Vestnik 1938 09 14

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 14. zaii (September) 1938.

ROCNIK (VOL.) XXVI.

eisLo

PRVNI MO' S11.7,TI TOMA E G. MASARYWA. g

(V g EM eECHOSLOVAKUM ODESEL, ALE

OMAS G. MASARYK je nejvetdi mut, ktereho zrodila esl. zeme a kterY se do T jejich dejin vepsal pismem nejslavnejdim. Prvni president, vadce a Osvoboditel, kterS7 svfij rod vyvedl po staletich ze zajeti babylonskeho. VelkSr vychovatel naroda k svobode mydleni a k vladnuti vlastnimi vecmi. Alkali jsme mu tak, jako jsme nikomu pted tim netikali: tata, tatieek. 4.on jim byl! Ted', kdyt nam odedel, kdyt vdechna made laska nedovedla zadrteti osud zabudivdi na dvete v lanskem tichu, ted' to citime. Mnohokrat jsme si ptedstavovali temne tu chvili, kterd, neaprosne ptijde, protote do ni asti ka2dY tivot, i ten nejdratdi a nejslavnejdi. Marne jsme si namlouvali, to jsme smiteni s tim, co je neodvratne. Ted', kdyt ta chvile ptidla, citime, jak stradne tiva a ptitomna, je bolest z jeho smrti a jak je ten ader drtivSr a neuvetitelnY'. 'Mei jsme, to ta hodina ptijde, ale nevetili jsme.

Muti a teny a deti, vezte a vette, ze Tomad Masaryk zerntel a nestyd'te se za sve slzy!

Vidyt' zemtel velkY otec nas vdech, vadce, radce a ueite. Nade krasna vlast je dnednirn dnem chuddi, a my vdichni jsme jako ositeli. Vtdyt' zemtel on, prvni ze vdech, moudry a stateenY. Jestlite tijeme svobodni a sami sobs mateme vladnout, je to jeho zdsluha. Jestlite je cti ye svete 1;rrti obaanem Ceskoslovenska, je to jeho dilo. jmeno Masaryk bylo velkou nadi slavou.

To jmeno samo znelo jako polnice velkYch bitev, v nicht on bojoval a vtdycky eestne a za vet dobrou, pravdivou a spravedlivou, protote take on byl dobrY, pravdivS7 a spravedlivY. Jeho slova byla nekdy ptisna k mnohYm z nas, ale ta ptisnost vychazela ze srdce, ktere chtelo videt svuj narod vzdelanSrm a silnYm, schopnYm vybojovati si svobodu a bYti teto svobody take hodnYm. Jak on miloval svaj narod! V stateckS7ch tit letech a takkka s holYma rukama, ale s jasnou hlavou a v srdci s tou velikou laskou k svemu narodu pustil se do boje proti nesmirne ptesile utlaeovatelt. Neju'dlechtilejdi spiklenec, moderni apodtol, hrdinskS7 vojak. Jeho ptiklad posilil doma mocne slabe a odklidil z testy zbabele. Zvedl viru naroda, kterY se stal tou virou ut neptemotitelaY. Z vale celeho naroda stanul po viterstvi v eele samostatneho statu a skoro dye desitileti jests fidil jeho osudy rukou At'astnou a moudrou, aby zabezpeeil trvale jeho klidnS7 a spotadanY vYvoj v duchu nadich slavnS7ch dejin, po zakonu lidskosti, citem socialni spravedlnosti a vali k miru mezi vdemi narody. Na hrade eeskYch krala sidlil a vladl, ale zustaval veren vdem zasadarn a pravidlam sveho dtivejdiho tivota, synek panskeho koeiho, ale majestat ducha a mydlenky, vtelenSr symbol vitezne demokracie zudlechtene fictou k katdemu pravu a velkou virou ye spravedlnost vtdy vetdi vdech nedokonalYch tada dnedka. Jeho jmeno dlo tak svetem spoleene se jmenem. zeme, jejit byl 1J, 7chou. A doma? Nebylo dosud v srdcich nadeho lidu vetdi lasky, net jakou zahrnoval Masaryka. Vdechny pomniky, postavehe mu za lin, ani ty, ktere mu late

.

by JEST.)

budou postaveny, nebudou mod nikdy vyjadtiti celou tu tiVQ11 lasku. Masaryk nechtel a nedovedl nikdy nikomu lichotit a vemlouvat se do nevi ptizne a obliby — "mut skromnY v otazce, vdak hrdy ye odvete" — a piece distal jako genius tak blizkY a neodcizenY nejprostdim srdcim lidskYm. Masaryk byl jednim z nejvzdelanejdich lidi sve doby, ale jeho tee zustala lidove prosta jako krajic chleba a celY jeho lidskY raz uchvacoval vnitrni jednoduchosti a pravdivosti. Skyey plod na zdravem rodnem strome 'Leto zeme. A tadne pero nevypovi nikdy cele, co to bylo, moci poslouchat nekdy Masaryka zblizka a sledovat postup jeho mydleni z pohledu jeho °el, z ptizvuku slov a z pohybu rukou. Cela einorodost Masarykova byla jit v torn, jak mluvil, tak jako vdechno, co hlasal a &IL ve vede, ye filosofii i v politice, bylo prostoupeno tivotnosti a ztetelem k tivotu. Zivot, elovek — to bylo konec konca i jeho nabotenstvi.

Chtel bych videt, jak bude vypadat tivot za sto let — tekl jednou Masaryk, kdyt mluvil o torn, jak malt' byl eeskY tivot za jeho nekdy v osmdesatYch letech. A kdy2 si ptedstavoval, jak asi by mohl svet za sto let vypadat, maloval pry Si o tom razne utopie, ale takove prakticke: vzpominal na to nejlepdi, co ut dnes existuje a rozditoval si to a dal rozvadeL Kdyt pr* si vybereme to opravdu nejlepdi a nejschopnejdi, co ut v svete mame, tijeme u2 vlastne v to budoucnosti aspon easteene. Kus budoucnosti je uz v nas, uz v nadi dnedni tomnosti. Masaryk pattil k teto lepdi budoucnosti, do ktere vede prima testa z dnedka, z nas, z nadich nejlepdich snah a eina. Masaryk byl a zastane vic net jejim ukazatelem, Masaryk je uz dasti teto budoucnosti, karakterem, mydlenim a tivotnim ptikladem, vdim tim, elm jiz za sveho tivota ptechazel do dejin. Jeho jmeno a dilo klene velkY most z minula do budoucna.

Zastairme pri Masarykovi, vdem nam bude s nim a pti nem dobte! Vdechno dobre a spravne mateme si ovetovati na nem, vdechno slabs a Apatne pomate nam jeho ptiklad se sebe set •asti. Katdemu z nas nee° dal ze sebe a v torn, co dal jednomu, je tolik toho pro nas vdechny.

Je tak C'eskY a tak slovenskY, je tak narodni a tak svetov3"7, je tak reVolueni a tak realm?, je tak skepticky str-izlivy a tak hrdinne romantickY, je tak nepoddajnST a tak smitlivS7, je tak radikalni a tak opurtunni, je tak levy i pravY., ale to irk neni z rozeklanosti a z obortivelnietvi, nYbrt z velke, nesmirne bohate a moudre obsahlosti sveho zjevu a sve einnosti. ZadriSt pra,vovern,V lineal nam ho nikdy nezmeti do spravne velikosti. On jest hlas, za kterYm pajdeme vtdycky vpted. On jest sila v dobrem, o kterou se nas narod mate vtdycky optiti, aby del spravne. Budeme-li se za nim, ohliteti, budeme dobte videti pied sebe. Nad MasarykovYm mrtvYm Velem vstava, jeho nesmrtelnST duch a odkaz, aby byl s nami at do skonani syeta,.

Cechoslovaci - Texasu D OSTOVNI zprava z Oeskoslovenska oznamuje, ze po vdech krajich republiky se rozhazuji letaky rozmaniteho druhu. Jedny chteji podkopat duveru k esL vlade a armatle, jive napadaji nejvyddi einitele ye state, Rile °pet si hraji na vlastence a radi, aby se "vdecko najednou odstranilo a aby se udelal ra,z4 konec" s jednanim Vaal narodnostem. A vdecky jsou vyrabene a platens nepiatelskou propagandou.

Vetime nadim brattim ve stare vlasti a jejich zdravemu rozumu a dobrYm nervam, ze _na takove intriky nenaleti. Vime, ae 'lady je tetko udrtet klidnou krev a oni v zajmu republiky ji udrtet musi. Nesmi se nikomu podatit, aby Cechoslovaky odloueil od jejich spojencti a ptatel.

Sv'et se diva, na eeskoslovensko, v dant . '21.je narod, kterY chce tit a umi tit a pracovat tak, aby se vyrovnal tern nejlepdim na svete a kteremu pomahat je nejen moralni, ale i zaslutne.

V techto tYdnech situace v Evrope zhordila se povatlive, nebezpeei valky visi taktka ye vzduchu a to dilenou zpupnosti nacismu. S poeateeniho potadavku henleinovcil po autonomii viivem nadeptavani Berlina tito kladou nespinitelne potadavky — "andlus" k Nemecku. Vdechny rozumne a v ramci svrchovanosti oeskoslovenska nabizene plany na urovnani potadavka csl. Nemca jsou zastupci henleinovy strany odmitany — Berlin potaduje uzavtene tzemi a nic merle. V pondeli t. tYdne skoneil v Norimberku sjezd hakovca a v zavereene reel Hitler pronesl vyzYvavou, prudacky drzou tee, v nit piimo klackovite uratel demokracie sveta, ponitoval csl. vladu, nafoukane vyzvedal opevneni zapadnich hranic (proti Francii), stradnou pry moc zbrani Rise. Sudetske Nemce vzal v ochranu, hakovci pry nadale nebudou ptihliteti k utiskevaxii a tkrani (!) svYch bratti esl. reaimem. VyzYval celY svet slovy: Nemecko a Italie; majici 99 procentni (!) souhlas svSrch obyvatel — neboji se nikoho!! Jak vidno, valka neprodlene nevypukne net je moana kdykoliv.

Proto, 6echoslo yaci Texasu, vdici — bez rozdilu ptisludnosti nabotenske ei politick& nastojte! Obracime se k vain se snatnou prosbou, byste v uvateni kriticke situace vadi neb vadich otca a matek bYvale domoviny otevteli sva srdce a prokazali svoji lasku k rodove ptisludnosti darovanim penetiteho darku na Fond Obrany eeskoslovenska.

Kdo rychle ave., dvakrat dava. Neodkladejte s vadim ptispevkem, pomorte ihned! tady at' taktet pomohou needkladne, nee'ekejte na dobu pozdejdi, povolte tteba, z tadove pokladny ureitY obnos ihned, nadi uvedomeli eleni jiste daji dodateene schvaleni. Jsme hrdi na 'deny nadi tsttedny, kterd, bez odkladu povolila na Fond Cast pfispevku v sums jednoho sta dolara. Jsme take radostne spokojeni s pohotovou napomoci nadeho bratra ptedsedy soudce C. H. ChernoskD.ro, kter3i pochopil svoji vital povinnost, keni, agituje pro nesmirne dulditou akci nadi haluze v Texasu — kterd v teto vane chvili ma prokazati solidaritu roduvernyth Cechoameridanu.

Strana 2.

Ve stkedu, dne 14. zaii 1938.

TA SJEZDU American Chemical Society oN znamil dr. Bogert, to bude moth° vylediti v budoucnosti neplodnost. Dr. Hunt oznamil sjezdu chemiki, to je na stone vitaminu B, jent je nov:hn chentickSrm dinitelem, kterS, ,pfedejde S'ediveni vlasfi a vrati pfirozenou ptivodni barvu vlastim.

• • Syn byvaleho *gpanelskeho krale Alfonsa, brabe Covandoga, zernkel v Miami na vykrvaceni pri automobilove'nehode. Zil na Floride pro ukraceni chvile a utival veseleho tivota bohaeil.

• • Za prvnich Best mesicii Oeskoslovensko letos nakoupilo ye Spoj. Statech temet 0 4 miliony dolarti vice zboti net roku minuleho, ale vkvoz zboti. do Unie poklesl temet 0 6 miliontl do•

Pii potirani epidemii konaji letadla neocenitelnou slutbu. V r. 1936 bylo sovetskkch letadel poutito pri potirani malarie na tzemi 2,700,000 ha. Dnes tato nebezpeena nemoc je v jitnim Rusku tpine pottena.

• • Berlin.— Kanclef Hitler odmitl "velkotad chrysaritherny", kterST mu udelil japonskk cisat Hirohito jako "zaruku stale vzrilstajiciho pfa,telstvi mezi Nemeckem a Japonskem". Mussolini rad pfijal. Kanclet Hitler rozhodl, to neprijme tadneho ciziho fadu ze zasady.

• • Dle zakona pfijateho poslednim kongresem ygichni agenti cizich zemi musi se zapsat u departmentu statu. Vyjmuti jsou dtplomatieti a konsularni ttednici a osoby, ktere se zabkvaji nepolitickou einnosti a jsou zde za obchodnimi zaletitostmi sykch • * Nejbohatgi ovoce sklizel na g Dupont ye svetove valce: dodaval Dohode 40 procent stfelneho prachu, spottebovaneho ye valce. Vyplacel diyidendu 458 procentni a je gte vydelal slugnou eastku. Dupontova skupina se stala jednim z nejbonatgich a nejvlivnej gich trustti v Unii, ono, kontroluje nejmene 5 bilionu bankovniho a priimysloveho kapitalu.

• • Zadatkem t. dervence byla Moskve otevfena prvni detska oeni klinika, ktera je zaroveri nejveti toho druhu na svete. Nova klinika je umistena ye dipatrove budove a ma oddeleni pro elektrickou a svetelnou leohu, chirurgicke a j. odcleleni. Wechna oddeleni jsou vybavena nejmodernel gimi pkistrojt. Klinika ozIttuje Jenne 350-500 deti.

• South se, to ph procesu se Schuschniggem budou obtalovani i jeho spolupracovnici, kteti uprchli do ciziny, pkedevMm Stoeckinger a Zernatto, take bkvalk rakouskY vyslanec. v Londkne, baron Frankenstein, kterk byl pied kratkou dobou jmenovan anglickkm kralem sirem, bude obtalovan. Je to po prve, to by nekterk sir byl obvinen zahranienim soudem.

• • J. P. Morgan, americkk banket, jehot vliv a moc sahaji do vgech koutu sveta, je jednim z nejbohatgich lidi na svete. To v gak neni vgechno. Morgan kontroluje vice bohatstvi, net kterYkoli jinS7 jednotlivec na svete. Podle spolehlivkch pranient Morgan kontroluje $62,000,000,000, slovy gedesat dva tisice miliont dolart.

Miuvime-li o kontrole, vyrozumive. se tim, rozhoduje o techto penezich, anit by je osobne musel vlastnit.

•

•

Ve - Friedrichshafenu v Nemecku byla prb.ve dohotovena nova vzducholod', ktera byla pojmnenovina Zeppelin LZ-138. Znamk odbornlk dr. Hugo Eckener byl poveten, aby se vzducholodi podniknul prvni let zku gebni. Vzducholod' se zase napinena plynem, kter5-7m byla znidena ptedeg la vzducholod' Hindenburg. Eckener dlel pied dasem ye Spojenkch Statech, aby dostal objednavku plynu helia, kterk byl v gak pro Nemecko odepken, jelikot by jej mohlo poutivati pro valeone Adele. Eckener se proto vratil bez plynu a nazisticka vlada rozhodla, ze napini vzducholod' zase hoflavym plynem. Vzducholod' je o neco-men gi, net byla ta, jet zde ve Sp. St/ideal ztroskotala.

Co nova°.

V boji proti hmyzu osvedaito se letadlo jako jedna z nejteinnej gich zbrani. Pro znegkodneni kobylek na fizemi 1000 hektart je v Rusku pfi rueni praci zapottebi 16,000 pracovnich hodin.

Letadlo vykona, tuto praci za 6 a pill hodiny.

Pomoci letadel byly na baylnenkch plantatich jitniho Kazakstanu zne gkodneny zde se vyskytujici, marokanske kobylky a inalne znieena hnizda asijskYch kobylek v modalovitkch krajich.

• • Zylagtni meziparlamentni kornise byla jmenovana presidentem Rooseveltem. Bude miti za tkol mobilisovati elektrickou silu naroda v pfipade valky. Na Atlantiku bude zfizena zvlagtni narnotni gkadrona na ochranu vYchodniho pobteti. Komise pro elektrickou silu ma vypracovati plan rozvodu elektrickeho proudu po cele zemi tak, aby v pfipade sabotate nebo valky neztstala nektera, east Unie bez svetla neb elektrickeho pohonu. Ptedsedou komise bude Madujici sekretat valky Johnson.

•

•

Evropane maji povinnost se ptihlagovat na policejnim Made. Od kolebky at do hrobu je elovek ye vetgine evropskkch statt. pod policejnim dozorem. V nag! Americe toto zatizeni nemame. Americkk °bean mate bydlit kde chce, anit by se musil do 24 hodin ptihlasit na policii. Mame vgak soukromou nahratku tohoto tedniho pkihla govani. Je to firma Sears, Roebuck and Co. Katdk jeji zakaznik, byt' by u ni koupil jen jednou a zcela nepatrnou vec, je zanesen do kartotegy firmy a ziistava, tam at do smrti.

• • V techto dnech oznameno bylo z Washingtonu, D. C., to teditelskk sbor socialinho zabezpeeeni dokoneil tri mesice trvajici zkoumani, na jehot zaklade ratite byti doporueeno, aby federalni starobni poji gteni bylo rozgifeno na 16,000,000 far _mitskkch delnikt, pomocnic v domacnosti a jinych vkdeleene einnkch lidi, kteti jsou z pojigteni tohoto dosud vyloueeni. Vksledek tohoto zkoumani pfedloten bude poradnimu sboru dne 15. zafi. President Roosevelt naznaeil ye sve pronesene o ftetim 'Oro& platnosti zakona o socialnim zabezpeeeni, to je pro jeho rozgifeni na dal gi yydeleehe einne osoby. V feei to pravil: "Co delame, je dobre, ale je ffeba delati vice." fteditelskY sbor socialniho zabezpeeeni v uplynulYch deal mesicich snail se vypracovati uspokojivk zpilsob vybirani poplatkt na toto pojigteni od zemedelskYch deLnikii, pomocnic v domacnosti a nadenikil a od jejich zamestnavatelii. Je to dosti tetkk problem vzhledem k tOmu, ae takovi zamestnanci east° meni svoje zamestnavatele a v mnoho ptipadech jsou zamestnavani jenom obeas a vtdy jen kratkou dobu. Podle censu z roku 1930 odhaduje se poeet zemedelskych delnikt v zemi na 2,800,000 podet sluthenictva v domacnostech na 2,103,000 a poeet ostatnich ykdeleene einnYch lidi, dosud nepoji gtenkch, na 10,646,294.

• • President Roosevelt, sam jsa liberal, pteje vgem liberaltm. K vice net stu zpravodajt tisku na sve tiskove konferenci v patek prohlAsil, to jit se neuvatuje o pfesnem rozdeleni stran.

Pravil: "Jestlite dobrk liberal kandiduje na republikanskem kandidatnim listku, nemel bych nejmengi namitky proti jeho zvolenl. Dobro zeme je nad stranami." President gel pak jegte dale za toto prohla geni. Pravil, to sam by podporoval liberalni republikany, proti nimt by kandidovali konservativni demokrate, kdyby byl presvedeen, to republikan gti kandidati jsou uptimnkmi liberaly. Zduraznil, to ma hlavne zajem o zasady, nikdoli o pfislugnost ke strane a vyslovil sve potegeni nad tim, to americkk lid mein& posuzovati kandidaty spite dle zasad a ne dle osobnosti a stranicke pfislu gnosti. Kdyt mu byla polotena otazka, zda jsou nejaci liberalni republikani, odpovedel, to ku podivu nage jich nekolik. Odeptel vgak jmenovati je jmenem,

"Osservatoro Romano" uvetejiluje novy ela,nek o otazce rasismu, v nemt pise: Rasismus neni otazkou politickou, nkbrt zna,mena nebezpeel moralni a zustava proto v kompetenci cirkve. List konstatuje, ze jistk poeet lista povatuje dohodu sjednanou mezi stranou fa gistickou a katolickou akci za zavazek 'OW organisace nezabkvati se otazkou rasismu a dodava, to tento usudek jest fantastickk — rasismus neni otazkou politickou, nkbrt "nebezpeeim pro velikou lidskou rodinu kfest'anskou."

• LondknskY Daily Telegraph zdeluje z Brooklynu, to nemecka zbrojakska firma Krupp byla tam odsouzena, aby zaplatila americke spoleonosti Panamerican Security 200,000 dolart. Americka spoleenost udala, ze v r. 1937 byla splatna east americke tran ge Kruppovy piljeky.

Firma Krupp skuteene poukazala pfislugnou dastku na pfislu gne konto ye Spojenkch Statech, avgak vetitele nedostali penez v dtsledku nemeckkch devisovkch z'akont. V odilvodneni rozsudku se pravi, to pogkozeni americkkch yeMelt nemeckkini devisovYmi pfedpisy poru guje kfiklavkin zptsobem obchodnickou slugnost a lest a svedei o finanenim sadismu nejhorgiho druhu. eastka 200,000 dolartl ma bkti vyrnahana cestou exekuce z americkeho tetu firmy Krupp.

• • Poeatkern eervence oznamily japonske vojenske Mady v Sanghaji, to einske tovarny budou pfedany pfechodne japonskkm zajemcum, jestlite pilvodni majitele nesvoli ke smi gene spraye, t. j. ke sprave einsko-japonske. Toto opatfeni, jet se vztahuje i na male, po tivnostensku provozovane podnikani, znamena vlastne konfiskaci einskeho priimysloveho majetku, a je patrne trvaleho razu. Tomu svedei i nove natizeni ja.ponskYch okupaenich fitadt, to neuznavaji pfevod prilmysloveho majetku na osoby nebo korporace jine narodnosti netli japonske.

Tim ma byt zabraneno zcizovani tohoto majetku, kterk v kratke dobe ma pfejit do japonsicYch rukou, tfebas i bez nahrady. Pokud CMske podniky byly budovany cizim kapitalem, dotkka se toto opatfeni velmi citelne cizich zajmt, hlavne anglickkch a americkkch.

• President Roosevelt dal minulk t Y ' den do chodu dva Many, jicht ucelem je zasileni narodni obrany na sougi i na moil. Odbor lod'stva oznamil utvoteni nove "doeasne" gkadrony vale& nkch lodi pro hlidkovou slutbu v Atlantickem ocedne. gkadronu to tvotiti bude sedm novkch ktitnikt a sedm nieitelil. V gech techto etrnact loth bylo postaveno nedavno a ureeny byly pro slutbu v Pacifiku. Soueasne president potadal zylattni vkbor, jemut v eele stoji podsekretat valky Johnson, aby vypracoval v 60 dnech plan pro prOmysloyou mobilisaci elektricke shy k spojeni 15 strategickkch tovarnich mest, povatovankch za nejdtletitel gi ve valeene industrii.

Johnson oznamil, to teelem tohoto planu je ueiniti Ameriku tak silnou, aby tadna cizi zeme se neodvatila nas obtetovati.

• • Naklady na valeone tateni v Oine zvk gili japonskk dluh, kterk ku konci mesice 'derma einil 13,720,600,000 yent. Tento dluh vzrostl za mesic kveten o 400,700,000 yen! . Obtite, s kterknii se setkava Japonsko po rote valky jsou patrny i z dal gich opatfeni hospodatskeho re,zu. Poutiti teleza je zakazano v dal gich asi 10 pfedmetech (hlavne jde o domaci nafadi, kovani, kovoy k nabytek a kancelafske pfedmety, nastroje atd.) Spotteba paliva byla dale snitena na srpen o 20%. Autobusova doprava byla silne omezena a bude pravdepodobne itpine zastavena. VYroba obrabecich strojil pro Rile teely netli vojenske byla zastavena. Z techto opa tfeni, jet pfedchazela opatteni v textilu, gurnArenstvi, kotatstvi atd. je zfejmo. to Japonsko by tetko odolavalo y e valce se soupetem, ktery je nejen vojensky vyspelk, ale vladrie i surovinami a velkkm vojenskkm prilMyslem. Ve vgech svkch dosavadnich valkach se moderni Japonsko vtdy setkalo se soupetem mnohem slabgim.

A i tato posledni valka je vyeerpa ya mnohem vice, netli se yojenske kruhy japonske domnivaly.

ire stredu, (ale 14. zari 11)38.

6"""■•

1

.""111■661°,00$4",

Oddildo-pisoi awls V :

—I

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, poradatel ptedklad6, ye smysin stanov Tiskovemu Vyboru k vlastnimu rozhodnuti.

Fairchilds, Texas.

Mile sestry a bratti, a celY personal Vestniku!

Srdeene vas vgecky zdravim. Tak jsem zase mezi vas pfi gla s par kadky, neda mne to pokoj, abych nepodala nejakou zpravu o tak mile a yzacne navgteve jakou jsme dostali, totiz zete a dcedu, Schmidtovi z Amarillo a jejich malinkou dceru gku, ktera je rok stare a z ktere maji velikou radost. Opravdu nas pfekvapili. Druha nav gteva byla net a nage dcera Walentovi z Rosenberg a s nimi pkijela sleena Lidie Se,bestova, totit moji gyagrove dcera; ona pracuje v Houstonu u p. C. H. Chernoskyho. A pak nasledovala je gte jina, navgteva, tet nas tak pfek yapili, totit moje sestra ze Snook, Texas a jeji syn Robert Fojt, jeho tenugka a jejich male doeru gka, a pak s nimi byla pi. Hru gkova, maminka Rob. Fojtove a meho mantela sestienice, to je tuplovana rodina, a jegte se k tomu vratim. Robert Fojt pracuje ut nekolik mkt na molt a tento rok 1.

Cervence ut byl povY gen na kapitana. Jak od nas odjitcleli, to pravili, ze ut pojedou na make, to pojedou na ostrov, to pojedou pies 7 ti sic mil, ate tam budou riff, torn ,ostrove dva roky. Ano, je to bolestne pro ty maminky, kdyt deti tak daleko odjedou. Tak yam srdeene vgem,elekujeme za tak laskavou nav gtevu a budeme se te git naddle, to nas zas kdysi pkekvapite svoji navgteyou. A dekujeme mockrat za ten rodinnY oiled ,a jest-li budeme mod., to oplatime. Bylo vge tak v pohotovosti, to byl ,obed hned na stole. Diky v gem darcarn.

Take se musim zminit, to na g syn Arnold a jeho mantelka nas sebrali s sebou do H. Parku v Houstonu. Mt' pekna podivand. Jejich malt' syndeek, kterY bude miti tento mesic 2 roky, ten se aspori nasmal tem opicim. A pak v jednom miste tam maji take male konieky, co mohou na nich male deti jezdit a jedni maji zapkahle konieky v malYch dvoukolkach. To my jsme posadili syndeka do toho vozieku a konik si ut vykraeoval. To jste melt videt tu jeho radost ,a pak kdyt rhusel s voziku dolt, pak byl kkik, neb se chtel vozit dale.

Tak co toto pi gi, to 5. t. m. jsme dostali velice peknY de gt', ut mateme saditi podzimni zeleninu. Kropy letos jsou tu ygelijake, u nas jenom dobre ne.

Tak ut to musim ukoneit a nechati druhYm misto. Jegte jednou pozdravuji na gi oelou rodinu a zastavam se sesterskYm pozdravem, Marie 8ebesta.

Sheldon, Texas.

Ctena redakce, spolusestry a bratil.!

Hnedle budeme miti 100% prvni bal, kolik jich jeAte bude, to nelze odhadnout ani memu staremu a ten je na ten odhad expert; iekne-li omluvi se, to zmYlena, neplati.

Musim napsati, jak chytil muj start' vlka, kdyti oral. Je tomu jiti da yno. Rentovali jsme v Mykawe dye farmy, prace dost pro menei rodinu. I dojel jednoho veeera z oraaky na dvfir a vole mne, bych mu pfichystala vodu na koupani, to chytil vika. Ja na to: "A je velkY?!" a chystam koupel. Ale chyba. Nagi kluci 5-8 leti to sly geli a neporozumeli tomu, a povidaji: "Mami, my se tam ptjdeme na toho vika podivat". V rukou drteli jejich nikloye kfivaky (notiky), a to oni se neboji ,a jen chteli vedet kde je ten vlk. Ja jim rozmluvila tu jejich horlivost, Se je yeeer, at rano to pajdeme zaroveri s tatou, on to tam pCjde orat a to nam povi kde ten vlk je. Poslechli mne a notiky zas dali do kapes. Rano byli trochu zklamani, neb vlka na fenci nebylo. Asi otivl a utekl, neb drat v torn miste kde mel bYt, byl hodne prohnutY. Ja povidam: "Ho gi, to musel bYt talY vlk, tkoda ho".

ViSTNiiK Ach, kde jsou ty zlate easy? Zapadly do neznama, jako to sluneeko vtdy z vedera.

To je nejakeho napjeti s tou negt'astnou valkou. Hitler nas v gechny 6echoslovaky jen stragi, jak v Evrope, tak i zde. Ale jak ja vtdy kikavam: "Tak dlouho se chodi se dtbanem pro vodu, at se ucho utrhne." Maj start tuto prupovidku nema, rad a ja, nevim prof? A on neni nazi ani Nemec.

Pozdrav na rodinu Lejsalovu v Matagorda Co. Snad se 'lady uvidime. Mrs. L., v pkedeglem dopisu jsem udelala chybu, cot opravuji, Se p. 8efeikova se spra yne pige 8eveikova. fzikava se: dvakrat met a jednou ket.

Ve stinu a potme kde postava, myglenky zle jiste spkada.

Z verso zesnuleho presidenta Masaryka: Mut ma poznat jen svoji term.

2ena ma poznat jen sveho mute.

Tomu se kika, Zest.

Syn presidenta Roosevelta, kdyt si bral rozvod, pkidina: to mu nevyhovuje. Tetky o tom rokovaly, ja kekla, to je eestnY, vtclyt' je Roosevelt, nechte lovit v kalnYch vodach. Ho§i, kdyt chteli chytat ryby a siti nemeli, tak nakezali haluzi a rakosi svazali a byl nevod. Zatahli tim v melke vode nekolikrat, voda se s bahnem smichala, ryby sly k vrchu, a ho gi ryby chytali hol'ma rukama, neb tyto plovaly vetginou bkichem nahoru.

Posilam $1 na obranu C' eskoslovenske Republiky. Jak dostaneme gikovnY "lis" z farmy — nebo, nedej Bote, aby nam tu tak vygt'arali nekdy olej — tak po glu vie. Na zdar!

R. KoneenY. V Praze, dne 24. srpna 1938.

Mr. Frank Moteka, West, Texas.

VatenY pane Moueko!

VYstkitek z Vestniku byl mne poslan, clekuji mnohokrate, ze byl uvefejnen v novinach.

Neni tomu dam°, co jsem zahledla v prat"skYch novinach "Veeerni Ceske Slovo", elanek, pojednavajici o destine, ktera, se vyueuje na stkednich gkolach i na universite v Texasu.

Rozhovor nas chvalil a udal, to ti, kteki se uei tomuto jazyku, dostanou lep gi zamestnani.

Timto chci upozorniti a vyzvati ony studenty, kteki maji v Cmyslu studovati na universite, aby si vybrali Texas University, kde budou mit pkiletitost se naueiti Ceske keef i literatuie.

Praire jsem se vratila z Italie, kde jsem stravila tki nedele. Cestu jsme udelali do velkYch italskYch mest, a take jsme si prohledli Mnichov. Za pet dni jsme udelali Dolomity pegky. Sli jsme lakes ledovce, pkes hory z eisteho vapence, a pfes kraj bohatY na kvetiny.

Na zpatedni ceste jsme se zdrteli ve vlasti a size v Babylone, a v Domatlicich, kraj to, o kterem pile Alois Jirasek v "Psohlavcich". Take jsme prohliteli Plzen, kde se vyralai svetozname "Pilzner Beer" p, ' 18koda, munitions works" Obdrtela jsem Cislo americkeho easopisu "National Geographic Magazine", a mela jsem radost z elanku, kterY napsal John Patric o eskoslovensku. 61anek je zajimavY a obrazky velmi pekne.

Dekuje a srdeene zdravi Vas, Ella Koemelova.

Thymus — Idle k veenemu V lidskem tele je tlaza, znama pode jmenem brzlik, vedecky thymus. Tato tlaza je doposud zahadou pro lekakskou vedu a jednoho dne se mate stat daletitou. NazYvame ji tlazou m16,di, protote v mladi je neobyeejne velika. V dospivani se zaeina, sc yrkavat a ye zralem veku, prakticky neexistuje. Nikdo nevi, jakou ma funkci. Ale u mole, lidi, u kterYch se udrtela do zraleho \Tau, pozorujeme z ylagtni mladistve yzezteni. Je nasnade, to kdyby se podakilo zamezit scvrknuti teto tlazy, to bychom si mohli uchovat mladi na mnohem delgi dobu. A kdybychom mohli ziskat dostateene silne vYtatly z ni, mohli bychom jejich injekcemi znaene oddalit stall Doposud se nam to nepodakilo a mane, to by to ani nebylo tadouci. Ale stoji to za zaznamenani, to prave tato tlaza spolu se Ltitnou ma co cleat s mladim.

Strana 3.

POSLEDNi VYZVANI RODICUM NAkCH GRADUANTU. CtenY pane, bylo nam Wen°, to Va g syn (dcera) graftoval z vyggi g koly. Je to zajiste velkY krok, kterS7 Vag syn (dcera) ve svem tivote ueinil. Nepochybne, to jit nyni pomfgli jiti na podzini na vyggi ueelig te. Protot bychorn radi Vageho syna (dceru) Va g im vlivem naklonili, aby se rozhodl s, pki g el na podzim na Statni Universitu studovat.

Nejdfive Vas upozorriujeme, to tato universita jest nejvet gi na Jihu. Dale, jsou zde mnohe a lepgi vYhody pro studenty, nail na jinYch kolejich a normalkach. Tyto vyhody a priletitost, ktere ma ale katdY student, at' bohatY, neb chudobnY, byly Va gemu synu (dee11) popsany v dopisu. Chceme VaAeho syna (dceru) ziskat pro statni Universitu, ponevadti se nam jedna zde o velmi dfiletiitou vec.

Jest Vam jiste znamo, to naS'e matekska ice nam byla navracena na Statni Universitu. Zda se nam to bYti na gi povinnosti, abychom zvali Vageho syna (dceru) na tuto Universitu, panevadt Statni Universita ukazala velkY zajem o eeskY lid v Texasu tim, to dovolila, aby se Ceske keel zde Ono. Statni Universita jest jedind universita na celem Jihu, kde se Ceske keel vyuenje. "Pkiletitost throe na d yeke jen jednou", a si ji, kdyt ji ma, tak potorn jest jit pozde litovat, aneb nakikati. Upozorriujeme, ze za ee g tinu dostane Vá g syn (dcera) stejnY kredit jako za jinY jazyk.

Upozorriujeme je gte, to Sloy anska, Podporujici Jednota Statu Texas, Katolicka Jednota Texaska, Katolicka Jednota Zen TexaskYch, Rolnick Vzajemne OchrannY Spolek i klub 6echie davaji stipendia pro studenty eegtiny na universite. — Nekteki na gi studenti obdrteli mista na vyggich Skolach (High Schools), kam pied sedmi lety Cesky jazyk byl zaveden. Studentam deskeho universitniho kursu na,bizi eeskoslovenska vlada katdorodne motriost bezplatneho studia na slavne universite v Praze.

Jit sedm na g ich studentt toto stipendium obdrtelo a v Praze studovalo, Matice Vyggiho vzdelani v Texasu a v Chicagu poskytuje pilnym eeskYm studentam a studentkam ptjeky a nag profesor eegtiny obstarava jim i mista a Casto ma vice mist net studenta-tadatela a tadatelek.

Zdrirazriujeme je g te, ze v Americe vribec a v Texasu zylag te, je a bude mnoho pkiletitosti uplatniti znalost Ceske keel v obchodech, v banka.ch a raznYch povolanich. Dobra znalost eeg tiny bude knezi, kazateli, lekaki i pravnikovi velmi prospeg nou, jak jit mnozi nagi studenti poznali. — Z praktickjch davoda uoi se zde destine i studenti, kteki nejsou deskeho , piivodu.

Bude-li eeskY lid zde v Texasu chtiti si udrteti fictu a porozumeni lidu anglickeho i jineho privodu, tak bude museti o sobe dati neco vedeti. Co jest lep gi oznamkou o Zeskem lidu, netli, kdyt se bude zde na Universite vyueovati Ceske keel, kultuke a dejinam? Jit nyni mnozi oteviraji oci, kdyt uvidi elanek v anglickYch novinach o deskYch dejinach a obdivuji Cechy pro jejich lulsnou historii. LoriskY rok Ceske keel byl velmi prospe gnY, ale k udrteni Ceske keel male bude potkeba mnoha eeskYch studentii, proto Vas upkimne prosime, abyste Va gim vlivem naklonil Va geho syna (dceru), aby piisel na Statni Universitu a studoval aegtinu co jeden z jeho ptedmeta, meet ten dostane kredit jako za jinY jazyk. Upozornete Vageho syna (dceru), aby si co nejdkive podal tadost o scholarship pro studenty eegtiny na zdej gi universite na adresu: Dr. Ed. Mi6ek, University Station, Austin, Texas.

S krajanskYm pozdravem KLUB 6ECHIE. Nei by gel zpatky do kige, radeji se otravii.

Na yeerej gek v noci pfegel tajne z Wolf sthalu u Bergu v Nemecku pies hranice do 6eskoslovenska fi gskonemeckY °bean Pavel Kastner, israelskeho nabolenstvi. Policejni strati ho sledovala. Kastner, kdyti videi strat pkicha.net, spachal sebevratidu. Otravil se neznarnrn jedem. Mrtvola jeho bude pitvana.

Strana 4.

Z CESTY DO VLASIL Podave. Jos. F. Holasek West, Texas 4. zaii 1938 Zda se mi, ze jsem pferutil popis zpateeni cesty na hranicich bkvaleho Rakouska. V Weelave na nadrati setkali jsme se s dr. C. C. Besedou z Van Alstyne, Texas, s kterkm jsme se umluvili na slete v Praze o spoleenem cestovani nazpet. Spolednost jeho byla nam vitana, neb jednak jsme v aute meli mista dostatek a pak cestovani spoleene bylo veselejti.

Pozdeji dr. Beseda pro nas obstaraval hotely, co2 neni snadnk tkol v cizich zemich a musim doznat, to jest vkbornkm a milkm spolednikern.

Drive netli jsme z Bieclavy vyjeli, napinili jsme auto gasolinem a olejem, take jsme se naobedvali a koupili si asi dvou denni zasoby jidla, neb jsme vedeli, ze v Rakousku, vlastne nynejtim Nemecku jest vge nekolikrat dratti nedi v teskoslovensku. Na rozloudenou jsme si, pripili naposled plzeriskkm a netli jsme se nadeli; byli jsme na hranicich a projitdeli jsme deskoslovenskkm celnim tfadem.

Na hranicich jest v gude videti mnotstvi deskeho vojska a cele haldy materialu na zastaveni silnic a celkch hranic v padu potteby. Za nekolik minut jsme byli na celnim made nemeckem, kde nam prehledli zavazadla, auto, spoditali penize, ale nemuzemerici, ze by piehlidka byla mot pfisna. VLostne pfedem 0deslali jsme pkedmety pamatedni ptimo na lod', tedy jsme vlastne nieeho k vycleni sebou nevezli.

Byli jsme v bkvalem Rakousku, v zemi, ktera ma tolik spoleeneho s historii nati vlasti.

Byli jsme nejak zvedavi, jake to tam asi jest, jakk rozdil po pievratu, jak tam lide ziji, jak jsou spokojeni, atd, atd.

Dfive nein se dotknu politickkch veci, pfal bych si podati risudek tgeobecnk. Katclk musi doznat, ze Rakousko jest zemi malebnou a pki neyelikern jejim rozsahu ma skuteene mnoho k spatkeni. Je to zeme, ktera ma dnes 6 3/4 milionu obyvatel a piece je to zeme, jet zplodila vynikajici pfedstavitele umeni a vedy, piedne hudebniky svetove povesti, jako Haydn, Mozart, Liszt, Schubert, Strauss. Je to zeme vysokkch hor, ale piece nikterak pusta a hold- Ano, jsou zde hory zavratne ykte, dosahujici svkmi snehovkmi a ledovYmi vrcholy v3ige at 12,000 st., rozprostiraji se nekonedne lesy, krasna horske, jezera, a mezi temito nalezaji se menti roviny, mime pahorkatiny, obdelavane rolniky podobnkm zpilsobem jako jest tomu v 6eskoslovensku. V horach ukryty jsou vesnidky a mestedka s prastarkmi domy, s thlednkmi jegte lomenicemi, a jako u nas, v katdem thesteeku neb vesnici znaei se kostelni vete. A na druhe strane je hlavni mesto teto zeme, Videri, tfetim mestem co do velikosti v Evrope, majici skoro dva miliony obyvatel, kdysi mesto pine rutneho, moderniho tivota, ktere si zachovalo kouzlo zatlkch staleti. Neni to zeme bohata, ale na druhe strane ma velike bohatstvi v museich sykch velkkch mest, ye svkch klatterech, kde jsou pedlive uschovane nesmirne poklady umeni, nahromadene v dobitch, kdy Rakousko bylo velkou a mocnou Cestovatel nedovede si piedstavit, jak takova male, a chuda zeme mute miti tolik modernich automobilovkch silnic, horskkch trati, i smele vybudovane, vktinami vznatejici se visute drahy. My ze stare vlasti ale vime, kam sly dane po staleti z na gich tech, Moravy a Sierska. Vge glo na budovani, zleptovani Vidne, na rakouskou glechtu a na pohodli teto, zatim u nas nestavelo se nieeho, nebylo na tkoly, budovy, kdetto Videri chiubila se nejvettim pychem, to v ge z mozolri a prace natich sedlakil a delnictva.

Ted' kdyt se zde potime ye stalem vedru, vzpominam si na ten pkijemnk horskk vzduch, na ty starodavne faulne hostince se girokkmi lomenicovkmi stiechami, i moderni hotely, yedie omgelYch chkgi na salagich. Sport se zde pestuje hlavne v zime, ale i v lete brazdi hladinou klidnkch jezer elegantni plachetnice podie rybalskkch lodek, zatim co po iekach pluji

vtsTNiit sirone vory, prace to prostkch dievorubct. Dale ye vnitrozemi jest pozorovat pfirozenou srdeenost rakouskeho lidu, pravk to opak skkch zpupnkch Windt, neb nenavisti prosaklYch genial v Ceskoslovensku. Radi budeme vzpominat na na g pobyt a priljezd rakouskkch Alp. Videri, hlavni mesto Rakouska a tieti co do velikosti na evropske pevnine (1.9 mil. obyvatel), patfi k nejkrasnejtim mestam na svete.

Vynika skvelkmi budovami jak ze stare, tak z nove doby. Vynikajicim dilem gotickeeho stavitelstvi jest chram sv. S tepana. Pro sve Bla y -nepalchrmyz18.stoei,jak mek Belvedere nebo chram sv. Karla. Hojne stavby svetske i cirkevni zdobi vnitini mesto, jeho pkchou jest Okrutni tfida, Ringstrasse.

Videfi se dale yyznaduje mnotstvim zahrad kolem ptepychovkch domii.

Tieba ae jsme procestovali a spatiili jit dost, ale musime doznati, to jsme nemeli easu prohlednouti si vae dtkladne a musili jsme bkti spokojeni jen spatienim mnoha tech vkznamnkch mist jen zvenei. Ted' se nedivim, to jest sta a sta lidi, ktefi cestuji jit po mnoho let a stale nalezaji nova mista a nove zajimavosti.

Radi bychom si byli prohledli dilkladne letni byt cisafske rodiny, letohradek Schoenbrunn, s ptepychovkmi komnatami a drahocennkmi sbirkami, ale nebylo jit easu. Pamatuji jit z detstvi, jak katdk kdo byl ye Vidni vypravel o rozsahlern parku schoenbrunnskem a o zoologicke zahrade, ktera snad co do velikosti jest na druhem miste v Evrope, majici nejvetti sklenik na pevnine. Jest zde jette mnoho mist a budov, ktere stoji za prohlidku, jako Museum umelecke historie, universita, videriska opera a dvorni divadlo a zname zabavni misto Pratr.

Atmosfera videriska, nam ale prave nelichotila. Za prve vtude velka drahota, vaude kam se podivate some, policie a je gte vice vojska.

Katdkch par minut jede obrnenk automobil, majici nekolik strojnich pu gek a zde, se yam, to tyto stale na vas miti. Jest to vojsko figske, neb vojsko rakouske bylo hned po an glusu pfestehovano do stareho Nemecka a nahrateno vojskem snad spolehlivejtim, ktere se stare, aby katdk stale mel jednu ruku vzhtru, by kaki* byl obalen prapory hakoviteho kfite a stale jako papou gek opakoval "Heil Hitler!" — Tfeba jsme tam byli a mluvili s mnoha lidmi, stale nevime zdali rakouskk lid jest spokojen s novou nerneckou vladou. Za prve, tadnk varn nic nefekne, neb se stale boji. Setkali jsme se i s deskkmi lidmi a tito nam rekli, ze by se dalo mnoho mluvit, ale motno pozorovat, ze katclk ma jakksi strach a neveti ani nam, tfeba jsme jim fekli, to Hitlera nenavidime a ze jsme z Ameriky. Vytrysknou jim sizy z oei, ale debata neb informace tadne.

Nemec, znajici desky ,nam sveiil, ze jsou na torn pod Hitlerem lepe, neb Rakousko bylo na tom velmi tpatne pied an glusem, neb panovala velka nezamestnanost, to se stale spolehali na Anglii a Francii, ze jim pomohou ,ale to to pomoc stale ne gla a lide se slibt nabatili a Hitlerovci silili. Ze nyni snad jit polovina ne_ zamestnankch pracuje a nadeje, sliby jsou, ze vtichni dalgi v kratke dobe obdrti praci. Tak jest tomu i v Nemecku, neb tam jest prace nucend. Pracuje katelk, ale 'Zadnk ph tom neztloustne. Dostane katdk take plat, ale co jest po tom, kdyt hned z °balky jest mu slu gne, castka vzata, kterou musi platiti co dari z vkdelku, -a kdyt ma obchod neb cokoliv, stejne co vydela jde na dane, na budovani pfiprav k postrachu sveta, pfiprav k valce. Tazali jsme se, jak to jest s tern" tidy, a ten pan Nemec to mel velmi snadno vypoditano. 2ide snad utladovali celk narod, neb meli velke majetky a bohatstvi, ktere snad nashromatdili nespravnkm neb da,chratskkm zpfisobem a nasledek byl, ze lide byli v chudobe a ted' prk se to spravne nahradi, kdyt se jim yte zase sebere a bidou budou mit zase oni, tide. — 'Zacink spravnk elovek nemilte ale schvalovati takovk zpfisob jednani. Pravda jest, to tide jsou zdmotni, ze maji vice majetku netli lide jini, ale take katclk musi uznat, to majetky nashro-

Ve stredu, dne 14. zdfi 1938. mazdili svou houtevnatosti a obchpdni schopnosti a ne zprisobem zloeinnkm. 2icie jsou odsouzeni k ripinemu finandnimu ripadku, neb nemohou ze zeme vyvezt vice netli 10 marek, to jest $2.50. Bez rozdilu co vlastni, necht' jest to obchod neb tovarna, jsou tak boykotovani, ze nedelaji tadnk obchod. Na druhe strane jsou dane tak vysoke, ze za dtyti neb pet let vlada majetek pkevezme stejne za dane.

Kterk zid na konec nideho nema, tedy jej stejne tam nechteji a hledi jej ze zeme vygtvat. Takovkch jest v 6eskoslovensku spousta. Mnozi byli z Rakouska v noel pfehnani pies hranice. Nyni oeskoslovenska vlada nevi si s nimi rady, neb tam je take nepottebuji. tiji v taborech, kde vlada je zivi, stare, se o sanitaci a pokada pro ne razne zabavy. 6asto take dtete, to ten neb onen spachal sebevratdu, hlavne ye Vidni. Zpravy ze spolehlivkch prament ale udavaji, ze skoro v katdem pHpade jedna se zde o vratdu nazistickkch toldnat. Tito east° zamorduji celou rodinu i deti, ba i slutku ,aby nezbylo svedkii. Byt se zavfe a pfittiho dne jest oznameno, ze cela rodina spachala sebevratdu.

Tak jest to s piepychovou Vidni. Kdysi mesto kultury, dnes ritisku a nedostatku. Kresne palace, kdys parnatky nadbytku, dnes stoji bezvkznamne, neb neni dele pro ne mnoho potfeby, neb vlada se jit odstehovala do fi g -skehoNmcalid,trkzsvmani nevi jak k tomu piisli, to nad osudem jejich, po slave trvajici staleti, jmeno zeme i naroda bylo apine z mapy vymo,zano: Jak jsem se jit zminil, ye Vidni stoji za prohlidku kathedralni chram sv. 8tepana, kterk byl vystaven od vevody Jindficha Jasomirgotta roku 1147. Na miste pilvodniho chrarnu romanskeho poeal jej vevoda Rudolf IV. ye slohu gothickem r. 1359 piestavovati; ze stare stavby zhstal stark vchod s dvema postrannimi vetemi. Ma podobu latinskeho kfite se d yema postrannimi lod'mi, jest 3225 stievic dlouhk a 115 stievic vysokk. Ma fadu piliru, mnohkmi sochami ozdobenkch a pies 30 oken s vzacrikmi rnalbami na skie. Oltafri jest to 38 z 17. a 18. stoleti. Pod kostelem nalezaji se katakomby o 3 poschodich s 30 sklepenimi, napinenkmi kostmi, a v nich jest take stare, knihrobka, v nit pohiteno jest 17 knitat a kneten, a at do svetove valky byly tam ukladany v medenkch nadobkach vnittnosti zemfelkch Merit. rodu panovnickeho. Stavbu hlavni vete dokoneil &sick stavitel Petr z Prachatic roku 1433. Vktka teto jest 437 stievic a nachazi se v ni zvon 226 metrickkch centtir, neb pfiblitne 25 tun tetkk, ulitk v 17. stoleti z dobytkch tureckkch del. Zvoni se jim jen pH zvlattnich uddlostech. Celkem jest ye Vidni pies 100 kostelt katolickkch krome mnoha kostela yyznani jineho.

Pied valkou bylo ye Vidni usazeno pies 600,000 6echt, ale po valce hodne se jich odsteale dosud jest . hovalo zpet do 6eskoslovenska, jich tam na tietinu milionu. 0 osudu techto se ale vribee nepite, jen stale se pile, ze jsou rozpoutteny jejich spolky, zavirany tkoly a zastavoyany skorem vtechny jejich narodni podniky.

Pro dnegek ukoneim a pfittiho tkdne popiti opet neco z dalti na gi cesty.

Jos. F. Holasek.

Na zdar!

Psi a holubi jako pageriei valut ze Tieti do liclandska.

Nemecka vlada dala zdvojnasobit pohranieni strafe na nernecko-holandske hranici. Katclemu celniku byli pfideleni dva fidernici. Na teto hranici se zylatte rozmohlo pa govani valut a nemeckkch penez do cizioy. Prohlidky jsou neobyeejne pfisne. Celnici strhavaji automobilistrim a motocyklistum pneumatiky, ve vlacich se prohleclavaji i ventilatory — piehazuje se dokonce i uhli v tendrech. Stalo se, to strat nagla ye vyhloubenem kusu uhli 50 tisic marek. Nejbezpedneji vtak pfepravo yala valuty zvitata: nemeckk obchodnik poslal pies hranice psa (bez prfivodce), u nehot na gli celnici v obojku 5 tisic marek. Bylo sestieleno take nekolik pottovnich holubt s bankovkami, ptivazankmi k notiekam.

PEEHLED NOVYCH t LENti zia mtsiC SRPEN 1938 itdd BCDEII Safi Obnos 4 1 31 1,000 9 1 34 500 15 1 27 500 15 1 28 1,000 21 1 40 1,000 24 1 18 500 25 1 32 1,000 25 1 16 500 31 1 46 500 33 1 22 1,000 33 1 20 1,000 33 1 38 500 33 1 34 500 33 1 17 500 37 1 23 1,000 37 1 19 500 37 1 58 500 37 1 21 500 37 1 22 1,000 37 1 21 500 39, 1 40 1,000 39 1 29 1,000 40 1 24 1,000 41 1 36 1,000 41 1 19 1,000 42 1 19 1,000 42 1 34 1,000 47 1 26 1,000 47 1 25 1,000 48 1 25 1,000 48 1 48 1,000 48 1 24 1,000 48 1 23 1,000 48 1 20 1,000 48 1 26 1,000 66 1 27 1,000 67 1 24 1,000 67 1 20 500 67 1 48 500 68 1 22 500 1 72 37 1,000 81 1 23 1,000 1 93 36 1,000 93 1 35 500 94 1 28 1,000 94 1 21 500 94 1 19 500 94 1 16 2,000 103 1 24 1,000 108 1 16 1,000 108 1 38 1,000 110 1 46 1,000 125 1 18 .1,000 141 1 24 500 141 1 21 500 141 1 19 500 1 142 16 1,000 142 1 23 1,000 142 16 1 1,000 148 1 39 1,000 148 . 16 1 1,000 148 ' 1 21 1,000 148 1 20 1,000 1 152 19 1,000 154 1 17 1,000 154 1 20 1,000 154 1 16 1,000 154 1 23 1,000 1 154 16 1,000 154 22 1 1,000 159 1 38 1,000 161 1 500 50 1 162 47 500 1 162 38 500 162 1 20 1,000 162 1 17 500 162 1 18 1,000 162 30 1,000 1 16 162 1,000 1 162 26 1,000 1 t 162 1 33 1,000 1 162 19 500 162 1 500 59 162 1 18 1,000 162 1 33 1,000 162 1 18 500

Strana 5.

VESTNik

Ve stkedu, dne 14. zaki 1938.

162 162 162

19 16 17 22 18

500 1,000 1,000 1.000 1,000 500 500

162 162 20 162 28 162 1 Pojitteno v bide B - 22 Neal Pojitteno v aide C - 60 elenri Pojitteno v tide D - 9 &anti Pojitteno v bide E - 1 'den Pojitteno v tide H - 1 'e'en DETSKt ODBOR lead 20-leta Do 16 let 9 4 x x 1 21 24 2 33 37 48 66 99 107 125 162 14 Pojitteno v tkide do 16 let, - 30 Menu.

Pojitteno v ttide 20-lete doivot. - 1 dlen S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 31. srpna 1938.

Terrell, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Zase Vas obtauji s par tadky, neb etvrteho, v nedeli, jsme men schrizi v Kaufman, tad Jan RosickSr, Cis. 110, kde jsme se ujednali, ze budeme potadat v nedeli, 18. zati 1938 taneani zabavu a to pro vSechny 6echoslovaky. OistST vYtelek budeme darovat na obranu Osl. Republiky.

Take bude konana Rolnicka schrize. Po schrizi bude spoleend vedete, aby vzdaleni nemuseli dome, ponevad2 by se jim pak zpatky nechtelo, jako na pHklad mne, kterY main do nag. tadove sine 16 mil, a to je dost daleko. Tak sestry, ptineste kalda deco a udelame si spoleenou vedeti.

Tak nezapomerite, vtichni oechoslovaci ptijet. Take z Dallas a Ennis, at' se nechaji vsidyt' to bude potadano pro dobrY Adel. Ctete kaalY, jak ten Nemec ma dlouhe prsty na tu nag malou vlast, aby mohli s temi nakmi zachazet jak by oni chteli. Ptejme si, aby se jim to nikdy nepovedlo, a ten slavnY Hitler aby uttel nos. Tak nezapomerite na 18. zati a pHjedte vkchni, komu je to moZ'ne. Budeme mit dobrou muziku a nee° zapit take, kdy2 nic jineho, tak Ispori sodovku.

U*2 toho necham. Abych vtak nezapomnela, pane Holasek, jak se Vam libilo to nate mesteeko FryStak, na Morave? Cetla jsem, Ze jste jeli pies Frykak do Zlina. Pike hodne dlouhe dopisy, ja je rada etu.

Rad Morayska Orlice 'els. 145, Penelope, Tex. Bratti a sestry tadu Mora yska Orlice els.

145! - V posledni schtizi dne 4. zati, bylo mi natizeno, abych dal do Vestniku a uvedomil ty eleny, kettl nebyli ye schrizi a jsou s placenim pozadu, ze po prvnim kijnu kaZdY co je pies tki mesice s placenim pozadu, musi jiti znovu k lekatske prohlidce.

Tak vezmete to sobe na vedomi a hled'te se vyrovnat oc nejcitive, pied prvnim tijnem.

S bratrskYm pozdravem, Frank Hegar, taj.

Ve schrizi jihoafricke snemovny prohlasil general Smuts, ze podle jeho nazoru J grii Afrika musi pomoci Britanii, kdyby byla v nebezpeei nebo kdyby byla predmetem utoku v dobe \Talky. General Smuts dodal, Ze by si podrizi hrdlo, kdyby bylo dopu'ateno, aby Britanie se potopila pH hajeni nezavislosti riaskeho svazu. Kdyby byl ye vlade, jet by mela davati parlamentu za takovYch okolnosti rady, nalehal by na to, aby JiZni Afrika Sla do boje spoleene s Britanii. dneSni schtizi snemovny bylo narehano na ministerskeho predsedu Hertzoga, aby podnikl kroky k zamezeni nacisticke einnosti v jihozapadni Afriee.

Rad Bila Hora, Cis. 16, v Hallettsville.

Tinto upozorriuji dleny fada Bda Hora cis.

16„ aby se co v nejvettim poetu destavili do schrize v nedeli dne 18. zati ,obzvlate ti elenoye, kterYm ptedplatne dojde, aby dali na y edomost jak s tim mini nalotit. Tedy volam na shledanou v nedeli 18. zatit Vine Melnar, neetnik itad Pokrok Flatonie, as. 103.

Bratti a sestry:Timto se yam oznamuje, Z * e nate ptitti rddova schtize bude konana treti nedeli, toti2 dne 18. zati a schrize bude zahajena ptesne o 1 hodine odpoledne.

Jest to etvrtletni schrize, tedy doufame, 2e se v hojnem poetu do schilze dostavite.

S bratrskYm pozdravem, F. W. Vyvjala, ptedsecla.

F. J. Fojtik, tajemnik, Austin, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Zase prichazim mezi vas neb rad dopisy etu, ale take rad piti neb kdy2 se jedna o vec Jak vidim, jak se nak kra,jane vyna• uji na tu obranu na gi beskoslovenske resna Z publiky, proto vSechna lest yam vAem, kteri jste darovali a kteri pracujete do neunavna.

Ano, mill ptatele nesmime, zapominat, Ze z to zeme pkiki nasi ptedkove. jako to deska piseri zni.

Jak se to pisnidka ztrati, potom u't nebudeme nic mit, jak ona zahyne, vtechno nam pomine, potom nebudeme nic mit.

Proto nag pkatele, ve stare vlasti, rodide tam nekteti mama, stree, bratry, sestry a jakekoliv ptibuzne, oni se na nas zde divaji s bolnYm srdcem a volaji nas o pomoc. My zde mama take nouzi, ale snad takovou jako oni, snad nikdy ne. Kdyt by jen ka2dY dal jenom malt' ptispevek, ale to dela hodne na koruny deskoslovenske. Oni na nas volaji a prosi: pomorte nam, abychom zachranili co na g pradedove vydobyli, a sv. Vdclav v Cechach, sv. Cyrill a Methodej na Morave a sv. Stepan na Slovensku. Ti vtichni hiasali, aby lid desky mluvit udili a od Nerneil odvadeli, a vim hlasali.

Proto si vzpomerime na "Hej Slovane": Kdo se Slovan citi, necht' se tavle chyti, a mezi nas stane!

Proto Ze se nad nimi mraky stahuji a ostatni zeme, ehteji jim pomoci, prod ne my? Proto, bratti a sestry a kajane, kteti budete toto dist zde v Austinu a budete chtit nedim ptispet, tak se obrat'te na mne a nebo na br. Raymond Prasatika, a kaZda malidkost bude na path& ne misto odeslana. Proto volam: "Pomorte nam!"

S bratrskYm pozdravem, Frank Janeeek, 1213 Garden St., - telef on 2-6630 Rasismus je nebezpea pro kiest'anstvi.

"Osservatore Romano" uvetejriuje novY elanek o otazee rasismu, v nemZ pite: Rasismus neni otazkou politickou, nybr2 znamend nebez peel moralni a zristava proto v kompetenci cirkve. List konstatuje, 2e nektere listy povaZUji dohodu sjednanou mezi stranou fatistickou a tak zv. Katolickou akci za zavazek teto organizace nezabYvati se otazkou rasismu. Dodava k tomu, ze tento risudek je fantastickY, nebot' rasismus neni otazkou politickou ,riSrbrt "nebezpedim pro velikou lidskou rodinu ktest'anskou."

Vence stelovani Nemen z Tyrol do III. fge.

AnglickY list '"Daily Express"oznamuje, Hitler se pokusil vyketit otazku Nemcu v italske easti ji2'nich Tyrol mirovSrm zpilsobem. Na tomto rizemi 2ije nyni aSi 215.000 Nemet. Mnozi byli pro protiitalskou propagandu uvezneni.

Hitler navrhl pry Mussolinimu, aby dovolil vgem Nemerim navrat do Nemeeka se svS7m majetkem. Finandni ztratu by Nemecko nahradilo Italii obchodne. Nekolik tisic jihotyrolskSrch Mulct' pry se jig pkestehovalo.

Strana Rogers, Texas: CtelV br. redaktorel Prosim za uvefejneni mehO ntie psaneho depistf. Pi • eciern srdeene dekuji.

Na Seaton 4. srpna tad "Hvezda Texasu" cis. 47, potadal piknik, ktery se pane vydatil. ac nav g teva odpoledne nebyla tak velka, za to veder se sjelo hodne lidi na taneeni bavu. take , ad sin jest dosti prostorna, sotva staoila taneeniktm. Odpoledni zabava byla srdeona, seSli se tank mnozi pfatele, kteti se delsi nevideli a tak si meli vespolek o zaSlYch easech co povidat. X mankliim Saladovym zavital na navaevu pi. Saladove br., p.

Wilem Mafiak z Corpus Christi a ten byl tomen na pikniku, kde se sekl s mnoha znamYmi pfateli, s kterymi se mnoho let nevidel.

Setkal se tam teZ s p. Fr. Matushem z Temple, :s kterYm se ja 30 let nevidel a tak p. Matush -po tak dlouhe dobe jej nernohl ani poznati, r.an Manak jej v g ak poznal na prvni pohled.

Pravil mu, Ze se nic nezmenil, i.e je stale stejny a ze nic nestarne. To asi tim, Ze Matush je stale ve vesele nalade, tak to jej udrZuje stale tak sveiiho, ac v obchode ma dosti staresti, tech si vSak prilis nepkipoufti. Take se naSich etenaffi, ktefi vlastni radio pta, jak radi poslouchaji jejich eeske programy pies radio vysilane z Temple stanici KTEM. Ovkm, Ze se nam libi a radi naslouchame Ceske hudbe, p.

Matush, a pfali bychom si je slykt tfeba katdy den. Diky y am vSem, kteti se na eeskem programu podileji a diky hudebnikilm, ktefi i zdarma hraji, za ty krasne Ceske kousky. jim doma pii tom pomgham zpivat, tak, aby to ZadnY neslykl.

Jefte se v g ak musim vratit k tomu pikniku, hlavne k tomu, ne mne bylo moZno tam ziskat hezkou dastku pfispevkt na obrannY fond pro Ceskoslovensko. Pan uditel ze Seatonske gkoly, Fr. Chudej, proluvil k pfitomnYm krasnou, vlastenecky procitenou kee, by naS'i krajane po_ mahali vkmoZne penelit*mi dary naafi ohroZene vlasti, by mohla uhajit sve hranice pied napadenim, nepriteile, zbudovanim ot)evneni za,kopfi a v g e, eeho je tfeba ohroiene vlasti.

Pan Fr. Chudej je vYbornYm ueitelem, a tate/ i znamenitYm feenikem, kterY umi k srdcim clavu promluvit a to bylo i nemalou pfieinou, ze sbirka tak slu g nou eastku na dnekii zdefSi. Spatne pomery vynesla. V naZi krajine letos se pfiliS" slibna firoda neukazuje a pak i to nizka cena baviny drzi zdejS1 farmafe hodne stishen& take i mnozi, ae by radi dali, nemohou, a ti, co by mohli dati, maji pina lista vYmluv.

Mnozi maji teprve malo napikovano a prislibill, ne pozdeji, an prodaji bavinu, take phspeji ,a ja doufam, to svemu slibu dostoji. Jest tee, to na'Si pomoci, pfatele drazi, tieba ,neb jak to stale tam v to Evrope vie, kakle chvile mine nastati katastrofa, ktera uvede v g e do valedneho stavu a tu by bylo jin pozde. Proto tfeba rychle se odhodlat k Cinu a pomahat jim tam ve stare vlasti ku. jejich obrane v g emi prostkedky, neeekat an bude pozde, an jim Nemec urve kus oeskoslovenska, neb si snad cele ptivlastni, tak jak udelal s Rakouskem.

Dal-li by kaiclY krajan sebemen§i eastku, mute se tak vyziskat slu g nY obnos, a pak tam v to naAi Wine je to i posili v jejich trapnYch zkouSkach, Ze my zde krajane za moiem s nimi citime a Ze mame o ne zajem, a to je posili, by si hledeli branit ze v gech sil tu jejich drahou oteinu. Oni pro ni obetuji sve tivoty a my bychom nemohli pfispet ani penelitou Castkou? Jejich Zeny ztraceji sve hvitele a ditky sve otce, matky sve syny a kdo jim n_ahradi Z1voty padlYch? Byla jsem, nemalo potegena, .1sclyZ mile' nage dye vdane dcery MatePka 4,..,1:kr070ne za bratry Edu a Jana Posvalovych z Ft. *thih, zaslaly po dolaru na obranu na gi eeskosfoVenske vlasti. Tak mne to mile zahfalo u srdce, oni, aC rozeni zde v Americe, piece Synfpatisuji s na g i oteinou a te g i mne, Z"e do'svYcli de'dek v g tipily v g e, co doma jsme jim s muiem o na gi drahe Ceske vlasti krasneho vypraveli.

Praia bych si proto, by v g ichni mladi lide, kteii jsou pilvodu deskoslovenskeho se take o ni zajimali a pomahali k udrieni jeji sarnostat-, POSti. Mnozi i ti Wadi na pikAikn, talt *dint-

v2sTN-h II a prIspeh. na °brain-1S , fond, cot je od nich etivalyhodne. Take fad "CeskY Prapor" 'Cis. 24, v Cyclone, ptispel slu gnYm obnosem 50 dolarii a chce potadat i piknik y e prospech obrany Os'. Republiky, a v g echen ei.stY vYtetek pro ten krasnY fikol venovat. Broth jsou v g ichni 0ehotni zdarma ph tom pikniku pracovat. Vgak lei, ze prave na tu nedeli, ktera pravem path jim, u sousedniho radu potadaji vYstavu, a tohoto nedopatteni je zahodno se uvarovat, tak aby nebyl bratrsky tad nemile doteen, obzvla g t% je-li to potadano pro tak krasnY ucel.

Minim to uptimne, pro uvarovani nesvart, pro podruhe.

Darci na valeenY fond jsou tito: Po dvou dolarech venovali: pp. Urbi g a Strmiska, Oliver Implements Dealers, p. Jos. Slavik z Marak, a. a pi. J. W. Juro g ka. Po dolaru: p. Fr. J. 2abelk, pi. t ofie LukSa, p. a pi. John PoSival z Ft. Worth, p. Alois Pa,velka, p. Step.

Hru gka, p. Pavel Sefdik, p. H. W. LeSikar, p.

Jiri Labaj, p. a pi. W. M. Chudej, p. a pi. J. F. efeik. Po 50 centech: pi. Kr. Polanska, p. Jos. E. P g endik, p. Jos. Blatek, p. Jan Coufal, p. J. M. Bartek, p. J. E. R. R. Chupik, p. J. R. Schneider. Po 25 centech: p. J. J. KlinkovskY, p. F. E. Hejl, p. Em. J. Hejl, p. Lad'a Salad, p.

Jan Kurtin, p. Yill Salad, p. Jan Hut'ka, p. Edvin Mikeska, p. W. F. Salad, pi. Ernest Bartek.

15 centri p. Fr. Machalek; pan Ben Chlapek 50c. -- VSem darctim srdeenY dik!

Za odbodku Nar. Sdrukni v Seaton: Karnila Foj ta g kova, taj.

DO SNOOK A OKOL1!

Dnes mne byla dorueena sberaci listina na obranu C.S.R., take v druhe polovici tohoto tydne v zajmu toho nav g tivim v gechny na g e lidi a te gim se jiZ ted', ne na g e osada tak jako vidy v easu odboje se ukak, ne Zije duch slovanskY, bude Zit na veky, atd. Drazi ptatele!

Situate je velmi valnal Odlokne v g echny malichernosti a uvedomeme sobe, k padne-li 6.s.

R., padne Rumunsko, balkanske staty a samozvanY nernecky 2idobijce ovladne Evropou. Co pak dale maze nasledovat, to si domyslite. Tento barvif chce Sudetsko, Ze je obydleno Mind.

Co by odpovedel strYc Sam, kdyby nekdo chtel pohranieni fizemi stareho Mexika Prato ruce k dilu, dokud je das, aZ budou hranice blokova ny bude pomoc telka. Neeekame od vas, pratele drazi, almutnu tebraka! 6ekame od jednoho kagdeho dar na obranu stare na g i neb act. vlasti. Vime, ze jste v gichni zde na to bavine zavisli, jsme v pomerech dosti povailivYch, kdyt v gak sami sobe pravdu poctivou a uptimnou fekneme, tak pozname ze to neni s nam se ZadnYm tak blede a gpatne, abychom pro nejakY dolar museli sami neb na g e deli stradat.

Dale prosim, aby byli sberatele u g etfeni nemistnYch iisme g kt neb nejapnYch poznamek.

Prosime o pomoc, o hojnou pomoc a nic jineho! Va g Sumgal.

Sokol Fort Worth.

Ctena redakce, mill piatele, broth a sestry!

Musim y am zase zdelit, Ze se bude potadat tanedni zabava v Sokolovne v sobotu veder a to 17. tali, ph ktere nem bude hrati hudba kova. Tak na to nezapomerite a nav gtivte nos v co nejvet g im poetu, jak se na nas 6echy slug i a schazeli se v gichni v jeden kruh, jak nam spolkove heslo poukazuje.

Dnes je nedele, tak nam pekne zadina, prget, snad ne un tomu horkemu a suchernu podasi bude konec. Co nevidet zapoene nam podzim a v kratkosti budeme zase natikat, 2e je nam zima.-Tak le to se v gini, nynej g i lid neni spokojen s nielm, necht' je tak nebo onak, vZ'dy mu neCOsChazi.zase se rozepisuji vice neZ- jseiti-niinila.

Prave jak chci dopis ukoneiti tak jsme obdrkli smutnou zpravu z Temple, Tex., ze muj strycek Frant. Bartek zeinfel. Oglpustte, te jsme se pohtbu nestidastnili, nebylo nam to motno. Phjmete od nas upkimnou soustrast Vy pozristali, a Tobe strYeku bud' zeme lehka.

Koneim s pozdravem na redakci a vgechny ostatni, zustavam vase sokolska dopisovatelka, Millie FoleAek.

Ve stkedu, dne 14. zail. 1938.

OZNAMENI SCHUZE. beam spolku Svornost C. 49., v _Penelope.

Pro gpatne podasi schtze byla odlokna na nedeli dne 18. zali. V gichni elenove jsou Mda,ni, by se dostavili a vyrovnali sve povinnosti, Do schrize se dostavi br. Jos. Holasek a promluvi o teskoslovensku, ktere procestoval, proto ptivedte i svoje manielky a ditky, by jej vyslechly. Tet jest tadoucno, aby pfinesly nejake zakusky ku spoleene svaeine. Na shledanou dne 18. zati se te gi, T. Ptikryl, pfedseda.

Novy kostel C. M. B. v Temple., Z tohoto pekneho, eistotou ulic znameho a stale rostouciho mesta sttedniho Texasu se oznamuje, ne stavba noveho chramu 6. M. Bra-. tti ute g ene pokraeuje a moderne vyplanovana budova doda mestu Temple dal gi okrasy. Mistni sbor podnik financuje bud' dobrovolnymi dary Clem, potadanim drutnych veeirkri a pod.

Dedikace noveho kostela bude mimotadnou udalosti velike krajanske osady a zaroven manifestaenim sjezdem phslu gnikri tabora 6.M.13.

Zpravodaj.

East Bernard, Texas.

Veera, v nedeli odpoledne men jsme v na§3.

S.P.J.S.T. sini peknou pohadkovou hru pod nazvem "Honzieek z malovane chaloupky", kterout hru pfedvedli mall sokolici a sokolice od Stefanikt z Houstonu. Nes g teva byla v gak slat* neb hned v sobotu a jeSte i v nedeli dopoledne pr g elo, take Tide z farem se nemohli dostavit, cot jest opravdu g koda. Ale i ph to male nav g teve mali ochotnici pod fizeni sestry Ctvrtnikove zbavili se svYch ilioh znamenite. Mala, dceru gka, hrajici ulohu Matenky, opravdu hrala bajeene, cot nasvedeuje ze Stefanici se nemusi obavat, Ze u nich.deska fed zanikne, neb ne nebudou miti herce za 15 let. Hloupe bylo od Honzieka, ne prodal chaloupku eertu za pytel zlata, ale moudra byla fee Matenky, kdyt Honzovi tekla, ne provedl hloupost, prodat chaloupku ktera, byla dedena pro pradeclovi at po Honzika. "Ceska, matka v Ceske chaloupce" jest ten nejkrasnej gi dar Boti", tak vytkla Matenka Honzikovy, kdyt provedl tu hloupost, a tadnY jinY jej nemel rad, v gichni se s nim zlobili. Hra se pfirovnala dne gni situaci 6eskoslovenska, kde Hitler by chtel tu Ceskoslovenskou chalupu bud' koupit za gro g , neb ji ukrast napadnutim na na gi vlast vojskem. V g echna Best y am od Stefanikii za va gi ochotu jet at k nam zahrat onu hru ye prospech deskoslovenske akce.

Leo M. Haverda.

Kejk kezanY pilkou.

Dne 24. srpna jsem ptijel domil z prate, a manZelka se mne pta, jak se citim. Ja, ze dobre, tfeba ren pied tim jsme meli "birthday party" u pi. John B. Hejl. ftikam, 2e bych zase g el, kdyby tam byla beeka shinerskeho, ale zena netikala nic. Za chvili zvonil telefon, ze pry k nam ptijedou Heepti, na g i pfatele a take v osm hodin pfijeli.

Primeli nas k vyjitcl'ce a zastavili jsme se u p. Wm. Kutalka, kde p. Heen se pry chtel pfesvedeiti, nema-li nejaka stara okna. Pan Kutalek je stavitel a tak se nekdy trefi, ne ma, v g elicos na ruce.

Kdyt jsme tam pfijeli, bylo lidu piny dttm.

Moje matka byla wave ve dvetich a povidala, ne byli u nas a nebyli jsme doma. Ut jsem veal, co je. V gichni se kolem mne shlukli — bylo jich na 50 — starYch, mladYch a studentri z university. Meli v ge pfipraveno i kejky a na nich sviefely rortehnute a ja mel sfoulmout ty sviCky. Pan Raymond Prasatik mi blahoptal a :pcAOM :nine odevzdal dar. Ani jsem nevedel, .ze tz'Ototri -jsernititrkejkrrozkritjet: . Napted nine – itali-ine-IckY i ten sel l dobte. Ph. torn druhem,:se rni nut sebral jsem se a gel do - garate

- p. Ktitalka a ptinesl si pilku a milt' kejk ji rozfetal. To y am byl samY popcorn. Smichu bylo, at se kaldY ohYbal.

Dekuji mantelrim Will KutalkovYm, ze ty narozeniny nechali oslavit u nich a tea dekuji vgem ostatnim, ktetl ty narozeniny pomohli mi

oslavit. Udelali jste mi velkou radost.

-Frank Janeaek.

Ve stiedu, dne 14. zati. 1938.

Rad Krisna, Wallis, Texas.

Cteni broth a sestry! — Pr gelo minulou nedeli den, tak nebylo mono do schilze se do-, stavit. Bude-li pekne, tak pti gti nedeli zkusime potadat onu schtizi a site o 2 hod. odpoledne dne 18. t. m. Nezapomerite na to! Spa,dlo nam asi 5 palce vody v sobotu a v nedeli. S bratrskYm pozdravem, John Marek, taj. kad Moravan, eislo 42., Brookshire, Texas.

Cteni bratti a sestry! — Temito faciky vain na vedomost davam, 2e se mate dostavit do schfize dne 18. zati. Meli jsme mit schfizi dne 11. zati, ale pro blative cesty se schfize nekonala, tedy se hled'te dostavit v pinem poetu.

Mame dva nove dekatele k uvadeni.

Spolek Holik eis. 18., R.V.O.S., kons schezi tY2 den. Kteti eleni jsou s placenim pozadu, at' se pkijdou vyrovnat. Kdy2 nemohou prijit, tedy necht' poglou. S bratrskym pozdravem, John Machad.

Galveston, Texas.

Valeria redakce Vestniku!

V teto kriticke dobe snad ka2dY z nas se chveje o nagi starou vlast a ztratu narodni svobody a pokojneho vYvinu nageho naroda. S jakou drzosti si nagi sousede neptatele cela staleti nageho naroda urguji, co jim musime dati.

Kdyby dostali j en pid' natl. ptdy aneb v ge co chteji ,to by staeilo jen chvilku uspokojit je a pti prvni ptile2itosti by uzmuli vkchno. Nagi rodni bratti, sestry a pokrevni ptatele aneb jako jen bratti rodne zeme by teke platili tivotem i syYm hmotnYm majetkem rodinYm a narodnirn. Proto nevydkayejme, a2 zdali bude nag narod napaden, ale pomahejme kaldY jeden z nas zahranidnich Cechoslovan ku obrane a ptiprave odraziti neptitele, tak aby zasoby nejen munice, ale te2 2ivotbyti pro vojsko i Aeny, deti a civilni obyvatelstvo mohlo bYti za,sobeno na dlouhou dobu. Neb Nemci, zdali se odvali ku napadeni, budou kruti a zutivi dobYti nagi zeme, a negtiti se 2adne brutality, kter aby zastinila divoke narody ye sttedoveku. Nage Usttedi oeskoslovenskeho Narodniho Sdrukni v Americe v Chicago, Ill., svolava konferenci na 20., 21. a 22. tijna t. r. do Chicago, Ill., a vgeciiny organisace jsou vyzvany &leastniti, se tohoto narodniho kongresu, tak aby spoluprace vgech sloiek nageho lidu byla zarueena. Organisace tato se nikdy nerozpadla, po celYch 20 let konala narodni , poslani a v eas valky, v boji za svobodu, pomahali jsme zde teobetinami a nagi hogi dobrovolmi ci krvi, a mnozi nagi buditele narodni a vlastenci trpeli v 2alatich, a jine obeti na g narod po celYch 300 let ptina gel. Ji2 se sbirky dosti rozproudily a nagi lido chapou, 2e musime se spojiti a tak jako jinde i my zde v Texasu se trogku rozehtivame, ale dosud mfdeme rici, ze je net malo, musime vtichni pomoci.

My v nagi T. J. Sokol, jak jsem ji2 drive zdeliIa, podpotili sbirku na obranu z thuds nagi pokladny $5.00, rodina J. StanovskY $5.00, ses.

Chumchalova, $2.00, br. A. J. Janda $1.00, ses.

E. Kivich $1.00, p. J. OvesnY 50c, celkem $14.50, jet jsme odeslali na br. J. 8uldu, ktery v gechno odesile, co nejdtive do vlasti, co2 vge jde vYhradne a nezkracene do fondu na obranu republiky, kdato z elenskYch ptispevkft v fistiedi se plati vge co tteba, jako tiskopisy, agitaeni brokrky a j., ov gem tee akce politicks, humanni, kulturni a pod. Nati elenove dobrovolne se hlasi o elenstvi v T:Jsttedi a celkem odeslano $12.00 za tyto dleny, kteti ptispeli po dolaru: ses. Marie Doslidova, ses. Anna 8illerova, ses.

Elsie 8illerova, H. Stanovska, J. Stanovska, M. Chumchalova., J. StanovskY, Karel 8iller, A. J. Janda, J. Vincenik, L. Fojtik, L. Hone. Kdo by si ptal stati se elenem C. N. Sclrukni, radi vy&lime zaslani ptispevkil na,,.:prime: elenstvi. srdee.pf deVgem, kteti ptispeli na tyto kuji a vetim, 2e odbodky vgude budonzalokny, tak aby se podniky a sbirky netti gtily z du, 2e ten neb onen pracuje snad pro 'credit osobni neb to di one organisace. Adkoliv by na tom nezale2elo, jen kdy v gichni budeme pracovat, abychom ukazali svoji zdatnost a ukaznenost sami sobs pomahati.

Mfdeme bYti hrdi na svfij pavod a tee, jak to pronesi president .C.S.R. p. Ed. Bene g v sobotu dne 10. zati Bylo to tak slavnostni a yznegene3

vftsTavfx jak nabadal vgeehny glo'Acy iia geho lidu, aby nedal ptileAitost k no.rodnim provokacim, aby g' el za svym povolanim a chladne ptechazel pies rtizne fitoky politicks a stranicke va gne a dosud devetuje, 2e Nemecko zfistane ptatelske, neb meng inove strany jsou spravedlive zastoupeny ve vlade a v fitadech, ba maji vice netli jinde, neb dosud maji nemecke Akoly a ueitele placeni statem, ale ani o pid' zeme se se '26,dnou narodnosti deliti nebudeme, neb jest zarueena mirovou smlouvou, jsou pevne hranice a jinY narod nand pray() nam diktovati, co doma mideme delati a co nesmime. At' nespokojenci jdou tam, kde jim slibuji vice. Avgak celY svet vi, ze jest to gtvani z Berlina a ne 2e by rnely menginy nejake ptikoki. Ale i kdyby prozatimne Nemecko nenapadlo C.S.R., nedejme se uspati, to bude jen fiskok, pracujme tie a bud'me na strati. Pomahejme financemi, neb ka2dY dolar bude chraniti natl. vlast a narod od porobeni.

Sbirku na stanek osl. ve Washingtonu, D. C. oznamim loozdeji, neb by to bylo najednou mnoho, a take z dfivodu 2e jests nekdo ptispeje, tak budu obtekvati pozdeji.

Dnes, dne 11. zati, DamskY Kroukk v Dallas, Texas, potada divadlo ye prospech obrany C.S.R. Te2 cvidenci Sokol Houston sehraje za tim teelem hru "Honzieek z malovane chaloupky" v East Bernard.

Sbirka redakce Cechoslovaka roste, tak piece srdce i ruce se oteviraji za existenci na gi narodni svobody.

V Dallas, Tex., pti statni vYstave bude den. Cot aby se planoval tak, aby eistY vYteiek ze vgech podniky i ye spolkovYch sinich ten den potadanYch, byl venovan co jubilejni dar C.S.R. a vziti si za povinnost, komu nebude man() byti ptitomen, poslati penani darek za sebe, tak aby ten darek odpovidal eislu v Texasu usazenych oechoslovakil a elene. rodin nageho pevodu? Te2 oslava 201eteho vYroei 28. tijna mela by bYti spoleene v osadach potadana pro ten Udel.

Br. Jan Gajevskymu dekuji za milou vzpominku. Ja tet rada jsem shledla ty uptimne krajany, kteti to opravdove bratrstvi maji v srdci. Te2 fitednici Hl. U. si zaslouti uznani za zajezdy na rfizne tadove podniky. Wady ty finaneni a osobni odpoeinek venovany za neelem agitate a vysvetleni fidelu na gi organisace jest nedocenenY, a i ti co jsou ptitomni, 'Vagina jich nevi, o 'dem feenik mluvi. trdel nasi organisace jest krasnY, nejen pojistkou 2ivotni, ale te2 pestovanim deskeho jazyka a kulH. Stanovska. tury. Na zdar! ltad Bratrske Spojeni, els. 128., Mart, Texas.

Cteni bratti a sestry! Dne gni nedeli, kdy jsme se men vypravit do schtze, nam dosti hodne zaprgelo, talde cesty byly hodne blative.

Tedy ja, a neetnik jsme do schaze nejeli, 2e asi na druhou nedeli bude lepe. Tedy, jestli kteti bratti a sestry byli u sine, nam to prominou.

Na druhou nedeli, toti2 18. t. m., jestli nebude prget, ptijedle vgichni bratti a sestry.

Take se bude konati schfize R.V.O.S. Kteti path k tomuto spolku, tedy jsou kdani, aby se tez dostavili a svoje povinnosti vykonali. Nektere eleny jsme u2 davno nevideli v na gi sini.

V okoli Mart sbirani baviny b1121 se ku konci.

Misty maji dobre baviny, 2e udelaji pul balu po akru a misty potteba at 6 akru na bal, dle toho jak kde tadil hmyz. Mne to te2 zachytilo, talde musime az test alma posbirat na bal baviny. Krmiva udelo se hodne ,tak zas na rok budeme s radosti farmatit a te git se, 2e udelame vice.

Tak broth a sestry, na shledanou v nedeli 18. zati. S bratrskYm pozdravem, Frank Vinek, tajemnik. ftad DubovS, Haj, eislo 125., Ross,.Texas.

V. posledni schfizi na geho tadu odhlasovalo elenstvo $5.00 na obranu stare vlasti. Neni to sice mnoho, ale tad jest malY a pak jsme se zadiuzili ptistaybou a zvetgenim nagi sine.

Kdy2 bude potieba, v gak ji2 se najde nejaka testa a dame vice. tekali jsme br. Navratila, ale neptijel. - Doufame, 2e se mu na tests nic zleho neptihodilo.

Za nynej gich daft jest to na dennim potadku.

Dopisovatel.

Strana 7.

Do Tiongerfordt Schfize R.V.O.S. jest odlokna na etvrtou nedeli dne 25. zati, o dvou hodinach odpoledne.

Ostoja 1V1uniza, pted.

Leo M. Haverda, taj.

TUCET LET CSPESNE CINNOSTI. Tento tYden dovrguje krajanskY fistav Liberty Loan and Building Association dvanacte let sve fispegne pfisobnosti. Dvanacte let znaei hezky dlouhou dobu v obchodnim svete a se porinik vykazati neptetr2itelnYm fispechem po tak dlouhou dobu, znaei to, ze je to solidni Ustay, spodivajici na pevnYch zakladech a 2e podobny tistav, jako je Liberty Loan and Building Association; jeho2 podilnici jsou z velke na gi krajane, 'po2iva u nich velke devery a ptizne, ji2 si asi vydobil solidnim a poctivYm jednanim. Krome toho, na gi krajane, podilnici tohoto Ustavu, byli za onu dobu obohaceni o slugnY obnos penez, sahajici do sta dolard, vplynuvgi jim do jejich kapes jako dividendovY zisk. Ukladanim si aspor v nem ptispivame sami sot:* sami sve narodnosti, neb fispory ukladane u jinYch ustavu, ktere nejsou tizeny krajany jako je Liberty Loan and Building Association ochuzujeme se naiadOny neptispivaji nidim na nage narodni akce, nepodporuji na g tisk oznamkami a odebiranim nagich deskoslovenskYch easopise. Jain nam zdeluje oznamkovY teditel a eeskY korespondent Liberty Loan and Building Association, br. S. P. StudnienY, tento Ustav v2dy speje na vgechny nage narodni akce, jeho feditel, E. E. Chernosky a druzi fitednici te2, nemluve ani o proptijdeni fitednich mistnosti pro rezne prate s onemi akcemi spojene, propfijdovani a bezplatne poskytnuti rfiznYch kancelatskYch potieb pro ony prate pro ramie narodni akce. Jeho elenove teditelskeho sboru i jeho ntednici jsou eleny na gich narodnich a podpiirnYch spolkt a vzhledem k tomu, co zde uvedeno, bylo by nejen slu gno, ale i z narodniho stanoviska 26.doucno, aby na gi krajane, maji-ti fispory nejake a mini-li je vYhodne ulo2iti, uje u nageho krajanskeho Ustavu, jakym je Liberty Loan and Building Association, pravem si ptisvojujici ptivlastek — Prvithdeskoslovenske pujdovni a stavebni dru2stvo v Texasu, je2to byl zaloien a je tizen krajany a take verne slou2i1 zajmem na gich krajant a na jeho2 oznamku na jinem mists tohoto listu dovolujeme si nage etenate upozorniti.

Houston, Texas.

Ctena redakce!

Nate mlado, Telocvieno, Jednota Sokol Houston, u tadu 8tefanik, bude potadat prvni vetejne cvideni 18. ptigti nedeli. Budete pfekvapeni, jak ye cvideni tak v provedeni morayskych taneekti na gich deti. A kdo jednou uvidel midde2 pti jejich narodnich tancich, zajiste poznate co je v nich vyjadteno radosti ze 2ivota, je v tom poesie, hudba i mimika. Ty star gi budou taneit Besedu a to vite, co Beseda znamend. Pak bude pane divadlo a weer tanec.

V nedeli jsme byli na divadle v East Bernard, ‘ tefanik. Hraji dim ktere sehraly deti od tadu S dale tim lope. Dostalo se jim hojneho potlesku. Deti byly vYteene pohosteny. Tamej gi bratfi a sestry se o ne opravdu dobte postarali.

Dostaly kolak, sandviee a sodovku a jests k tomu dostaly penelitY obnos, cot od nich bylo pti tak gpatnem poeasi velice hezke.

S pozdravem a na shledanou v nedeli!

Marie Kostkoya.

Japonsko ma 681,025 etvereenich mil yeetne s uzemimi, ktera mu byla svetena jako teritoria pod mandatem. Zavislost zeme na dovozu surovin, pottebnYch k vYrobe valeeneho materialu, je podstatny dinitel, nebot' z 22 nezbytnYch surovin je jich pouze sest v zemi V dOstateenern rano2stvi.

Riga. — Polska, vlada zahajila dnes novou assimiladni kampati, jejd obeti maji se stall Ukrajinci a Rusove, bydlici na fizemi Polska. Za posledni mesic bylo znieeno 173 pravoslavnYch kostehl. Polske autority haji tuto einnost tim, 2e nektere ze znieenYch kostelt nebyly nav gtevovany a 2e jine potrebovaly oprav, jejidh2 cenu kongregace nemohly hraditi.

Strana L. Synagoga damn mestu.

V Mistelbachu, meste v deverovYchodnim kousku, predal pi•edsecla zidovske obce Wilhelm Kohn starostovi mesta Ude od synagogy. torn prs;hlasil, ze venuje budovu mestu jako dar. Byl to akt na znameni, to tidovske obyvatelstva se jit ternet apine z mesta odstehovalo. V Mistelbachu bylo pied ptipojenim Rakouska k Nemecku nejvadi procento tidt v dela zemi.

Rumunsko doplaci no, Nemeeko.

V rumuskych hospodatskYch kruzich jsou velke .obavy ze zhordeni rumunske obchodni bilanee. Nemecky vyvoz •do Rumunska stale stoupd, kdetto rumunskY dovoz do Nemecka klesa. Tvrdi se, le obchodni deficit rumunske obchodni bilance aini ut pies pal miliardy lei. ✓ rumunskYch ptistavech jsou dosud velke zasoby neprodaneho obili. Nemecko pry nenakupuje ani zdsoby, ktere objednalo a k jejicht odebrani se pisemne zavazala. Tato situace vyvoldva ovdem znaene rozladeni i v kruzich, ktere projevovaly at dosud nejvetdi zajem na hospodatske spolupraci s INemeekem. Jsou projevoyany obavy, to situace se jedte zhordi.

Lindbergh tabdiv-uje sovetske letce.

V Moskvy se konal na letisti Tudino u Moskvy tradieni leteckY den sovetskeho letectva, poradanY Usttednim aeroklubem SSSR. za phtornnosti Stalina, Molotova, Kaganovide, VoroSilova, Mikojana, 2danova, Jetova a detnYch inch nej yyddich hodnostaft, diplomatickeha Eboru. Civilni i vojendti letci ukazali vysokou atioveri sveho umeni. Take "hrdina Sovetekeho svazu", slavnSr letec Kokkinaki, ptedvedl ukazku sveho leteckeho umeni. VYkony letaa byly odmeriovany bouilivou pochvalou ptitomnYch jich bylo ' nekalik set tisic. Mezi divaky by1 i plukovnik Lindbergh s choti a sledoval program leteckS7ch slavnosti s velkS7m zajmem.

Vyjadtil. obdiv nad zpilsobem letu sovetskSTch pilotii. Zejmena obdiv oval vYkony vojenskYch stihadek. "We bylo dobre, avdak toto je znamerate," zvolal Lindbergh ph tomto bodu programu.

Veda Kotas je chlapik.

V Bystfici pod HostYnem tije v chudobinci petasecIrndesatiletY Josef Kotas. Kdysi byl dobrym delnikem. Nyni tit pracovat nerntte. Jeho jedinYm majetkem bylo 350 KC, ktere si nekolik let, aby mel jednou lepdi pohieb. V techto dnech pkidel sta •edek na obecni triad a piinesl s sebou cely sviij majetek, onech 350 KC. Potadal, aby ty penize zaslali na obranu statu. Kdyt pak odchazel, poprosil, aby jeho penize zaslali jako od neznameho darce. U dveti se shrbenY statedek napiimil a hrde pro"Nade republika a svoboda je ptednejdi, • net peknY pohteb. Nedej Bah, ale dojde-li nekdy k neeemu a ja, budu jests tiv, budu sttilet take. PuAku jests udrtirn v ruce a mam dobre oko." Sbirka na obranu statu podle posledniho vYkazu vykazuje temet 440 splacenYch miliont Ke. Budou se nosit dievaky.

Podle anglickYch zprav z Berlina jevi pry se ✓ Nemecku citelnY nedostatek kate. Spotteba kate pro vYrobu bot pro civilni pottebu bude pi-Sr znaane omezena. K v3'rrobe bot se bude poutivat nahra,tek. Nektere anglicke listy dokonce oznamuji, to v Nemecku se budou nosit citevalty. JinY anglickY list oznamuje z Berlina, to nemecka policie ptidla na stopu rozvetvene organisace paderaka valut. Mnoho bohatych Ilemet se pry ptipravovalo ze strachu pied valkou vyvezti penize do ciziny Jsou pry mezi nimi i vysoci hakenkrajclerdti funkcionati. VYpravy rakouskYch delnikt na zotavenou do Nemecka byly nahle zastaveny. Jako dilvod se ovdem uclava, pfetiteni drab. Mnoho rakouskYch delnikt bylo pry behem zajezdu v Nemecku zateen°, nebot' hlasite projevovali nespokojenost se socialnimi pomery v Tieti nisi. Nyni se v Nemecku s nejvetdim urychlenim ptipravuje pHsnY talon na ochranu nemeckYch hospodatskYch tajemstvi. Hospodatska zrada a prozrazeni hospodatskYch tajemstvi se bude trestat nekolikalethn vezenim.

vtsTNix.

Rozmanitosti.

Doklad potopy.

BritskY badatel sir Leonard Wooley podava knitne zpravu o s yYch vykopa ykach v Mesopotamii, u starovekeho chaldejskeho mesta Ur na iece Eufratu. Vykopavky clava.ji za pravdu dtivejdi domnence dejepisct, to potopa sveta byla ptirodni katastrofou, omezenou na udoli dolnirra toky iek Eufrat a Tigris. Od Sumert. ptedla povest o potope do prvni knihy Mojtidovy. Sir Leonard nalezl pod kralovskYmi hroby vrstvu hlinenych desek se zaznamy asi z doby 3700 let peed Kristem. Pod deskami byla vrstva diste naplavene hliny. Kopalo se hloueji a skuteene byly objeveny dobie uchovane pamatky mnohem stark kultury. Naplavy hliny nad touto kulturou nemohou byt nitim jinym net zastatkem po obrovske zaplave, ktera zahubila obyvatelstvo kraje. Tim je podan dukaz, ze t. mt. potopa sveta byla ptirodni katastrofou v oblasti ieky Eufratu a Tigris ate se udala jedte pied 37. stoletim pied Kristem, tedy vice net pied 5600 lety.

Misto dusiku se potapeetim diva do dYchaei smesi nyni helium.

Velike panorkove katastrofy, ktere v poslednich letech postihly americke valedne lod'stvo, verily k tomu, to namotni sprava venuje mnoho pede zdokonaleni idrzbroje potapeet pro yelike motske hloubky. Ze zprav o pokusech vysvita, to neeekanYch vYsledku se docililo poutivanim helia. DYchaci ptistroje, ktere potapee bere s sebou na cestu do hlubin, jsou opatteny novou dYchaci smesi — misto dusiku je v ni helium. At dosud si potapedi stelovali, to ph dYchani stlateneho kysliku a dusiku sta.vaji se jejich tidy nehybnYmi jit v hloubce 30 at 60 stop. Can hloubeji klesali, tim se tenta stay zhordoval. Nova dYchaci smes tuto obtit apine odstratiuje Zato vdak se dostavila jina nesnaz — potapede s heliem sutovala zima pod vodou. Nesnaz ptestala, kdyt potapedi dostali odevy elektricky vytapene. M dosud byl popeeskY rekord neco mai° tes 300 stop. S novYmi ptistroji dostal se americkY potoped do hloubky 400 stop. V pokusnYch tlakovYch komorach snadeji v nich tlak at 20 atmosfer, cot odpovida tlaku vody v hloubce 660 stop. Od daldiho zdokonaleni kysliko-heliove metody slibuji si odbornici proniknuti do motskYch hlubin, dosud neptistupnYch. Pi-iklad -Oboe tstradina. etenat novin si dnes zvykl hledet na udalost s nej yyddiho svetoveho hlediska. Ut pomalu oteme jen to, co delaji, pidi a mluvi lordi, diplomat& ptedsedave snemoven a diktaZpravidla nas to ptilid nepotedi, ad jsou i to radostne vYjimky. otenati, mrzutemu, kdyl ptedet1 neutedenY avodnik, doporuduji, aby nahledl do nekterych krajinskYch novin.

Jsou opravdu takove venkovske listy nedelane natkami — a je jich vic a vie -- kterYmi nahlednete do venkovskeho tivota a leckdy se potedite tim, co se tam deje. — Na eskomorayske vysodine, v pelhtimovskem okresu je obec tstradin. Nejen, ze ma pane desks jrneno, ale take dela jemu test. Na oslavu dvaca.teho vYrodi Cs. republiky astradindti po zralem uvateni ustanovili petidlennY vYbor ze zastupmistni osvetove komise a zajmovYch organisaci (ochotnickeho spolku a pod.), do vYboru ptibrali uditele a dva obeany a hned se zadali starat 0 apravu na ysi. — Nejdtive zavezli Louti, nazvanou Smichov, ktera, ut k nieemu nebyla a jen hyzdila yzezteni obce — jak ut takoye loute bYvaji. A ne to by si byli na to najali a jen se divali, jak epave vody ulaYva. Na to nejsou dosti bohati. Obeane sami, dabrovolne a zadarrno svateli hlinu, kameni a jine hmoty zadarmo pracovali na zavake — a v kratke dobe zmizela Vedkera dpinava voda a na mists bylo zasazeno 20 lip na pamatku dvaceti let republiky. At ptestanou polni price, bude na naysi ztizen park. — Mobil bychom tici se Smetanou: Dobra vec se podatila, ale jak ut jsme zkateni novinatskYm slovnikem, dime: Tomu se hid konstruktivni politika.

Ve sti'edu, due 14. zaii 1938.

Wive negramot4 vojak piie.

Redakci jednoho vojenskeho dasopisu dodel dopis od prosteho vojina, absolventa kursu pro negramotne. Dopis je ptiznadnY nejen velmi ahlednYm pismern, ale i syYm obsahem, z nehot se zradi touha delat vojenske povolani dobie a ziskat si pro ne co nejlepdi vzdelani.

Citujeme z tohoto radostneho dokumentu doslovne: "Ja jsem Rusin z Podkarpatske Rusi.

Pkidel jsem na vojnu v kijnu 1937. Naudil jsem se na vojne Gist a psat a mam z toho radost.

V civilu jsem byl negramotnY hlupec a jak tetko mi bylo, to neznal jsem vfibec ani jmeno sve padepsat. Na vojne naudil mne pan poruelk Emanuel Janda, te mohu aj noviny Gist' a napsat' dopis dornt rodidtm. Ted' bych rid bct' vase da,sopisy. Do kursu chodil jsem asi 3 mesice, bylo nas Rusina asi 25-26 chlapa. main vojenskeho ducha a miluji kamaradstvo a nadu deskaslovenskou armadu. Umim sttilet z kulometu a atodit s palbou a pohybem proti neptiteli a nieit jeho silu, ttebate jsem byl V. civilu neudenY. Budete-li mit nejake poueni knitky pro bojovy vYcvik tak bych si rid objednal takovou knitedku, protote edde nemam.

Na vojne se mam moc dobte, dobrY oblek a u.dim se potad. Nesaraja sa sCo na obed obedvat.

0 to se stara kuchat a dee dostanu nadup jestli chcu. Ja se stard.m jenom o to, abych pokadne konal stratni slutlau a spinil rozkaz ptedstaveneho. Se srdeenYm pozdravem Oeskoslovenskej republice: Zdar!! Voj. Ivan Bodnar, pedi pl. 35 "Foligno", 9. rota." — K dopisu neni tieba nieeho dodavat. Mluvi za cele kapitoly o tom, jak vojenska sluiba v nadi armade otevira i vojaktim mendinovYch narodnosti cestu ke vzdelani, jak z nich deli uvedomele obrance nadi spoledne domoviny, ale i platne obeany.

POLSKI HLAS 0 UMIRANI LU2ICHiCH SRBU. Kurjer Warszawski pkinadi z Lipska Chuck pod titulem: "Zahuba Lutleant?" Adkoliv oficialne bylo prohla geno, to Tketi tik nechce ,odnarodhovati sve loyalni obeany, kulturni lu'ZickS7ch Srbtl byllne pod't'at, 1u2ickosrbske dasopisy byly zastaveny, tiskarna a na-: kladatelstvi zavteny, spolky rozpudteny, narodni pracovnici zastradeni hrozbami, zateeni nebo i :na deni dobu vezneni. Nyni se roz.Sitila zpra,va, ze za.tdeni luMeti Srbove, dr. Jan Cyi, teditel tiskarny Jan Skala, turnalista, by'valST redaktor organu Svazu Polakft v Nemecku "Kulturwehr'„ a posluchad pratske university J. Merdink byli pohnani pied soud jako velezradci.

Germanisadni ibsili Minot jiste nikdy se nezmeni. Tim men& kdyt jde o narod, kterY je celY uzavten v hranicich nemeckeho statu a nemo, proto zahranidniho dinitele, kterY by mohl hajiti jeho prava vtei Berlinu a pohroziti repressemi proti memecke mendine. Zda se tudit, to osud lutickYch Srba v Nemecku je zpedeten. Ptes vde.chen fitisk narodni duch lutickosrbskY nezanikne vdak naraz. Snad by se tedy dalo jests neco zacb.ranit. Sludi sine ira et studio uvatit, zdali by nebyla motna nejaka zmena situace toho nedt'astneho naroda.

Nemecko se rozhodlo udiniti jednou pro I/My konec natlaku mesh Budydinem a Prahou. V odich Nerncu slovanskY ostrov lutickosrbskY jest velmi netadouci a v ptipade valky mohl by bYti i nebezpednY, kdyby jeho obyvatelstvo bylo neloyalni a podlehalo deskYm vlivfim. Bylo rozhodnuto proste likvidovati eventualni deskou operadni zakladnu na azemi Nemecka.

Po dosavadnich zkudenostech, je tetko odekavati, to by lutieti Srbove v Nemecku jette jednou mohli miti fipinou svobodu kulturniho tivata: dkoly, easopisy a organisace. Nebylo by tadouci, aby nekterY slovanskY stat ptijal na sve azemi jistY podet lutickYch Srbt, aby jim dal ptdu a utvotil pro ne novou miniaturni Lutici, jet by mela sve dkoly a svuj kulturni tivot? Jestlite nelze zaehraniti zbytek luticke zeme, aby byla zachranena alespori dastedka lutickeho naroda? Nechat' na nebezpedi tabuby lutickYch Srbt pomysli jejich ptatele ye vdech statech."

Ve stfedu, dne 14. zati 1938.

17--OLEM roku 1940 Nemecko bude mit ze vg ech evropskYch zemi nejdokonalejti sit' modernich autostrad v celkove deice 7000 km, jet budou kfitovat nisi od severu k jihu a od zipadu na vYchod. Tyto "narodni autostrady", jak jim v Nemecku hrde fikaji, jsou rozdeleny UzkYm travnikem na dva smerove pruhy, z nicht kazdy je giroky 8 metre. Stiedem ka gdeho pruhu se tahne eerna eara, je2 rozdeluje silnici na dva pasy, z nich vnit •ni je ureen pro pomalou jizdu. Travnik oddelujici oba smerove pruhy je giroky 3 a2 4 metry. Povrch techto silnic je z devatenacti procent betonovY, ze etyf procent asfaltovY a jen z pet procent yydlaldenY drobnYmi kostkami. Stalo se tak na mistech, kde je v kraji dobry kamen. Betonovy povrch vozovky je silnY asi etvrt metru. Na mistech, kde je spodni stavba chaba, nebo kde je vysokY nasyp, je betonova vrstva silna a 30 cm. Po okrajich obou silnienich pase se tahne asfaltovY okraj ,kterY se ostle odrai od bileho betonu. Tento okraj je na vnej gi strane vozovky girokY asi metr a na vnitfni Strane, pfechazejici do travniku, je girokY 35 cm, take celkova sire silnice eini 20 metre.

Na mistech, kde jedna autostrada pfetine. druhou, kfi2ovatku tvoti most, take jedna silnice vede nad druhou. Vjezdy vedlej gich silnic, na autostrady jsou od sebe vzdaleny vetginou asi 15 km a: jsou pozvolne a zaji gteny trojiihelnikovYmi ostrovy zelene, je2 jsou skoro dokonalYm zaiizenim proti nehodam. Viditelnost na mistech vjezdu s vedlej gich silnic je dokonala, stool jen, kdy2 fidid zpomali jizdu a rozhledne se. Benzinove stanice jsou postaveny na tra y -natYchosriv ptmefnYchvzdalenostech.

Na mistech, kde autostrady vedou kolem krasnYch scenerii, je upraveno pohodlne parkovigte, s nelio2 obyeejne vede stezka do kraje, aby automobiliste mohli nechati vriz na parkovigti a udelali si vYlet do kraje.

Autostrady jsou ke geny tak, aby harmonisovaly a splYvaly s krajem, kterYm vedou, a proto se jejich vysta yby zrieastnili i umelci a architekti. tstkedni sprava 2eleznic byla reorganisovana a odpovednost za v gechny silnice spodiva na TiDER8Tt novinati byli zvla gtni typ mezi V V novinati celeho sveta a byli to ye sve velke vetgine lido bystfi, hbiti, pohotovi; dovedli shanet zpravy a dovedli (Mat noviny tak, aby byly zajimave a soueasne mely roveri. Videriska Zeit, kde byl feuilletonistou Stefan Grossman, dospela zvla gte ye syYch zadatcich skuteene literarni dokonalosti.

DobromyslnYm 'iertikem, eiste videris'kYm, bylo rdeni, 2e ka2da videriska redakce ma sveho "redakeniho Idest'ana". Z tohoto pravidla, v nem2 ani nebylo prilig mnoho nadsazky, byly vyriaty jen redakce eeskYch novin, ktere naopak nemely namnoze ani sveho "redakeniho /ida".

Zato se 2idovskYm novinafrim — ti byli ze vgech 200.000 viderisckYch israelitri. nejmene tidy, vribec ne artodoxni a hodne smi geni — molokdo vyrovnal v torn, jak sve povolani vYteene delali. A eteme-li dnes knihu bYvaleho gefredaktora viderisckeho "Telegraphu" Eugene Lennhofa, ji2 sestavil ze s yYch reportak a poznamek o pet poslednich hodinach Rakouska, chtej nechtej si to znova musime ptipomenout.

Tak dobfe, tak napinave, pfehledne, dramaticky a pfi torn verne je ta kniha napsana.

"Telegraph", jeho2 maletnik se jmenoval Bondy a hlavni spoluprocovnik Kurt von Strachwitz, bojoval v poslednich tfech letech pies pronasledovani v geho druhu za rakouskou nezavislost, svobodu a svrchovanost. Lennhof jako gefredaktor mel styky s vefejnYmi osobnostmi, mel pfistup do vgech rifadri a instituci s pravem 2adat zpravy at' u2* driverne nebo pro tisk. Jak se choval v svem povolani v peti pfevratovYch dnech — nebot' on nebyl bojovnik za svetovY nazor, byl toliko novinaf — joke zpravy sehnal a jak je dovedl sestavit v run a pohnutlivY obraz, to je pkedne znamenitY a pohnutlivY obraz, to je pfedne znamenitY mistrovskY kus, pro pfiklad kahlemu novinaki, za druhe velmi cenna zku genost pro

vtsnrix

Nemecke autostrady. generalnim inspektorovi dr. Todtovi, jen/ je Odpoveden ptimo Hitlerovi.

V dervnu roku 1933 byla utvofena Spolednost figskych autostrad s kapitalem 50 milionri marek, kterou ridi zeleznicni, nikoliv civilni in2enYfi a podleha ovgem statu. Tato spoleenost ma monopol na vgechno, co se vztahuje k novYm autogtradam, od stavby stra2nich domkCi o2 po vydavani reklamnich vykazu >o tom, co bylo vykonano.

Autostrady jsou budovany tak, aby se vyhYbaly mestedkrim a vesnicim, mijejice velka mesta ye vzdalenosti nekolika kilometrri, a ffeba jsou s nimi spojeny, jako i se v gemi drilditYmi silnicemi, blizko nich vedou, naprosto opomijeji start silnieni system, kterY je ponechan jen mistni doprave. Spoje jsou ke geny tak, nuti automobilisty vji2det na autostradu ye smeru jizdy.

Pada pro autostrady je vykupovana za stanovenou cenu a v pkipade majitelova odporu bez okolkt. vyvlastnena.

Rychlost na autostradach je neomezena, a podle toho jsou i dokonale fe geny vgechny zatacky a skolny. Pro kaklY typ kraje jsou pfedepsany rrizne zataeky a sklony Mnoho pozornosti bylo venovano otazce spodku silnic 112 roku 1933 byly yyzvany konstrukCni utady rtiznYch nemeckYch state, aby v blizkosti projektovanYch autostrad provedly prrizkum pridy a zaslaly jeji yzorky Spoleenosti pro prtzkum stavebnich hmot. Vedle ptimYch analytickYch metod se poukva i dynamickych zkougek. Pridou jsou zvla gtnim vibratorem vYsilany viny, zatim co jemne seismografy zaznamenavaji chveni. Z ylagtni opatfeni jsou delana na ochranu spodni stavby vozovek pled dinky mrazu, ktere dosud byly pova2ovany za nevyhnutelne.

Na ragelinigtich a moealech je mekka piida odstrariovana dynamitem a na jeji misto je dusan pisek v tenkYch vrstvach. Beton neni kladen off= na spodni stavbu. Nejdfive je rozprostfen silnY papir, kterY zaji gt'uje, 2e betono-

Poslednich pet hodin Rakouska. kaadeho plislu gnika statu, jen se syYm mezinarodnim polo2enim tak velice podoba bYvalemu Rakousku, a za t •eti je to dilo historicke i literarni ceny, dilo /l ye, prisobive, odhalujici taje mocnosti, a vYstrakie ve'gkerYm nebezpeeim, kterYm progel autor a pro glo Rakousko.

Lennhof vysvetluje situaci, jaka, nastala pled posleclnimi pet dny a pros se tak utvafela.

Mraz b621 etenafi po zadech, ete-li to zaznamenana v retrospektive slova italskeho vedce z roku 1935: "Rakouska, nezavislost je zasadni vec, kterou Italie v2dy hajila a kterou v pHpade krise bude hajiti s odhodlanosti jegte pevnej gi." Ovgem v imoru 1938 ta slova dosud platila, nebot' berchtesgadenske. Umluva souhlasila s nezavislosti Rakouska. Jen2e rakougti hakovci se mezitim zatichli ye Vidni jako Boma a "z Vlastenecke fronty pfi glo nafizeni zdr2eti se vgech hrubYch metod." Nesmelo se psat ani o va2nYch zranenich katolickYch studentil hakovskou mladek. Venkov gel za Schuschniggem : "Jen at' poukje silnej gich opatfeni!" vzkazoval mu. Teprve v posledni chvili myslil Schusnigg na obranu. Vyjednaval s delniky. Ti mu ptipominali:: "Druzi pomohou jen takovemu narodu, kterY si ponrri2e sam!" Plodky volali po zbranich. Nedostali j e. Vlastenecfronta poildala pies, damy tonally v dirndlech. Mezitim se naciste zachystavali v syYch posicich, od mista, za sazedskou "kasou" as k Utadu ministra vnitra.

General Jansa odmital nakupovat v fi gskonemecke I. G. Farbenindustrie, ale tvYcarskSr synclikat, jemua dal plednost, byl kapitaliso-

Strana 9. ye desky stejnOmerne zapadnou. Papir snili tfeni s podkladern na minimum a zamezuje vsttebani vody z betonu.

Kdyi byl beton polo2en, je chranen zvla gtnimi plachtami pfed rychlYm schnutim vlivem slunce nebo vetru a pled poru genim povrchu deg tem. Jakmile beton zaschne, plachty jsou odstraneny, povrch je pokryt mokrym piskem, mokrYmi pytly a roho2emi, ktere tam zristanou le2et tri as etyti tYdny, jsouce ustaviena kropeny vedou Veiled pede se venuje dokonalemu vyrovnani betonoveho povrchu. Vgechny vyvYgeniny se sbrousi.

Takove tedy jsou dokonale nemecke autostrady, jejich vYsta yba ma nepochybne yojenske ucely. Silnice vedouci podel hranic jsou od nich dostateene vzdaleny, aby nebyly v dosahu palby polnich del. Na mistech, kde autostrady pfetinaji 2eleznie'ni trati, jsou vgude zeny zvlagtni ochozy, take kdyby byly kolej e znideny nebo mosty vyhozeny do povetki, vozy mohou uhnouti se silnice a kus dale zase na ni vjet beze ztraty Casu.

Provozni zkougky s vojenskYmi auty na techto silnicich ukazaly, 2e jimi mere za minutu projet prUmerne 23 vort, coa znamend, ze kazdym mono za hodinu dopravit 70,000 mute.

Bylo by vgak omylem se domnivati, se tyto silnice byly postaveny jen z vojenskYch davodt. Pfedevgim poskytly zamestnani spouste di a vytvotily velike mocnosti pro rozvoj automobilismu a turistiky. Statni yYpoety odhaduji, 2e 25 a2 30 procent nakladri se vrati v podobe zvYgenYch dani firem, jejich obchod se diky stavbe autostrad zlep gi. Pfipoeteme-li k tomu asi tficetiprocentni risporu na pfispevcich v nezamestnanosti, ktere by jinak bylo nutno platit, vyplyne skutednY naklad na nove autostrady jen do vY ge 40 procent stavebniho ndkladu.

Pames T. Adams: Pies nekoneenou rriznost jeclnotliveri, narody jako celek maji sve specialni rysy. Brit mute miti svrij vladni system, Chileanec rovne2 svilj, ale co je vlani krisi v jedne, jest revoluci v zemi druhe. van pro,ve touto Farbenindustrii. Po teto zkugenosti jsou pochopitelna slova rakouskeho generala: "Vefite, ze se Teti He zastavi na hranicich dne gniho Rakouska, as je strei do kapsy?" Nebyl nadarmo pozorovatelem v Habegi!

To vgecko dteme s bytostnYm zaujetim, jako by glo o nas. Pfipominame si s Lennhofem, 2e "francouzska, vlada je gte nebyla sestavena", ze Halifax tekl Ribbentropovi: vojska soustfedena, na rakouskych hranicich budou poukta jen na jejich obranu." A souhlasime s LennhofovYm druhem von Strachwitzem: "Je to jen utok zevnitf, pokus o pilsobeni na nage nervy, at se sami uvnitf zhroutime."

Dojati Cteme text feel, jis Schuschnigg, vic eestnY rifednik nea vridce, promluvil do rozhlasu, a skonail: ochrariuj Rakousko."

Bah Rakousko neochranil, pravi autor.

Prod se nebranili sami ,tuto otazku klade Lennhofovi-uprchliku teprve jeho pfitel za hranicemi Rakouska: "Prod se tito bide nebranili? Co/ neueinili opatfeni proti 'dem mo2nostem? Jiste se piece musilo pomYglet na mo'-2nost boje?" divi se A Lennhof si uvedomuje: "Bylo to ponejprv, co mi byla polo/ena tato otazka, a od to doby jsem ji slygel z rist mnohYch lidi . . . Schuschnigg ustoupil nasiii. byl vydal rozkaz vzeptiti se mod., bylo by v zapase zahynulo mnoho lidskYch votri. Se stanoviska lidskosti jednal spravne.

Odvratil hromadne vraaeni."

Odvratil? pta se etendf, kterY ete dnes noviny. Snad si to nebohY eestnY mua sam namlouve, sve opu gtenosti. Ale divak vidi z odstupu vice. 6eskoslovenskSr divak odklada knihu Lennhofovu s povzdechem: Jake to ponaueeni!

Strana 10.

HEDA HALitOVA:

DEVCATKA ROMAN IVILADYCH SRDCI 46,-/EPTAM se maminky. Snad to nejak pit de. Pavla je skromne deli& a byla by snad u nes spokojena. Ov gem, tivit bychom ji nemohly. Musela by se poohlednout po nejake praci," svolovala Heda.

Tak se staraly etyti chude divky, jak pomoci ptitelkyni, ttebate mely samy tak maloueko!

Kdyl se veeer vracely dome, bylo Hedino srdeoko napineno touhou pomoci. Pavle, see budou jeji sily. Umluvila se s divkami, le se u ni o pul cisme sejdou a spoleene prijdou vyhledat Pavlu. Zatim spechala domu, aby vymohla mamineino svoleni.

Bydlely na konci Mesta v maliekem domku, ktery zdedila jeji matka po rodieich. Vypadal spige jako detska, hraeka, net jako lidske obydd. Ale byl jejich, fiebas malt a chatrny. Pari Kralova byla posluhovaekou. Chodila do cizich doma a s myglenkou na Hedu dtela; ptala si, aby se jeji dcera mela lepe, ne2 ona.

Nebylo ji mnoho pies elyticet, ale nekolik sttibrnYch nitek, ktere propletly jeji tmave vlasy a dve hluboke vrasky na eele dosvedeova2e za sveho tivota zkusila mnoho stradani.

Jeji rodiee netili v nejhorSich pomerech. 0tec bYval krejeim a mival dosti prate. NebYval u nich tadnY ptepych, ale nedostatek take ne.

Dcera byla krasna jako obrazek a srdce mela nezkalene. Jednou odjela na na.v gtevu k tete do mesta K . . . Tam se v taneeni zabave seznamila s hochem, synem bohateho statkate.

Tam se take nagla jejich srdce Mel ji rad, tu prostou divenku, ktera na neho pohlitela ma chlvetiveho ditete. Reki doma o sve lasce a tim ji take zabil. Rodiee nikdy nesvolili, aby si ji vzal. Rozhodl se, le si ji vezme i proti jejich vali. 0 nesnazich, ktere mu pasobila jeho roclina, se dovedela az po tichern tajnem siiatku.

Citila, le je k vuli rortrtce s rodiei negt'asten.

Po dvou mesicich se nemohlo jiz u nich mluvit o man2elskem Stesti. A tehdy, dotoena jeho zmenou, od neho odegla. Podlehnuv natlaku • zaladal o rozvod. Tak pro ni skondila ka a kratieke mantelstvi a zbyly jen vzpominky. A jeSt6 nekdo: krasna dceru gka se sladkYm oblieejem, velkYma eernYma oeima a kudrnatymi vlasky. Lide se easto zastavovali a ohlite. za krasnYm ditetem. A toto dite vyrostlo v maiou Hedu, hezouekou zlatovlasou stenotypistku firmy NIZZA BONTON. Heda vletela do male svetnieky a hlasitYm "Dobry veeer, mamko!" Zavesila se mamince na krk a libala sttidave Belo a upracovane ruce. Zbotriovala svou matku, ktera pro ni dovedla &it a se starat ye dne i v noel.

"Marnieko zlata, ze mite u nas bydlet! starouMtu, ja se uskrovnim a ona toho take mot nepottebuje. Vid', le dovoli g!" geptala chotive a mazlive polotila hlavu na jeji rameno.

"Poekej, blazinku l Nech mne trochu, at' mohu volne vydechnout. — Tak a ted' povez znovu, co vlastne cheek ale trochu rozum.neji," zasmala se a pohladila Hediny zlate vlasy.

Heda, tedy povidala znovu, ne site mnohem souvisleji, ale pani Kralova se piece jen dovedela, od se jedna. Zahledela se na Hedu. Melo, radost, le ma tak dobre srdce. Stiskla ji ruku.

"Dobte, dite, kousek mista se vkly pro ni najde. Jen at' ta tva Pavla ptijde."

Heda se vesele zatoeila po svetniece. "Diky, =mink°, diky! To je, zase hned pobetim, stejne 11.2 potkam deveata nekde na ceste."

Vybehla jako vitr.

"Ttegtilek!" usmala se panI Kralova a °dna,gela Hedinu vedeti zase do trouby. "Pro samy spech nema na jidlo kdy."

Heda se potkala s deveaty pfed domem. "Maminka dovolila," volala vesele a vgechny vykroeily, aby vyhiedaly Pavlin byt. Verka je yedla, protote u ni jit jednou byla. Kraeely rychlYrn krokem, aby jim nebylo zima.

Ta kdogly al k gedemu, gpinavemu eintaku.

vterNix Vnittek pachl stuchlinou a Spinou. Stoupaly odporem po vy glapanYch schodech do tietiho poschodi. Vlastne to 0 bylo podkrovi a ogklivy vzduch ulehal na Nice.

Zakiepaly na dveie.

Ptigla jim otevtit stara tena, nepotadne ableeena, rortrhana a umagtena.

"Dobry weer, pani. Mitete nam zavolat slednu Malou?"

Babizna si je dlouho zvedave prohlitela. "Jo, ta tady neni. Byla to takova nepotadna holka.

Jsem rada, le jsem se ji zbavila. Je gte by mne chudou tenskou — chtela okradat, ne? Z mista ji vyhodili, kdovi, co tam nekaleho provadela. Piece ji tu nemohu nechat, kdy by mi nemohla ani potadne za byt zaplatit! Nemam tolik, abych si mohla takovou buditimieemu u.vazat na krk. Lepe, ze tahia po svYch! — Je yam snad, sleeinko, neco dlutna? A to se s tim jenom rozludte, ona mela par korun, kdyt odtud."

Divky zde staly zarateny.

Konedne se Heda vzparnatovala. "Ne, nic nam nedluhuje. Ale teknete Tram, kam odegla?

Chceme s ni o nedem daletitem mluvit."

"A to se, sledinko, obrat'te na nekoho jineho.

Ja jsem rada, le jsem sve dostala a vie mne na ni nezaleti. Kdo vi, kam tahia," vyldadala bytnd a mela se k odchodu.

"Probith, col yam netekla, kam odchazi?

Vklyt' zde nema ani ptibuznYch ani znamYch. Co jste ji nechala odejit s holYma rukama?

Kde se uchyti?"

"Do toho mne nic neni, ma zlata. At' si dela, co umi a neleze mi vickrat na odi!"

Heda se podivala s odporem na tuto lenu.

Nebylo na ni nic tenskeho a marne by se byl u ni hledal soucit. "Ublitila yam nejak Pavla, nebo yam ziistala neco dlttna?" zeptala se, kdy videla jeji rozezlenY oblieej.

"I- udelala, neudelala. Dost jsem mela strachu, abych u ni nepti gla o penize. Ale to by se ji nebylo vyplatilo, kdyby mi zastala jen hank' dlutna! Od eeho by byli stratnici?"

"Prosim vas, cot nemate srdce, le mete takto mluvit? Nebylo yam toho uboheho avecte lito? Vtclyt' . . ."

"A to jste si, sleeinko, nepti gla na pravou. To by tak hralo, abych tady — ja, stara osoba, mela poslouchat napady takove fiflenky. To jclete o numero dal!" rozhorlila se bytna a s uratenYm oblieejem zmizela za dveimi.

Divky zde staly beze slova a rozpaeite se divaly jedna na druhou. Koneene Heda promluvila: "No, pojd'me, neda • se nic delat. Ptigly jsem pozde." A prve, sestupovala se schodu.

Snad mela Pavla kam odejit; neni motne, aby gla nazdatbith a s ko gikem chodila po meste. Ostatni ji mleky nasledovaly. Byla to pro ne utecha, ttebate vedely, le Pavla jest Alpine' sama, bez znamYch a ptatel.

"Byla to hodna 2aba," vypravela Heda ostatnim. "Diela poctive a tech par korun s ijiste zasloutila. 8koda, le tolik mudrovala. U nas je lepe mleet — ref nezna s nikYm slitovani." Na chvilku se zamleela.

Byly jiz vzdaleny od gpinaveho domu, kdy Vera trpce pronesla: "Pani! — Co jim na torn zaleti? Jen kdy came, o vie jim nejde, v gichni jsou stejni!"

Stab, tine zabrueela a potom, jako by vahala, tekla: "Majitel NIZZY-BON-TON pry je dobrak. Snad ani nevi, le dozorei v oddeleni jsou tak hrubi."

Vera pozdvihla oei. "Co nam je to platne, je dobrak, kdy se o zavod tak Indio stara,.

Vklyt' ani nevim, jak se jmenuje. Vite to vy, nektera?"

"Ne, ale sly gela jsem to 0. Nejak jako 'reg. nebo Vegl, ale na torn piece nezaleti. Pro firmu si nag el dost divne jmeno; jiste veal prod!

Ovgem, cizi jmena tahnou; vtdyt' je to neffetgi podnik v meste a ma jegte nekolik filialek na ptedmestich. Ten elovek pry je nekolikandsobnYm milionatem. Dovedete si to, deveata, piedstavit?" ptala se Sta ga a zavistive se usmala.

"Jo, my si dovedeme ptedstavit miliony!

BlazniS"? Jeg te jsem nemela nikdy vie jak tii sta korun v ruce a to si myslim, 2e bych si za ne skoupila pul mesta. To ovtem se mi zda jen pii nizkem datu. Ale toho pana Vegla nebo Tegra bych chtela piece aspori videt. Piece ndije ne-

Ve stkedu, dne 14. zaki. 1938. kde jako poustevnik, kdy' ma tolik prachti!

Ach je, kdybych ja tak mela — laby, ja bych — ja bych — hm, co bych s nimi vlastne delala?" skoneila Heda svou delsi nesouvislou "red.

Rozesmaly se. myslim, le uz bys vedela kam s nimi, jenom je mit!" tehtala se Verka a dYchala si do dlani. "A ten pan Vegl nebo jak se jmenuje, se asi taky neziobi, ze je ma. Ostatne ma synaeka — ale u.2 vetkho, viS", a ten jiste pomfae tatinkovi korunky rozhazovat. Piece takove mlade pany zname, ne?"

"Hm, jestli ma pan Vegl takoveho floutka, jako obyeejne prachaii bYvaji, tedy mu ty milionky nezavidim. Myslim, ze takovY nafoukanY kluk dovede 61oveku pokadne rozmichat v tele rozkladala Heda s va2nym oblieejem. "A virbec, co je nam do takovYch pant' — at' delaji, co umeji!" skoneila razne a pkidala do kroku.

Mijely prave uzenaIskY kram a za skiem kki'dela velkYmi pismeny tabulka: "Horke parky."

"Poekejte, deveata!" zastavovala je Marta a ukazovala na lakavY napis. "Nechtely byste si dat pro zahtati parek? Mne je zima. Pro zahiati by jeden neSkodil," svadela a zdr2ovala je pied odchodem.

Ctyri ruce se vnokily do kapes.

"Ja bych tedy uvoluje se Verka a vytahuje drobne.

Ste,Sa, a Heda nemaji penez. Sta ga se nejak smutne zadivala do vylohy, ale Heda neztratila dobrou naladu. "Neni, bubak vzal!" 2ertuje a klepe na prazdne kapsy.

"Vidg, kdybys byla pan Tegr, mela bys jiste na parek," vzdychla Marta za ni.

"I nechme uz toho milionaie, kdy vlastne neni ani tak zly. Mo2na, le bychom se mely lepe, kdyby vedel, jak na torn jsme," hajila Heda neznameho a mela se k odchodu.

"Tak mu to jdi iici, mo'gria, ze ti neco ptida„" bodla mrzute Marta.

"A co, ja jsem spokojena se syYm a jemu nezavidim!"

Vgechny na chvilku zmlkly a cupaly rychleji, aby se zahtaly. Nev gimaly si, ze za nimi jde nekdo, kdo vyslechl jejich rozmluvu. MladY, StihlY mut je nespou gtel s dohledu a v gude je sledoval. Schovaval se za mimojdouci, aby ho nektera z nich nezahledla, a tie se usmival.

"Zase ta malieka," geptal si. "Dite povahou a tena krasou. Prod ji stale potkava.m?"

Dnes ji videl jiz dvakrat. Po prve rano, kdy odbyla doterneho 8teina a ted' po druhe, zase ye spolednosti tYcht divek. Jiz nekolikrat preLa jeho cestu. Zlata, kadetava hlavieka osvitila vkly na chvili podzimni den, jasne oei blyskaly mlhou a veselY smith rozjasal gedivou ulici velkomesta.

Nebyl do ni zamilovanY. Sledoval ji pouze se zajmem ,tak jako by byl asi sledoval pestreho motyla, hyticiho v kvetech a rani. Nevedel ani, prod za ni jde, ani mu nenapadlo, le by ji mohl zastavit nebo oslovit.

Rozloueily se na moste jako vtdy. Zaslechl, le za ni volaly rozloueeni a zaslechl jeji jmeno: "Heda". Vedel tedy, jak se jmenuje.

Musel velice zrychlit krok, nechtel-li, aby se mu ztratila v lidskem mravenigti.

Mela temet, jako by vedela, le je sledovana. Chtela bYti co nejcitive doma, aby tekla matte, ze Pavla nekam ode gla, nebo lepe — zapadla.

Teprve pied domkem zvolnila chazi. Obratila se, ale hezahledla ho. Bylo jit hodne tma a osamela obloukovka nestadila rozjasniti vgechny temne kouty.

Stal nehybne, dokud nevegla do domu. Pot= vygel ze stinu a nerozhodne se rozhledl.

Priblizii se k domovnim dvetim. Hledal nejakou tabulku se jmenem, ale nic podobneho nenagel.

Jegte se podival na male okenko, z ktereho vYskodilo bile svello do setmele ulice. Pritahl si zimnik, postavil si limed a klobouk si vtiskl hloubeji do oblieeje. Vitr tady potadne profukoval a proto zrychlil krok. Na konci ulice vrazil do maleho hocha, ne prilis teple obleeeneho, co2 ostatne dokazoval jeho zmrzlY nosik a e'ervene ruce.

(Pokraeovani).

Ve stfedu, dne 14. zaki 1938.

ZalostO je amid Cechfi e Vidni. y

PAIPOJEN1 Rakouska k nisi hiasovalo se O v Rakousku jit obsazenem pruskYmi vojaky. 6eskoslovenska mengina v Rakousku rozhodla se hlasovat pro ptipojeni a Hitlera. Vychazeli s hlediska, to oni se nebudou vmegovat do vnittnich rozporti nemecke vet giny obyvatelstva, le budou loyaini ke kola. vlade, ktera jim zaruei moanost jejich narodni existence. Nacistidti ptedati jim tuto moanost slavnostne slibili. Zaptisahali se, to neni v povaze nacismu potlaeovat jine narodnosti. Naridili, aby deskoslovenska, men gina hlasovala oddelene od ostatnich, einit si chteli ovetit, zda men gina dostoji svemu slibu a bude hlasovat pro novY reaim. Thledek ukazal, 2e dostala napino slibu, to u CechosIovakii plati slovo muhl. To, bohulel, neize Mei o ptedacich nacismu. 6eskoslovenska men gina v Rakousku nebyla nikdy tak potlaeovana, jako nyni. Nikdy, opakujeme, ani za retimu nejvet gich goventi na videriske radnici cisatskeho Rakouska.

Pied odjezdem do Vidne byl jsem- upozornen, abych se nepokou gel vejiti ye styk s funkcionati nagi menginy, ponevadl by mohli odpykat vge to, co zjistim a napi gi. Dobte, nepotiebuji funkcionatii, vim, na koho se ve Vidni obratit, v2dyt' jsem tam ail. Kolem Lidove tiskarny "Videriskeho deniku" mono jen projiti.

CeskY napis je zde zamazan eernou barvou.

Takte2 zmizel eeskY„napis hotelu Po gta v I. okresu. Vgechny zmizely na ritedni pkikaz, pouze na Kaertnerringu 12 je dosud dvojjazyena tabulka videriske filialky Melantrichu. Posledni eeskY napis ve Vidni, ale diouho zde nebude, ponevada Melantrich dostal vYpoved' z mistnosti a je otazka, zda najde nove. V cele Vidni nenajdete trafiku, kde byste dostal Ceske, ye Vidni, tedy pod nacistickou censurou vychazejici noviny. Trafikanti dostali tichY pokyn, neprodavat je. Z eeskoslovenskYch novin smi zde Melantrich prodavat pouze Ahoj, Hvezdu, Zpravodaj. Ostatni politicks listy deskoslovenske jsou zde zakazany.

Cela men gina 2ije pod tlakem ticheho teroru. V jejich tadach se, jil zatYkalo, teditel eeske tiskarny Gruenhut, vratil se pozristalYrn v urns, archival; kulturniho stfediska na gi mentiny Lou2enskY, domovnik z deskeho domu Komensky a jeho 'term, Kala g a jests nekteti jsou uvezneni neznamo kde. Proti Kala govi je phpravovan gpionalni proces. Nekteil byli zateeni, propligteni, nechteji s nikYm mluvit a pro Boha prosi, aby jejich jrnena nebyla uvadena.

Ale to je pouze oast nepfetrliteho, planovite promygleneho tiaku. V letnich nedelich putuji viderigti eechoslovaci do Lobau, kde taboti, koupou se, proste nedelni weekend znamYch di jedne menginy. Nyni dostali vyrozumeni, le ritady nebudou trpet zakazane schrize Cechoslovakri v Lobau. Jednomu 6echoslovaku zabaveno bylo radio za to, to poslouchal eeskY rozhlas z Prahy. A zpravu o torn roz gifil nekdo jako innyslne po celks Vidni. V pekarnach videriskeho zavodu Ankerbrot pracuje mnoho oechti.

Jednoho dne se objevila v zavodech vyhlagka, upozorriujici na to, to v nemeckych zavodech mluvi zamestnanci jen nernecky.

Ve stfedu pozornosti planoviteho tlaku je ovgem nage gkolstvi ye Vidni. oeska kola Komenskeho v XXI. a matetska gkola v XI. okresu dostanou okamlitou vYpoved' z mistnosti, ponevada prave tyto mistnosti potiebuje neodkladne nejakY ritad. 2adnST zakaz eeskeho gkolstvi, nic, jenom vYpoved' z mistnosti, a kdy si Ceti nenaleznou jine mistnosti, za to piece nacismus nemae. Nyni dostali v gichni rodide skoslovenskYch deti dotaznik s 19 bta2karni.

KaldY must tento dotaznik na made zodpovedet. Nic, ladnY natlak, jenom s ho ptajI: "Kdepak vy jste zamestnan? A prof posilate sve at do deskYch gkol? Je to snad proto, le neovladaji dobie nemeckY jazyk?" A tak dale. Chapejte, v relimu, kde mule bYt kdokoliv a kdykoliv zateen a neexistuje 2adne prod. Pravne neize prokazat necistickYm pfedakilm l'adnY teror. Oni se jen vyptavaji sveho °beano, kde je

vEsmix zamestnan a prod posila, sve deti do eeske gkoly. A jeho vypovedi zapisuji. To piece neni teror, nYbrt jen iiiedni tetteni. Nekde ov gem to delaji bez nordicke lsti. V Leopoldsdorfu si proste zavolali 'Ceske rodide na hejtmanstvi a ptedlohli jim "dobrovolne" k podpisu revers, to nebudou posilat deti do deskych tkol. Tail se: "A co vlastne d'ela, ten komisat, jmenovany zde pro zalelitosti cele men giny. Je to piece Oeehoslovak?" A znamY odpovida: "Ov gem le je, proto byl potrestan takovou funkci. Ten musi jednak pracovat, aby mohl bYt 'ail/ a pak cele hodiny probeha od ritadu k ritadu s nekoneenou tadou stilnosti. Po prve ho ptijmou co nejptatelgteji, rozhorli se nad tim, co se stalo, prohlasi, to je to pfehmat podtizenYch organri.

Kdy2 ten pfehmat zristava dlouho v platnosti, posteluji si mu, jak ten ritedni aparat v Rakousku gpatne pracuje. A po tfeti ho ut v to veci neptijmou. Pti torn ov gem mnoho lidi z menginy ma, dojem, le se komisat dost energicky nestard."

Tlak proti mengine je neustale doprovazen bubnovou palbou protieeskYch gtvanic videriskeho tisku. 'Name po ruce videriskY platek "Kleine Volks-Zeitung" ze dne 1. srpna 1938.

Musil bit propagovan pfes nage hranice, ponevada nage celni kontrola odebere eeskemu novinati vgechen material, kterY si veze, podle kazu o doprave techto platkri do Ceskoslovenska.

A na ministerstvu vnitra se nedovolate toho, aby yam byl material vracen. V uvedenem platku pod titul "Tschechische Frechheiten", Ceske drzosti, se pige, le NM., prase tak jako staveji se neptatelsky proti sve hostitelske zemi. Bylo by na ease zarazit Cechrim jejich drzosti a zredukovat ptebyteenY poeet jejich gkol.

Nutno vydistit veiejnou spravu od narodne ciziho livlu deskeho, kterY zde je pod ochranou statni ptislu gnosti. Nelze piece trpet Cechy ye vetejne sprave, zatim co Nemci v ceskoslovensku jsou oznaeovani za velezradce. V celem torn g tvavem avastu neni jedineho konkretniho ridaje o nejake Ceske drzosti. Podobnou gtvanici najdete kaadY den v nekterem z videriskYch Ceske srdce potada nedelni vYlety a a jejich vYtelkri podporuje chude deti, dava vanoeni nadilky. Nyni jim zakazali ph techto vYletech vYeep piva. To je ztrata 140 Mk tYdne. Vedouci funkcionat, krajne rozhoteen, rozbehl se jests v sobotu odpoledne za okresnim vedoucim nacistii. Nagel ho nekde v byte, kde se ho ptal, jak si to ptedstavuje zakazat jim vYeep piva, z Ceho oni daji chudYm detem vanoeni nadilku a zda je tohle to hlasand socialni spravedlnost nacismu. Vedouci okresu na geho funkcionate pochopitelne vyhodil, ika, to v sobotu odpoledne neritaduje. Ale na g funkcionat mu oznamil, to prijde k Buerckelovi a kdy to nepomtfie, tak tfeba a ldo Berlina k Hitlerovi. To je potomek onech na g ich sedlakti, kteti obdas zvedli rebelie a jindysli s peticemi at do Vidne. Nacismus, nenacismus, on musi mit 140 marek tydne, aby mohl o vanocich podelit chude deti. Jsou to hrdinni lido v malYch funkcich.

Nage videriska meng ina jsou bide povetgine znamenitYch kvalit. 2ije zde ul druha a tteti generace a neodnarodnily se. To je znakem pevnYch charakterri. Jejich otcove a dedove sem kdysi pfigli, nag li zde obaivu a ptijali ye Vidni domovske pra y°. Tehdy na tom nezalelelo, bylo to hlavni mesto fi ge jejich zemi. Dnes jejich potomci stall se cizimi pfislu gniky. A bide, uvedomujici si celY dosah situate, jsou ptesveddeni, to novi vladcove Rakouska zdrti nagi menginu. Neni mono trvale vydraet tak rafinovanY tlak, proti nemut v gechen dtivej gi na.rodnostni ritlak byl pouhou hfidkou. Citi to tea vetgina rakouskYch Cechoslovakti. A vgichni konei sve fedi otazkou: "Vymenite nas?" Nechapou, prof by nemohli bYti vymeneni za 60,000 nejnespokojenej gich henleinovcii. Vidyt' oni by v teskoslovensku byli platnYmi eleny naroda. KaadY se dovede nejak uhvit, ka2dY ovlada perfektne oba jazyky. Dosud byla Videri jejich rodnYm mestem. Ale nyni je cizinou.

Skuteene naskyta se ptilehtost, aby 60,000 nejnespokojenej gich nag ich nemeckYch obeanri opustilo nagi hostitelskou zemi, a usadili se tam, kam je srdce tahne. Mohou si vymenit mista s

Strana 11. videftskYrni 71 -echoslovaky a tito eechoslovaci Oudot' tuto vYmenu povatovat opravdu za nejveal ttesti. Doufame, ze na gi nejnespokojenejst ()Wane se sarni, dobrovolne, yfidei podinajic podnou hlasit k vYmene.

V. Bonin.

2ATEC — HUSITSKE SLUNCE. V Severaeskem VeC. C. Slove eterne: "Strana SdP. se snati dokazati, ae kraj pohranieni bYy al od da,vna krajem nemeckym, kam se teprve Ceti ptistehovali, aby kraj kolonisovali.

Aekoli historicke doklady mluvi o pravem opa_ ku, piece neptestavaji ziimyslne tvrditi tuto nepravdu a zvlatte v posledni dobe yydavaji mapy, aby dokazali, ae pftvodni obyvatele jsou Wind, a Ceti pouhYmi kolonisty. Ve statnim archivu v Dratd'anech je zajimavY doklad o tomto osidleni. V rote 1438 byla svedena bitva u 2eleznic n. Bilinou. V bitve bylo zajato mnoho vojakri. Nejvice jich bylo ze 2atce. Vtichni byli Ceti, jak dokazuji jejich jmena: Belek, pekai, Jan BedlanskY, Jakub Chmeliektiv, Jakub chudY, Kuba Chyba, Pavel Oedeltiv, Duchek, podomek pekate 6erta, Jan Oesak, Simon Otte, Matej Drtka, Matej Dim, Vanek, Vojtech, zahradnik, Janek, posit, Jan Hanutovie, Jan Hovorka, Benet Holidieko, Blatej Hromadka, Jan KralovickY, sedlak Kti2, Jan Lavieka, soukenik Kubek, Jan Ptadek, Motel Lukat, Jan Vodak, Vanek Pytlak atd. To je pouze vyriatek ze 341 jmen osob, ktere tilt' kolem roku 1400 v Gatti. Ze znameho trojhvezdi sla y husitskYch mest (tatec, Louny a Slant')-nYch zvano bylo mesto 'gated "husitskYm sioncem".

Poslanec SdP. Kundt prohlasil, to desky tivel v pohraniei je jen vYsledek Cechisace nemeckeho rizemi a proto ae podetne zastoupeni Cechir v pohranidi uznati nemohou. Mely by byti vydany mapy a statistiky, ktere by dokazaly, kdy kolik techfi a Nemed v natich krajich u hranic 3001etS7 ponemeovaci teror, zejmena za Rakouska, nemohl vyhladiti Ceske lidi na atecku, Mostecku, Ustecku a jinde. Prace historikti dolate, to ani horske obce, kde dnes Nemci jsou ve vettine, nebyly vtdy nemecke. Na phkiad krutnohorskY Suniperk zalotili skirteeni Sasove. Byli to hornici, pozvani sem deskYmi pany. Nova obec dostala katastr teprve nekolik km daleko od hornickYch obydli, ponevad2 okolni obce zabtaly pole i louky pro sebe davno pied ptiehodem nemeckYch kolonistfi. Obce svYm jmenem davaji nejlepti svedeetvi o torn, kdo je obYval. Jmenuji se Sobetice, Ttebitka, Cybrle a Volyne. Podle Zikrnunda Wintera Ceske mesto Most bylo ztraceno vdavkami ten mosteckYch s ptichozimi Migiany.

Ceske Teplice znerneeny pied rokem 1591. Mesto Bilina zustalo deskYm jette v 17. stoleti. V Usti byla jette r. 1608 vettina, temesel eeska.

Litometice byly v 16. .stoleti uvedomele Ceske mesto, neb Litometieti si r. 1514 zapsali, to gadnYch Nemcfl a cizincii nebudou do sveho mesta ptijimati. 2atee bYval ryze deskYm mestem.

Roku 1581 ptisahali to v gichni temeslnici vYhradne Cesky. Prvni nemecka, ptisaha se konala at roku 1600. t lutice byly jette r. 1564 ees10m mestem. Teprve ptiehodem nexeckYch tivnostnikti se mesto ponemeilo."

Nave areheologicke objevy na Sedleansim.

Archeologicke vYkopy na Zrilbku (okres SediCany), navttivili amerieti areheologove, dent prof. Fewkesem z Harwardske university.

Ph vYkopech byly objeveny dalti zbytky osady a konce doby bronzove (VIII. at X. stoleti pied Kr.) se vtim domacim natadim. Vedle mnoha hlinenYch nadob nabezeny byly i kamenne mlYny a bronzovY srp: doklady, ze tehdejAi bide v otevtenem udoli Vlta yy se jit vili pokroeilYm zemedelstvim. Nektere zjevy ukazuji, to na rizemi osady byli take mrtvi pchitivani 2ehem, col nebYva obvykle v natem proveku. Osada je velmi rozlehla a jeji vSrzkum bude trvati nekolik let. Prozkoumanim celeho tohoto provekeho sidli gte ziskala by ytak nejen archeologicka vYstava Narodniho ktere vykopy provadi, ale byla by poznana iCe i spoleeenska a hospodatska ore0keho livota. Thkumti pravekYch bylo na rizemi CSR. provedeno dosud jen vehni me._ lo.

Strana 12.

vEsTN-ix

efedni Organ Slovau6k6 Fodportijici Jednot, State Texas.

Official. Organ of Slavonic Benevolent AUG. ciation of State of Texas.

B,EDAKTOR—FRANTA MOUCKA—BDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBL. CO.,

West, Texas Ptedplatne $1.00 merle. Do stare 'vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

ZnAny adres zasilaji , se do Hlavn1 Ckadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, pfedplatne, oznarnky, bud'td edresovany na Vestnik. West, Texas ifestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

T. G. M. Ty zai'ijovY dni, koho jsi nam to vzal?

V.;'at smrti obleeen, odchazi s tebou v dal; jde, tvtirce Svobody,- bohate dovatene, a nad svVm narodem se do veenosti klene.

Ty zarijovY dni, koho . jsi nam to vzal? jent naptimen vtdy pied osudem sta.', neb kotvil v Bohu svem a rukou potehnanou zatihal hvezdy mytlenek, jet natim nebem planou.

Odhrti nOni s oei tmu, by lepe videly, jak jde, jak odchazi. Duti i oceli zachviVa jeho smrt, jet. berouc mute, meni jej v pomnik nad easem, pro nejt ut smrti neni.

Ty zafijovy dni, koho jsi nam to vzal?

V nem novY tivot bdel a novY rod v nem zral a rl. ,,rod rodil se v torn Tovnera, kolmein eele, a znovuzrozen jim, je z krve jeho cele.

V at smrti cbleeen, odchazi velkY stin v tmu rodne zerne sve, v svaj milovanY klin.

A miliony jdou a -jeho zbroj jim zati.

Dejiny stanuly nad tichou, mrtvou tvati.

Josef Hora.

Jako pckatek vteho i prvni leta nati S.P.J.S. T. nebyta Uspechy potehnana a jen znenahla bylo ji mohutneti. Cim vice vtak vyvlekala se z detstvi a odistovala od nedostatkil mladi sveho, tim rychlejti byl jeji rozkvet. Behem let nate Jednota mohutnela nekolikandsobne, cot je dtikazem, to jsine na dobre tests. 'dim vice dosahuje S.P.J.S.T. let dospelosti, tim vetti vzriist jest zaznamenavan a tim lepti vyhody svemu elenstvu poskytuje. Kdysi male, sazenieka vyrostla behem etyticeti let v mohutnY strom, jehot" yetve sahaji do katde krajanske osady v Texasu. V narodnim a spoleeenskem ohledu jest dnes Slovanska Podporujici Jednota vatnYm a vtimavYm telesem mezi Texany asl. vodu a pro jedince skuteenYm potehnanim. Co dobra skutkil lidske lasky zde vykonano. Jen ptivolejte si na mysl, sestry a broth, stare pHpady humanity a poChopite, kolik bedy bylo zatehrtano, kterat tim luta& a tati byla by bYvala, cim vzdalenejti byl nettastny krajan nebo krajanka svYch drahYch, neb sve drahe vlasti. Tot' stranka lidumilne, Bratrstva nateho, net te't' udelu narodnich bylo a jest vtiinanO (vizme nedavnY ptispevek Hl. 11f. sto dolor)). na Fond obrany teskoslovenska). Neni to chlouba ale vedomost skutku zaslutnYch, jet dlutno vzpomenouti, abychom tim opravdoveji, tim vieleji prilnuli k nati Jednote, jet tolik dobra jf2 vykonala a stale kona, mezi natim lidem.

My, kteti zname s urCltosti, jakou blahodarnou einnost mezi natimi krajany v Texasu kone, nate Jednota, melt bychom vtdy hledeti, aby i jini na'Si p lbuzni, ptatele a sousedi men z techto

vfthod prospech a fidili se heslem: "Svfij k svemu." Nate bra,trstvi jest pilvodni, zdedili jsme ho po natich Ceskych Brattich, kteii hlasali, te prase bratrstvi spoeiva v tom, 'te chceme-li byti sami ttastni, musime i Done nate rodne bratry a sestry ttastnYmi udiniti. NejleptIm zpiisobem tak udinime, sdelime-li nate radosti, na= se Stesti, te jsme eleny dobre bratrske jednoty s natimi znamYmi, aby i oni mohli se podileti na tech vYhodach, jet eini nas ttastnymi. Tak nejlepe se odvdedime svemu Bratrstvu, jet sdrutuje nas takto dohromady ku konani vteobecneho dobra, lidskosti a udrteni matetske tedi, narodnich i kulturnich tradic v naSem Texasu.

Masaryk byl osvoboditelem 6.31. naroda a byl take dovrtitelem jeho historickeho obrozeni.

Osvobodil Cs!. na,rod z politicks poroby a osvobodil take eloveka jedince z duchovnich zmatkii, jimit jej obklopovala faletna hesla jit od druhe poloviny min. stoleti. VelkY filosof humanity a demokracie tetil ptedevtim problem eloveka, jeho pomer k bohu a k lidem. 2ivot pod zornYrn Uhlem veenosti znamenal Masarykovi tit tak, aby z nateho tivdta men prospech natl. blizni. Jeho ideal humanity je ideal zdatneho eloveka, kterY bojuje za poznanou pravdu a je k tomu boji vyzbrojen vtemi prostiedky, jet mu dava soueasne vedecke poznani. Jak east() opakoval s Havliekem, te pro narod nutno ptedevtim tit a pracovat! Jak dovedi ukazovat csl. narodu cesty k napineni tohoto idealu, jsa vtdycky vtem v praci vzorem!

Hrdinstvi katdodenni prate proti prazdnote frazi a hesel — to je pfikaz Masaryktv, kterY tteba stale pinit. Ze vtech csl. myslitelt nejhloubeji si uvedomil smysl Cs!. narodnich dejin.

V dobach, kdy se jests vyskytovaly pochybnosti o opravneni maleho naroda na, samostatnY tivot, promyslil tento problem, a vysledkem jeho usili bylo nezvratne poznani, to jenom ten narod — at' malY ci velkY — ma narok na existenci, kterY neeim podstatnYm pitspive, k dilu vtelidskemu. KladnYm zptisobem, jakym resit problem eloveka a problem naroda, postavil se i k teteni zakladni otazky dotby, otazky socialn!. Byl si vedom toho,ze povzneseni tivotni tarovne delnictva stave, se dim dale tim vice itstfednim problemem modernich dejin. Zdtirazrioval, te 3i nelze na trvalo resit mocenskYm bojem tfidy s tiidou, nYbrt jedine .spolupraci vtech uve.domelYch lidi, kteii pochopili smysl idealu demokracie a humanity. Tak iako piekonal ve &I/Yoh dilech nemeckY ideal mock a tak ye svem dile "Otazka socialni" piekonal nauku o ttidnim boji. Neni ant rozporii mezi MasarykovYm dilem filosofickYm a vecleckYna a mezi jeho einnosti vetejnou a politickou. Ideal a poznani skuteenosti ureovaly jeji napravu, jeho theorie byla vtdycky take nastrojem prakticke einnosti. Masarykova postava bude vtdy zaticim symbolem Cs!. podani vtelidskeho; postaveni jsouce na ktitovatku evropskeho zapadu a vYchodu, jsou povolani v duchu Masarykove tvoiit skutedne srdce Evropy, vyrovnavat protiklady a budovat svou demokracii tak, aby byla vzorem statu na vtechny strany spravedliveho, vnittne silneho a napineneho tviireim usilim naroda, kterY nikdy nezapomene, te je narodem Masarykovym. 0sud doptal presidentu Osvoboditeli, aby svoje tivotni dilo odevzdal lodivodu vynikajicich kvalit, vernemu spolubojovniku dru. Benetovi a osud rozhodl, aby zakladatel Csl. republiky utetien byl take zkoutky, jet samostatne republicc vzetla zpupnosti zfanatisovanYch nohsledti Hitlera, usilujicich o rozklad Ceskoslovenska — cot se jim, pevne vetime — nepodati.

Neobranit-li, nevyprosit! Tento napis hlubokeho a nabadaveho obsahu objevuje se posledni dobou v mnohYch vYkladnich skfinich mast ,6eskoslovenska. DruhY varovnY napis, nakreslea pod tenOu; jet je Vlast,' zni taktof mne, nedbag nine, ztratig, poznaS!" Oba tyto napisy jako by promlouvaly ke vtem dsl. obeanum, kteii kolem vYkladnich sktini chodivaji, hlavu bud' docela volnou, bez mytlenek, 'anebo pinou pidimutich mestskYch starosti, k obeanum, kteii tiji heslem — Nam dobte, nikomu zle — jenom z pohodlnosti. PodobnYm lidem mela by se vfte uvedend hluboka moudrost opakovat stokrat to -den, aby je vedla, aby je posilovala, aby jim byla dnetkem zakladem vte-

Ve sti'edu, dne 14. zaPi 1938. ho mySleni. A zejmena tehdy, at se budou rozmytleti, bylo-li doorovolne ptispivani do fondu obrany Cs!. republiky vymySleno jen pro ty, co "na to maji", anebo take — pro ne. Nam v Texasu mel by shora uvedenY napis sloutit k pobidce a zesileni zahajene akce pro Fond obrany stare vlasti. Jestlite co nejspite vydatne nepomilteme ohrotenYm brattim, aby mohli samostatnost republiky uhe,jit, hrozi nebezpedi v prodlenl. Kvetnova mobilisace odvratila vpad vettelcii do osvobozene domoviny a stela hezke penize; nati musiki pu zahajeni nemeckYch manevrii znovu a pattiene obsadit hranice republiky, jsouce v stfehu proti motnemu vypadu Crermanik, cot si vytadalo zase velke dy. Z tohoto oltivodu vznikla mytlenka k uspotadani sbirek na obran y Ceskoslovenska, jet koncem srpna vynesly pies pet set miliont KC' Nati broth spolehaji na pomoc zamotske haluze. Po vtech statech Unie ut se sbira a hlateny jsou slutne obnosy. My v Texasu se nedame zahanbit, my svoji moraini povinnost znovu splnime, net jedno je zapatfebi: popotefime spoleenou akci pokud motno co nejrychleji! Kdo ptispej ihned! Tieba asti malou, ale ptispej co nejdiive! Neobring-li, nevyprosig!

S lidskym Stestim je to jako se snehem ptisobi radost kdyi pada, ale pozor na oblevu!

Pied padesati lety byl obean Sears nepatrnYm zamestnancem drahy v North Redwoodu v Minnesota. Jednoho dne mistni obchodnik odepkel pievzeti zasilky hodinek. PodnikavY Sears hodinky si ponechal a rozprodal je svYm znamym. Pak objednal jette druhY balik hodinek, aby obtt'astnil take ostatni spoluobeany.

Tak vznikl nejvetti obchodni dilm v mini. — Sears, Roebuck and Co. Firma zamestnava dnes 35,000 lidi, ma vlastni tovarny, nadrati, vagony, pottu, banku a pies deset milionu zakaznikti! Nati etenati vedi, te u Sears, Roebuck prodava se doslova vtechno — od kolebky at po mary. Cenik teto firmy je nejetenejti knihou v Americe. Jeho etenati bydli na pate ulici v New Yorku (Wall Street) stejne jako v indianske reservaci. Firma je demokraticka, bere penize bez ohledu na barvu zakaznikft.

Organisace podniku je ptimo pohadkova. Dotle dopisy se nejdfiv zvati, protote ut podle toho lze odhadnout podet balika, jet nutno piipravit k odeslani. Neni ovtem jests znamo, zda bylo objednano vic detskYch koearkt di zubolekatskYch nastroju nebo brokovnic. To se ukaZe v oddeleni, kde se strojove otviraji dopisy.

Elektricke rortezavake otevrou v minute pet tisic obalek. Pied strojem sedi ziizenec, kterY levou rukou uchopi penize nebo tek a poloti je na jeden betici pas, a pravou rukou uchopi ob_ jednavku a poloti ji na druhY bald, pas. Pen!ze jdou do banky firmy, ktera vyrozumi vYpravriu, kolik bylo zaplaceno. Objednavky jsou rortfid'ovany podle jizdniho tadu teleznic. Zakazky pfichazeji na tadu podle toho, kdy jede vlak. Ve dvote stoji asi 60 nakladnich aut, rozvatejicich zboti do vtech konein statu, odboeky Sears, Roebuck jsou jak znamo v detnYch mestech. Kdyt bylo vtechno vypraveno, nastava snad nejohlletitejti prate: zapsani zakaznika do kartoteky (seznam eili adresat). Kdo si jednou neco objednal u Sears, Roebuck Co., tiebas jen par tpendlikt (cenik 12V906), ziista ne do smrti v kartotece a dostava katdYm rokern rortitenY cenik. Kdo hleda neei adresu, obrat! se na Sears and Roebuck Co. a dostane ji zdarma: slutba zakaznikovi.

Co je nejhroznejSiho v iivote eloveka? — Piemlra Stesti. benstvu kadfi MoraVgti Bratki a DubovY Haj! Organisator br. Karel Navratil touto cestou podava, yam vysvetleni, prod se nedostavil do vat! mesieni schtze jak slibil a bylo oznamem. Pkedne i nedelni ranni lija,vec, zasahnu.v, -stkedni east -Texasu, nesliboval oeekavanou :. , . _ iteaat schtzi, za druhe br. Navratil stizen by], koncem tYdne silnYm nachladem za,hlavi a naleza se v lekarskern oSetkovani. Tyto dtvody jsou jiste postaeitelne a k zamYSlene nivSteve f adu doj de asi v listopadu, cot bude piedem oznameno. Br. Navratilovi pteji brzke pozdraveni!

Misto, abys kikal, ie neni ride bez trni, mel by sis blahopikt, ie trni je zdobeno retiemi a ie keke nos!

Ve stf.edu , dne 14. zafi 1938.

O mirumiloynosti esl, vlady, demokratickeha republiky a znadne easti obeanit neineckYch, i tech, kteti jsou organisovani v sudetonernecke strane, pochybovat jiste neize. ZbYva mezi henleinovci to strana, ktera je pro tegeni radikalni. Ale i nejvetgi radikal se ut jiste nedomniva, to by tastalo jen pri jeho radikalismu, bez nasledka snad je gte radikalnejSich a v prve fade tragickYch prave pro to Cast dsl. zeme, kde takove my glenky se zrodily.

Jde tedy o to, aby take u henleinova. bylo vylouden° pfesveddeni o nezbytnosti katastrofalni; stane-li se tak, musi samodinne zesilit motnost fegeni miroveho, motnost dohody. Oechoslovaci jsou narod velmi stfizlivY a dovedou rozligovat mezi ptanim a skutednosti. Jsou si vedomi, ze v Osl. republice tije 3 a etvrt Nemcii; nechteji ani klesnout na stat dvanactimilionavY, ani se zbavit aazemi, kde Mind tiji. Tato stfizliva skuteenost odporuje samozfejme pfani po state eiste narodnim, kde by byl jen jeden statni narod. A proto ptijima Csl. a bude souhlasit s fegenim, ktere stavi jinonarodni obeany na rover obeantm csl. narodnosti, za podminky samozfejme, to i ti druzi budou deskoslovengti ve smyslu statnim. Henleinovel fikaji, to jsou k tomu ochotni. Je-li to pravda, pak ov gem nesmi o vecech eeskoslovenskYch myslet velkonemecky. Stane-li se tak, neni pochyby, ze k dohode dojde. V celem Oeskoslovensku se nenajde jedinY demokrat, kterY by nesouhiasil s nazorem, to v jeho state musi kahlY °bean mit motnost hledat a najit sve pravo ye svem jazyku. Oechoslovaci k takoye rovnopravnosti vgech ptislugnikt dojit chteji. Proto, aby zas till v klidu bez nervosity a proto, to chteji vyloueit tak zV:"deskoslovenskY problem" z mezinarodnich tetkosti. 0 Oeskoslovensku se evropskY mir nerozbije, nechce-li se nieit z dtvodft docela jinYch. Ale to Id by byla zaletitost celeho strata, nejen esl. soukroma,.

Trnovi koruna je koruna z rnzi, s niz kvety opa daly.

Tonieka komediantka. Roman tohoto nazvu napsanY Marii Vofi gkovou zaeneme otiskovat v pfigtim cisle. Obsah napinaveho romanu etenate zaujme od podatku at do konce. Od se v krasne praci nadane spisovatelky jedna? 6ernovlasa Tonda je komediantske dite. Jeji rodiee, mantel. Troniekovi, obdafeni podetnou rodinou, z nit je Tonda — patnactileta, dernovlase, a okata, tabka — nejstar gi, nenatikaji na sytj osud, kterY neni prave nejveselej gi. A take Tonda je se s yYm tdelem spokojena jednoho dne fadnY vYprask z tatinkovYch rukou ji ptimeje, aby data sbohem rodnemu komediantskemu vozu a vydala se do sveta. Naclana libeznYm hlaskem, ovladajic virtuosne tahaci harmoniku, a majic dve gvitnYch notek, jako stvokenYch k tanci — udela, v torn svete gtesti. Stupinek po stupinku stoupa, na tebti-t eek aspechu a gtesti — z fitulne kavarnieky, kde sklizi fispechy za sve pisnieky, dostava, se at pied filmovou kameru! Osud ji postavi do testy ochrance a mecena ge — slavneho herce, kterY jeji hereckY a taneeni talent podporuje a snad si i chce delat naroky na jeji nezkatene srdeeko — ale dopadne to jinak. Kdyt ut je z ni skoro velke, dama, setka se s pkitelem strYch diveich let — s mladencem, kterY se sice jmenuje docela proste Honza, ale ma, z celeho srdce rozpustilou Toneu rad. Net vgak k tomu "happy-endu" dojde, protije Tonea sta a sta drobnych, veselYch i smutnYch pfihod, leccos musi pfekonat, s leceims se odevzdane vyrovnat, ale jeji gt'astna, vesela povaha ji pomate premoci vgechnu nepfizeri osudu i lidi, take ji katclY, s kYm se setka ma, rad. A i vy, at s nedoCkavosti doetete 'jeji ptibehy, uznate, to ji nernfttete pfat nit jineho, net hodne, hodne g testi tivota s Honzou, protote to jeji dobre srdedko, ochotne se rozdelit s kaidYm potfebnym o vg e, co ma si toho 'atesti ve svrchovane mire opravdn tailouti!

Za prvni paloleti 1938 byla v 'Unit prodano 1,301,000 automobilit vdetne nakladnich, proti 2,917,000 za stejnou dobu Joni. To je pokles o 55.4 procenta, kdetto distY zisk klesl se $146,400,000 na $32,500,000. Pfedseda Crysler Corp. odhaduje, to v roce 1939 bude ve Spoj. Statech vyrobeno o 25-55 procent vice automobilt netli roce letognim.

VESTNIK Ze sjezdu Jednoty Oeskych dam. Z detiVeh oprav stanov uvadiaue dideLte-jsi: Cekanka se stava fadnoa elenkou, kdyt pkedloti lekatske vysveddeni a zaplati tadne povinne pfispeyky, i kdyt se nemfite dostaviti do schtze k uvadeni. Dle dobrozdani statniho departmentu pojigteni jest nutno, aby pak byla uvedena co nej&lye motno. V pfipacle, kde elenka tada zvYgeni pojistky, bylo pfijato, aby lekatska prohiidka byla placena tstfednim vYborem. V budoucnosti bude J.O.D. pfijimati za faclne a pra,voplatne dleny pfislugniky mutskeho pohlavi od nemluvriat at do dospelYch mutt a podrti si beze zmeny sve jmeno. Uroky z pajeek na certifikaty budou snitehy na 4 1/4 procenta, nove elenkyne budou pfijimany na 3 1/2 procentni americkou zku gebni tabulku. Navrh, aby delegatka do sjezdu J.O.D. nemela pravo zastavati stejnY iffad u jine jednoty byl poraten. Navrhy na spojeni se sesterskYmi jednotami nedosahl podpory nutnYch dvou tfetin a zaletitost odlotena do pfigtiho sjezdu. Platy fifednic tistfedniho VYboru byly zvfgeny a jiou: pfedsedkyne -1,000, namestka -75.00, tajemnice -600, fteetni -1,400, pokladni -300, dozorkyne $30, 1. ,vYbor majetku $500 a II. vYbor majetku $75.00, tdtujici vYbor po $25.00. Sestra Haragkova, navrh na sbirku pro obranu Oeskoslovenska a tada, sestry delegatky, aby katcla die motnosti pfispela svoji obeti na oltaf vlasti. Sbirka vynesla $101.00 a sjezd povolil dalgich $100.00. volbach zvoleny: za pfedsedkyni znovuzvolena pi. Altbeta Strohmayerova, za namestku pi. Vodakova, tajem. je pi. Viktorova, fidetnici pi. Jirglova, pokladni pi. Urbankova. Jednota OeskYch Darn si mate opravdu gratulovat k takovemu peknemu zakoneeni sveho 13. sjezdu, kterY po celou dobu sveho zasedani se vyznaeoval klidem, vecnYm a sesterskYm jednanim. Nove zvolenYm fitednicim i cele J.O.D. pfejeme vegkereho zdaru v nastavajicim novem obdobi.

Zatim co celY svet se chveje pied nebezpecim a vgechno bohatstvi state se uklada do neproduktivniho zbrojeni, v risi Stalinove se pracuje na jeji vnittni vYstavbe. Je pravda, to sovety maji take armadu. Armadu ohromnou, skvele vyzbrojenou a krasne organisovanou, ktera je katclYm nervem spojena s lidem.

Tato armada v gak neohrotuje mir sveta. Ta ho naopak hlida a becla fa gismu, kdyby se snad nekdy rozhodl napadnouti sovetskY svaz. Pod zagtitou teto armady ziji sovetAti Wane klidne a pracuji na svem vnittnim dile, ktere udivuje planovitosti, krasou a ohromnou silou. Nejpronikaveji se pracuje na poli socialni politiky a zdravotnictvi. Rada lidovYch komisaka vydala nafizeni o reorganisaci v roku 1933 zlizene komise pro fipravu najimani delnictva a o tvoteni podobnYch komisi pfi radach lidovYch komisafa jednotlivYch samospravnYch republik. Podle noveho nafizeni ma komise za tkol .ureovati hlavne zdroje pracovni sily, zaznamenavati a kontrolovati tadosti o delnictvo, ptipravovati a schvalovati plan ptemisteni pracovnich sil z jedne east zeme do drub& Rada komisaft snati se zlep giti provoz ye vodni doprave a provadi rozsahlou spravni a fina,neni reorganisaci fioni i namormi dopravy, ktera, pfinagi ten lodnim posadkam rtizne zlepgeni mzdovYch pomera. Katda, lod' ma svaj dopravni a finandni plan; ze zisku, jehot lod' docili nad pfedpis planu, bude polovina pfidelena kapitanskemu fondu, z nehot se pocadce yypla,= ceji premie, zlep guji se jeho tivotni podminky a zdokonaluje vybaveni lodi. Neni-li zisku, dostane fond polovinu eastky, u getfene na vYrobnich nakladech tim, to naiad byl dopravovan vodni cestou. Za dvacet let sve existence so yasky stat zastavil 60 miliona dtverednich yarn. obytne plochy a celkovY kapital, vloteny statern do stavby bytt, dosahl obvrovske sumy 14.4 biliont rublt. V dusledku stavby novYch obytnYch domt dostavilo se i znadne- zlevneni najmu, kterY dini asi 4 procenta vYdelku delnicke rodiny. tzemi oiny mai 11,173,558 etvereenich mil.

Zeme skrYva, nevyeerpatelne zasoby uhli a teleza, zatim jen nepatrne vyutivane. Podet vojaka aktivni slutby se udava, eislem 2 at 2 a pal milionu. V lednu 1937 mela Cina 650 letadel prvniho sledu, dnes asi 1200. Dela ma americka. a ruska, valeeneho lod'stva nema.

Strana 13.

Nage navgtevy. V sobotu min. tYdne navgtivil redakci vysokoS'kolak p. J. Hegar jr, z Temple. Studuje na statni universite v Austinu a letogich pro,zdnin zamerne vyutil k poznani lady state nagi Unie. tiste po amer. zpilsobu vydal se na nekolika tYclenni "vandr" a gtesti mu pfalo. Kdo by nesvezl statne urostleho, slugne a inteligentne vypadajiciho junaka!

TakovY pasater je na del gi ceste milYm a vitanSrm spoleenikem. Pan Hegar projel mnohymi staty, v Illinoisu setkal se s dsl. konsulem z Kanady (jmen° nam vypadlo z pameti) a spoleene shledli eetne yYznaenosti jednoho z nejpramyslnej gich state Ameriky. Pri milem pobesedovani zvedeli jsme od na geho navatevnika potegitelnou novinku. Na gi studenti z Austinu chystaji se zavesti v es. novinach vlastni rubriku, v nit podavali by obeasne net pfesto planovite svoje nazory na dasove otazky kulturni, spoleeenske, narodni a pod. Nag organ pochopitelne bude tuto chvalitebnou snahu podporovat. Nav gteva rodove uvedomeleho mladeho inteligenta nas skuteene pote gila. -- V pondeli zastavili se u nas mantel. C. H. Bartkovi a Hubert Brownovi z Fort Worth. Jeli z pohitu Fr. T. Bartka v Cyclone, kterY zesnul po delgi‘nemoci ye stall. 53 let. Za navgtevu jim dekuj e.me.

Ottawa, Kanada. — Britska mise povetena organisovanim fistfedi v Kanade pro stavlau letadel pro teely britske armady dosahla jit seskupeni vgech konstruktert, kteki nyni vybuduji dye velka, stfediska tovarni, kde budou sberne body rozlotenYch soueastek z jednotlivYch konstrukdnich dilen a kde bude provedena montat hotovYch letadel. Je to po prve, to kanadskY prinnysl je takto soustfeden pro praci na obranu imperia.

Chemicke oddeleni britske protiletadlove obrany pfipravilo a provedlo zamltovaci pokus.

Zylagtni plynove generatory vysilaly plynovou sines v takovem mnotstvi, to v kratku za pfizniveho vetru podatilo se pfikrYt obrovskym svetlegedYm mrakem ostrov Foulness v rozsahu pies 10 dtvereenich kilometre. Pak byla vyslana letadla, aby se pokusila ve vjigce 1500, 2500 a 3500 metre rozpoznat duletita mista ostrova. 0 vYsledku zkougky nebyla ovgem Akady vydana zprava, ale Daily Express poznamenava, to vYsledek byl uspokojivY, takte v pfigti valce bude motno umelou mlhou pfikrYvat velka, mesta, aby tak byla chranena proti nepfiteli. Foulness Island path vojenske sprive a jsou na nem velka, skladi gte delostfelectva.

Mestska rada deskobudej ovicka, usnesla se dne 27. dubna konati sbirku "Jitni Cechy armade" a dne 1.'kvetna sbirku zahajila. Ministerstvo financi osvobodilo sbirku od v gech dani a zapojilo ji do sbirky celostatni. Schvalilo take poutiti vYtetku sbirky k vecnYm darim ministerstvu narodni obrany. Mestska rada skobudejovicka objednala u vojenske tovarny na letadla "Letov" Best letadel. Letadla budou slavnostne odevzdana Cs. armade 25. zati na deskobudejovickem leti gti u Plane. V ramci slavnosti kone, se leteckY den, ktereho se fidastni letecka, skupina v eele s naporueikem Novakem. Pfedvedeny budou ukazky protiletecke obrany a konany vyhlidkove lety pro obecenstvo. K slavnosti byl pozvan ministr narodni obrany Machnik.

— Italske, vlada chce vypovedeti filmoy ou dohodu, kterou Hays za Spoj. Stay a Mussolini za Italii ujednali v prosinci 1936. Podle to mohly Spoj. Staty dovezti do Italie 250 filma radii& Nyni Italove zamfgleji tuto kvotu sniziti na 150 filmt rodne, jak dnes bylo steno z dobfe informovaneho pramene.

Diplomaticke vztahy mezi SpojenYmi stity a Mexikem jsou dnes napjatej gi net kdykoli v dobe poslednich 15 let. Pfidirlou toho je smele zamitnuti tadosti Spoj. Statt, aby byla aria nahrada americkYm obeanfim za skonfiskovanY majetek v Mexiku. Jak se pravi, Spojene Staty zamitnou pkijati stanovisko mexicke vlady, ma pravo skonfiskovati majetek americkYch °Want bez nahrady.

Strana 14.

Cryvky z eleskoslovens14ch Stefanik o Masarykovi Nezname projevy.

ID

stejne cti jako vnittni silou nateho revoluenihoo hnuti a zapasu, to mezi jeho yaddimi muti panoval krasnY pomer yzajemne iicty, drivery a nollonnosti, ureovanY a posvecenY spoleenou slutbou tete velike myelence.

Masaryk, Benet a Stefanik ' byli si navzajem nej enom vernYmi a loyalnimi spolupracovniky, nYbrt i opravdovYmi, oddanYmi druhy a pH,tell. Chceme tentokrat shrnout nekolik StelanikoyYch projevir o Masarykovi, jet tlechti stejne kdo je udinil, i toho, o nemt byly udineny. Byly dosud jen z east publikovany, kdetto vetgnou jsou vetejnosti neznamy a etou se jen v dukomente*, zavtenYch ye sktinich archivnich.

Pomineme rrizne — byt' pozoruhodne — vzpominky a svedectvi, osvetlujici vzajemnY vztah elent nakho revolueniho triumviratu z let valeenYch, vzpominky a svedectvi takoveho generala Janina nebo dra Sychravy, kteti poznali veecky ty osobnostij jejich pomer z spoluprace s nimi, a vAimneme si zde jen piimYch projevri StefanikovYch, ktere se nam zachovaly v soueasnYch a spolehlivYch zaznamech.

8tefanik mel nejvetSi ptiletitosti a nejvnittnejSi pottebu projeviti sve vysoke ceneni Mastarykovy osobnosti a svou nejhlubSi oddanost k ni v bojich, ktere v druhe polovine r. 1916 a podatku r. 1917 vedl v Rusku proti hrozicimu vnittnirnu i zevnimu, programovernu i organisadnimu rozkolu v nakm osvobozenskem hnuti, rozkolu, jej ptedstavoval posl. Duerich se syYrni nejblitgmi driverniky a se svou separatni Narodni radou pro Rusko. Byl to vskutku zapas o Masaryka a pro Masaryka, o jeho a pro jeho ducha, programu a vricicovstvi v cele nag. revoluci. Stefanik yyznaval a hajil Masaryka se vei opravdovosti a vroucnosti ducha i srdce, jak dosvedeuji nektere jeho rozhovory z to doby, zachycene v soueasnYch a namnoze jaksi oficielnich zapisech.

Kdyt tehdy — na konci zati r. 1916 — branil Masaryk proti jeho zutivemu odptirci z fad ruskYch panslavistri, A. J. Gero yskemu, kterY se tesil drivete carskeho ministestva zahraniei a rozhodne ovlivrioval Duericha, tekl mezi jinYm: "Masaryk hleda pravdu, tekl bych skoro, to je fa,natik pravdy, ba on je ztelesnena pravda Narod deskoslovenskY a Slovanstvo neznaji Masaryka. At Masaryk zemie, budou v gichni na kolenou vyslovovati jeho jmeno . . . Masaryka si nejen nesmirne vatim a miluji jej, nYbrt jsem i hrd na to, to jsem jeho takem. Jsem mo vYkvet jeho vYchovy, pokud je ye mne neco dobreho ... " A mluve o Masarykove neosobni v knosti a netistne praci, poznamenal: "fteknete Masarykovi, to prospech naroda tada, aby se nepodpisoval, aby jeho jmeno se nikde neobjevilo, a on to udela."

Jindy (14. II. 1917) v diskusi s dr. Vondra,kern, piedsedou Svazu es. spolkri na Rusi, bral Masaryka v ochranu proti nekterYm jeho vYtkam a prohlaSoval: "Masaryk se dopustil mnotstvi omylri dnes a dopusti se jich i v budoucnosti jako katdY elovek. Jde vSak o to, zda jeho celkovou dinnost nelze nazvati ohromnYm Stestim pro nas. On jde pied nami ptede gigantickYmi kroky. Jsou ofgem nepatrne omyly, ktere vSak nelze podtrhovati. Masaryk je_ proti neomylnosti papetove a nemirte tedy byt povatovan sam za neomylneho . . . V tomto ohronmem chaosu, kde vlady i staty delaji nejen nesmirne chyby, nYbrt ptimo kriminalni veci, Masaryk zristava neochvejnY, vidi jasne cile i metodu. On prvni videl, co mail 6echovyhlasiv revoluci proti Rakousku." ve

vEsmix V pima a ostre vSrmene nazora se samotnSan Duerichem (2. X. 1916), v nit tento uhYbal a ustupoval pied mocnou ofensivou Stefanikovou, dogo take k tomuto dialogu: Duerich: "Prod vlastne je mezi nami to napeti, v dem se neshodujeme? Vtdyt' ja vim, to Vy mate velkY vy znam i silu. Vy jste vlastne udelal vie net' Masaryk." — Stefanik na to: "Pardon — co jsem udelal dobreho, ye vSem torn jsem takem MasarykovYm, a ma zasluha snad je, to jsem toho eestne uzil. Jsem rad, to kvitujete tento Masaryktiv yYznam pro na g. vac. Vy zapominate, to i Vate fraze "Masaryk a ja" jit Vain pomaha.

Masaryk je veleduch, a bude-li v teto vojne 10 jmen zaznamenano v dejinach, jiste mezi nimi bude i Masaryk. Pted vetejnosti jsem se spokojil Vagin prohlaknim o naprostem souladu s Masarykem, dnes vtak byste musel uznati skuteenY stay feel, totit ideove vridcovstvi Masarykovo v cele akci." A dale v prribehu kontroverse 8tefanik prohlasil: "Zamitame vribec diktatorstvi, tim spik Vate. Diktatorem, a to mravnim, by mohl byt jedine Masaryk, a ten by byl proti tomu."

Koneene stejne jako virei vlastnim krajanum, Stefanik pozvedal vysoko osobnost a autoritu Masarykovu i vridi ruskYm vladnim einitelrim. V memorandu, ktere s poeatku r. 1917 podal o konfliktu s Duerichem poslednimu ptedrevoluenimu zahranienimu ministru ruskernu N. N. Pokrovskemu, ptedstavoval a obhajoval hlavu deskoslovenske revoluce mimo jine takto: "Profesor Masaryk, velkY ueenec a elovek mravne ryzi, velky Oech, na nehot bude Slovanstvo vtdycky hrdo. Masaryk bojoval vtdy proti nepravde bez ohledu na oportunitu nebo neoportunitu svYch einri Masaryk zil eestne a plodne praci. Nekdy nebyl pochoperi, avSak kdykoli trpel on, trpela i pravda . . . " Stejne jako tyto dokumenty, miuvi i denikoye zapisky dnes ut zvedneleho Ferd. Piseckeho, po delg eas poboenika 8tefanikova, kterY ostatne zapisoval take vkcky hovory, jejicht riryyky jsme ocitovali vYk. Podatkem dubna 1917 mluvili o Masarykovi cestou na moti, kdy se vracel z Ruska pies Anglii do Francie. Stefanik "Jsem emanaci Masaryka. Bez neho bychom nebyli nic . On cla.val smer. Ale on se take daval poueit. Kdyt nekdo z nas iekl: To nebo to bylo dobre, on hned nalezl testy. Ale nee° jineho: on rids spojil laskou. Vim, to co jsem, jsem jim. To neni skromnost. Nejsem skromn.Y. To je spravno, klasifikace sebe sameho. Proto nechci tadne uznani. To path Masarykovi. Mam pocit kradete, kdy p•ijimam ilk° pro sebe . . . Jedine, co chci udelat pisemne pro nag vac, jest, to napiti o Masarykovi, dim je pro nas. On je eistY typ naroda. V nem se soustted'uje vSechno nejlep g . Vidim, jak mu budou ublitovat, a proto chci povedet, co citim. My — to jest on, on — to jsme my." Stefanik site toto sve "credo in unum hominem" nivtude je kdy nsepsal, ale — jak jsme videli vtude v jeho duchu jednal.

Pozdeji — 1. tijna 1918 — cestou pies Ameriku k sibitske ari4de, 8tefanik se zase rozhovotil o svern drahem mistru: "Ja jsem se musil bit s lidmi, ktefi mne znali, dokazuje jim, to jsem Masarykriv tak, to z neho vychazim. Je to pravda. Masaryk je velkY elovek. On mne ptesyedeil o torn, to motno tit v pravda a pro pravdu. On vyzvedl narod z mravni kocoviny, ze strejekovani, da y mu mravni cif; pevnY bod.

Je to ohromne Stesti, to ho mame. Je vSak nutno, ueiniti z neho to, co je. 2ulovSr balvan nemute dat architekt na stfechu. Probo •il by ji.

Musi jej dati do zakladu." Kdyt pak jednou uvatoval o uznani a nevdeku za praci pro narod, zakoneil otazkou: "Neni to krasnejti a uspokojivej g, kdy takovY Masaryk tekne: Dobte jste pracoval! -- net kdy cela tada lidi prostkednich lichoti?"

To tedy byl Masaryk podle Stefa,nika. Sotva kdy byla jeho velikost pochopena lepe a ocenena vroucneji.

Jar. Werstadt.

V dobe od 1. ledna do 26. srpna roku 1938 bylo ye 8panelsku sestkeleno 405 povstaleckYch letadel. Republikani ztratili jen 87 letadel. Za eel* rok 1937 sesttelili republikani 296 protivnikovYch letounri.

Ve sti-edu, dne 14. zaPi. 1938.

ak henleinovci provoknji IE ZNAMO, to italskY tisk strani ieskoneme cke propagande proti Oeskoslovensku. Ale prave proto otiskujeme ela,nek, kterY pied nedavnem vykl v Regime Fascista od Felice Bellotiho, protole i Clo y& proti nam zaujatY odhaluje henleinovske provokace a tetkou slubu nag. Statni administrativy, za druhe dokazuj e pravou podstatu politiky henleinovske strany a jeji souvislost s pangermanskou politikou Tteti rise, a za tketi je peknYm dokladem podivneho chovani zname hakenkreuzlerske propagandistky sleeny Unity Miltfordove a vtipnosti csl. pohranieniho ritednika.

Svirj elanek datuje Felice Belloti z Chebu, prave, to dava ptednost slovanskemu jmenu mesta pled nemeckYm Eger, "ad slovanske jmeno je novej gho data". Liei cestu z Plzne do Chebu v autu, pochvaluje si dobre pivo a jeho &inky na naladu jeho i spolucestujicich, mezi nirnit byla i Unity Miltfordova, "graciesni divka anglicka, jet stale cestuje s dvema pasy, jednim anglickYm a druhym nemeckYm" a jet, kdyt ma opletani s policii (a to miva, easto), zadne Meet, to je nejen anglickou obeankou, ale i dcerou jednoho lorda, cot je pravda. Je take turnalistka. Miss Unity — jeji jmeno je celYm programem pro Velke Nernecko — vynika v mnohYch smerech: ptedne je hezka, za druhe ma spoustu penez, je chytra a v anglickYch listech pie vtdy pravY opak toho, co pig. vatne "Times". To fSe s na§eho '(italskeho) hlediska jsou positivni vlastnosti, ttebate eeskoslovenska policie je povatuje za nevyhojitelne nedostatky. Ale Miss Unity ma modeni charakter: dela, co chce a beda tomu, kdo ji odporuj e.

V daleim liei p. Belotti p •ihodu sl. Unity Miltfordove s deskoslovenskou policii, ktere tentokrate ukazala anglickY pas. Policejni komisat shledal, to nema vstupni eeskoslovenske visum a tadal jinY pas; ona mu dala nemeckY, nakt komisat prohlasil, to jeden z tech pasil musi byt faletnY, cot ona vysvetlila tim, to rodem je Anglidanka, ale duchem Nernkyne a proto ma dva pasy, ale oba prave. Komisat ji odpovedel, to duchove, i kdy jsou nemeeti, pasu nenosi, ale ona stala na svem, nada kornisat ji dal razitko vYjezdne a vyzval ji, aby zmizela. Smali jsme se, pravi p. Belloti, ale Miss Unity nam jsme hlupaci a odetla. Veeer vSak se vratila z Nemecka do Chebu, ale jen s jednirn pasem. Ztejme Ceti policiste dovedou byt k hezkYm divkam (anglickYm).

V Chebu je situace velmi napjata. Jednani s Hodtou se povatuje zde za mateni easu a patrne jen proto, aby ten ztracenY eas ziskali, sedi sudettti Nemci v Chebu po kavarnach a zpivaji Deutschland, Deutschland ueber Alles", ale ne mod potichu. Zpivaji ye sboru stale hlasiteji, at zakroei policista, vznikne hadka, ptispecha vojenska, hlidka na pomoc policii, od slov se phjde ke strkani, pak k fackam, policistriv obukk udeti do lebky nektereho manifestanta a vznikne velkolepY zmatek. JakYsi studentik, jent jiste chce napodobit velkou revoluci francouzskou, vyktikne: "Vrazi! Krev naSich bratti vas zadusi." Nikdo si toho ne ySima, naopak vgchni se perou s obnovenou chuti, pak se ozve par vYsttelri z revolveru a jaksi obr beti po ulici a vola z pina hrdla napravo i nalevo: "Pasivni resistence. Heil Hitler. Pasivni resistence. Nezkatte nam vkchno! JeSte drobatko trpelivosti!"

Tito lide musi mit dobte vcepovanou disciplinu, ponevadt hned vSechno jako kouziem utichne a umlkne. Pak se vSech stran ptichazeji oddily policie a vojska. Ale je jit po bouti.

Pohranieni komisai vidi vtude hodne lidi, trochu oveem rozeilene, mnozi poeitaji, kolik knoflikir jim chybi u kazajky nebo kde maji co roztrteneho, a rovnaji si limeeek a kravatu. Celkern se nic nestalo, at na to, to nekdo dostal pies hlavu a kurYruje se. Skonei se vezeni, nebot' natlueena hlava neznamena piiliS aktivni bilanci ani pro sudetskeho Nemce. Nazitti fAak svetovY tisk bude mluvit o sratce a obet' to sratky pfejde do svetovYch dejin.

Ve sttedu, dne 14. zaii 1938.

MARIE 1,1ER°VA,

HAVIRSKA BALADA 0 hrdinstvi, lisee a gtesti obyCejnele eloveka.

A /TUJ ho pozoroval a gel k nemu. Prodavae se iVi zarazil, a kdyt vidi jen tak obyeejneeloveka, kterY nevypadal jako detnik ani jako starosta, meal jako by prodavat, ale spig tak ze g vandy doopravdy. Mrij se sine', dal mu pui zorky sam ji zrovna dostal, a tim si ho koupil. Kluk mu vytvanil, k v Praze je podnikatel, kter' je takhle zamestnava: zboti jim prodava, ko g iky prijeuje a bere ad nich vYdelek. Museji mu odvadet tolik a tolik za den.

Ten pan te ma take licenci, sami pro sebe by prodavat nesmeli.

"Mock tak proda g ?" ptal se muj.

"Ja, spig vytebram," ptiznal se mladik. "Za tenkYmi chodim tak dlouho, az je omrzim a vytahnou aspori petnik. V Praze, to obsadime celou' etvrt', v katde ulici stoji jeden, a kdyt chodec nekoupi u jednoho, koupi u druheho.

To se musi umet, pane gef!"

Mtij pottasal hlavou, nelibilo se mu to. Podle ptizvuku poznal, ze mladik je as! odnekud ze Slovenska. Kdyt prodavad videl, te se muj chyste, odejit, jeg te si na konec zatebral, pro jistotu kdyby piece...

Vidite, pane Milfait, i na tebrote lidi yydeJavan!

Sli jsme pak s mYm dome. Nemusil mi ani moc vysvetlovat; ja vedela, riod mysli. 2e le vgechno obsazeno, katdY praminek, kterY nag' obtivu! Dokud Malej deal, i kdyt len tii dny v tYdnu, meli jsme aspori na chleba, ale uznejte sami, te ten chlapec nemohl farat o suchem chlebe! Tata se na to koukat nemoh a to prodavani mu ne glo s mysli. Koneene si vybehal povoleni nashanel se dost, ale po outadech, to on je honenej, licenci na podomni obchodovani si ptines.

Za jeden plat jsme nakoupili veelijakeho drobneho zboti, takove partie a s trochou kazu, vytadene. Chodil s ko gem pa muzikach, po gachtach. Je, vim, net' hral: myslil, ze jako havit bude mit po gachtach piano. Ale v tomhle reviru jsou hornici na torn tak blede jako my.

Copak si mute koupit provisionista? A co hornik s ttemi gichtami do t'dne a gesti detmi? U tech se hospodati jako za lepgich easri u nas: kupuje se za uhli i kdyt je potom v sednici zima. Protrhal vie bot net vydelal. On to neumi, obchodovat neumi! Tuhle gikovnost on nema. On takhle zarazit krumpad do leskleho uhle, pekne do mrte obrat pint, nasadit vrtadku, zapinit vyrabovanou komoru, to je jeho!

Jak slygi gachetni houkadku, vtdycky to s nim skubne.

N'eldy ptines1 dolma dvacet korun, n'kdy mene. Ja je stadila provatit! tit jsem nevedela, co vatit, jak vatit, vymY glela jsem rtizna jidla, aby toho vypadalo hodne a moc to nestalo. Kdyt jsme udelali dluh, net pti gel z obchtizky, musili jsme ho zaplatit, penize se rozkutalely a na nove zboti nezbylo. Jedli jsme pak jen brambory mag tene presakem, vite, to je lacine smradlave sadlo, co se mu vgeobecne tika opiei. To jsme si ov gem mohli koupit, jen kdyt Malej delal aspori na nouzovce; chvili deal a zas nedelal, tak jsme mastnili min a min, potom jsme ut vilbec nemastili, na konec ani brambory nebyly, tak jsme till z tru mlika denne pro vg echny. at jsme se roztonali.

2e jsme y am nenapsali o pomoc? No, nezlobte se a neptechazejte ut po sednici jako 1ev.

Sednete si. A vy si to tak neberte, pant jen si vzpomerite, te nem bylo hrit, kdyt jsme ztratili Kluka . . . Mrij, ten neptestaval o vas mluvit, a ja jsem take nejednou na vas vzpomnela, te snad byste . . . ale to jsem jen tak vzdechia, jako: Kdyby tu byli Milfaitovi! ale napsat? Prosit? tebrat na kamaradovi?

Jako byste meho neznal, mluvite. A vtdyt' jsme ani potadne adresu nevedeli, myslili jsme, te jste se tteba stehovali .. .

To vas pekne bavim, vid'te, takovou vzacnou navg tevu, ale kdyt to mermo chcete vgechno

irtsmitc vedet o dem vette si! Penize a jidlo thud' elovek mluvit? Vy tteba byste mi mohli vypravovat o divadlech, o koncertech, 0 filmech, o cestovani viakem, lodi, aeroplanem, automobilem. To by bylo jiste zajimavej gi a krasnejSi — ale ja se yam ptiznam, te by me to pH prazdnem taludku ani nebavilo.

Noviny? Noviny nekdy eteme, yypiljeujeme si je od sousedri, ale z nich se elovek moc nepoOM! Ja ted' v posledni dobe etu radeji knihy z obecni knihovny — jente tam maji same takoye romany, ktere ja bud' davno etla nebo psane tak starodavne, te se uti tak nemluvilo, ani kdyt jsem ja chodila do gkoly! Kdepak je od te doby svet! 6tu je piece znova a znova, vidite, tamhle na okne je jich par, jsou zamazane a rortrhane, ale ja uz je tak dostala! clovek pti eteni o cizich nesnasich zapomene na sve. Penize, jidlo — jdlo, penize . . . i ta slava ut se mi zprotivila, vtdyt' na ginec o jinem nemrite mluvit!

Ptate se, co muj . .

Mrij se na nas dival, jak ch •adneme — ale ani jemu nebylo do zpevu. Chodil jako s matolici v hlave — povida: "Memo, vymenim si tu licenci!"

"Daji ti za ni penize?" ptam se hloupe, ale to jsem jit byla tak zpitomela, ze vgeho.

"Penize mi nedaji, ale moh bych si je vytebrat."

"To mazes udelat i bez licence!" povidam.

"Bo ne, holka, to by me moh sebrat detnik!

Budu-li mit licenci na tebrotu, je v gechno v poildku."

Vedela jsem, co to pro neho znamena: spadflout na dno. Proto jsem se tvatila, jako by se to rozumelo samo sebou, jako by to znamenalo jen jit z jedne gachty na jinou. Ale vedela jsem taky, te je ut s yrchovanY das z toho hladu vybtlst, vtdyt' ut mel u gi odchliple a tenke, zrovna skrz ne bylo videt, a na tele gachtou tolikrat zbodenem mu glachy visely.

Jsem to ale — ! Vtdyt' ja vas pfece mohu neeim pohostit, mam ye sklipku gipkove vino, jente je kvagene bez cukru, bude yam trpke.

Na podzim jsme s tatou chodili na gipky a lohyne, tak ut jsem je nalotila a vino stoeila.

Vy necheete? 2e musim ut Mat abed? Nemusim ... totit, ja delavam abed, at tata ptijde. Dostal tu licenci peknou, na pet okresii: Rakovnik, Hotovice, Lounsko a te urni nemecky, to je mu moc dobre, mute i na Podhotany a 2" atec. Mute, ale, to se vi, je mu to chudakovi daleko, a kde ma taky spat, on je zvyklY &state, a tulaka ani tebraka potadna dome,cnost na pastel neveme. Venku spat je zima, to nastydne a kagle.

Tak se radeji krome leta drti jen tady v okoli; kde mame zname, ptenocuje u nich; to ut ma sve state; dneska zrovna ma ptijit, ut ho eekam katdou chvili, byl tti dny na Berounsku.

Na Kladno on nejde, tam se stydl, je gte by ho leckdo mohl poznat, jak je start a dlouho se v kraji neukazal, piece jen ma hudcovskou postat' a jejich cifernik.

Jakmile dostal povoleni k tebrote, hned nem zastavili stravovaci podporu — nezamestnanY dostava dvacet korun tYdne a ta podpora nas trochu drtela mezi tivotem a smrti. Byla to vlastne sazka pustit i tech dvacet korun, ale naddle za pouhYch dvacet korun bez jineho ptijmu bychom byli svate zahynuli. Malej delal tou dobou nekde daleko na silnici za par haat, musil spat' na pracovnim miste, byla bych zustala sama doma, to se mi nechtelo,a uptimne, bala jsem -se pustit meho samotna.

Havitska pejcha, ta dostala renal! Sebevedomi poctivYho chlapa, to se musilo kreit na bobeeku. Nevedela jsem, jak se k tomu bude tvatit.

Jegte jsem to nikdy nikomu nevypravovala, pan! Milfaitova, ani detem, ani sousedkam, ale yam to musim tict, vy jedinY pochopite, co ty aebracke zku genosti pro neho znamenaly. BYt to jinY net muj, tebral a bral podporu taky.

Nebyl by sam. Jente on to nedovede, mama slava! Ne ze by mel strach z detnikt. Vtdyt' jsou i takovi: vie lidi net eetnici, a tady v miste kaIdY meho zna a vi, jak' je.

Zdej gi eetnicka, stanice obstarala memu zadarmo gramofon od nejakeho americkeho 6echa, kterY se dovedel, te muj take je star' vy-

Strana 15. stehovalec. Takovi tam byli s1u8nS7' lidi. Ale V. nekterern cloveku je uz takova zahryzla poctivost, te ji nevymYti ani hlad.

Co yam nejdtiv povim, tomu se zasmejete: joke byly neslavne nage zadatky!

Mb nese gramofon, ja za nim s tagkou, kdyby snad davali chleba. Dobr' bude na telordckou polivku s kminem, liken jsme si. Jdeme dye hodiny testy, pomalu, protote mne nohy od tech magi ut nesloutI, pkijdeme k prvnimu domku v obci, muj spustl, zahraje "Ja mam devet kanarri", ta se zrovna moc libila, taky mel na desce "Cikanku" a "Pohadku mladi", katdemu neco, dostal desek celkem pet. Jednu mel sviriskou pro oarale, tu si koupil sam na need radu.

Zahral, dostali jsme petnik. DobrY zaeatek: jen jsme se beze slova na sebe koukli. Netikej hop, at pteskodi g, a to je pravda: sotva spustil muziku u druheho domku, prasklo pero a vratili jsme se s petnikem a se gkodou dve hodiny testy dam& No, vtdycky to tak blede nedopadlo. Nekdy jsme vyhrali za den at osm korun, ale stab se jednou nebo dvakrat, te to muj dotah na desetikorunu, a je gte jsme se pit tom dosyta najedli darovaneho chleba. Ale dlouho trvalo, net si zvyk stavat u dveti a eekat na petnik nebo misto petniku pkijimat ifeklebky nebo kitve pohledy. Kdyby nemam, nedam, ale ne, ,to oni si na tebre,kovi vyleji yeechny hotkosti, tebrak je vinen, te se v rodine stab neco nemileho, te se mantele nenavidi, te se deti nevyvedly, tebrak za to mute, kdyt se srazi mleko, tebrak si to odnese, kdyt se nekomu nelibi vlada a politika. Dobte, te jsem s nim chodila, myslim, te beze mne by s tim byl pra gtil dtiv, net tomu ptivyk, nebo by si byl v hnevu neco udelal. Ja jsem ho vgak bavila, jak jsem nejllp dovedla, odvadela jsem jeho my glenky na smeg gle jsem ho, co mu za to trapeni-nevciaO doma uvafim.

"Memo," rekl mi jednou, kdyt si sedl utrmacenY vedle plotny, a eekal, net udelam kafe, "radgi bych se nevidel, vet mi!"

Chytla jsem zrcatko, podavam mu je °bra,cede, aby se teda nevidel. Zasmal se.

Tim jsem ho vyvedla z mraden, ale piece jen tbrblal: "Vadyt' je to vlastne hanba a ja se takhle vytadil z lidske spoleenosti."

"Je to tva hanba?" ja na to.

Musil uznat, te ne. A zas byl chvili pokoj. Ja ut vim, jak na nej.

Dokud lido davali, jegte to uglo; Wail se, te bude na tivobyti, a dela' v gelijakY plany, chtel se hlasit na dole, ale myslim, to si to sam nalhaval do kapsy; nefarali miadi a silni, na stare nikdo ani nevzdech!

Horgi bylo, kdyt nas parkrat odehnali nebo kdyt na nas pogtvali psy. Nektere dny byly zvlagt' povedene. Jak jsme hrali u jednech d yejsme slygell, te ve dvou ptigtich domcich bide zamykali. Byli dare!, te jsme jim na tvati videli, jak prosebnikem opovrhuji, jini zase, ale tech nebylo moc, znali slitovani, vybihali sami s almuZnou a ani meho nenechali hrat, aby si desky gettil. Ty jsme uZ znali a oni nas; vyposlechli si nage negtesti a obyeejne na konec tekli: "My jsme na vas hned videli, ze nejste kerneslna tebrota."

Z gramofonu jsme se moc radovali, kdyt jsme ho dostali. Ptipadalo /lam, to zachrariuje piece trochu lidske dristojnosti. S gramofonem se muj mohl rovnat k potulnYm muzikantrim, k gumatfn. Piece mu lido tak docela darem nedavali ten petnik — dostavali za to pisnieku, a jegte si mohli vybrat, jakou.

K smichu i k vzteku byla jedna rolnice, vgak se to stab tady na okrese: tam jsme ve gli at do dvora, psa nemeli, sedneme pod okno na zaprati a muj spustil "Devet kanartr. Z chliva vybehla deveeka s ditkou a zubila se, z ratejny vylezl houf usmrkankri a nastaveli se pied nas.

Selka sedela u okna, ptebirala hrach a usmivale se.

"Zahrajte mi nejakou peknou, tibeba "Pohadku mladi!"

Odehrali jsme v gechny desky a na konec "Pohadku mladi". Tesili jsme se, ze se necha videt, kdyt si toho tolik naporoueela. Ale ona nam shodila z okna na zaprati penlz, a kdyt

Strana 16. jej intij po dlouhem hledani nakl, vidi, ze je to petnik.

"To jste se snad spletla, panimaano?" fekl ji. Myslil, Ze se vezme za nos. Ona ne. Spustila bandurskou: "Zatracena chamrad' 1ina, eerviva, je gte by si to poroueelo!"

Devedka zmizela, deti jako kdy do vrabct stfeli, a ja mela co delat, abych zachranila gramofon, myslila jsem, 2e ho tntzj rozbije, takovY vztek ho pojal.

Odtahla jsem ho rychle 'a radeji jsem si \ Typoslechla sama, co bylo ureeno pro jeji usi. Zli lido bYvaji mstivi, lhavi a uskodni; mohli jsme se od ni vgelideho nadit — tak rad gi dal!

Ten den jsme uZ neZebrali vyslechla jsem cestou domil pane kazani!

"Kolik pottebuju?" brueel muj. "Moe? Nemfde me zem ufivit na stara, kolena? Zil jsem snad z ciziho? Ne, cizi ze mne. Dobra, vase zem je na povrchu, vy na ni &late, at' vas teda Zivi. Nage by melo bYt podzemi, to jsme my , svou praci obdelavali!"

Najednou si leh na zem a zadal hrabat rukama nohama, jako by se byl "Pod zem," kfidel, "chci pod zem!"

Musila jsem ho nechat, at se vytadil, jegte dobfe, ze to bylo v patch a 2"e ho nikdo nevidel a neslygel.

Ale chtela jsem vam to dofict s tim gramofonem. Jakou radost jsme meli, takovou nesnaz nam ptsobil. Byl hor gi ne2 male dite: lined se mu pero strhlo, hned zas abys jehly kupoval, deska se rozbila i pit nejlep gi opatrnosti a taky opotkebovala — nejhut bylo v deAti, to jsme viibec nemohli hrat, u2 i vlhko branilo. Nehledic k tomu, ze na. nas 'Zenske jak jsme se postavili liked domek: "Nechte si to kriourani, my mame radio!"

Mely radio, a piece, kdy pfigli gumati anebo trampi, hodily jim; tem se stydely dat po petniku, tem daly korunii a je gte se na ne zasmaly a za2ertovaly s nimi, nic jim nedaly znat, to ta koruna je milodar. Mockrat jsem si vzpoinnela na ty dva panske 2ebraky, co chodili brat po Remscheidu a v Dortmunde a jiste po celem Vestfalsku, ale jen po kancelafich a u velkYch obchodnikt. Ti nosili kajsrrok, oblejskovanY, ale pane upjaty, ma glieku, bilou kogill a cylindr. Ani tam, kde zebrali, si nezadali.

Mleky si stoupli ke dvetim jako do pozoru, a uz jim praktikant nesl marku. To jsem sama nejednou videla, kdy jsem umYvala v kancelafich okna. BYvali pry to majetni bide a o v gechno pfigli, na stard, kolena musili tebrat, ale panstvo jim nedalo znat, ze jsou ted' vyfadeni; ta jejich almitna byla spig jako povinna dari.

Panstvo si v tech ubo2acich vaailo vlastne samo sebe, a na gi soukmenovei v nas sami sebe nohama zdupdvaji. Ani jsem to tatovi neptipominala, mel by o hotkost vic.

Do hospod me mirj s sebou nebral.

"Co ty mag poslouchat o2rale gplechty," fikal. "Ode mne jsi je za eels' 2ivot nesly gela a tady cizi chlapi by si dovolovali!"

Nekdy se mu pogtestilo, 2e hral v kreme po vYplate, a pak nemusil eels' tYden z domu. Vgak to obydejne prostonal, protole byl celou not v kouti a pak jit rano pe gky domU treba i pet hodin testy . . . neni maliekost.

Ale jedna legrace nas f2dy znovu rozveselila: nefekli byste, jak jsou petadvacetniky neoblibelie! Kdo nema petnik a chce dat, da jiste petadvacetnik, hrabe se v portmonce tak dlouho, az nejakY najde. 2ehnali jsme tomu, kdo petadvacetniky vynalez; za petniky jsme mu byli merle vdedni, protole to bylo krokt, nei se z nich sestavila koruna — a za korunu mot chleba neni, gpetka mouky, par brambor! Korunu cla malokdo; to u2 musi mit mot mekkY srdce. Vypozorovala jsem, 2.e gtedrY je nejspig ten; komu nekdo umfel, proto Zebraci na by radi chodi. Almidnu take nepoditaji lide, ktefi lehce nabyli penez a jsou v nalade Jini zas uplaceji zle svedomi, ale take jen, kdy jsou na mekko. Ponejvic se bide boji, ze budou ogizeni, daji-li, totd ze dovaji nehodnernu a kdo ma tfeba vie, neZ oni. Citava se piece easto v novinach, ze stars 2ebraeka zanechala par tisic na kniZce anebo ye slamniku a kdo to zrovna ete, dal by si pro desetnik koleno vrtat.

A jsou opravdu takove pfipady, t* e pan 2ebrak ma doma deledina na polni prace a sam chodi

VEsTN1K

v ciziin okrese po ptani s aktovkou pod paklim jako pan!

Co se nam stalo v jedne obei blizko Hofovic, tomu jsem se musila tak blaznive smat, jako jsem se tehtavala za mlada nejake fragce.

Ne, to y am opravdu musim povedet!

Vchazime do obce, hrajeme u prvniho domku, kluci na dumende si lined hvizdaji "Devet kanarti". Dostaneme sve, neseme gramofon dal, a tu jde proti nam fousatej chlap v rortrhanem kabate, az byla pod drcy violet podgivka; klobouk ma bez dynka. Hodi hlavou po selskem staveni vedle a povida geptem, jako tajemne: "Tam nechod'te, nic nedavaji!" tebrak debraku dobte radiva. Jsou i takove 'Zebracke znaeky na plotech. Poslechli jsme ho.

Do statku jsme ne gli. Ne2 jsme kraj prochodili, trvalo dobke tri mesice, take jsme se do stejne obce driv net za tu dobu nedostali. Ale ji si dedka dobfe pamatovala, mel takovY pohled stranou, neupkimnY. Pkijdem do te obce znova, jen jsme zahrali pied prvnim stavenim, u2 je tu dedek zas, a zase gpita memu do ucha: "Tam nechod'te, laic nedavaji!"

To se nam stalo za dva mesice znova a ja povidam: "Poslouchej, tato, a co kdybysme to piece zkusili?"

Mrkne po mne a vidi hned, .2e mam neco za lubem.

Tak jsme stoupli liked vrata a spustili. Vybehne device jako kvet a nese nam korunu a jegte: "Nate buchtu od obeda". A jak nechala dvete do domu dokotan, vidime na futte viset ten cledkriv kabat i klobouk bez dynka.

On znal dobre srdce sve vnueky a varoval kaZdeho Zebraka, jak ho zvetfil! Byl na vYmenku, mel na to dost easu — a debraktm nepkal!

Vidite, Z'e to neblahe 2ivobyti mt & . eloveka rozesmat, mirj se tenkrat taky smal a pfehraval te panence o sto Best jednu desku za druhou . . .

Ne, ted' uz s nim po ptani nechodim. Zvykl...

Nechce. NeZebra pofad, jen kdy2' je Malej bez prace. Zakazal mi, abych s nim chodila. Prot?

To mi nefekl, ale ja si myslim, 2e jsem to uhodla.

Ja nevim, pane Milfait, znate-li tu obec, co se jmenuje Svata? Je to na Berounsku par vil a par selskYch staveni v lese. Tam jsme se stavovali u jednoho doktora ye vile, kterY meho v2dy obdaroval, vite, tak 'Acne, ne za dvdmi, aby nam to hodil, ale pozval nas do sine, men takovou sin dladenou aervenYmi kachliky, 11kali tomu hala, tam nazi kuchafka pfinesla kaZdemu kafak a nee° k tomu, ani hrat jsme nemusili, jegte si s nami popovidal jak s nejakou navgtevou Vgak tam mtj rad chodil a v'kly se hledel nekde u studanky eiste umYt a ueesal se a opragil boty . . . no, nikdo se za nej nemusil stydet, jak vypadal i v tech ogurnelych gatech a jak dovedl chytfe a pekne mluvit, nadarmo on nehraval u ochotnikt barony a v geWake panaky, na ktere si krriousi a breptavi netroufali. A vklycky gel z te vily nejak posilen, odi se mu projasnily a najednou si tak lesem broukal pisnieku Mit tak ktidloyku, byl by jiste zafoukal.

Jednou jsme gli na Svatou od Kfivoklatu a muj povida: "Mamo, natrhejme panu doktorovi konvalinky, kdy nechce muziku, dame mu aspori kytku."

Nasbirali jsme konvalinky. Doktor mel navgtevu, proto vgak piece nas uvital a posadil, z kytky mel radost, a intij se nesl odtamtud jako pay.

Pamalu se dostavame obci na druh' konec; je to vesnice rortahana, kaklY domek ma dost velkou zahradu, a tak net jsme se dostali na druhy kraj, bylo poledne.

Hrajeme v selskem staveni, vgude pekne uklizeno, nikdo nas nevyhanel, ale take nikdo negel. Z kuchyne vonela vepfove, pedinka, a2 se nam sliny sbihaly. Hrali jsme tedy jednu desku za druhou vytrvale a v dobrem oeekavani.

Opravdu z kuchyne vybiha selka, nese v sberaece zeli, na zeli sedi horkY knedlik, jen se z neho kouki. Selka vola zdaleka: "Nastavte ruku!"

Mtj se po mire ohledl, rozailedl se i koldokola, jako by hledal pomoc, ale protole selka kfidela,

Ve sti'edu, due 14. zari 1938. rychle mi podal gyamofon a nastavil dlan.

Pleskla mu horkY knedlik na dlafi i se zelim.

Kfidela: Nemam eas — a odbehla. Knedlik asi pain, zrovna z hrnce vytaienY, proto si jej mtj, jak byl bezradny, rychle pfehodil do druhe ruky — to yam glo raz na raz ja, yam to tady z dlouha a ze giroka vykladam, ani to tak dlouho netrvalo, jak to povidam! Ale ja mu vidim na oeich, 2e tim knedlikem lined mrskne po selce, proto rychle gramofon na zem a chytla jsem ten horkY knedlik obema rukama, pfehazovala, a'Z ochladl. My kuchaity nemame ruce tak haklive na horko jako mu2gti, vid'te, pani Milfaitova! Zeli pri torn zakvalo, to vite.

Bylo zle, to jsem videla. Knedlik jsem musila snist sama a mirj ten den iz nic nejed. Havikska pejcha se v nem vzboutila. te mu to hodila jako psovi. A to je gte psovi Ze by dala aspori starou, prasklou misku! Videi, 2e se ho gtitila„ Dalo mu to ranu. Dlouho potom ne gel iebrat, gramofon odpoeival, a kdy pak musil — nedalo se nic jineho delat — gel sam.

Nechtel, abych se divala na jeho pokoteni.

To se vi, uz zas . . . babi! Sly gite, deti me volaji, to je nag telegraf. Co chce g ? Nerozumim, pojd' blit Co? Deda jde? Kde je? Aha, teprve u lesa. Jdete mu naproti, holenkove . . . !

Deti vidi v gecko. A na dedu z ylagt' dihaji. 0ny vedi, 2e jim decla neco koupi; i z vyZebraneho. Tak vidite, piece jste se doekali. To jsem rada! Za chvilku je tady.

Dvacet let, pane Milfait . . . jestlipak se poznate? Dvacet let! Co to dohromady bylo? Shaneli jsme, uh'bali liked ranami. Maio radosti a hodne sou2eni. Par detskYch rakvieek a troje svatby. Moc de gte a malo slunedna. A nejlepe se '2i1o, kdy byla prace. Vette tomu, v praci je mir a klid!

Prace je potecha.

Prole' nam nedavaji praci, a za praci a po praci lidske 2ivobyti, kdy je ted' , vgeho tolik, nevedi, co s tim?

Slygim vratka. U2" jde. Muslin ho na vas pifpravit. Tato? Jsi tu? To se podivig . . . . Mame navgtevu, a z daleka Deti ti ut rekly? Vitam te, tato !Pane Milfait, tady je vas kamarad a krajan!

POSLANI. tivota bido! Byla pfeci i laska, 'Zeno, deti me!

Pro vas jsem faral do tmy v kleci, nikdy se neopustime. nebyl jsem sam v te bide hole, nerubal jsem sam v gachte dole, ma Zeno, deti me!

(Konec.)

KDO PRINESL PiSEN "PRYt S TYRANY".

Piseri "Frye s tyrany" pfinesli k nam roku 1891 polgti studenti, ktefi pkijeli do Prahy na sjezd slovanskeho studenstva. Pisan se nagim studenttim velice libila, ti nautili se napevu a piseri si opsali. M do r. 1863 byla piseri "Frye s tyrany" zpivana polsky, teprve kdy se k pokrokovemu studenstvu ptipojili mladi delnici, byla slovne pfeloiena Ska.bou, jen svirj preklad poslal sl. B. Krapkove (sestfenici soc. dem. vtdce Krapky), ktera ji z yergovala. Krasny pfeklad pfetrval jit' 45 rokti. Za persekuce pokrokoveho hnuti byla tato piseri prohla.gena za velezradnou a jeji zpivaxii nebo rozg if ovani bylo pfisne trestana Tak na pf. Alois Pospig il byl odsouzen k 3 roktim taleho alafe za jeji kolporta. Fla ginetaf Kubr, jen mel jell napev ve svem kolovraktu a ph hrani ji zpival, dostal za tuto umeleckou produkci z ylag tni honoraf: 4 roky teZkeho dalate. Pan Fr. Soldan za pfekladatele pisne "Frye s tyrany" oznaeuje nespravne dru Jindf. Stemberku, kterY vg ak na napev pisecke narodni pisne "Kdy2 jsem ja g el tou piseckou brancu" slofil r. 1893 v dobe, kdy nekolik desitek Omladinaft sedelo pod novomestskou vezi ye vyg ettovaci vazlie, piseri "Kdy2 se narod pfestal bat sve vlady", ktera, za Rakouska byla take- zpivana pri vgech demonstracich. Legionaf gti spisovatele Kopta i Medek potvrzuji, de to byla nejoblibenej gi piseri ruskYch legionafti. A je gte malou zajimavost: V dobe, kdy v eechach zpev "Prye s tyrany" byl honorovan nekolika roky zalare, v Halici jejimu autoru, B. Czerwiriskemu, byl ye Lvove odhalen pomnik.

Ve st • edu, the 14. ze.ti 1938.

r

OSVETA. Eva Curie.

Andre Maurois.

DYBY se mne byl nekdo pied tiemi, etykK mi lety zeptal: Kdo je to Eva Curie, byl bych asi odpovedel: "Eva Curie je mlada, krasna, Lena, z nejkrasnej gich patitskS7ch ten, jet znam. Ma, velke jmeno dvou slavnS7ch vedcil a nosi je dilstojne a skromne. Bylo by velice nesnadne hovoiiti o ni zdlouha, protote je a chce bSrti pies svou krasu v pozadi, temet nepostfehnuta. Poznate ji po jeji vybrane eleganci, po jejim Orly dernem odevu, Orly obleeenou tak diskretne, jak jen =km. Mluvi velmi mak), ale slova, ktera kika, jsou na mists, vyslovovand rozkognS7 m, klidr4m a plachSrm hlasem jeji zvlag tni uzavienosti. Jeji tvat je vatna, pravidelna a tahy jeji jsou nezkalene a piece .. . piece vas easto napadne, zdali tato jeji oirost a vnittni skromnost neskrS7vaji smutek, snad i nejistotu pied sebou, Ci neznamou touhu vysloviti vg echna slova nikdy nevyfeena. Ve tvati Minervy najdete easto stopy smrtelne du ge. A v nagem prostfedi, ve svete spisovatelil a ulnapflsobi ona east() dojmem, pies sve duchovni sklony, jako by sem nepattila. Je tak dokonala, vzdalena, pfitalliva;mahadna."

Ano, toto bych byl iekl o Eve Curie v dobe, kdy jsem ji znal pouze z povzdali. Jednoho dne, asi pied tiemi lety, se na mne obratila: "Pfigla jsem k yam o radu . . . Amerieti nakladatele me tadaji, abych napsala tivotopis sve matky.

Jest to neco, na co jsem sama Casto jil myslela.

Nevim vgak, jsem-li schopna takove prate. tu schopnost, byla by to prate, kterou bych nesmirne milovala. Mani tolik matedopisy, novinalske elanky, sve vzpominky ... Ale zda, se mi, to to vtechno, co bylo 0 ni feeeno, je tak vzdaleno od skuteenosti. — Nenapigi-li tu knihu ja sama, bude jiste tisic jinSrch, ktefi by to ucinili. A napsali by ji tak, jak bych si ja pfala, aby byla napsana? Myslim, to ne. — Zaroveri se vg ak toho desim " — "Znala jste ye svem detstvi dobte svou matku?" Ptal jsem se. — "Ne, v detstvi jsem ji neznala. Ma matka byla velice zamestnana svS7rni pracemi a studiemi. Muj otec zemfel a ona musela sama nest cele to Wive btemeno Teprve at jsem vyrostla, bylo to na konci jejiho tivota, kdy jsme se tolik sblitily a kdy se mezi nami vyvinul blizkS7 vztah, kterSr mi dovoluje chapat celou jeji velikost a prostotu jeji povahy." "Vy zaroven milujete a vatite si sve hrdinky?" "Ano, ureite." "Tak tedy dejte se do price."

Po dvou letech mi Eva Curie ukazala rukopis.

Oeekaval jsem mnoho. Nag el jsem jests vic. Nejen, te kniha byla dobte stavena a dobfe psana, bez slepeho nadgeni, ye skromnem tOnu, kterS7 nese v kalciem obratu stopy sveho autora, ale kniha, kterou vypravovala, byla strhujici. Tato historie mlade polske studentky, ktera, utekla ze sve zotroeene vlasti, provdala se za francouzskeho ueence, ktera se vydala pies svou chudobu se svSTm mutem dobSrvat tak dobie skryta a tak cizi tajemnstvi pfirody, a dosahla uspegneho vSrsledku, pies v gechny piekatky, s nepatrnSrmi prostiedky, to rozrugila celou moderni fysiku, to v ge znelo jako pohadka.

Jit z teto prvni Cetby jsem vide', ze kniha si ziska popularity. Je nam v gem zapottebi pti nag em katdodennim boji s vgudyptitorrin3im nep •itelem, abychom se uji gt'ovali a upevriovali pfi pohledu na poctive a udatne viterstvi.

Nic nedojme etenafe — a to praveho etenate tak, jako face vydobyte a odvatne vitezstvi. Ve starch pohadkach musel print a princezna bojovat proti zle kralovne, proti kouzlum a drakilm. Rodina Curie mela proti sobs nedostatek, zavist a stra gna kouzla moderni doby, zakony. Museli pracovat v otevfene dilne za katcleho podasi. Marie Curie musela sama,

vEsTrztfc svSrma, malSrma rukama obsiuhovat tuto havou vedeckou kuchyni, aby dostala z nekolik tun mineralil j eden decigram draheho radio,.

Trvalo to dlouho, byla to tetka prate, a Pierre Curie 'easto jit zoufal, ale polska houtevnatost, ktera, mela asi podobu Evy Curie, dovedla phvest praci ke konci a viterstvi. A tak kouzla nepfatelskSrch protivnikil padla v gechna koneone v nerovnem boji. ZaearovanS7 les, kterST habil hrdiny, propadl se do zeme, na jeho misto vstoupilo viterstvi, Oiste viterstvi.

Tato historie, kde se v kolobehu tivota gtesti s negtestim, v nit tragickr fidel sleduje dvojici Curie i v okamtiku viterstvi, stadila by, aby zarueila teto praci. Uspech. Ale kvality literarni rovnaji se kvalitam dramatickS7m.

Byla to kniha, nesnadna na zpracovani, nebot' vytadovala naproste vedecke pfesnosti (ale dcera dvou vynikajicich vecicu nemohla zklamati), ale bylo tfeba tat• autora-basnika, poesie, bez nit by cela tato lidske, historie byla pouhou uschlou, eernou vetvi.

Eva Curie dovedla svSlm jistSan instinktem spojit v jednotlivostech, jimit se obirala, dye \reel. Vidite ji, jak popisuje ty pytle minerala, ptivezene z bS7valeho Rakouska, v nicht pani Curie dogel material podobriSt prachu z komina, z nehot pak ona dobSrvala radium: pfetizla provazek, odstranila vrchni obal. A ruce jeji se ponotily do tohoto mineralu, v nemt treely jehliely eeskSrch borovic. Take, v liceni trudnSich dnu, monotonni prate a namahy v laboratoti ziistavaji dny gt'astneho detstvi, nadgeni studentky a prvni pohledy dvou bytosti, ktere se poeinaji milovat. Pamatujete se na tu seenu, v nit Marie Curie, kdy se ji podafilo vylouCiti radium, zavedla jednoho veeera, sveho mute at k one laboratofi v tmave dilne. Drahocenne easteeky, fosforucice modte, svitily nod.

"Pohled"' pravila mlade, Lena a obe jejich tvate se obratily smerem ke svetelkilm: Eva pige, ae nikdy nezapomene tohoto okamtiku, a my vgichni si tat jako jeji dcera vzpomeneme na tyto zazraene easteeky, ktere zati kolem jeji matky, dik jeji dcefi, v je gte jasnej gim svetle.

Teprve, kdyt jsme pfedetli skvelou knihu mlade Curie, milteme ji lepe rozumeti. Jeji skromnosti, jednoduchosti, zalibe v eernSTch gatech a vatnemu klidu, kterS7 zdedila po sve matce. A zda-li se nam nekdy, je-li mezi nami, to je od nas daleko vzdalena, to proto, to si zachovala po sve matce touhu po svete, v nernt vyrostla. Tak jako jeji matka dovede lepe vychutnavat praci net jeji uspech. Jeji kniha si ziskala po celern svete velke popularity a pti tom ziistala Eva Curie stale tak placha, jako by se citila ptepadena svSrm Uspechem, je neklidna, a skromna. — Stala jste se slavna, ale ona odpovida, ba ne, nestala a ani ji nikdy nebudu.

— Jeji matce by se tato slova jiste libila.

Vypravovala nam, to jeji matka, presto, to ji byla udelena Nobelova cena, nabizen doktorat na rOznrch universitach, skvele recepce na Ode americke, zilstala stale tou chudou studentkou, ktera ma vtdy po dem toutit. A take Eva Curie, autorka nejetenej gi knihy, ktera ptekonava rekordy v nakladech, zustala stejne skromna, mleenliva a prosta, jak jsme ji znali drive. Neveti svernu uspechu. Stavi se k nemu, jako by patfil nekomu jinemu. Svou slavu odvozuje ne od sebe, ale jedine od sve matky. Tegi se vg ak pfece z8 sveho uspechu, prcitote citi, to Ptispel k lep gi znalosti jeji matky a zachoval jeji pamatkti pro tisice lidi.

"A co budete psati nyni?", ptaji se ji. "Ja," pravi, "ja, ut nebudu psat. Nejsem spisovatelkekla jsem to, co jsem chtela Met. To je vge."

Venovali armada obili.

Ve vesnicich 13"Vva o hotove penize nouze. V male obci Veelnieka na Kamenicku chudi domkaki chteli pfispeti na obranu statu a udelali to timto zpilsobem: Katc1S7 dal po metraku ovsa, pg enice a tita. Dohromady toho obili bylo za 5 tisic Ke. Po tnich jiste v gude budou sedna sbirku pamatovat. Sbirka dobte pakraeuje. Podle veerej giho vSrkazu bylo jit na obranu -statu hotove splaceno 468 a pfil KC.

Strana 17.

28 T1SiC METRU NATI ZEMI. zaeatkem zati byl poblite Zakopaneho na poiske strane VysokYch Tater vybuvano z ylaSAni letigte pro start stratosferickeho balonu.

Jit nyni se do tohoto polskeho lazehskeho mista sjitcleji novinati, aby sledovali ptipravy.

PolskSi balon bude mefit 120 metro v prumeru.

Vudce teto odvatne letecke vSaoravy, znamV polskSi ueenec dr. Markiewicz-Jodko, chce prekonat Piccardtv rekord a vystoupit do vYge alespon 28.000 metro. Polsk3"7 stratosferickV balon se jmenuje "Polska hvezcla". Misto koge bude k balonu ptipevnena kovova koule. Je nabarvena eernSrmi a bilSani pruhy. Uvnitt hermeticky uzavtene koule je dosti mista pro vgechny vedecke a metici pfistroje a pro dva lidi, dr. Markiewicze a kapitana Burzynskeho.

Kapitan Buizynski je znamenitSrm balonovS7m letcem. Gondola jeho balonu je zhotovena ze zvlagtniho lehkeho kovu. Je skuteenou letajici laboratoi-i, vybavena nekolika pfesriStmi ptistroji na meteni teploty a tlaku vzduchu v gondole i venku. Pol gi letci jsou pfesvedeeni, ze balon pfekond i svetovSr rekord americkeho letce Stevense, kterS7 dosahl vfgky 22.000 m.

Ameridan Stevens odjel z New Yorku, aby osobne pfihlitel polskernu pokusu. Take profesor Pickard byl pozvan.

Ve vS/Si. 25.000 metro se ocitnou letci v docola jinem svete. Nebe se jevi v teto vysi jako tem0, Omer Cerny priklop. Na Cerny obIoze =trio zaroveri pozorovat slunce, hvezdy i mesic. Zeme se jevi jako velky bronzovSr kotone.

Teplota vzduchu v teto vSr gi neptesahuje nikdy 60 stuptra pod nulou. Uvnitt gondoly v gak bude nesmirne vedro. Paprsky sluneeni v teto vVgi totit neobyeejne silne zahi-ivaji v gechna cizi Mesa. Tlak vzduchu klesne na minimum. tlovek, kter3i by nebyl uzavien v gondole, kde je stale stejnS7 tlak vzduchu, musil by v teto vfgi doslovne prasknout. Plice, napinene hust_ gim vzduchem by se mu rortrhly. Prot° i gondola musi laSti neobydejne pevne stavena, aby se v fidkem vzduchu nesledkem vnittniho tlaku nerortrhla. V ptipacie nehody ve stratosfete nemaji letci nadeji na zachranu. Musili by eekat, dokud gondola nespadne alespori na 6000 metro a pak teprve otevfit pfiklop a s pa.dakern vyskoeit. Stratosfera ma pro letectvi nesmirnSr vSiznam. Ve vSr gi 30.000 rn nasledkem nepatrneho odporu vzduchu mohlo by letadlo snadno dosahnout fantasticke rychlosti pies 1000 km za hodinu. Cesta stratosferou do Ameriky by trvala nekolik hodin a kolem sveta necelS7 den. Jit nyni se buduji v nekterjich statech stratosfericka letadla, s nimit budou kopokusy ye 37Srg i 18.000 m.

Prot stoji nektere severoeeske tovarny? elenove Runcimanovy misse, kteti dleli na Liberecku, prohledli si take liberecke okoli a mimo jine navg tivili nekolik z provozu vy • azenSrch textilnich tovaren. Mezi jinSTm nav gtivili Seibtovu tovarnu v Katetinkach u Liberce, ktera dnes nepracuje. To y ama dvakrat vyho fela, naposledy pied etytmi tSrdny za zahadnSrch okolnosti. Pied potarem mela velmi dobrou konjukturu. Dal g im podnikem byla tovarna Bratti Siegmundove y e Starem Habendorfu. Podnik ptestal pracovat pied sedmi roky nikoli vinou krise, ale nehospodarnosti a neodbornosti majitela. Take jine podniky nezaSly vinou krise, ale z rilznch osobnich Jednim z techto podnikii je Poseltova textilni tovarna v Ruprechticich, ktera ptestala pracovat jit pied valkou, pies to, ze vyrabela, nejlepgi latky v celem Rakousku. Jinde opet uzafteni tovaren zpilsobila racianalisace. Tak na firma Salomon, rovnet v Ruprechticich, sousttedila vSrrobu ze tii jen do dvou objektu, takjedna tovarna stoji nyni ladem. Tovarmk Loewinger a Glas v Ruprechticich byla jen filiaikou zavodu, kterou majitele zru gili, proto, to se nevyplacela. Textilni taverna Huebnerova a Jaegerova., obe v Ruprechticich, zagly asi stejnST m zpusobem. Upadek nebyl zavinen krisi.

Co se yam nelibi na druhem, opravte dobie na sobs.

Strana 18.

VESTNIK RESOLUCE SOUSTRASTI.

INAS iA1.011 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepodepsanY resolueni vYbor radu San Jacinto els. 91 ,timto vyslovujeme uprimne citenou soustrast poziistale rodine nad nahlYm funrtim va gi milovane matky a nag. spolusestry Annie Marek, ktera byla radnou elenkyni na geho radu. Proto i my, bratfi a sestry, zelime jejih• odchodu. Pozustale rodine budit Mechou v zarmutku jejich, to i my sdilime bol vas a truchlime nod odchodem jejim. Zesnula sestra necht' odpoeiva v pokoji. Lest budit jeji pamatce.

Za tad San Jacinto eis. 91, v Crosby, Tex.: Jan Hurta, jai Holy, Alois Doskoeil, resovYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsanY resolueni vYbor radu Pokrok Roweny els. 49, projevujeme uptimne citenou soustrast pozustale rodine nad umrtim jejich milovane mantelky, matky a statenky, a nag uptimne spolusestry Cecilie Strakove,_ kterd po thdenni nemoci dokoneila svoji pozemskou pout'. Dne 30. srpna neUprosna smrt ji od,olala z nageho elenskeho kruhu. Za doprovodu velke neasti ptatel a znamYch, dne 31. srpna byla ulotena k veenemu odpoeinku na Naroclnim htbitove ph osade Rowena, Texas.

Pohtebni obtady v dome smutku i na hibitoye vykonal duchovni sprave evangelicke cirkve p. far. Barton.

Tato sestra kraeela k tomuto cili 72 let. Mnohckrat musela kraeeti pies trni a hloti, ale v2'dy kradela ti ge a trpelive. 3,1nohYm genam mohla by bYti vzorem. Zesnula, sestra sanechava. statiekeho mantela a 6 samostatnYch ditek. Vime, mila rodino, to skon vagi matiaky le pro vas tklivY, av'gak budit yam irtechou, se 1 my, eleni tadu Pokrok Roweny citime tuto smutnou uddlost s vami.

Zemtele sestte budit zeme lehkou, a po mnoho let budit na ni mile vzpominano.

Psa.no dne 11. zati 1938, v Rowena, Tex, za rad Pokrok Roweny els. 49: Vaclav Kvasnieka, Josef Hoch, Josef Janek, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsanY resolueni vYbor od tadu lylorayska Orlice els. 145, vyslovujeme hluboce citenou soustast Josef Mikudovi, otci, nad ztratou jeho dcery, a jeho synam nad ztratou jejich sestry, 2tefanie Mikuda, ktera, zemtela po trapne nemoci dne 20. srpna 1938, ve stall. 29 roka.

Budit ji zeme lehkou!

Ludvik Vanduch, Ernest A. Barton, Frank Hogan resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My. nitepodepsanY resolueni vYbor radu Hvezda Miru cis. 33, v Bleiblerville, Texas, timto vyslovujeme hluboce citenou soustrast podistale rodine nad ztratou jejich milovaneho mantela a na geho spolubratra Karel gimara, kter'37 . zemtel po dale trvajici nemoci dne 15. srpna 1938 a dne 17. srpna byl ulo gen k ved-nemu odpoeinku na labitove ph Wesley, Texas.

Vy, pozustala rodino, jate jednou ptijmete ;Iasi uptimnou soustrast.. Zesnulemu budit pohoj a test jeho pamatce.

Za tad Hvezda Miru cis. 33.: Jos. F. Mikeska, Karel Syptak a Adolf WpAn, resolueni vYbor.

My, nitepodepsanY resolueni vYbor radu Pokrok Roweny els. 49, projevujeme uptimne citenou soustrast, nad ztratou va geho milovaneho mantela, otce, a na geho spolubratra Ferdinanda kterY po 14-denni Vale nemoci skonal dne 28. srpna ve stall 57 rola Dne 30. srpna polaben byl na hititove ph osade Wall, a smuteeni obrady vykonal duchovni spravce evangelicke cirkve, p. far. Hegar.

ZesnulY bratr, ad byl vdalen od na g osady mnoho mil, neb vlastnil farmu mezi Wall a San Angelo, vtcly byl parnetliv svYch platebnich povinnosti a zavital do na gi salute zapravit svoje tadove poplatky. Na g tad v nem ztraci dbaleho spolubratra, a jeho rodina dobreho mantela a otce. Vime, mila rodino, to ztrata va geho otce jest pro vas nenahraditelnd a velice tkliva ,avgak budit varn Utechou, ze i my ztratu vaSeho otce citime s varni. A zemtelY spolubratr at' odpoeiva v pokoji.

Psano dne 11. tail. 1938, v Rowena, Tex, za tad Pokrok Roweny cis. 49: Vaclav Kvasnieka, Josef Hoch, Josef Janek, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, naepsanY resolueni vYbor radu Bratri Svobody, vyslovujeme timto uptimne citenou soustrast manaelce a ditkam nad ztratou nenahraditelneho mantela a laskaveho otce a uptimneho spolubratra Emil Kossa.

Vy, zarmoucend rodino, vime, ze Va g zarmutek a bol jest velikY, av gak budit Varn Atechou, ze i my, elenove radu Bratti Svobody, soucitime s Vami. Tobe, bratie, budit zeme lehkou a test budit Tvoji pamatce.

Usnegeno, aby jeden opis teto resoluce byl zaslan do Vestniku k uvetejneni a jeden opis aby byl zanegen do protokolni knihy tadove.

Za tad Brath Svobody, cis. 67.: Frank Holub, F. A. Bezecny, Emil Marek, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. KoneenY osud lidstva, smrt tentokrate zasahla, opet do nageho sttedu a vybrala sobe man gela, otce a statieka Frantigka Konvieku.

A jelikot jeho rodina jeho odchodem ztratila mileho mantela, starostliveho otce a dedeeka a nag tad dobreho elena, usnesl se na g tad BraSvobody vysloviti jeho rodine uptimnou soustrast. Budit Mechou jeho zarmoucene rodine, ae zesnulY vedl tivot nasledovani hodnY a ae vgichni kteti ho znali budou vtcly na neho s laskou a Uctou pamatovati a jeho pamatky si Nag tad se usnesl, aby opis teto resoluce byl zaslan Vestniku k uvetejneni a jeden opis aby byl zanegen do protokolni knihy radove.

Za tad Bratti Svobody, cis. 67.: Frank Holub, F. A. BezecnY, Emil Marek, resolueni vYbor.

VYchodni Texas ma biliony tun telezne rudy vetginou pod povrchem pudy, jit motno dobyvat parni lopatou. K vYrobe teleza /name mimo rudy i dostatek paliva a zaroven dosti mineralii zpracovat surove teleZo na ocel. Myglenka nominovaneho guvernera W. Lee Daniela pro planovity rozvoj pramyslu v Texasu je zdrava, easove nejvY ge nutria,. Suroviny i palivo zde mame, na praci vyeldvajicich rukou dosti, tteba jen vedoucich sil — pottebnY kapital ptihlasi se na zavolani.

Brusel. — Ministerstvo spravedlnosti vydalo vYnos proti tajnemu ptistehovalectvi pies vYchodni hranici do Belgie. Ministerstvo udinilo jiz vg echna nutna opatteni, aby tato tajna imigrace byla znemotnena a aby vitichni cizinci, takto illegalne do Belgie se vloudiv gi, byli dopraveni zpet za hranice. Belgicka vlada dovoli ptistehovalectvi pouze v mezich a za podminek stanovenYch Mezinarodnim vYborem, zasedajicim v LondYne.

Ve stredu, dne 14. zaii 1938.

14. zAtti 1937.

Za sto let motna deti nagich svYm detem budou teskne vypraveti o gedem ranu etrnacteho zati na veky oznaeenem v kalendah.

To kalne rano, to si pamatuj, me dite.

At ze vgech nas ut budou jenom stiny di prach, jejt eas bude klast na hodiny tivota pti gtich, v rannim geru chvile se ozve bez Uderu.

To kalne rano, to si pamatuj, me dite.

Tu chvili pied pill dtvrtou ranni, ten okamtik a konec umirani, kdyt smrt se dotkla vrasek Bela a ranni mohou odchazela.

To kalne rano, to si pamatuj, me dite.

Evropo, Evropo, at zvony rozhoupaji mela bys prvni bYt mezi temi, kdot lkaji, Evropo hrozna nad meei a dely, ye svetle svici, jet se rozhotely.

To kalne rano, to si pamatuj, me dite.

Jaroslav Seifert.

Il Duce dal Praze ku vedomi, aby vyhovela, potadavkilm henleinoveil a tak ptispela k zachovani miru. Benito Mussolini nezminuje se vgak, budou-li chranena kulturni prava 216,000 Nem* 326,000 Slovinca a 90,000 Chorvatil, jet dostala Italie s tzemim 10.000 etvereenich mil na mirove konferenci v Patiti v odmenu za pomoc Spojenciim. Jak znamo, Nemci v Italii jsou nasilne poitalgt'evani, nemaji jako Slovinci vlastnich gkol, nemecka ktestni jmena jsou zakazana. Ridi Pagliacci!

Trvala kontrola hlavnich plodin ve Spo. Sta.= tech potrva, at' bude u vesla strana demokraticka, di republikanska. Tuto ptedpoved' udinil profesor Grimes ph zemedelske koleji statu Kansas. 26,dna, z americkYch stran nemute zanechati farmate bez vladni pomoci a finandni podpory ua z toho dilvodu, to amerieti v3irobci tegi se hojne vladni podpote prosttednictvim celnich gratin. Pokuch tovarnici budou proti sniteni cel, dotud rolnikfun musi se dostati podpor, protote trvala prosperita vytaduje paritu mezi zernedelstvim a prilmyslem.

Rusko ma roziohu 21,274,000 etvereenich mil zalidnenYch 165,700,000 obyvateli. Je to nesmirna, zeme, jedna z mak) tech, ktere jsou Apine sobestaeny. 0 sovetske armada se toho vi malo. V aktivni sluthe ma pry 1,300,000 mutfr, letecka zbran se sklada. ze 4,500 letadel prvniho sledu, ostatni mohou bYt ptemenena na bojova. Na Dalnem vYchode maji Rusove 800,000 mutu a 1,800 letadel. Ph v geobecne mobilisaci sil mute Rusko poslat do pole at 35 miliorra muta.

Zreatko zaehrinilo lod'.

Nedaleko anglickeho pobte gi se dostala posadka mensi lodi do nebezpeane situate. Mu g gechny signalni rakety, ji--stvo ypaliojtv mit volalo o pomoc. Ta se v gak nedostavovala.

Posleze ptigel lodni kuchat na dobrY napad.

Pomoci zrcatka na holeni vysilal svetelne signaly, jet zachytil pobtetni parnik. Ptispechal pinou parou k ohrotene lodi a v gech 11 'dent posadky zachranil.

G. Wells prohlaguje: Nelze prorokovat!

AnglickY spisovatel H. G. Wells diva se hrde na svou dosavadni literarni einnoSt, v nit nakreslil lidstvu budoucnost celkem v asi thceti utopistickYch romanech. east z nich byla ptelotena tea do ee gtiny. Nyni se vgak ptiznal, se sklada v dal gim prorokovani priAtich dmu lidstva zbrane. V ptedna gce pro "British Associaticri." pravil, 2e doopravdy se neda t.ci, jaka, bude budoucnost lidstva ani v nejblitgich padesati letech. Ceikem velmi pkirnne a patrne jedine pravdive proroctvi.

Ve stredu, dne 14. z6.ri. 1938.

V1KAZ DAISiCH DARU NA BRANU REPUBLIKY tESKOSLOVENSKE Posledne hla g eno thrnem $1,179.71. Dale ptijato $498.'50 a sice: Spolek Sv. Vaclava 6. 40 KJT., East Ber_ nard $51.00; Spolek Sv. Anny eis. 30 KJZT., East Bernard $50.00. Doufame, ze tento alechetnY dar naaich katolickYch f-delt bude nasledovan i jinkmi tidy. Stenatsko Zabavni Spolek v Buhl, Idaho, spoleene s ta.dem Z6BJ., yktetek ze zabavy pro tento Adel zaslal J. J. PHlueik $73.

I za tento dar z tak velke vzdalenosti vtele dekujeme a klademe tyto krajany za vzor, kteti z vlastniho popudu, anit bychom je vyzvali, tak ochotne ptispeli naai akci. ftad NskS7 Prapor eis. 24. SPJST. $25.00.

Chas. Navratil $2.00. Add Elmaton eis. 148, SPJST. sbirku: V. Lejsal $1,00 J. Spurnk $1,00 H. 6ihal $1,00, Jos. Peadk $1.00, G. Vaculin $1.00, F. Vrana $1.00, J. F. Hejtmanek $1.00, J. Zemanek $2.00, I. Senkytik jun. $1.00, A. Hurta 500, J. Lejsal $1.00, A. 6ihal $1.00, F. Hlotek $1.00, celkem $18.50.

Add Nove Kvety eis. 35 dark sbirku: J. Pechaeek $2, F. J. Mach $2, A. Kubica $1, Joe Vitek $1, J. Farek $1, A. Farek $1, A. Pospiail 50c, cel'kern $10.50.

Jos. a Botena Radovi z Ennis $5. ftdd Novohrad eis, 3, SPJST. $2, Rosie Horak, Richmond $1, F. Voltr, Houston $5, R. Lebr $5, Nejmenovana $3, E. Kurtinova $2, J. Sebek, Fairbanks $2, J. S. Vastnk, Bruckshire $1.50, J. W. Skalnik, Lake City $5, Telocviena Jednota Sokol $5, rodina J. StanovskY $5, K. Chumchal $2, A. J. Janea $1, E. Kivich $1, J. Ovesnk 50c, celkem tudit za PREHLIDKA Oet - MORAVA BRYLI Brkle zarueene ptipasovane, neb vYmena zdarma.

Moje ceny jsou nejlevnejai.

Dr. L. 0. CORWIN OPTOMETRIST Telefon - 2762. ttadovna nad J. C. Penney's.

TEMPLE, TEXAS

Vzhiiro do Rosenberg na osadni slavnost eeskeho lidu, p:stadanou V NEDELI, DNE 18. ZARA PROGRAM: V 11:30 - Obed, peeene slepice, barbecue, klobasy a peeivo.

Ve 2:30 hod. odpoledne - promiuvi hlavni teenik Dr. Karel J. llollub, konsul dsl. z Houstonu o pomerech svobody a demokracie eeskoslovenske Republiky.

Pobaveni bude po cele odpoledne a v 6 hod. bude vedete a weer bude TANEENI ZABAVA 0 hudbu se obstaraji BRATRI NESVADBOVI Vaechny zve

Strana 19.

VLSTNIIK Jednotu Sokol v Galvestonu $14.50 Add eis. 26, SPJST. $10.00.

Od redakce eechoslovaka obdrtena sbirka jak nasleduje: Pavel 8krabanek za West National Bank $50, J. Marek, West, $1, F. Manna, Brenham $5, V. Strmiska, Hillsboro $1, A E Erikson (ameriean) $1, Josef Vaaut, Schulenburg $5, Katetina Hodanek, Chicago $1, Anna Hamusek z Californie $10, R. KoMt, West $5, Add Jaromir els. 54, S. P. J. S. T. $15, F. Burea $2.

Sbirka z Ennis do.ala nas od pana J. Vytopila bez uclani jmen $75. Podobnkch obetavkch sbirek po vaech osadach melo by dojiti ye velkern poetu. J. Svoboda, Seageville, $3.

Telocviena jednota Corpus Christi, jak nasleduje: Jednota sama $10, V. Kueera $1, Chas. Holasek $1, F. Eisner $2, J. Kosat $5, H. Regmund st. 50c, A. Regmund $1, V. Svatopolskk $1, E. Jutica $1, Alamo Bar $2, A. Rejeek $1 Do dneaniho dne ptijato celkem $1,678.03 a odeslano svemu teeli $1,100.68, zbkva tudit hotovost $577.35.

S pohnutim musime potvrditi ptijern dart i od tech, kteti daruji misto hotovosti :sperky jako br. G. Valla jedny panske a jedny damske hodinky a fetizek tzlato.

Dale od pani E. Kurtinove dva zlate pdstenky a rtzne ziomky aperkt. Ptedeale jsme jit hlasili prsten od pi. A. Svobodove z Hubbard.

Katdk dar zapisuje se ye stare vlasti do zlate pametni knihy na veenou pamet a jmena vaech claret jet' .ptispeli hmotne -Oeskoslovenske Republice k posileni jeji demokraticke svobody. Pro zahranieni krajany jest vedena tato kniha ye zyla_ atnim oddelenem svazku, aby byla ztejma, teast zahraniei na teto akci.

Vknos techto sbirek v pine hodnote jde do 6eskoslovenska a neni ho poutito jinak netli k teelu obrany Republiky Ceskoslovenske. Veaketi pracovnIci na techto sbirkach pracuji jak v zahraniei, tak v 6eskoslovesnku bez jakekoliv odmeny za tuto praci a akce tato jest pod ptisnou kontrolou ministerstva financi.

Dle poslednich zprav budou ten dary zahranienich techosloNtikt potvrzovany kratkovinnkm rozhlasem, aby se take ptipadne. mohli ptesvedeiti, ze dary nezkracene do `sly.

Krajane, pti teto ptilektosti podepsane sdruteni chce vas informovati o zvlaatni pozoruhodne uddlosti a sice, ze cinane ye Spojenkch Statech zaslali sve vlasti na obranu circa 10 miliont dolart. Povatimeli jak malo podetni jsou zde v Americe a jak podtadna zamestnani vykonavaji za male platy, to musime se pozastaviti a ptemkaleti .. .

Co my, synove a dcery, potomci tak slavneho naroda, vyspeleho a uznavaneho celkm svetem za nositele velkYch idealt demokratickYch ueinime, abychom, demonstrovali naai silu, naai vim v tyto idealy a nage bratry a sestry za motem???

Dokatte einy, ze jsme hodni nakho jinena.

Sdruteni Americkkch Cechoslovan v Texas.

Vzdychl si jeden mazavka: Tak v Londkne prodava jedna firma i Ivy na splatky.. A u nas si dlovek nemtte koupit na dluh ani potadno, opia

Revoluce neuleh6ily nikdy Co by ziskalo Poisko, kdyby Coskoslovensko bylo podtizeno Berli- meno tyranie. Jen je presunuly na nu? Nekolik polskkch odbornYch jinn ramena.

George Bernard Shaw. akol za Olai a obklideni Polska z * * jihu? Krasnk vksledek! 6eskoslovensko musi zAstati tirn, dim jest, Je lepai rozsvitit svidku nez proAnon. klinat temnotu. to jest statem Oecht a Slovakt.

Provolani k eeskoslovenskemu lidu v Texasu Svolavame timto vkchny pracovniky a zastupee vaech eeskosiovenskS7 ch spolkt a vaech nakch krajant z celeho Texasu k velke maulfestaeni a organisadni schuzi naaeho hnuti na den 25. zati v nedeli ye 2 hod. odpoledne do sine K. J. T. v East Bernard.

Katclk dobrk americkk 0... .echosloyak dostavi se, aby tak dal projev souhlasu k podpote naai stare vlasti deskoslovenske, ktera haji dtistojnSrm a obetavYm zptsobem ty same zasady demokracie a lidskosti lako Spojene Staty Severoamericke.

Jest nutno, abyste se dostavili ne ve stech, ale v tisicich a mainjste potomky naroda kulturniho a vyspeleho, kterk y e Vas festo yali, dal nove americke vlasti tadne, mirumilovne a pracovite obeany, die americkkch demokratickYch idealt a ze jste ochotni s yYrn poeetnkm hlaem podpotiti 6eskoslovensko v techto tetlYch chvilich.

Jest to Vaal povinnosti co americkYch obeant a co hrdYch potomMich naroda ,na kterk se upiraji zraky celeho sydta a kterk haji dnes ty yzneaene idealy spravedlnosti, svobody a miru, za ktere se bil celY svet v letech 1914 at 1918. Nemutete neeinne ptihliteti k tomuto vzne_ genemu boji naroda deskoslovenskeho.

Volame Vas vaechny, po vkch planich Texatu, sjednot'te se v jeden sik bez rozdilu nabotenskkeh a spoleeenskkch ku jednotnemu postupu za viterstvim velkYch myalenek a samostatnosti Masarykovy demokraticke Ceskoslovenske republiky.

SDRUiENi AMERICKYCH l ECHOSLOVAKt V TEXASU. (37-38)

Dvanicte let i uplynulo a m zde dosud pevne sto ime zdolavie vgeehny boute a pieldiky, na stejnSTch zasadich, tak jak jsme ptislibill a ktere /Lam byly ridy voditkem.

Liberty Loan and Building Association Prvni deskoslovenske pilje"ovni a stavebni druistvo v Texasu, zapodala svou ptsobnost dne 15. zaki 1926, byv gi zalaena jako prvk deskoslovenskY podnik tohoto oboru v Texasu.

Byla zalotena na zdsaclach svepomoci a jejim teelem bylo poskytnouti deskoslovenskemu lidu v Texasu ptiletitost ukladati si sve tspory a pkebytky v tstavu vlastnenem a tizenem nakmi krajany. Stetejnimi zaklady Liberty Loan and Building Association pti jejim zaloteni byly osvedeene obchodni zasady - solidnost - poetivost a getrnost v a jednani.

Tyto zasady byly, jsou a budou nam 112.cly voditkem, ony ptivoclily nam ptizeri a cliiveru jak nakch podilniku, tak i naai deskoslovenske kejnosti v Texasu a my si obou techto projevt oddanosti vatime. Ony byly ptiainou naaich tspechti v na gem dvanactiletem ptsobeni. Nak podilnici obdrteli vtdy, po celkch dvanacte let s ytj dividendovy zisk bez pierugeni a krome toho naae podilni jistiny podriely vidy svou 100% hodnotu.

Ukladinim sv-Srch fispor v eeskoslovenskem astayu, vlastnenem a tizenern nagimi krajany je nejlepgim projevem nageho narodniho sebefedomi v uplatriovani naaeho narodniho hesla v narodohospodatstvi Ukladate jako eechoslovan sve Uspory u LIBERTY LOAN AND BUILDING ASSOCIATION, oeskoslo yanskeho to tistavu?

Ne-li, uarite tak ye vlastnim Vagem zajmu, pri vStode pojigieni podilii at do vkae $5,000.00, ptinesou Vam shignST dividendovY zisk pravidelne kaide pololeti.

TI-P

!NG ASS OCIATIO

PRVNI OESKOSLOVENSKE PUJOOVNI A STAVEBNI DRU2STVO V TEXASU 803 BANKERS MORTGAGE BUILDING

HOUSTON, TEXAS

Strana 20.

46C ASY se meni a my se menime s nimi," prislovi. Doby, kdy terra v nem svete potivala vYsostneho postaveni, kdy rytifskost byla modou, kdy byla stfedem zajmu a jeji Zenstvi byTo obestfeno posVatnou za,fi — jsou ty tarn! Musime pkiznat, to to bylo jiste krasne, a ze ty doby mely kouzlo a romantiku.

0 tom se uti jen doditame.

Dnes tijeme v horeene dobe, kdy se nam zda, ze neni nic nemotneho, v dobe, ktera klade jak na jednotlivce, tak na celou spoleenost lidskou — staty potadavek chladne krve, kterY pak umotriuje rozvahou neat se strhnout do prudkeho spadu uddlosti. Zijeme v dobach neklidu a katdY z nas citi, tie svet neni v potatiku. Za staleho napeti a hlavne strachu z valky ztraceji muti dugevni klid.

A co Zeny?

Ka2d.)-7 z nas vi, to se v na gem titi mnoho zmenilo a bez dlouheho uvatovani prfthledne citime a zname obsah zmen. Ohledneme se!

Vlivem svetove valky, vlivem bidy, krise, porodnost v civilisovanYch statech poklesla, hrozive. Pfebytkem ten — v porneru k mutilm — vyrostla otazka, co se tenou, ktera se nevda, pro kterou neni mute? Jake bude jeji poslani v celem jejim dalgim tivote? Jak dopadne jeji Zenstvi? Co se stane s jeji dugi, utrpi-li ci ziska-li?

Main na mysli term, ktera, podle slov Goetovych chova u sebe veene tenske pfivaby, jent z mute nepotadneho a gpatnehO udela porldneho — a naopak, kdy tena s yYm demonickYm tenstvim privede mute ke zkaze. Prave divameli se na terra s hlediska, aby spinila sve zachovala potomstvo, aby dovedla celou svoji bytosti zpkijemnit tyrdY dnegni tivot muE. Takova tem, se nam rozplYva pied odima.

Dnegni tena za ten sta y veci nemiite. Jsou to prave okolnosti, kterYm stojime v dne gni dobe tvali v tvar, ktere ji 2ena, ktera se nevdala, musi sama vydelavat, ale musi pracovat EUTSCHER TELEGRAF je list, vyvlastneD nST socialnim demokratilm. Jmenoval se drive Abend. Vgechny videriske listy gtvou proti Oeskoslovensku, Deutscher Telegraf gtve obzvlagte. Jsou to planovite gtvanice a jejich vnitrnt nepochopi dtenal za hranicerni. — Ptida na Tullnskern poli, role okolo 8tokravy a nahoru k Zwettlu, jsou rozryta. V gade jezdi tanky, autokolony, pru gti zakopnici kopou narychlo kryty, tedive kady vojakfi se kryji v brazda.ch bramborfi, udupa yaji na mlat mlada jeteligte. Pravda, obili je ut sklizeno, ale pkes to pilsobi manevry velike Skody na polich. okopaniny, pici, a pfeoravat pfidu, po ktere pfejely tanky, nebude radosti. V gechny tadosti rolnikti o nahradu byly rozhedene odmitnuty. Ale zato vygel rolnikilm pro frtechu v Deutscher Telegrafu elanek o stra glive bide nemeckYch sedlakii v Sudetech. "Tam", ukazuje list, "byli rolnici mobilisovani a rortrkani po slovenskYcli garnisonach. Obdelani poll znemotneno opevriovacimi pracemi a mobilisaci. Potahy a vozy nerneckjim rolniktim zrekvirovany." Ne, tady negtvou zbytedne, nahodne, jak si kdo co vymysli, nYbrt planovite, ekonomicky. Jednou protieeskou gtvanici zaplati vSem rakouskYm rolnikfun nahradu za pole.

V Breclave se vkradlo do oken rychlikoveho viaku kalne jitro, a vgichni spolucestujici nekam zmizeli. Sam v kupe a dva lidi ye vagone.

Ten druhY sedi na druhem konci vagonu u okna, nejak nakreenY, ustaranY a v klope kabatu ma velikou deskoslovenskou trikoloru, jak novaeek prave odvedenY. Wive v tuto dobu bYvaly vagony Cheb—Praha—Videri a znet napineny cestujicirni. Videriaci, z nich mnoho videriskYch tide, -jezdili do zapadoeeskYch lazni a zpet. Dries videri gti tide jsou nejubotenejgimi lidmi ze vgech ubohYch na svete a novi drtitele jejich majetku maji prilis zdrave taludky.

Neni dnes snadne cestovat zernemi diktatur s .amyslem napsati to, co uvidiS a ne to, co ti vladnouci k videni pfedloti. Kdyt potom na druhe strane Nemecka v Kehlu eerne obledenY SS-Mann orazitkoval vSechny pasy ve vagone patitskeho rychliku a pouze milj pas si ponechal, pohliteli na me vgichni spolucestujici nejak soustrastne. Naproti sedela sleena od Bati a ja ji poprosil, aby oznamila v Praze, kdyby si

vESTWIK

Jakou ienu chceme dues mit

Ve sti.edu, dne 14. zali 1938. puSek nebo del, ale nikoli zeny, ktere by

Dr. Zeman.

dovedly privest na svet hotove dvacetilete vojaky. Dvacet let prate a namahy stoji matku vychovat hocha, aby se z nej stal obrance vlasti. A proto nemuteme plYtvat lidskYm mate-

easto i na sveho mute. Tvrdi tivot odvraci jeji pozomost od jejiho vlastniho poslani. Vime dobfe, to jsou to prave krise a socialni bida, ktere jsou toho pfieinou.

Rake. se, ze "utrpeni glechti e'loveka" ate snad nemusime tak ptikfe odsuzovat dnegni pomery a dobu. Kultura i civilisace je zbrari dvouseena. Na jedne strane pkina gi stroje, uleheeni v praci Cloveka, na druhe strane yperit, lewisit, smrtici plyny na lidi. Take vymotenost a dar kultury! Nechceme videt jen derne!

Pohled'me, jak a co v modemi dobe teny ziskaly.

Turecko! Do nedavna zahalene, v haremech, vzdaleny technickYch vymotenosti a zbavene rovnopravnosti s muti, sdili teny turecke dnes tytet zajmy jako moderni teny evropske. A v dem to moderni evropska tena se musela zrnenit? Je dnes mnoho state, kde sriatky mladYch lidi se podporuji, kde se ádá populace, jako na pt. v Italii, v Nemecku, Rusku a jinde. Za tim fieelem je v techto zemich o rodieky postarano jak po strance zdravotni, tak pc) strance hmotneho Zajigteni. Co u nas v tomto smeru jsme jit podnikli? Dohromady nic.

Vlivem rostouciho nebezpeei okolo nas, viivem rozpinavosti nekterYch dynamickYch to nuti nas ptitomna doba semknout se v hustgi a jednotnej gi fady. Zda se, to se spokojujeme s pouhYm odkazovanim na hrozici odlidneni, ktere skuteene jako malY narod nemateme pfehlitet.

Nemame mute nazbyt, nemame proto vojaky-mute — k tomu, aby nam je nepfatelske kulomety razem kosily. Maine tovarny, ktere dovedou v nekolika dnech dodat mnoho kulo-

rialem. Je prase na tenact, aby zajmy mute sledovaly a kde jic hbude nutne tfeba, aby mute v jejich einech podporovaly, anebo i na jejich mista nastoupily.

Bude-li tfeba, spolehame, to na ge teny budou takove, jake byly teny srbske za svetove valky. Chceme, aby tena dovedla nejen vafit, bYt spoluradcein a karnara,dem mutovi, jezdit autem, stfilet pugkou, kulometem, letat, anebo samaritankou v poli za valky.

Mame uz dnes takove teny? Ano, marne, a to nas teSi. Vidime, to dnegni term se mute uplatnit stejne jako mut, to mute bYt stejne, neli vice narodu prospe gna ate jsme si vlastne jiz navykli ji jakotto rovnocennou drutku v vote vedle mute videt. Nevime dne ani hodiny v dnegnich dobach.

A je vtdycky lepe poditati s horgim, abychom ptipraveni dovedli odolat, net bYt optimisty, neptipraveni, a fikat, to se nam nic nestane. A to prave pottebujeme nejen mute, nYbrt i teny mit na strati. Chceme, aby na ge Lena vzbudila u neptitele obdiv a fictu zaroveri tim, to umi se zbrani zachazet, pine se uplatnit na mutove miste. Tegi nas, vidime-li, jakY je dnes zajem ten o obranu statu, vidime-li, jak dovedne stkileji "desitky na terdich" z pu gky nebo z kulomeat stejne tak, jako rady vstupuji do samaritskYch oddilu, aby v ptipade potteby dovedly bez obav, dobe vycvideny a vy gkoleny ogettit ranene vojaky v poli.

Takovou tenu pottebujeme! Ukoly ty ukla.daji tene starosti a sebezapteni. Vime vgak, netijeme ve stfedoveku, ze doba je jina ate musime iunerne k she nebezpedi stavet silu obrany.

Viden 1938, tfeti a posledni. me zde nechali. Nevim pro6, ale neneehali, ne pied odjezdem viaku ptispechal SS-Mann s pasem, zeptal se, v kterYch mistech pfejedu hranice rise a ode gel. A vgichni meli v paSech razitko pohranieni kontroly se znadkou pismene E, pouze ja, mel znaeku A. S touto znadkou jiz nelze vystoupit na itzemi nemecke rise, vim, to jsem videl Vidal jiz naposledy. Evropa se pro me zmengila o dalgich pul milionu etvereenich Zeme se nemeni, ale tivot je smutnej gi. Na pohled je vge takove, jako tehdy, kdyt jsme jezdivali v pondeli rano do Vidne a v sobotu veter znet dome. Napted uvidi g v dalce Kahlenberg a pak vystupuje z rannich par okolo Dunaje Videri giroce rozlotena v rovine. U Leopoldova ovgem nebYvaly kolonie nouzovYch baradkft. Na jednom z nich bije do odi velikY napis eervenou barvou: "Tady bydli Ed!" Nova, Viden, tfeti a posledni se hlasi pfichozimu. Ten jak jsem zvedel pozdeji, je invalida a nuzak. Tak jsme vystoupili na vYchodnim nadraTen s velikou trikolo' dva z Ceskoslovenska: rou, podle nit bylo patrno, to je 6echoslovakern, a ja, kterY jsem se stal nevedomky tidem.

Totit y e Vidni od pruske okupace tiji lide pouze znaekovani. KatdY Videriak musi byt nekde organisovanY a nosi odznak sve organisace.

Kdo nema tadneho odznaku, ani barvy, je dem.

Na Leopoldsbergu tabofi vojenska, autokolona, v klag terni restauraci popijeji funkcionali strany vino. Pod nami leti Videri jako na dlani, bYvala macecha rakousko-uherskYch narodft. Vyrostla ke sve slave a Mod. za spoleene obrany narodft pled tureckou vinou. Tehdy ji zachranil pfed pulmesicem polskY kral SobieskY, potomek 'C'eskeho glechtice Kaplife ze Sulevic a rakouskY rod Starhemberkfi. Dnes posledni potomek tohoto rodu tije ye vyhnanstvi, a narychlo v novinach pkepee'ena historie tvrdi, to Videri byla tehdy zachranena fi gsko-nemeckYm vojskem. Nu cot, tam, kde tivi pfestali mluvit, mrtvi nepravdu nevyvrati.

Mistodriitel Seyss-Inquart, jinak pan 6tvrt-

teeka, je ptivodem z oech. VideriskY vtitdce nazismd, Globotschnik, je pilvodem Slovinec. Prvni mistostarosta Vidne se jmenuje Blaschke.

Tak bychom mohli pokradovat do nekonedna.

To je dari nagi krve, kterou jsme po staleti odvadeli Vidni. Ani na vedeni zde nemohou sehnat dost lidi eiste germanskeho pAvodu. Ale Videfi pouze nebrala, nYbrt take ilk° vracela.

Sem pfichazeli z na gich vsi Ede za chlebem nebo na studia. Zde poznali tivot vet giho formatu, ziskali mnoho zkug enosti, vraceli se pak nazpet do rodneho kraje a byli z nich prfikopnici pokroku, narodniho i socialniho uvedomeni.

Sem pfigel a tady vyrostl Toma g Masaryk.

Veder vzplane pod Leopoldsbergem tisice siretel a tobe to ptipada, jako by hotela za du gieky. Take jsi v to Vidni neco ztratil. Kamarad z dasnYch let fika: "A bylo to piece jenom me rodne mesto, sem pfigel mAj tata v mladYch letech. A my vg ichni jsme nyni bez rodneho mista. Videri uz neni." Nib nezustalo ze tivota bYvale Vidne. A mezi slavou Vidne a jejim koncem lezi dvacet malatnYch let republiky. Toto mesto zahynulo na spojenectvi s Berlinem.

V. Bonin.

Do sto peti let iivota.

V Mikulovicich v okrese mukaeevskem zemfel Mordche Jakubovie, kterY se &Ail potehnaneho veku sto peti let. Byl tfikrat tenat a vynikal v mladi velikou silou. Je gte v petaosmdesati zvedl metrakove hiemeno. Pied padesati lety dostal odmenu za dopadeni lupide Sakala. Loni byl jeste dopaden pti tajnem paleni lihu. Letos v gak stafik oslepl a den ode dne chatral, at pied nedavnem zemtel.

Jugoslavie k nam` doveze 15 tisic vagonii obili.

V nejblaSich dnech prijede do eeskoslovenska z Jugoslavie komise, aby na poradach byla s konednou platnosti rozhodnuta otazka dovozu jugoslay ske pg enice do Oeskoslovenska.

Bude tet stanoveno, kolik p genice dovezeme letos. Dosud jsm melt smlouvu o odberu patnacti tisic vagonft Nikdy v gak toto mnotstvi nebylo vyeerpano nebot' Jugoslavie na tomto poiadavku netrvala.

Ve stredu, tine 14. tail 1938.

Tako se pracuje, Kdyi se necitite dobie!

Vy vite, jak teildrm jest vied se Vast denm praci, kdyi se citite sklesUrmi. Bez ohledu na to, jaka jest vale price, at na poli anebo v dilnach a tovarnach, anebo at jest to domaci price— jest treba, abyste byli pini iivota a energie. Jste-li mrzuti, unaveni, lhostejni, nervosni a pcidraideni, zacpa toho skuteenou prieinou. Od 1869 miliony trpicich muift a ien s Uspechem uiivali Dra. Petra Hoboko, easem vyzkouseny Zaludeeni posilujic'i lek. Napornaha ialudeeni einnosti. Pravidluje stieva. Podnecuje einnost ledvin, Cimi podporuje vyme govani. Pomaha a urychluje traveni. Opati-te si dnes zkulebni Utley moina, ie budete prekvapeni, o co lepe se budete cititi.

Take po vice nei 50 let Dra. Petra Leeiv§ Olej Liniment prinalel Ochlou, vitanou alevu tisicum trpicim revrnatickS,mi a neuralgick3imi bolestmi, bolestmi v zadechi obyeejnSrrn bolenim hlavy, ztuhlymi a bolestiqmi svaly, boulemi, odifeninami a vymknutinami. ProtihniloW-.

Neni lepkaq ani mastr4•. Ulevujici.

Vspornjr.

V Kanatle Dorlavany Beze Cla.

Zvkiitni Nabfdka—Objednejte Dnes!

Dr. Peter Fahrney & Sons Co..

2501 Washington Blvd., Dept D811-57 Chicago, Ill. Prosim, po g lete mn6 nasledujici zictikbni lek, pokovne vyplaceno, za neji piikladam ❑ $1.00 za jednu dostateenou (14 uncovou) $1.20 velikosti zkuiebni lahev Dra. Petra Hoboko. $1.00 za d y e pravidelne (34 tmcove) 60¢ lave Dra. Petra Leeiveho Oleje Linimentu.

0 $2.00 za jednu zku g ebni lahev Dra. Petra Hoboko a d y e lahve Dra. Petra Laiviho Oleje Linimentu.

Prosim poilete lek na dobirku.

Jmeno Adresa Poitovni ti-adovna .

Mnoho sudetskSTch Nenict, kteri si myslili, ze osud nemeckYch krajti v techach bude rozhodnut pouhou vojenskou prochazkou, poeind valovat. Nedavne uddlosti v Rakousku nezustaly bez ndinku na o• eny jsou pry velice byvatelstvo, Z znepokojeny a mezi nemeckmi prilmyslniky se nekteri obavaji henleinovskeho radikalismu pro jeho vnittni i zahranieni clusledky.

Le Populaire

Strana 21.

VLSTNIK '

Sudetski medicina.

Psalo se ja, ze spolek nemeckS7ch lekaiCe v republice byl zglajch galtovan. Projevilo se to napked tim, dasopis spolku ,nesouci nazev "NemeekSr lekaf v eeskoslovenske republice", ptejmenovan byl na "SudetonemeckS7 leka". Pak picigli nemeet lekail se 46 potadavky, ktere v techto dnech pfedkladaji Ufadfirn.

Neni tech po gadavkil prave mai° a nejsou male. Nemeeti Micah pkedevgim tadaji, aby bez jejich debrozdani nebylo vydavano tadne vladni natizeni nebo zakon, kterST se tSrka., zdravotni pede; aby v gem z nich, kteii ztratili mista ye vekejne slutbe "pro pfislugnost k nemeckemu lidu" bylo dano odgkodneni; aby na nemeckSTch klinikach byli placeni externi lekaii, t. j. ti, kteki se tam chodi. Olt; aby byly zfizovany nove nemecke nemocnice; aby ledeni nezamestnanSrch jim platil stat; aby jejich automobilum byly ptifteny dariove vSihody; aby jim byl zlevnen telefon atd. To, to se nemeeti pani lekati prjhlasili k panu Henleinovi, ma jim republika zaplatit.

Nemeckemu tisku bylo natizeno, aby nepsal Ceskoslovenko, ale Cesko-Slovensko a zakazano je psati take deskoslovensk3i. Musi se psati desko-slovenskSr. Tim je tento stat alespori pravopisne rozdelen. "Lepgi to je net nic", fikaval mnichovskS7 komik Valentin, kdyt si nasazoval brSrle beze skel.

Das Neue Tagebuch (Pait).

Vargayska "Gazeta Polska" spolu s jinSuni listy palskeho vladniho bora dusledne lame kopi za pi .etvoteni Oeskoslovenska ve federativni stat. Cot lidem, kteti tim nadgeni, nic neiika fakt, ze v Polsku ukrajinske "Undo" ptijalo program henleinoven a chce autonomii vSrchodniho Malopolska?

Kurier Poznariski (Poznan) -a Prod Mussolinio nenapadlo uspotadat v Habeli plebiscit? Pak by jiste Spolednost narodu nebyla nic namitala.

"Nebelspalter", Rohrsbach.

Na gest zakrokt anglickeho vyslance ve dnech 20. a 21. kvetna Ribbentrop jiste odpovedel mirumilovnYm ujigt'ovanim. Av,SUk skuteCnou odpoveci' diva generalni stab: Nemecko opeviiuje sve zapadni hra nice a zrychluje vS?-robu letadel a delostreleckeho materialu.

L'Action Francaise (Para).

Plukovnik Lindbergh, jaiz chce koneene najit klid, si koupil mai* bretonskS7 ostrov Illies, kam se hodla ptestehovati i s rodinou. — ProslSrcha. se, to take Ceskoslovensko, chtejic dojit klidu, pomYS. 11 na koupi mengiho ostrova, kam by se uchSrlilo.

"Le Canard Enchaine", Pala.

Radeji bych chtela katO den no147 napad, tfeba od nekoho jineho, net diamantove naramkove hodinky.

Susan Ertzova.

Pkijem je vec, s kterou gpatne vychazime, a bez ktere vnbec nevychazime. — "Nottingham Evening a Je mi k smichu, dtu-li, z e Henlein, News". poudenST aneksi Rakouska, je pry Kdyt katdS7 mluvi o politikovi nyni ochoten dohodnout se s deskodobte, mutate bSrt jisti, te je odbyslovenskou vladou.

Lloyd George.

E. Bard v L'Ordre (Para). ta velidina. —

ODBIR ATE

CECHOSLOVAKA? Jest-li ne, nenechejte si u j i t i piilditost zaopatiiti si zajimavou a pou6nou cetbu

za jeden

dolar

•

na (elf IV

rok

techoslovika do kaide Piejeme si Ceske rodiny v Texasu a proto nabizime POUZE NOVIN ODBERATELOM

Cechoslovika za $1.00 na rok (PRAVIDELNA CENA $2.00).

ecchoslovik pfinagi vgechny nove zahranieni, naradni, statfli a mistni zpravy, zajimave romany a jinou zajimavou eetbu, jako rit.zne tivahy dobrStch dopisovatelfi a redakene hag zajmy fla geho lidu, farmarit a &hail.

OBJEDNEJTE SI tiSLO NA UKAZKU. imiwolnwo.molows.■•■•<1.e.oviolms.es

Dnes se vi, to prepadeni Ceskoslovenska neni mo'Zne. Na hranicich stoji dobre vyzbrojena, armada a obyvatelstvo je pripravovano na obranu proti utoku.

Appenzeller Zeitung.

Zazrak mobilisace 21, kvetna dokazal, Ceho je Ceska demokracie schopna. Jestlile odpor.Belgie v roce 1914 byl zarodkem nazavislosti teskoslovenska, byl odpor 6eskoslovenska roku 1938 pro Belgii zdrukou miru. — BelgickSr senator A. Vanderpoorten.

TATO NABIDKA POTRVA JEN KRATKOU DOBU. PROTO SI POSPEgTE A POSLETE DOLAR NA

Cechoslovik Pub. Co. West, Texas.

Pri objednivce, udejte sprivnou svoji adresu.

Strana 22.

VEST bri

Basnik lidumil.

Basnik J. Hora je lidurnil. Onehdy byl trampem na Sazave, kdyti tu spatti za chaloupkou u lesa statenku, uvazujici na vetev stromu provaz. Ptiskoeil k ni: "NeSt'astnice, v tak vysokem yeku . . .? Nechate toho! VAak se doelate!"

"Ale pane . branila se babieka.

Pohiebni "Jen odvahu a chut' k tivotu!

Clen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

Pojd'te se mnou"!

TEMPLE, TEXAS. Cestou do hostince nedostala se babieka pro Horovy rady a domluvy vithec k slovu. Hora ji bajeene pohostil. Kdyti babka dopila a dojedla, tu pravila: PRAVNIK "A ted' mne jiti pust'te, nebo mi Vytizuje veSkere soudni zaletiitosti. pradlo do vetera neuschne!"

Vtadovna: 821 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress Kdyti se s Ceske strany ukazovalo, budove. na to, to henleinovci a la TscherHOUSTON, TEXAS. witschekti Wykopall, Skotschdopolle a Dohleschall a ovSem Henlein-DvoMeek nejsou tiadni Germani, odovedel "Zeit" odkazem na nemecOei, UM, Nos a Hrdlo ky znejici jmeno vynikajiciho CeIliprava BrYli cha. Chyba, mil' Zeit! Chapeme, to Uredni hodiny 2:00-6:00 odpoledne by se Mind radi pochlubili s ,TyrFIRST NATIONAL BANK BLDG. Sem. Ale my se s temi TscherwitschRosenberg, Texas ky a Henleinem nechlubime! My se HEFNER BLDG k nim — zardivajice se, ale z fanaEl Campo, Texas tismu pravdy — ptiznavame!"

V nedeli rano od 9:00 do 12:00 Z dopisu etenate.

0 Potka Moric pritele Kohna.

"Tak co, Kohn?, jaky to bylo v koncentraku?"

6eskf Lelia!". a Operate!.

"No bylo to hezky. V devet byla 711 Medical Arts Building snidane, potom prochazka na derHOUSTON, TEXAS stvYm vzduchu, ye dvanact prima Telefon iftadovny: Preston 2553 obed: tti chody a derna 'cave.. Pak Telefon residence: Lehigh 9745 eaj a zakusky. Pak jsme /Iran Sach 'a nebo ka.rty a po dob' vedeti jsme Sli v deset hodin spat!"

"Ale to neni motinY! — dyk Abeteska, Jidelna, Restaurace les, co tam byl s tebou, kikal dacea Pivnice la nee° jinYho." 714 PRESTON AVENUE "No jo, ale ten uti je tam. zase HOUSTON, TEXAS 0 Jos. Kaut, majitel.

Jedna z vlaku.

Telefon: Beacon 31734.

V kupe prvni tfidy rychliku mluPraviddna. jidla a lunee vi spolu dva pasatieti: NejlepAi soudkove a lahvove pi"Ratite do vYcarska?" vo, rtzne druhy vina a doutniky.

"Ano." Mluvime eesky.

"Ztistanete tam?"

Hoboko stale na sklade.

"Ne, pojedu do Janova."

ZvlaStni stoly pro rodiny.

"V Janove se zdriite?"

"Ne pojedu do Ameriky."

"Promirite nerate bYt nekdejDR. THOMAS N. DeLANEY pokladnik?"

06Ni LEKAA BrYle spravne pripravene.

Sto multi mute utvotiti tabor. ale jenom tiena mac vytvotit doas die funluvy. mov. — Cinske ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

VYTR2ENE NEHTY. TEMPLE. TEXAS. Me dvoulete pra-netefi piisel k uskripnuti paleeek mezi dvefe a nehet byl vytrien. Ta "Mas, mas," nedovedla totiz je gte dobice vyslovit mast, ale znala jiz jeji Pozdeji jejimu bratrovi pri oprave WEST, TEXAS. automobilu se stalo podobne, le mu nehet na prste vytrien. V obou PozemkovY obchod — Abstrakty. byl pfipadech Nonat to vyleeila, ie se nePujeky — Notatstvi. pozna, kterfr nehet to byl, jak jsou pane. Tak dovede Nonat Wit. V Mame spojeni v celem state. podobnem piipade je dobie davat Nonat 2 ai 3krat denne eerstvou.

Na rozliene at' suche neb otevrene Dr. Goebbels rozdelil evropske ze- bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez me ye tti kategorie: 1. Zeme bu- operate vytihne dkevene i ocelove douci expanse nemecke, Ceskoslo- trisky, steely a jine pkedmety uvazle vensko, balticke republiky a Bal- v tele, ale muss to b't kan, kde nemecke. propaganda ma za fieele ptipravit cestu pro budouci pochod nemecke armady. 2. Zeme, jako je Francie, jichZ politicems. k& nezavislost ma bYt, znidena. 3.

Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou Zeme, jako je Anglie, ktere se maji 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lacerziskat nebo neutralisovat zatim, co nika nebo jednatele, ale nit jineho neberte, radeji pi gte piimo na nagi jinde se bude provadeti expanse. adresu: New Statesman and Nation. Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal, SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. V hodiny 'g ala zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Ustav pohotovY k sympatickerau vytizeni nezbytitYch jednotlivosti a k vypraveni dojenineho pohtlau.

Levne ceny jsou naSi zasadou.

Ile stfeciu, dne 14. zati. 1938.

Taroky $1.35. Cechoslovak

West, Texas.

EDWARD PACE

C. H. CIIERNOSO

DR. C. GRE

OZNAMUJE potad spoleeenskYch zabav, teSicich se velptizni naeho lidu i betnYch ptatel Mdoveho elenstva. Vzorny potadek, peon y& obsluha a dobra hudba pti katicle zabave.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0450.

Na doptini se Jest 20th and . North Main.

111•11.04111111

V neder 18. zail Syncopator's V nedeli 25. zaii Six Pall's 0■000■1

DAMY 25c

VSTUPNE: PAM 40c

DR. KAR. J. HOLLFB

RED FRONT

Cervenka & Vaniura

itADATELE.

Ueti Maji Rady Severfiv

BALSAM Proti kaili (Severa's Cough Balsam • LAHODNk • POSOBINI proti nastuzeni, kasli, chrapotu a pri znaka chtipky. DobrY jak pro deli tak i dosuele. — 50 a 25c.

Kde v lekarne je nemaji, neberte jineho a tobjednejte PRIMO

•

r

P

;

zacna riteatost dostati e echoslov za jeden dolar

v

PROt VYMitE LIDSTVO? Profesor anthropologie na harn rusti eo n ee pStepsovjeedlecnh E .0A

svtaarte dsckhe

to lidstvo degeneruje. KatdY organismus bud'to se zdokonaluje nebo degeneruje. elovek od konce ledove doby se rozhodne telesne thorSuje.

NaSe humanita a demokracie Vydayatele Oechosloyaka snati se rozAititi 6echoslovaka mezi veSch- pry dovoluji pkiliS se rozmnotovany eeske rodiny v Texasu a proto ti menecennYm a zatitenYm lidem; davaji ptilektost katclemu, kdo ea- Silenci se nejednou stavaji vikdci sopis ten jeSte neodebird,, aby si du a zavadeji lidstvo do zbyteanYch mohl jej zajistiti na rok za polovie- valek a nesnazi. Valeeni Ltvaei jsou cenu jednoho (Mani. Pravidelne stejne antisocialni jako zlodinci, jenomte ti prvni nadelaji vice Skoptedplatne obna gi $2.00 roene. lidstvu net ti druzi. Holohlavost Kdo neodebirate Cechoslovaka, a zkatene zuby jsou pry ptiznakern mai byste vyutitkoyati teto nabid- degenerace lidstva. Choroby tuna ky, nebot' jest to takika zadarmo. lukazuji, kam jde vYvoj lidstva. ZkaPouze vanodni eislo, ktere vychazi za zubil by vedla nakonec k vymkekaZdYm rokem stoji samo za tuto ni. cenu, nepoeitaje v to„ to katdY t*Spojene staty zaujimaji den takkka dostanete od osmi do Huttona vedouci misto v lidstvu 12 stranek i vice, zajima ye a pou- syYm zubatstvim, ale zubaki jsou ene detby. pry celkem jenom spravkaki. Nebutechoslovak mel podabne nabid- 1 de lepe ,dokud Se nestanou badateli, ky pled tim a takkka ykchni, kteti kteti vyzkoumaji ptieiny zkazy jich yyuktkoyali, toho nelituji a bit a spolu, jak by bylo motno ji stali se prayidelnYmi odberateli. yeas zabraniti. Je piece napadno, echosloyak jest dasopis Opine ne- to divok maji velmi zkidka zkatene strannY, yenujici sve sloupce za- zuby, dokud neptijdou ye styk s bejmilm pracujiciho lidu a fedrujici laskou civilisaci, nejprve s misilasku k svernu narodu a jazyku, onati, se slazenYm jidlem, cukrovim, svornost a snaSelivost mezi &echo- konservami a kokenim. Zubakstvi slovaky v Texasu. je potad jeSte popelkou na lekatVgimnetete si oznarnky na jinem skYch fakultach a piece velmi mnomiste tohoto listu, anebo po'kete ho nemoci yznika zkazou zubil. hned dolar na adresu: 6echoslovak Panu Bumbrliekovi umkela tena.

Pub. Co., WesI, Texas, abyste tuto Pled pet mesici. nabidku nepromeSkali, ponevadt A pak se pan Bumbrlidek otenil dlouho nepotrva. Nabidka tato plat: pouze noyStm odberatelilm. (2t) se sestrou sve nebotky teny.

Potkal ho pkitel. )o( "Ale — po kom nosiS smutek, uNikdo se nemodli lepe net mravemkel ti nekdo?" nec, a ten netika nic.

"Jo, 'Svagrova."

Franklin •

2ivot musk

btrana 23.

V2STMIC

Ve sti-edu„ due 14. zah 1938,

iivot veseli

HORY A DOLINY NA ZEMI SE napiaveniny musilo by cele Bodemza 16.000 let. ske jezero zmizet NESROVNAVAJI. ZemetteJeni, ktere v minulYeth Snad by zbylo nekolik tialosnYch dnech za.sahlo Belgii, severozapad- Louth z tech east& jezera, jich se ni Nemecko a Anglii, pkipomina o- RYn pkimo nedotYka, nebo kam netkesy zeme, ktere bylo pozorovat zasahuje.

Konstatoyali-li jsme„ to ItYn roe,. roku 1935 v jitnim Nemecku, t' vYcarech a easti Rakouska. UCinek ne pkinese do Bodamskeho jezera se tehdy projevil na 8umave ye 3 miliony kubickYch metro naplazmizeni nekterYch vodnich prame- veniny, znamena to na druhe straLetoSnimu zemetteseni a ono- ne, tie tuto naplaveninu mush nemu z roku 1935 pkedchazely ve kde . sebrat. Eeky a Mt' znenahla hory. stkedni Evrope otkesy zeme roku Ovgem, rozpoeitame-li to na ce1911, kdy byly proyazeny mimotadlou plochu Alp, jest tato ocIplaveninYmi pkirodnimi zjevy.

Tema soueasne se zemettesenim na nepatrna. Musime vSak uvatit, v roce 1911 nastala zmena vodni to y 'Sechny alpske keky pracuji pre.hladiny nekolika stkedoevropskYch ye tak jako RYn. Dnani stay je tajezer. Na Bodamskem jezete byl na kovY, ze tkeba poditat s roenirn ptiklad pozorovan rychlY vzestup bytkem pul milimetru.

To jsou oy §em smekle nepatrne hladiny temet na pet metro. je s vY'Skami Mont Vychazejice od techto dennich pfekyapeni, nahledneme jednou do Blancu nebo Zugspitze. — Pkesto yzdalenelk budoucnosti. Nebot' ve- vAak milteme docela sttizlive vydle nahlYch a pke yratnYch zmen poditat, to na pkiklad Mont Blanc neustale pusobh na povrchu zeme se sy Ymi okrouhle 4 miliony pozyolne yyrovnavaci sily, ktere metro vijS. ky mush zmizel za 8 minjednoho dne mohou srovnat celY ona let. Zugspitze by v gak zmizela povrch zeme. Tak na -ptiklad the- s povrchu zeme jiti za 4 miliony let. oretikove geclogie tvrdi, ze Bodam- Tirnto zpilsobem dojdeme k ske jezero v "dohledne" dobe Opine merne dobe 6 milionu let pro celzmizi. Svycarsky ilkad pro yodni ho- kove znieeni Alp. Ani tyto dlouhodobe pkognosy, spodatstvi zjistil pled nedaynem, te RYn roene pkinese do Bodam- ktere jsou spiAe geologickou MUskeho jezera 3 miliony kubickYch kou s lety, ani ottesy zeme z posledmetre naplaveniny. VYpodet je tu- nich nejsou s to nas vane znekliddit velmi prostY. DnSni objem Bo- nit. — S dfiverou matieme vzhlitiet damskeho jezera eini okrouhle 48 jak k Mont Blancu, tak na Gothard miilard kubickYch metro. Pkinese-li a ostatni horske velikany. A nai RYn denne 8.000 kuloickYch metro potomci prave tak .. .

TELOCVINA JEDNOTA SOKOL HOUSTON potada za soudasti nekolika jednot sdrutenSich v Jitini svoje prve

VEFIEJNE. VYSTOUPENi

v nedeli, dne 18. zAri v mistnosti, Nadu Stefinik, Ciao 142 5508 Noida street, Houston, Tex,

Tento velice yeselY film natoden s deskOslovenskSrm vojskem, pkedvadi rivet a \resell yojakil na manevrech. Proloten lofts 20 znamYmi pisnemi, ktere jste zpivavali za vaeho mladi stare vlasti, nektere s doprovodem na harmoniku, ukazovan bude: EL CAMPO — ve Ctvrtek 15. zaki, od 2 hod. odpoledne do 11. veeer.

WHARTON — v patek 16. zaii, od 6:30 do 11 hodin veeer.

WEIMAR — v pondeli 19. zaii, o 7 a o 9. hod. weer.

PROGRAM: V 10 hodin dopoledne — Zkou gly ySech tkid Ve 12 hod. v poledne. — SpoleenY abed.

Ve 2:30 hod. odpoledne. — Nastup vSeho cvieiciho Clenstva, uvitaci proslov bratra starosty J. A. Rachaee, ptednaSka dr. Luldi a zastupefi 2upy.

1. Zahajeni cvideni tactvem jednoty Houston.

2. Vystoupeni jednoty Galveston — cvideni.

3. ZylaStni vystoupeni jednoty Corpus Christi.

4. Spoleena, prastna.

5. Tance tactva.

6. 2upni drastva — nakadi.

7. Vystoupeni jednoty Houston — skupiny.

8. SpoleenY tanec Beseda.

Uzaverek: proslov elena tiupniho technickeho odboru.

(Zmena programu vyhraiena.)

V 6:00 HODIN DIVADLO

"Hasiei jedou, neb Pizeilskir Adamek" Reiie na toto divadlo: hr. F. Beeana

Po divadle zibava WEST — ve stiedu 21. zari, o 3 hod. odpoledne, o 7 a o 9 weer.

TEMPLE — Gem Theatre, ve etvrtek 22. zaii, od 2 hod. odpoledne do 11 hodin veier.

Dark mista pozdeji.

IIUDBA CPIS DEN — DYBALOVA ORCHESTRA Dobra, jidla a obeerstyeni.

VSTUPNE. ODPOLEDNE 25e — NA DIVADLO A ZABAVU 30e Celou eeskoslovenskou vekejnost a vilkolni 'lady S. P. J. S. T. a pfatele Sokola uctive zve (36-37) SOKOL HOUSTON.

Strana 24.

Ve stiedu, dne 14. zati 1938.

VESTN1K

Pounveitekoznamovam

Oznamovatel Pravidla V Malan' Oznamovateli hdtujenie centy za slovo za kade uvetejneni. Nejmenai poplatek za oznamku (do 25 slay) jest 50c Oznamku napiste na z ylastnnn listku a ptilate k objednavce ptislanY obnos I bud' poatovni poukazkou (Money1 Order) nebo Ye znamkach (stamps). osobni Cek,, ptidejte 5c na jeho vS7menu.

Ma-li toSti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nal znahkou, fietuje-; me za oznamky "Na prodej", "Slut- ! by a prate" a podobne 25c zvla'at' za znaiku a na poAtovne, aby doale dopisy mohly bjrti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k shatku" neb "Mine se hospodyne" obnai doplatek za znakku a poitovne 50 centu.

Doplatek za znaeku budit ten k obnosu, kterSr posilate za omamku.

DobrY delnik, hleda zarnestnani u nektere samostatne vdovy.

Jsem 55 let star). Sriatek neni vyloueen. Pigte pod znaekou "DobrY delnik", % Vestnik, West, Texas.

(37-pd)

Inteligentni, slukaa, puvalana, ceska" stenografka se zkuknostmi v oleji a pravnickYch zalektostech, PBX notatka, schopna pohybovati se ve vetejnosti, taktel majici zkuSenosti co pokladnice, mute \Testi taktka jakS)koliv obchod, pottebuje nutne praci a ptijme trvalou praci kdekoliv v Texasu, s nejmen§i mzdou $15.00 tYclne. Ptihla gky posilejte na: "Stenografka", % Vestnik, Wet, Texas.

(34-dz.)

H

Chlubil se jeden divadelni autor: TABAK LISTOVY na prodej, "Kdy'i hrali premieru ineho kusu, 10c-12c libra bez dopravy. —J. E. Burykk, Portland, Tenn. (36-43-pd) byla u pokladny hotova boute!"

"A dostali ti lide penize nazpetr TABAK — stare lehke druhy, ptal se kdosi z posluchadt. prodexam: 10c, 15c, 20c, cigaretovY 30c, Havana 35c lb, nevyplacene.

Pneumatiky nerneckS7ch pancetoVacl. Kratochvil, Portland, Tenn. vS7 ch aut, zhotovene se syntheticke (34-37pd.) gumy, praskaly pri obsazovani RaNic neni tak vAeobecne chvaleno kouska jit po nekolika kilometrech jako krasnS7 den. To proto, k jej jizdy.

Ilustrovar)* Kuryer Codzienny. lide mohou chvalit bez zavisti.

LEA'S

N

Dry Goods Store Temple

Podzimni Otvira ici

,Der4 Na prodej krejeovska dilna, jedna z nejlep'Sich ye sttednim Texasu. Ptidina prodeje jest slabost zraku. 0. K. Tailor Shop, Bartlett, Texas.

(37-39-pd) Hiedam — spolehliveho delnika do 45 midi star), na farmu, kterY umi pracovat v poll, kolem do.. mu a tidit automobil. Hiaste se u: J. M. Hollub, Route 5, Schulenburg, Texas.

(37-pd.) eeskS7 mak "sleProdam pak", dobrST na semeno i do kolaeri.

1 lib. za 30c, 4 lib. za $1.00, poSlou vyplac. Dale prodam genskY zimni kabat a nekolik nedelnich gatt, vk pane, cis. 42 v prsou. Prodarn lacino. Pigte na: Agnes Skupin, Ro (37-39pd.) sebud, Rt. 3, Tex.

ODEJ! ocne v patek 16. zari 1938 Pi. F. F. Lekkarova a pi. Janie 8imkova, zvou vas k heasti tohoto ykrodniho yYprodeje.

NOVE LEVNE CENT

Tap PoiadnSr hospodif, mime po-

v celem rozsahlem obehode

vahy, piijme aenu za hospodyni, tptimnou, prosttednich let, na farmu. PkihleSky adresujte na: "Hospodat", % Vestnik, West, Texas.

(37chg.)

MRAZUVZDORNE ZELOVE SAZENICE! Ranne druhy, velkYch S'pieatYch a kulatYch hlavek 300 za 55c; 500 za 75c; 1000 za $1.25, pokou vyplacell& Uspokojeni zarueeno. Hallettsvine Plant Farm, Hallettsville, Tex. (37-40chg)

Nite uvadime pouze nekolik nakch velkSrch lac):

OBLEKY Maske nove podzimni vzory, od 10.00

STifIEVICE Svateeni maske a chlapecke vysoke i nizke vS,§e od

1.98

Pfijme se ihned registrova,nY lekarnik v dobrem deskom meste.

Spravnemu muk take jest mono koupiti polovinu neb Cast v teto lekarne. Nabidky zasilejte pod znaekou "Lekarnik", 'Oechoslovak, West, Texas.

(37-chg)

Maske a chlapecke, zimni, take vahy, Aiechny velikosti , bilene

TABAK LISTOVY — mom na prodej. Kdo by si ptal: 10c, 15c, a 20c libra; poku neplatirn. John

OVERALLSY

Hradek, Portland, Tenn.

(35-37p)

Tor+ SAZENICE ZELOVE, neho druhu, hotove k odesilani: 500 za 70c; 1000 za $1.25, pogtou vyplacell& Za uspokojeni se mei. Circle Plant Farm; Waco, Texas. (36-38ch) gip+ TABAK — dobrS7, levn3), slaby na kouieni. 10 liber $2.00. JinSr, 10 liber $1.60. Dopravu Yyplatim.

M. Prochaska, Portland, Tenn.

(36-37pd).

UNIONS

49c

A JUMPRY, maske, druhu Buck Brand, modre i 'beam pruhove, 73‘;

JACKETS

SHEETING

KALHOTY pro hochy do gkoly, take SWEATRY a KO gILE, za nove, zylaar leyne ceny.

Garza 9/4 bilene, neb nebliene Jmenujte lepk, yard za 2c (10 yards 1 odkupniku)

KLOBOUKY Svateeni, pro mute a mlade map, nove podzimni vzory,, barvy zelene modre, cede, eerne a hpede, vYae ort--

Sc - $1.98

CHEVIOTS Mike, na jumpry, kokle do praee a kaidodemu iaty, 15e jakosti, yard

10c

DOMESTIC HnedY, 40-pal. kiky, dobre take jakosti, yrd.

(10 yd. jednomu odkupniku)

STIIEVICE

Damske Kabity Kupte kabat nyni a aetite.

Barvy rust, zelerie modre a tern, od

$5695

Feather Ticking Platno na cichy, 6- oz, yard za,

11c

OUTING

36-pal. giiky, take jakosti, "Fluffy", stejnobarevne i ozdobne vzory, yard za 10C

pro celou rodinu, za NOVE! LEVNE CENY!