Vestnik 1938 07 06

0 ari Slov-anske Podpor pciJedn oty Statu Te xas.

B

RAT R5-rvi

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W e t Texas, under the Act of Congress of August, 24th ROtNiK (VOL.) XXVI.

WEST, TEXAS. ye stiedu

(Wednesday) 6. eer yenee (July) 1938.

.tiSLO

AMERICKA ZAKLADNA NA HAWAJ EJDULE2ITEJS1 namorni kolonii Spojenjrch Statfi jsou krome pruplavu Pafl namskeho ostrovy Hawajske. Jsou dulekte proto, 2e leii v srdci Tichomori a ponevad2 z jednoho z nich — ostrova Oahu — vybudovala trpolive. priroda a lidske Asili velkY phstay. V tomto pristave — Pearl Harbor — a kolem nano si vybudovaly Spojene Staty jednu z nejvetgich namornich zakladen ftech dob.

Namorni zakladna neni vlastne nic tajemneho. Prakticky bychom ji mohli prirovnat k benzinove stanici. To, dim je benzinova stanice pro automobilisty, je namorni zakladna pro lodi.

Jeji cena zavisi na miste, vybaveni, mu2stvu a pohonnjrch latkach. Misto je nejdillektejk a ma zvjrgit pohyblivost lod'stva v oblasti, ktera se pravdepodobne stane valeenYm deji gtem. Na priklad je mai() pravdepodobne, Ze americke lod'stvo bude kdy operovat v Indickem ocean& Proto by od nas bylo nerozumne chtit zakladnu na priklad na Madagaskaru. Na druhe strane je \Tidy mokie, 2e americke lod'stvo bude muset operovat na evropske strane Atlantickeho oceanu. Ale zde, budeme-li kdy nuceni vyslat lod'stvo do evropskYch vod, mideme jenom doufat, 2e to bude v souhlase s nekterou velmoci, ktera tam ma zakladny — jako byla Valk& Britanie ye svetove valce.

V Tichem oceane je tomu jinak. Je to nejpravdepodobnej gi dejigte prigti americke valky.

Pod jednim nebo druhYm jmenem si tam udriujeme svou armadu u2 od roku 1919 a od 1920 tam koname velke namorni manevry. Vybudovali jsme letecke zakladny na zapadnim pobre2i, namorni stanice od San Diega a Bremertonu a soustredili obrovskou munici v Nevade, odkud je snadnY pristup k pacifickjrm pristav0m. Nagi namorni strategii bylo soustredit v Pacifiku ka2dou unci sily, pokud to dovoloval . rozpodet — rozpoeet do prichodu Rooseveltova . skrovnjr.

Tato namorni strategie je dvojnasob vjrznamna, 2e provazela na g nstup z Asie. Zadali jsme couvat, kdy2 jsme na washingtonske zbrojni konferenci dovolili Japonsku priblikt jeho namorni silu k nagi vice, net jsme meli v iimyslu, a kdy2 jsme pote svolili, 2e nebude,me staxet sve namorni zakladny na Guamu, Filipinich a Aleutach. POzdeji jsme pustili Filipiny, zavirali odi pied japonskou aktivitnu na mandatarnieh ostrovech a dovolovali tokijskYm militaristAm, aby nam zavirali vgechny otevrene dvere na asijskem pobre21. At' se stane cokoliv, mezitim co pigi tyto radky, je jisto, 2e se nezmengi pravdepodobnost na gi priSti valky v Pacifiku.

Tichjr ocean je obrovske more, pokrYvajici tretinu povrchu zemskeho, zaujimajici vice mista ne2 vgechny kontinenty dohromady. I kdy se omezime na severni Pacifik, mama pied sebou zasratne prostory modre vody. Manila je zrovna tak vzdalena na zapad od Panamskeho priiplavu jako Bengalska zatoka na vjrchod.

Japonske a ruske lod'stvo, americke a 'Spannske eskadry, britske a nemeeke krdniky — v gechny bojovaly na pomezich tohoto oceanu. Ale 2adnA, vodka jeLte nebyla vybojovana na jeho

Don Wharton.

Sire prostore. 2acine lod'stvo nerna takovY akeni radius, aby na nem mohlo provadet rozsahle valeene operate. Proto, mame-li bojovat na Pacifiku, nag e lod'stvo musi mit dostateenou pohyblivost. A to prave mu umo gni Pearl Harbor.

Zvi akeni radius na geho lod'stva o 2,000 mil, cog nedovede g .dna jina zakladna, kolem ktere mug eme opsat kruh o prumeru 4,000 mil jenom po yode. V tomto kruhu je 22 mil. 500,000 etver. mil souvisle vodni rozlohy — vice neg etytikrat tolik jako cela rozloha v gech nagich osmaotyticeti stater. Uvnitt tohoto kruhu nema, namorni zalladnu gadna jina mocnost a dille• gite zakladny Japofiska jsou od jeho obvodu vzdaleny aspori 1,000 mil. Tak, pokud je vYhodou blizkost zakladny, je na torn americke lod'stvo lope ne g kterekoliv jine ve v gech eastech tohoto obrovskeho kruhu, mimo nejzaz gi vYchod. Tak je tomu v teorii. Kdy g ji srovname s tvrdou skuteenosti, vidime, ge surer k Asii je neg vgechny ostatni. Nebot' skuteenost ukazuje k tomu, ge budeme donuceni udetit ye smeru Japonska spi ge neg odrazit ranu v nagi easti Pacifiku.

Letectvi zmen gilo cenu nekterYch velkYch namotnich zakladen. Zkratilo vzdalenosti a v evropskYch vodach na ptiklad byly vzdalenosti u2 tak male, ge zakladny, jako maji tteba Britove na Mahe, ptestaly bYt uhajitelne. Dostaly se na dosah bombardovacich letadel z pozemnich zakladen. U Pearl Harboru tomu tak neni. Dokud nebudou mit bombardovaci letadla obrovskY akeni radius, budou se letecke fitoky provadet z matetskYch lodi. Rozvoj letectva zyYgil velmi y Yznam HawajskYch ostrova. Staly se ktig ovatkou obchodnich leteckYch linek v Pacifiku a cennou ptedni strati armady a namotniho letectva. Z letecke zakladny v Pearl Harboru mohou hlidkova letadla konat YYzvednou slugbu na Pacifiku a podavat lod'stvu cenne zpravy. S ka g dYm novYm motorem, letadiem, novou rychlosti, novYm akenim radiem se stavaji Hawajske ostrovy dule2itejsimi. Jak pravi general Hugh A. Drum, nemohli jsme se postavit na lepgim miste neg prave tarn.

Pearl Harbor se podoba velke dlani vody, sahajici do cukrovYch poll Oahu. Zapesti teto ruky tvoti priljezd do more, prsty jsou ptistavem samYm. Zapesti je dlouhe sedm mil, jednotlive prsty, dy e, tti a2 etyki. Zde, na tomto miste, na jednom z 30,000 ostrova, omYvanYch TichYm oceanem, mezi horami vy yrgenYmi sopkami a za koralovYmi irtesy, postavenYmi neseetnYmi drobnYmi g ivoeichy, je jen nejakYch 6 etvereenich mil chranene vody. Jen bagrovani zde stalo na 16,000,000 dolara. Zde rou ge kotvit vgechno lod'stvo SpojenYch State, jak to dokazalo na manevrech 1936.

Ale ye skuteenosti je Pearl Harbor neeim vice neg natag enou pohostinnou dlani. Je zat'ato upesti: lodni park sam, 15 mil geleznic, Joky, ktere pojmou nejvet g i bitevni lod', kterou jsme kdy yystaveli, namorni geleznice, jetaby, sklady, stroje, service, petrolejove nadde a v jednom rohu obrovske zasoby uhli.

Zakladna je v Pearl Harboru na to, aby pomahala namornictvu, a armada v Oahu, aby chranila zakladnu. Poloha Hawajskych ostrova, prirozend ochrana Oahu a povaha nagich vojenskYch sil sveclei o tom, ge Pearl Harbor je nejlepe haj end zakladna na svete.

Nejbligg im sousedem je Japonsko, a to je vzdaleno (z Tokia do Honolulu) na 3,000 mil.

Vojengti odbornici rikaji, Ze kaldeho mista je mo2no dobyt, je-li ntodici strana ochotna zaplatit jakoukoliv cenu. Nag e armada se snagi postavit cenu za dobyti Pearl Harboru tak vysoko, ge gadnY stat nebude ochoten zaplatiti ji.

Mocnost, ktera by chtela dobYt Pearl Harbouru, by musela mit takove lod'stvo, aby zatlaeilo nage zpet na zapadni pobte gi Ameriky a odtamtud je nepustilo. Takove lod'stvo nema gadna mocnost, a Spojene Staty nikomu nedovoli, aby si takove lod'stvo yystavel. Potom mocnost, ktera dostane chut' na Pearl Harbor, musi po&at, ag bude americke lod'stvo zmrzaeeno nebo zamestnano v Atlantiku. Ale v torn ptipade tu zbYva jegte armada, ktera neptiteli znadne ztigi jeho praci.

Tak jako vgechna nage armadni moc sousttedena v Oahu, je v gechna namorni sila sousttedena v Pearl Harboru. Zde jsou postaveny velke baterie gestnacti-, etrnacti- a dvanactipalcovYch del — kolik jich tam je, nesmim kid.. Ale vzpomeneme-li si na Napoleonovu zasadu, ge delo na zemi ma takovou cenu, jako lod' na moil, a na nemilou zkugenost britskeho lod'stva v Dardanelach, uzname, ge je tam del dost, aby odrazila utok sebevice lodi. Tyto pozemni pevnosti maji tu vYhodu, ge miteni a stfileni z nich je jistej gi neg z lodi. V horach za nagimi bateriemi jsou gelezobetonove pozorovaci stanice. Podel pobte gi jsou geleznice a silnice pro vlakova motorova dela. A v gude kolem jsou protiletadlova dela, svellomety a ptistroje, zachycujici zvuk bli gicich se letadel. ZadnY neptitel by si nemohl dovolit plYtvat svYm lodnim kapitalem na takovem opevneni. Pravdepodobne by se nejprve pokusil umleet pobtegni delostkelectvo, neg by se ptibligil s lod'mi. To by vykonal letadly. Proto by nage ptevaha na zemi a moil trvala tak dlouho, dokud bychom neptiteli nedovolili ziskat ptevahu ye vzduchu. Jak dlouho bychom mu v tom mohli branit? Na to neni odpovedi. Vge ravish na tom, kolik letectva by neptitel vrhl na Oahu — to jest, jakou by chtel zaplatit cenu. Na ge protiletadlova dela by jej tak snadno nepustila a na ge vlastni letadla by bombardovala nepkatelske matetske lodi a letecke zakladny zrizene n.eptitelem na naterem bakem ostrove. Misto abychom se s neptitelem chytli ye vzduchu, snakli bychom se pravdepodobne znieit jeho hnizda. Artnada ma na dvou letigtich pies sto vYzvednYch, stihacich a bombardovacich letadel, a u Pearl Harboru se stavi tteti leti gte, nejvet gi letecka zakladna ceIe armady. Bude stat mezi osmnacti a dvaceti miliony dolarii.

Armada se ptipravuje hajit zakladnu za nejneptiznivel gich podminek, ktere nine valka viibec ptinest, ale zakladna je gte neni ptipravena na ureite podminky, ktere valka pravde(Dokoneen1 na srane 18.)

btiailtt *.

Ye stiedu, due b. ilerveace W2,

elESKOSLOVENSKA vlada douli v rychle schvaleni noveho statutu, kterY piedloti parlamentu v polovine eervence. Protote piedloha je povahy fistavni, bude tieba tkipetinove vetginy k jejimu schvaleni. Jeito koalici chybi 15 hlast k uzakoneni piedlohy, doufa se, to pro east stututu bude ziskano blast sudeto-nemecke strany, Mato druha east bude schvalena za pomoci cs. oposienich stran.

Vladni agentura — Commodity Credit Corporation — oznamila, to pujeky na 43,988,000 busit ptebyteene korny budou obna geti celkem $21,320,906.

• • Hubert Wilkins, britskY polarni badatel, prov Moskva, ze je ohromen technickYm pokrokem sovetskeho Ruska, Zvla gtnim dojmem na nen° ptsobil kanal Moskva-Volha. Zna SuerskY kanal, PanarnskY kanal, ale ty se ani zdaleka nedaji srovnat s krasou a vYstaybou kanalu Moskva-Volha.

• • International Harvester Co. oznamila, to jeji ye West Pullman a traktorove dilny v Chicagu budou zavfeny posledni dva tYclny v dervenci ate east McCormickovYch dilen bude zaviena pro celY music. ITfednfci toto uzavieni vysvetluji tim, to zmen geny budou zasoby a delnikfim budou umotneny placene prazdniny.

• • Pogtovni asistent W. W. Howes vydal vgem pogtovnim fitadfim natizeni: dle ktereho maji propustiti vgechny zamestnance, cizince, kteti nejsou obeany aneb neudelali dosud prohlageni stati se obeany, totit, to si nevyzvedli prvni papir. Natizeni plati od 30. eervna.

• • Polska, snemovna pfijala dnes bez debaty protokol o eesko-polske obchodni konvenci, o kterem byla udinena dohoda 21. finora t. r. ye Vargave a platnost tohoto protokolu, ktery se tYka, vzajemne vYmeny zboti se prodluZnje at do ledna p •igtiho roku.

• Berlin, 28. eervna. — Nova, ponorkova, flotila rychle roste. 'Vera bylo oznameno utvofeni sedme flotily o sedmi ponorkach, z nicht katda jest o snosnosti 517 tun. Tato sedma flotila byla pojmenovana podle Bernda Wegenera, komandanta nemecke ponorky, kterY zahynul ve svetove valce.

• • Moskva, 28. eervna. — Vladimir Kokkinaki, sovetskY letec, radioval dnes ze Spasku, 75 mil na sever od Vladivostoku,ze dokoneil let z Moskvy pies Sibi • za 24 hodiny. Kokkinaki, jeden z nejznamej gich ruskYch letct, byl provazen navigatorem BryandinskYm. Vydali se na cestu z Moskvy vdera rano.

•

•

BritskY ministr valky Hore Belisha pronesl v Leigh on Sea fee, ve ktere se vyslovil s uspokojenim o najimani novYch branct. Pozemni vojsko eita nyni 180,000 dfistojnikt a mutt proti 137 tisictm v eervnu r. 1936. Protiletecke jednotky maji nyni 40,000 mutt proti 6000 pied dvema roky.

• Nagledky anglusu pro eeskoslovenskou menginu v Rakousku, hlavne vgak ve Vidni, nebot' na venkove jsou jit nagi menginaii tamer zglajchgaltovani, se nedaji dosud jegte ani pfedpovidat. Jedno je v gak jiste, to jit dnes se ye Vidni pocit'uje pruske komando a jejich vyhlazovaci politika. Tak muselo ve Vidni bYti v techto dnech je gte pied zapisem do pfigtiho Akolniho roku propu gteno nekolik eeskYch uditelt a ueitelek, nebot' v pti gtim rote pro ne nebude proste tan.

• • Letctim Sovetskeho Ruska, jinak v Nemecku nepopularniho, dostalo se minulY patek zvla gtni potty na kongresu Mezinarodni vzduchoplavecke federace v Berlina. Pfedseda federace, Gerge Valentine Bibesco z Rumunska, oznamil, ze eestria federaeni zlata medaile udelena byla Michalju Gromovovi, Sergeji Danilinovi a Andreji Jumogevovi, kteii vykonali let z Moskvy pies severni therm do San Jacinto, Calif., dne 14, dervenee 1937.

Od stfedy do stfedy.

Elektricke podniky postavily do sluZeb slet0y e dopravy 1357 vort. Poditae vlaku (opatfeni na vrchnim vedeni, jet zaznamenava narazy kladek) napodital u stanic pH Stadiu frekvenci 160 vlakt za hodinu. Z toho lze zhruba odhadnout, to EP piivezly za katdou hodinu hlavni dopravy ke Stadiu 40,000 lidi.

• Chystana reforma 6s. vlady, kterou bude tat definitivne upravena jazykova otazka na Slovensku, vyvolava v es tisku nejptiznivej gi ohlas Os tisk se shoduje v nazoru, to novou upravou jazykoveho zolona na Slovensku bude odpomoteno vgem dosavadnim myslnYm dtm, nebot' bude jasne stanoveno, to fitedni fedi na Slovensku ye vgech oborech statni spre,vy a gkolstvi jest sloveneina.

• Vladni agentura zemedelstvi Agricultural Adjustment Administration bude letos pottebovat od 35 do 40 tisic tun fosfatt, jet si bude muset opattit z privatnich obchodnich zdrojt die prohlageni sekretate zemedelstvi Wallace. Fosfaty tyto bude vlada potfebovat ye spojeni se svYm programem kontrolovane produkce plodin. Vlada timto umelYm hnojivem zaplati dastedne farma •ilm nahrady za to, to seridili vladnim natizenim tYkajicim se produkce farmalskych vYrobkt.

• • Praha, 28. eervna. — Zdej gi nemecky list "Montag" ve veereigim eisle piines1 podrobnosti o spiknuti HenleinovYch stoupenct na vyvolani nepokojt v Oeskoslovensku. Toto spiknuti bylo p •edevgim namiteno proti nemeckYm a eeskYm socialnim demokratinn z znemdenem v Oechach. Toto spiknuti bylo odhaleno pH policejni prohlidce v mistnosti henleinovcil v Liberci. Tam esl. policie nalezla seznam 1,200 osob; byla to jmena dobie znamYch eeskych i nemeckYch • socialnich demokrat y z rfiznYch krajt znemeeneho uzemi, ktere henleinovci nazYvaji "Sudetonemecke".

• • President Roosevelt podepsal talon o mzdach a pracovni dot* jak bylo dnes oznameno z Bileho domu. Zakon bude uveden v platnost do etyt mesict. Ureuje minimainf mzdu delnikt ye SpojenYch Statech na 25c za hodinu. Tato mzda bude postupne zvy govana at koneene dosahne 40 centt za hodinu pH etyficetihodinoye tYdenni dobe pracovni. President bude jmenovati administratora, ktery bude miti plat $10,000 rodne, aby peeoval o provadeni zakona.

Vgechny es. listy pfina geji projev sovetskeho zahranieniho komisaie Litvinova, kterY prohlasil, to SovetskY Svaz jest rozhodnut spinit sve zavazky vyplYvajici z jeho spojeneckych smluv.

Sovetske pakty o yzajemne pomoci s Francii a 6eskoslovenskem v nebezpeei valeaneho konfliktu budou dodrteny. 6eskoslovensko svou polohou jest dnes vyznamnYm ainitelem v Evrope a jeho mirova politika jest prokazana a SovetskY Svaz veil v jeji loyalnost k miru. V ohledu mezinarodnim jest Ceskoslovensko v postaveni obrannem.

Do Prahy pit elo z rfiznYch zemi pies 200 vYznaenYch osob z literarniho sveta na mezinarodni sjezd Penklubu, kterY se zde kona, pod protektoratem presidenta republiky Dr. Benege a pfedsedy vlady Dr. M. Hodti. Vedouci osobnosti vgech delegaci, ktere pfijely ze 20 state, byly pfijaty Dr. Hodtou, kterY take zahajoval sjezd. Ve svem zahajovacim proslovu poukazal Dr. Hodta na duletitost, jakou hrala es. literatura v na gich dejinach. "Nagi nejvetgi ctitadosti jest" — prohlasil Dr. Hodta — "aby Oeskoslovensko, v nemt od staleti tiji a budou tit ruzne narodnostni skupiny, bylo paehnanYm mistem nejenom v gech Oechil a Slovakt, ale i vgech ostatnich narodnostnich skupin. Pokladame za velkY tkol sveho statu nahradit narodnostrii boje spolupraci na spoleenem narodnim osudu. Tot' jest take tkolem literatt, nebot' literatura, ktera ma site daleko k politice, jest ye skuteenosti politikou v nejlep gim slova smyslu, pon6vadt dovede sblitovat narody.

Podtajemnik ministerstva zahraula odpovedel na dotaz v anglicke snemovne, rozhodnYm ano na otazku, zda vlada se zavazuje neuznati 2acinou japonskou vladu v Oine, dokud zakonna einska vlada bude existovat.

• • Ve Vidni byla na radnici uspokadana sla y gskeho diva--nostirecpumlvracif delniho tYdne. "Wiener Neueste Nachrichten" uvadeji etrnact nejznamej gich umelcu, mezi nimi: Leo Slezak, Anna Koneend, Jarmila Novotna, Geraldina Kattova (Ktnikova), Hilda Kralova., Lida Baarovaa a teditel dvorniho divadla Jelusich. Ten je ovgem•"sudetskY Nemec", rodilY v Oechach. Jeho otec byl Chorvat a matka Odka.

• Pevecka sdruteni mora yskYch ueitelt, ktere letos dovrguje 35 let sve einnosti, zavazuje do sveho programu zajezd na vYstavu v New Yorku roku 1939. Toto tales° bylo prvYm v eeskYch zemi, zalotil je sbormistr Ferd. Vach roku 1903 a vykonalo obrovskou praci svYm pHkladem zpfisobilo pravou obrodu eeskeho sboroveho zpevu i sborove skladby a vitezne propagovalo es. umeni v cizine. Podle jeho pfikladu r. 1908 vzniklo Pevecke sdruteni pratskYch neitelt (bylo jak znamo v Unii a take v Texasu), pak slerskYch a slovenskYch neitelt a morayskYch i pratskYch ueitelek.

• • "Daily Herald" hlasi, to sudetonemecka strana potadala eeskoslovenskou vladu, aby demobilisovala, a pi ge v tvodniku: "Oe gi jsou snad nejantifagistietej gi stranou na svete, ale nedopougteji omylu tim, to by o dmit all jednati s fagisty, uvatovati o fa gistickych na,.kcich nebo vyslechnouti fa gistickou kritiku. To opravriuje jejich tvrzeni, to jsou prvotfidnimi demokraty. Demokrati na rozdil od fa gistil se snatf v souhlase se svou virou uvatovati o vgech stanoviskich, smifovati rozpory a dospeti k dohode jednanim. Kdyby O&si nebyli tak prvotkidnirni demokraty, dela by himela ut davno.

Mysleme proto na Cechy jako na tvurce miru a davejme i nadale britske vlade na srozumenou, to stojime po boku Cech y, dokud nebude dosateno miru."

• • V Polsku se projevil nedostatek zalotnich stojnikt. Vydali proto zakon, to studenti museji po maturite hned na vojnu a teprve po vojne mohou jit na vysoke gkoly. Zakon plati letos prvni rok a tak po prazdninach nepiij de na vysoke gokly skoro iadnY student — j en deveata.

Prvni rodniky budou skoro bez mutt a v nekterYch oborech by vlastne nemusely viabec bYt. Na ptiklad bariske akademie by mohly zavfit, protote v tomto oboru jstu studentky v Polsku jegte bilou vranou. Pokud studenti ye vyggich roenicich budou, je pro ne piedepsana povinna, vojenska vYchova v akademickYch legiich. Cvi&tell budou studenti, kteti ut vykonali vojenskou slutbu a absolvovali dtstojnicke gkoly, nebo za ne budou pfideleni diistojnici z povolani.

A dtstojnicke gkoly u vojska budou mit letos naval.

• • LondYnskY "Daily Telegraph"- zaznamena,va, ze Italie pied dvema mesici zavedla miseni 20 procent rfte nebo kukutice do chlebove mouky.

V poslednich tYdnech nakoupila 100,000 tun pgenice a bude muset nakoupit je gte mnohem vice, protote jeji leto gni sklizefi bude proti lotsku asi o 285 tisic tun men gi. Hlavnim dodavatelem evropskYch state budou Spojene staty a Australie, kde budou mit rekordni trodu. — Farinacci v "Regime Fascista" tada, aby se v Italii nevyrabelo drag bile peeivo, ktere se prodava vedle chleba z michane mouky. Chude obyvatelstvo je s tim nespokojeno. Jakost chleba z mouky s 20 procenty kukutice nebo rYte je neuspokojiva, ale to Farinacci pfieita neschopnosti pekait nebo nedostatku dobre vtle. — Italska. mista nepotvrzuji ani nevyvraceji povesti, to Mussolini provede dal gi devalvaci liry. Devalvace by znamenala vzhledem k velkemu italskemu dovozu potravin zvy geni tivotnich nakladt, na druhe strane' v gak by prospela cizineckeinu ruchu a priimyslu, kterY s eizineekYra rue/1m

souvisf,

Ve strati', due 6. tervence 1938.

4-EXIKO, utasle a postra gene, pygne, ale nejiste, pozoruje, to dnes prodelava velikou zmenu pod iizenim zahadneho presidenta, jehot diem je vytvotit indianskY stab zalotienY na socialismu. Narod doposud tiasne nad rozhodnYm krokem CardenasovYM, kdy beze v geho zabavil Ameridanihn a Britam velke petrolejalske podniky. Uvedomuje si vgak zaroveri, to tato jeho akce byla jenom jednou z ran, ktere Cardenas rozdava na v gechny strany, aby svou zemi od zelladu pfebudoval podle vzoru bliticiho se velrni totalitnimu statu.

Ti, kdot znali dobte Mexiko pied peti lety, dnes by je nepoznali. Statni kontrola se_ rozrostla a roz gifila ye vgech smerech. I ti, kteii znaji Meiko lofiske, by v nem spatiili obrovskou zmenu, ponevadt loni bylo Mexiko dejiStem horeeneho budovani, parcelace pudy a socialni dinnosti. Dnes ut citi ochromujici nedostatku financi. Citi cizi odpor, diplomaticky i finandni. 6innost skoro irpine ustala, ale udalosti se roji husteji net pfedtim. Statem vedena propaganda roste v pomeru s ochabovanim konstruktivni politiky.

Vetejnosti se tika v tisku, rozhlasem i filmem, to Mexiko musi bYt osvobozeno z cizi nadvlady, to Mexieane jsou dnes nejpokrokovej gi narod na svete a musi jit kupf-edu pies nynej gi ptekatky k novemu a dokonalejgimu tivotu. Lidem se kika, to jsou vadci eels, latinske Ameriky, to ji vyvedou z pod jha (severniho kolosa". Na misto budovatelske prate nastoupilo cosi jako ktitiova vYprava proti cizine.

Mexiko je asi tfikrat men gi net Spojene Staf ty, ma vgak sedmkratinene obyvatel. Obyvatelstvo je rortrou geno po rozlehlYch horskYch tetezech, velikych pou gtich a dalekYch Abychom pochopili freinek propagandy a poznali ovzdugi noveho Mexika, musime troche odboeit s asfaltovYch hlavnich silnic.

Daleko od vyjetclenYch cest spatfime obrovske polodokoneene ptehrady, ktere mely promenit vyprahla adoli v kvetouci zahrady a ktere nyni stoji opu gteny jako mldenlive pomniky nespinenYch nadeji. Mateme si jen domyslit, jaka je asi situate tech, kteti jests vdera pracovali na techto ptehradach. Delnici, kteh jeSte pfed nekolika tydny trhali skaly, kopali a navateli silnice, sschazeji se nyni na prahu svych chat, aby rozmiouvali o nevesele budoucnosti po ztrate zamestnani.

V bavine.fske oblasti La Laguna pracovalo loni 30,000 zemedelskYch delnika pod dozorem vlady a s dobrYmi mzdami od statu. Dnes, tvrdi afednici odborovYch organisaci, je polovina techto lidi bez prate a tije v bide. Zita a p genice, hlavnich to zdrojii potravy girokYch vrstev chudeho obyvatelstva, je cim dale tim merle a ceny jsou pfes hojnY dovoz vysoke.

Daleko ye vnitrozemi tije eiste indianske obyvatelstvo v malYch osadach — pueblos. Podobne jako zemedelci v jinYch zemich, jsou i tito indian gti zemedelci znepokojeni budoucnosti men" net obyvatelstvo mest. Ale prave v indianskYch okresich nastaly v poslednich letech nejpronikavej gi zmeny. Nejenom, to byly zabaveny velke latifundie, ale byla zabavena Vida i malYm vlastnikarn.

Cardenasovo Mexiko.

Frank L. Kluckhohn.

Ponevadt se penetita, podpora ze statni pokladny scvrkla, jsou pornery na mnohYch kolektivnich statcich jests hor gi. Nedavno zrekvirovala vlada vgechny zasoby osiva pod zaminkou, to se musi "sterilisovat". Ueinila to v gak z jineho diivodu. Nebylo tiadnou tajnosti, to mnozi Indiani si berou osivo a melou je na mouku, nidice takto zasoby nutne pro jarni osev.

znamena, pro neho jen dalgi krok v mexicke revoluci.

PetrolejakskY kraj se Ohne podel vYchodniho pobfetii Mexika od texaske hranice at k urine Tehuantepecke. Nektera pole jsou rozvinuta, jinx primitivni. U Tampica la, pole Ebanske, misto prvniho rozkvetu mexickeho petrolejafstvi. Na jib od Tampica a na sever od Veracruzu a Tuxpamu lezi bohate pole Poza Rica, kde &Ica na tabu 800,000,000 suda petroleje. Britoye doufali, tie toto pole v ptigtich deviti mesicich vybuduji tak, 'tie Mexiko postoupi znovu na misto velke petrolejafske exportni zeme. Dale na jihu, blizko Istmu, lei pole Minatitlanske.

Vgechna tato pole jsou v "horkem" kraji.

Dnes jsou vetginou opugtena. Novi majitele, delnici, vetginu petrolejovYch studni zavieli a postavaji kolem neplodne debatujice. Velke rafinerie v Tampicu a Minatitlanu jsou bud' za-deny, nebo pracuji na deset procent kapacity. Reservni nadrte byly skoro pine, kdy se delnici ujali spravy, a zadalo se vefejne uvatovat o torn, zda nebude nutno sahnout k dumpingu petroleje.

V kancelatich bYvalYch zahranidnich feditela a technikt jsou nyni Mexicans, snatici se horeene zaujat misto svYch bYvalYch gall a udelat z obrovskeho chaosu pofadek. Nektefi z techto mutii jsou pro sva mista dobte vzdelani a vyznaji se ve svYch pracich. Je v gak mnoho jinYch freetnich a spravnich idednika, ktefi nevedi jak se dostali k novemu mistu.

Nasledek toho je nezbytnY zmatek, aekoliv vgak ne takovY, jak tvrdi nekteti pozorovatele.

Nadgeni delnika nad tim, to se koneene zbavili cizinca a nyni si vladnou sami, ponekud zchlazuje skuteenost, to vetgina jich eeka nedinne na svYch starYch mistech. Mzdy plati vlada z penez Narodni mexicke banky. Vefejnost vgak tone ye vatnYch obavach o osud zahranienich trha Mexika.

Obrat v politice byl tak ostrY, tie mnozi Tide se jests neprobrali z pfekvapeni. Pied tfinacti mesici Cardenas prohlasil, to "kapital je v Mexiku bezpeenej gi net ve SpojenYch Statech".

Pak vgak pfiglo sucho, a to zrovna v dobe, kdy to v zemedelskYch organisacich neklapalo. Delnici zamestnani na statnich projektech museli bYt propu gteni, ponevadi nebylo penez na mzdy. MexickY vadce potteboval nejakY smelt CM, aby si zajistil podporu unii a eels zeme.

Obtite byly opravdu znadne. Pied dvema mesici podnikl pisatel tohoto elanku cestu severnim krajem blizko Matamoros a vide', Aka nouze panuje na venkove. Tisice delnikix, za mestnanYch ptedtim na zavodnovacich pracich, bylo propugteno a jejich nalada byla prabidna. Vladni zemedelci vyhaneli drobne majitele s jejich pfidy, aekoliv podle zakona maji soukromi majitele pravo na 300 akra. asto dochazelo k vYtrtnostem, potadaly se "fagisticke manifestace", na kterych se stfilelo a katdeho dne Prichazely zpravy o nepokojich zemedelca a ojedinelYch vypadech ye vgech eastech zeme.

V natizeni, jimt se cizinctm vyvlastfiuji petrolejafske podniky, prohlasil Cardenas, to zahranidni spoleenosti vedly protivladni kampan.

Tvrdil, to ony zavinily nedostatek penez na zemedelske reformy. Neni pochyby o torn, to postupnY irtek kapitalu behem spora o mzdy v petrolejafskem pramyslu ztitil situaci. Ale zcela ji nezavinil.

Cardenas jest snad nejvYznaenej gi postavou dnegni latinske Ameriky. Podati-li se mu vypudit ze zeme cizi kapital, budou ostatni jihoamericke zeme, jak se zde tvrdi, nasledovat jeho pfikladu. Udetil na popularni strunu a Mexiko nyni bojuje o svou zemi.

Ale Indian, zvlagte Indian mexickY, se diva na vge filosoficky. Je zvyklY staletemu utrpeni a hla.du. Aekoliv se 'lady vzchopi k nYm einam, jeho reakce jsou celkem pomale a vtdycky doufa, to at' se deje co se deje, nakonec to dobfe dopadne. 2ije pro dne gek, chapaje se toho, co k nemu pfijde, a eekaje na lepgi easy, To, co se stale v petrolejafskem kraji,

Podobne jako mnoho dne gnich vadca, vyznaeuje se Cardenas nezlomnou rali a pevnYm rozhodnutim zboiit, co bylo, a pfedelat svaj svet.

V poslednich dvou mesicich se jeho vrozera indianska neastupnost a nekompromisni povaha projevila vice net kdy jindy. Dnes v nem povstava skoro nova postava, i pro Mexiko, jet ho clues vidi jako tvrdeho, cbladneho a rozhod-

Mnozi z Indiana hospodati nyni na statnich kolektivnich statcich nebo pracuji na vlastnim poli. Ti vgak, kteti maji svou padu, pracuji namnoze jen tolik, aby se utivili. To ptispelo nemalo k vatinemu poklesu zernedelske produkce.

Na nekterYch malYch statcich si Indiani nevypestuji ani tolik, kolik potftbuji na tivobyti.

neho mute, Z jeho nedavnSrch projeva vyzai .ovala nova sila. Drive jen mumlal, dnes, kdy2 mluvi proti petrolejafskYm spolednostem a vysvaluje svaj program, sly gime v jeho blase nem 2iraveho a netprosne tvrdeho. Z katide jeho eei eitime rozhodnuti rozdrtit vtechno, co se mu postavi v cestu. Umleel oposici a kritiku, prohlasiv kratce, tie kdokoliv se postavi proti nemu, je proti narodu.

Ale pies skoro fana.tickou horlivost a piesvedeeni, to vi, co prospeje Mexiku, si Cardenas na okazalost nepotrpi. Aekoliv je hodnosti general a ma pray() nosit uniformu, chodi obleeen docela proste, take v gak nenosi delnickou bluzu. Nedivno pii gestihodinove pfehlidco na podest sve politiky mel na sobe gedy vychazkovS7 oblek a vojensky pozdrav kterYin zdravil pochodujici kolony, byl skoro ledabyly.

President Cardenas je pfili g zamestnan svou praci, aby mohl odejit daleko z hlavniho mesta. Celt' svaj eas travi za zavfenYmi dvetmi sve kancelafe a pfistup k nemu maji jenom jeho radcove a pomocnici. Jeho zamilovanym sportem je jezdectvi a east() podnikal dlouhe jizdy do vgech Casa zeme. Dnes v gak ut nerna eas na cestovani a jeho zvla gtni petivagonovY soukromy vlak s nadherne zatizenYm jidelnim vozem, pfijimajicim salonem a se svou rozhlasovou vysilaci a pfijimaci stanici stoji meshce nedinne na vedleigi koleji. Nekolik rychlYch cest automobilem je vge, eeho si president dopfeje.

Jeho soukromY ilvot je prostY, ba skoro asketickSr. Ji obydejna, mexicka jidla, jet mu pripravuje jeho rnexickY kuchaf. Svaj volnY eas travi prostYm zpilsobem se tienou a mladYm synem. Jeho pfatele fikaji, to mil° ete, a eels Mexiko je udiveno tim, ze ani nepije a nekouti.

Zakazuje i hrani bridge na vetejnosti i v klu bech. Ve styku se znamYmi a pfateli je nerrncenY a pfivetivY, ale vilei jinYm se chova s dastojnosti sveho postaveni a jako Indian rozvati Vidy velmi dobte to; co fekne.

PLYNY VE SVETOVEM PROSTORU. Rozdeleni hvezd ye svetovem prostoru je ponekud jine, net se nem jevi pri pohledu na hvezdnatou oblohu za ja.sne mesieni nocL Hvezdy jsou rozestaveny prostorove ye vzdalenostech tak velkYch, tie by teleso, pohybujici se rychlosti svetla, potfebovalo leta, net by se dostalo ocl jedne ke druhe, ac touto rychlosti by byla vzdalenost mezi zemi a sluncem pfekonana v osmi minutach. 'PrazdnY" prostor mezi hvezdami neni vgak ve skuteenosti prazdnY. Astrofysikove dokazali jasne,ze v tomto prostoru jsou stopy jemne rozptYlenYch plynt.

Dukazy o torn podava studium spektra svetla hvezd. Ve spektrech byly nalezeny linie, svedMei o existenci latek, ktere nepatti atmosfete hvezd, ale latkam, jimit musi paprsky proniknouti cestou prostorem.

2e jde o latku v prostoru mezi hvezdami, jest jasno z "povahy" techto svetelnYch linii. Jsou to tak zvane "klidne" linie, kdetto linie, patticf. atmosfeke hvezd a jejich hmote, jsou vinou pohybu hvezdy "posunuty". Na klidu linii, patficich mezihvezdnemu prostoru, je videt, hmota, jit tyto "klidne" linie patti, neni v pohybu. Pri zhodnocovani techto linii (v r. 1904) byl v prostoru mezi hvezdami zji gten vapnik sodik a pozdeji byly zde zji gteny i draslik, titan a kyslienik uhlieity. Hustota tohoto plynu je tak nepatrna, to na 1 kubickY centimetr pada. 0.0 ... 01 gramil (a pfi torn misto teeek si irrusime myslit 30 nul). Tuto nizkou hustotu vyjadfuje nejlepe pfirovnani, to atomy plynu ye svetovem prostoru jsou od sebe tak daleko v pomeru k atonram hmot na zemi, jako jsou vzdalenosti hvezd ke vzdalenostem na zemi.

Obrat k studenemu polasi do 250 let?

Amerieti 'Odd, zabYvajici se zkoumanim vfrvoje povetrnosti, pfedpovidaji, to severni polokoule nagi planety jde vstfic novemu ledovemu obdobi. 0 tom koneene neni pochyby, nove je, to badatele prorokuji, to jiti kolem roku 2,200 bude citit obrat k studenej gimu pocksi. Nova ledove. doba vytvoti pry novY typ eloveka. Dnegni podnebi trvalo v podstate nezmeneno asi 2 tisice let.

titntai

OddlI dopisovatelskf Dopisy, je2 by obsahovaly neveene, nab zavadnc polemiky, pofadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastn/mu rozhodnuti.

DOJMY Z TATRANSBE LOMNICE. Udelali jsme si vyjet s moji sestrou a neteti do Tater, kraje na Slovensku, kde jsme projiideli vlakem misty trochu kopcovitYmi, misty doliny, polieka obdelane, jen nejsou tak trodne. Co jsme slygely, nerodi se zde pgenice ani 2ita, ponejvice ovsy a brambory, a to pit jim I ate nekdy zmrznou i v Cervenci, to je pouze v tomto kraji. 2eny se hodne livi vygivkami, ptedou doposud len a delaji ruzne tkane deky.

Lomnice je obchodni mesteeko, nekolik hotelti pro navgtevniky a dosti vilek mezi lesy, ktere vlastni pouze bohatti lid& Kam pit pojedeme? <TA rikala, na Tatry, moje netef do Tater a milj tata pod Tatry, a skuteene on mel pravdu. Na ty hory Tatry se divame, jsou ohromne vysoke a doposud na nich (zvla. gt,' v tech roklinich) leas snih. Je to krasna podivana. Asi doprostfed tech hor se delaji vYlety po lanovkach, t. j. ocelova lana. Vypada to jako velke dtevene lod'ky, do kterYch pouze dvacet lidi mute 'nasedat a pfevezou je do stfedu tech Tater, col trva 15 minut. Tam pit je pe'lma podivana, plocha, velke jezirko se zelenou vodou, ale 6istou. Nahote je pane. kterou vidime se spodu, take vypada jen malieka, ale ve skuteCnosti je to velka budova. Ten vYlet po to lanovice je pro nas nemotinY z tech davoda, musi bYt elovek dosti silnYch nervu. Ponejvice tam jezdi lido, kteti trpi srdeeni vadou a slabYmi nervy. Vzduch je zde eistY. Lesy jsou borove a smrkove, v ge voni smolou, take dosti brzo kadY vytravi. Po dvoudennim pobytu zde jsme meli ptilegitost prohlednouti si zatizeni kuchyne zdejtiho hotelu a skladi gte, cot nas yelice zajimalo. Prvni stroje sem byly ptivezeny z Ameriky, totil na umYvani nadobi, na gkrabani brambor a krajeni vtech zelenin. Priivodnam vysvetlil, ae dfive pro tu praci bylo zamestnavano nekolik lidi a dnes to dela stroj pod dozorem jedne' divky. Panuje tam to nejvetSi eistota, co se tfde kuchyne. Dnes nage vlast je druha Amerika ye vgem a nas to pfekvapuje. Zdflirne se zde pouze nekolik dni a ponejvice chceme uvidet ty pfirodni mista. 11. jsme si prohledli zdej gi vodopady, ktere jsou asi tri hodiny odtud. Tam jsme jell autem, ale Po tech skalach jsme lezli pe gky. Avgak neznavilo nas to, ten distY pkirodni vzduch nam dodaval sily. U tech vodopadu elovek dlouho nevydrti, je tam dosti zima, ale stoji to za podivanou. Doposud nosime take ka,baty. V nedeli 12. Cervna jsme si zajeli do t d'aru. Prive lid slovenskY gel z kostela ye id'arskem kroji. Vdane leny maji na hlave delenky pod tylovYm Satkem, kdelto svobodne jen ty tylove gatky a vlasy spletene v jeden cop a dlouhou magly.

Ten kroj tid'arskY ma pekne kvetovane skladane sukne, ale rukavce dlouhe as za pesti. Jedeme dale at k polskYm hranicim do mesta Javotina Tam faude stalo vojsko a nebyli jsme tam vputteni, avgak za cigaretu jsme podlezli zabradli a zfistali stat asi 5 minut. Na zpatedni ceste jsme si prohledli zamek Imilete Hohenlohe (nyni statni majetek). Pouze z venei byl zavfenY. Jsou tam ozdoby srneich a jelenich parohil. Staven je celY z dfevenYch telkYch klad v pull rortezanYch. Dale jsme si prohledli kosteilCek, kterY v dobe valky byl celY prostfilenY. Do teto doby byl opraven, ale je gte nejake dirt' v lavicich a obrazcich chovaji na pamatku. Take jsme si prohledli Hodlovu vilu, doposud zavferiou. Ten ma jette dosti prace a vyjednavani, net aby ode gel na prazdniny. Stavebni misto presidenta Bene ge td jsme videli.

Dnes si chceme vyjet do jeskyfi a 'Ahem tohoto tYdne odjiklime do Opavy k neteti z Hemtialove strany. Tam take nekolik dni a potom pomalu don't, do na gi rodne visky Babice, tam je nag domov, a pak na slet do Prahy.

Zdravi vas vgechny, Aneika Ileraalova.

Ve stiedu, due 6. cervence 1938.

DOSVEDOENi. Sch.ulenburg, Texas.

Ctdna. redakce Vestniku!

Timto stvrzuji ptijem podpor od sbrattenYch tada pro nateho nemocneho spolubratra Ludvika Spaniela: Pfispely nasledujici lady: Cis. 24. a 28. -po $2.00; cis. 11, 21, 133, 89, 101, 62. a 96. po 50 centii; cis. 136. a 121. .po 35 centft; Cis. 3. — 25 centii. Celkem sbirka vynesla $9.15 od 13 fact). Timto vzdavam jmenem bratra Ludvika Spaniela vgem shora uvedenYm tiara uptimnY dik.

Za 'tad Nova Morava els. 23., John Kahanek, tajemnik.

AMERIOT1 INTELIGENTI. Ve dvou minulych letech jsem mel mluvit s velkYrn podtem mladYch uchazeda a uchazeeek o mista korespondenttt a sekreatt. Vgichni byli absolventi stfednich gkol a vettina mela i vysokotkolske vzdelani. Byl sem zaratien neobyeejne vysokYrn procentem tech, kteti maji vatine nedostatky ye vzdelani.

Ptedevaim jsem zpozoroval to maji velmi chudY slovni podklad. Wrazove bohatstvi memeho mladeho Ameridana se omezuje na nekolik set slov a ostatni anglidtina je jim spanelskou vesnici. To je vatinY nedostatek, ponevadi myslime ye slovech a pfesnost mytleni je takove., jaka je piesnost vYrazova.

Nedbale vyjadfovani znamena nedbale mytleni, a nedbale my gleni u lidi, ktfi si o sobe mysli, to jsou inteligenti, znamena Apatnou budoucnost pro flak demokracii.

Dr. Johnson O'Connor na Stevensovktechnologickem Astavu v Hoboken studoval slovni poklad Ameridanti. Vybral 150 slov — takovYch, ktera se vyskytnou jednou ze 100,000 v noviZkougel na tisice pfipadil a shledal, priimernY absolvent stfedni gkoly jich zna jen 94 a pramernY vysoko gkolak jen 123. Petasedmdesat vgech zkou genYch lidi nemohlo tid, co znamena slovo "odtkodne", "kradmo", "dispense", "zkrutenr, "poddajnr.

Take vim ze zku genosti, to nag bide, kteti se livi korektorstvim, neumeji Gist. Dejme tomu, to z odstavce vypadne veta. Veta pfedchazejiel ma smysl. Nasledujici take. Ale celY odstavec se bez vynechane vety stane nesmyslem.

S pameti nagich mladYch mafi je to take gpatne. I nejprostgi koncelate si mush pomahat dOmyslnYmi mnemotechnickymi metodami, ponevadti neize doufat, to si dlovek jinak nee° zapamatuje. Kdyi jsem byl mlad, fikali ye gkole, le neni duldite nee° vedet, ale le je dtilelite vedet, kde to najit. Na gtesti otec, kter' s timto tvrzenim nesouhlasil, me pfinutil, abych se naudil nazpamet' spouste hasni a literatury.

Oast° si pfeji, aby nagi dnegni zakonodarci a elenove mozkoveho trustu byli meli vjrchovu v logickem mygleni, jako se dostalo na gim pfedkilm, kteil nepohrdali klasickYmi filosofy.

Jednoho dne, pfedvidam, rodide — a s nimi mnoho uCiteln — povstanou a budou iadat, aby se nagi uditele nehonili za testy o pokradovacich kursech (ktere jsou formalni podminkou jejich postupu) a venovali se vice studovani latky, ktere maji ueit. Ale chyba je v nagi spolednosti. Testy mush mit, ponevadt bez nich nebudou povYgeni, a protole jejich stay je u nas jednim z nejbidneji placenYch, zaleti jim mnoho na povfteni.

Zalotinik pige matte.

Redakce dostala do rukou dopis. Matka ho ukazovala sousedce, s py gnYm Asinevem a slziekou v oku. Syn — soudime z textu, to mel zrovna pied svatbou — pi ge mimo jine: "Draha mai! SrdeenY pozdrav a vzpominku. Vzpominam na Tebe — jestli i Anton narukoval jsi z toho jiste, cela pryC. Ale mama, nic si z toho nedelej. My tady v pohraniei jsme to uvitali s nadgenim, volali jsme po tom u2 mesic — neglo to a vydriet! Dojde-li jednou k nedemu, budeme opravdu bojovat do posledni kapky krve — a nedame jim, co pied nand legionafi face vybojovali. Za svobodu v gecko, i livot.

Tak telly: narukoval-li i Anton, nic si z toho nedelej a bud' pravou deskou mamou! — v patek jsme tu latefili, to a to neni moine vydrget, a prod uti vlada nezakrodi. A nevedeli jsme, to ua v nod budeme mit, po Zem jsme

Ani nevi*; Jake bylo nadgeni nagich lidi, kdyl rano videli, co — jako zazrakem bylo vtechno zatizeno. Odpurci, ti, kteti neklid a napjeti tady spiskali — ti neStadili vyvalovat oti, jak republika umi bYt rychla. — Je Skoda, to jsem s Hanou nemohl prijet — jiste jsi nas Zekala. Ale to vik v takovem pripade mush byt kaldY na svem miste. Volal jsem je gte v noci Hanu telefonem a fekl jsem ji, aby nejezdila, ae mam nejakou praci. Ale ona, kdyl se dopoledne dozvedela, co se deje, tak pfijela za mnou. Poznal jsem znovu, 'tie v ni budu mit hodnou a statednou lenu. — Mami, fekni te, zda koupila pro me ty veci, o kterYch jsem s ni mluvil. At' je pogle Hank — ma svatek a ja ji odsud nemohu nic poslat. Srdedne zdravi a liba Josef. Dodatek: Ahoj Kvetutko! Vzall ti taky Prantigka, vid'? Nic si z toho nedelej! Ahoj ,at' 2ije nage republika a na ge svoboda.

Pepek.

Zdar a silu.

LAS JSOU PENIZE. K bankai, kterY mel nad stolem ,pod stolem, za stolem, nad posteli, pod postelh, proste vg ude, viset tabulku "Time is mony", pfitel mladY ma. Bank& se tvatil velice nevlidne, nebot' vide, to mladY ma jde o nee° ladat a bal se, to ho pflpravi o plus mnoho draheho 'dam Mlady ma vgak hned spustib: "Ne, nebudu vas nijak zdrtiovat. Ni gel jsem pouze poladat o ruku va gi dcery." ."

"Vite dlovede "Ano, vim, le vase, dcera byla velmi dobe vychovana, vim, jak ji milujete, vim, le byla ye vatem dome obklopena luxusem a nadherou . ." ." vpadl banket.

"Millete "Ne, nemohu ji poskytnout v ge, Cemu byla xvykla, ale main slanY prijem, kterY nam zajisti spokojene livobyti."

"Date . . ."

"Ano, pane, dam se pojistit na vetti eastku, abych ji v ptipade me smrti zajistil existenci."

"Chcete . . ."

"Rozluxine nechci it s va gi rodinou. Main tolik, ze si miltieme zahidit vlastni svoji domacnost."

"MiadY mai," dostal se koneene banker ke slovu, hlede na hodinky, "libite se mi. Vezmete si ji. DobrY . . ." . den, pane!" a mladik zmizel ye dyefich.

Pfistroj k zmeteni miliardiny voltu.

Na zasedani nemeckYch inienkrti v Koline n. R. byl pfedveden pfistroj, kterY dovede zmefit i neptedstavitelnY zlomek elektrickeho napeti. Jednotkou napeti je volt, sam o sobe nepatrnY. Pfistroj vg ak dovede zmetit dil, kterY by vznikl, kdybychom rozdelili volt na sto miliard. V zasedani byla ptednesena take zprava o vodivosti porculanu. Porculanu se pouiiva jako isolaCni hmoty. Pokusy v gak se dokazalo, ze phi obrovskYch napetich porculan elektfinu vjima do sebe. Kdyl napeti pominulo, elektfina v porculaim "zamrzava" a "rortava," teprve phi obnoveni elektrickeho proudu.

Mnoho far bez Wald.

V pohraniei je velkY nedostatek katolickYch knell. V litomeficke diecesi neni obsazeno 67 mist farafii, 225 mist kaplanti a 48 mist katechetal. Ttetina, z toho ptipada na obce nemecke, dye tfetiny na fary Ceske. V pfigtich letech bude se tento nedostatek zvet govat, ponevodti vetgina knell je ptestarlYch a odchazi do pense nebo umira. V posledni dobe sice bylo studujicich theologie ,a zejmena nektere fadove geminate jsou pine, ale nedostatek potrva nekolik let.

Nova, nemeeka veda zjistila, ie Sokrates byl iidem.

Podle zprav Nemecke spolednosti pro dejiny leketstvi, pfirodnich ved a techniky pfednagel v teto spoleenosti Hans Gosen o pfieinach zaniku anticke vedy, jako na pf. Sokrates byl dem. Dukaz o tom provadi charakterisitkou Sokrata obsaenou v AristofanovYch komediich.

Silt

'Ve stredu, dne b. dervence 1936, San Antonie, Texas.

Ctena redakce a cela rodino S. P. J. S .T.!

Jiz zaeatek dervence a leto v pinem proudu.

Sluneeni paprsky, byvSe livot vleho 2ivoeistva a rostlinstva na teto planete, by yle tviircem ohromneho Vesmiru a bytosti v tomto, byvle snail temito zbystfenY, tez mnohdy umdleny mozek mule jen easteene chapati. A eim blile k rovniku, tim vice laru sluneeniho jest pocit'ovati, te2 mane jittniho livota ztiti. Jest ono nieitel bacila, ale te2 stvotitel bunek, zarodku a zadatek i konec Osmahla pokolka domorodce prozrazuje, le paprsek na nej prisobil do jiste miry, by tento byl rozpoznan od lidskeho plemene kaykazkeho, ktere v okruhu phi severnim kruhu polarnim vzalo swaj pavod. Col teprve pleme mouieninske, ktere tak neinilosrdne promichano jest na zdej/i pouokouli Soustati a ktere se sem dostalo moci otroctvi pachaneho. Jsou tito dvounolci jil east° pomichani a tito mulatove nepatti nikam, jako ten \Teeny Zid, nemajici sve vlasti, nemohouci se hlasit.i ku sve narodnosti, nemajici domova ni toho prava, vrhaji se na pospas toho, kdo k nim shovivavejlrin, kdo **into poskytne ptistteli a se jich ujme.

Evropa byla od techto neblahych na.sledkti plemene mouteninskeho ulettena, snad prozietelnosti, snad tim, ze ac tam roboty panovaly, bylo vldy dbana, aby lidu byla zasoba pro deely hospodatske;ta ochranne ci valedne. Rasa kay kazska neplipustila, by byla pomilena, s africkou, ac Asiate jil od easu valek sultana Solimana a Kara Mustafy, tureckYch to panovniku, pomichali razne kontinenty a pinili ti i otomanskou nej yybranej/im druhem lidskeho plemene, ktere timosem, jak dospelYch, tak (WI si podmanili, zotroeili a vychavali dle sve chutky a nepoddajne wale.

Jeg te v 17. stoleti panovala tato ukrutnost, a kdyby nebylo semknuti se civilisoyanYch naroda a ktest'anstvi (ktere Otomanam stale lezlo temi kfilackYmi vS, pravami do temesla) a/ do dnelniho osviceneho 20. stoleti mel" bychom to ukrutenstvi pachane na lidstvu. Ale nezapominejme, le jest v/e yymiteno. Krutovlady panuji stale, panuji tam, kde se hlasa, le jest kultura na nejvyllim stupni, le rasa lidska jest eista a nebo le bude pfeeistena tim, kterY jest posk y rnen a zadina, bYti kletbat naroda svobodnYch a lidumilnYch. Tam, kde se hlasa, le "Ich and Gott" a Arijci jsou pod sluncem nejmoudtejSi, nejmocneili a neptemdlitelni. Ze skvrny sluneeni na tyto vYplody a techto mozky musi miti zhoubnY einek, jest na bile dni. Persekuce prondsledovani) a chamtivost po nadvlade, imosy obeti sobe podmanenYch, tabory muairen, Stvani ubolakfi, jiml jsou v fedi stejni, t. j. Henlein di Dvotdeek (ziadce svoji matky) a tel u neho stavajiciho naroda a vlady!

A tito Htimove asijskeho plemene ne a ne se usaditi. Jako ten cikan, kdyl mu bteznovY tulaekY vanek ham BavorskYch llehne pies Stetku a kmotrovskY, rakouskY, ptimadknutY lriupak, musi za kaldou cenu, ne gette nikoho, dale "Drang nach Oesten!" Ale zaklopYtal (na jak dlouho jest neureito). Ve svYch mudirnach statisice arijskYch otrokii dnem noci bieuje, vYrobou kanont a sti'eliva, otraynYch plyna a ,ochrannYch masek proti temto. Nacopak ostatni jeho poddani dkou, stradaji, 70 procent svYch aspor davaji molochu, al ptijde "Der Tag". Ukrutna to zloba lidska s hyenni myllnekou — pomstou!

Jil po poraleni hunske armady za svetove valky 1918, ptisahali tito kulturni pomatenci, le poralky jejich nebude zapomenuto. A neni!

Po celem svete sam) Apehoun, nasili a dobybyvadnost. Ta zeme, z yla/te s 15 1/2 milionu dull se tisnicich mezi horami a tekami od ptirody a ptirodou jim svetenYmi, ta mirumilovna hrstka reka, semknuta dnes v silnou pest' ku rane ptipra yenou, pohrozila nacisturn pted mesicem: — Jen pies nale tela malete se dobYvati do srdce Evropy — a tito potureenci couvli, zapotaceli se, nechavajioe ve vnitt jen yYpary doktriny sane siru Mehajici — zradci svoji matky a zeme, ktera je livi a ptijme tyto ye sve limo a hrob!

Dnes, kam chteji! Kolem, pies Pruske Slezsko, koridorem (korytem, podel vYchodnich hranic CSR, azemim polskYm do zirne krajiny pleniene — Ilkrajiny. A zalusk na tuto maji jiz od doby povaleane a z valky ukrutne to svetove. Tam brali a kradli pudu, aernou to prst', nakladali to tlupy lupieskYch hord na cele 2eleznieni vozy po tisicich vagonech, cenne stromy, ,otechovYch a dubovYch lestiv, a ody lieli do 3. tile.

Lid rusk) v lesnich mYtinach pc) deseti tisicich kosili strojnimi pulkami a v taborech v lesni samote, v dobe zimni o hladu a tteskutYch mrazech a vanicich snehovYch as noel vyhaneli pot deseti tisicich, nechavajice je osudu zmrznuti, jako mrhu ve vlei navnade!

A lid, rusk) nezapomina! Lid s hyenami se potYkajici vi, co by by ho opet dekalo. Lid naroda naleho vi, le !Okla poralenemu, le kolist path vitezi, le lehei di lepe voliti smrt nelli otrcctvi. Proto: "Ku piedu, ani krok zpet!" je heslo sokolske. Biti se za pravo, pravdu a vlast.

Ted' chce obchazeti nacek kolem hranic, jak hyena phi svitu mesice, by uchopil kokist tam, kde by ho nejmene odekavali v Ukrajine!

Polak spolei se, chce jine zaprodati, svoji podlizavosti se vymsti sam na sobe. Byl otrokem jil pod ttemi krratami, byl rortrhan jako stralak v zahonu zelnem po stoleti — a dnes °pet si hraje na zradce, pustiti hunskou hordu pies vYchodni pohraniei za kokist slibenou v ruske, zirne Ukrajine. Co jib krve, se naprolevala ta slovanska rasa, pro zradce svYch pokrevnich bratti!

Prot supove &hate?!

Prot supove berlineti, cihate na demokratickou zem!

Prod vale volata hladova, vldy pachnou hnilobou a rasern?

Ty hory na2S1 vlasti nerozhorne to hraze ptirody, vy supi, Upiti nemecke nacie, nepokoulejte se tam miti hody!

Po tli sta stoleti hlodal eas, rakauskY ilpir a s nim d'as, chteli vyhiadit nas, otroeili, ale tee, pravdu a slavu rekty, dnes °pet zpivame, vedet yam davame, le vale etverhranne lebky — o Tatry, Tatry a Matry yam rozbijeme.

Lawrence V. Kallus. lead Pokrok Jihu eis. '72, Cameron, Texas.

Cteni bratti a sestry! timto yam na vedomost davam, abyste se vg ichni dostavili do ptilti schtize, ktera, se bude odbYvat 10. eervence, ptesne o jedne hodine cdpoledne, nab nem ptedleha dalekte jednani a ptitomnost v‘lech elenti jest nutna. V posledni schazi se ujednalo odbYvat spoleenou svaeinu s tadem R. V. 0. S. eis. 73 v Cameron. Prodel mile sestry ,obou tadu, prosim, abyste kaIda donesla nejakY zakusek, necht' je to co chce, jen kdyl new bude; o ostatni se postara vYbor k tomu zvolen). Veeer bude velka zabava phi vyhlalene Biskupove hudbe, proto vas ladam, abyste se co nejvice, komu molno, dostavili. Oleni neb neeleni, vsichni budete vitani a bratrsky obslouleni. Dekuji yam pledem za yag navltevu a ujilt'uji vas, le toho litovati nebudete.

S bratrskYm pozdravem znamenam se, R. J. Guzner, taj.

PRACE PRO t ESKOSLOVENSKO V AMERICE.

Nositel Nobelovy ceny Thomas Mann, nejvet/i z zijicich -nemeckYch spisovatela, odelel v rote 1933 dobrovolne z Nemecka. Za jeho rozhodnuti postihla ho politicks msta: Mannova dila byla vtejne spalena a filosoficka fakulta university v Bonnu zbavila Manna oestneho doktoratu.

Pled dvema roky plijal Mann eeskoslovenske statni obeanstvi. V ptitomne dobe podnika, na pozvani americkS7 ch universit pi•edneAkovou cestu po SpojenYch Statech. Politicka, nenavist pronasleduje ho vlak dal. ZnamY pralskY tisk vede proti nemu u2 nekolik tYdna prudkou kampari, le pry uprchl do Ameriky ze strachu a 'le zradil republiku, ktera mu poskytla domay.

V tecbto dnech vratiia se z Ameriky Mannava dcera Erika. Ihned po plijezdu poslala redakci tYdeniku "Das Neue Tagebuch" dopis, ye kterem vysvetluje "ptipad" sveho otce takto: Ptijela jsem prave z Ameriky a prvni vec, ktere se doslYcham, je, le nektere kruhy vytykaji memu otci, le se odcizil Evrope a le se dokonce dopustil zrady na Oeskoslovensku. Vytky jsou proste bezptedmetne. Muj otec se ptistehoval do Ameriky a bude tam lit — nestal se v/ak Ameridanem. Do Ameriky dojildi jil etyti roky. Letos po prve obdrlel pozvani od nekolika velikych americkych universit, aby se v Americe usadil a aby pravidelne ptednagel.

Maj otec lib od pet let ve S yYcarech. Citi vlak, le pro eloyeka jeho druhu stale vice ubY va. livotniho prostoru a molnosti pracovat v zemich nemecky mluvicich od chvile, kdy padlo Rakousko.

Maj otec je eeskoslovenskYm statnim obeanem. Slasti a strasti teto zeme mu leli na srdci nejen z dtivoda obecne lidskYch, demokratickYch a evropskYch, ale hlavne a z ylalte z phidin osobnich. Obdivuje a ma rad stateenou a rozhodnou malou republiku, obdivuje a miluje jejiho presidenta dra Edvarda Benele. Nic mu neni vzdalenejliho, nel myllenka odvratit se od 6eskoslovenska prave v tomto okamliku.

Muj otec ptednalel v 17 mestech Ameriky, kde mu naslouchalo plies 70,000 Amerieant. Pokud se tyee zejmena 6eskoslovenska, nedal si ujit jedine ptile2itosti, aby vetejne neptipomnel sve hluboke vztahy, vilici ho k teto semi, a svou vdeanou lasku k ni. Ve velikem projevu v Carnegiove dvorane v New Yorku dollo na konci k hromadnemu demonstraenimu projevu pro Ceskoslovensko.

Suma sumarum maj otec yeti, le Amerika mu poskytuje philelitost, aby mohl co nejlepe sloulit svYin osobnim.umeleckYm zajmum, prave tak jako zajmam demokratickym i eeskoslovenskYm. V druhe polovine ptedminuleho tYdne konala se v San Francisco, Calif., svetova konvence Rotary klubti, k nil dostavili se zastupci hnuti toho ze vlech civilisovanych zemi sveta. Hned phi zahajovacim zasedani minulou sttedu nen byl mirovY projev, phi nem'l zastupci v/ech zemi phimlouvali se za obnovu pokoje a klidneho souliti naroda. Nikdo vlak nemluvil za Nemecko, Japonsko, Italii a Rusko. V Nemecku a Rakousku byly kluby Rotarianu rozpuSteny a yyzakoneny."V Rusku 2adne dosud zalo2eny nebyly. Premier Mussolini site proti klubam Rotary nic nenamita, avlak Italie zastoupena nebyla. Japonsko site bylo zastoupeno delegaci, ale ta se mirovYch rozprav nezdeastnila. Ceskoslovensky zastupce Frantilek Kral byl boutlive aklamovan celYm shromaIdenim 5,000 delegata, kdyl prohlasil, le jeho vlast "je phipravena braniti svoji demokracii do posledniho mule a leny.' Potlesk po jeho feel nebral konce. Phi volbach provedenYch minulY etvrtek zvolen byl presidentem Internacionaly Rotarianu George C. Hager z Chicaga, Ill. Oznamili jsme posledne, le tohoto sjezdu iteastnil se nal spolubratr F. K. Bueek z Hallettsville.

Hnizdo desiti kober ye vile britskeho vyslance.

Britsky vyslanec Miles Lampson v KahYte travil s ranou nekolik dni v oase Fayum. Mezitim zpozorovalo slulebnictvo ye vile, le v zemi jsou stopy po kobrach. Vyslanec po navratu povolal nejznamejllho fakira, kteremu se v deseti minutach podahilo hady phivolat a hudbou hypnotisovat tak, le se bez odporu daly chytit do pytle. Bylo jich deset: devet mlad'at a stars.

Po prve: Padelal patereata s nadeji na niiliony.

Hone White v New Orleansu ueinil jedineeny pokus o podvod. Jeho Zene se narodila dvojeata, dva chlapci. White si opattil z fitulku pro deti thi jine novorozene chlapce, pololil je ke syYm dvema a lel na matrieni Utad oznamit narozeni patereat — samYch chlapca. S lekatem a porodni asistentkou mel dohodu, le o odekavane zisky se budou debit. Podvod vlak vysel nalevo.

Strana Q. D1JLE2ITE UPOZORNENi Z Austinu se scleluje, le klub Cechie pfi Texaske statni universite konal ye etvrtek dne 30. cervna tteti scherzi v dobe letni gkoly. Pkedmetern schrize bylo velmi driletite jeclnani. Po tie zkugenosti jisteho deskeho deveete z G. obratila se jedna tenska, organisace na nag klub se tadOsti o spolupraci v boji proti znemravriovani nagich oeskYch deveat nesvedomitYmi agenty. Jakesi obchodni gkoly, ktere se nazYvaji kollejemi a dokonce universitami, aekoliv jimi nejsou a studium na nich je prilia kratke a easto vysilaji agenty do na gich eeskYch osad, aby shaneli deveata pro tyto gkoly. Agents horlive pracuji, protote dostanou za katde device znaenou east gkolniho platu, ktery jeho rodide zaplati. Deveatrim slibuji, to jim po vychozeni obchodni gkoly opatki dobra mista a svuj slib dodrguji, ale to mista jsou takova, slugna a rnravna deveata nemohou je zastavati . .. Po delgi rozmluve jednomyslne rozhodnuto, to nag klub pomoci nagich novin bude varovati na ge krajanske rodiny pied nesvedomitYrni agenty, kteki vedou na ge nezkugena ay'data do mravni zahuby. Pkitomni ueitele a ueitelky slibili, to budou poueovati na g lid a varovati jej pied nesvedornitYmi agenty, kteki kakisti z cltiveki yosti deskYch lidi. Dobre gkoly nepottebuji pomoci nesvedomitYch agentri a neslibuji, to deveattim po kratkem ueeni opatii yelike platy Zdurazriujeme, to na g deskY lid v Texasu mel a ma tu nejlep gi povest v ohledu mravnim a to nagim ukolem je, abychom si tu povest udrteli. — S krajanskYm pozdravem, Jiii Pechadek, piedseda, L. Zarubova, zapisovatelka.

Sokol Houston, Texas.

Tak jsem si vzpomnela, to by mne to neugkodilo, kdybych napsala par kadkti do Vestniku.

Ut jsem dlouho nepsala. Je doba prazdnin, eas zahalek, do Akoly se nejde, ale ja, abych tak neeinne nezahalela, vzala jsem si phikiad z druhYch sokolek, ktere sly do slutby, a udelala jsem to taky, ponevadt si myslim, to mne to gkodit v mem pkigtim tivote nebude. Ve slutbe se mi libi. Ve etvrtek mam volno a to s radosti betim do Sokola, a o to se mi hlavne jednalo, abych kdyt budu sloutit mohla nav gtevovat sokolske hodiny. Pani je hodna a vdycky me pusti. Skoda to nam br. Ka,dlec odejel. My sokolky mu pkejerne v jeho narodni praci nejlep giho irspechu a gt'astne shleclani s jeho rodinou, na kterou se tolik Vail a vzpominal. Tet vam musim oznamit, to sokolky budou mit ye Ctvrtek dne 7. eervence "vienie roast" v sini u tefanikt. Budeme si pect parky na ohni gti na •zahrade. Ge phi torn bude veselo, to si mutete myslet. Proto hogi a deveata, kteki se s nam' chcete podilet na na gi veselosti, pkijd'te mezi nas.

V sini budeme miti take nejakou hudbu, tak nam bude veselo. A je gte neco! Dne 17. eervence pojedeme vgichni sokoli s busem do Galvestonu se koupat a veselit, tak jako jsme jell do Taylor. tak tam budeme veseli. Tedy se phiuCte nejake pisne, abychom meli pokad co zpivat.

Vezmete si s sebou koupadky. Sejdeme se tam se sokoly galvestonskYmi. Tak kdo chce tarn za nami pkijet pozdeji, napi geme na ktere strane budeme. Vlastieko Kincloya, nezapoineri kterY den to je, at' Te pani pusti mezi nas.

Ted' jako Clenka kadu tefarrik musim se yam zminit, to budou mit Ctvrtou nedeli v mesici, 24. dervence, velice pane divadlo a site "Honzitek z maloyane chaloupky". Budou to brat male deti. Tet hraje moje sestra Annie Mae, ktera mne stale kika: "Nezapometi, kdyt -pigeg psani pro sokola, psat i pro na ge divadlo. ze jsi tee elenka u 8tefanikii." Kdybyste Viddll, jak se chudinka pilne a s radosti udi, aby to -mohla dobke vgechno yyslovit; ,neb Ma, starost, jestli to nebude dobte vyslovovat, na: jevi gte liesmi vystoupit, To se mire zda,- to main nohy ze teleza a celY krk zacpanY, ne a ne vydat ze sebe slovo. Marninka mi hika, to se muslin -votrkat.

Divadlo bude narodni kus, velice peknY. Bude tarn e'eskY vodnik, eeske, chaloupka, a deli pry to vgecky ut umi. Rikala moje sestileka Annie, to to cleyeatko 8tefict a ten hogidek, co bude hrat toho Honzieka, to jsou opravdu dobti. Tet pry tam bude hodne malYch certiku, ktehi budou zpivat Honziekovi, 2e prodal aeskou eta-

stred.u, dne 6. Z'..erveace 1938. loupku za pytel zlata. Tet i ja, se na to divadlo tegim. Moje sestkieka tikes, to pry to bude lepgi net kdyt hraji velci. No tak uvidime jake to bude. Praia bych si, aby se druhe sokolky rotepsaly. Toto psani davame se sestrou Mahkou &be dohromady. Nedivte se nam, pomahame si jak muteme. Valyt' se pokad ueime a je gte poka,d volame na maminku, jestli je to dobte, a maminka ut nam kekla, abychom ji daly pokoj, te-pigeme psani dva dni. Ve etvrtek jsme se taeali ueit v Sokole Besedu, a snad se ji nauCime negli bude nage yekejne cvieeni. Doufejme!

Rritenko Lebrova, my na Te vzpominame v katdem sokolskern cvieeni. Name se v 6echach taneit Besedu, nezapomeri! Pozdravy ode vgech sokolri a nageho ndeelnika. Zajiste dostivag Vestnik od Ty e matninky, ktere je velice smutno po Tobe. Zdar Tobe na cestu zpateeni.

Zdar celemu houstonskemu Sokolu!

Botena a Marie ' ilhanove. fad Fort Worth cis. 154, Ft. Worth, Tex. Midi bratki a sestry! ✓ nedeli 10. eervence ye 2 hodiny odpoledne mame kadovou scherzi. Budeme tee pkijimati nove deny, tak se v gichni dostavte. Take jsme Se psiposledni schrizi ujednali, ze katda sestra pkinese neco k jidlu a muti se postaraji o to druhe, a pak se phi tom pane pobayime.

Take musim .oznamiti, to poplatky si mettete zaplatit u sestry Svitako ye; ona jest zvolena na misto jejiho mantela, kterY odjel na par mesicti do vlasti. ✓ pkedposlednim eisle ,psala sestra Pola gkoya, to Wilem Ropa, kterY byl telce nemocen, je na ceste k uzdraveni ,a nepomyslila si, kdy ty faclky budeme cist, nebude ho vice, zemkel 21. eeryna. olovek nevi ani hodiny. Dnes jsme zde, a zitra Bah vi kde. Byl to mladY a silnY hoch, nikdo by se jeho smrti nenadal, jen se vdycky usmival a kaalY ho mel rad.

Pkijmete cd nas vgech jmenem Sokola a Nadu Fort Worth Cis. 154 cela, rodino Kopova uphimnou soustrast. ✓ nedeli jsme si zajeli do Ennis na jejich 30ti letou oslavu zaloteni Sokola. Pkijimali do Sokola 22 novYch mladYch 'Olen& Bylo to krasne a pkeji vam, brathi a sestry' z Ennis, byste uvedli do roka je gte jedenkrat tolik Jenom trochu to lasky bratrske a glo by to.

Vtdycky rada jedu do Ennis, kdyt mam pkiietitost se tarn dostat. Je tarn lid ptatelskY a upkimnY a ja se tam citim jako doma.

Take musim podekovat rodiny gyagrove za prijeeni kai:y pro nage cvieence do Ennis. Nemen dosti kar pro v gecky .cvieence, tak si musili karu vypiljeit. Melo je jich takovYch, aby svoji peknou karu pujcili druhYm na takovou cestu a sami tristali doma. Jelo nas tarn na 7 karach a v gecky byly pine.

Je zde tea rodina Moravcova s dceru gkou a Helen Norisova, ze St. Louis u rodiny Habove na nav g teve a tea se zajeli podivat do Ennis na slet a libilo se jim tam. Take sestra Polaikova odjela na navatevu do Temple.

Vence rada Ctu dopisy za stare vlasti a kdyt je etu, tak v my glenkach cestuji tam s vami.

Tet jsme dostali 2 kartky z Prahy, jednu od br.

Svitaka a druhou od sleeny Zazvorkove z Ennis. Velice nas to pote gilo,'to si na nas vzpomen. Sama bych si pkala tam bYt a podivat se na tu naai krasnou vlast. Jako 151ete device roku 1910 v listopadu jsem opustila rocInou vlast a po lodi Gassel jsem phijela do teto noye vlasti. Nevim, jsou-li zde jeate nekteki, co phijeli se mnou. Je to IA hodne dlouho a my starneme, ale stale jeate vzpominame nage mlada leta, ty krasna pole, louky a lesy, kdyt jsme se tam prohaneli ,a tu vuni matekidou g , na pout'-ky!Jajsmechodilyksv.Antoieku a na stke gne a na Velehrad a na sv. Host,Srn. Vtecko to si pkedstavuji; kdyt etu ty 4opisy:z vlasti. Mani tam je gte sestru provdanou, Frantig ku Vitovskou.

Nevim ani kam jsem to jit zabehla.Minila jsem oznamit jen scherzi a zatim bych psala do nekoneena. Proto mne muss bratr redaktor odpustit a na chvili dam zase pokoj.

Se sesterskYm pozdravem, Anna Milan.

tad VySehrad as. 48, Taylor, Texas.

Cterra redakce Vestniku, bratki a sestry!

Ve scherzi konane dne 3. dervence, dienove kad1.1 Vygehrad Cislo 48 na Bayersville se usnes1 konati "Piknik kandidatskY" dne 10. eervence v fado ye sini na Bayersville. Proto vain bratki a sestry, obzvla gte sestram kadovYrn, da,vam timto vedeti, byste nam pkispely nedira do kuchyne, bud' nejakYm peelivem aneb drObeti, neb obed bude "chicken dinner".

Proto nezaPomerite sestry, a pkispejte nam nejakYm jidlem do nag i kuchyne. Zadatek bude pkesne v 10 hodin rano, pak bude dobrY a lacing obed, pak budou keenici mluvit a bude volna zabava. Veeer pak bude taneeni zahava phi Ceske hudbe.

Nezapomerite na den 10. deryence, a vgichni se v hojnern poetu dostavte.

Na shledanou se vaemi v sini kadu Vygehrad eislo 48, S. P. J. S. T. na Bayersville, jsem jako vtdy Vag, K. F. Chalupa, hadovy dopisovatel.

Bedfieh Smetana Cis. 39, Bryan, Tex. Timto uvedomuji vgecky deny tohoto kadu, aby se dostavili do kadove scherze v hojnem poetu. VYbor na vyhledani mista pro postaveni nove sine bude podavati zpravu a tak at' katdY vite o *dem se bude jednati, a po pkipade radou napomocni muaete byti.

Schrize bude jako obyeejne druhou nedeli v Cervenci, odpoledne, to jest dne 10. eervence.

Tak vgeci, i elenkyne pkijd'te. V minule schtizi byly pkitomne elenkyne, a v phigti budou zase, a elm vas bude vice, tim se yam to bude lope libiti. Jest nas 143 dent., minule bylo phitomno asi tech 43 elener, a co nas jit v sini bylo, jakpak, kdybychom se tak jednou segli vgichni! A to by bylo diveni navzo, jem, kdo vgichni path k faclu a jsou 'deny Jednoty. To jsem slygel, jak jsme men posledni spoleenY ■obed, tak se lido tazali jeden druheho: "A ty take jsi elenem, a ty take,?" latd.

Vim, to to bychom men schtize, do kterych by kagdY spe'chal, to se pane s druhYmi 'deny pobavi.

Ted' jeate sdelim, to co se tYee rolnicke tivnosti, tot Urody jsou dobre, bavina tee vypada dosti slibne, nebude-li mnoho &St'u behem eervence, tak by i to mohlo bYti dosti. Vla.hy tu mame dosti, neb posledni eas nam tu nekolikrat dobhe naprgelo. Prace v bavine se kondi, a jit bude eas zas sekati kornove vrchy a cukroly na seno.

Co se Via zdravi dent, pokud vim, vg'eci jsou zdravi, cot v gem pheje Jan Homola, taj.

OSLAVA VIROti OTEV1tEN1 STANKU ilADU PRAHA V TAYLOR. Nedelni slavnost taylorskYch bratki a sester mohutneho Nadu Praha Cis. 29. mela oeekavan* velkY irspech. Dopoledni program byl v posledni chvili slavnostnim vyborem pkeloten na odpoledne a zmena tato ulazala se prospegnou.

Kolem druhe hodiny odpoledne prostorna dvorana sine byla detne osazena, novi a novi na„vgtevnici se dostavovali, hojne mnotstvi jinonarodovcri tisnili se v stejnou dobu v rozmerne pkijemne ochlazene nalevne, (ktera je pod budovou, 6 stop nrieji nad povrchern pUdy a na,,sledovne ma ovzdugi jeko kdyby mela umele ochlazovani). Pied zahajenim pokadu dobra deOrova kapela vyhravala libi ye pochody. Razem druhe kadovY pkedseda br. Le gikar uvital Clenstvo i ifeastniky a pkednesl struenY vYtah zajimavosti historie kadu Praha, zdriraznil:glechetna, hesla naai Jednoty a zaverem pkedstavil co prveho teenika neohlaS'ene dostavivMho se mistopfedsedu br. S' tepana Valeika. AC se br. miStopkedsedadostavil se svoji rodinou k sla ynoSti co--host.--vyhoveI poladani slavnostniho vYboryr ,'s, co- pohotovy sverazny recruit pronesl itrasrion tee o vyznamu nejfetSlho svatku Sp. Stater etvrtem eervenci. Byl za svilj nadprilmernY vYkon odmenen dlouho trvajicim potleskem. Br. Le gikar v Aloze obtadnika potadu pi-edstavuje noveho tajemnika HI. Ufadovny bratra Joe Kubenu. Tento povstave„ uklani se, teastnici zdravi ho hludnYm potleskem.

Drub$in fednikein je pokiadnik br. F. B. Stei-

Ve stredu, dne 6. eervenee 1938.

VESTNiX

ner. Vybral si pfipadne tema, ku, sye fedi — "spolkova sin zakladnou bratrike einriostr.

Logicky osnovu feet rozviji, vysvetIttje, aby za'verem pfesvedell, to fadovY stank zavainje vSecky eleny k svorne praci pro stalST ruch, zavodeni za cilem: rozvoj a rust Pofa.datel nasledoval a poukazoval na druhou strap= ku fieelu spolkovSrch sini snateni kulturni.

Poslednini feenikem byl freetni br. Ed. L. Ma-; rek, kterSr zapoeal eesky a v dent anglicke feel aspeSne yyzvedl principy, na nicht byla zalotena nak Jednota. Sklidil hluenSr potlesk. Obfadnik dekuje obecenstvu za pozorne vyslechnuti proslovit, feenikam za freast — kapela hraje nadhernou hymnu "Kde domov milj?"

Nasleduje kraal vystoupeni dorostu. Jeclno eislo peknejSi druheho. VSak nak nadeje do budoucnosti byla za sve vS7kony odm.enena neutuchajicim potleskem. Kolem etvrte byly dvorana i dolni mistnost ptimo namaelany. A stale dalSi kary dojitclely. Zabavni vSibor byl v permanenci, kuchatinky mely pilno a dostalo se jim nelidene chvaly za znamenite ptipravene dobroty. My museli poinSiSlet na navrat jen chvileleku zdrteli se mezi starymi znamSrmi, mezi nimit byli z pfespolnich: J. H. Hurts z Rio Hondo, Eng. Jelinek a J. Martinet z Granger, Jos. Taloa" ' a syn z Fayetteville a jini v torn lidskem mraven gti a ye spechu nebylo mono pidit se po informacich. Vederni veselice byla nepochybne korunou zdatile oslavy..K 0slave tadu Praha se je gte pilletitostne vratime.

ZahraniCrii investice v Cine.

Zahranieni investice v Clue se zdvojnasobily vletech 1900 at 1914 a znovu se zdvojnasobily v letech 1914 at 1931. Dneeni sumo techto zahro.nienich investici v 6ine je celkem odhado vana na 3 miliardy 300 miliont americkSrch doRozdeleni je takove (v dolarech): Anglie 1,189,200,000, Japonsko 1,136,900,000, Spojene Staty 196,000,000, Francie 192,000,000. V rote 1937 bylo prohlakno, to pouze anglicke investice v Sanhaji eini vice net 150 miliont liber Sterlinka. Anglie a Japonsko maji dnes investovano do lod'atskeho prfimyslu na 18,400,000 liber eterlinkft a namorni mot vice net 170 lodi, zatim co lod'arske investice Ciny eini jenom 1,600,000 liber a einske lod'stvo 610, asi 35 lodi.

Poeita se, ze u2 v rote 1931 men zahranieni velmoci investovano v einskYch bankach a pelletnictvi vice net 214 miliont dolor& a v tovaxnach na 376 milionfi dolarn. Tak se stalo, ze zahranieni velmoci thine ftiolne ovladly dinskSt obchod a mohly ureovati ceny surovin i dovatenth° prfunysloveho zboti. Manipulacemi s einskSrmi penezi mohly udrteti podle potteby vysokou kupni schopnost zahranienich penez.

pava, Slersko.

Jsme joke ti tulaci, ale kam piljdeme, v'Sude jsme jako doma. V Tatranske Lomnici jsrne se zdrteli nekolik dni a k posledu jsme si jeSte prohledli Dohainske ledove jeskyne, a to stela za podivanou na ty razne tvory z tech ledovSrch krapnikir utvokene. Ty jeskyne byly objevene pied 60 lety. Potom jsrne si zajeli na Strbske Pleso, to je asi 1 tisic 400 kilometrft nad hladinou mofskou, v gak to vS.TAka byla jit mot vysoka pro nas, vzduch eistST, ale dlouho jsme se nezdrteli, pouze jsme obeEi velke jezero, cot nam vzalo pal hodiny. Nohy neboli, jsou otutile. Pfi torn jsme si prohledli vysoke hory, mezi nimi Krivaft.

V sobotu jsme odejeli do Opavy, to bylo 19. eervna. Cesta viakem rychle ubihala, vtdy se nikdo najde, pfijdem, do hovoru, VSe nas zajima, a testa ubehne ani se nenadame a jsme na miste. Zde v Opave bydli nak netef. My ji znali jako 13 lete devoe, dnes jest Lena, mat= kou dvou detf, ma spokojenou domacnost a jeji mut pracuje v bance. Ten lid, jak my pozorujeme, zde tije spokojene, same podpory v nezamestnanosti, velke pense, takte na starSI Leta nemusi mit starost, jak bude Et. Vdera, dne 20. eervna, tupa Mora ysko-slezska potadala vefejne ptedsletove evident, ktereho jsme se saeastnili. Je zde velkST stadion na sletovem cvicisti, kde hudba hraje a mista pro obecenstvo at mot. Den byl kresnY. , slunce Mato na 6 tisic lidi jako divan, tfeba to bylo pouze 3 kilometry od nemeckYch hranic.

Vkchna cvideni, ukazka sletovSrch dnii, •cot nas velice zajimalo a pilsobilo na nas hlubokYrn dojmem. Cvieilo zde 140 takyn, 120 ten prostna, 96 dorostenek v modrem ftboru a tlutYch veneokach na hlavach. Detske hry, teny s mieem, tech bylo 32; 5 mute skok o tyei 'do vYS'e 3 metro a 50 cm; 5 matt cvieent v helm na tivem koni. Dorost cvieent k brannostit'od 14 do 18 roka; tenskY rej 120 ten, kterST se bitde cvidit v Prate; 15 cvidencil, mutt' od 40 let do 65 prostne, pfedsletove.. Posledni cvieeni celkem 84 se zpevem a pfisahou vlasti; to bylo dojemne.

Kdyt tak vkchno sledujeme a melo by se zde nee° stet! Ten blahobyt, 'der* zde maji byl by zase znidenr na nekolik. pti6tidir roko.

Velke sbirky zde delaji na, obratin viasti a sam Bata daroval 20 milionil, delnietto. mezi sebou, kaldSr eesky eitici ela-vek, kterl jen troche Chime so dobre, podasi uspoithjive,, vice chladno jako teplo.

Zdravi vas Vaechny Anaka Hemtalova.

Poha,nske hnuti z Nemecka pestupuje do tech Nemeeti katolici vpluli pine do henleinovskych vod. Henlein a po nem mnoho prislueniku strany vystoupilo z cirkve, ale katolieti kneti jdou bez ,ostychu v eele hnuti. Ve Varnsdorfu pri oslavach henleinovskeho "viterstvi" vyvesil farar prapory, dokonce i papeiskou vlajku. Mimo to dal vyzvanet na kostele veemi zvony pc) celou hodinu. rdera jsme zaznamenali, ze katolickST dekan v Postoloprtehch slouzil za henleinovske viterstvi V Schoenbornu kandidoval katolickS7 farar na prvnim miste henleinovske kandidatky. Veechny tyto Usluhy katolicke cirkvi nepomahaji.

Z Bedova na Mostecku se oznamuje, ze po prve od nepameti nekonala se v obci cirkevni slavnost Botiho Vela, ponevadt byla bojkotovana.

Henleinovci vykonali na veechna obyvnteinatlak, aby nikdo na slavnost neprieel, tak2e bylo nutno oltare zbourat a procesi odrici.

Soueasne byla v obci podniknuta akce, aby veichni nerneeti obeand vystoupili z cirkve, a aby byla zrizena nemecka narodni cirkev podle riesko nemeckeho vzoru. Protikatolicke tendence projevuje ostatne veechen henleinovsky tisk, kterST hlasa ideje Rosenbergovy. Zda se, to nyni budou z cirkve hromadne vystupovati Mind obou smert. Odpurci henleinovcu budou utikat z cirkve, to je henleinovske; henleinovci proto, ze jim neni dost germanska.

Potfebovali ji pouze k volbam..Nyni si mohou zatidit svou vlastni cirkev, kdyt jim uz nema, co dat.

Rozkvet Zapadu, cis. 107., Floresville, Tex. Ctene sestry a broth!

Timto yam davam na vedomost, ze prieti schfize se bude konat treti nedeli v mesici krvend. Pridina: druhou nedeli, dne 10. dervence jest slavnost na Poth, Texas. S bratrskSrm pozdravem, Ed. Mieulka, taj.

Vfkony vojaka strhly divaky k nal:tient.

Na Strahovske stadionu se konal den sokolske brannosti. Pri zahajeni odevzdali legionati sokolskernu tactvu vlajka, na kterou Mei pHsahali nasledovat prikladu legionart. 5400 sokolskych cvieencii — ad t'akfi at po mute -iikazalo, to v Sokole se pestuje uvedomela, Zen, telesna zdatnost a dueevni pevnost, ktere jsou predpokladem brannosti. Veichni — tactvo, dorost a elenstva predvedli na naradi a bez nafadi stejna cvieeni. lisici se pouze obtitnosti a dokonalosti provedeni. Pak vystoupili vojaci. Prapor peeiho pluku, patnact jezdcfi, Beta zakopnin a zdravotniho mutstva. Vojaci ukazali, co si armada bete ze sokolskYch prvka., ktere pak provadi ye stoprocentnim provedeni. Nektere cviky — zdolavani pfekatek, zrudnost pri Stafetovem behu a boji z blizka, ovladani kone — hro p ieily s akrobacii.

Za sve vStkony sklidili vcjdci bout]. potleSku. Prapor pe giho pluku 28. byl ze stadionu provazen veikym zastup:-,, rn obeanstva at k vreovickSr m kasarnam. Tam obeane utvorili ep,alir, kterYm vojaci proeli za potlesku a jasotu.

Strana 7.

Jak to vypada, po auSlusu v Rakousku.

0 tom uverejnuje veerejei Nar. Politika zapmavY dopis, kterSr dostala oklikou a ye kterem se pravi: "Nam tady povidaji, ze v techach je valka, ze na • sebe strilite, to vSak tam brzo pfijdou a udelaji potadek a osvobodi ,Nenice. To vi§, eist nesmime nic, jenom usmernene noviny a v nich je vtdy nekolik Clankka o vas, otiSlenYch z listu "Die Zeit" . (nyni jest jmenovan d'eskS7 list, jehot jmeno neuvadime) . . ani radio nesmime poslouchat, mimo videfiskou stanici a kdo by neuposlechl rozirazu, bude zavfen. Protote jsme vSak potajmu poslouchali Prahu, tak nam to zaplombovali tak, ze stale slySime jenom Ze zadatku byl katdY nad genY, katdY jodloval a heiloval, nebot' dostaval jidlo kolikrat denne chtel a na piti i 100 Silinn. Trvalo to jenom do voleb a po volbach byl konec.

Nyni musime cleat 30 dni zdarma od rana do veeera, to znamene, 14 hodin. V poledne maji pull hodiny oddech na obed, na pfesnidavku a na svaeinu etvrt hodiny. Kdo neposlechne, toho odvezou a vic ho nikdo nevidi. Kdybyste sem tak pfijeli, tak byste nad tim zaplakali, jak to vypada a jak je zpustoSene. Chlevy jsou prazdne, vepte i kone pobrali, take busy a slepice, neni vajec, ani sadla, ani masla. Nic se nesmi zabit ani zatajit, nebo z toho kouka, "lagr". Kilo chleba stoji ted' tolik, co dkive celST bochnik o teeth kilech. Je to desetkrat horSI net za valky. Co (Hive jodlovali a heilovali tak ted' rebeluji, ale u2 je pozde. Schazet se ted' nesmime a v 10 hodin musi bYt katdY doma."

KRITIKA DORY. Nernecko ani zdaIeka nemysli na valku proti eskoslovensku a maji-li povidadky o valce vubee nejakY podklad, pak je to jen a jedine vinou Oechu, kteri provedli na hranicich Nemecka vojenska, opatkeni. — Giornale 'Italia, Aim. • Ministr Hess tvrdi, to byly porueeny slavnostni sliby, jet ve Versaillich byly deny menS1no,m. Kdo vSak poruSoval vaechny versailleske zavazky? A jak zavazky v otazce menSin dodrtuje samo Nemecko? — Kurjer Warszawski, VarSava.

• Ve chvili, kdy stfedni Evropa tije pod hrozbou hitlerovskeho fitoku, Hlinkova manifestace mela zfejme diem vyvolat pratske vlade nesnaze. Henlein tahne za jeden konec, a Hlinka za druhS7. — Humanite, Patit. * Vojengti odbornici stare rakouske armady, ktefi melt pfiletitost sledovat easteenSr nastup armady v eeskoslovensku, uznale konstatuji, jej lze nazvat bez pfehaneni vojenskym mistrovskSrm kouskem prvniho radu. Nastup v hlavnich rysech byl proveden v poul4ch Sesti hodinach. 6eAti vojaci a clustojnici projevili vlastnosti, ktere u nich zejmena zahraniel nehledalo. — Allgemeine Zeitung, Cernovice. * Neutralita plukovnika Becka je neutralita mute, kterST se postavil na stranu sveho neptitele. Polsk* postup v eeskoslovenske otazce to dokazuje. Jestlite se poisky postup nezmeni, pak Francie z toho vyvodi dusledky, ktere nebudou pro Polsko bezvYznamne. — 1.,a Croix, Pafit.

• Dne 21. kvetna dodrkla Francie slovo, dame eskoslovensku. Anglie rovnet pfispechala.

Polsko vgak prohlasilo, to se nepovatuje za vizano k solidarite v konfliktu, do nebot by byla Francie strtena svou loyalitou k druhSrm statarn. Polsko si vyhradilo vykladat svou alianci s Francii a dalo tak Francii totes pravo. Oddelilo se od zapadnich mocnosti pro pfipad, to by hitlerovska politika se snatila vyvolat s Polskem spor rozhodujici. — Le Figaro, Pailt.

• PraiSti dopisovatele polskych vladnich lista. travi eas ve spoleenosti henleinovcil v "Amba.sadoru" a v henleinovskem astfedi v Hybernske ulici, kde se lia,vaji inspirovat, aby pak ye sloupcich sveho tisku freinne pomahali Goeb belsovi a Henleinovi v protieeskoslovenske 'rampant. — Polonia, Katovice.

Strana O. Houston, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Minulou zimu a jaro kdy2 jsem byl s nektedou tu vYpravou v Rio Grande Valley, east° se nekdo ptal, jestli se da ve Valley fispe gne pestovat baviny. Kdy2 jsem jim tekl, ze minulY rok bylo ye Valley vypesovani 141,000 balti baviny, nechteli tomu vett; namitali, 2e v2dyt' tam nevidet 2adnYch din a 2adnYch zaoranYch - g toka". Ve Valley je din dostatek, ale oni je nevideli, proto2e je tam tak mnoho raznYch skladig t' a nakladaren, atd., ze ty d2iny se mezi terni mnohYmi jinYmi velikymi budovami ztratily, zastaly nepov gimnute. ZaoranYch stoke ye Valley nebylo videt proto, 2e tam je bavina sesbirana obydejne v srpnu a tak pole se hned zofe, aby pada byla hotova k seti zimnich zeleatd., a ty zeleno zaorane gtoky brzy shniji, a proto tam nebylo videt zaoranYch bavInenYch stoke.

Kdo se chce sam ptesvedeit, kolik se ye Valley pestuje baviny, jak se tam bavina snadno obdelava, jakou tam da trodu, atd., nyni je na to eas, se o torn ptesvedeit. Kdo tarn nyni dojede, maze to sam na sve oci videt, a jestli svym oeim veri, pak si z toho mti2e udelat sam svilj vlastni asudek. Jsem jisty, 2e ka,2dY kdo do Valley nyni zajede, 2e nebude s firodou baviny tam sklaman, neb je tam troda baviny dobra a k tomu ka2d Yji ma tak mnoho akru. Je tam tisice a tisice akru to nejrannej gi baviny, ktera. bal po akru; ta je ji g udelana a je nadeje, 2.e ta pozdej gi, ktera byla naseta do pozemku, na kterem byly v zime a na jate vgeho druhu zeleniny, bude take dobra, jestli tam nebude nadale neobyeejne mokro; vla.hy je tam dost, aby tam pozdnej gi bavina udelala dobrou arodu bez dalgiho degte, neb ja pozoruji, 2e ye Valley, kdy2 tam ta bohata pada je dobie zavla2ena, 2e ona tak rychie nevyschne.

Nedavno jsem byl se skupinou lidi ve Valley na, pfehledy a jak to v2dy einim, chtel jsem jim dab pkilettost videt razna mista ye Valley, a zavezl jsem je do okoli Lyford, v okresu Willacy, kde je tisice a tisice akru baviny takkka v jednom kuse; vim 2e nagi rolnici maji radi peknou bavinu. Kdyt jsme byli nekolik mil severovYchodne od Lyford, v okoli kde byla na vge strany pekna, bavina, nekdo udelal navrh, abychom se podivali blite na tu bavinu, jak je obsadena, kolik ma boltca a jaka, tarn asi bude po akru aroda. Slezli jsme s kary, vejdeme do baviny a vgeci se shodovali v torn, 2e na to bay).bylo ji2 dost boltcti udelat bal po akru. Kdy2 jsme tak v to bavine byli, uhledli jsme, 2e nekdo v ni na druhem konci ore traktorem; rozhodli jsme se, 2e poekame a2 piijede k nam a 2( si s nim promluvime. Byl to Mexican, kterY mei tu zvla gtnost, 2e byl ochotnY s nami mluvit a podati /lam takove informace, jako jsme chteli. Kdo Mexieany zna, vi, 2e z nich musi neznamS7 elovek ka2de slovo skoro hakem vytahovat, neb oni maji to svoje "no savi" v2dy na azyku. Povidal nam, ze na farme, ktera obsahuje 100 akru, bp/Se v poll, a patii nekomu na severu, dela jig patY krop, a 2e ka,2dY rok dela, jak to Mexidane povidaji "may-be-so", bal po akru. Kdy2 jsem se jej tazal, kolik udelal ureite baviny vloni, tak mne pravil, 2e v loni udelal z 90 akru 94 bait a 2e mel 50 akru cibule, za kterou dostal asi $1,500, a 2e k tomu prodal asi za $500.00 zeli a jine zeleniny. Kdy2 na nas poznal, 2e se nam to zdala velice dobra aroda baviny, on nam pravil, ze jeho soused, ktery bydli od nej pies cestu, deal je gte vic. Volal na toho sveho souseda, aby tam za nami pfi gel, a ten druhy Mexican nam potom povidal, 2e on v loni ze sto akru baviny udelal 113. bait. Ten pr y -niMexcampovdl,2tsa baviny a 2e mysli, 2e zas udela sto bale; my jsme s nim vgichni souhlasili. Pt tom nam rekl, 2e on letos str2i1 pies tisic dolarti za cibuli. Ja jsem tomu nechtel vett, ponevad2 vim, ze letos byla cibule velice gpatne jakosti a nernela proto 2adnou cenu. On asi poznal, 2e tomu nemame chuti vett a proto pravil, 2e jestpar minut, 2e on tam pfinese svoje li "tikety", z kterYch ara2eme seznat, kolik za tu cibuli dostal. Kdyz on tam ty tikety pfinesl, spoditali jsme to a obna gelo to $1,332.42. To je pro letogni rok velika zylagnost, neb letos vgeobe one cibule nepiinesla pestitelam takila nic.

vEsTNtIc Ja jsem se jej tazal, ze kdy2 ma jenom sto akru ve farme a ma sto akrt baviny, tak 2e kde mel tu cibuli, a on to vysvetlil tak, 2e on nejdfiye nasel cibuli a 2e jak potom byl eas set bavlnu, 2e do to same zeme nasadil bavinu do brazd a tak jak cibuli vyoral, tak bavina tit byla tam.

Asi devet mil na vYchod od Raymondville v ahlu, kde se cementova testa obraci na jih k Willamar, bydli jeden farrnak jmenem Fred Lure, ktery tam pri gel bud'to v roku 1930 neb 1931 a zakoupil tam 160 akru pozemku na dluh, na splatky. Nyni tam vlastni 700 akrt pozemku, z nehot 600 akru je v poli, ma v ge krasne zafizeno a vystaveno, asi 40 akril citrusovy sad, tfi etyt-tadkove traktory, v ge jine natadi, ta.tny dobytek a asi sto hlav krasneho bilohlaveho hoveziho dobytka; v ge vyplaceno. Pravil, ze co maze to v g e udelal tam na to farme. On ma rad dobytek a ma asi 100 akru muskytoveho pastru a asi 100 akru Rhodes Grass travy na pastvu, a k tomu 2e v lete seje sudanku a v zime bud'to oyes neb nejakY jetel na spaseni. Ma asi 200 stop doluhe podzemni silo, ktere prase naplriovali, kdyt jsem tam byl. On ka2dY rok krmi dobytek na trh. Mr Lure mne pravil, kre mimo krmiva, hegari, sudanky atd., 2e on katrok seje v lete asi 300 akru baviny a v zime asi 50 neb 75 akru zeli a asi 100 akril cibule. On tvrdi, 2e on na zeli udela tti roky z peti penize a ty druhe dva roky 2e zeli udela atraty, tak on zeli ma rad. Pravil mne, 2e v zime 1936-1937 mel 70 akru zeli, z ktereho prodal pramerne 12 tun po akru a ktere mu piineslo pramerne $13 za tunu aneb asi $10,000.00. V zime 1937-1938 2e mel 60 akru zeli, ktere udelalo pramerne 8 tun po akru a prineslo asi $22.50 po akru; zase asi $10,000.00. On tvrdi, 2e v zeli jsou penize, kdy2 pfinese aspori $10.00 za tunu. Cibule mu pfinesla a2 $100.00 na akru a take 2e nekterY rok mu nepfinesla nic, tak jako letos.

Baviny 2e nejmen gi krop udelal asi 1/4 balu po akru a take 2e udelal a2 pies bal po akru; rok pri roku on dela, asi % balu po akru. Tyto dye farmy jsou v okoli, kde neni zavodriovani a oni farmuji po suchu, jak se tomu v to krajine Kdyby nekteti na gi krajane v torn okoli a chteli se s nim seznamit, snadno jej tam najdou.

Wchodne od 2eleznice a highway mezi Harlingen v okresu Willacy se osadilo v poslednich letech mnoho rolnikti nemeckeho pavodu z okoli New Ulm, Industry a Frelsburg z okresa Colorado a Austin. Ja, jsem mnoho z nich znal osobne pied lety a byl jsem velice pfekvapen je v Rio Grande Valley nalezti. V gichni si chvalili, 2e se jim tam libi a 2e se jim tam dobte vede.

Nekteti mne pravil!, 2e oni tam ud'elaji za jeden rok vice baviny nee v jejich starem domoye udelali za deset roku. Pfieina toho je nejen to, 2e tam maji velice arodnou zem, ale je to take proto, 2e oni tam s tu samou praci obdelaji nekolikrat vice akru nee v jejich starem domove. V torn okoli je tisice akru baviny, v ktere nebylo ani motyky. Pada je tam piseend, derna jako saze, propustna, tak 2e tarn po degti vgecka voda se vpije do zeme a farmail tarn sadi bavinu do brazd, kterou potom ptioravaji a takto nisi travu oranim namisto kopanim.

Nernci jsou pokroeili, to jim nema2e 26.dnY Z dotaza a dopist, ktere jsem ohledne toho dostal, vidim, 2e mnoho nagich lidi se o Rio Grande Valley zajima. Mnozi z nich mne pravili, 2e oni tam budou chtet jet, jak tam bude bavina. Tak nyni je na to eas. Ja, tam delam vYpravy dvakrat tYdne. Jestli se zajimate o zb.koupeni tam kousku pozemku, v padu 2e byste tam nee° vhodneho na gli, pigte mne; moje adresa je 4708 San Jacinto Street, Houston, Texas, a ja vas tam s nekterou moji vYpravou zavezu.

Ja, prodavam pozemky 112 mnoho a mnoho roku a prodal jsem na sta- a sta farem a jinYch majetku, ale v mem 2ivote nevim ani o jednom pfipadu, kde by byly kupujicimu nabizeny tak mime podminky, jako nabizi na ge Jednota svYm elenam v tom 15. distriktu. Tam si mff2e elovek, kterY ma jen nekterou stovku, zakoupit kus dobreho pozemku na dlouhe splatky, a takto si zajistit dobrou domovinu na celY svaj 2ivot. Ktefi chcete nee° koupit a zvla gte ti, kte-

Ve

dne 6. dervence 1938.

fi iadnY svilj vlastni domov nemate, nenechte si tuto pfilettost ujit.

Nejsem 2adny prorok ani 2adny finandni znalee, ale historie nas uci, 2e v2dy a v gude kdyi vlada nadelala velikych dluhu, tak jak to nyni dela nage vlada, ze potom jak vlada chtela ty dluhy platit, 2e musela bud'to jednim neb druhYm zpasobem svoje penize tlacinit" neb "inflatovat", a vzdor tomu 2e se zde poild mluvi, 2e nage vlada penize inflatovat nemini, byl by to zazrak, aby na ge vlada nemusela na ge penize zlacinit neb inflatovat; ona je mfde tak snadno zlacinit jako aed paru lety zdrabla, a kdy2 k tomu dojde, tak ti kteti budou mit viditelnY majetek neb majetek nemovitY, ti s tim vyhraji, tak jako v Nemecku. Tam kdyi 'tide videli, 2e to s penezy speje k inflaci, tak za penize ktere meh, nakoupili majetku co mono nejvice na dluh, a pak kdy2 tento vystoupil mnohokrat v eerie, 2ide vlastnili taktka v gecko, neb penize nemely 2adne ceny a proto je nyni Hitler vyhdni z Nemecka, ne pro jejich nabo2enstvi, ale proto aby jim ten majetek mohl "zakonite" sebrat, jinak by 2ide vlastnili cele Nernecko. nemyslim, 2e zde ta inflate mfde dojit do takovYch krajnosti neb vYsttednosti, ale do jiste miry 'name inflaci i zde k oeekavani; co se stalo jinde, mute se stat a je k oeekavani 2e se stane i zde, neb historie se easto opakuje a lidska pfirozenost po celem svete je stejna. KaklY povida, kdo trochu do veci vidi, 2e na ge penize jsou moc drahe a 2e musi dole a kdyz se to stane, tak majetek potom tou merou pajde nahoru. Nyni 2e je eas neco koupit a zvla gte pro ty, ktefi. ten majetek potfebuji pro sve tvobyti. tide snad kupuji hromadne majetky zde ye Sp. Statech. Nedavno jsem mluvil s jednim finanenikem z Miami, Florida, a on mne pravil, tam 2ide kupovali tak moc majetky, at tarn proti nim povstalo takfka vefejne vzboufeni.

Ja. vetim, 2e pro rolnika nejlep gi investment je kus dobreho pozemku. To stare pfislovi "gevee, dr2 se sveho kbpyta" je platne i dnes. Kdybychom se die nej byli fidili v minulosti, byli bychom mnozi z nas na tom dnes moc lope, a ja sam na prvnim miste.

S bratrskYm pozdravem znamenam se, J. F. Chupick.

Japongti valeeni letci.

Ta2eni do Ciny propoditavali japon gti odbornici na dobu deset dni. Prozatim se z dni staly mesice a konec valky neni v dohledu. Viterstvi vzbuzovalo dojem — aspechy byly velke, abet! straglive. Prosti lido valku nechteli. VIadnouci vrstvy najdou vgak zptisob, jak nepopularni valku ueinit valkou popularni. V Japonsku jej ted' nagli a pravi se, 2e na defsi dobu za2ehnali telkou vnittni krisi. V Tokiu vyhrabali ze zapomenuti prastarY obyeej, 2e kdo padne v boji za vlajku rudeho slunce v bilem poli, ma narok, aby byl svatoteeen. Svatoteeili tedy hromadne vgechny padle vojaky v Cine. Spoditali jich 4533. Poeitali ov gem jen ty, jejil smrt a jmena byla bezpeene zji gtena. Jinak je poeet padlYch v Cine nesrovnatelne vyggi. Ale i 4533 zveeneli bojovnici staeili k tomu, aby v Tokiu spely ke chramu Yasukuni t. ji. "Klid na semi", statisicove davy. PadlYm se pfi gel poklonit take japonskY else', bah mezi lidmi na zemi.

Posledniho svatoteeneni zfreastnil se redaktor velkeho tokijskeho deniku. Provazel cizi novinafe a fekl jim: "Modlim se, aby mne poslali na frontu a byl tarn zastfelen. Pak bych zde byl zveanen!"

Stihani pekafa v Italii.

• Italske fitady zakroduji s nejvetgi pfisnosti proti pekaffn, kteti prodavaji gpatnY chleb.

V Rime bylo ueineno trestni oznagieni proti gesti majitelam pekafskYch zavodil. Provinili pejsou jednak stihani penettYmi tresty, jednak uzavfenim zavodu na nekolik tYdna. V Savane byla viibec nekolika pekaftim odriata vYrobni koncese. Postaveni iivnostnikt v Italii je zoufale. Rozpeti mezi velkoobchodnimi a maloobchodnimi cenami je tak nepatrne, malt' obchodnik nestaei krYt reti. Zvy govat ceny nesmi, proto zhor guje jakost.

8iroke, kvetinami zdobene damske klobouky jsou opet v mode. Zda se nam, 2e 2eny ztraeeji vgechnu svoji mu2nost.

Ve stf edu, dne 6. eervence 1938.

Uryvky z Ceskoslovenskfth Ceskoslovensko v ckfth planed'.

FrancouzskY list "L'Ordre" podava pod napisem Strategicky vyznam t eskoslovenska piehled toho, co v reanYch nemeckfch knihach a easepisech bylo feeeno o nutnosti zmocnit se eskoslovenska.

ITLER definoval v "Mein Kampf" nemecHH ky tiak na vYchod a jihovYchod takto: Chceme-li dosahnout v Evrope novYch Aural, bude tfeba dat se apet cestou starYch nemeckYch kfitakil. Reich bude musit nemeckYm medem ziskat ptidu pro nemecky pluh, aby dal svemu lidu chleb.

Avg ak proti tomuto novemu kfitackemu tatent' stavi teskoslovensko velice silnou pfirozenou obrannou linii. Kurt Trampler o torn mluvi ye sve kinze "Deutschtum, Reich and Bohmen" (Dittert Verlag, Dresden).: "Geopoliticky jsou techy evropskou pevnosti mezi Dunajem a Vislou. Maji tedy prvotadY vYzna,m pro posici nemeckeho naroda ye stfedni Evrope. Bylo by nepfipustno, aby Cechy nebyly v nemeckYch rukou. Protinemecke techy by vnikaly jako klin do Azemi Reichu, oddelujice jeho severovYchod od jihovYchodu. Protinemecke techy by kladly cele vYchodni politice Nemecka Pfekatky skoro nepfekonatelne.

Ernst Mahner pile v temie smyslu ve svem spise "Grossdeutsche Forderungen" (Franz Eher Verlag, Munchen): teska zeme, ba gta Slona zapacle, vnike. jako kiln do nemecke stkedni Evropy. ,Vlada Teti rise se tedy metodicky snatila vyvolat takovou evropskou situaci, ktera by umo'tnila znieit deskoslovenskou pfekatku proti hitlerovskYm planam ye stfeclni a jihovYchodni Evrope, SudetskY kraj ma bYti za katdou cenu odtrhnout od teskoslovenska, tak, aby Praha byla v dostfelu nemeckYch del.

Kurt Trampler pravi v uvedene knize: Ani eegti govinisti nebudou mod svou zag ti udusit ohekvychazejic i z Nemecka, ze stfedu Evropy.

Brotura "Brennpunkt Bohmen" (Podstdam, 1935), vydana nakladatelstvim Reichswehru, obsahuje "plan ke znieeni 6eskoslovenska".

Pisatel je podepsan Markomanus, cot je pseudonym dilstojnika nemeckeho generalniho gtabu. Pravi se tu: "oeska ba gta by v ptipade valky byla pro Nemecko takovYm nebezpedenstvim, ze nejprostgi fegeni by bylo rozdrtiti ji jako ofech louskadkem." — Avgak srdce tohoto ofechu je z tvrcleho dfeva: je to eeskY tivel, s moderni a dobfe vyzbrojenou armadou.

Tento "louskaeek" v gak nebyl motny, pokud se /*meek° nezmocnilo Rakouska. "Deutsche Wehr", organ nemeckeho generalniho gtabu, napsal: V ptipacle valky s teskoslovenskem je jen jedno te geni, totit vtrhnout s velibYmi silami zaroveri od Vidne a z Horniho Slerska smerem k Brnu, tak, aby 6eskoslovensko bylo rozdeleno ye dye Usti, a blokovat hlavni arrnadu v Cechach. JinY valeenY plan, ktery by nemel diem okamtite znieeni, by zakratko narazil na odpor sovetskYch sil, bojujicich po boku eeskoslovenske armady.

"Deutsche Wehr" uvefejnila tyto fadky 15. dubna 1937, tedy 11 mesicn pled obsazenim Rakouska nemeckou armadou. Neni motno popirat, ze dobYvaene plany Hitlerovy se uskutedhuji soustavne, podle stanoveneho systemu.

A. Rosenberg ve sve knize "Mythus 20. stoleti", ktera je zavedena ye vgech nemeckYch gkolach, zesiluje uvedena slova Hitlerova. Pra-

etrana 9. vi: V tomto velikern boji pro test, mir a chleb, vedenem trardim nemeckYm narodem, neni mono mit ohledu na drze a bezmocne narody, jako jsou Polaci a 6e§i, kteti musi bYt zatladeni na vYchod, aby Oda byla k disposici nemeckemu rolniku.

Fritz Rossler v knize "Das Gesicht der Tschechoslovakei" (Verlag fur Militarges-chichte, Furstenwalde) je nad gen bohatou kofiSti, oeekavajici Nemce v 6eskoslovensku: Upozorfrujeme na cenu ledebnYch vod sudetskYch. Uhelna lotiska, pfedstavuji bajedne bohatstvi. V hornatYch krajich severnich tech a Moravy nalezame nanejqg vyvinutY mysl.

— --Kdyby Oeskoslovensko melo padnout pod nemecke jho, pak by tato kofist pravi francouzskY list — se zvettila je gte tetkYm priimyslem uvnitf zeme, cot by nesmirne zesililo valeenY potential Reichu. Na gt'esti jegte, to deskoslovenska armada dela nemeckym generaltim stragne velike starosti.

Fritz Rossler se snati podat ideologicke ospravedlneni utoku na 6eskoslovensko. Oznaeuje eeskoslovenske legionate za "zracice, vrahy, prznitele ken". Prohlaguje pak, to Beneg, president republiky, pracuje pry usilovne na zboltevisovani Evropy. Jak je videt. v Berlin jsou verni taktice oznadovat za bol gevika toho, kdo ma lakt nejblitti obeti nemeckYch choutek, at' jde o gpanelskou republiku, katolickeho kanclefe Schuschnigga nebo demokrata Benege.

A nesmi se myslet, to Fr. Rossler jen sam pige takove veci nebo to je to osoba neodpovedna. V jeho knize, vydane vojenskYrn nakladatelstvim, je pfipominka, kontrolni komise strany nema namitek proti uvefejneni teto knihy.

VZPOMiNKA NA ROK 1866.

Zpravy, ktere dostal polni zbrojmistr Benedek do rana dne 29. dervna 1866, byly ,opravdu neutegujici: dne 27. poraten sbor Rammien, u Vysokova, nasledujici den VIII. sbor arciknitete Leopolda u Skalice a "viteznY" X. sbor Gablenzilv u Nove Rokytnice. I. sbor Clam-Gallastv te(c6, pogramocen ve dnech 26. at 28. dervna v fade born u Kutich Vod, Podola, Mnichova Hradigte a Klagtera.

Na zaklade techto smutnYch vYsledkft nahliti Benedek, to nernate vice pochodovat na 2. pruskou armadou, ktera mu dosud zptsobila tak tetke ztraty. Proto zastavuje pochod k Jicinu, rozhoduje se zaujmout obranne postaveni na proslule "nedobytne" dubenecke posici, chranene pied frontou fekou Labem, jitne Dora Kralove; soueasne zasila rozkaz korunnimu princi saskemu, veliteli Jizerske skupiny, aby se nenechal zaplesti "v tvrdagijne boje s pfesilou" a aby se u Miletina. Pripojil k hlavni armade.

Jednotky hlavni Benedekovy skupiny jsou na smrt' unaveny. Od 17. eervna jsou nepfetrtite na pochodech, a zvla gte ye dnech 26. at 28. je jimi strkano sem a tam. Mutstvo je vyhladoveno, nebot' v tehdej gich dobach neexistuji jegte pfevozne polni kuchyne. Proto natizuje Benedek na 30. eervna odpoeinek.

Ve smyslu pfedchazejicich smernic zaujala Jizerska skupina dne 29. eervna postaveni u Jieina, aby zde ,oeekavala pfichodu hlavnich sil. Odpoledne ye 4 hocliny je napadena pruskou 3. a 5. divisi od Sobotky a Rovenska.

V okamtiku, kdyt se boj pine rozpoutava, dochazi rozkaz Benedeknv, podle ktereho ma skupina ustoupit k Miletinu, aby se ptipojila k hlavnim silam. Nema se pustit do boje s pfesilou. Protote v gak jit v boji je, stava se odpoutani od neptitele velmi tetkYm a je doprovizeno nepomernYmi ztratami.

30. eervna ustoupi tedy silne opottebovanY I. sbor se Sasy a I. lehkou jezdeckou divisi do Miletina a Hofic a 1. dervence dale na Hradec Kralove.

Na zpravu o pordice I. sboru u Jieina nahlidne Benedek, ze jeho postaveni u Dubence je neudditelne. Bendek vidi, to znadne sily nepiitele tesne pled nim v prostoru Dvoje neudrtitelne. Benedek vidi, to znaene

jsou u Jidina, t. j. v jeho levem boku, na valalenost jednoho denniho pochodu.

Proto natizuje itstup a zaujeti noveho postaveni v prostoru Chlum—Sadove, severo26padne pevnosti Hradce Kralove, tamtet, kde se mel 3. dervence spinit hotIcY osud Benedekiiv.

Pfipojenim se skupiny korunniho prince saskeho je site cela severni armada, rakouska soustfedena, ale take nepfitel soustked'uje sve dosud isolovane slip. Polovina armady Benedekovy utrpela dosud take ztraty. Moralka vojska je otfesena. Neveli sobe hlavne Benedek, ktery vidi fitit se na sebe nezadrtitelne smrtiei lavinu. Ztraci patrne hiavu, jinak by se needhodlival pfijmouti bitvu s fekou v zadech.

JUGOSLAVSKA MLADEt SLIBUJE VERNOST tESKOSLOVENSKU. Akademie venovana oeskoslovensku byla uspokadana ye velke aule belehradske university studentskYm mirovYm vYborem. Stala se mohutnou manifestaci vernosti oeskoslovensku, kterou projevilo na 2000 fieastnikil-student-a,' pfedstavitehl a Merril jugoslayskYch narodnich spolkn, Svazu jihoslovansko-deskoslovenikjrch spoilt& Od prvni chvile, kdy se v cele rozsahle dvorany objevila velka, podobizna presidenta dr. Bene ge a standarta s heslem "Vernost za vernost", pod kterYm byla akademie poildana, zaznival po cele dve hodiny bouflivY potlesk, kterYm byly pteru govany projevy vgech feenikt, jit promluvili po tvodnich slovech pfedsedy studentske akce Jihoslovansko-eeskoslovensie ligy, studujiciho pray Matiee. Z nich univ. docent Djordjevie rozvedi pfie,iny, pro ktere ziskava teskoslovensko sympatie celeho sveta, a promluvil o menginovem problemu v 6eskoslovensku. Univ. prof Gradojevid, starosta sokolske tupy belehradske, vzpomnel sokolske vernosti eechoslovakA, prokkane Jugoslavcilm za svetove valky. Slept podplukovnik, valeenY invalida Lovrie, vnadgenem projevu zdaraznil, to nesmi bYt zapominano tech, kdot za svetove valky v boji za stejnY cil mfeli po boku jugoslavskYch doborovolnikii. Spisovatel Bartulovid ocenil zvlagte vlastnosti deskoslovenskeho naroda, jak se projevily v poslednich kritickYch dnech, a zduraznil, to klid a chladnokrevnost, s jakou 6eskoslovensko vyekavalo vatne chvile, pfispely k odvraceni valky. V zavereenem projevu, provazenem boutlivYm souhlaseni, prohlasil studujici pray Ivan Ribar, to se sto rou laskou k 6eskoslovensku se gla se jugoslavska omladina raznYch nazort, jednotna vgak ye vernosti idealism miru a heslu "Vernost za vernost", aby t eskoslovensku vyznala lasku novou, At'astna, to se v techto dobach se gla s generaci starts pod heslem "Vernost za nost", se kterYm tato generate pro gla svetoyou valku. Roku 1914 — prohlasil mluvei — gli techoslovaci na pomoc Srbtrm jako dobrovolnici, dnes — bude-li ffeba — pajdeme jim na pomoc my, pfesvedeeni, to osud Jugoslavie je trvale spjat s osudem 6eskoslovenska. Jeho sdeleni, te omladina jugoslavska pfistupuje k organisovani dobrovolnickeho hnuti pod heslem "Vernost za vernost", vyvolalo boutlivY souhlas. Program akademie, na ktere bylo spontanne zdirrazneno, ke vec teskoslovenska je yeti miru, civilisace, spravedlnosti, mravnosti, svobody a lidstvi, a otazka pomeru Jugoslavie k 6eskoslovensku ze je vticly ureena heslem "Vernost za vernost", zakoneena byla pisni Hej Slovane, kterou zazpival akademickY peveckY spolek Obilid a jit vyslechli vgichni teastnici stojice. tzka silnice.

- Prostfedkem kradi pan Vogahlik.

Za nim auto.

Pan Vogahlik si vg ak z houlcani nic nedela, a klidne kradi dal.

Koneene se gofer dopali, vyleze z vozu a 'Davide.: "Vagnosti, prosim vas, dejte tu fajfku na chvili z huby." ... a mlask "Ted' si ji tam zas mtitete dat, ja mel strach, ze varn vyrazim zuby".

Strana le.

vitaTivis

META. Chemikove hledaji teike prvky.

Harry M. Davies.

DROFESOR Harold C. Urey, jen se pied nekolika lety proslavil objevenim te gkeho vodiku a take vody, hlecla nyni ve svYch laboratotich v Kolumbijske universite te gke a lehke odrudy jinYch obecnYch prvku — WOO te2kY uhlik a telkst draslik.

Vgechny jsou isotopy — formy jednoho pr y gi jednou nebo dvema-ku,tersodebli vahovYmi jednotkami, ale jsou skoro totoi n6 vzhledem, fysikalnimi vlastnostmi a cheink:kYrn chovanim. Lze je oznaeit za chelnicke dvojniky, ktere podobne jako dvojnici herhraji role svYch protejakil tak dokonale, je dovedou rozeznat jen znalci. Ve vzduchu, vode a zemi jsou tyto isotopy spolu tak promichany, to i vynikajici odbornici jako Dr. Urey je velmi nesnadno oddeli od sebe.

Doposud nejpozoruhodnej gim iispechem od to doby, co byl isolovan te2kYr vodik, byla 66,ste6na, isolace te2keho dusiku, ktera se podatila nedavno Dr. Ureyovi a ttem jeho. spolupracovnikfun.

Tegkji dusik neni jen laboratorni zajimavosti, ale ma diile gitSr v3"rznam pro celfr. svet. Dusik je jednou z prvnich potteb zivota. Nedovederne site, boludel, niivat pfimo plynneho dusiku ze vzduchu, nemohli bychom se vgak bez neho obejit v potrave, kterou jime. Tata plati o zvitatech a rostlinach. Dusik spojenS7 s jinYmi prvky v chemickou sloueeninu, je dulezitou sondesti umelYch i ptirozenYch hnojiv, potravy a masa.

Ze existuje teIka odrtcla tohoto prvku, zjistil 1929 Dr. S. M. Naud z Chicagske university. Ale at do nedavna nebylo prosttedku, jak jej extrahovat v unteenem mnastvi. V kidpomeru 1:263 byl rozptYlen vetrem a smichan (nIne s obyeejnYm "lehltYm" dusikem ye vzduchu i jinde.

I dnes je mo‘2na jeho isolace jen easteene.

Dr. Ureyovi a jeho spolupracovnikain se prozatim podafilo zmengit jeho ztedeni z 263 na 40:1 Ale pfedpokladaje, ze budou fispe gne Pokradovat ye sve praci a vyrobi bray distY teikY dusik, naskYta se neodbytne otazka: "Co s nim?"

V obchode ani v priimyslu se ho nebude moci uzit. Bude vaak neocenitelnYm pomocnikem pro vedecke vYzkumy a pointIe rorte git mnoho tajemstvi pfirody. Pfedne umo gni telky dusik biologiim studovat dilkladneji zahadne procosy, kterYmi give bytosti vyrabeji z potravy t:lesne tkarie.

Na umele potrave, v niz bylo alto misto obyeeYneho dusiku telkeho, sleduji pokusy proAdenYmi na zvitatech prilbeh rilznYch slo2ek potravy uvnitt vlastnich iivYch chemickYch tovaren. Vznika, tak ptesnejai veda o zalotena, na ptimYch dakazech misto na sloje2 jiste prospeje vgemu liditych stvu.

Mnoho pokusii toho druhu bylo u2 provedeno s te2kou odrildou jineho rozgiteneho prvhu v potrave a kvYch organismech — vodikem. oista te gka, voda proto, ze obsahuje tezky — se nyni ziskava, ve velkem v prtmyslovYch zavodech, ktere ji proda,vaji biologickYm laboratofim. V biologiclOch laboratorich je dnes jednim z nejdble gitejaich vedeckYch nastrojt.

Asi 96 procent potravy se sklada ze etyt prYku, dusiku, kysliku a uhliku. Tyto inti geme nazvat "silnou etytkou iivota", a v gechny etyti niaji take isotopy. Tyto take atomy se vyskytuji y e velmi nepatrnYch mno2stvich, ale prov2dycky atomy lehke. Na Ptiklad elo-

fel vale/ 80 kg. mute obsahovat asi 14 g te.'2k$rch odrad dusiku, vodiku a kysliku.

Dr. Urey pracuje take na te2kem kysliku a teikem uhliku. Isoluje kyslik procesem navrtenYrn po prve drem G. N. Lewisem z Kalifornske university a vyrabi s nim novY drub take vody. Misto zname "vodikove" take vody je "kyslikova" tezka voda, v nit je ptirozend koncentrace te gkeho kysliku zvYgena z 2 promil na jedno procento.

Letos se Dr. Urey pokou gi isolovat tetikY uhlik. Doposud se mu jen podatilo jej vice zkoncentrovat. Ale podle toho, eemu se u2 naueil a teg kem vodiku, taken" dusiku a te2kem kysliku, ize se domnivat, ge se mu podati isolovat i tegkY uhlik. Uhlik, zda se, je po nektere strance nejdfilektejtim ze etyt Mvotnich pr y• Ve struktute organickYch sloueenin funguje jako zakladni kamen. Bude-li k disposici nahradni zakladni kamen, bude mono provadet spoustu novYch zajimavYch pokusfi a ptispet k hlubgirnu pochopeni asimilaenich pochodft.

Dr. Urey zpfisobil svYmi pracemi hluboke zmeny v nazorech tti velkYch vednich odvetvi biologie, chemie a fysiky. 0 sve praci pray!: "Jen jsem chodil okolo, ad jedne yeci k druhe, ktere me zajimaly. A jsem vdeeen spoleenosti, ktera. mi dovolila takto chodit podle sve y ule. Veclec mute pracovat nejlepe jenom tehdy, kdy2 ma volnost jit za tim, co ho zajima. 2640 diktator neni tak ueenY, aby mohl vedcfim tici, co mail Mat. Veda mute kvest jen v demokratickYch zemich."

UHL* BOBATt PRAMEN TUKU. Temet polovina nemecke spotteby tukfi (asi 2 miliony tun rod'ne), je dovalena jako olejnate plody, olejnate. semena nebo hotove oleje a tuky z ciziny. Pramysl pottebuje asi 400.000 tun tukt. Z toho vets'inu zuZitkuje mysl mydlatskY ye forme mastnYch kyselin.

VelkY dil teto spotteby bylo by mono nahradit synthetickY vyrobenYmi mastnYmi kyselinami. Pri syntheticke vSrrobe vychazi se z parafinu, vyrobeneho z hnecleho uhli, na pii syntheticke vYrobe benzinu. Podle poslednich vlrzkumfi je mono pti syntheticke vYrobe benzinu ziskati pomerne velike mnastvi tuheho parafinu, kterY se zpracovave, dale, a je z neho vyrabena ye velkem kyselina mastna, ji2 se vyu2iva, k vYrobe nejrilznejgich • mYdel. V Nemecku jiz pracuji velke podniky s tuky, vyrobenYmi z uhli.

PUVOD ABECEDY S. Floris Mormone.

Kdyt 1770 let po stvoteni sveta, jak nam vypravuje bible, se lide postavili proti nebesfina a Nembrot. kral babylonskY, jen jiste nepattil mezi ()dyable, vymyslel stavbu "mrakodrapu", aby se zajistil pied moanou druhou potopou sveta, nemyslel nikdo na nasledky tohoto einu a na utrpeni, ktera z neho vzejdou.

Buh chtel potrestat zpupne a py gne a Bible nam vypravuje, ze nesmirne vysoke, ve g, ktero, mela protknout oblaka a zeasti ut byla, hotova, byla zbofena silnym vetrem, a co hor giho, ze v okamgiku se zmatly jazyky stavitelfi takovYm zpilsobem, 2e se tit mezi sebou nedorozumeli.

Zname-li tak aspori z bible ptibli gne vznik jazylal, nemarne jistoty o plIvoclu abecedy a znaku, ktere ye sve mnohotvarnosti se ptipojily ke zmatku v jazycich.

Lide dovedli jiste u g od prvniho fisvitu civilisace zaznamenavat a vyjacitovat sve city a any trvalYmi znaky a pou givali symbolfi, znamenajicich ruzne projevy jejich ducha.

Tyto znaky, u starYch Peruancil uz/y, na Jaye kresby ptedmett, nebo v Australii vroubky na tyeinkach z tvrcleho dfeva, vytezane ostrymi lasturami, ptedchazely zrozeni vlastni abecedy, je2 nahradila primitivni pismo obrazkove.

Archeologove a badatele se namahaji mnoho stoleti, aby rozetgili problem pilvodu pisma, kterY v2cly vabil vedce, ale nalezy, vykopesky ani pecliva badani nam dosud neda-

Ve sti'edu, dne 6. Cervence 1938. ly spolehlivou odpoved' na otazku vzniku a stall abecedy.

Podle Platona neni pismo vynalez lidsky, ale bo2skY a toto prohla geni se shoduje take ptesne s tradici a mythologii ruznYch narodu, kteti ptipisuji vznik pisma svYm pohanskYm boistviim. Egypt'ane na pkiklad tvrdili, ze pismo vynalezl jejich bilh Toth, Skandinavci pkipisuji vznik pisma hrdinovi sag, bohu Odinovi, Hebreove je p•isuzovali Moj2i govi, Abrahamovi a Bohu.

V minulem stoleti ,panoval nazor, 2e dnegni pismo vzniklo zjednodu genim egyptskych hieroglyft, ale pedlive provedene vykopavky a rozlug teni detnYch fenickYch napisfi, nalezenYch na Tyru, Malfe, v severni Africe a v Note na Sardinii dokazaly, 2e vgechny abecedy syrsko-arabske a evropske pochazeji jedine z fenickeho pisma, jet existovalo u2 4.000 let pt.

Kristem. Z neho vznikly meal prvnimi pismo hebrejske, tecke a etrusske.

Abecedy neobsahovaly pnvodne samohlasky a psalo se od prava do leva, jak to jeate dnes delaji nektere narody.

Nage latinska, abeceda, odvozena, z tecke, mela pfivodne jako fenicka, a etrnsska, 16 pismen. Dopinena pak na 24 pismen, sloukla za podklad ke vg em zapadnim abecedam.

Dnes se odhaduje pod'et abeced na 400. V gechny nejsou u givany. Nag e abeceda ma 24 pisem, jako fecka, danska, gvedska, anglicka, portugalska a francouzska. Nasleduje holandska a nemecka s 26 pismenami, gpanelska ma 27 pismen, arabska, a mad'arska 28, persica, 31 a koptska 31: Turecka a deska, obsahuji 33 pimen, polska jich ma 34, ruska, 35, armenska a georgijska 38 a sanskrt 50.

Habeggtina ma 202 znaky, japon gtina se spokojuje s 3.000 ideogramy a abecedou 0 47 pismenech, dingtina ma ye svem bohatem slovniku na dvaetyticet tisic rfiznYch ideogramt.

Jsou obsaleny v gechny ye slavnem slovniku K'angi, obsahujicim 32 svazkii.

Egypt'ane mobil psat z prava do leva i z leva do prava, ani2 se tim meinl smysl jejich vet, kdegto nagim pismem, pismem teckYm, ruskYm, armenskYm, armar pikm, sanskrtem, gvabachem, tibetskYm, siamskYm a indickYm lze psat jen z leva do prava.

Z prava do leva pi gi Arabove, psali Turd. pled Kemalem pa gou. Fergana' a Hebreove. oiriane, Japonci a Korejci pisi krome z prava do leva i ye sloupcich shora doh/.

To jsou asi struene zvla gtnosti nejsnazgiho dorozumivaciho prosttedku mezi lidmi nejrtznejgich jazykt.

MUMIFIKOVANE STROMY. Odstranime-li kruh /airy s 2ivouciho stromu, porugime tim nejen stoupani vody v blame pod korou, ale take zpetne proudeni 2ivnYch latek, zpracovanYch v korune stromu, jeZ strom uklada, a jimi2 roste. Strom potom pomalu odumird, ale spottebuje nejdfive temet v gechnu vodu v &eve ulo2enou a take vgechny zasobni organicke latky, ulo2ene v burikach dfeva. Tim se zmeni v jakousi mumii a jeho citevo je pouze mrtvou hmotou clkevite bunieiny.

Tohoto mumifikovani dfeva jest mo2no vyOlt jako ochra,ny proti hnilobe a pogkozeni.

Stromy jsou zbaveny Miry a nechany tak dlouho stat, at koruna (Mine odumfe. U getti se tim misto, pottebneho k uskladneni pora2eneho syrovehO dfeva, naklady na su geni a konservovani. Dtevo tim ziska skvele vlastnosti, ktere take trvale podrk. Je dobte a stejnomerne vysugeno, nebot' strom spotteboval vet ginu vody, obsa2. ene v dteve. Potom jeho buriky neosahuji organicke zasobni laky, ktere podlehaji snadno rozkladu a tim znehodnocuji dfevo.

Toto dfevo neni napadano raznymi skudci z Mae hmyzu a dfevnich hub, protole nenachazeji v mumifikovanem dfel,76 potravy. Bylo dokazano pokusy, ze telegraini sloupy z mumifikovaneho dfeva yydr2ely nejmene dvakrat tak dlouho bez specialni impregnace net sloupy z normalne pora geneho a tteba i dobte impregnovaneho dfeva.

Ve stiedu, dne 6. eervence 1933.

Na TEM na svete statu nebo naroda, ktery by N byl s to sam rozhodovat o behu dejin.

Nebylo, neni a nebude genia, ktery by mohl to vtechno peedvidal a na vtechno se pfipravil. Bylo by chorobnou pychou statnika, kteti by popirali tuto pravdu. Takova pYcha se nezmocnila lidi odpovednYch za budoucnost Polska. Kdyt thartal Pilsudski svetaval Josefu Beckovi vedeni ministerstva zahranienich zaletitasti, fekl mu: "Pamatujte peedevtim, neni dobee delat puny, na ktere nestaei nastroje, ktere je maji uskuteenit . . ." JinY poisky statnik, Roman Dmowski, napsal roku 1934 ✓ Gazete Warta yske: "Postaveni tak zvanYch velmoci se meni v torn smeru, to maji dim dale tim merle &Ivan chovat se k nam jako k nepinoletYm chranencam a klientam, to jsou elm dale tim vice nuceny paeitat s nami a s tim, co my chceme, a po eem toutime. Jenom jsme si peedtim neuvedomili, ze zmuteme mnoho . . ."

Polska lati v samem stiedu huste zalidneneho kontinentu, jeho dejiny byly zvlatt' boutlive. Osudy Polska -- jeho aspechy a poratky,, radosti a smutky jsou na prvnim mists dilem jeho vlastnich synt. Jsou ytak take spojeny se zmenami delicimi se nejenom ✓ Evrope, ale na celem svete. Evropa neni jakYinsi v sebe uzaveenYm celkem. SavetskY svaz ji spojuje s Asii. Britske imperium tvoti pojitko mezi Evropou a vtemi ostatnimi eastmi sveta. Zajmy Italie a Francie v Africe a a na Blizkem vYchode upeviluji tuto vzajemnou zavislcst jednotlivYch kontinenta. Ba ani Spojene staty, aekoli y 're chrani dva oceany, nemohou se odloueiti ,cd ostatniho sveta. Ut ✓ dab& kdy jedinou pohonnou silou v moteplavbe byl vitr a jedinYm rychlYm dopravnim prosteedkem na zemi ken, ut tenkrat vedly tyto eleme,ntarni geologicke pravdy k tomu, ce soupeteni dvou velkYch evropskYch mocnosti zasahovalo i do jinYch kontinenta.

Politika steednich mocnosti — k nimt path take Polska — rozviji se v mentich oblastech, ale i udalosti na vzdalenYch dejittich maji na ne ptimY vliv. Na Dalekem vYchode nebo na Steedozemnim moti nema Polska peimYch politickYch zajmu. Kdo by vtak tvrdil, to je Polsku lhostejne vtechno, co se tarn deje? Neni a nemate bYt lhostejno. sledujeme tyto udalost s velkou pozornosti, prave tak jako pozorujeme bedlive bah vnitenich zaletitosti u natich sousedu a spojenca, ne proto, to bychom se chteli nebo mohli do nich michat, ale proto, ae takovY di onakY obrat ye vnittni politics statu ma vtdycky jakYsi — nekdy velmi zazraenY — vliv na, metody a smer nati zahranieni politiky.

Vadcove zahranieni politiky katdeho statu, nezapominajice nikdy na vlastni cile, jsou povinni, delve net se rozhodnou, to je teeba zmenit neba zachovat dosavadni prosteedky, peelive vytettit, jak se budou vyvijet podminky pro aspech nove • taktiky.

Zde jsou dye daletite otazky, na ktere si musi dat odpoved': 1. Ustali se dosavadni sloteni sil mezi jednotlivYmi staty na delti dobu, nebo podleha evoluci? Jestli podleha evoluci, tedy v jakem smeru a v jakYch svYch slotkach?

2. Lze zmeny uvest v soulad s mirem, nebo peinateji nebezpeei nave valky? Kdyby pak mela valka vypuknout, kdy by k ni doglo a jak by asi vypadaly valeici strany?

Srovnani Woodrowa Wilsona s carem Mikulatem by bylo pro presidenta SpojenYch state keivdou. Wilson, jent jests peed skon6enim svetove valky vystoupil se svym projektern Spoleenosti naroda, byl veal merou idealista net realnY politik. Vice ho pobadala my-. tlenka nuceneha vyfizovani mezinarodnich spore, vteobecneho odzbrojeni a bezpeonosti, zajittene y zajemnou pomoci, net starost o to, jak se k tomu zachova jeho vlastni narod.

Clemenceau a David Lloyd George se divali budoucnost Wilsonovy ideja velmi skepticky, ale podporovali ji, ponevadt ye Spoleenosti /lanai videli nastroj k sve politice.

Ze styka techto raznobetnYch amysla se zrodila amluva o Spoleenosti naroda. Nikdo

v-AsTNIK

Mir e

valka

Kazimierz Sbogorzewski. nepopira, ze to je nejsmelejti pokus organisovani mezinarodni spoluprace, jak dejiny zaznamenaly. I kdy vtak yeeime, to se tento ideal jednou stane skutednosti, uspavali bychom sviij narod, kdybychom jej ze Spole6nost naroda sama u'Z jest zarukou jeho celistvosti a nezavislosti. Konstatujeme, do takoveho idealu je jests velmi daleko. necinime \Teak za to Spoleenosti naroda vktky.

Pkedpokladame proste jen, z vznikl pouze pakt Spolednosti, ale jests neexistuje Spolednost narcdu. Aby mohla vzniknout a fungovat jeko vYkonnY organ kolektivni bezpednosti, musela by bYt universalni formou a v jistern smyslu nadstatni obsahem.

Universalni by byla, kdyby v ni byly zastoupeny vtechny velmoci sveta. Jak vime, Spojene staty odmitly prvni vstoupit do organismu, jeho iniciatorem byl jejich vlastni president. Amerieti politikove, peesvedeeni o vtemohoucnosti sve zeme, ale mak) ochotni k odpovednosti, cmezujice se jen na to, te sve sobectvi ptiodivaji humanitni frazelogii. "Nejvetti demokracie sveta' zasadila Spaleenosti naradii prvni velkou ranu.

Vstup Nemecka do Spoleenosti naroda roku 1926 ji ponekud priblizil k idealu universalnosti. Mimo ni zastaly jen Spojene staty, po kterYch Zeneva marne vzdychala, a SovetskY svaz, o kterY tehdy nad Lemanem nikdo nestal. Nemecko se dalo do Spoleenosti ne z nadteni pro ideu mezinarodniho nadstatu, ale ' lo mu peedevtim o z politicks y ypoeitavosti. S urychlene vyklizeni PorYni, o zruteni titivYch reparaci, o rovnopravnost ve zbrojeni . . . Po nekolika letech usili peitli Nemci k nazoru, v Zeneve nenajdou pomoci pro uskuteeneni svYch tile. Nabyli peesvedeeni, ae francouzska diplomacie, jet byla v Zeneve od roku 1925 nejvlivnejei, povaluje Spoleenost naroda za prosteedek na obranu "plocla viterstvi" a nepomYtli na rovnost y e zbrojeni. Nejsme povolani k tomu, abychom francouzske diplomach udelovali lekce. Virne dobee, s jakYmi vnitenimi potitemi musi zapasit, kdykoliv vystoupi s positivni mytlenkou. Bylo mocne u.drtet Nemce ve Spoleenosti a shodnout se na rovnopravnosti. Bylo take mane stat na stanovisku, 2e to, co podepsali, musi take dodrtovat, i kdyby k tomu men bYt donuceni.

Ponevadt teed velka, demokracie sveta nedovedla ani to ani ono, neuleheila spoleenosti naroda rozvoj ani formou ani obsahem. Roku.

1934 peivedla do spoleenosti Sovetsky svaz, "testinu sveta". Mame vtak dojem, te tim SpoleYnost naroda. nevyhrala.

Peed deseti lety se tetila Evropa a celY svet mint optenemu na, moralni a materialni peevahu vitezu, mire peikratlenemu peechodnou prosperitou, financovanou SpojenYmi staty z miliard yydelanYch na valce. Ale pokus upevneni toho stavu skupinou mocnosti spokojenYch se slotenim sil a rozdelenim bohastvi se nepodatil. Prod? Jsou pro to tia hlavni ptitiny: Za prve, vitezove posledni \Talky bud' mysleli malo na ziteek, anebo pokladajice peani za skuteenost, hlasali faletne peedpovedi o fatismu v Italii, o konsolidaci demokracie v Nernecku, o vYvoli Sovetskeho svazu v jakousi burtoasni oligarchii a o neodvratnem vstupu SpojenYch state do Spoleenosti naroda.

Za druhe, tito vitezo•e a zaroveri stratcove mbar, kdyt se nemohli vyhnout naporu dejinneho dynamismu, byli vtdy ochotni obetovat mu zajmy mentich state, pri dernt nerespektovali ani zajmu vlastnich spojenca.

Za teed, kdyt byly v sazce zajmy tykajici se peimo velkych vitezu, zajmy, ktere sami oznaeovali za aivotne daletite, ztratili najednou chut' ukazat silu ye spr6.vnY eas.

Dneeni bilance techto let pelomu moan podat zkracene takto: totalitni staty posilily metodou "hotovYch veci" sve vlastnictvi, i kdy

Strana 11 ne na Utraty demokratickYch statft, tedy jiste proti jejich vuli. Tei totalitni staty najednou jsou peelidneny, trpi nedostatkem zlata a surovin. Tti mocnosti demokraticke peelidnenim netrpi, maji obrovske zasoby zlata a surovin — petadvacetkrate vice net staty totaiitni. Anglidane rikaji, to "zlato jest policistou politica'. Ale neptehanejme. Mind, Italove i Japond si budou vedet rady i bez zlata. Ziato jest site jak pro jednctlivce, tak i pro narody nepochybrie jednim z nejdaletiteltich peedpoklada "ttesti. Ale .planovite, prate v ramci dobee organisovaneho naroda — to jest take zlato. A jette jedno, a to nejdaletitelti: ne ochota k obetovani zlata, ale ochota k obetovani krve byla, a bude nejvetti battou bezpeen•sti, hlavnim 6initelem velikosti a hlavnim zdrajem blahobytu narodil.

Od to doby, co svet vetel ve fazi peemeny, nepeestavaji z novin, platen biografa, ampliona a teenickYch tribun zaznivat poplatne zpravy o valce. Ale kdy se pozorovatele mezinarodniho ivota, vyzbrojeni vice pravdivymi yedomostmi a klidnYmi nervy, pokusi proniknout mysli obklopujici nas mraky — vidi mir.

Peedpoved', to v nejblitsich deseti letech nevidime v Evrope tadnou valku, opirame na p,i'esvedeeni, ae na natem kontinente neni dy nebo generalniho ttabu sloteneho ze Mienca, kteti by uvrhli svou vlast v chaos yteobecne valky. Katda lokalni -valka v Evrope by se stala, brzy vteobecnou. Na vteobecnou valku neni dnes peipravena moraine ani materialne tadna velmoc. Nemohou si ji peat Vella Britanie nebo Francie, ktere ut nemaji co ziskat a velkou by leda ztratily. Take SovetskY svaz nejevi mnoho chuti k Utoone valce.

A koneene i staty "nenasycene" si pfeji v Evrope daltiho miru. Mind na ptiklad nejsou k velke valce peipraveni ani moraine ani hospodaesky, ani vojensky. Nejsou pfjpraveni ' moraine, protote jette tije generate, ktera zatala valku. Nej.Vu peipraveni hospodatsky, ponevadt nemaji zlato, chybi jim jests mnoho do hospadakske sobestadnosti a sobestadnost v surovinach je pro ne vilbec nedosa2itelna. Nejsou pfipraveni vojensky, poneva& nemaji vycvieene zalohy. Roku 1914 meli takovYch zaloh 12 miliaria. Na poeatku roku 1938 jich men okolo jednoho milionu, krome druheho milionu nahradni zalohy.

Nevidime-li dnes na obzoru tadnou vteobecnou valku, nebudeme tvrdit, ae to kova valka neni motna zitra. Vidime fel mocnosti takove valky. Nechceme rozhodovati o torn, kteril z nich je blitsi nebo pravdepodobnejti, netvrdime take, to jsou vtechny nevyhnutelne.

Tvto mocnosti jsou: 1. valka Evropy a S-vetskeho Svazu proti Mind= 2 valka WM-let a Evropy proti Sovetskernu svazu, a 3. valka anglosaskYch mocnosti s Japonskem.

Prvni valka by byla peedevtim v zajmu Sovetskeho svazu, nebot' nesvornost Evropy jest vodou na ruskY mlYn a podminkou posovettteni nateho kontinentu.

V druhe voice by hlavni zireastnenou strancu bylo Nemecko, ktere nechce, abv se na uteri)" sovetskeho statu vykrystalisoval jednolitY a uzaveenY statni organismus. Rozpadnuti sovetskeho statu na staty narodni a ,opanovani vYchodni Sibiee Japonskem by bylo Nemctim velmi mile.

Aby byla motna, teat' valka, bylo by teeba politicko-vojenske spoluprace Velke Britanie, SpojenYch state a Sovetskeho svazu. Tteti valka by mohla vyvolat snadno prvni. A naopak.

Jak ubYva,

slunci na vale.

Povreh slunce se sklada z rorthavenYch plynil a vyviji teplot y 6000 st. C. Spalovanim techto plynu za atasne teploty ztraci slunce podle yYpoetu katdou vteeinu na vd.ze 4 miliony tun, cot se rovna van 4000 dlouhYch nakladnich vlakt. UbYva tedy slunci na vaze rone asi -20 biliona tun. Za minutu ztraci na vdze 250 mil. tun, za 45 miliaria rota tolik, co vati Zeme, a to vati 6 kvadrilionii kg. Proti jeho obrovske hmote to znamena tolik, jako kapka v

Strana 12,

Cietlat Organ Slovaaske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Assoc elation of State of Texas.

REDAKTOR—FItANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers 6ECHOSLOVAS PUBL. CO., West, Texas P • edplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Brainy aches zarsflaji se do Hlavni Dkadovny, Fayetteville, Texas.

Verlkere dopisy, piedplatne, oznamky, budlet adresovany na Vestnik. West, Texas nitnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

U nagich v Caldwell. Minuleho etvrtka mel potadatel pfiletitost zavitat mezi elenstyo du NovY Tabor, ,pokadajici yYroeni piknik v prostornem haji, jent tvoti ojedinelY ramec spolkove sini teto poeetne velrni silne jednotky S. P. J. S. T. Doposud jsem nemel motnost seznamiti se s eleny v Caldwell a tito zase osobne neznali potadatele. Totit, nektere jejich pracovniky znam ut od schulenburskeho sjezdu (bfi. Jos. Dutek, J. N. Vavra, J. Wondrash, Tom Krajea a Siptak) a nahoda chtela, ze vtichni byli na pikniku a byli prvnimi, s kterYmi jsme se s mantelkou mezi nam neznamYmi neastniky pikniku — shledali. Znemenite pfipra,vena, peeene 'La na odbyt ut pted pelednem. Take my si pochutnali a men proti druhYm jette lepti potitek — nahodou. Stars' ennisak br. John toupal dovezl sebou vYborne okurky nalotene s koprem. K barbecue zajiste nejtmaenejti pfikusek. Po •odbyti prosaicke nezbytnosti nastalo seznamovani. Mezi takovYm davem krajarra yeetne slutneho poetu jinonarodovcri jmena nelze zapamatovat. A bylo by keneene beztaelne vypisovat dlouhou tadu jrnen a riskovat zklamani nekoho, kdo by byl ye y Ypoetu opomenut. Rad NovY Tabor ma kolem 400 Mena, sane Detske Oddeleni, finanone je majetnY. Okolni fatly a je jich tu pal tuctu, zaloteny byly behem easu eleny faclu matekskeho a tad NovY Tabor ma nepochybne prima t v torn, le sy nj prvY stanek a po vyhofeni i druhY zbudoval za penize, vytetene z einnosti kulturni. Ochotnici —a byli pry dle informace hr. Wondrache mezi nimi sily znamenite — potadali soustavne oeska div. hry a meli vtdy velkY uspech. Do zkoutek se tehdy jezdilo vozmo neb v sedle a nektefi dokonce petky, namaha nepadala vtlbec na vahu, ochota neznala mezi — novi osadnici snatili se — jak tomu bylo take v jin'ch osadach — spoleili a milovali se. Cot takovou sounaletitost, spolupraci, snahy vYchovne a povznatejici neptikazoval nazev mladieke osady — NovY Tabor?

Neni tadne pochybnosti, ze ptistehovalcipionYki, meli na mysli pit vYberu naz yu nove osady Zitkovo mesto Tabor ,jehot heslem je — Pravda vitezi! Pri rozmluve se starYmi osadniky vypozoroval jsem vernost a lasku k narodu, neast o budoucich osudech csvobozene Csl. republiky i nezlomnou viru, to ona germanske nastrahy i altlady — pfekond. Poctive eesky citici Texane jsou ytude. Dik nebestim, je jich obrovska pfevaha! Ctvrta generate nezapomina jazyk svYch pfedka. A hlasi se k dedictvi, jet nam tu v podobe es. instituci zanechali. Pamatujme stale, opakujme si easteji, te: "narody nehynou, dokud jazyk tije!". -Kolem druhe hodiny dubovY haj hemtil se obecenstvem, dostavili se kandidati politickYch &add, tesne pied zaladjenim feeneni dojeli bratti: pi=edseda C. H. C'hernosky a Run. Konali dopoledne cestu do East Bernard a opozdill se. Improvisovano podium sloutilo za Peenitte, obtadnikem byl br. T. Krajea. Po uvitani

vEsTNtic obeoenstva pfedstavil pfedsedu soudce Cher-. noskyho; ktery vystitne objasnil poslani nati Jednoty a vyzvedl dale gitost ziskavani mladete do natich facia, eimt nejlepe a nejpodstatneji uctirne pamdtku zakladatela S. P. J. S. T. PelnY proslov byl odmenen boutlivYm potieskem Potadatel mluvil o easovYch otazkach dnetka, o spoleenem fikolu 6echo-amerieanil k lobe pristi. Nasledovaly feel kandidata, jicht tu bylo dosti. Br. Jos. Dut"ek seznamoval pofadatele s fadovymi afedniky a mnohYmi eleny, s nimit jsme si bratrsky pohovotili, postetovali na nektere pfechodne netadouci ukagy, na misty zavladlou ochablost faclove einnosti a pod. Vederni tanecni veselice mela nepochybnY —'naval — freastnikti. My spechali prate vyekavala. Vtem za projevenou laskavost srdeanY dik a na shledanou! test prvYm. V Caldwell 'name tadu pionYril, z nicht poznal jsem bratry J. D. Drgaee a Pavia Trealka, kteki pfebYvaji v okresu Burleson 'Sedesat osm rokn. Nejstartim Menem nati Jednoty bude nepochybne tamnej:ti osadnik bratr Ignac Hejl — bylo mu 30. eervna 90 midi a 14 dni. Je roclak z Oermne v Cechach, dosud podivuhodne oily, pilnY etenak a champion hry domina. 1:1-ctyhodni bratti spinili swaj tivotni frkol uspetne. Dopracovali se hospodafske neodvislosti, vychovali s jejich vernYmi drutkami zdarne ditky, podileli se i na tivote spoleeenskem. Maji vdek nas mladtich, jejich jmena nebudou zapomenuta. Necht' jsou nam jette dlouho zdravi!

Slcvanske menSiny v Reichu ubijeny. Dolnorakousky tupni vtdce dr. Jarry vyslovil se die zpravy listu nacisticke strany o "eeskem nebezpeer" na rakousko-eeskoslovenskYch hranicich. Na Morayskem Poli a v severnich krajich Dolnich Rakous zarnestnavaji pry sedlaci vettinou esl. zernedelske delniky, ktefi maji poeetne rodiny a pcsiluji v kraji deskeho ducha.

V nekterYch obcich na Morayskern Poli pfeyldda pry dettina. Tfetina mluvi slovanskYm jazykem a to pry je stratlive. Jette horti pry je, te v nekterYch °belch jsou narodne uvedomeli eetti farati, neptateitti nemectvi. Nemeckou tkolu tu proto Cekaji velke nkoly a ueitelstvi zde bude muset vykonat dakladnOu nacistickou praci. UeitelskY dorost Casopis yyzYvd, aby se dobrovolne piihlasil k buditelske praci v ohro genYch krajich a pomohl budovat pevnou hraz VYchodni marky. Situate Polaka Nemecku se zhortuje. V kitt se poutitim vtech zakonn ,provadi soustavne vyvlastriovani polskeho majetku. Polaci, ktefi maji dedienY selsky statek, mohou bYt kdykoli zbaveni sveho vlastnictvi pod zaminkou, te tpatne hospodaii. Jejich statek pak piideli "vadce sedlakti" nekomu podle vlastniho uznani — bez nahrady. V teto tragicke situaci natla nemecka viada na polske stignosti jedinou odpoved': Stitnosti jsou neopravnene. V Polsku je vzruteni, mnoho poslanca se chyste. podat v polskem snernu vla.de dotaz. Budou v nem tadat, aby prava nemecke mentiny v Polsku byla cmezena na stejnou miru, jako prava polske mentiny v Nemecku. Co by se stalo, kdyby da postupovala stejnYm zgasobem proti Henleinovenm? Kdy koneene prohlednou vedouci einitele Polska, kdy pochopi spoleene nebezpeel obou slovanskych narodu a podaji si ruce s bratry ‘6echoslovaly?

Lim je nam Hus? Prvni tekl, nahlas, pevne tekl, to elovek je bytosti svobodnou, te ma pravo myslet, uvatovat, tvotit si a mit pfesvedeeni a podle sveho pfesvedeeni jednat, i kdyt ostatni to neciti, kdyt neduslednost i schvaluji jako prozirave, rozumne jednani, kdyt mocni, vlacinouci to popiraji, zakazuji a trestaji.

Hus opfel se mcci, ktera lidskou svobodu utladovala a omezovala, optel se ji ve chvili, kdy tato mot byla vtemi uznavana, kdy byla tak silna, to brave mohla katclY odpor rozdrtit.

A dal: dodrtel, stab za s yYm pfesvedeenim a polotil za ne tivot. Hus ukazuje, dava piiklad, to svoboda — kaIda, telesna, hmotna i duchovni — je aoveku tak draha., 2e maje volit mezi tivotem nesvobodnYm a smrti, yob. smrt, protote je mu smrt mentim zlem net nesvoboda. Hus je ztidlern, z nehot vyvera moderni

Ve stfedu, dne 6. 6ervenee 1938. dernokracie. Demokracie rodi se ye chvili, kdy elovek pfichazi k poznani, te je lidsky nedirstojne trpne poslouchat a podrobovat se Jakekoliv moci, vyjimaje te, jit se elovek podrobuje z vlastniho sveho svobodneho rozhodnuti, a jit sarn nad sebe stavi. Hus pro svobodu pfesvedeeni zemfel, ale idea, pro nit tivot polotil, letela vitezne svetem. "Nejsvetejti povinnosti eloveka je bYti elovekem . . . stejne pray° vtech. k utlechtile lidskosti je zakon boti" — vela Fr. Palacky y 19. stoleti. A teei stoleti dvacateho ideal tento, ideal humanity, ideal lidskosti, vyjadfuje president Osvoboditel Masaryk, mluve na pt. o bratrstvi sokolskem a rozSituje tento pojem bratrstvi: .. " . bratrstvi je cpravdu pevnSim zakladem nati republiky a — ja doufam — cele Evropy a lidstva. Nezapominejme, te pies ty ruznosti stavu, vzdelani a jakkoliv se jmenuji, koneene jsme vgichni lido a bratti. Bud'me tedy vgichni shfAnYmi lidmi." Jak je ten Hus tivY a mezi nami! Tak jako kdysi svYm posluchaetm v Betlemske kapli a etenatfan svYch knih a listft byl ueitelem, ukazovatelem testy tivotem, tak je i nam dnes, stale. Jeho duch uel, void, pobizi. Hus znamend osvobozovani se, znamena boj proti nesvobode, nepravde, nasili, utlaeovani. Hus take zavazuje. Vyznavani Husa znamena odpovednost.

Slovenska jednota slavila 35 let,e trva,ni. — Landfordske Narodni Drutstvo, cot je slovenska bratrsk y podporujici organisace, dovrgila letos 35 let sve einnosti a v pondeli 4. dervence okazale oslavila toto jubileum v Landsford, Pa. za freasti Hlavni Trtadovny a delegatt. Matt Tato organisace ptipravuje se na dvaca.tY sjezd, kterY zapoene 18. eervence v audito- ,Si Skoly v Landsforde. Narodne Drutrium ty S stvo ma 14 spolkii, 9 mu2skYch a 5 tenskych, krome nich ma 9 elsel mladeneckeho oddilu a dye disla panenskeho oddilu.

Ditstojni oslava 4. eervence v Ennis. SilnY tad Ennis Cis. 25, v nejseverneji polotene velIce Ceske osade naaeho Texasu, oslavil v pondeli vYroei americke neodvislosti vskutku padne, dastojne, Soudim, to podobnY program nebyl tu na 4. July ut celou tadu let lope pHgraven a zdaiile absolvovan. Sbor Mladete mei lvi podil a v:Sechna Cest! Je patrno, to mladi maji zkuS'ene ueitele ye dvojici obetavYch pracovnika — mantelu Joe RadovYch, te jsou k osvetove Cinnosti ptimo laeni, obetavi. Proved•ni lady Cisel bylo nadpramerne dobre, vYslovnost freinkujicich eista, srozumitelna, — malebne stony mely tivot. Thu, zdravY, krasne rostlY, k svemu pfivodu se hrde hlasici dorost. ike6niky byli: mistoptedseda br. Stepan Valelk a pokladnik br. F. B. Steiner. Meli naprostY irspech, vyslechnuti byli pozorne, mohli jste pozorovat, te poeetne silne shromatdeni sledovalo hutne proslovy Ir mluvnYch teenikit s nejvethim zajmem. Spojend kapela vyhravala Stedte, hoSi byli dobte sladeni a obsazeni nastrojfi bylo uspokojive vyrovnane. Podobne oslavy delaji nam Cest, s takovYm programem lze se pochlubiti pted jinonarodovci a tech bylo na slavnosti hojne. Potadatel dojel do bYvaleho domova na nekolik hodin, Call se shledanim s bYvalYmi osadniky a litoval, to musel tak speSne zpa.tky k povinnostem. Na shledanou po druhe!

Redakci &Mo. NadhernY irsek z Vysokych Tater zaslal nam na pohlednici kolega Jos. F. Holasek, travici se svoji mantelkou nekolik dni odpoeinku po stalern cestovani Moravenkou a Slovenskem v laznich na Popradskem Plesu. V nekolika vetach nag vYletnici davaji krasam Slovaee vraz naprosteho ∎obdivu. — Pani Rulikova pbslala nam pohlednici z prosluleho mista vYroby Prazdroje — Pim& li jste posledni dopis v na gem Vestniku, v nemt velmi Pekne popisuje svoje dojmy v jeji bYvale vlasti 6eskoslovensku. Miroslav Moneka, vzpornel otce a sourozencfr pohlednici Cape May, N. J. kde byl dodasne ptidelen v namotni letecke zakladne. — Pozdrav z Temple a Red Ranger zaslal nam br. S. P. StudnienY, prodlevajici tam nepochybne za obchodem. Diky vtem!

Ve sttedu, dne 6. 'dervence 1938.

TDRZI si Velka Britanie v ptipade valky sve t.) strategicke postaveni na Sttedozemnim Mori v eels jeho deice 1,750 mil? Mnoho znalcu odpovida na tuto otazku zaporne. Nazor vetkny namoinich znalca je, ge Anglie by byla ye valce s jinou sttedomotskou mocnosti postavena pted nemogny ukol, kdyby nemohla poeitat s Adinnou pomoci Francie.

Brittti strategove spattuji hlavni nebezpeei ve sttedu Sttedozemniho mote — nebot' tarn ma Italie velmi silnou ptionou linii se sever na jih. Tato linie, chranena Sardinii, se tahne od Spezie podle zapadniho italskeho a sicilskeho pobtegi k ostrovu Pantellerii, uprostted sicilske riginy. Pantellerie, adkoliv se neukazal vhodnYm jako velkY namotni ptistav, byl nedavno vybudovan v silnou zakladnu pro ponorky a letadla. Sicilska, Ulna je v gak Airoka 84 mil. Moderni bombardovaci letadlo ji maze pteletet za; merle ne g pal hodiny. Timto fizkYm praplavem musi projit vS'echny lodi, plujici mezi zapadnim a vYchodnim Sttedomotim. Druha italska, linka, severojigni, je stategicky stejne dalegita. Zadina u Lerosu (Dodekanes) jeng byl ptetvoten v prvotadY piistav pro namotni a letecke sily —a probiha naptie k Tobruku (Libye). Z Lerosu by Italie mohla ohrogovat provoz v Dardanelach, a s obou (Amu techto linek by italske letecke shy mohly ohrozit hlavni provoz na Sttedozemnim moti.

Se strategickeho hlediska je pro Anglii povaglive, ge ve vYchodni east Stiedozemniho mote musi chranit nejenom mokske cesty, ale zem8, ktere se sfetily v britskou ochranu.

Tam si nemfige z cluvoda politicks prestige dovolit ani chvilkovY neaspech. V`pripade italskeho atoku na Egypt bude Britanie jako spojenec Egypta muset nejenom chranit SuerskY praplav, ale take zasahnout na zapadni egyptske hranici ohro gene vojenskou silnici dlouhou 940 mil, kterou Italove vystaveli celou Libyi od zapadu k vYchodu. Dale bude muset udinit vojenska opatteni v Sudanu proti obklieujicimu pohybu 'tart, kterY by mohl zadit z oasy Kufra v Libyi na jedne strane a z Habe ge na druhe. V Habai je v gak Italie handikapovana do jiste miry tim, ze dobyte uzemh je ptistupne ptimo jen od Rudeho mote, ktere by Velka Britanie mohla v Port Saidu a Adenu zavtit. Na druhe strane vlastnictvi to dasti Somalska, jel se Ohne podel pobte gi Indickeho oceanu az k zalivu Adenskemu, by Italii umo gnilo vykonavat urditY tlak na britskou posici u Bab el Mandebu, u jigniho vchodu do Rudeho mote. Take z Assabu a Massauy by Italie pro britske lodi byla neptijemnou tim, ge by blokovala Italske Somalsko uvnitt Rudeho mote, a politicky tim, ze by si ziskala arabske kmeny.

Problem Rudeho more dosud sotva existoval.

Jak ogehavYm se stal potom, kdy se Italie zmocnila Habe ge, je videt z nova britske doktriny vylogene nedavno Edenem v posbnecke snemovne. Podle teto doktriny se nesmi dovolit gadne mocnosti, aby ziskala pevne postaveni na asijskem bfehu Rudeho mote.

Celkem tedeno, italske chance se zlepAuji kagdYm pokrokem v letecke technice. Nicrnene se vgak Velke Britanii v poslednich dvou letech podatilo posilit sve strategicke postaveni v celem Sttedozemi. Jeji velike moderni valeene lodi byly nyni vyzbrojeny takovYm zpilsobem — bylo to udineno hlavne vzhledem k potadavkam ve Sttedozemnim — ge podle britskeho nazoru ut neni tteba obavat se napadeni. Take nebezpedi od ponorek ztratilo — pro admiralitu — mnoho ze sve hriazy, pone-, vadi s pomoci modernich ptistroka je lze za yeas objevit.

Ve vYchodnim Stkedozemi ma nyni Velka Britanie k disposici spolehliveTti organisaci na zemi. Britska spojenecka smlouva s Egyptem, ze srpna 1936, byla uzavtena pod psychologickYnt adinkem italsko-habaske valky. Pted ni bylcrod- svetcrve_ valky udineno 'gest nezdatilYch rrokusa novou dohodu a vzdjemnYch stycich mezi LondYneur a KahYrou. Smlouvou vzala Velka. Britarde na sebe velke vojenske zavazky, ate pro budoucnost ji z ni plyne take mnoho vchod. Podle ni musi Egypt y ptipade valky dat Anglii k disposici sve namotni pkistavy, letifte a silnice. Musi vystavet silnice a geleznice k strategicky dalegitYm mistiim. Dale musi pod

vtorNlic

Pffiti valka Velke Britanie. britskYm dozorem a s britskYrn materialem vybudovat silnou mechanisovanou armadu 20,000 lidi. Must take Velke Britanii dovolit vydr govat vojsko — v sile 10,000 — a 400 pilota v pasmu praplavu, a ptistav Alexandrijsky mush dat k disposici britskemu valednemu lod'stvu.

Smlouva mute bYt zrevidovana az po dvaceti letech. Ale ani tenkrate riebudou zmeneny jeji hlavni zasady.

Dardanelska, konvence z dervence 1936 je pro Anglii vYhocIna v tom, ge v ptipade tak zvane "ligove valky" poskytuje Rusku teoreticke pray() pruchodu Dardanelami a Turecko dela jejich samostatnym stra gcem. Velke, Brittanie se snagi udrgovat tesne ptatelstvi s Tureckem, fteckem a Jugoslavii. Zda se, ge v tointo soutegeni s Italii je dosti fispeSna. Nekteti Tide tvrdi, vedi o tajnYch dohodach, kterYmi ftecko a Jugoslavie prohlasily ochotu dat v ptipad8 potteby sve ptistavy k disposici valednYm lodim Velke Britanie.

Britska, posice na Sttedozemnim moti zavisi vgak na ptatelstvi Francie. V dusledku toho se stab nezbytnou nutnosti anglicke politiky udrgovat toto ptatelstvi. Neshody mezi °Ulna zememi jsou pro oba staty nemyslitelne, u g vzhledem k jejich spoleenym zajmam na Stfedozemnim moti. Pro Velkou Britanii je velmi dulegite, aby spojeni mezi vYchocinimi a za,padnimi eastmi Sttedozemniho mote nebylo ohro geno. Francie se zase musi sna git ptedevgim o udrgeni spojeni mezi matetskou zemi a koloniemi v severni Africe, aby mela zajiAtenu volnou dopravu barevnYch kontigentt z Tunisu, Al giru a Maroka v dobe valky. Mimo to v gak je linka probihajici od zapadu k vYchodu pro Francii velmi dulezita, ponevad g vede do Indoeiny a na Madagaskar, a take pro dovoz nafty a pro zajmy na Balkans.

Jake. je poloha Gibraltaru a Malty? Italska bombardovaci letadla ze Sicilie doletla na Maltu za dvacet minut. Obranne prate na Malts byly nedavno podstatne zesileny. Proti irtokam z mote by se dal ptistav velmi dobte chranit, ale prod utokilm ze vzduchu zastane v gdy slab, ponevadg ptistav ma velmi azkY vchod, v kterem by bitevni lodi manevrovaly jen velmi nesnadno. Britska vnitrozemska pevnost me, hodnotu jenom ittoenou. Je polo gena v zadech hlavni italske ptidne linky a nahlYm ittokem

by Britove snad mohli neptiteli zpilsobit vagne S"kody, drive neg by mohl pine rozvinout sve slily. V ptipade prodlou gene valky by vAak bylo urdite nebezpedne pro velke valedne lodi zdr govat se v ptistave.

Ale Gibraltar, i takovY jaky je dnes, je hodne silnY. Je schopnY uhajit A ginu v jakekoliv valce z toho prosteho davodu, ze je tak uzka, vS'echny lodi, plujici ji, mush projit britskYmi teritorialnimi vodami. Da se dobte hajiti proti irtokum z more svYmi pobte gnimi bateriemi vestavenYmi do skalnatych galerii. Neutralni stanovisko 8panelska jeg se stab skoro tradidnim, zabezpedovalo jej v minulosti pied irtoky ze Postaveni Gibraltaru by se stab vagnYm, kdyby se Spanelsko spojilo s mocnostmi neptatelskYrni Velke Britanii, nebot' banelske baterie postavene na druhem btehu zatoky Algecirazske nebo na pobte gi 'Spanelskeho Maroka, by vagne ohrogovaly gibraltarsky ptistav a take prachod figinou, adkoliv snad samy by nedovedly umleet skalni baterie. V minulYch letech Se mnoho diskutovalo o otazce, zda by gibraltarskY ptistav nebyl silnejsi, kdyby le gel na otevtene vYchodni strane skaly. Ale proti teto zmene, i kdy g nehledime k finaneni strane, stoji skutednost, ge ptistav na vYchodni strane by se dal snaze napadnout z mote, a dale, ze Caste mihy skytajici ochranu proti utokam ze vzduchu v zapadnim ptistave.

Kdyg v roce 1878 Spanelska vlada zadala stavet baterie • na Skalach Algecirazu, Anglie protestovala, a konedne byla uzavtena dohoda gentlemana, podle ktere S .panelsko ptistalo stavet a Anglie slibila, ge bude chranit zatoku Algecirazskou proti Utoenikam. V dskusich britskeho parlamentu a britskeho tisku se ukazalo, jako starost zpusobily v britske vetejnosti

Strana 13. zpravy, ze Apanelska naxodni vlada podnikla pted nekolika mesici kroky k postaVeni baterii nejenom v Algecirazu, ale i v Ceuta. General Franco, pro nej g je bezpeene spojeni mezi Algecirazem a Spanelskym Marokem givotne dalegite, nemohl take nic jineho udelat po torn, kdy vladni valedna lod' Don Jaime v pteddlem roce bombardovala Algeciras, ani g britske namotni ittady na Gibraltaru vykonaly svou ochrannou povinnost.

Britska vlada doufa, ge ptemluvi 8panelsko po skondeni obeanske valky, aby znovu.uznalo gentlemanskou dohodu. Veti take, ge Spanelsko si dobte rozmysli, neg se cla na stranu mocnosti neptatelskYch Britanii, ponevad g by se tim vydalo v nebezpeei, ge Velka Britanie obsadi Cadiz a Kanarske ostrovy a Francie Baleary. Britska vlada zaklacla, sve vYpodty take na finaneni podpote, kterou by mohla poskytnout kterekoliv strane, ktera z obeanske valky vyjde jako vitez.

V zaveru lze situaci na Sttedozemnim moti shrnout takto: V piipade valky by Britove udrzeli a rjrchodni tisek namotni cesty mezi Gibraltarem a Port Saidem, ale v ptipade prodlougeneho neptatelstvi britske lod'stvo by muselo evakuovat Maltu. Britanie by mohla provadet jen strategicke operate nutne k zajigteni volneho prachodu mezi vYchodnim a zapadnim tsekem, kdyby mohla spolehnout na podporu Francie, a mogno-li, take na ptatelske ptispeni ostatnich sttedozemskych state. Tato zavislost na cizich mocnostech se fAak setkala s kritikou britskych znalcu. Nektera mista ye Velke Britanii tvrdi, ge v ptipade valky ye Sttedozemnim mo1i Britanie by musela odvolat sve velke valeene i obchodni lodi okamgite z ohrogenYch motskYch cest. Musela by chranit pobtegi svYch spojenca Blizkeho VYchodu rychlYmi torpedoborci a letadly a musela by uzavtit Stkedozemni mote u Gibraltaru a Port Saidu a Rude mote u Adenu, aby tak dlouhou blokadou ptinutila neptitele ke vzdani.

Mogna, ze vzhleclem k tomuto konfliktu nazort britska vlada pajde stkedni cetou. V ptipade 'stalky by obchodni lod'stvo pro bezpeenost zvolilo delgi cestu, ale politicka hlediska by donutila britske lod'stvo postavit se proti svemu neptiteli ye Sttedozemnim NEJTEPLEJM A NEJSTUDENIEJM MiSTA NA ZEMEKOULI. Do New Yorku se vratila opet jedna z 8astYch vedeckYch expedici a ptinesla spoustu novYch poznatka. Patrala ye vYchodoiranske pustine Lut, kde se zabkvala tepelnYtni pomery. tlenove vYpravy zistili, ge tarn jsou ye stinu i teploty 58 stupira Celsia. Obavana pustina je oblopena kolem dokola horstvem, vysokYm 3000-4000 metro, z nehoti vane dole teplY kterY spolu se sluneenimi paprsky zpasobuje toto nesnesitelne vedro. Stejne vysold teplota 58 stupha C byla nametena ji g v roce 1922 v Azizii, asi 40 km jig. od Tripolisu. Podle noveho sdeleni byla v Ozzii v Italskem Somalsku zji'Stena teplota 63 stun ve stinu.

NejstudenCj gi misto na zemi je podle udani polarniho badatele H. U. Sverdrupa sibitske mesto Verchovjansk na 65.7 stupnich severni kde jsou mrazy minus 62 stupira C. Nejsilnej g mrazy jsou v noci pti jasnem podnebi.

DruhYm studenYm pelem zeme je arkticka ., Amerika, kde vgak je teplota pro blizkost mote vyrovnanej

KALENDAik. 10. Cervenee. Piknik tadu RfigovS7 Dviir Cis. 89. v Rosebud.

17. Cervence. Oslava 291eteho trvani tadu Rozkvet Rage els. 81. v Needville.

17. eervenee. Piatelska beseda pro Cleny a sousedy v sini tadu Morav§ti Broth els. 6. na Cottonwood.

24. eervenee. — Divadlo "Honzidek z malovane chaloupky" sehrajh ditky tadu Ste,f;;Inik v Houstonu. Cisty vYte gek bude venovan oervenemu

Strana. 14.

PESTNIK

7---==__1.1 ■ 11.111.11 ■ 111l111.141

11141111.11141.1NIIMMIE,

NUM

Ve sttedn, dne 6. eervenee 1938.

SINMI

Slovanska sPodporujici Jednota Statu Texas NAInzi

NASLED. FARMY, JE2 VLASTN1 V OKRESU BELL, ZA VELMI LEVNE CENY A S MALOU PRVNI SPLATKOU.

FARMA tiSLO 11. — 38 akin). v M. Davilla grant, 7 mil vYchodne od Holland a asi d e mile severne od Villas. NejakYch seclm akr0 sluenY pastevnik, v nem g jest dosti dteva. Ostatek fee 'obdelavano. SluenY 4-svetnicovy domek, tee menei domek neobydlenY, stodola, kolna a udirna. Dolor& studna a dosti vody. Jest pti poetovni ceste Holland els. 1. Dobra farma pro menei rodinu.

• • FARMA 5iSLO 17. — 173 akry v M. Davilla grant, 9 mil vYchodne od Bartlett a take 4 mile od Davilla, na poetovni ceste Bartlett eislo 1, .pfi Donohue potoku. Asi 70 akru pod pluhem a 60 akril mute bYti obdelavano. (Kdysi bylo v poli). 40 akru prvottidniho pastevniku, v nem dosti dteva. DobrY plot, velmi ithlednY a pohodlnY, dukladne stavenY dum o peti svetnicich, garrage, d ye stodoly, dve kolny, kurnik. NevyderpatelnY pramen vody s hlubokou studni na svahu asi 65 yardu od obydli, s vodou zavedenou at do domu a na &tr. Modnost zavodriovani velke zahrady bez namahy. Tenth majetek pheel do rukou Jednoty nasledkem smrti majitele, dobreho haspodate a deka jen na ptieinlivou rodinu, aby se stal vnosnot farmou.

• • FARMA tiSLO 24. — 122 a pill akru v Samuel Seward League ve Falls okresu,

y

asi 5 mil severovYOhodne od Rosebud.

Asi 90 akri pod pluhem a ostatni dobrY berrnudovY pastevnik. Dobra stodola, obydli neni prave nejlepei. Dosti vody.

• • FARMA 5iSLO 37. — 66 akr0 pudy Maximo Moreno Grant, dve a 1301 mile vychodne od Temple, protinane vetejnou cestou eislo 53, asi 50 akrt obdelavano, slugnY pastevnik, neap dteva, dobra studne, pekna zahrada a sad. Velmi dukladnY &um, dye stodoly, chlev u stodoly, kurnik a udirna, vge v dobrem potadku.

• • FARMA tiSLO 39.— 74 akry v W. Collins Grant, pti Cypress ekole, poloi.'ena vYchocine od Holland na poetovni ceste Holland eislo 1. Skoro vgecko obdelavane, jenom menei pastevnik, v nem nee° dteva. Dosti sluene obydli, d ye male kolny a udirna. Dobro, studne a dostatek vody.

• • FARMA tiSLO 59. — 45 a pul akru v A. Mancha Survey, ph Hackberry ekole na poetovni ceste Holland eislo 1. Uchazejici obydli, stodola, kolna pti stodole, dobra studna, dost vody.

• • FARMA tiSLO 65. — 80 akr0 v T. Stone League pit Thompson gkole na pogtovni ceste Temple, dislo 4. Mimo asi gest akroveho dobreho bermudoveho pastevniku

jest kaIdY akr obdelavan. Budov dosti, obydli o etyfech svetnicich, uchazejici stodola, kolna a kurnik.

FARMA 5iSLO 71. — 57 a osm desetin akril pildy v J. D. Sanchez Six League Grant, pfi Red Ranger, na poetovni ceste Rogers Oslo 2. Stavby jsou dobre, dtyt svetnioovY domek, garage, stodola, kurnik, udirna. SluenY ovocnY sad, dostatek dobre vody.

• • FARMA tiSLO 79. — 18 a 82 setiny akr0 v Maximo Moreno Grant, na hranicich mesta Temple, bli2e cementove testy Temple-Seaton. Cele obdelavano. D ye stodoly a udirna.

• • FARMA OSLO 82. — 128 a pal akru ye Willard Chamberlin Survey ph Oenaville, asi osm mil od mesta Temple na poetovni ceste Temple Oslo 1. Pastevnik asi 26 akrft, velmi dobrY bermudovY s ptebytkern dobre pramenite vody. Ostatni pozemek veechen obdelavan. Pekna ovocnd zahrada, daklacIne stavby. t.ThlednY a zachovalY 5ti svetnicovY dam, jedna . velka a jedna menei stodola, garage, dva kurniky, prostorna, sta.j pti velke stodole, udirna, pradelna a jine stavby. Voda zavedena do domu a po dvote, vettak v pastevniku. Dostatek dteva.

Podrobne zpravy a cenu yarn poda aneb farmy ukaie ni g bratr J. J. MIKESKA, Route 4, Temple, Texas.

Celkem nag e Jednota vlastni po Texasu 44 majetky — 40 farem a 4 mestske obydli. Tedy Oslo, jako "farma 'Oslo 82" neznamenaji ze mame 82 majetky na rukou. *FRANK B. STEINER

Ve stiedu, dne 6. Cervenee 193g. a.mo.oalwo on.

VAC. BENE8 TREBIZSKt.

V podveeer petiliste POV!DKA 0:4M11114.11111,0111•114MINERNMIN

HAM ji do dnegka tak tive, tu milounkou Vsvetnieku se zadernalYm eltevenYrn stro-

pem, pies pkide se ttemi te gkYmi operacimi tramy, v levo as dva kroky ode dveti stare hodiny v pouzdie nekdy jasne modte nattenem, vedle hodin krb s tkinotikou, v pruceli celou delkou iada °brazil Na krbu plapole. loud, vesele si popraskuje, ye svetnici nekolik dobrYch znamYch na "tattach" a ja eitaval, kde byla ja,ke., knitka, a nejradeji ut o hrabeti Romiberkovi. Take ji vgichni nejradeji pos/ouchali, at ji fit kat'dY slygel od zaeatku at do konce nekolikrat. Za eteni na nejedne tvati se cosi perlou kmitlo, take, ruka ptejela si del% jakoby chtela vzpominku ze starchdasil zadrieti. Kdo pak by take nechtel zachytiti aIespori jeji stin! Komu pak by se take po te stare, Ceske slave asi nezastesklo! Romtberkove tanuli ml tenkrat pied ()alma jako bohatYti, jimz nebylo nikde rovnYch, jim se nevyrovrial ani Bruncvik se svhn divotvornYm modem a tivotem pinYm p •ekvapujicich uddlosti. 0 velmoinem rode petiliste ride do dnegka si vypravuji spige net o mnohem krali, nad jeho rakvi s kamenem i pamet' lidu se zavtela. A postavy jejich, zvla,Ste ty, jimit se tada bohatYrskeho rodu kondi a uzavira, zizstaly v pained me leskem bajednYm ozateny i potom, kdyt jsem v letech pozdejgich Romgberky spattil v skutednosti dejinne, i kdyt jsem proeet1 stkizlive pameti letopisce petiliste ride eervene.

A mnohY dej, jeho se laskavY dtenat doete v kapitolach nasledujicich, vyklizil ut tenkrat v dui me a utkvel mi v pameti jako v mramoru, dekaje, at vezmu jednou per° do ruky sam a zaenu psati o kvetu tete rate poslednim.

I. Do Zlatokopskeho mlYna na hoteni Vltave ptigel krajanek Oremus.

Krajanci bYvali do neda yna zvlagtni drub IIdi. Ptigli, rozlotili se jako doma, pojedli lope net doma a povedeli, co kde noveho; vAude podle toho, jak jim na mise ptedlozili, nekde si i zase tak podle okolnosti. Hodneho pana otce teSili, ta glate podesili a pak davge s nembohem tahli s vodou dal, nekdy ov gem take proti vode, ale nefeasteji po ni. Krajanci meli i sve teky i sve kraje. Jedni druhYm do obvykleho obvodu negli, potulnou tivnost' nechtejice si kratiti. Od yltayskYch prameniiv ke Praze chodilo jich nekolik, od Prahy at co Litornetice zase nekolik, od 2atce at po Usti 0hareino v Labe nejinak. Na krajanky se ye mlYnech tegivali i chasa i mledi, pti potocich zylagn A za dtivej gich 6as11 pit bYvala velika PMsucha; vysychalit' podle pameti I teky gel-li krajanek, bYvalo dobrYm znamenim, to se ut voda hYba. NekterY byl take zlY; velmi zly; "udelal" a nejobratnej gi stank i nejzku genej gi pan otec nebyli s to, aby semleli vejratku jako eerstve padlY snih. Chtej nechtej, musili krajanka mileho zavolati, poctiti vim nejlepgim a pak tepr y to glo.

"Podivno, pane °tee, na gtitu v listech kamenne ride hnizdo na hnizdu!"

Krajdnek Oremus pti techto slovech dtveracky mlynati pohrozil. Potkali se na dvote.

"Divne si erbu milostive vrchnosti volite!

Pan vladat mate jeti kolem kagdYm dnem."

"Kudy by tudy jeil Na gimi strinemi obtitno i chodci; natot' pak korimo!"

"Pan vladat od jaktiva nerad idlapanYmi cestami!" podotkl krajanek potad se divaje ke• kamenne rriti ye gtitu, v jejichg listech opravdu v katdem po hnizdu; ale byla prazdna, opuStena.

"A cog' kdyby se i jeho milosti zachtelo k tobe na navgtevu?"

"Jeho milost' ke mne — na navgteru?"

Oremus ptikYyl po dvakrate hlavou a pak se zas tak iikosem ku petiliste rriti be gtite podival.

"Nedobte volig svuj tert a ye vtipu se ti dues

VESTNIX nejak nevede! Jindy rnira g vgecko solene i peptene a dnes jako - bys to po nemecku poleval olejem!"

Pan otec bYval za mladYch let na zkugene nemeckYch krajinach, kde misto sadla utivaji ponejvice oleje; odtud take jeho poznarnka.

"Jinde za , falegnou minci, trestaji, pane °tee, at i na hrdle! A neni let penizem ze v gech nejfalegnej gim? Tot' se mi skorem zda, jakobych mel jiti dnes o prah dale!"

"Vgak nebylo tak zle myglenol Kde pak by elovek takovehle novine mohl sluchu dati!

Nejdtive, to pan vladat pojeden kolem a potom to si zajede k nam!"

"A cot vim-li je gte vice?"

"Tot' by ti noviny musil sam rara gek ptinageti!"

"Take bych mohl povedeti, k vuii komu to se u tebe zastavi!"

"Tit veru pri sobe gotka mag!"

"Marn — nernam, pane otdel Ale co vim, to vim. Kolem Krumlova teee Vltava, v gecko vidi, vgecko slygi, rSecko si pamatuje; jen to to povi malo komu. Ja s ni je gte nejznamej gi. Vgak via, to jsme ut chteli spolu kolikrat k oddavkam.

Jen si k ni sednu, trochu se nahnu a posloucham; vinky ptiskakuji jedna za druhou . K vuii dceru gce, milt' pane °tee!"

"Pan vladat?"

"Pan Petr Vok Rondberk, jeho milost', vrchnost' tva dediend!"

"Tentokrat jsi, slygel nedolate.

Jsou potad vetry a tu nekdy u gi zalehaji. Clovek potom sly gi ptepodivne veci."

Krajdnek Oremus jako by byl na zaprati ptirostl.

"Romtberkove, milt' pane °tee, starnou. Na stoliste ritti list za listem vadne, at v gecka opada, a cot potom na petiliste? Starnou a k' div, ze se shaneji po prosttedku, jim by mohli schnouci koteny osvetit.

"M veder, brachu! Zatim pojd' dal!"

"Aj, vitam te! Onehdy jsme o tone povidali, to jsi nas minul! Ut jsme se skorem mrzeli!"

Mlynatka podavala krajankovi umoueenou pravici.

"Ukroj si tepleho! Zrovna jsme z pece vyndali. Boti darek se nam povedl. Jako z vejratky; na dve dlane vysokY." Krajdnek se pobizeti nedal.

"Vgak videti okamtite, kde dobra hospodyne!

Vtdycky tak tikarn!"

"Nekdy se arcit' nepovede; kdyt nam utknou testo! Vstoupa, roste zrovna pied oeima a pkide kdos, podiva se do dite, na "potehnej panbrih" nevzpomene a najednou jako by ut'al; test° klesa, tvrdne, a potom at' nekdo z takoveho peCe!" "A co dcerugla, panimamo? Ani ji tu nikde nevidim!"

"I vzpomel si tatik cos."

"Snad neni na ueeni?"

"Tak trochu."

Panimama si utirala buclatou tvat zasterkou.

"Tot' zase pro mne novina. — A kam to ste ji poslali?"

"Kam jinam neg do Prahy?"

"Ja slyg el od jaktiva, ts e se na ueeni posilaji jen hogi. A vy take crceru gku Jelenku! Lide se meni — meni! Ale to se zmenite i vy, byl bych netekl!"

"Hied', tatiku, ja ti vtdycky tikavala, ze z toho jen keel povstanou!"

A byla piece mlynatka sama toho ptidinou, to dceru odvezli na zimu do Prahy, aby se tam ve vgem, Ceho tteba genske, je ts bude miti za vend hezkych penez, vycvieila. Sedela na muti jako kliSte, den co den mu domlouvala, at jednou porudil pan otec, aby ptichystali na cestu do Prahy ten lep gi viz, aby dobie namazali napravy a uchystali obrok na tti dni.

"Dnes jako bys k nam zrovna levou byl vstoupil, prohodil pan otec, aby, jak se tika, nestala tee.

"Co gkodi, co gkodi!"

Krajanek sedel na lavici jako na htebicich.

Zdalo se, to tu jiz nema stani.

"Mlynakske dcerky — hodne nevesty; nejednu jsem znal, na nejedne svathe byl. Co gkodi, co g kodi! Mely take hezka vena. Byla radost na ne se podivati! Ale na cvideni nebyly nikde. Jen

Straw. IL to ze Sobeslavi. Stala se site velkou pani. ikdkate pry byla at nekde za Vidni."

"Ke komu to opovatuje g se mou dceru phrovnavati?"

"Pst! Ticho, panimarno! Hezky ztichounka! Pattila k fraucimoru jeho milosti Vage dcera " "Nage dcera toho nepottebuje!"

"Inu, vite-lit, mili lido, tekneme si pravdu: na Krumlov Ci na Tieboh by se zachtelo ledakteres! 6i v tom cos nekaleho bYti ve fraucimoru jeho milosti?"

"Takhle-li chce g nam do svedomi sahati, pak lepe udelag . . . " "I arcit' te a hned, mila panimamo! Bud'te tu s panembohem! Jen si, pane otee, na ty te ye Stith' nezapomen! Jsou zanegeny!"

"Vgak se o sebe sami dovedem postarati! 0 tve "Orernus" ani na ge ploska nestoji!"

Krajanek byl jiz ye dvetich; ale na tuhle naratku se obratil a zastavil.

"Vgak budete nekdy sami volati "Oremus!" ale tak zcela pa desku, to yam katclY bude rozumet a vysmeje se yam! Posmech, kterY padne na hlavu dloveka stareho, vraciva se na toho, z jeho fist vy gel, po kalde — pa kale/6, mils panimamo!"

A krajanek za nekolik okamtikil byl ut za humny. Mlynatska chasa se tegila na dnegni veeer jako na obtinky, a on zatim odchazi. Starek s mladkem z nim vybehli at pod jez.

"Kam pak, strYdku? Hej!" Krajanek se °pet zastavil a ohledl se.

"Kam to tak pospichate? Ani jsme to tkouc nevide/i! Cog se ti u nas nelibi?"

"Vtak se yam take jednou nebude u vas libiti! A radi budete, at zdefai mlYn se vain octne za zady!"

"Tak tak, strYeku! To byste tomu dal!"

"Inu dal — nedal! Ale pamatujte si, to jsem yarn to tekl tuhle pod jezem tuhle u to olge!

Kde dcery do Prahy na udeni chodi, tam se pYcha rodi, a kde pYcha roste, tam v gecky metesti!"

Krajanek ua zase kraeel btehem, ani inlynaiskYm s panembohem neday. — "Ten to roznese, jakoby na buben tloukl! K demu ho dratditi. Odradi v gecky mlede! A co horgiho mute nam ztropiti! Nezavadi potom o nas rnlYn leda podruh s chalupnikem. Prilstrychati vyslidi prach i mezi koly. Nosivaji si z domova na smetani ktidlai" Starek s mladkem se za krajankem divaIi, dokud se jim ye mdle zeleni olSove z oei neztratil. Sviij rozum mohli oba za nim nechati. Krajanci melt od nepameti v katclem vet gim m1Yne na nocleh, grogik a dobrou stravu privilej.

A musilo bYti, kde se toho "Bude tu, tatiku, neptizne a zavisti! A jake veci z toho mohou rzejiti!"

"Vgak ut vzchazeji!"

"Vtdyt' jsem to tugila!"

"Nemela's ho tak odbYvati!"

"Co? Ja mlynatka zlatokopska? JakYch pak s tulakem okolkil!"

"Inu, teno, pied jen path k temeslur "Pane temeslo: s raneekem na zadech choditi od staveni k staveni, mrzet lidi a krasti panubohu Cas! Ode dne gka jste vy pobehlici u nas dokrajankovali!"

Lalteku opet panimame o jeden ptibYvalo, kulate tvate ji rudly do tmava a tily na svalnatYch rukou nabihaly. " tin ' svou vuii, mils geno! Ale nebYva nikdy k dobremu, kde pied takovYmi dvete zaviraji!

Abys se nezmYlila ... " "Tot' bych rada vedela! Tebe by katclY na nitce uvedl!"

"Povidal cos o jeho milosti, o panu vladati..."

Pan otec zaboeil hovorem v jinY smer; snad take, aby se panimama nerozdurdila. NebYvala potom k utigeni.

"Ze pry se k nam podiva! Veal ut i k komu! Ale zamluvili jsme to!"

"Vgak jsem nenadarmo iekla, co budeme neptizne miti v tivote !" A prof by jeho milost k nam nemohi? Arcit' k panrim sousedum by sotva gel! Take by, kam by sedl, vgude si gaty pottisnil!"

Panimama mela potad tak ruce podeptene v bok a pod bradou je gte dva lahleky.

Pan otec ku katcle vete spokojene

Strana 16.

MarnivYm site nebyl, vypinav'Ym take ne; ale tenina tee mu ptece lichotila. Po cele Vltave at ku Praze a od Prahy snad dale na prilnoc v tadnem mlYne nemohli takovouhle spustiti, kdyby byli meli nevim kolik sloteni.

Panimama stala uprostked jizbice jeete tak s rukama v boky podeptenYma. "A ty ode dneeka music sebe vice db6,ti! Jsi pan otec ze zlatokopskeho mlYna! Rozumie?

Zlatokopeti mlynati pry nekdy bYvali svobodnici, eista krev . . . Co bYvalo, mute bYti zase!"

"A taky bude, panimamo!"

Mlynal opet hlavy kYvnutim ptisveciail.

"Oveem ee, a musi b'ti! Ale budee se muset take trochu rozhoupati! Doma na peci jeete nikdo nikdy nideho nedokazal. 0 ty davky tu nejde, ale o jrneno! Slyeie?"

"Teprv, panimamo, uvidime!"

Takhle mluvival pan otec pokata, kdy mu na jazyk neptiSla vhodnejei odpoved'. Pan otec vtdy radeji drikladneji myslival, net aby mluvil jen do vetru.

"Teprv, praviS? nyni toho nevidie?

Veak vzdyckyrikam, za koho te jsem ga!"

Panimama by byla spustila aspori na dye kola, kdyby do svetnice nebyl veSel novS7 mled, kSrs sedlak bohatY, s obvyklym: Potehnej a pozdrav panbiih!

Pan- otec se za chvilku vytratil i ze mlejnice a vyeel si mezi olee, kradel proti vode dal a dal s hlavou naklonenou, s rukama ptelotenyma v zad. Chviikou se vtdy zastavil, podival se na teku, nad nit poletovaly vlaetovieky belounke jako nove padlY snih, a zase tak hlavou si pokyvoval, jako kdyby svedeil tene v ealande. Ale nyni se mu kolem rtfiv kmital fismev, tak opravdu uptimnS7, dobrackY, a ponekud kalne jasnily; i to tvat, na nit uz jevila se tu a tam rYha, jakoby mladla . .

Zlatokopskemu panu otci bYvalo takhle nejvolneji; od tech_dob, co odvezl dceru do Prahy, — zyldet'. Veude se mu po ni stYskalo, kam se veude ji vial, leckdy chtel na ni zavolati, a tu se teprve vtdycky vzpamatoval. Podivno! Jinde tak jako by matte neco schazelo, odvezou-li kamsi dceru, tatik spice zapomina, ale v zlatokopskem mlYne zrovna naopak. Mlynatka si dcery vzpomela, jen kdy se ji chlubila, o jejim venu-li mluvila Ci o tenieich, kolik jich asi bude miti a jak je bude odbYvati. Za to pan otec nemohl a nemohl odvyknouti. Jeete mu tak nejvolneji bylo mezi zdejeimi stranemi pod eirYm nebem, ye stinu kalne zelenYch olein ..

Belounka vlaetovice mu zvolna nad hlavou snehovYmi ktidelky zattepetala.

"Kdybys ty, belueko, mluvit umela, yeak bych ti neco povedel, kam mac doleteti! Jsi jako eipka! Byla bys tam brzieko! Jelenku bys taky nalezla! Ta ti podobna, ty ptaeku belounk!"

A vlaetovieka opravdu jakoby temhle slovrim rozumela, az nad hlavu se mu snesla, potom vyletela do vYeky a obra,tila se po voa tam, kde Praha "Let' jen, let'! At' je hodna, at' na otce nezapomina, at' se mi nekazi!"

Panu otci kmital se kolem rtriv zase rismey, jako by pied nim Jelenka v bujne zelene travici fialky hledala, v hezounkou kytieku spletala . . . Pro koho? Inu pro koho jineho, net pro tatieka!

IL Za tehdejeich let bylo pry v Cechach jako v raji, kdy Panbith Adamovi o drutku se postaral, ale zaroveri take v huste zeleni nepozorovan ukrYval se had, aby potom jedinYm mrsknutim octnul se na strome vedeni dobreho i zleho.

DobrY Cas vyziral i ze sttech doekovYch v odlehlYch vesnicich; dobte bylo za katdS7m skoro prahem. Po mestech kvetla temesla, bohatstvi rostlo jak voda, Ceeti soukennici byli eiroko daleko rozhldeeni, Ceske pivo veude hleano a nejvzacriejei arcit' veude Ceske penize. V selskYch statcich mely selky na enerovadkach zlate lemy na dobrou dlari eiroke, okrasy zlatem Ci sti'ibrem krumplovane, o svatcich na sobe hedvabi, ze vee jen eustilo; sedlaci kabaty z dobreho sukna, zvitetinky at" vyvalchovane, nekde take sarnetky jako zrcadla, na holich kove,ni stkibrne a v opascich, i kdy vyeli jen jak se kika za humna, pro motnou pottebu d ye ci tti

vEsinchc kopy dobre Ceske! A cos zemanske a rytifske tvrze! Skorem ob vesnici veude rozlehlj r dvfir, dfikladne vystavenji, veim motnjm opattenSr, v katdem spteteni nekolikere, stodoly pininke jeete po vanocich; k nove erode musili si mlatern pospieiti. Nekdy arcit' take priela ouhona, ale sedm hladovSrch let nikdo ani nepamatoval.

A kterak panske zamky? 0 tech mluviti netteba. Na panskjich zamcich bjivalo nebe od jaktiva domovem.

Ale za tehdejeich let v .aechach piece new schazelo. Dobre pry lajiva bez stinu mai° kdy. A ten stin, leckdo dosti eirokY a nedobrozvestnY, rozestiral se po selskYch statcich, po meet'anskj'm domech, po zemansk'ch a rytikskj7ch tvrzich a nejvice po panskjrch zamcich. A kde se objevil, vadly nejrozkoenejei kvitky, na nicht oko v milem domove utkviva, nejradeji a jich vjrznam od nepameti tento: laska k rodne zemi, vzajemna obetavost, uptimna prate ye prospech naroda . . . 8koda, nezmenekrat ekoda, kde noha tyhle kvety k pude udupdva Ci kde je trha ruka zla a do vetru rozhazuje Ci kde zapomenou, jim treba oeetteni .. .

Kdyby si tu a tarn nebyli jeete vjeli do vlasil, el vira lepei, v ktere religii umirati jest nejprospeenejei, kdyby tu a tam nebyly yypisovany nove berne na pronarod pohanskjr, kterjunt panbah spravedlivji hrozne rats pry trestati lidskou zmatenost' a p'chu, kdyby kneti yeech religii, ktere tenkrat v milS7ch naeich Oechach mely stoupence, nebyli s kazatelen ye svjTch sborech a kostelich ob Cas volali lid ku pokani a naprave; inak ze prijdou easy na vlas podobne tern, kdy se oteftelo nebe a siru a °hell meal() chrliti, byly by doby tehdejei mely raz opojnjrch dtimot, kdy alovek za upineho sebevedomi, nemilte a nemfite se zmoci, aby vstal a ke skutku bohatS7rskemu se odhodlal, kdy mu tak za tech polosnil nejblateneji A snad ze tyhle myelenky usedly i na delo mute, o nemt tetko rici, zdal dny tivota jeho v letnim npalu v podleti a na prahu jesene.

Oblidej jeho jevil z povzdali jeete svetest' skorem mladickou, teprve bystfejel pozorovatel mohl rozeznati ye tvarich cos jakoby Ohy, ale jemninke, sotva viditelne; oko jeho zatilo jasne, dosud neutuchlYm plapolem, na Cele ne vysokem jeete ani jedine brazdy; jen ty ridke, kratince pristritene vlasy, mezi nimit lesklo se cos jako stribrne nitky! . . . Stihla postava vzprimena jako nejuelechtileji vzrost1S7 kmen, kdy kolem ani veterku. A k tomu ke veemu Cerny aksamitov' kabatec s lemem stribrnSrm, s ohrdlim belejeim net kment, velice ykusne upravenS7m, dole na sttevicich ptesky jako zrcadlo s hlavicemi jeetetimi, u boku ozdobnj7 kordik v uzounke pochve na skyostnem pase . . . Veru, pan Petr Vok, vladar domu Romtberskeho, musil k sobe tolik zrakil veude upoutati, kde se objevil, ziskati si obdivovatelu ce1Sr da y a petiliste rati na feech strandeh dnem i noel az prilia bedlivjth. Ale dnes piece vSTraz jeho tvare neprozrazoval mysl volnou, kterat tolik kratochvili yzacnSrch a neobyCejn'ch umela vymSreleti neunavene.

Ut asi trikrat peel zvolna komnatou vyzdobenou povestnjm prepychem romtberskSrm at bajeene. Zdalo se, te byl ,uchystan kamsi na cestu, \Teak zmenil svilj umysl. Nekdy nahledl oknem do prirody, jit posledni dnove dubnovi rozestirali znenahla mladou, sveti jarni krasu, ale jeete jen tak zpola, kdyby snad pkistudene ptehariky, aby ji neuekodily. edizeleri stupriovala se venku od nejjemnejei ye ztemnelou, od jasnYch, skorem ptitloutlYch luein k ovocnYm zahradam, probelenYm snehovYm kvetem, od kalnYch olein az k dubina,m, od tlumene barvy smreinove at k vatne tmavym hlavam sosen; uprostied nradna, pole, mezi polmi yesnieky, nad jejicht doeloySrmi strechami vyhledaly ze sousedstvi do sousedstvi etihle kostelni vete . . . Romtberska rate nemohla nikde miti malebnejeiho okoli net v tehle zeleni, jet vabila oko•at pod modrS7 obzor.

"Jsi, pane strS7eku, prilis starostliv! Zrovna jako bys Salamounem mne naproti b'ti chtel.

A jindy prec rikavae, ze Salomounovi podoben jsem ja sam. Co ti, mil' strYeku, do toho, s kYm a kde ja co mam! At' udinim cokoliv, rate naee z toho ekodu miti nebude. \Teak vim ja., Cum ptedkrim syYm jsem povinovan! Mel ja toho

Ve stiedu, dne 6. eervence 1938. preceptorovani dost a dost od nemene mileho pana bratra naeeho! Nestaeil jsem pkedeitati jeho rady a tim merle k nim odpovidati."

Pan Petr se zastavil u stolku, oteviel pkihradku, a list, jej drtel v ruce, slotil ve d ye 'east a uschoval k hromadce ostatnich, z nicht nektere byly Cervenou hedvabnou stutkou zatateny.

"Tak, pane strjroku. — Na nejakji mesic snad budu miti zas od tebe pokoj!"

List, jeho obsah tkvel mu v hlave, pochazel od dobreho pribuzneho, v &Int tento dovoloval si mileho pana strYdka upozorniti na jakesi jet' proskakuji pry u nekterSich z eeskeho panstva, jakoby pan Petr veude a vklycky nem& na zreteli dobro a prospech jmena po sla y -nSrchpediz neho.

"Byste, drazi pani, dobro a prospech tohohle nageho kralovstvi meli vy spiSe na zfeteli! — 'Mei by vakere obci Ceske z toho poS'el utitek!

— Jestli v dobach zl'ch druhdy bYvali Romiberkove na miste svem, jestli kdy o rozkvet rod& Zeme jakYch zasluh si dobyli, o torn s tebou, mil' pane strYeku, hadati se nebudu! — Tot' bych jinak chtel Vltavu nazpet hnati do eumayskych hvozcifi."

Pan Petr se na okamtik odmleel; ale net by se tak oteena g pomodlil, otevfely se zlehka &vete a start SedivY koinornik oznamoval posla pana Vlka Novohradskeho z Kolovrat, ze pry se z kone jeho jenom kouti a ze je zapraS'en k nepoznani.

"Povida, ze jednoho na ceste ptetrhl."

"Necht' vejde okamtitel" "Celt ueernen, milosti!"

"Veak dosti vody ve Vltave a dries ut hezky teplSr den! — Okamtite!"

"Urozenfr pan Vlk NovohradskS7 vzkazuje svou slutbu i pozdraveni Tve milosti."

Kolovratiry posel se hluboce uklonil, podavaje panu vladafi listedek peelive zavinutY a opatfenY kolovratskou peeeti a zase k pokynuti nove se vzdalil.

NejvySk sudi kralovstvi eeskeho dobreho drib svemu laskavemu panu z Romtberka na panubohu pieje a dava mu vedeti, ze sly geti zas o nejakYch Vlakch, ktefi se zovou Ursineti a o nicht po Praze prapodivne keel obihaji, jakoby se na Krumlay chystali k naveteve, aby pry veecko to jen nebyla lest' chytfe nalieena. Ani odporueenim, jet si snad pfinesou ode dvora Hradeanskeho, nelze pry viru pfikladati. Petilista rate ledakomus pry voni nemile. A ti Vla-, Si ze mohou se ukazati katclY den. Kdo vi, nejsou-li jit z Prahy na ceste. Ostatne ze on Vlk sam k panu vladafovi, jakmile se mu jen uprazdni chvile, zavita, aby jeSte o jinem, co nelze svetiti papiru, pohovofil si s nim soukromne.

"K vuli tomu ze kone potrhal? — Bezpochyby panu Svakrovi schazi nejakY! — Tak, tak, pfatele rozmili! — Jeden pies druheho! — Tot' o mne starosti, jako bych ut hlavy nemel, Ci jako bych jednou nohou stal nad hrobem! — Ale do toho easu bohda jeke trochu daleko i ty pane Adame, i ty pane Vlku! — VS'alc si s Vlachy, i bez vaSich vYstrah dovedu promluviti! — Kdo se vtecko bude k UrsinYm nyni hlasiti! — Pokoj vakm du km, lehke odpodinuti vagemu popeli a vAecka Cest' yak slovutnosti i veena pamet' vakm skutkilm, peedrazi piedkove! Ale piece vas jen lituji, ze vase nemely dosti na petiliste rriti, kterat vyrazila v Ceske pride, kterat vybujela v tak bohat* kvet na Ceske pude, kterat jednou tak etepnou byla, rouby z ni brali rodove nejslavnejk! — K Cemu koteny jeji v daleke, cizi zemi hledati! Ut jste ten klam draze, prilis draze zaplatili! — A mam jej platiti jeSte ja?"

Pan Petr Vok byl dnes v podivnem rozmaru.

Od nejakeho Casu jako by mu zadumeivost' z tvail ani nechtela. Do vnitra jeho plitilo se den co den nedobre tuSeni. K drutine sve jakoby se byl nadobro promenil. Melo se, jakoby sva slova chtel zlatem vatiti. Ani hezka, divel tval jakoby nemela pro neho Ova/A. A k pannam byl pan vladat od jaktiva pametliv povinnosti rytifske a nezanedbal ji ani, kdy mantelskY svazek uzaviel s pannou Katetiou Alechtienou z Ludanic u pfitomnosti velkeho poetu panstva i rytifstva z eeskeho kralovstvi a markrabstvi morayskeho.

(Pokraovani).

Ve stfedu, dne 6. eervence 1938.

vtondic

8trana 17.

ftc

untera

To

nera EXAS

TOM F HUNTER TOM F. HUNTER v tiMich volbach v roku 1934 obdrZel 457, 785 hlasii. To jest diikaz, Ze lid yeti v jeho poctive funysly k vedeni statni vlady spravne a k vyvedeni ji z nynej gho chaosu dluh u a marnotratneho mrhani penezi lidu. nag Dva kandidati do fitadu guvernerskeho, kteti nyni zastava ji dtlekte statni utady, slibuji Aetrnost a hospodeznost statni vlady, ale jejich poeinani tomu nenasvedeuje, nebot' zdvojnasobili sve r ozpoety.

Tom F. Hunter slibuje snikti statni vydani o $15,000,000 roe ne a uji gt'uje, ze bude vetovati kaZdou ptedlohu, ktera by natizovala jakekoliv zvYkni dani.

Tom F. Hunter ujfSt'uje, ze s pomoci zakonoclarny, zruk odb or kontroly lihovin a komisi starobni pense, a tizeni techto odevzda okresnim a mistnim utetinikum, eim2 se u getti statu nejmene $2,000,000.

Dosud v historii Texasu nedostalo se texaskYm obeanihn cizi ho ptivodu pattieneho zastoupeni u statni vlady. Tom F. Hunter ujiAt'uje, ze bude-li zvolen, postara se o to, aby procentne k poetu blast dostalo se PLNEHO zastoupeni u vlady, nejen obdaniim eeskoslovenskeho piivodu, ale i v:S'em ostatnim narodnostem.

1

2e to Tom F. Hunter mini uptimne a Ze dostoji svemu slibu, svedei jiZ to, Ze ustanovil za tiditele sve kampane nekolik van v raznYch eastech statu.

6echoslo-

l(rajane, spojme se a zvolme sveho tele TOM F. HUN ERA za ptiitiho guvernera statu Texas.

(TATO OZNAMKA JEST PLACENA PRATELI P. HUNTERA)

Intermix

CK vzduchu.

H

• A nynej gich podminek se majitel soukrorneho pilotniho diplomu musi dat pro-. blednout lekatem jen jednou'za rok, a to syYm vlastnim lekatem a prohlidka neni nikterak ptisna. Donravni pilot v gak se musi podrobit =•hm ptisnej gi prohlidce u atedniho Micate ustanove.neho ministrem letectvi. K prohlidce musi jit nejmene dvakrat do roka, aby si zajistil udrteni sve telesne schopnosti. Mimo to, kdyby utrpel nejakY araz nebo onemocnel tak, te by neffrohl pracovat deset nebo vice dni, musi znovu prohlednut a prohla gen za zdraveho lekati ministerstva letectvi, salve net se ujme o:pet nrace na lince.

"BritskY rasttedni lekatskY vYbor" se povatuje za jednu z nejvet gich autorit sveta v otazkach tYkajicich se vztahu zdravi k letani.

Jeho lekati byli mezi prvnimi, kteti poznali, te jenom , oloyeejne -klinicke vy gettovaci metody nestadi k prohlidce a o gettovani leteckeho perSonalu. Ze musi bYt, dopineny ureitYmi speoialnimi testy, ktere maji zjistit, zda kandidat ma tolik telesne a du gevni vytrvalosti, kolik je tieba Is bezpednemu tizeni letadla po delgi dobu za jakYchkoliv podminek, v . miru i ye valce.

Zdaji-li se tyto zkou gky snad zbyteene obsahle a podrobne, je freba ptipomenout, moderni letecka slutba vytaduje vedeni a o°via:demi stroje, pohybujiciho se mnohem vetnet jake dosud .poznalo lidsirni ske telo, letani ye velkYch vYgkach, mrazu a ztedenem vzduchu.

I Is ptimemu letu je tteba ureitYch koordinovanYch 'pohyba rukou a nohou jako vice merle automatickYch reakci na smyslove vjemy. Z vjemit jsou zrakove nejdaletitej gi. Bez dobreho odhadu odirna je ptesne letani nemotne. Pilot se zo.,vazanYma alma nendrti letadlo dlouho ve vodorovne poloze a ptimem smeru, adkoliv me dojem a tvrdi, 'te leti spravne.

Pri letu v mlze nebo mraenech je pilot odka2an jen na ptistroje, ale poutiva pti torn oei. Stejne je tomu pH letu v noel, adkoliv zde se fidi mime pristroje do urdite miry take ptedmety vne letadla (obzorem, hvezdami atd.)

Motile tedy rici, te za jakehokoliv letu je pilot zavislY na zrakovYch vjemech, at' lit z pied meta vne letadla. nebo z vnittku. Plati to zvlagte v dobe vYcviku, kdy v gechny koordinovane pohyby se zprvu deji vedome. Pozdeji, s ptibYvanim zkugenosti se pilot tidi stale veal merou smysly pro rovnovahu a dovede i podle nich vice mene automaticky provadet spravne pohyby pottebne Is pfesnemu tizeni stroje.

Smysl hmatovY ma v letani jen podtadnou aekoliv zku genY pilot vyciti (ovgem v otevtenem letadle) smer letu take podle vetru a vzdu gnych prouda na oblieeji. Take sluchove vjemy pomahaji velmi malo v letani, adkoliv dobrY slush je vYhodou v jinYch smerech, jako na ptiklad pH posuzovani zvuku motoru, piajimani radiovYch signalu atd.

Pro ptesne fizeni letadla jsou dale nutne jemne koordinovane pohyby ruky a nohou.

Nekteti lisle nemohou teto jemnosti dosamout, mail te2ke ruse nebo tetke nohy, nebo oboji.

Jini nejsou schopni kombinovat pohyby nohou. a rukou s dostateenou ptesnosti, ponevadt nedovedou provest dva sebeprost gi pohyby soudasne.

Mime to Is tomu, aby se nekdo stal dobrYm pilotem, musi mit nezbytne dobrY odhad a ve chvili nebezpeel neztracet hlavu. Odtud jsou velmi daletite zkou gky nervove stability.

Sednirn ze zajimavej gich testa, jimit tsttedni lekatskY vYbor zkou gi uchazede o pilotni diplom, je zkou gka reakce pulsu na telesne pohyby. Kandidat musi stat petkrat po patnacti vterinach sttidave jednou nohOtt na terra IA drutou na Cidli. Lekat mu meti v intervalech v normalnich ptipadech ininUtli a uklidnit se ma ne rr a bf o on 15 n:/:. 25 vtetin. Jestlite doba pulsu je deLgi net. 30 vte to zriaLaernra insuficiense orgaml krev-

Mho °beau.,,co. znaraena v poPularni mluve srdeeni vadu.

Ptedmetem dalsi velmi podrobne zkougky je krevni tlak. Meteni se provadi ptistrOjem znamYm lekatske vede pod jmenern sfygmomanometr. Mezi jinYmi motnYmi vadami ma tato zkou gka zjistit ptedev gim, zda kandidat neni nachylnY ke mdlobam.

Nasleduje zkougka v zadrteni dechu. Kandidat musi vydechnout, co nejvice mate, pak vdechnout a zadrtet dech co nejdele. ykat necha kandidata, v oblideji zrudne, 'a kdyt koneene vydechne, zepta se ho, prod uz nemohl vydriet. Odpovi-li, to citil, to "musi prasknout", nebo te "musel znovu vdechnout", je vYsledek normalni a uspokojivY. Odpovi-li veak, te "se mu udelalo gpatne", nebo "zadala se mu todit hlava", je to ptipad abnormalni.

Pro ty, kteti by chteli provest tutu zkougku na sobe, uvadime, to minimalni doba, po kterou musi schopnY mladY pilot zadrtet dech, je 60 vtetin. Tato zkou gka je jedna z nejdaletitejgich. Ukazuje: stabilitu dYchaciho centra a neptimo i nervoveho fistroji vgeobecne; pra y -depobnst,kdyanitevydrliouh nebo nedal normalni odpoved', to ye vetgich vfekach bude trpet nedostatkem kysliku, silu a schopnost vycitet za telkYch podminek.

Dale se men sila vYdechu. Kandidat rty Is trubici , napinene rtuti a po hlubokem vdechu vydechuje a tak tladi rtut' do yYge. Pramerna vYgka, ktere dosahne normalni osoba, je asi 110 mm. Pod 80 mm se povatuje za znamku slabosti a neschopnosti vyclrtet dlegi namahu.

Dale se zkou gi chveni. Kandidat se postavi se zavtenYma alma. vyplazne jazyk co nejdale„ "natahne pied sebe ruce, rortahne a mirne spusti prsty. V teto sme gne a neptilig stojne poloze se meti chveni oenich videk, jazyka a prstil a zaznamenave, jako "tadne", "mime" nebo "znatelne". , Pak pkijdou na tadu dye zkougky na rovnovahu. Pti prvni stoji kandidat v pozoru, ale gpiekami a patami nohou k sobe. Po te ohne jednu nohu do praveho ahlu a v teto posici se snati setrvat 15 vteiin. P1i teto zkou gce — jet neni tak snadna, jak se zda — jsou dovoleny tti pokusy. Potom ptistoupi kandidat ke zkougce s balandni tyeinkou, jet je pro mnoho lidi nejogemetnej gi ze vgech.

Pri teto zkou gce se tydinka vysoka 12 cm o prfuneru pal centimetru a na spodku s podstavedkem o prameru malo pies dva centimetre postavi na de gtieku dlouhou asi 30 cm, girokou deset a valid new pies 100 gramil, a to tak, aby stala ye vzdalenosti asi dvou centimetre od vzdalenej gho konce desky. Kandidat musi desku uchopit mezi prsty a paled a zvednout ji s natatenou rukou se stolu do vfge ramene a °pet ji polotit, anit se tydinka ptevrhne. Tato zkoug ka se provadi postupne pravou i levou rukou a ma, bYt provedena oberna stejne dobte.

Vedle ptimeho letu se zkoukji take schopnosti kandidatovy pro akrobacii. K tomu néelu byla sestavena tato zkou gka: Kandidat si sedne do otadive tidle — podobajici se trochu holieske tidli, jente mnohem komplikovanejgi a vysvetli se mu zpilsob pokusu. Nutno dotknout, to kdyt je letadlo ye vYvrtce, je pomerne neovladane. Aby je pilot mohl opet ovladnout, musi bYt v takovem stavu, aby mohl provest ureite pohyby, to jest zcentrovat iididla. Jestlite vgak pilot ztratil vladu nad sebou, provede takove pohyby — provede-li je virbec — neptesne. a stroj se mute nakonec dostat do vYvrtky na opadnou stranu, a neni, pokud znamo, pilota, kterY by mohl dokazat, te zeme je inekdi, kdyt na ni dopadne z prate misto 'eve vYyrtky.

Kandidatovi pak, jent ut dostave, zfejmY strach, oznami, te jim budou otadet pomerne rychle (asi desetkrat za 20 vtetin) a pak zastavi. Pied otadenim mu zmeti puls a krevni tiak a po nem znovu. Ve zvlagtnich ptipadech zazna,menavaji take fidinek tohoto pohybu na rovnovahu odniho svalu.

U zdatnYch pilotu, zvla gte- -zku:s- ertYch akrobata, toto otadeni nevyvolava tadne zmeny v

Ve sttedu, due 6. eervence 1938; puLsu nebo krevnim tlaku. U nth naehyinSich k zavrati nebo zvraceni, zpusobuje znatelne zrychleni pulsu, kdetto u osob nachylnYch ke mdlobam, zpilsobuje klesnuti krevniho tlaku.

Potada yky u techto zkougek a jegte nekolika jinYch, kterym se musi podrobit ye Velke Britanii vgichni dopravni a vojen gti piloti, byly yypoeteny na zaklade zkougek schoonYch a uspegnYch vybranYch z ylagt' pro tento Adel. Jsou proto zaloteny na pevnem podklade, a zaznamy britskeho dopravniho letectvi, v nicht nenajdeme jedineho pkikladu nehody zavinene selhanim zkoneeneho dopravni•o pilota, dokazuji nad pochyby temet neomylnou spolehlivost britskYch zkougek.

AMERICKA. ZAKLADNA NA HAWAR. (Pokraeovani se strany 1.) podobne s sebou ptinese. Pearl Harbor by mel mit dostateene girokY a hlubolrY a ptimY vjezd, aby dovolil kdykoliv ptistup kterekoliv valedne lodi. Ale vjezd do Pearl Harboru neni dosti hlubokY pro prachod bitevni lodi vracejici se tetce pogramocene z bitvy. Take zde neni dostatedne velikY dok, v kterem by se dala opravit lod', ktera nabrala vice vody net normalne.

Tyto dye nejvetgi vady budou pravdepodobne oditraneny, dostane-li namoinictvo tadanYch 37 miliona dolara na gestiletku. V tadnem picipade vgak nebude Pearl Harbor ptiprayen poskytnout v gechnu pomoc, kterou namotnictvo potiebuje, pied rokem 1944. V katclem ptipade se jevi potteba vybudovani Pearl Harboru pro valedne operace jasne, kdyt uvatime, jaka, musi bYt povaha valky na Pacifiku. Mluvi se ptilig mnoho o torn, te Pearl Harbor bude sloutit Is obrane Panamskeho praplavu a za..padniho americkeho pobteti. KatclY se zmiriuje o Pearl Harboru jako o obranne zakladne, a snatite-li se vet gine nagich dastojnika dokazovat irtoenou cenu zakladny, katslY vas odbude pokreenim ramenou. Nicmene zastavaji tato fakta: Pearl Harbor ma valeenou cenu jen v tom ptipade, kdyt bude valka v Tichem oceane.

Budeme-li bojovat na Pacifiku, bude to proti asijske mocnosti. A nenastane-li v Asii pronikava, zmena, mute bYt touto mocnosti jenom Japonsko. Povaha americko-japonske valky pak bude urdena jejim vznikem. Valka ptijde ne proto, te se Japoncam nelibi, co delame na teto strane Pacifiku, ale proto, te nam se nelibi, co Japonci provadeji na sve strane Pacifiku. Budeme-li valclt, bude to pravdepodobne proto, abychom Japonsku zabranili provest nee° na one strane. A abychom mu v torn zabranili, budeme muset jit na jeho stranu. Nebudeme zde moci eekat, at Japonsko pajde samo do nagi pasti.

Na ptiklad zmocni-li se Japonci Filipin a rozhodneme-li se jit proto do valky, buderne muset valeit na one strane Pacifiku. Japonsko bude mit zrovna tak malo davodu napadnout nagi pevninu, jako jsme mei my, kdyt jsme brali 8pnelsku Kubu, Is napadeni gpanelske pevniny. Japonsko motna na nas uoini nekolik ojedinelYch naleta, ale vet gi operace v tomto smeru by byly zbyteene. Nemohlo by blokovat nage pristavy, nemohlo by nam odfiznout testy nageho obchodu (nebot' ten se pohybuje v hlavni easti po Atlantiku), nemohlo by proti nam vyslat vojenskou vYpravu, a kdyby je okolnosti ptinutily Is tomu, aby zmetilo sve mensi lod'stvo s na gim vetgim a lepgim, jiste by se o to nechtelo pokusit v na gich dornacich vodach.

Zkratka vet gina fedi o torn, to Japonsko jde na nas at na biehy Ameriky a te Pearl Harbor je to k tomu, aby mu v to zabranil, neme, strategickeho podkladu. Budeme-li chtiti porazit Japonsko, buderne se muset pohnout v jeho smeru, tak jako 8panelsko, chtejici uhajit Kubu, se muselo vypravit k ni. Ukolem Pearl Harboru je zvYgit pohyblivost nageho lod'stva.

Nestadi vgak sam pro operace proti Japonsku nebo jeho daletitYm obchodnim cestam. Ve ce bude muset na.g e lod'stvo, poutivajic jako vYchoziho bodu Pearl Harboru, zridit sCkiadny dale na zapade. A z techto zakladen blIrle podnikat vg echny operace, jakYch si vYada, zajean nagi mocenske politiky a jake dovoli vojenska situace.

t

ire scredu, tine 6. erN ellee 1938, CESItit FILM NA SV. KOPECKU ZA.TiMA AMERICANY &sky mluvenY film Na Syatem Kopeeku po prve ukazovan minulou nedeli v Crosby vzbudil nejen u naObchodujte u nes a ugetlite. Nile uvadime nekolik zvlaSincii velkY zajem. Pri jinYch degtnich sniienSich cen• skYch filmech, kdyt. jinonarodovec .. Natunma —_ _ .

5oe m 39c 100 AspirinovSrch tabletek, nevi, te se hraje eeskSqrn l.l , koupi si 98e 5 gr, za 39c vax listek a jde do divadla, za par miO." Merea Murin 60c e vodieka na oei 49c 50c Rinds med a mandle 39c nut jde yen a tada, penize zpet, jinY 60c Eye Gene vodie. na cei 490 tam usne a nekterY vyjde yen s 50e Chamberlain vodicka 60c Eye Bath na vymYvani brueenim: "rotten Show . . ." anit na rues 39c ai 49c by potadoval penize zpet, kdetto u ,75e Shampoo 59e $1.00 Agarol za 89c filmu na Svatem Kopeeku jest to75e O. i's Beauty vodieka.. 59c 4,3c 60e Alkaseltzer tabletky mu jinak, tam zustane jinonarodoPint lihu na tieni 19c $1.00 Cardui za 830 vec klidne seat at do konce a se zajmem pozoruje zajimavou hru, nasloucha libezne hudbe a zpeviim a kocha se pohledy na prirodni krasy naSi Moravy. Lazne Luhaeovice s krasnou polohou, v pozadi smrkove a jedlove haje, SvatY Kopeeek obklopeny venci sadti, lesiky stridaji se s lukami a polem, jako nesmirnY koberec ruznYch odstint MALTONIC — chuntY a vfiivny tonik, obohacuje va gi krev, jest barev a ty zname pisnieky, to vSe posilou vagich nervii, pomaha zalivnosti, stimuluje mosogt,44:44. pripomind yam davne, zaSle easy. chat' k jidlu, $1.25 velikost, za a SAM DARDEN Hlinka reservoval v Bratislava Jsme pfipraveni vypiniti vase pi'edpisy od kterehokoliv leSam Darden, oblibenY pravnik z mistnosti pro 80 tisic osob ,ale na 'cafe. Nechejte Louis J. Markovi vypiniti vase pkedpisy, kdyt jste Waco, oznamuje volietim 13. sena,- sjezd doSlo jenom 18 tisic. v Temple.

Pravda (Belehrad). torialniho distriktu, skladajiciho se z okresii McLennan, Limestone, Falls a Milam, le se uchazi za stat- ceni pojiatenf. niho senatora na uprazdnene misto Jsem rozhodne proti dani z proProfessional Budova TEMPLE, TEXAS. zesnuleho dra. W. R. Newtona. deje, ktera jest dani chudeho lidu.

Pan Darden ma bohate zkuSeno(Pol. adv.) sti jak v pravnictvi, tak i v otazkach hospodakskYch a proto soudi, te jest Nir 'iv •Ir "W ■ -1/ / V II V' i V' l V` I "W' 11, 1r r r schopen zastavati zajmy lidu v tornto distriktu jako i celeho statu.

V jeho platforms ma nasledujlci zasady: , Jsem pro placeni starobni pense starcfn, kteri to potfebuji, v tak liberalnich sumach, jak jen mono Always under control. Jupiter keeps them platiti a jak si to lid odhlasoval. traveling in perfect harmony.

Jsem pro to, aby stat pfispival do A skillful brewer follows Jupiter's example, fondu na pensi ueitelum stejnYm obnosem, jako pfispivaji ueitele Jebecause without precise control and harstli k tomu Ueelu bude tteba daLq mony no beer reaches perfection. Sprouting dame, jsem pro to, aby se platily z barley ... seasoning malt . mashing and Prirodnich zdrojil. straining ... cooking with hops . fermenting and ageing—all these complicated opJsam pro to, aby stat pkispival $22 na katde skolni ditko (per capita). erations in the Home of BUDWEISER are Jsem pro to, aby byla utvotena controlled 24 hours a day by the laborastatni komise k regulaci vekejnYch tory. That is why BUDWEISER is known utilit. as a laboratory controlled product even Jsem pro to, aby se utvaila zakothough brewed on a mammoth scale. Every noda.renska rada, skladajici se z ele-\ sip pure, delicious, satisfying. nu zakonodarny, ktera by spolupttsobila s guvernerem a ruznYmi statnimi odbory za tim fieelem, aby byl vypracovan hotovY program, jent by byl pi•edloten zakonoclarne k projednani, 0 tato se sejde.

Jsem pro sniteni nesnesitelneho bfemene dani. Vlady nemely by dovolovati, aby lid byl vydiran o sve MAKE THIS TEST I,. uspory. Za tim neelem budu spolus katdYm, aby statni vlada DRINK Budweiser FOR FIVE DAYS. byla zreorganisovana a zbyteene odON THE SIXTH DAY TRY TO DRINK _ bory a komise aby byly zruSeny.

A SWEET BEER • YOU WILL WANT Jsem pro kooperaci s narodni viadou v praktickYch programech zaBudweiser's FLAVOR THEREAFTER. chovavani pudy, spoleovani fax-maNOTE FOR HOUSEWIVES: A glais' i-A a budovani silnic. Farmari by se of cold BUDWEISER is always a meli organisovati ve svazy, aby mothoughtful compliment to a husband . hli miti zastoupeni ve Washingtone especially in the evening. Has he ORDER A CA RTON z.4 NO DEPOSIT i v Austinu. ever expected it when there was none REQUIRED FOR YOUR HOME Musime potlaeiti zloeinnost, podin the icebox? Check up on your ANHEUSER•BUSCH vody, monopoly a vSechno nesprasupply. Keep a carton on hand—and vedlive podnikani. several bottles•or cans of BUDWEISER Musime si udrteti dilveru a chrachilled and ready for_instaut, serving niti nas svobodnY system podnikani, .. at unexpected as well as regular svobodu lidu a svobodu vlady. occasions. ..,A1 Jsem pro zesileni zakorra, vztahuANHEUSER-BUSCH • ST. LOUIS jicich se na ochranu pojiSteni na s-s 416. A. At.A. A. A. A. A. A. A. A. A. A. A.A., 414 ad& A...A, A. tivot a Urazu, kde jest toho tteba.

A. A. AL 4‘ ■ A. 41,Alk ■ A.A11.

Cizi spoleenosti v Texasu by mely bYti donuceny uldadati jiste sumy penez v texaSkS7 ch bankliC11 k VYpla-

Sara Darden za stitrtiho senatora

Snizene C

$1.25 Trinerovo Vino $1.00 $1,25 Beef, vino a ielezo 8c Severovy Seltzer tabletky 5D $1. 25 Creornulsion - - , - - at

6

MAREK'S DRUG STO E

1

1 I l r Nr I

-1

hp ter has eight moms

It

uctweirab

EVERYWHERE

THE TURNER-COFF1ELD CO., WACO, Tr''

Strana 20.

Ve

Osud Starbembergai.

Knitata Starhembergove k nejslavnejgim roam • rakouskS7m.

Jejich piedek zachranil Videti pied Turky. Jejich rod hral vtdy velikou roll v ptedvaleene monarchii i v malem Rakousku po ptevrate. Posledni knite Starhemberg velel heimwehrilm a sliboval branit negtivislost Rakouska. Ale nebranil.

Po piipojeni Rakouska k Nemecku bylo cele jmeni Starhembergil zabaveno. A nyni dochazi zprava, matka poslednibo knitete, Fanny Starhembergova, upadia v I glu do krajni nouze. Nemo, ani na zaplaceni dluhu u pekate. Tak postihl nelitostnSr osud ty, kteti nedovedli branit svou zem. Kdo se vzde, dobrovolne, neni na torn lope, neti poratent naopak mnohem hare. 0 teto smutne pravde mohou dnes pieinSiglet v Rakousku premnozi a ne,mitte jim by't pomoteno, ponevadt dal k poznani pozde.

• • Posice Stojadinovieova vuci Nemecku stave se stejne nebezpeenou, jako posice Mussoliniho. Po aneksi Rakouska byl ohroten Terst a nastalo pronikani nemeckeho vlivu do pohranienich krajil Jugoslavie na Slovinsku, ani by Stojadinovieova vlada tomu zabranila. Zda se, ze Italie a Jugoslavie se vzdaly pokusu chrinit Adriaticke mote pied nemeckSrm. pronikanim.

Economist (LondS7n).

• Banka je misto, kde dostanete pi jeit degtnik v peknem podasi a chteji jej na vas zpet, kdyi prgi.

"Frost."

• • Druhe manielstvi je viterstvi nadeje nad zkugenosti.

Dr. Johnson.

,

, - ,,2:1 . . , ,. .1/4.,:,

1 ,

,. ,,-

Zrcadleni vzduchu zradilo mad'arske zlodeje koni.

Ve velke puste jitniho Mad'arska je casto v late pozorovani zrTento zjev stal se v techto dnech cadleni ve vzduchu, fata morgana. osdunSrm pro dva zlodeje koni. Pasad, kterYm se ztratilo Best koni, spattili na nebi obraz Segedina. K mestu jell dva milk a vedli Best ko.. ni. Pasaci se ihned za zlodeji pustili. Nas`li je a kone jim vzali.

Jeden domovnik mel chodit se psem kaZde rano k Fete, aby se pes trochu proplaval. Ale teka byla ki•ometr daleko a domovnik si to usnadnil: psa postrikal hadici. I povide. jednou pan: "To jsem blazen, v ktere tece to dnes ten pes plaval — nahote je mokrY a dole suchY." "To maji tak, milostpane," povidal dornovnik, "to je moc divnej pes! Plave nejradeji na htbete!"

• • Na mote ztroskotala lod'. Nikdo se nezachranil krome kormidelnika, kterY se chytil tramu. Dva dny zapasil s vinami, a2 konedne spattil zemi. Vystoupil a shanel se po lidech ,ale nebylo po nich an stopy.

Teprve druhY den, kdy2 se dostal

- '''i,

Sedmkrat v tivote je prilmernt elovek postaven pted tetkS r problem rozhodno,ut, co ho ptijde lacineji: Nei pravdu, nebo vzit si "Washington Post". advokata.

7111•0•11ooloodmim•••••••• ■•‘•a100•11•:•

Volte pro

Jestlik je tolik starosti o "prava" nemecke menSiny v Oeskoslovensku, je take tteba brati trochu detele na prava protinacisticke menSiny mezi samotnYmi sudetskYmi Mind, kterYm by se podle vkho dostala pouze prava na koncentradni. tabory.

Manchester Guardian.

a komisare zeieznic

Jos. Vagut, Schulenburg, ze,stupce pro stet Texas Praga Film Co. z Chicaga, vSrliradni zestupei filmoveho svazu v Praze, uvadi jeden z nejkrasnejgich eesky mluvicich filmil, peknej gi net u sv. Antonieka. RortomilS7 romanek lasky, odehravajici se v malebne krajine na 1VIorave, s krasnSrmi zpeyy, hudbou a nadhernSuni narodnimi kroji morayskSimi, jet' spattite o pouti na Svatern Kopeeku, na hanacke rovine u Olomouce a pokochate se pohledem na krasne vesnieky, lesy a mestedka.

SHINER — ve etvrtek, 7. eervence,* 7:30 a o 9:15 hod. veeer.

FLORESVILLE — Gem Theatre, v pondeli 11. eervence o 7 a o 9 hodine veZer. CALDWELL — v fiterk, 12. eervence o 3 hod. odpoledne, o 7 a o 9. hodine weer.

SHULENBURG — ye stiedu 13. eervence o 3 hodine odpoledne a 8 hodin. veeer.

GRANGER — ve etvrtek 14. eervenee o 7 a o 9 hod. veeer.

WHARTON — v patek 15. Zervence, od 6:30 at do 11 hod. veeer.

Dalii mista pozdeji. — Vstupne: 10c a 25c.

•

daleko do vnitrozemi, widel gibenici a na ni visel eernoch.

"Bohudiky," zvolal nad gene troseenik, "znameni civilisace!"

• • AmerickST host se prochazi po LondSrne a pkijde s anglickSTm k Nelsonovu pomniku.

"Kdo je to?" pta se.

"To je mut, jen udinil Anglii tim, cim je . . ."

Ameridan se zamradi a povida• "Hm — to neni od vas hezke svaclet vSechno na jednoho • • Salomon Loevy ptiSel na berni tad v Berline platit done. Chodi z kancelate do kancelate, rozhliii se po stenach, po strope, po podlaze "Co hledate?" ptaji se ho koneene.

"To je divnt" vece pan Loevy, "vgude na plazi, v divadle, v restauracich jsou nalepeny plakaty: "Sem tide nesmeji", jen tady se marne po neeem ,podobnem rozhli lm . . hodne

asso.•• ■■••■ ,,s1.0•0•11111141■11.01111•041111NNOWNIm.

Na svatem opeëku

44

rt ,,,

V jedine noel Oeskoslovensko provedlo dtive nevyzkougenS7 plan bleskoie obrany jako protivahu znamSrch bleskovS7ch fitokir. Zpilsob, ja10m se to stalo, srovnavaji odbornici ptiznive se zavadarni, shledanSrmi v nemecke armada za rakouske okupace.

New York Times.

• Nernci, jakmile se zmocnili Rakouska, projevovali jen opovrZeni k jeho obyvatelrim, kteti sve zeme ani Dnes je =trio Mei, Ze v celem Rakousku jsou nyni nejnegt'astnej gi a nejvice pronasledovani prase rakou gti naciste. *MI o tom Sudet'ane.

Le Jour (Patit).

• • Nemecko vede fitoenou hospodakskou velku. 6eskoslovensko je nejen stet vysoce industrialisovant ale take vSrvozni a je jednim z nejvatnej gich konkurentil Nemecka na trzich jihov3ichodni Evropy a blizke Asie a Afriky. Neni tudit divu, ze Hitler po obsazeni Rakouska se obratil ptedevgim proti eeskoslovensku. — Kurjer Warstawski.

• • V nynej gich hospodatskSrch pomerech budou fadisticke staty nuceily dtive nebo pozoleji vybrati si mezi valkou pro potraviny, trhy a suroviny, nebo domaci revoluci. Diktatoti zvoli valku. — New Statesman and Nation (LondYn).

atteciu, eine O. terve= 1938.

••

C. V. Terrell z okresu Wise, ptedsecla teleznieni komise, teda lid statu Texas o znovuzvoleni na zaklade jeho rekordu, uptimnosti, poctivosti a oddanosti co vetejnY sluha.

V poslednich volbach ptedseda Terrell zvitezil ye 192 okresech ze 254 v Texasu a lid Texasu odevzdal mu vet ginu vice jak 186,000 hlast nad jeho protivnikem. Jeho vernost, rekord a neochvejna drivera v neho ukazola, k tento Texasan a jeho jmeno Terrell jest znameni sdobre vlady v Texasu.

Zasady ptedsedy Terrella vzbudily pozornost v katclem sta.tu v Unii, v nicht si vzali ptiklad z dobre vlady, jakou vedl on za 14 rokri, co on byl elenem komise teleznic. Potteba pokraeovani slukb zkukneho mute za Zeleznidniho komisate mela by zajistiti jeho zvoleni.

Jeho zprisob konservace plynu a oleje dodal miliony dolarri do staleho fondu 8kol, col' by nemelo bYti ptenekno. Jeho rispe'Sne pokusy o sniZeni sazeb na dopravu dobytka, baviny, a jinYch farmatskYch plodin po draze, znadne prospel Texasu. Jeho zasadou v2dy bylo a je, chraniti formate, ranemena a maloobchodnika.

Jeho natizeni ke sniZeni sazeb za pkirodni plyn spottebovateltim, znamena, nesdetne tisice rispory Texaskemu lidu.

Ptedseda Terrell byl Italy 100 procentne pro delnictvo. Co Glen senatu, napsal a volil pro zakon, jen byl prvni co umolrioval delnictvu se organisovati. On materialne- pomohl take prosazeni ptedloh, tvoticich bureau prate a Mad komisate prate.

Jeho venovani se vzdelani v Texasu charakterizuje jeho celou vetejnou praci. Mezi jinYm on byl privodcem zbudovani North Texas State Teachers kolleje v Denton a zaroveri pomohl utvotiti Southwest Texas State Teacher kollej a navrhnul San Marcos pro Lento Ustay.

Pi'edseda Terrell se zavazuje pokradovati ye stejnSrch spray -nYchzasd.polite,krjvyznamlcoeith (Pol. Adv.) ve •ejneho slutebnika lidu.

11,01•1•011111•0■1•0411.0.011■41■•••••11•04111M•0•1•1•1

traira,

sTNik

SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLUZBA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Astav pohotovS7 k sympatickemu vytizeni nezbytiOch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne cent' jsou na g zasadou.

JOHN DOLLINS za statniho senatora

EDWARD PACE Pohiebni fiditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C.

H. CHERNOSIif PRAVNiK

Vyfizuje veSkere soudni zaletitosti. ttadovna: 821 Bankers Mortgage Building, piesulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY OeNt LEK.Aft BrYle spravne ptipravene.

Las die Arnim. tkadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS. .

RED FRONT t eska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a lunde, NejlepAi soudkove a lahvove pivo, rtzne druhy viva a doutniky.

Mluvime desky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlo..Stni stoly pro rodiny.

Cervenka & Vaniura WEST, TEXAS. PozemkovY obchod — Abstrakty.

Pajeky — Notatstvi.

Mame spojeni v celem state.

DR. C. GREER Oci,

Ugi, Nos a Hrdlo Pilprava BrSrli tredni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V nedeli rano od 9:00 do 12:00

DR. KAR. J. MUIR eeskfr Mara Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon fikadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 Nic neprospeje eloveku nebo veci, kterou chce pociporovat, tolik jako nekolik dobrYch, horlivYch neptatel. 0 vetSine z nes by nikdo neslySel, kdyby nebylo na:sich nepto,tel. lidolejte si sve neptatele, a nepta.tele udelaji vas.

TAROKY! Hra tarokii, nejlepei jakosti, nyni za $1.35, poetou vyplacene. Objednavky adresujte na: Oechoslo:yak. West, Texas (dz),

JOHN DOLLINS John Dollins z Waco, ptitomnY poslanec do legislatury z okresu 1VIcLennan, uchazi se do fitadu statniho senatora na uprazdnene misto zesnuleho senatora dra. W. R. Newtona.

Pan Dollins jest dobie znamy vSem deskYm volidtim v 13. senatorialnim clistriktu, skladajicim se z okresu Mc Lennan, Falls, Limestone a Milam, a proto neni tteba je s nim seznamovati. Chceme jen podotknouti, 2e pochazi z velice popularni rodiny Dollinsove, znarne po celem sttednim Texasu.

Pan Dollins jest velikY liberal, vetici v osobni prava svobodneho americkeho °beam, ktera jsou mu zarueena fistavou teto zeme a statu.

Pan Dollins jest pro co nejliberalnejei pensi starYm lidem a yeti, ze muZe bYti vyplacena, kdyZ se nase vlada zreorganisuje a odstrani se tada zbytednYch odbort a komisi. "Jsem pro to, aby pensi dostavali starci a ne mladi lide, tahnouci statni vysoke platy."

Jako poslanec v legislatuie, volil a pracoval pro v gechny ptedlohy pro dobro lidu a byl proti jakYmkoliv zvfaenim dani. Tyto zasady hodla hajiti, kdyt jej zvolite za senatora.

On yeti, *ie neni tteba ZadnYch novYch dani, ktere jit nyni jsou nesnesitelnYm btemenem lidu v Texasu.

Mimo toho p. Dollins se netaji do- I vela nic s tim, ze je proti prohibici.

"VSichni dobise vedi, jak si v teto otazce stojim", pravil p. Dollins, a proto se za to nestydim i pied lou vetejnosti."

Pan Dollins dekuje prosttednictvim tohoto listu za podporu, jemu poskytnutou v minulYch volbach,1 a *gado, 'desire volide o opetnou tak velikou podporu dne 23 eervence.

(Pol. Adv.) )0( Kdyby byl Henlein slovanskym obaanem nemecke rise a chodil do Prahy nebo Londkna delat intriky pro rozdeleni Reichu ve prospech menSiny, byl by uveznen a odsouzen. — Le Capital (Pau).

• • Lek proti nespavosti: snaZte se myslet na vgechny dobre skutky. ktere jste vykonali. Bude to tak take, Ze vyderpanim usnete.

Fiera Charpe.1

Ve attach', due 6. eervence

RakuSand odpiraji dane.

Zemske hejtmanstvi tupy Horni Dunaj vydalo provolani k obyvatelstvu, ye kterem se vyzYva, ke placeni dani. V provolani se poukazuje na skuteenost, ze pies oiiveni hornorakouskeho hospodarstvi, zustal vynos dani pozadu. Mnoho plate-a dani oddava se klamne nadeji, nastala doba statu bez dani veil, doba ptelomu je velmi vhodna, pro upirani dani a pro dariovou sabotaZ. V provolani se koneene upozorriuje, ze nutno v'Sechny da,ne zaplatiti v ptedepsane vYSi a v piedepsanem ease. )o( I auta siri slintavku.

Slintavka a kulhavka se pies vSechna zdravotni opatteni stale hroziveji siri. Nejlnite jsou postiZeny vYchodni Cechy. Mista zamotend slintavkou a kulhavkou jsou to od Prahy at' na hranice. Na Mladoboleslaysku bylo uzavteno devatenact cbci a vSechny k nim phlehle osady. Nenioc se neptenaei jen ptimym stykem. Auta zvituji nyni na silnicich prach se zarodky nemoci. Vitr prach zanese na pole a louky a s pici se prenai zarodky nakazy do staji. VyhlaSky doporuCI LIA aby se k desinfekci chloroveho vapna. Musi se s nim v'Sak zachazeti velmi opatrne. V Slatinicich u Olomouce vybuchl balieek chloroveho vapna Marti Koutne v rukou a teZce ji zranil v oblideji. Dve Zeny z .okoli Lyse nad L. uZily k bileni tak silnY rortok, se u nich objevily znarriky otravy chiorem. Byly dopravepy do nemocnice. )o( V kriticke noel ptitahli naSi vojaci do nemecke vesniely v nejjiZnejSich bechach a jeden byl slam, aby vzbudil starostu heinleinovce. I Sel a zabouchai mu u chalupy na dvete. "Wos ist?" volal z vnittku rozespalY starosta. "Vstavejte!" odpovidal vojak: "der Tag is gekumn!"

41•22....

■■•■•11.1

1938.

Ces1Qoslovenske. armada je prvottidne vybavena a v mnohem smeru je nejlepSi armadou sveta. KdyZ nemecke vojsko pochodovalo do Rakouska, zhroutilo se pti torn 16 procent jeho tankil a pancetovYch voside!. Neni znam ptesnY podet vozidel es. armady, utitSmh pit biaskove jiste byl rnenSi, ale fungoval tak bezvadne, Ze by v ptipade valky vzbudil aas.

The Spectator (Lonffn).

Zvolte

JIM GLASSE ZA

odhadeiho a ArSTbereiho dani okresu Harris chcete-li fislanou a spra yedlivou sluZbu. VOLTE PRO NEJ DNE 23. 5ERVENCE! (Pol. Adv.)

1111.111MMOIM,

Pokrok Houston OZNAMUJE poiad spoledenskStch zabav, telicich se velke ptizni naSeho lidu i cetnych piatel ildoveho dlenstva. VzornS7 potadek, peeliva obsluha a dobra hudba pti kaide zabave.

Patovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na deptini se jest — 20th and North Main.

V nedeli, 10. Zervence. - J. R. Baia ✓ nedeli, 17. Cervence. Mraz ✓ nedeli, 24. Zervence. Syncopators ✓ nedeli, 31. eervence. - J. R. Baca VSTUPNE: PANI 40c DAMY 25c PORADATELE.

Ve stfedu, dne 6. ervence 1938.

6413,1itt

d.ovek jedinSr ze v g eeh tvort dokale bSrt pitome intelektualni. va sveho duSevniho daru, aby se pouttel do boje s nadmyslem a vecmi, po kterSrch mu nic neni, domnivaje se, to je phi torn .praktickSr. Stale napind zrak k dalekemu ob zoru zrariuje sve nohy o blizke ptedmety. Trapi se ustaviene nad osudem sve du§e, ale nestara se o to. Jake je jeho telo. Chce tnat vtechno, vyjma sebe.

Earnest A. Hooton ve "Forum".

Bilance S'panelske valky po 18 mesicich: rizemi, jehot, bylo celkem dobyto obema stranami — etyti panelska; delka o kterou postoupila vojska celkern — Sestkrat vetsi net 8panelsko; kolik ut ztratili neptatele — 4 miliony; kolik bylo srateno neptatelskSTch letadel — 150.000. Kolik bylo vzato neptatelskSieh kulometti — 650.000; putek a pod. — 8,000.000; tetkSrch del — 100.000. Kolikrat se men "nab" zmocnit klidovYch bon — 2.000 "The Leader" LondSrn. krat..

Rozohnil se teanik na schtizi abstinentt: "Kdykoliv vidim vychozet omladinu z hostince, chtel bych zavolat: mladi lido, jste na nespravne ceste, obrat'te se."

Volte pro mute spravedliveho, spravne mysliciho a obchodu rozumejiciho

1

TOM F. HUNTER

TOM F. HUNTERA ZA

guvernera On jest pro sniteni dani , pro mistni samospravu, JEST. LIBERAL, SCHOPNY, Dostane se yam pak rozumne, getrne, a spravedlive administrate.

(Pol. Adv.)

ABCESS. V roce 1918 pti gel k nam riyaj bratr o berlich, te se v noci uhodil do prstu na noze a nyni ho tak boll, te se nemuie na nohu postavit. Dal na to Nonat, kdyi to mot bolelo, dal jitroeel a to bolelo je gte vice. Na tu nohu bylo se strach podivat jak byla otekla a mods. Jelikoi pracoval v tovarne, musel mit od lekake dosvedeeni, kterY kekl: "Je to abcess a ten se jinak nevyleei, neili to se musi oSlrabat kosti. Bratr operaci nechtel.

Lekak mu dal pkedpis na mast, kterou on nekoupil, ale daval Nonat i kdyi to pod ni bolelo, jelikoi vedel, ie operace by se tei bez bolesti nestala.

Nonat to vylaila bez operate. Za nejakY eas se mu to stalo na druhe noze. To jii vedel, ?ie Nonat pomAie. Od to doby jsou jeho nohy 0. K. Na rozlidne at' suche neb otevtene bolesti se Nonat osveddila, ktera bez operate vytahne dtevene i ocelove tiisky, steely a jine pkedinety uvazle v tele, ale musi to bSit

NONAT

Zdalo se, to Anglie upadla ye spanek, a nejslabb si mysleli, ze nyni mohou tahat beztrestne britskeho Iva za ,ocas. — Na konec zadala britska vetejnost projevovat nelibost nad touto slabosti, a v jednom divadelnim kuse byl pfestaven Gladstone, kterak ptijima delegaci z einy, ktera, ho phisla pohadat o Skotsko. MinisterskST ptedseda rozvatoval, a potom tekl, ze jsou thi mane odpovedi: dat Skotsko hned, podkat trochu a potom je dat, anebo ustanovit rozhodeiho.

Maurois: Dejiny Anglie.

Dobyvatele nezadrtelo zaphisahani anglickS7ch a francouzskS7ch diplomatn, zadrtela ho energicka opatteni deskoslovenske vlady a jednomyslne odhodlani drtive vetSiny deskoslovenskeho obyvatelstva branit svou samostatnost a pravo na Znal jsem mute. Devoe jej odmit- sysbodnY tivot. lo. OdeS'el do ciziny. Za dva mesice Krasnaja Zvesta (Moskva). mu devee psalo: "Vrat' se, MuNacistiskY blud byl odsouzen Svarieli". Mut meal pso.t. Nahle si uvedomil to nezna jeji piljmeni. Tak tou stolici. Ptistoupi sudetSti Nemci v Oeskoslovensku, sledujice Hennikdy neodpovedel.

P. G. Wodehouse. leina, k doktrine, tavrtene cirkvi?

Uddlosti poslednich dna ukazuji, )o( VELKY ZAJEM MEZI KRAJANY 0 to situate je nejhorAi u knetstva, ktere by melo davat ptlklad odporu SUMIVE TABLETKY. proti ideologii, ktera je ztejme pro-1 Pomahaji ryehle ad baleni hlary tikkest'anska. — La Croix (Patit.) , od horka a. neuralgie. Mnazi si je objednivaji ptimo z Cedar Rapids.

Date potom za pravdu, to nic Ipetiho jste at dosud nezkusili.

Tabletky mohou brat i deti, nebot' neobsahuji nieeho, co by jim mohlo utkodit. — Nenechte si kazit dobrou naladu bolenim Navy a loupaL nim — zkuste tyto sumive tabletky a budete pfekvapeni Idsledkera!

Okovy

Kolsbeh mody: stejne taty jsou 10 let pied easem — neslutne; 5 let pied dasem — nestydate; 1 rok pied easem — °d yable; pak jsou elegantni; jeden rok potom z mOdy; 10 let po Case — ohavne; 20 let po Case — smetne; 30 let — podivne; za 50 let jsou — t ylattni; za 70 let — puvabne; za 100 let — romanticke a za 150 let — krasne.

James Laver.

Cena Nonat je o0c a $1.00, pogtou .55c a $1.05. Ptejte se Va:seho lekarnika nebo jednatele, ale nic ieberte, radeji piste Primo na nail dresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. Pkejete-li si vice vedit o leeivosti o n a t, poglete nam listek a Val idresou.

Prvni dlanek o SeverovSich tumivS7ch tabletkach (Effervescent Tablets), kterSr byl uvetejnen v ..amto listu byl eten s velkSrm imem, nebot' doSlo mnolstvi objednavek z mist, kde lekarny tyto tabletky at dosud na ruce nemaji. Tabletky jsou ve sklenenS7ch tubach jakmile se jedna nebo dve daji do skienice studene vody, voda se gumi a ttpyti a napoj tento jako by z dela sesttel bolest hlavy i neuralgicke loupani, jet mnozi dostavaji v letnich mesicich od pkilitneho tepla, rinavy anebo prate.

To je phieina, prod by v kable rodine by se mela jedna tuba Severov3?ch Effervescent Tablets nachazet tak aby byla po ruce v padu potteby. Ponevadt jest to nova ptipravka Severova zavodu. mnohe lekarny nemaji je na ruce a tu si ptejeme ptipomenouti, to table t k y motno objednati ptimo, kdyt dopigete na adresu W. F. Severa Co..

Cedar Rapids, Iowa a ptilotite 50 tenth ye znamkach anebo na Money Order. Anebo jette lepe, zmirite se o torn svYm sousedum a po'Siete objednasku pro nekolik tub najednou.

Cesi posiouZiii veci rturu. n a r a z vystoupili, odhodlani na vhechno. Ze vS`eho mohno usoudit, he by se bS.Tvali bill dobhe a to v pHpade potheby budou se biti dobte, rozhadene at do konce. Z vystoupeni velmoci lze usoudit, he take deska diplomacie nepatti k nejhorblm.

Kuryer Poznariski (Poznan).

2alude6nich t.P\I po jet zylatte ted' v dervenci kazi radost ze tivota lidem vteho veku a berte pravidelne

Severovu FlOikKOU cennou taludedni ptiprayku, ktera pornohla phi nestravnosti, kyselosti v taludku, nadYmani, nechuti k jidlu atd., tistd.= a ji§te nezklame ani vas. Cena $1.25. — lekarnik, poSlete objednavku ntimo na:

DO CESKOSLOVENSKA V zajmu rychleho, pohodlneho a berstarostneho cestovani, jed'te na kteremkoli z nasledujicich

BREMEN • EUROPA COLUMBUS NEW YORK • HAMBURG Hamburku.

zHAIR

Pram:Herne Vana pri obstarivami rafitevnich a vystehovaleckSrch vis pro Vage evropske ptibuzne.

O Informace u vaheho mistniho agenta neb

IIAMEURG-AMERICAN LINE NORTH GERMANI'LLOYD 515 Cotton Exch. Building, Mauston,,

TeXAS.

e sttedu,

viteTribt

dne 6. 6ervenee 1936>

JACK SPOONTER za klerka okresu Bell.

Voliarn okresu Harris!

Ernest O. Thomsona

VoHalm okresu Bell:— , Davoluji si yam timto ptedloZ'iti moji kandidaturu o znovuzvoIeni do atadu okresniho klerka okresu Bell. Jsem yam srdeene zavazan diky za poctu, kterou jste mi udelili v minulosti, kdy jsem se snaZil vas za to odmeniti pinenim svYch povinnosti co okresni klerk v2dy do nejmen*Sich detailt, vlidne, Us1112ne a rychle. ttad okresniho klerka tykes se ptimo nebo neptimo vaech lidi, nebot' v tato atadovne jsou chovany v'Sechny zaznamy vlastnictvi pozemku a majetku, jako mortgiefi, ptenosil, ptipisti, license sriatka atd., probaeni rekordy poz-astalosti, choromyslnYch ,osob, nedospelYch, vaechny dele gte statistiky jak narozeni to ki Umrti; vSechny zaznamy soudt a mnoho jinYch. Okresni klerk zarovefi jest oficio klerk komisakskeho soudu, ponevadZ dr21 zapisky ze schfizi a podepisuje vSecky warranty a jine dillelite-zaznamy prace okresnich komisaiii. Proto tyto nabyte zkuknosti umoZnuji mi nyni poskytnouti lidu okresu sluthy, neZli kdykoliv neb kdokoliv.

Hallam podniknouti 6innou kampari a chci navgtiviti tolik vokolik mi bude moZ.no, abych yam osobne podekoval za velikou laskavost, jakou jste mi prokazali v minulosti, a poladal vas o °pet- nou podporu a hlas v piTStich primarkach. Kdybych ale vas natereho pfehlednul, 2adam vas, abyste mi to nevykladali za zle, a touto cestou yam vzkazuji dik, pozdrav a Zadam vas o podporu.

Dikem zavazan jsa, zustavam Vas (Pol. Adv.) JACK SPOONTER. )o( NemeekS7 plan nucene prace pro stat zpilsobil tam pochopitelne rozeileni. Co budou pro stat delat banketi, pramyslnici, Slechtici a vaichni ti tlusti pani ve fracich? Dale jsou clustojnici, vojaci, vYrobci munice. Goering, Hitler, Goebels, Himler a spol. snad budou z toho vyjmuti, nebot' nemohou delat vice na ohroleni miru. A policie a -aetnictvo? Nezda se, to by od nich bylo potadovano jen chytani vice podvodnikii a zlodejii. )o( Wemecka delegate vyjednavala v LondYne o zpilsobu jak platiti rakouske dluhy, kterYch Anglie ptebrala asi ttetinu ze 120miliont dolart. Delegate 2adala sniZeni tirokove miry z pajeek, dle Davesova a Youngova planu. JinSrmi rueiteli za ty rakouske dluhy byly Italie, Francie, eeskoslovensko, Belgie, gvedsko, Dansko, Svycarsko a Hollandsko. Anglie pohrozila Nemecku ,odvetou v padu neplaceni, ale Francie, a z ylaSte Ceskoslovensko si to nesmi dovolit, to by bylo straanou uralkou nemecke arijske cti. )o( Zrovna, kdy Anglie udelala pozoruhodnY pokrok k rorteaeni sveho bytoveho problemu, rozhodnou se Spojene staty poslat ji vyslance s Z. enou a deviti cletmi.

"Birmingham Age Herald".

VOLTE PRO

za Guvern era ALLEN B. HANNAY Allen B. Hannay, soudce 113 distriktniho soudu okresu Harris a kandidat o znovuzvoleni, narodil se pied 46 roky v Hempstead ,okresu Waller. V patnactem roku sveho veku vya.el ze sttedni Akoly a vstoupil do A. and M. Koileje, kde studoval dva roky net Neal studovati prava na statni universite v Austinu. U veku 21 let byl ptipaten k provozovani pravnictvi, za dva roky po to zvolen byl okresnim soudcem Waller okresu, kteret funkce se vzdal, aby se mohl Prihlasit do spolkove armady behem svetove valky.

Po valce zaridil si pravni kancelak v Houstonu a v roku 1930 ustanoven byl soudcem novo zavedentho 113 distriktniho soudu. Zakonodarna pr zavedeni tohoto soudu opomenula opati•iti slutne pro soudce a Hon. Hannay musel sloutit bezmala celY rok bezplatne. Behem jeho Uradovani on dosahl reputace, jit mohl by zavidet kterYkoli soudce. Za uplynule etyti roky jen na etyticeti pripadfi z nekolika set jim souzenYch, bylo podano odvolani a z techto toliko pul tuctu bylo zvaceno. Soudce Hannay je opravnene hrdY na skuteenost, ze jeho ptipady, jim souzene, "zustavaji rozhodnuty".

Pravnici Harris okresu povatuji ho za vynikajiciho soudce Texasu. porotci slou'Ziv§i v jeho soudnici uznavaji ho za mute spravedliveho a nasledovne soudce Hannay odvolava se na svilj rekord, voliee o znovuzvoleni. On vytizoval spoustu pripadu, odmitl poutit cele zakonem povolene rodni dovolene, k osveteni a odpot- inku staeila mu z ,pkipustne doby jen mala. east, byl kdykoli pohotovY k praci na vyrizeni eekajici at' ua behem pravidelnYch hodin soudu ci mimo ne.

Jeho pratele delaji v jeho prospech vydatnou kampaii, on sam hledi osobne sejiti se s nejvettim pootem voile& K zastupci tohoto listu soudce vyslovil ptani, 'ze by si ptal pohovokit, rukou pottast se vgemi a tem, jet by nezamyslne opomenul pripomenout, to se uchazi na svuj dosavadni rekord.

Soudce Hannay je tenatY a ma dye ditky. Allen jr. 16 lay a Helen 18 leta.

(Pol. Adv.) )o( Pamatujete se jate na stare zlate easy, kdy jenom jeden mut v Evrope si myslil, ze je Napoleon?

H. I. Philips ye "Philadelphia Inquire." * * Nejjistejai znameni Wastneho mantelstvi je, kdyt Lena necha mute koutit v posteli.

Lin Yutang.

ERNEST 0. THOMPSON Ernest 0. Thompson, kandidat pro *tad guvernera, ukazuje sycji dinnosti co Glen teleznidni komise a nynefai platformou, se jest lepgim ptitelem elenstva S. P. J. S. T. net kterYkoliv jinY kandidat tohoto ittadu.

Mr Thompson slibuje ureite tiny bude-li zvolen guvernerem Texasu. A Mr. Thompson ma povest co "mut, kterY nikdy nezruSi danY slib".

V roku 1929, kdy se uchazel za mayora rnesta Amarillo, pan Thompson sliboval sniteni dani a poplatkil za poutlti utilit. Slib dodrtel, nebot' dame byly sniteny z $1.35 na $1.00, snizil sazbu za svetlo, plyn, vodu a telefon, dimt Wettil jednotlive rodine skoro sto dolarti rodne.

Uchazeje se na platforme slibujici sniteni dopravnich sazeb pro farmate a dobytkate, nitti sazby za plyn a jine produkty z oleje, Ernest Thompson byl.zvolen tieleznidnim komisatem v roku 1932. On spinil dame sliby a dokazal jeate vice.

Zastavil ptevateni "horkeho" oleje a ustalil olejovY pramysl; sazbu za plyn; upravil pravidla pro dopravu bust a truckil k dosateni bezpeenostni silnic; snail dopravni sazby, Mint uaettil bavinaitm osm at deset miliont dolara rodne, dale sluAnou iisporu obilaitm a koneene dobytkattim, jimt vymohl sniteni dopravneho v dobe sucha.

V ptitomne platforme Mr. Thompson stavi se za vyMi cenu rolnicvYroby. Je pro vtechny zdrave plany, smetujici ku zvYS'eni produkce farem i renei. Pod jeho administraci farmam bude stejne mereno jako pramysla.

Protote uznava pottebu pojfat'ovacich organisaci jako jest SPJST. a dal& poctive obchodujici spolednosti, Mr. Thompson zavrhuje humbukatske doeasne zijici spoleenfistky, zakladane ye jrnenu pojist'oven a takovi promoteti budou za jeho administrace vyhnani ze statu.

Mr. Thompson jest proti katdemu zvfaeni dani. Sympatisuje s organisovanou praci a jest pro pra y° delnictva k vyjednavani se syYmi zamestnavatell ohledne pracovnich podminek. Nikdy nevedl zakuldence a nic za sebou neskrYva. Jeho dinnost byla vtdy otevtend lidu, kteremu CervenovlasY, 200 liber vatici mut tento jest rozenY Texasan. Na rodil se v Alvord v roku 1888 ,a kdy byl mladYm hochem, probijel sve tivobyti tetkou praci a taktet nabyl vzdelani. Prodaval noviny na ulicich a jinde v Amarillo, aby si vyclelal na gkoly. Pak konal ruznou praci, zahrnuje v to vedeni prodejen novin, pracoval v lekarne, dimt si vydelaval na vzdelani ye vysaiskole. Za dob jeho studii na texaske universite, kde se mu dostalo pravnickeho vzdelani, pracoval co stewart, sekretat a drotkat pro zesnuleho soudce R. R. Gainese.

V platforme p. Thompsona jest zahrnuta nifai sazba za utilitni potteby, jest pro regulaci utilitnich spolednosti a yeti, ze za takoveho systemu mono dosahnouti, lacinej giho plynu, svetla a telefonu. Jest take pro pine spineni socialniho zabezpedeni, pro aetrnost ve via* pro boj proti nezamestnanosti, pro liberalni podporu vekejnYch akol, pro nemocnice, ne ialare pro choromyslne, pro regulaci statni detske prace.

Pan Thompson jest proti zvY geni dani, proti monopolu ketezovYch

obchodil a odchylovani fonda pro verejne silnice.

(Pol. Adv.)

Ve stiedu, dne 6. Cervence 1938.

Etrana 24.

FOP

Maly'

k oznamovini GEO. W. BARCU za odvolaciho Oznamovatel soudce.

Pravidla

V Malem Oznamovatell tetujeme 2 centy za slovo za ka2de uvetejneni. Nejmerfai poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zylaknim listku a pkilotte k objednavce pkisluSny obnos bud' poStovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, pkidejte 5c na jeho vjimenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany admi- ' nistraci pod nazi znaekou, natujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a place" a podobne 25c zvlail! za znaelu a na poStovne, aby doAle dopisy mohly bYtl ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k snatku" neb "Pkijme se hospodyne" obmin doplatek za znadku a poitovne 50 centu.

Doplatek za znadku budit ptilogen k obnosu, kterY posilate za oznamku.

or10 'liber , TABAK NA PRODEJ, slabY $2.00 vyplacene. Main burly a ten nechavam po 20c libru nevyplacene. Pike: Joseph Prochaska, Portland, Tenn. ... (27,pd.)

gifir-+ Farina na prodej — 125 Art a 65 akru, 3 mile vYchodne od Damon. Hlaste se u Geo. Duty nebo R. J. Barty, Needville, Texas.

(26-33-pd.) tEitriStalSr delnik hlecla, praci na fume, tieba i na mlekatske farme. Pike na "StalY delnik", % 'Oechosloyak, West, Tex. (26-27pd) r+ TABAK na prodej za 16c, 20c a 25c, Burley 25c, po gtou vyplacene.

Posilam C.O.D. Floyd Prochazka, Portland, Tenn., Rt. 1.

(24-27pd) l'ar, Mali, kuMtka druhil "Barred, White Rocks, White, Silver Laced Wyandattes, R. L Reds, Black Austratorps, Buff and Black Minorcas $6.00; White, Buff, Black, Browns Leghorns a Anconas a tale druhy michane za $5.50; michane za $4.75 za sto, vyplacene na misto, aiva dodaska zarudena. Vaechny stada slepic vyzkuSene "bloodtested". Mfaeme vypiniti v Se c h n y objednavky ptesne. Von Mindens Hatchery, Fa(17-dz) yetteville, Texas.

Dr-

TABAK listovS7 na prodej, 10c, 12c a 15c, nevyplacene. J. E. Bury(2431pd) gek, Portland, Tenn.

Mam na prodej dobrou farmici o 29 akrech na Dubine, Tex., blizko kostela a Skoly, dost vody, vzdelaneho pole je 18 akru a pastru 11 akry a dost pekanovYch stronra; domek o 4 svetnicich dosti dobrY. Kdo by si ptal dobrou, malou farmici at' se hlasi neb pfSe na F. Pavlica, Barber shop, Taylor, Tex. Emil Janieek na Dubine tu farmu obdelava a on yam tu farmu ukele.

25-27 chg) Vyjel si pan Salta,manek na ryby.

Lovi hodinu. Nic. Lovi dve hodiny. Nic. Lovi ety •i hodiny. Nic. Pan Salamanek lovi zest hodin.

A zase nic.

Povida, pan Salamanek: "No tak, pro dnekk uz dost. JeAte vytahnu dva kap •iky a pujdu &mil"

Ceny: Statni ittady Okresni idady KomisatskS7 utad Jine pracinktni fikady

$25.00 15.00 10.00 7.50

WILLIAM McCRAW Za guvernera.

ERNEST 0. THOMPSON Za guvernera.

WALTER WOODUL za general. statniho navladniho SAM DARDEN za senatora.

CHARLEY LOCKHART za statniho pokladnika WALTER E. MONTEITH za vrchniho soudce civilniho odvolaciho soudu prvniho vrchniho soudniho distriktu v Galvestone

Dir-i

PO gLETE kfiZe k vydelavani na Idiry neb podeSvy. Valentin Kaderka, West, Tex. (26-27)

OZNAMENI KANDIDATU

GEO. W. BARCUS Soudce Geo W. Barcus z Waco jest kanclidatem za spoleeneho soudce civilniho odvolaciho soudu ye Waco.

V Texasu jest jedenact odvolacich civilnich soudu se tiemi soudci v kahlem, a v techto soudech jest pkedlokno k vykizeni pramerne 1400 ptipadil, 0 nicht' soudci musi rozhodovati, co2 znamend, kahlY soudce musi podati sve dobrozdani asi o 42 ptipadech roene, anebo bude nutno dalSich soudu.

Soudce Barcus slou2i1 na tomto soudu jednu a pill lhuty. Behem prvniho roku napsal 43 rozsudial a napsal jich prumerne 53 roene. Nyni ádá o druhou pinou Soudce Barcus Yeti v nazi iistavu a v zasady a svobodu, ktere nam ona zarueuje. On yeti, 2.e vgichni pfesvedeeni jsou si rovni, 2e maji stejna prava. On take byl v2dy pHtelem eeskoslovenskeho lidu.

Pr otivnik soudce Barcuse byl jmenovan 14. dervence 1937 guvernerem Allredem na misto zesnuleho soudce Stanforda. Dle rekora klerka, jeho oponent slou2i1 co soudce 11 a pill mesice a napsal pouze ety •i (4) dobrozdani, za ktere obdr2e1 slUgne $6,096.68. Jeho dva spoleenici napsali vice jak 75 rozsudkil v to same dobe.

VOLTE PRO NAgEHO PkiTELE, GEO. W. BARCUSE! (Pol. Adv.)

OKRES BELL FRANK PONOIK za Distriktniho Klerka JOHN R. BIGHAM za gerifa W. A. MESSER za okresniho navladniho.

OKRESY FT BEND A WALLER CECIL BAKER o znovuzvoleni Representative 20. Distrikt JACK SPOONTER o znovuzvoleni za okresniho klerka OKRES WHARTON A. H. REOTZ za .gerifa.

OKRES LAVACA: MAURICE A. STRUNK za gerifa OKRES HARRIS: ALLEN B. HANNAY o znovuzvoleni za soudce 113 distriktniho soudu.

All political advertisements must be paid in advance.

Nik uvadime kandidaty, 'visa' Vas 2adaji o hlas a podporu v demokratickYch primarkach, dne 23. dervence 1938.

OKRES FORT BEND R. J. (SLIM) BARTA za gerifa T. R. (RUSK) ROANE za Aerifa OKRES WILLIAMSON: AUGUST J. ADAMEK za vetejneho valide 6. precinktu.

OKRESY WHARTON A JACKSON 22. Representative Distrikt FRED MAURITZ za statniho zastupce.

OKRES AUSTIN H. G. HABERMACHER o znovuzvoleni Okresniho Komisake Prec. 3.

ED. BATLA o znovuzvoleni za okresniho klerka OKRES BURLESON. JOHN J. tOUPAL za okresniho klerka.

WARREN M. HILLIARD za okresniho soudce JACOB A. FUCHS za Odhadeiho a VYbereiho dani.

(0 znovuzvoleni).

W. H. HUNDLEY za Okresniho Klerka EDGAR J. STRUWE za "serif a.

ANTHONY H. in,TJEN Za okresniho komisate 1. precinktu OKRESY AUSTIN A COLORADO L. A. MACHEMEHL Representative, 25 Distrikt

VAechny velke 'creel byly vykonaZkongka herce pro film.

Na jedne konferenci kekl Sam ny malYmi narody.

Goldwyn svemu asistentovi: Disraeli.

"Nyni dam uka2i, jak vybiram sve lidi". PoSlete sem prvniho uchazede". VeSel uchazee a Goldwyn se ho zeptal: "Kolik jsou d ye a dye?" "Otyki, znela odpoved'. "Dobke", pravil Sam, to je spra yne. Poakejte v eekarne." P•sel aruhY kandidat. "Kolik je d ye a dye?" "Best", pokada odpovedel. "Dobte," no. to Goldwyn. "Je videt, 2e mate vynalezavost, obrazotvornost a dobre napaV DIME BOX dy. Podkejte v dekarne."

VeSel tteti kandidat. "Kolik je dye a dy e?" "Devetatticet", kekl uchazee. "VYborne," zvolal Goldwyn.

(Datum zmeneno) "Jaka, giroka koncepce! JakY rozVe dne pri hudbe hied! Poekejte v eekaine!"

Kandidat ,odeSel "A nyni", obratil se Goldwyn k asistentovi, "koho, mysiite, ae jsem p •ijal?" "Toho, co tekl devetatticet", odpovedel asiVE5ER stent. "Ne", na to Goldwyn, "toho, co tekl zest." "Ale prod?", ptal se asistent. "Protok je to synovec me pri hudlbe 2'eny," odpovedel Goldwyn.

Fanynka srdcelomne pla ge. Maminka se ji pta, proe place.

"Protok Vakk musi na vojnu."

"Nic si z toho nedelej. Bude tam dva roky a vrati se jeke hezei a mu2nejgi."

"Prave proto. A ja, zatim budu u2 mit jineho." )o( Povinne koupani.

V Polsku je pitpravena osnova zakona o povinnem koupani. Sarnospravne obce budou muset stall& lidove lazne, soukromnici pti staybe takovYch lazni dostanou vYhody.

Najemnici dome. kteti nemaji u bytu koupelny, budou se muset v ptesne stanovenYch llittach koupat ve vetejnSTch laznich, jinak budou treft stani ,pokutami a vezenim. Dozor Obchodni dobytkem telegrafuje budou vykonavat fitedni lekati. domech, ktere nemaji koupelen, sve iene: "Ptijedu a2 zittej.Sim vlakem. Ten bude nakizeno zfizeni sprchoySich noon nebere dobytek." lazni pro vSechny najemniky.

Texaska Orlice 61810 13.

Wroe. Barbecue

v nedeli 17. eeece

Dime Box High School Band

Tane6n1 Zabava Burlesions

Vkchny uctive zve VI/BOR.