Entered
as second class mall matter,
ROČNíK (VOL.) X.XVI.
January
3rd, 1933 at West,
WEST, TEXAS. ve středu
Texas, under
the Act of Congress
(Wednesday) 19. října (Octobe.r) 1938.
of August,
24th, 1922.
ČÍSLO 42.
MY JE OPUSTITI NESMÍME.
U
ž JSOU trochu ty rány oholeny - už
bude nastávati částečné uklidnění. Teď si každý z nás musí položiti otáz ku, co budeme dělat? Každý z našich čtenářů a vaši sousedé s kterými rozmlouváte, si jistě u vědomují celou situaci v jaké octnula se naše stará vlast. Jistě že není mezi námi jeden z na šich lidí, který není nad tím co se stalo a snad ještě stane zarmoucen. Každý jistě by byl rád, aby celá ta katastrofa byla co nejmenší. Jak to mu odpomoci? Co máme my Čechoslováci v té to naší nové vlasti činiti? Odpověď si musíme nalézti každý sám. My, ktei'í jsme přijeli sem do této země, už v mužném věku jsme nesplati li náš dluh naší staré vlasti. My stále jsme a zů stáváme dlužníky. My přivezl! jsme si mnohé tam odtud sebou, což bylo ku prospěchu naše mu po celý náš život zde - nebudu jmenovati co - ale mnohý se může ohlédnouti kolem sebe a uvidí rozdíl. Mnohý ten otec a matka rodiny přijeli co mladá děvčata neb hoši do této jim tenkrát cizí země. Neznali řeč a zvyky této a mnohý zde neměl nikoho, žádné příbuzné, mu sel se probíjeti sám. Dodělal se krásného vý sledku. Jejich syn - ne každý, ale mnohý, kte rý měl příležitost nabýti vyššího vzdělání, ne muže nikam, bez toho starého českého otce a matky by byl ztracen. Nemusím psáti šířeji, to jest každému známo. Proč ten český člověk do kázal více nežli se podařílo jeho synu? Proto, že ti rodiče byli jinak vychováni. Výchovu tu dostali tam doma ve staré vlasti, a když byli schopni, aby té vlasti spláceli částečně dluh, co tam pro ně vykonáno, odstěhovali se do této xe mě. Spláceli jsme dluh náš velmi nepmvídelně. Každý z nás kdo chce přiznati sám sobě prav du, trpí ve svém nitru výčitkami. Onen vnitřní hlas volá - synu, dcero, konáš dnes svoji po vinnost? Možná, že se staráš, aby byla v osadě v té nebo oné činnost epolečenská, možná, že sám jsi malým dárkem přispěl, nle jest to dar od tebe na tvé poměry postačitelný? Vykonal jsi svoji povinnost? A ten hlas bude se tak tá zat ještě dlouhou dobu, a proto učiní každý nej lépe, když ten hlas uspokojí a sáhne znovu do kapsy - a pošle dar, jemu dústojný, aby ten vnitřní hlas uspokojil. My jinak pomoci nemů žeme. Zda-li bude potřeba nějakého politické ho apelu, ten musí za nás konati naši lidé ve velkých osadách, .zkušení, znající poměry, kde moudré hlavy se sejdou a všecko dobře uváží nežli přistoupí k činu. Máme takové schopné síly ve velkých městech. Musíme poslouchati ji stě v každé osadě různé argumenty, co mělo se a co nemělo se státi. Každý nechť sobě uvědo mí, jak to napsal gen. Johnson: "Já jsem po máhal utvořovatí hranice Československa, u tvořili jsme je tak, že jsme doufali, že nepřáte le evropského míru zeslabíme." My. se dobře pamatujeme, že sám president Wilson žádal, a by vláda československá se zaručila, že bude zacházeti s jinonárodními menšinami shoví vavě. Snadno se dnes 'krítísuje, když se ukáza lo, kde byla učiněna chyba. Vyčítá se, jak vi dim v denních zprávách, že vláda byla tuze mirná. k těm menšinám, ale kdyby byla bývala. .1
Petr Rabštejnek. 28. ŘÍJNA.
Tak těšili jsme se, že opět oslavíme, i letos samostatnost drahé Čechie, a rázem v nívee zhroutily se naše plány, zda osud korunu nám z trní uvije? "Že dokonáno jest?" Toť klamná bratří věštba, k vítězství vedly vždycky Golgaty,
ač zdá se nám, že nebe na nás zapomělo, a ruce v marné prosbě že jsou sepjaty. Věřím, že jako Fénix národ náš se vznese, k novému žití, ku lepšímu rozvoji,
a proto naším heslem budiž: "Nevzdejme se!" Ač zrazeni jsme, ještě není po boji! Po Bílé Hoře, zdálo se, že v prach jsme klesli, česká řeě zmlkla - hrobové to ztišení, po staletí náš národ pod tyrany trpěl, a přece, bratří, dočekal se vzkřiseni! O, Havlíčku, kdybys tak z hrobu mohl vstáti, vím předem,, jakou radu bys nám, Karle dal: "Držte se bratři, právo jest na vaší straně, bylo by hanbou aby národ náš se vzdal!"' Dr. Pázdral.
Potřebujeme jídlo a v dary na Ceský Den. Všechny sestry z West, Ross, Penelope, Abbott, Tours a celého širokého okolí, jsou žádány, aby laskavě přinesly něja ké zákusky, jako smažená kuřata, neb nějaké jiné připravené maso a pečivo na bazár, jenž bude pořádán celou osadou v S. P. J. S. T. parku v neděli 30. října, ve prospěch Československa. Budeme ta ké vděčni za nějaké dary do dražby. Pře jeme si, aby pi·išel každý se s námi po baviti a tím aby přispěl trpícím ve staré vlasti. Předem díky! Pořádající výbor.
přísná a ty menšiny se vzbouřily a bylo se sta lo též co se stalo, zase by se volalo: "neměli tak činiti, věděli dobře, co na nich bylo žádáno při tvoření čs. republiky." - My dosud za kulisy toho děje nevidíme, a snad nikdo nebude v sta vu určitě říci, kde že se stala ta chyba, která toto neštěstí zavinila. Možná, že ani ta chyba nebyla učiněna v hranicích republiky. My pro to v této kritické době nemůžeme konati nic ji ného nežli pomáhati finančně. Uspokojiti naše nitro, uleví se vám, když pošlete pěkný dar. Nám přece jest jen zde v této naši nové vlasti
lépe. Máme co jísti, kde spáti, netrpíme zimou, jest nám přece mnohem lépe nežli tam těm za mořem, kteři tam musí sůstatt, nemohou se ni kam uchýliti před bouří, která se na ně valí. Řekněte synu, dceři, zeti, a společně celá rodi na pošlete dar. Možná, že zachráníte vašim da rem život krajana. Naši tam doma se drželi dost dlouho, ale když viděli, že jsou osamoceni, činili ústupky jeden za druhým. My je opustiti nesmíme. Pozn. red.: Zařadili jsme do našeho orgánu tento vroucí projev stálého pi·ispivatele "Ame rtkána", bratra Petra Rabštejnka z Oklahoma City, aby naši čtenáři se přesvědčílí o věrném cítění krajanů států severních. Čtěte řádky po zorně, čtěte je dvakráte a zamyslete se nad ni mi.
OSLAVAT. G. M. SMETANOVOU "MOU VLASTÍ." Smetanova "Má vlast" v Národním divadle stala se stejně jako loni uměleckým i ideovým výrazem a svatého zjevu presidenta Osvobodi tele v časovém období jeho tělesného odchodu. Slavnost rázem svým určením smuteční, jak naznačovala již úprava jeviště s kovovým popr sím zvěčnělého a zvláště pak dvě minuty ticha, k nimž obecenstvo vyprodaného domu po svém proslovu vyzval ředitel Národního divadla St.. Mojžíš-Lom - rozezněním Smetanovy úchvat né, mohutné a vznešené apotésy národní síly a. vůle k životu proměnila se v bohoslužbu nejpsv nější víry, odhodlání a zasvěcení, ve vyznání: nejvyšších kladu, hodnot a cílů společného o sudu nás všech. Ani myšlenka na smrt a nutný konec všeho lidského, ani nejkrutší tíseň doby a jejího nebezpečí nedovedou zlomiti nebo o slabiti tuto ohromnou sílu 'veledíla našeho u mění, která nás vždy znovu převádí do radost né, svěží sféry důvěry a zajištění do dobré a šťastné budoucnosti. Od úzkostných dob světo vé války neozvaly se tóny "Mé vlasti' v tak váž né situaci národního celku jako zase v těchto dnech, ale právě tím vzrostl jejich účin a do sah poznovu do věčné plat~osti národního evangelia. Tak bylo dílo v tento nezapomenu telný den také opravdu podáno a přijato. Pod rozechvělým, ale přece zase pevně se mknutým, vznosným i pádným vedením Václ. Talicha a za svrchované umělecké oddaností mocně rozšířeného orchestru české filharmo nie prošly všechny básnické vidiny díla před naším duchovním zrakem a jeho hudební krá sy naším sluchem a nitrem v dokonalém usku tečnění. Zvláště "Tábor" vyzvedl se do íntensí-, ty národní přísahy a zápalu pro boj a vytrvání, tak jako měkká, něžná a čistá krása přírodní. poesie oddílu "Z českých luhu a hájil." v ne-· všedním prohloubení tohoto. tónu rozvlnila v· nás až k slzám city lásky k naší zemi a domovi ně. Dojmy takového prožití prolomily i smuteč ní závory zákazu potlesku a vyžádaly si v obe censtvu průchod projevem nadšení po obou .skupinách cyklll.
v:lsTNilt
Strana i. posledních zprá.v města boma~Iice a PODLE Kdyně, která byla obsazena německým voj skem, budou vráceny Československu. Čsl. vlá da usiluje též o vrácení Poličky a mnohých měst jiných, zejména v okolí Plzně, kde se no vá hranice přílíš přibližuje k středisku pivovar ského a zbrojařského průmyslu, Také na jihu Čech jsou očekávané jisté úpravy a je silně možné, že i některé uhelné kraje budou získá ny zpět.
•
•
Berlín. - Hans Kerrl, ministr osvěty, prohlá sil, že pense pastorů na odpočinku a vdov po pastořích budou povolovány pouze těm, kteří mají rekord, že nebyli proti nacismu.
•
•
Nejdelší rovná železniční trať na světě je v Australii a vede z Kalgoorlie do Port Augusta. V jednom úseku, 300 mil dlouhém, je trať na prosto přímá. Celá trať 1000 mil a nepře bíhá ani jednu řeku.
Co nového? Výplata všem zřízeneům činila za udaný rok obnos $1,760,980.
•
•
•
•
Jeden muž v New Yorku podal žalobu o roz vod proto, že jeho tchán mu před svatbou slí bil, že ho nádavkem k ženě zaměstná za plat $20 týdně. Dostal prý sice obojí, ale zaměstnán byl jen měsíc. Soudce rozhodl, že manželství neni obchodní transakce a žalobu zamítl.
•
•
Zprávy z Těšínska udávají, že s ¢echy se za chází na území Poláky zabraném hrubě a že útlak je přímo neslýchaný. české školy na Tě šínsku jsou zavírány a českým dělníkům bylo oznámeno, že budou propuštěni z práce, jestli nebudou posílati jejich děti do polských škol. Na území tom zůstane asi 20,000 Němců, kteří mohou děkovati Konrádu Henleinovi, že se do stali pod násilnickou polskou vládu, pod kte rou budou míti příležitost poznati, co útlak vskutku značí. ··
•
•
Berlín. - "Der Schleswiger", orgán dánské menšiny v Německu, čítající 5,500 duší a usa zené u hranic Dánska, obrátil se včera na kan cléře Adolfa Hitlera s apelem, aby Dánům v Reichu byla povolena národní samostatnost, jakou Hitler žádal pro sudetské Němce na Če skoslovensku. Dánové chtějí, aby německá vlá da jim udělila plná práva kulturní i rovná prá va občanská, což dosud postrádají právě jako ostatní národnostní menšiny v Německu, jichž se celkem páčí na několik mílíonů. Dánská menšina sice prahne, aby se mohla vrátiti k svému Dánsku, protože však to není možné, chce aspoň. rovná práva v Reichu.
•
•
Ve Spoj. Státech máme šest mílíonů Němců., kteří se sem přistěhovali a jejich potomků je tu 10 až 12 milionu. V Kanadě žije 400,000 Něm ců, v Brasilii 700,000, v Argentině asi 200,000 a v Chile 30,000. V ostatních státech jihoameri ckých žijí jen malé skupiny Němců a usadili se většinou v hlavních městech, celkem asi 25,000. Mnoho tisíc Němců. je také v Asii, Africe a na pomezí Orientu. Velký počet jé jich také v Au stralii, snad 200,000 Australanft je německého původu a o 90,000 se může řící, že .Němci zů stali.
•
•
Federální vyšetřování monopolů a" jejich praktik - kontroly a zvyšování cen - sice je ště veřejně nemělo značnějších výsledkft, ale za scénou jisté V'ýsledky již má . z obavy před V'ý šetřováním a jeho následky, dva z největších výrobcii radiových příjímačů ženou plnou pa rou, dnem i nocí, V'ýrobu televisních radiových přijímačů., aby je dali na trh v letošní předvá noční době. Tito V'ýrobci mají strach, aby neby li federálními vyšetřovateli chyceni při mani pulaci všeobecně známe: Zadržet vynález, po něvadž jeho uvedeni na trh se majitelům ne hodí v dané chvíli - vyčkávají chvíli pro svo je kapsy výnosnější. I to je jedna z monopol ních praktik. Televisní přístroje se dostanou na. trh o dva. roky dřive, než je chtějí tová.rniei na.
trh dtt.
.
.
Jedna žena v St. Louisu se chtěla dát roz vést proto, že její muž nechtěl jíst k jejich prv nímu společnému obědu kyselé zelí s vepřovým žebírkem. Soud odmítl její žalobu a doporučil jí, aby si koupila novou kuchařskou knihu.
•
•
Anglie odmítla žádost Československa o pftj- · ěku $150,000,000, kterou čsl. vláda chtěla upo třebit k přestavbě zbylého území. Francie se vymluvila, že nemůže pro přítomnou dobu ni jak přispěti a Britanie nechce půjčiti celou su mu sama.
•
měří
Ve státě Ohiu se jeden muž oženil s dívkou se skleněným okem. Po svatebním obřadu no vomanžel přišel na tuto chybu a zažaloval svou ženu ihned o rozvod. Soud však žalobu odmítl s odůvodněním, že dosud je patné staré právo - "ať se kupec chrání sám".
.Ve středu, dne 26. řijna 1938•
•
Rakouský místodržitel Buerckel vydal rozkaz, podle něhož všichni Češi musí opustiti Vídeň co nejdříve a odebrati se do Československa. Čsl..generální konsulát ve Vídni zakročil u mí stních úřadů a žádal, aby čsl. příslušníkům byla dána další určitá lhůta.
•
•
*
*
*
Britský badatel sir Leopold Wooley podává knižně zprávu o svých vykopávkách v Mesopo tamíí, u starověkého chaldejského města Urna na řece Eufrátu. Vykopávky dávají za pravdu dřívější domněnce dějepísců, že potopa světa byla přírodní katastrofou, omezenou na údolí mezi dolními toky řek Eufrat a Tigris. Od Šu merů. přešla pověst o potopě do první knihy Mojžišovy. Sir Leonard nalezl pod královskými hroby vrstvu hliněných desek se záznamy z doby 3700 let před Kristem. Pod deskami byla vrstva čistě naplavené hlíny. Kopalo se hloubě ji a skutečně byly objeveny dobře uchované památky mnohem starší kultury. Depeše Sdruženého tisku z Prahy ze dne 18. října sdělila, že ze spolehlivých kruhft něme ckých bylo zjištěno, že Německo projevilo o chotu vrátiti některé části zabraného území zpět Československu. Vrácen bude hlavně jistý počet oblastí, kde čechové jsou ve většině a zvláště pak ty kraje, které přeřezávají železnič ní spojení z jedné části Československa do drn hé. Depeše dodává, že není dosud rozhodnuto, jak velké množství území bude vráceno. V za braném území usazeno je asi 850,000 čechft. V téže depeši se praví, že německá vojska již ně které české osady vyklidila. Také oběh peněz se zlepšil v posledních několika dnech. Finanč ní ministr Kalfus oznámil, že vkladatelům bank, spořitelen a záložen bude dovoleno od nynějška vybrati 5 procent vkladu. Dříve vyta hování vkladů. omezeno bylo na 3 procenta.
•
•
Riga. - Sta lidí bylo zabito a raněno při vý tržnostech ve východní Haliči za poslední dva dny, dle zpráv, jež sem došly z Varšavy. Ukra jinci zahájili teroristickou kampaň proti pol ské vládě a vojsko bylo povoláno, aby zjednalo pořádek. Přísná censura byla zavedena, takže varšavské časopisy nemohou uveřejniti přesné zprávy od svých korespondentu ve Lvově. Došlé zprávy udávají, že Polsko hledí vstříc největší mu povstání ve své historii a že mnoho polských úředníků a policistů. bylo zabito. Ukrajinci jsou pobouřeni snahami Poláku a Maďarů. odděliti Podkarpatskou Rus od Československa. Jejich vůdeí žádají právo sebeurčení a agitují pro u tvoření Ukrajinského státu.
•
Sovětské Rusko není již dnes v pochybno stech, že doba, kdy utká se s Německem o U krajinu, je v dohledu. Moskevské časopisy o bědném osudu Československa poměrně psaly málo, neboť úřední svět ruský si patrně uvědo muje, že k tragedii této země přispěl sám mě rou nemalou svým nerozhodným stanoviskem přen vyvrcholením krísem i po ní. Pro Česko slovensko nebylo v ruských městech jediné de monstrace. Pro Španělsko naproti tomu před nějakou dobou byly organisovány přímo úřed ním světem. Ve vládních kruzích se jeví nyní strach z isolace, která v Mnichově byla zůplně na. Za jiných okolností moskevský sovětský tisk byl by přeplněn projevy rozhořčení, ale nynějši jeho mlčení je přímo záhadné. Ze spo lehlivých pramenů docházejí zprávy, že ruské vojenské úřady provádějí horečné pi'ípravy na obranu Ukrajiny. Práce na mnohých jiných podnicích ruských byla zastavena, aby hlavní pozornost mohla býti věnována těmto obran ným opatřením.
•
Dobrá pověst československého zboží umožní zřízení nových textilních, sklářských a jiných továren na českém území. Bude k tomu třeba hodně kapitálu, ale není dosud příěín k oba vám, že se neopatří. Mnohým českým krajům, kde dřive průmyslu nebylo, to hodně prospěje. Sud.etské továrny měly staré a namnoze i pře stárlé stroje, kdežto nové podniky budou vyba veny stroji nejmodernějšími. Bude tedy na těchto nových stavbách pro český lid dostatek V'ýdělkfi. Mnozí továrníci, kteří prchli ze sudet ského území, mají v úmyslu pracovati znovu ve svém oboru na území českém .. Hledají se již vhodná. mista i pro zřízeni továren na porcu
i4D,
•;
•
Dle depeše z Washingto1m, poměr Roosevelta k diktátorům jest dnes chladnější než byl. Roo seveltů.v poměr k Hitlerovi a Mussolinimu byl po dlouhé měsíce ledovým, ale jeho ochladnutí vůči Chamberlainovi přišlo až tehdy, kdy Chamberlain zneužil Rooseveltova návrhu na všeobecnou evropskou konferenci a zpotvořil tento návrh tak, že malé státy prodány byly fašistickým diktátorum. Ve chvíli, kdy návrh byl Rooseveltem učiněn, veřejnost neznala ce lý jeho obsah. Ve svém telegramu Hitlerovi těsně před mnichovskou konferenci Roosevelt •naznačoval konferenci osmi nebo více evrop ských států, zahrnuje v to Rusko a Českoslo vensko, dva státy silně interesované na . celé věci. Tato myšlenka byla tlumočena Chamber lainovi' a Mussolinimu. Má se za to, že Cham berlain ji chválil. Ale místo toho, aby se po dle ní . zachoval, pl'iči11il se, aby se dobře míně ný návrh zvrhl v konferenci čtyř mocností, v privátní záležitosti čtyř lidí, kteří si na konfe renci udělali co chtěli, bez účasti interesova ných států..
•
•
•
•
Americký magazín "Time" v čísle 16. přítom ného ročníku uveřejnil novodobou pašijovou hru, do které trefně zařadil osoby súčastněné v·nedávné skutečné tragedie čsl. státu a jeho lidu. Postavy pašijové hry V'ýstižněsestavil čte nář zmíněného magazínu, Frederick Emanuel z Otisvllle, N. Y. " ... a rozdělivše roucho Jeho, metali los." Luk. 23, 34. ... také o lid můj metali los ... " Joel 3, 3. Pašijové hry, sezona 1938-1939. osoby: Kristus :.........................•...... Eduard Beneš Pontský Pilát, Neville Chamberlain Jidáš Iškariot, Edouard Daladier Petr Maxim Litvinof· Kaifaš, nejvyšší kněz, arcibiskup z Canterbury Jan, miláček Páně Mftj český syn Šimon Oyrenenský, nesoucí kříž, Haile Selassie Římský setník a hráč v kostky, .......................... Adolf Hitler a Benito Mussolini Marie, Moje česká matka Vftdcové křiklounů: Goebbels, Goering, lord Astor a Nancy .Astor. Londýn. - Diplomatický dopisovatel Daily Telegraphu píše, že finanční a hospodářská pře stavba Československa vyžádá si s ohledem na hospodářské, fhiančni a da11ové ztráty utrpěné postupem sudetského, polskéllo a maďarského území částky asi 70 milionů liber. Aby se však Československu umožnil rozběh, bude nutno s ohledem na hroznou územní amputaci vynalo· žiti mnohem větší' částku než 70 milionft liber, aby se hospodářství mohlo postupně přizpiiso biti menšímu rozsahu státu. Britská vláda a též City musejí si uvědomiti, že první splátka 10 milionů. liber sotva stačí k zmírněni nouze u prclllíkii, kteří se houfně valí na české území. Od 13. září vali se tento proud nepřetržitě. I když se předpokládá, že asi polovina těchto u prchlíkťl bez ohledu na politické následky se vráti na sudetoněmecké územi, je jasné, že je nutno postarati se. hospodářsky, sociálně a f1-
n3l'l,čn~ p tyto upieblíky.
Ve středu, dne 26. řijna. 1938.
vl8'rNtB:
Dopisy, jež by obsahovaly nevěcné, neb zá vadné polemiky, pořadatel předkládá ve smy slu stanov Tiskovému Výboru k vlastnímu roshodnuti. El Campo, Texas. Ctěná redakce a čtenářstvo Věstníku! Od posledního mého dopisu, jak sami víte, se stal veliký a neočekávaný převrat. Žádná nálada na nějaké ty mé oblíbené pletky. Po zorování toho všeho, většina času poslouchá ní při radio, tak jsem se utěšoval, že snad to vše lépe pro naši bývalou vlast dopadne. Sly šel jsem řeči, toho takřka všemohoucího dik tátora skoro celé Evr,:)py, a nad jeho řečí, při tom důrazu co řval, asi až na zadní část těla sedal. Pl'i jeho řvaní jsem si přál, abych měl v hubě zuby, bych mohl s nimi skřípat. Dar mo mluvit. Stalo se, stalo, ale já říkám, třebas by Československo ostalo zem jen dost malič ká, ale kdyby jim byl zaručen opravdový mír, pak by odpadlo zbrojení. Ovšem zbrojení pro ti Německu, by znamenalo zbrojení pro Ně mecko. Československu, až ho tam teď kolem dokola okrájí, a byl pokoj, pak by postačil jen některý pluk vojáků, spíše jako pro pará du kdyby se jako ku příkladu něco oslavova lo, ale nic takového jalro proti Hitlerovi. Teď je zbytečno neb podarebně veřejně neb i v novinách nadávat na Hitlera .a skládání o něm verše; to vede jen k nesvárům mezi na šim a německým národem, a k roztržce někdy dobrých sousedů. Slyšel jsem i řeč pres. Beneše, ale jeho řeč dokazovala mírnou povahu a veliké vzdělání, což udělalo veliký dojem na zdejší americký národ. ,Zas kousek dále. Teď pamět' do hrstě, uka zováček nad nos a vzpomínat! Tož vzpomínám a opravdu lituji těch mákovníků v Lowa Colo ny, o kterých se sestra pí. Mikeska-Truksová zmiňovala ve Věstníku. Tak se zdálo, a mlu vili jsme cosi také o jetí, ale den před tím ra dio oznamovalo hurikán, tak z toho sešlo, ale neodstrašilo nás zajeti na pouť do matičky Texaské Prahy, kdež jsme se sešli s mnoha za starodávná známými a pobavili se, a užili všeho do haleluja. Za starých, zlatých časů, mořích mladých let, bývalý Hotentot, nyní Praha - tam jak odzvonili z kostela, spustili muzinkanti, někdy až na třech místech, tam bylo huchuchu až do rána, a většinou po zá bavě se vzpomínalo, kolik jich dal a kolik jich dostal, totiž jestli je dostal čas počítat. Někdy, jestli se na to dostanu, popíšu jak my sokolí eí jsme pořádali slavnost, a já asi uznán za nebojácného, zvolen maršálem. Ostatek, jak jsem již pravil, [agaco povím jestli se na to dostanu! Zaběhl jsem vzpomínkami do dáv ných zlatých času, už blízko % století zpět, snad mi to prominete, neb rád na ony časy vzpomínám. Zas kapánek dále! Děkuji panu Matišákovi z Austhm za vzpomínku ve Věstníku! Oprav du taková pochvala zahřeje vše až k osrdi. Tě ší mne, . že i studenty na universitě mé pletky zajímají. Proto ještě jedenkrát děkan 's kap lanem! Dopis sestry R. Španhelové stojí za přečtení a dle něho se zachovat, pak náš ná rod nabude větší vážnosti. Sami sebe v našich časopisech se vychvalování nic neprospěje. My, ale. vlastně ještě některé řády naše - zpívají "Kde domov můj?" tomu nerozumím. Jak jsem již kdysi psal, býValý náš domov neb vlast, by mělo pro občany i našich dětí více smyslu! Ovšem, ono se zpívá ze zyYku,ale kdyby to slo vo "domov náš" bylo přeloženo Američanovi, jak by to vypadalo? Ovšem, také zde má kaž dý svobodnou vůlí, a muže si prozpěvovat dle libosti. Zas dále. Br. Louis Dressler, vůdce San An tonského Sokola, přijel do ElCampo, býValého jeho domova, s dvěma jeho dcerkami, ne ja ko na "vegejšn" neb odpočinek, toto! ale na vypomožení. jeho bratrovi Frankovi expertu. který se citll jaksi na ~olen<:>, sebr~ diob
a
Inna
I.
již zesnuleho faráře Jurena. To mi ale dalo
u Emanovéhio švigrfotra barvit, lagirovat a lepit, jen ve vnitř houzu, za pakatel 250 do Járků, no pěkně děkuji, to jsou peňanze. Před tím než br. Alois odejel zpět, navštívili oba bratři náš domov, a pěkně jsme si pošpreeho vali o staré vlasti, neb oba jsou dobří náro dovci. Br. Frank, kdyby toho také kdysi natě rače, dostal do hrsti, by ho roztrhal na cucky, aneb jak říkáme na eímpr campr, to poznám podle toho, jak někdy při hovoru o Hitlerovi skřípá zubami. Už toho mám tolik naěmérá no a teprve teď si vzpomínám, abych udělal kapitolu druhou! Tady je: Kapitola dhuhá. Tak br. František se šťastně navrátil z vý letu do staré vlasti, což mu ze srdce přejeme! Milý Františku, těší mne, že jsi přec jen na mne nezapomněl a dovezl mi viržinku (cigáru), ale jak jsi již pravil, jestli si pro ni brzo ne přijedu, že ji vykouříš sám. Opravdu je mi lí to, že ji budu muset voželet. Dokud jsem ne měl v hubě kusadla, tak bych si ani do viržin ky netroufal, ale teď už mám nové zubáky, tak snad bych ji vykouřil bez nějakých nepří jemných následků! Vykouřil jsem jednu tu talíjánku (tak to jmenovali také ve staré vla sti a byly strašně silné, a proto ta obava, ně kdy těch následku) "voď' bratra švestky. Víš Františku z toho "Njůjorku", co mně poslal po aeroplánu ten Panapia hat, 1h tuctu Brém ských cígárat, a '/,i tuctu viržinek. Něco jsem vykouřil a něco podaroval dobrým kuřákům, kteří si pošmáklí a libovali si, to že je pekou řeníčko. Milý Františku, zakroutil jsem hlavou nad tím štofem, co jsi si dovezl ze staré vlasti na to kouření. Neměl by jsi Františku dělat celé republice takovou vostudu, ale já zkuše ný šlověk bych řekl, že ta tvoje fajfka nebyla přizpůsobená na evropský tabák, "tac ol!" Anyhow děkuji za vzpomínku, a máme s Vá mi soustrast nad neštěstím Vašeho syna! Do čkej ještě Františku, co je to za "landcmana", ten pan Češka? Tak se mi zdá, že není moc vod slova splnění slibu. Čekám na ten slíbený klášter, anebo na to pro samou dobrotu, anebo strachem zapomněl? Ještě udělám jednu kapitolu a to poslední, Tož tady je: Kapitola třetí. Když tak si šlověk promysli, 50 roků man želského trvání, je dlouhá doba, což nemnoho smrtelníkům je dopřáno se toho dočkat. Je den z těchto šťastných je náš br. John Stl"na dal z Hilje, který oslavoval s jeho manželkou dne 25. září, 50ti leté manželské svorné trvání, a které jsme i s naší mámou pomáhali osla vovat! Ovšem taková oslava něco stojí, ale pšak jsme jen jednou na světě. Copak je to nějakých 150 dolárků na takovou významnou událost obětovat, když je člověk tak zařízen, že to ani nepozná. Opravdu má br. Stmadel vše krásně zařízeno, ale však se na to nadělal a nastaral, a prodělal strasti a slasti zde starších osadníků, ale teď na starost si může pohovět, a takřka beztarostně žít. Ona 50ti letá oslava jako pout manželslcých, mužeme nazvat na zvat hosti\ jak na pikniku. Kdo nebyl příto men, doufám že nebude to závidět, když řeknu 312 liber klobási\, a na ty dám důraz, že byly extra dobré. a 100 funtu babikjů, a toho gam brinového moku 6 veliknácných beček a 2 ma ličké. o ostatním lehkém pitivu se nebudu ani zmiňovat. Když ještě ke všechné té dob rotě dodám, že ani ty mé oblíbené mákovníky a ten německý štrudl nechyboval. Bratra Str nadla oslava stála 2 životy - nelekejte se, ne lidské - to by bylo hrozné. Jeden život .vola, vážicího 412 liber a štětinače, také přes 3 sta. K:olik té opeřené havěti nevím, a oni myslím také ne. Víme, jako br. Stmadel, může lehko oslavovat. neb pomoci jako kuchařek a obslu hovačell,: 6 dcer, 6 synfi, to míní zas 6 snach, každá obskakuje jak křepelka, tak to už něco znamená. Hosti\ přítomno bylo, řekl bych asi 2 sta, ale možná bych řekl málo, tak raději se do toho nebudu pésti. Když tak šmátrám v kapse po pisadle, jako že bych si nějaké ty neznámé hosty našrajboval, přijde ku mě pí. Jurenová, prvni jm~no se mi ztratilo, ale víte, to je ona, jedna z těch Chupíkových dvojčat, ~ aby~ to řekl. jako :ll. g:i;ul;l,tu~ vzala si...s~.9.
než jsem vám to všecko vysvětlil, skoro jsem se při tom zapotil! Tak jako ku mě přišla ta pí. Jurenová a nabídla se mi, abych jí dal ten písací autfit, že ona to pro mne na.tentuje, jářku, prosím, tím lepši, neb víte, já stydlavý jíti mezi ženské, a ptát se jak že má která jméno, vdaná, svobodná, nebo vdova, to věřte, že by mi přišlo bolestné, obzvláště kdyby mě některá odbyla, fo nejsem žádný zpověd ník, by se mi musela zpovídat jagaco, a. ještě kdesi cosi. Zde nemohou být oznámena jména všech přítomných, co mi pi. Jurenová pozna čila, to by vzalo ~ Věstníku, a to my se sazeči i čtenářěm zmrzalo, proto vytahuji jen ně kolik těch přespolních. Tož "gohét. Mrs. Fr. Muchalik a· syn Jerry, Mrs. John Hale, Mrs. J. Chernosky z Temple, Mr. a Mrs. Jos. Klí mek z Fayetteville. Mr. a Mrs. Frank Laštovica a Mrs. Sophie Strbacek a syn, Mr. Jos. Bednář z La Grange, Miss Martha Laštovica a Mr. H. B. Janák ze San Antonio, Mrs. W. Holub z Galvestonu, Mr. a Mrs. E. J. Koehl, šerif okr. Wharton, Mrs. Albína Sklář z Ellinger, Mrs. Albína Kunz z Galvestonu, Mrs. w. A. Cher naský z Temple, Mr. a Mrs. Ralph Frammel z Alta Loma, Texas. Jak vidíte, zde jsou značeno většinou ženské, kdež byli i mužští přítomni. Já zas kdybych byl měl značit, zas bych byl značil samé mužské, jak jsem již pravil, stydlavý, bych se byl ani mezi ženské neodvá žil, však mne. znáte. Doufám, že ti bližší pro minou, že zde nejsou jejich jména, však vYdí te, že jsem tam ani moje ani mámino jméno nedal. Jo ještě něco. Přijde ku mně zas pí. Ju renová, neb ona je taková veselá, hovorná, a že co rta to říkám, bychom udělali sbírku pro českoslovenko. Já řku, to by jsme mohli, ale br. Strnadel to hned na začátku zastavil, to že neni žádné veřejné misto, i jemu pak jsem musel dát za pravdu, kdo že chce něco dát, že to muže dát na veřejném místě, ale k tomu dodám, že většina již darovala a obzvláště při náležející k řádu Hillje. Ještě dodám, že Eman nás dovezl na tu 50ti letou oslavu a pak jel na pohřeb otce jeho švagrové, br. H. Moebese, jenž přináležel k našemu řádu čís. 50. Byl dlou holetým členem a ač Němec, naší mluvu ovlá dal obstojně. Byl profesorem hudby, a velice • oblíben. Jeho přáním bylo, spolkový náš od znak dáti mu do hrobu. Přál bych si, kdyby naše tajemnice, sestra Peterková udělala o tom větší zmínku, neb to byl příklad i pro naše spolkaře. Zabírám v našem Věstníku mnoho místa o bratru Stmadelovi, ač si toho nepřál, neb je to z mé vlastní vůle, ale ,on si tu zmin ~~1 zasluhuje, neb je dlouholetým členem řádu cis. 40 v Hillje a vždy pracoval, a dosud pra cuje, pro dobro onoho řádu. Než ukončím, je ště dodám, že dosud staří Stmadelovi maji 33 vnuků a vnoučat, ale možná od toho času, že bych mohl nějakého přidat, a bylo by to akorát. · . Pfitomen také oné oslavě byli starý John Veselka s "Veselčeni\", kteří se chválili, že oni budou odbývati zlatou svatbu kdysi v únoru, tož se někteří těšte! Zpět z oné oslavy již pozdě večer nás svezli k domovu p. Juren, vite, co má tu čipernou ženušku, a měli sebou také synka. Pan Juren to měl na cestě, neb jel po naši highway 12tce do Columbus, kdež je jeho zaměstnini holič ství. Díky jim! 'Na zdar všem čtoucím a dělá puntík, Staříček Bartoš. Fotobuňka
kontroluje ve Sp. Státech auto• mobily. "Divoké automobilisty" kontroluji ve mě· stech Spojených státft nyni neviditelní poli· cisté. V ulicích, na nichž je předepsána urči· tá maximální rychlost, jsou zařízeny kontrol ní stanice s fotobuňkami. Napříč ulicí jsou vrhány svazky infračervených paprski\, kte ré dopadají na f.otobuňky. Přeruší-li jedouci vil.z po ulici tento proudolr.. ruh, je tím v malém intervalu alarmována policejní strážnice, le žící dále na téže ulici. Tam .si jednoduše Icon• trolní orgán přečte číslo vozu, který právě pi'.'ejiždi, a majiteli je poslána výzva k za plaeem. pokuty.
..i;;.
stran&
I.
NECBVALNO NÁM V NĚMCÍCH PRAVDY ISKAŤ.
Zprávy docházející nás nyní ze staré vla sti, prošedší Kolatou národního ožebračeni a utrpení, jsou den ze dne kormutlivějšími. Ale nejbolestnější zní ty, které hovoří o velké ho spodářské ztrátě utrpěné odnětím území, bo hatým na nerostné zdroje, Německem a Pol skou. To jsou ztráty téměř nevyrovnatelné, i kdyby si národ československý s nadkyklop skou námahou vybudoval novou průmyslovou etapu pro nové národohospodářské bytí. To bude jeden z nejzávašněfších problémů pří štich dob. Československu byla zasazena Ně meckem velká hospodářská rána, jejíž dosah si teprve uvědomíme po všeobecném přehle du všeho o co bylo násilím oloupeno. Česko slovensku bylo odňato značné území, jeho roz sah bude přesněji znám až po volbách, ve kte rých budou definitivně jeho hranice určeny. Se ztrátou tohoto území pojí se však součas ně ztráty velkých průmyslových odvětví vybu dovaných českou pílí a kapitálem. V oboru textilním je ztráta odhadována na 74 až 90 procent celkové textilní výroby v Če skoslovensku, jež byla zařazena na pátém mi stě celkové světové produkce. V prfimyslu ke ramickém, hlavně ve výrobě porcelénového zboží, která převládala hlavně v oblasti Kar lových Varů, ona ztráta bude dosahovati as 90 procent. Ve sklářském průmyslu, jenž také činil značnou položku ve vývozu republiky, u trpí republika rovněž velkou ztrátu, jelikož přes tři čtvrtiny tonete průmyslu nalézá se v loupeném území. Velmi těžce dolehne na český průmysl ztráta rozsáhlých uhelných a rudných pánví, jež pocítí nejvíce velmi vyvinutý žele :ziářský a ,ocelářský průmysl. Československo pozbude také více než polovinu chemické in dustrie. Světové pověsti těšící se léčebné lá zeňské území, které přínášívalo každoročně slušný příjem v cizí valutě, je již pro Českoslo vensko ztraceno, Karlovy Vary a Mariánské Lázně jsou v území Hitlel'em zabraném, Jachýmov, kde se těží smolenec, z kterého se dobývá radium, na které měla až do nedávna republika primát, přejde také rovněž do ně meckých pařátu. S pozbytím přirozených a stl'ategicky cenných hranic utrpělo Českoslo vensko velmi citelnou ztrátu lesního bohat ství, téměř celou čtvrtinu své lesní rozlohy. Křížová cesta, kterou se bude ubírati nově bu dovaný československý průmysl po národní Kalvarii, bude jistě ztrpčována Německem při hledání vývoznich odbytišť, absolutně nut ných pro Československo, pro nákup surovin v cizozemsku.Německo bude v první řadě fed rovati svfij prfimysl a bude hleděti a již nyní to dělá, získati mu zahraniční odbytiště v o blastech, jež by byly nadějným a přirozeným odbytištěm československému průmyslu, to tiž balkánské státy. Celá snaha Hitlera směřu je nyní k tomu, učiniti Československopolitic kým a hospodářským vasalem, pouhým pří věskem Německa, oddaným na milost a nemi lost a tančícím dle jeho písničky. A zdá se mi, že českosloven. vláda pomalu do toho němec kého chomoutu- leze, zakládají-li se ony zprá vy o té smírné součinnosti a českoněmeckém sblížení na pravdě, jak se odhaduje z těch zá jezdft mínístra Chvalkovského do Berlína. Z těch punktací, které jsme kdykoliv s Němci u zavřeli, vždy jsme vycházeli s odřeným ko žichem a to bychom měli míti vždy v dobré paměti, ať to bylo v dávných dobách, či v no vějších. Z národohospodářského stanoviska vzato, my jsme od Němců nepotřebovali v posledních padesáti letech skoro nic. český průmysl, jenž se počal silněji vyvinovati po jubilejní a pak potemní národopisné výstavě, v letech 1891 a 1895, činil značné pokroky, šíře se ve všechna odvětví a výrobky českého průmyslu snesly lehce porovnáni s výrobky již staršího němec kého průmyslu a v poslední době, české výrob ky dobyly si světového uznání. V Praze samot né byly snad zastoupeny všechny obory prů myslu. Je již to sice hezky dlouho, co jsem z :Prahy pryč, ale dosud se dobře pamatuji na
:vtsTNJ:K
Ve středu, dne 26. řljna 1933.
;velké množ¢ví prftnt,slových podniku tam jsoucích již v prvých dvou letech nynějšího století. Na Smíchově byla velká továrna na železniční vozy, Rinhofferova, v Bubnech kro mě Melicharovy továrny na hospodářské stro je byly ještě jiné tohoto oboru, byly tam to várny na klobouky, továrna na spodní prádlo, slévárny na železnou litinu, kujnou litinu a ocelové slitiny, továrny na mosazné zboží.Kud liczova továrna spojená se slévamou slitin o cele tam se nalézající, vyvážela již tehdy své výrobky do zahraničí, zrovna talc jako slévár na a smaltovna firmy Gečmen. Drátěné zboží a drátěně síťoviny byly specialitou závodu Hutter a Schrantz, vyrábějící rovněž šrouby, nýty a matky. V Karlíně se nalézající továrna na stroje, Breitfeldt, Daněk a Bromovský kromě hotove ní různých strojů speeíalísovala se hlavně ve výrobě strojů pro cukrovarnický průmysl a zal'izování cukrovarů a těšila se pro jakost své práce stálým objednávkám z ciziny. V Karlíně se nalézala strojírna, kotlárna a mostárna zá vodu Ruston a spol., spojená s loděnicí. Kří žíkova telektrotechnická továrna, taktéž v Karlíně se nalézající, mívala rovněž hodně zakázek z ciziny a také postavila prvou trať elektrické dráhy v Praze, Libeň Vysočany. Ve Vy&očanechbyla velká továrna na stroje, Kol ben a spol., vyrábějíci hlavně dynamcelekríc kě stroje. ·Českomoravská továrna na stroje ve Vysočanech počala stavěti lokomotivy a loko mobily. V oboru výroby kov obráběcích strojů nutno uvésti továrny J.ockelovu,Stein a Hel lerovu a Macounovu, vrechny tři na Vinohra dech. V Karlíně byla velká továrna na konop né hadice, provazy a lana, Šípek a spol., Roeh rsova továrna na nábytek; na Vinohradech to várny na parkety a podobné zboží, velkouze nářská továrna Chmelova. V Libni byl sou středěn průmysl jirchářský a koželužský, vel ké mlékárny byly v Radlicích a Nuslích, na Pankráci byla továrna na barvy, laky a fer meže. Grafický průmysl nalezl v Praze velké ho rozvětvení, kromě tiskáren, jako novin a publikací, byly tam závody litografické, dřevo rytecké, velký závod zinkografický firmy Hus.. nik a Hauesler. V oděvnictví měla Praha vel mi čestné zastoupeni, v mlynářském průmys lu v Praze zaujímaly přední místo Odkolkovy mlýny. Továrna na věžní hodiny a kontrolní hodinové stroje, Heinzova, nalézala se na Sta rém městě. V Praze bylo četně pivovarů, liho vary a továren na poživatiny, mydlářskému průmyslu vévodila v Praze továrna Holoubko va v Nuslích. Také výroba zboží zlatnického a stříbrníckého měla v Praze slušně zastoupe ni, bylo tam několik továren na různé ga lanterní zboží, kromě mnoha menších podniku. V nedaleké vzdálenosti od Prahy v Královém Poli u Berouna nalézala se velká huť, v Be rouně, či blíže něj velká cementárna a textil ní továrna Kubinzkého. Krátce řečeno, v Pra ze a jejím okolí nebylo snad průmyslu, který by tam zastoupen nebyl. Již tehdy, před té měř čtyřiceti lety, náš český prumysl soutě žil scbopně s německým. V jednom ohledu jsme byli v českosloven sku ve značně výhodě op1,oti Německu, při .sil ném rozvoji priimyslu měli jsme i dobré ze mědělství, nebyli jsme tak velice odkázáni na dovoz potravin, jako bylo Německo, kryjíce té měi· sv,ou spotřebu. Nejlépe se to objevilo v pos~edních letech,, kdy nedostatek potravin těžce doléhal na Německo a nutilo jej ku dra stickým opatřením. Vzhledem ku zde uvede ným faktum naskýtá se otázka, co může ho spodáfaké sblížení náší staré otčiny s Němec kem ji p1·ospěti. To .co nám Německo mllže v obchodu nabídnouti, máme, či vyrábíme sami, ba některé československé priimyslově výrob ky předčí kvalitou německé, tedy by Českoslo vensko jen škodilo sobě reciprocitací v zájem ném obchodu. Němci zajistě zase nebudou dychtivi po výrobcích českého prumyslu a po travin, respektivně hospodářských plodin ne bude míti českoslove11skonadbytek. Německá hospodářská struktura zabráním pohranič ních oblasti Československa říší byla ještě ví . ce vychýlena z těžiska, ono územi v rolnictvi
značně pokulháva1o za jinými oblastmi česko s1ovenska. [stává však jiné nebezpečí, stane-li se Česko slovensko vasalem,, podruhem Německa, kte rého by Německo upotřebovalo pro špinavou práci ku fedrování svých zájmu, mohlo by se státi, že by volky nev,::ilky muselo se bíti za je ho zájmy při vzniknuvším konfliktu, který je více než pravdě podobný, ba tak jistý jako, že jedna a jedna jsou dvě. Mnichovským paktem se nepřispělo ani krftčkem k nějakému trva lému urovnání evropského a světového poli ticl<ého a hosp:idáfak:ého chaosu, to řešení stále se zhoršujících poměrů bylo jen oddáleno, politická atmosféra je ještě dusnější. Zrychle ně zbrojení Anglie a zbrojný program Spoje ných Státíi ukazují, kam vítr věje, to je jen ticho před bouří, která nedá na sebe dlouho čekati a která, až vypukne, bude mnohem hor ši té, jež byla na čas zažehnána. Dost možná, že než president Roosevelt dokonči svou ny nější lhfitu, vzplane požár války mnohem vět ších rozměrft jak p,oslednísvětové války. Bude vyvolána tlakem hospodářských poměru, zvý šených následkem mnichovského paktu. Ne smíme zapomenouti a dějiny to potvrzují, že Anglie vždy slédovala světovou politiku, sledo vala vždy ,ochranu svých vlastních zájmu a když její bezpečnost a její zahraniční obchod byly ohroženy, že vynaložila vždy všechny své síly ku potřeni ji nemilého a obávaného sou peře. Dovedla r,ozdvojit spojence proti ní sto jící, dovedla spojence najíti. Porazila mocné Španělsko, porazila malého Korsikána a Hitler to větří, že on také nebude výjimkou, p1,oto ty jizlivé poznámky a vyhrofování Anglii. které jsou jen kamufláží ku zakrytí obav. A bude takovému lupiči, který jej s revolverem na pr sa přltlsklým oloupil, Československo sloužiti za děvečku, až mu bude téci do bot? Doufej me, že ne, ale že mu při té vhodně příležitosti vrátí vše a s pořádnými úroky co si muselo dáti od něj líbiti. A také česl~oslovensko ne musí roniti slzy pro Anglii, až bude nucena vy rovnati svuj dluh Německu vzniklý ji prorád ným a pletichářským ':;-jednáním Chamber· laina. S. P. Studničný. Oznámení úmrtí a díkůvzdáni. Tímto oznamujeme všem přátelům a zná mým, že Tvú.rci všehomíru zalíbilo se povola ti na věčnost našeho drahého manžela a otce T. KACBT!KA, jenž po něfuolikměsíců trvající nemoci dokon čil svou pozemskou pouť dne 13. i'íjna 1938, v 5: 10 hod. ráno, ve stál'i 63 roku a 10 měsícft. Pohřben byl 15. října na hřbitově Monte Meta při Rio Hondo. Pohřební obřady vykonal Rev. Francis Greic z Comunity Church, za hojné účasti přátel a známých. Tímto vzdáváme srdečné díky všem, kdož zesnulého po čas jeho nemoci navštěvovali a jakýmkoliv zpiisobem nápomocni byli při jeho ošetřování, zároveň při pohi·bu a za doprovod k poslednímu odpočinku; za množství květin ku okrášlení rakve zesnulého. Zesnulý byl narozen při Caldwell v okresu Burleson, z rodičů Tom a J,ohana Kachtíkových, 18. pr.osince, roku 1874. Pl'i Caldwell pi'ebýval až do doby, kdy se oženil, pojav za družku ži vota Františltu Mikeskovou,která bolně truch lí nad jeho odchodem. Dále zanechává 5 synů a dvě dcery, Robert a Valentin v Houstonu, William, Edward a Emil v ~io Hondo; Louisa Holland v Rio Hondo a Lillian Smith v Hou ston. Jeden syn Jan jej předešel před čtyřmi roky. Dále zanechává bratra Pavla Kachtíka v McMullen a jednu sestru Marii Jarma v Temple. Dále zanechává 12 vnukii. Zesnulý byl vždy vzomým manželem a peč livým otcem. Zemřel na žaludeční rakovinu. Byl operován v nemocnici v Houstonu, kde lékaři shledali, že není žádné pomoci, leda če kat až je smrt vysvobodí. Zesnulý byl členem řádu Pokrok Jihu čís. 15. Manželi a otče drahý, odpočívej klidně v hrobě svém, my nikdy na Tebe nezapomenem. Truchlíci manželka a dítky.
•,
"'
Ve středu, dne 26. října 1938. DALŠÍ VÝKAZ DAR"ÍJ NA VÝPOMOC REPU BLICE ČESI{OSLOVENSKÉ. Sbírka čechosloválm: Dr. G. V. Pázdral $5.00, Mat. Sinkule $2.00. Po $1.00: J,ns. Bezděk, Frank Soukup, Rozalie Gerik, Florian Rejček, Bill Townley, Joe Šlam pa, Holland. Na svatbě Paul Leskovjana a Mary Beran $9.20. Louis Hluchan $25.00, K. C. Mičulka $5.00, Paul Valigura $2.00, Matěj Bahačik $2.00. Po $1.00: Marie Re:;d, Tcresie Božek, pí. Tomano vá, J. Holeček, Prant, Kovúi·. Celkem $45.20. Dary o schůzí beze jmen $80.05. Jerry Nesvadba (Katolický bazar) $10. Ray mond Prasatík, Austin $5.00. Sbírka Čechoslováka: Výtěžek ze zábavy v Terrell $25.15. Sbírka Zdeňky Válkové, Mineola $14.00. Manželé On druškovi $5.00, Julie černoch z Terrell $2.00, Arnošt Kubala $1.00, Františka Foltová $1.00 Bety Janča $1.00. · Sbírka v obchodu Battelsteín br. Svetru Gi nila $42.85. Listina čís. 218, St. Novotný: Rev. J. Klobouk $10.00, F. E. Buček $5.00, Joe Franta $3.00, M. J. Božka $2.00 Mikulenka Sto re $2.00. Po $1.00: J. G. Jalufka, Rev. A. F. Drozd, J. G. Konvička, Jar. Kafka, L. P. Gult ta., J. C. Straus, A. Záruba, Henry Hruška, Stan. Novotný, C.. A. Španihel, Louis Matula, Hynek Božka, Jos. Kopecký. Po 50 centech: H. J. Straus, T. J. Pešek, C. R. Hrnčíř, N. Ku tač, Jos. Gerlich. Po 25 centech: L. J. Brown, a Frank Jahn .. cem:em $38.00. Sbírka v Needville: KJT. čís. 49: KJT. čís. 49 $15.00, Fra11k Jurča $5.00, man želé Martin Lisy $5.00, Jos. Koliha $2.00, John Dvořák, Houston $2.00. Po $1.00: Louis Kusitz, V.ojt. Stavinoha, Paul Sm·ý, John Kulčák, John Petr, J. F. Kulčák, Anton Hercíl,:, Moulton. Po 75c: V. F. Barta a Will Raška. Po 50c:Will Kul čák, Jos. F. Kulčák, John Žáček, Anton Kul, čák, Ignác Boháč, Met. Menšík, Henry Surý. Jos. A Marie Kostiha $2.00, Jan Orsák $1.00, Edvin Šebesta $1.00. Po 50c: Frank Moravec, Jan Junek, Františka Mikula, Vilém Mikeska. Po 25c: Henry Blaha, Vilém Hubeúák, Edmund Šebesta. · Lístína číslo 47: - Řád Ennis čís. 51 RVOS. $100.00; Řád Ennis čís. 25. SPJST $50.00; Sbor Mládeže v Ennis $10.00.Po $1.00: Anton J. Tro jáček, Alois Doležálek, Štčpán Ruzmaník, John Hrabina, John W. Vrla, Louis W. Doležálek, Frank J. Kubin, Joe Hejný, Anton Nekuža, st., L. J. Kudrna, Ladislav Winkler, Ladislav Vrla, Alois Winkler, Frank Pala, Albert Vávra [r., Edvin Nesuda, Frank Damek, Frank šmolka, Božena Rmnaník. Po 50c: John Jakubík, Emil Jakubík, Frank J. Vlačilek, Jiří Trojáček. F. R. Bobalík 25c. Celkem $180.60 · Listina čís. 183, Danbury: - Řád čís. 139, V Boji Za Svob'.'.ldu $20.00, Spolek RVOS. čís. 114 $15.00, J. M. Šluabánek $5.00, Marie Škrabá nek $2.00, Louis a Josephine Pecháček $2.00. Po $1.00: F. L. Pecháček Joe Baron, Jan Cho vanec, Emil S:;renílc W. E. Petterson jr. 50c. Po 25c: Joe Wražel, Jan Uher, Chas. Švach, Fridolin Jež, Paul Škrla, Jos. Marek. Celkem $50.00. Listina čís. 245. Danbury: - V. Landa $5; Jan Schovajsa $5;Chas. Dvorský $3, Emil Ko láčný $3, Joe Bulánek $3; Frank Veselka $2: A. E. Novák $2. Po $1.00: Joe Veselka, John C'ho vanee, Joe Hudečeli:, Frances Clawson, Viktor Kulhánek, Joe Baron. M. J. Svoboda 75c. Po 50c: Emil Koi·enek, A. Štefka, Jim Wagner, E. J. Filip, Aug. Flojtík. Po 25c: Joe Vrážel, Fridolin Jež, F. J. Clawson, Aug. Pustějovský, John Zgarba, Jim Pavlica, A. K. Kon:vička. Celkem $34.00. Listina čís. 105: - Jos. Šebesta $1.00, Henry Němec 50c, Chas. Kovář 50c, John Pucek 50c. Listina čís. B.: - Jerry Ripple, Rowena 50c; Mary Ripple 25c, L. J. Marek, Temple 25c, Joe Šimek 50c, ,Fr. Coufal 50c, John Oauřal $1, Tom Petrusek $1, nejmenovaný 50c. Cel. $5.00. Frank Krátký, Houston $15.00, Fred Baroš,
vtsTNiX
Strana 8.
Novák, West, Fred Lážek, Matoch Bros, Marie Flol'esville $1, Jan Raška $1.00. Řád čís. 103 v Mikeš, Nejmenovaný z Dallas. Po 1 dolaru: Tioga ze zábavy $33.60. A1Jis Slaví!i:, Jiří Vitovský, Eman Řezníček, Fr. Listina čís. 232, v Caldwell: - Jos. V. Šef Bobalík, Fr. Bedřich, Julie černoch, Will P·o čík $1, Jan Hovorňk $1, Ludvíl\. Hovorák $1, lášek, Fr. Rychlík Emil Novák, A. L. Skřehot, Jan J. šruba1· $1. Penelope, Walter Vanžura, w,est, Petr Jochec, Listina čís. 184, Dayton: Spolek Brno ě, Cyril Shipula, Jos. Jufik, Pavel Shipula, Jos. 115 East Gate $10.00; Sv::ibodná Obec East Novotný, W. B. Simons Dallas, John Jedlička. Gate $10.00; Frank Šetek $10.00. Po $1:Frank Jos. Kotrla, Will Ondfoj, Leo Stehec, A. K. Gu Datel, .Petr Janík, M. Janeček, John Němý, A. recký, Františka Nedbálek, Bryan, Anna Šmaj Baderka, Aif. Kolařík, Adam Zavada, L. Fied strlová, West., Marie Šimel{, Temple, J,ohn A. man. Nejmenovaný 25c,. Celkem $38.25 Papp, West, Tom Vochoska, West, Louis Sva KJT. Moulton $5.00, Emil Barek 25c, Kate čina,, Penelope, Frank Horák, West. Po pOc: řina Kubenka $1, James Žídek $1, Frank 0Fr: Urban, Ant. Bábovec a Fr. Vávra. Po 25c: hásek 50c, Joe Marek 30c, John Krhovják 25c, Štěpán Novák švadleúák, a Vencl Bobalík. Roza Michalec 50c. Celkem $9.00. Celkem $117.25. Sbírka Čechoslováka: - Alois Slavik, Kauf Listina čís. 199: - I. Šenkyřík $5.00, Frank man $1, Jan Pučelík $2.50, Štěpán Šťastný Hložek $1.50, J. E. Duffee $1.50. Po 1 dolaru: $2.00. Po $1.00: Jiří Vitovský, Eman Řezníček, Frank Marek, Milton Spurný, Geo. Vaculín, Fr. Bobalík st., Fr. Bedí·ich, pí. Julia černoch, Joe Kaňa, F. J. Křenek, John Huff, Joe E. Will Polášek, Fr. Rychlík, Emil Novák. Fr. Ur Mikeska, Leopold Babík, Frank Domorád, ban 50c, Ant. Bábovec 50c, Štěpán Novák 25c, John Gallia, Josef Kopecký, Karel Němec st., Fr. Vávra 30c, Švadleňák 25c, Bobalík Vencl Chas. Jurchák, Karel Němec, Lad. Mondi'ík, J. 25. Jan Novák, West $2, Frank Marált $1, Wal B. Bureš, Cheist Falrygel, John Václavík jr., ter Vanžura $1, A. L. Ski:'ehot, Penelope $1, E. J. Mareš. Po 50c: Alfred Kopecký, E. L. Ka Louis Svačina $1, Odbočka Sdružení, Ennis lusek, J,ohn Domorád, Rudolf štasta Petr Va $29.00, Řád Pokrok Jihu čís. 12. SPJST. $25.00, šek, Georg Geuser, Ad. Kuchat'; Edvin Šteffelt.,. Fred Lážek $2, Petr Jochec $1, Cyril Shipula Po 25c: Chas. Petr, J,oe Zapalač, John J. Di $1, Jos. Šuř'ík $1, Pavel Bhípula $1, Matocha bala, A. V. Jaeger, John Wick-el, Anton Šimek, Bros, $2, Jos. Zatloukal $5, Jos. Novotný $1, John Hlavatý, V. L. Kopecký, John Kopač. Paul Matiasek & Sons $2.50, John Jedlička $1, Celkem $32.75. Jos. Kotrla $1, Will Ondřej $1, F. A. Marek Listina čís. 206: - Tomáš Večefa $1.00, Ig $5, Leo Stichec $1, A. K. Gurecký $1, p,í. Fran nác Žáček $1.00, John Matuš $1.00. tiška Nedbálek $1, Karel Mikeš, Yoakum $2.50, Jan Mikeš $2.50, Marie Mikeš $2.00, pí. Anna John G. Bubák, Dallas zaslal 341.46. JÓhn G. Šmajstrlová, West, $1, Marie Šimek, Temple Bubáka z Dallas sbírl,:a $77 .60. Sleč. Mary Par $1, pí. John A. Popp, West $1, Nejmenovaný ma, Wállis, K.J.Ž.T. $160.00., $2.00, W. B. Simmons, Dállas $1, Tom Vochoz Listina čís. 117, Da Costa: - Sokol Union ka, West $1. Od Čechoslováka celkem $117.25. Placedo $25.00, Chas Sklář $15.00, Řád Placedo R. V. o. S. řád čís. 120, Pharr, $10.00., Dl'. Fr. . čís. 97, SPJST. $10.00, Frank E. Mlk,eska $10.00, E. Lukša, Hnuston $5.00, Albin Rucký $5.00, J. H. Mikeska $10.00. Po 5 dol.: J. J. Marek, Sláva Studničný $2.00, F. štasta $1.00, Frank Frank Pařenica, J. J. Mikeska. Po 2 dol.: Emil Krátký $15.00, Rudolf Lebr $10.00, Fred Lebr H. Schovajsa, Františka Esteřák, Ed. Mikeska, $10.00, Fred Bareš, Floresvme $1.00. Joe Schovajsa, August Ondrůšek. Po $1.50: Listina čís. 125, Iowa Colony: J. S. Shiller a pí. Fanie Boehm. Po 1 dol.: To Po 1 dolaru: Tom Dvořák, Joe Pecka, Tom máš Vaně!~. Jan H::mdlík, Tomáš Laža, Jos. Krampota, Jan Valusek ml., Jim Brož, F. W. Sklář, Jese Elšík:, Po 50c: Julius Šumbera a Schovajsa. Charles Krampota, Anton Lukaštík, Jerom Vahalík. Celkem $105.00. Chas. Orsák, Emil Bartoš, Franlt Prachai\ Ji Listina čís. 159: - Spolek Kerfck čís. 106 Sealy ří Wiktořík, John Gerhart, F. Raška, L. J. Lu $10.00 bojacký, Rud. Dvořák. Chas. Fred Klobouk Listina čís. 106: - Spolek Crosby čís. 85, $1.50. Po 50 centech: Karel Orsák, Jan Raška, RVOS. $25.00, Řád San Jacinto čís. 91, S~JST. Jan Valusek st., Jan Jež, Joe Wiktořík, Majk $25.00, Řád čís. 85, SPJST $10.00, Abe Rabino Pecha, O. Malík. Celkem $21.00. vitz $10.00, S. G. Greisler $5.00. Po 1 dol.: Rev. Listina čís. 105: Řád čís. 103 Tioga, ze zába F. Klinkáček, Frank Ma:ňák, 1\filjie Bělunek, vy $33,60. Richard Záruba. Chas J. Dadolák 50é, Lewis Listina čís. 184: L. Sliva 25c, Frank J. Kutba 25. Celkem $20.25. Spolek Brno čís. 115, East Gate $10.00; Svo Listina čís. 220, Fayett.eville: Joe R. Kubodná Obec .East Gate $10.00; Frank šetek běna $5.00, J,os. Ťápal $5.00, Al,ois Polanský $2, $10.00. Po 1 dolaru: Frank Datel, Petr Janík, Louis Polanský $2.00. Po 1 dol.: Job,n J. Kovář, IvL Janešek, John Němý, A. Bederka, Alf. Ko Henry Kovál\ Ernest Orsák sr., Jenofefa Cho lařík, Adam Zavada, L. Friedman. Nejmeno vanec, Frank Vítek, Chas. Sušil sr., John Bača. vaný 25c. Celkem $38.25. Steve Martinek sr., Jan Banbuch, Lorence K. J. T. M:mlton $5.00. Po 1 dolaru: Kate:i'.'i Kulhánek, Emílie Zapalač, Rud. A. Bača, An na Kuběnka; James Žídek. Po 50c: Frank Ohá ton Kulhánek sr. Po 50c: Vinc Hořelica, Fred rek Joe Marek Roza Michalec. Po 25c: Emil Kubala, Louis m:ivář, Vinc. Urbanovský, Ed. Bartek Jos. Krhovják: Celkem $9.00. Sarazna, Rosalie Martinek, E. L. Hruška. PL C. Listina R. V. O. S., Orchard: J. Klimíček $2.00, Anna Kov:H· 25c. Celkem Spolek RVOS. čís. 111 $5.00, J·ohn a Terezie $32.75. Gajevský $5.00, Klem Kubitza z Victoria $2.00, Řád Veselí čís. 14., SPJST. $7.50. Josef Gajevský $1.00, Frank Dlouhý $1.00. Listina Čechoslováka: Spolek RVOS čís. Pěvecký Kroužek Smetana, Houston $13.70; 79, $5.00. Po 1 dolaru: Jan Milberger, George Jakub Brom, Harmglich $5.00, Jan Mitcha, Čech, Leopold Lys. Jindi'.'. Milberger,. Po 50c: Houst:m $1.00, Joe Shipula, Crosby $1.00 Vác Adolf Novosad, Frank Ventrček, Kar. Mov,osa'tl, lav Liška $1.00, Jan Daněk sr. 50c. Jos. Mužik, Frant. Zikeš, Albin Kopecltý. Cel Sbírka Jo. Kolihy ve Skidmore, ve škole kem. $12.00. Bayers: Listina Čechoslováka: - Odbočka sdruženi A. V. Schvab $10.00, C. K. Schvab $10.00, J. Ennis $11.00, Janie Kovál'.', Los Anegles, Calif. P. Nedbálek $5.00, O. K. Mikeska $5.00, Valen $1.00, Fred Smeták $2.00. Celkem $14.00. tin Kubala $5.00, Mary Kubala $5.00, Jos. Ko Sbírka Jos. Kolihy ve Skidmore: - Henry liha st. $2.00. Po 1 dolaru: J. R. Kašpar, Jim Čabb. $5.00, Frank Trlica $2.50, Mat. Rozsypal Jureček, Jim Jureček st., Joe Drábek. Frank $2.00, Karel Filla $2.00. P.o 1 dol.: F. A. Vaně Cheruda, .Františka Trlica, Frank J. Boháč, J. ček, Louis Kašpar, J. W. Vaněček, Frank Mok J; Dout,rava, Jos. Koliha ml. - Julius Šumbera rý, Jos. F. Raška. J. R. Kašpar. Geo Vaněček 50c, Rudolf Šumbera 25c. Celkem $51.75. me, Nejmenovaná 50c Františka Holubec 25c. , Sbírka Čechoslováka: Celkem $18.75. Odbočka sdruženi Ennis $29.00, Řád Pokrok Jan Šulda, t. č. taj. Jihu čís. 12, SPJST., $25.00, Jos. Zatloukal $5.00, F. A. Marek $5.00, Paul Matiaselt & Sons Turin, Italie. - Čelný list "Gazeta del Popo lo" oznámila, že poráženi zviřat dle židovského $2.50, Karel Mikeš, Yoakum .$2.50. Po 2 dol.: zákona. Ckoijer> bylo v Ita.lil zakázáno. Jan Pučelík, Kaufman, Štěpán Šťastný,, Jan
'11,
Vis'l'Nttt
.i: Strana. t. lrort Worth, Tex. ,Ctěná redakce! Prosím Vás br. redaktore, abyste se nezlobil, !Že zas jsem zde a k tomu na dosti dlouho, až :budu hotová, dám už pokoj, Dnes uveřejňuji jména dárců, co nám da rovali pro zazár a "bínco", Předně děkujeme ses. Louis Hába za háčkovanou pokrývku na postel, která nám vynesla pěkný obnos. · Dal .ší jména: Mr. Edvin Mikeska, br. Wiliam Ohaluplea, br. J. R. Bártek, Mr. W. Stangk, br. Louis Há ba, . ses. see Kočí, Mrs. Novikof, ses. Charlie Bártek, ses. Daňková, Mr. steve Waco, ses. J. B. Bártek, Miss Evelin Bártek, Mrs. Laura Braun, ses. J. Wrubel st., ses. Bl. Krupka, ses. Makarovich, Mrs. Mary Koldin, ses. Mary Ju ran st., ses. Mika, ses. Kabluk, ses. Alex Par ham, ses. F. Krátký, ses. Joe Polášek, es. L. Hába, Mrs. Konečný, Mrs. Modřik, ses. Kahá nek, ses. F. Přaslička, ses. J. Juran ml., Mrs. U. F. Malone, ses. Bonker, ses. R. Bělík, Mrs. B. Kuchal'.-, ses. J. Sviták, ses. Alb. Šilhavý, ses. Paul Ilich, ses. Sáva Ilich, ses. H. Langer, ses. Ag. Merlík, Mrs. J. Gregory, Mrs. Šebesta, ses. Fr. Kubáň, br. Mika, br. Bonker, Mrs. Foit. Miss Olga Šťastný, ses. T. Botík st., Mrs. Ku beson, ses. R. M. Hubeňák, ses. Handl, ses. F. Bečan, Mrs. Anna Batla, Mrs. Tatarovich, ses. Lili McMillen, ses. Annie Polinský, Miss Helen Polinský, Mrs. Gr. Botík ml., ses. Janeček, Mrs. Art. Ermis, Miss Lidie Palaček, Mrs. Kála, br. H. Rl'.i.žička, bi;. a ses. A. Y. Týrek, ses. Čiháček, ses. J. Miller, ses. E. Chaloupka, Mrs. Kret, :Mrs. Kadleček, Mrs. J. Beška, Mrs. Pokluda, Mrs. Bělota, ses. Mich. Davis, Mr. Pete Koulink, Dd sester řádu čís. 84.: sestry, Flossie Wita, Angel Slovák, Hed. Duroň, Annie Steiner, Kat. Zastoupil Sophie Olšovský, Anna Blatný, Ma ry Dušek, Barta Kartuš, Dolfa Matějka, Annie Staglick, Bessie Wodička, Hattie Henzan, Ju stina Pokladník, Mary Šill, Annie Marek, Hat tie Ondrůšek, Ant. Ondrušek, Albina Slováček, Bessie Houpy, Mary Mock, Ela Dušek, Wika Kopecký, Helen Kiopecký. Sestry a bratří ze St. Louis: ses. Fr. Mora vec, br. Fr. Moravec, Mrs. Marie Noris. Od bratří a ses. z Omaha, Nebr.: ses. F. Macháček, br. F. Macháček, ses. a br. Rudy Beránkovi, Mrs. a Mr. Walter Lukšovi. Ses. Frances Kaluža, Galveston, Tex., ses. Božena Valčíková z Dallas, br. Anton Pave'lka ml. z Dallas. Od sester řádu Pokrok čís. 88., Houston: Br. Fr. Paprska, br. J. M. Paprska, br. Ch. Paprska, br. W. Povolný, slečny ůiháčkovy, ses. R. Wrubel, Mrs. Annie Bartula, Mrs. W. B. Harison, br. E. J. Práter., ses. St. L. Mikovy, ses. Raymond Hubeňák, br. R. Kočí, br. J. Škrášek st., br. Karlíček, br. St. Matovich,, br. Ski'ivánek st., br. F. Blažek. br. R. Chaloupka, ses. Sofie Botík, br. Joe Hubeňák. Miss Just Kočí, Mrs. Mary Polaček, br. W. Miller, br. F. TUlis. Mr. Walášek, Mrs. Cublison, Mrs. Marie Boris, Miss Harvy Ostrako, Mrs..RYkit. Doufám, že jsem neopomenula žádného za řadit do [mén dárců, a tímto vám všem dár cům děkujeme řád čís. 92. Zároveň děkujeme za dárky ses .a br. z Omahy, Nebr., ze St. Louis, z Houstonu sestr. řádu čís. 88, z Dallas ses. du čís. 84. Br. Ant. Pavelkovi ..z Dallas, ses. B. Valčíkové a ses. F. Kalužové z Galveston, Tex. e pozdravem na red. a všecky čtenáře, . Botíková. řá
Pallas; T¢xas. Milí přátelé a ctěná redakce! .. . V minulé schůzí naše mladé členstvo se do mluvilo, že budou pořádat dne 30. října "Hal loween Dance". Každý ·je uctivě . .zváp. a žádá:ti; a.by se co možno nejvíce na:ma~!{ovii.1; aBy J;é švandy bylo více. Hleďte si každy: sehnat; něía ký krásný obličejíček, hrkaěku a co vám komu napadne, a již se jde do síně řádu čís. 84., a kdo jste již navštívil minulý jejich program, nebu dete litovat. Hudbu řídí Sid. Pokladník, jeho or chestru, a k tomu je zesílena s Jerry Houpýho a [eho chasou. Tak to víte, že to pťljde od po dlahy. Síň bude dekorována, k tomu znamenitě o žíznivé a hladové je postaráno, a tak Jenvo
lim.: na. shledanou vilohnll
Božena Je!,
Ve středu, dne 2!1. října 1938.
University of Texas, Austin, Texas. Nevim co bych psal, ale už jsem si mockrát myslel, že bych měl napsat pár slov do českých novin a povědět lidu státu Texas, že na Státní . Universitě je pár hochit z Crosby. Už jsem se sešel s mnoha studenty a žádný 11eví, že je mě sto Crosby v Texasu. Nevím jestli bych je měl plesknout nebo se jim vysmát, ale vždy jiln do bře vysvětlím, kde to městečko Crosby v Texa su sedí. Nalezá se asi třicet mil východně od Houstonu na beaumontské highway. Vím do bře, že Crosby je moc větší město než mnohá jiná města, z kterých se studenti vždy vysmí vají. Nemáme tu na universitě žádné děvčata z Crosby, ale máme tu pět hochu a myslím, že je to mnohem více než jiné město na universitu vyšle, které má více obyvatel než Crosby. z Crosby jsou zde následující hoši: Floyd Šťast ný, Albert Jašek, Henry Lucas, Gilbert Reid land a já. Doufám, že nám pi'ištího roku z Cros by přibudou asi tři hoši, kteří tu letos dosud ne jsou, a pak: všem ukážeme, že Crosby je mno hem více representováno na Státní universitě než jejich městečka, která nejsou ani na mapě. Těšilo by mne, aby si ti, co se mi vždy vysmíva jí, tento článek přečetli, totiž jestli se dostane do novin. S pozdravem, Tomáš Lošťák, studující na Státní universitě. Corpus Christi, Texas. Pomalu a při tom ztěžka se smiřujeme s nešťastným výsledkem pro Československo konfliktu evropského. Republika českosloven ská byla pl'inncena přepustiti značnou část svého území Němcům vlastně Hitlerovi. S hořkostí v srdci čteme zprávy, které oblasti naši ztratili a třesoucí se rukou a s úzkostí přehlížíme již se objevující neúplné a znetvo řené mapky nynější Republiky českosloven ské. Mnozí z nás tam za mořem rození se sna žíme zjistiti, nebylo-li i naše rodiště vydáno na milost nenasytným Germánúm. My po cházíme z Lovčic ,okres Kyjov, v jižní M•oravě Do Německa bylo od nás daleko a mnohý z našich vesničanu skutečného Němce snad ani neviděl. Nyní jest naše rodiště v blízkém sou ~dství zvětšeného Německa, neb velký kus jižní Moravy, s městy Znojmem, Mikulovem, ba i Hustopečí připadl Německu. Není tedy již od "nás" dalekio do Němec. Vždyť okresy Ky jov a Hustopeč sousedí. A pamatuji velice dob ře, že za jasného dne jsme zcela zřetelně vi děli Palavu a Dívčí vrchy u Mikulova z včže loveckého kostela anebo z Vršavy nad lovec kými Novosady. Sokolum oznamuji, že i·íjn,:ivá schůze Těl. Jednoty Sokol Corpus Christi bude příští ne děli odpoledne, dne 30. t. m. Pfistavba k Ná rodní Síni bude do toho dne hotova, tak si to přijďte prohlédmuti. Jsem přesvědčen, že se Vám to bude líbiti. Večer týž den naše Sokolice poi·ádají "Holloween Dance", pfi Šablaturově hudbě z Ganado. Již nyní dokončují síň a chystají patřičné rekvisity. Bude to prý zna menitá lekrace. Pi'ijďte a pl'ijeďte. Na zdar! C'has Holásek. POZVÁNÍ NA VÝROČNÍ SCHŮZI EX-STUDENTŮ. Výroční schůze Spolku československých ex studentu texaských bude se konati ve středu dne 23. listopadu v 1:30 odpoledne v čísle 316 budovy Union Texaské státní university v Au stinu. Na. programu je velmi dťlležité jednání. Všich ni naši bývalí studenti i jejich přátelé jsou tím to srdečně zváni. Dostavte se určitě. 'krajanským pozdravem, Dr. Jos. Kopecký, pi'edseda; Eduard Míček, tajemník.
. s
. ·. ~M~~,y
ADRES · posílejte v nastávající .,dQbě st~~ová-µí .se· (buď na. zakoupený· poz~elc-ě.i na nově pronajatou famu) nikoli na Věstník do West, Texas - ale přímo br. účetníku Hl.· ůř. Ed. L. Markovi do Fayette.ville, Tex. Neopomeň te udati starou adresu a také řád k němuž pa tříte. S br. pozdravem, Vydavatelé Věstníku.
-------
Dobr.á--: jestliž~ nemá svět býti .ovl.ádánprávem, nýbrž silou, buď naše místo tam, kde.je
věW alla a. větši odhodl'"1ost. - Lidové Novmy.
""
Weinert, Texas. Pane red. Moučko! Vím že místo ve Věstníku máte odměřené a nechci vám ho zbytečně ubírati. A přece je .to ho tolik na mysli a srdce celé zatížené nad tou lidskou nespravedlnosti. Tedy spravedlnost už zemřela a v Mnichově ji pohřbili. Ale ne pro ty, ktei'í se naděje nevzdali. Ty lide český, nevzdá vej se! Celý svět tě obdivuje, i ta bestie Hitler. Budeš se národe český zase radovati z toho, co patří tobě. Zdejší Američané nevěří v existenci Německa. Veřejnost americká spílá Němcum ta nejhorší jména. Každý i'íká, že Češi dostanou svoje zpět a kus Německa ještě přídavkem. (To by Češi ani nechtěli). Německo musí býti rozbi to, aby byl od Němců pokoj, jednou pro vždy. Tak říkají Američané a každý tvrdí, že je ho tov. Tu nebude žádná výmluva. Minulá vojna vyšla Němcum lehce. Dávali jsme zajatcum chleba, tentokrát jim dáme olovo, Nkají kama rádi mého manžela, kteří s nim společně bojo vali ve Francii. Anglický tisk píše krásně o Če skoslovensku. (Až na nějakého poněmčeného zpravodaje). Právě ve Fort Worth Star Tele gram uveřejněn byl článek nadepsaný "Presi dent Beneš". Píše se o něm jako o velikém mu ži a státníku, který nebude zapomenut. Známá korespondentka anglického tisku Dorothy Thompsonová prorokuje v Německu revoluci. Jenom aby to bylo brzo, dfive než Němci českou zemi příliš vyžerou. Dopis p. Vanducha v minulém Věstníku stoji za přečtení. Jen tam nedávám za pravdu a o pakuji váš verš z Bible: "Pláč Jer., kap. 3, ver. ff. Stíhej v prchlivosti a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým." Vy, p. V., podotýkáte, že lid netřeba, jen ty vúdce. Ba ne, i ty lidi, ty trestej též. Kdyby ten lid nebyl tak barbarský, ti vl'.i.d cové sami by nic nesvedli. Právě píšete o tom, co mně často mrzelo a mrzí do dnes. Ta třída českého lidu - katolík - protestant - to je, co náš český národ užíralo a máme toho smut né následky do dnes. Co vlastně je jeden lepši než druhý? Ano, jsou dobří lidé mezi katolíky a jsou mezi nimi také lumpi a darebáci. To samé je mezi protestanty. Ve všech těch rúzných ví rách roste koukol, jako v pšenici. Vzpomeňme Bílou Horu. Jak by to bylo krásné tenkrát, kdy by byl katolík stál pevně při svém bratru husi tovi! Nemusel být náš český národ poražen. Nemusel český národ opouštět českou zemi. Ne musel do naši české země nalézt Němec, nemu selo být sudetských Němcú. Nemusela být naše vlast dnes tak okradena. ó, co všecko nemusilo být! V tom ohledu jsou komunisti snad lepší, rovnější. Paní Nevolová si stěžuje, že jest nad tím celá podlomena, co se děje tam doma. Ted právě musíte chtít žít a ve zdraví čekat na tu radost, jak budou prášit kožich německý. Nepl:·álajsem nikomu nic zlého, ale přeji toho co každý Něm cum prorokuje. Snad nebyl ještě čas, aby česká země mohla sebe zbraní hájit. Snad bylo mou dřejší ustoupit. Nač vydávat českou zemi v zá hubu, české junáky stavět na bojiště, když ti druzí ještě neměli poledne? Proto už si, pí. Ne volová, tak vše smutné nepi'edstavujte. Po bou ři zase slunce svítí. To jsem se na to něj alt neli bě dívala, když jste mne psala, "až pojedu do Houstonu, navštívím vás". Já bych vás spíše o čekávala, kdybyste byla napsala, "až pojedu do Amarillo". Před 27 lety chtěl můj otec hovořiti s panem Šefčákem v Holšťálkové a zeptat se, co soudí o Americe. Pan š. byl pryč za obcho dem, ale hezká slečinka se představila, že óna také byla v Americe a těm chudším lidem radí, že v Americe pro člověka lepší příležitost. Te prve nedávno jsem se v soukromém dopisu od jí. N. dověděla, že tou slečnou je vlastně ona, pí. Nevolová. Dnes už ukončím. Zdravím vás vše cky. Pí. Anna Gerik. .. -Řád.. Praha.čís. 29., Taylor, Tex. se~try: - Tímt:i dávám .vám všem na vědomost, že v•olby úi'.'ednikú našeho řádu budou se konati první neděli v měsíci listopadu, která připadne na 6., v 1 hod. odpo ledne. Proto vás žádám, byste se všichni do stavili. Jos. F. Eineigl.
Milí bratři
.a
Upozornění! Nedopisujte mi, ani sem nejez díte, neb já už žádného máku na prodej ne::. :rná.tn. · S pozdravem.. Agnes Skupin,· :RO$ebud.
vt..s'llNiK
Ve středu, dne 26. října 1938.
Řád Rozkvět Západu, čís. i07., Floresville, Tex. Ctění bratři a sestry! - Tímto vám na vědo most dávám, že výroční schůzí budeme konat v neděli dne 13. listopadu 1938 v 1 hod. odpoledne přesně. Připadá nám volba úředníků pro rok 1939. Hleďte se všichni dostavit a takto zvoliti sobě úředníky dle vašeho přání. S bratrským pozdravem, E. Mičulka, taj.
Blessing, Texas. Mili bratři a sestry! · Tim to vám oznamuji, že dne 30. října bude se v Blessing Community halu pořádati piknik a čistý výnos bude věnován na fond pomoci na šim v Československu. Proto, sestřičky, jsme žá dány, abychom přinesly nějaké pečivo, bram bory, salát, sklenici okurkú, nebo nějaké to ku
řátko, dle možnosti. · Nebylo jistě ve Spoj. Státech v minulých pá ru týdnech mnoho česky cítících lidi, kteři by s bolesti v srdci nebyli sledovali zprávy v novi nách nebo v radiu o osudu Československa. A jak muselo jim býti tam ve vlasti, když zrazeni a opuštěni museli se dívati, jak odvěký nepřítel jim zabírá kus po kusu jejich vlast. Vmysleme se v jejich postavení. A proto je naší povinno sti, abychom přt nich stáli, náš soucit jim uká zali, aby viděli, že nejsou v jejich zápasu opu štěni, že my zde v zámoří jdeme s nimi, cítíme s nimi a chceme jim dle možnosti pomáhati. Proto by nemělo býti nikoho, aby nepomohl jak nejvíce může. A já věřím, milé sestry, že ani my se zde v'Matagorda Co. nenecháme zahan biti jinými. Vím, že i zde v Americe mezi far merv jsou těžké poměry, ale čím tížeji se po máhá, tím záslužněji. Dne 18. jsme dostali dobrý déšť. Však už jej bylo potřeba, neboť bylo sucho,. a farmáři již jsou hotoví orat. Srdečný pozdrav všem, Ad. Zhánělová.
DOPIS
Sokol Fort Worth.
KALENDÁŘ 30. října. český Den ve prospěch fondu Po moci Čsl. republice pořádá westská Odbočka Sdružení Amerických čechoslovákú v Texasu v parku řádu Jaromír ve West. 30. října Oslava čsl. neodvíslcatí a divadlo "Zlatá Luverna víly Slovanky" sehrají ochot níci řádu Štefánik v H01rnt.onu. 24. listopadu. DivacUo "Mariánko, Mariánko má!' sehraje Pěvecký Kroužek v Dallas.
STUDENTCE.
Milá Evo! Děkuji Ti za lístek, kterým jsi o prázdninách vzpomněla na svou tetu. ·Teď Ti již, milé děv če, dny volnosti skončily a zkrátka řečeno, "už to začne". Půjdeš teď tuším, do desáté třídy, že? Ji stě se těšíš, protože po době nečinnosti je tím sladší touha po práci. A potom! Sejdeš se o pět se svými pfitelkyněmi a musíš jim vypra vovat tolík zajímavých věcí. Nemám pravdu? Ale poslyš, na jedno jsem si vzpomněla, když jsme u těch přítelkyň. Jedna z nich, ne vím již, jak se jmenuje (je to platinově od barvená blondýnka) se mi nelíbila. Ne snad, že by nebyla hezká, nebo zanedbaná, ba právě naopak. Ráda bych Ti o tom napsala. Když si ji jednou odpoledne ke mně přivedla, pama tuji se, jak nápadně působila ona dívka. Byli jí asi 16 let, skoro ještě dítě hrající si na ženu, tedy právě v oné době, kdy se v kaž dé z vás střídá touha být dospělou s pokuše ním jít se svézt na kolotoč. Nejste ještě ženy, ale· také ne již děti. Dívenka, to je to pravé slovo, které vyvstíhuje Váš půvab. Hebká pleť, růžové rty, čisté oči, vlasy jak hedvábí a při rozená svěžest. Ale toho všeho ona dívka po strádala. V překotné touze být dospělou, za kryla všechny tyto přednosti mládí. Její rty byly pokryty rudým nánosem rouge a měly být asi kopií úst Jean Craffordové. Její oči? Snad byly čisté, nevím, ale má-U šestnáctile tá studentka nalíčené řasy, pak marně pře mýšlím o tom, jak to asi dopadne, když (ne dej Bože) přinese domů nedostatečnou a spra vedlivý trest jí vyloudí do oči slzy. Vlasy měla velmi světlé a tvořily kolem celé hlavy záplavu kudrlinek, což vypadalo sice e fektně, ale z blízka bylo vidět jejich pravý stav. Byly úplně bez lesku a na konečcích l'OZ třepené (od špatně provedené trvalé) a ze spoda prorážel místy ošklivý tmavý tón. Ubo hé zničené vlasy! Její pleť ,byla snad bezvad ná ,ale úplně zbytečně, protože byla zakryta vrstvou pudru. A přidáč-11 k tomu ještě na rudo nalakované nehty a nápadné šaty, máš pěkný obraz, jak nemá šestnáctiletá dívka vy padat. Jak bude asi vypadat ve třiceti letech? Snad by někde při večerním osvětlení, jako tanečnice nebo manekýnka docela ušla, ale v neúprosném denním světle a vedle vás pro hrávala na celé čáře. A jaká asi je ve školní lavici? Musela jsem Ti o tom -napsat, ačkoliv jsem přesvědčena, že se, hlavně do školy, oblékneš čistě a hlavně jednoduše. - Avšak i mimo školu by si měla každá dívka uvědomiti, že je jím hlavním půvabem je svěžest a elegantní jednoduchost. Nechtěla bych jednou potkat nalíčenou, předčasně dospělou loutku, která by tvrdila, že je mojí neteří, Zdraví a líbá Tě Tvá teta.
Ctěná redakce, milí přátelé, bratři a sestry! Znovu přípomínám, že budeme pořádat Hal loween zábavu v Sokolovně v sobotu večer 29. října. Začátek v 9:00 hod. večer pří hudbě Joe Mrlíka a jeho Czech orchestry. Přátelé, neza pomeňte a navštivte nás v co největším počtu. Komu bude možno tak se vystrojte za nějakého halloweena, abychom jich tam měli co nejví ce. Při takové zábavě míváme vždy hodně le grace. Budou rozdány čtyl'i peněžité odměny. Přála bych si také za nějakého toho strašáka ustrojit, ale pro jiné starosti není mi možno tak učinit. Tak na shledanou v Sokolovně dne 29. října večer. Teď vám vypíšu program, který máme vypra covaný ku předu na den 13. listopadu. Br. ná čelník W. Hejl připravuje veřejné cvičení za pomoci sousedních jednot. Doufám že ho ne zklamou. Br. Hejl jest čilý a dobrý sokolský pracovník. ovíčenců má dosti velkou řadu, jest jich asi čtyřtcet, t. j. malí i velcí. Dne 20. listopadu bude v českém katolickém kostele Sv. Tomáše svěcení nového zvonu a na ten den si pronajali Sokolovnu, by tam mohli v poledne podávati oběd a po obědě pořádati různé hry a večer taneční zábavu. Tak už asi tento dopis musím ukončit..Ještě na mne čeká druhé psaní. Pani Paulová mně donesla dopis psaný v české řeči, kde všude ce stovala za těch šest měsíců, a žádá mně o pře ložení do anglické řečí, Ale víte že pro mne je to dosti těžká práce, zvláště když jsem neměla mnoho školy. Tedy kolik jsem mohla, tolik jsem toho vypsala a co ne, tak můí 14letý synek mne s tím vypomohl. Tak jsme to zanesli novíná řům a teď čekáme, jak nám to tam vše udali. Možná že polovinu nám toho seškrtají a bude me muset býti s tím spokojeni. S pozdravem na redakci, všechny přátele a čtenáře zůstávám vaše sokolská dopisovatelka, Millie Polášek. Také Chamberlain má své "hobby" (koníč ka). Vášnivě sbírá motýly. Objevil také zvlášt ní druh motýlí, který se vědeckou latinou na zývá Terrias Chamberlainii. - Zpráva z Lon dýna.
Strana 'I.
ŘEČ ZVÍŘAT.
I
Takový je název knihy německého vědce. G. Schwidetzkyho. Mímo jiné v ní autor probírá o tázku, zda lidská řeč přece jenom nepochází z řeči zvířat. G. Scwidetzky zastává názor, že i zvířata ma jí svou vlastní řeč, skládající se z různých zvu ků, spojených s dýcháním a jídlem. Tak opice mlaskne vždy jazykem, když chňapne po mou še, a· tentýž vydává 'i člověk, když nad něčím žasne nebo se rozhořčuje. Zde máme dostatečný menší příklad na do klad teorie, že existuje určitý most mezi řeči zvířat a řečí lidskou. Profesor Gamer, americký zoolog, se věnoval zvlášť tomuto problému, ztrávív celé měsíce ve středoamerických prale-
,v
v
NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI Řád Pokrok Moultonu, číslo 27.
Bratři a sestry! Jménem našeho řádu vyslo vujem hlubokou a upřimnou soustrast našemu zasloužilému bratru Josefu Dařilkovi a jeho ce- · lé rodině nad ztrátou jeho mladého a nadějné ho syna. Neste svoji krutou ránu hrdíně v tom vědomí, že s vámi cítí vaši spolubratři i spolu sestry. čest budiž jeho památce. Zesnulý jeho syn byl také náš spolubratr a patřil k řádu Spravedlnost čís. 121. Za řád Pokrok Moultonu, čís. 27.: Jan Mikeš, před., Jos. Záveský, taí., Jan Havlik, účet. R,ESOLUCE SOUSTRASTI.
My, resoluční výbor řádu Nový Tábor čís. 17. S.P.J.S.T., vyslovujeme naši upřimně cítěnou soustrast pozůstalé rodině nad ztrátou Vašeho milovaného otce, dědečka a našeho spolubratra. a zakládajícího člena našeho řádu Tomáše Šefčíka, který zemřel dne 16. září 1936 ve stáří 80 roků, Víme, pozůstalí, že Váš zármutek jest veliký, ale budiž Vám útěchou, že celý náš řád cítí s vámi. Budiž čest jeho památce a odpočívej .v pokoji. Za řád Nový Tábor čís. 17. S.P.J.S.T. Emil Haisler, J. V. Šefčík, Fr. G. Mrnuštík, resoluční výbor. RESOLUCE
SOUSTRASTI.
My, nížepsaný resoluční výbor řádu Sprave dlnost čís. 121. v Shiner, Texas, tímto vyslovu jeme upřimně cítěnou soustrast pozůstalým ro diMm, bratrům a sestrám nad ztrátou vašeho milovaného syna a bratra a našeho spolubratra, Armi Dařilek, který opustil tento svět v nejlepším mladém věku 22 roku, ve středu 12. října a pochován byl 13. října na katolický hl'bitov v Moulton, Tex. za velkého účastenství bratrú a přátel, druži ček a mládencft. Víme, pozústalá rodino, že zármutek nad zt:řátou Vašeho syna a bratra jest velký, avšak budiž Vám útěchou, že i my členové řádu soucí tíme s Vámi ve Vašem zármutku. Odpočívej sladce v pokoji, bratře milý, vzpo mínka na Tebe mezi námi nevymizí. Dáno v Shiner, Tex., dne 24. října 1938. Fr. Mikeš, John Čulák, Václav Steinocher, resoluční výbor. sích, kde naslouchal řeči opic a zachycoval ji na gramofonové desky. Ve vrcholku obrovského stromu si vystavěl stálou poslouchací stanici a tam poslouchal pil ně dnem i noci. Výsledky jeho bádáni potvrzuji názor, že určité zvuky .v opičím jazyku maji svůj význam. Na příklad slovem "fi" vyjadřuje většina opic vztek, dobrou náladu projevují zvláštním štěkavým zvukem "ha-ha". · Jednoho dne přišel do zoologické zahrady v Los Angeles, nesa s sebou gramofon. Přistoupil k opičí kleci a spustil desku, na níž byly zazna menány opičí výrazy, vyjadřující zlost. Účinek byl překvapující. Mezi obyvateli klece nastalo neobyčejné vzrušení, opice skřípaly zuby a lom cvoaly zuřivě tyčemi. Docela opačného účinku dosáhl deskami, na nichž měl ~zaznamenany zvuky, vyjadřující spokojenost a radost. Při 'je;. jich zvuku se opice docela viditelně vrátily do dobré nálady. Stejně silně reagovaly na jirté zvuky, vyjadřující v jejich řeči vztek, strach, varování a jiné. Nejvivinutější řeč mají gibboni. V jejich slov níku jsou i slova, poměrně dokonale artikulo vaná, jako, "prut", "huit" nebo "kruig." Slovo "hjťt", užívané také gibbony, nacházíme , do konce v jazyku jejich lidských sousedů v Indii a značí "tygr'. Zajímavým kontrastem k artikulované řeči opic je řeč indiánského kmene, žijícího hlubo ko v amazonských pralesích. Tito Indiáni jsoú na tak nízkém stupni vývoje, že nejsou schop;;. ni článkované řeči, omezujíce se jen na hrdel"' ní zvuky a gestikulaci. ·
"•
Strana B. OZNÁMENÍ Z HJ.,AV. ÚŘADOVNY SLOVAN SKÉHO VZ1ÍJEMNÉHO POJIŠŤUJlCÍHO SPOLKU PROTI OHNI A. BOUŘI.
East Bernard, Tex. Ctění spolubratři v celém Texasu! Oznamujeme vám, že po delší práci našeho oragnísátora br. F. A. Bezecriého ze Behulem burgu, v Corpus Christi, ísem měl tu čest uvést do našeho středu Odbočkučís. 30. Corpus Chri sti, dne 16. t. m. v Síni Národní, s následující mi novými členy: J. A. Kosař, Rosie Kosař, Chas. Holásek, Frank Kopecký, Frank Cl. Sacký, Ondře] Po spěch, A. W. Range, Louis Regmund, Regmund & Hruška, August Sacký, Václav Šijanský, pí. Minnie Tedrick a L. E. Equia. Se 13 členy, ehoulostlvé to číslo, že? Budeme vidět. Po delším vysvětlení, jak náš spolek pracu je, a za jakým účelem pracujeme, pro dobro našich pojištěných členů, Členové přítomní se tázali otázky, na které jim bylo odpověděno, takže každý se citu spokojen, a slíbili, že budou pracovat, aby v krátké době docílili 100 členů, a že to potom oslaví, na kterou slavnost jsem jim .slíbíl, že pl'ijede celá Hlavní Úřadovna jim to pomocioslavit, Budete-li bratřt pracovat, jak jsem ve vás pozoroval,že míníte, jsem už dnes jistý, že to dlouho trvat nebude, co se s vámi sejdeme. Obzvlášť jejich zvolený předseda, br. J. A. Kosaí·, říkal, že jest tam dost·majetku, který vůbec není pojištěn jen z té příčiny, že jiné pojištění jest tuze drahé. Celkového poji štěného majetku proti ohni jest v jejich od bočce $8,550.00 a proti bouří $1000.00, celkem $9.550.00. Po ukončení všeho vysvětlování přtkročeno k volbě úředníků, a následující byli jednohlas ně zvoleni: Za předseda br. J. A. Kosař, za tajemníka a 1. odhadčího br. Chas. Holásek, za pokladníka'br. Frank C. Sacký, a za druhé ho odhadčího br. Václav Šijanský a třetího odhadčího že budou volit v příští volbě. Po zvolení úředníků jsem je nastolil na jejich místa, a bratrům tajemníkovi, a pokladníkovi jsem odevzdal knihy, které který má k vedení, a dále je poučil jak mají dělat zprávy na Hl. Úfadovnu, odesílání peněz za členy. Nový, zvolený předseda K:osařměl jen z toho strach, že bude muset hodně psát, a1e když byl ujištěn, že on nemusí nic psát Hl. Úř.; ale jen dohléd nout, aby br. taj. a pokl. správně vedli dopi sování a účtování pro jejich odbočku.tak hned se radostněji ujímal svého úřadu, že na to se ještě dá, aby jiní pracovali písemně a on jen řeči a uvědomováním,kdo se hlásí o pojištění. Výše jmenovaní jsou jen ti, kteří byli co čle ni už zapsáni, ale bylo tam mnoho lidí, kteří slíbili, že jak jen dojde jejich pojištění u sta rých společností, že příatoupí hned k jejich nové odbočce; jejích jména si právě nepama tuji, ale jsou to rodáci a obchodnícf v Corpus Christi. Po ukončení uváděcích obřadů, hned jsme ve vedlejší místnosti novou ratolestku čís. 30 zavodnili tou jejich prazvláštní mořskou vo dičkou, aby se dobře ujala, neb tam právě mě li veliké sucho, a všíchhní si přálí jen deště, což doufám, že jej dnes, co toto píši, že mají, neb co jsem dojel domů, začalo pršet a prší ještě. Na konec chci poděkovat všem bratrům a přátelům, kteří tam byli přítomní, za jejich účast přt uvádění naší nové ratolístky, a tě ší mne, jsem měl tu čest vás tolik poznat, a na posted děkuji rodině Chas. Holáski::ivé, za jejich přičinlivost a obětavost pro nás, kteří jsme tam byli jejich hostmi u oběda a večeře, že se tolik připravili k našemu pobytu. A bu deme se těšit na příští cestu k oslavě 100. jejich členství.
Jsem v bratrské úctě, F. V. Urbish, taj. Hl. Uř. Anglo-česká kamenouhelná společnost, která má důl Anna Laura nedaleko Lán, podniká dů ležité pokusy s hledáním nových těžišť. Zku šební vrtby nedaleko nádraží Lužná-Lišany u kázaly dobré výsledky,takže se počítá s tím, že na Kladensku bude v dohledné době otevřen nový důl na uhlí.
WSTNtK. NESlll.ÍME NAŘtKATI,
Ve středu, dne 26. října 1938.
ALE PRACOVATI.
Dallaská pošta má dvě hlavní budovy a osm odboček v různých částech města. Pravidelný počet všech zflzenců činí 922 osob, ve svátky přinajímá se dalších 500 pomocníků. Za fiskál ní rok končící v červnu 1938 celkovýpi'íjem po šty obnášel $4,312,600, v stejném roce odesláno bylo dopisí1a cirkulá:h'í.130,639,416 (prúměrně denně 436,500)a došlo odevšad 116,224,500 (prú měrně denně 394,500).Balíků vysláno bylo 15,215,000 a došlo 4,903,600, "money orderů" pro dáno 256,855 a proplacené "money ordery" do sáhly sumy $2,968,021.
Z Austínu se sděluje, že se tam dne 19. říj na konala pravidelná, četně navštívená schů ze klubu Čechie při Texaské státní universitě. Zahájil ji předseda Vinc. Kl·ejčí a zazpívána byla národní hymna "Kde domov můj T" Za pisovatelka, sl. Hel. Šulová z West přečetla český zápis o poslední schůzi, jenž byl schvá len. Také přečetla pd,ldravný dopis slečen Louise Zárubové a Ethel šebestové, učitelek ze školy Concord v, Richmondu, jež byly naši mi studentkami češtiny a členkami klubu. Slečna Eliz.McDermott krásně zahrála na pia no. Potom prof Dr. Ed. Míček promluvil "O současných poměrech v Československu,upo zornil na pronásledování českých lidí v úze mích zabraných Německem i Polskem a řekl, že československá republika bude v pátek dne 28. října vzpomínati 20. výročí svého založeni a že také naše myšlenky budou u našich brat i'í a sester za mořem, podle hesla "Co srdce pojí, moře nerozdvojí". Dr. Míček také sdělil, že .k němu přišli četní universitní profesoři a vyslovili mu politování nad tím, že óessoslo venská republika byla Francii a Anglií ošizena, zrazena a ponížena. Jeden profesor se slzami v očích mu řekl, že ačkoliv anglosaského pů vodu, nikdy nepojede do Anglie a Francie. Ke konci řečník zdůrazňoval, že nesmíme na říkatí, ale pracovati pro lepší budoucnost . . . V práci je útěcha, v práci je spása. Na žádost předsedy soucit s naší starou vlastí projeven povstáním. Potom byli představeni četní hosté a následoval humoristický výstup slečen Marty Mazochové a Marie Valentové, který se velice líbil. Pak hovořeno o chystané hostině před Díkůvzdáním a o sportovních zápasech.. Pro gram příští schůze obstarají sl. Marié Bed nárková. Edvín Kuběna a Felix Vinklárek. Býv. student Arthur Foyt se dostavil do schů ze a pozval studenty na tanec místního řádu S.P.J.S.T.,a paní Ray. Prasatíková promluvila o chystané zábavě K.J.Ž.T. Společně bylo za zpíváno několik českých písní a schůze byla ukončena Texaskou hymnou. Náš klub Čechie byl založen před 29 lety a patři mezi nejstarší na universitě. Jednací řeč je čeština. Účelem jeho podle stanov je pěstovati a podporovati studium českého jazyka, literatury a vzděla nosti všeobecně, buditi zájem o toto studium zvláště mezi studenty a lidem v Texasu české ho i nečeského původu, sdružovati studenty českého púvodu i jiné studenty na Texaské státní universitě, též jejich přátele, kteří se zajímají o podobné studium. pro účely vzdě lanostní, informační a společenské. ' S upřímným pozdravem Jaroslav E. Živný, klubovní zpravodaj.
Varšava. - Polský ministr průmyslu Roman prohlásil v interviewu, že pi'.'ipojenímTěšínské ho Slezska k Polsku zvýší se podstatně hospo 'dáfaký potenciál Polska. Hospodářské připoje ní získané provincie se musí provésti beze všech otřesů a bude učiněno vše, aby v hospodářské činnosti za Olzounenastaly žádné poruchy. Zá vody a doly nebudou zaháleti ani den. Nedo statek vedoucího personálu v těchto podnicích bude ihned doplněn polskými inženýry a tech niky, kteří již nastoupili svá místa. Rovněž by la učiněna opatření, aby bylo zajištěno zásobo vání surovinami. Londýn. Daily Telegraph oznamuje z Var šavy, že Německonabídlo litevské vládě pakt o neútočení s 15letou platností s podmínkou, že Litva se stane vasalským státem Německa. První podmínkou je, aby Litva se vzdala spolu práce s Ruskem a navázala s Německem užší spolupráci. Dále má litevslcá vláda vypověděti svou obchodní smlouvu s Anglií a zavázati se, že bude dodávati své zemědělské výrobky jen Německu. Německo za to bude dodávati Litvě hotové tovary.
řečí
Mladá Boleslav. Ve 45 severočeskýchokre sích, jež nyní z pěti šestin zabralo Německo,by lo ve třech oborech, ve skláfatvi, kovoprůmy slu a textilu, ještě letos v květnu 24,403 neza městnaných a v srpnu se tento stav nezměnil. Německu vzniká nová starost s jejich zaměst náním, protože výhodné čs. obchodní smlouvy pro tyto obory již neplatí. Proto nyní se valem ucházejí němečtí príunyslníci o přemístění to váren a výroby na naše území. V Loú.znicina Železnobrodsku se právě ustavilo sklářské vý robní družstvo, jež chce dát zaměstnání 15,000 sklářtt Washington. - Dle odhadu úředníkú vyda ného v těchto dnech, bude na dva miliony děl níků míti přímý prospěch z toho, až nový dělni cký zákon vejde za týden v platnost a bude za stavena dětská práce. Minimální mzda $11 za 44 hodinový týden je zajištěna pro dělníky pra cující v mezistátním obchodě a je jim zaručen plat a půl za práci přes čas. Nejmenší plat na hodiny bude 25 centů na hodinu.
Damon, Texas. Ctěná redakce! Dovolte prosím kousek místa ve Věstníku, abych podal oslavu 79letých narozenin br. Jo sefa Fojtíka, který v kruhu rodinném, v útul ném domově v. Needville, Tex., dne 16. října uspoí·ádal hostinu svým milým. Tabule, jež byla ,okrášlena dol'tem se 79 svíčkami, vystro j Ha dcera Ludmila. V kruhu hodujících byli přítomni, synové: Frank Fojtík s rodinou, Alex Fojtík s rodinou ,a Clyril Fojtík; pak ze tové: Adolf .Marchák s rodinou, Robert Ku báň s r,odinou, Vilie Vítek s rodinou, pisatel těchto řádkťl.s rodinou. Hosté byli: Jan Vítek a dcera a Lojza Lichnovský s manželkou. Nádherná p'odzimnípohoda a velebné neděl ní odpoledne a přátelský hovor na doby uply nulé a blahopřáni, by ještě mnohokráte nám ,otec takových hostin uspořádal. Srdečné clíkyza pozvání a mamince za ná mahu, jež tolik lahůdek na stťtl předložila. Josef Gritzman.
Okupace Krl~anoš a Orlicka. Hradec Králové. V sobotu byla zabírána říšskoněmeckou armádou část posledního o kupačního pásma, které na českém severo východě sahá od Krkonoš až na Jaroměřsko. V okupovaném pásmu jsou města: Hostinné, Vrchlabí, Trutnov, žacléí·, Teplice nad Metují a Broumov, v Orlických horách pak Rokytni ce a Králíky. .Kroměpohraničních hor a opev nění ztrácí český sev.erovýchodi horu Zvičinu u Dvora Králové nad Labem, velkou elektrár nu v Poříčí u Trutnova, která zásobovala ce lý český severovýchod, kamenouhelné doly v Radvanicích a v žaclél'i. Okresní města Trut nov a Brm1movbyla vydána ríšskoněmeckému vojsku včera v poledne. Obyvatelstv·ovyvěsilo hitlerovské prapory. Z Broumova ustoupily na še řady do Police nad Metují. Další část pásma v Podkrkonoší, která bude obsazena v pondělí, zabírá všechny cbce v okolí Dvora Králové nad Labem, takže město zustává osamoceno v malém výběžku, z něhož je jediná volná cesta na Miletín a Hořice. Dvě silnice a železniční trať na Hradec Králové jsou pi'ervány výběž kem okupačního pásma.
Německomá nyní téměř 80 milionťiobyvatel, to jest dvojnásobný počet než má Francie. Ně mecko již bylo daleko největší mocností prú myslovou a je prakticky pánem všech doprav ních spojú ve střední Evropě. Není pochyby o tom, že Třetí říše se chce zorganisovat a zorga nisovat velkou část Evropy, aby v tom nalezlo sílu a pro sebe užitek.
Francii stála mobilisace na 10 bilionů frankfi, čili každý den mobilisace stál jí 1.8 bilionu frankťl..
"'
Ve středu, dne 26. října 1938. A NGLICK"x'" křižnik "Tremendous" byl řízen
.l1.. nejprve k severnímu pobřeží Španělska. Orgie nenávistí tam představoval sloup ohně za noci a sloup kouře za dne, právě tak jako vzdálené hřmění děl. Byly arci i světlé okamžiky, ale pale je zase vystřfdal oheň za noci a kouř za dne, a dunění děl bylo ustavičné. Pak došlo velitele na kapitánském můstku bezdrátové poselství: "Doprovoďte francouz ský cestovní parník Argonne s nákladem. špa nělských uprchlíků!" Za osmačtyřicet hodin došla další zpráva: "Francouzský parník opožděn. Naloďte sami 42 uprchlíky na Tremendous, ráno za svítání 17. května." Zpráva došla v noci 16. května, takže ne zbylo mnoho času na úvahy, jak umístit ná klad 42 uprchlíků v omezených prostorách bi tevní lodi. Dávno před východem slunce byl křižník na určeném. místě, s děly připravený mi proti rušitelům, avšak nikdo se nepokou šel znepokojovat. Mofo bylo na štěstí jako o lej, a tu již dvě rybářské bárky s hnědými plachtami vypluly z mlhy a tiše se blížily. Br zy pfistály po boku křižníku a kapitán s u spokojením pozoroval, jak při tom Baskové obratně manévrovali. S ještě větší střízlivostí posoudil také, jak jeho vlastní posádka hbitě a klidně plnila svůj úkol; konečně se ohlédl, když posel běžel k můstku: "Listina uprchlí ků, kapitáne!" Velitel lodi propustil posla a bez zvláštního zájmu se podíval do seznamu. Ale jeho zrak se údivem rozšířil, když přelétl první řádky, neboť seznam počínal takto: 1. José Ramon Esquerra, stár 7 měsíců, si rotek. 2. Maria Dolores Carrión, stáří rok a dva měsíce, sirotek. 3. Manolo Juan Uscavílla, 11 měsíců, sirotek. Kapitán se zaraženě rozhlédl, a již viděl, co se děje dole. Děcko za děckem bylo podáváno na palubu do náručí prvního námořníka, kte rý je podal následujícímu. Hoši stáli v dlouhé řadě. Modrooký poručík, který měl službu, di val se chvílemi zoufale k velitelskému můst ku, jako by odtamtud čekal hromobití. Ale ka pitán byl příliš ohromen, aby byl schopen vy dat hlásek. Zbledlý počítal nyní děti, jak byly přinášeny na palubu. Devatenáct, počítal, dva cet, jedenadvacet a dvaadvacet. Konečně se skončilo dlouhé procesí. Poručík pokynul a muži se rozešli. Následoval krátký, smutný průvod desíti žen, hromádka to bídy a neště stí, z nichž všechny, až na tři měly rovněž v náruči děti. Jako zakončeni tohoto podivného vpádu kráčely čtyí-i jeptišky v objemných šatech s očima sklopenýma a se sepjatýma rukama. Kapitán na svém můstku jen s úžasem se díval a díval. Kdyby stádo kobylek spadlo na loď a začalo mu ohlodávat brlení a děla, ne byl by mohl být vie překvapen. Pak, po chvíli, jal se pozorovat podrobnosti v celkovém obra ze, tak málo vhodném pro bitevní loď. Jak se tak díval, jedno ze starších dětí uteklo své do časné chůvě, rozběhlo se po palubě a brzy spu stilo na plné hrdlo pokřik. To bylo znamením. pro většinu ostatních dětí, a začaly také. S jednoho konce k druhému loď se změnila v jediné moře bědování. Uprostřed tohoto nářku, poblíž torpédových děl, čtyl'i jeptišky klečely, modlily se a žehnaly se znamením kříže. To bylo ještě horší. Kapitán byl vášnivý a zažraný protestant. Ale co ho nakonec zdep talo, bylo cosi jiného: za jeptiškami tři malí kluci stáli v půlhruhu a volným a nenuceným způsobem, který je cizím dětem vlastní, mu Iulalí na kanony! Zbledlý jako stěna, obrátil se nyní velitel na najbližší hlídku: "Kde jsou moji důstojní ci?" Hlídka odběhla. Kapitán stál, kolébaje se zlověstně s nohy na nohu, ale pojednou si řekl, že je lépe, k<;lyž se napřed nasnídá. Řeknu-li něco před snídaní, jistě toho budu později li tovat! Zavolal tedy svého sluhu: "Johnsone, moji kávu a vajíčka! Ihned!" Káva ho uklidnila. Seděl ještě u stolu, když vstoupil a pozdravil
vtST.Nfx
Náklad nevinnosti. Laurence Kirk; John Huggins. "Dobré jitro, Hugginsi!" řekl kapitán. Řekl vždycky "dobré jitro", ať už pak následovalo jakékoli vyhubování. "Dobré jitro, pane!" Pak zazněl velitelský, tvrdý kapitánův hlas, chladně vyleštěný, [ako kovové součástky je ho lodi: "Co se děje, Hugginsi? Budou se mi po celé lodi modlit jeptišky?" Huggins stál s vypjatou hrudí: "Ne, pane!" řekl. "Ale sám jsem je viděl!" "Ano pane, ale už se to nestane! Už odešly!" "Odešly!" "Ano panel Nebyly v seznamu! Vrátily se do rybářských lodí. Maji tam na břehu ještě spoustu dětí!" "Ale - kdo bude hlídat ty děti tady, na lo di?" "Vypadá to, [ako bychom to měli být my, pane!" Kapitán se bezmocně rozhlédl a uchopil se znam: "Well - budeme se tedy snažit! Pře hlédl Jste seznam?" "Ano pane, každé dítě dostalo na kabát lístek s přesnými údaji." . "Dobrá! Jsou všichni přítomní v pořádku?" "Hm ... totiiž: ano a ne, pane!" "Jak to myslíte "ano a ne"? "To jest, pane " "Rychle, rychle " "Tři z dětí, Perez, oneverra a Escarmota nejsou, přesně vzato, ještě narozeni!" "Cože?" "Nejsou, pane!" "Ale, proboha, Hugginsi, přece se nám zde na lodi nemohou rodit děti!" · "Ne, pane, to nemohou, ale nepotkáme-li však včas ten zatracený francouzský parník, asi tomu neujdeme!" "Situace se stává vážnou. Kdy můžeme če kat francouzský parník?" Odpověď: "Francouzský parník by mohl do razit k vám za čtyřicet osm hodin, zdržte po rody až do té doby, možno-li." Tehdy poznal kapitán, že se od vlajkové lo di nemůže nadíti pomoci a že musí spoléhat na šťastnou náhodu. Můstek a jeho kajuta byly jediným místem na lodi, které nebylo za plaveno vrnícími dětmi, a jelikož měl vždycky spíš hrůzu z dětí, i z čistých a pěkně vymydle ných, hrozil se svého podivného nákladu. Nic méně přiměl sám sebe během odpoledne k ma lé neúřední inspekční pochůzce. Podivné ob rázky se naskytly jeho očím: námořník Mac llroy v pozoru, snažící se pozdravit předepsa ným způsobem, s kojencem pod každou paži, žena s tupým výrazem v zoufalých očích, bez myšlenkovitě honící vši v kučerách dítěte, kte ré kojila, námořník Farrier, chlácholící ženu, která trpěla mořskou nemocí: "Nonono, dej me tomu, že vám donesu hrnek teplého čaje, to vám udělá dobře, než se nadějete!" Žena hleděla na mluvčího, aniž rozuměla slova. Ka pitán klopýtl o lezoucí dítě a šel dál. Všechny ty ženy se dívaly tak zoufale a bez mocně a hnědé oči všech těch děti byly příliš velké v pohublých obličejích. Kapitán došel mlčky až na můstek, Teprve tam vybuchl k blízké hlídce: "Bože, jak nenávidím lidi, kteří vyv·olávajíválky!" A námořník řekl: "Ano panel", stejným hla sem, jako by odpověděl na cokoli z úst kapitá nových: "Ano, panel" Načež kapitán poslal pro prvního důstoj níka Hugginse. "Kde budou vlastně ubytovány ty ženy?" "Mužstvo jim přenechalo kajuty. Sami budou spát na palubě!" "A ty ... ehm ... ty ostatní tři?" "Dťistojníci jim přepustili kajuty!" "Dobrá! A teď děti ..• Jsou strašně špinavé, Huggins!!" "Ano, pane!" "Musí být umYtY a ošetřeny!" "~no, pane!" "Dobrá tedy! Ukládám péči o tq '1'&em žl;!:--
ltnml ,. natým z mužstva. Ať ihned nastoupí všichni ženati!" "Velmi dobře, pane!" Za chvíli byly všem ženatým námořníkům přiděleny děti, každému po dvou dětech a jedna plechová vana. " Nehledě k popsanému opatření, byl vyhrazen koutek pr-o hry dětí a ženati námořníci tam. hlídkovali. Konečně i špinavé hadry, v nichž sem děti byly doneseny, postupně mizely a děti byly přistrojeny do podivné maškarády ze starých námořnických stejnokrojů. Velitel zpozorovaldokonce jedno děcko, s velkýma, u divenýma oěíma, v divném úboru, který byl zřejmě upraven z jeho, kapitánova, vlastního obnošeného pyžama, ale .nikomu se o tom ne zmínil. Ale byly tu vážnější záležitosti. Depeše stí hala depeši, ale po francouzském parníku ani stopy. Novinky z podpalubí byly zatím uspo kojivé, čili, jak se vyjádřil jeden z mladých·· důstojníků: "Všechny tři ženy se statečně zdr žovaly!" Honba za ".Argonne" na moři i v éteru po kračovala celou noc. Za svítání přišel službu konající důstojník bledý až do zelena. Až si toho všiml kapitán: "Jistě nemáte mořskou nemoc za tohoto klidného. povětří, Martone?" "Ne, pane!" "Je vám špatně? Chcete se rozstonat?" "Ne, pane!" Velitel na něho znovu ostře pohlédl. Pak pevně: "Ven s tím, Mortone! Co je? Co se sta lo?" Důstojník k němu obrátil zelenavě zsinalý cblíěe], ale než mohl promluvit, přiběhl z de lejška posel: ::Hlásím, že Perezová porodila ehlapoe, matka i ditě zdrávi!" Kapitán se o přel o zábradlí a oddychl si. Ale tu již dostal jinou· z nesčetných bezdrátových zpráv: "Ar gonne ztroskotal poblíž Bayonne. Litujeme, že jinak přispěti nemožno. V naléhavém případě vyloďte rodičky v Bordeaux, jinak raději pří mo do Portlandu se všemi uprchlíky!" "Do Bordeaux!" nařídil kapitán, když další posel se ukázal na můstku: "Hlásím, že Che verrová porodila děvče. Matka i dítě zdrávy!" Tyto dvě ženy, do krajnosti vyčerpané, na šly v sobě ještě nějaký zbyteček síly a nyní u padly způt do apatické tuposti. Celá ta snadnost a prostota, s kterou poro dily, zmátla kapitána. Již si myslel, že se na dělá spousta zbytečných cavyků se záležito stí, jakou je rození děti. A připadalo mu, že námořnictvo Jeho Veličenstva vyřizuje mno hem lépe tyto záležitosti a řadu jiných! Kro mě toho byl člověk, který nikdy nedělal věci jen polovičatě, a nyní nabyl nepřiměřeně mno ho dítvěry v sebe i v svoje mužstvo pro kaž dou okolnost, která by mohla nastat. Talt po rychlé poradě s Hugginsem a s lodnim tesa řem, který pečoval o rodičky (vzhledem k to mu, že by ženat s porodní asistentkou), roz kaz byl změněn a Tremendous se vydal přímo do Portlandu. První den se všecko dařilo. Slunce svítilo a moře bylo jako sklo. Děti se s radostí ujaly hři ště, daly se ochotně koupat a i mezi dospělý mi uprchlíky tu i tam se už ukázal záblesk vít Je k životu. Pak, v osm hodin třetího dne, při šla těžká hodinka Escarmottové. A tentokráte to bylo hodně odlišné od obou předcházejících. Porod trval šestnáct hodin. Kdekdo na lodi už věděl, že dyby byli přece jen jeli do Bordea,ux, bylo všechno dobré. A teď jak<;> by čest lodi závisela na záchraně těch dvou životů. A celá posádka, stodvaceti pěti důstojníků a mužů, pokud nebyli právě ve službě, přecházela sem a tam palubou·jako jediný rozčilený manše]. Po dlouhou · dobu posílal lodní tesař nahoru zlé zprávy, stále častěji. Nakonec, po probdělé noci, přiběhl poslíček, přímo vyletěl schody k mfistku: "V pořádku, všecko v pořádku!" křičel. Pak se vzpamatoval: "Prosim za prominutí, panel Dobré jitro, panel Hlásím: Escarmottová po rodila hocha. Matka i dítě zdrávi!" Kapitán se měl zcela v moci. Ani nemžikl. "Dobré jitro," odpověděl, "a vyřiď, aby všich ni dosj;aU 1nlmořádnou dávku rumu!"
.
strana 11. ~
l TONCAKóMEDIANTKA I ~.-..>-tMll90--.U~)----~(~O
teprve Honza! A COŽ vovatel, kterému se
Ve středu, dne 26. října 1938.
~
......
:<\
První Tončin obdi líbila již ve svých směšných, červených šatech. Jistě by byl nyní naprosto okouzlen! A Tonča vidi veselého, švarného hocha, kterak podmaněn krásou své tanečnice, kleči v póse oddaného ctitele u je jich nožek - právě tak, jako to stálo v romá nech matky Troníčkové. Tonča si dovede také živě představiti přísné ho otce, kterak je naprosto uveden z mh·y "nóbl" zevnějškem své prvorozené dcery, takže by se zajisté ani neodvážil k některé ze svých památných herd do zad - spíše, že by se před Tončou hluboko uklonil, jako před oněmi vy šňořenými návštěvnicemi "Grand círku" - ne boť principál konec konců patřil k onomu dru hu lidi, jejichž "rukulíbám" vyzní tím uctivě ji, čim dražší je látka oděvu jejich hosta a je jichž poníženost stoupá úměrně s cenou zakou pené vstupenky. "Berto - Berto - pojď, již můžeš," volala Mery na bratra, "ale pozor na oči, ať neoslep neš!" Tonča odvrátila okouzlené zraky o<i svého o brazu v zrcadle a násilně přerušila své samoli bé úvahy. Berouc vlečku graciesně do prstíků jedné ru ky a nahupujíc se koketně v bocích, přišustila s grandezou velké dámy k houslistovi: "Nuže, pane kolego, jak se vám libím?" "Jste - jste prostě ohromná," vykoktal Ber ta, jemuž nadšením uvázla v hrdle všechna po chvalná slova. "Učiněný andilek", dodal něžně, zatápěje se docela v temné hloubce dívčiných zorniček. "Byla jsem andílek," smála se Tonča rozpu stile, "ale ten rohatý a vy jste ze směšného ru dého čertíka yykouzlil opravdu docela hezké děvče. Jsem vám za to velmi vděčna, Berto," dodala vřele. "Nikdy bych si sama byla nedo vedla yybrati něco tak vhodného." "A to ještě není vše," přerušíl ji houslista se zápalem. "To ještě přijde bilý hermelínek ke krčku::.__nemusí být zrovna pravý, střevíčky v barvě šatil, smetanové punčošky a tyhle dráte nické pačesy ostříhat a upravit - a pak tepre uvidite, Tončo, jaký malý zázrak se z vás sta ne!" Musil ustati, neboť Tonča v návalu nezříze né radosti se mu vrhla kolem krku a zalepila jeho chvalozpěv takovou upřimně mlasknuvší pusou, až se ubohému Bertovi zatajil dech. "Jéje - to jsem se píchla," odskočila náhle polekaně, neboť si byla při tomto bezprostřed nim výbuchu své vděčnosti vrazila jeden ze špendlíků do těla. "A teď, Berto, zase hezky za dveře!" koman dovala Mery a neustávajíc švitořiti, jala se svlékati Tončino roucho. "Ach škoda," zalitovala Tonča, hledic s po vzdechem na svoje staré červené šaty, které jí nyní připadaly naprosto nemožné. Jala se o blékati s pocitem pávice, které z chvostu vytr hali všecka péra a zapřísahala Mery, aby si po spíšila s výrobou toalety, jak jen možno nejví ce. "Pozítří budou," slibovala Mery svatosvatě. A slib také dodržela. ·Poté následovaly lázně, manikura, ondulace - avšak "žádnou barvičku", rozhodl kategori cky Berta a zůstal v tomto ohledu naprosto ne úprosným. Nesl nelibě i Meryn zákrok s pudřen kou, řka: "Na obrázku samém netřeba měniti ani čárky - je naprosto dokonalý. Zapotřebí bylo pouze rámečku ... " A nyní tu tedy Tonča seděla ve vší své čajově žluté nádheře uprostřed společnosti několika. pánll - většinou stálých návštěvníků "U dvou kosti", kteří se předstihovali ve dvornostech a pozornostech vůěí malé cirkusačce. Bylo to ně co zcela nového, přijímati takto lichotivé po klony muži\ - a bylo to - usoudila Tonča dokonce velmi příjemné. Nikdy ji nikdo neřekl nic hezkého, ani příjemného, yyjma výbojné ho tanečníka Honzy, který se na ni, pravda, díval tak, jako kdyby ji chtěl říci samé krásné
věci - ale neřekl dohromady nic nežli, že "bá ječně tančí." Jinak doma, to bylo odjakživa: "Tonka; Ton do, nebo v nejlepším případě Tončo" - a zde samé "Slečno Táňo, Táničko - Tánuško," ne, to dělá Tonč.e přece jenom nesmírně dobře a zdá se, že si velmi brzy navyká na svoji novou posici "lvice salonu", muže-li se ovšem malič ký skromný lokálek "U dvou kosů", přirovnati vůbec k salonu Kdyby se tak tito pánové objevili před něko lika týdny v malém městečku, kde tou dobou tábořila Troníčkóva kočovná společnost, jistě by si byli ani nepovšimli malé komediantky, ob cházející kolem nich s talířkem v ruce. "Co dělají šaty," vzdychla Tonča slastně a pocit tohoto kousku vkusně upravené látky na jejím těle, jako by vlil do Tončiny duše celé moře sebevědomí. Smála se, vtipkovala a byla dokonale prosto řeká. Žádný žert, žádný vtip nenechala bez od vety. A uklouzl-li některému z jejich obdívova telů nějaký, poněkud méně vhodný výraz ob divu, či nějaká obhroublejší lichotka - což se mohlo velmi lehce státi, neboť obecenstvo scházející se " U dvou kosil", nepatřilo, jak již dříve zřetelně naznačeno - k oněm hořením desetítíaícům, dovedla břitkým jazýčkem oka mžitě ztrestati, či umlčeti neotesance tak, že obávaje se býti terčem všeobecného posměchu, raději umlkl. "Ach, slečno Táničko," zvolal zaníceně holo hlavý pán s vypaseným bříškem, obetkávaje štíhlou dívčinu postavu mlsnými pohledy. "Jen jednou kdybych mohl hrábnouti do vašich roz košných kučer ta černá háďata zrovna svá dějí ... " a napřáhnuv svoji tučnou bílou ru ku, snažil se uchopiti jednu lokýnku do svých prstu. "Za to na vaší hlavě mě nemá co svádět," od sekla Tonča pohotově, odskakujíc od stolu a ce lá společnost vypukla v bouřlivý smích. "Ta umí sekat drápkem - kočička," řekl kdosi, zalykaje se smíchem. "Pozor, pánové, je to tvrdá kůstka a mohli byste si na ní snadno vylámat zuby ... " "No, vy ne, pane rado, vy ne," vpadla mu Tonča konejšivě do řeči, "na vás se to nevzta huje!" "Jistě Táničko,'' zacukroval pan rada potěšen jsa dívčím výrokem, avšak tato neponechala mu dlouho sladký klam iluse, dodávajíc po ťouchle: "Víte, vylámat ne - leda, že by vám vypadly." - A pan rada, který nedělal napro sto žádné tajemství z toho, že dvě řady pevných bílých zubů, zdobící jeho svraštělá šedesátiletá ústa, nejsou již oněmi svěřenými mu kdysi pá nembohem, smál se vesele s ostatními, až se mu oči za zlatými brýlemi 'rozslzely. "Jedem," zahlaholil do všeobecného veselí zvučný hlas kapelníka Hory a ozvalo se několik úderu na klávesy piana. Tonča sebrala půvabně záhyby své toalety, jak jí tomu Mery před zrcadlem naučila - a u sadila se důstojně na své místo na podíu, Její prstíky zahrály na klapkách chromatiky: "Já miluji jen Vás, a Vaše oči šedé." Tonča pěla s takovým citem, jako kdyby na dně její dušičky byl vskutku ukryt nějaký ten "šedooký ideál", což si patrně myslil i ubohý Berta, neboť svýma žárlivýma očima střeh! každý plamének v jejích očích, každý záblesk - kterým by snad prozradila kromobyčejnýzá jem o některého z těch protivných hejsku, kte ří se jí dvořili. Avšak oči malé cirkusačky zilstávaly vždy stejně šibalské, rozpustilé, ničím nevzrušené, vyjma výbuchil nadšení, s jakými přijímala přeměnu svého nepatrného chudičkého zev nějšku v elegantní a vkusný zjev mladé dámy. Pojednou však ucítil, jako by mu studenou rukou někdo záda přejel. V tu chvíli vrzly clve ře lokálu, a v nich se objevila yysoká, statná postava muže. Byl oblečen v černý večerní úbor, pravděpo dobně určený pro jinou společnost, než byla tato "U dvou kosů", jejíž členové zpravidla ne oblékají včerních šatů. Lišil se však i jinak od ostatních návštěvní ků hospůdky. Těžko říci čím - pravděpodobně vším. Obličejem, chůzí, způsobem, jakým věšel svii:j tvrdý klobouk na. věšák stojící u dveří,
způsobem, jakým usedl, a konečně způsobem, jakým přivolal vrchního, nepromluvív ani slo va, což bylo až dosud považováno za věc prak ticky neproveditelnou, neboť vrchní "U dvou kosti" býval v noci věčně v permanenci. , Posadil se až na samý konec lokálu, k malé mu stolečku a nedbaje přelétl očima podávaný mu ceník vín. Poté jmenoval vrchnímu značku, která působila na sluchový hubinek pana Adol fa jako zaklínající formule. Jeho očka zazářila a jeho hřbet se ohnul ještě o několik stupňů uctivěji. "Prosím, vašnosti, račte poroučet," zašveho lil hláskem tak výjimečně lahodným, že se vše cky hlavy v blízkosti podivného cizince udive ně otočily. Neznámý jevil však naprostý nezájem o své okolí. Měl bílé, klenuté čelo, husté, temně ka štanové vlasy, poněkud zkadeřené, větší, téměř židovský nos, které však výborně slušel eho pravidelné, osmahlé tváři, šedé, chladné oči za dlouhými brvami a pevná, energická ústa. "Krásný muž," usoudil Berta v duchu upřim ně a obrátil své oči k Tonče. Hleděla na něj rovněž a její veliké srnčí oči byly plny vzrušení. Celkem vzato - Tonča nikdy v životě nevi děla nikoho, byť i jen z dálky, podobného to muto muži. Ano - byl krásný - ale byl ještě něco více než pouze krásný. Byl nádherný, o kouzlující, zajímavý! Nemohla se nasytiti po hledu na jeho obličej. Muži, se kterými se až dosud setkala, byli vši chni úžasně nepatrní před tímto dokonalým, typicky krásným mužem, o němž bylo těžko rozhodnouti, kolik je mu vlastně let. Mohlo mu býti o něco vice než třicet, ale právě tak dobře i o něco méně než čtyřicet let - rozhodně byl tento gentleman již o značný počet dnů dříve na zemi, nežli kučeravý houslista Berta. Ach ano - nikdy při pohledu na něj - na Bertu - nehořely Tončiny tváře tímto zrád ným ruměncem, nikdy její oči nezářily tak nádherným svitem, mluvila-li s ním, a běda nikdy ještě za svého pilsobení "U dvou kosil," ba ani v celém životě nevzala Tonča falešný tón na své chromatice - až dnes. "Kdo je to - kdo," táže se Tonča v duchu již po tisicáté, ale neodvažuje se zeptati. Zajímavý cizinec bubnuje štíhlými, bílými prsty po desce stolu a jeho oči jsou upřeny kamsi za okenní záclonu. Zatěkají-li přece po místnosti, děje se tak jakoby nepřítomně, jako skrze hosty, skrze předměty, ba i skrze Tonču - ach ano - dosud se na ni vlastně ještě ani nepodíval. . Tonča ve svém zoufalství hraje již tak faleš ně a beze všeho taktu, že Petr Hora koule po ni s počátku výstražně očima, kteréžto nenápad né výzvy však ani nepostřehla, 'natož, aby jí u poslechla, udeří vztekle do kláves a zakončí pí seň předčasně zuřivým akordem. "Pro Boha Táňo co děláte," šeptá všecek zardělý, "copak se neslyšíte! Ježíškovy brejle - dyť hrajete pod psa - pod psa," opakuje rozhořčeně. Ale Tonča jej neslyší. Sedí, mlčí, rty se ji chvějí a oči jsou jako dvě veliká, temná jezera před bouří. Čiše neznámého byla ještě z dobré poloviny naplněna, když přivolav opět onim nenápad ným a přece kouzelně účinným pohybem ruky vrchního, platil jakousi bankovkou, na níž od mítl vzíti zpět. Poté vstal a zvolna odcházel, provázen jsa nejhlubšími poklonami, jaké kdy nějaké zpro pitné mohlo vynutiti na obtloustlém panu A dolfovi, jsa střediskem všech pohledů. Když šel kolem podia hudeb11ík1'\, náhle ja koby si vzpomněl -yytáhl ještě jednou náprs ní tašku a položil bankovku na talířek. V tu chvíli Tončina chromatika, kterou stále ještě ztrnule držela na klíně, zakvílela tak srd ceryvně, že se zarazil a pozvedl oči k podiu. A tu se tyto šedé, chladné oči setkaly s tem nými, rozzářenými zorničkami Tončinými a po nořivše se do nich na zlomek vteřiny, zaváhaly, pohled jejich jako by změkl, zvláčněl. Ale pou ze na okamžik. V zápěti neznámý odvrátil lho stejně zrak od podia a učiniv ještě několik kro ků, zmizel za zasklenými dveřim do temna v.
lice.
s.
(Pokračování.)
Vif:STN!K
Ve středu, dne 26. řijna 1938.
DĚTSKÁ
BESÍDKA Jak šly pantofle na vandr. J
ITRO se smálo do dvora Lukášova statku. Slepice s kuřátky hrabaly kdes u stodoly čérvíky, pejsek Punťa se bavil se svým příte lem Cikánem v sadě u laťkového plotu a ko čička dřímala na psí boudě, kde již pěkně slunéčko. Děti odešly do školy a hospodář s čeládkou na louku sušit seno. Doma zůstala hospodyně, která bosa pobí hala po kuchyni a chystala oběd. Na zápraží zánovní pantofle. Divily se ne zvyklému tichu. "Heleď," šťuchla jedna do druhé, - "bran ka je otevřená, pojď, utečeme, nemusíme vždycky chodit jen s hospodyní a tam, kam ona chce.' "Honem tedy", řekla druhá bez rozmýšleni a šup - šup - šup proběhly pod oknem a vy šly na silnici. "'Kam teď? .řekly si. Levá odbočila do lesa, pravá ji však upozornila: "Pojď za mnou, budeme dřív za vesnicí." A tak šly vpravo, Pomalu se šouraly .občas za koply o kámen, ale nic si z toho nedělaly, by ly na to zvyklé, selka také někdy zakopla. Pojednou vyběhl od Novotných pejsek šo tek a dorážel na pantofle zuřivým štěkotem. Ty ho znaly a nebály se, šly proto klidně dál, ale šotek utíkal rychle domů oznámiti hospo dyni, že pantofle selky Lukášovy jdou samy po silnici. Dlouho štěkal ,vykládal to psím ná řečím, ale když mu hospodyně neporozuměla, lehl si raději do chládku. Zatím došly pantofle za vesnici až k malé mu potůčku, který vesele prozpěvoval a tam zůstaly bezradně státi. S tetou Lukášovou by to šlo hravě přeskočiti stroužku, ale samy se neodvážily, bály se, že by najisto spadly do vody a namočily se. "Víš co?" řekla ta pravá, byla o pár minut starší a rozumnější, "odpočineme si zde, zdřím neme a snad nás potom něco napadne." Stalo se. Zdřímly si obě a neslyšely ani, jak přichází pěšinkou stará žebračka a povídá sa ma k sobě: "To jsou pěkné pantofle. Kdopak je tu ne, chal, to je asi někdo ztratil. Vezmu si je, nebudou mne tlačit kamínky." ' Pantofle spaly a nic nevěděly, probudily se až na silničním štěrku v sousední vesničce. "Kde to jsme? Kdo nás to vzal?" - marně se ptaly. Nepoznaly, až - - - -. ó, ta hanba! Vždyť ony chodí žebrati, od chalupy k chalupě. To ponížení! Dnes měla stará žebračka štěstí. Pantofle našla a v tom hezkém domku se zahrádkou dostala od hospodyně dvě velké buchty a tro chu kávy. "Půjdu si to v klidu sníst támhle k lesu", řekla si žebračka, a pomaloučku čla. Tam si u sedla na mez blízko kvetoucího šipkového ke ře a s chutí se pustila do jídla. Buchty snědla, kávu vypila a že slunce tak pěkně hřálo a muš ky a včely bzučely, stařenka usnula. Pantofle zpozorovaly, že je příhodný oka mžik k útěku a hup, skočila jedna, hup, sko čila druhá a už cupaly kolem lesa, potom pol ními pěšinkami mezi kvetoucím obílím, až um dleny, došly k veliké louce, kde se schovaly rychle za kupu vonícího sena. Byl večer. Se110 bylo v kupách, hospodář a. čeládka odcházeli domů. "Jej", vykřikna děvče, "tady si hospodyně zapomněla pantofle," a hned je vezme, strčí do košíku, ve kterém selka přinesla svačinu. "Co jsem se jich nahledala," říl~á selka, "a přece vím určitě, že jsem je zde ráno měla:" "Ale, to se vám snad něco zdálo," povídá
Strana 11.
děvče, "vždyť jsem je našla na louce za ku pou sena." Pantofle se probraly z dřímoty a hle. Jsou· na zápraží, tam, kde ráno byly. "Co se to děje, my jsme doma?" tak se navzájem ptaly. "Cho dily jsme po světě nebo to byl jen sen?" A tak teď doopravdy nevíme, byla to prav da nebo sen, ale jisto jest, že si pantofle u mínily sloužiti selce až do roztrhání.
O starém vagonu. Jaroslav Foglar. AKO černý had se svítícíma očima vjel ná kladní vlak do ztichlého nádraží. Již se stmívalo. Lokomotiva zableskla barevnými světly, kola vagonů dozpívala svou železnou píseň ",r.en vpřed, jen vpřed, stále vpřed", skřípla a zastavila se. Několik lidí vyběhla z nádražní budovy i z vlaku, s papíry v rukou, lokomotiva pak byla odepnuta a odjela kamsi do houstnoucího še ra nádraží. I lidé se brzo odklidili a v usínají cím nádražíčku rozhostil se klid. . Vagony osaměly, odpočívaly po celodenní jízdě. Žádnému z nich nebylo ani do řeči po . tom parném, namáhavém dnu. Jen naproti, vedle kolejí, stál vyřazený osobní vagon, nyní již bez kol a ten byl rád, že našel sousedy na kus řeči. "Z daleko - kamarádi - z daleka?" zasipal. "Inu z daleka", odpověděl mu jeden z vagonů na kolejích. "Až z Moravy. A ještě not ný kus cesty máme před sebou. Kat aby to sprat". "I nehubuj, kamaráde, nehubuj," chlácholil ho vyřazený vagon bez kol.. "Buď rád, že mů žeš ještě jezdit. Poznáš svět a zažiješ podivu hodné příhody. Jak rád bych jezdil ještě jed nou tak, jako ty. Hoj - to byly velké a slav né dny. A už je po všem. Což vy - mladíčkové - můžete si naříkatí a povídati o životě!I Vždyť jste teprve několik let v provozu." "Vidime, vidíme, že jsi nějaký starý vyslou žilec", ozval se jeden z vagonů na kolejích, trochu kousavě . ."Vypravuj nám tedy něco ze svého života, noc jest dlouhá a rádi vyslech neme něco zajímavého. Starý vagon si vzdychl a začal: "Vystavěli mne před mnoha a mnoha lety. Byl jsem krásný, lesklý, vše na mně svítilo novotou. Spolu s několika jinými kamarády posadili nás na otevřené k,::ileje a poslali do světa. Co jsem toho zkusil! Lány světa jsem projížděl, v létě vypráhlé, horké, v zimě zasypané sně hy, v dešti, mrazu i slunci, ve dne v noci. Někdy jsem jel poloprázdný, jindy tak pře plněný, že jsem stěží dýchal. Ale nikdy jsem nezažil takový nával, jako když se vojáci vra celi ze světové války domů. Lokomotiva nás zavezla skoro k zákopům. Naložili do nás vojáky, rozstřílené i zdravé a nastala jízda plná běd a nářku. Trvala kolik dní a nocí. Zdraví vojáci leželi a stáli i na střechách a stupátcích i náraznících. Chvíli co chvíli spadl některý voják mezi naše kola v nejprudší jízdě, když mu ruce a nohy něko Iíkahodínovou námahou zdřevěněly a povoli ly. A co vojáků si rozbilo lebky o níaké viaduk ty nad tratí, jež v noci nebylo vidět. Leckte rému vojákovi se kulka vyhýbala po celou vál ku. A když jel domů, smrt ho zaskočila na ko lejích, ve chvíli, kdy Ji nejméně čekal. Mnoho takových jízd jsem vykonal. Také ně kolik neštěstí jsem zažil, dvě železniční sráž ky jiné nehody. Vždy mne opravili a znovu poslali do světa; Ještě jsem nebyl dosti stár, abych byl vysazen z kolejí. Pak se skončila válka a v polích se zase o zýval zpěv a zvonění kos, všude byl klíd a mír. A já opět jsem projížděl ztichlými kraji, sta a sta nádraží jsem navštívil, i v cizině jsem se často ocítl. Byla to veliká práce, ale těšila mne. Vždyť jsem k ní byl určen a zdolal jsem
J
a
ji.
.,
SLABIKÁŘ. sova loví myši. co to šumí? ráno máme · šero; co létá
výše a výše? máte koše a nůše? teta suší šaty u okna. máte šosy u šatů. šála se ,suší. co se suší na louce?
du d dadá du pu do po de pe od úd da ta do to dy ty dutý dutá údy dupá šedá šedý tudy podá tady udusí duté dudy dodá vody dupá půdu co se dává doma na půdu? kudy se dáme do sadů? do vody dáme sody. máme vodu od ledu. lidé nosí také šedé šaty. co létá od úlů a doúlů?máteúrodunapoli? lidé pílí domů. teta mi dá medu. co se dává do sudů? sudy se valí dolit. co vane od vody?
úl kůl od pod el šel oš koš ok rok ar dar es les
náš dům váš sad ten den nod led nad les ten kos ., t en syr: , ' d'"" • as rm, kup nam '"? mas . ,v ra'd vas ·,v do ? co mas um .. e
k:;llm létá kos? dál a dál. Až jednou! Muži v modrém obleku a s papíry
v rukou dlouho mne prohlíželi, oklepávali a nakonec řekli: "Vyřadit"! Odebrali mně kola a na dvou plochých va gonech odvezli mne sem. Zamkli mně celý svět. jehož noviny se dozvídám jen od pro jíždějících zde kamarádů.
Za
tichých, dlouhých nocí sním o lesklých kolejích, rozběhlých tam do těch modrých dá- · lek. Vidim zase v duchu záplavu barevných světélek na velkých nádražích, slyším v srdci tu píseň nás, vagonů, kterou jsem zpíva:lněko lik desítek let: "Jen vpřed, jen vpřed, stále vpřed . . . .'! Oněměl jsem, vzali mi kola, která ji zpívala. A je nás hodně, takových oněmělvch kamará- · dů, skoro na každém nádraží uvidíte nějaký. Ale vy máte ještě kola! N-ebručte tedy na práci. Buďte rádi, že nejste staří, že ještě můžete pracovat a zpívat. Hleďte - svítá! A tam se k vám už připo juje zase lokomotiva. Jed'te 'a pozdravujte svět. Můj krásný, veliký svět. A zpívejte! Z pi ve j te !"
WSTNíK
Strana 12.
r>řední Orgán Slovanské Podporující Jednot:, Státu Texas. Official Organ of Slavonic Benevolent As11o eíatíon of State of Texas.
~~~~~-
·~~~~
REDAKTOR-FRANTA
MOUÚKA-EDITOB
Vydavatelé Publishers ČECHOSLOVÁK PUBL. 00., ·west, Texas
-~~~~~~~-
~~~~~~~-
Předplatné $1.00 ročně. Do staré vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance. Europe $2.50 a year. Změny adres zasila.ji se do Hlavni ůřadovn7, Fayetteville, Texa1. Change of' address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.
--···-··----·~-
~~~~--,--~
Veiikeré dopisy, předplatné, oznámky, buďtei adresovány na Věstník. West, Texas .
________
,_,.
Věstník has the largest circulation of anJ Czechoslovak Weekly in South. -
--~---~---
, __
M ~.__,
,.,
-
BALADA KAŽDODENNÍ.
Dlouhý žal a krátký den jidášsky zi·í do oken. Tisíc lží jsme slyšeli, podlostí sto viděli mlčíme a pohrdáme. Bledé ticho kolem nás. Přltel dýchá, přítel zhas'. Viděla's ty žluté ruce spjaté v křečovité muce? Mlčíme a pohrdáme. V modrých očích dítěte život mrtvým vykvete. Nový život, nový den, mladou láskou vykouzlen. Věříme a pohrdáme. Karel Toman. Pojištění na život je nejlepším bezpečnýmza jištěním rodiny - je nejúčelnější ochranou ro diny před náhlým odchodem jejího živitele. Ži votní pojistky S.P.J.S.T.jsou z nejlepších a nej levnějších, našemu lidu naprosto vyhovující a k tomu plně zaručené zákonitou reservou v čá sti tři a čtvrt milionu dolaru. Dětské oddělení poskytuje pojistky několika druhů a všechny jsou z nejlepších, jež možno získati. Proč byste podporovali cizí pojišťovny, máte-li možnost vyzvednouti si životní pojistku u ryze krajan ské bratrské organisace? Svůj k svému! Výroční schůze je velmi diiležitá. V listopadu a u mnohých řádů až v prosinci konána bude schůze výroční, v nichž úřednící a různé výbo ry přednesou členstvu výkaz celoroční činno sti, stavu členstva a majetku a po té nastává volba úředníků. z mnohých řádů úředníci si stěžují na slabou účast členstva při měsíčních schůzích, kdy ku př. z počtu 100-200 členu do schůze dostavuje se hlouček 15-20 starých lo yálních pracovníku. A co horšího, někde k po řádání schůze není přítomno ani žádoucí kvo rum. Za takového stavu přirozeně nelze očeká vati zdárný chod řádu, činnost jakákoli. úi·ecl níkům se takto dává přílišná moc a ovšem i zodpovědnost,protože jsou často nuceni o důle žitých záležitostech rozhodovati sami a mnohdy jsou pak, vystaveni krítdce, že "bosují". Za po dobného stavu dostavuje se potom rozmrzelost a nespravedlivě kritisovaný úředník mnohdy odstupuje do pozadí, čímž řád. ztrácí poctivého pracovníka. Chápete, že ne každý je ochoten se nechat kritisovat členy, kteří přijdou do schů ze jen t~hdy, když chtějí kritisovat, vyhýbajíce se důsledně jakékoliv práce, za .níž by musili přijímat zodpovědnost? Kr.itika je zdravá i žá doucí, přichází-li od členů, kteří se také podíle jí 11a činnosti, jimž jde skutečně o prospěch a pokrok řádu a nejen o kritiku, jež druhým ubí rá na chuti. Výročníschůze je velmi dúležitá a měl by se jí zúčastniti každý h5.dnýčlen. Volíme do úřadu bratry schopné, spolehlivé a nezapo-
Ve středu, .dne 26.. řijna 1938,
mínáma pokud možno na účast členů mladých, aby se do vedení, spravování a řízení spolkové • ěínností mohli pomalu zapracovati a .byli při praveni k nastoupení míst vůdčích po svých ot cích, zakladatelích naší mohutné S.P.J.S.T., jichž řady pomalu a nezadržitelně řidnou. Dvě cesty vedou k rozluštění problému amer. zemědělství. První je přísně vymáhaná řízená produkce hlavních plodin, jež by snížila úrody těchto jen pro vnítrozemní spotřebu a vysoké clo na cizí plodiny by chránily americké farmá ře před jejich dovozemdo Ameriky.Druhou ce stou je snížení dosavadních cel na cizí průmy slové tovary, což přineslo by v zápětí zvýšení kupní síly dolarů farmářů. Zavedení státně ří zené zemědělsképrodukce naráží dosud na do sti silný odpor producentů, snížení celních hra deb zase zuřivě potírají naši továrníci. Co nám přinese blízká budoucnost? Všechen spor ve světě má své příčíny v tom, že se všude nastoluje vláda čtvrtého stavu dělnictva. Tato vláda má různé podoby a nej výraznější z nich jsou fašismus a komunismus. Při tom fašismus a komunismus stojí proti so bě na nůž - prakticky ano, teoreticky nikoliv. Teoreticky nikoliv, protože 1 fašismus i komu nismus chce stejný prospěch lidu. Prakticky a no, protože fašismus chce nebo potřebuje tisí ce čtverečních mil úrodné komunistické půdy. Odkud vyvěrá odpor k demokraciím? Z darví nísmu, který učí, že příroda nezná rovnosti, je jen boj o život, vládne smetánka, vítězí silné rasy, dobro podléhá silnějšímu zlu, zákon a prá vo je síla, spravedlnost je výmysl slabochů a solofický podvod, protože žádné spravedlnosti ve světě není, spravedlnost je to, co žádá a dělá příroda, To je tvrzení nepřátel demokracie. Fa šismus, který je vyvrcholenímtohoto tvrzení, je proto učení protikřesťanské. Proto jsou státy, které pohrdající mírem, uzavírají jen .pakty o neútočení, třeba jen na 10 let. Totalismus ne návídí lidskost, vidí v ní slabošské oslavování lidstva, neboť podle idejí totalismu je válka nejušlechtilejší, nejpřirozenější lidský stav. Proto fašismus tolik nenávidí neobořenost a rozumovědu, neboť neobojetnost přikazuje člo věku milovat člověka a rozumověda ukládá člo věku užívat rozumu. V přírodě vládne pud a vá šeň. Láska a rozum nemůže však dovolit, aby člověk zákony živočišného světa, živočišného boje, se přenášely ze zvířecí oblasti do oblasti lidstva. Člověkje snaha po dokonalosti,má úsi lí mravní a civilisační.Učení, nenávidíci demo kracii, nevzniklo po smlouvě versaíllské. Dar win, Schoppenhauer, Mommsen a jiní je dávno rozsévali před Hitlerem. Jest jím živena filoso fie německá od padesátých let, od té doby, co se začalo rodit na Rýně nacionalistické Něme cko. Je přírozeno, že za filosofií, která učí, že "demokratické ideály jsou výmyslem degene rovaných židovskýchhlav", nemůže být nic ji ného než.Habeš přibitá k zemi, vražděná Čína, nová světová válka, pád evropské kultury od zvířecí džungle. Má-li to vše pominout, musí se lidstvo i dále opírat a utíkat k mravním zása dám křesťanství. Láska a rozum všeho demo kratického světa v tomto zápase nakonec zví tězí. Dr. Eduard Beneš a dějiny. Práce každého z nás je podrobena kritice a nyní, kdy bude mé ně Čechoslováků a kdy budou žít na menším prostoru, budou všichni na sebe navzájem je ště přísnější, než byli až dosud. Krit.ice podlé hají přirozeně i politici a státníci. Bylo nám ji stě nepochopitelné, jak Angličané oslavovali Chamberlaina a Francouzi svého Daladiera. A kritice lidu podléhá i odstouplý president Be neš, jako jiní, příznivé i nepříznivé. V Česko slovensku i v zahraničí a ovšem i v Americe. Jedno bychom si měli uvědomovat, i když pro nášíme svťtj vlastní úsudek, i když poslouchá me úsudek cizí: pro presidenta Beneše nebylo v. nedávných dnech nic snazšího, než aby se stal čítankovým hrdinou. Stačilo, aby byl ne dbal rad a výstrah někdejších přátel Českoslo venska, a aby byl působil na čsl. vládu, aby se rozhodla pro válku. Pak by Čechoslováci byli opravdu padli snad do posledního muže .a stará vlast by byla proměněna v jediný ohromný hřbitov. Pro dějiny to mohl být jedinečný pří klad obětování. President Beneš zvolil však ji nou cestu, těžší a trnitější, cestu svaté trpěli vosti a tvrdého vytrvání; M(tžememít růsné náří
zory na toto rozhodnutí, jedno mu však nemů žeme odepřít: skutečnost, že si děti v óeskosío vensku hrají ještě na sluníčku, že stařenky a starci chodí v městech po parcích a venku po zahradách, že ženy mohou věřít ve šťastný ná vrat svých zdravých mužů, za to všechno vdě číme těžkému, ale moudrému odhodlání presi denta Beneše a čsl. vojáků. Naši zrazení bratři budou žít v menší a chudší zemi, budou muset víc pracovat a jejich stůl bude skromnější, ale to nijak nemusí, banesmí znamenat, že by ne mohli být šťastni. .Jen naději v lepší zítřek ne smějí ztratit, a víru ve svého pNštího presiden ta. a svoje vojáky, kteří jistě také věří ve svůj lid a v jeho dobrou hvězdu. Totalitní režim 1n·aví:Stát jest jediný nade všemi. Množství je všechno, jednotlivec nic. Proto je poslušnost a komando. Nejsou ani bo hatí, ani chudí, jsou jen oddaní lidé a v čele množství, v čele lidského davu stojí jediný ne omylný politicl~ývúdce. Zcentralisovaná úřed ní státní mašina v rukou takového vúdce je o všem hrozný stroj. Úkolem vúdce, napsal Hitler v knize "Múj bof', je ukouti meč. Svoboda je dince a osobitosti v demokracii musí však zú stat nedotčena, protože její občané vědí, že hu manitní demokracie není slabošství a dovede si dát své věci do poi·ádku. Tazateli bratru X. V odpovědi na Váš dotaz podávám toto vysvětlení: Jestliže Goering v norimberské štvavé i'eči mohl pohrdlivě mluvi ti o Češích jako nekulturním národu, který búhví odkud pHšel, vědí Poláci naproti tomu dobře, že český národ již v desátém století měl kulturu, jež nebyla menší než kultura Německa, že křesťanství do Polska přišlo z Čech, nikoli z Německa,že český na.rodspolečně s Poláky čelil německému postupu na východ,že již pi'ed tisí ciletím vytvol'ilvelký a silný stát, že prvky če ské kultury pronikly v počátcích polské historie do polského písemnictví, že krakovská universi ta si brala pflklad a tradice z první slovanské university, kterou byla universita v Praze. Na to múže zapomínati nadutý Goering, mohou na to zapomínat žurnalisté, ktei'í slouží berlinské propagandě, ale polský národ na to zapome nout nemůže. Češi se vúči Polákúm dopustili nejedné chyby. Poláci mohou s nimi míti spory, ale to neznamená, že by se na historii měli dí vati německými brýlemi. Pozdrav a napište ně co do našeho orgánu! Česká hudba 11řes stanici K T A T. Každou následující sti'.'edu.od 8:15 do 8:45 večer, vysíla ti bude rozhlasová stanice K T A T ve Fort Worth českou hudbu orchestru Joe Mrlíka. Bu de-li se vám .tato púlhodinka líbiti, pište o tom na: Joe Merlick,KTAT,Fort Worth, Tex. Neod poručuje se požadovati věnování toho onoho čísla tomu či onomu. Rozhlasu naslouchajícímu obecenstvu se znechucuje dl@uhéjalové poví dání během jednotlivých čísel resp. čtení neko nečné řady jmen, jimž někdo některý kousek věnuje. českou lehkou neb taneční hudbu rádi poslouchá. jinonáťodní vei'ejnost - nač tedy zbytečného mluvení? Zlo 'tlovedečlcvěka na zem srazit, ale nedo vede a nemítžejej na zemi udťžet, na zemi udu pat, protože člověk utíká z oblasti zvířat do o blastí vyšších, do oblastí lidských. Podstatou demokracie musí být tvořivá spo lu1>ráce.Když ve světové válce byla Belgie na zemi, Francie zbita a na kolenou v zoufalé o braně, Rusko utopené v Baltských 'jezerech,Sr bové na útěku přes Albanii, když vítězící zvěř začala dávit celý svět, zdvihl se největší učitel demokracie, starý čtyřiašedesátiletý muž bez peněz a jediného vojáka, Masaryk, a pustil se do světa s jedinou vírou, že ten sv(tj boj vyhra je. Masaryka nehnala do světa nějaká roman tická přecitlivost starého muže, ale přesvědčení ve vítězství demokracií, vidění vzestupného vý voje člověkova,přesvědčení, že člověk v petu a práci, v slzách a utrpení valí jako Sysifos svůj b!;l.lvan na kopec lidského bratrství; že při tom ,;:klopýtne, rozedere svaly; zoufale zkřiví obličej, ochabuje, ale že se po chvíli oddechu opět vzchopí a že svůj balvan na vrch hory dovalí. .Tento prúhled alejí lidských dějin a jejich vý voje v budoucnosti vedl Masaryk:ak víi'e,že de mokracie zvítězí.Pro řád lidskosti na zemi bylo pobito ve světové válce 10 miliontt lidí, ale cí sař Vilém tím lidský vývoj nezastavil a 11eza ;3t1,1,vi jej ani 11lk(lo j\11ý.
s,
Ve středu, dne 26. října 1938. Bitler o možnosti světové války. Na lidové manifestaci v Saarbruecken Hitler promluvil ku shromážděni 200,000 mužů. Mezi delší řečí
Hitler prohlásil: "Rozhodl jsem se t. roku, že vrátím Říši 10 mílíonů Němci\ a 110 tisíc čtve rečních kilometru území. Byla to soudružnost německého národa, která byla podmínkou mé ho tvrdého rozhodnutí a jsem pevně přesvěd čen, že jsem vůdcem národa mužného a roz hodného. Neví se snad za hranicemi, že národ německý roku 1938 není již německým národem z r, 1918. Přehlíží se výchovná práce, vykonaná nacíonálním socialismem a zabezpečeni hranic hradbou opevnění, kterou nikdo nepronikne. Jsem šťasten, že se nám vrátilo 10 milionů Němců a že mír byl zachován, avšak naše zku šenosti z těchto posledních osmi měsíců nám ukázaly, že třeba zůstati rozumnými, a to více než kdy jindy a nezanedbati ničeho, co by mo hlo sloužiti k ochraně Říše. Nebezpečí světové války trvá. Po Chamberlainovi může zcela do bře přijíti Cooper, Eden nebo Churchill, a my víme,,že pak by mohla začíti světová válka. Ví me, že světový nepřítel, židovstvo a bolševici jsou připraveni ke skoku! Jsme ochotni jakož to stát silný provozovati politiku dohody. My to můžeme, poněvadž nežádáme nic od dru hých a přejeme si míru. Nepotřebujeme již an glických guvernantek, angličtí státníci nemusí se starati o to, co se děje uvnitř hranic Říše, my se nestaráme, co se děje v Anglii a nechť se Angličané starají o to, co se děje jinde, na příklad v Palestině. Žádám v zájmu světového míru, aby politici se zabývali svými vlastními problémy a ne problémy druhých. Nebude-li to mu tak, pak nebudeme moci vytvořiti podmín ky, nezbytné pro trvalý mír. My víme velmi do bře, co to znamená býti vydán na milost a ne milost druhých. Vybudovali jsme veliké něme cké ímperíum a prohlašuji však německému národu: Buďme na stráži a buďme bdělí!" Lidé mají své zákony. Dnes jsou pravdou od hlasovanou zákonodárnou nebo nařízenou dik tátorem, zítra nejsou ničím. Ale jeden zákon, jedna pravda' je nezměnitelná: pravda, že lid ské pokolení spěje k ušlechtilosti, že se zlepšu. je a že vytvoří spravedlivý řád humanitní de mokracie. čistými Lány svítí zas zla N ADté TICHÝMI, záříjové dni, jako před rokem. Nepo
znáš, že všechno kolem. tebe je o celý rok star ší, i lidé že zestárli. Peřd branou do zámku stá vají titiž Rusové, Francouzové, Italové; zrovna , před týdnem měli službu, ted jsou tu, pravda, jiní, mladší četařově, kteří na dvoře svých ka sáren vedle zámku hrají voleyball. Ale i oni jsou o rok starší. Před branou hřbitůvku je to přece jen jaksi nové: dvě boudy prodávají upo mínkové předměty a pohlednice. Z jedné bou dy se na vás směje paní Loskotová: "Jo, jo, starej je zrovna na hřbitově, kope hrob!" Na hřbitově opravdu hrobník Loskot stojí obě ma nohama v hrobě. Nějaká babička zemřela, t sobotu má funus, chudačka, ani košili nemě la, když k ní přišel panpáter s posledním po žehnáním. Hrobník Loskot kope úzký hrobe ček pro babičku, vedle hrobu jejího muže. Je to přes cestu naproti tomu známému hrobu, kde přesně podle národní písně odpočívá svůj sen T. G. M. a paní Charlota: Kde je náš tatíček Roste na něm trávníček ... Nic, než prostý trávník v malé zahrádce, ani nápis, nic. Za to zvadlých kytiček na obrubě hojně. A pořád někdo stojí nad tím hrobem; přijde jeden, odejde, přijdou dva jiní, odejdou, už tu je zas někdo. Místo před hrobem takřka neosiří. Honosné, ale stejně · zvadlé věnce visí na z.di. Hí:obník Loskot vyhazuje boží.hlínu z. nového hrobu a·pořád vypravuje, Má toho mnoho v so bě, musí to ven; Lidé se u něho zastavují, on s nimi porozpráví. Jo, copak loni, loni, to bylo v t:;ánech zdrávo! Umírali sami lidé sešlosti vě kem. Pan president Osvoboditel byl tenkrát osmej a poslední v tom roce. Když tak člověk poi'ií.d kope, tak si taky říká: Eh! Co jsme na tom světě? Dvaašedesátka na krku, dlouho-li pak?. A.to jsem čtyřicet let d.ělttl ~icnt,tl Tudle,
wsTNíK
Strana. 13.
Členstvu westských řádů k povšimnutí! V ne děli pořádá westská odbočka Sdl'užení amer. Čechoslováku Texasu - český Den - ve pro spěch Československa. Připomínáme, že nedáv no zde založená Odbočka S.A.č. zahrnuje kraja ny všech táborů, tudíž i členstvo naší S.P.J.S.T. Velkolepý osadní podnik připadá k výročí 28. října, které je letos proradností nejbližších spo-, Jenců Čsl. republiky dosti smutné. My ne ochvějnou věrností zrazeným bratřím chceme americké veřejnosti dáti na [evo, že je neopu stíme a nezradíme. Úkolem westského č. Dne není jen hmotný výtěžek ale docela něco váž nějšího. Je příkazem dneška, aby všichni ti, kdož chtí nadále zůstali Čechoslováky, semkli se v pevný šik a byli připraveni pro doby, jež rozhodně musí pl'ijít. Už z té příčiny nemělo by býti jediného člena naší Jednoty jakož i jedi ného krajana velké a bohaté osady West, který by zůstal doma v neděli 30. října. Musíme si při pomenouti, že se jedná o bytí či nebytí l nás sa motných, kteří jsme vzdáleni tisíce mil od těž ce zkoušené staré domoviny, ale vzdor tomu zá kladem veškeré naší činnosti národní, spolko vé i společenské jest to pouto, které nás víže k čsl. historii, kultuře, hudbě a umění. č. Den za počne společným obědem v síni řádu Jaromír, výboru pcdařílo se zajistiti za řečníky: Msgr. Pelnáře, p. V. Maudra z Houstonu a sl. Koeme lovu. Ruzné zábavní atrakce pro dítky i dospě lé připraveny budou v parku, pí. Váňová před vede se školáky ukázky ..národních tanečků, spolusestry budou podávati oběd, svačinu i ve čeři podle výborně sestaveného "Menu", večer · bude lidová veselice při hudbě dvou orchestrů. O zábavu duchovní i požitky tělesné bude nále žitě postaráno, návštěvníci stráví nezapomenu telnou neděli a veškerý výtěžek přijde do fon du Pomocného. V pádu nepříznivého počasí Den bude o týden později. Veselost bývá dle sta rého rčení kořením života ... a jestliže kdy by lo drobet veselosti zapotřebí, jest to zajisté v těchto chmurných dnech, kdy mysl čsl. člově ka nemůže se odtrhnouti od smutných událostí tam za mořem. Podnik vnese do našich duší ve selejší náladu. Přijďte proto všichni, komu to okolnosti dovoluji! Nechť výtěžek je uměrný s početnosti a, celkově dobrou situací westských osadníků! Na shledanou v neděli!
Kolonie na účet malých národů. Anglická vláda zamýšlí svolati v dohledné době poradu koloniálních mocností - Anglie, Francie, Ho landska, Portugalska, Belgie a Italie - při niž má býti jednáno o uspokojení německých ko loniálních požadavků. Anglie vždy ráda rozdá vala z cizího, obětováni Československa spadá do této laciné velkomyslnosti, než předání části svých kolonií Německu už je věc jiná. Britanie totiž nechce Hitlerovi vrátit jižní ani západní Afriku, jednak proto, že se stala součástí Jiho afrického domínía, jednak proto, že jsou v ní bohatá naleziště diamantů, která by Němcům umožnila konkurenčně zabít Kimberleyské di amantové pole, vlastněné Angličany. Tangani iku pak nechtějí Angličané vydat proto, že by tím přerušili jednotný pás území, po kterém jde železnice Kapské Město - Kahýra. Proto hledá Anglie východisko, jak dát Němcům kolonie a při tom si uchovat tyto dvě hlavni kolonie pro sebe. V Londýně se mluví o tom, že se Němcům má umožnit, aby hospodářsky využili balgíckého Konga a portugalské Angoly. Mluví se také o účasti Němců v Holandské Indii, jež oplývá o lejem a gumou. Pakt čtyř mocností v Mnicho vě, vydává po porážce čechoslovenska všech ny malé státy na milost a nemilost čtyř mocno sti a proto není divu, že se vyskytují opět po plašné zprávy, že žádost Německa po koloniích má být ukojena na účet Belgie, Holandska a Portugalska. Zatím tyto zprávy jsou jen pokus ný balonek, Chamberlainova vláda v zákulisí znovu čachruje ..• Naše návštěvy. V sobotu dojel do West náš organísátor br. Karel Navrátil a učinil nám kratší návštěvu. Téhož dne zastavili se tu br. T. Salač a syn z Buckholts. Dleli návštěvou pří buzných ve Fort Worth a cestou domů chtěli shlédnouti nové místo tiskárny Čechoslováka. s bratrem Salačem poznali jsme se na sjezdu v Schulenburgu a shledání po tolika letech by lo oboustranně milé. - V ponětí přijel do West tajemník R.V.O.S. p. Slavík z Buckholts. Vyři zoval tu jisté záležitosti tohoto ochranného spolku a na chvíli se zdržel i v redakci. Návštěvy nás těšily. a
č,
to on. Přešel takovým pomalým, rozvážným krokem tmou a zmizel v parku. Vracet jsme ho už neviděli. Ale bylo to několikrát, ne jednou. Nepovím vám ani, který den tu chodívá, ale chodi." Dědoušek, kterému starý Loskot jistě taky záhy vyrýpne na lánském hřbitůvku dolík, ví zase docela bezpečně, že to bylo už po několiká tý pátek. Byl včera na poli za hřbitovem, tako vou jako jiskru viděl nad hrobem, mihla se a ztratila vysoko v nebi. Vždycky v pátek. Ale viděl to dědoušek jen sám. Když si pozval dru hé, nebylo nic. Až zase když byl sám. Takové je to dnes v Lánech. Stařečkové žijí těmi věcmi, zatím co všedni cesta je tichá a prázdná. , Tam u Libušina stojí letos vysoká halda. Je to kopec větší než jaký vyhrabe stal'ý Loskot z ňader lánského hřbitůvku pro ty, kdo zde u mírají na sešlost věkem. Dokud žil bilý pán, často zašel na hřbitov a když viděl kopat hrob, ptá val se Loskota, nač ten nový mrtvý zemřel a jak byl stár. A jak byl chud. Nový president chodí a ptá se na zdraví samotného Laskota. "V tom se ti dva ohromně Iíšejí", i'íká stal'ý Loskot, který už té dřiny má také dost. V zámku je všechno,. jak bylo. U Masal'yků jsou všechny pokoje zachovány, jak byly před rokem. šaty dosud visí na svých místech, knihy přesně srovnány tak, jak bílý pán je sróvnal, než odešel od posledni korektu ry knihy "Rusko a Evropa". Je na svém místě i tužka i odložený špendlík do kravaty. Jen v pravQ ode dveří ložnice leži · posmrtná maska. Ta je navíc. Z hudebního salonku sem zazní někdy tlumené kroky. Jinak: se tu nic nepohne. - Už je to rok! Kuzma.
BílýpánQ kdypak to bylo, jo, před čtyřma nedělema, při šel zas po čase na návštěvu pan president. Tro chu mu zbělely vlasy. Popovídali jsme si. On mně: No, tatíku, dobře tady ten trávník oše třujete. A já jemu: Inu, pane presidente, už a by sprchlo, nebo to bude celý rezatý jako koč ka. Pak mně podal ruku, že pre] bude pršet. No, a já mu jako přál moc zdraví a aby nám ještě hodně a moc dlouho vládl, jsem mu poví dal. A on se usmíval a tiskl mně ruku. Pak mi taky paní prestdentová tiskla ruku. Hodně dlouho jsme si tak poroaprávěll se starým hrobníkem Loskotem. President Masa ryk tam má moc dobrou stráž v tom starém. On je osoba moc vyptávaná a v novinách to často slyší všechno zmotaný, jako s tím, že president Beneš plakal jednou nad hrobem jako dítě. čerta plakal! On to dovede v sobě udržet. Padá zas takový záříjový podvečer jako ten krát, když od Kladna přijížděl smutný černý vlak. Ale pěšiny jsou tiché, ves je prázdná, ja ko splasklá. Na záhrubní posedávají lidé nave čer při černé hodince. Postojíš tu. s tím, tu s o ním, promluvíš. Divné báje a legendy slyšíš. Loskot je realista, ten jen o škutečnostech. Ale staré babičky a dědové vyprávějí a šeptají. Mi lá babičko, to je těžko novinách vypravovat! Víte, my loni v noci u té brány byli také lidé, nevěřící .na pověry a slyšeli jsme na. vlastní u ši houkat sýčky. Pak nám ale odbemíet v my sliveckých listech vynadali. Kdepak pry by sýčkové tu noc houkali. Podle odborníků pro stě sýčkové houkat nemohli ... A vy mi tady, babičko, najednou vypravujete takové věci ..... "No, na mou duši, vždyť jsem to neviděla já sama! Takhle večír.idíval! jsme se přes zeď do parku. Bílá postava vyšla ze zámku. Znáte pře ee ty bilé šaty, které 1.19sil. Každý ~e 211al. B~}
v
Fašisté pomáhali fašistum, komunisté pomá hali komunistum a dokonce i španělské demo kracii; demokracie demokraciím nepomáhají. ,- A. Malraux: Naděje.
~,
Strana 14.
vtsTNíK
Ve středu, dne 26. řijna 1938.
evropských ras nejvyšši. Dospělý muž v průměru 1.75 metru. Snad je tato výška ná sledkem pozdější pohlavní zralosti. Čím dále jdeme na sever, tím více nacházíme rfist ještě meaí 20. a 25. rokem. Také stáří začíná mnohem později. Nordický muž je vysoký a štíhlý. Jeho údy jsou podle našich zjištění velké v poměru k ostatnímu tělu. To je ve shodě s naším smys -lem pro krásu. Národy s jiným rasovým slože ním mají ovšem jiiný ideál krásy. Čím se tedy liší nordická rasa od ostatních? Předně tím, že je nadprůměrně duševně nadá na. Vyniká pravdivostí a energií. Nordičtí lidé mají většinou, i v poměru k sobě, velkou schop nost usuzovací. Jsou náchylní k zamlklosti a o patrnosti. Cítí, že příliš hlasité mluvení je ne důstojné. Jsou vytrvalí a sledují cíl, který si jednou vytkli. Jejich energie se projevuje ne jenom ve válce, ale i v technice a vědeckém .ba dáni. Jsou přírodou předurčeni k tomu, aby ve dli. V Německu nacházíme tuto rasu hlavně ve Westfálsku, odkud má své jméno, ve Švábsku a Wuertembel'sku. Mimo Německo se vyskytuje ve Švédsku, a ku podivu také - na Kanár ských ostrovech. Falská rasa v průměru předčí výšku nerdí ekou, Její průměrná výška činí přes 1.75 me tru. Proti nordické není vysoká a-štíhlá, nýbrž vysoká a široká. Proto jedná také s větší silou. Tato rasa není v Německu skoro zastoupena v čisté formě. Shledáváme se s ní, hlavně smí šenou, v .Porýní, Dnes ji najdeme v Anglii, Francii a na ostrově Pyrenejském, tedy v zá padní evropě, Osamocené zbytky najdeme také na Balkáně. Její tělesné proporce jsou podobné jako u ra sy nordické. Západní člověk proto není zavali tý, nýbrž krásně štíhlý. Západní rasa je nej menší v Evropě. Západní muž dosahuje v prů měru výšky 1.61 metru. šffka ramen a úzkost boků není tak vyznačena jako u nordického muže. Pohlavní zralost přichází dříve. Proto ta ké stáří začíná dříve. Od nordické rasy se liší značně duševními vlastnostmi. Lidé západní rasy jsou - mnoho mluvní. Proti nordické a falské rase mají mno hem méně trpělivosti ... Jednají vice z citu než z rozumu ... Jsou vznětliví nebo i vášniví. Západrii rasa přes všechnu duševní vznělivost postrádá tvůrčí síly. Tato rasa vytvořila jen málo vynikajících mužů. · Tato rasa je málo podobná nordické, pokud se týče tělesné stavby. V Německu nacházíme tyto lidi na jihu a jihovýchodě, také ve středu Německa. V Evropě mimo Německo je nachází me v Anglii, ve východních alpských zemích (mají jméno po Dinarských Alpách) a na Bal káně až k Ukrajině. Velikostí těla se přibližují nordické rase. Di narský člověk má průměrnou výšku 1.74metru. Je vysoký a štihlý, Pokud se týče duševních znaků, má dinarský člověk. několik vynikajících vlastností. Jako nordický člověk je velmi pyšný a vždycky sta tečný. Je dobrý bojovník. Miluje velmi svou vlast. Je nadán větší tvůrčů silou než sousední člověk východní. Proti nordickému člověku podléhá dinarský více náladám. Je .od přírody hlučnější a hovornější. Není pro velké myšlen kové procesy nebo bádání. Vyniká však velký.m hudebním nadáním. Ještě nám zbývají dvě rasy, které se zdají spolu těsně příbuzné. Jedna je Nacházíme ji na jih a jihovýchod od Něme cka. Na západě se šíří k Holandsku a do střed ní Francie. Na jih ji můžeme sledovati až do alp ských zemí a střední Italie. Východní ... lidé ... jsou jistě odvážní, ale ne zbrklí. Nejsou bojovní. Kloni se k chytrosti. Postrádají ducha vládců • . • jsou ochotní a poddajní poddaní. 'Východní rasa je vždycky vedena, nikdy vedoucí ... Velikostí těla předčí východni jen nepatrně. Výcl:lodobaltský můš má v průměru výšku 1.64 metru. Konstituce je podobná konstituci vý chodního člověka. Baltický je jen vitálnější. Je malý a se širokými kostmi. Muž má široká ra mena, ale také široké boky. Zavalitostí se po dobá východnímu člověku. Ačkoliv se zdá, že dospívá dosti pozdě, začíná přesto stárnoutí záhy. . Hlavni složkou našeho národa je proto nerdíměří
~· .
OSVFfA.
~
Nový německý slabikář. národního socialismu je dnes S VĚTOVÝnázor společným vlastnictvím všech Němců. Vši-
. chní dobří a nezaujatí
soudruhově s.i osvojili ideály národního socialismu do té miry, že jim poskytují pevnou oporu a směrnici v každé ži votní situaci. Společný světový názor je nehynoucí páska, která spojuje vůdce našeho národa a jejich ná sledovníky ke společnému úkolu. · Minulost neznala takové spolupráce všech soudruhů v tvořeni společného života našeho národa ... Dřívější filosofické názory nevychá zely ze skutečnosti. Neměly nic společného se skutečnými událostmi a ve většině případu stá ly příkře proti nim. Následkem těchto. protiv se všechny problémy národního života staly brzy tak zamotanými a temnými, že ani sami vůd cové takových filosofických systém-rt nevěděli, jak zavést pořádek doprostřed zmatku. Pokor ný soudruh musel jenom čekat více méně trpě livě, co vzejde z vysoké politiky. Byl zatlačen s politického jeviště mezi pouhé diváky. Dnes je tomu právě naopak. Všechny problémy národ ního života se staly tak jasnými, prostými a určitými, že jim může rozumět kaželý soudruh a každý může spolupracovat na jejich řešení. Neboť národně socialistický světový názor není nic umělého a vymyšleného. Není teorii, nýbrž přizpusobuje se přesně skutečnosti. Ideál národního socialismu se zrodil .ze zkušeností. Nejvýznamnější a nejúčinnější skutečnosti v životě národa jsou "krev a půda". Kdo uzná je jich stmelující sílu a působení v dějinách, ten se může také zúčastnit vytváření budoucnosti. Pěstovat v Bitlerově mládeži politickou vůli je proto podle světového názoru národního so cialismu úkolem této učebnice určené pro ško ly Hitlerovy mládeže. Základem národně socialistického světového názoru je různost lidí. Pď tělesné stránce nebu de tuto různost nikdo popírat. Neboť je příliš ařeímě, že kůže rudá je jiná než žlutá, černá a bílá. Mimo to nejsou lidé stejní ani uvnitř ro diny bělochů. Barva očí, vlasů, kůže se také vel mi liší. Jsou však rozdíly i po stránce duševní. Na li di se proto musíme dívat podle jejich duševní ho založení. Uvědomujeme si to, a podle toho jednáme. V dřívějších dobách se nebral zřetel k této zřejmé různosti lidí anebo se postupovalo vě domě proti této skutečnosti. Tragickými svěd ky toho je množství kříženců vzešlých ze spoje ní Němců s černými sbory za okupace Porýní a s židy ... Německá krev je proto podmínkou pro přijeti do společenství německého národa. Žid, který přijal německé jméno a křesťanskou víru, zů stává židem. Ro?díly, jaké existují mezi černochy, Indiá ny a jinými, jsou patrny ihned. Nejsnadnější je rozlišovat rasy u národa, který se skládá z přibližně podobných a příbuzných ras. Laik o byčejně řekne, že Japonci jsou všichni stejní. Přijde-li Japonec do Německa, řekne také, že všichni vypadáme stejně. Čisté rasy lidí dnes sotva exístuíí ... Povsta ly smíšené rasy ... Jedno všakroslíšuíe náro dy navzájem, totiž různý poměr ras. Mnoho ná rodu v Evropě si zachovalo především nordický charakter, jiné západní nebo východní, či vý chodobaltský a tak dále. Seznámíme se základními rasovými složkami německého národa ... , nejenom s tělesnou stavbou, ale i s duševními a duchovními zna ky ... Podle převládajícího násoru můšema v Ev ropě a tudíž také v Německu s určitostí rozlišovat tyto rasy: ' 1. Nordická rasa. 2. Falská rasa. 3. Západní rasa. 4. Dínarská rasa. 5. Východní rasa. 6.'Vý chodobaltská rasa. No1·dická rasa, stejně jako falská, je ze všech
<;
cká rasa. To neznamená, že polovina našeho národa je čistě nordické rasy. Všechny uvede né rasy se vyskytují smíšeny ve všech částech naší vlasti. Avšak okolnost, že velká většina na šeho národa je nordického původu, opravňuje nás k zaujetí nordického stanoviska při hodno cení charakteru, ducha, tělesné strukturu a fy sické krásy. To nám také dává právo upraviti naše zákonodárství a stát podle světového ná zoru nordického člověka. Učebnice pak vysvětluje Mendelovu teorii dědictví a aplikuje ji na utváření ras. Mluví o nutnosti pěstovat nejlepší rasové vlastnosti, popisuje některé dědičné choroby a vady, a vy světluje zákony Třetí říše, týkající se manžel ství a zdraví a zvlášť varuje proti "poskvrnění mysli a krve židy" Zdůrazňuje nutnost zvýšiti liknavou německou porodnost, aby německý národ "žil na věky, od století k století." Německý národ se od prvnich dob vyzname ná val l'9zumem a zvláštní láskou ke své pftdě. Jen když rasové znečistění hrozilo udusiti ži voucí a jedinečnou sílu německého národa, mohly ony síly, které hrozily vyvrátiti z kořene německý národ, získat půdy. Proto měly být první porušeny duchovní hodnoty půdy. Láska k vlasti byla zničena a zesměšněna. Světoobčan "nadnárodního'' ražení byl postaven za cíl, hodný snažení. Pak byly také napadeny země dělské základy našeho hospodářského života. názory cizí našemu národu se šířily mezi něme ckými hospodáÍ'Skými vůdci a odňaly našini produktivním pracovním silám vědomi, že je jich. práce spočívá na celonárodním základě. Následkem toho se německý národ stával ho spodářsky stale závislejším na cizích zemích. Národní socialismus nyní zavedl znovu přiro zený řád do hospodářství. Vrátil našemu lidu tvůrčí sílu a zdroje a výrobky 11ašeho území u činil základnou německého hqspodářství. Už dnes, po několika málo letech, je úspěch toho to nového zpúsobu hospodářského my.šlení zřej mý. Armáda nezaměstnaných, čítající miliony, zmizela. V německém hospodářství nastal nový rozmach. Německým územím rozumíme každou oblast středni Evropy, která je obývána Němci ve ví ce méně trvalých osadách a kterým vtiskl ně mecký národ svi1j ráz. Je obklopeno zeměmi, které jsou vzhledem k Německu okrajovými o blastmi Evropy, protože jsou obklopeny se tří stran mořem nebo neobydlenými kraji. Umístění německého území ve středu Evropy pftsobilo silně na dějinný osud našeho národa. Neboť všechna duchovní a politická hnutí v Evropě se musela setkat na německé půdě ... V posledním století musel náš národ zápasiti s ideami západního liberalismu a východního bolševismu. K tomu všemožné útoky, hrozící zničit život a kulturu evropského kontinentu, musely být ustavičně odráženy na německé pft dě ... Mimo to bylo německé území pro svou ústřed"! ní polohu vystaveno hned od počátku tlaku svých sousedů. Poněvadž byli na okraji Evro py, jak už bylo uvedeno, byli nuceni obrátiti všechno své expansivní úsilí proti německému území ... Německá říše, politická to oblast německého národa, pojímá jen malou část německého ú zemi. Od úpadku císařské . moci za středověku se politická oblast řiše zmenšila a omezila. Ně , kolik německých států se odtrhlo od říše a část jich se úplně odcizila německému národu. Mi mo to některé části říše byly uchváceny cizími národy ... Německá populační oblast sahá všude, kde se mluví německy. Sahá daleko za politické hra nice naší řiše a obsahuje všechny státy i sou vislé německé populační oblasti, které jsou vlastnictvím neněmeckých stát11 ... Německá kulturní oblast sahá ještě dále za. německou populační oblast na východ. Obsa huje taM země německých národu, které však přijaly své dějinné uvědomění, svou kulturu a sv'lij národní ráz od německého národa. V té to německé kultumí oblasti jsou všude znát stopy německého života. Německý jazyk, ně mecké umění a německé právo jsou ví·ítomny všude po celé německé kulturní oblasti. V ní le ží roztroušeno mnoho velik:ých ostrovů Němcii.. Dodnes sl udrželi živé spojeni mezi německou kulturní oblastí a Němci samými. ~ '
VISTNf:K:
Ve středu, dne 26. října 1938.
Ruka pana Šlégra něžně pohladila dopis a vložila jej do obálky. Potom rozložil druhý list a za chvíli byl znovu pohroužen do četby. Tatínku! Jsi nádherný člověk, žes tak svědomitě držel palec. Pomohlo to - jsem přijat. Byla to ná ramná švanda a myslím, že Tě to bude zajímat. ROMÁNMLADÝCHSRDCÍ Ráno jsem se připravil důkladněji než na ples - dokonce jsem se oholil, ačkoli jsem měl bradu jako zrcadlo - pak jsem se s tlukoucím DYŽ večer Heda ulehla, šeptaly její rty právě tak, jako v tutéž chvíli rty Věl'iny ' srdcem vydal na cestu. Nevím, uvěříš-li, že jsem měl po prvé v životě trému a mohu říci, a Stášiny: "Zase uvěřím lásce." že to není pocit právě příjemný. Límeček mne 8. škrtil, šaty mne tísnily a bylo mi nepříjemné Pan Šlégr seděl ve své pracovně skloněn nad horko. Nejhuže bylo, když jsem stál před pa několika dopisy. Dlaní podpíral svou. krásnou, nem ředitelem. Je to sice úctyhodný pán, ale výraznou hlavu, které tolik slušely šediny, jež oči má jako jehly, kterými se do člověka zavrtá, se vlnily na skráních. Šedé očí zái'ily teplem jako by hledal kaňky na jeho Iehtívém svědo velké otcovské lásky. List, který držel v ruce, se mí. Myslím, že jsem vypadal jako uličník, kte sotva znatelně chvěl. rého chytili pří vymlácení školních oken. Byly to dopisy od jeho syna Jaroslava. Těšil "Vaše vysvědčení, pane!" vybafl na mne, se jimi ve volných chvílích, četl je stá.le znovu když jsem se na něj již chvíli nejapně díval. a vždy v nich nalézal něco, co až dosud pře Potom je zkoumal, jako kdyby chtěl objevit pa hlédl. Z dřívějška nebyl zvyklý dostávati od Já dělek. Teprv na konec se podíval na jméno a ry dopisy a proto si je tím více zamiloval. I potom udiveně na mne. Jeho ledový výraz po dnes usedl ve své tiché pracovně, aby se jimi někud roztál. "Jste příbuzným pana Šlégra, potěšil. Začal čísti první, který dostal. majitele Nizzy-Bon-Tonu?" Zlatý táto! Tu jsem Tě, milý tatínku, zapřel hůře než Doufám, že se pNliš nepolekáš mého nového Petr Krista, neboť ani kohout nestačil tak ry rozmaru-psáti dopisy. Chci od nynějška s Te chle zakokrhat. bou sdílet všechno, co mne na cestě za nově vy Rysy pana ředitele zase ztuhly, změřil si mne tčeným cílem potká. Jistě se pamatuješ na naši ironicky a potom řekl suše, jako bys ořech roz poslední rozmluvu v Tvé pracovně a jistě jsem drtil: "Proto!" V jeho očích jsem viděl, že si Ti: případal směšný svým nezvyklým zájmem o mysli: "Kdepak ty, chudáčku, a náš Šlégr!" By obchod a ještě komičtější musela se Ti zdát má lo mně do smíchu, ale hrdinsky jsem se opano otázka, týkající se mé budoucnosti a dokonce snad i mé ženitby. val. "Nu., dobrá. Zkusíme to tedy s vámi. Přijďte Vidíš, tatínku, uznávám, že jsem byl směšný zítra!" Potom se ke mně otočil zády, což je asi a přece na ten večer rád vzpomínám. Myslím, u něho způsob loučení. Vypadl jsem tedy a gra že nás sblížil vice, než celých dvacet pět let, po tuloval jsem si, že jsem přijat. které ses o mne s takovou láskou staral. Nejra Druhý den jsem nastoupil službu. ději si vzpomínám na Tvá slova: "Vezmeš si tu, Zdejší odbočka jest asi o polovinu menší, než kterou budeš míti ráda." Myslím, že Ti budu za v hlavním městě, mohu však říci, že se mi zde tuto větu vděčný vždy, když na onen milý večer líbí. S kolegy jsem se už spřátelil. Jsou to pří vzpomenu, a chci se Ti za ni odměnit úplnou u jemní hoši, mající smysl pro humor. Slečna, přímností. Poslyš tedy: která je se mnou v kanceláři, dělá na mne za Delší dobu jsem potkával roztomilé, plavovla milované oči od první chvíle, kdy jsem nastou sé děvčátko, které se mi tolik zalíbilo, že jsem pil. Kdyby věděla, že vzpomínám na malé, vese nemyslel na nic jiného, než na ně. Vypozoroval lé děvčátko., které pobíhá po ulicích velkomě jsem, kdy chodí určitou ulicí a přiznám se Ti, sta jako zál'ivý motýlek, tedy by se nenamáha že jsem byl šťasten, kdykoli jsem ji uviděl. la. Přes to jsem se s ní neseznámil. protože byla Již se také zasvěcuji do "kšeftovní hantýrky" vždy doprovázena třemi kamarádkami. Čekal znám různé přezdívky svých kolegu i nadříze jsem na příležitost, abych se jí představil. Jed ných. Tak řediteli říkají "Rampouch", což shle nou jsem vyslechl, nepozorován, jejich rozho dávám velmi přilehavým. Mů] kolega po pravici vor. Stěžovaly si na svého bohatého zaměstna je "Hrdina prérie", pro svou náruživou zálibu v vatele, který si hledí jen svých kapes, ale za cowbofkách, po levici sedí "Vrchní radní". Sleč městnanců si nevšímá. Jediná "moje maličká" ně, o které jsem již psal, říkají "Květ kaktusu", ho neodsuzovala, omlouvajíc ho velkou prací a což ji velmi zlobí. Musím se Ti přiznat, že už i s nejveselejší tváří se přiznala, že je spokojena já mám přezdívku, třeba že jsem tu teprve tak i se svým údělem chudého děvčete. Věř mi, ta krátkou dobu. Říkají mně "Krásný princ z Ne tínku, že mne její skromnost v dnešní době manic". Není to komické? honby za mamonem velmi dojala a v duchu Práce mám dost a těší mne. Na otázku platu jsem byl roztrpčen na jejího zaměstnavatele. jsem docela zapomněl a teď jsem zvědav, jakou Proto snad pochopíš mé překvapení, když jsem sumou mne omráčí. Alespoň vidíš, jak jsem do ji nalezl při prohlídce našeho obchodu v jedné sud nepraktický. kanceláří za psacím strojem. Prozatím toho víš dost, tedy si schovám oTen den stal se mezníkem na cestě mého ži statní na příště. Tvťtj Jara. vota. Prvně jsem si uvědomil práci všech lidi Třetí dopis zněl: kolem sebe a svou hroznou nečinnost. Nemohu Milý tatínku! pochopit, jak jsem mohl být tak slepý a nevi Už jsem zde vice než měsíc a stále nelituji, že dět, jak se namáháš, zatím co já se bavím. Je jsem se rozhodl pracovat. Pozvolna se zasvěcu pravda, studoval jsem pilně a svědomitě, ale ji do tajů obchodu a doufám, že až se vrátím, mé vzdělání leželo ladem. Rozhodl jsem se, že budu Ti již poněkud platnou silou a nebudu se budu také pracovat, abych se jednou mohl za muset hanbit před svým malým děvčátkem, sebe dívat s hrdě zdviženým čelem. Chtěl jsem které již od útlého mládí musí pracovat. s Tebou se poradit o svém rozhodnutí, ale náho Dnes po prvé zaslechl jsem rozhovor, který da dala mně do ruky dopis ředitele naší filiál se týká nás: "Starý pán je dříč a při tom je do ky, který hledal korespondenta cizích jazykíi. brák. Dělá mnoho pro chudé a zmrzačené i ji Protože jsem měl obavy, že mně budeš mů] plán nak nešťastné lidi" (Ten dobrák jseš Ty). "Za rozmlouvat, rozhodl jsem se prostě vzít nohy na to ten mladý floutek (to jsem já) neví, jak ta ramena a pokusit se o štěstí jako "výdělečná tínkovi pomoci od peněz, kde flámovat, kde se sila". bavit a po.světě lítat." Už jsem sechtěl rozoh Teď sedím v K .... v jednom hotelu a uží nit, ale na štěstí jsem si vzpomněl, že s tím vám posledního dne své svobody. Zítra se půjdu floutkem nesmím mít nic společného. ' představit panu ředitelovi Hofmanovi. Jsem o Když·jsem se později nad tou přísnou krttípravdu zvědav, jak dopadnu. Nedostanu-li však místo zde, půjdu hltdat jinam. Byl by v tom . kou zamyslil, musel jsem uzngt, že není tak do cela nesprávná a byl jsem "Hrdinovi prérie" (on čert, abych něco nenalezl. Prosím tedy, tatínku, to totiž povídal) vděčen, že mi otevřel oči, a drž svému velkému začátečníkovi palec, aby se bych viděl, že i jiní si všimli mého zahálčivého, mohl něčeho dopracovat. klackovitého života. · Napíši Ti zase brzy, !;l,bys věděl, stojí-li štěstí Teď však už jsem sé hodně změnil a práci při mně, jako až dosud. Tvfij Jára.
~========:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
HEDA HALÍŘOVÁ:
DĚVČÁTKA
K
a
Strana 19. jsem si zamiloval. Dokonce jsem byl pochválen ředitelem, což je velkým vyznamenáním, ne boť on chválou nikdy neplýtvá. Musím Ti je ště říci, že mů] měsíční plat jest patnáct set. Byl jsem tím velice překvapen, neboť ostatní úředníci mají šest až jedenáct set. Když jsem se tomu divil, vysvětlili mně, že korespondenty cizích jazyků těžko seženou a proto že jsou tak dobře placeni. Můj předchůdce prý měl přes dva tisíce. Mimoděk jsem si vzpomněl na jedno odpoledne, kdy ťukáni psacích strojů mne u pozornilo na několik děvčátek, která za svou měsíční práci dostanou tři sta. Je to velký rozdíl, viď, tatínku? Tvůj Jarka. Milý tatínku! Tvúj dopis se mne velice dotkl a musím Ti dát za pravdu, že něco podobného je zcela do bře možno. Nevím, proč mne ani nenapadlo, že by "moje děvčátko" nemuselo být opravdu mo je. Ani na mysl mi nepřišlo, že by mohla ztratit srdéčko pro někoho jiného a na mne že by se dívala provždy cize. Při podobné myšlence mi cosi svírá hrdlo a mám chuť bit se a vydobýt si svou maličkou. Není snad podobný pocit ne muž'ný? ... Já však i přes tuto obavu zůstanu zde. Určil jsem si cíl a proto vytrvám. Musím se stát celým člověkem a teprv, až budu mít vy svědčení jak schopný korespondent, se vrátím, abych si ji získal. Snad mne ani tentokrát ne opustí mé příslovečné štěstí. Dnes jsem vzbudil velké pohoršení mezi ko legy. Nějak se dověděli, že je Stáňa se mnou. Jest to smutné, že jsem až dosud potřeboval pro svou osobu obsluhy. "Krásný princ z Nemanic si drží sluhu!" vy smívali se mně všichni a tak jsem se rozhodl, že se zřeknu i tohoto pohodlí. Proto ho pošlu teď před vánoci domů. Potom jsem byl poká rán jedním, který to se mnou dobře myslí, když jsem si několikrát najal taxi: "Kdybyste ne rozhazoval! Takový mladý chlapec a nemůže chodit pěšky. šetřte! Kdybyste se chtěl jednou oženit, bude vám každá koruna dobrá." , Vzal jsem si to poučeni k srdci a chodím teď stále pěšky. Jinak mne mají všichni rádi, snad proto, že jsem se již dvou zastal, když se na nich pan ře ditel hojil. Na vánoce nepřijedu, máme dvojnásob práce. Přeji Ti hodně příjemné svátky. TVfij Jára. Potom následovalo několik dopisů, které líči ly jeho práci a drobné episody z obchodu a te prv poslední dopis rozevřel starý pan Šlégr a. během čtení se usmíval. Dopis byl datován 15. dubna a obsahoval toto; Zlatý táto! Přišla velká katastrofa! Ještě teď jsem se z toho docela nevzpamatoval. Hlava mi dosud brní od všech těch řeči, které se na mne sesypa ly. Vypíši Ti přesně, co se'stalo. Jsem již nádherně zapracován, s kolegy si většinou tykám a všichni mne mají rádi. A najednou přišla ta rána. Pamatuješ se na. můj loňský tennísový zápas, ve kterém jsem se umistíl jako prvý? Některé noviny tenkrát při nesly můj obrázek a v jednom ilustrovaném ča sopise bylo pod mou fotografií toto vysvětlení: "Známý hráč tennisu, Jára Šlégr, který letos již po druhé si uhájil první místo v našem městě, jest synem mnohonásobného milionáře Karla. Šlégra." Tento časopis někde objevila slečna z kance láře a způsobila s ním pravé pozdviženi. Zdá se, že si mimo ředitele nikdo nevšiml shody mé ho jména se jménem jeho zaměstnavatele. Bylo to velmi směšné, když pochopili, že má slečna pravdu, a potom mne okukovali jako ně jaký zvláštní exemplář ze zoologické zahrady. Začali mně všichni vykat, což jsem si důrazně zakázal. Myslim, že jsem tím získal jejich sym patie. Ředitel v pravém slova smyslu změkl. Musel jsem mu důrazně připomenout, že se po važuJi dále za jeho podřízeného, až do konce měsíce. Pak už by neměl můj pob'yt zde účelu, protože bych byl protežován a to nechci. Tedy na brzkou shledanou . Tvúj Jára. Pan Šlégr zůstal ještě chvíli sedět zamyšlen nad dopisy a potom spokojeně vydeehl: . "Do bře, že už přijedeš, hochu zlatý. Bylo tu bez te be smutno." ~ ....
<;
.
Strana. 16.
WSTN'ÍK 9.
Prvni máj rozhodly se dívky ztráviti v malé výletní restauraci, v krásné lesnaté krajině, asi hodinu za městem. Jenda a František šli s nimi. Pro Františka znamenal tento výlet velkou událost a podle toho si také důležitě vyšlapoval po boku Věry. Vyšli brzy po obědě v nejlepší náladě. 1 mě sto bylo dnes svátečnější. Sotvaže se dostali ven z ulic, pozdravila je vůně luk a polí. Máj, první máj, opěvovaný mnoha básníky a toužebně očekávaný mladými srdci, slibující lásku a štěstí, vydekoroval všechny dískretní cestičky lesů, všechny záhyby šeptajících poto ků a lákající stráně jemnou zelení a po ní roz hodil pestré korále tisíce květu. Do korun stro mů svolal celé sbory zpěváků, po nebi rozvěsil lehýnké závěsy blankytu, vzduch naplnil slad kou, omamnou vůní a srdce neznámou touhou. Celá společnost usedla do tíchécho údolíčka, sevřeného dvěma stráněmi, porostlými břízka mi. Asi dvacet kroků před nimi tekla lenivým proudem řeka a za jejiich zády šuměly bi'izy svou nekonečnou montonní melodii. Celá příroda se odmlčela -- odpočívala. V Hedině duši však nebylo klidno. Bouřilo se v ní něco -- něco, čeho sama nechápala. Celou její bytost zaplavila vlna touhy míti u sebe ně koho drahého, někoho, kdo by chtěl žíti jen pro ni. K čemu jí byla přítomnost dívek, k čemu se rozhýří máj svými nejpestřejšímí květy, když byla sama - sama? Mlčky se zahleděla na rudý kamínek na své ruce, který vysílal ohnivé blesky v paprscích slunce. Teskně se usmála. Ten úzký, zlatý proužek vyvolal v ní milou vzpomínku na Štědrý večer, kdy jí byl tak ta juplným způsobem doručen. Kdo může být dárcem prstýnku a pisatelem obou lísků, které měla pečlivě uloženy v ozdobné krabičce na svém stolku? Zamyšleně přejela štíhlými prstí ky maličký šperk a potom se rozhlédla po o statní společnosti. Marta zářtla štěstím a Jenda se na ni díval jako na svatý obrázek. Škádlili se. Marta chví lemi zavýskla a Jeník se smál jako posedlý, když se mu podařilo zatahat ji za černé kudr ny. Kousek od nich seděli ostatní. Dnes i ten vážný, nesmělý a stydlivý František se změnil v rozdováděného chlapce, který se za chvíli do stal z přísného dohledu. Házel po dívkách na sbírané šišky a dělalo mu velkou radost, poda řilo-li se mu trefiti se do některé. "Pojďte, naučím vás dělat žabky!" navrho val jim a děvčata s jásotem souhlasila. Heda se pustila za nimi k řece a po chvíli je následo vala i Marta s Jendou. Dělali závody, komu se kamének nejčastěji odrazí od hladiny, a Marta byla celá nešťastná, že se jí to nepodařilo. Potom házeli proutky do řeky. Některé se za držely hned v kořenech vrby, některé odpluly kousek dále, ale proud je strhl zase ku břehu. Jen Stášin proutek odplul do širokého proudu a ujížděl rychle až se jim ztratil s očí. · "Stáša se z nás nejdále dostane!" proroko vala Věra. Stáša se se zamyšleným úsměvem dívala po proudu. "Možná, že přijede princ z cizí země a odveze si naši Stašenku s sebou ... " " - a u první lucerny ji vrátí, viď!" vpadla jí do řeči Stáša a tak prózou zakončila Věrčino vzletné snění. Všichni se rozesmáli a když František, kte rého ani první máj nemohl odvrátiti od věcí hmotných, navrhl, aby se šli nasvačit do lesní restaurace, všichni souhlasili s nadšením. Již z dálky dolehla k nim veselá taneční hud ba. Když vstoupili do útulného sálu a když k nim zavanula vůně sílrié kávy, kterou přineslo čistě oděné děvče, byla jej1ch dobrá nálada do vršena. Ani bohové na Olympu nemohli s větší rozkoší pojídati svou ambrosii, než .ěíníla tato malá společnost s kávou a koláči. Hedlí se s dobrým jídlem vrátil i dobrý roz mar. Žertovnla s ostatními a když pro ni ze za skleni." verandy. kde se tančilo, příšel chlapec, s chuti přikývla a za chvíli se vznášela při leh kých tónech tanga. Marta i Stáša ji brzy ná sledovaly. U stolu osaměla Věra s Františkem, a.le nezdálo se, že by se pro to mrzeli. . Heda se oddala kouzlu tance, neboť hudba na ni velice účinkovala. S polo přivřenýma oči-
V~ středu, dne 26. října 1938.
ma se nechala vésti svým partnerem - a na jednou se jí zdálo, že mezi tančícími páry za hlédla známou tvář. Rozevřela do široka oči a pozorně se rozhlížela. Již myslela, že se zmýlila, když se za ni ozval známý hlas, tiše něco pro mlouvající. · Rychle se otočila. Ano, byl to on, Láďa. Tančil s malým, všedním děvčetem. Ry chle zabloudila očima ke stolu. Díky Bohu! Věra tam seděla zcela v pořádku, pod starostlivým Františkovým dohledem. "Snad ani tančit nepůjdou," zadoufala Heda v duchu. Měla strach o Věřin znovunabytý klid, věděla, že Láďa vězel hlouběji v jejím srdéčku a věděla i to, že k Františkovi chová cit pouze sesterský. Při příštím kousku byla Láďou zpozorována. Zdravil ji s tím nejpřátelštějším úsměvem. Po děkovala chladným kývnutím hlavy a rychle odvrátila hlavu. Za chvíli viděla, že Stáša dě kovala za pozdrav týmž způsobem a Marta ani hlavou nekývla. Možná, že neviděla, neboť by la zakoukána do Jendy. Heda si všimla, že se Láďův obličej změnil vztekem a nemýlila se. Láďu opravdu chování dívek pohněvalo. "Co se ty protivy nafukují! Dělají obličej, jako by kousaly do citronu. Či si jim Věrka stěžovala? A co jim ostatně do toho bylo, jak se k ní za choval? Rozhodně nemají práva kritisovat je ho jednání," Náhle pocítil chuť přesvědčiti se, jestli by i Věrka učinila totéž, co ostatní dívky. Věděl dobře, že pro ni znamenal víc, než ona pro něho. Chtěl vyzkoušeti, má-li nad ní dosud takovou moc jako dříve. Po těchto úvahách sé začal rozhlížeti po tančících párech. Nemohl ji najíti, ale pochyboval, že by jedna z nerozluč ného čtyřlístku chyběla. Ale když přehráli je ště jeden kousek a hned potom druhý a marně ji hledal, usoudil, že přece jen zůstala doma. "Pravděpodobně ještě po mně truchlí," pomy slil si se zlomyslným úšklebkem. V tom hudba spustila jemný, lahodný valčík. To byl tanec, který Láďa netancoval, a proto se rozhodl, že se zatím půlde posilnit. Ve dve řích se srazil s Františkem a Věrou. Dívali se na sebe a Věra právě něco veselého vyprávěla. František se smál svým přijemným hlasem a pozorně naslouchal. V tom okamžiku spatřila Věra Láďu. Prudce sevřela Františkovu ruku a silně zbledla. Láďa došel až k nim a uctivě se uklo nil. "Promiňte, pane Bílý, chci říci slečně Věře několik slov," František, ode vždy zvyklý ustupovat, odstou pil několik kroků, aniž si povšiml, že se za ním Věra obrátila rychlým pohybem, jako by ho chtěla zastavit. "Věruško,'' zahovoříl Láďa tlumeným hla sem. "Dovol, abych ti vysvětlil ... " Věi'e se zdálo, že se s ní sál zatočil. Ano, to byl zase ten starý, mazlivý tón, kterým se jí kdysi vemluvil do srdce. Musela vynaložit vše chnu svou vůlí, aby mu přerušila řeč: "Není co vysvětlovat, Láďo. Nebyl jsi vázán a já jsem tě nepřemlouvala. Nepřeji si nic jiného, než a bys byl šťasten ... S bohem, Láďo!" řekla to mírným hlasem a se smutným výrazem v o čích a vzdálila se. Díval se za ní s pevně sevřenými rty. "Nevě řím, že to myslí doopravdy," zamumlal a čekal na přiležítost, aby mohl svúj pokus opakovat. Věra zatím došla k Františkovi, který na ni čekal s příkladnou trpělivostí. Když zpozoroval její bledost, tázal se starostlivě: "Není vám ně co, Věruško?" zavrtěla s úsměvem hlavou a po chvíli si do dala odvahy: "S tím chlapcem jsem chodila, Františku. On se chtěl vrátit ... " a po chvíli mlčení: "Ale já už nechci." Podívala se na něho tak upřímně, že si rázem doplnil celou její kra tičkou zpověď. Stiskl jí ruku, jako by ji chtěl upevnit v jejím rozhodnutí. Láďa však se nechtěl vzdát jen tak bez boje a když zpozoroval, že se František chvíli vzdá lil od Věry, zamířil rychle k jejímu stolu s pros bou o tanec. "Děkuji, nebudu tančit," rozhodla určitě. "Snan nechceš, Věro, abych si myslel, že jsi už docela zapomněla, snad nechceš, abych ti u věřil, že si nepřeješ, aby se ty krásné chvíle vrátily?" řekl s dávkou domýšlivosti. ' "Nepřičinil ses, abych mohla vzpomínat v dobrém a vráti-li se ke mně ještě někdy podob né chvíle, buď ujištěn, že ty jich účasten ne-
""
budeš," Byla podrážděna, že se ji vnucuje, a pá travě se rozhlédla po Františkovi. Zpozoroval to a vztekle zasykl: "Nu, příliš mnoho vkusu jsi při svém nynějším výběru ne projevila. Takový stydlivý, ufňukaný kluk je mi milejší, než drzý, nafoukaný klacek," vybuchla také již pohněvána a obrátila se k němu zády. Viděl, že tady již nemá co pohledávat. Odešel, kopnuv do židle, která nm stála v cestě, aby u lehčil svému hněvu. Než František přišel, Věřin hněv již vyprchal. Usmála se na něho. "Pojďme se ještě trochu projít." Radostně souhlasil. Vyšli do vonného dne. Věře se zdálo, že tam za sebou' zanechala velikou tíhu a že je svět krásnější než kdykoli před tím. V tichu lesa odvážil se František k otázce: ''Měla jste ho velmi ráda, Věruško?" Podívala se bezelstně do jeho dobrých očí. "Měla, Františku. Myslím však, že se naučím znovu milovat a potom bude moje láska ji-' ná." A teprve po chvíli dodala: "Myslím, že bu de Iepší," Kdoví, pochopil-U František význam jejích slov, ale jeho pohled byl vděčný a polibek, kte -, rým se dotkl její ruky, byl plný něžnosti a úcty.
•
•
Brzy po jejich odchodu všimla si Heda, že zmizela i Marta s Jendou. Upozornila na to Stá šu a rozhodly se, že půjdou také ještě na chví li užít májového slunka. Bylo několik minut po páté, když vyšly, ale bylo tepleji než v poledne. Slunko píchalo jako v nejparnějším létě a vzduch byl najednou dusný. "Vypadá to na bouřku," usoudila Stáša. "Ne měly bychom se vrátit?" Heda nechtěla ani slyšet. "Vždyť na nás ne má co zmoknout," namítala. "Májový deštíček prý výborně účinkuje na krásu," zasmála se a vydaly se na cestu k rybníku, který býval v lé tě navštěvován jako koupaliště. Od restaurace byl vzdálen asi dvacet minut. Povídaly si a ani si nevšimly, že se nebe zata huje podezřele těžkými mraky. Když začala mezi stromy probleskovat hladina rybníka, padly první, veliké kapky. "Honem do kabin!" zavelela Heda, která rá zem zapomněla, že ještě před chvíli vychvalo vala májový deštík jako výborný kosmetický prostředek. Utíkaly, jak mohly nejrychleji, ale dešť se zatím spustil a promáčel jejich šaty. Doběhly udýchány ke kabinám a Heda první vzala za kliku. Bylo zamčeno. Podívaly se na sebe ne rozhodně. "Kam teď?" ptala se Stáša a rozhlížela se kolem sebe. "Neměly bychom se vrátit do-lesa?" Heda ejn zavrtěla hlavou: "Tam to bude je ště horší. Při takovém dešti prší v lese dvakrát," Z nesnáze je vytrhlo volání: "Haló, slečny!" Rozhlédly se, odkud hlas přtchází, a spatřily ani ne třicet kroků odtud mužskou postavu pod velikým košatým stromem. Zdálo se, že je před deštěm dobře kryta, proto se tam bez dlouhého rozmýšlení rozběhly. "Dobrý den, slečny," usmál se snědý chlapec. "Mně se zdálo, že jste za tu chvíli pořádně pro mokly.Dovolíte-li, nabídnu vám přístřeší v na ší "vile" i s pohoštěním," Teprve nyní si dívky všimly stanu, ukrytého za stromem a za zády mladého muže. Zpod plachty vykukovaly dvě hlavy, jedna podobná té, jež jim nabízela přístřeší, jenomže starší. Hedě se zdálo, že je mu alespoň dvacetsedm let. Druhá hlava byla obdařena neobyčejným množstvím vlasu zřejmě nepoddajných, protože stály nad širokým čelem pl'iliš bojovně. Nabídka byla lákavá, ale dívky pfoce zaváha ly. Nezdálo se jim jen tak jednoduché přijmou ti pohostinství cizích lidí a tísniti se s nimi pod jednou plachtou. Proto odmítly a zůstaly, při tuleny k sobě, pod stromem, který nepropouštěl dešť. Stály tam více než deset minut, když He da cítila, že se Stáša chvěje zimou. Pro svou slabou tělesnou konstrukci nemohla vzdorovat nečasu tak jako Heda, která byla vtělené zdra ví. Patrně jí také uškodilo, že se prudkým bě hem zapotila a teprv potom byla promočena studeným deštěm, který ochladil velmi citelně i vzduch. (Pokračování).
Ve středu, dne 26. října 1938.
Mám nový nos. nos je stár tři měsíce. Ni MŮJkdy"plastický" jsem nezažila většího dobrodružství než toto. Stokrát za den běžím k zrcadlu. Jsem plná strachu jako gangster, který se obává, že nůž nezměnil jeho rysy dostatečně, aby jej ni kdo nepoznal, rozechvěna jako malá student ka oblékající se do nových satínových šateč ků na první ples, hravá jako malé dítě batolící se v maminčiných střevících s vysokými pod- · patky a se slaměným kloboukem na hlavě -. Je tam! Mťij nový nos! Vidíte? Brzy zapomenu na svou nešťastnou minu lost, nepopsatelné duševní utrpení, které mě konečně pohnulo k rozhodnutí dát si nos změ nit. Zapomenu na nesčetné drobné ostny, kte ré zraňovaly mou pýchu citelněji než strach z chirurgova nože. Byly to jednak suché poznámky cizích lidí. Tak modistka mi řekla: "Ne, ten klob'.oukvám nesluší. Potřebujete klobouk se širokým okra jem, aby tak nevynikaly vaše charakteristic ké rysy." Jeden mladík mě zdravil "Haló, no sáči!" Ale bezohlednost cizích lidí mě nikdy nebolela tolik [aloo šetrnost přátel. Přítel mě požádal o ruku. Byla jsem velmi rozčilena a nevěřila jsem vlastním uším. Ji stě mě nechtěl uraziti svou poznámkou, že krása v životě tolik nerozhoduje, že mám mno ho jiných dobrých vlastností. Jistě si neuvě domil, že dal poslední smrtelnou ránu mému už silnému komplexu méněcennosti. Nezapřela jsem však v sobě ženu a odmítla tuto poctívou a "chápající" duši, proto, že jí neušel můj nos a neshledala mě krásnou. Dovedete si představiti, co to znamená pro ženu, která už má přes třicet, když jí ještě žádný muž neřekl "Jste hezká"? Místo toho, když mi. chtěl nějaký muž poli chotit, řekl, že mám dokonalou postavu, nebo pěkné nohy. Tyto skrovné lichotky ml velkou radost nedělaly. Zvláště když jsem viděla, jak dívka s pěkným obličejem a malým nosíčkem dostala muže, kterého jsem tajně zbožňova la. Celý můj život byl zkažen vědomím, že mám znetvořený nos. Pravý cyranovský komplex. Film mohl být sebenapínavější, ale když se rozsvítilo světlo, chvíle zapomnění byly pryč. Věděla jsem, že oči mého souseda spočívají na mém groteskním profilu. Když jsem se da la zatáhnouti do společnosti, bavila jsem···· se tak dlouho, dokud jsem se náhodou nepodívala do zrcadla. Mráz mi pak přeběhl po zádech. Proč jsem jen přijala pozvání? Moje nejlepší přítelkyně se zranila při au tomobilové nehodě. Tato tragedie dala popud k mé záchraně. Když jsem viděla, jaký lékaři vykonali zázrak, jak úplně zrekonstruovali je jí ubohý rozmáčknutý obličej, pojala jsem pev . né rozhodutl. S obavami, ale nezlomnou vůlí jsem sedě la v chirurgově čekárně. Pozorovala jsem lidi kolem sebe. Jedna pacientka měla nos zaba lený do jemné růžové sádry. Jiná měla nos ještě trochu naběhlý. U okna seděl asi tfi náctiletý hoch s matkou. Když jsem se na ně ho podívala, uvědomila jsem si, že jsou na svě tě ještě horši tragedíe než nepěkný nos. Celá pravá strana hochova obličeje byla jedinou strašlivou zsínalou skvrnou. Když jsem mlu vila s jeho matkou, dověděla jsem se, že to má na obličeji jízvu po úrazu. Dítě se opařilo vrou cím mlékem, když mu byly dva roky. Matka se už vzdala naděje, že někdy uvidí své dítě zno vu normálním. Strachovala se o jeho budouc nost. Nyní však ví, že jen otázkou času, až bu de její hoch zbaven tohoto krutého handi capu. S probuzeným zájmem jsem se rozhlédla kolem. Stranou seděly dvě ženy rozmlouvají cí polohlasem. Ze zvědavosti jsem je poslou chala. Mladší přišla zřejmě proto, aby si vy řídila pfijetí do nemocnice. Měla být příštího dne operována. Její sousedka, která si dala před několika nedělemi provést menší pla stickou operaci, projevovala velkou radost. By la zřejmě velmi potěšena výsledkem a velmi
vf:sTNiK
Strana 17.
upřimně se svěřovala sousedce se svým dří vějším utrpením, Jak ve snách jsem zaslechla ošetřovatelku zavolat moje jméno. Šla jsem za ní do ordi nace. Začala jsem vyprávět svou historii. Lékař naslouchal trpělivě. Zřejmě už takových sly šel mnoho předtím. Poslouchal však a nijak nespěchal. Jeho sympatie - neosobní, ob jektivní, ale opravdová - vnukla mi důvěru. Tedy takových lidí jako já je na světě mnoho! · Vyšeti'ení neobjevilo žádných zvláštnosti ne bo komplikaci, pro které by bylo třeba opera ci odložit. Byla jsem tomu ráda. Teď jsem to chtěla mít za sebou co nejdříve. Ošetřovatelka ohlásila, "že to je . hotovo". Měla jsem být operována hned na místě? Stu dený pot mi vyvstal na čele. Ale ukázalo se, že "to" byla nádobka jakési horké polotekuté hlíny. Několika kapkami o leje mi zavřela oči. Pak jsem cítila na tváři horkou hmotu, . rosetíranou zručnými prsty chirurgovými. Uvědomila jsem si, že plastic ký chirurg musí být také umělec. Za několik minut hlína ztuhla .a lékař sňal masku· s obli čeje. Ukázaly se na ní velmi zřetelně všechny podrobnosti, každá vrásečka a sebemenší vý čnělek. Ale nejhrozivější ze všeho byl můj nos. Když jsem jej tak viděla . před sebou, divila jsem se, že jsem s ním vydržela žít tolik let. Lékař mi určil den a ošetřovatelka zařídila moje přijetí do nemocnice. Když jsem následujícího dne přišla do ne mocnice, dostala jsem pokoj, v němž se už zo tavovala jedna pacientka z nosní plastické o perace z předešlého dne. Zdálo se, že přežila tuto zkoušku ve výborném stavu, neboť si právě pochutnávala na obědě. Po malém odpočinku mi ošetřovatelka dala podkožní injekci. Brzy se mne zmocnila ospa lost, ale ještě jsem si uvědomavala všechno, co se kolem mne dělo. Zavezli mě do operačního sálu. Vlasy mi za balili do sněhobílého ručníku. Pak mě položili na operačni stůl. {Skoro jsem nerozeznávala lékaře v bílém plášti, čapce a masce, kterou měl na sobě. Pak mi desinfikovali obličej. Cítila jsem štiplavý pach desinfekční látky. Věděla jsem, že ope race brzy začne. Lékař mi řekl, abych úplně uvelnila všechny svaly. "Udělejte si pohodlí", pravil. Měla jsem k němu důvěru. Ale: "Bude to bolet?" ptala jsm se. To byla moje jediná starost ... V odpověď na 111ou otázku mi lékař trpělivě sděloval, že jediný pocit bolesti bude jemné píchnutí. Podkožní stříkačkou s anestetickou tekntínou otupí všechno cítění. Píchnutí jehlou nebylo tali;: bolestivé, jak jsem očekávala. Oči se mi zavíraly a mohla jsem jenom hádat, co lékař dělá. Měla jsem divný pocit. Vypadalo to, jako by lékař na mně píloval, Tak se mi to zdálo, ale nebylo to ni kterak nepříjemné. Zastavi se jeho ruka v pravý čas, nebo bude řezat až do mozku? Ná hle jsem zaslechhla prasknutí. jako když se , rozštípne kost, a potom - zdálo se mi, že to trvalo okamžík - mi bylo řečeno, že mi na sadili nový nos. Poslední příhlazení. Pak mi byla odstraně na páska s oči. Mohu se podívat na svůj nový nos? Opravdu mohu? Lékař řekl, že ano. Po dal mi zrcátko. Usmál se. Dívala jsem se na sebe a dlouho se nemohla od něho odtrhnout. Ale lékař mě nenechal těšit se z pohledu na můj nový nos. Přes zkrácenou špičku, přidržovanou na mí stě leukoplastem, ml dali kousek gázy. Kovo vá deštička držela pohromadě nové kontury. Další kousky Ieukoplastu, a teď už jsem si mohla skutečně oddechnout. To hlavni .bylo hotovo. Zpátky na nosítka a zpátky do pokoje. Sna žila jsem se rozpomenout na podrobnosti. Ale vše bylo zatlačeno velkolepým pocitem, že mám n~vý nos. Potom jsem cítila, jak mi nabíhá obličej. Dávali na něj ledové obklady. Pak jsem usnu la na několik hodin. Probud.U.a jsem se hla-. dova. Jedla jsem hltavě. ·
"'
Ráno příštího dne mi lékař sundal antisep tický zábal. Po prvé jsem mohla pohodlně dý chat novým nosem. Ještě jeden den zotavení v nemocnici, a už jsem si mohla odnést své milé děťátko, nový nos, domu. Zvědavé pohledy kolemjdoucích mě nikterak nerušily. Byla jsem hrdá na mou růžovou sádru a to, co se pod ni skrývalo, ne bo spíše rýsovalo. Následující týden mi lékař pravidelně čistil mů] nos a vyměňoval obvazy. Konečně přišel den odhalení nosu. Byla jsem jako na trní. Co chvíle jsem běžela k zrcadlu. Cítila jsem při tom jakési zklamání, poně vadž jsem viděla, jak mi zprostřed obličeje vyčnívá cosi jako brambora. Ačkoli lékař dal této ohavě nějaké latinské jméno, cítila jsem, že moje důvěra je vážně o třesena, Když jsem k němu pl'.'išla znovu pq probdělé noci, nedalo mi, abych se na· to ne zeptala několik pacientů v čekárně. Smáli se mi. Všichni zažili totéž co já. Popisovali mi po city i zklamání, o Icterých jsem myslila, že je znám jen já. Řílrnli mi, že můj "nulový bod" bude brzy překonán. Za několik dni jsem viděla, že měli prav du. Otok se rychle zmenšoval. Váčky pod oči ma mizely. Můj nový nos dostával svůj pravý tvar. Dvanáct dní po operací ml lékař přinesl hrozný nástroj - svěradlo, Připnul je zručně na nos a přidržel malým šroubkem. Nebyli:) to příjemné. Ale cítila jsem takřka, jak mi kosti srůstaií. To ml dodalo odvahy. A nyní to všechno už je jen vzpomínka· stará tři měsíce. Nyní vím, že měl lékař prav du, když mi nechtěl dát nos, jaký má Myrna Loy. Moje široké lice a široké čelo by bývaly dělaly trochu groteskní pozadí nosu. který jsem chtěla. Byla jsem vděčna, že lékař odmítl moje prošení krátce a bez obalu. Jsem ráda, že mi místo toho dal nos individuální, jako stvořený pro můj typ a osobnost. Neudělalo mě to kráskou. Nikdo nyní neří ká: "Hrome, vy máte nový nos. Báječné!" Mí sto toho lidé říkají, že vypadám neobyčejně dobře, jsem veselá, jistá v chování a nejsem už přeeítlívělá a hned uražena. Život vypadá krásnější. Už se dovedu usmí vat. Mohu .se podívat do zrcadla. Zábavy? No vé zájmy? Mladší názor na život? Nuže, kdo by mohl být stár s tak statečným mladým nosem? Okupace okolí Mor. Ostravy Mor. Ostrava. - Zatím co na Těšínsku dnes byla v obsazování území, odstoupených Pol sku, přestávka, pokračovalo v neděli německé okupační vojsko po celý den v dokončení .ob sazcvání území politického okresu opavského a obsadilo též celý politic. okres. bílovický. Vče ra se německé vojsko dostalo do bezprostřed ní blízkosti M::iravské ostravy v Petřkovících na Hlučínsku, dnes se přiblížilo It hranici Mo ravské Ostravy po druhé v bílkovíckérn okre se, a to ve Svinově a v Polanee., Uvítání ně meckého vojska organisovaly většinou závody, které jsou v německých rukou. Tak na příklad ve Svin,ově se této funkce ujali zaměstnanci Manesmannových rourGven. Vítání německé ho :v,ojska však nebylo nikterak nadšené. Je to přirozené, poněvadž přišlo do okresu z vět šiny českých. - Moravská Ostrava dostávala z okupovaných území v okolí denně až 40.000 litrů mléka pro svou spotřebu. Zítra, v pondělí, však přijde do města jenom asi 4000 litrů mlé ka a to .musí být zajištěno pro nemocnice a pro děti. Mlékárny upozorňují občanstv,::i, že tato velká zásobovací porucha potrvá asi pět dní. Rychle se vyjednává v nových zásobova cích oblastech a s vojenskou správou se jed ná o pravidelnou dopravu mléka vojensltými auty. - Zatím co německé vojsko bude vpon dělí obsazovat zbytek okupačního pás111a, ze jména okres novojičínský, bude polské voj sko postu'povat v obsazování Fryštátska. V pondělí vstoupí toto vojsko do prť'unyslové o blasti uhelného revíru a bude zabírat přede vším Karvinnou, Orlovou, Lazy, Německou a Polskou Lutyni, Porubu, Horní, Prostřední a Polní Suchou, Rychvald a Věí·novice. Bohu minsko bude zabíráno v úterý.
Strana 18.
vlsTN\tB:
činsko-japonské války se O DstalVYPUKNUTÍ Hongkong jedinečným a nejbezpeč
nějším městem Číny. Až do té chvíle žilo v· Hongkongu na 60.000 obyvatel-cízínců (hlav ně Anglíčanů) a Číňanfi. Z toho asi tři čtvr tiny obyvatelstva byly tady usazeny trvale a jedna čtvrtina střídavě přicházela a odcháze la s velikými lod'mí. Ale za poslední dva měsíce vzrostlo obyvatel stvo Hongkongu téměř na 1 mtlíon. Hospodář ská situace obyvatelstva se rychle zlepšila; platí to doslovně o kapitalistech i prostých čínských kulich, pracujících v přístavištích. Ulice Hongkongu se vskutku hemží Číňany, hovořícími severočínským nářečím a zřejmě pocházejícím z válečného území. Japonská expanse mÍÍ'Ínejen na sever, nýbrž také na jih. Japonská expanse na jih nepo chybně skončí velikou námořní válkou na vl nách Tichého oceánu buď s Anglií, nebo se Spojenými státy. Jestliže japonské . válečné ldďst\rlo vypluje rychle ze své základny na Formose, aby na padlo Manillu na Filipinách, bude ohroženo s boku anglickým válečným loďstvem kotvicím v Hongkongu ještě dříve, než bude moci za sáhnouti jádro válečného loďstva USA. Kdyby [apcnské loďstvo chtělo napadnouti Singapur, který j,e pro Japonsko nejdůležítěj ším a nejtěžším problémem, bude vystaveno útoku anglického loďstva, kotvícího v Hong kongu, zezadu. Z toho důvodu je anglický Hongkong jedi nou a hlavní pi'ekážl~:.ou a rovněž jedinými vra ty japonské expanse na jih. Japonci jsou si toho faktu dobře vědomi. Dodejme hned, že Anglie neméně. Kdyby byl Hongkong vojensky obklíčen, by lo by lze jej snadno isolovati, protože je vel mi vzdálen od Singapuru a spojení s konti nentem není bezpečné ani jisté. Hongkong sám je výtečný; válečný přístav, Je obklopen řetězem výsokých hor, dosahují cích vice než 2.000 stop. V přístavu je možno provádětí veškeré opravy válečných lodí. Ač koliv přístav pouze 20 čtverečných mil, mohou v něm zakotviti britské válečné lodi o značné tonáži. Moi'ský břeh, objímající Hong kong, je doslova srdcem Hongkongu, neboť tady jsou banky, koloniální úřady, poštovní úřady, nádraží, továrny a hlavní ulice. Přesto je Hongkong ideálním místem pro letecký ú tok. Z nařízení vlády byl ustaven zvláštní vý bor protíletecké obrany, který zamýšlel vybu dovati k ochraně obyvatelstva na 800 podzem ních krytů. Uskutečnění tohoto plánu zůstalo však problémem. Kam umístit tyto kryty? Ve vYšších polohách budou ohroženy Iéteekým bombardováním, v nižších polohách se stanou sásobámamí otravných plynů. z toho důvo du neučinil výbor ničeho kromě toho, že roz šířil mezi obyvatelstvem letáky o chování se při leteckých útocích. Až zazní poplašný letec ký signál, budou obyvatelé Hongkongu nuceni svěřiti své :,íivoty vzduchu a větru • • . Opravdu, Hongkong je velmi slabou a ne dostatečnou pevností. Zrovna tak jako ve všech důležitých městech, válečných přístavech a pevnostech na celém světě se zdržuje a potuluje mnoho podezřelých Jap,onců, také v Honglcongu bydlí několik de sítek Japonců., kteří si tady otvírají četné ho limy, šatny, jídelny a obuvnické správkárny - ovšem bez. zákazníků. Japonky se zdánlivě neobyčejně dvofi námořníkům, Ve čtvrti an glických vojáků je samozřejmě také čtvrt [a ponských žen a v tanečních sálech jsou ja: ponské tanečnice pravděpodobně přichystány a vyhrazeny pouze pro brítíoké námořníky. Je zřejmé, že Japonci mají sklon k lovu, rybaře .ní a toulání. Všude kolem a nablízku vojen ských silnic, muníěních skladišť, doků, kasá ren a úkrytů pro protiletecká děla můžeme denně potkávati a Viděti lovící, l'ybařicí a fo tografující Japonce. Kromě toho jsou Japonci velmi zapomnětliví, protože nemohou poznati a zapamotavtí si ony městské čtvrti, do kte. rých jest jim vstup zakázán. Ačkoli je kolem pevnosti elektrická síť a všude visí tabulky s nápisem "Vstup zakázán", přece se stává, že měří
Hongkong - britská tvrz na Dálném Východě. Město radosti a míru. Japonec "omylem" vstoupí na zakázaná místa a vYlldá fotografický aparát. Vs(kutku, ja ponské oči vidí všecko a všude. Až do roku 1931 byli Anglíčené přesvědčení, že se Japonci o Hongkong nezajímají, Proto vybudovali opevnění toliko na čínské straně; Ale už po roce 1931 Angličané poznali, že ma lý Japonec nejen není jejich spojenec, nýbrž hrobník a dědic. Od roku 1935 věnovala an glická vláda na moderní výzbrojs a opevněni Hongkongu více než 5 mílíonů dolarů. . V zimě roku 1935 přinášely hongkongské ča sopisy dlouhé a podrobné zprávy o tygru, usa zeném na Vlčí hoře na poloostrově Kowloonu. Tyto zprávy dodávala úřední kancelář hong kongské policie po dobu [ednoho týdne. Hong kongská vláda okamžitě vyslala v ta místa množství políctstů, "aby hlídali tygry", a niko mu nedovolili se k těmto místům přiblížiti. Přesto angličtí inženýři z britského minister stva války denně ráno vystupovali nahoru a večer unaveni a zašpiněni se vraceli domů. Kromě toho byli na jmenované hoře i dělnici. Uplynuly 2 měsíce.. Legenda o tygru ztichla. Nikdo nevěděl, byla-li pravdivá, či ne, ale pravda byla, že na Vlčí hoře byla vybudována. celá síť vojenských silnic, jimiž byl průjezd zakázán. Vrchol hory byl ovinut sítí, nabitou elektřinou. Na blízku bydlící obyvatelé tvrdili, že dělníci každého večera dopravovalí na.horu 16-palcová děla. Hongkong má pouze jediné letiště, dobře vybavené, jehož je možno užíti ve dne i v no ci. Bohužel, jeho hangáry jsou podzemní. Od roku 1936 se stalo toto letiště letištěm pro ob chodní letadla. Ačkoli tu není možno spatřiti ani jednoho vojenského letadla, je možno vi děti, jak každého večera se vznesou na oblohu nejméně 4 roíe vojenských letadel a kříží mod ré kužele reflektorů. Odkud vylétají tyto ae roplány? To jest otázka, která nedá spáti ně kolika Japoncům; pověřeným "speciální služ bou." Hongkong postrádá zásobovací vodní ná drže. Nedávno dala hongkongská vláda posta viti na poloostrově Kowloonu jubilejní vodní přehradu nákladem 1 milionu liber šterlíngů, Po vybudování této přehrady zástupce vojen ského štábu prohlásil, že vzdušná hongkong ská armáda je s to odolati i nejprudšímu le teckému útoku. Sedláci, žijící nablízku pubí lejní přehrady, jsou svědky toho, že četné ae roplány vylétají ze dna přehrady. Taková tajná letiště existují nejméně tři. Obranný plán města Hongkongu je ve vší taj nosti uskutečňován. Nikdo neví o jeho začát ku ani konci. Aby se vyzkoušela síla a možnosti obranných opatření v Hongkongu, byly na jaře minulé ho roku vykonány veliké manévry. Trvaly 3 dni. A výsledek? Obranná armáda prohrála, ačkolt jejím letadlům se podařilo ubrániti le tiště i doky a zahnati útočná a bombardovací letadla. Dnešní vzdušná obrana Hongkongu je vskutku nejmodemější. Na temenech ok,olních kopcú je postaven velký počet protileteckých pevnůstek, vyzbrojených protileteckými děly ráže 4 palců, dalekoměrem, zvukioměrema re fleldory. Od 13. srpna 1937, kdy vypukla válka čínsko japonská, přecházejí do Hongkongu denně .1o di vrchovatě naloženy. Všechna sldadiště i celé pobřeží jsou ilaplněná municí. Komu jsou· určeny tyto zásoby v H::mgkongu?.Číně? V měsíci zái·í 1937 byla nad Hongkongem spatřenu japonská pozorovací letadla. Brzy potom honglwngská vláda jednoho večera de monstrovri.la a uvecUado p,:::hybu svá obmn:liá zaNzení. Od té doby dala japonská letadla Hongkongu polm.i. Japonsl:é válečné loďstvo po čase obsadilo
Ve středu, dne 26. řijna 1938.
skh
četné ostrovy podi1:činskélio pooř~ži: iató tečnost poněkud znepokojila Hongkong. z. to ho důvodu bylo veškeré britské válečné loď stv,o soustředěno do Hongkongu. Japonští obyvatelé Hongkongu se nepřestá vají stěžovati, že od vypuknutí čínsko-japon ské války jsou často napadáni Číňany. Na zá krok japonského lmnsula byli všichni Japon ci soustředěni do jediného velkého domu, kte rý je střežen. s tím ovšem nebyli spokojeni "rybaNcí a fotografující" Japonci, kteří se bě hem 2 týdnů jeden po druhém vytratili a od. stěhovali d,o své vlasti. Stav darů na obranu státu. Do pondělí 3. října složeno Kč 550,949.666.60 Do s,oboty 1. října složeno Kč 550,077.784.75 Za ponděli 3. října přibylo Kč 871.881.85 české Budějovice 9. října. Vývoj událostí na českém jihu se zastavil u demarkační čáry, která učinila z českých Budějovic pohranič ní město. :Město Kaplice je již obsazeno ně meckým 'Y'Ojskem a okresní hejtman dr. Ma reš odevzdal v poi·ádku svfij úřad, při čemž mu byla poskytnuta vojenská ochrana. V ně kolika případech byli eskortováni v železech henleinovští 11ásilníci do Rakouska. Totéž se stalo ve větším počtu i v českém Krumlově, který rovněž byl již v sobotu obsazen němec kým vojskem. V sobotu byl již také odevzdán posledním českým starostou v českých Vele nicích Františkem Severou ·obecní úřad ně mecké správě, která zabrala toto české město. Zůstalo zde pres 50 českých rodin, které jsou zde již desítl~ylet usídieny, mají zde svuj ma jetek a měly i existenci. Brno. - Okupování určeného území na již.. ní .Moravě provádí německé vojsko zvýšeným tempem. Stejným tempem je ovšem toto ú zeí vyklizováno naší armádou. Velitelství říš skoněmecké tak zvané jihomoravské okupační armády sídlí v Mikulově, odkud jsou vydávány všechny rozkazy, týkající se okupace. V okre se hustopečském byla již okupace určené čá sti skončena. Včera odpoledne byly německým vojskem obsazeny obce Pi'ítluky, Nové Mlýny, Zaječí, Hustopeč, Strachotín, Popice, Staro vice a Kurdějov. Dnes, v neděli mezi 12. a 13. hodinou, byly okupovány poslední určené dvě obce v okresu hustopečském, Ledce a Vojko vice. Tím končí ve zmíněném okrese okupační proces. Dnes byly německým vojskem obsaze ny také Pohořelice a příslušné obce v okolí. MASARYK SI NEPŘÁL SUDETSKÉ NĚMCE V REPUBLICE.
Původně nebylo úmyslem presidenta Masa ryka, tvůrce čsl. republiky, aby sudetští. Němci byli pojati do nového československého státu, jelikož ideologie Němcú je velmi odlišná od ideologie národfi slovanských. Ma~aryk z téže příčiny nestál o Maďary a také nedfivěřoval Polákům. Pěkný a věcně psaný čl:,\nek o tom napsal p. Harvey Ingham, který v době svých studií na universitě v Iowa City se často stýkal s prof. Boh. Šimkem, nyní zesnulým, který řa du let na universitě působil. President Masa:. ryk a prof. B. Šimek byli osobními přáteli a dopisovali si. Hervey Ingham měl blízký styk s prof. B. Šimkem a samozřejmě zajímal se o no vý stát. President Masaryk měl odí1vodněnépo chyby o součinnosti Němcfi s Čechy v novém státě, když smlouva ve Versailles byla projed návána a tušil, co se jednou může stát, zvláště když potom Spojené Státy nestaly se členem lígy národu. Toto smýšlení sdíleli také někteří jiní vynikající čechové, jak Ingham ve svém článku podotýká a také cituje slova jednoho ze zástupců Spojených Států, který na mírovém jednání ve Versailles se podílel s americkou de legací a s presidentem Wilsonem. "Nemohu ni kdy zapomenout," pravil dotyčný americký de. legát, "když se tvořila nová inapa Evropy, teh dy ve Versailles president Masaryk přišel ke mně a žádal mně, abych presidenta Wilsona.U".' pozomil a požádal jej, aby do nov.éhostátu ne-: byly zařazeny pohraniční kraje Čech, obydlené sudetskými Němci. Prozíravý tvůrce čsl. repu bliky již tehdy tušil, že dříve či 'později vznik nou skrze to ne$náze s Německem, což se tak~ stalo."
"'
,,
Ve středu, dne
''
~: '"
26. řÍjna
1.938,
vtaTNix
Strana 19.
J,Vloravská Ostrava. - Dnes do- Stavební inventář a pohledávky v nich papuči. Na hranicích v Hoře TAROKY! poledne přišla do Moravské Ostraodstoupeném území. sv. Katei'iny činila v minulých Hra taroků, nejlepší jakosti, nyvy zpráva, že polské vojsko pokraInženýrská komora pro ČSR. o- dnech denní tržba filiálky na 3000 ní za $1.35, poštou vyplaceně. Ob čuie v obsazování dalšího území, brátíla se na ministra zahraničí Kč, což se 1iikdy nestalo. [ednávky adresujte na: čecnosloTaké kuřáci se snaží udělati si zá- vhk. West. Texas I dz). jež bylo přiznáno československou 11 dra Kroftu, aby při evakuaci od _ vládou Polsku. Dopoledne byl již stupavaného území byl povolen soby našeho dobrého a levného ku- . obsazen Ti'inec a odpoledne se do- zdejším podnikatelům, kteří tam říva co největší, takže mnohé druhy koněuje obsazení Jablunkova. Zá- prováděli stavby pro stát, okresy, cigaret nejsou vůbec k dostání. V • roveň polské vojsko zabírá jihový- obce a soukromníky a mají tam obchodech s potravinami zůstávají . chodní část soudního okresu [a- stavební inventář a stavební hmo pouze na skladě a bez valného zájmu 1 blunkovského, jehož západní část ty, representující milionové hod všechny druhy rybích konserv. Po zkušenostech z Rakouska uči-/ dosud odevzdána nebyla. Zpráva o noty, nerušený odvoz těchto ínven odevzdáni Třince a Jublunkova tářů a stavebních hmot. Zároveú nil vůdce SS a šéf řišskoněmecké pořádá následující způsobila na Ostravsku velké pře- žádala, aby při díplomatíckém jed policie Himmler opatření, aby bylo 11 kvapení, neboť ještě dnes se tvrdl- nání byl vzat náležitý zřetel na to, fišským Němcům zakázáno hromad ,I/lili lo, že polské vojsko zatím nebude že tito podnikatelé, sídlící v mezích né nakupováni zboží a potravin v obsazeném sudetoněmeckém území, pokračovati v obsazování a že další nových hranic, mají množství po území budou odevzdána postupně hledávek vůči korporacím územní kterých je v Říši nedostatek. Až na v příštich dnech. Odevzdáním Třin- samosprávy v odstupovaném ůze další je dovoleno pouze malý pohra niční styk na bývalých hranicích. ce do rukou Poláků ztrácíme jedny mí. Jinak vstup na obsazené území říš --oz největších a nejmodernějších že Textilní průmysl bez vyhlídek. ským vojskem je dovolen pouze na lezáren v republice. Úřady byly již Po severočeském textilním prů zvláštní povolení Gestapa, které bu vystěhovány a některé z nich jsou nyní umístěny v Moravské Ostravě. myslu hraje důležitou roli textilní de udělováno jen v mimořádných a Ačkoli do Moravské Ostravy dochá průmysl ve Svitavách. Průmysl, odůvodněných případech. Také u V sobotu, 12. listopa(lu - při zejí stále zřetelnější zprávy, že prů který má svou tradici, který založil prchlíkům není dovolen překotný hudbě Adolf and the Boys. myslové středisko bude ochuzeno o slávu celkem bezvýznamného pro návrat do domovů, nýbrž tito mají vyčkat úředních pokynů k pozvolné podstatnou část svého hospodář vinčního města na Moravě a který Than~. giving, 24. listopadu, ského zázemí, panuje v Moravské měl dobré jméno i v cizině. Svitav mu odcestování do obsazených území. při hudbě - Burlesion's. ský průmysl poměd1ě dobř€ pra Ostravě i na Těšínsku naprostý -o-klid. Nemluví se ovšem o ničem ji coval i v době, kdy v severočeských Musíme si jen znovu připomínati ném .než o odevzdání těšínského ú oblastech, hlavně v okolí Liberce, slova básníka: XMAS, 26. prosince, - při zemi Polsku a pociťuje se to jako octla se vÝroba na mizině. Firmy, hudbě Bm•Iesion's "Nevěřme nikomu na světě opravdové neštěstí, jež postihne které ve Svitavách v době krise lik '. širém,!~ ~ především celý kraj a svými dal vidovaly, daly by se spočítat na pr nemáme jednoho přítele tam •.. " šími hospodářskými diisledky i ce- stech jedné ruky. Nesta1'.J se tak -.. lý stát. československo pod tlakem vinou nedostatečné státní podpory; v těžkých dob bylo donuceno ode jako spíše neschopností podnikate vzdati Polsku kromě politického o lů. Tedy zjev, který se opakoval na kresu českotěšínského také znač některých místech i v severních nou část politického okresu fryštát Čechách. - Dťtležitým státním pod Jos. Vašut v Schulenburg, zástupce Fraga Film Co. z Chi_ ského s převážnou částí uhelného nikem ve Svitavách byla tabáková caga, pi'edvádí v říjnu nejpopulámější česky mluvicí velkofilm, revíru karvinského. Velká část ob ~ovárna. Zaměstnávala ze 60 pro klenot české filmové industrie, filmován v malebném zákoutí čanstva má asi tento názor na situ '.!ent německé obyvatelstvo. Nece Moravského Slováclta. s moravským nářečím, podle slavného dra aci: Odevzdání velké části Těšín lých 30 procent Čechii by1o zastou matického díla bratří Mrštíkii. ska je těžkou obětí a obrovskou peno legionáři a lidmi opravdu ztrátou, zatím nenahraditelnou: Ta potřebnými. Ta k é na úřadech, PLEASANTON-ve čtvrtek 27. října, o 7:30 hod. večer. to oběť by nebyla však pociťována nlavriě na poště, měli Němci větši m1_. Všfohni setrvali na SvÝCh mí tak těžce, kdyby aspoň blízká bu FLATONIA - v sobotu 29. října, pouze odpoledne o 4:30 hod. doucnost zaručovala obnovení sku stech a budou převzati novým re CAMERON- v' neděli, 30. října od 2 hod. odpoledne do 11 hod, tečně přátelských styků mezi ná žimem. Svitavští Němci si tedy ne mohli ani v nejmenším nai'íkat, že večer. rodem naším a polským. by byli odstrkováni státem. ----o --0--FAYETEVILLE - v pondělí, 31. Mjna o '7:30 hod. večer.; Nikdo nesmí propadnout zbytečné Normální vyučování na školách. panice. Od úterý nastává na všech středNejhůře slouží sám sobě i náro du ten, kdo stratív klid a smysl pro ních a odborných školách a učitel:\ pořádek, přestal spoléhat na to, že ských ústavech n,ormální vyučová- ' 1 všecky i soukromoprávní i soukro ní. Žactvo těchto škol po dohodě Necítíte se zdravym? Dáme mohospodářské otázky, které z ú mezi ministerstvem školství a mi Vám výbornou radu. Návštív.:. zemních změn vznikají, budou ře nisterstvem národní obrany zpro te český mluvící film štěno strážní a pohotovostní služ šeny řádným mezistátním [edná nim, při· němž zástupci našeho stá ':Jy a musí se vrátit do školy !~ pra tu budou chránit zájmy všech po videlnémtt vyučování. Také na ná stižených s plnou energií. Chcete-li ťOdních školách se již zcela nor se vyvarovat nenapravitelných poz >nálně vyučuje, ovšem vyjma po a budete uzdravení! Neh:iť ději škod, nečiňte tedy nyní žád '1ra11iční kraje. V místech, kde bynejlepším lékem je zdravý 1a část škol zabrána pro uprchlíky ných ukvapených rozhodnutí, ne smich a o ten zde n:mí nouze. zbavujte se svého majetku za směš 1ebo pro vojsko, bylo žactvo převe V hlavní uloze A. Nedošínská, ieno na jiné ústavy, Na pražské ná ně nízké ceny, nedávejte se vyko L. Baarová, H. Haas a J. "odní a stř,ední školy se rovněž ji:ž řisťovat nesvědomítýmí lidmi, kte Plachta. S tímto filmem bude ří těží ze situace a využívají ve svůj vrátila většina žactva. P,c:kud ještě promítán krátl{ý film Morava ::llí mimo Prahu. bude mu neúčast prospěch vašeho zmatku. Pama velmi zajilnávý pro ty, ktel'i tujte, že váš majetek, vaše domy, ,,.e škole omluvena. Děti nemají dosem přišli z Moravy. Uvidíte živnosti a role jsou trvalé hodnoty, 1íždět z venkova do Prahy ,nýbrž krásné kraje, hrady, dědiny a do místnich škol. které se nestávají naráz bezcenný musí docházet -n-městečka. Ukazuje v českých mi. Proč prodávat objekt, který má ČÉSKÉ OBCHODYNA SEVERU ,osadách Jos. Vašut, zástupce půlmílionovou hodnotu, za několik VYPRODÁNY. Praga Film Co z Chicaga. desítek tísíc korun, když přece jeho reálná hodnota nezmizela tím, že V 1ieobsazeném plebiscitním úze CALDWELL- v: úterý 1. o3 o 7 a o 9 hodinách večer. se ocitá pod jinou státní suverení- mí počítá se mezi Němci s možností, SEALY - ve středu 2. l•stopadu, o 6:30 a 8:30 hodinách večer. tou, Takové počínání je nerozum že ·území přece jen připadne k Ně mecku. Projevuje se to nyní nejen né a je poruchou onoho pořádku, nákupem praporových látek, pfi SHINER - ve čtvrtek 3 listopadu o 6:30 a o 8:30 večer. který zachovati je nezbytně třeba, čemž se nehledí k bojkotu českých SCHULENBURG- v pátek 4. listopadu, o 3, o 6 a o 8 h,od. večer. máme-lí v těchto těžkých dobách obchodů, ale hlavně překotnými ná FLORESVILLE- v sobotu 5. Ustopadu, pouze odpo1. o 3. hodinách kupy všeho druhu zboží. Týká se to obhájiti jako celek svoje zájmy. . ----0hlavně obuvi, šatstva a prádla, o je CROSBY - v neclěli 6. listopadu o 6 a o 8 hodinách večer. Svědomí světa . kfičí. Spravedlnost hož kvalitě v Říši nejsou ani henlei pro tento lid, který i ve své bolesti novští Němci v nejmenších .pochy . Další místa později. zfistává di'tstojný, odvážný a ukáz bách. Baťovy filiálky v pohraničí něnt.· (Záhlaví pařiž. novin.) maji vyprodány sklady do posled-1
&.:============~ Řád Texaská Orlice
I
v Dime Box, Tex .
I
'Jeji lékař'
\!!::====================d~
1
il:'l!t
Vf:sTNíK •
Strana 20. Nesmíz ve velkém městě - kde se učit? Kapelníci a hudebníci si stěžují "na malý zájem mládeže o učení se hudbě. Vyslovují dokonce opodstat něné obavy, že v příšti generaci již bude naprostý nedostatek hudeb níků, alespoň na dechové nástroje. Naše znamenité konservatoře, kte ré mají výborné jméno v celém svě tě, nedodají potřebné hudebníky na žesťové nástroje již ani divadlům, ani velkým orkestrům, natož aby tito hudebníci zbyli ještě pro ka pelníky lidových hudeb - městské hudby a tovární orkestry, Podle sta tistik hudebních škol se dnes hud bě učí povětšíně děti středních a vyšších stavů, kteří se nechtějí vě novati hudbě víc, než pro zábavu. Hrají především na housle, klavír, violoncello, menší zájem je o violu a flétnu a jen ojediněle o hoboj a klarinet. Také venkovští hoši se ra ději učí nástrojům smyčcovým než dechovým. To proto, že jsou stále ve velké oblibě jazzy. Právě ve sle tových dnech, když pražskými uli cemi prošly desítky hudeb z Pra hy i z venkova, bylo nejjasněji vi dět, jak mezi hudebníky měli vět šinu šediví muži. Některé kapely sestaveny jen ze starých hudební ků. Pouze ojediněle bylo vidět mlad šího hudebníka nebo dokonce do rostence.
okraji Prahy to jde. Ale v činžov ních domech? Jen si představte, ja ký by vznikl v domě poplach, kdy by novopečený hudebník spustil někde v podkrovním bytě břeskné melodie na křídlovku nebo baskříd lovku, neb kdyby začal cvičil škály na heligonce nebo trombonu. Mu sel by se z bytu vystěhovat. Kdo by se také hudbě na dechové nástroje učil, když téměř všude hudbu ob starávají stroje a radio, vysvětlují kapelníci. Pro taneční zábavy v za hradních lrestauracích dnes stačí reprodukovaná hudba gramofonu, ka~ely ,se [ednaj! jen skutečně ve zvláštních případech. A to bývají po většině ještě kapely vojenské, jejichž obliba stále roste a které mají ,o svůj dorost, hrající na dechové nástroje, postaráno. ,
>o<---
1
uspořádají
HALLOWEEN v
li>
ábavu
anecm ,41IUllililllI.i 111,0,,,, ,,,, ,,,,,,1,0111111111,,o,l: •
náro
..,,,,.
. SIDI ""'
Dl v neděli, dne 30. října 1938 DEKORACE, MASKY A "SOVENÝRY"
v
I
Američan se chlubil jizvou na čele. \ · · "Vidíte, to se mi stalo, když jsem spadl v mrakodrapu s okna ve dva cátém poschodí." "Oh, to jste měl štěstí", divili se posluchači. "No, jak se to vezme. Já náhodou spadl dovnitř pokoje." !!
,,,.
I
Uspory jsou bezpečné k použití, prospěšně
Ano, zde jsou tři výhody velmi důl·ežité k uklidnění mysle peně I ženky, bezpečnost, možnost k použití a prospě~h. Prav~dla.. t~to platí stejně k ínvestací celkové sumy, k systematíckému ukládajícímu proi
gramu neb k plánu nashromažd'ujícimu reservních fondú, vyžadujících různých obnosů v pravidelném období. Tato Assooíace vás vítá.
střádání
Bezpecnos t v
iištěena U . S . ·A. ·. ('Vlaádn1')
pOJIS
Agenturou
Assoc1.a.. .,~ tf
J
Sok olice Corpus Christi Jednoty
t,
Nepořádný. "Představte sl.,'' ·mlovala paní Litá paní Rambouskové, "jak jsou ti· Loukotovi nepořádní lidé. V celém bytě nemají ani kladívko, ani vývrtku, ani nůžky, nic!" "A jak to víte?" "No, dyť jsem si to od nich chtěla vypujčit!"
Česká pomoc Polákům roku 1410. Den 15. července býval v Polsku Pomocí vlády s obnosem skórem 120· milionů dolarů, stojí pevně národním svátkem. Toho dne roku 1410 zvítězili Poláci u Brunevaldu a za vaším vkladem v obnosu do 05,000.00. Můžete žádati lepší záruky? Tanenberka nad řádem německých Otevřete Váš pojištěný účet s námi dnes. rytířů křížových. Když chystalo se k této válce, vznikl z toho velký o hlas v Čechách. česká mládež. sbí ~ .• .aur.,',!,!>"'• "'•l\.•G 0 ,., rala na pomoc Polákům. Král Vác ~-·lJ'!lrcr..-. • • ,_a., l'i l"l I lav IV., současně císař římskoně PRVNÍ mecký, zapovídal toto účastenství. ' ČESKOSLOVENSKÉ Ale hlas krve byl mocnější než krá lův zákaz. Byli to jmenovitě Jan PŮJČOVNÍ A STAVEBNf Žižka z Trocnova a Jan Sokol z DRUŽSTVO V TEXASU Lamberka, kteří vedli bojovné Če 803 BANKERS MORTGAGE BUILDING chy do řad polských a pod polský mi prapory k vítězství nad němec kým křižem. Prapory německých křižáků, dobyté 15. července 1410 v této bitvě, chovány byly v Krakově do r. 1796, kdy zmocnilo se ho "' v :Rakousko. Výročí vítězství radostně slaveno vždy v celé Polsce. Polsko nyní ukázalo svů] nevděk vůči Če .pořádá národní říjnovou slavnost chům.
·Záliba v jednotlivých hudebních nástrojích se čas od času mění. Před několika lety byla na vrcholu obli by tahací harmonika. Musel na ni umět každý pořádný chlapec z ven kova. Dnes je to spíše kytara a sa xořon, Nelze však: říci všeobecně, že by se chlapci nechtěli učit na de chové nástroje. Někde je podstat nou překážkou otázka, kde se u čit na ně hrát. Venkovští chlapci mají výhodu. V neděli, nebo v so ---)o(--botu odpoledne si jdou pěkně do československé hranice byly vy poli a troubí vesele do strání. Niko tvořeny Bohem a byly vybojovány ho to neruší. Ale v Praze je téměř krví českých vojáků, kteří bojovali nepřekročitelná překážka, pro kte po boku italského vojska na Piavě. rou mladí adepti se často museli Lumea Romaneasca vzdát svých křídlovek. Ještě tak na I na adresu Mussoliniho.
'
'
Ve středu, dne 26. října 1938.
PŘIPRAVENY
Občerstvení a chutné zákusky Hudbu obstará
HOUSTON, TEXAS
Rád Stefánik číslo 142 v Houston
ne ěJi 30. října NA COTTAGE GROVE
Program
započne ve 3 hod. odpol,
Zahájení slavnosti, zahrání hymny americké a československé, řeč - br. Vladimir Maudr, předseda Sdružení amerických Čechoslováků v Texasu, který promluyí ve prospěch akce pomoci Československu. DIVADLO POD N.µVEM
"Zlatá Lucerna Villy Slovanky" Národní povídka. O S OBY: Villa Slovanka s. Jindřiška Earl Babička pohádka s. Pavla Studničná Maryša, moravská dívčina, Rťtženka Lebr Jůra, slovenský hoch Fred Lebr Vašek, český hoch, Jerry Lebr Šajtan, ubohý panovník říše římské Eda Zan Brkmrk, jeho sluha, , E. Klíma Křikloun, štváč národa Oldřich Vala Hiin, který chce uchvátit celý svět Ota Buš Legionár· Bedřich čtvrtník Děvčátko Lilian Sopčáková Hošíci bratři Korrpatovi Povídka tato se odehrává na vesnici mezi horami, ve II. a III. jednání na nádvoří u Šajtana,
Po divadle večeře a tanec při Dybalově _Orchestru VSTUPNÉ:
Sablaturova Orchestra z Ganado
Uctivě
Každý jest uctivě zván.
30c.
ZV.OU
ČLENI Ř,J.DU ŠTEFÁNIK •
.
v:msT.Nts:
Ve středu, dne 26. října 1938. STUDENTSKÉ
ZPR~VY
A
Strana It. '
! že budou pracovat o to, aby také i' z. lidu, měla by se zase k němu vrá dentů
MYSL
jiné české časopisy také byly posí- titi. Je to její morální povinností. laně do naší knihovny. Doufám, že Povýšenost demokracii je směšná, toto bude tak učiněno. zavržítelna. Nesmrtelný filosof a Než ukončím můj dopis, chci na- humanista T. G. Masaryk dal in psat, že doufám, že naše dva če-1 telígencí památný úkol slovy: "K ské kluby zde na universitě, zase! lidu níž a s lidem.vý.š!"Pozdrav budou někdy míti nějaký výlet a- kům po vzdělání pídící se čsl. mladé neb zábavu dohromady. Měli jsme generací l) ' výlet a společnou večeří v Please ---o-Parku 9. :října a bylo tam přes deVe schůzi Pokrokového českého vadesát (90) studentů a měli ve- Klubu na Státní uníversítě ve stře selé časy. du večer se ujednalo míti večírek, Doufám, že můj dopis aspoň ně- totiž malý bál, pi·i čemž budou se který čtenář našel, a jestli se mu hráti hry a budou se podávat zá nelíbí, možná, že mi o tom dá vě- kusky. Zábavu tuto budeme nejspíš dět a napíše o čem mám po druhé míli za dva týdny v Newman Club psát aneb jestli nemám ani se po- Roome. (Toto je klubovní místnost koušet se něco napsat. katolických studentů pl'i St. AuSe studentským pozdravem, stín's Chapel.) Frank Horák. Ale dnes večer jsme slyšeli, že řád (Pozn. red. - Náš tiskový výbor S. P. P. S. T tu v Austínu ve schůzi rozhodl, že také anglické dopisy v neděli si ujednali míti tu také bál mohou býti ve Věstníku otištěny. asi za dva týdny. Jest-li onen řád Je nekonečný počet themat, o níehš bude skutečně tento bál pořádat, možno uvažovat, je rozebírat, resp. tedy náš klub odloží svůj večírek vyvolat jimi tvořivou diskusi. Tře na týden příští. Půjdeme všichni ba v prvé řadě dobré vůle, čas se se dobře vytančit. Jak je vám asi už najde. česká inteligence vyšla známo, zde v Austině - mimo stu-
I
ší
NA STÁTNÍ TEXASKÉ UNIV.l):RSI'l'Ě Milí čtenáří
i=-
Když jste četli poslední číslo Vě stníka anebo Čechoslováka, vím, že jste viděli něco nového v tom čísle. Jak jste četli v minulém čísle, je den náš student na Texaské Státní Universitě se postaral, aby studenti zde na universitě měli místo pro dopisy ve Věstníku, kde každý by je hned našel a rubriku jen pro u niversitní studenty. Tyto dopisy hhed každý najdete, p.robožebudoul v rubrice, kde uvidíte obrázek jed né z našich budov na universitě. Doufám, že každý týden aspoň je den student něco napíše ,aby obrá zek naší budovy nebyl v časopisu a žádný dopis pod ním. Studenti jsou velmi vděčni studentovi Josef He garovi, že se postaral, aby něco ta kového měli . v našich českých ča sopisech. Studenti by něco psali do českých časopisů, ale jak víte, stu denti se omlouvají, že nemají čas psáti a že lidi asi nezajímá, co stu denti zde dělají. Když jsem dostal moje poslední číslo věstníku a viděl jsem, že náš student Josef Hegar už dočinil to, na čem pracoval už několik týdnů, hned večer jsem to číslo Věstníku sebral do schůze našeho Pokroko vého .Českého·· Klubu (Progressive Czech Club), a tam studentům to ukazoval. Josef Hegar promluvil o této nové rubrice a žádal studenty, aby psali do této nové rubriky. Ta ké pravil, že mluvil o tom v posled ní schůzi starého Českého Klubu a žádal, aby každý student psal do té to studentské rubriky. Pravil, že ta to rubrika "Studentské zprávy ·a Mysl", je pro každého studenta na universitě a že studenti mohou psát o čem chtějí. Jeden student se ptal jestli může napsat jak jeho 'room mate' umí vařit. Druhý se ptal, mů želi psat anglicky, když neumí dob ře neumí. Na toto pan Hegar odpo věděl, že studenti mohou psáti o čem chtějí, a že také myslí, že re dakce tohoto časopisu by uveřejni ya anglický dopis, když některý by rád napsal něco anglicky. Možná, že mi redakce na toto odpoví. Byl jsem překvapen, když jsem se ptal studentů, jest-li tuto rubri ku viděli a mnoho jich pravilo, že to viděli a četli ve Věstníku, který je v universitní knihovně. Naše uni versitní knihovna má místo pro ča sopisy z celého Texasu a celkem je tam přes sto (100) časopisů, Mezi nimi je také jeden český. Tento je "Věstník". "Proč je tam jen jeden český?" tázal se jeden student. Pra vili jsme jemu, že jeden student se postaral o to, aby Věstník byl po sílán do universitní knihovny. Re dakci Věstníku jsou studenti vděč ni a. děkují za posíláni tohoto ča sopisu do .knihovny. Sudenti prav1i1.
není mnoho · českého lidu, a následkem toho, taneční zábavy nebo pikniky celé české veřejnosti, jsou něco vzácného.
Také jsme slyšeli, že Dr. Kiopec ký a jeho česká orchestra ze San Antonio obstarají hudbu pro tento bál. Většina studentu již měla pří ležitost tančiti pí·I hudbě orchestry dr. Kopeckýho, a velice se jim tato líbila. české kousky hraje tato or chestra výborně a také někdy za hrají moderní kousek, a to jest asi příčina, proč některým studentům se jejich hudba líbí, ale věřte mi nebo ne, nás ta česká muzika vel mi zajímá. Napíši vám ještě zda-li tento bál budeme pořádati a pak můžete. nás všichni svojí návštěvou poctíti. Také v naší schůzi byl proveden program, který nám přípravíla sl. Lillian Fojtová z West Jeden Špa něl jménem Caballero, nám zahral několik čísel na pianě jest vel mi schopný. Také nám slečny Lil lian Fojtová, Emma Jean J·ohnso-
--·---··
··-··-····-
····--·······
víl vit st!!
Poslední
•
Zís a t i
v
CECH
,,.
L
za jeden
na celý rok
•
dolar
KDO DOSUD NEODBÍRÁTE ČEC;HSLOV"-~, VYUŽITKUJTE TÉTO PŘlLEŽITO STI HNED, NEBOŤ TATO NABÍDKA KONčt
v neděli, dne 30. října 19
•
v
Přejeme si rozšířiti Cechoslováka do každé české rodiny v Texasu a proto nabízíme v
POUZE NOVÝM ODBĚRATELŮM
Čechoslováka za $1.00 na rok (PRAVIDELNÁ CENA $2.00).
Čechoslovák přináší všechny nové zahraniční, národní, státní a. místní zprávy, za.jímavé romány a jinou zajímavou četbu, jako různé úvahy dobrých dopisova telů a redakčně háji zájmy našeho lidu, farmářů a dělníků.
OBJEDNEJTE SI ČÍSLO NA UKÁZKU. v
~HRlf,tj._(,....()
....
IMllllD>l~,ca;
Cechoslo
Pub.
West, Texas. Pii objednávce, udejte správnou svoji adresu.
•,
•
Bttana i2.
visnrlx
nová a Margaret Wadeová zazpíva ly několik krásných pisniček. Aby naše programy byly ještě lepší nežli doposud bývaly, ujedna Brýle správně ptlpravené. li jsme se uspořádati "contest" (zá čas dle úmluvy. vody). Ku konci tohoto semestru, Úřadovna 3248 - Res. 2687 někdy v lednu, ten student nebo 513-15 Professional Bldg, studentka, kteří nám uspořádají TEMPLE. TEXAS. nejlepší program, obdrží nějaký dá rek od klubu, nebo se jim uspořádá nějaký večírek. RED FRONT Také jsme se ujednali dáti těm Česká Jídelna, Restaurace studentům dárky, kteří nám přive a Pivnice dou do schůzí nejvíce hostů. Za kaž '114 PRESTON AVENUE dého hosta, kterého mim přívedou, HOUSTON,TEXAS dostanou několik bodů. a každý dva Jos. Košut, majitel. týdny se budou dávati . vstupenky Telefon: Beacon 31734. do divadla. Tento program je ú Pravidflná jídla a Iuněe plně v souhlasu s naší ústavou, ve Nejlepší soudkové a láhvové pi které jsme si vytkli za úkol kromě vo, různě druhy vina a doutníky. Čechů, také i jinonárodovce sezna Mluvíme česky. movati co Češi jsou, co dělají a je Hoboko stále na skladě. jejich ctižádostí. To je také příči Zvláštní stoly pro rodiny. na, proč vedeme jednání ve schů zích našich v jazyku anglickém, místo českém. Je to zřejmé, že schů zi vedené českým jazykem, se člo věk mnoho češtiny nenaučí - za tím účelem máme náš český de ůeský Lékař a Operatér partment zde na universitě - a ta 711 Medical Arts Building ké, když máme naše schůze v češti HOUSTON,TEXAS ně nemůže se většina činně jedná Telefon úřadovny: Preston 2553 ní súčastnít jak by se patřilo, ne boť mnohý se ostýchá v českém ja Telefon residence: Lehigh 9745 zyku vyjádřit v obavě, že udělá chy bu. PŘEHLÍDKA oot - PŘfPRAVA Také bych se vás rád otázal, jak BRÝLf můžeme míti americké studenty při Brýle zaručeně připasované, neb naší schůzí, když se používá jen če výměna zdarma. ština? Doufám, že naše veřejnost Moje ceny jsou nejlevnější. v tomto ohledu bude s námi sou hlasit. Naším přáním jest propago vati náš národ co nejvíce. Nechce OPTOMETRIST me vždy býti na zadu, hledíme jen Telefon - 2762. ku předu. Úřadovna nad J. C. Penney's. Tak nazdar! Albert Vanzura TEMPLE, -::TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY OČNí LÉKAŘ
DR. KAR. J. HOLLUB
"7e středu, dne 26. fl:jna 19S8.
Svatební prsteny Britů na pomoc svatební prsteny a. vzácné poštovni Čechům. známky (pro filatelisty) vedle hotových peněz ke sbírkám ve proDepeše z Prahy z 11. runa 1938 spěch československých uprchlíků, sdělila: Sir Harry Twyford, lord Sir Harry přijel do Prahy 10. října mayor Londýna, pravil po příjez- jako přednosta britské pomocné du do tohoto města, že v Anglii mise. Pravil, že pomocný fond pře přízntveí české zt.:imě poskytují ~ sahuje již 200 tisíc dolarů, v
...
VÁNOČNÍ VÝPRAVY ČESKOSLOVENSKA Parníky z New Yorku:
EUROPA • • DEUTSCHLAND HAMBURG • BREMEN • NEW YORK •
•
26. 1. 7. 14. 15.
• • •
Listopadu Prosince Prosince Prosince Prosince
Výborné ielez. spojen{ z Brém neb Hamburku
Pomůžeme Vám při obstarávání návštěvních a vystěhovaleckých vis pro Vaše evropské příbuzné Informace 'u vašeho mfstnfho agenta neb
515 Cotton Exchange Bldg.,
Dr. L. O. CORWIN
HOUSTON, TEX.
v
•'
POPÁLENA DLAŇ. SPRÁVNĚ VYKONANÁ POHŘEBNÍ SLUŽBA.
V hodině žalu zarmouceni nalez nou EldwardPace pohřební ústav pohotový k sympatickému vyříze ni nezbyt:aých jednotlivostí a k vypravení dojemného pohřbu. Levné ceny jsou naši zásadou.
EDWARD
PACE
Pohřební řitlitel.
Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3606. TEMPLE, TEXAS.
C. H. CHERNOSKÝ
Neteře dítě si spálilo dlaň. Matka to zavázala. Jelikož dítě lezlo po ze mi obvaz ztratilo. Spínou z podlahy bolest se znečistila a tak rozbolavě la, že bylo bolno se podívat. Přiklá daná Nonat náplast 2krát denně to za 14 dní vyléčila,
Děti se vrátily do školy! Pobíhá ní venku - přechod z tepla do zimy - to vše má v zápětí za ná sledek
NACHLAZENÍ
Na rozličné ať suché neb otevře né bolesti se Nonat osvědčila, která bez operace vytáhne dřevěné i oce lové třísky, střely a jiné předměty uvázlé v těle, ale musí to být
rýmu a kašel! - Chraňte zdra ví svých dítek tím, že hned při prvních příznacích nastuzení a kašle jim dáte
NON.AT . llllir.... ..
SEVERŮV
Balsám
.J
Cena Nonat je 50c a $1.00, poštou PRÁVNÍK 55c a $1.05. Ptejte se Vašeho lékár Vyřizuje veškeré soudní záležitosti. níka nebo jec;Jnatele, ale nic jiného (rtadovna: 821 Bankers Mortgage neberte, raději pište přímo na naši Building. přes ulici naproti Kress adresu: budově. VJarieLeiblinirer & Co., Altadena, Cal, HOUSTON, TEXAS. "" Česk:Oís\1.'0Vel$ko zřídilo p~acovní tábory. Podle depeše z Prahy ze dne 12. října 1938 schválila československá
PROTI KAŠLI
(Severa's Cough Balsam)
eLahodný
Cervenka & Vanžura
• Působivý • Tišící
vláda návrhy na zřízení pracovních táborů, jež budou na zpftsob CCC ve Pozemkový obchod - Abstrakty. Spojených Státech. Poslouží se tím Pl1jčky - Notářstvi. také k soupisu všech nezaměstna ných mladých lidí, nad 18 rokli sta Miíme snotení v celém státě. rých, kteří jsou tělesně schopni pracovati na železnicích, silnicích Proslulý sovětský generál prý se a jiných projektech, potřebných k zbavil života. rehabilitaci okleštěné země. ~ Japonské časopisy přinesly v mi TAROKY! nulých dnech zprávy, že sovětský maršálek Vasilij Bluecher, velitel Hra tarokl1, nejlepši jakosti, ny ruských armád na Dálném východě, ní za $1.35, poštou vyplaceně. Ob spáchal sebevraždu. - Zprávy ty jednávky adresujte na: Oech~lo :v-t, nebyly j~tě µlně POtV.r!lleny. ,ák. West, Teaaa (dz).. WEST, TEXAS.
NEMÁ-LI LÉKÁRNÍK, OBJEDNEJ TE PŘfMO
OD:
<;,
Ve středu, dne 26. řljna 1938.
Nemůže Jísti~
~Tento muz prave zasecl 1 k· bohatému, chutnému jídlu. Myslel si, že jest hladov. Po.. trava byla lahodná. Ale ne· mohl ničeho jísti! Víte pročř Trpěl špatným vyměšováním f Tolik nečistot se nahromadilo v jeho zažívací soustavě, Ž<S neměl žádné chuti k jídlu, Cí. tite se někdy také tak? Proč tedy neřídíte se příkladem to lika tisiců jiných; zkuste láhev Dra. Petra Hoboko. Od 1869 tento výborný, časem vyzkou šený, žaludeční posilující lék y
'
"
prospíval tisicům trpících zácpou, nervosností, nezáživností, zkaženým ialudkem, ztrátou spánku a chuti k jídlu a pocite111 únavy a lhostejnosti, zaviněnými špatným vyměšováním. Napomáhá žaludcčui činnosti; pra vidluje stolici; povzbuzuje činnost ledvin, čímž podporuje vyměšování; pomáhá a urychluje trávení. Trpíte li vy anebo někdo jiný ve vaši ro dině Špatným vyměšováním, pošlete si pro velkou 14 uncovou Zkušební Láhev (pravidelné hodnoty $1.20') dnes, za pouhý ''$1.0-0, poštovné vY· placeno.
Austin, Texas. Milí přátelé! V posledním čísle Čechoslováka a myslím, že v tomto čísle Věstníku, pan Albert Vanžura ve s l o u p c i "Studentské zprávy a Mysl", psal a píše, že náš fad S. P. J. S. T. zde v Austině plánuje taneční zábavu dne 29. října. Litujeme, že musíme na šim čtenářům oznámiti, že tato zá bava byla odložena pro různé pří činy. Studenti litují, že tato zába va byla odložena, protože mnozí . z nich chtěli jíti, aby mohli naslou chat a tančit při české hudbě. Naši čeští studenti jako jednotlivci mo hou jíti domů k českému tanci, ale nemají příležitost se společně zú častnit českého tance. Doufáme, že zdejší S. P. J. S. T. řád bude pořá dat podobnou zábavu v nejblížší budoucnosti. Se studentským pozdravem, Frank: , A. Horák.
.......
Velebný pán šel navštivit pana Stmada, který právě pochoval svou ženu. Když vstoupil do místnosti, spatřil na stole láhev s rumem. I pravil přísně: "Go vidím? To je tedy vaše jedi ná útěcha?" "Ale ne, velebný pane," ujišťoval ho vdovec, "ve špajsce mám ještě dvě flašky!" Německý rozhlas hřmí třikrát denně tak zv. Egerlaendermaršem Egerlaender halcamcam) , Složil jej v letech devadesátých kapelník býv. 73. pluku sídlem v Praze Vác lav Kopecký z Jičína. Prag. Tagblatt. ---)0(,---
---.)oC---
Nyni vyklizujeme šibeniční vrch evropské politiky, kolem něhož sku čely větry dvou velmocenských, os a opouštíme místo mezi dvěma frontami. Narazí-li tyto osy v bu doucnosti na sebe, my na ráně prv ní nebudem. Dr. J. Doležal.
-
-
výbomé, registrované a schválené
''FLOYD'' Ba v In ě né Semeno REGISTRAČNí
čfSLO 39
které dostanete
1..
šel
DOPRAVA VYPLACENA
---)0(,---
Floyd bavlněné semeno vydává palcové vlákno a více po akru nežli jiné. Semeno Floyd pochází z jednoho bolee, dozrává časně a vydává veliké boice. Objednávky zasílejte na
D. D. FLOYD Pi1:STITEL WAXAHACHIE,
TEXAS
1.1..===========================~ v
---)o(---
patu.''
---)0(---
Vltava, máť českých řek .teče ně ----)o(--jak smutně a těžce Prahou, žalu Žádný stav není horší, než byl jíc, že její kolébka není už v této stav nejistoty, ve které jsme žili zemi, že k nám přichází cizí a zne prakticky od března. uctěná. Mir. Rutte. J. A. Baťa.
--
Neslaná dieta, je určena pro ne mocné a nikoliv pro zdravé lidi. Z lékařského poznatku, že rozličným nemocným sůl kuchyňská škodí a že mnohé nemoci s vyhoji teprve tehdy, byla-li v potravě kuchyň ská sůl značně omezena, nikterak neplyne, že by tyto nemoci vznikaly ze soli v potravě a že omezením jejim by bylo lze vzniku těchto ne moci zabrániti. Přflíšné solení [ídla není ovšem účelné, poněvadž zby tečně nutí k přílišnému pití. Přílišné pití se pak zřídka kdy omezí jen na pouhou vodu a tak se strava příliš solená může státi mostem k alko holismu. ---) o( P,ovídal pan učitel: "Tak teď jsme zjistili, že země je kulatá. Potužáku, mohl bys zeměkouli tedy obejít?" "Ne, prosím." "Ne? Proč ne?" "Protože mám, pro.sim, naběhlou
Dva rybáři chytali ryby. Jeden z nich byl úplným nováčkem v tom- to sportu a když mu zabrala malá štika, navinoval "šňůru tak dlouho, až měl štičku docela nahoře, na konci prutu. "Co mám teď dělat?'' tázal se bezradně. "Teď se vyšplhejte nahoru na u dici a zapíchněte tu potvoru no žem," r,i:tdil starý rybář.
---)oC.--
Většina chorob lidského organis mu vychází ze soucitného nervu, (nervus sympathicus), jak: tvrdí Ié kaí· dr. Gillet, člen francouzské a kademie, který praví: Soucitný nerv je vlastně celým komplexem nerv stva. Jsou to dva hlavní provazce, které se táhnou po obou stranách páteře a jsou spolu spojeny nespo četnými jemnými nervovými vlák ny. Tyto jsou spojeny zase s mí chou, velkým a malým mozkem a tím se všemi orgány lídského těla. Jsem přesvědčen, že lékař, který do stane cele do své moci soucitný nerv, stane se pánem života.
PJř poklesu orgánů dutiny břiš ní (sníšení žaludku, ,střev), při kte rémžto stavu bylo mnoho již v břiše operováno, prováděno různých zá V Kanadě Dodáváno Beze Cla, věsů pokleslých útrob, řásnění stě ZvláštníNabídka-Objednejte Dne11f ny břišní, ježto současně jde oby Pr. Peter Fahrney & Sons Co., čeíně.í o ochablost stěny břišní, do 2501Washington Blvd., Dept. D811-64 poručuje se vedle vhodné diety (va Chicago, Ill. rování se pokrmů kvasných, pod Zašlete mně bezodkladně dosta miňujících nadýmání, plynatost, tečnou, $1.20 velikosti 14 uncovou zkušební láhev Dra. Petra Hoboko, nejísti najednou ve velkých kvan poštovné vyplaceno, za kterou při tech, nýbrž méně, ale zato častěji !cládám $1.00. během dne a pod.) individuálně O Pro&~m pošl~telék na dobírku zhotovený bříšní pás s peletou, jímž se docílí vyrovnání abnormálního J111é110 -stavu pokleslých útrob v každém případě, na což znovu upozorňuje Adresa···········································Kaufmann v "Čas. pro nemoci za žívadel, výmění látkové a a díaete ~oštovní úřadovna ·-·····tiku" (1937, sv. 61.).
-------
Strana lit.
~
Prostředek proti kornatění cév. Švýcarský lékař dr. Emil Zoergel zji stil před několika lety při poku sech, jak pů&obí rostlinná zeleň na lidský a zvířecí organismus, že ze lená barva čili chlorofyl sili srdce, povzbuzuje je k činnosti a odstra ňuje jeho únavu. Na základě těchto pokusů sestrojil novou metodu lé čení kornatěni cév tím, že použil ch1orofylu jakio léčebného prosti'ed ku proti kórnatění cév. Chlorofyl podává se chorým v čisté formě bez dalších přimísenin. ---)o(.--
Synové arcivévody D'Este f>uštěni z vězení. Vídeňská depeše z 10. října 1938 sdělila, že vévoda Maxmilian z Hohenbergu a jeho bratr, princ Ernest, byli propuštěni z nazistického kon centračního tábora v Dachau. Tito synové arcivévody Františka Ferdinanda, jehož zavraždění v Sarajevě vedlo k světové válce, byli jako předáci monarehist\i zatčeni J,med po zábo1:u. Rak:Qusk:a Němeeltem. 1 \:
ád Pokrok Houštonu z
AMU JE
pořad společenských zábav, těšících se vel ké přízni našeho lidu 1 četných přáte1 řá dového členstva. Vzorný pořádek, pečlivá ob sluha a dobrá hudba při každé zábavě.
*
Poštovni · adresa: 1140 Robbie St. - Telefon ':Caylor H51. Na doptáni se jest - 20th and North Main. VE STŘEDU, 26 října - BLUME'S ORCHESTRA. V NEDĚLI, 30•• října - ZÁTOPEK ORCHESTRA. V NEDĚLI, 6. LISTOPADU - RAYMOND BAČA, ORCHESTRA. VE STltEDU, 9. LISTOPADU ·~ BLUE JACKETS ORCHESTRA V NEDĚLI, 13. LISTOPADU - J. R. BAČA'S ORCHESTRA. V NEDĚLI, 20. LISTOPADU - SIX PALS ORCHESTRA. VE STŘEDU, 23. LISTOPADU, - BLUME'S ORCHESTRA. V NEDĚLI, 27. LISTOPADU - SYNCOPATOR'S ORCHESTRA
,
"
VSTUPNE: PANI 40c -
p
DAMY2Sc POitADATELÉ. ••
.,
mTN:tK.
Strana. 24..
Používejte k oznamovíní
Malý Oznamovatel Pravidla V Malém oznamovateli účtujeme 2 centy za slovo za každé uveřejně-
lli. Nejmenší poplatek za. oznámku (do 25 slov) _jest 50c Oznámku napište na zvlaštním listku a přiložse .k objednávce přislušný obnos buď poštovní poukázkou (Money Ord!lt;)nebo ve zliá!p.káchv(sfamps). Pos1late-li osobni eek, pridejte 5c naMá-li jeho výměnu. býti jméno oznamovatele zatajeno a nabídky posílány admínístrací pod naši značkou, účtujeme za oznámky "Na prodej", "Služby a práce" a podobně 25c zvlášt' za značku a na poštovné aby došlé dopisy mohly býti ihněd odesílány. Při oznámkách "Nabídnutik sňatku~ neb "Přijme se hospodyně,, obnáší doplatek za značku a. poštovné 50centů. Doplatek za značku budiž přiložen k obnosu, který posíláte za o'7.námku. . . . • ~. Saze~ice -; neJ~epších druhu zelove a hluvk~vy sa~at, 30~ za soc, 800, z.a 61.00. Cibule cervena Creola a bila B:rmud,a 500 za 60c, 1000 za $1.00.,Posl:?vne platíme a za us~okojem rucime, Early Plant Fa:rm, Mart, Texas. <43-44p.) IDlf"' Přála bych si dopisovat s pá nem dobré povahy, ve stáří 43 do . 48 let. Jsem vdova. Podobenka žá doucí. Za mlčelivost· se ručí. Pište pod značkou "Věrná", % Věstník, West, Texas. (43-p) ;~ Na prodej! -Hledáte-li dob rou farmu, zde jest 100 akrů dobré země, dobré stavby, dost vody, ně co dřeva, v české osadě 1 míli na cementovou cestu, l % míle do ško ly, kostela a obchodu. $100.00 akr, podmínka: hotové. Hlaste se na: F. E. Hejl, Rt. 4, Box 211, Temple, Texas. (43-46-pd.)
Ve stfedu, dne 26. října: 19M.
STATNXK~NFERENCE RACIONA~ Svoboda a lidskost je jediný LISTU V HOUSTONU. ideál, mající pevnost a budoucnost. --Svobodě pati'.'íještě více než budoucDelegátúm a účastníkům se sdě- nost. Patří jí věčnost. (Bene luj,e, že konference zahájena bude detto Croce: Evropa v 19. století). v sobotu 29. t. m. o 9 hod. ráno v ----o-síni řádu Štefánik. Sněmování buEvropa má své jméno z hebrejde P<> celý den a jen nedokončené ského '.'ereb", což znamená zemi, kde jednání vyřízeno bude v neděli. zapada slunce. Jak po tomto poSjezdu zdar! znáni budou Evropu nazývat v Ně----.:>mecku? Time. Nazisté propustí Rothšilda za tři ---o-miliony dolal'ů. Moudrost staromódního praktického lékai'e: Léčím tu chorobu, kteVídeňská depeše sděluje: Pro- rou máte. - M:mdrost moderního slechlo se zde, že bývalý vídeňský :~kaře: Máte tu choro_bu,kterou lé bankéř, baron Louis Rothšild, mú- cim ! Detroit. Free Press. že býti pr-opuštěn z vězení, jestli za platí $1,500,000 jako náhradu za ztráty veřejnosti způsobené kra - ČESKÝ PRÁVNíKchem bankovního domu Kredit Vyřizuje všechny právnické astaltu roku 1931. Dále se na něm záležitos.ti. žádá $1,500,000za zkonfiskovaný je Úřadovna ve Wiley budově ho majetek, jestli chce, aby byl mu Telefon čís. 130. vrácen. EL CAMPO, TEXAS
Janošík v Dallas. Mnoho bylo psáno o nádherném filmu Janošík, který byl před časem importován z Československa a byl uznán Amerikou jedním z nej
lepších filmů světa. Film tento bu de ukazován v Civic Federation • ' 2419 Maple Ave., v Dallas, ve ctvrtek, dne 3. listopadu v 8:15 hod. ve čer, a Dallas jest jediným místem, kde film Janošík bude ukazován. K j • h •· ra ane, ze vsec osa d me·11 by pnjíti a spatřiti terito Ia:ásný český film, který snad nemá sobě rovné
I J. J. DUCKETT
hov.• tši • k . • j t , hi e ne rajanu es znama storie Janošíkova _života. Pochází z ts-tého století, kdy cizí šlechta trýznila své poddané, kdy se oble . vil Janošík který prvně pomstil ! smr t t',yramm sv éh o ot ee. T en zastal se i všech dalších ubohých kra[anů, Žil v rozsáhlých lesích a odplácel zlé pánům a pomáhal svému lidu dobrem, kteří jej chránili a zbožňovali. Ale jako vždy, upadl do nachystané· léčky, byl zajat a při veden na popraviště. Poslední jeho přání bylo slyšeti krásné slovenské písně lidu, který tak miloval. Ze mřel národní hrdina za svůí ná rod, za svůj lid, nikdy však nebylo jej zapomenuto. Palo Bieelk hraje krásně úlohu Janošíka, s nim velmi se vám bude líbiti jeho milenka děje, Anka. · Nikdy snad nebyl vydán krásněj ší film nežli je Janošík, kus to hi storie a pravdy našeho vždy uti skovaného národa. - Lístky lze ny ní koupit, a sice vždy 4 za $1.50. U dělejme si všichni dostaveníčko v Aditorium "Civic Federat~on", v Dallas, ve čtvrtek večer, dne 3. li stopadu.
Srdečné blahopřání k sňatku br. Ludvíka Mikše SE v
sestrou Marií Zidek DNE 10. ŘÍJNA 1938
Dnes srdce Vaše překypují blahem, a piseň lásky v duši Vaší zní, kdy octnete se před kýženým prahem, kde láska lásce, holdovati smi. Riiže kvetou dokud slunce hřeje, láska hledi na svět vesele, kéž Vám nebe to i ono přeje, jako Vaši věrrii přátelé. Žijte šťastně. v novém stavu, ve zdraví a mnoho let, po smrti však nebes slávu, přejem Vám přec naposled.
-<>---
Horší, nežli zničit fysický život, je udusiti pravdu nebo zárodek či možnost pravdy, ať je to kdekoli a u kohokoli. Za ztrátu pravdy plati často lidstvo strašným utrpením a musí ji znovu získávat nevýslovnýmí bolestmi. J. Milton.
;._.., Vysaďte .si zahradu! - Mra suvzdomé zeli, hlávkový sal!át a w 6iJ' čínské zelí, 300 - 50c; 500 - 70c; 1000 - $1.25, poštovné vyplacené, -opřesná zásilka, uspokojeni zaruče Malý nesmělý mužik vešel na pono. Hallettsville Plant Farin, Hal lettsville, Texas. (42-45c.) licii. "Zmizela mi žena, inspektore." "Kdy?" Ml'azuvzdol'né zelově a salá "Před dvěma týdny." tové sazenice rozličného druhu, ho "A proč jste nepřišel dříve?" tové k odesílání. 300. za 50c; 800 za "Já tomu štěstí pořád nechtěl $1.00,poštou vyplaceně. Za uspoko jeni ručím. Raymond Mladěnka, uvěřit"! Hallettsville, Texas. (42-43pd) TRŽNí ZPRÁVY }_...., TABAK LISTOVÝ na prodej, ve Waco, 25. řijna 10c-12c libra bez dopravy. - J. E. Buryšek, Portland, Tenn. (36-43-pd) BAVLNA: Middling, 15/16 pal. vlákno . . 8.60 SAZENICE ZELOVÉ, rozlič Strict Middling, 15/16 pal. . . . . 8.85 ného druhu, hotové k odesláni: 500 DRťTBEZ: za 70c; 1000 za $1.25, poštou vypla Těžké slepice, libra . . • • . • . . . • 10c ceně. Za uspokojení se ručí. Circle Lehké slepice, libra . . . . . . . . . . • 8c Plant Farm, Waco, Tex. (42-43pd.) Kuřata k smaženi, 2¥1 lib....• l2c Staří k:ohouti, lib. . . . . .. .. . .. • 6c VALAŠSKÉ PAPUČE Krocani čís. l., lib .. í .••.•••.• lOc Staří krocani, libra . . . . • • . . . . 8c z valašsko-klobucké houně, impor Číslo 2 krocani, lib. • . . .. .. • . .. • 6c tované ze staré vlasti, s koženými Vejce, čís. 1., tucet . • . . . . . . . . • l9c podešvemi a gumovými podpatky: Vejce, čís. 2., tucet ......•.. ~..• 9c ženské nízké, černé . . . . . . . . $1.85 Smetana čís. l. lib. . . . . . . . • . . 20c Mužské, nízké, černé $2.00 Smetana čís. 2. lib. . . • . . . . . . . 18c Mužské, vysoké černé šněroKrávy na porážku ,lib ... 3c až 4c vací $2.65 Ročáci, lib. .. . . .. . .. . .. .. . 4c-6c Ženské vysoké, černé šněroPrasata, lib. . . . . . . . . . . 6¥:i)X•‚) vací $2.50 Pšenice, bušl . . . . . . . . . . 50c - 55c oves, bušel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25c · Poštou vyplaceně Kukuřice v klasech, 75 lib. do JOSEF HRADIL, bušle . : . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33c Sealy, Texas. Drolená kukuřice, bušel . • 35c-4Qc l ;
BRATŘI A SESTRY ŘÁDU SPRAVEDLNOST, ČÍS. 121.
I
111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111ííriřííiíi~
v;
t_...,
i.....
'' J ANOSIL' '' v
Ceskoslovenský nejvelkolepější fil?t BUDE UKAZOVÁN V
''Civic Federation'' v Dallas, Texas 2419 Maple Avenue ~~~,._.
v_e čtvrtek, 3. listopadu v 8:15 hod. večer Jediné to místo, kde tento nádherný film bude ukazován v Texas. - Krajané z celého státu jsou zváni, by se súčastnili. Jest nutno koupiti vždy 4 lístky za $1.50, dobré pr,o čtyři osoby. Pište si nyní pro zajištěni si místa na Civic Federation of Dallas. 1
•;
I