Vestnik 1938 08 03

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

CISLO 31.

(Wednesday) 3. srpna (August) 1938.

RO ✓itliK (VOL.) XXVI. WEST, TEXAS. ye stiedu

BERNI ritEDNIK JE RED sedmi lety, kdyt jsem se stal firednikem berniho firadu a dostal za fikol p zkoumat dariova priznani, myslel jsem si, Se hou povinnosti je — chci-li si udrSet sve misto — stat na stanovisku,'Se poplatnik neme, nikdy pravdu, Se chci-li postupovat vSTte, musim staj co staj sehnat vice dani. Ale pr y -ni,comtarekli,byoSnesmitobra print prime, Se nejsem soudnhn nebo policejnim atednikem, patrajicim po provinilcich.

Brzy jsem shledal, 'Se nati praci je starat se o to, aby daliove vYkazy byly spravne. To, Se jsme na nekom vymohli daltich nekolik stovek dani, nema Sadneho vlivu na flak klasifikaci. My mame bSt nestrannYmi soudci, a poneva& jsme take jenom lide, vettina nas se citi tt'astna, objevi-li, Se ne'kteremu poplatnikovi path. refundace.

Jednou jsem zkoumal priznani napsane neeitelnS7m rukopisem. Znelo na 'distSr prijem 2604,32 dolara. K tomu byla ptipojena pottovni poukazka na celou tuto sumu — vtechno, co ten mut vydelal v minulem rode. Sel jsem se na toho eloveka podivat. Byl to cizinec, kvalifikovami' drevarslqi delnik, ale nevzdelanSi. Vysvetlil jsem jemu i jeho Serie, k velke jejich radosti, to vlada jim vrati celou tuto eastku.

0 nekolik minut pozdeji jsem uslytel z kuchyne kohosi kvat. To nas delnik mlatil sveho testnactileteho syna.

"To jsou ty tve tkoly, StrYeku Same", kridel otec. "Ten kluk to zavinil. Prines1 mi papir a rekl: 'To musit zaplatit Strfdku Samovi, nebo bude zavrent' a ja, jsem rekl: 'No, pozdrav Ranbu, to je ale poildna clari. Zeme vtak byla ke mne dobra a chci udelat svou povinnost, vyzvedl jsem skoro vtechno, co jsme meli ye sporitelne, a poslal Strfdkovi Samovi."

Jsem neustale prekvapovan poctivosti pramerneho obdana. Ministeittvo financi provedlo nedavno celonarodni patrani po dariovSrch defraudantech. Pet set arednika hiedalo v telefonnich seznamech a automobilovYch rej.stricich pet set velkSrm mest. Objevili 120.000 podvodnika a jednotlivca, kteri nepodali datioveho priznani. Z tech melo zdanitelne prijmy sotva sedm set, a vettina z nich byla dluSna jen nepatrne eastky a neohlasila je z nevedomosti.

Neverim, Se jedno procento poplatnika, jejich2 priznani jsou nedostate'end, melo v amyslu klamat vedome vladu. Mnozi z nich se snali vyhnout danim tim, Se si vykladaji nespravne zakon, myslice si: "Molina, 'Se mi to slevu povoli. KdyS ne, tak zaplatim." Loni jsme vybrali 77,000.000 dolara od lidi, kteri na upominku okamidte uznali, 'Se se dopustili chyby.

PotiSe zgasobuji jen lide, kteri se snali vyhnout danim zatajovanim prijmil. Neda yno nas navttivil jeden advokat a pravil. "Main zde klienta, kterY yam chce zaplatit 100.000 dolaril za danove potvrzeni, nebudete-li se ho na nic ptat."

"Nedelaine takove obchody", odpovedel v3iberdi. Kdy'S advokat odetel, poslal mute z vSrzvedneho oddeleni po jeho stop& Ti vypatrali, lie advokat me/ ti of:16(1a Warm peradu s mu-

Jerome Beatty. ktereho budu nazktTat Mike Robinsonem.

'Olovek ten je u nas zapsan jako "obchodnik s realitami", a jeho dariova priznani se nam zdala vlidy spravna. Zvlaftni agenti zjistili, 2e to je dariovY defraudant, a za pul roku ziskali clakazy, ktere nejenoin poslaly Robinsona do Salare, ale vlade prinesly 125.000 dolara dachodove dame.

Za nekolik dni po odsouzeni tohoto mute pritel advokat znovu. "MuS, o kterem jsem s vami mluvil, varn chce zaplatit 150.000 dolara a ukaSe yam sve knihy," pravil. "Vy jste vytidill Mike Robinsona tak dilkladne, 2e muj klient dostal strach."

Sensaeni odhaleni ptinese s sebou v&lycky

Ros eme!

Die finaneni zpravy za uplynulY Zervenee majetek nail S. P. J. S. T. vzrestl na sumu $3,205,078.56.

NevY. fad pod Cislem 162 v Iowa Colony uveden bude do SPJST. v nedeli 14. srpna.

Co revidet nastanou line — sbirani baviny.

Dosavidni uroda slibuje zaslouienou .odmenu, pconery obehodu i pednikani se vfieihlede po eele zemi zlepguji, pfihodna doba k pronikave agitaci na ziskani novYch *Omit je piede Bud'me k vYslednemu naboru piipravenii radu nezvanYch plate. Kdy'S byl odsouzen Al Capone, stovky hazardnich lirada a raketYra zaplatily vlade v nekolika dnech pies 3,000.000 dolara na danich a pokutach.

Nejste-li opravdu zloeinec, nemusite prasknout do bat, kdy'S k yam ptijde berni iftednik a upozorni vas, Se vase ptiznani neni spravne.

Bude 2a.dat, co podle jeho nazoru jste povinen dati zakonu. Vysvetli yam v'Sak take vase pre., va a ukaSe yam, jak napsat protest, nebudeteli s nim souhlasit. Bude jednat podle prikazu, bude se k vdm chovat vScly tak, jako byste byl p•ctiq dlovek a chyb se dopustil omylem nebo z neznalosti.

Nedayno jsem mel opravit obchodniho cestujiciho, jenz si omylem srazil 800 dolara za dye deti, jimt bylo plies osmnact. Trnul strachem, co za to dostane. Net jsem veak skonell, ukazal jsem mu, & •mel misto toho udelat sralku u automobilu, ktereho uMva, k povolani. Udrliba, znehodnoceni a nakladne opravy po nehode einily skoro tolik jako jeho neopravnena, sralka.

Asi plied rokem jsme meli dfikazy o danovSich defraudacich mnoha velk3ich filmovch hvezd. Na radu "odbornika", jen't" jim sestavoval ptiznani, uoinily si nespravne sraAky. Pochybovali jsme valne o torn, 2e to hvezdy ueinily ranyslne, aby podvedly stat. Ale "odbornik", kterST shrabl obrovske sumy za svou "radu", veal, lie prestupuje zakon, a yam nekdo, putoval do vezeni. zna tajne cesty, jak se vyhnout placeni dani, dejte i a n6ho pozor.

Na bernich fdadech v nati zemi je nas 3,200 tech, kteri kontrolujeme priznani. KaSdY dvanactS7 poplatnik dostane od nas jednu nayttevu rodne, polovina techto navttev nese statu dociatigne prijmy nebo poplatnikum refundace.

Dejme tomu, Se jsem u sveho psaciho stolu s vatim dariovYm priznanim pied sebou.

Prvni prohlednu vas dafiovS7 rejstfik, abych se presveddil, zda jej mate dist*. Shledam-li, 2e vase drivejti danova priznani jsou spravna,jsou-li v nich uclany i male pololiky, na ktere bychom sami neprisli, jsou-li vase disla uvedena aS na centy (je-li videt, Se neodhadujete "nahrubo") a budi-li celSr vat dokument dojem poctivosti, je to znamka ye vat prospech.

Divam se, zdali priznavate troky z papiry, ktere jste mel predetleho roku, a kdy2 ne, zdali jste papiry prodal. Srovnavam vase sraiky za minule roky, a stanete-li se nahle te2kSrm ptispevatelem na dobroeinne fieely zkoumam nedilvetive, prod.

V kaldem z naeich 38 venkovskSTch jsou fitednici, kteti vystkihuji z novin ka2dodenne vtechny zpravy, ktere by mohly naznadovat neco, co poplatnici zamldeli.

V jednom takovem vYstriSku byla nedavno zprava o loupeSi — jeden obchodnik na policii, Se mu bylo ukradeno za 500.000 dolarii hypotednich lista. Jeho dariove priznani ukaza,lo, Se z nich nikdy neptiznaval firoky.

Jedna Sena, ktera nedavno vyhrala na dostizich 1248 dolara, byla velmi prekvapena, kdyS jsme se ji prisli zeptat, prod je neptiznala.

Ve vatem rejstriku mule bYt take dopis od udavade. TakovVch dopisu dostavame na sta. VetSlna jich jsou nive a zlomyslne, zkoumame vAak vSechny a jen o mai° z nich zjistime, lie jsou spravne. Jeden anonymni dopis nam dal tip, kterS7 nam vynesl 225.000 danov3"rch nedoplatku. Pochazeji vetSinou od rozveder&h Zen, od propu'StenSTch zamestnanc0, chtejicich se pomstit, a nektere od lidi, kteri jsou Maly poplatnik Ca:Ato ne,(oji o dovolene sraliky. Obchodnici neberou zretel k znehodnoceni provozovacich prostredka — a to plati jak o nastrojich stolarovYch, tak i o drahYch tovarnich strojich.

Mnoho lidi udava take da'vky ze zabay, menti skody z ohne, kradeti a ztrat, menti dary na dobroeinne adely a cirkvi a menti nedobytne pohledavky. Vtechny dohromady delaji slutnou eastku, ktera, jiste stoji za slevu, ale nejsou-li k fidajfirn pripojeny doklady, slevu nepovolujeme. Prijimame jen vat odhad o spotrebe benzinu v uplynulem rode, ale v ostanim poSadujeme presne fidaje.

Formulae k dariovemu priznani je dokument pinY podivnSTch frazi, a poplatnik citi skoro bez vYjimky, lie stoji plied prisnou a nekompromisni autoritou. Preji si, aby lide pochopili, Se berni fitednici jsou lide, maji take Seny, deli a domovy a chodi take na sve weekendy — a Se berni Mad bude rad, oznamiteli mu kaldeho utednika, kterS7 se varn zaenova nespravne.

8trana 2,

Ve sttedu, dne 3. srpna 1933.

RUHEHO svetoveho kongresu mlade2e v D New Yorku zneastni se 20 Glenna delegate z Oeskoslovenska, v nit budou zastupci mlade2e organisovane v rtznych politickSrch stranach. OsL delegati nav'Stivi za sveho pobytu ye Spoj. Statech take vetk krajanska sttediska na vYchode a na sttedozapade, kde uspotadaji tadu ptedn0ek. SvetovY kongres mlade2e se kond od 18. do 24. srpna za Ueasti delegatri ze 36 state. tJaelem kongresu jest zvY§eni poznani a porozumeni mezi mladou generaci a tak pracovat pro mir mezi narody.

•

•

Nasledkem politickSrch uddlosti rychle klesa v Soustati dovoz japonskeho zbok. Toho hledi spravne vyuht Cs!. Utady k zvY'Seni dovozu Cs!.

2boZi do Spoj. stata. Koncem t. dervence bude v Chicagu oteftena kancelat Cs!. vS7vozniho Astavu. Bude to prvni kancelat tohoto druhu v Soustati.

• • VarayskSi "Czas" vytYka katastrofalni stay obecneho S'kolstvi ve vojevodstvich krakovskem a kieleckem. NovYm gkolnim rokern ptibude na Skolach 170,000 deti, ale poeet ueitelri byl zvetSen jen o 300. Ptipado, tedy jeden ueitel na 566 deti. List vytYka, Ze v tomto obvodu je 3200 nezamestnanYch ueiteha a riditelek.

Henleinovci stale mluvi o "uzaftenem rizemi", jake by chteli uzavtlt. 0 nejakem uzavtenem Uzemi v'Sak nelze miuvit, prot0e by v takovem ziistalo 393,475 Cech y, jednak by mimo ne bylo 569,633 Nemcn. V mistech s nemeckou vetinou v 6echach dije dvakrat tolik kolik Nemcu v mistech s vetknou Ceskou, aCkoli v samotne Praze Z'ije 41,701 Nemec.

•

•

Sotva Cs!. vlada uvetejnila narodnostni statut, sudetonemecka strana spolu s Berlinem rozvitily zutivou ne2 oeekavanou — kampari.

Svet se vak neda touto kampani klamat, on dobte vi, ae Cs!. strane je pravda a skutednost, 6echoslovaei maji diste svedomi a vytrvaji i v nejhorkch novinakskYch patkach, oni se nedaji znervosnet.

Odbor spravedlnosti vydal sve dobrozdani, federalni vlada ma prakticky neobemezene pram) zdariovati statni a mestske bondy, jistiny a zamestnance. Nasledovne odbornici berniho ritadu zadali pracovati na novem dariovem programu, kterY bude poeitat se zdanenim techto zdrojri federalnich duchodt. Odbor spravedlnosti rovna tvrdi, ae spolkova vlada ma die 16. dodatku k ristave pra y° poditati dari z pitmti mistnich zamestnancti civilni slutby a z in-0kt ze statnich a mestskYch bondri.

•

•

Haify, 26. dervence. — Anglicke vojsko zahajilo dnes silne ritoky na tvotici se guerilove oddily, z nich2 maji ritady strach, aby nerozgitily plemenny konflikty ye svatou valku. Vojsko podniklo tadu *rychlych najezdn na vrchy, na nich:Z je mnoho vesnic po veerefkm vSrbuchu bomby na trhki v Haifa, jir0 bylo zabito 65 a raneno 107 osob. — Vetknou byli to Arabove.

Jak se jevi, tento vYbuch podnitil nova vYtrtnosh a vzbudil velkY terorism. Velka Britanie, ktera ma mandat nad Palestinou snah se ze vS'ech sil, aby sjednala potadek.

• List "Popolo, d'Italia" uvetejnil v techto dnech elanek, v nem2 zdrirazimje, 2e "slabi narodove, kteti nedovedli nositi svS7ch zbrani a skoneili proto tim, ae nosi zbrane narodu jinYch, nanajdou omluvy pted ptikimi generacemi. Musime bYti silni, velmi silni pro kadou eventualitu: pro ptlpad valky i pro ptipad obrany miru." Autor elanku pak uvadi pro pouCeni etenatil, ae od roku 1496 pted Kristem, do roku 1861 po Kristu, lidstvo zahlo 3,130 rokii \Talky a jen 227 rokri miru, cot znamena, 2e v dobe 3,357 let ptipadalo 13 valeenYch let na katdy jeden rok miru V poslednich ttech stoletich jen v Evrope bylo 286 valek. V dobe od roku 1500 pt. Kristem do roku 1860 po Kristu bylo uzavteno celkem 8,000 mirovYch smluv, jet byly vesmes uzavteny na vedne easy. Ve skuteCnosti vtak prtimernY divot mirove smlouvy dva roky. prave

Od stfedy do stiedy.

Londynsky "Daily Telegraph" sdeluje z Berlina, to dristojnici nemecke armady sebrali mezi sebou 59,000 figskYch marek, aby bYvalemu vrchnimu veliteli nemecke armady generalu Fritschovi mohl bYti zakoupen menSi statek v hannoverske provincii.

• • Na potklani vlady Oeskoslovenska byl anglickou vladou ustanoven Viscount Runciman zvlaknim pozorovatelem ph vyjednavani o problemu sudetske menainy. fidelem poslani Rucimana je pry spiSe zprosttedkovani net rada, nebude ye spojeni se tadnou vladou, ani ne s anglickou.

• • Sudeati Nemci chti autonomni fizenii podle nazistickYch zasad. To znamena, vydani socialnich demokrattl, komunistti a tidil do rukou mute, kteti yeti v koncentraeni tabory. 'Znamena. to tea ohroteni vojenskeho zabezpedeni sudetskeho rizemi, v nem'Z' je zkizena Cast Ceske "Maginotovy linie" a ne prase mane drilegita.

Osl. vlada'Audid odmita porueni sve ustavy a povinnosti sttetiti hranice.

• • Hlinkova ludova, strana zda se konedne nabude lepe, kdy2 bude pracovati take na obranu Csl. republiky. Svedei o torn rozhodnuti ptedsednictva odborovYch organisaci ludove strany, ktere dalo 15,000 KC ze sve pokladny na jubilejni dar fondu na obranu statu. Mezi eleny organisace bude uspotadana zvlagtni sbirka pro fond na obranu statu.

•

•

Naziste, se vrhli na plan pro "spojeni" asi 80,000,000 at 85,000,000 Nerncti v srdci Evropy. Dosateni toho rovnalo by se kolonialnimu imperiu v pomeru k velikosti naroda, k demut by ovtem ptibyvala jegte "prava a privilegie k tomu phjak pravi kolejni diplomy. To znamena ne-li svetovou dominaci, aspofi neco podobneho tomu, Cemu by spojend imperia Britfi a Francouzu nemohla se staveti v cestu. Jak dalece se tento plan setka s fispechem, nemute nikdo tici. A2 dosud mel vtak iispech a2 ptekvapujicne dobrY. Zakladni otazkou je: Kdy, jestlite vtibec. Francie a Anglia se rozhodnou, te dela nedovoli pokradovani tohoto programu, ktery by je postavil na Aroveri Holandska a Belgie?

•

•

Pod povrchem je fakt 2e Henleinovci, jak jejich fitednici otevtene doznavaji v soukromych hovorech, nechti jenom autonomii, ani pouze aneksi sveho fizemi k Nemecku, nYbr2 chti cele Cechy a celou Moravu a maji v Amyslu uvesti 7,000,000 6echil zpet do poroby, v nit upeli po 300 let pod rakousko-uherskou vladou. Tim zptisobem problem nemecke mentiny v Oeskoslovensku je nerortegitelnYm, pokud trva nazisticka vlada v Nemecku. Naziste nemohou opustiti svfij program postupu na jihovychod ptes 6eskoslovensko do balkanskYch statu, cot by jejich Hai ueinilo tak sobestaenou jako je Anglia, Amerika nebo sovetske Rusko.

•

LondYn. — Podle berlinske zpravy "Daily Telegraphu" anglicke lod'atske spolednosti objednaly u rejdatskYch spoleenosti v Hamburku, Kielu a Bremach 250,000 tun lodniho prostoru.

Objednavky obsahuji 27 petrolejovYch lodi o 6000 at 10,000 a 2 nakladni loth o' 5200 lodniho prostoru. Platiti se bude easteene hotove, eastedne surovinami. Nemecko stavi take 45,000 lodniho prostoru pro Turecko, 31,000 pro Holandsko, 26,000 pro Norsko a 5300 tun lodniho prostoru pro Bulharsko. Celkem bude zamestnano 302 lodi o tonali 1,140,000 tun. Z toho budou Ciniti zahranieni objednaNky 30 procent.

Letotni navateva vtech slovenskYch lazni a Tater je rekordni, hotely i pensiony jsou pine obsazene. Zadano je vAe na Cervenec a srpen, nova ptihlasivSim se bude lze v fade mist jen tetko vyhoveti. Jeate v Cervnu zdalo se, to bude slaba, sezona, ale po skoneeni sokolskeho sletu se ihned vaechno napinilo. Na Slovensku je mnoho hosti, kteti &l ye jezdili do ciziny nebo do zapadodeslOch

Brazilska, vlada jedna o zadani velke objednavky americkym spoleenostem pro vYrobu lokomotiv a teleznienich vort. Objednavka je vyjednana a bude nyni podepsama. V Brazilii zlepguji zatizeni na draze Central Brazil Railway a proto pottebuji 26 lokomotiv, ktere maji bYti dodany nejdele za test mesictl a 1000 teleznidnich vozu, ktere maji bYti v Brazilii za Styli 9.2 test mesicii. Spoleenosti se kterYmi jsou objednavky vyjecinane a podminky jsou uspokojive, jsou: Baldwin Locomotive Co., American Locomotive Co., American Car and Foundry Co. a Pullman Standard Car Co. Za.stupcove brazilske vlady vyjednavali s tovarniky v Nemecku o zadani teto objednavky, shiedal ale, Ze je poladovana vysoka cena a tovarnici nemohl-sdeliti, kdy mohou dodati lokomotivy a proto vyjednavano bylo s tovarniky ve SpojenS7ch Statech a docilena dohoda.

•

•

Anglidti jsou v tisni a obraceji se na vladu o pomoc. OdbornS, spolupracovnik "Daily Telegraphu" pite, podet zahranienich objednavek v anglickSTch lodenicich filasne klesl a dokonce i anglieti zajemci objednavaji bud' v levnejtich lodenicich v Nemecku a v Dansku nebo vzhledem k neptiznive situaci na dopravnim trhu neobjednavaji vilbec. V druhem etvrtleti roku 1938 bylo v anglickYch lodenicich objednano jen 50,000 tun lodniho prostoru proti 250,000 tun ye stejnem fidobi roku 1937. Po prye v dejinath anglickeho namorniho panstvi byl dovoz lodi ze zahranidi vetti nee anglicke dodavky do ciziny. Pred 10 lety zaznamenaly anglicke lodenice objednavky za 20 milionii Tiber, letos pouze za 3 1/2 milionu. Zato vtak anglicke objednavky v cizin y dini 5 milionu. WSmecke lodenice pracuji, dik statni podpote, z 45% pro cizinu, italske dokonce ze 70%. V Italii na pt. zadany objednavky 61 parnikfi pro cestujici a naklad, cot' znamend praci pro italske lodenice na 10 let. U srovnani s rokem 1914 ma nyni Anglia o 2000 nakladnich pamik9 mane.

• • Praha. — Ze sborove nemocnice v Praze vypraven byl pohteb brigadniho generala Josefa Palackeho, kterY zeintel v nedeli 10. dervence ye veku 50 rokii. Telesne portistatky byly pak dopraveny do rodne obce Vrene a tam ulo2eny do rodinne hrobky. General Palacky pochazel z historickeho rodu Frantiaka Palackeho, rodaka z Hodsiavic na Morave, kterY se stal historiografem kralovstvi eeskeho a napsal prvni obgrne "Dejiny narodu eeskeho", ktere jsou take nejfettim jeho pomnikem a dosud ste2ejnim dilem. General na jate onemocnel zaketnou chorobou, ktera ho koncem kvetna donutila uchYliti se do radioledebneho fistavu na Bulovce v Praze.

Vsetins10 okres bude v rote 1939 provadeti investieni prate za 18,000,000 KC. Rekonstrukce okresni silnice Valaaske Mezitiei Trenein ye etytech usecich vytada si nakladu 1,119,000 KC. Stavby a rekonstrukce mostu ptes Jasenku ve Vsetine, v Novem Hrozenkove, v Johanove a ptes Btetitou vy2a.daji si celkem naklad 1,855,000 KS. Dlalby okresnich silnic Vsetin-Ohrada, dale k nadrali, od 8tefanikova mostu po Jasenici a pod Zakopanicii a priijezdem V. Karlovic budou stati 3 1/2 mil. KC. Ptestavba okr. skladiate, chirurgicky pavilon, chorobinec, hospodatske budovy, adaptace interniho povilonu nemocnice, detska ozdravovna v Liptale.

V Nemecku vyrabi se umela vina take podle italskeho zpusobu 'z odsttedeneho mleka a to tak, z 1 hl odstkedeneho mleka ziska se 3 kg kaseinu, z nicht se vyrobi °pet 3 kg umele viny.

VST roba kaseinu v Nemecku Cinila v r. 1932 okrouhle 200 tun, v r. 1934 stoupla na 800 tun, loni na 4600 tun a letos ma dosahnouti 10,000 tun. V ifemecku vyrobi se rodne asi 90-100 mil. hl odstfedeneho mleka, z deho2 70 procent spottebuje se v zemedelstvi, take zbSwa, asi 20-30 mil. hl. To znamend, ie 20-30 mil. hl. odstfedeneho mleka zbSr va, na prfnnyslove zpracovani. Wind poditaji, 2e vSTroba kaseinove viny dosahne 25 tisic tun, coZ by si vyZadalo jette daltich 8-9 milionti hl odsttedeneho mleka, ktere by bylo nnutno zemedelstvi nahradit jinynn krmivy,

Ve stredu, tine 3. srpna 1933.

U vojakfi re,publiky na hrallicich.

NES u'2 jsou mai zase davno doma. SedD lak, tehdy zanechal naklepavani kosy a jindy tak opatrnji, aby si ji deti nezasekly do nohou, ani ji v chvatu neuklidil, kdy mu toho rana ptinesli svolavaci listek. Ted' u2 doma drhne v dlani seno: "Piece yam to tu uschlo.

Nam tam nahoie potad pr§elo, tam teprve ted' se seny zadnou." "Selka ukosem pozoruje, maova tvat je spokojena a kika rozradostnene: "Tady tu mot slunce nebylo, ale kdopak mohl vedet, kdy se vratite. Pustili jsme se tedy do toho sami, aby neptezralo." Ma odfukuje drt' s dlane a m161. Vi, 2'e tu praci udelala Lena sama se starSrmi, s detmi a sousedy , — Dnes jsou ti mu2i doma, u sve prace. Muleme tedy o nich psat, co s nimi bylo, bez obav, ze budeme obvineni z podnecovani.

Poznamky ze dnu po 21. kvetnu, noe u telefonu v redakci.

Jednu vec videli jsme v tech dnech u Vgech stejnou. Byl to hnev spravedlivSrch. Nikoliv zlost, rozeileni, sopteni proklinani a spilani.

Take ne nenavist ani zla yule po pomste a pokoteni. Dokonce uz ne hara geni na prazdnST buben vjibojnosti nebo valeenicke holedbani.

Bylo to vgecko proste, jednoduche a stfizlive, bez trumpet a blykeni bedakt. Jejich odhodlani a odvaha i jejich hnev. Byl to tvrciji, hlubokST, uvedomnelY, chladnji a ovladanY hnev.

Ruce se pti nem nechvely, drzely zbrari pevne a odi byly bystre. Prolistujeme poznamky ze dna po 21. kvetnu.

V noci s patku na sobotu biji do redakce dotazy: "Co se ale? Ut to zaeina.?" Odpovidame, jak a co vime. PM desitkach dotazt v one noci neslygeli jsme jedine hura! Ani jeden projev, povedomSr z plic na zaeatku svetove valky.

Poznamky pti dotazech byly pronoS'eny pevnjim, tvrOm hlasem Se zatatS7mi zuby: "No, uvidi, pani, ae jsme tvrde Ceske hlavy". Ze vSech tech poznamek, ktere pti dotazech sbirame, vraci se nam znovu a znovu tY'2 dojem: pevnji, silny, odhodlany klid. Prvni slovo, ktere o to noci pg'eme pro noviny, je "klid". A vime, 2"e je to velka, pravda: "Nedame se!"

VSechna praiska auta v pohybu, tadne na stanovigti.

Venku na Vaclayskem nameste svfki a hvizdd smrAt' a vir aut. tadne auto neni na stanovi'Stich. Wechna jsou v pohybu protinajicich se Car jizdy. Potom je ticho, hluboke a nehybrid. Sebehneme do ulic. Obloha bledne, za liberiskou plynarnou trha, se v rozbiesku. Prvni elektrika drnei po kolejich. Naproti se Ohne tada vojenskjich kamionri, ptikrytS7ch plachtami. Prk. Prrivodei se vyklani z vozu elektriky k autrim a seka hnevive plochou dlani do vzduchu: "Hai, nedejte se . .! "Krajni vojak zpod plachty odpovic16.: "Bez starosti. My tam nepojedeme jen tak, 2'e ano?" Mradi se na elektriku a usmiva, se na pigku.

Vgechno je kaidemu samoziejma fee jako dychani.

Jedou AerSTmi ulicemi jine kamiony, jine po-vozy a voziky. Vgechny provazi pevny a klicliV pohled easnSrch hostil. Ted' teprve se divime, jake podivne to rano vlastne bylo. V gichni ye•deli, co je a tukli nejhork, a ani jedinY projev nebo 'qjev fileku jsme nezpozorovali, ani jedinY projev bazne, zde§eni, strachu nebo bezradnosti. Vkchni s1i za svYm a po sve praci klidne, nerozeilene, bez povyku a seen. Jakoby to vgichni davno veal a eekali, jako by to, co se delo, pro ne byla samortejmost, prosta a jednoducha jako Ochani. A nic fineiveho, blYskaveho, tfeskuteho a tvaveho nebylo u nas toho dne. Alkali husite svYm valeenikrim "vojska polem pracujici". Ano, ty dny po 21. kvetnu, to byl take pro nas kus poctive prace. To, '2e jsme ji provedli na vie jeke i s fortelem, mame k lep8imu. Na gi lide dovedou se It prat postavit a jde jim od ruky, kdyt se do ni daji. Jinak ty zpravy o rychlosti, bleskove ,obrane atd. ponechme odbornikum,

VES Anslusova. prochazka v bieznu do Rakouska a 21. kveten.

Kdyt ut se srovnavalo, jak byly za anAlusoye prochazky do Rakouska zataraseny silnice velebenYmi tiSskYmi bleskovYmi pancetovYmi jednotkami, ktere nemohly s mista, velmi a vSude jsem se vyptaval, stalo-li se neco takoveho nam. Ptal jsem se ovSem SkodolibYch, kteti by radeji nee° ptidali nei zatajili. Nikde mi nemohli Mci ani jeden pkipad. A jsou to tu v horach cesty. Vojaci i ti nejprostAi, budit jim za to Best, ptej se jak ptej, redaktor neredaktor, neieknou nic. Jsou mleenlivejAi a fizkostlivejSi net Stab. DobrY chod vojenskYch veci nezaleti jen na vojacich Musi mu ptedchazet dobra a svedomita prate civilistii. Delniku v tovarne, inzenyru i cestaiu, vSech. Arabska, prupovidka pravi: "KovatskY neednik Spatne pkibil koni podkovu, mistr chybu pfehledl, kful ztratil podkovu, posel ptijel pozde a kral tim prohral bitvu." ✓ sobotu rano v Oeskem meste u nemeckSrch hranic.

Rano po tom v meste u hranic pri gla pani ueitelka do hludici tkidy velmi vatna. Jeji mut g el v noci s ostatnimi take. Dep. utichly. To na pani uditelce poznaly hned, to se nee° deje.

Jejich maminky take se tak divne divaly, kdyt je vypravovaly do Skoly Pani uditelka v tichu napjate posloucha do dalky. Nic neni zvenku slyeet. Je tam tigeji ne'g jindy Ptehliti pozorne sve "Tatinek tohohle gel take . . ." 0brad se k tabuli a utira, sizu, aby nebyla pozorovana. Deti jihnou. Jenik v prvni lavici "Prosim, pani ueitelko, maminka taky rano plakala. A kikala, kdyby to melo bYt dnes naposled, co jdu do Ceske skoly, tak '2e nevi, co by udelala." Pani ueitelka se kouSe do rtii a ma oei pine slzi • "Kdyby to melo bYt naposled." Detem je ink°, nabiraji k Tvat uditelky se jasni. "MU," kika uz pevne a s fismevem. Tak, pozor: "Kde domov mfij?" ✓ padesati detskYch &doh hoti a sviti ohnieky, hlasite jim bije v srdeich krev, kdyt zpivaji. To je iftasna sila teto hymny. UCitelka ut neplo.ee, nikdo neplate. Poeita laskavYma odima sve deti, jedno po druhem. OCi se ji potorn temni a deti poznavaji, ze se hneva. Ne na ne, na nekoho, kdo neni ve aide, kdo je nekde venku. "Kdyby to melo bYt dnes naposled, co jsme tu pohromade v Ceske Akole," fika hnevive.

Pani uditelka se stadi k oknu a diva se yen na hory. Je tam jeSte ticho. Obraci se k detern a kika pevne: "Ted' budeme sborove recitovat. Na.S1 vlajku. Tak pozor!" Detske hlasy zvoni jako ocel: "6ervend znaei obeti naSich ptedku a bila, naae pravo . ." Venku do ticha zarachotila po dlatbe tetka. auta. Musi jich bYt mnoho. Uditelka se diva. Deti utichnou a vytahuji se, aby videly. "Nadi vojaci", vyrazi chlapci, "naSi vojaci jsou tu!" UCitelka klesa, podlomena, do lavice, poklada hlavu na desku a plade napino. Deveata pladi s ni. "To samou radosti," kika jim, to svou zem nedame a na8i Ceskou Skolu take ne." Chlapci se nakupili u oken, hludi a volaji do rachotu aut: "Pani uditelko ,naSi vojaci jedou nahoru!"

K vederu byli jejich tatinkove uz zase doma. Ale poMd meli nekde venku co Mat. Ani dobte neposlouchali, co jim Ceti vypravovaly o 'Akole a o vojacich. "Chlapee," iekl otec jednomu, "tady musime bS7t vSichni a potad vojaky. M8lo se to udelat jinak, ale kdyt se tak nestalo, musime to nejak nahradit sami ze sve vale, jak se da, a co dovedeme. Jsme hraniedki . . ."

Rudolf Kepka. gofer uSlapin kravami.

Ve tnich, kdy pracovni tempo v zemedelstvi je vypjato, dochazi k neStestim, ktera sveclei, ae i zemedelskit prate je nebezpeend. V uteri' 421ety domkak FrantiSek KryStof z Loueky u Lipnika nad Beevou zajitclel s ffirou sena pod Drtel kone za uzdu a byl ptimadknut ke zdi tak prudce, to mu of vnikla do laticha.

— gofer Josef Brauner z Kohoutova na Kralovedvorsku jel na pole s kravami. Kravy se splatily a Braunera u glapaly k smrti.

Strana 3, FILAS SLOVENSKEHO SRDCE. I v rozhlase jsme praivali ozvenu sokolskeho sietu ye vzacne svateenich chvilich, kdy pied mikrofon ptedstupovali mili zahranieni hoste a zpovidali se ze svYch nadSenYch doVSechny jsme vitali se stejnou radosti, ale piece srdci nejblitSi byli naSi slovangti bratti. Steal kdy zapomeneme, zvlaSte na ono, ho polskeho ptitele naeeho naroda, kterSr svou lasku k ham dotvrdil bezpeenou znalasti nagi teei a nak kultury. Vchazel do studia s opravdovjim pohnutim, s neptedstiranS7m pocitem &esti, ze maze promluvit k tolika slovanskYni dukm. Skoro se zalykal pfekotnSrm vypravenim, jak kralovsky u nas byl VSride pkijat. 8 pYchou a dojetim mluvil o presidentove pozvani k jeho garden party; o rozmluve s nasim zahranienim ministrem, o projevech telstvi a pozornosti, jimia byl ptimo zahrnovan. Skromne se zmirioval o sve praci pro sbliteni obou slovanskSTch narodii, ktere se dostalo tak neeekaneho uznani a yyznamenani. Ale nejbohatSi odmenu si ptines1 z MasarykovSrch domovri, kde ptedna,S'el o vztazich polsko-'6eskoslovenskS7ch. Jedna statenka mu darovala obrazek Milostneho praMkeho Jezulatka s jimavSrm slovnim venovanim. A kdyt se vratil z ptednaSky do hoteloveho pokoje, eekala na neho velka kytice ruM. Mel slzy v oeich, kdy2 znovu a znovu opakoval diky za to vaecko, elm mu u nas oficialni lide i prosti obeane davali na jevo svou ptichylnost. Tiskl nam ruce, libal nas, nestydel se za slzy, ktere mu pinily odi.

"Tady v Praze, plakali jini a velci slovanki bide, prod bych se mel styclet ja, ae se nemohu. zdr2et slz?" Neubranili jsme se dojeti, ani my a meli jsme radost z toho, ze uz umime davat najevo, vaaime-li si hosta, ae mu umime prokazovat samortejme nejdrobnefk a piece nejmilejk pozornost a ae si umime udrzet ptatelstvi, jet deka na projev posily a ztuaeni. V tomto polskem nadgenci vraci se nam do Polska pkitel, na nehot se mideme v katelem phpade zcela ureite spolehnout. V dote, kdy se stale zdtrazriuje, jak si neumime ziskavat lidi, a jak mai() se starame o svou propagandu, je tieba spravedlive vydat svedectvi, ae se ze syYch chyb udime a ae umime volit v propagande zpfisoby, ktere site na venek nekMCi, ale ktere maji trvalY fispech.

Tieti rise si jen, pieje, aby Anglie a Franeie opustily eeskoslovensko.

Anglicka, vlada pozorne sleduje vYvoj polltickYch uddlosti ve sttedni Evrope. BritskY ministerskY ptedseda Chamberlain spojil otazku zlepSeni anglo-nemeckYch styku s podminkou uldidneni ve stkedni Evrope. LondYn varuje katcleho, kdo by se pokusil ruaive zasahnout do jednani eeskoslovenske vlady s nemeckou menainou. Anglicka vlada ldade velkY duraz na to, aby se Nemci spokojili s kompromisem. Anglicka vlada dala tim najevo, to nepodlehne natlaku nemecke propagandy. ttok nemecke propagandy proti 6eskoslovensku selhal. Anglicke vetejne mineni bude ostie a rychle reagovat na pokus znemoanit urovnani es. problemu. — Nemecko nechova velke nadeje, ae by deskoslovenskST problem byl uspokojive vyteSen. Berlin ptiznava Anglii a koneene i Francii snahu a dobrou vrili, ale zaroveri poukazuje na to, ae pry se obema mocnostem dosud nepodatilo ptimeti pra2skou vladu k pfiznivefkmu ieieni. Pouze francouzske, a briticka neutralita by pry mohla ptimet deskoslovensko k povolnosti. I kdyt se pkihliti k moanostem kompromisu, nesmi pry se zapo-, minat, ze Nemecko je pevne rozhodnuto prosadit, aby sudetki Nernci dostali autonomii a eskoslovensko se zteklo smlouvy s Ruskem.

Sudetskonemecka otazka maze ptijit znovu na pkettes v zati po hakenkrajclerskem-sjezdu v Norimberce.

Je rozdil mezi zprisobem, jak bide aiji a jak by meli Mt. Kdo zanedbava, co se skuteene deje, a zabS7ve, se tim, co by melo bkt, titi se do zahuby.

Machiavelli.

• • Nejvet8i chybou je nebYt si vedom aadne.

Carlyle.

Strata 4.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potaclatel ptedklada ve smyIdu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimU rozhodnuti.

Houston, Texas.

Mill bratti a sestry!

Musim yam napsat jak se krasne vydatilo divadlo tadu 8telanik "Honzidek z malovane chaloupky." Vgecky deti hraly velmi dobte, za cot jsme vgichni vdedni sestte Karle Otvrtnikove, neb kdo vi jak je to take tak deti naudit sehrat divadlo, ktere neumeji eesky gist a vyslovovat Apatne ,a ona je to tak hezky naudila, neb jim bylo \item dobte rozumet.

Naftteva byla velika, cot nas fgechny oleny velmi potegilo. Pani ,Botena Valdikova z Dallas nam ptednesla krasnou basal a zazpivala tidiVou piseri "Matka", za doprovodu sve deerugky Olgy na piano. Katclemu se to velmi libilo, za cot vgichni sestke Valeikove a jeji dcerugce dekujeme. Bylo to hromadu cizich hosti, ale neznam jejich jmena. Tana nas jejich nasgteva.

Srdeeny pozdrav zasila. vgem Anna Klimova. fitad Vytehra.d els. 48, Taylor, Texas.

Cana, redakce Vestniku, bratti a sestry!

Tak zas ptichazim s par faclky, byste si snad nemysleli, te jig netiji. Noveho tak neni mnoho, jenom ze jit je po volbach a ti nagi kandidati to mail odbyte; v gak si kadY mohl vybrat, neb jich letos bylo dosti a katclY sliboval hory, doly ,ale jestli spini to co pravil, tadnY z nas nevi. Take mnozi budou v "run-off" a proto by mel katclY jiti voliti a aviij hlas odevzdati pro nage kandid'aty.

Rad Vyg ehrad Cis. 48 SPJST., odbYval svoji pravidelnou schfizi, ve ktere bylo dosti bratril a sester ptitomno. Timto yam vgem, bratti a sestry na g eho tadu, davam vedet, byste se dostavili do ptigti schtze, ktera se bude odbYvat pivni nedeli v srpnu ,t. j. 7., o jedne hodine po poledni. Tak se vg ichni dostavte do schtze do nagi spolkove sine na Bayersville.

S bratrskYm pozdravem a na shledanou dne 7. srpna v sini tadu Vy gehrad Cis. 48, SPJST., na Bayersville, jsem K. F. Chalupa, tadovY dopisovatel.

Lovelady, Texas.

Tisim milont kvecllaeek aby s tim zamichalo — tu se jen podivejte na toho meho bYvaleho gefa, Dra. Antonina Profouse, nadelnika vgech snad organisaci melnickYch a hiavu ftech sportovcil, co jsem v na gem melnickem okoli znal. Slang ti doktoii marne se kroutili a ptali, co te ten melnickY doktor tu parceluje u nas pozemky, na CO jsme zde my. Zrovna tak roudnieti a tak cele Podtipsko, pak dale BrandYs n/Labem, v okoli pratiskem, dude zavadily nate tabularky a nesly vehlas kancelati Dra. Profousa. Inu, byl to elovek zrovna zbotriovanY, neb mnoha chudYm lidem vyhral procesy skoro se zdalo beznadejne, a kdy byl u soudu a pozvedl svilj hlas a zaCal svYm spravedlivYm R rachotiti — kdo pak by se mu mohl postaviti. A tie byl dude jako Vgudybyl, leti tu dnes piede mnou (Mat.. A ja tu v to vtelijak posuzovane counts — ja — jeho bYvaly zamestnanec — nyni zdej gi farm& — zde etu ye Vestniku jeho elanek o vzniku slova Sudety — omyl vylouden Dr. Ant. Profous. Inu je to advokat, a co vyslidil a vy gt'oural a kam az ke koienu gel, posoudili jste zajiste z jeho elanku. A to nyni jet* vadyt' me je 58 a jemu musi bYti dnes nejmene 70, ne-li vice. Nu, pokusim se mu psati, jest-li je jests tiv„ a napigu mu neco, o dem bude hloubave ptemYgleti, te tu psal jeden krajan v novinach, 'te zdej gi kravy kornu neterou, a on nam snad povi co to as mohlo bYti za kornu, v jakem stave etc. Mne by to opravdu zajimalo, nebot' ten elovek s tim jeho 8alamounskSrm "R" na to Ade

VRETNIK Volby jsem letos vynechal ,eekal jsem at dojdou vgecky noviny do posledka — Svoboda, techoslovak a Amerikan a posledni tuzemske, a net jsme se mohli po obede ptipraviti, dostavil se skoro celo-odpoledni lijavec, ktery dal tugiti zaplavy a vyleti se v gech zdejtich potokt a brenti. Nu, ale ja myslim, to nam neco zbylo z voleb do uttich a pak jit to pozname, kde bude tteba zatlaeit. Na zdar!

J. Shmoldas.

Caldwell, Texas.

Mill bratti a sestry!

Posilam yam prosttednictvim nageho Vestniku srdeene diky za podporu, kterou jste yenovali menau synovi a zvolili jej za okresniho kierka.

Pfatele, to bylo viditelne 'dude kde nachazely se nage tady ,tam vgude ukazala se vetgina hlast ptekvapujici.

Kdyt moji hoti vstoupili do nagi Jednoty pied Casem, nikdy nepomysleli, ae nekterY z nich bude se uchateti o nejakY Mad, to ueinili z povinnosti ku svYm rodidtm, to az jedenkrate odejdou, te vypini mezeru, ktera povstane odchodem elena. Dnes jest milj syn hrdy, te jest elenem na gi Jednoty, nebot' dienove se zasadili o jeho zvoleni a take to dokazali. Srdeene diky yam vgem.

Dale, jak na gi narodni hrobati tvrdi, tie neni tteba Olt ditky matetskemu jazyku, ti jsou na omylu, nebot' zde mame dobry ptiklad.

Kdyby ten nag' mladY se byl nenaueil matetskemu jazyku anebo jen malo ukazal, ze neni nag, nikdy by nebyl zvolenY, za to ja mu ruNarod nag promluvil a ziskal i jinonazodovce ye prospech jeho a tudit tak dobrY vYsledek.

To nikdo neupte, ze elenstvi v nagi Jednoty jest ne jenom pojistka, ale i podpora v rtznYch ptipadech tivotnich a proto, vy mladi, nedekejte a starite se dleny nagi velke Jednoty, nekdy toho budete pottebovati.

Br. John Veis dosud naleza se v lekatskem ogettovani, ale dali se mu lope a postradame jej v obchode, kde byl zamestnan. Pteji mu brzkeho uzdraveni, a jsem s pozdravem bratrskYin Vag John 'toupal.

Yoakum, Texas, dne 28. Cervence. — Co delalo novou politickou historii v Texasu, bylo zvoleni W. Lee O'Daniela, mlynate z Ft. Worth, za nageho ptigtiho guvernera v sobotu pH demokratickYch primarkach, kdy obdriel 535,000 hlast z 1,000,000 hlast vrienYch proti 12 dalgim uchazeetm za stejnY Mad. O'Daniel, fipine neznamy v politice texaske pied dvema mesici, se vyginul na misto guvernera statu Texas a nyni pout& pozornost po celYch statech v nejzajimavej gi politicks kampani v historii Texasu, aneb kterehokoliv statu. Po 10 rokt byl pouze znam na radiu co vyrabitel mouky, s jeho Hillybilly Band a k tomu ma velice poutavY hlas pies radio, ma laskavY a ptivetivY pohled, ma uptimne srdce a povahu, ktera dovede ptesvedeiti, ktere neni rovne v celych Spojenych Statech. Jeho Hillybilly Boys brill a zpivali nejenom na jeho obchodnim radiovem programu ,ale pri vgech politickYch vYstupech pies radio a na platforme. Pies poledne vIcly daval jeho politick program s Hillybilly band necht' byl kde chtel v Texasu v rtznYch mestech, kteremut programu se naslouchalo ye vtech koneinach Texasu. Ucla.va, 'te jeho programu a politicks fedi naslouchalo vice net p01 milionu lidi denne, a kdy jej lid poslouchal teeniti z jeho busu, na kterem jezdil s mista na misto, mel Vticly zastup od 15,000 do 30,000 posluchaet, a pak tat byl fitly pies poledne spojen s radiovym rozhlasem.

Mel at 4 ptedna gky denne, a dude mel velkt zastup lidi, aby O'Daniela vyslechli, jak postavi Texas na cestu prosperity a spokojenosti, jak da vgem 651etYm pensi $30 mesiene, jak vytene z Austinu v geehny politikate z temesla a jak zavede administraci guvernera v Austine na poctivem obchodnlm zaklade. Jeho heslo bylo: "Mane Johnsongrasu a politikatt, a vice grace a prilmyslu pro stat." S jeho busu vtdy zpivala Hillybilly orchestra "Beautiful Texas", "I hate mountain music", "Hillybilly

Ve sttedu, dne 3. srpna 1938.

Band are Politicians now" a jine pisne, ktere sam O'Daniel napsal. A toto upoutalo lid dude, neb jej poslouchaly v gude velike zastupy, jak pies radio, tak i s platformy. O'Daniel vtdy pravil, te jest chudobnY, proto mel s sebou asi styli soudky dvougalonove a uprostied programu vicly jeho dcera Molly a syni Pat a Mike Ali mezi obecenstvo a plitomni davali od 5 tenth do 50 centil do soudku na jeho kampan ;a vybral pti svYch ptedstavenich o $600 vice net mel utraty s jeho kampani. O'Daniel nernel tadneho placeneho agenta, teeniky ani pomocniky. Jeho mantelka vedla v jeho dome korrespondenci a kdyt !Teta tadnY O'Daniela neptedstavoval — vidy sam meal. Noviny byly vetginou proti nemu, tedy musel do vetejnosti ptes radio. A jeho uptimna, slova se vryla do srdci 1,000,000 Texasant, a von& nedbali 0tokt na nej — toto pouze voliee sesilnilo. VCtili jeho slovum, to vypudi politikate a da ptiletitost chudobnYm. Tyto my glenky jeho se zasadily hluboko do srdci Texasant a tYden pled volbou jiz byl lidem prohlagen 'dude jako jejich guverner. Byl to kandidat "obyeejnYch obeanu" a ti gli v sobotu k volbe a pies p01 milionem hlast dali svetu na zletel, ze jsou • v mod,. Ani necelYch 6 tYdnfi byl na cestach. ZaCal v Yoakum 11. dervna p11 slavnosti a byl tat na rozhlasu a oznamil, ze otevle jeho kampah ye Waco, kam se dostavilo 32.000 lidi, a ka2dY povidal je to revoluce v -politice.

Znam O'Daniela 5 rokii osobne, mel jsem jej na mem eeskem programu, kdy poslouchalo eeskou hudbu a jeho kapelu 20.000 lidi pled nekolika roky a vim, jakou mel tehdy ptitatlivost net jeg te byl kandidatem. Hrali jsme po cele odpoledne, jedna eeska kapela za druhou, bylo horko a ku konci oznamim Hillybilly Boys a to jste meli videt jak se lid tlaeil. Tak to bylo i v teto kampani, jen o mnoho vice. Pozval jsem O'Daniela zpet do Yoakum tehdy a on ocipovedel pies 7 radiovYch stanic, te obdrfel mole pozvani ,a te to bylo vskutku pozvani, tak zvane "masterpiece Invitation" a celY intj dopis pies radio pfeeetl. Byl jsem tea jeho hostem v San Antonio, kde rozhlasoval asi pled rokem. Pozval jsem jej na Sweet Home na nagi slavnost letos, ale on se siavnostem letos vyhYbal. On si ureil cestu a mesta, ktere chtel nav g tiviti a ptibral jen mesta, ktera byla vidy na jeho okruini testa a z toho smeru se nehnul. Kdyt jsem s nim onehdy mluvil v Gonzales, kde jej poslouchalo pies 10,000 lidi pies poledne, vidy mel mile vzpominky na easy, ktere mezi nami zatil zde. O'Daniel dal vyzvu na jeho radiovem programu asi pled tlemi mesici, te co soudi i jeho posluchaei o tom kdyby betel za guvernera. A 54,000 lidi mu pak psalo, aby betel a na nagi slavnosti 11. eervna to zde oznamil pies radio z nati mice ,odkud "broadcatoval" z jeho busu a tea phi velke zastupu lidi. O'Daniel tedy pled 6 tYdny neznamY v politice, je nag guverner a znamY po celYch Sp. Statech nasledkem rychleho se vy ginuti k slave.

Emil J. Motis.

Profesor Piccard se chysta nay vyzkum oceinu.

Profesor Piccard, kterY se proslavil svYmi lety do stratosfery, hovatil v techto dnech s redaktorem listu "Suisse" o svYch planech na prilzkum Atlantickeho ocednu. Zahaji sve pokusy bud' jests v roce 1939, pravdepodobne vgak v roce 1940, nebot' technicka ptiprava techto pokusO vytaduje mnoho easu.

Wprava do motskYch hlubin nebude pry spojena s tadnYm nebezpeeim. Profesor Piccard poutije k sverau pokusu kabiny kulovite formy • o prtmeru asi 2 m a vaze 4500 kg.

Vaha bude tak velika proto, ponevadi steny kabiny musi bYti velmi silne.

Profesor Piccard chce se spustiti at do hloubky asi 5000 m a Adel jeho pokusO je ptedevgim biologickY. "Budu pouze intenYrem a pilotem vypravy. AmerickY profesor Bibe objevil jit v hloubce 900 m mnoho novYch ryb &five neznamYch a jsme ptesveddeni, ze ve vetgich hloubkach se sejdeme s velmi eetnou zvitenou, o nit jsme doposud nemeli tugeni."

Prvni pokusy bude profesor piccard konati v Atlantickem ocednu v oblasti KanarskYch ostrovO.

Ve stiedu, dne 2. srprla 1922.

Od natich universitnich student& Z Austinu se sdeluje, ze se tam ye etvrtek dne 28. eervence konala pravidelna schilze klubu techie pH Texaske statni universite. Zahajil ji ptedseda Jiii Pechieek z Engle uvitanim pHtomnSrch a zazpivana byla narodni hymna "Kde domov milj?" Potom zapisovatelka sl. L. Zarubova z FrSrdku pfeeetla eeskSt zapis o posledni schfizi, jen byl beze zmeny schvalen.

Nasledovaly volby nov'ch idedniku pro druhST beh letni akoly a piedsedou zvolen Jaroslav E. Zivny, graduovanSi student ze Cedar Rapids, Iowa, mistopfedsedkyni sl. Emilie Schovajova ze Shiner, zapisovatelkou i pokladni sl. Minnie Foytova ze Snook, zpravodajkou pani Frant.

Kadankova z Corpus Christi, dejepiskou sl. L. Zarubova z FrSrclku, obrankyni sl. Eliz. Kutalkova z Austinu, spravcem zvlaatnich fondu bkv. pfedseda Jiff Pechadek a klubovnim poradcem nas profesor deske feel Dr. Ed. Mieek, jen take podekoval laSrvalSun iffednikOm za horlivou prici pro klub. Rozhodnuto, aby v brzke dobe byl konan klubovni vS7let a klubovni poplatek byl 25 centO. S velikou radosti byla ptijata zprava, te president university jmenoval grad. studenta Jaroslava E. 2ivneho tutorem v departmentu slovanskS7ch jazykfi pro druhS7 beh letni akoly. Graduanti a graduantky z vyaaich akol, kteH hodlaji studovati na Texasker statni universite a studovali krome jinSich pfedmetu take desItSr jazyk, se vybizeji, aby si co nejdHve podali tadosti o scholarship pro studenty deatiny na adresu: Dr. Ed. Midek, University Station, Austin, Tex. Letos zna-enS, Podet studentil se uchazi o desk' scholarship. — Zazpivanim texaske hymny byla pekna schilze zakoneena.

— S krajansk'm pozdravem, Frant. Kadankova, zpravodajka.

Z KLUBU L ESKYCH BEN V DALLAS. Dnes Pfichazim trochu pozde s natimi zpravami, a pfidina jsou letni prazdniny, eimi take jsem zmetkala potitek se dobie pobavit na 4. dervence, to jest na g vS7roeni piknik. Sestry donesly vaech motnSTch dobrS7ch jidel„ horIdch parka, k tomu velka beeka piva, a ani katidko se smetanou nechybelo. Tatinkove si zahraji karty a taroky, sestry zpivaji. Naai hoste uznasaji, ze rok od roku je to lepai.

Letos jsme si udelali dvakrate vSilet do pHrody, jen jsme litovali, ze pani Zazvorkova, z Ennis nas nemohla. najit. Kdybych byli k pitede, jiste bychom byli na ni Je k nam velmi hodna, darovala nam 10 fiber cukru a my jsme si vtdycky myslely, ze jsme i bez cukru dost sladke, no ale ted` je to ut jiste, ze budeme jeate sladai.

A zase nas pfibylo o nekolik sester, to jsou: ppi. Noskova, ROtiekova, Ruserova a Hubadkova. Budeme-li tak pokraeovat i nadale za nedlouho bude nas pill stovky. Nyni v ty horka utivame take prazdnin, nikam se nechodi.

Pro pkiate pfipravujeme vS7stavkil naaich rudnich praci a divadlo a v.te se bude odloS T -vat li;dumselipozdj.

S poteknim dteme zpravy sestry Hemtalove z teskoslovenska. Jeji dopisy jsou zajimave, tak se dobte dtou, tadne zbytedne povidani.

Takove dopisy mom velmi rada a ja se teaim, ze sestra Hemtalova bude pristi dopisovatelkou nakho klubu.

SrdeenSr pozdrav vaem dtoucim.

R. Sparihelova.

Taylor, Texas.

Minule noel trochu popraelo, hfmelo a blfrskalo moc, ale date malo, avaak rnotna te jinde napraelo dost.

Dne 17. t. m. pan a pani John tuba slavili jeji narozeniny. Meli °v & . barbecue a tea jineho jidla, take beau, za cot jim mockrate srdedne deltujeme a piejeme jim takovS7ch narozenin jette mockrat.

No ted' ua bude lepe na svete, zvolili si dobreho guvernera. Vite, 'Diced volbami oni se urni chvalit, ale po volbe jest Amen. Meli to udelat jak ten pan Shipula psal. Vite, tito zde to pottebovali, aspori by narod mel demu zasmat.

KOndim s pozdravem a v Act& Joe F. Kohutek.

STNiX Alvin, Texas.

Mils etenafska rodino, bratfi a sestry!

V nedeli dne 24. byli jsme pfekvapeni milou navatevou br. Jana Gajevskeho, jeho mantelkou a dye jejich dcery, sleeny Anetka a Vilemina. Stetovali si, ze jim tam moc prai. U nas je zase sucho. Vdera, dne 27. jsme byli v Guy. Tam maji tet moc date. Jeli jsme tam navativit naae vnuky, jsou nemocni. Odel Vrlfi letel tti t'dny, velice zeslabnul a zhubenel, take maze trochu chodit. Dostal jakousi malarickou zimnici 24. t. m. zase ulehnul Josef Mikeska a musel mit doktora. Tet dostal velkou bolest do hlavy a jeate vdera ho velmi bolela. Natikal na bolest a letel, muselo jim b'ti moc zle, neb oni hoai nebyli nikdy tak nemocni, oni neulehli tak hued. Odel Vrlfi je star 23 mkt a Jos. Mikeska 22 roku. 12. biezna t. r. byl tento Jos. Mikeskt s p. Karlem 8uchmou na rybach nebo ustficich y e Freeport, Texas, a tam jak Josef chodil kolem vody, naael tam lahvieku a v ni bylo psani, psane anglicky. Psaly ho d ye sleeny kamaradky,ze kdo tou lahvieku najde s tim psanim, by jim odepsal, kdo a jak ji naael. Sleeny byly z Barr, Tennessee, jmenovaly se Ann Hall, 16 Ion staid, a druha Cleaster Dunham, 21 rokfi stars. Hodily ty psani do feky. Mississippi 3. biezna roku 1936 a Jos. Mikeska ho naael 12. biezna tohoto roku, a hned °nem sleenam odepsal, kde a kdy a jak lahvidku s psanim naael.

Psani co napsal sled. Dunhamove, pfialo zpet.

Napsal poatmiatru do Barr a tazal se ho, jestli ty sleeny tam laS7vaji a napsal, prod to ghee yedet. Poatmistr jemu odpovedel, ze tam bSrvaly, ale te se ut odstehovaly a te se obe uz provdaly. Tak od nich nic neslyael, at 25. dervence dobdrtel psani od to sleeny Ann Hall, ted' se jmenuje Craige, z Ripley, Tenn. Pik, ze prose Mikeskovo psani obdrtela a ze je uz pies rok vdand a ma jiz malou dceruaku. Pilla by si, by ji poslal svoji podobiznu i s jeho okolim a misto, kde to vae naael. Je to zajimave, jak to mohlo tak daleko doplovat a nepoakozene. Na Rozi Mikeska-Truksa. zdar!

Cameron, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Vaem elenilm Ceske Besedy v okresu Milam oznamujeme, ze prvni nedeli v srpnu bude schfize 6eske Besedy, a timto se tadaji nejen dlenove Ceske Besedy, ale tea vaichni techoslovaci v okresu Milam by se schilze nebot' bude to i schtze politicks stran zvoleni nag eho krajana Joe A. Slavika v uzai volbe do zakonodarriy statu Texas. Byl by to tfeti Oechoslovak v zakonoclarne statu Texas za tfi sta tisic natich lidi v Texasu.

6echoslovaci — dostavte se prvni nedeli, dne 7. srpna do Narodni sine v Cameron o druhe hodine odpoledne.

Za 6eskou Besedu: Frank J. PlachSt, pfedseda; Anton Mikula, tajemnik; Frank ZorovskST, ml., pokladnik.

Sokol Houston.

Uz za nedlouho bude tomu jeden rok, co Sokol Houston zahajil svou einnost. Bratfi a sestry naai jednoty se navzajem poznali a uzavteli trvale pfatelstvi. Meli pfiletitost sve tel.° naueit poslouchat jejich viii, udelat jej silnejM a vubec udinit krasnejai katc1S T pohyb tela.

Naa eas v sokolovne neni straven jednotvarne.

Cvidime na naladi a prostna. Na g ndeelnik, bratr Kaapar, bedlive pozoruje nas a opravuje naae chyby. Kdyt jsme vaichni unaveni od cvizahraje se nejaka hra a katdS7 s veselou naladou jde domfi pro zasloutenS T spanek.

Prvni'vetejnSi vSistup byla sokolske. akademie a veder taneeni zabava Naai pfatele se pane' ujmuli naaeho podniku a dali nam odvahu potadat rilzne vedirky a divadla, vaechno s dobrS7 m Aspechem. teastnili jsme se tupniho sletu v Taylor — na g prvni mimo Houston.

Nyni, pfatele, povim vam, co se ted' chysta.

Budeme slavit prvni vS7rodi einne jednoty Sokol Houston. Slibily nam vzdalenejai jednoty, ze take pfijedou iciastnit se na gi slavnosti. Slibujeme yam zajimayST program a yeeer tanneni zabavu.

Sestry Annie a Betty Braved v pfiatim dopisu y am podrobne sdeli o vaem, co ja jen struene napsal. Dozvite se od nich, kdy slavnost se

Strew, 5. bude konat, jak' program se chysta, co bude dobreho k jidlu a piti.

Tak sestfieky, k dilu! Budete psat nyni vy a po vas ureime jive psat, aby naai pfatele nemohli na naai slavnost zapomenout. Na zdar!

Fred Lebr. kid Praha, eislo 29., Taylor, Texas.

Mili brand a sestry!

Timto yam davam na vedomost, ae pfitti schfize bude velice dilletita a proto vas vybizim, byste se dostavili v co nejvetaim poetu do schilze v nedeli dne 7. prosince o 1:30 odpol.

Zaroveri yam jest motna jit nekterS7m mo, ae obchod se telezn3'un zbotim naae/10 spolubratra p. Fred Polanskeho, u ktereho jsem zamestnan vyhofel a proto jsme se mused pfestehovat do obchodni budovy, kde b'val p.

Kautz. Skody jest dost a zboti musi bVt prodano pod nakupni cenu. Jak se pravi, neatesti nechodi po horach, ale po lidech.

Tak mill bratfi a sestry, jestli mate nem Mdoveho k vyfizeni, tak pkijd'te ke mne na nove misto a ja yam s radosti jsem k slutbarn.

Na shledanou v pfitti schilzi!

Jos. F. Eineigl, tajemnik.

Do eiziny lze bez povoleni paslat jen 50 Ke denne.

Vdera vyalo nafizeni, podle ktereho smi jedna osoba do ciziny bez zvlaatniho povoleni poukazovati poatovni spofitelnou nejvSra 50 KC denne a fihrn poukazanSrch dastek nesmi pfesahovati 1.500 Kd mesiene. Posilati do ciziny bankovky, drobne penize a mince je zakatan°.

Pfivod utragermana, jen se desi poketteni nemeekSreh (Teti. , ZnamY, ultragerman z Henleinova tabora dr.

Sebekowsky, kterS, obtalovava Cechy z °dnarodflovani nemeckSrch deti, neni Nemcem od narozeni, jeho dedeeek ani nemecky neumeI. Byl hodinafem a zakidil se pro sebe, kdy se o'tend s 6eSlou. Pochazel z diste oeskeho kraje a teprve potom se pfestehoval do Jesenice u Podbotan. Jejich syn, otec, dr. Sebekowskeho, navatevoval deskou akolu a proto, kdy se pHstehovali do Jesenice. kde tehdy jeate eeska akola nebyla, navatevoval eeskou akolu v 6iste, dosti • znaene vzdalenou. Otec dr. Sebekowskeho vychodil eeskou akolu v oiste, jak svedei dosud uchovane zapisy ye tkolnich knihach.

Teprve potom, kdy se otenil a vzal si za mantelku Nemku, zadalo odnarodorivani. Jejich syn, dr. Sebekowsky, ut nechodil do desk& akoly jako dededek s babiekou a tatinek, ale do nemecke, kde mu z deskeho jmena pfedelali dvojitSr m w a zkracenim koncovky prave nemecke jmeno.

KralovickSr obzor.

V Berline dlel v. techto dnech italsk' general Pariani, statni podtajemnik ministerstva valky, kterV mel diieHte vojenske porady s dleny nemeckeho generalniho atabu. Jeho navatevou se zabSrva ve francouzskern listu "L'Oeuvre" novinafka Tabouisova, ktera tvrdi, ze po 21. kvetnu se nerneckSr generalni stab rozhodl vykonat do 15. eervence vaechny vojenske pfipravy,, aby Nemecko mohlo kdykoliv zahajit valku.

"L'Ordre" v tete souvislosti probird vaechny ptedpoklady a dilsledky valky, kterou by Nemecko mohlo vest. List dochazi k zaveru, Nemecko by v nejlepaim pfipade yydrtelo nejdele tfi mesice. Stejny nazor ma pry take ndeelnik nemeckeho hlavniho atabu general Beck. General Pariani probiral s nemeckSrmi generaly technicke podrobnosti sve teorie "bleskova" valky", ktera pfedpoklada jedin'm mocnVm naporem rozdrtit odpor nepHtele. Behem porad se dovedel o nemecke armade takove podrobnosti, ze pry otevfene prohlasil, ze delai vodka by byla pro Nemecko katastrofou. Italska teorie "bleskove valky" se osveddila prozatim pouze v Habeai, jejit armada nemela zbrani a ani odborneho v3icviku a veleni. Vladni 8panelsko a Gina dokazaly, ze houtevnatS7m odporem i prat silnejaimu nepHteli mono valku protahnout na roky.

Str aria U. Dallas, Te Mill etenail restnikul Zase po delgi dobe me odmleenosti pfichazim mezi vas.

Psal se rok 1913, 8. srpna, kdy2 v pfistavu galvestonskem zakotvila lod' Chemnitz, na ktere se nalezali emigranti z rriznych easti tech, Moravy a Slerska, kteti z rilznYch pohnutek opustili svoje rodna, hnizda, aby v teto nova vlasti, o ktere se u nas doma povidala, 2e oplYva mlekem a strdim, doufali take nalezti snadnejgi a vetgi skYvu chleba.

Byly vgak i jine pohnutky, ktere sem lidi ptivadely. Nejeasteji to byly velke ztraty majetkoy e, upadky moralni, ztrata cti a slavy, ne gt'astnd laska Ci ztroskotane man2elstvi a jine.

Ka2c1Sr odekaval, 2e zde nalezne, o co byl ye sve vlasti oloupen. Vg ak kolik hotkeho zklamani je zde oaekavalo, neda se ani vypsat. Jak male procento by jich zde zirstalo, kdyby meli na zpateeni cestu?

Po trpkYch zkou g kach a tulle praci v drsnern mnohdy okoli domohli se zde mnozi dobrYch majetkovYch pomert. Usadili se zde, te2ce pracovali, vychovali zde sve rodiny a zda se, 2e Opine privykli, avg ak touha k stare vlasti v srdcich jejich dosud plana, a tak mnoho je nas, kteki tajne — i) g ak marne tou2ime vlast svoji jeUe spatfiti.

Na teto lodi v druhe tkide nalezala jsem se i Seznamila jsem se ph vstupu na lod' s pi.

Klosikovou a jejimi dvema dceru gkami, Matenkou asi desetiletou a jeji rortomilou sestfidkou tfiletou Jaru g kou. Jeli za syYm tatinkem do Houstonu, diem me cesty.

Dale jsme se seznamily se ttemi mladiky, Fran. Tvrdori, odnekud• z Mora yskeho Slovacka, Josef Kolek ze slerske strany, a Vaclav Strach, takto mysliveckY mladenedek odnekud z eech.

Povedene kvitko z Ceske zahradky.

Bylo mu 19-20 let. Zamiloval se 2arem mladicke lasky do nejake Klarinky. A aby jeho mot nevySlehla,, vypravili ho jeho rodide k strYci do Okiahomy, na prerie. Jak to s nim dopadlo dale nevim, nesly gela jsem o nem od to doby.

Udr2oval nas ve vesele nalade po celou cestu.

Melt jsme pronajate skladaci 2idle a na ge skupinka se driela stale pohromade.

Nechci zde vypisovat sve vzpominky, vim, 2e by dtenafe nezajimaly. Pkikrodim k jadru, me cesty do Houstonu.

Myg lenka, je din! Tedy mne napadlo, ze bych mela oslavit to Ctvrt stoleti meho zde pfijezdu a to tim, 2e bych se rada po tolika letech podivala do Galvestonu a pt. i to pfile2itosti nav gtivila me stare zname a osoby, ktere jsem za nekolika mesieniho pobytu v Houstonu poznala, kde jsem po pkijezdu sem pracovala a tam se take provdala za meho nynej g iho muse Josefa Valdika. Je pravda, 2e u2 jsem byla nekolikrat pied tim v Houstonu, ale to jen tak 1-2 na nejakS7 ten program di divadlo, kdy2 mne nagi pfatele pkibrali sebot do kary, ale del gi dovolenou jsem si nemohla dopfat, az nyni. Vzala jsem sebou nag i nejmladg i ratolest Olgu a s dovolenim a pranim u2iti etrnacti denni prazdniny nag eho tati a deti. Koupily jsme si okru2ni listky na bus a vyjely 9. Cervence v 7 hod. rano k cili nagi cesty, do Houstonu. Jelo se nam dobfe, testa byla zajimava.

Odpoledne jsme pfekvapily rodinu J. Kotrlovu svYm pfijezdem, kde jsme byly laskave phjati a vyu2ily jsme jejich pohostinstvi po 5 dni.

Pied mSrm odjezdem ve Ctvrtek do gel mne dopis od sna2ive pracovnice u 8efanika, pi. K. 6tvrtnikove, v kterem mne zada, zdali bych jim (kdy2 tam budu) v meziakti detskeho divadla nee° pkednesla neb zazpivala, a abych 'hned odepsala. Povidam si, gkoda znamky, kvapim ji, kdy2 ji to vyfidim osobne, co2 se take stalo.

V sobotu jsme dojely do Houstonu. Na nedelni °bed i vedeki byli jsme s man2eli KotrlovS7mi pozvani k rodin y Pra2skych, kterou2to milou rodinu jsme meli Cest poznat u nas v roce 1936 na Stolete °slave a Ceskeho dne. Pant Praisky je vYborna hostitelka. Odpoledne nas p. Pra2skS7 dovezl ke 6tvrtniktin, kde za nedlouho se dostavila i pi. Studnidna s dcerou a rortomilou vnuelcou, kterou udi Cesky, co2 jest velmi chvalitebne. Zajiste se pfi gy tyto dye verne a o06tavO pracmice donocinout na pa-

ASTNIX stupu prate detskeho divadla, ktere vedla tvrtnikova. ftekla jsem jim: Je na vas. Urdete si sami, co ode nine iadate, baseri nebo zpev. Jsou to oba u mne samorostle talenty a nepottebuji k nim ptedbeinych zkouSek a proto mohu kdykoliv a kdekoliv vystoupit a z meho obsahleho cyklu basni vehlasnkch narodnich basnikt mohu recitovat. Obe svorne pronesly, abych tedy neco pfednesla i zazpivala. Vec byla vyfizena.

Dostalo se nam pozvani od pi. Studniene i pi. ttvrtlikove. Pani Studniena nas pohostila vkborm:7 mi domacimi klobasy, ridelku to pi. Kam. Fojtagkove, gvagrove pi. Studniene. Ve Ctvrtek a patek byly jsme hostmi pi. Ctvrtntkove, kde jsme se taky mely vYborne. Denni povinnosti odvolavaji pi. t z domu. Za jeji neptitomnosti nam delal p. C. zabavneho hostitele. Nasmali se do sytosti jeho kuchafskemu umeni.

No, pfipaleni kavy neni 2aciS7 pfestupek kuchaiskeho umeni, pravda, p. 6.? Ul jsem hodna a vic u2 na vas neprozradim.

'Ye Ctvrtekveder jsme se sAdastnily sokolskeho cvideni u 8tefanikii, pod vedeni pana Kag para. Napodetla jsem jich vAech dohromady 24. Je to spravne? Po cvideni se umlouvali na nedelni vYlet busem do Galvestonu.

Na sobotu nam ucinily laskavou nabidku svezeni do Galvestonu man2ele Pra2skSrch, col jsme s povdekem pfijaly.

Vyjeli jsme brzo rano, v 7 hod. byli jsme u2 v Galvestonu. Pan Pra2s1q7 snail se nam ukazat zajimavosti tohoto pfistavniho mesta. Na jedne strane obydelni Cast vroubend krasnSrmi palmami a kvetoucimi oleandry tint peknk dojem. Na druhe strane Aire more. Pro gli jsme se po pieru u pfistavu velkYch lodi a skladigte.

Vzduch vg ak je prosycen motsk3imi vkpary, proto jsme se dlouho nezdr2ovali a jell na lateh, kde poletovalo tisice racial a rybati na hrazi ✓ techto rannich hodinach holdovali svemu sportu. Prave Will silni derno gi sit' ku bfehu se svSrmi Olovky. Zastavili jsme se a se zajmem pozorovali vAelike to mofske 2ivodigtvo.

Videli jsme mno2stvi ryb a rakri vgech i tak zvane "jelly fish, ktere jsou prrizraene a pro koupajici nebezpeene. eerno gi vybirali do buglovYch kog il jen ryby a raky jedle, ktere nakladali do nadob na truck.) Nehodici se pustili zpet a tech bylo vice ne2 tech dolartch. Na bfehu bylo dost zdechlYch ryb, ktere zapachaly.

Divila jsem se, jak se jenom lide mohou koupat ✓ girem mori, kde ty viny vysoko se zvedaji a pfelevaji. Ale veder toho dne u2 jsme toho sami okusili.

Kolem 9. hod. ranni jsme vtrhii v gichni ku zname narodni a spolkove pracovnici pi. H. Stanovske Bylo nas eelkem sedm, ale pi. Stanovska se nas nezalekla. Naopak, byli jsme srdedne pfijmuti a ne2 jsme se naddli, gifila se Utulnkm domkem virile derstve vateneho kafidko a hned to bylo jako v to pohadce "StoleCku, prostil. se ".

Po chutne snidani nadand pianistka Rri2enka Pra2skYch useda, k piano a jeji drobne prstioky hbite pfeji2di klavesy a lovi z bohate sbirky desk3ich krasnSTch pisni a pfehrava jednu za druhou. Nemo2no odolat, zpivame v gichni. Je sl. Rri2enka oddana, hudbe telem i dugi, cvidi se i zpevu. Men jsme u S. paitek telesnk i dugevni.

Odpoledne jedeme navgtivit hovornou krajanku pi. Doslichovou a na okam2ik zastavujeme u druhe krajanky, pi. H. Heitmanove. Pak jedeme do mesta nakoupit pohlednic a zpet k StanovskS7m, a pak se vykoupat. Pfiznam se, 2e se me do to vody mot nechtelo, ale bkt v Galvestone a nevykoupat se, to do gla bych vksmechu, '2e se vody bojim.

Za vederniho osvetleni projadime mesto.Frantig ka Stanovska /lam dela prOvodee. V 2:4-. plave tech barevnych svetel je Galvesiontras, • Na noc nas laskava pi. S. vsechny urnistrri-: la ye svem domove.

V nedeli sireastnili jsme se pikniku s HoustonskSrmi, kteti tam pfijeli busern i osobnimi karama. Nalezli jsme je tam nenucene se bavici a koupajici. Voda je kalna, je horko. K vederu ujadime zpet do Houstonu. Pan Pra2sk3"7 nas zavezl k me clasne vzacne "pfitelkyni pi. Kostomlatske, u ktere jsme ztravily celY" tSiden, kt,ebyl pinY bohatIch zatitla

Ve sttedu, dne 3. srpna 1938.

S pi. Kostomlatskou se zname od prvniho vstupu do Houstonu, kde jsem v prilvodu p. J. Zimmermanna otevtela prvni dvefe krajanske domacnosti. Prochazeli jsme se cestiekami sta.rkch vybledbich o2 vzpominek, obe hovorne, tak nam smutno nebylo.

Syn a dcera pi. K. se nam venovali po svS7ch pracovnich hodinach s ochotou nev§eni. Jednoho vedera jsme jell 25 mil na krasnk Sylvian Beach. Z dalky yid & s Atihlou silhuetu San Jan-. cito Memorial, kterS7 neni jate dostaven. Je to bokem cue nag cesty, asi 5 mil vzdalene, ale trpelivS7 g ofer p. Tim KostomlatskS7 tam s nami zajel. Upravuje se kol mohutneho pomniku krasmi park s umelS7m jezirkem, v nem2 se bude odralet svetlo ye vrgku vysokeho pomniku umistene. Opodal, v male vzdalenosti se naleza bojigte s nekolika pomniky prvnich padlSich vojinti pfi dobyti neodvislosti statu Texas pied 102 lety. Den se chYlil k zapadu, nebylo lope si vg e prohlednout. Dojeli jsme k cili nagi cesty za tmy. Ale i veeer je krasnY pohled na more.

Po chutnkch zakuscich, je2 jsme sebou vezli, 2e se prijdeme projit po 1 1/2 mile dlouhem, rizkem pieru, pod nim2 vinky gplouchaji.

Prochazka tato nas dve star gi nevabi, jen nagi tfi mladi, Tim, Noemi a Olga se pro gly a my usedame na lavku a pozorujeme zajimava okoli.

Jednoho vedera jsme pro2ili v Houstone silnou elektrickou bouri, ktera, nebyla ani trochu zajimava.

V nedeli se chystame k Stefanikum na divadlo. Divadlo "Honza z malovane chaloupky", za dobre navgtevy obeeenstva, bylo atoll velmi pane sehrano pod peelivYm vedenim mile pi.

Otvrtnikove. Velmi se mi libala dvojice Honzieka, ktereho pane sehred Chas. Baletket a Matenku, eiperna holeieka 8tepkova, ktera si poeinala na jevati jako dospela, hereCka a co mne pfekvapilo, zpiva. pane. Povidam ji tam za jeviatem: "Ale ty umia hezky hrat!" Nevim, zdali me chtela kompliment oplatit. KdY2 jsem piednesla base& povida: "Ale vy jste hezky tikala!" Jsem zmatend, ale velim v detskou uptimnost. I jine deti pane sve filohy zahrily.

Vaecka Cast varn, deti mile! Bud'te nadale tak ueenlive. Tim udelate radost svYm rodietm a naudite se do/AT Cesky. A co bylo ph tom vzacneho je, ze tito mall herd umeni sve filohy a zpevy nazpamet', hrali bez napovedi.

Konec nagich prazdnin se UK V 11. hod. v noci odjadime ze sine zrovna na stanici busti; ye 12 hod. vyjiklime a v 6 rano jsme u nas v Dallas.

Vim vgem, jen jste nas mezi sebou pfijali a pohostili, i jinSrm zprisobem na g 14denni pobyt pit emnSim udinili, yam vgem plati muj i Olin dik. Zustavame vagimi dlutniky.

Ale jednu stilnost na vas mam! To bylo *dude same "stoleeku, prostfi se", ale kdy2 jsem chtela vypomoct, to bylo same "sednete si, odpodirite si, jste na prazdninach". To jste si asi mysleli, ze pracovat neumim? A je, zatim volam jako ti spisovatele a umelci: Jen zev gednet me nedej, di Pane! Me zleno git nedej, ó Pane!

Mile nam bylo seznameni se s celou tadou krajanri v sini na Studewood, kde si Olga 1)&7, ne potancovala na tfech zabavach u 'Stefanikri.

Promirite, ze jsem se tak dlouze rozepsala.

Odlo2im sve pero zas na dlouhou dobu. Yam vgem, kteti jste mi rikali, 2e se yam po myth dopisech stS7ska a vyzkvali jste me, abych hodne psala, (RO. Yalu' si va gi prizne, ale ono je to mnohem pfijemnejSi sedet a Cist, net psat. Mleenlivosti se aspori vgem dlovek zavdedi. Srdeenk pozdrav vgem dtenafilm zasila, Baena Valeikova.

Novohrad els. 3.

Ctent_brarki S. Sestry!

Timto vas 2aciarn, abyste se do pfigti ze co ino2no v nejvetAirn poetu dostavili a take tadam rieetni vkbor, aby se dostavil a ptehledl knihy br. neetnika a br. pokladnika, neb tito si to pkeji, aby elenove vedeli kolik v pokladne se nachazi, neb knihy nebyly ptehliieny uz pies rok.

Tak na shledanou prvni nedeli, 7. srpna o

2 hodinach odpoledne.

Adolf J. Mika, talemnik.

Ve stkedu, dne 3. srpna 1938. kid Fort Worth, elslo 154.

Mili broth a sestry!

Jit jsem zde zase, abych napsala par fadku.

Nejdtive musim podekovat v gem bratrilm a sestrain, ptateliim a znamYm, kteti se sileastnili vedirku, kterY jsme uspotadali pro novomantele Renfrovy, totit na gi dcerugku Matenku a jejiho mute. Salo se jich pine, Sokolovna. Pfijeli tet z Dallas i ze St. Louis. Dostali hodne krasnYch dart a kteti se nemohli stdastnit, tak je poslali. Jegte ted' dostali hodne darkti. Ja jsem byla az ptekvapena, ze mame tolik ptatel. Novomantele meli z toho velkou radost a ja, vim, to budou dasto na vas vzpominat. Je gte jedenkrat vam vgem jmenem novomantelt1 srdeene dekuji vgem z Fort Worth, Dallas, Ennis, Temple, St. Louis a Rosebud, ten Fort Worthskemu Sokolu za propiljeeni sine a hudebniktim Czech Revelers za hrani po celY weer. Musite odpustit, te nemohu v gecky vypsat, bylo by toho hodne moc.

Posledni tadovou se/117mi meli jsme hojne navgtivenou. Ptijimali jsme nove teeny a 14 dospelYch a 6 deti bylo navrhnuto. Jestli budou vgichni ptijati, tak nas hodne ptibude. Tak nezapomente, bratti a sestry, na pti gti schuzi dne 14. srpna a dostavte se v gichni. A kdo by se chtel k nagemu tadu pkidat, tak se ptihlaste u mne a ja vas rada zapigu. KatdY nag Glen si zaplati amrtni poplatek a 10c tadoveho a o druhe se nemusi vice starat. Mete nav gtivit nage tadove schithe a my vas radi uvidime, i kdyl nepattite do jednoty.

V nedeli dne 17. eervence mel zdej gi Sokol cvieeni a veer taneeni zabbvu. Nav gtevu jsme men peknou. Hodne bylo ptijetYch z jinYch /nest, at 200 mil. Mluvila jsem s nekterYmi a tikali, te se ptijeli podivat i na na ge Czech Revelers, to je vtdycky radi poslouchali a se se jim to zde velice libilo a nas to pote gilo. Tet z Dallas bratr Rendl mel peknou tee. a pak sestra Pfevratilova s dceru gkou neon krasne zazpivaly. Tet bylo hodne Amerieaml ptitomno a katclemu se to libilo Take nage omladina Sokola chce potadat dne 14 .srpna prvni taneeni vinek. Je to ponejpry a ptala bych jim, aby men velkou navgtevu.

Druhe yam napigeme pozdeji.

Uz toho musim nechat, nebot' dopis se prodlutuje a ja myslela, se napi gu jen par tadku.

SrdeenY pozdrav na ctenou redakci a v gem ateAnna Milan. natum a otenatkam.

Snook, Texas.

CtenS7 pane redaktore!

PtedminuIy tYden se pro nas stavili na g zet' s mantelkou, na gi to dcerou a nejmlacthim svYm hogikem, abychom s nimi se trochu provezli, tak jsme s mamou byliy nekolika minutach v jejich kate a tit se jede. Pti rozumne jizde se to dobte hovoti a testa pH mengich zastavkach ubiha jen cot, se se ani nenadame a jsme asi o 10:30 hod. dopoledne na Texaske Riviefe Galvestonu, kdet jest hodne nagich krajanti ze Snook a okoli osazeno..

Utili jsme pohiedu na koupajici se lid a za mirnou cenu zetem vyjednanou, provezli se na motorove lodiece po hlubine Golfu, prohledli si asi 6 vetgich parnikt, ktere rtizne zboti vylod'ovaly a nalod'ovaly. Mne nejvice zajimal v ptistavu pier els. 18, v nemt jsem v roku 1906 ptistal s lodi Severo-nemeckeho Lloydu Chemnitz, dne 21. ledna, se dvaceti centy v kapse. Prvni mou snahou bylo opattiti si nejake penize, cot lehce se provedlo prodanim zidovi zimniku, v eem2 mi vypomohl nejakY krajan, kterY se jmenoval J. OvesnY. To jsou vgak jen vzpominky, ktere po shlednuti prvnich mist Ameriky mne do mysli jdou, a na ktere s radosti vzpominam, jak se mi patestilo bez toho nejmen giho dokumentu ukazati Fr. Jos. I. z Boti milosti, zada, neb 18. ledna jsem v 8 hod. rano po 21ti denni dovolene mel hlasiti v Krakove u 12. reg. 2. eskadrony ,a je mne valy veseleji, kdyt si na zatitky tyto vzpomenu, ktere na mysl pfijdou a pfijdou i po dlouhYch letech.

Asi o 4:30 odpoledne az jsme to mazali pfes Alvin k Rosenberku, kdet jsme se zapadem slunce k pfatelum milYm Jos. 8ebestovS7m do Fairchilds dorazili, po vyborne veceti a klidnem odpodinku na druhS7 den rano v prilvodu

vtsmix

Strana

nag ich hostitela jsme zajeli do Freeport, kdet jsem chtel nalezti kamarada z mladYch let, Jos. Schnalka, s kterYm jsem se nevidel 41 mkt'. Ale elovek mini a na ge mysl se meni. neb na mileho Schnalka jsem si vzpomel at o 5. hod. odpoledne pr. zajezdu do sirovYch poli, kdyt mi jej mantelka ptipomela. Skodal Na veeeti jsme se zastavili u na geho synovce, rodiny Ernesta a Olgy LuktovYch, po sliznuti hezky do kopeeku vylotenou misu dobte upravenYch a chutnYch tizkil a inch dobrot, ja s ma.ntelkou jsme byli zetem k ptenocovani doveteni ku milYm mladYm na gim ptateltm, Alfred a Milade ValentovYm, kdet jsme radi poslechli zatitky a dojmy z jejich zajezdu do New Mexika k povestnym CarlsbadskYm jeskynim.

Alfred se svYm zamestnancem ye sve vkusne zatizene garati, panem Martincem, jsou dobrYmi spoledniky. Pan Martinet dovede hovor opeptiti milYm a taktnim humorem..

Ttetiho dne, za Soferovani na zet'ove kate Ernesta Luka ge, a tizeni jeho kary se ujala jeho mantelka Olga, ktera, se dovede za nejvetM frekvence na houstonskYch ulicich mistrne pohybovati, osobieka to dosti math, ale nervy pevnYch, tak to po shlednuti zoologickeho H. parku a rtianYch olejovYch velkopodnikt, jsme se gt'astne spleti ulic a ulieek dostali na hi storicke San Jacinto, kdet jsme ztravili zbytek dne, ktery pro mne byl ten nejlep gi, neb nade vge na svete mne zajimaji historie, kte= rYini nag milt' Texas jest tak obalen, a o eemt si pohovotime pozdeji, neb dopis se prodlutuje. Nebylo by v gak slugne, abych v gem vYge jmenovanYm pfatelum, kteti nam svYm pohostinstvim ptigli vsttic, uptimne nepodekoval, a budeme se tegiti, ze vam vge pfi vagi k nam navgteve budeme mod. oplatiti. Ov gem, ze Ernest a Olze LukSovYm a zeti na gemu Louis a Lidii MarkovYm projitd'ku na jejiCh pohodlnYch karach nejsme vstavu oplatit, neb ta nage Tr. Tr. Tr. model T., jak ji malt' Benie tika, by yam velkYm luxusem neposloutila. Diky Vam vgem, Vag',

8um.gal.

Ilvezda Texasu cis. 47, Temple, Texas .

Cteni bratti a sestry.

Opet ptichazi, prvni nedeli v srpnu totit, eas nagi pravidelne schiize na geho tadu. Bylo mi sdeleno ptedsedou Eastern Bell Co. Fair Ass'n, ze maji dilletitou zale,itost, kterou chce ptednest te.du v pti gti schtizi, ktera bude odbYvana 7. srpna v jednu hodinu odpoledne. Tedy vas, bratti a sestry, t'adam, byste se dostavili co motno v nejvetAim pottu a sebrali jejich navrh v tvahu a nalotili s nim jak uznate za dobre.

Tet jsem obdrtel dopis od taj. Hl. ikadu, elanek 45. Hlava IX. na gich stanov bude se pfisne vymahat. Kteti mate stanovy, tak si ho pteetete,a kterY jich nemate, tak se ye schtizi pfihlaste u tajemnika. Main jich je gte dost na ruce. KatdY clen, kterY neplati 90 dni a jest suspendovan, musi se podrobit lekatske prohlidce na sve Utraty, zaplatit ve gkerY dluh a jeden mesic do ptedu, net mute se °pet stati kadnYm elenem.

Bratti a sestry, toto natizeni jest od tiltednika Hlay. Addu a tadovi iftednici se budou muset tiditi die jejich natizeni. 2aolam vas, bratti a sestry, kteti jste pozadu s placenim, tak se vyrovnejte v pfigti S bratrskYm pozdravem, Jerry Dana, taj.

se zpameti vzalo mnoho namahy, moblo by se sehrati ye vice blizkYch osadach ,a zvla g te kdyt to bylo na cbranu republiky C. S. Pomyslete si tu hrdost zde rozenYch deti, s jakou radosti se tidily, jak krasne sehraly cele divadlo, aby pomohly braniti kolebku svYch rodieti.

Bratti a sestry z Houstonu zaslouZi uznani, neb to jest narodni prace, ktera zristane za nami, co dobreho vykoname, nejen z povinnosti, ale ze tak citime. Sami byli ochotni i u nas divadlo sehrati, proto, bratti, sestry kadovi i vgichni eleni Sokola a vgichni krajane, ptijd'te na divadlo nadanYch mlYch umelcii z Houstonu, a uvidite sami, ze ta nage eeska a slovenska, krev na obranu se spoji a porozumi si, kdyZ jest soulad pro Uspech tteba.

T. J. Sokol nedini tak pro hmotnY zisk a budeme gt'astni kdyZ budeme kryti vydani, ale moralni posileni jest potteba, a tato pohadka vykona svoj• poslani, vzpruZi narodni hrdost.

Ponevad2 jest kratka doba, jen tYden, na agitaci ,ale na ge osada mute jen ustnim podanim se uvedomiti, ale v gude budou pozvani a listky nabidnuty v ptedprodeji. Zadame vas vgechny uptimne, abyste podpatili tuto namahu iteinkujicich. Program neuvetejriujeme.

Jen zaeatek divadla ptesne v 5 hodin v nedeli cdpoledne, dne 7. eervence 1938. Po divadle taeneni zabava. V sini v Kempner Parku, 27. ulice 0. Ave. Za Tel. Jednotu Sokol Galveston: H. Stanovska.

Austin, Texas.

Cteni bratti a sestry.

Ptedne vas v g echny pozdravuji, a vv, kteti jste utrpeli gkodu kolem teky Colorado v San Saba, vam vgem nas tad vyslovuje sympatie.

Neb kdo to nevidel a nepte gel, tak nevi co to je. Jo. bydlim od ni ale 5 Won ,tak nam hodne nahnala strachu. A ti, co bydli v South Austin, tak vtibec sem do rwesta nemohli, museli objiZdet na velikou vzdalenost. Nastaveli ptehrad (damil) nad Austinem, jak to vypacla jenom pro sport. Na gemu senaotru L. J. Sulakovi • vgechna test, to se o na g lid tak zajima, nejen o nag lid, ale i o druhe, kteH povodni utrpeli ye Fayette okresu a jinde, a ze se zajima o ten zakon, aby nebylo vice jak 65 proc. vody za jakYmkoliv damem. Vgechna test Vana, pane senatore L. J. 8ulaku!

A ted' yam povim, co se ptihodilo nagemu bratru Raymond Prasatikovi. Tak jak se ta Colorado teka zadala zdvihat ,tak tu leteli eapi. Jeden z nich chteje nee° v to iece nachytat, tak svfij naklad nechal u bratra Prasatika ; ale ten naklad byl hodne teZkY, neb to byla 81/4 librova. holeieka. Bratte Prasatiku. tad cis. 155 Tobe a Tye manZel2e blahopteje. A dues meli prave krtiny, talc jste ho meli videt, jak eastoval, ale co udelal s pivem, to nevim, ale odpustim mu, neb od radosti myslim zapcmel na v ge, neb jenom eastoval grape juice, neb tam bylo hodne ZenskYch, tak to jinak neglo.. Tak koneim s br. pozdravem, Frank Janeeek.

Galveston, Tex.

Dallas, Texas.

Uvedomujeme v gechny na ge eleny tddu cis.

84, a i nage ptatele, kteti na ge zabavy nav gtevuji, ze 1. nedele v mesici srpnu, to je 7. srpna, zabava nebude, protole se mnohYm zde, moc teplo. Ptigti zabava bude as 3. nedeli to jest 21. srpna po schuzi. Tak ptijd'te v gichni jak do schtime, tak i na zabavu.

Zabavni vYbor.

Vatena redakce Vestniku!

Scleluji na gi krajanske vefejnosti v Galvestone a okoli, to pohadkove divadlo "Honzieek z malovane chaloupky" pohostine sehraji deti z ,Houstonu, jet sehrati v tadove sini u Steanikti els. 142 dne 24. de.rvence t. r..

Divadlo toto vpade, v ramec ptitomne doby, jak hajit svoji vlastni kolebku a nedati se zlakati za tadne ziato a berstarostne tit a rtizne sliby, ale hajiti sviij majetek a vlast' i svojim tivotem. Tato "pohadka" jest nage skuteena historie, a deti, mali sokalici, sehrali tak pekne, to by bylo opravdu gkoda, aby vgechna taodobra vale rodietit i deti, jet nauciti

ftid Nova Morava cis. 23, Schulenburg, Tex. Ctend redakce Vestniku!

Timto stvrzuji je gte ptijem od dvou sbrattenYch tacit, co podporu pro spolubratra Ludvika 8pariiela. kad cis. 13 $1.00 a tad Cis. 123, 30 centri. Celkem sbirka. vynesla $10.45 od 15 kadri.

Timto vzdavam jmenem br. Ludvika Spaniela vgem radum, ktere mu podporu zaslaly, uptimny dik.

Za tad Nova Morava cis. 23.: Joe Kahanek. taj.

FinanCni zpriva ucetnika Hlavniho Ikadu.

PEERLED Piti[JMU OD itADU ZA MESIC CERVENEC 1938. itad Den Za D. 0. Na amr. H. ft.

1. 12. eerven 1. 18. cert.

2. 7. dervenec 3. 12. derven 4. 20. derven .14.45 5. 19. dervenee .50 6. 18. dervenec .90 7. 14. eerven 3.06 8. 18. kvet., derven 1.60 9. 27. eervenec 3.66 10. 19. derven 1.40 11. 11. dervenec .20 12. 27. eerven 14. 11. kvet., eerven 1.90 15. 4. derven 16. 19. ervenec 7.30 17. 12. ervenec 17. 20. 1 Glen .50 18. 18. eervenec 19. 27. derven 3.50 20. 29. derven 21. 4. dervenee 22. 18. eervenec 2.22 23. 13. derven 22.29 24. 23. derven 22.03 25. 14. derven 26. 14. derven .40 27. 21. derven 8.58 28. 8. eerven 2.70 29. 12. eerven 30. 16. eerven 31. 20. derven .60 32. 18. eerven 4.34 33. 22. derven 34. 20. eervenec 2.16 35. 12. eerven .40 36. 23. kvet., eerven .20 37. 23. dervenec 38. 14. dub., kvet., eery.

2.90 39. 18. derven 40. 15. kvet., derven 42. 13. eervenec 2.74 44. 19. eerven 46. 1. dub., kvet., 'derv.

5.24 47. 20. eerven 2.40 49. 21. derven 1.00 50. 8. eervenec 1.00 51. 20. eerven 1.34 52. 18. kveten 53. 26. kveten 54. 6. bfez., dub. 24.60 2.50 55. 18. eervenec 1.40 58. 16. eervenec 59. .9. dub., kvet., eerv. .90 61. 25. eerven 1.20 62. 18. eerven 3.40 63. 21. eervenec 64. 18. eerven .20 65. 11. eervenec 4.13 66. 19. dervenee 67. 2. 1 lien 67. 5. 1 Glen 1.57 67. 26. eervenec 68. 1. cert.

3.20 68. 21. eerven 4.00 70. 15. derven 1.00 71. 22. ervenec 2.07 72. 13. eervenec 73. 19. eervenec .60 76. 5. kveten .60 76. 29. eerven 77. 29.

17.60 78. 28. eervenec .80 79. 9. kveten .20 80. 4. kveten 2.66 81. 21. eerven 82. 4. dub., kvet., 85. 7. eervenec 86. 27. kveten .20 87. 26. kveten .20 87. 29. derven 24.77 88. 26. derven 4.43 89. 7. dervenec

Ve stiedu, dne 3. srpna 1938.

VESTN1K

Strana 8.

198.01 15.41 28.75 312.72 6.78 73.06 180.81 160.31 248.78 79.35 41.04 33.15 80.60 141.33 66.82 400.39 22.18 10.00 74.81 316.89 30.40 38.30 138.65 684.01 _346.23 41.39 97.56 486.35 225.00 71.81 75.01 33.04 116.71 24.60 110.34 257.60 19.85 174.10 142.10 171.13 36.84 47.23 73.42 283.43 97.56 71.57 144.08 63.57 12.15 403.96 59.76 44.87 18.45 33.65 44.70 162.54 52.25 88.66 42 80 24.62 4.96 118.99 217.75 126.35 60.64 80.87 63.12 50.41 50.41 25.93 34.48 41.51 73.46 159.81 15.98 8.95 88.80 75.33 84.25 552.4.

83.70

66.15 .25 .30 10.95 61.70 3.60 2.55 6.00 35.90 14.85 40.50 .60 .15 2.70 39.25 4.05 18.45 .30 29.75 99.50 7.20 136.55 86.15 14.45 5.25 102.25 75.25 3.70 22.25 11.80 28.95 .60 30.85 25.55 2.10 20.00 7.65 1.35 2.70 7.90 20.55 44.20 2.70 28.50 1.35 60.30 2.05 3.00 2.75 11.65 8.90 9.75 12.50 2.55 6.00 2.10 .25 11.25 9.15 1.50 3.90 3.90 1.50 12.50 9.45 3.45 4.35 3.45 10.95 1.20 1.20 3.60 6.75 18.50 108.85 5.85

90. 23. eervenec 92. 20. aerven 18.10 94. 14. dervenec 1.00 95. 19. eervenec .40 96. 6. derv., dervenec 97. 20. dervenec 2.70 98. 19. derven 99. 13. ervenec 101. 12. dervenec 102. 22. kveten 20 103. 20. derven 105. 18. eerven 106. 9. 1 'e'en 106. 14. dub., kvet., derv.

107. 20. dervenec 3.50 108. 19. led. at eer'c 31.26 109. 22. duben, kvet. 3.80 110. 20. aervenec 1.40 111. 16. eervenec 112. 13. eervenec 7.00 113 20. eervenec 117. 23. eervenec 118. 1. derven 118. 28. eervenec 119. 9. eerven 121. 20. eervenec 1.00 122. 23. eervenec 1.55 123. 14. eerven, eervenec 124. 21. dervene 125. 22. eerven 126. 19. eervenec 3.00 128. 19. eervenec .90 129. 7. eervenec 1.40 132. 12. dervenec 133. 20. eerven 6.75 135. 21. eervenec 6.27 136. 29.

137. 18. eervenec 138. 12. eervenec 3.90 139. 1. doplatek 139. 18. eervenec 141. 18. eervenec .80 142. 26. derven 9.61 143. 18. eervenec 4.90 144. 21. eervenec 145. 5. eerven 3.06 146. 20. ervenec 3.60 147. 8. dervenec .20 148. 26. eerven 15.36 152. 1. kvet., derven 153. 15. dervenee .90 154. 7. kveten 8.80 155. 4. dub., kveten 6.00 156. 29. kvet., 157. 16. eervenec 158. 23. eervenec .80 159. 22. eerven, der'c 1.70 160. 9. eerven .70 161. 19. dervenec 20.93

59.50 219.11 81.68 46.12 74.25 83.47 65.76 23.90 70.82 46.67 48.50 29.58 59.03 88.41 117.67 205.58 93.86 58.36 26.94 179.19 11.48 25.84 51.4723.37 4.95 67.31 44.34 63.40 11.50 38.59 82.53 27.10 39.70 33.08 112.62 83.66 26.05 7.85 62.59 .80 33.85 57.03 204.60 83.73 15.15 36.49 58.14 18.90 119.46 47.88 21.59 46.16 101.48 24.30 33.23 6.21 113.81 22.13 3:7.61

1.05 52.00 2.10 3.00 14.45 4.35 1.65 1.05 2.25 1.20 22.60 10.30

Za atedni listiny majetku Vracene amrtni poplatky Dariove zpravy Splaceno za praci v pujekach Cestovne, majetky Cestovne bondt Za atedni listiny hypotek Nezaplacenk Urok bonda Nezaplaceno, poukazka amrtni vymefovami pozemku, Cam. Co. WID No. 15 Patovne bondil

17.25 8.40 72.95 15.10 4.50 .45 10.95 .90 .30 9.60 3.10 3.75 3.75 2.85 11.55 .15 14.50 3.00 .30 3.60 .30 20.15 9.15 11.85 .30 2.25 .25 1.05 3.30 13.50 1.35

HOTOVOST V BANKACH PfttJEM NA HL. RAD: Od Pada Hotovost z minuleho mesice

$22,249.37

Celkem VYDANI: Najemne z atadovny Telefon PoStovne Potteby a vydani v atadovne Slane atednikt Slutne vkpomoc Vestnik 6,228 odberatelti Vestnik, patovne Odmena za nove 'deny Lekatske prohlidky Elekttina Schtize Notat Dan Excise IX. statni S. S. daft

$ 5,793.30

HOTOVOST V BANCE DETsick ODBOR Pfijem od tan Prodej bondu Urok z bona Vkdelek v prodeji bona.

Hotovost z minuleho mesice VYDANI: Odmena za nove eleny tspory Hotovost v bance Pajeky certifikatfi Bondy

$ 2,338.65

391.23 13,177.97

1,933.95

20.45 7.10 2.10 23.25 7.00 1.80 7.35 2.10 5.10 2.70 1.50 10.80 7.55 3.75

PitEHLEED PitiJMil A VYDANI ZA MESIC CERVENEC 1938.

Pi4.1J Od facia $13,177.97 Splatky hypotek 5,864.61 Splatky hypotek (collateral) 179.25 Splatky pujeek certif., atd 3,587.55 Urok z pajdek certif.

681.51 Urok z hypotek 1,733.79 Urok z hypotek (collateral) 2.50 Urok z bonda 1,333.75 Prodej bonda 5.000.00 Najemne majetku 500.40 Splaceno za praci v piljelach 160.45 Olejove leasy 16.15 Vkdelek v prodeji honda 420.00 Prodej majetku 99.75 Vracene comm.

7.22 Pujaka v bance 15,000.00 Celkem Hotovost z minuleho mesice VYDANt: Na amrti Na amrti nedospelkm dedicum Na amrti nedospel. &die. Urok Hypoteky Pajeky certifikatil Opravy, atd. na majetku

$47,764.90 8,314.61 $ 6,698.50 590.41 131.99 19,160.81 6,400.60 140.76

7.88 10.25 29.54 130.45 33.20 16.40 110.58 50.00 61.51 256.00 1.26

$ 1,933.95 3,859.35

30.00 32.57 37.10 216.53 1,122.00 49.50 518.57 .16 1,040.18 216.50 4.75 33.24 3.00 35.33 115.22

$ 391.23 2,000.00 27.50 280.00 1,368.09 27.91 9.85 4,047.06 37.00 20,677.08

$24,761.14 MAJETEK PREHLED MAJETKU JEDNOTY $1,085,280.02 Bondy 1,358,514.35 Hypoteky Podily 25,560.60 Hypoteky (collateralni) 4,895.75 501.500.11 Pftjely certifikata 208,873.77 Majetek 1,750.00 Sloteno na stavbu kanalu 22,249.37 Hotovost v bankach 10.00 Sloteno za metitko 24,761.14 V Detske Odboru Celkem Dluh nedospelkm dedicam

$3,233,395.11 28,316.55

MAJETEK S bratrskkm pozdravem,

$3,205,078.56 Edward L. Marek.

Dne 30. dervence 1938.

Pet zemedily, pet smysla eloveka.

Znamk franeouzskS7 spisovatel Paul Morand napsal zajimave srovnani lidskkch smysla se zemedily. Pravi o tom: "Pet smyslu sveta to jsou jeho zemedily. Amerika' je sluch. Edison je otec padesati milionu telefona. Zadny jink dil sveta nevi tak podtizen amplionu jako Amerika. Asie je chut'. Kuchyne tam dosahuje nejvyMiho stupne umeni i zhouby.' Michaji tam rani kvetin s rani zvetiny. Afrika je saink eich. Cernoch ma nejtlust gi nos a jeho zdutena ehtipi se orientuji podle paella. Australie tije hmatem jako slepci, deti a divogi.

Evropa konedne je tgeeko zrak.. Evropan otevtel ostatnim lidem odi, oslepene pteludy, symboly, bajemi a dogmaty. Je motno, pravil Voltaire, te v jinkch svetech ziji bytosti, ktere maji tisice smysla. Takova bytost je Brahma, vedomi,.Bah. Ale zeme ma jen pet smysla, aby si olovek mohl udinit obraz."

Ve stfedu, dne 3. srpna 1933.

DftEVALILO se pill eervna a bylo to. Veeer ▪ poslal sedlak k patnacti sekadrim, aby rano pfigli. Ptihlasilo se jich ut jen devet. Kdepak, kampak, senose g vtrhia do kraje a sekiei stoupli v kursu. Tako“, Stoklasa, elovek jak za grog kudla, malt, such', jak otekla, jehla a Bern' — no, nikdo by to nefekl na mou du• Rano ve etyfi se postavi v Belo party na girokYch lukach u Odry, zastrei bago "za krari" (za skrari, dozadu do fist) a do osmi rano nepromluvi. Pokosy, lide zlati, dela zvici dvoit metro. Plije, brouskem po kose jezdi, uplivne, ptijde-li na krtdi kopince — ale pfijde osma, ze statku pkinesou snidani — a chlapci se svali do travy jako mrtvi. Ani jist se jim nechce.

Stoklasa vezme svaj krajic s rozhudou, pambu mu ho potehnej a ztrati se jak jeeminek. Tot' se vi, kde by byl: Veera veeir tu gplachala geuka ( gtika) na metr. Hromhinajs, to by bylo 'ira41ko. Ovgem Stoklasa ma doma dva kinky, skvele, ptisne drtene, cot o to, ale jinak se dali na tatu. Kdeco — sup, vysmejeit a donest mime.

Start Stoklasa, sekad, sedi u Odry a dume,. ✓ jedne ruce krajic, druhou rukou lovi v kapse. Potom ji vytahne a hlehle, na dlani ma pravST anglickY Meek, takovS7 malounkY, ani byste netekli, to dal za nej tii koruny a te ten hadieek udrti i petikilovou geuky z Odry. Obraci jej na tvrde, derne dlani a potetkiva, tak jako kdyby 'Tithed neco vatil. To "potetkave," ty tri korunky, ktere na nej dal. Je to hazard, tocevi, stara, o torn nesmi vedet, ale inu krev tetko zapte g, at' kde o hadek na geuku, nebo 0 oko ze struny D (musi 13Srt ale cellova) na mateje. Kluci rostou a jist se chce. Je jen zapottebi, umet to gikovne sebrat s dlane ktera je ted' oteviena. t'plach, g plath! Panenkomarja hrabyriska, take. bestija se mihla Stoklasovi pfed oeima, to div ten krajic nepustil. Pril metra. Ni, metr -- a ba i vice!

"8ak ut dlouho gplachat nebudeg," vzpamatoval se Stoklasa, kdyt ut na neho hvizdali.

Pokosenou travu rozhazovaly roby, vonela lepdi jak balg am. Decka vybirala kmin a lidzala ho do kytic. Obloha, pambuvi, byla modra, vymyta byla tak jak kdyby ji diste vydrhli — a lukami krok co krok postupovala tada sekael. Stoklasa vpfedu, pot mu lib po skranich, ale stroj nepracuje dokonaleji. Za nim chlopi, pokos jeden jako druhS i, v kupach travy zvot-rEtKO si dnes ptedstavime, co svizelne ro-

boty dalo teplo a svetlo ye valagskSrch chalupach jeg te pied padesati lety. 0 dtivi nebyla nouze. Lesy a lesy v g ude dokola, hluboke a neptistupne, nekacene po staleti. Nebylo tetko setnout dub a obtitit du g i htichem. Vrchnost zavedla zvlagtni teg eni, aby se Valagi jen tak jednodug e a zdarma nezmocriovali dteva. Stromy se stinaly "do pokuty". Chalupnik si vybral a pokacel strom, a pak gel zaplatit dvacetnik pokuty. Byl pochvalen za poctivost, a za etyticet haleft mel strom, to by ho sedm chlapri neobjalo. Na pen si mohli dva bide lehnout jako na giroke lritko, jegte mista zbylo.

A jenom z odzemku (pafezu) se na alai° paldruheho metru dfeva.

Dfivi tedy bylo v chalupe. Ale co to bylo prace, net se rozhotel oheri. Ocilkou a kiesadlem se vyktesala jiskra, ktera zapalila "hubari".

Hubari, troud, byla kapitola zvla gtni. Po lesich sbirali hubariati cizopasnou houbu s bukri, madeli ji v louhu z popele a nechavali ji na hline uletet pod tetkSrm kamenem. Po Case se hu• sug ila. Jakmile se ve starovala gske peel oheri zakutal, rozklade, se hubari na teplou vatru. Sucha se pak na &eve tence rozklepala kladivem Jiskrou z ktesadla se vzriala v "ptirozenSr oheri". tivY oheri vydrtel v peci dvacetetyti hodiny.

K veeeru, jakmile se pfestalo topit a popel pokryl ohnig te, zakutal se °hell ohieblem dozadu. A aby teplo neunikalo, ucpal se otvor nad peci star'mi pytli, svinutSani a zkroucenYmi jako balvan. Stavalo se bane, to zakutali pfilig brzy, nebo topili syrovYm dfivim, a Om po ucpani otvort zristaval ve svetnici. Lide "za-

VESTNIK

Senosee, V. Chotag neeky, rozrazil i lomikamen, zlat'V blatouch i rozesmata pampeli gka. Brih usmiva, se na kraj, vette, sladko t)Srt na svete. Nedaleko gplouche, a Spline, Odra, tile, pianissimo, aby si nezadala, zda, se. Chce, aby lide zapomneli, co to bylo za divocha na jate, kdy promenila kraj v jezero, pilu jen tak splachla a nesla ye svSlch zubech, brihstid', kde ji sebrala, i prazdnou kolebku.

Stoklasa seee, chlopi vzdychaji, ale drti krok.

Petadvacet korun denne — to v jinou rodni dobu neni, panedku. Stoklasa je protene, jente parta, devet, at patnact sekaeri cele leto si neodpodinou, siknou i pii mesidku, elovek nevi, kdy ti chlopi spi, snad ye stoke pri kose. Moine to je, nemluvi, baguji, chvilemi odplivuji, ale strojove pravidelne v gg — vg:s" — vgg — jak jejich bfitvove nabrougene kosy jdou, svedei o soustfedenosti. A vite, to je vlastnost k pohleciani. Kdyby je pani od vojska v eas potteby dali do jedne kupy a Stoklasu udelali velitelem, mot by se myslim, s neptitelem neparali. Brali by to asi dvoumetrovYm pokosem, jako na louce, bagovali by, odplivovali a tu a tam by mrskli jednim okem po Stoklasovi, co jako on.

V deset dopoledne ut stoji slunce dost vysoko, ptipaluje, bratte, ani ko gili na zadech nevydrtig. Stoklasa dotadkuje, otte kosu holou dlani a rozhledne se po lukach. Odhaduje: Roboty jegte na dva dny, to je padesat korun, pafezy u obce a neco u sedlaka . . . odpoledne piljde do Poruby pro podsvinde. Jo, Jo, thud' dlovek se musi ohanet. A potom veeer — veeer, paneeku, se prijde na g uku. Bude mesic, vgude ticho, fajeeku do hrsti a anglick' eieek eervenemu oku na htbitek. A ticho sedet, ani nedutat, jen kos snad, zpevak pozdni, bude vyhvizdovat svou piseri lasky do veeerni pohody eervnove.

Stoklasa nahodil kosu na rameno a girokSrm krokem zamitil ke vsi. PotadnSr sekad dole nesede. Zadne ye dtyfi, lenogi o pill pate — ale padne desata. — a tu ut je nedelano tolik roboty, to tenske a deti sotva staei.

Trampoty valaggslicrch horali Jarmila Glazarova. lichen". Leteli vg ichni jako mrtvi, kam kdo padl. Stalo se dokonce, to Ondruch spechal jeg te nabrat vody, ale ut padl rovnou hlavou do putny. Nasledkem otravy bSrvalo velike zvraceni, bolesti hlavy, ktere leciit obklady z kySeleho zeli, malatnost a slabost. Ale vtdycky zas potite pte gly a vklycky zas znovu se topilo syrovYm dtevem tte g riovYm a hrugkovSrm, a znovu se 'iiiTST oheri ptedeasne zakutaval.

Svetlo &Italy louee. Ze zvla gt' vybranch, rovnYch a hladkSrch bukovSr ch polen se gtipaly zvlagtnim hoblikem gtipy. Hoblik drteli etyfi bide a meli se co ohanet, protote louee se delaly do zasoby na celou zimu. Ve svetnicich i ye ehleve zatYkaly se hotici loude proste do gterbiny v tramovi. Kovove svicny, na ktere se loude napichly, byly ut pokrokem, kterS7 si vynutily Caste potary. Osvetlovani mival zpravidla na starosti nejmlad gi ogar v chalupe. A ovgem i misu s vodou, do ktere odskakovaly s plamene thave uhlieky.

Se zvlag tni peel zhototovaly se zvla gtni gtipy metrove, se kterjimi se chodivalo na roraty.

Do tech eernS7ch a mraziv'ch noel, do snehovYch spoust, sestupovali s koperi dole ke kostelu a svazky louei jako planouci pochodne znaeilS7 rud'm dYmem jejich pout' se vgech Aran k jedinemu stfedu.

Strana 9.

Veder se mhouti nad krajinou v ligackem smevu. Vg ak vim, pravi, senosee, eerven — kampak se hrabe maj, mesic lasky? Jen se podivejte: Kupy vonici travy na lukach, teka line mesidek putuje po nebi. Pravda, diva se, ale cot uz tisickrat nevidel rozhofele zraky diveiny, chtive a nervosni ruce gohajovy a nakonec, ve vonne kopce, dva splSrvajici stiny?

Stoklasa sedi u Odry a duma. Ukazovaekem ptimaekl . tabak ve fajedce, priklopil vidko a zapukal. Zrak, ztracenSr v hladine Odry, nevnima nic, net* pohyb vody. Zabere, nezabere?

Wsknuti, ulekane a zlostne, ozve se v lukach. OzSi ve, se z diveiho hrdla. Stoklasa po kyji a ohliti se. Petra. Je start kozak, neunahli se. A vidi: Od mlazi k prvni kopce kraei dvojice. Kraei nejak divne. Synek se co chvili shYba, (levee, branic se, za nim v zapeti. °pet vS7ktik, vSrsknuti. Stoklasa pou gti kyj z ruky. Vidi, jak divei ruce se ovinuly synkovi kol hrdla a dvojice zapadla u kupy vonici travy. Neni nic, net mesic na nebi, vonne, kopka a tepid, bile, plet' milovane divelny.

Stoklasa ut nevnima, net pohyb yin. To tam, to ma davno za sebou. Je senosed, p genice kvete a gduky mail nejlep gi maso. Tta (tfeba) dat pozor.

Odra se line vlede. Potom ,hle, tu vyskoei rybka, tam druha, tteti. "§euka lovi," fekl si Stoklasa. A net domyslil — gplach, gplach — Stoklasa vyndal rozvatne pukadku z polazib ji na travu a podal se svlekat.

"Enem g placher, fikal bete spechu. "Unavig se, bude s tebil lep g i potizeni."

Nahji jako Adam, vstoupil Stoklasa do feky, drie v pravici podberak. Ani se nezachvel.

Pytlacke, va geri vypjala v nem v gecky nervy jak struny. The, krok za krokem, jako by na louce za kosou, g el do hlubiny za Adukou. Hmat naprazdno, pak druhji . a tfeti — gtika naposledy zag plachala a notila se do podberaku.

"Skoro lest kilo," odhadoval Stoklasa. "Mama bude met radost'."

Vystupoval z teky, mesic odratel se na jeho mokte lesklem tele a ticho ut nebylo nidim ru'eeno. Stoklasa vzhledl jen k mlazi a mavl rukou. Enu, senosed. Take jsme bSrvali mladi .

Blaze tem, kdo se za svitu loudi dobrodili snehem ke kostelu. Byly v gak odlehle chalupy v rozsedlinach vrcholri, ktere vysok'y snih zaval i se st • echou, a bide byli po tSrdny uvezneni u svSrch tivYch ohriri; pfedli za svitu louei a prospali vet ginu tech eernSrch hodin. Poslyg te ptibeh ze zavate chalupy nad i'tegtikem a poznate, co mute zprisobit vysok3 -7 snih.

V chaloupce till vS7menkati, stafik a staienka, se synem a snachou. Ate byli lide tadni, pamatovali i na pasledni veci. Dali sl zhotovit pekne suche rakve z dieva bukoveho a ulotili je na pride. Toho podzimu se urodilo nevidane mnotstvi hru g ek na sadku kolem chalupy. Nasugili jich velikou spoustu a nebylo ani kam je dat, aby nesplesnively a aby se . do nich nepustily myg i. Stafik uvatuje, mudruje, a to co koneene: zdravi jsme, snad de. pan Rah, to se nam nic nestane; vsypeme hrug ky do rakve. Tam budou v nejleptim Pfigla zima, OA a neriprosna, snih zaval chaloupku po komin. Stalk dostal zapal plic a zemfel. Ulotili chudadka do rakve, ale z chalupy ho vynest nemohli. Nezbylo, net ho vynest na pridu a Cekat na oblevu, aby ho sousede snesli do posvecene pridy v ddoli. Snih koneene povolil, pasekati snesli rakev na hfbitov a pan farat ji ulotil do posveceneho hrobu. Ale jak slunieka ptibSTvalo, chaloupkou nad T •egtikem se Mill zapach. A dm bylo tepleji, nebylo uz motno se mSrlit, zapach gel s pridy.

Vite ut jiste: hru gky d'ovanky odpodivaly v hrobe a statik, chud'as, tlel na pride.

Chvile svobody jasne ukati, co milujeme..

Claude Haughton.

Strana. 10.

Ve stiedu, chic 3. srpna 1938.

Cf.

VAC.

BENE8 TitEBIZSKt.

V podveeer petiliste POVIDKA "..,A.N.D■o■neeowo■wwwo■anuoam=4.•••■

..1.0•04•04:4

A z chodeb nedalekYch zara,2e1 sem jegte .11 smith, a2 tuze rozmarnY, a znova popevky, ale nikoliv uz tlumene, tak volne bujne jako tehot hisibete je2 dosud neucitilo na sobe ote2e a mute se rozbehnouti, kam se mu zachce, k darci, jell/ pravici mu podava sladkou lahdku.

Klicnik zatim jig vstal, vyg el ze salu, dobie uzavis el a bral se zvolna po schodech take trochu na eerstvY vzduch, kdy pry podle pana vladaie nelze si ani ptijemnej giho dne nad dnegek pomysliti.

Stare pani Markyty, jiz potkal dole v prujezcle, ani jakoby nevidel! M se za nim ohledla, hlay ou pohodila, az k patim jej ptemetila a cos o neotesanosti eloveei prohodila dosti hiasite.

"Vg ak bys start, pelichavY kocoure, take mel pottebi myth instrukci, eeho vy2aduje itcta k panim a dvornost k fraucimoru!"

Ale Olivec jakoby nesly gel, ac pani Markyta mluvila jeg te hlasiteji. Pani Markyta Tejnska byla ode mnoha let ueitelkyni a instruktorkou 2enskeho sluaebnictva u pana, Petra Voka z Ro2emberka, hned kdy je gte byl na Bechyni.

Znala pry se i v latine a take nee° v teetine. A mela zpiisoby, ze by s nimi mohla i na cisais -skYdvir.

"Vg ak jsem k tomu take zadarmo neptigla!" tikala. A tomuhle uvetil kahlY, proto2e stopy nekdej gich puvabu jevily se na jeji tvaisi a postave, ponekud piing objemne, jeg te dosud dosti zfejme.

V. VlagAti ptibuzni Ursinove dostavili se opravdu, aekoliv o nekolik dni pozdeji, nea jak o tom Wolf podal na Krumlov zpravu. A melt s sebou odporueujicich listin se v gech stran, jedna byla opatiena i podpisem sameho cisaie. A ptijeli s nadherou a okazalosti, jakoby jim pattila nejmene cele, Venecie, ji2 tenkrat jeg te ozatovalo slunce g testi 2havYmi paprsky, 2e nikdo se vzhitru ani podivati Pan vladai je vital nejpisivetivej gimi slovy. Zdalo se, jakoby mu piece bylo lichotilo, ze tak bohatYrske panstvo hlasi se k rii2i roro2emberske. Pan Petr jevil vlidnost' az piles miru. A vlag ti piibuzni zavodili mezi sebou lichotice a podkutujice zdanlivou samollbost' pane vladatovu. Pill torn v gak leckdy podivali se iikradkem na sebe, lehounce se pousmali, jako kdy2'pteleti pouze tvati stin a pak je g te zdvojnasobil. Neni pry nad vlagskY t smelt, nad italskou ptivetivost', ale take neni nad vlag skou potmelostl A start klienik rozemberskY prohodil jakoby pro sebe: "Mezi tvorstvem nejpestisejgim zvitetem je had"! Klienik Olivec eitaval rad poboane knihy obsahu mystickeho a pestrY, lesklY had v takovYch spisech jest neju2ivanej gim obrazem htichu.

"A kdy tebe budeme smit uvitati na nagem sidle? Kdy raei g , pane strYee, nage navgtevy jen jednou, jen jedinou, oplatiti?"

A Vlagi se na sebe opet fikradkem podivali a z lehounka, zase tak, jakoby jen stin jim tvatemi pteletel, se pousmali.

"Vol, pane strYee, kterY chce g eas! Do pall zeme pry . cesty ptijedeme ti v ilstrety! deska, v Evrope nainenY raj, v zemi Ceske Krumlov s Tteboni d y e zatici hvezdy, ale na ge Vlachy nebem, v tech Vla gich nag hrad, pane strfee, tim ttetim nebem, o nem2 v pismach tee!"

Signor Virginio Ursini pravou rukou slova cloty rzOval a je g te dvorneji piled panem Petrem se uklanel.

"A poeasi u nas, pane strYee, 2e lide dosahuji veku steho! Rae jen jednu nav gtevu ueiniti!"

"Tak daleko, ptatele drazi? Cesta obtiand! do pekla na moVrchy a2 do nebe, propasti sty chatrne, pry dtevene, stezky po tech vrgich co noha nohu mine, vetry jako jehly, snehu na

a

vrgich i v srpnu! Drazi ptateleI Nemo/no! A cog v torn vagem italskem nebi — v torn pr y -nim—drazptel—y/utezimnc,y eerne nemoce?"

Pan vladat tuhle otazku pronesl za nejvlidnej g iho Usmevu; ale pH tom oba, ptibuzne piemeta od hlavy do paty.

"Jen pro chudY lid, pane strfee! K nagemu hradu jakte2iva nemoc cesty nenagla!"

Signor Francesco poloall pravou ruku na srdce a zlehka se uklonil.

"A tedy ve hrade valem je g te pradeclove?

Je-li rodnY kastel vas poji gten proti smrti, ptatele drazi, tu se ani okam2ik nebudu rozmYgleti! A nepiijdu pouze na nav gtevu, ktera by trvala nekolik dni, Ci tYdrit y. A vytahrin tam s celYrn dvorem s yYm. Veru, mill panoy e, ani na okarniik!"

"Pojd' a viz! Dokud neuvidi g, neuvetig!"

Don Francesco polo241 dfiverne ruku svou do pane vladatovy pravice.

"Rae si jen ureiti eas a my v gichni 'budem ty Ymi sluhy. Ursinove budou okam'aik ten, kdy vjede Tva milost' do tisiclete jich kolebky, povaZovati za nejskvelej g i v pasmu bohatYrskYch dejin ptedkil syYch." Don Francesco pH tehle pochlebnicke vYpovedi dovolil si pane vladaiovu pravici stisknouti.

"A pobyt tvuj na hrade na gem pismenami zlatYmi zanese letopisec v kroniku ursinskou a dni, je2 promeoka g ye sttedu na gem, v mramor karrarskY dame zarYti na veenou pamatku!"

LichotivY Vlach se uklonil nyni je gte hloubeji.

"Ptilig nizko cenili byste, drazi strYekove, bohatYrske skutky ptedkii s yYch, kdyby je mela ma navgteva vyvaiiti! — Musite Da' pitominouti laskave zdravi Merritt" "Raeig vypadati, pane strYeku, jakoby ti teprve mladi odkvitalo!"

"A on u2 se chili ku sklonku mu2nY vek!"

"Netekl by tak nikdo."

"Ale pornyslil by si, ptatele drazi!"

"Ptese tticet by ti z oblieeje nikdo nevyeetl!"

"Ale chtel-li by, v padesatce by se nezmylil.

A potom pomery vetejne toho nedovoluji, abych vzdalil se za hranice."

"Beatus ille, qui procul negotiis -" "Nekdy, signore, a jindy zas nikoliv."

"Ve kralovstvi pokoj, hluboke ticho, cisat sam se tim heslem spravuje."

"Piled boutkou, ktera, stromy stalete kaci, ktera chrli na zemi v gecku mo2nou spoustu, take bYva hluboke ticho."

"A 2e bys vestil, Ci spi ge tugil, pane strYee, boutku takovou?"

Nyni prisedi bli2e i pan Virginio.

"Jedeme ptimo a residence! Neni snad v Praze jedineho posla ciziho, s nimi bychom nebyli hovotili o vecech veisejnYch Ale neni slygeti ani o nejmengim znepokojeni! Na obzoru svetovem jasnY eervnovY den. I Mohamedani dtimaji."

"Poslove na cisaiskem dvote ponoteni v nejklidnel gi berstarostnost' a zabrani jsou proudem nejzahavnej giho veseli! V cisatske obote slavnost' stiha slavnost', jedna druhe bujnejgi... V obote ye Hvezde milostne pletky nejrozkognej gi se zaptadaji."

"Nekdy arcit' koneivaji krvave, ale jen pro zaletnika! Dama novYch a novYch obdi yovatelil si umi ziskati."

"A ptece, urozeni ptatele, pill seem nahledu ziistavam!"

"Nemo/no, pane strYee! Misto vainYch keel mezi cizimi povetenci povidaely, kterel rozebiraji na katdem, kdo jim na oei piijde, i ledvi jeho! Tajnosti dvora cisatskeho jsou vetejny. Na Hraddanech se, pane strYee, v gecko bavi, vgecinko. A tak nikdy •nebkva, kdy mradna tahnou, ktera2 vojnu \Testi. A ze ktere strany ze bys ptedvidal moine nepohody?"

Don Francesco se utvatil jak mohl nej i.

"Tam, kde nejjasneji!"

Don Virginio se zahryzl do rtii.

"At' ptijde cokoliv, na Ro2emberka se jeho Milost' cisatska mute spolehnouti."

"A piece ma g, pane strYde, neptately!"

"0 ty nikdy nouze nebS7v6,! A lep gi neptitel, ktery2 mi ha g rukavici k noho.m, neI ptitel, objimaje me, nohy mi podrall!"

"I na dvote cisatskem!"

Don Francesco mluvil hlasem tlumenSrm. "Mezi duchovenstvem na Starem meste u svat. Klimenta!"

"Tech, Ptatele drazi, dbam nejmene! Takovym se v rozhodne chvili hlava rozSlapava!"

"Ale nekdy, pane strYee, take ph tak odva.2nem kroku nolia klopYta a Clo y & i vaz si zlame!"

"Diky nejsrdeenejSi za vystrahy ptatelskel SpOlehejte na, mou vdeonost'!"

Pan vladai z nadherne pohavky nyni pcivStal a Vyhiedl oknem do dvord.

"Skoda tak libezneho dne! Mohl-li bych -y am nabidnouti vyjial'ky, pani strYekove? 0bora naSe se arcit' cisarske vyrovnati nemUe; ale chovame tu jeleny, o nich2 staff, revirnici tvrdi, se je uz krmili jich otcove! — Libo-li?"

Pan vladai poodstoupiv od okna, upkel zraky na obe knilata tazave.

"OkamZite budeme pkipraveni."

"Za hovoru jsme si opravdu tak rozkogne pohody ani nepovgimli. Radig bYti piing pozornYm. Nevim, kterak se ti odslouaime?"

"A2 u vas, drive sotva ne2 na va. gem hrade, pant strYakove!"

Pan Petr za dvorne fiklony opustil komnatu, jeji2 strop a steny pomalovany nejpodivnel gimi okrasami. IsTektere bYly podobny z pozdali lidskYm oblieejum, ale bedlivejSimu pozorovatell rieug ly rysy, jet upominaly tu na vlei raz, tu opet ptechazely ve tvate kocici, jinde zas osli hiava a je§t6 jinde krocan nodraadenY. A inezi jeclnotlivYmi provijely se rOzlione napisy v latirie, jako v3-7kiad k nestviirehl.

PAM strYekove si cos po geptali: don Francesco zadupi i prudce nohou. Nabidko, pane vladai. ova jim dle vgeho po chuti nebyla. Takhie s nini hovor rozpti gti jegte za ladne na y g i se jim nepodatilo, vady jen ne--Stevycltivej kolik vybranYch zdvotiltstek a jineho nic. Pan vladaivlagske strYeky v2dycky velice gtedte pohostil, meli na Krumlove, nae si pomysliti; ale sam se jim, kde mohl, vyhYbal. A dnes je piece vyhledal sam a ji2 zaeali kolem neho rortahovati sve site, vgecko tak chytte nalieili; u2 si myslili, 2e pan vladai piled nimi ye zpovednici a nahle takovY obrat.

Pani strYekove v dui celou ro2emberskou oboru proklinali, ale jen myg lenkami, protoae pry na Krumlove i gepot slygeti. A steny 2e pry zakryty te2kYmi ealouny, za nimi v gude tajne fikryty, v nicha nejvernej gi roaember gti slu2ebnici hosty, mile:Ste takove, jako byli italgti strYekove, ye vgem vgudy sleduji. Tak pry vyzpytovali neda yno jakehos aichymistu, ktereho2 na cisakskem dvoie obsypavali piizni nejmolnej gi, 2e to prohnanY gibal a do nejhlub M veznice krumlovske mu pomohli.

K vyjiad'ce do lest chystali se jakoby nemohli se ji2 doekati, az osmahle jejich lice ovane sve2i vettik ze zdej gich dubin, borovin a smrkovi.

IV. "Musim te AZ, pane bratte, prositi, abys mne piled nimi mel omluvenym. Byla bych darmo vesele mysli jejich i rozmaru pteka2kou! Prosim te, pane bratte! V gak vig, ze jsein takovYm kratochvilim nikdy srdce dala.!"

"Co platno, pani sestro! Na Krumlove i hostiim neptijemnYm ukazovali v2dycky vlidnou tvat! I opovednym neptatelum! Neptatelstvi zaeinalo za hranicemi ro2emberskych panstvi, nikdy!" ale ak postaei panam strYektun na tve vlid"g nosti a vhod jim pkijdou lahodne tvate dru2iny. Ja v nynel gich lete.ch u g bavit neumim."

"At' Hanu g aspori s nami vyjede!"

Pan vladai pfechazel komnatou pani Evieky rozmrzen.

"Bude, pane lotatte, 161:e kdy vlagskYch strYekii ani nepozna."

"Vg ak take nedbam jejich okazaleho p tatelstvi; ale test rodu na geho vy2aduje slugnosti," "Jen po jiste mete, pane bratrel" (Pokraeovani.)

Uryvky z e"eskoslovenskS ch dejin. r

Loueeni s velkgml vojaky Male dohody.

YCHLEJI, net se kdo nadal, uplynulo pet dni, po ktere Praha radostne a py gne hostila detasementul (destnY oddil) rumunske armady a vojenske poselstvo Kraljeviny Jugoslavij e.

V patek progly roty naposled stmivajici se Prahou: rumunska gardova hudba pluku "Mihat Viteazu", gardovi hranidati prince Mirci, tadovi hranidati z Ploesti a pe gi detnictvo, tipytiva, oslniva hvezda, sledovana obrovskou vlasatici neptehlednYch davri aklamujiciho obyvatelstva. Jugoslavci, sedma pechota "Sokolske roty" z Belehradu, modti "mornari", namoinici z Maginske Skoly (strojnicka gkola) v Boce Kotorske a seta 6. pluku letcri ze Zemune, gli o hodinu pozdeji. Vgichni vojaci melt kytice nebo aspori kytiely.

V pill devate nastoupili pied WilsonovYm drain' Rumuni. General Votenilek a velitel Rumunii podplukovnik generainiho• gtabu a poboenik krale Carola II. Emil Palangeanu provedli ptehlidky rumunskeho oddilu i des. destne roty. Pak general Votenilek dekoroval ttinat poddristojnikii medalii Bileho lva. (Dristojnici obou delegaci ptijali Cs. tady jit dopoledne z rukou ministra.)

V pill desate bylo loudeni s Jugoslavci a jejich velitelem Kukavididem. I 13 jugoslayskYch poddristojnikil bylo vyznamenano — a zase se generalita a dristojnici se gli k vYmene pozdravil v salon nadrati.

Na nastupittich byly stovky lid!. Jak se sem dostali, vedi bozi — a sem tam teleznidat, jen ptirnhoutil oko beztak snad dojetim zarosene, kdy melo videt Pratana, dobYvajiciho se na nadrati nezvyklYmi vchody. Formalne byl Peron vyhraten oficialnim ridastnikrim loudeni, nebot' phi sletove frekvenci je vedne nebezpedi tetkYch Lee perony pied viady obou vojenskYch delegaci byly pine. Volani slavy a zdaru nebralo konce. Objevil-li se kde dignik se sadkou sklenic, s pivem, mineralkou nebo limonadami, musel bezpodminedne — at' gel kam gel — zvednout svilj naklad k okniim vojenskYch Nadet se obratem sttetli dva, tti, etyti civiliste a katdY chtel v gechno zaplatit. Transport uzenin byl stejnYm zprisobem "zrekvirovan" pro vojaky — ad chlapci nemeli veru hlad a brzo ani Stovky cigaret putovaly do vlakil, haldy kvetin, cukrovi a zakuskil. Ale v opojeni, jakeho snad toto nadrati nepamatuje, se odehraly i drobne vYjevy jine. Podle vlaku jde star gi muz. a podava, do katdeho okna d ye, obalky. "Co to je, pane?" — "Pohlednice." — "A vy, prosim, mate obchod?" — "Nemam," tika na to stargi mut. "Je. nejsem obchodnik, ja jsem valednY invalida. Koupil jsem pro katdeho vojaka pet pohlednic Prahy na pamatku."

Podle vozri jde jinY mut, ztejme zamotnejgi.

Kde jaka ruka masa z vagonu, mut se ji chape.

Potom vidite — zejmena na tvatich vojakri troginku rozpaeitYch — te to nebyl , jenom stisk ruky. V te ruce byl papirek, bankovka. Vojaci neodmitaji, je na nich ztetelne videt, ze nechteji urazit neznameho, jen to hrozne dobte mysli. Najednou se nenapadnY darce zarazi — nekolika pohyby se "ogacuje", jak pray! krasne Pratan, a ilia si ti ge: "Tak ut nic nemam u sebe . . . " V torn vidi nejakeho maleho bubenika. Jednim gestem si mut trha, s krku krasnou svou vazanku — a podava ji vojadkovi. Miniatumi budouci tambour-major je tro ginku v rozpacich, ale pak se usmiva bilYmi zuby v snede tvati. "De-ku-ju", odtikava pozorne, co

Strana

VESTNiK

Ve stredu, dne 3. srpna 1933.

se naueil, a dodava, co nejeasteji v Praze "Zdarzdar — — nazdar". • Jugoslavci i Rumuni byli u nadrati eekajicimi zastupy ptivitani frenetickYm potleskem.

Kdyt odpochodovaly malebne giky, zbyla na miste es. eestna rota, v na gich klidnYch, neokazalYch uniformach, s chladnYmi ocelovYmi phibami. A ted' se ukazalo, jak jemnY takt a cit ma zdej gi lid: kdy se es. &stria rota dala na pochod, strhl se uragan potlesku, jakeho se — mimo slavne ptehlidky — jegte tadna rota neBylo citit, te kaklY pova,tuje za svou povinnost zatleskat je gte o poznani silneji, zavolat jegte o sltivIto vic, net pted tim. Aby si snad nagi vojaci v prostem polnim stejnokroji nemyslili, te narod pro krasne bratry zapomina na sve syny.

Jako posledni velka vYprava odjeli v patek ye 22.45 hodin Bulhati. Obecenstvo, doprovazejici vojaky, pteglo potom na II. nastupigte phpravit Bulharrim krasne rozloueeni.

Cesta vojenskYch delegaci republikou.

Bratislava, 9. eervence. — Jugosla yskY destnY oddil byl ph prrijezdu Brnem pozdraven velitelem brnenske posadky, generalem Cervinkou.

V Bratislava odekavala formaci o 6. hodine destna rota pe giho pluku 39. s praporem a hudbou, ktera hosty doprovodila do SvatoplukovYch kasaren. Generala Kukavidice pozdravil na nadrati posadkov' velitel, divisni general 2ak. — Mesto uspotadalo Jihoslovantim srdedne ovate.

Po rozloudeni na namesti nastoupilo jugoslayske poselstvo o pill desate v ptistavu na lod' "Car Dug an" a odplulo po Dunaji. "Car Dug an" byl az k hranieni mezi provazen lodi "President Masaryk" a Cestnou strati dvou esl. delovYch

Evropskf tisk We o sletu. r

LET skoneil, Praha a republika se vraceji od S slavnostniho nadg eni ku praci a tivotu vg edniho dne. Ale kaldY se vraci posilen Odamim ukaznene a cilevedome sily. Ozvena sletu bude v nas vg ech dlouho tit a bude trvale Visobit i v cizine. Do Prahy se sjelo mnoho tisic cizincri z celeho sveta, mezi nimi nekolik set novinatri, jicht prate neskoneila uzavtenim bran na Jejich dlanky snati se zachytit vgechnu nadheru sletu, ale jsou bohate propletany politick'mi rivahami. Pro svet neni na g slet jen telocvidnYm podnikem Sokola. Pro svou rozsahlost a velikou ridast ciziny je posuzovan jako projev celeho naroda, na gich organisadnich schopnosti, na gi demokraticky dobrovolne kazne a nag eho narodniho ducha. Cizi pozorovatele nevidi jen na g klid a rozvahu, nagi rozhodnou lasku k svobod y i za cenu obeti. Vidi to, te nejsme narodem ritoonym a vYbojnYm, te nechceme nikomu brat nic, co je jeho, ze vgak dovedeme uhajit svoje a te nejsme ye svete opugteni.

SokolskY slet — druhSr 21. kveten Zeskoslovenskeho naroda.

V londYnskem "News Chronicle" pi ge sir Walter Layton: "Slet je uddlosti ptimeho politickeho vYznamu pro v gechny demokratick y narody. Politick' vYznam ma projev, te Ceskoslovensko je hluboce odhodlano hajit nezavislost sve zeme. Slavnosti tohoto tYdne nejsou fanaticky vlasteneck'mi vYsttelky imperialisticky mysliciho naroda, stejne jako ruda sokolsk kogile neni znamenim bol g evismu, nYtart pocha,zi od Garibaldiho. Jsou to narodni cvideni obeanskeho naroda, zalotend na my glenkach svobody, bratrstvi a telesneho vYcviku."

LondYnskY "Daily Telegraph" zaznamenava, te sokolove z LondYna nesli v prrivodu tet britskou statni vlajku, a pra y!: "Vzhledem k take mezinarodni situaci stal se slet letos richvatnou a ohromnou manifestaci jednoty deskoslovenskeho naroda a jednoty v gech slovanskych kmenti. V tomto smyslu mel slet stejnY narodne politick' vYznam, jako 21. kveten, kdy byl deskoslovenskY narod ptipraven hajit svou vlast. Ne'mecky vyslanec Eisenlohr, spolu s vojensk'mi ptidelenci mohi se ph sletu ptesvedeft o zdatnosti deskoslovenske pozemni i leteeke armady."

iti gskSr

tisk: "irgeslovanski, idea, neochotna k ."

Tisk v Nemecku pi ge o sletu pochopitelne z jednoho hrnce. "Der Angriff" pi ge, te sokolskk slet byl nesen vgeslovanskou myglenkou a te je nejmene ptiznivou pridou pro zmenu aeskoslovenskeho smfgleni. List poukazuje na vojensky laver sokolskeho sletu a povatuje za mak)) pravdepodobne, te by v opojeni tohoto projevu sily vzrristala ochota k miru (totit k n.emeckemu miru). NemeCkY tisk vilbec nedba, toho, deho si vgiml vgechen svetovY tisk a co "Daily Express" vyjadtil slovy: "Milion pratskYch obdanii pozdravil nemeckou statni vlajku, ktera byla nesena v Cele oddilu sokolt z Rakouska."

Belgicky novinaf "Pocitil jsem, co je to demokracie " ✓ belgickem liste "Le Peuple" liei Francois Gallez jak srdeene byli v Praze uvitani belgieti hosty. V elanku pi ge: "Ptiznam se, nikdy jsem necitil, co je to demokracie, tak, jako na teto testa ohrotenou eeskoslovenskou republikou.

Vidal jsem demokraticky lid, t yrdY lid, kterY ma sve viterstvi v sobe, protote je hoden sve svobody a zna, jeji cenu." A sokolskou ptisahu vernothti republice uvadi hned v nadpisu sveho dalgiho elanku o sletu. teskoslovensko dovede osvedeit vojenskou ukaznenost. ✓ patitskem "Petit Parisien" lidi Maurice Prax take cvieeni malodohovYch armad a pravi v zaveru: "Praha nam dala v techto eervencovYch dnech obdivuhonou podivanou a dojimavY a mocnY ptklad." V "Journalu" prohlaguje Emil Condroyer, te ptatelske svazky malodohodove byly znovu upevneny. A dodava: "Pokud toho vribec je gte bylo tteba, stadia tato podivand, aby rids ptesvedeila, te Ceskoslovensko si dovede ukovat svilj gtit a te by dovedlo osvedeit svou vojenskou ukaznenost, kdyby toho bylo tteba." FrancouzskY tisk od pravice do levice poukazuje na oblibenost vojska v malein narode a na ptatelstvi, jako projevujeme Francii.

Sokolstvi slovanskbn prispevkem k evropske kultuf e.

Londynske "Times" ptipojily k zpravam o sletu redakeni rivahu: "Sokolstvi je slovanskYm ptispeykem k evropske kultute. Slet, kterY praye v Praze skoneil, projevil svou prisobivost nejen jako divadlo, ale i spinenim sveho vlastniho rieelu, aby totit dal celku telesnou, mravni a duchovni vzpruhu. Pro Jugoslavce, Cechy ' a Slovaky jsou cvieeni neaim vice, net pouhou telesnou kulturou, nebot' vyjadtuji dugi naroda.

Pti tom ptirozene uei kazni, potadku a ricte k autorite spoleenosti. Neni divu, te president Beneg, kdyt o sletu ptijal vedeni Sokola, projevii nadeji, te politicke otazky statu budou tegeny v sokolskem duchu, eimt minil duch drutnosti, potadku a dobre viry."

Jenom slabi ztraceji sve pratele — silni si ziskivaji nove. ✓ tYdnech pied sletem jsme prozili ritoenou neptatelskou kampari proti nam. Jednim z jejich vYsledkri bylo, te se k nam tentokrat ptijelo podivat mnohem vice ptatel, net se dalo oeekavat. Chteli na vlastni oei videt a soudit. Videli tedy a soudili. A mama dojem, te jsme ze svYch starch ptatel neztratili ani jedineho, ale te jsme si ziskali je gte nove. MnohY vahavy a nerozhodnY se vraci domri s pevnYm nazorem, te jsme narod silnY a poctive hry. Jen slabi ztraceji ptatele, silni si ziskavaji nove. Slet nevyjasnil evropskou situaci, ale mnohYm cizincrim usnadnil pochopeni pro na ge postaveni a nage stanovisko k evropskYm otazkam. A to je jeden z jeho cennYch ptispevkii pro nagi budoucnost.

Z vladnich mexickYch kruhri se oznamuje, pravdepodobne ptijde ku zdaneni uheln'ch ktere se nachazi v rukou zahranienich kapitalistri. Dari, kterou vlada navrhuje, ma obnageti 12 proc. Pokud je konstatovano, drilni industrie obsahuje 75 proc. mexickeho vYvozu.

Vlada odekava, te zdanenim by mohla kryti vydani, ktere ma dnes spojene s dovozem. Sotva vgak tyto informace progly tiskem, kapitani prilmyslu jiz zvedaji hlavy a idled, te nebudou moci existovati.

Strana 12.

Ve suede, dne '3. srpna 1938.

tin5lovanakP,,,

etedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Ass*. elation of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA MOUMA—EDITOB Vydavatele — Publishers tECHOSLOVAS PUBL. CO., "A est, Texas Pkedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny mires zasilail se do Hlavni trfadovny, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, pfedplatne, oznamky, bud'teI adresovany na Vestnik. West, Texas Vesta has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

any

Z natich mini. Opel nage tady opustil jeden z nejstartich bratra, start' osadnik v Buckholts, Stepan Burtik, zesnuv tichou smrti v pondeli 25. Cervence u veku 75 let. Telefonicka zprava od bratra mistopkedsedy Valeika uvedomila pokadatele v pondeli o desate hodine veeer o smrti vaZeneho spolubratra a zaroveri jsem byl vyzvan, dostaviti se k pohtbu co smuteeni teenik.

Adkoliv aterek je dnem nejpilnej gim, stall jsem uspotadati v ge nutne k vydani beZneho eisla Vestniku a po poledni vydali jsme se s manielkou do Buckholts, kde doposud jsem nebyl a mimo bratra Johna Sta gu take nikoho osobne neznal. Ke tketi dorazili jsme pied obchod br.

Fred Toma gka, vyptali se na cestu k residenci smutku, kam dle navodu jsme snadno trefili.

Nadvoki bylo zapineno vozidly, sjelo se velkY podet spoluelenti, osadnikii krajana a take jinone,rodvet. Br. 8tepan Burtik mel jeden z nejkrasnej gich pohtbu, svedeetvi, Ze se tegil velnosti, lasce a oddanosti spoluobeant. Kvetin a venal bylo mnoho, adast osadnika byla opravdova, pozastali mohli se pkesvedeiti z uptimnych projevu kondolence o hlubokem smutku vgech, kteti zaslouZileho pionYra meli ye va2nosti a kteki jeho odchodem seznali ztratu teke nahraditelnou. ZesnulY zanechava tu milovanou druZku Karolinu, tti syny (Stepan, Jan a. Vilem), pet deer (Terezie Hayer, Emilie a Marie Burtikovy, Hermina Hlavata, a Adela JeZkove,), koneene dve sestry (pi. Katekina Malovcova a pi. Eva Machariova). Br. Burtik narozen byl 19. srpna 1863 v Zaticich na Slovensku, do Ameriky pkijel s manIelkou r. 1894, sedm roka pkebYvali pki Nelsonville, Washington Co., po to se usadili v Buckholts. Poctivou praci, tkenim, spravnYm hospodatenim dopracovali se mardele Burtikovi samostatnosti, jejich farma je z nejlepgich v osacle. ZesnulY byl dlouholetYm Clenem na geho Bratrstva, mel pochopeni i gtedrou ruku pro snahy narodne-kulturni, cha,pal co znamena dobre vzdelani ditek, proto jeho syni uplatnili se na mistech dobte honorovanYch. Okresni soudce Giles krasne vlastnosti bratra 8tepana Burtika pd pravde vyzvedl v dojemnem anglickem proslovu nad otevtenym hrobem. To nebyla •emeslna tee smuteeni, byl to upkimny hold dobremu oradi, starostlivemu otci, vernemu mardelu. Pokadatel rozloudil se s bratrem Burtikem jrnenem Clenstva S.P.J.S. T., zhodnotil po zasluze jeho nenaroonou praci pro dobro osady, na geho Bratrstva a koneene cele rodne vetve. PozastalYm vyslovujeme timto hlubokou idast, zesnulemu br. 8tepemu Burtikovi budit zeme lehka. — V sobotu 30. Cervence zesnul ve Flatonii start' pionyr p. Bohdan Kallus u veku 83 let. Jak znamo, zesnuly byl dlouholetYm tajemnikem R.V.O.S., prominentnim obeanem okresu Fayette, due laskava, ()bean krasnYch vlastnosti, poctive Cesky citici 6echoamerfeart. Narodil se u Fren gtatu na Morave, do Ameriky pkijel r. 1888 a usadil se pozdeji okresu Fayette. Zanechava tu mardelku, zest syna a tii dcery. Pochovan byl na kat. htbitove na HostYne u La Grange. Zanechava po sobe eestnou pamatku.

Co de/aji jini. Matetska bratrska podporujici jednota v Americe, bYvala C.S.P.S., ' po sloueeni s pet meng imi jednotami nove pojmenovand na Ceske Spolky Ameriky bude konati v druhe polovici srpna sviij sjezd, na nem2 bu-dou teg eny duletite otazky. Na ge etenate bude jiste zajimat, ktere easove aehave otazky budou delegaty na sjezdu ke geny a pro jejich informaci uvadime nejcIttlelitej gi: 1. Pkijmuti 31/2 procentni Amerieke zkug ebni tabulky pro nove pkijate eleny, je2 by poskytla pki nepatrnem zvyg eni daleko vet gich vYhod nesli nynej gi 4 procentni. Tabulka tato poskytuje dostateenou zaruku bezpeenosti, diva ptile2itost k vYhodnej gimu ukladani fondu a skyta manost k iteinnej gimu hrateni vYloh organisaenich. 2. SniZeni aroka z pujeek na certifikaty na 41/2 procenta proto, ponevadZ tyke se to Clemu pottebnYch, kteti utikaji se k torriuto kroku v ptipae de naproste potteby a nutno tedy vyjiti jim vsttie. 3. Oasteene rozdeleni pfebytka jednoty elentim je mane, ponevad2 jednota je ve velmi ptiznivem finananim stavu, dostoupiv gi v dostojnosti 119 procent. 4. Zakizeni ustkedniho vedeni nemocenske podpory dle na •izeni pojigt'ujiciho odboru illinoiskeho, kterY nakizuje, aby jednota pkevzala zodpovednost za spravne vyplateni teto podpory. 5. Zastoupeni na sjezdu, jet je dnes, die nahledti mnohYch nespravedliye udeleno vzhledem k tadtm, eitajicim vice jak 300 neb 400 elenii vaei tern, eitajicim pouze nekolik elena. Pti rozhodovani teto otazky nutno miti na zteteli, aby sjezd ptili gnYm poCtem delegate se nestal teZkopadnym. 6. Rozdeleni administraeni a organisaani prate ve Vykonnem vYboru. 7. tJprava stejnomernych poplatkil u vgeeh kadii v jednote znamena tolik, Ze kaZdY tad, at' je kdekoliv, bude miti ulo2eny poplatky tadove ye stejne vY gi, aby byl odstranen dnegni zmatek. Za vedeni jednoty maji bYti nadale zodpovedni akednici dva: jeden ma bYti poveten einnosti organisaeni, k eemid by se hodil nejlepe pkedseda, druhY byl by poveten vedenim administraenim a oba byli by plnz za vedeni jim svetene VYkonnemu vYboru.

Nova instituce pro t echoamerieany otevtena byla v Chicagu pod jmenem 4mericko-eeskoslovenska kancela • (American - Czechoslovak Bureau). flkolem tohoto easove velmi daleliteho iistavu bude einnost kulturni se ztetelem k eeskoamericke mladeli a udrZovani styka se starou vlasti. Problem nazi omladiny je zajiste jednim z nejdalaitej gich v zajmu ucIfteni si vedomi deskoslovenskeho puvodu u nazi dortistajici generate, v nix kotvi budouci osudy nazi vetve v Soustati. Mimo tohoto nejhlavnejgiho problemu je tu tada i jinYch nemene clalelitych otazek, ktere nutno prakticky resit. Sinerodatni einitele krajanske haluze dohodli se tegiti nejprve problem nagi mlacleZe a za spoluprace Os. zahranieniho ustavu v Praze, majici za alcol udrZovani a upevriovani bratrskYch sek mezi z,ahranieninli krajany a starou vlasti, ueinena byla dohoda pro zaloteni uvedene kancelate. ttadovna Amer.-Ceske kancela •e nalezd se v Chicago Civic Opera House, 20 North Wacker Drive, Chicago, Ill. Dalelita kulturni instituce bude tizena Cechy i Slovaky z celYch Spoj. Statit na podkladu celonarodnim. Dalgi podrobnosti o Am.-Csl. kancelati ptineseme pozdeji. ifteknet-1i bratte: "Ja, bych se pro starou vlast rozkrajel", a kdybys to doslova udelal, mnoho jsi stare vlasti neposlouZil! Kdybys se, bratte, rozkrajel a prodal na kusy, mel bys cenu pale,ku za tu trochu magnesia, Zeleza a kostni mouely. Ale vYroba to trochy chemikalii by stela Ctyti sta dolara. Nekrajej se tedy pro osvobozenou a ptitomne nacismem ohraenou starou vlast! Radeji po gli ten palak do fondu narodni obrany. 2ij a pracuj pro starou vlast!

Pogli dar na ochranu Ceskosiovenska!

Henleinovske gidlo v pytli. Dle zpres esl. tisku nove zvolenY henleinovskY starosta v Rybatich u KarlovYeh Vara prohlasil, ze nebude iitadovati podle zakonti es'. republiky, nYbt podle zakontii a zasad nemecke rise. Henleinovske Casopisy ani slovem toto vystoupeni neodsoudily, tudd mleky schvalily. Kdy2 by starosta v nernecke •ik prohlasil, ae bude jednat ne podle zakonii nemeckych, nYbrt" sovetskYch, co by se mu stalo? St'al by ho kat pro Velezradu.

Kdyby ptedseda sovetu v Rusku prohlasil, ae uznava jen zasady nacismu a ne soveta, odsttelila by ho GPU take Henleinovsky starosta v Rybatich nejen 2e dosud tiije, ale chce patrne take starostovat. Chytracka hra Henleinovea na sehovavanou a mateni pojinti nemtde trvat vedne. Demokracie mute spoeivat jen na zakla,de svobody jednotlivce a svoboclneho projevu raznYch politickYch nazora, tedy i svobodne konkurenee raznYch politickYch strait Nacismus mute existovat jen na zaklade potlakeni techto demoiratickYch zasad a zavedeni jinych, totalitnich metod. Kdyby nekdo tidal od Tketi kite, aby zavedla demokraticke tizeni pro vgechny Mince, kteti si toho pfeji — a naglo by se jich rozhodne vie, nee v Ceskoslovensku henleinovcd — pravem by ho tam povalovali za blazna, anebo by zchladili jeho nad geni pro demokracii v koncentradnim tabote. Nebot' nelze ye state, vedenem totalitne, pkipustit soueasne demokracii, ponevaa by tim rozvratili stavajici zaklady statu. Ale zrovna tak nelze ye state, spravovanem dlemokraticky, pkipustit soueasne pro Cast obyvatel totalitni zkizeni, ponevadt tato east by p •estala bYt skutedne soueasti onoho statu. 26.clnYm chytractvim nelze utajit tidlo v pytli a necht' se henleinovci Wei tak ci onak, jasnernu vyjadkeni neujdou: Maji narodnostni program v Ceskoslovensku nebo program rozkladu Csl. republiky? Henleinfiv potadavek uznani narodnostnich celkft je programem politicky nejvYt zaludnYm. Jednak demokratickY pojem spoleeenske organisace nezna van tadne uzavtene celky, nYbrt jen svobodne jednotlivce, organisovane podle demokratickych zasad ye state. Katde uznani nejakYch celk y znamena rozpad statu na tyto celky. Za druhe, takovYch eelka neuznava ani Nemecko, kde oblast lutickYch Srbil a Polan netvoti tadne uzavtene celky ye state, nYbrt jsou spravovani podle nacistickych zasad a mohou existovat jen pokud se k ternto zasadam ptiznavaji. V Ceskoslovensku mute bit ptiznana pine. svoboda katdemu jednotlivci kterekoliv narodnosti a zarueen mu piny vYvoj jako elenu to CI one narodnosti.' V techto svobodach pajde Oeskoslovensko v Cele vgech state. Ale to je kam mute jit. Cili: Katdemu, "kdo se ptizna politicky k tomuto statu a podle toho jedna," jak pravi nacisticka zasada ochrany mentin, vtechny svobody a pina prava obeana, Ale katdemu, kdo chce vyutivat narodnostni otazky k velezrade, take po pravu.

Slib einem se stal. C"leni drutstevni trance baviny (Farm Bureau Cotton Ass'n v Dallas) poteteni budou zpravou, vydanou pkedsedou Fritz Engelhardem, dle nix jim bude vyplacena Cast zalohy v celkove vYti $400,000. Asi 73,000 elena dostane Cast zalohy, jet jim byla z jejich trtnici ptedane baviny zadrtena z ceny prodejni. Trtnice v obdobi let 1923-31 sprostkedkovala prodej 2,500,000 bale baviny a podrtela si z ceny prodejni jedno procento do fondu zalotniho.

Listarna redakce. Pohiednici z Clevelandu zaslal /tam bratr ptedseda Chernosky, dlici v tomto krasnem meste s rodinou. Soudce Chernosky a syn Charles podileli se tam na konvenci Spolku pravnikii, pki nit dle sdeleni br. piedsedy melt velmi bohatY a zajimavY program.

Pravnicka komora sdrutuje sve Cleny pro ochranu stavu, sdrutovani, hlubti chapani vyvoleneho povolani, poskytuje spoleenYm kfim motnost, aby hlasovanim pottou vysiovili se o dfiletitYch otazkach Zakonika, odboru spravedlnosti a pod. Vital vekejnosti komora usiluje o dfikladnejti vzdelani budoucich pra ystiha a vylueuje od provozovani prakse jednotlivce nedoueene neb neeestne, snaIi se o zavedeni leptich zpftsobfi k vYberu soudca, 0 zajitteni jejich neodvislosti, zlepteni vYkonnosti spravedlnosti atd.

• DemokratickY ditch, kterY pronike, celSrm Oetkoslovenskem, neleka se nemeckYch hrozeb. Ceti jsou pevni a rozhodni. Jejich odpoVedni statnici jsou rozumni a rozvalni a dovedou ovladat situaci. Svedectvim je i nemecky s lomenym krizem, kterY v sokolskem pruvodu nesli sokolove videntti za hroboveho ticha 200.000 divaloa.

Le Peuple (Brusel)

lommi■immer

Ve st,Pedu, dne 3. srpna 1938.

F

Nift ZALOV

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, nigepsanY resolueni vkbor fadu Praha cis. 29., vyslovujeme timto jmenem na geho fadu uptirnnou soustrast pozristalYm ditkam nad ztratou milovane matky a nagi spolusestry, Terezie turik, ktera dokonala svoji pozemskou pout' dne 15. eervence.

Zesnula byla elenkyni na geho fadu a proto, vy portstali vime, ge•trpite nad ztratou sve mile matky, ale i my soucitime s Vami ye Vagem zarmutku. test budit jeji pamatce!

Dano v Taylor, Texas, dne 31. dervence 1938.

Joe Mikug, John vadleriak, Jos. T. Eineigl, resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Jmenem fadu &choslovak eislo 141, ni gepsanY resolueni vYbor vyslovujeme svou ptimne citenou soustrast pozristale rodine Pavel Smilek.

Br. Smilek skonal dne 29. eervence 1938, po dlouhY eas jig trvajici nemoci a pohfben byl dne 31. eervence na Naradnim hititove v Sealy. Br. Smilek byl dobrYin a povinnosti dbalYm Menem, a slougil fadu co pfedseda jig dlouhY eas. Rodina ztraci starastliveho man gela a otce, tad dobreho Mena.

Pozustala rodino, pfijmete od nas tuto uptimne citenou soustrast nad ztratou vagi. test budi g pamatce Tvoji, spolubratfe!

Za fad Oechoslovak *Oslo 141.: Leo A. Jan, Fr. Petrusek, Jos. Ta gka, resolueni vYbor.

Dario v Sealy, rt. 1, Tex., dne 1. srpna 1938.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsanY resolueni vYbor fadu TexaskY Mir Cis. 10, v Shiner, Texas, vyslovujeme jmenem fadu pozristale rodine upkimne citenou soustrast nad ztratou jejich draheho otce, dedeeka a nageho spolubratra, Jana F. Pulkrabka, st., jeng zemfel dne 24. kvetna 1938 v Yoakum, Texas, a pohtben byl dne 26. kvetna 1938, na katolickem hfbitove v Yoakum, Texas.

ZminenY spolubratr byl jeden z nejstargich elent nageho fadu, do'gil se vysokeho veku 74 mkt. Byl to velice laskavY a uptimnY bratr a jeho rodina jeho odchodem ztraci dobreho a starostliveho otce a na g fad dlouholeteho Me na, jeng vgdy vzorne dbal svYch povinnosti a jen g byl vtemi eleny cten a milovan.

Vy, pozfistalla, man gelko a cela, rodino, vime, g e vas zarmutek a bol je velikY ,ale budi g vam ttechou, ge i my s vami opravdove citime.

Tobe,, zesnulY bratte, budi g zerne lehkou odpoeivej pokoj zaslou genY. test budig Tvoji pamatce!

Dario v Shiner, Texas, dne 26. eervence A. D. 1938.

Frank Ventreek, R. B. Kroulik, Aug. Madala, resolueni vYbor. §tefinik, eislo 142., Houston, Texas.

Z divadla "Honzieek z malovane chaloupky", ktere bude opakovano pri gti nedeli dne 7. srpna v Galveston, Texas.

Blizsi aznarrieni naleznete v agita6nim dopisa z GaIvestonu od p1. Stazrovske.

Irzpotnerime si na to na ge detstvi, kdyi my jsme si na dvofe neh v lesich hravavali, kdyg nag detsky uptimnY srdeenr smith rozlehal se daleko g iroko a byl krasnou hudbou na gim rodierim, nebot' byl znamenim radostneho mladi a dobreho zdravi. Na g e pohadka mladi a detstvi zmizela a konei jak za glY sen. Zristaly nam jen mrtve vzpominky na mlady kouzeinS raj,

NtsTiviic ktere znovu o givnou a se vzkiisi, kdyg vidime deti nage, ty deti drahe, nevinne, tak uptimne zazpivat a s takovou laskou sehrat divadlo, jakeho jste byli svedky pri pfedstaveni "Honzieek z malovane chaloupky". Byly opravdu viecky k zulibani, od prvniho do posledniho. vekim, 'g e budou-li nage deti stale tak pane pokradovat, hlavne jejich maminky je k tomu budou mit, ten jejich jazYeek po desku obracet, a jednou neb dvakrat do roka sehrat detske divadlo a Sokola pilne navgtevovat, 'g e bude Houston jegte dlouha, leta na, prvnim miste destne stati ye spolkovem givote. Nage S.P.J.S. T. si mrige gratulovat, neb jsou na ge deti vgecky dleny Jednoty a mistniho Sokola. Driely se stateene. Pfatele, ja yam vgem jmenem tech nagich deti a jmenem zabavniho vYboru dekuji, ge jste pfigli se podivat se srdcem pinYm uglechtile lasky na ty nage deli a zaroveri jste podpotili krasnY Adel, neb jak vite, distY jem kterY byl vybran u nagi pokladny, co g je neco pies sto dolarri, bude poslan na ochranu Ceskoslovenske republiky. Obnos tento byl pfe dan csl. konsulu dr. Hollubovi a bude poslan prostfednictvim asi. zastupitelstvi na misto sveho ureeni. Te g dekuji vgem, kteti pfispeli jakYmkoliv zprisobem ku zdaru teto veci. Pani Valeikove za jeji krasnY melodicky zpe y a ptednes chodske basne a jeji dceru gce Olze za doprovod na piano, ktere byly ochotny nam vyhovet, kdyg byly o to pogadany, eim'g nam obohatily nag program. Nagemu sokolskemu nadelniku br. Janu KaS'parovi za upraveni jevitte, neb on a to moje sladke dkevo, ti v gdycky vgecko odnesou, kdyg to neni akorat. Ale vgecka test, spojenYmi silami dokatou hodne. Tentokrate jim pomahal na g' mistostarosta Sokola, br.

Korupata. Zaueovali ho do tata jevi gte a zakulisi. Tak ag budete nekdo potkebovat dogkovou stfechu, nechte me vedet a ja vain odporueim dobreho dogkate, 'te yam potom chalupu ani eert neodnese. Jestli tam bude pr get nevim, u nas na jevigti jegte nezmokla. Tet na g br. BeCan nem vypomohl jak se to dalo. Ja vim, ge lituje ge nevidel divadlo, ale jinak to ne glo. On je moje prava ruka a ja jeho leva. V gem maininkam, ktere tem detiekam gateeky ugily, neb me ubylo hromadu prace, kterou bych musela sama vykonat. Pani Volkove za ugiti kroje pro Maryeku, neb to vite, devatenact deti a na v gecky Mt, nektere byly dvakrat al tfikrat pkevlekany, jako ta vila Slovanka, opravdu byla peltna a take ti eertici, v gdyt' to bylo give stilbro.

Nage Jindfigka, dcerugka pani Studniene, mela chudak co delat, kdy g mela kolem sebe tolik goteen, kteti vgdycky aekali, aby je nalieila.

Kdyg jsem ji litovala, to pravila, ge to nic neni, oni se tak lehko liei, maji takove hebounke tvatieky, ge to je ag radost delat No poekej Jindtigko, ag dostane g zase nas stare do parady, to netekne g ge 'name hebkou kri gieku. My ti dame vice prace, vid'? Velice mne pfekvapilo a byli jsme potegeni, kdyg nag mladY pfitel p. Joe MokrY z Oeskoslovenska pfi gel pied pfedstavenim na jevigte seznamit se s na gimi detmi a na ne se podivat, zrovna kdy g brat). F. a J. Lebrii brali jejich obrazky, a po divadle jim gratulovat. Vefte ze si udelal dobrY dojem na kagcleho a v ty detska srdieka se dobte zapsal.

Nekdo si tfebas fekne, jsou to jenom deti, ale nechme toho, ty deti maji dobrou parnet. Bratfi Lebrfi te g udelali dobte, ge vzali jejich obrazky, jig se na ne tai, ke g by se povedly! yam, pane Shipulo, mam vyfidit od deti dik za poeastovani a slibily br. Jan Ka gparovi, ge budou zase hrat rady divadlo a to hned v nedeli 7. srpna v Galvestonu, a proto kdo jste to divadlo nevidel, pfijd'te se podivat, opravdu nebudete litovat, vy pani Kubin a Truksa z Alvin a Schovajsa z Danbury. Na g tad cviei divadlo na mesic srpen pod nazvem "Kukaeka zakukala". ;le to opravdu Vesely kousek z nynejgi doby a mate se nad twit. Podruhe vice neb se bojim, ge ug je toho trochu moc na posledni chvili poslano a br. redaktor by mne to take ttebas neuvetejnil. Wa zdar!

Karla 6tvrtnikova.

P.S.: V patek rano v 9 hodin zkou gka deti na divadlo "Honzieek z malovane chaloupky". Nezapomerite, pani 8tefkove, z Fairbanks! V nedeli ye 2 hodiny odpoledne se vyjede od sine tadu 8teranik.

Strana 13.

Ennis. Texas.

Ctend. redakce!

Musim ten milj dopis zaeit psat hned v tYdnu, aby se jiste tentokrat dostal na po gtu v pondeli. Pofad jsem to odkladala v gak bude jegte dost easu, — ale v patek veder mne to nedalo, tak jseni se hned do toho dala.

MinulY tYden v fiterY o pet hodinach odpoledne jsme se vratili, tatinek, maminka, Ernest a ja, z vYletu po ji gnim Texasu. Vyjeli jsme v patek rano, 15. eervence, o teeth dvaeiti, a asi na pril osmou jsme dojeli do Houstonu. Tohle mesto se nam nikomu moc nelibilo, tak radeji se jelo dale do Galvestonu. A tady teprve se nam to libilo. Domky jsou vetginou dvoupatrove, okolo kterYch rostou oleandry a palmy jako trava. V Galvestonu jsme nagli. p. a pi. VeselYch, a ti nas pane pohostili, za co g jim pekne dekujeme a doufam, nas brzo navgtivi v Ennis. Nechteli nas pustit pryd na noc, tak jsme zustali u nich. Pfed yeaerem nam ukazali cele mesto Galveston, a pak beach. Koupali jsme se dva krat, ale bylo to neptijemne po prve, kdy g jsem spolkla trochu to slane vody, o ktere jsem nemyslela je tak velice slana.

V sobotu rano jsme se rozloueili s mangely VeselYch a kolem pal devate jeli do Corpus Christi. Na ceste mezi Galvestonem a Corpus jsou takove krasne lesy, ge elovek by se na ne vystadil divat, anebo brat obrazky. Po cele ceste co chvili se jede pfes motsky zaliv. Ale tady neni videt moc to baviny, ktera se neobjevi zas pti Corpus.

Kolem dvou hodin se dostaneme na misto.

Tady jsme si nag li kabinu zrovna u mote, a to se to pekne spalo, nebYti toho, ge podle je ulice s te gkYm provozem (trafik), a kousek dale zas karnival.

V nedeli rano jeli jsme nav gtivit p. a pi.

Houdkovi, kteti bydli v nove vystavene etvrti.

V tehle etvrti jsou same nove vYstavnosti, jedna peknej g i nea ta druha. Pied rokem na torn samem miste rostla bavina, ale dnes u g je tam pies stoapadesat dome. Man gele Houdkovi nam ukazali farmy, na kterYch zrist'avaji tegi. Farmy jsou rovne jako stall, a nic neni videt net bavinu a zase bavinu, a sem a tam stohy krmiva. Drube ge velice malo, potahri take mak), jenom hromadu traktorri.

U J. HoudkovYch jsme ztravili celou nedeli dopoledne, neb nas pi. Houdkova, nechtela pustit bez obedu ,ale snad jim to nekdy oplatime a ptijedou do Ennis.

Mezi Corpus Christi a Harlingen jsou renee a praerie, jake kdo si pteje. Jedna ranee byla asi dvacet mil dlouha a druha asi devet. Cesty pies ranee jsou v gechny dlaIdene. Pak se zaenou objevovat kaktusy a muskity. Tohle je velice smutna krajina, neb v deice 65 mil neni kloudne mesteeko. Pti Raymondsville se to trochu lepgi a aim dale se jede, tak o tolik lepgi. Harlingen je docela pekne mesto, zvlagte je &std.

(Pro nedostatek mista dokoneeni pfigte) Dolfie Hagkovec.

Rozvodnena teka Colorado zprisobila za miliony dolart gkod na iirodach, ztrate dobytka, budov a vyvolala pozdvi geni majitelri zaplavenYch pozemkri, kteti na protestni schrizi ostte kritisovali Autoritu ochrannYch hrazi. Tajemnik Ickes vyslal do Wharton zvlo, gtniho ingenyra, aby nestranne vy getfil projevene stignosti, die nich dohligejici iffednici zanedbali svoji povinnost pozdnim yypugtenim nadrge Buchanan, eimg men zavinit hrrizy povodne.

• • VelikY oceanskY letoun Hawai Clipper s 15 osobami ztratil se na ceste z ostrova Guam . do Manily. Valeeni letci, niditele ponorek a jina plavidla namotnictva prohledaly nekolik tisic etvereenich mil Pacifiku, patrajice po zmizelem aeroplanu, gel, bezvYsledne. Transportni lod' valeeneho odboru nalezla na hladine mote rozlitY olej — doposud jedinou znamku pa letadle, jeg se pravdepodobne potopilo s celou posadkou.

Strana 14.

TA KONCI bouflive debaty ve snemovne poslancii, po nit byla vlade odhlasovana dfivera, poloZil Herbert Morrison ministerskemu ptedsedovi jednu -otazku. Kdo, ptal se, je ta zahadna osoba, ktera ho ptedeLlou sobotu informovala, te Italie ptijme ptiznive navrh na odvolani dobrovolnikti ze 8panelska? Mr. Neville Chamberlain neodpovedel. Take neodpovedel, kdyt se ho Morrison zeptal, zda tento ptitel slouti easto za prostiednika mezi ministerskYm piedsedou a italskou vladou bez Edenova vedomi.

Kdo je ta tajemnd osoba, kterou ministersky piedseda povatuje za "bezpeenY pramen" a ktera mu dala piesnou informaci, jakou potteboval, dtytiadvacet hodin piedtim ,ne2 mu byla podana oficielne? To je zahada Downing Streetu, a rozluLteni jeji je lady Austen Chamberlainova, Lvakrova ministerskeho piedsedy a vdova po siru Austenu Chamberlainovi.

To neni nic plekvapujiciho. Je znamo, lady Austen Chamberlainova, jedna z nejvYrainejLich postav povaledne doby, udelala vice net mnohY diplomat pro sbli geni Anglie s Italii. Ut v rode 1925 dovedla odvatit pieruLeni locarnskYch vyjednavani. Ona to byla, ktera ptimela Nemce, aby piijali slavnY elanek 16. locarnske Umluvy. Ona to byla, kterd, diky svemu vlivu u Mussoliniho zorganisovala velkou vYstavy italskeho umeni v LondYne. Ona to byla, ktera ptipravila cestu pro rozmluvu sira Austena C'amberlaina s Duseni roku 1926. Ona navrhla vymenu dopisti mezi hlavami anglicIce a italske vlady loni v dervenci. A koneene ona hrala a stale hraje dffletitou idohu v pravach pro ango-italske smifeni. Byla ptitelkyni Stressemannovou. Dnes je ptitelkyni Mussoliniho.

Lady Chamberlainova byla v Rime osmnact mesicd. Je vysoka, elegantni , kultivovana a jeji pfivab si ziskava kaideho, kdo s ni ptijde do styku. Podobne jako jeji zesnulY mantel rozumi a obdivuje se laitnske mentalite a kultute. Miluje malitstvi a sochatstvi prate' tak jako diplomacii. Jeji ptijimaci pokoj v Kensingtonu je dostavenidkem elity politicks i umeleckeho sveta. Jeji ptatelstvi s Mussolinim ji slouti v Rime jako zlatY klie a dovoluje ji ptistup vLude. Kdyt jeji Avakr nastoupil na misto l orda Baldwina v kvetnu 1936, stala se neoficialnim. vyslancem Downing Streetu v palaci Chigi.

V Unoru 1938 davala lady Chamberlainova TEDNiM z nejvice rozLitenYch piedsudka je J houtevnate udrtovand, povest o "hrozive sile" nemecke armady. Chceme dokazat, 2e tomu tak neni, jak se vLeobecne mysli.

Svetova valka znidila nejen Utasne spousty vojenskeho materialu, ale i lidi; ze 40.000 dtistojniku bYvale nemecke armady zbylo pouze 4000.

Snahou nemeckeho generalniho Ltabu od r.

1918 bylo udrteti moralni silu, zachovat vojenske tradice z dob cisafetvi a ptipravovat utvoteni velke narodni armady.

Je ptiznadne, te tato armada se nikdy nedala politicky opanovat, at teprve kratce pied anAlusem Rakouska.

FrancouzskY historik Benoit Mechin piLe o tett) armada po nastoleni Hitlerova retimu takto: "Ve vLeobecnem opojeni p11 nastupu nove vlady nebyly odmeriovany jen zasluhy. lido pini ambic, ale bez skrupuli, stali se behem nekolika mesicii divisnimi generaly. Ve veku, v /feint by za bYvale armady byli nanejvYLe velitel setnin, octli se naraz bez naletite pravy, v dele 100.000 vojaku."

Vdleneni hitlerovskYch fidernYch oddilti do kiLske obrany znamenalo jeji upinou desorganisaci. Politisujici dinnost ministra valky a nadelnika generalniho Ltabu von Blomberga ziskala pineho souhlasu kanclete Hitlera. Takoye syrnpatie prokazoval at dosud jen Roehmovi, Lefovi hitlerovskYch oddilfr. Krvavd, noc 30. dervna 1934 urychlila ctitadostive zamery armady a uvedla ji do koleji vYluene politickYch. Na jate 1935 nastava ptemena stotisicove tiLske obrany na armadu v podtu 600.000 mute, ktera, nard.z pottebuje ohromnY kadr dustoj-

vEsTNIK

Pani diplomatka.

Fernand Moulier. abed na podest hrabete Ciana, italskeho ministra zahranidi. Lord Perth, anglickY vyslanec ✓ Rime, byl mezi ptitomnYmi. Hostitelka, diplomat a vyslanecvedli dlouhou Livou rozmluvu. Nasledujiciho dne poslala lady Chemberlainova svemu Svakrovi dopis ujat'ujici ho, Italie nechova UtoenYch Umyshl ve Stiedozemi, ✓ Africe ani na Blizkem vYchode a te Mussolini je .ochoten navazat ptatelske styky s Anglii za jistYch snadno ptijatelnYch podminek. Po pfijeti tohoto dopisu pry Neville Chemberlain pozval k sobs hrabete Grandiho a zpravil ho o stem pkani vstoupit v jednani s farnem.

Vypravuje se tato anekdota, jejit autentienost zarudujeme: PH recepci se jeden cizi diplomat ptal hrabete Ciana, zda budou brzy zahajena ango-italska jednani. Ministr zahranidnich zaletitosti se obratil k lady Chamberlainova a iekl: "Lady Chamberlainova vi .o torn zrovna tolik jako ja."

Ke konci roku 1935 Musolini, velkY obdivovatel sira Austena, tehdejAiho anglickeho ministra zahranidi, se setkal po prve s lady Chamberlainovou. Vyvinulo se mezi nimi rychle pevne ptatelstvi, ktere se lety nezmenLilo.

Kdy2 v rode 1936 udalosti v Habeti zchladily anglo-italske ptatelstvi, lady Chemberainova zatidila schazku Duceho se siYin mantelem na jachte Dolphin, v ptistave Livorno. PH teto pkile2itosti Mussolini ,poslal lady Chamberlainova koLik s orchidejemi a listkem: "Benito Mussolini je Lt'asten, to mute ptijmout lady Chamberlainovou a vyslovit ji nejhlubLi. fictu."

To .bylo zadatkem novella obdobi ptatelskYch styku mezi oberni zememi.

Od te doby jezdila lady Chamberlainova do Pima pravidelne a mela Caste rozmluvy s Ducem a hrabetem Cianem. Jeji zakroky byly vtdycky At'astne. Kdyby nebylo bYvalo ji, nebylo by pravdepodobne doLlo k slavne londYnske vYstave italskeho umeni. Italska vlada mela formdlni namitky proti poslani umeleckYch pokladti do Anglie. Ale lady Chamberlainova dovedla ptemluvit Duceho k tomu, aby dal svoleni k jejich odeslani pod ochranou britskYch valeenYch Lodi. Pozdeji Mussolini pravil, ze je . okouzlen Uspechem tohoto podniku, a jeho obdiv k lady Chamberlainova stoupl.

Duce mel pinou daveru v sira Austena a

Teprve za osm let mute Neinecko postavit armadu jako v roku 1914. nikii a poddiistojnikii. A tech bylo velmi malo.

Od te doby uplynula 3 leta. Dik dvoulete vojenske slutbe ma nemecka armada 800.000 vojakti. Reservy se skladaji z rodnikti 1914 a 1915.

V ptipade valky mute bYti sta y armady zdvojnasoben. Ale jak potvrzuje take francouzskY general Baratier, trvalo by nejmene do konce roku 1940, kdyby Nemecko chtelo armadu dostat na vYLi z r. 1914, protote pak teprve bude mit reservu dtft roe'nikt. A to jests bude velmi vzdalena stavu z konce svetove valky, kdy Nemecko melo 240 divisi. Teoreticky mohla by tedy Tieti rise postavit tak silnou armadu teprve r. 1946 (poeitame-li v to ut i armadu rakouskou).

Anebo je snad piece jen mozno, aby Nemecko dosahlo bYvale vojensky sily rychleji? Neni to motno ua pro rychlY vYvoj novinek a novot ye zbrojeni: toto neblahe zdokonalovani vratednYch zbrani jde tak pfekotnYm tempem, tie se musi velmi east() menit ruzna zatizeni a systerny UtoenYch a obrannYch zbrani. Ode dvou let ut provadi Nemecko pteLkolovani starLich roenika, podinaje rodnikem 1910. Bez tohoto Akoleni nelze jich poutit pro slutbu v linii.

Totet s dilstojnictvem a poddiistojnictvem. Je

ye stkedu, dne` 3. srpna 1938. svou dfiveru pienes1 i na jeho vdovu. Interne te lady Chamberlainova ma v palaci Chigi vet81 vliv net kterYkoliv jinY zahranidni diplomat.

Ale lady Chamberlainova neomezila svou dinnost na anglo-italske styky. Od r. 1924 do r. 1929 spolupracovala tesne se svYm mantelem a byl-li sir Austen "mutem Locarna", mute ona pravem fici, te je "tenou Locarna". Hrala dillelitou Ulohu v jednani o smiouvu, ktere s poeatku vypadalo dosti gpatne.

"Pamattiji se", pravila nedavno jedne ze svYch ptitelkyni, "na prvni setkani nemeckYch delegatti s delegaty spojenYch mocnosti. Nemci byli bledi a velmi nervosni. Nikdo jim nepodal ruky na uvitanou. Citila jsem, te bude-li jednani pokradovat dale takovYrn zpOsobem, konference nutne ztroskota. Tak jsem se poradila s mantelem a ptistoupila k Strassemannovi a podala mu ruku. Uklonil se. Ledy byly prolomeny a pozdeji jsme se stall dobrYmi pta' teli. Jeho smrt byla pro svet nenahraditelnou ztratou."

Dlouhou dobu byl elanek 16. locarnske mluvy kamenem itrazu vyjednavani. Jednou ved,'er p11 recepci lady Chamberlainova tekla, te by byla velmi At'astna, kdyby bylo dosateno do jejich narozenin, 10. tijna, nejake dohody. Stressemann ji poslal nadhernY koL s kvetinami a dal ji na srozumenou, le delegate ptijme dlanek 16. Take to na jeji narozeniny formalne ueinila.

Zde je jinY ptiklad, kter ukazuje rozhodnost a podnikavost vdovy velkeho anglickeho premiera. Generalni teditel svetove vystavy v Chicagu ji potadal, aby vymohla a nekolika evropskych state povoleni k vypuldeni obraztt z narodnich galerii pro chicagskou vYstartt.

Pies nesnaze tohoto fikolu a pies natizeni, to ladnY obraz nesmi opustit narodni galerii, lady Chamberlainova se podatilo dostat z Francie Milleta, z Italie Rafaela, ze Spanelska Velasqueze a z Holandska Van Dycka.

Tajemstvi jejiho Uspechu? Podobne jako jeji mantel se diva na politicks a diplomaticke problemy s lidske stranky. Projevovala vtdy dokonale porozumeni pro "kontinentalni mentalitu" a dovede vytvotit ptiznivou atmosferu pro iftedni rozmluvy, kterYch se zUdastni.

Wady byla jeji prate v britskYch kruzich odsuzovana ze stejnych duvodu, ktere vyvolaly demisi sira Austena v rode 1929. Ale dnes jeji Lvakr, ministersky piedseda, v ni nachazi oporu, jeji hodnotu dovede ocenit. tedy vyloudeno, te by se dal vYvoj nemecke armady k bYvale sile nejakYm zpiisobem urychlit."

Z piedchoziho je jasne videt, to Wernecko jests dlouho neni vojensky hotovo. A nebude ani za mnoho let. Tied rise riskuje mnoho, haraLi-li medem, protote je nyni v mnohem horsituaci net roku 114. Nejen s hiediska vojenskeho, ale i narodohospodatskeho a rie v posledni *lade i pokud jde o nutne suroviny, Nucene nahrakove hospodatstvi v Nemecku se projevuje neblaze nejen v civilnim tivote Tteti rise, nybrt brzdi netuLenou merou i jeji zbrojeni, valeena pohotovost neni zavisla jen na mnotistvi dobte vycvidenYch vojakt, ale take na spolehlivosti protiteho valeeneho materi6.1u, a konec koncu na dostatku pohonnYch tek.

V Rosenbergove knize "Mythus des 20. Jahrhunderts", jet je povinnou detbou ye vLech nemeckYch Lkolach, se pravi, to nemeckY narod y e svem boji nennite brati ohled na drze site, ale slabs narody, jako jsou Polaci a oegi, kteti musi bYti zatladeni dale na vYchod, aby jejich Oda byla k disposici nemeckym sedlakilm.

Polonia (Katovice), • eeskoslovensko dnes! NekdejSi. antimilitaristicky LvejkovskY val destrukce se zmenil v aktivi,smus a militarismus. DneLni doba eini z deskeho dloveka borce, kter Yje odhodlan dal tivot za svou zem Bojem a obranou chce zachranit sebe a zemi.

Hrvatski Dnevnik (Zahteb);

Ve sti. edu , eine 3. srpna 1938.

MARIE MAJEROVA:

AST! RSA BALADA 0 lirdinstvi, lisce a it-esti obydejneho eloveka.

E NE' CO jineho. Pra gtim se vgim Odjedu do Ameriky!"

Vyjevil jsem se samYm ptekvapenim: "Co te eerti berou?"

"Ne deal, ale misionat, kamarader "Kde se tu sebral misionat? Jsme my snad kanibalove?"

"Ty nic nevig , ja taky ne, a on zatim obegel vg echily havitky, rozdaval poukazky na, boty, a kdyt mel od kdekoho slib, te v gichni ptijdou na kazani, teprve gel na nine. S chytrou. Abych take ptitel do kostela jako ptedseda spoiku.

Nesmi se prej na g spolek ut jmenovat Jan 2itka! Co tomu tikag?"

Jatku: "Prod bys tam ne gel? Vida, na gi mamu vynechal, to se divim! Jen jdi, Toniku, aspoil uvidig , jak se to dela."

"Tak se to dela!" vykiikl Milfait a ukazal mi ptipis od Utadu, "te ode dne gka musime psat protokoly nemecky a odevzdat fitedni censure divadelni hry a feel, ktere se chystame pronaget. Udal nas!"

"Jiclag !" uniklo mi.

Milfaita jsem uspokojit nemohl. 6er y nahryzaval vzajemnou dilveru hornikt, trhal rodiny, nebot' teny si vykradovaly v novYch botkach a branily muttm chodit do spolku, kterY se jmenuje Jan i2ka: vklyt' pry to byl husita, ten f2ka, a botil kostely! Nechal jsem tenske bosit a jen Milfaita jsem ptemlouval, aby nehazel flintu do tita, te je gkoda tolikere price, aby ptigla v niced. On vgak, jak byl, radeji vg eho nechal, prodal dva krmniky, aby ziskal hotove penize na cestu, sehnal partu peti mlaclencil a vydali se do Ameriky anglickou Nevdek lidskY se ho dotkl.

Milfaite, Tondo, ty ut bude g nekde na jestlipak vzpomina g ? Slibil jsem ti, to budem zatim stat pti tve mantelce, net pojede za tebou, to verne udelame, kluku derna, splagena!

0 tebe se nebojim, ty se uchyti g, tobe je otevten cely sve-ta diouho je gte nebudeg start, tieba ma g etyti ktitly na zadech! Bojim se o sebe, vklyt' tys byl moje hul, ma zagtita, me vgecko, s tebou jsem se nideho nebal, u tebe jsem hledal rady a nachazel i pomoc, rychlou, neziknou. Slygim te, jak jsi na mne spustil tenkrat v elsnicke gachte na uvitanou; leckdo by se td byl lek, ja ne, a to se ti /Mo. Vidim te, jak se nade mnou sklani g, kdyt jsi mne vyhrabal ze zavalu; to mi znel tvfij hlas jak andelske zpivani . . . : Honzo, co je s tebou? . . . a ted' ses odklatil na drahu, tajne, aby to nikdo nevyprovazel, tos nemel rad, nejake coviky a "zasvit' mi ty slunko zlate na posledni z vlasti krok" . Tondo, at' gt'astne dojedeg!

Clovek nema bYt sam, bez kamarada je tivot prazdnY. Tomu nand' havite podzemi, kde by sam jedinY ani rubat nemohl. Takova fizkost na mne pada, fuj, jsem to baba!

Koneene marn za sebou v gechny zdi a zadazene ploty. Ut zadinaji hornicke domky. Je to rozdil; pted parma lety jsem chodil na dfil a z dolu ptes pole, a ted' se cesta netrhne, koleje a telezatske btinkaeky a hut'ska, fortna ut u samych obytnych domku. Ted' jeg te dvakrat za roh, okolo Milfaitovy zahradky — to se bude asi Milfaitka stehovat, kdyt Tonda odjel jak to ze zahradek von', to jsou dervene rule . . .!

Lidi, kdo to stoji u na gich vratek? Uniformy?

Honem, at' jsem doma! Snad to neni vygettovan' pro spolek Jan ilka? elovede, Rudlo, klid! Zadne strachy, ma g eiste svedomi. Mag diste svedomi?

Cote mi iekl part'ak: Honzo, neznal tys nejakeho Hudce?

Aby tak . . !

ClovCCe Rudlo, klid!

Kluci se drti maminy sukne? Zaclonky na oknech domfi se pohybuji? Prod, set sakra, Milka breei? Pted detniky!

Hele, vyhla gka: Mo-bi-li-sa-ce . . .!

On to vedel, ten part'ak! Vedel take, te by mne zbytedne varoval. Vklyt' nernam kam uteci! Ocel zvoni: blink, bajonet auf.

iN

vEsmix Ve jmenu zakona ist verhaftet.

To jsem piece jal

.

deserter Rudolf Hudec

2.

DlouhY vojenskY vlak mel dve zastarale 10komotivy a vesmes nakladni vozy. Ty se depyfily ozdobou z chvoji. Mutstvo dtepelo namaekano ve vagonech. Mladi vojaci i zalotnici se gklebili silackym tiertfim anebo spali.

Jen nekolik lehkomyslnikil lapalo po vzduchu u dveti. Sedeli na spodni hrane odsunutych bodni zaver a klatili nohama.

V krajine kolkolem bylo ticho. Mraz udrioval v ztrnulem klidu chvosty brit. Pole, snehem plesniva, betela az k obzoru.

Z posadky vlaku znali jen dva tti muti cil.

26,dny z nich zatim do' mapy nehledel. A ptece najednou vybuchl v dohledu grapnel. Vojaci, jimt visely nohy z vagonu, dostali na pinou tvat a hrud' chrst hliny s takovou prudkosti, te se zakymaceli a honem tapali po telezne tydi hlavou, aby se ji chytili, vyhoupli se a ukryli v tladenici Vlak jit trhave zastavoval. Narazniky tindely,, bila para zahalovala lokomotivu. Spici vojaci se probudili.

"Kluci, ut jsme v torn!"

Vgichni ted' vyskakali z nakladnich vozu a nedbali; to katdY strhuje i cizi nohy a ruce.

Mnozi sebou mrskli na zem podle koleji. Jini utikali, chteli se ukrYt a nebylo kde. Ktik se misil s povely.

ZasatenY eetat poklekl na kolena a slotil se na zem zpomalenYm pohybem. Tu padli na nasep vgichni a kryli se.

"Obchvat!" zjistil velitel pochodove setniny.

Od fist k Asti= gel hned rozkaz, aby strojvfidce odepjal zasatenou lokomotivu a v zadnim stroji dal zapatedni paru.

Mlade vojaky desila to liduprazdna vraaednost. Ptipadali si, te viak stoji na kraji nejake propasti, kam se ihned vgichni propadnou.

Ochotne naskakovali zpet do vozu a nikdo nehledal svaj. Vzpinali se ke dvetim, chytali se tydi, vyhupovali a lezli do tmavYch koutii. 0pozdilci se chytali jeden druheho, jak je tetka vYstroj kacela nazad. Brzy ucpali vchody a nemohli tam ani sem. Zbyli vojaci, kterYch potad ptibYvalo, je v slepem chumlu postrkovali, vysazovali, mlatili do tad na povzbuzenou tim spige, to viak se jit pohyboval a vge se musilo dit v poskoku.

Ze zmatku a spechu se v lidskYch tvatich zaCal obratet strach.

Nejdale od vlaku zabehl vydouhly mut, jemut batoh seal skoro na lopatkach. Pu gka yedle jeho delky mane kratka se mu ttepetala at nad hlavou. Natahoval dlouhe nohy.

Pfidaval do skoku, ale klopYtal o gterk. Vlak jel stale rychleji, on se opotd'oval. A piece jeho sucha, tvat se zadernalYmi stiny v prohiubinach vyjadtovala jen spech. Nebal se. Znal horg i nebezpedi. Znal smrt hrozici potme a za,ludne. Tady bylo peilig mnoho svetla, piing mnoho lidskeho hluku, net aby se mu mohlo nee° stat. Z ptitomnosti tolika lid' se v nem zahostil pocit dobreho spolehnuti.

Arci mu chvilkami ptipadalo, te, co je na zemi, lido mu ukazuji trochu jine vlastnosti net pod zemi, kde pracoval. Prase v techto chvilkach nepozorovatelne umdleval a potd'oval se vic a vice.

Druhe dvete k nemu dojiklely, v nich °pet novY chumel. Uspel podchytit vypaseneho vojaka pied sebou, kterY se marne namahal vzeptit a vyskoCit, jak byl tetkY. V behu jej vysadil na vuz. Odekaval, te mu zachranenY hned poda ruku z pevne opory a pomffte zase jemu nahoru. Ten vg ak rychie zmizel a ostatni ukazovali dlouhanu jen zada.

Ted' se mohl jen smith s tim, 'te mut, vojak a vlastne kamarad mu pomocnou ruku jit nepoda. Ptidal tuto zku genost s povrchovYm elovekem ke zkug enostem ostatnim. V torn ho dojel nakladni vfiz stupatkem huste ovegenYm. Na konci vozu enela strain' budka, kam se nikdo neodvatoval, protote byla daleko viditelna. Vgichni se zachytili na plogince a na schfidkach, kde se citili vic chraneni. Zdalo se, 'te tu neni mista jit ani na pul podratly. Cahoun se vg ak piece zachytil cipkem vojenskYch baganCat a chytil se prsty jako drapy vfonelku po o-

Strana 15. bou stranach vagonu. Objimal ted' patemi cely ten zmitajici se uzel mutskYch tel.

Kola eineela, para slabe syeela. Z plesnivYch poli hvizdaly neviditelne kulky. Tukaly do sten nekladniho vagonu jako neostychavi navkevnici.

Vaz ujitclel a teepal dlouhYm vojakem, jako by odmital vettelce. Napjate pate se vojakovi natahovaly jako provazy v suchu. Sila z nich pomalu mizela. Kee& mrtvely ruce.

Via temi patemi seveena se pohybovala jako tetka voda. Vojaci nemluvili, jen supelt Rozsah jejich vnimavosti se omezil na delku vlastniho prospechu. KatdY se sousttedil na sve vlastni tel.° a jeho zachovu. Hiavy neuvedomele uhYbaly kulkam. Cahounovi neuhnuli vojaci ani o pid'. A Skubli sebou teprve, kdyi se novY grapnel rozplacl na dosah a prave ye chvili, kdyt ruce dlouhanovy ztratily cit a rozeveely se.

Padal tedy dlouhY vojak pozpatku. Sly gel sykot kapnelu i tuchnuti, ale to se jit koulel s naspu do S. karpy. Nad nim vat praskal a sktipel a rozlamoval se. Nektere kusy ho peeletovaly, tadny nezasahl. Vlak jel Mut se bez vedomi skutalel do podelne Skarpy pod tunYlkem, jent protYkal nasep. Byl nyni v tak bezpeenem krytu, te by ani jeho vedomi lepkho nalezt nemohlo. Satoh, ktery se mu, kdyt stal, smane klatil mezi lopatkami, nyni se vzpkieil jeho hlave za poduSku. Oepice se mu narazila pees oei, puka se vzeptela tak, 'te mu zvedla zada.

Probudil se kYchnutim. OCirna si hledal cestu z mdloby. Ale zrak pod naratenou Capkou nachazel jen tmu. Znenahla si uvedomil svou polohu. Huce nahmataly hlinu.

Zavalen? pomyslil si, nebot' chvilku nevedeL to jit neni havit, ale te je vojak. Jednou jit zatil probirani z mdloby. ZkouSel poslu g s oei sukno-nostAda.Ruksezvdla,osun depice. Stebla zmrzle travy byla v te blizkosti tlusta jako meite. Nove kYchnuti proeistilo mozek.

Kde to byl jeke peed chvili?

Drtel se neeeho . . . ovSemte, vozu!

Zvedl hlavu, a trava hned skoeila do svYch obvyklYch rozmera. Nad nim klenba tunylku odratela 'Selest, vychazejici z jeho pohyba.

"Tak to bylo v potadku," tekl si mut, kdyt si uvedomil v celem tele krev, uvedenou do eilejkho obehu. "Ale co ted'?" "tekat a &hat," odpovedel sam sobe.

Kolkolem bylo ticho. Nesteilelo se jit. Nic se nedelo. Jen stiny vran se tise pohybovaly a jen ticho praskalo.

Ve stiehu za katdYm pohybem se mut doekal vedera a noci. Obeztele vytahl kus chleba a pcijedl. Kdyt se mu tma zdala jit Bost kryci, zaCal se plitit podle naspu.

Videl matnY obrys ye svitu hvezd. - U same trati? Asi hlidaeskY domek! Zblizka poznal, te z domku po ptaru zbylo jen ohnike se zborcenym kominem. Ne, to je hrozivejai nat braZda! Lezl dale.

"JeSte to jsem se ye vlaku vyspal, jako \lc:1y pomyslil si.

Lezl celou noc, odpoeival v zahybech pady.

Netroufal si vstat, netroufal si lezt ani peihrben. Stale vzpominal na vYpad proti vlaku z krajiny, ktera se tvatila tak iiduprazdna.

VSechno ho hnalo zpet k lidem, od nicht byl odtrten. Myslil na ne s litosti, ttebate mu nikdo z nich nepomohi, kdyt pomoci potteboval.

Zapomnel na to, el spiS'e nechtel na to myslit.

PoteeboVal veeit lidem a jejich dobrYm vlastnostem, aby sam v sobe udrtel pevnost.

"Prave vhod jsem sletel," namlouval si, "s temi, co se drteli, to dopadlo asi hake net se mnou!"

V jittnim Sem poznal, to v noci sesel s trati.

Na obzoru se emela Cara lesa. TeSfl se, to bude mezi kmeny bezpeenejk, ale kdyt potom za kaalYm stromem vetkil zalohu, toutil jen, aby opet okolo sebe mel peehlednost planiny.

Pianina byla bezpeenejk, i kdyt mei peed oCima jen chuchvalce travy, jak drtel hlavu u same zeme. Nekdy v posledni chvili uhnul, aby nevlezl do ledove loute. A elm dele trvala jeho nejistota, tim vice poznaval rozdil mezi zernskYm povrchem a tIodzemim.

Ve sttedu, dne 3. srpna 1938.

Strana 16.

Na povrchu se citil vice ohroten net pod zemi. Tady potieboval zrak, ale jeho sluch a hmat byly z podzemi lope vycvideny. UhSrbal tedy pri katdem Austu. Ted' u same hlavy mu pleskla kulka. V mtiku se zakopal a oblotil drnem.

Jiste nekde nekdo je a on nic nevidel. Vyekaval, sam nesttilel. K demu by to bylo dobre? uvatoval. Jsou-li to nagi, darmo bych nekteremu udelal diru do bticha. Jsou-li to Rusove, neodpustili by mi to. A ja vlastne proti nikomu nic nemam.

"Kdyby mi dal nekdo po hudbe, to bych mu oplatil hned a tadne, ale takhle na dalku!" utvatelo se mu v mysli, jako by nekomu odporoyal.

Take si pomyslil, to bude vypadat jako mrtnepohne-li se.

Stale si nedovedl v hlave srovnat nahlSr piechod z lidskeho sourueenstvi pod zemi s lidskSrm neptatelstvim na zemi. Mel nutkani jednat tak, jako by ligichni lide byli jeho ptatele, Jen pomalu a nerada se v nem rozehravala nedilvera.

A piece proAel dost dlouhou Skolu od mobilisace. Od chvile, kdy byl poslan s detnickSr m doprovodem na hranice a odtud zase do sve domovske obce v Cechach. Lecco zkusil ye vazbe pied rozsudkem k trestu za zbehnuti — ten trest si ovgem odpyka az po 'crake. Mnohe neuvetitelne ptihody slysel od vojakil z fronty.

Ale to v'Secko prase jen slySel a do to chvile neprotival na vlastnim tele. Proto se drtel sve viry v lidi.

Ted' si vLak pti katdem novem iistrku ptipadal jako psik, ktereho'te pan nabatil, vyhodil ho a stale znova odkopava, kdy nechapajici zvite opet a opet se vraci a kriudi u zavtenStch vrat.

On se take stale a stale lepi na lidi. Lide, tito nedrutni Tide s povrchu, ho odpuzuji anebo vitaji smrticimi kulkami. Pies to se v nem ozvala placha radost, kdyt sly gel kroky a v pet hlasy.

Byla to slova ne'mecka a vyzkvala na dalku, aby se vzdal.

Zavolal na ne v prvnim hnuti filevne, ze je rakouskS7 vojak.

Odpoved' slyg el hned a ta nebyla vesela ani ptivetiva.

Nemeeti vojaci pomahali rakouskkm, ale zachovavali si naletitou povST Senost. Zasypali ho ponitujicimi nadavkami, ktere se Wily od ptatelskS7ch nadavek havitskSrch jako placnuti na rameno od rally bidikem.

Sel s nimi a vypadalo to, ze neni sptatelnk • vojak, ale zajatec.

VyslSrchajici 'Sarte nemeckeho delosttelectva 'Oak poznala na jeho mluve vestfalskk ptlzvuk.

Uvetili mu tedy, to zabloudil ate je havit, kterS7 pracoval hezkou tadku let na dole Eitel, net vypukla vojna. Dostal tedy davku chleba, zavateniny a eaje, ktera ptipadala toho dne na katdello mute, a pak byl poslan k sve setnine. ' Sli s nim dva delosttelci, kteti se vyznali.

Hornikova setnina byla na fistupu. Jeho oddil ho pkijal s posmechem.

"Cloveee, prod jsi nezdrh?" geptal mu jeden.

"Vtdyt jsme obklideni ze v'Aech stran!" hudel druhk "Takova, ptiletitost!" ktitoval se tketi.

Havit chvilku ptemS7Alel, nem se v nem zavafilo jako odpor proti posmechu, chtel na ne vyktiknout nejakou vzteklou nadavku, ale jeho vane pochyby ji promenily v sousedskST poSllebek: "2e jste to neudelali sami? Ale to kdepak, katdSr se hrnul do vagonu jako mame do klina!"

Oeima pH tom hledal vojaka, kteremu sam do vagonu pomahal. Ale ten se v jeho blizkosti neukazoval.

Ptestali nan fitoeit, kdy byla jejich pozornost nenadale obracena zajmy docela protilehod ucha k uchu, ze setnina lymi. Sly de do etapy.

Nevetili.

"Tak brzy? Vtdyt' jsme si je§te ani neeichli k prachu!"

Ale to netikali, ze by se jim tam nechtelo.

Naopak. Katc1S7 se jit v skrytu zabSTval nejosobnej§imi nadejemi a plany, jak se vydte z valeene maginy.

2ivot se zdai nejdratii praVe ye chvili, kdy visel na nitce. V'Se, co je ohroteno, liable a za"rive krasni. Kdo by chtel cokoli ztratit z toho mala, ktere vojakovi zbSiva?

Nemohl se ani v klidu vyspat, nebot' pochodovali hned naveeer do etapy. Male 'nest° s blativ3imi ulicemi je rozdelilo. Hornik se pojednou zadal twit ze samoty. Byl rad, ze svSrch kamaradu nevidi vic, net bylo tteba. Necitil se dobte mezi nimi. Jako na nezname pevnine nevedel, ja Ulapnout, kam skodit, kdy se nastratit. Tito vojaci okolo neho mu nepodavali ruce k ptatelstvi, nesdrutovali se s nim v obrane proti smrti, naopak, ptipadalo mu, ze nekdy smrt na neho Stvou a nastavuji jej, aby byl na rane.

Smrt. Cotpak on se s ni neznal 9 Byl pted ni pin ostratitosti, ale nebal se ji. VyzSrval ji vtdycky jen ye spoleenosti sobe podobn'ch, ruku v ruce s partakem, v sevtenem kruhu nesdetny'ch pad cele dulni posadky, v huste hradbe tel havift vakereho reviru. Byli silni a urvali ji mnohou kotist svS7m pevnkm sourudenstvim.

Ale tito?

Sumeli tady v etape gibenienim hazardem. hludeli, ptektikovali sami sebe. Kazefi, na oko uvolnend, ptituhovala jen pti dennim rozkaze . . . vymetenS7 bojovSr odpodinek byl kratkk! Utekl — a zdal se 133it na zadatku tak bez hranic, ze mnoliST valeenik zapomnel napsat domfi list a emaral jej v posledni minute na kolene.

Setnina navtela nepokojem mutt, ale hned se vydistila k naproste pozornosti, kdy v rozkaze zaznelo slovo reklamace.

"Kdo je hornik, at' se hlasi!"

Musili to opakovat dvakrat, net pochopil. Vystoupili z tady Frantigek Kodi, delnik od derpadel, dalni strojnik Vaclav Li gka a rubad Rudolf Hudec.

Potulovali se nekolik dni ye viacich, ktere jezdily podle nahodileho jizdniho tadu; tu se prizivili v transportu ranenSrch a kousek se vezli, net byli zpozorovani, tu ziskali misto ye vlaku, kterS7 jel at do Pterova. Ve zmatku nadratni ktitovatky se jim podatilo ziskat sanitniho vojina, jent provizel malterskk vlak s ranenkmi stanovS7ch lazaretil bitevni linie a mel nedostatek personalu. Pomahali mu v take slutbe a do Prahy.

Mesto jim ptipadalo neskutedne, jak vidina.

A piece tu byl skoro mirovSr potadek a snadno se odtud dostali ke kadru.

ValeenS7 stroj se u kadru zosobnil v hodnosti ildetniho poddiistojnika.

"Frantigek Koei a Vaclav LiAka, oba z dolu Max. Piljdou na mista, ktera opustili. Ale co s tebou, Hudde! MA8 tady p. v. a je gte horM veci!"

"Delal jsem na dole Eitel u Remscheidu," hlasil havit s radostnou nadeji.

"Kde je to, eloveee, v jake Trantarii?"

"V Poruti. 2ena s detmi tam zustala."

Ve hlase znela prosba. are se tou prosbou na hornika podivala jako skrze huste "No, elovede, ja nevim. 1\116.s i tak 'Stesti, tes chytil takovou votirku. Napi gu ti to do raportu."

K haviti Rudolfu Hudcovi ptistoupila svetovd valka nejprve s potupnkm znakem zbeha, pak mu ukazala vycenene zuby bezadelne smrti a nyni jej motila a ponitovala svS7m nesmy slnSmi eekanim, otalenim, Utadovanim a pobudovanim v nejistote kasaren, kde nikdo nevedel dne ani hodiny.

Jedine spojeni mel havit vojak s domovem v Cechach; matte se podatilo vypatrat jeho pobyt a posilala mu vyprane pradlo a v nem drobne darky; po katde, kdy bednidka bylo to jako vSthra, protote nikdy nebylo jisto, stihne-li zasilka adresata je gte na miste. Nekolikrat byl zataden, pak poslan jinam, a opet se vratil na stare misto jako vymr§tenS7 mid, o kterSi hrde jit nedba pH jeho dopadu zpet.

Vskutku, nikdo nemel potadn' zajem na mutt kterSr byl podle listin zbaven povinnosti Tomu se mohlo leda zavidet. Ale ve zmatku . te zavisti besnenim. prvnich mesictii nebyly je A Spisy se jmenem Rudolfa Hudce a s poznamkou p. v. posilal jeden vojensk3i fitednik druhemu, at se naSel mut, kterS7 vec rorte gil na vlastni odpovednost a poslal havite, opet 'Aisne hlidaneho, k vojenskemu velitelstvi v Nemecku,

a to si vitanou odbomou silu zatklo tam, kde po ni zbyla mezera: na dill Eitel.

Cloy& zbaveny vlastni vide je Cloy& bez stinu. Jen polovieate a nejiste se vojak zasazoval na sve havitske misto. Jeho spanek byl neklidnY, nebot' ho sen 'oast° pkenatel do odporne doby mezi lidmi na povrchu, lidmi ye \Take. Bylo to nyni nalehavejti ne2 pki skuteenem protiivani. Radost elovek prociti jen jednou s jeji vetkerou pronikavosti; co po ni ye vzpomince trva, jg ztedenk rortok. Ale ktivda se vraci v nezteneene dravosti, po katde se znovu. zmocni nervil jako elektricke napeti.

Rozhodoval se it jako drive jen plate a byl ustaviene celou bytosti obracen do sebe a skrYval sve mylenky. Kdyt se zahledel na svou milovanou 'term, ktera mu byla od prvniho spoleeenskeho kroku skalou, do nit vrostl jako dubovY koken, mel nejasnY pocit, ze je mu ted' jen dodasne piljeena, ze ji musi opustit, kdykoli se zlibi nezname moci.

Tak strhujici byla ta sila, ktera, jej v eervenci 1914 vyvratila, to nyni mel neutuchajici yedomi prozatimnosti. Kdyby ho byl nekdo o pulnoci zavolal jmenem, byl by odpovedel vojenskYm hlatenim.

Potupena lidska dastojnost se kreila, nebot' chudemu je sebevedomi ptepychem. On ji ziska jen tehdy, najde-li sebe sam. Jake to obhledani, kdy se vte tak diikladne promenilo v nem i okolo neho!

Darmo se povzbudive usmivala Lena; darmo se nail v'etel petisrdci zvon de g. Neu) podstatneho v nem odumiralo, zpketrhane kokinky vale existence zasychaly a vyzrala kotatost dospeleho mute vadla.

Pracoval — a jak pracoval! Neni divu, na tachte, to si pani takoveho....otroka vyreklamovali. Jini mu meli za zle jeho nadlidsk' kon: chce se jim udrtet v bezpeei, pomlouvali ho. Pracoval zahryzle, mleky; vztekle nastupoval do tetne klece, hnevne rubal do uhle. Schazel mu take part'ak, s nimt tak dlouho v srozumeni pracoval. Paleive toutil po torn, aby mohl nekomu otevtit srdce, a to mohl jen tomu jedinemu, protote se nyni bal s kamarady mluvit a necluverou zarazil i nastavenou dlan sveho nynejtiho part'aka, rubade Statika.

Nedokazal mluvit o valeenYch zatitcich s Milkou; bylo v nich prilit mnoho zmatku a potupy. Povrchne a vteobecne odbyl sve vypravovani, kdy se tu a tam namatkou poptavala.

Ne, pked Milkou chtel vypadat potad jako mu2, a proto zapiral v sobe at do nicoty svou poratku, chtel zapomeriout na to, to byl ponitovan; ale tkvelo to v nem dratdive jako tkiska.

Tetko se nyni mohl vyznat v osadce dolu Eitel. Motalo se tam mnoho podivnYch. lidi. Objevili se tu haviti, kteti za vyudeni zaplatili a za praci penez nebrali, panstvo bilYch meek, podrobene s ostatnimi vojenskemu veliteli, kterY take mohl bYti na bojitti pohketovan.

Haviki, vozaei, dtevidi, stkelmistki a dozorci, ba i dulni tesati a povrchni temeslnici, zavodni, narateei, i posledni nosie dkivi pkisahali vernost nemeckemu cisaki a dostali vojenske eepice. Dye party staly po pkisaze v cachovne, eepice na hlavach, kahany v rukou. Tvatili se rozpaeite, trochu zahanbene, jeden potilhaval po druhem, avtak deo se to beze slov.

Dolu byla pkidelena vojenska hlidka nadutYch Prutakil. HrubYm lidem stoupne do hlavy jako lih. Jejich eetat vrazil do cachovny a zatval z pinYch plic: "Hab acht!"

Haviti nic.

"Neslyteli jste? Seknout kramfleky a do pozoru!"

"Nemyslit, Honzo, to ten chlap setere vojnu?" zateptal start rubae svemu part'akovi.

8epot betel po havitich jako dratclivY veterek; ten, co byl u dvetl cachovny, zamkl, detat dostal pod bradu, at se mu zatmelo, a kdy se probral, byl tech prazdny a dvete dokokan.

Tenkrat se Zvonak po dlouhem Case usmal, ttebate jen pod MIN. To ptedvaleene jmeno z fist stareho druha mu ptipomnelo davna pouta. A kousek, kterY eetakovi provedli hornici spoledne a anonymne, mu pkivedl na mysl Milfaita jinak net nezhojitelnou zaderou stYskanice.

(PokrOovird).

Ve stiedu, dne 3. srpna 1938.

DETSKA BESIDKA Jak vajieko cestovalo.

VESTNiK teeky. A jak v rich bude g krasne." tlisne lichotila ligka vajieku, ktere zatim stanulo a zvedave pohlitelo na li gku. Ta sladce stale hovotila, lichotila vajieku, a kdy k nemn skodila k nemu, popadla vajieko do pracek a vyhodila do vYge. "Bylo jsi bile, ted' bude Mute," tekla zlomysine a usmala se.

A vajieko dopadlo na patez a rozlilo se ye skokepinach po patezu a bylo opravdu tiluhe, ale rozbite. Ligka ptiskodila a na vajidku si Pochutnala.

A tak skondilo cestovani nespokojeneho vajieka.

Lad .ZoufalY TE STINNEM mistedku, v hustem lesnim hougti, pod smrkovou vetvi, ptikreenou k zemi letela tti bile, vajieka. Le gela a hovela si ye stinnem dulecku. Zanesla je tam z pouheho rozmaru toulava slepidka "Chocholugka" ktera zila na velkem dvoie nadaleko hajovny.

NejakY eas byla vajiaka tpine spokojena.

Legela klidne, v duvernem gepotu tulila se k sobe a dlouhou chvili hovorem zahanela. Jednoho dne to nejvetti z vajieek nepokojne se zavrtelo a teldo nespokojene: "JakYpak je tohie t'ivot?" V nedinnosti si stale hovet a planYm hovorem das matit?"

"A co chce g tedy delat?" ptalo se ho druhe vejce.

"Piljdu do sveta," teklo nespokojene vajieko a zavrtelo sebou. Nic nedbalo domluv, poskodilo si, vykutalelo z duledku a betelo a begelo mirnYm lesnim svahem dole. Opatrne se vyhYbalo lesnim stromum, poskakovalo po hebkern mechu a kyprem nanosu sucheho jehliei, ktere gustivYm hlaskem udivene se ptalo vajitka: "Kam tak utika.g?"

Ale vajieko stale jen vzru gene Wel° a jen tu a tam radostne vzkiiklo: "Jdu do sveta!"

Tak se kulilo, kulilo, at se dokulilo k velike gigce, pied nit udivene stanulo.

"Kdo jsi?" ptalo se gig ky. Sig ka se vajidku piedstavila a smutne povzdechla. "Prot vzdychag? Co je ti?" ptalo se vajieko.

"Jsem nett'astna," zabedovala Si gtieka smutne pak vajidku vypravela. — "Dlouho jsem byla spokojena a gt'astna na rodne vetvi mohutneho smrku. Slunidko mne celovalo, vettieek chladil, ptakkove zpivali a ja jsem visela gt'astna vysoko nad zemi a rozhlitela se giroko daleko po okoli. Vgude mi kynuly radostne a vesele s iismevem drutky gisticky. Jednoho dne ptibehla na mb.j rodnS7 smrk zla vevetidka, utrhla mne a vgechna seminka z komOrek mi vybrala. Pak mne potrhanou hodila dole. Ted' tu letim bez pomoci a lily, oloupena o plody sve tivotni price. Pomalu slabnu a slabnu a citim, ze brzy umiu. Jak nemam laSt smutne,?"

Vajieku bylo lito gigtieky. Pomoci ji vgak nedovedlo a proto se naklonilo a s povzdechem kulilo se od smutne A jak se tak mechem kulilo, ozval se za slad'ounkY, mazlivY hlasek.

"Kam utika g, vajieko, poekej na mne!" VajiCko se ptekvapene ohledlo a strachem se cele zachvelo.

Z diry pod kotenem stromu vybehlo podivne chlupate zvlte a beielo za vajlekem. Vajielo se kulilo rychleji a rychleji, take mu podivne zvite staeit nemohlo, a proto velmi sladkYm hlaskem volalo: "Neutikej, vajieko, neboj se mne, nic ti neudelani, jsem dobra, hodna ligtidka a mam tuze rada vajieka."

Vajielth nic nedbalo a stale utikalo. Ligka za nim.

"Vajidko, vajieko, podkej jen malieko. VIdyt' se cele umate g, anebo si zlou nemoc utieneg.

Mat krasne bile gateeky, ale bile nejsou prakticke, hned se pagpini a umati. Kdybys chtelo, udelala bych ti krasnejti, Mute jako sluneeko."

Och, to by bylo krasne, pomyslilo si vajidko. A protote bylo je gitne a marnive, zpomalilo svilj beh a ptalo se zvedave: "A umig to?"

"A jak," odpovedela ligka a klusala k vajieku. "To bude g koukat, jak ti budou ostatni vajidka zavidet krasne a jako siunce 'tilute

KVAKU, CHLAPEC Z PRALESA, VE .SKOLE A PRI LIRE. Podle lieeni veseleho Kvaku vypravuje misionai Kvaku mel teprve pet let, kdy pti gel po prye do tkoly. Byl jegte piilig mlad, proto pan ueitel nemohl jeho jmeno zapsati do velke knihy. Kvaku vgak piece sine/ seat ve gkolni svetnici a naslouchat vyudovani. Jeho pfatele vgak nemeli tolik lasky ke tkole. Chodili radeji na pole, aby tam zapalovali ohne nebo chytali ptaky. Mnohdy se mu vysmivali, kdy rychie betel do gkoly, a pravili: "Kvaku, pojd' sjiami!

Budeme si hrati."

Kdyi vgak mel sedm let, musel mnozi z nich take do gkoly. Tehdy byl jiz Kvaku mnohem dale net oni a dokonce mohl panu ueiteli pomahati pti vyueovani malYch hlupadkil. Jeden z nich, Albert, nechtel vilbec do gkoly. Pravil docela proste. "Megbe!", to znamena nechci.

Pan uditel poslal pro nej deti, ktere jej mely ptivest. Albert se vgak branil rukama i nohama a ktidel jako vepi, kterY ma bYt zabit. Ba kousl jedno dite do prstu tak, ze krev vytryskla. Ptittiho dne opet nechtel. ZUstal docela pohodlne leteti sve spaci rohotce. Tu ptigel pan uditel sam. To dopalilo Alberta tak, ze ktioeL• choditi do gkoly, pak musi nag nekelnik zemtiti!" V gichni, kdo to slygeli, byli velmi podegeni, zvlagte pohane. Povidali si: "To jest kletba! Kdo vi, zda se nevypini?"

Rychle zavlekli Alberta k naeelnikovi, byl svazeal na nohou i na rukou. A trest take byl ihned vykonan: dostal nabito, a pak mu nasypali pepie do oei. O, jak to palilo! Nemohl si take odi uttiti nebo si je vyplachnouti, nebot' lido jej ptivazali ke kulu uprostied vesnice a kaidY, kdo gel okolo, pkazoval prstem na zleho chlapce. Jen jeho matka mela s nim soucit. Tu jit Alberta pied gkolou nic nezachranilo.

Kvaku tak nejednal UM se rad, zvla gte poety mu &Maly radost. Ve ekole se jen neueil, ale take si rad hral a cvieil. Krome toho byla nedaleko gkoly velika zahrada, ye ktere smely vgechny &Ai pracovati. To se delo nejdasteji odpoledne. Kdyt Kvaku potom pti gel weer dome,, byl east° velmi hladov. Vypravel sve matte o svSrch zatitcich ze gkoly a ph tom jedl dva nebo tti banany.

Veter,i zvla gte kdy svitil mesic, hral si se svSrmi ptateli v ulidce mezi domy. Ti, kteii pHgli nejdtive, svolavali kamarady ke hie. Mnohdy to einili pisni: Matele, ptatele, pojd'te, budeme si hrati, pojd'te!

Take vy se spalenSrmi zuby, take vy se gpatnYm zapachem z fist, pojd'te si hrati, pojd'te!

Nebo: Budeme si dnes veder hrati?

Je-li otec mrtev, magete jej vzktisiti?

Je-li matka mrtv, vrati ji slzy givot?

Chcete zde snad sedeti a tvYkati zrna?

Pojd'te piece a budeme si hrati!

Tu pak Kofi a Komla, Albert a Efraim a mnoho jinYch. Nae si budeme hrati? "Na rohy a zvitata!" navrhl jeden. Dobte, zadiname. Prvni tekl: "Zviteci rohy!" Vgichni ktideli: "Rob! Roh!" Prvni tekl: "Antilopi roh!" Vgichni "Roh! Roh!" Ten, jen pfedfikaval, tekl: "Kra yskY roh!" Ostatni: "Roh! Roh!" Rychleji a rychleji jmenuje prvni vgechna zvitata, ktera mail rohy: kozi rohy, berani rohy atd. Nahle "Rohy veptove!"

A skuteene, zatim co vgichni

Strana 17. hloupSr 'Ruh! Rob"! a vtichni se mu proto potadne vysmali, nebot' vept piece nema. rola — "Pojd'te, budeme si hrati v pisku, pravil Kvaku. Udelal z pisku velkou hromadu a strdil do ni hui. Hru vgichni znali, proto zpivali sborove: "Kude, kude, beru pisek, kude kude", a pti tom musel kagdY z lady vziti trochu pisku. Hromada se neustale men gila, bra-. li stale mene pisku, nebot' komu hill spadla, byl ztracen a byl ode v gech bit, at dobehl ke stromu, kterY .byl jit dtive stanoven.

Umeli mnoho her! Celou noc mohli pti nich ztraviti, zvlag te krasne to bylo, kdyt mobil sami vatiti jidlo. Tak dinili jenom za mesidnich noci. Kdyg se dobte najedli, pak zpivali: 0, hvezdy, vy se mate lope.

Vag otec umira a znovu se probouzi.

Vag e matka umira a znovu se probouzi.

0, hvezdy, vy se mate lepe.

Ptelotil A. LubojackSr. KLUCI A VOJENSKA LETADLA. Hned, jak tu sobotu ve gel pan ueitel do ttidy, poznal, ge se nee° deje. Nebylo obvykleho hiuku, vg ichni taxi seskupeni poslouchali, co kterY z nich vykladal. Pii vyudovani nemohl 'upoutat jejieh pozornost. Pti rachotu letadla vg ichni natahovali krky, snatice se gablednout stroj. "Tak, co se deje, chlapci," zeptal se uditel, "netekli byste mi to take?" Dovedel se bezpedne, ze za vsi, u ol gin, je asi 20 vojenskYch letadei. Skondil vyudovani o hodinu dtiy e, nebot' rortekanou mysl chlapcit nemohl sousttedit. V podveder, kdy se chystal prochazkou podivat na letadla, zastavilo pied gkolou auto. Ptijel diistojnik a tadal pana ueitele, aby chlapcum ve gkole fekl, ze je zakazano pflblitovat se na vzdalenost kilometru k letigti.

Pan uditel pokyvoval hlavou, ale vedel, jaka to byla svizel, kdyby chlapcum jen su ge tlumoeil zakaz. Ale tekl dustojnikovi: Zarueim yam pane kapitane, ze tadnY gkolak se k letigti neptibligi, ale musite mi slibit, ze ne g odletite, budu moci hochilm letadla hromadn'e ukazat.

Kapitan ptednes1 'tiadost veliteli a jette veeer pak mel pan ueitel slib plukovnika. UCitel hned rano vylogil chlapcilm, co pro nagi obranu znamenaji letadla. Upozornil je, ze se mohou vyskytnout gpatni lido, ktefi by chteli letadla pogkodit, ze je vojaci musi hlidat ye dne v noci.

— "Neptiblitujte se proto na dohled leti gte" — tekl jim, — "usnadnite tim vojakiim tetkou sluibu. Nebudeme-li tam chodit my domaci Tide, uvidi vojaci z dalky kahleho, kdo by se chtel letadltim priblitit. Poslechnete-li, tak vas vojaci, net odleti, pozvou, abyste si letadla prohledli." Kiuci sedeli jako peny. Po ptestavce Ferda Hulina, obvyklY mluvei ttidy, se pfiblasil a tekl: "Pane ueiteli, my tam tedy deme: Prosime vas, abyste vojaky pozdravoval a tekl jim, ze se na ne hrozne te gime a ze kdyby pottebovali umYt letadla, tak to to budeme radi odpoledne delat tteba kaidY den."

Od toho dne nenajdete kluky ani na htisti, ani u rybnika. Jak vlagtovky na drate gedi na mezi fivozu, kterYm vede testa ze vsi k leti gti. Vyptavaji se kagdeho, kam jde, nebo jede a pak ho naramne ptesvedduji, ze jen s nepatrnou zachazkou nebo zajitid'kou se dostane k cili jinou cestou. Jede-li kolem vojenske auto, hogi nadgene vojaky zdravi a vyptavaji se, kdy budou jig na leti gte pozvani. Budig jim ke cti dosvedeeno, ze tadnY z nich se proti slibu neprohtegil. Ti chlapci, to dnes jit neni tlupa neptekonatelne zveclavS7ch kluku, jsou skutednou, ukaznenou ptedni hlidkou leti gte a vojakii.

Ukrutnost bude na svete pilsobit tak dlouho, dokud elovek zustane sobeckS7m. Je v gak povzbuzujici, ze soucit stoji na strati, zvla gte v dnegni dot* kdy ustaviene hrozi vypuknout nejdesnej gi krutosti valky. Soucit je vy ggi cit, kterY nim diva tu git, ze lidstvo eeke. lepgi osud, net je jeho dne gni. Nebot' krasa a soucit jsou nesmrtelne a nemohou vyhynout.

Odpor, s jakYm se 't eskoslovensko postavilo proti berlinskemu tlaku, byl obecne a oetvtene uvitan celou italskou vetejnosti jako CM, jena ochranil i Aipy. Italie by nikdy netahla do valky po boku Nemecka.

Strana 18.

°Mt, DONSOVATELSO Austin, Texas.

Cteni pfatele!

Na jinem miste naleznete zpravu, ve ktere jsou kvitovany pfispevky do fondu Texaske Matice Vyggiho Vzdelani od doby posledni schrize eeskoslovenskkch ex-studentt, kterd, se konala v Austinu.

V dnegni dobe, kdy osadni slavnosti a politika hlavne zabiraji eas na gich deskkch vildcfr a pfevadi zajem k jinkm fideltn, bohutel zapominame na nagi nadanou mladet, ktera hladovi po vyggim vzdelani. Je to proto, to neuznavame praci T.M.V.V., aneb jsou na gi krajane tak nemilosrdni, to dbaji vice na v gechno jine? Je pozoruhodno, ze kdy probouzime narodnost, vyzkvame mlade g k dalgimu pokroku a ()dekavame, to brzo mladet bude zastupovat ty starce, kteti dotili svilj tinny vek. Jak miiteme oeekavat nee° takoveho, kdy odhazime z naafi mysli dobre podniky, jak je na pkiklad T.M.V. V., ktera, vypomaha, finanene nemajetnkm studentilm. Jak milteme okkavat dobre frfedniky v rfankch oborech, aby nebyla nejaka kritika o nagi neschopnosti? Jak na to hledi na gi Amerieane, zajimajici se velice o pomerech v Evrope a zvla gte o oeskoslovenskou republiku, na kterou celk svet ma obracene oti, kdy nage mladet, ktere, nema pilletitost k pravemu vzdelani, neumi dati tadne vysvetleni o historii a kultute tohoto demokratickeho naroda ve stfedni Evrope?

Znam dostateene okolnostk a praci eeskkch studentil zde v Austinu a k ternto faclkilm me donutila moje zku genost behem mar° pilsobeni co pokladnik IVIatice. Pokladna je fipine vyeer pana, tadosti o pujeky pkichazi vice, a seznam pfispevkil je tak malt', ge se veru stydim to uvefejniti. Pfichazi studenti do me idadovny a kdy dostanou jen slib, ze motna, eeskk lid na poeatku g kolniho roku bude vice pfispivati, zklamane se vraceji doiml a nevedi, jestli sva studia dokonei aneb sviij cil dosahnou. Tak nekdy odvracime eeskeho mladika aneb devee, ktefi by nam dobfe sloutili a na net bychom byli velice hrdi. Daruje eeskk lid na kampafi a volt& podporuji penethe lidi v politice, ktefi dokonce nezvitezi a nedostanou za to nic. Darujeme na pomniky s dobrkm Umyslem, ale zapomeneme na ten (ivy pomnik, kterk kdy budeme k nemu pfispivati, bude stale drteti na prvnim miste nag e Ceske pfedky, ktefi zbudovali stat — to jest nage eeska mladet.

Davam na frvahu Ceske vefejnosti, ze ted' je Cas nee° ueiniti pro Ceskou mladet v Texasu.

Vydavatele ye svkch redakenich strankach jsou laskave tadani o dobre slovo a krajane, ktefi se zajimaji, men by obeas psati agitaeni dopisy ye prospech Matice. Ted' je prase eas, protok na Statni universite, kde je hlavni sidlo desire ieCi a samostatnk department slovanskkch jazyku, kagdk rok vice studentii. Ku pfigti podzimni registraci se odekava, ten nejvet gi zapis. Jak budeme pfipraveni pro ty zasloutile a nadane studenty, kteki budou potfebovat pomoc, kdy jich pfibkva, ale penez ubkva jen proto, ze zapominame aneb ze jsme nedbali.

Jak mohou nagi mladici bkti chloubou nageho naroda, kdy( nejsme uznali, ale neteeni.

Nezapomefite na tou fidkou pomoc zasloutilkch pracovnikir a tech zadateenikti tohoto dobreho utelu. Jsou to take ti, ktefi katdoroene pfispivaji a venuji katdou pomoc. Ale jsou take spolky i jednotlivci, kteti site mohou, ale vu- ' bec nechti nic podobneho podporovat.

Texaska Matice Vyggiho Vzdelani zabkva se jen s pajdovanim jiste sumy na ureitk Cas nemajetnkm, karakternim a prospivajicim studentum na levnk tarok. Po dokondeni studujici dle mothosti splaci svilj dluh a zase se pormite jinkm. Ovgem, suma k vypiljeeni neni vtcly dostaeitelna a okkava, se, to takovk mladik neb divka ma nejake vypornahajici zamestnani.

Doufam, ze propaganeni prate brzo zapoene a te ti, ktefi byly zamestnani v podnikach jinkch, budou venovati sviAj Cas a davat svou finaneni podporu tomu nejdfiletitej gimu podniku — nagi zanedbanou texaskou Ceskou S Actou, Raymond Prasatik.

VESTNfK

Zpriva o pHsp7evoieh do tondo Texaske Malice Vyggiho Vzdelani.

Ctena. redakce!

Laskave uvefejnete seznam spolku a jednotktefi pfispeli do fondu Texaske Matice Vyggiho Vzdelani od doby 1. ledna do konce mesite eervence: S.P.J.S.T. fad eislo 30. $ 5.00 S.P.J.S.T. fad oislo 20.

10.00 S.P.J.S.T. f'dd dislo 35.

2.50 S.P.J.S.T. fad eislo 6.

2.50 R.V..O.S. spolek eislo 50.

2.50 R.V.O.S. spolek eislo 48.

5.00 Kroutek oesk3"rch ten v Dallas ............

3.00 Slovanske Vzdelavaci Sdruteni na Plains 5 00 Geo. Kacii, West, Texas 5.00 John Hanadek, La Grange, Texas .

1.00 Pani Botena Valeikova, Dallas 1.00 Jos. Wondrash, Caldwell, Texas 5.00 Pani P. P. Mikeskova,, Caldwell, Texas 5.00 Pan a pani J. W. 8krabanek, Caldwell 5.00 Rev. Jos. Klobouk, Needville, Texas 5.00 Rev. P. Nemec, Wallis, Texas 1.00 Roman J Bartosh 15.00 S Acton,

Celkem $74.50 Raymond Prasatik, pokladnik.

Houston, Texas.

Ctend redakce!

Panove Chupik, Huff a Hurta v Rio Hondo, Texas. — Prosim Vas, drtte svoje kone! Tentokrate ja vylezu z boudy a do sveta zahlaholim. ACkoliv se citim, to Vain dlutim nejakou omluvu, pane Huff, 'te jsem vzal tak mot mista se vytoeit na Va gem dvote s tim valeenkm kontrabantem, co jsem za karou tahl. Pane Hurto, Vam se chci take omluvit, tie jsem Vam mel dveke shodit, jak jsem na ne klepal, ale ani vase bulldogy jsem nemohl vyblaznit. Pazdeji jsme se dozvedeli, te jste byli v Taylor, Tex., &nit se samo sebou rozumi, te bych se na Vas nedoklepal.

Pak jsme pokraeovali dale a fikali jsme si s mantelkou, to ted' uvidime v gechny nevkhody, ponevadt neni tadnk s natal, aby nam yea chvalil a pfehanel. K tomu jsem tahl za karou "trejlak", kterk vypadal jako valeenk •kontrabant, neb katclk to zdaleka obhlidal, zdali z toho nekde netrei strojni del°. No a tu asi proto jsme take nemohli taxineho pozemkoveho agenta najit.

Zdali mi redakce dovoli, pak popigu vge, jak jsme cestovali z Houstonu do Corpus Christi, Robstown, Falfurrias, Edinburg, Harlingen, Port Isabel, Brownsville, Matamoros, Mexiko, Hidalgo a zpet do Edinburg, Alice, Beeville, Victoria, El Campo a domii. Vtdycky bylo nasim tu zemi zaslibenou, nazvanou Valley, uvideti vlastnimi oti, at' jednoho rana jsme se vypravili na etrnact dna s celou rodinou.

Pak jsme vzali cestu do Angleton a v Corpus Christi jsme zustali na noc. Na tett) ceste tirody byly tak prinerne, av gak na ceste do Robstown byly opravdu pane baviny, a pak dale k Falfurrias to bylo Cim dale tim hor gi, at na konec same "ranee". Z Falfurrias do Edinburg je 55 mil africke Sahary, alespori tak jsme se .o to hadali s moji dcerugkou Elsie Lee. Jak jsme jeli dale, tu jsme' uvideli dal gi dfikazy, to to bude asi ta Afrika. Uvideli jsme tam tele, ye frnaku nosilo jakesi varhanky a na krku vypadalo jakoby nosilo celk "lumber yard". Nu a tu se samo sebou rozumi, to ja jako hlava rodiny jsem to bystfe vypoeital a tak pravira rodine: Zde je poblit eerno gska kolonie a stars kra,va se asi hrozitansky polekala to africke negerky a chudadek tele se tak narodilo. A tak mi to prageni dobte glo, a jsem ut sam sobe felt. Tu mi poklepe mantelka na rameno a kika: Ty jsi cibule chlap, ja, mem na to lepgi odpoved' — to je tele, ktere leze pies fence a tak se mu daji desky na krk, a zdali je nemohou odstavit od kravy, tak se mu di, deska i na freak. No a ja, jako hlava rodiny jsem skreil hlavu do ramen a zadal futrovat toho "Henry" gasolinem a tak se nam jelo temi pustinami dobfe, ale bylo darebacke horko. Najednou usly gime silnk vkstfel. Ja ihned zastavim a hrnu se po nejakem revolveru, neb jsem myslel, ze cela etiopska, armada po nas stfili. No, no, co se tak frfidig, vtdyt' nemag s sebou ani zlimank kfivak, ne to tak nejakou brokovnici. Chop se spravovat

ye stfedu, dne 3. srpna 1938. "flat". Kakraholt, teprye jsem se napalil, takie bych mohi spraskat celou etiopskou armadu.

No ale "flat" jsem spravil a zase ujitdime dale, ale ja, uz nevefil, to kdesi tu mute bkti peltna zahradova krajina. Pfijedeme k bran& na ktere eteme "Lower Valley". Aha, fikam, to je z jinni beaky, a pak jsem pomalu bral vge nazpet, co jsem nareptal na ty pozemkove agenty mezi Falfurrias a Edinburg, na to 55-milove ceste. Mezi Edinburg a Harlingen jsou tak ladsne zahrady, to jsem musel pozastavit nekde a podivat se dvakrat, zdali je to 'give, aneb jsem vyvinul po tak dlouhe ceste jakousi jasnovidnost. Jedna zahrada krasnej gi net druha a stale jsem se ohlitel jako divoka mula. V Harlingen jsme zustali na noc, neb jsem se obaval, s tim ohlitenim bych mohl nekomu vjeti do hauzu i s tim mkm valeenkm kontrabantem, a to se samo sebou rozumi, te takovk host neni velice vitan. Rano fikam mantelce: pojedeme do toho Rio Hondo a pfekvapime ty pozemkoye agenty a tak se i stalo. Pan Hurta nebyl doma a pan Huff byl na poli, pilne pracovali i s mantelkou. Tet jine Ceske rodiny jsme poznali, ktere uz nemohu pojmenovat. Projezdili jsme vgechny S.P.J.S.T. pozemky, i ten zasobovaci "lejk" jsme videli, kterk jest 90 akrir velikk a 16 stfevic hlubokk, tedy snad mate etyfikrate zavodnit vkchny S.P.J.S.T. pozemky net by v tomto "lejku" pochybilo vody. Mluvil jsem s jednkm osadnikem, kterk tam ail 15 let a on fikal, to nevidel aby tam pochybelo vody. Pozemky S.P.J.S.T. jsou zorane a hotove, jen seti do nich urodu. Jsou to nove zeme nevytile a katdk kousek zeme ma zafizene podzemni kanaly, tedy vodu az na misto, kde si ji miltete vypustit kdy chcete a ktera vas snad stoji pouze $1.00 na akr za kalde zavodneni.

Okolo Rio Hondo to nenajdete tak krasne jako tomu jest mezi Edinburg a Harlingen, ale to nemotno odekavat, ponevadt jest to nova krajina, ale zdali se tam usadi sami eat osadnici, jak si to Jednota pfeje, tak to bude tea tak dobre a je gte lepgi.

Moji drazi ptatele, jed'te a pfesvedete se, jak ja, jsem se pfesvedeil a uvidite jak tam rolnici prospivaji a sbiraji az tfi iirody roene, a jak mnoho levneji tam udelaji tivobyti oproti nagi bavinafske otroeiny.

K tomu neni daleko do Port Isabell na hojnost dobrkch ryb. Tam jsme byli dva dni, pak jsme jell do Brownsville a Matamoros. Chudaci, mexickk na rod, jest asi 200 let pozadu za americkkm. Pak jsme jeli po ceste kolem Rio Grande do Hidalgo, McAllen, Edinburg, Alice, Beeville, Victoria a domil.

Jest to opravdu krasna podivana a pfeji toho katdemu, aby se sam jel pfesvedeit a shiednu ta krasna mesta, testy, zahrady a krajinu.

Ludvik Dobesh.

S uctou, HONZ115EK Z MALOVANE. CHALOUPKY V GALVESTONE! Divadlo, ktere se tolik lidem v Houstone pojedou ty same ditky zahrat do Galvestonu na 7. srpna. Tak v gichni, ktefi jste nemen Pfiletitost toto divadlo videt, tak nav gtivte pavilon v Galveston parku, jet ma pronajatk tamnej gi Sokol, a oni yam je prave tak dobie sehraji. Zvla gte Galveston gti by se meli dostaviti do jednoho, by ty deti mely radost z velke navg tevy a lispechu jet ueini pro Sokol Galveston. Ate ani ti velci nezahali je videt z toho, ze nam zahraji od fadu ` S" tefanik v Dotage Grove peknk kus "Kukaeka zakukala, na tfeti nedeli v srpnu. Nu a v v zali 3. nedeli budou mit nagi houstong ti sokoli odpoledne stet a veder divadlo i muziku. Tak o dobre easy mame postarano na dva mesice ku pfedu, jen chtit a pfijet. Tak napfed na velkou navgtevu v Galvestone se te gime, by ty deti mely jegte vice chuti do toho. Na zdar!

B. Silhan.

Neni nesnadno vmysliti se do rozpologeni sudetskkch Jsou uneseni velkolepou propagandou dr. Goebbelse a ohromeni Hitlerovkmi fispechy v fi g!. Ve stare monarchii se povatovali za "Herrenvolk" a s Cechy jednali jab s nadeniky. Kdyt se Oe gi dostali k mod.

Nemci shiedali, to jejich dkivejAi mac zmizeIrish Times (Dublin) la.

Ve stieclu, dne 3. srpna 1938.

Bretislavuv kostel na due- Moravy Spytihnev na Morav y 12, eervence. — V sob0tu vypug teny byly vody z ieky Moravy u obce Spytihnev do noveho plavebnilao Bat'ova kana/u, cimz hladina ieky klesla. Ph ton-1 se Pied zraky uiaslYch zarnestnanct objevily mohutne zdi a sloupy, jel vyenivaly z tedigte pii pravern biehu ieky Moravy. Voda vgak po chvili °pet vge zaplavila. — 0 nalezu uvedomen byl ihned spravce reguladniho iltadu inienYr rada Lorene a teditel Slovackeho musea Hanak, kteii se pozdeji s nekolika eleny archeologickeho spoiku na misto dostavili. Ph opakovanem vyputteni vody do kanalu objevila se stavba znovu. — Seznano bylo, le jest to prvotni kostel, zaloknY v roce 1030 kniletem afetislavem. Kostel se ph neustalYch zatopach ye stiedoveku propadl do tedigte Moravy. Dle zapisu zalolen byl kniz. Btetislavem pti jeho 7aleenem taleni proti uherskemu knileti 8tepanovi, s kterym svedl v mistech nynejiho Spytihnevu velkou viteznou bitvu. Za bitvy narodil se manMice knaete Bietislava na boji gti prvorozenY jeho syn Spytihnev. Na pamatku toho postavil na mists synova narozeni kostel a poblile mohutnY hrad, kterY nazval Spytihnev. Ptedmety, ktere budou moci bYti vyzvednuty ze dna ieky, umisteny budou pozdeji v budove. vackeho musea v Uherskem Hradigti.

Jihoslovanske easopisy o slete.

Jihoslovanske easopisy ye syYch referatech lici mohutnY projev jednoty a odhodlanosti desko,slova.riskeho naroda,..,nadgeni statisicovYch zastupti, srdeene ptijeti jihoslovanskeho a rumunskeho. Vgechny referaty jsou doprovazeny iadou obrazkil z X. VgesokoLskeho sletu.

Nektere easopisy venuji sokolskYm manif&stacim pralskYm eels strany. V "Pravde" piLe dr. Radovanovie o 6. eervenci v Praze, ze CeSkoslovensko od svetove valky jiste neprolilo neco yznegenej giho, nel byl tento den, kdy byl podan dtkaz statniho a naroduiho dila, jeho nezlomne sily, ohromneho sebevedomi a obdanskYch ctnosti. Pies milion svedku zintane neochvejne piesvedeeno, ze Oeskoslovensko za dvacet let sve obnovene samostatnosti vytvotilo dilo, jak v historii jinYch narodt bylo vytvoteno za daleko del gi dobu. Ceskoslovensko neni velike roziohou a podtem obyvateld, ale velike mravni a fysickou silou syYch °Want.

Ze vgeho, co se odehralo od nedele do 6. dervence jasne vyplYva, ze sokolstvo je podsta.tou teskoslovenske republiky, ze je na nem vybudovan celY stat a le se jim vyjadtuje cely narod. Zahtebske "Novosti" yenuji sletovym slavnostem jednu a pal strany. Konstatuji, ze sletove slavnosti nelze clopodrobna popsat, ze nestadi ani fotografie, ba ani film zachytiti mohutnY a velkolepY dojem a strhujici skutednost, protole to je nutria prolit a pochopit. Dopisovatel jmenovaneho basopisu, Macanovid, pige, ze eeskoslovenske sokolstvo shromaldilo kolem sebe celY narod a prokazuje, jak je tento narod zdravY a pti pravenY obetovat vYvoji celku Odhaleni Budovcova pomnilu v Mnichove HradiAti. Hradigti pomnik Vaclava Budovce z Budova, Hradigti pomiik Vaclava Budovce z Budova, kterY byl postaven nakladem 140.000 Ke. Slavnostni proslov ueinil universitni profesor dr. timak. — OeskY pan, Vaclav Budovec z Budova, drzici Mnicovo Hradigte, Semeice, Zavadce a Kocnovice, mel v Mnichove Hradi gti v nejplodnej gich letech sveho livota sve sidlo, nejprve v panskYch domech na namesti, pozdeji v novem zamku, postavenem na mists stare tvrze. glechetnY a uteny Budovec svetoveho rozhledu byl v roce 1584 jmenovan eisatskYm radou ph soudu apelaenim a v roce 1619 presidentem teho2 soudu. Byl mluveim a vtdcem eeskych stave, v roce 1603 vyzdvilen na direktora k tizeni snemovnimu. Tak hradig t'skY pan byl panem Oech, rozhodoval o osudech koruny a mel ve syYch rukou i vatky svetovYch dejin.

Budovcova neobYeejna touha po vzdelemi vedla ho z vysokeho ueeni pralskeho na slavnou 'universitu ve Vittenberku a snaha po znalosti cizich zemi zavedla ho do Italie, Francie, Anglie, Skotska, Nizozemi, Danska, Nernecka Turecka, kde se seznamoval s pfeclnimi uoen.

VESTNii<

Z CESKOSLOVENSKA. ci, zejrnena teology i politiky a osvojil si znalost nekolika jazykt. KdyI dal° ke sporu mezi korunou a stavy, Budovec zapolil o svobodu viry a svornost v deskem lidu. Po bitve na Bile hate byl vgak s ostatnimi eeskYmi pally popray en na Staromestskem namesti.

MENg INOVI' STATUT UVEREJNEN. MengindvY statut, kterY je ureen k tomu, aby byl urovnan menginovy problem republiky, byl dnes veeer uvetejnen s ptedmluvou, v nil se slibuje "duch demokracie a humanity."

Tento chystanY zakon byl dlouho oeekavan evropskYmi diplomaty, kteil se boji, ze spor mezi esl. vladou a jeji nemeckou menginou mohl by vesti k vYbuchu, jen by ohrozil mir.

Diplomats pravi, ze syYm statutem Ceskoslovensko dokazuje ochotu slonditi rtzne narodnosti v semi v duchu souladu.

V statutu se stanovi, ze v gechny narodnosti maji stejna prava a prohla guje se, le plemeno, jazyk a nabolenstvi nejsou dtvody, aby nektera osoba byla oznadena za politicky nespolehlivou.

Jmenovani do vlaidnich utadt bude ureovano procentem obyvateistva kaide narodnosti, kdelto administrativni mista v provinciich budou rozdelovana podle procenta men g in v nich lijicich.

Podstatnou podminkou ptislu gnosti k natere narodnostni skupin y je znalost matetskeho jazyka. Ptiznani narodnosti bude mono jen kdya osoba pine ovlada tento jazyk. Na phklad, Cegka, provdana za Nemee, nenrtZe phznati se k nemecke narodnosti, leda v torn phpade, ze pine ovlada nemeckY jazyk a mluvi jim ye sve dornacnosti.

Pokus o nasilne ,odnarodriovani bude trestan ialafem od Aesti mesict do peti let. tplatnost, aby bylo docileno odnarodneni, bude trestana rozsudkem od S'esti mesieu do jednoho roku.

Dale je v osnove zakona ustanoveni o penez mezi menginami pro kulturni a socialni potteby, rovnajici se pomerne jez dostavaji Cegi a Slovaci.

Vladni kontrakty budou zadavany men ginam podle procenta desl. obyvatelstva.

Poeet gkol bude vypoditavan na teml zakiade a kalda narodnost bude miti pinou spravu svYch gkol.

Zakony, jel pied tim byly uvetejnovany nej&five v eeskem jazyku a nemeine, budou nyni uvetejriovany soueasne ye Vgech jazycich.

Od nynej gka 50 poslanct nebo 15 senatort mule v parlamente podati namitky pied tstavnim soudem ohledne tstavnosti zakona.

Na toto ustanoveni hledi se jako na prospegne sudetskYm Nemcum, podporovanYmi nazisty, kteti maji v parlamentu 55 poslanct a 26 senator& JecInani mezi nemeckYmi gkolami a tiady od nyriej gka bude vedeno v nemeckem jazyku.

Petschekovy doly iivnobanee.

Dnes do gla zprava, ze konsorcium ivnostenske banky piejima Petschekovy doly. Je to jiste jedna z nejvetgich hospodatskYch udalosti v tomto state v poslednich letech. Petschekove byli jednemi z nejvetgich vlastnikt uhelnYch dolt v Evrope. Jejich dum je v Praze a vlastnili do veerejgka znaenou Cast severodeskeho uhelneho bohatstvi. Je to spoleenost SeveroeeskYch uhelnYch dolt, s akciovYm kapitalem 80 miliont KC a vykazanYmi reservami 200 miliont. KC. Dale Mostecka spoleenost pro dobyvani uhli, s akciovYm kapitalem 100 millont KC. a reservami 180 miliont. Tyto dve spoleenosti vlastni 24 velkodolt na severu, s prodejni organisaei, zvanou tstecka montanni spoled'nost. eel* tento majetek piechazi do rukou 2ivnobanky, ktera se timto stave nejvetsim podnikatelem v oeskoslovensku.

Uhli, dobYvane, v dosavadnich PetschkovYch dolech, patti jakasti k nejlep gim. Petschkove piestavaji timto bYt uhlobarony a stivnobanka stave se nejvetti podnikatelskou spoleenosti republiky. Je nejvetil v dobYvani uhli, v 'ielezatstvi a chemicke Tfrobe. To jsou zaldadni od-

Btrana 19. vetvi prAmyslu vilbee. 0 ptiOlnach ptevodu Petschkovych majetkt do rukou Zivnobanky neni nic znamo.

Prod* cisat Vilem uniki trestu.

Prosluly britsky statnik Lloyd George, jen jako ministersky piedseda dovedl Velkou Britanii k viterstvi ve svetove valce, uvetejriuje test' nove dilo o versailleskem miru. Podrobne tam lidi myglenku, aby byl nemeckY cisat Vi16m II. postaven pied mezinarodni soud. Tuto myglenku piednes1 lord Curzon v prvni schfizi britske vlady po ptimeti dne 20. listopadu 1918.

Lord Curzon pry prohlasil, ze je to vYsledek jeho rozhovoru s Clemenceauem, jeho se Lloyd George nesteastnil. Koncem , \Talky vzmahalo se ve Francii, Velke Britanii a SpojenYch statech mineni, le museji bYt potrestani ti, kteti jsou vinni valeenYmi zlodiny. — V Anglii ptisuzovali cisah Vilemovi osobni odpovednost za "krutou hanebnost" ponorkove valky. V Americe se rozgitovalo mineni, ze valka sama o sobe je zloeinem na lidstvu a le valkam nebude konec, dokud nebudou zatazeny do kategorie sprostYch zloeint jako je vralda a lhatstvi.

Francouzi ve svem programu pro mirovou konferenci uvadeli "odpovednost za valku" dtiv nel poladavek napravy gkod. Clemenoeau pro-. hlagoval, ze proces proti cisati bude jednim z nejskvelej gich udalosti dejin. Lord Curzon doporndoval britske vlade velmi nalehave plan, kterY byl na navrh lorda Readinga don k posouzeni korunnim pravnim poradctm. Posudek podal ministr spravedinosti sir F E Smith, pozdej gi lord Birkenhead, a trvalo to tti etvrti hodiny. Lord Birkenhead vychazel z toho, lid by podeztival nejvy ggi vlivy, kdyby cisat vyva:21 bez trestu. To by bylo nalldouci. Holandsko by mohlo byt vg eobecnYm natlakem donuceno, aby cisate vydalo soudu. Lord Birkenhead navrhoval, le by Vilem II mohl bYt, poslan do vyhnanstvi asi tak, jako kdysi Napoleon, na Sv. Helenu, ale byl vice pro proces pied mezinarodnim soudem. Ph tom odmital toast soudct z neutralnich state nebo dokonce z Nemecka. Zaloba mela znit pro vraNiu. Britska vlada posudek ptijala a nadg ene jej pfijala inejvyMi mezispojenecka rada. Holandska vlada vg ak rozhodne odmitla cisate vydat a tak to vgechno selhalo. Dnes po 20 letech by nl byla 2aloba pro vraldu promleena.

Nage navgtevy. Ve sttedu min. tYclne zastavil se u nas br. Pavel Poti gka z Ennis, vracejic se ze sjezdu C.M.B. v Seaton. Krat gi pobesedovani s bYvalYin osadnikem nas skuteene potegilo.

Pravnik p. R. J. Bartosh z Taylor me gkal ye West v pondeli a ueinil nam nav gtevu. — Manl'ele John Smajstrlovi z Elk (jedna z rodin majici vg echny ditky u S.P.J.S.T. Obrazek skupiny otigten byl y e Vestniku), vratili se z pobytu ye stare vlasti a z letmeho rozhovoru jsme seznali, ze byli zajezdem naprosto spokojeni. Tech dojmt, zalitkt co si ptivezli. A tech vzkazt mistnim osadniktm od jejich ptibuznych z Vala g gtatu. Pomery ye stare vla--ska,nejvic odFren sti jsou dobre, pokrok ve Vg em neadekavany, nezamestnanost skoro nepatrna. Na gi dleli "doma" v kriticke dny kvetnove, kdy pohotovost, nebojacnost a pevna odhodlanost zastavily ptepad Nacistti, poeitajicich na dal gi anglus — tentokrate Oeskoslovenska — po zptsobu Rakouska. "Nevetili byste" — pravil br.

8majstrla — s jakYm klidem, ochotou a ptesnosti mladi mezi nastupovali po obdrIeni svolavaciho listku. t adnY strach, neochota, vykrucovani — hog i sli za svoji povinnosti radi.

Widen prod* jsou volani. Na gi doma nemaji bazne pied Hitlerem vubec, jsou na v ge ptipraveni, oni se nedaji!" Pani Smajstrlova co schopna dopisovatelka jiste po oddechu z namahy dlouhe cesty nam napi ge svoje zalitky, cimz zavdeei se eels obci etenatske. — Man'lele Jos. F. Holaskovi dojedou asi v pull srpna. U2 se jich nemtleme doeltati. Kolega Hola.sek vezl sebou znamenitY Kodak a behern cesty zachytil tucty snimkd, zakoupil tadu cennYch knih, opatiil povolanYch einitelt snii gku ulitedneho informaeniho materialu.

V nedeli dojeli do West k nav gteve sleeny Rose Janakove: pi. Rosa Drawe z Fayetteville a manhle Elo Draw z Houstonu.

strana

VESTNIK

(

OSITTA. Kde mime hledat kolebku Slovani TYVOJ nazirani na slovanskY davnovek proI deal nekolik etap, ktere lze zhruba rozdeliti do di skupin.

Nejstarg i skupina t. zv. autochtonistii, povagovana od vedy za diletantskou, dokazovala, Slovane byli nejbliggimi sousedy starovekYch ftekt, ba g e pochazeli pkimo z ftecka. Skupina druhat representovana Safaiikem a pozdeji i Pidem, opirajici se o rozsahlY historicky material, slovanskou tradici i zemepisne nazvoslovi, dokazovala ptichod Slovant do Evropy z Balkanu, tedy od jihu. Posleze skupina tfeti representovana prof. Niederlem, hleda kolebku Slovant ye stfednim Rusku, odkud Slovane pronikali do (Moll Karpat, na ji gni svahy hor, na bfehy Vahu atd., take jakekoli teorie o podunajske kolebce Slovant kategoricky zamita.

Nejstargi pramen, o nejt tento nazor se opira, jsou Peutingerovy desky, ktere v pavodnim vypracovani M. Agrippy pochazeji asi ze 3. stoleti po Kr. a oznaduji sidla Slovant dvakrat, jednou na ernomoki mezi Dunajem a Dneprem.

Ptolemaios v 2. stol. po Kr. vykazuje neurdite v prostranstvi Sarmacie a Skythie, tedy na iizemi dneg.niho Ruska, sidla Venedt, Slovant Avgak Plinius jig v 1. stol. po Kr. naleza slovanska oznadeni v uherskem mistopise a proto lze hajiti stanovisko tfeti historicke skupiny jedine hypothesou, nikoliv v gak historickYm dtkazem. Ostatne i u samotneho Ptolemaia i na mape Peutingerove nalezame mezi Dravou a Savou slovanska jmena, take diikaz, ge by poslovaneni Balkanu bylo musilo nastati od severu z Ruska, nezda se bYti bezvYhradne zdaten a sice tim mene t ponevadg tato these nevi si dobte rady se starYmi slovanskYmi historickYmi prameny, lidicimi vYvoj Slovant od jihu k severu a vYchodu, tedy z Balkanu. Vysvetlovati to tim, ge rugti mnichove byli asi goviniste a ostatni slovan gti, jmenovite ee gti a polgti historikove ge z techto prament proste opisovali, nezda se bYti dosti va gne, ponevadg tent vYvoj zastavaji i cizi, na ptikl. byzantsite letopisy.

Theorie tato ma vgak i dalgi slabiny. Pfedevgim nelze ye vYvojove epoge Evropy, kdy jeji narodove se nalezaly v ustavienem koeovnem nebo dobyvatelskem pohybu, ptipoutati Slovany jednou pro vidy do stfedniho Ruska jen proto, ge ureite nejstar gi historicke prameny je tam ve 2. stol. po Kr. zjistily. Jako po tomto sto leti, tak i pied nim byla zajiste Evropa ve stalem pohybu, take nektefi hlavne kodovni narodove ji progly od jednoho konce na druhY. Dale ptislugnost slovanskeho jazyka k indoevropskemu dokazuje, kolebka Slovant musela bYti ptivodne toto gnou s kolebkou indoevropskeho jazyka, co g zajiste nebyla krajina mezi Dnestrem a Pripeti. Posleze srovnavadm jazykozpytem spolehliveji ne gli jakYmikoli druhYmi historickymi pointickami lze posouditi, vedle ktereho naroda slovanskY narod v praveku asi nejbli ge seal.

Zkoumani mistopisu historicky dologeneho je spolehlivou pomuckou, aby bylo lze \Testi dukaz, v one dobe musil pfislu gnou krajinu obYvati narod, z jeho g jazyka dotyene mistopisne oznadeni pochazi.

Euripides napsal drama "Herakles", v jeho/ eeskem piekladu se nalezaa tento pasus: "Jsou svedky toho gumne viny Peneia a daleke puste nivy, jeg nerodi plodt, jsou svedky i Pelijske rokle s blizkou Homolou".

Homole byla hora v Thessalii. Jeji nazev ma, napadnY raz slovanskY, nebot' v na gem jazyku je vyjadfen jak v podstatnem, tak i pridavnem jeho jmenu jeho raz a tvar, take mute jim byti oznaeena nejen hora, ale i nejrtznej gi jine pfedmety.

Euripides se narodil r. 480 pt. Kr. a pova gozajiste oznadeni hory Homole za starodav-

net ponevadi je klade zde do doby o tisic let stargi.

Otazkou, v jakem vztahu se naleza jmeno teto hory ke Slovanstvu a jeho ptivodu t se nage historicka, vecla dosud nezabYvala.

Karel Guth.

PANt DOKTOR DOKTORKA? Aekoli jig bylo tolikrat o veci psano a rozhodnuto s konednou platnosti i Akademii, ze jedine spravnY tvar je doktorka a nikoli pani doktor, ugiva, se neustale mu gskeho tvaru a dochazeji opetovne filologicke dotazy po sprivnosti. Profesor Travnieek zdtraznil proto nedavno znovu v L. N., .g e musky tvar o genach je naprosto chybnY, a tote/ udinila i posledni Nage tee.

Nejistota v ntivani tim ovgem piece asi neustane a proto doporudujeme nedtvefivetm a neveficim, aby si zkusili skloriovat tvar "pani doktor". Snad se jim samym znechuti a uznaji nemognost "doktora" v genskern rode, si feknou: pani doktorovi, s pani doktorem, pani doktore nebo dokonce pani doktoti! Av gak nejde jen o pani doktorku, kde je vac jasna, horgi potige /name se genami, ktere dosahly postaveni, v ain't mug ma titul rady nebo soudce.

Rada zni podobne jako starosta, pfedseda nebo sluha. Zensky rod je starostka, pfedsedkyne, slugka. Lze ugiti obdoby u podstatneho jmena rada? Musili bychom fici radka, je g je nemoinet nebo radkyne, co g je vgak femininum od radce. Nezbude tudi g neg zfistat psi radovi i v Zenskem rodu? Zda se, aekoli to je protiduchu jazyka a povede jiste leckdy k nedorozumeni (mestska rada by bylo shromaIdeni radnich i pani radni). Nemohli bychom tu proto piece jen zavesti nazev radkyne, kdy g vlastne rada a radce je pilvodem tote g? Vgdyt' ve slovengti-, ne se Mica, deskYm main i radcilm jednim nazvem "thrice! Prod bychom neunifikovali krome zakont i jazyk, kde se narn to hodi, a nevypomahali si sloven gtinou v degtine a naopak? enskY rod od soudce je spravne a analogicky tvotenY "soudkyne". jsme jej taky nekde ctli (dokonce ye sportovni zprave, kde byl naprosto zbytednY, nebot' jej bylo lze nahraditi slovem rozhodei). Nevim, zdali bychom si Casem na to slovo zvykli, ale zatim to je slovo, ktere zni nehorazne. Byl tu ji g kdysi neinen navrh, aby pro genske soudce byl proto zvolen nazev "sudi", kterY je site zastaralY a ma snad tim taky ponekud komickY pfidech. Pfesto vgak je nesmirne hezdi a libozvuenej gi nog to negt'astna soudkyne, proti ni g se musime postaviti vgi mod s hlediska jazykove estetiky. Tvar sudi pro geny by v fedi nebyl nic neobvykleho, nebot' mame analogii ye slove pokladni, jag je femininem od pokladnik, kdy g normalne tvotenY genskY rod — pokladnice — si jig pfisvojil pojem jinY. (Toteg plati o porodniku a porodnici). Kdyby se tvaru sudi nedostalo sankce, primlouvame se, aby tu vYminedne musk rod soudce zachovan i pro rod genskY, ovgem vgdycky s pfedchazejicim titulem pani, asi stejne jako Francouzove pfidavaji k zviim mugskych zamestnani, jim/ chybi genskY rod, jako na pt. poete, ecrivain a j. jmeno femme — gena, oimg se tu zcela pravidelne utvoli 8. & K. genskY rod.

ROZHOVOR SE SLETOVIIM HOSTEM, JENt VA2IL NEJDEL§i CESTU: Z JIHO-

AMERICKE VENEZUELY. "Ztravil jsem mnoho let v demokraciich tohoto sveta", fekl starosta dtvrtmilionoveho mesta Caracas a poslanec SpojenYch Statt (Estados Unidos) VenezuelskYch Don Federico Rios Vals, "ale musim iici podle pravdy, ge nejlepe se demokratickemu eloveku clYcha. v 6eskoslovensku. Nikde jsem nevidel tolik Acty pied osobni svobodou, jako u Vas: nota bene tolik osobni svobody bez okazaleho zdtrazriovani, svobody samozfejme — pfirozene.

Slet, kteremu jsem mel test bYti pfitomen, je chloubou nejen oeskoslovenska — ale celeho demokratickeho sveta. — Nebot' je triumfern dobrovolne, zazradne kazne naroda, jen/ nema, nad sebou ani pest, ani knutu. Nedekujte mi za tato slova, je/ nejsou chvalou, nybri zjigt'ovanim skutednosti. At se vratim domu do sve vlasti, vykonam svoji povinnost vtidi

Ve sttedu, dne 3. srpna 1938. budu hlasat, tie jsem se pfesvedeil na vlastni oei o dile Masarykove.

My, Venezuelci, mime pochopeni pro Oeskoslovensko: vagich bolesti jsme okusili i my —' ale i my mame sveho Masaryka. Je to Simon Bolivar, nag bojovnik za pravdu.

Bude vas snad zajimat, jak suet pfijme vage rozhodnuti a va gi rozhodnost v kvetnu: svetem gel obdiv k teskoslovensku, k jeho klidu i odhodlanosti. Ja sam jsem gasl, ge pr. es tuto odhodlanost jsem se nikde v eskoslovensku nesetkal se stinem za gti vuci vagim odpurcum a viiei tem, kdo yam delaji potige a starosti.

Mate zajiste pravo, bYt klidni a pevni: nebot' to, co jsme videli za sletu — minim sokolstvo i armadu — to nas, vase oddane pfatele v pravem slava smyslu ohromilo.

Chtel bych ferret, co tomu fekli va gi nepfatele?!

Mel jsem Best seznamit se s va gim starostou doktorem Zenklem. Jsem nad gen timto pracovnikem velkYch rozhlecit, velkYch znalosti a zkugenosti.

Vidal jsem Masarykovy domovy. Pravim yam, ge je to dilo velkolepe. Slygel jsem, ge je to jen pro stare, price neschopne lidi.

Myslim, tomu tak neni. Masarykovy domovy jsou darem i pro mlade: nebot' jejich pede 0 stare ukazuje mladYm, g e giji v zemi, ktera si vagi price, a ktera, nezapomina na ty, kdo pracovali. Odvagim si s sebou fotografii vageho primatora. Dam ji eestne misto ve svem dome, misto, jeg bude hodne dila doktora Zenkla. fteknete va gim etenafilm, ge eeskoslovenska, republika ma ve Venezuela vic pfatel, ne g si mysli. 6SR. je nava vzorem: vy mate za sebou dvacet let price, my teprve tfi roky — od chvile, kdy se presidentem stal na g velkY demokrat general Lopez Contreras. Budeme pygni, budeme-li po nagich dvaceti letech moci pohlednout na nadheru vYsledkt, jako jsou vase.

Do to doby take chceme prohloubiti srdedne vztahy mezi obema na gimi republikami, jak o to usiluji nag vyslanec v Praze, dr. Vincente Alamo Ybarra a na g zdejgi generalni konsul ing. Faul.

Slavne rozloudeni s Bulhary a malodohodovymi vojaky veera v Pram.

Prahu opustily armadni delegace Rumunska a Jugoslavia. To byli zastupci vojenskeho spojenectvi padesati miliont ,obyvatel Male dohody. Spojenectvi, zpedete'neho spoledne prolitou krvi, bojem proti stejnemu neptiteli a poutem spolednYch zajmt. To v ge chapala Praha, kdyg se s nimi loudila. A oni rozumeli Praze. Napied odchazeli k nadra gi Rumuni, doprovazeni hudbou a destnou rotou 28. pe giho pluku. Vojak nemtge odpovidat na pozdravy mavanim, ani hlasitYmi projevy cite. Ale popularni, bradatY tambor rumunske hudby neodolal, jeho tval odpovidala girokYm vem a hlavou kynul Pra gaktm. Neodolali ani velici dtstojnici, odpovidali zraky a zdravili gavlemi. Pra gske geny jim hazely kvety. Za rumunskou vojenskou delegaci vyrazili z Mezibranske ulice bulhar gti sokolove, vedeni svoji hudbou. Statni, osmahli, ti jig mohli pustiti uzdu svYm citilm. A bulharske tieny v krojich.

Kaidou chvilku nekdo z Pra galt opusti gpalir a vtiskne nem do ruky odchazejici Bulharce.

Povetginou jablonecke korale, na pamatku z Prahy. — Po pulhociinove pfestavce odchaze11 Jugoslovane. Pechota a namoinici v bilYch eapkach. Pu gky na femenech a dlouhY vojenskY krok. Ty jejich stejnokroje zname, vgdyt' mnoho nagich lidi v nich bojovalo. V dele nese jeden nag dilstojnik kytici rudYch rail. A rue pfedstaviteltm spojenecke armady na cestu. Namofni dustojnik v bilem stejnokroji odpovida nad gene Praze pokyny hlavou.

Je to loneeni beze stogy tesklivosti. Odjadi sice, ale zustavaji s nami. A tak, jako na gi vyslougiki vypravuji ve svYch obcich o dobrodrugne divisi a krajich na Balkane, budou tito haste, a g ptijdou z vojny domt, vypraveit o zlate Praze a spojenecke zemi tam na severu, kde byli hosty. Nikdo jim o teskoslovensku nemule nic namluvit, nebot' oni videli a poznali.

A jejich poznatky budou sdilet tisice lidi jejich zemi.

Ve stiedu, dne 3. srpna 1938. iME tolik o porodnich bolestech fatismu, v tolik o jeho mohutnern vzrastu v raznych zemich a tolik o jeho zrani v Italii, te temet zapomineane, to by fatismus mohl nekde ztroskotat. Nevime nieeho a tom, co se deje, kdy2 fatisticke hnuti zaene ztracet rovnovahu a zaene upadat. Jen v jedine zemi fatisticke hnuti po velikych poeateenich fispetich si neudrtelo svoje dobyte postaveni. Touto zemi je Finsko; a historie fatismu ve Finsku stoji za vypraveni, kdy pro nic Anal°, tedy pro svetlo, ktere vrha na vrozenou slabou stranku fatismu a na obnovovaci silu parlamentni demokracie.

Podatky fatistickeho hnuti ve Finsku byly hodne slibne. Liga komunisticke mladete sila konani propagadniho tYcinu v listopadu roku 1929 v Lapua. Bylo to drze prohlateni, nebot' Lapua, trhove mestedko a 14,000 obyvatelich, je sttediskem kraje osidleneho svobodnYmi, zamotnYmi sedlaky a soudasne sidlem pietistoke sekty luteranske cirkve, ktere. vtdycky povatovala komunismus za uctivani Mimo to protiruske citeni je v Lapau silnejti net v kteremkoliv jinem okrese Finska.

Kdyt vlak, ptivatejici mlade komunisty s jejich rudYrni vlajkami, ptijel do Lapuy, nadrati bylo obsazeno rozhotdenymi sedlaky. da sotva vystoupila a spustila prvni teenicke vYkony, kdy ji napadli sedlaci s dukladnYmi kiacky a mladYm komunistam strhali s Vela kotile. A potom sedlaci svolali schfizi do Lapuy.

Jejich vadcem byl Vihtori Kosola, poeestnY sedlak, kterY poznal petrohradske talate v dobe, kdy Finsko naletelo k ruske fiti. Pod jeho ve denim byla odhlasovana tada ohnivYch rasaluci.

Po shromatdenni v Lapue nasledovaly podobne schtize po cele zemi Za nekolik nedel se ze dtyt provincii odebraly deputace do hlavniho mesta, kde je ptijal ministerskY ptedseda a president republiky. Zadaly, aby komunismus byl postaven mimo zakon a jeho propaganda iakazana. Parlament nemel namitek proti pailateni nekterYch komunistickYch spolka, ale

.

Nemecko chvatne opeviiuje na zapade.

Lucemburki obeane, kteti bydli blizko nemeckYch hranic, vypravuji o podeztelYch floe"nich stavbach na nemecke stran y. Tisice delnika buduji pada celYch lucemburskYch hranic sit' malYch pevnastek. Pracuji i v noci ye svetle reflektorn. At na hranice vede moderni- autostrada, kterou Nemei zabarikadovali, takte je pro auta „nesjizdnou. Tvrdi, to silnice e u hranice se'sula a musela bYt pro provoz uzavtena. Opevilovaci prate mail bYt skondeny do dvou V SSSR. poslanci mladti 20 let.

Drees se konala v Kremlu tteti schtze I. zasedani nej yYttiho sovetu RSFSR. Pet set 'Sedesat osm poslanci jsou 'deny komunistiske strany a 159 je bezpartijnYch. Mezi poslanci jest 339 delnikii, 195 sedlaka a 193 fitednici a zastupci sovetske inteligence. Mezi poslanci nejvyttiho sovetu RSFSR. jest 157 ten. 10 osob' ve statti do 20 let, 57 osob ye stali do 21 do 25 let. Ve schuzi bylo ptijato rozhodnuti o YYdajich poslanca, spojenYch s vykonavanim jejich funkci. Na tyto vYlohy obdrti katdY poslanec mesiene 500 ruble. Poslanci maji dale pray° na bezplatnou jizdu po teleznicich a lodich. Dale bylo rozhodnuto dati k disposici piedsedovi nej yyttiho sovetu RSFSR. 150.000 ruble roene na vYdaje representadni a na vYdaje, spojene s udrtovanim spojeni s poslanci.

ItalskY yYprodej. fteditele italskYch musei, zejinena ye yenkovskych mestech, dostali obetnikem rozkaz, aby odevzdali vlade anticka umelecka, dila. V Anne dila zhodnoti a takova, ktera se vyskytuji v ()bran& nebo kterYch lze jinak postradat, budou prodana do ciziny. Podatek byl ueinen natizenim Mussoliniho, kterym se dovolila prodat kopii prosluleho Myronova Diskobola do Nernecka. Podita se, to italska vlada bude na anticka dila, ktera se ji sejdou z provincii do ftima, potadat pravidelne statni dratby. Anticke bohatstvi ma zaplatovat soueasnou devlsovou chudobu.

Strana 21.

vEsmix

Jak Ire Finsku za§el agismus. odmitl zakazat marxistickou propagandu. Vyhovet lapuanskym potadavkiim znamenalo zavesti vteobecnou censuru tisku, kterou finskY parlament, z jehot 200 Menu bylo 59 socialista a 23 komunista, nehodlal uzakonit.

Sedlaci se vratili dom.& neuspokojeni a jejich rozhoteeni vyvrcholilo ye velke protikomunisticke hnuti, ktere bylo vteobecne a velmi popularni, ptesto, ze bylo hystericke. V Lapue byla ztizena trvala organisace, jet mela tidit nove hnuti a ktera si nedelala tetkou hiavu se schvalovanim nasilnYch einn.. V dasledku toho umirnend vlada odstoupila a prave strany utvotily nove Narodni ministerstvo, v jeho eelo byl postaven veteran Svinhufvud, jent vedl Bile k viterstvi proti RudYm ye finske valce za nezavisiost v rote 1918.

V eervenci ptibyla do hlavniho mesta deputace 12,000 sedlaka, aby nalehala na vytizeni lapuanskYch potada ykil. Ladala za uzakoneni potadayku, aby marxiste byli vyloueeni z yetejnYch funkci, aby byly zavedeny pkisne tiskove zakony a aby vlada dostala pinou mot v nalehavYch ptipadech jednat bez schvaleni parlamentu. Avtak takove zakony by byly znamenaly poruteni nstavy a Svinhufvud nedostal petitestinovou vettinu hlasa, nutnou k okamtitemu ptijeti navrht. Byl proto nucen rozpustit parlament a vypsat vteobecne volby. Kdy2 se setel novY parlament, byly uzakoneny protikomunisticke ptedlohy tesnou vetginou.

Lapuanci prosadili svoje potada yky, i bylo motno oeeka.vati, t` e se tim cela nesnaz skonei.

Avtak zajem vetejnosti opadl a lapuanske hnuti ptestalo bYt hnutim vettiny. Zbaveno podpory ve •ejnosti, zustalo treet v prazdnu jako fatisticke hnuti. Vetlo ye znamost, to do

lapuan-

Rozmanitosti.

Vypuzeni Nemci a, Rakutane naleznou novou vlast mezi afr. eernoeby.

Ve francouzskYch laznich Evianu byla skoneena mezinarodni konference, ktera se zabYvala otazkou politickYch uprchliktt z Nemecka, Rakouska a z jinYch state. BritskY zastupce lord Winterton oznamil, to britska vlada je ochotna povoliti vet ginu poetu rakouskYch a nemeckYch uprchlikti se pkistehovat do britske vYchodoafricke kolonie Kenya. Kolonie Kenya je dtykikrat tak velka, jako eskoslovensko a tije tam pouze asi tki miliony eernochil a necelYch sedmnact tisic Evropann Pro evropske usedliky jsou v Kenyi snesitelne klimaticke a tivotni pomery. Amerika se uvolila vydat roene pro 28,000 betenciz' ptistehovalecke povoleni. Zaeatkem zaki sejde se v LondYne pkedsednictvo evianske konference, jeho ptedsedou je americkY delegat Taylor, a zkidi potom v LondYne zy laStni pomocnY ilkad pro politicuprchliky.

Hratek z hrobky Tutenchamovy.

Ve vYstave spoleenosti pro pesteni kvetin jsou vystaveny take male rostlinky hraSlu, jehot semena byla nalezena v hrobe egyptskeho faraona Tutenchamona. Je pozoruhodne, lusky tohoto hrachu maji tmavemodrou barvu.

Nemecke Bile vojenske.

Jak dnes, tak jig za svetove valky utivala nemecka propaganda nejeasteji davodu hospodarskYch ke svYm potiadavktm. Ve skuteenosti slo ovkm o dile vojenske. Mezi dohodovymi statniky byla vSak vzacna jednota jit behem svetove valky, aby Nernecku nebyla vracena ani jedna drtava, ponevadt nernecke vojenske cite byly itejme. Tehdy bylo jit jasno, ze by se Nemecko s 1 milionem sv rch vojakft zmocnilo ce/e Afriky, kdyt s nekolika svYmi oddily obsadilo Nerneckou V47.chodni

skeho hnuti vlozili penize vadci dtevalskeho obchodu v nadeji, ze stladi mzdy delnictva,. Nektere banky a konservativnejSi drutstva take poskytly podporu. Vyzbrojen temito penezi, lapujsky hlavni stan nejevil ochoty vzdat se sveho boje. Ziskali nova% hroziveho vfidce v ge- • neratu Walleniovi, kterY do nedavna byl gefem generalniho gtabu. Pod WalleniovYm velenim se nasilne tiny mnotily. Na potatku roku 1932 bylo znamo, 2e chysta pu g s pomoci civilni gardy.

V bkeznu 1932 pu g propuki ptedeasne. Zkrachoval a Wallenius se vzdal, zastkeliv se.

Finsko faMsticke hnuti ted' vstoupilo do tke• tiho stadia. Nejdkive bylo lidovYm hnutim, potorn polovojenskYm a kapitalistickYm hnutim a ted' se rozpadlo na frakce. Pri nastavajicich volbach se vSak ani jedine z nich nepodakilo ziskati podporu vekejnosti.

Hlavni kadr lapujskYch, mezi nimit byli i vodni vadci, se reorganisoval v Lidovou vlasteneckou ligu, ktera si podrtela v parlamente 14 k •esel. Je podporovana itverna eastmi obyvatelstva. P •edevgim lidmi, jejich strach pied komunismem je vet gi net laska ke svobode, miru a blahobytu a kteti vidi komunismus take v kaide osobe a katde mySlence, ktera se jim nahodou nelibi. Za druhe jsou to Pietiste, zatrpkli, asketieti sektati, pkipominajici anglicke puritany ze 17. stoleti.

Tito lido dnes tvoki finskS7 fa gismus. Jejich organisace je dosud docela vekejna. Ma svoji parlamentni stranu snatici se svrhnout system politickYch stran. Ale pozbyla podpory prostSrch obeanil, v jejicht oeich je stranou fanatikt. A pozbyla podpory kapitalistickYch zajmu. Finsko se teSi z pine konjunktury. Revolueni Viastenecka liga nema co nabidnout.

Tak zvanY komunismus je proskribovan jako ye vkch zemich sousedicich se SovetskYm svazem Po osmi letech fasticke hnuti ztistava jen maliekou parlamentni stranou, jakYmsi bde/Ym vYborem, sledujicim moskevskou propagandu.

Pluk s jednim elenein.

V techto dnech pozbyla Anglie zvla'Stnosti, kterou se jiste mohla vykazati jako jedina zeme na svete: jezdeckeho pluku, kterY mel praye jednoho dlena. Jde o milioni jezdeckY pluk severniho Irska, kterY byl utvoken ve svetove vaIce a vyznamenal se v detnYch bojich r. 1918 01 irstupu z Monsu do Cambrai, chny milicni jezdecke pluky byly jit rozpuSteny pled lety, jen tento jedinY pluk distal at do nedavna. Nyni ztratil v gak i sveho posledniho skutedneho Mena, majora Sira Ronalda Rosse, kterY dosahl vekove hranice aktivni slutby 50 let. Krome neho mel pluk jen eestneho plukovnika hrabete ze Shaftesbury a plukovniho kneze Stacka.

KinematografickY vynilez.

Joseph Valentine ze spoleenosti Cinema-Universal vynalezl hranol slotenY z nekolika vrstev skla, stmelenYch pod uhlem 45 stupful.

Tento hranol se vkla.da mezi cocky kinematografickeho pkijimaciho pkistroje a umothuje tim snimky, na nicht osoby jasne se odrateji od pozadi tak, jako by byly fotografovany stereoskopem. Tim vznika, obraz, kterY ma tii rozmery, misto, jako at doposud, snimek pouze dvourozmernY. At dojde k placeni piljeek, bude miti Nemecko na vyber bud' iipiny bankrot, nebo lispe g -nouva,lktzmedbyiohafrzm, Statni dluhy dosahly takoveho rozmeru, jsou tipinou hadankou pro vSechny finaneni znalce sveta. Z nemeckYch delnikil se stali otroci a tebraci, nemeeti kapitaliste ut nemaji soukromeho zisku. — Walter Horst Weitenau v knize Evropa pied propasti.

Masarykovy spisy vyjdou v hebrejskem jazyce.

V Palestine vyjdou sebrane spisy Masarykovy v hebrejskem pfeklade. Soubor vyjde v peti svazcich a bude stat 250 KC. Sionisticke organisace propaguji toto vydani mezi tidy na celem svete. Nad p •ekladem a uspotadani dila bdi zvlattni vYbor, sestavajici ze spisovatel4 a vtdcu. .4

Strana 2:4,

vf Cervenka & anzara

vIsT.NicK BOLEST V ZADECH.

Nagemu gvagrovi jsme prodavat Nonat, velice Casto bolely zada v tYle od teike prate.

PozemkovY obchod — Abstrakty. stfe ruce pkimo hokely ud mazani 0strm linimentem. Kdyi to nepomaNotafstvi.

Prijeky halo, gel k Micah. Ten usoudil, tie je to tetike namotieni, ktere potkebuje Mame snojeni v celem state. nejakY tYden odpoeinku ku ideve.

Svagr ale si nemohl dopiat odpoeinek, aby neztratil praci. Byl nucen trpet bolest a sestra musela zada staOei, UM, Nos a Hullo le mazat. Kdyi Nonat vyleeila otci Wiprava bolest v nohach, sestra rekla, ie mu trisedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne der na zada naplast z Nonat. On odFIRST NATIONAL BANK BLDG. mAnul. 'To pry je pro stare dedou'Sky a babieky. Jelikoi mazani nepomaRosenberg, Texas halo, koneene svolil. Pak uznal, ie je HEFNER BLDG Nonat i pro mlade, lep gi neili ostre mazani, ktere od bolesti nepomaha.

El Campo, Texas Na rozliene at' suche neb otevi-ene V nedeli rano od 9:00 do 12:00 bolesti se Nonat osvedSila, ktera bez operate vytahne dkevene i oeelove :'risky, steely a jine Predmety uviale v tele, ale musi to bjt WEST, TEXAS.

DR. C. GREER

DR. I{AR. J. BUB Ceskk Lelia. a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon ifradovny: _Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA P011itEBNI SLUZBA. V hodiny Z'alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni ristav pohotovY k sympatickemu vyrizeni nezbytakch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohrbu.

Levne ceny jsou nak zasadou.

EDWARD PACE Pohrebni Clen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. GIL_

PRAVNiK Vytizuje ve&ere soudni zalektosti. ttadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY oerri LEKAR. BrYle spravne pripravene. tas dle rimluvy. tkadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS. RED FRONT Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Koiut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Praviddna jidla a lunee NejlepSi soudkove a lahvove pivo, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime &sky.

Hoboko stale na skiade.

ZvlaStni stoly pro rodiny.

DrobnY lid v Rakousku je v stra g -nebid.Platykes,dtokivbyti stouplo o 35 procent. Neni tam ovg em neklidu, demoralisovanST a tioufabi lid se nebouti, v gak pasivni resistence vzrilsta.

Choc (Pakil) Zastupci Henleinovi nenechali l'adnou pochybnost ohledne toho, ze je tkeba pkebudovat i stat s hlediska karlovarskch poladavkri.

Nand nemohou prijmouti nejake *Q'Seni na oko.

Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou 55e a $1.05. Ptejte se Va:ieho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho ieberte, radeji pi gte pkimo na naii ,dresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. )0( TREITE VELKYMI BOLESTMI HLAVY?

Ve stredu, dne 3. srpna 1938.

eteni vzhiiru nohama V &tame Britskeho musea jsem se seznamil s muZem, jen ma velmi zajimavou techniku eteni.

Ceti piamalu, delal si malo poznamek a zrejrne se snail co nejvice si zapamatovat. Nebylo na nem nic vystredniho nebo abnormalniho, ale byl jsem velmi prekvapen, kdyi jsem objevil, ie Ste knihu, obracenou vzhfiru nohama.

"Promirite," zeptal jsem se ho, "je nejakST zvlakni drivod, pro kterY etete takovkin zprisobem?"

"Zajiste," odpovedel pomalu, "kdo Ste obyeejnYm zprisobem nepochopi mnoho, kdo Ste rychle, mnohemu porozumi gpatne. Donutil jsem se snilit tempo. Cist knihu vzhilru nohama je pro to dobra metoda. PfeCtu site o hodne merle, ale nuti me to, abych se soustfedil tak, ere vidim vice. Radim varn dobte, abyste to delal take."

Jeho slova byla presvedeiva. Jiste dobrY napad. Zkusim si to jednou, ale ted' jate ne. Musim jette predist mnoho veci.

Na kterSrch planetich je mink vot?

Vedecka biologie se zabkva i takovYmito otazkami. V Belehradkove "Biologii" je v zajimave kapitole "Privod a zanik Zivota", v nil se doSterne o pomerech na jednotlivSrch Jste-ii zklarnami vgim, co jste zku- planetach. Lze pkedpokladati, ere gisili, pak diuzite sobe seznameni s tcuta novou piipravkou Severova zavodu ze Cedar Rapids, Ia.

vot je many toliko na dvou planetath: Venuk a Marsu. Neni sice existence givota na techto dvou planetach ani dokazana, ani vyloueena. Uvahou vgak dospivame k tomu, ere existence 2ivota je na nich moans. Venue ma atmosferu — jeji teplota kolisa mezi 60 a 20 stuprit, ma vodu (povrch je kryt mraky) — jde jeke jen o kyslik. Mars ma vS'ak atmosferu, v via byl kyslik prokazan, vodni perry prozrazuji vodu, teplota kolisa mezi 10 stupni a mrazem. V tropech Marsu pievlada, barva autoServena, ktera je silne prostoupena okruhy barvy zelene Zelend plocha zaujima asi ttetinu povrchu planety a nejpozorubodnejgi je, ze zelena barva je vystkidavana na podzim barvou hnedou. Vyskytl se ovgem take vS7klad, le to nemusi bS7ti rostlinstvo, mibrk some pougte, menici barvu vlhnutim.

Potkal onehdy pan Zdrk pan a krka. Pozdravi ho, potkepe mu rukou, ale vidi, ere se pan 8krk na halo mraei. Ptal se ho po priaine.

"Jak bych se nemraeil," povida pan 8krk, "kdyZ" jste si prokopal chodbu ze sve zahrady do meho sklepa na uhli."

"A jejej!" divil se pan Zdrk. myslel, ze jsem ptiSel na uhelne lo2isko l Ill se z toho deset let raduju!"

Scena z X. viesokolskeho sletu v Praze.

oasopis tento pkinesl jia dva élanky upozorriujici dtenate na novou ptipravku Severova velkolekarniho zavodu v Cedar Rapids, gumive tabletky (Effervescent tablets) proti bolestem hlavy a ialudednim poti21m. Doglo velke mnokstvi dotazii i pkiin3ich objednavek, ale ponevacil vekirne, ere ne v gichni dtenati si techto &Ann povgimli, pigeme znovu, abychom pkipomeli hlavne tern, kdo jsou zklamani tim, co a k s dosud zkusili, na filevu od bolesti hlavy, ze si dluli sami sobe, aby se se SeverovSTmi gumivS7mi tabletkami seznrimili a dostali si tubu jegte dnes.

Tabletky jsou velikosti 25 centt a kdyg se jedna do, do sklenice studene (nebo dle libcisti teple) vody, za gumi se a pkipravi kfigt'alov3) napoj, po neml bolesti hlavy jako by s dela setkel. Co je take drilelite, tabletky jsou ripine bezpeene, nebot' neobsahuji ladne Akodlive drogy. Pkichazi ye velke sklenene tube a cena je jen 50 center. V mohSrch lekarnach ilk mail, ale nutno se tdzati po nich pinS7m jmenem — Severa's Effervescent Tablets. Tam kde je nemaji stadi poslat objednavku s pkislugnSm obnosem tkeba v pogtovnich znamkach na W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa. )o( Vratila se domri ze sletu. A tern merle gt'astn3im ptitelkynim, ktere nemohly jet do Prahy, vypravela o to vgi nadheke a o svkch zatiitcich.

Cela. Praha jen tandila, zpivala a objimala se. Posleze se s tajeinnS7m na.dechem rozpovidala: "A piedstavte si! Jdu takhle veeer domt po nabkeki a najednou potkam takoveho hezkeho mladence. Koukl po mne a chtel me polibit. To jste mely videt, jak jsem utikala!"

A to jedna z ptitelkyri se Skodolibe optala: "Prosim te, a dohonila jsi ho?"

VY:Se jest scena z X. v gesokoiskeho sletu v Praze, prostna mu g', ku kterernu prihlizelo pies 250,000 navStevnikii z celeho sveta, mezi bylo na sta Ameridanri.

Z pouti na Sv. Kopeelu.

Na tomto obrazku jest videti v pfedu Hanaely v pestrS7ch krojich a v zadu v levo pi. Joe F. Holaskovou z West a v pravo pi. Jan 8majstrlovon z Elk, Texas ,na pouti na sv. Kopeoku u Olomouce na Morave Ceskosiovenske Republice.

Ve

dne 3. srpna 1938.

Strana 23.

VEST=

PRO NAg E l ESKE RYBAttE tPLNE ZDARMA.

MADLA Z CHIELNY MUM K SRDCI.

Doba letnich mesicti jest dobou detnYch vYprav na ryby a z pravidla navrat domir s Velem pokousanYm od komarti a jineho hmyzu.

Severtiv velkolekarnickY zavod v Cedar Rapidsich chce territo nagim rybaitm zlepgiti naladu a zpiijemniti pobyt u vody a jest ochoten katdemu jednomu z -nich poslat fipine zdarma liberalth vzorek znamenite masts Esko, jet zastavi svedeni nutici k nebezpeonemu gkrabani a ochladi rozpalene telo. Vzorek nachazi se v krabici velikosti stfibrneho pilldolaru a rybati budou vdeeni, at si budou moci pro ni do kapsy sahnouti a pottiti pogtipana mista.

Krajane, kteki radi chodi na ryby, mohou byti voleeni tomuto sopisu, v nemt Sever-a y zavod pravidelne oznamuje, to tuto bezplatnou nabidku umotnil. Jest nutno si ale pospigiti, nebot' vzorkfr jest omezenY podet a budou v brzku rote brany. Aby se i nage•krajanky, jet sice nerybai'i, ale rady si vyjedou na vYlet do pfirody — necitily zkra.ceny, i ony mohou si o vzorek Esko dopsat. Jest v gak ptipominano, ten, kdo vzorek ut pied druhY nedostane a bylo by zbytedno psat.

Pravidelna, tuba Esko, prakticka a zdravotni stoji jen 50c a vystadi na dlouhou dobu. Motno koupit ye vetgine lepgich lekaren a kde nemaji, motno poslat objednesku Primo na, W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa. )o( Sokolstvi nesnese srovnani se sudetonemeckymi turnery. Ukazalo se to ph poslednich pratskYch vodech, ph nicht ho gi a deveata kladli mnohem vetti cluraz na ni "nazdar", net na ukaznene pochodovani. PrUvod vypadal spige jako vYlet, net jako obraz "pfedvojenske vychovy".

Breliner Tageblatt (Berlin).

NovY desky mluveny film "Madla z cihelny", ukazovany tento mesic, je opetne jednim z tech filmt, o jakYch fikame, ze miuvi k srdci. je take znamenite hran Pfednimi hereckYmi silami eeskoslovenskeho filmu a proto tim vice pOsobi na divaka neodolatelnY jeho humor, vysoce, poutavY dej a mile pisne. Divak je udr2ovin stale nejen v dobre 'Wade, ale i v napeti ,ktere se stale stupfmje. Dej filmu tohoto jsme jit zevrubne uvedli drive. Titulni irlohu hraje oblibena heredka Lida Baarova a snad jsme ji jests nevideli v krasneji hran roll net je Madla, prosta holka z cihelny, ktera, ma omladit zdravou venkovskou krvi zdegenerovanY glechtickY rod, a proto je na zarnku pfechova vana na vzdelanou a elegantru sleenu. Tato PrevYchova neni tak snadnYm Ukolem a nemusime podotYkat, to ph torn dojde k mnoha veselYrn a humornYm scenam. Ale Madla je udeliva a za kratko je z ni tak uSlechtila a mila sledna, to se do ni zamiluje i strYdek, kterY ji vyhledal za nevestu pro sveho synovee. Madlinu maminku hraje Antonie NedoSinska, ktera tu piedstavuje lenu s lidskou srdeenosti, ktera si vas zcela podmani. Ma zde vYbornou -aloha a zasmejete se od srdce mnoha vYjevilm v kterYch vynika jeji tednost a take tivotni zkug enost. V roli strYeka vystupuje Hugo Haas, ktereho jako vYborneho herce poznali jste jil v jinYch filmech. Synovce jeho hraje zdatile znamY herec V. Brodsky. Obecenstvo pfijlo film tento vg ude kde byl hran, velice vfele, dobfe se jim pobavilo a mluvilo o nem uznale. Sledujte oznamku v tomto lists, kde film bude ukazovan.

Wind ukazuji na eeskoslovensko jako na nebezpedi pro evropskY mir, adkoliv jedine jeho valedne gesto bylo, to odmitlo sve rozdeleni bez odporu.

Yorkshire Observer (Yorkshire).

Vlak soupeii s letadly.

Nova anglicka aerodynamicka lokomotiva vytvofila na trati severovYchodni teleznieni spoleenosti v Anglii, novY anglickS7 rychlostni rekord. Dosahla rychlosti 201 km za hodinu. Nova, lokomotiva je nejmodernej gi na svete. Kdyt zadatkem minuleho stoleti "otec lokomotiv", Stephenson, sestrojil svou prvni lokomotivu, byl zahrnut posmechem. R. 1829 vystoupili proti nemu udenci s tvrzenim, to lidske telo nesnese vetgi rychlosti. Utady vydaly tehdy nafizeni, to pied kaIdYm vlakem musi jet mut na koni s dervenYm praporkem v ruce. Brzy vgak zadaly stavet teleznice i v jinych statech a dnes je cela zemekoule pokryta siti •ocelovYch kolejnic. Shon moderniho aivota kladl

na dopravni prostfedky stale vetsi paadavky. Zeleznice buduji stale rychlej gi lokomotivy, aby soupefit s auty a letadly.

O

ObojakY postup plukovnika Becka odcizil Polsku Francil do to miry, to se mysli, to Francie odmitne Polsku svou pomoc pro vojenskou obranu Gdanska. Pomer mezi Polskein a Nemeckem se nyni stava, stale napjatej gi. Mimed dirstojnici zadinaji projevovat velkY zajem o pohranieni kraje.

L'Oeuvre (Pala).

SokolskY slet je rozhodne nejneptiznivej gi ptida pro zmenu Ceske mentality. Horoskop narodnostniho principu je gpatnY, nebot' v Praze dnes vladne Mars.

Der Angriff (Berlin).

POTIZE se zaludicem.

SPATNE' TRAVENI? NECHUt K Anti?

HOR.KOST?

NADVMANi? DUICCTIONS (fl tot veto,

m ✓ .

m•1,1%

nIS Wt. its Sn ...1157. v0.1 pan S,CI, rirrw M1,0 41. itAhill Ifs,, SAmOtli

Tnce $123 miityin CT URED

WT.SEVER:4kt°' CEDAR RAT/DS

V mesici srpnu trpi zvla gte stargi Tide a z nemoci se pozdravujici rozmanitYmi taludednimi potitemi a ti by se meli seznamiti se

SEVEROVOU

Holikou

(SEVERA'S BITTERS) Uspokojila tisice — nezklame ani vas.

Cena $1.25. — Nema-li lekarnik, objednejte phmo od:

Rad Pokrok Houstonu ANTONIE NEDOgiNSKA LIDA BAAROVA ve filmu

OZNAMUJE

"Madla z Cihelny"

potad spoledenskYch zabav, te gicich se velke pfizni nag eho lidu i detnYch pfatel fadoveho elenstva. VzornY potadek, pedliva, obsluha a dobra hudba ph katde zabave.

PoAtovni adresa: 1140 Robbie St. Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

Ve stiedu, 3. srpna Blume orch.

V nedeli, 7. srpna. Zatopek V nedeli, 14. srpna. - Raymond BalEa V nedeli, 21. srpna. — J. R. Baea, VSTUPNE: PAN1 40c DAMY 25c POrtADATELE.

Skvelou tuto filmovou veselohru podle divadelni hry tehot jmena, ukazuje v srpnu Jos. Vag ut, zastup. Praga Film Co. z Chicaga. Film tento yam zarueuje dobrou zabavu, nebot' hlavni lohu hraje dobfe vain znama z dfivej gich filmu, Antonie Nedoginske., ktera svou jadrnou vST. eenosti a humorem udrtuje divaka stale v dobre nalade. Hraje frlohu Lig kove z Cihelny, vdovu s 12 detmi, z nichl nejstar§i jest Madla, tu hraje vYborna hereeka Lida Baarova. Film jest nadevge poutavY a ma krasne zpevy.

SHINER — ye etvrtek 4. srpna, o 7:30 a e 9:15 hod. ved'er.

GRANGER — v patek 5. srpna, o 7:30 a 9:15 hod. veder.

CROSBY — v nedeli 7. srpna, o 7 a o 9 hodinaeh weer.

WEIMAR — v fiterY 9. srpna, o 7 a o 9 hodinich veeer.

MOULTON — ye Ctvrtek 11. srpna, o 8 Jiodinach veder.

Dalgi mista pozdeji.

Strana 24,

VESTNIK

Poutiveite k oznamovini

1VIalcr Oznamovatel Pravidla

i

V Malem Oznamovateli fietujeme 2 centy za slovo za kaide uvetejneni. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvlattnim llstku a 'Allotte k objednavce ptislugnY obnos bud' poMovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-11 byti jrneno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na g' znadkou, fidtujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prace" a podobne 25c zvlait' za znaiku a na poetovne, aby doke dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Ph oznamkach "Nabidnuti k shutku" neb "Prijme se hospodyne" °buil& doplatek za znadku a paitovne 50 centu.

Doplatek za znaCku budit Olioken k obnosu, kterY posilate za 0zninnku.

or, Stark 'Jena by si dopisovala s panem od 50 — 60 let, spotadanYm; rozvedeny at' se nehlasi. Pkihla/ky pike na redakci t. 1. pod znadkou: "Dobra Z'ena.

(31-33pd) or-

Hledim starAi lenu na vYpomoc do domacnosti a co—spolednici stark gene. DobrY domov a pfirnetenY plat. PiAte na: Mrs. James Doubrava, Skidmore, Tex. (31-32p)

W Hleda, se star/i l'ena k vYpo-

Kvetiny.

Omluvte mne! Jsern dravec a nasilnik, ale miluji vas, a proto jsem vyrval vákkvet. Je mi ho tteba jako tygru tepleho masa. KaalY z rids je lelmou sveho druhu, ukaji fysickY Ci du/evni hlad. Me mile kvetiny, jak bych byl /t'asten, kdybyste se na mne tak vyeitave a piece smirne nedivaly! Prod' jste oeima lane, zmitajici se ye sparech silnej/iho? Prod' mleite ke svemu velkomu boil, le jig nebude volneho livota ve travach pfirody? Prod neumite zaplakat pladem hladovicich deti, prof neni molno, abyste, pohrozily?

Pinite svou povinnost, te/ite eloveka. Neni pro vas vet/i radosti zvadnout ye stinu meho horkeho srdce, ktere si neustale tiadd umiroan nadhernYch.. Neni pro vas vetliho /testi neti smeti jedinou vuni vydisti eloveku jeho nesmirne poteleni, Mere mu skYta vas odchod ze hmoty. Schnete, a mou ktedovite spiatou name vyplimje jen popel valeho mudrctvi, jez hlasa sebeobetovani a veerie dary k dosaleni polivotniho klidu.

Ale a se uvidime v kraji stint a tuleni, budete velmi napadnYm kontrastem zemfeleho eloveka. Va./ svetsky altruismus .a vase pokora bude se chveti k podobe vysokeho tonu na Wine nesmrtelnosti, a/ ma neboha, vyderPand dule lidsko. de k soudu, v nem/ budu obvinen z dnelniho tadeni ve valem tilvote.

Za ma ukrutenstvi mi slibte, le se onoho dne na mne usmejete a obinekeite tak bytost, jez bude soudit.

Ve stiedu, dne 3. srpna 1938.

Jedna o Svehlovi.

Kdyl ztroskotala v rode 1926 v§enarodni koalice, odjel 8vehla na jih. V jeho klubu zadal zatim boj o zemedelska, cla. Vytvotila se tu fakticky t. zv. celne-kongruova vet/ina jako ptedchtdkyne vlady obdanske, eeskonemecke. Zemedelska cla byla odhlasovana za prudkeho odporu socialistickYch stran. Na ceste zpet do vlasti ete vehla o. poslednich uddlostech a ulehei Si: "Zatraceni chlapi, sotva elovek vytahne paty z dom.u, hned zaenou delat agrarni pnlitiku." • Cesta

0

Lime 'eejdrem.

Korespondence Narodni ligy oznamuje, le se rozchazi I. linie Narodni ligy. V letaku se o ni pravi, ge pry linie vstupovala v jednani s jinYmi politickYrni stranami, ani si vy t. iadala souhlasu Narocini ligy.

Olenove I. linie podnikali pry soustavne "propagandu Aeptem" — proti jednotlivYm pracovnikilm Narodni ligy i celemu piedsednictvu.

V oele prvni linie, jak znamo, byl poslanec Karel Kut, bYvalY redaktor "8ejdrem".

Povidka o milenci.

Klekl si na leve koleno, pravou ruku na srdce a valnive pravil : "Odmitnete-li mne, zemru."

Odmitla ho.

Zemfel.

Po 6edesati letech.

Jak zerniel portal& Jaroslav Slofie za valky.

Br. sen. V. Klofae pile redakci 6eskeho Slova: "Nedavno jste citovali z knihy Ericha Safferta, dtstojnika t. zv. Eedelweiss-divise, kterY psal o utrpeni naSich vojakt na italske fronte a zminil se take o mem synovi Jaroslavu Kloadovi, pravniku. Trochu jeho fidaje musim poopravit. Jara narukoval jako jednorodni dobrovolnik k vozotajstvu hned na poeatku valky. Byl jmenovan porueikem, byl pfelolen k uherskYm myslivcilm. Kdyl jeho pluk se spravedlivym Nemcem, pluk.

Salzmannem byl odeslan na ruskou frontu, pov/iml si nejakY general jmena Klofad a Jara byl okamlite pfeloden k solnohradskemu pluku Cis. 59. ("Eedelweiss") na itaLskou frontu tam, kde Atoky a zejmena boje o Monte Cimone byly nejzbesilejli. Kdy/ se chystala rakouska ofensiva r. 1917 u Caporetta byl pluk pfelolen na korutanskou hranici.

Na ceste zastavil se v Tridentu a tam cisat Karel dal si syna ptedvolat. Ale ten jak matce psal — nechtel hrwti roli nejake ()play a radeji se neukazal. Byla to snad chyba, byl dlouho na fronte a cisat, kterY chtel se tenkrat delat popularnejAim, snad by byl dal pokyn, aby syna pfelotili do zazemi.

Ale stalo se. Za chvili byla 1. setnina 59. pluku zas v horach, kde trpela nejen boji, nYlori i mrazem a Apatnou stravou. Milky mnoho lidi nezabijely, ale nlomky kamerni, do niehl triskaly italske granaty. A tak by take Jara ranen, myslim 17. listopadu 1917, do nohy a snesen do tdoli. Byl pak leden v nekolika vojenskYch nemocnicich a zemfel otravou krve. U svYch nemeckYch spoluvojakti byl velmi obliben a protole citil s nimi a stejnY 2ivot jako oni. Vim, le nikdy ostrou ranu nevystfelil. Zustalo po nem mnoho poznamek. Ty denniky jeho gist nemohu. Vim jen, jmeno Klofae dinilo mu tivot Casto nesnesitelnYm. Proto nepoulival ani sveho priva a nejezdil na zotavenou ke kadru v Solnohradu, aby u/el rtznYm jedovatYm poznamkam o otcivelezratici a zustaval radeji v kopech. V jednom dopisu matce psal, le by mel se jmenovat Novak nebo Horadek. Ale snak svuj osud opravdu statedne. Ja jsem jeho smrti ztratil nejlep giho kamarada. Ztratil sviij Iivot za mne."

Jedna z Tratrivaje.

"Dneni mladed je tak nevychovand!" pravil jeden cestujici v elektrice.

"Jak to?" otazal se ho kdosi. gor, PRODA SE moderne zatizeNemecko ietti.

"Vldyt' y am ten mladenec piece na obuvnicka dilna, za spravnou ftiAskonemecke Casopisy se obra- udelal misto." cenu. Landis stroje. Pike na "Shoe ceji k nemeckYm hospodynim opet"No, jo, ale moje aena musi jeShop", Box 205, West, Tex. (29-31) ne s duraznou vYzvou: l'ettte s po- /te stat!" es r, Parma na prodej — 125 akril travinami, ponevadd je to v zajDedic. u statu! Krajidek chleba, kterY a 65 akril, 3 mile vYchodne od DaPti/el krejei hned po ranu k pamon. Hlaste se u Geo. Duty nebo R. enne pohodite, jest velkou veci, nebot' pfi 17.5 milionu domacno- nu Trucovi: J. Barty, Needville, Texas.

"Ted', kdyl. jste dedil po dededko(26-33-pd.) tech v risi znamend denni krajiek chleba 6 milione centu obili. Na vi, zaplatite mi snad ten dluh za wit'm Mali kuiatka druhu "Barred, dovoz tohoto mnolstvi obili je nut- pfedloriske kalhoty?"

White Rocks, White, Silver Laced no opatfit 460 milione KC v devi"Nestydite se, vy hyeno," rozeiWyandattes, R. I. Reds, Black Au- ach, tedy pinou tfetinu toho, co je lil se pan True, "z tak smutne udastratorps, Buff and Black Minorcas , 7ynalo2eno na dovoz obili z ciziny. lost vytloukat hned kapital?" $6.50; White, Buff, Black, Browns • tJstav pro zkoumani konjuktury vyLeghorns a Anconas a take druhy 1 oeital, kolik potravin se v NemecMono tici, le Hitler jednal pramichane za $6.00. michane za $5.25 u mimo domacnosti kahlorodne videlne zcela °pane, nea mluvil. za sto, vyplacene na misto, kiva, do- ;zkazi. Soudi, je to 4,102.000 tun Pfi tom ov/em znovu 2adal, aby jedavka zarudena. Wechny stada sle- 1 brambor v cent pies 2 miardy KC, ho slovtm kaldY pic vyzkugene "b/oodtested". Mfae- 750.000 tun obili v cent pies jednu me vypiniti vAechny objednavky • miliardy, 466.000 tun zeleniny ptesne. Von Mlndens Hatchery, Fa- v cent pies 1100 miliont Ke, 607yetteville, Texas.

(17-dz) 00 tun masla v cent pies jednu a • miliardy a 80.000 tun masa TABAK listovY na prodej, 10c, v eerie vice net'1 a pill milionu Ka. 12c a 15c, nevyplacene. J. E. Buryleka, masla a sYra se zkazi roe(2431pd) Lek, Portland, Tenn.

KU SRATKU ne za 655 miliont, vajec za 276 miiont KC a rilznYch jinYch vYrobKOUPIM STARE KALENDARE. Koupim stare kalenclate Ameri- : za 287 miliont KC. kin a Svoboda. Kdo je mate na Jedna demfe.

—A— prodej, pike, htere rodniky a mnoDo praske tramvaje nastoupil ho-li za ne chcete. Adresujte: 205 .

Camden Street, San Antonio, Tex. odrY venkovan. Neznal pfedpisy a (28-31) ak si klidne pokutoval ze sve KONANE.MU V SOBOTU, DNE 30. eERVENCE 1938 Yinky.

Lide s napetim jak to doZ Ordinate. adne, ati. pfijde prilvodei. Ten se Povidal /Aka. pacientovi: kesti, zdravi, spokojenost a chvili objevil, vetfil kout a hned "Zde mate od"ni kapky."

Lasky ptejeme Vam hojnost, "Ano, pane doktore, a mam je pozornil tatika: "Pane, tady se jak pottleek plyne tile, ekouti.

Koukejte, tamhle to mabrat pied jidlem nebo po jidle?" e napsano." at' dude Vane spnou se blue. )0( Tatik se Tozhleoll po tramvaji, ItalskY akademik Marinetti, kdy2 Pteje ze srdce shledal, 2e praskY sjezd Pen-klubt : Yvl hlavou a odpovedel: "Jo, ceje jen zaminkou k pomlouvani NC- 1 ulka tady je. Jenomle je jich tu RAD POKROK 88. mecka, opustil boudu i pimprlata a ' ic. Tamhle je taky napsano: Nonepozdraviv ani hostitele odejel, net' te Anerovaeky Elastic. A teknete, i ane prtvoddi, nosite vy tu /nero-1 sjezdova, sezeni zadala.

Regime fascista (Rim) ' adku?" mod uditovani domacnosti. Hlaste se neb pike na: "Domacnost", 6echoslovak, West, Texas.

(31-pd)

SRDENE BLAHOPTZANi sl. Jozephine Jalufka bratra Fred Buri 11111111111111111111111111111111111111R11111111111111111111

as