Vestnik 1938 09 07

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. tisLo 36.)

(Wednesday) 7. zari (September) 1938.

WEST, TEXAS. ye stredu ROelsliK (VOL) XXVI.

ZE SJEZDU C. S. A. V CHICAGU. LAVNIM bodem sjezdu byla rileva plate stary-rm eleninn a v tom ohledu podano H nekolik navrhu, k nim2 podal vysvetleni aktuar Wolfman. Dle jeho oznameni, jak je preeet1 z pripraveneho rozboru, vyZadovalo by asi $114,000 na pristi dtyil roky, kdyby mela 1Vti poskytnuta rileva polovieniho placeni pHspevkri eleninn starkch 80 let.

Kdyby tato illeva se vztahovala na dleny 75lete a stark ph polovidni rileve poplatkin vy2adovalo by to nahradu do fondu $161,000. PH zahrnuti rilevy vSech, kteri c elo roku 1943 dosahnou veku 70 let, bylo by pottebi nahrady $137,000 ph sieve 20 proc. Whoda pH tomto navrhu je ta, 2e by z ni mel Airk okruh Clenu prospech.

Po deliebate bylo sjezdem usneseno prijmouti navrh posledni.

Navrh vy'rboru na stanovy ohledne sni2eni rokove miry z prifeek na certifikaty byl sni2en na etyri a pril procenta. Privodne bylo sice uvatovano o sniZeni na etyri procenta rovne, ale jak pritomnS7 aktuar Wolfman vysvetlil, pril procenta mei° b3"rti podileno k vrili hra2eni administrativnich vyloh. Navrh tento byl po deli ebate pit at.

V prvni rade by doporueen a prijat navrh dobroeinneho vStoru, aby se venovalo $200 do obranneho fondu CSR. s tim vyrozumenim, 2e vS7konnr vyibor maze poskytnouti vice, kdyby oeskoslovensko bylo opravdu ohroleno.

Na Ceske a slovenske svobodomyslne Skoly bylo pamatovano celkovSrm obnosem $225. p avodne bylo navrhovano jen $200, ale na upozorneni zastupce Hlubueka bylo venovano dalSich $25 pro Skolu v Cedar Rapidsich. Skoly v Chicagu dostanou dar $60, v Clevelandu $40, v St. Louisu $15, v Pittsburghu $15, v New Jersey $15 a stejne dostanou i slovenske Skoly v Chicagu.

Na stavbu krajanske budovy ye Washingtonu, D. D., povoleno $25, na udrzeni budovy du Morayske-Slovacka v Pennsylvanii take $25.

Jednou z drilelitSrch amen prijatSich bylo ustanoveni, 2e vekova, hranice k prijimani novSrch elent ma byti od 16 do 55 let, na miste dosavadnich 50 let.

DalSi zmeny tftaly se opatreni proti podvodnemu nebo omylnemu hiaseni veku elent, o clukazech o dedictvi a o narocich o certifikaty.

Bylo usneseno, Ze smrt dlenkyne nasledkem nezakonite operate ma bkti klasifikovana jako sebevra2cla ph vyplaceni pojistky.

0 prevadeni deti za eleny po 16 letech rozvinula se debata, do ktere zusahli aktuar Wolfman a pravnik Kti2. Doporueeni vflooru na stanovy, aby se mladek poskytlo na vrili po dosa2eni 16 let veku, zda o do ktereho radu chce pre stoupiti jako dospel3i elen, bylo sjezdem zavr'Zeno. Za to po projevu zastupce taka doSIO k obsahle debate o detskem pojikeni, pro ktere mali bYrti udineny jiste vy'rhotly v torn ohledu, aby pojiAtenemu ditku v pripade dokti 16 let ma bSrti udelena dividenda, jet by byla nedim, co maji jine jednoty.

Dosavadni omezeni eastky $100 na pohrebni qlohy z eertifikatu bylo zvfAeno na $200, jell-

ko2 bylo uznano, 2e privodni suma nedostaeuj e.

Stejne hladce proSel navrh vyiboru na stanovy, jim se ustanovuje, Ze dlenove si mohou brati certifikaty od $250 a2 do $5,000. Dosavadni nejvySsi moZne pojikeni bylo $3,000.

V pripade sebevraZd dlenri v prvnim roce

Dneini akce je docela jina nee ona pied dvaceti lety!

Pred dvaceti a vice lety, kdy z dtytlete krvaye svetove valky se zrodila eeskoslovenskemu lidu jitrenka svobody a kdy pod zaltitou Narodniho SdruZeni konala se po cele Americe akce ye prospech samostatne republiky es1., bylo mnohem vice Casu na praci ne21i jest nyni, kdy zalezi nej vice na torn, jak NEJRYCHLEJI mriZeme pomoci ZABRANENI valky — chceme-li pomoci vribec.

Denne slykme vSrmluvy: "Dam a se neco stane — ted' ne!" Nechceme kritisovati nikoho, ponevad2 k tomu nemame prava, avSak tyto .0mluvy jsou rozhodne z mista, nebot' jestli2e budeme Cekat "a2 se nee° stane", pak hranice budou uzavreny a kdybychom chteli sebe vice, nie to nepomide. Republika se opevriuje a na obranu pripravuje a prave temito pripravami dosud ziskava respekt u bolovny'7ch sousedri.

To je pridina, prof v republice same byl zahajen fond na obranu republiky a to je prieina, prof i es'. Amerika chape va2nost situate a kona svilj dil. Ti, kteri mohou prispeti, ale prispeti nechti, necht' si uvedomi, 2e na uchovani es. republiky by melo zaleZeti kaalemu, kdo nese Ceske jmeno, nebot' bud-li zakapana v prach svoboda a demokracie teto zeme, pak zallapano bude v prach i jmeno nas vSech! Na vSrsledek akce v Texasu si nemii2eme steZovat, nebot' jiz nyni bylo vykonano mnohem vice, ne2li kdekoliv jinde. Neni vAak spravne, aby jen mala skupina lidi, ktera, se po desitky let podili na spolkovem a narodnim nalem 2ivote a denne , podporuje na sta rozmanitSrch podnikri a prispiva teclre na•fgechny mo2ne ridele — nesla !prime cele akce, mezitim co kredit jest 6.van vSem Oechoslovakiim v Texasu!

PH otevreni volby predsedy navden byl zdstupcem Frekou za ptedsedu jako nejschopnejAi T. B. Hlubueek ze Cedar Rapids, kterS7 s polltovanim odrekl. Pravil, 2e je to v zajmu veci, v zajmu vlastnim a v zajmu reputace. Zast. Janda nominaci opakoval a drirazne 2ada1 zast.

Hlubueka o znovuuvaleni, ale zamitnuti bylo opakovano. Nominaci zamitl te2 zast. Ledvinka. Nominovan byl pak W. MuZik a zvolen aklamadne za staleho predsedu. — Platy Urednikii ustanoveny byly nasledovne: Predseda $3,000 (privodne odporueeno finanenim vS7borern na $3,600, ale to bylo zmeneno na $3,000 a placene vSdohy) ; tajemnik-pokladnik $3,000, mistoptedseda $300, predseda finaneniho niboru $500 a dalSi dva elenove po $400; predseda drivernikit $400 a dalk dva po $250; predseda rietujiciho vyThoru $200 a dalk dva po $150 mane.

Sjezd ukonden byl v sobotu pied S"estou hodinou predsedou sjezdu Jos. Pabianem za naprosteho souladu vSech pritomnSrch zastupcii. NCkteri rednici, kteri se sridastnili drivelkch debat, jet byly Nye, prohlagovali, 2e odchazeji ze sjezdu bez nejmenSiho stinu nevrakvosti.

Sjezdovemu predsedovi Jos. PabianOvi byly pripraVeny detne ovace a podekovano za praci, kterou se sjezdem mel. Bylo drirazne nalehano na to, aby mu byl sjezdem odhlasovan dar, bud' vecnS7 nebo penetit3i. Ale i v tomto pripade osveddil Jos. Pabian svou raznost a o navrhu viibec nedal hlasovati.

Na vyzvani predsedovo predstavil se na piedsednickem podiu celS, novS7 vYkonnS7 irSibor, kter3-7 se ujme svS7ch riradil od 1. ledna prikiho roku. Byli to predseda W. J. Mukk, mistoPtedseda Frank Vodralka, tajeninik-pokladnik Anton Turek, dlenove finaneniho vS7boru F. J. Hrabak, Cyril Popelka a Karel Kouba, rada drivernikri, v ni2 jsou: Frank Novak, Karel Kopecky a Michal Oapek a ridetni vStor: M. Bezdek, F. Florian a M. Picha.

Zast. Ledvinka pripomenul, 2e je treba rozhodnouti, kde se bude konati pristi sjezd a vzhledem k rispornSm drivodrim dal navrh, aby priSti sjezd konal se opet v Chicagu, co2 bylo ptij ato.

KALENDA.11 Ve Ctvrtek 8. zari veeer. Verejna sehlize echoslovakri v Sokolovne v Dallas ohledne uspo-

elenstvi dostanou pozristali pouze 20 procent, v druhem 40 procent, atd., al do peti let, po nicht' se vyplaci pojistka cela. Dosud bylo v prvnim roce deset, v druhem dvacet, atd., a2 do deseti let.

Otazka dvoutretinove Ci nadpolovidni vetkny zahbala timto sjezdem ()pane pH navrhu, aby se zmenilo ustanoveni elanku 28. Na navrh zastupce Holmana bylo hlasovano o torn, jak se ma riditi priSti sjezd. PH hlasovani dle jmen pro nadpolovidni vetSinu v prikim sjezdu byla vetlina 171 hlast proti 33, takejezd bude se riditi pouze prostou vetSinou.

Sjezd prijal navrh, aby jednota inela staleho predsedu s platem $3,600.

radani spoleenehd podniku ye prospech Fondu obrany Oeskoslovenska. ✓ nedeli 11. zari. VSTroeni vSrstavku a Bazdr porada, Klub CeskS7ch Zen v Sokolovne na Carl St. v Dallas. ✓ nedeli 11. 2611 Pohostinske divadlo houstonske mladeZe pod nazvem "Honzidek z malovane chaloupky" v sini radu Karel Jonas v East Bernard. 6istS7 vkte2ek venovan bude Fondu obrany Ceskoslovenska. Zaeatek presne ve 4 hod. odpoledne. ✓ nedeli 18. zari. Verejne vystoupeni Sokola v sini tadu S efanik v Houstonu. Po cvieeni v 6 hod. divadlo "Ilasi6i jedou".

Strana 2.

VESTN1

ECHOSLOVACI ye statu Iowa posiali na 0C branu Oeskosiovenska tedesat tisic Ke. — Redakce tYdeniku "Cechoslovak" ye West odeslala min. soboty druhou cast na Fond obrany per $79.00 — prvni obnaiela $72.00.

• V americke armade se zavadi nova puSla "Garaud", ktera stfili petkrat rychleji ne' bylo dosud motio. Na te2e zasade je sestrojeno take Dove protiletadlove del°. U neho je rychlost zvygovana vyuttim plynri, ktere vznikaii pti vYsttelu.

• • Letec.k.a, spoleenost Panarnerican Airways phpravuje stavbu letadel, ktera, mohou bYti klidnazYvana, letajicimi lod'mi, nebot' budou zatizena pro 100 osob a posadku. Letadla budou miti rychlost 300 mil za hodinu. Ve qt. 3000 stop budou moci vyvinouti rychlost a2 450 mil Slavny esl. vedec dr. Ale'S Hrdlieka vratil se z desate yYzkumne vYpravy na AljaSku a do jinYch konein v sousedstvi polarniho kruhu. Dovezl sebou 54 beden vedecke kotisti, potistavajici z kosti a lebek praobyvatel techto konein, dale nastrojri; zbrani, nadob, 'Aperkfi, ktere vydavaji svedectvi o stavu pokroku a civilisace obyvatel ostrovri a rizemi, jimi2 se bral ze stareho do noveho sveta pied mnoha staletimi proud liciskSrch obyvatel.

• • Ptiruei sekretate valky Louis Johnson mluvil na schrizi Americke Legie v Austinu a pro"Musime bYti dobke ozbrojeni a phpraveni ne pro ritok nYbr2 obranu. Nikoli vest nybr2 ji zameziti. isouce silne ozbrojeni, rrineme propagovati americke idealy a chraniti svuj lid i vladn jak proti vnittnimu nepkiteli, tak proti nephteli vnej§imu."

•

•

FrancouzskY poslanec pi ge, 2e pohotovost es. armady 21. kvetna zachranila svetu mir. Pravi humorne i kdy' Nemci vtahli do Vidne, bylo jejich prvni slovo: "Anelus". Tote' chteli kdy' phsli na csl. hranice. Ale dostali se jen k prvni slabice. itekli jen: "An — ". Tu druhou slalaiku: "Mus" (to jest konec a dost) dopovedeli tit velmi energicky Cet sami.

• Americko-deskoslovenska komora v New Yorku zaeala prave yydavat svuj easopis "Commericial News of the American - Czechoslovak Chamber of Commerce". Prve eislo je neobyeejne pane a je zahajeno poselstvim presidenta dr. Beneee: "6eskoslovenska demokracie zasila srdeene pozdravy americke demokracii."

Dale je tu velmi obsalnY elanek o situaci v Oeskoslovensku. Amerieti ptatele 6s1. Rep. chteji propagovat esl. vYrobky a pro to zvolili si nove vystitne heslo: "Ceskoslovensko, tot' jakost."

• • VYstavba 2elezne konstrukce Cs. vYstavniho pavilonu na svetove vystavbe v New Yorku byla zadana VitkovickYm elezarnam a to s podminkou, ae konstrukce bude hotova yeas tak, aby pavilon byl v konstrukci hotov nejdele listopadu. Vitkovice tento pomerne kratkY termin pkijaly. Tim ma bYt zaj gteno, pavilon bude yeas postaven tak, aby vnitkni instalaci a exposici mohla byti venovana pina peae, jet() obchodnimu yYznamu yYstavy ptiklade, se, zejmena v drisledku na g' obchodni smlouvy s USA., velky yYznam.

• • Do Spoj. statu dovat se roene za 2 mil. dolaru optickeho zbot.. Dtive bylo toto zbo'i dova&no ye velke mire z Nemecka, Japonska, Anglie a bYv. Rakouska. Bojkotem Nemecka se oyeem situate v posledrii dobe podstatne zmenila. Take mladY optickY prilmysl oeskoslovenska, dik teto zmene, ale hlavne v gak vynikajici jakosti svYch vYrobkri, se na americkem trhu velmi dobte uplatriuje. Tak na ptiklad v loriskem rote vyvezlo se podle americke statistiky z Oeskoslovenska za 1,616 dolaril optickeho skla pro brYle, za 5,403 dolary skla pro opticke pkistroje, za 337 dol. meek, za 528 dol. sklenenych destieek, za 145 dol. mikroskop, za 149 dol. teleskopt, za 1,002 dol. rfaneho optickeho 6eskoslovensku se naskytuji znaene odbytove motiosti, bude tteba ov§em je vyugti dobrou organisaci. Vedouci firmy rhaji ji2 v Americe pomerne siti'Snoti sit' sqcb. zastupet,

Ve sttedu, due 7. zati 1938.

Od stiedy do stiedy.

Berlinsk9 easopis Der Angriff pkines1 v techto dnech depeSi z Moskvy, dle ktere osm vysok9ch sovetsk9ch armadnich dustojnikil s generalem Aksenovem v Cele chystalo se na cestu do Prahy, aby dohliieli na vypineni obrovske ruske objednavky zbrani a stteliva v deskoslovenskYch zbrojovkach. Hodnota teto objednavky byla udana jmenovan9m berlinsk9m dasopisem na 3,500,000,000 esl. korun.

• Lond9n. — urnalista, p gici pod znaekou Augur, prozrazuje v deleim dlanku plan nemeckeho generaliiiho S * tabu, podle neho'2* pry NCmecko chce rozSifit sve hranice k 6ernernu moth a hlavnim jeho diem je dociliti zrukni spojenecke smlouvy mezi Francii a 6eskoslovenskern. Odstranenim eeskoslovenskeho statu prodlouZily by se spoleene hranice s Mad'arskem, ph eenft by bylo Ceskoslovensko zmeneno v jakysi druh nemeckeho dominia. S touto veci pry souvisi take navReva kigskeho spresce Horthyho, k nha doto nedavno. Toho ma pry b9t dosaleno hospodatsk9m natlakem na Oeskoslovensko.

—

•

•

Italie byla dam) nespokojena s vfai poplatkil za prripla ybu SuerskYm kanalem. do habeeskeho ta2eni, kdy prfijezdy italskYch lodi nebyly pkil g Caste, neprotestovala Italie proti poplatkam. Aveak nyni, kdy' provoz italskY stoupl tak, 2e dini pinYch 20 procent z celkove plavby v Suezu (Anglie ma 46.7 proc.), vyslovili se italSti narodohospodati hodne durazne pro nutnost snaeni poplatla Zda, se, 2e z toho potadavku vzroste — podle elanku "Stampy" — nov9 duvod k angloitalskemu hospodakskemu rozhovoru, kter9 nebude bez oboustrann9ch telkosti.

• • fteditel vladnich nouzov9ch praci Harry L. Hopkins oznamil koncem minuleho tYdne, *ie ke dni 2. srpna zamestnano bylo na techto pomocnYch projektech 3,038,908 osob. Je to nejvice od fmora 1936, kdy zamestnano bylo na nouzoyYch pracich 3,036,000 lidi. V t9dnu od 27.

Cervence do 2. srpna pkipojeno bylo k nouzav9m zamestnancurn 22,133 osob. Nejmen gi poeet lidi na nouzov9ch pracich zamestnan byl v tijnu 1937 a to 1,448,000. Navrat hospodakske krise a zv9 geni nezamestnanosti vyvolaly potkebu zvy-Seni poetu zamestnanca na pomocn9ch projektech a od to doby jevi se vzestup poetu nouzov9ch zamestnancil kak19 t9den. V Nebrasce v t9dnu, dovrknem 13. srpna, zamestnano bylo na nouzov9ch pracich 29,160 lidi a v t9dnu, dovrknem 29. srpna 29,355.

Henday, Francie. — Jeden podnikatel z lazemi, obsazeneho Francem, kter9 se tu na kratko zastavil, udinil toto prohlakni: Nemeeti technikove vedou, kidi a kontroluji nyni teleznice, telegrafni a telefonni vedeni a soueasne doziraji na vakere hospodakstvi yubec. Pkidelovani surovin, rozdelovani hotov9ch tovaril, stanoveni prodejnich cen, to vk podleha Nemctun. Jsou tu naprost9mi pany a Francovy Akady ye skuteenosti nemaji Z'adn9ch pra y a nesmeji do hospodaksk9ch veci vtlbec mluvit. NCmeck9 dtstojnik mi tekl: 8panele jsou naprosto neschopni, proto jsme 2adali, a take jsme toho dosahli, aby nam byly sveteny vkchny operace, proto2e jejich pordZka by byla soueasne take nagi pora2kou.

•

Italska mise, jeZ. studovala v Japonsku podminky hospodakske spoluprace, vypracovala ye sv9ch 3 podkomisich, spolu s Japonskou hospodelskou federaci, zpravu, jit se zab9va: 1. lodni dopravou, pojiAt'ovnictvim a pennnictvim, 2. kovopriimyslem, 3. chemick9m prumyslem, rudami a oleji. Pracuje se nyni na intensivnejai statktii v techto oborech a navrhuje se, aby v kahle z obou zemi byla ustavena komise, jet' by v9menou informaci umo2fiovala styk obou zemi. — Japonsko zam9 gli behem pkiStich let zv9S'it v9robu hiiniku na dvojnasobek dnegni v9roby, t. j. na 50,000 tun ripen& Za tim rieelem byla or ganisovana spolednost s kapitalem 100 mil. yenii.

Moskva. -- Plukovnik Charles A. Lindbergh se svou manielkou odleteli veera z Rostova na Donu do Kieva na sve ceste do Prahy v 6eskoslovensku. Pkh odletu z Moskvy 26. srpna pra,vili, t'e se zastavi v Rostove na Donu, v Charkove, v Kieve a Odese. Dale mantele Lindberghovi maji v rimyslu zastaviti se kratce take v Rumunsku. Cestu maji vypoditanou tak, Ze do Prahy ptileti asi 1. zati, sotva dtive. V Ceskoslovensku se zdrai take jen kratce, nave' budou pokraeovati ve sve ceste do Francie a do Anglie.

• • Paha. — List "Ordre" pokouai se dokazat, 2e nemecke vojenske phpravy jsou jenom "straaidlem". Drikazem toho je pry kampari proti Praze, casts mad'arskeho regenta Horthyho do Berlina a dokonce nemecke stanovisko proti rusko-japonskernu konfliktu. Kdyby Nernecko ptipravovalo vane valku, chovalo by se ripine jinak. Hitler dtive jiz teld, ae jeho valka pkijde "jako blesk z noci". Cele nynejai chovani NCmecka odporuje tomuto vYroku "Petit Parisien" pile royneg,Ie nemecke ptipravy jsou jen bluffern.

• • NeslYchane hrube ritoky tisku z Reichu jsou 'dash zavile propagandy proti Oeskoslovensku.

V nemecke hospode u 2atce jeden Mined po jedenacti pivech a dlouho po pulnoci v hadce o politiku bodl druheho Nernce a zabil ho. Zabil tedy Nkmec Nemce. ZadnY Oech s tim ptipadem nemel co delat. itiasky tisk spustil hrozny rimus, ae v Oeskoslovensku Oesi vraZdi sudetske Nemec a napsal: "Nebudeme klidne jak jsou tYrany deti, ponevadt jsou Nemci, jak je stfileno na nemecke rolniky na poll, jak jsou vrahleni muZi, kteh maji jedinou vinu, te jsou Name. Nikdo nevi, zda nebude sam co nejdhve na 'fade, aby si na nem vragedne bestie zchladily svou nenavist." A to jsou Nemci kulturnim narodem?

•

•

Polsko dnes dale zachovava velice reservovane stanovisko vuci krisi v 6eskoslovensku. PolskY tisk se take zdrZel jakYchkoli vYkladt o keel britskeho kanclae pokladu Sira Johna Simona, kterY ye sve sobotni keel v Lanark ye Skotsku zaxaznil, Velka Britanie trva na svem stanovisku pomoci Francii v ptipade, piljde na pomoc Oeskoslovensku. ttedni kruhy, pokud se vyjadtuji o vaeobecne situaci v 6eskoslovensku, trvaji dale na tom, 'e problem muse bYti vytaen jedine zreorganisovanim esl. statu, kdya se dostane autonomie vaem narodnostnim menainam v OSR., poeitaje v to i polskou menainu v Teainskem Slezku, jen path Oeskoslovensku.

• • Narodohospodati demokracii jsou si vedomi, ge devisove ptedpisy, podpory a menova opatteni nevyrobi ani paru bot, ae je mush vyrobit delnik, vaecka to opatteni jsou jen mrtvYm zlem. Oni jsou si dale vedomi, vkchny syndikaty a monopoly nezv9S1 drodu ani o bug pknice. Kdyby na svete vratila se hospodatske. svoboda a mezinarodni spoluprace, nebylo by tieba bojri o zrno, ani volani po koloniich, ani valek o prostor. Pti svobode obchodu dostalo by se detem Nemecka i Italie dobreho chleba a nemusilo by bYt nouze ani o gumu, ani o olej, za ktere by se mohiy vymenit vYrobky dovednYch rukou italskeho a nemeckeho delnika; a nakladri, venovanYch vYrobe pevnosti, tankri a del, mohlo by se pouait k povzneseni aivotni irrovne • • Vlada SpojenYch Statri nedopustl, aby Mexiko dalo "apatnY ptiklad" jin9m americkYm republikam, kde jsou investovany etyti biliony americkeho kapitalu. Kdyby Mexiku tato konfiskace tak snadno proala, likalo by to i jine latinske republiky, aby zapomnely na zasady "dobreho ptatelstvi" a udinily podobne. Ptime americke investmenty v latinske Americe odhaduji se na $2,847,000,000, z eeha nejvice je na Kube a to $666,254,000. V Chile investovano je asi $483,736,000 a v Mexiku bylo pied konfiskaci investovano $479,465,000. Dalai. in'vestice jsou: Argentina, $348,260,000; Brasilie, $194,345,000; Venezuela, $186,266,000; Colombia, $107,549,000 a Peru, $96,052,000. Vedle toho americke prijeky latinske Americe dird asi $1,327,000,000.

Ve stredu, '1. zari 1938.

Oddil dopisovatelskST Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadn6 polemiky, potadatel pfedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnlmu rozhodnuti.

DOBEI LIDE — DOBRE tINY. (Pige Ruby Nevolova, Dallas, Texas).

"Staj a premfglej", bylo napsano v poslednim eisle Vestniku. Tak i ja jsem minul' t'den premYglela, kolik pribude tech dobrYch darc0. na zlatY poklad. Je gte nebyla jsem se svYmi myglenkami u konce, kdy v torn mne prines1 listonog nekolik milych dopisii od zdej gich krajanfi a mezi nimi i jeden doporueenY dopis s obsahem dvou zlatYch snubnich prstent a piipisem nekolika peknych fadkfr. Dopis znel: "Nasleduji prikladu pi. Ho gkove z Dallas a zasilam na zlatY poklad na ochranu republiky muj i meho mangela snubni prsteny. S pranim vteho dobra zilstava, Milie Faigel, 438 W. 27th, Houston, Texas." — Procitlo opet glechetne srdce a hlubokYm dojmem na mne zapilsobily psane tadky pro na gi ohrotenou viast. olovek by ani neveril, kolik glechetnYch dugi jests mezi zdej gimi krajany tije, kteri z lasky ku sve rodne vlasti otviraji sva, dobre, srdce, aby prispeli co je jim motno na tento zlatY fond. Tento dobrY lid narodniho uvedomeni priklada ruku k dilu na ochranu nagi drahe otdiny. Vy vgichni bud'te ubezpeeeni, to narod na g toho nikdy nezapomene, budete zapsaul do nejdra ggi knihy vlasti v upominku, kdy jejich bratfi a, sestry z to same Ceske krve zrozeni, tijici zde za oceanem, nepripusti by jejich face vydobyta vast mNa °pet zahynouti. Kdo sve vlasti slouti, Bohu slouti. Zdej gi dobrY krajan, kterY tije, jak bylo zdeleno, 52 let v teto nove vlasti, kterY 'Ag e--nes'dorakcesvudrahopmtku,zlay tizek asi 100 let start a daroval ho na oltaf vlasti, stoji za priklad velikY. Lituji, to zustal tento milt darce bezejmennY. A mnoho jinYch dobrYch krajanii co mne pint, to radi by prispeli tento zlatY fond, ale to zlata nemaji a prit. speji dary penetitYmi. Take pi. Anna Gerich z Weinert, Tex., moje blizka krajanka z Prtneho u Jablunky n. B., mile pige mezi jinYm: "Svatebni prsten neposilam. Byl by to malt' dar, nebot' ma na sobe mak) zlata, byl jen lacing, ale pfispejem darem penetitYm." Nejsem dostatedna, a nemohu najiti dosti vyjadreni, podekovati jmenem nagi vlasti vgem dobrYm daralm, kteri na tento zlatY poklad prispeli. I tem, ktefi penetitYmi dal • prispivaji, jak se toho ye vgech eeskYch Casopisech doditame, patrf dik. Rovnet si cenim vgech osobnich dopist od nagich krajaml mne zaslanych, kde mne vyjadruji vdeenost za vzpominky na jejich rodne misto. Pi. Anna Ka gparkova z La Grange ve svem milem dopisu mne zaslanem pige, ke pri vzpominkach na jeji rodnou yes Vel Lukov, pak Frygtak, Stepu, kde east° chodila na pout' vedle toho krasneho zamku Lana u 8tipy, co path tomu hrabeti Seilernovi, to jeho krasna zamecka zahrada, do ktere tak east() nahlitela, to ji tyto vzpominky privedly k pladi. Nemohu vgecko popisovat. Dekuji vgem za mile dopisy, vgem rade, odepi gu. Vidim mezi zdefeimi krajany, jak jejich city a srdce to blati, kdy slygi o sve rodne vlasti. A mohou byte vgichni hrdi na to, to jsou puvodu eeskoslovenskeho. Jsme narod malt' ale silnY duchem, jako ten David, kterY se nebal Gona ge. Silni jako z ocele jsou nagi statnici, nag president Beneg, Milan Hodga, Kamil Krofta a silna na ge armada. S jakou hrdosti jsme Cetli tadky 12. srpna, kdy Liga tsl. zalotnich diistojnin gadala vladu, aby menginam nepovolila tadnou autonomii, Moine iistupky. Toto prohlageni ueinili, kdy nage strana vyjednavala se sudetskYmi Nemci a prostrednikem Runcimanem. Zde kekIt My dilstojnici, kteri jsme prvni odsouzeni k smrti, jsme si pine vedomi nagi zodpovednosti a jsme odhodlani hajit Masarykov dedictvi do posledniho dechu. Interne zemriti, ale nemilgem ustoupit dale ani jeden palec. — A jak se v CiZi/T1 tisku doditame, to i vlada anglicka chvali nagi republiku za jeji ochotu, jen se dice v dobrem urovnat s Nernci. Chamberlain napoinhii

Vt8T1\ltit ilitlera, at' se nedotYka decht, a nepfestane-ii s jeho manevry, to celou Evropu pfivede do valeeneho viru. Rusko naridilo, to ono piijde Ceskoslovensku na pomoc, i kdyt bude jen vnitrni povstani. A tak mill krajan y a celY narode, V jednu silu, v jeden sik, abychom si mohli zazpivat nage narodni pisne, ktere tak east° zpivali za svetove valky, ktefi zbehli od syYch plukU a nechteli bojovat za kaisera, ale kterY byl dopaden, kakiST byl zasttelen.

13S7vali techove statni junaci, bYvali rekove mutt co kvet.

BYvall, pivali, va1Cili, zpivaLi, tak je znal svet. tasove, techove, jak se menite.

Bud'te zase rekove, jak vas znal svet, rekove v mygleni, v Wee a dychteni pro vlasti kvet.

Druha, od nageho Karla Havlieka, ktere, se zpiva jako "Hej Slovaner Kdo jsi tech, hoj v lady nage Bogich bojovnikft.

Vlast yolk, ty's jejim synem, to do prednich gika!

Vzmut se, vzmut se ty lide deskY v teto tetke dobe, dokat svetu jak jsi velkY i ve sve porobe.

Zrozeni jsme bez okovu, chceme volne chceme ye sve rodne vlasti zase gt'astni bYti. KatclY ten hrob °tell slavnYch, kaide hory tone vole. na nas, nepovolte, je to nage zeme!

Jegte !name to sve pravo, a to neznidite; jeg te mame ty sve lebky, a ty nezmekeite.

Mofte si nas, trapte si nas vgemi fitrapami, deskY narod nepodda se a nepadne s vami.

Tu stojime pa ge k pat", a tak prisahame, to v torn na gem svatem boji verne vytrvime vgichni, vgichni do jednoho na obranu matky, za vast drahou, za svobodu, tivoty a statky.

Ku konci dekuji v gem milYm dam:1m zlateho pokladu za dilveru ke mne a prosim, nadale at' nic na nine neposilate. V gichni, co budete darovat, zaglete na p. J. 8uldu, 5410 Darling, Houston. Odtamtud se to predi na es'. konsula, kde to p. dr. Holub ode gle na patriene misto a vgem budou milodary kvitovany. Taktel i ja mne svetene prsteny tarn ode glu a dare! obdrgi potvrzeni.

Babice, 15. srp.1938.

Ctene. redakce a mill pratele! potfeba. troda Dnes nam prgi, ale je s poll je jit sklizena. Po dobu tni podasi bylo velice pekne. Dnes sedlaci vgechno delaji stroji, jak na polich, tak na mlatech. Z mlatieek zrovna eiste semeno se diva do pytIft. Letos vgechno obili pane sypalo, hospodari si pochvalovali. Vera, t. j. 14. srpna to oslavili; poradali doginky na pamatku 90 let zrugeni roboty. Jsou to jests stare zvyky. V gechny hospodyne pekly kolade a vezii je na vozu. vod melt celou vesnici, devdata a ho gt v narodnich krojich, vozy a kone okra glene kvetinami, v lese, v ptirode taneili besedu a ruzne jine tance a deklamace. KakcIS7 byl podarovan kolaeem. Ztravili jsme celou nedeli na dotinkach.

Prvniho srpna poradal zdej gi Sokol verejne cvideni. Maji zde sokolovnu a velke misto kolem, take mohli cvieit na venku. Melt to pillvod celou vesnici v sokolskYch krojich a asi 5 petiletYch devoittek v kyjo yskem kroji dean ozdobu celemu prOvodu. Cvieeni mNi sletove, bezvadne a vgem se to libilo, zvlagte tern, kteid se nemohli sletu sWastnit. Byly to deti od nagich spolutan z mladgich let.

Celkem pomery jsou zde klidnej gi, presto ale na obranu statu se denne Dne 17. srpna zdej gi Sokol nam porada yeeirek na rozloudenou. Bude se nam tetko odchazet, ale ze strni gt' jig zaeind foukat a my jeSte chceme Olt texaskeho slunidka.

Toto jsou posledni dojmy z na gi vlasti. Ctene redakci dekuji za uverejnovani mojich dopisti.

Zravi v§echny pMtele, Metatt Ilerdalova.

Strana 3.

Oznameni finial' a dikiivzda,ni.

HlubokSim Z'alem skliceni, ozna.mujeme pi=ateltm a znamSim, to se Vgemohoueimu zalibilo povolati k sobe na geho drazernilovaneho tatinka a stafidka FRANK KOLIBA, kterSr nas neoeekavane opustil, jako slunce, kdy nam yeeer shasne.

ZesnulY byl nezdravY po eels tIi posledni roky. Zesnulemu bylo zdravi zkraceno, kdy ho ptedegla jeho mankelka pied jedenatti roky.

2i1 mezi svfani detmi. Najednou se mu udelalo fah°, a odegel na yeenost asi o 9:45 hod. vee;er, dne 25. srpna 1938. V panu zesmilS7 byl pochovan dne 27. srpna 1938 na hititove SPJST v Shiner, Texas, za velke iteasti jak pkatel, tak znam3ich.

ZesnulY narodil se v dne 25. eervence roku 1871 v 6eskoslovensku. Kdyk mu bylo rok tak ho opustila maminka, a pak roku 1880 zesnuIY otec a nevlastni maminka s rodinou ptistehovali se do Ameriky, do okresu Lavaca v roku 1896 se okenil a za mankelku pojal roz. Annu Malinovou. V roku 1909 se odebrali na svou farmu k Hochheim, okres Gonzales. Pak roku 1927, dne 27 ledna zemtela jeho mankelka. Pak bydlil mezi jeho detmi. Roku 1927 na podzim se odebral k Shiner a tam bydlil at do r. 1937, kdy v tmoru odebral se do Placed° ku sve doeii Barog, kde byl at do posledni tri tYdnii, kdy pak zalehl u sveho syna Edward Koliby v Hochheim, at nam odegel.

Srdeene diky vzdavame vgem, kteri nam v posledni chvili byli napomocni radou a skutky. Zvlagt' srdedne dekujeme p. Anton Smykalovi od Placedo, a p. Stephen Valeikovi z Houstonu, za slova fitechy, jak v dome smutku, tak na hrbitove. A zvlagt' srdeene dekujeme peveckemu sboru z Houstonu, za dojemne pisne v dome smutku i na hititove. Zvla gtni diky vzdavame rodinam za plipraveni na geho drahello tatinka do rakve a tek diky v gem darcum kvetin, a diky hrobakum za okragleni hrobu zesnuleho.

ZesnulY byl elenem SPJST. pies 38 rolal.

Spete sladce, drahy tatinku, maminko, stateeku a statenko na ge, misto vase nam nenahradi kadnY a z pameti nam nevymizite.

Srdce nage krvaceji bolesti a zarmutkem, nad vagim nahlYm odchodem, ale doufame, ke se tam u Pana v nebesich shledame. Budete mezi nami at i nas smrt zavola a pak se sejdeme zas Tatinku a draha maminko, ode gli jste od nas, vase hlasy utichly navkly, u nas vas vice nespattime. Co rano zeta pojme, vice nevthti. Odpodivejte v pokoji, tatinku a maminko, spanek vas bud' krasnY a sen blatenY. Odpoeivejte v pokoji, srdce uglechtile, jemut malo podobnYch. Davame yam jegte s Bohem a na shledanou!

Truchlici pozustali: 3 syni, Edward, Adolf a Jerom Koliba; 3 dcery, Vlasta Baron, Lillie Matug, Emilie Ondragek. Anetka, Beatrice a Hermina, snachy; Edward Barog, Emil Matug a Gus Ondrilg ek, zeti; 6 vnoudat, jedna sestra pi. Louis JanCa, a tit nevlastni bratri: Ludvik a Andres Koliba.

Chicago, Illinois.

Ctene, redakce Vestniku, tadam Vas, jestli Vein bude mot.no, myth par radku dat do tisku. Jednou do roka se take rada podivam mezi vas, mill spolkovi bratri a sestry.

Ja zaenu od krismusu. Byly to nektereho presidenta narozeniny, kdy moje male vnouee priglo ze gkoly a reklo mne: "Babieko, ty musis jit veeer na "sou" nemusis dat tadne penize." Tak tedy jsemsla. Zaealo jednani prvni.

Myslim, to to byli ti Samkovi, co jezdili po Texasu. V druhem jednani pri gel mlady chasnik, prines1 si telefonni naslouchatko, postavil si ho na sttitl, zatelefonoval, pak se vyhoupnul hlavou na to sluchatko, nohama vzinlru, a todil se dokola, anit by si rukama pomahal. Myslim, to ut mel vg ecku krev v hlave, neb byl at mot derveny. Prig el treti. Mel pet kolobou101 a jeden doutnik. To v ge vyhazoval do vfg ykoly skoeil do fist, a jak-ky,atendouikm to vge vyhazoval staeil to chytat. Ve dtvrtem v'stupu prisli tit, asi 201eti hogi, dva z nich mea treti me" harmoniku. Nastroje byly lt

Strana 4. bohate vykladane, talc. Ze to jen zarilo. Ptala jsem se jakou cenu ma, ta harmonika, a oni mi fekli, Ze lest set dolara. To ale byla pekna muzika a ttikrat s e museli vratit hrat ,jak jim povolavali slavu.. To je piece radost tech matieek, kdy vidi co v gecko ty jejich deti dokati. Zase ale jsem videla, jak policajti poutali dva hochy. Ach to mne chytila hrtiza. Jake to ma matieka srdce videt ta. Ale je to tai, kdy vidi nezdameho syna.

Na 4. Julaje byli jsme v Lincoln Parku. Nejradeji se podivarn na lod", na ktere ptijel KriStof Kolurnbus. Je pane nabarvena, je jak nova_ Jednu nedeli jsme byli zase v druhem parku, ten je navy. Je na nej venovano 50 tisic dolara na opravu. Tam jsem videla li gku, ktera tam byla prave ptivetena. Je bila a eerna a jen se leskne. Tam jsou velke vrchy ruene Ulan& a po tech skate ta divoka, zvet. A ta prate! Jednomu musi rozum stat, co vgecko lidska ruka dolcato*e. Jedna opice mela malou opieku. Napied ji hledala blechy. Kdyt se na ni mot lide divali. tak ji chytila pod bticho a letala pc, stroll* bala se o ni. To mne mot zajimalo.

Ted' zase nee° jineho. Smutne svaticy Svatodu gni zatila rodina BreznYch u Lihaju, v Okla201etY jejich syn se utopil v kriku, Mentanovem pastru. Jeho sestra ho video., a ta se z leku velmi rozstonala, a co toto pi gi, je ye spitale v Sherman, Tex. Dostala jsem zprav y, to mantelka Tomage ktery pted rokem zemtel, jest velmi -lace nemocna. Pieji ji. aby se uzdravila..

Ctena, redakce, posilam dva doLary, jeden na Vestnik, a co zbude, odevzdejte na fond naM drahe Ceske tem& Tam jsme zanechali nage mlade roky, v Ameice nam ut nastaly jine starosti. Vestnik rada Ctu, ale vidy od zadniho konce ; to se divam, kdo se odebral do neznama.

Mili spolkovi bratti, vite co je gte chybi v torn Vestniku? Pramalo je uvetejriovano resoluenich soustrasti. Piece br. red. Frank Moue:,•ka jedenkrate psal, to nechava stranku ye Vestniku pro ten teel. Kdyt vaak to vYborove neoznami! Piece jsme po celYch SpojenYch Statech rortrou geni, a je nam to milo sly get. Ten nebottieek uz o tom nevi, ale ti pozastali se s tim uteri.

Dekuji Vam ct. redakce za uvetejneni mai° krasopsani. To poznate podle toho, jak pero slouti. Net tato ptijde do tisku, tak mne placne 68 rokii, ale je gte se mi chce zit. Je to podivne jak zde v Chicagu je tak mnoha sebevrahh.

Zde nam prgi skoro katclY tteti den. Je mi lito farmett, kteti pestovali tomaty. Zde se prodavali 8 centa, kdetto v Texasu nebyly ani celY cent. Chicago musi dobte zaplatit dovoz.

Kondim dopis. S Bohem. Pozdravuji vgecky etenate.

Katherine Hodanek.

Houston, Texas.

Ponevadt mne me ptitelkyne stale vybizeji, abych nee° napsala do Vestniku, tak jim vyhovuji. Ale kdy neni nalada ku psa.ni, tak ten dopis tet podle toho bude vypadat.

Ale piece jsem si na neco vzpomnela. Vtdy bylo mYm ptanim se nekdy podivat ke Stefanikem na divadlo a pkani se yypinilo. Byla jsem ptitomna jejich divadlu v nedeli 21. t. m. Hra ta se mi velice libila a ti herci k tomu byli jako stvoieni. VSechna Cest takovYm hercam. Doufarn, ae se mi easteji naskytne pkilelitost se mezi vas podivat. Tet jsem se tarn seznamila s pani Otvrtnikovou a s mnoha jinYmi, jejicht jmena si nepamatuji. Pani Baletkoya byla tak laskava a vzala mne tam s sebou. Bylo mi pote genim se s vami vgemi seznamit. Tet jsem se tam se gla s mojimi day govY--nymiza ,spnea iJos.nu mi, ktere jsem znala, kdyt mne bylo 9 let. BYvali jsme sousede a tet jsme trochu ptibuzni.

Ted' zde mame hodne sucho, a de gt' by byl vitany. Z domova dostavam dopisy, a ptitelkyne mi pisi, to je tam tet velike sucho.

Vybizim mou gvakrovou M. Supakovou z Deming, N. M., a avakrovou J. Jarbsovou z Crosby, Tex., by se nechaly Yid& ve Vestniku.

S pozdravem, M. Malitakova.

VESTN1K JE TO NA p iliu§ mount LOKTE. Na schtzi oechoslo yakt v Houston, telefonicky svolane do sine tadu Pokrok, v mesici bieznu za teelem sorganisovani pro obranu Republiky teskoslovenske, usne geno bylo po trade, aby svolana byla schaze vetejna dne 2. dubna. Na schazi to pak usne geno nezakladati tadnou novou organisaci, nYbrt navazati styky s oeskoslov. Narod. Sdrutenim, ktere prave bylo reorganisovano, za teelem utvoieni jednotne fronty ku hajeni svobod obeanskYch — svetove demokracie a Republiky deskoslovenske.

Narodni Sdruteni z Chica.ga na dotaz informaeni odpovedelo, to stanovy ma pouze pro potiebu jich mistni pro Chicago. Plany pro organisaci po celYch SpojenYch Statech ze musi teprve vypracovat, kdy a kam svolati sjezd, kde se pak rozhodne o dal gim postupu a misto iistiedi.

Na schazi na gi dne 2. dubna usne geno: Sdruteni ze piedstavujeme sobe co jedinY celek, bez rozdila na.botenskYch, politickYch a stavoyskYch vgech techosloyakh. oeskoslovensko to vaak nepottebuje tou dobou sbirek jako za valky, ale jsme pro velkou einnost propa.gadni tiskem, ptednagkami atd., mezi americkYm lidem — nebot' dobra informace a propagate mate dociliti velrni dobrYch vYsledlch a Visobiti moraine na vedouci osobnosti americke.

Ve schazi to take ueinen hned zaeatek v ohledu torn a zaslan telegram p. presidentovi U. S. A. Rooseveltovi a take senatorum, zaealo se tedy pomoci moralni. Provolani, na kterem usnegeno ve schazi te, otieteno bylo ye vaech eeskYch listech. 0 prabehu a vYsledku jedna,ni podana zprava do Chicaga, naeet pti gla tato odpovecl': Dne 17. dubna 1938.

Mr. V. A. Maudr, Cotton Exchange Building, Houston, Texas.

VatenY pane Maudr:— Stvrzuji ptijem Va geho dopisu a telegramu a kopii resoluce z Vagi schaze a telegramu, kterY jste zaslali presidentu U. S. A. a senatoram.

Jsme velmi potegeni Vagi Cinnosti a vitame katdY Va g krok, kterY podnikate na obranu demokracie a zachovani Oeskoslovenska. Souhlasime s Want, ae jen ye spojeni jest sila, a to bude nutno ihned jednati k utvoieni narodni fronty vaeho na geho lidu ye SpojenYch Statech. K tomu koname ptipravy.

Neni to tak snadne v nynej gi rozharane dobe, kdy katcla slotka pracuje samostatne. Organisaeni nag vYbor vaak bude hlecleti najiti stiedni cestu na ktere bychom se v gichni seK tomu bude tteba svolati konferenci vaech davernika z venkova, na ktere by se tato nanejvYS pottebna otazka ku spokojenosti vaech vytegila. Prozatim odporueujeme vaem spoleenYm vYbortim takovou einnost, jakou jste Vy v Houstonu zapoeali. Vage razna odporueeni jsou na miste a podobne jednati by men i v jinYch naaich krajanskYch stiediscich, aby pro onu konferenci ptipra.vena byla daletita odporueeni k jednani. Jakmile nag organisaeni vYbor vypracuje prozatimni plan konference, zaaleme Wan podrobne zpravy, ale upozorriujeme Vas piedem, to nejsou vaude takove ochotne osady jako u Vas, to to bude vytadovati nejakY Cas, abychom do toho spoleeneho giku ziskali celY na g venkov. Slibujeme vaak jednati rychle.

Dekujeme Vam ptedem za katdou Va gi spolupraci, teaime se na Va ge ptiznive zpravy a znamename se s krajanskYrn pozdravem za teskoslovenske Narodni Sdruteni v Americe John A. Cervenka, pied., Vincenc VrdskY, taj.

Na vetejne schazi texaskYch krajane v Houstonu dne 22. kvetna bylo pak usne geno, by ustaven byl narodni vYbor statni pro pomocnou akci a stat rozvraen na etyti okrsky. Na navrh zastupce z Dallas bratra Fr. Rendla .odhlasovano, by usttedi statni bylo v Houstonu a stavajici vYbor aby byl dopinen na dvanacti elennY a byl vYbore,m stAtnirn. Davernici okrska stanoveni a odhlasovano jednohlasne:

Ve stiedu, dne 7. zati 1938. dp. P. P. Ka gpar z La Grange, Dr. Jos. Kopeck ze San Antonio, Fr. Rendl, Dallas a Stepan Valeik, Houston. Misto pro konferenci z mnoha davoda, to hodi se nejlepe tsttedi v Chicagu.

Ze schaze to met zaslan telegram presidentu U. S. A. a presidentu U. S. S. R. Zprava ze schaze rovnea opet zaslana do Chicaga s podotknutim,ze zahodno, aby konference byla jia jednou svolana a dogla odpovecl': Dne 25. kvetna 1938. eeskoslovenskY lid v Texasu, Jan 8ulda, tajemnik.

Vateni krajane!

S potegenim potvrzuji ptijem Vaai ptihlatly a pkilotenYch kopii z Va gi schtlze dne 22. kvetna. Oboje Cteno v plenarni schazi esl. Nar. Sdruteni, jet konana byla yeera. ChicatAti krajane obdivuji Vagi einnost, ktera by mela bYti ostatnim stkediskam 6echoslovalal ye Sp. Statech zatnym ptikladem.

Pine uznavame, to jest tieba svolati konferenci co nejcItive, neb nyni jest doba Vgak tak rychle jak Vy potadujete, nebude asi moano z toho davodu, ae ostatni venkov mimo nekolik okrska, heni dosud ptipraven a bude nutno Cekati na jejich rozhodnuti. Konference jen nekolik zastupcii pozbyla by na vYznamu a proto bude nutno asi music poekati, aby se dala ptiletitost vaem stkediskam se pkihlasiti. Jakmile uzname, ae teast delegatt bude tajigtena, ihned podnikneme kroky k svolani konference, neb i my tak jako Vy pine v'etime v rychle tiny.

Nag organisaeni odbor pilne pracuje a kona vge, aby cela na ge esl. americka vetejnost byla probuzena z liknavosti a utvotila jednotnou narodni frontu na obranu Demokracie a 0eskoslovenska. Neni to prate snadna neb jsme poznali, ze vae Wino nahle a ze lid na g nebyl dostateene ptipraven k tak velkYm vecem. Ve veerejai schazi usne geno bylo zahajiti akci mezi naaimi organisacemi i jednotlivci, ku sbirce dobrovolnYch ptispeyka k utvoieni pottebneho fondu na obranu Demokracie a* eeskoslovenska, neb fondu onoho bude tieba k prohloubeni einnosti propagaeni a organisaeni.

V nekolika dnech uspotadame °pet velkou manifestaci a rozvineme einnost vtemi smery.

Dekujeme Vam za Va gi spolupraci a tegime se na brzke Vage zpravy, ktere jsou vicly tet povzbuzujici.

S krajanskYm pozdravem.

Za 6s1. Narodni Sdruteni v America: Vincenc VrdskY, tajemnik.

Byl jsem informovan, ae esl. Nar. Sdruteni do eeskoslovenska nic neposila, ze pry stars vlast tada pouze moralni podporu a proto obrannY fond jest schranen pouze na iidely organisadni a propagaeni.

Narodni Sdruteni Texaske vaak pti glo k poznani, to pomery v Evrope utvatily se tak, mimo pomoc moralni jest take , a nyni hlavne, zapottebi podpory hmotne. A talc jako jsme konali povinnost organisaeni a propagaeni, tak take obnos sebranY na obranu, katclY cent jde na ureenY teel jak bylo slibeno. Prave poslana byla prvni zasilka na mnisterstvo narodni obrany teskoslovenska. Neni to mnoho ,ale na cinegni bidne pomery piece dosti slu gnY obnos $600.68, cot eini asi 17,847 KC. Obledne sbirky ovaem nekdo tekne, je Casu dost, vaika je gte neni a tieba ani nebude, a pak vadyt' republika dosud od nas nic netada, nepottebuje to, nebot' si stoji finanene dobte. Ten kdo to tekne, ma take pravdu.

Valka je g te neni, ale kdyby byla, pak bylo by ut pozde, jetto dle zakona SpojenYch Stae neutrality, pak by se nic na obranu posilat nemohlo. A ae dosud od nas republika nic netacla, ze neaebra? Na to pravem mifteme byti hrdi, to netebra a uhaji pled svetem svoji vat nost a dastojnost. KatclY soudnY elovek vgak uzna, to ona stala pohotovost, ona velka opevneni a i easteena mobilisace stoji ohromne penize a kdyt nyni viada hlecia pramen na• thradu vydani s easteenou mobilisaci, mute se katclY dovtipit, kdo dost Indio se svoji otainou citi. ✓ oeich americke vetejnosti tacinemu to neugkodi, kdyt ptispeje na obranu stare vlasti,

Ve sti'edu, 7. z;::.1.1 1938. naopak, jest mu to ku cti a site Cirri drive, tun lepe, dokud neni pozde. Pouhe synwatie mak) pomohou. Sympatie IT:Saab zemi a statt demokratickYch byly na strane Ethiopia a co to to pomohlo? Sympatie byly na strane lidu a sa.mostatnosti v Rakousku, a co to pomohlo? Zastavilo to Hitlera? Sympatie jsou na strano loyalistir ye Spanelsku, co si za ni koupi? A prodat neco ku obrane se jim nesmi — neutralita pouze jednostranna.

Na Ceskoslovensko stale se eini natlak k Ustupkam, aekoliv vice ustupovat minute, bylo by to pod vgi dustojnost a Hitler tindi gavii jen cat, a t'adnY mu netekne, ze nema viibec adneho prava misiti se do vnittnich zaletitosti Republiky Ceskosiovenske. A alovek ma dojem, to ut vlastne Ceskoslovensko samostatne neni.

Nebyl jsem nikdy t'adnYm militaristou. Naopak byl jsem pacifistou, byl jsern proti valce, jako byl zveenelY president Osvoboditel, ale braniti se ,je pra y° a povinost katcleho.

Nag lid jest vgeobecne dobrai, to bylo jit dokazano mnohokrate aja., pevne doufam, ad jsou Wire pomery, to take tentokrate eestne ,obstoji. Jsou to jen jednotlivci, kteti z nepochopeni brzdi a maji ruzne vYmluvy. Na ge organisace — nage spolky jsou opet vudeimi tell. ZatnYrn pkikladem je tad Karel Jona g Cis. 28, v East Bernard, kterS) z pokladny tadove daroval $100.00, tak jako Hlay. fitadovna S. P. J. S. T. a po $25 darovaly Slo yansk3i Vkajernne Pojigt'ujici Spolek, Liberty Bldg and Loan Ass. a statni vS7bor Csl. Racionalista.

Addy pak dobrS7 ptiklad nasleduji a dopisy jednotlivcir, dary sveadoprovazejici jsou vi-ele a povzbuzujici. Jako p. Jan Va gidek z Wichita Falls. (Dekujeme za uznani, koname v gak pouze nagi svatou povinnost). Bratr Hornak z College Station pi ge: "Ptikladam eek na $10.00, jako malt' darek na obranu nagi drahe Republiky Ceskoslovenske. ' Jette v race 1919 jsem pomahal vyhanet Mad'ary ze Slovenska, ale ani si ptedstavit nemtite g, jak by to u srdce kdybych motel je gte trochu to nemecke kultury vytlouci z nagi republiky a poslat ji k eertu i s Hitlerem. Daufam, to to ueini nekdo za nas, kteii jsme vzdaleni z vlasti a bud'me jim v torn napomocni aspori finanene a moraine." — VtelST a uptimnY dopis ma br. Mandl z Bryan, kterY posila $10.00. Bratr Jos. Zemanek pige. "Add Elmaton Cis. 148 me odevzdal Cek $10.00 pro obrannY fond Rep. Csl. Budeme prubovat jegte nee() sehnat. Skoda,_te nekteri ptedaci nedoslYchaji!" — Br. Dr. KopeckY ze San Antonio pile mezi jinYm: "Vim, to jste dosud mel taika vge na svYch bedrach Vy samoten a to neni sprasne. Vec je tak vatna, ae by se melo pracovat po celem statu. Je tieba hmotne i mravni podpory. Jsem ochoten bSrti napomocen kde motno." — Pan farad' . Jos. C. Kunc: "Myslel jsem, ze udelame nejakY program at ptijdou na ge sestry ueitelky a zaane gkola, ale vidim, to by mohlo bYt pozde a tak yam posilam svuj ptispevek na vet Ceskoslovenska, s ptanim, byste odeslal co nejdfive." ($10.00).

Dostal take dopis .ad kolegy, kterY jest nyni faraiem (katolickYm) na smi gene nemeckoeeske csade, kterY jest humornY a pile takto, cot jest zajimave: MilenST! A to pry, Franco — Hitler a Mussolini si usmyslili, to te2 po glou radio telegram do nebe a domlouvali se o textu. Franco navrhl: Nejmocnej gi — Nejmocnejtimu. Hitler: Virdcove Vildci, a Mussolini. proste: My — Tobe. A ptigla odnekud odpoved', asi za Ctvrt' hodiny nekdo zazvonil, nevi se kdo to byl, kdo to v tom etheru zachytil. Zkratka pti gla .odpoved': Vy — mne .. .

A proto se tolik nebojim, nikomu nerostou stromy do nebe. Na gi Neural dekaji vtrdce kaalSr den, nejdele v zati. Jestli v gak k neeemu dojde, tak jit Ti pigi naposledy, panevadt hole opravdu budou jeden druheho zabijet bez Hrozna, zagt' je v nich, at' mluvi g s oechem nebo Nemcem. Narodili jsme se v torn nejhloupej g im stoleti po Kristu. Ja jsem ted' u Bolgevika a zdravim zat'atou Pesti u lave ruky. Mel bych na fate ubytovano vojsko, main

VE'STNIIS zrekvirovany dva pokoje pro ten ptipad. Kdya byl ten rural' 21. kvetna, mel jsem je zde tet.

Zpiva, se pisnieka o Hitlerovi: Nade mlejnem, pode mlejnem, Hitler se pase, vem Staline, vem flintieku, zabij to prase, je. to prase nezabiju, ja je dobie znam, je to Fuehrer, Tapezirer a ten chcipne sam.

A vig, jak ma markovano pradlo: A h a!

(Adolph Hitler).

Tally musi mit elovek gibenieni humor, jinak by se apra yda zblaznil. Neco mu elovek skoro schvaluje, to to ty tidy honi. Cele Rakousko musi shanet dokumenty, to nepochazi ze tidu. Ja uz jsem jich napsal asi 400. Rakugaol si pi-S7 stskaji.: Besser was der Kaiser von Gcttesgnaden, als der nazr von Berchtesgaden . . .

Ti Slovaci nam delaji zle, oni vlastne nevedi, co chteji, poi-ad ktiai autonomii a nikdy jegte netekli, co tim mysli. Nevim ,co jim ted' Praha nabidne, myslim vg ak ze spokojeni nebudou, ponevadt jsou ye vieku Heinleina, kterY nechce bYt ministrem, ale spolu-presidentem .. .

A tak tedy net me zastteli, nebo rozpatou la •icho, pig mi jeg te, nebude-li ovgem pozde.

Mel jsem jit radeji za Tabora Mel jsem strach, ze Te tam snedi Indiani, a zatim jsi na torn lepe net ja.

Morituri to salutant.

Od vetejne soh-Liza na gi kvetnove uplynuly pine tti mesice jit, a nyni dostal jsem vyrozumeni: chcete-li zastupce do konference poslat (na vlastni Utraty), to konference bude se odbYvat v Chicagu 20., 21. a 22. lijna, kde bude se jednat o to, co se ma delat a jak se ma &lat. Abych se uptinme ptiznal, mam dojem ten, ice nezli my se rozkSTvame, mate Hitler bYt v Praze.

Pripomina to na valku rusko-japonskou.

Tehdy, kdy Rusove posmech si delali, kam se hrabe Japondik, depicemi je utlueeme. Cargti diistojnici a general:we na banketu pill a hodovali, zatim co jim .japonske stiely a grapnely praskaly nad hlavou ,oni taneili a bavili se, at je JaponCici zajali. A zde to vypada zrovna tak. My snad budeme ptipraveni ,a2 kdyt Hitler bude v Praze, je2to to ptipravo yani se tak protahuje.

Jsme tedy nuceni je gte dva mesice pracovat samostatne, bez hlavy, bez Usttedi hlavniho, aekoliv stat Texas jest dost velikY, kterY by mohl vybudovat to nejsilnej gi organisaci. Nejedna se vgak o kredit, nYbd o Adel, aby se prospelo a pomohlo co nejrychleji, katdS) dle sve motnosti a schopnosti. Take s terni prstYnky a tetizky zajiste jest dobrY a glechetnS.r mysl, jen prosim do toho nevtahujte pana konsula, aby se akce nepo gkodila vice netli by se prospelo. Odevzdate-li podobne nashromaldene veci mne., bud'te uji g teni, ze poctive piijdou na misto sveho ureeni.

S bratrskSim pozdravem Jan '8 ulda.

PROVOLANI K-NA gIM RODIMM A STUDENTIJM. Z Austinu se scleluje: Studenti, kteti vstupuji na Texaskou statni universitu v Austin, na vyggi gkoly (high schools) v Austin, Reagan v v Houston, Caldwell, West, Granger, East Bernard, FrYdek, Fayetteville, sv. Josefa v Yoakum, Seaton u Temple, venkovske gkoly Concord u Richmond, Radhogt' a HostSm u La Grange, NovY Tabor u Caldwell, sv. Josefa v Rowena, sv. Josefa v Moulton, akademii sv.

Ludmily v Shiner i jinde, se upozorriuji, 2e na techto gkolach se uei na gi Ceske teal, fedi nagich matek a °tar. V gichni studenti a studentky, kteti po prazdninach vstoupi na tyto gkoly a jsou deskeho pavodu, mei by si zvoliti deskou tee z nekolika davodt, ptedev gim praktickch: 1. V nag em Texasu je a bude mnoho ptiletitosti uplatniti znalost Ceske • teei ye spolcich, v obchodech, v bankach a rtanS7ch povolanich.

Dosud nemame dosti na gi studovane mladete.

Department slovanskS7 ch jazyka na Texaske statni universite katdorodne ochotne a bezplatne opattuje na gim schopriSim studentiim a studentkam ueitelska mista a ma vtcly vice mist ne211 uctiazedu o ne, cot svedel, tie nati

Strana

S.

e` itele a ueitelky se Osvedeili a ze je po nich yeMO, poptavka. Vybizime graduanty z vySSich gkol, aby si obratern podali tadosti o scholarshipy pro studenty destiny na universite na adresu: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin, Texas. — 2. Texaska statni universite i jine university davaji za ee gtinu stejny kredit jako za jine jazyky. Dobra znalost eeStiny pro graduanta z university i z vy ggi g koly, at' je to knez, kazatel, ueitel, pravnik nebo lekar, je velmi prospegna. — 3. Prace v deskSrch tridach na universite i na vyggich gkolach pro ty, kteri jiti ponekud znaji deskou iced z dornova, je snadnejk net v jinYch jazykovYch ttidach. VS/sledky jsou vgak mnohem cennej gi a trvalejai. Po dtytech semestrech mudi se studenti 6esky Cisti, psati a dorozumivati se. Krome toho poznaji ukazky Ceske a slovanske literatury; poudi se o dejinach a kultute sySTch slavnYch ptedka. Neni mo2no, aby docilili tehot vYsledku v kteremkoliv jinem cizim jazyku, na priklad v nemeine. Je lepe znati jeden jazyk dakladne netli dva, na pkiklad ee gtinu a herneinu, jen povrchne. — Z jinYch cifivoda je nutno uvesti aspori tyto: 1. Ma-li se uchovati spojeni a porozumeni deti a rodiei, je nutno zachytiti mladet yeas, dokud je je gte ve gkole a dati ji znalost jazyka rodidfa — 2. Kultura je rovneZ duvodem, aby si deti osvojily jazyk s yS7ch piedku. JakS7 nevyeerpatelnSr poklad ptedstavuje eeska, literatura, ktera se mlacle21 studiem jazyka otvira a jet je snadno dostupna v universitnich, spolkovS7ch i rodinnS7ch knihovnach. A zrovna tak jako jine narodnosti udrtuji tradici kultury a feel mezi svYmi detmi, melt bychom i my se snatiiti, aby studiem a znalosti jazyka nage mladet nabyla licty k rodovemu pavodu, k rodiefun a snatila se domoci znadnej giho kulturniho i politickeho vlivu v americkem tivote. — 3. Zna-li elovek d ye keel, je dvakrat elovekem; nauei-li se na ge mladeZ dvema teeem: Ceske a anglicke, bude umeti vice netli ti, kteti umi jen tee JEDINOU. Je dobie znamo, to na Texaske statni universite i na nekolika vy ggich gkolach se na gi Ceske keel uei i studenti, kteti nejsou eeskeho pfivodu. Nezapominejme na nagi osvobozenou starou vlast, demokratickou republiku Ceskoslovenskou, jet stateene deli brutalnimu nasili a vzbuzuje obdiv celeho sveta i na geho stareho hesla: "Kdo se za svilj jazyk stydi, hoden potupy vgech di" a PRACUJME, aby na gi studenti na universite i vyggich gkolach neili se Ceske teei — keel nagich ptedkti, matek a °tea Zde nepomohou slova, nYbrt SKUTKY. SilnY, charakterni elovek nikdy se za svou matetskou tee nestydi, ale pracuje pro jeji zvelebeni. Podia skutkti poznate prave na gince .. .

Rad Karel HavlFeek Cis. 4.

Temito par faclky oznamuji na gim spolusestram a bratram, to v minule schitzi v srpnu jsme se ujednali miti schtizi 11. zaki, a zaraven i svaeinu a veeer bal ph Patkove kapeli. Tedy sestry jsou tadany, aby ka.tda nejaky ten zakusek ptinesla ,a bratii se postaraji o jine.

Schfize se bude konat jako jindy, ye 2 hodiny Po poledni.. Pak po schfizi bade s yaeina a neco k zapiti. Zaroveri nam na g spolubratr a piedsoda na geho radii slibil, to pozve dobre apevaky, abychom si mohli zazpivat a v ge pa veselu odbYt. Tedy nezapornerite na 11. zati. I sousedni bratti a sestry jsou zvani. Kdyt by neraohli ve dne, tak aspori se dostavte veaer.

Za tad Karel Havlidek eds. 4.: Chas. Holy, taj.

Houston, Texas.

Ano, dary na Obranu teskaslovenska se moo pomalu schazeji. Znam mnoho dobrYch deskych lid!, ale dosud jmena jejich jsem nedetl!

Novinati butte, kdyt nemame kodovne agitatory. Vim, to lido by dali jako davati za Narodniho Sdruteni, lea podobneho nestava, tedy nic jineho, net kaRIST kolik kdo co mute uMat. Br. Sulda, jak jsem slysel, pracuje velice krasne, radost. Bud'me vdeeni!

Noyinah! venujte vice Casu, abyste lid probudili. Ja sam hodne zaspavam, lee Dr. Hollub mne vtdy probudi. Tedy at' se Dr. rozkouskuje.

V Texanu nevidime nic, prof? Ze 50 tisk: na Texas by nebylo mnoho. Zdar!

A. R. Hamusek.

Strana Rogers, Texas.

CtenY br. 1-edaktore, uverejnete laskave tento muj dopi. Ptedem srdednY dik.

Pomalouoko se nam ty paspevky na ()brannY fond schazeji. Kdyl pry neprSi, jen kdyl aspori kape. Dolarek ku dolarku a take to po main bud: pane. sumieka, ktera bude naSimi krajany v Texasu darovana na °hat viasti. Na ,severu nag krajane sebrali jiz sluSnY obnos a jsem jista,'se ani nas Texas nezristane pozadu a ptispeje na g. eeskoslovenske viasti ku pomoci, by melt dostatek penez na opevneni svYch hranic, by mohli oelit napadeni neptitelem. Jak vain, drazi krajane, znamo, ye ygech novinach i pi'es radio slySeti stale poplaSne zpravy o napjate situaci mezi Ceehoslo yaky a SudetskYmi Nemci, kteti jsou Stverii jejich vridcem Henleinem ku provokacim a kterY j.e sam nastrojem v rukou Hitlera, kterY by se velice rad zmocnil Ceskoslovenska, na nejz si jiz hodne dlouho brousi zuby. Mkoliv jim deskoslovenske, ylada ga ySemane vstfic a mnoho Ustupkt jim uOinila, neptijali nabizenY jim smir, ale drze odmitli vSe, co jim bylo nabizeno. Z toho patrno, red' se jim vlastne jedna: o rozkrajeni Ceskoslovenska a pak jej uchvatit eel& prave tak, co uoinili s Rakouskem. Co by pak nasledovalo, to mono sobe domyslit. M by dostali do rukou bohate Ceskoslovensko, ze by se pak rortahovali dale ve sve rozpinavosti a hledeli by zabrati i druhe staty, tak aby se uskuteenil jejich sen: Nemecko nade v gemi. A toho se take na g spojenci obavaji a nenechaji dopustit urvL'Ini Ceskoslovenska, tak zvaneho srdcem Evropy. Proto je tteba i na g pomoci, jim tam vSemoZne pomahat, by se Nena sen nestal skutednosti, by byli dohke ptipraveni kaZdY Utok hned odrazit a uchovat si svoji samostatnost, tak draze vykoupenou natimi padlYmi hrdiny, kteti pro ni na p li valenem prolili svou krev, ktera k yam vole. po od yete: brarite, co je pravem yak! Nedat zahynouti jednomu z nejdemokratietelSich stela v Evrope! Jak vidno z toho, jak psano i v cizonarodnich Casopisech, ze s nagm statern eeskoslovenskYm sympatisuji, jet Obz ylaSt' nag. vatou povinnosti krajanskou o jeji osud se zajimat. Coti cizinec muze poznat city svate pro cizi vlast, kdo zna cite strast, leZ s utlaeovanYm narodem svS7m citi. Pkispejte, drazi krajane, ku pomoci, at' neni pozde, neb jak zda se ptipozdivo, se.

Jak se pekne vyslovil i jeden z claret', AmeriCan k tomu, se kdyby kaldY zdejSi "oechoslovak venoval dolar pro svou bYvalou vlast, Ze by to byla sumieka kolem milionku, a k by to znamenalo velkou pornoc pro Oeskoslovensko a sam nine jmenovanY venoval nakmu br. pokladnikovi Fr. 8parihelovi dolar. Neni to krasnY klad, nesledovavni hodnY? Jmena dalSich dant. Po jednom dolaru yenoyali: p. S. G. Raynolds, p. Emil Di yig st., p.

Alois Berka z Houstonu, p. Jaroslav eabla.

Timto vzdayam srdeenY dik orient darcrim, a .obdrtela jsem jeSte nekolik ptispevkri, ktere v ptiStim lisle Vestniku oznamim, as je br. pokladnik bude odesilat, tak abychom v torn nemeli mYlku, chce to Ody zasilat ye yethim obnosu. Celkem jsem nyni sebrala $4.00 PtedegY obnos byl 34.50 Celkove odeslano $38.50 Za odbodku Narodniho SdruZeni v Seaton: Kamila FojtaSkova.

Z Kiubu CeskYch ten v Dallas. ..: Cteni broth a sestry, timto Tart zdauji, k nag KrouZek bude potadati snou lyYroaii vYstayku a bazar v nedeli ' dne 11. Zati-,Y-SakoTovne na Carl St. Zaeatek bude ptesne ye al. hodiny Gdpoledne. Veder bude se hrat divadlo pod nazvem "Voriava selka", pti eeirCZ bude rieinkovati hudba Sid Pokladnika. Zadatek divadla v 6 hodin. Tentokrat jsme ujednali, .2e diyadlo zadneme ptesne v 6 hodin-. Proto vas veechny tadame, dostavte se yeas. tistY yYtekk ze yaeho bude darovan do fondu na obranu Oeskoslovenske Republiky. Mill bratti a sestry a veichni eechoslovaci v Dallas, ptijd'te a pomoUe nam zvetgti ten dar, kterY chceme na gm tam do viasti poslati. 2aciam vas o to jrnenem celeho na:seho Kroutiku. Budememe vam za to ze

v2sTNtit

Ve stf:edu, dne 7. zdiA 1938.

srdce vdeenYmi, kdyt podpotite nas podnik.

Zapomerime vkch dtivejSich zklamani a rozdilii a pomaliejme zas. Nic nas nesmi odradit od toho, co v natiem srdci citime. Vtidyt' mnohokrat v nakm tiivote nezbylo nam nic jineho nett jen to, co jsme v srdci naS'em chovali a byli jsme spokojeni, tie aspori tim se mrieeme uteait. A jestli koneene dojde k tomu, ze se tam za motem rozpouta ten valedny iev, vtiijme se jen tak trochu do to situate a yzpomerime tamnejSich kn, matek a divek, k ony veechny budou muset obetovat to, co je jejich srdci nejblititi a nejmilejSi, a takovou ztratu uz nenahradi nic.

To, co my davame je malidkost a proto pomotme jim aspori tYm chladnYm dolarem. Nevymlouvejme se tim, tie nekdy nekdo se za ty dolary mel dobte, tie uti ted' nedame. Tim bychom neutisili naSe svedomi a srdce. Ja je gte Vtidycky vetim, tie je ptevatina vettiina pravdy a pocti vosti a doufam, tie v gichni Oechoslovici v cele America pomohou, kde toho bude nejvice zapottebi, aby nebyla ani kapka to deske krve vylita nadarmo. Proto spojme se a pomotime.

Sestry jsou tiadany, aby take phspely nedim do kuchyne a na bazar.

Ted' yam musim jdte povedet nem vice z nasi Prvni bylo, tie do nas slunielo nemilosrdne pratillo. Sestry byly pies to horko dosti &tile zastoupeny. Jednalo se ponejvic ohledne nakho programu, a kdyti uz jsme byly skoro u konce, nekdo vole.: zde je ptekvapeni pro dopisovatelku — a vidim sestru Valdikovou jak mava velkYrn balikem nad hlavou. Radosti mne srdce zrovna poskodilo, tie je to jiste na gaty a mo2na i prstynek. Tak se pro to 'germ a honem otvirean, tu se pkede mnou objevi cela kopa psaciho papiru a obalek a na torn jdte ptipsan vergidek: "Lacino main, lacino dam, znamedky na dopisy do Vestniku Kroutiek 2en rad ptidal."

Ba jo, tak tu mama zase jeden diikaz, tie name.me poditat kutatka &l ye netili se vylihnou. Jinak jsme se mely vYborne. Obsluhovaly nas deveata jako kvet, byly to Matenka TobernYch a jeji mladsi sesthdka Olga Valdikova, Lorena Ptevratilova, Adelka Machadova. tadnY newt& kid, tie ty holky nebudou po nas, umyly nam i nadobi.

Ku konci varn chci jegte podati male vysvetleni, abyste tomu ptiAte lepe rozumely. yarn jrnena jen tech hosti, co nav gtivili nak schilze; kde a jak jsme byli zastoupeni na piknikach, tech hosti jsem tiadnYch nejmenovala, a bylo jich tam vice. Moje pravidlo jest psati ponejvice o natiich schtzich, co podnikame a kdo nas nav'Stivil a tak dale a neminim ani pro ptiAte menit tiadnY puntik. A tak pro dnes se s vamf uti loudim a pteji yam vkm zdravidko.

Ptijd'te vgichni se podivat na tu "Voriavou selku". Na zdar!

Spanhelova.

byl konec roku. Ac se o tornto kaleridari jik deldobu pige, tet ma rrizne nedostatky. Za pr y -ni,13mescnda etnplian dtvrtleti, mimo toho mnoho lidu jeSte jest povereivYch na dislo 13 co nat'astne.

Nejnovej'Ai navrtieni kalendat, o kterY pracuje sled. Elizabeth Aehelis z New Yorku, yypade, je nejlepg a doposud se zamlouva nejvice.

Ma 12 mesicri a deli se na stejne et yrtleti, nesvatkt, velikonoeni nedele spama dala by na den 8. dubna katideho roku, neb ten extra den, kderY •nyni ptesunuje dny v tYdnu, byl by mean jako jedna extra sobota na den 31. prosince. Katide dtvrtleti by zadinalo v nedeli a kondilo by v sobotu, asi takto: Leden 31 dni, &tor 30, btezen 30; celkem 91 den. Duben 31, kveten 30, derven 30; celkem 91 den. AfSak v ptestupnim roce derven by mel jeden extra den, a site extra sobotu. 6ervenec 31, srpen 30, zati 30; celkem 91 den. tijen 31, listopad 30, prosinec 30 a jednu extra sobotu katidY rok; celkem 92 dirt. Timto, tie by prosinec mel jednu extra sobotu, neb d ye soboty za sebou a neptdinul by se den 1. ledna na ponelek, rok po roce by ztiistal na nedeli. Vanoce by kaedY rok ptipadaly na pondelek, takto i katidY den v roce, rok po roku, ptichazel by na tY2 den v tYdnu.

Aby kalendat tento byl phi at, jest k tomu zapottebi tti dtvrtiny vlad zastoupenYch v Lize narodt, a mimo techto i SpojenYch stata. Viada Chile v Jan' America ptijala ji2 tento kahned na zadatku roku s odporudenim, aby byl ptijat i ostatnimi zememi do 1. ledna 1939 a jiti vekl v platnost, co a by byl nej yYhodnej g das, neb 1. ledna 1939 stejne ptipada na mall, a tak by to zptsobilo nejmene nesnazi ptechodem z jednoho letopoetu do druheho.

KatidY, komu je podrobne vysvetlen, je pro zmenu nadkn.

Zmena tato by byla motina a byla by i nadejna, kdyby nehrozilo v Evrope nebezpedi ky. V dobe takto nejiste nezbYva dasu k zlepkni tivotnich potteb. Takto katidY pilne zamestnan s valednYmi pottebami a ptipravou, bude asi Wilco tento kalendat v den 1 ledna 1939 ptij at. ' Teti i v Dallas svolava se schtze v§ech Cachoslovakt na dtvrtek veder dne 8. zati, do Sokolovny, na valnou poradu. Teti abychom se domluvili co budeme debt, aby se viasti naAi Oeskoslovenske Republica dostalo pottebne pornoci. Ptijd'te katidY jeden, vase ptitomnost jest tiadoucna, nahledy a navrhy jsou vitane a pomoc nutna nett bude pozde.

Will A. Nesuda.

S bratrskYm pozdravem,

kid Karel Joriag, dislo 28., East Bernard, Texas.

Cteni bratti a sestry!

NOVY KALENDAft. Vakmu ptani bude vyhoveno o to dne 11. zaPtitomne utiivanY kalendat, kterY se nazYva obetavosti nagich spolusester a spolubratrt gregoriansky, poutiva se od roku 1582, a je z Houstonu, jich ditky sehraji v natii sini divapouze mala, oprava ptedeeleho kalendate, ktedlo pod nazvem "Honzieek z malovane chaloupry se nazYval Julianty. ky". Jak doslYcham a se doeitam, ditky tyto sve NA§ nynefti gregorianskY kalendat ma jate rilohy podavaji tak pekne, tie obecenstvo nevynektere nedostatky neb nevYhody, ktere obchazi z obdivu nad jejich vffeenosti a vystupy. zvlaSt' pocit'uji obchodnici a podtati, a temto Jsem-li dobte informovan, ridi sestra Karla east° pkidelava zbyteene prate tim, tie se neda ttvrtnikova. PfSu "obetavosti", a ani jinak se snadno delft na stejne dtvrtleti. KatidY den v nemohu vyslovit, neb jest to skuteena obetatydnu v nasledujicim roce ptichazi na jinY vost, kdyti jmenem tadu Karel JonaS a spolku den v mesici, taktie je tetiko porovnavat jeden Sv. Vaclava KJT. v East Bernard jsme 26,dali o rok s pteddlYm. Teti katidY mesic v roce ma jitoto detske ptedstaveni, bylo naSemu ptani iny podet dni. ma nektere pohyblive svatky, jak lined vyhoveno. Ptiprava a vyslani tolika ditek na pkikla.d velikonodni svatky, pohyblive od 22. jest zase , obetavost. A tito na g spolusestry a btezna ati do 25. dubna. Nasledkem tohoto tea spolubrath nevedeli, za jakYm iidelern na gi v - se tidi tovarny na rrizne velikonodni zbal a East Bernard a okoli sobe pteji toto detske nova jarni eatstvo, jak pro damy tak i pro muptedstaveni, di meli tukni? Oni neladali takZe.:-Casem- se stave.,•tie- prace zaeinar po.,,Nqqm tka, nig, A proto bratti a sestry, vyzradirri Myroee a v nasledujicim roce zas pted i ■i-oyYm ------------------------- tie ani ty spolky rokem, a .tim se obohacuje jeden rok na nezadaji nic pro sebe, eistY vYtetiek bude van_jineho. -*Div tento saha daleka,-ba, me, iyliv-na s yan na•deskoslovenskou akci. z -ptijmu, a toto zas Bratri a sestry, jest na vas Vkch, abychorn se vliv , na co nejvetgim poctu dosta.vili. Nenechte si uKalendat . navrtieriY- panam: George Eastmajet tento krasny pOtiltek kde zaroveri vykonate , nem, Tyrabitelern-koda.kri; kterY by mel it -me_svou svatou -povinnost vuci sve viasti sicri po 28 dnech kaldY, ptidal by jeden mesid Zadatek divadla o 4. hodine odpoledne. mezi 6erynem a eervencem a jmenoval by se laSchtze tadu. Karel Jona g bude zahajena tinsky "Sol" neb slunce, a ten jeden zylagtni ptesne o 1. hodine. Nezapomerite vziti sve ditjeden den v roce, kterY stale kazi rozpodty, ale ky a upozornete vase sousedy. piece se nernite opomenout, dal by se jako - S bra,t_rskym pozdravem, jedna avlatlni sobota na 29. prosince, nab to by John Holedek, tajemnik.

spa*

Ve stl'edu, 7. zffi. 1938. itad Rozkvet Rate, ciao 81., Needville, Texas., Cteni bratri a sestry!

Pravidelna schrize na geho tadu bude se konati druhou nedeli v zati; v padu gpatneho poeasi tketi nedeli. Jelikot na ge pokladna jest 50% slabgi net byla na Nov-Y rok, tedy jest na vas, bratri a sestry, byste ji zase dopinili, zvlagte ti, kterl dluti za delsi eas. Tak se dostavte vgichni do schrize, neb my neradi suspendujeme. S bratrskYm pozdravem, J. F. StratnicitY. • • Lodge Rozkvet Wile No 81., Needville, Tex. Dear Brothers and Sisters!

Our regular meeting will be held on second.

Sunday September 11th, in case of unfavorable weather, same will be held third Sunday of this month. Because of the fact that our treasury contains only 50% of the amount which we had on hand during the New Year, it is up to you, brethren and sisters to see that you fullfil you obligation, especially those That owe for a longer period.

Fraternally yours J. F. StrainickY. kid Vyzovice, eis. 114.

Fairehilds, Tex. Cteni bratii a sestry!

Timto vas uvedomuji, abyste se dostavili do schrize druhou nedeli v zafi odpoledne. Jest to schrize etvrtletni, tedy se hled'te dostaviti v poetu co nejvetgim. Take mame noveho dlena ;tak nas pomalu pfibYva. Se sesterskYm pozdravem, Marie Kadera, taj.

OZNAMENi UMRTi A DiKtVZDANI. HlubokYm talem sklieeni oznamujeme tele. a znamYm, te se Panu Bohu zalibilo odvolati nagi milovanou mantelku a stafenku Cecilii Strakovu.

Zemiela dne 30. srpna a pohitena byla dne 31. srpna ph Rowena, Teicas.

SrdeenY dik vzdavame p. farati Bartoriovi za slova ritechy. Take diky v gem clarcrim venct a kvetin, a fadu Pokrok Roweny SPJST. za jejich prace na htbitove a za fed, kterou pronesli.

Taktet zpevaltim a vgem tem, kteti nam byli napomocni, Pan Brill v gem odplat'!

Odpoeivejte v pokoji na ge milovana mantelko, maminko a staienko. My zde na Vas v ce vzpominati budeme!

Truchlici pozristali: Jill Straka a ditky.

A ' id Fort Worth, eislo 154.

Mill bratti a sestry!

V nedeli dne 11. zali ye 2 hodiny odpoledne mime faclovou schezi, ku ktere byste se melt' vgichni bratti a sestry dostavit. Mame uvadet tet nektere nove eleny, tak aby nas tam bylo hodne vic. Tet kteti jsou trochu pozadu s poplatky, tak se hled'te v teto schrizi vyrovnat.

Hlavni tradovna je na nas trochu pfisnej gi a my bychom neradi ztratili nektere eleny.

V nedeli jsme si zajeli do Ennis na divadlo, ktere bylo pane. Pak jsme si zajeli do Sokolovny na zabavu. Kdyt jsme tam pfijeli, sin byla pinieka a katclY se vesele bavil. Vgude bylo videt zname tvaie z Fort Worth, Dallas a Ennis. Dye kapely, z Dallas a Ennis, vesele vyhravaly at do pfilnoci a jegte se tadnemu nechtelo dome. Vgichni men radost, te se jim zabava vydafila.

Dnes pfijely na nav gtevu dceru glcy a zete Agnes a Blago-Vonich, rodiee Soukupovi a sestra a gvakr Pomykalovi z Rosebud. Zdrti se zde pies nedeli a pondeli.

Se srdecnym pozdravem, Anna •Milan.

Nage navgtevy. V pondeli zastavili se u . has bratti Fr. Soukup sr. a Henry Pomykal zSebud. Dleli se svYmi mantelkami nav gtevou pfibuznYch ye Fort Worth a cestou -dome' ehteli shlednouti nove misto tiskarny Oechoslovika.

— K vederu tehot dne dojeli do West mantele Jureakovi a synovec z Dallas. Vraceli se z ndvgtevy pfibuznYch pfi Temple. Krat gi beseda venovana byla ponejvice rozhovoru o teskoslovenska a na gi akci na posilerii-Fondu obrany tsl. republiky.- NavgteVy-YiiTtititedne

VESTNIK lad Svaz e echoslovanii, els. 92., Fort Worth.

Cteni bratti a sestry!

Neminila jsem tak brzo psat, ale okolnosti nuti. Musim totig podekovat a nechat vedet rodinam, ktefe si povgimnuli myth dopisti a zaslaly nam krasne veci pro bazar i darky penegite, ge jsem tyto v potadku obdrtela. 6inim to touto cestou, abych nemusela katclemu zvlagt' odpisovat, neb sednout a psat, to je na mne trest. Prave tak mi moje sestfieka z Cialvestonu pie a take zasila peknY zelenY papirek na nadobi, a 1)0 sem nekdy dojede, te se z te skleniely napije, ale te nechce tu bez dna, jak pry ses. Botikova psala — no, co ja bych s tim &lab, — pige. To jsem se zasmala. Diky! Potenine to, neb ani k na gemu kadu nepatti g a pomahag nam. Dale oznamuji rodine Rud. Berankove v 1St. Louis, Ill., te zasilku i 2 dol. na nadobi jsem obdrtela a take na patfiene misto odevzdala. Opravdu nas vas krasny a cennY dar pfekvapil a velmi pote gil. Woven. i od rodiny Fr. Moravce a rodiny Norisove, take ze St. Louis, Ill., jent obdrtela ses. Mikova. Vgechny darky jsou velice pane a cenne. I od rodiny Fr. Machacka z Omaha, Neb., jsem penetitY darek obdrtela. Za v gechno srdeene diky a at po bazaru bude vgechno kvitovano podrobneji.

Tyto vyjmenovane rodiny jsou vgichni na gi bY vali osadnici a zaroveri na gi staki a svych povinnosti dbali spoluelenove na geho tadu. Jeden katclY nain pfeje mnoho zdaru. Br. Machaeek pise mezi jinym, ge doufa, te na pfesrok si v te nagi nove sini i zatancuje. AC byl nekolik tydna nemocnY, piece penetitYm darkem pamatuje. Diky za dopis a piejeme mnoho zdravi.

Oslava otevieni na gi nove spolkove budovy je odlotena na neureito, asi ku konci tohoto mesice, neb jak jig vite z horlive starosti jinYch, *te vitr pogkodil zadni stenu derstve dostavenou, tedy oslava je oddalena. No, jakat pomoc, ale spore mame vice easu ptipravit se k di stojne °slave. 8kodu jsme neutrpeli tadnou, diky dobremu poji gteni. V techoslovaku etu, te nage sin bude jednou z nejlcrasnej gich v Texasu. Tak me to zahfalo at nekde u srdce, neb jsme to ani nevedeli. Ale jsme my Id takovi, sami se chlubit nedovedeme, jen pracujeme jak ty veeliely a poctive, tedy nas dvojnasobne tesi, to jini si nagi prace povgimnou. Moje pfani je, jen aby tato nova sin zustala sini eeskou, jako to stars byla, a take pevne doufam to ano, neb i na pane a velke jevi gte jsme pamatovali. Jen aby hodne te na gi omladiny se pfihlasilo k divadlu. Mame zde mlade a nadane divadelni ochotniky mezi nami. Br. a se.

Kahankovi z Houstonu, nam v gemotne pomahaji a ja doufam, to s jejich pomoci prijde v gechno ku piedu. Jeden mladY a oblibenY divadelni ochotnik, Willie Botik, nam odejde na knerske studie do San Antonio. Neradi ho ztracime z nageho kruhu, neb jest to mladik velice milt' a upkimnY spolubratr na geho faciu a hodny br. a ses. Joe BotikovYch, na geho mistoptedsedy. Piejeme jemu v gechno dobre v jeho studiich ke stavu knerskemu, kterY si sam vyvolil za sve tivotni povolani.

Bratii a sestry, dostavte se v podtu co nejvetgim do schrize pfigti nedeli. Srdeene zdravi Marie Juranova, dop. vgechny etouci,

a

Dallas, Texas.

Mile sestry a bratfi!

Tak zas po dlouhe dobe musim si s vami trochu v milem Vestniku pobesedovat. Musim se pfiznat, te s velkym zajmem sleduji posledni dobou zmenu H. U. k nom Menem. Jde to ovgem pomalu, ale jde to piece, a kdyt bude vice zajmu mezi eleny, do pfi gtiho sjezdu starat se pomalu co opravit a co zavrhnout a opet se neco zlepgi. Nemyslim, te by to bylo snad opine bez chyb, to ne, neb prave od tech se stale udime a v tivote mnohdy na ne doplacime. Za prve, ted' alespori trochu vime, o dem se jedna ve schrizich kdetto dfive jsme za ni videli jen fleet. Drub& dobrota, vrchniho lekafe vedeni, bere vge vatne a pfesne, takte ted' se mnoha ztratam pfedejde. Tfeti, ted' -vse musi pfijiti do rukou pravniho radce, kterY spravedlive se stars, aby mot gkody nevze glo, kdetto drive mel jen chudale prici rozmotavat co druhY zamotal, a vePte ze bylo vice tech motanic a vtdy, bohutel, k nas v gech Skod'e. Dale, -hlavni

Strana 7 a velice diilezitou \Teel je suspendace Vim, 'te je na to mnoho brudeni, ale to je ten nejlepgi prosttedek. Zajiste kdy g pkijde nemoc aneb nedela mug, pkijde a potada ye • o pomoe, zajiste si kagdY ptipomene nage krasne heslo "bratrstvi", jen ge, bohntel, mnoha jich na ne hfegi. Mnohy se de, do spolku, zaplati jednou neb dvakrat, spolek za nej plati dale, nakonee je suspendovan a penize za nej fad ztraci. Mnohy z pohodlnosti zase mysli si, vsak to beze me tet bude, odklada, placeni, ani mnohdy.elena nevidime, jen co mu rukou potkaseme a vitame te, bratte a sestro, mezi nas.

Jde-li rifednik upominat (aekoliv to neni j eho povinnosti), udela si jen zlou vrili. Ted' si to mute kaki* udelat jak chce, jest to naiizeni H. U. a dobre, neb vtdy je lepe platit mesic nekolik. A ted' v posledni schrizi, svete zbor se, tu zpravieku jsem Cetla dvakrat na zmenu odhadu majetku, ktera pozristava v torn, to odhady na majetky maji bYti eineny prostfednietvim mistnich duverniku H. U. pro, jednotlive okresy zvolenYch. Ten• navrh jsem dala due 1. prosince 1937, kde jsem psala, to mnohem lepe by bYvalo, kdyby v katclem kadu byli tri eleni, znajici polohy a ceny v jejich okoli, dalo by se ugettiti cestovne atd., a toho je, paneeku, kaZdY mesic sumieka pofadna, aekoliv doposud jeSte jsme to nedopracovali tak dalece, abychom yedeli (adkoliv bylo mnoho gadosti), kdo a kam cestoval ale snad se toho take doekame. Vgdy jsem si tak myslila. jak nine nekdo, kdo bydli ✓ Houstonu, vedet ku piikladu cenu majetku v Dallas? Ve vgech dtytech dilech mesta jsou ceny rozdilne. Jak to tedy mute spravne odhadnout beze gkody? Aneb jak mute elovek v meste vyrostlY chodit odhadovat farmu, kde polohy a Vida je rozdilna a v katclem okresu • cena farem? Tam jsou, a znovu to opakuji, ztraty. Mnoho se pieplati, pak nikdo nedohledne na rent, lei to bez rentYke, nekdy dame a opravy se platit musi a v mesieni zprave si dteme "ztrata na majetku". 01. vinou? Jen naM, z pohodlnosti ke vgemu kYvnem a nechame vge na ttednicich H. U. Jak jsem dtive psala, opet opakuji, ge dvema panrim slou giti nelze, nekde to musi vaznout. A taky to vazne, jde se na prohlidku majetku, at je tech desitek poslanYch do toho okoli nekolik, prace v titadovne poeka, 'a pak se vezme vYpomoc, te je mot prace.

Ale dopis se dlouti a mnohY si pomysli, co to zas s tou kuchyriskou eatinou se do eeho plete? Ale ono se i v takove hlave alespon jednou do roku nee° vylihne kloudneho ku dobru noeeho, eehot bych si velmi psala, proto ten ka,bat klepam z lice i rubu, aby byl eistY a netraly ho v lete moli.

Botena Je2.

S pozdravem na v gechny, ftid Svetlo, eislo 38., Smithville, Texas.

Cteni spolubratii a sestry!

Bratr Frank Svoboda mne na iridil, abych oznamil ye Vestniku, ge spolek R.V.O.S. bude konati schrizi dne 11 zati na Kirtley ye gkole. Po schrizi bude se zakladat Icemen na odboeku Farmatske Legie. Jste fictive tadani, byste se srieastnili teto schtze. Tak nezapomerite na shora uvedene datum a na shledanou jsem, Jos. F. Slavik. fad Karel Havlieek, Hallettsville, Texas.

Broth a sestry! — Pfi gti schfize bude v nedeli 11. zati, zatatek o jedne hodine po poledni.

Sestry jsou tadany, aby pfinesly nejake jidlo na svaCinu. Pobavime se pospolu. Meli jsme mit taneeni zabavu, ale z te ze glo. Hudebnici nam vypovedeli a tak pozde, to si tanec odlotime na pozdej gi dobu. Muti se postaraji, aby to lepe chutnalo a neco na zapiti bude.

F. K. Budek, pied.

V Rani se dekretuje spoieni medi, niklu a cinu.

Nedostatek hodnotnYch cizich devis nuti Italii stale k raznej gim asporam. V ramci snah o hospoda,tskou sobestaanost zmocnila itaiska vlada rifady, aby zaka galy u givani medi, niklu, cinu a chromu vtude, kde je mo'gno tyto kovy nahradit jinYmi domacimi surovinami. Dovoz pfedmetri z techto kovfi mute 11 .5"'ti rovne zakazan.

Strana 8.

VESTNiK POCHODEN CAS-U.

Pik I. J. Gallia, Houston, Texas.

Rok 1933 nachazi se v rtizne 'Wade — u nas v Texas staia se nebeekavana, smena mul velice malo znarriST , obyeejnSr prodavad mouky, v politickem poll vilbec neznamSr, ale majici yeselou a vtipnou povahu, asi dva mesice pied ptedvolebnim v3Therem dekancti pro fitad guverneta cial se do boje a byl zvolen za demokratickeho eekance pro fitad guvernera statu Texas -- a cla, se oeekavat, Se v listopadovS7ch Ir eobeelVch volbach bude jeho volba uskuteenerta — necht' republikani a jine strany postavi do pole jakeh.okoliv dekance.

Wjichni stall politikati, kteti se domnivali, ze jen oni budou zvoleni, byli poraleni, takle O'Daniel obrlel pies tticet tisic hlasa vice ne2 oni vsichni spoleene.

Jeho hlavni sliby byly, zaopatteni starobni pense pro vg echny pies 65 let po tticet dolara mesidne. DruhST slib, neplaceni hlavove dank kterou on snad nikdy neplatil. Vet, vymeteni politickS, ch riskoenSrch podvodnikt v Austinu a etvrte, drlet se zasady hlasane podle desatero boLch pilkazani. Pak aby lope hypnotisoval voliee. koupil sobe velkS7 cestujici povoz truck a na ten nalolil horskeho sloleni hudbu a s touto jezdil po celern statu. Kde slova nebyla dost vS7znamna, dololil to zpevem a lertovnou hudbou -- a pak misto ohla gek v novinach pouZil radiovS7 rozhlas po celem statu kalc1S7 den peed volbou. V gude kde ptigel neb ptijel s jeho hudbou, lid jej rad vial a on toho take vyuZitkoval, tikal le nema penes na shaneni jako maji jeho protivnici, a tedy ze rozesila mezi posluchaee male bedulky, aby kaldV kdo se zajima o smenu atadu v Austinu, mohl neeirn ptispeti. Lido skladali v gude kam priSel, take jeho penelni sbirka se vyplatila, zaplatila cele jeho vVlohy a je gte jemu zbylo pies osm set dolara eistVch penes, ktere daroval spoleenosti Cerveneho Ktile na ulevu pogkozenS7m povodni v tidoli ieky Colorado.

Nejen le byl zvolen tak ohromnou vetginou nad vgecky stark politikate, ale ziskal objednavek na "Hill Billy" mouku o sto procent vice neks dtive mival. Vgichni staii politikati byli prekvapeni a on sam pravil, le je ptekvapen nejvice, jelikol chtel jen ziskat vice odberatelt nor mouku, kterou prodaval a Se Mad guvernera byla vedlej gi otazka a le take nehodla, podruhe o onen Mad uchazet.

Z- teto volby se mohou politikati poudit, lid Sada dnes nee° noveho a ureite slibeneho a ne jak to jeho ptedchtidci delavali, pied volbou slibovali v'Se, co by lakalo hlasy volieti, ale Po volbe vykrucovali sve sliby a svadeli jejich nespineni na jine.

Ta posledni volba take ukazuje, Se novinati pozbSrvaji svaj vliv na voliee. RadiovSt rozhlas nese hias Cekance do v gech koutri statu a ty clraze placene ohla gky dnes lid nelakaji tolik jako jindy.

Doufejme, ze na g nominovanS7 guverner spini co slibil. On ma, mandat od voliea v ruce a male smele pled legislaturu vystoupit a Sadat splneni toho co slibil, aneb pohrozit jim, nespini-li jeho sliby, bude lid pligte volit jine poslance.

Nad nagi starou viasti hrozne mraky se stale toCi. Nenasytni a ziskuchtivi Pru gaci shaneji ze vgech stran valeene sily a vyrabeji dnem i noel smrtici nastroje a jedovate plyny, kterSimi by mohli rychlS7rn iderem omamit a zmocnit se nagi stare vlasti, ktera je jim v ceste na pochodu na vS7chod, do Ruska.

Rakougti Vgenemci, kteti chteli b3it ve spojeni s VelkSun Nemeckem, dnes toho lituji, le se dali tak lehce polapit do Hitlerove site bez boje.

Co melo Rakousko pajeeno etyti a pal sta milionu zlata na vybudovani svVch pramysla od Anglie a Francie, ty pobrali Pru gaci a take vgecky statni a vet gi osobni bankovni vklady celeho Rakouska maji Nemci, a v gechny rakouske Utady obsadili Prugalcy. Nyni se jim jedna, aby se mohli zmocnit 8kodov3ich zbrojiren a vgech Selezn "Ych huti a ostatnich tovaren eeskoslovenskSich. Kdy2 by to dostali a cele Ceskoslovensko obsadili, pak by gli daleko do Rumunska a Jugoslavie. Pak by iekli Polsku — nechcete-li bet vybiti, tak se dobrovolne vzdejte. TJbohe Polsko, ba ten tzbob:cr chudS7 lid! Die

novinaiskrch spray to krasna rovna zeme celeho Polska je vlastnena nekolika glechtici starSTch polskSTch rodil jako jsou diktator SmiglyRydz, president Moszcicki, aristokrate Julius Poniatowski, D. Radzivil a nekolik jinS7ch bohe,61, kteti vlastni al do tticeti tisic akrri zeme kaldS7 to nejbohatgi pticly celeho Polska. A ten ostatni lid musi se pro tech par bohaea dtit za dvacet centa denne pit sve strave. Take le ten chudS7 lid nema chleba ani masa, musi se Sivio brambory, zeleninou a jinSrmi rostlinami. Ta bohatl, ttida ma v gecky zdroje cele seine ye svS7ch rukou a take vojenska sila je umele udrlovana k jejich ochrane. PolskST lid celkove, na male vyjimky je timsko-katolickeha vyznani, a ad je to start' narod Sijici ye stiedu Evropy, posledni zpravy ukazuji, Se 40 procent Po!aka nezna, ani Gist ani psat. Vadcove chudeho lidu, ktereho tam ma laS7ti pies dvacet panove Witos a Korfany, museli hledat fitoeig te v Ceskoslovensku, nechteli-li 13S7ti usmrceni od to panske ttidy, ktera, ma vojsko v hrsti. Tedy, neprobudi-li se tato polska, bohata thda ze sve nemecke dtimoty, nema Oeskoslovensko moc k odelcavani od Polska a take ti pol gti magnati nemaji moc k oeekavani od Velkonemecka — padnou-li ty ostatni male sttedoevropske staty do nenasytneho hrdla Nemecka, pozbudou oni Polaci take sve statky a celou svoji glechtickou slasu behem nemeckeho pochodu na jih.

Avgak rozvaSna, Anglie dim dale tim vice uznava toho pottebu, aby eeskoslovenskS7 celek byl zachovan, aby Nemecko nevzrostlo v fisi neptemolitelnou behem nedaleke doby.

Dnegni Polak se spokoji se svoji wodkou a raSencem, se sliby, od to bohate tfidy, le tern chudSrm ptijde kralovstvi nebeske po smrti — tak si dnes stoji Polsko.

Ze Oeskoslovensko je uznavano za nejdemokratietej gi stet cele Evropy, proto je Nemci nenavideno, a aby se Nemci od nej nenakazili, tak ma 13Srt znideno. Ale Anglie, Francie, Rusko, Rumunsko a Jugoslavie nespi a piljde-li Nemecko s nasilim na Ceskoslovensko, vetim peva le tyto staty ptijdou na pomoc oeskoslovensku a Amerika v padu nutne potieby pajde jim na pomoc take. Pak necht' zkru gi diyoke loupeSne a krveladne Pru gaky i s jejich Berlinem a necht' rozdeli cele Nemecko na nekolik provincii pod dohledem Ligy narodu.

Valka v dine a ye 8panelsku take ji2 neni ' jen hraelcou a je take nadeje, Se koneene jak 6ina tak 8panelsko se zbavi tech hrdlolezt a zbavi se to zabijacke tkidy ye prospech demokracie sveta.

Kdy2 jil tak o v gem mame ptemSr glet va,Ine, domnivam se, Se by snad na ge texaske a po ce1S7ch Spoj. Statech spolky v geho druhu mely by venovat alespori jeden den na oslavu svobodneho Ceskoslovenska potadanim vetejr&h bay v kalde osade a v kaSclem meste, a celf7 disty vS7nos aby byl venovan pro CeskS7 OervenS7 Kit ve stare viasti. Take na gi Cegti hudebnici by snad svaj pi ijem obetovali pro ten Teel.

A jegte dale, v teto dobe nezamestnanosti moSna le by se daly utvotit dobrovolne sbory, ktere by gly na pomoc bojovat pro na gi starou vlast v padu potfeby, jak to mnoho osady delaly v roce 1916 al 1918.

Musim vzdat zvlagtni pochvalu na gim v okoli East Bernard. Pti glo jich do Houstonu k prohlidce 27, dva neobstali v prohlidce a 25 bylo jich ptijato do vojska. Z techto 25 bylo 23 naskoro vichni Moravane. U nas zde byl to Dominik Naplava co prvni dobrovolnik odtud, ktery ptistoupil do kanadske armady jegte ye ne2 Amerika prohlasila valku Rakousku.

Kdyl jsem jeho listiny vypinil, ladal mne, abych nic netikal jeho bratru, ze jej nechce rmoutiti nad svS7m odchodem, ale Se on vi a citi, ze nage vlast bude potiebovat katcleho, kdo bude volr47 ptijit na pomoc. On gel, ale take on byl prvni, kterS7 smrtelne zranen padl v Belgii.

6est budi2 jeho pamatce!

KONEJME SVOU NARODNI POVINNOST. (Pige ueitelka.)

Dnes, jak se dovidame z ea,sopisa, ce13 .7 svet sleduje einnost ve sttedni Evrope, a obdivuje ebetavost, udatnost., a svornost na geho lidu v Ceskoslovensku. Toto vefejne uznani, venova-

Vs sttsdu, dne 7. z‘:111. 1938. ne deskemu lidu, nas blati a jsme hrdi,ze jsme Cechy. A kdo by nebyl?

Nejen le jinojazydni lido v na gi nove vlasti sleduji einnost v Ceskoslovensku, ale take nyni vice ne2 &five pozoruji na g zajem vtiei nagi mateiske teei.

Jake cbeti pkinageji tam za motem, aby si zachovali svou vlast a svou matetskou fee.

Timto upozornuji na sebe inteligenci celeho sveta, ktera nejen sleduje jejich einnost, ale take studuje jejich historii. Co koname my, jake obeti ptinagime pro nail matekskou tea?

Asi se musime jeden kaldSr zastyclet za svou neteenost. Neb zajiste, kdyl bychom byli vytrvali v konam sve narodni povinnosti, tak by se jil vyueovala ee gtina, v kaScle High School, kde je vets'ina deti na gich eeskS7ch rodiati, a na statni universite bychom byli zastoupeni vice jak sco studenty v Ceske tticle. Na gi mladi Tide pottebuji rady a take i pomoci a kdyl toto obdrli, tak vetgina z nich zajiste se bude snapracovati pro povzne.geni nageho lidu v teto nagi nove viasti.

Nyni se chystaji studenti jit na nektere vy ggi ueelig te. Jestli vime o nekterem eeskem, kterS7 mini nav gtevovati statni kolej, tak hied'me ho upozorniti na na gi statni universitu, kde se mule ueiti ee gtine a studovati Ceske dejiny, ktere nyni budi velkS7 zajem. Student destiny prospeje nejen sobe. ale i k povzneseni oeskeho lidu.

Molna, Se v nekteOch ptipadech bude potfeba ptinest nejakou obet', jak studentovi, taktel i rodiatim. Ale bud'te uji gteni, Se mnoho z tech co pfinesli vet gi obeti neS bude vase, citi se dobte odmeneni a zvla gte v nynej gi dobe, jak uved3meli studenti, taktel jejich rodiCe jsou hrdi, Se studovati degtinu.

Konejme svou narodni povinnost, abychom mohli bSiti hrdSrmi nejen nad skutky deskeho lidu ye stare vlasti, ale take nad svSrmi skutky zde. PtileSitost mame, na col nas upozorriuji i jinonarodovci.

Rad Novi Vlast, Cis. 37., Sealy, Texas.

Timto yam davam vedet, le budeme konat tadovou -schtizi dne 11. sail, totil pti gti nedeli ptesne o jedne hodine odpoledne. Bratfi a sestry, hled'te se do schilze dostavit a svoje poplatky zapravit a zvla gte ti, kteti ji idluSi vetgi Cast svSich poplaticti. S bratrskym pozdravem, Norbert Jel, tajemnik.

Rad Tioga Cis. 5.

Ctend redakce, mili bratfi a sestry!

Jeliko2 rnesic saki je tady, tak yam davam na vedomost, Se buderne konat schtizi dne 11., tedy bud'te talc laskavi a dostavte se v pinem poetu. Kaldf,7 ma jil neja,kS7 ten balik, talc Se L.) bude veselejLi. S bratrskym pozdravem, M. Ptihoda, ptedseda, Chas. HejnS7, tajemnik.

Rad Kra,sna, cis. 96, Rosenberg, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Na.ge tadova sclatize norm ptipada, na nedeli dne 11. sail 1938. Jsme hodne pozadu s placenim taclovS7 ch povinnosti a to musi loSti zaplaceno jednou, at' jest jak chce S bratrskym pozdravem, John Marek, DO PENELOPE. V nedeli 18. saki konana bude odpoledne v sini tadu NovS7 Raj vekejna, schtlze osadnika Penelope a jeho okoli, na nil bratr Jos. F. Hole.sek vypraveti bude o zajezdu do Ceskoslovenska a lady state Evropy. Nemusime ptipominat, Se tato ptedna gka je easova, a pro krajany obzvlag te zajimava. Zvime z fist nav gtevnika nagi stare viasti, co nenalezame ye zpravach novin, usly gime pravdu o pomerech; situaci a pod. Na g e hospodyriky laskave ptinesou nee° na zub, hospodati postaraji se o obCerstveni. Nezapomerite na udanou nedeli a dostavte se v gici bez dalgiho zvani. KaldS7 bude pofadateli srdedne vitan, v gichni vespolek se ptednag kou poudime i poteg ime. Dnes, kdy nafoukanS7 Hitler troufa, si lakes protest demokracii zasahovat do svrchovanosti Ceskoslovenska, blizsi zpravy o ohrolene domovine budou kaldernu Cesky citicimu Cechoameridanu vitany.

Potadatele.

Na shledanou!

Ve sttedu, 7. zeii 1938.

HEDA HALiROVA:

DEVCATKA ROMAN MLADtCH SRDCI (Pokradovani).

T2-AREL vstoupil do vozu. Rozhledl se s

kYmsi zadostiudinenim kolem sebe. Byl to pro mladeho hocha ptijemnY pocit, kdy se na nem zastavovaly pohledy mimojdoucich.

Ptipada/ si velmi dilletitY. Ted' se mu zdalo, to by men vtichni, kteti kolem neho pfejdou, pozdravit; ptipadal si jako mlad' lath.

Nebyl ve skutednosti zlY. Z domova matkou ponekud rozrnazlenY, ze ekoly zdivodelY a nauten3r* syYmi bohatYmi kolegy kastovnictvi. Jeho srdce bylo v zaklade dobre, jeho povaha klukovsky rozpustila. Mimo svou praci byl dobrYm sportmanem, mimo sport lehkomyslnYm hochem.

Prase dite sve doby.

81egr se brzy vratil. Sedl k volantu a v ku projitdelo auto eirokYmi ulicemi velkomesta.

"Podivejte, podivejte, tady jdou nese etyti zname!" vyktikl najednou Karel a vytrvale se otadel, si ta 2.iba, to on, ktereho si dovolila odbYt, jede kolem ni — nepatrne — autem? K jeho mrzutosti ho divky nezahledly.

Bavily se ptilit tive net aby je mohia zajimat kolem jedouci auta.

Mezitim, co se Karel v duchu hneval na jejich nevtimay ost, zastavili pied velkYm obchodnim domem. "Jsme na miste! Skoda," zalitoval. "Ptirjdete dovnitt?"

"Ne, ne! Pospicham dam& Ale snad se zase brzy uvidime."

Karel vystoupil: "Tedy na shledanou a diky za svezeni." A sledoval pohledem auto, ktere se pomalu vzdalovalo.

"Vlastne je ten Jara 8legr dobrY kluk," zarozumoval a veeel do domu. Vstoupil do vytahovadla, ktere ho vyvezlo do pateho poschodi. Byly zde soukrome kancela • e vtech telt rtianYch oddeleni teto ohromne firmy.

Vstoupil do male, pkijemne vytopene mistnosti. Otec byl jit pkitomen a zahlouban nad praci.

-Dobre jitro, tatinku! Mae pro mne nejakou praci?" tazal se a svlekal svilj nepromokavY platt' a vetel jej na vetak.

"Ano, prohledni vtechny dopisy a ptiprav k odeslani!"

Byla to Karlova obvykla prate, ktera mu Ala o druky. Letelo pied nim 13 hromadek dopist.

Bral jednu po druhe a prodital dopis po dopise.

Jen malo kdy neco nevyhovovalo a potiebovalo opravy. V torn ptipade hied& chybu opravit, pokud to elo...11tifte bylo, kdy nektera ze stenotypisek setmodrchala neco tak, te to netlo opravit. Takove dopisy kladl stranou a pan 8 tein je odnaeel k ptepsani s hroznYm mrakem na &le. Karel si v duchu ptedstavil onu nett'astnici, ale pomoci ji nemohi. Znal ptilie dobte sveho prchleho otce, kterY se ye svem hnevu nedovedl ovladat.

Dnes byl nejakY nett'astnY den. Nalezl dva dopisy, ktere vytadovaly imlneho ptepsemi. — Dopisy devdatek Oslo pet a ttinact.

Karel si pod katdYm eislem dovedl ptedstavit divel hlavidku, katdou jinou, ale veechny krasne. Prod jen se nedaji pozor?!!

S povzdechem ptedlotil otci dopisy.

"Podivej se, pottebuji opravy, takto jsou nemoine."

Pan Stein se zamraeil. "Ut zase? Nae ta deveata mysli? Nemaji-li schopnosti zastavati tuto praci, at' zustanou doma. — Dej to sem!"

Zlostne je vzal z jeho rukou. — "K zlosti, zase 'Atka! Ta sleeinka se jit napsala nesmyslt! Ale yeechno ma sve meze. Wel ji to teknu. — A ta druha? — Ttinactka? Kdyt ut i ta zadina, no, pane bole, pomoz! Ta psavala dost solidne. Ted' ut je to take po druhe. Musim tarn dojit. Kdyi takove tie,by vidi vlidnou tvat, mysli, to mohou &Mini za chvili skakat po hlave!" Pki torn bouchl dvekmi a Karel osamel.

Zamyslil se.

vEsTNIK 2e by stenotypistky vidaly prilis east° vlidnou tvar jeho otce, o torn silne pochyboval. Koneer* to je jejich veci. Kdyt chteji brat penize, at' take poildne pracuji.

Karel nepracoval nadarmo pod otcovYm dohledem. Pomalu meal ptijimati jeho nazory za vlastni a uznaval, ze na podfizene lidi musi bYt 'Cloy& ptisnY, chce-li, aby dobte pracovali.

Vetsi zajem o ne nikdy neprojevoval, on, syn jejich eefa. Byly prilis nepatrne, takove pisakky s ttemi sty mesidne. tim se vlastne lisily od tech druhych — telmeme delnic ze skladiete, prodavaeek nebo tvadlenek?

Pki teto mykence si vzpomnel na dnetni okate deveatko a komicky povzdechl: "Take jedna!" — Oveem, libila se mu ta malieka, dYeici kouzlem svYch sedmnacti jar, vesela a pH to celodenni robote a jiste malem platu 'evadlenky.

Ptiznaval si, to by ji ttebas nekolikrat doprovodil a nejakou tu cetku ji koupil, vtdyt' mel penez dost pH sobe. Samortejme, to by nic nenamital, kdyby se mu chtela za toto povtimnuti odmenit. Vklyt' rty takovYch devdatek nejsou k nepoyeimnuti. Ale vie? Ne, k tomu staly ptilit hluboko pod nim. I ona, ta male, okata.

Zatim ty, o kterych uvatoval, sedely nad svSrmi stroji a psaly a psaly. Bylo to unavujici myslet cell den v tomto htmotu na suche obchodni dopisy. Ptichazely sem se smichem na rtech a odchazely vyeerpany a s napjatYmi nervy.

Ted' to jeete utlo, ale ptedvanodni doba neni tak daleko. Potom se za ty tti sta potadne nadfou!

Chvilemi nektera, z nich promluvila, ale hovor vazl, protote mytlenky byly sousttedeny na dopisy.

Jen Pavia Male. staeila oboji: psat a povidat.

Byla rebelantkou prvni tkidy a chtela vytrhnout i ostatni z jejich trpke ztrnulosti.

"Deveata, prod dieme jako hloupe? Hrbime denne zada, kazime si odi, nieime nervy a to veechno za par korun a za vice nebo merle nadayek!"

"Mle a pit! Kdyby to nekdo slysel, tak to odsud vyhodi!" mirnila ji kterasi klidnejti.

"Vyhodi, vyhodi? Blazinku, myslis, to by to bylo horti? Na chleba si vydelam vtdycky a nemusim hrbit zada pied nervosnim, vzteklYm eefem• Cot jsme zde proto, aby si na nes yyleval zlost, kdy mu doma neco neklape? Pani je metr a kluk domYelivY klacek, kterY si mysli, to je nem cti se na neho d •it! Jdete se podivat do kancelate na pana sofa. Je tam teplieko jako v parnich laznich. 2e my tady mame zimu? To nikoho nezajima, protote to take nikoho nezebe! Ze mame psat zktehlYmi prsty?

Ale kdet! DYchejte si chvili na ne, snad se yam zahteji. Ale neopovatte se udelat chybu! To by bylo ktiku — a aby se to po druhe neopakovalo, strhnou yarn s platu. Nelibi se varn to? Taky dobte! Jdete! rtdyt' za jednu jich dostanu deset."

Pavia nemluvila jako teenice, ktere, chce ostatni pohnout k odboji. Ne, v jejim hlase se chvela dlouho taj end trpkost, trpkost deveete, ktere ze sveho mladi zna pouze dkeni, p •ehliteni, trpkost, ktera konedne si naela prrichod v slovech.

"Pavlo, prosim vas, nemluvte tak! Vyhodi vas — co budete delat? Myslite, to bude jinde lepe, te se vas budou ptat na yak pkani? Nechtejte pkijit o ten kousek chleba, kterY drtite peva v hrsti. Neterite se za jinYm, ktery se zde belejti, ale je piin g daleko!" reechny divky se °tally do nejzastreenejtiho kouta, z ktereho se tak mad° kdy neco ozvalo. Pavla chtela-Hedu odbYt, ale jeji oblidej byl nejak nezvykle smutnY a velke Berne odi varovaly tak uptimne, to musela poznat, to nechce mluvit ve prospech pant. "Ty, malieke., mat strach, to to vyhodi?" zeptala se mekce. "Snad mat pravdu! Snad je lepe Brit, inlay dint, net /lade umirat hlady." Vstala a zastavila se u Hedy. Pohladila jeji kudrnate rieposlutne vlasy a zahledela se na ni.

V torn okamtiku se rozletly dvete a ve gel get Jeho oblidej nevettil nic dobreho. Divei hlavieky se skionily hloubeji nad stroji a hbite prstiky se rozletly j ate yak rychlosti net pied tim.

Pan Stein se hrozive mraeil. "Ptestarite!" vyktikl a zlostne si ytechny ptemetil. "Co tarn delete, Male.? Nemate dost prace, to se zde prochazite? Za co berete plat?" vyjel si na ni,

Strana 9.

Pavia sklonila hlavu a vratila se k svemu mistu.

"Cog &ova s tak velkYmi deveaty nic po dobrem nepotidi? Jest to stale horti! Kdy2 nad varni nikdo nestoji, date praci za, hlavu, jen abyste mohly delat, co vam Bert nakate! Reknete si sve hlouposti, at budete odsud venku.

Stejne pro to tvaneni nemate nayMenky na praci. Zvlatte vy, Male., chcete si hrat na trpitelku a zbyteene mnoho mluvite. Kdybyste radeji davala pozor na to, co pitete! Podivejte se, co jste to tady napsala. Styd'te se! Takovou praci 'ptimo okradate sve zamestnavatele a...."

Pavla, ktera, zde milky stela se sklopenou hlavou, se po techto slovech hrde vzptimila, j ako by ji nekdo bodl. "Ja, ja to okradam nekoho? To mtidete kid vy, kterY na vlastni oei vidite, jak tu katda z nas nechava, sve zdravi a jak se tu hrbime nad praci, jak tu na katdem pismenku nechavame kousek s yYch o01, jak tu pohitivame sve ja za pakatel tki set korun, kterY je nem jette podan jako z milosti s nekolika slovy, ze kterYch se teprve dovime, to jsme ling eeladka, ktere, nedela nic jineho, net okrade, sve pany!" Pavle se slova nezadrZitelne hrnula z last.

Mluvila z ni dlouho tajena zlost — zlost na ty, kteti z nich kokistili.

Divky udeeene pohlitely s jednoho na druheho. Kde se jen vzala v to slaboueke Pavle takova, odvaha? Byla krasne„, tak jak zde stela se zat'atYmi pestmi a s hoticima oeima.

8ef oddeleni zrudl hnevem. Na Cele mu naskodily lily a rty se mu ktedovite zat'aly. Udelal prudkY krok k Pavle, jako by se chtel na ni vrhnout. Chvili pouze sipel a pak tufty& "Ven! !" Hlas mu rozeilenim pfeskoeil.

Rukou, ktere. se mu chvela, ukazal na dvete.

Pavia nestaeila tak rychle pochopit yYraz tohoto kratiekeho slova. Teprve v ptittim okam2iku si dovedla ptedlotit, co svou nerozvatnosti provedla. Pozvolna vyhasinaly ohnieky v jejich odich, hlava se mdle rozhledla po v'Sech divkach, pohledem zaletela oknem na nabketi a lesknouci se teku, rukou se lehce dotkla klapek stroje a beze slova vytla z kancelate.

Chvili panovalo ticho Sef si vybil na Pavle svou zlost a nyni se jit mirnil. Pak se obratil k Hede: "Vy take, sle6no, zaeinate polevovat! Po prve jsem nic netikal, dnes se to vtak opakovalo. Dejte si pozor, abyste nemusela jiti za Malou!" V jeho hlase se tajila velika vyhrtiftka.

Chtel jette neco Mei, ale potorn si to rozmyslil, machl zlostne rukou a odetel.

Heda se zdala yydeeena a v ruce se ji chile] nett'astnY dopis. Nemohla pochopit, to udelala takovou chybu a s hridou si ptedstavovala jak by to s ni dopadlo, kdyby i ji propustili.

Nekolik divek ji obklopilo.

"Hedo, nesmit si z toho nic Mat. Jsi blede, a chvejet se jako osika. Ten start ti za to nestoji!

Je to znamY ras; mysli si, to chuda holka je na svete proto, aby si na ni mohl vylevat vztek.

Bude se tak dlouho nafukovat, at praskne!

Fouria takovY!" Calla ji jedna.

Heda se pomalu uklidriovala a zadala zase pracovat. Divky vedely, te se tef tak brzy nevrati, a proto se odvatovaly debatovat.

"Chudak Pavla! Co si pane? Je jako kal v plot& Penize, ktere dostane za tenhle mesie, Mud dat bytne, ktere je diana, a pak zustane stet s holYma rukama na ulici! Co ji deka?" litovala Heda ptitelkyni. reechny se zajmaly o jeji dark osud. Obdivovaly jeji odvahu, s jakou se postavila proti rozzutenemu gefovi, a davaly ji za pravdu.

V poledni ptesta yce vypravela Hecla pritelkynim, co se stalo. Schazely se totit u Stati ye skladitti. Mely jig vyhlednutY sytj koutek; tam usedaly na bedny a yyprively si, co se ktere hodilo.

"Nemohly bychom ji nejak pomoci?" zeptala se Heda a optela bradu do dlani.

"Jak, prosim te? Mame samy co Mat, abychom se svYmi ptijmy vystadily. Ja si ji k nem vziti nemohu. Matka lei cele dny — ta nernoc ji trapi. Byteeek je malt — kam bych ji u nas dala? Marta si ji take vzit nemtide, vklyt' je de ti pine, chalupa — a Stata je sama na byte a je rada, 2e ma kam hlavu sloZit. Leda ty, Hedo, bydlit sama s matkou, snad by se k yam. mohia Pavla nastehovat," navrhovala Verka a v§echny se na chvili zamreely.

v2smix

Strana 10. r.IM.,-03111•04111111•04•1•0.O.”0.1111.0.111114:MMK

VAC. BENE8 ritEBiZSKt.

V podvder petiliste rote POViDKA

46T VE mangelstvi

gt'astno neni. Nerada se teto veci dotykam. Je-li g vgak, pane brati e, s prospechem, ne gtesti vlastni stavet na odev cizim, ha,dim oeim a davati na ptettes cizim, tigtepaenYm. jazykum? I ja za let poslednich vytrpela, ze zte gla bys uvetil kdybych ti mela vg.ecko zvestovati. Slygel-li vgak ode mne kdo co? Vedel-li kdo co o tom? — Povaguji to za trest, ze jsem svemu prvnImu multi vet.nou nezfistala. — Tak hied', pane bratie, aby vSichni myslili, ze je tve man gelstvi nej gt'astnej Si." "Jsern-liZ tim vinen ja?"

"Neosly§ prvej g prosby me a pak f•eknu: nikoli."

"Ptec na mne viny nalezag?"

"Pfec, 'pane bratie!"

Pan vladai opet se stranou zadival.

"I pied tebou je mi tieba ospravedlriovati se?"

"Mimodek se divas v podezteni sam! — A neptatele tvoji hledi tenhle tvilj stin — snad jedinY na povaze tve — ueiniti nejdernejgim.

— Mel bys, pane bratte, sly geti jejich jazyky za zady. — Rozhlaguji to za eloveka, kterYg, jine krat,ochvile nezna, ne g Mich."

"Jsi dues, pani sestro, piing kazatelkou."

"Sestrou nejuptimnejei, Pette!"

"Nebyl-lig jsem to ja, kterft man gelce sve list proselonY poslal druhdy do Lipnika„ kamg bez vedorni meho odjela nekterYch lidi lehkYch navodem, aby pry k hospodatstvi svernu dohlidla? Neetla jsi, sestro, psani me? Jak jsem rnohl nejlaskaveji napominal jsem ji, aby v pfedsevzeti svem se upamatujic, dello se tu proti Bohu a slibu man'ielskemu dopustila a jakou pffeinu k pomluvem a klevetam dala, navratila se. A jake prate mi potom zavalila, neg jsme ji k tomu pfivedli, aby upustiia ad ne gt'astneho zapisu, a ne g pied iiradniky rnengimi ptiznani udinila?"

"Odpuzovanim nespravi g tuhle zalegitast'.

— Vim, Ze i na mne se diva irkosem. — ZvlaStni mysli jeji ja dosti zakusila. — Nicmene ji nezazlivam a uvidela-li bych, ge dobre viili mezi tebou a ni pfekaim, rozZ'ehnam se s tebou i s ni to chvile, abych nebyla v ceste gtesti man'Zelskemu, kdyby snad chtelo na Krumlov zavitati. — Nernam, Petfe, nikoho, nez to dite. Syn se o matku site jeAte starati nemuZe, ale lide dobti deal. pana Rao, a choti Mikulage Zrinskeho piece snad dvefe pfibytkfr sy Ych otevrou a piistfai poskytnou. — A jine radosti bych si na svilj vek, jehcd, jak tugm, jest na kratko, neptala, ne g abych nag rfigi videla sve gi, jako za mladYch let..."

Pa,n1 Evieka se zamleela; eiste modre, uptimne oci jeji se zakalily mlhami.

"Dokud mne, Evieko, bude na givu, netieba tobe cizich dvefi hledati, netfeba cizich lidi prositi. Co2 bys mohla pochybovati o bratrske lasce me? — Mohla bys, Evieko, ty, kteroug bratr tvilj nemiloval, ale kterou ctil a ktere si vazil, i kdy ti na rtech pohraval smith a tyYmi iisty gertovna, tee se proudivala? — Abys vedela, Evieko, ze pravdu dim, podivej se!"

Pan vladai sahl ye psacim stolku svem do ptihradky, kde jednotlive listy u g byly hezky segloutle; vgdy nekolik j:ch ovijela eervend, zelena Ci gluta stugka. ModrYch a eernych bylo nejmene. — Pan Petr vzal do ruky svazedek stalenSr bilym hedvabi a rozvizav opatrne stu g gel. Na nekterYch bylo jen neko--ku,listyprohli lik slov. Na to podal jeden Eviece.

Psalat' mu panna Eva do Augspurku ke dvoru cisatskemu, jak pry ye smutku s fachy chodi a dosti majic karafiatu, piec nesmi vencu delati a nositi a jak pani matt pfisne ji hledi a nechce na Zacine hody ani veseli pouketi .. .

"Hied', ge na piano tee nebyla!"

"VSak bych s touhle prosbou se byla k tobe ani neodvaZila veclouc, ze bys o sestfe sve jinak

myslil," podotkla Evieka, listek zpdt mu podavajic s trpktm iismevem. — Byly to tenkrate, pfemilY bratie, pro me i tebe nezapomenutelne easy."

"A dat' milt' Panbilh a petiliste raze andel stratnY, .2e se vrati opetne, ttebat' i jeseri Sivota naSeho se nachylovala."

"Knez Matej Cyrus, vase milosti," oznamoval komornik. pani sestro?"

Pan vladai si oddechl, protoie sestfina ted nemilosrclne zaburcovala uspalyni rogemberskYm jeho svedomi.m.

"Mela bych spice ja iici, nebudu-li ptekageti."

Pan vladai pokynul mldky rukou a do komnaty ve gel nevysoky dlovek v oblideji s tirazem, kterfg prvnim spattenim spi ge odpuzoval, neg. vabil. Bylo znati, ge kolem rtt tohohle mule ug asi davno fismey se nezakmitl. Ani jedinY sval se ye tvatich jeho nepohnul, pouze ge oko jeho zakmitlo pruddeji, kdy g pronesl pozdraveni: "Buclig pokoj domu tomuto a tve milosti patiehnani bo g !" — Zrak jeho ph. torn utkvel i na sestfe pane vladatove. "Jd mnel tebe daleko odtud — alt na Morave a ty jako bys s oblak spadi zrovna na Krumlov. dobrY ptitel, pani sestro!"

"Spig tve milosti vernSr sluiebnik," odvetil pfichozi k opetnemu kynuti ruky pane vladatovy usedaje na zidlici.

Byl dle vgeho unaven; ad si na chodbe pot s tvate nekolikrate byl settel pedlive, ptec nove a nove kriipeje vyragely mu na Cele a iinuly se ptisnedlYm jeho obliCejem.

"A co bylo ptieinou, ges zmenil kroky sve, jeg byly piece zameteny k hranicim morayskYm?" Matej Cyrus utkvel znova zrakem na pani Evidce.

"Tva, milost' radila nafiditi faralum i dekanum po panstvieh roSemberskYch, aby pofadem peed tebou na Krumlove kazali ... Rozkaz tve milosti vSude vykladan nejrozmanitejAim zprisobem, u pfatel s podivenim a mezi neptately s radosti . . . Pfatele moravSti nechteji ani takove novine vefiti, u dvora zase pry ruce si mnou a v klementinske koleji za tvou milost' modlitby konaji — " "A to jedine Se takou merou znepokojilo mysl tvou?"

Pan vladai pronesl tuto otazku za obvykleho rismevu.

"Proto ges nevydal se na cestu?"

"Z prili jsem se vratil!"

"At' jsou jen moravtti pfatele pokojni; u dvora at' si tfeba ruce rozetrou a modlitby v klementinske koleji mohou-lilt mi, bratie Mateji, Skoditi? NefikavaS, ge ani nade stfechu koleje nedoleti, natoS pak aby at do nebe prorazily?"

Matej . Cyrus znovu utkvel pronikavSima odima na pani Evidee a ke hlave jeho pfi gla mySlenka, kdo vi, zdali rozkazu onoho tahle pani nebyla pfidinou. Vedel dobte, jazyky Senske zvrtkaji mnohdy nejmuinejSi zamery a Se papletou i nejbystfejSi rozumy a doSenou k num, kterYcht u povah pevnYch nikdy bychom byli nepfedpokladali. A sestra pane vladafova ne nadarmo jmenuje se po "matte vgech vYch". Neg nebyla na Krumlove drahne Casu; ani se tu skorem o ni nemluvilo, jakoby k RoSemberkfun hnedle nepatfila. Octla se tu tak z nenadani, snad schvalne pfijela, snad ji navedli . . . Bratr Mate" vedel, 'Se se zdriuje nekde ye Vlach a co Vlach, to ka gdY bratru nepfitel.

"Sve verne naplfrujeS obavami a nepfatelrim nadeji silu davit'!"

"Bud' bez starosti! Mohl bys bezpedne pouti svou dal. — Nedomnivej se v gak, S'e bych tve navStevy nerad videl! — Pobud' si zde, jak dlouho ti libo! — Mudd i kazani, je g ti spati nedala, vyslechnouti. Ptipravi se asi vgichni viloorne! Chtel jsem je jednak trochu poSkadliti a jednak vyruSiti z uvykleho pohodli.

— Na tudnYch beneficilch pry zivot k zavideni."

Pan vladai se neustale lehounce usmival.

"S hadem, byt' by nejkrasnej gi byl, neradno pohravati a hteje-li se na vysluni, nebezpedno dotknouti se ho. Jed jeho bYva nejprudSi." "Obraz tvuj vYbornt ale v tomhle ptipade

Ve str'e0U, due 7. zaii 1938. tuze ostrY, prilis stinnY, bratte Mateji!"

Pan vladat by dries neptesvedditelnfr. Ke kag dernu diivodu mel vytaeku a ke kaide mitce obratnou odpoved'.

Bratr Matej Cyrus v gak s jinou jegte pticha.zel, ale zdalo se, jakoby s poselstvim s yYra nechtel pied pani Eviek.ou se vytasiti.

"Mam jegte pro milos't tvou nejake vzka.zani!" pravil po nejakem okarngiku rozmygleni.

"Vgak jsem vedel, k \Tull kazani rogemberskYch faratit bys se nevracel z testy sve, dobie tuSe, jak mak) jejich teal dbati chci!"

"Od pani mangelky!"

A pan vladai pti techle slovech zas v fismevu.

Bratr Matej podaval panu vladati peelive zavinutY list s eervenou pedeti petiliste rune.

"Zdrava-lit pani Segru'Se? Pied chvilkou, net' jsi vael, na ni jsme vzpominali."

Pani Eviece zasvitly jasne modre oei radostneji, protoge ji tak z nenadani ptigel ku pornoci obratnY vYmluvel, ji samotne jegte neodbytnejgi.

Bratr Matej vgak, zdalo se, ge udiveneji pohlfti na sestru vladatovu a skorem nedfivekdiveji, neg kdy ji tu uziel poprve. Tuhle otazku z jejich rtu ani pochopiti nemohl. Co g by opravdu pani Eviece toli kzale gelo na choti vladatoye? 2e by jeji zdravi tolik ji na srdci legelo?

Nemoc spige jig, protoge by se pani Katetina potom sotva kdy na Krumlov giva vratila.

"Co platno zdravi, pani ctna, kdy g duge nemocna?"

"At' jen ptijde, at' se vrati, a ye mne nalezne po panu choti svem ptitelkyni nejvernejg.

— Pkijmeg ji, bratie, s naruai otevtenou, ptivineg ji na prsa sva a eastiv uplynulych ani myglenkou nevzpomene g. A kdyby usedla neblahe, vzpominka na eel° tve, je tu ruka sestkina, kterag by ji dovedia setfiti a zapuditi nejsnaze. Co ti vzkazuje, pane bratie, mila gvegruger Bratr Matej si pfeji gdel rozpakem eel°, protoge ode davna slYchaval: kde pod kterYm krovem pani dye, kagda ge chce bYti vladkyni a pokoj s mirem z takoveho ptibytku ge stehuji, se poka gde . . .

Beztoho pani Katetine jazykove zli nainluvili, ge ochudla sestra vladate pana Petra tajne gtve a proti choti viastni, ktere piece vernost', lasku i snagenlivost pied Panembohern sliboval, podpichuje, aby pry sama se mohla na Krumlove uvelebiti a jednou se synem ujati se dedictvi. A je-li slygeti tee jakou, at' dlovek ucho kamkoliv chce nakioni, ky div, ze potom pottebuje sluchu i nemognostern..

Vgdyt' i tenhle bratrsky kn & . podobnYm teeem uvetil a bYval piece zvyklY slova lidska, at' vyjdou z kterYchkoliv fist, na vahach alt ptilig snad fizkostlivYch souditi.

"Tva milost' usta zlolajna, jednim razem uzavte a jazyky hadi onemi!"

Bratr Matej propovedel tato slova daraznYm hlasem, chteje vyu gitkovati pfiznive nalady, jakou podle vgeho u pana vladate zpitsobil mangelein list.

"Z hlubin duge mi mluvig ! — Kdo k pokoji radi a v rodinach ke smiru vybizi rozvadence, dobrYt' on ptitel!"

Pani Evieka vstavg, pokroeila ku knezi "Kdybych pokoji tomu a miru mela bYti latekagkou ja, at' jen pani gvegruge jest ubezpeeena, ge ustoupim . . . " "Ty pani 'ctna, ze bys mohla bYti pfekagkou pokoji, ktereho jsi sama ve gtkyni a striijkyni?

— Rae bYti, pani draha, etesti mangelskeho, podati-li se mu, aby vzkvetlo z kvetu ra ge petiliste posledniho, andelem stra gnYm na v6echen pfiSti Cas." "Hned zitra vydam se na cestu, abych milou chot' ujistil o uptimnosti sve a vuli nejlep gi. — Tobe draha, pani sestro, starost' ponechame vhodne nage uvitani."

"Veleben a blatioteeen budi g hospodin, jeng srdce lidska pfetvotuje, jen g dini je povolnYmi jako beranky a kterY man gelstvi vernemu poiehnava do nejposlednej gich dntiv a jegte nade hroby diva zkvetati lasce neochabujici!"

Pani Evieka sepjala mimodek rukou svYch a v dui opetova,la si u g podruhe vyrok bratrskeho kneze, jen g jakoby opravdu s /Airy poslan byl, aby uptimne rade a sna gne prosbe jeji dal dfirazu.

Ve stiedu, 7. zati 1938.

ODDIL DOPISOVATEISK VYlet do Colorado Springs, Colorado.

Granger, Texas.

Velmi rad etu dopisy ye kterYch se popisuje nejakY ten vandr, jako na pkiklad dopis br.

Wondrate z Caldwell o to jeskyni v Novem Mexiku, tedy doufam, to i techto par tadkil bude nekoho zajimati.

Dne 9. dervence v 6 hodin rano nasedame do Fordky a jedeme smerem pies Georgetown, Lampasas, Brownwood a na 6 weer jsme byli na dvote u rodiny V. H. Machy, ktefi bydli Lubbock, kde jsme byli mile piivitani, aekoliv jsme se nikdy pied tim nevideli. Tuto znamost zavinil nas syn Robert a jejich dcera Libute, kteti vstoupili do stavu mantelskeho dne 28. eervna. To se rozumi, 2e nas to velice tetilo s rodinou Machovou se seznarniti. DruhY den byla nedele. Br. Macha mne zavezl k rodine Rud. Janaka, kterY pochazi od Granger, nyni bydli mezi Tahoka a Lubbock. Odpoledne konala se pravidelna schtze SPJST.—RVOS. a Slovanskeho Sdruteni. Tato schilze se konala v dome br. V. H. Machy. KatdY mesic se kona v Priem dome. Hned brzo odpoledne kary ptijitdely a co zvlattniho pti torn bylo, to nekteti Cleni dojeli ze vzdalenosti 50 at 80 mil. V teto schtzi jsem se seSel s nekolika rodinami, ktere pochazi od Granger a to byly rodiny Anton Mali'Se, Jos. Katpar ze San Angelo, Rud. Janaka, Jos. Cuba, ' Vrubel, Joe Cmerek, dale jsem se seznamil s rodinami Hynek Macha, Kvetoria, Gerika, Schillera, pi. PustejovskY z Eagle Lake, Texas, a Fr. Schneidera. A tu yam ieknu pravdu, de ji2 davno jsem nebyl v tak vesale spoleenosti. Br. Jos. Cuba, " ptedseda celeho tohoto telesa, zahajil schuzi. Zazpivali tu jejich novou piseri "Ty texaske roviny". Pak se vytidily nektere drobnejti zaletitosti a zapoCabo se se zpevem. Br. tuba vytahoval z tacky pisnidky (ale na papite) a vyzpivali jsme kde jakou. Pi. Libute Huserova, doprovazela na piano — a prosim, pii torn nebylo 2adne pivo.

Mill spolubratti a sestry, v pfitti schuzi si zazpivejte tuto moji piseri, kterou jette iadnY nezpival: Farmoval jsem z polovice, farmoval jsem z dilu, dobie se mi vedlo, nemival jsem bidu.

Skladal jsem penize at na vetti sumu, to si koupim farmu, na rentu nebudu.

Ptitel jeden agent, ptitel agent jin:,&, de pry na thpade pozemek lacing.

Hned jsem tarn vykoupil celou rend i kravy a ty byly pane, mely bile hlavy.

Piisly suche roky, byla neriroda, tu mi tena pravi: "Natich penez tkoda!"

Rend jsem mel velikou, ale 2adne travy; moje pane kravy zdychaly mi hlady.

V tanku 2adne vody, jenom trochu blata; zdychaly mi kravy, zdychaly telata.

V pondeli rano nee° po 6. hodine jsme vyjeli od MachovYch a ubirali jsme se smerem severozapadne pfes Amarillo, Dalhart, Raton, N. M., kde jsme jit videli sniho na horach ye statu Colorado a ten jsme dostali prvni zkutenost, jak se jezdi na vysokYch kopcich. Kdo je slab na nervy udela dobie, kdy se dolft ani nediva, neb to vypada stratne. Pak jsme dojeli do Trinidad, to ut jsme y e statu Colorado. Tam se hodne dobYva uhli, v tech velkYch kopcich jsou uhlodoly. Druhe vetti mesto bylo Walsenburg, pak jette vetti Pueblo a koneene to nate stanice Colorado Springs, kde nas nag syn Al-

Strana 11.

VtSTN1K bin a jeho mantelka oeekavali. Dojeli jsme tarn jette za svetla. Z Lubbock do Colorado Springs Fordka nameilla 499 mil, z Granger do Colorado Springs 917 mil. DruhY den rano jsme se vystehovali do pfirody, 16 mil od hlavniho mesta Colorado Springs. Syn Albin jit to mel vtecko ptipravene, kabinu pronajmutou na tyden. Tam jsme meli vte co jsme pottebovali. V late je tam velrni pfijemne, nod chladne. Po celY das jsme spali pod dvema guilty. 13. eervence jsme vyjeli na Pikes Peak. Tarn jsme nabyli jette veal zkutenosti. Byla tarn citelna zima, vettina mutskYch bylo v zimnich kabatech.

Na vrcholu bylo neco snehu. Na tuto horu se made dostati po vlaku. (Je to vice podobne na poulieni karu). Busy tam vozi lidi za $4.00 za osobu. S autem se tam dobie dojede, cesta je v dobrem potadku. My jsme jeli se synem v auto a vykonal cestu dobie. Nektere kary se moc zahtivaly a musely zastavit v pkihodnem mist& Asi v pUli testa je misto rovne pro nekolik kar. Je tam gasolinova stanice, voda, fotograf.

Kdo by chtel tetti kabat i ten tarn dostane zrentovat. Pikes Peak je 14,109 stop vysokY. Dne 14. jsme jeli na zapadni stranu Pikes Peak, do Cripple Creek, kde se dobYva, zlato. Pak jsme se podivali do Garden of Gods, Cave of the Winds a nekolik jintich mist. Co tarn motno videt, to se neda vypsat, to musi elovek videt.

Celkem to byl mtij a moji rodiny nejzajimavejsi co jsme kdy meli. Zpateeni cestu jsme meli stejnou at po Lubbock, kde jsme jette za svetla a zastavili u syna Roberta. Libupfipravila vedeti. Jake tent veeer jsme dojeli k MachovYm na farmu a druhY den v detti odltdime dome pres Tahoka, Lamesa, Big Springs, San Angelo a Brady.

Srdeene dekujeme rodine Victor H. Machove za pohosteni a tetime se, 2e nas tad brzo navttivite.

Joe H. Huser.

S bratrskYm pozdra.vem,

AKCE tECHOSLOVAKt TEXASKYCH NA OBRANU REPUBLIKY CESKOSLOVENSKE. Velice viele a nadteni piti darci jednotlivi i zasilatele natich spolkil a korporaci, cot jest poteSitelnY drikaz, de krajane texastti budou opet na miste prvnim. Bratr Morris pie pHkladne v Oechoslovaku, to doufaji sebrati tisic dolarti. A br. piedseda Hlavni tladovny p. soudce Chernosky, kdyt ptijel, jak se v Evrope fikalo "z vagaci", pravil: kdyby on byl ye bYval, to Jednota na Teel ten by dala vice, nejmene pet set. Rovnet tak fatly, nekteti piti o sberaci listinu, jini opet hned posilaji penize, aby pompteno bylo rychle. Velice nadteni jsou krajane ti, kteii se prave vratili ze stare vlasti a pomery tam na vlastni oCi videli. Bratr Moravek pfikladne pite: "Vykonal jsem svoji povinost ji2 tam, ale jak vidim, tady se toho musi taky nekdo chopit", a tada o sberaci listinu. Bratr Maudr rovnet tarn jit za svoji matku a za sestru take tak udinil a zde zase daroval $200.00. Zadne jmeno to nechce, pouze eislo pet, podotknul. Chvalitebna zajiste jest skromnost pana Maudra, ale myslim ze tlechetnY ten skutek neni radno skrYvat a pan Maudr promine. Kdyby to bylo pouze pod eislem pet, tu mohl bych tteba ja sam se chlubit tou tlechetnosti. Hned prvni veder po svem ptijezdu br.

Maudr udelal nam velice zajimavou ptednatku pti sehrizi Sdru2eni 31. srpna. Jako dobrY pozorovatel pomery a vte v nati oteine dobie postiehl a co dobrY teenik take nam v piednatce, ktera, trvala pine dve hodiny, Verne vte nastinil a nakreslil. Lituji jen, 2e pro pokrodilost easu pak jednani bylo hodne zkraceno, nebot' jak jit dfive jsem napsal, oeekaval jsem, to pan Maudr a se vrati, de opet pievezme vedni toho, co on vlastne meal, s nadtenim a pravYm porozumenim a laskou. Ne snad 2e bych se praci vyhYbal, ktere jest s tim ovtem dosti, ale protote p. Maudr mute akci mnohem vice prospet netli ja. Velice dobre odporueeni v zajmu akce zaslal br. Rendl k uvateni a sice: spotadat narodni poute ci bazary pro Teel ten, v silne kraj any osazenYch sttediscich, ku kladu Ennis, kde by se rieastnili z Dallas, Fort Worth, Kaufman a Ennis. Druhy West, freastnili by se Waco, Tours, Penelope a td. a tak po celem statu. Nahled br. Andince

opet jest, aby pro Oechoslovaky v Texasu byl prohlagen den jako narodni svatek a v ten den aby ye VSech osadach potadany byly podniky pro Adel obrany.

Sberacich listin nyni main dosti, nebot' s nev-Sedni ochotou mi je natiskl fiditel Ceske eovni a stavebni spolednosti, ktere, pusobi pode jmenem Liberty Loan and Building Association, br. E. E. Chernosky a jeho pani chot' na rozmnotovacim stroji, a kdykoliv budu pottebovat, mam zase ptijit. Jetto Sdru geni nema, tadnYch pravidelnYch ptispevkii na kizeni a ka2dY cent, kterY se sebere na obranu, musi take na obranu ptijit, jest podobna ochota velice vitana. Jest tedy na krajanech, aby hodne pouhvali a vlivni einitele aby v kalde osade o zakladani odbodek se zasadili a ph sbirani daril byli napomocni. Podle zprav znaenSrmi obnosy na severu ptispivaji na spoleCnou nag'i vac Ceti katolieti kne gi a spolky katolicke, a texastti zajiste nezitstanou pozadu.

ZnaonSmi obnosy na severu ptispivaji take tide na naS'i vac.

Novinakska zprava, kterou veera dne 2. zaii ptines1 Houston Chronicle, doufam pevne ze neni pravdiva, kde pravi se, de president BeneS nabizi Nemcum Upinou samostatnost a vubec rozkouskovani teskoslovenska na tak wane kantony die tvYearskeho zpilsobu. Kdyby to se stalo, pak je to podepsanY ortel ku zaniku a Upinemu rozpadnuti republiky. Nemci, Mad'ati a Polaci vtichni by se pak ohaneli sebeureenirn narodil die pres. Wilsona hlasanYm. Chronicle jit nekolikrat ptinesl dlanky a vyobrazeni, ze kterYch ptimo bylo ztejmo, 2e jest to nalada einena pro sudetske Mince. Ovtem, Nernecko na propagaci v Americe venovalo tiicet milionfi a za takovY obnos se musi nee° udelat. Ale nee° takoveho tvrdit, de by Oeskoslovensko kapitulovalo pied diktatem Hitlera, to je piec jen trochu moc drze.

Statni vybor mel by se schazeti dasteji s verniky k poradam, potadne vysoukat rukavy a dat se do prate. Lid je zde dobrY, pod ebuje pouze povzbuzeni a ptikladu.

VkKAZ DARtl: Oprava: Pti •kvitovani dard od tadu C. 289.

ZOBJ. zase vypadlo jedno jmeno a site pi. Vlasty 8Vastove. Jak oznamuje br. 0. S. Vala, tad daroval z pokladny $5.00 a sbirka mezi eleny, kterYch bylo deset, vynesla $8.50, a neparnatuje kolik kdo dal; ma tedy tad kredit za celY obnos $13.50.

Posledne kvitovano $765.43 a dale darovali: Rad els. 47. SPJST. $25.00. Rad C. 35. SPJST. sbirku dalti: J. J. Hanna $3.00 a po jednom dol. darci: Marie Pavlovska, Anna Mach, Frantitka Mladenka, Kristina Dula, Will Barton, Henry Farek, Robert Kubitza, Vine 2alman, Emil StuchlY, Vilem Pavelka. Po padesati centech: Adolf Pechadek, Jos. Beralek, Jan Holub, M. W. Cepa,k, Jos. Kotenek a 25c S. B. Parker. Celkem $15.75. Rad Cis. 155. $3.03. Fr. Koval., Needville $2.00, Joe Shipula, Crosby $1.00, Fr. Nemec, Houston $2.00, NejmenovanY $1.00, Dr. Henry R. Maresh $25.00, Dr. Rudolf Maresh $25.00, Vladimir Maudr $200.00, Dr. Chas. J. Hollub $75.00. Odbodka Nar. Sdruteni, Seaton $21.50, Joe Malik, Placedo $5.00, Vaclav Kartous, Dallas $3.00, Rev. James Kvetori, deskY katolickY knez v Sealy, $10.00. trhrnem ptijem $1,179.71 a zaslano svemu delu 23. srpna $600.68 a dne 2. zati $500.00. Odeslam° celkem $1,100.68, zbYva hotovost $79.03.

S bratrskYm pozdravem, Jan 8ulda, t. C. tajemnik.

LondSin. ProsUrcha se v LondYne, to plan kralovske komise na rozd'eleni Palestiny bude ptedlden teprve na zadatku tijna. Dosavadni porady se zabYvaly jen finandnimi a zakonoclarnymi otazkami. Teprve potom merle prate na planu o rozdeleni Palestiny. Je take patrano, z kterYch pramenft dostavaji aralotti teroriste zbrane.

Berlin. — Lodenice Vulkan ye Stetine, pied valkou nejvetti v Nemecku a versailleskou smlouvou uzavi-ene, zahaji opet provoz, nebot' lodenice v Kielu a Hamburku pro velkY stavebni program Nemecka nedostaCuji. Maji zde bYt dohotoveny zejmena dva obrnene ktitniky po 35,000 tunach, na nich‘Z se pracuje od roku 1936.

Strana 12.

VESTNIK

efedni Organ Slo yanske Podporajiei Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Au°. ciation of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA MOUOKA—EDITOR Vydavatele — Publishers CTCHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas Ptedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres •zasilaji se do Hlavni Ufadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pfedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik, West, Texas Vestank has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

an

Co chceme a co pottebujeme. Aby se nage yetev v Texasu zelenala, aby na ge mlada. generace &Ha se matef gtine — mluviti, psati a eisti Take dny kolem 21. kvetna ukazaly syetu pohotovost, odhodlanost a tradieni nebojacnost dsl. naroda. Nagi amerieti spoluobeane se Oeskoslovensku obdivovali a my,t echoamerieane byli jsme hrdi na svoji starou vlast. I na ge dorostle deti a mladi lide byli pygni na to, to v jejich tilach koluje krev eeskoslovenska. Na ge ornla.dina dnegkem horlive eten v gechny zpravy a elanky o Ceskoslovensku a statnYch Oechoslovacich, ktere nyni americke noviny skoro denne pkinageji. Musime tohoto vgeobecneho nadgeni a obdivu pro v ge eeskoslovenske vyutit.

Musime se vynasnatit, aby svetovYmi udalostmi probuzenY zajem o v ge eeskoslovenske v jejich srdcich a myslich neutuchl a rodiee men by seznamovati deti a mladet s historickYmi, hospodafskYmi, zemepisnYmi a kulturnimi fakty tYkajici se Csl. republiky. Musime je ueiti Cesky cititi, protote v nich bude a musi csl. vetev Texasu dale it a se zelenat. Znalost aegtiny ma pro nag ueenlivY dorost velke motnosti, je mnoho mist a idadil vytadujicich znalost Ce gtiny a techto bude stale vice, nebot' styky demokratickeho Ceskoslovenska a demokraticke Ameriky budou jak v obehode a prumyslu, tak i na poli kulturnim stale eilejgimi.

Upozorneni elenstvu add S.P.J.S.T. v Ross a Cottonwood. Tuto nedeli 11. zati dostavi se do vagi pravidelne schaze organisator br. Karel Navratil z Temple. Dostavte se v poetu co nejvetgim, uvitejte posla na gi organisaeni einnosti hojnou freasti a vyslechnete ho pozorne. Nerd tteba zdtrazfrovat, to na ge Bratrstvo nesmi zustat poeetne na stupni dosatenem, ale ae musi stale rtsti, za novYmi eleny to nutno neptetrtite usilovat. Organisaeni prace je neptimou povinnosti katdeho elena, cot neznamena, aby zanechal vlastni prace a venoval se objitcl'ce ei obchazce. Kate v gak dostaviv gimu se organisatoru usnadnit zbyteene jezdeni radou, napovedi a jinYmi slutbami. KatclY 'Oen ma dobrou znalost pomera a potfeb s yYch pfibuznYch, tel neb souseda a takova spolehliva informace pfijde vhod nagemu organisatorovi. Protote velky poeet elenstva neni obeznamen se vgemi pojistkami S.P.J.S.T., srozumitelne vysvetleni o jejich vYhodach je zajiste utiteene i tadouei.

Znalost nagich pojistek je dale ochrannYm gtitern proti prolhanostem nekterYch agent{, nabizejicich nagemu lidu pojigteni vice merle zkludne a dosti ea.sto i podvodne. Napad br. Navratila ohledne takovYch informaenich schazka.ch je easove utiteenY a mel by bYti druhYmi bratry organisatory napodoben.

Sjezd Jednoty esitS,ch Dam. V pondeli 29. srpna zahajen byl v Chicagu sjezd nejmohutnej gi a nejstargi sesterske organisace J. O. D. za -Oast zastupkyni 178 sbora sdrutenYch v teto podparne organisaci. V gedesati osmi letech sveho pfisobeni J O.D, vykonala velikou praci

narodni a dobrotinnou, nebylo jedineho národniho podniku, aby v nem Jednota desich Dam nebyla destne zastoupena a ochotne jej finanene nepodporovala. Roku 1931 poskytla slevu poplatka elenkam v staff. 67 roku a osmdesatiletYm byly upine prominuty poplatky na pojistku $500. DaLgi krok v tom smeru byl ueinen roku 1937 a letos byl odpu gten mesieni poplatek elenkam, ktere naletely k jednote tfi roky neb dele. Jednota pfitomnou dobu ma 14,200 elenek a jmeni eini $1,881,180. Vysledek snemovani J. O. D. oznarnime prigte.

Kdyby v Ceskoslovensku nebylo ani jedineho Mance, kdyby se sudetskym Nemcinn sneslo modre s nebe, nic by to nebylo platne, a / sterilecko by si naglo jinou zaminku k (Aoki= na samostatnost est. republiky, jeji celistvost a existenci a na svobodu jejich obeanfi.

Vetejne shromaideni krajand v Penelope svolavaji bratti obou tamnej gich Mai na nedeli 18. zati. Ucialosti minulYch tYdnii vane zneklidnily Evropu a svet. Diktatury znovu zahajily nastup proti demokracii. Jeho oz yena doleha i na eeskoslovensko a proto, aby eleni a osadnici penelopgti yeali jak se divat na posledni udalosti, ktere se ve stare oteine odehravaji, svolava, se vefejna schfize, na ktere promluvi br. Jos. F. Holasek, vrativ gi se neday gtevy oeskoslovenska. Zaeatek ye 2:30-noznav odpoledne a zvan je katdY, komu neni lhostejnY osud esl. naroda i republiky. Kolega Jos. F. Holasek bude keeniti o 6eskoslcovensku ye Sweet Home v nedeli 11. tali, dal gi pfedno,Sku zamluvil si tad DubovY Haj v Ross na dobu pozdejgi.

Maminka pied zaeatkem gkoly. At' se yam zda, ge to je gpatna hlavieka, maminky piece nestoji na prahu noveho gkolniho roku, nYbrg (let. Ale to je omyl. Deti ye mestech 12,15. zaki vezmou novou bra gnu a gajdou si pro nova udebnice do gkoly. Celkem jim to negasobi adne starosti. V gechny ptipravne prace ma na starosti maminka. A tech neni main a ma-li je maminka zatadit do s yYch dennich povinnosti, zaberou ji jiste dosti easu. Pfedne je tteba nenapadne se pkesvecleit, co v gechno deti pies prazdniny zapomnely. Ukate se, to je toho hrozne mnoho. Podrobnosti si zopakuje s detmi gkola. Ale jsou veci, se kterymi se tadna trida zdrtovat nebude a ktere deti pfece jenom stale zapominaji: na pfiklad nasobilka, "spelovani" slov, tu a tam nejaka data dejepisu. Je tteba vyhrabat to vgechno z detske pameti uzproto, aby dite pomalu pfeglo od naproste berstarostnosti prazdnin k povinnostem gkoly. Pak je dobte zaeit pravidelne vstavat, budit dite v tu dobu, kdy ma chodit do Akoly a dohlednout, aby bylo behem kratke doby Apravne a eiste obledene. I veCery maji vypadat jinak: dite si ma ptipravit pradlo, vyeistene boty, gaty, samo prohlednout, nechybi-li nekde knoflik, tkanieka nebo spinatko, Rano pak ut jenom umyt oblidej, ueesat, vymYt Usta — maminka zatim udela snidani — a hajdy do gkoly. Vgechno ma bYt ptipraveno ut veder, aby rano nebyl shon a spech, kterY dodava jen nervosity. Dite ma jit do Skoly klidne a v potadku. Prazdniny jsou proto, aby se vyjelo z pravidelnYch koleji, do kterYch se musi zadatkem gkoly opet zajet. Dite potfebuje pravidelnost jako stroj. Pravidelnost domacnosti ma odpovidat jeho telesnYm namaham, kolobehu jeho fysiologickych (pfirodoslovnich) Akona. Tak nejlepe se zabezpeci klid k praci a k my gleni. To ovgem jsou jen zatatky mamineina tivota, kterY se ut da yno nefidi vlastnimi potfebami, ale pottebami vgech elerra rodiny. K tomu je je gte tteba mnoho "drobnosti", ktere patfi do to kapitoly, co sto nic umnfilo osla. Prohlednout v gechny punCochy, shledat zbytky pradla, pokud neni roztrhano a pokud ua neni male. U git nebo dat ugit zasterky nebo pracovni pla gtiky do gkoly, pi-ohlednout decku pusir a zjistit, nepotfebujeli •zubniho lekafe, aby se spravily zuby jegte &iv, net bude Skola. Srovnat detske hraoky, ptipravit misteeko na novY rozvrh hodin, rozmyslet si, jak organisovat cletskY volnY eas, aby v nem zbylo misto na trochu ueeni a hodne pohybu. Protote za par dni ut zadne pracovat gkola a ph torn, co kola na dne gnich detach tada, je tfeba, aby byly pfipraveny a raeztracely ani. den.

Ve sttedu, dne 7. zati. 1938.

Nerd spojence nad Ruske. Znarny sociolog svetoveho nazoru a propagator hnuti YMC. (Sdruteni Kfest'anskYch Mladika) dr. Sher wood Eddy ma velky vliv na americke vefejne mineni a je easove zajimave sclelit na gim etenaftm jeho nazor na mezinarodni situaci a esl. otazku. Tim spige, to dr. Eddy dlel letos na Dalnem vYchode a v Rusku. 0 eechoslovacich soudi: Ceskoslovensko je jednim z nejsvetlejgich bode ye svete. Je pfednim zakopem svobody a demokracie. Dalo men ginam tolik pra y, to nemusi delat tadne ustupky, nebot' furrysly henleinovca jsou prahledne — chteji Oeskoslovensko podrobit nacismu. Na zapade v gichni oeekavaji, ze Oechoslovaci se budou branit, kdyby toho bylo tteba a vefejne mineni stoji za nimi. NemeckY potadavek autonomie je smegnY. To by mohli pfijit take ye Spoj. Statech s potadavkem, aby daly 6 milionam Nemca ye Wisconsinu autonomii. Americka odpoved' by byla: "Jste obeany svobodneho a demokratickeho statu a to je va gi autonomii." A k teto odpovedi maji pravo i Oechoslovaci. kikalo se, te Berlin tada, aby se Oeskoslovensko zfeklo paktu s Ruskem. Dr. Eddy pravi, to nedovedl by si pro ylast, kdyby byla ohrotena, pfedstavit lepgiho spojence, net je Rusko. V dne gnich svetovYch pomerech zustava sovetskY svaz hlavni bagtou miru ve svete. Sociolog dr. Eddy nav gtivil Rusko ua 14krate a poznal osobne, co je tam veil'taro. Pfedev gim sovety znamenaji velkY pokus v socialni spravedlnosti. Trpi pri torn svoboda, socialni spravedlnost se tam uskuteefluje revoluenim nasilim, ale nutnorci, pokus se do znadne miry podafil. V Rusku neni taxine nezamestnanosti a pramysl je stale na vzestupu.

Armada po provedenYch eistkach nejen se neni oslabena, nYbrt mnohem silnej gi. Ceskoslovensko, zapadni demokracie a zeme skandinavske jsou velkym pokusem svobody. Ale trpi torn nezamestnanosti a jinYmi poruchami. Dr. Eddy je pfesvedeen, to pfi gti socialni system bude souborem mezi ruskYm pokusem socialni spravedlnosti a mezi velkYm pokusem svobody zemi demokratickYch. 0 Japonsku je picesved'Oen, ae einske dobrodrutstvi znamena soumrak japonske valeene kasty a nova socialni Japonsko, jet' vznikne po odklizeni brutalni a zaslepene vojenske kasty Oechoslovici — Yankees Evropy. Velmi rozgifeny easopis Life util ye svem elanku o oechoslovacich nazvu Yankeeove Evropy. Vet gina nagich etendiu snad ani nevi, jak velke je to yyznamenani v oeich Americana. Yankee — tato smes chladnokrevnosti, rychleho rozhodovani a dobrYch nerve, je eiste americka, a proto Ameridantun take budi Uctu. Pavodne bylo slovo Yankee nadavkou a elovek za ne obvykle dostal ranu pod bradu. Ale kdyt Americana poznali, jak slabe nervy maji Evropand, ktetl si z Ameridant tropili smith. zaeali bYt py gni na tuto pfezdivku. Lepe bYt Yankee, jent klidne ptemaha nesnaze tivota a neztraci hned hlavu, "take it easy", fikaji na gi amer. spoluobeane — "ber to lehce", net bYt neklidnYm a rozharanYm Evropanem, ktery dvacet let po svetove valce musi mit obavu z nova valky. Znajice mentalitu Amerieant, zcela dobfe pochopime, to nazev Yankee je pro Oechoslovaky vet gi propagandou net cokoli jineho. Celou Unii probiha vina sympatii pro Osl. republiku, podle amer. nazoru tak nepatrnou a vzdalenou Ceskoslovensko se promenilo ye "front-page-country", v zemi, ktere se dostava cti, te se jeji jmeno objevuje tuenYmi literami na prvnich strankach velkYch easopisa. Projevy statniho tajemnika Hulla a presidenta Roosevelta Afedne po' tvrdily tyto sympatie i kdyt nemluvili o Oeskoslovensku. Obeane hned vycitili, koho mel Roosevelt na mysli. Americka demokracie dava nagim ohrotenYm bratfim ganci. Yankeeove Ev.= ropy jiste ukatou, t'e si tento lichotivY nazev skuteene zaslouti. My Oechoamerfeane musime vic net dosud vzbudit zajem Amerieant o osud stare vlasti. Nezapominejme, 'te Spoj. Staty V pfig tim velkem utkani nemohou zustat lhostejnYmi, to katde slovo na gich statnika ma silnou ozvenu v Anglii i Francii. Tyto zeme dobfe vedi, to Amerika je ye svetove valce zachranila. Spoj. Staty ztstavaji dilletitYm einitelem svetove politiky a protote amerieti Yankeeove ehteji pomoc evropskym Yankeetim — vyutijme toho —a praqujme,

Ve stfedu, 7. zafi 1933.

Po deskoslovensku by piiSlo Rumunsko. V Nemecku radi operuji tvrzenim, ke jedinYm nebezpeeim pro mir ye Stfedni Evrope je °tag -kasudet.Jmilpryvfdkesojnosti Nemecka, budou narody ye stfedni a jihovYchodni Evrope it v klidu a miru. Touto nevinnou propagandou ma, se zastfit diplomatickY tah, kterY nechce nic jineho net. ziskat si s esl. souhlasem a za kmotrovstvi zapadnich demokracii pravo na celou radu nebezpednYch podkopii na jihovYchod od Nemecka. Uka,zalo se to nyni pfi jednani s Mad'arskem. JeSte pied easem prohlaSovali Mad'ati, ke s deskoslovenskein a Jugoslavii by se mohli dohodnout, ponevadti nemaji celkem vatinYch stanosti do jejich menSinove politiky. Mad'arsko csl. vlade navrhovalo, aby deskoslovensko a Jugoslavie ueinily s Mad'arskem zvlaAtni smlouvu, neZ si Rumunsko uspotada, svilj pomer k mengnam.

Najednou vSak vlivem sudetske otazky se pomer obratil. Dnes prohla'Suji Mad'ati, ke nemohou ueiniti tiadne smlouvy s deskoslovenskem, ponevadti se poeita, ke se Mad'artrn dostane tolik nadpravi v esl. republice, kolik nadprasi pro Wince v 6eskoslovensku dobude Hitler svYmi diplomatickYmi smyekami a valeenYm dupanim. Piedstavme si nyni dasledky toho. kdyby se nejakYm zazrakem Hitlerovi podafilo vynutit pro Nemce autonomii, pravo pro esl. Wince pfisahat pal srdcem esl. vlajce a pill srdcem vlajce Hitlerove a organisovat aderne roty v tile esi. pohranienich opevneni. Hitler by byl spokoj en — aspori na eas, ale v tom okamtiiku by se svet dovedel o novem "ohnisku nebezpeei pro mir". Zadala by obdobna hra spojenYch Mad'ara a Nemce virci Rumunsku. Take tam by chteli podle vzoru z deskoslovenska autonomii pro Mad'ary a Wince, take tam by Zadali privo na dvoje obeanstvi pro kaZdeho Mad'ara a Nemce a take tam by potiadovali pra y() na iiderne roty v tYle rumunskYch hranic. Mad'arsko pfiklonenim se na stranu lakovca mina, zapadu, jak nebezpeano by bylo pro klid ve stfedni Evrope a na Balkane, kdyby oechoslovaci poklesli ye sve bdelosti a vyhoveli nemoZnYm poladavkam henleinovcil a jejich skYch ochrancii. Ohrozili by sondasne nedotknutelnost a obranu nejen svou, ale i vgech stab, v jihovychodni Evrope, ktere take jsou narodnostne slotiene. 6eskoslovenskSr boj je tedy bojem za celistvost vAech ostatnich stain na jih a vYchod od Nemecka a Mad'arska a na tento moment zapadni demokracie nesmeji ani okamtiik zapominat.

Na stiek sveta se dari obili ze semen tropickYch kraju. SovetSti badatele skoneili po ety*tech letech usilovne prate vYznamne vyzkumy o moZnostech pesteni obili na Pamiru, ye vyso'Itch polohach "stfechy sveta". Do nedavna platila domnenka, Ze v tak vysoke poloze nelze organisovat polni hospodafstvi, prototie leto je kratke, vzduch obsahuje Indio kysliku a take sluneeni zateni pry je pfekatikou. Ve vY'Si. 12 tisic stop vypestovali &end, tiito, jake by sotva vyrostlo v nejfirodne0im steblo vysoke, klas dlouhY a obsahuje bohatstvi velkYch zrn.

Semena z tropickYch kraja se ujala rychleji neti ze severskYch zemi. Na Pamiru se proto ted' pestuje habasky jedmen, palestinskY o yes a indicka Oenice. V nekterYch okrscich se tam rozmohly zelinatske zahrady, davajici rovneti znamenite sklizne, aekoliv jsou ve vYS'i 9,000 stop.

Sberaci listiny na Fond obrany ceskoslovenska jsou k dostani u bratra: John gulda, 5410 Darling, Houston, Texas. Pate si o ne bezodkladne a po obdrieni hled'te je co nejdrive obsadit!

V Hitlerove knize "Miij boj" mluvi se o vzneg' ene aloze nemeckeho mete, kterY ma dobYt *_rove piidy pro pluh nemeckeho sedlaka. Pfi tom v§ak Adolf zapomina, tie na vychode Winecka je pro tento pluh dosud velka zasoba v junkerskYch velkostatcich. Schacher v knize "Germany pushes southeast" dokazuje, ke "aekoliv se • mineni zemedelskYch. autorit v mnohych smerech razni, v torn se tem & . alpine shoduje, ze neprovadeni pozemkove reformy a Apatne rozdeleni pady jsou pfieinou pfelidneni nekterYch east Nemecka. Vysadni postaveni velkostatkaft ve vYchodnim Nemecku zpasobilo, ke rozsahla azerni jsou prostorem bez obyvatelstvo,

172STIsitt Listarna. lian2ele MareAkovi z Houstonu zaslali nam pohlednici z Plzence v 6echath s temito fadky: Prav* jsme pfljeli z Moravy; zde jsou vtude dobre itrody a maji se ve vasti jak my v Texasu. Ja rybatim, maraelka chodi na houby a pig vYbornem Gaxnbrinu se nam vede dobre. Zdravime elenstvo S.P.J.S.T. a zvle,Ste bratry a sestry u 8tefanika. — Posledni pozdrav z Moravenky zaslali nam mantiele Hemtialovi z Dallas. V Brne prohledli si povestne kasematy na 8pilberku, zbudovane ciseem Ferdinandem II. roku 1621. Chystaji se na cestu zpateeni a svoje dojmy budou prY v na§em stniku popisovat.

Zpravy do uzaverky t. cisla. — Odbor Zemedelstvi vyplati prostfednictvim pomocnYch kandelaki texaskYm farmaftm celkem sto miHord' dclaru v dobe mezi nastavajicim podzimem a pfittim jarem. Prvne budou vyplaceny doplatky za rok 1937, pozdeji nahrada dle pravidel zemedelskeho programu. — 'Meet tisic KC. odeslano bylo do Prahy na Fond obrany od texaskYch krajantl a sbirky utetend pokraduji. Redakce bechoslovala odeslala tajemniku br. Suldovi do min. soboty Cast $176.50 a ma pohotove novych $75.00. Situace ve stare vlasti je svrchovane vatna.. Nati ohroteni bratfi spolehaji na nati pomoc. Kdo rychle dava — dvakrat dava. Je neprominutelnou nati moralni povinnosti vypomoci sebementi penetiitou obetinou ihned. Zarati politovani hodna skuteenost, tie v hodine nejvySSi potteby nekteti naa vadci a redaktoti doposud pro tak nalehavou akci nehnuli prstem. OeskY tisk snad ma ureite zavazky vuei svYrn odberatelam, vtlei veci spoleene? Hrozi nebezpeei aby nepfi- s kiltkem po funuse. — V pondeli zahajen byl v Norimberku sjezd hakovcii. Statisice delegate a straniku zaplavilo historicke rnilionove mesto (Velmistr hudby Wagner vsadil dej ku sve nesmrtelne zpevohke "Mistfi pevci norimbertti" do tohoto mesta), dojeli tea herileinovci, jimt byli uspofadany fvave ovate.

V uteri mluvil ku sjezdu Hitler. Ce13.7 svet vyekaval na jeho proslov, net prozatim \Wee drtel itzdu sve demagogie. Pravil: "Nemecko je bojkotovano jinYmi zememi (zajiste, kdo bude podporovat tilenstvi nafoukaneho, zpttpneho nacismu), my jsme sobestaeni (Nernci jsou krmeni slaneeky, masti vtelikYmi padelky, oblekaji nahratkove pradlo i tativo), mime zdatnou armadu, jsme pro zachovani miru. " Tesne pied zahajenim sjezdu Francie povolala do zbrand nekclik roenika reservistii a obsadila Maginotovu linii na mefitku-valeonem. — Zmotorisovane esl. oddily, tanky a tetke delosttelectvo poslany do karlovarskeho kraje.

Die posledniho planu csl. vlada zamftli utvaiti tri nemecke republiky uvnitk Ceskoslovenska: 1. — Od Oeskeha lesa at ke KarlovYm Varam.

2. — Hornicke kraje kolem Chomutova a Jablonce. 3. — PriimyslovY kraj na Morave a Slezsku. Ceske a jine menSlny budou miti zastoupeni a bude s nimi nakladano jako s nerneckymi menSinami v oeskYch krajich. VSechny tyto samospravne jednotky budou vysilati stupce do statniho parlamentu v Praze, kterY bude zodooveden za obranu, finance a zahranieni politiku.

Starosta Terstu prvni obeli rasoveho boje TerstskY starosta Enrico Paolo Salem podal veera demisi. Salem je tiidovskeho pavodu, ale dal se jiti pied lety pokinit. Jeho Z'ena, rozend Guttmannova, pochazi ze zname velkoprumyslnicke rodiny. Demise starostova souvisi s novYm protaidovskYm kursem v Rain. ftizenim mestskYch zaleNtosti byl prozatirn povefen jeho namestek Marcucci.

Plynova, komora ve Zline.

Snad v mak) mestech je tak dobie organisovan NrYcvik s protiplynovou maskou, jako ve Zline , a v Bat'ove, kde byly zfizeny stabilni plynove komory. v nicka si kaZdY nine bezplatne vyzkouSet protiplynove. rnasky; pit eemtse mu dostane odborneho poudeni o jejich funkcich a o tom, jak s nimi zachazet a jak je otetfovat a ulotit. KaalY si zde mole take bezplatne pfezkouSeti i sve masky, ktere mel ut delti dobu doma ulotieny. V zachazeni s proti-

Strana 13.

RESOLUCE SOUSTRASTI My, nitepsanY resolueni vYbor fadu Karel Jona$, vyslovujeme timto upkimne citenou soustrast manZelce, ditkam a vnoueattim, nad ztratou nenahraditelneho manaela, laskaveho otce, upfirnneho dedeeka a na geho spolubratra Tomaie Kailaka, ktery po delti dobu trvajici nemoci dokoneil svou pozemskou pout' dne 29. srpna a pfiSti den jeho pozustatky uloteny byly na katolickern htbitove v East Bernard, Tex., k veenemu odpodinku.

Vy, zarmoucend rodino, vime, ke vat zarmutek a bbl jest velikY, avtak budit yam *atechou, to i my elenove fadu K. J. soucitime s vami. Tobe bratie, budit zeme lehkou a test budit TVoji pamatce.

Usneteno, -aby jeden opis teto resoluce byl zanegen do radove protokolni knihy, druhy opis aby byl zaslan tialem sklieene mantielce, a orginal aby byl poslan k uvekejneni do Vestniku.

Dario v East Bernard, Texas, dne 3. zati 1938.

John Vatieek, John Mayer, Peter Jochec, Leo Havrda, John GajevskY, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. KoneenY osud lidstva, smrt tentokrate zasahla °pet do na geho stiedu a vybrala sobe mantielku, matku a stafenku Anna gkrabanek.

A jelikoti jeji rodina jejim odchodem ztratila milou xnanZelku, starostlivou a milujici matku a starenku, ne,'S fad pak zaklatiajici elenku naAeho fadu, Usnesl se fad NovY Tabor vysloviti jeji rodine upfimnou soustrast. Buda fitechou jeji zarmoucene rodine, ke zesnula, vedla tiivot nasledovani hodnY a ke v gichni ktefi ji znali. budou vady na ni s laskou a lictou pamatovati a jeji pamatky si Rad NovY Tabor dale se usnesl, aby opis teto resoluce byl doruden jejimu mantielu Pavlu 8krabankovi, a dale aby opis teto resoluce byl vtaIen do zapiskii faclu, tak aby jeji pamatka byla za,chovana pro v'Sechny easy.

Za fad NovY Tabor, Cis. 17. Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, dam v Caldwell, Texas, dne 26. srpna 1938.

F. G. Mrnigtik, J. V. 8efelk, Emil Haisler, resolueni vYbor. plynovou maskou jsou zde vycvidovany i deti.

A /e zlingti obyvatele maji o vYcvik v plynove komore opravdu zajem, o torn svedei nejlepe to, ke plynovYmi komorami ye Zline a v Bat'oye progo jiti 40,000 lidi.

Belehrad. — Firma Arandjelovie, akc. spot. v Belehrade dostala povoleni k vybudovani tovarny automobilft v blizkosti Belehradu. Neni jegte rozhodnuto, pro jakou zahranieni znadku ziska tato tovarna licensi. Skupina jihoslovanskYch prumyslnikit pripravuje vybudovani tovarny na linoleum v Paneeve nakladem 6 Byla by to prva tovarna toho druhu na Balkan& Riga, Lotylsko. — Polsku hrozi selske povstani a obanska, valka. Tyto dye hrozby objevily se na- obzoru v poslednich dnech, kdy vadcove selske strany, majice v eele Mateje Rataje, bYvaleho tfadujiciho presidentaolska, pfedlail vlade prohla§eni rovnajici se ultimatu. Jestlige Wincenty Witos, vtdce selske strany a bYvabi premier, dlici ye vyhnanstvi v oeskoslovensku, nedostane ihned amnestii, a jestliti-pfitornty raim nesvoli k navratu demokraticke formy vladni vypsanim novYch voleb podle sveho prohlaS'eni viidcove selske strany nebudou zodpovedni za tiny sedlaku. Sedlaci, jak pravili, ryphle se jim vymykaji z kontroly a proto varova,ii vladu, ke situate je vaZna.

VESTN-1:K

041

try vky z e eskosiovenf

skfTch nk a.

Karel Jae. HODINE SMRTI takoveho mute, jakSrm byl Andrej Hlinka, je tamer nemcdne nevspomenout dvaceti let republiky a podilu tohoto poltika na v'Sech vnitinich udalostech. A nezastavit se zejmena u poslednich dob, ktere clejinnYm zpfisobem podmalovavaji dvacate vYroCi republiky a ktere jako nefiprosnST ueitel da vaji v ostrem svetle vyvstavat vSem chybam, jich2 jsme se v minulYch letech dopustili. Je pravcla, 2e by nebylo nic tak nevhodneho v teto chvili, jako podlehat osobnirn Ci stranickSrm chutim a rekriminovat, patlat se v torn, co bylo :Spatneho a pied elm jsme kdysi opravnene varovali. Nevhodne a neplodne, protae dnes jedinou pottebou je bojovat v jednom houfu proti druhS7m a ne proti sobs, a proto2e o vine a chybach bude jeSte dost prilektosti mluvit, zase budeme zit trochu klidneji. Ale musi se pri ta.kove prilektosti, jakou je smrt Hlinkova, zjistit prieiny tak napadne politicks Losobni tragedie, 2e bojovnik, jakSlin Hlinka 1)Adycky byl, nestal v techto nejosudovefkch chvilich republiky v prvnich raclach.

2e nestal na torn miste, ktefe mu patrilo jak jeho minulosti, jak jeho osobnim presvedeenim, tak charakterem bojovnika. Budou se dit pokusy, vlastne se 1.12 deji od prvniho okakku, kdy Oka choroba zaCala vaAne podlamovat telesnou i intelektualni zdatnost tohoto mute, postavit Hlinku na docela jive mist() v dejinach Slovenska i republiky. Je ph hoUevnate praci intrikarska, klika, ktera zkreslenYmi i vymyken3-7mi vYroky, neohliIejic se ani na posvatnost a nedotknutelnost poslednich chvil eloveka, bude chtit tohoto bojovnika za osvobozeni Slovakt postavit do fronty, proti republice a proti Oechfim. Ut po nekohk mesicu bylo jeho hasnoucich schopnosti zneukvano tak zamerne, jen zamernost take s naafi strany mute tuto nebezpeenou intriku znemokiit.

Necht' nikdo neuveri, 2e Hlinka byl proti republice a dokonce pro rortr2eni tohoto statu.

ChorS7 a slabnouci Hlinka snad ut nebyl dost odolnk proti nageptavaefim z okoli nejbliMiho, ale Hlinka zdravST, pinY sily telesne i du gevni, byl Vgdy bojovnikem za spoleenY narod ech0. a Slovakft a za spoleeny jejich stat jako jedinou mokiost trvale svobody slovenskeho ndroda. Jsou v kaklem lidskem 2ivote chvile, kdy se nelle: to, kdy zdravS7 Clo y& stoji tvati v tvar smrti a kdy presvedeeni a vira je silnejne2 strach z umirani. Takovou osudovou chvili prodelal Hlinka ye kvetu sveho tivota, dne 4. kvetna 1908, kdy stal pied prapurskYm (bratislayskYm) soudem, ob2alovan z takovYch zloeint proti mad'arskemu statu, to opravdu S"lo o hlavu. A co tarn rekl Hlinka jako vyznani sve viry, sveho vrouciho presvedeeni, sve 2ivotni einnosti, jako odpoved' na ob galobu statniho prokuratora, to za hranicemi kuje pikle proti Mad'arsku?

"Sve navStevy jsem uCinil na pozvani pratel Oechfi a rakouskSrch Slovaka, je to zlodin di uralka? At' se to nakm mad'arskYm bratrim bi nebo nelibi, piece zfistane veene pravdou, my slovaci jsme s Cechy jedno pleme, jedna osveta, jeden narod. At do nejnovejk doby jsme men s Cechy spoleen3'7 jazyk a na gi evangelici dosud ukvaji v kostele eeskeho jazyka."

Jen v techto slovech je praiiY portret politika Hlinky, tak, jak musi zilstat v dejinach echil a Slovaka. Nebot' to druhe, co zdanlive odporuje teto vire, pronesene ye stinu Sibenice, to byly jen mkky promenlive situate, kombinovane s partajni prestik a partajnim sobectvim, kterYm jen maloktery duch praktick3ich dovede uniknout. To, co Hlinka rekl pied mad'arskS7m soudem, to byla jeho vira pro fee7-

‘

nost, to, co na sloupcich easopisu "Slovaka" jeho pozdejti politice zdanlive vyvraci tato slova, to bylo dasove vyutivani situate, ttok a obrana bouflivaka, reakce sensibilni osobnosti, jet se citila odstreena, Ci podlehala lisavYm slorum pochlebnikt a intrikaft, kterkm zamerne zaletelo na torn, aby takovY pocit vladl nad IllinkovYm rozumem.

Je tetkou vinou teto desperitske klikY, kterou jette bude soudit nejen historie, ale i slovenskY narod, to v nejvainejtich chvilich take slovenskeho naroda nested Hlinka v prvnich tadach bojovnikt. 2e tento duch, kteremu bylo osudem ureeno, aby bojoval za pravdu a pre, vo, v okandiku, kdy mela jeho einnost vyvrcholit v mohutnem zapase vtech ec/ra a Slovakt za svobodu, byl zamernosti intrik odsunut na pasivni pole neeinnosti, tak protikladne cele Hlinkove osobe. A je povinnosti poctivYch Slovakft zjistit take, do jake miry tato pasivni, duchu i charakteru Hlinkovu odporujici tloha: stat na fronts pravdy, pfispela k viterstvi zhoubne choroby, kterou Hlinka desitky let prekonaval elanem bojovnika, jen jde za konem pravdy.

PitIROZENE HRANICE CESHOSLOVENSKA. Tem anglickYm a americkYm politikum a publicistfun, kteN vettinou na podnet z Nemecka rozpfadaji v tisku otazku deskoslovenskYch hranic, odpovedel velmi pada a rozhodne statnik at z Australie, jen pfes to, to je vzdalen od 6eskoslovenska na tisice kilometrt, je jednim z nejpovolanejtich dinitelfi pit posuzovani teto otazky. Je to Sir Joseph Cook, jen byl za svetove valky ministrem australske vlady a jen dnes jest jedinYm tijicim britskYm dlenem onoho vYboru mirove konference 1919, ktery byl poveren stanovenim eeskoslovenskYch hranic.

Sir Joseph Cook v rozhovoru s novinafem zdfiraznil, 2e nepokoje v sudetonemeckYch krajich jsou nedesneho puvodu, takte jest zfejme, to pohnutky Nemecka nejsou starost o mentinu, jet byla do nedavna rozumne spokojena, ale nemecke expansivni snahy. NejbliEs'i spolupracovnici Sira Cooka ye vYboru pro stanoveni deskoslovenskYch hranic byli Sir Eyre Crowe z britskeho zahranidniho Ufadu, jen byl nejlepe informovankm Anglidanem o evropskYch zalektostech a pak znamY francouzskY diplomat Jules Cambon, po beta veivyslanec v Londyne. 0 polsko-eeskoslovenskYch hranicich Sir Joseph Cook pravil, to zbavit 6eskoslovensko uhelnSich dolt, jet jsou na jeho uzemi, by znamenalo upirat mu pra y° na hospodafskou existenci. 0 severozapadnich hranicich 6eskoslovenska pry bylo rozhodnuto jednak proto, hory tarn tvotily phrozenou hranici, ale take proto, 2e vtechna teleznieni soustava byla sousttedena v onom uzemi. Rozhodnout jinak by znamenalo pfemistit Cast teleznieniho systemu do ciziho fizemi. 0 zahrnuti nekolik set tisic Mad'art dovnitt slovenskYch hranic Sir Joseph Cook feki, to byl sledovan cil zachovat temto Mad'artim vnitrni trh, nehledic k tomu, to Oeskoslovensko musilo bYt opatfeno vodni cestou k Je zajimave, to jit v r. 1919 vYbor pro stanoveni eeskoslovenskYch hranic vychazel z nazoru, to je ve stfedni Evrope prakticky vyloueeno ureit pevne hranice na ethnologickem podklade. Sir Joseph Cook tuto okolnost znovu potvrdil a prohlasil, to nejlepe jest dosahnout rozumneho kompromisu mezi rtznYmi narodnostmi a jejich civilisaci. V ptipade 6eskoslovenska, pravil Sir Joseph Cook, byl vytvoten narod, kterY za mistrneho vedeni Masarykova a Benetova byl politicky, hospodifsky i prOmyshove velkYm tspechem a to jit od podatku — at do chvile, kdy nacisticka propaganda se pustila do nerneckYch mentin. deskoslovensku se dobfe dafilo temef dvacet let, jest neobydejne' dobte spravovano a jeho obeane jsou velmi pokrokovi. Za pornerneho zastoupeni nemecke prvky, tvotici jen jednu petinu obyvatelstva, se uplatnily v prave tak hojnem a pomernem poetu poslanct narodniho parlamentu, jako deg a Slovaci. A nesmi se pouttet se zfetele, do nedavna bylo slytet pomerne malo stitnosti.

Vezme-li se v tvahu, to takto hovoti Austra-

ye stredu, dne 7. zari 1938. lan, o jeho nestrannosti naprosto nikdo nepochybuje a jeho hlas se bere v Anglii i ye SpojenYch Statech samortejme vice v fivahu net propagadni kfik obdivovatelt rasovYch a rodevYch teorii — nutno uznat, to australskY hlas pfitel vCas a mel by bYt slyten i ye Stfedni Evrope. Dnes zvlatte!

PRISPEVEY PRO PROPAGANDU. Pro ptipad, to by pfatelske propaganda u sousedd dotel dech a zaschly prameny vynalezavosti, dovolujeme si posloutiti nekolika ptipady, stejne vyinytlenYmi jako ty jeji dosavadni, ale zcela pojatYmi v duchu shora uvedene propagandy.

ZhovadilST vojin.

V p3hranieni obci prochazely se v podveder dye nevinne divky, jmenem Brunhilda a Elsa v slutivern dirndlu. Sdelujice si nejnovejti zpravy teptane propagandy, krdeely tine a zpusolane po silnici. Tu proti nim pkichdzel vojin, jeden z to neukaznene hordy, jakou je krvetizniva soldateska na druhe strane hranic, a jal se po divkach h a z e t i o C i m a. Zdetene divky utekly pod ochranu stateeneho ordnera. Jak diouho budeme jette nedinne k tomu, aby se po natich bezbrannYch soukmenovcich hazelo? fildadnk genkYr. Pan Herman Schultze z Berlina vyjel si v nedeli pfes hranice a navttivil v poledne v jednom masts ve vnitrozemi mIstni hostinec. HostinskY pfedlotil rodine pana Schultze obed o mnoistvi chaff' tak vYteene upravenYch, to taludky, navykle na strohou stravu z jednoho hrnce, to rozhodne nemohly snesti. Nasledky se take brzy dostavily. Celd, rodina p. Schultzeova musila ulehnouti po obede v blizkern lese na meth a zotavovat se z tohoto atentatu na jejich zdravi. Podle vYpovedi elent rodiny pane Schultzeovy jednal hostinskY zcela tamerne s tmysem pfivoditi ptecpani natich lidi, jak dokazuje jeho vYrok nekolikrate opakovanY: "Jen si dejte do nosu, my tady mame jidla dost!"

Maly Nemec zra,nen rvaei.

Jak se dovidame, dodo v hostinci "U bileho Iva" v ryze 'Ceske obci N. p11 pout'ave zabave ke rvaece. Hati ze sousedni vesnice byli poboukeni, kdyt mistni krasavice LibuSe Novaekova nechtela s tadnYm do kola. Z toho se vyvinul spor, zakondenY rvaakou. Po zakrodeni starosty obce Lebedy nastalo koneene uklidneni a to bylo zjitteno, to se ve rvaeece nejvice uplatnil jakYsi Josef Oech, kterY plivodil zraneni svYm soupettm Vaclavu Nemci a Jaroslavu Nemeekovi. Tady mdm novY doklad, jak nakladaji techove s Mind. Jde to tak daleko, to se nettiti sahnout rukou i na male Nernce. To ut pfesahuje vtecky meze Srdcervouci projevy uprchlikii z Vidne.

V Suchdole nad LuZnici byla zadftena zbeclovana padesatilete, Lena a tficetiletY mut, vyptavajici se na nejblitti vlak do Prahy. Stali se napadnYmi svYm ustratenym chovanim a zoufalou bezradnosti. Beclovali, kdyt slyseli, to vlak jede druhY den. Pii vYslechu, jemut byli podrobeni na eetnicke stanici, vytlo na jevo, jsou to videritti uprchlici tidovskeho vyznani, matka se synem. Pfekroeili nedovolenYm zptsobem nate hranice. Doklady tadne u sebe neproto oba byli odvezeni do OeslOch Velenic a odevzdani eetnicke pohranieni stanici k odevzdani fitskonemeckYm tfadtm. Net byli dopraveni pies hranice na rakouskou stanici do Cmuntu, odehrala se na nati pude srdcervouci scena,. Za hlasiteho place klekli zadrteni na zem a sepjatYma rukama prosili, aby byli u nas ponechani. Aby je neposilali zpratky do Rakouska, to tivot tarn, kde byli, je jim nesnesitelnYrn peklem a nyni, po nezdafenem pokusu o ittek, to je deka jen utYrani k smrti. Byli pfipraveni o katdou motnost vYdelku, odriaty jim pasy a vg echny osobni doklady. MladY tid obnatil zada a ukazoval, jak jsou poseta hroznYmi ranami. Mel byti zatazen do pracovni Cety a jate s jinYmi odvezen do pohranienich lest na opevriovaci prate. Nate pohranieni organy nemohly net s bolesti pinit zneni zakona.

Ve stkedu, 7. sari 1938.

MARIE MAJEROVA:

HAVI1SKA BALADA hrdinstvi, lavice a itesti obyeejneho eloveka.

O JSOU haranti na,:s'eho nohateho Pilky, z toho se stal zutivY kopalista. Zoubek ut taky tenatY. Tulak zustal na vojne. Dal se k letpovatte si, a jen Malej tije s nam'. Ut by mel take leta natenon', ale on nas nechce opustit, kd372 tata nedela.

Malej? Ano, haviiem, vkichni jsou haviti na Tulaka, ten toho zatim nechal, net nekde srazi vaz! Malej v ty chvili taky nedela. Chodi krajem a pobuduje, kde by co sehnal.

Tonieka, myslite? Tonieka slouti. Tata ji pojmenoval po vas, pane Milfaite, nedal Ana& V nejhorgi dobu se nam narodila, jedine devee a posledni dite, ktere zustalo na tivu; co jsme moll po ni, zemtelo. Mame ji radi. Dat ji nic nemuteme, ale taky od ni nic nechceme.

2e byste ji vzali s sebou? To by bylo pro ni velkY gtesti, ale nevim, nevim. Prod ne? Ale zamilovala se, prosim vas, co by to bylo za mlade devde bez milovani? Vtdyt' je ji dvacet let!

To prive tatu nejvic trap', to nemtite dostat praci pod zemi. Huh sam vi, co y torn je, ale od to doby, co nefara, s nim neni kloudna tee. A pieee se celY svuj tivot nideho nebal, no, kekneni to kurat, nebyl jeete u odvodu a vydal se do ciziny, neznal ted, zvyky, mravy, neznal nic, co elovek k spolutiti s ostathimi pottebuje, a ze yeeho vyvaz1 se zdravou kuzi. Dnes ut je mu, chudelovi, Mite velika,..samY zahyb, ale je to paid yak starej Honza, znova a znova si kasa rukavy a do yeeho se hrne.

Ty penize jsme stejne neudrteli — jako sedm set odbytneho — ; jak varn tikam, veechno se lepilo na tu smulu posledniho trazu.

Tech sedm stovek z Nemecka jsme utratili, to yam jekte vypovim, jak — mute se kict: yeechno jsme projedli, kdy2 nebyl vydelek.

Urazovou rentu tady? V republice nemi tata narok na firazovou rentu, kdyt nechal prsty v Nemecku. A co rentu, jen kdyby mel praci!

Price, ta ho drtela vtdycky nad vodou; price byia pro neho nejen povinnost, ale i kratochvile, radost, ba on byl do prace divokY, v gak jste ho znal v to \Teci lip net ja; price mu davala pate', prize mu byla hill, z prace si dela' sle.vu a best, na praci byl hrdY a pyknil se, co praci, dokate — a ted', vid'te, ut je tak dlouho bez price!

To je nejhorei. To mu nasazuje pavouky do hlavy. Ne, pracujici elovek nema, bYt bez price, nemluvic o vYclelku. Je bez prace neldidnY, mina ilzkost. Milj ma paid nejake 'erne myelenky; ja mu je Ctu na "Musim Mat, jinak se uhrytu." kika nekdy.

Je z toho celY nemocnY. Ja myslim, to by ho prace uzdravila. Ale opravdu prace. Ne snad nejake podelkovani z milosti.

A — ptate se, jakte jsme se dostali do tech?

Nebylo to jednoduche! Jekte kdyt jsme byli v remscheidske kolonii, videli jsme, jak se Vestfalskem vracela subotena, nemecki, armada. To jste mel zatit, pane Milfait! Rub slavy! Vy jste znal Mince jen z paradekitu cisarskych veljklapil; my jsme je poznali v hadrech ze zako1Yri.

A ten Ustup se promenil v lidovou vzpouru.

Pan Milfait, to je pravda, mel v LondYne o vSem lepgi pojem net my. My byli zavteni a namadkani v &mem poruti, a nevedeli jsme, CO se deje okolo nas! Proto jste yeas — ale o vlasek, a bylo pozde! — poslal paniece telegram a telegraficky penize na cestu. 6testi, to se nerozmYelela a vzala hned nohy na ramena.

Za dva dny potom jit byla tetka, cesta pante,nim. Koleje byly vytrhane, vlaky nejezdily a viibec nikdo nevedel, kde vleti do stkileni, vtdyt' i na ulicich byly zakopy a co se po ulicich honilo mutskYch s flintami a s ruenimi granaty! A jini proti nim! Jak se potkali, hned do sebe! Do Remscheidu pkielo boti dopugteni, koukala jsem na to vyjevena, a nejhiik bylo, kdyt se to pkihnalo at k nam, do hornicke kolonie.

Devetadvacateho tijna jsme se nejdfiv lekli: CO s nami bude, snad nemusime my edi a

V2STNiE vtbec vkehni vystehovalei postrkem z Nemecka? Ale dlouho jsme v torn strachu nebyli.

Jak se to zadalo navzajem bit, hledali jsme sami, kde nechal tesat diru. Ale seberte se s petelenou rodinou a s jednim nemluvnetem, to neni lehke! Ke vkemu se nam oba stare' kluci splagili ate pujdou bojovat s horniky. &I celY Eitel.

Svet se obratil vzhilru nohama,. Na kfitovatky -ulic postavili stratnice, ale policajti byli ye psi, ani se nebranili a odevsdavali kvery prnimu, kdo si o ne kekl. Lidi pak tahli ozbrojeni od obchodu k obchodu, v raburiku vyrazil jeden holomek kolbou velikanske sklo vYkladu a hned se dirou kdekdo hrnul dovnitl, aby si nabral prvni — byla jsem zrovna s Tonikkou v petince u doktora socialni pade, diyam se na to z okna jeho ordinate, v tom se uvolnila hotejei prilka ohromne sklenene tabule, jen tak tak driela spadla a jako pila pketizla v pull jednoho, co se tam dral.

Uela jste mnoha neptijemnostem, mila pani, ze byl vas mantel tak pohotovY. My men zatim pane lazne! Jen si ptedstavte, te za nadomkem bylo zakopane delnicke vojsko, tti dny a tii noci jsme slyseli same tatata strojnich pu gek. Zacpavala jsem si u gi, ani spat jsem nemohla, me etesti bylo, ze mela tatu doma, a tak aspori o neho jsem se nemusila bat.

Ne to by byl nemel trhani to ho znate, to musi p'i vgem bSrt, ale nedokazal me nechat samu nemocnou, jak jsem byla, a malieka mela stievni katar, to si m'''ete myslit — pti to strave! A co by byl s flintou poeal bez prstri?

Kdyt to utichlo, bylo je gte hake. Chodila jsem podle zakopri jak kvodna za kachriatkY, ktere vysedela a ona ji utekla na vodu. Dojdu k plotu vagi zahradky — mela jste tam krasne g vestky na stromech, pani Milfaitova, ale ut vraseily nikdo je v torn rumlu neodesal — a tam u plotu vidim letet hromadku jakoby bileho pradla, koukam blit, ony to d ye sestry delnickeho terveneho ktite, chudinky 6eskY holky, ja je znala — prsy utezanY. Ptikryla jsem je. Co se pak naelo v zakopech, kdyt hornici a ti ostatni musili uteci a zbrane tam radej nechali, ani se neptejte, to nechci z fist vypustit a nikdy bych byla nevetila, to to elovek dloveku mute udelat!

Daleko jsem nedokla, zahnali me vojaci. Prochazeli potom kolonii, v rukou flinty k sttileni ptipravenY, jako by sli do poll na zajice.

Jen se nekdo ukazal v okne, hned: Fenstr Cu, oder Sisich! Miij, to vite, jinak nedal, net .2e stal u okna. Tak jsem ho strhla, a Vokounoyam, co bydlili naproti, prostlelili obraz na steno.

Nak Pilka byl odjaktiva pidivitr, Zoubek byl pomalejei, ale zato zahryzlY; propli2ili se zahradkou„ tak jsme je ukryli, a kdyt se piestalo patrat po zbranich a vy gettovat, schystali jsme je na cestu do tech. Kluci byli hubeni, vypadali jako deti, nebyli tedy napadni, tak jsme jim napakovali ranee a vypravili s adresami na krajanske spolky. .81i mac radi, to bylo neco pro ne! Od mesta k mestu podle mapy.

U krajanri se hlasili, ti je nechali piespat, dajim najist a mnohY jim i nejakY fenik na cestu podstreil.

Myslite, ae se milj vraci domt? Ba ne, to je soused, jde z noeni gichty, poznam ho podle kroku. Ten ma vyhrano, dela tady nedaleko v zdejeim rudnem dole. Malej tam taky — veak proto nas jeete na eas nechali bydlit v zavodni sednici, ale omezovali tetbu a propoug teli nejcltiv svobadne, piece znate, jak to chodi. Ti, co delaji, Pilka je mezi nimi, pracuji jen tti dny v tYclnu, ale je to aspori co!

Vy jste snad nikdy nezkusil, pane Milfait, co je to nemoci Mat. To je na vas videt, to jste nepoznal, co je bida. At do toho rirazu to s mYm take nebylo nejhorki, tu a tam nejako, kratka zahalka se snesla, a to jsme je gte yedeli, to praci jiste dostane, dtiv nebo pozdeji.

A kdo ma praci, ten nikoho nepottebuje, nikoho neshani, je spokojen sam s sebou a na ostatni se diva jako rovnY na rovne. Vy jste tech myth slov 'ivy ptiklad, takovY vzptimenY, hrdY — jak se na eloveka podivate, ut jste pan.

Strana 15.

Jak' byl mtj taky sebevedomY dlove.k a akratka na svem miste pied dvaceti lety, pied trazem, v pine sile — a jak je mu asi dries!

On si nepostetuje, ale ja, to ptecevidim! Tenkrat vedel, to se obejde bez cizi porno:A, to sebe i rodinu, at' je to kdekoli, vende bylo tieba potadne prace. Ale dnes, dnes je delnik hnedle obtitnY hmyz, dnes jako by Id ani prace nebyla, nikdo o ty d ye ruce nestoji! A kdyby se nakrasne nekdo uracil dat memu vydelek, veimne si brzy, ze mu na praviece schazeji dva prsty a je konec.

Nevite ani, co mate, to jste tak zdravY. ZmrzadelY alovek strati misto na svete. Stane se z neho zbyteenY a glapek. `Nemiiteme to pottebovat' je hrozne slovo pane Milfait. To dovede zkiisnout!

Pro naSince je prace zdravim a zahalka nemoci. Co je tivot, ptam se nekdy sama sebe.

Trochu toho milovani — a ostatek je prace.

Z obojiho pochazi radost i talost.

To ja teprve ted' jsem tak moudra. Dokud mtij delal, nemyslila jsem na ty veci. Potad ho pozoruju, mam na to ted' dost easu. No, Cloy & nikdy nema, veecko, co by chtel, vid'te, nesmite se zlobit, to yam tu otviram srdce, ale hnuli jste sy Ym piichodem tou starou ssedlinou a ona kali vodu.

Cloy & je vednY nespokojenec? My jsme piece bYvali spokojeni, jen kdyt bylo co jist!

Jen2e my mime uz docela s ylakni pech.

Piech dvaceti lety, za valky, to bylo penes dost, a nebylo co koupit. Ted' je zase yeeho dost, a Zadne penize. Kdyt si vzp3menu, jak se haviti ve valce boutili, k maji mastit tepkovYm olejem, jej to byly vejklady! A dnes by se nejeden obliz, kdyby ho nagel bariku za oknem. Nebo co jsme se tenarat natrapili s mYdlem. Kusa poctiveho myula nebylo! Jak jsme' mely prat a hlavne jak se ineli haviti umYvat, kdy2 pracovali nazi a uhel se jim zatral do celeho tela? MYdlem, co se fasovalo, se vic umazali, net umyli, vadyt' to byla sama mazlava, hlina: Ja jsem tenkrat na pradle mohla ruce nechat a jeete bylo veechno zaprane. Ty easy se mi vratily. Zase Peru bez mydla, pratate mi na ne nezbYva. 1 ,1o, slunieko at' se taky namaha, a kdyt tata nedela, neumak se.

Jen se mi smejte, mate pravda. To jsou tenske lamenty, vid'te, pane Ze mne babu jegte poslouchate, to 53 divim. Vy jste si doma v Cechach jinak pi..(Istavovali?

Snad ut mirj piijde, on jiste Dostala jste se St'astne do LondYna, via Cie, pani Milfaitova, to jsem rada, a pan u na vas dekal v piistavu. Tam bylo vkeho dolt to yam asi chutnalo po valednem poste! 2e jste se tak uchytil, pane Milfait? V tabote j. to se naui pro 'Dana! a mohli vas dobie podil tiebovat na jatkach, jakpak ne, takoveho chlapika! To se mlij zaraduje, at mu to veechno vypovite! Budete si, myslim, vypravovat a2 do rana!

To vite, 2e se ho musite doekat. VSak on pitde!

My jsme se potom take brzo stehovali. Miij zajel do Kolina nad Rymem, tam ut byly deskoslovenske titady, musim het, k nam tech naeich pet evestek odvezli zadarmo at do tech.

Pot3m sebral mitj odbytne, vYplatu hocht, ja tabu do naruee, dva kluci .se me drteli za sukni, a 112 jsme jell. Cestovani pro radost to nebylo, vlaky nattiskanY, co jsme se jen navysedali po dekarnach, protote nekde spravovali vytrhane koleje a my musili dudet, at vlak zase pojede. Nemela jsem kde vykoupat, ale, co mluvim, ani jsem je potadne umYt nemohla! Sedeli jsme na podlahach jako ta boil hovadka a lidi se od nas odtahovali, ale co jsme men &g at jineho, kdyt byly lavice obsazeny a nohy bolely! Z nepohodli jsme si nic nedelali, jen jsme se teeili domu. Nadeje mekky poletat, to vite podle sebe. V kapse tech sedm set marek, to byly svate penize, na ne se nesmelo sa.hnout, a vgechno jsme delali, jako by jich ani nebylo. Ten told za dva ztracene prsty byl zaruka, ze budeme mit jednou vlastni stiechu nad hlavami.

Ted' u2 nemame, ale meli jsme, meli. Viechno se nam zhatilo, nae jsme se teeth., a pre-

Strana 16. ce si na tu cestu r•Ada vzpominam. Srdce mi poskakovalo radosti, citila jsem se povznegena, ze my Cal mime samostatnost, vtdyt' se to clotYkalo katcleho jednotlivce, katdY deskY mut i katda oeska tena byli postaveni o kus vYge na tom svetskem tebileku, a pro deti to prece znamenala docela jinou budoucnost! Vid'te, pane Milfait, my vystehovalci vime, jak je to honky chleba, naletet k malemu a neznamernu narodu, kterY isl doma i v cizine pod cizi firmou. Rakousko bylo pro velike na,rody jako jsou Mind, takovy pytel nezname haveti, ktera, se rozleza po svete, aby se utivila. A to je g ' egi elita mezi ostatnimi vystehovalci,-tebyliC vtdyeky se brali de gti delnici a zvlagt' na odpovedne a nebezpeene price! Take se nam nejak spojoval nag noNTSi statni domov s nadeji na vlastni domek — a vtbec je takoye touteni nejkrasnej gi, net prijde jeho chvile a je yypinena nebo neni.

Byli jsme cell svateeni, tesili jsme se i na to, to budeme nadale mezi svymi, jako i'eka teee rada a v gi silou do moie, kdy se dlouho prodirala skalami. Tak dlouho jsme byli jini mezi ostatnimi! elovek ut je takavY tvor,ze se, chce svernu okoli vyrovnat, aby nebyl niCim a neodligoval se, aby byl zkratka jako ti druzi, aby byl doma.

Tak jsme konedne prijeli do Terezina. Na nadrati tit na nas dekal Pilka: "Mami, tally jsou sami eegi!"

A Zoubek: "Mami, my se stravujeme s vojaky!"

Tim nas vitali. Byli tam sami aegi, ale jen v tabofe. Vystehovalce ..davali do byvalych zajateckS7ch barakii — pani Milfaitova, neprejte si videt tech Stenic! Ja litala po sednici jako pometlo, ale co jsem vybila, do rana k nam piilezlo od vedle, a kdyt jsem potom detem nagla vgi, myslila jsem, to se z toho zblaznim.

Nedelala jsem jineho, net hubila hmyz. Zato jsme se najedli to musim Met, fasovali jsme ode vgeho Best porci, pro hcleieku mleko, i pradYlko a vgechno spravili jsme se v gichni o kolik kilo. maj chodil trochu mezi lidi do menginovYch — dokud mu neptidelili praci a pak mi jako valy vypravoval, co vide a poznal.

"Holka, tady bych nechtel lit ani po smrti!

Ti nagi Nemci jsou nafoukanej gi net Nemci z Rise. V eeskYch spolcich to taky tak nechodi, jak to v Nemecku cliodivalo! Jo, nevim, nic se mi tu nechce libit. Vide jsem v tech spolcich prihradky; VeknY kabat, gpatnY kabat bez kaloatu. A ta na ge eeska ponitenost!

To neni ja, pan, ty pan, kdepak! V Nemecku jsem se tetkam nedivil, ale tady i mutgti!

Pfijdeg do hospody, a je-li tam jedinY pantata Nemec mluvi hned cela hospoda nemecky."

Rekla jsem mu: "Co se divig ? Vtdyt' se mnohy za svuj jazyk stydi tak, ze mluvi i na vlastniho psa nemecky, jsou-li pri torn Nemci!"

Smala jsem se tomu. Nebrala jsem to na tetkou vahu, byla jsem rada, ze jsem tak blizko nageho kraje.

Dnes vidim, ze se tato, mel prof starat.

Vy ze jste take jen proto ptijeli, abyste videl domov pane Milfait? Jen se za ta nestyd'te!

Dnes i Anglie zna, eechy, ale prof? Jen pro Nemce. S tatou se o tohle east° pieme, vtbec dnes kdekdo zpytuje svedomi, a to je dobte!

Tri mesice jsme si v tom taloofe pobyli, pak dostal tata praci na malem dole nedaleko Rakovnika. Nadiel se dost, protote, jak vite sam, na malem dole je price rabiacka, to se uhel lame hlavne klede nebo lete. Ale vydelaval dost, kluci taky nosili penizky, tak jsme na na g paklad ani nesahli.

0 byty byla tehdy velika nouze, ale majitel dolu se o nas staral lidsky, to musim uznat, byt nam platil uhlim, byt se tenkrat ani za penize nedostal, postaral se o mouku, krupky, omastek; veal sam laSrvalY hornik, co nag inec pottebuje. Tam jsme si pobyli etyki leta; uz jsem myslila, to jsme z loute, jsem mohla i par halat ulotit. Jente dill dodelaval, at byl docela vyruban. Osadku rozpustili, a mela jsem v gechny sve hladovce zas damn na krkn.

VESTNIK e si to dovedete ptedstavit? Vy jste je vidal, kdyl byli mali, okolo krajade.

'Dokud se odjidalo z nag etteneho, netikala jsem nic. , Ale kdyl jsme se dostali k zlatemu pokladu, pak jsme fikali odbytnemu za prsty, zadala jsem ktieet. A to nedam!

"Co si s mamou poenem?" smal se maj.

"Musim jit do sveta, nadarmo jsem nebyl dvacet let Honza, snad budu mit etesti!"

Nemel, chudak stard. Jen oba ho gi se uchytili, Tulaka jsme nechali chodit do etvrte meet'anky, aby se neklackoval, protole jsem ho nemohla nikam dostat do udeni. V tu dobu se zaealo s pozemkovou ref ormou. Raj byl v jakem spolku, a tak pti gel jednou domil s listinou, ze dostal stavebni misto. Sklebil se a povida: "Jinde jsem si to piedstavoval! Co ted' tim, kdyl nezavadie o praci!"

Piece mu to nedalo, a jak byl vynalezavY, co si neusmyslil! Za obci zrovna vyhotel cukrovar zaeal on tedy chodit na spaleni gte s kopaeem. Vyptjeil si koleeko, dobYval tam ka.men a oklepaval kladivkem maltu s cihel, ktere jegte byly k pottebe. Vozil si to na nage stavebni misto, a nevetili byste, pilbYvalo toho.

Posmevaekove se na to jeho kuteni divali s nedaverou a jeden povida, aby meho odstraail: "Ty, net si domek postavi g, kamarade, to ja. &iv budu papetem!"

Jenle takoveha neco zrovna maj potteboval, aby vytrval. To byla pobidka! Vypujcil si penice na urok, vybral ze spotitelny, co tam bylo, a potom teprve se jak naleti pustil do dila. Co , se zdalo nemotne, stab se: meli jsme domek!

Vy byste se usmal, vy, LondYrian, kdybyste to videl, ale nam at °di pkechaz,ely, jak se nam libil. Pokoj, kuchyri, na pride se mohlo spat, i chlivek byl a zahradka... jente ty troky, pane Milfait, ty troky!

Bojovali jsme a ten domek v gichni; sedm let jsme ho drteli. Dokud byli hogi svobodni a vgichni delali, byl Ptijem, to stadil. I kdyt nenagla se jina prace. V cementarnach, na stavbach, ho gi chytli, co se dalo, jen tato, neustoupil od havikiny a vystfidal nekolik dolt. Pak se Pilka otenil tam, kde delal, olenil se Zoubek taky pies pole, Tulak se dal na vojnu a ztstal tam, doma zbyl jen Malej. Jednou dela' jednou ne, nesehnali jsme parkrat na aroky, a musili jsme domek prodat.

To se neptejte, jak jsme se tetko loueili!

Penize praskly na dluhy a co zbylo, dlouho jsme neudrleli. Potad se dohazovalo a ja jsem ut ani nektidela. te jste nevedel, nelitujte. To by vas stalo mot penez, a maj by to byl nemohl piece piijmout! Nene, to ho tedy dobte neznate! To by musil mit jistotu, le vam to jednou male splatit! Takove penize, kdepak!

Odstehovali jsme se z rakovnicke krajiny, abychom nemeli na oeich svou zklamanou made% Pilka opattil MalYmu praci na zdejeini rudnem dole, tatovi hodinu testy odtud na dole kamenouhelnem. Ale meho pod nem ne yzali. Jen na povrchu. VysYpal kameni na novou haldu. Ja za nim chodila ttikrat denne s nuei na zadech. Nachystal mi po kalde co se veglo do ntgky, tak jsem cela dye beta den za dnem obnosila po tiech nusich odpadoveho uhle; neco jsme spalili, za ostatek jsem dostavala tivobyti; vypadalo tak, jak to uhli: odpadkove. Streili nam kaklY ernejd.

Byla bych to delala dodnes, ale ztrhalo me to. Ut nemalu nic nosit neuzvednou pinou ntei, i kdybych se namahala sebe vie.

WO se pak koneene piece dostal na praci pod nem. Ta radost! Veiba to bylo daleko, at nekde u Lomu v severnich oechach! Kdyby jenom to bylo ale; koukli mu na ruku, a to vite: starej a jeete bezprstej... ze jako jen na noeni eichty. Nemel ut sve dilo, nebyl svYrn podzemnim panem. Vette mi, to ponilovani je snad horei net hlad: katclY den se musil hlasit jak ueednik u dalniho a Cekat, kam bude ptidelen; vymetli s nim, naC kda ohrnul nos. A piece by tam snad byl do dne gka, tiebate jezdil donna jen na nedeli ale ani ta bid-

Ve stfedu, dne 7. tar'. 1938. robota mu nebyla piana, tlaeili se na neho mladei a se veemi prsty, tak se jednou vratil doma nadisto.

Mela jsem co delat, abych ho zdrlela nad vodou! To byla ptiletitost tetovat se livotem!

Videla jsem, ze je opueten sam od sebe, a to je s elovekem nejhrite. Jenle ja na nem visim jako kliste, mne se nezbavi, chodila jsem za nim, kam se vrtnul tak se pomalu uspokojil a zaeal zas delat plany. Olovek je nezmar. Nepodlehne-li slabe chvili, uz to dal zase vydr21 Myslite, ze jako synove... Ale, pani Milfaitova, mate taky syny. Vzala byste od nich kus chleba, kdybyste videla, ze je utrhuji od ust &tem? Ne. Tak vidite! My jsme zrovna takovi. Jsou to hodni hogi, ale katdej musi piece lit svYm vlastnim hvotem. Kaldej je jinae hodnej a dali by, staraji se, jak mutou, ale kdyt sami nemaji! Kaldej gel jinam, a piece nam wastalo mnoho spoleeneho, jak je tomu s lidmi vgeobecne. Nas mrzi dost, to se Malej k vuli tarn neolenil — Jenne nae by se chudak kdyl je vic bez prate netli v praci?

• Jak mnoho tech dvacet let od ptevratu tak rychie ubehnout? Nevim, snad jsou 'eta ted' kratgi, co jsme zestarli. Kolikrat se ptam sama sebe byla-li jsem me= dobrou lenou?

Zvladla jsem veechny potiie? 61ovek ptec ke etesti mnoho nepottebuje: praci, rodinu, stiechu nad hlavou, co male chtit vic? Deti jsem mu data, rozbehly se tarn. Lvot se snad musi jsem jenom chtela, aby se mnou zpival a se smal. Kdy2 se na toho sveho chudaka divam, jak se vraci ze Nemohu to vyslovit.

A ja, mu nemohu pornoci!

Ja mohu jen phi nem stat.

Ne, nebojte se, plakat nebudu. Pani va., ono je to za jedny penize. A ja nesmim plakat maj by mi to poznal na oeich, a on pike nesnese.

Chcete tedy mermo vedet, kde je? Nadyt' jste to ut uhodli, ano, je na lebrote. Krast neumi, delat nemale, tak zebra. Ale ne abyste si myte vam to pavidam, abyste nas litovali!

Jen to ne, jen to ne! ebraci jsou taky lidi.

Veak se k tomu tak snadno neodhodlaval.

Lecco zkoueel. Jednou k tarn pfi gel podomni obchodnieek. Prodaval nite, tkaniCky, hiebinkv, takovY pout'ovr trety a tahal za sebou yezik. Byl to vlastne hadrat, kdyl se to vemc.

Za, stare daval nove. Na venkove je hotov3irh penes malo, a tak ty domkaity a chalupnice shanely po ptdach stare hadry, aby od neho dostaly par jehel. Mtj mu to prohlid, vyptal se ho, kde kupuje to nove a kam prodava to stare. Chlapik se dival potmeeile, uhYbal — nestal o konkurenci. Veal si z meho jen legraci.

Po druhY narazil na mladika pied hospodou, ten mel par veelijakYch nicot v koeleku o bticho optenem. eel* kram mel na poprabil kolem krku jako brat'kove Bosriaci mivaji.

Sla jsem zrovna od nagich — Pilka bydli od tenitby tady v obci, jsme zas trochu v houfu protole Zoubek taky bydli par krokil odtud, ✓ Poeapli, tak jsem chlapika chvili pazorovalla, ptipomnelo mi to dobu, kdy nagi kluci byli take v torn veku, nevedeli, to s rukama a s nohama, a sktehotali jak taby na rybnice. Ten jistej, jak videl nekoho jit do hospody nebo se zastavil hned k nernu a syeel: "Prosimich, koupej si knofliely, kaniely nebo nee° aspori za padesatnik, mam hlad, od rana jsem nejed, aspori za padesatnik, daji mi ten padesatnik..."

Zaeal pokorne a geptem, nic si z toho nedelal, byl-li odbyt, a kdyl se nikdo ()bran a poodegel on za nim. Potom byl hlasitej gi, at eel a vymahal koupi naikem. Jen2e tady v obci toho mac netrh, nejsou tu bohadi, a k tern par sedlakiim, co tu jsou, se nikdo nedostane, mail psy anebo ktiei zdaleka: Nedame! KdyZ od nekoho dostal huby anebo sam poznal, to mluvi nadarmo, obratil se k houfu kluku co hrali pied hospodou k Cake, a z naudeneho gkemrani najednou vesele halasil jako (Pokra6ovini.)

Ve streclu 7. zari 1938.

L

OSVETA. Drobne obrazky z velke slavnosti.

r7ASTUPCE nove jmenovanYch porueika po slavnostni pfisaze se rozloueil takto se svYmi Mill otcoN.76, drahe maminky.

Dnes se loudime i s vdmi. Vadyt' do dneSniho dne jsme patfili jeUe yam, ale od tohoto okamaiku jia jen armade a vlasti. Loueeni s vami je radostne, protoae nastupujeme drahu, kterou jsme si vyvolili s vaSim souhlasem. A iestlite snad v budoucnosti nekdo z nas padne ofi vykonavani sve sluaby, pak vas prosime, abyste neplakali nad naSim odchodem. Konali svou povinnost, ktera je na g radosti a pYchou v aivote i smrti.

V sadech vojenske akademie stoji jeji pamatnik. Ryji se do neho od roku 1930 jmena tech absolventa, ktefi padli pfi vykonavani sve povinnosti. Za osm let je jich 40. A pro priSti rok jsou tu jia tfi jmena, kterd, buou vyryta do mramoru. Sluaba dastojniku es, armady je teaka, odpovedna a 'tada °heti. * NejlepSim, tedy pofadim prvY ze vSech akaje letos porudik pechotrLud yik Engel.

Tedy Andel je nejlep gi. 8koda, ae neni od letcit.. Bylo by se to bYvalo dobfe rYmovalo.

Od pechoty je 51 procent porndikfl, u delostrelectva 23 u letectva 10, atd. Nejvice otca mladSr ch porudika jsou statni zamestnanci (28 proc.). Je pozoruhodne, ae 16 procent porueika nema jia otce. Z fad dustojnika je 3.6 proc. novYch porudika. Z rodin delnickYch je kaadY de.satY porudik. 52 procent akademika melo vYchovu v Sokole. * Novi porudici odeslali panu presidentovi tento telegram: V jubilejnim rote naSfi samostatnosti slibujeme, ae udraime nezavislctst a svobodu nag vlasti, coa jsme dnes ztvrdili pfisahou s heslem "V nadich aivotech a v naafi smrti — bezpednost republiky!"

Ministerskemu predsedovi byl odevzdan telegram slovenskY: "V den 18. slavnastneho menovania siubujeme, ae to co na gi otcovia vydobili, my obhajime a udraime."

Generalu Syrovemn, gen. inspektoru nal branne moci: "Slibujeme, ae radi pro vlast vge obetujeme a ujiSt'ujeme Vas, ae v nas bude duch legii."

Myslim, ae nejkrasnej gim okamaikem slavnostniho jmenovani je akt pfisahy. Mladi dastojnici nahlas fikaji slova pfisahy a pH poslednich slovech "tak pfisahame" tasi Gavle a zvednou je Sikmo vzharu a rychle je pak skryji do pochev. Les mihotavYch svetel cede oceli lehne k nebi jako hrozba nepfatelam. Zamrazi, kdya to vidite. Porudici prisahu provedou naprosto pfesne a actin na divaky i samotne dastojniky je mohutnY a nezapomenutelnY. V 2urnalu spolednosti A-B vAak tento okamaik nespatrite. Nea se operater rozhodl filmovat, bylo po prisaze.

Tohle je zase takove domacky vesele: po postavi se vAichni novi dastojnici do atvara pa rotach a bateriich a velitel da povel — rozchod. V to chvili za barierami se tisnici obecenstvo — maminky, otcove, bratki, sestry, milenky, tety, strYdkove, kamaradi a kamaradky novYch dastojnika zahaji poklus pies tra y -nik.Vmaujedlprosthizaven lidskSoni mravenci — v nedeli jich bylo jiste na 5 al. 6 tisic — a zaeina, gratulovani, objimani a libani, jake jste nikdy nevideli.

Potom ua je je zaver slavnosti: spoleenY obed. Je velkY, bohatY a hodne veselY. Napesledy v akadernii po celoroenich trampotach, ktejsou skoro az nad lidske sily. Spoleen) -7 obed

Strana 17.

VESTNIK

pro hosty ma vojenskou fiznost po formalni strance. Zahajuje se pochodem, kterY laraje plukovni hudba; pri prvem taktu se otevrou dvere a do salu vstupuje tficet diSnika ye fracich — samozfejme jsou to take vojaci — a rattle podle taktu postupuji podel stola k tem, jet maji obsluhovat. Jako na povel delaji vpravo neba vlevo v bok, serviruji, odstupuji od hosti, na znameni vgichni pochoduji zpet ke dvekim, stoji v zastupu, as jsou fdichni shromaadeni, pak se najednou otevrou dvefe do pfipravny a ei gnici zmizi. Tak se to opakuje s kaadym jidlem, s kaadYm pitim. Je to vSecko vojensky fizne, bajedne to klape a v civilu to nikde neuvidite. * Hranice osifely. Nea pHjdou novi akademici, bude v tomto meSte pusteji, neveselo. I uditeledastojnici si odpoeinou. Pan general Zahalka, velitel akademie, i se syYm uditelskYm sborem je spokojen. Jenom hranickYm devea,tkum bude trochu smutno .. .

Valehe pozpialy ze Oa-

nelske valky.

OSLEDNI dvojeislo DastajnickYch lista pHP naSi elanek Skpt. Ma. dr. Vl. Blahy, ye kterem se autor obira Spa.nelskou valkou, jak je posuzovana a odbornou kritiku. Stat', ke ktere dochazi apt. dr. Blaha po studiu rozmanitYch pramena a zkuSe.nosti, prinaSi nekolik pozoruhodnYch poznatta taktickYch, dale odstavec o tancich, o protitankove °brat* o letadlech a protileteckYch zbranich ponaivanYch ve Spanelske valce.

Pokud jde o poznatky takticke, plati tu zkuSenost, ze obrance soustfed'uje svou .obranu na body terenne velmi silne, jako vesnice, prasmyky a sedla v horach, mosty, testy atd. Diky temto opernYm bodam, ktere vytyduji frontu vice merle souvislou a vytvoruji do hloubky nekolikanasobne obranne linie na vhodne volene a dopinene komunikadni siti, obrance mule dat sve operaci formu aktivni. Behem Apanelske valky se pczorovatele nesetkali ani jednou s ptipadem obrany eiste pasivni, naopak, kaadY boj je veden rychlYmi fitoky a protiatoky. Normalne se pokouSi atoenik proniknout v nekolikach skupinach, ktere jsou nekolik kilometrti od sebe vzdalene a stridave se meni teaiSte atoku se s yYmi zaloanimi prostiedky.

Nemalou alohu tu hraje tak zvane pfekvapeni, ktere maze bYt zpasobeno shromaadenim dulezitych sil bez vedomi protivnika, dale volbou hodiny fitoku. Pfekvapeni, zpasobene nahlYm uaitim neznamYch prostfedku nebo materialu behem obeanske valky nenastalo. Fronta Utoku je pfimo funerne disponujicim silam, hlayne delostrelectvu. Rytmus Utoene bitvy je velmi rfiznST. Zajimava je stat' o pouaivani tank y . Na SpanelskYch bojidtich je videt jako unity material tri typy tank y : nemecke, italske a ruske.

Podle nazoru pozorovatela se ukazaly make tanky lepSi jak yYzbroji, tak v boji.-VSude, kde narazil Utok tanka na dostateenou protitankovou prekdaku, nedosahl sveho akolu. Zato vaude tam, kde prekaaka byla delostteleckou pfipravou poruSena ,tanky dosahly sveho lu skoro s matematickou pfesnosti. ZkuSenosti ukazaly, ae tanka musi bYt vady v mase uaito v since i v hloubce a v tesnem spojeni se zbranemi, z ylaSte pechotou. Po kaade, kdy byly tanky odloudeny od pechoty, nasledoval neUspech operate. Jako vYsledek zastave, stale vedouci zasada tesneho spojeni pechoty s tanky, coa je vlastne poznatek jia ze svetove valky. Rychle a lehke tanky, slabe pancifovane, se neosveddily. Take vpdaly stiednich ;Olin dovnitf posice aa k bateriim neziskaly nic rozhodneho na vYsledku boje.

Kapitolou pro sebe je protitankova obrana.

V pasivni Spanelske obrane bylo obecne pouaivano pkirodnich protitankovYch pfekelek a SirokYch zakopfi s kolmYmi stenami, ktere valy velrni dobre yYsledky. V aktivni obrane

je pouaivano nekolik drulan protnankovS,cn del, z nicha se nejlepe osvedeil kanon Oerlikon.

Podle Usudku pozorovatela ma mit dobra protitankova zbran tyto vlastnosti: strela, naraaejici na pancif pod ahlem 30 stupria, musi bYti schopna proraziti pancif jia na vzdalenost 500 metro. Stkela musi obsahovati dale vYbuSnou naplri, schopnou vaaneho zraneni jak ob2, sluhy tak stroje. Koneene zbrari, ureena pro boj v prvni linii, musi bYt snadno maskovatelna, maleho .obrysu nad povrchem zeme a velmi snadno pfenosna,.

8panelska, valka pfinesla mnoho poznatkti, i pokud jde o letadla a protiletadlove zbrane.

ZylaSte byly ziskany velmi cenne poznatky o zranitelnosti letounu. Ukazalo se mimo jine, ze denni bombardovaci letadla pies svou dokonalou vYzbroj musi bYt doprovazena mnoha stihadi. Velka rychlost stihadt, neustale jeSte zvetaovana, zpilsobuje razne obtiae. Boj letadel velkYch rychlosti a vyzbrojenYch jen kulometem, stava se nepraktickYm. Vella rychlost stihaea vyaaduje mimo velke pl•chy pHstavaci take zvlaatnich naroka na schopnosti a dobu vYc yiku pilota. VYsledky bombardovani malYch cila, jako mosta, kfiaavatek atd. jsou vzhledem na velkou rychlost novYch letadel velmi nahodne. NejlepSich yYsledka se dosahlo pH bombardovani prostora nejmene 500 600 metro dlouhYch a 110 aa 200 metro SirokYch. toinky bombardovani na civilni obyvateistvo ukazaly se jak ye '8panelsku, tak i v oine, dost pochybne. Pratiletecka obrana se ;ukazala velmi Udinnou. Zpravy o ztratach na letounech jsou oboustranne zvelieovany a jsou nehodnoverne. Byly eastedne zpasobeny bojem letadel, dastedne bombardovanim letiSt' a velka Cast jich byla sestfelena.

a

BAREVNE SILNICE.

V easopise Roads and Rod Construction Pte. trasa opet C. W. Manlove otazku, nebylo-li by koneene vYhodnejSi a praktidtejSi opatfovati kusy silnic barevnYm povrchem misto ratnYch signalnich tabuli, umist'ovanYch po strane silnic. SoustfedenY automobilista se diva na cestu pied sebou a east() si ani nevaimne mene napadnYch vYsIlraanYch tnameni p0 stranach, coa bYva nekdy pfieinou nehod.

Kdyby silnice nahle zmenila svou barvu tarn, kde se ma zmirnit rychlost, fidie by si toho automaticky vSiml a zafidil by se podle toho. Silnic s barevnYm povrchem zaeali uai.vat ye SpojenYch sto.tech, pravdepodobne proto, ae tam maji hodne betonovYch vozovek. Ve Velke Britanii i u nas nevySly jeSte tyto silnice z pokusneho stadia. A piece americke pokusy ukazuji, ze betonove silnice jsou velmi odolne a dlouho vydrai. Bylo vypoeitano, povrch vozovky se obrousi o paltretiho centimetru (jeden palec) teprve asi za d ye ste let, jestliae dopravni Zatlaeni neptekrodi 15.000 tun!

Cementafske spoleenosti anglicke udavaji, ae probarveni vozovky do hloubky 'Yeti centmetro (dva palce), dlouhe jednu mili, Sitce 30 stop, by stab() asi 250 Tiber aterlinku. V dneAni dobe, kdy se neustale zvySuje rychlost -motorovYch vozidel, jsou barevne silnice jiste pfihodneu vYstrahou pro Sofery. Bude nutno jen uroit mezinarodne YYznam jednotlivYch barev, asi podobne, jako maji mezinarodni barevnou dohodu elektrotechnici na syYch diagramech.

Na vojenskem cvieiati provadi rota zasobovaci sluaby s vozy sva obVykla cvideni. Kolem cvieiSte jede na koni pan plukovnik, chvili se diva, pak si da zavolat porueika a povide.: "Dobre jitro, to je dnes krasne, co?"

Pan porueik ptimo zafi spokojenosti nad temi vlidnYmi slovy a odveti: "Rozkaz, pane plukovniku! Je moo krasne poeasi."

"Vdera bylo take moo hezky," minil plukovnik.

"Ano, pane plukovniku, i veera bylo pane."

"A pfedevoirem byl prim p nadhernY den, vid'te?"

"Ano, pane plukovniku, skvostnY den!"

"Tak mi vysvetlete, pane porudiku, od 6oho mate ty vozy tak hrozne Apinaver

Stran g 18, N'6,mecka a prigel s darem.

"Lidove Noviny" otiskuji tento dopis: "Kdyt jsme minulY tyden projitdeli Nemeckem, nagemu autokaru, oznadenemu ASR., mladV mut, delnik, a pkines1 20 Ke na obranu republiky a svobody. Omlouval se, te nemd vie. Nefekl jak se jmenuje. Pravil jen: "I tak bYvam east° bit." Patrne to byl henleinovec, kter3i Atekern do Nemecka se chtel vysvobodit z "ee.skeho Atisku."

Pokuta: porued adstranit presidentitv obraz.

Majitel domu Josef Rechenberger v Hrdlovce v severnich oechach nafidil svym najemniktm, aby okarntite dostranili obrazy presidenta republiky a presidenta Osvoboditele, ktere pii °slave meli v oknech. Statni policejni Mad v Duchcove vymekil domacimu administrativni cestou 300 Ke pokuty. tapas o eeskou gkolu. ✓ nejbliteich dnech budou zahajeny prate na stavbe nove Ceske ekoly v Jablonci n. N. Veteina mestske rady, representovand, henleinovci, cstre protestovala proti teto stavbe a vymahala na Madech zakaz. Snaha henleinovztstala marnou. "deska Skala bude postaveno. Az dosud platil stat mestu za nevyhovujici mistnosti pro deskou ekolu mane 80 tisic Ke. "Vdek" za opatieni prime a vydelkii. ✓ easopise "Zlin" hall se Bat'a proti lzi, zamerne kigskonemeckYm tiskem (a take henleinovci) 'Siker* ze je tidern. Zapisy v matrice o rodu Bat't jsou od roku 1576. V gechny jsou dokladem, ze je to obuvnicka, eeska a katolicka rodina. Bat'a ostrYmi slovy odmita tuto, jak pravi, nizkou, hanebnQU karnpari podvodu a lti. Pfleinou teto kampane je, ae Bat'a nedavno koupil v pohranidi dye tovarny a dal tamnim lidem moanost price a vYdelku.

Svobodne eeskoslovenske pasmo v ruskYch pristavecb. ✓ pondeli odjede do sovetskeho Ruska zvlag tni komise odbornikt, vyslana z podnetu bratislayske Obchodni komory a Paroplavebni spoleCnosti. Komise bude v Rusku zkoumat piedpoklady pro zfizeni svobodneho pasma eeskoslovenskeho v dtletitYch ruskYch pfistavech.

Soueasne bude projednavat podminky pro dizeni pfistavu pro transitni ruske zboti v bratislayskem pfistave.

Nemeeti tirednici jmenovani.

Kancelaf mise lorda Runcimana vydala 0ficielni zpravu, ve ktere pravi: "MinisterskY pfedseda dr. Hodta cznamil lordu Runcimanovi, ae v Wilt° dnech bylo jmenovano sedm ttednikt nemecke narodnosti poetmistry (Podmokly, Ae, Rumburk, Bor, Zatec, Falknov, C. Velenice) a dalei jeete budou jmenovani v obvodu ieditelstvi v Brne a ()pave. Dale oznamil, te Utednici politicks spravy nemecke narodnosti budou jmenovani okresnimi hejtmany v a Trutnove a je gte v dalgich dvou mistech.

Piedsedou krajskeho soudu v Chebu, ae bude jmenovan rovnet uchazed nemecke narodnosti.

Pokud se tYee oboru ministerstva aeleznic a financi, bude o jmenovani vy geich Utednikt nemecke narodnosti rozhodnuto v nejbliteim Case. Zprava kancelafe mise lorda Runcimana konei: "Potvrzuje pfijem uvedenYch informaci, sdelil lord Runciman piedsedovi vlady, ae vita vladni Cinnost v teto otazce a ae dekuje ministerskernu ptedsedovi za laskavost, s nit ho piedem o 'Veto veci zpravil." Dalei tfedni zprava OTK. uvadi, te zminene jmenovani poetmistrt a idednikt u soudu v Chebu, bylo jig provedeno.

I panak z poutni stielnice jim ubiliuje.

Ve Vyklicich u Usti nad Labem postavili si koeovnou poutni stielnici. V zapeti dostavila se na okresni hejtmanstvi deputace, se Salobou, ae je tam figura, ktera pfedstavuje a : zesmee riuje Henleina. Na misto byla vyslana komise a zjistila, te v uvedene figuie neni Henleinovi nit podobneho. Je to obyeejnY panaeek se slamakem na hlave a s cvikrem.

Pane gzsto a fond obrany. ✓ jednom z pratskYch dancingt seal v patek veder take pan, jena 461 pod tetkYm osudem: mel nove a pfimefene male stfevice.

I vzdychl sobs zrovna kdyt hudba nehrala: "Dal bych stovIm na obranu, kdybych tak smel na chili suncol; ten sttevic!" Na f:!.01 od ved-

vtorNix

Z

CEM OROI/ENO,.

lejaiho stolu vstal jistY pan — °bean. jent by jindy sotva komu na, &vete posloutil — pHstoupil k vzdychajicimu, poklekl — a rozvazal a svlekl mu stievic. Svedci nam vypovedeli, to tohle vaechno nebyl potom tadnY "hec". Lids byli gestem spilt dojati net rozdovadeni. Mut, jena smel odlotit stfevic, vytahl slibenou stovku — mug, jena stkevic svlekl, vyto,h1 take stovku — a oei obou spoeinuly na atabnim kapitanu, ktery sedel v mistnosti: odevzdali mu dye ste KC s prosbou, aby je do zitika uschoval a potom poslal. Dustojnik, kterY nechtel vystupovat jako darce, kdytte dar nebyl od nal°, a jena nemohl na slotenku podepsat oba darce, protote to nechteli, odevzdal penize redakci tohoto listu. Byly uloteny u hlavni pokladny Fondu na obranu statu v sobotu dopoledne.

Fantasie hakoveho Mite.

V nod s nedele na pondeli seeleSe u Most narodopisnYch slavnosti v Bfeclavi v nadratni restauraci nekolik ruskYch legionaft, ktefi si tu zopakovali tento slovanskY jazyk, jimt v ruskem zajeti a pozdeji v legiich Bavili se tim jazykem tak vytrvale, ae to vzbudilo u spoleenosti nekolika tigskYch Mulct, v restauraci dlicich, patrne obavy, nejsou-li Rusove ji g snad at v Bieclavi na nemeckYch hranicich. Spoleanost se pojednou rychle vytratila, kdyt napted zvedave a podezfele si bYvale ruske legionake prohledla. Nyni se skuteene mezi bfecla yskYmi Nemci eifi dohady, jsou-li, nebo nejsou-li Rusove ji g v Bfeclavi. Je to zase jen doklad, ze fantasie nemeckYch nacistt nezna, mezi a materna se naditi, ae tato fantasie objevi se jednoho krasneha dne tfeba v tfto-nemeckem rozhlase, kde ji budou vydavat za svetobornou skuteenost.

Podivin se tivi jen lesnimi plody.

V odlehle east lesa u Mistku aije podivin Josef tidek. Z lesa temef nevychazi a lidem, kdy't je ma v lese potkat, se z dalky vyhyba. Z vetvi stromt a dlouhe travy upletl si boudu, ye ktere bydli, kdyt neprgi. V pkipade nepfizniveho poeasi spi v, suds, kterY dostal od jednoho rolnika. Zidek se aivi lesnimi plodinami. Chyta veak take slepfee, uSovky a slimaky a 013610, si je na rotni.

Henleinovci vydali letaky proti sbirce na obranu Na karlovarsku jsou rozeifovany Cesky ti,etene letaky, proti sbirce na obranu statu. Pry generalove chteji valku. Rozeifuji je henleinovel. Na, katdY tento letak odpovezte lined rdtovou slotenkou. Posledni vYkaz uvadi, se na sbirku bylo jiz splaceno 454 miliont KC. Merle kolebek.

BerlinskY denik "Deutsche Allgemeine Zeitung" zjiet'uje s pfekvapenim, ae populace na nemecke vesnici se vyviji znaene jinak, net jak by to odpovidalo novernu nemeckemu mygle,ni. Porodnost na vesnici klesa, a je menei net ve mestech. JinYmi slovy: nemecka, selka se poeina, branit pooetne rodine, a to zcela yedome. Je to dokonce vyslovena odpoved' na zklamani nad neuskuteenenYmi sliby novella retimu, nebot' v druhern rote moot hakoveho kfite (1934) poeet porodt na venkove silne stoupl, ale ua v prvnim etvrtleti 1935 opet znatelne klesl. List si vec vysvetluje pkedeveim pketitenim rolnice pravi: bezdetna tena pracuje denne v prdmeru 10 hodin, s tiemi detmi 11 a s east dokonce 12 hodin. Cim vice deti, tim vice prate "(lama, ale polni pr 'ace neklesa.

List prorokuje, ae tento nepkiznivY vYvoj v pHetich letech jeete potrva a prohloubi se. MCstS"ti bide jsou pry dues zdravejei net venkoveti. Porrinik Napoleonovy slavy na Korsice.

Cele Ajaccio nadeene oslavilo v pondeli dne 1. srpna pamatku Napoleonovu. Za pfitomnosti francouzskeho ministra namofnictvi Campinchiho a eetnYch hosti byl slavnostne odhalen pomnik Napoleonovy slavy, na jabot' stupnich jsou znasornena skulpturalne veechna velka Napoleonova vviterstvi. Delegate bYvalYch bajovnikt. eeskoslovenskYch polotila u paty pomniku urnu s prsti z bojiete slavkovskeho a delegate bYval,Vch bojovnikt francouzsch rrnr s proti z bojlete verdunskeho.

Ve sti'adu. dne 7. zA19. 1938.

Holandska kniha o Ceskoslovensku.

Dr. G. J. van Heuven Goedhart, kfreciaktor "Utrechttsch Nieuwblad", vydal pod titulem "Neklid v semi Masarykove" skoro dvousetstrankovou knihu, ktera vzbudila v nizozemskych politickych kruzich znaenou pozornost.

Je to jedina obsahla publikace toho druhu, nebot' autor ji napsal nejen na zaklade dosti odborneho studia deskoslovenskYch dejin ad dob nejstargich, zejmena se zietelem na otazku eesko-nemeckou, nYbrt i z vlastnich zatitkii v kritickYch dnech majovYch. Spojeni reportate s politickYm essyaem at'astne osvetluje podstatnY profil eeskonemeckeho konfliktu, jak v jeho osobnostech tak v podrobnostech politickych a hospodafskYch. V celku je Goedhartovo svedectvi ovekenim poznatkt zapadniho sveta, ze jde o spar mezi demokracii a diktaturou. V pfedpokladech historickYch pfihlasil se dr.

Goedhart k hledisku Kroftovu. Proto se dtsledne stavi proti potadavku jakekoli sudetonemecke autonomie a odmitave se tea stavi pro prozkoumani merita Pittsburske dohody proti autonomic Slovakt. DitstojnY klid a postup eeskoslovenske vlaky i obyvatelstva zasnamenava, zejmena, podle svYch zatitkt slovem neveedne tivYm a pfesvedeujicim.

Vlaky materialu na pevnosti.

Rieska vojenska sprava provadi v posledni dobe Opevriovani rakouskYch hranic od Oeskych Velenic at k face Morave. S temito pracemi souvisi mimofadne silnY vzrust provozu na tzkokolejne rakouske draze, ktera v male east vede po naaem uzemi. Pfetina hlavni ulice mesta Ceskych Velenic. Nikdy pied tim nejezdilo tudy smerem na Liebv a KamYk (Heidenreichstein) tolik a tak dlouhYch nakladnich vlakd jako nyni. Vgechny jsou naloteny stavebnim materialem, dfevem. aelezem do betonu, vapnem a cementem. Aby tyto naklady nebudily pozornost, projitdeji nakladni vlaky CeskYmi Velenicemi v kratkYch intervalech za sebou jen v noci. Tateny bYvaji dvema lokomotivami. Ve due se vraceji prazdne garnitury vagont zpet pies Ceske Velenice do rakouskeho Cmundu, kde jsou pies den znovu nakladany. Tento chvat je pilne sledovan a pochopitelne neptijemne na rakouske strane pocit'ovan. Po 21. kvetnu pkichaseli rakoueti °Wane na naae uzemi s nepokryte radostnYm uspokojenim a dekovali nam. Nyni se netaji obavami, malomyslnosti a tlekem.

Nemecka mengina v Mad'arsku.

Podia posledniho mad'arskeho viadniho nafizeni o meneinovYch gkolacla mohou rodiee aadat jedine zavedeni smieenYch mad'arskomeneinovYch ekol, jeato eiste meneinove akoly mad'arske vladni natizeni vilbec nezna a nepovoluje. Organ nemeckYch aktivistt "Neuses Sonntagsblatt" vaak i v poslednim aisle 33., si stetuje, ae mad'arske venkovske vedouci inteligence, kneti a ueitele, nepfestavaji sabotovat provadeni tohoto vladniho nafizeni. Tak na pfiklad v obci Aatka aadali Nemci nemeckou gkolu. Faraf nechal piedvolat lidi, kteti aadost podepsali a donutil je, aby sve podpisy odvolali. Ministerstvo pry nechape, jak mute obec mad'arska tadat nemeckou "Vy nejste Nemci, vy jste Svabi a proto nemuaete tadat nemeckou ekolu" — iekl farafa pohrozil rodietm Cetniky.

Pohrania zaplaveno obrazy Hitlera a Hmleina.

V KarlovYch Varech, ba i ve Frantigkovych Laznich, Falknove n. 0., v MarianskYch Laznich. Teplicich ;Sanove, Chodove, Rybakich, Stare Roli, Zatci, Devine-Podmoklech, Liberci, Varnsdorfu, Vrchlabi, Rumburku, Chomutoye, Podbokanech, Kadani, Chebu, Alt atd., atd., se v poslednich dnech objevuje stale vice a vice fotografii Adolfa Hitlera, Konrada Henleina, gen. Goeringa, dr. Goebbelse atd. Nejen v obchodech s papirern, ale ut i v jinych podnicich moano videti spoustu obrazt a fotografii Pfedstavitelt Tfeti rise. Existuji tu cela alba veech motnYch snimkit z Nemecka a bYvaleho Rakoukouska. Vgude a vlude je ye vYlohach i'isskti kanclef Adolf Hitler. Vedle neho fada knih skobovYm ktitem, zkratka, vvpada to v mnohYch mistech v naaem pohraniei jalio v mecku. To by se melo shlednouti no cloklad, jak jsou u nas Nemci "utiskovani".

Ve stredu, 7. zati. 193'd.

HLEDISKit moralniho i pravnino by byla valka mikroby ptirozene zloeinem, pro kterY neize nalezti vhodneho yYrazu. Moralka vgak bohugel nedovedla nikdy omezit vYber zbrani.

1VIngerne dokonce konstatovat, ze dosud kagda nova vragedna zbran, je gte drive, neg ji byla uMena test zatazeni do valeeneho arsenalu, byla zprvu ureena pro freely lidske humanity.

Koncil laretanskY, zde gen zpravami o donesnosti samostfilu (v podstate ocelovy luk, jakeho uzivai snad ji g Vilem Tell), postavil tuto zbrari mimo zakon, to bylo jig v 13. stoleti. Plynova valka, ktere, vyvolala rozhoteeni civilisovaneho sveta ji g od sveho prvniho pou giti, stala se v pozdej gi dobe bojoyYm prosttedkem pro "stra g -cemiru".

Shluky mikrobri se skladaji z givoucich bytristek, nesmirne malYch, ktere v gak svou nepatrnost vyvaguji poetem. Jejich poeet je udavan astronomickYmi eislicemi. Jejich ptiprava je u vetginy druhu velmi lehka, jiste druhy se mohou v jedine laboratoti ptipravovat rychlosti po 100 miliardach za jednu tisicinu vtetiny.

Jejich pestovani ye velkYch mnogstvich nevygaduje ani nakladnYch laboratoti, ani tovarnich zatizeni. Jejich potizovaci naklad je zcela nepatrnY. Ptiprava se maze uskuteenit velmi pohodlne a v nejvet gi tajnosti. To jsou vlastnosti, ktere jsou pochopitelne velmi Je ptirozene, ze tento novY bojo yY prosttedek nenahradi zbrane ostatni, av gak muse speti ke zteneovani stavu vojska a zabrariovati v jeho piceskupovani, nejdrile gitej gi je vgak jeho demoralisieni freinek na obyvatelstvo v zazemi. Pokud se tfee posledniho freinku, mohl by tento bojo yY prosttedek znamenati podle slov nemeckeho generala v Metsche "jednu z neyypoeitatelnYch okolnosti, ktere mohou nejmetodiatej gi plany v paniku a nejexaktnej gi propoety v katastrofu". Milteme spolehat na to, ze tak nejak bude valka vypadat. Ptedstayme si, jak se bude vyvijet.

Dva nebo tri tYdny pied propuknutim ozbrojeneho konfliktu, kdy jej nebude ptedchazet pobouieni hladiny vetejneho mineni, nekolik tajnych agentii dostane Ukol, aby na ruznYch mistech neptatelskeho fizemi zalozili nekolik ohnisek dobyteiho mom. Nejprve bude tteba vyhladit pramen ob givy protivnika.

Hrozna nakaza se objevi soueasne na desiti, dvaceti a na stu rriznYch mistech. Na to se zahail neptatelstvi. Ve v geobecnem zmatku, jen nutne nastane, nebude se zprvu nikdo starat o hynuti dobytka. Az si lide toho povgimnou, snad jig po nekolika tYdnech, bude uz pozde.

Transporty vojsk a zvitat roznesou nakazu po celem Uzemi. Pki pine mobilisaci bude tieba odvolat do zazemi znaeny poeet veterinatri, aby zorganisovali boj proti epidemii a vybudovali laboratote pro vYrobu sera a vaccin.

Laboratoie budou pracovat ve dne v noci, aby zachranily zbytek•decimovaneho dobytka, kdy pojednou se roznese zvest, ze na mnoha mistech se objevila ohniska papou gdi nemoci (velmi tegke choroby, koneici nejeasteji smrti) 2avleeene papou geimi samiekami, jeg Atoenik importoval nekolik dni pied vyhla genim ozbrojeneho konfliktu. Rychle roz gitovani teto dosti nezname choroby pobouti naladu obyvatelstva.

Nejvetgi mesta budou ji napadena nejvice. Laboratote dostanou ptikaz venovat pozornost teto chorobe, a jegto budou pktigeny pracemi, budou nuceny zanechat svYch praci na obrane proti dobyteimu moru. K tomu je gte abnormalni poeet onemocneni Uplavici a tyfem, je g propuknou v hlavnich mestech, vzbudi obavy pied novymi bacilovYmi Utoky.

Po nekolika tYdnech, po provedeni nezbytneho yYzkumu, budeme ji g zasobeni pottebnYmi vakcinami a vhodnYmi sery. Tu se vg ak ukage, ze na fronty se soueasne na nekolika mistech objevila ozhiivka. Pro vetgi teinek se objevi Soueasne dye epidemie: ozhtivka a melioidiosa.

Objevi se zpravy o nakazach jidlem, zneeistenYm infikovanYmi krysami a stykem s nemocnymi korimi.

Vojska, jeg bude neptesne informovano, zmocni se velke rozhoteeni. Toto rozhoteeni rozlugti vg ak pohotovost jeho vridcri a dojde rychle k drikladne eistce. Na to se objevi na jinYch mistech fronty ohniska lidskeho moru.

Ntkobk vojinu, kteti se budou vracet za fron-

V2STINitEC.'

Bakteriologicka tu na dovolenou a opusti svou vojenskou jednotku jegte pied rozpoznanim nebezpeei, roznagi cestou nakazu moru pneumonickeho (normalni Umrtnost 100 procent), a ponevadt jejich cestovani bude dosti pomale, nakazi znadnY podet lidi. Nekolik dni na to urei lekati diagnosu.

Prilis pozde! Na sta ohnisek chorob je ji g v einnosti. Organisace boje bude velmi nesnadna a namahava, a to tim spi ge, ze se stkenou dye nemoci. Bakteriologicka zkou gka ukage klamne na tularemii. Skuteena choroba pochazi z masovYch konserv, dova genYch na mista, kde kadil dobytei mor, ktere jsou skuteene naka geny tog' B. tularensi. Co to bude, tato nova epidemie?

Hned se to nepozne,. A dale bude stejne nutno zabYvat se jinYmi nebezpeeimi. Zabranit strij co stalj dal gimu giteni ozhtivky, melioidiosy a moru smerem do zazemi. Vojenska velitelstvi budou piinucena omezit ptesuny vojsk na nejmengi miru. Mugove budou vyeerpani, u konce se syYmi silami a odvahou.

K tomu bude je gte moralka podlamovana zpravami o zkaze pti gti Arody, kterou parasiti, rozseti v ohromnYch mno gstvich (na ptiklad z letadel) a jejicht rozmnogovaci schopnost jest u gasna. A v te ge chvili, ptedem peelive yypoetene, se neptitel, ktery ye svych tajemnYch laboratotich vypestoval bakterie se silnou virulenci a soueasne si ptipravil freinne vakcinove preparaty, aby sam proti mikrobrim mohl bojovat, a ktere jig sam zavedl u viastnich vojsk pod nazvem vakcin protityfovYch (aby tim nevzbudil pozornost), rozhodne zasadit rozhodujici ram' ... Fronta je prolomena.

Jakmile vgak podepigi mir a zdravotnicke, slugba sesbire, v gechny dokumenty, uka ge se pojednou, ze ztraty zprisobene nemocemi nejsou zvlagt' velike a ze Umrtnost zpilsobend infekenimi chorobami je podstatne nil net* ztraty zprisobene zbranemi sttelnYmi a prostkedky chemickYmi. Ukage se, ze epidemie i dobytei mory mely stejnY osud, jakY mely dosud v gechny infekeni choroby: nejakou dobu se gaily, rostly a pak nahle zmizely.

Nyni, kdy byly objeveny nove ucinne prostiedky, nikdy jsme nevideli, ze by epidemie, nebo dobytei nemoc se roz gitily po celem svete, nebo jen po celem kontinente, ov gem az na gpanelskou chtipku. Vidime, kterak kus po kuse mizi velke epidemie, ktere v minulych stoletich byly povagovany za neodvratnou metlu bogi a pted nimig moderni elovek je gte pocit'uje instinktivni hruzu. Spige to bude tato instinktivni hrriza ne g skuteene, tmrtnost, je g bude mit ph ptigti valce tak yYznaenou rilohu.

Kdyg se tekne "bakteriologicka valka", mysli se na neco, co se neshoduje zpina se skutednosti. Ptedstavujeme si jen Utoene prosttedky.

Ve skuteenosti jsou v gak tyto bojove prosttedky poeetne, rozmanite a dosti barbarske, aby byly s to vyvolati pochopitelnou hruzu. Jde o to, nakaziti masy lidu ygude, kde jejich yetgi hustota to umogriuje, zamoiit bakteriemi v gechny mogne pokrmy a vodu, zamotit vzduch mraeny mikrohri (letadly, padaky, tajnYmi agenty a p.), voekovati bezbrannYm zyikatilm nemoci ptenosne na eloveka, doslova spustiti na lidstvo biblicke spousty naka genYch parasite a hlodavcri.

Pied tomto zobrazenim Apokalypsy, jeji g kag -dYetailjmodrntechikouvlmehc proveditelnY, Cloy& a individuum se jevi na prvni pohled Apine bezmocnYmi a jako zahalenYmi do temnot sttedoveku.

Moderni elovek neopomel dovolavati se do15rYch lidskYch viastnosti a vtelil je v "odzbrojovaci konference" i jine mirove organisace.

Prvni mezinarodni odzbrojovaci konference z roku 1932, ktera se zabYvala valkou mikroby, vydala prohla geni: "Prakticky je nemo gne zabraniti ptipravain k valce mikroby. Takov valka se zda site j en hypotesou. Ptesto vgak nutno potvrdit, ze takova valka neni nemogna.

Hygiena, dobie organisovana v dobe miru, bude nejlepgi zbrani proti nakaze mikroby. Nelze ov4em zajistit, aby tato slutha bygieny, sebele-

Strano, Pe ulganisovan6 bezpeene zvitezila nad yyvo1anou epidemii. Setrya.vame vgak na stanovisku, ze stet, kterY vyvola epidemii, ptestane bYt jejim panem a ze sam nakonec bude velmi ohro2en . . . " Bylo by omylem se domnivat, ze epidemie by musely ihned propuknout, jakmile mikroby se pusti do sveta. Aby se epidemie roz gitila, je k tomu zapottebi spineni nekolika podminek, ktere teprve ye svern uhmuhuduji "piihodnou Ode. Lidska odolnost proti mikrobtm na fade cinitelu, jich znaena east je nein zatim neznarha. Ureite v gak obecne vysileni, Apatne podminky hygieny a gpatna viva ye spoj eni s podminkami meteorologickYmi maji easto clalegitou ulohu. Velmi easto ov gem miize nektera z nich chybet. Ostatne mame proti virusum rfizne metody profylakticke, velmi rozmanite a &inn& ttoenik by dale musel nejen si vybrat vhodne mikroby, yypestovat z nich zvla gte odolne a pro vlastni potiebu si z nich piipravit vakciny, ale zaroven by musel vytmotit, resp. vyekati, aZ by nastaly v gechny nutne podminky, aby s Uspechem mohl zaritoeit na lidsky organismus. tspech baciloveho boje bude zaviset to g na torn, do jake miry se podati uchovat pkipravy v tajnosti. Toto Usili by se stalo jen kompromisem, kdyby se protivniku podatilo yeas vyugitkovati jeho neopatrnosti k tomu, aby svuj obrannY arsenal dopinil pottebnYmi vakcinami.

Strategie pravdepodobne bude nucena tat s touto zbrani. teinnost teto zbrane zasisi teg na torn, zda protivnik nebude s to odpovedet ihned, podobnYm prosttedkem. Valka v rote 1938 by se jiste omezovala na hazeni kamenim, jak to &elan v dobach praehistorickYch, kdyby valeici strany nebyly zavedly "system ptekvapeni" zale gejici v pougiti zbrane, proti nig byl neptite blezmocnY. Jakmile ji poznal a sam ji jegte zdokonalil, bylo tteba opet najit neco jineho. TakovY byl vYvoj valeene techniky. ttoene prosttedky jsou dnes patrne stejne vgech bojujicich stran. Obranne prosttedky pak budou stejne teinne, jakmile se podati vypestiti mikroby dosti slime, aby mohli ptenaget nakazu, budou ji g dosti silni, aby se jich mohlo pougit pro ifeele oekovaci. V tu chvili budeme s to vyrabet oekovaci latku pro tisice a miliony osob denne. A je gte jive prosttedky vedecke nam umogni freinnou obranu.

Valka mikroby se nikomu nevypiati. Ani tehdy, bude-li velmi kretke. Byla by Akodliva. Mftgeme z toho usuzovat, ze k ni nedojde? Ano, ale jen v ptedpokladu, ze lidskY rozum je jegte nitelem, kterY upravuje jednani lidi a narodir.

Ale jen v tomto piedpokiadu!

Berlin. — V Karinhailu na Goeringove konferenci bylo rozhodnuto o novem plideloyani surovin. Podle toho noveho ptideloveho planu by v nejdUlegitej gim podniku rozhodoval o pridelu marg al Goering, zatim co ostatni podniky by byly rozdeleny do 27 skupin, z nich pouze prvnich pet by dostavalo suroviny, aby mohly vyhoveti zakazkam. Budou to ptedev gim podniky, ktere dodavaji statu. Dal gim drilegitYm bodem programu teto konference byla otazka cen potravin a obstarani ovoce pro obyvatelstvo.

Pti tom pry bude spolupracovati na teto veci znaenou merou nacisticka strana, ktera bude provadeti kontrolu na trzich a ye velkych obchodech. Informovane kruhy oeekavaji take, ze Goering v nejbli ggi dobe vyda nove natizeni o provadeni staveb. Stavby, ktere provadi strana, maji bYt az na norimberskou sjezdovou halu zastaveny. V nejbli ggich dnech vyjde pry take move natizeni o pou givani drivi pti stavebnictvi.

Vargava. — Nekolik drile gitYch rozhodnuti armady a nazisticke strany v Nemecku spoleene s nazisty v Polsku je s to, miti neptiznivY vliv na styky polsko-nemecke a mri ge vesti i k pogadavku o yysvetleni, jeg mute podati polska vlada v Berline. Prvni rozhodnuti jest utvoteni "Pomotanske legie", slo gene z Nemcri, kteti neustale utikaji pies hranice z Polska do NCmecka, aby se vyhnuli povinne slu ghe v polske armade. Pomotanska legie pry ji g nyni poziistava ze dvou plukt.

Strana 20.

Francie piipravena ve zbrani. uRANCOUZSKA pohranieni opevneni, "ktr1 1 ka vychodu", jsou chranena tim, demut pe ták s fismetkem Mica "zakopovi raci". Tito raci jsou tkadlivi Patitane, nebo vojaci z Aude, sta.tni jako eistokrevni htebci, na jejicht podest francouzska, armada obnovila starou tradici zemepisnYch nazvu. Jako kdysi byl lovskY pluk lotrinskY, pluk Sambry a Meusy, je dnes ve francouzske armade lauterskY pluk, NizkYch Voges, Horniho Alsaska a jine. Jsou to nove pevnostni pluky se zkratkou "R. F.". (opevnene fizemi), obyvatele ktirky. Na hla-, vach nosi barety barvy khaki se znakem, o nemt by heraldici huby betonovYch kasemat na zadratovanem pole Jako napis nese znak heslo, proslavene navtdy ()brand. Verdunu: "On ne passe pas!" — "Raci" jsou vtichni obetni beranci. Bdi dnem i noci ye sttilnach linie, tvati v tval hustYm lest= Nemecka. Na jejich bdelosti a na jejich odporu zavisi osud Francie!

"Raky" najdeme rortroutene pa detach o dvanaeti lidech ve yysunute linii asamelYch krytkti, tak vyzbrojenYch, aby odolaly ranam petasedmdesatek a stodvacitek. Jejich poslani: zburcovat semi, sami pak tri dny odolavat, aby umoznili povrchovYm slutbam a "pevnostem na koledkach", totit tetkemu motorisovanernu delosttelectvu, zaujmout posice.

"Raci" ziji v mirovYch dobach tivotem zakopti za valky s jejich sysiemem sttidani: patMet dni v poll. patnact dni odpodinku. Jako vYhoda: pro vojaky 48 dni dovolene a mnoho cestovani. pro dilstojniky zvlattni ptiplatky, ktere mohou dosahnout at 50 procent platu a neobydejne rychlY postup, zgasobenY tim, to pod ktrkou je zapottebi na katdYch dvanact lidi dfistojnika a podclustojnika.

ZnadnY podet techto dtstojnikt pochazi z one vYteene tkoly pro veleni, kterou ma. Francit ye sve kolonialni armade. Prato jsem se potkal na karce, di spit pod ni, nebot' to bylo v hloubce padesati metro — s nekolika mladYmi a znamenitYmi dtstojniky z riffske \Talky.

"Nat tivot," odpovedeli mi, "je veru pilnY, vette tomu. Ptedevtim je tu doba slutby ye zvonu, ktery se vynotujt nad zemskY povrch jako periskop ponorky nad motskou hladinou.

Pti nejmentim poplachu stratni vojin musi dat znameni a sttelec od kulometu musi chranit ptlstup ke krytu. Hned na to nasleduje povel k boji. Uvidite, jak to vypada„." Dtstojnici, kteti mi to povidali, byli v padesati metrech pod semi v desetimetrove kobce. Vedle nich osm "mkt" detlo, posazeno na polnich kach, pki svetle elektrickYch lamp, spote rozvetenYch. Jeden dustojnik stiskl knoflik, zahudela sirena. V okamtiku byli vtichni musi v krytu vzhilru s ptilbami na hlavach, karabinami v rukou a bbteli do sklepeni s tizkYm sclaodiMem ze schtdkt a sten z betonu, studenYch jako schadky v hrobu. Sli jsme za nimi a dostali jsme se do vete, opevnene kovem. Lido ve yeti jit zatim . odsunuli ochrannou vizirku stkilny a adkoli byl jasnY den, kryt nebyl osvetlen vie jak mihotavYm elektrickYm svetlem. Beze spechu, s ptekvapujici ptesnosti, ktera ukazovala na dokonale vedenY vYc yik, lido postavili kulomety do baterii, zatim co •otettujici personal uvadel v chod elektricky pas, kterY ihned meal derpat v munidnim skladitti, ulotenem padesat metro pod semi, potravu pro trava zvitata, dekajici s otevtenYmi tasty vrhat syYch 1200 ran za minutu!

"Pohov!" zvolali dtstojnici. Lido odchazeli a bylo slytet jejich krok, jak se ztraci v zemi.

— To neni priles vesele, pravil jsem ke spoledniktm.

"Snad. Ale my lido z kolonii, jsme samote zyykli a proti navalfim stesku jsme imunni. Ale kdyt jde o nejakeho chlapce z Patite, musime si na nen° davat od zadatku pozor. Vladne tu, demu my kikame "betonita". To neni sluneeni

vEsmfric opal, to Upal betonu, ne tak zativY, ale hrobovej gi. Nejleptim prosttedkem proti betonite je prate. Po dvou mesicich slutby nati lido toho vedi dost o vojenskern temesle, protote nebudou nikdy povolani, aby pochodovali ye velkYcla avarech a tim merle k pochodu a protote krome toho v krytech zbrane vettinou obsluhuji specialists z povolani. Proto jim davame do rukou lopatu a rye jako legionatiim v kolofilch. Pit katde inspekeni cest y plukovnika nebo vyttiho velitele se najdou nejake chybieky v krajine. Nute, pak se kope, ozbrojuje, zdokonaluje sit' ostnateho dratu a starame se taky trochu o na g chtest."

— 0 chtest?

Dtstojnici me se smichem zavedli k jakesi tesne ptehrade jako na parniku, k tetke telezne mase, do nit se musili ze vtech sil optit, aby s ni pohnuli. tzkou petinou jsme se dostali na derstvY vzduch.

"Vida, ono prti," zvolali jsme vtichni najednou.

Ve krytech totes se naprosto nic nevi o podasi, ktere je venku. Katcle rano vojin na strati ktidi do ,chodby z vete do krytu, jak je stay podali. Dali jsme se houttinou, jet zakrYva, nate ptistketi.

"Tu je nas chtest!" oznamuji dtstojnici hrde, ukazujice pole kolejnic, smetujicich k nebi a zasezenYch do nekolika tad. Kolejnice maji ostre hrany, jsou zaputteny do rfiznYch hloubek, aby tank, at na ne najede, se na nich houpal. Takte zatim co tyto kolejnice budou trhat pohybove pasy tankt, protitankova . dela, sputtena, tesne k semi, jim vstteli pinY ndboj do stkey. Uniknou-li motorove pevnosti tomuto masakru, pak jen proto, aby padly na druhe pole, kde je "chtest nadivanY". Pod katdou kolejnici je nalot, htera stadi •ortrhat tank na kusy.

Ale to jests nejde, jak jsem jet tekl, net jen o ptedni hlidku, jakYsi druh flotily torpedoborct, ktera ma svitit jadru eskadry obra:nnYch ,oblud. Na zadi nejsou ut male vete, ale opravdovi obrnenci, pini hludneho tivota, kde lido budou dekat, net nastoupi utok, v nejtpinejtim bezpedi. Na fronts si za svetove valky iikryt ztidka zas•outil sve jmeno. Tvotil se zakopy jedno tees° a byl bez ustani ohrotovan a odpodivajici vojaci byli nejeasteji vystaveni temut demoralisujicimu bombardovani jako lido v linii. Proti temto valednYm Ukryttn, kde se spojovalo maximum nebezpedi s minimem pohodli, byla postavena na Magin•tove linii ptistketi s dkryty, odpovidajici vete martala Petaina: "minimum nebezpedi a maximum pohodli".

Na hlavni 1Lnii lido nespi uz vic v betonu, jako tomu bylo ze zadatku, kdy nektere jednotky tily pod zemi vela. tie mesice! Beton mokval, hole trpeli print znaenou ozvenou v chodbach.

Beton byl nyni elektricky vysuten a lido poblet syYch krytt v ptenosnYch vesnicich, v domech, ktere se daji rozmontovat jako tahaci harmonika. Pti poplatnem znameni se vtechn• srovna, lido vklouznou pod zem a smrt se zatidi jako vladkyne. Ale za touto hlavni nii bude jests les bajonett elitnich trup VI. sboru: 14. divise, 42. divise. Pred valkou general Hagron, kterY byl fined nato svrten se sve funkce vrchniho velitele francouzske armady zurivYmi stoupenci Skoly o ofensive do krajnosti, mel ve zvyku rikat: francouzska, armada musi nejdriv bYt pohotove. A ostatni se pak uvidi. Svou "karkou" na vYchode Francie postavila se do pohotovosti. Prekvapeni je vylouRobert Leurquin. eeno.

V roku 1923 dopravila sovetska letadla eelkern 229 cestujicich, 8 tun potty a 200 liber zbo21; v r. 1937 dopravila civilni so y& letadla 211,000 cestujicieh, 9,000 tun potty a vice -net 36,0000 tun zboti. Sovetske letectvo dosahlo tak prvniho mista na svete, pokud jde o dopravu zboti a ptedstihlo mnohe staty, pokud jde o dopravu cestujicich.

C- asopis "Iron Age" odhaduje zamestnanost amer. ocelaren na 41 procent jejich vYkonnosti.

Toto mime ziepteni jde easteene na teet doplriovani skladt. V zaklade jsou pry vtak podminky dale ptiznive pro novY vzestup.

Ve stizedu, dne 7. zail 1938.

Svet za gedesit let.

Dr. Stefan Jurat.

KANDINAVSKY populadni odbornik dr. K. S G. Hagstroem uvetejnil v "Skandinayska Kredit AB" zpravu o pravdepodobnem vYvoji lidstva v blizke budoucnosti. Z teto studie ocitovala Frankfurter Zeitung nektere eislice, ktere maji zajimavost take pro nas. Podle zmineneho odbornika da se oeekavat v zapado- a v severoevropskYch zemich Abytek obyvatelstva ternek katastrofalniho dosahu. Po 285 let obytelstva na svete stale ptibYvalo. V Evrope stoupl podet (od poloviny sedmnaeteho stoleti do roku 1933) ze 100 na 519 milionti, v Severni Americe z 1 na 137, ye Sttedni a Jitni Americo z 12 na 125, v Africe ze 100 na 145, v Asii ze 300 na 1121 miliorra. Od roku 1935 do roku 2000 bude pravdepodobnY vYvoj podle autora takovy: Sever Evropy stoupne ze 16.6 miliont pouze na 17 miliont, britske ostrovy dokonce klesnou, s dnetnich 50.3 na 50 milionu, romanska jihoza,padni Evropa vzroste za 125 na 147 miliont, sttedoevroptti Germani vzrostou z 85.8 jen o 15 milionu na 101 milion, nova vYchodni Evropa ze 112.2 na 252 miliony, sovetske Rusko ze 165.8 s ' na 372 miliony obyvatel. Dale vtak: dna Mandtuskem ze 451 na 1190 milionti, Japonsko s Koreou a Formosou ze 100 na 263 miliony, Ptedni Asie s Tureckem z 54.2 na 143 miliony a Sevemi Amerika ze 141.1 na 316 miliont. Celkem vzroste lidstvo do konce roku 2000 z dnesnich 2,086 miliont na 4,754 miliony, dill na dtyti a tti et yrti miliardy lidi. OhromnY ptirtstek lidstva v nekterYch astech sveta zpilsobi podle autora ptesuny, jet nekde naboudou ptimo forem steho yani narodt, sledujicich rozdelovani surovinnych zdrojt. Centrum bile rasy se v Evrope pravdepodobne ptesune dale na jih a vYchod. Asie se stane nejtettim problemem. Vel'kY vzrust obyvatelstva v Asii za stagnujici Evropy mohl by opattit zamestnani technicky vysoko stojicimu obyvatelstvu Evropy zapadni a severni, pokud se ovtem jako nutnost'Projevi utiti evropske techniky a stale titeni evropske kultury. A jen v torn ptipade, te by se narodoy e, kteti jsou na vzestupu, branili proti vlivu a dovozu z Evropy, by se situate bile rasy valne zkomplikovala. Proto radi autor, aby se hledaly cesty ke zmirfiovani protikladti a ke snatenlivosti, a to pokud jde o politicks programy a teorie. — Z eislic, ktere udava, severoevropskY badatel a tkere jiste budou ptezkouteny jinYmi vedci, vychazi pro nas, kteil patilme do one "nove vYchodni Evropy", poudeni, te tento biok strtu nepatti do sfery fipadkove, te se tedy nemusime obavat budoucnosti, ktera je nam naopak ptiznive, (jak take odhaduje president republiky). Ale vyvera, z toho jette jine poudeni, ktere se dotYka, nas iitech ye sttedni i ye vYchodni Evrope. Ptedne to, te germanskY svet nenaroste o tolik, aby to odtvodriovalo jeho nadmernou expansi, za druhe pak, to nove vYchodoevropske staty musi velmi pedlive dbat, aby se nikdo nezmocnil jejich hospodatskeho a kulturniho tivota prave proto, to samy budou hodne ziskavat na poetu obyvatelstva a te tedy sy fij tivotni prostor budou pottebovat pro sebe.

A jen tim, te se v Evrope vyvine vzajemna, spoluprice a snatenlivost a te ptestanou pilsobit retimy, ktere hlasaji opak tolerance, bude na zaruka, te ani velke ptesuny v podtu obyvatelstva nemusi ohrotovat v budoucnosti klid a mir Evropy. Naopak by vtak katdY ittlak znamenal vYchovu k revanti, ktera by jednou mohla skuteene znamenat rozdrceni kulturni Evropy, kdyt by vnittne rozvracend Evropa byla zavalena miliardami z jitni a yYchodni Asie.

Nejen historie, i budoucnost mute bYt vhodnou uditelkou.

Nemecko pfekotne zbroji i na more. Prase byly postaveny dy e bitevni lodi po 26,000 tunach, dye dalti, ktere jsou ve sta ybe, budou miti nosnost 35,000 tun. Dale budou dokondeny d ye matetske lodi o 19,250 tunach a z lehkYch ktitnilet. jsou ve sta ybe dye jednotky po 10,000 tunach,,pro tti dalti ktitniky o 8,000 tunach se ptipravuji plany.

Ve sttedu, 7. zati 1938.

Finanani zpriva ii6etnika , Hlavniho Radu.

PURLED PitiJMU OD RADU ZA MES*C SRPEN 1938. fad Den Za D. 0. Na mr. H. ft.

1. 18. eervenec 2.40 242.32 9.30 2. 12. srpen 15.41 .30 3. 16. eervenec 26.75 .45 4. 12. 1 elen 16.87 4. 12. eervenec 10.85 285.95 19.35 5. 17. srpen .50 6.78 3.60 6. 19. srpen .90 4.06 2.55 7. 18. eervenec 3.06 150.80 6.00 10. 24. eervenec 1.40 78.95 1.50 11. 17. srpen .20 41.04 .60 12. 16. eervenec 30.75 .15 13. 23. eer'c, srp., 1.40 246.70 11.70 14. 14. eervenec 40.30 1.35 15 8. eervenec 2.10 134.34 10.50 16. 23. srpen 83.40 4.05 17. 16. srpen 34.31 425.20 18.75 18. 24. srpen .50 10.00 .50 19. 11. 1 Men .85 .25 19. 26. eervenec 82.46 1.50 20. 19. eervenec 3.50 317.29 14.25 21. 8. srpen 30.40 12.00 22. 16. srpen 38.30 23. 17. eervenec 2.22 141.10 7.20 24. 23. eervenec 23.81 673.54 42.30 25. 23. eervenec 22.03 343.75 23.65 26. 9. eervenec _41.39 2.70 27. 22. eervenec .40 187.00 5.25 28. 13. eervenec 8.58 306.57 28.30 29. 10. eervenec_ 5.58 238.57 18.00 30. 18. eervenec 71.81 26.45 31. 18. certif. .25 31. 23. eervenec 75.11 1.00 32. 22. eervenec .60 33.04 2.55 33. 23. eervenec 4.34 115.96 7.35 34. 26. srpen 24.89 6.10 35. 16. S'ervenec 2.16 92.44 5.10 36. 20. eervenec .20 164.91 9.15 37. 18. srpen .20 19.75 2.10 39. 30. eervenec 145.71 2.90 7.65 40. 22. eervenec 4.94 276.01 19.05 41. 18. eervenec 2.40 78.99 2.25 42. 18. srpen 37.04 1.35 43. 1. kvet. az eervenec 111.59 10.55 44. 19. eervenec 2.74 47.13 2.70 1.20 126.52 45. 5. eerven 7.50 47. 4. derven 60.88 47. 15. (susp.) 2 eleni 3.60 47. 25. dervenec 5.24 295.69 20.55 49. 20. eervenec 2.79 138.82 8.70 1.00 74.60 50. 10. srpen 1.95 51. 22. eervenec 1.00 50.83 5.55 52. 22. eervenec 1.34 61.49 20.60 53. 2. eerven, deec, 24.30 3.75 54. 8. kveten 12.30 201.63 9.90 55. 22. srpen 59.76 2.50 2.05 57. 10. derven 71.00 15.60 1.40 47.02 58. 18. srpen 3.00 61. 25. eefc, srp.

1.80 91.35 1.80 1.20 46.78 5.70 62. 16. eervenec 3.40 63. 19. srpen 251.59 9.75 64. 19. eervenec 50.35 4.50 .20 85.58 65. 16. srpen 2.80 67. 19. 1 Glen 2.70 118.84 1.57 2.10 67. 27. srpen 3.20 231.02 68. 23. eervenec 13.75 .40 110.02 69. 29. eer'c, srp., 3.60 4.00 181.86 70. 20. srpen 9.40 1.00 60.89 1.50 71. 11. srpen 48.46 72. 11. 1 Glen 2.07 72. 23. srpen 75.60 3.90 73. 16. srpen 93.13 3.90 50.41 76. 25. eervenec .60 1.50 24.78 77. 29. eervenec 1.20 79. 11. eervenat srp. 2.40 110.85 13.05 79. 16.

6.00 .20 73.71 80. 10. derven 15.95 80. 16. eervenec .20 72.36 3.45 81. 18. eervenec 2.66 146.97 10.95 83. 1. btez.. duben 2.40 '5-9763 10.35 84. 2. dervenec 15.60 209.52 15.00 84. 28. srpen 22.48 459.86 15.00 85. 11. srpen 10.55 1.20

vtswtic

Strana 21.

86. 29. eervenec 87. 27. eervenec .20 88. 28. dervenec 38.93 89. 22. srpen 4.43 90. 19. srpen 91. 26. eervenec, srp. 5.30 43.84 92. 19. eervenec 2.40 93. 17. srpen 94. 17. srpen 1.00 .40 95. 24. srpen 2.'70 97. 22. srpen 98. 22. eervenec 99. 17. srpen 101. 16. srpen .60 102. 22. derven 103. 16. eervenec 105. 22. dervenec 3.70 107. 17. srpen 109. 26. kvet., eerven 1.90 1.40 110. 20. srpen 111. 19. srpen 6.00 112. 20. srpen 113. 16. srpen 115. 2. 3 eleni 117. 26. srpen 118. 30. srpen 119. 1. eervenec 119. 22. srpen 1.00 121. 132 srpen 1.55 122. 24. srpen 124. 16. srpen 125. 22. dervenec .90 128. 19. srpen 1.40 129. 16. srpen 19.30 130. 16. eerven 131. 29. deec,srp., 132. 16. srpen 6.75 133. 20. eervenec 134. 5. 2 dleni 6.27 135. 25. srpen 136. 23. eervenec 137. 17. srpen 3.90 138. 20. srpen 139. 30. 1 cert.

1.80 140. 28. eer'c, srp., .80 141. 22. srpen 9.61 142. 27. dervenec 2.50 143. 19. srpen 144. 25. srpen 145. 13. eerven 3.60 146 22. srpen .20 147. 19. srpen 6.03 148. 23. eervenec 149. 23. deec, srp., 150. 10. eer'c, srp., 5.93 151. 1. eervenec 10.07 151. 18. srpen .90 153. 17. srpen 8.30 154. 20. eerven 156. 27. eeec, srp., 157. 16. srpen .80 158. 26. srpen .70 160. 11. eervenec 8.70 161. 10. srpen 3.70 162. 23. srpen

88.80 96.23 647.03 87.09 28.58 383.94 488.47 44.67 83.39 46.12 69.65 63.86 23.90 41.88 46.67 48.50 29.58 81.57 107.35 83.29 26.94 163.30 11.48 26.70 25.84 71.77 8.65 6.80 67.31 45.72 10.60 38.55 27.10 37.90 312.98 32.00 11.08 117.95 21.00 83.66 26.05 5.75 62.59

456.97

14,281.28

32.45 117.40 192.29 46.63 15.15 28.85 58.14 34.77 204.32 26.60 15.79 37.20 49.81 21.49 60.21 36.25 8.82 6.21 25.53 37.08 43.65

24.66 6.90 46.95 5.85 LO5 22.80 37.40 3.00 2.10 3.00 4.35 15.90 1.05 2.25 17.45 .60 1.80 8.40 2.55 4.50 .45, 10.95 .90 3.00 .30 4.85 .75 3.75_ 2.85 .15 .75 .30 3.65 34.75 .30 10.05 9.15 .60 .30 2.25 .25 2.10 3.80 13.50 1 35 7.10 2.10 15.00 4.10 2.40 5,75 5.75 1.80 8.60 5.10 2.10 1.50 4.05 3.75 3.15 1,001.35

PitEHLED PitiJMU A VYDANI ZA MEW SRPEN 1938.

PHjem: Od 'fade Splatky hypotek Splatky hypotek collateralni Splatky pujeek certifikate Urok z pujeek certifikate Urok z hypotek Urok z bonde Splatky z bond( Najemne z majetku Splaceno za praci v pujekach Vracena splatka poj. proti ohni

$14,281.28 4,873.56 150.00 4,977.86 882.20 1,079.65 1,645.00 2,000.00 67.47 106.47 21.12

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$30,084.61 22,249.37

tHRN Vydani: Na Na iunrti nedospelYm dediciim

$52,333.98 $13,001.16 678.33

Na umrti nedospel. declicem erok Hypoteky Pejc,'ky certifikate Opravy atd. na majetku Za ittedni listiny majetku Dariove zpravy Dane z majetku Splaceno za praci v pejokach Cestovne majetku Cestovne bond( VracenY firok * z pejeek cert.

Pojikeni proti ohni, majetku Ptenos na, H. R.

329.91 11.846.08 10,237.00 865.67 22.35 3.60 67.59 106.47 164.60 7.60 2.00 79.32 5,000.00

HOTOVOST V BANKACH PRiJEM NA HLAVNI RAD: Od tan Pienos z Umrtniho fondu Hotovost z minuleho mesice

$ 9,922.30

Celkem Vydani: Najemne z etadovny Telefon PoStovne Potteby a vydani v etadovne Sln2ne etednike Slu2ne vYpomoc Vestnik. (6,220• odberatele) Vestnik, poStovne Odmena za nove eleny Lekatske prohlidky Elektfina Scheze Notat Dari excise IX. statni Dan excise IX. federalni Express Dary VYmena v bankach na poukazky Bondy fitednike

$ 8,340.00

$ 1,000.35 5,000.00 2,338.65

$

30.00 4.15 56.52 100.35 1,122.00 49.50 518.33 .44 1,113.36 215.50 4.44 12.60 3.50 31.95 2.14 2.35 100.00 22.67 56.25

HOTOVOST V BANCE DETSKY ODBOR. Ptijem: Od 'fade.

Urok z bona( Hotovost z minuleho mesice

$ 4,893.95

Celkem Vydani: Odmena za nove eleny Uspory Hotovost v bankach PejSky certifikate Bondy

$ 4,529.03

456.97 25.00 4,047.06

$

26.90 16.80 4,485.33 37.00 20.677.08

MAJJETEK

$25,199.41 PEEHLED MAJETKU JEDNOTY. Bondy $1,083,280.02 Hypoteky 1,365,486.87 Podily 25,560.60 Hypoteky (collateralni) 4,745.75 Moly certifikate 505,691.52 Majetek 208,873.77 Slo2i'eno na stavbu kanalu 1,750.00 Slaeno za metitko 10.00 Hotovost v bankach 9,922.30 V Detskem Odboru 25,199.41 U pokladnika 4,893.95 Celkem Dluh nedospelYm dedicem

$3,235,414.19 28,137.06

MAJETEK S bratrskYm pozdravem,

$3,207,277.13 Edward L. Marek,

Dne 31. srpna 1938.

Z pohlechl pies hranice: tanky bori vesnice.

Poblig eeskoslovenskYch hranic na rakouske strane v Sigmunds-Herbergu, buduje se nove vojenske letiSte. Selske usedlosti byly tu vyvlastneny a bezodkladne ptikroeeno k jejich bourani. Bourani vesnice bylo provedeno tanky.

Obyvatele znidenYch staveni byli prozatim ubytovani pod stany. Pti nieeni ptibytke, mnozi z nich plakali. Nagi lid( pozorovali toto deni na, druhe strane hranic s pohnutim. .

Btrana 22.

VISTAIC

Zmirlena v architektech.

Oba jsou Varikove, oba architekti, abb. na Narodni tilde — par domil PRAVNIK od sebe. Jeden nabytkal, druhy foVytizuje veekere soudni zalegtosti. tograf. Samortejme east° dochazi "(Ttadovna: 821 Bankers Mortgage k zamenam a tehdy musi fotograf Building, ptes ulici naproti Kress telefonujiciho zakaiznika p •esvedbudove. dovat, ze nemuze dodat loZnici ze HOUSTON, TEXAS. Svedske btizy, nebo nabytkat zase odmitat objednexku na svatebni fotografii.

Taky jednou zvoni u nabytkate Oel, UM, Nos a Hrdlo Varika telefon: PIIprava BrSrli "Pan architekt Vanek? Prosim Ufedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne vas, nemoh byste nam ptijit vyfoFIRST NATIONAL BANK BLDG. tografovat dedeeka?"

Rosenberg, Texas "Docela rad, ale myslite, ze to doHEFNER BLDG ka2u?"

El Campo, Texas "Dovolte, yam piece vetime. A co V nedeli rano od 9:00 do 12:00 to bude stat?"

"Ja, nevim, co se za to bere. To se budu muset zeptat nekde u fotografa."

"Prosim vas, jak to myslite? To je t eskS, 'Alai a Operater divne! Copak nejste fotograf?"

711 Medical Arts Building "JO Ano„ ale jenom amater."

HOUSTON, TEXAS "Jste piece architekt Vanek — Telefon atadovny: Preston 2553 ai ne?"

Telefon residence: Lehigh 9745 "Ano, jsem — ale nabytkat! Fotograf Van& ma jine telefonni slo. A ten yam jiste dedeeka udela lip!" ✓eska Mena, Restaurace — Jate pied nekolika roky yea Pivnice iili znalci, ze idoenik mu714 PRESTON AVENUE si miti trojnasobnou piesilu mug' HOUSTON, TEXAS a materialu, chce-li se uddet na Jos. lioaut, majiteL stejnem stupni s obranou. Po zkuTelefon: Beacon 31734.

Senostech ze Spanelska nutno tento Praviddna, jidla a lunee Nejlepg soudkove a lahvove pi- nazor opravit • dnes musi miti Atodnik aspori pateronasobnou vo, rilzne druhy vina a doutniky. aby mohl ttoeit na obranu, kteMluvime eesky. rd jest ve vYhode strategicky, hoHoboko stale na sklade. spodatsky a politicky. Tato okolnost Zvlaetni stoly pro rodiny. je drileZIte. pro 6eskoslovensko. Tvrdilo se, ze jeho dlouha hranice je jeho slabinou. ,Lze tvrdit pravST oDR. THOMAS N. DeLANEY pak: dlouha a dobie opevnena hraOON1 LEKAR nice ..eskoslov enska mlzze bYt jeBrYle spravne ptipravene. ho silou a zaroveri slabinoil pro A(as dle UmluvY. todnika. — (The Contemporary Rettadovna 3248 — Res. 2687 view, LondYn.) 513-15 Professional Bldg.

ThoenY ton east polskeho tisku TEMPLE. TEXAS. zteZuje polsko-eeskoslovenskou dohodu o situaci polske men giny. Po'Zadavky polske men giny nemely by bYti navazovany na poladavky suWEST, TEXAS. detskYch

C. H. CHERNOSIii

DR. C. GREER

DR. KAR. J. HOLLUB

RED FRONT

Cervenka & Vadura PozemkovS7 obchod — Abstrakty.

Pujeky — Notatstvi.

Ma.me spojeni v celem state.

SPRAVNE VYKONANA a POliftEBNi SLIY2BA. V hodine ialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohiebni ustav pohotovY k sympatickemu vyiizeni nezbytoYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu.

Levne ceny jsou nag zasadou.

t.I'Z'asnY je nepomer mezi situaci tti a pal miliond es. Nemcil, jich2 se ujima Chamberlain a situaci 'gest milionti Ukrajinct v Polsku, na jejichZ ,ochranu ani pes ve svete neaane.

Dilo (Lvov.)

VYTRiENE NEHTY. Me dvoulete pra-neteti piiael k usktipnuti paleeek mezi dveie a nehet byl vytrien. Ta kfieela: "Mas, mas," nedovedla totiz jeSte dobie vyslovit mast, ale znala jiz jeji ifeinek.

Pozdeji jejimn bratrovi pii °prove automobilu se stalo podobne, fie mu byl nehet na prste vytrien. V obou piipadech Nonat to vyleeila, ze se nePohrebni riditel. pozna, kterST nehet to byl, jak jsou Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. pane Tak dovede Nonat Wit. V podobnem pfipade je dobie divot TEMPLE, TEXAS. Nonat 2 ai 3kra.t denne eerstvou.

Na rozliene at' suche neb otevivne Pan doktor Krtek naiidil pani bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operace vytihne dievene i ocelove Brandlove, aby svemu churavemu ttisky, sttely a jine picedmety uvazle muZi v2clycky spravne metila tep- v tele, ale musi to bYt lotu. KdyZ pkijel druheho dne, pani Brandlova, blaEenosti a vypravovala: "To jste mi, pane doktore, poradil bajeene! Vypajeila jsem si naproti u pana profeso0. ra barometr a polohla jsem ho sveCena Nonat je 50c a $1.00, poelou mu muZovi na Moho. Kdy't baro- 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho metr ukazoval na velmi sucho, sko- neberte, radeji piSte piimo na noel 61/a jsem mu pro litr piva, on to vy- adresu• Mario Leiblinger & Co., Altadeno, Cal, pil o hned se uzdravil."

EDWARD PACE

1.a.

Ve seredu, dne 7. zati 1936.

Taroky

$1.35. Cechoslovik,

West, Texas.

RadPokrok Houstonu .

OZNAMUJE potad spoleeenskSrch zabav, teeicich se velIce ptizni na.geho lidu i detriSrch patel b.doveho elenstva. VzornS, potadek, peoliva obsluha a dobra hudba pki kaide ?Abase.

.

rF i i# Pog tovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045$.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

tervenka's z Wallis V nedeli, 18. zaii Syncopator's V nedeli, 25. zeiii Six Pall's DAMY 25c VSTUPNE: PANI 40c_ V nedeli, 11 zaii

POCLADATELE.

Deti Ma_ii Rad Severilv

BALSAM Proti (Severa's Cough Balsam • LAHODIsKT • POSOBINrc( proti nastuzeni, kali. chrapotu a pti znakil chtipky. DobrY jak pro deti tak i dosuele. — 50 a 25c.

Kde v lekarne je nemaji, neberte jineho a objednejte Pith/10

Par. GNI -

CEDAR RAPIDS,

VERA CO c

IOWA

vterNtx

Ve stiedu, i. zari 19.36.

Mnozi lido v Polsk-u schvaluji anAlus a dokonce radi CSR., aby po vzoru Rakouska ustoupilo Nemecku.

Neuvedomuji si, k naroky hitlerismu nekonei Ceskoslovenskem, k se hitlerismus ani na okamZik nezkekl polskYch Uzemi a k Polsko nebude mit Zadne opory proti hitlerismu.

Robotnik (VarSava) Co ma Velka Britanie spoleeneho s Ceskoslovenskem? Tato otazka se klade nyni east°. Kdyby 'go o jakY balkanskY stat, musela by odpoved' zniti nic: Skutednosti faak je. ze Ceskoslovensko je hlidkou demokracie ve stkedni Evrope. Je to nejmoudkeji spravovanY stat ve svete. — Irish Times (Dublin).

Varuji Anglidany, aby nepoeitali s tim, 2e se asili deskoslovenske dy o dohodu s nemeckou menginou setka s dobrou vuli na nemecke strane, nebo ze nebude pokusti o sabotat — (Sir A. Zimmerman v Spectator (LondYn.) Namoinieki.

"Kapitane, potapi se lod', co delat?"

"Svinout plachty a umYt palubu!

Kormidelnikovi teknete, at' se 4de vyspat. Vgechny ostatni propouAtim!"

Strana 23.

K bohatemu banked, ph.L,,,e1 2ebrak, kter3-T dostaval velmi dastou a gtedrou almt2nu. Aby se pojistil, nebude vyhozen zadal hned na bankeke mluvit takto: "Pane bankeit chran Panbu, k snad jdu k yam Z'ebrat! Toho jsem dalek! Ale chci se jen s vami vsadit o sto korun, ie si mohou opatkit nem co vy si absolutne opatkit nemukte!"

Bank& se pousmal: "Dobke, plati!

Jsem opravdu zvedani, elm mne chcete ptekonat! Co ja si nemohu za sve penize opatkit?"

14:1,ru.2116 dopisy.

Na kornisakstvi pkiSel pan.

"Co si ptejete?" pta, se ti•ccinik.

"Prosim, pane komisai-i, ja dostavam v posledni dote same v.-hru' ne depisy!"

"To je velne! Mate na nekoho podezi..eni? Nemate tuseni, kdo yam je pik?"

"No, prosim, ona je na nice po-depsana firma, co mam od ni na splatky piano.!"

Nejvygli eas.

"Tak co pane t Cetni, mate bilanTed' se zas pousmal Zebrak a vS7- ci hotovou? Jak si stojime?"

DUI polovic.

"Myslim, pane S'ef, le by byl nejznamne dodal: "Vysveddeni chudo"Tatinek posila penize za wet." eas se poloLt!" vygi by!"

"Ale to pivot neni vAechno, jen polovina. Poe poslal tatinek tebe?"

Neni tajemstvim, k Polsko patro"Potcde deti plati v§ude polovic!"

0 novalo Fenezika, v jeho liste — Free jsou draby pasivni. jak bylo zjigteno — uvetejnil polRozailoval se jeden poplatnik: skY' konsul v Uthorode celou serii "Pak nemaji byt drithy pasivni. elankt, fitodicich na stat, v nemi byl akreditovan. Od uzavkeni Cesko- Podivejte se te.mhle na to lokomotialovensko-ruskeho paktu vkznam vu u toho vlaku. TakovY teplo je a Podkarpatske Rusi jen vzrostl. Rov- oni v ni topeji."

Nemecko zda se upirati pohledy Pohibenk prohral sazku. na tuto zemi.

Chceme prostrednictvim slcupcil Vestniku srdeene poV LondSine se vsadil 381etY Erik C. A. Macartney (Oxford) dekovati viem sousedum, piatelum a zna,mS rm, kteri narn jaJeiwyn o 100.000 KC, Ze yydrii sedm kSrmkoliv zpilsobem se snaiili pomoci a nas poteiiti po dabu Skutedne, obrana Oeskoslovenska dni a noci za Ziva pohfben v rakvi nemoci a, ph pohibu naieho draheho maniela, otce, dedeeka spodiva v rozhodnuti oechti bojo- pod zemi. Dal se zahrabat v dubovat, udinit tim pkipadnY fitok na ye rakvi se sklenenYm vikem do pradedeeka podatku znaene nalladnY a ptivo- dvoumetrove jamy v za.bavnim pardit pravdepodobnost vSeobecne val- ku v Yarmouthu. Do rakve si dal ky. Skutedna hrozba vkobecnou zavesti i telefon. Jik za 48 hodin Dale dekujeme nem, kteii se jeho pohibu sneastnili, valkou se zda dosud bYt mocnYm vgak telefonicky prosil, aby ho z preventivnim opatkenim proti itto- rakve vytahli. Je pry pod zemi veljakofi i viem darcinn kvetin, sestram a bratiim ad iadu Slovan vedro. Skim. prohre.l. ku. — New York Herald Tribune.

Jihu cis. 26, za vie, co pro nas obstarali, zvlaite za krasnk yenec, kterym jeho hrob okrul-

PODEKOVANI

Vincenc Doubrava, st.,

r-

TELOCVINA JEDNOTA SOKOL HOUSTON

' S. P. J. S. T. za spravne Tei srdeenST dik Hlavnimu Richt a brzke vyplaceni umrtni pojistky. A tei srdeenk dik bratru Sumberovi za dovezeni eeku.

RODINA DOUBRAVOVA.

porada za soueasti nekolika jednot alru genYch v Jiini 2upe svoje prve

VER N' EJNE . VYSTOUPENI

v nedeli, dne 18. zati

divot vojenski iiv veself

v mistnosti, radu g tefanik, Ciao 142 5508 Nolda street, Houston, Tex. PROGRAM: V 10 hodin dopoledne — ZkouSky vkch tkid Ve 12 hod. v poledne. — SpolednY °bed.

Ve 2:30 hod. odpoledne. — Nastup vkho cvidiciho elenstva, uvitaci proslov bratra starosty J. A. Rachade, p •ednaaka dr. Lukk a zastupcu Zupy.

1. Zahajeni cvideni 2actvem jednoty Houston.

2. Vystoupeni jednoty Galveston — evident 3. Zvlaani vystoupeni jednoty Corpus Christi.

4. Spoleend prostna.

5. Tance Zactva.

6. 2upni druZstva — 7. Vystoupeni jednoty Houston — skupiny.

8. Spoled0 tanec — Beseda.

Uzaverek: proslov Mena i'upniho technickeho odboru.

(Zmena programu vyhraiena.)

V 6:00 HODIN DIVADLO

"Hasiei jedou, neb PlzeriskST Adamek"

Tento velice veselY film natoden s oeskoslovenskYm vojskem, pkedvadi 2ivot a veseli vojakti na manevrech. Prolo2en je pies- 20 znamYmi pisnemi, ktere jste zpivavali za vaAeho mladi ve stare vlasti, nektere s doprovodem na harmoniku, ukazovan bude: MOULTON — ye etvrtek 8. zari, o 8 hodinach veeer.

SCHULENBURG — v patek 9. zari, o 3 hod odpoledne a o 7 a o 9 hodinach veeer.

Reiie na-toto divadlo: br. F. Beeana

ROSENBERG — v nedeli 11. zari, ad 2 hod. odpoledne do 11 hod. veeer; v pondeli 12. zari a 7 a o 9 hodinich veeer.

Po divadle zaava

YOAKUM — v iiterS,, 13. zari ,o 3 hod .odpooledne, a 7 a o 9. hod. veeer.

HUDBA CMS DEN — DYBALOVA ORCHESTRA, Dobra, jidla a obeerstveni.

VSTUPNE. ODPOLEDNE 25c — NA DIVADLO A ZABAVU 30c Celou deskoslovenskou vekejnost a vilkolni kady S. P. J. S. T. a prate/e Sokola uctive zve (36-37) SOKOL HOUSTON.

HALLETTSVILLE — ve stredu, 14. zari o 3 hod. odpoledne, 0 7 a o 9 hodinach veeer.

EL CAMPO — ye

etvrtek 15. zari, od 2 hod. odpoledne do 11. veeer.

WHARTON — v patek 16. zari, ad 6:30 do 11 hodin veeer.

Dalgi mista pozcleji.

Strana 24.

Podiveite k oznamovini Maly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovatell fretujeme 2 centy za slovo za kaide uvetejneni. Nejmengi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napiite na zvlaStnim listku a ptilotte k objednavce prislugnY obnos bud° poitovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, pkidejte 5c na jeho vymenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na81 znadkou, fietujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvla§t' za znaeku a na pogtovne, aby dale dopisy rnohly bkti ihned odesilany.

Ph oznamkach "Nabidnuti k shatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnail doplatek za znaeku a pattovne 50 centu.

Doplatek za znaeku budit ptiloten k obnosu, kterY posilate za 0znamku.

Dori TABAK LISTOVIC na prodej, 10c-12c libra, bez dopravy. — J. E. Bury:gek, Portland, Tenn. (36-43-pd)

oirt SAZENICE ZELOVE, rozlie-

neho druhu, hotove k odesilani: 500 za 70c; 1000 za $1.25, pokou vyplaeerie Za uspokojeni se mei. Circle Plant Farm, Waco, Texas. ,(,36-38ch)

talgr4 TABAK — dobrST, levnr, slabSr na kouteni. 10 liber $2.00. JinY. 10 liber $1.60. Dopravu vyplatim.

M. Prochaska, Portland, Tenn.

(36-37pd). alp Nabidnuti k siiatku. — StarAi mug, zdravY a dobreho srdce, chce si dopisovati se spotadanou vdovou neb pannou dobreho srdce a katoliekou ye stall. od 55 do 60 let, ktera by chtela tit klidnYm a veselYm tivotem. Laskave ptihla gky zasilejte pod znaekou J. — 55, cl, Oechoslova.k, West, Tex. (V. a C. 36.) ;Der TABAK LISTOVt — mam na prodej. Kdo by si ptal: 10c, 15c, a 20c libra; poku neplatim. John Hradek, Portland, Tenn.

(35-37p) sir Ueitelka hlecla gkolu. — Jsem

Ve stte.du, dne 7.

VESTIVIK Z aarierickfeh gkolnich lavic.

H. Cecil Hunt, specialista ye nim humoru, sebral tad odpovedi ze zkonaek na americkYch gkolach.

Studenti si mnohdy pletou dye podobna slova o velmi raznem vYznamu a z toho vznikaji east° komicke definice. Zde je nekolik takovYch odpovecli: Polarni kruh je kruh v polarnim kraji, kde je den eel* den.

Parafiny jsou andele nad serafiny.

Musolini je druh materialu, utiivanY na damske pundochy.

Chodec je to, po dem jezdi automobily.

Gorgonove vypadali jako teny — jente byli jeke strakivejk.

Zimy na severnim pOlu jsou tak velike, ze mesta jsou tam neobydlena.

Optimista je elovek, kterY se vam diva do ,odi, pesimista se yam diva na nohy.

Kdyt Anglicans na jedne strane bojuji proti Anglicanism na druhe strane jmenuje se to va"eobecne volby.

Oliver Cromwell mel teleznou li a velikY eervenY nos, ale pod nim mel hlubokY nabotienskY cit.

Obyvatele Patite se nazYvaji parasite.

Slamena vdova je vdova po vegetarianovi.

JakY byl Adanitiv trest?

Evu. Mleko se hlavne kupuje v lahvich, ale take roste v kokosech a v kozach.

Kdy je nejlepk doba na trhani jablek? V nedeli odpoledne, kdyti. jsou Tide v kostele.

Kdo je nejrozumnefk elovek v bibli? Pavel, protote se neotienil.

Tatinek to tika.

Narodni hospodatstvi je veda, kte_ rd nes uei dostat co nejvdt gi utitek s co nejmenk poctivou praci.

Polypy plavou v moti, kdy jsou mlade. Kdy zestarnou, povesi se na ptibuzne a Ziji tak do smrti Filosof je elovek, kterS, se smiti E neatestim. Sokrates se nazYva, filosofem proto, tie ho mnohcr netrapilo, kdy ho otravili.

graduantka z Texasle university a AUTOMOBIL BUDOUCNOSTI. mam H. E. Degree. Adresujte na: sl. Olga Kocurek, Dime Box, Texas.

Dr. Miller McClintock z Harvard(35-36chg) ske university a profesor John M Sari Tabak na prodej — dobrY. Lessels z Technickeho Ustavu v lehkY, 16c, 20c, 25c lib. Burley 25c. Massachussetts ptedpovidaji tyto Poku platim ; posilam C. 0. D. — zmeny na automobilu: 1. UZiti fotoelektricke buriky a in_ Floyd Prochaska, Portland, Tenn.

Rt. 1.

(34-36pd.) fraeerveneho svetla, aby automobi nemohl ptiblait tesne k vozu, jeDV-, TABAK — stare lehke druhy, doucimu pted nim. prodavam: 10c, 15c, 20c, cigaretovS7 2. Vysilaci i ptijimaci radiove pki30c, Havana 35c lb, nevyplacene. stroje pro automatickou signalisaci Vacl. Kratochvil, Portland, Tenn. na ktiZovatkach.

(34-37pd.)

3. Atitomaticke osvetleni silnic, mitr- Inteligentni, sluSna, privabna, tizene fotoelektrickSmi burikami, ktere osvetli intensivne jen to east deska stenografka se zkuSenostmi v oleji a pravnickS7ch zaletitostcch, silnice, po ktere jede vriz.

4. V dla'Zbe budou vedeny elektricPBX notakka, schopna pohybovati ke kabely na tizeni vozu, take v za_ se ye vetejnosti, takte2 majici zkutaekach nebo kolem ptekatek se buk'nosti co pokladnice, mule vesti de viiz fidit sari/. taktka jakStkoliv obchod, pottebuje 5.

Silnieni povrch bude z materinutne praci a ptijme trvalou praci alu, kterST ripine vylouei nebezpeei kdekoliv v Texasu, s nejmen 61 mzdou $15.00 tclne. PtihlaSky posi- smyku. lejte na: "Stenografka", % Vestnik, Anglie v obrane svS7ch drZav neWet. Texas.

(34-dz.) milZe Nemecku dovolit, aby opanoSila 6eskoslovenska leli take v valo podunajske staty, upevnilo se nynejSim jests nedokonalem stavu na Balkans a prorazilo si cestu k nemecke arma,dy, jak ukazaly uda- Bagdadu. Proto Hitler za taZeni proti Praze narazil na anglickou latelosti s Rakouskem.

Kurjer Poznariski.

Fortune (New York). k6.2ku. —

zati

1938.

Nemeckemu postupu podel Duna_ je je ne ptekatiku ptedevkm Polsko.

NenTate se lhostejne divat na vzrust germanske moci a na to, jak tato mos ohroluje jeho jinni hranice.

Polsko se mule stat nebezpeenS/m protivnikem nemeckS7ch vojsk, , operujicich jiZne od Karpat. Nemecka politika, se rozhodla Polsko proto spoutat.

Ii. Kurjer Codzienny (VarSava.)

Polsko, Mad'arsko a Rumunsko jdou dosud ve Slepejich feudalisinu a jejich vedouci kruhy se proto boji bolSevismu. Oeskoslovensko naproti tomup tedstavuje jedineenou vYjimku, prototie feudalismus vymYtilo. Proto se neboji svazku s Ruskem a propaganda komunismu ne_ ma u neho ten vSTznam, jako ye statech socialne zaostalch.

Herald Tribune (New York).

Kdyby pkani sudetskS7ch Nemcri byla spInena, musel by v teskoslovensku vzniknout fa6istickST stat s terorem, pronasledovanim a potlaCovanim jako v Tteti risi. Jeho nejvySSI vlada by nesidlila v Praze, ale v Berlins.

Utrechtsche Niewsblad.

Vyslanim lorda Runcimana do eskoslovenska vyj6dtila i Velka Britanie svrij zajem na st •edni Evrope, jak to jiZ dtive Francie a Rusko. — New York Times (New York).

Zapadni demokracie jsou povinny pomoci Ceskoslovensku take tim, ze zreviduji sve obchodni smlouvy s nim, nebot' u2 sudetske delnictvo bude mit zaji'Sten chleb, ptestane se ptat, kdy jim Hitler ptinese manu prortetelnosti. — Paris - Soir.

0 Sudetonemecka otazka je takove povahy, ze ji lze nafukovat a opet nechavat splasknout, podle toho, jakS7m dalSim politickSrm cilrim ma sloutt. — Christian Science Monitor (Boston).

0

JestliZe se pralske vlad y podati uzakoniti a uskuteeniti narodnostni legislativu tak osvicenou, jak tomu naznaduje dosud uvetejnena jeji Cast, Praha si zajisti podporu tech, kdo yeti, ze Oeskoslovensko musi bkti zachraneno jako posledni hrad_ ba representativni vlady ye sttedNew York Times. ni Evrope.

Rusko ma nyni na cele generate, ano, na cola staleti praci v Asii.

Staty s nim sousedici maji tedy eas zorganisovat se, vytvotit hradbu pro ptipad, ze by v daleke budoucnosti se viny rusko-asijeskeho oceNebylo ani pet procent pravdy na anu °pet zaealy valit na zapad.

Le Temps. torn, co nemecke noviny psaly o silnostech proti sudetskSrm Nemeeskoslovensko je silna a pokrocrim. Kdyby zpravy byly pravdive, zeme, ktero, by nam jednou pak by dnes svet uZ tonul ye valce, mohla velice pomoci, kdyby snad protole by Nemce nic nezadrZelo, Francie — co2 nedej Buh — potteaby se nebranili proti eeskemu bovala pomoci.

Musime lope chasill. — Irish Independent (Belfast). pat a pomahat riainneji sptateleJde to valku nebo mir a nikdo ne- nSrm narodrim sttedoevropskSrm, u vi, kterk partner vyhodi posledni nich mame velke sympatie.

(Henry Grange na ptednaSce v a nejvy6S1 trumf.

8 Oral Ujsag (BudapeSt'). Societe de Geographie v rote 1934).

omov tiskarny techoslovika.

Pked dvema mesici ptestehovali jsme tiskarnu Oechoslovaka do budovy, nalezajici se na zapadni Oak ulici kde &live se nalezala p3Stovni ritadovna. Nova mistnost jest vetSi s dostatkem svetla a vzdu6na. Na vy66im obrazku jest fotografie na gi budovy, kterou spolednost koupila.