, jak yam to napiSu. V devatem roce jsme byli na 'rite za potokem. Bylo to na Svateho Ducha, kdy nam 'croupy potloukly v6echno. V tu noc do rana nam zdechla mula. Byla to rana pro nas, neb museli jsme hned koupit jinou na dluh a ta ktera nam po61a, jeate nebyla zaplacena.

DruhS7 rok jsme udelali dva baly, dvanact set baviny a z korny jsme platili penezy. To vite, tie nam nezbylo nic a tivobyti jsme museli zase brati na dluh. V noci jsem prala, abych mohla byt ye dne na poli. S1a jsem spat ye dye hodiny a y e dtyti hodiny jsem vstala. Muj mut byl vyudenSrm za,meenikem a nikdy na poli nepracoval. Jeho otec byl kovatem panskm, mel tam i byt zdarma, a to vite jak ta prate potom na poli jde. Jeho pole netailo a tak jsme za 5 let meli $1,100 dluhu. Muj mut pak odjel do Detroit. Krop z polovice obdelanS7 jsem mela podruhe oboravat. Ptijeli k nam lidi z Evropy, mut se tenou a chlapce meli 5 let stareho; tito mne pomohli. Ja jsem mela 'g est deti, nejmen61 dva a pill roku, nejstar61 Otrnact rok0.. Tenkrat pro mne lido jezdili nejen k porodu ale i kdy byli jinak nemocni, tak jako pro doktora.

Byla mesiena noc, svetlo jako v oku, ptijeli pro mne dva mutii v jednu hodinu v noci, ze mam tam byli dva doktoii, Hjit k jedne tiene, te kali te dite je mrtve a ode'g li, ze jeSte xieni narozene. Ja jsem k nim ptisedla na koear. Oni pofad neco vypraveli a jim odpovidala, ale pti tom jsem uvatovala tu fee a poznala jsem, ze je to leeka, tak jsem je potadala, ze musim na pottebu. Videla jsem, ze sjeli z hlavni testy vedle potoku a jeli tam, kde tadriSr nezilstaval a kde ani v poledne by se nikoho nedovolal. Oni zastavili, prave zajeli za roh farmy, takte na mne nemohli videt. Ja dala do zajeeich a schovala jsem se do cukrolu a dekala, zdali za mnou pojedou, aby po me nestkileli, ale nejeli. Tak ja lezla po etytech bavinou, protote byla male,. Pak mne ptitel pes naproti, ale ja, jsem do rana nespala, tak jsem se polekala kdy jsem si uvedomila, co se se mnou melo stat, milj mut na severu a 'gest drobnS7ch deti doma. Jak se to rano rozneslo, ze me mut6ti vyvezli, lined ptijeli tki sousedi na konich.

Frank l eznieek mel tenkrat salon a grocerii.

Fiikali mne, 'te kdyby je naeli, te na kolik let by byli zavfeni. Proto ja se lekam at" naposledy. Kdybych se byla lined lekla jak jsem poznala v eem se nachazim, byli by to poznali a mne by nepustili. Az jsem odjela na sever, teprve za par let se jeden ptiznal. Nikdy jsem tomu darebakovi ani tadnemu jinemu neublitila. Pak na druhS7 rok ptijeli pro mne dva v jedenact hodin, te je nemocne dite. Ja fika,m: to jste drive nevedeli, te je nemocne, az v noci?

Oni na to, te byli v Temple, pfijeli pozde. Tedy jsem zase jela. Vsedla jsem do koedru vedle toho co tidil kone. Ten druhSr si stoupl vzadu a drtel se sedadla. Ja eekala, kdy mne chytne za krk. Ptijeli jsme na Seaton, tam mel Josef Simek salon. Myslela jsem, 'te se ho zeptam, ze je zastavim, ale oni sami Ali do salonu a ja zustala secet. Jak p. 8imek slysel, ze ja jsem na venku, hned ke mne ptibehl a tak jsem se ho zeptala, co jsou za,e ti dva. Povida: To je Pavel Late, toho se nebojte. — To mne spadl kamen.

Pani Simkova, dik za vzpominku, mate-li jegte ten salon. Ale vas vitam z onoho sveta, vtclyt' jsem vas jit davno oplakala. SlyAela jsem, fie jste mrtva i Va g pan mantel. To jsem rada,

a

Strana 5.

Ve stredu, clue 15. dervna 1938. tijete! Pigte mne soukrome, ano? Pani Josefina Dolnik z Richmond me pige: pigte nem vy mate zku genosti moc. Ano, Josefino, ja jich mam ge by feku Trinity s nimi zastavil. Vig, to bych ja mohla psat jako roman. Kdy g jsme piljeli do Texasu ke svYm sousedfim ze stare vlasti, neb tam jsme s nimi sousedili deset let, dobte jsme se znali, pak v Texasu nam radili, ge at' si koupime mule, ktere je gte neumi tahat, pak buSi at' nesekame, at' ho spalime. Bugi jsme nesekali, ale ja, videla jak nam zastira pole. Prase jsme zaeinali prvni krop, to jsem o bavine nic nevedela, svitil mesic a ja, pravim mugovi: pojd'me vysekat to bu gi. Do rana jsme men pole diste. Zle se to oboravalo, ale to pomohlo. Ne g jsme sli na svilj rent, tak jsme pikovali u tech na gich sousede, kteti nam tak radili. Jegte jsme si chteli vgelicos nakoupit, tak sousedka Mica: Ja, te g pojedu s vault Ja jsem jig byla ustroj end, ona pfigla zvenei a pravi: Oh, ja s tebou nepojedu, ty jsi jako nejake. pani a ja bych byla jako slugka a my mame farmu a vy mate gaty. Tak jsem ji fekla, aby si tu farmu povesila nakrk, aby lido videli, co maji. Rekla jsem ji: Vy vite, ge ja, jako porodni babieka jsem musela bYt vgdy eiste ustrojene„ ale gadne nadhery jsem na sobe nikdy nemeIa. Ale ona vedla svou, ge kdybychom byli pfigli otrhani, ge nam mohli Tide pomoct, ale tak ge nam gadnY nic neda. Tak ja, jsem ji fekla, ge jsme neptigli do Ameriky gebrat, ale ge jsme si pfigli nadelat, bude-li to mogne, a co jsme nadelali, to jsme ztratili, jako mnoho jinYch za 'deprese.

Jig tento dopis mam mesic rozepsanY, neb pro me pfijela dcera, at' jim jdu pomoct do zahradky, neb ona nevi jak co sazet. Te g tam stavi obydli, tak je prate dost.

Kdogvi jestli pani Nevolova, neni ji g take se sokoly na ceste. Z Detroit jich jede hodne, mimo sokolt te g hodne krajana. MnohY se vyslo' ge pomohou vil, ge kdyby Hitler pfepadl Cechy, nagim bratfim. To by te g mohli zazpivat, jak zpivali kdyg j ate zil na g osvoboditel: "Nag tatieku Masaryku, na sve deti spolehej, budeg-li jich pottebo yat, jen si na ne zavolej."

Mame hezky upravenY na g Vestnik, takge se vgeho doeteme z celeho sveta. Jak se pozna hospodaf podle upravy dvora a strojfi, tak se pozna redaktor podle upravy Casopisu.

S pozdravem na celou etenalskou obec.

A. F. Zilla. kid Elmaton, els: 148., Blessing, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Tak nage slavnost desetileteho trvani fadu path minulosti. Poaasi bylo krasne, tak ge se nam slavnost yydafila. Jen program jsme museli pozmenit malieko. Jeliko g br. pfedseda HI. Radu, soudce ChernoskY, nemohl se dostavit nasledkem rodinne slavnosti, po gadal nageho br. mistopfedsedu HI. tr., 8tepana Valeika, by ho na slavnosti zastupoval. A veru nemohl lepgiho zastupce k nam vyslat. Vy, kdo g jste br.

Valeika slygeli vite, ge nepfehanim. On prostYmi slovy dovede upoutat posluchaee do posledni chvile, svoji dobte promy glenou feel.

DruhYm feenikem byl na g ffeetni HI. UF., br.

Marek. On totig ani k nam neminil ut zajet, jelikog mel jinou praci, ale je gto se mu u nas libi, tak sobe zajel na chvili i k nam. Vgem krasne vysvetlil finaneni stay nMI Jednoty.

Po nem nasledoval br. Jan GajevskY, na g basnik z Orchard. Jeho fee, jako v gdY, byla humorem progpikovana. Vgichni obdrgeli bouflivY potlesk od posluchaet.

Mezi feerni v pfestavce dve divenky z Detskeho Odboru pfednesly krasne deklarnanky. Byly to dcerugka br. Zhanela a dceru gka br. Vaculina.

Ostatne program cely jste zajiste eetli v nasi oznamce, a tedy se nebudu dale o nem zmiriovat. Mnozi z nas byli zklamani, ge pofadatel Vestniku se nemohl dostavit, zvla gts ge jsme to nevedeli ag skoro v posledni chvili. Doufejme, ge pfigte k nam zavita. Popisovat, kdo gnivgtevnikfl tady byl, sebralo by mnoho mista. yam, broth a sestry, kteki jste k nam zavitali. zvlag te tem, ktefi sem zavitali z daleka, srdeene dekujerne a pfile gitostne slibujeme oplatiti.

Teg uznani patfi tem elenrim, ktefi se o zdar slavnosti pfieinili.

Veeer byla taneeni zabava, pti niz, jako g i ve dne vyhravala kapela br. Hnatka z Da Costa.

Br. Hnatek je nejen dobrY hudebnik, ale i dobrY spoleenik a dobry 'Avec. A jeho druzi s nim.

PH pfatelskem hovoru star gich a bujarem veseli mladYch pkibligila se hodina ducha a my se ubirali ku svYm domovum. No a ge se jig Will teg dvanacta, musim skoneit a jiti na spalcv.

S bratrskYm Na zdar! vas, Frank Hlogek.

Morayska Orlice, eis. 145., Penelope, Texas.

Bratti a sestry!

V posledni schfizi bylo mi natizeno, abych Vestniku uvedomil eleny faclu Moraska Orlice cis. 145., by se do pfigti schfize dostavili v hojnem poetu, schfize ktera g se bude konati prvni nedeli v eervenci ve d ye hod. odpol. ve gkole Griffin. PFedseda ma pro nas pfekvapeni, ktere jig melo bYt na 5. dervna.

Br. iieetnik te g by rad videl ty eleny, kteti jsou s placenim pozadu, aby pak nelitovali, ge bylo s nimi jednano dle stanov a byli vyloudeni. Teg fidetni vYbor se ma dostavit, aby pfehlednul knihy.

Dostavte se vgichni, aby jste nee° takoveho "nemissli". Tak na pfi gti schfizi nezapomerite.

S bratrskYm pozdravem, Frank Hegar, tajemnik.

VEREJNE CVItENt SOKOLA V LISNI U BRNA Proslov br. Bohum. Soldana k uvekejneni do Vestniku poslal vYletnik do tech br. Tom Hogek z Houstonu.

6eskoslovenske sokolstvo zahajuje v techto dnech v nagi republice generalni zkou gky na vekejna cvioeni a tim i na X. slet vgesokolskY. spojenY se sletem svazu slov. sokolstva.

X. ygesokolskY slet, jimg Sokol oslavi s narodem dfistojne 20. yYrodi trvani republiky, stal se dnes svetovou uddlosti.

Tento slet stal se dnes nejvet gim vgesokolskYm sletem, ale i nejvetgim telocvienYm podnikem sveta.

PFes 180 tisic evidence v gech slogek sokolskYch bude cvieit na nem.

ZadnY narod na svete nepostavil dosud vetgi podet evieencti. Budeme cvieit na nejvetgim stadionu sveta, nebot' 170 tisic divan nebylo pfitomno na gadnem stadionu sveta.

To jsou povznagejici disla. Utast na figskem sletu nemeckeho turnerst ya ye Vratislave jest daleko mengi jak u mugt, gen i dorostu, neg nas sokolfi.

Nebudeme se bat srovnani na geho sletu s Olympiadbu v Berline, kterou budoval celY nemeckY stat.

Vgecka statni moc, vojsko, oddily policie, rozhlas, propaganda, atd., byla &ma zdarma ye prospech Olympiady. Byla skvele organisaene ptipravena a pine se zdatila.

Nemecko chtelo ukazati, co dovede diktatorskir regim. Proti velike nemecke risi buduje ne nag stat, ale Cs. sokolstvo bez statni podpory nejvetgi telocvienou slavnost sveta.

Nebojime se srovnani Olympiady s tim, co provede velika demokracie a velike bratrstvo sokolske zdarma, ochotne a obetave.

Nage sletova, prostna, jedineene krasna, ukagi a dokati, ze nas v nich nikdo je gte nepfedstihl.

Tento X. slet ma vYznam slovansky. Nikdo nesbligi a nespoji slovanstvo pevneji, jako je sbligi mocne a silne sokolstvo. Jen sokolstvem stane se svaz slovanskYch narodil silnejgi.

PFijedou drazi bratti a sestry Jugoslavci. Pozdravime je s takovou vroucnosti a laskou, nage spoleene heslo: "Vernost za vernost! Krev za krev", znovu slayne bude utvrzeno pied celYm svetem, nebot' i rumunska, armada bude s nami manifestovat za vernost male dohody.

Se stejnou ffelosti pozdravime bulharske juflaky.

Pracujeme, aby Bulharsko v zajmu svem i nagem stab° jako na g slovanskY bratr v kagcle chvili s nami.

PFijedou brat'ti Polaci. Nad gene je pozdravime a pologime jim otazku: Kdo bude ye vagne chvili jedinYm jejich a pravYm bratrem, my nebo Nemci?

Pogleme po nich nagi lasku i dfiveru v polskY narod a budeme 6ekat na radostnou ozvenn z Polska.

Poprve budou tu zastoupeni Rusove a to jak stat ruskY, tak i zahranieni Sokol.

Vetime, ge slovanske Rusko vstava a sili a ge spojenectvi s Ruskem je naprosto a nade vsi pochybnost jiste k nam, jako na ge k nim.

Odnesou si od nas nejkrasnej'ai dojmy. Nepitedou lugieti Srbove. Pro givaji take chvile.

Cela Evropa by se mela podivat do Nemecka, kde bezonledne drti nemecka tento malt' narod 250 tisic lidi. A mela by srovnat Evropa se g'ivotem Nemca u-nas. Prod se nezastane Evropa LutickYch Srbu?

Nage nej yroucnejAi pozdravy jim pogleme.

Stojime za nimi, nesmi zahynout!

PFijedou nagi bratki z Ameriky a te'g Slovaci. Pojedeme s nimi radostne na Slovensko, aby uvideli ohromnY pokrok zachranenYch SlovaPogadame je, aby Fekli Hlinkovi, ge gadat autonomii v teto tegke dobe jest velezraclou. Sletem budeme se vgi vagnosti a vroucnosti prosit, volat a pfesvedeovat.

Vgichni k sot:* je eas, abychom se srazili vgichni v jednu nerozbornou, geleznou zed'!

Nepkitel se jednoti, zanechme v geho a spojme se.

To hlasal Sokol stale a stale a dnes je to givotni potfebou naroda i jeho budoucnosti. Sokol °pet vede!

X. vgesokolskY slet plichazi do doby velmi valne a take.

Pfekvapujici udalosti v Rakousku ukazaly, ge nagi bide nedovedou spravne usuzovat. Bohugel, nekteti ztratili odvahu a viru v sebe a propadli strachu a nedfistonemu pora genectvi, protote jsou sami slabo gi. Brojte vgude proti nim a potirejte nedfistojne pora genectvi do diisledkii.

Sokol bude posilovat a gifit opravnenou clfiveru v budoucnost naroda a na gi republiky, za dovedli i nagi hrdinni legionafi obetovat v ge, i givoty.

Prohlagujeme na vgechny strany, nebojime se nikoho, jsme plipraveni!

Nebojime se umfit jako umirali na gi velci legionafi, aby narod byl aiv. Zvitezime, musime zvitezit!

Marne vYbome vyzbrojenou armadu. Jednu z nejlepgich v Evrope. Na ge hranice jsou skvele opevneny.

Nagi spojenci pfijdou s nami, nebot' jsou stejne ohrogeni, jako my.

Utok na nas znamene. novou evropskou valku. Nikdo se za nas nebude bit, nebudeme-li se branit posledni mognosti sami.

Nebyli bychom ani hodni obeti, aby za nas umirali vojaci spojencii, kdybychom my sami nedovedli obetovat v ge, i sve givoty za svobodu nagi viasti.

V r. 1915 v prosinci hlasala zprava nemeckeho generalniho gtabu, ge Srbsko zmizelo z mapy Evropy a srbska, armada jest znidena. Padlo Rumunsko, pozdeji i Rusko a etyritina Francie byla zabrana Nemeckem. Ale za tfi roky vitezna srbska armada hnala rakouskou i nemeckou armadu a Srbsko stab se mocriejgi a silnej gi. Zvitezilo, protoge dovedbo vytrvat.

Nage armada vzpominala bitvy u Bachmade.

Tehdy dostali v r. 1918 proti nemecke pkesile rozkaz nagi hrdinni legionati: "Vydr get, odrazit, nepovolit." Rozkaz byl pine vykonan.

Plati i prave dnes. Spinime ka gdY svou povinnost!, Do tohoto ovzdu gi pologen jest X. vgesokolsky slet.

Tim vice vynikne sjednocenost a rozhodnost naroda i sokolstva, ge budeme narod a republiku branit do posledniho dechu.

Nage prostna, fichvatna hudba bude mohutne znit sletig tem a my Sokolove v poslednich taktech spojime se v geleznou hradbu k pfisaze vernosti republice, povstane s nami celY narod pied ugaslYm svetem a budeme pfisahat, ge spinime veg tecka slova presidenta Osvoboditele, kterY pravil: Udrgime-li republiku 20 let, udrgime ji na vely!

Pfisahame se v gi vagnosti, udrlime republiku 20 let, protoge ji chceme udrget na vely.

Sokolstvo slibuje a pfijde vpfed. Heslo X. sletu za svobodu a demokracii bude spineno. PlnV zdar X. vg esokolskemu sletu. Zdar republice, zdar presidentu Bene govi, zdar vlad6, zdar nagi armade!

Strana

O.

an Antonio, Texas.

Ctena redakce a cela rodino S.P.J.S.T.!

1.3 zase vystrkujet sve hlemytdi reeky, ut zas poenet lamentovati a latetiti na podasi a politiku a nacky se svastikou! A jak by jinak, kdyt tomu pomery jinak nedovoluji, netli miti silne pate, dosti kurate a dobrou vyiidilku na reportake. — Tady to mate. — Kde by elovek s tou pruvou nag' matetttinou se tee pry hrabal, pouze po hranice, ale ty ma katda, zeme, jenom ta Adolfova pry ne, ta leze i pies katde jive hranice, aby branila a zasadila tam sve heslo "Heil Hitler!",,pokud mu to katdY trpi a necha sobe brati tee, viru a s tim i domov a prava obeanska.

V eSR. nakrmil sudetske potureence svou nackovskou doktrinou, jak to delavali obeti Belzebuba za dob bybylonskYch a poslouchali, co tento bOh vYpard vychrli ku svYm knetim za obeti jemu svekene. Kneti pak teto modle nestvdte nerozumeli, ale majic naporudeno vladou drteti se moci a sve poddane, pfekladali bublani lidu co nejtrpeeji, by tento se klanel a snatel vice dani a °bet. Ale co se delo ye stkedoveku v poddanstvi a earodejstvi, tomu ye 20. stoleti se s pochodni v rukou osvicene vlady yedou a svobodou demokratickou nedaki a nebude datiti.

Abych nevytel z koleji a gistal v pokradovani mime dralty, vytahl jsem svoji porculanku se srnei rodinou na teto nemalovane, s vitnovym troubelem a housenkou (ohybaekou), tee hryzakem Ci tpiekou rohovou koneici. Trestka dili troubel jest pouze 10 pada' dlouha, spoutana s odlevakem t. j. spodni east ve zpfisobu "V" tentim moutouzem (niti jako rybalske vnadidlo), kterY opet spojen jest s kovanim a okem, Mere jest pkipevneno na malebne hlaviece porculanky. Tolik o nastroji kutackern. Vati asi 8 unci a jest vettinou ohnivzdorny.

Chcete-li umirniti sve nervy, tu napini se tato porculanka tabakem obecnYm, at' to jit domaci Ci koupenY, ale je-li na drobno kezanY, spottebuje ho asi 2 1/2 unce najednou a mute koutiti i 6 hodin, anit by svilj komin mused nechat kominatem od sazi pfedistiti. Pii vtem jest zajimave, to potaru se netteba obavati a utettite sirek (zapalek) za 5 krejcard eili 10 ,haletti, pro ktere byste jinak museli posiati do Sutic, 6SR., kde jest jejich puvod a tovarna.

'Tet uklizeni po odbyti kukacke partie odpadne, nebot' zapalky nejsou rozhazeny po cede jizbe a pani domaci si utak jmen, ktere pro labutnika cigaret a Cibuku ma vtdy v zasobe.

Do right and fear no man and don't write and fear no women! Tak zni asi beelacke porekadlo, ale musi se ho Oat. Kolik jich bylo a bude uneteno, o tom statistika se nezminuje.

Zde mam nem ze 'tivota, kdere nese nadpis v nati samospasitelne a ktere jsem si vypujcil z listu Southwest Retail Merchant: SOBS FROM A RETAMFR. I am an idependent merchant, I have been mixed up, mussed up, held down, bulldozed, black-jacked, knocked down, stepped, on walked on, cheated, tricked, squeezed and mooched. I have been stuck for income tax, war tax, luxury tax, sales tax, advalorem tax, severance tax, excise tax, privilege tax, property tax, state, county and city taxes, state dog tax, fishing tax, syntax and carpet tax. I have lost on government bonds, baby bonds, the bonds of friendship and the bonds of matrimony. I know the distinguished service cross, red cross, white cross, green cross and double cross. I have aided unemployment and relief, I work day and night and I am worked at every chance. I give away all I can earn, beg borrow and steal for myself. I have been cussed, discussed, boycoted, talked to talked about lied to, lied about, threatened, intimidated, roasted, robbed and damn near ruined. The only reason I remain in business is to see what is going to happen next!

A s timto skoneice, ozYva, se ye mite ta nacvieena, to kde vlastni rozum nestaei, vypiljeeny ptispeje ku pomoci ate jest tteba vtcly "moudremu napovedeti." Ale opa.kujme sobe:

Jest to ehfize po Texasu, to by natinec utek, sotva pfejdeg Oklahoma may tu jin t smutek!

Ve stfedu, dne 15. dervna 1938.

Aj, co ja dbam na sloty, rortahane ranee a tech ploty, jen kdyt ja mam zdrave nohy, dobre kapse a v nich floky, ani ne ten stars trakae, Cuk — Cuk, zaeina, ttekat, k tomu sedmi milove nohy a Bat'ovky nove boty.

Lawrence V. Kallas.

Yoakum, Texas.

Osada Sweet Home se naletite zadrtela, kdyt v nedeli slavila eeskY den a Tomatovou slavnost. Tisice lidu z blizka i z daleka se dostavilo, aby se vzdal Ceske \fedi hold. Byla to prava deveselost, -dude deska fed, vtude samY krajan a vtude znami. Byla to radost setkati se se ttarYmi zna.mYmi. Vesele tvate na vtech stranach dosveddovaly, to katdY se citil jako doma na Sweet Home. Byla to nejokazalejti slavnost kdykoliv potadana ye Sweet Home. Mnoho statnich hodnostatu z Austinu se dostavilo, to tak velkY poeet statnich fiteclnik1 jsem dosud nevidel na slavnosti venkovske osady. Hned z rana Fide se sjitdeli ze vtech stran. Byly slutby Boti za pfitomnosti arcibiskupa Arthur J. Drossaertse a mel 170 bitmovancit. Chram Pane byl nabitY a na venku stab° vice lidi net ve vnittku. Bylo dobte slytet, neb byl utivan rozhlasovaci ptistroj. Ve 12 hodin byl chutnY °bed, pak se hralo "Beano", a jeden druhemu podaval pravici, neb se katdY s druhYm rad shledal.

Ve 2 hodiny jsem s pomoci Patkove kapele provedl svfij starodavnY hudebni program pies rozhlasovaci ptistroj a tisice s napnutim naslouchali. Ve tti hodiny jsem podal piedstavovati fecniky. Prvnim tednikem byl mfij osobni pfitel, dp. Pavel P. Katpar z HostYnu, kterY piednesi vlasteneckou fee a tee feenil ve prospech deskYch spolkd jako K.J.T. a S.P.J.S.T. Jan Hanadek byl druhYrn teenikem, ktery teenil ye prospech kandidata za guvernera..yak dale jsem ptedstavil Coke Stevensona, kterY se uchazi za mistoguvernera; Robert W. Calvert za vrchniho navladniho; Sam Low, Jr., kterY teenil ye prospech R. A. (Bob) Stuarta; Fr. Pechaeka, kterY kednil pro G. C. Nelsona a Pile.

Kdyt jsem ptedstavil nateho deskeho senators, L. J. Sulika, jeho vystoupeni zpilsobilo velikY potlesk. K pate hodine dostavil se Wm. McCraw, nynejti vchni stathi navladni a kandidat guvernestvi, kterY zakoneil feeneni po E. G. Barnes, kandidata za pokladnika. KatdY si program pochvaloval. a tee jeho fizeni, aekoliv bylo hodne horko a ptitomni si budou dlouho pamatovati eeskY den ye,Sweet Home. VeCer byla taneeni zabava a venku a ye vnitt bylo nabito, to nebylo motno se hnouti. Dekuji „srdedne vtem feenikum za tak krasne keef pronesene, natemu lidu za tab velke fidastenstvi a vtem, kteti mne pomohli udiniti tuto slavnost tak skvelou. Vlp. Kutatkovi vzdavam muj nejsrdeenejti dik za to, to mne zvolil za obtadnika tohoto skveleho dne, kterY vskutku setkal se s tim nejvettim ftspechem v katdem ohiedu. Co svornost spolufidinkovani nedokate! Co jsem ueinil pro uskuteeneni tohoto krasneho dne, ueinil jsem z lasky ku svemu lidu. — Vlp. Katpar mne hned pozvai na jejich slavnost na HostYn na 4. Cervence, za cot jemu dekuji.

Emil J. Motis.

Houston, Texas.

Ctend redakce a etenali!

Na nedeli dne 19. Cervna nam ptipada svatek "Tatinku". Za tim deelem tedy poto.dan jest program, vzpominku a obveselit vtechny nate "tatinky". Tedy vtechnu tu drobotinu a ty vetti a stark a jette stark vas fictive zveme, abyste se v hojnem poetu dostavili. Maminky jsou laskave ta,dany, aby neco na talifku donesly, jako obyeejne.

Na programu fieinkovati budou jak nasleduji a zadnu od tech nejmentich: Patsy Rachae, Johnnie Stardala, Mary Jane Vinkler, Eugene Dobet, Annie a Mildred Zimmerman, Jimmie Chernosky, Lillian Pilat, Robert Kachtik, Joyce Chernosky, Sonny Syptak, Juanita Chernosky, Elsie Dobet, Jane Ka.tpar, Rosaline Kachtik, M. Foroi, a pak dedeeek Maresh vas obveseli zpevem a houslemi. Tyto deti varn pfednesou eisla jako tame, zpevy, bra na piano, basnidky.

KaI0 die sve molnosti pfispeje k obohacent tohoto programu, aby potetil ty sve tatinky.

Druha east programu bude ptedvedena tend velkymi. Osm parit mladYch lidi yam pfedvedou tanec se zpevy "Mlade vdovy" a teinkovati budou si. R. Bily, L. St'asta, G. Kneobl, G. Stardala, V. Valla, M. Maresh, H. 8" vestka, E. Drab, pp. G. Kristinik, A. Kadleeek, D. Datilek, A. Moti, J. Katpar.ml., E. Kurtin, F. Kotut, A Hogek. "Dama v modrem" bude sleeinka KaSparova a "vdova devata" F. Olexove. ml . Ptipozninam, to program zapoene ye 3:30 dopoledne a jest zdarma. Jak od fadu tak veichni iteinkujici vas zveme a tetime se na shledanou v hojnem pootu u tadu Pokrok 'Cis. 88. v Houston.

F. J. Olexova, ml.

S pozdravem, Yoakum, Te Timto dosvedeuji, to mne byla spravne a rychle vyplacena pojistka na $1,000 na Zivot meho zesnuleho mantela, Jan F. Pulkrabka, st., Slovanskou Podporujici Jednotou Statu Texas, za cot necht' ptijmou muj nejvfelejti dik. Radim katclemu, aby se pojistil v teto Jednote, Anna Pulkrabek.

V dokonale ficte, I-tad BIIa Hora, cis. 16., Hallettsville, Texas.

Timto oznamuji elenfun kadu Ella Hora, Cis. 16., to schfize bude konana jako obyeejne tteti nedeli v Cervnu a je tadoucno, aby se eleni do schtze dostavili a sve poplatky zapravili, nebot' nate pokladna je skoro prazdna. Nemame dosti zalohy, abychom mohli celY obnos na Hlavni' Rad odeslati. Kteti se nemohou schdze sfreastniti, necht' potlou sve poplatky po poke.

Jenom aby to bylo poslano vZdycky pfed schuzi a ne at po schuzi. Vezmete vte na vedomi a pamatujte na to. Tedy na shledanou tteti nedeli v Cervnu! S bratrskYm pozdravem, Vine. Melnar, deetnik.

Jan RosickSr, eislo 110., Kaufman, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Jak vam vtem je znamo, na tfeti nedeli v Cervnu, dne 19., nant ptipada svatek Den °tell.

Kaufmanska osada mini ten den odpoledne oslavit programem, kterY mini s detmi nacviCit dp. Vaclav Pechal, jako minule na Den Matek.

Sestry fadove jsou tadany, by pkinesly nejake peeivo k odpoledni spoleene svaeine. 0 zapiti se postard vYbor zabavni. Protote tu nedeli nam ptipada, schfize R.V.O.S., eleni jsou b yse dostavili a zaplatili svoje povinnosti brzy po 12. hodine.

Timto vtecky zdejti i pfespolni osadniky zvePotadajici vSrbor. me k srdeene fieasti. kid

Taylor, Texas.

Ctena redakce! — Dne 4. Cervna, veder v 8 hod., vyjel jsem z Roweny a v 7:30 rano byl jsem zde, cot mne velice potetilo. Minil jsem si udelat vS7let az v Cervenci, to si pbjdu hledat tu kuchafku, a to nt je hotove i s kuchatkou.

Dne 7. jsme ptekvapili velice pana farate Bartoria, kterY byl zde u Veruny Hunkove. Pan farat nas oddal, prodef ona bude ted' Kohutkova.

No, to vite, pfekvapili jsme velice lidi a ted' aspori nas nebudou tenit a Anton Kapar nemusi fikat, to sem nepattim. Ted' mam papiry a dobre. Ve stfedu jsem kopal zemaky, kterkch jsem nakopal 6 baba. Ona mela 4 bu gle nakopane, tedy nam to udela 10 butlt. TakovY "honey moon" jsme men. zemaky dobyli jsme v pravS7 Cas, neb minule noci nam zde dobte zaprgelo. Ted' korny jsou zajittene a tee jsme meli zde krasne kropy. V Rowene byly o yes a ptenice velice lacine, ale to vite, Ceho moc mu tkodi. Zde pti Georgetown je hodne otTsa. J. F. Kohlitek.

S pozdravem na vtechny, PONEJPRV V DEJINACII - IAZNi: ANI JEDEN - • -.7.7 CIZI HOST. Proslule lazne Baden u Vidne zalta-ply y: -sobotu letni sezonu. Lazne, ktere byly oblibenkm stfediskem mezinarodniho obecenstva, ktere nechavalo znaene penize nejen v tamnich liotelich a zabavnich podnicich, ale i v tamni herne, zeji prazdnotou. Stalo se pa prve .jejich dejinach, ze sem rieptijel ani jediny zahranleni host.

Ve sttedu, dne 15. .eervna 1938.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanS7 resolueni vYbor tadu Karel Havlidek, dis. 4., Hallettsville, Texas, projevujeme jmenem kadu uptimne citenou soustrast porttstale rodine nad umrtim jejich milovaneho Mantiela a otce a nakho spolubratra Leo Straus, kterS7 od nas ode§el dne 6. dervna 1938 navZdy k vednemu odpoeinku, byv ranen mrtvici. Pochovin byl na katolickem htbitove dne 8. eer y -na1938zhojedstnviplkychbratrd a znamYch. ZesnulY bratr byl dobrYm a povinnosti syYch dbalYm elenem a rodine starostlivYm ochrancem. Vime, mils rodino, Ze jste zarmouceni nad ztratou; av'gak budiZ vain atechou, ze my tpine soucitime s vami, a Ty bratke naA odpodivej v pokoji a budil Ti zeme lehkou.

Dana v Hallettsville, Texas, dne 9. dervna 1938.

Resoludni vSrbor: Jan Boeek, Ig. Konvieka, Jos. Woytek st.

RESOLUCE SOUSTRASTI. . My, naepsanY resolueni vYbor tadu Lad. Klacel cis. 129., projevujeme-jmenem Mau nakho uptimne citenou soustrast pozdstale rodine nad ztratou jejich mileho otce a dedeeka a nakho bratra pkedsedy Jindficha Blazka, st., kterS7 od nas odegel dne 5. derma 1938 navZ'dy k veenemu odpodinku, nasleduje svoji drahou mantellcu, ktera ho ptedegla na yeenost o celY mesic. ZesnulY nas br. piedseda byl laskavS7m a milSrm otcem sve rodine, povinnosti vkch dbalS7 ye spolkovem Zivote, take jeho odchodu tako zelime. ProeeZ, mill pozdstali, ptijrnete naAi vfelou soustrast ye Vagem zarmutku. A Ty, bratte nag, odpodivej v pokoji.

Za resoludni vYbor: Frank Ventreek, Frank Zikeg, Leop. Lys. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podepsanST resolueni vYbor tadu Svojan 'Cis. 11., v Praze, Texas, projevujeme timto uptimne citenou soustrast nad ztratou manZela, otce a nakho spolubratra Jos. P. Jalufky, kterSi odael nenadalou smrti dne 7. dervna 1938 ye stall 45 let, 2 mesice a 18 dni. a pohfben byl na mestskem hititove v Schulenburg, Texas, dne 9. eer yna 1938, za velkeho deastenstvi ptatel a znamYch. Zesnuly by ptijat za elena dne 11. kvetna 1913, byl tedy elenem pies 25 let. Od roku 1926 byl ptedsedou nakho tadu a v'Zdy konal svoje povinnosti spravne. Byl dobrYm elenem a vZdy hotovY vypomoci kaZdemu dle moZnosti.

Zanechava truchlici mardelku Emili, rozenou 8imkovu, a d ye dcery, Evelyn a Valerie.

My vime, 2e tace nesete ztratu Vakho manZlea a otce, ale budi2 yam iitechou, 'Ze my s vami soucitime.

Bratte, odpoeivej v pokoji a budd Ti zeme lehka.

Za tad Svoja Cis. 11. v Praze, Texas.

Aug. Jalufka, Frank Sembera, J. J. Michal, resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podepsanS7 resolueni vSrbor fadu San Jacinto cis. 91., timto vyslovujeme uptimne citenou soustrast portstale rodine nad nahlS7m timrtim vageho milovaneho mantiela, otce a nageho spolubratra, Josefa gebesty, kterST byl faclnSim elenem nag eho iadu. Proto i my, bratfi a sestry, zelime jeho odchodu. Po' tipstale rodine buditi Atechou v zarmutku jejich, tie i my sdilime bol va§ a truchlim o nad odchodern jeho. Zesnu1ST bratr at' odpoeiva v pokoji. best budiz jeho pamatce.

Za tad San Jacinto Cis. 91.: Jan Hurta, Jiri Holt, Alois Dosko6117 resolu6ni vtbor.

VtSTNIX RESOLUTION OF CONDOLENCE. In view of the loss we, the Lodge Karel Havlieek, No. 4., (S. P. J. S. T.) have sustained by the death, on June 6th, 1938, of our friend and brother, Leo Strauss; and realizing to the fullest extent the still heavier loss sustained by those nearest and dearest to him: Be it, RESOLVED, that we tenderly condole with the family of our deceased Brother in their hour of trial and affliction and commend them to the keeping of HIM who looks with compassion upon those who mourn: That we spread upon the records of our Lodge a tribute to the memory of one who was held in the highest esteem and respect by all his associates, and who, because of his kindness, courtesy and integrity, exemplified in the highest degree the teachings, the principles and ideals of our organization: That this heartfelt testimony of our sympathy and sorrow be forwarded to the family of our departed Brother, and that a copy be published in the New Era — Herald and a copy in the Vestnik, the official publication of the S. P. J. S. T. John Boeek, Jos. Franta, Paul H. Fertsch.

Hallettsville, Texas, June 12, 1938.

Damon, Texas.

Mel bych nee° napsat ze zdefgiho okoli, snad nam nastalo lep§i poeasi od 16. kvetna.

Toho dne jsme dostali vlahy nadbyteene, take nam bylo celY tYden se divat, jak to v tech polich vysycha. KaZdY se tvatil vklijak, za to slunko se zadalo na nas usmivat a kalclY se chapal, jak to bylo =Um, aby se pustil v zapas s travou v to bavine, ktera dekala na tu motyku. Tak se piece to podasi ustalilo na 3 tYdny, Ze se ty starAi baviny dostaly z travy yen a kde to td ne§lo odistit, vzalo to za sve. Pozdej§i • baviny v maji sete vyhlizi lepe ne2 ty zaeatkem dubna sete, ty pomrzly. Komu se na to podatilo po Velikonoci zaset, bud' pro mokro nevzesly yzeAle se dostaly nasledkem cleft)). do travy, le kde se nedostavalo kopaeti, taky se id telko obdela. Posledni tYclen ye etyrtek nam dost pane zaprklo. Bylo toho tteba na ty ranejM korny, to snad pomide ae neco bude.

Posledni nedeli v mesici kvetnu byla uspotadana od tadu Fr. B. Zdrilbek v Guy slavnost zdobeni hroba na mistnim htbitove ptinaleZejicim k osade Guy. K tomu deelu byl zvolen br.

Jos. Valeik co reenik a vzal na sebe ten nesnadnY dkol a s city od srdce k srdci•promluvil k celemu shromatdeniAkh, co tam odpodivaji, zakladateld zdej gieh radii a vkch druhYch v pozdejSleh f letech phbylYch, ani tam nezapomel na§eho tak nahle odegeho bratra a otce naM Jednoty J. R. Kubeny. S city rozechvelYmi pronesl tu soustrast pozustale rodrne, k eemut i ja, pisatel techto Man, vyslovuji rodine p. J. R. Kubeny citelnou soustrast, neb co sam jednotlivec zatije neodekavane, je na eas jak zdrcen. — tetne shromatdeni podekovalo br. Jos. Valeikovi za ten krasnY proslov.

Spolusestra pi. H. Majerova, pottasajic rukou * e by ji to teeriiku pravila, .Ze se ji to libilo, a Z bylo mile, aby se to kaZdym pfiStim rokem opakovalo, s eim'Z i druzi ptitomni souhlasili. — Nav§teva zdobeni hrobil by mohla bYt mnohem veth, kdyby to bylo oznameno yeas v poslednim tYdnu v mesici kvetnu, jak bylo ujednano oznamenim ye Vestniku v pravY das.

Fr. Kvetori.

S pozdravem, Ross, Texas.

Nedelni oslava thadvacetileteho trvani nakho tadu Dubovy Haj Cis. 126., S.P.J.S.T., setkala se s velkym iispechem. Po celY tYden zamradenY Pluvius hrozil hromy a blesky, ale v nedeli rano zative sluneeko opanovalo nebeskY blankyt a htalo skoro az trochu moc. Sin se brzy napinila lidem a kdy zadala hudba hrati pod tizenim nakho dobreho ptitele p. Louis Kohuta, zaporneli jsme na ykcky starosti a i nam starSim bylo "do skoku". Br. ptedseda Fr. Mrkos ptivital ye jmenu tadu ptitomne slovy nelidenymi ale srdeenymi. Jest radost poslouchati eloveka, ktereho mame radi a kterST vtidy je v popfedi, kdy jedna se o vec narodni. PeveckV sbor "Slavie" zapel arie z op. "Dcera Mata pro dobrou mini pridal piseri tiy

Straw. 7.

"Sen". Doprovodu piana vydatne vypomahal nag westskST Paganini, br. Fr. Moueka, redaktor Vestniku. Sledna Helen Fojtova, dcera naSeho tajemnika br. Jos. Fojta, mistrne piednesla basal "Vzpominka", v ktere s laskou vzpomenuto na zvednele bratry a sestry nakho tadu, v ktere i br. J. R. Kubena dle zasluhy byl pine ocenen. Pak vy 'Skarohlidove nam chcel e rici, ze nak tee musi zaniknout! Tote deveatko jest Texankou a zahanbilo by svou detinou mnoheho "vddce", kterY ani desky psati neural. Jestli rodiee naAich deskYch deti budou doma deti desky uciti, tak bohda — nezanikneme.

Slavnostnim teenikem byl br. Frank B. Steiner, pokladnik H. IT., kterY nazi vysvetloval; Ze pry neni ZadnY Demosthenes, ale paneeku, v male chvili ziskal pozornost v gech pfitomnStch.

Reenik mluvil o vzrdstu na'Si mile Jednoty, napominal rodiee, aby nedavali (let do cizich organisaci, ptiporninal ae z yetSi east na§i eleni jsou rolnici, kteti nejen zde ale i ye stare viasti v nejtaSich dobach prondsledovani byli, verni as do konce. Dekujeme br. Steinerovi za jeho krasnou tee a za jeho vzacnou obetavost, ae z tak daleka cestu k nam vaail, odmeny neptijal, praviv: "Ale dejte pokoj, vtclyt' jsem rad ae jsem mezi vami." Budeme hledeti titostne br. Steinerovi odplatiti jeho ptatelstvi.

Sbor Slavie zazpival dryvky z "Prodane nevesty" a i o tom "svatern Antonieku".

Bratr redaktor Moudka vylieil stisnene pomery za nynejSich and v na gi stare vlasti panujici a prosil, aby na'Si krajahe se spoldili v jeden celek kdy2 by toho potteba yyZadavala — tak jak jsme se kdysi spojili za doby Narodniho Sdrideni. Jeho tee byla odmenena hludnYm potleskem. Ptejeme milemu bratru mnoho zdaru a yetime, ae dokud Vestnik bude pod jeho tizenim, se pedovati bude o zachovani slovanskeho jazyka v teto zemi a o v geobecne poyzneSeni spolurodakt na gich jak v mravnim tak i duknim a blahobytnem ohledu. (Stanovy Hlava II. elanek 1.)

Po programu ptedstavoval br. Jos. Fojt politicks kandidaty. Ze zaeatku mel pry z toho strach, ale brzy vtil se tak znamenite do svetene mu illohy, ae jsem kalclou chvili dekal, ten za nejakY ten iikad pobeli.

Nags hospodyriky ptipravily chutnou vedeti a tak ten den utekl v kra,sne zabave, neZ" jsme se nadali. Veder pti taneeni zabave sin byla ptepinena. Skoda, ze jsem tam veder nebyl, 135-1 bych si zatancoval s br. Mrkosem, Fojtcm a Girardem — ale jen venku kol sine, ze same radosti, jak nam vkcko 'St'astrie dopadlo.

Srdeene dekujeme krajanum i krajankam za tak velkou deast a slibujeme, ae podruhe budeme miti lepM program.

Dopisovatel.

Hoste v redakci. MM. fiterka odpoledne, praye kdy jsme konali expedici Vestniku, zastavil se ve West a redakci navStivil pokladnik Hl. Uiadovny br. F. B. Steiner. Metikal v ntedni povinnosti v okresu Ellis a vraceje se domil chtel shlednouti nove misto tiskarny Cechoslovaka.

-- V nedeli k poledni br. Steiner nas °pet navtitivil a tentokrate se svoji mantielkou a synctorem Frantikem. Dojeli k slavnosti tadu DubovS7 Haj na Ross, kde br. Steiner byl slavnostnim feenikem. Navtitevy rids poteSily.

KALENDAII 26. eeryna. °slava 30. vStradi zalotieni Sokola v Ennis, uvadeni vettiiho podtu elenu do Jednoty Karel Havlieek BorovskSr. 26. oervna. Divadlo "&brakova posledni vale", sehraji ochotnici v sini tadu Pokrok Houstonu cis.. 88, v Houston, Texas.

17. eeryence. Pritelska, beseda pro deny a sousedy v sini radu MoravAti Bratti cis. 6. na Cottonwood.

Pan Novak pkitiel naparaden s kytici do domu sve vyvolene, ale zastihl v byte jenom jejiho maleho bratra.

"Kde je tva sestra, Honziku? ptal se ho.

"Nahote ve svem pckoji," di Honzik, "stoii pied zrcadlem, gpuli fista a pofad opa,kujes "Ach, pane Novaku, vane otzkod raw, pfeltvoilp!"

Btrana

PIED nekolika tYdny se konala v Tokiu konference japonskYch obchodnikri, prrimyslnikri, profesort, zastuperi japonske viady a jinYch yYznamnYch einitelri hospodatskeho i kulturniho aivota. Cilem konference bylo zkoumati a vyteSiti socialni a hospodafske podminky japonskeho pracujiciho lidu, jak se s nimi jednotlivi fidastnici konference ve syYch oborech setkali a je poznali. Nakonec se konference jednomyslne usnesla, na torn, tie japonska vlada musi v nejkrat gi dobe zavesti razna opatfeni na ochranu a zlepeeni telesneho a zdravotniho stavu japonskeho pracujiciho lidu.

Za nejhlavnejS4 pcitiadavek konference prohasila krome jineho zavedeni socialniho pojiSteni, zkraceni pracdvni doby, statni kontrolu sprostfedkovatelen prace a ustaveni zvlagtniho ministerstva prace, jeho2 hlavnim rikolem bude pede o zdravotni sta y delnikri a sedlakri.

Uti" kratce pied svolanim teto konference byl vydan zakon, ktery omezuje denni zamestnani na 12 hodin a zavadi dvoudenni dovolenou mesidne , pro dospele. Tento zakon byl velikym pokrokem proti stavu minulemu. Nebot' podle ankety, konane v lets minuleho roku, bylo zjiSteno, te ye vetS'ine men gich tovaren v 0sace pracovati delnici at 19 hodin denne.

Aby nebyly pochybnosti o me verohodnosti, uvadim, ze uvedera eisla byla uv'efejnena ye vladnim deniku "The Japan Chronicle", vychazejicim v Kobe. Z vlastnich zkuknosti mohu potvrditi, to prochazeje se veeer tokijskYmi nebo osackYmi ulicemi jsem videl, to velka skladate zristavaji pravidelne'otevfena do 21 hodin, nektera i do 22 hodin v noci. Holidi dekaji na sve klienty a2 do 23 hodin a krejei, distiei odevu, posluhove a j. pracuji vSude at do prilnoci.

Podle noveho zakona maji tovarni delnici narok na 24 dni roeni dovolene. Maximalni pracovni doba stanovena na 4,092 hod. roene, tedy po 78 hod. tYdne. Vidime, to pracovni doba v Japonsku je temet dvojnasobna proti pracovni dobe v Evrope a USA., kde etyticetihodinova pracovni doba je stale vice zavadena.

ETULIO Vargas, jent upoutal pozornost sveta syYm nedavnym pueem, zfizuje v Brasilii korporativni stat, dopiniv tak fadu diktatorri.

Vargasova kariera byla neobyeejna i s hlediska jihoamerickYch prilitickYch zvyklosti.

Vargas se dostal k moci v Cele revoluce roku 1930. Jako dodasnY i skutednY president vladl Brasilii skoro iedm let.

Vargas od poeatku sve politicks kariery musel oposici, vzpouram a °beanskYm valkam, ktere vtiechny bezohledne potfel s velikYmi vYdaji a ztratami no, tiivotech.

Jeho taktika zaletiela v oslabovani politickYch odprircri rozsevamim svarii mezi nimi.

V posledni dobe se \Teak tato situate zmenila a Vargas se octl proti spojene oposici, jet se utvotila k chystanYm presidentskYm volbam.

Situate jej donutila uchYlit se k diktatorskYm metoda.m. Vargas tvrdi, tie se mu nelibi -aloha diktatora. a prohlakje, ze nemel na vybranou: bud' se musel stat diktatorem, nebo opustit presidentskY wad.

Getulio Vargas se narodil v Sao Borja ye state Rio Grande do Sul, blizko argentinskYch hranic. Mut, jenti "zastavil pochod komunismu do Brasilie", je jednou z tech oschnosti, jet povatiuji vahani za zlodin a divaji se na di bojici se odpovednosti jako na zreAce vlasti. Je kdykoli pfipraven radeji obetova,ti sve nejlep'Si pfatele neti pfijmout kompromis. Jeho vysoke oelo, orli nos a mohutna brada prozrazuji v nem intelektuala a mark Cinu. Je velmi prosty ye svYch zalibach, strani se pry vefejnYch funkci a dava, ptednost dlouhYm prochazkam pfed politickymi schrizemi.

Vargas pochazi ze stare portugalske rodiny.

NitiSiho ekolniho vzdelani se mu „dostalo v SaO Borja, naeeti navtitevoval dva roky metit'anskou skolu, neti vstoupil na vojenskou akademii. Ale jeho vojensk5, kariera nahle skondila, kdyti se zjistilo, tie se zrieastnil povstani chavancri vojenske Skoly proti veliteli. Tento

VESTNiK

Japonskfr lidsky" material" Je zfejme, to tak dlouha a vysilujici prate musi miti vliv na telesnS7 sta y naroda. Vojenske kruhy s hrtizou zjitt'uji, to poeet vojenske shatiby schopnYch mute je velmi malt'. Lekafi zjiSt'uji, k vet§ina mladYch mutu pro svrij epatny telesnY sta y neni schopna k rikolrim vojenske slutiby. Je pochopitelne, to tyto skuteenosti ve2ne znepokojuji jak vedeni japonske armady, tak vladni kruhy. Takove byly drivody, tkere vedly ke svolani uvedene konference.

Japoneti prrimyslnici si steluji na nedostatek potfebnYch a zvlatite kvalifikovanYch delnikri, kterY byl zavinen mobilisaci a ohromnYmi objednavkami valeeneho materialu. Zda se, ze navrtene konferenci, je neuskuteenitelne. Sraeji se tu wane potadavky. Je piece nemotno dociliti, aby byl celS7 narod telesne zdravV a sveti, je-li lid soudasne neinnerne vysilovan dlouhou a tetkou praci. Ze stejneho Vodu je nemotno ziskati vhodnSr lidskSr material pro armadu, ponevadt silnSrch a zdravS7ch mutu je nedostatek. Na druhe strane, jak mute japons10 obchod a prumysl ziskati svetove trhy, nebudou-li zamestnanci pracovati dlouho, usilovne a za nizko umzdu? To jsou otazky, ktere visi nad dnetnim Japonskem. Je mi Tito japonslOch odpovedmich cinitelu. Pfesto, ze si poeinaji velmi obeztele a cilevedome, presto, ze japonskfr lid je neobyeejne poslutnS7 a nenaroenS7, zda se, to feteni techto problemt pfesahuje narodni ramec jaDonskST. tnedni japonska statistika ozna,muje, to v fijnu 1937 bylo pouze v Japonsku (tedy bez Koreje a Formosy) napoeitano 72,252,000 lidi. PHrilstek proti roku 1936 eini 994,000 lidi. Je pravda, ze statistiky nejsou vtdycky pravdive. Myslim vtak, to tato 'Osla nejsou pfehnana. se tady hemti, kamkoliv pohlednete.

Pokud jde o popula,eni rust je tfeba zaznamenati, to se deje planovite a podle rozhodnuti

SilncT mn2 Brasiliei obrat vtiak Vargase nezkru gil. Citil, to armada omezuje ctitiadostive plany eloveka na rizke pole. Po roce se pustil do studia pra y a po dostudovani se usadil jako advokat v rodnem /nest& Netrvalo dlouho a Vargas byl zvolen do zakonodarneho sboru statu Rio Grande do Sul a odtamtud do Narodniho shromatdeni. Roku 1926 president Washington Luiz jej jmenoval federalnim minfstrem financi.

Vargasova politicks kariera dosahla vrcholu roku 1930. Byl kandidatem na presidentskSt iffad proti oblibenci bYvaleho presidenta Washingtona Luize. Vargas sliboval rozsahle politick& socialni a administrativni reformy.

Kdyt po volbach Narodni kongres vyhlasil zvoleni Vargasova protivnika, 1:47valSr advokat ze Sao Borja odmitl pfijmout poratku. Organisoval armadu z pastevet dobytka, pfepadl s nimi mesto a proste se zmocnil statu dva mesice pied tim, net se mel jeho odpfirce ujmout Math'. Tak se Vargas stal zatimnim presidentern.

V tomto Made provedl mnoho reforem. Organis-oval pracovni syndikaty, postavil system zemedelskeho averu na novou zakladnu a reorganisoval armadu.

Svetova krise zpilsobila fake ztraty brasilskernu narodnimu hospodafstvi a zpusobila velke jeho obyvatelstvu. Nespokojenost Brasileu natla pruchod v revolts roku 1935, kterou vedl armadni kapitan Julio Prestes. Toto povstani bylo potfeno a pozdeji posloutilo Vargasovi za zaminku k pferuteni diplomaticktch stykil se Sovety — din, kterY napodobilo jests nekolik jihamerickYch zemi.

Nyni Vargas vladne zemi dekrety. Jen on maze vyhlakvat zakony a mute zri git katide rozhodnuti Nej yytiAiho soudu tim, to je pfedlotii svemu parlamentu, kterY si vybral ze syYch lidi. Vargas vtak tvrdi, to hlavnim dilvodem

Ve sttedu, dne 15. dervna 1938. vlady. Omezovani porodnosti bylo v Japonsku praktikovano od 15. a do 19. stoleti. ogunoye, tehdejti vladni Japonska, byli totit pfesved.deni o tom, te japonske obyvatelstvo smi dosahnouti maximalne ne vice net 25 milion0 di. Potraty a utraceni deti bylo nejen dovoleno, nSrlart i vnucovano zakonem. Rodiee, kteti meli poeet deti, byli pfisne trestani.

Abych nebyl etenati povatovan za nepravdiveho, cituji Cast zpravy, kterou podal E. Hono na 19. zasedani Mezinarodniho statistickeho fadu, konanem v Tokiu v roce 1930: "JaponskY lid v mestech a na venkove utracel deti zrovna tak, jako vytrhaval byli a travu na poli. V provincii Tosa bylo katide rodine dovoleno miti maximalne 3 deti; jednoho chlapce a 2 deveata. V provincii Hjuga bylo dovoleno 2iti pouze prvorozenemu diteti. VSechny ostatni musely bYt utraceny hned po narozeni. nebo jests pled tim."

V dobe japonskeho feudalismu byli temet ye vkch japonskych mestech odbornici a kliniky, ktetl se starali o provadeni potratri. Take kneii znali rrizna zatikavadla a formule, jimiti se mei° zabraniti otehotneni.

Teprve v roce 1870 bylo utraceni deti a potraty zakonem zakazano Nebot' uti tehdejtii japonska vlada se rozhodla konkurovati se zapadnimi mocnostmi v prrimyslu, obchodu a zbroj eni.

Kdo studuje podrobneji historii Japonska i jeho dneSni situaci, shleda, ze my glenka pianoviteho ekonomickeho statu, ktera je tohoto dasu propagovina nekterYmi narodohospodati na Zapacle, je v Japonsku praktikovana uti dlouho.

Zkuknosti vgak ukazaly, to industrialisace Japonska, stejne jako je tomu v Rusku, nema nic spoleeneho s ustanovenim "thje na zemi" JaponskY lidskY material je obdivuluidne poddajnY, zrudnY a cid se snadno vykofist'ovati. Je pochopitelno, to dneSni japonske vladni kruhy se snag planovite dosahnouti toho, aby z vojenskYch drivodu nebyly nadmerne podiamovany telesne s=ly a mo2nosti japonskeho du. zfizeni diktatury v Brasilii je okolnost, ze demokracie tam zkrachovala.

Popira, to by se jeho retim podobal nektere evropske fatisticke diktatute, ale snati se v mnohem kopirovat evropskS, faSismus, S'vlaiSte hospodalske rady, slokne ze zastupcii ctva a zamestnavate10, jet odpovidaji korporacim a cechrim ye faistickYch statech. A zaeal rovneg veznit svoje politicks odprirce "pro jejich vlastni bezpednost" — v nejlepSich tradicich syYch evropskYch pfedchridcir.

ACkoli to pan Vargas popira, svet se piece diva na jeho put jako ustaveni totalitniho statu v Brasilii podle vzoru evropskeho faAismu.

Slava; Ceske bible.

V srpnu tomu bude 450 let, co byla vydana prvni Ceska tiStena, bible — bible Pratiska. Na podest tohoto pubilea byla uspotadana vYstava eeskYch bibli v Narodni a universitni knihovne v Praze. Jsou tu vystaveny latinske rukopisy bibli, ukazky iluminovanYch rukopis y, vetginou z klaStera sv. Jiri na Hradeanech, pak ukazky deskYch rukopistr,StarY zakon z roku 1414 a bible Taborska. Mezi prvotisky je"krome bible Pratiske z r. 1488 i bible Kutnohorska z r.

1489. Rokem 1549 podina irnposantni fada vydani bibli a NovYch zakonii, vyAlYch ze slay -netiskaryMelntichovy.Peluripavo tiskafskou a jazykovou jsou pczoruhodne tisky bratrske.

RYMA SMRTELNOU NEMOCI.

Mezi Laponci, ktefi tiji na tvedsko-finske hranici za polarnim kruhem, vypukla epidemie rSliny i se smrtelnS'rmi nasledky. Vzbuzuje tam nejvatnejti .obavy, protote az dosud Laponci tuto nemoc vilbec neznali. U nas, ve stfedni Evrope, je to lehke onemocheni, ale u Laponcu nejsou v tele vyvinuty zdedene •obranne buriky a proto je tam rYma tetikou chorobou. Do zeme ptiletelo letadly nekolik vladnich lekaft a provadeji tam leeeni a desirtfekdni akci.

Ve stredu, dne 15. Cer yna 1938.

OSITTA. Thrall pordieneho.

Dr. E. Ruzicka.

-ALENA technika je pokud se tSide volby v bojoySTch prosttedkil, velmi vynalezava a nevybirava. Zna jia dokonale boj telezem, ma zkueenosti s jedovattni plyny, neostSrcha se dokonce ani pougti bakterii, aby znicila neptitele, aveak piece jenom jeete pomerne mak) vi o "etvrte zbrani", valce menove.

Menova, valka padelanSmi penezi je vlastne vynalez dosti start'. Po prve byl ye veteim rozsahu poutit Napoleonem I. I ye svetove valce byl tenth zpfisob nemalo rozeiten. Byl arcit' v roce 1918 metodou, prakticktni zkueenostmi dosud neovetenou. Brzy weak po uzavteni versailleskeho miru doelo v oblasti padelani penez k pozoruhodriS7m udalostem. Do jiste miry jako prvni znamku ptieti valeene formy dlutno zejmena zaznamenati soukromS7 podnik — znamou mad'arskou penezokazeckou aferu. Uprostted dvacatSrch let se pak dostaly na vefejnost zpravy o statech jako padelatelich penez a dries mriteme zaznamenati tii hlavni typy menove valky, zalotene na.padelani penez.

Zlaran porateneho statu.

Touto formou se zabStval spisovatel Hans Dominik v knize • "Moe ti'" vyele roku 1921 v Lipsku. Tam se mluvi o zyldetni flotile vzduenSrch ktitniku v budouci anglo-americke -crake; ktera ma neobyeejnST V tajnch sklepenich americkeho ritadu poldadu je uskladneno na sta miliard anglickSrch librovSrch bankovek. Od tisicovek as k nejmeneim ban3im 'eastkam. Veechny jsou tak dokonale padelany, by je sama Bank of England musela pokladati za prave. A rikolem reeene yzduene flotily je rozhoditi tyto zaplavy anglickS7ch papirov3ich panez po celem svete veude, kde Anglidane obchodujit a kde ma libra kurs. Takove. dinnost vzdueneho lod'stva by musela v nekolika dnech upine rozvratit anglickou penetni soustavu.

Takto ukazuje Dominik obraz ptieti menove valky, kterou ritoenik, ani se sam chce obohatiti, zniei neptatelskou menu.

Je tieba poznamenati, ae typ Dominik neni pilvodnim vynalezem spisovatelskSrm, nSrlart ma svfij vzor v torn, co se skutedne stalo ye svetove valce. Tehdy bylo rozhozeno z letadel na jedne fronts mnoho vtaorne napodobenSrch tisicikorunovkch bankovek s letaky, ktere sdelovaly: "Rakousk3im vojaktim jako ukazka, jak nepatrnou hodnotu mail jejich penize." To byl prvni pokus, kterSt dokazal, le moderni valdeni se neostSrcha ani padelati penize, slibuje-li si od toho nejakST rispech. Proto je tteba informovati efejnost, aby nebyla tak zcela neodekavapfekvapeni, ktere se bezpochyby dostavi.

Veimneme si nejprve blite typu Dominikova.

Prvni utak.

Nad zemi se nahle objevi neptateleti letci.

Letadla jsou ye vS7ei. 8.000 metril. V techto sferach je nemtite rueiti ladne stihaci letadlo. A takovkch dvacet ci tticet letounii rozhodi nad -demi mesty, nad fronton a take nad hlavnimi mesty neutralni ciziny bankovky neptitele, miliony a miliony, veecky dokonale padelone (ani pod ktemikovon lampou nerozeznatelne), bankovky feech hodnot, tisicovky, stovky, padesatky. dvacitky. desitky, bankovky noye i bankovky jakoby jit opottebovane.

Ihned se ukali u protivnika fake poruchy jak na poli hospodatskem, tak i vojenskern i vnitropolitickem.

No penize se vrhne ptedeveim ona east obyvatelstva, jicht destnost a laska k vlasti je tak mall, ze neptekond nouzi a touhu po majetku. ZA.dna zeme nemo, tolik policie, aby byla s tomu zabranit. A uvalme ttebas, ze jen nepatrna Cast obyvatelstva. ktera je destna miluje vlast, nebo na priklad jen poratenci, ci ptivrlenci neptitele, podrli padelane penize, take jejich nejvetei Cast je odevzdana to re' A,1n ijPc111„Jr Trr YeliIrcrt 5a1T10-

Strana 9. ztejme nikdo nezne.) by upine staeilo, aby 0tkaslo mezi eirokS7mi kruhy obyvatelstva verou v narodni menu. Zadnk komu by byly nabidnuty penize, by nemohl yedeti, jsou-li prave, ei padelane. Malokdo by byl ochoten na volnem trhu dati zbok ei praci za bankovky, nebot' nikdo se neshani po penezich, ktere poletuji ye vzduchu a ktere je mono nalezti na katclem smetieti. Katc1ST, kdo bude chtiti penize, bude voliti, bude-li mu to vtibec stat za to, tuto pohodlnejei cestu.

Retorse.

Nepkitel odpovi na tyto obranne prosttedky zejmena opetovanim menoveho ritoku na menu statu, kterS7 menovou valku zahajil. Tato manost snad bude u kaldeho valdiciho statu, dokud ma hodnotnou menu a dokud o vitastvi ei poratce neni rozhodnuto, velkou ptekatkou k tomu, aby zadal. Tato pfekatka veak je jen doeasno.. Jamile totit ye finandni tisni stat sahne sam k tisku bankovek, jak to 0bydejne ye valce bS7vo,, jakmile tedy podne sam vlastni menu znehodnocovati a kloniti se k inflaci, musi postupne zmizeti i strach z naznaeerie odvety.

V budouci valce bude pravdepodobne, jednak hledic k menovS7m zkueenostem z doby svetove valky, jednak pro hroznou ridinnost novSlch zbrani, inflate na strane statu poratenano daleko rychlefei net ye svetove valce. S rostouci inflaci bude pak zaroveri mizeti strach z odvetneho padelani penez. eim bude znehodnoceni vlastni meny, tim spine sahne postitena zeme k menovemu fitoku. Meodekavati na podatku bunovS7 fitok nelze douci valky, nSrlort daleko spine na jejim sklonku, jako posledni a nejnebezpeenefei zbrari porateneho.

Zen* ktere zahaji menovou valku, zabrani protivnikovi v jakSTchkoliv veteich akcich jeho milionoySTch vojsk. Risikuje veak tim vice zaplynovani a znieeni svkch oteftenSTch most dalekonosntni neptatelskSrm lod'stvem a letectvem, nebot' letadla a lodi nepottebuji ani bankovky ani draI •4 kov, nt)rt munici a proviant, cot male bSrt na dlouho ptipraveno na sklade. 0 takovou moanost odvety se veak pripravuje buduci valka sama, nebot' ohnem a plynem proti mestiim ma zapoditi. byti protivnik ihned s podatku zasaten do srdce, nezustane taho mnoho pro onen odvetn.Sr polar a otravovani. Na konci yojenskSi neet'astne vedene valky bude tudil strach z bomb, ohne a plynu tim menti, elm vice lidi jit bylo phpraveno o divot. elm vice vecrirch hodnot bylo znieeno. Menova valka je zbrari porateneho. ireinky.

V ptlpade zdaru by zptisobil Dominiktiv typ menove valky v menove a tverove-politicks oblasti ztratu ("Avery ye veekerk penize, ktere nejsou z draheho kovu, a tim naprostou zkazu fiveru. Pokud se tfde zahranieniho obchodu, ,odmitla by cizina dodayky potravin, suroyin, zrani a munice, easteene nesledkem znideni fiveru, dasteene z obavy, to by vlastni mena mohla bkti zavledena do menove valky.

Ve vnittnim obchode by incline ustal obchod se zbolim za penize al na drobne ptipady za kovove mince. Ve valce by bylo mono pokradovati, pokud by k tomu byla vule, zbrane, sttelivo, proviant. Dale' financovani ye velkem by veak bylo vylondeno. Na poli ynitropolitickem by dodo k obecnSrm stavkam, hladovtn nepokojam a k projevrim neposluenosti a poratenectvi. tyrte. zbrari by tudit mela jia psychologickS7 nes1Srchane ridinky na vuli valeeneho protivnika. Znamena nejzazei prosttedek obrany, je defensio maxima. kterk ma velkou pfevahu nad veemi ostatnimi valecnymi prosttedky.

Zamezuje totit takkka ripine dale' vedeni valky, nit' narodni rispory, znehodnocuje pohledavky a renty a tin' nicotntn valeeny cil, kter3'7 ma dnes veteinou slink hospodatske zabarveni (nehazardujeme, abychom vyhrali falane penize), a koneene je namitena proti zajmum ∎onech kruhti (tetkeho prumyslu), ktere mohou byt nezkidka poklada.ny za hybi say Zbrojnich boreek a valek. "otvrta,

zbrari" typu Dominikova by mela v ptipade zdaru v zapeti ochrnuti celeho vojenskeho, hospodatskeho a politickeho fistroji odpurcova.

(Zbraii statu zrevolueionisovaneho.

Menova valka typu Dominikova je site padelanim penez, aveak piece s tim etickSim momentem. to chce jen poekoditi odpurce a ni koliy obohatiti sebe, vytvotiti pro sebe kupni silu. Jsou veak znamy ptipady, kdy staty padelaly penize prase za onim fidelem, na pfiklad v mandluskem tateni. Tkkaly se ttetich, na valce ptimo nezrieastnenSTch zemi. Tehdy byly padelany, podle informaci, kterS7ch se mi dostalo, ye statni tovarne dotdeneho statu dolary, libry a nemecke marky. Take jinde existovala (podle zjieteni londSmske pravnicke konference) statni tovarna, ktera .pry v roce 1925 po celk rok pracovala na vSrrobe tisicifrankov3'7ch padelkti.

Na rozdil od typu Dominikova neohrol'uje tento zprieob at do ureitSrch mezi bezprosttedne napadenu menu, jeato bai nanejvie o miliony.

Cilem neni totit ochromeni znideni cizi meny, ntprt posileni vlastnich financi na fleet nePadelani bankovek a tvokeni kupni shy na cizi ride' arcit' nelze odfivodniti taxinS7m obdaskSan pojetim prava. Pfesto veak statni mot mute po neet'astne yedene *crake upadnouti do osidel tivia, pro net bane uvahy maji vdhu nepatrnou. Kdyby totit proti odekavani menova valka podle Dominikova typu nemela tddouci &inky, tu by podle zkueenosti ze svetove valky v porotene zemi socialni revoluce usnadnila ptekonani veech ptekelek plynoucich z rizkostlivosti a ohleca A tak je myslitelne, 'le by se vytvotily v zemi, zmitane socialnimi boutemi, pod statnim dozorem, a tudit nerueeny pollen, statni tovarny na padelani penez. PadelanST penez na 'Het neutralri by pak nohlo trvati tak dlouho, dokud by dotdena, zeme nebyla twine podrobena, a to i s poutitim yeech modernich zbrani piece trva dost dlouho. A i kdyby dodo k ripinemu podrobeni, piece by se menova valka nemusela jeete ne skonditi a mohla by pokradovati v tfeti forme.

(Thrall podrobeneho statu Ani typ Dominikfiv, ani mandtusld• neni zlodinem ye smyslu obdanskeho trestniho prava, ponevadt be g vtdy o vS7sostne. opatteni suverenniho statu. "The king can do no wrong" kikaji Anglidane (kral nemtte jednati protipravne). Stet si tvoti sam zakony a autoritativne ureuje, co chce pokladati za zloein.

Jestlite veak stat menovSrm utokem napadenST odpiirce porazi a podrobi si jej, pfevezme do svS7ch rukou take trestni justici. Pak je veak motne, ae dojde ke guerile, drobne *crake padelan:(7mi penezi, cot veak ut je podnik soukromnikfi, jednotlivcil, a tudit zloein padelani cennSch papirt. Pokud je mysi obyvatelstva naladena neptatelsky proti cizim yettelcam, neni man° kontrolovati katdou sklepni mistnost, skrSrvajici snad tiskatskS7 lis, neni man° miti stale na odich katdou lod', ktera kotvi nekde na molt di vyhledava topuetene zatoky. Jako se za prohibice nepodatilo americke vlade zabraniti v einnosti tisicum tajnkch paliren, nepodatilo by se tim mono cizi moci zameziti drobnou menovou valku. Kdyby si totit katO zloeinec, a tech je 'dude dost, mohl mimo jine namluviti, ze jedne, jako vlastenec, tu by odpfirce a snad i neutralni staty na takovS7 patriotismus tetce doplacely.

Menova valka by tudit mohla. arcit' jako soukromS7 podnik, i po upine okupaci vitezem pokradovati.

VE VEZEN1 ZISKAL JIVIENt. V Londkne zemkel v ripinem zapomenuti petasedmdesatilety Victor Orville, kterS7 ptipravil nesdetn3"rm milionum lidi dfiklacInk prosttedek k ukraceni dlouho chvile: vynalezl ktitovku. Svfij objev udinil ve yezeni, ye kterem si odpykaval nekolikaletSi trest. Byl totit nateen, ae zgasobil smrtelnST firaz jine sob& Vynalez kfitOVItY mu overn potom YYnes1 velk6 infeni

Strana 10.

Vti31'NIX

ZATOPENA VES Dru Miloslavu Skacelovi.

(Dokoneeni.)

ACLAV otertel vrata do stodoly o pohledl V vzhilru do prazdneho patra. Ve stke ge svitily diry mezi dogky a pavueiny se lehounce chvely v prirvanu. Mladika najednou zamrazilo. SlYchal tolikrat o sebevrazich, kteti se povesili na tram v stodole. Vyskoeil na oplotu a rudkoval rychle po tebtieku. Hleclel chvili napjate do Gera v koutech, a pak se mu ulevilo.

Pachlo odevgad ostke myginou.

Slezl dolt a betel na dvtr, vrazil do chlevil, vybehl na pildu a teprve naposledy se odvatil do svetnice. Prvni bylo, to zaslechl tikat hodiny, a oddechl si. Nejvic se bal, aby nevisel hned za dvetmi — to pry se nejeasteji stava.

Misto toho padl jeho pohled na prazdnou postel s obracenym slamnikem a na, sklenici s ttemi klasky vedle na tidli. Zustal omtheen, nebot' ut opine zapomnel, to dnes odpoledne byl matein pohteb. Co se nalehala na teto posteli — jeji tvat vyvstala najednou pied nim se svYrn slabYm us/nevem, se zapadlYma oeima, s pramenem gedivYch vlasu na spanku. Chlapec najednou padl na kolena u prazdne postele a rozplakal se dnes po prve jako male dite. Pronikla ho drasava litost nad neeim, co navtdy odchazi a neda se zadrtet, tak jako lidska, tvat na hladine vody, ktera se propada, hloub a hloub a najednou se smfsi s tmou.

Jeho vzlykot znel prazdnSim domem a ticho opugtene vsi se hrnulo okny Chlapec si koneene uvedomil jeho zvla gtni hukot a chvilku napjate poslouchal. "Ut spustili stavidla," napadlo ho a vstal. Prkna v podlaze zavrzala, do diry v roku pod lavici vbehla my g. Vaclav se to znenadani citil stisnen. Natahl se na gpiely a sundal se zdi knit — bledetlute telo na tmavein &eve — a jinY ktit zustal pod nim vyznaeen na sten& Pak zastavil kyvadlo hodin a vzal je pod pall. Chvilieku jegte vahal, ohlecil se po holSrch zdech, polkl dvakrat na prazdno a rychle vyAel. "Pro tech par kusu haraburdi sem zajedu zitra s vozem, bude-li kdy", myslil si, uhaneje vzhdru do svahu. Udoli se ut meal() pinit soumrakem.

Kdyt k nemu °pet zalehly hlasy od Maderti, zarazil se, polotil krucifix s hodinami do vYmolu pod olgi a blitil se opatrne k hospode. Nechodil jegte sam na pivo a ostYchal se vejit rovnou dovnitf, aby se nesetkal s otcem, kdyby tam byl. Postal chvili pkede dvetmi a kdyt vchazel hospodskY do vfeepu s prazdnYmi sklenicemi, zahledl vzadu y mistnosti strejce s klobouky v tile, s pivem pied sebou. Jeden z nich si zapaloval clYmku a Vaclav poznal v plameni sirky delo a kniry sveho otce. Ustoupil rychle ode dveki s prapodivnYm pocitem.

Otec chodil malokdy do hospody, a zrovna dnes . . !

Anieka ut chodila opasana v gedni zasterou z chleva a do chleva. "Nevidels tatinka?" zeptala se, stojic ohnuta pod uziem travy.

Vymenkat vyg el ze dveti a ptal se, nabiraje do zeslablYch oei posledni svetlo soumraku: "Kdepak je tatik?"

"Stal u MaderovYch s Hradilem a s Rihou", odpovIdal Vaclav obema trochu nejiste. "Povidal, to pry pkijde za• chvilku, mame pry zatim veeeket."

Snedli katdY v jinYm koute hrnek mleka s chlebem a Anieka se starala: "Kdepak tady budem spavat?" si dnes vezmu petiny na ham," kekl rychle Vaclav a hledel se ztratit.

Na nebi ut vyskoeily hvezdy a vzduch lehce prochladl. Ze v gech koutil nove vsi, pachnouci trochu syrovinou, bylo slyget tlumenY hovor.

Vaclav se chvili potloukal okolo staveni a pak se pustil dolft k Maderovijm. Bylo tam jeZte pofad Zivo a z otevfenS7ch dvefi padal do prachu pruh svetla.

Najednou se zatmel osvetlenST obdelnik dvefi lidskou postavou. Mladik se zarazil a uhnul za kiovi. Bylo neco v obrysu a v pohybech toho eloveka, co ho primelo k ostrantosti. Z hospo-

dy se za nim vyhrnula s hulakanim pisnielca., z ktere porozumel Vaclav jenom slovu vdovec.

Odchazejici se na chvilku zastavil a zapaloval si dymku, ale nekolikrat pti torn zavravoral. "Je opilY", blesklo Vaclavovi hlavou a srdce v nem ztuhlo.

Co byl ziv, nevidel otce opileho. Padla na nej hrtiza, jako by se byl promenil v ciziho eloveka, a jeho neovladane pohyby jako by byly prozrazenim jeho telesnYch tajnosti. Vzpomnel si na biblickY ptibeh o Noemovi a jeho synech. Co udela, aby se otec pied nim nemusil stydet? Videt, jak se pied nim otec stydi, to by byla nejveal muka.

Zprvu zdstal schovin a eekal. Pfijde-li otec vzhOru k Novemu Doupovu, necha ho bit a bude na neho davat jenom z dalky pozor. Ale pusti-li se doh).

Zatajil se v nem dech. OpilY chalupnik se chvili motal sem tam, a pak se obratil na pe ginu do idoli. Udelal nekolik nestejnych krokti, zastavil se, pak se nahnul dopredu, nedobrovolne se rozbehl a natahl se tvati k zemi. Klobouk a dYmka, mu kus odletely.

Chlapce opustily naraz vgecky rozpaky. D yema skoky byl u beticiho, kterY se zdal zcela smiten se svou novou polohou, uchopil ho pod pate a poma.hal mu na nohy. Byl hrozne tetkY. "Nech me", zablekotal opilY, "ja, je gte musim chvilku padat, je gte nejsem docela dole. ViZ, budu na dne, pak se hezky natahnu, aaach, to bude fileva! Hezky si lehnu a necham v gecko jit vodu, mot vody, vody at do kostelpies sebe ni vete . Moje nebotka se ji tak bala, ani po smrti pod ni nechtela letet ... Chuda holka, bude dnes na htbitove hlidat. A nahlida se, chudera, ut tam ted' nikoho za ni nepochovaji. . . . Pust' me, kamarade, ji ji tam tak piece nemohu nechat, samu s tou vodou a s temi nebottiky ... " "Pojd'te domd, tat," fekl Vaclav, sazeje mu na hlavu klobouk a utiraje mu kapesnikem krev a hlinu s 'eve tvate. "Pojd'te, ut vas "dekaAnieka vam uz ustlala do noveho Halm . . .

Chalupnik se zarazil, sahl si na Celo a hledel chvili uptene na mokre prsty. "Co mi to . kde jsem se . ltdesi jsem se odtel Pak otoeil pomalu hlavu k synovi, a Vaclav uvidel s nevYslovnYm hnutim soucitu jeho detske, trpici, tipenlive. Najednou se v nich cosi kmitlo a pomalu se sklopily.

"To jsi ty, Vaclave . . . " Mladik dostal strach, aby se ho otec nepustil, aby nechtel jit sam. Ale on se o neho opkel jegte vie a kekl: "Vidi g, vidig, chlapee . . . " "Piijdeme tudy, tatinku," tekl Vaclav a vzal ho pevne pod pati. tic* to v gak tato. Chalupnik neudelal sam ani krok, mladik ho musil taktka nadnaget, a div si pit torn nevyvratil rameno. Co si ma posit . . . Nechat ho tady letet a jit dormm pro trakat . Ale kdyby se mu zatim neco stalo .. .

Na konec se sehnul, podsunul se pod neho a vzal si ho na zada. Ne gt'astnik se nebranil svalil se na syna jako skala. S timto btemenem na bedrech dal se mladik na nesnadnou cestu do ptikreho svahu.

Pocit, ze je nesen, ze se kdosi jiny ujal jeho btemene ate ten jinY je jeho syn, jeho pomocnik a nastupce, zpusobil ztejme v ne gt'astnikovi jakesi uvolneni. Odevzdal se mu v gecek, s telem i s dugi, slotil se sebe vgecko, co ho tizilo, s elm til jako s nepohodlnYm tajemstvim.

Vstalo to v nem jako usazenina, protinalo ho to jako splet' zableskt mihajicich se tmou, a vzdalene se mu pletlo s blizkYm. Vesele kousky z let svobodneho tovarygeni, kdyi prohanel devdata po muzikach, mel pomi genY s hroznejgimi fiteky, za kterYch byvaly oci oslneny ohnem z pugek a del a elovek chvilemi nevedel, je-li mrtor nebo "To jste byli je gte mali, a ja., jsem myslil, to budu tiv jako andel, vratim-li se domii. Ale elovek je hovado, chlapee, pamatuj si to . . . Taky jsem s nebotkou vtdycky dobke nezachazel, dokud byla zdrava, vgaks to sam vide). . . . Ale ty tenske nedrti jazyk, ne a ne . . . A ho, vgak to u nich mag uloteno . . . i s troky .. .

Wady bych ji byl zabil, Bote mfij . . . Jak to 0 ni mluvim, o chudikovi .. Dnes na htbitove hlida, a ja jsem se takhle zvedl . . . Ale kdy2 to tak na mne sedlo, takovou dobu ut me to drti

Ve sttedu, dne 15. eervna 1938. za krk, div ze jsem ut neco nezpalil ... Dnes jsem si mohl udelat pelmY ohYnek, kdybych se nebyl tak opil . . . Vgak by to byla voda uhasila, chacha . . . " Mladik hlasite supel, napinal v gecky sily, drab se do vrchu po rukou a po kolenou, pot se mu lit s dela a zalepoval mu °di. Musim ho donest nahoru, myslil si, musim ho donest, jenom kdyby aspoil nic nemluvil, kdybych to nemusil slyget . . .

Ale proud negt'asnikovYch feel tekl dal, jako kdyt zvraci ne tialudek, ale srdce, pamet, sveclomi . . .

"Ta voda, ta voda . . . Videl jsem ji posledni eas vgude okolo sebe, nad sebou . . . Ut jsem myslil, to se z toho zblaznim . . . Povat, poteee prostkedkem naysi, mezi chalupami, dvetmi a okny dovnitt, bude ji at do stropu, az nad stkechy. Mel pravdu na g farat, ze je to jako za east NoemovYch. Vtdycky jsem si pkedstavoval, kdyt jsem chodil do gkoly, jak to podemlelo strom, na kterem sedeli ye vrgku posledni bide, a jak delali tblunk! tblunk!

A vtdycky jsem si myslil, ze tarn neco zapomenu, boty nebo klobouk, a voda si s tim bude hrat Sup, sup! ode zdi ke zdi, od podlahy do stropu, at pak to najednou vyjede oknem .. .

A ja, jednou piijdu a skodim za tim, protote nesnesu to pomygleni . . . A nebotka tam leti a ja, k ni nebudu moci, leda po lod'ce. Musil jsem ji slibit, to za ni budu jezdit . . . "Slib mi to", povida, to ut potom nebudu doopravdy chtit, ale ted' jsem je gte tak hlbupa . . . " Chudera, taky jsem ji natloukl, kolikrat ... Ona se nikdy nezlobila jako ja, jenom mi odpovidala malYmi laskavYmi slovieky . . . Ale ve skuteenosti to bylo jako jehly pod sametem .. . Mne ut to davno pte glo, a ona me potad bodala terni laskavYmi slovieky, a jako by nevidela, ze se trapim. Myslil jsem, to ji zabiju, Panbilh ji odpust' .. .

A co ten farat se na mne dnes tak dival .

Jako by to byl tikal pro mne . . . Abychom pry nevzdorovali, nebo jak to povidal, a oblekli noveho eloveka . . . Via, hochu, ja jsem do toho tak zapad, jako kdyt mi bylo dvacet let . . . nebbtka chudak na smrtelne posteli . Vi g, ta Rezka Sebestova, jak umi zametat sukni . . .

"Tatinku !" vyktikl Vaclav a zamotal se pod svYm btemenem.

"Tak jsem do toho zapad," breptal dale opilY, obraceje s namahou jazyk, "a nic jsem ua nedbal, na lidi ani na Panaboha ... Wecko byla najednou fue, v eertech, celY ten peknY Cas, co jsem byl pofadne ziv . . . Uz jsem ani nevedel, vetim-li jegte v Panaboha . . . 0 velkonocich jsem negel k zpovedi, a farat si toho musil vgimnout, kdyt to dnes tikal jako pro mne ..

Ssedlinu a pliseli stareho tivota . . . Sedm d'ahorgich . . . " Vaclav ut vie nesly gef, nebot' mu hueelo v ugich a pied oeima mel ohnivou mlhu. "Musim ho donest", opakoval si a drat se ven z Vgecko, co bylo dole — opug tena yes se svou titi viny a smutku — se mu vegelo okolo krku, Ohio ho nazpet, nechtelo ho pustit dal. Jejich stara chalupa s posteli, na ktere tak dlouho chtadla jeho matka, zatajujic v sobe buhvijake hote, tmave kosti s kvasem tajrich litosti vgecko nejiste a dusive, elm tam 61361 vzduch, mu sviralo hrdlo.

Zdalo se mu, to co na nem leg tak *lee, neni ani otcovo telo. nybrt jakYsi tvrclY chuchvalec uprostted neho, koule uhnetend neviditelnou praci jeho duge na zarodek zdedenYch vin.

Kdyt uz myslil, ze padne do trni. ucitil pod nohama kameni vozove testy. §um rt krve v jeho spancich znel jako hukot vzdalenSTch splav& OpilY 'Cloy& na jeho zadech si tie broukal, strnisko jeho vousil mu jezdilo po tvati jako hteblo. Na konec bylo slyZet, jak pravide/ne chripe.

Anieka sedela na prahu a vyhliZela do tmy.

Vyskoeila s tlumenYm vYktikem. ale zti gila se pied bratrovou pfisnosti, ktera ji byla nova.

Vypadal jako elovek, kterST ma pravo rozkazovat.

KdyZ ulotili otce do pain a dali mu na hlavu mokrY hadr, vy'ael Vaclav y en a vychrstl na sebe pod pumpou d2ber vody . . . Div se nezalkl jeji °stroll svResti. Pod schody na pudu

Ve stredu, dne 15. derviaa 1938. se pied nim najednou vynotil yYmenkat v spodnim pradle.

"Ut prigel?" ptal se, divaje se tzkostliYe na vnuka, a brada se mu ttasla.

"Ano, dededku," odpovedel mladik a skiopil "Ut spi."

Pak vybehl ttemi skoky nahoru a vklouzl naht do chladivYch prosteradel. Ote ytenYm oknem bylo slyget hukot, kterY se brzo smisil s gumenim spanku.

Start Doupov je pod vodou. Velike tahle jezero naplfruje Adolf, ptijimajic jeho zahyby a jeho tvar. Vlnky se lehce ceri nad rozpadavajicimi se zbytky zdi a stopy lidskYc hnohou, lidskYch vzpominek, otisky lidskYch tel i du gi utonuly hluboko na due.

Ryby ychazeji svobodne dvetini i okny bYvalYch lidskYch pribytkil, jezdi okolo bYvalYch 'Erbil a hraji si na miste, kde stala smrtelna postel Frantigky Valkove a tech, kteti na ni umrered, ktere zapomneli nebo opustili li bYvali obyvatele ve svetnicich, na dvorech a v zahradach — hrnce, stare sttevice a detske potuluji se bez cile po bludnYch drahach a nabYvaji nelidskYch podob, ptizpusobujice se obraznosti vodniho sveta.

A skoro na konci, tam, kde se fidoli uzavird, tree z vody kostel. Voda mu saha at po ramena, po oblouky gotickYch oken, a gploucha melancholicky pod jeho klenbou, tlukouc v zpomalenem rytmu do jeho zdi. Rybkam se tu prochazeji se okolo svatostanku a divi se, jak se tam vzal ten malt domedek.

LOVOLNA fantasie neptatelske propagandy neustava. Do nekonedna, tiskem, rozhlasem a od fist k fistum opakuje v nejthmyslnejgich obmenach totet: 1. V fizemi, obYvanem deskoslovenskYmi Nemci, je neklid; 2. v nzemi, obYvanem Cs. Nemci, vladne teror bezpednostnich organn; 3. obyvatelstvo tu tije v takovem strachu, 2e skoro ani nevychazi z domn. Pro to a pro opatteni, ktera ueinila vojenska, sprava, vazne hospodarskY tivot; 4. thlotnici, povolani na mimotadne cvieeni ye zbrani, trpi hladem a chodi po chalupach zebrat o jidlo; 5. zalotnici jsou yetginou komunistickeho smYgleni a odpiraji s yYm velitelfun poslugnost.

Vtechny tyto nepravdy a mnoho jinYch se tiskne v neptatelskYch novinach a vyktikuje do sveta z neptatelskYch vysiladek. Je tteba projet kralern, o kterem se jedna, a miuvit s lidmi, kteti jsou tak neslu gne napadani, abychom si uvedomili hanebnost tech kampani v cele jejich zarmucujici gift Neklid?

Kdyby bylo mono o vgech tech nesmyslnYch povidadkach neptatel deskoslovenskeho statu pravem unit slova neklid, thstali bychom patrne vgichni klidni. Bohutel, utiva se slov jako incident, nasili, Mani soldatesky a j. a j. jegte mnohem horgich. A pravda je, ze ut pies tYden je ye vgech znemdelYch krajich ticho, potadek, lide chodi do tovaren a do dilen, v polich protahuji tepu a vozi hnfij na komposty, tYclenni trhy v okresnich mestech se teal stejnernu zajrnu, jako kdykoli jindy.

A dale je pravda, ze tit minule nedele 22. t. m. zadaly a dosud neustaly chodit k ptedstavitelum Cs. itradu deputace rozumnYch Nemcn., ktere dekuji za obnoveni potadku v techto krajich a nabizeji vgechnu svou podporu, ze teprbe chvile, kdy byla ueinena opatteni, ktera se tak skvele osvecleila, se v roze gtvanYch Azemich °pet volneji clYcha a lidem se vraci vedomi lidske dnstojnosti..To prave, co se delo pied 22. kvetnem na severu 6ech a v gede tam, kde ptsobi henleinovci, to tit nebyl zivot, ale peklo, v nemt nikdo si nebyl nieim jist, ani zdravim; ani existence, ani givotem.

Ted' je konec nejistot a to zamestnavatele nagich femeslnYch roz yratniku pochopitelne nejvic trapi.

Strana 11.

VESTNIK BYvalY ptibytek Boti stoji smutne ve vode a vypada, jako utonulec, kterY ua ptestal volat o pomoc, jako lodni vrak, kterY uva.z1 na ptekatce. Proti nemu, oddeleny od neho pruhem vody, nahYbaji se ktitky doupovskeho hrbitova, sttetice propadle hroby doupovskych nebottikn. A naptid pies jezerni hladinu pada stin stareho hradu, kterY trei nahote do modre oblohy a hledi ta.dami svYch nesdislnYch oken do hlubin sve minulosti.

V lete ptichazeji lesnimi cestami turiste a ptaji se lidi na, poli a tenskYch sbirajicich chrasti, kudy se jde k staremu Doupovu. Motna, 2e narazi nekdy na nektereho z Vain, ale ti neodpovidaji piing ochotne. Start vYmenkat ostatue umtel hned to prvni jaro a mladY Va.clay si koupil kone. Jeho otec velmi zestarl a dela, jako by nebyl doma v novem staveni. Syn ho site vynesl nahoru od sameho dna, ale v jeho srdci uz vzklieilo sime tajemneho smutku a jeho rovnovaha je navtdy poru gena. "Aspori kdyby to bylo trochu dal", tika, "a ja, se nemusel divat na ten kostel, jak se tam topi."

MladY Vaclav zatina rty a mldi. Ptili g Cake btime bylo naloteno na jeho mlada, ramena, kdy nasadi pluh k nove brazde, mysli si po katde, upinaje zrak k podeztelYm stinfim na obzoru: Dotahnu ji? Nedotahnu?

(Konec.)

Sprayou videriskeho bankovniho domu Rothschildova byl poveten tverni ftstav pro vetejne podnikani a prate ye funkci komisate.

Nepfatelska propaganda a eeskoslovenska pravda.

Kdo ma hlad?

Nejpitomej gi — s odpugtenim — je tvrzeni, ze narukovani zalotnici maji hlad. Mame v redakci dopisy — jeden take s 50 podpisy — ktere tak rozhotdene odmitaji tento vYmysl, ze je gkoda, te je nemateme poslaeznamemu ministerstvu propagandy na vedorni. Mluvili jsme se zalotniky, videli a jedli jejich minat, a i kdy si uvedomujeme, ze neni echoslovaka, ktereho by bylo tteba v teto veci pteiveddovat, piece vydavame svedectvi: 1. Zalo2nici maji tolik jidla, ze pigi domfi, aby jim nic z domu neposilali, protote nestadi snist to, co dostavaji; 2. jidla je tolik a tak vydatneho, 'te zalotnici se o ne deli v gude ve vesnicich s detmi a to s eeskYmi i s nerneckymi; 3. zalotnici s radosti zjistili, 2e na rozdil od pomern v bYvale armacle rakousko-uherske, se dnes uznava, ze vojak muse take snidat a weeket a ze i rano a veder se rozdeluji bezvadne potraviny (salam, uzenky, sYr, bila ka yo, s 5 houskami a pod.) ye vetgim net dostateenem mnotstvi.

Sceny s detrni a s civilnim obyvatelstvem na pt. ph rozdelovani obeda, jsou nekde az dojemKdo neposloucha?

Na neslYchane urallivY yYmysl o komunistickem smYgleni zalotnikt a nekazni, pfekrasne mi v sobotu odpovedeli dva narukovani komunisti. V houfu pied vgemi ostatnimi v ptesta y -cemziostru elbou "Redaktore, napigte tern panum, kteti tvani do vzduchu takove lumparny, ze jsme tu v gichni a ptedev gim Nai a ze tu thstaneme, kdy to bude potteba, pftl roku nebo rok, dokud nam tam ti na druhe strane nedaji pokoj. A ostatne, at' se jdou zeptat veliteln!"

Jak se jim daii?

Rodiny a zname narukovanYch zalotnika bude zajimat, jak jejich muti po tYdnu cvieeni vypadaji, jak tiji, o dem ptemY gleji a debatuji, co delaji. I na vg echny tyto otazky je mono odpovedet naprosto pravdive a ptesne.

Telesne se jim dati znamenite. Jsou to yesines etyticatnici a z vojny tedy ut davno vy,gli. Prizpusobili se Utasne rychle, jsou opaleni

POZOR NA PSI! Mnoho vynikajicich lekatskYch odbornikii povatuje psy za jedny z nejnebezpednejgich ptenag een chorob. Tvrdi, to psi giti urdite choroby sine, psi tyfus nebo Stutgartskou nemoc a dokonce i tuberkulosu. Jini jsou pfesveddeni, ze zaschle psi vYmety zpfisobuji kotni vythtky a choroby dychadel. Bylo dokazano, 2e psinka se ptena g i z jednoho psa na druheho, take vgak na kooky, ptaky, kone, kthvy, ovce atd.

U pet se vyskytuji hojne vnittni ptitivnici a kdy2 odejdou z tela, dostanou se vyschle na dlovela. Psi jazyk je neeistY, hygienicky velmi podeztelY a ntenati mnohe choroby. Jekproto nebezpeene nechat psy olizovat deti.

Dr. Daniel Walter Cort z LondYna dokoce ye sve posledni knize tvrdi, te pes zaviriuje se rakovinu y e Velke Britami. Na doklad (wadi tato fakta: v roce 1912 zemtel ve Velke Britanii na rakovinu kahlY ttinactY elovek; ohlag enYch pail tehdy bylo 1,756,277. V roce 1930 nz zemtel na rakovinu kaklY osmY; poeet ohla genYch pail 2,825,490. Tedy zvY geni o 60 procent.

Energie zvuku. — Citlivost lidskeho ucha.

Lidske ucho je tak citlivYm organem, ze je pro nej i zvuk, vyvozenY pomerne malou energii, nesnesitelnY. Tak na pt. energie lidskeho hlasu je tak nepatrna, ze kdyby mluvilo taroveri milion lidi, byl by to site ohlug ujici hluk, ale tato energie, ptevedena v energii elektrickou, by sotva staeila rozsvitit 100-wattovou 2arovku.

a mnozi, zvlagte z venkova, ptibiraji na vaze.

Je zajimave, ze kdy &ova vi prod, i ty komisni boty tlaei merle, net dtely kdysi, a tuhle vojenskou svizel u2 nikdo nenosi na ogettovnu.

KatclY kouka, aby si pomohi sam.

Pozoruhodna je poctiva snaha, vyutit nedelniho cvideni ye zbrani do posledni chvilky a co nejvic. Vgichni bez yYjimky se napinaji at do krajnosti, aby rychle si zopakovali vgechno zapomenute a aby dohonili preseneni vojaky ve vgem, co je nove a s dim se nyni setkavaji po prve.

6eskoslovenskS7 vojak nezna jineho fanatismu, krome citliveho smyslu pro Best, pravdu a spravedlnost. Je o nem °beetle znamo, te se se neda nachytat na nic umeleho, ptedstiraneho, nepoctiveho. Nove. dukazy o tom podavaji v gichni ti, kdo v techto dnech narukovali a kdo se dnem i noci ptekonavaji v bezvadnem a spontannim pineni v gech tetkYch povinnosti. A Wechno to opravdove nad geni a to Upine podtizeni vojenske kazni ma u techto otcti rodin dye zakladni ocliivodneni: 1. Vgem narukovanYm zalotnikum bez rozdflu imponuje laskavost a porozumeni velitehl. kteti naraz ziskali neomezenou dfiveru vgech.

Cloy& by skakal radosti a breeel dojetim thrown, jak nadgene; uznale a s jakYm obdivem mluvi reservisti o dustojnicich i o rotmistrech, kterYm jsou podtizeni. Skuteenost, ze davno yysloutili vojaci se nyni ptesvedduji o odborne i lidske zdatnosti pa gich velitelu, je neobydejne cenna; 2. thlotnici cvidi v ruznYch prostorech a za rfiznYch podminek a okolnosti a mnozi z nich maji ptiletitost videt, ze v gechny ty take obeti, ktere v poslednich letech ptina gime pro obranu sve vlasti, jsou skutedne nesmirne utitedne a ze se s nimi hospodati verne. Ti narukovani jsou lide, kteti je gte protili kus svetove valky v zakopech. Ted' se na v gechno divaji z blizka, porovnavaji a delaji si nsudek: o torn, jak kdysi bez vYcviku a bez nejprimitivnejgich ochrannych opatteni byli hnani na jatky rakouskYch bojigt', a o torn, co v gechno je ptipraveno dnes, aby zbyteene nebyl ohroten am jeden tivot toho nejposlednej giho z tady prostYch vojakft, kolik nekmahy a dnmyslu venovaly nage velitelske sbory snaze, aby zbytedne nebyla prolita ani jedna kapka krve deskoslovenskeho voj aka.

Za toto usilovani, o jeho fispechu ze zalotnikit dnes nepochybuje nikdo, jsou narukovani reservisti voj enske sprave nejvcleenejgi.

B. Pangrac.

Strana 12.

vEsTifix

tlfedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Ass*. ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers tECHOSLOVAS PUBL. CO ., West, Texas Ffedplatne $1.00 merle. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, pfedplatne, oznarnky, budloi adresovany na Vestnik. West, Texas Vistnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

DNU OTCU Drahk tee, vidim easto v hodinach jig rannich, jak si skrkva.A takou hlavu y e mozolnkch dlanich.

Tvoje tyrda., drsna ruka byla v2dycky Stedra, keg bych mohl za to tiseri sniti Tobe s bedra.

Pral bych si mit vice sily k zahnani ygech truciti, kdyl jsem slab, tu slibuji Ti, le v2dy hodnkm budu.

Snad se jednou take zmohu, bych, jak srdce citi, mohl Tobe, tatieku muj, v'Secko .oplatiti.

Karel V Kuttan Slavnost fadu Dubovy Haj cis. 126. mela mimimoiadnY fispech. ftad tento nale2i mezi skupinu einnkch, spravne vedenkch, finanene pevnkch. Podtem nevelkk, souladem mezi eleny a ptikladnou spolupraci elenstva s tadovkmi tedniky maze slouliti za vzor jinkm. Loni potadal tad Dubovk Haj oslavu jubilea Jednoty, ktera uspotadanim i provedenim pattila mezi nejzdatilej gi. Letos usnesli se bratti k oslaveni 23. vkrodi trvani tadu a meli opet program obsalnk, nadprinernk. Kolem tteti hodiny odpoledne hlediSte dosti prostorne sine bylo pine osazeno, mnozi museli stati v ochozech. Ptedseda br. Frank Mrkos zahajil potad slovy jadrnkini: vital iidastniky, struene objasnil vznik, rust a ptisobeni teto jednotky naSeho Bratrstva a ptedstavil obtadnika potadu bratra dr.

Jitiho Pazdrala, kterk sviij ukol zastal sveraznkm ifeinnkm zplisobem. Sm genk sbor Slavie za doprovodu piana a housli peje sales z operety "Dcera matky Angot". Sbormistr a ptedseda Slavie dr. Jiti Pazdral venuje tomuto kulturnimu sdrul'eni spoustu dasu ul tadu let, jeho obetavost nezna ptekalek, svizelu, je2 ye vSem lidskem snaleni se obeas pkihazeji, on se svSr mi pevci pokraduje v set)* jet India by mit podporu na261 vetejnosti, protole vytrvali pracovnici tahnou brazdu nikoli pro sebe, nkbr2 pro dobro eels rodove haluze. Pevci meli v nedeli g t'astnk den, sbor dovedl vystihnout naladovost jednotlivSrch oddilu, byl dobte sladen a zpival bez dirigenta, kterST hral za sborem na piano. Hudbu ovladajici jedinci dovedou ocenit, co znarnend ptednes kapely, orchestru a v nagem ptipade smgeneho sboru bez — dirigenta.

Sotva utichi slink potlesk obecenstva, obtadnik vhodnkmi slovy ptedstavuje hezounkou sl. Helenu Foitovou, ktera vkbornou deStinou procitene ptednaSi pietni basal "Vzpominka" z pera dr. Pazdrala. Recitace sl. Foitovy zapilsobila na posluchaee mohutne. Jestli2e treti generace dovede ovlaciati matelItinu v teto mire, riebojme se zinikui Je posted v nedoblednu

bude tak, pokud rodide budou konat svoji povinnost, ptihlednou, aby jejich deti se za tee matekskou nestydely. Ceremonial. ptedstavuje slavnostniho tednika br. F. B. Steinera. Na g br. pokladnik, jak znamo, ovlada datinu znamenite, ma bohatk zasobnik ykrazA, mluvi plynne, srozumitelne. Za terra proslovu si vzal -- organisace a jeji mo2nosti. Jiste namet easove pottebnk, veleladouci. V patnacti minutove teei milk host probral livot Jednoty, nastinil jeji rust v poitu elenstva i majetku, vksledky ellevedorne agitate. V naboru must loyalni elenove i Utednici napomahat, dostavi-li se do osady organisator, poskytovati mu vakerou pomoc at' 112 dodanim informaci di doprovodem po farmach. Stati eleni jsou moraine vazani ptihlaSovat svoje ditky do D. Odboru. Aednik mel pozorne posluchade a byl za svuj ptesvedeivk proslov odmenen dlouliSrm potleskem. Slavie znovu nastupuje a predna gi Uryyky z veene nesmrtelne perly del B. Smetany — Prodane nevesty. Pevci sklizeji zasloulenk boutlivk potlesk. Potadatel potad zakoneuje kratS1 fedi 0 vztazich Cechoamerieant k ptitomne ohro2ovanemu Ceskoslovensku. Kohuttv dobte sehrank orchestr ueinkoval pted i po programu a veder pti tanci. tsPech oslavy byl rozhodnk. Vederni lidova veselice pfilakala obrovskou navAtevu, take i finaneni vksledek byl neoeekavank. Br. Steiner musel po programu s br. R. Cervenkou shlednout jistk majetek a proto nas brzy opustil. kadu Dubovk Haj k dargimu snaleni — zdar!

Z iiiadovny tajeninika Bias. kadu. Broth fadovi tajemnici jsou timto 26,dani; aby v ptlpadu Umrti elena zaslali bezodkladne jak listinu, tak i listinu o dukazu smrti (Proof of Death) na Hlavni Rad. — S bratrskkm pozdravem, Joe R. Kubena, taj.

Upozorneni! Nekdo zapomenul svlij slamenk klobouk bud' v idadovne neb v dome bratra Kubeny pri jeho pohtbu. Je to skoda jej nechat zde povalovat, tak kdo jste jej pohresil, laskaye mne jej popfSte a ja, yam jej zaslu, jestli popis bude souhiasiti s eislem velikosti a vzhledem kiobouku. — S bratrsk3-an pozdravem vet, Frank B. Steiner.

Meth dneani doby. Velke nebezpeei pro statisice delnika rukou i pera skrkva v sobs technickk rozmach v celem svete. Nebot' fgechna snaha po zdokonaleni stroju ji g existujicich a hledani novS7ch molnosti smetuje jen k tomu cili, aby lidska, prace byla nahralena ykkonnosti strojovou. Zatim co nezamestnanost dasove ma raz pouze ptechodnk, je technologicka nezamestnanost stavem trvalkm, kterk ptipravuje zamestnance o chleb nafldy. Neni jedineho oboru prinnysloveho, kde by technika nezasahovala -Omer kaldoroene a nevyfazovala z pracovniho chodu delniky i iltedniky sebe lepe zapracovane, kteti jsou nuceni co nejdtive vrhnouti se na link obor anebo se smititi s praci pouze ptilelltostnou. Statistika objevila zarolejici a pro budoucnost nic dobreho neslibujici. Vizme: zatim co od roku 1920 do 1929 stoupla vkroba v prinnyslu Soustati o 40 procent, klesla pottebna pracovni sila o 30 procent, eili jevi se tu rozdil 70 procent. V letech krisovkch, vyy rcholivSich rokem 1933, se tak ostre rozdily nejevi a racionalisace se ponekud zastavuje. Racionalisace neztistaly uS"etteny ani Zeleznice, kde provoz v rode 1929, kterk byl stejnk jako roku 1920, byl yytizovan personalem o 20 prod. snilenVin, zatim co polovieni provoz roku 1933 byl stejnkm podtem zamestnancu udrlovan. Nezbude asi nic jineho, nail stale zlepgovat pojigteni proti nezamestnanosti, aby strach ze ztraty prace neznervosnel pracujici vrstvy celeho naroda.

Kultura? Co s ni? Nemecka veda se stave, ye svete Popelkou. Kdysi se Mind holedbali, 'le se v Nemecku tiskne nejvic knih. 6islice o torn nemame, ale vskutku se nemecke knihy kupova-. ly po celem svete a americke university rnely ye svkch knihovnach znaene procento nerneckkch knih. Dnes se vS'ak v Nemecku tisknou nove yedecke knihy jen ye velmi malem podtu yktisku a jsou proto velmi drahe. Rozebrane knihy starSi pak lifted nevychazeji v novkch vydanich. Ani klasikove. Nebot' v Nemecku je rok za rokem mene studentil, ktefi jsou • kilavnimi odberateil h 6tenati huituru? Co a

Ve stiedu, dne 15. eeivna 1938.

Ili! Spann ji na hranicich. Dnes se v Nemecku zdtraziluje na knize jeji arijskk puvod. Rasismt se udi nemeckk etenat pak nejen v knize, ale i v ptedmluve k ni. Vedci v Nemecku dnes ptisahaji na rasismus do to miry, le nan nezapominaji ani v nadpisu svkch del. Nedavno vysla dr. Cimbala s nazvem: "Vkvoj povahy u ditete zdraveho a chorobneho. Jak je tento vS7voj ovlivriovan rasou a vkchovou." Ale to nestadi. Odborna vedecka revue lekatska a historicka oznamila etenattm, le meni program. Oznamila to temito slovy: "Ode dne'Ska budeme sledovati diste nemeckou linii, linii sttedovekeho a tajemneho nernectvi". Veda?

Kultura? Co s nimi!

Zkougla 'Cs!. naroda. Dvacet let bylo Ceskoslovensko ostrovem klidu a potadku, kdyt se v jeho sousedstvi vraldili, kdy2 tam byly pude, revoluce a atentaty, nevybodil es. politickk iivot z normalnich politickkch mezi. Byly i v mlade republice spory a boje, stilhosti a nesnaze, ale vSechno se vykizovalo, urovnavalo a uklidriovalo cestou demokratickkch tada a vali k dohode.

Za tech dvacet let nenapadlo Cs. Nemee, le by se meli boutit a trhat tisiciletkmi svazky, ktere je poutaji ke spoleene pude. To se zinenilo al plisobenim zvenei a jen esl. smitlivost, sno;Aenlivost a dfivetivost umolnila trvani takove Henleinovy strany. Bylo v moci teto strany kdekoli vyvolat sralku a nasili, aby pak ktieela do sveta, jak jsou Nemci v teskoslovensku utiskovani a 'le je tteba udelat "potadek" zakrokem zvenei. ' OeskoslovenSti lids, hranidati, bezpednostnl iitady dostali rozkaz tvatit se j akoby nevideli, co se kolem nich deje a ptesne, east° se zat'atkini zuby rozkaz pinili. Kolem nich se nadavalo, plivalo se po nich, byla to soustava ptimo d'abelskeho vydrald'ovani. Ti Tide stall na svem mists jako by nemeli krev a nervy. Poslouchali. Ale napeti se stavalo nesnesitelne a stay, kterk v pohranioi vznikl, byl neudrlitelnk.

Letaky z ciziny al do vnitra zeme roz gitene vyzkvaly k velezrade. Bojkot, nasili, provokace rostly s blilicimi se volbami. Bylo tteba koneene udelat vojenska opatteni, ktera se dosud neminula vS7sledkem. Nyni vAak Henleinovci, hlasali do sveta, le vlade se vymkly veci z rukou a ge neni schopna udrlet potadek, aby vlada odvolala opatteni, kterkmi byl tento potadek koneene zjednan. Tito zasadni odpurci demokracie a zakont Cs. republiky odvolavaji se na listaynost! Valli a spolehali se na to, 'le jim uz je yge dovoleno. 61haji jen na pkile2itost a na vhodnk okamlik, aby mohli ve hre pokraeovat. Takovou zkou glou v modernich pol. delinach snad je gte ladnk narod nemusil podstupovat. Na jedne strane stuj co stilj drlet klid a potadek, na druhe strane poeitat s tim, le ligechna ustupnost a vS'echny dAkazy dobre yule mohou bkt =me, protae neptidetna rozvaSnenost si je vyklada jako slabost. Ale neni pochyby,ze Cechoslovaci tuto zkoOku yydfli a le ye sve obrane prava nebudou odpurci ptihravat argumenty proti sobs. At' svet vidi, na di strane je pravo, krajni ochota a' rozve.2nost.

At' svet vidi, 2e tu nejde o ladrik vnittni men g -novkprblem,S2jdostzarkvni menginy, ktera spoleha na cizi podporu a chce vynutit na vetSind svou viili a vybit na ni svou zaSt' At' svet vidi, jak a eim je lehkomyslne a svevolne ohrOlovan evropskk mir!

Redakci dale. Kolega Jos. F. Holasek poslal nam krasnou pohlednici z matieky Prahy a nekolika vetami sdeluje, jakk mocnk dojem na nej a jeho manlelku ueinil ohromnk vzrlist hlavniho mesta republiky, moderni domy obchodni, skyostne csl. v3"7robky textilni, galanterni atd. Mankle Holaskovi navgtivili nekolik pralskkch ptibuznkch zdej gich osadniku, lima* osobne vyridili pozdrav a jista sdeleni. Ptipravy k X. sletu pry pokraduji horeene. — Br. Tom Hoek z Houstonu poslal nam z Brna opis proslovu sok. dinovnika Soldana pri vetejnem cvideni v LiSni u Brna. Naleznete ho najinem miste t. eisla a &tete povzbuzujici slova pozorne! teskk narod nema jen minulost, neni jen povestnY svYm hrdinstvim, jeho lid je pokroellY v pramyslu, zemedelstvi, umern, ma vyvinutou literaturu, jeho vedecke instituce kvetou, lid je chapa y . Vojact jell° .1,5011. udatni, WWI at air u6thvSr,

Strana 13.

Ve sttedu, clue 15. eervna 1938.

VOPENt ledu na letadlech za 'eta je jedT nim z poslednich nebezpeei vzduchoplavby, proti kteremu olovek jeSte potad musi bojovat. Na Stesti vtak fysikalni podminky, za kterYch se tvoti na letadlech led, jsou VAeobecne znamy a piloti se zpravidla dovedou vyhnout mistrn, kde jsou povetrnostni podminky zvlaSte ptiznive k tvoieni ledu na letadlech.

V krajnich ptipadech, jako kdy letadlo leti hustYm mrazivYrn deStem, led mule zpilsobit pad letadla uz za minutu po torn, kdy se zadal tvotit. To se stalo v bteznu loriskeho roku, kdy obrovske dopravni letadlo nesouci na palube tkinact cestujicich se dial° pet mil od Pittsburghu. Stroj se stab neovladatelnYm nasledkem ledu utvotiVeiho se na ktidelkach. Asi Sedesat vtetin pied padem letadlo letelo hustYm mraenem podchlazene pary, chystajic se zrovna ptistavat. V tomto mraenu se na nem utvotil led.

Aby se na letadle vytvotil led, musi tu bYt dva piedpoklady. Letadlo musi letet viditelnou vodou y e forme pary nebo sralky, jako deSt', snih nebo kroupy. A za druhe, teplota vodnich easteeek musi bYt pod bodem mrazu.

Led na letadle ma tyto ireinky: Sniluje vztlak kridel, merle jejich tlonSt'ku nebo zakiiveni. Zvytuje odpor, ponevadl ptekaili prouvzduchu po ktidlech trupu, vzperach atd., a sni2uje vYkonnost vrtule, ponevadt se na ni lepi a meni jeji plochu. Zprisobuje chveni, ponevad‘Z vetha vrtulovych listii je nyni nerovnomenne rozdelena, a nekdy zpusobuje take chveni vYSkoveho kormidla nebo ktidel nasledkern nestejne vrstvy ledu na rriznYch eastech letadla. Zpitsobuje ztratu ovladatelnosti, ponevadl kormidla ztrati pohyblivost a vzduch proudi zcela nepravidelne pies kontrolni plochy, take kormidla, i kdy by se mohla hYbat, jsou neneinna. Zvytuje nentiteenY naklad o vahu ledu (toto je v"Sak nejmenSi ze vSech nebezpeei).

NejnebezpeenejSi led je prthlednY nebo "skelnY" led. Vznika zmrznutim deSt'ovYch kapek nebo nekdy i z velkYch kapek vody v mracich. Tento druh ledu lne velmi pevne k plo§e, na ktere se utvotil, a jeho povrch je bud' hladkY, nebo take drsnY. Jsou-li s timto ledem smiteny krupieky, tyto drobne easteeky zpilsobuji drsnY povrch. Je znamo, ze takovY led dovede utvotit na ietadle vrstvu silnou al pies dva i tri centimetry sotva za minutu.

JinY druh ledu, skoro prave tak nebezpeeny, je led nepruhlednY. Tvoti se trochu pomaleji z jemnejSich vodnich easteeek v mracich. Led sam je tvrdY, jemnozrnnY, proto belave barvy, a je proloien velkYmi vzduchovYmi bublinami a krystaly. Da se snaze settasti net skelnY a vyskytuje se dva az ttikrat easteji.

Tieti druh ledir je namraza. Ta vSak neni piilis nebezpeend.

Podminky, za kterych se led tvoti, jsou rrizne. NejeastejSi p • ieinou ledu je podochlazend Ora v mracich. VSechny druhy rnraden jsou vlastne mokre", ponevadt jejich easteaky jsou easteeky vody, nektere velke. jine drobne. Jeden mrak, druhu cirrus, jen se vyskytuje valy ve vetSi;:h vYekach — 5000 al 9.000 m — se sklada z drobnYch easteeek ledu.

Letci tedy ptedpokladaji, ze vSechny mraky — al na cirrus — jsou sloleny z easteeek vody. Je-li teplota mraku merle net bod mrazu, sklada se mrak z podchlazenYch easteeek.

Mraky stratokumulove jsou nejeastejSim zdrojem ledu, ale to je pravdepodobne proto, nejvice se leta — jak v zime, tak i v lete — v tomto druhu mraden.

Led, jen se tvoii v mradnech, je obyeejne let nepruhledny.

SkelnY led se utvoti, kdy se letadlo dostane do ledoveho deSte mezi vrstvami mrakt nebo pod nizkou vrstvou. V tomto ptipade se deSt'ove kapky utvotily ve vfSce, kde je teplota _ lem bodu mrazu. Kapky padaji do vrstvy studeneho vzduchu, prochladi se, ale nezmrznou.

Kdyl" na ne narazi letadlo, okamlite k nemu ptimrznou.

• SkelnY led se nekdy take tvoti, kdy se betadlo dostane do snehu, jenl byl zavat do niZ§i YrstvY I*51edIcem tot f,,btO,n6

d, jenz nia letadla. nY led, jenl se utvoti na stroji, obsahuje v tornto ptipade snehove vlaeky. Obyeejne trva tento zjev jen kratkou dobu. Brzy se promeni bud' ✓ deAt' nebo snehovou vanici.

Suche m2eni nebo such snih nejsou nebezpeene. Ale dostanou-li se do nich letci, musi zvY'Sit opatrnost, ponevadz i nepatrnYm stoupnutim se mute letadlo octnout v mistech, kde se tvoti led.

NebezpeenY je take zmrzlY dett'. Stoupa-li jim letadlo. mule se dostat do mista, kde dat'ove kapky zamrzaji, a mule se na nem utvofit silnY skelny led. I velmi nepatrna zmena ✓ teplote mute mit za nasledek mleni, menici se v skelnY led.

Zcela odliSnY druh nebezpeeneho ledu je ten, kterY se tvoti v karburatorech leteckYch motoru. Tento led se mule vytvotit velmi rychie a na konec zastavi ripine ptistup vzduchu do karburatoru, takte se motor zastavi.

Mnoho valnYch nehod a mnoho tak zvanych nevysvetlitelnych selhani motoru se stalo, dokud se nepoznalo, le led se mule utvoiit take v karburatoru motoru. Nejpodivnefei je, led se tvoti v karburatorech, kdy Skrtici klapky jsou opine otevfene.

Pro tento zjev mame proste vysvetleni. Karburator micha benzin se vzduchem, ptemeriuje benzin z kapaliny v paru. Pti tom pohlcuje teplo. Toto "skupenske teplo yypatovani" ptirozene sniluje teplotu vzduchu, protole je z neho debirano, a tak take sniluje teplotu sten a practiochl karburatoru. Jestlile se ph torn pohiti tepla tolik, ze teplota vzduchu a karburator klesne pod nulu, zaene se tvotit, je-li ptitomna vodni Ora, led.

Leti-li letadlo mraenem, nebo i jasnYm vzduchem, nasycenym suspendovanou vodni parou, je do karburatoru spolu se vzduchem nassavana i vodni para.

Je-li teplota nizka, tato para kondensuje, a z teto kondensovane pary se tvoii led. Led bud' zacpe motor tak, le se za chvili zastavi, nebo zpusobi, teskrtici klapka nefunguje, a nasledkem toho nelze ptidat ani ubrat plynu.

Jako prostiedek proti tvoieni ledu v karburatoru byl vynalezen zpusob zahtivani vzduchu proudiciho do karburatoru. Venkovni vzduch se pumpuje do sme'Sovaci komory nad lhavou vYfukovou trubici. Ptedtim, net ihavY vzduch dospeje do karburatoru, projde komorou, kam proudi take nezahtatY venkovni vzduch. Ventilem, kontrolovanYm z kabiny, mule pilot pouStet do karburatoru vzduch takove teploty, jakou si pieje.

Ale Olt' tepla v karburatoru ponekud sni2uje vYkonnost motoru. Snileni maze Unit as deset procent. Proto piloti ulivaji vldy jen tolik tepla, kolik ho je nezbytne nutno, aby zatvoteni ledu.

• Dnes uz mame nekolik zpfisobri, jak odstranit led, utvotenY na ktidlech a kormidlech.

Jednim je mechanickY prosttedek, skladajici se z pulsujicich gumovYch trubic podel nabane hrany ktidla, druhYm prosttedek chemickY. Jak mechanickeho, tak i chemickeho prosttedku se uliva, pro nabelne hrany stabilisaeni plochy u dneSnich obrovskYch letadel.

Led se tvoti snadno na vetrnem Atitku velkych letadel a nektere spoleonosti vynalezly zprisob, jiml se Atitek udfluje prahlednYm s pomoci horkeho vzduSneho proudu zevnitt.

Take mame k disposici chemickou kapalinu, jet zabra,fmje tvoieni ledu na listech vrtule. Kapalina je vystfikovana zvlo.Stnim sarizenim, jemul u nas tikame "prakovY prsten".

Toto zatizeni se velmi dobie osvedeilo. ... ani mechanicke ani chemicke prosttedky .na ,odstrariovani ledu s ktidelnich a ocasnich ploch nejsou ueinne za prilis spatnych podminek. Bylo zjiAteno, ze v takovem ptipade se led tvoti i na pulsujicich gumovych trubicich, takle se dale stahuji a rortahuji pod ledem a silna vrstva ledu na stroji zustava nezmenena. ChernickY prostteclek proti ledu na mine_ j jli t li Plocilh, 01 4 4t0j

mnoho nevYhod, ktere ptevaluji jeho vyhody.

Ptesto vSak tyto prosttedky pomohly pilotum proplout i za telkYch podminek nebezpeenYmi misty.

TAKE SKANDINAVIE PROCITA V rote 1864, tedy ptesne pied 74 lety, Skandinavie, ji2 rozumime 8vedsko, Norsko a Dansko, posledni vaiku. Dansko musilo tehdy postoupit Prusku tu east Jutska, Pi mu vratila versailleska smlouva a na nil si dnes Nemci znovu tins narok. 6tykiasedmdesat let miru je dlouha doba. Skandinavci ji dobie vyulili.

Mulove definitivne odlolili zbrane do stareho l'eleza a stali se temeslniky, lodniky a obchodniky, kteti se pilne venovali zvelebeni blahobytu sve zeme.

Nejlepe se daii vedsku. Zbohatilo, ale dfileje, ze podilu na tomto bohatstvi se dostalo i obyvatelstvu. Norsko na tom neni tak dobie, krome velrybakskeho prrunyslu a cizineckeho ruchu nema fed, ktere by mohlo zpe nelit. Dansko, jeho vyspele zemedelstvi bylo odedasna dodavatelem Nemecka, prodava. dnes Nerncum site vie s yYch plodin net kdy jindy, ale Nemecko Spatne plati a danske pohledavky stale vzrilstaji.

V posledni dobe nastala v krasnem iivote Skandinavie zmena. JeSte pied pub rokem tvrdili Skandinavci, ze Skandinavie je takika svet sam pro sebe, 'le lezi na pokraji Evropy a le se nemusi bat evropskYch zmatkii. Ale posledni udalosti, a zvlaSte rakouskY ang us, zviklaly toto ptesveddeni. Norsko je nejvic chraneno svou zemepisnou polohou, ale Danove a 8vedove poznali, ze nemecky nacionalismus nejen mluvi, ale take v danem okamliku jednet. Ve Skandinavii lido nevetili, le by se Nemecko dalo na pcchod. Ale obsazeni Rakouska, tento mohutnY projev nemecke expansivni sily, jim otevielo ()el.

Skandinavie procita se ze 741eteho miroveho spanku. Lide na severu si ovgem jefte potad nedovedou dost dobie ptedstavit, le by take je zasahla valeena, litice. Radi se konefSi ptedstavou, ze zemepisna poloha je uchrani pohromy. Ale skandinayske vlady nezaviraji oei pied gedivou skuteenosti. vojenskY rozpoeet byl zvyten o 50 mil. korun.

Krome toho byly z ciziny nakoupeny plynoye masky a v novinach se potad vic a vic objevuji truchlive obrazky budouci valky, na net si lide ye sttedni Evrope ul damn° zvykli. Take Dansko zvYS'ilo vojenskY rozpoeet.

NejzajimavejSi je vtak zmena ye Finsku, ktere site ptimo nepatti do Skandinavie, jel fgak Skandinavci povatuji za "bratrskou" zemi. Letos v lednu mluvil pisatel techto tadek s vytntednikem v ministerstvu hospoclatstvi. K otazce zbrojeni prohlasil tento Fin: "Nat bychom zbrojili? Jsou nas 3 militabny a na§im jedinYm soupetem je sovetske Rusko. Kdy'l bude chtit, pohlti nas ozbrojene stejne jako neozbrojene."

Ted' vgak finska vlada povolila na vyzbrojeni zemet obrovskou eastku 5 miliard finskYch marek. Narod, ztracenY v nekoneenYch lesich, horlive buduje cbranu sve zeme. Objevilo Finsko nove molne soupete?

Skandinavie se probouzi pomalu a nerada.

Zaeind se v'Sak piipravovat na vtechny mOlnosti. Nejvic je ohro2eno Dansko. Severske zeme kupuji zbrane a zadinaji zbrojit, s tajnou nadelt ze zfistane na techta ptipravach z opatrnosti a le ujdou valeenemu besneni.

LAMANSSKk PROJEKT RUDE USKUTEeNEN Ihned po britsko-francouzskYch poradach v LondYne, po nichl nyni nasleduji porady odbornin fra.ncouzskeho a anglickeho generalniho Stabu, lze pozorovat nova zajem o Uskuteeneni davneho projektu tunelu pod inotskYm Lamang skYm prtlivem. Tunel by spOjoval Anglii s Francii v ptipade valky by mel pro obe mocnosti a jejich spojene armady nesmirnY strategick vYznam. VYznani technikove .pracuji tia podrobi*Ii planech a neni . -f,,avba butt brzy •zahajen:

Strana 14.

Ve stiedu, dne 15. Cervna 1938.

te-ASEVNA

plocha pgenici bude v roce pfratim znaene zrnengena. Sklidi-li se rekordni troda pgenice na 80,000,000 akrech v zapadnich statech, farmati budou potadani, aby snitili osev na 50,000,000 nebo i mene. UreitejSi oznameni v teto veci ueineno bude as v eervenci. V Evrope katastrofalni sucho ohrozilo trodu obilin a =Ate miti silnY vliv na ptigti osev v Americe. Italie nyni zakoupila v Rusku za sto miliont dolart pgenice.

• PolskY lid je pro Oeskoslovensko a slu gnY tisk polskY pile nyni v t6nu ptatelskem a nabada obe strany k vyrovnani v gech sport, ktere otravuji sousedske vztahy obou narodu. VargayskY "Kurjer Poiski" pile: "Osvobozene Polsko uvitalo osvobozeni deskoslovenskeho naroda jako akt dejinne spravedlnosti a bolesti naplriuje je myelenka, to tento akt spravedlnosti mohi by byti ohroten nasilim. Polska, veiejnost zaznamenala s dostiudine'nim, te boute pte gla. Polska veiejnost zaznamenala to s tim vet gim dostiudinenim, ponevadt utak proti Ceskoslovensku hrozil s germanske strany. Ptipadne uskutedneni tohoto iitoku bylo by nesmirne posililo nerneckou potenci a vytvoiilo by velmi nebezpeenou situaci pro F'olsko." List konstantuje pak jiste tajntstkelstvi polskYch oficielnich mist a vyslovuje ptesvedeeni, to za timto tajntstkatstvim polske diplomacie se skrYva postoj kterY odpovida postoji a ptanim vetginy polskeho naroda.

• Washington, D. C., 11. eervna. — Poradni intenYr, hlava exportni a importni banky, tritene v prvnich dobach retimu.Roosevelta, Chas.

Edward Stuart bude jmenovan na uprazdnene misto americkeho vyslance v Moskve. Je ptijatelnYm sofetske vlade, jejimt je poradcem ye vecech technickYch od roku 1926. Je ieditelem a elenem Americko-ruske obchodni komory. Je 571etY, narozen ve Virginii, na jejimt vojenskem institute vystudoval. Pusobil ve Westinghouse Co. a pak mel dlouho vlastni firmu intenYrskou v New Yorku.

• • Mexicke tajne vladni policii se podatilo zadrteti dva mute, kteti jsou v podezteni pa govani zbrani pro rebelskeho generala Cedillo. Policie zahajila patrani po cele bYvale oblasti rebelt a podatilo se ji ukoiistiti 114 beden valeeneho materialu, vetginou pugek a pistoli. Vgechny tyto ukotistene zbrane nesou znadku U. S. Bedny se zbranerni byly nalezeny v Jiminez ye state Tamaulipas, kterY je v blizkosti statu San Luis Potosi. Policie rozg itila svoje patrani i na jine oblasti, aby mohlo bYti pa govan zbrani zabraneno. Kdo je dodavatelem zbrani z Spoj. Stan., neni dosud policii znamo.

Pravdepodobne budou v torn zase prsty bYvalYch olejahl, jak jit drive bylo zji gteno ph pagovani zbrani z Anglie.

• • Odbor lod'stva SpojenYch Statil oznamil v techto dnech,Ie vegkere lod'stvo v Pacifiku bude v ptigtim roce povolano k velkYm manevrtm v Atlantiku a zaroveri k ne.v gteve svetove vystavy v New Yorku. Lod'stvo z valne easti se vyda na cestu v lednu a zustane v Atlantiku asi gest mesicd. Navateva New Yorku je zarnY glena na kveten. V Pacifiku nach6,zi se nyni asi 150 valeenych lodi. Pravi se, to teelem tohoto sousttedeni nag eho lod'stva v Atlantiku je take ukazka namoini sily Spojenych Stott jako tite mod k zabraneni tspechu fagistickych snah v jihoamerickych republikach.

• • tlenove dolni snemovny kongresu byli pobouieni odhalenimi v New Yorku a jinde o rozvetvene einnosti cizich zvedt ye Spoj. Statech.

Wbory jak senatu tak snemovny doporueuji vygettovani techto ptipadt podvratne dinnosti proti vojenske bezpeenosti zeme, bez ohledu jak se k ni stavi obdanske ttady v New Yorku ei jinde. Olenove vYboru, kterY byl nedavno utvoien navrhem kongresnika Diese z Texasu, aby provedl giroke vygettovani cizineckYch rejdu v teto zemi, byli jmenovani v pondeli mlavelm Bankheadem. Ptedpoklada, se, to Bankhead bude jeho piedsedou. TY2 oznamil, ae vYbor zaene se svou praci ihned a dodal: "Vygettovani vedene v New Yorku velkoporotou a federalnim navlacinim Hardym, v kuteni jistYch

a

Co noveho. kapitant nemeckYch lodi, vyvolava ptipad, kterST path ptimo do oboru resolute snemovny.

My chceme vygettiti tuto vec od podlahy. Nastal eas, kdy se musi zjistiti, jak dalece je rozvetvena dinnost cizich agentu a co se proti tomu ma podniknouti." Pied dvema mesici byl utvoten zvla gtni vybor senatu, aby vytettil podvratne rejdy ye vecech americke obchodni mariny, ktere, je vYpomocnou sekci valedneho motnictva. Ptedsedou tohoto vYboru je je sen.

Copeland. Tento se vyjadtil, to jeho vYbor zadal se sbiranim dukazt.

• • Koncem minuleho tYdne do glo na fete Aguaria v divokYch dtunglich na rozhrani statu Ecuadoru a Peru v Jiini Americe k ptestteke mezi tiemi peruvianskYmi delovYmi lodicemi a oddilem ecuadorskYch vojakd, pin demt dva, ecuadorgti vojaci byli zastteleni a porueik jim velici postielen. To vedlo k ptiostteni stareho napeti mezi jmenovanymi republikami, jet obe si eini narok na toto rozlehle divoke twat., jehot rozloha se rovna rozloze statu New York.

Obe zeme, jak sdelily depe ge z Quito v Ecuadoru, zvYgily svoje pohranidni posadky a zesilily svoje obrany. Ecuadorskemu vojsku bylo natizeno, aby vyhnulo se jakYmkoliv provokacim, ale aby se branilo, napadeno. Incident tento je nyni ptedmetem diplomatickeho jednani. Spar o dtunglove tzemi, obYvane hlavne Indiany, vede se mezi jmenovanYmi republikami od roku 1831, tedy jit 107 let.

• • Chteli bychom znat jinY stet a narod, kterY by dovedl udrtet takovou kazeri jako eskoslovensko, at' ua slo o obecni volby, nebo vynucene, opatieni vojenska. Vlida tsl. republiky ma tolik klidu, ae pies vgechny zku genosti s nevern rm neptitelem nevaha ani v teto dobe jednat s nim o nove Aprave narodnostnich pomert ye state. Toto jednani ma sve piedpoklady: drive ei pozdeji se zjisti, zdali je nejakY spole6nY cil motnY, zdali se chce vilbec dohoda, zdali Henleinovi nema bYti toto jednani pouze plentou, za kterou se skrYvaji jen nove ptipravy, tklady a ttoky. Ptedev gim at' nikdo nevelt te se de. narod zdolat mravne a nervove. Nikdy se eechoslovaci vie necitili narodem, kterY si je nejosudovej gich chvilich vedom sveho prava, sily a sveho odhodlani.

•

•

V ptigtich 30 dnech nejvet gi east trody ozime pgenice ye Spoj. Statech bude jit mimo nebezpeel s kterekoli strany, vyjimaje ovgem, toliko velke lijaky v dobe sklizne. Ptitomne odhady naznaeuji, ae Severni Amerika mute odekavati sklizeri ozime i jarni p genice v mnotstvi pies 1,500,000,000 bugld, cot by byl nov-Y rekord. Tato sklizeri s pfebytkem z let 1937-38 uvolnila by 750,000,000 buglt pgenice pro vyvoz do ciziny, cot by ovgem bylo o hodne vice, netli je poptavka na svetovYch trzich a netli tedy mate byti s vYhodou z Ameriky prodano, takte lze skoro jiste eekat sniteni cen p genice. Take v Evrope se zvYgily vyhlidky na sklizen leto gni pgenice, j etto se tam po dlouhem suchu piece jenom dostavily degte, jak oznamily posiedni zpravy. V Evrope, vyjimaje Rusko, ()dela y& se, to se sklidi asi tolik, jako r. 1937, to jest 1,551,000,000 bush.

• • Vevoda WindsorskY byl po prve od sve abdikace hostem prh oficialnim obedu, davanem britskYm velvyslancem. Obedu se zfteastnili take francouz gti ministti, ministr kolonii Mandel, ministr lod'stva Campinchi, ministr vetejnYch praci Pate Notre.

• • Vyhlagka dsl. ministra financi zakazuje naptigte dovoz papirovYch padesatikorun a 61s. bankovek z ciziny do 6eskoslovenska vfibec a esl. mind a dsl. papirovYch deseti a dvaceti korun v mnotstvim vetgim net KC 300 na osobu.

Tento zakaz plati napti gte i pro cizince, kteti tam ptijitdeji. Dovati-li do Ceskoslovenska cestujici cizinec esl. padesati koruny a vy ggi bankovky vice net za Ke 300 — bude povinen odevzdati je na hranicich pohranidni kontrole, ktere, je na jeho ttraty pole zpet do ciziny na adresu jim udanou.

Pant, 11. dervna. Francouzska vlada, jak bylo oznameno, jest ochotna dati Sp. Stattun a Velke Britanii volnou ruku k zvY geni velikosti jejich valednYch lodi at na 45,000 tun snosnosti a rovnet i k zvY geni rate del na 16 palcil.

Francouzska vlada, jak se vyrozumiva, je pr* spokojena s plany ostatnich dvou signatarnich mocnosti namoini dohody z roku 1936 v LondYne. , aekoliv Francie sama zfistane pry pH 35,000 tunovYch bitevnicich, jak bylo v one dohode tehdy vYslovne uvedeno. Pokud je Francie ince spiatelena s Velkou Britanii a pokud ani Nemecko, ani Italie nestavi vet gi bitevnice, potud prY Francie neciti potieby, aby nezbytne pottebne zdroje pro svou obranu obracela z rozpoetu pro armadu na valeene lod'stvo. Vzdor tomu vg ak dve bitevnice o 35,000 tunach, ktere nyni Francie buduje, budou opatieny 16 palcovYmi dely a nikoli jen 15 palcovYmi, jak ustanovuje londYnska namoini dohoda z roku 1936.

• • Podle oznameni odboru pokladu ve Washingtonu, deficit federalni vlady bude na konci tolioto fiskalniho roku nejnitgim od ukoneeni fiskalniho roku 1931. Ackoli k zatazeni do rozpoetu ptijrnt zbYve, je gte mesic eerven (konec fiskalniho roku kondi 30. dervna), odhaduje se, te deficit bude obna get $1,338,000,000. V peedchazejicim fiskalnim roce obne. gel deficit vlady $2,800,000,000. Nejvetgi deficit zaznamenala federalni vlada koncem fiskalniho roku 1936, kdy civil $4,700,000,000. Tehdy v gak byl deficit zvYgen vyplacenim veteranskeho bonusu, kterY dinil ash dva tisice millionu dolard. Podle zpra,vy odboru pokladu byl letog niho fiskalniho roku zvYgen ptijem z dame z ptijmu, cot samo 0 sobe svedei o vet gich ziscich a ptijmech bohatYch. Za prvnich 11 mesict tohoto fiskalniho roku ptijala federalni pokiadna $5,467,713,250.

Z toho bylo zaplaceno $2,094,700,485 na dani z ptijmu, $559,551,538 na dani na socialnim pojigteni a ostatni na jinYch danich. Vydeun za pplynulYch jedenact mesict fiskalniho roku dinila $6,701,659,561.

• • Mezinarodni sdruteni pro cukerni statistiku provedlo v minulem tYdnu getteni o vYmene plochy, na nit bude letos pestovana cukrovka.

Pki tom zaroven zjistilo poznovu loriskou osevnou plochu a uvetejriuje nyni podrobne vYsledky. CelkovY pooet cukrovar y zfistava, nezmenen, v Jugoslavii bude vg ak pracovati jenom 7 cukrovar y proti 8 loni, naproti tomu phbude 1 novY cukrovar ye Finsku, kde v ptigti kampani budou v dinnosti 2 cukrovary. Udaje o tepnem osevu ye Francii nedogly vgak zaveas.

BejrutskY dopisovatel Daily Telegraphu lief nazorne, jakYmi prostiedky se picipravuji "plebiscity". Korespondent se zminuje o neobydejnem ptilivu Turku do noveho autonomniffb vilajetu alexandrettskeho, kde se budou konati prvni volby 15. eervence. Turci, kteti chteji ovladnouti Libanon a Syrii, pokladaji volby v sandtaku alexandrettskem za rozhodujici pro dalg i pronikani na jih. Mezi tisici nove ptichozimi, kteti za kontroly Spoleenosti narodt chteji se zteastniti voleb, je mnoho tureckYch ddstojnikt v civilu. Na tisic dustojnikil tadalo, aby byli zapsani do seznamu volicu. Na zaklade turecko-francouzske dohody bylo nekolik tisic osob proti sve vuli "potureeno" a zaregistrovano jako Turci jen proto, to jsou mohamedanskYmi sunnity a bez ohledu na to, to odmitaji moderni Turecko. Francouzska posadka v Aleppu byla zesilena. Do Antiochie bude vys16,n prapor senegalskYch sttelcd.

• • Sovetska, letkyne Polina Osipenko podnikia zkug ebni let na trati Sevastopol-NovosibirskOdesa. Let trval ttinact hodin a pravi se, to znamena, dalkovY rekord pro deny. Provazely ji letkyne Vera Lomakova a Marina Raskova. Polina Osipenko byla je gte pied dvema lety elenkou vesnickeho kolchozu. V dobe polriich praci ptistala nedaleko deveete d ye letadla. Videla je poprve v tivote. Jedno z letadel ridila term_ Vzala Polinu do kabiny a svezla ji. Osipenko se pod dojmem z prve projild'ky dela na ieteckou drahu. Dnes je drtitelkou tih mezinarodnich vYg kovYch rekordd a porueikem v sovetskem vojenskem letectvi. VYsledky jejiho posledniho v*konu byly ptedany mezinarodni associaei k ptezkournani.

Ve stkedu, dne 15. derma 1938. oe..............6................, PAVLA DVOAAKOVA:

PiSESROMAN LASKY OrNINI.411•....0014.1iwo■o

pms..wor.oiwo.amoom.pows,t?

OHLE si vybrala a usmal se — usmal se oT povrglive — ale nevedel o torn.

Pobledla jegte vice a ztemnely ji "Nic jineho jsem nechtel videti a vedeti, poroueim se yam" — a vychazel.

Ve dvetich se zastavil a iekl: "Odpust'te mi, 2e jsem vas vyru§il." erychovi vylezaji oci z dulku, videl jeSte, tie Pavia zvedla ruce, jako by chtela si zakrYti oei — a pak tie za sebou zavkel.

Klidne, nenapadne sekl dole, stejne klidne vsedl do auta a odejel, nevzbuzuje pozornost nikoho.

Jen podomek, jemug vtiskl do ruky dvacetikorunu, hlede za nim brueel: "Nejaky divnY patron, ueinenY Anglican, ale kavalir."

Za mesic na to bylo man gelstvi Kordovo rozlouden° z oboustranne vinny.

VIII. Korda toho dne, kdy podepsal rozluku, odjel do Anglie. A doktor byl tomu rad. Nelibil se mu synovec v tech dnech. Zadinal sice doktor east° opatrne, aby propatral, co se v nem deje, ale Korda, vkly se vtahl do sebe jako pl g do sve ulity, dotkne-li se nekdo jeho citlivYch tykadel.

Doktora to znepokojovalo, zvlake proto, ge nemohlo mu ujiti, ae Korda schazi telesne. Jako kdyby se stravoval vnittne tou mleelivou, v sebe uzaftenou bolesti, ktera nehledala fitech v nieem jinem, ne g v praci. Ten mesic zdal se 13Yti Korda posed)* pracovitosti. Jeho laboratok, jejimg byl od to doby, co se () genii, dosti vzacnYm hostem, vidala ho zase ka gdodenne. A vydrgel v ni east° alt do pozdni noci.

Vraceje se do sveho domu, byl v takovYch dnech znaven tak, k vkchny my glenky v nem zdkimly a ulehal, aby padal do spanku, °loveneho a bezesneho. Zaeal-li strYc u snidane o ni — umleel ho, obyeejne I/My jedinYm pohledem, a byl-li doktor t yrdohlavY a rimyslne chtel ho drasati, uvaguje, ge je nekdy dobke, vykrvaci-li rana, vstal a beze slova odchazel.

Delal tedy doktorovi hodn.e starosti, uvital . ne poznamku Kordovu, 'ge by mel proto nad k zajeti sam do Anglie, proto ge s Woodem se vyskytly nejake potige.

"To by s tebou mohla jeti Helena, iekl opatrne.

"Ne", odmitl Korda ureite.

"Vzpamatuj se, koneene, Jirko, co tam, to tam, nemysli na nic."

"Vgdyt' ja, na nic nernyslim", iekl klidne Korda, vstavaje.

"Co ti je tedy? Vidim, ge den ze dne schazig — nejsi nemocen? Nemel bych to prohlednout?" ptal se doktor, neskrYvaje sveho nepokoje.

"Ne, nejsem nemocen, strYee, jsem jsem trochu unaven", usmal se Korda. Ale byl to takovY ubohY rismey, obnagujici zcela bolest, kterou trpel, ge at se doktorovi sevielo srdce.

"Jed', jed'„' myslil si, "snad pkijde§ na dine my61enky. Umueil by ses mi tady je gte." Toho rana, sotva odejel Korda do tovarny, pki gla Helena. Zastihla doktora zamlkleho, nezvykle zamy'Aleneho a s nedim nespokojeneho.

"Co se yam stab?" zeptala se ji g u dveti.

"Jirka jede do Anglie."

"A co tam?" zeptala se zara gene. "A na jak dlouho?"

"Nevim — ale Ciro tam bude dale, tim lepe.

Ten hoch se mi libi den ze dne merle a merle.

Nikdy jsem si nepomyslil, ge by takova vac ho dovedla tak "Vy si myslite, ge ji ma rad?" zeptala se tine.

"Dosud rad i po torn, co se stab?"

"Jestli si to myslim? Vim to — kdyby v sobs nemel toho tyrdeho Kordu, byl by spolkl tu hanbu a nepustil ji. A ted' se pere jeho srdce s jeho hrdosti — a ja, kdy se na to divam, nevim, plakat ci proklinat. Stesti, ge odjede, tam mu ji nebude nic piipominat -- a snad zapomene."

vitunits

Strana

"A co, abych jela s nim?" fekla Helena, hle pki tom do zeme.

"Myslil jsem na to taky, navrhl jsem mu to."

"A co on?" zeptala se kvapne.

"Nechce — chce bYt sam."

Zklamani odrazilo se do Heleniny tvate, ale iekla hned na to: "Nedivim se mu — i ja bych mu pkipominala Pavlu. Byly jsme ptitelkyne — ne, nechapu, jak mohla udelati neco takoveho. " Cerych, boge, Oerych", vzdychlai pkedstirajic fidiv i zarmutek. "oerych a Korda, ktere. gena by mohla se vydati jen v nebezpeei, ge by pro Cerycha mohla pozbYti Kordy."

"A cog geny mysli v lasce?" efekl nevrle doktor. "Hmatnou obyeejne po nejpitomeMim panakovi, kdyg chti videt rouge."

"A kdy jede Jiii?" zeptala se je gte, pkedstirajic, 'Ze pospicha.

"Zitra, hned jak to podepik."

Korda ten veder, kdy g se vratil z laboratoke nasal na svem stole balieek.

"Pki§lo to pokou, pane ingenyre."

"Dobie," iekl Korda a vhodil balieek nerozpeeetiv ho ,do zasuvky.

Po me'sici, kdyg se vratil, zdal se Korda jinYm elovekem. Osmahl a nabyl sve dkivejg raznosti. Ba, byl givY a hluenY, ge doktor div pfekvapenim neoteviel fist.

"Zaplat' Panbrih," oddechl si a ridastne a radostne poslouchal o dojmech z jeho cesty o nig zajimave a vtipne mu Korda, chode jidelnou, vykladal Zajel si do Skotska na Tov, prohledl si kolik jezer, hradfi, pro gival romantiku Waltera Scotta. Byla to pkijemna, a velmi zajimacesta TakovYm ho nagel Rohan, ktery dovedev se, ze se vratil z cesty, zajel k nemu. Piedstavoval si, ge najde mute nevrleho, sklieeneho a zatirn Korda ho pkivital usmevave a nejvji g pkatelsky.

"Zda se mi, hrabe, ge pri posledni na gi rozmluve nechoval jsem se k yam tak, jak jste si toho zaslougil, odpust'te mi", iekl, tiskna mu ruku. "Ptichazite-li fgak, abyste mluvil o me byvale gene, teknete to kratce. Vite, neni radno se vyvolavati duchri", znelo to tak klidne, ze Rohan rozmrzel.

"Uhadl jste, Kordo, pkgel jsem, abych mluvil o Pavie," ptisvedeil.

"Starate se o ni, jak vidim vice, ne g ja, — ale chapu to, proto ge byla mou, nikoli yak enou," iekl Korda s lehleYm posme§kem. Dival se fSak na Rohana tak, ge ten se nemohl cititi tim posmHkem doteen.

"Co se to s vami stalo, Kordo? nepoznavam vas", zadivil se uptimne Rohan "Co se se mnou stalo?" mluvil zvolna Korda, . elo"snad sem zmoudkel. Z hlouposti se natl & vek nejspg moudrosti, ale mluvte, hrabe."

"Nevim, vribec zaeiti, kdy jsem vas nakl tak zmenena. Mate na sve bYvale gene dosud zajem?" iekl po pomldce.

"Zajem 9 " Korda hledel zkoumave do RohanovYch oei. "Nevim, pros bych jej mel mit, ale mluvte, hrabe, snad se yam podaki ho probuditi."

Rohan se pomraeil. "Nemel byste ji tak nenavidet — nebo ji opovrhovat, Kordo. "Nemohu se ubraniti dojmu, ge to, co se stab, je nejakYm zakeknictvYm, vymy§lenYm 6erychem a jests jednou osobou. e mezi Pavlou a erychem nebylo nic va gneho, na to bych vsadil hlavu."

"Tak? Nedelejte to — ztratil byste ji", usmal se Korda. "Slykl jsem yeera, ge 6erych si ji vezme."

"Nevetim, ge by si Pavia vzala toho dloveka."

"Nevekite? Pkeetete si tedy tohle," a Korda, fismekk na rtech, podal mu noviny.

Rohan pkeeet1 si zatr genou zpravu, v ni g se oznamovalo, ge tovarnik Robert Cerych a Pavia rozena Klingerova se zasnoubili — a pak pohledl zdekne na Kordu. "Bo ge, jak mohla neco takoveho udelat? V gdyt' je to gilenstvi. Ano, jiste je gilena, chce se znidit, zabit — a vy, vy, Kordo, se tomu usmivate?"

"A co mam cleat? Neni pkece malYm deckem", pokreil Korda ramenje "Nemam tedy tady co delat", iekl Rohan, vstavaje. "Nero yam v sgak povim, dejte si pozor — " nedomluvil v gak a jen maul rukou.

"To ug je po druhe, hrabe, g'e v jeclne *act jsme se nepohodli a ge odchazite ode mne roz-

a

mrzen — ale, hrabe, co je mrtvo, nema se kkisit" a Korda to iekl va gne a Rohan pkekvapen, zahledl v jeho oeich hlubokY stin. "Byla to maska?" myslil, vychazeje.

A nemYlil se. Korda pkinutil se ke klidu a do zdani spokojeneho, nevzpominajiciho eloveka, ale hluboko v nem mokvala bolest a pomalu, jak sam citil, ho pkemeriovala v jineho eloveka.

Jeho vira v lidi dostala trhlinu, ktera se a oddalovala .ho od drivetiveho, neptemitaveho, neironisujiciho minula. Korda znenahla zaCal se divati jinYma oeima do lidi, objevoval v nich smeSnosti, malichernosti, hlouposti, yak ne. To site jig" dtive videl, to vSak dkive omlouval, ted' poeinala v nem rristi nevagnost a posmech. A tato neva gnost hloubila se alt do opovrgeni ye styku s genami. Korda, ptistihoVal se, mluve s nekterou, ge ae mluvi dokonale zdvokile, ge neni v nem nic neg to, ge vyvetrala z neho ficta a s ni v gechen ostych. Nikdy nedovedl drive tak volrie, neznepokojen pohledy, risinevy, hovotiti, jako hovotil nyni se genami v salonech a ye spoleenosti, kam zaeal choditi.

Tyden po svem navratu z Anglie a den po rozmluve s mladou, krasnou Zenou presidenta svazu strojiren, si uvedomil, co to je, co se s nim stalo. Zarazil se, nevete ani tomu zjiateni, ale netrvalo dlouho a ptiznal si, ge onen objev byl spravnY. Vlasta ottasla v nem virou v geny, Pavia tu viru vSak zabila. 2eny ptestaly pro neho byti pkedmetem my'Sleni a fivah, staly se jen mognou kotisti smyslt. A nejen to, tkvelo v nem ptesvedeeni, ge mugovi ani nidim jinYm nemohou bYti, protoge nic v nich neni ne g telo a laska, modloslu gebna laska k tomu tabu. A ge ten, kterY v nich hleda neco jineho, dogije se jen zlelamani jako on — a ge rozumnY mug upravi si pomer k genam jen ve shode s touto zkuknosti, vyhodiv ze sebe vkchno, co pachne skrupuli nebo moralkou. Co g geny se kidi nejakou moralkou? Pro ne piece jedinou moralkou jsou ony samy a ony samy, co to je, jejich tela, s touhami, hkichy, nekestmi? Jim slougi v mode, jim slougi, prodavajice sve mla.di starYm muZum, jak mohl bYti takovYm blaznem a vekiti v neco tak nemo gneho, jako je \Ternost a test.

Ta krasna gena presidentova, ac se podoba svetici, je prohnila do dna. Pted rokem to neyedel, protoge videl v jejich oeich a ilsmevech vkchno to, co mu vypravovali o Zenach moralists a basnici a do eeho se pkemluvil. Ale dnes vi a vidi, ge vzala si toho diabetika, o tficet rokri stargho, ona krasna a mlade„ aby rozhazovala jeho penize, chlubila se sv3;in Velem jinYm, oblekajic se do jeho penez. Ne, neoklamala ho, videl dobte, jak v ni se roz giha Zadost, kdy s ni mluvi — ale dovede se ovladat. Forma — forma — to je genstvi, to je spoleenost, to je tenhie salon! Kdyby nebylo fanny, kali:1y by poznal, ge tohle nejsou pokstne Zeny, ge jsou to kurtisany a ge tihle multi nechodi sem, aby se jim dvorili, prokazujice jim fictu, Ze skoro Veichni ti multi vysvlekaji je syYma ()alma, ochutnavaji je mylenkami — pkedstavujice si je nejradeji v postelich.

Ne, nebyl to ji g ten start Korda, cynismus poeal v nem leptati, jako by bolest a zklamani vylueovaly z neho o gklivost. A cynismus z neho deal jineho muge, sebevedomeho, sebou jisteho, odvagne mluviciho.

Ne, nebyl to ten stark, pkisnY Korda, byl to dokonalY spoleenik, vtipnY a oslriujici. Ti, kteti ho videli naposledy pied nekolika mesici, nemohli pochopiti, vidouce ho, jak se mohl tak zmeniti. A geny, mluvice o nem, kikaly, neskrYvajice nadg eni: "Oh, Korda, jaky je to nadhernY mug ." A Korda nezmenil se jen vnitkne, zmenil se i ye svem zevnelSku. Dtive stfizlive a nekdy nedbale oblekany, stab se nyni vybrane elegantnim. Jeho obleky, Site v nejpkednejSim kreleovskem zavode, daly pine vyniknouti vkm jeho telesnym piednostem. Nebylo divu, ge Korda, jemu g nemohl nikdo upiiti dokonale mu g genske spoleenosti a-skeray,stlekdm tere'em gadostivYch pohledri Zen, deveatky zaeinaje a konee zralYmi a pkezravajicimi zkuAenYmi pogitkakkami.

Na konci beta zadalo se gugkati v pragske srrietance, g e Zeno, presidenta Zimaka — ona pastelova blondYnka — zblaznila se do Kordy,

a

Strana 16. g e jeji mug, pygr4, omezenS7 a nejvS7g domS7SlivSr zadina jig i videti.

"Podina si straSne," hovotila mrazive jednou Hana RadeSovska v krou gku nekolika gen, "podivejte se na ni. Chova se takhle dama?"

Ostatni otoeily se smerem pohledu RadeSovske a usmaly se. Jednak proto, ge dobte vedely, ze z RadeSovske nemluvi mravni rozhokeeni, nSibri prosta garlivost. Nebyla merle poblaznena do Kordy, ne g gena presidentova, a po druhe ge chovani pani presidentky — jak ji posmeSne — ji opravdu znemotriovalo a kompromitovalo pied odima cele spoldenosti.

Naklonena ke Kordovi, dotSikala se ho co chvihltala ho ()alma, je g hoiely vaSni prase tak rukou, jako jeji tvafe.

"2e se nestyd1", iekla nektera.

"A vy byste se styclela, drahe. Evo?" Skodolibe Sflehla RadeSovska. Ozval se smith a pak poznamky, pine utajovanSlch dvojsmysta a krve.

"Podivejte se na to Helenu," upozornila drobna brunetka, gena bankefe, o ni g kolovalo, ge prave jak ma malou postavieku, talc velike ma srdce — "Ta take by si pkala vymeniti sve pfibuzenstvi za neco hmatavejSiho", poSklebne i'ekla.

"Tvaii se talc hladove, kdykoliv se podiva na toho sveho bratranka, ge mi je to chuderky to."

"Kdo by si pomyslil, ge ona — ta ledova sfinga", utrousila starSi ji g matrona. "A co v torn dlovelcu je, co talc laka? fteknete mi to ciamy."

"Vas take?" zeptala se vesele brunetka.

Matrona pohledla na ni hnevive a pak fekla clustojne: "Vim, dim jsem povinna svemu postaveni."

"A staff", geptala brunetka do ucha Radegovske. "Kysele hrozny, z nouze ctnost." A nahlas dodala: "Podivejte se piece dobie na neho a srovnejte ho s ostatnimi. Kdo se mu vyrovna jen snad trochu Rohan, ale jen trochu."

"A co vas mug?" kousla starnouci gena.

"Mug — muj mug?" protahla znevave brunetka, "nuge, kdyg je nagim mangelem neposuzujeme piece jalco mu ge — nebo vy, damy, ono?" Rozhledla se skupinou.

Nektere, eekajice nehoraznost, chechtaly se napied, jine s iismevem odvracely tvale. Je tak malo mugt1 mangely — podivejte se na ty nase na ty lyse senatorske lebky, jaka to sbirka krasy a nemoci.

"Ve.S. mug ma zaduchu to je trapna nemoc, nemute jiste ani chodit potadne, jak by mohl" — ukazala zuby.

"Erno!" pokaral.nekdo.

"VA, ge jsem upfimna", odsekla brunetka.

"Nebo ty, Olgo, myslis, ge nagi mugt jsou krasni a zdatni jako Herkulove? — Bo ge, z tech by men radost jenom doktofi — a divi se a dokonce se zlobi, ge je podvadime", iekla brunetka vSismeSne. "Bojim se, .ge se zapomene ta presidentka tak, ge mu padne kolem krku", promluvila Radegovska.

"VSimejte si vSak jejiho mu ge — ma jig tak oei vyttegtene aspori pal hodiny," posmivala se brunetka, upozorriujic na presidenta.

Sedel vzadu, byl bled vgdy, ted' v gak byl zelenST garlivosti a zutivS7m hnevem, hledal pohledem svou genu a probodaval tSrmt pohledem Kordu.

V tele chvili fekl Rohanovi mlacIST Horak, prostopagnST syn "Ten Korda by nemel tak dra gdit to zelene straSidlo. Ten stafik je zna.mST mstivec."

Rohan pokreil rameny. "Myslim, ge Korda to vi a ge mu na torn malo zale gi. Pohled'te!"

V to chvili presidentka se zvonive rozesmala a polog ila Kordovi riftove prsty na Usta, pohlednufg pied tim na sveho mu ge. Bylo v torn pohledu veseli a posmech.

"Jiste mluvil o nem — a malo va gne", poIklibl se Rohan.

"Je pry stra gne na ni garliA/7" "Blazen — garlivST — on a na ni", usmal se Rohan, odchazeje.

Jegte jeden krome presidenta pekl se na panvi garlivosti. Byla to Helena. Kdykoliv zavadila oeima o Kordu, arc/erne a vesele rozmlouvajieiho s presidentkou, jeji g oblieej ghnul talc jasnSr m vYjadfenim, co se v ni deje, jako by se poranila. Bledla v tech chvllich a zalykala se nenlyMi k t zero, od yncels. pohled, oftfc, ,fr' he-

Va3TN1K

maze snesti myglenky, ge Kordovi se libi, a piece znovu jej vracela bezmocne, jako kdyby byla jehlou, pfitahovanou magnetem. Talc trpela jig etyti mesice. Kdy g Korda se vratil z Anglie jako vymenenS7, rozradovala se, ge se ji podati pfipoutati ho k sobe, zvlaiSte kdy g veciela, ge binge spolehati v to veci na pfimluvu a podporu doktorovu, ale byla zahy rozdarovana. Korda se k ni choval jako dfive, ba hate, chladne. Ba, zdalo se ji nekdy, ge v jeho studenem pohledu objevuje opovrgeni. Pfivadelo ji to do gilenstvi, protoge od prveho spatteni zamilovala se do neho a jeji laska manic se ye ve,Aeri zacloriovala ji celS7 givot, schopna ka gcle obeti, katcle Lpatnosti. A kdyg pozdeji videla, ge pro jine geny ma svuj vSrznamnSr Asmev, ge irmyslne dra g:di jejich zajem, ge pieje si, aby byl jimi obletovin a zbogriovan, stala se ji jeji va geri peklem. Myslila, ge, podafi-li se ji rozbiti jeho manielstvi, ge ho ziska, ndt'astneho, otkeseneho, ale ted' ji unikal, daleko jisteji neg dfive.

Jako by ji dostihla spravedlnost za to, ge spolu s Cerychem vymyslili a provedli ten plan rozvesti Pavlu a jeho, tfebas se meli radi. Vyugili lehkovernosti Pavliny a jeho slepoty a podatilo se jim to. Piedstirajic k Pavle pfatelstvi podporovala v ni kagc1S7 napad, jen g by ji oddalil od Kordy. A v slilvkach jakoby nechtene upuStenS7ch probouzela v Kordovi nedtveru.

Snigila se i ke Izi, kdy g spolehajic na to, ge Korda, rozjitter4 a ura genSI, nedomluvi se s Pavlou, fekla mu, kdyg Korda den po torn, kdy Pavlu naSel v baru ye spolednosti 6erychove, se ji vyptaval, prod Pavla do onoho baru jela, ze ji uprosila, aby jela s ni, ge musi mluviti s 6erychem, ge ho musi pogadati, aby jig k ni nechodil. A snigila se jegte k horgimu. Tahle la, jak se brzy pfesvedeila, odcizila Kordu nadobro Pavle a Pavlu zahnala proto do vzdoru, ale nepomohla ji. Vyrvala ho Pavle, ale nevyrvala ho pro sebe. Ta presidentka snad bude jeho prvni milenkou — a pak, ag ji odhodi, nabagi se ji, hmatne po jine snad po to drobne brunetce, ktere, neopomene nikdy, kdy g se na ni podiva, kid mu odirna, ge by ho neodmitla, kdyby k ni A tohle pomfgeni bylo pro ni nejtrpei. protoge se Helena neklamala, ge ta Kordova promena povede dal, nutne a logicky do narudi gen a ge ani jedine se nepodafi zadr geti ho na deli dcbu. Ale neco Helena nevedela, ge tohle vSe Korda dela, aby zapomnel. Myslila, ge zklamani zabilo v nem nadobro jeji obraz — i Korda si to v prv3ich dnech myslil. Zjevovala se mu v pameti vgdy v tech situacich, pro neti ji nenavidel a ji pohrdal. Ale jak dny odchazely, vracely se vzpominky na ni jako devee, a na prve dny jejich man gelstvi. A zdalo se mu to devde ted', kdy vnikal odvagnSmi slovy a dobyvatelskSmi pohledy do zahybil genskSrch, tajenS7ch myglenek, tak kfigt'alne diste na \rem pozadi tech nefestnSrch givota, v jejichg pfetvatce se brodil.

A talc i dnes, kdy g opustil president& dihn a vygel do chladneho noeniho vzduchu, prochvelo jim rorteskneni. Poletoval drobnS 7 snih, kdyg tehdy chodil tam dole u ni parkem.

Zjevila se mu zase v srdci, mila, chlapecka, jasmich kosatcovSlch oei, jak s nim mluvila weer pied tim. Vidal ji, jak mu spodinula v narukdyg ji strhl se splaSeneho kone, vzlykajic pfestalSim desem. Srdce se mu sevfelo galem.

Boge, jak byla eista a sladka, chtela ho — hned od prveho pohledu — dnes to vi, ale, jak ho chtela! Kolik v ni bylo nehy, eistoty a jen touhy — ne, jako v techto genach, ne jako v potmegilem a zradnem zdani eistoty to geny presidentovy. Ta, hledic na nth°, poSpiriuje ho pokagcle svSrma ()alma, zablati ho svS7mi Usinevy.

Sama se vysvlekava, pied nim, ka gc1S7m dotykem slibujic mu vge, co muge gena dati mu govi. A dotkne-li se ji on, rortiese se gadostivosti. Korda mysle na to, citil, ge v nem se zvecla odpor nejen k tern v gem genam, jeg jsou jen a jen masem, rilgovSim a chtivS7m, nS7brg k sobe samemu.

Snad ji ubligil, snad ji strane ubligil, nemohlo se v ni pfece za tak kratkou dobu vge zmeniti. Zeny site, kdy g okusi lasky, stavaji se jejimi jedliky, ale v Pavle zustalo v gdy to deveatko, ktere se mu zjevilo tehdy na slatine. Rozpustile, brave a chlapecke. Nenatt ge uvefiti, ge by ni 1? orravdove zalibenf (!erychovi. Ne-

Ve stiedu, dne 15. dervna 1938. co temneho je v tom vtem. Rohanova slova probudila se ye vzpomince na ty the jeho navStevy. Rohan mel Pavlu rad a Rohan je mu g, destnSi a celST mug. Prave proto, ge Ode, ge ji ma rad, vyhStal se ji a jeho domu. A co mu tehdy fekl? Ze ji k tomu dohnal, ge v ni probudil bly — ne, tehdy to fekl v budoucnosti — ale yerii Stalo se to tedy. Ale, prod se to stalo? Nedohnal i k tomu opravdu? V gdyt' na ni nepromluvil od toho vedera, kdy ji naSel v torn baru. Sediva' s ni u obecla a eet1 v jejich oeich gouf alou, pokornoir prosbu a nikdy ji nevyslechl.

Tehdy vide' v tech odich j en doznani viny, ale dnes vi, ge to mohlo bSrti neco jineho. A co to bylo? A prod o torn pfem3Alet? Vda se, vezme si Oerycha — kdo mu to fikal, ge .po vanocich bude miti svatbu? To je za dtrnact dni.

Korda teprve kdyg doge' na hlavni tildu, zavolal taxi. Koleban najemnim vozem, dival se zamlkle do svetelmich prirrev ulic. Snih houstl a popraSoval chodniky, ge se leskly jako by jim hvezdy pfireily kus sve krasy. JalcSr to givot venku, myslil, vzdychnuv — salonni lev, mu gi krasmich gen divaji se na nen° talc upjate a pfedchazeji si ho. Co si o nem mysli? Korda se citil zase nespokojenS7m, jako vgdy, kdyg si uvedomil, ge zpilsob jeho nynej giho givota ma do sebe neco blizkeho k tomu, co v gdy nenavidel a co v jeho oeich znevagovalo kagcleho mute, jeng tim zpilsobem gi1. "Necham toho", umirioval si, "nevedlo by to k nieemu, radeji se zahrabu do price."

Vystupuje z vozu, v giml si, ge stnic dosud je vzhilru. Nem ho zamrzelo, kdyg se dival do osvetlene okra, na jeho g zaclone mihal se stin. ge doktor diva se na jeho potulky ve spolednosti den ode dne mradiveji a nevrleji — napadlo ho proto, ge snad starost ho honi tarn v pokoji z rohu do rohu. Otevfel tie a stejne tise pfedsini a pak chodbou. Ale doktor ho piece slysel. Otevfel dvete a vyhlednuv zeptal se: "Tos ty, Jirko?"

"Ano, strYnku, prod nespiS, je ji g jedna", fekl Korda.

"Prod nespim; proto ge eekam na tebe."

"A prod?"

"Pojd' na chvili ke mne, musim si s tebou o neeem promluvit," pfisne mluvil doktor.

"Nemtge to poekat do rana?"

"Mel-li jsi dosti easu pro jalove fedi, muge' jiti spat jegte o hodinu pozdeji."

"Co mi chce?" myslil si Korda, vchazeje do strS7cova pokoje.

Doktor nevrle si ho prohledl a pak se opovr g -liveusma."Mocpkn, eJir." "Co se ti na mne nelibi?" usmal se Korda.

"Ty tancmastfe," uiekl doktor a mrkl nevragive na jeho lakSTrky. Pak Ode' pohnevane pakojem a zastaviv se pied nim, spustil: "Jirko, jak dlouho jeSte chca tenhle bohaprazdnSr gi vot vesti? Styd' se!"

Neznelo to jig posmegne, doktor mluvil s opravdovS7m rozhorlenim.

"Synku, ta vac to ziidila, bo ge, ta to zfidila.

Nemohu se na tebe podivat, aby mi nebylo z tebe 'padne. PachneS paeuli nebo jakSrm nefadem a z oei ti kouka ta nefest, ji g propada'S — cog to necitiS, Jirko? Tohohle jsem se nemusel na tobe doekat, tohohle — na poslednim Kordovi?"

Korda poslouchal se sklonenou hlavou. tYzkost strSrcova ho dojala i polekala.

"Tak je to se mnou jig daleko?" zachvel se.

"Hochu, vzpamatuj se", pokraeoval doktor, "zanech toho blaznovstvi, v gdyt' to to rozmelni, nezilstane z tebe nic, ne g stin muge, hhCka v rukou ten, otrok toho prokleteho pachteni za sukni. Tim bys chtel bSrt, tim — ty, Korda?

Vgdyt' by se v hrobe museli obratit vgichni Kordove. Vyhod' ze sebe to svinstvo, vyhod', hochu, dokud neni pozde, dokud se to nerozleze tvS7m Velem. Vgdyt' nerntigeS piece v takove pochybne zahave nalezti uspokojeni. Delat Iva, ty, dat se okukovat mladSrmi a starimi prostopagnicemi.

Hochu, slib mi to, ge toho necha g. Boll-li to nem glapni na to, zaSlap to, i kdybys mel srdce cele s tirn za glapat — to je mugske, to je chlapske, ale ne tohle. Vid', ge toho nechak vid', Jirko?"

(Mart &relit)

Ve stfedu, dne 15. eeryna 1938.

T THLIK zaujima mezi prvky jedineene misto, ponevad2 dovede utvotit mnohem vice sloueenin ne2 kterykoliv jinY prvek. Toto je hlavni drivod, prod se dosud udr2uje zasadni rozdeleni chemie na ristrojnou a nenstrojnou, adkoliv pnvodne bylo zvoleno z jinych drivodn.

Nekolik disel uka2e, jak obrovskY je poet uhlikovYch sloueenin. Odhaduje se, ze vgechny ostatni prvky krome uhliku mohou vytvokit asi 20,000 4.2 40,000 rriznych sloueenin, aekoliv avgem se jegte nepodatilo vgechny skuteene vytvotit. Naproti tomu bylo u2 vytvokeno pies 300,000 sloueenin uhliku, a toto eislo se pravdepodobne v ptittich letech zdvojnasobi. Doposud neexistuje teoreticky 2adna mez mno2stvi mo2nYch sloueenin uhliku.

Nejrieinnejti schopnosti uhlikovYch atornri je schopnost tvotit slondeniny samy se sebou.

To dovoluje nespodetne mnotstvi kombinaci a zkutenost ukazala, to vettina uhlikovYch sloudenin, ktere se daji teoreticky skombinovat, skuteene existuje.

Nepatrnymi zmenami chemicke struktury, vhodnou substituci jednotlivYch atomil nebo skupin v molekule se vlastnosti uhlikovYch sloueenin meni vice nebo menu.

Chemik nepochybuje o torn, 2e "spoleeenska." povaha uhlikovYch atomn — jejich schopnost tvotit sloueeniny samy se sebou a z toho yyplYvajici mno2stvi nejrriznejtich vlastnosti — netnila tento prvek zakladem nejdrile2iteftiho Akazu v ptirode — 2ivota sameho.

Kamenne meteory take obsahuji uhlik a nektere organicke sloudeniny. Jejich povahu za&name teprve zji gt'ovat, ponevad2 ze vzacnYch a drahYch meteor() se jich da isolovat jen nepatrnY poeet. Jejich existence je neobyeejne zajimava. Ponevad2 nemame drivodu domnivati se, 2e na meteorech existuje 2ivot, uvedene organicke sloueeniny se na nich musely vytvoiit umele.

Uhlik je pomerne yzacnY kosmicky prvek, aokoliv je velmi roz giten. Mriteme ptedpokladat, 2e priimernY obsah tohoto prvku na zemi je asi 0,034 procenta.

Z geologickYch nalezri vime, ze uz asi pked 1,000,000,000 let muselo bYt na zemi obrovske mno2stvi organism& Zda se, 2e iivot zaeal hned, jakmile se vrchni zemske vrstvy dostateene ochladily, aekoliv nemideme iici, jak nebo v joke forme zadal. Za kratkou dobu, kedeno geologicky, se organismy rortifily skoro po celem zemskem povrchu. Se vznikem 2ivota zadal uhlik hrat novou ulohu, ktera, byla mnohem drilehtejti pro vYvoj zemskeho povrchu, ne2 by se zdalo podle jeho pomerne vzacnosti.

Mnoho prvkri a sloueenin na povrchu zemskein prodelava v2dy znovu. tout fad. zmen.

Nejprostti a nejznamelti z takovYch cyklu je kolobeh vody. Voda vyskytujici se v atmosfeke ye forme mraeen pada, na zem jako dett' nebo snih. fteky ji una geji do moki, odkud se vypakovariim znovu vraci do ovzdugi.

VYznaenou vlastnosti uhlikoveho cyklu je east 2ivYch. organism& Uhlik se vyskytuje na zemskem povrchu v tiech zdrojich: kamenouhelnYch vrstvach a karbonovern ritvaru, v oceans, ovzdu gi a organismech. Vgeobecne delime organismy na 2ivoeichy a rostliny. Za ptItomnosti sluneeniho svetla rostliny pkijimaji ze vzduchu kyslienik uhlieitY a pfemeriuji jej v kyslik a organicke sloueeniny. Zivoeichove pkijimaji tyto organicke slondeniny v potrave a meni je dYchanim zpet na kyslienik uhliditY. Za noci vydavaji take rostliny do atmosfery kyslienik uhlieitY. Po smrti se organismy rozpadaji uvolnujice east sveho uhliku jako kyslienik uhlicity. Tak to mame prostY uhlikovY cykius, tizenY organismy, nebot' uhlikove atomy mohou projit atmosferou k rostlinam a livooichrim a nozpet mnohokrat po sob& Velka east kyslieniku uhlieiteho vydavaneho 2ivodichy neunika do ovzdu gi, ale je ihned asimilovand rostlinarni. Uhlikovy cyklus se deje jen u pozemnich organism& Mokske rostliny si berou s y rij kyslienik uhlieity z vody. Matti 2ivodichove jej odevzdavaji do vody, a take po jejich smrti, kdy2 se jejich tela rozlo2i, zristava uvolnen;;T kyslienik uhlieity rozputten ye vode.

UhlikovY cyklus mtide bYt ru gen dvema zprisoby: 1‘Inchc, !vo'_c ichft mf(t"e zpftsobit, ze v je-

strain 17.

vtsTivtic

Uhlik v iivotnich procesech.

W. Noddack. jich tele kyslienik uhlieitY reaguje s vapnikem, tvofe s nim uhliditany, v nicht' je ulo2ena velIca east zemskeho uhliku. Druha, richylka od cyklu je tvoteni kamenouhelnYch lozisek, poditaje v to i vgechny zkameneliny, ktere obsahuji uhli. Rozsah techto kamenouhelnYch vrstev je mnohem menti net' rozsah sedimentarniho pence. Obe formace postupne odnimaji z kolobehu uhlik, a ponevad2 jsou tyto nerosty the mirky velmi neteene, mno2stvi uhliku na povrchu zemskem by se muselo nutne zmengovat.

Nezda se ttak, 2e tomu tak je. Vtechna geologicka pozorovani nasvedduji tomu, 2e obsah kyslieniku uhliditeho ye vzduchu a ye vode mno2stvi 2ivYch organismt jsou pkibldne stale u2 mnoho milionri let.

Z hlubgich vrstev zemskeho povrchu pronika kyslienik uhlieity do atmosfery a je znam jako "novY" kyslienik uhlicity. Uhlik uvolriujici se z n6110 a pti rozpadavani sopeenYch skalin 'stadi, aby vyrovnal ztraty.

S pomoci sluneeniho svetla ptemeriuji rostliny kyslienik uhlieitY v kyslik a organicke uhlikove sloudeniny. 2ivoeichove pojidaji rostliny, pkijimajice tak vazanY uhlik, jej dYchanim pkemeriuji znovu na kyslienik uhliditY. Ponevad2 rostliny pottebuji sluneeni svetlo, je take svetlo zfejme drilaitYm oinitelem v udr2ovani teto organicke rovnovahy.

Vettina svetelne energie ze slunce slou21 k udr2ovani tepla na zemi, bez ktereho by byla zeme Jen docela nepatrny zlomek ptemenuji rostliny v chemickou energii.

Uhlik vazanY jednotlivYmi rostlinami nepkedstavuje vtechno mno2stvi vazaneho uhliku na zemi. Mnoho uhliku je uskladneno v rostlinach viceletYch a 2ivoei gich. 'Mk mno2stvi ho nachazime v dlouhovekych stromech, jejich zasoby uhliku jsou petkrat vetti ne2 ka2doroeni produkce uhliku vtech rostlin. Mno2stvi uhliku v 2ivoditich je pkibldne takove jako ha uhli spaleneho ka2dY rok. Celkove mno2stvi vazaneho uhliku je asi polovieni jako mno2stvi obsa2ene v kyslieniku uhlieitem z atmosfery.

Rostliny vyrobi mane skoro pkesne tolik uhliku, kolik ho 2ivoeichove vydavaji dYchanim. Jen malt' zlomek, asi 0,2 procenta, se meni na vapenec a uhli. Tato rovnovaha by vgak mohla bYti porutena ve prospech rostlin, ponevad2 kyslienik uhliditY v atmosfeke a ye vode by mohl zpilsobit zdvojnasobeni nynejtiho porostu na Nice ne2 300 let. To by vedlo ke vzniku rozsahlYch proles& a skutedne tomu tak bylo v rtanYch geologickYch dobach. Rovnovaha porutend ye prospech 2ivoeichti by dlouho netrvala, ponevadt by se jim brzy nedostavalo rostpotravy.

Vteobecne se organicke rovnovaha udr2uje s pkekvapujici pkesnosti. Dlouha obdobi nemri2eme pozorovat 26.dnou richylku. I uvnitt rostlinne rise je mak) rozdilu u rriznYch druhri. Nekdy se site vyskytnou nahle neobyeejne velke roje hmyzu nebo bujnY rust rostlin, ale tyto nepravidelnosti bYvaji zpravidla potlaeeny v pomerne kratke dobe. Nechceme vgak tici, 2e nemide nastat postupna zmena v pomernem obsahu uhliku u rriznYch druht. Jiste se takova, zmena dala v prribehu evoluce organism& Nevime jegte, jak se organicka, rovnovaha udr2uje. Existuje bezpochyby kada regulaenich mechanism& kterYch zname jen nekolik. Vime, 2e k tivotu je tfeba. vedle obvyklych pr y gich mno2stvi-kri,vtamnhor imen vzacnYch prvkri. eim vice pronikame do fysiologie a chemie 2ivota, tim vice vidime, jak obrovske mno2stvi einitelri kidi na g 2ivot.

V zaveru se podivejme na otazku, zda je mo2ne, aby se tato organicka, rovnovaha udr2ela stale. Se zketelem na mno2stvi einitelri neni mo2ne dat na tuto otazku ureitou odpovecl', ponevad2 toho vime piing malo o jejich rieincich. Mideme vgak na ni odpovedet aspori se stanoviska geochemie.

Jak bylo teeeno, 2ivot zavisi na sluneenim zafeni a na pkitomnosti volneho kyslieniku uhlieiteho ve vode a ve vzduchu.

du domnivati se, 2e v geologleke dobe se intensita sluneenich paprskri zmenila znaenel gi merou. Nemame take drivodu domnivati se, 2e se zmeni v blizke budoucnosti.

Jinak je to s volnym kyslidnikem uhliditYrn. Organismy ptemenily v prribehu vYvoje za miliardu let tki etvrtiny uhliku ye vaperiec a uhli.

Jen maid east tohoto uhliku se mnie vratit do kolobehu. V "novY" kyslienik uhliditY se mute promenit nanejvYte jen asi dtvrtina zemskeho uhliku. To znamend s geologickeho stanoviska, 2e nage zeme je v posledni etvrtine obdobi yegetace a 2e organismy, pkedpokladaje 2e uhlikovY cykius se bude dit v2dy tak, jak doposud, maji pled sebou jette jenom 200 at 300 milionil let existence. Bude-li 2ivot schopen pkekonat tuto pfekatku tim, 2e se vrhne na zasoby vapence a uhli, je •otazka, na kterou nemtdeme prozatim odpovedet. Niconene vgak s jakou vytrvalosti organismy v2dy bojovaly o svilj 2ivot a jak dovedly vyntit pomerne malYch zasob uhli, mtdeme odekavat, 2e dovedou udelat i tento chemickY zazrak a 'tit dale.

Papaninci zjistili teplSr proud u toZny. Sovetske akademii ved podal Papanin a jeho druhove, kteii se pied rokem pustili v letalech k severni toene a ztravili na ledove kfe 274 dny, prvni podrobnejti zpravu o prozatimnim souhrnu svYch vedeckYch badani v blizkosti severni toeny. Jejich pozorovani nejsou ovgem ani ted' jette vgestranne zpracovana a uplyne jegte mnoho mesicri, net budou vedci s to podat koneenY obraz s yYch zjigteni. Jednim z nejdrile2itejtich vYsledkil jejich praci je pomerne velmi pkesna, mapa magnetickYch tichylek v toenove oblasti. Mapa umo2riuje, aby se nove pravy k severnimu polu °pet tidily magnetickou stkelkou, co2 bylo dosud vyloudeno. Papaninci naertli dale novou povetrnostni mapu iistkedni polarni oblasti, ktera vyvraci vgechny dosavadni pkedstavy a klade pevnY zaklad pro letecke spojeni Evropy, Asie a Ameriky pies severni therm. Ptesne byla zmekena hloubka Ledoveho more a zjitten teplY proud, pkichazejici k toene z Atlantickeho ocednu. Zajimave je take pozorovani, ze kra dekovala svuj pohyb pkedevtim vetru, kdeZto mokskY proud ma v hloubce prave opaenY smer. K zapisrim spotkebovala yYprava 52 kilogram). segitt.

Archiv "Adventure Magazine".

Adventure Magazine, jeho redakce je kki2ovatkou cestovatelri, love. vysoke zveke, hledadu zlata a kapitanri, kond u2 dvacet let slu2bu dtenakrim; odpovidaje na vtechny mo gne jejich dotazy. Je jich 4000 rodne.

Tak jeden omrzely kancelakskY ritednik psal, ze chce zbytek iivota ztravit na Galapagach, kde by jen Ceti a jedl tropicke ovoce. Redakce odpovedela, ze na Galapagach nerostou 2adne stromy, a poradila mu misto toho, aby se podival na El Volcan, vysokou a dalekou horu v Paname.

JinY mu2, startujici na cestu kolem sveta na motocyklu, 2adal o radu, kudy se me, dat. Expert dasopisu, jen procestoval einu, mu sestavil cestovni plan pro tuto zemi; jinY mu poradil cestu pies Indii.

Lids v malYch vnitrozemskYch mestech se ptaji, jak vystrojit lod'ku na velkou zamokskou cestu. Jini se ptaji na podrobnosti o tropicke vegetaci, o 2ivote na jdnich ostrovech a velrybakstvi.

Otazky vykizuji experti dasopisu, jich je sto a jsou rortrou geni po celem svete. Jsou mezi nimi kuratoki musei, cestovatele, vojaci, svetobe2nici atd.

Jine oddeleni Adventure pomaha hledat ztraeerie lidi a tak pkispenim redakce a expertil rodide easto najdou ztracene syny a shledaji se pkibuzni a ptatele, ktetl se nevideli leta.

2095 MILIONU OBYVATELSTVA NA ZEMEKOULI. CelkovY stay obyvatelstva na zemekouli se udava eislici 2095 milionri. Ov gem pro urdite kraje, zejmena Cinu, kde odhad obyvatelstva kolisal tad 350 do 500 milione a kde byl vzat pram& 450 milion& nejsou znamy piesne elslice. Tote2 plati pro Habe g, 8panelske Maroko, Pent! c no!ivit.

Strana 18.

Ve stiedu, due 15. eer yna 1938.

Kdy pfestaneme rust.

Harold Callender.

77 DA SE, 'te nas dekaji tak nesmirne zmeny Z./ ye struktute a psychologii lidske spoleenosti, to se blitime obdobi, kdy obyvatelstva zeme pfestane pkibkvat.

At dosud ustavienk vzrtist obyvatelstva Ameriky, Velke Britanie a ostatnich zemi urdoval raz jejich hospodatskeho tivota a jejich nazor na budoucnost. Nyni se vtak zda, jisto obyvatelstvo Velke Britanie se za nekolik let ustali. A odekava se, ze asi dvacet let pote kdy pfestane rust Britanie, dosahne i americke obyvatelstvo maxima sveho vzrustu. To znamena, to za jednu generaci ptestanou Ameridone myslet v pojmech ustaviene expanse.

Pohranidni kraje hraly v historii Ameriky vkznadnou ulohu, sloutice jako spoledenskY bezpeenostni ventil a odliv energie mnoticiho se naroda. Avtak americke pohranieni Atemi zmizelo. Prave tak i britske pohraniei — zarnotske rise, sloutici Britanii stejne jako Americe pasloutil Zapad — se skoro Upine uzavfelo. Osadnici nejsou ani nezbytni, ani vitani, hospodatske motnosti se zmentily a rust imperia je omezen imigradnimi zakony.

(Britske vystehovalectvi za more bylo za posledni tti roky menti net' steho yani do Velke Britanie.)

Zda se, to obyvatelstvo Anglie dosahne vrcholu asi v roce 1940. V.,Americe dosahne obyvatelstvo maximalmho vzrustu (asi 148 milionu dal), jak se pfedpovida, mezi rokem 1960 at 1970 a v roce 2000. klesne na nejakkch 140 miliont. dusi. Zda se, to i Nemecku je souzeno — pies vtechny pokusy nynejti vlady o zvkteni poetu porodu — jiti stejnou cestou. 0byvatelstvo Francie ted' nekolik rokil necaste.

A tak za necelou generaci budeme si muset zvyknout na bank zjev staleho poetu obyvatelstva V thisledku toho poklesne poeet deti mladtich 15 let na polovinu, kdetto podet di, startich 65 let, bude dva a pulkrat vetti net dosud. Obyva4elstvo bude tudit v celku starsi a snad i merle optimisticke a energicke.

Az lidstvo piestane rust, bude tfeba novkch datme jen v tom mnotstvi, aby nahradily stare. Bude tfeba mene Akol, protote bude min deti. Nebude tfeba zvytovat vkrobu potravin ani staveti nove dopravni prostiedky. Zernedelstvi neporoste. Vetkere stavebnictvi poklesne. Bude menti zamestnanost v hlavnich prtmyslech jako telezatskem, ,ocelatskem, ,cihlafskem a dfevatskem. Obce nebudou potfebovati kapital, aby ustaviene rortitovaly yekejne slutby, jako jsou vodovody a kanalisace.

Vetkere hospodafske zmeny budou pomalejAi. Poptavka po kapitalu bude menti a troky z dluhu, prase jako najem z pudy; pcklesnou.

Bude budovano mene novkch tovaren. Bude mene konjunktur a min prudkkch depresi.

Bude vice bohatstvi na, hlavu, ale nebude vydivan° stejnkm zpiisobem jako nyni. 61ovek s-pitmem $10,000 nekupuje tytet veci jako elovek s pfijmem $5,000; kupuje snad stejne potravin a stejne bydli, ale utraci vice za zabavu, knihy a cestovani — za pfepych a kulturni potteby.

Opattovani prace lidem, vyloudenkm zrutenim nektereho prilmyslu bude obtitnejti, protote motnasti pro yznikani novkch prnmyslii budou menti; avtak pohodlnkch dom .(' pro katdeho bude prostkm ukolem. Protote stale obyvatelstvo umottiuje vytti tivotni firoveri nejen v telesnem pohodli nkbrt i v kulturnich a vkchovnkch motnostech nevzHistajici lidstvo bude mane, mit i vytti civilisaci. Rozhodne snad umotni koneene rorte:seni haspodalskeho problemu. At poeet konsumentt bude trvale ustalen, bude pfizpOsobeni vyroby spotfebe snatti nebude nemozno Wit pkeinvestovani a pkilit nizke vkdaje. Nebot' pfeinvestovani a rozsahle fivekovani, fake byly betnkm zjevem v Americe pied krisi, jsou charakteristickou znamkou rychle rostouciho naroda. Tohoto zla by se melo lidstvo brzy zbavit, budou-li pfed-

pvedi o zastavenem vzrustu obyvatelstva sprawl& Ustalenost • byvateLstva by mela mit za nasledek nejen hospodafskou, nkbrti i politickou stabilitu. 2adna Spolednost narodu ani pakty o nentodeni nezmenAi nakonec nebezpeei valky tak, jako pokles, porodil ye vkbojnkch, ultranacionalnich zemich. Nezda se vtak, by neco takoveho v dohledne dobe nastalo Asii. Za to se vtak ut dlouho deje v Evrope, pies vtechnu oficelni propagandu pro zykteni piodnosti.

ROOSEVELT, JAK JEJ VIDf PSYCHOLOG. (Dokond'eni se strany 1.) livsti, konaje porady s cizimi dlplomaty tkdny napied. Zahra.nieni a domaci problemy, jejich odkladani pusobi jeho radcOm starersti, Roosevelta nikterak netrapi. Nejde-li to vyiidit je tim zpusobem, eas je rozuzli sam, jak to udelal s jeho chromkma nohama. Zatim je tteba jen neztracet trpelivost: "Nespeohat".

Ti, kteii se stkkali east° s paralytiky, si, ze skoro vesme.s maji jeden vkznaenk rys: neustupnost. Kdyt si postavili urditk cil, bkvaji neoblomni jako kamen. yule ke zdravi hraje zajimavou idohu ye ykyoji teto vlastnosti.

V letech bezmocnosti musel si Roosevelt organisovat svou einnost se strojovou pfesnosti.

Musel provadet totet cvideni denne v tout hodinu. Ledeni muselo postupovat podle pfesne rozyrteneho planu. Koupele bral vtdy ureitou hodinu a ureite dlouho. Dieta musela lokt peelive pfipravena podle pfisnYch smernic. Nebyla dovolena tadna fichylka. ftidit se takovou tivotospravou mute opravdu jen elovek vytrvalk nenprosnk k sobe i k jinkm. Denne pfijde na sta drobnkch veci, ktere mohou porutit tento pravidelnk rozvrh. Ty nesmejl pfekatet. Kdy je tieba fici "ne", pak je tfeba kid je bezohledne. OvAem takovk tivot vede easem k uminenosti. Adkoliv nikdo nepopfe prutnost Rcoseveltova myAleni, mute se president nekdy stat neodolatelne zatvrzelkm. Jeho spoleenici jej po teto strance dobie znaji. Uprostied diskuse nahle iismey zmizi s jeho rtu, zatne zuby, oznami odmetenkm hlasem sve rozhodnuti. — a nikdo neodporuje.

F. D. Roosevelt je schopen n'tasneho soustfedeni. Dovede jeden problem studovat cele hodiny bez pfesta yky, nedavaje se rutit nieim jinkm. V letech zotavovani se naudil studovat a vybirat z knih, novin a letakii to nejdfiletitejM. Musel to take delat, ponevadt nernel motnost chodit kolem a debatovat o tom se znamkmi, jak bkvalo kdys jeho zvykem. Jeho inteligence a sedtelost je Utasna. Jeho dutevni vykonnost pfedata.vuje.4kousi kompensaci za zmenteni jeho telesnt-Wkonnosti.

Ale soustfedeni, jeho je Roosevelt schopen, neni obraceno dovnitt. President neni chorobne zaujat svkm ochrornenint Je to veselk, extravertni Novel. Pravdepodobne prvni pfedstaya, kterou y e vas vzbudi. jmeno Rooseveltovo, je jeho typickk tirokk fisme y. Chce pracovat, neco delat, jako kaicik zdravk a sebevedomk elovek. A chce, aby podle toho s nim jednali druzi.

PH jedne volebni fedi v Georgii Roosevelt se Pri vyklada,ni argumentu rozohnil tak, ze se pohnul s kednicke tribuny. Ke zdeteni vtech pfitonankch se pod nim pod nim podlomily nohy a spadl dolt. Ihned mu pfibehlo nekolik lidi na pcmoc. Anit pohnui brvou a neztrativ jedineho slova Roosevelt pokraboval v fedi, kde prestal. Tato pfihoda osvetluje dobie jeho povahu.

Jak v torn ptipade nepovatuje Roosevelt ani v ladnem jinern pod svou diistojnost ptijmout pomoc, kdy je toho tfeba. Kdyt se uzdravoval, rnel pii ,sobe lekafe je# byl k nemu laskaykni tyranem. Oho 'tena, a iodiria mu pomahaly ye vtech tech . cirohrikch vecech vtedniho tivota., jejicht cenu si neuVedomujeme, ponevadt je iiskavarne Oezhy. Obklopil se nejleptimi mozky •sve doby.

Naueil se sPolehat nejen na 'sebe, ale 'take 2na jine. Naueil se svetovat; Pin (,,, ,o1y, a tak se zbavovat mnoha tetkkch povintiosti,. parieehavaje

si nejdfiletitejti. Poznal, to general jette neni cela arniada. Toto poznani ho vedlo k zaloteni prosluleho Mozkoveho trustu Vzal si k ruce znalce, ponevadt nebyl tak hrdY, aby pomoci lidi, kteti znaji nejlepe svuj ()bor. Zaletelo mu malo na torn, ze jeho nepfatele spilaji jeho poraddim. Hlavni bylo to, ze tito radcove maji znalosti, ktere mu mohou pro.spet v jeho praci pro blaho tem& Celkem vzato neznamenaji tedy vlastnosti, ktere tvoii Rooseveltovu osobnost, dutevni poruchu. Spite naopak. F. D. Roosevelt je jeden z nejnormalnejtich, nejrozumnejAich Amerieant, kteti kdy zaujimali presidentske kfeslo. Je jiste chytrk, ale ne po zpilsobu paranoika. Paranoik vyutiva, sve chytrosti, aby pfelstil sve pomyslne nepfatele. Paranoik mysli,ze celk svet je proti nemu. Roosevelt poklada, svet v podstate za dobrk a schopnk zdokonaleni. F. D. Roosevelt je ctitadostivk. Neni to vtak ctitadost sobce, kterk si o sobe mysli, ze je nastavajici Napoleon. Ti, kteH Roosevelta obviriuji z nezkrotne touhy po moci a z diktatorskkch snah, by si mNi uvedomit rozdil mezi ctitadosti, i velkou, a egomanii. Ctitadost je vksadou vtech lidi. Mely by ji omezovat jen schopnosti. Ten, kdo mysli na velke veci, vykona veci. Presidentova ctitadost nevychazi z male, zkfivene dute. Udelal to, 'dello by se nebyl odvatil nikdo z "hocht klubovniho domu".

Jednal podle zasady, ze trochu smelosti ma vetti cenu net tuna opatrnosti. Byl smelt', kdyt tadal kongres o neslkchanou sumu 4,000 mil. dolor& na rehabilitaci americke mutske sily, jet rychle chatrala. Pod tlakem pomert, vytadujicidh stale vice vyrovnami rozpoetu, dal ze seznamu nezamestnankch vyAkrtnout pies lidi a snail radikalne podpory v nezamestnanosti.

Toto stanovisko mohl zaujat jen Nova chytrk a proziravk. Ukazuje to eloveka, jent vidi daleko pied dneAni pcmery, mysl. jet dovede feta stejne dukladne slotite problemy naive jako vytizovat vzpurne lidi. 2aclnY' politik by nepostupoval takovkm zpilsobem. To neni metoda diktatorti nebo egomaniakfi. Svedei o vein smyslu pro skuteenost, charakterisujicim zdravou a neporutenou mysl. Zraei se v torn ochota riskovat, odvatovat se misto bat se — a to je jedink zpilsob, kterkm mute postupovat demokracie.

Presidentcvi protivnici byli neuvefitelne svefepi v iitocich na neho. Povidani o "dutevnich poruchach" se objevilo po prve v Hobe kampani, 'zahajene k tomu, aby bylo zdiskreditovano jeho dilo. Tato ticha, kampari skone ila nezdarem. Je tfeba neeeho vice net faleAnkch spray k podkopani postaveni a invest tak silne sobnosti, jako je Franklin Delano Roosevelt.

SLINTAVKA U BRAN PRAHY V posledni dobe se v okoli Prahy rozmohla kulhavka a slintavka. Mnoho obci na Kladensku je touto nakazou postiteno. V Balehrade byl vydan zakaz vefejneho shromaid'ovani. Zakaz byl rortiken i na tkoly, v kterYch se od yeerejtka nevynduje. Volby, ktere se tam mely konat, byly odvolany. Nekonal se ani vkrodni trh. Take bohoslutlay budou omezeny.

Uvatuje se take o uzavfeni vtech biografa v kladenskem okrese. Ve Velkem 8enove na Mladoboleslaysku zahynulo jit 200 kusil dobytka, mezi tim i velke mnotstvi vepial a koz, na 'dere se nemoc pfenesla. race je zamoiena Vrutice Benatecka. Obec je zcela uzaviena. Deti se musely pfestehovat do Lyse nad Labem, aby mohly chodit do Akoly. Take delnici, ktefi dojitdeli za praci, se dodasne odstehovali, aby se nakaza nerortifila. Take nymburskk, podebradskk a kolinskk okres jsou velmi postiteny slintavkou a kulhavkou, ktero, se za.dina povalive rortifovat.

Oznamoval duverne jeden praktikant nove steotypistce.

"Na neco vas jeAte upozornim: 8ef iekne obeas nejakk vtip. Srnejete-li se nahlas, zlobi se.

Usmejete-li se slabe, mysli si, te se mu vysmi, vate. Kdy se vAbec nesmejete, tak se dopali.

Tak abyste ye'dela, palle eelID se mate

Straw' 19.

ate stfedu, dne 15. &rvna 193k.

VE HODINY odpoledne v nedeli 29. eervenD ce 1883 — to byla hodina zrozeni Mussoliniho. Jeho otec se jmenoval Alessanero. Nikdy nebyl ye ekole. Kdyt mu bylo sotva deset let, poslali ho rodiee do sousedni vesnice Dovaldola lien se kovatem. Z Dovaldovy pkiSel do Meldoly, kde v letech 1875 a 1880 se dostal do blizkYch stykii s internacionalisty a jejich myelenkovYm svetem. Otec Mussolini koneene nagel praci a zaeal eitit myelenky Internacionaly.

Alessanero byl vsazen do vezeni. Ne, ze by to pro neho byvalo bylo neeo nedestneho. Alessanero pochazel z Romagne a Romagnolove jsou rozeni bojovnici, je to vzpurny kmen". Ale nebyli vzpurni bez duvodu. Doma nedostali tadnou praci. Zeme byla veechna v rukou velkostatkait. Co si mel malt elovek poeit?

Tito Tide bojovali za parcelaci velkostatn.

Rude spolednosti Romagni (Cooperative Rosse) rozjitkovaly masy. Mussoliniho otec byl jednim z agitatorti. Byl takem Crispiho a Bakunina, ruskeho socialniho revolucionake. Kdyi skondil denni praci, ptichazeli k nemu do kovarny jeho politiCti ptatele, a east° ztravili v politickYch debatach celou not. Zatim co mutove mluvili o politice, jeho mantelka Rosa sedela v koute a spravovala detem eaty.

Benito, nejstarei z nich, byl mamineinYm mazliekem. Zdedil po matce vznetlivost a katdou chvili byl hotov propuknout v ziost Mussolini pravi o sve matce: "Moje uboha matka mnoho trpela. Nekdy ani spat nemohla, a tehdy jsem ji slYchaval, jak vstaVala s postele a chodila neklidne po pokoji, aby uklidnila rozrueene nervy — deset at dvaeetkrat za jednu noc. Rano byla fipine vysilena."

VyplYtvala svou lasku na sveho prvorozeneho syna. At' provedl Benito sebevetei ulienictvi, byl si vtdycky jist, to matka bude pit nem. S otcem to bylo jinak. Maestro Alessanero byl velmi pkisnY mut, nic nepromijel. Oddesal-li se Benito pit sve denni praci sneni, anebo jen zavtel oci, aby je chreenil pied odletujicimi jiskrami, pocitil na sobe brzy dilraznY dotyk otcovy ruky nebo jeete duraznejei pketahnuti kernenem.

Matka byla ueitelkou na mistni tkole. Davala hodiny -vesnickYm detem v pokoji nad otcovou kovarnou. Take Benito se tam mel ueit. Ale Benito klidne neposedel. Bylo to pro neho pHlie nudne. Obyeejne si kratil nudu tim, ze lezl pod lavicemi a etipal spolutaky do nohou nebo delal na deveatka poeklebky.

Pani Rosa byla se svou moudrosti u konce.

Jak si mohla v tilde udrtet pokidek, kdy jeji vlastni kluk daval tak epatnY pkiklad?

EZI mnoha nebezpeenymi skudci v seveM rovYchodni Indii je nejhorei lesni \Teela, vzdalena ptibuzne, inclickeho srend. Lesni vdely ietaji v obrovskYch rojich a delaji si v nejvyeeich stromech. Na rozdil od srene, jen pichne jenom, kdy je velmi podratden, lesni vdely maji zvyk snest se nenaddle na eloveka a honit jej na tivot a na smrt.

Jednoho sluneeniho jitra jsem se z nieeho nic octl tvati v tvat pied takovYm rojem. Obloha nade mnou najednou ztemnela od vdel. S ledovkin mrazenim na zadech jsem pobodl konika k trysku. ttek se zdal jedinou nadeji, ale rychlost konikova nim nic nepamohla, veely nes nenechaly uteci. Kari skakal, vzpinal se a vyhazoval na veechny strany, aby se zbavil \Teel, zatim co ja, snate si chranit oblieej a ruce, jsem se sotva driel v sedie. Za mato okakdyt jsme zeta:deli v pinem trysku, konik vyhodil silneji, a ja jsem se ioctl na zemi.

Mel jsem pied hlavnim rojem naskok vice net jednu mili a meal jsem ubihat, jak nejrychieji jsem mohl. Ale za chvili jsem byl pokryt od hla.vy do nohou veelami, lezly v tisicich po celem tele, zpilsohnjlee thaVett-bolest; Celo, uei a krk se hemtily bzudicim rozezlenYm tivlem. VCely lezly mi do : kbeile- 1-do kaihot, byly veude. Shazoval jsem je po hretieh, ale na jejich miste bylo v zepeti pino norYch. Potticel jsem se kuptedu a zukive vOlal na vzclalene delniky, ale ti, kdy uvideli veely, rozprchli se veemi smery, jen ne ke mne. Lapal jsem po dechu, a pokatde, kclyi jsem otevfel itsta, vrhnuly se do nich veely. Drtil jsem je

Diktatorovo detstvi.

Stefan Lorant.

Benito byl postrachem deti Chodil na pkiklad s malYmi deveatky do poll, tam jim utekl, schoval se do kekii a odtud na ne vyhrkl, aby je polekal. Jeho nejmilejei obeti bylo male deveatko ze statku s dlouhYmi copy. "Dej mi hublau, Marieto", rozkazal ji. A kdy deveatko, tkesouei se na celem tele strachem, ho polibilo, zatahal ji za copy a utekl. To mu staeilo.

Jeho bratr Arnaldo, tlustY a hodny chlapec, byl Benitovi velmi oddan. "Benito mu vladl, bavil ho, trapil a soudasne na nej nedal sahnout, hraje si na jakehosi despotickeho ochrance, jen od neho potadoval bezvYhradne podrobeni a zbotnou iletu ... " tak to stoji v jedne pasati z oficialniho tivotopisu Mussoliniho.

0 svem chlapectvl Mussolini napsal: "Byl jsem neklidnY a prehlivY kluk, vtdycky ptiprayen rvit se a nejednou jsern pheel domil s hlavou pinou modkin a boull. Byl jsem odvelnY zloclej na polieh. Ve svatky jsem se ozbrojil dem a spolu s bratrem jsem travil Cas kopanim u feky. Jednou jsem ukradl z nastrahy ptaky.

Majitel me hnal po celem svahu doh). a pies ieku, ale nepustil jsem svou kokist."

Jedna ptihoda ze sedmeho roku osvetluje dobie povahu Duceho jako ditete. Jeden chlapec mu sebral hradku, a kdy ji Benito tidal nazpet, dal mu misto ni biti. Benito ptieel pladky za otcem a taloval mu to.

"Ty pkijdee a vykladae jeste,ze sis nechal nabit?" spustil na neho otec. "A beze veeho jsi jej nechal? Naue se branit jako mut a ne breeet jak devde!"

Benito si potom cell den brousil kamen. Kdyti skoneil praci, sel vyhledat onoho kluka. "Natloukls mne hlavu! Tady mak aby to to nenapadlo jeete jednou!" a nekolikrate ho udekil kamenem do hlavy, az uvidel vykinout se krev.

Je pkirozene, to pant Rosa s nim mela velke starosti. Citila, ze nerna dosti sily, aby ho krotila v jeho divokych •kouscich. Pokusila se pkemluvit sveho mute, aby poslal Benita do nejaMho vYchovneho iistavu. Ale maestro Mussolini, start revolucionak, nechtel ani slyeet o tom, aby jeho syn byl vychovavan v nejakern knetskem iistave. Pani Rosa se Oak nechtela vzdat.

Trvala na torn, aby Benito byl poslan do Faenze k Salesians m.

"Zprvu byl otec rozhodne proti tomu pla, pravi Mussolini, "Ale nakonec piece je-

Bzucici snir ✓ zubech, ale jazyk mi okanitiite nabehl do dvojnasobne velikosti. Nozdry rsem mel otekle tak, ze jsem nemohl dYchat, a oCi, popichane a sizici, se mt rychle zaviraly.

Vravoraje slabe do tovarni kolbnie, tapal jsem po ceste k budove, jet se prave stavela.

Jakmile tide pracujici na sta y)* spatkili bzudici bitevnl Mk, provezejici me, rozutekli se do fikryt0.

Byl jsem slept' a hluchY a dYchat jsem mohl jen s krajni narnahou. Kdyt jsem hrabal kolem sebe, spadl jsem najednou na obrovskou hromadu nedeho mekkeho a praekoviteho; citil jsem, ze je to hromada cihloveho prachu.

Zavrtaval jsem se do ni zukive, at v ni byly hlava i ramena. Ale dostal jsem se jeete do horei situate, ponevadt nyni jsem nemohl viibee dychat a rozdraldenY roj se sousttedil k utoku na dolni east meho tele. Vyhrabal jsem sez -pradhil, a_ s_ napetim "p-Oelednich sil jsem hledal vodni riadri o "ktere -jsern veal je na .1794,ceie se v kruhu; strhaval jsem vice y k&blieeje ma.ekal je po hrstich, az jsem se zhroutil v mdlobach k zemi. VCely zvitezily.

Po nejake dobe, ktere se mi zdala veenosti, jsem pocitil neptijemne horko. Slate jsem ucitil dotyk lidskYch rukou, jak me zachrancove odrifikli do bezpeei. Reakee byla prilis silna, a znovu jsem Onidlel.

Za zachritneni dekuji dvema dornorodetun,

nom svolil. Za poslednich nekolik nedal, net jsem odeeel z domova, jsem se stal neposluenejeim net kdy jindy. Byl jsem zmitan vnitk, nim neklidem a v pkedstave jsem spojoval slovo kolej s vezenim. Chtel jsem jeete Olt svobb, dy, dokud jsem mohl — na ulicich a na polieh."

"Posledni dny svobody jsem ztravil na vinicich mezi zralYmi hrozny. K polovici kijna mi rodiee sehnali vtechny potteby a penize. Ut si nevzpomenu, zdali jsem byl smuten pri loueeni s nimi. Hedvice, me sestke, bylo teprve tit leta a Arnoidovi sedm. Ale jeete dries si vzpominam dobke, jak me bolelo, ze jsem se musel rozloueit s kanarkem, ktereho jsem choval v kleci u okna.

"Byly asi dve hodiny odpoledne, kdyt jsme zaklepali na vrata Salesianske kolleje. Kdosi ptieel oteviit a zavedl nes k censorovi. Censor se na mne podival a kekl: "To dite je pine titvota." Potom me otec objal a polibil. Byl hluboce dojat. Kdy2 jsem videl zavkit se za nim veil• vrata, propukl jsem v plao."

Tak se uzavtela jedna kapitola za tivotem Mussoliniho. Berstarostne detstvi minulo.

NovY tivot u Salesianil nebyl nijak lehk'. Benito byl dvakrat uz skoro vyhozen a zustal jen proto, to matka se mil plaeky pkiralouvala.

"Nikdy nestrpel, aby nekdo nad nim v neeem vynikl. Cele mesice bYval docela mirnY, az najednou nejake chmurne obdobi v roce v nem roznitilo jeho neklidnou povahu a tajemne, mocne vlivy se zmocnily jeho mysli. Tehdy stadilo jen slovo, sebemenei skutek, ba Casto nic, aby vybuchl a bil do svYch kamaradu a terorisoval je", pravi jeden ptitel z mladi. Dostival 'east° velmi piisne tresty. Jednou musel kleeet ✓rohu etyki hodiny denne po etrnact dni.

At do tohoto dne Mussolini vzpomina trpee na sve prvni mladi. Pravi: "Nikdy jsem nepoznal sladke netnosti berstarostneho a bezpedneho detstvi. Je div, ze ye ekole, v tistave, a jeAte ted' ve stkednim veku, jsem byl a jsem pHsnjr a nemluvnY, popudlivY a skoro brutaini?

Smutne vzpornina na tvrdou dobu: "Nag jidelni listek se skladal obydejne z polevky, k tomu trochu salatu a chleba. K veeeti jsme melt skoro den co den nejakou zeleninu — Obyeejne divokou Cekanku, kterou matka nasbirala v polich. Ta se uvakila a podavala s trochou oleje.

Skuteena historie meho '21vota je obsatena cela ✓ prvnich patnacti letech meho tivota", pravi.

"Citim, to vlivy meho mladi byly rozhodujici, Veechno, co je ye mne, existovalo ye mne ut tehdy v zarodku." kteti odbehli k doekove chat& pkinesli chomade suche trvy, rozsypali ji kolem rime a zapalili. To pomohlo. Za chvili veely feechny odletely. Pak se titer lide jail vytahovat mi z Vela tihadla, zatim co jini shaneli po celem .kraji lekake. Trvalo to dva dni, net vytahli vLechna.

Kdyt jsem konedne ptieel k sobe, sdeloval se zalicim oblieejem, to jsem vydrtel rekord: aspoii 2.000 pichnuti.

Nekolik dni zakoneel jsem straelive bolesti, neschopen pohnout se. Moje telo, otelde jako obrovskY salam, bylo eerne, modre a rude a tvrde jak zmrzle maso. Nekorik dni jsem mohl videt a mluvit jen s velkou namahou a bylo tkeba mnoha davek protijedu net se z beztvarne mazy °pet ,objevily uei a nos.

Pak jsem se*zotavoval Lest mesice v nemocnici a nekolik nedel v chladnych horach Dardtilingu. Od to doby se vtdy okamaite schovam, kdykoliv uslyeim zlovestne bzueeni leSnich vdel. strojnickY priimysl za b.ranieemi:

tispephy • ' • e Prvni brnenska strojirenska spolednoSt konala valnou hromadu, na nit bylo konsthntova.no, to polovina jejich vYrobkii jd.e do ciziny.

Firma stavi pro egyptskou vlo.du Cerpaci stanici na Nilu, provadi pkestavbu dvou francouzskYch cukrovart a dodala tketi objednavku` do Turecka. V Rakousku stavi ,osm cukrovart. Petrolejove oddeleni ziskalo znaene objednavky z Rumunska, Italie a Estonska.

Strana 20.

Moe ieei 54.

Kdysi jsme riapsali, kdy2 obchazeli panikafi, ze si Tide maji dat dobrY pozor na ty, kdo vykladali, co se vSechno stragneho stane a kdo rozSifovali povesti, zaslechnute /lade ye vyeepu nebo u mandlu. Mohli natropit mnoho zla a otravy. Dejte katiclemu po hube, kdo vam pfijde na pkiklad vykladat, ze sokolsky slet bude odfeknut a jine podobne sensate — tak nejak jsme to psali. Melo to dobrou odezvu a kdosi to vYstrahu dokonce vytiskl na pohiednicich po zpilsobu PreissigovYch americkYch letaakd z dob svetove valky. Ted' je vtak na miste jinY apel. Lide hal v techto dobach zvedavosti a ji-' ni °pet sdilnosti. SpolednY zajem, spoleene nadteni a spoledne touhy je svatieji dohromady.

Jak nekdo nee° vidi, Ift to hlasi kde komu.

Zs,lake veci vojenske. Ustne, telefonem, pisemne. Jeden chce druheho pfetrumfnout inform°. vanosti, znalostmi a styky. Dejte si pozor — milk to bYti nebezpeene, i kdyti se to deje v nejleptim umyslu. Lecktere ucho, ktere to zaslechne, miite toho zneutilt. "Co vite noveho?" je ted' betina otazka, ale odpoved' mute zpasobiti, ani se nenadate, zle veci. Mleet je v techto dobach velka a chlapska cnost. Co nejmiii mluvit maze ted' bYti velkou slutibou spoleenemu zajmu nas vtech. Vtichni si musime ukladat zdrtienlivost, vidite to nejlepe na novinach.

Kdy2 nee° vidite, dobte, vStepte si to tkeba v pamet, ale radeji stislmete zuby a nebe2te s tim hned na trh. Mohou tam bYt baby! A nepovolane usi jsou vtude!

SrdeenY pomer a laska obyvatelstva k armade zaminkou k Hi a pomluve.

Civilni obyvatelstvo ve mestech i na venkoye, v eeskYch i nemeckYch krajich, se snatii viditelne projevit svilj srdeenY pother a lasku k armade. Mnozi zalotinici vzpominaji, jak byli pfivitani pra,ve v krajich s nemeckYm obyvatelstvem pod KrutnYmi horami. Stalo se, tie na namesti a pied domy byly Irate buchet, kolael a jineho peeiva a konve kavy. Takove to bylo vtidycky a ani ted', pii mimokadnem cvieeni zálotinika, neni jinak. — Dochazeji o torn zpra,vy ze vtech krajfi. Z nadratii v Hovezim odji2delo padesat zalotiniku, ni na nadratii v vodu. V eele tel starosta obce. Kdyti se vlak hnul, zavolala za s yYm muaem jeSte mlada nieka: "At' sa jim tam tato necla,S, to ti povedam!" Hluainske a opa yske deti se rozhodly, tie musi neco pro vojaky udelat. Maminky daly mouky a ptipravy k peeeni kolaet a deti sly do tkol dohromady etyfi tisice koldett. Kole:de dopravily na velitelstvi. Stejne ueinily i deti v jedne znemeene obci na Stfibrsku. plinesly vojaktun kot buchet a kufivo. fteznik Winer z Chomutova II., rozdal vojaktun vufty a chleba a pies hektolitr vYborne upraveneho kokinku. V jedne ozdravovne na Pisecku sebran pacienti mezi sebou 300 KC. Odevzdali je desatnikovi, kterY kolem vedl vojenskou jednotku. Desatnik prohlasil, po dohode s vojiny, tie venovanou eastku odevzdaji na obranu statu. Zlomyslna cizi propaganda je pfekvapena timto pomerem obyvatelstva k armade a tak si vymYtli smetne Dik zaloinikfi — dik zalotiniktim.

Do redakce pfitla delegace zalotinika, ktefi se vratili z Litomefic, pokud skoneili sve mimofadne cvieeni. 2aciali, abychom otiskli podekovani diistojnikam, zejmena majoru Kolanatemu a kapitanu v zal. Weigelovi. Majorovi za otcovskou pedi, kterou jim venoval; za to, jak se o ne staral, a za nejvetti a nejkrasnejti zjiAteni: tie se u nas v armade "neidaduje", nYbrti pracuje po vojensku: rychie, itoelne, logicky.

Ze odpadlo povestne veene- eekani a zbytedne "postavani" pied dvefmi kancelake a na dvorech. — Kapitanu v zaloze Weiglovi a ostatnim ditstojniktim pak dekuji za pocit pospolitosti a kamaradstvi, jim prodchl katideho zalotinika.

— To tedy je dik zalotinikti, ktefi projeli Prahou, na ceste dome. Mluvei jette chvilku zustava, a vzpomina nahlas: "Bylo to ytechno velkolepe. 0 vojenske strance se nemluvi, samozfejme. To klapalo, ale nejde o torn povidat. Minim stranku lidskou: tolik nadteni, toli ksamotifejme obetavosti! Nebyli jsme tiadnY z nas tiadnY mladik. Ale ani jeden se nehlasil nemocnYm, ani jeden se neopozdil. Zjistili jsme, /name mezi sebou vdovce, kterY nechal doma

VESTNIK

Z CESKOSLOVENSKA. osm deti. Ani ho nenapadlo poprosit, aby ho pustili, nebo nee° takoveho. Za dtvrt hodiny po nastoupeni uz jsme byli jedna rodina. Zold se pfijimal spoleene a potom se dell. Kdo ho mohl postradat, nevzal ani halek. Co se tedy seSlo, se rozdelilo mezi ty, kdo pottebovali new poslat domd — a kdyi toho nebylo dost, najednou toho pfibylo. Tak ti potfebni dostali at 20 Ka denne. Ne2 jsme domt, udelali jsme sbirku na obranu statu a fekli jsme si: kdo nepotfebuje, at' si nebere cestovni rozkaz a koupi si listek sam. Take to kahlY udelal, kdo mohl."

Srdce natich spojencti v techto dnech_bije s nand.

VSechny jugoslayske listy publikuji zpravy o situaci v 6eskoslovensku na nejeelnejSich mistech a pod napadnYmi tituly. "Vreme" oznamuje, ze duch deskoslovenskYch vojakil, povolanYch do zbrane, je velmi dobrY a 2e energicke opatteni deskoslovenske valdy imponovalo. Podle zprav z kima soudi tamni kruhy, tie spor musi bYti feten klidne a tie je nutno rozhodne se vyhnout sratice, ktera, by se mohia rortitit v evropskY konflikt. V Patitii se soudi, tie zhorteni situate maze bYti zabraneno z rtanYch Pfedevtim je pina dtivera, kterou ma Francie ye svou moralni a materalni mod. Nejmenti nebezpeei zvenei by bylo znamenim k seskupeni vtech narodnich sil. Zvlattni v-Yznam se Ptipisuje anglickemu zakroku v Berlin& Nepochybuje se o jednotnem spoleenem rozhodovani Francie a Anglie a ocekava se ureite, menSinovY statut zabezpeei sudetskYm Nemcm prava v hranicich statni suverenity. "Politika" venuje deskoslovenskYm yecem dye strany. V Simieove pralskem komenk situaci konstantuje, ze posledni projev dr. Hod2i je jedinYm pfedmetem ,rozhovord. V Praze je mnoho cizich novinatil a cizincii, ktefi vgichni jsou piekvapeni dobrovolnou disciplinou aeskoslovenskeho lidu.

Co uvideli krajane z Ameriky.

U pfiletiitosti dvacateho yYrodi republiky sokolskeho sletu pfijitideji do republiky detne YYpravy krajanii z Ameriky. Jsou to nets, Slovaci i Rusini. Mnozi mezi nimi o republice jen slyteli vypravovat od svYch rodiet, mnozi pfichazeji po dvaceti i vice letech. Vtichni maji od nagich pomerd odstup silky jednoho oceanu a pfichazeji z pomerti obrovskeho statu. Jejich fisudky jsou zajimave. VYprava americkYch Rusind v eele s dr. GarovskYm dli na Podkarpatske Rusi. S obdivem mluvi o pokroku, kterY tato zeme za trvani republiky ucinila. S uznanim prohliZeji moderni skoly, ktere byly za republiky vybudovany, na pr. v okresu svalavskem a mukadevskem. "Telegraf" veera uvefejnil rozhovor se Slovakem Pavlem LopuznYm, kterY do Ameriky odejel pfed 24 lety z Brezna nad Hronem. Pravil mezi jinYm: "Cital jsem, 'tie se Cesi nesnaSeji dobfe se Slovaky. Na stanici vSak nas prisli pfivitat 6e gi i Slovaci a vtichni byli srdeeni nejerr k nam, ale i mezi sebou. To povime natim Slo yakum v Americe."

Do Kosic pfijelo osm zastupct figskonemeckYch drah k dopravnim jednanim. S uznanim a pie kvapenim mluvili o potadku a klidu u nas. Podle psani svYch novin oeekavali pit pravY opak.

Hrdinove ze Zlntic u 2atee si troufali na Ziikdv parnatnik.

V severozapadnich Oechach na vrchu Vladaii u Zlutic je umistena pametni deska s tilkovSnn reliefem, pfipominajici boje husith pod 2iftov3ini vedenim proti kti2ackemu, 2oldnefskemu vojsku. Praire severozapadni Cechy byly v letech 1421-1424 jeviStem slavnYch zapasd, v nich lidova husitsla armada poratiela na hlavu daleko a daleko poeetnejti cizacka vojska. HenleinovSti pachatele v techto dnech 2i2kovu desku pomalovali hakovYmi kfi2i. 21utice nejsou daleko od 2atce, kde sedi henleinovskY Stab. V dejinach jsou tato mista dejinami neslYchane hanby- 72oldnefskych nemeckYch vojsk. Prave od 2atce, kterY marne v lete 1421 oblehali, utekli nemeeti tioldnefi 2. Nina jen na pouhou zpravu, ze se k 2atei blizi v eele husitil Jan 2itKa.

Ve stfedu, due 15. 6ervna 1938.

Co bude na sletu nejltra.snejti?

Myslim, 'tie z Belehradu jiste ptijede na slet i mladY cvieitel Kovad, jen o tri roky starAi, net kdy2 jsem ho vide r. 1935 poeatkem dervence Tabote. Pfijede-li, mel by bYti zvlaStne vroucne pfivitan, a povim vam, prod. Tenkrat pled ttemi roky v tabote pri tupnim sletu pfedvedla jihoslovansld devitice originalni prostna, ktera skladal prave bratr Kovae. Bylo v nich 'de nove, ate nelepSi ze vSeho byla mySlenka: prostnYmi projevit smutek a 2a1 nad smrti krale Alexandra Osvoboditele, prostY, muZnY smu tek — ale hued pote odhodlani k novemu bojif odvahu spiniti• slib, jim cela Jugoslavie odpovedela na vYkkik umirajiciho: Stfezte mi Jugoslavii! Nevin, byl-li na tom taborskem sletu autor dneSnich prostnYch Pechaeek. Ale chci se vsadit, ze byl, nebot' jen z toho Kovaeova di-. la mohl videti, jak hluboce pizsobilo cvieeni tech deviti junackYch tel, jak pusobila to stylisace 2alu a odhodlani, vyzpivana v pohybech tech evieicich mu2d. Jihoslovane nam objevili, ze lze prostnYmi Mei vie, flea je opevani svalii a pruinosti Vela. Ten Kovaadv objev uchvatil Pechaaka a ted' po tech letech setkavame se s nim v nadhernych prostnych mun, ktere budou cvieit na vSesokolskem slete letos v eervenci. V to chvili vam pdjde mraz po tele a bude to, myslim, nejsilnejSi dojem z celeho sletu.

Proto bych rad, at pfijede mladY Kovae z Belehradu, aby ho nekdo za nas vSechny uptimne objal. — Kuzma.

Organisace dared krve.

Ceskoslovensky 6ervenS7 kfi2 zahajil velkou akci na ziskani a organisovani clarct krve.

ZkuSenosti ze soueasnYch valek ukazuji, 2e moderni bojove prostfedky bezpodmineene vy2aduji, aby byla jiz pfedem ptesne organisovana dodavka krve, nemaji-li bYt znideny 2ivoty tech, ktere mil2e transfuse krve zachranit. Neni mono zdlouhave shanet krev stejneho slo2eni. aim dfive je mUgno transfusi provest, tim jistejSi je zachrana. Cerveny kfi2 rozeslal 300 spolktim, organisacim a jednotlivYm divisim Cs. Cerveneho kti2e obeZniky, aby se pkipojily k teto akci. Akce ma neobyeejnY Aspech. Dobrovolne sestry Cs. Cerveneho krize, kterYch je dvacet tisic, se ji2 hlasi. K teto akci se -pfidalo take 66,000 samaritand-hasied. Ka2dY ptihlaSenY po vyzkouSeni krve dostane kartotekovY listek a ka2cla nemocnice bude mit pfehled o vSech darcich krve ye svein obvodu. Na kaZdem listku bude uvedena i krevni skupina.

Co elektrarny V ramci sjezdu Elektrotechnickeho svazu v Praze se kona na vYstaviSti souborna vYstava erektfiny. Vykazuje zajimave &inky technickeho pokroku v elektrarnach. Tam, kde bylo drive zapotfebi 13 kothl o vYhfevne plote 3,450 metro, stab dnes 2 kotle, o plote 520 etv. metro, z nich jeden je jako zaloha. Kde se dfive spotfebovalo 11 tun nejlepSiho uhli, dues staei jen 7 tun nejSpatnejSiho, kde pracovalo sedm lidi, dnes k obsluze staei jeden.

Po 190 letech se na hrade Buchlove znovu soudilo za kamennYm stolen.

Na nadvai hradu Buchlova konalo se v techto dnech u kamenneho stolu, pod tak zvanou lipou nevinnosti, °pet po 190 letech soudni pfelieeni. Loni v lete pri navSteve hradu, vrchni soudni rada dr. Franz z Brna spadl do hladomorny y e ve2i hradu. Zpusobil si eetna zraneni a zlomil nohu. 2adal proto nahradu a bolestne na kastelanovi hradu Koneenem a prfiyodel Novotnem. Dal° ke sporu. Soud, aby si mohl ueinit pfedstavu o tom, jak k neStesti rozhodl se konat pfelideni ve hradu.

UherskohradiSt'skY odvolaci senat krajskeho soudu odjel s celYm dvorem na hrad Buchlov.

Prohledl si hladomornu a pak zasedl u pamatneho kamenneho stolu k pfelieeni. Soud oba ob2alovane osvobodil. U kamenneho stolu na Buchlove se posledne soudilo v rode 1748. Tehdy byl odsouzen domkat Andel z Moravan u Kyjova hrdelnim lovaim soudem hradu Buchlova k trestu smrti za to, 2e ukradi v zamecke kapli koberce a monstranci.

Nema smyslu mnoho cestovat, nebot' kamkoliv elovek jede, vtude musi tahnout sama Ernest Hemingway. sebe.

Strana

die stiedu, dne 15. iServna 1938.

DtTSKA BESIDKA President dr. Bene mluvi k Mem. g

ACTVO prdskYch ekol shromddilo se 26. kvetna na Hraddanskem namesti, aby holdem presidentu republiky zahajilo oslavy dvaceti let 6eskoslovenske republiky. Celkem seelo se na 44,000 detskYch ostibek a dospelYch osob.

Kdy2 se Usilovne namaze pdadatelii podatilo utlumit etyficet tisic nadeenYch hlasil a hlaskt, provolavajicich slavu, pfedstoupila pied presidenta republiky a jeho chot' prvni dvojice deti, Ji g Blagej a Vlasta Jetabkova, oba z III. tfidy pokusne meet ranske ekoly v Praze-Nuslich. Hlasem, jen2 pod pfivetivyma oeima presidenta nabYval vti ghlecle sily a pevnosti, pfednes1 Zak Bldej jmenem veeho iactva slib, k deti veech ekol v Oeskoslovensku chteji syYm zpilsobem a s yYm 2ivotem oddane pomahati presidentu republiky v.praci pro republiku. S ptanim rozkvetu republice konei prvni proslov deti. President dr. Benee podal obema detem ruku, pani Hana Beneeova pfijala z rukou deveatka kytici, a na obrovske prostate nastave, hluboke ticho, nebot' president republiky ptistoupil k mikrofonu, aby odpovedel na pozdravnY projev mladek.

Kdy2 president republiky domluvil, ogva, pestrY zahon krojoyanYch deti. Dvojice za dvojici ptedstupuje.

Gabriela Beatrice Boeova a Frantieek Schiffer: "Odo dneeka za tri dni budete mat' narodeniny. My Varn za veetky deskoslovenske deti srdeene blandelame . . . " President dekuje slovensky, podava ruku, pani Hana Beneeova hladi miniaturni Slovenku po tvatiece.

Petr Neumann (evangelicke, nemecke, kola v Praze) se uklani, Helviga Rotrandova (nemecka obecna kola v Praze VII.) zdravi tradidnim nemeckYm "pukrlem", zatim co Petr Neumann statedne recituje: "Hochverehrter Herr Staatspresident!" Zdravi pana presidenta jmenem nemeckYch 900 deti prdskYch, k nim2 se pfipojuje 150,000 deti daleich. "Vy jste po celem svete znarn a cten", pravi tento proslov nemeckeho ditete. "Pane presidente, Vy jste spravedlivY a nepfejete valce. My z celeho srdce doufame, 2e se Vam to podati." — Nemecka holeieka se pfipojuje pfanim dlouheho zdravi.

Pan president odpovida, veem detem v jejich matefetine, pani Hana Bendova dvakrat zabratruje s matefskou ndnosti s Us/nevem drabne katastrofe (male gratulantky by malem byly zapomnely odevzdat kytici — a co by fekly pani ueitelky!) — novi mluvei pfedstupuji: podkarpatorueti Vasil Hrehirdak a Marie Melnieukova, oba z Rachova. "Volal jste a*t k nam do Jasine," pravil Vasil Hrehireak, "slyeeli jsme Vase volani a ptijdeme za Vami. Ja to fikam za chlapce . . . " "A my divky", dodava ekolaeka Melnieukova, "mame take uei otevfene k Vdemu volani.

Pozdravujeme ten uctive pani presidentovou."

S touto dvojici ptieel i zastupce tidovskYch deti na Podkarpatske Rusi, ekolak Artur Teitelbaum z Mukdeva.

President odpovida, rusinskYm detem v jejich mates tine a pfijima pozdrav &Ai mad'arskych: dernovlase deveatko s ohromnYma ma, v pfekrasnem stylisovanem kroji, Ivojka Jarikove, z NovYch Zamkfi je mluveim delegace.

DruhYm Menem deputace je Frantieek Deak.

President odpovida nekolika mad'arskymi yetami, a uz jsou, tu deti polske: Meeislav Berel z Lazil pravi polsky: "Velky polskY basnik Mickiewicz ptirovnal svou vlast k zdravi: "Ten jenom umi je ocenit, kde je ztratil". My jsme z prace presidents, Osvoboditele nabyli sVobody.

Vy ji upevirujete. My si ji va gme jako zdravi.

— Bud'te hodne dlouho zdray."

Mezi delegaty byla i mala, holdieka rumunska.

8kolak Jig Toman z rfradielcovic u Hodonina uvadi vYpravu mora yskou. Hlasi a zarovefi. ptedstavuje: "My, pane presidente, jedeme z Mowr y. Jsme tu: Slovaci, Handal, Valak i Horo.ci — a zveme Vas pane k Tram."

Darky, ptindene detmi, zaplfluji uz dva velstoly: mrakodrapova pestra dekorace hanackeho kolade (napia: "Me sme me") dominuje nad dtevenYmi soekami (dila deti), nad obrazy, rybafskYm prutem, vyk ykami a kvetinami.

President ye sve fedi pravil: Mile deti!

Vitam vas veechny bez rozdilu a dekuji za vie siib, k budete v2dy verni odkazu presidenta Osvoboditele a ie mne chcete v praci pro republiku oddane pornahat. Povim yam, jak toho mifiete nejspiee dosahnouti.

Osvojujte si ji2 od malieka ty vlastnosti, ktere z vas udini dobre lidi a ildne °Many republiky. Pfedeveim mluvte v giy pravdu. Pravda otvira, cestu k spravnemu poznani a 'g ni lidi ptimYmi a otevtenYmi. Vede je take k poctive praci. A to si zvykejte ji2 od Z pravdy se rodi ficta k mravnim fadam, ktere jsou od ptirody a Prozfetelnosti vepsany do srdce lidi, a k zakontm, juni2 je chranena rodina, spolednost a stat. Dbejte jich ptisne po rely 2ivot. Tata plati o pfedpisech a pravidlech, ktere y am uklada skola, nebo rodiee. A nezapominejte, ie mladi sluei spiee odfikani a skromnost, ne2 zmekeilost a veehochtivost, a 2e kdo se naudil poslouchat, dovede•take, je-li tfeba, rozumne poroueet.

Lidske, bytost se sklada z tela a duk. Obe sloiky je tfeba rozvijet, pestovat a zdokonalovat v twine harmonii. To znamena pilne ss v mladi udit a zuelecht'ovat du g, ale pestovat a cvidit take telo. Lidem, telesne i dueevne spra y -nevyiutYm,rkalistfeovpram "krasni a dobti".

Chodite do ekoly spoleene a sedate vedle sebe chudi a bohati, z rtanYch vrstev spoledenskYch, a nIzneho yyznani nabatenskeho. Nesmi bYti mezi vami rozdilu, v demokraticke ekole jste si veichni rovni. Bud'te jeden k druhemu sndenlivi a ochotni, pomahejte si nayzajem. Vidite-li, Ze druhY neme, chleb, rozdelte se s nim o sviij dil; jej neco, poteete jej aspofi laskavYm slovem. Vedle vas, 6echoslovakt, vyrustaji za stejnYch podminek jinYch narodnosti v republice ye syYch narodnich ekolach. Poznavejte se navzajem, hledejte v2dy to, co vas spojuje, sna ge se ye yeem si rozumeti, uete se kaZdY fedi druheho a mejte se vespolek radi. U nes v republice jsme si veichni rovni a rovnopravni a mame se miti chni navzijem radi.

Tuto dobroeinnou praci dobte kona Dorost 6erveneho ktik a ptal bych si, abyste jej veichni nasledovali. VaSi uditele pomahaji s vami pottebnYm detem, oblekaji je, obouvaji, nasycuji a uei vas demokraticke pospolitosti a spolupraci. Dekuji yam za to, mile deli, a veem, kdo vas k tomu vedou. Pokraeujte v dobrem dile. Uete se mu na ekolach, abyste je provadely v 2ivote. Tak vas main rad a v torn na vas east° na veechny myslim • na eechoslovaky, na /Orrice i Mad'ary, Polaky i Rumuny, na, deti Podkarpatske Rusi. Na ty a jejich slovensky kamarady z chudYch horskYch krajti snad nejeasteji. Ony nejvice pottebuji na gi lasky, nag pomoci. Nezapominejte take zvldte na nemecke deti z naeich hornatYch pohranienich pasem, kde je mnoho kameni a nekdy malo chleba. Irate se vzajemnosti a neopouetejte se v dobath dobrYch ani zlYch. Stojime na prdskem Hrade, kde bylo sidlo eeskYch krahl a jeho2 pamatne stavby jsou svedkem slavne minulosti naei spoleene vlasti.

Pted dvaceti roky spjali jsme slavnou minulost tohoto Hradu s novou samostatnosti eeskoslovenskeho statu, zvolifee si pro svtij obnovenY stat formu demokraticke republiky. Dnes sidli na Hrade president, volenY zastupci veech naeich narodnosti a ye svYch Ustavnich pravech spojuje zaruku, 2e veichni obeane tohoto statu mohou pogvati veech vYhod svobodneho statu, spole6nou vOli a spalupraci deal Nredeneho$ a

tegiti se tak pine svobode a volnosti. Praskt Hrad se stal symbolem prava a spravedlnosti veech obeana republiky. yam — mladernu dorostu — nale21, abyste si va gli tohoto etitu svobody, jeho znakft a barev, a a2 dorostete, abyste byli ptipraveni uchovati jej neporueenY a chraniti ho pro sebe i sve potomky celYm syYm. 2ivotem. Naee zeme je krasna, zeme, Praha a prdskY Hrad jsou telika bohatstvi a skvosty krasy a kuitury naei vlasti, a je malo podobnYch na svete. Stoji za to, aby byly hajeny celou nag silou a oddanosti. Nikdy toho ye svem 2ivote nezapomente!

Dekuji yam za yak ptani a i ja yam pfeji mnoho zdravi, mnoho detske radosti a mnoho etesti v celern vakm budoucim 2ivote.

Bud'te zdravi a na shiedanou!

PAN! CHARLIE. "Ty nesmiS ustoupit. Ty mss pravdu. Ty musig vytrvat!"

V techto slovech je vryt jako do kameje, kterou mlada, Charlie zapinala aivutek, raz povahy pani Masarykove. Ta slov y kikala svemu manklu v dobach, kdy T. G. M. bojoval sve prudke zapasy za pravdu, nekdy sam a sam proti zavilosti, zlobe, hlouposti, zapasy sveho muaneho veku. Temi slovy udr2oval se mezi obema srozumelYmi dueemi svazek i tehdy, kdyi T. G. M. odeeel bojovat svilj vrchalnY zapas za hranice a pani Masarykovo, odpovidala rakouskym vyeetfujicim souddim sve pevne: Nepovim.

"Ty nesmi.e ustoupit. Ty mss pravdu!"

Dostat se na sam zaklad veci, bylo hlavni ug h pani Masarykove. Hledala pravdu a kdyi ji naela, drkla ji verne. Nikdy nebyla pohodlne mysli a v torn stoji vzorem kaide kne. Proto se vskutku east° dostala na zaklad fed. Proto mela dostatek sily unest tihu, nametenou jejimu 2ivotnimu Mela pet deti, z nich2 jedno zemfelo malidke a druhe v dospelosti, uprostted tvtirdiho dozravani. Osud, jako by ji chtel nahradit tuto ztratu, zanechal ji po synu Herbertovi, dve vnueky. Veem &tem byla vzornou dbala jejich vYvoj nikoli sentimentalne, podavajic se citu, ale rozmyslne, sledujic hygienu due i tela. Take v tomto pomeru matky k &tem je vzorem kahle iene.

Chtela, aby iena byla mu g rovna v mo2nostech vzdelavacich i praoovnich, aby se osvobozovala z ptedsudkii a 'ilia vlastnim, mravne eistYm tivotem. Misto " yeene 2enskeho", je2 vabi povrchnosti, bylo v ni "hluboce 2enske", jeft pfipoutava na 2ivot a na smrt. V torn byla pani Masarykova, °pet pfikladem a pfedchtidkyni moderni 2eny dneeka.

Patnact let tomu, co zemfela. Teprve patnact? asneme, kdy se rozhliiime po to povaze, tak soudobe ladene. Ji2? 2asnerne u vedomi, se nas teprve loni opustil ten, jemd fikavala: "Ty nesmie ustoupit. Ty mss pravdu. Ty musis Slyeite ji? Mluvi take k nam. ftika nam dnes totes.

SvetovYm mistem hudby bude nyni Versailles.

Po ptipojeni Rakouska k Nemecku se v cizi ne ptedpoklada, salcpurske hry pozbudou sveho vyznamu. Francouzi chteji vytvotit noye stfedisko hudby a dramatickeho umeni ve Versailles u Patik. Mestska rada se DI rozhodla vybudovat pro ten freel nave skvele divadlo na mist& kde kral Ludvik XVI a kralovna Marie Antoinette poko.dali kralovske radovanky a spoledenska shromatdeni. gestnact lidi k jinni tease.

Americky badatel Lincoln Ellsworth ptipravuje novou vypravu do jihotoenovYch oblasti.

Bude ho doprovazet patnact norskych spolupracovnika. Hlavnim teelem vYpravy bude mapovani neznameho uzemi kolem jinni toeny.

Myslim, ze ptiki pokoleni, zijici v rozpololeni a klidu, dobte si bude uvedomovat dnekii dobu z na§ich obrazu, tedy i z °brazil kytic.

Mali- V. 1:tala, y e Vol. Smeree..b.

Btrana 22.

DR. C. GREER

vs Jako nehoitik kanonir Jabilrek.

Jmenuje se jinak, ale v obci mu kikaji pan kandidat Majzl. To vzniklo po ptevrate, kdy lide byli jest priliS lehkoverni a dali na pouhe reel. On tehdy rikal, ie se musi odeinit tahle Bila hora a vabec pry si nyni vezmeme vSechno, co drive jenom cizak. Lidem se tyto reoi libily a milli pana Majzla starostou. On se ujal itradu s velikou vehemenci, pronajal hned vSechny obecni pozemky bez vypsani svemu PRAVNiK Vykizuje vetkere soudni a pravni bratrovi, kaZdou noc se radoval v hospode z to svobdy, mazal ferbla zalaitosti, abstrakty, posledni ' a tak dluho si daval majzia, al proyule, atd.

TEXAS hral temer celk obecni les. VSak v Telefon 146, WEST, knihach je dodnes doklad o tom, Ze obecni trad toho roku spalil 168 metro dreva. Za inkoust a jine tekutiny tietoval 1800 K6 a na nektere y Ydaje se mu stvrzenky proste ztraeeskSr Lekat a Operater thly. Pravdou je, ze vSlchni jeho 711 Medical Arts Building pribuzni se mai v obci dobre, a hoHOUSTON, TEXAS Telefon utadovny: Preston 2553 stinska. mlada vdova, neplatila Zadne davky. Pak pochopitelne pana Telefon residence: Lehigh 9745 Majzla sundali, .ponevadZ to Bilou horu oddinoval prin.§ rychle a brzy by po nem v obci nezustalo ani toSPRAVNE VYKONANA lik, co zde zanechali v tticetilete POHkEBNI SLUtBA. valce don Huertovi dragouni.

V hodine ialu zarmouceni nalezOd tech dob kandiduje v kakiSrch nou Edward Pace polakebni Astav volbach znova. Pribuzni a hostinska pohotovY k sympatickemu vytizedaji vklycky dost podpisti na pcidani nezbytsYch jednotlivosti a k ni kanclidatky, ale na mandat je to vypraveni dojemiieho pohtbu. malo. 0 to by nebylo, ale co zkuLevne ceny jsou nati zasadou. si pokalde jinn kandidati a potom EDWARD PACE zvolenS7 starosta! Pan Majzl o nem Pohkebni Halle. nerika nic, ale jen tak mini, ie Olen S.P.J.S.T. -- Telefon 3606. jeho dedeeek byl sviriak a kluk zlodejska, v noci chodil krast souseTEMPLE, TEXAS. dtim mandele na pole. A co2 teprve matka starostova, to piece drtela s obecnim pastejrem! A cotkoliv stapasta v to obci udelal nebo je v2cly naprosto Spatne, pochybePRAVNiK ne, zloclejna. Pan Majzl nic nerika, vetkere soudni zalditosti.

Vykizuje tfadovna: 821 Bankers Mortgage ale jen tak mini, ie to fSechno jedBuilding, pies ulici naproti Kress nou praskne a pak narod uvidi, jakou lumparnu podporoval. A vtibec budove. vy tady mela bStt jedna silna ruka HOUSTON, TEXAS. jako v Nemecku a kdo neposloucha, za mti2e s nim. On pan Majzl, vi, DR. THOMAS N. DeLANEY jak tady udelat poradek, jen mu to O5NI LEKAIt dat do rukou.

Br3le spravne piapravene.

Nyni, pochopitelne, kandiduje.

Cas dle ftmluvY• Prohlasil, Ze kdyby on byl starostou, fitadovna 3248 — Res. 2687 tak ten plat rozda chudSr m chalupBldg.

513-15 Professional nikum, ponevadZ on si vlastni pili TEMPLE. TEXAS. zahospodatil chvala panu Bohu dost a verejne penize vyz,lrat nepotiebuje. Proste je neobyeejne soRED FRONT cialni, nadava, na tidy, na Mince ceska Jidelna, Restaurace pry neni Zadna piisnost, do oboe a Pivnice kandiduji sami zlodeji a .. . a co 714 PRESTON AVENUE vam budu vypravovat? KaldS, °bHOUSTON, TEXAS ean tohoto statu mute znat pana Jos. Kant, majitel.

Majzla. Vadyt' on jak ten kanonSrr Telefon Beacon 31734.

Tabtrek: Jen u novin stal, stale naPravidelna, jidla a hmee.

Nejlepti soudkove a lahvove pi- daval a kandidoval. Ani yam nemusim rikat. Jake ma bislo kandivo, razne druhy vina a doutniky. datky.

Mluvime 6esky.

V Bonin.

• • Hoboko stale na sklade.

Z Koncertu Zvlattni stoly pro rodiny.

Pani Silbersteinova byla taky z dopuSteni boZiho na koncerte. Moc a moc se ji to libilo.

Vedle ni vzdychla jedna sleena: "Boiska. hudba!"

WEST, TEXAS. Pani Silbersteinova mavla rukou: Tozemkov obchod — Abstrakty.

"Samortejme. Prosim vas, — PiWay — Notatstvi.

Shakespeare, to varn da rozum!" .

• Mame spojeni v celem state.

Chlubila se jedna pant: "WO syn se usadil v Anglii a ted' Vypraveli si tak dva otcove: udela bajeenou partii. Bere si dee"ftikal, 2e ho nemal rad a za- m bohatOp obchodnika maslem tirn mu chcet dat svou dceru." a dostane padesat tisic Tiber t" "To mat tak, ja chci, aby dostal "Proboha, co si poene s tolika maVidyt' mu ze lultne!" moo ienu za. tehynL" 06i, UM, Nos a Hrdio Pkiprava BrSrli tfedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V nedeli rano od 9:00 do 12:00

GEORGE E. KACIR

DR. KAR. J. HOLLUB

C. H. CHERNOSKi

Cervenka Vaniura

Ve stfedu, dne 15. Cerma 1938.

Z Historie Pi Predchildcem dneSniho piva byly opojne napoje, ktere pripravovall nejstarSi kulturni narodove kvasenim.

R. 1960 pied Kristem zavedi kral Osirio pivo ze sladu vatene.

Herodot r. 450 pied Kristem sdeluje o Egypt'anech, 2e ptipravovali napoj vinny z jeemene.

Aischylos a Sofokles znaji jeemene vino "zythos". U Gallu a Spanelt bylo znamo pode jmenem "cerevista". Placitus zaznamenava, 2e pivo bylo popijeno pii slavnostech CeretinSrch.

Jako stare, dobrS7m pivem proslule mesto oznaeuje se Peluzium Usti Nilu. Vynalezcem nynejSiho piva povaluje se dle stare nemecke povesti kral brabantskSr Gambrinus (v 9. stol.), kterS'r za to jest patronem sladku i pijaka.

Za starodayna priprava piva byla velice primitivni a zdokonalovala se stale, jak narodove vyvijeli se kulturne.

Karel Velik3i venoval v 'Vrobe piva znaenou pozornost. V Nemecku bylo vateni piva ye 12. a 13. stoleti na vysckem stupni a v 16. pak stoleti dospelo ku svemu rozkvetu. ZvlaSte pane pivo vatili mniSi v klaSterich; varili pivo dvoje • silne pro sebe a slabSi pro ostatni konvent.

Nektera mesta byla ji g ve stfedoveku proslula svSrmi pivy; zvlaSte 0blibeneho bylo pivo einbecke jakot i "mumm" brunSvickST. Valka, tricetileta zpilsobila v rozvoji pivovarskem znadnou prekaIku, avAak po ni pivovarnictvi z a s e vzkvetalo a podporovano byv gi technickSrmi a •prinnyslov3imi vymcdenostmi doby nove dospelo dneAniho obrovskeho rozvoje.

Novostavba.

Pan tovarnik Kysibelka si postavil novou, skvelou vilu. Jate la maltou, kdy tam provadel svoje zname. PriSlo se do jidelnST. U2as vSech dostoupil vrcholu: "Ohromne! To uZ je vlastne' ma1ST jidelni sal."

"Ano," pritakal pan tovarnik, `tady jist, nedej boie, tedesit lidi!"

Radost z viletu nebude pokaiena budete-li mitt po race tubu Severovy maste ESKO proti litipnutt hmyzem, nesnesitelnemu svedeni, vyratkana a osutinam.

Cena jen 50c a kdyby lekarnik nemel, pitte na:

NA VAT DO PRA Y S OFICIELNI SOKOLSKOU WPRAVOU S. T. J. S.

EUROPA 22.6errna

ZDARMA CS. CESTOVNI PASY 50%, SLEVA NA CS. DRAHACH Pouze $3.00 od kufru z Brem do Prahy

Pro informace pitte neb hlaste se

JOS. F. HOLASEK echaslovalt Publishing Co., West, Texas neb u sveho mistniho zastupee

HAMBURG-AMERICAN LINE

APG NORTH GERMAN LLOYD

Ve stied% dne i5. eervna 198. tftSLO 10. UDEfiEfzENt BLIZKO SRDCE. Byla jsem silne udeiena blizko srdce, se cestou poulieni drahou div jsem neomdlela.ij mui se me zhrozil. Pro bolest ani mluvit jsem nemohla. Dala jsem z Nonat naplast. To to bolelo! Rekla jsem si pate chvilku a pak naplast' sejmu as jsem usnula. Rano bylo po bolesti. Nonat krev po rane zaskoeenou rozhanela a proto byla to bolest. Jinak jsem mohla dostat raka, jak se stalo jedne zene, o Cemi jsem etla v jak hroznSrch bolestech zemiela, take jen od uhozeni. Date-li na uhozene misto hned Nonat neudela se krevni podlitina, ani ne pod nechtem. Vyplati se yam miti Nonat stale v dome, 2alost na panne.

Na rozhene at' suche neb oteffene bolesti se Nonat osvedella, ktera bez steely a jine pkedmety uvazle v tele, ale musi to bYt

SpoIupracovnik H. G. Wellse se pokougi o vedeckY diikaz o bohu.

Vdova po vYznaenem americkem vedci polotila ,anglickemu spisovateli J. W. Dunneovi otazku, existuje-li posmrtnY divot. Dunne je nejen autorem nekolika vedeckYch spisa, ale take pavodcem prvniho britskeho vojenskeho letadla a spolu s H. G. Wellesem strajcem nesdetnych fantastickYch pokusri. 0tazku po zahrobnim tiivote zodpovida. J. W. Dunne kladne. Vedecke diikazy o torn chce podat v knize, ktera vyjde v londYnskem nakladatelstvi nejpozdeji v dervenci a vyvola pry uaasnou sensaci. Dunne je ptesvedeen, ae lide neumiraji, ale se jejich divot pokraduje ye snach Tak jako skladame z hlasek slova a ze slov vety, tak si zemteli skladaji novY divot ze sna a ptedstay.

Mohcu tak einit proto, ae duch kaWho z aijicich je pry jen 'tastedkou svetove du§e, ktera, tidi mysl a rar.a.Cena Nonat je a ye a $1.00, poStou vaech na zemi. Po smrti se vracime 55c a $1.05. Ptejte se Va»s'elio lekar- do jejiho name". Pan Dunne to donika nebo jednatele, ale nic jineho kazuje matematicky a matematicleberte, radeji pike ptimo na ky dokazuje take jsoucnost boti. idresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. Sletove reportaie v rozhlase. PoPfejete-li si vice vedit o leeivosti Nona t, pokete nam lista s Vagi dle dosavadnich disposic bude na2S1 rozhlas vysilat krome obsaineho sdresou. zpravodajstvi 21 reportati a pteno- I V dra.matckYch b,oclinach Paid ci- sa. V reportatich bude zachyceno till s nami. v easovem potadi od 29. kvetna do "Kurjer Polski" pile dnes, se musi 6. Cervence vystoupeni."actva, praimponovat klid, ktery deskosloven- vod stkednich gkol a stkedotkolske ska vlada .a vetejnost zachovaly v hry, pravod aactva Prahou a jeho soudobYch dnech. Prubeh nedelnich vystoupeni, dorostu, sletova scena, voleb byl ke cti zraleho naroda. Sou- bojovY zavod dorostenca a prilvod dasne Oeskoslovensko naznadilo E- dorostu, dvoje vystoupeni dorostevrope a celemu svetu, je pevne nek a dorostencii, zahajeni a pruodhodlano branit nezavislost repu- beh mezinarodnich zavoda mut" a bliky. 6eskoslovensko neni Rakou- Zen, slavnostni sletovy koncert s skem a je na Case, aby si to Evropa projevem dr. Bukovskeho, ttikrat lujasnila. Klid, kterY eeskosloven- vystoupeni muau a ten a vystoupesko zachovalo v dramatickych ni cizich hosti, znovu sletove. scednech, zajistil mu vaeobecnou noctu na a posledni den reportat z pravo-; a uznani. Stanovisko polske veiej- du sokolstva Prahou s projevy na nosti v poslednich dnech bylo jed- Staromestkem namesti a konedne noznaene. Mezi oeskoslovenskem a zavereene vystoupeni vojska.

Polskem existuje mnoho bolestivych 0 a nevytizenYch °tank. Dnes neni Stateenosti a nehoja,cnosti ziskiv4me piatele. kdy, aby byly vznaZeny stianosti a aby se obviriovalo naproti tomu je Sotva kdy se teal° 6eskaslovennejvyMi Cas, aby se dosahlo vyrov- sko takovYm sympatiim jako nyni. nani vaech spora, ktere otravuji JrZ pouhe, zminka o 6eskoslovensku sousedske vztahy °but narodt. Za vyvolava. v Anglii, Francii, Americe teZkYch kvetnovYch dne 1938 sym- a v severskYch a balkanskYch std-' patie polske vetejnosti byly na stra- tech mezi lidem ochotu pomoci. V nd 6eskoslovenska. Osvobozene Pol- britskYch biografech zadnou divaci sko uvitalo osvobozeni deskosloven- tleskat, jakmile jsou ve filmovych skeho naroda jako akt dejinne turnalech a aktualitach ptedvadespravedlnosti a bolesti naplriuje je ny obrazy s nametem 6eskoslovenmykenka, ae tento akt spravedino- ska. sti mohl by bYt ohrOten nasilim.

Koncert v soudni sini.

Polska vetejnost zaznamenala s doZ orchestru hotelu Palace v Olostiudinenim, ae boute pteka. Polska vetejnost zaznamenala to s tim mouci byl propuaten bez vYpovedni vetSim dostiueinenim, ponevad2 a- lhrity houslista W. Propueteni bylo tok proti eeskoslovensku brazil s oduvodriovano tim, ae pry neni zpagermanske strany. Ptipadne usku- sobilYm hudebnikem. W. ialoval u tedneni tohoto ritoku bylo by ne-, pracovniho soudu a tadal, aby mu smirne posililo nemcekou potenci bylo dovoleno dokazat schopnosti a vytvotilo by velmi nehezpeenou koncertem pied soudem. Soud tensituaci pro POlsko. List konstatuje to drikaz ptipustil a 3. Cervna pti pak jiste tajnastkatstvi polskYch o- nevem lieeni bude W. hrat v soudni ficielnich mist a vyslovuje ptesved- sini pied hudebnimi znalci na houden', 'tie za timto tajnastkatstvim sle a na trubku. Pkeseda soudu, polske diplomacie se skrYva postoj, soudni rada Kral, je sam dobrYm kterY odpovida, postoji a pilnim vet- hudebnikem, talde mute take sam schopnosti W. posoudit. guy polskeho naroda.

0 NadejnY syn pana tovarnika pro- Promodeni na kali evieili bezvadne. padl beznadejne z poet& I doSel si oetne sokolske podniky a tupni tovarnik na uditele a pravil: slety byly zle postlieny trvalym de"Jak je to motile, pane ueiteli, Stem a lijavci, ale konaly se i v nese maj syn dostal z poet. petku?" ptiznivem podasi. Tak na, zimnim "No, to si mriiete vysvetlit jedine stadionu v Praze se konal koncert tak," povidal pan uditel, hor- sdrutenYch sokolskych hudebnich Si AepArne." °abort za 1:lanicovani 310

NONAT

Staana 2$.

V Pkibrami pro lijak nemohly byt dokoneeny dopoledni zavody dorostu a odpoledne misto cvieeni se konal jen pravod a vztyeeni stat-1 ni vlajky s proslovem. Slet sttedodeske Zupy sokolske na Dannerove stadionu ve Vitovicich se konal v neptetrtitem lijaku, ale vaichni cviod Mica as po mute a deny, provedli vaechny cviky bezvadne.

Nova skvrna na Slunci.

Britsti meteorologove zjiSt'uji, ae v bieznu se objevily na Slunci mohutne skvrny. Ptipisuji jim pteddasnY Ptichod jara. Koncem iokezna stalo se Slunce dejiStem dalgi

pozoruhodne zmeny, ktera, v Anglit byla dokonce fotograficky zachycena hvezdarnami. Na Slunci do glo k vYbuchu. OhnivY sloup shave sluz. neer)" hmoty byl vraen do vYte, kteje hvezdaki odhadovana na jeden a pal milionu kilometre. Vs'•buchu se ptipisuje nahlY obrat v podasi. V techto dnech britskYrni hvezdarnami byla zjietena zlovestna skvrna na Slunci. Desetkrat vetSi net Zeme. Zpasobil• magneticky orkan, jehot intensitu odhaduji •odbornici na milion amper. 0 jejich dusledeich pro vetrnost na Zemi se dosud nezrninili.

JOS. VASITT, Schulenburg, zastupce pro stat Texas, Praga Film Co. z Chicaga, vyhradni zastupci eeskoslovenskeho filmoveho svazu v Prate, uvadi Cesky mluvici revolueni velkofilm

Pisnieltar ROSTOWN, ve etvrtek 16. Cervna o '7:30 a 0 9:15 hod. veeer.

WHARTON,

v patek 17. eervna o '7:00 a o 9:00 hod. veeer

ENNIS, v nedeli 19. eervna. 3 predstaveni o 2, o 4, a o 6 hod. veeer.

WEST,

v pondeli 20. eervna o 3:00 hod. odpol. o 7:30 a o 9:15 weer

TAYLOR, v fiterSt 21. Cervna ad 1:00 hod. odpoL do 11:00 veier.

EL CAMPO, v patek 24. Cervna od 2:00 hod. odpol. do 11.

CALDWELL, v uteri/. 28. eervna o 3:00 hod. odpoL o '7:00 a o 9:00 veZer. PLEASANTON, ve stiedu 29. Cervna o 8:00 hod. veeer.

FAYETTEVILLE — v 'lean 26. eervna o '7:30 veder.

Divadelni krouiek Viola sehraje

v nedeli, dne 26. cervna DIVADLO V itADOVE BUDOVE POKROK HOUSTONU OSLO 88.

NA STUDEWOOD Divadio bude pod nazvem,

Pokiad statku Lhoty aneb 2rebriikova posledni vide Obraz z venkovskeho aivota o 3 jednanich OSOBY: ses. Frank Olexova, ml.

Baronka Milada, Edvin Olexa Mirko, jeji synaeek, br. Joe Kaepar Zabiral, spravce panstvi, ses. Ad. Valley& Emilie, jeho manaelka, ses. Marta Zemankova.

Bolenka, jejich dcera, Jiri Kristinik Jindtich Rovensky, olejat z Ameriky, Jirka, mlady mlynat, Frank Kogut Anna, jeho matka, ses. F. Olexova. st.

Dr. VitouZ, advokat, br. Tim KostomlatskY Bukovsky,hajnY, br. Joe Kalousek Martin, start' Zebrak, br. Ad. Valla I. jednani: Chudoba cti netrati. II. jednani, ye sparech podvodnika II jednani, aebrakova posl. vale.

Zadatek ve 3:30 odpol.

Vstupne Paul 40c Damy 25e

Hudba: Six Pals z Rosenberg Mint° ukoneujeme letoSni divadelni sezonu a proto ptijd'te se s nami srdeene pobavit.

ZABAVNI VtBOR

Oslava tatinkfa dne, 19. Cervna.

Strana 24.

Poutivejte k oznamovini

Maly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovatell adtujeme 2 cents za slovo za kaide uvetejneai. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 slov) )est 50c Oznamku napike na zvlattnim listku a ptilotte k oblednavce ptislutnS obnos bud' postovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, ptidejte Se na jeho vSmenu.

Ma-li bSti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znatkou, netujeme za oznarnky "Na prodej", by a prace ' a podobne 25c za znaeku a na pottovne, aby dale dopisy mohly bSti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k sit' atku" neb "Pfijme se hospodyne" obnail doplatek za zna6ku a poitovne 50 centu.

Doplatek za znadku budit ten k obnosu, kter* posilate za 0znamku. ilk TABAK — ne silnS na kouteni, posilam ho 10 liber za $1.60 dopravu vyplatim. Zasilam na C. 0. D. -Pts'te: Joseph Prochaska, Portland, Tenn.

(23-24pd).

TABAK dobrS, slabs na patent 10 liber za $2.00; jinS 10 liber za $1.60; dopravu vyplatim. Posilam na C. 0. D. M. Prochaska, Portland, Tenn. ( 23- 24p d) .

PIgTE si o seznam ledivSch bylin z Eta rostlin. Cerstve a veclecky smichane k upottebeni, zasobi vas: A. V. Mikeska, 1135 Walling St. Houston, Texas.

(24pd) DIV TABAK na prodej za 16c, 20c a 25c, Burley 25c, pottou vyplacene.

Posilam C.O.D. Floyd Prochazka, Portland, Tenn., Rt. 1.

(24-27pd)

Ve stfedu, dne 15. dervna 1938.

OZNAMENI KANDIDATO

R d Pokrok HOUSIOnii

Ceny: Statni fitady $25.00 I Okresni fitady 15.00 I 10.00 I KomisatskSIT Mad 7.50 I Jine prs3inktni fitady All political advertisements must I be paid in advance.

Nize uvadime kandidaty, kieti Vas Mdaji o hlas a podporu v demokratickS7ch primarkach, dne 23. der- I vence 1938.

OZNAMUJE potad spoleeenskSrch zabav, teSicich se velke ptizni na.teho lidu i eetnSrch ptatel doveho elenstva. VzornST potadek, peeliva obsluha a dobra hudba pti kaZde zabave.

WILLIAM McCRAW Za guvernera.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

WALTER E. MONTEITH za vrchniho soudce civilniho odvolaciho soudu prvniho vrchniho soudniho distriktu v Galvestone

nedeli 19. eervna — J. R. Baca.

OKRES FORT BEND R. J. (SLIM) BARTA za terif a

OKRES BURLESON. JOHN J. tOUPAL za okresniho kierka.

WARREN M. HILLIARD za okresniho soudce JACOB A. FUCTIS Oclhaddiho a VSberdiho dani.

(0 znovuzvoleni).

W. H. HUNDLEY za Okresniho Klerka

ODPOLEDNE, VE 3:30 PROGRAM "DEN TATINKU" ZDARMA.

V nedeli, 26. Cervna. — Six Pal's Odpoledne divadlo.

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY 25c PORADATELE.

.111.041=1.1411011.••■■■■■■■■■ , ■■••■■ ,•=.0.1111.M.N.W.1101.411■041111.■0•11111.0■1•04111111.0.0.0.01■04■0.10.0411.0.04

—ZASTATNIHO SENATOR 13. senatorialniho distriktu

EDGAR J. STRUWE za Serifa.

ANTHONY H. TIETJEN 211r, TABAK listoq na prodej, 10c, 12c a 15c, nevyplacene. J. E. Bury- Za okresniho komisate 1. precinktu tek, Portland, Tenn.

(2431pd) OKRES LAVACA: MAURICE A. STRUNK kutatka druhd "Barred, za terifa White Rocks, White, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Black AuOKRES BELL stratorps, Buff and Black Minorcas FRANK PONO1K $6.00; White, Buff, Black, Browns za Distriktniho Klerka Leghorns a Anconas a teZke druhy michane za $5.50; michane za $4.75 OKRESY WHARTON A JACKSON za sto, vyplacene na misto, *tive, do22. Representative Distrikt davka zarudena. Vtechny stada , sleFRED MAURITZ pie vyzkutene "hloodtested". uneza statniho zestupce. me vypiniti vtechny objednavky ptesne. Von Mindens Hatchery, FaOKRES AUSTIN yetteville, Texas.

(17-dz) H. G. HABERMACHER o znovuzvoleni Okresniho Komisate Prec. 3.

Pita obec na vysutene baiine Pontinske.

ED. BATLA Dne 26 kvetna byl polo2en o znovuzvoleni za ,okresniho lderka kladni kamen k pâté obci na vysu 'g ene Ponticke batine. PAO, obec ne- OKRESY AUSTIN A COLORADO L. A. MACHEMEHL se jmeno Pomezia. MinisterskS Representative, 25 Distrikt Mussolini byl ptitomen slavnosti v svern projevu zdarazPomezii a ye OKRESY FT BEND A WALLER nil, ze zaloleni nove obce na PontinCECIL BAKER ske baiine je svatkem pro vtechny o znovuzvoleni venkovany italske, jicht je nekoRepresentative 20. Distrikt lik desitek milion0 od Alp at po OKRES WHARTON Libyi.

A. H. REOTZ za Aerifa.

Stala se v jedne praIske kavarne tahie vec. Ptitel pan k druhemu, kterS si prase oblekal kabat : Pani Pteskoeklecova byla se svSrm "Prosim, neradte bSt pan Ho- man2elem na veeeti v jedne restaurak?" raci. Kdy 2. * koneene zaplatili a vy"Ne, nejsem."

'SU yen, milostpani najednou zji"Vite, pan Horak ze Smichova?" stila, ze nema rukavieky. Vratila se tedy, hiedala pod stolem, pod "Hm, to je mi velice Tito." odhrnula ubrus... I pravil pan vr"Lito — prod?"

"No, totit, ten kabat co oblekate chni: "Milostiva pani, pan uz je venje toho Horaka ze SmIchova —a to jsem prosim jd." ku!"

DOSS HARDIN

MOJE PLATFORMA 1. Zastaviti stale stoupajici vladni vyclani a vratiti se zpet k prave u setrnosti, aby statni auditor podaval zpravy o stavu statu zakonodarne, misto guvernerovi, tak aby zastupci lidu kontrolovali rozpodet.

3. Sniliti vgeobecnST rozpoeet $15,000,000 snitenim vysokSrch zruSenim nepottebnSTh iltadoven a komisi a uditenim skolnich rozpoetil, jako jsou nyni a placeni starobni pense tak, jak lid odhlasoval v dodatku.

2. Odstraniti odbor lihovin a odevzdati kolekci dame z 11hovin statnimu kontrolorovi a vymaliani zakona mistnim ntednikinn.

4. Zraeni ptitomne pensijni komise a odevzdani vytizovani teto okresnimi soudci a komisatskSimi soudy a pouaiti itspor k vyplaceni pense tern starcum, kteti ji pottebuji.

TATO OZNAMK.A. JEST PLACENA PAATELI DOSS HARDINA V OKRESU McLENNAN. C.K.rawo.....1•Wo•Not.liwo.w..•••,....).mouawntsormwo.wpow•oase-o ■■■■••=mAgm-o ■••. ■••■•.•■■,.....oro■c•■■■•0