Vestnik 1938 07 20

s

AMERICKÁ VĚTEV NAŠEHO NÁRODA NEZAJDE.

NAD ještě nikdy sokolská výprava neje­ la do rodných krajů s takovými pocity, jako naše výprava letošní. Tolik odpo­ rujících si zpráv nás docházelo každodenně, že mnoho z našich zůstalo doma. Slova je nepře­ svědčila a tisku nedávali velké víry, které si v této věci úplně zasloužil.

Přijeli jsme, a hned po prvním kroku na rod­ nou pudu jsme litovali těch, kteří zůstalí doma.

Netrvalo nám to dlouho, abychom poznali, že doma je nejen klid, ale že zde je i vůle a síla udržet a ochránit, co naše je naším.

Jak jsme byli vítáni, jak jsme byli zdraveni, vypsat prostě nemožno. Zde mluvilo srdce lidu a pouze zase srdcem bylo by se to dalo zobra­ zit. Pohledy do očí, zaslzených štěstím, se dají pouze cítit. Ale bylo nám všem tak dobře ...

V Československu se nám líbí. Není snad ni­ čeho, co bychom si nemohli opatřit, všeho je dost i věcí, které za mořem jsou vzácností. A poznali jsme, že i lid zde je šťastný a že by si jedině přál, aby mu sousedé dali pokoj. Až se budeme muset vracet domu, učiníme tak se srdcem těžkým.

Udělali jsme několik cest po Československu.

Byli jsme na Kokoříně a Mělníku, u hrobu pre­ sidenta Osvoboditele v Lánech, projeli jsme Podkrkonoším, kde nejvíce jsme poznali, jak doba spojila všechny složky národa, které v dobrých dobách byly roztříštěny, a měly na zře­ teli pouze zájem svých stran. Nejednou se sta­ lo, že vítali nás vedle Sokolu i Orlové a dělni­ cké tělocvičné jednoty v krojích a všude jsem poznal, že je tolik společných zájmu všech stran, kde možno pi-i dobré vůlí s dobrým svě­ domím sjednotit.

U nás za mořem jsou statisice. Jsme roztrou­ šeni po celé oblasti Spojených Státu severo­ amerických, ale největší kolonie je v Chicagu a okolí. Zde také máme čtyři denní časopisy, řadu týdeníkí'l a centrální tělesa většiny našich organisací. Bylo vysloveno mnoho obav o osu­ dech naší zámořské větve, i o tom, že snad dni její jsou sečteny. Ale u nás je dosud silné ná­ rodní cítění. I generace ve Spojených Státech rozené, a druhá, třetí i čtvrtá, jsou zachyceny , pro náš život a především sokolské ideály zů­ stanou živé ještě dlouhá desetiletí. My se neo­ báváme, že v Americe zanikneme. Máme velký počet národních budov po všech koutech naší Ameriky a v těch školy československého jazy­ ka a československého cítění. Náš národní ži­ vot nachází největší oporu nejprve v sokolstvu a školách československých a ve všech spol­ cích, které vedle zájmů kulturních vysoko kla­ dou zájem o udržení československého života.

Všechny naše organisace mají svoje vlastní zá­ jmy, ale pro toto společné našly pochopení a poznaly, že jejich podporou získáváme všichni.

Je třeba si uvědomit, že většina našich lidi při­ šla z nejmenších míst, která těžko hledáme na mapě Československa, a kde v době jejich od­ jezdu národní uvědoměni nebylo na tak vyso­ kém stupni. Proto tim více nutno ocenit sna­ hy i práci, které koná.

Naši pl'acují těžce. Většina z nich nepřinesla s1 většiho vzděláni z domova. a. v Americe tepr-

ve vzdělání svoje dokončovali ve večerních kur­ sech. Ale jsou dobrými hospodáři a vždycky hle­ dí vydat o něco méně, nežli přijímají a proto tak mnoho jich je hospodářsky dobře zajiště­ no. Přes polovinu naších lidí má svoje vlastní domovy, a to domovy vybavené vším pohodlím.

Hned s počátku jsem řekl, že se nám v Če­ skoslovensku líbí. Dojmy, které si odtud pone­ seme slovem i obrazem, přeneseme na celou naši zámořskou větev a jenom litujeme, že vši­ chni, kteří tak žárlivě sledují duchem i srd­ cem každý náš krok, nemohou být svědky, těch velikých dní, které jsme již prožili a které pří­ cházejí.

A lidu československému rád bych přál, aby se zde doma vždycky cítil tak šťastným jako my zde, aby prožíval svoje dny v klidu a aby dny československé republiky byly bez konce.

Karel VI. Prchal, starosta Americké Obce Sokolské.

VŠEM BRATŘÍM !

Jen jeden příkaz mám: Své vlajce věren buď!

Co na tom, zůstaneš-Ií vposled sám?!

Co na tom, trefí-li tě také v hruď?!

Když dovedl jsi jít, že vesele ti vlála nad hlavou, pak uměj též se bít! a držet ji i rukou krvavou!

Když byl nás celý houf, to šlo se za zpěvu a stále vpřed.

Kdo ale sám si trouř', ten s vlajkou nemůže nikdy už zpět!

Je vlajka víc než ty!

Nás všech to krev, náš duch a svalů kov.

Tvé pěsti zaťaty smí zatknout ji jen na svůj vlastní rov!

Jen jeden příkaz znám: Své vlajce věren buď!

Co na tom, padneš-li též pro ni sám!

Jen nikdy nlěím nám ji nezostuď!

Vladimír Hloch.

MYSTIKA SLETU.

Malá země, která vlastně nemá práva vy­ stupovati nějak nápadně. Taková je naše situ­ ace. Kolem praskají žhavé plameny nenávisti, valí se mlhy lží, syčí z dálky hadí vzteklé zloby.

Země je'při tom klidná, ale nikoliv nehybná. Žije stále po svém, svými starostmi, nedbá cel­ kem hlupáků a záškodníku, kteří ji pomlouva­ jí. Máť v sobě tolik síly, že dovede slaviti své svátky i dnes, v lomozu a náporu zloby. Naše města i vesnice září, vytrženy ze šedivé obyčej­ nosti, barvy vystupují nad davy povstalé z ti­ sícerých drobných praménků. Jedinec připo­ juje se k jedinci a všichni zmnožují hromadný výkřik. Nastává fysický stav, který je zároveň stavem duševním. Divák sebe lhostejnější, člo­ věk, který vůbec se nezajímá o tělocvik a je­ nom občas zaslechne cosi o veliké organisaci sokolské, tato bytost v podstatě opatrná. a. setr-

•;

I

ná, zase putuje na strahovskou pláň. Tam, kde nebyl léta, aby tam nyní podstoupil podivu­ hodnou změnu. Neboť z diváka stává se pojed­ nou účastník, . který se připojuje k čemusi ne­ osobnímu a co je větší jeho soukromé lidské existence. I lidé suší, povahy okoralé, ti, jimž příroda odepřela dar vzletu, jsou pojednou pohnuti něčím, co se jich netýká osobně. I ti tají, nějaká tuhá částice jejich povahy se roz­ pouští, když povstává účastník sletu. Kdosi, kdo přihlíží s nadšením, a s pýchou říká: to jsme my! Ne už Novák, ani Jaroslav Skála, já úředník či živnostník, ale my čechoslqváci.

Rozhoupou se barevné řady, vykvetou a roz­ vlní se živá květinová pole. Strahovská pláň změní se v nesmírnou taneční síň, zaklenutou oblačnou kopulí. Zdvihne se zase bouře potles­ ku, hrdla se otevrou, vyletí šátky, lidé vydají ze sebe přemíru lásky, Nastane stav stálého o­ pojení, náboženského vytržení v pocitu sou­ družnosti. To je mystika sletu! Jedině tato slavnost umožňuje jedinci rozplynout v množ­ ství. Ponor-it se do hromadného citu, státi se součásti mocného proudu, jenž se vyjadi·uje zcela přírozeně pohybem. Pohybem, který je rytmem, ba tancem. Taková ohromná Polka Prodané nevěsty, zpívaná a tančena námi vše­ mi, či cosi z tohoto davového opojení. V těchto dnech roste v nás všech cit bratrství. Bratr­ ství, které není chápáno jako spolková etiketa, ale jako vnitřní stav příslušností. Jako schop­ nost spolucítit a spoluchtít. Nastane,vznešený okamžik spojení jedince s národem. Takového spojení, jaké nastává jenom ve chvílích nej­ větší úzkosti. Zde však povstává čistou neso­ beckou radostí. Které náboženství dává svým věřícím takové povznesení?

To je tajemství a kouzlo organisace opravdu nesobecké. Zamířené nad člověka do velikého prostoru lidství. Přirozená hnutí a základní vě­ ci jsou jejím základem: tělo, zdraví a pohyb, družnost, láska a obětavost. Tedy ty nejjedno­ dušší složky lidského spolužití. Je toliko třeba rozvésti něhu prostných cvičení i dále do na­ šeho. života, ZfJ:chytititrvale sílu davového po­ hybu, udržeti stále velikou niterní hudbu. Pře­ nésti to všechno ze Strahova dolu do města, do měst i do vesnic.

Je samozřejmé, že mnoho z toho, co vznikne sletem, vyprchá. Veliké dny pominou, zase se objeví pan Novák a Jaroslav Skála, dělník se vrátí ke svým těžkým starostem. Ale přece zů­ stane v nás všech vědomí, že slet byl. že eosí stále vespod trvá. že vždy je možno takto po­ zdvihnouti mysli a srdce. Hoch a dívka, kteři . kdy cvičili na sletě, už nikdy nezapomenou, že prošli při tom očistnou lázní národního nadše­ ní. Vlast jest už v nich.

Kolem nás slyšíme opět a opět výpočty, zda je vhodno, jestli by se snad mělo ... Nu, dobrá!

Co znamenají nám úvahy diplomatu, bázlivá zajišťování okolních. Pi'i ohromném náporu zloby nemají na nás moci. Nemohou zkazit ve­ likou slavnost srdcí. Ach, jak je nám blaze na Strahově, v tomto pevném hradu víry. Ať sebe­ více syči zloba, ať ještě dotěrněji naléhá lež.

Nás nezlomil Jak to ·kl'ičela mládež? Opravdu: My republiku µ~dáme,!

S.

'd$'1'N:bt

Strana fl.

ILIONÁř a _sportovec Howard. Hughes pře­ M konal dosavadní rekord letu kolem svě­ ta doletěv do New Yorku, odkud epochální let podnikl se čtyřmí společníky, za tři dny a 19 hodin leteckého času. Desítky tisíc diváků vy­ čkávalo na letišti jeho příjezdu, jenž byl pře­ dem rozhlasem oznámen a připravilo jemu a jeho znamenitým společníkům nadšené ovace.

Průměrná rychlost jejich letu po celou cestu byla 210 mil za hodinu, neměli žádnou nehodu, na poslední etapě letu počasí bylo velmi ne­ příznivé.

•

•

'u Tachova nedaleko německých hranic bylo zadrženo 15 německých vojáků, kteří jsou z oddílu, jenž se vzbouříl u Norimberku v důsledku špatného stravování. Jeden vojín prohlásil: "Jsem desertérem a mých 14 kamarádů je skryto v Iese. Chceme se vydati do rukou poIíeíe,"

.

...

Bělehrad. - Celý Jihoslovanský tisk se velmi obšírně zabývá ve svých sloupcích úvahami o významu sok. sletu v Praze. Tisk se shoduje v názoru, že od konce světové války neprožilo Če­ skoslovensko nic vznešenějšího než byly uply­ nulé dny sletové. Sokol dovedl shromáždit celý čsl. národ, který je národem zdravým a silným, píše bělehradská Pravda. Když prý jde o to, u­ kázat svornost, sílu a nadšení, tu není nad Čechoslováky. ·

•

•

Užhorod, 18. července. - V těchto dnech bylo zde dáno veřejnosti nové městské koupaliště postavené nákladem jednoho milionu Kč. Jest vybudováno ze železobetonu podle nejlepších vzoru velikých měst.

•

•

Jak oznámila v těchto dnech rada pro sociál­ ní zabezpečení ve Washíngtoně, D. c., obdrželo v měsíci květnu přes 6,400,000 domácností ve Sp. St. majících asi 20,200,000 členů, veřej­ nou podporu toho či onoho druhu. Celkový ná­ klad státní, federální a lokálních správ na tu­ to podporu činil $247,750,000, což bylo o $4,831,000 více, nežli bylo vyplaceno v měsíci dubnu.

•

•

Depeše z Prahy sděluje, že svolání českoslo­ venského parlamentu k projednání menšinové­ ho statutu bylo v úterý minulého týdne po třeti odloženo až na konec července. Vláda v pří­ štím týdnu obnoví jednání se sudetoněmeckou stranou k urovnání rozdílu v náhledech na na­ vrhovaný menšinový zákon.

.

.

Ihned po smrti soudce Cardozo počalo se spe­ kulovati ve washingtonských kruzích, kdo.. bude Cardozovým nástupcem. Soudí se, že president Roosevelt se obrátí pro Cardozova nástupce do středozápadu, který není zastoupen v nejvyš­ ším soudu. Po odchodu soudců Butherlanda a Va11. Devantera zůstal středozápad a západ bez nejvyššího soudce a proto jako kandidáti, kte­ ří by napravili tento geografický nedostatek zastoupení, jsou: federální distriktní soudce Denman ze San Francisca a sen. Schwellen­ bach ze státu Washington. Ze středozápadu se uvažuje o presidentu chicagské university Hu­ tehínsonoví. Dalšími možnými kandidáty, ale na východě, jsou: senátor Wagner z New Yor­ ku, soudce státního nejvyššího soudu v New Yorku Ferdinand Pecora, James Landis z uni­ versity Harvard a NRA administrátor Robert Jackson z Washingtonu.

.

...

Kabelogram zaslaný předsednictvu Americké Obce Sokolské oznámil, že závodní četa mužti AOS. získala v třetím oddělení druhou cenu při závodech a závodní družstvo žen rovněž získa­ lo druhou cenu, což jest mimořádný úspěch ěe­ sko-ameríckého sokolstva. Závodilm přihlížel president republiky, členové vlády a zahranič­ ní hosté. Američtí Sokolové nastoupili pod a­ merickou a čsl. vlajkou. Byli doprovázeni po o­ bou stranách čestnou četou čsl. Sokolii a So­ kolte. Jejich vystoupení bylo odměněno neutu­ chajícím potleskem a ovacemi celého hlediště.

Odcházeli ze sletiště, jehož naplněné hlediště bylo proniknuto hlubokými sympatiemi všeho obecenstva, které Američany co nejvřeleji zdra­ vilo. Toto vystoupení amerických Sokolil bylo velikou manifestaci čsl. amerického přátelstvi.

'Ve středu, dne 20. cervence il)SA.

Od středy do středy.

Jak oznamují zprávy z Buenos Aires, přišlo k podepsání arbítraění smlouvy mezi státy Bo­ livie a Paraguay o území Chaco, které bylo stře­ dem sporů po celých 100 let. Oznámení o pode­ psání bylo vydáno zahraničním ministrem Bo­ livie Eduardo Diez Demendínem a ministrem zahraničí státu Paraguay Cicillo Baezem. Na smlouvě pracovalo dalších šest státníků jiných států, aby mohl býti mír mezi těmito krajina­ . mi zajištěn.

.

...

V Bratislavě byl slavnostně uvítán starý a o­ svědčený přítel Slovákil prof. Seaton Watson (Scottus Viator). Při cestě do Bratislavy zasta­ vil se prof. Watson v Hodoníně, kde položil u pomníku presidenta Osvoboditele T. G. Masa­ ryka kytici. Byl také uvítán velkými zástupy o­ byvatelstva v Břeclavě. Dnes měl prof. Watson v Bratislavě rozmluvu s vůdcem delegace Ame­ rické Slovenské Ligy Dr. P. Hletkou. ..

.

Zápas ve druhém kole středoevropského po­ háru mezi pražskou Slavií a známým italským mužstvem Ambrosiana z Milánu, skončil sen­ saěním scorem ve prospěch Slavie, která pora­ zila Italy 9:0.

•

•

Poslanec Rassai prohlásil v budapešťské ko­ misi pro cizinecký ruch, že cizinecký ruch v Maďarsku a hlavně v hlavním městě utrpěl an­ šlusem Rakouska smrtelnou ránu. Hotely jsou obsazeny jen ze 60%. Angličané a Američané nepřijíždějí do Maďarska, poněvadž nechtějí cestovati přes Německo.

•

•

Ještě nvní je v německých krajích u mnoha lidí a to nejen u drobných, ale i v průmyslu, tajné přesvědčení, že "přijde den". Víra v tuto možnost na jedné straně, přílišná horlivost v plnění povinností (aktivních .i pasivních) k Sd P, odvádí některé německé podnikatele od ob­ chodu a působí jim rozpaky, co dělat. Není chuť k podnikání, zejména když přibývá potí­ ží a vývoz se stává zase neobyčejně svízelný.

Nelze to ovšem tvrdit zcela všeobecně, ale u ně­ kterých podnikatelů není vždy dostatek roz­ hodné vůle vzdorovat zhoršeným poměrům, ať z důvodů pokleslé konjunktury ve světě nebo z příčin politických. Češi si v pohraničí vedou ve vývozu daleko lépe. Jejich výhodou je, že ne­ ztratili víru v uklidnění poměrů a v návrat nor­ málních časů. Úsilovně pracují o udržení sta­ rých spojení, při čemž získávají také obchody, které z politických důvodů ztrácejí němečtí vý­ vozci. Na Borsku v I. čtvrtletí .Ietošního roku měli čeští skláři vzestup vývozu proti loňsku o 15%, němečtí loňský vyvoz jen uhájili. Ani nyní nemohou si české firmy stěžovat na nedostatek zaměstnanosti, zatím co německé závody trpí poklesem objednávek.

•

•

Zdravotní službu konalo 154 lékařů, 100 me­ díků a 500 samaritánů. Ošetřoven bylo třináct.

Celkem bylo ošetřeno 3,062 případů, vesměs lehkých, nebo alespoň nikoliv vážných. Z opa­ trnosti bylo provedeno 10 převozil. na kliniky (anginy, houževnaté nevolnosti atd.), Zubní klinika na sletišti ošetřila, uklidnila, nebo ukli­ dila 140 zubů.

...

...

Odborný časopis "Iron Age" odhaduje za­ městnanost amerického ocelářského průmyslu v běžném týdnu na 28 proc. výkonnosti. Jak­ koliv je mírné toto zlepšení zaměstnanosti, pře­ ce potvrzuje sílící přesvědčení, že během letoš­ ního léta obchod nebude tak slabý, jak se pů­ vodně čekalo. Mnozí kupci, kteří se zdržovali koupi od začátku jara, se nyní vracejí na trh.

Objednávky oceli jsou nyní všeobecně o 10 i ví. ce procent větší nežli v květnu. Hojné menší, ale naléhavé objednávky svědčí o tom, že záso­ by v mnohých podnicích jsou již téměř vyčer­ pány. V posledních dnech hlásí se nové zdraže­ ni ocelového šrotu, který vzhledem k tomu, že obchodníci se zdržují prodejů. v naději na mož­ nost odbytu za vyšší ceny později, znamenány­ ní nomínelně 11.25 až 11.75 dolarů za tunu, kdežto poslední hlášená cena činila 10.75 až

11.25 dolaru za. tunu.

Francouzská vláda vydala včera nařízení, kterým se ruší pověstné galeje na Ďábelských ostrovech · při pobřeží Francouzské Guayany v Jižní Americe. Trestanci, kteří jsou nyní na ga­ lejích, musí si tam svůj trest odpykat. Tehdej­ ší ministr spravedlnosti Marc Ruchart již loni rozhodl, že na Ďábelské ostrovy nebudou poslá­ ni další trestanci, ale teprve nyní bylo jeho roz­ hodnutí francouzskou vládou schváleno. Od­ souzenci budou nyní uvězněni ve vězeních ve Francii, kde budou konat nucené práce. První dva roky budou od ostatních vězňů odloučeni.

Teprve potom bude s nimi jednáno jako s jiný­ mi vězni. K zrušení pověstných galejí na Ďábel­ ských ostrovech přinutily vládu různé okolno­ sti. Hlavní důvod byl ten, že trestanci, kteří si trest na Ďábelských ostrovech odpykali, ne­ vraceli se do Francie, nýbrž se odstěhovali do některého jihoamerického státu, kde pokračo­ vali v zločinnosti. Tím škodili dobrému jménu francouzského národa.

•

•

Praha. - Mezinárodní závod o mistrovství světa v tělocviku ukončen a v soutěži mužů do­ sáhli umístění: 1. Československo,. 2. Švýcar­ sko, 3. Jugoslavie. V soutěži žen: 1. Českoslo­ vensko, 2. Jugoslavie, 3. Polsko. Gajdoš a Děka­ nová stali se mistry světa. Závod mužů byl vel­ kým soubojem sokolů.se Švýcary, šlo o desetiny bodů. Teprve V atletické části Sokolové ukázali své prvenství a bezpečně zvítězili. ženy měly boj lehčí a jejich vítězství je mnohem výraz­ nější.

.

...

•

•

...

...

Bratislava, 18. července. - Slovenský tisk přináší obšírné články, kterými se zhodnocuje význam národopisných slavností v Turčan­ ském Sv. Martine_, Všechny listy se shodují v tom, že v Turč. Sv. Martině byl podán nejpád­ nější a nejrychlejší důkaz, jaký radostný po­ krok vykazuje Slovensko dnes po 20 letech živo­ ta v samotném státě československém.

Na mezinárodní výstavě módy, konané v Ber­ líně, dostala Praha, jako představitelka čsl. mó­ dy první cenu. První tři ceny byly uděleny Praze, Paříži a Vídni. Praha dostala 38 medailí a 3 první ceny, tedy celkem o tři ceny více, než Paříž.

Stavitel německých Zeppelin-O., Hugo Ecke­ ner, napadl ve své řeči ve Friedrichshafenu v Německu v pátek tajemníka vnitra Ickese, kte­ rý se postavil proti prodeji plynu helium pro spotřebu vzducholodi v Německu. Eckener dlel delší dobu ve Spoj. Státech a všemožně usilo­ val, aby bylo Německu dovoleno nakupovati tento plyn v neobmezeném množství. Proti to­ mu se však tajemník ohradil tím, že Německo tento plyn bude používati pro svoje válečné vý­ boje. Eckener prohlásil, že odepření prodeje ta­ jemníkem je jeho předvolební heslo a manévr.

Eckener doufá, že Německo posléze dostane tento plyn v neobmezeném množství, jelikož president mu měl prohlásiti, že celá věc není úplně ztracena. Jistou věcí je, že ať již presi­ dent Roosevelt řekl cokoli, prodej helia spadá do právomoci tajemníka vnitra Ickese a pokud tento bude v jeho úřadě, Německo helium ne­ dostane.

•

•

.

.

Karel Pergler, který byl kdysi českosloven­ ským vyslancem, a nyní pfisobí jako profesor na právnické fakultě National University ve Washingtoně, zaslal svým politickým přátelům v Praze dopis, v němž oznamuje, že znovu zi­ skal státní občanství Spojených Států. Pergler píše, že nyní je jeho návrat do politického živo­ ta republiky navždy vYloučen. oves byl ve státu Oklahoma už většinou po­ kosen a většinou vymlácen. Oves metá již po celé Unii až k hranicím Kanady. Podle dosa­ vadních známek bude sypati velmi dobře. Žito dozrává skoro až ke kanadským hranicím a s jeho kosením začalo se v Jižní Dakotě. V obou Dakotách vyskytly se však opět kobylky, které místy zpiisobily Již citelnou škodu. Korna ve větší části "Corn belt" roste nyní rychle a sli­ buje, že úroda bude dobrá až výborná. Pšenice bude dle statistiků kolem 978,000,000 bušlti, kdežto loni sklizeň obnášela pouze 874,000,000

buil,ll.

.,

• .

\te stred.u, dne 20. července 1988.

1 c

·-·-·-··u-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·r

Oddíl dopisovatelský

Dopisy, jei by obsahovaly nevěcné, neb zá­ vadné polemiky, pořadatel předkládá ve smy• Biu stanov Tiskovému Výboru k víastnímu rozhodnutL ,.

TO I ONO.

Povidá se, že ranní ptáče dál doskáče, ale tak jak v mnoha jiných příslovích je mnoho lží, tak i v tomto ranním, jsme se velice zkla­ mali. Farmáři mnozí seli kukuřici hned v led­ nu a bavlnu hned v únoru, ale jak to bylo vše skorě a krásné, tak to vše sebralo zkázu zmrz­ nutím a museli jsme seti poznovu To nebylo ale vše, po zasetí znovu příše! liják, a ubohý farmář musel přesívat zase, a tak následovalo jedno za druhým, že se přesívalo až čtyí•ikráte.

Dneska uvidíte v poli bavlnu jakou si přejete, velkou, malou hustou, řídkou, a ještě 3'. červ­ na jsem viděl bavlnu nepřekopanou, Teď je otázkou, která udělá lepší úrodu. My jsme jak­ si stačili i vzdor dešt'ům, bavlnu dříve obdě­ lati, .tak na štok urostlá velká, ale na ní mno­ ho není, neb pilousi pracují o sto šest, tak jak kdyby si ji od nás zrentovali, a tak nám zase nezbude nic, jen ta otrocká práce. Přáte­ lé, je to hrozné, co ten farmář musí přetrpět s celou svou rodinou, a ještě se najde nějaké" medium, co se vám z našeho otroctví vysměje, prý vám nic není, vy prý se umíte přetvařo­ vat. Dnešního dne se již vůbec nedivím jed­ nomu texaskému novináři, že nás rolníky na­ zval největšími osly, že se necháme tak otro­ čit, že se neumíme zorganísovat, že se nechce­ me zorganísovat, neb každá organisace něco stoji a každý začátek je těžký, a rolník prý kdyby měl sáhnout hlouběji do kapsy, tak couvne. On prý žádnou organisaci nepotřebu­ je, a tak zůstává pořad na stejném stupni, a jeho stav tímto jednáním se stále zhoršu­ Je, a dnes jestli bude řarmák chtít žít, tak bez organizace nic nespraví.

•

Slyšel jsem mnoho řečí a i četl, že náš dob­ rý president Roosevelt chce zavést zde dikta­ turu, jako mají již v některých zemích v Evro­ pě, a nynější prý obmezení bavlny a jiných pícnin tomu nasvědčuje. Toto, podle mého krátkého rozumu jest jen zbytečné mláceni, a ubližování našemu dobrému pres. Rooseveltovi, neb podle jeho jednání vidíme, že chce vypo­ moci všude tam, kde pomoci je třeba, a nám rolníkům též. Přátelé, jestli se bude ale rolník držet pořád starého systemu a nezmění své jednání, tak bude třeba toho diktatorství a dobré knuty, neb toto diktátorství si zavádí­ me sami. Povím vám něco ,co stojí za povšim­ nuti, a potom suďte sami.

Jsem v rentu od roku 1920, u p. Mart. Mali­ ňáka, je to již hezkých pár let, že? Po všech­ ny tyto roky mně mů] bos dovolil set kukuří­ ee kolik jsem si přál, ať byla cena jakálmliv bavlny, nízká neb vysoká, když jsem se ho tá­ zal, kolik si mohu naseti kukuřice, on mně vždy odpověděl: "Nasej si tolik, kolik troufáš, aby's měl dost pro všecky případy." Přátelé, k,olik: bylo takových farmářů ,aby dovolili něco po­ dobného rentýři? Ano, mnohý nedovolil žád­ nou, jen samou bavlnu, a mnohý kdyby býval mohl, nasel by ji i na střechu, lcdyby se tam udržela. A on chudák, neviděl, že kope hrob sobě i svým potomkům. Ano, zde je to diktá­ torství. Zde se musí něco dělat, a to rázně, zde musí být pravá disciplina.

•

- "'

Ondýno dělal řeč náš suprlntendent škol, náš p. R. Hejmančík, že člověk je horší mule.

Večer mule pustíte do ohrady, nakrmi se, a mají volno, kdežto člověk musí pracovat dále.

Mula dokud není dorostená, že se s ní nedě­ lá, kdežto dítko, ani ho velice od země nevi­ díme, a již musí s motykou větší než je sa­ mo, do pole. Není to hanba na rolníka, farmá­ ře, který prý má být základ celého světa?

Ono je to ale opačně, on je základ otrokáře, a to všechno dělá ten všemohoucí dolar.

•

Volb1 máme za d:v.eflni, máme ~l Jews v

YIST.td1t čém vybrat. Já jsem od

začátkú pfo 'Wiil Mccraw, za guvernéra; jest-li ho ale ještě ne­ zahandlím za některého druhého, za to ne­ mohu ručit. Přátelé, kde se ale uchází našinec, volme našince. Okres Lee má tu čest, že máme · letos dva kandidáty, pánové, R. J. Hejtmančík jde za superintendenta, on již pár roku tento úřad zastává, osvědčil se velice dobře; víme co máme, proto přátelé, hleďme si ho udržeti zase na další léta.

Druhý náš krajan p. Robert Baklík jde za komisaře čís. 4. Pan R. Baklik má dobrou zku­ šenost v cestách, neb dělal na cestách s "cater­ pillar' ',nemá jinšího zaměstnáni, udělá nám dobrého dohlížitele na cesty, a my můžeme být hrdi, když si jej zvolíme.

Hleďme co možná nejvíc podporovat, ne na místo pomoci jim, kydat na ně hanu, jak je to u nás ve zvyku. Vím již z předešlých voleb, kde šel krajan do nějákého úřadu, místo po­ moci mu do úřadu, pomáhali jsme mu z něj.

Ptal se mne jednou jeden Němec, že znal mno­ ho našich lidí co se ucházeli o nějaký úřad, a on sám prý je znal co dobré charaktery, ale že viděl, že našinci pracovali proti němu. Ne­ chtěl jsem mu říci, že je to u nás zvykem, a tak jsem mu řekl, že nevím proč tak činí. Hleď­ me v nynější krltícké době státi při sobě a hleďme jim získati· hlasy cizonárodovců.

S přáním všeho dobra, Jos. Mikulin.

Hallettsville, Texas.

Ctěná redakce Vě~tnikuť Tímto stvrzuji příjem podpor od sbratřených řádů pro našeho nemocného spolubratra John Opěla. ~řlspěly následující řády: Čísla 133, 105, 21, 23, 68, 89, 101 a 62 po 50 centech. Čis. 28, $2.00; čís. 4, $1.50; čís. 3, 25c.

Celkem sbírka vynesla $'7.'75 od 11 řádů ..

Tímto vzdávám jménem bratra John Opěly všem shora uvedeným řádům upřímný dík.

Za řád Radhošt' čís. 99: Henry Spanihel taj.

Crosby, Texas.

Ctěná redakce Věstníku a čtenáři všichni ve­ spolek! často nám teď zde přeprchá ,takže nelze v poli nic pracovat. Pokusím se tedy popsati náš výlet do Port Lavaca, Calhoun co, Dne 2. července vyjeli jsme z domu brzy ráno, náš zeť F. J. Marek s jeho manželkou, naší to dcerou a jejich synáčkem a. zeťovým bratrem mladším, který u nich bydlí .a moje maličkost. Oni tam mají jejich rodiče a sou­ rozence. Tak mně vyzvali ať jedu s nimi. Je­ likož cesta tam vede úrodnou zemědělskou kra­ jinou a já rád pozoruji jaké kde mají úrody, obzvlášť když jsou slibné. Chci je tedy částeč­ ně posatí. Od nás až k Houstonu, 'pak hodný kus ještě za Houstonem, mnoho těch dobrých úrod neuvidí. Pak: ale jak se blíží ku Sugar­ land, ku Brazoským botňám, tam jsou sku­ tečně znamenité. Jak komy, tak bavlny. Pak dále je to již míchané, někde dosti dobré, pak zas horší, až zase na Coloradských botnách jsou dobré. Pak zas dále až za Palacios jest to míchané. Jak ale se přejede přes záliv, přes ten dlouhý most ku Port Lavaca, tam mají ú­ rody zas hodně lepší, obzvlášť bavlna je slib­ ná. Jest-li jí obhájí od pílousů a blech, které tam právě všichni trávili. Celkem mohu řící, že bavlny viděti, ovšem jen kolem cesty kudy se jede, vice dobré nežli špatné. že je ale pozd­ ní, ač dosti již vzrostlá, tak ještě málo kvetla.

Korny skorší neJsou moc chvalitebné, ale pozd­ nější budou asi dosti dobré.

Teď chci ještě popsati ten vládni farmář­ ský program o tom obmezení. Jak jsem tam se mnoha farmery mluvil, oni tam dostali tu ba­ vlněnou kvotu, snad až 45 procent vzdělané­ ho pozemku, tedy vice nežli ten vládni pro­ gram dovoluje. Jak se každý asi dočetl, že nej­ více 40 proc. ze vzdělané země je dovoleno se­ ti bavlny. Tak nemohu tomu skutečně pocho­ piti, já.k to tam v té státní úřadovně v College Station rozdíleli? Vypadá to tak, že pro každý okres v Texasu udíleli jinou kvotu. Ku př...náš okres Harris má od 28 do 33 proc., sousedni o­ kres Liberty má jen 21 procent. Výše zmíněný okres Calhoun má 45 proc., a jak jsem se do­ ~etl l!;áysl qfive, Nutices okres, v n,ěmž leží por-

•;

pus

.......

Ohristi a Robstown, bohata bavlněná. kra.:. jina, mají snad 48 proc. Jaké rozdíly jsou jin.:. de nevím. Teď ještě čekáme zde dosud na tů kornovou kvotu, která dosud nám nebyla o.:. známena. Rád bych věděl, co ti úřednici ta.ni dělají?

Tak ty volby se kvapem bliži a kandidáti jezději z jednoho pikniku na druhý. Jen u nás zde v Crosby se již poi'.·ádaly po tři minulé né­ děle pikniky, a na příští n,eděli zas je oznáme­ ný v nedalelcém Guse- creeck. To sobě ti zvo­ lení oddechnou! A ti, co prohrají, neoo muse­ jí jíti do užších voleb, prvnější budou želeti svojí peněženky, a ti druzí zas je ještě músi hodně pootevř'ít. Nevím co o tom soudi jiní, ale co se týká těch kandidátů za guvernéra, my... slím, · že William Mccraw nejlépe poběží, a. zajistě do užší volby piijde. Bude-li to s tim dallaským mlynářem Lee O'Danielem, tak my­ slím, že Mccraw nad nim zvítězí lehce. Dlvlm se mnohým, jak se dají omámiti tím prázd­ ným mluvkou, který ani neuznává, že každého správného občana Sp. Států jest povinnosti, aby si zaplatil svoje daně, miiželi? A že on za­ jiSté není z těch, aby nemohl platit, když může zaplatit svoji kandidátku.

Dosti o tom. Budeme očekávati výsledek. A všechen lid si oddechne, od toho řečněni a po­ slouchání různých těch slibft jejich.

Končím s přáním všem zemědělmlm dobré úrody a též přiměřeně dobré ceny. š. Kelárek. Řád Fort Worth čís. 154, Ft. Worth, Texas.

Konečně jsem se dostala k tomu, abych pár řádku napsala. Měla jsem v úmyslu psát dří­ ve, ale ne a ne se k tomu dostat, až dnes. Za­ jisté jste četli dopis sestry Mtlanové, a vite, že můj muž, a účetní tohoto řádu, odjel do staré vlasti. Přál si, aby si než přijede, bratři a sestry zvolili jiného úředníka na jeho mí­ sto, ale oni, že prý jsou s ním spokojeni, a že to mohu zatím zastat sama než přijede. Mllj muž se vždy stará, aby měl každý měsíc vše v nejlepším pořádku, a mrze1o ho, když náš řád byl trošku pozadu. Ale to nevadilo, neb toho bylo druhý měsíc posláno bratrem tajemni­ kem Tobolou aspoň více. Dnes vezmu Věstník do rukou a vidím, že náš řád tam není, ač jsem se ptala br. Toboly, jest-li to na hlavní řád -odeslal, a on ml řekl, že už dávno. Tedy nevím, co si mám o tom myslet, nebo si snad br. To­ bola udělal ze mne dobrý den? To by nebylo moc hezké: No, já bych si z toho nic nedělala, protože vím, že má teď hodně starosti s ve­ řejným cvičením, pak zábavou .a při tom 1 divadlo, proto by se mu nebylo co divit, že se opozdil. No, bude toho po druhé vice. Také sl myslím, že se ti'eba stal omyl v hla'\flli úřa­ dovně, že tam řád 154 není a řád 91 jest ta.m dvakrát, ale odpusťte mi. já tomu mnoho ne­ rozumím.

Také vás prosím, bratři a sestry, kteři jste pozadu, abyste si přišli zap:J.atit.

A ještě mnohokráte děkuji všem bratrfim a sestrám za ty krásné dárečky, i všem přátelfun. za to milé pí·ekvapení mému muži. On měl vel­ kou radost, že nemohl ani mluvit. Lituji, že nemohu uveřejnit jména všech dárců., neb mohla bych někoho zapomenout, tak odpusťte.

Srdečný dík též všem našim sokolům a též ně­ kterým bratrum a sestrám od řádu čis. 92 srdečné díky.

V neděli jsme se také dobře v Sokolovně po­ bavili. Náš řád přijímal nové členy, přitomen byl též br. Nesuda z Dallas. On je mtlý člověk i též jeho paní, každý je musi miti rád. A ještě něco. Měli jsme v Sokolovně velkou svatbu sl.

Mařenky Milan, brala si Američana, hodn;ý' to člověk:. Dostali hodně krásných dárečkll od pi'átel a známých i od našeho Sokola. No, ses.

Milanová vám to snad sama napíše. Už mu­ sím přestat, aby se miij dopis neocitl v tom bezedném koši. Srdečně zdravím ctěnou redak­ ci a všechny čtoucí, Anna Sviták.

Nedejte se zmást radami o ůstupcich, dokud .cítíte, že nejsou na místě v rámci vaši ůstavy.

Postavte se pevně proti vnitřnímu terorisování a nedemokratickému postupu pod šk:rabouš.. kou ustrašenectví, smiřovaček a klamu.

strana t.

visTNíx: POCHOD ČASU

Ve středu, dne 20. čer\ténce 1938.

jich náhončí .a musím řící, že jsem málo sly­ bou domů zástupcí1, legislatury a senátu; ktefi šel, co by se mohlo jmenovat za státnickou řeč. dělají zákony.

Píše I. J. Gallia, Houston, Texas.

Každý jen sliboval a chválil svého koníčka, a O tom čekanci nemluví - to má snad každý Banky všude vykazují mnohem zvětšené někteří také zapomínali na sušnost a útočil na volič vědět - ale já na to poukazuji, proto že vklady po celých Sp. Státech. Tyto peníze jsou své soupeře páté přes deváté. se domnívám, že to mnozí neví. Alespoň jak snášeny od lépe placených dělníků a kapita­ By jsem také vyzván, abych něco promluvil, delší dobu pozoruji, málo voličů do těch kon­ listů, ale v celku mnozí ti, co jsou méně pla­ ale bylo mi řečeno, že doba pěti minut stojí vencí chodivá a tak několik politikářú nape­ ceni aneb vůbec žádné trvalé zaměstnání ne­ každého lmnclidáta 2,50. Pravil jsem jim, že , čou zásady, které se jim libí bez ohledu na mají, trpí bídu a v mnohém nedostatek těch nejsem kandidátem ani nějakým placeným phiní většiny voličti..Buďme na stráži, tak to :1ejnutně~ších životních potřeb. To ukazuje, náhončím, ií,e mám na mysli něco přednéstí v žádá naše povinnost a Qbčanská povinnost. ze ten vseobecný blahobyt na všecky lidi se zájmů rolníků. Tedy nž ti velcí čekancí státposud nedostává. Jedni mrhají zbytečně, kaž­ ní a Jejich nádhončí se vystřídalí, dali mi slo­ PŘEHLED NOVYCH ČLENŮ ZA MĚSÍC dý cent, který jim k rukoum přijde, jiní zase vo před okresními čekaneí - bezplatně. ČERVEN 1938. žádné zaměstnání nemají, a tak vidíme každý Pravil jsem, že staré pořekadlo praví, "že Ítád B C D F G Stáří Obnos den na každé ulici větších měst lidi prositi o civilisace počíná a konči s pluhem". A to sta­ almužny.

1 1 30 1,000 ré pořekadlo že má býti dnes tak svaté a vá­ Město Houston je po celých Sp. Státech roz­ 4 1 25 500 žené jako za starých dob. Prospívá-li rolník, hlášené, co město největší prosperity. Ale že 13 1 30 1,000 prospívá s nim celý svět..

Hyne-li rolník, hy­ to rozhlášení láká sem mnoho lidu z venkova, 17 1 23 2,000 ne s ním celá země. Pravím, volíme kandidáty neznalých městských poměrů, a neznalých žád­ 17 1 16 500 každé dva roky a před volbou každý je k nám ného řemesla, tak takový lid, co sem přinese 20 1 43 1,000 vlídný n uctivý jako věrný sluha lidu v krátkém čase prožije a pak trpí bídu a je 23 1 16 1,000 ale po volbě velká většina těch zvolených ne­ odkázán na milodary dobročinných organisa­ 24 1 16 1,000 chce nás znátí jako naši sužebnící, ale spíše cí a jednotlivců, kteří mohou a chtějí něco 28 1 23 1,000 jako naší pánové. ovšem, že zde nemusíme dá.ti. Větší města mají mnoho lákavých míst, 29 1 41 500 před úředníky mačkat klobouk pod paži a pro­ kde nevědomělý a neznalý poměrů městských 34 1 39 500 sit milostpane ručičku líbám, Váš ponížený a vydřidušství tak mnoha úskočných, na oko 39 1 33 1,000 služebník prosí vás o slyšení jak to museli zdánlivých přátel, kteří v každém větším mě­ 39 1 25 500 dělat ve starém Rakousku, ale nechce-li ny­ stě se pasou na nezkušených, tak že čím větší 45 1 nější státní úředník vás vyslyšet, tak když vás 16 500 počet lidu z farem do města přichází, nepři­ 48 1 16 1,000 oznámí jeho stenografka (s information stol­ pravených čeliti všem těm lákadlům. Tím se 48 1 23 1,000 ku), tak vám sdělí, fa pan je přilíš zaměst­ více bída v takové třídě rosmáhá, 49 1 16 1,000 nán a má mnoho lidí k vyslyšení před vámi, Město Houston má letos .do července povo­ 50 1 16 500 že chcete-U s ním mluvit, musíte udat účel lených budov, nových a na opravy starých 54 1 16 500 vaší návštěvy a pl'ijíti na druhý den.

Tak to $14,171.860,což jest k porovnání k jiným te­ 58 1 31 1,000 mnoho úředníků provádí také v těch velkých xaskými městy veliká vůdčí síla. Pak následuje 62 1 27 1,000 korporacích. Jinými slovy, nejste-li úředniku Dallas $4,566.478;Fort Worth $3,510.589;Au­ 62 1 32 500 dost známý, co jeho podporovatel, obyčejně stin $3,111.618;San Antonio $2,736,305;Cor­ 67 1 60 500 dostanete ledovou cdpověď.

Jste-li představen pus Christi $1,746,631,Galveston $1,378,943, 67 1 32 1,000 vlivným polítíkářom, tak nčco na vás dbají, Lubbock $1.327.429.Ostatní texaská města ma­ 68 1 1 1,000 jinak co samouk málo svedete. Ovšem dle sli­ jí mnoho méně jako milion povolených sta­ 72 1 46 . 1,000 bu těch mnohých čekanců - po příští volbě veb.

78 1 30 500 mnozí slibují, že ten titul "honorable' máme Houston má několik předmětstí, které také 78 1 16 500 nechat doma a říci: Hello John my name is silně staví, ale kdo práci dostane na těch bu­ 104 1 55 500 Tom", atd. "I want to talk to you on a per­ dovách, to jsou velké stavební společnosti, kte­ 106 1 35 1,000 sonal mater soon as pcsíble" a to že postačí ré do jisté míry jsou vázané dáti práci unío­ 116 1 32 500 dostat slyšení, atd. Po ukončení mojí anglické vým dělníkům, a tam obyčejnou, nádenickou 726 1 16 1,000 řeči prcmluvll jsem pár slov česky v zájmu práci, kterou by mohl zastati nezkušený dělník 130 1 22 1,000 Mccraw, nynějšího státního návladního, kte­ z farem ,tu přebírají čemoší a Mexičané, kteří 130 1 24 1,000 rý se uchází o úřad guvernéra státu Texas. již jsou v té práci obeznalí. Kdo by se chtěl z 133 1 18 1,000 Pravil jsem, že pcdle jeho zkušeností co di­ farem v městě usadit, udělá nejlépe, když při­ 133 1 18 1,000 striktní právník po tři lhůty volený městem jde asi za měsíc a přesvědčí se sám, co se pro 138 1 31 1,500 Dallas a nyní co hlavní právník státu Texas něj bude nejlépe hodit, dříve než opustí a pro­ 138 1 31 1,500 po delší dobu, že jeho schopnost je prvotřídní dá co má na farmě. Na farmě dbalý rolník na­ 142 1 21 1,000 k zastávání toho úřadu.

A pak my, Čechoslová­ jde různé zdroje, které přinesou živobytí. O­ 142 1 16 1,000 ci že již ted' máme v [eho úřadovně dva če­ všem ten příjem na farmě není tak veliký jako 148 1 21 1,000 ské právníky pana Kohuta a pana Stafu a mají někteří měšťáci, ale zase těch výloh není 148 1 20 1,000 také česl~é stenografistk:,,r,a že on slibuje dal­ tolik jalm má měšťák. , 161 1 25 500 ší uznání našeho lidu podle počtu voličťt,a že Dnešní dobu - ta dobrá "Horse and buggy" 161 1 16 1,000 slibuje výplatu pense všem pot.fobným bez o­ doba minula - jak v městě, tak na farmách Pojištěno v ti'ídě B 8 členfl hledu na pl'Íjmy je,iich synú, zeťí.t neb dcer. lid utrati mnoho za ltáry, -as a jiné zábavní Pojištěno v ti'ídě C 30 členií , Tedy z toho stanoviska, že by měl dostati naše Iahudky, Pojištěno v ti'ídě D - 3 členi hlasy, Také na ty kandidáty došlo. Dnes, kdo nemá Pojištěno v ti'ídě F - 1 člen dost peněz, nechť se o úřad státní neuchází.

Mnozí z tčch čekanou pro úfad guvernéra Pojištěno v ti'ídě G - 2 členi Na "Barbecue" v Crosby pozoroval jsem, že 1 slibují hory a doly, a jaké že zákony oni zave­ Prúměrné stál'i - 27 let, více. ta pečená masa nedávají zadarmo, jali: to jin­ dou ,avšak zapomínají i'.'íci, že žádný guvernér Prfuněrná pojistka - $875.00, dy dělávali. Každý kdo chtěl kus masa, musel zákony nedělá, on pouze odporučí co jeho Při1mjištění: dát deset centů za obsluhu, což byla. asi hod­ strana, buď demokratická - je-il ona u vlády, 130 1 52 1,000 nota toho .co dostal. Já a moji soudruzi přišli aneb jiná, nai'ídí ve své platformě, čili ve svém 130 1 39 1,000 jsme tam asi ve 12 v poledne, ale maso bylo prohlášení zúsad té strany. Pak legislatura a DĚTSKÝ ŘÁD. již všecko pryč, tak jsme sobě koupili "Hot senát buď ony zákony pl'ij1nou aneb je za­ Řád Do 16 let.

20-Ietá doživot. dogs". Něco piva nám dali kandidáti a že bylo vrhnou. Guvernér múže takto přijatý zákon M 2 x horko jako na Sahaře, tak další ochlazení jsme zamítnout, ale dvěma třetinami hlasú obou ~ 2 X sobě koupili. domú múže ony zamítnuté zákony přijat a u­ M 2 X Došlo na řečnění kandidátů, tak že každý vést v zákonité zákony. Jinými sl!ovy guvernér 78 X 6 kdo chtěl mluvit pět minut, musel zaplatit je jalw pfoclseda celé státní správy a nic více.

130 X 1 $2.50,tedy zase kšeft nové doby. Když kandi­ Ony konvence k ustanovení platformy (zá­ 138 X 1 dát musí všude za všecko hodně platit, až pro­ sad) té nebo oné strany, se odbývají u kaž­ 142 1 X jede všech 248 okresů a zaplatí za ohlášky no­ dé volební boxy hned po volbě, a pak dele­ 148 5 X vínářům a nájem z místních úřadoven v kaž­ gáti zvolení se sejdou v okresní konvenci a 158 1 X dém větším městě celého státu a plat řídíte­ tam volí dalegúty do státní konvence, a te­ Pojištěno v třídě dočasné do 16 let - 13 členů lům těchto úřadoven, taková. kandidatura o­ prve ve státní konvenci se sestrojí prohlášení Pojištěno v tNdě 20-leté doživot. 8 členů. byčejně stojí okolo dvaceti tisíc dollarů a více, zásad na nichž se čekanec má voliti v koneč­ S bratrským pozdravem, nechť je zvolen do úřadu, aneb aby ostal do­ né listopadové volbě. Co budeme voliti 23. t.

Edward L. Marek. ma. Pak se divte, že máme v úřadech stát­ m. Je pouze výběr čekancú, které většina odpo­ Dne 30. června 1938. ních tolik úskoků a podplacenců. Kdo chce ručí -aby na demokratické platformě byli nynější dobu dostat státní úřad, musí míti voleni.. Je to zpti.sob,který se provádí po ce­ Vroce 1914, než nemecké armády vrthly do hodně peněz nazbyt, aneb míti někoho, kdo jej lých Sp. Státech. ICažclá politická strana má Belgie, nebyl by v Anglii hlasoval pro účast na zakládá. Je-li založen olejovými trusty, pale právo sestavit takové zásady, které uzná za kontinentální válce ani jeden čověk z dvaceti. je morálně, neli písemně zavázán těmto tru­ nejnutnější a její ěelrnnci jsou vázáni takové Ale za osmačtyficet hodin po vpádu do Belgie stům sloužiti. zásady pí·ijat, a jsou-li zvoleni, dle těchto zá­ bylo pro tuto válku sto proti jednomu. · l1oslouchal jsem ty různé "kandidáty" a jesad jednat. To se hlavně týče guvernéra a oWinston Churchill.

Strana I.

vtsTNiX

Ve středu, dne 20. července 19M. I

Řád Čeehoslovanů, čís. 92., Fort Worth, Texas.

Milí bratři a sestry!

Zase po delším čase chápu se péra a přichá­ zím, abych vám všem zdělila, jak se stavbou té naši nové síně pokračujeme. Někdo prý psát musí, ale věřte každá má plno výmluv, že vy~ pomůže ve všem, jen psát né, a tak ten nešťa­ stný los padl na mne - a tak mne zde máte.

Jak asi všichni víte, náš řád si staví novou zděnou spolkovou budovu na pěkném místě, poblíže jezera Worth .. Mnohým výletníkům je toto místo známo a zvláště těm, kdo holdují sportu koupání. Mnozí se domnívají, že je to příliš daleko - ale věřte, kam dnes se již ne­ dojede, a pak ve městě stále ty zákony při­ ostřují - tam budeme jako za větrem a na zdravém vzduchu. Stavba síně utěšeně pokra­ čuje. Starou síň rozbořili a postavili z ní úhled­ ný domek pro domovníka, ve kterém bydlí br.

Fr. Kadleček s rodinou. Jak jsem již podotkla, že stavba utěšeně pokračuje a doufáme, že bu­ de dhotovena do září, neb 4. a 5. jsou dva svát­ ky, takže bychom její otevření důstojně osla­ vili.

Za tím účelem jsme se sešly minulého pondě­ lí u ses. Kuchařov~ a tak trochu udělaly začá­ tek. Víte, milé sestry, bude třeba dát hlavy i ruce dohromady a naším bratrům, kteří již se tolik napracovali a najezdili, vypomoct. První je zařízeni kuchyně a při otevření síně pořá­ dat bazár, VY sestry, které jste nebyly přítom­ ny, jste snažně žádány, byste se dle možnosti do schůze dostavily, bychom společně praco­ valy. Bchůze budou každé pondělí večer u br. a ses. B. Kuchařových. Úřednice a nějaké výbory ~ již byly zvoleny. Sestra V. Miková, předsedky­ ně - a za to nám slibuje i klepnutí na stolek, jestli prý budeme mluvit všechny najednou tedy pozor. Ses. Kuchařová, místopředs., ses.

Botíková pokl. a účetní a moje maličkost ta­ jemnice a dopisovatelka. Na sběrací výbor pro bazár sestry: R. Hubeňáková, Fr. Přasličková a B. Kuchařová. Ovšem může pracovat každá kde muže, to je aby se udržel pořádek. Dou­ fám, že na příště budu moci podat zprávu po­ drobněji. Ještě jednou vás žádám, milé sestry, dostavte se v hojném počtu do schůzí. · Bratra redaktora prosím za opravu a sv. tr­ pělivost na chvíli. Srdečný pozdrav ctěné re­ dakci a všem čtoucím, · Marie Juran, dop.

\

Fairbanks, Texas.

Milí bratři a sestry!

Pišl zase, ale velice smutnou zprávu. Dne 5. t. m. jsme doprovodili k poslednímu odpočin­ ku tělo malého Viléma, synáčka manželů Vi­ léma a Annie Mrázových z Houstonu, Tex. Za týden po pohřbu měl míti 8 let. Byl to hoch velmi milý a chytrý, a dobře se učil, jak v o­ becné škole tak i v nedělní. Pan farář ho měl rád, ani pro slzy, které ho zalily, nemohl ká­ zat, ale přece se přemohl a proslovll pěkná slova útěchy· jak v domě smutku tak i na hřbi­ tově. Zesnulý měl pěkný pohřeb, velký průvod, a těch květin a věnců tolik, že rakev na hřbi­ tově nebylo ani vidět. Vilém Mráz se koupal se svou maminkou a tatínkem a ještě jinými společníky v neděli 3. července v řece Brazos. o 5. hodině se utopil a o · 5. hod. 4. července ho našli a o 5. hod. 5. července měl pohřeb.

Jeho matka byla roz. Motlová, ze Shiner, Tex, a její máma Terezie Mohlova, již je též na věč­ ném odpočinku, rozená Štefková, byla sestrou mého manžela. Jménem rodiny Vilém a Annie Mrázové vám všem srdečně děkujeme, kteřl jste malého Vilémka na poslední cestě dopro­ vodili. Měl 6 družiček a 6 mládenců a všichni drželi kytice a stáli po boku jeho, jak nosiče nesli rakev a cesta byla po boku posypána ru­ žemí, Celá rodíno Mrázova, přijměte od nás, rodiny Štefkové ,tu nejhluší soustrast nad ztrátou vašeho miláčka, a jemu dej tiché od­ počinutí, ó Pane.

Též musím napsat, milé sestry a bratři a všichni čtoucí, že 24. července bude sehráno velice pěkné divadlo "Honzíček z malované chaloupky u řádu Štefánik čís. 142. A budou samé děti hrát, tak kdo jen trochu budete moci, přijďte, neb uděláte těm dětem velikou radost. Za to vám ručím, že divadlo bude pěk­ né, neb jsem tu divadelní knižku četla, pěkný, veselý děj je to, nasmějete se dost. A zároveň

to bude příkladem těm, kteří se ženou jenom za tím zlatem, jako ten Honzíček. A též vás všechny vybízím, kdo se citíte býti vlastencem, každý přijďte bez výmluvy. Výtěžek bude da­ rován pro matičku Prahu. Jen pomocné ruky je třeba a doufám, že nám náš nepřítel Němec nevleze do našeho Čskoslovenska, milé té naší země.

Vy, milá přítelko Emilko Škaloudová z George West, Tex., což nejste doma a neb jste churavá, že mi nedopisujete? Pi'.·ijeďte na di­ vadlo. Máme se tu dobře, přeprchá nám tu, tak máme pořád co robit. Zralé dáme ven a sázíme jiné, vláhy máme dost.

Také musím opravit chybu z předešlého mé­ ho dopisu. Co měl být můj podpis Vera Štef­ ková, bylo tam E. Kubín, což nebylo správné.

Ale já jsem té chybě sama vina, neb jsem na posledy děkovala kuchařkám a poslední jméno kuchaí·ky bylo E. Kubín, tak se ta chy­ ba udělala. Já ale své jméno dala na druhou stránku a tak p, sazeč asi na druhou stránku se nepodíval. Chybíme všichni, i mistr tesař se utne.

Pí. Kamilko Fojtášková, Rogers, Tex, co jste si myslela, když jste můj dopis četla? V dopisu to znělo, že já to píši a ten podpis jiný, no nic se nestalo, viďte? Naše Elizabeth Vás do­ ma vzpomínala. že ta pí. Fojtášková je tak milá, jakožJ pí. štvrtníková a pan Kadlec též.

Já nevím, jak to, že si p. Kadlece tak zamilo­ vala, ale i všechny ostatní děti mají p. Kadlece rády. On je moc hodný k dětem a děti to mají rády.

Pí. Karlo Čtvrtníková, ó jak pěkně popisu­ jete svoji cestu znávštěvy u svojí sestry! Já. věřím, že jste se rády uviděly.

Milí čtenáři, četla jsem dnes ve Věstníku na 13. str., jak německá matka píše. To bychom my, české matky, měly také psát. Ona nechce války, a my české matky nechceme války také, neb je tou největší zhoubou na světě.

Také jsem se ve Věstníku dočetla, že pí. st.

Sitová, z Rosenberg, Tex., je churavá. Přeji Vám brzkého uzdravení, milá pí. Sitová. Tak­ též Frida, žena Karla Štefky ve Fairbanks, Texas, našeho synovce, jest upoutána na luž­ ko a slyšela jsem, že brzy má být operována.

Milá Frido, přeji Tl šťastnou operaci, aby jsi byla už hodně zdravá.

A a konec pozdravuji všecky sokoly a sokolky v Praze. Nazdar! Sokoli a sokolky!

Taky tento náš Věstník jde až na Moravu, až do Lutoniny u Vyzovic. Vyzovice je pěkné, velké město. Dvě léta jsem tam byla ve službě na hříěanské ulici u pana Jana Hale, obuvní­ ka. Po uklidu moje práce bylů razit "ryngy" a háčky do botku a střevíčků. Budete-U kdo známý tyto moje řádky číst, tak pozdravujte ode mne tam moje sestry a bratra Karla Ro­ kytu a celou rodinu a příbuzné moje. Za svo­ bodna jsem se jmenovala Věra Rokytová z Lípy.

Tak jako jindy jsem Vaše, Věra Štefková.

Fairchilds, Texas.

Milé sestry a bratří!

Musím také jednou za svého živ-0ta napsat dopis do Věstníku, ale nedivte se, že nebude důkladně složený, neb před 50 a 60 roky byly ty školy všelijaké, a jestli šlo dítko do školy neb ne, to bylo vždycky jedno. Kdežto nyní, kdy jsou školy nucené, tak jinak dítky ve ško­ lách pokračují. A tak já jsem zde, co jsem těch škol měla velice málo. Rodiče mně zemřeli v mládí. Když mi tatínek zemřel byl-0 mi 12 ro­ ků a pak maminka za rok zemřela také, takže mi bylo 13 roku, když jsem osiřela úplně, a tak mi nezbývalo než pomáhati sestře v práci a ta mne živila a šatila. Tož té školy se mně dostalo velice málo .. Potom se někdo diví, že jsem Američanka rozená a že se nemohu moc domluvit anglicky. Jo, milý panečku, tehdy za starých času nebyly ty školy jak nyní. Teď děvčata mají školu a když jde někam praco­ vat, tož má plat. Kdežto tehdy děvčata do­ stávala prachmizerný plat, a pacholkům na farmách se platilo od 6 do 7 dolarů měsíčně.

Tak já jsem se rozhodla, že raději se vdám.

Bylo mi tedy málo přes 17 rok'O. co jsem se vda.-

~,

la, a pak nebylo času myslet na školy, práce plné ruce a ditkio šlo jedno za druhým. Vycho­ vali jsme jich 7 a už jsou všichni na svém chle­ bě, až na jednoho, který jest ještě svobodný, a ten pracuje v Amarillo. No tak chci popsat náš výlet do Amarillo.

Dne 3. t. měsíc vzali mne náš zeť a naše dcera, co je provdána za Alfred Valentu, a je­ jich dcera Olivia a jeden mladík L. Martinec.

Však to bylo jediné štěstí, že ten s námi jel, neb cesta byla dosti dlouhá, dost často se nám dřímalo a tak ten nás vždy rozveseloval hu­ morem a tak cestu. ubíhala rychleji. Tak v ne­ děli ráno o půl třetí hodině vyjeli jsme z Ro­ senberg a na 5 hodin odpoledne jsme byli v Amarillo. Ujeli jsme přes 6 set mil za ten den.

Tam je náš zeť a dcera co Je provdána za Joe Schmidta; oni tam mají pekárnu a náš syn Edmond u nich pracuje v pekárně.

Mně se Amarillo líbí. Tam se člověk nepotí jak tady u nás v tom Fort B. Já, když příjela domů zavařovala jsem tomaty, ale věřte, kdy­ by člověk byl z vosku, tož by se musel celý roz­ topit, jak je zde horko. No tož, zase se vrá­ tím k tomu Amarillo. Tam jsme se jeli podí­ vat do Canyon, kdež je moc pěkná podívaná.

Jest to ono místo, kdež se Indiáni za starých časů zdržovali. Nádhery kamenné. A také jsme tam viděli všelijaké starodávné věci v jednom . městě. Jest to zajímavé a všelicos k uviděni.

Pak jsme jeli do Carlsbad Caverns. To je ta podzemní jeskyně v delce 7 mil. Tož i tam mne sebrali zeť a dcera Valentovi, ale věřte, jak jsem do té jeskyně šla, tož jsem si mysle­ la jest-li kdy ještě uvidím slunce. Jeskyně se táhne do vzdálenosti 7 mil a jíti pěšky není žádný špás. 750 střevíc hluboko jsme byli pod zemí. Ale na to vše jsem to vše dobře vykona­ la, třeba je ta 61tl{a za krkem. A také co živa budu, na tu krásu nezapomenu, jakou jsem vi­ děla v té jeskyni. Těch kamenu narostených na všelijaké způsoby a jedny pěknější než dru­ hé, to se nedá vypovědět; a popsat. Kdo to ne­ viděl, ten to neuvěří, že by mohlo něco podob­ ného býti na světě. Ale kdo tam pojedete na podívanou, tož bez kabátu nejezděte, neb v té jeskyni je dost zima. A také tam dostanete kou­ pit jídlo, kávu, sodovku, a vody, té je tam též dost k napití. A můžete si zákasky zebrat s sebou a nemusí je kupovat tam. Jakmile je člověk chůzí unaven, tak se může nechat vy­ vést na elevátoře těch 750 střevíc, což stojí 50 centů. Vstupné do té jeskyně jest $1.50. Ale já nelituji těch pár centů, neb co jsem za ně viděla, to již něco podobného ve svém životě neuvidím.

Pak jsme opustili Nové Mexiko a jeli se po­ dívat do Starého Mexika a z tam odtud jsme sebrali cestu k domovu. Jeli jsme pi-es San Antonio. To je pěkné město, a pak pfos Luling.

Tam je také naše dcera, provdaná za Owen Lay. Máme ty děti na všechny strany. Jeden syn bývá ve Snook, kdež dělá na džíně u Fr. Fojta a druhý řarmuje v Ganado a třetí bývá na Fairchilds, ten dělá v sírovém poli už kolik roku. Tak sě zas vrátím k té cestě.

Pak jsme na cestě k domovu přijeli do Ro­ senberg. Tam byl už ten sladký domov jed­ něch, ale můj byl ještě o 10 mil dále. Doma jsem našla všecko v pořádku, jenom staroušek si stěžoval, že mu chyběla kuchařka, No, to neškodí, někdy tatínkovi potrápit se někdy bez · té maminky. Ale já myslím, že to nebylo tak zlé neb melounů měl nanosených plný ěmuk, rajskými jablíčky měl založenou celou galerii, no a ještě slepičku s 12 "frajsama" měl v kleci vydělanou z hnízda a kravička pí·ivedla z "pastru" telátko, tož mléčka měl též dost. No, mfij dopis se prodlužuje, ale ještě musím na­ psat kolik mil jsme ujeli. Ujeli jsme celkem 1965 mil a vše jsme dobře překonali. Já byla spokojená, protože jsem věděla, že s mí.mi je­ de dobrý mechanik, jako je náš zet' Alfred Valenta a také v dob1,ém poi'.-ádku měl svuj Pontiac, tož opravdu se dobi'e jelo. Děkuji jim srdetně za to, že mne vzali s sebou a též dě­ kuji našemu zeti a dceři za dobré pohostění.

No, už musím ukončit tu moji škrábaninu, neb redaktor bude mít s ní čtyři světy ty chyby o­ pravit.

Se sesterským pozdravem, Marle Šebesta.

Strana

v.ms'I'Nttt

6.

ZDANĚNÍ?

Milí bratřt:

Náš charter datován 10. července 1897, byl zanesen u státního tajemníka 12. srpna 1807 a vtělen byl pro následující účely: al Poskytovat podporu členům této organisace a těm na nlch v souhlase se stanovami a pravidly nadále budou pfijaty a povzbuzovat dobročinnost mezi členy. bl Ku povxcuzcuí a šíření vzdělání členů .Jednoty a jejich rodiny v české i anglické řečí, ku zvýšení jejich morální i duchovní úrovně. c) K založr-nl rt udržení pomocného fondu dobrovolnými do.ry čl členstva, z ně-: hož pomáhali bude se vdovám a dětem. zemře­ lých členu Jednoty, kteráž pomoc butte vymě­ řena dle znění stanov a pravidel přijatých do­ datečně.

Odstavec 2, článek 8, texaské ústavy mezí ji­ ným stanoví, aby následující majetek byl od zdaněni sprcštčn: veškeré budovy užívané vý­ hradně a vlastněné osobami pro školní účely a instituce čistě veřejně dobročinné; veškeré zá­ kony, sprošt'uíící maj::tky od zdanění, jsou mi­ mo uvedené majetky neplatné.

Subclivisc 7, clánku 7150 stanoví: Veh)jná dobročinnost: Veškeré budovy nále­ žející instituci čistě dobročinné, společně s po­ zemkem k ni a zabraným tako­ vou instituci, nepronajímané či neužívané pro výdělcl{,mimo nájmů a užitku, Jež by plynuly do pokladny spolkové a použity byly pro pomoc nemocným či zneschopnělým čle­ nům a osobám jejich rodin, či k napomoci mr­ zákům, ať jsou neb nejsou členy. Čistě dobro­ činná instituce dle toho článku je ona, jež po­ skytuje pomoc svým členům a jiným v nemoci, nouzi, smrtí, bezohledně na majetkové poměry postiženého, anebo [estllác fondy, majetek a zdroje takové Instítuco jsou vázány jejími sta­ novami k poskytování pomoci členům v pádu nemoci, neštěstí, či domova neschop­ ným a odvislým člemnn, dále k zaopatření si­ rot zemřelých členu neb jiných osob. Článek ,1fl5!:l (a) zní následovně: Sproštění zdanění bratrských podpůrných spolků, Každá bratrská 1'.lodpúrná jednota založena a povolena dle nařizenl "Chapter 8 of Title 78" opraveného civilního zákonníka Texasu, jest tímto prohlášena dobročinnou a podpůrnou or­ ganisací, a veškeré fondy takové bratrské pod­ půrné jednot.y jsou sproštěny veškeré státní, o­ kresní, dístríktní, městské ::i školní daně, včet­ ně daně provozovací, mimo daně na mohovi­ tost a zařízení úřadovny, jsou-li používány mi­ mo potřeby jednoty. Ústava státu Texas sprošt'uíe zdanění čisté dobročinné instituce a zákouodárna v článku 4858a. prohlašuje podpůrné jednoty za spolky dobročinné. Nejvyšší soud Texasu ale rozhodl, že článek ,uJ58 a je v rozporu se "Sec­ tion 2 of Article 3" státní ústavy a následovně neplatný.

V případu města Houstonu proti S. R. B. 203 S. W. 978, nejvyšší soud rozhodl, že je jasno, že k vyhnutí se žalobě státu, majetek musí obje­ vit, že spadá pod nčktorý článek: v příslušné sekcí uvedený a také mezi osvobozené zdanění dané ústavou". soud zaujal stanovisko dle nějž instituce byla čistě veřejně dobročin­ ná protože za prvé, neměla pi'írústt'lln na zisku, za druhé, vykonávala podpůrníctví, za ti'etí, skytala dobrodiní osobúm neomezenéllo počtu rozhodně bezplatně, aby se nestali bfomenem vci'ejnosti a stútn. V tom pi'ípadu budova byla užívána pro spolkové po!.foby, schúze, bankety, herny pro členy a výtčfok věnován byl spolku po srážce výloh režijních a tento pfijem znovu b;yl upotfobcn výhradně na dobročin­ nost. Buclova nebyla užívána výhradně pro ko­ nání dobročinnosti. Zústává ot,ázlm, byl-li ma­ jetek vlastněn ::i n;l;iván výhradně institucí či­ stě vefojně dobroi':ilmé. Neuspokojen je· ob­ vyklý požadavek, že u:;,ívání budovy jinými by­ lo povoleno majitelem k 7,ís!,ávání příjmu jež byl použit ku vefoJné ·dobročhmo­ sti, ani neuspokojuje požadavek, že uživatelé budovy neplatí žádný 11áJem. protože skutečné pfimé užívání mu:,í b5·ti výhradně na straně instituce jak je obmy;:;lcno ustanovením stát­ ní ústavy.

Soud rozhodl v případu w.o.w. proti městu :San Angelo, že na zál~lad~ skutl;lčnosti, k<ly VY.·

'Ve středu, dne

stavuje svým čle11ůmpojistky - neni instutu .. cí výhradně čistě dobročinnou, že W.O.W. byla pojišťující společností ve smyslu toho názvu a nikoli společnqstí provádějící dobročinnost za­ myšlenou zákónníkem. Soud uznal, že užitky nejsou bezplatné, členi maji na ně nárok pro­ tože společnosti odvádí poplatky. Společnost be­ re risiko, že člen bude stále platit a bude v do­ brém zdraví. Jestliže by odváděni poplatků za těchto okolností byla dobročinnost, pak každá Mutual pojišťovna na život koná dobročinnost vftči rodině pojištěného jakmile vyplatí vyda­ nou pojistku v náhradu za peníze. Nerozhodu~e jméno jaké si společnost vybrala. Zákon hledí na skutečný účel tělesa a nikoli na název o­ značující dobročinnost, jež by si instituce vy­ brala.

V případu B. P.O. E. proti městu Housto11u, 44 S. W. (2) 488, soud rozhodl, že název "pure­ ly" je zámyslem pro zmírnění názvu "charity" a nikoli názvu "public", aby společnost dosáh­ la záměrné oddanosti a předešla jakékoli o­ sobní neb sobecké zájmy, zisk či společný vý­ těžek. V zákoně slovo "purely" je užito ve smy­ slu či náhradě, jedině, celkově, výhradně, na­ prosto, zcela a bezvýminečně. Pročež, aby insti­ tuce byla čistě veřejně lidumilnou, její majetek musí býti užíván výhradně k účelum dobročin­ ným.

Slova "čistě veřejná dobročinnost" byla pou­ žita několikráte v ústavě i zákoníku při stano­ vení jiných pravomocí a byla vyložena ve smy­ slu "dobročinnost prosta smíšení či spojení, o­ na nesmíšena s jinými účely a cíly."

Naše organisace poskytuje podporu a dobro­ činnost, než hlavním účelem Jednoty jest poji­ šťovat na život a z této příčiny nejvyšší soud rozhodl ve při zahrnující jiné společnosti, že majetek místních řádů podléhá zdaněni. De­ partment generálního návladního vždy roz­ hodl, že náš majetek podléhá zdanění.

Výběrčí daní jest volen neb znovuzvolen kaž­ dé dva roky. Mnoho našich řádů oznámí svůj majetek v poměru k hodnotě realit bez ohledu na skutečnou cenu síní.

S bratrským pozdravem, Aug. Kacíř.

2o. cervence 1~$Q.

Houston, Texas.

Měsíc červenec se chýlí ku konci a s tím se' blíží doba divadla u Štefániku, jak vidíte dle o­ známky na jiném místě. Je to krásný národní kus pode jménem "Honzíček: z malované cha~ loupky", který bude sehrán našimi dětmi. Je to pravá česká malovaná chaloupka, do které se chtěl čert usadit, aby si taín mohl zavést to čertovské království. Kdyby nebylo víly Slo­ vanky, snad by se mu to bylo podařilo, jenže ta ho od toho zachránila. Dále se o tom roze­ pisovat nebudu, neboť by vás pak divadlo ne­ zajímalo. Jen ještě tolik chci pfipsat, jak jsem slyžel, že budeme mít čest mezi jednáním vy­ slechnout paní Valčíkovou z Dallas. Tak se tě­ šíme na hojnou návštěvu vás všech. Na shle­ danou pi'.'íští neděli u Štefániků! S bratrským pozdravem na všechny, Jerry Baletka.

Zpráva z Pokrokového českého Klubu na Státní Universitě.

Pokrokový český Klub (Progressive Czech Club) v létě zase pokračoval jako minule v pra­ videlném školním roce. Klub byl v létě založen, ne aby měl pravidelné schftze, ale aby členi mohli být pohromadě a mít výlety, "parties", tance, atd.

Následující úředníci byli zvolni: Frank Ho­ rák z Caldwell, předseda; Ruth Matějek z Bee­ ville, tajemnice-pokladnice; a Elsi Pokorná z Taylor, zpravodajka. Paní J. M .Matějek z Au­ stinu byla zvolena za předsedkyni.

První výlet byl v Barton Springs, kam jelo třicetpět členů. Tam členi šli se koupat a pak k večeru hráli "playground baseball" a je~li vodní melouny. Druhý výlet byl k Harrell's Swimming Pool", který je blízko Marshall Ford hráze a asi dvacetpět mil od Austinu. Cesta by­ la velice zajímavá, protože jelo se přes krásné scénické hory. Jeden člen má velký truck a každý chtěl jet na něm. Jak se přijelo k plo­ várně, děvčata a hoši se šli koupat. Pak, jak nebylo už tak horko, hráli baseball a k večeru klub uspořádal "wiener roast".

Hlavní zpráva o Pokrokovém českém Klubu je, že klub v létě zase, jako v pravidelném škol­ ním roce, zvítězil ve sportech. Universita letos v letní škole měla malý Intramural program.

Největší sport byl "playground beseball", a v tomto sportu hoši Pokrokového českého Klubu vyh~áli universitní championát. V poslednim čísle unive~sitního časopisu The Daily Texan, universitní sportovní redaktol' napsal, že hoši Pokrokového českého Klubu hrají tak dobře ve sportech, protože děvčata z klubu vždy jsou při hrách přítomny a hochy povzbuzuji. Není divu, protože při každé hře bylo od deseti do dvaceti dě:včat, a tak hoši museli dobře hrát a vyhrát. S pozdravem, Frank Horák, předseda.

Houston, Texas.

Milé čtenářky a čtenál'i !

Jak je vám asi všem známo z oznámky v po­ sledním čísle Věstníku, že dítky od řádu Štefá­ nik sehrají v neděli dne 24. července pěkné di­ vadlo se zpěvy pod názvem "Honzíček z malo­ vané chaloupky". Čistý výtěžek z divadla bude darován na obranu míru a demokracie. Proto pí·átelé a pi'íznivci Štefániku, dostavte se vši­ chni, komu je vám jen trochu možno, z blízka i zdáli, a přispějte tak svou skrovnou hřivnou na dobrý účel.

Naše obětavá národní pracovnice, sestra Bo­ žena Valčíková z Dallas, užívá své čtrnácti den­ ní prázdniny se svou roztomilou dcerušku Olgou zde v Houstonu, a ta taky chce něčím přispět k dobru našemu divadlu. V meziaktí nám za­ zpívá krásnou píseň "Matka" á přednese nám také pěknou báseň. Vím, že mnohý z vás jste sestru Valčíkovou slyšeli zpívat přes radio, tak víte že je výborná pěvkyně a přednášet umí též s citem. Tak si nikdo z vás nenechte ujíti tu pi·íležitost na ten krásný požitek, na který se .již všichni těšíme. Dostavte se .v hojném počtu a včas, neb kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Tedy na shledanou u Štefániků v neděli 24. července! Srdečný pozdrav zasílá všem čtoucím, Pavla Studničná.

Listárna l'edakce. Pozdrav z matičky Prahy poslali nám dobří přátelé manželé John Šmaj­ strlovi z Elk, ktei'i po dvouměsíčním pobytu ve staré vlasti vydali se na cestu zpáteční 19. čer­ vence. - Manželé John Ondrftškovi z Dallas vzpoměli nás pěknou pohlednicí ze státu Idaho, kde podnikli prázdninový výlet. - Pozdrav z Galvestonu doručila nám pošta od dallaských výletníkil pí. Valčíkové a dcerušky Olgy. Na pěkné pohlednici podepsali se členové rodiny pí. H. Stanovské. - Knihovník enniského Se>­ kola br. Václav Tupý vzpomněl pořadatele zda­ řilým obrázkem je.jich moderně vystavené tě­ locvičny. Všem srdečný dík!

-

Upozornění všem českým

Stále ještě se "očekává".

Slíbený "den" 11epi'ichází- je odkládán asi jako slavnost pod volnou oblohou pro nepříz­ nivé počasí. Přesto u lidí v německém území se víra v něco "mimořádného" stále udržuje. O­ byvatelstvo po 21. květnu je sice zdrželivější k provokacím, ale lačné sebemenší sensace, ne­ boť z malých pi'íčin mohou lěckdy být velké následky. Na mrtvých ulicích města dovede způsobit velkou sensaci heilující opilec, vY­ křikující provokační jména a hesla. Nikdo se však nedá s ním do rozprávky, nikdo neopustí práh svého domu. o sensaci přijít nechce, ne­ chce však být zatažen do nějaké nepříjemno­ sti s úřady.

voličům v okr. Burleson,· by se dostavili k volbám dne 23. července a zvolili si našeho českého komisaře R. R. Piwonku, který se o ten úřad znoyU' uchází v 1. precinktu. Za jeho působení úaše cesty by­ ly vždy dobře spravovány, a jsme úplně pře­ svědčení, že bude-li zvolen, bude svftj úřad poctivě a nezištně zastávati. Jest to jediný český úředník, kterého zde máme, vzdor to­ mu, že máme přes 18 set českých hlasů v na­ šem okresu. A proto si můžeme lehko zvolit českého člověka, Jen když budeme chtit •• (Tato oznámka jest placena jeho přáteli)

">

CHARTER PETITION

. .. \

Knights of the Ku

an

ux

INCORPORATED

"The Mo,t Sublime Lineage in All Hiltof"IJ" TO HIS MAJESTY, WILLIAM JOSEPH SIMMONS, IMPERIAL WIZARD, INVISIBLE EMPIRE, KNIGHTS OF THE KU KLUX KLAN (INC.), IN HIS IMPERIAL PALACE IN THE IMPERIAL CITY OF ATLANTA:GREETINGS from the undersigned native-born Civil Citizens of the United States prompted by unselfish impulses provoked by the declarations of your "Imperial being a white male person of serious purpose who owes no allegiance of any nature or foreign government, institution, sect, people or ruler, over eighteen years of age, of sound in mind and body and of respectable vocation; Hereby most respectfully petition ~8hip in the Invisible Empíre U,rt•o,'~il a

charter for a

J

_-·····························:·····~··································

State .oř , Which we,prayshall be Issued co us, šafing to us the exalted privilege of extending the boundary of your beneficent dominion to ment of mankind and the happiness of humanity-"NON SILBA SED ANTHAR.''

-**

;;,,--+++

Kl1t~oc~ed ,!

~

+jt+

-·,·-

·1t

···'"-

,==+&55££

··--,---·· .. s

-=n

5151~.P.~<.::Z"'ali!'~

\

Nech't pr vyjde

-,

,.

~

'

(

'

o

Tato zajímavá oznámka jest zakončena slovy "Ve jménu našich otců, pro naši vlast, naše domovy a !)ro [cd­ noho každého."

Tato oznámka jest reprodukce, která měla býti žádost o zavedeni odbočky .Ku Klux Klanú v Amnrilo, Tcxrts, kí.e­ :rá byla il)oál;ána císařskému kouzelníku William Jm;eph Simmonsovi. Žádost tato jest podepsána třícctl dvěma jmény, ~:í­ dajícími o povolení odbočky v Amarillo.

Mezipodpisy'jeví se jméno "Ernest O. 'l'homp:rnn".

Amarillo dostalo povoleni le odbočce kbní.t Zé'l. kdy tajná tato organizace převládala na jihu monsem, který se zval císařem neviditelného a část státu kolem Amarillo stalo se prominentním střcdískcm Ku Klux klanů,

'-·"--"-'~

..

.,~

,,~./

Ernest O. Texasu.

i

!

'11

'

Thompson se uoházi letos za guvernéra (Pol. Adv.)

'

.J' l

'

r ~

I~

I

'

I

)

'"· .

--

•• ::.

' i

.

,1 jf .~{

. . 'l.

t.;:

. , ·f ,\ IPI,(",.'

...

\. '·~

)

k;.t , ,~

ťr

,•;

,\~;~-:i;.~,t

I NAME OF OUR FATHERS-FOR OUR ('(>UNTAY, OUR HOMES ANO EACH OTHEf-1"

.

Strana I.

Úryvky z českosloven­ ských dějin.

Posledních pět hodin Rakouska. dnech vyjde český překlad angli­ V příštích cké knihy "Posledních pět hodin Rakou­ ska". Autorem je známí historik E. Lennhoff.

Z knihy velmi zajímavé citujeme několik ůryv­ ků.

Schuschniggova cesta do Berchtesgadenu.

Již to, co viděl na začátku cesty do Berchtes­ gadenu, působilo na kancléře Schuschnigga těžkým dojmem: těsně za hranicemi Rakouska rozprostíraly se - po obou stranách trati - tá­ bory říšské obrany: kulometné oddíly, baterie, obrněná jízda. Po obloze táhla - jako hejna kobylek - mračna letadel. "Je to jen cvičení", uklidňoval německý průvodce rakouského kan­ cléře.

V dalším líčí Lennhoff, kterak německý kan­ cléř Hitler nechal svého hosta čekat tři čtvrti hodiny. "Doktor Schuschnigg věříl, že má v ru­ ce jisté trumfy: vezl s sebou v aktovce doklady o děsném spiknutí, které bylo připravováno v Rakousku za pomoci oficielních představitelů III. říše. V určitou chvíli se měla v Rakousku zvednout vlna sabotáže, krvavých atentátu a bouří. Doklady - s poznámkami, psanými vla­ stní rukou vynika)ících členů říšskoněmecké strany, padly do rukou Schuschniggovy vlády.

Dr. Schuschnigg věi'il příliš civilisaci! Dlužno podotknout, že důvěra v průkaznost dokumen­ tů podporovali u Bchusehnígga jak pan von Papen, tak i dr. Quido Schmidt, rakouský mi­ nistr zahraničí." Po% hodiny byl dr. Schusch­ nigg uveden ke kancléři Hitlerovi.

"Po krátkém formálním pozdravu vykřikl Hitler na Schuschnigga: "Co to je za ... s tou vaší nezávislostí? o tom se nebudeme bavit. :Řekněte mi jen: chcete anšlus s krveprolitím nebo bez? Máte na vybranou."

V dalším se popisuje, že Hitler položil před Bchuschnlgga listinu s pětadvacíti body, před­ stavujícími kapitulaci Rakouska. Schuséhnigg tři body usmlouval. Ne víc, neboť v sále, kde ho nechali čekat, ležely na stolech vojenské ná­ stupní plány na obsazení Rakouska a poznám­ ky, z nichž bylo zjevno, že odhalené spiknuti bylo součástí nástupu. · Seyss Inquart.

"Stotisícové davy před parlamentem jásaly a provolávaly slávu Schus<_:hniggovi, promlou­ vajícímu historickou řeč o svobodném, nezávis­ lém Rakousku. PÍ'Ímí posluchači v zasedací síní tleskali všichni. Pouze jeden muž nesdílel o­ becné nadšení. Pouze jeden muž seděl té půl třetí hodiny se založenýma rukama v minister­ ském křesle. Tento ministr se jmenoval Seyss­ Inquart. (Zápis z 12. června 1938): "Seyss-Inqriart po­ chází z Československa. Je to "sudetský Ně­ mec" a extrémní nacionalista jako je i Konrad Henlein. Není známo, že by byl vůči komukoliv otevřeně prohlásil, že je hakenkreuzlerem. Ze­ ptá-li se ho kdo přímo, zda jím je, snaží se o­ tázku přeslechnout a nechá-Ii se tazatel odbýt, zavádí Seyss-Inquart řeč na dobu, kdy byl po­ liticky činný mezi katolíky. Dr. Schuschnigg sám nevěří, že by Seyss-Inquart byl haken­ kreuzlerem, a tak se vysvětluje, že ho jmenoval vyjednavačem pro smírčí jednání s Německem.

Dr. Seyss-Inquart se revanšuje tím, že jezdí u­ stavičně do Berlína. Oficielně proto, že tam má práci jako právní poradce průmyslových kon­ cernů, ve skutečnosti proto, že vyjednává (taj­ ně) s Hitlerem, Goeringem, Himmlerem a mi­ nistrem Frickem.

Německo se bojí rakouského vpádu.

... Herr von Ribbentrop řekl -tak se tvrdí - lordu Halifaxovi, že soustřeďování německé­ ho vojska na rakouských hranicích je jen de-

V!lSTNDt fensivním opatřením na obranu Německa!

Dne 7. března byl donucen (t. j. na nátlak III. říše) resignovati skvělý náčelník generální­ ho štábu rakouské branné moci generál-plu­ kovník Jansa. Tento požadavek III. říše prosa­ dil Seyss-Inquart, který jednal podle ínstruk-. eí Berlína, Generál Jansa měl plán na vyzbro­ jeni Rakouska, a to bez pomoci německých zbrojovek. - Jedním z argumentů generála Jansy byla věta: "Věříte, že se Třetí říše zasta­ ví na hranicích dnešního Rakouska, až je strčí do kapsy? Abyste se přesvědčili o opaku, stačí, přečtete-li si Hitlerův "Mein Kampf!"

Rakousko a Habeš.

Generál Boehme, nástupce Jansfiv, měl ještě jiné zkušenosti, než jen ze světové války. Byl rakouským atašé v italském štábu, jenž do­ býval Habeše. Tam viděl Boehme boj proti de­ sítinásobné převaze číselné a padesátinásobné převáze válečného materiálu.

Tisk . Třetí říše.

Zde je několik zpráv, jaké přinášely říšsko­ německé noviny na prvních stránkách: "Kaertnerstrasse (vídeňská třída) v rukou komunistické lůzy."

"Německý národ v Rakousku jen tone v chaosu." "Československo posílá rudé chátře ve V1dnl na pomoc dělostřelectvo." ( !)

Major Fey. "Resignovat?" řekl major Fey (rytíř řádu Marie Terezie), když byl tázán, zda zmobílísu­ je na obranu Rakouska "Heimatschutz" (poz.: major Fey krvavě potlačil socialisty r. 1934).

"Resignovat? Já jsem presidentem "Dunaj­ plavby" - a s této funkce mne může sesadit jen správní rada. - Tak tedy "Heimatschutz" mobilisován nebyl ... (Poz. red.: přes to se ma­ jor Fey zastřelil.)

Poslední minuty Rakouska.

V budově Vlastenecké fronty. Na stolech ná- · stupni plány s vyznačenými posicemi odpůrců, Válečná porada.

Hejtman Zierhut: "President Miklas prohlá­ sil, že ustoupí jen násíl], (Obrací se k dvěma dalším důstojníkům generálního štábu.) Do­ mnívám se, pánové, že prohlášeni spolkového presidenta je pro armádu rozkazem."

Dvorní rada Vanicek: "Jakákoliv akce je bez­ nadějná. Oddíly SS a SA jsou, kam se podíváte, čekají jen pokyn, aby vtrhly do úřadoven a u­ jali se výkonné moci." Dvorní rada Vanicek se odmlčel. Přistoupil k oknu a otevřel je. Z ná­ městí doléhalo sem voláni: Heil Schuschnigg! a skandované heslo Vlastenecké fronty, verš: "Rot-weiss-rot, bis in den Tod" - červeno-bí­ lé-červené až do smrti.

Hejtman Ziehut: "Neslyšíte to, pane dvorní rado?, naši lidé nastoupili. - Zatlefonujte to Schuschniggovi a řekněte mu, aby přestal s vyjednáváním."

Druhý důstojník generálního štábu pozvedá hlas: "Vyhlaste stanné 'právo," "Ano", připojuje se hejtman generálního štá­ bu. Sem se stanným právem! Uvidíte, jak SA i SS zmizí. Uvědomte si, že máme spolkovou ar­ mádu, milicionáře Fronty, Heimatschutz. Ale máme především dělnictvo, pane vládní rado, a dělnictvo si s hakenkrajclery poradí! že ano, pánové?" Oba . apostrofovaní důstojníci gene­ rálního štábu přis:vědčuji.

Vládni rada Vanicek: "Protestuji proti mobi­ lisaci Vlastenecké fronty! Naše oddily by b,YlY rozdrceny mezi německými tanky na jedné straně a našimi nacisty na straně druhé. Ja­ kýkoliv odpor je marný, pánové, naprosto mar­ ný." Všichni tři důstojníeí generálního štábu všichni v polní uniformě - jako na povel po­ vstávají a stojí v pozoru.

Nejstarší z nich prohlašuje vojenským tó­ nem: "Pane dvorní rado, myslím, že Jsme zde zbytečni. Jdeme se hlásit v ministerstvu války.

Proti vašemu názoru protestuji. Je to názor ci­ vilisty."

"Mrtvý neuteče ••• " Knihu uzavírá dopis z Vídně. O "položidu", jenž se zastřelil. Rodina zůstala bez haléře, dlouhou cestu na hřbitov za městem musela ko­ nat pěšky. Cestou zastavila průvod skupina hakenkrajclerii. "Jste ~rijky?" tázali se vdovy a dvou dcer.

A když ženy odpověděly, že jsou "jen" polo-

Ve středu, dne 20. července 1938. arijky, vzali je úderníci mezi sebe. Musely za­ čít drhnout kříže, namalované za plebíscítní kampaně na dlažbu. Když ženy s pláčem prosi­ ly, aby směly napřed doprovodit otce k hrobu, odpověděl vůdce nacístů: "Jen sebou hoďte a nedělejte fóry. Mrtvý vám neuteče, ten počká, až to vydrhnete." .

VZNIK SLOVA SUDETY A PŮVODN.Í ' VÝZNAM TOHOTO JMÉNA.

Dr. Antonín Profous.

Jméno Sudety a jeho odvozenina sudetský mají dnes zřejmý význam politický. Ale tak je tomu teprve od našeho státního převratu, ne­ boť Němci v Československu se teprve od pře­ vratu sami nazývají Sudetendeutsche (sudet­ ští Němci) a nikoli českoslovenští Němci, jak je jinde zvykem; na příklad se mluví o švýcar­ ských Němcích, o italských Němcích atp. Do převratu se vyskytovalo jen zeměpisné označe­ ni "sudetské země" jako 'společný název pro Če­ chy, Moravu a Slezsko; my čechové jsme říkali české země nebo země české koruny. Základem toho označení je jméno Sudety, jímž se ozna­ čuje vysočina od Labe na východ, jež tvoří hor­ skou hradbu ve severvýchodních Čechách, v severní Moravě a ve slezském Opavsku.

Jméno Sudety všák pfivodně náleželo naše­ mu pohraničnímu pohoří severozápadnímu, je­ muž dnes říkáme Krušné hory. V tom významu nacházíme jméno Sudéta oré (Sudetské hory) v Geografii Ptolemaiově, nebot se tam to jmé­ no klade od počátků Labe až kamsi k prame­ nům řeky Mohanu: Slavný řecký zeměpisec Ptolemaios žil okolo r. 150 po Kristu, shrnul všechno tehdejší zeměpisné vědění a podal v osmi knihách výklady k mapám celého tehdy známého světa se jmény asi 8000 míst; byl uči­ telem evropských národfi v zeměpisu od 2. sto­ letí po Kristu po celý středověk až dlouho do novověku.

Ono jméno Sudeta, jež ve střední Evropě oži­ lo až za humanismu v 16. století, vysvětlil u­ spokojivě teprve v našem věku R. Much v in­ doevropského základu sud a ten dále z kořene su (prase, kanec, svině), srovnej latinské su-s téhož významu a německé Sau ze staršího su­ svině. V podstatě vzniklo jméno Sudeta u kelt­ ských Bojů, kteří bydleli v Čechách před Mar­ komany, předchůdci Čechů. Naše pohraniční severozápadní pohoří bylo tedy pojmenováno Sudeta podle divokých prasat (kanců a sviní), jež v něm žila v nápadně velikém množství.

Tento výklad je potvrzován nepřímo jménem Fergunna též původu keltského. Tímto jmé­ nem byly označeny rovněž Krušné hory v popi­ su válečné výpravy Karla Velikého proti če­ ským Slovanům r. 805. Jméno Fergunna bylo vysvětleno od R. Mucha jako německý tvar sta­ rověkého Herynia (silva), jež vyložil Hirt ve významu dubový les, doubrava (srovnej příbuz­ né latinské slovo quercus-dub). Dubové plody, žaludy, jsou, jak známo, oblíbená a výborná po­ trava pro divoká prasata.

Odpověď na otázku, co znamcmalo původně· jméno Sudety, tedy zní: prasečí (kančí i sviní neboli sviňské), totiž hory nebo pohoří.

Vlak čs. bospodářskýcbi strojů do Bulharska.

Tyto dny vypravily státní dráhy první ná­ kladní vlak, vezoucí dvacet mláticích strojů, vyrobených akc. spol. J. Dobrý v Mladé Bole­ slavi. Tato objednávka uskutečněna byla so­ fijskou "Kooperativou", ústředním to svazem bulharských zemědělských družstev, která je u nás representována inž. Dakko Canovem, který se o ní též osobně velmi zasloužil. Velkou podporou je 'mu jeho bratr poslanec Štefan Canov, velký přítel Československa, jenž zde ztrávil řadu let.

Henleinovci ~ tábáková režie.

Život českých lidi v pohraničí není nejpří­ jemnější. Obchodníci prodávají jen zase če­ ským lidem. Němečtí obchodníci mají potíže s českými výrobky. Potkali jsme v Teplicích ba­ bičku~trafikantku, když si nesla kuřivo z hlav­ ního skladu. Jest-li pak to babičko prodáte, když jste Češka? ptáme se. "Ale teď už zase ano, Němci zase přicházejí kupovat. Ale po té sobotě kupovat nechtěli. Už je to tady lepši, ale Němci jsou na, nás zlí."

">

Ve středu, dne 20. července 1938.

AK TO PŘIJDE, že Švýcarsko, tato malá ze­ mička (Evropa je plochou 235krát a ameri­ cká pevnina lOOOkrátvětší) s pouhými čtyhni miliony obyvatel zaujímá tak důležité místo v mezinárodním životě, že se stalo střediskem prvních projevů organisovaného života náro­ dú?

Měli bychom vlastně předpokládat (a v ob­ čanských 'válkách švýcarské minulosti tomu tak skutečně bylo), že Švýcarsko př] svých ná­ boženských, kmenových a jazykových protikla­ dech je vnitřně rozervaná země: 75% obyvatel­ stva jsou protestanti, 41 % katolíci, obyvatelstvo pochází z velmi rúznorodých kmenových prv­ ků - keltických, románských a germánských, k tomu přistupuje ještě rozmanitost jazyková - ze sta Švýcarú mluví 70 německy, 22 fran­ couzsky, 7 italsky a 1 rétorománsky. úcta k národní svéráznosti jde ve Švýcarsku dokonce tak daleko, že rétorománština, dialekt latinského původu, kterou se mluví poměrně málo, byla nedávno uznána za řeč úřední, K těmto příčinám možných antipatií při­ stupuje ještě přirozeně značná různost politi­ ckého smýšlení. Tato různost je tím povážlivěj­ ší, že může být snadno rozněcována propagan­ dou zvenčí, kterou neobyčejně usnadňuje jazy­ kové společenství a blízkost hranic.

Krátce řečeno: jsou tu všechny podmínky, které by mohly ze Švýcarska vytvořit zemi, ro­ zervanou protíchůdnýmí ideologiemi. A přece není v Evropě druhého státu, který by hrozícím vnějším nebezpečím čelil tak jednotně a pev­ ně. Švýcarsko je spolkem republik, které se na­ zývají kantony. Je to 19 kantonů a 6 polokan­ tonu. Každá z těchto malých republik zacho­ vává svou politickou, správní, fiskální a dokon­ ce i soudní samostatnost. Spolkové vládě pod­ léhají jen, pokud jde o nezbytné hájení společ­ ných zájmu, tedy především v duležitých otáz­ kách zahraniční politiky a národní obrany.

Při tomto svérázném postavení jednotlivých kantonů si lehko vysvětlíme, že poznatky z ně­ kterého kantonu se nedají použíti všeobecně pro celé Švýcarsko: zákony a zvyklosti, které ~sou platné v jednom kantonu, nemají platno­ sti v druhém kantonu, mnohdy jsou dokonce protíchůdné. Sociální zákonodárství - aby­ chom uvedli jeden příklad - se v jednotlivých kantonech podstatně liší a nedovoluje učinit si celkový úsudek o sociálním zákonodárství ve Švýcarsku.

Základem švýcarského spolkového systému je ústava, která je neobyčejně přizpůsobivá a která proto velmi snadno zajišťuje svou stá­ lost. Funkci švýcarského státního mechanis­ mu vysvětlil mi president spolkového státu p.

Motta, a to v rozhovoru, pří němž se pozoru­ hodně projevil demokratismus této země.

Když jsem přišel do spolkového paláce, a­ bych vyhledal presidenta k ohlášené rozmluvě, odpověděl mi vrátný, kterého jsem se tázal, kde jsou presidentovy kanceláře, prostě: "Dru­ hé poschodí, dveře 112."Když jsem pak vystou­ pil z výtahu, byl jsem v prosté chodbě - zrov­ na tak jako v některém moderním obchodním domě. Všechny dveře, označené jen čísly, byly stejné. Za dveřmi čís. 112 pracuje ve velmi střízlivě a prostě zařízené kanceláří spolkový president. Tam mě také přijal.

J

.

J

vfls'l!.Nlx

~trana

D.

si tak sledovat přímé dfisledky svých rozhodnu­ tí, což velmi pl'ispívá k jeho nezvykle veliké po­ litické znalosti. · Právě touto velkou politickou spoluprací švý­ carského občana, která je snad nejvyvinutější na světě - uzavíral president svoje vývody vysvětluji si okolnost, že švýcarská politika se Emile Schreiber. vyznačuje harmonickou rovnováhou."

Přednosti švýcarské ústavy, jak je vyznačili vy, rád jsem vám k službám, protože tuto věc president Motta, jsou jistě nesporné. Protože dobře znám. však každý systém, i ten nejdokonalejší, má Už před třícetí lety jsem započal svou státni­ svoje stinné stránky, jsem povinen uvésti po­ ckou dráhu, po 25 let jsem ěíenem spolkové ra­ dle pravdy i některé námitky proti ní. Tlumo­ dy a v tomto roce jsem PQ páté spolkovým pre­ čili mi je jiní Švýcaři, kteří naráželi především sidentem. Větší zásluhu o to má ovšem stálost na příliš časté lidové hlasování. našeho státního zřízeni než snad moje osobní Je totiž třeba si uvědomit, že v některých le­ přednosti.

Spolková rada je u nás smíšeným zřízením, tech je švýcarský občan až .dvacetkrát volán k volebním umám, aby projevil svoji vúli při tom která funguje zároveň jako ministerská rada a neb onom lidovém hlasování. Kromě toho mu­ jako vláda. Skládá se ze sedmi členů, volených sí - podle rúzné ústavy svého kantonu - více na čtyí·i roky spolkovým shromážděním. Spol­ nebo méně často odevzdat svuj hlas při volbě kové shromáždnění se skládá ze dvou komor. obecního zastupitelstva nebo při volbě poslan­ Do národní rady volí členy obyvatelstvo podle kantonů, přt čemž jeden poslanec případá na cú do rady kantonu, představující jakýsi pro­ vinční parlament. Čtyři kantony povolávají 22,000 obyvatel. Druhá komora, zvaná "stálá nadto svoje občany k účasti na zemském sně­ rada" se skládá ze dvou poslanců za každý mu, při němž lid podle staré tradice - jako kanton nebo polokanton, volených podle přání jednotlivých kantonů přímo nebo nepřímo. kdysi na římském foru - se shromažďuje na Kromě vzácných výjimek bývá sedm členů velkém vei'ejném náměstí, aby svým "ano" ne­ bo "ne" rozhodoval o zákonodárství kantonu. spolkové rady, kteí-í mají zároveň moc vládní i z toho všeho vyplývá, po názoru mých infor­ správní, po uplynutí čtyřročního úředního ob­ mátorú, že politika zabírá na konec občanum dobí pravidelně znovu zvoleno Pak každý z příliš mnoho času a že za některých okolnosti nich zastává střídavě na dobu jednoho roku ú­ fad předsedy spolkové ra,dy a tím i úřad spol- . se stává zdroj em hospodářských poruch. "Pro­ to je v každém případě prospěšné - jak pravil kového presidenta. jeden z mých švýcarských přátel - že i v tom Není u nás hlavy státu jako zosobnění země velmi demokratickém Švýcarsku ženy hlasova­ čímž je vyloučeno i jen zdání samovlády.

Není u nás ani mínístrů, nýbrž pouze sedmi­ cího práva nemají, neboť jinak časové ztráty členné vedení stát'Ú. Jeho president, střídaítc! byly dvojnásobné." se každého roku, není ničím jiným než prvním Angličané o svých dojmech z návštěvy Česko, mezi rovnými. slovenska.

Poněvadž každý člen spolkové rady se zúčast­ Ještě nikdy nebylo v Československu tolik ní každého jednání, je o všech státních záleži­ Angličanu, kolik jich právě odjíždí do Česko· tostech dobře informován. Proto také může za­ slovenska, aneb kolik se jich chystá na cestu jistit nerušený vývoj státních vící i v tom pří­ na sokolský slet. Tisíce jich už u nás bylo a padě, když některý z nás předčasně z úřadu o­ mnozí dávají najevo, jaké poměry v Českoslo­ dejde. Tak víme na příklad už nyní, že pan vensku našli. Mnozí z nich píší do anglických Baumann, letošní místopředseda, bude v r. 1938 listt'i. Robert Bigwood napsal do "Manchester spolkovým presidentem. Pan Etter, místopřed­ Guardianu" dopis, který je typickým přípa­ seda v roce 1938, bude presidentem v roce 1939. dem dojmu většiny Angličanii. z návštěvy če­ Můžete ostatně už z mého osobního případu skoslovenka: "Němeclcé listy a německý roz­ posoudit stálost našeho státního zřízení. Bě­ hlas zkreslují zpusob. jímž se zachází v Česko­ hem 25 let mělo na mne dojít (po sedmi letech) slovensku se sudetskými Němci. Pobyl jsem de­ jenom třikrát, úmrtím několíka našich kolegu set dní v Praze, ale našel jsem město v na­ a vystoupením člena Hymanna se tento turnus :i:rostém klidu a právě tak tiché jako před dvě­ poněkud urychlil. Pokud jde o mne, vedu už od ma roky. Na hranicích je vidět vojsko, ale v r. 1915 politické oddělení, které se rovná vaše­ Podmoklech den po volbách bylo klidno. Jak­ mu ministerstvu zahraničních věcí. Máte prav­ mile jsem však přijel do Drážďan, byl jsem o­ děpodobně týž názor, že talc dlouhé setrvání v kamžitě uvítán divokými pověstmi o brutalitě úřadu je po mnohé stránce zárukou jednoty v Čechú a jejich špatném zacházení s Němci. zahraniční politice.

Každý Němec v Drážďanech a jinde v Němec­ Skutečnost, že spolková rada řídí přímo sprá­ ku byl pí·esvědčen, že není bezpečno navště­ vu země, odstraňuje jakékoliv soupeření mezi vovat Českosl•ovensko. Není divu, že Karlovy vládou a správou.

Vary a Mariánské Lázně jsou téměř prázdné.

Proti našemu systému by bylo možno vznésti Američtí turisté pil'.·jeli z Budapešti do Prahy jedinou námitku, že totiž autoinatícky znovu a také slyšeli ony hloupé povídačky od Maďarú. volení členové spolkové rady jsou na konec pří­ Musím vzdát čest laskavému a přátelskému liš staří. Jsou však nuceni zachovat si stále pl'ijetí, jakého se mi dostalo v Praze jak od mladého ducha, neboť podléhají jako ostat­ čechú, tak i od Němcú. Moji čeští pi·átelé nme ně poslanci vůbec - stálé a přímé kontrole li­ požádali, abych, až přijedu domu, učinil jen du. To je také asi nejlepší prostředek, který jednu věc: řekl lidem v Anglii pravdu o po­ podněcuje a udržuje jejich duševní mladost. měrech v Československu. Češi nechtějí propa­ Naše demokracie má tak: lidovou, nikoli par­ President Motta pochází z Tessinu a je tedy gandu, vše co si přejí, jest, aby byla známa lamentární tradici. Lid má stále právo za­ původem i mateřskou řečí Ital. Je to pětašede­ fakta. ujmouti k rozhodnutím svých zástupců stano­ sátník se živým a blahosklonným pohledem. visko a dokonce také zamítnout zákon, pi"ijatý Pfi svém obsáhlém vzdělání je patrně jedinou Nával v posádkových knihovnách po piijezdu už spolkovým shromážděním. Stačí, aby 30,000 politickou osobností Švýcarska, která dovede· záložníků na cvičení. občanů podepsalo žádost o lidové hlasování, a jednat jazykově bezvadně a dokonale ve třech pak se už automaticky vypíše plebiscit. Klausu­ Naši záložníci vracejí se domu k rodinám. úředních řečech, německy, francouzsky a ital­ le naléhavosti jíž se použilo na příklad ve Smějí se zprávám, šířeným o jejich životě ne­ sky. válečném roce 1914 - dovoluje však, aby spěš­ přátelskou propagandou. Pokud se hladu tý­ ná opatření vlády byla vyňata z rcshodovánr če, tvrdí všichni jednomyslně, že ze svých me­ "Jen na mně nežádejte polltických projevů, lidu. náží mohli uživiti ještě dost občanu německé pravil president Motta hned na počátku roz­ říše, kde trpí nedostatkem potravin. Ale přes hovoru. "Musím-U učinit politický projev, či­ Lid má také právo ujmouti se iniciativy, pře­ to jednou nouzí trpěli. Byl to nedostatek knih. ním tak především jen na přání parlamentu je-li si, aby ústava byla cestou plebiscitu úplně Při rychlém nástupu nemohli jet všechny vo­ nebo lidu. U nás není zvykem, aby vedoucí nebo částečně revidována. Žádost o revisi ústa­ jenské knihovny s nimi a knihovny pohranič­ vládní činitel sděloval tisku důvěrné zprávy. vy musí podepsat aspoň 50,000 občanů, ních posádek zdaleka nestačily zvětšenému Demokratické smýšlení Švýcarú je tak živé, že Proti jiným zemím bývá hlasování švýcarské­ počtu čte11áfí1. A na vojně ve volných chvílích nemají rádi, jestliže jejich politikové se tlačí se pfodevším četlo. Tato skutečnost je také ho lidu všeobecně konservativnější než hlase­ do popředí a dávají o sobě psát v novinách. Za­ vání jeho parlamentních Ale ať již příznačná duchu československé armády. Ti, chovávám tento zvyk, ale to nám ovšem nebrá­ kdo byli ve staré armádě rakousko-uherské, je tomu tak či onak, Švýcar není v žádném pří­ ní, abychom si nepohovořili o všeobecných o­ tázkách. Jestliže hodláte svým čtenářům vy­ padě občanem snad jenom podle zdání. Zabý­ vědí, že tam neznali žádných kulturních po­ vá se osobně veřejnými záležitostmi a navyká. ti'eb. světlit - jak pravíte - funkci švýcarské ústa-

Ukázněná a trvalá demokracie"

«,

--------------~

<;

8trana

••

vls1'.NfB:

li.

vso. BENEŠ TŘEBÍZSKÝ.

V podvečer pětilisté růže ~~o

POVÍDKA ....c>.--0~~0-..•:•

USIL také dbáti evangelií nedělních. A M probrali na příklad théma: nemožno dvě­ ma. pánům sloužiti, bohu a mamoně - " před Jeho Milosti do nejpodrobnějších odstínů, jak možno jen, aby se Soběslavský Jakub až do du­ še sám nemusel zardíti, že jiného v siti lakom­ ství hledaje sám v ni jest celinký, i s posledním vlasem na hlavě ponořen. šašek páně vláda­ fllv mohl by jej ve proudu nejohnívější vý­ mluvnosti přerušiti posměšným výkřikem: Me­ dice, eura te ipsum! A což by tu bylo smíchu se všech stran a jaké na místě božím pohoršeni!"

Soběslavský farář Jakub nejeden den přemý­ šlel a hlavu si lámal vhodným provedením, až konec ke konci konkordancí hněvivě uzavřel, cos o "sekatuře" prohodil, několikrát přešel ú­ pravným pokojíkem krokem nad míru prud­ kým, potom se posadil, sřízl si nové krutí péro, zkusil je, vYtáhl ze stolku pergaménový list a :i:ača.l psáti neípontšeněíší omluvu, proč že ne­ m'fiže tu a tu neděli po sv. Duchu dostaviti se na Krumlov, aby podle vůle Jeho Milosti kázá­ ni slušné učinil - za jedno že by nebyl dosti při hlase, maje od nějakého času záduchu pří­ llšnou, za druhé že člověka na stará léta už i paměť opouští a hlavu závrať pojímá, což vše­ cko, když vysoce urozený a milostivý pán ráčí v úvahu vzíti, že milostivě mu povinnost tu a jinak velmi milou přehlédne a odpustí. S hla­ sem však i paměti doopravdy tak zle nebylo!

Umělť se přese všecku záduchu ještě dosti roz­ křiknouti, i důrazu slovům svým dodati na ka­ zatelně pádným pěsti udeřením a. co paměti by se týkalo, věděl na vlas, na kolik set kop se pá.či jeho majetek, kde který groš; a na tola­ rech věděl i rok, kdy a kde ražený ...

Třeboňský zase vymlouval se z těžkého ne­ duhu jaterního, kterýmž prý sežloutl jako vosk a z něhož kdo vi pomůže-li mu sám pánbůh; za to všek tím vroucněji že bude pamatovati pana vladaře a celéřio rodu rožemberského mrtvého i živoucího každodenně na modlit­ bách. A zdejší beneficiát nejevil přec, co jej ve Veselém znali, jiné barvy než sivé, až mu z to­ ho podivným jménem přezděli. Starší osadníci yYpravovali, že prý od závisti pochází a lidé ji­ né viry si řekli, závidí-li prý co komu kněz, že taková závist' nemívá konce ...

Nejhťtře vedlo se však faráři Veselskému.

Mělť kázati o slovech: "O bys poznalo i ty ale­ spoň v tento den, co jest tobě k pokoji!" Už :všude všecko prohledal, hlava samým hloubá­ ním ho až brněla a nemohl a nemohl nijak nad obyčejnost se povznésti! A nemocí přece vY­ mluvitl se nesměl. Byl ještě při síle.

Už se stmívalo a pan farář dosud s krutím br­ kem mezi zuby nade knihou.

"Však bych tušil, co by as milosti tvé bylo k pokoji. -Ale zdaž to pověděti smím?"

Pan farář již do knihy na litery ani neviděl a dosud se z pokojíku nehýbal. Lidem svědomi­ tým, dokud neodbyli povinností, ani sousto ne­ chutná a nejvýbornější nápoj jakoby voda uči­ něná byl. A zdejší kněz ani pokojně dřímnouti nemohl a pak měl vykládati učeně před panem vladařem, co nejlepším člověku k pokojll "Laudetur - - - " Přichozi musn pozdravení opětovati, než pan farář hlavu pozdvihl a vstal.

"Páter Chrysostom z Pražské kolleje! Smfm-11prositi tvou důstojnost o přístřeší pro dnešek? - Už jsem dále nemohl. - Jdu od bo­ žího poledne!"

"Slyiel jsem už několikrát o tvé slovutnostU - Poskytnu milerád, co skrovničká fara s bo­ Mm požehnáním mi naděluje! Usedni, prosím, ctihodný otče!

Panu faráři pořád tkvělo ještě na mysli pro­ žluklé théma; ani nějak nemohl nalézti vhod­ nějších slov, aby hosta uvítal.

"Se vším se milerád spokojím! - Pohostin­ nost tvá, dťistojný pane, známa daleko a pro­ to jsem také na dveře zdejší fary zaťukal!"

"Jak pravím, co ml požehnání boží naděli! -

Ještě ten život na zdejším beneficiu tak ujde • Rač odpustiti na chvilinku!"

Pan farář vstal a vYšel na chodbu. A bylo'zce­ la zřejmě slyšeti jeho rozkaey vždy s dopovědí: "Pořád vám to mám povídati! -Vzácný, vele­ vzácný hosti" "Aby člověk ke všemu dohlédl! - Inu, inu!

- Když tak to hospodářstvičko ! " Pan farář vešed zase do světnice, pohladil sl levicí čelo a obě tváře.

"Vše obrazem toho hospodářství velikého, v němž ptáci nebeští zobají, aníž by seli, v němž kvitky tak mile rozkvétají, že ani Šalomoun se vší svou vyhlášenou krásou nebyl jako jedno z nich."

"Apřece starosti, ctihodný otče!"

"Někdy si je člověk hledá sám]" "Někdy však také císí lidé! -Tak jako tohle!

Co všecko sl ten náš pan vladař nevymýšli! Sub rosa, ctihodný otče! Patronátní klerus má před Jeho Milosti na Krumlově kázati! - Rač poshovětí, Potmě tu přece seděti nemůžeme!"

Pan farář tu byl se světlem okamžitě; ale host postřehl také knihu, s archem skrz na skrz přeškrtaného papíru, "Jako bychom neměli dost práce ve svých o­ sadách! - Co to stojí mnohdy slov, než tvrdou hlavu oblomím, než srdce zkornatělé obměk­ čim!"

Host, páter Chrysostom z Pražské kolleje, u­ sedl si poněkud stranou, aby viděl paan faráři lépe do tváře. - Páter Chrysostom byl muž tak stejného vsrůstu se svým nynějším hostitelem a oba z pozdálí si byli i poněkud podobni. Pro­ hledl-Ií by si však kdo hosta bystřeji, okamžitě musil zpozorovati ve tvářích ostřejší, určitější rysy. Jemné, těsně sevřené rty chvilkami sebou zaškubly, lícemi zakmitl se lehynký úsměv, oěí se poněkud přimhouřily, ale tím prudčeji se vždy zaleskly a obličejem rozestřel se výraz, kterýž dovedl přímo okouzliti. Páter Chryso­ stom mohl býti i stejného stáří se zdejším fa­ rářem; ale zevnějškem ukazoval nejméně o de­ sítku nazpět. Chvilkami zarděla se jeho tvář 1 růměneem.

"Jsi ušlý, ctihodný otče! - Je ti třeba po­ klidu; a já tě mučím takovouhle řeči!"

"Poslouchám velmi rádi Chl'izi jsem navyk! jako ryba vodě. - Jen, směl-Ii bych tvou laska­ vost obtěžovati, o trochu občerstvení prosím.

Den byl ku podivu parný, slunce jen pražilo!

Tuhle můj klobouk dosud teplem sálá."

"Hned, tu chvíli! - Však i zákusek co nevi­ dět bude hotov. - Mám staré, vYleželétřeboň­ ské. Jestě od poslední vísítaee."

Pan farář měl nohy jakoby srnčí: než by se člověk ohled!, už tu byl zpět a než se páter Chrystostom mohl podívati před sebe, už na stole číše s pěnou na celou dlaň jazyk dráždila a hrdlo lehtala.

"Výtečně, důstojný pane bratře! - Ani v Praze takového nedostane."

"Jak jsem řekl: od poslední visitace! Rač si, ctihodný otče, učiniti po chuti své pohodli."

"Však jsem otužilý! Na missiích kážeme den co den, od rána do večera nemáme oddechu a kde se pak uložíme, okamžitě spani přicházi."

"Den co den že kážete?" Farář ·zakýval hla­ vou jakoby nedůvěřivě.

"Den co den; a třeba dvakrát i třikrát, podle potřeby!"

"A kde se toho nabéřete?" Udivení pana. fará­ ře vzrfistalo.

"Repertorium jsou arciť naše hlavY; ale ne­ řekl-liž jednou Pán: Dabitur vobis ln illa ho­ ra?"

Páter Chrysostom usedl si ještě pohodlněji, poněkud vice do stinu, kolem rtfiv kmital se mu úsměv častěji, přimhouřené oči leskly se také prudčeji; jen v páně farářově obličeji zrcadlil se čim dále tím zřejměji úžas neobyčejný nad takovými hlavami, kteréž_jsou hotové reperto:. rium.

"A co tu u vás o panu vladaři nového?"

"Inu povídá se, že s těmi pikharly pořád jde hlouběji a hlouběji."

"Neveselé noviny! - Romžberkové a pikhar­ ti! Kdo by byl přišel na tohle srovnání? - O­ heň a voda. - Jsou časové zlí, jichž koncil: si nelze domysliti."

"Jinak pán ze srdce dobrý, příznivý a ště­ drý."

Ve středu, dne 20. července 1938.

"Co platno všecko, když na růži štěpné planá vyrazila a vYkvetla ! " "Tady u nás už jsou na mne zvyklí; už vědi takořka napřed, o čem jim budu vykládati" Pan farář zabočil jinam.

Páter Chysostom se zase zlehounka pousmál.

"Slovo boží vždycky stejné, před sta léty jako dnes! - Co také na něm vykládati? - Kdo má uši k slyšeni, slyš!"

Zdejší farář tohle vyznáni učinil v každič­ kém výkladě; už prý pokyvovali k tomu i apo­ štolové, rozestavení na výstupcích po stěnách chrámových.

"Ale páni? - Stále tu nebeskou pravdu chti míti v jiném šatě! - Jak sami jsou zvykli mó­ dě, tak i ve slově božím ji pořád hledají. - Ne­ ní-liž, ctihodný otče? -A pravda přec jen jed­ na, jenjediná."

Pan farář si nyní i povstal a zcela proti své­ mu zvyku se nějak rozezlil.

"A pak chtí na nás, abychom je kázáním ba­ vili! Jářku: nic jiného, než baviti! Maji všeho, co hrdlo ráčí, nač si vzpomenou. I v tomhle kratochvíli vYhledávají!"

"A o čem že's umínil si mluviti před panem vladařem?"

"Kdybych mohl, co a jak bych chtěl! Jeho Milost themata .rozeslal sám. Psal je ten Bře­ zan, však já ruku jeho znám. Už to v jeho ma­ nýře ode dávna, že rád po straně si do duchov­ ního řádu zadloubne."

"I thémata ?"

"Kdyby toho nebylo!"

"A jaké že tobě poslali? Odpusť, že se táži; však mluvíme-li již o tom? - " "Na neděli X. po svatém duchu. Už jsem evangelium slovo za slovem promyslil a nemo­ hu do toho nijakž a nijakž! Jak jsem řekl, na. venku už jsou naše ovečky na nás uvyklé1 U~ nám rozumí, i když ústa otevíráme ... " "Látka velekrásná, důstojný otče! Mfižeš pa­ nu vladaři zahřímati hezky do duše. ó, bys po­ znal, pane milý, alespoň v tento den, co tobě k pokoji!"

"Přetěžko, ctihodný otče! Velikým pánům mluviti do duše jest tolik jako dávati živoť v plen! Ještě kdybych měl kněze pomocného, spí­ še bych jej mohl poslati. Už jsem žádal několi­ krát, a naposled mi z Prahy ani neodpověděli!"

"Přežel, Bože l Žeň velká a dělníkfl tak málo!"

"Nerozpakoval bych se ani okamžik, abych jej místo sebe poslal! Mladí lidé bývají trochu ctižádostiví! Jaký taky div! My starší už jen když s každým jsme ve svatém pokoji! Takéť opravdu čest, před panem vladařem kázati!" "Že bys se nerozmýšlel poslati. svého kapla­ na?"

"Ani minutu, ctihodný otče! Jenom touhle starostí jsem si o dvě leta život ukrátil! Až mi hlava prošedivěla!"

"A což kdybych ti nabídl služeb svých já?

Jsme si konečně trochu podobni. Zná-Už pak tě někdo ná Krumlově?" "Živá duše ne! Ani pomysliti bych tak se ne­ odvážil! Proslavený hlasatel slova božího z Pražské residence, ctihodný otec Chrysostom " "Na nějakou chvíli kaplan tvé důstojnosti .

Ráčíš-li jen dáti svolení?"

"Já- svolení? Pá parochus vulgaris- silva­ nus?"

"Jedině toho mi třeba a jsi starosti zbaven úplně!

"Vděčným ti chci býti, ctihodný otče. - Ne­ jsem bohudíky chudák, o tu náhradu - - " "Nejde mi o ni; chci ti pouze odlehčiti. Vidím v tobě ode dna dobrou duši."

Pan farář si také z.hluboka, jak mohl nejpo­ hodlněji oddechl. Spadlať s něho opravdu tiže mlýnského kamene.

Zatím přinesla pečlivá Marta večeři, pozťistá­ vajici z jediného pouze jídla; ale dostačovalo úplně. Byla to danči kýta. Tenkráte nebylo o zvěřinu nouze, zvlášť na. rožemberských pan­ stvích. Mohli ji dostati i pod rukou a za několik grošíki1 celý kus.

Panu faráři už tak od dobrých tří neděl ne­ chutnalo jako dnes. A tak spokojeným se už t~­ ké dlouhý čas necítil.

(Pokračováni.)

<;

Návštěv<1u u kraja.nů v Holandsku ..

Sejít se na své cestě s krajany, posíllt je dů­ věrou v budoucnost jejich i naši. bylo hlavním

cílem "Komenského" výpravy. Projeli jsme či­ stým městečkem Heerlerheide, hornickou osa­ dou, kde bydlí též předseda tamnějšího spolku "Sv. Prokop'' a octli jsme se v Brunsumu. Před hostincem nás vítaly zástupy krajanů v lido­ vých krojích, mezi nimiž i třicet horníků ze sousedních belgických dolů. V celém okolí hla­ holil český hovor. který Holanďané přijímají s úsměvem a upřímnou účasti. Vždyť věděli oč jde. V prostorném hále jsme byli takřka na­ mačkáni. Každý hovořil se svým sousedem o tom, co ho právě na životě krajanu zajímalo, vyptávaly jsme se na ceny, byty, výdělky a pod.

Opona menšího jeviště se rozevřela a pěvecký sbor zahájil program "Písní českou vítáme, drazí, vás." Pak následovalo uvítání řed, Man­ dásl:em z vyslanectví a odpověď starosty ('Ko­ manského" Hošťálka, který největší část své řeči věnoval výkladu o politické situaci u nás.

Krajané tomu byli velmi povděčni, nebot' ani Holandsko není nyní ušetřeno německé pro­ pagandy a krajané ji pociťují dvojnásob. Po holdu presidentu Benešovi "Buď pozdraven, ó drahý presidente náš" předneseném zpěvác­ kým spolkem, byla proslovena řada proíevů zástupcú jednotlivých spolků, které vyzněly v nepopsatelné nadšení krajanů pro starou vlast.

Všichni jsme byli přesvědčení, že se na krajany můžeme spolehnout a že mohou pro nás hod­ ně vykonat, kdyby bylo využito jejich síly v každém směru.

Dr. K. St. Propaganda do vlastního masa.

Továrna v severních Čechách dostala vel­ kou objednávku z Anglie. Když byla objed­ návka v Anglii vybalována z beden, ukázalo se, že továrna kromě objednaného zboží, vložila do zásilek i množství propagačního materiálu sudetoněmecké strany.' Protože běželo o proOZNÁMENÍ ÚMRTJ ots, 2714 DO 2739. VČETMO. 2714. Fr. J. Gajevský od řádu K. Jonáš čís. 28, zemřel dne 29 dubna 1938, ve věku 30 rokú. Zastřelil se.

Do Jednoty přistoupil dne 11. listo­ padu 1928. Rolník. číslo cert. C-706, a dle stanov oprávněn jest k pod­ poře v částce $1,000.00.

2715. John Schovajsa od řádu Hvězda. míru čís. 33, zemřel dne 1. května 1938, ve věku 66 roků, raněn jsa mrtvicí. K Jednotě přistoupil dne 10. června 1900. Číslo cert. A2408, a dle stanov oprávněn jest k podpoře v částce $1000.00.

2716. Charise Št'astný od řádu Moravan čís. 42, zemřel dne 29. dub­ na 1938, ve věku 56 roku, byl zabit vlakem. Do Jednoty přistoupil dne 10. dubna 1910. Číslo certifikátu A-541, a dle stanov oprávněn jest k podpoře v částce $1000.00.

2717. Frances Grossman od řádu Dubový Háj čís, 126, zemřela dne 30. dubna 1938, ve věku 54 roků na Cordiac Hypertensia. K Jednotě pří­ stoupíla 9. ledna 1916. Číslo cert.

A-6783, a dle stanov oprávněna jest k podpoře v částce $1000.00.

2718 Valentin Lichnovský od řá­ du Rozkvět Západu čís. 107, zemřel dne 5. května 1938, ve věku 53 roků.

Oběsil se. Do Jednoty přistoupil 4. ledna 1903. čís. certifikátu A-6016, a dle stanov oprávněn jest k podpo­ ře v částce $1000.00.

2719. Jes. Sláma od řádu Jaro čís.

130, zemřel dne 12. května 1938, ve věku 63 roků, oběsil se. K Jednotě přistoupil 26. června 1921. Číslo cert. A-11487,a dle stanov oprávněn jest k podpoře v částce $500.00.

2720 J. V. Macek od řádu český Prapor čís. 24, zemřel 7. května 1938, ve věku 72 roků, na Cordio re­ siducion-artesis. K Jednotě přistou­ pil 11. září 1904. čís. cert. A-1940,

Strana. 11.

Vls'l'Nilt

Ve středu, dne 20. července 1938.

Jugoslavii! Zdrávo, bratře.

Kterási boční u­ lice, vedoucí z Fochovy ulice k Riegrovým sa­ dům, zpomalila dnes ráno frekvenci. Zastavo­ vala. se auta, lidé, ba i nákladní povoz, který pagační materiál vesměs štvavého obsahu prorozváží pivo. Kočí, opálený chlaplk, z kterého ti republice, nebyl angUcký zákazník srozu- , jde jinak hrůza, potrhl opratí, zastavil se. a měn s takovými mravy, proto byla zásilka to­ pozoroval. Nemyslete, že se příhodílo nějaké várně vrácena s poznámkou, že se nepřijímá a neštěstí! Skupina jugoslávských dorostenek v že všechny další objednávky se ruší. Šéf firmy modrých sukénkách a s nimi i dorostenci se tuze pozdě pochopil, že zbraň, které hodlá u­ postavili na chodník a utvořill t. zv. malebnou žíti pro své politicko-stranické účely, je dvoj­ skupinu. Dorostenec, který je měl vyfotografo­ sečná a že zasáhla jeho samého. Aby jeho to­ vat, v zápalu zdařilého záběru, couval s apa­ várna nepřišla o dobrého zákazníka, pokusil rátem u oka, až se ocitl uprostřed ulice. A tu se věc v Anglii omluvit tím, že on, jako šéf, ne­ pražská ulice, jinak kritická ke každému do­ může prý být viněn za to, co udělali jeho dělní­ pravnímu přehmatu, zastavila a pozorovala se ci, a žádal, aby anglický zákazník své obchodní , zalíbením mladistvé hosty. Smavý fotograf se spojeni s továrnou nerušil. Z Anglie bylo však skupině způsobně uklonil, obrázek je hotov. továrníkovi oznámeno, že to, co na svou, omlu­ Pražská ulice se zase rozejela bez jediného slo­ vu dokládá, · nepřesvědčuje, protože on jako va protestu. šéf musí míti tolik moci a vlivu na své zamě­ Česky se lze domluvit. stnance, aby v obchodním spojeni s cizinou se Je teď pozorovat snahu německých neza­ nedopouštěli podobných přehmatů. ujatých lidí mluvit česky. Průvodčí za zpropít­ Jugeslávci dobyli srdce Prahy. né v elektrice česl{y poděkuje a vysvětlí dobrou češtinou, kde máme vystoupit a kam jít. O­ Je to člen bělehradského Sokola, který mluví chotně česky odpovídá i bez toho. Vrátný v to­ krásnotř'ěeštínou. Uviděli jsme ho sedícího na várně, baště Henleinovy strany, když uviděl 'rozpálenýéh schodech, vedoucích k museu. Pro­ českou návštívenku z Prahy, říká německy: tože bylo zrovna poledne, a slunce i modř nebes "Můžete mluvit česky, já rozumím česky ,ale . pálila jako výheň, vystupovaly z musea doro­ mluvit dobře neumím. S naším ředitelem pa­ stenky po prohlídce sbírek a sedaly na scho­ nem dr. X. můžete taky mluvit česky, Je Ně­ dech ve stínu. Sesedly se kolem mladého Jugo­ mec, ale mluví česky i německy." Jiný vrátný, slávce, a jaké bylo jejich překvapení, když k když poznal, že jde o Čecha, pronesl aspcň nim začal mluvit česky. Jejich všetečné otázky česky: "Prosím", ač víc toho česky neuměl. nebraly konce. Odkud zná naši řeč, jak to tam Němci začínají nyní chápat, že nezbude, než u nich 'V Jugoslávii vypadá, jak jsou u nás se učit česky. Na železnicích, poštách, strážni­ spokojeni, zdali nás mají rádi atd. Janko Žilaj, ci a podobně ovládají němečtí zaměstnanci který je v Bělehradě posluchačem konserva­ toře, odpovídal s úsměvem a vypravoval mla­ natolik již češtinu, že se lze s nimi domluvit. dým divěínám o všesokolském sletě, který bu­ V mnohém směru by mohli být vzorem našim de za tři léta v Bělehradě, právě v rok, kdy do­ pražským Němcům, kteří za celý život upro­ sáhne mladý král Petar plnoletosti. Děvčata střed českého prostředí se nenaučili ani tome poslouchala pozorně a když se loučila, zavazo­ česky, jako tito Němci. vala se slibem: Tak za tři .Iéta na shledanou v

Z CEsKOSLOVENSKA.

a dle stanov oprávněn jest k pod­ poře v částce $1000.00.

2721. J. R. Kuběna od řádu Po­ krok Texasu čís. 1, zemřel dne 3; května ve věku 69 roků, následkem zranění automobilem. Do Jednoty přistoupil 1. července 1897. Člíslo cert. A-1, a dle stanov oprávněn jest k podpoře v částce $1000.00.

2722. Francis Blažek od řádu La­ dímír Klácel čís. 129, zemřela dne 3. května 1938 ve věku 61 roků, na cukrovku. K Jednotě přistoupila 21. srpna 1908. čís. cert. A-5716, a dle stanov oprávněna jest k podpoře v částce $1000.00.

27.23.Anna Dana od řádu Hvězda Texasu čís. 47, zemřela dne 15. květ­ na 1938, ve věku 58, na zápal plic.

K Jednotě přistoupila 1. října 1911. čís. cert. A-2818, a . . dle stanov o­ právněna jest k podpoře v částce $1000.00.

2724.Paul Riornak od řádu čecho­ slovan čís. 40, zemřel dne 22. května 1938, ve věku 80 roků, na Porstoditis a sešlost věkem. K Jednotě přistou­ pil dne 9. listopadu 1902. Čís. cert.

A-2607, a dle stanov oprávněn jest k podpoře v částce $1000.00.

2725 Jos. Lichnovský od řádu Ve­ lehrad čís, 19, zemřel dne 19. květ­ na 1938, vé věku 69 roků, na srdeční mrtvici. K Jednotě přistoupil 14. října 1906. Čís. cert. A-1754, a dle stanov oprávněn jest k podpoře v částce $1000.00.

2726.John Pulkrabek, od řádu Te­ xaský Mír 10, zemřel dne 24. května 1938, ve věku 73 roků, na Lymphosarcoma oř Medístríum. K Jednotě přistoupil 9. prosince 1900. Čís. cert. A-2175. a dle stanov o­ právněn jest k podpoře v částce $1000.00.

2727. Leo Strauss od řádu Karel Havliček čís. 4, zemřel dne 6. červčís,

na 1938, ve věku 45 roků, na Angina právněn jest k podpoře v částce Pectoris. K Jedni>tě přistoupil 7. $500.00. února 1926. Čís. cert. B-1133, a dle 2734. Henťy Blaž.de sr. od hídtt stanov oprávněn jest k podpoře v Ladimír Klácel, čís. 129, zemi'el dne částce $2000.00. .

5. šervna 1938, ve st:ii'í 69 rokú, na 2728.Jos. P. Jalufka od řádu· Svo- srdeční vadu. K Jednotě pl'istoupil jan čís. 11, zemřel dne 7. června dne 4. května 1902. Čís. cert. A-5715, 1938, ve věku 45 rokfi, spáchal se- a dle stanov oprávněn jest k podpobevraždu. K Jednotě přistoupil ll. ře v částce $1000.00. · .května 1913. Čis. cert. A-921, a dle 2735. Terezie Schovajsa od hí.du stanov oprávněn jest k podpoře v Praha čís. 29, zemi'ela 15. června částce $1000.00.

1938, ve věku 71 roků, na zal,rvú2729.Anděla Kohut od řádu Bed- cení mozku. K Jednotě pi'isloupila řich Smetana čís. 39, zemřela dne dne 17. dubna 1904. Čís. cert. A-3326, 6. června 1938, ve věku 56 roků na a dle stanov oprávněna jest k pod­ rakovinu. K Jednotě přistoupila poře v částce $1000.00. dne 13. září 1925. Čís. cert. C-167, 2736. Frank Kazimír od i'ádu Ka­ a Paid-up čis. 176, a dle stanov jest rel Jonáš čís. 28, zemfol dne 22. oprávněna It podpoře v částce června 1938, ve věku 70 rokú, na $1000.00a $239.00.

Uremia. K J,ednotě pl'istoupil dne 2730. Anna Batla. od řádu J.iří 113. února, 1910. Čís. cert. A-10298, a Washington čís. 22, zemřela dne 9. dle stanov oprúvnčn jest k podp::iře června 1938, ve věku 81 roků, na v částce $500.00.

Appplexy Hemmorage. K Jednotě 2737•. Marie Macek od řúdu Po­ přistoupila dne 1. července 1897. krok Pierce čís. 50, zemi·,eladne 29. ůís. cert. Paid-up čís. 367 a dle sta- června 1938, ve věku 55 rokú, na nov jest oprávněna k podpoře v cukrovku. K Jednotě p:i'istoupila dne částce $42.00.

•13. června 1909. Čís. cert. A-1074, a 2731. Frank Šefčík od řádu Nový. dle stanov oprávněna jest k pod­ Tábor čís. 17. zemřel dne 2. červ- paře v částce $1000.00. na 1938, ve věku 83 rokfi, na Apo2738. Klál'a Pavlas od Utdu Mo­ plexy. K Jednotě přistoupil dne 1. ravští Bratři čís. 6, zemfola dne 19. července 1897. Čís. cert. A-1101, a června 1938, ve věku 39 rokú, na dle stanov oprávněn jest k podpo- Coronary Thrombosis. K Jednotě ře v částce $1000.00. pi'istoupila dne 3. prosince 1922.

2732. Frank Kolář od řádu F. B. Čís. cert. A-8626, a dle stanov o­ Zdrubek čís. 112, zemřel dne 13. právněna j,est k podp:iře v částce června 1938, ve věku 67 rokii, na ra- $1000.00. kovinu. K Jednotě přistoupil dne 2739 Marie Fojtík od i'ádn ůeský 11. listopadu 1906. Čis. cert. A-5120, Den čís. 95, zemřela dne 22 června a dle stanov oprávněn jest k podpo- 1938, ve věku 76 rokú, na Ulcered ře v částce $1000.00. " Colon a sešlost věkem. K Jednotě 2733 E. L. Lawhon od řádu Praha přistoupila 14. února 1904. Čís. cert. čís. 29, zemřel dne Q. června 1938, A-5364, a dle stanov oprávněna jest ve věku 53 rokfi, na natural causes. k podpoře v částce $1000.00.

K Jednotě přistoupil 5. června 1934.

S bratrským pozdravem, čís. cert: B-1059, a dle stanov oJoe R. Kuběna, taj.

.

Strana 12.

Uřední Orgán Slovanské Podporující Jednot:, Státu Texas.

Ottieial Organ of. Slavonie Benevolent Ano,. ciation of State of Texas.

---------------·-······· -----······· REDAKTOR-FRANTA MOUŮKA-EDITOB Vydavatelé Publishers ŮECHOSLOVÁK PUBL. CO,, Vi'est, Texas

-------------~----·-----------

Předplatné $1.00 ročně .... Do staré vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance. · Europe $2.50 a year.

-------------,-----~---·-~,~----------·

Změny adres za11ilaji se <lo Hlavni Uřadovn:,, _____ Fayetteville, Texas. _ Veškeré dopisy, předplatné, oznámky, buďtei adr!'sovány na Věstník, West, Texas Věstník has the largest circulation of an:, Czechoslovak Week.ly in South.

Piknik řádu Moravšti Bratři čís. 6. na Cotton­ wood sensaěním úspěchem. V neděli uspořádali členové t. řádu výlet, který přilákal neočekáva­ né množství účastníků. Společenský oběd ná­ sledoval kolem druhé hodiny odpoledne kratší pořad. Hlediště loni rozšířené síně bylo zaplně­ no, spěšně instalovaný tlampač roznášel proslo­ vené řeči i v hustě publikem osazeném nádvo­ ří. Řádový předseda br. Jan Pavlas uvítal shro­ máždění a v úloze obřadníka představoval řeč­ níky. Pořadatel mluvil první na théma - časo­ vé problémy a stanovisko óechoameríěanů. Ná­ sledoval účetní Hl. Úi'.'. br. Ed. L. Marek, který zdařile rozebral heslo naše - Bratrství a lo­ gickým postupem zavedl pozorné posluchače před nekompromisní skutečnost, že pojistky naši S.P.J.S.T. jsou našemu lidu nejvhodnější, nejlevnější. Sklidil nemalý potlesk. Následovali kandidáti politických úřadů. Sotva pronesli svoji "platformu" dva uchazeči, dostavili se ú­ řadnící Výk. Výboru, kteří pl'ijali pozváni k ná­ vštěvě pikniku, učiněné jim br. Jan Hegarem st. Bratr předseda Ohernoský byl ihned vyzván. k oslovení přítomných a po představení uvítán byl dlouhotrvajícím potleskem. Mluvil angli­ cky, výraznými slovy podal.češtinu neovládají­ cím posluchačům nástin působností, cílů, dosa­ žených met naší v Texasu největší nestranné, stále rostoucí S.P.J.S.T. Řečník svým proslo­ vem učinil na [lnonárodovce výborný dojem.

Po proslovech kandidátů nastala přátelská be­ seda, nádvoří už nestačilo umístit stále dojíž­ dějící auta, jež se potom řadila po bocích přilé­ hající silnice. Večerní lidová veselice byla u­ dálostí osady. Zástupy lidu tlačily se kolem ná­ levny, před vchodem do síně a kolem oken, na­ slouchajíce vyhrávání české hudby nově orga­ nisovaným orchestrem p, Kohuta. Úspěch pik­ niku byl zdai·ilý v každém ohledu, pořádající výbor zasluhuje uznání za vzorný pořádek, ob­ sluhu a nezbytnou vysilující práci tělesnou.

Všechna čest! S potěšením vyzvedáme krás­ né, časově velmi důležité proslovy uvědomělých synů rodné haluze, jež byly pronešeny na sjez­ du K.J.T. ve Flatonii. Není třeba přípomínat u­ šlechtilou setbu dr. Mička, vzletné a k srdcím jdoucí jeho přednášky, proslovy a soustavně konanou písemní propagaci v časopisech. Kde­ koli má příležitost, zasloužilý učitel čs. vysoko­ školáků v Austínu, nabádá krajany k spolu­ práci na udržení řečí mateřské a poukazuje na prospěšnost vyššího vzdělání naší mládeže. Na sjezdu K.J.T. měl vhodnou příležitost promlu­ viti k delegátům krajanské podpůrné organi­ sace a jeho slova padla na půdu úrodnou. Mla­ dý, populární duchovní správce osady Fayet.te­ ville dp. Nesvadba též mluvil na théma nám všem drahé a z jeho krásného proslovu vyji­ máme věty, které bychom si měli připamato­ vat častěji a hlavně, těmito se též řídit: "Ne­ dovolme, aby naše česká řeč, které si naši rodi­ če nade vše vážili, v této svobodné zemi, kde nám nikdo nebrání v mluvě naší - aby vyhy­ nula. z lásky k této mluvě české stavěli první přistěhovalci, naši otcové a dědové, naši vůdco­ vé a vlastenečtí kněží s velikými náklady o-

vf:sTNíK sadni české školy a sině, s velkými obětmi je vydržovali a vše rádi přinášeli jako obět na ol­ tář české národnosti. Ale dnes, jak často ve mnohé té škole české to vypadá, nad tím by ti předkové mnohdy musili zaplakat. Neučí se vů­ bec víc. česky číst a psát, mateřský jazyk jest tam popelkou, ač by měla být královnou. Když děti dovedou si přečísti i české noviny, které jejich rodiče odebírají, tu už naše milá řeč če­ ská jaksi i nadále se mezi námi udrží. Zde dů­ razně tvrdím, že je to čirým nesmyslem, kde se domýšlejí někteří, že dítě utrpí na anglíěíně, když se přiučuje česky číst a psát. Naše mládež není tak tupá, aby se nenaučila dvě řeči správ­ ně mluvit a psát, ale potřebuje našeho pobádá­ ní a, naši pomoci k tomu. Až dorostou, budou nám vděčni, že jsme jim dobře radili." Zlatá slova, časová výzva, hodící se jako ušita nejen na krajany katolického tábora - nýbrž táborů a skupin všech.

Mezi našimi v. Elk. V neděli pořádal řád čís.

35. v Elk svůj výroční piknik, jenž se vydařil přes nedostatečné oznámení. V řádové schůzi bylo totiž ujednáno uspořádati výlet v den všední, zábavní výbor však rozhodl se pro ne­ děli, což vyneslo částečný zmatek, neb mnozí osadníci vydali se na piknik do Cottonwood, ač by jinak brali účast na podniku bližším. Přes to byla odpolední účast slušná, večerní při ta­ neční zábavě-velíká, Br. Ed. L. Marek a pořada­ tel slíbili pořádajícímu výboru, že ihned po skončení programu na Cottonwood vydají se do Elk a slib splnili, dorazivše k pěkné spolkové budově kolem čtvrté hodiny. Je tu řada oběta­ vých pracovníků, dosti usedlíku starých, jež ve­ směs svojím přičiněním dopracovali se majet­ nosti. Rád utěšeně roste, má také D. Oddělení, ačkoli přiléhající osada je nepočetná, naši činí se, mají se rádi, žádoucí svornost i snášenlivost nesou zde pěkný výsledek. V pět hodin br. Ho­ lub v zastoupení řádového předsedy J. Víchy zahájil program a představil pořadatele. četní posluchači pozorně vyslechli řeč pisatele, již dotkl se otázky náboru omladiny, apeloval na loyalítu rodičů naší S.P.J.S.T. a zakončil žádostí ve jménu celé rodné haluze, svorným spolčením všech táborů býti připraveni pro po­ moc znovu ohrožené staré vlasti. Br. Ed. L. Ma­ rek začal v mateřštině a pokračoval anglicky, podav stručný nástin cílů našeho Bratrstva.

Protože pořadatel dojel na podnik s kolegou A. J .Morrisem a tento spěchal domů k neodkladné práci, opustili jsme milou společnost během ře­ či br. Marka, rozloučívše se toliko s činovníky snaživého řádu. Br. předseda projevil .možnost, že cestou z Cottonwood zastaví se v Elk a po­ zraví se s členstvem jemu dosud neznámým. Co píšeme tento stručný referát nevíme, došlo-li k zastávce br. předsedy v Elk či nikoli. Podáme přesnou zprávu příště.

Co dělají ·jiní. Dvaadvacátý sjezd K.J.T. měl zdařilý průběh a schválil časově nutné potřeby.

Tajemníkem sjezdu zvolen byl redaktor Rolníka kolega A. Stibořík, spolkovým orgánem ustano­ ven znovu týdeník Našinec. Byla zavedena po­ jistka na $250, aby i ti nejchudší mohli se podí­ leti na ochraně pojištění. Přijato, aby do Mlá­ deneckého Odboru byli přijímáni hoši ode dvou měsíců stáří. óíenům, kteří byli na automati­ cké půjčce již jednou a jsou do ní dáni podru­ hé, může se vzíti na placení jejich dluhu u mí­ stních spolku potřebný obnos z jejich zálohy, což se ale nesmí opakovat více než třikrát. Bylo zavedeno pojištění na $2,000 až do věku 60 let.

Sjezd povolil $150 pro české studenty na státní universitě a $150 na kat. universitu. Zaveden úřad výpomoeného tajemníka a p. Amos Pa­ vlik z Taylor byl zvolen do toho úřadu. Předse­ dou K.J.T. znovuzvolen' p. A. J. Kallus z Wied, tajemníkem opět V. J. Janeček ze Shiner, po­ kladníkem p. F. J. Kallus z La Grange, právní­ kem p. B. P. Matocha z Austinu, vrchním léka-. řem opět dr. F. M. Wagner z Shiner. Město West zvoleno za místo příštího sjezdu. čechosJováci musí být zdra~ a-s~lní; aby byli schopni i?oje, kdyby: celistv:ost a l).eodvislost svobodného ČJeskQSlovenskabyly ohrožovány.

A čsl. ženy musí být zdravé a krásné, aby v je­ jich silných, zdravých a krásných dětech žil zdatný čsl. národ pro všechny budoucí časy. To byl hlavni a nejvýznamnější myšlenkový obsah desátého Sletu a přáli bychom sl, aby tak byl také pochopen i všude v cizině a v prvé řadě ve vůčí

Ve středu, dne .20. července 1938.

Spoj. Státech. Naši bratři v osvobozené vlasti byli a zůstali Slovany, ale nikdy ani v národě ani v sokolstvu nepěstovali žádný panslavisti­ cký imperialismus. Letošní slet byl od roku 1882 v sok. historii už desátý. Ani jediný z nich ne­ byl veden myšlenkou výboje a násilí. Snad za­ křikoval a před válkou děsil ty, kdo Čechoslová­ ky utlačovalt, snad dělá starosti a možná i čáry přes rozpočet těm, kdo by je dnes chtěl mít jin­ de, než ve frontě svobodných, spravedlivých a demokratických národů, ale to je právě vina těch druhých a nikoliv jejich. Nikdy Čechoslo­ váky nepochopil, kdo se domnívá, že byli či jsou jiní, než jací jsou - sokolově a celý čsl. národ: citliví demokrati a spravedliví ke všem, ale vždycky pl'ipraveni k úderu proti každému, kdo by· se opovážil sáhnout po jejich práv.ech ozbrojenou rukou.

Nebezpečí války ohrožuje dílo generací na sociální výstavbě světa. Sotva svět vybředl z hluboké hospodářské tísně a těší se určitému o­ živení podnikání, vyvstávají na obzoru nové těžé mraky. Je v nich skryta hrozba, že světla po celém světě zhasnou? Důvodem k znepoko­ jení o osud posledního oživení je především to, že vzestupná křivka hospodářského oživení se :tbni náhle zlomila. Na jaře a v létě uplynulého roku se objevily tři nepříjemné zjevy. V někte­ rých státech došlo ke snížení hodnoty měny.

Velkoobchodní ceny stouply a zdražily životní náklady v míře mnohem větší, než bylo zdrávo a než se dalo v důsledku oživení čekat. Speku-. lací vysoko vyhnané ceny některých dťtležitých surovin (kovy mimo železa) se náhle zhroutily.

Nová krise postihla nejhúře Spoj. Státy hned loni v létě, na podzim pak byly dosti citelně po­ stiženy i jiné země, škody však nebyly nikde vážné. Rozhodně není důvodu k znepokojení, ba jsou tu všechny důvody k dalšímu vzestupu, který by se jistě projevil, kdyby svět nalezl jen trochu ztracené důvěry. Udržení a další rozvi· nutí prosperity vyžaduje, aby výbojnost někte­ rých států nalezla protiváhu v přání po oprav­ dové mezinárodní součinnosti. Válka zatarasu­ je cestu sociálního pokroku, rozsah válečných příprav četných zemí není žádným tajemstvím, osobní svoboda a hospodářské podnikání jsou čím dále, tím více brzděny nejpřednějšími ne- " zbytnostmi postarati se o národní obranu. o­ brovské částky, které by mohly být věnovány na boj proti nemocem, na zpříjemnění stáří, na rozmnožení lidského vědění a povznesení kultu­ ry, jsou těmto blahodárným účelílm odnímány, aby jich bylo použito na ničení všeho, co člo­ věk tak těžce v potu tváře vytvořil, na výrobu smrtících nástroju, umožňujících ničiti lidský život s veškerou dúkladností a hrůzou, jakou jen věda může vynalézti. Hrozící válka již dnes zatarasuje hlavní cesty sociálního pokroku a brzy snad bude ohrožovati sociální výstavbu, vybudovanou současnou generací. Kdyby došlo k nové válce., je téměř jisto, že celé toto pracné dilo by se zhroutilo.

Naše návštěvy. Ve středu min. týdne zastavil se u nás br. F. Steiner s manželkou. Jel v úřed­ ní povinnosti do Em;1is a do Dallas. - V sobotu dojeli do West úfodníci stále rostoucího měst­ ského spolku proti ohni, S.V.P.S., bratři: Fr. Ančinec a Joe Kalousek s manželkou z Housto­ nu, John P. Trlica z Granger, W. A Nesuda z Dallas, F. Urbish z East Bernard a p. Zubík z Bryan. Účetní výbor prohlížel v sobotu knihy v ředitelně české banky, v neděli konala .se schu­ ze Hlavní úřadovny a k této dojeli náš bratr předseda C. H. Chemoský (právní rádce t. spolku) a br. F. Bezecný s manželkou (zastává místo organisátora). Měli jsme příležitost po­ hovořiti si s činovníky dávno známými a po­ kud čas dovoloval podebatovat o otázkách časo­ vě se vyskytnuvších. - V neděli dojeli bři. A. Kos z Dallas a br. Ed. L. Marek z Fayetteville na piknik řádu Moravští Bratři. - Br. M. Ma­ tush z Temple a jeho manželka dojeli domfi z :.návštěvy, Československa a projíždějíce našim West; učinili nam kráťinkou návštěvu v pátek min. týdne. Byli ve staré vlasti mile překvape­ ni vším: celkově dobrými poměry, pokrokem ve všem, krásami přírodními jak modemími stav­ bami a pod. Dovezli si dojmy nezapomenutelné a pi. Matushové prý se ani nazpět nechtělo.

s;

vl'8'r.Nnt

Ve středu, dne 20. července 1938.

Od nás pro nás.

Kdo z našich členů přál by si zakoupit od 10 akrů nahoru té nejlepší půdy, jakou lze v

Texasu nalézti k zelinářství, sadaření nebo všeobecnému rolničení, ať zajede si do Valley, kde Jednota má ještě 300 akrů pozemku při hranici města Rio Hondo. Pozemek lze dostati na velice mírné splátky, levnější než placení rentu, od $75 do $200 ročně, dle rozlohy půdy.

Br. J. H. Hurta, předseda RVOS., s radostí ná­ vštěvníkům pozemek ukáže. Se sbíráním ba­ vlny budou ve Valley tento měsíc hotovi. Za­ nedbané pozemky Jednoty se rychle proměňují v prvotřídní zahrady. Kromě bratří Hurty a Huffa staví si tam obydelni domky f>ři. Kutil z Dallas, též jeho syn Louis, Jr., Pavel Stebel z Corpus Christi, Ed Kachtík z Rio Hondo, v krátkosti začnou se stavbou br. Jan Brodecký a Fred David. Zahrady a sady zanedbávané po šest, osm roku, již nyní ukazují, co hrstka našich pracovitých rukou dokáže jen v krát­ kém čase ěestí měsíců. Kdo se zajímáte, neod­ kládejte. Za pul roku bude pozdě. Vyřizování záležitosti ohledně těchto pozemků má na sta­ rosti místopředseda Hlavní Úřadovny, Štěpán Valčík, jehož adresa je 6402 Prague, Houston, Texas.

OPRAVA ZPRÁVY ZA MESÍC ČERVEN 1938, V PŘEHLEDU MAJETl{U JEDNOTY.

Bondy

$1,082,680.02 Hypotéky • . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,343,274.72 Podíly ,. . . . . . . . . . . . . .

25,560.60 Hypotéky (collateral) . . . . . . . . . . .

12,675.00 Půjčky certífikátů • . . . . . . . . . . . . . • 500,779.26 Majetek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210,489.02 Hotovost v bankách . . . . . . . . . . . . .

8,314.61 Složeno na stavbu kanálu . . . . . . .

1,750.00 Složeno za měřítko . . . . . . . . . . . . . .

10.00 U pokladníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . • 3,859.35 V Dětském Odboru . . . . . . . . . . . . . .

24,100.17

Celkem -, Dluh nedospělým :MAJETEK

.: dědicům

.....••

;

$3,213,492.75 , 28,105.45 $3,185,387.30

Rada Spoj. Státú pro odvoláni z daňových výměrů vydala dnes rozhodnutí, ž'e Pierre S. Du Pont a John J. Raskob musí zaplatiti federální daně v obnosu $1,200,000. Rada rozhodla, že ce­ lá řada převodů, kterými oba prodali velké množství akcií pro účele snížení daní. Dle před­ běžných odhadů znalců znamená to, že Raskob, bývalý předseda demokratického národního vý­ boru, musí zaplatiti více než $800,000 dodateě­ ných daní a Du Pont $400,000.

Voličům ČESIWSLOVENSKÉHO PŮVODU V OKRESU BELL, TEXAS.

Jak vám všem známo, by - prímárky - dne bychom se měli všichni častniti a odevzdati své íherých jsme přesvědčení, li, to jest, že mají jisté národnosti váží.

Holland, Texas. budou pořádány vol­ 23. července, !~terých oprávnění voliči sú­ hlasy kandidátům, o že již něco vykona­ zásluhy a že si naší

Jedním z nich jest p, Frank Pončík, který se uchází o úřad Distrikt Court C'lerka. Pan Pon­ čík není z těch tuctových kandidátů, kteří slíbí a nesplní, a znají voliče jen před volbou.

My víme, že když byl zvolen do úřadu okr. komisaře, že svojí poctivostí a energií vyko­ nal více než sliboval, anebo než voliči mohll cd něj očekávati. Mimo zásluh, jež si získal co okr. komisař, padá· na váhu, že jest i ve­ teránem ze světové války - mimo toho i jeho dva bratři ve službách Uncle Sama životy své ztratili.

Neopomeňte tedy a dejte p. Pončíkovi své uznání na jevo svým hlasem pro něj vrženým. s úctou, T. Hunka.

Strana. 13.

Právě jsem přijel z Vídně, jsem lékař, žid •••

NÁŠ ŽALOV

E VLASTI Julia Streichera propukly nové V pogromy. Židé v Německu byli postupně postiženi výjimečnými zákony, zbaveni pro­ středkťl. výživy, plánovitě vyvlastňováni. Zby­ tek dokonává teď ulice. Berlínské události z těchto dnů jsou známy. Parní válec proti ži­ dům pracuje současně i v bývalém Rakousku.

Všechny arijské obchody a podniky byly vy­ zvány, aby neprodleně propustily;,,všechny ži­ dovské zaměstnance. Říšský komisař Buerchel stanovil nejdelší lhůtu dvou týdnft. Většina propuštěných zůstane úplně bez prostředků.

Budou prý po nějaký čas dostávat menší pod­ poru, ale v nejbližší době musí patrně opustit zemi. Do redakce londýnského listu "Sunday Chronicle" přišel v těchto dnech drobný tichý muž, který vypravoval: "Právě jsem přijel z· Rakouska. Jsem německý lékař, žid. Miij pří­ běh je příběhem tisíců. Rád bych vám podal zprávu o událostech v Rakousku." Svědectví ži­ dovského lékaře je toto: Mládež v čele ulice proti židům a židovskému majetku. ' Byla sobota, ráno. Ve všech ulicích křičí da­ vy lidí. Je těžko projet. Byl bych raději zůstal doma, ale moji nemocní čekají. Je téměř ne­ možno dostat se kupředu. Dávám znamení houkačkou, takřka bez výsledku. Jedu dalších· dvacet metrů a nyní, díky bohu, třída se poně­ kud uvolňuje. Avšak co to? Tři mladíci skáěí se zvednutými pažemi do jízdni dráhy. Zatahuji všechny brzdy. Jeden z výrostkft, sotva osmná­ ctiletý, s hakenkrajclerskou páskou na rameni, vystupuje na stupátko a volá: "Žid nebo arí­ jec?" Odpovídám, že žid. "Dobře, žid!" ječí mla­ dík. "Vystup z vozu, potřebujeme ho. Teď není ).rdy na židovské výlety!" Ukazuji mlčky na lé­ kařskou značku na skleněné tabuli. "Všechno fuk, koukej, ať seš z vozu, nebo zavoláme pro pomoc. My jsme S. A.!".

Pokračuji v cestě pěšky a dostávám se k or­ dinaci. Skleněná tabule ve dveřích je vytluče­ na a na zdi je velkými písrnenamí přimalová­ no: Žid. Do ordínace ten den nikdo nepřichází.

Chlapec zastavuje chodce: "Žid?" Spěcháte? · Pojďte se mnou!"

Kdo smí.nosí pásku s lomeným křížem. Ži­ dum je zakázána a tak je snadně posbírat je po ulicích a donutit je, aby čistili údernická ka­ sárna, myli vozy úderníků a seškrabávali chod­ níky. Mám navštívit ještě několik nemocných.

Opatrně obcházím každou hlavní třídu, vyhý­ bám se shluku lidí a skrývám se v nejbližším domě, přichází-li hlídka s. A. Musím přes most, kde se nějaký chlapec nahýbá přes zábradlí a pozoruje dolejší nábřeží. Teď se zvedá a líně se ke mně blíží. Nemá ani pásku na rameni. Ze­ ptá se snad, kolik je hodin? Ne. Chce vědět: "Žid, nebo arijec?" "Spěcháte? Tak pojďte se mnou!" Ještě tři kluci se ke mně sbíhají. Je lé­ pe poslechnout.

Představení se zadrženými židy - diváci se mohou uřehtat!

Sestupuji po schodech na nábřeži. Tady jsem ve společnosti. Asi padesát židu, mužů i žen, mladí, staří, čekají v pasti. Uniformovaný derník přebírá velení. Stojíme v pozoru, zatím co přivádějí další. Kolem si nás prohlíží velký zástup "aríjců", také děti, ječící radosti. Odře­ ky vane chladný vítr. Přinášejí vědra a rýžové kartáče. Máme naplnit vědra ze řeky, hodit je na ramena jako pušky a letět s nimi po scho­ dech vzhůru. Velkolepé divadlo, diváci se mo­ hou uřehtat! Na mostě jsme všichni mokři od hlavy až k patě, musíme seškrabovat olejovou barvou vymalovaný emblém. Odkládáme kabá­ ty, drhneme a drhneme, ale barva se ani ne­ hne. Úderník kleje. Jiný přináší žíravý louh a leje nám jej přes ruce. Asi za hodinu je nejstar­ ším dovoleno, al>y odešli, ženám také. Setmělo se.

Umírání v nemocnici s rozbitou hlavou a · vyraženým okem.

Asi dvacet nás ještě zůstává. Teprve teď po­ znávám vhloučku známého vynikajícího židov­ ského hudebnika.. A zase drhneme a drhneme. ú-

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, nížepsaný resoluční výbor řádu čecho­ slovan čís. 40. v Hillje, Texas, vyslovujeme jmé­ nem řádu pozůstalé rodině upřímně cítěnou soustrast nad ztrátou jejich drahého otce, dě­ dečka a našeho spolubratra · Pavla Dorňáka, jenž zemřel dne 22. května 1938 a pohřben byl dne 23. května 1938 v El Campo, Texas.

Zmíněný spolubratr byl nejstarším členem našeho řádu, dožil se vysokéh» věku 80. roku.

K našemu řádu přistoupil 19. listopadu 1902, byl členem Jednoty celých 36 let.

Rodina jeho odchodem ztrácí dobrého otce a řád náš dlouholetého člena, jenž. vždy vzorně dbal svých povinností a jenž byl všemi členi ctěn a milován. čest budiž jeho památce!

Drazí poziistalí, my víme, že bol Váš jest ve­ liký, ale budiž Vám útěchou, že i my želíme je­ ho odchodu.

Dáno v Hillje, Texas, dne 10. července 1938.

James Hradecký, E. K. Hájovský, Wm. Tej­ mel, resoluční výbor.

Praha zpívá a tančí.

Skutečnost, že kus kovu a trochu elektřiny dovede člověkem "hnout" - tu známe každý z obecné školy, pokusu s "galvanickým" a­ parátem. Dnes je to jiné složeni a jiná elektři­ na, která elektrisuje Prahu: železné ampliony, rozvěšené po celé vnitřní Praze, - tlampače, určené původně pro tlumočeni zpráv Sletové informační kanceláře, konají dobrovolnou službu další: strhují Prahu ke zpěvu !)íšněmi, jež reprodukuji neúnavně a pevně; zrychlují kroky chodcú i jejich srdce skvělými pocho­ dy - a do toho vlají prapory a korouhve na vysokých stožárech, špalír barev, světla a stí­ nů, a člověk jenž je tvorem společenským, se dává unášet proudem chodcú, řekou jasných tváři a očí dokořán otevřených. - Včera ve­ čer začali Jugoslávci a Jugoslávky tančit a zpívat v pasážích při Václavském náměstí krásná podívaná, přijímána vděčně a s potle­ skem tak srdečným, že by závistí musely om­ dlít nejdráže honorované Iwězdy Hollywoodu.

A vftbec musí Praze - která tančí a zpívá, ne­ bo si aspoň pobroukává melodie amplionú tyto jasné dny hrozně závidět každý, kdo není tak dobrý, aby to Praze a republice a pohodě světa ze srdce přál!

z

·

Nakonec jsme propuštěni. Odcházím ke svým rodičftm. Telefon byl včera odhlášen. Otce po dvacetileté práci ze ~ávodu propustili a neza­ městnaný si nemúže takový přepych dovolit.

Vypráví se. Nevěřím ani polovině toho, co se ří­ ká. Ta druhá polovina je však horší, než nej­ těžší sen ze dnil před dvěma měsíci. Je pravda, že divadelní ředitel Beer byl napaden ve svém bytě, že mu vyrazili oko, rozbili hlavu a že ze­ mřel v nemocnici za strašných bolestí? · Spoutaná arijská žena na 1>ra11ýři v židovském obchodě.

Bude už ráno. Odcházím a na ulici je klid. Židobijci si šli odpočinout. Spěchám. V jednom z ,obchodu je rozsvíceno. Vidím, že je to židov­ ský obchod. Uvnitř sedí žena s vytřeštěnými zraky, přivázána k židli. Na krku má velkou ceduli s nápisem: "Jsem arijská svině, která je­ ště chodí nakupovat do židovských obchodú!"

Jsem teď v Londýně. Chodím po ulicích a nikdo.se.neptá: "Žid nebo arijec?" Nemusím se bát, že mne seberou a budu umývat záchody a seškrabávat olejovou barvu. Snažil jsem si zo­ pakovat vše, co jsem prožil v minulých tý­ dnech. Nic vyjimečného, žádný pravý protiži­ dovský pogrom, dokonce ani mnoho mrtvtch.

Určitě se ději horší věci i v čině i ~e Španěl- . sku, a přece nemohu spát a když usnu, vidím před sebou řvoucí zástupy a jekot "Heil .•.. "

<;

,

vts'l.'ld:K

BtraDa. H.

SOKOLSKÁ HLíDKA Pohled do sokolského budoucna.

ESÁTÝ všesokolský slet, který začíná, pří­ mo vyvolává myšlenky, zda není jen mez­ níkem času a doby, ale i pořádání sokolských sletů vůbec. Zkušenosti z něho přirozeně je­ ště nelze použít, ale přece jen se· ozývají určité myšlenky naznačující budoucí vývoj.

Z jediného nedělního odpoledne, po které tr­ val I. slet v r. 1882, vyvinuly se slety na pod­ niky několika. týdnů, nyní již z části bez ohledu na všední dny, neděle a svátky. Neplyne z to­ ho otázka, zda by takový slet žactva, nebo do-_ rostu neměl být samostatným podnikem, je­ muž by se pak mohlo věnovat více péče a po­ zornosti než takto? Pravda, Iecos by snad by­ lo jinaké, jistě by nebylo potřebí přistavovat tribuny, snad by se podražilo opatření noclehů a pod., ale pořad je už tak bohatý, že by .na samostatnou slavnost stačil. Ostatně není tu již předzvěst v župách, které pořádati v jed­ nom roce slety mládeže a slety členstva až o rok později? Nebo v týž rok, ale v' různých mí­ stech?

Je tu otázka scény. Byy již pokusy . .o scénu mimo slet, kde vadí a komplikuje práci. Ne­ mohla by být na vedlejším, občanském (atle­ tickém) stadiu? Reflektory tam jsou!

Také průvod se proměňuje. Pokud byly sle­ ty po dva dny, bylo jedině možné takové fo­ šení, že první den byly dopoledne zkoušky, od­ poledne cvičení, druhý den dopoledne průvod a odpoledne cvičení. Jsou-li však cvičenci v Praze od neděle do středy, proč má být prů­ vod poslední den? S dorostem se už stal pokus, jíti průvodem dřív a nebylo to špatné, A přikročíme-li k otázkám technickým, na­ padne nás otázka - musí být vedoucí u kaž­ dého proudu při nástupu? Dorostenky je ne­ měly a nástup se zdařil. Bylo by to horší u dospělých?

Ani všichni cvičenci dorostenci a dorosten­ ky se již nevejdou na plochu cvičiště jinak, než na: dvakrát a přes omezený počet účast­ níků dne žactva, zaplnila děvčátka z širšího okolí Prahy celou jeho plochu a žáci cvičili na dvakrát.

Budou voleny nebezpečné mezerné rozstupy čl - opět vlastní stavba sletiště pro 40.000 cvičících jinde? ' To je jen několik otázek, jež slet vyvolává přímo, ale je tu řada otázek jiných velmi. zá­ važných. Pohleďte jen na obrovský program sletových závodů a soutěží - každá z nich byla by samostatným velkým podnikem. Mno­ há i podnikem velmi přitažlivým, který v množ­ ství sletových podniků zanikne. A což teprve výstavy? Tady se tedy již jasně rýsuje vývoj od jednoho mnohotvárného podniku k rozma­ nitým podnikům jednotným, za to propraco­ vanějším.

Hledali jsme před časem podniky, které by každoročně mohly lákati k návštěvě Prahy.

Ty dvě, tři naše velké tělocvičné organisace (Sokol, DTJ., Orel) by je hravě obstaraly a ještě zbylo dosti podnikfi na ostatní velká mě­ sta. republiky.

A slet neni mezníkem sám osobě. Jako Ře­ kové počítali čas podle olympiád, tak se dějiny Sokola a tělocviku u nás dělí podle dvou hle­ disek - události veřejných a - sletů. Slety udávají ráz nejen činnosti Sokola před sletem - přípravou ,ale i po sletu zpětným odrazem do činnosti jednot a žup.

Je již nanejvýš na čase, aby ČOS. měla pra­ covní plán, nejen ten zásadně ideový odvoze­ ný z Tyršova díla a z usnesení VII. valného

D

Ve středu, dne 20. července 1938.

Fuegnerfiv a večer byli v Národním divadle na Strakonickém dudáku. 23. června podnikli vý­ let do Turnova. 25. června byl velký vlastenec­ ký banket. 26. června předvedli pražští sokolo­ vě hostům závody a odpoledne - se konalo velké veřejné cvičení a závody v českém Bro­ dě za ůěasto asi 40.000 lidí. A byli tu skoro všichni, jimž v Praze byl průvod a cvičeni za­ kázáno.

Zkrátka a dobře: sjezd se nekonal, protože byl zakázán -. Ale návštěva amerických sokolů měla tak bohatý program, že se žilo se sokoly déle a vice, než kdyby se byl sjezd pořádal.

Sjezd se nekonal. A byl. Oni to sokolově i za.

Rakouska umívalí vždycky nějak zařídit.

sjezdu, ale i praktický pro delší dobu, dejme tomu alespoň od sletu do sletu. Tak by to co na zkušenostech získá váme z X. sletu, určovalo vlastně již práci pro XI. slet. Co se neosvědčilo, musí se změnit, co bylo vadné odstranit, co bylo dobré zlepšovat, chyby napravit. To je užší program, širší určuje pohled na poslání Sokola i jeho poměr k ostatním veřejným či­ nítelům a událostem. Je na př. potřebí určit přesně poměr Sokola nejen k politickým tělo­ výchovným soplkům vůbec, ale i ke každému z nich zvlášť a podle toho pracovat, vystupo­ vat a jednat. :Je potřebí totéž učiniti i vůči jiným organisacím a úředním i neúředním či­ nítelům. Slovem mít i takový praktický pro­ gram, nejen ide6vý a zásadní. Mnoho se o tom psalo již v sokolském tisku, mnoho se uvažo­ valo. Bylo by to krásné, kdyby takový pro­ gram vznikl z poučení X. sletu. Proto se už nyní dobře dívejme. A snad by nebylo na ško­ du, kdyby vzniklo i několik návrhů programu, které by si navzájem soutěžily při jednání ú­ středních sboru, jež by se pak odpoutalo od věcí méně významných, bylo přívedno k těm­ to věcem podstatným a základním, přešlo by se od lidí k ídeím, od péče o vezdejší potřeby k zápasu o myšlenky. Tím by se vyvolal opět zpětný odraz. na organisaci a - last not least - na lidi.

TĚM NEJZASLOUŽILEJŠÍM O X. VŠESOKOL­ SKÝ SLET.

Píše se a mluví o významu X. všesokolského sletu po všech stránkách. Hodnotí se jeho vý­ znam .v dnešní vážné době pro náš milovaný národ a drahou republiku. Nechci rozmnožo­ vat počet těchto úvah. O něčem jiném pár slov.

Od samého počátku sletových dní, ode dne žactva, dorostu a ke dnům členstva, do nichž vstupujeme, uvědomuji si [edno: všechno to by zde nebylo, kdyby zde nebyli obětaví a vy­ trvalí pracovníci sokolští mezi našim schop­ ným sokolským lidem v jednotách, těmi nej­ menšími počínaje. Snad nikdy jsem si neuvě­ domoval tak zhluboka krásných slov Tyršo­ vých: "Co lid ještě nezná, nikdo nezná; co lid nedoveď, nikdo nedoved; co lidem se nestalo, nikým se nestalo."

Nic bychom nebyli my zde "nahoře" v ústředí, kdyby nebylo těch "tam dole", bratř! a sester, vedoucích, cvičitelů, cvi­ čitelek atd., kteří den ze dne vytrvale a velmi často za velikých obětí osobních i hmotných, zapáleni ideou sokolství, zapomínajíce na se­ be, slouží ji celým srdcem a celou duši. - Dí­ vám-li se do vyřízených zástupů sokolských, zaplňujících v počtech přes 17.000 sletiště, za­ rosí se mi oči a uvědomuji si, obrovskou -Od­ povědnost na nás na místech, která vedou tyto obrovské zástu2y sokolské. Na malých, drob­ ných, skrovných, nenáročných a obětavě pil­ ných sokolských lidech tam dole - stojí so­ kolský svět. Chtělo by se mi všem vděčně stisknout ruce bratrsky a srdečn~. Nelze. Činím tak aspoň tě­ mito několika slávy. A v srdci svém slibuji: zůstaneš jim věren až do posledního dechu! Buďte všichni pozdraveni! Nazdar!

Jos. Truhlář, nám. starosty ČOS.

~~~~-~~~~-

O JEDNOM SLETU, KTERÝ SE "NEKONAL".

Před padesátí lety, roku 1887, oslavoval Solml

pětadvacet let své činnosti a chtěl to jubileum oslavit všesokolským sjezdem (nikloliv sletem), jehož program byl takový: 25. června mělo býti uvítání hostí a zahajo­ vací slavnostní představení v Národním divad­ le. - 26. června měla být odpoledne zkouška prostných, odpoledne průvod a veřejné cvičení všech sokolských jednot a večer přátelská schů­ ze. - 28. června výlet do Tul,'nova.

Podle konkursu na stavbu cvičiště mělo být místa asi pro 900 sedících a 3000 stojících osob.

Mimochodem: nás při tom zajímá, že se vý­ slovně na staviteli žádalo, azy zbudoval "jed­ nu Iož pro žtirnalísty, co možná prostrannou, by v ní asi 30 osob pohodlně pracovati mohlo."

Prostná mužů měla čtyři oddíly a v každém z nich pouze osm pohybů (cviků). Ženy ten­ krát ještě necvičily. Do konce února se přihlá... silo 3388 mužů v krojích, 1921 ělenů pro prost­ mí a 125 družstev na nářadí. Hlásili se však stále další.

Polfoejní zákaz.

Ale 6. května vyřídilo c, k. policejní ředitel­ ství v Praze žádost za povolení této sokolské slavnosti aáporně. Zakázalo seřaděni z nádraží do města, průvod na cvičiště, omezilo uvítání hostí U Chorvatů, kteří byli tenkrát v rámci říše), a okleštilo celou slavnost tak, že se slav­ nostní výbor sokolského sjezdu, v jehož čele byl jako předseda dr. Fr. Čížek a jak-0 jednatel JUC. Josef Scheiner, rozhodl upustiti od sjez­ du docela. Nejvíce se ve vyhlášce zdůrazňova­ lo, že této slavnosti by se směly zúčastniti pou­ ze jednoty z království a zemí na říšské radě zastoupených a zástupcově sokolft amerických.

Tito američtí sokolově smějí býti však uvítáni jen uvnitř státního nádraží.

A přece ...

Američtí sokolově tehdy vskutku přijeli, ač­ koliv již o zákazu sjezdu věděli. Přijeli 16. čer­ vna, projeli v průvodu vozů Prahou, která je na ulicích jásavě vítala a večer téhož dne pak se sešli se sokoly v Měšťanské besedě. Den na to navštívili staroměstskou radnici, Halánko­ vo museum a večer Národní divadl-0, Jede se hrál na jejich počest Jan Výrava s proslovem Jaroslava Vrchlického. 18. června večer bylo v tělocvičně Sokola pražského na jejich po­ čest sokolské cvičení s programem, který byl přtpraven na sjezd 19. června se zúčastnili slavnostního svěcení praporu Sok.ala vinohrad­ ského, k němuž šel průvod z mnoha jednot, meet nimiž byla i drážďanská, vídeňská a ně­ které z blízkého okolí pražského. Mluvil J. V. Frič. Odpoledne byla slavnost na Žofíně. 20. června navštívili nově zbudovanou karlínskou tělocvičnu a večer byli v Národním divedle na Prodané nevěstě, před níž jim Slukov přednesl nový Vrchlického veršovaný projev. 22. června položili Amertčané věnec na hrob Tyršův a

Dnes bude v Kunčicích u Kyšperka pohřben četař Rudolf Motyčka.

Zpráva -o leteclcém neštěstí v Praze, při kte­ rém zahynuli dva četaři piloti, zarmoutila kde­ koho, ale pohnutím naplnila obec Kunčice u Kyšperka a celý rodný kraj zahynuvšího če­ taře Rudolfa Motyčka. Byl to skvělý pilot a skvělý chlapec. Sálala z něho krásná odval1a a kázeň. By hrd na svou službu vlasti a dych­ til bránit rodnou zem na své stihačce. "Kdy­ by přišli, tak je rozvrtáme," Nkal. A byl den, kdy vzkázal domťl: "Dnes padnu, ale zaplatí mne draze. Když jedno ze dvou srazivších se letadel těžce narazilo na jeho stroj, věděl. že dobře není. Ale nechtěl zradit stíhačlm. Tepr­ ve, když poznal, že poškozený letoun nelze za­ chránit, vyskočil. Ale už to nestačilo. Padák se ještě nerozevřel a už tu byla dlažba a smrt statečného chlapce. Nemůže být větší stateč­ nosti a větší věrnosti. A nemúže být větší slá­ vy. Jako kdyby padl v slavném boji za vlast.

Měl letět s npor. Novákem a por. Širokým jako třetí do Francie. Nepoletí. Dnes ho uloží ve stínu koučického kostelíčka, kolem něhož často zakroužil. Je to třetí letec ve famosti v jednom roce. Vojsko a letadla mu vzdají vy­ sokou poctu. Patří mu. A jeho příkladu patří následováni.

Praha, 18. červ:ence. - Dnes byl zahájen 14.

Mezinárodní sjezd kovodělníkú za předsedni­ ctví posl. Hampla. Na pražském sjezdu jest za­ stoupen také Mezinárodní úřad práce. O situaci kovodělníků v zastoupených státech podal zprávu generální .sekretář kovodělnické inter­ nacionály.

<\,

v.l:STNbt

Ve středu, dne 20. července 1938.

MARIE MAJEROV

A:

HAVÍŘSKÁ BALADA O hrdinství, lásce a štěstí obyčejného

člověka.

U jsem poznal, že je šachta v zemi jiná než T u nás; padali jsme chvíli černou mou, příčně štoly se míhaly vzdálenými světly, [a­

a pořád jsme nebyli na dně. Jářku: Jak je tu hluboko? On na to: Už jsme na tísícátém me­ tru, ale už také vystupujeme. Drclo to; sotva vyšel do náraziště, svlékl kabát i košili. Dělám to 'po něm, trochu jsem ho podezříval, že si ze mne chce vystřelit, postřehl jsem cestou, že je to ferina, a mladý havíř na novém dole musí vždy podstoupit křížovou cestu různých aprí­ hi. Ale nechtěl jsem si zadat, tak jsem to udě­ lal po něm, a brzy jsem viděl, tohle že myslil vážně.

Dovedl mne na křižovatku a ukázal mi cestu k mistu, kam jsem byl přidělen. Tam že na mne čeká parťák.

"Jen se ptej po Milfaitovi, nezapomeň na to jméno!" A šel na své.

Než jsem parťáka zočil, liboval jsem si, že jsem svlečen. A přece jsem k němu dorazil v potně lázni. S čela mi pršel pot přes oči, že jsem ani neviděl; sotva bych ho byl od uhle rozeznal, kdyby nebyl nahý. Lidi, ještě dnes ho vidím: chlap jako čert. Tělo vypracované, že se na něm vzdouval každý sval. A zarostlý! A po­ supně mocný, zrovna horský duch. Na jeho ku­ kuč nezapomenu, co živ budu.

"Ty jsi můj nový parťák?"

"Kolego, nemáš-li nic proti tomu, budu s te­ bou dělat."

Jsem čahoun a vidím i přes tuhle skoro dvou­ metrovou zeď, ale on mne ještě o hlavu převy­ šoval. Lidi, to byla postava! Ale bylo v něm je­ ště něco mohutného, panovačného, že jsem se před nim cítil jako David před Goliášem.

"Nejsi-li dobré matky syn, tak sebereš svrš­ ky a vrátíš se do Čech pěšky!"

"Ty mě chceš utahat, Milfaite, ty mne?" na­ paroval jsem se.

Ten kukuč, lidi!

"Svleč si do práce i gatě a hned mi řekni, od koho víš, že mi říkají Milfait? Toho praštím přes to kousavý, že se mu to obrátí dozadu!"

Omlouvám se; opravdu jsem myslil, že je to příjmení a ne přezdívka, u nás jsem to nikdy neslyšel a nepřipadalo mi to divný.

"Dobrá, tak mi ho zejtra ukážeš, toho zba­ bělce. Já mu zmáčknu zpěvník!"

Leh jsem si do díla, a jak mi kahan osvětlil tvář, najednou mne Milfait poznal. A pre], člo­ věče, tebe jsem slyšel vyzpěvovat ve Hvězdě, když tam byla havířská veselice. A foukáš křídlovku, viď?

Hrklo ve mně.

"To je možná věc, ale pamatuj si, že tady jsem vždycky Jan Zvonař, vulgo Honza. Za to ti zahraju na křídlovku kolikrát a jakou píseň budeš chtíti" Zahvízdl pochopením.

"Dělat umíš?"

"Umím a chci," já na to.

"My se shodnem, to vidím," řekl parťák, "ale tomu otroku za toho Milfaita sáhnu na nos."

Pustili jsme se do díla; chtěl jsem parťáko­ vi ukázat, co dovedu, proto jsem se hnal. Hor­ ko bylo i tak, natož když jsem se roztočil. Voda ze mne prýštila všemi póry. Musil jsem se na­ pít. Ale pod zemi, jak se napiješ, nemůžeš už přestat. Přihýbal jsem si tedy hořkého černé­ ho kafe pořád víc. Čím jsem pil, tím víc jsem se potil; čím více potu, tím větší byla žízeň. Po­ malu jsem malátněl, v hlavě mi začalo hučet; jednu chvíli mi docela připadalo, že mi hlava hned upadne na lopatu. Jistě bylo na tom díle padesát stupňů.

Milfait mne po očku pozoroval, když jsem na konec neodolal a usedl, celý uřícený. Bandas­ ka byla prázdná.

"Honzo", povídá, "abys nemyslil, že nováčky žeru, heleď: můžeš pár dní jen vozit a naklá­ dat. Když jsi tak dlouho nelámal, máš ruce sa­ metky."

"To bys musil dělat za dva," vzdychl jsem.

"Mysliš,že to nedokážu?" vycenil na mne zu­ by velmi bílé v začernalé tváři. V tom úsměvu jsen1 poznal, že jsme kamarádi, a to stačilo. To bylo víc, než kdybychom si byli přísahali věr­ nost před oltářem.

Ne, Milfait mě jistě nezradil. Milfait znalce­ nu havířského spříseženství bez slavnostních slibů. Rekl-li: Budem spolu dělat, znamenalo to čistou věrnost v každém nebezpečí. Však jsme byli nejednou na sebe odkázáni víc než muž a žena - vždyť často závisel jeho život na mé vůli a můj život byl v jeho rukou.

A přece řekl můj dnešní parťák jasně: "Honzo, neznal ty jsi nějakého Hudce?"

Pořád jsem ještě v té remseheídské kleci.

Ploty, komíny, těžně věže: bum - břínk - bác železa!

Co budu na to myslit - i tak se to dovím dost brzy.

Che! Když si vzpomenu, jaký byl Milfait dříč a jak se tím uměl vychloubat! Předháněl se s ostatními partami. Udělals patnáct vozťi?

Milfait jich dal aspoň šestnáct, proto je přece Milfaitem! To už jsem s ním dělal kólik neděl a byl opět ve své kůži, když jsme spolu šli jed­ nou ze šichty, potkali jsme pod zemí naše par­ t'.áky z odpoledni směny. Volají na nás ze švan­ dy, chtějí se zasmát.

"Kolik jste dali vozů, kluci?"

"Dvacet,'' křičí Milfait.

"Dvacet?" opáčili horníci nedůvěřivě. "Leda byste kradli!"

To neměli říkat. Do Milfaita vjel ďas. Za ni­ mi a bil do nich, až se prášilo. "Že kradu? Nekradu; takhle, takhle do uhle tluču!"

Nejen v dole, ale i na povrchu byl Milfait do­ brý kamarád, on a Jelinek mi byli svědky na svatbě, když -má znejmilejší konečně za mnou přijela a naše hnízdo dostavěla.

Od těch dob nepamatuju tak krásné jaro!

Tam v Rudohoří bylo jaro zrovna ze stříbra vy­ tepané; nic rozbředlého ani polovičatého, nej­ čistší příroda, horoucí slunce, vysoká obloha. čas naší lásky je vystřižen v mé paměti jako sladký a lesklý obrázek z knihy; má kolem se­ be zář, teplo teploučké, rád se u něho nedělně hřeju.

Když se dva dostanou za sebe přes veliké překážky, říká se, že jsou si souzeni; ale to ne­ ní všecko. Dva, kteří si tak rozumějí, aby se k sobě hodili, jako já s Milkou, ti jistě jeden pro druhého rostli od malička a byli si určeni snad už jako děti. Potkával jsem Milku jako žábu ce­ stou do školy; měla směšné žluté copánky. a já jsem neurvale za ně škubal.

Mne kluka k ní pořád něco přitahovalo; sty­ děl jsem se za to a potíral jsem sebe sám hru­ bostí k ní. Těch buchet do zad, co ode mne do­ stala! Až jsem ji jednou spatřil - to už chodi­ la do měšťanky - s Tonkem jejich domácích. Šli spolu na trávu a dvojhlasně zpívali něco o hvězdičkách. To mně popudilo. Vždyť já jsem Milku už tenkrát pokládal za svou a v té chví­ li mi to vědomí proniklo duší, tělem. Nazejtři jsem na ni čekal za humny já a od těch dob vě­ děla, že musí se mnou počítat. Dělala to ráda. viděl jsem jí to na očích.

Milovali jsme se, inu, jako dvě hrdličky; ne­ byl jsem v Elsnicích týden, a už tu bylo psaní od Milky. S jarem se mi po ní víc a více stýs­ kalo.

"Pl'ivez mi křídlovku, nezapomeň," psal jsem jí. A naproti jsem jí poslal kamaráda. Uhel mu pomačkal ruku, proto nedělal, tedy pro Milku za deset marek dojel až na hranice. Ne že bych se byl o ni bál; Milka si dovedla ve všem pora­ dit, ale vezla mnoho ranců: peřiny v pytli, šaty, i nádobí, pekáče; cizina jí byla patrně poušti Saharou.

To bylo shledání! Načisto jsme zapomněli, že jsme v cizí zemi, viděli jsme jen sebe, V tu dobu všechno kvetlo, sad za hospodou byl jedna vů­ ně, les bělal sasankami a škarpy u silnice žlout­ ly pampeliškami. Když jsem s ní procházel tou starou zahradou, zadívala se na větev třešně, huňatou bílým květným pápeřím, a pak na mne, nemluvila, ale cítil jsem z ní takovou ra­ dost, že jsem ji musel obejmout a políbit.

Ani se mi z domova nechtělo; byl bych se na ni pořád díval.

Když prala, sukni vykasanou, štíhlé nohy na­ pjaté, byl bych ji za lýtka chytal, kdybych se

Strana li. byl nebál, že dostanu mokrým hadrem. Kdy~ věšela čisťounké prádlo na šňůru, vysoko na­ taženou mezi zahradními stromy, vzpínalo se celé její útlé tělo jako pták, chystající se vzle­ tět. Všechny projevy její osoby vnikaly do mne jako vzduch, [ako počasí, jako slunce, stávaly se mou součásti a cítil jsem, že Milka je mi po­ třebná k životu jako všechny ty věci, kterým se podobá. A pokud člověk vůbec může do sebe pojmout druhou bytost, potud se stala mnou, a 'dnes vím, že také já jsem jí byl potřebný a be­ ze mne že by její život býval lichý.

Jenže jsem si tenkrát představoval ustavičný jas, jaký nás prostupoval v tčcti jarních měsí­ cích, v nichž se třepetala jako pozlacená muš­ ka! Jak ona uměla vzít do ruky rejžák, klepač­ ku, koště obratně a půvabně, všechno jí v ru­ kou jen hrálo, a naše dvě světnice byly za tý­ den čisté jako ty sasanky v lese. Moc nábytku tam nestálo, báli jsme se zadlužit, přes to jsme se cítili bohatí; už peřiny, které přtvezla, dodá­ valy postelím spořádaného vzezření, Milka se pustila do hospodaření, ráda vařtla - tenkrát bylo z čeho - a pořád přemýšlela, jak si poradit s těmi saskými kamny. · Jednou příjdu ze šichty - a na stole vyklo­ pený pekáč buchet. S mákem. Dověděla se od naší matky, že je rád, a tak to zkoušela, až na kamna vyzrála.

Lidi, to bylo divení! Sousedkám buchty vo­ něly po domě, když se pekly, zvědavost jim ne­ dala, a sotva jsem lžíci po obědě položil, zakle­ pala jedna, že si jde vypůjčit trochu soli. Soli!

Podívali jsme se s Milkou na sebe, a hned jsme věděli, kolik uhodilo.

"Vy máte buchty? To jste dostali bedničku z domova?"

Milka musila kápnout božskou. Ukázala, jak si opatřila několik tašek se střechv, jedny polo­ žila na plotýnku, aby žár nešel přímo na pekáč, a už se peklo. Tašky postupně v ohni rozpalo­ vala a střídala, až se buchty začervenaly.

"Kde jste vzala kvasnice, osobo?" naléhaly na ni sousedky, které věděly, že se droždí v žádném obchodě neprodává.

"Vyžebrala na pekaři," smála se Milka.

Ona to s lidmi uměla. Na každého se smála, pronášela německá slova plácni jak plácni, Sa­ síci se chechtali a všechno pro ni udělali.

Jen s mákem měla potíže. Kupec jí řekl, že mák "nevede", neboť je to prý plodina jedova­ tá; prodává se jen na tenkých váákách v lékár­ ně tomu, kdo má kanárka.

"Já mám dvacet kanárků," řekla pohotová Milka, "můj starej je těch ptáků. velký milovník." ·· V lékárně tomu uvěřílí, že byla . .Češka a Češi podle nich měli divné zvyky; pivo chtěli vyle­ želé a ne denně čerstvé jako pívali sasící - a hlavně asi pro ty Milčiny modré oči a zlaté vla­ sy. Ty budily všude rozruch.

Jednou zas pří zahradní zábavě, když se sla­ vil jarní slunovrat - to měli Sasíci v Elsnicích i jinde velkou parádu, v předvečer zažehovali ohně na horách a konali pochodňové průvody, na druhý den šli na výlet do naší hospody a, hopkovali na trávě - pi'išly dvě Sasky s Mil­ faitovými zrovna k obědu. Měli jsme švestko­ vé knedlíky - Milka dělala dobré i ze suše­ ných švestek sypané tvarohem a máslem maštěné. Milfaitovi se nedali pobízet, "'Sasky chvíly nedůvěřívě přthližely, p~?lk jim to zavoně­ lo a začaly se dívat tak chtivě, že jsme jim mu­ sili dát dvakrát na talíř. Olizovaly se, knedlíky lžicí obracely a hledaly, kde jsou clo knedlíků dvířka. Kudy prý jsme do těch koulí švestky vpravili?

"To se vyrábí u vás v Čechách?" ptala se j;á,­ na přes druhou. Domnívaly se, že se knedlíky dělají v továrnách jako makarony. Milka měla hned práci: všechny chtěly, aby je učila vařit po česku.

Ráda to dělala, vždyť se sama pří tom učila.

Slovo dalo slovo, a Sasky jí slíbily, že dostane všechna přebytečná kozlata, neboť Sasíci, po­ kud nenechali kozlata vyrůst, tak je utopili. Ja­ ko u nás koťata.

Nikdy jsem neužil tolik lesů jako tam. Cho­ dili jsme s Milkou, když jsem měl noční šichtu, ve dne po háji jako páni. Daleko široko jsme nikoho nepotkávali. Lesy byly hraběcí, stranou světa, a Sasíci tam vůbec nechodili, ledaže se

-u

Strana

Vis'l'NiK:

16.

havíl'i v létě natáhli na sluneční okraj a vy­ spávali šichtu. Pro nás byl les nejen radostí, že jsme tam mohli být spolu a objímat se ve vů­ ni stromů a v ptačích písních, v palčivém po­

ledni a vlahém podvečeru, ale také nám dával úrodu jahod a malin, borůvek a hub. Z míst­ ních lidí to nikdo nesbíral, zvláště houby ne, a tak nám často připadalo, že les je náš. Milka vystřídaía všechny známé pokrmy kořeněné houbami a sama si nové úpravy vymýšlela.

Ach, bože, je to vůbec možné, že jsem byl tak šťastnej a bez starosti? Snad jen proto mi teď přicházejí na mysl všechny drobné příhody, které mi způsobily tolik radosti a učinily z mé mladé mužnosti jarní palouk, po kterém jsme s Milkou chodili ruku v ruce a trhali kytky.

Byla léta v mém životě, která rychle utekla a celá se zamžila [ako sklo v mrazu, na nic se z nich nepamatuiu, ba mnohý rok byl takový, že mi neukázal ani svou hlavu o čtyřech obliče­ jích: jaro, léto, zima - všechno se plazilo jako dešťovka. Ale ten první rok v Sasku se na mne vytrvale díval každou svou tváří, nejradostněj­ ší jarní, spokojenou letní, a každá měla své no­ vé, jasné a veselé pohledy.

Léto! V létě jsme jednou našli kolouška; stál bezradně pod borovicí a tlačil se zadečkem ke pni. Chytil jsem ho do náruči, byl bych si ho rád odnesl, ale Milka se na mne prosebně podí­ vala ::( měla i slzy v modrých očích. Pochopil jsem její citlivost; to už věděla, že bude zane­ dlouho jako jeho máma srnka, Koloucha jsem postavil ... právě včas. Z houštiny vyrazila sr­ na, řítila se rovnou na mne s napřímeným ko­ pýtkem, v tom koloušek zamakal a srna se vrh­ la k němu.

Ale hojnost zvěře v hraběcích lesích mi pře­ ce nedala dobře dělat. Chodíval jsem na důl podle jeteliny, kde se za rozbřesku pásli zajíci.

Pozoroval jsem je cestou na dill, v pološeru no­ vého dne, když se barvy věci ještě neodlišova­ ly. Mnozí ušáci se nedali vůbec mými kroky vy­ rušit, někteří však přede mnou utekli do hou­ štiny, která byla zaječími cestičkami neboli veksly proděravělá jak polní mez hraboši. Po­ řád ve mně žil kluk jako v každém mužském.

Klukovinty mě bavily a už jsem byl vlastně tá­ tou, když se to veme! Ale před Milkou jsem se přece styděl; tajně jsem si koupil drát a nadě­ lal jsem si ok, aby o tom nevěděla. Však jí po­ tom všecko ukážu, až se jankové nachytají. Bu­ de mít co vařit a péci, toIí potěším! Přece však jsem měl nějaké pochyby o tom, jednám-li správně; oka jsem raději ukryl a čtrnáct dní se na ně nepodíval.

V tu dobu začaly růst houby. Lidi, to bylo hřibú! Na suchých lesních pěšinkách vyrážely malé tvrdé ní·íbečky mezi kořeny, zrovna roz­ házené knoflíky; pod smrky k zemi přtsedlýmí čněly podborováky s koženými hlavami. Stači­ lo zajít na púl hodiny za hospodu a člověk se vracel s pořádným rancem.

Jednou jsem v mechu a vlhkém kapradí na­ šel hříba tak velkého, že jsem se z dáll{y do­ mníval vidět laní hřbet. Žebř•íčkakapradí měl nalepená na klobouku, nohu rovnou a vyso­ kou a maso všechno zdravé, spodní zelené žá­ bry byly tvrdé - asi právě vyrostl. Když jsem jej nedočkavě a přece opatrně vyříal, zbyla po něm díra v mechu, a tu jsem teprve viděl, že je v rozpětí jak dětský slunečník, a vážil dobře pět klilo. Zanechal jsem režný sak v houštině a nesl jsem hřlba domu oběma rukama zrovna jako baldachýn. Co čert nechtěl, před hospo­ dou stál kůň a na koni sám hrabě, majitel le­ sů a vlastně i výletní hospody; náš domácí, Sa­ sík, byl jen jeho nájemce. Hrabě byl starý jun­ ker, veliký jako Milfait, ale tlustý a mluvil ta­ kovou pruskou němčinou, že jsem mu nerozu­ měl, ač jsem se v té době jrn dost němčinou o­ háněl.

Hl'ib se mu líbil a on povídá sousedce, když viděl, že inu nerozumím: "Ať mi ten hřib pro­ dá!"

Jářku Jelínkové: "Řekněte panu hraběti, že je to jeho hřib, vždyť jsem jej našel v jeho le­ se."

On na to, že prý jeho jsou jen stromy, hou­ by ne, a smál se.

Jářku: "Řekněte panu hraběti, že je v jeho lesích vidět sasl{ýblahobyt. nikdo tu houby ne­ sbírá, a u nás že se říká: Čím více bídy, tím ví­ ce hub se jídá!"

Ve středu, dne 20. července 1938.

11a křídlovku. To pak netančili ani ti, kdo za­ platili: měli rádi krásnou hudbu a naše písnič­ ky jim případaly tak pěkné, že se obyčejně po­ stavili do půlkruhu kolem tribuny a posloucha­ li; spokojeně kývali.

Pořádek byl opravdu málokdy porušen a když, tak jej porušili ítalíánští horníci. Bylo jich na dole několik a měli jsme s nimi stálé potyčky a šrůtky. Práči nebezpeční; každý měl v botě pohotový núž, proto se na ně nesmělo v rukavičkách, a spíš udeřit první, než čekat, až člověk dostane sek nožem.

Užíváme tak jednou neděli s Milfaitem a dvě­ ma českými homíky u nás v pokojíčku, kde byl příjemný chládek, hrajeme dardu, Milka si něJ co šila, hudba sem tiše vnikala. Milou sváteční náladu zlomil domácí; vrazil do dveří s kři­ kem: "Der Venca ist bit von die Porkodie!"

Mrskli jsme kartami a ven. Milfait byl v sále první, přehlédl chumel orlím zrakem; ve vteři­ ně byl hotov, chytil první židli, která mu přišla do ruky, roztrhl ji, nohu od židle chopil jako kyj a na ně!

V několika minutách byl sál vymeten. Mil­ fait rozdával rány jako pěchem, pomáhal jsem mu ze všech sil. !taliány jsme zahnali se scho_; dú ~ na zahradu, Milfait za nimi spustil prázdný sud od piva, takže ten, kdo neutíkal dost hbitě, si musil přispíšit. Nožú jsme sebrali na parketách několik; ženské se o ně rozdělily.

A bylo to.

On Milfait nikdy neměl daleko od slova k či11u. Bohužel ani pod zemí. Jeho haviřina byla spíše závodění než práce. Dokazoval sám sobě, že je silák. Nadouval se, že každého přepracuje, a opravdu se nikomu nepodařilo předstihnout jeho výkon. Když ranní směna udělala pat­ náct vozíků, to jich Milfait udělal nejméně šestnáct, aby je přetrumfl. Mně se to líbilo, při­ hrával jsem mu ochotně jako pořádný parťák, takže jsme měli peněz poi'ád dost. Já jsem je 11osil pilně domú, ale Milfait z furie někdy půl výplaty rozdal, zvláště když v cáchovně visel havířský klobouk na sbírku pro pozůstalé zabi­ tého kamaráda nebo pro raněné. Říkali nám parta Milfaitú; my se tomu jen řehtali. Do oči se mu to nikdo l'Íci netroufal, protože Milfait neznal strachu, a pak on ani 11ebyl dříč-rame­ nář, jak bývají, spíše v n,ěmtkvělo něco stateč­ ně, až hazardně zápasnického.

Ach, Toníku, ach, Milfaite, kdybych se tak dnes mohl o tebe opřít!

Ty jediný jsi věděl, jak dobře jsem znal Ru­ dlu Hudce! A tys to jistě nikdy nikomu 11eřekl, na to bych vzal jed!

Pryč myšlenky hlodavé, raději myslit na pře­ krásnou zimu, na pl!Vní a společnou a naši zi­ mu v Rudohoří!

Zima byla pořádná a dlouhá. Sníh se začal sypat už v listopadu, napadlo ho hned na.ponej­ prv přes dva metry. Ráno jsme vystrčili hlavy před vrata a děsili jsme se, jak půjdeme na šachtu. Milka povídá: Hier herrscht Ordnung.

Myslím si, že se posmívá té spoustě sněhu a chce říci, že s ní ani spořádaní Sasíci nic ne­ zmohou, ale to ona už viděla sněhový pluh, kte­ rý sem pi·ijížděl od Elsnic a rozstřikoval s11íh na dvě strany. Správa závodu pak dala prohá­ zet cestičky lesem až k silnici. Věc pro nás ne­ vídaná a neslýchaná!

Topit jsme měli čím, tak nám bylo hej! Uhli se tu nepobíralo jako příděl, uhlí si s mlčenli­ vým souhlasem správy dolú bral každý havíř do bandasky, když ji nesl prázdnou ze šichty domů. Musil si je ovšem sám nalámat a moc z 11ěho nenašetřil, zrovna tak stačilo na ohřátí a uvaření.

S tou bandaskou!

Che! Když si na to pomyslím! Ten Polák!

Tady krajani říkali Polákům němá tvář, však oni žili tak uboze, že to ani nebyla přezdívka.

Měl jsem s nimi soucit, ale poznal jsem, že v je­ jich povaze vystěhovalectví nadělalo mnoho . neplech. Obcházeli bídu všelijakými podvťidky a milého Pánaboha měli jen k tomu, aby jim odpouštěl hříchy. Mravnosti jim nedodal.

Ještě než napadl sníh, přišli na naši samotu husáci a přihnali celé hejno hladových husí, prodávali je na krmení. Milka povídá: "Kup taky jednu, vykrmíme ji a bude husí pečeně 11a Štědry den!"

(Pokračováni).

Když mu to přeložila, smál se, až se mu .la­ lok třás, a dal mi za hřiba celý tolar, to zname­ nalo tři marky. Milka si za ně koupila plátýn­ ko a šila dětské košile.

Po téhle příhodě mě začali opět strašit zají­ ei. Měl jsem cukání. Přes to jsem se dvakrát v skrytu díval na oka a přebíral se jimi, než jsem se konečně odhodlal a natáh jsem je k zaječím cestičkám. Na druhý den tajemně šeptám Milce: "Vem nůši a pojď!"

Nebyla zvědavá a udělala vždy ráda, oč jsem ji požádal. Měli jsme přece ve všem všudy stej­ né zájmy! Žertovala, pohazovala prázdnou nů­ ší, a já jsem se tvái'il, jako že ji překvapím.

To se mi tedy podařílo. Zarazila se před prv­ ním jankem oběšeným v oku, ale když jsme šli dál a byl tam ještě jeden a pák kroků dál ještě jeden, celkem pět ušáků, to už ztratila řeč a já viděl, že místo radosti stojí smutná nad plnou nůší

zajíců,

Honem jsem nalámal chvojí a suchými vět­ vičkami jsem tu kořist přfkryl, Mlčkyvzala nů­ ši na záda, já jsem ji dělal chutě, jak uvaří předky na černo a zadky prošpikuje, naloží a že bude nebeský pošušňánít Mluvil jsem do ní, ona nic, tak jsem přestal a v tichu lesa slyším, ják potahuje. Usmrkova­ la do zástěry. Plakala ponejprv, co jsme byli spolu. Z toho jsem ovšem velkou radost neměl, skoro mně to namíchlo: já se tu namáhám a sháním, a ona ještě brečí!

Sám jsem si však musil přiznat, že vlastně jen překřikuji vlastni špatné svědomí, i poví­ dám: "Koukej, Milko,víš, co říkal ten hrabě, že je­ ho jsou jen stromy, ostatek nejmenoval, a těch zajíců je tu tolik!"

Jako bych hrách na stěnu házel.

Neodpovídala, jen pospíchala, aby byla co nejdřív pod střechou. Když janky věšela za kamna v pokoji, kde jsme v létě netopílí, viděl jsem, [ak se jí ruce třesou. Chytím ji okolo kr­ ku, tu mi letí celá do náručí a plačky koktá: "Uvidíš, uvidíš, že nás odtud vyhodí!"

Vařilo se to ve mně smíchem a vztekem. Ale uvážil jsem její stav a pak ty slzy. Pálily mne jako louh. Konejšil jsem ji, jak jsem nejlíp u­ měl.

Musím si přiznat, že 11ikdy nevařila a nepek­ la tak nerada jako ty zajíce.

Od těch dob kolikrát, když jsem šel na šich­ tu a zavěsovala mi řemen s bandaskou na ra­ meno, sáhla po kapsách mého kabátu, nemám­ il tam oka. Jednou opravdu našla kus drátu, ale ten byl ze šachty - upevňoval jsem si u­ volněné potrubí - a tu zbledla, sesunula se na kolena a prosila: "Nech toho, slib, že už nikdy ... I" Nemohla to ani vyslovit, tak jsem jí pomoh.

"Vždyť já nejsem žádný pytlák, Milko, to byla všecko legrace!"

Slunného léta jsme užili jak náleží. Velká ta­ neční síň lákala omladinu z dalekého okolí.

Staří seděli u stolů v zahradě, pod štěpy s ovo­ cem, které se zapalovalo, míchali kvedlačkou své pivo, každý měl ve sklenici skrojek citronu, večer popíjeli z hrnků polévku z volských ohá­ něk a brzy šli v pořádku spat. Náš domácí měl ve výčepu nápis kurentkou: "Hier herrscht Ordnung l" často jsme si to heslo s Milkou žertem opa­ kovali, buď když já něco nechal povalovat a­ nebo když ona se někdy přepočítala s měkko­ stí masa a já čekal na guláš. Ordnung! Zde pa­ nuje pořádek!

Mládež tančila na sále kouskový tanec. Ten první rok jsme se všemu divili, všechno nám bylo nové; teď setkám-li se s nějakou odlišno­ stí -ač nevím, co by mne tu po patnácti le­ tech ještě ohromilo - mávnu rukou a řeknu leda: Jiný kraj, jiný mrav. Tenkrát nás všech­ no zajímalo a měli jsme na to čas. Dívali jsme se rádi, jak se hoši, než začal-tanec, postavili do řady a muzikant od nich vybral po pěti fe­ nicích. Pak teprve smělí tančit, ale jen tu jedi­ nou písničku. Při každé nové se platilo znova.

Děvčata tančila zadarmo. Nebylo podvodů: každý si pokládal za čest, že má zaplaceno, a s neplatícím tanečníkem by žádná dívka nebyla šla do kola. Sasíci byli spravedliví a uznávali, že muzikanti hrají, aby se uživili.

Někdy mě přemluvili, abych jim zahrál sólo

"·

v.lsTNtB:

Ve středu, dne 20. července 1938.

Strana 1'1.

Berlín - jak známo - horem­ pádem ,přestavuje. ženisté trhají domy, i ty níkolív staré. Vítězná alej bude přestěhována, paláce mi­ zí - a vůbec je to hrůza, najmě pro Berlíňany. Berlín reaguje na cé­ sarskou stavební maníí tímto vti­ pem: Nad Berlín příletělo českosloven­ ské bombardovací letadlo. Pilot krouží nad městem, aby si bombo­ metčík mohl vybrat cíl. Bombomet­ čík potřásá hlavou, kouká - potřá­ sá hlavou dál a nakonec volá na pi­ lota: "Yenzel (Václave), obrať, je­ dem domů! Tady je škoda bomby.

Oni si to Prajzi rozsekají sami ... "

•

-ZVOLTE-

Wm. M. (Bill)

HOLLAND A soudcem County Court at Law CIVILNÍ SOUD V OKRESU HARRIS

Muž patříčně schopný úřad ten zastávati.

Vašeho hlasu a podpory si bude vážiti.

(Pol. Adv.)

•

Podle amerických zákonů je zaká­ záno americkým občanům vměšo­ vat se do zahraničních věcí, jež jsou výlučným právem federální vlády.

Nynější činnost dr. Petra meťko v Československu není sice v dosahu Laganova zákona, ale je proti du­ chu jeho paragrafů. Bylo by dobře, kdyby státní tajemník kabeloval a­ merickému vyslanci v Praze pokyn, aby nařídil dr. Hleťkovi z Chicaga, aby si hleděl svého a nepletl se do záležitostí presidenta dr. Beneše.

Vůdce "Americké slovenské delega­ ce" škrtá sirky poblíže sudu s pra­ chem.

The Evening Stal', (Wash­ ington).

Pokračujte v pro­ gresivní okresní vládě!

Zvolte znovu

illiam

Tautenhahna okresním komi­ sařem 3. precink­ tu okr. Harris PONECHEJTE SI SCHOPNÉ­ HO A ZKUŠENÉHO MUŽE

(Pol. Adv.)

Howard P. Green o znovuzvolení za distrikt. návladního Soudce Charles G. . Dibrell KANDIDÁT

za souce civilního odvolacího soudu.

Máme to potěšení oznámiti, že soudce Charles D. Dibrell ucházi se do úřadu soudce civilního odvola­ cího soudu v prvním vrchním soud­ ním distriktu v Texasu, v Galvesto­ ně. Soudce Dibrell jest přítomným soudcem 56. distriktního soudu v Galvestoně, ktetrýž ůřad zastával 12 roků, a do kterého úřadu byl u­ stanoven v prosinci 1~26 guvernér­ kou Miriam Fergusonovou a pak byl znovuzvolen bez oposice. On jest považován právníky za [ednoho z nejschopnějších distrikt­ nich soudců ve státu a často byl přidělen k jiným dístríktům k pro­ jednávání důležitých a spletitých soudních případů, týkajících se o­ leje a olejového pozemku. On jest známý co spravedlivý, poctivý a ne­ stranný v rozhodování, bez ohledu na třídu nebo Iednotlívoe, nebo je­ jich politické smýšlení.

Soudce Dibrell jest rodákem z Galvestonu a jest 54 roků starý.

Jest věrným mužem - self made man. - Svoji životní kariéru začal co telegrafní operator v 17 věku svém a svým spravedlivým jedná­ ním a příěíněním dopracoval se na nynější postavení.

On vždy byl spravedlivý, správně chápající všechny záležitosti a de­ mokrat, a proto si zaslouží podporu našeho lidu v tomto zápasu o vyso­ ký úřad o který se uchází.

(Pol. Adv.) ----,,')-

Jedna dětská.

Stojí táta nad nezdárným synem a hřmí: "Když mi povíš pravdu, tak se ti nic nestane. Mluv!"

Synek se dlouho nerozmýšlí: "Víš tatí, abych ti pravdu řek, mně se nelíbí, že držíš za zády tu rákosku." utiskování sudetských Němců spočívá v tom, že československá vláda dosud nezřídila koncentrač­ ní tábory pro Čechy, židy a socíalí­ i;;ty. - (Američan po prohlídce se­ vernich čecn.)

Váš distriktní návladní Howard P. Green, z Cuera, okr. De Witt, u­ chází se o znovuzvolení. Tento di­ strikt pozíístává z okresů DeWitt, Victoria, Jackson, Calhoun, Goliad a Refugio ..

V roce 1930 byl zvolen za distrikt­ ního návladního a od toho času byl vždy znovuzvolen, což dokazuje, že lidé jsou .s nim spokojeni.

Jeqo. schopnost a zkušenost za těchto několik let dokazují, že jest schopným právníkem, neb za tuto dobu musel několikrát soutěžit s těmi nejlepším! právníky v tomto distriktu, a vždy dokázal, že jest schopným.

Jest 37 let stár, ženatý a má dvě děti; jeho manželka a děti patři do katolického kostetq, který pravi­ delně navštěvují.

Svědomitě pracoval za těchto sedm let, co úřad distriktního ná­ vladního zastává, na tom samém základě o znovuzvolení žádá. Děku­ je vám všem za důvěru minulou a žádá vás o vaši podporu v demo­ kratických prímárkách 23. července.

(Pol. Adv.) ---0-

-VOLTE

PRO-

Mrs. Emmie Oliver ZA

okresní pokladnici OKRESU

BURLESON

(O znovuzvolení) Ona jest vdovou. Její muž zemřel v roku 1921 a v roku 1937 ztratila svého syna a nyní vypomáhala své snaše vychovávat vnuka. Ona po­ třebuje úřad, by mohla poskytnouti pomoci bezmocným na ní závislých, za což oni nemohou.

Jeji platforma o znovuzvolení jest nepřetržitý rekord věrné služby ve­ řejnosti a jejímu lidu každého dne a každého roku a v každé lhůtě v úřadě, . kterým jste ji poctili.

Ona předkládá svů] rekord voli­ ěům okresu Burleson a žádá o hlas a podporu každého muže a ženy v tomto okresu jako odměnu za její věrnost.

Ona žádá zvolení na základě je­ jí schopnosti a ne na základě cho­ vání se jejího odpůrce, · Hlas p110 patú Oliverovou jest hlas pro výkonnost v úřadě poklad­ níka, (Pol. Adv.)

<;

Volte Pro

·~

Richard Critze -ZA-

společného soud­ ce vrchního sou.. du v Texas!

Uchází se o znovuzvolení do jeho prvního plného termínu.

Jest odporučen 85 procenty právníků v Texas.

Zeptejte se vašeho právníka na jeho rekord ( Pol. Adv.)

VisTNi:K

Strana 18.

itě st

Ji'

1

•

Ve středu, dne 20. července 1938.

t

v

.1>••v

Jisteno

"

,

,v

do ura

.U

Ze všech části Texasu docházejí zprá­

vy, které dosvědčuji, že Ernest o. Thom­ pson nmkává tisíce hlasů denně. Obzvlá­ ště naši kralané podporují jej všemožně, neb uznávají, že Thompson jest nej­ schopnějším kandidátem za guvernéra tento úřad zastávati.

Thompson jest přítelem farmářů, pří­ telem dělnictva, neb sám z chudobné ro­ diny pochází. Jest pro spojení řarmářů a zvýšeni cen na farm:1řské plodiny. Jest proti dodatku dětské práce, jest pl'oti plýtvání státních fondů, jest proti cla­ nim z i:,rode.ie (sales tax), jest proti zvý­ šeni jakýchk!oliv dani, jest pro zlepšeni

I

,

guver era statu Texas starobní pense, jak si lid odhlasoval v roku l!l36. Jest přítelem přístěhovaleů, což dosvědčuje, že 11il;:dy nebyl členem Ku Klux Klanú. Jest pro zvýšeni p:·íjrnú za farmářské \';Írobky na úrovni organí­ sovaného dělnictva. Slibuje :::'lvol~ti far­ máře clo Ausnnu a s nimi vypracovati program pro lepší prodej farmářských plodin.

óechostovanč ve státu Texas váží si Thompwna, neb po dobu kampaně na své od::;.,úrce neútočí, [ích z ničeho neob­ víňuje, neb nemá ha to času. Doslovně podá v{i svůj program tak, aby mu mohl každý dobře rozuměti. Thompsonovi od-

půrcí doznávají, že jest nejoblíbenějším kandidátem za guvernéra a .ze strachu, že Thompson bude našim guvernérem, obviňl(í jej, že byl členem klanu a vše­ možně jeho čest chtějí zničiti. · Thomp:::on nikdy nebyl členem klanu, o čemž se můžete přesvědčiti, kct~,ž do­ píšete si na kteréhokoliv arcíbískupa ve státu Texas. Oni jej znají a odporuěují jej texaskému lidu za příštího guverné-« ra státu Texas, co muže čestného, spra­ vedlivého a sehopného., Odporučení od několíza arcíbtsznpů našeho státu jsou volná k prohlídce v několika místech, jakož i v redakci tohoto. listu.

Krajané, zvolte Ernesta O.. Thompsona za svého guvernéra, on jest

Vaším přítelem .

FARMÁŘI, THOMPSONOVI

ITL THOMPSON VŽDY

«:

Ve středu, dne 20. července .1938.

Používejte k oznamování

Malý Oznamovatel P r a v id la --V Malém Oznamovateli účtujeme 2 centy za !!~ovo za každé uveřejněni. Nejme11s1 poplatek za oznámku (do 25 slov) jest. 50c. oznámku napište na zvláštním llstku a přiložte k objednávce příslušný obnos buď poštovní pouká~kou (Money Order) nebo ve Zl}ámkachJstamps).

Posíláte-li osobní ěek, pridejte 5c na jeho výměnu.

Má-11 býti jméno oznamovatele zatajeno a nabíqky posílány. admínístraeí pod naši značkout učtuj~ me za oznamky "Na prodej" "Sluzby a práce" a podobné 25c zvÍášt• za značku a na poštovné, aby došlé dopisy mohly- býti ihned odesílány.

Při oznámkách "Nabídnuti k sňatku~neb "Přijme se hospodyně" obnáší doplatek za značku a poštovné 50 centu.

Doplatek za značku bud.ii pflložen k obnosu, který posíláte za oznámku.

l\i.'UAU •.

~ Jedna z Německa. Člověk má dvě možnosti: buď se nenarodí nebo se narodí. Když se nenarodí, dobře, ale ltdyž se narcdí, má dvě možnosti: buď se narodí v Evropě nebo mimo ni. Když se narodí mimo ni, dobře, ale když se narodí v Evropě má dvě možnosti: ď , . ' . . . bu s~ nar.od~v de1;1~kratic:,:emne­ bo v totalitním state. Kdyz se na­ rodí v demokratickém státě, dob­ ře, ale když se narodí v totalitním, pak má dvě možnosti· buď je aríjec c ••• nebo nearuec, Kdyz Je aríjec, dobře., ale když je nearííec, má dvě možnost-i: buď se dostane clo kon­ centraěního tábora nebo ho zastře. c • 11. Kdyz se dostane do koncentrač­ ního tábora, dobře, ale když ho za­ střelí, pak je dvojí možnost: bud' ho zpracují na papír tvrdý nebo na papír měkký. Když je z~rucován t d, · d by d • na vr y papir, o re - a1 e 1c yz na měkký, pak už má, chudák, mož­ nost jen jedinou. v

v

:

.

•

•

ENÍ

O N

ANDfDÁTÚ All political advertisements

Ceny: Státní úfady Okrc~ní_úí·~d~, Kom1sarsky urad Jiné pr9einltt11í úřady

mus~

be paid in advance. $25.00 I Níže uvádíme kandidáty, kteří Vás 15.00 .·1 žáda;jí o hlas a podporu v demo~a10.00, tickych primárkách, dne 23. cer7.50 ', vence 1938.

OKRES FORT BEND R. J. (SLIM) BARTA za šerifa

WILLIAM McC'RAW ERNEST O. THOMPSON Za guvernéra.

WALTER WOODUL za generál. státního návladního SAM DARDEN za senátora.

CHARLEY LOďKHART za státního poldadníka

-

WALTER E. MONTEITH ---oza vrchního soudce civilního odvoVyhnaná věda. lacího soudu prvního vrchního ~~ PRODÁ SE moderně zařízeZ Třetí ř~e b_YlO až do~u~ vrp~: soudního distriktu v Galvestoně ná obuvnická dílna za správnou zeno 1800 vedcu, mezi mnu téměř cenu. Landis stroje. Pište na "Shoe všichni učenci světového jména.

OI{RES BELL Shop", Box 205, west, Tex. (29-31) Vědci založili v Paříž! vysokou něFRANK PONČÍK: meckou svobodnou školu a pekou­ za Distriktního Klerka ~ TABÁK- dlouhý, jemný, sla- šejí se pokračovat i ve vyhnanství bý na kouření, 10 liber za $2.00. Ji- ve svých životních pracech, Nyní JOHN R. BIGHAM ný 10 liber za $1.60, doprava vypla- vydali ťaké první sešit "Časopisu . za šerifa cena. M. Prochaska, Portland, Tenn. pro svobodný vědecký výzkum." V __________ (_2_9_-3_0_-.:::.p_d_.) úvodní stati poukazují vypuzení uW. A. MESSER za okresního navladního. ~ Na prodej či vymění. Čtyři ko­ niversitní učitelé na pronásledová­ bádán! v Něnfocku. la pro "trailer" prodá lacino Will ní nezávislého -.0-­ JACK SPOONTS C. Kocian, West, Tex. (29pd) Jediná prohra. o znovuzvolení za okresního klerka Miliardář Frederic William Van­ _..... Fal'ma na pl'odej - 125 akrů derbilt, který právě zemi'el ve věku OKRESY FT BEND A WALLER a 65 akrů, 3 míle východně od Da­ 82 let, byl synem Cornelia. Patřil C'EOIL BA~ER. mon. Hlaste se u Geo. Dutý nebo R. k těm americkým rodum, kteřé Sin­ o znovuzvolení J. Barty; Needville, Texas.

Representative 20. Distrikt (26-33::-pd.) clair nazval v jednom ze svých spi­ sů peněžní dravci. Avšak dobrou ;llliF"i Hledá se česká dívka na stá­ stránkou těchto peněžních dravců OKRES WHARTON lou práci k udržování domácnosti bylo, že přivedli Ameriku na dneš­ -~ A.H.REOTZ a opatrování dětí. $5.00 týdně a vY­ ní stupeň bohatství. Vanderbiltové za šerifa. platím cestu. Mrs. Preston O'Neal, yYbudoí,ali a vlastnili americké že­ . 520 S. Francis, Ada, Okla. (28-30) leznice. Utkali se s konkurencí HOWARD P. GREEN Gouldů. Na počátku jejich zápasu ~ Malá kuřátka druhů "Barred, stála doprava vagonu dobytka z za distriktního navladního z okresů White Rocks, White, Silver Laced Buffalo do New oYrlm 125 dolarů. De Wit.t, Victoria, Jacl<son, Calhoun, Goliad a Refugio.

Wyandattes,.R. I. Reds, Black Au­ Pak každý na. své železnici snižoval stratorps, Buff and Black Minorcas sazby: na 75 dolaru, 50 dolarú a 25 4 $6.00; White, Buff, Black, Browns dolarů, až to dotáhl Vanderbilt na AJ Leghorns a Anconas a těžké druhy jeden dolar za vagon. Gouldova že­ míchané za $5.50; míchané za $4.75 lezniční konkurence podlehla. Ale o znovu: striktního soudu. za sto, vyplaceně na místo, živá do­ Gould skoupil v kraji kolem Buffaa dávka zaručena. Všechny stáda sle­ všechen dobytek a vydělával veliké pic vyzkušené "bloodtested". Muže­ peníze na tom, že mu ho Vanderbilt No,, 110, 110. me vyplniti vše ch n y objednávky dopravoval vagon za dolar do New . . .

Koupit Sl pan .~Iyhllk: od ~Iaska !Přesně. Von Mtndens Hatchery, Fa­ Yorku. To byla jediná porážka Vanyetteville, Texas.

07-dz) derbiltů, jediný konlrnreúční zápas, ~sa. B~l to cl1Y~=:'. l;)CS, pěkny pes, na kterém prodělali.

1.asa,,~-'>echnokl,i,:ne, ale pan Hyh--o111,:: p:i:1vedl psa zpatky. 'flllJflF"' TABÁK listový na prodej, lOc, Slavný prof,esor byl volán ke kon"Posleclmon, pane Hašek, toho 12c a 15c, nevyplaceně. J. E. Bury­ šek, Portland, Tenn.

(2431pd) siliu. Na první pohled viděl, že jde psa nemúfat potfobovrt.t. To Je úplo ztracený případ n, povídá: ný zloděj. Nnč pl'ijde, všechno u­ KOUPÍI\:I STARÉ KALENDÁŘE. "Taty by pomohlo už jen jediné: kradne."

Koupím staré kalendáře Ameri­ falešná diagnosa."

"Ne. no. no," utišoval ho Hašek, kán a Svoboda. Kdo je máte na . -. ---o"to mně zas pane Hyhlík, nepovíDo Wichita Falls, Seymoul', B~- daji. Co já vim, ten pes na peníze prodej, pište, l:teré ročníky a mno­ ho-li za ně chcete. Adresujte: 205 m~rt~n,VMegargcl ~ y~rnon se zde- ani nešábne."

-o--Camden :Street, San Antonio, Tex. luJe, ze cesky mluv1c1film "Na SvaJeden profesor se pohúdal se (28-31) tém Kopečku" bude ukazován v Seymour v Texas Theatre v pátek: dne svým asistentem. Kflčel na něho: "Bud' jste blázen vy nebo já!" grf'" HLEDÁ SE česká žena k u­ 22. července večer. Našinci usazení držování domácnosti pro dvoučlen­ v těchto místech se žádají, by co Druhý den našel na stole lékař· nou rodinu. Pište na IvY Cheatham, možno v největším počtu této vzác- skó vvsvědčení: "Asistent X. Y. byl na nervovém Waxahachie, Texas. (ČV-ltpd) n~ pří~ežitosti využili: Třebas pr~ nektere_ to bt:de daleka cesta, ale te oddělení prohlédnut a shledán ú­ Vídeňský Kohn se setkal v lidu­ nikdo htovat1 nebudete. plně zdravým."

----)o(--prázdné kavárničce s Meyerem. .

---0--"Tak jak se daří?"

SLUŽBY BOŽÍ.

Pra vil lékaf· manželce svého pa"Skvěle," odpovídá Meyer, "ob­ cienta: chod jde náramně, cítím se dokonn­ Industry, 24. července 1·á110.

"Váš muž je velmi vznětlivý, ne­ le zdráv a jsem plně spokojen s ži­ Temple, 24. července večer .. smíte mu vaí·it silnou. lcávu. Roz­ votem.''

Wall, 31. července ráno. čiluje ho to."

"Zbláznil jste se? ptá se Kohn.

Rowena, 31. července odpoledne.

"No, to byste ho měl vidět, když Copak spolu mluvíme :i;,o telefont:1.?" ,Tosef He!?jar. mu úvafim b1·y,ndul" v

T. R. (RUSK) ROANE za šerifa

"'

OKRES WILLIAMSON: AUGUST J. ADAMEK za veřejného važiče 6. precil.1.ktu. ~-KRESY WHARTON A JACKSON 22. Representative Distrlkt FRED MAURITZ za státního zástupce.

OKRES AUSTIN H.G.HABERMACHER o znovuzvolení Okresního Komisaře Pree. 3, ED.BATLA o znovuzvolení za okresního klEerka

OKRES BURLESON. JOHN J. ŤOUPAL za okresniho klerka.

WARREN M. HILLIARD za okresního soudce JACOB A. FUCHS za Odhadčiho a Výběrčiho d .ani.

(O znovuzvolení).

W. H. HUNDLEY za Okresniho Klerka MRS. S. R. (FLOSSIE) PHil ILP za okresní pokladnici EDGAR J. STRUWE za šerifa.

ANTHONY H. TIETJEN Za okresního komisaře 1. '"prech.nktu OKRESY AUSTIN A COLOBADO L. A. MACHEMEHL Representative, 25 Distril t

za šerifa Profesor k studentkám, jež se chovají příliš hlučně: "Slečny, musím vám říci, že mně jest osm studentů milejších, nežli vy jedna."

Studentka: "Mně také, pane pro­ fesore."

Vedoucí nouzovky shledal, že se mu nedostává lopat. Napsal na ma­ gistrát, aby mu nějaké. poslali. Do­ stal odpověď: "Nemáme další lopaty. Řekněte svým lidem, ať se oprou o zeď.

VOLTE

--

SENÁTORA

G. H. Nelson ZA

místo guvernéra Jeho dosavadní record sl zaslouží.

(Pol. Adv.)

Strana 20.

-VOLTE

vlS'mtK PRO-

centně pro dělnictvo. Co člen sená­ tu, napsal a volil pro zákon, jenž byl první co umožňoval dělnictvu se organisovati. On materiálně po­ mohl také prosazení předloh, tvo­ řících bureau práce a úřad komi­ saře práce.

Předseda Terrell se zavazuje po­ kračovati ve stejných správných zásadách a politice, která jej vy­ znamenala co znamenitého veřej­ ného služebníka lidu.

Pan C. V. Terrell děkuje prostřed­ nictvím tohoto listu za podporu, je­ mu poskytnutou v minulých vol­ bách a žádá české. voliče o opětnou tak velkou podporu dne 23. čer­ vence.

(Pol. Adv.)

C. V. TERRELLA za komisaře železnic C. V. Terrell z okresu Wise, před­ seda železniční komise, žádá lid stá­ tu Texas o znovuzvolení na zákla­ dě jeho rekordu, upřimnosti, pocti­ vosti a oddanosti co veřejný sluha.

Zásady předsedy Terrella vzbudi­ ly pozornost v každém státu v Unii, v nichž si vzali příklad z dobré vlá­ dy, jakou vedl on za 14 roků, co on byl členem komise železnic. Potře­ ba pokračování služeb zkušeného muže za železničního komisaře mě­ la by zajistiti jeho zvolení.

Jeho způsob konservace plynu a olej dodal miliony dolarů do stálé­ ho fondu škol, což by nemělo bý­ ti přenešeno, Jeho úspěšné pokusy o snížení sazeb na dopravu dobyt­ ka, bavlny, a jiných farmářských plodin po dráze, značně prospěl Te­ xasu. Jeho zásadou vždy bylo a je, chrániti farmáře, rančmana a ma­ loobchodníka. Jeho nařízení ke sní­ žení sazeb za přírodní plyn spotře­ bovatelům, znamená nesčetné tisí­ ce úspory texaskému lidu.

Předseda Terrell byl vždy 100 pro-

v

Musíme si uvědomiti, že jest na­ .ší povinností vůči sobě samým, aby­ chom zajistili Čechům nedotknutel­ nost jejich hranic. Opevněné české hory mají obranný význam i Polsko. Češi a Slováci jsou přiroze­ nými spojenci Polska proti společ­ nému nepříteli. Nikdo na světě ne­ nahradí těchto Slovanů. Při jejich součinnosti budeme se moci účinně postaviti proti nepřátelskému ná­ poru a seskupiti kolem sebe ostatní státy střední Evropy, Polsko a Če­ skoslovensko se snadno dohodnou, pochopí-li starou zásadu "Nepřítel mého nepřítle jest mým spojen­ cem". Spolupráce s Čechy byla Pol­ sku vždy na prospěch. První kroky ---()._ k uzaveřní tohoto spolku musí u­ Agitace na trhu. činit Polsko. Staré naše heslo: "za Henleinovským bojkotem v po­ hraničí jsou postiženi nejen živno- · stnící, ale i příslušníeí svobodných· • ,_._ __ povolání, především lékaři. V Ru­ prechticích zavřel ordinaci obvodní lékař dr. Haberfeld, Němec sice,·· ale odpůrce sudetoněmecké strany. Boj­ kot ho v místě znemožnil a musel se proto vystěhovat. Z Liberce se musel vystěhovat lékař dr. černý, poněvadž byl bojkotem připraven o poslední pacienty. V Tachově se alespoň podařilo dopadnouti tři hla­ satele bojkotu. Na výročním trhu na zboží obcházeli stánky tři henlei­ novci a zjišťovali, který z trhovců je henleinovec. Kde pi'išU na Če­ cha, vyvolávali: "Zde nekupujte, to jsou Češi!" Poněvadž místní poli­ cie nezakročila, byli přivoláni čet­ níci, kteří hlasatele bojkotu zjistili.

naši volnost i vaši" nikde by ne­ mohlo býti lépe uplatněno než pro náš spolek s Československem. Di­ plomaté, kteří by spolek ten usku­ tečnili, zapsali by svá jména do dě­ jin tří národů a střední Evropy.

Ale je třeba jednati rychle.

"Glos národu', Krakov.

-0---

Ptal se pan Vrkoč kamaráda: "Proč myslíš, že jsem včera tro­ chu přebral?" · "Než jsi opustil hospodu, tak jsi třásl věšákem a pak jsi hledal po podlaze jablka."

--o-

Vyvolal pan proresor Čvančaru ml. a povídá: "Skloňuj nám větu: Jdu alejí!" Čvančara: "Jdu a lejí, jdeš a le­ ješ, jde a leje, jdeme a lejeme ... " ,

.:.

ZVOLTE

---O­

Říše boří kostely.

V Norimberku byla stržena syna­ goga, velká výstavná budova v maurském slohu. Přes protest ná­ boženská obec m oh l a zachránit jen nejcennější bohoslužebné před­ měty. Bourá se také synagoga v Mnichově. Odstraňování židovských modliteben odůvodňuje se tím, že prý překážely pouliční dopravě. Ka­ tolíci se obávají, že v nejbližši době budou překážet pouliční dopravě také jejich kostely.

FRANK MORRISE ŽELEZNIČNÍM KOMISAŘEM

.

Rád Pokrok Houstonu oz AMU JE

TOTO JE VLÁDA KAŽDÉHO Zacházela s vámi železniční komise patřičně? Železniční komise má k zadání asi 500 míst, A POUZE DVA ČJEŠTÍ: LIDÉ

pořad společenských zábav, těšících se vel­ ké přízni našeho lidu i četných přátel řá­ dového členstva. Vzorný pořádek, pečlivá ob­ sluha a dobrá hudba při každé zábavě.

J'SOU JÍ: ZAMií:STNÁNI. JEST TO SPR~VNÉ ZASTOUPENf ŠEHO LIDU?

*

V neděli, ·24. července. - Syncopators

Pamatujte v sobotu na

V neděli, 31. července. - J. R. Bača

FRANK MORRISE,

,

,

VSTUPNE: PANI 40c

VA­

Zvolte si v sobotu Frank Morrise železničním komísařem!

On nikdy .nezastával veřejný úřad. On jest spravedlivý a věří ve spravedlivé jednání se všemi lidmi. Jeho protivníci v minulosti zastávali veřejné úřady po mnoho roků A CO PRO VÁS UČINILI? Jest na čase předati "páj" někomu jinému! Frank Morris jest jest vaším přítelem! On bude jednati správně s vámi, vaším lidem!

Prosím, pomozte nám zvoliti Frank Morrise železničním komi­ sařem.

Poštovní adresa: 1140 Robbie St. - Telefon ~ylor MSL Na doptáni se je"t - 20th and North Main.

,

onjest spravedlivým ke všem

DAMY 2Sc POfw>A'l'Eú:.

.,

Ve středu, dne 20. července 1938.

(Věnováno přáteli Frank Morrise) 1£.

!"+!~~~-...-..cHW-Oe9(,~.-.,,~-...u.-..(~

">

.

TŘÍSKA V NOZE. Sestřenec chodil šmatlavě. Jeho matka ho hubovala jak to chodí. Rek­ la jsem jí, aby mu dala na nohu Nonat, když si nařfká, že ho bolí. U­ činila tak. Když snímala 3tí náplast, tříska vylítla jako by ji vysti'.·elil.By. bez mála coul dlouhá. Chlapce pře­ stala noha bolet a víc nešmatlal, Na rozličné ať suché neb otevřeně bolesti se Nonat osvědčila, která bez operace vytáhne dřevěné i ocelové ti•1sky, sti-ely a jiné předměty uvézlě v těle, ale musí to být

m:rana it.

vtsTNilt

Ve středu, dne 20. července 19~8.

J. E. LEVERTON L. A. WOODS, JOHN DOLLINS za komisaře 4.. pre- uchází se o znovu- za státního senátora cinktu, okr. Harris.

zvolení do úřadu státního školního

L

---··-- ..--·,.··--'

superintendenta.

:--.a: .... ~ . - ~

Cena Nonat je 50c a $1.00, poštou 65c a $1.05. Ptejte se Vašeho lékár­ níka nebo jednatele, ale nic jinéhc neberte, raději pište přímo na naši idresue Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal Přejete-li si více vědít o léčivost: No n at, pošlete nám lístek s Vaši adresou.

-0---

Příznakem situace je,, že se začí­ nají objevovat v Italii vtipy o fa­ šístlekém režíbu. Té věci ještě před rokem nebylo. Také se množí pi'í­ pady zrazování tajných plánů zbrojních a zpráv do ciziny.

Nation (NewYork).

~~~~~~~~~~~~~~ I -VOLTE

PRO -

Gerald C. anna I za generálního ná­ návladního!

"Jerry'' Mann jest Texasanem, narozeným v Hopkins okresu 13. ledna 1907 a pochází z píanýrské rodiny východního Texasu. Patříě­ ného vzdělání nabyl v obecné ško­ le v Sulphur Springs a vystudoval S. M. M. universitu, kde byl jedním z nejlepších hráčů: kopané.

Vzdělání nabyl .svým vlastním přičiněním a prací a co dostudoval práva v Harvard, podporoval svoji ženu a dvě děti prací v továrně.

Mann jest studentem vlády, schopným a uznaným státníkem, což nasvědčuje, že byl jmenován do různých státních odborů, Volte pro Gerald C. Manna za generálního návladního, a nebude­ te toho litovati, on vás nezklame.

(Pol. Adv.)

JOHN DOLLINS

J. E. LEVERTON Pan Leverton narodil se v Hou­ stonu před 55 roky, žil zde celý svůí L.A. WOODS život a jest otcem sedmi dětí. V je­ ho mladších letech pracoval pro Každý úředník, obzvláště státní dráhu, byl členem železničního bra­ úředník, měl by býti posuzován dle trstva. V roku 1918 vstoupil do ob- toho co za dobu svého úřadování chodu pojišťovacího a byl vedou­ vykonal a proto bezpodmínečně cím jedné z největších texaských můžeme odporuěítí naším voličům agentur. p. L. A. Woodse, který nejen naše "Jsem pro rovné daně a spraved­ školství opravdu zvelebil, ale i pe­ livé odhadování majetku pro daně, něžní poměry nebývalou měrou co mají činiti patřičné auto.'rity, zlepšil. zvolené a zodpovědné přímo lidu Na každé školní dítě nyní přípa­ za své vvkonv", pravil p. Leverton. dá $22.00, nejvyšší to suma, která "Jsem. si plně vědom ·O nutnosti vůbec v našem státu byla placena. a ochoten jako okresní komisař Postaral se o transportaci jakož i spolupracovati s ostatními zvole­ o školné pro 66.000 venkovských nými autoritami k plnému a úspěš­ školních dětí navštěvující spojené nému vedení správy okresu a zava­ školy (affiliated schools), vyučová­ ~uji se, že dle mých nejlepších ní ve venkovských školách bylo pro­ schopností zavésti okresu hospo­ dlouženo, takže každý musí dozna­ dárnou a výkonnou administraci ti,.. že čestně dostal svému slibu. Je­ okresu Harris." ho proram do budoucnosti jest ve­ Pan Leverton dále pravil: "Jsem lice slíbný. Rehabilitace 3000 zmr­ pro to a budu pracovat pro zvýše­ začených dětí, zaplacení školního ní systému hlídání silnic, zlepšení schodku, zlepšení venkovských škol, odvodnění, zlepšení venkovských rozšíření všech školních odborů a parků a prostředků: k zábavě, a po­ mnoho jiných důležttých problémů, starám se o to, aby sítě cest okresu Velte pro muže, který opravdu ně­ Harris byla s tvrdým povrchem. co vykonal a jehož budoucí program Zvláště se přičiním o to a budu na­ jest pro dobro naších dětí. léhati na zákonité upevněni všech (Tato oznámka jest placena přátelí míst zaměstnanců ve všech politic­ p. Woodse.) kých subdívísích. Když veřejný.

(Pol. Adv.) schopný zaměstnanec bude více za­ ---obezpečen o trvalosti své práce, při­ Konec podloudníků. ' rozeně dostane se lepši a spolehli­ vější práce a výkonnosti ve vedení Drogerie v pohraničí, ba dokonce i v Hradci Králové, učinily překva­ vládního obchodu".

Pan J. E. (Jack) Leverton jest pující zjištění: V poslední době přítelem českého národa a doufá, stoupl značně odbyt československé­ že bude zdejšími krajany podporo­ ho monopolního sacharinu, ačkoli ván k zvolení za okresního komisa­ prodej byl dosud zcela nepatrný.

Sacharin byl totiž v pohraničí hor­ ře precinktu čís. 4., okresu Harris. livě pašován z Německa, ale od té (Pol. Adv.) doby, co jsou hranice střeženy ob­ ~~~-)o(.~~~ Obklopena nepřátelskými sousedy zvlášť pečlivě, je konec pašování. a se vzdálenými vlažnými přátelí Pašeráci jsou bez práce. Nebude pan tato dvacetiletá republika klidně Henlein pro ně žádat odškodnění dovoluje velké nacistické demon­ jako pro oběti krise, zaviněné stá­ strace v sudetoněmeckých krajích, tem? * slovenské a maďarské demonstrace Anšlus není nic žertovného pro na Slovensku, neutuchající útoky v parlamentě a v tisku a při tom u­ Italy. Čím více v Italii na sever, tím větší jsou obavy. Také Mussolinimu držuje všude klid a pořádek.

Spectator (Londýn). se anšlus nelibí. Proč j,ej tedy neza­ mezil? Mussolini nemá rád Hitlera, • • Dnes se dostane všechno na ale potřebuje jeho pomoc k usku­ splátky - yYjma zkušeností, které tečnění svého plánu Mare Nostrum.

Nation (New York.) nutno stále platit hotově.

•

•;

John Dollins z Waco, přítomny poslanec do Iegtslatury z okresu McLennan, uchází se do úřadu stát­ ního senátora na uprázdněné mí­ sto zesnulého senátora dra. W. R. Newtona.

Pan Dollins jest dobře známý všem českým voličúm v 13. senato­ riálním distriktu, skládajícím se :?J okresu Mc Lennan, Falls, Limesto­ ne a Milam, a proto není třeba je s ním sezna111ovati.Chceme jen p,o­ dotknouti, že pochází z velice po­ pulární rodiny Dollinsové, známé po celém středním Texasu.

Pan Dollins jest veliký liberál, věřící v osobní práva svobodného amerického občana, která jsou mu zaručena ústav,ou této země a stá­ tu.

Pan Dollins jest pro co nejlibe­ rálnější pensi sta.rým lidem a věří, že muže býti vyplácena, když se na­ še státní vláda zreorganisuje a od­ stra11í se řada zbytečných odborů a komisí. "Jsem pro to, aby pensi dostávali starci a ne mladí lidé, táhnoucí státní vysoké platy."

Jako poslanec v legislatufo, vo­ lil a pracoval pro všechny předlohy pro dobro lidu a byl proti jakým­ koliv zvýšením daní. Tyto zásady hodlá hájiti, když jej zvolíte za se­ nátora.

On věi'í, že není tr·eba žádných nových daní, které již nyní jsou nesnesitelným bfomenem lidu v Texasu.

Mimo toho p. Dollins se netají do­ cela nic s tím, ž,e je proti prohibici.

"Všichni dobře vědí, jak si v této otázce stojím", pravil p. Dollins, a proto se za to nestydím i před ce­ lou veřejností."

Pan Dollins děkuje prostfodnict­ vím tohoto listu za podporu, jemu poskytnutou v minulých volbách, a žádá české voliče o opětnou tak velikou podporu dne 23 července.

(Pol. Adv.) Protiněmecká nálada v Americe je dnes pl'i nejmenším tak silná, ja­ ko byla za světové vállty po potope­ ní Lusitanie. Potěšitelná pro všech­ ny mírové země v Evropě je zejmé­ na skutečnost., že americké úřady, jak se zdá, jsou ochotny tuto no­ vou náladu širokých vrstev organi­ sovat a podporovat.

*

•

česlwslovenskému prúmyslu se podařilo v poslední době sjednat velké objednávky v Bulharskq.

ltrana 22.

*Tidlt

Sam Darden za Sta'tního senátera

DR. THOMAS N. DeLANEY OČNí LÉKAŘ Brýle správně připravené. čas dle úmluvY, Úřadovna 3248 - Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS.

'I

RED FRONT

česká. Jídelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE

. j ···

Praviddná jídla a lunče Nejlepší soudkové a láhvové pi­ vo, různé druhy· vína a doutníky.

Mluvíme česky.

Hoboko stále na skladě.

Zvláštní stoly pro rodiny.

I 1 J

-,

Cervenka & Vanžura WEST, TEXAS.

SAM DARDEN

DR. C. GREER

DR. KAR. J. HOLLUB Telefon úřadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

--

=

.

Žaludečních potíží :. - - -

řů

Sam Darden, obllbený právník z Waco, oznamuje voličům 13. sená­ toríálního distriktu, skládajícího se Máme spojeni v celém státě. z okresů McLennan, Limestone.

Falls a Milam, že se uchází za stát­ ního senátora na uprázdněné místo zesnulého dra. w. R. Newtona.

Oči, Uši, Nos a Hrdlo Pan Darden má bohaté zkušeno­ Příprava Brýlí Úfedni hodiny 2: 00-6: 00 odpoledne sti jak v právníctví, tak i v otázkách FIRST NATIONAL BANK BLDG. hospodářských a proto soudí, že jest schopen zastávati zájmy lidu v tom­ Rosenberg, Texas to distriktu jakož i celého státu.

HEFNER BLDG V jeho platformě má následující El Campo, Texas V neděli ráno od 9:00 do 12:00 zásady: Jsem pro placeni starobní pense starcům, kteří to potřebují, v tak li­ berálních sumách, jak jen možno platiti a jak si to lid odhlasoval.

Jsem pro to, aby stát přispív11ldo český Lékař a Operatér 711 Medical Arts Building Pozemkový obchod - Abstrakty.

Půjčky - Notářství,

HOUSTON, TEXAS

fondu na pensi učitelům stejným Sletu se sůčastní také bulharská obnosem, jako přispívají učitelé. Je- delegace junáků a Bulhaři osvědčí stli k tomu účelu bude třeba dalši I svou vděčnost bratrskému národu. d~.ně, jsem pro _to, aby se platily z Ce~é Sl?va~1stvopošle do Prahy květ přírodních zdrojů. sve mladeze a sve íntelígence, aby Jsem pro to, aby stát přispíval $22 manifestovalo svou solídarnost, svou na každé školní dítko (per capita). jednotu a svou pohotovost bránit Jsem pro to, aby byla utvořena zemi, jazyk a duchovní a hmotnou státní komise k regulaci veřejných kulturu bratří Slovant"t utmt.

Jsem pro to, aby se utvořila záko­ nodárenská rada, skládající se z čle­ nů zákonodárny, která by spolupů­ sobila s guvernérem a různými stát­ ními odbory za tím účelem, aby byl vypracován hotový program, jenž by byl předložen zákonodárně k pro­ jednání, až tato se sejde.

Jsem pro sníšení nesnesitelného břemene daní. Vlády neměly by do­ volovati, aby lid byl vydírán o své úspory. Za tím účelem budu spolu­ působítí s každým, aby státní vláda byla zreorganísována a zbytečné od­ bory a komise aby byly zrušeny.

Jsem pro kooperaci s národní v.lá­ dou v praktických programech za­ chová vání půdy, spolčování řarmá­ a budováni silnic. Farmáři by se měli organisovati ve svazy, aby mo­ jež zvláště teď v červenci ka­ hli míti zastoupení ve Washingtoně zí radost ze života lidem všeho i v :Austinu. věku a berte pravidelně Musíme potlačiti zločinnost, pod­ vody, monopoly a všechno nespra­ vedlivé podnikáni.

Musíme si udržeti důvěru a chrá­ niti náš svobodný systém podnikáni, cennou žaludeční přípravku, svobodu lidu a svobodu vlády. která pomohla při nestrávno­ Jsem pro zesílení zákonů. vztahu­ sti, kyselosti v žaludku, nadý­ jicich se 'na ochranu pojištění na mání, nechuti k jidlu atd., ti­ život a úrazu, kde jest toho třeba. sícům a jiště nezklame ani Cizí společnosti v Texasu by měly vás.

Cena $1.25. - Nemá-li býti donuceny ukládati jisté sumy lékárník, pošlete objednávku peněz v texaských bankách k vypla­ přímo na: ceni pojištěni.

Jsem rozhodně proti dani z pro­ deje, která jest daní chudého lidu.

(Pol. adv.)

Zlomte Okovy

i

HOUSTON,TEXAS Jos. Košut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

\te strectu. cine 20. července 1938.

Severovu

HOŘKOU

"

Zvolte

SPRÁVN'i\: VYKONANÁ POIIÍtEBNÍ SLUŽBA. V hodině žalu zarmouceni nalez­ nou Edward Pace pohřební ústav pohotový k sympatickému vyříse- I ni nezbytaých jednotlivostí a k ,· vypravení dojemného pohřbu.

Levné ceny jsou naší zásadou. ;

EDWARD

PACE

DO~ESKOSLOVENSKA v

Pohřební řiilitel. Člen S.P.J.S.T. - Telefon 3606.

zájmu rychlého, pohodlného a bezsta­ rostného cestování, jeďte na kterém­ koli z následujících parníků:

TEMPLE, TEXAS.

C. Ho C:

PRÁVNÍK Vyřizuje veškeré soudní záležitosti. '(:rřadovna: 821 Bankers Mortgage Buiiding, přes ulici naproti Kress budově.

HOUSTON, TEXAS.

GLASSE ZA

Bilé puněoehy, Henleinovská "Zeiť' útočí na ro­ zumné kněze, proti kterému chce popudit německé příslušníky jeho farností, Tímto hněvem byl postižen farář v Hukovicích u Nového Ji­ čína, který zakázal návštěvu kostela mladíků v bílých punčochách a v krátkých kožených kalhotách.

*

"'

Je jisto, že Sv. Stolice neposuzuje žádný stát tak blahovolně. jako če­ ~QSlovensko.

BREMEN • EUROPA COLUMBUS NEW YORK • HAMBURG DEUTSCHLAND • HANSA

odhadčího a výběrčího daní o­ kresu Harris

Výborné železniční spojení z Brém neb Hamburku.

chcete-li úslužnou a spraved­ livou službu.

VOLTE PRO NĚJ DNE 23. ČERVENCE! (Po}. Adv.)

Informace u vašeho místního agenta neb

Pomůžeme Vám při obstarávání ná­ vštěvnich a vystěhovaleckých vis pro Vaše evropské příbuzné. ·

•

ft

BIMBUBG-.IMEBIClll I.Ill UNORTÍI 81BMll~.J.LOYD 616 Cotton ~oh. BullcUD&', Rom~ ~

.,

\Te středu, dne 20. ěervenee i938.

Odvážný

hejtman.

V Boce Kotorské - vypravuje Roda-Roda - sloužil za Rakouska jeden hejtman, který se marně sna­ žil aby ho ministerstvo z těch za­ padlých končin přeložílo někam bliž k Vídni. Každých pět let žádal a žádal, ale ministerstvo na jeho prosby nereagovalo. Tak se stalo, že milý hejtman sloužil v Boce pět­ advacet let, ti-icet let, pětatřicet let.

A všechno bylo marné. Když koneč­ ně vypršelo nových pět let, 'vzchopíl se hejtman k velkému činu: Vzal ministerský papír na příslušnou žá­ dost a začal svou žádost takto: "Když jsem tady už ztrávíl těch čtyřicet let effektivní služby, tak

~ mně teď může K. u. k. ministerstvo Yálky ... " Zde přerušil dopis a pak zase na třetí straně pokračoval zdvořile: " . . . sotva mítí za zlé, když si dovoluji uctivě žádati, aby mne da­ lo na trvalý odpočinek." Šéf presidia v ministerstvu války chtěl za to hejtmana potrestati, ale tehdejší ministr Auffenberg měl smysl pro humor a POvÝŠil ho na majora.

• • bude trvat válka

Pokud v Číně, nebude Japonsko schopno útoku na ;Rusko a bez Japonska nemůže Ně­ mecko válčit proti Sovětskému sva­ zu. Sovětský svaz má pak colné ru­ ce k účasti na úsilí, zatarasit cestu útočným státům v Evropě.

STUART slibuje nestrannost

ltAna •• v

Děti řádu Stefánik čís. 142, na Cottage Grove, v Houstonu sehrají

v neděli, 24. července 1938 národní pohádku

"Honzíček z malované chaloupky" O S OBY:

Hajný Rokos . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slávek Baletka.

Maryška, jeho dcera El. Štefková Honzjček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rich. Baletka Jeho matka · Eva Klimová český vodník .. . . . . . .. .. .. • . . . . . . .. . . .. .. . .. . .. Alice Cikalová Viila Slovanka . . .. . . . . . . . .. .. . . . . . .. . . . . .. . . Llilie Sopčálrová čert Byribil . . . . . .. . . .. .. . .. .. . . . .. . . . .. .. .. . . Anna Šilhanová • . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .• . Edvin Korupata • . . . . . . . . . . . . • . • . . . . • . . . . . . .. • • Emil Korupata čertíci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . • Karel Kubin { •......................•.•...••...

Jan Vojtek , .......................•....•...

Riči Baletka. . .. . . . . . .. . .. . .. Irena Kubinová . .. . .. . • . .. . . . .. Vlasta Kovářová Děvčata. v lese na květinách • . . . . . . . . . . . . . . . Fr. ši.lhanová { ................

Doris Kunetková ... . .. .. .. . . . . . Doroty Sopčáková Děj se odehrává na hranicích československých Začátek přesně v 5 hodin odpol. - Hudba Dybalova Orchestra.. Čistý výtěžek věnoyán bude na obranu Československa.

VSTUPNÉ: OSOBA 30c - D'ĚTI lOc KDO BY Sl PŘÁL DAROVATI VÍCE, S RADOST.f BUDE v:fTÁN U POKLADNY

Uctivě zve ZÁBAVNí VÝBOR.

Taroky $1.35. Čechoslovák, West, Texas. r;.;;;;;;;;;;:::::::::::;::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::~~~~~~~~

Na svatém kopečku

ROBERT A. STUART

Nežli byl zvolen distriktním návladním okresu Tarrant, Robert A. Stuart, jenž se uchází za komisaře železnic, sloužil šest roků ve státním senátu, kde si získal rekordu co přítel těch, kteřt se zajímaíí o zemědělství; co přítel dělnictva a vůdce reforem vzdělání.

"Při ucházení se do úřadu železničního komisaře", pra­ vil senátor Stuart, "vím, že žádám o nejdůležitější úřad, který má lid k rozdání. Povinnosti v tomto úřadě týkají se každého občana v Texas, poněvadž kontroluje všechny dodávací pro­ střed~y a zachovávání našeho přírodního bohatství. O této skutečnosti jest mi dobře známo a proto mám na zřeteli o­ chranu trvalého školního fondu zabraňováním plýtvání na­ šeho přírodního bohatství.

Až budu zvolen vaším komisařem železnic, budu sloužiti tak spravedlivě a nestranně malým neodvislým olejářům, ma­ [ítelům rafinerií, majitelům trucků a farmářům, jako velkým společnostem a průmyslníkům."

Jako důkaz jeho schopnosti a výkonné schopnosti Ro­ bert A. Stuarta, svědčí nejlépe jeho ustanovení co direktora· THA. v západním Texasu presidentem Rooseveltem. V tomto úřadu osvědčil se tak, že později byl příručím státního direkto­ ra a pak krajským direktorem oblasti, skládající se z Texasu a tří jiných států.

Byl to Robert A. Stuart, jenž jel do Washingtonu a tam vedl boj proti přijmutí Nye-ovy resoluce, kterou mělo býti se­ bráno Texasu pobřežní olejové pole pod vodou. Po houževna­ tém boji, tato předloha byla poražena a dle odhadu inženýrů American Petroleum ústavu, bylo tím zachováno pro trvalý školní fond Texasu více jak $100,000,000.

Doufáme, že veřejnost ocení tyto schopnosti Robert A. Stuarta a zvolí jej komisařem železnic, tak aby měl větší pří­ ležitost poskytnouti další služby státu Texasu.

(Tato oznámka jest věnována Robert A. Stuartovi jeho teli a. podpůrci,)

přá­

Jos. Vašut, Schulenburg, zá­ stupce pro stát Texas Fraga Film Co. 'z Chicaga, výhradní zástupci filmového svazu v Praze, uvádí jeden z nejkrás­ nějších česky mluvících fil­ mu, pěknější než u sv. Anto­ níčka. Roztomilý románek lás­ lcy, odehrávající se v malebné krajině na Moravě, s krásný­ mi zpěvy, hudbou a nádher­ nými národními kroji morav­ skými, jež spatříte o pouti na Svatém K:opečku, na hanácké rovině u Olomouce a poko­ cháte se pohledem na krásné vesničky, lesy a městečka.

FORT WORTH - Rose Theatre, North Main Str., ve čtvrtek 21. července o 7 a o 9 hodinách večer, SEDIOUR - Texas Theatre, v pátek 22, července o 7 a o 9 hod. večer.,.:_~~~~~~~~~~~~~~~~~~~---ENNIS - v neděli 24. července, 8 hodínáeh večer.

4 představení, o 2, o 4, o 6 a o

v pondělí 25. července o 8 hodinách veěer.

TAYLOR - v úterý 26. července, od 1 hod. odpoledne do 11 večer.

ROBSTOWN - ve středu 27. července, o 7 a o 9 bod. večer.

KAUFMAN -

PLEASANTON - ve čtvrtek 28. července, o 8 hod. večer.

EL CAMPO - v pátek 29. července, od 2 hod. odpoledne do 11 hodin večer.

CAM.ERON - v p__ o_n_d_ě_li_' -3-1-. -ě-erv_e_n_c-e,-o_d_2_h_o_d_. _o_d_p_o-Ie_d_n_e_. _d_o_l~l hodin večer.

""

strana H.

l

ti

Ve středu, dne 20. .ěervence 1938.

~-u

Poslední Apel československým voličům ve státu Texas!

Drazí krajané!

V sobotu dne 23. července půjdete k volbám, byste si zvolili takřka všechny své úředníky do státních, distriktních, okresních a precínktních úřadů, kteří povedou vaše záležitosti vládni po dva neb čtyři roky.

z prodeje (sales tax) hned .na počátku své kampaně a řekl, že tato daň jest daní na chudý lid, a nezačal s tím, až viděl, že lid jest proti této dani, aby "nachytal" hlasy. Pan Mccraw dokázal, že jest nestranným státníkem a příte­ lem všeho našeho lidu již před třem! roky, kdy ustanovil našince do různých úřadů v odboru gen. návladního, aniž by se ptal na jejich 11á­ boženské přesvědčeni, a mezi těmi jsou katolí­ ci i jiného vyznáni. Hned po nastoupení do ú­ řadu gen. návladního, před čtyřmi roky nabíd­ nu ve svém odboru místo Geo. E. Kacířovi z West, ale on ho nepřijal z jistých příčin. Pozdě­ ji si vybral čtyři české lidi do svého odboru. Pan Mccraw jasně a určitě předložíl na počátku své kampaně v Arlington svůj program a ten ne­ změnil, poněvadž nechce slibovati nemožnost a hodlá co guvernér učiniti nápravy ve státním vedení, kterých jest nutno a které může doká­ zati za svorné spolupráci se zákonodárci.

•

Úředníky, které volíte do místních, totiž do okresních neb precinktnich vládních správ, znáte takřka všechny osobně, znáte jejich schopnosti a charakter a proto si obyčejně vy­ berete ty nejlepší.

•

Avšak jest tomu jinak s úředníky do státních úřadů, zvláště do nejvyššího úřadu guvernér­ ského, který jest nejdiiležitějši a proto tu jest třeba té největší opatrnosti při výběru kandi­ dátů.

•

Tato neznámost jest také příčinou, že se stá­ vá, že jest zvolen často guvernér, jenž pak lid texaský zklamal. Kandidáti za .guvernéra uží­ vají všech možných prostředků a leček, aby strhli voličstvo na svoji stranu, ať jest to pro-. středek čestný' neb nečestný, poctivý neb nepo­ ctiv;ý.

•

Poněvadž p. Mccraw jest rozumný, prozíra­ vý a nebojácný muž, poněvadž jest přítelem každého člověka, poněvadž jest nenáročným a svorným, dokáže více v zákonodárně, nežli kdo­ koliv jiný.

WM. McCRAW

•

•

My, čeští přátelé generálního státního ná­ vladního William Mccraw se přimlouváme za něj upřímně a co nejdůraznějí, protože jej po­ važujeme za muže poctivého, schopného a li­ berálního k vedení státního vesla. My víme, co je a víme, co může dokázati pro svůj stát a lid a také co může vykol'i.atipro nás, Čechoslováky.

mnívalí, že to neyYjde najevo, že p. Thompson podepsal původní žádost o založení odbočky klanů v Amarillo, což dosvědčuje fotografický snímek této žádosti, který jest v oběhu v Te­ xasu.

Pan Mccraw vedl svoji kampaň čistě gentle­ mansky, neůtoěív na žádného legitimního své­ ho odpůrce, mimo toho, že se snažil poukázati na neschopnosti jednoho kandidáta, který po šest roků neplatil ani hlavovou daň, který pod­ poroval Hoovera za presidenta a vůbec se nevi, zdali není. úplně republikánem. Zatím co druzi uchazeči za guvernéra obávali se poukázati li­ du na tohoto kandidáta guvernérství, jenž po­ moci břínkotu na kytaru, zpěvu a útočením na city a bídu, snaží se dostati na stolici guver­ nérskou, PAN McCRAW,jenž se nebál ve Fran­ cii na bitevních polích ani pekelného válečné­ ho ohně, nebál se poukézatí na neschopnost tohoto komediantského uchazeče za guverné­ ra, o němž není jistota, že může býti dosazen na guvernérskou stolici na základě toho, že není pravoplatným občanem pro neplaceni hlavové daně, kdyby i byl zvolen. Tato otázka jest prá­ vě probírána, a dosud není o ni rozhodnuto.

Jak jsme řekli předem, otázka klanů jest dávno zaniklá, a proto neměla býti zatahová­ na do tohoto zápasu a my litujeme, že byla zú­ myslně použita proti p, McCRAW, i když se vě­ dělo dobře, že p. McCRAW dokázal našemu li­ du, všemu, bez ohledu na náboženství, že si ho váži, že jest jeho přítelem a že jako guvernér chce pro něho učiniti mnoho, že p. Thompson byl jedním z podpísovatelů žádosti o založeni odbočky Ku Klux Klanu, se vědělo již nějaký čas, ale my, čeští přátelé p. McCRAW nechtěli jsme toho používati ze zásady čestnosti proti p, Thompsonovi, v naději, že to ustane a že to nebude více používáno, ale když toto špinění se dále šířilo jak v časopisech, tak i v řeěích, cítili jsme se povinni, odkrýti také toto nesprávné obviňování i na jejich kandidáta. Fotografický otisk žádosti o Qdbočku klanů v Ama1:illo, na které jest podpis Ernest O. Thompsona, jistě se dostal i do vašich rukou, takže .není o jeho skutečnosti žádné pochyby.

•

•

Jinak p. McCRAW vůbec nezavadil o žádné­ ho jiného protivníka a probíral ve svých ře­ čích pouze svůj program. Ba s jedním protiv­ nikem Ernest O. Thompsonem si dali čestné slovo, že vůbec jeden na druhého nic špatného v kampani neřeknou a p. McCRAW sviij slib čestně dodržel.

•

\

To se ale nestalo se strany p. Thompsona, neboť buď s vědomím neb nevědomím p.

Thompsona, vyskytU se někteří čeští lidé, kteří dávno zapomenutou otázkou chtěli dobré jmé­ no William McCrawa poškoditi před českými voliči, a poněvadž nic jiného nemohli na něj pověděti, co by vrhalo špatné světlo na p. Mc­ Crawa, vytáhli ze starého haraburdí na něj, že byl Ku Klux Klanem. Totéž bylo o něm tvrze­ no před čtyřmi roky, ale rozumní voliči ode­ vzdali mu velikou většinu hlasů a zvolili jej za generálního státního návladního.

•

Nás to opravdu netěší, že našinci to byli, kte­ ři porušili čistou kampaň mezi těmito dvěma vůdčími kandidáty a že začali ha.zeti blátem po p. McCRAW, aniž by si připomenuli, že toto bláto může se vrátiti a uhoditi je zpět do tváře.

Není nám známo, zdali to věděli, nebo se do-

•

•

William Mccraw jest přítelem všeho lidu, jak povoláni, tak i náboženství, a jako státní gen. návladní to dokázal a dokáže také co guvernér.

Jako hlava státni vlády musí býti také ne. stranný, poněvadž vládne všem třidl:im lidu, a. ne jen jedné. Pan Mccraw souhlasí plně s far­ mářským programem presidenta Roosevelta, největšího přítele drobného lidu v historii této země, a slibuje pomoci jak jen .možno bude k lepším poměrům zemědělců. To slibil hned na počátku své kampaně, a ne až později, aby to "táhlo" hlasy. Pan Mccraw hned na počátku své kampaně slíbil dělnictvu spravedlivou o­ chranu a lepši poměry se zaměstnavateli, a ne až později, aby si získal hlasy. Pan Mccraw hned na počátku slíbil plnou starobní pensi starcům, kteří pomoci potřebují, a to beze všech okolků. Pan McCraw slibil zreorganíso­ vání státní vlády a dle možnosti zavedení ci­ vilní služby v našem státu hned na počátku své kampaně, a ne až později. Pan Mccraw slíbil šetřeni ve vládě odstraněním zbytečných od­ borů a komisí, čímž by ušetřil dost peněz na placení pense plně všem starcům, pensi potře­ bujícím a k plněni všech závazkťi státu k soci­ álnímu zabezpečení, · a ne až později. v kampa­ ni. Pan Mccraw postavu se rozhodně proti dani

<;

Pan Mccraw jest z chudého rodu, pouze svo­ jí poctivostí, přičinlivosti a širokými rozhledy dopracoval se z chudého prodavače novin a tis­ kaře na důležité místo zákonitého zastance na­ šeho státu a v tom úřadě se osvědčil a pro Te­ xas vykonal mnoho. Pan Mccraw jest mužem z lidu a proto chce zavésti vládu lidu pro lid.

•

Tážeme se vás, čeští voliči, který z jeho pro­ tivníků uznal náš lid více, nežli p. McCťaw?

Kteťý z jeho pťotivníku dokázal našemu lid, že si ho váží více, nežli on? Skutky mluví a na sli­ by nelze spoléhati! Jeho protivnici by nám dali nyní vše, jen aby dostali naše hlasy, vzdor to­ mu, že měli příležitost to dokázati dfive, jako to dokázal pan McCraw, ale neučinili toho!

Můžeme na ně spoléhati?

•

Proto, my, čeští přátelé WILLIAM McCRAW, co nejdt'.lrazněji apelujeme na všechny krajany v našem velkém státu Texas, abyste odevzdali v sobotu 23. července svůj hlas našemu a vaše­ mu příteli William Mccraw za guvernéra! Spo­ jenými silami' dokážeme všeho, roztříštěni niče­ ho! Náš lid v Texasu platí mnoho dani, ale do­ sud nedostalo se nám patřičného uznání. Nyní máme příležitost! "Přál bych si míti pi'íleži­ tost' vykonati něco. pro československý lid," pravil p. Mccraw v Taylor. Dejme mu tu příle­ žitost v sobotu, hlasem pro něj. My, českoslo­ venští přátelé William Mccraw, apelujeme na vás, v zájmu našeho lidu v Texas, abychom se spojili a odevzdali všechny hlasy pro něj, ne­ boť ve spojení jest síla a pouze tím zachováme dobrou pověst našeho národa a našich předkft a dopracujeme se uznáni a zastoupéní. Jest nás v Texas přes 300,000, máme kolem 100,000 hlasů - a kde a kdy se nám dostalo zasloužené odměny a uznání? Podívejme se do Omahy, Chicaga i jiných států, kde československý lid jest sražen. Tam uvidíte v úřadech státních, o­ kresních a precinktních česká jména. Jak da­ leko jsme za nimi zde v Texasu, a to jen proto, že se tříštíme. Soustřeďme své hlasy na Wil­ liam Mccraw a dostane se nám nápravy!

• Tuto poslední výzvu a žádost na českých vo­ ličích věnují čeští 1>řátelé p. Mccraw. Ou jest jediný muž, kteťý vykoná co slíbil učiniti pro svuj stát .a lid. On jest jediný, který ocení hlas Coohoslov~ků. Za ním stojí dělníci, farmáři, maloobchodníci, katoličtí kněží, evangeličtí ka­ zatelé, lékaři, právníci, učitelé a lid všeho po­ volání a hlavně drobnflid.