Vestnik 1938 10 19

0r an Slovanske Podpor itciJednoty Statu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ye stiedu

ROONIK (VOL.) XXVI.

(Wednesday) 19. fijna (October) 1938.

CISLO 42.

MY JE OPUSTITI NESMIME. JSOU trochu ty rany oboleny — u2 bude nastavati easteene uklidneni. , Ted' si kaMY z nas musi polo'Lti otazku, co budeme cleat? Ka2dY z naAich dtenalit a vagi sousede s kterYmi rozmlouvate, si jiste uvedomuji celou situaci v jake octnula se naee stare, vlast. Jiste 2e neni mezi nami jeden z naeich lidi, kterY neni nad tim co se stalo a snad jeete stane zarmoucen. KahlY jiste by byl rad, aby cela, ta katastrofa byla co„nejmenei. Jak tomu odpomoci 9 Co mame my Cechosloyaci v teto naei nove vlasti diniti? Odpoved' si musime nalezti kahlY sam. My, kteti jsme ptijeli sem do teto zeme, 1.12 v mu2hem veku jsme nesplatili nas dluh naei stare vlasti. My stale jsme a ztistavame dlidniky. My ptivezli jsme si mnohe tam odtud sebou, co2 bylo ku prospechu naeemu po celY nas 2ivot zde — nebudu jmenovati co — ale mnohY se mute ohlednouti kolem sebe a uvidi rozdil. MnohY ten otec a matka rodiny ptijeli co mlade, devdata neb hoei do teto jim tenkrat cizi zeme. Neznali ted a zvyky teto a mnoh3i zde nemel nikoho, 2adne ptibuzne, musel se probijeti sam. Dodelal se krasneho vYsledku. Jejich syn — ne kahlY, ale mnohY, kterST mel ptile2itost nabYti yyeelho vzdelani, ne• mute nikam, bez toho stareho , deskeho otce a matky by byl ztracen. Nemusim pskti eiteji, to jest kahlemu znamo. Prod ten deskY dlovek dokazal vice neNi se podatilo jeho synu? Proto, 'ie ti rodide byli jinak vychovani. VYchovu to dostali tam doma ye stare vlasti, a kdy2 byli schopni, aby to vlasti splaceli easteene dluh, co tam pro ne yykonano, odstehovali se do 'Leto seine. Splaceli jsme dluh lade velmi nepravidelne.

KaklY z nas kdo chce ptiznati sam sobe pra ydu, trpi ye svem nitru vyeitkami. Onen vnittni hlas vole. — synu, dcero, konae dnes svoji povinnost? Mo2na, 2e se stares, aby byla v osade v to nebo one dinnost cpoledenska, mo2na, •ie sam jsi malSrm darkem ptispel, file jest to dar od tebe na tve pomery postaeitelnY? Vykonal jsi svoji povinnost? A ten hlas bude se tak O.zat jeete dlouhou dobu, a proto udini kaklY nejlepe, kdy2 ten hlas uspokoji a sahne znovu do kapsy — a pole dar, jemu dustojnY, aby ten vnittni hlas uspokojil. My jinak pomoci nemil2eme. Zda-li bude potkeba nejakeho politickeho apelu, ten musi za nas konati mei bide ye velkSrch osadach, .zkueeni, znajici pornery, kde moudre hlavy se sejdou a veecko dobte uvati ne2li ptistoupi k einu. Mame takove schopne sily ye velkch mestech. Musime poslouchati jiste v ka2de osade rfizne argumenty, co mei° se a co nemelo se stati. Ka2dSr necht' sobe uvedomi, jak to napsal gen. Johnson: "Jd jsem pomahal utvotovati hranice -e esk oslov e nsk a , utvotili jsme je tak, 2e jsme doufali, 2e neptatele evropskeho miru zeslabime." — My se dobte pamatujeme, 2e sam president Wilson 26.dal, aby vlada deskoslovenska se zarueila, 2e bude zachazeti s jinonarodnimi meneinami shoviyave. Snadno se dnes kritisuje, kdyl se ukazalo, kde byla udinena chyba. Vydita, se, jak vidim v dennich zpravach, 2e vlada byla tuze mime, k tem mentinam, ale kdyby byla bSIvala

CI

'2

Petr Rabgtejnek.

28. itiJNA. Tak tesili jsme se, 2e opet oslavime, i letos samostatnost drahe Oechie, a razem v nivec zhroutily se na ge plany, zda osud korunu nam z tmi uvije?

"2e dokonano jest?" Tot' klamna bratii vegtba, k viterstvi vedly v2dycky Golgaty, ad zda se nam, 2e nebe na nas zapomelo, a ruce v marne prosbe 2e jsou sepjaty.

Whin, 2e jako Fenix narod nag se vznese, k novemu titi, ku lep girnu rozvoji, a proto nagim heslem budiL "Nevzdejme se!"

AC zrazeni jsme, je gte neni po boji!

Po Bile Bete, zdalo se, 2e v prach jsme klesli, eeska, fee zmlkla — hrobove to ztigeni, po staleti nag narod pod tyrany trpel, a piece, bratfi, dodekal se vzktiseni!

0, Havlidku, kdybys tak z hrobu mohi vstati, vim pfedern„ jakou radu bys nam, Karle dal: "Dr2te se bratti, pravo jest na va gi strane, bylo by hanbou aby narod na g se vzdal!"'

Dr. Pazdral.

Potiebujeme jidlo a dary na teskS7 Den. Veechny sestry z West, Ross, Penelope, Abbott, Tours a celeho eirokeho okoli, jsou 2adany, aby laskave ptinesly nejake zakusky, jako sma'iene, kukata, neb nejake jine ptipravene maso a pedivo na bazar, jent bude poiadan celou osadou v S. P. J. S. T. parku v nedeli 30. fijna, ye prospech Ceskoslovenska. Budeme take vdedni za nejake dary do dra&y. Ptejeme si, aby ptieel ka2dY se s nami pobaviti a tim aby pkispel trpicim ye stare vlasti. Piedem diky!

Poradajici vybor.

pfisna, a ty men giny se vzboutily a bylo se stalo tee co se stalo, zase by se volalo: "nemeli tak diniti, vedeli dobie, co na nich bylo 2adano pH tvoteni Os. republiky." — My dosud za kulisy toho deje nevidime, a snad nikdo nebude v stavu ureite rfel, kde 2e se stala ta chyba, ktera toto ne gtesti zavinila. Mo2na, 2e ani ta chyba nebyla ueinena v hranicich republiky. My proto v teto kriticke dobe nemf.deme konati nic jineho nabi pomahati finandne. Uspokojiti nage nitro, ulevi se yam, kdy2 poglete peknST dar.

Warn piece jest jen zde v teto naei nove vlasti

lepe. Mame co jisti, kde spati, netrpime zimou, jest nam pfece mnohem lepe nail tam tern za morem, kteri tam musi zfistati, nemohou se nikam uch3niti pied bouii, ktera se na ne vali.

Reknete synu, dcefi, zeti, a spoleene cela rodina poglete dar. Mo2n6„ 2e zachranite va gim darem 2i.vot krajana. Na gi tam doma se &tell dost dlouho, ale kdy2 videli, 2e jsou osamoceni, einili fistupky jeden za druhS7m. My je opustiti nesmime.

Pozn. red.: Zaradili jsme do na geho organu tento vrouci projev staleho pfispivatele "Arnerikana", bratra Petra Rab gtejnka z Oklahoma City, aby na gi etenati se pfesvedeili o vernem citeni krajann state severnich. Otete faclky pozorne, dtete je dvakra,te a zamyslete se nad nimi.

OSLAVA T. G. M. SMETANOVOU "MOU VLASTi." Smetanova "Ma vlast" v Narodnim divadle stala se stejne jako loni umeleckSTm i ideovSrm v3irazem a svateho zjevu presidenta Osvoboditele v easovem obdobi jeho telesneho odchodu.

Slavnost razem sv3"7rn urdenim smuteeni, jak naznadovala ji2 uprava jevi gte s kovo ySrm poprsim zvedneleho a acneSte pak d ye minuty ticha, k nim2 obecenstvo vyprodaneho domu po svem proslovu vyzval feditel Narodniho divadla St. Moj2ig-Lom — rozeznenim Smetanovy fichvatne, mohutne a vznegene apotesy narodni sily a. yule k 2ivotu promenila se v bohosluthu nejpevnej gi viry, odhodlani a zasveceni, ye vyznani nejvyggich klac10., hodnot a dila spoledneho osudu nas vgech. Ani myglenka na smrt a nutnSi konec vgeho lidskeho, ani nejkrut gi tiseri doby a jejiho nebezpedi nedovedou ziomiti nebo oslabiti tuto ohromnou silu veledila nageho meni, ktera nas v2dy znovu pfevadi do radostne, sve21 sfery dfivery a zaji gteni do dobre a St'astne budoucnosti. Od fizkostriSich dob svetoye valky neozvaly se tony "Me vlasti' v tak va,2ne situaci narodniho celku jako zase v techto dnech, ale prave tim vzrostl jejich vein a dosah poznovu do veene platnosti narodniho evangelia. Tak bylo dilo v tento nezapomenutelnS7 den take opravdu podano a pfijato.

Pod rozechvelSrrn, ale piece zase pevne semknutS7m, vznosnS7m i padnjim vedenim Vael.

Talicha a za syrchovane umelecke oddanosti mocne rozgifeneho orchestru Ceske filharmonie progly vgechny basnicke vidiny dila pied nagim duchovnim zrakem a jeho hudebni kra,sy nagim sluchem a nitrem v dokonalem uskuteoneni. Z ylagte "Tabor" yyzvedl se do intensity narodni pfisahy a zapalu pro boj a vytrvani., tak jako mekka, ne2na a dista kra,sa pfirodni poesie oddilu "Z desk3ich luhfi a hajfi" v ne vgednim prohloubeni tohoto tonu rozylnila nas a2 k sizam city lasky k na gi semi a domovino. Dojmy takoveho pro2iti prolomily i smute6ni zavory zakazu potlesku a vyZadaly si v obecenstvu prAchod projevem nadeeni po obou iskupinach cykltt.

Strana

VASTNtIC

ODLE poslednich zprav mesta borna glice a P Kdyne, ktera byla obsazena nemeckS rm vojskem, budou vraceny Ceskoslovensku. Csl. vlada usiluje tog o vraceni Ponay a mnohS7ch west jinSlch, zejmena v okoli Plzne, kde se nova, hranice piing pkibliguje k stiedisku pivovarskeho a zbrojakskeho prtmyslu. Take na jihu . ech jsou odekavane jiste tpravy a je silne moine, ze i nektere uhelne kraje budou ziskany zpet.

•

•

Berlin. — Hans Kerrl, ministr osvety, prohlasilt 2e pense pastord na odpodinku a vdov po pastotich budou povolovany pouze tern, kteti maji rekord, ge nebyli proti nacismu.

•

Nejdelgi rovna geleznieni trat' na svete je v Australii a vede z Kalgoorlie do Port Augusta.

V jednom dseku, 300 mil dlouhem, je trat' naprosto ptima. Cela trat' meti 1000 mil a neptebiha, ani jednu teku.

• • Ve state Ohiu se jeden mu g ogenil s divkou se sklenenSrm okem. Po svatebnim obtadu no vomangel ptigel na tuto chybu a zag aloval svou 2enu ihned o rozvod. Soud v gak galobu odmitl s odrivodnenim, ge dosud je patne stare pravo — "at' se kupec chrani sam".

• • Jeden mug v New Yorku podal galobu o rozvod proto, g e jeho tchan mu pied svatbou slibil, ge ho nadavkem k g ene zamestna za plat $20 tSr elne. Dostal pry site oboji, ale zamestnan byl jen mesic. Soudce rozhodl, ze mangelstvi neni obchodni transakce a Ialobu zamiti.

• • Zpravy z Teginska uclavaji, ge s Cechy se zachazi na fizemi Polaky zabranem hrube age ritlak je ptimo nes1SThanfl. Ceske gkoly na TeSinsku jsou zavirany a eeskSrm delnikum bylo oznameno, ge budou propug teni z prate, jestli nebudou posilati jejich deti do polskS7ch gkol.

Na dzemi torn zustane asi 20,000 Nerncii, kteti rnohou dekovati Konradu Henleinovi, ge se dostall pod nasilnickou polskou vladu, pod kterou budou miti ptilegitost poznati, co utak vskutku znadi.

Berlin. — "Der Schleswiger", organ clanske menginy v Nemeeku, eitajici 5,500 du gi a usazene u hranic Danska, obratil se lidera na kanclete Adolfa Hitlera s apelem, aby Daniim v Reichu byla povolena narodni samostatnost, jakou Hitler gadal pro sudetske Nemee na oeskoslovensku. Danove chteji, aby nemecka viada jim udelila pina, prava kulturni i rovna prava obeanska, cog dosud postradaji prave jako ostatni. narodnostni menginy v Nemecku, jichg se celkem pal na nekolik miliond. Danska mengina site prahne, aby se mohla vratiti k svemu Dansku, protoge vgak to neni main& chce aspori rovna prava v Reichu.

• • Ve Spoj. Statech 'name lest miliona Nemcd, kteti se sem ptistehovali a jejich potomkii je to 10 ag 12 mineral. V Kanade gije 400,000 Werner' , v Brasilii 700,000, v Argentine asi 200,000 a v Chile 30,000. V ostatnich statech jihoamericlojch giji jen male skupiny Nemcil a usadili se vetginou v hlavnich mestech, celkem asi 25,000.

Mnoho tisic Nemcii je take v Asii, Africe a na pomezi Orientu. Velky poeet je jich take v Australii, snad 200,000 Australand je nemeckeho pavodu a o 90,000 se mute tici, ge Wind ziir stali.

• Federalni vygettovani monopole a` jejich praktik — kontroly a zvy govani cen — site je'Ste vetejne nemelo znaenej gich vS7sledkii, ale za seenou jiste vSrsledky ji g ma. Z obavy pied vS7gettovanim a jeho nasledky, dva z nejvetgich vSrrobed radiovS7ch ptijimael genou pinou parou, dnem i noel, vS7robu televisnich radiov3ich ptijimaed, aby je dali na trh v leto gni pfedvanoeni dobe. Tito vSrrobei mail strach, aby nebyli federalnimi vygettovateli chyceni pti manipulaci vgeobecne zname: Zadr get vynalez, ponevadg jeho uvedeni na trh se majiteliim nehodi v Bane chvili — vyekavaji chvili pro svoje kapsy Ir rnosnej gi. I to je jedna z monopolnich praktik. Televisni piistroje se dostanou na trh o dva roky dfive, net je chteji tovarnici na trh dat.

Co nova°.

VSrplata vgem ztizencurn dinila za udar4 rok obnos $1,760,980.

Jedna gena v St. Louisu se chtela dat rozvest proto, ge jeji mug nechtel jist k jejich prvnimu spoleenemu obedu kysele zeli s veptovS7m gebirkem. Soud odmitl jeji galobu a doporueil ji, aby si koupila novou kuchatskou knihu.

• • Anglie odmitla gadost eeskoslovenska o piljeku $150,000,000, kterou esl. vlada chtela upotiebit k piestavbe zbyleho uzemi. Francie se vymluvila„ ge nemdge pro ptitomnou dobu nijak ptispeti a Britanie nechce pujciti celou sumu sama.

RakousicSr mistodr gitel Buerckel vydal rozkaz, podle nehog vgichni 6eSi musi opustiti Videri co nejdtive a odebrati se do oeskoslovenska. generalni konsulat ye Vidni zakroCil u mistnich dfacla a gadal, aby esl. ptislugnikiim byla claim dali ureita • • BritskS7 badatel sir Leopold Wooley podava knigne zpravu o svS7ch vykopavkach v Mesopotamii, u starovekeho chaldejskeho mesta Urna na tece Eufratu. Vykopavky davaji za pravdu eltivej gi domnence dejepiscii, ge potopa sveta byla ptirodni katastrofou, omezenou na Adoli mezi dolnimi toky iek Eufrat a Tigris. Od menu ptegla povest o potope do prvni knihy Moj gigovy. Sir Leonard nalezl pod kralovskSimi hroby vrstvu hlineiVch desek se zaznamy z doby 3700 let pied Kristem. Pod deskami byla vrstva eiste naplavene hliny. Kopalo se hloubeji a skuteene byly objeveny dobte uchovane pamatky mnohem star gi kultury.

• • Depege Sdrugeneho tisku z Prahy ze dne 18. kijna sdelila, ge ze spolehlivSrch kruha nemeckSTch bylo zjigteno, ge Nemecko projevilo ochotu vratiti nektere easti zabraneho tzemi zpet 6eskoslovensku. Vracen bude hlavne jist poCet oblasti, kde 6echove jsou ye yetAine a zvlagte pak ty kraje, ktere pfetethvaji geleznidni spojeni z jedne east Ceskoslovenska do druhe. Depege dodava, ze neni dosud rozhodnuto, jak velke mno gstvi fizemi bude vraceno. V zabranem fizemi usazeno je asi 850,000 "Cecil& V tege depegi se pravi, ge nemecka, vojska ji g nektere eeske osady vyklidila. Take obeli penez se zlepgil v poslednich nekolika dnech. Finaneni ministr Kalfus oznamil, ge vkladatelam bank, spokitelen a zalo gen bude dovoleno od nynej gka vybrati 5 procent vklacia. Dfive vytahovani vklada omezeno bylo na 3 procenta.

•

•

•

•

Riga. — Sta lidi bylo zabito a raneno pii .i/itrgnostech ye vSichodni Hanel za posledni dva dny, die zprav, jeg sem dogly z Vargavy. Ukrajinci zahajili teroristickou kampari proti polske vlacie a vojsko bylo povolano, aby zjednalo potadek. Ptisna censura byla zavedena, take vargayske easopisy nemohou uveiejniti ptesne zpravy od svSTch korespondentil ye Lvov& Dogle zpravy uclavaji, ge Polsko hledi vstiic nejvet gimu povstani ye sve historii a ge mnoho polskS7ch fitednika a policistii bylo zabito. Ukrajinci jsou pobouteni snahami Polaka a Mad'arti °dant Podkarpatskou Rus od Oeskoslovenska. Jejich vadci gadaji pravo sebeureeni a agituji pro utvokeni Ukrajinskeho statu.

Dobra povest eeskoslovenskeho zbo gi umogni zkizeni novSrch textilnich, sklatsk5"Tch a jinSrch tovaren na eeskem dzemi. Bude k tomu tieba hocIne kapitalu, ale neni dosud ptiein k obayam, .ge se neopatti. MnohS7m eeskSrm krajtm, kde dtive pramyslu nebylo, to hodne prospeje.

Sudetske tovarny mely stare a namnoze i piestarle stroje, kde gto nove podniky budou vybaveny stroji nejmodernej gimi. Bude tedy na techto novSrch stavbach pro eesky lid dostatek Mnozi tovarnici, kteti prchli ze sudetskeho uzemi, maji v irmyslu pracovati znovu ye svem oboru na rizemi deskem. Hledaji se jiti vhodna, znista i pro zfizeni tovaren na porcu14n.

ye stkedu, dne 26. hjna 1938.

Sovetske Rusko neni jig dnes v pochybnostech, ze doba, kdy utka se s Nemeckem o Ukrajinu, je v dohledu. Moskevske easopisy o bednem osudu 6eskoslovenska pomerne psaly malo, nebot' uiedni svet rusk si patrne uvedomuje, ge k tragedii teto zeme ptispel sam merou nemalou sySTin nerozhodnSrm stanoviskem pied vyvrcholenim krisem i po ni. Pro Oeskoslovensko nebylo v ruslcch mestech jedine demonstrace. Pro Spanelsko naproti tomu pied nejakou dobou byly organisovany ptimo irkednim svetem: ye vladnich kruzich se jevi nyni strach z isolate, ktera v Mnichove byla zimlnena. Za jinSich okolnosti moskevskS7 sovetskST tisk byl by ptepinen projevy rozhoteeni, ale nynej gi jeho miCeni je ptimo zahadne. Ze spolehlivSich pramend dochazeji zpravy, ge ruske vojenske ritady provadeji horeene ptipravy na obranu Ukrajiny. Prace na mnohSich jinS7ch podnicich ruslcch byla zastavena, aby hlavni pozornost mohla bSTti venovana temto obrannSim opatkenim.

Dle depege z Washingtonu, pomer Roosevelta k diktatordm jest dnes chladnej gi neg byl Roosevelttiv pomer k Hitlerovi a Mussolinimu byl po dlouhe mesice ledovS7m, ale jeho ochladnuti vuei Chamberlainovi pti glo ag tehdy, kdy Chamberlain zneu gil Rooseveltova navrhu na vg eobecnou evropskou konferenci a zpotvotil tento navrh tak, ze male staty prodany byly fagistickS7 m diktatortm. Ve chviii, kdy navrh byl Rooseveltem ueinen, vetejnost neznala ce1S7 jeho obsah. Ve svem telegramu Hitlerovi tesne pied mnichovskou konferenci Roosevelt -naznadoval konferenci osmi nebo vice evrops14ch statu, zahrnuje v to Rusko a 0 eskoslovensko, dva staty silne interesovane na cele veci. Tato myglenka byla tlumoeena Chamberlainovi' a Mussolinimu. Ma se za to, ge Chamberlain ji chvalil. Ale misto toho, aby se podle riLzachoval, piiCinil se, aby se dobte minenSr navrh zvrhl v konferenci etyt mocnosti, v privatni zale gitosti etyt lidi, kteti si na konferenci udelali co chteli, bez deasti interesovanY'ch statu.

AmerickST magazin "Time" v 'aisle 16. ptitomneho roeniku uvetejnil novodobou pagijovou hru, do ktere trefne zatadil osoby sridastnene v nedavne skuteene tragedie csl. statu a jeho lidu. Postavy pag ijove hry vS7stigne sestavil etenat zmineneho magazinu, Frederick Emanuel z Otisville, N. Y. . . . a rozdelivge roucho Jeho, metali los."

Luk. 23, 34. . take o lid muj metali los . . . " Joel 3, 3.

Pagijove hry, sezona 1938-1939.

Osoby: Eduard Beneg Kristus Neville Chamberlain PontskSr Pilat, Edouard Daladier Jidag Igkariot, Maxim Litvinof Petr Kaifag, nejvyggi knez, arcibiskup z Canterbury Muj eeskST syn Jan, milaeek Pane Simon CyrenenskSr, nesouci kti g, Haile Selassie ftimsky setnik a hrad v kostky, Adolf Hitler a Benito Mussolini Moje eeska matka Marie, Viidcove ktiklound.: Goebbels, Goering, lord Astor a Nancy Astor.

• • LondSm. — DiplomatickS 7 dopisovatel Daily Telegraphu pi ge, g e finaneni a hospodatska ptestavba .6eskoslovenska vy gada si s ohledem na hospodatske, finaneni a dariove ztraty utrpene postupem sudetskeho, polskeho a mad'arskeho fizemi eastky asi 70 miliond liber. Aby se vgak 6eskoslovensku umo gnil rozbeh, bude nutno s ohledem na hroznou dzemni amputaci vynalogiti mnohem vet gi eastku ne g 70 miliond liber, aby se hospodakstvi mohlo postupne ptizpasobit mengimu rozsahu statu. Britska vlada a teg City museji si uvedomiti, g e prvni splatka 10 milionii liber sotva staei k zmirneni nouze kteti se houfne vali na Ceske dzerni.

Od 13. zati vali se tento proud neptetr gite. I kdyg se ptedpoklada, g e asi polovina techto uprchliku bez ohledu na politicke nasledky se vrti na sudetonemecke uzemi, je jasne, ge je nutno postarati se hospodatsky, socialnE a ftlatkalle o tyta uprchliky.

Ve stfedu, dne '26. rijno. 1038.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, pokadatel pfedklada ve smyslu stanov Tiskovemu Wbora k vlastnimu rozhodnuti.

El Campo, Texas.

Ctena, redakce a etenalstvo Vestniku!

Od posledniho meho dopisu, jak sami vite, se staff velikY a neoeekavanY pkevrat. 2adna nalada na nejake ty me oblibene pletky. Pozorovani toho v geho, vetgina easu poslouchani pH radio, tak jsem se utesoval,ze snad to Vge lepe pro nag i byvalou vlast dopadne. Slygel jsem keel, toho takfka v gemohouciho diktatora skoro cele Evropy, a nad jeho fedi, pfi torn darazu co kval, asi at na zaclni 'east Vela sedal. PH jeho ivani jsem si pill, abych mel v hube zuby, bych mohl s nimi skfipat. Darmo mluvit. Stalo se, stalo, ale ja fikam, tfebas

by Oeskoslovensko ostalo zem jen dost la, ale kdyby jim byl zarueen opravdovY mir, pak by odpadlo zbrojeni. Ov gem zbrojeni proti , Nemecku, by znamenalo zbrojeni pro Nemeeko. 6eskoslovensku, at ho tam ted' kolem dokola okraji, a byl pokoj, pak by postaeil jen nekterY pluk vojakt, spi ge jako pro paradu kdyby se jako ku pfikladu neco oslavovalo, ale nic takoveho jako proti Hitlerovi. Ted' je zbyteeno neb podarebne, vefejne neb i v novinach nadavat na Hitlera a skladani o nem verge; to vede jen k nesvartm mezi nagim a nemeckYm narodem, a k rortrtce nekdy dobrYch souseda.

Slygel jsem i fee pres. Reneg e, ale jeho fee dokazovala mirnou povahu a velike vzdelani, cot udelalo velikY dojem na zdej gi americkY narod. ,Zas kousek dale. Ted' pamet' do hrste, ukazovdeek nad nos a vzpominat! Tot vzpominam a opravdu lituji tech makovnikii v Iowa Colony, o kterYch se sestra pi. Mikeska-Truksova zmiriovala ve Vestniku. Tak se zdalo, a mluvili jsme cosi take o jeti, ale den pfed tim radio oznamovalo hurikan, tak z toho se glo, ale neodstrag ilo nas zajeti na pout' do matieky Texaske Prahy, kdet jsme se segli s mnoha za starodavna znamYmi a pobavili se, a utili vg eho do haleluja. Za starYch, zlatYch east, mojich mladYch let, bYvalY Hotentot, nyni Praha — tam jak odzvonili z kostela, spustili muzinkanti, nekdy at na tfech mistech, tam bylo huchuchu at do rana, a vet ginou po bave se vzpominalo, kolik jich dal a kolik jich dostal, totit jestli je dostal eas poeitat. Nekdy, jestli se na to dostanu, popi gu jak my sokolici jsme pofaclali slavnost, a ja asi uznan za nebojacneho, zvolen mar galem. Ostatek, jak jsem jiz pravil, jagaco povim jestli se na to dostanu! Zabehl jsem vzpominkami do da y 1/2 stoleti zpet,-nYchzlatYchest',ublizko snad mi to prominete, neb rad na ony easy vzpominam.

Zas kapanek dale ! Dekuji panu Matigakovi z Austinu za vzpominku ve Vestniku! Opravdu takova pochvala zahfeje v ge as k osrdi. Tegi mne, to i studenty na universite me pletky zajimaji. Proto jegte jedenkrat dekan 's kaplanem! Dopis sestry R. 8panhelove stoji za pfedteni a dle litho se zachovat, pak na g narod nabude vetg i vanosti. Sarni sebe v nagich easopisech se vychvalovani nic neprospeje. My, ale vlastne je:ste nektere lady na ge — zpivaji "Kde domov maj?" tomu nerozumim. Jak jsem jit kdysi psal, bYvalY nag domov neb vlast, by mei° pro obeany i na g ich cleti vice smyslu!

Ovg em, ono se zpiva ze zvyku, ale kdyby to slovo "domov nag " bylo pfeloteno Amerieanovi, jak by to vypadalo? Ovg em, take zde ma katdy svobodnou van, a mule si prozpevovat dle libosti.

Zas dale. Br. Louis Dressler, vildce San Antonskeho Sokola, pfijel do ElCampo, bYvaleho jeho domova, s dvema jeho dcerkami, ne jako no, "vegejAn" neb odpoeinek, toto! ale na vypornoteni jeho bratrovi Frankovi expertu, kterSr se Citil 19.1CSi na kole110, a sebral 'gob

Matrix u Emanoveho gvigrfotra barvit, lagirovat a lepit, jen ve vnitf houzu, za pakatel 250 dolarka, no pekne dekuji, to jsou perianze. Pied tim net br. Alois odejel zpet, nav gtivili oba bratti na g domov, a pane jsme si pogprechovali o stare vlasti, neb oba jsou dobil narodovci. Br. Frank, kdyby toho take kdysi naterade, dostal do hrsti, by ho rortrhal na cucky, aneb jak fikame na cimpr campr, to poznam podle toho, jak nekdy pri hovoru o Hitlerovi skiipa zubami. tit toho mam tolik naemerano a teprve ted' si vzpominam, abych udelal kapitolu druhou! Tady je: Kapitola dhuha.

Tak br. Frantigek se gt'astne navratil z vYletu do stare vlasti, cot mu ze srdce pfejeme!

Frantigku, tesi mne, ae jsi pfec jen na mne nezapomnel a dovezl mi virainku (cigaru), ale jak jsi jit pravil, jestli si pro ni brzo nepfijedu, 2,e ji vykoufi g sam. Opravdu je mi Tito, to ji budu muset votelet. Dokud jsem nemel v hube kusadla, tak bych si ani do virtinky netroufal, ale ted' uz mam nove zubaky, tak snad bych ji vykoutil bez nejakYch neptijemnYch nasledkii! Vykoufil jsem jednu tu talijanku (tak to jmenovali take ye stare vlasti a byly stragne silne, a proto ta obava, ne kdy tech nasledkil) "vod" bratra vestky. Vig Frantigku z toho "Njtjorku", co mne poslal po aeroplanu ten Panama hat, 1/2 tuctu BremskYch cigarat, a 1/4 tuctu virtinek. Neco jsem vykoufil a neco podaroval dobrYm kufakam, kteri si pogmakli a libovali si, to ae je pokoufenieko. Milk Franti gku, zakroutil jsem hlavou nad tim Stofem, co jsi si dovezi ze stare vlasti na to koufeni. Nelliel by jsi Frantigku delat cele republice takovou vostudu, ale ja zku genY glovek bych iekl, to ta tvoje fajfka nebyla pfiaptsobena, na evropskY tabak, "tac ol!"

Anyhow dekuji za vzpominku, a marne s mi soustrast nad ne gtestim Vageho syna! Doekej jegte Frantig ku, co je to za "landcmana", ten pan Oeg ka? Tak se mi zda, le neni moc vod slova spineni slibu. 6ekam na ten slibenY klag ter, anebo na to pro samou dobrotu, anebo strachem zapomnel?

Jegte udelam jednu kapitolu a to posledni.

Tot tady je: Kapitola, tfeti.

Kdyt tak si glovek promysli, 50 roka mantelskeho trvani, je dlouha doba, cot nemnoho smrtelniktm je doptano se toho doekat. Jeden z techto gt'astnYch je na g br. John Strnadal z Hilje, kter' oslavoval s jeho mantelkou dne 25. zaki, 50ti late mantelske svorne trvani, a ktere jsme i s na gi mamou pomahali oslavovat! Ovgem takova, oslava neco stoji, ale pg ak jsme jen jednou na svete. Copak je to nejakYch 150 dolarkii na takovou vYznamnou uddlost obetovat, kdyt je novel tak zafizen, ae to ani nepozna. Opravdu ma br. Strnadel vge krasne zafizeno, ale v gak se na to nadelal a nastaral, a prodelal strasti a slasti zde staraich . pohovet, osadnikt, ale ted' na starost si mt & a takkka beztarostne zit. Ona 50ti leta, oslava jako pout mantelskYch, muaeme nazvat nazvat hosts jak na pikniku. Kdo nebyl pritomen, doufam ae nebude to zavidet, kdyt ieknu 312 liber klobasti, a na ty dam claraz, ae byly extra dobre. a 100 funtt babikja, a toho gambrinoveho moku 6 veliknacnYch 'beeek a 2 maHMO. 0 ostatnim lehkem pitivu se nebudu ani zmiriovat. Kdyt je gte ke vgechne to dobrote dociam, ze ani ty me oblibene makovniky a ten nemeckY gtrudl nechyboval. Bratra Strnadla oslava stala 2 aivoty — nelekejte se, ne lidske — to by bylo hrozne. Jeden aivot vola, vaaiciho 412 liber a atetinace, take pies 3 sta.

Kolik to opefene haveti nevim, a oni myslim take ne. Vime, jako br. Strnadel, mate lehko oslavovat. neb pomoci jako kuchafek a obsluhovaeek 6 deer, 6 synt, to mini zas 6 snach, katcla obskakuje jak ktepelka, tak to ut neco znamena. Hostt pfitomno bylo, fekl bych asi 2 sta, ale moans bych fekl malo, tak radeji se do toho nebudu pest. Kdyt tak amatram v kapse po pisadle, jako ae bych si nejake ty nezname hosty na:srajboval, prijde ku me pi.

Jurenova, prvni jmeno se mi ztratilo, ale vite, to je ona, jedna a tech ChupikovYch dvojeat, a abych to tekl jako z gruntu, vzala si syna

Nana U.

jiz zesnuleho farate Jurena. To mi ale dalo net jsem vam to vaecko vysvetlil, skoro jsem se pH tom zapotil! Tak jako ku me pfi gla ta pi. Jurenova, a nabidla se mi, abych ji dal ten pisaci autfit, ae ona to pro nine natentuje, jakku, prosim, tim lepii, neb vite, ja stydlavy jiti mezi tenske, a ptat se jak ae ma ktera jmeno, vdand, svobodna, nebo vdova, to Mate, to by mi pfiglo bolestne, obrvlagte kdyby me nektera odbyla, le nejsem tadnY zpovednik, by se mi musela zpovidat jagaco, a jegt4 kdesi cosi Zde nemohou bYt oznamena jmena vgech pfitomnYch, co mi pi. Jurenova poznaeila, to by vzalo 1/2 Vestniku, a to my se sazeei i etenalem zmrzelo, proto vytahuji jen ne kolik tech pfespolnich. Tot "gohet. Mrs. Fr. Muchalik a syn Jerry, Mrs. John Hale, Mrs. J. ChernoskY z Temple, Mr. a Mrs. Jos. Klimek z Fayetteville. Mr. a Mrs. Frank Lagtovica a Mrs. Sophie Strbacek a syn, Mr. Jos. Bednak z La Grange, Miss Martha La gtovica a Mr. H. B. Janak ze San Antonio, Mrs W. Holub z Galvestonu, Mr. a Mrs. E. J. Koehl, serif okr.

Wharton, Mrs. Albina Sklaf z Ellinger, Mrs. Albina Kunz z Galvestonu, Mrs. W. A. ChernaskY z Temple, Mr. a Mrs. Ralph Frammel z Alta Loma, Texas. Jak vidite, zde jsou znaeeno vetainou tenske, kdet byli i mui gti pfitomni. Ja zas kdybych byl mel znaeit, zas bych byl znaeil same mutske, jak jsem jit pravil, stydlavY, bych se byl ani mezi aenske neodvaail, vaak mne znate. Doufam, ae ti blit gi prominou, to zde nejsou jejich jmena, vaak vydite,ze jsem tam ani moje ani mamino jmeno nedal. Jo jegte neco. Pfijde ku mne zas pi. Jurenova, neb ona je takova vesela, hovorna, a to co na to tikam, bychom udelali sbirku pro 6eskoslovenko. Ja ficu, to by jsme mohli, ale br. Strnadel to hned na zaea.tku zastavil, to ae neni aadne vefejne misto, i jemu pak jsem musel dat za pravdu, kdo ze chce neco dat, to mute dat na vefejnem miste, ale k tomu dodam, ze vetaina jia darovala a obzvlagte naletejici k adu Hillje. Jegte dodam, ze Eman nas dovezl na tu 50ti letou oslavu a pak jel na pohieb otce jeho avagrove, br. H. Moebese, jent pkinaletel k naaemu faclu els. 50. Byl dlouholetYm Menem a ae Nemec, na gi mluvu °viadal obstojne. Byl profesorem hudby, a velice obliben. Jeho pfanim bylo, spolkovY na g odznak dati mu do hrobu. Pill bych si, kdyby nage tajemnice, sestra Peterkova udelala o tom vetgi zminku, neb to byl pfiklad i pro nage spolkafe. Zabiram v na gem Vestniku mnoho mista o bratru Strnadelovi, ae si toho neptal, neb je to z me vlastni vale, ale on si tu zrninu zasluhuje, neb je dlouholetYm Menem tadu cis. 40 v Hillje a vady pracoval, a dosud pracuje, pro dobro onoho faclu. Net ukondim, jeate dodam, ze dosud stati Strnadelovi maji 33 vnukti a vnoueat, ale moana od toho easu, ae bych mohl nejakeho pfidat, a bylo by to akorat.

Plitornen take one ()slave byli stark John Veselka s "Veseleenti", kteti se chvalili, ae oni budou odbYvati zlatou svatbu kdysi v finoru, tot se nekteti teate!

Zpet z one oslavy jia pozde veeer nas svezli k domovu p. Juren, vite, co ma tu eipernou tenagku, a meli sebou take synka. Pan Juren to mel na ceste, neb jel po naai highway 12tce do Columbus, kdet je jeho zamestnini Diky jim!

Na zdar vaem etoucim a dela puntik, Stafieek Barton.

Fotobuiika kontroluje ve Sp. Stateeh automobily.

"Divoke automobilisty" kontroluji ye mestech SpojenYch state nyni neviditelni pollciste. V ulicich, na nicht je picedepsana ureita maximalni rychlost, jsou zafizeny kontrolni stanice s fotoburikami. Napfie uliel jsou vrhany svazky infraeervenYch paprska, ktere dopadaji na fotoburiky. Pferu gi-li jedouci vtz po ulici tento proudokruh, je tim v malem intervalu alarmovana policejni straanice, leilci dale na tete ulici. Tam si jednoduge kontrolni organ pfeete oislo vozu, kterY prave pfejitcli, a majiteli je poslana vYava k zaplaceni pokuty.

Strang 4.

NEcHVALNO NAM V NtMCiCH PRAVDY ISKA1.

Zpravy dochazejici nas nyni ze stare viasti, progedgi Kolatou narodniho olebraeeni a utrpeni, jsou den ze dne kormutlivej gimi. Ale nejbolestnej gi zni ty, ktere hovoli o velke hospodafske ztrate utrpene odnetim uzemi, bohatYm na nerostne zdroje, Nemeckem a Polskou. To jsou ztraty ternet nevyrovnatelne, i kdyby si narod b'eskoslovenskS T s nadkyklopskou namahou vybudoval novou pramyslovou etapu pro nove narodohospodafske byti. To bude jeden z nejzavatnej gich problem). pH Stich dob. 6eskoslovensku byla zasazena Nemeckem velka hospodafskd, ram, jejit dosah si teprve uvedomime po v geobecnem pfehledu vgeho o co bylo nasilim oloupeno. Oeskoslovensku bylo .odriato znaene azemi, jeho rozsah bude Pfesneji znam a g po volbach, ye kterYch budou definitivne jeho hranice ureeny.

Se ztratou tohoto fizemi poji se v gak soueasne ztraty velkYch pramysloch odvetvi vybudovanYch eeskou pill a kapitalem.

V oboru textilnim je ztrata odhadovana na 74 al 90 procent celkove textilni vYroby v 6eskoslovensku, jet byla zasazena na patem miste celkove svetove produkce. V pramyslu keramickem, hlavne ve vSirobe porcelanoveho ktera pfevladala hlavne v oblasti KarlovYch Vara, ona ztrata, bude dosahovati as 90 procent. Ve sklafskem prilmyslu, jen take civil znaenou polotku ye vYvozu republiky, utrpi republika rovnet velkou ztrdtu, jelikot pfes tfi etvrtiny tohoto prinnyslu naleza se v loupenem azemi. Velmi telce dolehne na teskY pramysl ztrata rozsahlYch uhelnYch a rudnYch panvi, jet pociti nejvice velmi vyvinutY teletarskY a ocelatskY pramysl. oeskoslovensko pozbude take vice net polovinu chemicke industrie. Svetove povesti te gici se leeebne zeriske azemi, ktere pfina givalo katdoroene slugnY pfijem v cizi volute, je jit pro eskoslovensko ztraceno, Karlovy Vary a Marianske Lazne jsou v tzemi Hitlerem zabranem.

JachYmov, kde se teti smolenec, z ktereho se dolaYva radium, na ktere mela al do nedavna republika primat, pfejde take m yna' do nemeckYch patata. S pozbytim pfirozenYch a strategicky cennSTch hranic utrpelo eeskoslovensloo velmi citeinou ztratu lesniho bohatstvi, temef celou Ctvrtinu sve lesni rozlohy.

Kfitova testa, kterou se bude ubirati nove budovanY eeskoslovenskY priamysl po narodni Kalvarii, bude jiste ztrpoovana Nemeckem hledani v*voznich odbytigt', absolutne nutnYch pro t eskoslovensko, pro nakup surovin v cizozemsku. Nemecko bude v prvni fade fedrovati svaj pramysl a bude hlecleti a jit nyni to dela, ziskati mu zahranieni odbyti gte v oblastech, jet by byly naclejnSim a pfirozenYm odbytigtem eeskoslovenskemu pramyslu, totit balkanske staty. Cela snaha Hitlera smefuje nyni k tomu, ueiniti 6eskoslovensko politicIcYm a hospodafskYm vasalem, pouhYm pHveskem Nemecka, oddanYm na milost a nemilost a taneicim die jeho pisnieky. A zda se mi, ze Ceskosloven. vlada pomalu do toho nerneckeho chomoutu leze, zakladaji-li se ony zpre,vy o to smirne soueinnosti a eeskonemeckem sbliteni na pravde, jak se odhaduje z tech zajezda ministrl Chvalkovskeho do Berlina. Z tech punktaci, ktere jsme kdykoliv s Nemei uzavfeli, vtcly jsme vychazeli s odfer4Tm kotichem a to bychom men miti vtcly v dobre pameti, at' to bylo v clavnYch dobach, Ci v novejgich.

Z narodohospodafskeho stanoviska vzato, my jsme od Nerncii nepottebovali v poslednich padesati letech skoro nic. pesky prumysl, jen se poea.1 silneji vyvinovati pc jubilejni a pak potomni narodopisne vSistave, v letech 1891 a 1895, &nil znaene pokroky, `site se ye vgechna odvetvi a vYrobky eeskeho pramyslu snesly lehce porovnani s vYrobky jit star giho nemeckeho pramyslu a v posledni dobe, Ceske vYrobky dobyly si svetoveho uznani. V Praze samotne byly snad zastoupeny vrechny obory pramyslu. Je jit to site hezky diouho, co jsem z Prahy prye, ale dosud se dobte pamatuji na

viterNtEc velke mnoz4vi prilmlyslovYch podnikil tam jsoucich jig v prvYch dvou letech nynejgiho stoleti. Na Smichove byla velkd, tovarna na teleznieni -vozy, Rinhofferova, v Bubnech krome Melicharovy tovarny na hospodatske stroje byly je gte jine tohoto .oboru, byly tam tovarny na klobouky, tovarna na spodni pradlo, slevarny na I;eleznou litinu, kujnou litinu a ocelove slitiny, tovarny na mosazne zboti.Kudliczova tovarna spojend, se slevarnou slitin ocele tam se nalezajici, vyvatela ji g tehdy sve vYrobky do zahraniei, zrovna tak jako slevarna a smaltovna firmy Geemen. Dratene zboti a dratene sit'oviny byly specialitou zavodu Hutter a Schrantz, vyrabejici rovnet grouby, nYty a matky.

V Karline se nalezajici tovarna . na stroje, Breitfeldt, Dane( a BromovskY krome hotoveni raznYch stroja specialisovala se Ma yne ye vYrobe stroja pro cukrovarnicky pramysl a zarizovani culcrovart a te gila se pro jakost sve prate stalYm objednavkam z ciziny. V Karline se nalezala strojirna, kotlarna a mostarna zavodu Ruston a spol., spojena, s lodeniei. Kfitikova telektrotechnicka tovarna, taktet v Karline se nalezajici, mivala rovnet hodne zakazek z ciziny a take postavila prvou trat' elektricke drahy v Praze, Liberi Vysoeany. Ve Vysoeanech byla velko, tovarna na stroje, Kolben a spol., vyrabejici hlavne dynamoelekricke stroje.•t,eskomora yska tovarna na stroje ye Vysoaanech poeala staveti lokomotivy a lokomobily. V oboru vYroby kov obrabecich stroja nutno uvesti tovarny Jockelovu, Stein a Hellerovu a Macounovu, vrechny tfi na Vinohradech. V Karline byla velka tovarna na konopne hadice, provazy a lana, i.pek a spol., Roehrsova tovarna na nabytek; na Vinohradech tovarny na parkety a podobne zboti, velkouzenafska, tovarna, Chmelova. V Libni byl soustfeden pramysl jirchafskY a kotelutskY, velke byly v Radlicich a Nuslich, na Pankraci byla tovarna na barvy, laky a fermete. GrafickY priimysl nalezl v Praze velkeho rozvetveni, krome tiskaren, jako novin a publikaci, byly tam zavody litograficke, dtevorytecke, velky zavod zinkografickY firmy Husa nik a Hauesler. V odevnictvi mela Praha velmi eestne zastoupeni, v mlynafskem priimysht v Praze zaujimaly pfedni misto Odkolkovy mlyny. Tovarna na vetni hodiny a kontrolni hodinove stroje, Heinzova, nalezala se na Starem meste. V Praze bylo eetne pivovarii, lihovary a tovaren na potivatiny, mydlafskemu pramyslu vevodila v Praze tovarna Holoubkova v Nuslich. Take vYroba zboti zlatnickeho a stfibrnickeho mela v Praze slu gne zastoupeni, bylo tam nekolik tovaren na razne galanterni zboti, Icxorne mnoha men gich podnika. ✓ nedaleke vzdalenosti od Prahy v Kralovem.

Poli u Berouna nalezala se velka hut', v Beroune, Ci blite nej velka cementarna a textilni tovarna Kubinzkeho. Kratce feeeno, v Praze a jejim okoli nebylo snad pramyslu, kterY by tam zastoupen nebyl. Ji g tehdy, pied tem.& etyficeti lety, na g' eesky pramysl soutetil schopne s nemeckkm.

V jeclnom ohiedu jsme byli v eeskoslovensku ve znaene vYhode oproti Nemecku, pfi silnem rozvoji pramyslu meli jsme i dobre zemedelstvi, nebyli jsme tak velice odkazani na dovoz potravin, jako bylo Nemecko, kryjice temei; svou spottebu. Nejlepe se to objevilo v poslednich letech, kdy nedoStatek potravin tetce dolehal na Nemecko a nutilo jej ku drastickYrn opatfenim. Vzhledem ku zde uvedenym faktam naskSrta se otazka, co mate hospociatske sbliteni na g i stare oteiny s Nemec kern ji prospeti. To co nam Nemecko mute v obchodu nabidnouti, mame, di vyrabime sami, ba nektere eeskoslovenske pramyslove vS7robky ptedei kvalitou nemecke, tedy by 6eskoslovensko jen g kodilo sobe reciprocitaci v zajemnem obchodu. Nernci zajiste zase nebudou dychtivi po vYrobcich eeskeho prilmyslu a potravin, respektivne hospoclakskYch plodin nebude miti 6eskoslovensko nadbytek. Nemecka, hospodalska struktura zabranim pohranienich oblasti eeskoslovenska tisi byla je gte vice vychDena z tetiiska, ono azemi v rolnictvi

Ve sttedu, dne 26. kijna 1938. znaene pokulhavalo za jinYmi oblastmi Oeskoslovenska. !Stava, vg ak jine nebezpeel, stane-li se 6eskoslovensko vasalem„ podruhem Nernecka, ktereho by Nemecko upotfebovalo pro gpinavou praci ku fedrovani svych zajmu, mohlo by se stati, ze by volky nevolky muselo se biti za jeho zajmy ph vzniknuvgim konfliktu, kterY je vice net pravde podobnY, ba tak jistY jako, jedna a jedna jsou d ye. MnichovskYm paktem se nepfispelo ani krtekem k nejakemu trvalemu urovhani evropskeho a svetoveho politickeho a hosp3dalskeho chaosu, to fegeni stale se zhor gujicich pomera bylo jen oddaleno, politicks atmosfera je je gte dusnejAi. Zrychlene zbrojeni Anglie a zbrojnY program SpojenYch Statt ukazujj., kam vitr veje, to je jen ticho pied bouti, ktera, neda na sebe diouho eekati a ktera, at vypukne, bude mnohem horgi te, jet byla na pas zatehnana. Dost motna, ze net president Roosevelt dokondi svou nynej gi lhatu, vzplane potar \Talky mnohem vetgich rozmert jak posledni svetove valky. Bude vyvolana tlakem hospodatskSrch pomerii, zvYgenych nasledkem mnichovskeho paktu. Nesmime zapomenouti a dejiny to potvrzuji, Anglie vtdy sledovala svetovou politiku, sledovala vidy ochranu svYch vlastnich zajmtii a kdy jeji bezpeenost a jeji zahranieni obcliod byly ohroteny, le vynalotila vkly vrechny sve sily ku potieni ji nemileho a obavaneho soupefe. Dovedla rozdvojit spojence proti ni stojici, dovedla spojence najiti. Porazila mocne 8panelsko, porazila maleho Korsikana a Hitler to Vail, ze on take nebude vYjimkou, proto ty jizlive poznamky a vyhrotovani Anglii. ktere jsou jen kamuflati ku zakryti obay. A bude takovemu lupiei, kterY jej s revolverem na prsa ptitisklYm oloupil, eeskoslovensko sloutiti za deveeku, at mu bude teci do bot? Doufejme, te ne, ale te mu pfi to vhodne pfiletitosti vrati vge a s potadnYmi aroky co si muselo dati od nej libiti. A take 6eskoslovensko nemusi roniti slzy pro Anglii, at bude nucena vyrovnati svilj dluh Nemecku vznikly ji proradnYm a pletichalskSlm --jednanim Chamberlaina.

S. P. StudnienY*.

Oznameni Umrti a dikiivzdani.

Timto oznamujeme vgem pkateliim a znamym, ze Tvarci vgehomiru zalibilo se povolati na vednost nageho draheho mantela a otce T. KACHTIKA, jen po nekolik mesicu trvajici nemoci dokonCii svou pozemskou pout' dne 13. kijna 1938, v 5:10 hod. rano, ye staki 63 mica a 10 mesica.

Pohiben byl 15. fijna na htbitove Monte Meta pti Rio Hondo. Pohtebni obfady vykonal Rev. Francis Greic z Comunity Church, za hojne adasti Pratel a znarnYch. Timto vzdavame srdeene diky v gem, kdot zesnuleho po Cas jeho nemoci nav gtevovali a jakYmkoliv zpasobem napomocni byli pfi jeho ogettovani, zaroveri ph polifbu a za doprovod k poslednimu odpoeinku; za mnotstvi kvetin ku okragleni rakve zesnuleho.

ZesnulY byl narozen pfi Caldwell v okresu Burleson, z rodiea Tom a Johana KachtikovYch, 18. prosince, roku 1874. Pki Caldwell pfebYval al do doby, kdy se otenil, pojav za drutku vota Frantigltu Mikeskovou, ktera bolne truchli nad jeho odchodem. Dale zanechava 5 sync a dve dcery, Robert a Valentin v Houstonu, William, Edward a Emil v Rio Hondo; Louisa Holland v Rio Hondo a Lillian Smith v Houston. Jeden syn Jan jej pfede gel pied etytmi roky. Dale zanechava bratra Pavla Kachtika v McMullen a jednu sestru Marii Jarma v Temple. Dale zanechava, 12 vnuka.

ZesnulY byl vtdy vzornYm mantelem a peelivYm otcem. Zemfel na ialudeeni rakovinu.

Byl operovan v nemocnici v Houstonu, kde lekati shledali, te neni tadne pomoci, leda Cekat at je smrt vysvobodi. ZesnulY byl elenem tadu Pokrok Jihu cis. 15.

Manteli a otce drahY, odpoeivej klidne v hrobe svern, my nikdy na Tebe nezapome nem.

Truchlici mantelka a ditky.

ale stl'eetu, eine. 26. Pijna 1936.

DA1M Vi'KAZ DARU NA VkPOMOC REPUBLICE CESKOSLOVENSKE. Sbirka Cechoslova.ka: Dr. G. V. Pazdral $5.00, Mat. Sinkule $2.00.

Po $1.00: Jos. Bezdek, Frank Soukup, Rozalie Gerik, Florian Rejeek, Bill Townley, Joe 81ampa, Holland.

Na svatbe Paul Leskovjana a Mary Beran $9.20.

Louis Hluchan $25.00, K. C. Mieulka $5.00, Paul Valigura $2.00, Matej Bohaeik $2.00. Po $1.00: Marie Reed, Teresie Baek, pi. Tomanovd., J. Holedek, Frant. Koval. Celkem $45.20.

Dary o schfizi beze jmen $80.95.

Jerry Nesvadba (KatolickY bazar) $10. Raymond Prasatik, Austin $5.00.

Sbirka Cechoslovaka: VYtelek ze zabavy v Terrell $25.15. Sbirka Zdefiky Valkove, Mineola $14.00. Maaele Ondriiekovi $5.00, Julie Cernoch z Terrell $2.00, Armlet Kubala $1.00, Frantieka Foltova, $1.00 Bety Janda $1.00.

Sbirka v obehodu Battelstein br. Svetru nila $42.85.

Listina eis. 218, St. Novotny: Rev. J. Klobouk $10.00, F. E. Budtek $5.00, Joe Franta $3.00, M. J. Bala $2.00 Mikulenka Store $2.00. Po $1.00: J. G. Jalufka, Rev. A. F. Drozd, J. G. Konvieka, Jar. Kafka, L. P. Guitta„ J. C. Straus, A. Zaruba, Henry Hrueka, Stan. Novotny, C. A. '8paniher, Louis Matula, Hynek Baka, Jos. Kopeck). Po 50 centech: H. J. Straus, T. J. Peeek, C. R. Hrneit, N. Kutad, Jos. Gerlich. Po 25 centech: L. J. Brown, a Frank Jahn.. C'elkem $38.00.

Sbirka v Needville: KJT. eis. 49: KJT. eis. 49 $15.00, Frank Jur& $5.00, man2ele Martin Lisy $5.00, Jos. Koliha $2.00, John Dvorak, Houston $2.00. Po $1.00: Louis Kusitz, Vojt. Stavinoha, Paul SurY, John Kuleak, John Petr, J. F. Kuleak, Anton Hercik, Moulton. Po 75c: V. F. Barta a Will Raeka. Po 50c:Will Kuldal, Jos. F. Kuleak, John Zdeek, Anton Kuleak, Ignac Bolide, Met.. Meneik, Henry SurY. Jos. A Marie Kostiha $2.00, Jan Orsak $1.00, Edvin Sebesta $1.00. Po 50c: Frank Moravec, Jan Junek, Frantieka Mikula, Vilern Mikeska.

Po 25c: Henry Blaha, Vilem Hubenak, Edmund ebesta.

Listina dislo 47: — ftdd Ennis eis. 51 RVOS. $100.00; Add Ennis cis. 25. SPJST $50.00; Sbor Mlade-Ze v Ennis $10.00. Po $1.00: Anton J. Trojadek, Alois Dolaalek, tepan Ruzmanik, John Hrabina, John W. Vrla, Louis W. DoleZalek, Frank J. Kubin, Joe HejnY, Anton Nekaa, st., L. J. Kudrna, Ladislav Winkler, Ladislav Vrla, Alois Winkler, Frank Pala, Albert Vavra jr., Edvin Nesuda, Frank Damek, Frank molka, Baena Rumanik. Po 50c: John Jakubik, Emil Jakubik, Frank J. Vladilek, Jiri Trojakek. F. R. Bobalik 25c. Celkem $180.60 Listina eis. 183, Danbury: — Add eis. 139, V Boji Za Svoloodu $20.00, Spolek RVOS. eis. 114 $15.00, J. M. '8krabanek $5.00, Marie '8krabanek $2.00, Louis a Josephine Pechdeek $2.00.

Po $1.00: F. L. Pechaeek Joe Baron, Jan Chovanec, Emil Sorenik. W. E. Petterson jr. 50c.

Po 25c: Joe Wraiel, Jan Uher, Chas. Svach, Fridolin Ja, Paul Skrla, Jos. Marek. Celkem $50.00.

Listina eis. 245. Danbury: — V. Landa $5; Jan Schovajsa $5;Chas. Dvorak) $3, Emil Kola:6mi $3, Joe Buldnek $3; Frank Veselka $2; A. E. Novak $2. Po $1.00: Joe Veselka, John Chovanec, Joe Hudeeek, Frances Clawson, Viktor Kulhanek, Joe Baron. M. J. Svoboda 75c. Po 50c: Emil Kotenek, A. Stefka, Jim Wagner, E. J. Filip, Aug. Fojtik. Po 25c: Joe VraIel, Fridolin JeZ, F. J. Clawson, Aug. PustejovskY, John Zgarba, Jim Pavilea, A. K. Konvieka. Celkem $34.00.

Listina Cis. 195: — Jos. 8ebesta $1.00, Henry Nemec 50c, Chas. Koval 50c, John Pucek 50c.

Listina eis. B.: — Jerry Ripple, Rowena 500; Mary Ripple 25c, L. J. Marek, Temple 25c, Joe 8' irnek 50e, Fr. Coufal 50c, John Coufal $1, Torn Petrusek $1, nejmenovanY 50c. Cel. $5.00.

Frank Kratk.S.r , Houston $15.00, Fred Bara,

vPsTNtic Floresville $1, Jan Raka $1.00. Add eis. 103 V Tioga ze zabavy $33.60.

Listina eis. 232, v Caldwell: — Jos. V. 8efelk $1, Jan Hovorak $1, Ludvik Hovorak $1, Jan J. 8rubai4 $1.

Listina cis. 184, Dayton: — Spolek Brno C. 115 East Gate $10.00; Svobodna Obec East Gate $10.00; Frank 8. etek $10.00. Po $1:Frank Datel, , Petr Janik, M. Janeeek, John NemY, A. Baderka, Alf Kolatik, Adam Zavada, L. Fledman. Nejmenovany 25c,. Celkem $38.25 KJT. Moulton $5.00, Emil Barek 25c, Katetina Kubenka $1, James t'idejc $1, Frank 0hasek 50c, Joe Marek 30c, John Krhovjak 25c, Roza Michalec 50c. Celkem $9.00.

Sbirka dechosiovaka: --- Alois Slavik, Kaufman $1, Jan Pueelik $2.50, Stepan St'astnY $2.00. Po $1.00: Jiii VitovskY, Eman Reznicek, Fr. Bobalik st., Fr. Bedfich, pi Julia Oernoch, Will Polaek, Fr. Rychlik, Emil Novak. Fr. Urban 50c, Ant. Babovec 50c, Stepan Novak 25c, Fr. Vavra 30c, S' 'vadlefiak 25c, Bobalik Vencl 25. Jan Novak, West $2, Frank Marak $1, Walter Vaaura $1, A. L. Skrehot, Penelope $1, Louis Svaina $1, Odbaka Sdraeni, Ennis $29.00, A,ad Pokrok Jihu eis. 12. SPJST. $25.00, Fred Laek $2, Petr Jochec $1, Cyril Shipula $1, Jos. '8ufik $1, Pavel Shipula $1, Matocha Bros. $2, Jos. Zatloukal $5, Jos. Novotny $1, Paul Matiasek & Sons $2.50, John Jedlieka $1, Jos. Kotrla $1, Will Ondrej $1, F. A. Marek $5, Leo Stichec $1, A. K. GureckY $1, pi. Frantieka, Nedbalek $1, Karel Mika, Yoakum $2.50, Jan Mikes $2.50, Marie Mikes $2.00, pi. Anna 8majstrlova, West, $1, Marie Simek, Temple $1, pi. John A. Popp, West $1, Nejmenovank $2.00, W. B. Simmons, Dallas $1, Tom Vochozka, West $1. Od dechoslovaka celkem $117.25.

R. V. 0. S. tad eis. 120, Pharr, $10.00, Dr. Fr. E. Lukea, Houston $5.00, Albin Rucks' $5.00, ' tasta $1.00, Frank Slava StudnienY $2.00, F. B KratkY $15.00, Rudolf Lebr $10.00, Fred Lebr $10.00, Fred Baroe, Floresville $1.00.

Listina eis. 125, Iowa Colony: Po 1 dolaru: Tom Dvorak, Joe Pecka, Tom Krampota, Jan Valusek ml., Jim Bra, F. W. Schovajsa. Charles Krampota, Anton Lukatik, Chas. Orsdk, Emil Barton, Frank Prachai, Jiti Wiktaik, John Gerhart, F. Raka, L. J. LubojackY, Rud. Dvorak. Chas. Fred Klobouk $1.50. Po 50 centech: Karel Orsak, Jan Raka, Jan Valusek st., Jan Ja, Joe Wiktofik, Majk Pecha, 0. Malik. Celkem $21.00.

Listina Cis. 105: ftdd Cis. 103 Tioga, ze zabavy $33.60.

Listina eis. 184: Spolek Brno eis. 115, East Gate $10.00; Svobodna Obec East Gate $10.00; Frank * etek $10.00. Po 1 dolaru: Frank Datel, Petr Janik, M. Janeeek, John NemY, A. Bederka, Alf Kolatik, Adam Zavada, L. Friedman. NejmenovanY 25c. Celkem $38.25.

K. 3. T. Moulton $5.00. Po 1 dolaru Katetina Kubenka, James 2idek. Po 50c: Frank Oharek Joe Marek Roza Michalec. Po 25c: Emil Bartek Jos. Krhovjak. C'elkem $9.00.

Listina R. V. 0. S., Orchard: Spolek RVOS. Cis. 111 $5.00, John a Terezie GajevskY $5.00, Klem Kubitza z Victoria $2.00, Josef GajevskY $1.00, Frank DlouhY $1.00.

PeveckY Kroaek Smetana, Houston $13.70; Jakub Brom, Harmglich $5.00, Jan Mitcha, Houston $1.00, Joe Shipula, Crosby $1.00 Vaclay Lieka $1.00, Jan Dan& sr. 50c.

Sbirka Jo. Kolihy ye Skidmore, ye gkole Sayers: A. V. Schvab $10.00, C. K. Schvab $10.00, J. P. Nedbalek $5.00, 0. K. Mikeska $5.00, Valentin Kubala $5.00, Mary Kubala $5.00, Jos. Koliha st. $2.00. Po 1 dolaru: J. R. Kapar, Jim Jureeek, Jim Jureeek st., Joe Drabek. Frank Cheruda, Frantieka Trlica, Frank J. Bohae, J. J. Doubrava, Jos. Koliha ml. — Julius 8umbera 50c, Rudolf 8umbera 25c. Celkem $51.75.

Sbirka Oeehoslovalca: Odboeka sdraeni Ennis $29.00, f?,ad Pokrok Jihu Cis. 12, SPJST., $25.00, Jos. Zatloukal $5.00, F. A. Marek $5.00, Paul Matiasek & Sons $2.50, Karel Mika, Yoakum .$2.50. Po 2 dol.: Jan Paelik, Kaufman, 8tepAn t'astnt, Jan

&tuna 5.

Novak, West, Fred Lalek, Matoch Bros, Marie Mika, Nejmenovany z Dallas. Po 1 dolaru: Alois Slavik, Jiri VitovskY, Eman Reznicek, Fr. Bobalik, Fr. Bethich, Julie dernoch, Will Polaeek, Fr. Rychlik Emil Novak, A. L. Sktehot, Penelope, Walter Vaaura, West, Petr Jochec, Cyril Shipula, Jos. Jutik, Pavel Shipula, Jas. Novotny, W. B. Simons Dallas, John Jedlieka, Jos. Kotrla, Will Oncifej, Leo Stehec, A. K. GureckY, Frantieka Nedbalek, Bryan, Anna 8 majstrlova, West, Marie 8imek, Temple, John A. Popp, West, Tom Vochoska, West, Louis Svaeina„ Penelope, Frank Hora,k, West. Po 50c: Fr: Urban, Ant. Babovec a Fr. Vavra. Po 25c: Stepan Novak 8vadleriak, a Vend. Bobalik.

Celkem $117.25.

Listina eis. 199: — I. Senkyrik $5.00, Frank Hlaek $1.50, J. E. Duffec $1.50. Po 1 dolaru: Frank Marek, Milton Spurns', Geo. Vaculin, Joe Kaiia, F. J. Ktenek, John Huff, Joe E. Mikeska, Leopold Babik, Frank Domorad, John Gallia, Josef Kopeck), Karel Nemec st., Chas. Jurchak, Karel Nemec, Lad. Mondtik, J. B. Buren, Cheist Falrygel, John Vaclavik jr., E. J. Mares. Po 50c: Alfred Kopecks', E. L. Kalusek, John Domorad, Rudolf 8tasta Petr Vaeek, Georg Geuser, Ad. Kuchat, Edvin Steffek,.

Po 25c: Chas. Petr, Joe Zapalaa, John J. Dibala, A. V. Jaeger, John Wickel, Anton 8imek, John HlavatY, V. L. Kopecks', John Kopae.

Celkem $32.75.

Listina 'Cis. 206: — Tomas Veeeta $1.00, Ignac Zacek $1.00, John Matue $1.00.

John G. Bubak, Dallas zaslal 341.46. JOhn G. Bubaka z Dallas sbirka $77.60. Slee. Mary Parma, Wallis, K.J.t.T. $160.00.

Listina Cis. 117, Da Costa: — Sokol Union Placedo $25.00, Chas Sklar $15.00, Add Placedo eis. 97, SPJST. $10.00, Frank E. Mikeska $10.00, J. H. Mikeska $10.00. Po 5 dol.: J. 3. Marek, Frank Patenica, J. J. Mikeska. Po 2 dol.: Emil H. Schovajsa, Frantieka Estetak, Ed. Mikeska, Joe Schovajsa, August Ondraek. Po $1.50: J. S. Shiller a pi. Fanie Boehm. Po 1 dol.: Toma \Tana, Jan Hondlik, Toma Laa„ Jos. Sklar, Jese Eleik, Po 50c • Julius 8umbera a Jerom Vahalik. Celkem $105.00.

Listina Cis. 159: — Spolek Kerick Cis. 106 Sealy $10.00 Listina Cis. 106: — Spolek Crosby Cis. 85, RVOS. $25.00, Add San Jacinto Cis. 91, SPJST. $25.00, Add Cis. 85, SPJST $10.00, Abe Rabinovitz $10.00, S. G. Greisler $5.00. Po 1 dol.: Rev. F. Klinkdeek, Frank Mahal, Milde Belunek, Richard Zaruba. Chas J Dadolak 50c, Lewis L. Sliva 25c, Frank J. Kutba 25. Celkem $20.25.

Listina Cis. 220, Fayetteville: — Joe R. KuUna $5.00, Jos. Typal $5.00, Alois PolanskY $2, Louis PolanskY $2.00. Po 1 dol.: John J. Koval, Henry Koval, Ernest Orsak sr., Jenofefa Chovanec, Frank Vitek, Chas Sail sr., John Bada.

Steve Martinek sr., Jan Banbuch, Lorence Kulhanek, Emilie Zapalae, Rud. A. Bada, Anton Kulhanek sr. Po 50c: Vino Hotelica, Fred Kubala, Louis Koval. , Vine. UrbanovskY, Ed. Sarazna, Rosalie Martinek, E. L. Hrueka. Pi. C. J. Klimidek $2.00, Anna Kovat 25c. Celkem $32.75. ft,dd Veseli Cis. 14., SPJST. $7.50.

Listina Cechoslovaka: — Spolek RVOS Cis. 79, $5.00. Po 1 dolaru: Jan Milberger, George tech, Leopold Lys. Jindt. Milberger,. Po 50c: Adolf Novosad, Frank Ventreek, Kar. Novosad, Jos. Maik, Frant. Zikee, Albin Kopecks'. Celkern $12.00.

Listina techoslovaka: — Odbaka sthaeni Ennis $11.00, Janie Koval'', Los Anegles, Calif. $1.00, Fred Smetak $2.00. Celkem $14.00.

Sbirka Jos. Kolihy ye Skidmore: -- Henry eabla $5.00, Frank Trlica $2.50, Mat. Rozsypal $2.00, Karel Filla $2.00. Po 1 dol.: F. A. Vaneeek, Louis Kaepar, J. W. Vaneeek, Frank MokrY, Jos. F. Raeka. J. R. Kapar. Geo Vaneeek Se, Nejmenovana 50c Frantieka Holubec 25c.

Celkem $18.75.

Jan 8ulda, t. C. taj.

Turin, Italie. — CelnY list "Gazeta del Popolo" oznamila, ze pora2eni zvitat dle tidovskeho zakona (ko ger) bylo v /talii zakazano.

Strana Port Worth, Tex. Ctend redakc,e!

Prosim Vas br. redaktore, abyste se nezlobil, ie zas jsem zde a k tomu na dosti dlouho, budu hotova, dam ut pokoj.

Dnes uvetejriuji jmena darcil, co nam darovali pro zazar a "binco". Pkedne dekujeme ses. Louis Hata za haakovanou pokrSrvku na postel, ktera nam vynesla peknY obnos. Dalsi Mr. Edvin Mikeska, br. Wiliam Chalupica, br. J. R. Bartek, Mr. W. Stangk, br. Louis Haba, ses. Joe Koei, Mrs. Novikof, ses. Charlie Bartek, ses. Dankova, Mr. Steve Waco, ses. J. B. Bartek, Miss Evelin Bartek, Mrs. Laura Braun, ses. J. Wrubel st., ses. Bl. Krupka, ses.

Makarovich, Mrs. Mary Koldin, ses. Mary Juran st., ses. Mika, ses. Kabluk, ses. Alex Parham, ses. F. KratkY, ses. Joe Polatek, es. L. Haba, Mrs. Koneeny, Mrs. Modkik, ses. Kahanek, ses. F. Pfasliaka, ses. J. Juran ml., Mrs. U. F. Malone, ses. Bonker, ses R. Belik, Mrs. B. Kuchaf, ses. J. Svitak, ses. Alb. 8ilhavSr, ses.

Paul Ilich, ses. Sava Ilich, ses. H. Langer, ses.

Ag. Merlik, Mrs. J. Gregory, Mrs. Sebesta, ses.

Fr. Kuban, br. Mika, br. Bonker, Mrs. Foit.

Miss Olga 8VastriSr, ses. T. Botik st., Mrs. Kubeson, ses. R. M. Huberiak, ses. Handl, ses. F. Bedan, Mrs. Anna Batla, Mrs. Tatarovich, ses.

Lili McMillen, ses. Annie PolinskV, Miss Helen Polinsk, Mrs. Gr. Botik ml., ses. Janedek, Mrs. Art. Ermis, Miss Lidie Paladek, Mrs. Kala, br.

H. Rritidka, br. a ses. A. Y. TYrek, ses. Oihaeek, ses. J. Miller, ses. E. Chaloupka, Mrs. Kret, Mrs. Kadledek, Mrs. J. Balm, Mrs. Pokluda, Mrs. Beiota, ses. Mich. Davis, Mr. Pete Koulink, Od sester fadu cis. 84.: sestry, Flossie Wita, Angel Slovak, Hed. Durori, Annie Steiner, Kat. Zastoupil Sophie OltovskY, Anna BlatnY, Mary Dutek, Barta Kartuk Dolfa Matejka, Annie Staglick, Bessie Wodieka, Hattie Henzan, Justina Pokladnik, Mary Sill, Annie Marek, Hattie Ondriltek, Ant. Ondrritek, Albina Slovadek, Bessie Houpy, Mary Mock, Ela Dutek, Wika Kopeck', Helen Kopeck'.

Sestry a bratfi ze St. Louis: ses. Fr. Moravec, br. Fr. Moravec, Mrs. Marie Noris.

Od bratti a ses. z Omaha, Nebr.: ses. F. Machadek, br. F. Machaaek, ses. a br. Rudy Berankovi, Mrs. a Mr. Walter Luktovi.

Ses. Frances Kaluta, Galveston, Tex., ses.

Botiena Valeikova. z Dallas, br. Anton Pavelka ml. z Dallas.

Od sester fadu Pokrok cis. 88., Houston: Br. Fr. Paprska, br. J. M. Paprska, br. Ch. Paprska, br. W. Povolnj'7, sledny Cihadkovy, ses.

R. Wrubel, Mrs. Annie Bartula, Mrs. W. B. Harison, br. E. J. Prater„ ses. St. L. Mikovy, ses. Raymond Huberiak, br. R. Koei, br. J. kra,Aek st., br. Karlieek, br. St. Matovich„ br.

Skfivanek st., br. F. Blatek br. R. Chaloupka, ses. Sofie Botik, br. Joe Huberiak. Miss Just Kodi, Mrs. Mary Poladek, br. W. Miller, br. F. Tulis. Mr. Walatek, Mrs. Cublison, Mrs. Marie Boris, Miss Harvy Ostrako, Mrs. Rykit.

Doufam, to jsem neopomenula tadneho zafadit do jmen &roll, a timto vam vtem darcrim dekujeme fad eis. 92. Zaroveri dekujeme za darky ses .a br. z Omahy, Nebr., ze St. Louis, z Houstonu sestr. fadu eis. 88, z Dallas ses. fadu. eis. 84. Br. Ant. Pavelkovi z Dallas, ses. B. Valeikove a ses. F. Kalutove z Galveston, Tex. fi pozdravem na red. a vtecky etenate, Botikova.

Dallas, Texas.

Mill pfatele a ctena redakce!

V minule schrizi nate inlacle elenstvo se domluvilo, to budou poradat dne 30. fijna "Halloween Dance". Ka,2c1Sr je uctive zvan a tadan, shy se co rnotno nejvice namasicoval, aby te svandy bylo vice. Hled'te si katdS7 se/Mat nejakSi krasnSr oblieejieek, hrkaeku a co varn komu napadne, a jit se jde do sine iadu eis. 84., a kdo jste jit navttivil minu1S7 jejich program, nebudete litovat. Hudbu fidi Sid Pokladnik, jeho orchestru, a k tomu je zesilena s Jerry HoupStio a jeho chasou. Ta,k to vite, to to prijde od podlahy. Sin bude dekorovina, k tomu znamenite o liznive a hladove je postarano, a tak jen Baena Jet. lam: na shledanou vatchni!

VESTNIK University of Texas, Austin, Texas.

Nevim co bych psal, ale ut jsem si mockrat myslel, ze bych mel napsat par slov do ceskych novin a povedet lidu statu Texas, ze na Statni University je par hochu z Crosby. Ut jsem se setel s mnoha studenty a tadnST nevi, to je mesto Crosby v Texasu. Nevim jestli bych je mel plesknout nebo se jim vysmat, ale vtcly jim dobfe vysvetlim, kde to mestedko Crosby v Texasu sedi. Naleza se asi tficet mil vSrchodne od Houstonu na beaumontske highway. Vim dobfe, to Crosby je moc vetti 'nest° net mnoha jinx mesta, z kter'ch se studenti vtdy vysmivaji. Nemame tu na universite tadne deveata z Crosby, ale mame tu pet hochti a myslim, to je to mnohem vice net jine mesto na universitu vytle, ktere ma vice obyvatel net Crosby. Z Crosby jsou zde nasledujici hoti: Floyd 8t'astriSr, Albert Jatek, Henry Lucas, Gilbert Reidland a ja. Doufam, ze nam pfittiho roku z Crosby pfibudou asi tfi hoti, kteti tu letos dosud nejsou, a pale vtem ukateme, to Crosby je mnohem vice representovano na Statni universite net jejich mesteeka, ktera nejsou ani na mape.

Tail° by mne, aby si ti, co se mi vtdy vysmivaji, tento elanek preeetli, totit jestli se dostane do novin. S pozdravem, Tomat Lott'ak, studujici na Statni universite.

Corpus Christi, Texas.

Pomalu a ph torn ztetka se smifujeme s nett'astnj"rm vVsledkem pro Ceskoslovensko konfliktu evropskeho. Republika eeskoslovenska byla pfinucena pfepustiti znaenou east sveho Uzemi Nemcflm — vlastne Hitlerovi. S hotkosti v srdci eteme zpravy, ktere oblasti nati ztratili a tfesouci se rukou a s Uzkosti ptehlitime jit se objevujIel neUpine a znetvokeno mapky nynejti Republiky 6eskoslovenske. Mnozi z nas tam za motem rozeni se snaiime nebylo-li i nate roditte vydano na milost nenasytnSrm Germantm. My pochazime z Loveic ,okres Kyjov, v jitini Morava Do Nemecka bylo od nas daleko a mnohST z natich vesnidant skuteeneho Nenice snad ani nevidel. Nyni jest nate roditte v blizkem sousedstvi zvetteneho Nemecka, neb velkSr kus jitni Moravy, s mesty Znojmem, Mikulovem, ba i Hustopeei pfipadl Nemecku. Neni tedy jit od "nas" daleko do Nemec. Vtclyt' okresy Kyjoy a Hustopee sousedi. A pamatuji velice dobte, to za jasneho dne jsme zcela zfetelne videli Palavu a Divei vrchy u Mikulova z vete loveckeho kostela anebo z Vrtavy nad loveckSrmi Novosady.

Sokolfun oznamuji, to kijnova schrize Jednoty Sokol Corpus Christi bude pfitti nedeli odpoledne, dne 30. t. m. Pfistavba k Narodni Sini bude do toho dne hotova, tak si to pfijd'te prohlednouti. Jsem pfesvedden, to se yam to bude libiti. Veder tj'rt den nate Sokolice poPadaji "Holloween Dance", ph Sablaturove hudbe z Ganado. Jit nyni dokoneuji sin a chystaji patkidne rekvisity. Bude to pry znamenita lekrace. Pfijd'te a phjedte. Na zdar!

C'has Holasek.

PoZVANi NA VYROeNft SCHUZI EX-STUDENTU. VS/roeni schrize Spolku deskoslovensch exstudentii texaskjich bude se konati ye stkedu dne 23. listopadu v 1:30 odpoledne v eisle 316 budovy Union Texaske statni university v Austinu.

Na programu je velmi driletite jednani. Vtichni nati bSrvali studenti i jejich pfatele jsou timto srdedne zvani. Dostavte se ureite.

S • krajanskj7m pozdravem, Dr. Jos. Kopeck', pfedseda; Eduard Mieek, tajemnik.

Ve sttedu, tine 2,6. Hjna 1938.

Weinert, Texas.

Pane red. Moueko!

Vim to misto ye Vestniku mate odmetene a nechci y am ho zbyteene ubirati. A piece je toho tolik na mysli a srdce vela zatitene nad tou lidskou nespravedlnosti. Tedy spravedlnost zemfela a v Mnichove ji pohibili. Ale ne pro ty, kteh se nadeje nevzdali. Ty lide eeskST, nevzdavej se! Celji svet to obdivule, i ta bestie Hitler.

Budd se narode deskji zase radovati z toho, co path tobe.•Zdejti Ameridane neveti v existenci Nemecka. Vetejnost americka spila Nemcilm ta nejhork jmena. KatdSr tika„ to 6ek dostanou svoje zpet a kus Nemecka jette pfidavkem. (To by 681 ani nechteli). Nemecko musi laSti rozbito, aby byl od Nemois pokoj, jednou pro vtely.

Tak fikaji Americana a katc1V tvrdi, to je hotov. Tu nebude tedna vSrmluva Minula vojna, vytla Nemcum lehce. Davali jsme zajatcum chleba, tentokrat jim dame olovo, fikaji kamaradi meho mantela, kteh s nim spoledne bojovali ye Francii. AnglickS7 tisk pite krasne o Oeskoslovensku. (At na nejakeho ponemeeneho zpravodaje). Prave ye Fort Worth Star Telegram uvefejnen byl elanek nadepsanS7 "President Bend". Pie se o nem jako o velikem muti a statniku, kterji nebude zapomenut. Znama korespondentka anglickeho tisku Dorothy Thompsonova prorokuje v Nemecku revoluci.

Jenom aby to byla brzo, dfive net Mind eeskou zemi pfilit vyterou.

Dopis p. Vanducha v minulem Vestniku stoji za pkeeteni. Jen tam nedavam za pravdu a opakuji vat vert z Bible: "Plat Jer., kap. 3, ver. ff. Stihej v prchlivosti a vyhlad' je, at' nejsou pod nebem tvS7m." Vy, p. V., podotjikate, to lid netfeba, jen ty vridce. Ba ne, i ty lidi, ty trestej tat. Kdyby ten lid nebyl tak barbarslc*, ti 'wadcove sami by nic nesvedli. Prave pitete o tom, co mne east() mrzelo a mrzi do dnes. Ta thda deskeho lidu — katolik — protestant — to je, co net cesky narod utiralo a mame toho smutne nasledky do dnes. Co vlastne je jeden lepti net druhY. ? Ano, jsou dobh lide mezi katoliky a jsou mezi nimi take lumpi a darebaci. To same je mezi protestanty. Ve vtech tech rtznjich virach roste koukol, jako v ptenici. Vzpomerime Bilou Horu. Jak by to bylo krasne tenkrat, kdyby byl katolik stal pevne ph svem bratru husitovi! Nemusel bit not deskji narod poraten.

Nemusel ceski narod opouttet deskou zemi. Nemusel do nag Ceske zerne nalezt Nemec, nemuselo bit sudetskSich Nerricti. Nemusela Wit nate vlast dnes tak okradena. O, co vtecko nemusilo bit! V tom ohiedu jsou komunisti snad rovnejti.

Pani Nevolova si stetuje, to jest nad tim vela podlomena, co se deje tam doma. Ted prave musite chtit it a ve zdravi eekat na tu radost, jak budou pratit kotich nemeckS7. Neptala jsem nikomu nic zleho, ale pfeji toho co katc1S7 Nemcum prorokuje. Snad nebyl jette vas, aby desk& zeme mohla sebe zbrani hajit. Snad bylo moudfejti ustoupit. Nae vydavat deskou zemi v zahubu, Ceske junaky stavet na bojitte, kdyt ti druzi jette nemeli poledne? Proto ut si, pi. Nevolova, tak vte smutne nepfedstavujte. Po bouki zase slunce sviti. To jsem se na to nejak nelibe divala, kdyt jste mne psala, "at pojedu do Houstonu, navttivim vas". Ja bych vas spite oeekavala, kdybyste byla napsala, "at pojedu do Amarillo". Pied 27 lety chtel nyrij otec hovofiti s panem Sefeakem v Holttalkove a zeptat se, co soudi o Americe. Pan S. byl prye za obchodem, ale hezka sleeinka se pfedstavila, to ona take byla v Americe a tem chudtim lidem radi, to v Americe pro aloveka lepti phletitost. Teprve nedavno jsem se v soukromem dopisu od ji. N. dovedela, ze tou sleenou je vlastne ona, pi.

Nevolova. Dnes ut ukonoim. Zdravim vas vtePi. Anna Gerik. cky.

ZME NY ADRES posilejte v nastavajicidolie steliovani se . (bud' na zalcoupen,- pozeinek na nova pronajatou famu) nikoli na Vestnik do West, Texas — ale prim° br. 116etniku HL Ed. L. Markovi do Fayetteville, Tex. Neopomefite udati starou adresu a take rad k nemui patrite. S br. pozdravem, Vydavatele Vestniku.

itad Praha _cis. 29., Taylor, Tex. Mill bradi a sestry: — Timto davam varn vAem na vedomost, to volby Utednikt nateho fadu budou se konati prvni nedeli v listopadu, ktera pfipadne na 6., v 1 hod. odpoledne. Proto vas tadam, byste se vtichni doJos. F. Eineigl. stavili.

Dobra — jestlite nema svet bYti ovladan pre,vein, nSrbrt silou, bud' nate misto tam, kde je vtei sila a vetii odhodlanost. — Lidove Noviny.

Upozorneni! Nedopisujte mi, ani sem nejezdite, neb ja ut ladneho maku na prodej nemam. S pozdravem, Agnes Skupin, Rosebud,

-

Ve stfedu, dne 26. fijna 1938.

Blessing, Texas.

Mi1i bratti a sestry!

Tinto vain oznamuji, tie dne 30. fijna bude se v Blessing Community halu pofaclati piknik a elstY vYnos bude venovan na fond pomoci nasim 6eskoslovensku. Proto, sestfieky, jsme Many, abychom pfinesly nejake pedi yo, brambory, salat, sklenici okurka, nebo nejake to kukatko, dle motnosti.

Nebylo jiste ve Spoj. Statech v minulYch paru tYdnech mnoho desky citicich lidi, ktei'i by s bolesti v srdci nebyli sledovali zprairy v novinach nebo v radiu o osudu deskoslovenska. A jak muselo jim bYti tam ve ylasti, kdy zrazeni a oputteni museli se divati, jak odvekY nepfitel jim zabira, kus po kusu jejich vlast. Vmysleme se v jejich postaveni. A proto je nag povinnosti, abychom pfi nich stall, nat. soucit jim ukatali, aby videli, ze nejsou v jejich zapasu opuWeill, le my zde v zamofi jdeme s nimi, citime s nimi a chceme jim die motnosti pomo.hati.

Proto by nemelo bYti nikoho, aby nepomohl jak nejvice mute. A ja vetim, mile sestry, ze ani my se zde v'Matagorda Co. nenechame zahanbiti jinYmi. Vim, ze i zde v Americe mezi farmery jsou take pomery, ale elm titeji se pomaha, tim zaslutneji.

Dne 18. jsme dostali dobrY deft'. Vtak uz jej bylo potieba, nebot' bylo sucho, , a farmati jsou hotovi orat. SrdeenY pozdrav ytem, Ad. Zhanelova.

Sokol Fort Worth.

Ctend redakce, mill pfatele, bratki a sestry!

Znovu ptipominam, ze budeme pofadat Halloween zabavu v Sokolovne y,sobotu yeeer 29. fijna. Zaeatek v 9:00 hod. weer pki hudbe Joe Mrlika a jeho Czech orchestry. Pfatele, nezapomerite a navativte nos v co nejvettim podtu.

Komu bude niotno tak se vystrojte za nejakeho halloweena, abychom jich tam meli co nejvice. Pti takove zabave mivame vtdy hodne legrace. Budou rozdany etyfi penetite odmeny.

Pfala bych si take za nejakeho toho strataka ustrojit, ale pro jine starosti neni mi mono tak Tak na shledanou v Sokolovne dne 29. fijna veZer. Ted' yam vypitu program, kterY mame yypracovanY ku pfedu na den 13. listopadu. Br. na,eelnik W. Hejl ptipravuje vefejne cvieeni za pomoci sousednich jednot. Doufam ze ho nezklamou. Br. Hejl jest 61.17 a dobrY sokolskY pracovnik. Cvieencri ma dosti velkou iadu, jest jich asi etykicet, t. j. mali i velci.

Dne 20. listopadu bude v eeskem katolickem kostele Sv. Tomate sveceni noveho zvonu a na ten den si pronajali Sokolovnu, by tam mohli v poledne podavati °bed a po obede potadati rrizne hry a veeer tanedni zabavu.

Tak ut asi tento dopis musim ukoneit. Jette na mne eeka druhe psani. Pani Paulo ya mne donesla dopis psanY v Ceske fedi, kde vtude cestovala za tech test mesica, a ádá mne o pteloteni do anglicke feel Ale vite ze pro mne je to dosti tetka prate, z ylatte kdy jsem nemela mnoho tkoly Tedy kolik jsem mohla, tolik jsem toho vypsala a co ne, tak muj 141etY synek mne s tim y ypomohl. Tak jsme to zanesli novinahim a ted' eekame, jak nam to tam use udaji.

Motna ze palovinu nam toho setkrtaji a budeme muset bYti s tim spokojeni.

S pozdravem na redakci, vtechny pfatele a etena • e zustavam vase sokolska, dopisovatelka, Millie Polatek.

Take Chamberlain ma sve "hobby" (konieka). Vagnive sbira, motYly. Objevil take z ylattni druh motYli, kterY se vedeckou latinou naOva Terrias Chamberlainii. — Zprava z Londy'na.

KALE: DA1 30. fijna. tesky Den ye prospech fondu Pomoci tsl, republice pofacla westska Odboeka Sdruteni AmerickY. ch 6echoslovakt v Texasu v parku fadu Jaromir ye West.

30. fijna Oslava Csl. neodvislosti a divadlo "Zlata, Luverna vily Slovanky" sehraji ochotnici faclu gtefanik v Houstonu.

24. listopadu. Divadlo "Marianko, Marianko ma" sehraje PeveckY Kroutek v Dallas.

vE...smNix

tad Rozkvet Zapadu, eis. 107., Floresville, Tex. Cteni bratri a sestry! Timto vain na -credomost davam, ze vYroeni schuzi bud.eme konat v nedeli dne 13. listopadu 1938 v 1 hod. odpoledne pfesne. Pfipada nam volba fitednikil pro rok 1939. Hled'te se vtichni dostavit a takto zvoliti sobe fifedniky dle vateho pfani. S bratrskrri E. Mieulka, taj. pozdravem, DOPIS STUDENTCE. Mild Evo! Dekuji Ti za listek, kterS7m jsi o prazdninach yzpomnela na svou tetu. Ted' Ti jiz, mile (levee, dny volnosti skoneily a zkratka keeeno, "ut to zaene".

Prijdet ted' tutim, do desate tfidy, le? Jiste se tetit, protote po dobe neeinnosti je tim sladti touha po praci. A potom! Sejdet se opet se yYmi s pfitelkynemi a music Jim vypravovat tolik zajimavYch yea Nemam pravdu?

Ale poslyt, na jedno jsem si vzpomnela, kdyt jsme u tech pfitelkyri. Jedna z nich, nevim jiz, jak se jmenuje (je to platinove odbarvena blondYnka) se mi nelibila. Ne snad, le by nebyla hezka, nebo zanedbana, ba prase naopak. Rada bych Ti o tom napsala. Kdyt si ji jednou odpoledne ke mne ptivedla, pamatuji se, jak napadne prisobila ona divka.

Byli ji asi 16 let, skoro jette dite hrajici si na tenu, tedy prave v one dobe, kdy se v katde z vas stficla touha bYt dospelou s pokutenim jit se svezt na kolotoo. Nejste jette 'teny, ale take ne jit deti. Divenka, to je to prave slovo, ktere vyvstihuje Vat privab. Hebka plet', rritove rty, eiste oci, vlasy jak hedvabi a phrozena svetest. Ale toho vkho ona divka postradala. V ptekotne touze bYt dospelou, zakryla vtechny tyto pfednosti mladi. Jeji rty byly pokryty rudYm nanosem rouge a mely bYt asi kopii fist Jean Craffordove. Jeji oei?

Snad byly eiste, nevim,. ale ma-li testnactileta studentka nalieene Easy, pak marne pfemYtlim o torn, jak to asi dopadne, kdy (nedej Bole) pfinese domri nedostateenou a spravedlivY trest ji vyloudi do oei sizy.

Vlasy mela velmi svetle a tvoilly kolem cele hlavy za.plavu kudrlinek, cot vypadalo site efektne, ale z blizka bylo videt jejich pra.vST stay. Byly Upine bez lesku a na koneecich roztfepene (od tpatne provedene trvale) a ze spoda proratel misty otklivY tmavY ton. 'Mahe znidene vlasy! Jeji plet' .byla snad bezvadna ,ale Upine zbyteene, protote byla zakryta vrstvou pudru. A pfidae-li k tomu jette na rudo nalakovane nehty a napadne taty, Mat poknY obraz, jak nema testnactileta divka vypadat. Jak bude asi vypadat ye tficeti letech?

Snad by nekde pfi yeeernim osvetleni, jako tanednice nebo manekYnka docela utla, ale v neriprosnem dennim svetle a vedle vas prohravala na cele care. A jaka asi je ye tkolni lavici?

Musela jsem Ti o tom napsat, adkoliv jsem pfesveddena, ze se, hlavne do tkoly, obleknet eiste a hlavne jednodute. — Avtak i mimo tkolu by si mela katcla divka uvedomiti, ze jejim hlavnim pilvabem je svetest a elegantni jednoduchost.

Nechtela bych jednou potkat nalieenou, pfedeasne dospelou loutku, ktera by tvrdila, ze je moji neteii.

Zdravi a liba Te Tva teta. flEt ZVMAT. TakovS7 je nazey knihy nemeckeho yedce. G. , Schwidetzkyho. Mimo jine v ni autor probira otazku, zda, lidska, fee piece jenom nepochazi z keel zvifat.

G. Scwidetzky zastava nazor, ze i z yikata maji svou vlastni fee, skladajici se z rriznYch zvukri, spojenYch s dYchanim a jidlem. Tak opice mlaskne vtdy jazykem, kdy chriapne po mouse, tentYt vyclava i elovek, kdy nad nevim tasne nebo se rozhofeuje.

Zde /name dostateenS7 men gi pflklad na doklad teorie, ze existuje ureitY most mezi feei zvikat a feel lidskou. Profesor Garner, americkST zoolog, se venoval zylaAt' tomuto problemu, ztraviv cele mesice ye stfedoamerickYch prale-

Strana 7.

NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI Rad Pokrok Moultonu, dislo 27.

Bratfi a sestry! Jmenem nateho faclu yyslovujem hlubokou a upfimnou soustrast natemu zasloutilemu bratru Josefu Dafilkovi a jeho cele rodine nad ztratou jeho rnlacleho a nadejneho syna. Neste svoji krutou ranu hrdine v tom vedomi, ze s vami citi vati spolubratti i spolusestry. test budit jeho pamatce. ZesnulY jeho syn byl take na y spolubratr a path' k tadu Spravedlnost Cis. 121.

Za tad Pokrok Moultonu, cis. 27.: Jan Mika, pied., Jos. ZaveskY, taj., Jan Havlik, fleet.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor tadu NovY Tabor cis. 17.

S.P.J.S.T., vyslovujeme nati upkimne citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou Vateho milovaneho otce, dedeeka a nateho spolubratra a zaidadajiciho elena nateho tadu Tomage Sefeika, kterY zemfel dne 16. zati 1936 ve staff 80 mica.

Vime, pozustali, ze Vat zarmutek jest velikY, ale budit Vam fitechou, ze celY nas. tad citi s vami. Budit test jeho pamatce a odpoeivej v pokoji. Za fad NovY Tabor cis. 17. S.P.J.S.T. Emil Haisler, J. V. 8efeik, Fr. G. Mrnuttik, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor faclu Spravedlnost cis. 121. v Shiner, Texas, timto yyslovujeme uptimne citenou soustrast pozustalSm rodierim, bratrrim a sestram nad ztratou vateho miloyaneho syna a bratra a nateho spolubraArmi Dafilek, tra, kterY opustil tento suet v nejleptim mladem van 22 rokii, ve stfedu 12. fijna a pocho yan byl 13. kijna na katolickY hfbitay v Moulton, Tex. za velkeho fidastenstvi bratrft a pfatel, drutieek a mladencri.

Vime, pozristala rodino, ze zarmutek nad ztratou Vateho syna a bratra jest velkY, avtak budit yam fitechou, ze i my elenove faclu soucitime s Vami ve VaSem zarmutku.

Odpotivej sladce v pokoji, bratte milt', vzpominka na Tebe mezi nami nevymizi.

Dario v Shiner, Tex., dne 24. fijna 1938.

Fr. Miket, John t. ulak, Vaclay Steinocher, resoludni vYbor. sich, kde naslouchal fedi opic a zachycoval ji na gramofonove desky.

Ve vrcholku obrovskeho stromu si vystavel stalou poslouchaci stanici a tarn poslouchal pilne dnem i nod. VYsledky jeho badani potvrzuji nazor, ze ureite zvuky v opiaim jazyku maji svilj vS7znam. Na ptiklad slovem "fi" vyjacifuje yettina opic vztek, dobrou naladu projevuji zylattnim ttekavYm zvukern "ha-ha".

Jednoho dne pfitel do zoologicke zahrady v Los Angeles, nesa s sebou gramofon. Pfistoupil k opiCi kleci a spustil desku, na nit byly zaznamenany opiei vYrazy, vyjadfujici zlost. teinek byl pfekvapujici. Mezi obyvateli klece nastalo neobyeejne vzruteni, opice sktipaly zuby a lomcvoaly zutive tyeemi. Docela opaeneho Adinku dosahl deskami, na nich mel -zaznamenany zvuky, vyjadfujici spokojenost a radost. Pfi jejich zvuku se opice docela viditelne vratily do dobre nalady. Stejne silne reagovaly na jine zvuky, vyjadfujici v jejich feel vztek, strach, varovani a jine.

Nejvivinutejti fee maji gibboni. V jejich slovniku jsou i slova, pomerne dokonale artikuloYana, jako "prut", "huit" nebo "kruig." Slovo "hjri", utivane take gibbony, nachazime dokonce v jazyku jejich lidskS7ch sousedri v Indii a znaei "tygr'.

ZajimayS7m kontrastem k artikulovane feel opic je fee indiO,nskeho kmene, tijiciho hltiboko v amazonskYch pralesich. Tito Indiani jsou na tak nizkem stupni ySTvoje, ze nejsou schopni elankovane feel, omezujice se jen na hrdelni zvuky a gestikulaci.

Strana 8.

OZNAMENI. Z HLAV. IJRADOVNY SLOVANSKEHO vzAJEmNimo ronStuncino MAIM' FROTI OHNI A.EQUM. East Bernard, Tex. Cteni spolubratH v celem Texasu!

Oznamujeme yam, ze po delSi praci nageho oragnisatora br. F. A. Bezecneho ze Schulemburgu, v Corpus Christi, jsem mel tu test uvest do nageho sttedu Odboeku els. 30. Corpus Christi, dne 16. t. m. v Sini Natodni, s nasledujiciTin novYmi eleny: J. A. Kosat, Rosie Kosat, Chas. Holasek, Frank KopeckY, Frank C. SackY, Ondtej Pospech, A. W. Range, Louis Regmund, Regmund & IlruSka, August SackY, Vaclav 8ijanskS7, pi.

Minnie Tedrick a L. E. Equia. Se 13 eleny, choulostive to dislo, '2e? Budeme videt.

Po delSim vysvetleni, jak no.S spolek pracuje, a za jakYm teelem pracujeme, pro dobro naSich pojigtenYch dent. Olenove ptitomni se tazali otazky, na ktere jim bylo odpovedeno, take ka2dY se citil spokojen, a slibili, 2e budou pracovat, aby v kratke debe docilili 100 elenti, a k to potom oslavi, na kterou slavnost jsem jim slibil, k ptijede cela Hlavni 'Utadovna jim to pomoci oslavit. Budete-li bratii pracovat, jak jsem ye vas pozoroval, 2e minite, jsem uz dnes jistY, k to dlouho treat nebude, co se s vami sejdeme. ObzvlaSt' jejich zvolenY ptedseda, br.

J. A. Kosat, rikal, 2e jest tam dost' majetku, kterY vabec neni pojiSten jen z to piieiny, jirie poji§teni jest tuze drahe. Celkoyeho pojigteneho majetku proti ohni jest v jejich odbocce $8,550.00 a proti bouti $1000.00, celkem $9.550.00.

Po ukondeni vkho vysvetlovani ptikroeeno k volbe fitednika, a nasledujici byli jednohlasne zvoleni: Za ptedseda br. J. A. Kosat, za tajemnika a 1. odhaddiho br. Chas. Holasek, za pokladnika' br. Frank C. SackY, a za druheho odhaddiho br. Vaclav "ijanskS7 a tketiho odhaddiho to budou volit v pristi volbe. Po zvoleni fitedniku jsem je nastolil na jejich mista, a bratrinn tajemnikovi a pokiadnikovi jsem odevzdal knihy, ktere kterY ma k vedeni, a dale je poueil jak maji delat zpravy na Hl. ttadovnu, odesilani penez za eleny NovY, zvolenY ptedseda K•saf. mel jen z toho strach, .2e bude muset hodne psat, ale kdyt byl ujiAten, k on nemusi nic psat Hl. tt.,- ale jen dohlednout, aby br. taj. a pokl. spravne vedli dopisovani a fretovani pro jejich odbodku. tak hned se radostneji ujimal sveho atadu, 2e na to se jeSte da, aby jini pracovali pisemne a on jen keel a uvedomovanim, kdo se hlasi o poji'Steni.

VYSe jmenovani jsou jen ti, kteti byli co Cieni u2 zapsani, ale bylo tam mnoho lidi, kteii slibili, to jak jen dojde jejich pojiSteni u starYch spoleenosti, 2e piistoupi hned k jejich nove odboece; jejich jmena si prave nepamatuji, ale jsou to rodaci a obehodnici i v Corpus Christi.

Po ukoneeni uvadecich obtada, hned jsme ye vedlejSi mistnosti novou ratolestku Cis. 30 zavodnili tou jejich prazvlaStni motskou vodidkou, aby se dobte ujala, neb tam prave meli sucho, a vAichhni si ptali jen deSte, co2 doufam, ze jej dnes, co toto pisi, 2e maji, neb co jsem dojel donna, zadalo prkt a prSi. jekte.

Na konec chci podekovat vkm bratram a ptateltm, kteii tam byli ptitomni, za jejich treast pti uvadeni nag nove ratolistky, a teS . i mne, ze jsem mel tu test vas tolik poznat, a na posled dekuji rodine Chas. Holaskove, za jejich ptieinlivost a obetavost pro nas, kteti jsme tam byli jejich hostmi u obecla a veeete, k se tolik ptipravili k naSemu pobytu. A budeme se teSit na pristi cestu k oslave 100. jejich elenstvi.

Jsem v bratrske F. V. Urbish, taj. Hl. frt.

Anglo-eeska kamenouhelna spolednost, ktera ma dal Anna Laura nedaleko Lan, podnika, pokusy s hledanim novYch ZkuS . ebni vrtby nedaleko nadraii Lu2na-Li gany ukazaly dobre vYsledky, take se poeita s tim, 2e na Kladensku bude v dohledne dobe otevien novY dal na uhli.

VESTNtK NESMIME NAkiliAll, ALE PRACOVATL Z Austinu se sdeluje, 2e se tam dne 19. tijna konala pravidelna, detne navativena schaze klubu Ceehie pri Texaske statni universite.

Zahajil ji ptedseda Vinc. Krejci a zazpivana byla narodni hymna "Kde domov milj?" Zapisovatelka, sl. Hel. Sulova z West pfeeetla CeskY zapis o posleclni schazi, jent byl schvalen. Take pteoetla po.ddravnY dopis sled'en Louise Zarubove a Ethel 8ebestove, ueitelek ze Skoly Concord v Richmondu, jet byly nakmi studentkami destiny a elenkami klubu.

Sledna Eliz. McDermott krasne zahrala na piano. Potom prof Dr. Ed. Midek promluvil "0 soudasnYch pomerech v Oeskoslovensku, upozornil na prondsledovani oeskYch lidi v fizezabranYch Nemeckem i Polskem a tekl, ae eskoslovenska republika bude v patek dne 28. kijna vzpominati 20. vYrodi sveho zalokni a 2e take naSe mySlenky budou u naSich bratti a rester za motem, podle hesla "Co srdce poji, more nerozdvoji". Dr. Midek take sdelil, to k nernu Olaf detni universitni profesoti a vyslovili mu politovani nad tim, to teskoslovenska, republika byla Francii a Anglii oSizena, zrazena a ponitena Jeden profesor se slzami v oeich mu tekl, to adkoliv anglosaskeho pavodu, nikdy nepojede do Anglie a Francie. Ke konci teei tednik zdarazrioval, to nesmime nakikati, ale pracovati pro lepti budoucnost .. .

V praci je fitecha, v praci je spasa. Na 2adost ptedsedy soucit s naSi starou vlasti projeven pe ystanim. Potom byli ptedstaveni eetni haste a nesledoval humoristickY vYstup sleden Marty Mazochove a Marie Valentove, kterY se velice libil, Pak hovoteno o chystane hostile pted Dikavzdanim a o sportovnich zapasech.. Program piTSti schtze obstaraji sl. Marie Bednotkova.. Edvin Kubena a Felix Vinklarek.

BYv. student Arthur Foyt se dostavil do schaze a pozval studenty na tanec mistniho tadu S.P.J.S.T., a pani Ray. Prasatikova promluvila o chystane zaloave Spoledne bylo zazpivano nekolik deskYch pisni a schilze byla ukondena Texaskou hymnou. Na g klub tea-lie byl zalokn pted 29 lety a path mezi nejstarSi na universite. Jednaci tee je datina. treelem jeho podle stanov je pestovati a podporovati studium eeskeho jazyka, literatury a vzdelanosti fkobecne, buditi zajem o toto studium zvlaSte mezi studenty a lidem v Texasu eeskeho i nedeskeho pavodu, sdru2ovati studenty deskeho pavodu i jine studenty na Texaske statni universite, te2 jejich ptatele, kteti se zajimaji o podobne studium. pro freely vzdelanostni, informadni a spoledenske.

S uptimnYm pozdravem Jaroslav E. ZivnY, klubovni zpravodaj.

Damon, Texas.

Ctend redakee!

Dovolte prosim kousek mista ye Vestniku, abych podal oslavu 791etYch narozenin br. Josefa Fojtika, kterY v kruhu rodinnern, v atulnem domove v Needville, Tex., dne 16. tijna uspotadal hostinu svYm milYm. Tabule, jet byla okraSlena dortem se 79 sviekami, vystrojila dcera Ludmila. V kruhu hodujicich byli pfitomni, synove: Frank Fojtik s rodinou, Alex Fojtik s rodinou ,a Cyril Fojtik; pak zetove: Adolf Marchak s rodinou, Robert Kuban s rodinou, Vilie Vitek s rodinou, pisatel techto radktz s rodinou. Hoste byli: Jan Vitek a dcera a Lojza LichnovskY s manklkou.

Nadherna pOdzimni pohoda a velebne nedela ptatelskY hovor na doby uplyrii nule a blahoptani, by jate mnohokrate nam otec takovYch hostin uspotadal.

Srdeene diky za pozvani a mamince za mahu, je2 tolik lahadek na stul ptedlaila.

Josef Gritzman.

Nemecko ma nyni temet 80 miliorra obyvatel, to jest dvojnasobnY poeet ne2 ma Francie. Nemecko jiz bylo daleko nejvetSi mocnosti myslovou a je prakticky panem vkch dopravnich spojil ve stkedni Evrope. Neni pochyby o torn, 2e Vet' rise se chce zorganisovat a zorganisovat velkou east Evropy, aby v tom nalezlo silu a pro sebe u2itek.

Ve stiedu, dne 26. i'ijna 1938.

Dallaska posta ma d ye hlavni budovy a osm odbodek v raznych dastech Mesta. Pravidelny poeet vSech ztizenca 'dint 922 osob, ye svatky pkinajima se daMich 500 pomocnikii. Za fiskalni rok koneici v dervnu 1938 celkovY ptijem poSty obnaSel $4,312,600, v stejnem rote odeslano bylo dopisii a cirkulett 130,639,416 (pramerne denne 436,500) a dal° odevSad 116,224,500 (pramerne denne 394,500). Balikti vyslano bylo 15,215,000 a doSlo 4,903,600, "money orderir prodano 256,855 a proplacene "money ordery" dosahly sumy $2,968,021.

Vargava. — PolskY ministr pramyslu Roman prohlasil v interviewu, to ptipojenim Tainskeho Slerska k Polsku zvy8i se podstatne hospodatskY potential Polska. Hospodatske ptipojeni ziskane provincle se musi provesti beze vkch ottesa a bude udineno vSe, aby v hospodatske einnosti za Olzou nenastaly 2adne poruchy. Zavody a doly nebudou zahaleti am den. Nedostatek vedouciho personalu v techto podnicich bude ihned dopinen polskYmi inknYry a techniky, kteti ji2 nastoupili sva, mista. Rovne2 byla ueinena opatteni, aby bylo zajiSteno zasobo\Tani surovinami.

LondYn. — Daily Telegraph oznamuje z VarSavy, 2e Nemecko nabidlo litevske vlade pakt o neatodeni s 151etou platnosti s podminkou, k Litva se stane vasalskYm statem Nemecka.

Prvni podminkou je, aby Litva se vzdala spoluprace s Ruskem a navazala s Nemeckem u2S1 spolupraci. Dale ma litevska vlada vypovecleti svou obchodni smlouvu s Anglii a zavazati se, 2e bude dodavati sve zemedelske vYrobky jen Nemecku. Nemecko za to bude dodavati Litve hotove tovary.

Mlada Boleslay. — Ve 45 severoeeskYch okresich, jet nyni z pet Sestin zabralo Nemecko, bylo ye ttech oborech, ye sklatstvi, kovopramyslu a textilu, jeSte letos v kvetnu 24,403 nezamestnanYch a v srpnu se tento sta y nezmenil.

Nemecku vznika nova starost s jejich zamestnanim, protok vYhodne es. obchodni smlouvy pro tyto obory ji2 neplati. Proto nyni se valem uchazeji nemeeti pramyslnici o ptemisteni tovaren a vYroby na nak azemi. V Lou2nici na eleznobrodsku se prave ustavilo sklatske vYrobni dru2stvo, jet chce dat zamestnani 15,000 sklatt.

Washington. — Die odhadu atednika vydanen° v techto dnech, bude na dva miliony delnika miti ptimY prospech z toho, af2 novY delnickY zakon vejde za tYclen v platnost a bude zastavena cletska prate. Minimalni mzda $11 za 44 hodinovY tYclen je zajiAtena pro delniky pracujici v mezistatnim obchode a je jim zarueen plat a pal za praci pies Bas. NejmenSi plat na hodiny bude 25 centa na hodinu.

Okupace Krkono g a Orlicka.

Hradec Kralove. V sobotu byla zabirana tigskonemeckou armadou east posledniho okupaeniho pasma, ktere na deskem severovYchode sand od KrkonoS a.2 na Jarometsko.

V okupovanem pasmu jsou mesta: Hostinne, Vrchlabi, Trutnov, 2aclet, Teplice nad MetujI a Broumov, v OrlickYch horach pak Rokytnice a Kraliky..Krome pohranienich hor a opevneni ztraci eeskY severovYchod i horu Zvidinu n Dvora Kralove nad Labem, velkou elektrarnu v Potiei u Trutnova, kterd zasobovala celY OeskY severovYchod, kamenouhelne doly v Radvanicich a v 2acleti. Okresni mesta Trutnov a Broumov byla vydana riSskonemeckemu vojsku veera v poledne. Obyvatelstvo vyvesilo hitlerovske prapory. Z Broumova ustoupily nase Lady do Police nad Metuji. DalSi Cast pasma v PodkrkonoSi, ktere, bude obsazena v pondeli, zabira vkchny Glace v okoli Dvora Kralove nad Labem, take mesto zastava osamoceno v malem vYbe2ku, z neho2 je jedina volna testa na Miletin a Hotice. Dy e silnice a teleznieni trat' na Hradec Kralove jsou ptervany vYbe2kern okupaeniho pasma.

Francii stela mobilisace na 10 bilionu frankil, eili ka2c1Y den mobilisace stal ji 1.8 bilionu franka.

Ve sti'edu, dne 26. ' ijna. 1938.

A NGLICKT kfitnik "Tremendous" byl fizen nejprve k severnimu pobteti 8.panelska.

Orgie nenavisti tam pfedstavoval sloup ohne za noci a sloup koute za dne, prave tak jako vzdalene htmeni del.

Byly arci i svetle okamtiky, ale pak je zase vystfidal oheri za noci a kout za dne, a duneni del bylo ustaviene.

Pak dodo velitele na kapitanskem mastku bezdratove poselstvi: "Doprovod'te francouzskY cestovni parnik Argonne s nakladern, /panelskYch uprchlikt !"

Za osmaetyficet hodin doka dark zprava: "FrancouzskY parnik opotclen. Nalod'te sami 42 uprchliky na Tremendous, rano za svitani 17. kvetna."

Zprava doka v noci 16. kvetna, takte nezbylo mnoho dasu na avahy, jak umistit naklad 42 uprchliky v omezenYch prostorach bitevni lodi. Davno pied vYchodem slunce byl ktitnik na urdenem miste, s dely ptipravenYmi proti rtgiteltim, av/ak nikdo se nepokou/el znepokojovat. Mote bylo na /testi jako olej, a tu jit dve rybatske barky s hnedYmi 'plachtami vypluly z mlhy a tie se blitily. Brzy ptistaly po boku ktitniku a kapitan s uspokojenim pozoroval, jak pti torn Baskove obratne manevrovali. S jate vet/i stfizlivosti posoudil take, jak jeho vlastni posadka hbite a klidne pinila sviij tkol; konedne se ohlecil, kdyt posel betel k mfistku: "Listina uprchlikt, kapitane!"

Velitel lodi propustil posla a bez zvla/tniho zajmu se podival do seznamu. Ale jeho zrak se tdivem rozsiril, kdyt,' pfelet1 prvni fifty, nebot' seznam poeinal takto: 1. Jose Ramon Esquerra, star 7 mesict, sirotek.

2. Maria Dolores Carrion, stab rok a dva mesice, sirotek.

3. Manolo Juan Uscavilla, 11 mesica, sirotek.

Kapitan se zaratene rozhledl, a jit vide, co se deje dole. Deck° za deckem bylo podavano na palubu do naruei prvniho namotnika, kterY je podal nasledujicimu. Hok stall v dlouhe tade. ModrookY porudik, kterY mel sluthu, dival se chvilemi zoufale k velitelskemu mustku, jako by odtamtud eekal hromobiti. Ale kapitan byl prilis ohromen, aby byl schopen vydat hlasek. ZbledlY poeital nyni dett, jak byly ptinageny na palubu. Devatenact, poeital, dvacet, jedenadvacet a dvaadvacet. Koneene se skoneilo dlOuhe procesi. Porueik pokynul a muti se roze/li. Nasledoval kratkY, smutnY pravod desiti 'ten, hromddka to bidy a neStesti, z nicht v/echny, at na tfi mely rovnet v naruei deti.

Jako zakoneeni tohoto podivneho vpadu kradely etyfi jepti/ky v objemnYch /atech s oeima sklopenyma a se sepjatYma rukama.

Kapitan na svem mastku jen s idasem se dival a dival. Kdyby stado kobylek spadlo na lod' a meal° mu ,ohloclavat brleni a dela, nebyl by mohl bYt vic pfekvapen. Pak, po chvili, jal se pozorovat podrobnosti v celkovern obraze, tak malo vhodnern pro bitevni lod'. Jak se tak dival, jedno ze starkch deti uteklo sve doeasne chtve, rozbehlo se po palube a brzy spustilo na pine hrdlo poktik. To bylo znamenim pro vet/inu ostatnich deti, a zadaly take. S jednoho konce k druhemu lod' se zmenila v jedine more beclovani. Uprostked tohoto natku, poblit torpedovYch del, etyti jepti/ky kledely, modlily se a tehnaly se znamenim To bylo jeke hor/i. Kapitan byl va,/nivY a zatranY protestant. Ale co ho nakonec zdeptalo, bylo cosi jineho: za jepti/kami tti mall kluci stall v ptlhruhu a volnYm a nenucenYm zpasobem, kterY je cizim detem vlastni, mu lulali na kanony!

ZbledlY jako stem, obratil se nyni velitel na nejbliik hlidku: "Kde jsou moji clastojnici?"

Hlidka odbehla. Kapitan stal, kolebaje se zlovestne s nohy na nohu, ale pojednou si fekl, 'te je lope, kdyt se napted nasnicia. l eknu-li nee° pied snidani, jiste toho budu pozdeji litovat!

Zavolal tedy sveho sluhu: "Johnsone, moji kavu a vajidka! limed!" Kava ho uklidnila.

Seal je/te u stolu, kdyt vstoupil a pozdravil

vEsTNIK

Naiad nevinnosti.

Laurence Kirk.

John Huggins. "Dobre jitro, Hugginsi!" iekl kapitan. l ekl valycky "dobre jitro", at' ut pak nasledovalo jakekoli vyhubovani.

"Dobre jitro, pane!"

Pak zaznel velitelskY, tvrclY kapitantv hlas, chladne vyle/tenY., jako kovove soueastky jeho lodi: "Co se deje, Hugginsi? Budou se mi po cele lodi modlit jepti/ky?"

Huggins stal s vypjatou hrudi: "Ne, pane!" tekl.

"Ale sam jsem je vide!"

"Ano pane, ale ut se to nestane! Ua odegy!"

"Odeky!"

"Ano pane! Nebyly v seznamu! Vratily se do rybatskYch lodi. Maji tam na btehu je/te spoustu deti!"

"Ale — kdo bude hlidat ty deti tady, na lodi?"

"Vypada to, jako bychom to meli bYt pane!"

Kapitan se bezmocne rozhlecil a uchopil seznam: "Well — budeme se tedy snatit! Ptehlecil jste seznam?"

"Ano pane, katcle dite dostalo na kabat 11stek s ptesnYmi "Dobra! Jsou v/ichni ptitomni v potadku?"

"Hm . . . ano a ne, Pane!"

"Jak to myslite "ano a ne"?

"To jest, pane . . ."

"Rychie, rychle . . .

"Tti z deli, Perez, Cheverra a Escarmota nejsou, ptesne vzato, jeke narozeni!"

'Cote?"

"Nejsou, pane!"

"Ale, proboha, Hugginsi, piece se nam zde na lodi nemohou rodit deti!"

"Ne, pane, to nemohou, ale nepotkame-li vgak yeas ten zatracenY francouzskY parnik, asi tomu neujdeme!"

"Situace se stava vatnou. Kdy mtteme kat francouzskY parnik?"

Odpoved': "FrancouzskY parnik by mohl dorazit k vam za etyticet osm hodin, zdrtte porody at do to doby, motho-li."

Tehdy poznal kapitan, to se od vlajkove lodi nenrate naditi pomoci a to nits' spolehat na /Vastnou nahodu. Mustek a jeho kajuta byly jedinYm mistem na lodi, ktere nebylo zaplaveno vrnicimi detmi, a jelikot met vtdycky spg hrazu z deti, i z eistYch a /Acne vymydlenYch, hrozil se sveho podivneho nakladu. Nicmane pfimel sam sebe behem odpoledne k male nettedni inspekeni pocinizoe. Podivne obrazky se naskytly jeho oeim: namotnik MacIlroy v pozoru, snatici se pozdravit p •edepsanYm zpasobem, s kojencem pod katclou path, term s tupym vYrazem v zoufalYch oeich, bezmykenkovite honici vsi v kueerach ditete, ktere kojila, namotnik Farrier, chlacholici term, ktera trpela motskou nemoci: "Nonono, dejme tomu, to vam donesu hrnek tepleho daje, to vain udela dobte, net se nadejete!" ena hledela na mluveiho, ang rozumela slova. Kapitan klopYt1 o lezouci dite a /el dal.

Vaechny ty teny se divaly tak zoufale a bezmoche a hada oci v/ech tech deti byly piing velke v pohublYch oblieejich. Kapitan do/el mleky at na mastek. Teprve tam vybuchl k blizke hlidce: "Bote, jak nenavidim, lidi, kteth vyvolavaji valky!"

A namotnik tekl . "Ano pane!", stejn'm hlasem, jako by odpovedel na cokoli z fist kapitanovYch: "Ano, pane!"

Naeet kapitan poslal pro prvniho citstojnika Hugginse.

"Kde budou vlastne ubytovany ty teny?"

"Mutstvo jim pfenechalo kajuty. Sami budou spat na palube!"

"A ty • . . ehm . . . ty ostatni tit?"

"Dastojnici jim pfepustili kajuty!"

"Dobra! A ted' deti . . . Jsou strakie nave, Hugginsi!"

"Ano, pane!"

"Mush bYt umyty a o/etteny!"

"Ano, pane!"

"Dobra tedy! Ukla.dam peei o tq dem 'te-

Idtrana 0.

natShn z mutstvo. At' limed nastoupi vgichni tenati!"

"Velmi dobte, pane!"

Za chvili byly v/em tenatYm namotniktm ptideleny deti, katclemu po dvou detech a jedna plechova vana.

Nehlede k popsanemu opatteni, byl vyhrazen koutek pro hry deli a tenati namotnici tam hlidkovali. Koneene i /pinave hadry, v nicht sem deti byly doneseny, postupne mizely a deti byly ptistrojeny do podivne ma/karady ze starYch namotnickYch stejnokrojt. Velitel zpozoroval dokonce jedno deck°, s velkYma, udivenYma odima, v divnem tboru, kterY byl ztejme upraven z jeho, kapitanova, vlastniho obno/eneho pytama, ale nikomu se o torn nezminil.

Ale byly tu valnejk zaletitosti. Depe.s'e stihala depek, ale po francouzskem parniku ani stopy. Novinky z podpalubi byly zatim uspokojive, eili, jak se vyjadfil jeden z mladYch dastojnikt: "V/echny tfi teny se stateene zdrtovaly!"

Honba za "Argonne" na moti i v eteru pokradovala celou noc. Za svitani pkgel slutbu konajici clustojnik bled' at do zelena. Az si toho v/iml kapitan: "Jiste nemate motskou nemoc za tohoto klidneho povetti, Martone?"

"Ne, pane!"

"Je yam /patne? Chcete se rozstonat?"

"Ne, pane!"

Velitel na neho znovu ostfe pohledl. Pak pevne: "Ven s tim, Mortone! Co je? Co se stalo?"

Dastojnik k nemu obratil zelenave zsinalY cblieej, ale net mohl promiuvit, ptibehl z delej/ka posel: ::Hlasim, ze Perezova porodila chlapce, matka i dite zdravi!" Kapitan se 0pkel o zabradli a oddychl si. Ale tu jit dostal jinou z neseetnSrch bezdratovYch zprav: "Argonne ztroskotal poblit Bayonne. Litujeme, jinak pfispeti nemotho. V nalehavem ptipade vylodte rodieky v Bordeaux, jinak radeji pti mo do Portlandu se v/emi uprchliky!"

"Do Bordeaux!" nafidil kapitan, kdyt dalk posel se ukazal na mastku: "Hlasim, ae Cheverrova porodila devee. Matka i dite zdravY!" Tyto dve teny, do krajnosti vyeerpane, nasly v sobe jeAte nejakY zbyteeek sily a nyni upadly zgat do apaticke tuposti.

Cela to snadnost a prostota, s kterou porodily, zmatla kapitana. Jia si myslel, ze se nadela spousta zbytednYch cavyka se zaletitosti, jakou je rozeni deti. A ptipadalo mu, to namotnictvo Jeho Velieenstva vytizuje mnohem lepe tyto zaletitosti a fadu jinYch! Krome toho byl elovek, kterY nikdy nedelal Ted jen polovieate, a nyni nabyl neptimetene rrmoho davery v sebe i v svoje mutstvo pro katdou okolnost, ktera by mohla. nastat. Tak po rychle porade s Hugginsem a s lodnim tesatem, kter' pedoval o rodieky (vzhledem k tomu, to by tenat s porodni asistentkou), rozkaz byl zmenen a Tremendous se vydal ptimo do Portlandu.

Prvni den se *deck() datilo. Slunce svitilo a more bylo jako sklo. Deti se s radosti ujaly Mate, daly se ochotne koupat a i mezi dospelYmi uprchliky tu i tarn se ut ukazal zablesk vule k aivotu. Pak, v osm hodin tketiho dne, ptika tetka hodinka Escarmottove. A tentokrate to bylo hodne odlgne od obou ptedchazejicich.

Porod trval Aestnact hodin. Kdekdo na lodi ut" veal, to dyby byli piece jen jeli do Bordeaux, bylo vgechno dobre. A ted' jako by Best lodi zavisela na zachrane tech dvou tivota. A celd posadka, stodvaceti peti clustojnika a mutt. pokud nebyli prase ve slutbe, pfechazela sem a tarn palubou jako jedinY rozeilenY man/el.

Po dlouhou dobu posilal lodni tesaf nahoru ale zpravy, stale easteji. Nakonec, po probdele noel, pfibehl poslieek, pfimo vyletel schody k mastku: "V potaciku, vAecko v potadku!" ktieel. Pak se vzpamatoval: "Prosim za prominuti, pane!

Dobre jitro, pane l Hlasim: Escarmottova porodila hocha. Matka i dite zdravi!"

Kapitan se mel zcela v moci. Ani nemtikl.

"Dobre jitro," odpovedel, "a vykid', aby ftichni dostali mimotadnou davku rumu!"

Vilendis

Strang le.

1■1:

MAMA VOMKOVA:

TONGA KONIEDIANTKA k•mo,i1o.”. ■0•41”04111■04•111■34.04,

AM.

COt teprve Honza! — Prvni Tonein obdiA vovatel, kteremu se libila jit ye syYch smegnYch, dervenYch gatech. Jiste by byl nyni naprosto okouzlen! A Tonea vidi veseleho, Avarneho hocha, kterak poclmanen krasou sve tanednice, kleei v pose oddaneho ctitele u jejich notek — prave tak, jako to stalo v romanech matky Tronielove.

Tonga si dovede take aye pfedstaviti pfisneho otce, kterak je naprosto uveden z miry "m5131" zevnejAkem sve prvorozene dcery, take by se zajiste ani neodvatil k nektere ze syYch pamatnYch herd do zad spi ge, ze by se pied Toneou hluboko uklonil, jako pied onemi vygriofenYmi navUevnicemi "Grand cirku" — nebot' principal konec konct path!. k onomu druhu lidi, jejich "rukulibam" vyzni tim uctiveji, eim dratgi je latka odevu jejich hosta a jejicht ponitenost stoupe, umerne s cenou zakoupene vstupenky.

"Berto — Berto — pojd', A mutes," volala Mery na bratra, "ale pozor na odi, at' neoslepna!"

Tonga odvratila okouzlene zraky od sveho obrazu v zrcadle a nasilne pferueila sve samolitwahy.

Berouc vleeku graciesne do prstikt jedne ruky a nahupujic se koketne v bocich, pfitustila s grandezou velke damy k houslistovi: "Nute, pane kolego, jak se yam libim?"

"Jste — jste proste ohromna," vykoktal Berta, jemut nadgenim uvazla v hrdle vAechna pochvalna slova. "UdinenY andilek", dodal nettle, zatapeje se docela v temne hloubce diveinYch zornieek.

"Byla jsem andilek," smala se Ton ga rozpustile, "ale ten rohatY a vy jste ze smegneho rudeho dertika vykouzlil opravdu docela hezky devee. Jsem yam za to velmi vdeena, Berto," dodala vfele. "Nikdy bych si sama byla nedovedla vybrati neco tak yhodneho."

"A to jeate neni fge," pferugil ji houslista se zapalem. "To jeete pfijde bilY hermelinek ke kreku nemusi byt zrovna pravY, stfevieky v barve "sate, smetanove puneaky a tyhie dratenicke padesy ostfihat a upravit — a pak tepre uvidite, Tondo, jakY malt' zazrak se z vas stane!"

Musil ustati, nebot' Ton& v navalu neztizene radosti se mu vrhla kolem krku a zalepila jeho chvalozpev takovou uptimne mlasknuvei pusou, a se ubohemu Bertovi zatajil dech.

"Jeje — to jsem se pichla," odskodila nahle polekane, nebot' si byla pH tomto bezprostfednim vYbuchu sve vdeenosti vrazila jeden ze gpendlikti do tela.

"A ted', Berto, zase hezky za dvefe!" komandovala Mery a neustavajic gvitofiti, jala se svlekati Toneino roucho.

"Ach ekoda," zalitovala Ton ga, hledic s povzdechem na svoje stare dervene eaty, ktere ji nyni pfipadaly naprosto nemotne. Jala se oblekati s pocitem pavice, ktere z chvostu vytrhali vgecka pera a zapfisahala Mery, aby si pospigila vYrobou toalety, jak jen =trio nejvice.

"Poziffi budou," slibovala Mery svatosvate.

A slib take dodrtela.

Pote nisledovaly lazne, manikura, ondulace — avgak "tadnou barvieku", rozhodl kategoricky Berta a zustal v tomto ohledu naprosto netprosnym. Nesl nelibe i Meryn zakrok s pudfenkou, fka: "Na obrazku samem netfeba meniti je naprosto dokonalY. Zapotfebi ani earky bylo pouze rameeku " A nyni tu tedy Ton ga sedela ve sve dajove Elite nadhefe uprostied spolednosti nekolika pant — vettinou stalYch navetevniku "U dvou kost", kteti se pfedstihovali ve dvornostech a pozornostech ytei male cirkusaece. Bylo to neco wela nova°, pfijimati takto lichotive poklony mutt — a bylo to — usoudila Tonga — dokonce velmi pfijemne. Nikdy ji nikdo neiekl nic hezkeho, ani pfijemneho, vyjma vYbojneho tanednika Honzy, kterY se na ni, pravda, dival tak, jako kdyby ji chtel fici same krasne

veci — ale netekl dohromady nic netli, te "bijeene tanei."

Jinak doma, to bylo odjaktiva: "Tonka, Tondo, nebo v nejlep gim pfipade Tondo" — a zde same "Sleono Tano, Tanieko — Tanu gko," ne, to dela Tonee piece jenom nesmirne dobfe a zda se, ze si velmi brzy navyka na svoji novou posici "lvice salonu", se ovgem malidkY skromnY lokalek "U dvou kosti", pfirovnati vtitbec k salonu Kdyby se tak tito panove objevili pied nekolika tYdny v malem mesteeku, kde tou dobou tabokila Tronidkova kodovna spoleenost, jiste by si byli ani nepovamli male komediantky, obchazejici kolem nich s talifkem v ruce.

"Co delaji gaty," vzdychla Tondo, slastne a pocit tohoto kousku vkusne upravene latky na jejim tele, jako by viii do Toneiny duge cele more sebevedomi.

Smala se, vtipkovala a byla dokonale prostofeka. Zadny tert, tatInY vtip nenechala bez odvety. A uklouzl-li nekteremu z jejich obdivovatelti nejakY, ponekud mene vhodnY vYraz obdivu, ci nejaka obhroublej gi lichotka — cot se mohlo velmi lehce stati, nebot' obecenstvo schazejici se " U dvou kosti", nepattilo, jak jit &lye detelne naznaeeno — k onem hofenim desetitisictn, dovedla bfitkYm jazYekem okamtite ztrestati, Ci umleeti neotesance tak, ze obavaje se bYti terdem v geobecneho posmechu, radeji umlkl.

"Ach, sledno Tanidko," zvolal zanicene holohlavY pan s yypasenYm bfftkem, obetkavaje 'Stihlou diveinu postavu mlsnYmi pohledy. "Jen jednou kdybych mohl hrabnouti do va gich rozkognYch kueer to dema had'ata zrovna svadeji . . . " a napfaimuv svoji tudnou bilou ruku, snail se uchopiti jednu lokYnku do svYch "Za to na va gi hlave me nema co svadet," odsekla Tonka pohotove, odskakujic od stolu a cela spoleenost vypukla v bouflivY smich.

"Ta umi sekat drapkem — kodieka," fekl kdosi, zalykaje se smichem. "Pozor, panove, je to tvrcla, kiistka a mohli byste si na ni snadno vylamat zuby . . . " "No, vy ne, pane rado, vy ne," vpadla mu Tonga konej give do feel, "na vas se to nevztahuje!"

"Jiste Tanieko," zacukroval pan rada potegen jsa divdim vYrokem, avgak tato neponechala mu dlouho sladkY klam iluse, dodavajic poVouchle • "Vite, vylamat ne — leda, ze by varn vypadly." — A pan rada, kterY nedelal naprosto tadne tajemstvi z toho, ze d ye fady pevnYch bilych zubti, zdobici jeho svra gtela, gedesatileta Usta, nejsou jit onemi svetenYmi mu kdysi panembohem, smal se vesele s ostatnimi, at se mu odi za zlatYmi brYlemi-rozslzely.

"Jedem," zahlaholil do v geobecneho veseli zvuenY hlas kapelnika Hory a ozvalo se nekolik fiderti na klavesy piana.

Tondo, sebrala pilvabne zahyby sve toalety, jak ji tomu Mery pfed zrcadlem naueila — a usadila se dilstojne na sve misto na podiu. Jeji prstiky zahraly na klapkach chromatiky: "Ja miluji jen Vas, a Vage oci Bede."

Tonda pela s takovYm citem, jako kdyby na dne jeji du gieky byl vskutku ukryt nejaky ten "SedookY ideal", COt si patrne myslil i ubohY Berta, nebot' svYma tarlivYma odima stfehl katdY plamenek v jejich oeich, katdY zablesk — kterYm by snad prozradila kromobyeejny zajem o nektereho z tech protivnYch hejskti, ktefi se ji dvofili.

Avgak oei male cirkusaely zustavaly Vicly stejne gibalske, rozpustile; nieim nevzrugene, vyjma vYbuchu nadgeni, s jakYmi pfijimala pfemenu sveho nepatrneho chudiekeho zevnej g ku v elegantni a vkusnY zjev mlade damy.

Pojednou vgak ucitil, jako by mu studenou rukou nekdo zada pfejel. V tu chvili vrzly d yere lokalu, a v nich se objevila vysoka, statna, postava mute.

Byl obleCen v Cerny vederni Libor, pravdepodobne ureenY pro jinou spoleenost, net' byla tato "U dvou kost", jeji elenove zpravidla neoblekaji veernich sate.

Ligil se vgak i jinak od ostatnich nav gtevnikti hosptidky. Tetko Mei Cim — pravdepodobne vg irn. Oblieejem, chtzi, zpusobem, jakym ve*Sel svOj tvrdY klobouk na ve gak stojici u dveti,

Ve stfedu, dne 26. fijna 1938. zpiisobem, jakym usedl, a konedne zpasobem, jakym pflvolal vrchniho, nepromluviv ani slova, cot bylo az dosud povatovano za vec prakticky neproveditelnou, nebot' vrchni "U dvou kost" bYval v noci vedne v permanenci.

Posadil se at na samY konec lokalu, k malemu stoleeku a nedbaje pkelet1 oeima podavanY mu cenik yin. Pote jmenoval vrchnimu znadku, ktera pusobila na sluchovY bubinek pana Adolfa jako zaklinajici formule. Jeho odka zazatila a jeho hitet se ohnul jegte o nekolik stupful uctiveji.

"Prosim, vagnosti, ratite poroueet," za gveholil hlaskem tak vyjimeene lahodnYm, 2e se viecky hlavy v blizkosti podivneho cizince udivene otodily.

NeznamY jevil VAak naprostY nezajem o sve okoli. Mel bile, klenute eel°, huste, temne ka'Atanove vlasy, ponekud zkadefene, vet gi, temet tidovsky nos, ktere vtak vYborne slu gel eho pravidelne, osmahle tvati, Aede, chladne oei za dlouhYmi brvami a pe yna, energicka itsta.

"KrasnY muk" usoudil Berta v duchu uptimne a obratil sve oci k Tonee.

Hledela na nej rovnet a jeji velike &mei °di byly piny vzruSeni.

Celkem vzato — Ton ga nikdy v tivote nevidela nikoho, byt' i jen z dalky, podobneho tomuto muti. Ano — byl krasnY — ale byl jegte neco vice net pouze krasnY. Byl nadhernY, okouzlujici, zajimavY! Nemohla se nasytiti pohledu na jeho oblidej.

Muti, se kterYmi se at dosud setkala, byli viichni iitasne nepatrni pied timto dokonalYm, typicky krasnYm mutem, o nernt bylo tetko rozhodnouti, kolik je mu vlastne let. Mohlo mu bYti o neco vice net tficet, ale pravé tak dobte i o neco merle net Ctyi-icet let — rozhodne byl tento gentleman jit o znadnY poeet dml dfive na zemi, netli kueeravY houslista Berta.

Ach ano — nikdy pti pohledu na nej — na Bertu — nehotely Toneiny tvale timto zradnYm rumencem, nikdy jeji odi nezafily tak nadhernYm svitem, mluvila-li s nim, a beda — nikdy jegte za sveho pasobeni "U dvou ba ani v celem tivote nevzala Ton ga falegny ton na sve chromatice — az dnes.

"Kdo je to — kdo," tate se Ton ga v duchu jit po tisicate, ale neodvatuje se zeptati.

ZajimavY cizinec bubnuje gtihlYmi, bilYmi prsty po desce stolu a jeho oei jsou upteny kamsi za okenni zaclonu. Zatekaji-li piece pa mistnosti, deje se tak jakoby nenfitomne, jako skrze hosty, skrze pfedmety, ba i skrze Toneu — ach ano — dosud se na ni vlastne je gte ani nepodival.

• Tonda ye svern zoufalstvi hraje jit tak fale g geho taktu, ze Petr Hora koule po ni-neabez v s poeatku vYstratne oeima, kteretto nenapadne vYzvy vg ak ani nepostfehla, nato2, aby ji uposlechla, udefi vztekie do klaves a zakonei pizufivYm akordem. sen "Pro Boha Tan° — co debate," 'Septa vgecek zardelY, "copak se neslygite! Jetigkovy brejle — dyt' hrajete pod psa — pod psa," opakuje rozhofdene. Ale Ton ga jej neslygi.

Sedi, mlei, rty se ji chveji a oei jsou jako dve velika, temno, jezera pied bouti.

Oise neznameho byla je gte z dobre poloviny napinena, kdy pfivolav opet onim nenapadnYm a piece kouzelne fieinnYm pohybem ruky vrchniho, platil jakousi bankovkou, na nit odmitl vziti zpet.

Pote vstal a zvolna odchazel, provazen jsa nejhlubgimi poklonami, Jake kdy nejake zpropitne mohlo vynutiti na obtloustlem panu Adolfovi, jsa stfediskem v gech pohledii.

Kdyt g el kolem podia hudebnikti, nahle jakoby si vzpomnel — vytahl je gte jednou naprsni tag ku a polotil bankovku na talifek.

V tu chvili Tondina chromatika, kterou stale jeg te ztrnule drtela na kline, zakvilela tak srdceryvne, ze se zarazil a pozvedl oci k podiu.

A tu se tyto Bede, chladne oci setkaly s ternnYmi, rozzafenYmi zorniekami ToneinYmi a ponofivg e se do nich na zlomek vtefiny, zavahaly, pohled jejich jako by zmekl, zvlaenel. Ale pouze na okamtik. V zapeti neznamY odvratil lhostejne zrak od podia a udiniv je gte nekolik krozmizel za zasklenYmi dvefim do temna lice.

(Pokraeovani.)

Ve stkedu, dne 26. •ijna 1938.

DI TSKA BESIDKA

vtsawfx devte, "vtdyt' jsem je naSla na louce za kupou sena."

Pantofle se probraly z dtimoty a hle. Jsou na zaprati, tam, kde rano byly. "Co se to deje, my jsme doma?" tak se nayzajem ptaly. "Chodily jsme po svete nebo to byl jen sen?"

A tak ted' doopravdy nevime, byla to pra y -danebos,ljit panofeuminily sloutiti selce at do rortrhani.

Jak sly pantofle na vandr.

0 starem vagonu.

TITRO se smalo do dvora Luka gova statku.

Jaroslav Foglar.

Slepice s kutatky hrabaly kdes u stodoly derviky, pejsek Punt'a se bavil se svYm ptitelem Cikanem v s- acle u lat'koveho plotu a kodieka dtimala na psi boucle, kde jit pane sluneeko. DRi ode gly do gkoly a hospodak s eeladkou na louku suit seno.

Doma zustala hospodyne, ktera bosa pobihala po kuchyni a chystala °bed.

Na zaprati zanovni pantofle. Divily se nezvyklemu tichu.

"Heled'," St'uchla jedna do druhe, — "branka je otevtend, pojd', uteeeme, nemusime vtdycky chodit jen s hospodyni a tam, karn ona chce.'

"Honem tedy", tekla druha, bez rozmYgleni a sup — sup — sup probehly pod oknem a vyna silnici.

"Kam ted'? tekly si. Lava odboeila do lesa, prava ji vgak upozornila: "Pojd' za mnou, budeme dtiv za vesnici." A tak sly vpra,vo. Pomalu se gouraly ,obeas zakoply o kamen, ale nic si z toho nedelaly, byly na to zvykle, selka take nekdy zakopla.

Pojednou vybehl od NovotnYch pejsek tek a doratel na pantofle zutivYm gtekotem.

Ty ho znaly a nebaly se, sly proto klidne dal, ale 8otek utikal rychle donni oznamiti hospodyni, ze pantofle selky Luka govy jdou samy po silnici. Dlouho Stekal ,vykladal to psim teeim, ale kdyt mu hospodyne neporozumela, lehl si radeji do chladku.

Zatim dogly pantofle za vesnici at k malemu potteku, kterY vesele prozpevoval a tam zilstaly bezradne stati. — S tetou Lukagovou by to glo hrave pteskoeiti stroutku, ale samy se neoclvatily, baly se, te by najisto spadly do vody a namoeily se.

"Vig co?" kekla ta prava, byla o par minut stargi a rozumnej gi, "odpoeineme si zde, zdtimneme a snad nas potom neco napadne."

Stalo se. Zdtimly si obe a neslygely ani, jak ptichazi peginkou stars tebraeka a povida sama k sobe: "To jsou pekne pantofle. Kdopak je tu nechal, to je asi nekdo ztratil. Vezmu si je, nebudou mne tiacit kaminky."

Pantofle spaly a nic nevedely, probudily se at na silnienim Sterku v sousedni vesniece.

"Kde to jsme? Kdo nas to vzal?" — marne se ptaly. Nepoznaly, at — — — —.

(5, ta hanba! Vtdyt' ony chodi tebrati, od chalupy k cbalupe. To poniteni!

Dnes mela, stara, tebraeka Atesti. Pantofle nagla a v tom hezkem domku se zahradkou dostala od hospodyne d ye velke buchty a trochu kavy.

"Prijdu si to v klidu snist tamhle k lesu", kekla si tebraeka, a pomaloueku ela. Tam si usedla na mez blizko kvetouciho gipkoveho kete a s chuti se pustila do jidla. Buchty snedla, kavu vypila a te slunce tak pekne Maio a musky a veely bzueely, statenka usnula.

Pantofle zpozorovaly, ae je pkihodnY okamtik k Ilteku a hup, skoeila jedna, hup, skoeila druha a ut cupaly kolem lesa, potom polnimi peginkami mezi kvetoucim obilim, at urndleny, dolly k velike louce, kde se schovaly rychle za kupu voniciho sena.

Byl veder. Seno bylo v kupach, hospodat a deladka odchazeli domit.

"Jej", vykiikne devee, "tady si hospodyne zapomnela pantofle," a hued je vezme, strei do kogiku, ve kterem selka ptinesla svaeinu.

"Co jsem se jich nahledala," kika selka,„"a piece vim ureite, te jsem je zde rano mela."

"Ale, to se yam snad neco zdalo," povida

AKO Cerny had se svlticlma alma vjel nakladni vlak do ztichleho nadrati. Jit se stmivalo. Lokomotiva zableskla barevnYmi svetly, kola vagont dozpivala svou teleznou piseri "Jen ypted, jen ypted, stale vpted", sktipla a zastavila se.

Nekolik lidi vybehla, z nadratni budovy i z vlaku, s papiry v rukou, lokomotiva pak byla odepnuta a odjela kamsi do houstnouciho 'Sera nadrati. I lido se brzo odklidili a v usinajicim nadratiaku rozhostil se klid.

Vagony osamely, odpoeivaly po celodenni jizcle. 2adnemu z nich nebylo ani do tedi po torn parnem, namahavem dnu. Jen naproti, vedle koleji, stab vytazenY osobni vagon, nyni jit bez kol a ten byl rad, te naSel sousedy na kus keel..

"Z daleko — kamaradi — z daleka?" zasipal.

"Inu — z daleka", odpovedel mu jeden z vagont na kolejich. "At z Moravy. A jate notnY kus cesty mame pied sebou. Kat aby to spray".

"I nehubuj, kamarade, nehubuj," chlacholil ho vytazenY vagon bez kol. "Bud' rad, te mutag jegte jezdit. Poznat svet a zatijet podivuhodne ptihody. Ja.k rad bych jezdil je gte jednou tak, jako ty. Hoj — to byly velke a sla y gem. Cot vy — mladielcove-nedy.Autjepov mAtete si natikati a povidati o tivote!!

Vidyt' jste teprve nekolik let v provozu."

"Vidime, vidime, ze jsi nejakY start vyslouMee", .ozval se jeden z vagonu na kolejich, trochu kousave. "Vypravuj nam tedy neco ze sveho tivota, noc jest dlouha a radi vyslechneme neco zajimaveho.

Start vagon si vzdychl a meal: "Vystaveli mne pied mnoha a mnoha lety. Byl jsem kro.snY, lesklY, vge na mne svitilo novotou.

Spolu s nekolika jinYmi kamarady posadili nas na otevtene koleje a poslali do sveta. Co jsem toho zkusil! Lany sveta jsem projiidel, v lete vyprahle, horke, v zime zasypane snehy, v deSti, mrazu i slunci, ye dne v noci.

Nekdy jsem jel poloprazdnY, jindy tak ptepinenY, to jsem stet! dYchal. Ale nikdy jsem nezatil takovY naval, jako kdyt se vojaci vraceli ze svetove valky dome.

Lokomotiva nas zavezla skoro k zakopilm.

Nalotili do nas vojaky, rozsttilene i zdrave a na'stala jizda pino, bed a natku. Trvala kolik dni a noci. Zdravi vojaci leteli a stall i na sttechach a stupatcich i naraznicich. Chvili co chvili spadl nekterY vojak mezi na ge kola v nejpruclk jizcle, kdyt mu ruce a nohy nekoiikahodinovou namahou zdtevenely a povolily. A co vojaka si rozbilo lebky o nizke viadukty nad tratl, jet v noci nebylo videt. Leckteremu vojakovi se kulka vyhYbala po celou ku. A kdyt jel doma, smrt ho zaskoeila na kolejich, ye chvili, kdy ji nejmene 6ekal.

Mnoho takovYch jizd jsem vykonal. Take nekolik neg testi jsem zazil, dve teleznieni sratky a jine nehody. Vtdy mne opravili a znovu poslali do sveta. JeSte jsem nebyl dosti star, abych byl vysazen z koleji.

Pak se skoneila valka a v polich se zase ozYval zpey a zvoneni kos, v gude byl klid a mir.

A ja, opet jsem projitdel ztichlYmi kraji, sta a sta nadrati jsem nav gtivil, i v cizine jsem se east() ocitl. Byla to velika, prate, ale Calla mne. Vtdyt' jsem k ni byl ureen a zdolal jsem

Strana

SLABIKAk. 'iova lovi my gi. co to gum', rano mime hero. co lets qse a vSie? mate kohe a intik? teta susi saty u okna. mate cosy u sate. 'gala se osuii. co se suhl na louce? du d dada du pu do po de pe od fid da ta do to dy ty duty duti iidy dupa ieda hedk' tudy pods tady udusi dut6 dud; Jodi vody dupa pfidu co se diva doma na piidu? kudy se dame do sadi? do vody dame sody. mime vodu od ledu. fide nosi take cede gaty. co !eta od 616 a do mate urodu na poll? lide pill dome, teta mi di medu. co se diva do sudil sudy se vali dolii. co va od vody? od pod el hel es kog ok rok ar dar es les nas Bunn vas sad ten den nod led nad les ter Ices kuo nim ten sine! d co ma g ? ma g rad vas dtim? ^m lets kos? dil a dal.

At jednou! Muti v modrem obleku a s papiry v rukou dlouho mne prohliteli, oklepavali a nakonec tekli: "Vytadit"!

Odebrali mne kola a na dvou plochSrch vagonech odvezli mne sem. Zamkli mne celY svet, jehot noviny se dozvidam jen od projitclejicich zde kamarada.

Za tich3"Tch, dlouh3'rch noci snim o lesk1;(7-11 kolejich, rozbehlYch tam do tech modrYch Vidim zase v duchu zaplavu barevnSrch svetelek na velkYch nadratich, sly gim v srdci tu piseri nas, vagonil, kterou jsem zplval nekolik desltek let: "Jen ypted, jen vpted, stale vpted . . .

Onernel jsem, vzali mi kola, ktera ji zpivala.

A je nas hodne, takovYch onemellich kamarcift, skoro na katdem nadra*Zi uvidite nejakSr. Ale vy mate jeSte kola! Nebruete tedy na praci. Bucrte radi, ze nejste sta .!, te jeke mritete pracovat a zpivat.

Hled'te — svita! A tam se k varn ut ptipojuje zase lokomotiva. Jed'te a pozdravujte svet. Mej krasnS7, velikS7 svet. A zpivejte! Z p 1t e !"

Strana 12.

Oxednf Organ Slovanske Podporujiei Jednoty Stith: Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Ass*. ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOB Vydavatele — Publishers 6ECHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas Piedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adrea zazilaji se do Hlavnf Litadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, piedplatne, oznaroky, bud'teI adresovany na Vestnik. West, Texas Vesta& has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

BALADA KAZDODENNi. DlouhY tal a kratkY den jidatsky zki do oken.

Tisic lti jsme podlosti sto videli — mleime a pohrdame.

Blede ticho kolem nas.

Ptitel dYcha, ptitel zhas'.

Videla's ty elute ruce spjate v kteeovite mute?

Mlaime a pohrdame.

V modrYch oeich ditete tivot mrtvYm vykvete.

NovY tivot, novY den, mladou laskou vykouzlen.

Vetime a pohrdame.

Karel Toman.

Pojiateni na iivot je nejleptim bezpednym zajittenim rodiny — je nejaeelnejti ochranou rodiny pied nahlYm odchodem jejiho votni pojistky S.P.J.S.T. jsou z nejleptich a nejlevnejtich, natemu lidu naprosto vyhovujici a k tomu pine zarueene zakonitou reservou v easti tti a etvrt milionu dolart. Detske oddeleni poskytuje pojistky nekolika druha a ytechny jsou z nejleptich, jet mono ziskati Prod" byste podporovali cizi pojitt'ovny, motnost vyzvednouti si tivotni pojistku u ryze krajanske bratrske organisace? Sviij k svemu!

VYroCni schfize je velmi dfileiita. V listopadu a u mnohYch tada at v prosinci konana bude schaze vYrooni, v nicht atednici a ramie vybory ptednesou dienstvu vykaz eeloroeni einnosti, stavu elenstva a majetku a po to nastava, volba idednika. Z mnohYch Mai ukednici si ste2uji na slabou Adast Clenstva pti mesi6Mch sehazich, kdy ku pi. z poetu 100-200 elenti do schaze dostavuje se hloudek 15-20 starch loya Mich pracovnika. A co hortiho, nekde k potadani schaze neni piitomno ani tadouci kvorum. Za takoveho stavu ptirozene nelze okkavati zdarnY chod tadu, Cinnost jakakoli. fill'ednikum se takto dava pkilitna mot a ovtem i zodpovednost, protote jsou east° nuceni o daletitych zaletitostech rozhodovati sami a mnohdy jsou pa,k vystaveni kritice, to "bosuji". Za podobneho stavu dostavuje se potom rozmrzelost a nespravedlive kritisovanY iftednik mnohdy odstupuje do pozadi, einit tad ztraci poctiveho pracovnika. Cha,pete, to ne katdY je ochoten se n.echat kritisovat eleny, kteti ptijdou do schtze jen tehdy, kdy chteji kritisovat, vyhYbajice se dasledne jakekoliv prate, za nit by musili ptijirnat zodpovednost? Kritika je zdrava i ptichazi-li od elena, kteti se take podileji na einnosti, jimt jde skuteene o prospech a pokrok tadu a nejen o kritiku, jet druhYm ubira na chuti. VYroeni schtze je velmi daletita a mel by se ji zaeastniti katdY kadnY Clen. Volime do iltadu bratry schopne, spolehlive a nezapo-

VESTNIK

Ve stfedu, dne 26.1'1:Ina 1933,

miname pokud motno na toast elena mladych, zory na tote rozhodnuti, jedno mu 'Oak nemtaby se do vedeni, spravovani a rizeni spolkove teme odeptit: skutednost, to si deti v CeskosloCinnosti mohli pomalu zapracovati a ,byli vensku hraji jette na slunieku, ze statenky a praveni k nastoupeni mist vaddich po s yYch otstarci chodi v mestech po parcich a venku po cich, zakiadatelich natl. mohutne S.P.J.S.T., zahradach, to teny mohou vent ye gt'astn najicht tady pomalu a nezadrtitelne kidnou. vrat syYch zdravYch mute, za to ytechno vdeDy e testy vedou k rozlutteni problemu amer. eime tetkemu, ale moudrernu odhodlani presizemedelstvi. Prvni, je ptishe vymaha,na fizena denta Benete a esl. vojaka. Nati zrazeni bratti produkce hlavnich plodin, jet by snitila arody budou 'Et v menti a chudi zemi, budou muset techto jen pro vnitrozemni spottebu a vysoke vic pracovat a jejich sttizl bude skromnejti, ale cio na cizi plodiny by chranily americke formato nijak nemusi, ba nesmi znamenat, le by nere pied jejich dovozem do Ameriky. Druhou cemohli bYt St'astni. Jen nadeji v lepSi zitiek nestou je sniteni dosavadnich eel na cizi pramysmeji ztratit, a viru ye sveho ptiStiho presidenslove tovary, cot pkineslo by v zapeti zyyteni ta a svoje vojaky, ktefi jiste take yeti ve svaj kupni sily dolara farmara. Zavedeni statne lid a v jeho dobrou hvezdu. zene zemedelske produkce narati dosud na doTotalitni reiim pravi: Stat jest jedinY nade sti silnY odpor producentil, sniteni celnich hravtemi. Mnotstvi je ytechno, jednotlivec nic. deb zase zutive potiraji nati tovarnici. Co nam Proto je poslutnost a komando. Nejsou ani bopkinese blizka budoucnost? hati, ani chudi, jsou jen oddani lido a v eele Vaechen spor ve svete ma, sve pricing v torn, mnotstvi, v eele lidskeho davu stoji jedinY neze se vtude nastoluje vlada et yrteho stavu — omylnY politickY vadce. Zcentralisovana ateddelnictva. Tato vlada ma razne podoby a nejni statni matina v rukou takoveho vadce je 0vYraznejti z nich jsou fatismus a komunismus. vtem hrozny stroj. Ukolem vadce, napsal Hitler Ni torn fatismus a komunismus stoji proti sov knize "Maj boj", je ukouti met. Svoboda jebe na prakticky ano, teoreticky nikoliv. dince a osobitosti v demokracii musi vtak zuTeoreticky nikoliv, protote i faSismus i komustat nedotdena, protote jeji obeane vedi, to hunismus chce stejnY prospech lidu. Prakticky amanitni demokracie neni slabotstvi a dovede no, protote fatismus chce nebo pottebuje tisisi dat sve veci do potadku. ce etverednich mil arodne komunisticke pady.

Tazateli bratru X. V odpovedi na Vat dotaz Odkud vyvera odpor k demokraciim? Z darvipodavam tote vysvetleni: Jestlite Goering v nismu, kterY uei, ie ptiroda nezna rovnosti, je norimberske ttvave tee' mohl pohrdlive mluvijen boj o tivot, vladne smetanka, vitezi silne jako nekulturnim narodu, ktery ti o Cetich s rasy, dobro podleha silnejtimu zlu, zakon a prabahvi odkud prisel, vedi Polaci naproti tomu y() je sila, spravedlnost je vYmysl slabocha a fidobte, to eeskY narod jit v desatem stoleti mel solofickY podvod, protote tadne spravedlnosti kulturu, jet nebyla menti net kultura Nemecka, ye svete neni, spravedlnost je to, co ta,da, a dela to k •est'anstvi do Polska ptiSlo z eech, nikoli z piiroda. To je tvrzeni neptatel demokracie. FaNemecka, to eeskY narod spoleenet Polaky Celil tismus, ktery je vyvrcholenim tohoto tvrzeni, je nemeckemu postupu na vYchod, to jit pied tisiproto udeni protiktest'anske Proto jsou staty, ciletim vytvotil velkY a silnY stat, to prvky Cektere pohrdajici mirem, uzaviraji jen pakty o ske kultury pronikly v poeatcich polske historic neatoeeni, tteba jen na 10 let. Totalismus nedo polskeho pisemnictvi, to krakovska universinavidi lidskost, vidi v ni slabotske oslavoyani ta si brala ptiklad a tradice z prvni slovanske lidstva, nebot' podle ideji totalismu je valka university, kterou byla universita v Praze. Na, nejutlechtilejti, nejptirozenejti lidskY stay. to mate zapominati nadutY Goering, mohou na to zapominat turnaliste, ktefi slouti berlinske Proto fatismus tolik nenavidi neobojenost a rozumovedu, nebot' neobojetnost ptikazuje elopropaganda, ale polskY narod na to zapome' veku milovat eloveka a rozumoveda uklada elose Ira& Polakurn dopustili nout nemfite. Ceti yeku utivat rozumu. V ptirode vladne pud a vanejedne chyby. Polaci mohou s nimi miti spory, ale to neznamend, to by se na historii men diten. Laska a rozum nemate vtak dovolit, aby eloyek zakony tivoeitneho sveta, tivoeitneho vati nemeckYnai brylemi. Pozdrav a napitte neco do nateho organu! boje, se ptenately ze zviteci oblasti do oblasti eeska hudba pies stanici K T A T. Kadou lidstva. Olovek je snaha po dokonalosti, ma usinasledujici sttedu od 8:15 do 8:45 veeer, vysilali a civilisadni. UCeni, nenavidici demoti bude rozhlasova stanice K T A T ve Fort kracii, nevzniklo po smlouve versaillske. DarWorth eeskou hudbu orchestru Joe Mrlika. Buwin, Schoppenhauer, Mommsen a jini je davno rozsevali pied Hitlerem. Jest jim tivena filosode-li se yam tato pulhodinka libiti, pitte o tom na: Joe Merlick, KTAT, Fort Worth, Tex. Neodfie nemecka, od padesatYch let, od to doby, co se meal° rodit na RYne nacionalisticke NemeporuCuje se potadovati venovani toho onoho eisla tomu onomu. Rozhlasu naslouchajicimu cko. Je ptirozeno, to za filosofii, ktera "demokraticke idealy jsou vYmyslem degeneobecenstvu se znechucuje dlouhe jalove povidani behem jednotlivYch Cisel resp. eteni nekorovanYch tidovskYch hlav", nemate bYt nic jineene tady jmen, jimt nekdo nekterY kousek neho net. Habet ptibita k zemi, vratdenS, Cina, venuje. Oeskou lehkou neb taneeni hudbu radi nova svetova valka, pad evropske kultury od zviteci dtungle. Ma-li to vte pominout, musi se posloucha jinonarodni vetejnost — naC tedy lidstvo i dale opirat a utikat k mravnim zasazbyteeneho mluveni? darn ktest'anstvi. Lasko a rozum vteho demoZio 'dovede eleveka na zem srazit, ale nedokratickeho sveta v tomto zapase nakonec zvivede a nemaie jej na zemi udriet, na zemi udutezi. pat, protoie Cloy& utika z oblasti zviiat do oDr. Eduard Benea a dejiny. PrOce katdeho z blasti vfaaich, do oblasti lidskYch. nas je podrobena kritice a nyni, kdy bude mePodstatou demokracie musi bYt tvoiiva. spone a kdy budou it na mentim luprace. Kdyt ye svetove valce byla Belgie na prostoru, budou vtichni na sebe navzajem jezemi, Francie zbita a na kolenou v zoufale otte ptisnejti, net byli at dosud. Kritice podlebrane, Rusko utopene v BaltskYch Jezerech, Srhaji ptirozene i politici a statnici. Bylo nam jibove na fiteku pfes Albanii, kdyt vitezici zvet ste nepochopitelne, jak Anglieane oslavovali zaeala davit celY svet, zdvihl se nejvetti ueitel Chamberlaina a Francouzi sveho Daladiera. A demokracie, stark etytiatedesatiletY mut bez kritice lidu podleha i odstouplY president Bepellet a jedineho vojaka, Masaryk, a pustil se net', jako jini, ptiznive i neptiznive. V Ceskodo sveta s jedinou virou, to ten svaj boj vyhraslovensku i v zahranidi a ovtem i v Americe. je. Masaryka nehnala do sveta nejaka, romanJedno bychom si melt uvedomovat, i kdyt proticks ptecitlivost stareho mute, ale ptesvedeeni natime svaj vlastni usudek, i kdyt poslouchaye viterstvi demokracii, videni yzestupneho vYme asudek cizi: pro presidenta Benete nebylo voje elovekova, ptesveddeni, to elovek v petu a v. nedaynYch dnech nic snaztiho, net aby se praci, v slzach a utrpeni vali jako Sysifos svaj stal eitankovYm hrdinou. Stadilo, aby byl nebalvan na kopec lidskeho bratrstvi, to pti torn dbal rad a vYstrah nekdejtich pkatel Oeskoslo- 'klopYtne, rozedere svaly, zoufale zkxivi oblieej, venska, a aby byl pasobil na Csi. vladu, aby se ochabuje, ale to se po chvili oddechu opet rozhodla pro valku. Pak by Oechoslovaci byli Vzchopi a ae svaj balvan na vrch hory dovali. opravdu padli snad do posledniho mute a stars Tento prahled aleji lidskYch dejin a jejich vYvlast by byla promenena v jedinY ohromnY voje v budoucnosti vedi Masaryka k vice, to delitbitov. Pro dejiny to mohl bYt jedineenY mokracie zvitezi. Pro tad lidskosti na zemi bylo klad obetovani. President Benet zvolil vtak jipobito y e svetove valce 10 milionu lidi, ale cinou cestu, tetti a trnitejti, cestu svate trpelisat Vilern tim lidskY vYvoj nezastavil a neza,vosti a tvrdeho vytrvani. Matexne mit razne StaNi jej ani nikdo

Ve stfedu, dne 26. fijna 1938.

Hitler o mocnosti svetove valky. Na lidove manifestaci v Saarbruecken Hitler promluvil ku shromatde-ni 200,000 muta. Mezi delei fedi Hitler prohlasil: "Rozhodl jsem se t. roku, vratim ftigi 10 miliond Nemcii a 110 tisic dtvereenich kilometra azemi. Byla to soudrutnost nemeckeho naroda, ktera byla podminkou meho tvrdeho rozhodnuti a jsem pevne pfesvedden, to jsem vadcem naroda mutneho a rozhodneho. Nevi se snad za hranicemi, k narod nemeckY roku 1938 neni jit nemeckYm narodem z r. 1918. Pfehliti se vYchovne, prate, vykonana nacionalnim socialismem a zabezpedeni hranic hradbou opevneni, kterou nikdo nepronikne.

Jsem et'asten, k se nam vratilo 10 miliona Nemca a ze mir byl zachovan, aveak na ge zkuknosti z techto poslednich osmi mesica nam ukazaly, ze treba zustati rozumnYmi, a to vice net kdy jindy a nezanedbati nideho, co by mohlo sloutiti k ochrane Elise. Nebezpedi svetove valky trva. Po Chamberlainovi maze zcela dobfe ptijiti Cooper, Eden nebo Churchill, a my pak by mohla zaditi svetove. valka. Vime, ze svetovY nephtel, 'tidovstvo a boleevici jsoit pfipraveni ke skoku! Jsme ochotni jakotto stet silnY provozovati politiku dohody. My to mateme, ponevadt netadame nic od druhYch a ptejeme si miru. Nepoti!ebujeme ji g anglickYch guvernantek, anglieti statnici nemusi se starati o to, co se deje uvnitf hranic kige, my se nestarame, co se deje v Anglii a necht' se Anglieane staraji o to, co se deje jinde, na pfiklad v Palestine. 2adam v zajmu svetoveho miru, aby politici se zabYvali s yYmi vlastnimi problemy a ne problemy druhych. Nebude-li tomu tak, pak nebudeme moci vytvotiti podminky, nezbytne pro trvalY mir. My vime velmi dobie, co to znamene, bYti yydan na milost a nemilost druhYch. Vybudovali jsme velike cke imperium a prohla guji vgak nemeckemu narodu: Bud'me na strati a bud'me ball!"

Lids maji sve zakony. Dnes jsou pravdou odhlasovanou zakonodarnou nebo naiizenou diktatorem, zitra nejsou nielm. Ale jeden zakon, jedna pravda je nezmeniteina: pravda, fe lidsite pokoleni speje k u gleehtilosti, ie se zlep guje a ie vytvoti spraVedlivS, fad humanitni demokraeie.

AD TICHtMI, eistYmi Lany sviti zas zlaN te zatijove dni, jako pied rokem. Nepoznae, to Veechno kolem tebe je o celY rok starei, i lids to zestarli. Pefd branou do zamku sta,vaji titiz Rusove, Francouzove, Italove; zrovna pied tYdnem men slutbu, ted jsou fu, pravda, jini, mladei eetafove, ktefi na dvofe svych kasiren vedle zamku hraji voleyball. Ale i oni jsou o rok stark Pfed branou hibitt yku je to piece jen jaksi nove: d ye boudy prodavaji upominkove pfedmety a pohlednice. Z jedne boudy se na vas smeje pant Loskotova: "Jo, jo, starej je zrovna na hfbitove, kope hrob!" — Na htbitove opravdu hrobnik Loskot stoji obema nohama v hrobe. Nejake. babieka zemkela, sobotu ma funus, chudadka, ani koeili nemela, kdy k ni pfieel panpater s poslednim potehnanim. Hrobnik Loskot kope azkY hrobeCek pro babidku, vedle hrobu jejiho mute. Je to pies cestu naproti tomu znamernu hrobu, kde ptesne podle narodni pisne odpodiva svaj sen T. G. M. a pant Charlota: Kde je na g tatieek Roste na nem travnidek .. .

Nic, net prostY travnik v male zahradce, ani napis, nic. Za to zvadlYch kytidek na obrube hojne. A poked nikdo stoji nad tim hrobem, ptijde jeden, odejde, pfijdou dva jini, odejdou, ut tu je zas nekdo. Mist ') pied hrobem taktka neosifi. Honosne, ale stejne zvadle 'Once visa na zdi.

Hrobnik Loskot vyhazuje bah hlinu a noveho hrobu a pcifad vypravuje. Ma toho mnoho v sobe, invisi to ven. Ude se u neho zastavuji, on s nimi porozpravi. corrak loni, loni, to bylo v Lanech zch-avo! Umirali sami lids seglosti yekem. Pan president Osvoboditel byl tenkrat osmej a posledni v torn rode. Kdy g tak dlovek pofact kope, tak si taky like,: Eh! Co jsme na torn svete? Dvaagedesatka na krku, dlouho-li pak? A to jsem etyficet let Clelal gidatul Tudle,

vEnNtic elenstvu westskych radii k pov gimnuti! V nedeli westska odbodka Scbmkni amer. oechosloyaka Texasu — 6esky Den — ye prospkh oeskoslovenska. Ptipominame, te neclavno zde zalotena Odbodka zahrnuje krajany feech tabort, tudit i elenstvo na 1. S.P.J.S.T. VelkolepY osadni podnik ptipada k vYrodi 28. tijna, ktere je letos proradnosti nejblitSich jenca Csl. republiky dosti smutne. My neochvejnou vernosti zrazenYm brathm chceme americke vetejnosti dati na jevo, ze je neopustime a nezradime. Ukolem westskeho C. Dne neni jen hmotnY vYtetek ale docela nee° vainejeiho. Je pfikazem dne gka, aby vgichni ti, kdo chti nadale zastali Oechoslovaky, semkli se v pevnY elk a byli pkipraveni pro doby, jet rozhodne must pfijit. Uz z to pfidiny nemelo by byti jedineho dlena naei Jednoty jako i jedineho krajana velke a bohate osady West, kterY by zustal doma v nedeli 30. fijna. Musime si phpomenouti, ze se jedna o byti di nebyti i nas samotnYch, ktefi jsme vzdaleni tisice mil od tet"ce zkoueene stare domoviny, ale vzdor tomu zakladem yeekere naei dinnosti narodni, spolkoye i spoleeenske jest to pouto, ktere nas vine k historii, kultute, hudbe a umeni. C. Den zapodne spolednym obeclem v sini fadu Jaromir, vYboru podahlo se zajistiti za keeniky: Msgr.

Pelnafe, p. V. Maudra z Houstonu a si. Koemelovu. Razne zabavni atrakce pro ditky i dospele ptipraveny budou v parku, pi. Variova pfedvede se ekolaky ukazky .narodnich taneeka, spolusestry budou podavati °bed, svadinu i yeeefi podle vYborne sestaveneho "Menu", veder bude lidove, veselice pri hudbe dvou orchestra.

O zabavu duchovni i potitky telesne bude naletite postarano, navetevnici stravi nezapomenutelnou nedeli a veekery vYtetek pfijde do fondu Pomocneho. V padu neptizniveho podasi C. Den bude o tYclen pozdeji. Veselost bYva die stareho kofenim iivota ... a jestlite kdy bylo drobet veselosti zapottebi, jest to zajiste v techto chmurnYch dnech, kdy mysi dsl. Cloveka nemate se odtrhnouti od smutnYch uddlosti tam za mokem. Podnik vnese do na gich duel. yeselefei ,naladu. Ptijd'te proto v gichni, komu to okolnosti dovoluji! Necht' vYtetek je umernY s podetnosti a celkove dobroii situaci westskYch osadnika! Na shledanou v nedeli!

WV/ pan. kdypak to bylo, jo, pied etyfma nedelema, eel zas po Case na navetevu pan president. Trochu mu zbelely vlasy. Popovidali jsme si. On mne: No, tatiku, dobte tady ten trasnik o getfujete. A ja jemu: Inu, pane presidente, ut aby sprchlo, nebo to bude cely rezatY jako koCka. Pak mne podal ruku, ze prej bude preet.

No, a ja mu jako prat mot zdravi a aby nam jests hodne a mot dlouho vladl, jsem mu povidal. A on se usmival a tiski mne ruku. Pak mi taky pant presidentova tiskla ruku.

Hodne dlouho jsme si tak porozpraveli se starYm hrobnikem Loskotem. President Masaryk tam ma mot dobrou stra y v tom starem. On je osoba mot vyptavane, a v novinach to Casto slyei yeechno zmotany, jako s tim, ze president Beneg plakal jednou nad hrobem jako dite.

Oerta plakal! On to dovede v sobs udrkt.

Pada zas takovY zatijovY podveder jako tenkrat, kdy od Kladna pfijiklel smutnY Cerny vlak. Ale peeiny jsou tithe, ves je prazdna, jako splaskla. Na zahrubni posedavaji lido naveder ph Cerny hodince. Postolie tu s tim, tu s onim, promluvie. Divne baje a legendy slyeig.

Loskot je realista, ten jen o gkuteenostech. Ale stare babieky a declove vypraveji a geptaji. la babielco, to je tetko v novinach vypravovat!

Vite, my loni v noci u to brany byli take lido, nevetici na povery a slyeeli jsme na vlastni si houkat sSidky. Pak nam ale odbornici v mysliveckYch listech vynadali. Kdepak pit by sYdkove tu noc houkali. Podle odbornika proste sYdkove houkat nemohli . . . A vy mi tady, babieko, najednou vypravujete takove veci "No, na mou duel, vklyt' jsem to nevidela ja sama! Takhle vedir, divali jsme se pies zed' do parku. Bile. postava vyela ze zamku. Znate piece ty bile gaty, ktere nosil. KatclY je znal. Byl

Strana 13.

Kolonie na fleet malSreh narodii. Anglicka vlada zamyeli svolati v dohledne dobe poradu kolonialnich mocnosti — Anglie, Francie, Holandska, Portugalska, Belgie a Italie — ph nit ma byti jednano o uspokojeni nemeckYch kolonialnich potadavka. Anglie wady recta rozdavala z ciziho, obetovani Ceskoslovenska spade do teto lacine velkomyslnosti, net pkedani easti svych kolonii Nemecku ut je vec jina. Britanie totia nechce Hitlerovi vratit jinni ani zapadni Afriku, jednak proto, to se stala soudasti Jihoafrickeho dominia, jednak proto, ze jsou v ni bohata nalezi gte diamanta, ktere, by Nemciim umotnila konkurenene zabit Kimberleyske diamantove pole, vlastnene Anglidany. Tanganiiku pak nechteji Anglidane vydat proto, ze by tim pferueili jednotnY pas azemi, po kterem jde t'eleznice Kapske Mesto — KahYra. Proto hlecia.

Anglie vYchodisko, jak dat Nernciim kolonie a ph tom si uchovat tyto d ye hlavni kolonie pro sebe. V LondYne se mluvi o tom, to se Nemcam ma umotnit, aby hospodatsky vyutili balgickeho Konga a portugalske Angoly. Mluvi se take o adasti Nemcii v Holandske Indii, jen oplyva, olejem a gumou. Pakt etyt mocnosti v Mnichoye, vydave, po porake techoslovenska yeechny male staty na milost a nemilost etyt mocnosti a proto neni divu, to se vyskytuji opet poplane zpravy, ae tadost Nemecka po koloniich ma bYt ukojena na fleet Belgie, Holandska a Portugaiska. Zatim tyto zpravy jsou jen pokusnY balonek, Chamberlainova vlada v zakulisi znovu eachruje Nage navgtevy. V sobotu dojel do West nee organisator br. Karel Navratil a ueinil nam kratei navetevu. — Tehot dne zastavili se tu br.

T. Salad a syn z Buckholts. Dleli navetevou phbuznYch ve Fort Worth a cestou domit chteli shlednouti nove misto tiskarny Oechoslovaka.

S bratrem Saladem poznali jsme se na sjezdu v Schulenburgu a shledani po tolika letech bylo oboustranne mile. — V poneli pfijel do West tajemnik R.V.O.S. p. Slavik z Buckholts. Vytizoval tu jiste zaletitosti tohoto ochranneho spolku a na chvili se zdrtel i v redakci. Navetevy nas to on. Pfeeel takovYm pomalYm, rozvatnYm krokem tmou a zmizel v parku. Vracet jsme ho ut nevideli. Ale bylo to nekolikrat, ne jednou.

Nepovim varn ani, kterY den tu chodiva, ale chodi."

Dedougek, kteremu start Loskot jiste taky zahy vyrYpne na lanskem hthitil yku dolik, vi zase docela bezpeene, to to bylo ua po nekolikatY patek. Byl vdera na poll za hibitovem, takovou jako jiskru videl nad hrobem, mihla se a ztratila vysoko v nebi. Vklycky v patek. Ale videl to declougek jen sam. Kdyt si pozval druhe, nebylo nic. Az zase kdyt byl sam.

Takove je to dnes v Lanech. Statedkove t"iji temi vecmi, zatim co yeedni testa je tickle, a prazdna.

Tam u Libueina stoji letos vysoka halda. je to kopec Mei net jak vyhrabe start Loskot z Hader lanskeho hfbitayku pro ty, kdo zde umiraji na seelost velem. Dokud til bilY pan, Casto zag el na htbitov a kdy videl kopat hrob, ptiival se Loskota, nas ten novY mrtvY zemfel a jak byl star. A jak byl thud. Novi president chodi a pta, se na zdravi samotneho Laskota.

"V tom se ti dva ohromne li geji", fika start' Loskot, kterY uz to dfiny ma take dost.

V zamku je yeechno, jak bylo.

U Masarykt jsou veechny pokoje zachovany, jak byly pied rokem. 8aty dosud visa na svych mistech, knihy pfesne srovnany tak, jak pan je srbyrial, net odeeel od posledni korektury knihy "Rusko a Evropa". Je na svem mists i taka i odlotenY ependlik do kravaty. Jen v pravo ode dveti lotnice left posmrtna, maska.

T2, je navic. Z hudebniho salonku sem zazni nekdy tlumene kroky. Jinak se tu nic nepohne.

Kuzma.

— Ut je to rok!

Fagiste pomariali fag istam, komuniste pomaKali komunistam a dokonce i gpanelske demokracii; demokracie demokraciim nepomahajf, A. Malraux: Nadeje.

Strana 14.

vEsTNIx

OS ETA. L

Nov nemed4 slabikaf. ciTETOVt nazor narodniho socialismu je dnes 0 spoleenYm vlastnictvim vg ech Nemct. Vgichni dobti a nezaujati soudruhove si osvojili iclealy narodniho socialismu do to miry, ge jim poskytuji pevnou oporu a smernici v ka gde givotni situaci.

SpoleenY svetovY nazor je nehynouci paska, ktera spojuje vudce na geho naroda a jejich ndsledovniky ke spoleenemu tkolu.

Minulost neznala takove spoluprace vgech soudruht v tvoieni spoledneho givota nageho naroda Dtivej gi filosoficke nazory nevychazely ze skuteenosti. Nemely nic spoledneho se skuteenYmi udalostmi a ve vettine ptipadt staly ptikte proti nim. Nasledkem techto protiv se vgechny problemy narodniho givota staly brzy tak zamotanYmi a temnYmi, ge ani sami vtdcove takovYch filosofickYch systemt nevedeli, jak zavest potadek doprostied zmatku. Pokorny soudruh musel jenom dekat vice merle trpelive, co vzejde z vysoke politiky. Byl zatladen s politickeho jeyig te mezi pouhe divaky. Dnes je tomu prave naopak. V gechny problemy narodniho givota se staly tak jasnYmi, prostYmi ureitYmi, ge jim man rozumet ka gslY soudruh a kagdY mug e spolupracovat na jejich tegeni.

Nebot' narodne socialistickY svetovY nazor neni nic umeleho a vymy gleneho Neni teorii, nYbeg ptizptsobuje se ptesne skuteenosti. Ideal narodniho socialismu se zrodil ze zkugenosti.

Nej yyznamnej gi a nejireinnej gi skuteenosti givote naroda jsou "krev a ptda". Kdo uzna jejich stmelujici silu a ptisobeni v dejinach, ten se mt.& take zireastnit yytvateni budoucnosti.

Pestovat v Hitlerove mlade gi politickou je proto podle svetoveho nazoru narodniho socialismu tkolem teto uOebnice ureene pro gkoly Hitlerovy mladege.

Zakladem narodne socialistickeho svetoveho nazoru je rtznost lidi Pa telesne strance nebude tuto ruznost nikdo popirat. Nebot' je zfejme, ge lade rucla je jina ne g gluts, eerna a Mimo to nejsou lido stejni ani uvniti rodiny belocht. Barva odi, vlasu, kt ge se take velmi ligi.

Jsou vgak rozdily i po strance du gevni. Na di se proto musime divat podle jejich du gevniho zaIngeni. Uvedomujeme si to, a podle toho jedname.

V dtivej gich dobach se nebral ztetel k teto ztejme rtiznosti lidi anebo se postupovalo yedome proti teto skuteenosti. TragickYmi svedky toho je mnogstvi ktigenct vze glYch ze spojeni Nemeu s eernYmi sbory za okupace PorYni a s tidy .

Nemecka krev je proto podminkou pro ptijeti do spoleeenstvi nemeckeho naroda. did, ktery ptijal nemecke jmeno a ktest'anskou viru, ztstava gidem.

Rozdily, jake existuji mezi eernochy, Indiany a jinYmi, jsou patrny ihned. Nejsnadnejgi je rozligovat rasy u naroda, kterY se sklada z ptibligne podobnYch a ptibuznYch ras. Laik obyeejne tekne, tie Japonci jsou ygichni stejni.

Ptijde-li Japonec do Netnecka, iekne take, ge ygichni vypadame stejne.

6iste rasy lidi dnes sotva existuji . Povstaly smigene rasy . . . Jedno v gak rozliguje narody navzajem, toti g rtznY pourer ras. Mnoho narodil v Evrope si zachovalo ptedev gim nordickSt charakter, jine zapaclni nebo vYchodni, ci vYchodobaltskY a tak dale.

Seznamime se zaldadnimi rasovYmi slogkami nemeckeho naroda . . . nejenom s telesnou stavbou, ale i s dugevnimi a duchovnimi znaky . .

Podle pkevlaclajiciho nazoru mu geme v Evrope a tudig take v Nemecku s ureitosti rozli govat tyto rasy: 1. Nordicka, rasa. 2. Falska rasa. 3. Zapadni rasa. 4. Dinarska rasa. 5. VYchodni rasa. 6. VYchodobaltska rasa.

Nordicka rasa, stejne jako falska., je ze vgech

evropslOch ras nejvyggi. DospelY mug mezi v priimeru 1.75 metru. Snad je tato yYgka nasleclkem pozdej gi pohlavni zralosti. 6im dale jdeme na sever, tim vice nachazime rust jegte mezi 20. a 25. rokem. Take stall zadina mnohem pozdeji. NordickY mug je vysoky a gtihly. Jeho tidy jsou podle nagich zjigteni velke v pomeru k ostatnimu tau. To je ye shode s na:gim smys• lem pro krasu. Narody s jinYm rasovYm slo genim maji ovgem jiinY ideal krasy. "aim se tedy ligi nordicka rasa od ostatnich?

Ptedne tim, ge je nadprtmerne du gevne nada.na. Vynika, pravdivosti a energii. Nordieti lido maji vetginou, i v pomeru k sobe, velkou schopnost usuzovaci. Jsou nachylni k zamlklosti a opatrnosti. Citi, ge prilis hlasite -mluveni je nedtstojne. Jsou vytrvali a sleduji cil, ktery si jednou vytkli. Jejich energie se projevuje nejenom ye valce, ale i v technice a vedeckem baJsou ptirodou ptedurdeni k tomu, aby vedli.

V Nemecku nachazime tuto rasu hlavne ye Westfalsku, odkud ma sve jmeno, ye Svabsku a Wuertembersku. Mimo Nemecko se vyskytuje ye S ‘ vedsku, a ku podivu take — na KanarskYch ostrovech.

Falska rasa v prtmeru pteddi vY gku nordickou. Jeji prilmerna, vy gka eini pies 1.75 metru. Proti nordicke neni vysoka nYbrg vysoka a giroka. Proto jedna take s yetgi silou.

Tato rasa neni v Nemecku skoro zastoupena v eiste forme. Shledavame se s ni, hlavne smigenou, v PorYni. Dnes ji najdeme v Anglii, Francii a na ostrove Pyrenejskem, tedy v zdpadni evrope. Osamocene zbytky najdeme take na Balkane.

Jeji telesne proporce jsou podobne jako u rasy nordicke. Zapadni elovek proto neni zavality, nYbrt krasne gtihlY Zapadni rasa je nejmengi v Evrope. Zapadni mug dosahuje v prilmeru vYSky 1.61 metru. Sirka ramen a tzkost bon neni tak yyznadena jako u nordickeho muge. Pohlavni zralost ptichazi dtive. Proto take stati zadind dtive.

Od nordicke rasy se lisi znaene dugevnimi vlastnostmi. Lido zapadni rasy jsou — mnohomluvni. Proti nordicke a falske rase maji mnohem merle trpelivosti . . . Jednaji vice z cite neg z rozumu . . . Jsou vznetlivi nebo i vagnivi.

Zapadni rasa pies v gechnu dugevni yzneliyost postrada tvurei sily. Tato rasa vytvoiila jen mak, vynikajicich mugt.

Tato rasa je malo podobna nordicke, pokud se tfee telesne stavby. V Nemecku nachazime tyto lidi na jihu a jihovychode, take ve sttedu Nemecka. V Evrope mimo Nemecko je nachazime v Anglii,. ve vYchodnich alpskYch zemich (maji jmeno po DinarskSrch Alpach) a na Bal-7 kane ag k Ukrajine.

Velikosti tela se ptibliguji nordicke rase. DinarskY 'Cloy& ma prtmernou vfgku 1.74 metru.

Je vysokY a gtihlY, Pokud se tee dugevnich znakt, ma dinarskY elovek nekolik vynikajicich vlastnosti. Jako nordickY elovek je velmi pygnY a vgdycky stateenY. Je dobrY bojovnik. Miluje veimi svou vlast. Je nadan vet gi tytret silou neg sousedni elovek vYchodni. Proti nordickernu eloveku podleha dinarskY vice naladam. Je od ptirody hluenej gi a hovornej gi. Neni pro velke my glenkove procesy nebo badani. Vynika v gak velkym hudebnim nadanim.

Jegte nam zbYvaji dye rasy, ktere se zdaji spolu tesne ptibuzne Jedna je Nachazime ji na jih a jihovychod od Nemecka. Na zapade se giti k Holandsku a do stiedni Francie. Na jih ji milgeme sledovati a g do alpskych zemi a stkedni Italie.

VYchodni . . . lido . . . jsou jiste odva gni, ale ne zbrkli. Nejsou bojovni. Kloni se k chytrosti.

Postradaji ducha vladct . . . jsou ochotni a poddajni poddani. VYchodni rasa je vgdycky vedena, nikdy vedouci .. .

Velikosti tela ptedei vYchodni jen nepatrne.

VYchodobaltskY mu g ma v prtmeru vy'Sku 1.64 metru. Konstituce je podobna, konstituci vYchodniho eloyeka. BaltickY je jen vitalnefgi. Je malt' a se girokYmi kostmi. Mug ma giroka ramena, ale take giroke boky. Zavalitosti se podoba vYchodnimu eloveku. Aekoliv se zda, 'ge dospiva dosti pozde, zadina ptesto starnouti hy.

Hlavni slogkou nageho naroda je proto nordi-

Ve sttedu, tine 26. tijna 1938. cka rasa. To neznamend, ge polovina nageho naroda je eiste nordicke rasy. V gechny uvedene rasy se vyskytuji smi geny ye vgech dastech nagi vlasti. Avgak okolnost, ge yelko, vetgina nageho naroda je nordickeho pa yodu, opravriuje nas k zaujeti nordickeho stanoviska pti hodnoceni charakteru, ducha, telesne strukturu a fysicke krasy. To nam take dava pravo upraviti nage zakonoclarstvi a stat podle svetoveho nazoru nordickeho dloveka.

Udebnice pak vysvetluje Mendelovu teorii dedictvi a aplikuje ji na utvateni ras. Mluvi o nutnosti pestovat nejlep gi rasove vlastnosti, popisuje nektere dedidne choroby a vady, a vysveduje zakony Tteti rise, tYkajici se mantelstvi a zdravi a z ylagt' varuje proti "poskyrneni mysli a krve tidy" Zdtradiuje nutnost zvYgiti liknavou nemeckou porodnost, aby nemeckY narod " gil na yeky, od stoleti k stoleti."

NemeckY narod se od prvnich dob vyznamenaval rozumem a z ylagtni laskou ke sve Ode. Jen kdyg rasove znedisteni hrozilo udusiti givouci a jedineenou silu nemeckeho naroda, mohly ony sily, ktere hrozily vyvratiti z kokene nemeckY narod, ziskat paly. Proto mely bS7t prvni porugeny duchovni hodnoty pudy. Lasky k vlasti byla znidena a zesme gnena. Svetoobean "nadnarodniho" rageni byl postaven za cil, hoclnY sna geni. Pak byly take napadeny zemedelske zaklady na geho hospodaiskeho givota. nazory cizi na gemu narodu se gitily mezi nemeckymi hospodatskyrni vtdci a °dimly nagini produktivnim pracovnim silam vedomi, ge jejich, prate spodiva na celona'andnim zaklade.

Nasledkem toho se nemeckY narod staval hospodatsky stale zavislej gim na cizich zemich.

Narodni socialismus nyni zavedl znovu ptirozenY tad do hospodatstvi. Vratil na gemu lidu tvtrei silu a zdroje a vYrobky na geho tzemi u.civil zakladnou nemeckeho hospodatstvi. dnes, po nekolika mai° letech, je uspech tohoto noveho zpusobu hospodatskeho mygleni ztejrnY. Armada nezamestnanYch, eitajici miliony, zmizela. V nemeckem hospodatstvi nastal novY rozmach.

Nemeckym tzemim rozumime katidou Oblast stkedni Evropy, ktera je obYvana Nemci ye vice merle trvalYch osadach a kterym vtiskl nemeckY narod svuj raz. Je obklopeno zememi, ktere jsou vzhledem k Nemecku okrajo yYmi oblastmi Evropy, protog e jsou obklopeny se tti stran motem nebo neobydlenYmi kraji.

Umisteni nemeckeho tzemi ye sttedu Evropy ptsobilo silne na dejinny osud na geho naroda.

Nebot' v gechna duchovni a politicka hnuti v Evrope se musela setkat na nemecke pude .. .

V poslednim stoleti musel na g narod zapasiti s ideami zapadniho liberalismu a vYchodniho bolgevismu. K tomu vg emotine Atoky, hrozici znieit givot a kulturu evropskeho kontinentu, musely bYt ustaviene odra geny na nemecke per.de . . .

Mimo to bylo nemecke tzemi pro svou tsttedni polohu vystaveno hned od podatku tlaku svYch sousedt. Ponevad g byli na okraji Evropy, jak ug bylo uvedeno, byli nuceni obratiti vg echno sve expansivni usili proti nemeckemu tzemi . • .

Nemecka rise, politicka to oblast nemeckeho naroda, pojima jen malou east nemeckeho zemi. Od tpadku cisakske moci za sttedoveku se politicka oblast iise zmen gila a omezila. Ne, kolik nemeckYch state se odtrhlo od Me a east jich se upine odcizila nemeckemu narodu. Mimo to nektere east rise byly uchvaceny cizimi narody .. .

Nemecka populadni oblast saha v gude, kde se mluvi nemecky. Saha. daleko za politicke hranice nagi rise a obsahuje vgechny staty i souvisle nemecke populadni oblasti, ktere jsou vlastnictvim nenemeckYch state .. .

Nemecka kulturni oblast saha, je gte dale za nemeckou populadni oblast na vYchod. Obsahuje take zeme nemeckYch narodt, ktere vgak ptijaly sve dejinne uvedomeni, svou kulturu a sytj narodni raz od nemeckeho naroda. V tato nemecke kulturni oblasti jsou v gude znat stopy nemeckeho givota. NemeckY jazyk, nemecke umeni a nemecke pravo jsou ptltomny vgude po cele nernecke kulturni oblasti. V ni legi mnoho velikych ostrovii Nemcfr.

Dodnes si udrtieli give spojeni mezi nemeckou kulturni oblasti a Nemci

Ve stf edu, dne 26. Mile 1938. ( HEDA HALIROVA:

VeATK A ROMAN MLADtCH SRDCI.

DY2 weer Heda ulehla, geptaly jeji rty K prave tak, jako v tute2 chvili rty Vefiny a Stag iny: "Zase uvetim lasce."

8.

Pan '81egr seal ve sve pracovne sklonen nad nekolika dopisy. Dlani podpiral svou krasnou, vYraznou hlavu, ktere tolik slu gely Aediny, je2 se vinily na skranich. Sede &di zanily teplem velke otcovske lasky. List, kterY drael v ruce, se sotva znatelne chvel.

Byly to dopisy od jeho syna Jarosla,va. Tagil se jimi ve volnYch chvilich, cetl je stale znovu a vidy v nich nalezal nee°, co a2 dosud pkehledl. Z dfivej gka nebyl zvyklY dostavati od ry dopisy a proto si je tim vice zamiloval. I dnes usedl ye sve fiche pracovne, aby se jimi poteg il. Zadal eisti prvni, kterY dostal.

ZlatY tato!

Doufam, 2e se pfilig nepolekag meho noveho rozmaru — psati dopisy. Chci od nynej gka s Tebou sdilet vgechno, co mne na testa za nova vyteenYm diem potka. Jiste se pamatuje g na nagi posledni rozmluvu v Ty e pracovne a jiste jsem Ti piipadal smegnY svYm nezvyklYm zajmem o obchod a je gte komietej gi musela se Ti zdat ma otazka, tYkajici se me budoucnosti a dokonce snad i me 2enitby.

Vidig , tatinku, uznavam, 2e jsem byl smegnY a piece na ten veeer rad vzpominam. Myslim, ze nas sbliail vice, ne2 celYch dvacet pet let, po ktere ses o mne s takovou laskou staral. Nejradeji si vzpominem na Tye, slova: "Vezme g si tu, kterou bude g miti ratio." Myslim, 2e Ti budu za tuto vetu vdeenY vzdy, kdy na onen mil' weer vzpomenu, a chci se Ti za ni odmenit ripinou uptimnosti. Poslyg tedy: Delgi dobu jsem potkaval rortomile, plavovlase deveatko, ktere se mi tolik zalibilo, 2e jsem nemyslel na nic jineho, ne2 na ne. Vypozoroval jsem, kdy chodi ureitou ulici a pfiznarri se Ti, 2e jsem byl gt'asten, kdykoli jsem ji uvidel.

Pies to jsem se s ni neseznamil. proto ge byla v2dy doprove,zena ttemi kamaradkami. 6ekal jsem na pfile2itost, abych se ji pfedstavil. Jednou jsem vyslechl, nepozorovan, jejich rozhovor. Staovaly si na sveho bohateho zamestnavatele, kterY si hledi jen svYch kapes, ale zainestnancti si nevgime„ Jedina "moje malieke," ho neodsuzovala, omlouvajic ho velkou praci a s nejveselej gi tvaki se piiznala, ae je spokojena i se svYm fidelem chudeho deveete. Vef mi, tatinku, 2e nine jeji skromnost v dne gni dobe honby za mamonem velmi dojala a v duchu jsem byl rortrpeen na jejiho zamestnavatele.

Proto snad pochopig me pfekvapeni, kdy jsem ji nalezl pii prohlidce na geho obchodu v jedno kancelafi za psacim strojem.

Ten den stal se meznikem na testa meho 2ivota. Prvne jsem si uvedomil praci v gech lidi kolem sebe a svou hroznou neeinnost. Nemohu pochopit, jak jsem mohl bYt tak slept a nevidet, jak se namaha g, zatim co ja, se bavim. Je Pravda, studoval jsem pilne a svedomite, ale me vzdelani le2elo ladem. Rozhodl jsem se, 2e budu take pracovat, abych se jednou mohl za sebe divat s hrde zdviaenYm delem. Chtel jsem s Tebou se poradit o svem rozhodnuti, ale nahoda dala mne do ruky dopis feditele nagi ky, kterY hledal korespondenta cizich jazykri.

Proto2e jsem mel obavy, 2e mne bude g muj plan rozmiouvat, rozhodl jsem se proste vzit nohy na ramena a pokusit se o gtesti jako "vYdeleene, sila".

Ted' sedim v K K. . . . v jednom hotelu a u21vain posledniho dne sve svobody. Zitra se prijdu pfedstavit panu keditelovi Hofmanovi. Jsem opravdu zveclav, jak dopadnu. Nedostanu-li vgak misto zde, piljdu hledat jinam. Byl by v tom eert, abych nem nenalezl. Prosim tedy, tatinku, dr2 svemu velkemu zaeateonikovi palec, aby se mohi neeeho dopracovat.

Napig i Ti zase brzy, 4bys vedel, stoji-li gtesti pfi mne, jako as dosud.

Tviij Jara.

VtSTNiK

Ruka pana 6legra nine pohladila dopis a vloLla jej do obalky. Potom rozlotil drub' list a za chvili byl znovu pohrouten do detby.

Tatinku!

Jsi nadhernY elovek, 2es tak svedomite dr2e1 palec. Pomohlo to — jsem pfijat. Byla to naramna gvanda a myslim, 2e Te to bude zajimat.

Rano jsem se pkipravil dakladneji nez na pies — dokonce jsem se oholii, aekoli jsem mel bradu jako zrcadlo — pak jsem se s tlukoucim srdcem vydal na cestu. Nevim, uvefig-li, jsem mel po prve v Iivote tremu a mohu ze to neni pocit prave pfijemny. Limeeek mne gkrtil, gaty nine tisnily a bylo mi nepfijemne horko. Nejlif.fte bylo, kdy jsem stal pied panem feditelem. Je to site fictyhodnY pan, ale odi ma jako jehly, kterYmi se do eloveka zavrta, jako by hledal kariky na jeho lehtivem svedomi. Myslim, 2e jsem vypadal jako ulienik, ktereho chytili pii vymlaceni gkolnich oken.

"Vase vysvedeeni, pane!" vybafi na nine, kdy jsem se na nej ji2 chvili nejapne dival.

Potom je zkoumal, jako kdyby chtel objevit padelek. Tepry na konec se podival na jmeno a potom udivene na mne. Jeho ledovy vYraz ponekud rortal. "Jste pfibuznYm pana 81egra, majitele Nizzy-Bon-Tonu?"

Tu jsem Te, tatinku, zapiel MIT ne2 Petr Krista, nebot' ani kohout nestaeil tak rychle zakokrhat.

Rysy pana ieditele zase ztuhly, zmeril si mne ironicky a potom fekl sure, jako bys oiech rozdrtil: "Proto!" V jeho oeich jsem videl, ae si mysli: "Kdepak ty, chudaeku, a na g 81egr!" Bylo mile do smichu, ale hrdinsky jsem se opanoval.

"Nu„ dobra. Zkusime to tedy s vomi. Pfijd'te zitra!" Potom se ke mne otoeil zady, co2 je asi u neho zpusob loudeni. Vypadl jsem tedy a gratuloval jsem si, 2e jsem piijat.

DruhY den jsem nastoupil slu2bu.

Zdej gi odboata jest asi o polovinu men gi, ne'i v hlavnim meste, mohu v gak tici, 2e se mi zde libi. S kolegy jsem se ut spfatelil. Jsou to pHjemni hogi, majici smysl pro humor. Sleena, ktere, je se mnou v kancelati, dela, na nine zamilovane oei od prvni chvile, kdy jsem nastoupil. Kdyby vedela, 2e vzpominam na male, vesele deveatko„ ktere pobilad po ulicich velkomesta jako zafivY motYlek, tedy by se nenamehala.

Ji2 se take zasvecuji do "kgeftovni hantYrky" a znam razne pfezdivky s yYch kolegu i nadkizenYch. Tak iediteli fikaji "Rampouch", co2 shledavam velmi piilehav'm. Muj kolega po pravici je "Hrdina prerie", prb svou naru2ivou zalibu v cowbojkach, po levici sedi "Vrchni radni" Sleene, o ktere jsem ji2 psal, "Kvet kaktusu", co2 ji velmi zlobi. Musim se Ti pfiznat, ze u2 i . e jsem tu teprve tak ja, mam pfezdivku, tfeba 2 kratkou dobu. ftikaji mne "KrasnY princ z Nemanic". Neni to komicke?

Prate mam dost a WI mne. Na otazku platu jsem docela zapomnel a ted' jsem zvedav, jakou sumou mne omradi. Alespori vidi g, jak jsem dosud nepraktickY. Prozatim toho vi g dost, tedy si schovam oTvrij Jara. statni na pfi gte.

Vet dopis znel: Milt' tatinku!

112 jsem zde vice rid mesic a stale nelituji, jsem se rozhodl pracovat. Pozvolna se zasvecuji do tajfi obchodu a doufam, 2e as se vratim, budu Ti ji2 ponekud platnou silou a nebudu se muset hanbit pied svYm malYm deveatkem, ktere ji2 od falai° mladi musi pracovat.

Dnes po prve zaslechl jsem rozhovor, kterY se tyke, nas: "Start pan je dfie a _ph tom je do-. brak. Dela mnoho pro chude a zmrzadene i jinak negt'astne lidi" (Ten dobrak jse g Ty). "Za to ten mladY floutek (to jsem ja) nevi, jak tatinkovi pomoci od penez, kde flamovat, kde se bavit a po svete litat." U2 jsem se elite rozohnit, ale na gtesti jsem si vzpomnel, ze s tim floutkem nesmim mit nic spoleeneho.

Kdy2 jsem se pezdeji nad tou pNsnou kritikou zamyslil, musel jsem uznat, 2e neni tak docela nespravna a byI jsem "Hrdinovi prerie" (on to totia povidal) vdeeen, ae mi otevf el oei, abych videl, .2e i jini si vgimli meho zahaleiveho, klackoviteho 2ivota.

Ted' vg ak u2' jsem se hodne zmenil a praci

Strana

15.

jsem si zamiloval. Dokonce jsem byl pochvalen feditelem, co g je velkYm vyznamenanim, nebot' on chvalou nikdy neplYtva. Musim Ti jeg te iici, 2e mrij mesidni plat jest patnact set.

Byl jsem tim velice pfekvapen, nebot' ostatni fitednici maji test as jedenact set. Kdy2 jsem se tomu divil, vysvetlili mne, 2e korespondenty cizich jazykri tato se2enou a proto 2e jsou tak dobfe placeni. Muj pfedchildce pry mel pies dva tisice. Mimodek jsem si vzpomnel na jedno odpoledne, kdy t'ukani psacich strojt mne upozornilo na nekolik deveatek, ktera za svou mesieni praci dostanou tii sta. Je to velkY rozdil, vid', tatinku?

Tvilj Jarka.

Milt' tatinku!

Tvilj dopis se mne velice dotkl a musim Ti dat za pravdu, 2e nem podobneho je zcela dolate maim Nevim, pros mne ani nenapadlo, 2e by "moje deveatko" nemuselo bYt opravdu moje. Ani na mysl mi nepti glo, 2e by mohla ztratit srdeeko pro nekoho jineho a na nine 2e by se divala profidy cize. Pii podobne myglence mi cosi svird hrdlo a mam chut' bit se a vydobyt si svou malietou. Neni snad podobnY pocit nemuiny? . . . Ja vgak i pies tuto obavu distanu zde. Ureil jsem si cil a proto vytrvam. Musim se stet celYm elovekem a teprv, as budu mit vysveddeni jak schopnY korespondent, se vratim, abych si ji ziskal. Snad nine ani tentokrat neopusti me pkisloyeene Dues jsem vzbudil velke pohor geni mezi kolegy. Nejak se dovedeli, 2e je Stella se mnou.

Jest to smutne, 2e jsem a2 dosud potfeboval pro svou osobu obsluhy.

"KrasnY princ z Nemanic si dr2i sluhu!" vysmivali se mne vgichni a tak jsem se rozhodl, 2e se deknu i tohoto pohodli. Proto ho poglu ted' pied vanoci dome. Potom jsem byl poke,ran jednim, kterY to se mnou dobfe mysli, kdy jsem si nekolikrat najal taxi: "Kdybyste nerozhazoval! TakovY mladY chlapec a nemtie chodit pegky. 8etfte! Kdybyste se elite jednou °knit, bude yam kakla koruna dobra."

Vzal jsem si to poudeni k srdci a chodim ted' stale pegky.

Jinak mne maji vgichni radi, snad proto, 2e jsem se ji2 dvou zastal, kdy se na nich pan ieditel hojil.

Na vanoce nepfijedu, mime dvojnasob prate.

Pieji Ti hodne ptijemne svatky.

Tvilj Jara.

Potom nasledovalo nekolik dopisit, ktere lieily jeho praci a drobne episody z obchodu a tepry posledni dopis rozeviel start pan 8legr a behem eteni se usmival. Dopis byl datovan 15. dubna a obsahoval toto: ZlatY tato!

Pfigla velka katastrofa! Je gte ted' jsem se z toho docela nevzpamatoval Hlava mi dosud brni od vgech tech feel, ktere se na nine sesypaly. Vypigi Ti pfesne, co sestalo.

Jsem jia nadherne zapracovan, s kolegy si vetginou tykam a vgichni mne maji radi.

A najednou pfigla to rana. Pamatuje g se na mtj loriskY tennisovY zapas, ve kterem jsem se umistil jako prvY? Nektere noviny tenkrat nesly muj obrazek a v jednom ilustrovanem Casopise bylo pod mou fotografii toto vysvetleni: "ZnamY hrad tennisu, Jara Slegr, kterY letos jit po druhe si uhajil prvni misto v na gem meste, jest synem mnohonasobneho milionale Karla Slegra."

Tento easopis nekde objevila sleena z kancelate a zpiisobila s nim prave pozdvi2eni. Zda se, 2e si mimo teditele nikdo nevgiml shody meho jmena se jinenem jeho zamestnavatele.

Bylo to velmi smegne, kdy pochopili, 2e ma sleena pravdu, a potom mne okukovali jako nejakY zvlagtni exemplar' ze zoologicke' zahrady.

Zaeali mne vgichni vykat, co2 jsem si dtrazne zakazal. Myslim, 2e jsem tim ziskal jejich sympatie. I editel v pravem slova smyslu Musel jsem mu drirazne pfipomenout, ge se povaiuji dale za jeho podfizeneho, a2 do konce mesice. Pak 112 by nemel mtzj pobyt zde proto2e bych byl prote2ovan a to nechci.

Tedy na brzkou shledanou.

Tvilj Jara.

Pan 8legr distal jegte chvili sedet zamyglen nad dopisy a potom spokojene vydechl: "Dobie, ae u2 pfijedeg, hochu zlatY. Bylo tu bez tebe smutno."

Ftrana 16.

9.

Prvni maj rozhodly se divky ztraviti v male vYletni restauraci, v krasne lesnate krajine, asi hodinu za mestem.

Jenda a FrantiSek s nimi. Pro Frantikta znamenal tento vYlet velkou udalost a podle toho si take dulekte vykapoval po boku Very.

Vyki brzy po obecle v nejlepSi nalade. I mesto bylo dries svateenejk. Sotvak se dostali ven z ulic, pozdravila je vane luk a poll. prvni maj, opevovanY mnoha basniky a tou2ebne odekavanY miadYmi srdci, slibujici lasku a gtesti, vydekoroval vkchny diskretni cestielty lesu, vSechny zahyby Septajicich potoku a lakajici strane jemnou zeleni a po ni rozhodil pestre korale tisice kveta. Do korun stromu cele sbory zpevakil, po nebi rozvesil lehYnke zavesy blankytu, vzduch napinil sladkou, omamnou vtimi a srdce neznamou touhou.

Cela spoleenost usedla do tichecho seffeneho dvema stranemi, porostlYmi btizkami. Asi dvacet krokii pled nimi tekla lenivYm proudem teka a za jejiich zady Sumely biizy svou nekonednou montonni melodii. , Cela ptlroda se odmldela — odpoeivala.

V Hedine dui vgak nebylo klidno. Boutilo se v ni neco neco, deho sama nechapala. Celou jeji bytost zaplavila ulna touhy miti u sebe nekoho draheho, nekoho, kdo by chtel kti jen pro ni. K eemu ji byla ptitomnost divek, k eemu se rozhyti maj svYmi nejpestfejk.mi kvety, kdy byla sama — sama?

Maly se zahledela na rudY kaminek na sve ruce, kterY vysilal ohnive blesky v paprscich slunce.

Teskne se usmala.

Ten ilzkY, zlatY prou2ek vyvolal v ni milou vzpominku na 8tedrS7 veeer, kdy ji byl tak tajupinYm zpusobem dorueen. Kdo mtz2e bYt darcem prstynku a pisatelem obou lsku, ktere mela peelive ulokny v ozdobne krabioce na svem stblku? Zamykene ptejela StihlYmi prstiky maliekY "perk a potom se rozhledla po ostatni spolednosti.

Marta zatila S'testim a Jenda se na ni dival jako na svatY obrazek. g kadlili se. Marta chvilemi zavYskla a Jenik se smal jako posedlY, kdy2 se mu podaiilo zatahat ji za derne kudrny. Kousek od nich sedeli ostatni. Dues i ten va2ny, nesmelY a stydlivy Frantikk se zmenil v rozdovadeneho chlapce, kterY se za chvili dostal z ptisneho dohledu. Hazel po divkach nasbirane 'SiSky a deal° mu velkou radost, podatilo-li se mu trefiti se do nektere.

"Pojd'te, naudim vas delat 2abky!" navrhoval jim a deveata s jasotem souhlasila. Heda se pustila za nimi k tece a po chvili je nasledovala i Marta s Jendou. Dean zavody, komu se kamenek nejeasteji odrazi od. hladiny, a Marta byla cela neSt'astna, 2e se ji to nepodatilo.

Potom hazeli proutky do ieky. Nektere se zadr2ely hned v kotenech vrby, nektere odpluly kousek dale, ale proud je strhl zase ku btehu.

Jen Stakn proutek odplul do Sirokeho proudu a uji2del rychle a't se jim ztratil s oei.

"Staga se z nas nejdale dostane!" prorokovala Vera. Stria se se zamykenYm iismevem divala pc proudu.

"Mokia, k ptijede princ z cizi zeme a odveze si nak. Staknku s sebou . . . " " — a u prvni lucerny ji vrati, vid'!" vpadla ji do teei Staga a tak prOzou zakoneila Verdino vzletne sneni.

Vkchni se rozesmali a kdy2 Frantikk, ktereho ani prvni maj nemohl odvratiti od veci hmotnYch, navrhl, aby se §li nasvaeit do lesni restaurace, vkchni souhlasili s nadknim.

Jig z dalky dclehla k nim vesela taneeni hudba. Kdy2 vstoupili do Utulneho salu a kdy k nim zavanula viine silne kavy, kterou ptineslo eiste odene device, byla jejich dobra nalada dovrkna. Ani bohove na Olympu nemohli s vetsi rozkok pojidati svou ambrosii, net dinila tato mala spoleenost s kavou a koladi.

Hede se s dobrYm jidlem vratil i dobry rozmar. 2ertovala s ostatnimi a kdy pro ni ze zasklene verandy, kde se taneilo, prisel chlapec, s chuti ptikYvla a za chvili se vznakla pti lehItYch tOnech tanga. Marta i Stasa ji brzy nasledovaly. U stolu osamela Vera s Frantigkem, ale nezdalo se, 2e by se pro to mrzeli.

Heda se oddala kouzlu tance, nebot' hudba na ni velice iacinkovala. S polo ptivtenYma odi-

vtsmix

ma se nechala \Testi svYm partnerem — a najednou se ji zdalo, k mezi tandicitni pary zahledla znamou tvat. Rozeviela do Siroka oei a pozorne se rozhli2ela. Ji g myslela, 2e se zmYlila, kdy2 se za ni ozval znamY hlas, tie neco promlouvajici. Rychle se otoeila. Ano, byl to on, Lad'a. Tanen s malym, vkdnim deveetem. Rychle zabloudila oeima ke stolu.

DikY Bohu! Vera tam sedela zcela v potadku, pod starostlivYm Franti gkovYm dohiedem.

"Snad ani tandit neptijdou," zadoufala Heda v duchu. Mela strach o Vetin znovunabytY vedela, 2e Lad'a vezel hloubeji v jejim srdeeku a vedela i to, te k FrantiSkovi chova cit pouze sesterskY. Pti pkikim kousku byla Lad'ou zpozorovana.

Zdravil ji s tim nejptatel gtejSim iismevem. Podekovala chladnYm kYvnutim hlavy a rychle odvratila hlavu. Za chvili videla, e Sta ga dekovala za pozdrav tYm2 zpilsobem a Marta ani hlavou nekYvla. Mo2na, 2e nevidela, nebot' byla zakoukana do Jendy. Heda si vSimla, te se Lad'uv oblieej zmenil vztekem a nemylila se.

Lad'u opravdu chovomi divek pohnevalo. "Co se ty protivy nafukuji! Delaji oblieej, jako by kousaly do citronu. Ci si jim Verka stetovala?

A co jim ostatne do toho bylo, jak se k ni zachoval? Rozhodne nemaji prava kritisovat jeho jednani." Nahle pocitil chut' ptesvedeiti se, jestli by i Verka ueinila tote2, co ostatni divky.

Veal dobte, 2e pro ni znamenal vie, net ona pro neho. Chtel vyzkoukti, ma-li nad ni dosud takovou moc jako drive. Po techto iivahach se zaeal rozhlikti po taneicich parech. Nemohl ji najiti, ale pochyboval, k by jedna z nerozludneho etyklistku chybela. Ale kdy2 ptehrali jeste kousek a hned potom druhY a marne ji hledal, usoudil, 2e piece jen zustala doma.

"Pravdepodobne jeSte po mne truchli," pomyslil si se zlomyslnYm igklebkem.

V tom hudba spustila jernnY, lahodnY valeik.

To byl tanec, kter' Lad'a netancoval, a proto se rozhodl, 2e se zatim pujde posilnit. Ve dyetich se srazil s Frantigkem a Verou. Divali se na sebe a Vera prave neco veseleho vypravela.

Frantigek se smal syYm ptijemnYm hlasem a pozorne naslouchal. V torn okamkku spattila Vera Lad'u.

Prudce sevtela Franti gkovu ruku a silne zbledla. Lad'a dogel a2 k nim a uctive se uklonil. "Prominte, pane BilY, chci tici sleene Vete nekolik slov."

Frantikk, ode fidy zvyklY ustupovat, odstoupil nekolik kroku, ani2 si povkml, 2e se za nim Vera obratila rychlYm pohybem, jako by ho chtela zastavit.

"Verugko," zahovotil Lad'a tlumenYm hlasem. "Dovol, abych ti vysvetlil . . . " Vete se zdalo, 2e se s ni sal zatoeil. Ano, to byl zase ten stars', mazlivY ton, kterYm se ji kdysi vemluvil do srdce. Musela vynalotit vtechnu svou yell, aby mu pteruSila tee: "Neni co vysvetlovat, Lad'o. Nebyl jsi vazan a ja, jsem to neptemlouvala. Nepteji si nic jineho, net abys byl 'St'asten . . . S bohem, Lacl'o!" tekla to mirnYm hlasem a se smutnym vYrazem v oeich a vzdalila se.

Dival se za ni s pevne sevtenYmi rty. "Neve2e to mysli doopravdy," zamumlal a eekal na ptilektost, aby mohl sviij pokus opakovat.

Vera zatim do gla k Frantigkovi, ktery na ni eekal s ptikladnou trpelivosti. Kdy2 zpozoroval jeji bledost, tazal se starostlive: "Neni vam neco, Verukto?"

Zavrtela s tismevem hlavou a po chvili si dodala odvahy: "S tim chlapcem jsem chodila, Frantigku. On se chtel vratit . . . " a po chvili mleeni: "Ale ja u2 nechci." Podivala se na neho tak uptimne, 2e si razem dopinil celou jeji kratiekou zpoved'. Stiskl ji ruku, jako by ji elite upevnit v jejim rozhodnuti.

Lad'a vgak se nechtel vzdat jen tak bez boje a kdy2 zpozoroval, 2e se Frantikk chvili od Very, zamitil rychle k jejimu stolu s prosbou o tanec.

"Dekuji, nebudu tandit," rozhodla ureite.

"Snag nechce, Vero, abych si myslel, 2e jsi docela zapomnela, snad nechcd, abych ti uvela, 2e si nepteje g, aby se ty krasne chvile vratily?" tekl s davkou domYglivosti.

"Neptieinil ses, abych mohla vzpominat v dobrem a vrati-li se ke mne jate 'lady podobne chvile, bud' ujigten, ze ty jich Adasten ne-

Ve stiedu, due 26. tijna 1938. budet." Byla podradena, Ze se ji vnucuje, a patrave se rozhledla po Frantiktovi.

Zpozoroval to a vztekle zasykl: "Nu, ptiliS mnoho vkusu jsi pti svem nynejkm vYberu neprojevila. TakovY stydlivY, ufriukanY kiuk je mi ne2 drzY, nafoukanY klacek," vybuchla take ji2 pohnevana a obratila se k nemu zady.

Vide, k tady ji2 nema co pohledavat. Odekl, kopnuv do 2idle, ktera mu stala v ceste, aby uleheil svemu hnevu.

Net Frantikk prisel, Vetin hne y ji2 vyprchal.

Usmala se na neho. "Pojd'me se jeke trochu projit."

Radostne souhlasil.

Vyki do vonneho dne. Vete se zdalo, k tarn za sebou* zanechala velikou tihu ate je svet krasnefk ne2 kdykoli pied tim.

V tichu lesa odvalil se Frantikk k °tame: "Mela jste ho velmi rada, VeruSko?" Podivala se bezelstne do jeho dobrYch oei.

"Mela, Franti'Sku. Myslim v'Sak, te se naueim znovu milovat — a potom bude moje laska jina." A teprve po chvili dodala: "Myslim, 2e bude lepk."

Kdovi, pochopil-li Frantikk vYznam jejich slov, ale jeho pohled byl vdeenY a polibek, kterym se dotkl jeji ruky, byl piny nanosti a Atty.

• • Brzy po jejich odchodu v gimla si Heda, 2e zmizela i Marta s Jendou. Upozornila na to Sta.ki a rozhodly se, 2e piljdou take jeke na chvili unit majoveho slunka. Bylo nekolik minut po pate, kdy vySly, ale bylo tepleji ne2 v poledne.

Slunko pichalo jako v nejparnejSim lete a vzduch byl najednou dusnY. "Vypada, to na boutku," usoudila Stab,. "Nemely bychom se vratit?"

Heda nechtela ani slyS'et. "V2dyt' na nas nema co zmoknout," namitala. "MajovY dekieek pry vYborne ileinkuje na krasu," zasmala se a vydaly se na cestu k rybniku, kterY bYval v lete navStevovan jako koupalike. Od restaurace byl vzdalen asi dvacet minut.

Povidaly si a ani si nevkmly, 2e se nebe zatahuje podeztele takymi mraky. Kdyi zaeala mezi stromy probleskovat hladina rybnika, padly prvni, velike kapky.

"Honem do kabin!" zavelela Heda, ktera razem zapomnela, 2e jate pied chvili vychvalovala majovY deAtik jako vYbornY kosmetickY prosttedek.

Utikaly, jak mohly nejrychleji, ale dek' se zatim spustil a promacel jejich Saty. Dobehly udYchany ke kabinam a Heda prvni vzala za kliku. Bylo zamdeno. Podivaly se na sebe nerozhodne.

"Kam ted'?" ptala se StaAa a rozhli2ela se kolem sebe. "Nemely bychom se vratit do-lesa?"

Heda ejn zavrtela hlavou: "Tam to bude je'Ste horgi. Pti takovem deki prsi v lese dvakrat."

Z nesnaze je vytrhlo volani: "Halo, sleeny!"

Rozhledly se, odkud hlas ptichazi, a spattily ani ne tticet krokil odtud mu2skou postavu pod velikYm ko'SatYm stromem. Zdalo se, 2e je pied deStem dobte kryta, proto se tam bez dlouheho rozmYkeni rozbehly.

"Dobry den, sledny," usmal se snedY chlapec.

"Mne se zdalo, 2e jste za to chvili potadne promokly. Dovolite-li, nabidnu vam ptistte gi v naSi "vile" i s pohoRenim."

Teprve nyni si divky vkmly stanu, ukryteho za stromem a za zady mladeho mute. Zpod plachty vykukovaly dye hlavy, jedna podobna te, je2 jim nabizela ptistkek, jenom2e stark.

Hede se zdalo, e je mu alespori dvacetsedm let. Druha hlava byla obdatena neobyeejnym mnastvim vlasu zfejme nepoddajnYch, proto2e staly nad 'SirokYm eelem piin g bojovne.

Nabidka byla lakava, ale divky prece zavahaly. Nezdalo se jim jen tak jednoduche ptijmouti pohostinstvi cizich lidi a tisniti se s nimi pod jednou plachtou. Proto odmitly a ziistaly, ptituleny k sobe, pod stromem, kterY nepropouAtel degt'. Staly tam vice ne2 deset minut, kdy Heda citila, to se Stasa chveje zimou. Pro svou slabou telesnou konstrukci nemohla vzdorovat neeasu tak jako Heda, ktera byla vtelene zdravi. Patrne ji take uSlodilo, 2e se prudkYm behem zapotila a tepr y potom byla promocena studenYm datem, kterY ochladil velmi citelne i vzduch.

(Pokradovani).

Ve sqedu, dne 26. Hjna 1938.

Nam novfi nos. tLY "plastickk" nos je star tti mesice. Nim kdy jsem nezatila vetkho dobrodrutstvi net toto. Stokrat za den balm k zrcadlu. Jsem pines strachu jako gangster, kterk se obava, to nut nezmenil jeho rysy dostatedne, aby jej nikdo nepoznal, rozechvena jako maid studentka oblekajici se do novkch satinovkch Sateen na prvni pies, hrava, jako male dite batolici se v mamineinkch sttevicich s vysokkmi podpatky a se slamenkm kloboukem na hlave. Je tam! Mtlj novk nos! Vidith?

Brzy zapomenu na svou nek'astnou minulost, nepopsatelne duSevni utrpeni, ktere me konedne pohnulo k rozhodnuti dat si nos tinenit. Zapomenu na neseetne drobne ostny, ktere zrariovaly mou pkchu citelneji net strach z chirurgova note. Byly to jednak suche poznamky cizich lidi.

Tak modistka mi kekla: "Ne, ten klobouk yam neslugi. Pottebujete klobouk se girokkm okrajem, aby tak nevynikaly vase charakteristicrysy." Jeden mladik me zdravil "Halo, nosadi!" Ale bezohlednost cizich lidi me nikdy nebolela tolik jako Setrnost ptatel.

Ptitel me potadal o ruku. Byla jsem velmi rozeilena a nevekila jsem vlastnim ukm. Jiste me nechtel uraziti svou poznamkou, to krasa v tivote tolik nerozhoduje, to mam mnoho jinkch dobrkch vlastnasti. Jiste si neuvedomil, to dal posledni smrtelnou ranu memu uz silnemu komplexu menecennosti.

Nezapkela jsem veak-' v sobe term a odmitla tuto poctivou a "chapajici" duSi, proto, to ji neael muj nos a neshledala me krasnou.

Dovedete si ptedstaviti, co to znamena, pro tenu, ktere, ut ma pies tticet, kdyt ji jeke tadnk mut netekl "Jste hezko,"9 Misto taho, kdyt mi chtel nejakk mut polichotit, tekl, to mam dokonalou postavu, nebo Pane nohy. Tyto skrovne lichotky mi velkou radost nedelaly. ZvlaSte kdyt jsem videla, jak divka s peknkm ololidejem a malkai nosiekem dostala mute, ktereho jsem tajne zbotriovala.

Celt' muj tivot byl zkaten vedomim, ze main znetvotenk nos. Pravk cyranovskk komplex.

Film mohl lokt sebenapinavejk, ale kdyi se rozsvitilo svetlo, chvile zapomneni byly prye.

Vedela jsem, ze oei meho souseda spodivaji na mem grotesknim profilu. Kdyt jsem se dala zatahnouti do spoleenosti, bavila jsem se tak dlouho, dokud jsem se nahodou nepodivala do zrcadla. Mraz mi pak pfebehl po zadech.

Prod jsem jen ptijala pozvani?

Moje nejlepk ptitelkyne se zranila pri automobilove nehode. Tata tragedie dala popud k me zachrane. Kdyt jsem videla, jakk Micah. vykonali zazrak, jak Alpine zrekonstruovali jeji ubohk rozmadknutk oblidej, pojala jsem pevne rozhoduti.

S obavami, ale nezlomnou vuli jsem seala v chirurgove dekarne. Pozorovala jsem lidi kolem sebe. Jedna pacientka mela nos zabalenk do jemne ruzove sadry. Jind mela nos jegte trochu nabehlk. U okna sedel asi nactiletk hoch s matkou. Kdyi jsem se na neho podivala, uvedomila jsem si, to jsou na svete jeke honk tragedie net nepeknk nos. Cela pray& strana hochova oblideje byla jedinou straSlivou zsinalou skvrnou. Kdyt jsem mluvila s jeho matkou, dovedela, jsem se, to to ma, na oblieeji jizvu po firazu. Dite se opatilo vrouelm mlekem, kdyt mu byly dva roky. Matka se ut vzdala nadeje, nekdy uvidi sve dite znovu normalnim. Strachovala se o jeho budoucnost. Nyni vSak vi, to jen otazkou easu, at bude jeji hoch zbaven tohoto kruteho handicapu.

S probuzenkm zajmem jsem se rozhledla kolem. Stranou sedely dve teny rozmlouvajici polohlasem. Ze zvedavosti jsem je poslouchala. Mladsi ptika zfejme proto, aby si vytidila pkijeti do nemocnice. Melo lakt pkikiho dne operovana. Jeji sousedka, ktera si dala pied nekolika nedelemi provest menSi plastickou operaci, projevovala velkou radost. Byla z • ejme velmi potekna vksledkern a velmi

vEsmrix uptirrine se sv'etovala sousedce se svkrn clkivejAim utrpenim.

Jak ye snach jsem zaslechla ogettovatelku zavolat moje jmeno. Sla jsem za ni do ordinace.

Zaeala jsem vypravet svou historii. Lag' naslouchal trpelive. Ztejme ut takovkch slymnoho pkedtim. Poslouchal vS'ak a nijak nespechal. Jeho sympatie neosobni, objektivni, ale opravdova, — vnukla mi dilveru.

Tedy takovkch lidi jako ja je na svete mnoho!

Vygetteni neobjevilo tadnkch zvla gtnosti nebo komplikaci, pro ktere by bylo tteba operaci odlotit. Byla jsem tomu rada. Ted' jsem to chtela mit za sebou co nejdtive.

Ogettovotelka ohlasila, "ze to je hotovo".

Melo jsem lokt operovana hned na miste? Student pot mi vyvstal na eele.

Ale ukazalo se, ze "to" byla nadobka jakesi horke polotekute hliny. Nekolika kapkami leje mi zavtela oei. Pak jsem citila na tvati horkou hmotu, rozetiranou zruenkmi prsty chirurgovkmi. Uvedomila jsem si, to plasticky musi lakt take umelec. Za nekolik minut hlina ztuhla a lekak srial masku s oblideje. Ukazaly se na ni velmi zketelne vSechny podrobnosti, katda vraseeka a sebemenk enelek. Ale nejhrozivejSi ze vSeho byl milj nos.

Kdyt jsem jej tak videla, pied sebou, divila jsem se, to jsem s nim vydrtela it tolik let.

Lekat mi ureil den a o gettovatelka zatidila moje ptijeti do nemocnice.

Kdyt jsem nasledujiciho dne ptiAla do nemocnice, dostala jsem pokoj, v nema se tit zotavovala jedna pacientka z nosni plasticke operace z ptedekeho dne. Zdalo se, to pketila tuto zkou'Sku ye vkbornem stavu, nebot' si prave pochutnavala na obede.

Po malem odpoeinku mi oSettovatelka dala podkotni injekci. Brzy se mne zmocnila ospalost, ale jeSte jsem si uvedomavala Vgechno, co se kolem mne dela Zavezli me do operadniho salu. Vlasy mi zabalili do snehobileho rueniku. Pak me polotili na operadni Skoro jsem nerozeznavala lekate v bilem plat, eapce a masce, kterou mel na sobe. Pak mi desinfikovali oblidej. Citila jsem gtiplavk pach desinfekeni latky. Vedela jsem, ae operate brzy zaene.

Lekat mi tekl, abych opine uvolnila fSechny svaly. "Udelejte si pohodli", pravil. Melo jsem k nemu dilveru. Ale: "Bude to bolet?" ptala jsm se. To byla moje jedind starost .. .

V odpoved' na mou otazku mi lekat trpelive sdeloval, to jedink pocit bolesti bude jemne pichnuti. Podkotni stkikaekou s anestetickou tekutinou otupi vSechno citeni.

Pichnuti jehlou nebylo tak bolestive, jak jsem lodekavala. Oei se mi zaviraly a mohia jsem jenom hadat, co lekat dela. Melo jsem divnk pocit. Vypadalo to, jako by lekat na piloval. Tak se mi to zdalo, ale nebylo to nikterak neptijemne. Zastavi se jeho ruka v pravk eas, nebo bude tezat at do mozku? Na hle jsem zaslechhla prasknuti. jako kdyt se rozStipne kost, a potom — zdalo se mi, 'tie to trvalo okamtik — mi bylo tedeno, to mi nasadili novk nos.

Posledni ptihlazeni. Pak mi byla odstranena paska s oci. Mohu se podivat na svilj novk nos? Opravdu mohu? Lekat tekl, to ano. Podal mi zrcatko. Usmal se. Divala jsem se na sebe a dlouho se nemohla od neho odtrhnout.

Ale lekak me nenechal tekt se z pohledu na muj novk nos.

Pies zkracenou Apieku, pridrtovanou na miste leukoplastem, mi dali kousek gazy. Kovova, de gtieka driela pohromade nove kontury.

Dark kousky leukoplastu, a ted' ut jsem si mohla skutedne oddechnout. To hlavni bylo hotovo.

Zpatky na nositka a zpatky do pokoje Snatila se rozpomenout na podrobnosti. Ale vSe bylo zatlaeeno velkolepkm pocitem, to mam novk nos.

Potom jsem citila, jak mi nabihe, oblieej.

Davali na nej ledove obklady. Pak jsem usnula na nekolik hodin. Probudilso jsem. se hie,dova. Jedla jsem hltave.

Strana 17.

Rano ptikiho dne mi lekat sundal antiseptiekk zabal. Po prve jsem mohia pohodlne chat norkm nosem.

JeSte jeden den zotaveni v nemocnici, a u2 jsem si mohla oclnest sve mile det'atko, novk nos, domil. Zvedave pohledy kolemjdoucich me nikterak neruSily. Byla jsem hrdo, na moo rillovou skim a to, co se pod ni skrkvalo, nebo spiSe rksovalo. Nasledujici tkden mi lekat pravidelne cistil infij nos a vymerioval obvazy.

Koneene ptikl den odhaleni nosu. Byla jsem jako na trni. Co chvile jsem betela k zrcadlu.

Citila jsem pH tom jakesi zklamani, ponevadt jsem videla, jak mi zprostted oblideje vydniva cosi jako brambora.

Adkoli lekat dal teto ohave nejake latinske jmeno, citila 'jsem, to moje dilvera je vatne otkesena. Kdyt jsem k nemu ptika znovu p9 probdele noel, nedalo mi, abych se na to nezeptala nekolik pacientil v eekarne. Small se mi. Vgichni zatili totet co ja. Popisovali mi pocity i zklamani, o kterkch jsem myslila, 'tie je znam jen mi, to muj "nulovk bod" bude brzy pfekonan.

Za nekolik dni jsem videla, to meli pravdu. Otok se rychle zmenSoval. Way pod oeima mizely. Muj novk nos dostaval svilj pravk tvar.

Dvanact dni po operaci mi lekat ptines1 hroznk nastroj — sveradlo. latipnul je zruene na nos a ptidrtel malkm koubkem. Nebylo to ptijemne. Ale citila jsem taktka, jak mi kosti srristaji. To mi dodalo odvahy.

A nyni to vSechno ut je jen vzpominka 'stare. tti mesice. Nyni vim, to mel lekat pra y du, kdyt mi nechtel dat nos, jakk ma Myrna Loy. Moje giroke lice a Siroke del° by bkvaly delaly trochu groteskni pozadi nosu. kterk jsem chtela. Byla jsem vdeena, to lekat odmitl moje progeni kratce a bez obalu. Jsem rada, to mi misto toho dal nos individualni, jako stvotenk pro intij typ a osobnost.

Neudelalo me to kraskou. Nikdo nyni neki"Hrome, vy mate novk nos. Bajeene!" Misto toho lide kikaji, to vypadam neobydejne dobke, jsem vesela, jista, v chovani a nejsem ut pfecitlivela a hned uratena.

2ivot vypaold krosnefk. Ut se dovedu usmivat. Mohu se podivat do zrcadla. Zabavy? Noye zajmy? Mlacrsi nazor na tivot?

Nute, kdo by mohl lokt star s tak stateenkm mladkm nosem?

Okupace okoli Mor. Ostravy Mor. Ostrava. — Zatim co na Te ginsku dnes byla v obsazovani uzemi, odstoupenkch Polsku, piestavka, pokraeovalo v nedeli nemecke okupadni vojsko po celk den v dokondeni obsazovani fizemi politickeho okresu opayskeho a obsadilo tot celk politic. okres. bilovickYr. Veera se nemecke vojsko dostalo do bezprosttedni blizkosti Mora yske ostravy v Petkkovicich na Hludinsku, dnes se pkiblitilo k hranici Morayske Ostravy po druhe v bilkovickern okrese, a to ye Svinove a v Polance.. Uvitani nemeckeho vojska organisovaly vetknou zavody, ktere jsou v nerneekkch rukou. Tak na ptiklad ve Svinove se thto funkce ujali zarnestnanci Manesmannovkch rouroven. Vitani nemeckeho vojska vAak nebylo nikterak nadSene. Je to ptirozene, ponevadt pkiko do okresu z vetSMy eeskkch. — Mora yska, Ostrava dostavala, z okupovankch fizemi v okoli denne at 40.000 Mit mleka pro svou spotkebu. Zitra, v pondeli, vsak ptijcle do mesta jenom asi 4000 litrri mleka a to musi bkt zajikeno pro nemocnice a pro Mi. Mlekarny upozorriuji obeanstvo, 2e tato velka zasobovaci porucha potrva asi pet dni. Rychle- se vyjednava v novkch zasobovacich oblastech a s vojenskou spravou se jedrid o pravidelnou dopravu mleka vojenskkmi auty. — Zatim co nemecke vojsko bude v pondeli obsazovat zbytek okupadniho pampa, zejmena okres novojidinskk, bude polske vojsko postiipovat v .obsazovani Frykatska. V pondeli vstoupi toto vojsko do prAmyslove oblasti uhelneho reviru a bude zabirat pkedevgim Karvinnou, Orlovou, Lazy, Nemeckou a Polskou Lutyni, Porubu, Horni, Prosttedni Dolni Suchou, Rychvald a Vetnovice. Bohuminsko bude zabirano v Uterk.

Strana 18. r)VYPUKNUTI einsko-japonske valky se O stab Hongkong jedinednYm a nejbezpednejtiirn mestem oiny. Ai do to chvile tido v liongkongu na 60.000 obyvatel-cizinct. (hlavne Anglidant) a 61riand. Z toho asi tri etvrtiny obyvatelstva byly tady usazeny trvale a jecina etvrtina stridave prichazela a odchazela s velikYmi lod'mi.

Ale za posledni dva mesice vzrostlo obyvatelstvo Hongkongu 'Omer na 1 milion. Hospodarska situate obyvatelstva se rychle zleptiila; plati to doslovne o kapitalistech i prostrch einskVch kulich, pracujicich v pristavititich.

Mice Hongkongu se vskutku hemtii eiriany, hovoricimi severodinskYm nareeim a zrejme pochazejicim z valeeneho tzemi.

Japonska expanse mill nejen na sever, nYbrti take na jih. Japonska expanse na jih nepochybne skonei velikou namotni valkou na vlnach Ticheho oceanu bud' s Arlen, nebo se Spojenymi staty.

Jestlitie japonske . valeene ldd'stvO vypluje rychle ze sve zakladny na Formosa, aby napadlo Manillu na Filipinach, bude ohrotieno s boku anglickYm valeenYm lod'stvem kotvicim v Hongkongu jetite drive, net* bude moci zasahnouti jadro valeeneho lod'stva. USA. Kdyby japonske lod'stvo chtelo napadnouti Singapur, kterY je pro Japonsko nejciftetiitejtiim a nejtatiim problemem, bude vystaveno fitoku anglickeho lod'stva, kotviciho v Hongkongu, zezadu.

Z toho dtvodu je anglickY Hongkong jedinou a hlavni prekatikou a rovnet jedinYmi vraty japonske expanse na jih. Japonci jsou si toho faktu dobre vedomi. Dodejme hned, to Anglie nemene.

Kdyby byl Hongkong vojensky obldiden, bylo by lze jej snadno isolovati, prototie je velmi vzdalen od Singapuru a spojeni s kontinentem neni bezpeene ani jiste.

Hongkong sam je vYtednY valeenY pristav, Je obklopen retezem vYsolcYch hor, dosahujicich vice neti 2.000 stop. V pristavu je mono provadeti vetikere opravy valeenYch lodi. ACkoliv pristav meri pouze 20 dtverednYch mil, mohou v nem zakotviti britske valeene lodi o znadne tonatii. MorskY breh, objimajici Hongkong, je doslova srdcem Hongkongu, nebot' tady jsou banky, kolonialni trady, potitovni trady, nadratii, tovarny a hlavni ulice. Presto je Hongkong idealnim mistem pro leteckY tok. Z natizeni vlady byl ustaven zvlatitni vYbor protiletecke obrany, kterY zarnYtilel vybudovati k ochrane obyvatelstva na 800 podzemniCh krytt. Uskuteeneni tohoto planu zAstalo vtiak problemem. Kam umistit tyto kryty? Ve vytitiich polohach budou ohrotieny leteckYrn bombardovanim, v nititiith polohach se stanou zasobarnami otravnYch plynt. Z toho dfivodu neudinil vYbor nieeho kr•me toho, tie mezi obyvatelstvem letaky o chovani se pri leteckYch ttocich. Ati zazni poplatinY leteckY signal, budou obyvatele Hongkongu nuceni sv'eriti sve tiivoty vzduchu a vetru . .

Opravdu, Hongkong je velmi slabou a nedostateenou pevnosti.

Zrovna tak jako ve vtiech dtletiitYch mestech, ydlednYch pristavech a pevnostech na celem svete se zdrtiuje a potuluje mnoho podezrelYch Japonct, take v Hongkongu bydli nekolik desitek Japonct, kteri si tady otviraji eetne ho limy, tiatny, jidelny a obuvnicke spravkarny — ovtiem bez zakaznikt. Japonky se zdanlive neobyeejne dvori namornikum. Ve Ctvrti ang;lickYch vojakt je samozrejme take etvrt japonskYch 'gen a v taneenich salech jsou japonske taneenice pravdepodobne prichystany a vyhrazeny pouze pro briticke namorniky. Je zrejme, tie Japonci maji skion k lovu, rybareni a toulani. Vtiude kolem a nablizku vojenskYch silnic, munienich skladitit', dokt, kasaren a tkrytt pro protiletecka dela mtteme denne potkavati a videti lovici, rybarici a fotcgrafujici Japonce. Krome toho jsou Japonci velmi zapomnetlivi, prototie nemohou poznati a zapamotavti si ony mestske etvrti, do kteIych jest jim vstup zakaza.n. Aekoli je kolem pevnosti elektricka, sit' a vtiude visi tabu4ky s hapisem "Vstup zakazan", piece se stave, tie

vEsmix

Hongkong britska tvrz na Dalnem VS'rchode.

Mist° radosti a ml Japonec "omylem" vstoupi na zakazana, mista a vynda fotografickY aparat. Vskutku, japonske odi vidi vtiecko a vtiude.

Ati do roku 1931 byli Anglieene presvedeeni, tie se Japonci o Hongkong nezajimaji. Proto vybudovali opevneni toliko na einske strane; Ale uti po rode 1931 Anglidane poznali, tie mall Japonec nejen neni jejich spojenec, nYbrti hrobnik a dedic. Od roku 1935 venovala anglicka vlada na moderni vYzbroj• a opevneni Hongkongu vice nett 5 miliont dolart. . V zime roku 1935 prind.tiely hongkongske easopisy dlouhe a podrobne zpravy o tygru, usazenem na Vlei hope na poloostrove Kowloonu.

Tyto zpravy dodavala tredni kancelat hongkongske policie po dobu jednoho tYdne. Hongkongska vlada okamtiite vyslala v to mista mnotistvi policistu, "aby hlidali tygry", a nikomu nedovolili se k temto mist:1m ptiblitiiti.

Presto anglieti intienYki z britskeho ministerstva valky denne rano vystupovali nahoru a weer unaveni a zatipineni se vraceli &mt.

Krome toho byli na jmenovane hove i delnici.

Uplynuly 2 mesice.. Legenda o tygru ztichla.

Nikdo nevedel, byla-li pravdivd, Ci ne, ale pravda, byla, to na Vlei ho pe byla vybudovana cela sit' vojenskYch silnic, jimia byl prtjezd zakazan. Vrchol hory byl ovinut siti, nabitou elektrinou. Na blizku bydlici obyvatele tvrdili, tie delnici katicleho veeera dopravovalinahoru 16-palcova dela.

Hongkong ma pouze jedine letitite, dobre vybavene, jehoti je mono utiiti ye dne i v noci. Bohutiel, jeho hangary jsou podzemni. Od roku 1936 se stale toto letitite letititem pro obchoilni letadla. Aekoli to neni moano spatriti ani jednoho vojenskeho letadla, je mono jak katicleho vedera se vznesou na oblohu nejmene 4 roje vojenskYch letadel a kritii modre kutiele reflektort. Odkud vyletaji tyto aeroplany? To jest otazka, kterd, neda spati nekolika Japoncin; poverenYm "specialni bou."

Hongkong postrada zasobovaci vodni nadrtie. Nedavno dala hongkongska vlada postaviti na poloostrove Kowloonu jubilejni vodni prehradu nakladem 1 milionu liber 'Sterling& Po vybudovani teto prehrady zastupce vojenskeho titabu prohlasil, ae vzdu gna hongkongska armada je s to odolati i nejprudAimu leteckemu Utoku. Sedlaci, Zijici nablizku pubilejni prehrady, jsou sveclky toho, 'tie 6etne aeroplany vyletaji ze dna prehrady.

Takova, tajna letitite existuji nejmene tit ObrannY plan mesta Hongkongu je ye vtii tajnosti uskuteeriovan. Nikdo nevi o jeho zadatku ani konci.

Aby se vyzkoutiela sila a motinosti obrannYch opatreni v Hongkongu, byly na jare minuleho roku vykonany velike manevry. Trvaly 3 dni. A vYsledek? Obranna armada prohrala, adkoli jejim letadltm se podarilo ubraniti letitite i doky a zahnati ttoena a bombardovaci letadla.

Dnetini vzdutind. obrana Hongkongu je vskutku nejmodernejtii. Na temenech okolnich kopcu je postaven velkY poeet protileteckYch pevntstek, vyzbrojenYch protileteckYmi dely rage 4 pale& dalekomerem, zvukomerem a reflektory.

Od 13. srpna 1937, kdy vypukla valka dinskojaponska, prochazeji do Hongkongu denne lodi vrchovath nalotieny. Vtiechna skladitite i cele pobretii jsou napInena munici. Komi jsou ureeny tyto zasoby v Hongkongu? tine?

V mesici zati 1937 byla nad Hongkongem spati'ena japenska pozorovaci letadla. Brzy potom hongkongska vlada jednoho vee'era demonstrovela a uvedla do pohybu sve obrann6 zatizeni. Od to doby dala japonske letadla Hongkongu pokoj.

Japonske vale6ne lod'stvo po Case obsadilo

Ve stredu, dne 26. fijna 1938. detne ostrovy podel einskeho pobreli. Tato skuteCnost ponekud znepokojila Hongkong. Z toho duvodu bylo veAkere britske valeene lod'stvo soustredeno do Hongkongu.

Japontiti obyvatele Hongkongu se neprestavaji stetiovati, tie od vypuknuti einsko-japonNa zá• ske valky jsou east() napadani Cifiany. krok japonskeho konsula byli v gichni Japonci soustredeni do jedineho velkeho dornu, -kterY je streten. S tim ovtiem nebyli spokojeni "rybarici a fotografujici" Japonci, kteti se When). 2 tYcInt jeden po druhem vytratili a odstehovali do sve viasti.

Stay dara na obranu statu.

Do pondeli 3. iijna slateno KC 550,949.666.60 Do soboty 1. lijna sloteno KC 550,077.784.75 871.881.85 Za pondeli 3. fijna pkibylo KC Ceske Budejovice 9. rijna. VYvoj uddlosti na eeskem jihu se zastavil u demarkaeni eary, ktera udinila z OeskYch Budejovic pohranieni mesto. Mesto Kaplice je jia obsazeno nemeckS7 m vojskem a okresni hejtman dr. Mareg odevzdal v poradku svilj iftad, pri demt mu byla poskytnuta vojenska ochrana. V nekolika pripadech byli eskortovani v telezech henleinovgti nasilnici do Rakouska. Totet se stale ye vealm poetu i v Ceskem Krumlove, kterS7 rovnet byl jiz v sobotu obsazen nemeckVm vojskem. V sobotu byl jia take odevzdan poslednim deskS7m starostou v OeskYch Velenicich Frantgkem Severou .obecni urad nemecke sprave, ktera zabrala, toto Ceske mesto.

Zustalo zde pies 50 deskYch rodin, ktere jsou zde jia desitky let usidleny, maji zde svaj majetek a mely i existenci.

Brno. — Okupovani ureeneho fizemi na jitni Morave provadi nemecke vojsko zvfgenS7m tempem. StejnYm tempem je ovSem ta p Azei vyklizovano natii armadou. Velitelstvi skonemecke tak zvane jihomora yske okupadni armady sidli v Mikulove, odkud jsou vydavany vtiechny rozkazy, tYkajici se okupace. V okrese hustopedskem byla jia okupace ureene Casti skondena. Altera odpoledne byly nemeckYm vojskem obsazeny obce Pritluky, Nove MlYny, Zajedi, Hustopee, Strachotin, Popice, Starovice a Kurdejov. Dnes, v nedeli mezi 12. a 13. hodinou, byly okupovany posledni urdene dve, obce v okresu hustopedskem, Ledce a Vojkovice. Tim konei ve zminenem okrese okupaeni proces. Dnes byly nemeckym vojskem obsazeny take Pohotelice a prislutne obce v okoli.

MASARYK SI NEPEAL SUDETSKE NEMCE V REPUBLICE. Pftvodne nebylo iimyslem presidenta Masaryka, tvtirce csl, republiky, aby sudeati Nemci byli pojati do noveho eeskoslovenskeho statu, jelikot ideologie Nenica je velmi odligna od ideologie narodil slovanskSrch. Masaryk z tete pridiny nestal o Mad'ary a take nedavetoval Polakam. PeknY a vecne psanY elanek o torn napsal p. Harvey Ingham, kterST v dobe sOch studii na universite v Iowa City se east() stSikal s prof. Boh. Simkem, nyni zesnu1S7m, kterST tadu let na universite pasobil. President Masaryk a prof. B. Simek byli osobnimi prateli a dopisovali si. Hervey Ingham mel blizky styk s prof. B. Simkem a samortejrne zajimal se o novS7 stat. President Masaryk mel odfivodnene pochyby o soueinnosti Neinct s Cechy v novem state, kdyt smlouva ve Versailles byla projednavana a tu gil, co se jednou maze stat, zvlagte kdy potom Spojene Staty nestaly se Menem ligy naroda. Toto smfgeni sdileli take nekteri jini vynikajici 6echove, jak Ingham ye svern elanku podotflth a take cituje slova jednoho ze zastupcil SpojenS7ch Statu, kterSr na mirovem jednani ye Versailles se podilel s americkou delegaci a s presidentem Wilsonem. "Nemohu nikdy zapomenout," pravil dotydn'T americkS7 debegat, "kdyt se tvofila nova, mapa Evropy, tehdy y e Versailles president Masaryk pffSel ke mne a tiadal mne, abych presidenta Wilsona upozornil a potiadal jej, aby do noveho statu nebyly zarazeny pohranieni kraje Cech, obydlene sudetskYmi Nemci. ProziravY tvtrce esl. republiky jia tehdy tutiil, tie drive ei pozdeji vzniknou skrze to nesnaze s Nerneckem, cot se take stalo."

,Morayska Ostrava. — Dnes dopoledne pfika do Morayske Ostravy zprava, ae poiske vojsko pokraeuje v obsazovani dalkho jez bylo pfiznano eeskoslovenskou vladou Polsku. Dopoledne byl obsazen Tfinec a odpoledne se dokoneuje obsazeni Jablunkova. rove). polske vojsko zabird jihovYchodni east soudniho okresu jablunkovskeho, jeho zapadni east dosud odevzdana nebyla. Zprava o odevzdani Tfince a Jublunkova zpfisobila na Ostra ysku yelke piekvapeni, nebot' jeke dnes se tvrdilo, 2e polske vojsko zatim nebude pokradovati v obsazovani a le dark uzemi budou odevzdana postupne v ptiStich dnech. Odevzdanim 'Vince do rukou. Polad ztracime jedny z nejvetSich a nejmodernejkch lezaren v republice. tnady byly yystehovany a nektere z nich jsou nyni umisteny v Morayske ()stray& Mkoli do Morayske Ostravy dochazeji stale zfetelnejSi zpravy, ze prilmyslove stkedisko bude ochuzeno o podstatnou east sveho hospodafskeho zazemi, panuje v Morayske Ostrave i na TeSinsku naprostY klid. Nemluvi se ovSern o nieem jinem ,nel o odevzdani tainskelao Polsku a pocit'uje. se to jako opravdove natesti, ja postihne pfedevkm celY kraj a sv'mi dal. Simi hospodafskYmi diisledky i ce_ 1ST stat. 6eskoslovensko pod tlakem tel.kYch dab bylo donuceno odevzdati Polsku krome politickeho okresu eeskoteSinskeho take znadnou east politickeho okresu fryStatskeho s pkeval,nou easti uhelneho reviru karvinskeho. Velka east obeanstva ma asi tento nazor na situaci: Odevzdani velke easti Teknska je telkou obeli a obrovskou ztratou, zatim nenahraditelnou. Tato obet' by nebyla v:sak pocit'ovana tak tease, kdyby aspon blizka budoucnost zarueovala obnoveni skuteene pfatelskYch styku mezi narodern nakm a polskYrn. Nikdo nesmi propadnout zbyteene panice.

Nejhate sloui sam sobe i narodu ten, kdo ztrativ klid a smysl pro potadek, ptestal spalehat na to, ze vtecky i soukromopravni i soukromohospodatske otazky, ktere z zemnich zmen vznikaji, budou teSeny taclnYm mezistatnim jedne,nim, pri nernt zastupci na'Seho statu budou chranit zajmy vSech post12'enYch s pinou energii. Chcete-li se vyvarovat nenapravitelnYch pozdeji Skod, neeifite tedy nyni tadnYch ukvapenYch rozhodnuti, nezbavujte se sveho majetku za smeAne nizke ceny, nedavejte se vykofist'ovat nesvedomitYmi lidmi, ktefi teli ze situate a vyuk yaji ve svfij prospech vaSeho zmatku. Pamatujte, ze vas majetek, vase domy, livnosti a role jsou tryale hodnoty, ktere se nestavaji naraz bezcennymi. Prof prodavat objekt, kterY pfilrnilionovou hodnotu, za nekolik desitek tisic korun, kdyl piece jeho realna hodnota nezrn.izela tim, se ocita pod jinou statni suverenitou. Takove poeinani .je nerozumne a je poruchou onoho potadku, kterY zachovati je nezbytne tteba, mame-li v techto teZkYch dobach obhajiti jako celek svoje zajmy.

Svedomi sveta krici. Spravedlnost pro tento lid, kterY i ye sve bolesti zUstava dustojnY, odvalnY a ukaz(ZahlaVi pa in. novin.) nenSr . —

btrana 18.

VSin

Ve sttedu, dne 26. kijna

Stavebni inventOr a ponledavky v odstoupenem In2enYrska komora pro OSR. obratila se na ministra zahraniei dra Kroftu, aby pri evakuaci odstupovaneho fizemi byl povolen zdejAim podnikateltm, kteti tam provadeli stavby pro stat, okresy, obce a soukromniky a maji tam stavebni inventat a stavebni hmoty, representujici milionove hodnoty, neruSenY odvoz techto invenOka a stavebnich hmot. Zaroven aby loft diplomatickem jedflan' byl vzat nalektY afetel na to, ae tito podnikatele, sidlici v mezich novYch hranic, maji mnastvi pohledavek vuei korporacim fiz,emni samospravy v odstupovanem fizemi.

0

Textilni prOmysl bez vyhlidek.

Po severoeeskem textilnim myslu hraje dfilektou roll textilni priimysl ye Svitavach. Pramysl, kterY ma svou tradici, kterY slavu celkem bezvYznamneho provineniho mesta na Morave a kterY mel dobre jmeno i v cizine. Svitavsk2 pramysl pomerne dobe pracoval i v dobe, kdy v severodeskYch oblastech, hlavne' v okoli Liberce, actla se v'roba na mizine. Firmy, ktere ye Svitavach v dobe krise likvidovaly, daly by se spoeitat na prstech jedne ruky. Nestalo se tak vinou nedostateene statni podpory; jako spi:s'e neschopnosti podnikatelt. Tedy zjev, kterY se opakoval na nekterYch mistech i v severnich Oechach. DulektYm statnim podnikem ye Svitavach byla tabakova tovarna. Zamestnavala ze 60 prooent nemecke obyvatelstvo. NecelYch 30 procent 6echil bylo zastoupeno legionati a lidmi opravdu pottebnYmi. Také na iftadech, Wayne na poAte, melt Nemci vetainu. Vgichni setrvali na svYch mistech a budou pkevzati novYm reHmem. Svitavgti Nemci si tedy nemohli ani v nejmen gim nafikat, by byli odstrkovani statem.

Normalni vyueovani na ikolach.

Od iiterY nastava na vSech stiednich a odbornYch gkolach a ueitelskYch ustavech normalni vyucovani. 2actvo techto Skol po dohode mezi ministerstvem S'kolstvi a ministerstvem narodni obrany zerosteno stralni a pohotovostni slulby a musi se vratit do 'Skoly k pray idelnemu vyudovani. Take na na.rodnich 'Skolach se jiz zcela normalne vyuduje, ovAem vyjma po'aranieni kraje. V mistech, kde by'a Cast Skol zabrana pro uprchliky iebo pro vojsko, bylo lactvo pfeveieno na jine ustavy. Na pralske na-odni a sttedni Sloly se rovnel jil vratila vetSina 2actva. Pokud je•e 111 mimo Prahu. bude mu nefleast Ye Skole omluvena. Deti nemaji do'flat z venkova do Prahy ,nYbrl musi dochazet do mistnich §kol.

nich papuei. Na hranicich v note Sv. Katetiny China v minulych dnech denni tr'tba filialky na, 3000 KC, cot se nikdy nestalo.

Take kutaci se snaZi udelati si zdsoby naSeho dobreho a levneho kufiva co nejvetk, take mnohe druhy cigaret nejsou viibec k dostani. V obchodech s potravinami zastavaji pouze na sklade a bez valneho zajmu vSechny druhy rybich konserv.

Po zkuSenostech z Rakouska utinil vildce SS a gef figskonemecke policie Himmler opatteni, aby bylo fiAskYm Nemcfim zakazano hromadne nakupovani zboli a potravin v obsazenem sudetonemeckem fizemi, kter'ch je v Rik nedostatek. M na dark je dovolen pouze malt pohranieni styk na bYvalYch hranicich.

Jinak vstup na obsazene skYrn vojskem je dovolen pouze na zvlaStni povoleni Gestapa, ktere bude udelova,no jen v mimoildnYch a odilvodnenYch pkipadech. Take uprchlikam neni dovolen pfekotnY navrat do domo ya, nybrl tito maji vyekat fitednich pokynii k pozvolnemu odcestovani do obsazenYch fizemi. a Musime si jen znovu ptipominati. slova basnika: "Nevetme nikomu na svete girem, nemame jednoho ptitele tam .

,r

Texaski (Mice potada, nasledujici

Tan mu abav v Dime Box, V sobotu, 12. listopadu — pig hudbe Adolf and the Boys.

Thanks, giving, 24. listopadu, pri hudbe — Burlesion's.

XMAS, 26. prosince, — pti hudbe Burlesion's

MARYS Jos. Vaut v Schulenburg, zastupce Praga Film Co. z Chi_ caga, ptedvadi v tijnu nejpopularnej§i Cesky mluvici velkofilro, klenot Ceske flimove industrie, filmovan v malebnem zakouti Morayskeho Slovacka. s morayskYm nateeim, podle slavneho dramatickeho dila broth Mrttikfi.

PLEASANTON — vet etvrtek 27. kijna, o 7:30 hod. veeer.

FLATONIA — v sobotu 29. tijna, pouze odpoledne o 4:30 hod.

CAMERON — v nedeli, 30. kijna od 2 hod. odpoledne do 11 hod. veeer.

FAYETEVILLE

pondeli, 31. tijna o 7:30 hod. veeer.'

Necitite se zdra0m 9 Dame Vam vYbornou radu. NavUivto eeskY mluvici film •p

e I - a r a budete uzdraveni! Nebot' •ejlepkm lekem je zdravY smith a o ten zde neni nouze.

V hlavni uloze A. NedoSinska, L. Baarova, H. Haas a J. Plachta. S timto filmem bude promitan kratkY film Morava velmi zajfmavY pro ty, ktefi sem pi 1i z Moravy. Uvidite krasne kraje, hrady, dediny a mesteeka. Ukazuje v eeskYch osadach Jos. Vakult, zastupce Praga Film Co z Chicago.

ESKE OBCHODY NA SEVERU VYPRODANY. V neobsazenem plebiscitnim fizemi poeita se mezi Nemci s mo2nosti. ze fizemi piece jen pfipadne k NCmecku. Projevuje se to nyni nejen nakupem praporovYch latek, pri deml se nehledi k bojkotu deskych obehodu, ale hlavne pfekotnYmi nakupy vSeho druhu zbozi. TYka se to hlavne obuvi, gatstva a pradla, o jehoz v fti gi nejsou ani henleinovSti Nemci v nejmenkch pochybach. Bat'ovy filialky v poltraniei maji vyprOdany sklady do posled-

TAROKY! Hra tarokii, nejlepS1 jakosti, nyni za $1.35, pogtou vyplacene. Objednavky adresujte na: OechosloIdyl crAk. West. Texas

CALDWELL — v literY 1. listopadu o3 o 7 a o 9 hodinich veeer.

SEALY — ve stiedu 2. listopadu, o 6:30 a 8:30 hodinach veeer.

SHINER — ye etvrtek 3 listopadu o 6:30 a o 8:30 veeer.

SCHULENBURG — v patek 4. listopadu, o 3, o 6 a o 8 hod. veeer.

FLORESVILLE — v sobotu 5. listopadu, pouze odpol. o 3. hodinach CROSBY — v nedeli 6. listopadu o 6 a o 8 hodinach veeer.

Dalgi mists pozdeji.

ISIZSMCCIISCROAISIG

Ve stfedu, dne 26. fijna 1928.

VESTNIX

Strana 20.

Ameridan se chlubil jizvou na Nepoiadxkf. okraji Prahy to jde. Ale v dintov"Pfedstavte ,ZIlovala pani eele. nich dornech? Jen si pfeelstavte, ja"Vidite, to se mi stalo, kdy jsem kY by vznikl v dome poplach, kdy- Lita pani Rambouskove, "jak jsou by novopeeenY hudebnik spustil ti Loukotovi nepotadni lide V ce- spadl v mrakodrapu s okna ye dva/lade v podkrovnim byte bfeskne lem byte nemaji ani kladivko, ani catern poschodi."

"Oh, to jste mel gtesti", divili se melodie na kfidlovku nebo baskicid- v'vrtku, ani MiZky, nic!" posluchaei. lovku, neb kdyby zaeal cvidil gkaly "A jak to vite?" na heligonce nebo trombonu. Mu-.

"No, jak se to vezme. Ja nahodou "No, dyt' jsem si to od nich chtesel by se z bytu vystehovat. Kdo by la vypajeit!" spadi dovnitt pokoje." se take hudbe na dechove nastroje kdy temef vgude hudbu obstarasaji stroje a radio, vysvetluji kapelnici. Pro tanedni zabavy v zahradnich irestauracich dnes stadi reprodukovana hudba gramofont, Ano, zde jsou tfi v'hody velmi Olathe k uklidneni mysle i penekapely se jednaji jen skuteene. ve Zenky, bezpednost, manost k pongiti a prospech. Pravidia tato plati zvlagtnich ptipadech. stejne k investaci celkove sumy, k systematickemu ukladajicimu proA to bYvaji po vets'ine je gte ka- gramu neb k planu nashromald'ujicimu reservnich fonda, vyZadujicich pely vojenske, jejichZ obliba stale stfadani raznYch obnost v pravidelnem obdobi. Tato Associate vas roste a ktere maji o svaj dorost, vita. hrajici na dechove nastroje; postarano. )0( eska pomoc Poliktim roku 1410.

Den 15. eervence bYval v Polsku Pomoci vlady s obnosem skorem 120 miliona dolart, stoji pevne narodnim svatkem. Toho dne roku im vkladem v obnosu do 05,000.00. MaZete iadati lepgi zaruky? za vag 1410 zvitezili Polaci u Brunevaldu a Tanenberka nad fadem nemeckYch Otevfete Va g pojigtenY fleet s nami dnes. rytita kfitovYch. Kdyt chystalo se k teto valce, vznikl z toho velkY o%\,,k.1111/Ve hlas v Oechach. 6eska, mlade't sbiASSOCIATi rala na pomoc Polakam. Kral Vaclay IV., sondasne cisaf fimskonePRVNI meckY, zapovidal toto adastenstvi. " C'ESKOSLOVENSKE Ale hlas krve byl mocnej gi ne2 kralay zakaz. Byli to jmenovite Jan FUJ6OVNi A STAVEBNI 2f2ka z Trocnova a Jan Sokol z DRU2STVO V TEXASU Zaiiba v jednotlivYch hudebnich Lamberka, kteii vedli bojovne ee803 BANKERS MORTGAGE BUILDING nastrojich se eas od easu meni. Pfed chy do fad polskYch a pod polskYnekolika lety byla na vrcholu obli- rni prapory k viterstvi nad nemecby tahaci harmonika. Musel na ni kYm kfaem. Prapory nerneckYch umet kaddY pokadnY chlapec z ven- kfilaka, dobyte 15. dervence 1410 kova. Dnes je to spi ge kytara a sa- v teto bitve, chovany byly v KrakoYvi xofon. Nelze v gak Mei vgeobecne, ye do r. 1796, kdy zmocnilo se ho by se chlapci nechteli udit na de- Rakousko. Wroei viterstvi radostne chove nastroje. Nekde 3e podstat- slaveno \Tidy v cele Polsce. Polsko nou pfekakou otazka, k d e se u- nyni ukazalo svaj nevdek vadi potada narodni kijnovou slavnost nit na ne hrat. Venkov gti chlapci chum. maji vYhodu. V nedeli, nebo v so)o( botu odpoledne si jdou pekne do 6eskoslovenske hranice byly vypoll a troubi vesele do strani. Niko- tvofeny Bohem a byly vybojovany ho to neru gi. Ale v Praze je temef krvi eeskYch vojakt, kteti bojovali nepfekroeitelna pfekalla, pro kte- po boku italskeho vojska na Piave. rou mladi adepti se east() museli Lumea Romaneasca yzdat svYch kfidlovek. Je gte tak na na adresu Mussoliniho.

Zahajeni slavnosti, zahrani hymny americke a eeskoslovenske, fed — br. Vladimir Maudr, ptedseda Sdraeni americk'ch Oechoslovaka v Texasu, kterY promluvi ve prospech akce pomoci 6eskoslovensku.

DIVADLO POD NAZVEM

Nesna.z ve velkem =este — kde se ueit?

Kapelnici a hudebnici si stauji na malt' zajem mladeZe o udeni se hudbe. Vyslovuji dokonce opodstatn6ne obavy, ae v pti gti generaci bude naprostY nedostatek hudebnikU, alespori na dechove nastroje.

Nage znamenite konservatofe, ktere maji vYborne jmeno v celem svete, nedodaji potfebne hudebniky na Z'est'ove nastroje jii ani divadlum, ani velkYm orkestram, nato2 aby tito hudebnici zbyli je gte pro kapelniky lidovYch hudeb — mestske hudby a tovarni orkestry. Podle statistik hudebnich gkol se dues hudbe nei povetgine deti stfednich a yySSich stava, kteti se nechteji yenovati hudbe vie, neZ" pro zabavu.

Hraji pfedevgirn na housle, klavir, violoncello, mengi zajem je o violu a fletnu a jen ojedinele o hoboj a klarinet. Take venkov gti hogi se radeji uci nastrojtm smyecovYm neZ dechovYm. To proto, ae jsou stale ye velke oblibe jazzy. Pra.ve ve sleto yYch dnech, kdy pralskYmi ulicemi progly desitky hudeb z Prahy i z venkova, bylo nejjasneji videt, jak mezi hudebniky meli vetginu gedivi mudi. Nektere kapely sestaveny jen ze starYch hudebniPouze ojedinele bylo videt mladgiho hudebnika nebo dokonce rostence.

spory jsou bezpthe k pouiiti, prespeine

ezpeenost pojiitena U. S..A. vlidn Agenturou

HOUSTON, TEXAS

kad Stefinik eislo 142 v Houston

v nedelli 30. i•iina

NA COTTAGE GROVE Program zapoene ve 3 hod. odpol.

Sokolice Corpus Christi Jednoty uspotadaj i

HALLOWEEN

Taneeni Zabavu

v narodni sini v nedeli, dne 30. iijna 1938 DEKORACE, MASKY A "SOVENICRY" PRIPRAVENY Obeerstveni a chutne zakusky Hudbu obstara

S'i ablaturova Orchestra z Ganado KaidSr jest uctive zvan.

"Zlata Lucerna Villy Slovanky " Narodni povidka.

0 S 0 B Y: s. Jindfigka Earl Villa Slovanka s. Pavla Studniena, Babieka pohadka Rfdenka Lebr Maryga, morayska diveina, Fred Lebr Jura, slovenskST hoch Jerry Lebr Vagek, desk' hoch, Eda Zan timske panovnik 8ajtan, E. Klima Brkmrk, jeho sluha, Oldfich Vala Kfikloun, gtvele naroda Ota Bug Him, kterSr chce uchvatit celST svet Bedtich 6tvrtnik Legionak Lilian Sopeakova Deveatko bratfi Korrpatovi Hogici Povidka tato se odehrava na vesnici mezi horami, ve II. a III. jednani na nadvai u 8ajtana.

Po divadle veCeie a tanec pig Dybalove Orchestru VSTUPNE: 30c.

Uctive zvou LENI KIDU gTEFANIK.

dne 26. kijna, 1938.

STUDENTSKE ZPRAVY A MYSL

NA STATNi TEXASKE UNIVERSITE Mill etenari:— Kdy2 jste eetli posledni eislo stnika anebo techoslo yaka, vim, k jste videli neco noveho v tom eisle Jak jste eetli v minulem eisle, 3eden nag student na Texaske Statni Universite se postaral, aby studenti zde na universite meli misto pro dopisy ye Vestruku, kde kaZdY by je hned na gel a rubriku jen pro universitni studenty. Tyto dopisy hned ka2cly najdete, protok budou v rubrice, kde uvidite obrazek jedne z nag ich budov na universite.

Doufam, k ka2dY tYclen aspori jeden student neco napi ge ,abx °bra.zek na gi budovy nebyl v easopisu a '2<idnY dopis pod nim. Studenti jsou velmi vdeeni studentovi Josef Hegarovi, k se postaral, aby neco takoveho meli na gich eeskYch Casopisech. Studenti by neco psali do eeskYch easopistr, ale jak vite, studenti se omlouvaji, to nemaji Cas psati a 2e lidi asi nezajima, co studenti zde 010..

Kdy2 jsem dostal moje posledni eislo vestniku a vide/ jsem, to nag student Josef Hegar u'Z doeinil to, na dem pracoval 1.12 nekolik hned veder jsem to eislo Vestniku sebral do schOze na geho Pokrokoveho 6eskeho Klubu (Progressive Czech Club), a tarn studentrim to ukazoval. Josef Hegar promluvil o teto nove rubrice a 2acial studenty, aby psali do teto nove rubriky. Take pravil, fie mluvil o torn v posledni schrizi stareho Ceskeho Klubu a 2adal, aby ka2dY student psal do teto studentske rubriky. Pravil, '2e tato rubrika "Studentske zpravy a Mysl", je pro kaedeho studenta na universite a 2e studenti mohou psat o eem chteji. Jeden student se ptal jestli mute napsat jak jeho 'roommate' umi varit. DruhY se ptal, psat anglicky, kdy2 neumi dobneumi. Na toto pan Hegar odpoveal, to studenti mohou psati o eem chteji, a 2. e take mysli, to redakce tohoto easopisu by uveiejniya anglicky dopis, kdyt nekterY by rad napsal neco anglicky. Mo2na., ze mi redakce na toto odpovi.

Byl jsem prekvapen, kdy2 jsem se ptal studentri, jest-li tuto rubriku videli a mnoho jich pravilo, to videli a eetli ve Vestniku, kterY je v universitni knihovny . Nage universitni knihovna ma misto pro easopisy z celeho Texasu a celkem je tam pies sto (100) easopisii. Mezi nimi je take jeden kskY. Tento je "Vestnik". "Prod" je tarn jen jeden eeskY?" taza1 se jeden student. Pravili jsme jemu, k jeden student se postaral o to, aby Vestnik byl posilan do universitni knihovny. Redakci Vestniku jsou studenti vdeeni a- dekuji za posilani tohoto easopisu knihovny. &relenti pravi/i,

V

Strana

STNtEt

e budou pracovat o to, aby take i jine 'Ceske easopisy take byly posilane do natl. knihovny. Doufam,ze toto bude tak udineno.

Net ukonCim mUj dopis, chci napsat, ze doufam, to nate dva Ceske kluby zde na universite, zase budou nekdy miti nejakY vYlet aneb zabavu dohromady. Melt jsme vylet a spolednou veeeti v Please Parku 9. tijna a bylo tam pies devadesat (90) studentfi a men yes ele easy.

Doufam, to nraj dopis aspori nektery etenat natel, a jestli se mu nelibi, moina, ze mi o tom da yedet a napite o dem mam po druhe psat aneb jestli nemam ani se pokoutet se neco napsat.

Se studentskYm pozdravem, Frank Horak.

(Pozn. red. — Nat tiskovY vYbor rozhodl, 210 take anglicke dopisy mohou bYti ye Vestniku otitteny.

Je nekoneeny poeet themat, o nicht mo2na uvatovat, je rozebirat, resp. vyvolat jimi tvotivou diskusi. Tteba v prve fade dobre vule, Cas se 112 najde. Oeska, inteligence yytla

z lidu, mela by se zase k nemu titi. Je to jeji moralni povinnosti.

PovYtenost demokracii je smetna, zavrtitelna. Nesmrtelny filosof a humanista T. G. Masaryk dal inteligenci PamatnY Ukol slovy: "K lidu nit a s lidem vYt!" Pozdrav tikum po vzdelani pidici se esl. mlade generaci!)

Ve schuzi Pokrokoveho Ceskeho Klubu na Statni universite ve sttedu veeer se ujednalo miti yedirek, totit malt' bat, pti dernt budou se hrati hry a budou se podavat zdkusky. Zabavu tuto budeme nejspit miti za dva tYdny v Newman Club Roome. (Toto je klubavni mistnost katolickYch studentii pti St. Austin's Chapel.)

Ale dnes weer jsme slyteli, ze tad S. P. P. S. T tu v Austinu ye schilzi v nedeli si ujednali miti tu take WI asi za dva tYdny. Jest-li onen tad bude skuteene tento bat potadat, tedy nas. klub odloti svilj yeeirek na tYden pristi. Pajdeme vtichni se dobte vytaneit. Jak je yam asi znamo, zde v Austine — mimo stu-

dente neni rnnoho deskeho lidu, a nasiedkem toho, taneeni zabavy nebo pikniky cele Ceske vekejnosti, jsou neco yzacneho.

Take jsme slyseli, to Dr. KopeckY a jeho aeska orchestra ze San Antonio obstaraji hudbu pro tento bal. Vettina studentu jit mela pkiletitost taneiti pti hudbe orchestry dr. KopeckYho, a velice se jim tato libila. Ceske kousky hraje tato orchestra yYborne a take 'lady zahraji moderni kousek, a to jest asi ptieina, prod" nekterYm studentilm se jejich hudba libi, ale ve'kte mi nebo ne, nas to aeska muzika velmi zajima. Napiti yam jette zda-li tento bad budeme potadati a pak mutete nas vtichni svoji nayttevou poctiti.

Take v nati schfizi byl proveden program, kterY nam ptipravila sl.

Lillian Fojtova z West Jeden jmenem Caballero, nam zahral nekolik Cisel na plane — jest velmi schopnY Take nam sleony Lillian Fojtova, Emma Jean Johnso-

Poste z

CEC za jeden dolar

na

rok

KDO DOSUD NEODBIRATE tECHSLOVAK, VYU ZITKUJTE ' TETO PEILEZITOSTI HNED, NEBOT TATO NABIDKA KONtl

v nedeli dne 30. iljna 1938.

Piejeme si rozsiriti techoslovika do 'midi Ceske rodiny v Texasu a proto nabizink„ POUZE NOVM ODBERATELCJM

Cechos ovalta za .00 na rok (PRAVIDELNA CENA $2.00).

techoslovik prinasi vieckny nove zahranieni, narodni, statni a mistni zpravy, zajimave romany a jinou zajimavou Zetbu, jako riizne tivahy dobrS rch dopisovatelft a redakene hag zajmy nateho lidu, farmaid a &Mika.

eiSLO NA UKAZKU. Cechosiova u o.

OBJEDNEHE SI

1■04111111.1.11111111.11■0.1■0•11111•..110.0111m,,w■

West, Texas.

PH objednivce, udejte sprivnou svoji adresn.

Bbrana 22.

ViSINTLIC

nova a Margaret Wadeova zazpivaly nekolik krasnSich pisnieek.

Aby nage programy byly jegte o6Ni LEKAft len& netli doposud bYva1y, ujednaBryle spravne pripravene. li jsme se uspotadati "contest" (zaeas dle tunluvy. vody). Ku konci tohoto semestru, t tadovna 3248 — Res. 2687 nekdy v lednu, ten student nebo 513-15 Professional Bldg. studentka, kteil nam uspofadaji TEMPLE. TEXAS. nejlepgi program, obdril nejakY rek od klubu, nebo se jim usporada nejakY vedirek.

Take jsme se ujednali dati tern teska. Jidelna, Restaurace studentrim darky, ktefi nam pfivea Pivnice dou do schrizi nejvice hostri. Za kat714 PRESTON AVENUE deho hosta, ktereho nam pfivedou, HOUSTON, TEXAS dostanou nekolik bodri a katdY dva Jos. Kant, majitel. tYdny se budou davati vstupenky Telefon: Beacon 31734. do divadla. Tento program je Pravidclna jidla a lunge. pine v souhlasu s na g Ustavou, ve Nejlepgi souclkove a lahvove pi- ktere jsme si vytkli za rikol krome vo, rtzne druhy vina a doutniky. 6echil, take i jinonarodovce seznaMluvime e'esky. movati co 681 jsou, co (IMaji a je Hoboko stale na sklade. jejich ctitadosti. To je take pfieiZvlakni stoly pro rodiny. na, prod vedeme jednani ye schrizich nagich v jazyku anglickem, misto 6eskern. Je to zfejme, to schrizi vedene deskYm jazykem, se Cloy& mnoho eegtiny nenauei. — za tim neelem 'name nag. deskY det eskt Lekai a Operater partment zde na universite — a ta711 Medical Arts Building ke, kdyt mame nage schrize v Ce gtine nemrite se vetgina einne jednaHOUSTON, TEXAS Telefon ritadovny: Preston 2553 ni sueastnit jak by se patillo, nebot' mnohY se ostYcha v &skein jaTelefon residence: Lehigh 9745 zyku vyjadfit v obave, to udela chybu.

PREHLIDKA Ott — Pit1PRAVA Take bych se vas rad otazal, jak BRYLI muteme miti americke studenty pfi BrYle zarueene ptipasovane, neb nag schrizi, kdyt se poutiva jen sevYmena zdarma. stina? Doufam, to na ge vekejnost Moje ceny jsou nejlevnejti. v tomto ohledu bude s nami souhlasit. Nagim pfanim jest propagovati nag narOd co nejvice. NechceOPTOMETRIST me vtdy bYti na zadu, hledime jen Telefon — 2762. ku pfedu. tiadovna nad J. C. Penney's.

Tak nazdar!

Albert Vanzura -::TEXAS TEMPLE, POPALENA DLAN. DR. THOMAS N. DeLANEY

Ve stfedu, dne 26. tijna 1988.

Svatebni prsteny RHO na po oc svatebni prsteny a vthene patovni. znamky (pro filatelisty) vedle hoechilm. tovYch penez ke sbirkam ye proDepege z Prahy z 11. kijna 1938 spech aeskoslovenskYch uprchlikti. sclelila: Sir Harry Twyford, lord Sir Harry ptijel do Prahy 10. fijna mayor Londyna, pravil po picijez- jako ptednosta britske pomocne du do tohoto mesta, to v Anglii mise. Pravil, ze pomocnY fond pfeptiznivci eestke Mme paskytuji sahuje jit" 200 tisic dolard.

RED FRONT

DR. KAR. J. HOLLUB

VANOCNi WORMY DO tESKOSLOVENSKA Parniky z New Yorku: EUROPA, . . . 26. Lisfopadu DEUTSCHLAND 1. Prosince HANDISUIPIG . . 7. Prosince BREMEN . . 14. Prosince NEW 'YORK . . 15. Prosince Viborn6 ielez. spojenf z Brim neb Hamburku Pomilieme V,Sm pii obstar6venf nSvi g vnfch a vysiihovaleckich vis pro. Vase evropske piibuzne

Informace'u vaieho mtstniho agenta neb HOUSTON, TEX. 515 Cotton Exchange Bldg.,

Dr. L. 0. CORWIN

VYKONANA P011itEBNi SLU2BA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Astav gx)hotovY k sympatickemu vykizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu.

Levne ceny jsou nati zasadou.

SPRAVNE

EDWARD PACE Pohiebni ilditeL Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Netefe dite si spalilo dlan. Matka to zavazala. Jelikoz dite lezlo po zemi obvaz ztratilo. Spinou z podlahy bolest se zneeistila a tak rozbolavela, 2e bylo bolno se podivat. dana Nonat naplast 2kre.t denne to za 14 dni vyleeila.

Na rozliene at' suche neb otevfeno bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operace vytithne dicevene i ocelove tfisky, steely a jine pfedmety uvazle v tele, ale musi to bYt

LOU se vratily do tkoly! Pobihani venku — ptechod z tepla do zimy — to vSe ma, v zapeti za nasledek

NACHLAZENI rYmu a ka gel! — Chrarite zdravi svYch ditek tim, ze hned prvnich pfiznacich nastuzeni a kale jim date

SEVEROV

C. H. CHERNOSK% PRAVNIK

Cena Nonat je 50c a $1.00, poetou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarVyfizuje vegkere soudni zalditosti. nika nebo jednatele, ale nic jineho fJkadovna: 821 Bankers Mortgage neberte, radeji piste pfimo na naei Building. pies ulici naproti Kress adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. budove.

HOUSTON, TEXAS. eskotaovensko ziidilo ppacovni tabory.

Podle depete z Prahy ze dne 12. tijna 1938 schvalila deskosloveriska, vlada navrhy na ztizeni pracovnich WEST, TEXAS. taboril, jet budou na zpilsob CCC ve PozemkovY obchod — Abstrakty. SpojenYch Statech. Poslouti se tim take k soupisu vtech nezamestnaPujeky — Notatstvi. nYch mladYch lidi, nad 18 rokii staMame snoienf v celem state. rYch, kteti jsou telesne schopni pracovati na aeleznicich, silnicich ProsluIST sovetskSr general prS, se a jinYch projektech, potkebnYch k zbavil tivota. rehabilitaci ,oklegtene zeme.

Japonske easopisy pfinesly v miTAROKY'. nulYch dnech zpravy, to sovetsk 'Y Hra taroka, nejlepti jakosti, nymargalek Vasilij Bluecher, velitel ruskYch armad na Dalnem vYchode, ni za $1.35, pottou vyplacene. Obspachal sebevraidu. Zpravy ty jednivky adresujte na: eechoslo(d2), v441; nebyly late pine potvrzeny. Trak. West, Texas

Cervenka & Vaniuta

Balsam PROTI KAgLI (Severa's Cough Balsam)

• Lahodnir • Pfisobivk Tiiici NEMA-LI LEKARNiK, OBJEDNEJTE PRIMO OD:

50c 25c -

tEDAR RAPIDS, IOWA

iStrazia 22.

viternitz

Ve stfedu, dne 26. iijna 1938.

Austin, Texas.

Veleb.a5, pan set navStivit papa Strnada, kterST prave pochoval svou Zenu. Kdyt vstoupil do mistnosti, spattil na stole lahev s rumem. I pravil ptisne: "Co vidim? To je tedy van jedinA Utecha?"

"Ale ne, velebnS7 pane," ujitt'oval ho vdovec, "ve gpajsce mam jegte dve flaSky!" )o(

Dva rybati chytali ryby. Jeden z nich byl UpinSim novaekem v tomto sportu a kdyt mu zabrala male.

‘Stika, navinoval .Srifiru tak dlouho, at mel etieku docela nahote, na konci prutu.

"Co mam ted' delat?" tazal se bezradne.

"Ted' se vykalhejte nahoru na did a zapichnete to potvoru nostart rybak. gem," )o(

Mill ptatelel a ‘ V poslednim elsie Cechoslovaka myslim, ze v tomto eisle Vestniku, pan Albert Vantura ye slot). pci "Studentske zpravy a Mysl", psal a pige, ze na,§ tad S. P. J. S. T. zde Austine planuje taneeni zehavu dne 29. kijna. Litujeme, ze musime na'Sim etenakilm oznamiti, to tato zabava byla odlotena pro ramie ptiainy. Studenti lituji, to tato zabaNemeckS7 rozhlas htmi ttikrat va byla odlotena, protote mnozi z denne tak zv. Egerlaendermargem Nyni vyklizujeme ‘Sibenieni vrch nich chteli jiti, aby mohli naslouevropske politiky, kolem nehot skuEgeriaender halcamcam). chat a tandit pki desice hudbe. Nagi jej v letech devadesa#ch kapelnik Cely Vetry dvou velmocenskSich • os Cad studenti jako jednotlivci mo- bkv. 73. pluku sidlem v Praze Vac- a opouetime misto mezi dverna hou jiti domii k deskemu tanci, ale lay Kopeck z Jieina. frontami. Narazi-li tyto osy v bunemaji pkiletitost se spoleene ziiPrag. Tagblatt. doucnosti na sebe, my na reale prveastnit eeskeho tance. Dotifame, to Dr. J. Doletal. ni nebudem. )o( zdejLi S. P. J. S. T. kid bude pokaVltava, mat' eeskSrch tek ,teee ne)o( Tento muZ" prave zasedl k dat podobnou zabavu v nejblitS1 jak smutne a tetce Prahou, talu26.c1nST stay neni horsi, net byl bohatemu, chutnemu jidlu. budoucnosti. jic, ze jeji kolebka neni uz v teto stay nejistoty, ye ktere jsme till Myslel si, ie jest hladov. Po. semi, ae k nam pkichazi cizi a zne- prakticky od bkezna.

Se studentskSan pezdravem, trava byla lahodna. Ale neuctend.

Mir. Rutte.

J. A. Bat'a.

Frank A. Horak. mohi nieeho jisti! Vite proe? )o( Trpel gpatOm vyme govanim I Vetgina chorob lidskeho organisTolik neeistot se nahromadilct v jeho zaiivaci soustave, ie mu vychazi ze soucitneho nervu, (nervus sympathicus), jak tvrdi lenemel iadne chuti k jidlu. Cikat dr. Gillet, elen francouzske atite se nekdy take tak? Proe kademie, kterS7 pravi: Soucitny nery tedy neHdite se plikladem tov3Thorne, registrovane a schvalene je vlastne celS7m komplexem nerv-1 lika tisicu jinSrch; zkuste Miley stva.

Jsou to dva hlavni provazce, Dra. Petra Hoboko. Od 1869 ktere se tahnou po obou stranachl tento vSrbornjr, Casem vyzkoupateke a jsou spoilt spojeny nespo'ien$,-, Z'aludeeni posiltxjici lek detriSmi jemnSrmi nervovSrmi vlakprospival tisicrim trpicich zacpou, REGISTRAtNi CISLO 39 nervosnosti, nezalivnosti, zkaienfrm ny. Tyto jsou spojeny zase s miialudkem, ztratou spanku a chuti k ktere dostanete chou, velkSrm a malSim mozkem a jidlu a pociterp navy a lhostejnosti, tim se vSemi organy lidskeho tela. zavinen3'rmi gpatOm vymegovinim.

Napomaha i'aludeeni Cinnosti; praJsem ptesvedeen, te lekat, kterSr dovidluje stolici; povzbuzuje einnost stane cele do sve moci soucitnS7 ledvin, cunz podporuje vymegovani; nerv, stane se panem tivota.

DOPRAVA VYPLACENA potnaha a urychluje traveni. Trpiteli vy anebo nekdo jinY- ye \rail ro)O( Floyd bavinene semeno vyclava palcove vlakno a vice po akru dine gpatOm vyme govanim, poglete Pir poklesu organa dutiny si pro velkou 14 uncovou Zkugebni netli jive. (sniieni ialudku, stfev), pki kteUtley (pravidelne hodnoty $1.20) Semeno Floyd pochazi z jednoho bolce, dozrava dame a vydava fines, za pouh3'r $1.00, po6tovne vyremtto stavu bylo mnoho jit v lotik ' placeno. velike bOlce. operovano, provadeno rilzriSrch zaV Kanade Dodavino Beze as. \Testi pokles1S7ch Atrob, kasneni ste- I Objednavky zasilejte na Zvkiitni Nabidka— Objednejte Does! ny brisni, jetto soudasne jde obyDr. Peter Fahrney & Sons Co., eejne i o ochabiost stony bkigni, do2501 Washington Blvd., Dept. D811-64 poruduje se vedle vhodne diety (vaChicago, Ill. PESTITEL rovani se pokrmil kvasnSrch, podZailete mne bezodkladne dostamiriujicich nadS7mani, plynatost, WAXAHACHIE, teenou, $1.20 velikosti 14 uncovou TEXAS nejisti najednou ye velkSrch kvantkugebni Fahey Dra. Petra Hoboko, pogtovne vyplaceno, za kterou pritech, nSrbrt mono, ale zato easteji xladam $1.00. behem dne a pod.) individualne in Pros:re poidete lek na dobirku zhotovenS, bti gni pas s pelotou, jimz ge: se docili vyrovnani abnormalniho imeno stavu pokles1Srch Utrob v katdem ptipacie, na cot znovu upozorriuje Adresa Kaufmann v " Cas. pro nemoci zativadel, vSrmeni latkove a a diaetePoitovni Viadovna tiku" (1937, sv. 61.). )o( Neslana theta. je ureena pro neProstiedek proti kornateni cev. mocne a nikoliv pro zdrave lidi. Z Svycarsky lekat dr. Emil Zoergel zjipokad spoleeenskSich zabav, te gicich se vellekatskeho poznatku, ze rozlienSrm stil pied nekolika lety pki pokuke ptizni na.teho lidu i eetnSr ch pkatel tanemocrlm sui kuchyriska gkodi a sech, jak rostlinna zeleri na cloveho Clenstva. Vzorn5") potadek, peeliva, obto mnohe nemoci s vyhoji teprve lidskSr a zvikeci organismus, ze zesluha a dobra hudba pki kaide &abase. tehdy, byla-li v potrave kuchyri- lena barva Cull chlorofyl sili srdce, ska stzl znaene omezena, nikterak povzbuzuje je k Cinnosti a odstraneplyne, to by tyto nemoci vznikaly riuje jeho ilnavu. Na zaklade techto ze soli v potrave ate omezenim je- pokusil sestrojil novou metodu lejim by bylo lze vzniku tochto ne- eeni kornateni cev tim, ze poutil Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458. moci zabraniti. Pkilfgne soleni jid- chlorofylu jako leeebneho prosttedNa doptini se test — 20th and North Main. ku proti kOrnateni cev.

Chlorofyl la neni ov .gem fieelne, ponevadt zbypodave. se chorSrm v eiste forme bez VE STREDU, 26 iijna — BLUME'S ORCHESTRA. teene nuti k pkili'Snemu piti. Pkilgne dalgich ptimisenin.

NEDELI, 30.. iijna — ZATOPEK ORCHESTRA. ✓ piti se pak z?idka kdy omezi jen na )o( 6. LISTOPADU — RAYMOND BACA ORCHESTRA. NEDELI, ✓ pouhou vodu a tak se strava Synove areiVevody D'Este faugteni z vezeni. solend mute stet mostem k alkoVE STItEDU, 9. LISTOPADU BLUE JACKETS ORCHESTRA holismu.

Videriska depe ge z 10. iijna 1938 ✓ NEDELI, 13. LISTOPADU — J. R. BACA'S ORCHESTRA. )o( sclelila, to vevoda Maxmilian z Ho✓ NEDELI, 20. LISTOPADU -- SIX PALS ORCHESTRA. Povidal pan ueitel: henbergu a jeho bratr, princ Ernest, VE STEtEDU, 23. LISTOPADU, — BLUME'S ORCHESTRA. "Tak ted' jsme zjistili,ze zeme je byli propu gteni z nazistickeho kon✓ NEDELI, 27. LISTOPADU — SYNCOPATOR'S ORCHESTRA kulata. Potutaku, mohl bys zeta- centraeniho tabora v Dachau. Tito kouli tedy obejit?" synove arcivevody Franti gla Ferdi"Ne, prosim." nanda, jehot zavratcleni v Saraje"Ne? Proo ne?" ye vedlo k svetove valce, byli jako PORADATELE. "Protote mam, prosim, nabehlou ptedaci monarchistu zateeni hued patu." po zaboru Ralpaus)Ka Nerneckem.

SEJTE FLOYD" Bav Ilene Semeno za $1.50 Buiel

1111•11

D. D. FLOYD

••••••■•■••

d Pokrok Houstonu

OZNANIUJE

VSTUPNL PANI 40c — DAMY 25c

Strana 24.

Pouliveite k oznamovini

Maly Oznamovate Pravidla V Malem Oznamovateli fietujeme 2 centy za slovo za kettle uvetejneni. Nejmengi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napigte na z ylastnim listku a phlozte k objednavce ptislu gnY obnos bud' poStovni poukazkou (Money Order) nebo ye znanakach (stamps).

Posilate-li osobni eek, ptidejte Sc na jeho vtnenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na gi znadkou, atujeme za oznainky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c za znaeku a na pogtovne, aby dogle dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pri oznamkach "Nabidnuti k dietku" neb "Ptijme se hospodyne" obnasi doplatek za znaeku a poitovne 50 tenth.

Doplatek za znaeku budit 01102en k obnosu, kterST posilate za 07namku.

Sazenice — nejlep gich druhfi zelove a hlavkovY salat, 300 za 50c, 800 za 61.00. Cibule dervend Creole a bila Bermuda 500 za 60c, 1000 za $1.00. Pogtovne platime a za uspokojeni rueime. Early Plant Farm, Mart, Texas.

(43-44p.) z, ior Fiala bych si dopisovat s pa.nem dobre povahy, ye stali 43 do 48 let. Jsem vdova. Podobenka tddouci. Za mleelivost • se mei. Pigte pod znaekou "Verna", % Vestnik, West, Texas.

(43-p)

cfr Na prodej!

vRsTalic

Janogik v Dallas.

Mnoho bylo psano o nadhernem filmu Janogik, kterY byl pfed easem importovan z Ceskoslovenska a byl uznan Arnerikou jednim z nejlepgich filmu sveta. Film tento bude ukazovan v Civic Federation, 2419 Maple Ave., v Dallas, ye etvrtek, dne 3. listopadu v 8:15 hod. yeder, a Dallas jest jedinYm mistem, kde film Jano gik bude ukazovan.

Krajane ze v gech osad me'li by phjiti a spattiti tento krasny desk' film, kterY snad nema sobe rovneho.

Vetgine krajanii jest znama historie Janogikova tivota. Pochazi z 18-teho stoleti, kdy cizi glechta trYznila sve poddane, kdy se objevil Janogik, kterY pi-me pomstil smrt tYranim sveho otce. Ten zastal se i vgech dalgich ubohYch krajant. Zit v rozsahlYch lesich a odplacel zle panfun a pomahal svemu lidu dobrem, ktefi jej chranili a zbottiovali. Ale jako vtdy, upadl do nachystane- Macy, byl zajat a pHveden na popravigte. Posledni jeho Otani bylo slygeti krasne slovenske Aisne lidu, kterY tak miloval. narodni hrdina za sviij narod, za svilj lid, nikdy vgak nebylo jej zapomenuto. Palo Bieelk hraje krasne filohu Jano gika, s nim velmi se yam bude libiti jeho milenka deje, Anka.

Nikdy snad nebyl yydoxi krasnejgi film netli je Janogik, kus to histone a pravdy na geho vtdy utiskovaneho naroda. — Listky lze nyni koupit, a site vtcly 4 za $1.50. Udelejme si vgichni dostavenieko v Aditorium "Civic Federation", v Dallas, ye etyrtek veeer, dne 3. listopadu.

—Hledate-li dobrou zde jest 100 alma' dobre zeine, dobre stavby, dost vody, neco dteva, v Ceske osade 1 mill na cementovou cestu, 1V2 mile do gkoly, kostela a obchodu. $100.00 akr, podminka: hotove. Hlaste se na: F. E. Hejl, Rt. 4, Box 211, Temple, Horgi, netli znidit fysickY tivot, Texas.

(43-46-pd.) je udusiti pravdu nebo zarodek motnost pravdy, at' je to kdekoli a 2128- + Vysad'te Ai zahradu! — Mra- u kohokoli. Za ztratu pravdy plati zuviclorne zeli, hlaykovY salt a east° lidstvo stra gnYm utrpenim a einske zeli, 300 — 50c; 500 — 70c; muss ji znovu ziskavat nevYslovnSTmi 1000 — $1.25, pogtovne vyplacene, bolestmi.

J. Milton.

0 pfesna zasilka, uspokojeni zarueeMaly nesmW =Mk vegel na pono. Hallettsville Plant Farm, Hallettsville, Texas.

(42-45c.)

"Zmizela mi tena, inspektore."

“Kdy?,, Mrazuvzdorne zelove a sala"Pied dverna tdny." tove sazenice rozlieneho druhu, ho"A prod jste nepti gel dfive?" tove k odesile.ni. 300 za 50c; 800 za "Ja tomu gtesti poild nechtel $1.00, pogtou vyplacene. Za uspokojeni rueim. Raymond Mladenka, uvetit"!

Hallettsville, Texas.

(42-43pd) TR2Ni ZPRAVY TABAK LISTOVI na prodej, e Waco, 25. kijna 10c-12c libra bez dopravy. — J. E. Buryg ek, Portland, Tenn. (36-43-pd) BAVLNA: Middling, 15/16 pal. vlakno 8.60 oe!.-+ SAZENICE ZELOVE, rozlie- Strict Middling, 15/16 pal 8.85 neho druhu, hotove k ode,slani: 500 DICOBE2: za 70c; 1000 za $1.25, pogtou vypla- Tetke slepice, libra 10c cene. Za uspokojeni se mei. Circle Lehke slepice, libra 8c Plant Farm, Waco, Tex. (42-43pd.) Kutata k smateni, 2 1/4 lib. .... 12c Stall kohouti, lib.

6c VALASSKE PAPULE Krocani Cis. 1., lib / 10c Steil krocani, libra 8c z valagsko-klobucke houne, impor- eislo 2 krocani, lib.

6c tovane ze stare vlasti, s kotenYmi Vejce, Cis. 1., tucet 19c podegvemi a gumovYmi podpatky: Vejce, eis. 2., tucet 9c I 2enske nizke, &me $1.85 Smetana els 1. lib 20c Alutske, nizke, eerne $2.00 Smetana Cis 2. lib.

18c 1V10Ske, vysoke &me AneroKravy na poratku ,lib 3c al 4c vaci $2.65 Rocaci, lib.

4c-6c enske vysoke, eerne gneroPrasata, lib.

61/2c-63/4c vaci $2.50 Pgenice, bull 50c — 55c Oyes bugel 25c Pogtou vyplacene Kukutice v klasech, 75 lib. do JOSEF HRADIL, 33c bugle Sealy, Texas.

Drolena kukutice, bu gel 35c-40c

Ve stiedu, dne 26. rijna 108.

STATNi KONFERENCE RACIONASvoboda a lidskost je jedinjr LISTU V HOUSTONU. ideal, majici pevnost a budoucnost.

Svobode path je gte vice net budoucDelegatfun a teastnikum se sde- nost. Patti ji yeenost. -- (Beneluje, ze konference zahajena bude detto Croce: Evropa v 19. stoleti). v solaotu 29. t. m. o 9 hod. rano v Evropa ma sve jmeno z hebrejsini fadu 8tefanik. Snemovani bude po, celY den a jen nedokoneene skeho "ereb", cot znamena zemi, kde jednani vytizeno bude v nedeli. zapada, slunce. Jak po tomto poznani budou Evropu nazYvat v NC Sjezdu zdar!

Time. mecku?

0 Naziste propusti Rotli ilda za tIi -Moudrost staromedniho prakticmiliony dollar& keho Leeim tu chorobu, kteVidenska depe ge sdeluje: Pro- rou mate. — Moudrost moderniho slechlo se zde, ze bYvalY videfisk lekate: Mate tu chorobu, kterou le Detroit Free Press. banket baron Louis Roth gild, mu- dim! te bYti propu gten z vezeni, jestli za plati $1,500,000 jako nahradu za ztraty vefejnosti zpilsobene kraESKt• PRAVNIK — chem bankovniho domu. KreditVytizuje vgechny pravnicke astaltu roku 1931. Dale se na nem zaletitosti. tada $1,500,000 za zkonfiskovanY je.Tfadovna ye Wiley budove ho majetek, jestli chce, aby byl mu Telefon eis. 130. vracen.

EL CAMPO, TEXAS

g

J. J. DUCKETT —

Srde6ne blahopiani k sfiatku br. Ludvika Mikie SE

sestrou Marii Zidek DNE 10. id..1NA 1938 Dnes srdce Vage pfekypuji blahem, a piseil lasky v dui Vagi zni, kdy octnete se pied kYtenYm prahem, kde laska lasce, holdovati smi.

Rilte kvetou dokud slunce hfeje, laska hledi na svet vesele, ket Vam nebe to i ono pfeje, jako Vagi verrii pfatele.

2ijte gt'astne v novem stavu, ve zdravi a mnoho let, po smrti vgak nebes slave, pfejem yam pfec naposled.

•

BRAT RI A SESTRY RADE SPRAVEDLNOST, t S. 121.

JANOSIK teskoslovenskST nejvelkolepejii film BUDE UKAZOVAN V

y

"Civic Federation" v Dallas, Texas 2419 Maple Avenue y

e etvrtek, 3. listopadu v 8:15 hod. veer

Jedine to misto, kde tento nadhernY film bude ukazovan v Texas. — Krajane z celeho stavu jsou zvani, by se sueastnili.

Jest nutno koupiti vtdy 4 listky za $1.50, dobre pro etyli osoby.

Pigte si nyni pro zajigteni si mista na Civic Federation of Dallas.