Vestnik 1938 06 22

Page 1

Entered as second class mail matter, January 3rd. 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th WEST, TEXAS. ye stiedu

ROeNiK (VOL.) XXVI.

(Wednesday) 22. Zervoa (June) 1938.

VALUACNi ZPRAVA S.P.J.S.T. ZE DNE 3 ZDROJE: (Ledger Assets). Majetek Hypoteky Ptijeky certifikatil Bondy Hotovost u pokladnika Hotovost v ba,nkach Podily U T. P. & L. Co., za meter Hypoteky Collateral

$ 259,295.28 1,236,524.43 466,819.03 1,171,577.50 390.80 35,069.03 25,560.60 10.00 12,100.00

$3,207,346.67 tHRN Ptieita se PftIPIITENE Zdroje (Non Ledger Assets) trok splatnY a ∎pieSlY z hypotek $ 19,668.92 Urok splatnY a pre:slY z bona 12,357.98 (not in default) 8,415.91 Nesplacene poplatky od fadil $3,247,789.48 'URN ZDROJt NEPRIPU 8' TENE ZDROJE Knizni cena pies trkii cenu bondu $ 194,032.12 $3,053,757.36 1JHRN POVINNOSTI: 30,446.00 Dluh nedospelYrn dedicilm 6,760.42 Dluh nedospel. (redid= 'Cook 7,273.19 ZaplacenY trok do piedu paj. cert. $ 44,515.05 UHRN POVINNOSTI STAY POJItTENt: (A) Obnos certifikatil 14,550 $13,049,918.75 Obnos pojiSteni (B) Obnos umrti 176. $ 144,196.00 Obnos pojigteni PREHLED CERTIFIKATCY. 13,808 Certif. v platnosti dne 31.4 pros. 1936 1,225 Vypsano novYch 15,033 Celkem Odepsano - amrtim 176, odstupem 515 atd 339, 14,518 Balance dne 31. prosince 1937 PftEHLED UMRTNICH POVINNOSTI: $ 26.983.67 Nezaplaceno dne 31. pros. 1936 144,036.00 tmrti oznamene $171,019.67 Celkem 140,573.67 Vyplaceno $30,446.00 Nezaplaceno dne 31. pros. 1937 CENY BONDU. Zde podane vSechny tri ceny bondu, jak obsatette v (schedule D) oddil prvni, polo2kath 4, 5. a 7. Hodnota dle knih (book value) $1,171,577.50 Hodnota pri dospelosti (par value) 1,313,880.10 Hodnota tOthi (market value) 977,545.38. dle odhadu koncem roku ZDROJE - SKI.TTENE A NAHODILE. 28. Piltomna, pulletni hodnota budouciho eisteho rortkideni na nasledujici druhy cart29. (a) Na umrti pouze $1,487,969.00 37. Pohotove zdroje na vyplaceni pojistek po smrti, vypoeitane nasledovne. Pfipustne zdroje, Jodstavec 38, strana 4. ve vS7roenim

vYkazu (zahrnujici v torn piljeky a arok, zajiStene reservou neb nahromadenim, skutedne udr'ZovanYm se shodujicimi se jednotlivYmi certifikaty), $3 053,757.36 mimo sumy vSeobecne, neb fond 3,053,367.00 vyclani $390.80 38. Zdroje - skuteene a nahosumy, odstavec 36. a 37. v3lSe $4;541.336.00 uvedene,. POVINNOSTI SKUTEtNE A NAHODILE. 39.1Pritomna, pulletni hodnota slibenYch splatek, aneb eistYch tabulaenich, polovienich hodnot, na nasledujici formy certifkatt: $3,948,401.00 40. (a) Na umrti pouze 282,773.00 43 Tabulka 50. Celkove povinnosti iimrtnich 44,515.00 neb splatkovYch fondu skuteene a na51. Povinnosti hodile, souhrn odstavcil 40 a 50, 4,275,689.00 Procentni prilmer zdroja - skuteenYch a nahodilYch odstavec 38, k povinnostem skuteenYm a riahodilYm (odstavec 51.) 106.20% 31. pros. 1937 106.00% 31. pros. 1936 104.28% 31. pros. 1935 103.12% 31. pros. 1934 100.74% 31. pros.1933 Forma vysvetleni k uveiejne'ni: 53. Wge uvedene valuate nasvedeuji, na zaklade N. F. C. tabulky amrtnosti se 4 procentnim Arokem budouci poplatky Jednoty, za, eiste sazby nyni kolektovane, zaroveii nyni investovanYmi zdroji, jsou dostaeitelny k vyplaceni vSech certifikatt ad jejich lhuta vyprAi, i s bezpeenostnim opattenim obnosu $265,648.00 aneb 6.20% nad zakonitY standard. Oeekavana a skuteena tinutnost na celkovem obnosu risika. 78. Oeekavana ilmrtnost na za$198,142.00 klade celkoveho obnosu risika 79. Celkove ztraty umrti, ktere se staly behem roku, jsou stanoveny nasledovne: Vyplaceno za umrti behem roku zahrnuje v to vy'Menne (commuted) hodnoty spla$142,168.61 tek umrti: Odstavec I., strana 3. vYrodniho vYkazu plus nezaplacenjich pojistek, na umrti dne 31. pros. bei$ 30,446.00 neho roku (Odstavec I. ad V., strana 5. vYrani zpravy) a mimo nezaplacenYch ,pojistek do 31. pros. piede $ 26,984.00 Aleho roku V., strana 5., vY(Odstavec I. roani zpravy dotyeneh,o roku), udavaji skuteenou nmrtnost celko$145,631.00 veho risika, 80. Procentni pram& (odstavec 79., A/7Se uvedenY) a obekavane mrtnosti (odstavec 78., vYS'e uvedenYch) na celkove risiko, behem rok:

a

PROSINCE 1937. 73.7% 1937 70% 1936 81% 1935 68% 1934 3.4% 1933 88. CistY vYtaek arokil z llmrtniho fondu ✓ letech: 3.4% 1937 4.7% 1936 4.0% 1935 4.5% 1934 3.4% 1933 '111'111'11in B. Werkenthin, patriene odpkisahnut, dosvedeuje a pravi, de jest aktuaxem, jen2 padal vYSe uvedene vYpoety a ,odpovedi na otazky, tYkajici se stavu. Slovanske Podporujici Jecinoty Statu Texas ze dne 31. prosinct 1937, a 2e jsou presne a pravdive, dle nejlepSiho vedomi, piesvedoeni a informaci, dne 30. kvetna 1938. Max Werkenthin. Joe Kubena, vetejnY notat pro Fayette Co., Texas. S bratrskYm pozdravem, Edw. L. Marek. Dne 16. dervna 1938.

KALENDAII 26. eervna. Oslava 30. vjiroei zalogeni Sokola ✓ Ennis, uvadeni vetg lho poetu 'Clem). do Jednoty Karel Havlieek BorovskY. 26. oervna. Divadlo "tebrakova posledni vule", sehroji ochotnici v sini tadu Pokrok Houstonu Cis. 88, v Houston, Texas. 30. eervna. Lidovou slavnost potation spoleene tad NovY Tabor Cis. 17. S.P.J.S.T. a tad A. v sini v Novem Mote u Caldwell. 3. Cervenee. Oslava 4. vYroei zbudovani spolkoveho stanku tadem Praha Cis. 29. v Taylor. 17. eervenee. Oslava 291eteho trvani tadu Rozkvet Ride Cis. 81. v Needville. 17. eervenee. Piatelski beseda pro eleny a sousedy v sini iadu Moravlti Bratti cis. 6. na Cottonwood. V minulem race zemielo 48,000 osob bez pojigteni, cirri ochudili sve dediee o $40,000,000. V tetra* rote bylo odmitnuto 345 tisie ladatelii pojigteni v obnosu bilion d ye sta tisic dolani pro gpatne zdravi. Noe tedy eekat, kdyi zdrovi jest nenste a jednou vgiehni musime KagdY krajan mil by still se elenem Slovanske Podporund Jednoty Stitu Texas! Valuaeni zpriva nagi Jednoty diva potegigitelnY obraz o stavu jejiho jmeni a poetu elenstva. Pies takosti doby,"kdy , hospodirski deprese doposud neni piekonina, ba od tato:Oho jara zavlada, obchodni ochablost, hospodaieni nagich vedoucich pies mnohe svizele vyneslo zlep geni solvence - dostojnosti. Mame vice 'lei etrnact tisic, nesouci za $13,049.000 pongteni a fondy S. P. J. S. T. vykazuji celkove obnos $3,053.757. ttete valuani zprivu pozorue:


Strana 2.

vEsTNIK

ENAT schvalil peedlohu zakona, aby asi 15,0 000 pokmistri ye Spoj. Statech ve aide prvni at teeti, byli demi pod pravomoc a natizeni ciyilni sluZby. Zaroveri schvalil senat jmenovani eady no yYch a potvrzeni dosavadnich pokmistrri v ruznYch'statech, mezi nimi2 naleza, se tel nekolik krajanri a pro Texas p. Ferd. L. Herzik co poStmistr v Schulenburgi, kterY nastoupi po W. A. Farkovi, jeho lhita vyprkla 5. fmora 1938. • • Jak bylo oznameno v UterY min. tYdne, odepkelo Nemecko peevziti zavazek ve 11721 44 milionu dolarri, ktere Rakousko dluZi SpojenYm Statism. Nejdelk rozhlasovY program byl neda yno vysilan Columbia Broadcasting System u tosti zaha,jeni provozu novYch atelierft v Hollywoodu. Program trval 18 hodin 45 minut. • • Pet'akove obchody bojkotuji japonske zbok, co2 amer. hratlakskemu primyslu vynese asi $100,000. V posledni dobe se objevily damske pundochy, na nichZ jsou viditelne vetkana slova: "Nebyla jsem vyrobena v Japonsku." • • VYberdi telefonnich automata byli peekvapeni, kdy na jedne universite se jim z peistroje vyhrnula voda misto minci. Bylo zjieteno, to studenti si yyrabeji v elektrickYch ledniekach z voskovYch formidek kousky ledu ve velikosti bane mince ate techto — net rozmrznou — poukvaji k telefonovani. • • Na jihozapadu Unie bude postavena nakladem $2,000,000 velika, tovarna, ktera, bude vyukva.ti podzemnich plyni jet at dosud unikaly pki telbe oleje nezuktkovany. Z plynt bude vyraben alkohol, prosteedky proti zamrzani vody a jine drilelite chemikalie. • • Kongres peed svYm odroeenim min. etvrtku v noci vyhovel yeem poladaykrim pres. Roosevelta. Schvalil delnickou peedlohu o mzdach a pracovni dobe, obrodnY plan presidenta a koneene tee odporudil vy§ettovani monopolnich podnikit. Zakon stanovi narodni mzdu 25c za hodinu a maxinalni pracovni tYden o 44 hodinach v pkikim podzimu. • • Nemecko od r. 1934 neuvefejriuje svfij rozpoeet, take si nelze ueinit peedstavu ani o hospodarnosti a nakladu na rrizne yeeejne stavby, nebo na vybudovani syntetickeho primyslu, jen je stale jate v pokusnem stadiu, ze ktereho do hromadne a hlavne hospodarne vYroby je daleko. V Kansas City byla policie velmi easto vyrueena alarmem z jednoho obchodu s pradlem. Ale kdy2 se dostavila na misto, bylo Y§e netknuto a po zlodejich ani stogy. Koneene se zjistilo, to to zaviriuje kodka, ktera zdviZenYm ocasem zastini hlidaci elektrickou fotoburiku a zprisobi tak poplach. •

Rada socialniho zabezpeeeni ye Washingtone udala v techto dnech, to v bteznu tohoto roku 19,700,000 osob ye SpojenYch Statech jimalo federalni, statni nebo lokalni podporu. Je to o 1,300,000 vice neki v ftnoru a znaei to, to v mesici tom d ye osoby z kaldYch 13 obyvatele byly podporovany. Na trhu objevily se nove elektricke trubice, ktere yydavaji svetlo v libovolne volenYch barvach a spotkebuji jen nepatrne proudu. Pry jsou dokonalejsi nea dneki trubice neonove. Spoleenost General Electric vyplatila syYm zamestnancrim v rode 1937 asi $100,000 zylagtnich odmen za dobre riapady, jak zlepSiti organisaci podniku, nebo vYrobu. Z parfte se oznamuje, to Francie poeita na zvYS'eni miroveho stavu sve armady na celY milion muff'. Poetu toho docili ji2 v roce 1940. Normalne eini poeet odvedencri skoro 250,000 rodne, ale v poslednich etyrech letech byl jenom asi 140,000 nasledkem poklesu porodu v letech valeenYch. Poeinaje ale peietim rokem dojde k obnove normalniho stavu. Francie ma nyni ye zbrani 800,000 1111.112171.

Co noveho. Nemecko ziejme stale vyvaZi sve zlato ze zásob, jet nejsou vekejne vykazovany. Podle americkYch ridaji vyvezlo Nemecko v roce 1937 zlata za 158,186,000 marek, ale dovezlo jen za 148,948,000 marek. S novou jarni pujekou na 1 miliardu marek stouply celkove pfijeky rise od r. 1935 na 9.5 rniliardy, cot je 60 proc. vkladu podle stavu ke dni 31. prosince 1937. Toto 'Oslo je take odpovedi na otazku, prof staty diktatorske maji tak tuhY Zivot. • • Akce proti 'Zidrim a katolikrim v Nemecku byla nyni rozkeena take na cikany. Z naeizeni nej yySeiho gefa nemecke policie Himmiera, bide poeinajic 1. eijnem letoeniho roku, zeizena v Mnichove Mesita, centrala, ktera, bude pracovati proti cikanfim. thud, kterY bude podtizen berlinskemu policejnimu teadu, ma za fikol kontrolovat einnost vkch cikanri v Rakousku a v Nemecku. • • Anglie objednala v Americe 400 vojenskYch letadel, aby dopinila svij leteckY program a vyrovnala se svou leteckou vyzbroji Nemecku. Anglicke ministerstvo letectvi oznamilo, to viada zadala jiZ svou objedna yku. Letadla budou stati $35,000,000 a mail bYti dodana do dvou let. Dye ste letadel bylo objednano od Lockheed Aircraft Corp. v Burbank, Calif.; a druhYch dye ste letadel od North American Aviation v Inglewood, Calif. • • NaA krasnY §irY Texas ma prvenstvi v tomto: sklizi nejvice baviny, desetiletY primer eini 4,600,000 Zokri; chov dobytka dosahuje roene 7,000,000 krav, 10,000,000 ovci a 4,000,00o angorskYch kozi. Telba oleje dosahla v roku 1937 kolem 500,000,000 sudil a 700,000,000 kubickYch stop ptirodniho plynu. Produkce viny dosahuje 70,000,000 liber, mohairu 15,000,000 liber. LoZiska uhli odhaduji znalci na ttiadvacet bilionfi tun a pro papirny je pohotove k upoteebeni 80,000,000 kordi tyrdeho i mekkeho dteva. • • Depege ze Springer, N. M., z konce minuleho tYdne sdelila, to biliony kobylek jsou na pochodu do krajin jihozapadu a do oblasti SkalistYch hor, peinalejice zkazu rolnikrim i pestitelfun dobytka. Oddily narodni gardy pomahaji ohroZenYm farmatrim v severozapadni east New Mexika a v panhandlove east Texasu v boji proti tomuto ekridci. V Coloradu, Oklahome, Montane a Wyomingu ptipravuji se farmati k systematickemu boji proti kobylkam. Guyerner statu New MeXiko Clyde Tingley pcladal federalni vladu o povoleni $100,000 na, boj proti hubitelrim trody a travin.

Koncem minuleho tYdrie -yridcove rriznYch Zeleznienich unii einili natlak na eleny kongresu, aby kongres odhlasoval presidentu Rooseveltovi pra y° prohlasiti "vYjimeanY sta y" a peevziti 2eleznice vladou. Tento chystan2 plan unii Zelezniedeft jest vYsledkem boje mezi uniemi a Zeleznienimi magnaty, kteei se snak prosaditi 15 proc. sraZku mezd vkch zamestnavaResoluce Z'adaji pro presidenta pra y° peevzeti Zeleznic vladou, byla odhlasovana organizaci Railroad Labor Executives Association ye schrizi ye Washingtonu. "Jsme rozhodnuti postaviti se proti proponovane srace do vgech krajnosti," prohlasil George M. Morrison, peedseda teto organizace. "V peipade poteeby vyhla,sime generalni stavby v cele zemi, o ygem pouze budeme-li k tomu donuceni 2eleznienimi magnaty. Jsem peesvedeeni, to tim, '2e rozhodne odpirame svoleni ku sralce mezd jsme v souladu s administraeni politikou, ktera jest proti daleimu snilovani kupni sily naroda." Tato zvlaetni schrize byla svolana, aby byl zjiken nazor vedoucich &end unie na proposici magnatri, kteei si chteji vyprileiti penize pro sve 'Zeleznice od Reconstruction Finance Corporation. Tento navrh hyl vedouchni unii rozhodne zamitnut s poukazem, to Zelezninepujdou s magnity prosazovati jim takoye pnjaky.

ate stfedu, dne 22. *aervna 1938. President Roosevelt podepsal zakon, kterY reguluje cizi propagandu ve Spoj. Statech. Dle neho jsou vkchni zamestnani ye slutbach cizi propagandy nuceni bYti registrovani u statniho sekretaee. NovY zakon pro gel kongresem na doporudeni vYboru, kterY studoval pied etytmi roky nazism, komunism a jine neamericke nebo docela protiamericke prisobeni cizich zajmu. VYkaz o jednani tohoto zakona ukazuje, 2e byl z vYboru jednomyslne doporueen domu zastupcii. Tam byl jednomyslne schvalen a to jak ye vYboru, tak i v plenu. Poru'Seni tohoto zakona prinaSi pokutu do $1,000 nebo vezeni do dvou rokfi, pripadne i oboji. ftadeni z ylaete nazistickYch agentri ve Spoj. Statech zasluhovalo jiZ dayno podobneho opateeni. • • Praha, 18. eervna. — Fond na obranu statu dosahl uZ 300 milionft KC. Bez jakekoliv yYzvy ze strany vlady nebo tisku dochazi ze veech stran dary na obranu Ceskoslovenska. Sbirka tato vySla z yule naroda a spoeive, na jeho dobre yell, cot dokazuje, to Oechoslovaci stoji za republikou Velem i duSi. Velke podniky priimyslove a eetne banky venuji na obranu statu milionove obnosy. Narodni banka csl. venovala 10 miliont KC a krome toho venovali tomuto fondu vSichni einovnici tohoto ristavu faechny svoje poZitky za jeden music. Bat'ovy podniky y e Zline darovaly fondu 20 miliont KC a zamestnanci daleich 10 milioni KC jednak ze svYch uspor a z celodenniho platu. Neni nejmenS'i pochyby, to zahranieni eechoslovici a najme Cechoamerieane prihlasi se dobrovolnS T -midaryofnubpetiYmsv.kem daji vYraz sve vernosti stare domovine. • • "Petit Parisien" piSe, to francouzskS T ministr zahraniei Bonnet podal v zahranienim vVboru dramatickY vYklad o dnech 21. at 23. kvetna, kdy — jak rekl — mir ye stredni Evrope byl sy rchovane ohrolen. Francouzsky velvyslanec v Berline Poncet oznamil sve vlade, ze Winecko pkipravuje dastednou mobilisaci. Tato zprava byla ji pozdeji potvrzena. V Drald'anech a okoli bylo pry sousttedeno 10 divisi. Teprve v pondeli 23.. kvetna se Berlin rozhodl stahnout vojsko na 30 km od hranic. V Berchtesgadenu se konala v nedeli 22. kvetna weer o vYvoji veel porada. Neni znamo, zda rozhodujici vliv na koneene umirnene rozhodnuti mel ei'gskY kanclefiIitler, Ci zda mela posledni slovo k gska obrana. Take britskY list "Spectator" p ge, to vojenskYmi peesuny melo bYti vojsko peibliZeno z letnich tabori k hranicim. 810 jen o atvary ze 6. armadniho sboru gen. Kluge, 9. armadniho sboru generala Dolrnana, 10. armadniho sboru gen. Knochenhauera, 11. armadniho sboru gen. Ulexy a nove organisovaneho armadniha sboru gen. Wittersheima. Po nich melo nasledovat vojsko 1. armadniho sboru gen. Kuellera, 2. armadniho sboru gen. Biaskowicze, a 3. armadniho sboru gen. Witzlebena. List vysoce ocenuje rozhodnost, odhodlanost, vYcvik a yYzbroj armady. V "Kurjeru Warszawskern" pie general Sikorski o nasi armade v souvislosti s udalostmi poslednich dni. Pravi: "Nskoslovenska armada mute fined v prvni den mobilisace postaviti do pole 700,000 mute a po ukoneeni mobilisace celkom pill druheho milionu mute. VYzbroj jeji je na zvlalte yysolte rirovni a odpovida vkm po'Zada y krim vojenske vedy a techniky. Zylalte mohutne je delosteelectvo. Nemecke vojenske kruhy znaji velmi dobee, jak silnY odpor mute klast Vojenska yYprava do eeskoslovenska by narazila na velmi vatne prekatly a tato okolnost mela velikY vliv na udalosti poslednich dni." fteknerne k tomu, to general Sikorski je v Polsku uznavan za jednoho z nejlepeieh odborniktii ve vojenskYch vecech. V techto dnech oznameno bylo celni komisi y e Washingtone, D. C., ze hodnota zboti, vyvezeneho ze SpojenYch stata eeskoslovenskem, se y e etyfech poslednich letech zdvojnasobila. Roku 1933 mela hodnotu $19,273,000, av gak roku 1937 soupla na $38,989,000. CeskV vS7voz dla a tabaku znaene ale poklesl a vYvoz pAenice, mcuky a slaniny ustal skoro nadobro. Vice jak polovinu teskoslovenskeho vYvozu z Ameriky tvofi bayina,


Ve stiedu, dne 22. derVna 1938.

Oddil dopisovatelskfr Dopisy, lei by obsahovaly nevecne, net zavadne polemiky, poradatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Vkboru k vlastnimu rozhodnuti. Babice u Brna. DOJMY Z VLASTL Po vystoupeni z vlaku pod nal vesnielou jdeme lesem, kukaeka t!i krat zakukala — jak nam to bylo mile. Jdeme do naSeho rodneho statku. Dosti vge zmenene, ale jate take dosti mist, jak bylo kdy g jsme jako deti vyrustali, ani jegte nemilgeme na prvni pohied Veechno si vtisknout v pamet. Hodne novYch vilek je zde nastavenYch, vesnidka k nepoznani, lido nas take nepoznavaji a my je take ne, a g nam ieknou, tak se teprve ty podoby vraci. Minulk tYden ye Ctvrtek jsme byli v Olomueankach; to byl svatek. V sobotu jsme jeli do Kralova Pole, je tam sestra Hem&la, a tam jsme zustali celk den. Odtud pies pole asi pill hodiny pegky testy. LYtka boll jako od psu pokousone, jsme chuzi nezvykll, musime se otugit. Vzduch je zdravY, podasi chladne, tak jsou ty chfize p •ijemne. Prig jsme do t aboyfesk k nagemu synovci; odtud je krasnY pohied na hrad Veveti. Jegte jako mala holka jsem slYchavala: "Na veveii devet ve gi, kdo neveti at' tam begi". Ale nikdy jsem tam nebyls, a g ted'. Jest to hrad mezi horami a lesy, kerY byl kdysi pro 2iiku nedobytnY. Po prohlidce celeho hradu, cog nam vzalo asi 2 hocliny, vracime se zpatky autobusem. Po dobrem noenim odpoCinku jedeme do 81apanic, kde bydli strYc Pavel Hem gal. Z dalky jig vidime Mohylu Miru z dob NapoleonskYch. Chteli jsme tam zajit ,nag synovec jde s nami, ale ge trochu pr gelo cesta byla kluzka, tedy jsme to odlo gili na pfigte. Jedeme zpatky, slizame s vlaku v Oernovicich, neprgi jig slunce sviti. Jdeme k sestte vyrovnat program s na gi neteti na ptigte. Mel! jsme .odjet do Tater od prvnlho eervna, ale nasledkem, ze mlade mu gstvo bylo mobilisovano, sily ode gly z kancelaft, tedy moje netei nedostala clovolenou. Do to doby se vge uklidnilo a netet dostava dovolenou od 7. Cervna. Tedy pojedeme v nedeli, to jest 5. Cervna. Jdeme do Kftin na pout' — je gte vzpominky z mladYch let. Odtud se chceme poclivat do Habrfivky, otugit trochu nage lYtka. Kdyg jsme odchazeli z Dallas, ja, jsem tikala, tie zde mame moje 3 bratry a 2 sestry a WO Hernial 2 sestry. Ted' ale tech bratranct a sestfenic oo je! A ti v gichni se Masi a v'Sude nos zvou, kagclk chce veciet jak je ta cesta daleka, jak je ta lod' velika a rfane otazky nam davaji. a vgechno je zajima. Hem gal Mica, ptejte se, co chcete vetet, my nevime co by vas zajlmalo. Poeasi se nam dela pane a teple, je zde krasne. Odneseme si ty nejlep gi vzpominky pro celY nag givot. Zdravi vgechny, Anegka Hemgalova. (Pokradovani.) POCROD ASU. Pik I. J. Gallia, Houston. Texas. Ptigti mesic mame historicke a yyznamne dni, ktere by nage spolky mely dilstojne oslavit. Den etvrteho eervence je zaznamenan v historii celeho sveta a zvla gte ve SpojenYch Statech Severn! Ameriky — jakogto den probuzeni narodu, kde se hrstka odhodlanYch mugil segla a prohlasila do celeho sveta, ze vgichni lide jsou na svet stejne zrozeni a ge maji ye svete rovne pravo ye vgech politickYch a hospodatskYch Cinech teto zeme. Kdyg povatime tu odhodlanost tech malych tfinacti state s poetem obyvatelil jen okolo tfi mlionu lidu (sotva polovina co ma dnes stat Texas) — tato hrstka odhodlanYch mu gu prohlasila neodvislost od nejsilnej gi valeene vlady evropske Anglie — s poetem lidu alespoli deset krate silnejAim nei mely tyto americke staty, ktere se zavazaly hajiti svobodu a neodvislost

Strana S.

Vechto state't syYm majetkem svoji svobodu a syYmi givoty -- ac mely silnou vladu proti sobe s dobfe vyzbrojenYm vojskem. Ta vzdalenost pies more nedovolila jim aby mohli ueinit hromadny iitok na americke, slabe vyzbrojene malo vycvidene vojsko. Avgak co jim schazelo na sile a vkcviku, bylo nahrageno odhodlanosti a vytrvalosti jejich vfidce Jiiiho Washingtona, Jeffersona, Franklina a neohrogeneho Tomage Paina. Kdyg vojsko pochybovalo a kolisalo v bazni pied anglickym vojskem, a ktly g v same armade Jitiho Washington.a bylo nekolik zradcfl, ktefi davali anglickemu vojsku zpravy jak by nejlepe mohla Anglie zlomit silu Washingtonovy armady, ten nesmrtelnY Torn Paine na svem ruenim presu tiskl letaky a rozna:s'el mezi vojsko Washingtona, vybizeje je k vytrvalosti, ae konedne vitezstvi bude na jejich strane. Vzdali-li by se vojsku Anglie, ze bude jejch majetek pfebran Angli, a vgichni jejich vildcove vojska a snad velka vojska ze bude postfilena jako rebelanti a zradci Anglie ,a jejich vdovy a ditky stanou se otroky Anglie.. Ty letoly mnoho pomahaly udriet americke vojsko v armade Washingtona, a Washington sam, kde ge by vYsledek boje byl nejistY, radeji couval na jina, mista, a tak po dvanactiletem valeeni a couvani vydobyl svobodu tern malkin tfino.cti statilm Severni Ameriky. V konstituci americke je zarueena svoboda slova, svoboda tisku a svoboda nabogenskeho vyznani — po prve v historii lidstva. Toto prohlateni ottaslo trilny fgech jinych zeml, a nose Americke Staty vzrostly ze 13 na 48 a obyvatelstvo ze tii milonu na sto a dvacet milionil. A jelikog nage vlast stars pottebuje nyni a bude pottebovat do budoucna pomoci nejen moralni ale take finaneni a jine, a jelikog to byla hlavne Amerika co pomohla nejen vyhrati valku, ale take pomohla ustanovit hranice nynejAlho 6eskoslovenska, tedy u ka gcleho tadu S. P. J. S. T. a jinYch eeskYch spolku mel by den 4. Cervence bYti nalegite oslaven dobte vybranYmi Predna gkami v 'feel anglicke i desk& s doprovodem obstojne hudby a zapenim narodnich hymen, eeskYch a anglickYch, pod praporem SpojenYch Statfi uprostted a po strane s praporem eeskoslovenskYm a statu Texas (Lone Star Flag). Kde neni obstojnYch teenikil Ceskych pro ptedna gky a zpevy anglicke, meli by pogadati mistni ueitele, aby se sborem syYch dorostlei gich gakfi vypomohli v Ptedna gkach i ye zpevu. Slugna, americka miadet mela by bYti Yitana vAude.. Dobte upragene maso barbecue, kysele okurky, new kavieky, limonady a snad nejaka sklenice piva pomiohly by uspokojit nafgtevniky. Ve vgech podobnYch oslavach meli bychom vystupovat co amerieti obeane eeskeho pilvodu, a svoji yyspelost meli bychom dokazat slugnSmi chovanim, tak aby kagdY navgtevnik mohl kid o nas: "Those are fine and good people — and I am glad that I could have been with them. to celebrate our Great National Holiday, July the 4th." Pak hned na 5. Cervence mame smutnou vzpominku, kdy byl upalen prvni reformator nabog enskeho ueeni, Proto, ae hlasal eiste udeni jak jej hlasali Jan Kttitel a jeho nastupce Jegig — Byl to nag desIck ueenY elovek Jan Hus. Pak hned na 5. eervence mame oslavu zalogeni ktest'anskeho ueeni na Morave a v 6echach, ktere tam zalogili slovangti hlasatele Cyril a Methodej v ,osmem stoleti. Tito apogtolove pfigli od T,esaloniky z Redo,. Le z ftecka pi-isli, bylo tam asi vice Slovant, ale podrobnosti historikove neudali — alespon ja je nedetl, byli-ly kdy sepsane a od koho. — Oslavy Jana Husa se odbYvaji vice v reformovanYch cirkvich a •svobodomyslnYch ,osadach, jeliko g Jan Hus byl mezi prvnimi jako Viklef a Voltaire, kteti gadali opravy timske cirkve, jak jejich ueeni bylo v tou dobu v odporu s udenim Jana Kftitele a Je gige Krista. Cyril a Methodej hlasali ueeni ktest'anske a take idedni obtady v feel slovanske, ktere pozdeji ftimane zamenill v obtady latinske. Pri vgech takovYch oslavach na 4. Cervence

nemeli by feenici zapominat na poukagani co pro nas udelali bojovnici za svobodu Ameriky jako: Mi. Washington, Thomas Jefferson, Ben Franklin a Tom Paine.. Pak vzpomenouti Woodrow Wilsona a na geho F. D. Roosevelta a take na naAe Ceske neanavne bojoVniky Thomas Masaryka, Stefanika, Beneae, nodal a jine. Nage stare, vlast pottebuje a bude dale pcttebovat kaZde vhx)moci od jinYch narodt, aby ten Z"ralok — Pan Germanismus — nezavtel svoji tlamu a nepohltil celou oechoslovakii do nenasytneho proudu germanstvi. Oechove pravi, Ze tki tYdny yydrZi napor Hitlerovcti, — ale Hitlerovci pray!, ae za tti dni dobudou Prahu a celou republiku. Cat by snad byli udelali tento mesic, kdyby nebyli dostali vYstrahu od Anglie, Francie a Ruska. A take Amerika jil je upozornila, ge Kellogg-Briand-ova smlouva je posud v platnosti, kde Amerika ma spoleene hajit neodvislost slabaich republik. Tedy doufejme, ze nasi ptatele budou stati s nami pevne jako zdi hradne, a derna necht' pohlti toho, kdo odstoupi zradne. Na zdar ()slave dtvrteho eervence! Na zdar spoleene praci slovanskYch narodu jak zde, tak i tam za motem! Rio Hondo, Texas. Mili broth a sestry! Tomu, ktereho se techto par tadek tSree a naZe H. Huff z Rio Grande Valley utekl a ze tam nevydrgel ani mesice, chci zdelit toto: Ptedne chci poznamenat, Ze jsem se dosud nedozvedel, prof se o me onen neznamY tolik stars, proto doufam, ze ho timto ptesvedeim, ze jsem jeate z Valley neutekl a taky ani nepomYglim. Jak si mohl nee° takoveho vymyslit nevim, ale moc bych za to nedal, ze onen bratr vubec ve Valley nebyl, anebo nevi. v ktere easti na mape jest. Proto bych radii onomu povidalkovi, aby si sem zaj el, lige dobte prozkoumal a pak teprve pomlouval. Co si o Valley myslim a prof jsem neutekl: Ptedne jest tu nejarodnej'ai pozemek, jakeho jinde v Texas neni, dale mine se tu sprospechem pestovat zelenina, ktera v jinei Cast! Texasu se nedati. (Jake druhy, to nebudu vypisovat, neb by to zabralo moc mista). Dale dve arody do roka jsou tu jiste, a kdo by se chtel zabYvat jen zeleninou i vice. Tomaty jsou jig skoro posbirane. Ted' nestane sbirani to kralovny, ktere bude taky habadej. Poeasi pies den je tu teple a yeeery jsou chladne, take musi zalezt pod blanket. Doufam, ge tlmto vas vAechny ujistim, se me tu libi a ge neminim odtud utect, ale trvale se usadit. S bratrskYm pozdravem, Henry Huff. Upozorneni Clenitm ra,du els. 15., v Rogers, Tex. Rad Svornost Jihu Cis. 15. odbYva, ptiki schttzi dne 3. Cervence v 10 hod. dopoledne. Po schttzi bude spolednY obed. Proto prosime flak spolusestry, aby naae pozvani pkijaly a smilovaly se nad nagimi Zaludky a obetovaly nejakeho opetence a co k tomu v'aechno path:. My se ji2 postarame, aby se to ztratilo. Te2 jsem ze za tu namahu budou odmeneny penivym. Tak doka2me bratti, ae si kuchakskeho umeni na'aich sester vaZime a vy sestry dokaZte, ze Vas to teai. Proto veichni vzharu do sine tadu 15. dne 3. Cervence! Nevim prof na§e sine jsou tak bidne navgtevovany. Mame krasnou sin, pane poeasi a honem tam mame osm neb deset elent. To je pfece hanba. Bratti a sestry, myslite Ze to na§e atedniky test, kdy2 je sin prazdna. Na co jste je volili, ne snad proto, aby kaZdou schtizi sedeli v prazdne sini. Jestli se vam kterY nelibl, prave proto tam mate poka g yydrgite na nej-depfijtaukzm,eto hleciet, at' on ztistane doma. Proto v gichni do schaze, mame duldite jednani. Mill bratti a sestry naai krasne S.P.J.S.T., na novY navrh ze dne 8. Cervna ZadnY neodpovide_ Byla mi slibena podpora, ale vypada, *ge kalclY se spoleha, ze to nekdo druhy napiee. Jen do toho, debata je otevkena. Co je s atedniky 1:11avniho kadu? Co vYbor? Bratte redaktore, podejte pomocnou ruku k zveeneni pamatky Lasky, Prace a Lidskosti. Na zdar, jsem prd spravedlnost! E. P. Voldan.


Strana 4. kid Spravedlnost Os. 121, Shiner, Texas. Cana redakce Vestniku! Timto stvrzuji pfijem podpor od sbratfengch f odd' pro nageho nemocneho spolubratra Roberta Vernera: ftad 'Cis. 28 dal $2.00, cis. 13 dal $1.00; lady els. 68, 89, 141, 133, 23 daly po 50c; cis. 123 dal 30e; eisla 153, 3, po 25c; cis. 122 dal 35c. Celkem sbirka vynesla $6.65 ∎od 11 tacit. Timto vzdavam jmenem br. Roberta Vernera shora uvedengm radem uptimng dik. Rad Spravedlnost els. 121, Shiner, Tex. J. F. Novosad, taj. OD NAgICH UNIVERSITNiCH STUDENTU. Austin, Texas. eteng pane, Rodiefim nagich graduantd. bylo nam feeeno, le Vag syn (dcera) graduoval z vyggi gkoly. Je to sajiste velkg krok, kterg Vag syn .(dcera) ve svem livote ueinil. Nepochybne, ze jiz nyni pomg gli jiti pfigti podzim na vyggi ueeligte. Proton bychom radi Vageho syna (dceru) Vatim vlivem naklonili, aby se rozhodl a pligel na podzim na Statni Universitu studovat. Nejdfive Vas uposorriujeme, le tato universita jest nejvetgi na Jihu. Dale, jsou zde mnoho a lepgi vghody pro studenty, nezlli na jingch kolejich a normalkach. Tyto vghody a pitle'litost, ktere ma ale kaldg student, at' jil bohatg, neb chudobng, byly Va gemu synu (dceti) popsany v dopisu, kterg mu ted' zasilame. Chceme Vageho syna (dceru) ziskat pro•statni Universitu, ponevadt se nam jedna zde o velmi litou vec. Jest Vam jiste znamo, 'Se na ge matefska led nam byla vracena na Statni Universitu. Zda se nam to bgti nag povinnosti, abychom zvali syna (dceru) na tuto Universitu, ponevadt Statni Universita ukazala velkg zajem o eeskg lid v Texasu tim, ze dovolila, aby se deske fedi zde Ono. Stat. Universita je jedina universita na celem Jihu, kde se 'Ceske fedi vyueuje. "Pfiletitost tlude na dvefe jen jednou", a si ji, kdy'S ji ma, tak potom jest jiS pozde litovat, aneb nafikati. Upozorriujeme, za cestinu dostane Vas syn (dcera) stejng kredit jako za jing jazyk. Upozorfiujeme je gte, ae Slovanska, Podporujici Jednota Statu Texas, Katolicka Jednota Texaska, Katolicka Jednota Zen Texaskgch, Rolnickg Vzajemne Ochranng Spolek i klub eechie do.vaji stipendia pro studenty eegtiny na universite. — Nektefi nazi studenti obdr2eli mista na vyggich gkolach (High Schoonl, kam pied sedmi lety eeskg jazyk byl zaveden. — Studenttm eeskeho universitniho kursu nabizi teskoslovenska vlada kaSdorodne mokaost bezplatneho studia na slavne universite v Praze. Jiz sedm studentii toho stipendium° obdrle'Selo a v Prase studovalo, Matice Vy giho vzdelani v Texasu a v Chicagu poskytuje pilngm deskgm studentilm a studentkam pujeky a nag profesor eegtiny obstarava jim i mista a east° ma vice mist ne' studentd-Zadatelt a aadatelek. Zdtradiujeme jegte, ze v Americe viibec a v Texasu zvlagte, je a bude mnoho pfileSitosti uplatniti znalost Ceske fedi v obchodech, v bankach a riangch povolanich. Dobra znalost destiny bude knezi, kazateli, lekail i pravnikovi velmi prospegnou, jak ji2 mnozi nazi studenti poznali. — Z praktickgch dtvodt nei se zde eegtine i studenti, kteii nejsou deskeho pdvodu. Bude-li deskg lid zde v Texasu chtiti si udr'Zed Actu a porozumeni lidu anglickeho i jineho ptvodu, tak bude museti o sobe dati neco vedeti. Co jest lep gi oznamkou o deskom lidu, kdyl se bude zde na. Universit y vyndovati Ceske fedi, kultufe a dejinam? Jz nyni mnozi oteviraji oe, kdyl uvdi elanek v anglickgch novinach o deskgch dejinach a obdivuji Cechy pro jejich krasnou historii. Loiiskg rok Ceske feei byl velmi prospegng, ale k udr2eni eeste fedi nadole bude potleba mnoha eeskgch studentt, proto Vas uplimne prosime, abyste Va gim vlivem naklonil Vag eho syna (dceru), aby pitgel na Statni Universitu a studoval ee gtinu co jeden z jeho pledmett, sada tat dostane kredit

Ve stiedu, due 22. eervna 1938.

Vig1241X jako za jing jazyk. Upozornete Vageho syna (dceru), aby si co nejdfive podal Sadost scholarshp pro studenty Ce gtny ne zdej gi universite na adresu: Dr. Ed. Mioek, University Station, Austin, Texas. S krajanskgm pozdravem KLUB oECHIE. Prosime krajany a krajanky, aby rodide na,g ich graduantii laskave upozornili na tento dopis. Za jejich laskavost jim i redakci tohoto easopisu srdedne dekujeme. Rosenberg, Texas. Ctend redakce! Nag tajemnik J. J. Vyvial obdrSel dopis od pani L. B. Dobesh z Houstonu. Br. Vyvial se citi tirn dopisem uraSen, neb je v nem obviriovan, ae byl proti udeleni nemocenske podpory sestfe Rozi 8padkove (je matkou pi. Dobegove). Ve schezi nebylo o podpore jednano, jenom byla tee, Se sestra 8padkova byla z rosenbergske nemocnice pfevezena k synovi Juliusovi Spaekovi. Pak se ptenesla reC na br. A. Pavlika, kterg je jiz dlouhou dobu nemocen. Jsem jist, ae kdyl sestra gpaekova, polada o nemocenskou podporu, ae ji jiste dostane. 26,clame pani Dobegovou, by to.du oznamila, kdo ji tak nespravne informoval. Poeasi nyni mime degtive, kaSolg den trochu prgi, ale vlahy posud neni nazbyt. Od Rosenberg al po Wallis prai prili g mnoho. Po velikgch degtich v kvetnu bylo po tit tgdny pekne poeasi, take rolnici mohli bavinu z travy oeistit. Nektere to mrzelo, ze si najimali kopade, neb by to byli sami okopali. Celkem troda je nestejna, nekdo ma kus baviny asi 12 18 palct. vysoke a na druhem kusu teprve ted' vze glou, neb natal rolnici self az etylikrate. Mnoho rolnikt ma gpatnou kukufici, neb ji nemohli dobfe obdelat. Nejprve bylo dlouho mokro a pak zase sucho, take zem ztvrdla jako kamen. Myslim, Se troda kukuItce bude tak polovidni. KaSdg kdo ma ranni bavinu, tak si natika, je mnoho blech a pilouse a komu bavina kvete, tak to de gte kazi. Pozdni bavinu kazi musky (trips), take Apatne roste. Plynalska spoleenost klade potrubi z olejoveho pole pit Orchard smerem vgchodnim (asi 12 mil) a spoji je se stargm potrubim mezi Rosenberg a Pleak. 0 rSr2i ladng nic nepravi, jak tak mnoho prgelo vypadala prg gpatne. Bratr Jan 8ilhavS7 z Guy, mne pravil, ae pied nedavnem byl v Richmondu u br. Em. Bezpalce. Br. Bezpalec ma velmi dobre radio. Br. 811havg pravil, Se ten veeer mluvil po radiu rusky ministr vojenstvi p. Voro gilov, pravil: 2e kdyi Nemci zniei v eeskoslovensku vesnici (pumovanim), ze Rusove za to zniei Nemcilm jedno mesto, a kdyS Nemci t'echoslovaktm zniei mesto, ze oni za to Wind= znidi d ye. Dale pravil, ae jak Hitler okupoval Rakousko, Se dva rusky aeroplany z velke vg ge vie pozorovaly. Br. ilhavg pravi, ze Vorogilove fedi dosti dobte rozumel, aekoliv to bylo rusky. 0 to reci easopisy nic nepsaly, spi ge tvrdi, ae Rusko se nikdy nevyslovilo, ae bude eechoslovakilm pomahat. Nag zdej gi klenotnik br. Fred Felcman, jeho manlelka, syn, dcera a set' jell do stare viasti na sokolskg slet. Rolnici, kteit se stali Cleny Farmafske Ligy a nejsou katoliky, jsou nemile plekvapeni tim, co prve nea se plipojili nevedeli. Vyglo na jevo, z katolickeho easopisu, vydavaneho v anglicke fedi v Hallettsville, Texas, nasledujici: Jakg jest teel Ligy? 1. Spojiti nage rolniky pod vtdcovstvim katolicke hierarchie. 2. Podporovati kooperativni podniky, kdekoliv si toho rolnici pfeji. 3. SnaSiti se o zavedeni spravedlivej gich zakont pro rolnictvo. 4. Chranit nage kfest'anske.institute proti komunismu a tyranii jakehokoliv druhu. Protestan gti a svobodomyslni rolnici nemini bgti pod vildcovstvim cizich potentatd, a proto jsou nuceni zalodit si vlastni Ligu. S bratrskgm pozdravem, J. L. Brenner.

a

Sobectvi neni zdaleka krute a hfi gne, ngbrl naopak pfirozene a zdrave! Pledpokladem je jen, Se je to rozumne sobectvi. Proto se nedejte odstra git lenskgmi slzami. Pusti-li se 'Sena do plaee, plate take, a ihned plestane. — Dr. Julian Messner, New York, New York.

PRAHA. Jan Herben. J1 I Beneg z male slovacke obce ve vgchodni Morave studoval v Praze na universite. Chtel bgti lekatem. Plemfglel east° o jedne a teSe veci: Protivnici eeskeho naroda od yen pokougeli se spasobiti nedilveru mezi kralovstvim a markrabstvim. Kdyby se jim to podatilo, hada nam vgem! Zeslabneme jedni i druzi: 6echove v kra-, lovstvi, stanou-li se ostrovem v cizim, nepta-' telskern molt, neodolaji fitokilm, a Morava padne potom &five nebo pozdeji. Jednoho letniho podveeera, kdyl akaty kvetly, Jiri Beneg prochazel se po nabrezi, hledel na Vltavu, na kralovskg hrad, na Pettin i na Malou stranu, ktera so rozkladala pod nimi. Nemohl se nabaSit krasy Prahy. Zamyslil se a mimodek nehlasne vytrysklo z jeho prsou: "6, pozdravena budik Praho!" Slunce zapadalo za Bilou horou a slate paprsky vedernich dervankt pohravaly si zalibne na velich kostele a gtitech nejvet gich domt. Z guinejici Vltavy zavanul chladivg vetiik. A medik Beneg zamyslil se valhe nad svgmi city: Co se to deje v myth prsou? Co to mluvi ke mne? Narodil jsem se v daleke, nezname vesnici na Morave pit hranicich uherskgch a rakouskgch, vyrostl jsem v Brne, v hlavnim meste sve rodne seine, ale tu v Praze citim se doma, stojim na sve pad& Vgechno, co vidim, je moje, jako by dedove a otcove moji odjakSiva byli dgchali v tomto meste, jako by take oni byli pohlizeli na. Hladovou zed', na kralovskg hrad a na most Karldv, na plujici vory a na racky nad Vltavou A pfijeli do Prahy jini studenti: jsou od 6umavy, vyrostli pod Kleti, zrodili se v horskgch vesnicich krokono gskgch; a jini jsou od Radhogte, od Lyse hory a nektergch kolebka stala as v Bilgch Karpatech a pod Tatrami. A v gichni my jsme doma v Praze, v gechny nas uchvacuj e pohled na . hrad, vgichni sklanime se pled Husem a s tctou synovskou vyslovujeme na svgch schdzich jm.ena Dobrovskeho, Palackeho, Kollarovo 6echa, Moravana, Slovaka. Prave tu v Praze .. . Je patrno, Se v nekolika tech jmenech soustfed'uji se fgechny nage city a ozgva, se pit nich nage krev. Vgechny nas spojuje v jednu rodinu povedomi, ze ta slavna minulost narodni pathi nand v gem, *Se otcove a dedove nazi byli pit tom, kdyt Libu ge zakladala sve sidlo, kdy'S Hus umiral na hranici a jeho smrt 2i2ka mstil v semi na lidech neverngch; kdyl hofela Mala strana i s hradem, i kdyl vgstfel dela s hradu oznamoval poeatek staromestske popravy. Otcove a dedove nagi byli pri torn, kdyl se napinilo plaeem toto mesto i cela, zeme, kdy'l bilid a drab honili stare mlade v poddanstvi, nevolnictvi a porobu a kdy2 nebylo dovoleno ani vlastnim jazykem vypravovat si v gechna ta utrpeni a modlit se k Bohu po zptsobu pfedktv. Ale nejenom ta minulost je na ge, nage jest i budoucnost, budoucnost vgem nam spoledna, at' jsme se zrodili na 8umave, pod Krkono gemi nebo na blezich leky Moravy a pod gtity Vysokgch Tater. A jako moslemintm spoleena, je Mekka, tak Praha v gem nam je mistem poutnickgm, je nam ohniskem narodnich cite, jednotici vgech rozliongch kmentv a podfedi. Ze studnic tohoto mesta pijeme nad geni a obeerstveni i chut' k iivotu deskemu. Dejiny minulosti a plitomnosti zaryly sve stopy v Praze. Praha je zkamenela na ge historie a kameni to mluvilo by k nam, i kdyby lido onemeli nebo miuvili cizi feel. "Jeji minulost jest minulosti mou", pravil k sobe student, "jeji slava budouci a test bude i slavou a cti mou. 6, pozdravena budiS, Praho, Praho vgech en, Moravant, Slezantv i Slovakilv a take Praho moje!" Dovidame se ze spolehliveho pramene, kdyl lord Balfour navrhl sviij plan na osazeni Palestiny Sidovskgmi pitstehovalci, nevedel, 2e uz v ni jsou Arabove. — Evening Standard. • eenictvi je jako umeni fidit automobil: napled musite vedet, jak zastavit.


Strum 5.

Ve stkedu, tine 22. eervila 1938. V Guy, Texas. Sestry a bratfi! V roce 1936 not Vestnik uvefejnil ve svem sjezdovem disle nektere me vzpominky na "Zadatky Sokola" v Texasu" a dnes, kdy bliti se doba 30 let zaloteni matekske Jedsoty Sakolske v Ennis, dovolte, abych neco z techto vzpominek obnovil a ten dil, kterY tyre se zvlatte Jednoty Karel HavReek Borovsky v Ennis,- i nektere podrobnosti ptipojil. 6inim tak beznaroane v zpominkach sveho mladi o vtech tech. kteki se mnou s laskou a nadknim z tech syYch skromnYch sil k tomu pracovali, aby yzneSend mytlenka sokolska zapustila hluboko sve kofeny i v natem Texasu. Chci pfipomenouti, to mnoheho z pracovni• natich jit dnes kryje .chladna zem a tyto me vzpominky budou jakYmsi skrovnYm, ale zasloutenYm kvitkem natim, jim za kdysi vykonanou poctivou praci na t yrdem natem rosokolskem. I vtech tech dlutno vzpomenouti, ktere osud nepochopitelnY zaval do vtech koutti zeme, nebot' I/ate, to nevdek, neuznani eernejti net vrah, nebot' nevdek radost z vykonane prate bete, nadkni rdousi v nos a pochopeni ✓ ditkach natich usmrcuje. Vkm, pravim, proto platit nate uznani ye chvilich, kdy leta, se pini a viem bratram i sestram za vykonanou /Had Ve chvilich, kdy radovati se budeme, budii test a nit' lid& plat'!!! I ten nejslabti z nos sve misto pinil a krisneji mu jedno skrovne kvitko bude ptipadati nyni, net vencu pino, at oko mu vyhasne. Vzpominky tyto moje jsou tedy "venovanim" vaem tern, at' jit s laskou nebo s nechuti na me tfeba vzpominaji, kteii v roce 1908 ph Ennis se mnou spoleene dali pillettost k zaloteni prvni Jednoty Sokolske v Texasu. Ovtem, to toto psani miti nejake historicke pozadi, dlutno i jmena uvesti, cot ovtem jest obtitnefai, ale co me zaznamy, dopisy, vystfiticy, programy, fotografie atd. ukazuji, stall v Ennis ph kolace sokolske tyto rodiny a jednotlivci: Boutkove, Mouelrove, Houdkove, Petrov& Zazvorkove, Doletalkove, Janoutkove, Hotkove, Vrla a 8osolik. Brzo po prvem nakm spojeni ■pfijeli do Ennis aneb pfidali se k nam mladym i jini, ktere pokusim se vyjmenovati die pofadi, jak phstupovali, a sice: 1. Jarekve, 2. HejnY, 3. toupalove, 4. Janiekove, 5. Skfivanek (Oech), 6. Haticovec; 7. Winkler, 8. Homolka, 9. Jureik, 10. Strouhal, 11. Trojadek, 12. Novak, 13. L. SedivY, 14. Herelk, 15. Cikanek, 16. Hertl, 17. Farajzl. Prvnim natim cvieitelem byl Karel 8osolik, do phjezdu br. Ant. Brotka, ktereho do Ameriky povolala jeho sestra W. Boutkova, Prvnirn starostou Jednoty byl L. Jultik, einovnici pak: 13rotek, Zazvorka, K. Moneka, a pisatel. V kratkosti piijeli do Ennis pak F. Monaca a jeho chot' (fikaval jsem mu "kapo", hned valy na vtecko "kapi" a pak i byl natim kapelnikem), po to jeSte phbyli anebo k nam se pfidali: Radovi, Latnovtti, Kovarnik, Hejkal, Neustupa, Nevola, Herzan, Tupy, Novak a Kova.fove. Ve vzpominkach vracim se k tomu easu, kdy krasfie se nam to pracovalo, tfeba to jette nemeli jsme sveho vlastniho stanku. nebot' jsme byli et'astni na dobre sily a obetave pracovniky. V roce 1909, dne 2. dubna pak na.te mlada. Jednota formalne uvedena byla do svazku tehdejti Narodni Jednoty Sokolske bratrem D. Novakem z Chicaga. Na obrazku pied sebou vidim br. Jos. Houdka st., Jos. Jarete, Frant. Cikanka, Louis Sediveho, Karel Mondku, Frant. Strouhala, Jos. toupala, F. F. toupala, Frant. Vrlu, Jos. Zdzvorku, L. Jureika, Karel 8osolika, Anton Brotka, Jim Herzika, J. Janidka, Fr. Trojahka, L. 0. Ham, L. Winklera, Frant. Novalca, Frant. Petra st., John Jarete, Frant. Moneku, F. W. Petra, Boh. Zazvorku, Frant. HejnYho, Lojzu

Doletalka, Robt. echa, John Kovafe, Jarku Houdka, Jos. Janoutka a J. R. Cikanka. Slavnost byla zdatila vkstranne a novYch pfizniveu nam ziskala. Pracovali jsme svorne dale, tfeba ze jsme se nekdy i pohattefili, na venek druh druha branil a se zastal v katclern postaveni. Setrili jsme, uplaceli natadi, kroje, hrali -divadla, zpivali, pilne se cvieilo a dobfe bratti hospodafili a setry nam pomahali. Cele nedele ba veechen na g volny eas venovali jsme mlade Jednote, easto do cvieeni a schazi i petky dlouhe mile chodivali, vedery i noci venovali, jen abychom nejakk pokrok mohli zaznamenati. Zvolna, ale piece mlaclieka Jednota .ziskavala pomocniky, pfiznivce mlade i start'. Nekteti ovtem jen na kratko mezi nami sestrva11, ale dnes v parnatne dobe piece jen lze s jistotou fici, to vliv, okoli i prate v Jednote, pkiklady krajni obetavosti, musely zanecheti dobreho, trvaleho dojmu. Nelze ovtem vtech pfipadu jednotlive vzpominati, ale tolik v techto vzpominkach no uvesti, to jednotlive priklady obetavosti byly 'Caste a schopnosti tehdejti naafi mlade chasy byly nad pruner. At' jit ye cvieeni sokolskem, ye hrani divadel, v hudbe, zpevu, v stavitelstvi, pozdeji i v malbe i pak v obchodnim vedeni mlade Jednoty nati, nedali jsme •se pfedstihnouti. easto vas vtech tam vzporninam. Ach. kde jsou ty nat'e mlade easy, to jsme tak rortrouteni ate t yrdY tivotni osud nos nektere i pfetvofil. Vzdor vtemu vzpominam rad na:si svorne, obrovske, beznaroene prate, pine nadteni a Srdeene yam, ktefi jste ztirstali pii kolebce Jednoty gratuluji, na shledanou volam a ruky tisknu. Bud'te srdeene zdraveni! Na zdar. Vat, L. 0. Hotek. Caldwell, Texas. Ctena reciakce! rad NovY Tabor Cis. 17 S. P. J. S. T. spole'ene s fadem 6. S. A. potadaji slavnost dne 30. 'dervna t. r. v jejich budove v Novem Tabote. VYteene barbecue a dobre pit' vSeho druhu. Nekolik kandidattir pro statni fitady a vtichni domaci kandidati buclou feenit. Zveme vtecky okolni fatly na tuto slavnost, neb dobre vite, to Taborite nedelaji nic polovieateho. Osvecidena, hudba po celY den. Zaeatek o 10 hodinach rano. Dal& na plakatech. S bratrsIckm pozdravem, Slavnostni VYbor. Rogers, Texas. Necia, mi to, abych opet zas pa deli dobe nenapsala nee° do Vestniku a to o dojmech. ktere jsem zatila pri moji naftteve u br. Slavy a tvagrove Pavlinky Studniene v Houstonu. Mam toho psani velice mnoho a easu ke psani malo, jak to nyni na fume v Lento vas bYva, hospodyne od easneho rana do pozdnich hodin yeeernich je pilne zamestnana. Chtela jsem videt me drahe a naskytla se mne *Rost jeti, svezti se se znarnymi a site p. Rajmundem Markem, natim Red - RangerskYm obchodnikem, pi. Markovou jeho matkou a pi. 2ofil Luktovou, jeho tchYni a dvema rortomilYmi dcerutkami, Louis May. a Bernce. Nyni, co jsem odjezdem zametkala, musim pilne dohanet, je doba zavatovani ovoce a tklikYch plodin ze zahradky a tet kopani v bavine a to by bylo tfeba k tomu aspori jette jedny ruce. ✓ Houstone jsem vtechny pfekvapila syYm pfijezdem, neb nemeli ani tukni, ze pi•ijedu. Pan Marek mne zavezl at k jejich domovu a ()pet ze spoledne pojedeme ye etvrtek zpet doSvagrova, Pavlinka mne to rozmluvila, abych nejezdila tak brzo domii, to na Cottage Grove budou mit pane divadlo. Ja se nedala dlouho zdrtovat ,neb jsem si pfala sejiti se mYmi Oaten a se s nimi zas po clerk dobe potiaviti, cot se mi i podatilo. Setla jsem se na divadle s mnoha znamYmi. S p. a pi. KotrlovYmi, pi. Pratskou, manteli HanzliloovYmi, VolkovSani a mnoha jinSani dobrYmi Tou

dobou wave tam dlel i br. L. T. Kadlec a tet freinkovat ph programu a to jsem byla pfesveddena, to jiste peknYmi eisly obohati program. Br. L. J. Kadlec byl ubytovan v tulnem domove mantelii Bed. 6tvrtnikovkch, kde byl pfatelsky pfijat a citil se u nich jako doma. Bratr Slava me zavezi v nedeli rano ke otvrtnikoyYm, neb si Karlieka prala, abych tam phjela ate si spolu trochu popovidame, po tak dlouhem Case co jsme se nevidely. Bylo vtak toho povidani velmi pomalu, neb byla hodne zamestnana pkipravami na divadlo a katdou chvilku odbehla do sine a mne streila na starost peel jeji Atrucil, cili spravne feeeno jablkovY zavin, kterY jak jsem pak okusila, byl znamenite. Sotva jsem jej dopekla, hnala. se ate s ni musim do sine pomoci ji pri Aprave jevitte. Kdyt jsme tam pfitly, pr-ye pan Katpar, tamnejti ndeelnik a cvieitel Sokola, byl pilne zamestnan barvenim clvou krasnYch vas, jim vlastnornene vyrobenYch, v eemt je ipravYm umelcem, tim opravdu zkratlil a obohatil jevitte, tak to hned pfi oteffeni opony, klisne se vyjimalo. Sestra Otvrtnikova napinila vazy krasnYmi kvety a to vte pak malebne vypadalo. Ge 8tefanici ye svem stfedu maji stare vIca -bornehcksily,tmboznae i mlade sily herecke maji tak vYborne, to jsern nevedela, at jsem o tom p11 sehrani divadla "Krasne Holand'anky" se pfesveddila. V Uloze krasne Holand'anky vystupovala sl. Jif. Filipkova, rortomila divdinka, ktera si na nenucene poeinala a pane ji ten holandskY kroj slutel a pla ya, kadefava paruka jette cely jeji zjev zkrasnela. Sl. Maratkova v tirloze • jeji pfitelkyne taktet krasne a rortomile hrala a tet jeji pla ya, paruka ji rozkotne slutela. ofii, komornou, vYborne sehrala sl. B. Brovcova, jejim protejtkem byl siuha Stepan, ktereho sehral pfipadne p. A. C'melka. Nadherneho, bohateho tovarnika, krasne se hral br. Fr. Bevan st., kterY tet divadlo JakYm je v*bornYm hercem, tak je i dobrkm a svedomitYm retiserem, o eemt jsem se pfesvedeila ye zkouke, ktere jsem byla picitomna, jak cvieil herce a vte jim ukazoval, maje starost, by vte dobre kiapalo. Ulriku jeho tenu, sehrala Karla otvrtnikova, stall hereeka, vaem dobfe znama, to kaldou svou irlohu sehraje znamenite, neb ona je ut rozena heredka. kteretto umeni jit po ni zdedila 3eji dcerutka Helenka Teperova. Take Stefanici ziskali dobre pracovniky a vYborne herce v iodine Lebrii. jejit th muttti elenove ye hie hrali. Pan Katpar v irloze fiditele tovarny Langra tet, se stateene zadriel, tak tea i p. Oldfich Vala, stars herec jit ostfilenk na prknech • kterY Aterkafe Nickaminka, pfirozene sehral. Vesmes vachni se znamenite drteli a byli odmeneni eastkm, hluenkm potleskerni. Br. L. T. Kadlec v pfestavkach pfednes1 nekolik peknYch vYstuPa, tak to hodne syYm vystoupenim i mimikou pobavil obecenstvo a byl odmenen ∎po katclem ykstupu hluenYm potleskem. Starosta Houstonskeho Sokola bratr Rachad se s bratrem Kadlecem rozloueil dojemnou fedi za Houstonskou Jednotu, dekuje mu za veakerou praci, co v jeji prospech uclelal. Bratr Kadlec taktet krasnou, procitenou tee pronesl ku pfitomnYm, nabadaje vaechny ku spoleene a svorne praci na poll narodnim. Jeho fee u vaech navStevniku zanechala hlubokY dojem, br. Kadlec pfislibil, to dle motnosti opet mezi rids zavita, by spatfil opet sve pkatele a to vola no Zdar a na shledanou! My vtichni pfejeme ze srdce br. Kadlecovi na dalMich cestach a tivotnim povolani mnoho Westi a -zdaru a At'astne shledani s jeho pi. mantelkou a dcerutkou. Naytteva na divadle byla velika a vaem se, jak jsem slytela z mnoha stran, divadlo znamenite libilo. Ku tanci pak pane .vyhravala Dybalova orchestra. Sokolska, jednota delcuje vaem pracovnikum ✓ kuchyni a site br. Galunkovi za chutne npravene barbecue a sestram pi. Em Kubinoye, pi. Maratkove, Pavia Studniene, pi. Kurapaotve, pi. \We tpfkove a pi, ililmanovd. Te


Strana drilkynim. ktere darovaly peeivo do kuchVn6 a site pi. Jos. Kotrlove, pi Pa yle Studniene, Kurapatove a pi. Beeanove. S' tefanici °pet ma,ji v ptiprave pekne detske divadlo pod nazvem "Honzieek z malovane chaloupky". Jest to pekna, pohadkova hra, kde budou vystupovati same deti, budou-li v§ichnj tak eiperni a chytti, jako okata doerutka pi. Very Stefkove, ktera se mne pochlubila tet bude hrat a je eipernou, nebojacnou diveinkou, ktera se hned se mnou sptatelila a chtela, abych tam zfistala. Ze divadlo bude pekne vypraveno o torn nepochybuji, 0 cot se zajiste postare, Karlieka etvrtnikova a br. Ka gpar zajiste tea ptiloti ruku k dilu pti fiprave jeviSle, ktere jak mne sdelil me rad krasne vyzdobene, cot jak jsem se ptesvedeila, dokate a ipak ses. tvrtnikova., ma hodne kolem sebe obetadch pracovnic. ktere ji ye vaem jsou ochotne napomocny. Ja vam tam pieji mnoho fispechu a zdaru! SrdeenY pozdrav zasila Kamila Fojtagkova. Fairbanks, Texas. Vatena redakce, bratii a sestry, a vtichni etouci naSeho mileho Vestniku! Dne 12. eer yna jsem se svezli s natimi sousedy Amerfeany do Houston, Tex., k nati dceti Vlaste a jejimu manteli Joe Kubinovi, ktere jsme piekvapili, kdyt si hoveli u snidane. Vyzvala jsem je k na ySteve pekneho divadla u Stefaniktii, kde tea melt dohre barbecue. Pan Tkadlec byl toho dne mezi nami naposled, tak divadlo bude asi zase pane. K tomu byli ihned ochotni a pravili, ae na barbecue si vtdy radi pochutnaji, divadlo u Stefanikfi ae se jim vtdy libi a pana Kadlece radi poslouchaji, neb posledne jsme se jemu mnoho nasmali. VS'ichni jsem se vypravili a zajeli do sine radu Stefanik els. 142., kde muj mantel mel ut vSechny stolieky setadene a barbecue ut pekne vonelo, neb elovek i po dobrem jidle dostal nan chut'. Nag zet' Joe Kubin koupil pro nos vtechny dobreho barbecue a velmi jsme si pochutnali. Obsluhovala nos dobra kuchaika, pani Tony Kubinova, tena meho synovce Emila Kubina. Dekujeme yam, Joe a Vlasto Kubinovi. Dale yam musim napsat, ae u tehot tadu dne 12. eervna sehrano bylo zase pane divadlo. Bylo ze zadatku vesele, pak smutne, ale ku konci zase vesele. Nasmali jsme se co dost. Kuplety pana Kadlece nos velmi pobavily, on umi obecenstvo.obveselit. Jednu veselou pisnieku jsem se od p. Kadlece naueila a sice • "Ta rezava policie, ta mne mrzi velice, pro pet ran do eepice" a pak jak vandroval z vojny dornfi. Bylo to tak zajimave, ae deti volaly p. Kadlece zpet, kdyti chtel jevitte opustit. Nyni yam popiti ono divadlo. Nadherneho, bohateho tovarnika, sehral znamenite br. Be6an st., a byl politovani hoden, neb se na neho nadelaly, vlastne na jeho shot' (kterou pane sehrala pi. Karla 6tvrtnikova) donesli delnici z tovarny apatne vlastnosti na jejiho mantela a ona tomu uvetila, to totit jeji mantel se zamiloval do pekne Holand'anky z Amsterodamu, ale nebylo tomu tak. Pan tovarnik si totit ptal, aby si tu Holand'anku vzal za tenu jeho syn Vilem, ktereho pane sehral p. Ferd. Lebr. Avtak syn tovarnika, Vilem mel svoji milenku Eliaku, kterou dborne sehrala sl. S. Maratkova, dceru to chudobneho tovarniho delnika Sterka, ktereho gpasovne sehral p. Oldfich Vala. Tento mel tolik radosti ae at tancoval, ae jeho dcera EliSka bude si brat tovarnika. Tento delnik jrnenem Nickaminek Sterkat myslel, ae pan tovarnik je stadm mladencem. Mel tenu k politovani, neb se mnoho naplakala a chtela i od sveho mantela odejit, protote je tak tpatnY. Pan mantel o nieem neveal, co se kolem neho deje. Vlastne pan tovarnik si ptal, aby jeho syn sobe vzal za tenu to Holand'anku Lizinku, kterou znamenite sehrala sl. Filipkova. Ta byla uminena, to jeji otec Mikulat Houba, obchodnik z Amsterodamu, mel s ni 4co delat, aby ji ulichotil. tYlohu obchodnika pekne sehral p. R. Lebr st. Langer, iiditel tovarny, ktereho sehral p. J. Katpar, ptiletel na jeviSte a celou rodinu Nadhernfich poblaznil a take skoro cele obecenstvo, to pry hal, ale ae se to gt'astne uhasilo. Eduard PtimY, teetni toyarny, kterehq sehral p. J. LON',

VgSTNII‹ ten si vzal za Zenu tu peknou bohatou Lizinku z Amsterodamu. Syn tovarnika Nadherneho 0tenil se s Eligkou, dcerou chudobneho gterkate Nickaminka. 8tepan, sluha, ktereho sehral p. Al. t melka, a Zofie, komorna u NadhernSich, kterou pekne sehrala sl. B. Bravcova, ta se s tim sluhou potad dohadovala, nemohli se snaSet a naposledy ho liskla pies tvat, take to plesklo celou sins. Asi uprostted divadla zazpivala solo, peknou piseri 0 mladern mantelstvi, pi. Fojtatkova, od Temple, Texas. Pane Vain, pi. FojtaSlova, dekujeme. Jak jsem videla, unavila jste se, neb jste moc dlouhou piseri zpivala a k tomu sama. Jsem nerada, ae jsem zapomnela vziti si Vagi adresu, odpust'te mi. Take pekne dekujeme celernu tadu Stefanik Cis. 142. yam, pane L. Kadlec, za Vase nefinavne cvideni naSich sokola a sokolic, dale za pane pobaveni VaSimi kuplety a za ty tpasovne pisnieky. Jthe jednou diky a nazdar Vam i celemu sokolstvu, ktere se eini ku ptedu. SrdeanSi pozdrav posilame naafi zname sokolici sl. Raaence Lebrove do Prahy v Oechach. Take musime podekovat varn vaem, kteH jste se sneastnili divadla zblizka i zdali. Videla jsem mnoho nadtevniku od jinSrch tacit a sin byla pina. Ze znamych byli na divadle p. Fr. Kubin s rodinou z Alvin, Tex., a p. Svreek z Rosenberg, Tex., a mnoho jinSrch, jicha jmena jsem zapomnela. Dekujeme sestte Volkove za nefinavne napovidani jeji. Take diky patti sestram, ktere darovaly dobre kolade. Taktet diky pates kuchatkam, panim Kotrlove, Beeanove, Studniene, .Kuropatove a Maraskove. E. Kubinova. S pozdravem, itad gtefinik, Cis. 142., Houston, Texas. Chci se zminit v naSem Vestniku trochu o tech nagich divadlech, ktere byly sehrany u 8tefanikil tadovSrmi Cleny a na gimi sokoly. to mou svatou povinnosti podekovat a zaroven povzbudit tu nagi mladea k dalgi einnosti, neb v nagem nitru je skryte mistedko, ktere hieje pii vzpomince, to jsme tuto drobnou praci s nagi omladinou vykonali dosti dobte. Ze ta zrneeka dobra, ktera jsme zde mezi na gimi detmi rozsevali jak sokolem, tak i hranim deskYch divadel a deskou fedi, nepadla vtecka na ptidu kamenitou, nektere z nich piece vzkliei a ponesou hojnou ten. Divadlo "Pepieka z male hospildky" "Voriava, selka", "Dobrou not", "Jaro" a "Krasna Holand'anka", byly sehrany vet ginou nagimi mladSrmi eleny, kteti jsou zaroven eleny nagi houstonske sokolske jednoty. 0 poslednim divadle tea hral start pan Lebr, kted se sdmi hodnSuni syny dojiadeli pies 60 mil do zkougek, adkoliv mel filohu hodne dlouhou, jednu zhlavnich, sehral ji znamenite. Tea jeho syni Fred a Jerry hrali pane. Jitinka Filipkova a Silvie Maragkova, °be rortomile blonffnky, zamotaly celS7 dej divadla, neb si potad pletly jednu s druhou. Z Jitinky stava se pekna heredka a ja vetim, ae po sehromi jeate nekolika divadel bude mit dobrou eeskou dte&nost, tak jako naae Betty Brovcova, ktera hrala panskou s tak znamenitou mimikou, ae nCs to piekvapilo. Silvie Maratkova je rortomile deveatko, ktere si opravdu cid Hot a v jednom rnesici sehrala dye divadla. Vette, ae pro pracujici devde neni aadna maliekost. •Vfteenost, ktera je hlavni, byla u ni znamenita. Tea br. A. 6melka byl dobrY. Je to opravdu dobrY hoch, kted je ochoten nam kdykoliv vypomoct. Slu'Selo mu to v to uniforme jen cot. Pan Odl. Vala si (Mal ze vaeho jen gpdm, byl to takoldvesel9 dlovidek. Naposled jsem si nechala p. J. Kagpara, kted jako nadelnik Sokola velice nerad hraje divadlo, ale musi. 0 divadlo mad ale velkou zasluhu s vSrpravou jevi gte. Tea p. F. Bedan, kted hraje divadlo a pH tom drai reaii ku spokojenosti nos vaech, za cot mu sokolska jednota srdeehe dekuje. Tea vaecky sokolky, ktere provedly tanec sneaenek a vlodek sneho.dch, byly fichvatne a naae Andulka Brovcova, ktera zatandila "Jaro", byla pekna. Vi g, Andulko, Ty jsi se minula s povolanim, z Tebe mela 13Srt baletka. Tea Evade Klimove, ktera ptedstavovala "Zimu", opravdu to slu gelo. Ja jen lituji starou pani Pekovou, jeji babieku, neb ucleat snehulika za tak horkeho poeasi je veru =tam neho 4zrakem, Gratuluji. Piipravte

ate stiedu, dne 22. dervna 1938. se, babieko, na delani podobneho kostYmu, jen:!"le derneho. EliSka Cikalova i Matenka 8ilhanoi va sehraly parek deli, ktete sly hleda.t kvitka uvit kytieku na hrob tatieka Masaryka, velic hezky. Tea musim podekovat pi. Kamile Foj. tackove za vYpomoc pit divadle a za zapeni meziakti pane pisne, ktera prY vyloUdila'lib,= sluchaetm slzieky, ktere ale okamtiite naa sokolskY cvieitel svYmi veselYmi kuplety rozehnal. Oba by,li odmeneni velkym potleskem. To si se, Kamilko, nenadala, ae se tady ocitnea mezi nami, vid'? Ale to via, kdo se ke mne dostane, obzvlaat' kdya je divadlo, ten hned domt nejde. No ale my jsme se potaill jak s Tebou, tak s peknou navatevou naaeho obecenstva a ja veNm, ae nikdo zklaman neodchazel. Tel srdeenY dik, jak za fad tak i za Sokola, kdo nam jakYmkoliv zpilsobem vypomohl pH divadle, tea i naaim kuchafinkarn. PHati divadlo bude detske a site narodni krasny kousek, asi tteti nedeli v eervenci, pod nazvem "Honzidek z malovane chaloupky". Zatim na zdar! Karla 6tvrtnikova. liad Svojan, Oslo 11., Praha, Texas. (Opozdeno.) Ctena redakce' Timto oznamuji, ae bratra Jos. P. Jalufky neni vice. Zemfel dne 7 dervna piedeasnou a tragickou smrti. Posledni eas si steloval, ae se neciti zdrav, ae trpi zvyaenym tlakem krve a navaly krve do hlavy. Pak tea finaneni nesnaze, nemoci v rodine a jine starosti, co a asi zhoubne teinkovalo na jeho nervovY system. Dne 7. eervna tridil cibuli pro E. H. Piatku na kompresu, ale kolcm tteti hodiny odeael domt ika, ae se neciti dobie. Zadal svoji rodinu, aby s nimi jeli na projiad'ku, ae mu to asi pfejde. Kdya ptijeli k rodidam jeho deny, nechal je tam prave, ae zajede se podivat na farmu ke sve matte. Ptijeda tam, sebral flintu z kuchyne. a pravil, ae kdyl jel tam le yid& zajice a le ho piljde sttelit. Za chvili padla rana a bratr co je doma s matkou, ael se podivat kde je a nalezl ho jia mrtveho. Ja jsem jel do mesta, co on jel sem a asi na pul ceste jsme se setkali a kynuli jsme jeden druhemu na pozdra y. Asi Z9, hodinu ptijel za mnou sousedtv hoch a pravil, ae Joe je mrtev. Jak to na mne teinkovalo, to si mute piedstavit jen ten, kdo nem takoveho sem proail. Bratr se narodil zde pH Engle, Tex., dne 19. biezna 1893. Dne 12. kvetna roku 1914 se oaenil se sleenou Emilii 8imkovou. Do roku 1925 rolnieil. Jederi rok, 1919, pit Alief, Tex Ale ten rok byl moc mokd, firodu mu vymodilo, ptistehoval se tedy zpet do Engle. Na podzim roku 1924 zvolen byl vefejnYm validem v Schulenburg, Tex. a tento uiad drael as do sve smrti. Byl tea piedsedou kadu Svojan Cis. 11. v Praze, Tex., od roku 1926. Byl pohtben dne 9. eer yna 1938 na mestskem hibitove v Schulenburg, Tex. za velke teasti ptibuznYch, pratel a znamYch. Pohiebni obtady v dome a na hibitove vykonal Rev. Bloomquist. DamskY peveckY sbor ze Schulenburgu zapel pohrebni zpevy v anglicke fedi v dome i na hrbitove. Bratr Fr. A. Peter promluvil kratai proslov v Ceske keel u hrobu, jakoa i podekoval za zesnuleho a jeho rodinu vaem pittomnYm za doprovozeni ho na jeho posledni ceste. Nosiei rakve byli J. Hoielica, J. J. Michal, Edwin Stavinoha, Roy Bueek a Oscar Brown a Ed. Jalufka. Timto dekuji vaem uptimne za jakoukoliv vypomoc. Tea darctm kvetin a fadu Svojan za darovanY venec. Zilstava po nem talem zdrcena manaelka Emilie Jalufka, matka Aneaka Jalufka. Otec ho piedeael pied 25 lety; lest sester: Agnes Stavinoha, Emilie Chromeak, Frances Barta, Adolfina Barta, Mary Barta a Vilemina Stang; dtyil. bratii: Fr. Jalufka z Holmman, Karel, August a Vilem z Engle, Texa.s„.. Bratie, odpoeivej v pokoji! S pozdravem, -Aug ,.Paliifica. Pan Pieskoeklec se apatne naobedval. Proto je apatne naloaen. Ke vaemu jeate mu pkipada cena za mineralni vodu piehnana. Zavola si vrchniho a povida: "Jestli si myslite, ae mate pied sebou hhipaka, tak to jste pitae/ na toho pravYho!"


Strana 7.

Ve stfedu, dne 22. eer yna 1938.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nilepsanY resoluoni vSrbor fadu F. B. Zdrilbek, dislo 112., v Guy, Texas, projevujeme timto riptimne citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou mant'ela, otce, dedeeka a nateho spolubratra Franka Ko1ai e, kterY zemfel dne 13. eer yna 1938 ve state 67 rokr1 a pohrben byl na guyskem hititove za velke ireasti bratra a znamS7ch. Zesnuly byl tadnS7m elenem asi po 32 rokfi a v katdem pfipade byl vtdy hotov bratru, nebo katdemu kdo moci potteboval, bez narokti na odmenu, vypomoci. Bratte, odpodivej v pokoji, pfejeme Ti zasloutenST odpoeinek. V Guy, Texas, due 16. eervna 1938. Martin Koval, John Stradik, Petr LiSt'ak, resoludni vSlbor. RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nice podepsanji resolueni vS7bor a vSichni elenove nakho fadu Novohrad els. 3. v Novohrad, Tex., timto projevujeme nejtipkimneji citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou VaSeho mileho mantela, otce a nateho spolubratra J. Rud. it-613611:y, kter' dokoneil svou pozemskou pout' dne 3. kvetna 1938. Protot Vy, pozristala rodino, budit Vam Atechou, te i my s Vami ten bol citime ye Vagem zarmutku. Tobe, bratte, budit zeme lehlra a Best budit pamatce Tvoji. Adolf J. Mika, Oldfich Motal, Edward Kus'Y, resoludni vjibor. RESOLUCE SOUSTRASTL lenove tadu San Jacinto cis. 91. v Crosby, Texas, projevuji uptimne citenou soustrast nad nenadalSrm rimrtim bratra J. R. Kubeny mantelce, ditkam a cele rodine. Projevujeme a citime ten bol, kterS7 odchodem nageho bratra nas i celou Jednotu S.P.J.S.T. pfiji Ti pokoj a klidiV Clenove nakho spanek. Oest budit Tvoji parnatce. Za fad San Jacinto els. 91. S.P.J.S.T. Jan Hurta, JIM Holy, Alois Doskoeil, resolueni vy'bor. DiplomatickST dopisovatel "Times"' south, te S'ef stfedoevropske sekce ministerstva zahranienichs veci Strang zdfiraznil v Praze nadeji anglicke vlady, te eeskoslovenska demobilisace alespori easteena — pfinese dalSi uvolneni napeti. Casteena, demobilisace se povatuje za • krok, ponevadt odstrani dal gi stitnosti Nemct, kterSrch by se mohlo poutit jako zaminky odkladri rozhovorri vtidce sudetonemecke strand Henleina s ministerskSrm pfedsedou dr. Hodtou. S uvolnenim napeti a s velkou ukatinenosti na obou stranach se zda bSti nyni merle zajimave vyslati pozorovatele. AnglickS7 vyslanec ✓ Praze vSak udrtuje ptime spojeni s udalostmi, prave tak, jako za nejvetSi krise vlada ucinila aby se dozvedela z prvni ruky o pohybech nemeckeho vojska. Denni lti: Hone: Za minutu jste na fade, pane. Prodavae: Toto pradlo yam mohu doporuMt. Sam je nosim . . . Zubni lekaf : Nebude.to ani citit! Hlasatel: Nyni uslySite zabaviV hudebni program .. MladS7 mut: Nikdy jsem nemel nikoho tak rad jako tebe! Bude to treat pet minut, pane. ftizek se prave dela. Matka v tramvaji: Ten kluk jest' nema tfi Obhajce: Byl bych zde, kdybych nebyl absolutne pfesvedeen o nevine toh n mute? Pro- rok povetrnosti: Zitra bude jasno a teplo. -"- telkyne: Ten klobouk ti bajeene slusi. Redaktor: je nam velrni lito, te nemilteme pfijmout ✓ac tinamenitS7 rukopis, ponevadt . . . — Der Querschnitt, Berlin.

UMRTNI DIKUVZDANI. My, nitepsani pozristali po zerntele nasi milovane matidce a babiece Teresie eukik, vyslovujeme timto nak nezmerne diky vSem tem, kteti jakSunkoliv zprisobem v dobe takeho utrpeni naSi coati, at do jejiho skonu, napomocni byli. Dale dekujeme dristojnernu farafi. Bartoriovi za srdeena slova titechy nam, v dome smutku, a nosiefun rakve na gi drahe zemfele. Podobne vyslovujerne nate vtele diky Om tern darcrim tech kro.snSrch venal a kytic natl. drake zesnule a za srdeena slova rotiloueeni za tad Praha Cis. 29. bratrem F. S. LeSikarem na hfbitove. Dale dekujeme vkm tern ptatelrim a znamSrm, ktefi na gi zesnulou doporodill s natni na jeji posledni ceste. Tveho. Zhaslo slunko Utich tlukot srdce matetskeho, Shasnul rismev, ztuhla lice — Ach, nevrati se vice. Pamatka Tva vSak tije s nami, bude do skonani. Dan° ve Wheelock, dne 18. dervna 1938. Edvard Crifik, Ludvik Cuiik, synove; Albina 8kubal, Andela Hurta, dcery, a 12 vnouoat. PODEKOVAN't Timto si pfejeme vSem bratrrim a sestram kadu Pokrok Houstonu a pfatelrim srdeene podekovat za veeitek, kterY uspotadali na rozlouknou naSim rodietim Jan a FrantiSka pfed odjezdem do stare vlasti. Take ptejeme sobe projeviti na t. srdeenST dik Z.C.B.J. za yk, co pro nate rodine vykonali. Zristavame, Vladimir, Miroslav a Rosie Bil'. Do Needville a okoli! V posledni schtizi naSeho fadu Rozkvet Rate bylo navrhnuto a jednohlasne pfijato, aby tad potadal domaci slavnost co jubileum 291etaro zaloteni fadu. Bylo usnekno, aby se tato slavnost odbSrvala tfeti nedeli v mesici eervenci odpoledne. Sestry pfinesou nejake zakusky a fad poslouti studenSrmi napoji. Br. J. R. Vilt byl potadan, aby pie to ptiletitosti promluvil a nacvieil se zpevaky eeskou a americkou narodni hymnu. Oznamuji tedy, te cvideni zpevu bude dne 7. a 14. dervence veder v salu nedelni Skoly v Needville a vtichni jit by si ptali s mi ony hymny cvieiti, jsou tadani, aby se phhlasili u podepsaneho. Synove a dcery elenti fadu nateho jsou zvani, aby se cvieeni Nezapomerite tedy: Zpev bude dne '7. a 14. eervence o 8 hodine weer. Ptihlaste se yeas u: Rev. J. R. Vilt. 1914 A 1938 eILI JAKO VEJCE VEJCI. Mladikrim, kterSrm jegte neoschlo mleko na brade a kteri s takovou chuti pochoduji v semknutem Siku a provolavaji vklika hesla, ternto mladikrim se zda, to dejiny zaealy yeera a te jejich vildcove delaji nee° zbrusu noveho. Ale to ut tak u mladete bji ya: jakmile se otoei po deveeti a pociti sladke zatrnuti, zda, se mu, te nikdy nikdo nebyl pied nimi zamilo yan a te oni prvni objevili lasku. Neni proto na Skodu podivati se ponekud do minulosti, abychom zjistill, zda je v evropske politice opravdu neco noveho. Necht' mluvi takova kapacita, jako byl profesor Josef Pekat. "Ptieiny svetove valky tkvely v rostoucim napet! mezi vrideimi mocnostmi trojspolku, Nemeckem a Rakouskem na jedne a mocnostmi trojdohody na druhe strane. Davody jeho byly nekolikere. VelikST hospodatskST rozmach Nemecka vyvijel se elm dal tim zfejrneji v tapas s Anglii o nadvladu v obchodu svetovem, jeho rostouci moc yojenska a rychle pfibS7vani obyvatelstva zakladaly veal a vetSi pfevahu jeho nad Francii (kde obava pied motrim ritokem nemeckrn byla jet mnohem silnejsi, net mySlenka na odvetu za poratku z r. 1871), risilne budovani nemeckeho valeeneho lod'stva a oyladnuti Turecka nemeckS7m vlivem vojenskSrm i obchodnim, budily obavy ye vSech statech trojdohody. panstril Nemecka v Cakihrade, pak zejmena v Rusku, kde snaha o dosateni volne cesty Dardanelami stala ode davna v popfedi narodnich pfani. Situaci zhorSila zejmena okolnost, to tento politick' a hospodatskSr rozmach

vzbudil v Nemecku patrne mocenske velika g -stvi,'jelon rich"paskem narode nemeckern, Sifenych hnutim vSenerneckS7m, nYbrt i v obeasnych vytiSrvavS7ch projevech cisafe Vilema II. a y e stalem findeni ‘Savli v Berline, a jet velkou east narodni spolednosti napinilo mySlenkou, to moo je vSechno, ze plati viz net pravo, a te stadi iider nemeckS-m meeern, aby dal nemeckemu narodu panstvi nad svetem. VSe to pfispivalo rozliene k znepokojeni sousedri a k utvrzeni trojdohody, ac Anglie ponechavala si volnost akce do posledni chvile a snatila se ye vSech smerech o yyrovnani konfliktu. Napeti zpusobilo prave zavody v zbrojeni na zemi i na more v obou skupinach mocenskStch; trojdohoda snatila se nad to zeslabiti trojspolek prostfedky diplornatickSimi, vyhledavajic zejmena dorozumeni s Italii a Rumunskem." Stadilo by pfemeniti si to a tam malidkosti a meli bychom velmi podobnS7 obraz, adkoli pti podrobnejSim zkoumani vidime, to dnes je situace piece jen mnohem lepSi. TABORSKY DUCH OD SUMAVY PO KARPAT Y. Zkuknosti vatnS-ch dnfr posiluji sebevedorni naroda. Ukazalo se, te taborskS7 duch rozhodnosti a pospolitosti je domovem v cele republice, at po jeji nejvVehodnejk kondiny. Povinnosti byly spineny bez otaleni a vjihrad s pinou mirou osobni kazne a s vedomim odpovednosti. TakovS7 nastup zalotnikri ye vatn rInWi nam musi zavidet eel* svet. Pit% ihned v giehni, kteti byli povolani a to bez plaetiveho loueeni, kytidek za eepici a zbyteaneho mluyeni. Nekde se hoSi nemohli ani pokadne rozioueit, jak pospichali, aby dostihli nejblitSi viak, aby byli v kasarnach yeas. Matka jednoho takoveho za nim napsala na vojnu: "Jsem hrda na to, tes vojak. My se ut nejak utivime A abych ti fekla pravdu, mrzelo by me, kdyby v: ichri SR a ty ne." V techto dnech pkijel do Chomutova za synem start', SedivS7 otec. U brany se hidsil, te chce jit s klukem, ze prijdou dohromady, otec i syn. Do brnensk'ch kasaren pfiSel dvaagedesatiletY fidici ueitel v. v., propuStenY lit ze svazku armady. Syn, yojak, mu tragicky zahynul, tak se S'el hlasit na vojnu misto nej. Zalotnici odchazeli do kasaren ptimo ze sveho zamestnani. Tak ye Velkem Oseku rozvatel mlekat mleko. Najednou za nim ptibehla jeho Iona a odevzdala mu svolavaci listek. Mlekat se kratce rozloueil, stiskl tene ruku a SA dormer. Sbalil si veci a jel. Mleko rozvezla ut po meste jeho tena. Stejne bylo na Podkarpatske Rusi. V prvnim polodase mistrovskeho zapasu v kopane mezi Slavii Mukaeevo a SK. Sobrance pkitel na h'!Ste obecni stratnik. Pfines1 pro pet hradil svolavaci listky. Hrdefun je dorueil o pfestayce. Do odjezdu vlaku zloS7valo chlaperim jen devadesat minut. V okamtiku byli obleeeni, zabehli katc1S7 domfr a ph odjezdu vlaku nechybel ani jedinST. jednoho z htheri, kterS7 bydlel nejdale, odyez1 autem funkcionaf Slavie Mukadevo domri i na nadrati. Kdyt pak pfijel domri, naSel na dvefich listek, aby se dostavil na poStu. Zajel tam. Odevzdali mu svolavaci listek. Rychle dojel domri, popadi kuffik, do ktereho dal jen nejnutnejSi a jeSte yeas dojel na nadrati. Odjel spoledne s hraei. Zapas na hfiSti dohrali dorostenci. V Nitnim Bystrem byli vesnieane na poloninach na slavnosti "miSanja". Slavi se, kdyt vyhaneji oveeky do hor a pak je ponecha.vaji cele leto pod dozorem pastevcil. PfiSel z vesnice posel a oznamil, te mutii maji doma obsilky na yojenske cvieerii. Vesnidane vSeho neehali a bez vyptavani sli domil a okam2ite odegli za svou povinnosti. V jednom mesteeku slavili 5001ete vrroei zaStarosta hrimal na namesti slavnostni proslov, kteni trval od osmi veder do pillnoci. Pfesne ye dvanact pferuSil jeho fee zvon na radnici, takte se muse! odmleet. Posluchaei se radostne zasmali, doufajice, to nyni feenik vyutije pfilelitosti a skonei. Ale starosta si jen kapanek oddechl a pokraeoval: "Tak tedy lidera jsem yam tekl, to . Japonci ted' mrkaji na drat — jente na octnat' u einskYch zakopti.


Strana B. Ennis, Texas. Ctene Hlavni tTkadovne S. P. J. S. T.! V mesici kvetnu 1937, ye schazi kadu Volna cechie, pki probirani mesieni finaneni zpravy za mesic duben, podane br. teetnim Ed. Markern pki platech afednika shleclano, to neshocittje se se skutednYm slutnYm. Tu bylo usne geno dopsat na Hi. 17f. a potadat br. pfedsedu, by z moci jeho fikadu nafidil, by polotty jak prijmu tak i vydani byly podrobneji podavany, by dlenstvo melo lepti pfehled prijmu i vy- Dale usnegeno: By ka2dY mesic, jak stanovy natizuji, podavany byly zpravy finandni. Hlavni vtak zfetel byl bran, by podavany byly zpravy, jak si stojime s ulotenYmi penezy ye farmach, ktere Hla y. t.Tfadovna byla nucena pfevzit. Nati tadost jsme zakoneili, by odpoved' 7aslana byla nagemu tajemnikovi br. Jos. Vytopilovi. Odpoved', datovana dne 17: kvetna 1937, odeslana, br. Markem, byla nasledujici: Part Jos. Vytopil, taj. kadu ais. 135., v Ennis, Texas. — Pkiloten pkehled tadane polotky vydani plata ritednika: Cteny bratte: — Pfiloten jest vYkaz vydani Hi. ftadu v mesici bkeznu v polotkach slutne akednikt, slutne v-ypomoc a sehfize, na tadost Vageho fadu v poslednim Vestniku. — Mesidni zprava neni podana dopodrobna, nebot' bude dan pUlletni pfehled s pomoci adetniho vYboru, ktery bude dan apinY. — Tento die stanov nafizenY pfehled palletni jest pro usnadneni prace v afadovne, nebot' mame zde ph prvniho katcleho mesice tolik prate, te pki vypracovani apineho pkehledu pkijma a vydani zastavame vtdy pozadu s betnou praci. Vtdy milerad podam pkehled z kterekoliv mesieni zpravy, na Vaal tadost a doufam, to tento pkilotenY pfehled dostane Vateho potvrzeni jsem s bratrskYm pozdravem, Edvard Marek. (V pkehledu byl nam zaslan vYkaz plate fikednikt, a te natal atednici neberou plat katdY mesic, take polotky nejsou stejne.) Od to doby jit uplynul rok a doposud nam nebyla podana zprava, jak jsou splaceny firoky z penez, jent byly pajdeny na rfizne majetky farmy, ale od se nam hlavne jedna je, vedet jak velke jest najemne (rent) z farem, ktere byla nucena Hi. Ui. pfevzit do sve spravy, neb jak posledni zprava povida za mesic kveten ye vydani: Opravy na majetek $5,918.34, a proto bychom radi videli take ten pkijem. — Proto pH nagi schazi dne 12. deryna 1938 bylo usnegeno, onen slib HI. ttf. pkipomenout. — Tet bylo pH one schazi poukazovano, ze katdY mesic ye vydani objevuje se polotka dosti velka. Potfeby a vydani Hl. Tjt. za mesic kveten znelo na $268.35, a ponevadt neni udano, jake potfeby za onen obnos byly pro Hl. 1)*f. pokizeny, tu tadame, by nam to bylo objasneno. Tim jsme nati debatu ukoneili a toto jest prozatim vte, co chceme vedet, neb se kidime die slov br. pfeds. C. H. ChemoskYho, ktera pronesi ye sjezdu v East Bernard pH jeho znovuzvoleni za pkedsedu, tu ye sve dekovaci keei pravil mezi jinYm: "Bratti a sestry; Pakli se yam snad nebude v Hl. ef. neco libit, anebo neco yam nebude jasno, anebo byste mysleli, to by se neco melo jinak delat net Hl. tit. dela, tu napitte hned do Vestniku a nepodeztivejte, neb nespravne obviriovani boli, ale napigte slutnYm zpilsobem, co chcete vedet a Hl. Ur. varn die motnosti vyhovi." Proto i my einime dotaz slutnYm zpasobem, nikoho nepodeztivame, ale tadame yysvetleni, o ktere mame pravo tadat. — Protote se to netYka jen nas samYch, are i druhYch bratru a sester, tadame, by objasneni bylo nam podano ye Vestniku. Za kad Volna eechie Cis. 135. v Ennis, znamenam se s pozdravem, Karel LatnovskY, kadovY dopisovatel Rid Praha, eislo 29., Taylor, Texas. Timto davam na vedomost vtem okolnim fadum. by se sizeastnil nagi velke slavnosti, ktera naSIm faclem bude pokadana v nedeli, dne 3. cervence. Budeme oslavovat etvrte vYroei postaveni nati spolkove sine. Chceme ukazat v natem okoli, za pomoci nas dal gich bratru a seser a yabec vtech nagich americkYch Slovana, jet jsme tady a to 21jexne lzU prosptchu je.

VSTN1K den k druhemu. Chceme se v ten den sejit a posilnit se nati spolupraci pro na gi celou Jednotu, nati mile S.P.J.S.T. Chceme se pobavit po natem milem a yfelem zpasobu, jak jsme to konali v minulem tivote a chceme se posilnit k dalgi nagi praci, ktera nas v teto dobe odekava. Proto pkijedte vtichni zblizka i zdali. Budeme mit zde br. z Hl. tkadovny, i br. redaktora Vestniku, kteki k nam prornluvi svou laskavou a pouCnou keel a vzbudi v nas chut' k dalti praci. Program bude skvelY, vtechno bude jak ma bit pro slavnost nateho fa.du. Zadatek slavnosti bude rano v 10:30 za pHtomnosti mnoha nag ich spolubratra a vYbornYch statnich kednika. Proto volam k yarn: pfijd'te a pobavte se s nami a mezi nami! Jos. F. Eineigl, taj. Needville, Texas. Cteni braCH a sestry! Timto vas upozorriuji, te nage pkitti schaze bude odlotena na tketi nedeli dne 17. "Cervence v 1:30 hod. odpoledne, kdy uspokadame spoleenou svadinu ku ()slave 291eteho trvani nageho fadu. Nage spolusestry jsou tadani, aby pfinesly nejake zakusky a vYbor se postara o obCerstveni. Na programu bude proslov natim bratrem Rev. J. R. Viltem a tet nejake zpevy. Na tuto oslavu jsou zvani tet mantelky na gich spolubratra, ktere je gte nejsou elenkyne na gi Jednoty, a take i mantele na gich spolusester, kteki jette nejsou eleni nagi Jednoty, a zvlatte zveme nage vzdalenejti spolubratry i sestry, aby se nechali videt mezi nami, neb je jich mnoho, takte jeden druheho dosud neznaji. Tedy pkijd'te v pinem podtu a jsern jist, to se sejdete i s vatimi spolubratry i sestrami a vzpomeneme si na ty ogettovatelky a ogetfovatele, ktefi stall na strati nad tou kolebkou toho nove zrozeneho ditete pied 29 lety, neb ono dite vyrostlo velice poslugne a nepestuje v sobe tadnou nesvornost, neb kdy pkijdou nejake pfekatky, tu se vge vtdycky vyjedna v bratrskem duchu. Doufam, to budeme rust i nadale v to bratrsite i sesterske lasee a drtme si v ficte ten nag domov, kterY byl zaveden pied vice jak 40. roky. Tak nezapomerite na 17. cervence a v padu dettiveho poeasi o tYden pozdeji. Vat, August Teykl, tajemnik. Sokol Fort Worth. Ctena redakce, mili pkatele, bratfi a sestry! Mam toho mnoho, co vam chci oznamiti a nevim, jestli to dokatu. Pkedne, jako obyeejne, zvu vas vaechny z okoli i z daleka na taneeni zabavu v Sokolovni v sobotu veder dne 25. eer y -na,pkitermbudvyhaioe.rchestra z Dallas, pana Cyrila Pokladnika. Doufam, to vgichni pkijedete. Mnozi, kteti jste zminenou orchestru poslouchali pies radio, Hkali jste, te velice krasne hraje. Nyni mate pHletitost, pkijedte do Sokolovne zkusit, jak se pki ni ta,ndi, jestli tak dobte jako se posloucha pfes radio. MinulY tYden k nam do Sokolovne zavital br. Kadlec, dobrY sokolskY cvieitel, je gte pied odjezdem z Texasu nam na ge evidence pocvidit. 6koda bude takoveho dobreho sokolskeho pracovnika, te texaske evidence opusti. Sokolovna je ut tti leta staro., ale za celY ten eas nebyli cvidenci do evideni tak zabrani jako nyni, kdy br. Kadlec sem dojitdi. Neco kikali, ze Sokolska Obec nam ho tu ponecha navtdy, dehot bychom si velice pfali. Podle toho rnatete videt, to je to dobrY a starostlivY pracovnik, kdy se postaral o tupni slet v Taylor, kterY mel bYti ten nejvetti dosud v Texasu pokadanY. Vite take, to nikomu jinemu nemiltete dati pfednost net br. Kadlecovi, to se tak civil a staral, aby to bylo co nejlepgi. Diky jemu za jeho trpelivost, kterou s temi texaskymi evidenci mel. PH sokolske schazi dosti jsme v rozhovoru na to, jak nam bylo kdy jsme nemeli nagi Sokolovnu, jake to bylo schazovani v domovech. BYvalo to mile, ale nekdy to bylo at neptijemne, tak jako kdy jsme zalozili tad Cis. 154. Kolikrat se mnoho Clem a pkatel setlo a to vite to tadnY ten domek nebyl dosti velikY, aby to v nem bylo tak pohodlne jak je v sini. Nyni to ma fad Cis. 92. podobne, sin mail rozbouranou a novou teprve zaeinaji stavet a to vezme hodnou chvill neZ A ni budoti hotovi, Tak prozatim

Ve at •edu, due 22. eervna 1938. mohli konat jejich fadove schaze v Sokolovni, meli by to tam mnohem pohodlnejti netli nekde v gala& Schtze spolku proti ohni a bouti mohly by se tam take pokadat. Konaji se tam ramie schfize, jako sokolske, kadu Cis. 154., take i obou facia katolickYch, K. J. T. a K. J. 2. T., a jegte jine. Postavili jsme Sokolovnu pro to, abychom meli mistnost k pokadani schazi. Co se tide dobre fed, tu my fort-worthgti nejak vystupujeme na vysokY stuperi. Pkedne jsme si tu postayili velkou sokolskou sin a za nejakY Cas zase Cesky cihelnY katolickY kostel a ted' velka, eihelne, kadova budova je v rukou stavitela. Bezmala nam tu jit nic nebude schazet, jen ruka k ruce a bude vtechno 0. K. Ted' yam podam nejake zpravy. MinulY tYden nam tu hezky zaprtelo. Dettik byl zde vitan, neb jsme tu men sucho. Posledni zabavy v Sokolovne sfidastnila se navgteva as z Detroit, Michigan, a sice Balejovi hogi, Henry a Walter. Pkijeli na na yttevu k sestfe a bratru. Na listku nemocnYch nalezaji se St. J. Koppa a mladY W. Koppa. Startiho pfivezli prave z nemocnice doma. Mlacleho museli odvezt zase do nemocnice sv. Josefa. Naleza se ye vatnern stavu, ale nyni se dovidame, to je na ceste k uzdraveni. Obema ptejeme brzke uzdraveni. Pani P. Fojtova i s jeji dcerutkou Evelyn byly pokousany psem, ale nevim jestli jejich domacizn anebo sousedovYm. Pes snad nebyl nakaienY vzteklinou a tak snad to neni vatne. Pan a pani F. Janiekovi vydali se dnes rano na cestu do Temple k navtteve rodiny a pro nejake veci, ktere jsou potkebne pki jejich praci. Pan a pani L. Belota s cletmi, sestra pi. Belotove a Evelyn Kovelova vydali se pkedminulou nedeli na nayttevu k rodine do La Grange a Shiner. Asi mne ut take jakisi horeeka chyto., tet ut pakuji kufr a chystAm se, to si s detmi vyjedu trochu na odpodinek k rodine do Temple; a ty co zastanou doma, tak pro nas za nejakY Cas dojedou, totit to tenske pokoleni pojede napked a mutske at pozdeji. Zanechavarn moji gkrabaninu, neb mne to ut pkemaha. Koneim s pozdravem na redakci a vgechny ostatni a zastavam vase dopisovatelka, Millie Polatek. V Hamburku vygly pkednatky, pfednesene na sjezdu nemeckYch dejepisca v Erfurtu Toni 7. cervence. Oterne tam: "Stk9dni a vYchodni Evropa ma nad vtechny azemni, narodnostni a socialni rozdily jeden prvek jednoty a souladu: Nemectvi. VYchodonemeckY boj o hranice je v zasade rozhodujicim bojem s moci polskou a deskou. 0 tivote naroda nekdy mene rozhoduje vYsledek velkYch vojenskYch boja o statni hranice, net vYsledek drobnYch boj katdodenniho zapasu o hranice naroda. Zapas o tyto hranice ma svou vlastni strategii, taktiku a techniku. jeho prostkedky nedbaji mravnich nazora kkest'anskYch, ani vtelidskYch. Nutnost neuznava tadnYch pfiko.zani. Boj o hranice ma celou stupnici metod, od otevfenYch rytifskych bojii at pc, nejfikladnejti jednani. Zapas o hranice a valka se neliti v zasade, nYbr2 jen v napeti." Tak tedy nemeeti dejepisci stavi Polaky a techoslovaky do jedne fronty. Delegate amer. Slovaku, pkinatejici original Pittsburske dohody, byla velmi skvele uvitana v polske Gdyni i ye Vartave. Na vargayske radnici je polske hlavni mesto vitalo jako sve hosty a pki torn poslanec Walewski z naprosteho nepochopeni skutedneho stavu veci vyslovil pkani, aby Slovaci dosahli naproste svobody. Vadee amer. slovenske delegace dr. Hlet'ko mu na miste odpovedel: "Jestlite vy Polaci opravdu milujete Slovaky, jak i•ikate, pak nam pomorte branit eskoslovenskou republiku, do nit jedeme obnovit shodu a bratrskou lasku mezi obema narody, ktere maji ye spoleene zemi zajern na zachovani nezavislosti a nedilnosti nateho statu." Tim byly pine vyvraceny omyly, ktere v Polsku vznikly einnosti raznYch Jehlicskt, Ungera a jinYch slovenskYch velezradca podobneho typu. V nekterYch zemich si ted' velmi va2i =en'. Zatim co dive tam yydayali knihy yetAinou brotoyal* davaji ted' veainu spisovopM VaZby.


Ve stredu, dne 22. eervna 1938. AD KosovskS7mi Hamry lezi te2kY piedjarN ni veder. Na mlYnske zahrade tun se k sobe dva stiny. Kdosi v uniforme drti tam pod starou hruSni za ruku divku s velkYm dernYm pfehozem. "Marusjo, jeSte nechod'te, je dnes teplY weer. Co pak se yam tu se mnou nelibi?" "I libi," pYii se devee. Diva se na chlapce drivefivYma odima a pfekapuje, bfeznovY veder je chladnY a vitr, kterY se prohani rozmoklou zahradou, studi do nohou. "Ut musim opravdu, Jenieku, az zase zitra." Ten mut je Jan Vesely, dozorce finandni strane, a ta divka je Marusja Opalenikova, dce ra mlynate. Bylo to divne. Prvni (levee, do ktereho se Jan Vesely, kdy byl pfeloten do KosovskYch zakoukal, byla to okata Marusja ze mlYna. Byla to silna, laska. Vedelo o torn cele sel'o. Kamaradi od drichodoveho to Jendovi prali, mladi detnici "Netad", rikali o Jendovi, "sotva nam ji vyfoukl. To mohl radeji na polskYch hranicich honit dal paSeraky." Bylo prod zavidet. Marusja Opalenikova byla nejhezei divka z okoli.. Pane urostla, jako ty bfizy pod Meneulem, vesela, a ty Za temi se katdY musil ohlednout. A potom — vgichni vedeli, ze je Marusja inteligentni divka, ta chodila v Bereznem do meSt'anky a v Uthorode , do rodinne; a ze bude bohata nevesta. Prosim Vas, jedina dcera ze mlYna! "Tak j a uz opravdu musim " Tu najednou stiskl Jenda diveine ruku. PrudvSak ji mime odstr ce se k nernu pfitisklat Podivala se na neho pfekvapene a videla. 2e se napjate diva, v jednu stranu. "Ticho ! " zaSeptal. "Zlodeji". Podivala se k druhemu konci zahrady. Skutedne, nizkY lot'ovY plot pfelezaly dva chlapske stiny. A cakra, to byla trefa, kdyby tak financ chytil detnikrim zlodeje. To by koukali, kiuci umazani! Marusji se prudce rozbuSilo srdce. Chlapi jit byli v zahrade a tahli si to ye tme od stromu ke stromu. Jan pfikrell Marusji k hruSni a dival se upfene do vedera. Byl ye stiehu. "To nejsou zlodeji," Septala Marusja pfiSkreerie. "Ten velkY je z Rybnice, Kupar, a ten machromY, to je Griga z Paseky." Chlapi doki at ke mlYnu, jeden z nich se natahl pod okno. Kdesi bliklo svetelko, zase zhaslo, klapla zavora a oba Chlapi zmizeli ve mlYne. "Proepak se Stiti lidi a nejdou na nayStevu hlavnimi vraty?" ptal se Jenda. Marusja neodpoved&la. Rychle se rozloudila a net se Jenda vzpamatoval, zristala pod hruSni jen vane jejich vlasii. Vlriak zaplal ye vetru a za Marusjou zaklapla fetid zavora ye dyetich. Jan jeSte chvili postal, chvili o demsi pfemySlel, potom pfeskoeil plot a vydal se po silnici do mestedka. Nekolikrat se je gte otoeil; zdalo se mu, jako by za nim nekdo utikal. • V tu chvili stala Marusja v tmave since a paslouchala, co si otec s obema tajnYmi nal/ke y -nikyvpravuje. "To bude dobre dilo, zadneme s tim u Suche Brezy ode dneSka Za. tYden. Ve stfedu . . . ", a Marusja poznala podle hlasu chromeho gazdu z Paseky. "A ten chladie dejte opravit", radii mlynaf. "Ale zaneste ho k staremu 6u6kovi, at' plech piiletuje, aby pary neunikaly." "To je dobre, start' 611.6ka nas nevyzradi", pravil Kupar z Rybnice. "Take sam palt." "Chyba je, ze tu za tYden, ve stfedu nebudu. Jedeme s notatem do Uthorodu jako deputace. Zaenete beze aline, ale potom ut budu katdou nod s "Koho vezmeme jako hlidku?" tazal se ten chromY Kupar. "Vezmete Karbovance." "Ten je mod drahY. Chce za nod deset korun a tri deci lihu." Dale jit Marusja neposlouchala. 81a, do sve komrirky, sedla si na truhlu a plakala. Potom Marusja zaslechla ten tetkY krok otce, kterY se jeke pied spanim gel podivati do mlYnice a yen na kolo. Za chvili nahledl take do jeji kornrirky. "Prot ty je6te nespi g?" tazal st.4

eltsana 9.

Na eiernou. Ze iivota nagich lidi na Podkarpatske Rusi. J. S. Hanak. "Tatinku, co jste mi sliboval," rozeStkala se. "Neplad." Stars! Opalenik si piisedl na truhlu. "Neplad, a2 vyvaiime tu zasobu, tak pfestanu, uvid18." "To fikate stale", zajikla se. "Upadl jste mezi tu bandu Kdybych tak mohla toho chromeho d'abla z Rybnice zabit ! Ten je vim vinen!" "Upokoj se, "Tatinku, co kdy vas zavfou! Myslite, ze si me pak Jenda vezme? Myslite, ze by mu dovolili, aby se otenil s dcerou Oloveka, kterY byl v kriminale pro tajne paleni To byla smutna pravda. Nekolik lidi v Hamrech veal°, ze bohateho mlynake Opalenika posedla ta rusinska yaSeri. Musil mit tajnou palenici. Pen& mel dost a mohl si koupit lihu a palenky, kolik by si jen pill. Ale kdy ten osmdesatiprocentni lih z lihovaru nebyl tak dobrY jako ten znedistenY padesatiprocentni, kterY mu davala jeho primitivni palenice. A potom ta zbojnicka, romantika! Ty tajemne noci u ohne! V Hamrech bylo nekolik pytlakri, ktefi nestfileli zvet pro maso nebo pro penize, ale z nezkrotitelne vaAne. Mlynaf Opalenik se jim velmi podobal. V zime a k jaru pain lih ze Svestek, na podzim z brambor a v 160, kdy jit nebylo ani Avestek, ani brambor, kupoval u tida drahY cukr, j en aby mohl pant. "Marusjenko, ut je to naposled. Uvidik ze ti udelam po vrili. Mam to piece rad!" Rad by ji vyhovel, ale nejde to. Chlapi by ho jaktak udali, kdyby chtel couvnout. A potom loni byla takova riroda Svestek. Nebyl by to Mich, dat je setrat dobytku? Chlapi jsou mazani a palenice u Suche Brezy je tak Sikoyne ukryta v ritlabine pfi pottloku, ze ji ani tisic financri nenajde. Jake strachy? A konedne, je to letos naposled. V pondell zavolal pan rada Suchanek, trestni referent ph uthorodskem finandnim keditelstvi, do vedlejk kancelate: "Pane revidente, na slovidko." DrichodkovY revident Chladek prises k svemu Sefovi a sotvate uvidel v jeho ruce kus popsaneho papiru, usmal se: "Zase anonymni uclani?" "Jen &tete", povidal pan rada. "Slavnemu finanenimu feditelstvi v Morode! Oznamuji Varn, ze ye stfedu dne 22. bfezna zahaji paleni vella tajna palenice v KosovskYch Hamrech. Dozvedel jsem se o ni nahodou a podavam Vain zpravu. Prosim, abyste po mne nepatrali. Palenice je u feky v ritlabine, nazvane Sucha Breza, na severovYchod vesnice. Nedostanete se k ni ani od Hamra ani od Rybnice. Obe cesty budou dobfe hlidany. Nepozorovane k ni pfijdete jen tehdy, jestlite prijdete od Zadni skalky proti toku keky. Od Zadni skalky je to asi tfi dtvrti hodiny cesty. Jeke jednou zdvoiile tadam, abyste po pisateli techto HAI& nepatrali. Toto moje oznameni je opravdove a jiste palenici na udanem miste ye stfedu v noci najdete." "Zajimaye", pravil revident Chladek. "Myslim, abychom po tom 'Ali. Udani yypada hodnoverne." "Tak, mladenci, ve stfedu na dernou", pravil revident v kancelaii patraci Bete. • Veder, jit za ripine tiny, zastavilo pied drichodkoyYm rikadem v Hamrech auto finaneni patracky. Revident Chladek se Sel hlasit k pfednostovi a vytadal si asistenci finanenich stratnikil, kteii se yyznaji v terenu. Piednosta pridelil patraece dva dozorce, Jana Veseleho a FrantiSka Kvapila. Byli oba ye sve svetniece, kterou obYvali na dvoie drichodkoveho iffadu. "Jeden si vezmete karabinu a druhY browning," volal za nimi piednosta, kdy se pkipravovali. Zatim polotil revident v kancelari na stuff anonymni dopis s popisem mista, kde se tajni pAlenice rachazi a sneciAlni

"Autem mritete as sem," ukazoval na map& "Zde vystoupite, vriz se vrati a pujdete peAky po silnici az k Zadni skalce. Tam se protina silnice s iekou. Odtud prijdete po bfehu feky pro-. ti toku a zde asi v techto mistech je ta sucha Breza, kde ma byti derna palenice." "Tak, mladenci, jdeme," zavelel. Nasedli do auta, ktere se rozjelo tiehou vesnici. Kdyt mijeli pod strani Opalenikriv mlyn, zahlecil Jan pod hruSni disi stin. Marusja ho dekala. Vtdyt' s ni mel dnes v osm schrizku. Povzdechl si. Jeho kamarad Kvapil to postfehl: "Nic naplat, devee si musi zvykat, napted jo u nagince slu2ba a potom rande." "Zhasnout", zavelel Chladek, kdy vyjeli do krajiny, spore ozakene mesicem. "Zastavitl" Patradka se vydala bez hlesu po silnici. V pfedu oba finanenici, za nimi revident a oba a.sistenti z Uthorodu. Za chvili uslySeli hukot rozvodnene kicky a zahledli take na protejSi strane bilou plochu skaly. Oba dozorci se zastavili. "Priprayte svitilny a zbrane," nafizoval revident. "Podle dopisu mame jiti nyni tki etvrti hodiny proti proudu. Nemluvit! VAichni pri sobe a znameni si buderne davat stiskem ruky. Rozumite?" VSichni pkisvedeili. "Vy dva to tu lope znate, piljdete opatrne v pfedu a my krok za vami." Petice nemluvnYch stinft posunovala se zvolna po blativem bfehu. Vysoke boty se botily a2 po next do batinate pridy. Kaldou chvili nada uklouzl nebo sjel po mokrem mechu s bfehu, take ho kamaradi musili vytahovat. 6testi, Ao rozvodnena bystkina hlasite bublala, take nebylo evachtani pod nohama slySet. Mesic se schoval za kopec. VSem pfipadala testa strakive dlouha. Pojednou se revident Chladek zastavil. Nadzvedl hlavu a silne vtahoval do sebe vzduch. "Nejsme daleko," Aeptal etykem hlavam, ktere se ye tme k nemu nachYlily. "Necitite? Zapara!" Take Jan citil rani, kterou z dalky pkinidel vetkik. Voni to jako moenvka, koriska staj nebo neco podobneho. To je Avestkova zapara, rozvafene Svestky ve velikem kotli, v nemt se cukr ze Avestek rozklada na kyslienik uhlidity a lih. "Tak, jede se, a ted' opatrne!" Zase se pet sintl vydalo na cestu. Ted' se jit no veseleji. VSem se napetim rozballo srdce. Aspori se tu netrmacime zbyteene! Po chvili stiskl asistent Chladkovi ruku. VMchni se divali napjate smerem, kterSrm vedl svoji ruku. V dalce se mezi stromy, na tmavem pozadi strane, odra2elo svetlo. "Dvacet kroku pied nimi," Aeptal Chlidek. "Vy dva vlevo, vy vpravo, opatrne za stromy, obklieime je, zbrari v prave ruce, reflektor v leye, jak zasvitim a vykiiknu, vAichni rozsvit'te. Kryjte se za stromy. Nikdo nam nesmi utecl! Odjistit." Klapi zaver u karabiny a matna. tern browningri se zableskla ye tme. A zase se noci rozhoupalo pet sehnutYch stinii, postupujicich krok za krokem, od stromu ke stromu. Svetlo se zvet,Aovalo, zapara pronikaveji vonela. Pojednou se Chladek zastavil a dal posunkern znameni, aby se roze gli. Jan postupoval na prase kridio. VelkYm obloukem obchazel tajnou palenici. Za petileteho prisobeni u straze to jeho prvni stfetnuti s poruSovate li zakona, ale piece mu pod bluzou buSilo srdk jakesi skalce a odtud postu ce. Dostal se poval smerem k ohni. Kamarady nevidel, za to zpozoroval u ohne dva chlapy. Jeden seal na zemi a hrabal se v ohnieku pod velkYm kotlem, druhY nesl vedro vody z fiCky a naleval ji praye do chladiee, v nemt se jak Jan veal z kursu, zkapalriuji lihove pary. Stranou byl velk' sud, do nehot ristila trubice a nekolik demijona. Pojednou vyletel z lesa, zrovna naproti stu, kde stal Jan, ostrY svetelnY paprsek a ozval se v noenim tiehu Chladkriv vYktik: "Ruce vzhilru!" Jan vyrazil pet krokri kupfedu, pfikreil se k mocnemu stromu a pustil na oba pfekvapene mute ostrY paprsek ze sveho reflektoru. Ten malt u ohne vyskoell, snail se rozhrahnout ohen, aby byla tma, vac* u chladke pustil z ru-

a


Strana 10. ky konev a snail se zmizeti v lese. Jan mu vskocil do cesty: -Stuj nebo sttelim!" zaktieel a namitil mu do odi reflektor. A jit tu byl Kvapil s karabinou. Chlap zvedl ruce nad hlavu a pozpatku se goural k ohni. "Tak sem ke stromu!" velel revident a prohlitel si panel zatizeni s odbornYmIzajmem eloveka, kterk prase obevil gestadevadesatou tajnou palenici. "Pro koho pracujete?" zahajil vkslech. "PrOgu, pro sebe", povidal ten malk, zatim co velkk jeho spoleenik plival vztekem. "A kdo jste?" "Ja progu Juraj Griga z Paseky." "A vy?" "Ja, Kupar z Rybnice." VelkY a malt', Griga a Kupar! Janovi Veselemu se zatodila hlava. 2e jsou to ti dva tajni navgtevnici ye mlYne. Bylo by to motile? Snad ptece .. . "A kde jste vzali kotel, trubky, chladid a to?" ukazoval chladek. "Progu, to my sami sestavili." "A kde jste vzali zaparu? Ty gvestky?" a ukazoval na velikou bedku, temet pinou rozvafenYch gvestek. "To nage." "Tak hybaj pied nami do Hamru," zavelel Chladek. "Ruce dolt, ale beda yam, kdybyste chteli uteci. Podivejte se, hned stfilime." Chladek a oba asistenti pievalili sud se zdparou do blata, rozhazeli tajnou palenici, uhasili oheri, vzali oba pine demijony napaleneho lihu a pravod se vydal na cestu. Na clachodkovY atad! Tam oeekaval patradku pan ptednosta v papueich. Pani ptednostova ut po tketi ohtivala vodu na eaj, aby se middenci trochu zahtali. Sotvate se rozbfesklo mlhave bfeznove rano, stala patraci Beta nad vyhaslou palenici u SuBrezy. Vgichn byli spokojeni, te se jim podatil lov. Jen Vesely byl jaksi nesvaj. Mel jakousi neureitou obavu. Vtdyt' ten malt', ktereho vzali do dachodkove vazby, take kulhal .. . Palenici znovu sestavili, fotografovali se vgech stran a potom ji po eastech nalotili na starostav viz, kter' stal opodal u cesty. "Praveho vinnika brzy eapneme," pravil revident Chladek s uspokojenim. "Mame gtesti, je po degti a pada je blativa. Tyhle koleje nas povedou do staveni k tomu, pro koho ti dva pracovali. Starosta nam potvrdil, te nemaji ani jeden gvestkovk strom. Kde by byli vzali tolik zapary?" Koleje vedly nejdtive lesem na polni cestu, s te na okresni silnici I na ni byly docela zfetelne a vedly - do mlYnskeho dvora. "A hledme," poznamenal dozorce Kvapil a podival se se strank na zarateneho Veseleho. "To je pitoma situace", procedil tento mezi zuby a velel za ostatnimi do dvora. Marusja se objevila na zaprati. Jeji plachy pohled poletoval jako zkomirajici motY1 s vysoke postavy revidentovy na sklopenou hlavu Jendy. "Kde je pan mlynat, sleeno?" tazal se Chladek. "Neni, progu, doma, veera odcestoval do 1.72horodu s notatem, jako deputace. Vrati se dnes v poledne." "Kolik mate na zahrade gvestkovYch stromu?" "Moe. PlnY sad." "A mate doma zaparu? Rozvatene gvestky?" "Mame tu, v korryarce," pravila Marusja a vedla pally do ptistenku vedle chleva, kde byly tti nekolikahektolitrove sudy gvestek. "A podivejme se", pravil revident Chladek. "Tady z jednoho sudu tticet centimera zapary chybi. Copak jste s ni Mali?" "Progu, ja nevim," pravila Marusja a zdalo se, 'te neudrti hlasity pia& Jeji zoufale oei se zase povesily na bled' oblieej dozorce Veseleho, kterk tu stal v uniforme jako umueeni a opiral se o svoji karabinu. "Povezte mi, sleeno, kdo je v dome?" tazal se ptisne Chladek. "Progu, slutnica a delnik ye mlYne." -Zavolejte je sem!" Chladek se postavil na zaprati, aby nemohli

vterNix rugit atedniovkkon a rozdeloval eetu k domovni prohlidce. "Drabek - dam, Koutnk - mlYnici, Kvapil staje, Vesely - stodolu!" rozkazal aseene a sam zustal na dvote, aby nemohl nikdo nic z domu vynest. S nehoraznYm vztekem ykrodil Jan do stodoly. V koute hromada slamy, u dveti trochu sena a potom jit jen hospodatske nacini, vozy, pluh a brany. Vgechno si dobte prohledl, podival se i za tezaeku, i do primitivniho fukaru, ale nikde nic. Tak ted', abys, chlapee, rozha.zel to seno, a shad i, nedej Bose, tu velkou hromadu slamy. Do stodoly vpadl jaksi stin. Jan se obratil. Ve dvirkach stala Marusja. Jako zlomenY kvet. "Proboha, devde," pravil Jan a chytil ji za ruku. "Co to je? Tviij otec je ye spojeni s temi paliei? Vedela jsi o tom?" Marusja zakkvala hlavou. A v odi ji vbehly thave slzy. Jedna kapla Jendovi na ruku. "To je smula, jestli tu mladenci nee° najdou, tak se z toho tatinek nedostane. Prod jsi mi nic netekla? Snad bychom byli nee° udelali?" Ani nezpozoroval, te ji po prve tYka." "Vim, Jenidku, a stra gne se bojirn." "Mate doma nejakY nezdanenk lih?" "Nevim," vydechla. "Tak musim rozhazet to seno." "Nerozhazuj, Jenidku, prosim te, nerozhazuj!" tiskla jeho ruku ke svkm horkkm tvatim. Nerozhazuj, aspori trochu rad!" "Ale maxn, Marusjenko, poekej!" a Jan pokroeil k hromade sena a jen tak je zadal nohou odhazovat. Narazil na new tvrcleho. Rozhrabal seno volnou rukou a vytahl desetilitrovk demijon. Marusja se svezla na kolena a svalila se do sena. "Marusjenko, co to delis", ty hloupa, vstari. Neplad!" "Jenieku, prosim te, schovej to do slamy a netikej nic tomu zlemu panovi venku. Zachrari mi tatinka . . . !" Jan nevedel, co ma Mat. Nohou nahmatal v sene jeg te druhY a tteti demijon. Piece jen se schYlil k Marusji a pozvedoval ji. "Ja jsem to vedela, Jenidku," gtkala diveina. "Sama jsem napsala dopis do Uthorodu, chtela jsem tatinka dostat z drapii tech netkitt. Myslila jsem, te je zavtou, a te se tatinkovi nic nestane, kdyt ho nechytnou pti paleni . . . Jenieku, co bude s nkni, kdyt tatinka zavtou. Ja te mam rada, ja bez tebe nemohu . . . ", a dusila se v ktedovitem gtkani. To byla situace! Janovi se perlil na dele pot. Je konec. Jestlite najde patraeka lih, zavtou mlynate a jemu nikdy teditelstvi nedovoli, aby si vzal za tenu dceru eloveka, kterk sedel pro tajne paleni lihu. Na to jsou v Uthorode mod ptisni. Jak se z toho dostat? "Jenidku, mag me rad? Prosim te, tekni, ze jsi nic nenagel, budeme zachraneni." Jen malinko zavahal. Ale byl to jen docela malt' okamtik bezradnosti. lined v nem cosi ztvrdlo, ani se na tu hromadku ne gtesti na zemi nepodival. V ruce se mu objevila slutebni pig t'alka a ze stodoly se ozvalo trojnasobne zapisknuti. Marusja zaskueela a ukryla si hlavu do dlani. Ve dvetich se objevil revident: "Nag el jsem zde lih," hlasil Jan. Mil ostatni, rozhazeli seno a slamu a nagli gedesat litrt nezdaneneho lihu. "Tohle se nam tak brzy, mladenci, zase nepovede," pravil revident. Kdyt odchazeli s kofisti ze mlYna, zalet1 Jan& zrak na zahradu pod starou hrugeri. Sbohem, Marusjo, sbohem, 'Asko! "Mag to epatne," povidal jen tak mimochodem dozorce Kvapil Jendovi. "Ale jsi spravny financ, chlapee!" "Co Mat," povzdechl si Jan 5 pohladil karabinu po zahnedle pane. V poledne dekala patradka na stanici, aby zatkla mlynate Opalenika. Vlak zastavil ye staniece a oba dozorci videli, ze s mlynatem vystupuje jakYsi pan v dernem kabate "Co ty tu, kolego?" volal na neho revident Chladek.

Ve sttedu, dne 22. der yna 1938. "Jedu zabavit zasoby nezdaneneho- lihu, zde u pana Opalenika." "Ut jsou zabaveny," povidal Chlklek. "A vas, pane Opaleniku, zatYkam ye jmenu zakona." "Neni tteba," pravil revident Kratochvil. "Veera ptigel Opalenik na teditelstvi, udinil obsahle doznani, zavazal se vydati nezdanenk lih a dobrovolne zaplatil tisic korun duchodkove pokuty." "A prod jste ueinil doznani, Opaleniku?" pravil Chladek. "Poradil mi to advokat, abych si zajistil beztrestnost." "A to je jina vet," povidal spokojene revident. "Tak pojd'te s narni na dachodkovk tad, sepigeme protokol." Kdyt potom odchazela cela skupina do vesnice, tduchl Kvapil Veseleho do zad: "Tak vidig, ma's to dobre, kluku ugata." RozveselenY Jenda mu ten tduchanec opiatil tak, ze Kvapil nemohl chvili ani vydechnout. PkEHLED NOVYCH LEN't ZA Nage KVETEN 1938. Bad B Staii Obnos 4 37 1,000 4 17 1,000 5 42 1,000 11 1,000 32 20 28 1.000 20 17 1,000 20 1,000 32 20 1,000 24 24 17 1,000 25 1,000 37 25 16 500 28 40 1,000 28 20 1.000 28 20 1,000 29 1,000 31 40 21 2,000 40 28 1,000 41 23 1,000 1,000 44 39 45 16 500 58 24 500 62 17 1.000 68 21 500 68 28 1,000 68 48 500 88 18 1,000 92 21 1,000 92 23 500 1,000 130 26 49 1,000 130 1,000 147 36 1,000 147 20 1,000 147 33 500 148 25 27 500 148 38 2,000 155 43 1,000 155 1,000 155 38 159 31 1,000 159 28 1,000 1 37 1.000 161 31 1 500 161 Pojigteno ✓ tficle B - 10 elena. Pojigteno ✓ ttide C - 20 Menu. Pojigteno ✓ tilde D - 12 elena. Pramerne stall 28 let 7 mesicti, vice. Pramerne. pojistka - $940.00 vice. Pilpojigteni: 4 1 52 1,000 1 45 27 500 45 1 23 500 88 1 37 2,000 Rad Do 16 let 20-lets dolivot. 4 1 x 29 1 68 1 1 88 x 92 x 2 x 155 2 158 3 Pojigteno do 16 let - 5 Mena'. Pojigteno v 20-lete dokivotni - 6 &mil. S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek. Dne 31. kvetna 1938.


Ve steedu, dne 22. eervna 1938,

Uryvky z eleskosloven-

skich dejin. Dvacaq prvni elerven 1 EN 21..eervna jest krvave zapsan v historii D naroda eeskeho, nebot' v ten den roku 1621 na Staromestskem namesti v Praze popraveno bylo z rozkazu Habsburka Ferdinanda II dvacet sedm eeskYch bohatYrt, kteiki se sfieastnili prvni revoluce proti nepeatelrim. Za pokus odboje, kterY se nezdakil, zaplatili s yYmi hlavami krvavou pokutu. Vzpominame to tragicke uddlosti, kterou tak dojemne vylieil eesky spisovatel v knize "Mistr Kampanus". Zastupcein cisaie Ferdinanda byl knite Lichtenstein, kterY popravoli na Staromestskem namesti chtel narod eeskY hrrizostraenYm divadlem zastrakti, aby nikdy vice nepomYelel na odboj proti viteal na Bile Hoke. ZajatYrn ptivodctim a fieastnikrim eeskeho povstani pi-eaten ortel smrti. Nadeeel weer a noc 20. Cervna roku 1621. Dvanacta hodina prilnoeni bije s veai praaskych chrarnt. Cerna noc snesla se nad Prahou. de gusto a ticho hrobove. Na rynku peed Pavlanem staromestske radnice panuje veak neobydejnY aivot. Pei plapolu pocliodnf stavi tam legeni, na nema zittejeim fisvitem rana zasazena ma bYt eeskemu narodu, rana posledni. Nebylo dosti na tragedii u Bile Hory, je'a byla Golgotou eeskemu narodu. Ani tim nedala se uspokojiti krvelaenost naeich neptatel, Ze nam 36,000 tech nejlepeich rodin eeskYch, kvet naroda. docela okbraeenYch poslali s holi Zebrackou v ruce do nevlidne ciziny. Neni dosti na tom \Teem, zitra krvelaenost techto jesteabtii sttebati chce krev naeich 27 bohatYrti, kteti usvedeeni z povstani odsouzeni byli na den 21. Cervna 1621 ku poprave na staromestskem namesti. 0 jak bolne v dunivem ohlasu rozlehaji se test' eiroein do tohoto mista hrtizy ulicemi praaskYmi. Ceei Cechum tesaji z hrubeho deeva Mak° fimrtni a zitra Ouch pasti se bude dem na to, jak vYkret Ceske zeme dokonava pod rukou katovou. Svita, rano . . . emrtni ltiako za noc ztesano. Posledni tes ostre eirodiny doznel . .. Leeeni stoji hotove, ochotne ruce praaskYch tesatil je postavili. Stihia eibenice podle leeeni postaveno., trei k nebestim, jako by aalovati chtela Bohu na tu lidskou nespravedlnost a nelasku. V sini staromestske radnice na modlitbach a cirkevni fiteee 27 osob na smrt bledYch oeekava v blizke budoucnosti ortel smrti. Jsou to nejlepei zastupci ze stavu panskeho, rytikskeho a mestskeho. Pees polovinu jich kleei a ruce sepjaty jsou k modlitbe. Ty ostatni se k smrti vzajemne poteeuji. Stateenost jejich mysle je obdivuhodna. Na tech bledYch t yakich eel& noci probdelYch je videti oddanost v Boha a oddanost ye svrij osud hroznY. Takovehle jednani neoznaeuje bazlivce, nYbra svate mueenniky, jima za vec naroda a za vec Boai umeiti jest hraelcou. Prvni zablesk krvaveho slunce ozaeuje TemnY rachot bubnti ua zazniva, pkedzvest to hrozneho rana. Vojsko obsazuje rynk a sestavuje se pod vojenskym komandem kol ktere derne sukno jakoby na znameni smutku: zakrYva. Na pavlan pied radnici zrobenY vchazi Karel z Lichtensteinu. Soudni dvtir jej provazi. Zasedaji za stul soudcovskY a poprava zaeina. Prvni vystupuje na popraviete ctihodnY stated Jachym Ondiej Silk — hrde s hlavou vztYeenou. Na korunovaci by nemohl nikdo majestatneji vystoupiti. A on skutedne k nu kradel: bylt' korunovan za mueennika e ,fskeho naroda. PotmeeilY jakYs jezovita vnucuje mu rozhteeeni. Slik vrha, nan s ytij zrak velebnY, tak2e se peed nim jezovita do due zachvel. kradi ku epalku . . . Ted' ruce spine, a do nebes hledi, jak by dui svou poroueel v ochrauu BoTed' pokleld a btitkSi rued aaromestske-

5trana 11.

VESTNIK ho kata Jana Mydlate zaleskl se v zaki ranniho slunka. Nea by napoeet1 jedna, d ye, tfi, u'a elechetna, hlava boaiho eeskeho mueennika dopadla s bystkinou krve na leeeni Tisice vzdechtil prochviva shromatdenim na jedne strane a na to druhe strane pekelna, radost eklebi se na.tvatich rdousitelt Ceske svobody. DruhYm rekem jest Vaclav Budovec z Budova, po nem Krietof Harant z Polaic a Bezdrukc, Kaepar Kaplie ze Sulevic, Prokop DvoteckY z Olbramovic, Jincleich Otta z Lost, Divi$ Cernin z Chudenic a po techto ostatnich dvacet podle poeadu ustanoveneho. "Nekteti", pie jeden z historikt eeskYch, "byli potrestani kruteji flea meeem. Tak jmenovae doktor Jan Jessenius, slavny lekat a profesor na pratske universite, odsouzen byl tomu, aby mu nejpr y vykezan byl jazyk z fist, potom hlava st'ata a telo etvrceno a rfa kolech po ulicich rortrhano. StaromestskY purkmistr Jan Kuttnauer a Simon SueickY byli obeeeni na vysokYch tramech, treicich vysoko z radnice, Nathanael VodrianskY z Uraeova zase nasibenici postavene uprostied namesti. Pokud byly konany popravy, bylo bubnovano a troubeno, aby nikdo neslyeel keel odsouzenYch a umirajicich. Hlayy popravenYch byly v 'ieleznYch klecich vyreeeny pro vYstrahu budoucim na mostecke veai staromestske, kdea zustaly treeti aa' do roku 1631." Smrt 27 mudedniktii z roku 1621 mluvi k nam skrze tii stoleti keel. pevnou a nesmlouvanou. Narod musel podstoupiti, krutY boj s neptately. Byl to boj velikY a heroickY. Naei peedkove jej podstoupili stateene a yetili v koneene vitezstvi spravedlive veci. Z persekuce vzeeel piece nejakY prospech lidu oeskemu, kterY poznal, 'ae neni radno opirati se o cizinu ani materielne, ani myelenkove. P1i poprave 21. Cervna 1621 ortel Ferdinanda II. nafidil, aby profesoru a uCenci slovutnemu Janu Jesenskernu kat nejprve vytezal jazyk, potom st'al hlavu. Tak flak nepeatele ukladali o celY deskY narod. Jeho jazyk mel narodu bYti odriat, jeho knihy, cela literatura mela bYti znieena. Ale nepodatilo se to. Jazyk narodni byl nam zachovan, nak literatura byla obnovena. Byli mnozi, kteti pochybovali, zdali se ujme kvet deskobratrstvi opet na nivach oeskYch. KomenskY zit v dobach mnohem pohnutejeich, neali je doba naee a piece doufal, narod nde zristane ratolesti rostouci podle studnic, ratolesti rostouci nad zed'. Peieel statni pkevrat po tteti revoluci roku 1918 a kvet deskobratrstvi znovu rozkvetl PamatnY mee, jima kat Jan Mydlat 21. eer y -na162Stromesknaivyldlo hrtizy,„ jest chovan v Naroclnim museu v Praze. Mee ten ma svoji historii. NejakYm zptiasobem octl se v cizine a dostal se aa do Anglie. Zda se, ae v pohnute dobe pobelohorske persekuce byl z viasti yypovezenymi exulanty eeskYmi zaneeen do ciziny. V druhe polovici minuleho stoleti Ceeti bohoslovci studujici v Edinburgu v Anglii, Cirou nahodou objevili tento historickY 'nee v onom meste v jednom obchode se staroktnostmi. Koupili mee od obchodnika a pkinesli jej do vlasti. Byl vystaven v Praze v ikijnu 1881 pei stolete oslave yydani toleraneniho patentu. Med jest tti a pill stopy dlouhY, po obou stranach broueenY, ostei pak v nejeirei sve east meti 4 a tel. etvrte palce. Pod letopoetem 1621 jsou na ploee mete v fade vyryta jmena popravenYch mudednikti narodnich. Rukojet' mete potaaena jest koZi, v nia vyzlacen a dosud eitelnY jest tento napis eeskY: "Posledni smutny Cin vykonan 21. Cervna 1621." Na vrchni easti rukojeti v malem krouaku yyznadena jsou poeateeni pismena jmena kata Jana Mydlate, kterY krvavou tuto exekuci vykonaval. Situate na Dalnem VYchode piece jenom uebude tak Spatna, jak se zda. Nebot' yeera jsme potkali Duff Coopera, prvniho lorda admirality v kine. — Daily Mail, Londyn. Dobra moderni hospodyrika musi mit tyto vlastnosti: smieenlivost smireiho soudce, sportovniho ducha daviscupoveho hrade, finaneniho genic kouzelnika z Wall Streetu, hospodaeske nadani Rooseveltovo, humor Marka Twaina a k tomu Jobovu trpelivost, Some Bureau • Ff',deration, USA,

VZPOMINKY.

Antal Staeek. Veeer se sklanel nad obzorem. Ladislav Hronek stal u oteveeneho okna sve loanice na poschodi a hledel do eirokYch rozloh, je2 se rozprostiraly peed jeho Oeima. Videl sve otcovske lany, na nicha znal kaadieke misteeko, kaadiekY strom i ket, vyrostlY nekde na, mezi, kaadou stezidku, ba kaade mraveniete. Ke kaZde pidi peipoutany byly jeho vzpominky, jeho mySlenky, jeho srdce. Tamhle v stinu koeateho javoru, jen na paloudku rozklada, huste vetve, sedaval jako student s knihou v ruce za letniho parna a speddal sny sveho mladi . . . Onde na polni ceste, vroubene po obou stranach aleji rozlotitYch jabloni, prochazival se v dobe prazdnin, kdyi' jablka zrala a zardivala se ye sluneenim jasu, s neboalcou matkou, hovotivaje k jejim otazkam o sve budoucnosti a o tom, eim by ra,d byl. Zde na tom poli otec, jena east° sam chodival za pluhem, uail ho jalw vYrostka po prve orati a ale ho peskoval, ze si poeina, pti torn nezruerie. Tam u hranic, kde se kondi jeho role, zelena se malt' beezovY haj a u neho pod vysokYm jasa,nem prYki studanka, u ktere na sedatku z drnu upravenem odpoeival tatieek pei sluneenrin vedru. Nosival mu tam svaeinu, s kterou ho matieka posilavala . . 0 samote vedle hromady kameni uprostted nizkeho podrostu trei start' dub, nesouci cele veky na svem temeni. S bratrem Bohumilem se milovali od fitleho mladi a pojali do sve Lasky i sousedova Jaroslavka. Byl takovy Mel tvaike jako ritzicky, vlasky dlouhe, jako len bile a peelive ueesane, ‘Satieky vZdy diXounk.e. Byl jako kvitek. Ladislavova matieka mu iikala "Karafiatek". Kdy2 jsouce chlapci pc prve se rozchazeli na studie a kaZdY z nich do jineho mesta, s1i v'Sichni t1i spoleene k onomu dubu, vykezali do omeele jeho kfiry poeatedni pi"msna syYch jmen uprostted velikeho vykrojeneho srdce, pod nee, jako oni bratfi z pohadky, zara, zili eepele s yYch noa-Civ a peisahali si yeenou l'asku. Jaroslavek do roka zemkel. Ale k jeho Cepeli tam zaraaenemu a k pismence jeho jrnena putovavali o prazdninach s Bohumilem a plakavali tam . Nyni \ee jia zarostlo. Po pismenkach neni v omeelem kmeni ani pamatky: noae se ztratily. Zbyla jen vzpominka. Ale vzpominka ta vydechuje dosud vtimi. Ladislavovi se pei ni orosily oei. Hledi yen do poll a na kaZdieke jejich pidi vidi kus sve minulosti, kus sveho srdce. Kaacla hrouda naivuje, hYbe se, vzdouva . . . Da,leka, rovina vini se mu peed oeima jako rozeetene mole cite, probuzenYch z minulosti, jet protival od mladistyYch let do dne:Ska. A tu se mu zda, ze rozloha ta, roprestikend peed jeho zrakem, ma svou duk. Citi jeji dech, vnima jeji vtini, vali se nan jeji sila. Promlouva do jeho zarmutku darovnYmi slovy jakesi tajemne, praveke feel, ktere rozumi elovek jen srdcem, ne sluchem, ne rozumem. Kaade slovo teal to rozeekuje v nem cit Lasky. Je mu, jako by byl spoutan s tou zemi, jako by cela jeho bytost byla do ni vearovana, jako by ji mel ptitisknouti ke s yYm riadrilm. Na pride to pracoval, Vida ta vssala do s yYch fitrob krt.-113'0e potu jeho i jeho peedkti. Proud ten se obratil v krev, jea proudi tajemnYmi ailami pod povrchem v fitrobach zeme to a krev stala se duel, due pak septa: "Ty i ja jedno jsme .. . tva krev i due jsou krvi i dui mou." Amtorg Trading Corporation, obchodni jednatelna sovetske vlady ruske v Americe, protestovala vdera proti americke federalni dani v obnosu $46,168. Korporace se odvolala k berni apelaneni rade. Tvrdi, ae ona dari byla vymenena z vYclelku na obchodu s bavinou, kterY yeak path firme All Union Textile Import v Moskve a Amtorg pry na onom zisku nema addneho podilu. Filosofove jsou yeteinou od ptirody bojacni a nemaji radi new neocekavaneho. Maio z nich by bylo opravdu et'astnych jako pirati nebo ltipidi. — Bertrand Russel v Atlantic Monthly. Neni divu, ze je na universitach tolik ueenosti kaaclY noyY student ji neco pkinese a tad:, nou neodne3c. Lawrence Lawell:


Strana 12.

v-EsTAK

anSloveruki

pc% 3 windy St6tu Texas

etedni Organ Slovanske Podporujief Jednoty Stift Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas. REDASTOR--FRANTA MOUOKA— EDITOB Vydavatel‘ — Publishers 6"ECHOSLOVAX PUBL. CO., 'Si est, Texas Predplatne $1.00 roene. Do stare viasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance. Europe $2.50 a year. Zmeny wires zasilaji se do Hlavni Ufsdovny, Fayetteville, Texas. Veikere dopisy, ,predplatne, oznimky, bud'Udi adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South. Z titadovny Hlavniho kadu S. P. J. S. T. Timto jsou bratti fadovi tajemnici tadani, aby v pfipadu umrti elena neodrateli mesieni amrtni poplatek za ten mesic, v nemt elen zemfel. Doufame, ze upozorneni toto vezmou laskave na vedomi a budou se dle neho fiditi. S bratrskS7m pozdravem, Joe R. Kubena, taj. Na eerne prkno ptibijime gkodlivou a zavr2itelnou ainnost nekterS7ch elenu na gi Jednoty, kteti z touhy po vedlej gim vSidelku pracuji proti vlastni orga.nisaci, proti nati S.P.J.S.T. — kalice &waive krajany do raznS7ch nejistSich `Mutual" spoleenosti, z nicht v nedavne dobe cela fada hanebne zbankrotila, ptipraviv ge tiside .malSrch stfaciala o tetce odkladane itspory. Pigeme toto z vlastni zku genosti, nebot' podobnou ztratu zatila nynej gi mantelka pofadatele, davgi se pied mnoha roky filisnSrm agentem zlakat do liste okresni Mutual spoleenosti, ktera pied peti roky pfi gla na buben. Lena platila mesiene zprvu dolar, pak stale vice a za svoje pfispevky v sume devadesati dolara zbyl ji bezcennS7 certifikat. Nektere podobne spoleenosti maji tivot jepice, slouti v prve fade k zajigteni tivobyti 'fade vypoeitavS7ch podnikatelu, jim jectna se o sehnani "stfite". Lid dle pradavneho reeni chce 13S7ti klaman, pfes obeasne varovani tisku udavaji se ptipady, ten ten onen ei ona dali se napalit, o galit, naletli na nej ak9 humbug, koupili "laci", ktera se vyjevila ueinenm brakem. Prod davati pfednost eemukoli neznamemu, prod vstupovat do nezname organisace, kdy !name nagi pevnou S.P.J.S.T., Visobici v Texasu pfes etyticet mkt a nabizejici krajan y m tadu jejich pottebam vyhovujicich pojistek. KatdST elovek rad si pfivyclela a v tomhle ohiedu nejmenovani take Merit maji pray() pracovati pies eas, nemaji v gak moralniho prava pracovati na akor'vlastni organisace. Prod nenabizeji poji gteni nage, vtdyt' my organisaeni praci te ts odmeriujeme, za katclou pojistku Hl. iJiadovna dava ustanovenSrm Organisatortm neb tomu, kdo ji ziskal, urdite komi g ge pojistky nepotfebuji vychvalovani,-ne.Na zdouvani vSihod — pottebuji toliko spravnV vVklad jejich obsahu a poctive uvateni kupujiciho. Behem hospodafske krise pies d ye stovky pojigt'oven "zafvato". Byly mezi nimi male i velke. Nage S.P.J.S.T. mocne narazy vydrtela. Jeji zahlady jsou nerozborne. Jeji zalotni a iimrtni fondy pevne, pod statni kontrolou. My svoji organisaci si sami spravujeme prostfednictvim afednika voleny'ch delegaty v geho elenstva. Zisk S.P.J.S.T. je ziskem katcleho elena, nage Jednota je podnikem lidovS7m, krajansk,V.rn a nisledovne kaidSr uvedomelV Texan esl. piivednrnel . bV,v pry& fade podporovat podpfirne Eratrstvo itra janslEe je nage S. P. J. S. T. Pojigfeni neberou si fide jen pouze aby meli na funus, ale protoie za kaiO dolar, kterS, do nagi Jednoty vloii, maji k oeekivani nekolik, pretcle priimerne kaidSr elovek umira (Hive net' P °j ig terti plati. Je to jistej gi a lepii uloieni penez nein do sporitelny. Je to zaji gteni vena ne-

bo vzdelani pro vase deti, je to zajigteni vaseho vlastniho stari, protoie dodnes si mfilete cele pojig teni nebo velkou zalohu vzit za — ziva. Kazeu predevgim! Nage organisace je zfizenim eiste demokratickSrm, kde vet gina rozhoduje a take nejvyggim sySrm organem — ajezdem — stanovi a zlep guje nag' spolkovS7 zakonik eili stanovy. Od sjezdu do sjezdu vegkera einnost tstfedi, faclo ySich ttednikil a konedne dlenstva podleha, ustanovenim na geho zakoniku, jet je nam voditkem, rozhoddim vegkere spolkove pasobnosti. KatctS/ elen pH uvadeni do Jednoty slotil a novi skladaji slib, le se budou fiditi dle natizent stanov, 'te budou zachovavati hlavni pkedpoklad spotadane spoluprace v zajmu faclu i Jednoty a timto nezbytnSTm pfedpokladem je kazen. Bez ni neni kooperace motna, bez kazne — ten dobrovolne — neni souladu, tvotive einnosti vabec. Kazni podlehame vgici nerozdilne, od bratra pfedsedy Hl. T:Tfadovny po elena teprve pkistoupiv giho. Znalost nagich stanov jest pro katcleho elena povinna, a zvlagt' bratil faclovi akednici meli by miti patfienou vedomost o v gech duletitSrch natizeni nageho spolkoveho zakonika, eimt dale by se ptedejit mnohSrm takostem, nedorozumeni a sporam. A koneene pfesnSrm dodrtovanim stanov, podfizenim se dobrovolne kazne by znemotneny byly piestupky nafizeni elanku 20 b, stanoviciho: "Zadn* fitednik mistniho fade nesmi bSrti jednatelem kterekoliv jine poji gt'ujici spoleenosti na iivot, nebo jejim iikednikern." Je nutno si vidy ptipamatovat, ie poplatky na pojistky S.P.J.S.T. ziistivaji stejnS/mi po celou dobu elenstvi. eleni majici certifikat doiivotni plati stejne poplatky ai do sve smrti, eleni s pojistkou deset, patnact, dvacetiletou plati stejne poplatky ai do vyprgeni udane VelkST mravni din a velky projev pro ce15'7 svet vykazala dobrovolna sbirka Oechoslovalcit v samostatne republice na obranu republiky. Stateeni bratfi za moiem podali celemu svetu pfesvedeeni, te pro vec jejich statu, pro vec sveho naroda dovedou pfinest katdou °bet a te jsou tedy odhodlani zajistit svou obranu take finanene. Oddanost esl. lidu republice nemohla se lope projevit, net temito z vlastni vale odvaclenVmi dary a sbirkami pro obranu statu. Delnictvo, atednictvo, zamestnanci v gech skupin, podnikatele a podniky, v gechny vrstvy a sloticy obyvatelstva pfispivaji svou htivnou, dobrovolnou obeti sve armade, strati esl. statni a narodni samostatnosti. Oechoslovaci chteji zit jako svobodnS7 narod a se vgemi v miru. A kolik dovedou pro to obetovat, to by nikdo nevefil. Chce nekdo videt narodni pospolitost v praksi? At' navgtivi nyni Oeskoslovensko. Vystfizliveni z nacistickeho opojeni: Jsou tomu teprve tti mesice, co Rakousko zmizelo s mapy Evropy a stalo se provincii nemecke rise a kdysi slavna Videri perifernim mestem v ni. Do staronove Ostmarky vnikl zcela jinSr tivot a je zajimave, ste nejtite nesou tuto hlubokou promenu ti, kdo po ni nejvic toutili a za ni vgemi prostfedky bojovali: rakou gti naciste. Velke rozearovani, ktere od an glusove nedele 13. biezna pronika nyni celS7m laSTvalSim Rakouskem, je viditelne pfese vgechna opatieni, ktera novST retim zavedl a v tomto rozdarovani hraje nejdaletitej gi alohu zklamani rakouskSrch nacista, ktere se stave novSrm politickSrm einitelem v zemi. Povaha zeme a jejiho lidu, tak odli gna. od Nemecka, neda se odkomandovati spravnimi a organisaenimi zmenami. Ukazuje se, jak melt pravdu znalci zeme s jeji zvla gtnosti a osobitosti, kteti tento vSivoj pfedvidali. Neeekali, ze se vSrvoj projevi tak rychle. Onen prvek rakouskeho odloueeni, kterS7 byl tak va gnive potiran propagandou z 'rise, objevuje se znova a nejsilneji tam, kde se ho nikdo nenadal: u rakouskrch nacistu samotriS7 ch. Kdyt videli v praksi .nadutost nacismu, zatinaji proti fi gskemu komisafi Burcklovi z Berlina pracovati stejnou nezakonitou einnosti, jakou pracovali drive proti Schuschniggovi a Dollfussovi. Davod je zfejmS7: domnivali se, te viteznST nacismus a jeho dusledky budou provozovati sami. Vera le v ramci velkeho Nemecka dostanou jakousi samospravu se vgemi pravy a vSTsadami, a ted' vidi, ze to byl jen krasnSr sen. V gichni ti Seyss-In-

Ve stiedu, chic 22. eervna 1938. quartove, kteti na pdr dni tvofili zdani rakouske Vlady, jsou dnes odstavene velieiny. Nad geni z plebiscitu rychle vyprchato a hospodafske dasledky zostfily je gte toto velke rozearovani. V zemi, ktera si lila do biezna celkem velmi blahobytne, je najednou skoro v geho nedostatek, drahota gmahem roster dokonce vinohrady jsou rozkopavany a predelavany na pgeniene pole. Videii tije zase na listky, skoro zapomeflute od dob valky. Videriska, divadia jsou prazdna, cizineckS7 ruch, z ktereho Rakousko dobe tilo, je apine znieen, skoro v gechna nova natizeni narateji na nedtveru a nespokojenost. Obraz noveho Rakouska axe., latku k pfemSrgleni take — cizine. K vSrroei staromestske tragedie. Katcloroene vzpominaji "dechoslovaci le geni staromestskeho, jet jako ponurST ptizrak vyrasta, ze stint Bile hory. Poprava staromestska, provedena 21. eervna 1621, byla jen prvnim elankem v dlouhem a bolestnem ratenci eeskeho tivota pobelohorskeho a svou bestialitou a barbarstvim, jemut nebylo v delinach deskrch pfikladu, ohromila i ty, ktefi nerneli pfidiny litovati tivota odbojnSlch deslcch pane. Udefenim 5. hodiny ranni v pondeli 21. dervna 1621 poeala ona krvava poprava, pH nit bylo stinano, vegeno, mueeno a etvrceno zpusobem nejbarbargtefgim. Mnozi odsouzenci byli je gte po smrti rozsekavani. Jeseniovi za tiva vyiizli jazyk, hiavy, ruce a nohy jim rozve govali po mostech a branach Poprava staromestska napinila hr' zou deskSr lid, jen brzy poznal, ste pfemotenim stave pfemoten byl vlastne celS7 narod. Cechy kyly vy&my na pospas cizim toldnefam, nastaly konfiskace, zabirani ptcly, cizaci byli odmeilovani eeskS7m majetkem. Oe gti tide byli vyhanent ze zeme, talafovani, tr 'Vzneni a stinani; gkoly byly rugeny, knihy odbirany a paleny, take s hmotnSan pusto genim pokraeovalo i pustogeni dugevni a mravni. Stra gne stiny onoho barbarskeho pronasledovani na hmotnSrch i du gevnich statcich eeskeho naroda, ktere se tlaeily do es. tivota bezmala pinS7ch sta let, vyvolaly v dobe obrozenske tim vSrraznej gi odpor naroda a byly i podnetem revolty proti dynastii habSburske, jet v r. 1918 pfinesla koneene viterstvi, osvobozeni esl. naroda a dosateni statni samostatnosti — Oeskoslovenske Republiky. Proe jsme takovi? V nagich fadach a je gte vice mezi krajany k tadnemu es. spoiku nepatticich se zapomina, na poslani, itkoly a cue eeskSich spolka v Americe. Prod vlastne ma katc1Sr Texan esl. pavodu stati se dlenem S.P.J.S.T.? Protote je to narodni Jednota, naprosto nestranna, zalotend roku 1897 k vzajemnemu se podporovani elenti a jejich adieu, a obchod pojigt'ovaci je veden zcela bezvSrdeleene a jen k prospechu elena. Pojistky u S.P.J.S.T. maji vgechny moderni vSrhody, pojistky se vyclavaji na deti hned v prvnim roku stall od 20 do 30 centa mesiene, pro dospele od $500 do $5,000 na deset, patnact a dvacet let splatek, dale nadadni v 65 letech a dotivotni. V tato nove na gi vlasti jsou to esl. bratrske Jednoty a Sokol, ktare se staraji o udrteni na gi feel a tisku. V prve fade musi rodiee vychovavati deti doma v chapani, znalost rodneho jazyka jim bude prospegna., posilati je do kursu ee gtiny a Sokola, kde se uei fedi svSich rodiett mluvit a zpivat, ale pak je maji nechat zapsat i do esl. bratrske organisace, aby stale zastaly mezi svSrmi vlastnimi lidmi. Prod nag' DetskV Odbor neni dosud tak silny, jak by mel lokti v pomeru k poetu elenstva? Jake davody maji rodiee, davalici pfednost nikoli jednote zalotene es. pionSrty, nSTbrt pojigt'ovnam, ktere pro na g krajanskSi tivot nehnuly prstern a mimo nage penize jsme jim naprosto lhostejni? Kolik pen& cizi spoleenosti venovaly ku pf. na stipendia studenta degtiny, na Mattel Vy ggiho Vzdelani, na dal gi nase podniky kulturni a narodni? Jedna,-.1i se o zakrok v zajmu krajanske haluze --co pro nas udelaly pojigt'ovny? V tomto pfipade jako u gite plati reeni: "Kdo s nami neni — proti nam je!" Prod jsme takovi? Jedni slouti zajmum cizim, druzi nemaji pochopeni pro dilo vlastnich pfedka — pro eeskou bratrskou organisaci S.P. J.S.T. — ktera, nas spojuje, posiluje a povzbuzuje.


Ve stteclu, dne 22. derma 1938.

Z pravidelne mesicni scinize Wkonneho Vboru Hlavni tfadovny S. P. J. S. T. RA'VIDELNA. mesieni schtize VYkonneho P Vyboru Hlay . ttadovny S. P. J. S. T. konana byla v pondeli, dne 6. eervna za ptedsednictvi br. C. H. Chernoskeho, ptedsedy Hlay. itiadu a neasti nasledujicich Menu tohoto spra y -nihotelsa:br.8pnValeik,mstopedsedy, Aug. Kacite, pravniho radoe, Ed. L. Marka, fieetniho a Frank B. Steinera, pokladnika. Kratce po zahajeni schtize vzpomenuto tragicke smrti bYvaleho tajemnika Hlavni ttaciovny, J. R. Kubeny, a v dilsledku jeho odchodu a ztraty usneg eno ptijmouti a do protokolu zanesti nasledujici resoluce: RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsani Atednici VYkonneho VYboru Hlavni ttadovny S. P. J. S. T., shroma gdeni v pravidelne mesieni schnzi, vzali jsme na yedomi velikou a tegkou ztratu, kterou jsme utrpeli a v dtisledku toho ptijmuli jsme usnegeni nasledujici: Jelikoig odegel z nag eho sttedu nam vgem mil* a nezapomenutelnY bratr, Jan R. Kuliena, jeden ze zakladatelti na gi mile Jednoty a dlouholed Glen nagi Hlavni ` titadovny, kted po vice neg. 40 rokil stal v piednich na gich tadach a pomahal formulovati jeji osudy a poslani a lvim dilem padilel se na jeji sprave, Jelkoig v nem odegel nam bratr, kted nejen v nag em spolkovern, ale take v nagem rodnim a spoleeenskern givote bral vgdy piedni zajem, Jeliked v nem odeg el nam bratr, kted neneho mangela a ,atce, Jednota na ge vynikajiciho Mena a piedniho, vYkonneho Uteclnika, kted pine zaslou gil si destneho nazvu "Tatieek Jednoty", a vetev na ge eeskoamericka verneho syna a vynikajiciho pracovnika, Jelikag jeho nahlY a tragickY odchod z tad nagich uvrhnul nas vgechny v hlubokY g al a zarmutek a ztrata jeho zanechala v tadach nagich mezeru talc° vypinitelnou, ztrata, kterag bude vg emi nami dlouho poeit'ovana, Usnegeno vysloviti nagi uptimnou a hluboko citenou soustrast jeho mile portstale rodine, nagi rodine bratrske a cele na gi eeskoamerichaluzi. Za Hlavni tkadovnu S. P. J. S. T.: C. H. ChernoskY, piedseda. Bratr piedseda C. H. ChernoskY podal zpravu ohledne vypineni uprazdneneho mista po zenatelem tajemniku Hla y. Radu, br. J. R. Kubenovi a oznamil, ze za souhlasu vgech Hlavni ttadovny ustanovil do U.iadu tohoto br. Joe R. Kubenu, syna zmineneho zesnuleho bratra. Zprava jeho byla jednohlasne schvalena, a br. Joe R. Kubena zaujmul misto tajemnika Hlavni Uiadovny. Cten protokol z minule schtze tohoto vYkonneho telesa a 1po kratgi debate schvalen a ptijat. Nasledovalo projednavani piljeek na majetky a nekolik novYch pnjeek schvaleno, jine, ktere nevyhovovaly, zamitnuty. Usne geno, aby dele vaznouci pujeky na majetky byly ptisneji vymahany a kde stave, male, nadeje na kolektovani, aby majetky byly Jednotou pfebrany. V zajmu piijeky na majetek navgtivili schfizi tuto bti. Eng. Jelinek a 0. A. Schramm, elenove faclu Komensky Cis. 20., z Granger, Texas. Bratti Ed. L. Marek a Stepan' Valeik podali zpravu z posledniho jich zajezdu do Rio Grande Valley o stavu rilzneho majetku, kted. Jednota. tarn viastni, o dern g rozpiedla se del gi debata, na ktere podileli se give vgichni ostatni elenove VYkonneho VYboru a po delgi debate usnegeno, aby piedseda a mistoptedseda, br. C. H. ChernoskY a br. Stepan Valeik podniknuli tarn novY zajezd v zajmu dal giho uspota,dani jistYch zalegitosti, dkajicich se boncla, noveho premereni a vyeisteni pozemkt.

vEsaiNfit Mezi jinYmi zalegitostmi projednavano vyplaceni pohleclayky Eugena Machu, nedospeleho &dice, a usne geno vyplatiti pohleclayku tuto prostkednictvim smireiho soudu v Taylor. Zalegitost br. Hamlika, vyslougilce ze svetove valky vracena br. Vyvjalovi s doporueenim, aby v zalentosti teto obratil se na mistni odboeku "Americke Legie". Schvaleno zakoupiti jeden novY kabinet, schranku na ttedni listiny. Usne geno ptipraviti do tisku nekolik dalsIch tabulek, ptijdovni a zaplacene hodnoty, nagich pojistek, zalelitost, ktera g ptedana br. Steinerovi k vytizeni. Br. Ed. L. Marek poveten zakoupiti jeden $1,000.00 vladni bond pro DetskY Odbor. S diky pkijmut dar v obnosu $50.00 od br. Chas. Matuly ze Schulenburgu venovanY do fondu na postaveni pomniku ze.snulemu br. J. It. Kubenovi. Usne geno zale gitost zbudovani pomniku ponechati do pkig tiho sjezdu. Schtize odrodena o druhe hodine odpole dne a po odroeeni schaze bratti C. H. ChernoskY a Stepan Valeik nastoupili cestu do Bryan, kde jako zastupci Hla y. ttadovny sireastnili se pohibu zesnuleho br. H. Bla gka, sr. REPUBLIKA otimA AMERICKiCH KRAJANU. Nelze si piedstavit v gesokolskY slet bez Ceske Ameriky. Na kaddY slet ptiji gcleji pies mote Ceti farmati z Nebrasky a Omahy, obchodnici, temeslnici a delnici z Chicaga, Detroitu, New Yorku, z americkeho zapadu i vYchodu, multi silnYch posta y. ptimYch pohlechl a pevnSrch rysii se svYmi genami a detmi. Ptiji gdeji domil a mama je radi — jsou z na gi krve.

"Well, ptijedte hned, podkam na vas v hale" — pravil nam se slabYm americkYm ptizvukem do telefonu pan Arthur Vanek z Chicaga, kterY ptijel s choti pied nekolika dny do Prahy. A kdyg jsme k nemu piisli, rozpovidal se tento mug, zrozeny jako jeho gena v Americe z deskYch rodiefi, pin vtelYch cite k oeskoslovensku. Mluvi pekne desky bez amerikanismu: "Jsme v Praze ji g' po tteti. Na caste k yam jsme byli svirani fizkosti — ve vYprave bylo vice 'gen nag mugil — pies Nemecko jsme mleeli, ale kdy jsme'- ptekroeili hranice. na gli jsme pokoj a klid. Praha je krasna." Nemaji sti gnosti tito lids. " giroke ulice, krasne vYkladni sktine obktere se vyravnaji chicagskYm, socialni zatizeni lep gi neg v Americe, mnoho automobiumelecky provedene reklamni napisy. dobre jidlo — gena nine nebude chtit jet domil, budeme muset — givot je tu krasnej gi a — nebojte se. Vim, ge Amerika vas neopusti a ge stall za vami. Slygel jsem, ze v NeW Yorku pro• tisic mladYch Ameridanti, ge pujdou na pomoc 6eskosloveiasku." "Valka nebude," tikaji jednim hiasem Jos. Vosyka. farrnat z Nebrasky a Josef Falta, obchodnik z Chicaga. "Citime to a jsme o tom ptesveddeni. Cestou do republiky — v Nemecku — nikdo z nagi vYpravy snad ani nejedi, alt kdyg jsme ptijeli do republiky. A lined jsme se citili jako doma. Nic nam tu neni cizi." "Mae nic nechybi," pronesl potom gestnactiled syn_pana, Falty, rodilY American, pronagejici 6t7e,'S par vet anglicky. "Chodim v Praze na americke filmy jako doma. Jen se divim, jak tomu muzet.e rozumet, kdy titulky jsou tak struene a kmitaji se na platne tak rychie. je sotva lze pfeeist. Ale nevidim zde nikoho hilt baseball (tak roz gitenY mezi americkou mleclegi) ani basketball. Rad bych si v Praze zahral." "Moda je stein& jako v Americe," pokraeovala po synovi maminka, pani Faltova, take rozend jako jeji syn, v America z eeskych • "Lids v Praze se oblekaji tak jako u nas ✓Chicagu. A jidlo le dobre, v torn neni rozdilu od nagi kuchyne. Na lodi nas chteli uctit, steward ueil delat kuchate knedliky a udelali nam "po eesku" i kuiata. Ale dobre knedliky a dobre jidlo jsme jedli alt v Praze. Rohlidek s kavou na ceste v Nemecku stal 22 KC. Jaky to rozdil." Panu Faltovi se nelibi ceny benzinu a aut. "eeskoslovenske vozy, pokud jsem je videl, jsou

Strana 13. stejne dobre jako americke. Ale drahe, jako benzin. U nas davam za 4 1 asi 4.50 KC a my slim„ 'te je stejnY. Je take rozdil mezi americkYmi a zdej gimi automolailisty." "Jezdi piing rychie, rnohli mne uz nekolikrat zajet," poznamenala pani Faltova. "U nas nesmi ridie tak rychie jezdit, byli by zavreni," dodava mladY pan Falta. "Jezdim s "karou" — ill& pan Van& — "ut patnact let a kdy mam pied sebou chodce, zastavim, anebo zatroubim — vasi motorists nejsou tak ohledupini." "Libi se mile" — pravil pan Vosyka — "jak je tady v republice dobre vyutito kaidiekeho kousku Rudy, to u nas lezi mnoho zeme ladem" a "a mne" — povida 741etY farmar Vaclav Cuchmat z Nebrasky — "stromy a lesy. TyCi se zpkima, jsou krasne a Alechtene" — a zadival se na nas mladickYm pohledem, jen svou uprimnosti rozechviva. srdce. "Povim yam jests nem Po 63 letech jsem se zajel podivat na sve roditite u Caslave, odkud jsem tehda s rodidi odjel za more. Vite, intij rodnY domek jsem tam jests natiel?" "Jel jsem pied nekolika dny vlakem," vypravoval pan Vosyka klidne a rortafne. "Sealy se mnou tri mlade teny, hovolici nemecky. Kdyt se jich prilvodei na nee° tazal, odpovidala mu jen jedna eesky. Ptekladala to obema druhYm do nemeiny. Bylo mne to divne. Reknete male, povidam, jak je to motile? Narodil jsem se v Americe a mluvim Cesky (je mu snad sites 50 let), prof vy, ktere jste se narodily tady, neumite Cesky? Nevysvetlily mi to." Zastanou tady vtiichni pies eervenec a sr pen, nekteri jests i rotes zati. Rozjitdeji se po republice, jako ten 801etY Vaclav Svoboda ze San Paola, kterY hleda sve spolutaky z ttebieske realky —divaji se, jak to tu vedeme. Jsou spokojeni. Nekdy je jim piece jen neco divne. Ale jsou si dobre vedomi rozdilu mezi Evropou a Amerikou Poznate je podle eirokSrch iismevu a primYch pohledt. VAichni mluvi peknou deAtinou. Budte k nim hodne mili, aby si odnesli pekne vzpominky ze stare vlasti, kterou povatuji za svoji, i teny a mutii, zrodili jit na americke pude. Pohotovost maVch pasiekii zabranila velke tikode. 26,k etvrte tridy ludove tikoly v JedlovYch Kostalanech, Malichar Liptak, zpozoroval, ze od jedouciho viaku chytil na trech mistech les. Liptak pasl nedaleko lesa kozy. Zorganisoval chlapce z pastvy a zaCal s nimi les hasit. — Chlapci nestadili a proto betel Liptak do obce Uhelna Bata a telefonicky zavolal pomoc spravy statnich lest. Chlapci zachre.nili statu velkS, majetek. Nyni dostal Liptak od spravy lest a statkii pochvalne uznani. Vitezime knihou — zbranijlucha, jsou slova, ktera ye stylisaci Frantitika Palackeho jsou stale dasova a spravedliva. Prase v dnetni dobe, kdy soustred'ujeme vtiechnu silu fysickou i duchovni, je nutno vtiem tato slova ptipomenout. Narodni knitni rada, v nit jsou zastoupeny organisace spisovatelske, novinatske, osvetove, knihovnicke, ueitelske a knihkupecko-nakladatelske, vole, temtito slovy ke fgern obeantm republiky, aby v dnetinich dobach nezapominali na knihu jako na zdroj posily deskoslovenskeho dacha. Neopouttejte knihu. 6tete ii, hledejte v ni posilu a Atechu. Podle poslednich statistik je Ceskoslovensko svou knitni trodou na osmem mists za soutete narodt celeho sveta. Je kulturni velmoci. A to pheinenim knihy — zbrane ducha. Stetoval si pan Kramle u lakare: "Jsem nemocen, pane doktore. V hlave mi buti jako kladivem, na prsou me fete jako notem a v nohou me picha, jako Spendliky." Povida doktor: "Tohle neni tadna nemoc, milt' pane, to je gelezatskY obchod." Mlada pani priSiva, mantelovi knoflik a hubuje: "Je to skandal, jak ti krejdi nedbale pracuji. Tenhle knoflik pti givam IA Po 'Ate."


Strati". 14.

VikSTNilE VOJACI U ZBRANI.

DETSK A

Jaroslav Rajlich.

Ve sttedu, dne 22. eervna 1938. A Frantik se probudil. A byl rad, te to byl sen. Hruz,a ho jimala z toho, aby tak doopravdy musil jednou pradedeekovi vysvetlovat, Ake maji vojaci od zbrani vSrlotky.

Frantik usnul.

BESiDKA Pied sletem. LET, slet, slet! Nebylo daleko do slavnYch S dull sokolskSrch svatku a mesteeko zilo v jejich znameni. Vge ostatni ztratilo ptita givost a dillegtost, zdalo se, ze i stra.'necka pout', jindy tak dychtive beekavand, mine bez pozornosti. Ti, kteti men jet na slet po prve, poslouchali se zts,,jmem. c,o jim vypravoval zku§enej g, videli v pkedstavach Prahu, stadion, prapory, slygeli jasave volani a pochvalu "Kluci, jdeme na pout?" zeptal se eernookSr Manek, kdy skupina Zan. vybehla Po cvieeni ze gaten. ;:,rd nejdu. Musime 'S'ettit na slet!" prohlasil Tonik, ktererriu i'ikali "kuie". Pfezdivka sna dopravnena. kdy't sveticvlasy bledST Tonieek vstoupil po prve do telocvieny, ale dnes mai° odpovidajici zjevu zdraveho, silneho chlapce. "Musime utracet? Nejsme male deti, kterYm se zachce v gelno, co uvidi!" odporoval Manek. Chlapci se chvili pteli a nakonec pfece smiuvili, ze se na pout vypravi. Byla to teZka zkou'Aka °el i chuti! Stanky s cukrovim lakaly, v kadich ostke vonely okurky a u bud vabili vyvolavaei, vychvalujici vYkony hadich mugl, cvieenYch psii a silakti, trhajicich Zelezne tetezy. -- Mali borci stateene odolali -demu .poka§eni a Tonik neptestaval uv Praze uvideji jina g. veci. jigt'ovat, Na zpateeni ceste odpodvali ho g na kraji lesa, povidali si o ceste a cvieeni. a Tonik pojednou vykkikl zdeg ene: "Ztratil jsem peneZenku!" Vgchni vyskoeill. — "Snad se mYl g, hledej pomalu, motna, ze ti zapadla za podgvku!" Nebyla tam, nena gi ji ani na ceste ke vsi, ani na pouti, kam se vratili. — "MoZna, ze ti'ji nekdo vial. Prod s sebou nosi g v'Sechny penize, ktere jsi u'Aetkil na cestu? Byla by ti postaeila nejaka kcruna!" vyeital Manek, ale bylo mu kamarada uptimne lito. Vedel, co pro Tonika ztrata znamena. Od nemajetnYch radial nepenize na slet 'Zadat! muze Tonik zustaval pozadu a pro slzy nevidel na cestu. Co ieknou doma? Skoro dve leta schranel padesatihalete a koruny, ktere ziskal vlastnirn Za paseni husi, za hlidani aleje, za cesty a rtizne posilky. KaZdou korunu od tety, darky k svdtku a k vanoetim, vSe schoval a nyni za okannZik ztratil! "Na slet s nedostanu!" kekl, louse se s kamarady a rychle odchazel. Divali se za nim a Manek iekl odhodlane: "Musime Tonikovi pomod, bez neho by nas sletcva sldva jiste netegla. Je to na. ' bratr, sokol!" Ve etvrtek pfichazela do mesteeka trhovkyne a kupovala v hcspodakstvich mdslo, vejce a kukata. U Manktl ji eekal na dvote nejmladg syn. "Mam noveho dodavatele!" smdla se a prohliZela nabizene dve kopy vajec, tti hroudy masla, dva pary holuba a krdsneho 'oho kralika. Bilanka bolelo srdce, kdy Zena schovavala vzpouzejiciho se uSaka do koe, ale co naplat, bylo nutno olelefjej pro nat'astneho Tonika. Kamarddi sebrali pro neho v mesteeku i vesnici v sokolskYch rodinach dary, za ktere trhovkyne vyplatila Mankovi peknS 7 obnos. "Tak co, Manku? Kolik jsi dostal?" ptali se mali sokolici sveho druha pied cvieenim. "Stag., jege zbude Tonikovi na stievice!" vesele mavl rukou Manek. dnes jste se drZeli, te gm se na vase vystoupeni!" pochvalil cvieitel Zdky, net vy§li z telocvidny. rgem zatily od radosti a nejen nad zaslouZenou 'pochvalou. Te gilo je, 'te dovedli ukazat prave bratrstvi a nyni s Tonikem myslili na Prahu, prapory, slavu a zdar desdMho sokolskeho sletu!

DVACET TISIC DETI. Dvetm do svetnice vslupuje pradededek. 13Srval vojakem a valeil u Solferina. Byl udatnSr a velmi si potrpel na svoji vojaneinu. Frantik ho vita. Dedeeek toho vgak nedba, a je rozmrzen. "Cloy& se v tech va gich vojacich ted' vfibec nernfite vyznat. No, povez, Frantiku, vyznag se v nich? Jeden jako druldr. Aspori kdybyaten stejnokroj men paradnej gi. Jo, pane, to kdy my jsme vyrukovali, to byla parada. Bile kabaty, modre kalhoty, eervene limce a mantety A Frantik se smeje. "Jo, pradedeeku, my ne'name vojaky pro paradu, my je mame na praci. A ti by pekne v tech vagich kabatech vypadali." "No ja vim a uznavam to, ale pieci. Poznag ted' pegaka od kyrysara? Artileristu od kavaleristy?" "No, ta jmena, pradedeeku, neznam, ale nageho vojaka poznam kaideho." "Vgak ja taky. Ale jiste nepozna g, u eeho slouti?" "A vidig, pradedeeku, poznam. V gak jsme se to nadarmo ye gkole neudili. A katc1Sr vojak to ma na limci." "To jako myslig, Frantiku, ten kousek barevneho sukna?" "Ano, pradedeeku, ten. kikame mu vSilotek a ten nam pfesne povi, ke ktere zbrani vojak naleti. A ja vim, dedeeku, bys nektere i ty poznal. Tak tfeba: ten vflotek je blede Kdo je to?" "Blede modrSr . . To by mohl bSrt nekdo od mariny." "Ale kdet," smeje se Frantik, "to je letec. letec, co lita, ye vzduchu." "Frantigku, vis, blazny si ze mne nedelej. jsi vide nekdy eloveka letat ve vzduchu?" "Ano, pradedeeku. A ty ne?" A to si Frantik vzpomina, Ze pradedeeek temkel v ininulem stoleti a te je gte nevidel aeroplan. Tak to honem vysvetluje a pradededek je nad tim smutJak letec mute valeit, to nechape. Kterak mute pala gem sekat, kterak mute stat na svem miste a branit je. Je ten svet otoeen. A tak Frantik vysvetluje dal. "Pe gak ma e'ervene vyloteni. Karminove eervene, takove troginku jako do fialova. Delostfelec tet dervene, ale rumelkove. Jako oheri. Dragoun ma vSrlotek 21utY jako kandrek, letec blede modrS r jako oblohu. tinista (a na tim zase pradedeeek kroutil hlavou) tmave hnedSr jako eerna Wm., at skoro Cerny. A telegrafista svetle hnedSr. Takov3i ,jako pekrie upeeend kfirka chleba. "Tak, Frantiku. to bych rad vedel. Vim take, ze peS'ak chodi pe gky, dragoun, jezdi na koni, LIZ bych i veal, ze letec lita ve vzduchu, ale kdo to je tinista a telegrafista, to nevim. Na ho holt jsem hloupSr." "No, pradedeeku, ja to tak akorat take nevim, co vgechno dela tinista, ale to hlavni vim. Ten vojakinn stavi zakopy, mosty, drahy, silnice 'a takove veci. — Zkratka se stark aby vojaci vgude mohli jit a vgude mohli zustat. A telegrafista jim zafizuje telefon, telegraf, radio, kratce jak se to HAL spojeni. Aby se mohli vojaci mezi sebou domluvit. — tomu roarmig?" "Ano, ano. Rozumim. Nevim site nae to vaechno ted 'ti vojaci potfebuji. Ale tak se mi zda, ze to vojna je ted' nejaka dilkladnejgi. Hued bych to gel zkusit. Ale k tern telegrafistfim bych piece jen negel." "I gel, pradedeeku. To jseu take vojaci a teprve potfebuji bSrt zdatni. Ti take museji umet bojovat. A pit torn je gte ,pracuji na svSrch yecech. Na tom svem vSrcviku. Co by si bez nich na§e vojsko poealo? No, iekni!" "Tak nevim. Ale ty piece jen musis mit pra ydu. Hochu, Vidyt' toho skoro vi g vic ve svSrch rnlad3'rch letech, net jsem verlel ja jako velkSr dacan".

"Jegte jednou diiv net' umiu, Prahu chtel bych videti . . ." tak zni poulieni pisnieka, vyjacitujici, jako mnohe podobne, pomiiive oblibene popevku, touhu lidu obecneho, jednu z mnoldrch, kter-Srm se dostalo vyjadteni popularni notou. Videt Prahu je pro techoslovaka tolik: jako videt Neapol pro globetrottra. Po eeskSTh vsich a slovenskSrch dedinach si deti navtajem zakrSrvaji navzajem dlanemi oei, pak druh druha zvedne, volaje: Ja ti ukatu Prahu! 2e se skrz tent° krajieek "vidi at do Prahy", je znama vec. A ze vgech techto fislovi dere se na povrch tajene, i vefejna touha katdeho noveho pokoleni — spattit Prahu. Jsou ovgem babieky na venkove, ktere jegte Prahu nevidely, ale patrne jsou to ut jen ty, ktere do te chvile nevstoupily do vlaku. Tech vgak nelitujeme, patrne po Prate netouti. Ale je velmi mnoho deti po Sire republice, ktere dosud Praha, nevidely a tech je ham lito; jen si vzpomerite na jejich tado.stive, smuthe tamtele oei, kdy se nam priznaly, te jegte nebyly v Praze! Jiste se to pkihodilo mnohemu z vas a mysllm, ze myglenka, pozvat dvacet tisic deti z republiky do Prahy, pfigla dr. Zenklovi take v takove asi chvili, kdy se mu nejakSr obeanek pfiznal k sve touze po Praze. Znat domov je prvni pfikaz katcleho, kdo to mute cleat. Poznavat spoluobeany, rodaky, krajany — jak to roz gituje obzor! Dite se postavi tim poznanim na iris a pevnSi zaklad. Znat Prahu, hlavni mesto statu, neni v gak jen povinnost, ale take a zejrnena radost a zdroj hrdosti. Kde a kdo na svete zna Hraddany — cot bSr va, prvni detska podivand — i kdy leckde po svete maji v museu kostru velryby — cot bSrva podivand hned druha na 'fade? Dnes vgak se dfiletite stavby a piredmety v Praze tak rozmohly a denne je jich vic, ze prvni testa do Prahy jest vlastne jen navnada, aby po ni mlacIST obean toutil dal a stale. Aby se znalosti Prahy rozgifoval sve poznatky moderniho urbanismu, vic a podrobneji se zabSr sve ipostupujici historicke ye--valmusei,abysi domosti ovefoval a umist'oval na mistech v Prate, dejinami doteerdrch, aby ze styku s lidmi, s osobnostmi, s divadly, koncerty, eerpal radost z pospolitosti, podnety a potitky kulturnimi. Primator Zenkel mel t'astnou my glenku sva.zat pfatelstvi Pratany s venkovskSrmi detmi. Pratane se chopili jeho my glenky s chuti. Letos tedy dvacet tisic deti. Ale na pies rok jeSte vie! a katcle dite se postupne seznami s "matkou eeskoslovenskSrch mest!" "Uradili jsme se s mantelem, te ten kousek jidla pro dve divky nam neubude, tak nam je paglete;" pi ge se v jedne z hromadidrch — A druha, slibuje: "Lfitka pro ne jsou eista a giroka, kdyby byl nedostatek mista, i po dvou tam inohou spat ty deti." Zenkl uhodil na pravou strunu. Zazniva v dvaceti tisicich akkordech. Vojaci v armade. RRclakce dostala dopis tohoto obsahu: "My vgichni, preseneni i zalotni pacienti sborove nemocnice v Prate, jsme se usnesli, venovati celY 'told za druhou polovinu mesice kvetna na obranu statu Nate sbirka setkala se s pinYm porozumenim nejen u Ceehu, ale i u vojakii nemeeke a mad'arske narodnosti. Snad vas pose mezi nami nenaAel ani jedinY, kdo by se rozmYglel nebo dokonce odfekl. Pani du"stojnici-pacienti sami finanene pfispell. talde odvedeme 900 KC. Nepovaujeme svou akci za nejake dobrodini, rdrbrt za samozfejmost. A piseme yam o tom jenom, abychom se brzy doeetli o dal gich, kteri se k nam pfipoji. Repu bliee zdar",


vtsnrix

Ve sttedu, dne 22. eervna 1938. PAVLA DVOAAKOV :

PiSEN LASKY ROMAN .0110.41!0■0.1111.0••••

.11/11/4

ORDOVI se zarntilo v oeich. V doktorovYch K slovech chvela se fizkost a neskryvana, laska. Co znal strYce, nikdy nepamatoval, te by k nemu pronesl tak dlouhou tee, byla tedy strYcova starost o neho jiste vatna. Stiskl mu ruku a iekl mu: "Tak me mat rad?" Doktor se zamradil a pak vyjel: "A co sit myslil? Nebo jsi chtel, abych ti vyznaval denne lasku, jako ty zttettene tienske." "Kdo ti iekl, to mi vyznavaji lasku?" zeptal se, potiaduje Asmev. "Smej se tomu jette. Helena mi to tekla, protote Helena to vi." "A co je Helene do toho?" tekl nevrle. "Protote se nemirte jit na to divat, prosila mne, abych ti domluvil, aby ses nenidil. Ale i kdyby mi to neeekla, vim to — protote vidim a Zapletl ses se tenou toho presidenta a zapomnels asi, te je panem v nejvetti bance a to te mate znicit. Iteditel tvilj nema odvahy te upozornit, to jit mesic pozoruje, te ten osel, m-at, kterY si vzal term, jejimt by mohl bYti dedeekem, vede proti Lobe zutivY boj — protote tviij ti to tedy teditel by musel mluvit prod'. já." "Nebojim se ho," iekl lelidne, "to ja vim, memu zavodu ten smrad'och nerniite ublizit. Nepottebuji fiveru a mam na rok v kapse dodavkyky. Tohle te znepokojovat nemusi, strYee", miuvil vstay. "Jirko, ma snad tohle znamenat?" udetene se zeptal doktor. "Ne, ne, strYde — prave dnes jsem se rozhodl, to tohohle tivota necham — dobrou noc" a Korda vytel. Doktor vyhlecll za nim, chtel ho zavolati, ale rozmysliv si to, zavtel a pteted pokojem, teptal: "ftekl to vatne a opravdove. Dej to bote, aby to byla pravda." Korda zamytlen dotel do sveho pokoje svlekl se sebp frak. Drte ho chvili v ruce, dival se na riej a pak jim mrttil na pohovku. Ptistoupil k zrcadlu a zadival se na svilj obraz dlouze a pozorne. Objevil kolem fist ostre eary, tvrde a vYznamne. Rozumel jim, zdalo se mu, te jeho tvat se promefauje, te se rozeklebuje smichem, otklivYm, nedistYm srnichem. To jsem tedy ja — to jsem ja, — teptal a popadla ho rizkost. StrYc ma pravdu, ta vec ho riled, rozmelriuje, otravuje krev i nervy. Jitlit mel chut' uhoditi pest do zrcadla, ale ptemohl se, jal se neklidne choditi. Vytahl z vesty ziatou dosu na cigarety a chtel si zapaliti. Vzpomnel vsak, te zapalovae nechal v kapse kotichu. Snad jsou zapalky v pracovny. Vetel tedy do pracovny a oteviel zasuvku, jednu, druhou. Nikde nic — a tady je balieek. Ano, vzpomina si, ptitel toho dne, kdy odjitclel do Anglie. Peevracel chvili balieek v rukou a pak jej rortrhl. Vypadl z neho svazek dopisfe Dopisy — kdo mi je poslal? — tasl, ale na obalce nebylo jmena odesilatele, a ani pisma neznal. Zvedl vypadle dopisy a nahledl do jednoho. Co to je? Dopis, ji, PaVle? Obra.til spetne listy — a od Cerycha. Co to je, co to zna.mena? Kdo a prod mu ty dopisy poslal? Najednou se Kordy zmocnilo vzruteni. Poutti se do eteni, zapomenuv na to, prod sern necite hladu v nevytopene pracovne. Je to banalni dopis‘. a, je pin naznaleri veci nestoudnYch a je datovan tii mesice pied jejich rozvodem. A druhy jeete drivernejti, o mesie pozdeji. Korda vyskoeil a zadival se do praedna. — Kdo mu to poslal a prof? Ano, prod? BaReek ho dotel piece, kdyt 112, jejich rozchod byl hotovou veci. Kordy se zmocriuje fizkost, najednou mu blesklo hlavou po Pa yline odchodu natel mezi jejimi staeemi flay podobn:;7 baWeek. Ze tehdy jej vhodil, nenahlednu y de neho, zpet do zasuvky jejiho psaciho stolkti, kteee mu nechala, protote byl jeho darkem k jeji;a jmeninam.

Korda se rozebehl do jejiho pokoje. Zristal tak, jak jej opustila, jeri na pohovce a sofach bylo rozloteno jemne, vytivane pradlo, pyjamas a toaletni drobnosti, bez nicht se tieny neobejdou. Objednal tohle vte pted jejich rozchodem k jejimu svatku, a kdy to ptitlo, zaplatil a partial Nane, aby ty. veci data sem. Bodlo ho tohle do oaf, ale jit oteviral zasuvku. Ano dopisy — a zase jeho. Ne, techhle dopist Korda jiti neeetl. Nenechala by jich zde, kdyby o nich yedela. Kordovi vyrazil na dele pot a z fist se mu drain stenani: "Bote, bote — Rohan mu to iekl, Rohan ho upozorrioval — Rohan ho varoval pied kymsi — ne pied Cerychem." Korda rortiesen vratil se do pracovny a tam chvili hledav v telefonnim senzamu, vytodil eislo. Uzkost opadla z oei a na, jejim miste se objevilo neco temneho, ptisneho a odhodlaneho. Halo, Rohan? To jsem ja, Korda. Nezlobte se, te vas obtetuji tak pozde. Nevite, kde je Pavia?" Na druhem konci dlouha, pomleka a pak utasla otazka: "Pavla?" "Zino, Pavia", netrpelive opakuje Korda, "musim s ni mluvit -- a tak jsem si vzpomnel na vas, hrabe. Vy jiste vite, kde je. "A co se stalo?" otazal se Rohan. "Nevim, dosud nevim, ale na neco jsem peitel — nemudte mne vtak, hrabe, otazkami teknete mi kde je. "V Tatrach? Na trlee"? Vita e to ureite? Jestli tam jedu? Ano, dnes jiz nemohu, ale zitra. Nemohu o torn mluvit, ale jednou yarn vee feknu. Dekuji yam, dobrou noc." Nazitti, sotva Korda procitl, zavolal telefonein majitele detektivni kancelate, dtive znameho kriminalistu. Doeleav se ho, sotva ho u.vital a hned zaCal, co si od neho pieje. "Zjistite mi use, co yam bude mono o Cerychovi, ano, tovarniku Cerychovi. Nebudu tetiet penezi, zvlatte, kdyt se yam podati vypatrat, co delal a s kYm se stYkal tak od dubna letotniho roku." "Budete vedet, pane tovarniku, o katclem jeho hnuti katcleho dne, od chvile, kdy vstal at do doby, kdy 'tel spat. Bude to vtak stat penize, snad hodne penez." "Mt' jsem yam iekl, to tettit nebudu iekl netrpelive Korda. "Je-li to tak, pak je vte v potadku — spolehnete na mne", ujistil ho detektiv s Usinevem, protote Korda mu vyplatil opravdu tuenou zalohu. Korda Po jeho odchodu zajel si do Prfimysloye banky a dal se ohlasiti u vrchniho teditele. "Co mi nesete, pane tovarniku?" vital ho vrchni teditel, vtahuje ho do dveki sve nadherne pracovny. "Snad ne fiver?" usmal se. "Bohutel, to ne, pane vrchni tediteli — jde mi o neco jineho a nevim, nebude-li se varn ma otazka zdati pti nejmentim podivna. "Nu", pobidl ho fismevne teditel. "Chci se zeptat na Cerycha." editel chvili na neho zpytave hledel. to Korda nema cluvodu miti v lake eerycha. napadlo ho proto, ho k nemu mytlenka na pomstu. Korda vytutiv to, iekl: "Nejde mi, pane vrchni tediteli, o Cerycha — Cerych je pro mne hmyzem, jde mi o nekoho jineho. A miltete mi dfivetovati, nezneutiji vati informace, pottebuji ji, jen abych si neco ujasnil." Na rtech teditelovych se mihl fismey, vedel, o koho Kordovi to asi jde. Zamyslil se vtak. Pekne-li Kordovi pravdu, snad sejde s Cerychova sriatku s Pavlou — a banka ma zajem na veci, protote jen jejim majetkem mute se Cerych sanovat. Je to vtak nepoeestne a ta nepodestnost ulpi na nem. "Tak si stoji, chcete veclet?" "To, pane vrchni tediteli." "Reknu yam tedy — ptotote tutim, te to chcete si ujasniti — te Cerycha mute zachranit pied Upadkem jenom sriatek s vati byvalou pant." "A jak dlouho je v te situaci?" "Pies rok — znate snad take trochu zprisob jeho tivota", usmal se teditel. "Dekuji yam, pane vrchni tediteli", miuvil vier Korda, tiskna ieditelovi ruku. "Mohl-li jsem yam timhle pomoci, pane tovarniku, jsem tomu opravdu rad," vyprovazel Kordu. Jit ye dvetich si jette na neco vzpom-

Strana IS. "Mezi nami Cerych vyutil jit oznameni o svem zasnoubeni k dtkladnYm zapiljeleam — u nas ovtem ne. "Tedy jsem se nemYlil", myslil Korda, odchazeje od teditele. Slytel jit pied rokem, ze Cerych je na dne, ale nevetil tomu. Nedtvetoval a etitil se vtdy tech povesti, jet se tifily v salonech. Ale mel tehdy uvetiti, snad by byl jinak videl — snad. — Veeer neoznamiv nikomu, kam mini, odjel do Tater. IX. Cerycha zachytilo jeho zasnoubeni s Pavlou opravdu jit v padu. Jeho nova milenka, jiz zamenil Elsu, nebyla skromna, a klenotnik, u nehot pro ni zakoupil na dluh tperky, hrozil mu skandalem, kdyt zjistil, to vtechen majetek eerychitv path. Prirmyslove bance. Jen to, te mohl mu ukazati v novinach onu zpravu, ho zachranilo pted trestnim oznamenine. Ba, klenotnile se zmenil, jakoby ocarovan, a oteviel pro neho nejen sve nejkrasnejti etuje. nYbre" i pokladnu. A ted', etrnact dni pied svatbou s nevestou, jejit majetek odhadovan byl na desitky milio• citil se nejklidnejtim a nejhrdejeim, protote nejvtipnejtim elovekem. Jit od ptijezdu byl steedem vybrane spolednosti, zvlatte tenske, ktera, sem do Tater se sjela z Prahy, aby se oddala sportfim a flirtu. Pavia mu zavideli vtichni mutt nejen pro jeji bohatstvi, nYbrt i pro jeji nepopiratelnou krasu a libeznost. Chlubil se s n.1, objevuje se ji po boku na jezete, na lytich a veeer na taneenim parketu. Nikdo vtak netueil, te mezi Pavlou a jim je pomer pani a eluhy. reekla mu, kdyt ji potadal o ruku a ona evolila: "Vezrnu si vas, Cerychu, ale pod jedinou podminkou, to budu svou pani, lapinou a naprostou." A kdyt oteviel fitasem o.i, vysvetlila mu, co tim mysli. "Budeme peed svetem mantely, ale jinak cizimi hdmi. A nemyslete, te tenhic pomer bych chtela zmenit, nemam vas rada a nebudu vas miti nikdy racla na tohle, Cerychu, nikdy nezapomerite. Slibuji yam yeak, to se budu chovati tak, abyste nemel duvodu vyeitati mi, te vas uvadim v posmech. Chcete-li mne tak, dobte, ne-li, rozejdeme se." A Cerych duse se vztekem, svolil, mysle: . "At budet ma, uvidime, nebudee-li chtiti zmeniti ten pomer. To bych nesmel beti Cerychem." Ale to nechal si pro sebe, tvate se vtdy klidnYm, dokonale se ovladajicim. Jen oei ladil do smutnY.ch tone, ptedstiraje, tie trpi beznadejnou tragickou touhou. Ale na Pavlu pohledy jeho nerieinkovaly. Byla k nemu, byli-li sami, chladna a neptistupna, tak, to ho to uvadelo v zutivost. "Pomstim se ti za tohle poniteni", umirioval si. "Sama se budet dotebravat me lasky." Na tohle, nevrle se prochazeje pted hotelem, myslil, cite, te jeji chlad ho rozpaluje do posedlosti, kdyt Korda vystoupil z vozu ozubene drahy. Vystupovalo jen test cestujicich, nemohl proto ujiti pozornosti Cerychove. Korda! — Jakoby blesk do neho uderil, stal Cerych, poule oei na Kordu. Thas se zdetenim zapasily v nem. — Ptijel Korda nahodou nebo vi, te Pavia je zde? Cerych citil, te se mu kotile lepi na zada. Nepochyboval ani okamtik, to ptitomnost Kordova mute zhatiti jette v posledni chvili jeho plan a avratiti Pavlino rozhodnuti. Tusii, te Pavia na Kordu marne se snati zapomenouti, a uvidi-li ho, ozateneho povestmi neodolatelneho mute, snad rozhoti se k nemu vatni a vrati mu sve slovo. Jen ze vzdoru, detinskeho vzdoru; se rozhodla, te si ho vezme, aby Kordu zranila, ptesveddila, ze jim povrhla k Kali nemu, erychovi. "A co delat?" Pavia byla v Tatranske Lomnici, odjela tam rano a vrati se at veder. Ptemluvi-li ji, aby se ptestehovali, snad se spolu nesejdou. A pted dverria dny sama navrhovala, aby odjell do Lomnice Ze ji neposlechl, prod' ji ten napad rozmlouval! Vedel vtak, prof, dobte • Byla to tena statkatova, jet ho tady zdrtovala. "Ty tenske mne jette naposledy zniel. isem blazen, i tady, tady. Kdyby se to dovedela, Ukazala by mu dvete, protote by ji&to no-


Strana 16. snesla, aby ji podvadel pied svatbou — tfeba jejich svatba, jakoby svatbou nebyla." Musi za ni, musi ji pfemluviti, nesmi pfipustiti, aby gila s nim pod jednou stfechou, aby ho mela stale na oeich. Rozhodnut vyskoeil do vozu elektricke drahy tak, jak byl. Korda opatrne se vyptav, zjistil, kde Pavla s Cerychem se ubytovali. Dovedev se, ge se vrati ag veeer, rozhodl se, ge se projede na lygich. Byl krasnY, klidny a mrazivY den. PrachovY snih jiskfil se kolem dokola, pokrYvaje svahy a rYhy etitt, jet treely do akvamarinoveho nebe jako achatove zazraky. Rozejel se k Podradskemu plesu a od neho dal k vYstupu na Ostern. A vracel se k veeeru uneven a vzru gen jizdou, vyhlidkami dolts k jihu na bilou a modrou nadheru Oumbieru s nadeji, ge uvidi Pavlu. Doji g s nekym, koho se-dejvakhotelu,s1 nenadal. S pani presidentovou. "Jake etesti, Ake nahoda. Pkijela jsem odpoledne a fekli mi, ge jste tady." Korda posilal ji ke \Teem d'astm, proto ge nikdo mu nemohl pfijiti vice nevhod, net tahle g ena. Snad Pavla se doslechia neco z tech klejeg kolovaly o ni a o nem ye veech pratskYch salonech, a uvidi-li ho v jeji pfitomnosti. uveki, ge on je jejim milencem. "Pan president je zde take?" zeptal se vgak neprozrazuje nevrlosti. "Ne, staroueka jsem nechala doma — pfijede ag na Stedry den, to je za deset dni. Deset dni mne nikdo nehlida. 0, jak se teeim na ty -Wry! a pohledla na neho tak, ge v duchu zaklel. Zmocnila se ho jako sveho majetku. Pfinutila ho, aby pfevleknuv se, se gel dolt. a usadivgi se s nim v poloprazdne jidelne v rohu, aby byli zakryti prilis zvedavYm °elm, povolila svemu nadeeni, hltajic ho °Mina, z nich g mohl eisti gadati vee, eeho by se mu zachtelo Korda po ce,lou tu dobu mel pocit, ge je natahovan na, mutidla. Desetkrate se rozhodoval, ge fekne tehle gene uptimne, co si mysli — a koneene utekl k baru. Pfi prvem foxu vgak si pfigla sama pro neho a tak chtej nechtej musel se s ni oteeeti a strpeti, aby se k nemu tiskla, pferu govane dYchajic a eeptajic mu v stfidavem blednuti a rudnuti, ze jiste vi, ze musi 'Octet. A v jedne takove chvili, kdy va gnive otevirala se sve smyslne touze, ucitil Korda, ge nekdo se na neho diva. °tail se, nutkan tim pohledem a stfet1 se s Pavlinima oeima. Stela etihla a mramorove bleda v bile toalete a rozeikenyma °alma divala se nehnute na neho. V to chvili Kordu pfepadla nenavist k presidentove gene, je g vnutila se mu do naruee — a zastavil se. "Co je?" zeptala se. "Netaneim", fekl zlostne. "Ale — co se yam stalo?" divala se na ulekane. "Nechame tehle hry, milostiva pani nebavi mne to", fekl neurvale. Presidentka pobledla, ureika potemnila ji di, ale jen na achvili, hned na to objevila se ji v oeich pokorna, gebronici prosba. "Netaneim", fekl prudce. "Doved'te mne tedy aspon ke stolu", fekla tfesoucim se hlasem. Podal ji rame a nemluve, vyhove1 ji. "Co se varn stalo?" zavesila na neho ustra gene oei. `Odpust'te, dnes neni se mnou feei", fekl jen a ukloniv se ji, odeeel. Divala se za nim, statnYm, vysokYm a citila. ge tento mug je jejim osudem. I v to drsnosti, v nig se ji ukazal, bylo pro ni stupflovani vaene. Ano, snesla by, kdyby ji uhodil, snad by mu i tu ruku polibila. Korda na ni pfestal myslit, jak se k ni otoeid zady. Posadiv se k baru, porueil si cocktail. A kdyg jej vypil, teprve se otoeil, aby vyhledal o&ma Pavlu, neodeela-li. Taneila. A taneila tak zvlaetne. Jeji oblieej byl pfisnY, odi sklopene k zemi. Korda povzdechl a najednou rozhodnut, namitil k ni. Kdy g uslyeela jeho tiche popro geni a pohledla na neho, objevila se ji v odich dzkost. "Prosim, milostiva pani", opakoval. "Boge. prieel pro ni piece, baba se toho a pH,la si toho zaroven. A uvidi-li, pozne-li, co se v ni deje. Ne, neni to Jill, ten jeji Jifi, je to mug,

vkaTNIK drsnY a panovitY a krutY". Pavle neuelo, jak hrube ukondil s tou krasnou genou tanec, nea.° ji, ge ta gene se divala na neho, ztracejic se v nem, ge se ho pokorne dogebravala o tsmev, jeden laskavY pohled. Zmocnila se ji radost, kdy g to videla, protoge, spatkivei ji v jeho nem& pobledla bolesti, jig branila se dati jmeno goxlivosti. A zase se roztkasla tzkosti, myslic, prod pkijel, a nepkijelaby ji ukazal, ge to, co se o nem vypravuje, je pravdou, ge ztrata jeji lasky je pro neho k smichu, protoge mute miti lasku kterekoliv geny, jen kdyg se mu zachce. A napadlo ji jegte neco, nad 'dim se ji zastavilo srdce. "Co, kdy g se ji pfijel pomstit?" Bude-li chtit, nebude se moci ubraniti jeho odim" -- to vedela hned, jak se setkala s jeho pohledem, ostrYm a rozkaznYm. A ted' stoji pied ni a chce, aby se vlo gila do jeho rukou. "Pfijel jsem sem, protoge jsem veal, ge jste tady", tekl ji, sotva se otoeili. Zeptala se ho jen ustra genyma (Alma. "Musim s vami miuvit, Pavlo — feknete mi, kde vas zitra uvidim." "Prod, prod' chce se mnou mluvit?" tetelilo se v ni a prod je tak chladnY a tak krasnY? Srdce ji stoupalo a g do hrdla. "Kde chcete, kde si pfejete Mohu varn tak fikati?" tekla ulekana, ge prozradila sve srdce. Jeji Jiri znelo jinak, ne g to Pavlo. Ale Korda se neusmal, nezmenil. Citil takovou smesici pocitt, ze nevedel, je-li tak et'astna nebo jestli tak trpi. "Pfijd'te tedy zitra ye dye na kfigovatku, mtgeme j eti na Popradske pleso — 6erychovi nic veak nefikejte." "Ne, nic mu nepovim", fekla a odva gila se mu podivati do oaf.. Byly temne, a zdalo se ji, ge v hloubce tkvi smutek, tegkY a beznadejnY. "Jifi." "Ano?" "Prod', prod jste byl tam na tu genu tak zlY? Ma vas pfece rade." "Rada", usmal se opovriliVe. "Je do vas eilene zamilovana, ji to hned poznala." Neodpovedel. "Jiti, to jste byl tak krutY ke vgem svYm?" nedotekia, ale nebylo toho tfeba. "Prive vy byste se na tohle nemela ptati, Pavlo," fekl. "A prod praVe je?" rortfasla otazku. "Protoge vy jste mne naudila tomu vtemu," fekl prudce. "Nebyl jsem takovY, nebyl. Ale ted' jsem, opovrhuji tou genou, a opovrhuji tim silneji, dim vice po mne tougi. Zabila jste ye mne lasku a tak mi ztstalo j en fel° — a ja to telo nenesidim, protoge jen ono a nad o tom miuvit s vami." Sklonila hlasu jako podt'atou. "Jiff — ja, vas aezradila. Pfisaham, ge ne." czekla to s takovou va gnivou tQuhou, aby ji bylo uvefeno, ge se zachvel a pfitiskl ji k sob& "Vid'te, ge mi vetite?" tekla rozechvena jeho stiskem. "Vgechno mi povite zitra, Pavlo." "Jig odchazite?" Z hlasu prokouklo zklarnani. "eerychovi nebylo by asi piin g vhod, kdybych si vas vyminil pro dneeni veeer. Stoji tamhle a diva se k nem velmi podivne", fekl s poeklebenYm tsmevem. "Nemyslim na 6erycha", tekla prudce. "Vite, ge chtel, abych odejela?" kousla se veak do rtii a zmlkla. Korda se usmival. "Co si o mne myslite, — jiste se mi posmivate", promluvila po chvili smutne. "Chrafi Buh, jak by ch se varn mohl posmivati, Pavlo," fekl horlive. A Pavla zru govela a pohledla na nehO tak vdeene, ge musel pkeldnoci touhu pfitisknouti ji k sobe po druhe. Oerych vide ten Pavlin pohled a zat'al zuby. "Zabiju toho chlapa, Bah vi, ge ho zabiju", tikal, zmitaje se nenavisti a strachem. Druheho dne pied druhou hodinou sedel Korda na vYvratu a dival se zamyelene do lesniho prtseku. Nevidel kolem sebe tech fantastickYch sne gnych tvart, rovnal si v hlave to, co ji fekne. Uvidel ji, jak se objevila a v zahybu uvidela ho veak i ona a mavla holi a pospieila si. Byla zardela a oei ji zanily. "Utekla jsem eerychovi — dekate dlouho?" "Ted' jsem pfij el?" kekl.

Ve stkedu, dne 22. eervna 1938. "A prof jste tak ukrutne veiny'?" pokukovala po nem. Usmala se, ptipamatovala mu vgechno to minule, o eem myslil, ge nikdy se nevrati. Usedla vedle neho a zeptala se: "Jiti, povite mi dnes, prod jste pfijel?" Nedivaje se na ni, fekl pomalu: "Pfljel jsem si pro vas, zastesklo se mi po vas — a tak jsem pfij el." Rozeifila pohled a zadYchala se. "Prod' se nil posnfivate, JIM?" fekla tee. "Neposmivam se vam, fekl jsem pravdu, phjel jsem si pro vas." "Ale, jak to, Jai?" ptala se tfesoucim hlasem. Polog il ji ruku kolem pasu a pfitahl ji k sobe. Nebranila se, nemohla se branit. Bylo ji lhostejno, co s ni udela, nechtela myslit na to, pfala si pfitulit se k nemu a pfesvedeit se, ge nic mezi nimi se nestalo, ge je dosud jeho genou, jeho deveatkem. Sedeli tak dlouho. Ona stulena v jeho ruce a on hledici va gne a teple do prtrvy lesni testy. "Pavlo, proe jsi mi tehdy nefekla v ge — praydu — vis, kdyg jsem to naeel v pokoji v torn hotelu? fzekla jsi mi, ge je tvYm milencem a ja dnes vim, ge to nebyla pravda." "Vie to?" eeptala et'astne. "A vie ty, jak jsi nehezky jednala, dovolujic tomu eloveku, aby se k tobe tak cluverne choval? Nepomyslila's si, ge kagdY jeho fismev, kaget hj?e,ho dotek to sni guje — nejen v mYch oVzlykla: "Nemysli na to, Jiti." "Musim na to myslit," musim myslit na to yee", mluvil, nehlede na ni. Pfala si va gnive, aby videla jeho odi, aby z nich mohla vyeisti, co si mysli a mysli-li to, co neodvatila se v gak mu to fici. Nemohla se k nemu chovati s ton jistotou, jako dtive, nebyl to jeji Jifi, byl to pan. A on pokraduje ye svYch myglenkach, mluvil: "Nemela's nikdy neco takoveho ptipustit — ale je. vim, prod* jsi mohla 6erychovi to vee do. volit — nemela jsi mne rade." "Jifi!" Opakoval, nepovy guje hlasu: "Nemela jsi mne rade, Mela's rade jen sebe — a myslila-lis, ge mne milujek bylo to proto, ge chtela jsi mne miti jako svou vec, svfij majetek a teeiti se z toho majetku. Pamatuje g se, jak jsi mi odpovidala, kdyg jsem s tebou nekdy miuvil o tech tvYch pfatelich?" "Tys tak va gnY, Jiti — a ji nechci bYti vagna, .ja chci zit. A zit, to neni to. co ty si mysli g , to neni povinnost, to je radost. Chtela jsi radost — a me g ji?" Vzlykla prudce. "Nemag a nemfdee miti, proto ge v takovem givote ani neni radosti. Je to jen jedlictvi a to se jednou kaidemu zo gllivi. Je, to vim, protote jsem to zkusil. Chtela jsi obdiv mu gfi a co ti ten obdiv dal? I na mne se geny lepily a lepi, a co mam z toho? Jen to, ge mi je nekdy Oft°, myslim-li, jak v knach je malo toho, co si mut, slueni mugi, o nich mysli. Aspon v genaoh, na net" jsme navykli mysliti jako na dearly. "Prod' mi tohle rikas, Mi.?" "Abys to vedeia, abys porozumela, a g se to zeptam?" zmlkl, dotek to. "Na co, Jiti?" vydechla. Pohledl na ni a fekl volne: Chcee bYti mot. milenkou?" Zachvela se — to slovo jakoby bylo rukou a stisklo ji srdce. Divala se na neho chvili a pak pologivgi mu ruce kolem eije, ptilnula k nemu. eeptajic: "Prod se ptee — kdy g via, ge chci? Chci vge, co ty chcee a bude chtit." "Rozumela's mi dobke, Pavlo? Milenkou?" Pologila mu ruku na fista. "Vim, dobfe vim, co tim myslig, ale bude mne miti hodne rad a dlouho, vid'? slzela ta slova. "Tak dlouho, dokud naee kaska nezemfe." "Nemluv o smrti", zachve.la se. "A ted' pojedeme," zvedl se a pomohl ji na nohy "A co bude s eerychem?" zeptal se jeete. Pohodila hlavou: "Nemyslim na oerycha", a vyjela prudce se svahu. eerych si hned pomyslil, ge Pavla ma asi smluvenou schtzku s Kordou, kdy g zjistil, ge odale, nesouc lyge. Chtel se vydati za ni, kdyg poslieek mu pfines1 telegram. Rortrhl jej a tilstal stet, tfeete oei na dva fadky • "Jedu za tebou, musim s tebou mluvit. Elsa (Ixokraeovani).


Ve stiedu, dne 22. 6ervna 1936.

vtorNtEc

OSVETA. NOC Z 20. KVETNA.

(Te noci provedena byla easteene mobilisace deskoslovenske branne moci.) Ta noc, kdy vzbouzeli se mug., sbohem, a odchazeli! Ta noc, kdy virne prvnich ruti nad kovem pkilb se temne chvely! Ta noc! Polibky na shledanou. Pro detskY &mei/ odchazite. Rachoti vozba, ohne planou, motory v modki duchovite. Ta noc! Mir zdal se sesouvati v splaienem trysku kol a koni. Ta noc! Vpted, vpted at do zavrati! Rortratila se, ut je po ni. Ta nod Noc vojaku a helem, ratolest miru zvedajici! Noc na strati, den v svete celem hypnoticky k nam zirajici! K nam, k yam, vojaci, k stkedu sveta! HnevivY hlad nas obklopuje. Kovova holubice vzleta, zpiva, nam mir a ye sttehu je. Jos. Hora.

Co oeekavarae od vyggilio vzdelani? General Smuts. Kdyt byl zvolen letos general Smuts kancletem university v Kapskem Mesta, pronesl pri sve instalaci pozoruhodnou ptednaiku, jet upoutala pozornost i mime Jitni Afriku. Navazal a probral znovu .pkedmet, nekolikrat rozvinutk sirem Jamesem Barrettem i jinYmi loriskeho roku na jubilejnich oslavach londYnske university a na konferenci pro akademickou svobodu, konane roku 1935 v Oxfordu. T.TKOLEM university neni jen poskytovati U studentum ,odborne kvalifikace, ale ma jim tat vstipiti obeanske idealy a posilati je duchovne graduovane do sveta, kde maji nejen nalezti sve zamestnani, ale bYti take ptikladem dobrYch obeanir. Proto se ma na universite hodne &it humanitnim ptedmetum, jet dobte vyzbroji posluchaee jako lidi do tivota. Vieobecnost a humanita jsou zakladem a podstatou universitniho vzdelani, a kdy jich neni, trpi ptiliinYrn odbornictvim. OmezenY obzor vedoucich lidi jest ptidinou dne,inich zmatkil a bidy. Universalnost sama o sobe zahrnuje v &aloe oproiteni od ptedsudn vznikajicich z neznalosti Ci omezeneho duievniho obzoru, znamena, take nestrannost, dobrou dati se poueit i schopnost porozumeti viemu, co ptinaii divot. Clovek s akademicky vzdelanY ne merle net prostk °bean se musi vyhYbati pohodlnkm a vyjetclenYm duievnim kolejim, jeho universitni vzdelani mu doptava poznavati harmonii ve vesmiru, zakony potadku i krasy jet mu zustanou nejspolehlivejii a nejvice uklidriujici zkuienosti tivota. Veda, filosafie, basnictvi. nabotenstvi, to yie ujasriuje a prohlubuje zkuienost. Nejlepii, eemu nas mute veda naueiti, jest ricta ke skuteenosti. Dnes, kdy tolik lidi jde za povrchnimi hesly, uctiva exaltovane ideologie nebo y eti Apatne politice, zustava jedinYm lekern nestrann'a ri ga k faktirm. Stejne duletitY jako nestrannY vedeckY duch jest i taktni a vzneienk duch humanitni. Znamkou zmatkir a neklidu nag doby jest neptatelska rivalita meth faiismem a komunismem, spory rasove, nabotenske i politicke. Ale to vse pomine. Afrika, vice net kterakoliv jinx zeme na svete, jest velkou liciskou laboratoki, kde se prevfMc` 7.fir5rno nokliw ik rswv” stmlorAm

I kdyt evrpsky etenak neehape dot e, jak si piedstavuje general Smuts smiteni fa.§ismu s komunismem, nebo co mini iictou ke skuteenostem, neni pochyby, ae s jeho dtivody pro universalnost a humanitu budou ptemnozi souhlasiti. TYka se to rovnet hroziciho nebezpeei ptespecelisovani. Ale nebezpeei samo neni ye vyvolenem ptedmetu studia, a proto lido mohou bYti vzdelavani pro ureite odborne zarnestnani, ale jejich vzdelavani musi bYti tizeno tak, aby ptedego one zlo. Tak na ptiklad vysokoikolske vzdelani chemikii jest dosud sotva prtikaznou kvalifikaci pro vedouci,mista, ponevadt poskytuje nedostateene vzdelani v socialni odpovednosti dna-. niho prumysloveho podnikani. Stale rostouci vYkonnost moderniho prtmyslu nevidi jia jenom sviij smysl ye zvyiovani dividend a mezd Ci v rnechanicke dokonalosti, nYbrt chce, aby prtimyslovY blahobyt byl na prospech cele spoleenosti. Proto tada od vedoucich lidi prAmyslu, aby nejen men yzneiene idealy a iiroke sympatie, ale aby take skuteene rozumeli socialnim otazkam a problemtm. SpravnY prumyslovY vtidce musi cititi a jednati jako dobrY °bean. Ut dtive se svobodne hlasalo, ze takova odpovednast se oeekava od universitniho vzdelani. To bylo zdArazneno nekolikrat na universitnich sjezdech a,nglickYch. VYzkumna narodohospodatska sekee otevtena phi manchesterske universite 3e dokladem touhy pHspivati prakticky poznatky za sociologie a pomahat tak teiit socialni ,problemy hrnouci se na nas stale vice a vice. Je8te jeden zakladni problem universt je stejne duleaity jako tyto prakticke studie a vkzkumy. Kdyby university pinily naletite svtij rikol a vysilaly ze svkch zdi vedouci osob nosti a lidi, kteti se ,ochotne deli se svYrni spoluobeany o ziskane zkuienosti, aby zmizely z vetejneho tivota rfizne neivary, a pomahaji tvotiti noirr socialni tad, odratelo by se to i ve vedeckem badani a podnecovalo by to vkzkumy novym srnerern. Skuteene vedeni v demokracii si vytaduje ureite spoluprace a porozumeni viech .obeant. Proto demokratieti obCane museji miti vyssi duievni schopnosti net obeane v autorativnich statech, a to je druhY odpovednY fikol universit, nemenii net prvni: nopattovati schopne vtdce. Oba dva rikoly jsou spolu nerozlueitelne spjaty. Demokrace se mute utkavati s mi autoritavnimi retimy, dokud ji universita neopatfi vadce se iirokYm a nestrannkm rozhledem a neporxrate upraviti prozirave vetejne zaletitosti, dokud nenabude vrchu jasne a kriticke mygeni a dokud nebude utivano k teieni slatitYch •obea9skYch otazek ptimetenYch metod vedeckeho mysleni. Stejne viak nelze Cekati, te vysoka, kola spini sve ukoly, dokud nebudou do jejich bran vchazeti studenti naiejici si dostatek ptedbetnkc,h znalosti humanitnich i kulturnich, ktere se rozvinou tewire na universite. Takove vieobecne vzdelani, nezavisle na studiu odbornern, umotriuje katdemu lope pochopiti zajimave spletitosti lidskeho tivota a 'gni ho schopnYm elenem spoleenosti. A 3e tu dalg potadavek, aby viichni obeane byli do to miry vzdelani vieobecne, aby si dovedli utvotiti vlastni nestranny risudek o vetejnych zaletitostech, aby tadali od vedoucich •sobnosti moudre rozhodovani a osobni poctivost a beziihonnost namisto humbuku a demagogie vieho druhu. Dokud toho nesvedou, neni demokracie zaji gena, i kdy bude dosti vhodnYch vudct. Podminkou Uspechu jest vYchova a vzdelani pted vstupem na universitu, vYchova i vzdelani na sttednich, nebo i obeanskYch ikolach. Kdyt si nastavajici akademikove ptinesou dosti iiroke a hluboke vedomosti, mute spiniti universita svou funkci a vraceti vetejnosti mute i deny yyzbrojene nejen specialnimi znalostmi sveho oboru, ale i se iirokym rozhledem, s pozoruhodnym smyslem pro hodnotu veci s mravni odvahou. Ta g lido, znali aktivniho myileni, jet zkuienosti vyzrava; rn,ohon platne tivote prospivati spoleenosti, at' se potkaji s aky jrn ikoli problemy, lie trvat me 4v0ovatl o akaderoic'F

Stxana 17.

vzdelani vzhledem le vetejnYm zaletitostem oddelene od vzdelani vSeho obeanstva. Proto nebude tteba zavadeti na universitach zvlaitni kursy obeanske vYchovy; zakladni vedomosti o tom si mush ut katdy ptinest s sebou. Na universitach se jeSte tu a tam rozLiti obea.nske znalosti, ale hlavnim ridelem vyigho vzdelani mush bYti protivaha proti ptiligne specialisaci. Vysah vzdelani musi probouzeti zajmy o lidske, spoleeenske i kulturni hodnoty, inspirovati visi 2ivota jakotto celku. Graduovani bide museji miti skuteenY zajem o zaletitosti tohoto sveta, schopnost jasne o nich uvatovati a znalosti, jak se potYkati s nesnadnYmi problemy spoledenskYmi. Zde ma universita zvlaitni a odpovednou dlohu. Ptedeviim jest tadouci, aby teinne korigovala dneini ptedeasnou a nadbyteenou specialisaci. Spoleenost nemilte pottebovati graduovanYch lidi, kteti tikaji, to se nestaraji o politiku. University ut pro svou vnitini universalnost jsou povolany, aby poskytovaly rovnomerne vyvateneho vzdelani. Vliv universit na stfedni ikoly prostfednictvim ueitelti jest ohromnY. Timto vlivem se mute lehce potlaeovati zhubne a ptedeasne odbornictvi, tak Casto pestovane v pozdejiich roenicich techto gkol. Tim ptisnejii jsou potadavky na vysokoikolskeho ueitele, jent ma miti venire znalosti vieobecne. Nekteti dokonce tadaji, aby obeas za sveho pusobeni prokazoval zkouikami sve znalosti socialnich ved. Chceme, aby.takove vzdelani poskytovala universita v budoucnosti. Ale co s hotovYmi lidmi akademicky vzdelanyrni, kteti jsou ut na mnohYch odpovednYch mistech? V torn prase vidime dalii rilohu university, aby je jeite dnes dovedla doclateene poueiti. Podati-li se ji zburcovati je ye vhodne chvili, aby spravne poznali svou povinnost a obeanskou odpovednost, milteme doufati, to je zabezpeeena demokracie proti nebezpeeenstvim„ jet ji dnes hrozi. To neni jedine fikol pro universitu; zde ptichazeji k slovu take jine organisace vytvotene pro cbranu demokracie. Rozhlasem nutno eeliti neptatelske propagande a vYznaeni politikove maji vetejne diskutovati o rozdilech mezi diktaturami a demokraciemi, ktere zaruCuji svcbodnY vYvoj katdemu ,oladanu. Musime upevriovati demokraticke smfaleni s pomoci universit, tisku a vYclrovy dospelYch. To vie pcmaha utvateti jasnY Asudek o svetovkch uddlostech, pomaha videti a mravne oceriovati hodnoty, nabade. demokracii k neustale bdelosti a ostratitosti. Nebot' jenom demokracie mute nam uchovati v dneinich nejistYch dnech bohate intelektualni dedictvi lidstva, svobodu myileni i tea ObZane a vojaci.

S krasnou vytrvalosti dochazeji nova a nova dopisy etenatil i dopisovatelt — same vyznani lasky obeanst,va armada. Vetiinu nelze otisknouti. protote bezdelry tika prilia mnoho vojenskeho — o torn, kde kdo cvidi a co se oriel. Tak alespori neco: obce Chvaly a Svepravice se usnesly, prilepait zalotnhkum, kteti na jejich katastry. V nedeli daly obce dopravit vojakinn sud piva, zasilku mnoha kilograms salaniu a bednieku cigaret. Z rtiznYch mist se Masi, te majitele weekendovkch chat °betaZeji okoli, at najdou nejake velitelstvi: tam prohlaiuji, to davaji chaty k disposici s celYm zatizenim. Namnoze tam majitele ztravili konec tydne jen proto, aby vOjakfun mohli vatit Caj — vojaci musi pit, at' maji tizen Ci nikoliv: bYt milovan zavazuje. Proe piji. Kdejakk Cesky sportovni klub, v jehot oblasti se vyskytli zalotnici, popilili s deputaci, ktera dala k disposici iatny jako ubikace — a pro chvile oddechu oviem i Mite s celYm sportovnim zatizenim. — Jeden z dopisA konei uptimnYm .trog nku — filosofickYm prohlaienim: "My civilisti jsme zatlaeeni do pozadi, ale pfejeine vojaktim viecko; i to, to se deveata ohliteji jenom za zOeT.I .Sirn suknem, Ptejeme to vojaM, jsq(i to 'na g yojki, a mad rids the 0105)1


Ve stfedu, dne 22.. derma 1938.

Strana 18. Nadelniel a starostove. Od nynej2ka nosi sokonti dinovnici nove oznadeni sve hodnosti. Sokolske distinkce se nosi jedine na kroji slavnostnim. Utivati jich mohou jen starostove, ndeelnici, naeelnice a elenove cvieitelskkch sboru. Starostove maji krvenobile narameniky, pfi gite u leveho rukavu a ptipnute eervenkm knotielem k limci. Starosta jednoty ma na narameniku jednu dervenou 2friiru, starosta tupy d ye, starosta Obce tti. Mimo to maji starostove tup a Obce nad paskou s oznadenim jednoty na prsou bilou lemoyanou pasku s blit2im oznaknim. Na pt. Ptedsednictvo COS a pod. Nadelnici, nadelnice a dienove tupnich nieelnictev a ndeelnictva Obce maji oznadeni stejne, ale narameniky barvy bledemodre. Dirletite relace, ktere je nutno zaznamenat naprosto verne, se vyrkvaji safirovou jehlou do voskove desky. Tato deska v gak nemtie bkt reprodukovana vice net sedmkrat, prototie make &terry se rychle obrousi reprodukeni jehlou. Ze zpracovane voskove desky lze galVanopla,sticky potidit trvale ,otisky, ktere se uloti v archivu. Na obyeejne desce mute bkti zaznamenan program trvajici 3-5 minut. V rozhlasove praksi se vyskytuji relace mnohem de121 a proto spoleenost hledala specialni ptistroj s dlouhou reprodukeni dobu. Je to blatnerfon, magnetickk zaznamovk stroj, zapisujici zvuk na ocelovk pas, na nem2 mute bkt zachovan program at pulhodinovk Dark dobrou vlastnosti je trvanlivost ocelveh pasu. Zaznam se Milk smazat a pasu lze znovu poutiit. Proto se tenth stroj hodi zvladte dobte pro pfechodnk zaznam a zkouncy. Prace s voskovkmi deskami je velmi choulostiva a pomerne draha, zejmena pofizovani kopii je nalladne. Proto mene dulezte relace se zaznamenavaji do desek telatinovkch nebo lakovkch. Tyto desky jsou pomerne trvanlive a snakji znaenk poeet reprodukci. VsSechny tyto zpirsoby zaznamenavani je motno spattiti na exposici Os. rozhlasu na lektrotechnicke ktera se kona v techto dnech v Praze. Katelk navStevnik to mute zaznamenat svirj hlas na ocelovk ,pas a sam sebe poslouchat pa nekolika minutach. Int J Kleiner. Pfijeky novomanielfim. Z obchodnickkch vrstev byl ministerstvu yetejneho zdravotnictvi podan navrh, aby stat poskytoval mladkm a pottebnkm manklilm bezUrodne piljeky na opatteni nejnutnefaich pfedmetu vS7bavy. V navrhu se uvadi, to toto 0patteni, v nekterkch statech zavedene, davit tivotu mladkch lidi sm & . a cil zalotenim vlastniho krbu a opattuje pti tom praci velkemu poetu tivnosti i delnika. Navrh byl pfedloten i nekterSun zajmovkm organisacim. Jegte sletove gateeky. Prvni upominkovk pfedmet, kterk se objevil v Praze k sokolskemu sletu, jsou hedvabne 2Ateely s mapou republiky a ptanim zdaru X. yksokolskemu sletu. Vyra,lai je Clen Sokola v Rortokach-Kruhu u Jilemnice Jindtich Horaeek. Je to proste teen napad: aby lide nemusill pti prilvodu mavat kapesniky a meli ze sletu upominku. Napad se ujal a proto se krome sletovkch objevily jetite jedny, jeUe dobovef2i, venovane armade ("Neba.li jsme se 1000 let, nebojime se ani dnes!") Jsou od tarot podnikaveho hranieate a kdy se i snad yktvarnikirm a kultivovankm lidem pti pohledu na ne derou slzy do oei, meli by si je za tech 10 KC koupit. tesick &ova dela, co umi a mute. Hanobili v Praze rasu. kiAskonemeati milenci, kteti se po vydani norimbersickch rasovkch zakoml musili rozejit, protote schuzkami se dopou gteli "hanobeni rasy", podnikali v posledni dobe s oblibou zajezdy do Prahy. Jell katdk v Praze se segli, nerusene pobavili a zase se katdk z ylagt' •vratill. Ted' i tehle idyle je konec: Velkk senat tigskeho soudu rozhodl, to zhanobeni rasy, je trestne, i kdy2 k nemu dojde v cizine. Flo o konkretni pripad flAskonerneckkch milencu Praze.

Rozmanitos Pro pirek pinkavek bylo odloieno lace** 0.:" V obci Schoenbachu na Kadansku;PostaVili prvniho kvetna na nav,si velkou oveneefithi'niai. Podle stareho zvyku se mela maj po poslednim kvetnu pti slavnosti porazit. °Wane vtiak v korune maje se uhnizdil parek pen geni male bylo-kavemt lade.Opor uputiteno. Kdy to vlastne zaealo? . Co? Ten pocit, kterY jako by ug byl ztracen: pocit, ge jsme jedna velka rodina, kde jeden ze sourozenct je delnikem, jiny rolnikem, soudcem, vojakem, tesatem, ueitelkou, svadienou, ale vtichni z jednoho hnizda. Velke udalosti, a bYvaji to vettinou udalosti vain, maji jednu nesmirnou ptednost, ktera, jaksi vyrovniva vtecky ty vlastnosti zaporne: gene lidi do houfu, prostupuje je, ukazuje jim, to opravdu, jak to kdosi tekl, ye Atesti jsme snad sami, ale nikoli v utrpeni. Vite, kdy po prve jsme se takto semkli (po letech ttenic a lhostejnosti): pti smrti presidenta Osvoboditele. Tenkrat s nits use smyl spolednY pla.e, a kdy jsme stall v hustem tiku pied Hradem a potom pti pohtbu na ulicich, citili jsme, ze nyni nos ut nic nerozdvoji.. Od to chvile budeme sice dale konat svou kag g z nos nevymizi pocit, -doeniprac,leu se mtgeme optit jeden o druheho zady jako ti vojaci z cizinecke legie, ktefi byli jen dva, ale tvotili takto jette jednu pevnost. A cosi takoveho bylo i za dnu, jakYch jsme od onoho osudneho mesice zati citili jsme, to tvotime tik, kterY neize prolomit, ge jsme v sobe objevili neco, o 'dem jsme jen eitavali: radost z oheti, kterou bychom pfinesli nejen sykin terrain a detem, ale i tem miliontm nenarozenYch deti, kteti ptijdou po nits. Ano, zaCalo to pti Jeho smrti: a ut to bohda nezmiti. StateenY Zia zalognika zachrinil to deti. Na geleznienim moste v .Plzni mel siutbu Pojednou zpozoroval, to pod mostem, v Pete T:Tslave tonou tti chlapa Bez rozmkaleni skoeil do feky a s nasazenim tiivota vkchny tti tonouci chlapce zachrinil. Obdane, kteti byli svedky tohoto statedneho Cinu, snailli se zjistit Mien° zachrance. Vojin vAak jen mayl rukou a v mokrkch Aatech vratil se na sve misto, kde zUstal at do vysttidani ye slutbe. Sta,teenk vojak je Josef 8tecirS? z Noveho Dubee u Bechovic. Otec zachrinenS,ch deli, delnik 8kodovS7ch zavodil, prisel podekovat statednemu zachranci do kasa.ren. Nadbytek ueitelu zemedelstvi. Z Austinu se zdeluje, to statni vkbor pro • vzdelani odeptel dtytmi hlasy proti tfem tiadost East Texas Teachers kolleje, aby bylo dovoleno vyudovat zernedelstvi v Commerce. Dva elenove vkboru nehlasovall. Oponenti to tidosti prohlasili, to ut je nadbytek uditelu zemed'elstvi. Nagi student na Texaske statni universite v Austinu man velikou vkhodu, ge jim profesor Dr. Midek radi pti vYberu ptedmetu a tak se stave., k katclk nos student neb studentka brzy nejde misto. Neni jedineho studenta neb studentky bez mista. Radime rodiaby se na nej obraceli o radu. Jeho adresa je: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin, Texas. Vime z vlastni zkuknosti, ge vidy rad a obratem poradi. Dosud nemame tolik ueitelu a uditelek, kolik pottebujeme. oech a Skot jell na lodi do Indie a protote bylo potad horko, koupili si v Adenu po venti ze pgtrosich per. Uplynua beta a oba se vraceli domft, nahodolk,,, toute `loth. ga ge' pfistali v Adenu, kde je ve/ike,h. vedro. Z stall.: sedet v chiAdku na palube a ovivali se: svYmi vejiti. eech mel ug pera opelichana, hole.., L brka, kdeito Skot je2te zcela zachovala,. Krouti nad tim 6ech hlavou a pta se: "Vy uz mate zasanovk vent?" kdepak"; 'crece' 8kot, "ja jsem to tfi leta drtiel vent v ruce v klidu a jen hlavou jsem: pfed_Min kejval sen tam."

Ted' je Praha dobral fidcove sudetonemecke strany vodi ted' k vlade do Prahy deputace z lazeriskYch mist v zapadnich techach, z KarlovYch Vart. MarianskYch a FrantitkovYch Lazni. Vlada ma pomoci iaznim, kde je letos napootena h polovinu men21 navAteva proti lofisku. Henleinovo hnuti znamenalo pro tato laiefiska, mesta katastrofu. Kaidk to OM ptedem, to to tak dopadne, jen lazne samy tomu nevetily. Domnivaly se patrne,ze henleinovske demonstrace, pochody, siegheilovani, antisemitismus, rvadky s bezpeenostnimi organy a podobne veci budou reklamou laznim a z yk2i jim na.v2tevu. Poslanci. SdP. obviriuji samozfejme vladu, to vojenska opatteni laznim ublizila, adkoliv pravk opak je pravdou. Nebkti klidu, kterS7 nastal v pohraniei prase dik temto opattenim, byla by situace v Karlovkch Varech a ostatnich mnohem hor2i. Prototie vlada nemilte laznim opattovati hosty, nejde o nic jineho, net o to, aby Minim zaplatila ztraty, ktere jim zpusobil Henlein a jeho lide. Je to velmi pohodlne stanovisko. Inude jinde by byli zaveas pamatovali na to, co mute svetovkm laznim, odkazankm na cizinu, zpilsobiti podrkvani potadku s celou tou agitaci, ktera svuj hlavni stan rozbila prave v tak citlivem miste jako jsou Karlovy Vary. Pan Henlein si zvolil pro vyhlakni svkch valeenkch vkzev a potadavkil zrovna Karlovy Vary a tamni sprava byla tim ptimo nadkna. 8kody a ztraty nema ovkm platiti Henlein, nkbr2 vlada, proti ‘ktere to v2echno bylo namiteno. Jak videt, dovedou take henleinovci docela dobte delat "akvistickou" politiku! Z viastniho podnetu a bez vyzev odervzciane ptispevky na obranu statu. Akce sbirky na narodni dar pro obranu statu se zileastni i divadla. V Osvobozenem ,divadle venoval soubor a zamestnanci divadla celkern 8185 KC. V Tylove divadle se rozhodlreditel Jiti Sedlakk a autoti operety "Za Irak salagi", to misto kvetinovkch dart ptedstaviteltim hlavnich roll pH premiefe 2. Cervna yenun ptisluene eastky na obranu statu a prosi obecenstvo, aby tak upustilo od kvetinovkch darts' a ptisluAnou eastku zaslalo feditelstvi pro sbirku na obranu statu. Vksledek sbirky bude vefejne oznamen. — upni "sdruteni ueitelifi a profesoril Cs. nor. soc. v Praze 500 KC. t aztvo a profesorskk sbor slovenskYch i mad'arskkch tfid v bratislayske obchodni akademii k ucteni narozenin presidenta republiky 10.000 KC. Studenti IV. tidy obchodni akademie v ne 900 KC. t aci 4. tidy me gt'anske Akoly v Tknci n. Labem misto vSrletu 300 KC. Delnici Mautnerovy ptadelny v Nachode 4758 KC. Utednici tkodovSr ch zavoclil v Hradci Kralove venuji jedno procento slutneho za eerven, cot eini 8000 KC. Timid u firmy Gustav Fischl a . B. Engel v Kytiperku s plispe ykem firmy 4629 KC. "ttednictvo "Spoleenosti pro soukrome telefony" v Prazee I. 1808 KC, delnictvo teto firmy uspotada sbirku , delnici tovarny na hospodatske stroje Rudolf Baecher v roudnici 1000 KC, zamestnanci firmy Adolf Brod, sklad sukna Praha I., pet procent mesienich ptijmir, k demi' firma ptidala dvojitou eastku, zamestnanci filmovkch pujeoven "Elektra" a "Slavia film" 1300 KC, zamestnanci firm y Fr. Pick, zubolekatske potteby v Praze II., 100 KC. Jak se potizuje rozhlasork zaznam. Zaznamenavani rozhlasovkch programil ma pro rozhlasoyou spoleenost velkk technickY a hospodatskk vkznam. Relace, ktere je nutno z neja.keho dUvodu easove posunovat, se uschovaji pro pilhodnej g i dobu. jako by to byly.svitky filmu. Mohou last take opakovany cele nejio jen jejich dasti. Cenne relace lze takto nejlePairn provederil,::bez kolikrat vysilat chyb. Nektere druhy zaznamu dovoluji zhoL thvit trvanlive kopie a tak se mohou zachavat projevy i umelecke vykony a reproduko:vat po smrti autortl. V rozhlasovem p/ ovozu se •=mnoho zkougi a je velmi vhodne ukazat lcujicim jejich chyby. Pro tuto ykehovnou bu se zyla2te hodi stroj, nebot' zaznam Mtge xrt smazan a material znovu poutit.


Straus 1

tolkiTittit

Ve stredu, dne 22. eervna 1938.

fThIRTNIBO FONDTI ROKV: 1837. • .Bilance Vydani Phjem $3,117,133.69 .Bilance (hie 1. ledna 1937 Na firarti $175,43347, Najemne z majetku 8 108 58 5,300.00 Wdelek v prodeji bondii 1,392.80 VYdelek v prodeji majetku 64,954.53 t.Trok z hypotek 40,267.87' Urok z bondil 24,076:92 Urok z pujeek certifikatil 02 trok z vkladu na elektricke metitko Vracene pojiSteni proti ohni 50.41 Na Mufti $130,241.30 3,216.00 Na umrti pd.-up certifikaly '7,116.37 Na umrti nedospelYm dediam 1,129.27 Na Umrti nedospel. dedicam firok 5,000.00 Ptenos na Hl. fta.d 341.24 Vracene poplatky 49,206.55 Ztrata v prodeji a vymene bondu 5,581.81 Ztrata v prodeji majetku 714.67 Comm. v prodeji majetku 100.00 Comm. ye vymene bona. 30.00 Comm. ye vymene hypotek 918.25 SraZka trokt bondu Odeitani pfijeek cert. odstoupenim, atd. 24,850.23 170.00 Zmeny certifikatft 2.32 Exchange v bankach na poukazky 9.41 Exchange v bankach na bondech 81.25, trok z bankovnich pfijdek .72.78 tfrok pte'Sly pt koupi bonch). 71.05 Pravini. (legal) vydani hypotek 986.85 Pravni (legal) vydani majetku 36.39 Podtovni dodavka a registr. bondO. 4,817.43 Dane z majetku 11,048.05 Dane vodni (flat rate) z majetku 436.55 Pojisteni proti ohni z majetku 15.00 Ptehled g utadovny na majetek 3,633.32 Opravy atd. na majetek 1.19 VracenY firok bondu 11.27 Vracene piljdky certlfikat41 2.96 Telegramy - v prodeji a vymene 575.87 Cestovne - majetku 236.14 Cestovne - bondii 12.60 Cestovne - hypotek $3,186,051.87 Bilance dne 31. prosince 1937. 111,EBLED 141111V1t A VYD

6asopisy a bondove zpravy Desky no, knihy 24 2arovek Kabinet pro poukazky Dark potteby: rtzne tiskopisy, formulate VSech Utednik4 a potteby v tkadovne 500 tiskopisy (phamphlets) Bilance dne 31. prosince 1937

59.00 33.20 9.53 9.75 569.55 32.50 $390.80

PREMED P1IJMU A VYDANI DETSKEHO ODBORU V ROKU 1937. HotoBondy a Bilance piijd• cart • vost Bilance dne 1. ledna 1937 $2,212.30 $13,740.00 $15,952.30 Ptijem: Od radii 4,796.98 Splatka bondu 200.00 Urok 740.00 POJeky tertifikatii 3.35 Celkem Vydani: 1Jmrti Bondy Urok ptegY v koupi bondt. May certifikatfi Komigne, novi dleni Lekatske prohlidky tspory Vracene poplatky May certifikatil: Pfijdeno Odeeteno Bondy: Pfij den° Splaceno

$7,952.63 160.00 5,817.08 22.50 67.00 52.90 5.00 305.67 12.56 $67.00 30.00 5,817.08 200.00

Bilance dne 31. prosince 1937

37.00 5,617.08 Hotovost Zdroje $1,509.92 $19,394.08 $20,904.00

Proto uctive 2adam ctene volieky a voliee o laskavou podporu pti primarnith volbach. Za vase hlasy, ktere mne odevzdate, yam ptedem Na tadost mnoha ptatel a zna- dekuji. mYch, abych se uchazel o &ad ye- (Pol. Adv. August J. Adamek. PREHLED FittJmt A VYDANI HLAVNIHO RADU ROKU 1937. tail-16110 vadide na mist° zemteleBilance Vydani Ptijem ho E. L. Lawhona, rozhodl jsem se ternY rozhlas v Nemecku informu593.16 uchazeti o iltad ten na zaklade 7' je o zaja,tcich. Bilance dne 1. ledna 1937 $16,21/67 Od facia Tajna nemecka vysilattca na vine /ate zku genosti, kterou jsem nabyl 20,764.26 Prvni rodni popl. (1st yr. prelim) jako vYpomocnY zmineneho zemte- 29.8 roz'Sitila, program sveho roz170.00 Zmeny certifikatu leho vaZide, a v A. & M. jako fade- hlasu o novY druh informaci pro ne5,000.00 Ftenos z iimrtniho fondu mecke posluchade. Podava jim ralni klasovad baviny. $13,957.42 Slu2ne Atednikii Slibuji, ze budu-li zvolen, 2. e lau- zpravy o osudu nemeckYch zajatc.t`i 1,012.58' Sluine vYpomoc du spravedlive a nestranne va2iti a ve panelsku. Vyvraci jmenovite 241.88 Bondy iitednika tvrzeni, Ze by se zajatcam ye vladklasovati bavinu, ktera mne 2,020.00 Lekatske prohlidky 11,597.04 Comm. novi dieni vezena bude, tak jak jest povinno- nich taborech vedlo Spatne, a uklidfiuje ptislu gniky jejich rodin v 960.00 Aktuar sti kaideho vetejneho Nemecku. Not 40.50 Telefon 155.72 Vestnik odberatele 6,173.65 6.83 Vestnik plAtovne 874.13 Pattovne vgech Atednikil 21.00 Za povoleni u Oddeleni poj. v Austin 29.25 Za rekordy na ptenosy majetku 34.47 Zpravy ohledne dani z rtznYch okrest, 7.10 Telegramy 194.28 Cestovne 77.50 S. S. Tax (axcise Tax) 202.08 S. S. Tax potad spoledenskgch zabav, te g icich se velSchtze H. itadu, teetniho a tskoIce ptizni na.Zeho lidu i detnYch ptatel veho vYboru, redaktora, vrch. le1,304.38 lekate, aktuara a nemoc. vYboru doveho dlenstva. Vzorny pota,dek, pedliv.a, ob7.80 Revenue stamps sluha a dobra hudba pti ka2de zabave. 9.00 Oznamky 321.00 Dary 69.69 Elekttina ori5t 360.00 Najemne z Atadovny 41.18 VYmena poukazek v bankach Poitorni adresa: 1140 Robbie St. - Telefon Taylor 0456. 11.13 Express Na doptini se jest - 20th and North Main. 544.10 5100 certifikatu 384.80 10.000 Stanov 115.00 Psaci stroj 54.50 tisteni strojii 11.00 Oprava hodin v pokladne 19.75 1000 Pd-up certifikatii 57.00' 500 Quit Claim deed. 1000 pro knilm piijmu Akt.ovky pro jednatele - 171.10 Kabinet 40.00 - Kamna 28.11 Opra.va v tadovne 32.50 500 broiurek 21.50 Rytiny 56.35 7 foram pro hypoteky 80.99 5000 poukazek POADATELE. 4900 certifikatu 142.* 2200 certifikail D. O.

VoliCiun 6. precinktu okresu Williamson!

R d Pokrok Houstonu OZNAMUJE

-r.

✓ nedeli, 26. eervna. - Six Pal's Odpoledne divadlo. ✓ nedeli, 3. Cervence. Nesvadba ✓ nedeli, 10. Zervence. - J. R. BaCa V nedeli, 17. eervence. Mraz VSTUPNE: PAM 40c DAMY 25c


Strana 20.

Moderni Egypt. GYPT! Pro ty, kteti byli odchovani StarYm E a NovYm zakonem, je ve zvuku tohoto slova cosi dilverne znameho a obestteneho jakousi tajemnosti. Za dnu hladu se stal Egypt fitodittem Jakuba a jeho synd. Byl jevittem romantickeho ptibehu Josefova a Mojtitova, obeti stratnYch morovYch ran, zemi zajeti a vzrutujicich ittekil. A jette pozdeji i fitodittem jine Rodiny, prchajici pied krutosti. Tyto a jine podobne pfibehy nas po dlouhY bas seznamovaly s Egyptem, jeho tajemnymi tekami, majestatnimi a pytnYMi faraony, vzneknymi knetimi a nabotenskYm okultismem. Pro mnohe plislutniky cizich zemi se Egypt stal temet jejich druhou vlasti. Nesmrtelna. Shakespearova tragedie "Antonius a Cleopatra", mysticka, Hypatie, kouzlo Tisice a jedne noci, Saladinfiv fanatismus, zbotnost Svateho Ludvika, ptibehy sultaht, nubijtti otroci, kalifove a mameluci, — ti vtichni zvysili pfitatlivost a kouzlo jmena Egypt. V nag dobe se stal Egypt scenou prudke politicke bitky a pilvodcem problemu, nad kterYm mnohY statnik zilstal bezradne stat a jehot podstata byla znama malokomu. Pod ndtlakem mezinarodnich fakt bylo loriskeho roku nalezeno rorteteni. Je to rodeteni koneene, nebo jen daisi kapitola v povidce z poloviny dosud nedopovezene? Cim je dnetni Egypt?, Zemepis nam o nem tika, to je to zeme, ktera, se prostird ye severovYchodnim cipu Afriky, od Sttedozemniho mote, tvoticiho jeji severni hranici, at k rovnobetce Wadi Haifa na jihu. Je dlouhY 655 mil, a ti • z Libyie od zapadu az k Rudemu moti a hra--ka nicim Palestiny se pohybuje mezi 550 a 750 milemi. Z celeho rizemi o rozloze 387,000 dtverednich mil je 'Oak obyvatelnY toliko fizky pruh zeme, zvany "Dar Nilu". Tak jej pojmenoval Herodot pied vice net 2000 lety. Katc1Y yard pticly byl sem naneten proudem teto mohutne teky a uloten v melkem korytu, ktere si kdysi start Nil vyhloubil v planine z blecleho a holeho vapence Saharske poutte. Tento Usek trodne pildy se prostira v since nekdy jen nekolika set yardri a nikdy nep •esahujici prilmer 15 mil at k del.* ktera, je kruhovYm usekem o polomeru 110 mil a oblouku v deice 170 mil. Je to v celku 12,500 etvereenYch mil, nebo 7,767,000 akrri. Zde, kde jedine mimo nekolik rortrouknYch oas a Adoli v poutti — dava, skrovna zasoba podzemnich vod uzravati nejiste tni, tiji obyvatele Egypta. Odtud berou vte, co pottebuji ke sve vYtive. To vte je darem Mu. Bez dobrodejneho proudu teto •eky by se steti zazelenal v cele zemi jedinY lupinek. Na jih od Caira je I clett' temet neznam. Mezi timto mistem a motem je pfilit nejistY, aby zde bylo motno stovati obilniny. Na techto 7 2-3 milionech alma, z nicht 6 miHowl je obdelavano, kdetto zbYvajicich 1 2-3 milionu stale jette le g ladem, dokud nebudou provedeny zavodriovaci prate, ktere by z nich uCinily zemi schopnou obhospodatovani, tije a lopoti se 16 _milionu dug. Z nich milionu je cizich ostatni jsod domorodci. Maji za sebou 52 stoleti historie zapsane dejipisci, a mnohem vice jette te, o ktere neni zaznamt. I kdyt vynaalez klinoveho pisma umotnil tesani hieroglytd, ktere se dochovaly at do natich Nilu bylo ut ptedtim obYvano.po tisicileti. Pokoleni, ktere zde Lilo okolo roku 3340 pf. Kr., se jiz ptiblitilo milovYmi kroky k nati moderni civilisaci. Isolate a temet nepromenlive okoli je pfieinon pozoruhodne stejnorodosti Egypt'and. Mimo Berbery nebo Nubijce z jihu, nebo malt podet Arand z poutte je velmi malt' rozdil ye vzezieni a povaze mezi obyvateli severu a jihu. Tato rasova stejnorodost se projevuje nejvYznaeneji mezi Kopty, nejstarti to k •est'anskou obci na svete. Jeji nabotenstvi bylo pfekatkou vzajemnYch sriaikt s cizinci. Take mezi felahy, kteti tvoii znadnou east obyvatelstva, je tato vec detelne viditelna. Zato mnozi moslimove pattici k vyttim spoledenskYm tficlam nesou zjevne stopy pilvodu tureckeho, derkesskeho, georgianskeho a jin3"Tch cizich ras.

vEsTN1K

Zemedelstvi je a pravdepodobne zustane je'Ste po nejakY das hlavnim zamestnanim obyvatel zeme. 60 procent dospeleho muiskeho obyvatelstva je pfimo zamestnano vzdelavanim pildy. 4 procenta z nich, cot je vysokY pomer, je ve vefejnYch slutbach, u mistni spravy a drah, 2 procenta maji prakticka, povolani a 22 procenta se venuje doprave, obchodu a prOrnyslu. Populace vzrusta rychleji net produktivita Proto hlavni snahou katcle vlady bylo povzneteni prilmyslu a povzbuzeni jeho novYch odvetvi. Viady se snatily o dosateni vytti tivotni firovne bud' tim, to podporovaly vYrobu zboktere mate bYt exportovano za dovoz potrayin, nebo tim, to mista hotovYch vYrobkil podporovaly dovoz cizich surovin. Pfesto hospodatska politika ziistava mime protekcionatskou a cla jsou uvalovana jen proto, aby z nich plynuly duchody do stat. pokladny. Adkoliv pada je neobydejne firodna a jeji iirodnost je jette zvytovana neustalYm slneenim svitem a dostatednYm zavlatovanim, nedati se v Egypte mnoho. Hlavnimi plodinami jsou to bavina, cukrova tftina, obili a cibule. Vzkveta zde vtak i cigaretovY prumysl, kterY zpracovava cizi tabak, exportovane fosfaty a mangan, pokud jsou denoye pfistupne. Politicky je Egypt od roku 1922, kdy byl odvolan britskY protektorat, prohlatenY zde roku 1914, statem suverennim a nezavislYm. V roce 1923 byla prohlatena konstituce, ktera ustanovuje, ze nad Egyptem vladne kral, kterY se deli o mot s dvoukomorovYm parlamentem. Polovina dlend jak horni, tak dolni snemovny je volitelna. Druha polovina je jmenovana kralem. Protote hiasovaci pravo maji jen dospeli muti, kteti maji urditY majetek, je samodejme, to dolni snemovna je slotenim silne agrarni. Obrana rozsahlYch egyptskYch hranic je svefena male armade, jedinemu mutstvu a nekolika bitevnim clunurn, ktere maji vettinou za ukol obranu pobteti. Strategicky byl Egypt vtdy vydan na milost a nemilost katcle velmoci, v adnouci nad oceo,nem, nebo armade postupujici bud' od severovYchodu, nebo severozapadu a majici za sebou valedne lod'stvo. Vtechny invase pfitly Verna° dvema smery. Od to doby, kdy Napoleon nazYval Egypt strategicky "nejduletitelti zemi na .svete", se easy zmenily. Podmo •ske Cluny a letadla vtiskly Egyptu jinY 1.62, ale neznieily jeho ptitatlivost. Cemu vdeei• Egypt, zeme strategicky tak dilletta a zemepisne tak nevYhodne se prostirajici za svoji immunitu po staleti zachovavanou pied neptatelskou rozpinavosti? Odpoved' zni, k od napoleonske ery at po britskou okupaci roku 1882 byl Egypt za svou obranu povinovan nepfimo nadvlade britskeho valeeneho lod'stva. V letech 1882-1938 je vYznam tohoto "bezpedneho ttitu" namotnictva detelneji viditelnY. Posledniho roku dotlo ke konednemu 'zaveru spolkove srnlouvy a pfatelskYch zavazkil dvou zemi, kterYmi Anglie zabezpeduje sve spojence a pfitele proti neptatelskemu vpadu. A dokud velmoci budou miti kolonialni zajmy, budou se britske imperium i Egypt navzajem pottebovati. Zaveredna smlouva znamena konec stareho pofadku. Zmena se projevila tim, to se na objevil novY vladce, Odic slavne minulosti a prilkopnik budoucnosti. Muteme doufat, to tato budoucnost bude tt'astnejti. Nabotenstvi starch Egypt'and udi, to due dobrYch mute se po obdobi 3000-lete zkoutly vteluji znovu na svet ye stadiu koneene dokonalosti. Je to dnes u2 skoro 3000 let, co egyptska nezavislost byla podrobena bud' jednou, druhou mocnosti. Milteme se divat na objeveni noveho monarchy jako na znovuvteleni teto nezavislosti? Prave tak, jako se shoduji politicko-strategick y zajmy obou smluvnich stran spolkove smiouvy, tak take za tim vim stoji i jejich hospoda •ske zajmy. Co by se nenatel statnik, kterY by byl ptipraven reorganisovati tento fakt a pfipustiti, 2e Egypt je motno ptirovnati k jedne ze zemi na Ottawe a uznati jej ne za dlena, ale za spojence britskeho imperia? VousatY mladik, tpinavY, neschopnY, s dvanactiletou praksi v nenavideni kanceldfske prace hleda zajimave a utitedne zamestnani, nejradeji v Midlands. -- Inserat v Daily Telegraph, Lonffn.

Ve stteda, dne 22. *derma 1938. NATiRAME

Marie Majerova.

6a-

Kolonie oechii v severodeskem meste. stvi je v nemeckem prostfedi jako svetlo pro-

skakujici tmou, nebot' neni ptesneho ohraniCeni obou narodnosti mezi obCanstvem. Na jedne strane ovtem je nemecke jadro, na, druhe vtak °pet, jadro Ceske, a mezi obema, mnoho rodin smitenYch, ponejvice Ceti s nemeckYmi mantelkami, ale take Nemci s manaeikami deskYmi, anebo v Ceske kolonii druistevnich bydli nemecka domacnost a zase uprostted mesta mezi Mind domacnost Ceske.. Pies to v poslednich letech a hlavne v poslednich dnech bylo lepe tem, kteki se dr2eli v nouf a. OsamelY tech nemel 2ivobyti tak rt2ove. Celkova nejistota tohoto jara zara2ela hospodyfiske nadSeni z jarniho Uklidu. Domky v kolonii jako ka2de domky po zime potfebovaly opravy, dvete a balkonky novYch, naterd, ploty zpevneni, zahradky obdelani. Ruce, jindy tak Mine, vahaly. Pro koho? Alkali si muti, michajice nerozhodne dtivkem barvu v plechovce. Pro koho? zamYtlela se hospodyne, stojic have s motydicou nad zahony pinYmi plevele. Vaera, ptedevdirem poslouchali rozhlas a jette jim °Ulna znely v utich zpravy o obsazeni Rakouska. Okolnosti, ktere toto obsazeni ptedche.zely, at pkilit se podobaly okolnostem, v nich tila deska mentina v poslednich letech. Stejna agitate spoluobeand, Aka, zneklidriovala Linec, 8tSrrskS7 Hradec. Stejne fiticlebky, hrozby, stejne nasili. Stejne formovani pevnYch fitodnYch skupin a stejne shlukovani do jednoho tabora. Velika tlama se otvirala, chystajici se hitat, chystajici se pohitit. Chystala se a chvastala. Hrozby naplriovaly ovzduti ustavionYm dratclivYm neklidem: Podkejte, az . 1.12 to dlouho nepotrva, a . .. Kdo se k nam jette dnes nepfihlasi, zitra jit nebude p •ijat ... Nektere vety se vYznamne nedopovidaly, jine stanovily pfesnY termin se sebevedomou jistotou. Nevybirave tertiky se stavaly pomalu hroziv'mi ticlady. Ceske. mentina -byla nucena se semknout k dobrovolne stratni slut)* nebot' pomery jit ptestavaly byt normalnimi, normalni ochrana deskeho oneanstva nestaCila. Pochody deti z nemeckYch tkol, ze tkol republikanskYch, se staly denionstracemi pro jednu politickou stranu. Demonstrativni shlukovani a prdvody henleinovskYch jinochu s noti za opasky, se staly vetejnYm nebezpeeenstvim. Ceske, mentina mela neklidne dny a v noci spali detti obeane na vetrnem polgati. Konedn'e se minute nedele probudili a ranni svetlo jim ukazalo pochodujici deskoslovenskou armadu, ochrankyni demokracie a miru, ochrankyni bezpeCnosti. I vytli muti a teny pled domky s Usinevem uspokojeni a klidu. Motyeka dopadla na fadek brambor v zahradce, na zahon jahod pod ttepy. Mut vyndal clicivko z barvy v plechovce a namodil do ni ttetec. "DobrY je to, natiram. Nejdfiv vezmu plot, pak i dvete a balkonek. A udelam to potadne, aby to dlouho vydrtelo!" Barcelona, 18.. deivna. — Velitelstvi protiletecke obrany v hlavnim meste Katalanska zavedlo novY system automatickYch elektrickych poplatnYch signalu, kterY se velmi osveddil pH poslednich leteckYch fitocich na mesto a zredukoval na minimum ztraty na lidskYch tivotech. Sireny jsou uvadeny v dinnost ihned, jakmile pozorovaci stanice zjisti blitici se neptatelska letadla, takte obyvatelstvo ma jette 4--5 minut easu, aby vyhledalo protiletecke kryty. Jette do nedavna byla zprava pozorovacich stanic o bliticich se nentatelskYch letadlech davana telefonicky, takte sireny east() zaznely teprve tehdy, kdy tit padaly prvni bomby na mesto. Protiletecka obrana tpanelskYch mest ma jit take znaene zkutenosti se stavbou protileteckYch krytu, ktere odolavaji i nejtettim bombam. Kryty jsou vettinou podzemni a staveny ze telezobetonu se silnYmi opernYmi pilifi, ktere neobyeejne z yytuji odolnost stropu "vypolttalovaneho" zevne piskem. Krome toho jsou jette kryty k zvYteni odolnosti rozdeleny silnymi zdmi v labyrint rizkYch chodeb.


Ve stredu, dne 22. Emma 1933.

Charley Lockhart za 1 D. W. Stallworth statniho pokladnikal za flotor. poslance Jest kandiditem z distriktu, skla. dajiciho se z okresfi McLennan, Bell a Falls.

CHARLEY LOCKHA1: Pan Lockhart, statni pokladnik a kandidat o znovuzvoleni, byl nagim navgtevnikem ve sttedu a gado.' nas, abychom oznamili nagim etenatum, ze gada je, by jej znovuzvolili do tohoto fitadu. Tento neobyeejnY statni pokiadnik roene obstarava vice jak dve ste tisic milionu dolara, z ktereho g ohromneho obnosu neztratilo se ani jednoho centu. Nasledkem statnich a federalnich zakorni, banky, spojene s federalnim reservnim bankovnim sy stemem, nemohou platiti gadneho troku na denni bilance, nebo vklady, na ktere se maze tahnouti. Jest jim vgak dovoleno platiti firok na vklady, ulogene na ureitou dobu. Od to doby, co zakony ty byly zavedeny, Lockhart ukkadal vet gi obnosy na delgi vklady„ jiedinY rozdil mezi vklady na ureitou dobu a vklady na neureitou dobu, jest, ge penize moino vyzvednouti z vklada na ureitou dobu jen tehdy, kdy banka obdrii 30denni uvedomeni o torn ptedem. VYsledek uklaclani penez Lockhartem na ureitou dobu byl, ze stat elm dale tim vice pen& vyziskal na arocich pro stat. Ptitomne statni vklady, ulogorie v bankach na ureitou dobu, ptinagi statu vice penez, pkinagely pied prosazenim zakona, kdy banky platily aroky na jakekoliv vklady. Lockhart obstaraval finaneni za.legitosti statu znamenitYm zgasobem. Jeho platforma k znovuzvoleni jest — minulY rekord s eistymi listy. On nikdy nezapomel, ze "yetejnY Mad jest vetejnou diiverou". Bude-li °pet zvolen do tohoto Madu, slibuje, ze bude piniti sve povinnosti dale s tim samYm svedomim, vlidnosti, pinosti a poctivosti, jako sloutil lidu statu Texas v minulosti. Pan Lockhart gada Ceske voliee, by nezapomeli nej v eervencovYch volbach a zvolili jej znovu za sveho statniho pokladnika, za cog jim bude srdeone vdEteri.. (Potad)

Straus 11.

VESTNIX

Fovidal Loiza Ferdovi: ale nd he odevzdal pollen ostatni "Tak jsem mote dostat praci." poslanci stiedu a‘pravice ho kadne "Di? A nevzals to?" spraskali. Nasledkem to vtavy Med"Ne". nici vypustit z programu ro"Mel jsem jednomu cest'akovi nozhlas, kter' mel b't vyslon take do sit vzorky." Sp. Statt. Tak v Rumunsku a Chi"Copak je to tak te gka pram?" le, jako drive v Brasilii, udelali s "No-vig-on totit byl cest'A s tenazisty kratkY proces, a ve Sp. Sta.legrafnima tyeema." tech snad k tomu za nekolik rOkii take dojde. )o( tiSLO 10. UDEkEkENt 131.0.K0 SRDCE.

Byla jsem silne udei-ena blizko srdce, ie cestou poulieni drahou div Clevy od Bolesti jsem neomdlela. Muj raui se me zhroZpilsobenSrch S tip. zil. Pro bolest ani mluvit jsem nemonutim Hmyzu, hla. Dala jsem z Nonat naplast. To Menlich atd., docilite pouiitim to bolelo! Rekla jsem si pate chvilDRA. PETRA. ku a pak naplast' sejmu az jsem usnula. Rano bylo po bolesti. Nonat Lecivy Olej Liniment krev po rape zaskoeenou rozhanela Pfinagi rychlou utigujici tilevu a proto byla to bolest. Jinak jsem znavenYm a bolestivYm svaliim. Po mohla dostat raka, jak se stalo jed50 rokil piinagel vitanou tilevu tisino iene, o demi jsem etla v jak hroCUM trpictch revmatickYmi a neuznYch bolestech zeintela, take jen ralgickYmi bolestmi, bolestmi v ziod uhozeni. Date-li na uhozene misto dech, obyeejOm bolenim .k hlavy, hned Nonat neudela se krevni podnamoienymi a bolestivYmi svaly, litina, ani ne pod nechtem. Vyplati boulemi, odfeninami a vymknutinase yam miti Nonat stale v dome, mt si does pro 2 pravidelne 600 2alost na parrne. Wive za pouht $100, poetovne vyplaceno 1 Na rozliene at' suche neb oteffene Dra. Petra 2aludeCni Silitel D. W: STALLWORT14 ;)olesti se Nonat osvedeila, ktera bez 4ynikajici alkalickt "celoroeni" j:irosteely a jine piedmety uvazle stiedek proti jistym prudktm ialudectum Pan Stallworth narodil se v okre- v tele, ale musi to btt orucham jako jsou: paleni iahy, kyselost aludku a jiste druhy apatneho traveni. su Falls, gil v tomto okresu a g do elikoi jest alkaliclOm, neutralisuje draadive yseliny v ialudku a tim pomaha od bolesti doby, kdq byl jmenovan klerkem 10. hlayy, daveni a nepfijemnosti zpOsobentch odvolaciho soudu v roku 1923, v ktezailvacimi nepoiadky. Od roku 1885 potnahal tisicdm trpicich remi Made slougil at do 1. tijna "Letnimi Chorobami", jichi pkiznaky jsou priljem, k •eee a zvraceni, obyeejne zavi1936. Nyni tije v eisle 2526 Homan nene nesprivnou stravou a napoji. Opatite si does 2 pravidelne 600 lalve za pouhy Ave., ye Waco. Cena Nonat je 50c a $1.00, poitou $1.00, poitovne vyplaceno Ve svem Utlem mladi musel si vy- 5c a $1.05. Ptejte 'se Vaeho leka• Na polidani potieme Miry na dobirku (C. 0.D.) delavati givobyti a dopracoval se iika nebo jednatele, ale nic jineho V Kanade dodavans ben cla toho, ge se stal vagenYm obchodni- ieberte, radeji plate ptimo na nagi dresu: kem, vypracovav se z poslieka na tiDr. Peter Fahrn-eyile.Sons. Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. ditele. 2501 Washington Blv Prejete-li si vice vedit o leeivosti Po mnoho roku pracoval v zaj mu ‘1. o n a t, po glete nam listek s Vagi D811-56 zemedelstvi a po dva roky skuteene idresou. venoval se farmateni. Jest genat a ma dye deti, ktere se venuji ueitelskernu povolani a vyu auji mladeg teto zeme. Tyto giroke a bohate zku genosti v zemedelstvi, obehode a zakonitYch sehraje zalegitostech zvligte jej dobte vyzbrojuji k pattie'nemu zastupovani lidu v tomto flotorialnim distriktu. Jeho heslem jest: 2adne obyeejDIVADLO V itADOVE BUDOVE POKROK HOUSTONU tISLO 88. sliby, ale vernou, lojalni slughti NA STUDEWOOD okresam McLennan, Bell a Fall. Bude si vatiti vag eho hlasu a podDivadlo bude pod nazvem, (Pol. adv.) pory. lot Nabidka na triin. Anglick5", den i k "Manchester Guardian" se pod dojmem nadhery svatby albanskeho krale Zogu roObraz z venkovskeho tivota o 3 jednanieh zepisuje o prilezitosti, ktera, uniOSOBY: kla Britum — obsadit albanskY trail ses. Frank Olexova, ml. "svYm elovekem". V rote 1921 obBaronka Milada, Edvin Olexa Mirko, jeji synaeek, drgel pry skotsk' lord Inchcape, milionatskY rejdat a banket, Zabiral, spravoe panstvi, br. Joe Kagpar nabidku, aby ptijal hodnost Emilie, jeho mangelka, ses. Ad. Vallova. albanskeho krale. Lord pry odpoveBotenka, jejich dcera, ses. Marta Zemankova del suchYm obchodnim tonem, na Jindtich Rovensky, olejat z Ameriky, Jiri Kristinik Jirka, mlady mlynat nej g si zvykl ye svYch kancelatich: Frank Kogut Anna, jeho matka, "Odpovidaje na Vag ctenY dopis z ses. F. Olexova st. 29. t. m. dovoluji si yam sdelit, ge Dr. Vitoug, advokat, 'br. Tim KostomlatskSi Bukovsky,hajnY, je pro mne velkou cti Va ge nabidka. br. Joe Kalousek znejici na albanskou korunu, avgak Martin, stars gebralc, br. Ad. Vella jeji ptijeti neodpovida inYm zasaI. jednani: Chudoba cti netrati. II. jednani, ve sparech podvoddam. 176,:s" atd." nika II jednani, gebrakova posl. vale. • • V republics Chile maji take naziZaeitek ve 3:30 odpol. Vstupne Pant 40e Darkly 25c sty, iikaji si levieaci. Kdyi president Arturo Alessandri Palma zahajil kongres, 2evicaci zpbsobili pokilik, a jeden nazista vypalil z reTimto ukoneujeme divadelni sezonu a proto piijd'te se s volveru ranu do vzduchu, nada nami srdeene pobavit. celi dol0 s presidentem. ZABAVNI VtBOR Komander karabiniert general Arteagada se vrlil na, toll° stkelce,

NONAT

CHICAGO,. ILL

• Dept

Divadelni krouiek `Hlahol'

v nedeli, dne 26. cervna

Poklad statku Lhoty aneb posledni yule

iebrikova

Hudba: Six Pals z Rosenberg


etrana, 22.

GEORGE E. KACill

PRAVNIK Vykizuje vetkere soudni a pravni zaletitosti, abstrakty, posledni vole, atd. WEST, Telefon 146, TEXAS

DR. KAR. J. HOLLUB

VLSTNik

Volte pro Ernesta 0. Thompsona za guvernera statu Tex. On dostal svimu slibu.

eesky Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon idadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLU2BA. V hodin y talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni tistav pohotovy k sympatickernu vytizeni nezbytiYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu. Levne ceny jsou nat1 zasadou.

EDWARD PACE Pohkebrii Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. TEMPLE, TEXAS.

C. 11. CPYRNOSKi PRAVNIK Vytizuje vetkere soudni zaletitosti Vtadovna: 821 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove. HOUSTON, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY 061‘Ti LEKAft BrYle spravne ptipravene. as die lamluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg. TEMPLE. TEXAS.

RED FRONT

Ceska. Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. KoSut, majitel. Telefon: Beacon 31734. Pravidelna jidla a lunde. NejlepSi soudkove a lahvove pivo, rtizne druhy vino a doutniky. Mluvime eesky. Hoboko stale na sklade. Zylaatni stoly pro rodiny.

Cervenka & Vaniura WEST, TEXAS. PozemkovY obchod — Abstrakty. Vijay — Notatstvi. Mame spojeni v celem state.

DR. C. GREER

Oei, UM, Nos a Hrdlo Ptiprava Bryli tredni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V nedeli rano od 9:00 do 12:00 TAROKY! Hra tarokii, nejlep§i jakosti, nyni za $1.35, poOtou vyplacene. Objednavky adresujte na: Cechoslo(dz). yak, West, Texas

ERNEST 0. THOMPSON Volte pro neho co mute spolehliOdporueujeme jej deskemu du a jest odporuden mnoha dleny Farmerske Ligy. Ernest 0. Thompson, narozen v Alvard, Texas, • okresu Wise, 24. brezna 1892, a pozdeji odstehoval se do Amarillo se svpni rodici, kde navStevoval obecnou S"kolu a pomahal syYm rodidfun prodejem novin od domu k domu a na ulicich, neb rodide jeho byli tak chudobni, 2e jej nemohli podporovat. Na sve vzdelani ve Statni Universit y Texaske svoji prieinlivosti sam sebe podporoval. Vstoupil do arma,dy Spojenkch Statill. Drive net ukoneil sva, studia, graduoval ze Statni University v roku 1917; jeho diplom byl mu doruden do vojenskeho tabora: Dostal nejvyki tridu ve vtdcovstvi ve vojenskem tabore v Leon Spring pti San Antoniu. Sireastnil se d'inne sltaby ye Francii, byl vyznamenan pro svou udatnost; slou2i1 armada Spojenkch Statil v Nemecku; byl jednim ze zakladatelil Americke Legie. Zadal provozovat pravnickou praksi v Amerillo v 1920. Jmenovan regentem Texaske Technicke §koly v 1928. Zvolen mayorem mesta Amarillo v 1929; uchazel se o ittad na zaklade snaeni sazby cen na plyn, elektkinu a snaeni mestskkch dani a Dostal svemu slibu Snail mestske dame, snail cenu plynu, eletriny, telefonu a ugettil prumerne $100 rodne kaldemu, kdo techto potrebnosti ukval. Byl zvolen 2eleznidnim komisakem v 1932 na platforme na gich 2eleznidnich poplatkir pro farmate a reneare, nak plynove poplatky a spravne teny oleje. On stibil a dostal svemu slibu, ze zastavi dodavku tak zvaneho "hot oil" a privede olejovk obchod na spravnou cestu. A dokazal toho. Produkce se zdvojnasobila a temet DESET MILIONU bylo ziskano do statniho S.kolniho fondu. On slibil a uSettil pestitelam baviny od osmi do deseti miliono dolarfr rodne a podobne pestitelUm obili a vymohl randartim v suchYch letech sniteni dopradobytka po teleznicich.

steclu„ dne 22. eervna 1938. Jo

13Y0

Hlasi zruSeni zbytednYch statnich odboru a je pro kontrolu statnich financi a to bez ublaeni kteremukoliv odboru ye 'vykonavani jeho slutby lidu. Proti zvYgeni dani na jakYkoliv majetek, jest proti prodejni dani, neb jest to clan na chudobu, dokud pevnk zpirsob Setreni nebude zaveden a dokud nebude dokaza,no, jestli program "SOCIAL SECURITY" mote byti zajiken z 11spory. Jest pro starobni pensi. Pridini se o to, aby starobni pence byla vyplacena stejne vkm potkebnkm a ne die toho jak kdo til — ku ptikladu: Jsme-li nuceni jisti fazole a Cerny chleb, ted' dostavame asi $8 na mesic a jsme-h zvykli na Tbone steaks, dostavarne $30 mesidne. Vkchni maji dostavati stejne. On slibuje, 2e ka2dk bude dostavati stejne. On slibuje, 2e kaklY bude stejne podporu dostavati a ON SVEMU SLIBU DOSTOJI. Pro organisovani formatil. Je ye prospech Farmarske Ligy, organisace kteral je velice potrebnd ve prospech formai-a ku zajiSteni spravnYch cenu za farmalske produkty a aby farmati rneli zastoupeni jak ye statnich uradech, tak i ye Washingtone. Farmartm musi bkti zajateno stejne pravo, jakeho:7, prilmysl poraiva a bude spolupirsobit se v'Semi agenturami k zajateni lepkch cen a pro dark uchovani frrodnosti pridy. Pro federalni zakon v Texasu. Bohatstvi pozemku ve vetkne stato povrch, skladajici se asi z dvanacti paler pudy, a Ernest 0. Thompson je pro zachovani jeji rodnosti na ka2de farm& Je pro statni zakony, tak aby federalni zachovaci program byl uplatnen v Texasu. Je proti obchodnimu monopolu. Vyslovuje se, 2e obchod v Texasu ma bYti vlastnen Texany, a je proti soustred'ovani obchodu a vlastneni nekolika cizich velkkch korporaci, co2 mini lamer texaske neodvislosti a znieeni malYch mast, zda-li korporace se zmocni vencereho obchodu On slibuje, k "CHAIN STORE" musi yen ze statu a ON SVEMU SLIBU DOSTOJI. K ochrane uloteni penez pojiSt'ujicirni spoleenostmi. Je pro zachovani platnosti Robertsoveho zakona, die neho2 penize vyplacene poji gtenkmi maji bkti ulaeny v Texasu. gkoly a farmaki. Je pro dostatednou podporu venkovskYch a vykich Akol, pro zachovani nak pady. Jest pro obmezeni osevu, ale ne die federalni ylkly aneb Mr. McCraw, ale tak, jak si lid ve statu sam vyvoli a nepreje si, aby Washington se michal do zalektosti texaskkch farmarir, co maji se syYmi detmi delati a jak musi bkti stare, nd mohou svYm rodieinn v poli a kolem domova pomahati. Je pro nabotenske ptesvedeeni. Je proti tomu, aby se poroudelo jistYmi organisacerni, ke kteremu kostelu mame patriti, co ma bYti nak naboknske presvedeeni. Nepreje si, aby °bean& katolici, tide a jini obyvatele statu Texas byli povalovani co' bukidi a neplatniky, ne2adoucimi v teto zemi, jako to hlasi KLANI "K.K.K.", ku kterYm Mr. McCraw patril a byl jejim virdcem. Thompson nebyl elenem K. K. K. Ernest 0. Thompson nikdy nepatkil k organisaci "K.K.K.", nikdy s

lidmi podobneho presveddeni nic nemel do dineni a miti nechce, ponevadt to pova2uje za neamericke a nedernokraticke, naopak, on pornahal a dostateene daroval penez ku zbudovani dvou katolickYch kostelii. On dostal svemu slibu co mayor rnesta Amarillo a dostal svemu slibu co 2eleznieni komisat on dostane svemu slibu co GUVERNER STATU TEXAS. Dejme jemu nak podporu. On si ji bude vatiti a postara se o to, aby ne2e lid byl za to odmenen a tadne ye statnich slutbach zastoupen a bude se ptiditiovat, aby farmaki za sve produkty spravnou cenu obdrteli. ON TO SLIBUJE A SVEMU SLIBU DOSTOJI. KRAJANE, VOLTE PRO THOMPSONA, PRITELE PRISTEHOVALECKEHO LIDU! (Tato oznamka jest darovana eeskYrni prateli Farmatske Ligy a ma(Pol. adv.) loobchodniky.) 0 Noc. Tluee pillnoc. Josef je§te nespi. Tlude pal jedne, jedna. Josef ne a ne usnout. Three pul druhe, Josef se prevaluje s boku na bok, ale spinek se nedostavuje. Tlukou dve hodiny. Zeno na vedlefkm liaku se prochvili nasloucha: "Prcsim te, prod jefte nespg? bude skoro rano..." "Nemohu usnout. Mom pod sebou nEjake drcbeeky a tlaei mne" "Tak prof si nerozsvitiO a nesmete'S je na zem?" Josef zpiva: "Kdyz ja jsem tak ospa.1Y, ze je mi lino." • NaS'e nova pomocnice v domecnosti je hodne device, ale trochu nesmMe. Nedavno rozbila lacing' talit a Bala, se do velkeho natku. Abych ji utcSila, fekla jsem ji: "Nic si z toho nedelejte. Mafko, sticepy ptinaSeji :Stesti." Dneska jsem slyaela v kuchyni velikY kinkot. Hned na to se objevila ye dverich Malta a celacela zafila: "Mame vohromt4 S'testi, milcstpani, ten dinskej servis e na padrt'."

I

TNFITE-Li NA ZALUDEK pak dlu2ite sami sobe abyste bez prodleni zkusili

SEVEROVU

1::111011 (SEVERA'S BITTERS)

po leta vyzkou,§enou talude411 eist6 bylinnou pflpravku, jet naporntZe zativAni a chuti k jidlu. Vella Miley jen $1.25. 21dejte v lekarne neb piSte na:


Strana 23.

Ve stiedu, clne 22. 6ervna 1938.

Bigham za serif a okresu Volieum okresu Bell:— Timto oznamuji volietm okresu Bell, ze se uchazim o znovuzvoleni za gerifa okresu Bell. Bylo mi velikYm pote genim sloutiti yam v minulosti co serif, a snazil se ze vgech syYch sil poskytnouti vam ty nejlep g-i slutby, Onovav vetgi east sve pozornosti vetgim ptestupkihn a k ochrane lidu a majetku okresu Bell, ponecha.val jsem mengi ptestupky fitednikurn precinktnim a mestskYm. Snatil jsem se bYti uctivYm ke katdernu a pomocnkm tern, kterYm jsem pomoci matta poskytnouti, zvlagte tern, kteti jsou opravneni ku starobni pensi. Bude mi radosti nadale dle nejvetgi motnosti teto pomod poskytovati. Nemyslim, ze jest tfeba se mi obgirne rozepisovati o torn, co jsem vykonal; nebo co hodlam vykonati, nebot' vetgina z vas mne zna i maj rekord, avgak main za to, ze z mYch nabytYch zkugenosti co ttednik, jsem lepe ptipraven sloutiti yam co serif a piniti sve povinnosti. Srdeene yam dekuji za ptizefi v minulosti a tadam o podporu v dervencovYch primarkach. Jsem Vag slutbovolnY (Pol. Adv. JOHN R. BIGHAM.

ikael

Texaski

Orlice potada nasledujici

Taneeni Zaba V sobotu, 25. 'derma, pti hudbe Ilses Orchestry. V sobotu, 9. 6ervence, pti be Burlesions. V fiterY, 19. eervence, VYroeni Barbecue, pti hudb6 Dime Box High School Band, a weer taneeni zobava pti hudbe J. R. Baei. Podrobnosti barbecue oznamime pozdeji.

vit v zari. T Britske iitady pokou- domorodSich rodin, nebot' jeho podgi se ptemluviti sutana, aby se ea- dani jsou velmi pobouteni, take DrobnY dent' padal odpoledne do nil s nekterou divkou ze vzneSen3'7ch hrozi vypuknout povstani. opugteneho parku. Kapky stekaly s lista a kment na zem. Vrabci v korunach sedeli naeepYteni, obeas pohodili zobadkem, aby stfasli kapku, ktera, jim padla ptimo do oka. Dole pod nimi pa ceste gel elovek a nes' nad sebou degtnik. "Blazen," zasmali se vrabci, jednou za eas ho chce Panbth umyt a on se ptikrYva!" CelY park se rozcvrlikal smichem ptakt.

Volte pro

Lewis M. Goodricha

za generilniho st;.inilv) .avladniho

Po jasotu nad ang/usem. Podle zpravy angentury "Reuter" bylo v poslednich dnech ye Vidni i po celem Rakousku zateeno napadne mnoho lidi. T:Jfedne se neudava, tadna eislioe, avgak oodle polottednich kruht je zateeno na dva tisice osob. Vetginou byli zateeni provinilci, ac je to u tak velkeho pootu napadne, proti menovemu zakonu. V Anglii vitizi rozum. Konservativni poslanec anglicky. Boothby pile v "Daily Telegraphu": "Kdyby Nernecko ovladalo hospodafsky eeskoslovensko, melo by otevtenoil cestu k hegemonii i v Mad'arsku a Rumunsku. Net by si to Anglie uvedomila, bylo by Nemecko u terneho more a ovladlo by oblast od Baltickeho more at pc) Dardanely, a tim by ziskalo neslYchanou vojenskou moc. tada., aby byl vytvoten spolek Francie, Britanie, Polska, teskoslovenska, Mad'arska, Rumunska a Jugoslavie. Pro francouzskou armadu tisice novSrch letadel. V leteckem vYboru francouzske poslanecke snemovny se konala rozlarava o objednavce vojenskYch le1 tadel ye SpojenYch statech americkYcii. V pritomnosti ministra letectvi bylo oznameno, ze Francie sama vyrobi 2.600 letadel, krome jinYch 900 stihaeek, jet maji bYt zafazeny do armady do dubna 1940.

EWIS M. GOODRICH My, vYbor eeskoslovenskYch obeana okresu Wheeler, Texas, odporueuje kandidaturu Hon. Lewis M. Goodricha za statniho generalniho navladniho statu Texas. Zname p. Goodricha po 30 roka 'a jsme ptesvedeeni, ze spini sve sliby. Sloutil nam co distriktni navladni nestranne a piece s uspechern po vice jak 5 roka, a vime, ze bude-li zvolen, uzna patidene na ge obdany deskoslovenskeho pilvodu tohoto statu. My jsme pro nej celou dui i srdcem a tadame o laskavou podporu a hlas. V tete Vagi, Pavel Maeina, Dugan Pakan, John Hrneif, Michael Mertel. Ran

Taroky $1.35. Cechoslov

West, Texas.

o

Sultan se ,oteni s taneenici. Do Jehore Bahru, hlavniho mesta malajskeho sultana Johore, ptijela nedavno mlada anglicka kabaxetni taneenice Lydie Hillova Ma se ted' stati mantelkou pohadkove bohateho sultana Ibrahima. Zamiloval se obrdzku do zname filmove hereeky Dorothy Lamour a •djel za ni do - americkeho filmoveho mesta Hollywoodu, ale tedy se dotedel, je jit provdana. Take druha hereeka, Olympne Bradna, ho odmitla. Teprve taneenice Hillova ho vyslygela. Chce se oteniti jegte pfed svYmi 65 na.rozeninami, ktere bude sla-

JOS. VAtUT, Schulenburg, zastupce pro stat Texas, Praga Film Co. z Chicaga, vyhradni zastupci deskoslovenskeho filmoveho svazu v Praze, uvadi 'desk, mluvici revoluehi velkofilm , ..„ to ■■■■ --.•

Pisnleici,

EL CAMPO, v pitek 24. eervna od 2:00 hod. odpoL do 11. veeer. CALDWELL, v iiterf 28. eervna o 3:00 hod. odpoL o 7:00 a o 9:00 veZer. PLEASANTON, ve stiedu 29. eervna o 8:00 hod. veker. FAYETTEVILLE — v nedeli 26. Zervna o 7:30 veie . r.

DO OESKOSLOVENSK' V zajmu rychleho, pohodlneho a berstarostneho cestovani, jed'te na kterernkoli z nasledujicich narnikt:

BREMEN • EUROPA COLUMBUS NEW YORK • HAMBURG PsV17, 21R9e: zlljre'r'‘Pha Hamburku. Ponifthme Vas ph obstaravani navgtevnich a vystehovaleckSrch vis pro Vage evropske pfibuzne. 0 Informace u va g eho mistniho agenta neb

HAMBURG-AMEOCAT LINE NORTH GERMAN 1LLOYD) 515 Cotton Exch. Building, Houston, Texas,


Btrana 24.

Ve stiedu, dne 22. e- ervna 1938.

Podiveite k oznamovinf OZNAMENi

Maly Oznamovatel MAK — 4 libry za $1.00, poStovne vyplaceno v Texas. Pospette s objednavkou, nroda je letos velice male.. Mrs. P. Neshyba, Pleasanton, Texas. (25-26pd.) TABAK na prodej za 16c, 20c a 25c, Burley 25c, pottou vyplacene. Posilam C.O.D. Floyd Prochazka, (24-27pd) Portland, Tenn., Rt. 1.

sir TABAK listovY na prodej, 10c, 12c a 15c, nevyplacene. J. E. Bury(2431pd) tek, Portland, Tenn.

KANDIDATU Ceny: $25.00 Statni fitady 15.00 Okresni fitady 10.00 KomisatskY Mad 7.50 Jine proklinktni atady All political advertisements must be paid in advance. Nite uvadime kandidaty, kith Vas tadaji o hlas a podporu v demokratickYch primarkach, dne 23. dervence 1938. WILLIAM McCRAW Za guvernera.

kutatka druhn "Barred, ERNEST 0. THOMPSON White Rocks, White, Silver Laced Za guvernera. Wyandattes, R. I. Reds, Black AuCHARLEY LOCKHART stratorps, Buff and Black Minorcas za statniho pokladnika $6.00; White, Buff, Black, Browns Leghorns a Anconas a tike druhy WALTER E. MONTEITH michane za $5.60; michane za $4.75 za vrchniho soudce civilniho odvoza sto, vyplacene na misto, tava dolaciho soudu prvniho vrchniho davka zarudena. Vtechny stada slesoudniho distriktu v Galvestone pie vyzkutene "bloodtested". Muteme vypiniti v tee h n y objednavky OKRES FORT BEND pfesne. Von Minden Hatchery, FaR. J. (SLIM) BARTA (17-dz) yetteville, Texas. za terifa Main na prodej dobrou farmici o 29 akrech na Dubine, blizko kostela a tkoly, dost vody, vzdelanett° pole je 18 akrn a pastru 11 akry a dost pekanovYch stromil; domek o 4 svetnicich dosti dobrY. Kdo by si ptal dobrou, malou farmid at' se hlesi neb pite na F. Pavliea, Barber shop, Taylor, Tex. Emil Janidek na Dubine tu farmu obdelava a on yam tu farmu ukate. 25-27 chg)

Volicum okresu Bell!

ilea

vb.-§,

Byla jsem silne udefena blizko srdce, te cestou poulioni drahou div jsem neomdlela. Milj mut se me zhrozil. Pro bolest ani mluvit jsem nemohla. Dais jsem z Nonat naplast. To to bolelo! Rekla jsem si petite chvilku a pak naplast' sejmu ai jsem usnula. Rano bylo po bolesti. Nonat krev po rand' zaskodenou rozhanela a proto byla to bolest. Jinak jsem mohla dostat raka, jak se stab jedne Zene, o eemi jsem etla v jak hroznYch bolestech zemkela, take jen od uhozeni. Date-li na uhozene misto hned Nonat neudela se krevni podlitina, ani ne pod nechtem. Vyplati se vam rniti Nonat stale v dome, ialost na parme.

OKRES WILLIAMSON: AUGUST J. ADAmEK za vetejneho vatide 6. precinktu. OKRESY FT BEND A WALLER CECIL BAKER o znovuzvoleni Representative 20. Distrikt OKRES WHARTON A. H. REOTZ za terifa. OKRES LAVACA: MAURICE A. STRUNK za terifa

JACOB A. FUCHS W. A. MESSER. za Odhaddiho a VYberaiho dani. Pan Messer jest dobte znamY (0 znovuzvoleni). skYm volidtim okresu Bell, nebot' po W. H. HUNDLEY mnoho mkt. mel spoleonou atadovza Okresniho Kierka nu s deskYm presnikem August Kacitem, s nimt take nafttevoval EDGAR J. STRUWE statni universitu. Nateho deskeho za terifa. lidu si vati a jej cti a proto si zasloutl naleate pozornosti, ktere si ANTHONY H. TIETJEN (Pol. Adv.) Zs, okresniho komisate 1. precinktu bude vaziti.

Na rozlidne at' suche neb otevfene bolesti se Nonat osvedella, ktera bez operace vytahne drevene i odelove tiisky, steely a jine predmety uvazle v tele, ale musi to bkt

Cena Nonat je 50c a $1.00, poatou 55c a $1.05. Ptejte se Vaaeno nebo jednatele, ale ale jineho leberte, radeji plate p •iino na nail idresu: Marie Leiblinger & Co., Litad,Ina, Cal. Pkejete-li si vice vedit o leeivosti o n a t, poalete nam listek s

adresou-

ZDARMA

RB

T. R. (RUSK) ROANE za terifa

Cteni ptatele! OKRES BELL Dovoluji si timto oznamiti moji FRANK PON61K kandidaturu za okresniho navladza Distriktniho Klerka niho okresu Bell. JOHN R. BIGHAM Uchazim se o tento Mad s plza terifa nSrm vedomem,je jsem schopen piniti vtechny povinnosti navladniW. A. MESSER ho, jak z pravnickeho, tak i z obza okresniho navladniho. chodniho stanoviska. Graduoval jsem vytti tkoly v Bel- OKRESY WHARTON A JACKSON 22. Representative Distrikt ban„ navttevoval jsem A. & M. FRED MAURITZ kollej a obdrtel jsem B. A. stupei'i za statniho zestupce. v akademii statni university v Austinu, kde jsem take vystudoval OKRES AUSTIN prava s L. L. B. stupnem. Za svetoH. G. HABERMACHER ye valky slouzil jsem take v armao znovuzvoleni de. Okresniho Komisate Prec. 3. V okresu Bell jsem provozoval ED. BATLA prava po 15 rokii, za kterout dobu o znovuzvoleni za okresniho kierka jsem v tomto povolani nabyl naletite zkutenosti. OKRESY AUSTIN A COLORADO Budu-li zvolen do Atadu okresniL. A. MACHEMEHL ho navladniho okresu Bell, budu yeRepresentative, 25 Distrikt novati tomuto Madu pinY das a OKRES BURLESON. vSechnu energii, bych mohi spiniti JOHN J. l'OUPAL vsechny povinnosti, ktere budou na za okresniho klerka. mne vlotene. Za jakoukoliv podporu a hlas buWARREN M. HILLIARD du katdemu zavazan vtelYm dikem. za okresniho soudce V

UDERENt BLIZKO SRDCE.

Politicki. schtize V NOVE SINI, CROSBY TEXAS

ned 26. cervna v

Obed v 11:30 Recneni v 1 30 Taneeni Zabava Hudba ye dne i yeeer

Joe Zatopkiiiv ORCHESTR Nevynechejte tuto velkou udalost!


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.