Vestnik 1938 11 02

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 2. listopadu (November) 1938.

ROCN1K (VOL.) XXVI.

CESKI DEN VE WEST OBROVSKS 1 USPtCHEM., T

NADHERNA POHODA UMOZNILA NESLYCHANOU NAV8TEVU. DOSTAVILI SE ROD IC! ZE VgECII PitILEHLYCH OSAD A NEKTEtti [111ST VZDALENYCH. PROGRAM SPOLECNE OSLAVY CECHOSLOVAKe BYL PESTRY. Cisrk ViTEZEK PRO POMOC STARE VLAST1 PEES PUL TISICE DOLARU. M. Ch. a D. — hadejte, kdo to byli), stfelci i A nedelni oesk3'r den ye West bude dloupozorovatele zarili uspokojenim, jestlde nateho vzpominamo pfislu g'niky nedavno dY z vyboru u sveho fikolu, v gichni radostne nain zalolene odboeky Sdrideni AmerickYch ladeni nad krasnou podzimni pohodou, slibujici rY byl (a zvla gte H.) sraZen. oasovSr dobrY napad br. Mika Kramolige vynesl hromadu dolarhojnou navgtevu. Kohutfiv orchestr v dvanact eechoslovakfi v Texasu, kteti se dohodli na uca. "Country Store" mel na starosti br. JanskY. pfesne zaeal vyhravat fidastnikftm spoledneho spokadani velkeho podniku ye prospech Ziveho Byly tu lakave pfedmety, nav gtevnici kupovali obeda. Ve gkerY proviant snesly na ge gtedre kune2 pfitomne trpiciho esl. naroda. ochotne. chatinky a ureenY podet pani a sleden krme poNej yYge potegitelnYm rikazem jest gitici se davaly. Za etvrt'adek dostali jste slu gnou porci Ve dye zapoealy proslovy. MnohastovY day pkesveddeni osadnikii, ze jest to nejen v zajmu nageho lidu pfipadne oslovil piedseda westske olebraeene sl. republiky nYbr2 i v zajmu texaodbodky kolega Aug. J. Morris. Byl po skYch 6echoslovaku-a potabno cele rodne halu2IJEME DAL ruce dobrY tlampad (mikrofon) ne2 obecenstvo ze v Americe, abychom i my zde v nove vlasti po celou dobu kedneni zachovalo naprostY klid i kd3z nam vzali skoro v ge, co jsme meli tak rdbyli napineni onim jedine moZnYm einorodYm a pozornost. Jmenem mesta West navgtevniky duchem, kterY by dovedl vykonat divy jako v di. Tak jako po Bile Hote vzchopil se narod k &sky a po to anglicky uvital komisat a pravni dalgimu Zivotu, zrovna tak musime prave nyni dobe odboje. Na g lid si poeind uvedomovat, 2e radce nageho magistratu br. Jiti Kacii. Strudne budouci osudy zrazene republiky dotYkaji se projeviti chut' pfemoci v sobe vedomi, ze je a bodge. Kolega Morris v uloze obfadnika gamarno bojovati proti nelitostnemu Osudu, ktepfimo i nas zde. Znamename-li dnes nee° ye lantnimi slovy piedstavil slednu Koemelovu, rY nam odrial tietinu Cech.

Spoj. Statech, pak za to do znadne miry musiktera se nedavno vratila ze studii na Karlove me dekovat existenci samotne Os'. republiky.

Ano, ztratili jsme nagi milovanou Sumavu i universite v Praze. Slicna, jemna sl. KoemeloV teto pohnute dobe nesmime skladati ruce s vernYm lidem eeskYm — s nagimi hranidari, va netrpi tremou, ma dar vYmluvnosti, mluvi v klin a eekat, aZ co se stane, anebo a2 to za nas ktefi poloZili na oltaf vlasti ithe, co jim bylo podivuhodne spravnou degtinou, k demid slouudela nekdo jinY. Spoleha-li se kdo na "nejakY drahe Obetovali majetek pri ochrane vlasti, 2i1 jedinY rok pobytu v Praze. Jakou mela pozazrak", at' s takovYrn zazrakem nepoeita, prokterou na konec byli nuceni hajit se zbrani v zornost, posluchadi jeji liceni kras domoviny to2e ten zazrak musime utvoiiti my sami! Nage ruce proti lidem, s nimi po staleti 2ili ye shov duchu si ptipominali doby tam ztrapozornost, na g smysl pro pomoc stare vlasti, d& snaiejice s nimi dobre i zle. Tyto mesice byvene. kednice zabodila i na situaci politickou, pro gifeni propagandy mezi jinonarodovci, muly nejte2gi a bezmerna byla °bet' na gich hrani Zive lieila uddlosti pied neblahYm nastupem si se soustfedit a pod dojmem teto nalehavosti care. Byli obetovani, aby zachranili nas v gechnemecke soldatesky do historickych kraja remuseji zmizet v gechny taborove ei politicke ny, mir nagich domova a 'Zivoty nas i nagich publiky a koneila yYzvou — "pomahejte nagim rozpory. Zalolenim Svazu americkYch eechodeti! teke zkougenYm tam doma, pomahejte dle slovakt v Texasu byl pololen v souZiti mezi Narode deskY — ke tvemu svedomi se obracimoZnosti, budou *yam neskonale vdedni." MoekrajanskYmi tabory meznik a nastalo ridobi me! Opustili a zklamali nas v gichni, na ne2 nY potlesk si vYborna keenice pine zaslouZila. nove. tTdobi vS'ekrajanske Lasky, sna genlivosti a jsme vefili. Nemfde g vgak opustiti ty, kteii pro Obiadnik oznamuje, ze na potadu oznamenY dobre yule vespolek. Nedelni podnik westskYch tebe obetovali v gechno. Delnici, hornici, zemeslavnostni tednik, piedseda Svazu A. C. v Tekrajanu poildan byl pod novYrn heslem a die delci, dfevorubci, rifednici, Zivnostnici, ueitele, xasu, p. V. Maudr z Houstonu se omluvil. Byl dobrovolne pit atYch smernic. A tento prvni Micah, advokati stoji dnes pied tebou v fade: predem zamluven pro slavnost tadu 8tefanik v spoledne uspofadanY podnik vydafil se nad verovnY — mezi rovnYmi, ale vgichni se smutnYHoustonu a musel dank slib spiniti. V nahradu gkere oeekavani. Moraine i finanene. ma odima ze strachu pied zittkem, bez stfechy musel "zaskoeit" potadatel na geho organu.

JedenactielennY vYbor ueinil behem dvou nad hlavou, ale v gichni s otazkou na rtech: co Mluvil na tema — "Pomozme Zivemu a trpicitYdnri pedlive pkipravy, koIcla, nezbytna, vec bybude s nami? mu narodu!" Poslednim fednikern byl kapitan la pkidelena ochotnYm spolupracovnikfn, v'Ae Bez rozdilu stavu a Old jsme vgichni povinni Meth. Pazdral. Po del gi dobe osveddenY tribun do podrobnosti smluveno a v pfili min. tydne ptinesti nejvet gi obeti tem, ktefi pro nas obetolidu opetne vystoupil (pro einnost ve spolkoplan byl uskuteeriovan. VYbor pani obe gel mistvali vgechno. Cegti hranidafi neadaji na vas vein Made nemo, volneho easu) a v krat gim moni obchodniky a zard gel na listinu dary. Budd milodary — oni chti praci, praci, praci! Stat, hutnem proslovy zautocii na city, srdce i dug vefejne vyzvednuto, ze west gti obchodnici — zeme, okresy, oboe musi zahajit neprodlene ty celeho shromaZdeni. Dlouho trvajici potlesk po nagi i jinonarodovci — darovali rfane zbai, prate, s nimi dosud otalely. Zamestnavatele, jeho fedi nasledoval a v zapeti na feeni gti vypfedmety a pod. radi a gtedke. V sobotu mistni tovarnici, vagi dnegni 'Zivotni riroveri zachranili stupuje sledna Bessie Strmiskova z Hillsboro s nezmar br. Hugo Freund darovane \red svezl yam obeti legii na gich hraniedit. Nevolame k koncertinou, k niz ma upevnenou i foukaci hardo sveho obchodu. Hromadka se kaalou hodinu yam dries s prosbou za pfijeti techto s yYch do moniku (varhanky). Prave pled tYdenem sleezvetgovala a videli jste tu v ge mane; vgechny prate, nebot' je to va gi povinnosti! na byla v Hillsboro poctena prvni cenou za svfij dary byly pane, t'z':itee'ne, nektere i drahe. Br. echove, pomorte, aby vYkvet naroda nezapkednes a chtela svoji dovednost uplatniti i Freund v patek dovezl snfi gku dard od natehynul. Dejte nam chleba, dejte nam praci, dejmezi krajany. Mela velkY fispech. Nekolika merYch obchodnikt z Waco, teho2 dne opatfil od te nam etyti steny a krov nad hlavou, trpime sieni lekce u uditele hudby stadily, aby si osvodin dosti baviny na zhotoveni matrace, povgichni za tebe, narode, abys sam mohl jila zakladni poznatky a zpftsoby ovladani kontfebnou latku darovala, Ben Keen Dry Goods tstfedni VYbor Narodni Jednoty. certiny. Pfednesla eeskou piseri ye slohu varietStore, dilo zdarma udelal mistni ealounik. V nim dill, prvne ji hrala na koncertinu, po drusobotu dopoledne ureena skupinka bratii phhe s doprovodem foukaci harmoniky a po tieti pravovala park fadu Jaromir, eistila kuchyni, kutete, klobasy, peeene, pfikrmu a moueniku. ji zpivala sama se doprovazejic. Musela se vystavela iadu stanku. Odpoledne dogla zprava od Kuchyne pfinesla kolem $100.00 koupiti ptidavkem. Sleena ma patrnY talent — p. Slovaeka z Waco, nabizejici jeho orchestr k K jedne pc, poledni ohromne nadvofi pied tteba dal giho cviku, vytrvalosti. Obtadnik v zabezplatnemu hrani ph nedelni slavnosti. Kohu- parkem bylo auty takika zapineno. Mezi stanky veru podekoval fednikilm, darcum zbai a vgem, thy orchestr a Gerikova kapela slibily bezplatproudily viny obecenstva, u Bingo bylo Zivo, u majicim na podniku Mast. /le ffeinkovani piedem. Budd' take zaznamend- stanku br. Kramoli ge rugno a obeas ozval se tu no ze hudebnici jako vgici eleni a elenkyne prahuronsky pokfik. Hazelo se tu micem do pandNasledovala dratha. Vyvolavaei byli nepfecovali zdarm.a, za jidlo a napoje platili — aby VI, komu se podatilo panaka srazit, dostal odkonatelni bratti Ant, Nemedek, John Knapp a cisty vytezek byl co nejveal. menu. A protole etyfi panaci oznadeni byli zaPokradovkil na stra0 18.)

V nedeli dopoledne bylo v parku rugno. Kateatednirai pismenami "hrclintl" z Mnichova (H.

Strana

VEsTNiu

LO mezi sudetskou oblasti a eeskosloveriC skem na vYmenu zbo21 bylo zruteno. Z vla dnich prament se pravi, 2e Nemecko ueinilo prvni gesto k zrueeni cel, kdy pfestalo vybirati cla na suroviny a polohotove produkty z Oeskoslovenska do Sudet.

• Organ ministra letectvi Goeringa odhalil, Nemecko v dobe Mnichovske konference melo 3,000 valeenYch aeroplant prvni linie, nepoeitalic v to reservni a cviene stroje, jich2 by bylo uZito v ptipade valky.

• • V oeskoslovensku jsou nyni hledani technikove a chemikove. Jsou hledany odborne sily vsech °bort. Po leta nebylo moZno videt tarn takoyY shon po lidech, kteti neco dovedou, jako prave nyni.

• Pati2. Ministr Georges Bonnet ozmamil, 2e ministerstvo zahranienich veci vyda zahy diplomatickou 2lutou knihu, ktere, bude obsahovat yeechna diplomaticka, akta kolem posledniho vyvoje deskoslovenskeho problemu.

• Londyn. — ZdefSi Herald oznamuje z Gdanska, ae nacistieti vtdci v Klajpecle rozhodli se paddati litevskou vladu, aby dosadila Mince v eelo tamni mistni vlady, zavedla nemecky legain' system, svobodu nemecke politicks ideologie, autonomii pro nemecke obyvatelstvo.

• Novou Apravou Csl. hranic.byly ztraceny elektramy v Ervenicich, vodni elektrama ye Stfekove, v Potiei, v Trnicich, ye Zbuchu, na Vydie, pod Srnim, 6ernern jezete v Kaplicich.

Mon ftbytek elektricke energie se odhaduje na 350 miliond kwh. Zastupci esl. vteu2iteenych elektrickYch podnikt se usnesli, provost spojeni siti \tech podnikii a ptipravit plan na vyu2iti yeech vodnich sil pro vYrobu elektiiny.

• Osl. ministr financi dr. Josef Kalfus oznamil v techto dnech, 2e postoupeni sudetskYch Nemecku a T'etinska Polsku znael pro 6eskoslovensko ztratu 40 procent na vYnosu dani. Ministr pii torn naznaeil, 2e znovuvybudovani statu je tak obrovskYm tkolem, 2e bude k tomu nezbytne tfeba kapitalu z ciziny. Pfipomnel, Velka Britanie a Francie ji2 slibily finaneni pomoo.

•

•

Nova obchodni smlouva mezi Jugoslavii a Nemeckem byla podepsana 26. fijna. Podle teto smlouvy nemecke kite ptijme 60 procent yeeho vYvozu z Jugoslavie. — Turecka, vlada zadala Nemecku objednavky v cene $13,000,000. Jedna se o dodani Turecku 90 modernich lokomotiv, 25 vagont s chladicim zakizenim a jine veci. 0 obchod s Tureckem se uchazela take Anglie, ktera nedavno povolila Turecku velkY fiver.

•

•

Goeringtv list zdtrazriuje, ae Nemecko "ma pramysloyou pfevahu", pokud se tkne zbrojeni ve vzduchu a pravi: "Tato pi. evaha musi byti nyni udr2ena a take bude udr2ena. Nejsme zdr2ovani dobrodinim stavek, jea jsou jednim z demokratickYch po2ehnani Francouzsky ministr valky prohlasil, 2e produkce aeroplant ye Franeii v mesici srpnu byla pouze produkce nemecke. Kdy2 den je v Nemecku rozkaz, aby bylo vyrabeno 2,000 valeenYch aeroplant roene, pak jsou tyto aeroplany tea vyrobeny a toted plati, kdyby jednalo se o 3,000 aeroplant.

KahYra. -- Egypt, polo2enY na strategicky velice duleaitym mists v Sttedozemnim rozhodl se vybudovati valeene lod'stvo ke sve obrane. Statni rada pro obranu rozhodla se vybudovati 36 plavidel v eerie $17,500,000. Lodi budou vybudovany v Anglii.

Snaha obnovit a roz gifit vYrobni a pracovni moanosti a schopnosti okleSteneho Oeskoslovenska zraei se v oznamkach novin. Veude jsou hledany tovarni budovy, vYrobni mistnosti, nebo je nabizen kapital, kterY by se zteastnil zakladani a rozeifovani tovarnich podnikt. mysl jabloneckY seskupuje se ye sve priyodni kolebce na Turnovsku, nektere prilmyslove svazy provideji soupis podnikt, ktere by se chtely ptestehovat do vnitrozeMi.

Co noveho.

Mnoha mesta v Oeskoslovensku maji nyni pfilektost k novemu rozmachu. Objevuji se nabidky objektii po zruSenYch tovarnach, v nich2 byla v dobe krise zastavena prate a ktere staly od to doby ladem. Mesta nabizeji pozemky pro tovarny levne nebo dokonce zdarma, proto2e sprayne chapou, ae mistni obyvatelstvo v novYch podnicich nalezne ohtivu. NovY prOmysl pohotovym mestiim pfinese 2adouci rozmach, pomilte i celku.

• Hitler, misto aby seal na vavfinech, jieh2 si dobyl nekrvavYm vYbojem Rakouska a sudetskeho itzemi, s nima ptipojeno k nisi na 10,000,000 Minot v dobe sedmi mesict, pracuje o tom, aby upevnil postaveni Nemecka jakou vedouciho statu v Evrope. Vypravil zahranieniho ministra Ribbentropa do ftima, aby tam konferoval s Mussolinim o jihovYchodni a vYchodni Evrope a o stanovisku, jake obe diktatorske zeme mely by zaujati k znovuzbrojeni Anglie.

FrancouzskY aviatickY Casopis La Vie Arienne, vychazejici v Pati2i, obviriuje ye svern ze 26. fijna americkeho letce Charlese A. Lindbergha, ae je vyslovenY obdivovatel Neince a neni pfitelem Francie. Pkipomina, jeho neptiznivou zpravu o vzduchoplaveckYch sborech Ruska, Francie, Velke Britanie a eeskoslovenska a obdiv letectva nemeckeho, poznamenavaje, ae chape, prod se dostalo Lindberghovi nejvy g yyznamenani — iadu neme--Mhonemckeho ckeho orla, jea mu ptipjal sam marealek Herman Wilhelm Goering. Lindbergh dosud megla v Nemecku, kde prohlai si rtzne podniky nemecke delnicke fronty.

•

Svet zbroji dal pies zname ujiSt'ovani, "mir byl zachranen" obetovanim Oeskoslovenska. Rumunsko povolilo na vojenske letectvi o 181 miliont lei vie ne2 loni. Anglie nasobi poeet svYch letadel doma i v Egypte. Italske letectvo zustava pit teorii, ae hromadnY utok letount je nejsilnejeim dderem a — zaiizuje se podle toho. Spoj. Staty pamatuji na letectvi v rozpoetu eastkou $150,000,000. V Kanade zavedli "letajici pilotni ekoly", to jest letadla, v nic112 se aaci budu ueit veem odvetvim vojenske letecite slu2by. Egypt koupil stroje pro d ye nove letky nakladem 560,000 egyptskYch liber. Jsou tyto ptipravy k zachrane miru?

Zpravy z Oeskoslovenska oznamuji zmenu jmena republiky. ZrazenY a zmenSenY stat se bude jmenovati bud'Sttedoslavie nebo Zapadoslavie. Prvni osnova nove ustavy jest ua napsana. Republikanska forma vlady s parlamentni soustavou ziistane. President jako dosud bude volen narodnim shroma2denim, jak se pravi.

Mae vetovati parlamentarni usneseni a bude miti pravo veta pro nutne ptipady, kdyt parlament nezaseda. Vlada bude sestavati z premiera, jeho namestka, tii federalnich ministrii pro zahranieni veci, narodni obranu a finance, osmi ministru pro Cechy a Moravu, pet ministill pro Slovensko a tfi ministrt pro Podkarpatskou Vitus. Narodni shromaldeni bude slo2e no z 200 poslanct, volenYch v mistnich volbach — start system voleni kandidatek stran bude zrueen, jak pravi Narodni Listy. Cechy a Morava budou miti 140, Slovensko 50 a Podkarpatska Rus 10 poslanct. Aby byla zajietena prava Slovakii a Rusint, bude to senat o 24 elenech, po osmi z katdeho ze tri state — Oech, Slovenska a Podkarpatske Rusi. President bude jmenovati tietinu senatort a parlament bude vonti dye tietiny. Senat muse podati namitky k dolni snemovne. V ptipade, ae dolni snemoyna potvrdi sve usneseni, pravi Narodni Listy, pak rozhodne president, kterY bude miti pravo bud' schvaliti rozhodnuti dolni snemovny, v kterem2 ptipade stane se zakonem, nebo bude mod je odkazati k dalSimu uva2ovani Narodni linty dodavaji, ae nejvytk soud administradni a nejvySti soud vojenskY budou federalnimi institucemi. Jeden z techto tai soudt bude initi sidlo v 8ratislav6.

Ve stiedu, dne 2. listopadu 1938.

V patek a v sobotu pfedmin. tYdne konala se v Chicagtx pod zattitou Oeskoslovenskeho rodniho sdruteni konference zastupct eeskoslovenskYch organisaci z eelYch SpojenYch Statii a polo2en v ni zaklad pro novou narodni organisaci pode jmenem Americka narodni rada Oecht, Slovakt a Podkarpatorust, pod jejim2 praporem maji se spojiti sily americke vetve vtech techto narodu a svorne pracovati za yyzaiadenYm cilem. Mygenka tato byla nadgene pfijata a bude v brzku pine uplatnena.

Podrobnosti cite nove organisace oznameny budou pozdeji.

• Jeliko2 Cast chmelnic je na ttzemi, jea ma bYt postoupeno, rozhodiy se Cs. chmelakske organisace, ae pfebuduji ihned nejen yYrobni chmelafskou oblast, ale zreorganisuji a ptemisti take organisadni i prodejni ustkedi. V ryze 'Ceske oblasti zustane 4500-5000 ha chmelnic. Budouci sklizeri chmele vystadi Alpine pro es. spotfebu, ale bude mo2no, zejmena v letech trodnYch, vyvelet piebytky do ciziny. Snad bude moano v nahradu za term i chmelnice Dosavadni sidlo es. odboru chmelafskeho bylo jia pfestehovano do Loun, kde bude pravdepodobne zfizena i nova znamkovna. Budou vymezeny i nove oblasti. Do oblasti lounsko-rakovnicke a roudnicke piipadnou i Ceske chmelnice z bYvale oblasti dubske. Stejne bude nove vymezena oblast titicka a slovenska.

• • Kongresni vYbor, jemua pfedseda kongresnik Dies, demokrat z Texasu, sly gel svedectvi, ae jeden iffednik, jmenovanY presidentem Rooseveltem, je komunistou. Komise, jea vyktfuje neamerickou Cinnost, zabYva, se prave yySettovanim einnosti Harry Bridgese, yucice namotnicke unit na zapadnim pobfeli, jea je pfidruiena k C.I.O. Dies a sekretatka prate Perkin soy a vedou spolu jia dlouho boj o Bridgese.

Kongresnik chce, aby byl deportovan jako komunista.

• • V Atery min. tYdne y ypukl na nemecke parolodi Deutschland pdar pod hlavnimi palubami v dobe, kdy nachazela se daleko od pobfe2i. Novofoundlandska v severnim Atlantiku a zultla prudke, boufe. Po2arem tim ohro2eny byly voty 960 osob na lodi se nachazejicich, av§ak byl uveden pod kontrolu lodni posadkou j ate pied pkichodem pfivolane pomoci. Tfi lodi dorazily k ohrotenemu parniku, majicimu ponor 21,000 tun, ye sttedu v hodinach rannich, ale shledaly, 2e nebezpeei minulo. Deutschland toho dne pokraeovala v tests do New Yorku.

• Dr. ChvalkovskY co nova fiditel Csl. zahranidni politiky byl pet let vyslancem v Berlins a stejnou dobu v lime. Mt& statu prokazati dobre slu2by, jeliko2 svoji dovednosti udrtel si v Aline dobre osobni postaveni i v dobach, kdy italskY fatismus byl k Oeskoslovensku vice net nevlidnY. Zmen gene republice nezbYva nyni, nez zaeit stavet doslova od zakladil — jako eini vyhoteli, na ktere se ze soucitu sbira. Oechoslovaci jsou v situaci takove, ae ti, ke kte0m se marne chteli dostati do lep giho pomeru, maji jii vg echno to, oe proti nim usilovali a co bylo prave pfekelkou napravy toho pomeru. Novy mud v zahranidni politice ma pied sebou velky dkol a je prori ptipraven.

• • Prave pied zadatkem kritickYch dnt. zadalo 6eskoslovensko na vYstav gti svetove vYstavy v New Yorku stavet representaeni pavilon. Se stavbou se spechalo, aby jests do zimy byla zhruba hotova. Ale jests dfive, nee Vitkovieke telezarny dopravily na staveniete Cast aelezne konstrukce pavilonu, byla stavba zastavena.

Zmenene pomery donutily uva2ovat, zda me vydat 27 miliont KC, na ktere byla nate 1:least v New Yorku rozpootena. Koneene odpadl i prumysl, kterY se mel pii stavbe "ukazat".

Sklenene cihly, ze kterYch mely bYti na pfiklad vyhotoveny stony pavilonu, nejsou ua vie vyrabeny na na§em fizemi, ale v Nemecku. 0 tom, bude-li se ye staybe pavilonu pokraeovat, rozhodne vlada. V kladnem pfipade nebude Oak pavilon staven podle pfivodnich plant. Bude zmenten a vlicla rozhodne, v jakem rozsahu se 4\r taitd \lam v New Yorke Weetnirae.

Ve stiedu, 2. Iistopaciu 1938.

Oddil dopisovate1s4 Dopisy, jei by obsahovaly nevecne, neb zivadn# polemiky, poicadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskoverau 'Mom k vlastnimu rozhodnutl.

OSUDOrE DEN NA OSTRAVSKU A TESINSKU. Tetka zkou gka, ktera postihla nas stat a nand, je pocit`ovana dvojnasob na Ostraysku, nebot' priimyslove centrum je okleet'ovano najednou se dvou stran, nemecke i polske. /Vicoli je jiste, ze dovedeme zde na Ostra ysku vybudovat skvelY priimysl, o neja ptichazime odevzdanim prilmyslovYch oblasti dvema sousednim statum, pfece jen v soueasnYch dnech panuje, jak v Morayske Ostrave same, tak zejmena v dosud neobsozene easti Teginska, vzrugeni, jet Om nema. obdoby. Vrcholem krutYch ran, ktere dostava, ostra yskY kraj, byla vderejei zpreva o obsazeni tti daleich okre$11 s velkou veteinou eeakeho obyvatelstva.

Jsou to politicks okresy: opa yskY, biloveckY a novojieinskY. Stejne jako v ptevaane Usti fryetatskeho politickeho okresu, take v techto fizemich, jea chce zabirat nemecka, armada, zpilsobila zprava o ptipravovane okupaci v prvnich chvilich fipine zdrceni. Sceny„.jea se odehraly, nelze vylieit, a kdyby je videli ti, kdo tuto kiivdu dovolili a syYm postupem vyvolali stydeli by se do hloubi duee za toto faasne bezpravi.

Po prvYch okamaicich nastalo dnes rano edsteene uklidneni. Obeanstvo vzalo zpravu o ptipravovane okupaci na vedomi a ptipravuje se na ni. ttady provadeji evakuaci iitednich budov, aby je odevzdaly v potadku do rukou irtadfr nemeckYch a polskYch. Veechno se deje v naprostem potadku.

Velika, veteina obyvatelstva ofisto.ve. spotadone na syYch mistech a to plati jak o zemedelcich, tak o ueitelich a cele fade ostatnich zamestnanct. Chap:erne, jak bol prolivaji nazi lido v tech Azernich, v niche maji ptijit pod spravu jinYch state. Ale oni sami jsou si yedomi toho, ze neni mane. aby se hromadne vystehovali. Musi zustat na s yYch mistech, kde aili odjaktiva, a kde je vychovavali jejich otcove a matky a ty °pet otcove jejich. Neni moano provost narychlo nove stehovani /Aroneni moan opustit hospodatske zaklady • rodin. Nemecka, i polska vlada musi uznat, ae se nedaji ptestehovat statisice a cely milion oeskYch lidi. Bude nutno addat pro ne, aby meli zajietenY dalei klidnY divot. Na ge vlada jiste se bude diplomatickou cestou domahat toho, aby na gi 'deed Hole z okupovanYch fizemi se mohli volne hospodatsky rozvijet a aby byli ochraneni ode Veech vYsttelkil. V torn smyslu byly &inky yeechny kroky u smerodatnYch ProslYcha se, ae na g krakovskY konsul ZnonemskY bude pteloaen do Te gina. elenove konodarnYch sbort z Ostra yska, spoleene s narodni radou, odeslali dnes dopoledne piedsedovi vlady telegram, v nema se doaaduji jrnenem veeho obyvatelstva zabiraneho aby mu zajistil klid a bezpeenost majetku v gemi moanymi prostiedky. Piedseda vlady je addan, aby prosadil diplomatickou cestou urychlene vyslani na gich konsularnich iftednikil jak na Teeinsko, tak do okresti: .opayskeho, hludinskeho, bilovickeho a novojieinskeho. Tea se vyjednava o urychlene jmenovasi smieenYch komisi, ktere by uspotadaly dalei bezvadne fungovani pogtovni a telegrafni sluaby a aeleznieniho spojenh a uleheily malt' pohraniCni styk.

Zatim co obsazovani Uzemi v politickYch okresech Hludin, Opava, Bilovec a NovY nein nejsou dosud znamy podrobnosti, dohodla komise generala Hrabeika, pracujici v Mistku a ✓ Tegine, ptesnY postup pti dalgim obsazovani teginskYch dzemi, postoupenYch na gi vladou Polsku. Ve stfedu byla v tornto obsazovini • ptestavka.

Dnes v 10 hodin dopoledne jsme paean odevzdavat Polsku prostor mezi Hornim 'Mllekern a Hornimi Ttanovicemi as po vYchodni hranici frYdeckeho okresu. V tomto prostoru jsou dosud osady Pitrov, Volovec, Dolni a Horni Domaslovice, Kocurovice, Dolni a Horni Toeanovice a Dobratice.

Odevzdani irzemi politickeho okresu fryetAtskeho bude zahajeno zitra v sobotu dopoledne a provede se na tti etapy; ukoneeno bude v fiterY, v nedeli je ptestavka. V sobotu se odevzda fizemi na pravern lotehu teky Olzy a to: Fryetat, Darkov, Raj, Petrovice, Marklovice, Prstne a Stare Mesto. V pondeli bude polske vojsko zabirat Karvinnou, Orlovou, Lazy, Horni a Dolni Suchou, Prostkedni Suchou, Porubu, Polskou Lutyni, Rychvald, Nemeckou Lutyni a Veknovice. V fiterY Skkeeon, NovY Bohumin, Bohumin—m'esto, Pudlov, Vrbici a Pettvald.

OSUD RYZE CESKE POLICKY. K zaboru Poliely a jejiho okoli fieskonemeckYm vojskem ma dojit v pondeli, patrne v odpolednich hodinach. Provedeni tohoto aktu oda, se bYt neodvra,tne, ale nebude to jeete znamenat ztratu tohoto ryze eeskeho mesta. Zastupci nagi vlady v mezinarodni komisi, jejhmua tyrdemu rozhodnuti jsme byli nuceni se podrobit, vynaloti yeechny sily, aby pravo sebeureeni platilo i pro ryze Ceske mesto a je proto nadeje, ae Polieka bude vytiata z okupace.

V patek odpoledne se .objevila na stare polieske radnici mapa, ktera znazorriuje rozdeleni Polieky. Statni hranice prochazi kolem noveho Tylova divadla, po silnici, tahnouci se k Jimramovu a po silnici sttiteaske. Jen Dolni Ptedmesti s TylovYm divadlem, pivovarem, htbitovy a Martinovou cihelnou a tovarnou zbyvaji 6eskoslovensku. Staroslavne kralovske venne mesto Polieka, zaloaene koncem ttinacteho stoleti, ptipadne Tteti iisi. Zni to neuvetitelne a neveti tomu ani lids, kteti spoons nakladaji svilj nabytek a majetek, aby je odvezli na Dolni Ptedmesti. Do Tteti thee ptipadne i ohrornnY objekt munieni tovarny, poloaene etyki kilometry od Polieky.

Nemecke obyvatelstvo na polieskem okresu ail a aije v uzavtenYch ostrilvcich a je veteinou odkazano na vYteaek z polnich praci. east jich pracuje v nemeckYch textilnich podnicich.

Nezamestnanost i v dobe nejvetei krise nebyla na Poliesku nijak katastrofalni. Nemeeti obyvatele si nemohli nijak steaovat na epatne zachazeni se strany uiadu a eeskeho obyvatelstva.

0 dobrem vztahu nemeckeho obyvatelstva s eeskYm svedei na ptiklad popularni pouti v Limberku u Polieky. Nebylo snad pouti, aby cela eeska, Polieka neptiela mezi nernecke obyvatelstvo, ktere chystalo eeskYm hostum wady okazale uvitani.

Nemeeti °beano se na Poliesko ptistehovali. Zvyky, zpilsob aivota, pfe yzali od eeskYch obyvatel. Ptevoali i jejich viru. Poliesko je veteinou katolicke. Take Nemci v Limberku, Kvetne, Vendoll, Banine, Radimeti a jinde jsou ptisnYmi katoliky. Nemci maji dnes jiz mnoho ptibuznYch mezi deskYm obyvatelstvem. Stejne je tomu i v ostatnich veteinou nemeckYch obcich. Nemeeti delnici pracovali veteinou u eeskYch podnikatelt, kteii pfedeveim cenili praci, nikoliv narodnostni ptisluenost.

Ceske mesto v Tieti tisi. Bude jim beze sporu v pondeli zabrane mesto Polieka. Ma pies 700 obyvatel a s mizivou meneinou Nemcn. Jde o nekolik pensistil jests z dob rakouskYch. Veteina, polieskeho obyvatelstva se rozhodla setrvat na sy Ych mistech. Drobni rolnici neopusti pudu, ani temeslnici sve dhlny. Odchazi jen statni zamestnanci. Mesto polieka oilstone, jak situate vypada, eeskYm mestem i v Tteti Celt' suet mush zvedeti, jak byly porugeny podminky, sjednane v Mnichove a ptijate potorn oeskoslovenskem. Jinou zbraii proti teto ktivde nemanie. Ale aspoil to zbrane se mush unit se 'di vahou a energii, oficielne i neoLid. Noviny. fieielna.

DUFF COOPEROVI. Sire, kdybyste byl videl prostY e'eskY lid stati v ulicich jeho pracovitYch most, v tech °suetnYch hodinach, kdy nam foonamovali, ze nesmime umirati na hranicich za svobodu sveho statu proto, ae d ye velke demokracie, ke jich fronts svobody se hlasime jia sta, let, podepsaly a donutily rids podepsati kapitulaci, videl byste, sire, plakat lid, vial byste vojaky s tidy Vogl zeme ze svetove valky, jak jim finou slzy a jak je nikdo neskrYval, videl byste plakat muae, kteti jeete pied hodinou byli rozhodnuti bit se do posledniho dechu za svobodu sve vlasti, za svobodu eloveka viibec.

Kdya slzy vyschly, ptal se bolesti zmueeny eeskY narod, za co se mu dostalo teto odmeny.

Byla to cena za vernost, kterou jsme chovali odevady k svobode, za viru v eloveka a nadeji v spravedlnost boai?

Tento narod, sire, byl ukovan tisiciletfrm bojem o existenci, v nemeckem mon byl osudem vystaven nejdale k zapadu. Tisickrat se hrdinsky bil v poli, kaadY den zapasil o skYvu chleba, ruce a srdce tohoto lidu jsou pokryty mozoly a Cela zbraadena vraskami odtikani a starosti. Tento narod, t yrdY, jako by jej byl stvotil z duly, davno jia neplakal. Po kaadem prohranem zapase znovu jen stiskl rty, i kdya se tinula krev. Neplakal pro svou poraaku ani dnes, plakal, protoae byl zrazen nejveteimi Oaten. ✓ tomto Wadi, v tomto fidivu nad fantastickou zkueenosti, letelo nam veem hlavou, jak to, ae Bth dal spoeinout prase na tomto narode tolikerYm zkou gkam. Veichni jsme videli v tech chvilich ony muae, ktere dal tento maly narod, jeja nestalo zapadnim demokraciim za to hajiti, celemu svetu. Veichni jsme videli znovu umirati Jana Husa, apoetolovat Jana Amose Komenskeho, moudte spravovat timskou kik na ge krale, vgichni jsme videli sve hudebniky, basniky, techniky, vojevildce, jimia by se pyenily velke narody. ✓ straelivYch hodinach getsemanskY'ch *demi opugtenY narod stal vydan v plan tisiciletemu neptiteli. Francie, s nia nas od Velke revoluce "poutalo temet krevni pouto, nenalezla jedinYch fist, jimia by nom tekla uptimne slovo.

A musil jste ptijit Vy, sire, eeskemu lidu neznamY anglickY hrdina, abyste setteI sizu naeeho bolu nad ztratou ptatelstvi.

Nikdy nezvite, kolik Vage slova zachranila to u nas pro veenou vec viry v spravedlnost, viry v lidstvo.

Dekujeme Vam, nezapomeneme yam toho!

Jar. R. Vavra. kid Jan RosiekS, cis. 110, Kaufman, Tex. Cteni broth a sestry!

Na prvni listopadovou nedeli nam ptipada kadova, schaze, proto vas v gechny eleny obeho pohlavi Mamie, byste se do schilze jiste dostavili. Jako kaadoroene koname v listopadu volby, tak chceme i letos, neb v prosinci bYva nestale potash, a proto je vase ptitomnost aadouci. Take upozorfrujeme Cleny, kterYm dojde funrtni poplatek u Hl. iT1. tento mesic, by ho zas lobnovili aneb dle jejich ptani zaCali platit mesiene.

Tak na shledanou 6. listopadu v sini.

Stanislav oech, pkedseda.

Steve StastnY. , tajemnik. had RiliovSr Dvur Cis. 89, Rosebud, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas upozorriuji, ae ye schuzi dne 13. listopadu budou volby kaidovYch irtednikt, tedy se dostavte v Cas a v hojnern poetu.

Tea nam ptibude jedna sestra.

Nekteti elenove jsou s placenim pozadu, a na nekolik Clenu nevhm adresy, abychom je upozornili, ae maji bYt vyloueeni.

S pozdravem, Aneaka Skupinova, taj.

Straane zasahy, ktere alestily historieke zeme, oteviraji zaroven Slovensku do airoka branu k vzestupu a si/e.

E. Bass.

Ettrana 4.

ESTS pted nekolika lety byli siamSti kraloJ ye posledni dynastie neomezenSuni na, jejicht dvote se skvela drahocenna orientalni naclhera, tak, jak ji neni mozne spattit nikde jinde. Posledni tri kralove byli jit velmi pokrodili a uvedomeli vladci a pokouteli se vladnout v "Zemi bileho slona" podle zasad rnoderniho sveta v zemich zapadajiciho slunce, chrinice svou nezavislost, anit se 'Oak ztekli starch tradic.

Mluvivalo se v poslednich letech v Siamu o "revoluci shora" a byly na mysli detne tinkly a novoty, ktere byly zavadeny fadou vzdelanYch princt kralovskeho domu.

Siam byl skutedne velmi dobte ovladanY stat, dik vzdelanosti a skutedne peel o blaho du ptislutnikii domaci Alechty. Pfezirali a podcenovali rostouci nacionalismus v zemi, kterY se projevoval hlavne u mladtich generaci, jet' pokladaly absolutni monarchii za ptetitek minulYch stoleti a byli by nejradeji sami se ujali vlady. Tyto mlade generace vedely dobte, to kral se tak lehce neztekne pod natlakern dvora svych pray, a Oily proto jeho neptitomnosti, aby v roce 1932 dne 24. dervna provedly statni ptevrat, kterY skoneil velkym krveprolitim, a mel za ptimY nasledek, to se absolutni monarchie ptemenila v monarchii astavni. Vettina dosud vladnoucich prince, odetla do vyhnanstvi, kratce potom se podekoval kral a za nastupce byl zvolen osmilet' prine Ananada Mahidol, kterY dli v soukrome tkole ye francouzske east SvYcarska na vychovani. Dva dlenove ‘Slechty a jeden Glen kralovskeho rodu se ujali zatim vlady, a za ptedseCfnietvi vildce pude Phya Bahol Balabayha Sena se ustavil kabinet, kterSt svolal na zaklade hlasoveni lidu parlament, zavedl vteobecne hlasovaci pra y° a vydal zakony podle evropskeho vzoru.

Pozorujeme-li tento statni ptevrat z roku 1932 pod zornYm ahlem dnetka, nabudeme ptesveddeni, to tim Siam jen ziskal. V- nove vlade

viendic

Politika a siamsti sloni. zasedaji pokrokove uveclorneli muti, kteti maji pevnou vuli vzbudit v lidu dosud dfimajiciho narodniho ducha, zajem o historii a o v'voj zea zajistit co nejvice samostatnost a nezavislost. Siam nasledoval v poslednich letech pkikladu ostatniho sveta a poutil vettiny sv'ch ptijmu na zbrojeni. 133 km od hlavniho mesta Bankogu vzniklo nove vojenske centrum v Lophuri, vynotila se kada novYch projekta na silnice strategicke povahy, ktere maji bYt uskuteeneny v ptittich letech. Siam nechce svou existenci opirat jedine o dobrou van obou sousednich velmoci, Anglie a Francie, jejich drtavy obklopuji zemi a jet se jit pied lety dohodly stran sveho vlivu na vnittni pomery v Siamu. Zeme se ptipravuje na to, to bude branit sve hranice proti katdemu atodnikovi, zvlatt', kdyt na Dalnem vYchod'e povstala mocnost, ktera ma zvYtenY zajem na poslednim nezavislem kralovstvi v Zadni Indii. JecInu dobu se dokonce zdalo, to se obe zeme, Japonsko a Siam, vice sbliti a spoji v tesnejti svazek. Hovotilo se tet o Kanalu Kra, kterY protind siamskou Cast malajskYch poloostrova, jent mel o tisic kilometre zkratit vodni cestu na DalnY vYchod a znehodnotit tak cennou v namotni basi britskeho lod'stva Singapuru. Zdalo se, to se Japonsko o tento kanal obzvlatt' zajima, a bylo by pry i sehnalo pottebnY kapital na jeho stavbu. Vtechny obtite, ktere byly spojeny se stavbou, a nesmirnY naklad vylotil americkY novinal, kterY rozebral celou cestu z Bengali do siamskeho golfu, zjistil vYtkove rozdily a pohoti, ktere nebyly pfekonany ani ph stavbe kanalu panamskeho. ZabYvaly-li se kdy siamske vladni kruhy vatne touto otazkou, opustily tento projekt apine, kdy vypuklo japonske neptatelstvi v Cine. Ptitomnost jednoho milionu 6iriant, kteti tiji ptevatne v hlavnim meste

Jak pracuje arabslic teror.

EROR vladne v Palestine ut pies dva roky.

T Od 19. dubna 1936, kdy extremni nacionaT listicke arabske tivly zadaly utivat nasili v boji proti Britain a tidian, sleduje po sobe neptecelem mohamedanskem svete jako obhajce triite, tada politickYch vratd, atentatil a nidepravovernYch". ni majetku. Adkoliv na sklonku roku 1936 byla V kampani za uskuteenenim techto plant si do svate zeme vyslana skoro cela divise britskeAmin sestavil troji program: Za prve je to vyho vojska a odbomici na potirani podvratne trvale teroristicke tateni proti Britian a Edam dinnosti z Indie a jinYch dasti imperia, dopov severni Palestine a mestech Nablus, Jerusasud nebyl schopni zavest znovu potadek a obleme, Haire a Jaffe, kde se arabskY fanatismus novit britskou autoritu. stal ochotnou zbrani v jeho rukou. Za druhe uTento terorismus je vYsledkem rozsahleho silovna nabotenska a politicka propaganda. A spikleneckeho hnuti, jehot vadcove. se schovaza tfeti, vyutivani stranickYch pritek v sousedvaji v cizine, kde potivaji imunity proti zatdenich arabskYch zemich k prospechu nacionalisni nebo zabaveni majetku, adkoliv jejich totedmu v Palestine.. nost je velmi dobte znama. V race 1937 spachaAmin El Husein udrtuje agenty ye vtech meli agenti teto povstalecke junty 194 vratd, mestech a vettich vesnicich v Palestine. Zvlatte zi nimi i na britskYch dustojnicich, vojinech a detni a potfebni jsou podel syrske hranice. — atednicich, tidovskYch kolonistech a mettachni j sou dobte placeni. Teroristicka organisanech, ktest'anskYch Arabech a na mnoha moce ma ztejme k disposici fondy, a je znamo, 2e hamedanskYch Arabech, ktefi byli obvineni z velke ptispevky dostala nedavno z Indie, iraku, toho, to se chovaji vlatne k teroristicke politiEgypta, Nemecka a jinYch zahranienich prace tizene bYvalYm jerusalemskYm muftim a jemenu. Amin spravuje tyto fondy a sam se staho klikou. re, o financovani povstani.

Vettina vadca povstani, at' Palestiriane, SyNadelnici thip, pracujicich nyni v Palestine, tare, nebo Kurdove, se zadastnili einne druzhlasili bYvalemu muftimu, ze mail dostatek skeho povstani proti Francouzam v roce 1925. mutt na provedeni ulotenych najezdu, ze vtak Tvoti jakYsi vYkonnY vYbor, kter' ptedava rozse nedostava, schopnYch a energickYch diistojkazy od bYvaleho muftiho, Amina El Huseina, Aminovi a jeho klice dela tento problem tijiciho nyni v El-Zouku u Beirutu, raznYm vane starosti, a shaneji vtemotne schopne voskupinam, zamestnanYm verbovanim, patovajevadce. nim zbrani, najezdy a propagandou. VYbor se Ptejit palestinske hranice neni pro teroristy sklada z dvaceti Clem usidlenych v Syrii a viitadnY problem. Cesty mezi Syrii a Palestinou chni jsou dobte znami syrsk'm i palestinskYm jsou pokladany za prakticky otevtene, a katMadam. deho dne vstupuje a opoutti Palestinu skupina Schazeji se pravidelne v salhiyehskem okrsEl HuseinovYch ptivrtencil bez ptekelek nebo ku Damatku a z tohoto hlavniho stanu rozesinebezpedi. Skoro nikdo nebYva zateen. Za nej laji podrobne pokyny teroristickYm tlupam bezpeenejti se vtak pfesto povatuje pruchod pracujicim v Palestine a zatizuji posilu v mupodel libanonskeho pohoti. Touto cestou se dotich i zbranich.

- stanou teroriste do hor kolem Safedu, z nicht pak podnikaji vettinu ptepadeni a najezdu do Amin El Husein ma mnoho drivodii pro svou severni Palestiny. politiku. Chce vzboutit arabskY svet proti britZbrane a munice jsou ovtem nezbytnYmi poske autorite, zabranit vytvoteni tidovskeho stattebami tlup. Staraji se o ne dva vYbory junty, tu a zamezit jakekoliv smirne teteni palestinjet pracuji na sobe nezavisle. Jeden nakupuje skeho problemu. Ve hie jsou take jeho vlastni zbrane a munici v Libanonske republice, Syrii, politicks ambice, nebot' si chce ziskat slavu po

Ve sti'edu; dne 2. listopadu 1938.

Bangkoku, byla siamska vlada nucena zachovati naprostou neutralitu, chtela-li si ucIrtet mir. Cintti obchodnici, kteti maji z vetti dasti v rukou drobn' obchod, zadali neoficialne boykotovat vetkere japonske zboti. Japonsko naopak se snatilo vyslanim delegaci a pozvanim vYznadnYch osobnosti z vladnich kruh y do ToIda zachovat si sympatie pro sebe a podporovat co nejvice zajem o sve veci.

Japonsk' vliv je nejvice patrnY v siamskem namornictva, ktere zadava objednavky vYhradne do Osaky a formovalo se docela podle vzoru japonskeho, hlavne pokud se tyee vSreviku dorostu. Vojsko a vettina vladnich osob se snail vymaniti se z japonskeho ptatelstvi, aby se, jak jsme jiz rekli, vyhnulo konfliktu s velmocemi nebo s Chian: Toto stanovisko vystoupilo jasne do poptedi, kdy dye z japonskych tkolnich lodi navttivily Bangkok. Siamske vladni kruhy byly touto navttevou z Japonska nemile ptekvapeny, a protote se DI nedala odvratit, pozvali kadety na lov slona, ktery se prave potadal v Lophuri na podnet ministra valky, Luang Pibul Songgrama. To bylo velmi obratne, typicky asiatske rorteteni. V dasnYch hodinach rannich vyvezl zvlattni vlak kadety z mesta, a tak bylo zabraneno neptijemn'm sratkam s Cinany v hlavnich ulicich Bangkoku. Po palnoci, kdy jit byly ulice opet prazdne, vratili se haste do mesta, rano pokradovali, spokojeni svou navttevou v Siamu, dale na sve tests.

Vteobecna nalada se vtak ph tomto lovu j asne projevila. Obecenstvo, ktere ptitlo prvni den navttevy ye velmi detnem podtu, chybelo druhY den temet upine. Tribuny z obou stran ohrady byly prazdne, jen to a tam se objevil nejakY domorodY siamsk' sedlak, ale 61riana nebylo videt vabec. Haste spattili jedinedne clivadlo, a jak se tika, vlk se najedl a koza stala cela. A hostitele maji eiste svedomi, ze neprojevili proti sve vuli zvlattni srdeenosti, anit to navttevnici zpozorovali.

Turecku a v jinYch zemich, drub' je rozesila na urdita mista, kde se uskladriuji. Jedno z takovYch skladitt je v maidanske dtvrti Damatku.

Doprava patovanYch zbrani ze skladitt' do Palestiny se nesetkava skoro s tadnYmi ptekatkami, zvlatte deje-li se po syrskYch cestach, nebot' teroristam pomaha syrska, policie a pohranieni atednici, ba dokonce i iftednici ministerstva vnitra. Adkoliv se zbrane patuji ut d ye Leta taktka ve velkem, nebyl na syrske hranici zatden jette ani jeden podloudnik.

Je atasne, to po dvou letech valnYch nepokoja, ktere pochazeji ptimo z patovani zbrani a ptechazeni terorista pies hranice Palestiny, je doposud ztejmy nedostatek celnic a pohranienich strati malo a jsou slab& ale velmi dasto jsou stratcove na syrskem a palestinskem pomezi placeni od teroristu, skrYvajice je v phpade nebezpedi a radice jim, kdy je bezpedno vydat se znovu na cestu. Hranice jsou take obyeejne otevreny i v druhem smeru, jsou-li teroristicke tlupy pronasledovany britsk'mi vojaky.

BYvalY mufti ma velmi moderni nazory na hodnotu propagandy, a po celem Blizkern vYchode rozprosttel sit' organisace, majici za kol titit ptlznivou naladu pro jeho hnuti.

Od fiteku z Jerusalema potiva ochrany Francie, ale zneutil prava asylu. Jeho machinace a jeho aktivni boj proti palestinske vlade jsou opravdovYm nebezpedim pro mir na Blizkem vYchode. Aminovou einnosti v tomto nervovem centru arabskeho sveta jsou ohro:zeny stejne francouzske, jako anglicke zajmy. Rostouci podet vratd v Palestine vytaduje nyni nalehave, aby azemi pod francouzskou vladou neposkytovalo atulek inspiratoram zloeint. Francie by mela venovatpozornost stitnostem britskYch atadil a podniknout okamtite kroky v Syrii a Libanonu, aby udinila konec dnetni neudrtitelno situaci.

Jsou tivotni situate, za nicht si jednotlivec vykupuje tragicke pram) na sebevratdu. Narod vaak toho prava nema nikdy.

Arne Novak.

Ve stfedu, 2. listopacii.). 1938.

Fairchilds, Texas.

Ctend redakce Vestniku a mill pfatele!

Stale me pfatele a znami vybizi, abych Casteji psal do Vestniku, tedy pokusirn se par kadkii napsat. Zajeli jsme do Snook, Tex., pochutnat sobe na torn dobrem barbecue, ktere bylo velmi chutne upravene. Men tam kapelu z Ganado, ktera velmi krasne hrala. Lidu tarn nebylo pHlig ponevadt foukal dost chladnY severak a take 2e misty zapr gelo, co2 mnoho lidi zadr2elo doma. Vy jsme tam zajeli s nagim synem Arnoldem a jeho rodinou Hned v sobotu jsme si vgechno ujednali a pak jsme je gte ptibrali maminku pani Chaloupkovou. Cesta nam rychle ubihala, jakmile my dve jsme se daly do hovoru o tech starodavnYch easech. My jsme spolu vyrostli v okoli Snook, a tak sotva jsme se napolo vymluvily, u2 jme byli u domova syna Vilema. Jeho lepgi polovidka nam nachystala dobrou veeefi a pak jsme se bavili hovorem aZ do 12. hodin v noel. Na druhou not jsem byla u sestry. Pohovotily jsme si o nagich zkugenostech na tech cestach, kde jsrne co videly. Seznaly jsme, 2e v ge to co elovek zkusi neda, se vypsat ani povedet. Ne2 jsme se naddly, odbijela 11. hodina a eas k odpoeinku. Na lisku nemocnYch naleza se Vanita Fojt, ktera je v Houstonu v nemocnici a podstoupila va2nou operaci. Pfeji ji brzkeho uzdraveni. Tel jsem slygela, ze moje Avakrova, Zuntakova, je upoutana na lti2ko. Pieji ji brzkeho uzdraveni A co ty, moje sestienko, pani 8krabankova, v Danbury, 2e se na mne nepfljede:;. podivat. Srdeene Tebe zdravim.

S pozdravem, Marie 8ebesta.

1104 VySehrad, 'Oslo 48., Taylor, Texas.

Ctend redakce Vestniku bratfi a sestry: ✓ posledni na gi mimokadne schuzi natidi/ mi br. piedseda, abych oznamil pfigti schazi, ktera, bude konana prvni nedeli v mesici listopadu. Ponevad2 je to schaze vYrodni, vgichni bratfi a sestry na geho fadu jsou 2adani, by se v co nejvetgim poetu dostavili. Bude volba novYch uxedniku pro pti gti rok. Proto yam vgem timto daxam \Teat, abyste jiste pfi gli a svtij hla,s odevzdali pro sve incedniky. Nage schtize byly doposud hojne nav gtevovany a soulad panuje mezi nami. Kde bratki a sestry hojne sve kadove schaze nav gtevuji, takovY tad tee ku piedu pokraeuje, neb Orly se rozmlouva o pokroku a rozkvetu fadu. Nemyslete si, ze kdy2 si zvolite atedniky sve, 2e oni ji g vge zastanou.

Kahleho bratra a sestry povinost je schtize navgtevovati a to obzvla gte etvrtletni a vyroeni, a tim svoji tadovou povinost vykonati. Tedy jistotne se dostavte do pfi gti schtize, ktera, bude konana dne 6. listopadu o 1. hodine po poledni (v padu gpatneho podasi o tYden pozdeji) v sini fadu Vy gehrad na Bayersville.

S bratrskYm pozdravem a na shledanou K. F. Chalupa, fad. dop. jsem jako f2dy, Rad Laskavost, cis. 70., Needville, Texas.

Ctene sestry a bratfi!

UvCdomuji vas, byste se v co nejvet gim poetu do schaze dostavili v nedeli 6. listopadu o 1 hod. odpoledne. V one schazi se bude odbYvat volba atednika pro pfi gti rok. Zaroven alenove, ktefi jsou s placenim pozadu, uvedomuji se, by se vyrovnali, nebot' lad jest nucen jednat jak stanovy nafizuji. S br. pozdravem, J. J. Zemanek, taj.

Z Klubu teskYch Zen ' v Dallas.

Mnohokrate jsem sly gela vypravet nage starg i osadniky, kteH svoje mlada leta y e stare vlasti, co tam pro2ili veselYch a dobrych case na hodech. V kaale vesnici men svoje hody, ktere nesly i kfestni jmeno. sama nemohu nic lici o takovYch hodech, neb je nepamatuji a take pochybuji, 2e jsem na nich byla. Dle vypravovani se na takovych hodech tandilo do rana a tam pry se deti na tanec nebraly. Jak je nam znamo, je nas hodne tady, co nevime jak na takovS rch hodech bylo, tak nag Krou2ek se usnesi, 2e je budeme pofadat. Datum je ustanoveno na 13. listopadu, to jest druhou nedeli budou dallaske hody. Pfipravujeme pekne pobaveni raznYmi kuplety, a dobreho jidla bude jako na hodech.

Sly ela jsem povidat, ze budou pee'ene husy

vRsTN4fic

ph torn 2adne vydirani penez a dobra obsluha. PkesnY pofad yam zdelim v pfigtim Vestniku.

Srdeene dekuji staHCkovi Barto govi za uznani, velmi mne pote gilo. Zveme vas od srdce, abyste pfi gel i se svoji maminkou na ty nage hody. Odlotily bychom i nejakY makovnik a z husy kousek, kterY mate nejradgi.

Tak vgichni, kteH radi vzpominate na ty stare zagle easy, kdy jste se men dob •e na tech hodech, udelejte si dostavenieko na 13. listopadu v Sokolovne. Na g krou2ek se o to bostard, abyste se mei dobte. Srdeene zdravi R. Spanhelova. etouci, POLItSKO, LITOMY gLSKO A LANSKROUNSK 0 OBETI NESPRAVEDLNOSTI. Delimitadni eara pateho pasma pfetina, a ruse v dlouhYch asecich statni i lokalni drahy a nejdalettej gi statni a okresni silnice, zejmena komunikace, spojujici Cechy s Moravou. Z dtle2itYch statnich podnika jsou v okupaenim zemi zejmena: munidni tovarna v Poliece a tabakova tovarna v Lan gkroune a ye Svitavach, 2eleznieni nadra2i a podobne.

Jegte ye etvrtek k yeeeru byla zahajena evakuace iffadil a easteene i obyvatelstva. Na Svitaysku pokuSili se v noci na 7. kijna ordneki evakuaeni Cinnost zniakit ostrou stfelbou, avg ak ustoupili pied ozbrojenou pohotovosti, poslanou okresnirn iitadem lan gkrounskYm. Evakuace na Litomy glsku a v Poliece dala se vgak bez pfekalek. Mestske zdi opou gteji povozy se skromnYm majetkem lidi, hledajicich bezpednost jinde. V obcich nem.eckYch konaji se u2 namnoze pHpravy k uvitani nemeckYch vojaOkupace bude provedena od 8. do 10. fijna.

Delimitaeni eara, pokud ji lze sledovat na zakresleni na mai* rozdeluje mesto Poliaku ve dve east. Na hlavni east vYchodni, ktera, ma ptipadnouti Nemecku, a na malou Cast zapadni, eeskou. east eeska, zahrnuje jen asi 100 mengich domka a z vYznadnej gich objekta jsou to: divadlo, pivovar a hfbitov. V Cast nemecke je bohu2e1 take munieni tovarna, nadra2i a vg echny statni, okresni, obecni, sou krome a penetni atady a v gechno gkolstvi. Stehovani obyvatela pokraeuje. Od rana sjiadi se do Polieky mnoho lidi z okoli, aby se informovalo o osudu svYch obci. Z parlamentnich osobnosti pfijel dnes dopoledne do Polieky a do Litomygle prvni senator Max Rohlerra, ktery se pied tim rovnea informoval na Landgkrounsku.

U2 ye stiedu, kdy dogla prvni mimoatedni zprava do Polieky o okupaci, odeslalo mesto Polieka telegram ministerstvu zahranidnich veci s prosbou, aby na pkislug nYch mistech protestovalo proti tomu, aby Poliaka a east okresu byly zahrnuty do okupaeniho uzemi. Je2to mesto bylo odedavna ryze Ceske a v politickem okrese je pouze jedna petna Nemcu. Veera jednalo pak poselstvo mesta Polieky u praskych ministerstev v te2e veci.

Podle dosavadnich atednich informaci ma bYti okupovano v politickem okrese polieskem 10 obci s 8245 nemeckYmi obyvateli, a ov gem i mesto Polieka. Pokud jde o mesto Polieku, ma podle posledniho seitani 6096 obyvatela, z nich2 je 5891 6echil, 149 Nemcfr, 42 jine narodnosti a 13 cizinca. Krome tohoto pfikladu ukazuje se naprosta nespravedlnost okupace na techto obcich, jet maji bYti zabrany na Poliesku: Korouhey me, 1635 6echt a jen 8 Nemca, Rohozno, 1984 oechil a 26 Winer, Svojanov 560 Nen a jenom 1 Nemce a Chrastavec 469 eecht a 64 Nemca.

Nemecku by melo ptipadnout z politickeho okresu litomyg lskeho 16 obci a 3 osady, podle obyvatelstva osidlene 12,822 Nemci a 1786 Cechy. Okupace se tYka i techto obci, ryze eeskYch: Kozlov 289 eechil a jen 5 Nenica, Pazucha 345 eechu a 32 Nemcfr, osada Sucha (patfi mestu Litomyg li) 184 teen a 1 Nemec, Benatky 435 6echt a 20 Nerricti, Nova Ves 148 eecha a 12 Nerncti, Pohodli 308 6echii a 8 Nemosada VysokY Les 77 6echii a 10 Nemcil Z _ cenneho okresniho majetku ma litomy glskY okres ztratit jednu polovinu Vysokeho Lesa v eerie 6 miliona KC. Nemecku mail plipadnout i tyto ryze Ceske obce okresu lang krounskeho: eermna 2628 Nara, ale jen 18 Nemo% Viprachtice 1423 N-

Strana 5 cha a jen 62 Nemca, Bystfec 1405 Oechil a 11 Neruda, RYdrovice 89 'dacha a 48 Neruda, Dolni Hefmanice 535 6echt a 15 Nemea, Horni Hetmanice 726 eechti a jen 12 Nemcfr, Nepornuky 133 dacha a jen 5 Nerrica.

Delimitaeni eara pferu guje dulezite komunikace. Je pferu gena zejmena hlavni trat' 2eleznieni z Prahy na Brno nebo z Prahy na Ostravu a site u Usti nad Orlici v deice asi 1 a pal " km a pak od Ceske Tfebove a2 po Bfezovou v deice nejniene 25 km. Trat' ieleznieni lokalni drahy Skutee-Svitavy konei se v Poliece. Na Litomyglsku jsou pferugeny vgechny statni a okresni silnice, zejmena statni silnice na Moravu.

Touto delimitaci stanou se z vYchodoeeskYch mest pohranidnimi mesty tato: Litomy gl, Usti nad Orlici, eeska Ttebova.

UKAZME NASIM STUDENTUM ZAJEM. Z Austinu pigi nagi studenti: ValenY krajane, timto yam sdelujeme, 2e na /eto gni rok pHpada dvacate devate vYroei zalo2eni klubu 6echie pH Texaske statni universite v Austinu.

Nynej gi elenove klubu rozhodli se uspofadati veeer pied Dnem Diktvzdani velikou hostinu, spojenou s tandem, aby uctili bYvale studenty, jejich rodiny a piltele i krajany a krajanky, kteH jevi opravdovY zajem o klub Oechii. Pfejeme si, aby otcove a matky eeskYch student a studentek na na gi statni universite plisli oslaviti toto vYroei na geho klubu, kterY neusta.le roste a pates mezi nejstar gi, nejvetgi i nejlepgi kluby na universite. Jsem pfesvedeeni, 2e weer pied Dnem Dikavzdani na gi opravdovi pfatele ziteastni se nagi oslavy a tak projevi zajem o nag eeskY klub i fee na gich °tea a matek, ktere se ueime na universite. Oslava kond se v sedm hodin v meste v hotelu' Stephen F. Austin v mistnosti Marie Antoinette v mezzaninu. 'regime se na Va gi nasgtevu a doufame, 2e se yam mezi nami bude libiti a 2e se dobte pobavite. Poplatek na hostinu i tanec je $1.50 na osobu. S pozdravem, Vinc. Krejci, piedseda; Helen 8ulova, tajemnice. — Prosime o laskave zaslani — co nejdfive — teto pfihla gky: Timto se pfihlaguji na hostinu a tanec klubu oechie dne 23. listopadu 1938 a zasilam poplatek $ na adresu Miss Helen '8u1a, 2010 University Ave., Austin, Texas. Podepigte a napigte tee Vagi adresu.

Dallas, Texas.

Dnes dopoledne jsme kra glili sin tadu els.

84. na Halloween a tu byla otazka, co bude pH Ste? PHtomni se usnesli pokadat na prvni nedeli, t. j. 6. listopadu "Tacky Dance". Ptal jsem se, co to je za zabavu? Veseld, bylo mne odpovedeno, ale vgichni by mei bYt nejak trefne obleeeni. A tu jig si planovali, jak se nastroji: pal nohavice eervene, pal elute, azke nohavice dole, giroke nahoie, atd. Povidam, to musi bYt pekna, podivand, kdy2 potom zaene tandit a ty barevne zaplaty se mihaji pied alma. Taky 2e je, bylo mi odpovezeno. Ty star gi by se meli taky ustrojit. Je to pravda, kdy2 budeme vgichni obledeni v tech strakatYch kostymech, budeme od zadu vypadat v gichni stejne, jak mladi tak stargi, to IA stoji za to ustrojeni, a pak to bude i vzpruhou mladYm, budou mit vet gi chut' do prate a nebudou se ohliZet, jestli je nam to stargim vhod Tak na shledanou se v gemi dne 6. listopadu v kostymech, at' je jakYkoliv, jen ne Adama a Evy. Ja budu celY tYden pfemYglet, jak se nastrojit a ma Berta bude muset taky.

Budu mit s ni pernou praci, ale snad to doka2u. Stavaji se pfipady, 2e se nav gtevnici dotazuji br. Zastoupila, mne i druhYch, kdy bude v kadove sini zabava, proto si pamatujte, 2e 1. a 3. nedeli v mesici potada fad Cis. 84. zabavy, die amluvy, a 2. a 4. nedeli Sokol. Nezapomerite tedy na prvni nedeli a pfijd'te se s nami poV. Kartous. bavit. Za zabavni vYbor, Mils pfitelkyne! Citim, 2e Vam musim napsat v teto neblahe hodine, ac nevim, zda vubec pfijmete dopis z Anglia v teto dobe. Nyni jsme na fade my a v kaadem pripade si pine zasluhujeme toho, co nas deka. Jsme politovani hodnej gi ne2li Vy, ponevadt Vy se nemate zae stydet. dopisu vysoke afednice britskeho ministerstva do Prahy.)

Strana a Dallas, TexaS. Miii ptatele!

Prod pry PeveckST kroulek hraje divadlo ye vsedni den. Protote Den Diktireineni neni dnem vaednim, obyeejnY, jest to narodni svatek ce1Vch SpojenYch Statil a vzdor tomu, na ten den i misty pracuje, piece jen vetaina lidi ho sveti vice jako nedeli. Za druhe na g Kroukk jest zavisli na spolkovYch budovach tadu Pokrok a Sokola, a oba ty spolky maji sve programy Id vypracovane, take nam zbyl den 24. listopadu. Jsme s nim -ripine spokojeni, neb 4. nev mesici ztratila u nas v Dallas velice na programu, neb ten den sehraji v Ennis Ceske filmoy e obrazky a velkY poeet krajant stargich, ktefi pravidelne na divadlo jdou, jede do Ennis, a tak dallaske sine jsou odkazany jen na zabavu, kterou na yStevuje po vetSine jen omladina.

Proto ptatele, milovnici divadel, zatidte si sve besedy tak, abyste mohli pidjeti na Den Dikiieineni do Dallas na divadlo Peveckeho kroug.ku. Nebudete litovat, jest to hra velmi pekna, promisena zpevy, hudbou. Hudbu obstara Cyril Pokladnik, spoluaeinkovat bude Mafenka Houiviekova na cello. Zpevni rilohy Marianky bude hrati Anaka Dvotakova, ktera ma peknST jemnST hlas. Jolku sehraje Frank Vodidka, dobrS7 pevec Kroulku. Stazku pfedstavi Hedy OndriAkova; mladka Frank Henzen. Tyto dva pevce jste uz slySeli. Dale hraji br. Sil "stadi", Durori, Drobil, Kondak, sestra Justina Pokladnik a moje maliekost, a jestli my d ye to "spackame", pak to bude te2 stati za podivanou. Tedy u2 dnes se ptipravte na'zajezd do Dallas.

Cesky film "Maryaa" se pry nekterYm nelibil.

Pozorujeme-li dej ze stanoviska zdejai zeme, pak jest velmi drastickY, ale zabehneme-li do stare vlasti a uvidime ty rodne pole a chaloupky, v kterYch se rodily generace jedna za druhou po nekolik stoleti za sebou, pak si pomyslime, 2e ti rodieove nekdy ani nemohli jinak jednat. Laska musila ustoupit rodne hroude, neb tak se uddel zdedenY majetek. Jeden ho dostal, vyienil, jinde penezy vyplatil zase druhe sourozence. TakovYm zpilsobem se uddovaly grunty, rodne lany naSi stare vlasti a s temi i ta houkvnata laska k nim. Temi dedictvimi se uddel i ten nas narod, ze nebyl ptemokn cizactvem, byt' by byl i v jeho poddanosti. Zase se zmohl a zase se vy ginul, prod? Protok videl v duchu kradet ty sve ptedky tou chalupou, tim dvorem, terni poli. Dnes, kdy nova generace hledi vice na lasku, pohodli, ztraci domovy, ztraci stare. prava, stare povinosti k sobe, svemu rodu i k narodu, a to je co si pfeji jeji neptatele, zapomenout to slavy sla yskeho naroda, neb dim dtive zapomenou, tim dtive se jich a cele zeme zmocni.

A nyni par slov stafiekovi Bartaktvi. Jej, jej, vy se mne nelibite v poslednim dopisu tadkami: "My, ale vlastne je gte nektere tady nak — zpivaji "Kde domov raj?" Jsem pro ristupek naai mlade generaci, neb to pra y() je na jejich strane, neb tato zeme jest jejich rodnou zemi. Ale my,,pokud jeden z nas tu bude 'Zit, co jsme jeli ze stare vlasti, budeme zpivati "Kde domov milj?" Bok mrij, -ddyt' to jest jedine, co nam zbylo. Vzdali jsme se to zeme, s yYch pray tam, opustili tu rodnou chatu, rodinu, zbyla nom jen vzpominka a ta cela se vlije jen do to mile proste pisne "Kde domov mrij?" Piestaneme-li ji zpivat a ty jine Ceske pisne, tak mhynerne. Tato vlast nam dala 'de, my ji milujeme, dame ji vSe co mame, vtdyt' je rodnou zemi nagich deti, ale my nami, kteti jsme se zrodili jinde, nemrileme ona je naSi rodnou zemi, a ae si to vykladame jak chceme, piece zase splynou slova ze rte na gich "Kde domov mrij?" Tedy pokud jeden Slovan, pokud nage deske spolky giji, dotud bychom vat piseri "Kde domov mrij", neb to jest piece hymna naSi slayske zeme a my, i ty naSe deti jeji potomci. JakS7 vztah ma americkS7 sport base ball na hymny SpojenSich Statti? A piece hraje-li universita Texas s Oklahomou neb Illinois, hudebnici budou hrat nap ped hymny sveho statu, Texane na severu a sever jejich v Texasu. Prod my bychom nezpivali nak eeskou hyrnnu pfi eeskSrch oslavach? Jsem pro to, aby se zpivala i americka, hyrnna a site ta americka napfed, neb je to nyni na ge zeme, ale nezaha-

zujme dedietvi ote4 a matek naeieh.

VA-ST.1AX My jarre se s mSrm mulem u g" sem tam tou,, tali, sejdeme se s lidmi vSeho molneho smSr gleni zadne-li se o domovy, ka gdY nam fekne: Mame my zde v Americe domov, maji ho nage deti? Jsme zde rortroukni po cele zemi, jedno ditko se narodi na jihu, druhe na severu, sve drahe zemfele pochovavame kde prave bydlime a domov, ten pravS7 domov nemarne nikde.

0 co byli bohatSi ti na gi pfedci ye stare vlasti, kteii ty rodne lany tak houdevnate branili. StaiiCku Bartoai, odpust'te mne, ale nedalo mne to. Rozepiate se vice o to veci, snad yam lope porozumim. Rada Ctu vaae dopisy, ad jsou to pletky na pohled, mnohdy mail i zrnko pravdy.

Ptijmite pozdrav i vaichni dtenati.

Ant. Ondrriakova.

San Angelo, Texas.

Aekoliv jsme zde potadneho pikovani nemeji2 se nam chYli ke konci. Nezavinilo to sucho ale mokro, letos snad poprve, jak tvrdi zdejai usedlici, de gt' bavine vic uskodil ne2 prospel. — Cas utike. a ani jsme se nenadali a bude tomu rok prvni nedeli v mesici listopadu, co jsme zaloZili nas novy tad T. G. Masaryk. Co zmen se stalo za pouhY ten rok, tenkrat byl s nami otec naafi Jednoty J. R. Kubena, a dnes neni jej vice. A Tatieek, tvfirce naSi vlasti, T. G. Masaryk, jeho jmeno nese nAS tad, je na tom lepe, ze spi veeSr sen tam na hrbitove v Lanech, nel kdyby zil a videl tu zradu a bezpravi pachane na sve tak draze vydobite vlasti, ano vydobyte a krvi zbrocene °tell a synri legionafri tam v Italii, Francii a Rusku a tisickrat skropenou slzami 'gen, matek a milenek. Ano, krajane drazi, vefim ze je mu tam lope.

Dne 6. listopadu v nedeli odpol. budeme mit vStroeni schrizi S.P.J.S.T. v sini St. Anthony.

Bude volba ritednikti a zaroveri chceme oslavit jednoroeni trvani naSeho kadu. Bratr Ig. 8enkytik nam k tomu ziskal nekolik novSich &exit.

Proto jsou ladani vSichni elenove, nejen nakho isadu, ale take od fadu Rowena, by nam to phAli pomoct oslavit a v krajanskem krou2ku se pobavit. Laskave ladame l'enuSky, by sebou donesly nejakou tu svadinu, to co se de. Slibujeme, le jist buderne a o zapiti bude take postarano a ostatni prijde samo sebou. S bratrskm pozdravem, Bedtich Socha, taj.

Frank Havlak, piedseda.

Schulenburg, Texas.

Ctenemu fadu Frant. PalackST Cis. 21. v Engle, Tex. timto davam vSem elenrim vedet, le se maji v co nejvet'Sim poetu dostavit do pfigti schrize, neb mame zas ptijimat nekolik dlenri.

V minule schazi jsme jich piijali Sest, tak pomalu rosteme. Bude ptitomen i br. Jos. Franta, nag organisator, motna ze i od Hlavniho du bude nekdo ptitomen. Pak bude nejaka hostina pro nove Cleny, tedy at' je nas vice pidtomno. Tedy se nechte videt, bude to veselejSi pro ty mlade Cleny. Tak nezapomerite na prvni nedeli v listopadu. Zustavam v ricte va'S spoluChas. Jalufka, tajemnik. bratr, lad Pokrok Jihu, eislo 72., Cameron, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Na vedomost yam davam, abyste se v hojnem poetu dostavili do ptiSli schite, ktera se bude konati druhou nedeli v mesici listopadu, toti2 13. listopadu o 1. hodine odpoledne.

V minule schrizi jsme se usnesli potadati koSiekoyou svaeinu po schrizi, totil jestli sestry nam co donesou. Prodr el mile sestry vas 2ada,me ye jrnenu fadu, abyste kalda, nee° donesla, ktere je vam to molno. 0 obeerstveni a tance chtive se postard vSrbor k tomu ifeelu zvolenS7.

Zaroveri mame dva Cekatele k uvadeni.

Mile sestry, jak vain vkm jest znamo, nag fad rrxel nemocenskou podporu jen pro rnutiske. eleny, kteri si na to platili, tak byli k nemopen= ske podpofe opravneni, ale sestry na to p.epla--_. tily, proto nebyly k podpoie opravnene. natlak mnoliS7ch sester, ze i ony chteji pattit k nemocenske podpoffe, chceme touto zavesti v pfigti schrizi. Proto mile sestry, ktera, se chcete podileti na torn, tak se dostavte do pkiSti schrize a dejte se zapsat.

Tak na shledanou dne 13. listopadu v Narodni sini, kde o nic nouze nebude, ani o pobavenl.

S

bratrsktm pozdravem, R. J. Guzner, taj.

Ve stfedu, dne 2. listopadu 1928. tad eikS, Prapor, e'islo 24., Temple, Texas.

Metal bratti a sestry!

Timto vas laskave uvedomujeme, abyste se dostavili v hojnem pottu do pfiSti schrize, kterd ptipada na nedeli 6. listopadu v 1 hod. odpoledne. V teto schrizi pfipada volba zabavnihO vy " boru. Tedy se dostavte a zvolte si zabavni vYbor podle chuti. Woven, upozotriuji ty, kteti jsou s placenim pozadu, by dali sve povinnosti do potacIleu. Tak na to jiste pamatujte a dostavte se v hojnem poetu.

Opikovane jig tady mame, az na nejakST ten bolec. Poeasi na pikovani bylo pane po celou dobu. Nyni by si kaldS7 pfal de gte, by se mohl oyes a pAenice seti. Nu doufejme, le se nam na ge pfani brzy spini.. Tak se zatim mejte dobte.

Bra-0e v Dayton, Ohio, pfijmete od nas pozdray. Budu Ti brzy psat.

Chas. Navratil.

S bratrskSrm pozdravem, Alvin, Texas.

Mili bratfi a sestry!

Minlou nedeli 23. fijna jsme byli v Houstone na Studewood na divadle. Meli tam jako vldy, velkou navAtevu, a pied divadlem hezkSr program. Ses. C. H. Chernoska zazpivala krasne nekolik pisni, za doprovodu sl. Kostomlatske na piano. Br. Fr. Aneinec a dr. Hollub byli feeniky a pak sledna Ameriaanka (zapomnela jsem jeji jmeno) mluvila anglicky. Vgichni jsou vStorni feenici.

Dnes, 30. Mina jsme chteli jeti na divadlo ke gtefanikiim. Talla jsem se na sejiti zase tam se znarnSuni, ale dostali jsme zpravu, mrij avagr Fr. Mikeska v Sunny Side je vaine nemocn3i., tak jsme ho jeli dnes navStivit.

On jest ut 82 a pril roku star. Jell jsme s nasem Mojmirem Truksou a jeho mangelkou. V Rosenberg jsme se se gli Ci sjeli zase s naSim synem J. H. Mikeskou a jeho lenuSkou a detmi a s naSim zetern Fr. Vriou, vSichni z Guy; Cekali jsme na ne u starch Sittri. Ses. Sittova byla prave uchystana jeti do Houstonu k Micah; jest stale churava. Na Sunny Side jsme piijeli pied polednem. Po navAteve Avagra vzali jsme ho s sebou a jell jen kousek k jeho deal ss. Frant. Stefkove, a jeji syn Willik s man2elkou laSivaji s matinkou. Tak tam jsme pfijeli k obedu. Po dobrem obedu jsme vAichni jeli navStivit ses. Annu Kusakovu, ktera jest vdovou a jsou s ni na farme dva syni svobodni a jeji bratr, br. Stepan Bubela. Tarn jsme si pomluvili, pobesedovali i se gtefkovS7mi. Zaale jsme se podivat na hfbitov, kte0 je malt' kousek od Kusakoveho staveni, a odpoeiva tarn hodne Mikeskove rodiny. Pak po dobre svaeine a po rozloueeni se vSemi, ujildeli jsme k domovrim. V Brookshire jsme se rozloueili s MikeskovSrmi a Vriou, oni jeli k Rosenberg a my k Houstonu. NaSim mlad3im se nelibila ta hlinita testa, ze prST to hale, tak jsme jeli po pane ceste az domti. Ale ani nevite, co ja, strachu projildeni Houstonem,a ze sralky, a dnes jsme potkavali zvla gte hrrizu kar, ktere jely asi od Galvestonu; to bylo nepfetrhle svetlo pied nami. Ja bych Vgdy radeji vydriela jeti tech par mil po to hlinite ceste nel po Washington ulici v Houston& Oh, ze smrti strachu, nemam, ale z toho zmrzaeeni, to je jiste neptijemne. Kdyl se elovek v to srake zabije a neciti bolesti dlouho, je jak tak — ale ani to bych si neptala.

Onehdy jsme si zajeli ke DvorskSim do Danbury na besedu. Br. DvorskST jest ripine slep jig 4 roky, jest k politovani a jeho tiena tel; musi ho hlidat, by nezapalil a neshotel, neb rad kouti; fajedku a tabak 'la ma v jistern mist& najder ho, :p9-Aaameti a zapali si sam. Nejhrife vAak kdyl nemille spat ,tak koufi.

Onehdy veeer k nam pfijeli Haverlandovi ze Sugar Land a s nimi pfijeli Pollakovi od Richmond, vSichni naSe rodina. Havrlantovi byli ye Valley a velice se jim tam krajina libi. MinulSr tSrden u nas byl br. Davidek s man'telkou z Bolling, tez fikal, le ma ye Valley koupench 20 akril.

Rocline ttefkove a Kusakove dekujeme za Rozi Mikeska-Truksa. pohosteni.

Ve sitedu, 2. listopadu 1938.

Z MOJi NAVS" TEVY V i` XASU. Ctend redakce ''a mill krajane!

SznutnY 28, filen. Sedam k tomuto dopisu, abych se aspori v myglenkach s vami potegila. At dosud neni motnYm, aby se napsalo nem veselej g iho, nebot' stale zpravy 'dere z, na gi mile vlasti dostavame, jsou stale smutne a drasaji nag e bolave srdce, ad jsme z dasti tuto tragedii uz pteboleli, neb se tika to eas v gechnY rany hoji, i ty nejtetg i a dasem to i bodladi se u glape, avgak nemfdeme to jen tak lehce pies nage srdce ptenesti. Leto gni vYrodi deskoslovenske samostatnosti, ktere melt) bYt letos obzvlagte slavnostni pti jeho 201etem trvani, proilvame dnes s bolestnYm srdcem. Jen 20 let trvala ta na ge mile. svoboda, kterou jsme chteli osiavit a ukazat svetu, to jsme narod, kterY si teto svobody zasluhuje, ad Nemcfun se vkly zdalo, to to svobody mame prilis mnoho, to nam ji patti ubrat, cot. take spinili. Misto teto radosti pro2iva nage tette zkougena vlast ktiZovou cestu a stoupa dal a dal at na povestnou horu Golgatu, kde na gi neptatele ptibili spravedlnost. O ty na g lide deskoslovenskY, co v gechno trpig, kdy zoufale volag : oblaky padnete na nas a hory pkikryjte nas! Jak je ten osud k nam nespravedlivY, tak krute nas tresta, za vgechno to dobro a ohledy, ktere ta na ge draha vlast pro kakleho mela. Touhou na geho naroda vtdy bylo dobte einiti a za spravedlivYm pre,vem a pravdou stati. Ale kam nas to dovedlo?

Ve chvilich nejvet gi potteby jsme byli zrazeni a to temi od kterYch jsme to nejmene odekavali.

Od vladate Pontskeho Pilate., kdy na ulicich Jerusalema byla polibkem zrazena laska a eista Pravda, nestalo se gpinavej gi zrady, jak se stala 29. zati na na gem narode v Mnichove.

Musime vtdy zaslzet, kdy se podivame na tu nagi mapu, skoro 11,000 dtv. mil nam toho sebrali.

Ach ta nage mils vlast oklegtena a opugtena od vgech ptatel v Evrope stoji tam jak ta hrugka v eirem poli. Kati demokracie urduji hranice a oni musi mldet, tak jak museli mldet 29. zati a musi mldet dale. Ale tfeba na ge zeme bude o hodne zmen gena, nag statednY narod dovede se i na torn zmengenem ftzemi dobte utiviti pti pilne praci a dobrem podnikani. Za ztracenY prumysl musi nagi vybudovat novY, cot bude vytadovat mnoho namahy, silneho ducha a zvlagte penez, ze kterYch je na ge vlast tak vyeerpana nasledkem mobilisace a tolikYch betenet' , o ktere se vlada stare., take jsou nuceni delat pujeku. Tteba jsme zbaveni pfatel v Evrope, mame sve haluze po celem svete a nejvice zde v Americe, ktere, jak jest skutkem dokazano, nikdy starou vlast neopustili a pevne vetime, to ji neopusti ani tentokrat a pomfde vybudovat to male nove Oeskoslovensko. Ted' je s temi Mad'ary tolik neptijemnosti a stale nevime jak to dopadne. Ztrati-li Slovaci Bratislavu, Kogici a Nitru, nevime jak by bez techto vybudovanYch krasnYch mest existovali, nemen by otevtenou cestu pro svfij obchod po Dunaji. Doufejme, ze k teto posledni katastrofe snad nedojde. Hanba v gak nagim bratrfim Polaktim, ze v teto kriticke na gi chvili take se snati co nejvice utrhnouti z to svoji sestry 6echie. To je za to, to jim narod eeskY tolikrat vypornohl Ptijde ale jednou vyrovnani a to neni daleke, a zde bychom sobe prali, aby se napinila slova z knihy Jobovy: Synove jeho budou pfizne u nuznYch hledati, a rude jeho museli zase vraceti loupe svou. — Zajiste ze nagi 6echoslovaci posledni dobou vgichni zatili trpke chvile, je nam v gak lito, to nagel se nekdo, kdo nagi vladu jet kritisuje.

Nedovedeme si ptedstaviti, v jak napjate dobe till nagi ptedni statnici, jak mnoho nod probdeli nad hroznou vinou, ktera se na nas valila. Nevedeli, jak by nag narod z toho vyvedli co nejlepe. Dle fisudku lidi myslicich, uvedomelYch, nemohl president Bene g rozhodnouti lepe, net se one ptesile vzdat. Ptedstavte si, kdybychom museli bojovat na nekolika stranach, nejen proti Nernecku, ale i prott Polikum a Mad'artm. Ty mlade tivoty by nikdo nenahradil, ani tu spustogenou rozbitou zem Tak mame aspori nadeji, to snad spravedlnost nekdy zvitezi nad nasilnosti a ptejeme si, abychorn se toho vgichni dotili, ze oloupena, zeme nam bude °pet vracena. Presidenta Bene ge, jakeho mel nag narod, nemohl si tadnY narod lep giho pfat.

211 duchem presidenta Osvoboditele, kterY v

VES83IK neho vlokl cele narodni dedictvi, a kterY mu pted svou smrti kekl, pracujte dobte a spravedlive, ja se budu na vas divat, jak to Mate.

Dr Beneg svfij narod a svou vlast celYm sv'm srdcern miloval, kterou muses opustiti vriel ta kovemu kovemu nevzdelanci, aby na konec prigel jeete o aivot, jak se to stalo s mnohYrni posledni dobou v Rakousku. To same plati i o gen. Janu Syrovem. Krasne proslovy, ktere by.L ly minuleho roku 28. tijna nag imi vynikajicirni. lidmi o presidentu Bene govi pronesene, a proslov sameho presidenta Bene ge ten den, varn napigi pfig te, nerada bych, aby se muj dopis velmi prodloutil.

Ku konci chci jegte zdelit, ze dnes 28. kijna je tomu prase rok, co jsem svfij domov a svou rodnou vlast opustila a vydala se k teto navgteve do Ameriky. Atkoliv do Texasu jsem ptijela o cely mesic pozdeji, nebot' jsem se po ceste zastavila u svYch ptatel. Proto dnes dvojnasobne je teskno a smutno v me du gi, nebot' si vzpominam na vgecky zatitky tohoto dne loriskeho roku. Vykonat navgtevu do Ameriky bylo mYm celotivotnim ptanim, piece jsem posledniho rana vstavala se slzami v oeich. Vydat se na tuto dalekou cestu a nevedet, zdali se gt'astne navratim, bylo pro mne dzkostlivou tazkou a pojalo mne jakesi divne tu geni. A kdybych nemela v Praze v gechno zai•izene, cestu predem proplacenu, veechny zavazadla cestovni odeslane a vSechno to povoleni k odjezdu, ktere mne dalo vice jak rok behani, nebot' jak je veem znamo, teZko jest se od nas dostati k naveteve do Ameriky, verte, nebYt toho veeho, byla byc hradeji od to navetevy upustila. VYprava stala mnoho penez, tak jsem se radeji ui na tu cestu vydala. Dopoledne jsem je gte se svYm mantelem byla ptitomna na gi pelme dtstojne slavnosti, ktera se vkly 28. tljna u nas i po cele republice konala. Mestys Hogt'alkova byl v pine parade. Brzo ze v gech domft vlaly narodni vlajky, okna v gech domti i obchodil byla vyzdobena obrazy naeich obou presidentri, po stranach rozZate svice, kvetiny, stuhy a male praporedky. Slavnost se v'g dy zahajila v obou kostelich, v katolickYm i evangelickym. Po sluZbach boZich velkY prrivod, zastoupenY veemi spolky, sokoly, legionati, orli, hasidi, delnici, mladet v krojich a ekolni ditky za zyukil krasne na gi dechove kapely ubiral se k pomniku padlyc hvojinri ve svetove valce, kde naei kterYch tam mame podtem 20, men pekne proslovy a ekolni ditky ptedna gely pekne basne. Na to obeanstvo vzdalo hold statni vlajce, nad nami kroutily zlinske, letadla. Odpoled ne byl koncert pted na gi novou peknou sokolovnou, a omladina v krojich tandila narodni tance. Veder se hralo divadlo "Plukovnik Svec", kteremu ja jsem jit, bohutel, ptitomna nebylgt.

Po one slavnosti nav gtivila jsem s mym mantelem Hat'alkovskY htbitov, kde odpodiva mfij otec a rodide meho mantela, polotila jsem kytice na jejich hroby, a jeli jsme navAtivit hrob moji drahe matiely, kterY je na jinem htbitoye a site v obci Ka gava, asi 1 hodinu cesty vzdalene. Polotila kytici bilYch chrysanthem na jeji hrob a rozloudivge se s timto mistem, ktere jsem katclYm rokem o du gidkach navgtivila, jen letos jsem ji tak vzdalena. Spechali jsme domfi, abych nezme gkala vlak, kterY mel odjitdet v 6 hod. veder. Po rozloudeni s moji rodinou, pfately a sousedy, kteti se v hojnem poetu segli, aby mi na moji dalekou cestu poptali hojnost Atesti a zdravi a dali mi "s Bohem", odjitdela jsem v doprovodu meho mankla a syna na drahu do Jablunky, kde mne take odekavalo nekolik ptatel, aby se se mnou rozloudili. Pak me ut rychlik una gel smerem k Val. Mezifidi a k Pterovu, a tak po delgim cestovani dojela jsem k memu bratru Hugo 8efeakovi do Dallas. Ptijezd do Texasu jsem popisovala jit dtive. Toho jsem se vgak nenadala, jak' bol zde v to Americe musim protivat, i vy v gichni ostatni jste se jiste toho nenadali. Asi pted tYdnem ptijela jsem do Alma k rodine deti NevolovYch, abych zde po torn vgem nagla aspori trochu klidu, po kterem tolik touZim, nebot' to v ge melo za nasledek mnoho slzi a mnoho bezesnYch noci. Na 1. listopadu ptipacla nam den v gech svatYch a den du gieek, kde na tento den jest u nas zvykem navgtevovat htbitovy a okra glit kvitim hroby naglm drahYm, kteti nas na tu vednost ptedegli, rozsvitit svice a pomodlit se Oteena'A

Strana 7 u jejich hrobu. Letos pfipada 2. -Ord& sirirti nageho presidenta Osvoboditele, na jehot hrobe o dugidkach zaplane nejvice svici, a, pokloni se tisice vzpominajicich srdci lidu. V loni o dueidkach se u jeho hrobu vystfidalo 16,000 lidu.

Venujme mu o duSidkach tichou vzporninku.

Baseri od H. Tyrlove: Kdyt jednou rano Petr na branu klepat uslygel.

I tekl: duge, musig jit se nejdtiv z Mien odistit.

A jmeno hlasit je zvyk — Jsem Tomag Garrigue Masaryk.

Sel Petr, branu otevtel a dugi za ni distou zfel.

Hle mut, jen pravdu miloval!

A Petr, kterY ttikrat Thal, se zastydel ae tak' byl a v pokote se uklonil.

Ty narod svilj jsi nezradil a dosahl ten velkY cil, to zastavil jsi valky bes, jen k Bohu volal do nebes.

Ty's osvobodil narod svfij a spinenY je tikol Co na semi 'se bude dit?

To divati se mutes dal, na narod jen jsi miloval, zda pametlivY jest slov tvYch a dal jde ve tvYch glepejich.

Ted' pro tebe ut nastal klid.

Zdravim vgechny ptatele a krajany, Ruby Nevolova.

(Pokradovani.)

Rid Tioga, "Oslo 5.

Ctena redakce Vestniku, mili bratti a sestry!

Byl jsem vyrozumen, bych yam dal na vedomost, ze prvni nedeli v listopadu mame schrizi.

Tedy se mate dostavit, abychom mohli asponri jednou za rok zahajit schrizi jak se patti Mili bratfi a sestry, vezmete to v rivahu, 2e se to na kakleho dlena path, by se dostavil do schrize aspori jednou za rok. Budeme mit ta volbu Ukednikri, tak byste si mohli vybrat; kdy se vas male) dostavi, tak se to potom talo vybira.

Kdyby se stalo a bylo 6. listopadu epatne pod- asi, tak schrize bude odlaena o tYclen pozdeli, a to se mute stat, ze bude nepohoda, neb jiz bylo moc dlouho pane poeasi. Ona nas ta nepohoda navg tivi, to nas to bude mrzet. Tak mill bratti a sestry, nezapomerite na 6. listopadu a do, stavte se. S bratrskYm pozdravem, Chas. Hejn', tajemnik.

Rad Vesmernost, cis. 68., Bellville, Texas.

Cteni bratti a sestry:— Timto vam davam na vedomost, ze delam zmenu nagi schrize. MinulY tYden jsem upozorrioval, se schrize bude odpoledne; schilze veak bude konana jak yam nine sdeluji.

V listopadu schrize bude poradana druhou nedeli dopoledne v 10 hodin, ktera, pripadne na 13. listopadu. Ve schrizi teto budeme uvadel 13 novYch clenu, jestli pt.ejdou lekalskou prohlidku. Budou ptitomni: br. Eduard L. Marek, ridetnik Hlavniho Radu, br. I. 8enkytik, organisator, a staridek Barto g. Nag fad bude potadat °bed spoledne s rodinami Menu tadu.

Tedy budeme miti schtizi celY den.

Dale sdeluji, aby kakla rodina ptispela slepici, neb budeme miti "chicken stew" na obed.

A slepice aby donesli k sini na 8 hodin rano, fu2 odistenou (dressed). Je gte sdeluji sestram nageho tadu, by byly tak laskave a pfispely die mo2nosti nejakYm pedivem, trochou mleka, silky na kavu, miskami na stew a ltidkami. Pisatel se postara o obeerstveni.

Je gte sdeluji, 2e mantelky bratrt, ktere nejsou elenkynemi, jsou vitany, aby pti gly a pobesedovaly s nami.

Tedy nezapomerite ptijiti do schfize druhou nedeli v listopadu dopoledne v 10 hodin.

S br. pozdravem, B. W. Schiller, taj.

Mutfiv nejvernej gi ptitel je jeho pes. Nejlepgi ptitel lenin je jeji ohtivae v po,steli.

Lidove Noviny.

Strana IL

lionnanitosti, JSTE SPOKOJENI SE S'irkM POVOLANiM? Americana maji radi fSechno vyjadteno v Berne na, bilem. Americka statisticka veda je jiste jedind no: svete, ktera pronikia do vgech •borti divota a studuje vgechny votni problemy. Nedavno uspotadala stanfordska university v Kalifornii mezi s yYmi bYvalYmi posluchadi velmi zajimavou anketu.

Tti tisice byvalych universitnich posluchamelo odpovedeti na otazku, zda jsou spokojeni se svYm povolanim. Ukazalo se, ze z tech 3000 lidi je se svym povolanim spokojeno jen 576 osob, a take z tech mnozi jen easteene. 2.424 lidi odpovedelo zaporne. Tato zajimava anketa ukazuje rodieum, vychovatelfn i same mladedi, jak je ddledite dobre si rozmyslet, net si novel< vybere nejake povolani, aby se pozdeji v divote nedotil nepkij•mnosti a zklamani.

Skoro polovina nespokojenYch si zvolila povolani pod vlivem rodicu nebo vychovateld.

Nejnespokojenel gi jsou politikove a petrolejovi indenYti. Podet nespokojenYch z techto dvou abort dosahuje 85 procent. VYsledek ten je tim napadnejk, de prdmernY elovek mysli, de povolani politikovo nebo diplomatovo je velmi zajirnave a de to testa vede nejenom k Uspe g -nokarie,lspj•not.Zaimemu zrovna naopak. Politik by si Loral nejake klidnejk povolani.

Po politicich je nejvet gi poeet nespokojencft mezi petrolejovYmi indenYry. Ptieinu toho nutno hledati v nebezpeCnosti a gkodlivosti tohoto povolani, i kdy je dol:rte placene. Architekti a elektroindenYti jsou spokojenefk, i kdyd je i mezi nimi 42 a 35 procent nespokojenYch. Badatele jsou tteti kategorie lidi, ktetl by rddi zmenili povolani. Mnozi se davaji na tuto cestu v naivni vire, de vyniknou na vedeckem poli, de budou moci podniknout zajimave testy a tak spojiti ptijemne s uditeenYm. Ph torn ptirozene zapominaji na tedke okolnosti, za kterYch 'Ziji a pracuji vedcove, kteti si easto musi odrici i nejpottebnej gi pohodli. Odtud je mezi nimi 58.5 proc. nespokojenYch. U bankeill mddeme pozorovat ponekud lepgi Toto povolani je v Americe vystaveno velkYm neprijemnostem, presto v gak 53 prod. bankert prohlasilo, de jsou svou praci nadgeni a velmi hrdi na svfij materialni ftspech.

Mezi geology bylo 38 proc. nespokojenych, mezi chemiky 30 proc., mezi ueiteli 29 proc.

Nejspokojenel gi jsou amerieti lekati, ponevadd. jsou velmi vadeni. Jen 7 proc. jich odpovedelo, de by se citili lope v nekterem jinem povolani. Take pravnici jsou skoro vgichni spokojeni. Jen 5 proc. melo namitky.

V UTROBACH DOBYTKA HODINKY A KLADIVKO. Na jatkach poradi se denne nekolik tisic kusit jateenich zvitat. V dtrobach jateenich zvitat se nachazi easto v gemodne a podivuhodne veci. Krome nespoeetnYch cizopasnikt, kterYch se v dtrobach v gech jateenich zvirat najde hojnost, jsou to cizi telesa, neuvetitelnYch velikosti a tvard.

Jsou manly ptipady, de v dtrobach se naglo ad devet raznYch tales, z nich nektera mela vahu hodne pies kilogram. Z techto veci, nalezen:,"rch v nitru zvirat, dala by se sestavit podivuhodna yYstavka. Nejvice cizich tees se najde u hoveziho dobytka. U krav vice nedli u Nejeasteji jsou to koule, hnede barvy, veilkosti koule kuleenikove i vetk. Jsou to sttevni kameny, ktere vznikly ze slepenYch chomadku chluot, ktere se zviteti dostaly pii olizovani na jazyk a pak do daludku a do sttev. Tento chumax-, je tenter' nerozbornY. Je pevne stmelen rfiznYmi chemickYmi latkami, ktere se tyoti v Zaludku zvirat, v neobyeejne tvrdou kouli. Podobne koule, ale o mnoho men gi, se nachazeji i v Utrobach veptd.

Take poeet a druhy rdznYch ptedmetd v daludcich hoveziho dobytka je pozoruhodnY. Je to proto, ze hltaji potravu. Pri horn se dosta-

vEsTNIK nou do vnittnosti nejruznej gi veci, ktere se ndhodou, obydejne opominutim hospodart, dostaly do pica. Nejeasteji se najdou htebiky. Ad petatticet u jednoho dobyteete. Nalezene hiebiky jsou ruzne velike, od malYch modrych biekt do papiru az po velke lat'aky. V nekterYch ptipadech se tyto htebiky rfiznymi mineralnimi latkami rozpusti, ale jindy prolnou daludkem do jinYch organ& Dostanou-li se do srdce, nebo do plic, znamena do konec zvitete.

Byly vgak z dtrob poradenYh kusd vytateny i kusy vodovodnich trubek v deice ad dvaceti centimetre, kladivo, kle gte, kotouee dratd atd.

A piece tyto veci zviteti nijak nevadily. Dokonce byl jednou nalezen i drat z de gtniku, stare mosazne dvoupla gt'ove hodinky a podobne veci.

V farobach kone se v gak takove fed nenajdou. Kfiri je pti ptijimani potravy opatrny.

Musi mit pici naprosto eistou. Jinak se ji ani nedotkne. Jen ye slepem stteve u koni se nachazi rtzne oblasky, nekdy i velke kameny, pies dva kilogramy. Jsou to v podstate usazene mineralni soli.

• UMELCI V PASOVANI DEVIS. Nikde se neprovadi celni prohlidka tak dakladne jako na nemeckYch hranicich. Ale piesto se Nemcfun podatilo propagovat pod bdelYm zrakem ptisnYch stratai ud obrovske sumy.

Jeden bohatY Nemec, kterY se chtel vystehovat, investoval v gechny sve penize do platiny. Dal si z ni zhotovit nastroje, groubovaky, kladiva atd. a dal je do ta gky sveho automobilu. Ned dojel na hranice byly ud nastroje zamagteny tak, ze pohranidni strati ani ye snu nenapadlo, de by se v nich mohlo skrYvat cele jrneni.

JinY Nemec gel na to jegte vtipneji. Dal si do Utedniho nacistickeho listu "Voelkischer Beohachter" inserat, ze hleda soukromeho sekretate. 2adcsti mely bYti zasilany do ureite schranky v kancelati novin.V den, kdy vygel inserat, pti gel do kancelate listu a oznamil, i.e musi odcestovat spe gne za obchodni zaleditosti do Curychu. Zadal aby mu nabidky posilali na jeho ptechodnou adresu v cizine. Za tii dny mu list poslal etyki sta odpovedi na inserat. Z techto vybral 200 obalek, v nich nagel 8.000 liber. Poznal je ovsem, protoZ*e si je sam poslal z rianYch berlinskYch okrest. Nemeet pogtovni Utednici dopisy ani neotvirali, protode nesly razitko oficialniho nacistickeho dasopisu.

Jiny Nemec ulodil u berlinskeho notate zapeeetenou obalku, obsahujici jeho posledni Mela bYt oteviena ad po jeho smrti Za nekolik mesied odejel do 8vYtarska, a jednoho dne se objevil na nemeckem konsulate v Bernu. Chtel ptipojit k viii je gte nejakY dodatek.

Ponevadd v gak pry jeho zdravi mu nedovoluje dlouhou cestu do Berlina, podadal konsula, aby byl tak laskav a ptivezl, mu jeho pojede nekdy do Berlina. Konsul jel brzy na ittedni cestu do Berlina a ph navratu mu odevzdal viii. Obalka obsahovala 10.000 liber devis.

Pied nekolika mesici byla v Nemecku vyhlaSena amnestie pro vgechny pageraky devis pod podminkou, ze piinesou nazpet kapital, kterY vyvezli z Nemecka. Jednoho dne pti gel do Rig -skehanymudpriznalse,dmvcurygske bance uloieno 50.000 marek. Chce pry je vyzvednout, musi to v gak udinit osolane. Banka s tim souhiasila a dala mu na doprovod detektiva z Gestapa.

Mala yYprava se vydala na, cestu v automobilu a samortejme, i.e projela hladce pohranidni kontrolou. Sotva byl viz na gvYsarskem fizemi a Nemec spattil AvYcarskeho policistu, zastavil a natidil agentovi, aby vystoupil. Sarkasticky mu tekl, aby gel nazpet do Nemecka a zvestoval diaddm, '2e mu pomohl propagovat 20.000 liber gt. ye voze, v kterem s nim jel. Povidka o vkladu v ,cury gske bance byla ovgem vymyglena.

Zradili jsme statednou malou zemi a velkou demokratickou ideu.

Harold Nicolson, poslanec v LondYne.

Ve sttedu, dne 2. listopadu 1938.

Co ztracime.

V zabranem pohranienim uzemi v oeuhach postupujeme Nemecku take 17 nemocnic. Je to nemocnice v Dedine, Rumburku, A gi, KarlovYch Varech, ‘ luknove, FrYdla,nde, Ceske Kamenici, Krasne Lipe, Mikuld§ovicich, Chebu, Falknove, Plane, Tachove, Varnsdorfu, MarianskYch Laznich, Kraslicich a ye Cvikove. Byly to vesmes nemocnice okresni, yybudovane za ptispeni zeme Ceske. V§eohny byly zcela pasivni a jejich ztratu mirleme dobie cAelet.

Krome nemocnice ztracime take ustav pro tuberkulosni dal ye Cvikove. Deti byly yeas z tistavu odvezeny. Zistali tam jen spravce, topid a vratnY, kteti podnik odevzdali nemeckYm vojskem. Statni lazne ztratily zatizeni Jachymova, ve'etne Radium Pallace hotelu, v MarianskYch Laznich a v KarlovYch Varech ztratil stat take velke pozemky ptipravene pro stavbu novYch leeebnYch fista y0. — Novou pravou fizemi 6s. republiky ztrati Cs. po gta v prvnim ' uma yskes.m Useku 30 poStovnich &ad& ye druhem fiseku severnim a severo yYchodnim ztroti 76 &add, z nich 2 v Mikula govicich, 4 v Podmoklech, 2 v Rumburku, 4 ye Varnsdorfu, ye 3. severozapadnim Useku Cech, se jedna o 185 po§tovnich atadfi. z nich2 jsou 3 v Agi, 2 v Chebu, 2 v Jachymove, 5 v KarlovYch Varech, 3 v MarianskYch Laznich, 2 v Nejdku, 2 v Olovi a 4 Ye Vejprtech; ye etvrtem severomorayskem useku jde o 87 po:§tovnich Utadia, ze kterYch jsou 2 v Bruntale, 2 v Hanugovicich a 3 v Krnove. Polsku bylo odevzdano 5 pogtovnich &add na Te ginsku vdetne Ceskeho Tegina. Celkem je to 383 po gtovnich a telegrafnich fitadft.

Kdyd se vzda president. tstavni listina 6eskoslovenske republiky (zakon ze dne 29. fmora 1920 C. 121 Sb. z. a n.) v hlave 3. "Moo vladni a vYkonna" ,obsahuje v § 56 — 60 ptedpisy o volbe presidenta republiky a o ukoneeni jeho dredniho obdobi. § 59 stanovi: Zemre-li president anebo se sve funkce ye volebnim obdobi, vykona se nova, volba podle ustoncveni § 56 —57 na dalBich 7 let. Narodni shromaddeni budid k tomu konci svolano do 14 dne.

Podle § 56 je president republiky volen No.rodnim shromaklenim, t. j. spoleenou schdzi obou snemoven (podle § 38), kterou svolava piedseda vlady a kidi ptedseda snemovny poslanecke. — Presidentem republiky made bYti volen statni obdan Oeskoslovenske republiky, kterY je volitelnY do sne,movny p:slanecke a dosahl 35 let veku.

Podle § 57 k platnosti volby je treba ptitomnosti nadpolovieni vet giny Uhrnneho podtu Mend snemovny poslanecke i senatu v eas volby a ttipetinove vet giny pritomnYch. Nevedlali volba k cili, kond se udgi volba mezi temi kandidaty, kteii obdrdeli nejvice hlast.

Zvolen je, kdo obdrdel nejvice hlosd. Jinak rozhodne los. § 60 stanovi: Pokud now president neni zvolen, nebo je-h president zaneprazdnen nebo churav tak, ze nemdde vykonavati sveho dradu, ptislugi vYkon jeho funkci vlade, ktera maze povetit sveho predsedu jednotlivymi kony.

• itigskonemecke listy pi gi, de liberecka piedmesti budou ptivtelena k mestu a tim vytvoien Velky Liberec. Jedna se obzvia gte o obce, ktere mely jid dal/no pied velkou eeskou vetknu, jako na pi Horni Rtdodol a Doubi. Ale i v ostatnich °belch byly jid za Rakouska silne eeske menginy. Utvotenim Velkeho Liberce maji tyto Ceske obce nyni proste zmizet a eeskY lid ma utonout v nemeckem celku. Poeet obyvatel Liberce se zvY gi ze 40,000 na 80,000.

Obec Ivan v jidnim cipu Moravy byla zakreslena vojenskymi diady do okupaeniho pasma., zatim co podle nanch map byla v pasmu nesporne eeskoslovenskem. Mela sttidave Ceskoslovenskou a nemeckou posadku. Byla Otykikrat obsazena nemeckym vojskem, ad nyni byla de-. finitivne obsazena vojskem deskosiovenskYm

Ve stkedu, 2. listopadu 1038.

ID0VSKt

problem je v podstate problem menknovk. Zide v Evrope tvori menknu asi dvouprocentni. Na zapad od hranic sovetskeho Ruska tije asi 7 miliont zidu, roztrouSenYch mezi 380 miliony netidy. Tato mamaid menkna oelila po dva tisice let mocne vetSine, zprvu jako jedinY monotheistickY (uctivajici jednoho Boha) narod uprostfed pohanskeho sveta, pak jako jedind nekkest'anska spoleenost v krest'anskem svete zapadu.

Pres veAkere snahy o emancipaci tide zustali mentinou, at' ut jako nabotenska spoleenost, nebo rasa, narod, ci kasta. Tento osud rozvinul v tidech soudasne radu kladnYch i zapornYch vlastnosti a u mnoha netida dal vzniknout predsudkum a antipatiim.

Rozre2Seni tidovskeho problemu bude motne jen tehdy, at se koneene prestaneme na tidy divat jako na menknu.

Asimilaeni reS'eni chce, aby 'Zidovska menkna splynula s obklopujicimi ji narodnimi vetknami. Sionismus chce osustfediti tidy v Palestine, kde by se stali postupne narodni vetknou. Asimilace a sionismus jsou oba logicke pokusy o feSeni. Rozplynuti tidovskeho naroda asimilaci je prove tak ospravelnitelne jako potadavek zachovani tidovskeho naroda utvotenim tidovskeho statu. Ale obe testy vyUstily dnes v slepou ulieku. Asimilatni tendence se zastavila peed novYm privalem nemeckeho rasoveho antisemitismu, kterY tidovskou asirnilaci Upine zavrhuje. Sionismus je zaraten obrozenYm panarabskYm hnutim, ktere znemotnuje vytvoreni iidovske vetkny v Palestine.

Dve stranky problemu.

Tato dvoji rana eini postaveni evropskeho Aida jests svizelnejSim. Problem si ádá noveho kaeni. TakoVe reseni bude motile jen tehdy, jestlite tide i netide uznaji zakladni skuteenost, ze evropske tidovstvo netvoti jedinou jednotku, nYbrt se rozpada na dve alpine odskupiny; na asimiloyane zapadni tidy, kteil pfijali fee, kulturu, zvyky a odivani svYch netidovskYch spoluobeana a splynuli s jejich narody; a na neasimilovane tidy vYchodni, kteri tvori narod pro sebe, mail vlastni jazyk, kulturu, zvyky a °del/. Jen v Polsku a Rumunsku je vice net 4 miliony aide, pathci k teto narodni mentine, ktera se z nabotenskYch (kdyt tat ne jinYth) cluvodt brani asimilaci a 1pi na svem tradienim zpilsobu kvota.

V zapadni Evrope, poeitaje v to i Italii a Skandinavii, je mezi 200 miliony netida jen jeden milion aide, ktefi jsou z vetAi dasti asimilovani a citi se pfislukaiky svSrch naroda, zavrhujice jakekoli spojeni s vYchodnimi tidy.

Zapadni Evropa mute asimilovat a take rapine splyne s touto nepatrnou tidovskou menAinou, tak jako kdysi Oinane absorbovali sve. Ale tento postup je jedine moony, jestlite tato menkna nebude pfilis zvetSena prirastky z neasimilovanYch vYchodnich tide, jejich povaha a zpasob tivota jsou zapadnimu Evropanu Uplne cizi. Z toho davodu je rozfeteni problemu vYchoclnich aide kvotnim zajmem tide zapadnich.

Asimilace v.Vchodnich tidu v dohledne dobe je nemotna. Jedinci mohou splynout s okolim, ale ne masy. VYchodni tide bud' wastanou menknou — nebo se vystehuji. Jejich hospodaIske postaveni je ut beztoho zoufale. Bremen° hospodarske krise se zde pfevaluje na bedra tech, kdot jsou politicky nejslabk, to jest na menkny. Jejich existeneni motnosti se rok od roku zmentuji. Nakonec jim nezbyve, net volit mezi vystehovanim a stale vetti bidou.

Prvni proud emigrantil se obratil do Ameriky. Kdyt Amerika zavrela sve dvefe, stala se Palestina nejvetk nadeji. Palestina se stala v kritickem okamtiku dejin zethrannS 7m elunem statisict lidskYch bytosti. Nyni ma podle rozdelovaciho planu bYt vetk dil Palestiny vyhat z tidovske kolonisace. I nejvetSi optimiste musi uznat, ae trpasliei aidovsky stat na severu Palestiny neni sam s to rortetit problem vYchodnich tide. Je tfeba; dopiniti jej novYmi kolonisaenimi oblastmi.

Na svete je dosti prazdrdrch hzerni, ktera by

Strana S.

Rhodesie ro e enHidovskeho problemu. g g

Hrabe R. N. Coudenhove-Kalergi. byla schopna pfijmout hospodarsky vYchodni tidy. Ale skoro vklde svoji v tests politicks nesnaze. Kdyby na pfiklad se velka vina tidovske emigrate obrktila do nejake americke republiky nebo britskeho dominia, byl by toho okamtitym nasledkem zvfAenY lokalni antisemitismus. Pro velkou masu vS7.thodnich je proto tfeba najit uzemi, v kterem nezastanou menknou >ale stanou se vetknou.

VSThetly Rhodesie.

Takove oblasti, vyhovujici klimaticky Evropanu, se vyskytuji jen v africkYch vysoeinach. Severni Rhodesie je na pfiklad skoro trikrat tak velika, jako Velka. Britanie a ma jen 10.000 Evropanu a jeden a pal miliorna eernocha.

Toto themi se znaenkm pfirodnim bohatstvim a s rozsahlYmi produktivnimi pozemky, vhodnYmi ke kolonisaci, hrozi, ae bude pro bilou rasu ztraceno, ponevadt se neda oeekavati, ae se v nem bude bez zvlattniho drivodu usazovat veal poeet Evropant, dokud budou mit mo2nost stehovat se do prazdn3"Tch konKanady, Australie, Ji2ni Afriky a Novell° Zelandu. Kdyby vgak byla otevkena 2idovske kolonisaci, da, se odekavat, ae by byla hospodaksky vyttudovana za pomerne kratkou dobu a tak ziskana pro bilou rasu. Z toho dtivodu by men na teto kolonisaci zajem nejen aide, ale i Britske imperium a cela, bile. rasa.

VetSi Cast Severni Rhodesie lezi ye vfAce nad tri tisice stop nad mokem, cot ji eini obyvatelnou pro Evropana. Na druhe strane by vAak kolonisace byla staena spavou nemoci, ktera, kadi v techto krajich, a pak tim, to Rhodesie nema, phstup k moii. Bylo by proto nejdfive nutno vykokenit spavou nemoc, pokud by to bylo mo2no, a vybudovat nove dopravni spoje.

Lekakska, veda uz udinila velk3"7 pokrok v boji proti spave nemoci. Tento pokrok by mohli nepochybne urychlit Ldov'Sti osadnici, badatele a Micah. Velk3i fispech 2idovskch kolonistu v Palestine postavil vSrchodni tidy do kad nejlepMch kolonistil sveta.

Pokud se tSree komunikaci, lze o'dekavat, za nekolik desetileti nahradi letadlo do znaene miry aeleznice a automobily. Az pkijde doba, kdy zavod ye zbrojeni skonal, tovarny na letadla se daji do 1/Troby civilnich letadel, a dilsledkem toho bude nesmirne rozWeni civilni letecke dopravy. Timto zpilsobem bude Rhodesie pkiblaena nejenom k africkSrm pobkenim mestam, ale i ke kulturnim a hospodakskSrm stkediskSim Evropy.

Ov:§em financovani takoveho podniku by bylo velmi obt,12,n3im. Ale tento problem existuje v ka2dem ptipade, protoie je nezbytne tidy nekam pkesidlit. A je lepM, kdy2 budou velke sumy investovany do jednoho naroda, Del kdya budou rortrou geny po celem svete, se v'Semi gkocIliv3imi a nebezpe'enrmi nasledky.

Dobre neinky na, Vgech stranach.

Tato kolonisace aidu v Africe, v ra.mci Britskeho imperia a s aktivni fleasti budouciho aidovskeho statu v Palestine, by se mohla stat zakladem k ke'geni celeho aidovskeho problemu vhbec. Ua pfitomnost tak velkoryseho nu, kterS7 by se musel provadet ye spolupraci s Nemeckem, Polskem, Mad'arskem a Rumunskem, by vedla bezpochyby k povoleni antisemitskeho napeti v techto statech. Soueasne by urychlila a dovreila asimilaci zapadoevropskYch a americkYch aide. Vedla by take k uvolneni napeti v Palestine, ponevadt Araboye by se ut nemuseli obavat, ze ztrati to zemi zv3iSenYm pristehovalectvim Toto regeni by bylo v zaklade vlastne navratern k navrhu, kterS7 ueinil ua v roce ,1903 Josef Chamberlain sionistam, nabidnuv jim ke kolonisaci Ugandu. Tehdy sioniste tento ndvrh odmitli, ponevadt skladali vgechny nadeje v Palestinu. Dnes si uvedomuji, to moanosti v

Palestine jsou omezene. Je proth jen logicke vratit se znovu k prvni nabidce a najit v africke kolonisaci dopineni, ne nahradu, palestinske mykenky. Nebot' je jasne, ae aadna africka. zeme nemate nahradit nabotenskY, polltickS7 a narodni vkznam Pripinajici se ke jmenU Sion. Ale je stejne jasne, ae Palestina je jen dasteenYm feS'enim a vytaduje rozsahlejkho dopineni.

Timto zpasobem by snad bylo moane spojit Usili sionista se snahami tidovsky'ch protisionistu. NebOt' by ut nebylo otazky: "Asimilace nebo emigrace?" nSTbrt odpoved': "Asimilace a emigrace." Ashnilace zapadnich tida a emigrace vYchodnich. Neni otazka: "Palestina, di Rhodesie?" nSrbrt je odpoved': "Palestina a Rhodesie". Je to jen vec zdraveho mykeni a rozhodneho jednani.

HLASY A STINY. Noc. Tma. Kupy mraeen napodobuji pfesuny vojsk.

Stiny tvori nejake divne obrysy. Vypada to jako fada stain).

Crecy.

Pro nos je srozumitelnejk Kreseak.

Vitr slabne a sill. Jako kdyby nekdo chvilemi eeptal. " . . . je jich dost, pane. Vojsko Filipovo je vetgi. Ale Anglicans jsou dobte postaveni a odpodati. Radii jsem krali, aby jests poekal. Ale Alechtici jsou nedoekavi. Mysli, to se bojime."

"To je vec kralova, pane Jindfichu. At' se rozhodne sam I" Vitr rychleji probiha stromy. Hlasy se zdaji ja.snejtimi.

"Pane, pamatuj na svoji zem! Boj bude ztracen. Neni jednotneho planu."

"Na svoji zem! K eemu mne radii, pane Jindiichu? Abych odegel? Ted' . . . Myslis, abych opustil francouzskeho krale, kdyt je mu nejhal. ? I kdyby byl boj ztracen, nernohu ustoupit.

Misto mne mate Karla. Ale kde ja najdu druhou test?"

Dnetni noc vyPada jako dueiekova V mraenech se obeas rozsviti hvezdy. Jako sviely za nekoho, koho jsme meli radi. A koho jsme ztratili. Jeke veera byl takovy nadhernS7 den. Dnes je tak sychravo. Smutno. Zaire, se to at do kosti.

"Pane Jindrichu, mifle g odejit, jestli si pie-` jet!" I ostatni pani. Kdo se mnou zfistane, zustane dobrovolne. Ja neodejdu. Prase pfatelst,vi se pozne. v nebezpedi. Upevriuje se krvi. Ne feemi na hostinach a slavnostech. 2e bych mel padnout ... Snad. Ale nezradim. Budeme take nekdy potfebovat sve pfatele. Nechci, aby nom oplaceli stejnSrm." "Zustaneme s tebou, pane."

Vitr ustal. Hlasy utichly. Obloha se vyjasnila. Po vtech mraenech se piece musi jednou vyjasnit. Po bouii take bSive, nejkrasnejk. Hvezdy ua nesviti tak smutne. Ted' vypadaji jako slzy; ale na tvari, ktera, se ut nesmele usmiva. Teak mrak smutku se pfehnal. Ty hvezdne slzy phnesly uleheeni. Jako katcle slzy.

Bylo jich dost v posiednich dnech.

Bylo jich vie za posledni valky.

Kolik by jich bylo za nynejk valky? "%Terme, to piece jenom vykoupily mir. Bez viry neni aivota. Vetime.

Budeme tit. Ale net° piece jenom zastane.

Litost. Jako kdybychom ztratili nekoho, koho jsme meli Music sviti jasne na tichy kraj.

Skoro vSrehodne od Crecy je Arras. Jedno misto z mnoha. Vyrostl tam pomnik z rozryte zeme a rortrou genSr ch hroba. Dobfe je tem, kteti tam le& Padli za vzkfiseni sveho statu. A za Franeii. Hut je tern, ktefi na ne vzpominaji.

Pojd'me Sbohem, Francie! ... A motna, na shledanoul Zadn3", stat nelze trestati za to, ae ma mentiny. nebot' nejake menkny jsou a budou *dude. Odsouditi moan pouze narod, kterS T se sv3.7mi menknami gpatne naklada. V 6eskoslovensku se vAak sudetskSim Nemcilm vedlo lope net kterelc g iiV jive menkne ye stfedni Evrope, The. Economist.

Straus II. IVIARA VOMKOVA:

TONGA KOMEDIANTKA ..m.o.m-o.owommoo••••ovowo.wo.ww.m.o....owo ■o

iii-ADE8EL" — fikala si Tonda v duchu zoufaV-/ le, hledic ztrnule na sklenenY obdelnik dveri, jako by nemohla uvefiti, le snad navtdy zmizel z jejiho tivota ten, kterY ji tak vzruSil, uchvatil — okouzlil. Snad jej jit nikdy, nikdy nespatil.

"Libi se yam Hugo Herz?" optal se Berta nueerie lhostejnYm tonem, av gak jeho devatenectilete srdce bylo pino hotkeho jedu tarlivosti.

"Kdo je to?" vydechla Tonda tak dychtive a jeji Hi neschopne odi vyjadfovaly takovou touhu, le ubohY houslista tamer zuby do rtu zatkl vaAnivou bolesti. Na venek v gak fekl docela lhostejne: "Jeden z nejlep'Sich herdu naafi einohry — Herz. Chodiva sem nekdy, zfidka kdy — je to velmi dobrY host — a — je velice hezkY, vid'te?"

"Nevim," fekla Tonda nepittomne, "snad je hezkY, ale to neni to — to neni to," opakovala tine, hledic na sklenenY obdelnik dvefi, za kterYmi zmizel Hugo Herz.

TONOIN SEN. Tohoto rana sluneeko, jeho uporne snaze se posteze pfece zdafilo vlouditi mezerou mezi stfechami vysokYch dome k Toneinu okenku, /name usilovalo tepl'mi, laskajicimi pocely rozevfiti dlouhe, temne brvy spiel devu Ss ky. Tonda spala jako zabita. Bylo jit tamer jedenact hodin, kdy se probudila a rozevfela sva, velika udivena, kukadla, v jejicht duhovce'tfepotal jeSte sled nejkrasnefgho snu, jakYm kdy biltek spanku pketkel vieka male komediantky.

Zdalo se ji, ze tanei na velikanske, svetlounce zelene louce s kratkou hedvabnou travou.

Jeji notky jsou base a nahe at ke kolinktim. Vymrg t'uje je vysoko k slunci — prutne a radostne — nechavajic je stfidave libati jeho teplymi a chladiti lichotive hebkYm dotekern palitu. Tanei tak jit btiihvi jak dlouho — opojena sluncem, vzduchem, rytmem — a je nesmirne, nesmirne *St'astna.

Nahle louka konel a Tonda se °cab', na bfehu velikeho tyrkysoveho jezera. Uprostfed jezera stoji zamek. Ach Bate — jaka krasa! Je v gecek bilk se zlatymi vetiekami, ktere se na slunci blySli a tali, at oei boll.

Tonda stoji jako pfimrazena na jedne ze svYch stihlYch, osmahlYch notek, zapomenuvgi ifiasem dokoneiti taneeni poskok. Nahle se na bilem a zlatem balkone vynori postava mute.

Divce se zda, ze ji jit nekdy videla — ale nem).te si vzpomenouti kdy. Mut' je k ni obracen zady — stoji zplima a nehnute s rukama zkflien3'Ima za zady a hledi na temne obrysy hor vroubici horizont. Mille se obraci.

Tonda citi, jak se ji srdce blaznive rozbugilo — ano — jig vi! Ty eerne vlasy, jemne fezanSr profil — to je on — Hugo Herz. Rada by se nekam skryla, ale nikde ani stromeeku, ani kopeeku — kolem dokola sama zelena, rovina.

Chtela by uteci, ale nemige — nohy ma pojednou jakoby do zeme vratene. Stoji tu bezradne a chveje se jako listeeek ye vetru. Pojednou Hugo Herz obrati tvaf smerem k mistu; kde tret Tonda zoufala nad svou kratkou sukenkou a nahYma notkama. Spatti ji. Mhoull proti slunci, aby ji lepe vide]. — a jit ji poznava. Jeho skvele zuby zazatily v osmahlem obiteejl, zavodice s belosti zameeku. A jit mama pH,telsky rukou a vola: "Halo, Tone() — halo — pojd'te sem!"

Ton& je to trochu divne,ze vi, jak se jmenuje — ale neptemfgli o tom pfilg. Jeho zavola,nim jako by s ni ve§kera tiha a rozpaky spadly. Citi, ze podivne kouzlo, poutajici jeji nohy k zemi, zmizelo a rozbita se ku pfedu. Jezero pied ni ji zabranuje pokraeovati v behu. Nerozniftglejic se ani na okamtik, vrha se stfemhlav do vody. "Paradni 8ipka", proletelo ji hlavou, "at' vidi, co umim". Ale v zapeti ji poleka, druha, myglenka. "Mfij ty pambleku, aby tu tak bylo melko — to bych si tadne naklepala lebku!" To *deck() v jedinern, jako blesk kratkern, okan giku. Ale na 8testi obava Toneina se ukate zbyteanou, nebot' voda je tu hluboka, a tak gipka vypadla velkolepe. Vynofi se nekolik desitek

Ve stfedu, (me 2. listopadu 1938. metro od schtildka zameeku s mokrym oblieejem a vlasy a zubi se vesele na Hugo Herze, kterSr nadSene aplauduje.

Tonda plave lehce, bez namahy, ba piimo s rozkoLi. Jeji pohyby jsou volne a pine gracie a elegance. Dotyk vody pusobi ji,pocit mekkeho pohlazeni.

Chybi jil jenom nekolik temp a bude u schildkii. Hugo Herz sebehl s balkonu zameeku a pospicha ji vstfic. Nahle vSak — kdy se ji jit zda, ze staei pouze vztahnouti ruku, aby se dotekla bileho mramoru citi pojednou, jak ji jakYsi osklivy, student spodni proud stahuje dolii. Zdvojnasobi svoje Asili, vkladajic do svYch nohou i pati veAkeru silu a zdatnost mladYch, otutilYch udtz, av gak je to marne. Nemide se hnouti s mista a pouze s velikou namahou se ji daft zustati nad vodou. Cele jeji telo je vleeeno neodolatelne dolii, do hloubky. Zapasi 'borne a zoufale s timto krutYm neptitelem„ zuby ma pevne zat'aty a v duchu si opakuje vytrvale: "Musim„musim, musim."

Ale sily ji jit oponSteji. A tehdy Hugo Herz sledujici zoufaly boj divdin vzru genYma odima, sebehne po schildkach k hladine jezera, volaje: "Vydrtet, Tondo — vydrtet jeSte okamtik — hned vam pomohu!"

A Tonda jako by ji tim hlasem sily pfibylo, zapasi tie a vytrvale zapasi Ady i vuli — leznou vuli — vydrtet, nepodlehnout.

A potom — kdyt jiz vi, ze se sebe vydala posledni kousieek energie — uchopi ji d ye silne, mutske pate, v jejicht sevfeni je Tonde podivne sladko, k smichu i plad. zaroveri. Obemkne jednu z nich obema svYma modr'ma unavenYma ruekama a zavfe Na bilYch schildkach spoeiva Toneina mokra,, ruda, sukenka, jako kapka krve. Devutka je bleda, a nehybna, ale nikoli jit bolesti nebo timavou. Je ji tak blaze a bezpeeno v narudi tohoto mute — prvniho mute, kterY ji vtilbec vzal do naruei. Boji se otevfiti oei — aby ji ty objimajici pate nepustily.

A nahle si uvedomuje, le to, co ji srdeeko napinilo sladkou rozkai az k okraji — ze to je Laska. Laska, kterou Tonea, az dosud znala jenom ze stareho Peeirkova kalendafe matky Troniekova a ze starYch, potrhanych romarra.

Uvedomujic si tento fakt — ze ona — Tondo, — je nyni skuteene zamilovana, eiti jasne, le nyni nastava, opet nova kapitola jejiho tivota — kapitola svfidna, lakava, omamujici. Neni jit potulnou Toneou-komediantkou, ba ani Tanou-hudebnici, veselou a elegantni — stava se novou Tariou — hrdinkou romanu.

"Koneene jest to velmi pfijemnY pocit bYti zamilovana," uvatuje Tonea, — "a k tomu do tak hezkeho mute jako je Hugo. — Hugo," opakuje si v duchu netne a otevira odi, aby se jimi pokochala na draha, mutne krasne tvati sveho zachrance.

AvAak, co to — neciti jit objimajicich ji rukou — nevidi nikoho. Probouzi se na sve postYlce svirajic v rukou kfeeovite o gumelou proSivanou pokrYvku a na misto do gedYch, milovanYch zrakii sveho rytike hledi do diistojne upjateho oblieeje majitele hostince, jeho svatebni podobizna ye staromodnim fradku visi prave nad Tondinou posteli. Jeho hubenY krk vyeniva z jakehosi pfevysokeho, ukrutne nagkrobeneho limce s Airoce pfehnutymi rohy a jeho vypoulene oei hledi z obrazku nesmirne dtilletite, jak toho asi vatnost okamtiku a vkus fotografa vytadoval.

Tonea, nevi, ma-li se smati, di rozplakati se zklamanim.

"Obludo!" vykfikne zlostne a bad neuctive pogtafem po svem chlebodarci. . im se musim probu"Zrovna v torn nejlep S dit," hofekuje Tonda, zavrtavajic rozcuchanou hlavu zpet do polttatd a snatic se pokraeovati ve svem silent. Ale nejde to. Marne zavira snatic si pfedstaviti sebe samu v Hugove name' a snovati dale pfetrtenou nitku.

Koneene uznava, le nelze ueiniti nic jineho, net smitlti se s osudem. Posadi se tudit resignovane na okraj postele a polykajic slzieky vzteku, poene si obouvati hedvabne puneo§ky.

"Jo, jo," vzdycha Tonda, "sen je sen a kdy se probudg, je bilej den", opakuje si oblibene uslovi matky Troniekove. A jit se usmiva pfi vzpomince na fantasticke, katde noel pfichazejici sny mateiny, ktera nikdy neopomnela ra-

no vypraveti, co se ji zdalo. Byl-li sen zvlagte tivY okaintite vyfiala z kufru stars', objemnSr snal a usilovne se snaZila nalezti v ne'm v klad nejakSr pokyn do budoucnosti sve, nebo sve rodiny.

"Zamek — poekejme — copak znamena za,mek," vzpomina Tonda, "aha — IA to mam. Zdmek znamena shledani.". V snail to tak stoji.

Shleda se s nim tedy opet — se s yS7m krasr4m rytifem — to je naprosto jiste. A Tonda pomaloueku zapomina, na sve zklarnani. Optimismus je ji vrozen a jeji duvera v matein sna g neottesitelna.

Moina, ze jej uvidim jeZte dnes — opakuje si potichouoku a srdeeko ji phi tomto pomy gleni zatrne sladkou bolesti.

Vzpomina na jeho posledni pohled tam u Dobfe vycitila v jeho chladnSrch ocelovYch oeich jiskfieku zajmu — neobratil se sice ye dvefich, jak doufala, ze ueini, ale kdo vi — tkebas se obratil j g za dvefini — tfebas se rotnema-li se vratit . .

Tak a podobne uvatuje Tonda, gplYchajic se ye vodach stareho, otlueeneho umyvadla a jit je ji zase veselo a radostne. Ostatne Tonda ani neumi byti dlouho smutna. A proto, kdy si pied malYm zrcatkem, visicim na stene nad umyvadlem, piteesava koketni kudrlinku pod malinkYm klobouekem, chveje se ji na rudYch rtech jil vesela pisnieka.

TONGA — KAVALIR. Nejvetgi Toneinou radosti byly jeji odpoledni toulky Prahou. Hned druheho dne po svem jezdu zapoeala s ternito vYzkumnYmi cestami.

Hospadka "U dvou kostil" byla centrem, odkud si paprskovite rozdellla Prahu a katdeho dne se vydala po jedne z my glenYch pfimek az na okraj Mesta. P11 torn si bedlive v gimala nazvu ulic i budov, nebot' to bylo jednim z pedagogickych pokynii principala Tronieka — bYti pfedevSlm vtdy a vAude dokonale orientovan.

Zpet se vracela elektrikou — zpravidla tesne pied zapoeetini "koncertu".

Nekdy ji bYval prilvodcem Berta, jednou dokonce i Petr Hora, ale nejradeji se toulavala Tonda docela sama. Mohler se zastaviti, kde a jak dlouho se ji libilo, mohla se dati uliekou, ktera ji prave nejvice vabila, bez ohledu na sveho prirvodce.

Berta ov gem by byl posledni, kterY by chtel nee° sve mladieke kolegyni pfedpisovati. Byl nesmirne a dokonale St'asten, mohl-li jiti vedle ni a naslouchati jejimu veselemu tvatlani a bylo mu nadherne jedno ye ktere east Prahy se s ni ocitne.

Ale nejrozko§nej gi piece jen bylo prochazeti se tak zcela samotna neznamYmi ulicemi i liekami bez ohledu na druheho. Tonda se veru sama nikdy nenudila. VSecko ji zajimalo, v gemu se podivovala! Upoutal-li jeji pozornost nejakY zajimavY oblieej — at' jit patfil mutt el tene — dovedla jiti za nim ye vzdalenosti nekoika kroka, lamajic si hlavu uvatovanim, kdo to asi je, elm je, jak je zpilsob jeho tivota a zmizel-li ji nahle ye dvefich nejakeho domu, zastavila se pfed nim a v duchu hadala, ve kterYch oknech asi bydli, sam di s nekYm — a zfidka si ve sve fantasii vymyslila celY roman, jeho hrdinkou ueinila pfedmet sveho psychologickeho badani.

Dnes se zatoulala az kamsi na Tegnov.

Byla nedele — a placek na Te griove se hemlidmi, kteki priali na pout'.

Tonea, by byla radosti udelala kotrmelec na sporem travnikku, kdy spatfila koloto6e a houpaely, stfelnice a stanky krainatti, ktefi bluene vyvolavajice a vychvalujice sve zboti kupce ke koupi.

"Rrraete panove a damy, mane vstoupit do nal panoramy," — znelo to drneive od jakesi boudy s atrakcemi. "Mame tu krokodYla, kterY je od hlavy k ocasu 7 metril dlouhY a od ocasu k hlave dal gich 7 metro dlouh3i — dohromady 14 metro dlouhY krokodY1 — panove a damy."

"Koupeji, mladY pane, tv hezk'V sleeince to marcip anovV srdieko — win jim der za to svoje", vabi ruzolici, kypra kramafka parek mladYch lididek, drZitich se za ruce a jdoucich kole mjejiho stanku.

(Pokraeovani.)

Ve st1edu, 2. listopadu 1938.

HIM BESiDKA Vojaci meta Jaroslav Rajlich.

TSTAVEJ, vstavej, civile lenivej, vstavej, V V vstavej, vstavej, kafe je vatenY! zazpiva v lest hodin trubka na kasarnim na.dvati.

Po chodbach rozlehne se volani sluteb: Budieek. Pane detail., hlasim budidek.

Na svetnicich velitele zahtmi mohutne: Vztyk!

A na lidkach v tom okamtiku se probudi deskoslovenska armada, aby se dala do prace.

A jit to belie,: Uprava lidka a oblekani, nastup pro kavu, prach na pond, posluha svetnice, Uklid chodeb, schodiet' a zachodit, vyfizeni lttek a nastup na Odstrojit!

A krasna, tela vojakil zasviti do ranniho slunka. Pied katdYm vzorne slotena, hranieka, z opasku bltizky a koeile, na ktere- eapka, a libuje si, ze ph. tomto jednom, jedinem cvideni nesedi vojakovi hlave. tkrok vpravo! A zadina ranni pulhodinka.

Kasarni nadvoti v tom okamtiku je jedna radost, jedna piseri mladi, sily a odvahy. Tamhle vidime, jak se pochoduje po epiekach a po patach, tamhle klus, tarn beh, tu skoro rytmiku (velitelem je jiste nejaky sokol nebo profesor telocviku), pochod vzad.

Potom prostna. Ta raznost. KatdST sokolik ji musi temto chlapcfun ze veech na gich vesnic zavidet.

Tu zas pfetlaky, pfetahy, zapasy a veude sila a odvaha.

Pillhodinka se ukondi pochodem cele jednotky se zpevem. Ten zpev, to je kapitola sama pro sebe. Nikdo tak jednohlasne nezazpiva, jako rota vojakt. Sama vojenska piseri je razna.

Zamestnani.

(Smer vchod z kasaren. V pochodovY proud na prvou aetu. Prvni Beta pochodem vchod!

Rota jde na zamestnani.

Pohov i Volno!

Hoei, zpivat!

Vzadu se ozve: Kterou? Wade vpiedu: Tfeba Jsou vojaci hoei malovanS7.

Uprostfed: Raz, dva tfi, etyti. Raz — dva: — Jsou vojaci . . . a rota hhni zpevem, hosislapou a okolo jdouci se zalibne ohlizeji, jakou kresnou armadu to ma, republika a armada hochy.

Vpfedu jde mladY dilstojnik, elegantne zdravi eavli a z odi mu sviti hrdost, tie maze velet teto ukaznene jednotce.

•

Tak tady pry je nekde dela, rota. A nic nevidim. Tamhle chodi dilstojnik. Toho bych videl. Ale rotu? Ne. Napneme pozorneji odi a ut rotu vidime. Ale dalo to prace. Rota je pfitietena k zemi. Neni ji videt. Rota cvidi. Cvidi kryti v terenu.

Obyeejne, necvieene oko civilni nevidi nic, zatim co my vidime, ze tamhle ten vojak lis zveda hlavu a mute bYt ve yoke ranen, bude-li se tak take krYt. \Teak na neho jit take dAstojnik vole, a vojak klade hlavu na samou zem Tam ten zase pomalu vstave., jak vojaci fikaji "jako na pokradovani". Veak uti se take ozvala rana z pueky. To znadenY nepfitel na neho pohodlne zamitil a stfelil. Ve valce by byl mrtev nebo ranen. Vyskodit musi rychle a take padnout. Utikat jen nekolik kroku. Nesmime nepfiteli popfat easu na zamiteni.

Tadyhle na te zemi cviel kulometka. Pane, ti to mail horei net peeak. Kulomet WAS?) je hodne teei net pueka a jak s nim ti vojaci umeji utikat. Tam zrovna jeden padll. Skoro na jineho. Ale ne, nepadl, to jenom tak ptipravu-

VESTNiK

Strana 11.

je kulomet k palbe. Veak jit stfili. A netrvalo to vie net nekolik vtetin. Umeji se ti vojaci

SLABIKAk

Tam na obzoru zase vidime delostkelce, jak ujitdeji s dely, at se zeme ttese, na iece zakopnici staveji most a za ktovim jsme videli telefonisty, kteki mluvili do aparatu.

Je 11 hodin. Na razn9ch stranach se ozYvaji piet'alky, konei zamestnani a roty odchazeji doma.

Jos. Biskup:

nil' dam ma sad. pes se sape na nas. kam se diva djr'm nas o tom? noc nim diva sea. ma mik vi vim vil di dim dal ve ven ves ku kid kus dig nam ten med? u lark mate les. rok co rok. sam a sim. den co den. ze si zu su ze se za sa ze re za ra zo ro zeli leze zima mizi zida cizi zase meze kazi les lesy kova zas mez kaz vuz kov uzda uzdy uzly usta uzkir ovce rada zima vezou lezou zouva koza leze rida do zeli. riezi poli mime ilzke meze. na zimu vozi se domil zelie link .nova nouzi. komu se diva uzda? on zivi tuze. kup zas Ora! viz ten diim! maso se kazi. zima nilzr. ovce size, rida sill. co se vozi na voze

Ladik zabloudil jednu ve snu k podivnemu obchodu. Ve vYkladu bylo pinieko rozmanitS/ch veci veteinou starSich, seelYch; byl to kram starotitnikilv. Ladikovi bylo divne, kam ho sem kroky phvedly a prod se musil u vYkladu zastaviti. Vtdyt tudy chvatava, denne do ekoly a dnes — dnes se nemate od 'cr eel tu vylotenYch odtrhnouti. Ale jen pohledel do rohu vST -kladu,jitvelcojpfiutalo.—Byt stare tlute brYle, ktere jej magicky k sobe phtahovaly. Jak dlouho stab jit u vYkladu, ani nevedel, kdyt se oteviely dveie a v nich sta, nub stated s Usinevem na rtech. "Jit to chvilku pozoruji, hochu, a vidim, ze bys si pial ty brYle. Jsou drahe, ale i ja je lacino ziskal a tobe je dam. Nalezl jsem je ph vykopavce palace stareho earodeje a u nich byla tato struena zprava: Nalezce se tada protote nas lehce ziskal, hodneho by hocha podaroval, at by radosti si vYskal.

Jscu to obyeejne brSrle, sklo jit jest hojne zaele, ale pfani earodeje vypinim. Ty jako prvni hoch, kterY projevil o ne zajem, mde je miti." Veeel do kramu a brzo byl zpet s brYlemi v race. Hoch nemel ani easu podekovat prodavaei, jak rychle zmizel, drive netli si je nasadil na odi. Ale, co to? Kde je kram? Kde jest ulice? Vtdyt' je v lese, v hlubokem pralese a to nejsou jit lido, pokojne chodici po ulici, ale vily, lesni muti a trpaslieci. I zvifata se zazrakem promenila v podivne tvory. Pejsek,

ktereho pied chvilkou vide' betet ulici, ten se podoba nejake apiece, kocour ze zmenil v tygra a vrabec, poskakujici po ulici, v oeklivou sovu. Ladikovi bylo pojednou uzko. — Kam to jen zabloudil, jak se dostane domil? Zdali jej nektere, to Selma, eihajici tu v houetinach, nepfepadne? Ma s sebou jen knihy a pravitko, tim se neubrani . . . Ale jen pohledel na veci, zarazil se, vtclyt' drti v ruse ne pravitko, ale med, nedrti knihy, ale ocelove desky, z nicht se mate sestavit krunSrf. Jit nebyl na pochybach ano, zabloudil do pohadky ,oblekne si na sebe rytitskS7 at a piljde do boje s drakem.

Koho asi vysvobodi ze zajeti toho pfieerneho tvora? Veak jiz tamhle se blizi, jen pozor, dobseknout, aby hlava v jeden raz uletela. Sek, sek, hlava odskoeila a krev jako gejsir vystfikla do vfee. Jette dodSrchava, ale Ladik musi utikat ,aby se dostal z to eervene zaplavy Jak se to jen stalo, 'tie na itteku ztratil brS,le?

Vie zmizelo a hoch musil nekolikrat zaxntikat, aby se mohl kolem sebe rozhlednouti. Jest eero, chlad pokoje studi a Ladik vidi, 'tie lezi jit zase na svem luzku. Pefina se, vali po zemi, to jak utikal aneb zapasil, shodil je se sebe. Hrnatal kolem sebe, ale brS711 nenalezl. Proto zvedl pefinu se zetne, phkreil se pod ni a honem se snatil usnouti ,aby se dozvedel, jak vlastne pohadka skondila, ale jako z udelani, ne a ne usnouti. Veak take bylo prod. V okamtiku se ozval budidek z vedlejeiho pokoje. — Oznamoval 'tie jest rano a tie maminka vstava, ,aby zatopila a ptipravila tatinkovi a detem snidani,

Nastup k obedu!

Ze veech svetnic se vyhrnou vojaci s jidelni miskou. Boty jiz maji po cvieeni ooistene, jsou oeisteni od blata a maji naramnou chut' na obed.

•

Nastup ke ekole! Na svetnici 53. Svobodnik Jetabek ptipravi tabuli a kfidu.

Tak. Gopak take vojaci chodi do ekoly? No to jsem nevedel.

A jiste se chcete zeptat: A co se tam ti vojaci, pro pana, uei?

Veechno. Veechno, na co si vzpomenete. Ti, co neumeji Gist, udi se v jedne mistnosti 'dist a psat, jinde se nal vojenskS7m pfedpistim, sthleni, zbranim (katclY vojak musi dovest katdou zbrari rozebrat a veechny easti pojmenovat), uei se 'dist a chodit podle mapy atd.

Odpoledne utede a je pet hodin. Cas k rozkazu a k ukoneeni zamestnani.

Nastup pro vedefi! Oloveee, chvatej, at' na tebe ostatni neeekaji.

Vchod!

K vedefi je brynza a &ma. kava. Brynza zrovna vojakfun mac nechutna, ale to je jedno.

Daji si to zitra. To je kynutS7 knedlik s povidly pracharandou. To je "baeta".

Kdo chce jit ven, honem veeefi sni, poprosi kamarada, aby mu umyl pfibor a ustlal ka a utika do'mesta. Katc1S7 muse. Nekomu se veak nechce a proto je radeji doma.

• Vederka.

Dlouho a krasne trubka zpivac do mesta. Tfikrat svtij zpev opakuje a kondi vYkkikem: Ted' ut to nedohonie ,ted' ut to nedolionie, ted' ut to nedohonie! na toho, kdo jeete neni v kasarnach, adkoli trubka volala uz pied deseti minutami. Po odtroubeni se brana kasaren zalfe a s ni se zavfe jeden den pilne prace deskoslovenskeho vojaka.

ZAZRACNE BE LE.

Strana 12.

Credni Organ Slovanske Podporwici Jeduoti Stan Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas, REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers emllosLov.sx PUBL. CO., NS est, Texas Ptedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Znieny adres zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, pfedplatnia, oznitruky, budlet adresevany na Vestnik . West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Vzrfist SloVenska za dvacet let. Al" se Slovensko vzpamatuje z nadeeni nad dosaleni samospravy, as jeclnani slovenske a mad'arske delegace ohledne inpravy hranic bude skondeno, uvedomi si samo, ae prvnich dvacet let Csl. republiky bylo pro ne vlastne z mr,tyYch vstanim.

Stadi, kdyt si porovna, co bylo a co je. V Mad'arsku si za vlastni penize zkidili.v eedesatkch letech tii gymnasia v Revuci, Turanskem Sv. Martine a, Klaetoru pod Znievom. Roku 1874 jim je Mad'ati zavteli pro panslavismus, rok na to jim rozpustili Matici slovenskou a jeji jmeni urdili na mad'arisaci. V republice vzrostlo obyvatelstvo Slovenska ze 3 miliont na 3,551,000 a a toho (la jsou tii dtvrtiny Slovak& V mad'arske snemovne meli Slovaci dva poslance, v republice 58 poslancit a 30 senatort. V roku 1918 nleli Slovaci jen 140 slovenskkch ekol, ani jednu meet'anskou, stkedni, obchodni, prnmysloyou, o vysokkch ani nemluve. Dnes maji 3277 obecnkch ekol, 49 sttednich ekol, 14 uditelskYch Ustavii, 20 obchodnich ekol, universitu Komenskeho v Bratislava a techniku v Kokcich. Za Mad'arska se hlasili za Slovaky jen dva sttecloekoleti profesoki a 390 ueitelii obecnkch ekol.

Dnes je to 53 vysokoekolskYch profesortt, 638 sttedoekolskYch a 8726 uditehl a uditelek. Pied pi'evratem byla jedina slovenska vetejna, knihovna v Turdanskem Sv. Martine, dnes jich je 3106 a maji 603,386 knih. Za republiky se vyI isklo pies 20 milionit slovenskYch knih — za tisic let mad'arske He jich byl nepatrnk zlomek. Pozemkova, reforma rozdelila na Slovensk.ti 686,000 hektara, z toho 317,000 hektaru Wive to pattilo 981 velkostatkaitm, ted' to ma 198,786 rodin. Kaldk druhk rolnik na Slovensku dostal svilj dil z pozemkove reformy. V Zivriostech a prilimyslu vzrostl poeet zamestnanYch o dtvrtinu, v mnohYch oborech veak daleko vice. Za 10 let (1921-1930) postavilo se Iva Slovensku 91,450 novYch obytnYch dome krome oprav, piestaveb a ptistavkil dome stareich. Ke kaEclYm etytem domain starkm byl postaven jeden novy. U peneZnich fistava melo Slovensko po ptevratu 1,589 milion0 vkladu, dnes ma 4.826 milionu. Slovensko si dle toho naeetkilo pies tii biliony. Spotteba elektfiny za republiky vzrostla ze 67 na 410 milionft kilowatovkch hodin a kalda etvrta, obec na Slovensku 1.12 ma elektfinu. Pies 400 km novkch Zeleznienich trati nth° druhkch koleji stab pies bilion, a pies bilion stab° ten 700 km novkch statnich silnic a pkestavba 1216 km silnic stareich. Tak je to v kaZdem oboru. Jednou ptijdou sveclorniti Slovaci a napiei o torn knihu: Jak Slovensko vstalo z mrtVYch zasluhou Osl. republiky.

Pcselstvi pro ptieti stoleti. Na svetove vkstaye v New Yorku byl pravo do hloubky 45 ,stop zazddn kovovY valet s poselstvim, ktere ma bkt otevi:eno as roku 6939, tedy za 5000 let. Valec je ze zvlakni slitiny, ktera odolava rzi a kyselinam. ProtoZ"e je moano, ze za 5000 let nebudou lido v Soustati mluvit jako dnes, je k poselstvi

vEsTrrix ptiloen kilo ve forme snadno poehopitelnYch znadek. Poselstvi sestava z n'ekolika ptispevkii vynikajicich ueencii, kteti kratee vyslovuji sve nazory o stavu dne g ni civilisace. ZnamY ueenee a myslitel Einstein pi ge: "Nage doba vydala mnoho tvardich lidi. Ovladnuti ptirody a poznani zakonii hmoty mohlo by nam na g pozemskY aivot velmi uleheit. Vyutivame ptirodnich sib, abychom postupne osvobodili eloveka od nejteagieh praci. Dovedeme letat a dorozumivat se navzajem pomoci neviditelnYch yin. VYroba a rozdileni statkri jsou v gak gpatne organisovany. Proto kaadY z nes tije stale v obave, ze bude vytaden z hospodatskeho procesu. Krome toho pougteji se obyvatele do vaajemneho vraadeni, coa nas nuti divat se do budoucnosti s dzkosti a hrrizou." ProslulY spisovatel Tonia g Mann napsal toto: "Ptedstava budoucnosti jako — lepg iho sveta — je jednim z hlavnich omylu teorie o pokroku. Pfesto v gak skladame ve vas, nagi daleci potomci, na g e nadeje. Take vy se budete podobat lidem, jako se jim podobame my, kteti. jsme sill 5000 let dtive pied vami. Take za vagich ease bude to mit lidskY duch take. Nemel to vgak nikdy snacIne na teto zemi, jinak by ho lidstvo nemelo zapottebi. Nadejne ptedstavy o lepgi budoucnosti jsou jen projevem vedne touhy dloveka vest tivot hodnY toho jmena. Budouci bratti, veztet, ae jsme byli ptese vgecko zajedno s vami v teto touze." Jak patrno, nezni poselstvi ptili g nadejne. Snad nagi potomci za 5000 let budou tako chapat ptieiny tohoto gkarohlidstvi, zmeni-li se do to doby obraz sveta a vymizi-li z neho neptatelstvi naroda proti narodu a eloveka proti eloveku. Motvgak take, ae, etouce toto poselstvi, si teknou: "Nic noveho pod sluncem".

Mezinirodni aloha Ceskoslovenska. Ve vgech projevech svetoveho tisku se pravem tvrdilo, ae Cechoslovaci prohrali neporateni. Nemedti vojengti odbornici, kteti po okupaci Sudet prohliaeli as'. pevnosti a kteti pti gli do styku s esl. vojaky, poznali, ae by 6echoslovaci bYvali teakYm soustem. Dnes v gak uz nejde o to, aby nagi s Nemei bojovali. Dnes jsou v gichni zaujati myelenkou na vybudovani statu, kterk by spolupracoval se veemi velmoeemi a ov gem se sousedy. Osvobozeni bratti chteli dokazat — a byli by to svedli — se i v jednom state mohou vedle sebe zit dune narodnosti, ktere by byly spojkou spoluprace statu. Ten dukaz jim byl znemotnen. Ale dkol Csl. statu, bYt spojkou mezi zapadem a vyehodem zustal. Neni je gte konec takYch dna Evropy a jeji nejvet gi krise teprve piijde. V teto krisi muse Ceskoslovensko hrat spojovaci rilohu, mirnit narazy a vyrovnavat protivy. Z Nemecka se v tisku ozYvaji hlasy pochopeni pro tuto rilohu, ktera prase pro Minecko muae mit velkou drileaitost.

Tradice esl. niroda zustala. V prvnim okam2iku po katastrofe se samortejme projevily ptertizne nazory. Byl to Casto projev vnittniho ottesu, kterY jsme i my v Unii prodelali. (Kdo si nepoplakal, kdyt byl sam?) Hledaly se nove smernice, nove poslani narodni i statni. Maio zustane z tech prvnich napadil, protoae zejmena v esl. narode jsou stare, tisicilete tradice, pies ktere nelze, i kdyt se na ne zapomina. Vedle spoluprace a ptatelstvi s celYm svetem, k nemua Ceehoslovaci vady v dejinach chteli dojit, east() o tuto vrili bojujice se zbrani, jsou take ureite vnittni vlastnosti esl. naroda, ktere nelze opustiti. A to je touha po osobni svobode.

Je ovaem tteba dobie znat rozdil mezi svobodou a anarchii, stejne jako mezi kazni a otro, ctvim. Skuteenosti je, ae obnova statu, ziskani novYch hospodatskYch sil a aivotnich moanosti mate bYti ziskana jen zvfgenou praci. Kandy obean musi piidat. Jde o to, umet i organisovat tak, aby dobrovolne kaadY vydal ze sebe vic a pro obeene blah6. V teto organisaci ptipacla velkY irkol,Csl. politickYm stranam. Maji sve organisice rortrou geny po celem narode, ye vgeeh vrstvach, v kaade dedince. Maji moanosti ohledavat schopnosti milionu lidi, vybirat schopne, vychovavat je a dodavat statu a narodu. Nezradi-li 6echoslovaci . sama sebe, sve dejiny a dobre sily naroda, nebudou mod. zradit ani svou budoucnost. Ta je potad pied nimi.

• Vet mi, holoubku, neni silnej gich vojakil na svete nezli jsou tito dva: trpelivost a eas. Ti zmohou vge.

Tolstoj: Vojna a mir.

Ve sttedu; due 2. listopadu 1938.

Sebeureeni plati take pro republiku. .e Slovikii a Karpatorusii. Mezinarodni komise v Berline ua zaeala te giti pravni, majetkove, dopravni a jine otazky, ktere se vztahuji na odtraeni nemeckych krajil od Ceskoslovenska. Neni to prate snadna a nebude take kratka. Ptervani aivotnich styku a souvislosti mezi Nemci a Cechy na Vide po dlouha staleti spoleene °bema narody otYvane je operate nesmirne sloai, ta. Pri vojenskem obsazovani tii prvnich sem se zdalo, ae se dba aspori zhruba aivotnich nezbytnosti, hospodatskYch zajmu, dopravnich souvislosti. Ale pti obsazeni etvrteho pasma vojenske okupace ua vedla k nemoanostem: Zeme, pada, obce, drahy, sidli gte a aivotni zdroje obyvatelstva, to v geehno se trhalo a rortezavalo lhostejne jako neaiva hmota. NepatrnYm nemeckym meng inam se obetovaly velike Ceske meneiny, ba i ryze Ceske mesta. Za zaklad operace se vzalo z nenadani posledni seitani lidu v Rakousku, o kteremato zakladu nebylo v mnichovskem jednani ani keel. Pti torn ono seitani z roku 1910 bylo jednim z projevil germanisaeniho usili za Rakouska, proti nemua se naai bratti musili branit — dnes po 28 letech ma jim bkti ono stare nasili vnuceno jako zaklad noveho statniho a narodniho aivota. Tady jia maji d'echoslovaci clavod volat k celemu svetu, ae take oni maji pravo na sve sebeureenil Dali je Nemcum, Polaktm a davaji je Mad'arilm, dali je vaem — jen pro ne veak ted' nerna, platiti? Ve jmenu sebeureeni okrajovYch menein byl rozbit Csl. stat, neni moano, aby narod, kterk ten stat vytvokil a po tisic let byl jeho historickkm pkedstavitelem, nemel miti nyni stejna prava jako ti ostatni. Vaecky sliby a zaruky padly, ale toto posledni pravo na nahk vot jim nemfiZe bYti ua pod aadnou zaminkou nespravedlive odepteno. Osmdesati milionovY narod nemriae uptiti desetimilionovemu sousedu pravo na ryze deska mesta a vesnieky, ktere jeho velikosti nic neptidaji, kdeato pro ne by kaada takova ztrata byla ztratou krve. 6echoslovaci nechteji nic ciziho, chti jen, co jim patti po pravu botskem i lidskem — chteji Zit! SpoleenY cvieitel br. Kadlec opet v Texasu.

Behem prvniho tYdne v tomto mesici dojede do sokolskYch hnizd Texasu (Dallas, Ft. Worth a Ennis' vYbornY organisator a cviditel br.

Lad'a T. Kadlec. Jest k nam vyslan VYk. VYborem Amer. Obce Sokolske a jeho rikolem bude calveni a roz giteni einnosti v jednotlivYch jednotach. Bud'te mu pokud moano napomocni, ptihlednete, aby jste ziskali nove evidence a hlavne mladet. Poslanim sokolske myglenky mimo tuaeni tela a ttibeni karakteru ptibyl po straene krisi v 6eskoslovensku rikol dal gi — sjednoonani krajanri. Zapomerime stare spory, podejme si ruce k praci jednotne pornahejme sjednoceni v pevnem giku trpicim- bratza motem, protote existence byt' ameng ene Csl. republiky jest zarukou udrteni nageho narodniho aivota v na gi nove vlasti.

Piikladni price naAich v Houstonu. Denik Houston Chronickle gtines1 v aisle ze due 28. tijna lichotivou zpravu o eeskem oddeleni tamnej gi vetejne knihovny, majici dnes pies pet set svazku Cetby privodni neb pt ,ekladil vYznaene literatury americke. Rada houstonskYch krajana darovala knihovne cenne knihy ze svYch soukromYch knihoven a darovana tetba naleai k pexliekam esl. pisemnictvi. Po celY tYden vystavena byla v hlavni budove zajimava kolekce Cs. knih, jicht riprava budila zaslouaenou pozornost knihovnikt. Nova objednavka do deskeho oddeleni dodala knihovne dalg i obohaceni spisy popularnich amer. spisovatelt — Margaret Mitchell, Lewis clair atd. Vystavene nove knihy ,cpatteny jsou pasobivou obalkou s urnelecky provedenkmi kresbami. Ptinag rne tuto zpravu s radosti.

Diva durazne svedectvi, ae nisi v Houston radi se k obdanstvu pidicimu se po ukojeni hladu dugevniho.

OeskoslovenskY narod se choval stateene a opravdovY mir s nemeckym narodem je mu otevten. Dovedeme si ptedstavit, co se v techto dech ,odehrava v du g deskYch vlastencti a ctime tyto city. tteehou jim maze bkt, ae s nimi se mYlily i velmoci.

Westfaellische Landes Ztg. v

vEsTNix

Ve sti'edu, 2. listopadu 1928.

BELL DERN A BOLESTNtCH UDALOSTi. Praha 11. fijna. Velka zeme svatova,clayske Koruny Ceske — Slersko, byla v dejinach nekolikrate trhana. Dein se o ni Oegi, Wind, ba dokonce i Uhry. Slersko bylo rozdrobeno na nekolik samospravnYch kni2ectvi a stavovskYch panstvi. tTzemi Slerska nalaelo pavodne do tie Velke Moravy, potom pod piemyslovskou tigi eeskou a pralske Ceske biskupstvi.

Od doby Jana Lucemburskeho a Karla IV. bylo lenem Koruny svatovaclayske.

Po prve bylo deleno ye sttedoveku, kdy slezska kniZectvi Osvetim, Sevet a Zator pitpadly k Poisku. Naproti tomu v gak do svazku Slezska bylo pfipojeno ptivodne morayske knitectvi opayske a krnovsko-hlupeicke, ktere jegte dodnes path pod pravomoc arcibiskupstvi olomouckeho. tkedni keel nekdej giho Slerska byla eegtina a to i v krajich, ktere se nam potom ponemeily a popolgtily.

Za Marie Terezie.

Nejvetgi deleni Slerska nastalo za Marie Terezie r. 1742, kdy pruskS7 kral Becifich urval nam terrier. cele Slersko az na Te ginsko a zbytek kni2ectvi opa yskeho a krnovskeho. Cisat Josef II. se o tom vyjadfil, 2e "nam byla vzata krasna zahrada a ponechan pouhY plot".

Dark deleni Slerska bylo po svetove valce, kdy nam byla vracena east Hlueinska (loSivala to pkislugnost knaectvi opa yskeho, nekdej giho to azemi Moravy). Za to od Koruny Ceske bylo odtdeno pal Te ginska a ptipojeno k Poisku.

Nyni opetne nastava daLgi deleni Slerska, pri nemi je az na malST fisek Ceske/10 Teginska u morayskYch hranic ztracime temet apine.

Opayske Slersko s hlavnim mestem Opavou a s Hlueinskem ztracime na eas apine i se zaokrouhlenS7m ponemeenS7m ilzemim na Moraye. Je bolestne, 2e take ztracime kraje vSthradne Ceske.

142.000 t Na ,opayskem Slersku tvoti souvisle fizemi ryze, Ceske osady politickeho okresu opayskeho se 63 tisici Cechy, bilovskeho s 35 tisici 'Cechy a 'Hlueinsko se 45 tisici Cechy.

Naproti tomu Nemci veetne ponemeene Opavy v tomto azemi maji 62 tisic Nemcil proti 142 tisicam Cecha, kteti ptipadnou do rise nemecke.

120.000 techii.

Do Polska zabirany jsou 4 soudni okresy: Jablunkov, CeskS7 TeSin, Frygtat a Bohumin, v nich pouze 76 tisic Polaka, 17 tisic Nernet, ale 120 tisic Oechtl. Do Polska se dostava Bohuminsko, temet vYhradne Ceske, s nesporne eeekSoni osadami Petkvaldem, Rychvaldem a Vrbici, le2icimi tesne nad Mora yskou Ostravou.

Take Ceska east Fry gtatska s Orlovou, Lazy, Porubou, Dombrovou a Detmarovicemi je zabrana Polaky.

Z nekdejgiho svatovaclayskeho Slerska, zeme, ktera byla skorem stejne velka jako chy, zbYva roam dnes pouze 2 soudni okresy fry'deckY a slersko-ostra yskS7, v nich 2ije 104 tisic 6ecira, 1 tisic Polakil a 4 tisice Nemcil.

Ze ztraceneho Slerska.

NemeekYm a polskSrm zaborem eeskoslovenskeho Slerska pozbYvame na 200 tisic C-.echt.

Do polskeho zaboru na Te ginsku ztracime pies 130 tisic bechil, pod nemeckSr zabor na Opavsku a Hludinsku pak pies 150 tisic oecha.

Ztracime nisskou east Slerska, kterou ponemCili biskupove, kdy natidili, snoubenci pied svatbou musi znati nemecky, jinak 2e se nesmi vziti. Ztracime Krnovsko, v jehb2 zemskYch, kni2ecich i mestskYch knihach jsou 'Ceske zapisy.

Nemecka vojska zabrala nam Holasovice, sttedisko deskeho kmene Holasicil a rodiete slavneho beskeho hudebnitto skladatele Pavia Kti2kovskeho.

Ztracime bilou Opavu, ktera kdysi mela 'Ceske kostely, gkoly, temeslnicke cechy i eeskeho starostu, kde se tiskla Ceska postila Zamarskeho -- a v ni2 se narodil i slerskY bard Petr BezruC. Ztracime Hradec, venne sidlo Ceske krAlov-

Z CESKOSLOVENSKA. ny po Pfemyslu OtakaruII. Kunhuty i Branku, letovisko Bezrueovo, stejne jako pamatnou 0strou Harku, proslavenou vlasteneckSoni tabory lidu. Cizi vojsko obsadilo i vysokou Hrabyri, kde kazani farate Boehma poslouchal i BezruC, a odkud vesele pisne "po na gemu" zpival Arnogt Chamrad.

Take misto Ptemyslem Otakarem II. zalokeno — Klimkovice a fada eiste eeskS7ch obci na Klimkovsku, Bilovecku a Vitkovsku se Svinovem, kde stoji ostra yska vysilaeka, jsou zabrany.

Opetne ztracime "modrou stranu" — Hlueinsko, pasobigte vlasteneck3ich knila Bohumila Hirgmelca, Bilovskeho a eeskeho spisovatele Cypriana Lelka.

LesnatY kopec nad Mora yskou Ostravou Landek — bude zase "na Prajzke".

Poisku plipada .. .

Kopce nad Slerskou Ostravou jsou zase v polskem zabaru. Bezrueav Bohumin, Vrbice, Zablati, Rychvald, Pettvald, "kde se od nepameti modlili po moraysku", jako i sttedisko kraje Orlova kde pusobil sokolskST pracovnik a zakiadatel italskch legri Jan eapek, a Lazy, ktere hajil chlop Ktistek, tvrcISi Moravec, i Detmarovice, ktere si stateene obhajovaly eeskS7 kostel, budou nam na Cas odcizeny. — S nimi i Terlicok, kde se farnici branili kdysi polskSrm bohoslunam a Ttanovice, odkud pochazel rod Jitika Tfanovskeho, jeho2 zpevnik "Cithara Sanctorum" je nam paladiem narodni jednoty eeskoslovenske, — Vendryne, kde pan Borek z Rortropic na mistnim sidle jen Cesky akadoval.

Polske vojsko pfiglo k nam po silnici, pa ni2 gel Petr BezruC z FrYdku do Te gina a obsadilo i Ligotku Kameralnou pod Godulou a Hnojnik, dejigte romanu Sokola-Tamy "Na kresach' a zabralo i ryze 'Ceske loloce To gonovice, kde "folvarkem znela tee Ceska."

I Dobratice pod Pra givou nam vzali a druha stanice z FrYdku ku Te ginu je ji2 "v Poisku."

Vzali nam velke 2elezarny v Ttinci, ce1Sr smyk jablunkovsky i s Na ysi, pasobigte vlasteneckeho buditele Jana Winklera, soueasnika a krajana Palackeho a ztratili jsme i plice 0stra yska — cele pasmo htebenoveho pohoti od Goduly, Javoroveho, OstrY, Slavic, VelkY Polom i Kirovou nad Hreavou s deskYmi chatami na nich.

•

Na mosteclOch dolech se pracuje norrnalne.

V pohraniei je stale iolnS7 klid a 2i.vot se zda naopak vracet do normalnich koleji. Mnohe uzavtene obchody jsou opet otevteny a take zbo2i znovu zaplriuje v gecky vYklody. Je u2 take dostatek v geho druhu potravin i praiskeho uzendfskeho zbo21, o ktere s kutivem byla nouze nejvetgi. Pouze obchody s obuvi nemaji tercet co prodavat. Byly vyprodany i nejstargi zasoby nemoderni obuvi. Take v tovarnach a na dolech se pracuje zcela normalne, zatim co doprava byla ji2 nutne omezena smerem k rizemi, ktere je obsazovano fi gskSrm vojskem.

Na ulicich se ji2 take poeinaji objevovat eetni henleinovgti uprchlici, kteti se vraceji postupne z lige, a jsou sttedem pozornosti nemeckeho obeanstva. Dnes rano vzbudilo pied budovou policejniho teditelstvi v Moste pozornost auto s anglickou vlajkou. K policejnimu teditell dr. Mainerovi se dostavili v prtivodu velkostatkate Schwarzenberga z Orliku tki anglidti dastojnici, pkideleni anglickemu vyslanectvi v Praze. Vy2adali si pov gechne informace o situaci na Mostecku, narodnostnini slo2eni a pod.

Dastojnici odjeli potom dale na Duchoovsko a Teplicko.

Elektfina pro Prahu je bezpeene zajiitena.

Zasobovani Velke Prahy elektrickSim proudem je zaji gteno i bez Ervenic. Elektricke podniky ji2 navazaly jednani se Svazem sttedolabskYch elektraren, ktere maji velkou moderni elektrarnu v Kona. Hole govicka elektrarna byla yeas rekonstruovana a je schopna velkeho vYkonu. Krome toho je k disposici proud z hydrocentral na gtvanici a ve Vranem

Strana 13.

Zahanheni Anglieane.

V techto dnech pkina gi pogta deskSrm adresatam eetne dopisy od jejich francouzskSich a anglickS7ch ptatel, je2 vgecky souhlasne vyznavaji pocit studd, jen se zmocnil tisicil Anglieanil a Francouza. Jako jeden za mnohe jine maze slou2it list anglickeho spisovatele Cecilia Robertse: "Pane redaktore, dovoite Anglieanu, hluboce zahanbenemu, nad zgasobem, kterSim moje vlast spolu s Francii Vas opustily, prosto, ze. Vas byly povinny podporovati ye Vagem statednem boji proti nasili, aby vyjadtil rozhoteeni a pocit studu velkeho pato svSich spoluobeana nad hanebnSrm ujednanim, ktere Vam bylo vnuceno. Pocit'ovali isme zde v techto temnS7ch dnech nejhlub gi obdiv nad vznegenS7m postojem, kter3"7/n jste Celili lavine 121 a nezodpovedne propagandy, nad hrdinstvim, s kterYm jste stall ptipraveni bojovat i umirat za svobodu a demokraticke zasady, tak drahe vgem svobodnSun lidern. Je nas mnoho Anglieant, ktetl by Vam chteli rici v teto nejtemnej gi hodine Vageho osudu, ze nikdy dosud nejevila se jim povaha eeskeho narocla vznegenej gi. V teto straglive zkougce zachovali jste si eest, dastojnost, odvahu a statnickou moudrost. Je nas mnoho v Anglii, kteti doufaji a pfeji si, aby Va g' nadhernS7 narod znovu povstai z pohromy utrpene zradou a aby znovu zkvetal."

Lid —opravdovY poklad teto zerne.

V teto dobe neni ye vlacich a na eeskYch nadragich jinSrch lidi ne2 znamSrch. Bez ostychu a samortejme se navazuji rozhovory, lhostejno, jde-li o oecha Ci Nemee. Krasmi pfiklad jsme videli ye vlaku, kde dva vojaci, ktetl dostali dovolenou, aby si jell uspotadati sve pomery do pohraniei, vykladali dvema Nemeamkomunistam, 2e se na nas nesmi zlobit, kdy nechceme ve svem narodnim state u2 mit p p ge s menginarni. Jak klidne a rozumne jim do--t vedli vylokit vgechny vS7hody, ktere u nas a2 dosud men a jich2 si Nemei neumeli vatit. Prosty elovek ma jedineenSr smysl pro rozeznavani a odmitani vylhanYch a fale gnS7ch zpray.

Velmi jasne a rozumne pochopil celou na gi nynej gi tragedii ,neobviriuje, ale pteje si, abychom misto stranickSich ttenic nyni asitovne a lepe budovali zaklady pro novS7, dokonalY stat. A to jsou lide, kteti ztraceji v pohranidi nejen majetek, ale i praci. Ptesto posuzuji s daverou budoucnost, kterou dovedou videt take pa svetle, nejen po merle ptijemne strance. Jak podstatne se ligi od mnoha studovanSich a pomerne dobte situovanSrch lidi, kteti zatim neztratili nic, nebo snad nejvS7ge nejakou vSthodu, a ktetl nedovedou nic vic ne2 nadavat, obvirio vat a gpinit, misto aby vedli a davali dilveru lidem.

Pensijni pojigteni lekaiii se osved'euje.

Pensijni pojigteni pokladenskYch lekata ma jit 2.195 pojigtenca. Nositelem tohoto poji gteni jest oddeleni B Pensijniho astavu socialne pojigt'ovacich instituci. Koncem roku 1937 dokapital vYge 27 miliona KC. ACsahl koliv se pojigteni teprve zaeind vzivati, bylo v r. 1937 vypiaceno na dachodech ji2 67.709 KC, na jednorazovS7ch davkach 81.486 KC, na dobrovinSrch,ptiplatcich 14.341 KC. LondSrnskS7 Daily Express ma z Berlina zpravu, 2e Polsko vyjednava tajne s Nemeekem o Gdansku. Je ochotno svolit k pfipojeni Gdanska k Nemecku a zkidit neutra.lni pasmo v koridoru, kterSon by melo Nemeeko nerugene spojeni s Wchodnimi Prusy. Za to Nemeeko se znovu ztekne naroka na polskY koridor. — Gdansk() je, jak znamo, pod kontrolou SpoleCnosti naroda a zahranidne politicky je dosud zastupovano Poiskem. V Berline odekavaji odpoved' LondSrna a Pail& na nedavnSr Hitler& navrh o omezeni zbrojeni. Jde o omezeni velikosti a poetu te2kSTch zbrani, zejmena delosttelectva a bombometriSich letouna. Nemecko by ehtelo, aby takovou funluvu podepsaly byly mnichovske velmoci.

V dnegni dobe je tteba umeti prosaditi sve zajmy zpasobem zvla gte odvaInS7m.

PalskS7 zahr. ministr Beck.

Straw, 14.

Uryvky z eeskoslovenslifTch Dr. Edvard Bend jeho iivot a Ho. DSTUPUJIC1 druhST president oeskosloO venske republiky narodil se 28. kvetna 1884 v Kalanech na Plzerisku. Po studiich na sttedni g kole na Kral. Vinohradech studoval na universite v Praze, pozdeji v Pari2i, v Lond3ime a v Berline. Na universite v Dijonu nabyl doktoratu pra y , v Praze doktoratu filosofie. V r.

1909 stal se profesorem na Cs. obchodni akademii v Praze, pozdeji habilitoval se na prakke universite a na technicke pro obor sociologie.

Sve studie stale doplrioval a roditoval na obor politiky, nozodniho hospodakstvi a otazky narodnostni. Jeho doktorska dissertate v Dijonu byla venovana Ceske a rakouske otazce, dalgi stadia z pkedvaleene doby jednaly o otazce narodnostni, o otazkach socialismu a demokracie.

•Hned po vypuknuti svetove valky poeal se zabSTvat otazkou odboje. Byl z nejaktivnej gich elenri pratske Maffie jako jeji jednatel a byl ve stalem styku s prof. T. G. Masarykem, s nimg propracovaval plany einnosti zahranieni. V zaki r. 1915 prchl tajne do ciziny, zprvu do 8vVcar, ale v polovine zaki 1915 byl p is v Patai, ktera se stala Ustkedim eeskoslovenskeho boje o politickou samostatnost. Zde dale rozvinul spolupraci s T. G. Masarykem a s dr. R. *S'tefa,nikem a dale s iadou eeskoslovenskS7ch pkatel ye Francii. Stava, se pak generalnim tajemnikern es. narodni rady v Pakili (r. 1916) a vedoucim duchem Cs. zahranieni propagate pro obnovu Oeskoslovenska. Pracoval pilne veclecky i publicisticky.

V lednu 1917 dostavily se prvni vVsledky teto prace. Ministr Briand v odpovedi presidentu Wilsonovi pojal osvobozeni oechoslovaka mezi va ledne cile spojenca. V temk roce dli dr. Beneg v Italii, kde rozviji diplomatickou akci i sill o organisaci Cs. legii. V prosinci r. 1917 dosahl spolu s dr. R. 8" tefanikem od francouzske vlady uznani Os. narodni rady v Pafi2i za nejvyggi politickou autoritu nad es. legiemi. Tyto legie byly ustaveny jig v r. 1916 ye Francii, v Rusku byla ji2 dkive DruZina es. dobrovolcri, jei se stala zakladem pro organisaci Cs. vojsk na Rusi, a take v Italii byly es. legie souelsti bojujici armady. V r. 1917 dosakno sdrifteni vgech sil pro osvobozenskST boj, jen2 v r. 1918 vrcholi. Z vSr znamnSrch akci tohoto roku dluZno uvest vytvokeni es. armady jako celku, byt' na rriznSrch bojig tich, sjezd potlaeovanSrch narodu v Rime, kde byl dr. Beneg es. zastupcem a pkedevgim ovgem uznani es narodni rady v Paki21 za pkedstavitele Cs. naroda a za zaklad ptigti es. vlady. Ucinila tak v eervnu 1918 vlada Irancouzska, v srpnu 1918 i vlada anglicka. Oechoslovaci byli vS7slovne uznani za narod spojeneckS7 a Cs. armada za vojska spojenecka. Kratce na to stejne uznani stalo se i se strany Spojemich Statt. V kijnu (14. kijna 1918) mohl proto dr. Edvard Bend oznamit vladam spojenca utvokeni prozatimni eeskoslovenske vlady, v byl ministrem vnitra a zahranienich veci. Koncem kijna schazi se dr. E. Bend se zastupci pralskeho Narodniho vflooru v Zeneve, kde sjednano, 2e 6eskoslovensko bude republikou s T. G. Masarykem jako presidentem.

Pkevrat dne 28. kijna 1918 dovr gil osvobozenecke dilo. To pro dr. E. Bene ge bylo podatkem prke k zakadeni republiky do nove Evropy. pfedevgim o stanoveni zatimni hranice na Slovensku a pkipravne prace pro mirovou konferenci. Vedle toho bylo tfeba zajistit zasobovani noveho statu, vyeerpaneho etykletou valkou a postarati se o dopravu Cs. lidi z Francie a Italie domii. Poeatkem roku 1919 zahajuje se jednani o miroyS7ch smlouvach a dr. E. Bend hail pied Nej yyggi spojeneckou radou vac 6eskoslo-

v2sTNIK venska. Vratil se 24. zaki 1919 do Prahy po podepsani mirovS7ch smluv.

Po navratu do Prahy zadal budovati zahranieni politiku noveho statu na zasade udrtet shodu se spojenci, piedevgim s Francii, a take navazat styky se sousednimi staty a pekvat vgemi prostkedky o uspokadani pomertl mezi stkedoevropskSmi staty. Tato snaha o dobrV pomer ke vgem sousedrim vedla take k dohode s Polskem v otazce te ginske, ve ktere Oeskoslovensko pkistoupilo na dohodu bez plebiscitu rozdelenim te ginskeho Slerska. Pomer k Nemecku a Rakousku byl rovne2 upraven dohodou, v pomeru s Mad'arskem vznikly obtiZe jednak vpadem na Slovensko v roce 1919 je gte za jednani na mirove konferenci, pozdeji v dohode s Jugoslavii a Rumunskem zabraneno restauraci Habsburka.

Dohoda s Jugoslavii v race 1920 a o rok pozdeji s Rumunskem dala vznik Male dohode jako pacifikaenimu atvaru ve stkedni Evrop y. Na kreAkS7 eas v roce 1921-1922 byl dr. Bene g pfedsedou vlady a v to dobe byl take zvolen mistopkedsedou Spoleenosti narodt, jejim2 byl pozdeji i pkedsedou. ✓ r. 1922 podepsal za oeskoslovensko tak zv.

2enevskS7 protokol o nezavislosti Rakouska a teho2 roku zadastnil se konference evropskych state v Janove, behem nit byla sjednana nemecko-sovetska smlouva v Rapallu. V r. 1923 jednal s mad'arskSun pkedsedou Bethlenem a italskSim ministerskS7m pkedsedou Mussolinim o finaneni sanaci Mad'arska a rok na to podepsal za 6eskoslovensko smlouvu o srdeene dohode s Italii. ✓ r. 1924 byl schvalen jeho na,vrh protokolu o pokojnem vykizovani mezinarodnich sport ve Spoleenosti narodu a byl tehdy take zpravodajem odzbrojovaci komise Spoleenosti narodii.

Jako pkedseda Rady Spoleenosti narodri zahajoval gestou konferenci Mezinarodniho Ukadu prace. ✓ r. 1927 pkipadl mu ilkol obhajit ye Spoleenosti narodu eeskoslovenskou pozemkovou reformu a zueastnil se jednani o otazkach odzbrojeni, jsa pkedsedou bezpeenostniho vStoru a arbitraZniho yS7boru Spoleenostd narodu. Z techto let pochazeji take nektere jeho spisy, jmenovite spis o nesnazich demokracie, dale studie o slovanske politice a prace o pametech z doby valky. V roce 1928 podepsal protokol o trvalem prodloukni spojenecke smlouvy s Jugoslavii a ptedsedal zasedani Ptipravneho v3iboru bezpeenostniho komitetu v Praze. Z teto doby pochazi projev Baldwinriv, kterSr byl anglickSrm ministerskm ptedsedou, o tom, k Benegova zahranieni politika "je nom vgem pkikladem". ✓ race 1929 byly prodloukny spojenecke s smlouvy state Male dohody na pet let. Za Ceskoslovensko zueastnil se dr. E. Bend konference v Haagg, na ktere byly definitivne upraveny otazky reparaci, mezi nimi take otazky platil eeskoslovenskSrch. V tomto roce piedsedal dr. Bend po tketi odzbrojovaci konferenci a byl zvolen Clenem francouzske Akademie ved moralnich a politickSTch. V r. 1930 byla podepsana dodatkova, dohoda k malodohodovSrm smlouvam, jet znamenala upevneni Male dohody. Dr. Bene g stal se Clenem v evropskem vflooru pro studium evropske unie. Na konferenci v Haagu dosahl pak gkrtnuti nahrad za statni statky a sniZeni tak zv. politickS7ch dluhu spojeneck3ich, ktere vznikly Oeskoslovensku za valky a po valce.

Take rok 1933 byl rokem bohate Cinnosti.

Pkedevgim byl dojednan organisaeni statut Male dohody a malodohodova spojenecka smlouva byla obnovena tak, 2e napfi gte jig nebyla easoye omezena. Jednal pak s kanclefem Dollfussem o prohloubeni styku eeskoslovensko-rakouskS7ch a v domaci politice "resit zneklidneni, vznikly dopisem nuncia Cirlaciho. Ve styku s Vatikanem jig nekolik let pled tim dosahl modu vivendi a postupem doby dobreho porneru k teto duchovni mocnosti. Tento pomer projevil se pak uspokadanim cirke yne-politickYch ote,zek na uzemi oeskoslovenske republiky. Dne 14. listopadu 1933 konala se ye francouzske snemovne schaze, ktera byla manife gtaci francouzsko-eeskoslovenskeho pkatelstvi. V Z' eneve podatilo se dr. Bene govi urovnati konflikt mezi

Ve stedu. dne 2. listopadu 1938.

Velkou Britariii a Persii. Pratelstvi francouzsko-eeskoslovenske, ktere bylo zdarazneno na jmenovane jiz manifestaeni schrizi francouzske snemovny, dovrgeno bylo navglevou Irancouzskeho ministra zahraniei Barthoua v Praze. V roce 1934 bylo provedeno uznani So yaskeho svazu Oeskoslovenskem. Ji g pied tim byly mezi SovetskSim svazem a Oeskoslovenskem navazany obchodni styky, behem let pak vedend spoluprace v 2eneve vedla posleze k caste. dr. E. Beneg e do Moskvy v r. 1935. Tato cesta byla zakoneena podpisem smlouvy o yzajemne pomoci kikoslovensko-sovetske, kdy pled tim take francouzskS7 ministr Laval za sveho pobytu v Moskva sjednal francouzsko-sovetskou dohodu o vzajemne pomoci. Smlouva eeskoslovenska byla vazana na smlouvu francouzskou. V roce 1935 zahajeno bylo habe gske takni a 6eskoslovensko se fieastnilo politiky sankci, kterou vedla Anglie ye Spoleenosti narodu.

V r. 1935 vzdal se sveho afadu prvni president republiky T. G. Masaryk a dr. E. Bend byl zvolen dne 18. prosince 1935 druhS7m presidentem Oeskoslovenske republiky. Po celou dobu sveho pasobeni na presidentskem Ukade obracel svou pozornost jednak k zaji gteni bezpeenosti statu a jednak k pkekonani dizsledkri hospodatske krise, dasledka socialnich i jinS7ch.

Podnikl kadu zajezda do v g ech kraja republiky a usiloval o pfekonani rozporri narodnostnich i jinSr ch. Za dobu sveho prisobeni at' v &ad 6- ministra zahraniei, at' v Made presidenta republiky, dostalo se mu nejvy gg ich uznani i vyznamenani od cele rady state i statniku i osobnosti z kruha politickych, hospodakskSrch, kulturnich i jinS7ch.

Byl poslednim aktivnim statnikem v Evrope mezi temi, kteti vedli svetovou valku a budovali povalednou Evropu.

SPRAVNE HESLO.

Z Austinu se sdeluje, Ze Dr. Ed. Mieek, profesor eeg tiny na Texaske statni universite, po piednagkach "0 soudasnS7ch uddlostech v 6eskoslovensku" v klubu eechii a v klubu Hilleloy e, mel opet dne 24. Nina pkedna gku pro klub Cosmopolitan na universite. Klub ten sdrukje studenty z cizich zemi a je zajimave, k student, jen2 pkig el pozvati Dr. Mieka, aby mluvil o Oeskoslovensku, pochazi z ostrovii FilipinskSrch. Zajem studenta o na gi starou vlast projevil se detnSrmi dotazy. Dr. Mieek ukazuje, se skuteene kidi heslem: "Nenakikati, ale pracovati." Nevi ji g pies mesic nieeho o matte a bratfich y e stare vlasti, ale utechu hleda, v praci. Take v kursech Ceske keel a literatury dne 28. kijna dojemne vzpomnel 20. vtroei 6eskoslovenskeho prohla g eni nezavislosti." Mluvil z vlastniho nazoru, protok dne 28. kijna 1918 zri.eastnil se osvobozovaci prace. Letos na ge oslava nebyla vesela, ale vatna a dustojna a vyznaeovala se virou v demokracii a lep gi budoucnost stare vlasti. — S krajanskS 7m pozdravem Jaroslav E. 2ivriS7, zpravodaj klubu Oechie.

Chrysler Corporation minu1S 7 tS7den oznamila, Ze vg ichni kancelak g ti zamestnanci, kteki dostavali mesiene $300 nebo mane, dostanou od 31. kijna tSr2 plat, kterS7 men dne 16. bkezna 1938, kdy jinn musil bSrti sniZen. TVka, se to asi 10 aZ 11 tisic zamestnancri. Platy v kancelakich zy fti take General Motors Corporation. WiilysOverland Motors, Inc., v Toledo, Ohio, zavolala tento tSrden dal g ich 2,000 delnika zpet do prace. V Toledo take 51 jinSrch zavodri, jet vyrabeji soueastky pro auta, ptibralo od 100 do 700 delnikri v poslednich gesti t7.rinech.

Nemci se piece jen ball Oeskoslovenska, protote k okupaci pouZili 350,000 vojina, jak teprve nyni prozrazuje nejvy ggi veleni nemecke armady. K okupaci slouZilo .deset armadnich sbora a 30 divisich (divise ma 12,000 mu2a). Dale me la tato okupaeni armada zalohu v podobne sile podetni, ktera stala v pohotovosti, jsouc pkipravena vrhnouti se okainZite do Sudet, kdyby "mirumilovna invase" byla na sebe vzala jinou tvainost. Do Sudet bylo poslano i 500 letadel a protiletadlovo, obrana byla huste umistena kolem hranic Ceskoslovenska, aby byla pohotove pro pkipad Utokrim esl. nebo ruskS7ch bombovacich

Ve sttedu, 2. listopadu 1938.

REDA HAIAROVA:

DEVCATKA ROMAN MLADtCH SRDCf P-rE15 ut je mrzelo, to neptijaly laskaveho

zvani, ktere bylo jiste ueineno s temi nejpkateletejeimi nmysly. Potadat veak samy o drive odmitnutou laskavost se neodvatovaly.

A lilo jako z konve. Na rybniku se delaly vysoke panaky, jak se kapky s pleskotem odrately. Ve vetvich stromii to eumelo a nebe neslibovalo nic dobreho. Nad lesem se kupily stale dernejei mraky. Na nekolika stranach se oekliye zablesklo a hned na to se ozvala ohlueujici rana. Zdalo se, to to bylo povelem veem vodam, ktere se jeete nahoke udrtovaly, protote to, co nastalo potom, se dalo nazvati spice prfitr2i mraden, net majovYm deStem.

Mezi stromem a stanem se utvokila velika loute, ktera stale mohutnela. Listim stromil jit propadavalo lehke mteni.

V torn se ve stanu ozval eramot a za necelou minutku vybehli oba hoei bosi ze stanu.

"Takhle to, sledny, nejde! Tady zustat nenultete. Tkesete se obe jako osyky," promluvil starei, "ted' mi dovolte, abych se pkedstavil, a potom musite do stanu. Jsem Vaclav Bu g, tohle je muj bratr Karel a tenhle tketi je Bed'a Dostal. Tak a ted' hybaj do stanu. Davam yam diestne slovo, to vas tarn nebudeme rueit."

Heda se podivala na Staeu, sama, jiz rozhodnuta pkijmout. Stab, se misto odpovedi podivala na sve hezky, nova stkevieky, ktere si koupila s velkou finaneni obeti. Veimla si, to hoei zapadli v louti kus nad kotniky.

Ale net se mohla rozhodnout, byla nejakou neznamou silou ,vyzvednuta se zeme a tesne u sveho oblideje zaplechla: "Tohle ut mi musite odpustit. Nouze lame telezo." Net se nadala, pkenesly ji silne pate Vaclava Hu ge ke stanu.

Rychle vklouzla pod plachtu. Heda tam za ni byla dopravena stejnYm zpilsobem.

Oddechly si. Bylo zde daleko tepleji net venku a neptijemne vlhko nemohlo zalezat do Vela.

Sealy tee jako myelky a zdalo se, to poditaji kapky, ktere dopadly na plachtu, a minuty, jet" tak rychle utikaly.

Bylo dosti ger° a Heda se marne snatilo ureiti eas, kterY tu prosedely. Vystreila hlavu ze stanu a zhrozila se. Deft' zukil dosud pinou silou a pod strom, kde stall ho g, ut take huste kapalo.

Hovokili tee mezi sebou a Heda zahledla, jak si jeden z nich tkel ruce, aby se zahka Okamtite se rozhodla: "Deetniky zde, prosim vas, nemate?" Nemohla pochopit, co kekla tak smeeneho, to se veichni tki rozesmali jako nemoudki.

"Bohutel, sledno, temi yam nemilteme posloutit. Byla jste tak laskava a kekla mi, na co je potkebujete? Myslel jsem, to pod stan neprei."

"Oveem, to neprei! Ale pod strom, kde stojite vy, ut preet zaeina. Nemutete pkece k nam moknout."

Chlapci se dali jeete do veteiho smichu net pied tim. "A to myslite, ze bychom tu stall jako rytiki smutne postavy pod paraplaty?"

Hedu pozlobilo, to nechteli jeji navrh podle zasluhy ocenit, ale pak se musela sama zasmat pkedstave tki bosYch chlapcfr, v eirokYch tepidcich, v tenkYch tridkach a s ochrannou stkechou deetnikil nad hlavou Chtela proto vyhladit dojem sveho neeikovneho napadu a kekla: "Ty deetniky jsem myslela pro nas. Mohly jsme se rozbehnout k stanovitti autobusii."

"I to by el° ztetka. Je to odtud skoro pul hodiny. Net byste tam dobehly, byly byste mokre veskrz."

Chvili panovalo ticho, ktere koneene pferueil mladei z chlapct BueovYch: "Kdybyste chtely, dalo by se to vykidit jinYm zpusobem."

"Ale jakym?"

"Pozvete nas proste k sobe!" zazubil se snedY Karel a dychtive eekal na odpoved'.

Divky vahaly jen chvili. Byly si dobie vedomy, jakou obet' jim hoti pkina g eji. Pies to vtak znelo jejich pozvani rozpadite: "Ale oveem —

var to je samozfejrne — ze nas to ul davno nenapadlo."

Hned na to se ozvalo placani bosYch nohou do kalutiny a jit sedeli hoei na hounich vedle divek. Vaclav Bug spustil i ten cip plachty, kudy drive Heda vyhlitela do neuteteneho podasi.

Tmou, ktera ted' panovala ye stanu, probleskl plamenek sirky a Bed'a Dostal zapalil malou petrolejovou lampu. 21ute svetlo rozlilo se po veech oblidejich a tichounke zapraskani knotu vneslo do ovzduei stanu cosi domackeho, tulneho.

"Neni vim zima, sledno?" zeptal se Vaclav Bus Staei, ktera sedela schoulena vedle Heda.

Kdyt pkikYvla, zabalil ji starostlive do pokrYvky, kterYch letelo nekolik v jednom koute.

"Tak a ted' uvakime jeete trochu eaje a hned nam bude veseleji."

Tlumene huoeni samovaru a bublini vrici vody zahraly sve mile, lahodici dueto a vane eaje a rumu podratdila chtipi. 2aludek se ozval o sve pray°.

Za veseleho smichu a tertovani zahajili bohatou hostinu. Suchary chkupaly pod zdravYmi zuby, daj ptijemne rozehill ztuhle idy.

Za chvily si divky s hochy povidaly jako se starYmi kamarady. Vypravely riizne vesele pkihody ze zavodu a potom se Sa ga zeptala na zamestnani hochfi.

"To se cla kici nekolika slovy," za'eal Vaclay.

"Tadyhle Bed'a pracuje "na narodu roll &Aidne." Maji totit doma menti hospodakstvi a on tuti svaly. Ja. a Karel nejsme odtud. Nad domov je za velkou louti. Jsme Ameridane — totit aNat otec tam ma menti tovarnu merieti Ceti. ' na pletene zboti. Je duti i Velem tech a nemfite na svou drahou vlast zapomenout. My dva jsme se narodili v Americe, ale chodili jsme do deskYch tkol a byli jsme jit dtytikrat zde, v otcove roditti.

Jednou jako docela male "babies", abychom pry vssali vfmi natich lesil a poli a s ni i lasku k Ceske hroude. Po druhe jako hoti desiti a dvanactileti, po tketi jsme zde byli celY rok ye tkolach a ted' nas sem tatinek poslal po etvrte s rozkazem, abychom si pkivedli hodne, Ceske teny. Nevite snad, sleeny, o nejakYch pro nas?" zakondil rozmarne.

Divky chvili mleely a potom pronesla Stria jedine slovo: "Ohromne!"

"Co je ohromne?"

"JakY jste zajimavY pohadkat". Kdy2 videla, jak se rozpaeite zatvakil, vyprskla smithy a Heda ji kolegialne doprovazela. Hned po nich se pkidal basovYm hlasem Bed'a, jehot hkebikovitt flees se komicky natrasal.

"To se vam povedlo, sledno! Na mou duti, to se vam povedlo! Ja ut mu vicekrate kikal, aby si sve povidaeky nechal prci sebe, to mu stejne nikdo nenaleti, jak jen se na neho 'ape podivb.."

Tepry kdyt se smith trochu utifil, zeptala se Stria: "Nu, ted' snad nam koneene keknete pravdu o svem zamestnani. Podle meho nazoru, vypadate na takoveho "Ma dati — Dal", nebo na Cestujiciho, aekoliv byste se v toferskein tti vyjimal take dobte. Tedy hezky rychle s barvou yen!"

Bed'a se smithy zalykal, to se at svalil na deky a vyratel podivne skkeky. Vaclav jen pokrei/ rameny a pronesl rozdurdenYm hlasem: "Nic vam nepovim, kdyt jste takova! tlovek tu odhali pied vami nejtajnejti zahyby sve due a co ma za to? Nevdek, posmech, nedaveru — a co pak ja vim, co jette? — Ale to yam tikam, sleeno, at' se po druhe nenamahate ze mne neco vytahnout! Nepovedlo by se vam to ani rem koni."

Ale kdyt divky stale nalehaly, vyvalil na ne tertovne oei a kekl ptisrdm hlasem: "Ne a ne!

— Radeji si neco zahrajeme. Davejte navrhy."

"Na fanty," vyjelo z Becl'ovSrch fist, ktera byla stale jeate zamestnana suchary.

Divky jednohlasne zamitly, ale Bed'a byl neodbytnY a Karel se ptidal. Heda i Stata nechtely piistoupit na navrh. Znaly pravidla hry a vedely, to nejeastejtim vYkupnYm "fantu" je hubieka. Kdyt vtak hoti neptestavali nalehat, vlotil se do debaty Bu g : "Kdyt divky nechteji, tedy se na fanty hrat nebude. Mame zde karty, tedv si zahrajeme nejakou lehei hru."

Bed'a vytahl z platte karty s polohlasnSrm vrdenim: "Jsi stars' vrtak! Takovou krasnou a

Strana 15. vdeCnou hru . . . Nechapu!" Ale kdyt ho Karel dobrkky doubl pod lopatky s pkatelskym ponaueenim: "Nevre, kamarade, neni jeete tvYch dna konec!" vyjasnil oblidej a rychlYmi prsty rozdal karty.

Divky pochopily brzy pravidla hry a tak jim v drutne zabave das rychle utikal Ani se nepozastavovaly nad tim, to pkilie east° vyhravaji, zatim co jejich galantni soupeki se snatili veemi prostkedky o prohru.

Nikdo si ani nevzpomnel na hodiny a byli by brali at do pidnoci, kdyby v okamtiku, kdy chtela Staea pkebit Vaeovu kartu, nebyla zapraskala smutnYm hlasem lampieka a nerozloudila se se svYm tlutYm svetelkem. Kmotra tma pkiela nezvana a nevolana a rorta,hla se po celem stanu.

"Prach a broky, Jime, co ted'?" ulehdil si Karel.

Osloveni patkilo pravdepodobne Vatovi, nebot' z jeho Ust se ozvala fizna anglicka kletba.

Hned na to tekl Karel nekolik vet tYmt jazykern. Asi udelal nejakou poznamku na jejich choulostivou situaci, protote se dal do nehorazneho smichu. \raga mu odpovedel ostrYm a vyditavYm tonem.

Divky sedely vtisknuty do jednoho kouta a ani nedutaly. I Bed'a ztichl. Pravdepodobne rozumel anglietine tolik jako divky, ktere marne ptemyelely, jak se dostat z teto oeemetne situace.

Staea se odvatila k otazce, kolik jo hodin.

"Ctvrt na devet", vyhovel rychle Karel, ktery mel hodinky se sviticim cifernikem.

"Pro Kristakka! Autobus je pr y e!" zhrozila se Heda a joked odima se ji vyrnanila starostliva tvak mamineina. "Stato, honem se zdvihej! Musime se rozbehnout doniti!" Nechybelo ji mnoho do plade zlosti, to mohla dat starost o navrat tak za hlavu, ze i autobus zmokala.

Karel vystreil hlavu ze stanu, ale rychle ji zase schoval.

"Snad nemyslite, to mfitete v tomhle poeasi hetet pill druhe hodiny? Vypada, to tam, jako by se eerti tenth."

"Tak co si pooneme?" pronesla skleslYrn hlasem Staea. Na jeji otazku neumel nikdo odpovedet.

Bed'a„ kterY si nemohl odpustit trochu zlomyslnosti, procedil mezi zuby s utajovanSTm smichem: "Asi nas vytenete zase pod strom, co vernou strat a samy natahnete sve Udy k spanku v nazi svatyni."

"Jsi start tvanil!" pronesl tim nejklidnejtim thnem Vata. Potom se obratil k divkam, ktere site nevidel, ale. jejich zkroutene postaviely si dovedl dobte pkedstavit. "Nemejte starost, sleCny! Nejak se z to kate dostanem. Podej sem sirku, Karla!"

Bylo slytet, jak Karel tacuje kapsy, pak zaharatily sirky, ozvalo se syelve tkrtnuti a pak se na chvili rozjasnilo. Vata, vyhrabal nepromokave platte, ktere jim sloutily za polttate. Dal divkam po jednom a sam se take do jednoho navlekl. Divkam sahaly at pies hlavu. Vypadaly jako tajni zakuklenci a humor se jim pomalu vracel.

Ut chteli vyjit, kdy Stata talostnYm hlasem zalitovala: "Chudinky, sttevieky!"

Vata se rozesmal a zavolal na Bed'u: "Podej sem rychle tvoje kecky! Mat z nas nejmenai nohu."

Ukazalo se site, ze jeho noha byla piece jen dosti velka, protote Staeina maid t'apatka se v nich mohla prochazet od epieek k patam. Ale pies to s povdekem pkijala a jeji stkevieky vzal Vasa pod platt'.

Vylezli ze stanu a oklepali se. Vitr se doterne zatoulaval do rukavil a nohy chtic nechtic se brodily at po kotniky v kalutinach. Deft' elehal nepkijemne do oblieeje, takte jim chut' k hovoru rychle pketla. \Tata jim nabidl ramie Katcla, se zavesila s jedne strany a pak eli, jak nejrychleji mohli.

Divkam chvilemi uklouzavaly nohy, ale Viea byl dobrYm opatrovnikem.

Za dtvrt hodiny se pied nimi objevila svetla vYletni restaurace.

"Podkejte na mne v chodbe; prosim. Vratim se hned," potadal je, kdy dad at k budove. Do chodby zalehala ze salu hudba, hovor a smith. donutil vice hostt, aby se zde zdrteli.

Za chvili vytel Vaa z nejzadnejtich dveti s

Strana. 16. majitelem restaurace. Za.slechly, tlurnenYm hlasem. dekuje. Mezitim se ptibli gili, takge divky ztetelne rozumely, jak tlustY pan pronagi ptatelskym tonem: "Naopak, pane Bu g, jsem velmi rad, g e jute se na mne obratil. Jsem vag emu otci prilis zava.zan diky, ne g abych se mohl takovou malidkosti vyrovnat."

Pak si stiskli ruce. Kdy g mijel divky na syYch kratkYch no g kach, pozdravil je tim nejuctivejg im tOnem: "Rukulibam, milostive damy!"

"Milostive damy" se zaeervenaly a g po kotinky vlasii a Sta ga pteglapla rozpadite ye vyptijeenYch keckach.

Zvenei sem zalehi hlas: "Halo, pane Bu g', ug je to ptipraveno!"

"Budeme pokraeovat v ceste, sledny," usmal se na ne. Kdyg divky pfetahovaly zase pla2Ste pies hlavu, tekl jim gertovne: "Ted' u g se nemusite tak maskovat — pojedeme." Nedbal jejich udiveneho pohledu a pospichal ke dvetim.

Divky se za nim pustily bez yyzvani.

Pied domem stalo pekne, gestisedadlove auto. Divky nemely kdy na obdivovani a radovani. Tepry kdyg sedely na mekkYch pol gtatich a dvitka za nimi zapadla, vzpamatovaly se z ptekvapeni.

Veg a se na ne od volantu °tail a jeho bile zuby blYskaly v fismevu do tmy. "Tak kam radte, milostive?"

Heda, ktera se dtive vzpamatovala, udala svou adresu.

Motor se rozezpival tichou, vreivou pisniekou.

Jell jen velmi pomalYm tempera, proto ge kola na blative ceste klouzala.

Obe divky jely dnes po prve autem a proto se snagily vychutnat pogitek jizdy. 2adna z nich ani negpetla, jen odi upira'ly do okenka. Bohugel nevidely nic jineho, ne g ktive cestieky, 'dere na skle zanechavaly de gt'ove kapky. Zdalo se jim, ge progivaji zajimave dobrodru gstvi, a poclle toho se take tajupine tvatily. Jejich radost v gak netrvala dlouho. Jakmile vyjeli z lesn icesty na girokou silnici, zrychlil Vasa jizd y a potom za par minut zastavil pied malym domkem pani Kralove.

Heda s vtelYm dikem vyskoeila a Sta ga kvapem za ni.

"Vy bydlite obe zde?"

"Ne, ale nechci vas u g obtegovat," zageptala.

Vaga rychle oteviel piedni dviika: "U g at' jste tady, nebo se budu zlobit!"

Staga poslugne vklouzla na sedatko vedle neho a ptimaekla se do rohu v obave, aby mu neptekagela.

"Bojite se mne?" zasmaly se na ni zblizka jeho oei.

"Nebojim," vydechla ne prilis kuragne.

Jednou rukou tidil a druhou ptejel po jeji pagi. "Vidite, vy malt blazinku, namokla jste za tu chvili potadne. Co g kdybyste s1a celY ten kus pegky?" Jeho ruka sklouzla hladivYm pohybern ag k jeji ruce, kterou mela polo genu na sedatku, semknutou v pest — a nad tou malou pestiekou sevtely se lichotivYm stiskem jeho silne prsty a zustaly na ni leget.

Staga se neodva gila ruku odtahnout a tak dok domu, kde bydlela. Podekovala a chtejeli la rychle vyklouznout. Zadr gel ji vgak: "Nechtela byste posiat Bed'ovi kecky? Musel by chodit zitra celY den bos." Dival se na ni po oeku a neuglo mu, jak zaervenala.

"Ovgem, g e je hned vratim! Dacela jsem na ne zapomnela."

Hmogdila se s rozvazovanim tkanieek, ktere byly urousany od blata. Jednu po dell dobe rozvazala a zula, ale s druhou se marne plahoDival se na ni a eekal, ge ho pogada o pomoc. Staga vgak motala, motala, a g tkanieku zamotala tairovYm zgasobem, ge si s ni neved6la rady. "Nemate rya?" zaprosila zoufalYin hiasem.

Progacoval kapsy, ale marne. "Musite se s tim smitit, abych vam pomohl. "Pti torn vzal jeji nohu do rukou a zasmal se neforemnemu vzezteni yell 6 obuvi. Potsma se s pt l kiadnou trpelivosti zab .:al do rozvazovani. al se mu to koneene podeilo. Stahl ji klecku a Stara prudce vytrIsla nohu.

"Prosim, dejte mi me sttevice!"

Bevil se j poplagenim. Vyriai sttevise z plagte, ale z ruky je nedal. "Dam yam je, ale vYmenou za neco." Zasmal se ji do odi a, cekal, co odpovi.

a

vEsnrix "Nic nernam — opravdu nemarns" Jcji odi se domlouvaly o smilovani, ale Va ga r.edbal. Naklonil se tesne k jejimu oblieeji.

UhYbala, pokud mohia, ale jeho fista postupovala soudasne s jejimi. Ucitila, ge ue hlavou dotkla hladkeho sametu. Nemohla dal a jeho rty se pomalu, pomalieku bli giry k jejim. Ucttila jeho dech a v posledni chvili se polog ily jeji prsty mezi jeho a jeji Usta.

Vagovy rty ptilnuly k mekke dlani.

"Prosim vas, ne! Prosim, prosim!" J oji hlas byl fizkostlivy, ale chvel se v nem i stin onoho zvlag tniho pocitu, kterY ji prochvel v blizkosti jeho /stir. BYt jinY na Va gove miste, jiny. kterY by nedbal jeji prosby .. .

Ale Va.ga zatim vysttizlivel a zdrcene usedl vedle ni. "Odpust'te, Sta genko, odpust'te! Jsem surovec! Tady mate sve stkevieky, jen se nezlobte!"

Stag a natahla sttevice a vyskodila z auta, jako by za ni hoielo, a zmizela v girokYch vratech gediveho domu.

Vaga se za ni dival a geptal si: "Ano, jsem surovec, hrozny, gerednY surovec." Potom spustil motor a rychle odjigdel.

Zatim Heda ujistila maminku, ge se ji opravdu nic nestalo a ge jeji zpogdeni zavinil jedine degt'.

Po veeeti ji maminka podala obalku se znamYm pismem. Heda ji chvatne rortrhla a pteeetla psanieko, krat gi obou ptedeglYch. "Hedo, aekate? Jig ptijdu!"

To bylo vge. Stala chvili, zahledena oknem do tmy. Potom s lehkYm povzdechem listeeek zmadkla a odhodila ke kamntim. Zagustel smutne, jako by si ste goval, a ztistal le get — malidkY bilk poslieek — neuznanY za trochu pozornosti.

Pani Kralova zdvihla hlavu od prate a tazaye se podivala na Hedu, ktera, usedla s hlavou optenou do dlani. "Copak je, Hedo?"

Zvedla hlavu a pronesla unavenYm hiasem: "Nekdo si mne asi vybral za tere svYch gertir.

Nemam ug chuti dostavat podobnYch dopist."

Odegla rozmrzela do sveho pokojieku a zabotila hlavu do petin. Objaly lichotive jeji telo a mekce ptilnuly k ra gove tvoliece, oglehane vetrem a degtem.

Ptivtela oei a znovu se ocitla v gerem stanu, do ktereho rytmicky bu gily degt'ove kapky. Rychle ji vzpcminkou pteletel celY dne gni den i s dobrodrugnYm pitzdem v krasnem autu — a nakonec spattila v duchu malY, bilk ptedmet, legici tam v opugtene kuchyrice u kamen.

Co asi sledoval ten, kdo ji posilal tato zahadna psanieka? Ceho chtel dosahnouti syYmi gerty? Posadila se na posteli a Uporne ptemYglela.

Jak asi vypadal ten neziaam', kterY ji g pies roku na ni vzpominal? Piedstavila si tvate vgech svYch znamYch hochil, ale marne. t'adna z nich se nehodila k jejim ptedstavam.

NezakrytYm okenkem dopadalo na jeji lfi g g uleh--kosyetlzpuinsvtly.Cheau nout, ale jak ptitahovala tesneji petinu, zableskl se na jejim prst y ruclY kamenek.

Hle, na tento malt krou gek zapomnela! Cog by ji nekdo posilal tak drahY ptedmet jen ze gertu? Ne, muselo v torn b't neco hlub giho, neco, co nutilo onoho neznameho vzpominat.

Byl to jen pouhY zajem? Nebo snad ptatelstvi? Ci laska?

Pii techto itvahach vyklouzly d ye nogky z pod petiny a tire, neslygne se dotkly zeme. Potom se WA postavidka rychle mihla pokojem, dveie lehYnce vrzly a mail papirek byl zdvi gen a urovnan peelivYmi prstiky. Pak se male. tuladka rychle vratila.

Ozvalo se nepatrne zaklapnuti ozdobne krabieley na Hedinu korespondenci — lehYnke zagusteni pain a potom se u g v malem domku nepohnul ani stin.

10.

DruhY den se se gly divky u Sta gi ve skladigti a vypravely Marte sve dobrodru gstvi. Poslouchala ani nedutajic a kdy g skoneily, zeptala se horlive: "Myslite, ge jsou opravdu z Ameriky?"

Heda pokreila rameny, ale Sta ge, zavrtela rozhodne hlavou. "Co to napada, delali si jenom legraci. Ty bys rychle naletela! Ovgem, nevidelas je a proto si neumig udelat piedstavu, jak vlastne vypadali. Kdepak synove tovarnika! Ti by si nagli jinou zabavu, ne g trempova-

Ve st •edu, cine 2. listopaciu 1938. ni„" vzponmela si jate na rthne podrobnosti, ale na tu se sttevieky nejak podeztele zapomnela.

Marta jim vytidila vzkaz od Very, kam dnes pujde s Marugkou na prochazku. Heda se Sta,gou se smluvily, ge se pirjdou na ni podivat. Den byl jig dlouhY a tak stalo za to rozejit se i do vzdalenej giho sadu.

Heda pospichala z kancelaie, aby na ni nemusela Sta ga pied odchodem eekat.

Na chodbe se potkala s Karlem 8teinem.

Smekl uctive a zamitil k ni. Videla, ge s rii chce mluvit a proto se zastavila. eel° se stahlo do dvou droubounkYch vrasek a rty se semkly Dogel k ni dlouhYmi kroky. "Promirite, Hedo, ge vas zastavuji. Vim, ge vam to neni mile, ale nemohl jsem odtud odejit bez rozloudeni." Jeho oei se na ni zadivaly tak prosebne, ge ho nemohla odbYt. "Kam odjigdite, Karle?" V jejim hlase zaznel zajem o jeho dal gi osud. Nemela vlastne ptieiny se na neho hnevat.

"Jedu do K K. . . , do filialky Nizzy-Bon-Tonu.

Je tam uvolnene misto vedouciho. Zagadal jsem si o ne a gtesti mi pialo. Hled'te, kikam gtesti.

Jegte pied kratkou dobou byl bych te gce nes' odjezd z hlavniho mesta — snad chapete prod?

Ale ted' odtud utikarn, abych zapomnel. Vim, ge jsem to udelal sam, a proto nereptam. Jen jedno bych chtel od vas sly get, Hedu gko! — ma2ete zapomenout a odpustit?"

Podivala se mu svYm uptimnYm pohledem do odi a podala mu ruku: "Nemam vam co odpougtet a na co zapominat, Karle. Nikdy jsem se na vas nehnevala. Vim dobte, ge jsem se nechovala spravne a proto i ja, se vam omlouvam.

Rozegla jsem se s vami, protoge vim, ge k vam nechovam jineho citu, ne g eiste ptatelskeho, ale po onom veeeru, by to ji g nebylo mogne, abychzo amee'rv.enala se rozpaky a sklopila Drgel po celou dobu jejiho rozhovoru jeji ruku ve sve a kdy skoneila, pronesl se smutnym fismevem: "Vim to, Hedo, a proto si riesteguji a odjigdim. Dekuji yam, ge se na mne nehnevate, a jegte vroucneji yam dekuji za to, ge jste ze mne &India lep giho eloveka."

"Sbohem, Karle, a tvaite se veseleji na svilj novY triad! Uvidite, ge si za eas ani nevzpomenete na hlavni mesto," usmala se na neho povzbudive, aby mu uleheila rozloueeni, ktere pro neho nebylo lehke.

Stiskl drobne prstiky, ktere dirvetive le gely v jeho dlani, a pocitil touhu ptitisknouti na ne sve rty. Opanoval se vg ak, protoge vedel, ge si toho nepteje.

Zustal jegte chvili stat, i kdy posledni ozvena jejich podpatkil umlkla. Potom se vratil do kancelate, ptipravil si nekolik se gita, oblekl kabat a anig se jedinYm pohledem rozloueil s Utulnou pracovnou sveho otce, ktera mu al dosud byla tak mill, vy gel spegne z budovy.

Mezi tim se Heda se Sta gou rozbehly po nalateg i. Chodniky byly jako vydrhnute Po veerejg im lijaku„ prach byl dirkladne splachnut. Mesto si oddychlo od mnohatYdenni spiny a napl nilo ulice ptijemnefaim vzduchem.

Divky dolly zrovna na konec nabte gi, kdyg je kdosi od sebe rortrhl a s nejvetgim klidem se zavesil do jejich pagi.

"Zaplat' pan Rah," smaly se na ne vesele oei Vaclava Bu ge. "To jsem rad, ge jsem se vas dodkal. Vgichni ug z obchodu vy gli a vy potad nikde. Zadival jsem se na chvili do vylohy — pak jsem se rozhledl a vy u g kdo vi kde. Hned jsem se za vami pustil a ted' mne tu mate!"

Vysypal jednim dechem a hrde si mezi nimi vykradoval, jako by se to rozumelo samo sebou.

"To je od vas hezke," smala se Sta ga, "ale co jste nam tak dille giteho ptinesl, ge na to byl takovY spech?"

"Aha — to je to," zaeal Va ga v komickYch rozpacich a jeho ruka vklouzla mane do kapsy jednoducheho trenchcoatu. Hned na to se jeho oblidej rortrhl ulehetijicirn usmevem. • Vytahl ruku z kapsy a na jeho dlani se objevila sttibrna, dvacetikoruna.

"Prosim, zvedava sleeno," hovotil rozpustile, "tohle jsem ptinesl." A kdy g videl udivene pohledy divek, zeptal se s nejnevinnej gi tvati: "Neztratila jste to snad nektera veera ye stanu?"

(Pokrae'ovani).

Ve str.edu , 2. listopadu 1938.

OSVETA. Valka slovy.

ODERNi technika rozmnotila rozsahlY M valeenY mechanismus o d ye nove zbrane: propagadni rakety a ampliony. Na rozdil od tank., bombardovacich letadel, strojnich pugek a ruenich granata maji nove zbrane neptitele demoralisovat, nikoli zabijet a mrzaeit.

Nekolik metra za katclou gpanelskou frontou stoji dnes dam nebo kryt, jehot stony jsou vtdy bohate zjizveny stopami steel. Uvniti je primitivni tiskatskY lis, narychlo a ne prave pHodborne zatizenY, nad ninit se sklani voják, jemut se dostalo struenYch a spe gnYch instrukci o torn, jak rychle tisknout nejvetgi mnotstvi pamfleta a letaka.

Text letaka bYva raznY: 'lady obsahuje popfeni oficialnich spra y, rozgifenYch neptatelskym generalnim g tabem, jindy ptisliby rajskeho blaha na zemi pro ty, kdo zlaehnou a pfipoji se k vojskum na druhe srane zakopti zase jindy vYtahy z fedi znamYch politickYch vadct. tyti sta podobnYch letakt se umisti najednou do plag te velke rakety, dopravene pak do piednich zakopa a vysttelene na neptatelskou stranu. Vysttelend raketa razi si cestu vzduchem, zanechavajic za sebou dlouhou bilou stupu a vybuchuje nad neptatelskYmi liniemi. Explosi rozpra gene lehoueke letaky se snageji zvolna k zemi, aby se za par minut 0citly v rukou vojaka neptatelske armady. V nekterYch dnech pteleti "zemi nikoho", delici vzboutence od vladnich, 20 — 50 podobnYch "propagadnich raket".

Radio 3e jeg te adinnej gim druhem valeene zbrane. Na v gech frontach maji dokonale zafizeni k gikeni rozhlasove propagandy. Pottebny proud doclave. stars' automobilovy motor.

- Do ticha noci zazni nahle ze zakopii pochod nebo tango; obeas i smutna melodie nejake nostalgicke Apanelske lidove pisne. Vojaci jsou ptirozene laeni po katdem druhu podobneho rozptyleni: g astavi se a naslouchaji.

Za chvili se hudba nahle odmlei a do temnoty vpadne lidskY hlas. Je to hlas z neptatelske strany, kikajici jim, ge bojuji na gpatne strane, vybizejici je k vzpouram a deserci, vyzYvajici je, aby vyuiili temneho krytu noci a ptegli na druhou stranu, slibujici jim krasnY givot v ptemite blah3bytu. Aby si hlasatel mohl bit jist, ze jeho volani dojde sly g eni u katcleho bojovnika na protej g i strane, opakuje je v nekolika jazycich.

V poslednich mesicich byl tento druh propagandy znaene zdokonalen a modernisovan.

Tesne za frontou se nahle objevily obrovske petitunove nakladni automobily MercedesBenz, specialne staven y a vybavene nejmodernej g imi ptistroji k y ysilani i ptijimani spray.

Mail nekolik mikrofona a v fade ptipacla i 14 objemnYch ampliona. Tyto nakladni oozy zajedou pod zagtitou noel do tesne blizkosti nepfatelskYch zakopt, jejich posadka rozmisti ampliony na nejvYhodnej g ich mistech, dobte je ukryje, a postavi kabelove spojeni k vysilacimu vozu.

Propagaeni rakety a radio vykonaly jit velmi cenne slutby na obou stranach gpanelskeho boij g te. Velmi easto se stave., to si v prostoru nad "zemi nikoho" neptatelske rakety vsajemne ktiti cestu.

Mnohem neptijemnej g nasledky ma v teto "bitve. slov" vthjemne utkani ampliona. Soueasne vysilani na obou stranach fronty ma y zajemne znemotniti poslech propagadniho g tvani a pobutovani. Mohutne tlampade, gitelne na vzdalenost jedne a pia mile, pasobi takovY ohlu gujici chaos z y ukt a to dohani vojaky. nalezajici se bezmocne v ohni teto "bubnove plaby slov", temet k gilenstvi.

Je to valka slov — slov psanYch i mluvenYch — neptijemne, valka, ale piece jen mnohem vitanej g i net valka, vedena stfelarni a bombami.

VESTNIX

Nage narodni Laura.

A roudnickem moste pies Labe je zasazena N deska se etytvergim podtipskeho politika Ervina Spindlera, je g zni: Byt' Labe dein° te, vlasti, v pull, nedilnou zustari Yen tisice.

Zde pevnYm poutem z teleza a tuly sepjala tvoje bfehy Roudnice.

Podivna nahoda! RoudnickY most byl vybudovan a deska na jeho pfedmosti vsazena roku 1910, onoho leta, podle jeho seitani rozseklo Nemecko se svolenim Anglie a Francie Cechy na dye pule. S vrcha nad Roudnici divaji se ted' oci na Mile govsku, Lovog, DlouhY vrch nad Litometicemi, Sedlo, Bezdez — v gecko je to ted' Nemecko. Rozdelili nam zemi ptedka, cely chtly kraj, s jeho pomnikem v Litometicich, s jezerem za Bezdezem, s celou scenerii "Maje", je ten tam.

Oc nas vlastne je gte neotebradili? pte, se plache., hneviva, bezmocna, zatim my glenka. Ale jina, zdanlive malo ategna, a piece silna ji odpovida: Mohli nam vziti kraj, v nemt se rodila poesie nageho prvniho basnika, v nemt zastal drahocennY litometickY kancional s obrazy Jana Husa pied koncilem a na hranici — ale nemohli nam vziti povedomi kulturni souvislosti, vzpominku na duchovni vYbor nagich pfedka, kouzlo poesie Machovy! elezo, tulu severnich Cech, lest' krajiny, posvecene Machovou poesii, nam vzali, tisice nagich lidi zustava na druhem bfehu, o v gecko nas otebraeili, jen eest nam wastala, kultura nam zustala, abychom se kolem ni semkli a eerpali z ni silu. Cinili jsme tak vgdycky v nejhorgich dobach, kdy detli nagi ptedkove pokradmu zakazane knihy, kdy se za dob obrozeni semkli kolem sve chude literatury s jejimi knihami a easopisy. Mobilisaci narodniho ducha, jejimt svedkem byl zaeatek XIX. stoleti, musel uhnout na konec i brutalni atisk naroda. Dnes dnes, kdy nas vgecko zklamalo, kdy se zbortilo tolik 'zevnich symbola na gi existence, stava nam netknuta tato jedina vec: na ge narodni kultura. Prameny Vltavy zastaly na vrgich ciziny, ale Smetanova hudba zni dale, s vyggim smyslem, s hlulogim pfizyukem. Machovy opojne verge o zemi milovane neztratily nic na sve pravde tim, ze kus to zeme byl svetepe vytrten z na geho tea.

Maloverni lido nesmeji bYti mezi nami, nesmeji kreit rameny nad duchovnimi hodnotami jet jsou nezcizitelne. Kdo by se v tomto dnegnim straglivem zchudnuti naroda chtel jegte dobrovolne ochudit o dar umeni, pomahal by jen nepfatelam k jejich cilum. Budeme musit ted' easteji hledat duchovni ntechu a radost ze tivota v na gi hudbe, v nagem divadle; v nag i knize — Kniha nedemobilisuje, naopak: kniha je nejaeinnejti, nejtrvalej gi mobilisaci nageho ducha, zasobarnou nag energie, nenalomene a givotadarne.

Umeni, literatura, poesie, at' jim vytYkate co chcete, bude ted' jednou z na gich nejaeinnejgich zbrani. Kdo by se jich nechapal, oslabuje sebe i narod, a ptipravuje se k duchovni sebevratcle. Nejsme ovg em tak daleko, abychom zahazovali samu podstatu sveho naroda. Jsme si jisti, ze i literatura a umeni pujdou k temto kofenurn, aby napti gte zachytily ye svYch vytvorech co nejvice onoho typicky eeskeho, jet pottebujeme pro vnittni sjednoceni, a ze po dnech zmatku se vrati i narod k umeni a knize.

BAJKA S VYSSi POLITICKOU MOUDROSTi Lev svolal na snem v gechna zvitata z lesa a pravil: "Neustale sly gm natky, ze neni spravedlnosti. Nektera svitata si osobuji prilis mnoho prava, kfivdi jinYm, slab gim. Proto jsem vas svolal na snem, abyste katclY, i ten nejslabgi, tekl bez bazne a uptimne sve mineni. V gichni zajiste chceme, aby se na svete del° po pravu, a aby vg echny ktivdy, cleji-li se jako, i v gelike jine netady byly staveny."

Celt' snem se zdvihl jako jeden mut a velebil moudreho, spravedliveho lva. Potom poeali rokovat, drava zvet tednila, navrhovala, hiasovala, vgichni ye vg em byli tak pane' shodni, se nakonec i zajici nabyli srdce, zvolili siteenika,

Strana 17.

Zajiaek vylez1 na tribunu, poeal bazlive vykla.dat, ze deleni kotisti nebYva ficly spravedlive.

Nektefi uchva.cuji co chteji i kolik jim libo, druzi, i kdy jsou skromni, nedostavaji temet nieeho. Vylozil velmi podrobne davody, pros ma mezi zyikaty panovat rovnost, svornost a bratrstvi, a skoneil navrhem: "My, zajici, uvativge vgechny okolnosti, navrhujeme, aby vgechna zvef v lese byla podeloYana stejnou potravou a stejnYm dilem."

Celt' snem umlkl a hledel na lva: lev byl na rozpacich, mrueel, nevedel, co na to Mei. V torn se vgak ptihlasila k slovu ligka a pravila: "Myslim, ze mluvim ze srdce v gech, kdy se ptimlouvam, aby tento vYbornY navrhp, kterY tak vYstitne zhustil vg echno to moudre, dobre, spravedlive, co tu na zadatku snemu ptednes1 nag milostivY kral, byl jednomyslne schvalen bez debaty."

Vg echna drava zvet leknutim onemela a sam kral zavrtel v rozpacich divoce ocasem, ale zajielcove zabubnovali radostne papreemi o Lig ka se nedala masti a pokradovala:.

"Ovg em, samortejme je zapottebi, aby take pazoury a tesaky vgech zvitat byly ztizeny podle stejne miry, takte provedeni tohoto vYborneho navrhu vidi se mi nutno odlotiti at do to doby, kdy si pani zajici daji nartst lvi tlapy a chrup."

Vegkere shromag dni jednomyslne ptijalo za.jeei navrh s balm dodatkem, le y skoneil snem a ligka cestou doma setrala navrhovatele.

V. itiha. — Z knihy "Zvitatka".

Ztracena varta.

V male obci .zemi, dnes zabraneho, jsme nagli starou pani ktera nas oslovila &sky, kdy slygela nag hovor. Bylo to v eervenci a ona ga s pole. Pracovala od sera, a to je v eervenci houfec hodin. A jako elovek, ktery po dlouhem mleeni dostane najednou •chut' se vymluvit, se mild statenka k nom pfidrutila a vylila nam sve srdce. ,`Jsem j•dina Ceaka v obci, vite?

Ptigla jsem do tehle Nemec jako mlada sloutit k sedlakovi, a ut jsem se odtud neclostala. Progila jsem tu lidskY vek v piaci a chudobe, na stard kolena nemam ani tolik, abych slozila hlavu pod vlastni sttechou. Maj dnegni hospodat je stark petasedmdesat let, ja sama jsem gedesatnice. Pracuju doma i na poll za jeho dozoru. On mi zahalet flea. ani minutku.

A vidite, za celou tu dobu jsem eesky nezapomnela, pteetu kdejakY poti gtenY papir, kterY sem nahoda zanese, a kdy nemam s ItYm, miuvim sama s sebou. A potom . . .", ohledla se opatrne a za gt'arola v kapsati, "potajmu si skladam basniaky. 1YLikam si je pti praci, jak mi samy na mysl ptichaseji, a kdy se muj dedek nekoulca, kleknu a napi gu si je na kolene na papirek." A podivala se na, nas tak, v hlubine vresek, jako umi nadelat jen zemedelska prace, nojednou jsme spattili lesk krasnYch odi. Ty odi neme prosily, abychoin si jeji baseri pfeeetli. I jmenovala se to bezel Nage obrana a pela: Nehled'me truchlive, ze nebezpeei vtrhlo . k nam, vidyt' mame vzdory jako hory a nikdo neni sam.

Vizte, jak nage obrana v g em vecem hledi vstfic, a ze ji • nezastra g i na svete nic .

Dnes uz je stare. pani Tvrznikova zabrana i se svou obci, se svYm nemeckYm pantabou, se svYmi basniekami, psanYmi na kolene — ztracena Ale ona jiste zastane e glcou a techto dnech prakticky prokazal, co je flankrasnYma odima. nZam domacnost, y e ktere byl zaji gten trvalY klid v mantelstvi. Mlada, chot' jednou kdy jeji pan nebyl spokojen s obedem, Chytil misu a vyhodil ji oknem — vzala klidne vgecko ostatni se stolu a vyhodila to take z okna. Na gtesti bydlil ten parek v ptizernku 1 Marcelle Auclair. domku v zahrade.

Kdo je to g ef? — .Sef je mut, kterY je v gdycky v kancelati, kdy my tam jeste nejsme a kterY tam nikdy neni, kdy my pfijdeme zaAnonym. yeas.

traria ia.

II■mionmemommummimmiNEW

NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI My, ni2epsany resolueni vYbor fadu Praha 6.

29. v Taylor, Tex., timto vyslovujeme a projevttjeme upfimnou soustrast pozustale ee a ditkam i cele rodine nad ztratou Vageho milovaneho mang ela, otce a na geho spolubratra Jos. H. Marege, kterY nas opustil do neznama a dokonal svou pozemskou pout' ve stfedu rano 26. fijna ye yeku 63 roku a 8 mesicft, na srdeeni vadu. Pochovan byl dne 28. fijna.

ZesnulY byl na gim dobrYm elenern a uptimnYm bratrem, vg dy byl pohotove vykonat vge, co mohl. Proto nag rad ztratil upfimneho spolubratra.

Vain portstalYm, man gelce a detem, davame timto na vedomost, to nag zo,rmutek je velikY, ale budig Vam frtechou, to i my, spolubratfi a sestry .fadu soucitime s Vami ve va gem za,rmutku. Bratke Jos. H. Mare gi, budig Ti zeme lehka!

Dano v Taylor, Tex., dne 30. fijna 1938.

Jos. Mikug , Jan 8vadlefak, Jos. F. Eineigl, resoluCni RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nig epsanY resoludni vYbor fadu Slovan Cis. 9. S.P.J.S.T. vyslovujeme timto pozAstalemu naangeli a ditkam a rodine Lednicke na gi upfimne citenou soustrast nad- ztratou Vagi mangelky, matky a dcery a na gi mile spolusestry Vlasta Nedbalek, ktera dokonala svou pozemskou pout' a opustila nas 26. fijna 1938.

My, elenove fadu, citime s vdmi ye Vagem zarmutku. Zesnuld, sestra necht' odpoeiva v pokoji a test budig jeji pamatce.

Za fad Slovan cis. 9. S.P.J.S.T. Jos. 8umkl, Jos. H. Kozar, Frank Jana*, resolueni vYbor. nano ye Snook, Tex., 29. fijna 1938. eska. L'kola ye Sloyicich. Narodni jednota pogurnayska v Plzni postavila ye Slovicich u Dobran novou budovu Ceske gkoly. Umognil to hlavne plzeiiskY lekat dr. Exner darem 40,000 KC, kterY venoval k ucteni pamatky sveho otce. V pondeli rano pfipravovali glovieti Nemci uvitani nemeckeho vojska. Vyzdobili obec chvojim a odstrafiovali, co se jim nelibilo. Odstranili take s nove Ceske gkoly statni znak a deskY "lapis. Co bude s budovou se zatim nevi.

JAK ZISKAT IISPECH V LEKAitSTV1.

Pied nekolika lety byl v Pafi gi povolan pied vyktrujiciho soudce "mastiekat", obgalovanY z provozovani lekalske prakse bez fifedniho povoleni a lekafskeho diplomu. K velikemu Adivu vgech pfitomnYch vyfial ob galovanY klidne z kapsy nekolik papirfi a podal je soudci se slovy : "Jsem opravnen vykonavat skou praksi a prodavat recepty, jak dokazuje niaj lekafskY diplom!"

"Prod tedy skrYvate a ye prave povolani?" otazal se soudce, kdy se byl pfesveddil o pravosti pfedlogenYch dokumentA. "Ze zcela prosteho dAvodu", odvetil °MaiovanSt. "Stal jsem se lekafem v sedmadvaceti letech a mel jsem zahy velmi dobrou paksi a velmi detnou klientelu. Mel jsem vgak i velikou smAlu — pacienti neplatili. Musel jsem se proto vystehovati do Ameriky a hledat si zde praci. Podakilo se mi ugettit nejake penize, ktere mi po navratu stadily k oteviceni maleho krd.mku.

"Pkilegitostnim leeenim pfatel a pfibuznYch jsem si zahy ziskal povest "zazraeneho lekaf takie mi lids zaeali slepe dfivekovat. Brzy se hrnuli do meho kramu celYrni proudy. Ponevadi se domnivali, 'g e nejen skuteenY lekaf, platili mi nejen pfesne, ale i velmi stedre . . . .

Prosim vas, vzacnY pane sudi, neprozrazujte me!"

VESTNIK ZPRAVY POSLEDNI. VYkaz novych Clem). za Mesic fijen, do glY na prvniho listopadu (uveiejnime ho pti gte) znovu pkina gi poteg itelnY vYsledek prate nagich organisatoru. LetmYm pfehledem vYkaz dokladd, g e na jihu Texasu je priliv novych elexrd daleko vygg i, nea v east stfedni a severni. P11Gina? Jsou toho vinny odli gne hospodafske pomery, ei nedostatek zajmu o vlastni organisaci?

Dalgi deleni neboheho Ceskoslovenska ut je smluveno. Mad'afi die dohody Berlina a Alma dostanou pofadnY krajic Slovaee a men gi Karpatoruska. Uterni rozhlas sdeloval, to Mad'arum bude postoupeno 11,000 etvereenich mil a stfedeeni konference zastupct osy Rim-Berlin vynese v teto veci koneene rozhodnuti.

Sjezd csl. Racionalistu v Houstonu se vydaill. Navg teva byla hojna, fada rodin dojela z nekolika mest. Obgirnej gi referat o pokrokove Cinnosti bude poslan od pkedsednictva vgem Cal. easopistm pfi gti tyden. Clenstvi i dinnost stoupla vice neg dvojnasobne.

Divadlo u "8tefanikfi" v Houstonu melo mimoildnY Aspech. Dej hry, vlastne pohadky byl ku vzpomince na 28. fijna naprosto pfilehavY. Poha,dka o dvou bratfich, ktefi vlastni neopatrnosti, ptemluvami od lstiveho nepiltele byli okradeni o to nejdra ggi po svYch pfedcich — dedictvi pudy — znazorneno bylo symbolicky zlatou lucernou, svetlem vrhajicim magickY vliv na cele okoli. Red pfedsedy Svazu Amer. Oechoslovakft v Texasu, p. Vlad. Maudra, byla hluboce zalogena a jakoby pota gena smuteenim zavojem — vyznela dojemne, pusobive.

Galveston, Texas.

Vagena, redakce Vestniku!

Tak ta nage radost z jubilejniho roku, 201eteho vYroei, byla zkalena, ge nas nagi verni spojenci opustili, kdy meli pfatelstvi ztvrditi tiny.

Jak ten nag narod doma, na gi oddani budovatele republiky, vgichni ti jet bojovali za narodni svobodu, nagi hrdinove, jeg na bojigich krvacell za demokracii svetovou, jak se citi pokokeni, ogebradeni, dvacet let namahy, prate, budovani opevneni, chraneni na gich tisiciletYch pray na eeskou zem! Ze ty rany ji g tak neboli, to vgak nag narod bude i bez to zeme mohutneti opet. To jest frtechou nas vgech, ae narodnostne se tak rychle nepodati nikomu nas vymazat z historie evropskYch narodt. Rally tyto se ale nezaceli nikdy, toto bezpravi spachane zradou spojencA, tak nemeckeho naroda, ukrasti nam Azemi, jest neco co na g narod nesmi zapomenouti. Jen aby nova vlada nezatahla nazisticky regim tak daleko, abychom nedopadli jak to Rakousko Komu nyni dfivetovati? Kdy gadne smlouvy pisemne ani Astni neplati, kdy svet dovoli na Akor slab gich naroda toto bezpravi, kdyg karaktery jako jest dr. Ed. Bene g a jini, jsou sproste ura geni, a pfi torn mocnosti si myji ruce — zachranili jsme svet od valky! Za jakou cenu? Na jak dlouho? Na ge due jsou bolaye, neni mogno vzpominati, co nag narod progiva, bez citove bolesti. Ale to neznamena, nemame jig gadne povinosti ke stare vlasti, my 6echoslovaci za hranicemi. My musime ukazati narodni vyspelost, ucelenost ate si budeme rozumeti lope negli ag dosud. Nikdy nedopustiti, aby kdokoliv mezi nas zaseval rozkol, bychom svornou praci kulturni, politickou tak v gude ye vefejnem givote nagi narodni ukaznenost uplatnili. Mnoho tfi gteni spoleene prate nam gkodilo a teg ustupovani cizim narodnostem a mnoho vYsad cizincum. Ale ztrata Azemi, bylo tak Askodne zaprodano, to viniti vladu neb narod jest nemistne, naopak vgichni musime obdivovati toto sebezapfeni. Pomahati na znovubudovani C.S.R. a chraniti od hladoveni be gence, jest nagi svatou povinnosti.

Proto znovu zreorganisovane N. S. pod novYm jmenem vetim, ge bude trvale teleso ye S. S. pro vgdy ku ochrane moralni i finaneni stare vlasti. Statni telesa sdru genYch C. S. a i zde rozene generace na geho pAvodu zajiste- vagne kol chapou, a jest jen na nas v gech spolupracovati tak, aby kagda nage jednieka stala se Menem sdrugeni.

Ovgem to jig neznaei, ge jig nemame povinosti k jinYm organisacim. To jest mylne, neb povinosti dlenske neztikame se piniti ku jinYm organisacim, jejia eleny se stavame a je g teg konaji svoje vytknute poslani.

Ve

dne 2. listopadu 1938.

Na pfiklad, ustfedi A.O.S. vypsalo povinne , dane elenske co jubilejni dar. Take na ge T. Sokol Galveston vzala na vedomi, a ponevadg natal elenove by nemohli dlouho sio giti, u spokadali jsme zabavy a odeslaly $50.00 co jubilejni dar na A.O.S. Dekujeme srdeene jmenem T. J Sokol Galveston v gem pfiznivcum Sokola, ge podpofili nage zabavy, ale sbirka jest otevfena, kdo muse darovati jakYkoliv obnos, blade opet odevzdan na gemu statnimu Astiedi na pomocnou akci a jmena opet kvitovana, ad koliv vgude se pracuje pro jeden Adel pomoci 'a opet pomoci pod za gtitou rAznYch spolkik a osveddenYch vefejnYch a spolkorYch pracovniVeera divadlo v Houstonu od fadu 8tefanik bylo pekne, a melo by nam ptipominati, ge nesvar bude nag zanik, ale svornost a bYti spokojen, tfeba v thuds chats, ale poctive nabyte, tak aby ta nage vila Slovanka se svornYm narodem nage prava ochranila a ztra,cene zpet vydobila.

Ted' zveme vgechny krajany na taneeni vinek v sobotu 5. listopadu 1938. Zaeatek v 8:30 v K. P. sini. Bude ucinkovat Nesvadbova kapela. Ve prospech sokolske pokladny. Na zdar!

H. Stanovska.

Houston, Texas.

Krougek "Hlahol" od fadu Pokrok Houstonu Cis. 88, svoldva schuzi na den 3. listopadu, ye etvrtek veder v 8 hodin. Bratfi a sestry jsou gadani, by se teto schfize zueastnili.

Za Kroutek "Hlahol": Rffgena Hanusova, taj.

OPRAVA. — V posledne uvefejnenem tmrti a dikfivzdani melo bYti uvedeno jmeno zesnuleho — Jan Kachtik a nikoli T. Kachtik, cog timto opravujeme.

CESKY DEN VE WEST OBROVSKYM USPECHEM. (Dokoneeni se strany 1.)

Hugo Freund. Zapisnikem a kolektorem penez br. Pavel 8krabanek. Kupujici radi pfihazovali, nebylo upejpani, kupovalo se gmahem, v pAl hodine velika za,soba vgech mognYch pfedmetil byla vydragena. Potom pani Variova pfedvedla uvnitf sine dvanatt malYch taneenikA, kteti libive i zdafile zataneili narodni taneeky.

Behem odpoledne nekolik devu gek nabizely eisla k vYtife norek (darovali bratti Ka gik, J. Marek a L. Kramr) a vY ge uvedene matrace.

Nikdo je neodmitl, eisla byla rozprodana a vynesla — tri norky $33 — matrace $25. Bingo vyneslo sumieku devadesat dolaru, veeerni taneCni zabava $125, celkovY vYte gek vice neg pet stovek.

Po pravde fedeno, nalada obecenstva byla skutedne znamenita. KaidY utracel pokud kapsa dovolovala ochotne, bez pobizeni, nebylo vYmluv, vykrucovani jak stava se pfi podnicich a zabavach jinYch. Vgichi vedeli, te, eistY vYteg ek velkeho pedniku pujde na Teel dnegkem nej glechetnej gi a nejpotfebnej gi — pomoc zkrugene stare domovine.

West gti krajane se zadr geli. Necht' jsou vzorem osadam dalgim a dosagenY neoeekavane vysokY vYte gek necht' je jiskrou k zalo geni pogaru, kterY by se jako prerijni oheri siril celYm krajanskYrn Texasem. Jsme, moraine pavinni pomahat zrazenemu, face trpicimu net' presto iivemu esl. narodu!

Nemeeti dustojnici v Plzni. V pondeli veeer pkigli do kovarny hotelu Continental v Plzni dva nemeeti dilstojnici provazeni dvema kapitany deskoslovenske armady. V kavarne posva, dill a odegli zdravice hitlerovskSrm pozdravem.

Byli to styeni dtstojnici, kteki projednavali s nagimi dustojniky podrobnosti okupace.

Pohranieni straIe. Na ge Stral obrany statu je umistena prozatim na moste pikes feku Radbuzu pod borskou trestnici v Plzni. V pondeli a v Atery pfi glo se tam podivat mnoho plzeriskYch obeanu. Nemeeti eetnici a celnici se pfedstavil nagi strati slu gnou formou. Jeden miuvil dokonce dobfe desky.

Ve stte.du, 2. listopadu

etratia 19.

1938.

SBjRKA POMOCNE AKCE ESKOSLOVENSKU. Svoboda Publishing Co.: — Sbirka v Talton $7.86, V. K. Gerick, Weinart $5.00, Fr. Dressler $5.00, Fr. Bohuslay. El Campo $5.00, J. J. Skutca $3.00, Jill. Zajieek, Ganado $2.00, Fr. Kohut, El Campo $2.00, Rosi Mach, Pierce $1.00, John Orsak $2.50, Katie Shipanda, Wharton $1.00.

Celkem $36.36.

Listina els. 3 , Crosby: — Add Prapor Magnolia els. 65, SPJST. $10.00. Po 1 dolaru: Rozalie Balcar, Rudolf Marek, Jos. Voldik, V. F. Orsdk. Joe Shipula 50c, J. F. Peters 50c, pi. Ed. Balcar 50c, J. E. Svoboda 30c, Jan Dan& 25c.

Celkem $16.05.

Listina cis. 182: — Spolek Ruze Svobody 115 RVOS $10.00, V. F. Orsak $3.00. Po 50c: V. KoneenY, J. F. Petters, M. Parkan, Joe Svoboda.

Na zlatY poklad dale venovaly: Pi. Pavlina Studniena jeden snubni a etyti jine prstenky, dvoje damske hodinky a tti zlate tetizky. Pi. StaChova z Cameron jeden snubni prsten a naugnice. Pi. Chas. J. Mereeka ze Schulenburg jeden prsten a jehlici. Od oechoslovalca br. Morris odevzdal tri prsteny. Jedna pani bez udani jmena, pige: Zde Vain zasilam tat' na zlaty poklad do 6eskoslovenska, je-li to neco ze zlata. Neoo je po moji babiece a ja u2 jsem stara, tak to nebudu schovavat, je-li to k pottebe. Zaslala tti prstenky a broZ. Bra vgak je mosazna a take jeden prsten jiste. Pogtovni razitko je take neeitelne,.nevim tudii odkud to je. Vge odevzdano na pattiene misto, a dalgi dary: Listina Cis. 3, z Caldwell, p. Wondrash: — Po -1.00: Frank Matejka, jr., Ben Prochaska, Emil Legikar. Po $1.00: pi. Frank Matejka, Pavel Mynat, Joe Valla, Jos. Hovadik, Mat. Pra261, Jos. Vychoperi. Joe Hovadik -1.50. John Hateica 75c. Celkem $16.75.

STUDENTSKE ZPRAVY A MYSL

NA STANNi TEXASKE UNIVERSITE Mill pi•tele!

Nekolik ptate1 a znamYch se mne dotazovalo na oddeleni slovanskYch jazykil na Statni universite. Mali yeliky zajem a byli velmi dychtivi slygeti nejakou zpravu. Jejich zajem a blahoptani k oddeleni mne ujistilo, 2e mnozi by radi sly geli nejakou zpravu o tomto, a tak jsem se rozhodl podati kratgi popis.

Na Statni universite vyuduje se pet kursti ee gtiny a 69 studentii jest registrovano v techto ptedmetech.

22 studentil bere Czech A. a. (Beginner's Czech). V druhe tticle, Czech 1. a. (Intermediate Czech), jest 24 studentil. 11 studentfi jest registrovan° pro Czech 12. a. (Third year reading and composition). V Czech 20. a. (Czech literature of the 15th, 16th and 17th Century) jest Best studenta a v Czech 60. a. (Karel eapek, a Modern Dramatist) jest take 6 studentu. Nasledujici studenti berou eegtinu: Czech A. a.: Adamek Milady, oe g -kaJuliAn,CervkaJohnyL., PO/ Pauline M., Hafernik Harry L., Hegar Daniel T., Illavat$, Johnnie

Listina cis. 147: Spolek Ellinger 'Cis. 147 R. V. 0. S. $10.00, Listina Cis. 91: — Add Laskavost Cis. 70 S. P. J. S. T. $100.00, Frank a Emilie Sefeik $2.00, John J. Zemanek $2.00, John SilhavY $1.50, Vaclav Kerner $1.50, Joe Batina 50c. Celkem $17.50 #2,6,c1 cis. 112 SPJST $15.00, fad Cis. 23,SPJST $5.00.

Listina cis. 276, Sealy: — Aanton SlanskY $1.10, Frank Krchnak $2.00, Frank Sodolak $4.00, Ofera $1.50. Po $1.00: Jos. Zapalae, Marie Sodolak, Jan Machia, C. J. Nastoupil, Fr. Pachner, Fred Trisel, Arceoph Teleman. Jos. Sodolak 25c Pete Sesak 25c. Celkem $16.10.

Listina els. 24: — 'lad Columbus Cis. 56 S.P. J.S.T. $5.00; K. J. T. Cis. 79, $5.00; Ktest'anske Matky $5.00; K. J. Z. T. cis. 57 $5.00;Spolek Hungerford RVOS. $10.00. Antonin Navratil $2.00, ftdd Wharton Cis. 151 SPJST. $2.00. Po $1.00: Ostoja Muniza, Louis Matu gek, F. V. Chumchal, Anton Jedlieka, Emil Mach Fr. Vagek, P. T. Matu g, J. K. Novosad, Joe Milieek, C. J. Walters. Po 50 centech : Willie Chumchal, Joe Hlavinka, Karel Okrouhlik, B. E. Viktorin, Klement Struchsi, J. Fr. Beal, Geo. Ktenek, August Vagek, Jerry Muniza, Jan Pileik, L. P. Presler, L. Ladien, Louis Gaisler, August. R. Vagek, Jos. Ktenek, Ed. .Sabrgula, Jan Koenig.

Po 25 centech: J. J. Dplovsky jr., Anna Malik.

Celkem $54.25.

Listina Cis. 259: — W. J. Bruton $2.50, F. L. Oistirna baviny $2.00. Po $1.00: Lee F. Leroy, Jasper Driskell. Po 50 centech: Grocery Lovelady, R. E. Parker, Floyd Levis, C. R. Rich, V. H. Porter, Jimmie Wondra gek, Ludomir 8moldas, Cestmir 8moldas, Richard 8moldas. Po 25 centech: Joe NovickY, G. L. Will, G A, Butler, Joe J. Driskel, M. L. Russel, L. H. Manzingo, Mrs. Maude Barker, W. F. Rayburn, M. E. Gimon, A. B. Milliken, W. F. Bruton, I. J. Jounk. Celkem $14.00.

A., Horak Dorothy K, Jureeka Kelphin L., Klepach Andrew, Kolas Viola, Malec Richard J., Mazoch Martha, Musil Annette, Novosad Thomal L., Petrusek Benjamin J., Shelby Martha J., Smith Harret, Stasney Floyd A, Svaeek Dorothy M., Veselka Mary A., Vinklarek Felix V. Czech 1. a.: Drozda Elenora Anna, Dvotaeek Mary J., Foyt, Annie F., Haidug ek Irene A., Holly Florine G., Horak Rudolph A., Jan Emil Leo, Janda, Janak Alois P., Malec Josef J., Malish William M., Mikusek Martha E., Pechadek Raymond E., Russ John, Seith Marcella V., Sktivanek Daniel A., Slovadek Eugene W., Smykal Bennie J., Sosolik Helen M., Sweeney Ned H., Vacek John R., Vondrak Alich F., Zaruba Martha E., 2ivnST Jaroslav E. Czech 12. a.: Barton Harry R., Davis F. Howard, Hajek Sylvia A„ Kahler Ernest L., Kutalek Anne S., Logt'alc Tommie H., Marek D. Edward, Osoba Joe Jr., Pechal Elsie F., 8ula Helen M., Snapka.

Czech 20. a.: Bech Wilford D., Foit Lillian A., Habarta Alphonse W., Vrana William, Vacek Sylvester S., Zivny Joroslav E. Czech 60. a.: Bornstein Frances S., Cerny Libuge, Foyt Anton, Koemel Evelyn R., Musil Minnie A., Vrana William.

Dalgi zprava jest, 2e oddeleni slovanskYch jazykil ma vYpomocneho uditele, anebo jak se anglicky zove "tutor". Pan Jaroslav E. 2i.vnST ma tu test bYti timto tutorem a vyuduje Czech 12. a.

Se studentskYm pozdravem, Josef A. Hegar.

balgi sbirka ze Skidmore: — Henry 6abla $5.00, Frank Trlica $2.50, Mat. Rozsypal $2.00, Karel Filla $2.00. Po 1 dolaru: F. A. Vandeek, Louis Kagpar, J. W. Vaneeek, Frank MokrY, Joe F. Ragka, J. R. Ka gpar. Geo. Vandeek 50c, Nejmenovana. 50c, pi. Franti gka Holubec 25c.

Celkem $18.75.

Svoboda Publishing Co.: —Sbirka v Talton $7.86; Fr. Bohuslav v El Campo $5.00, Rosi Mach, Pierce $1.00, John Orsak $2.50, Katie Sipanda, Wharton $1.00, Fr. Kohut, El Campo, $2.00. Celkem 19.36.

J. Mendl, Bryan $10.00, ftad Praha Cis. 29, SPJST. $5.00, Fred PolanskY, Taylor $5.00, Ed. Holy $2.00, L. S. Leshikar $4.00. Celkem $26.00.

Listina els. 64.: — John Machae $1.00, Annie Dugek Mikeska $1.00. Po 50 centech: Fred Bell, J. J. 8t'astnST, Annie 8t'astnST, John Kocurek, Dr. J. J. Hopkins, John 8t'astn3"7. Po 25 centech: Agnes t'astnY, Frank ftepka, Frank Kusak, Steve Stepka, Frank Mynat, Frank Gosteenik, J. C. Day, F. S. 8t'astnSr, Joe Kasper. G. Shear 10c. Celkem $7.35.

Sbirka echoslovaka: — Odboeka sdrusieni Ennis $3.00. Po 1 dolaru: Louis Kahanek, Jaroslav Hegar, Anton Buzek, Mike Kramolig, John Holadka, J. E. Bubela. Po 50 centech: Fr. Rypel, Penelope, Joe F. Blahuta. Cel. $10.00.

Do dne gniho dne 14. tijna sebrano bylo $6,593.12 Zaslano svemu uceli 6,156.93 Srakka na vYmenu deku v Taylor .

Zb a hotovost

$ 436.19 3

$ 436.16 Jan 8ulda Taj.

oeskoslovensko bylo po 20 let na gim vernSrm spojencem a zustane, doufame, pies nynejgi zahoiklost, nagim ptitelem.

Pati2skSr

neco bych vam mohia rici o deveatech, ktere bydli u pani Matejkove v 'aisle 1904 San Antonio ulice.

Cislo 1904 San Antonio ulice jest obyeejnY universitni dilm pro dev'data. Jest to velika kamenna budova s dvema poschodimi. Mista jest zde dost pro asi dvacet deveat. V tomto dome bydli deveata nekolika narodnosti; jsou zde taky, Weinky, Amerieanky i 8panelky. 6eskSreh deveat jest zde nejvice, asi proto2e nag e fiditelka domu, pani Matejkova, jest tegka.

Nej vice oblibena osoba v nagem dome jest pani Matejkove, ktera v2clycky jest ochotna dati svou radu vgem, kteti ji pot •ebuji. Ona jest nagi druhou n3atkou a take nas opatruje, jakoby my bychom byly jeji ditky. Jsme velice vdeene, 2e mame takovou ochotnou ochrarikyni.

Tyto deveata jsou mezi temi, ktepracuji a vydelavaji sva vYlohy.

Proto se tak spolu ptibuzne a velice piatelsky srovnavaji.

Kakle rano, mimo nedele, 2ivot zapoeina v tomto miste asi v lest hodin rano, kdy2 zaene zvonit budidek tu a tam, a tmave postavy se poenou hYbati na spaci galerii nahore anebo v nekterYch svetnicich dole. Brzo zaeiname cititi lahodnou vrini kavy, slaniny, vajec, otd., proto2e bezmala vgechny deveata pravuji sva jidla osobne v klidnYch kuchyrikach. D ye, tti anebo etyti deveata vati spolu v j edne kuchyrice. Deveata se vklycky krasne pobavi pri vateni svYch jidel, proto2e jest to jejich jedina ptile2itost bYti pohromade, mimo domacich schtzi a jinYch vyra2eni.

ZIVOT V LISLE 1904 SAN ANTONIO Nedele jest klidnY den odpoeinku, ULICE V AUSTIN, TEXAS. kdy vgechny deveata zapomenou Mnozi lide by radi yeah, co zde na sva ulohy, spi dale net' pies tYden a jdou obedvat namisto snidati. na Statni universite delarne pies Oden. Nevira Co hog delaji, ale Avgak nektere devdata vstavaji dti-

ye, protoge jdou do nedelni gkoly anebo na ranni bohoslu2by. Pozdeji odpoledne deveata se rozprchnou.

Nektere jdou do kostela, druhe se uei doma, jine jdou se pobaviti do divadla a nektere se zadastni I/Viet-CI. V 6 hodin se zase vrati doma na veeeti, po ktere obyeejne maji 'dates", anebo se udi doma. Vgechny deveata musi bYti zpatky doma v 11 hodin.

V pondeli zase podnou rilohy a place. Jsou zamestnane od Jana az do vedera, maji ttidy od 8 hod. rano do 1 hod. odpoledne; odpoledne ad 2 do 5 hodin sileastni se "laboratory", a zbYvajici eas pracuji v rilznYch mistech. Po vedeti shromadi se v ptedni svetnici na nekolik minut pro trochu hudby a pobaveni.

Veder se devdata uei doma anebo v knihovne. V dome je ticho, aby se deveata mohly ueiti, jenordte telefon ustaviene zvoni. NekterY zamiloyank hoch musi miti slovo se svYm devdetem. Neni mono nechati ani jeden den uprchnouti bez slygeni jejiho hlasu aspori pies telefon. A tak pteleti celY tYclen.

Devdata se WI na sobotu, kdy tkidy se ukonei o 1. hodine. V sobotu odpoledne se rozbehnou do mesta, opravuji a eisti gaty a pradlo, anebo odpoeivaji ye svYch pokojich. V sobotu veder jest velmi radostna dciba.

Deveata bezmala vgechny maji "dates" — tento veder mohou se pobaviti at' do 12:45. Neni divu, 2e s jim v nedeli rano zle vstava!

Fres to 2e mame hodne ueeni a place, u2ivame take mnoho veselYch a vzacnYch chvil. Jsem jista, 2e dny ktere pro2ivame tady u pani Matejkove, nebudou nikdy zapomenuty, ale budou ziti jako krasne vzporninnagich dna na Statni universite.

Se studentskYm pozdravem, Lillian A.

vs

Strana 20.

INA, jak se zda, spoje v dneSnich dobach vstkic nejhorgim drram, ktere se jen te2ko daji srovnati se vSemi pohromami, jet' se pkevalily za etyti tisice let dinske historie pies zemi syna nebes.

Valka v 0ine trva, jit rok. Padlo zde pies milion vojakri, podita, se, 2e Japoncri je z toho podtu cela tketina a zahynulo pies milion obyvatelstva.

Mrtvi lei nepohtbeni v polich, kandlech a teloach a cholera, kterd zadina tadit na obou stranach, je ptedzvesti morn a katastrofalniho hladu a bicig, jiz budou v tine trpet obe strany.

Prakticky je u2 6ina vlastne v japonskSrch rukou. Japonci obsadili jeji nejArodnejM sti, ovladaji 2eleznice, silnice a hlavne vodni dopravu. Jedina draha ktera, Oiriantun zbyla, z Kantonu do Hankau, je soustavne rozbijena letadly.

6inske vojsko se stale jest' dr2i na obou koncich teto drahy a pkesto, 2e nekolikandsobne pkevySuje tech 600 — 700.000 mute, ktere Japonci v 6ine mail, nemn2e prave pro nedostateene zasobovani s mista.

8anghaj je fipine rozbita. Z mesta kolem francouzske a mezindrodni koncese, v nema bydlilo 1 a 3/4 milionu lidi, je rumitte, v nema Japonci sbiraji aelezo a kovy, jet posilaji do Japonska k zpracovani. Milion tinana, kteti till mimo koncese, se nastehoval do koncesi, ostatni Sli sta a tisice kilometre na sever.

Tam, kde v 8anghaji bydlilo deset lidi, bydli jinch nyni etykicet, lid' spi na ulicich a frekvence trojnasobne vzrostla. Budoucnost 8anghaje je nejista. Co budou delat ty statisice 11di, proji posledni dolar sv3ich nspor? Obchod, kter3"7 se zde tak slibne rozvijel, je zniden a ztraty, jea tu americke a evropske firmy utrpely jdou do stamiliona.

NejfirodnejSi kraje tiny, jet zasobovaly rS T gi a menu nrodne pro--tiaoblmvtechny ud vincie, jsou znideny. Co neznidilo vojsko, dodelaly protr2ene hraze teky Jance, jet zaplavila rizemi dvakrat tak velike, jako je naSe republika.

Zatim jest' '2,adna, z valdicich stran nemysli na to, co bude na podzim, at ye znieenSlch

a

rz A SITE testy Nemeckem jsem byl pozvan spoleene s jinymi novinaki k ridasti na honebni ptesnidavce v Goeringove pfepychovem "Karinhallu", nazvenem po jeho prvni man2elce, Karin von Fock. Po ptijezdu na zamek jsme byli uvedeni do dvorany, zdobene krasnym sarkofagem a tadou vybranS7ch obrazt Lucase Cranacha. Cestou k hlavni sini, zabirajici cele ktidlo zamku, jsme spatkili ho hostitele, opteneho u stolu. Byl .obleden ve zvlaStni sportovni oblek: vysoke zelene jezdecboty, sahajici vptedu nad kolena: tmavezelenou koLtenou vestu bez rukavt, se stkibrne lemovamimi losimi zuby misto knoflika (pochazejici z losa, ktereho pan nejvySSI lovdi sam zastkelil), jezdecke kalhoty ze svetle jelenice a bilou koSili s neobydejne AirokS7m limeem a SirokS7mi rukavy, ostte zatenSimi u zdpesti. Skotskou vazanku mel upevnenou velkou zlatou jehlici. Na zlatem vySitem opasku mel zaveSen zlatST loveckSr nut ve zlate pochve.

Na leve strane prsou mel upevnenou medaili nemecke lovecke spoleenosti: jelena s hakovitkim kti2em mezi parohy. Jelen byl zlatt hakovitSr kris pak vylolen demanty, ktere vysilaly oslnive blesky pti ka2clem pohybu vrchniho lovdiho nemecke rise.

Cestou do jidelni dvorany jsme proSli kadou komnat a sini, zatizenrch v nejraznejSich stylech. Veimi rive me zaujali byzantsloST salon s fontanou uprostked a velmi monumentelni vikingska, sin. Jidelni sin teSend ve stylu Ludvika XV. ma mnoho francouzsioSlch oken, vedoucich na prostrannou terasu, z ni2 je nadhernji pohled na romanticke jezero. Za ka2d3"fin u tabule stal cisnik v loveckem kroji z osmnacteho stoleti — bile boty, zelenS7 sametovy zdobenSi krajkovS r mi man2etami a limcem. Byl jsem pfekvapen tint, 2e nemeli

Nejtei i doby cinsk.e rise. g

F. Stanek.• krajich nebude 2acind, ten, na ni2 zavisi nejmerle 120 milionu lidi.

V podstate je totit Cina zemedelska zeme.

Na 11 milionech otvereenich kilometrii zde 2ije ternet 100 milionu lidi a must, v nich2 bydli vice nea 100.000 obyavtel, je v cele zemi jen 23.

Je to vlastne trodna kotlina, -vytvotena kekami Hoangho a Jance, obklopena kruhem pahorkatin a mocn3"rch pohoti. A presto, 2e je Oina vyslovene zemedelskla, nestadi zasobovat vtechno svoje obyvatelstvo. Ka2dS7in rokern se sem zvySoval dovoz Oie a obili.

Hlavni provincie, ktere dodavaly 50 procent dinske spotkeby 02e, lezi prave v po •idi •eky Jance. Je jich celkem Sest a jsou to Jance valley, Anhui, Kinangsi, Hunan, Hupeh a Seduan.

Z techto jsou dosud uchraneny Seduan a Hunan. DalAi provincie, ktere dodavaly 43% spotieby 1172e, se tahnou do Tientsinu po 2i Oinskeho more a2 k Prancouzske Indoeine.

Ty jsou jia ptevatnou vetSinou v moci Japonce, stejne jako povodi teky Jance.

RS72e se pestovala nejvice prave v krajich, z nichz valka vyhnala rolniky.

Jake bude mit nasledky toto znieeni skS7ch ijlovSrch poll?

Kdy2 v roce 1936 se rozvodnila keka Jance a znidila rSr2oviSte, zadal velkSr hlad v celern povodi ieky. Toho roku na podzim zahynuly na 2 miliony lidi hiadem, ptesto, 2e se sem dova2ela 02e z Francouzske Indoeiny.

Dnes je situace daleko horSi. 6iriane, aby zabranili postupu japonskeho vojska, nemysli na budoucnost a trhaji hraze, ktere zaplavily nejfirodnejSi east zeme. Co neznidila znieila tato povodefi. A kdyby ine chybelo jen 20 procent veSkere nrody zeme, znamend to pro ni nejvetSi katastrofu, jakou kdy byla posti2ena.

Tyto nasledky valky, jet si nikdo neuvedomuje, nejsou videt jeSt'e nyni ,ale projevi se v nieajbd.li2Sich mesicich. Misto sklizne nastane h

Ve stfedu, dne 2. listopadu 1938.

Odhaduji, ze v leto gnim roce pfijde hiadem a morem v tine o tivot nejmene 10 milionu lidi. Je to velmi nizloSr a sttizlivSr odhad.

Katastrofou budou postileny obe strany a nedostatku a moru se neubrani ani Japonci, nebot' tako najdou cestu, jak zasobovati svoje vojsko a postiiene einske obyvatelstvo.

I kdy2 by bylo mono dodati do tiny zasoby rST2e a zernedelskSrch produkta ze Siarnu, Indoeiny a Holandske Indie, je tu jest' otazka dopravy a zasobovani.

V tine je 20.000 km '2eleznic a pokud je nemaji Japonci v rukou, jsou soustavne bornbardovany a nieeny. Je tam 90.000 km silnic, ale ty jsou gpatne. Jedina doprava, ktera je motna, je doprava po voce, ale tu nemaji ukou eiriane, nSr br2 Japonci a ti nedovoluji nikomu do pasma, v nema se bojuje. iteka Jance je jen pro vojenskou dopravu a pro japonske lodi.

Co mute Cina oeekavat, ne2li nejhorSi chvile svS7 ch dejin, kdy u2 nema v rukou nic jineho, ne21i drahu Kanton-Hankau, jiz vSak potiebuje pro dopravu munice a zbrani, nemd-li se einskSr odpor zhroutit.

Jaka bude situace na podzim?

Primo v boji padne 1,500.000 mu2t, hiadem a morem zemie pies 10 milona lidi.

Neda se kici, jest-li se japonska armada udr2i a nebude-li fysicky a moraine zlomena uprostted milionu lidi, znider&h a zoufalSrch nemocemi a bidou.

6inska, armada nezastavila Japonce. Porazi je nyni sama zeme, kterou dobyli?

Te2ko bVti prorokem, proto2e za etyti tisice let einskSrch del in po ka2clem v3ibuchu a kahle pohrome se tato zeme zotavila a jeji rany se zacelily.

AvSak pro eloveka, kterST zde kadu let 211, je neco ottasajiciho v pohledu na tuto obrovskou zemi s nesmirnSrmi moanostmi pro obchod celeho sveta, tak slibne se rozvijejici a dnes °pet klesajici do bidy za neuvetitelnS rch °bed na lidskS7ch 2ivotech.

DrieSni doby, jim2 jde zeme synt nebes vsttic, budou pro ni nejte2Si z cele jeji dlouhe historie.

Den u Goeringa.

nosStevni knize a pti rozloueeni dostal jako upominkovS7 dar loveckST nri2, zdobenSt marSalkovSrm erbem.

Dr. Boeje Benzon.

Morav gli hranidati se vraceji Na eeskomora yskou vysoeinu pkijel velkk poeet hranidata z jinni Moravy a ze Slezka.

Neni temet jedine obce na Novomestsku, kam by nebyl ptijel v minulem tSrdnu velkSr stehovaci vaz. Take vaechny osobni i nakladni viaky na trati NemeckS7 Brod—Brno byly pteplneny ranci, hanky, petinami a nabytkem.

Zmenou posledni situace nastal vSak obrat.

Vag ina hranieatfi se vraci znet do svSich domovri i s veSkerS7rn zatizenim, ktere s sebou pti fiteku vzali. Jde o hraniedle, kteti jdou spinit svou narodni a statni povinnost pti plebiscitu.

Loudili se s virou, 2e zristanou nadale v depublice. Loudeni s horaly bylo v mnoha mistech opravdu dojimave. Za clobu kratkeho pobytu si velmi dobke navzajem ee§i. i Nemci porozumeli. Hranidaki z vdednosti za pohostinstvi pomahali zemedelcam brambor.

Videli jsme v mnoha °belch pracovati na polich cele kady techto lidi. Svoji pomoci uleheili hladce sklizeri bramborfi. Dnes ji2 vetSina zemedelca ma brambory doma pod sttechou.

Mnozi z hraniedkri ptijeli na eeskomorayskou vysoeinu y e svem 2ivote po prve. Jiste, as se pomery uklidni, zavitaji sem znovu, jako turiste, aby nejen propagovali krasy kraje, ale i dobra srdce horskeho lidu, kterS7 prave v techto dnechp rakticky prokdzal, co je neinna, bratrska laska.

paruky. Na mfij dotaz odpovedel mi soused -11 tabule, kterV byl daleko lepe informovan, 2e lokajove a eiSnici pti tabulich v dobe hone nenosi nikdy paruky, nebot' by za nemohli uviznout ye vetvich stromfi, jako kdysi Absolon.

Loveck9 lunch se skladal z kaviaru, polevky, zeleneho chtestu ( yzacnd pochoutka v Nemecku), zvetiny a desertu; u kaIdeho jidelniho ptiboru byly etyti vinne sklenice, naplriovane postupne mladSrmi druhy yin, jak' jsem jest' nikdy nepil. Kaya a likery byly poddvany v sini Vikinga.

Goering se bavil s hosty velmi 2ive. Po obede nabidl spolednosti okru2ni cestu zamkem a provadel hosty nekoneenou tadou mistnosti.

Velkou pozornost vzbudila jeho soukroma telocvidna, dokonale vybavend nejmodernejSimi ptistroji a natadim, jako na ptiklad elektrickSrm jezdeckSTrn konem, veslovacimi stroji, boxovacimi midi, urnelSrm horsloSan sluncem a miniaturni stteleckou galerii.

Nakonec nas zavedl marSal do nejvySSiho patra zamku. V prostranne dvoran y jsme spatiili ,umelou horskou krajinu, v ni2 byla zakizena maid, elektricka 2eleznice. Pokroeil k rozvodne elektricke desce, zapjal proud a ,okam2ite vyjely z garai 2eleznieni voziky, ta2ene elektrickou lokomotivou, a rozjely se terenem — pies mosty, zataekami, tunely. Automobily se rychle mihaly pc) malSrch autostradach; vrchol dojmu byl dosa2en modelem letadla, upevneneho na dratu a krou2icim pies vrchy hor a nad ridolimi.

Pted odchodem se ka2c1S7 host podepsal v

Mnichov ptinesl dve ptijemna, pfekvapeni: dohodu o oeskoslovenske otazce a pakt o iotatelstvi mezi Anglii a Neineckem.

B'elehradska Vreme (Stojadinovit'

Ve sti•ed-it, 2. listoDadu 1938.

14.DRESAA• TAJC:s.fINIKU ADV. dnoty Statu Texas.

Slovanske Podpe:tuji filavni Ukadovna: C. H. Chernosky, predsecia, Houston, Texas Stepan Valaik, mistoptedseda, Houston, Texas J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Edward L. Marek, neetni, Fayetteville, Texas.

Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas.

August Kacit, pravni radce, Temple, Texas.

Finandni vybor: W. A. Nesuda, Dallas, Ray-. niund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Temple, Rt. 4., Texas.

Dr. Jos. Kopecky, vrchni lekat, San Antonio.

Tiskovy vYbor: Jos. Kodiak, Bryan, J. J. KrugnskY, Cor. Christi, John Holedek, Wallis.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hru gka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. &Mize 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik, Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schtze se kona 1. nedeli v mesici.

3. Novohrad. Adolf J. Mika, Moulton, Rt. 1.

Schtze se odbYvaji 1. nedeli v mesici.

4, Karel Havli6ek. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schfize 2. nedeli v mes.

5. Tioga. Chas. Hejny, Tioga, Texas.

6. Moravai Broth.. Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schfize druhou nedeli v mesici.

7. Rovnost. J. J. Krupa Rt. 1, Caldwell, Tex. Schfize druhou nedeli v mesici.

8. Prapor Svobody. Adol f Barta, Schulenburg, Rt. 3. Schtze druhou !wall v mes.

9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schtize prvni nedeli v 10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schtze druhou nedeli v mesici.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schtze druhou nedeli v mesicl.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaska, Orlice. Vinc...lvlarek, Dime Box. Schtze druhou nedeli v mesici.

14. Veseli. Edmund A. Bada. P. 0. Box 752.

La Gran ge. Tex. Schtize 2. nedeli v mes.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buckholts, Tex. Schnze druhou nedeli v mes.

16. Ella Hora. Frank Melnar, Sublime, Tex., Rt. 1. Schtze tteti nedeli v mesici.

17. NovY Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schtze druhou nedeli v mead.

18. Jan ZiZka. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schtze druhou nedeli v mesici.

20. KomenskY. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schtze prvni nedeli v mes.

22. Jiti Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtze druhou nedeli kaZdY tteti mesic.

23. Nova Morava. John Kahanek, Rt. 5, Schulenburg. Schtze 2. nedeli v mesici.

24. Cesky Prapor. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple. Schtze prvni nedeli v 1 hod.

25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

26. Sloven Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schtize prvni nedeli v mesici.

27. Pokrok Moulton. Joe Zaveskyr, Moulton, Tex. 28. Karel Jona& Sohn Holedek, Rt. 1, Wallis.

Schtze druhou nedeli v mesici o 2 hod.

29. Praha. Jos. F. Eineigl, Taylor, Tex. Schuze prvni nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu. J. F. Fiala. El Campo. Texas.

Rt. 1. Schuze prvni nedeli v mesici.

31. Pokrok Siovann. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schtize 2. nedeli kag. 3 mesice.

32. Naeinec. F. J. Schiller, Rt. 2 Box 123, Victoria. Schtize druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellvine, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

34. Slovantti Bradt J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schtize druhou nedeli v mesici.

35. Nova Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Texas. Schfize druhou nedeli v mesici.

36. West. Fr. MouCka, West, Tex. 2. stiedu.

37. Nova Vlast. Norbert JeZ, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schtize 3. nedeli v mes., ve 2 hod. odpoledne.

39. Bediich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schfize 2. ned. v mes. v 1 hod.

40. Cechaslovan. E. K. Ha,jovskY, El Campo, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Frances Drgad, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

42. Moravan. John Machad, R. 1, Brookshire.

Schtze druhou nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. CeSti Bratti. Fr. Langer, New Ulm, Star Route. Schtze druhou nedeli v 45. Vlastenec. J. H. Egik, R. 2, Yoakum, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici 46. Volnost. Zofie Hluchari, Box 354, Sealy, Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple. Schtitze prvni nedeli v mesici.

48. Vyeehrad. Dan Cuba, P.O. Box 172, Taylor, Tex. Schtze 1. nedeli v mes. odpol. ' R. 1, 49. r okrok Roweny. Vaclav Kvasnieka, Rowena. Schtze druhou nedeli v mesici.

50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 27, El Campo. Texas. Schtze 1. ned. v

vt serNix 51. Nernst. Petr Pondik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schnze druhou nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyviala, Smithville, Texas.

Schtlze druhou nedeli v mesici.

53. Cesky Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. livezdnaty Prapor. Louis Svadina, Penelope. Rt. 1. Box 55. Schfize 1. nedeli o 2. hotline odpoledne.

56. Anton Centel. Rud. Severa, Corpus Christi, Texas, Rt. 1 Box 54. Schfize kaZdou dru57. Jan Hus. Jakub Caelt, 214 St. Paul Str,, Gonzales, Tex. Schtze prvni nedeli v mes.

58. Columbus. A. L. Matueek, R. 1, Wharton.

Texas. Schuze prvni nedeli v mesici.

59. Bratti Jihu. F. A. Woige, New Ulm, Tex. Schtze 3. netted v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratti Svornosti. J. M. Vaaina, Rt. 1, box 76 East Bernard, Te. Schfiz 2. ned. kai. 3 mes.

61. Vesmir. Ad. Mieulka, Rt. 4, Box 183, Floresville, Tex. Schtize 1. nedeli mes. dtvrtl.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q- 1/2, Galveston. Schuze prvni stiedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schfize druhou nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. J. J. hula, La Grange, Tex. Schitze 1. nedeli v mesici.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, Sheldon. Schtze prvni nedeli v mesici.

66. Slovanska Lipa. John Simaik, 916 North, 27th str., Waco, Tex. Schtize 3. ned. v mes.

67. Bratti Svobody. Alois Dybala, Schulenburg, Tex. Schtze 1. ned., o 2 hod. odpol.

68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

Schtze druhou nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova Osada. J. A. Du§ek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. Schtze 2. nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville.

Schtze prvni nedeli v mesici.

71. Novy Raj. Tom Ptikryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schtze druhou nedeli v mesici.

73. Sam Houston. Joe WaSek, R. 3, qeymour.

Schtze druhou nedeli v mesici.

74. Borovy Haj. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt, 4, Box 72.

75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlett. Schtze prvni ned. v mes. kaZdY 3. m.

76. Neodvislost. Chas. Kilian, 2409-8th Str., Wichita Falls. Schtze druhou ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Ptibyla, R. 2, Bomarton, Texas.

78. Dobrota. John Dorriak, Jourdanton, Tex. Schtize prvni nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. A. Kru ginskY, Rt. 1, Corpus Christi. Schtze prvni nedeli v mesici.

80. Tyre. Tom Hunka, Rt. 2, Holland, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rude. August Teykl, Needville.

Schtize druhou nedeli v mesici.

82. Cechfi Domov. Wesley Strunc. rt. 2, Ennis.

Schtze druhou nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, Texas. Bonze druhou nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas, Adolf Jet, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Schtze 3. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulit, Rt. 1, Weinert, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

86. Slovansky Svaz. 0. V. Vanidek, R. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, N. 2nd Str..

Temple. 2. dtvr. v mes. v ur, br. A. Kacite.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schfize 1 ned. v mes.

89. RaiovY Dviir. Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud. Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

90. Slovanska Sdruteni. Frank PustejovskY, B. 76, Tuxedo. Senn 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto. R. J. LoSt'ak, Box 306, Crosby. Schtze prvni nedeli v mesici dopol.

92. Svaz Cechoslovanu. John Chaloupka, 800 Rivercrest Rd., Ft. Worth, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

93. Karnes. F. L. PustejovskY, Hobson, Texas.

Schtize druhou nedeli v mesici.

94. Dennice. T. J. Pedena, Wheelock, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

95. CeskY Den. Anton Holub, Seymour, Texas.

Schtze 2. nedeli v 96. Krasna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Schtize druhou nedeli v mesici.

97. Placedo. Joe L. EISik, P. 0. Box 105, Da Costa, Tex. Schtze druhou nedeli v mes.

98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schtze druhou nedeli v mesici.

99. Radhaat'. Henry Spanihel. Hallettsville, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

100. Pokrok Mladete. J. S. Sebesta, Lyons, Tex. Star Route. Schtze 1. nedeli v mes., v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville. Schtze druhou nedeli v mes.

102. Hvezda Mladele. Mrs. Antonie Adarnek, Rt. 1, Taylor, Texas.

103 Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonla.

Schtze tfeti nedeli v mesici.

104. Svatopluk 6ech. A. Klockmann, Eagle Lake, Texas. Schnze 2. nab% v mesici.

8trans. 21.

1%5. Rej Slovane. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Schtze druhou nedeli v 106. Cecho-Moravan. Fr. Docekal. LaGrange.

Schfize prvni nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu. E. Midulka, Floresville.

Schtze druhou nedeli v mesici.

108. Jill PodebradskSr. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schfize prvni nedeli v mesici.

109. Radecky. Emil Fojtik, Rt. 4, Granger.

Schfize druhou nedeli v mesici.

110. Jan R.osickY. Steve StastnY, Rt. 2, Kaufman, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

Jaroslav Vrchlicky. Jacub Vicic, P. 0.B. 105, Sugarland, Tex. Schfize 1. nedeli.

112. F. B. Zdrilbek. Petr Listak, Damon, Texas.

Schtize druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp.

113. Svepomoc. J. F. Luka gk, George West.

114. VYzovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, Richmond. Schtize druhou ned. v mesici, 115. Pokrok Garwood. F. J. BouSka, Garwood.

Schnze druhou nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cookes Point. John Toupal, Caldwell. Schfize 2. nedeli v Ines. 1. h. odpol.

117. Robstown. Jan F. Veselka,. R. 1, Robstown. Schtze druhou nedeli v mesici.

118. Kingsville. Joe Lukas, Kingsville, Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanska Ptilaitost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schnze prvni nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Caldwell. Schfize druhou nedeli v mesici.

121 Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shi• ner. Schtze prvni nedeli v mesici.

122. Nova Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas.

123. VSeslovan. Dom. Vydetal, Flatonia, Rt. 3, Schtize druhou nedeli v mesici.

124. SlovanskY Dilworth. Albert Velek, Rt. 6, Gonzales, Texas.

125. Touha. Louis Lukat, Box 36, Westhoff.

Schtize druhou nedeli v 126. DubovY Haj. Josef Foit, R. 1, West, Texas, 127. Pokrok Kenedy. H. W. Mardak, Kenedy.

128. Bratrske Spojeni. Frank Vanek, Rt. 5, Mart. Schnze druhou nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel. Paul Matyka, Wheelock, Tex., Rt. 1, Box 21. Schnze 1. nedeli v mos.

130. Jaro. J. F. BouSca, 5536 Richard St., Dallas, Tex. Schnze prvni nedeli v mesici.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82,.

Thrall. Schnze druhou nedeli v mesici.

132. Svatopluk. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schnze 2. nedeli v mesici.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schfize 1. ned. v m...

134. Brattejov. Chas. Machad, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Schtize prvni nedeli v mesici.

137 Lille. E. J. Trochta, Louise, Texas. Schfize druhou nedeli v mesici.

138. Vytrvalost C. M. Srubat, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas.

141. Cechoslovak. Jos. Ta glta, R. 1, Sealy, Tex. Schtize prvni nedeli kahleho ttetiho Ines.

142. Stefanik. Frank Zaludek, 1514 Bingham St., Houston, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

143. Ptimoti. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Se/raze druhou nedeli v mesici.

145. Moray ska Orlice. Frank Hegar, Penelope.

Schtze prvni nedeli v mesici ye 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Josef Vytovjak, Rt. 1, Box 176, Galveston, Tex. Schnze 2. fleav mesici ve 3 hod. odpoledne.

147. Vesela Osada. Tom Ventreek, Jourdan-ton, Rt. 2, Box 66. Schnze prvni nedeli.

148. Elmaton. John SpurnSi, Blessing, Texas._ Schtize prvni nedeli v mesici.

149. TomaiS Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin„ Texas. 2. nedele.

150. Aug. HaiduS'ek. Mrs. Antonle Strouhalv_.

Woodsboro. Schfize prvni nedeli v mesici..

151. Wharton. Henry HoleaovskY, P. 0. Box 501.

Wharton, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton., Alice,, Texas, P. 0. Box 328. SchUze prvni nedeli.

153. Pokrok Bennview. Adolf Ellee, Lasalle, Texas. Schfize druhou nedeli v mesici.

154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu. Raymund Prasatik, 123 West 7th Str., Austin, Tex. 156. Pokrok Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas, P. 0. Box 732.

157. Rozkvet na Plains. Mrs. V. H. Macha, Wilson, Texas.

158. TexaskY Kvet. F. Kofnovec, Kaufman, R. 1. Texas. Schfize prvni 159. Rosenberg. Miles PodlipnST, Rosenberg, Tex. 160. T. G. Masaryk. Bed. Socha, San Angelo, Sonora Rt., Texas.

161. La Parito. Charlie Belieek jr., Jourdanton,,, Texas, Rt. 2,

etrana 22.

J. J. DUCKETT — 6ESKt pRAvNIKVytizuje VSechny pravnicke zaletitosti. ttadovna ye Wiley budove Telefon cis. 130.

EL CAMPO, TEXAS

DR. THOMAS N. DeLANEY 06N1 LEKAA BrYle spravne ptipravene.

Cas die nmluvy. tkadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

RED FRONT

Ceska Jidelna, Restauraee a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kaut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidclna jidla a lune& Nejle0i soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sk.lade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLUB 6eskt Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon ntadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 PitEHLIDKA 06t — MORAVA BRY14 BO le zarueene ptipaso yane, neb yYmena zdarma.

Moje ceny jsou nejlevnejai.

Dr. L. 0. CORWIN OPTOMETRIST Telefon — 2762. tiadovna nad J. C. Penney's.

TEMPLE, TEXAS SPRAVNE VYKONANA

POHEEBNI SLU2BA. V hodine salu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Astav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytatYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nagi zasadou.

EDWARD PACE Pohtebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CHERNOSIii PRAY/chi Vyfizuje vetkere soudni zaletitosti. titadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS.

Cervenka & Vaniura WEST, TEXAS. PozemkovSr obchod — Abstrakty.

Pnjeky — Notatstvi.

Mme snoieni v celem state.

Pravda je nejskromnejai a soueasne nej yznegenej g aloha, jakou sYetova literatura ma. — Luc Durtain,

v2saVL: NAPOSLED VE ZTRACENEM tZEMI. Wein. — Za deativeho nedelniho rana spechali jsme melnickou silnici k Deeinu, abychom jeate naposled spatrili krasnou, romantickou krajinu jako majetek deskoslovenskk. Krome toho jsme se chteli stat sveclky smuteeniho aktu, kdy amputovana east naafi vlasti bude pohitivana v cizi zemi. Nejprve jsme ptedjeli take vojenske transporty, ktere smetovaly k severu, jako ve dnech mobilisace. Za Oeskou Lipou jsme minuli mleelive hlidky vojakil, ptechazejici kolem zasekti.

A pak jsme jiti vjeli do krajiny hrozive puste a mrtve. Z'adne vnejai znaky toho, se tyto bohate lesy, rovna, silnice, domky, z jejich komina se nekouti, nalai to nebo one strane. V ostra zataece pod lesem lesi pfekocene nakladni auto, terna upine rorttiatene. Nikdo u neho, nikdo v dalekem, airokem okoli.

Pied obecnim domem, hledicim na most k Podmoklam, stab() nekolik naaich finandnikd a vedle nich nekolik obecnich stralnika. Dovedeli jsme se, ze to jsou novi, nemeeti stralnici, protole naafi jil sva, mista opustili. Rovnel eetnici odjeli.

Rekli nam, ze v obecnim dome jsou jeate Ceati vojaci. Proali jsme dvema mistnostmi, kde debatovali nemeeti stra2nici a &spell ke dvehm, na nich visela vtipna kresba s napisem: Pssst! Ticho! V male mistnosti o dvou oknech jsme naali asi deset naaich vojakti. Na stole, phsunutern k jednomu oknu, stoji strojni pucka, maid, na podmokelskk most. Posledni hlidka, ktera setrve. as do chvile, kdy mesto bude odevzdano Nemecku. Pro civilisty je to neptijemna situace bkt obklopen prvnimi vinami nemeckeho phlivu, nemit spojeni telefonem s posilou, nevedet, co se stone v ptiatich chvilich. Ale hrstka vojakil nema ztejme pocit nejistoty. Tito multi eekoji na rozkaz, at' je jakkkoli.

Kdyby se snad situace zazrakem 0bratila, budou svou strojni puakou drlet v aachu celk most a phstup k mato. A at ptijde ona hodina, kdy Wain pfestane bkt i pro vojaky deskoslovenskkm mestem, tito neustoupi, nkbr2, podle rozkazu, odejdou.

Co ptijde nyni?

K polednimu atmosfera houstla.

Po ulicich se rojili ordneti v nkch gumovkch plaatich. Jezdili na motocyklech, otevtene vkfuky besnily. Mame pocit, ge tito hoai — a jsou to vetainou jen hok — utraceji benzin jen proto, aby ukazovali svoji dfflektost a strahli chodce.

Soutane se objevuji elenove FS. v uniformach elitniho Hitlerova sboru SS.: Vysoke boty, Cern y kalhoty a z brusu nove tmavoSede koaile, v nichZ hochilm musi bkt zima. Pozdeji jsme se dovedeli, ge formace FS. se ph zmene statni phsluanosti stanou automaticky SS. Deeinskk okres byl pomerne Nebylo v nem stanneho prava.

Nebylo v nem snad mrtvkch ani na naafi, ani na druh y strane. Prvne se sttilelo v noci ze soboty na nedeli, a to jeate ornylem. Jiste mnozi obCane se ptaji, zda se shodnou stejne dobie s nemeekkmi eetniky a vojaky, jako se shodli s naaimi. I nejptisnejai naciste nam totit prohlaaavali, ze si nemohou stelovat na Ceske vojsko a tetniotvo. ;sou'

Ve sttedu, dne 2. listopadu 1938.

mezi nimi lide, kteh eekaji raj. Jsou mezi nimi jini, kteh se boji zmeny.

Jedna Zeno, ktera se domnivala, v Praze je revoluce, tazala se nas se ztejmkm strachem: Und wass wird jetzt kommen? Na naae pfani, aby novk reaim nechal funkeionahim strany jejich nynejai postaveni, odpovedel jeden z SS.: Hoffenthob. Vetainou vaak tvrdi, se jsou nyni spokojeni. Uvidime.

Vse podle Nemecka, vojska mela vstoupit do Dedina po druh y hodine odpoledne. Mezi pal druhou a druhou dekorovali obeane horedne sva okna chvojim. Hakenkrajclerske prapory, ktere budou splkvat z oken, nechavali vaak stoeeny na ramech. Rovnel v2 vkkladech obchodil byly phpraveny rude tapety, ale bez ktad.

Uprostied namesti stab° jig nekolik aerdi, ale bez prapor y. Zatim byly jil Podmokly vydekorovany jako Norimberk ph sjezdu strany. Hitlerovy obrazy v kaitlem obchode.

Prapory na lerdich. Na autech rohe vlajky. V Daine v to dobe jezdila auto s vlajkami peelive Tento rozdil nam vysvetlil starosto. Dedina. Prostk mu2 bez uniformy a bez odznakti se zakoutenou dkmeidkou v zubech se nam pochlubil, se v jeho meste jde vaechno podle piedpist. Dokud nebude mato ptevzato, nebudou v nem nemecke prapory.

Jen vedeni FS. rozdalo svkm elenfn rude pasky s dernkmi Hoai se iimi ,okraalili a bvli na ne" zfejme hrdi. Olenove FS., ptideleni novinatam, ziskali 'tim tak na va2nosti, le se s nami v kavarne rozhovohii hlasitou eeatinou k Adivu vaech hostft kolem.

Den, ktery neptigel.

Mezitim odjeli posledni naafi vojaci z mesta. Odjeli dastojne a nikdo se neodvalil na ne poktikovat.

Tii novinati byli jedinkmi Oech v Elaine. Pak jiz mato dekalo jen na okupaeni armadu. Nekolik set lidi stain na chodnicich.

Mohu jen srovnat prudce radostnou naladu, s nia u nas netrpelive davy eekaji na sokolskk prilvod s pasivni naladou tech nemnoha zvedavcil v Dedine. Kolem etvrte hodiny jsme se dovedeli, se nemecke vojsko ten den ji g neptijde. Zadrje naSe zdene ptekally na sil-

nici, pies net pry se nemohlou tanky dostat. Jak se lide seali, tak se nenapadne rozeali. Zfejme nelitovali Dne, kterk nephael a byl odloHoai z FS. dostali rozkaz sejmout pasky s rukava. Mesto zeernalo, protae pies koaile se znovu navlekly gumove plaate. Obnovilo se malomestske nedelni korso. FSManni se ptidali k divkam, ktere se jit prochazely po chodniku v zelenYch klobouecich s bilYm perem a s drobnYmi odznaky SdP nebo koveho ktite na kabate. Kavarny se napinily.

2eny adne.

Na namesti yladl ruch, kterk zna.me z malkch 'nest, v nich se konal vkroeni trh. Dojem provincialni udalosti jsme ostatne meli hned od podatku. V kavarne hotelu Koruna, hlavnim stanu FS., secieli celk den muh nad pivem a mluvili o mistnich uddlostech, jako obchodnici ph jarmarku. Rozdil byl jen v tom, ze kavarna nebyla zakouiena, protole v Deeine se ji‘t tkden nedostanou cigarety. eny ph teto tosti nemely mista. Objevily se, al" kdy byla slavnost odlaena. To je typickk znak nacistickeho livota, do neha nemaji 2eny ptistup.

Zitra.

Ptiznam se, le jsme byli radi, kdy jsme vyjeli z dosahu neduvetivkch pohledil ph1ia korektnich muhl FS., dnes SS., kteh po nas vzkazali do Prahy ptatelske pozdra.vy svkm znamkm. Vraceli jsme se stejnou cestou, ji g jsme ptijeli. Ale scenerie se zmenila. Po silnicich chodily skupiny hocha a deveat. Na prahu domka rokovaly sousedky.

Pievracene auto laelo site stale jeate v ptikopu, ale o zdi domkil ves.nic byly ,opteny slavobrany, do jejicht obdelnikil napnou snad zitra napis • EM Reich, eM Volk, ein Fuehrer! Velka reklamni tabule Bat'ovkch pneumatik, stojici u silnice, byla piemalovana rudou barvou. Zitra na ni bude Cerny lomenk kti2 v bilem kotoudi.

TAROKY! Hra tarokn, nejlepAi jakosti; nyni za $1.35, pogtou vyplacene. Objednavky adresujte na: 6echosloyak. West, Texas (clz).

a

VANOCNI VYPRAVY DO tESKOSLOVENSKA Parnfky z New Yorku:

EUROPA . . . 26. Listopodu DEUTSCHLAND 1. Prosince HAMBURG • • 7. Prosince BREMEN . . 14. Prosince NEW YORK . . 15. Prosince Viborne ielez. spojenf z Brim neb Hamburku

Pomilieme Vam obstaravanf navitevnich a vystehovaleckich vis pro Vaie evropske pilbuzna Informace 'u vaieho mfstniho agenta neb

510 Cotton Exchange Bldg.,

HOUSTON, TEX

'ItiMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD vs'4,A,

Lei

btrsaa n.

Ve stkedu, 2. listopadu 193b.

g

Dul u nas, vetraci achta v okupo- velmi pilne a svedomite studovali? vi charaktery jejich deti a potom Peedefiim ee ti lido.

I kdyS nekdy nesvedomitost a laj- rodide na sobe odnesou nasledky dackost byla vice odmenena neali toho, ae nenaueili a nevedli deti k 'V poslednich dnech je patrnY vel- pile, i pak, 'Cloy& proglY poctivou poctive, vytrvale praci za v gech okY ptiliv lidi z pohraniei do Plzne. gkolou prace, stoji vYge, byt' i zau- kolnosti I V meste se ubytovalo mnoho lidi, jima jen zcela nepatrne postaveni.

Jejich deti, byt' by se sebe lepe -mezi nimi i rtzne nekadouci Inteligence a skuteene, uglechtilost podle dne gni obydejne svetske mojim jegte nedavno byla republika ducha i srdce se ziskava teprve lety ralky vyvedly, piece zustanou lidlhostejna a kteti mluvili ostentativ- a trva velmi dlouho, nezii je definimi. menecennYmi. Jenom skuteene ne jen a jen nemecky. 0 takove lidi tivne usmernena. Udeld-li at'astna dugevni hodnoty jsou trvale a staPlzeri nestoji. Jde o to, aby byli o- nahoda ei protekce z Indio hodnotchraneni ptedev gim naai degti lido, neho eloveka "neco" a zda-li se tke- le a zaslouki si, aby byly ve vainokteti prozili v uplynulych dnech bas, Se mu nijak nevadi jeho dti- sti a tete! vpravde martyrium. Mestska rada vej gi lenost a neseriosnost, neni to Kahla povrchnost, nepoctivost se rozhodla celit tomuto ptilivu do ,pravUa! Poziatko nikdy nevyvia,21 liknavost, i kdyk se ticeba na ni nePlzne. Pit udileni domovskeho pre,- skuteene ziato a nater nejde do ptijde hned a zdalo by se, 'Se je dabva se bude postupovat velmi ptis- hloubky. re maskovana, piece se nakonec rte. Bude svolana, porada o revisi Je nerozumne hovokiti pied detmi dosavadni prakse projednavani ka- o pilnYch Sacich jako o malo proj•evi.

M. S. dosti za udeleni domovskeho pra- to rozurnejicich a za yrotove Sazra)o( va.

TAROKY: ky povalovati ty, kteki to s kantory —)0( `dovedou" a "nedaji se". lira taroka, nejlepAi jakosti, nyCO SE NEVYPLACI. Ubozi ueitele, jimS rodioe tak ni za $1.35, pokou vyplacene. 01)east° se hovotiva o torn, Se pry zpracovavaji Saky! A ubozi rodiee: jednesky adresujte na: Ceehoslodnegni mladet je povrchni, ke ma jejich malt) moralni filosofie pokti- ak. West, Texas (dz). vice smyslu pro aikovne "ulejvani", neali pro povinnosti. V celku nynejgi mlade2 neni asi o mnoho horgi, neali dfivej gi. Na konani deti — neni-li spravne — nesou v gak 'east° vinu rodiee! NekterY otec se rad chlubiva, jak ma chytreho kluka: ' pry se mnoho near', ale ma-li bYti ,Jen zdali mate uji gteni vetgi bezpeenosti — a kde Mt2ETE tuto dovolan, vadycky to provede nejak di- sahnouti? — — pros meli byste bYti uspokojeni s eimkoliv men gim naii plomaticky, aby si mohl ueitel my- nejvyggim pitmem z Vagich tspor? Toto sane vYpomocne Drukstvo srdeene Vas zve ve svilj kruh, pigte a pouete se o neobvyklYch vYhodach, ktesliti, lothvi co toho zna. re nabizime vkladateltm a investor-um.

A jak pry je chlapec energickY! BEZPEtNOST — MOZNOST K POUZITi — ZISK. MUZETE iADATI Nic si od nikoho neda libit, ani od NECO VICE? ueitelt ne. Zadne slovo neztstane Mokia, ae nejste upine sezno.men se zpirsobem, jakYm tsporne dluSen, Mu, ten se v kivote neztraDruSstvo pracuje, vYhradne ve prospech svYch vkladatelt. Vy skuteene Synovec dostal vied na brade ja- ti! — A jinde zase maminka mezi ko velke vejce. Lekaf uznal, 2e se to fed prohodi, ae dcerka se site dob- mel byste timto bYti. Proto napi gte nam nekolik slov, kadne zavazky musi fezat. On daval Nonat a to to te neuei, ale Se ji ani nenuti k ve- tpine 'Skin& bez like pill.

Na rozliene at' suche neb otevfeA rodiee, misto aby deti nabadane bolesti se Nonat osvedeila, ktere bez operate vytahne dkevene i oce- ly k naproste svedomitosti a ukazlove tiisky, steely a jine pi edmety nenemu pineni vg ech povinnosti, i Prvni uvazle v tele, ale musi to byt malo prijemnYch, radeji jim vykla6eskoslovenske Prijeovni daji, jak kdesi z lineho studenta se a Stavebni Drukstvo v Texasu stal po Case velikanskY pan a z pri803 Bankers Mortgage Bldg. muse jenom nepatrnY ttednieek. IHOUSTON, TEXAS nu, tak to chodiva, ye svete. Jenke lido, takto nemoudfe a nesvedomite Cena Nonat je 50c a $1.00, poetou hovokici, zapomenou obyeejne do55c a $1.05. Ptejte se Va geho Mica"- dati jakou nahodou se tak stab! nika nebo jednatele, ale nic jineho "Ptiklady tahnou"; proe tedy radeneberte, radeji pike pfimo na nal ji nezdtrazriovati, jak na gi veld Tiadresu: de a vetg ina tech, ktefi jsou na vy Maria Leiblinger & Co.. Altadeaa. CAL nikajicich mistech, od malieka ji

VYznamne mesto s eeskou vetginou.

V tzemi, ktere bylo obsazeno v pondeli nemeckYm vojskem, je take hornicke mesto NYtany. Ua pki saitani v rote 1910 byla tam eeska vetgina a proto rozhodnuti mezinarodni komise v Berline o okupaci Nan velmi pkekvapilo. V pondeli odpoledne obsadilo nemecke vojsko east mesta, veoer pak cele mesto.

Nage tkady namitaji, Se NYtany nemaji byt podle rozhodnuti berlinske komise obsazeny cele, nYbr2 jen z east. Spor neni dosud vyfegen.

Take sousedni obec Zbuch, ktera byla okupovana, je eeska. vanem Ve Svatoriovicich u Hradce Kralove byla okupaci pteru gena prace v uhelnYch dolech. Jsou sice mimo okupovane pasmo, ale jejich vetraci gachty jsou jiz na nemeckem semi. Na dolech se proto prozatim nepracuje a jedna se s fi gskonerneckYrni tkady o vhodnou dohodu. )o( Ztracime etvrtinu dojnie z eelkoveho naSeho stavu.

10kupaci sudetonemeckeho rizemi klesne stay dojnic v ereskoslovensku o 612.000 kust. Cechy straceji 382.000 kust, Morava a Slersko 230.000 kust. Je to strata asi 25 procent, zatim co obyiiatelstva ubu s d,e 26.1 pnocenta. Nektere mlekarny v severnich Cechach zadinaji jiS dadavati do mast v okupovanem itzemi mleko a mleene vYrobky. )o( VitEDY.

g

y

PROTEKCE AGENTURY SPOJENYfr STAT DOSAHNE TOHO PRO VASE w ciEM 4% OSPORY A PRAVIDELNY PRI

J Pokrok Houstonu

—SEJTE "FLOYD" Bav nene Semeno vYborne, registrovane a schvalene

OZNAMUJE potad spoleoenskYch zabav, te gicich se velke ptizni nageho lidu i detnYch pfatel 'Mdoveho elenstva. VzornY potadek, periliva obsluha a dobra hudba pri kade zabave.

REGISTRAtNi CiSLO 39 ktere dostanete

za $1.50 Buiel DOPRAVA VYPLACENA Floyd bavinene semeno vydava palcove vlakno a vice po akru nail jive.

Semeno Floyd pochazi z jednoho bolce, dozrava easne a vydava, velike bolce.

Objednivky zasilejte na

Pottovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 045$.

Na dontini se jest — 20th and North Main. ✓ NEDELI, 6. LISTOPADU — RAYMOND BA61 ORCHESTRA. VE STEEDU, 9. LISTOPADU — BLUE JACKETS ORCHESTRA ✓ NEDELI, 13. LISTOPADU — J. R. BAt' A'S ORCHESTRA. ✓ NEDELI, 20. LISTOPADU — SIX PALS ORCHESTRA. VE STitEDU, 23. LISTOPADU, — BLUME'S ORCHESTRA. ✓ NEDELI, 27. LISTOPADU — SYNCOPATOR'S ORCHESTRA .0.0411111111.411111.011114.011.04111.0a■

D. D. FLOYD

VSTUPNE: PANI 40c

PESTITEL WAXAHACHIE,

TEXAS

DAMY 25c PORADATELE.

Strana 24.

Poutiveite k oznamovini Mali Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli iietujeme I centy za slovo za kaide uvetejneni. NejmenAi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvlattnim listku a pkilokte k objednavce pkislutny obnos bud' ponovni poukazkou (Money Drder) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni oek, pkidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod naAl znaekou, fietujeme za oznamky "Na prodej", "Slidby a prate" a podobne 25c zvlait' za znaeku a na patovne, aby doAle dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Ni oznamkach "Nabidnuti k sfiatku" neb "Pkijme se hospodyne" obnati doplatek za maim a poitovne 50 centd.

Doplatek za maim budit ptiloAen k obnosu, kted posilite za omarnku.

Mrazuvzdorne zelove a saidtove sazenice rozlieneho druhu, hotove k odesilani, 300 za 50c; 800 za $1.00, pottou vyplacene. Za uspokojeni rueim. Raymond Mladenka, (44-46pd) Hallettsville, Texas zisr, TABAK na posilani. — Dva roky start a ne silnY. Posilam 10 lb. za $2.00 a pottu vyplatifit Piste: Joseph Prochaska, Portland, Tenn.

(44-45-pd) !"TABAK, dobrY, jemn r, slabs' na kouteni, 10 liber $2.00. JemnY 10 liber $1.60. Dopravu vyplatim.

Posilam na, C. 0. D. M. Prochaska, Portland, Tenn.

(44-46-pd.)

Pkijme se devee neb mlada tens k vykonavani domaci prate, ktera jest eistotna, a jest obeznamena s ditkami. DobrY domov a plat. Pitte na Mrs. Henry N. Wise, 3443 Westminster, Dallas, Texas.

(V.-C. 44-chg) gir Sazenice — nejleptich druhii zelove a hlavkovY salat, 300 za 50c, 800 za 61.00. Cibule eervend Creola a bile. Bermuda 500 za 60c, 1000 za $1 00. Pottovne platime a za uspokojeni rueime. Early Plant Farm, Mart, Texas.

(43-44p.)

vEsTmtic

Ve stkedu, dne 2. listopadu 1938.

Prod jsme ztratili hOru Zvieinu?

RodnY kraj spisovatele K. V. Raise a basnika K. J. Erbena byl tetce postiten zabranim hory Zvidiny. BelohradskY rodak Rais a letinskY Erben thavou laskou pkilnuli k svemu podzvieinskemu kraji.

V zname basal o Zvidine pile Rais: "Myslim na tebe, co je dni do roka".

Raisova turisticka chata na Zvieine byla svedkem velkYch manifestaci eeskeho lidu z Kralovedvorska, Jarometska, Hoficka a Novopacka. Na zapadnim svahu 671 metro Zvidiny je maid nernecka obec Zviain (Switschin) a to zpiisobila zabrani teto pkirodni dominanty. Raisovi i Erbenovi by srdce krvacelo nad touto kroutou zmenou. Severni svah Zvieiny Nemci pied valkou osazeli smrkovYm porostem, aby Oechiim zastkeli vYhled na Krkonote. Zvidina vtak zustala nejoblibenejtim vYletnim mistem deskeho severovYchodu. Pod Zvidinou v Bile Tremotne se ukryval u Jikiho Sadovskeho ze Sloupna Jan Amos KomenskST, tmave lesy miletinske inspirovaly Hanku, blizka.

Pecks byla panskYm sidlem Krittofa Haranta Dnes Zvieina, se tki stran obklopena eeskYm tivlem, je svedectvim narodni bolesti. )o( Pokud jde o hospodatske sloteni pateho Useku, kterY Nemecko obsa zuje v Oeskoslovensku, venuje se tam prilmyslu 47 procent a zemedelstvi a lesnictvi 26 procent obyvatel.

(Angriff (Berlin). ),0( Staty, ke kterYm jsme se marne 3hteli dostati do leptiho pomeru, maji jit vtechno to, ad proti nom usilovaly a co bylo pkekatkou napravy toho pomeru. V tom je tragicke ulehdeni nove cesty nati zahranieni politiky, kterou nyni pavede dr. ChvalkovskY. K. Z. Klima. )o( Anglie jit ukazala cestu k p nocltim, ze dala beskoslovenske de k disposici deset milionu liber.

Francie nemtite zustat pozadu a je dokonce na miste, aby udinila vice net Anglie.

Petit Parisien (Patit). )o( eeskoslovensku nepomohla jeho demokracie. ale zrovna tak by mu nebyla pomohla ani diktatura.

Hrvatski Dnevnik (Zahkeb.) lot ZPRAVY

zer4 Na prodej! —Hledate-li dobrou farmu, zde jest 100 okra dobre zeme, dobre stavby, dost vody, neco dkeva, v eeske osade 1 mili na cementovou cestu, 1 1/2 mile do tkove Waco, L listopadu ly, kostela a obchodu. $100.00 akr, podminka: hotove. Hlaste se na: BAVLNA: F. E. Hejl, Rt. 4, Box 211, Temple, Middling, 15/16 pal. vlakno 8.65 Texas.

(43-46-pd.)

Strict Middling, 15/16 pal.

8.85 Vysad'te si zahradu! — MraDRt1BE2* zuvadorne zeli, hlavkovY satat a Tetke slepice, libra 10c einske zeli, 300 — 50c; 500 — '70c; Lehke slepice, libra 8c 1000 — $1.25, pottovne vyplacene, Kukata k smateni, 2 1/4 lib. .... 12c ptesna zasilka, uspokojeni zaruee- Stall kohouti, lib.

6c no. Hallettsville Plant Farm, Hal- Krocani Cis. 1., lib 10c lettsville, Texas.

(42-45c.) Stati krocani, libra 8c 6islo 2 krocani, lib.

6c Povaleena politika Francie nahle Vejce, Cis. 1., tucet 19c zkrachovala. Nelze kici, ze by byla Vejce, Cis. 2., tucet 9c zemkela na krasu. Protiklad mezi Smetana els. 1. lib.

21c deklamacemi o kolektivni bezpeC- Smetana Cis. 2. lib.

19c nosti a vernosti k zavazkum na jed- Kravy na poratku ,lib 3c at 4c ne strane a zkejme jit" delti dobu Roeaci, lib.

4c-6c tajne pkipravovanYm rozhodnutim Prasata., lib.

61/4c-7c francouzskeho naroda branit sboii Ptenice, but], 50c — 55c zem a nic jineho na strane druhe, Oyes, bugel 25c projevil se pkilit bezprostkedne a Kukukice v klasech, 75 lib. do Apinave. butle 35c National-Zeitunk (Bazilej). Drolena kukukice, butel 35c-40c

Necitite se zdravS7m? Dame Vam vYbornou radu. NavStivte deskY mluvici film

Jeji Iekar

a budete uzdraveni! Nebot' nejleptim lekem je z dra y Y smith a o ten zde neni nouze.

V hlavni uloze A. Nedotinska, L. Baarova, H. Haas a J. Plachta. S timto filmem bude promitan kratkY film Morava velmi zajimavY pro ty, kteki sem pkitli z Moravy. Uvidite krasne kraje, hrady, dediny a mesteeka. Ukazuje v eeskYch .osadach Jos. VaSut, zastupce Praga Film Co z Chicaga.

SEALY — ve stkedu 2. listopadu, o 6:30 a 8:30 hodinach veeer.

SHINER — ve etvrtek 3 listopadu o 6:30 a o 8:30 veeer.

SCHULENBURG — v patek 4. listopadu, 0 3, 0 6 a o 8 hod. weer.

FLORESVILLE —

v sobotu 5. listopadu, gauze odpol. o 3. hodinach

CROSBY — v nedeli 6. listopadu o 6 a o 8 hodinich veeer. . Datil mista pozdeji.

Taroky $1.35. Cechoslovak, West, Texas.

OCHRANOU RODINY 0

ft& SEVERCV

BALSAM PROTI

KASLI LAHODNY

PUSOBIVIT

PROTI NASTUZEN!, KASLI, CHRAPOTU a PRIZNAKUM CHkIPKY. K dostani ye yiech 6eInjrch lekarnach. kde nemaji, neberte nic jineho a objednejte Hrdlo branou vaieho zdravi .. .

Chrante jej pied nachlazenim denCana: nim vyplachovanim (kloktanim) pomoei Severova Antisepsolu (50c neb 35c) a pro prvni pomoc mejte stale po ruce nevyrovnatelne tSeverovy tabletky proti nastuzeni. (30c.

50c a 25c CEDAR RA Pi 0.5 - • -; IOWA