Vestnik 1938 11 23

Organ Slovanske Podpor

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, ROCNIK (VOL.) XXVL 'EST, TEXAS. y e stredu (Wednesday) 23. listopadu (November) 1938.

2.

C SLO

MAME POKRACOVAT V OSVOROZENLII PILE? OHROMA, ktera stihla starou vlast, rozrutila i nas tady do hloubi duk. to samo svedei, jak hluboko desk, . a slovenska Amerika nosi svou domovinu v srdci a jak ji stratne boll katda rana vedena na jeji hlavu.

Slovaci a Podkarpatorusove v Americe nedekaji valky, netauti po ni. Vedi pkili g dolate, to valka je zlodin ate "nezabijet" je pro ne pro viechny prikazanim Zivota. ..Ale zhiegill by proti sob i proti svemu !Jirodu, kdyby nebyli pripraveni na kaide nebezpeel. Tedy i na nebezpeei nave valky, ktera by zrovna ohrozila natfi starou vlast.

OeskoslovenskY zahranieni uiad, jeho ptedsedou je utlechtilY vlastenec Dr. J. Auerhan, uvadi mezi ukoly nati vetve v Americe snahu o vytti kulturni &oven nadeho krajanskeho tivota, ale take jine velike poslani: siiiti yedomost o Oeskoslovensku v americke a kanadske vetejnosti a hajit pled ni aeskoslovenske zajmy.

Ma to Oekoslovensko zajiste sve zastupitelske ickady. Ale co znamenaji tyto zastupitelske tnady proti milionu vernYch arnerickYch mtitu a ten eeskeho, slovenskeho a podkarpatoruskeho pilvodu, kteki pronikaji do vtech spoledenskYch vrstev, do vtech americkYch statu, ke vtemu lidu SpojenYch state a Kanady?

A nepotkebuje nate vlast nadi ponioci, prave teto pomoci a prase v teto chvili?

Smime zakopat htivnu, kterou jsme ptijali?

Men bychom se proto uptimne a poctive vgichni snatit, aby mocna Amerika, jejit slow) ye vYvoji sveta a jeho tadii bude vtdycky daleko slytitelne, nezapomenula krute a bezoa hledne kiivdy, jit na Oeskoslovensku chaly zapadni evropske demokracie, Francie a Anglie.

Svet se nezastavi u j m é n a Daladierova, Chamberlainova, Runcimanova a Halifaxava.

I Francie a Anglie vrati se ke starYm pojminn lidske cti a zamitne znovu katdou verolomnost.

Pohled'me na PolskY narod. Po stranYch ktivdach, jet mu byly ueineny tkemi cisati, posledni se stala v r. 1795 pH koneenem rotaleni Polska evropskYmi velmocemi, eekal polskY lid na spravedlnost pies sto let. Vybudoval si zahranieni organisace, aby tivily vzpominky spravedliveho sveta na zloein z r. 1772, 1793 a 1795. Byla to strand leta rortrhani stare Polsky. Ket by na ne take dnes Polska nezapominala!

Ptipominaly svetu, to "jette Polska nezhynula" ate se nikdy nevzda sve zeme a -sve svobody.

PolskY narod se doekal sveho prava. Svetova valka a pomoc velke americke republiky vratila Polsku jako Oeskoslovensku svobodu.

Po dvaceti letech byla nate svoboda zneuctena, nag start' stat znova rortrhan. Ale i my Cechove, Slovaci a Podkarpatorusove se doekarne•vzletiteni, budeme-li mykenky na no 2ivit v sobe a hajit pled svetem. Budeme-li

Vojta Benet poctive a svedomite &nit to, oe As 2,"ada nag start' domov.

Nairn ukolem je &nit to pied Amerikou.

Nezanedbat ony kratne sympatie, ktere k nam cheva velkY americkY narod. Musime proto Ameriku vytrvale a verne informovat slovem, tiskem, obrazkem, rozhlasem, vtemi poctivYmi prosttedky alechtite propagace.

To ovtem nelze einit nahodne, bezplanovite, dobrovolnicky a neodborne. I my Ameri-

teska

zeme mluvi

Roku 1938 Jan Auerhan Krvacim, synu.

Cizinci a z meho tela kus po kuse rvali.

Krev potokem tekla.

Neplae, muj synu!

Myslit, ze zhynu? to jsem veena!

Zas bude lepe.

Lasky tve velke je mi ted' tteba.

Lasky a We. A Mayne prate.

Zas bude lepe!

Cane musime mit pevnY program a dobrY plan, nutne prosttedky. Musime to dinit stale, systematicky a s naprostou a dokonalou znalosti deskoslavenskYch veci ye stare vlasti.

Nebudeme utivat ani pomluvy, ani tvrdych a odsuzujicich sloe, nechceme a nebudeme nikoho zatracovat. Ptedlotime Americe pti sveh Vold sama hlasite a jeji ktivdy prorateji svym hlasem nebesa. Proto najdeme jen prave slovo v pravY das pro svilj zmueenY, zhanobenY potlapanY narod.

Amerika takkka do posledniho mute a teny stoji pii nas. Obdivuje stateenY narod a vyslovuje svou hotkost a etas nad einem spachanYm v Mnichove. Nikdy nebyli 6echoslovaci stkedem svetoveho zajmu tak jako v Vechto dnech. Je to drahocennY poklad, jeho ts se vzdat nesmime. Nati katolieti a protestantti bratti budou v nem nachazet pomoc nejen v praci pro starou vlast, ale i pro MU cirkev a jeji ohrotovane ktest'anstvi. Stejne sloventti braNic nam nestoji v ceste, abychOm se spojili-k praci, o nit zpiva pfekrasnY Bendltiv choral: Svorna yule, svorn3, duch eini jako jako Bilh I

Mohli bychom zanedbat tuto velkou chvili?

Nevekim. Zajem a laska nateho lidu pa cele Americe void. po dinu. Nate osvobozenske dilo bylo poruteno, poboreno. Vstaneme jako celi mai a stateene teny, abychom v nem pokradavali? Ueinime-li to, i sobe sami ponrateme. Ifdrtime si respekt americkeho naroda.

Pozna v nas stare bojovniky z let 1914-1919.

Kdyt tehdy Cectr, Slovak a Rusin vystoupili spoleene na jevidte americkeho tivota, zdvihla se dcta k nim, k vain vdem bratti, po cele zemi. Kdybychom mleeli, nedovedl by poctivY Amerikan pochopit, jak to, to jeden a tYt lid byl tak statednY v utoku, kdyt se svoboda dobYvala a je pinY rozvratu a zlomen, kdyt na svobodu driet a hajit: v obrane.

VytYkalo se nam ode davna: jsme pry skveIi Utoku, na Ustupu ztracime hlavu a bijeme se potom ye vzajemnern hanobeni a obobviriovani. Chce eeska., slovenska Amerika potvrdit toto mineni? Ci prokate einem, te ma dost viry v samu i ye svtij narod a to neutoneme v bahne neddvery a neschopnosti mravni i spoLeCenske? Dovedli to Polaci, dovedeme to i my, de:SU a slovenSti muti? Jako cell lidi zachovame si hlavu studenou a srdce horBecla narodu a lidu, kterY to ma obracene.

Je nam koneene tteba zorganisovat se pro sve vlastni americke potteby do spoledneho

tabora. Zorganisovali se tak Nemci, 8vedove, jini, prod by to neudinili 6ek a Slovaci?

Oeskoslovenska republika ma nejen v Evrope, take v Americe mnoho nep±atel. Na syYch cestach konanYch prase v techto dnech jsem to ptilit bolestne pocitil. V Cedar Rapidsich zle kritisoval nail rodnou tern, nate pravo popiral mut na vetejnem shromatcleni a zpilsobil mnoho zklamani nadim lidem a dkod u naSi veci. V Lincoln v konferenci vtech ueitelti narodnich dkkol mluvil proti na gernu statu zle jakYsi profesor at z Okiahomy. Od Skoly ke tkole, v klubech i y e vetejnosti piisobi mnoho odpiircti demokracie, prava spravedlnosti mezi narody. V Detrbit tiskli o nas hanebnosti ve velmi rortitenem tisku. Mad'ati tisknou o nas pamflety, ve kterych hanobi a pornlouvaji.

Nechame to vtechno bez odpovedi? A to jen proto, to bychom si nedovedli vytvotit spolednou instituci, Narodni radu, ktera by nas i nad narod hajila a branila pied Amerikou? bude mit pine ruce prate. Nemecko vYborne pochopilo, co znamena propagace. Pravda, dovede propagovat i veci nespravedlive. Nemeli bychom my daleko krasnejti irlohu v hajeni veci spravedlivYch. *Mime to budeme vtichni jedna mysl a jedno srdce v ptesveddeni. to Cechove, Slovaci a Podkarpatorusi v severni Americe musi se okamtite postavit do peVne or g anisovanYch tad na obranu, na stra y sve a sveho naroda, na strat sveho prava. Necht' si vkchni pripominame, to "budeme-li mleet, kameni bude vo/ati,"

Strana 2.

VESTNiK

NULICKA vlada nabizi pro tidovske betenA ce Uzerni v Africe a Ma, americkou viadu o kooperaci. Osazeni a vybudovani noveho doinova tidu vytadalo by si nakladu 400 at 600 milionu dolart. Na americkou vladu byla viivnj7mi einiteli vznesena Zadost, aby bylo uputteno od zakonite kvoty a 80,000 .gidin dovolen pristup co nejdtive.

• Na poetu 3,300 renal: zapadniho Texasu popasa se mane 3,900,000 hlav dobytka.

• Nejznamelk znarodnela piseri v Nemecku, zrana "Lorelei", byla zakazana, proto'ie slova napsal basnik Heinrich Heine, pilvodem • • Organisace amer. zidu byla prave utvotena, jejimZ cilem je zakoupiti. Dolni Kalifornii od Mexika a ztiditi tam trvalk atulek pro tidovske baence.

• • Rozloha zapadni Cast Texasu zaujima 104,000,000 akru, z C'eho2 20,000,000 akr4 pridy je obdelavano, 40,000,00 akril jsou zprisobile k rolnieeni a 44,000,000 akril zristava, na pastviska.

VY'nos po akru dosahuje tu pramer $23 po akru, • Kalifornii jen $20 a v Missouri dokonce jen $16 po akru.

• Videri. — Dr. Arthur Seyss-Inquart, rakouskST komisat, zrusil dnes natizeni bfta/e rakouske rlady, dle nehoZ ti, kdo zadali za povoleni vystoupiti z katolicke cirkve, museli se podrobiti prohlidce, zda jsou clifSevne zdravi. Dle noveho natizeni staci, kdy2 kteOkoli Glen cirkve ozna.nil, to z cirkve vystupuje.

•

•

Belcamp, Md. — Robert H. Archer ml., radce Bat'ovS7ch zavodii, pravil dnes, to spoleenost chysta, se postaviti zde tovarnu do roka. Spoleenost ziskala 2,100 akrt pozemkri pro tovarnu v Hartford, Conn. Archer pravil, to jedna z Bat'ov3ich tovaren v Nemecku byla ptejata nacistickj'nn relimem a jina zristala na uzemi, postoupenem Nemecku. Pravil, ze pokladnik spoleCnosti unikl z Vidne do Holandska.

• • LonclVn. — Anglie a Italie rozdelila se o Sttedzemni mote. Premier Chamberlain a premier Mussolini vymenili si telegramy, v nich ujiWovali se svm ntatelstvim a vzajemne si gratulovali, kdyZ' anglo-italska dohoda vela dues o 5. hodine odpoledne v platnost. Soueasne s tim uznala Anglie italskSt zabor HabeAe. Smlouva byla uzaviena pied sedmi mesici a teprve nyni vela v platnost.

• K 1. iijnu t. r. vzrostl americky statni dluh na $38,500,000,000, co2 je o $1,200,000,000 vice rie2li pied rokem. Rath-1y pkijem statni za fiskalni rok 1938 ke dni 15. zati civil 1,060,254,000 dol., cot je o $100,000,000 merle proti loriskemu roku. Vjidaje byly $1,776,163,000 proti $1,545,362,000, take deficit vzrostl na 715 mil. 900,000 dol. (loni $386,149,000). Nejvetti naklady si vytaduji prate nouzove a vetejne stavby, jet jen od 1. eervence si vytadaly dastky $458,164,000.

• • V chmelaiske oblasti sudetske, ktera, byla ptielenena k nemecke risi, bylo sklizeno 130,000 metrickYch centa chmele. Chmel vzhledem k zakazu prodeje zfistava prozatim v prvni rude, pokud nedojde k Uprave trhu. Zakazu nakupu a prodeje bylo tteba, protote by jinak byla vetkera sudetska sklizeri vykoupena pivovary pH nizkYch cenach a sklizeil stareho Nemecka by byla zustala ye skladittich obchodu a znehodnotila by se.

• • Hned po volbach se proslYchalo, to v kabine'Le presidenta Roosevelta dojde brzy k jistym zmenam. Mluvilo se hlavne o tom, to sekretat lod'stva Swanson, sekretat valky Woodring, sekretat obchodu Roper a generalni pottmistr budou nahrateni jinYmi. Ptekvapeni proto vyvolalo Aterni oznameni presidenta Roosevelta, to generalni navladni Homer S. Cummings uchYli se od 1. ledna 1938 do soukromeho tivota.

S tau zmenou se v prvnich fivahach ani nepoeitalo. Povesti o daltich motnYch zmenich se ale udrtuji dosud. Kdo se stane nastupcem CummingsovYm, nebylo pti psani techto tadek memo.

lidenni pfehled. r

Viechna kazini a pastYtske listy timskokatolicke cirkve budou od nynejtka censurovany nacistickou radou net* bude motno ptedeitati je s kazatelen. Videfiska tiskove. kancelat popira tuto zpravu, ale v katolickYch kruzich nicinene se udrtuje.

• President Roosevelt ptijal resignaci sveho syna Jamese na Utad sekretate v Bilem dome, dokud se jeho zdravotni sta y nezlepti. James Roosevelt byl v lets operovan na klinice bratti Mayfi na taludedni vtedy a zotavuje se nyni v Kalifornii.

• • Strana narodniho souruCenstvi byla utvotena v Oeskoslovensku z eeskYch koalienich stran.

Kato/icka strana vtak dosud nema Ueast v tomto spojeni, prase tak socialni demokrate a komuniste, kteti rozpustili sve strany a spoji/i se s narodni delnickou stranou.

•

•

✓ zapadnim Texasu dosahuje se 65 procent celkove statni produkce hoveziho dobytka, 20 procent narodni produkce viny, 20 procent narodni produkce oleje, 65 procent narodni produkce mohairu, 13 procent celkove produkce baviny, 50 procent celkove produkce prvottidni ptenice, 25 procent celkove produkce cukroveho semena a za 774,000,000 rodne daltich zemedelskYch vYrobkil.

• • O hospodatskYch planech Nemecka se rozepsal "Daily Telegraph". V nejblittich dnech odjede pry do SpojenYch State statni tajemnik ministerstva hospodaistvi dr. Brinckmann s delegaci vYznadnYch nemeckYch prfimysInikft Nemecko chce odebrat americke zemedelske produkty, kterYch Anglie nemfite kupovat v dfisledku ottawske smlouvy s dominiemi. Nemecko by za ne platilo vYrobky prOmyslovYmi. • • Podie statistiky departmentu obchodu z na t .roku, zvYtil se v srpnu dovoz do Spoj. nasledkem otiveni vnitiniho obchodu. Piedevtim vzrostl dovoz hmot — surove gumy, kokoti, viny, suroveho hedvabi a manganove rudy. Proti dervenci Gini vzrfist 12 procent. Podobne o 14 procent vzrostl dovoz polovyrobkfi a to dievoviny, niklu, hnojiva atd. Dovoz textilnich vYrobkil, zejmena lnatskYch, vinenYch a bavinenYch, konedne kotatskYch vzrostl o 17 procent. Tyto nakupy jsou piedzvesti daltiho otiveni obchodu v Soustati.

•

•

Vlady SpojenYch Stet& a Velke Britanie protestovaly v minulYch dnech u vlady japonske proti omezovani sveho obchodu na dinskYch tekach, jmenovite nejdfiletitejti z nich, Jangtse.

K temto protestfim piipojila se take Francie.

Japonska vlada odpovedela na protesty tyto podatkem tohoto tYdne, to tadosti jmenovanYch velmoci o otevieni tioni cesty pro obchod prozatim nemiite vyhoveti, nebot' bude nejdkiye nutno kidni cestu pro obchodni plavbu zabezpediti. Nyni pry tu jsou pornery neurovnane, jicht naprava si vytada deltiho easu.

•

•

✓ Magdeburgu byl slavnostne odevzdan yetejnosti prftplav spojujici RYn s BaltickYm motem. Na pruplavu pracovalo se 46 let. Prfiplav je dimensovan tak, ze unese i lodi o vytlaku 600 tun. Uskutednenim prfiplavu bylo dosateno vodniho spojeni mezi Duisburgem a Duesseldorfem v PorYni a Berlinem a Stetinem. Piistavy hamburskY, bremerhavenskY a emdenskY jsou nyni prosttednictvim Labe, Vesery a Emte a dortmundsko-emtskYm prfiplavem spojeny s vnitrozemskYm prUplavovYm systemem. HanseatskY prfiplav, kterY ma spojiti nejkratti cestou Hamburg s vestfalskYm prUmyslovYm krajem, se take Pt stavi. Zapadni dasti prtiplavu PorYni — Pobalti se poutiva jit po desitileti.

Hannover, Braunschweig a Hildesheim, kteratto mesta jsou spojena pobodnYm priiplavem s hlavnim priiplavem, stala se dfiletitYmi vnitrozemskYmi ptistavy. Dokud nebyl dohotoven spoj vnitrozemskeho praplavu s Labem, mohio se po vode dosahnout Berlina j en pies Emden, ifamburk nebo

Ve. sttectu, 23. listopadu 1938.

Pieclaci automebiloveho prtn enyslu oznamili koncem minuleho tydne, kdy se setli v New Yorku, ae vyhlidky automobiloveho prilmyslu jsou velmi dobre a v rote 1939 vyrobeno bude ve Spojenych Statech a Kanade od 2,750,000 do 3,500,000 novYch automobile a truckti.

• • Hospodatske podniky agrarni strany dostaly vladni komisate. Tak na pi, ye Svazu rolnickych pokiadnic byl ustanoven vladnim komisatem vrchni rada Misut, hlasici se k slovenske strane ludove. Take ftechny ostatni agrarni podniky se dostaly Pt pod pravomoc vladnich komisatil V Bratslave bylo rozputteno mestske zastupitelstvo a vladnim komisatem pro spravu mesta byl jmenovan kanovnik dr. Bela Kovad.

Organ hitlerovYch strati projevil dnes tadost, aby byla zabavena Cast majetku katolicke cirkve v Nemecku. Ve elanku pravi se, to katolicke. cirkev je statem ye state, ae je neptatelska lidu a neni schopna "spravovati majetek nemeckeho lidu". Tento dasopis podnik y tut ittok na nemecke intelektualy, ktere nazval "inteligentnimi bestiemi". Upozornil je, ze jejich arijskY pavod neochrani je pied tim, aby sdileli osud • • Kral Viktor Emanuel zakrodil ve sporu mezi Svatym otcem a premierem Mussolinim ohledne zakazu plemenne smiSenych mantelstvi v Italii. Kral snati se zabraniti Upinernu zruteni konkordatu, uzavteneho r. 1929 mezi Vatika.nem a italskou vladou. Ujistil Svateho otce, to jeho protestu bude venovana naletita pozornost. Protest byl adresovan krali. Patisticke kruhy jevi znadne podratcleni nasledkem papetskeho protestu. Nekteti fatiste ptedpovidaji, to kneti budou jednou odkazani, aby ucili katechismu ve tkolach a nevtimali si politiky.

Pravi se, ze cirkulace katolickYch lista bude obmezena.

•

Ptipojenim rakouskeho a sudetonemeckeho textilu k nisi stalo se Nemecko po Velke Britanii a Anglii nejvet:Sim vS7vozcem prize a sestym kusoveho textilniho zboH ye svete po Velke Britanii, Japonsku, Inclii, Francii a Italii. Ptirustkem firem ze sudetonemeckeho textilniho prrimyslu ofSem ptibyly NCmecku take starosti, ponevad2 ptirristek vYrobni kapacity eini 25 at 30 celeho fitskonemeckeho textilniho prumyslu, naproti ptirilstek obyvatelstva eini jen 15%, take Nemecko je nuceno intensivne hledati umisteni pro tyto vYvozni piebytky.

• • ItalskY rozhlas z 'Alma a nemeckSr z Berlina zminily se a situaci v CSR. a v obou bylo oznameno, to jedinYm kandidatem na triad esl. presidenta je Dr. Chvalkovskji. Shodla pry se na torn ministerska rada za piedsednictvi premiera Syroveho. NemeckSt rozhlas podotkl, 2e tento kandidat vyhovuje nernecke vlacle. Jeho volba by u2 tedy byla pouhou formalitou. Pokud jde o ministra zahraniCi, v onom rozhlasu padlo tut jmeno Dr. Stefana Osuskeho, kterST je rodem Slovak jako Dr. Krno. OsuskS7 se narodil v Brezove na Slovensku, byl kazatelem v Americe a pravnikem v Chicagu, nade2 po valce se stal csl. vyslancem v

•

•

LonOn. — Jako naslednik tureckeho presidenta Ataturka ptichazi pry v iivahu jak sdeluje "News Chronicle" — Imed Inonu, dlouholety tureckS7 ministerskS7 ptedseda. Bude rozhodovano mezi nim a mezi nynejSim ministerskSrm piedsedou DZelalem Bayarem. Imed 'norm deli sve sympatie mezi Rusko a zapadni demokracie; sam pak je v Turecku velmi obliben.

Protestuje v:Sak proti nemu Nemecko, zatim co Welal Bayar je Nemecku pit emnej gi. List piss, to naslednictvi Kemala Pa gi ma daldite politicks i hospodatske clusledky, i pokud se tYde britskYch zajmu. Dopisovatel "Daily Expresu" v Istanbulu je toho nazoru, to hlavnim davodem nemeckeho snateni o Turecko jest, to podle nemeckeho nazoru nachazi se v Turecku helium a chrom. Obzvlatte helium ma pro Nemecko velkY vYznam, od doby, kdy Spoj, Baty odmitly dodavati Nemecku tento plyn.

Ve stredu. 23. listopa.du 1938.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadn6 polemiky, potadatel ptedklada ve smysin stanov Tiskovemu VStoru k vlastninau rozhodnuti.

Boskovice, Morava, 10. fij. 1938.

Bratte Halasi!

Dne 5. zati 1938 jsem ptiletel letadlem Cz. Aerline z Piat'an domil a jit mne tam dekal Tviij dopis registered a v nem 2 dolary na knihu. Jente knihat mel pine nice prace, jetto byl prase zadatek akolniho roku. Nemohl tedy knihu diive vyvazati a mezi tim se na nate neatastne Oeskoslovensko sesypala vaechna ta hrtiza, horti netli posledni world war, protote jsme se zradou Anglie a Francie ani nesmeli oromit. Vetai vinu na naaem neatest ma, Anglie, nebot' Francie se stala satelitem Anglie a ted' bezmocne tandi jak Anglie piska. My bychom se bill na tivot a na smrt. Vet tomu, to od deti at po starce, teny nevyjimaje, vaichni jsme se chteji rvat s nejvettim a nejdravejaim neptitelem sveta na vYchade, s Germanem.

(Jemu podobna bestie, Japonec, je od Ameriky na zapad, proto pi& o Germanech na vYchod'e). Byli jsme ohromne vyzbrojeni a ohromne nadkni do valky prati 1000-letemu neptiteli, a nyni co? Stydime se podivat jeden na druheho. Bez boje jsme zbaveni sve zeme, kam proye k vuli yeene nespokolenYm nerneckYm jsme nastaveli nejvice skvelYch akol, kasaren, silnic, nadrati, drah a ovaem take peynosti. Je nom hrozne!!!

A neni na jedne rave dost: polske svine a madarati bagouni nos chteji setrat docela!

Jak to v nos vae kypi hnevem, to jsme jim nemohli straane aspori namlatit netli si nos rozkradli se souhlasem tech zbabelYch &eau Chamberlaina a Daladiera. 30. zati 1938 gilstane v dejinach nateho niroda eerneji zapsin nezli vtechny dosavadni narodni katastrofy.

Nic bych si vice neptal, net abych jeate za sveho tivota mohl to od yeke sani germanske, tern zradnYm "Slo yanum" Paakrevpaonckum a pyskatYm Mad'artm nacpat stteva hlinou, at by pukali jak hlisty po desti. Neat'astni deati lide pod nemeckou, polskou a mad'arskou kntitou!

Je BUIr, nebo neni? Mute se lhostejne divati na vedne utrpeni Slovanstva? (Polaky nepovatujeme za Slovany. To jsou vyvrheli!)

VCera jsem dostal od Tebe noviny. Dnes mne dodal knihat to knihu, kterou Ti soueasne posilam.

Mej se dobte a pracuj pro t eskoslovensko!

Nejneatastnejai mezi nami, nevdeonYmi naLimi lidmi pomlouvanY a neopravnene tupenY president Dr. Eduard Benea ptijede do Ameriky. Podporujte ho tam proti Perglerovi a jinYm. Nazdar!

Tv0j, Jelinek Jan, legionat. fad Svornost Jihu Cis. 15, Rogers, Texas.

Bratti a sestry!

Na vedomost yam davam, to ptiati schilze se bude konat prvni nedeli v prosinci; v padu apatneho podasi druhou nedeli, v jednu hodinu odpoledne. Jak yam znamo, toto jest vYrodni schilze, v ktere jsou voleni Atednici pro ptiati rok, tak se hled'te vaechni dostavit.

S bratrskYm pozdravem, L. S. Svetlik, taj. ttid Morayski Orlice, cis. 145., Penelope, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas upozorriuji, kteti jste nebyli v posledni schfizi, to ptitti schtite se bude konat dne 4. prosince o jedne hodine ye tkole Griffin.

Jest to schtize vSiroeni, tak se dostavte v hojnem pc:au, jak bratti tak i sestry, abyste sobe zvolili Utedniky podle vati chuti a to ty nejlepti. V padu kdyby bylo tpatne poeasi, tak at tteti nedeli o jedne hodine. Tak na to nezapoS bratrskIrm pozdravem, Frank *gar, to i•

VESTNIK kid Riltovy Dvilr Ns. 89, Rosebud, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam oznamuji vYsledek voleb pro rok 1939: Ptedceda br. Emil Hering, mistoptedseda br.

Jan Lanieek, taj. sestra Anetka Skupinova, ifeetni br Josef Sebek, pokladnik br. Ed. Ba6a, prayed& br. Henry Skupin.

Na fieetnim vYbote jsou tito bratti: Jan Platek, Petr Machadek, Josef Hauk. NemocenskY vYbor: bti. Frank Hering, Petr Machaeek, Josef KozlovskY, Henry Skupin.

Odstoupli utednici jsou: br. Anton Ulienik, ptedseda a br. Vojtech Svoboda, fieetni. Oba dobti pracovnici pro tad a pro svuj narod.

Jmenem nateho tadu jim srdetne dekuji za jejich praci.

S pozdravem, Anetka Skupinova, ta, kid Pokrok Sweet Home cis. 63.

Sweet Home, Tex. tfednici na rok 1939 byli zvoleni nasledujici: Joe Haideker, ptedseda; John Student', mistoptedseda; Joe N. Morris, tajemnik; Emil KutaC, fieetnik; Anton BordovskY, poldadnik; John Heideker, prilvodei.

Vyzvedli si pojistky u nateho faclu: Miss Louise Heideker, pojistku C; Miss. Estelle Chaloupka pojistku C. U Detskeho Odboru Josephine Morisak, Otto Richard, Hermes.

Bratti, jak vidite, tento rok se chyli ke konci, a ti Cleni, kteti maji piljelcy na sve certifikaty, obzvlatt' ti vzdalenejti, by melt dat 'Oat; jak chteji sve umrtni a tadove poplatky platit.

At' dopiti nebo se dostavi do prosincove schaze, ktera jest vtdy potidana druhou nedeli v mesici, tak aby ittednici ved gi co maji delat.

Neradi suspendujeme eleny, ale jakmile se nedostavi a nedaji tadnou zpravu tak je musime suspendovati. Nat tad se ujednal a upozornil ittedniky to nebudou tadne penize na Hl. Pad za neplatici eleny posilat. Tim se UNA, na srozumeni, to litednici jen delaji svoji povinnost a pracuji tak, jak jim je kadem naperueeno a drti se stanov. Kdyt vtak date veclet nebo ptijdete do schOze uleheite tim jen praci ntednikum a nenadelate jim zbytanYch nesnazi.

Jak pravi potadatel Vestniku v poslednim Lisle: Budoucnost na g. mohutne S. P. J. S. T. nezavisi na Hlavni ttadovne ,nYbri na jednotlivYch tadech a jich Cinnosti.. Utednici tidy vedou ,ale elenove musi s nimi splupracovati.

Hlavni fiteclnici mohou spolupracovati s podkizenYmi lady radou a skutkem, a musi bleat jeden katclY, udelat nee° pro dobro nag Jednoty. Nate jednota jest eiste bratrska a neni spolkem vYdelednYm. Na g HI. t'It. neteti z na elenO, jako u vYcleleene pojitt'ovny netah nou at etyticet neb padesat tisic roene, tak jak dostavaji presidenti pojiAttlicich spoleenosti. Tak na to hledi, Joe N. Morris, taj.

Vojici v borsch je nazev noveho 6eskehe filmu, kterY se prave promita v pratskYch biografech. Jeho hrdiny jsou opravdovi vojaci, ptislutnici nateho horskeho pluku. Ukazuji divalcovi, jak se cviel pro svou slutbu v horach, at jsou z nich lytati a horolezci. a jak jsou Caste vystaveni vedle tvrde prace i nebezpeei. Je to peknY dociatkovY film, kterY byste si meli prohlednout.

Rekordu nad Atlantickym oceinem closable ye sttedu minuleho tYcine letadlo Nordstern.

Vykonalo nejrychlejtl let z New Yorku do Herty. V pOlnoci vzletlo v Americe a za nezelYch dvanact hodin proletlo trati pies 6tyki tisice kilometre dlouhou a ptistalo v Horte. Jeho cestovni rychlost byla 324 km za hodinu. Je to nejkratti cestovni doba, jake bylo dosud v letu pies Atlantic dosateno.

Potkal jsem onehdy bkvaleho politika. Dvacet let od ptevratu mleel v iistrani. Ted' se ogval: "Tak co, nebylo lepti zfastat v Rakousku?"

Odpovedel jsem: "Nebylo! I jedinSi den svobody byl by stal za to! Dvacet let svobody je velki vec. U61 nos, to tti sta let nesvobody je v tivote naroda pouhS, intik oka. Ptitomnost je Puha sPoJka, mai minu/osti a bu0oucZiesti.

Strang, 3.

DATA Vt1C.AZ SRiRKY VE PROSPECH CESKOSLOVENSKA.

Od redakce "Naaince" dotla sbirka v obnosu $339.00, ktera byla v Natinci fadne kvitovana.

Jett() ale vtichni darci Natinec neodebiraji (ani ja nemohu si dovolit vkchny listy odebirat) mohly by povstat ruzne domnenky, jestli bylo v§e kadne odeslano. Prosim tudit o laskave uvetejneni v oechoslovaku a ye Vestniku.

Sbirky 'Ceske kolonie v Corpus Christi (za.slal Jakub Nemec redakci Naaince): Jakub Nemec $2.00, Jakub Nemec $3.00, Frank Elzner $1.00, John Nemec st. $3.00, Frank Pazderi)S $2.00, Anton Hatek $1.00, George Harm§ $1.00, Karel MokrY $1.00, Leo Netek $5.00, Josef KruainskY $5.00, Jan Pavelka $1.00 Josef Hroch $1.00, Frank Humplik $1.00, Stepan Simcik $5.00, Karel Holesek $2.00, J. J. KrutinskY $5.00, Frank Sack $1.00, Stan. Prochazka $1.00, Louis Matula $1.00, Alvin Matula $2.00, Jos. Matula $2.00, Jos. Hajek $2.00, Frank SvatopolskY $2.00, Stepan Nemec $1.00, James Fr. Nemec $2.00, Katpar gclanskY $5.00, Fr. 8ijanskk $3.00, Joe BrandejskY $1.00, F. F. BrandejskY $2.00, John BrandejskY $3.00, J. F. Mikutek $3.00, Joe Kocurek $1.00, E. K. Valenta $2.00, Emil Krejci $10.00, J. D. Havelka $1.00, Will Kocurek $1.00, Ludvik MoicrY $5.00, Rud. Tajchman $3.00, Mrs. Agnes Btezina $1.00, Joe Vavtieek $5.00, Mik. MokrY $1.00, Louis 8t'astnS7 $1.00, 8tep. 2danskST $1.00, Ben Benyt $1.00, Rud. F. Polatek $1.00, J. W. Regmund $2.00, John Stoj,nik $2.00, Joe Kotarek $1.00, Will Rychtesky $1.00, J. Huff $2.00, Frank Katpar $1.00, Step. Mokrs, $2.00, Jos. Mikulec $2.00, J. H. Hurta, Rio Hondo $1.00, Jos. PodraskY $1.00, Otto Nemec $1.00, J. J. Wolf $2.00, Frank 2danskS7 $1.00, Theo Hrutka $5.00, Ed. Jutica $2.00, tad C. 79,SPJST. $25.00, Anton KrutinskY $5.00, Will Klepae $1.00, Fr. Chasak $1.00, Mrs. Fr. Kadanka $10.00, Vaclav Ku6era $5.00, J. W. Baeak $1.00, Albert SvatopolskY $10.00, J. F. Malchar $2.00.

Jos. Wajdot 50c, J. L. Nemec $2.00, Anton Janotek 50c, Emil Matula $1.00, F. J. Kueera $2.00, V. J. Sijansky $2.00, John Kutel $1.00, Jos. Hroch $1.00, Mrs. PlachY 50c, Albin Janotek $1.00. Mrs. Betty Cottlet 500, Ondtej UrbanovskY $2.00, E. E. Havelka $2.00, Ondtej Pospech $3.00, J. L. Kolaja 50c, Oldtich Sill $2.00. tlhrn sbirky Ceske kolonie Corpus Christi $214.50 Sbirka Cyril Hajdy, Granger $81.50; jmena claret vtak nemam.

K. J. T. Cis. 53. v Granger $5.00, Beno Hel' Smithlinger, Flatonia $1.00, F. D. St'astnY, vine $1.00, K. J. T. Blesing Cis. 91. $10.00, Valentin Nemec, San Gabriel $1.00, Spolek R. V. 0. S. Cis. 10, Corn Hill $10.00, J. F. Litka, Three Rivers $2.00, Jan Fojtik, Jarrel $1.00, Jos. Klepa6, Jarrel $5.00, Jos. Maresh, Granger $2.00, Anton Stibotik, Taylor $2.00, Jos. Hrria, Deming, New Mexico $3.00. — Od Na gnce zas16,no tudit celkem $339.00. • Listina Cis. 176, Dr. F. E. Lukta ( z Temple) : Jan Baletka $1.00, Jos. Chlapek $1.00, F. J. 2abeik $1.00, pi. Frank Platek $1.00, pi. Katetina Jeemenek $2.00, Jerry Motl $1.00, pi. Veronika Vatek $1.00, F. J. A. Marek $1.00, si.

Marek 25c, pi. Anna Doskoeil 50c, W. A. tab61k $1.00, Frank J. Schiller $1.00, Adolf Stepan 50c, J. J. Stanek 50c, pi. Jan 2abeik $1.00, pi.

Olga Waggoner $2.00, Joe Schiller 50c, J. H. 8enkit $1.00, Joe J. Surovik $1.00, Frank Sladovnik 50c, W. J. Baletka $1.00, pi. Paul Wychoperi $1.00. Celkem $20.75.

Edward Marek, Fayetteville $5.00, Frantitek Marek, Halletsville $2.00, Frantitek Marek, Hallettsville na vStlohy $1.05, pi. }Clara Lacina, Houston $1.00.

Posledni zasi/ka od 6echoslovaka v obnosu $574.51 zaslana prosttednictvim konsulatu na 6eskoslovenskS7 tervenk S bratrskYm. pozdravem Jan S'ulda.

Cela republika doplatila na mir Francouzil a Anglidant. 6di na Slovensku doplaceji na mir uvnitt republiky.

Dem. Stied.

"Melt do Berlina jezdit ut dam° a clavne."

Mara jsme se tenkrat jak jim za to vy-

Strana 4.

ZPRA.VA IMETNIHO VIRORU. teetni vYbor se segel v patek rano, dne 11. listopadu, by vykonal svoji pravidelnou pololetni plehlidku knih a tett Hlavniho Radu Jednoty.

Plehlidka hlavni knihy byla provedena podrobne a katda, polotka porovnana a spravne zanegna do patilenYch knih.

Cheeky vydane a polotky prijmu byly porovnany s bankovni balanci a s dotvrzeniin banky byly nalezene spravne. Bondova kniha se shoduje s hlavni knihou, v gechny zmeny v bondech byly porovnany s vkladni knihou a cheeky vydanYmi. KatdY zapis se spravne shodoval, a katda zmena pro katdou pulrodni dobu jest spravnk vypracovana. Vetsina bondovYch zmen se stala s prodejem a neb plene genim bond z pravidelneho poetu do jineho odboru pojistek.

Kniha piljdek majetku byla podrobne piehlednuta. Nova Vijay udelane byly porovnany s knihou vydani a shledany spravne na knihu zanesene jak udelany. Splatky pfijmu ze splatek trokt a not byly spravne na knihu zane gene a do banky odvedene, jak shora uvedeno (viz porovnani s bankovnimi vklady). tledniktm Hl. 1Ji. odporueeno bylo splatky ptjeek a firokt ptesne vymahati, obzvla gte tu'to dobu, kdy je na farmach sklizen trody.

UT etni vYbor dale odporuduje H. 11. ,aby se pobitalo 10c poplatek za katdou upominku neb korespondenci, tYkajici se kolektovani pteglYch splatek Aron a kapitalu z piljeek. Prace s temita upominkami znaene ulotra, easu v kancelati H. 'II, kter' by se mohl venovati jine praci.

Soudet piljeek eini $1,380,6394.58.

Pujeky proti certifikattm se znaene zvYgily od posledniho plehledu, a site o $30,824.01.

Zde t eetnim vYborem bylo poukazano. te tato dobra, vYhoda pro elenstvo, jest snad zneutivana. Pujeku proti certifikatu maze dostat katdY Glen po uplynuti tkilete lhfity jeho certifikatu na, potadani u tajemnika sveho padu, avgak o tomto se ye schtizi nehlasuje a nedebatuje, takte kdo si ptijeku proti certifikatu pfeje, mute ji bez odkladu dostati. To je prave ta vs'hoda pro elenstvo v padu nouze aneb rychle potteby. Mite katdY piljeku tuto dostati bez jakYchkoliv rueitelt. Av gak kdo si takovou pfijeku vyeerpa, a zapomene na zaplaceni ji zpet, pozbYva pak pomoci v padu opravdove potieby. Proto bud'te pametlivi na splaceni pfijeek na vase certifikaty.

Na dotazy Thetniho V'boru, jak se kontroluji splatky pfij6ek na certifikaty v pfipadech umrti, kde takova pujeka jest, byl U. V. vySvetien system kontroly nyni poutivany. a zdtrazneno, to vYplata funrti bez odrteni piijoky na certifikat jest rozhodne vyloudena. tmrtni podpory bylo vyplaceno od 1. ledna 1938 do 1. listopadu 1938 $112,667.22.

Tet bylo prozkoumano vedeni adresale Vestniku a platu vydavateltm za nej, a shledano vge v pofadku. Obnios placeny za dislo Vestniku jest 8 a 1/3 centu za Mena, kterY Vestnik dostava. Za mesie kijen byl posilan Vestnik 6221 elentm, za nejt bylo zaplaceno $518.42.

Zgasob poeitani elenskYch poplatkt od • byl podrobne prohlednut a shledano, to neni snadno, by se stala chyba, ye by had nedoplacel anebo pfeplacel za nektere dleny, anit by se na to chybu nepti glo Uthteni techto poplatkt bez chyby, kde se stale pfipoeitava a odpo&taxa., jest skoro nemotne, ale system jest zaveden takovY, y e chyba nezdstane dlouho nepovg imnuta. Soueet elenskYch poplatkt, pfijatY od 1. ledna 1938 do 1. listopadu 1938 byl jat $165,641.90.

Plehled majetku ukazuje, to Jednota vlastrii majetku v obnosu $206,823.77.

Majetek ten jest spravne na knihach zanegen a jest plihliteno k tomu, aby v gechny budovy byly pojig tene a najem z majetku aby byl spravne kolektovan, a podrobn' popis katdeho majetku spravne zaznamenany.

Pfehled polotek z plijmu z prodeje a vydani majetku Cis. 72, jet jest majetek v Udoli, piebrany za bondy a shledano v ge v potadku.

Dale jsme se plesvedeili, to Hlavni ftdd drti

VESTNIK plesnY seznam vgech "Royalty interests", kterY patli Jednoty.

Velice chvalyhodna jest prate organisatort nagi Jednoty, kteli za obdobi 10 mesict, od 1. ledna do 1. listopadu zapsali do Jednoty 769 dospelych elent a 269 elent do Detskeho odboru.

Za teetni VYbor: Will A. Nesuda, Chas. Navratil, Raymond Prasatik.

Galveston, Texas.

Vatena redakce Vestniku a mili etenali!

Cetli jse, bratti a sestry, na redakeni strance "Br. S., Ptimoli" od na geho br. redaktora poznamku?

Mai to bYti dopis utrhaenY a podeziivav' proti vladnoucim autoritam a zodpovednym osobam, jet mnozi krajane odsuzuji, spilaji odstoupl'm vladnim urednikum, kterYm bychom vlastne meli bYti vdeeni, neb celY svet uznava nag narod za hrdiny, to prijmuli pokorujici podminky v zajmu svetoveho miru.

On ovgem ten mir nebude trvalY, ale nagi statnici radeji se vzdali, aby nemuseli vyjednavati s nepfitelem, neb takove byly z Berlina a Mnichova podminky, ze si nepfeji v aele vlady nejlepgiho statnika, v gestranne vzdelaneho, tasne bystreho politika Dr. E. Bene ge, a take navzajem by se dr. B. nepokotil, aby s takovYm sprostYm "hulvatem" vyjednaval. Ovgem jest nutno fe giti politicks a narodohospodalske otazky, jest tleba s neptately srnlouvati, musi bYti novi zastupci, ktefi dovedou zapliti sebe i svoje prava, a proto nova utvotena vlada byla ,nutna. Jest to pohroma, ale vette krajane, to jest to vYstraha osudu, abychom si uvedomili, to mame sobs si navzajem dtvelovati, podporovati desk' prtmysl, ye svem okoli tak, aby nage kultura, 'fed a v ge si museli Nemci a ty men giny ptisvojiti v torn zabranem fizemi by mely nyni systematicky pracovati po zpfisobu Nemcu a ziskavati je smY glenim demokratiekeho a platelskeho k na gemu statu a v gude v okupovanern Bude hlad a nedostatku pies zimu mnoho.

Nelikejte nikdo, at' si pomahaji sami, aneb, kdo vi zda Nemecko nesebere v gechno, a mnoho jinych vYmluv — "dal bych, ale" — to negt'astne "ale" a "kdyby" jsme vy gkrtli, kdyt neminime poctive pomoci v gude kde je tteba.

Deti, teny, starci a ti, ktefi nejsou St'astni si vydelati, musi se starati stat a dobroeinne organisace. Oteviste srdce i ruku svou a vysilejte prosby o pomoc: Cot' kdyt se nevalci a krev eeska, neni prolevana, neni jiz citu, to pomery vytaduji nas vgech pomoci budovati znovu zaklady RCS.? Budeme miti republiku Oecht a Slovan, ale vlivne osoby by se meli pitClniti nechati ptivodni deskoslovensko. Opet bude miti historie, spisovatele a v gichni ueitele vysvetlovani zmeny jmena; jit nas pod tim jmenem zna svet a jsme piece 6echoslovaci v gichni. To mohli dati 6echomoravane, kdyt maji Slovaci samostatnost.

Stale tligteni, vady nespokojenost a rtzne oposice. Cizi narody teti z na gi levnivosti.

Svatky vanoeni se blizi. Co desk' Texas zagle pies 6ervenS7 Mit do Prahy pro potfebne deti a uprchliky?

Tat vgem brattim a sestram T. J. Sokol oznamuji, ze vYroeni schtize se bude odbYvati prvni nedeli v prosinci ye 3 hod. odpoledne v Kempner parku pavilonu a jest tadoucno, by v jmu teto organisace katdY elen se teto schtze steastnil.

Br. redaktor musi miti velkou trpelivost s mi vgemi dopisovateli, ale tadnY by si nemel dovolovati sproste uratky a podezfivani. Mel by si katelY uvedomiti, kdyby on sam mel dostati to, co dava jinemu. Kdy zavladne soulad a porozumeni mezi nagim lidem? 6i ta rakouska vYchova pfijde jako kietba s nami? Jen cizaky poH. Stanovska. slouchati? Na zdar!

Narodil-li se nekdo r. 1880, bude slavit v roce 1940 dosateni veku gedesati let, ale budou to jeho jednagedesatilete narozeniny, protote narozeninami byl pledev gim den, kdy se narodil.

Ve sttedu, 23. listopadu 1938.

Palacios, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam zdeluji, to vYbor na poladani pikniku ve prospech na gi stare vlasti konal schtizi dne 14. a phi tom se usnesl, by byla svolana schtze vgech spolkt a vgech nagich krajand bez ohledu nabotenstvi, na nedeli ktera plipada, na den 27. t. m. ye dye hodiny odpoledne, neb se musi rozhodnout, jak budeme nadale pracovat, nebot' je to povinnosti katdeho verneho krajana Cechomoravana. Mill krajane, podivejte se na druhe narodnosti, jak verne stoji phi svem narode. A tak ukatme, ae i zde jsou krajane v kterYch proudi eeskoslovenska krev. Tak nezapomerite na nedeli dne 27. v Blessing!

Mill krajane, v tYt den konala se schtze zdejgi farmalske odbodky, kde bylo hlasovano, jak' program si plejeme na rok 1939, a tak bylo ujednano, aby se schtize na gi odboeky poladaly prvni stfedu v mesici lednu, ne at se zaene bavina set. Na ge odbodka hlasovala pro start program a take se zvolili novi uhednici na rok 1939. Byli zvoleni nasledujici: za pfedsedu Vilem Hykl, mistoptedseda Frank Domorad, tajemnik p. Nemec, pokladnik Anton Bordovsky.

Mill brathe redaktore, posledne jsem Ti psal, jake negtesti postihlo mojeho syna. Dnes je tomu ut tli mesice a je gte to bude dalgi thi mesice trvat, tak jak se lekaf vyslovil. Ruka je jiz na pravern mists, ale kosti v noze se nesrtstaji. Teprve tento tYden mu vytahli draty, kterYmi kosti byly spjate. Ma velikou bolest a co je nejhor gi, to noha musi b't polad natahnuta a on musi pohad letet na jednom mists.

Plali bychom si, aby se to obratilo, nebot to bude pro nas i pro neho velice smutnY krismus. bratfe LatnovskY, plijmete od nas srdeenY pozdrav S pozdravem, Frank Domorad.

Austin, Texas.

Vateni krajane, timto vam sdelujeme, to na letogni rok pfipada 29. vYroei zaloteni Klubu 6echie phi Texaske statni universite v Austin.

Nynej gi elenove klubu rozhodli se uspoladati veder pled Dnem Diktvzdani velkou hostinu, spojenou s tancem, aby uctili bYvale studenty, jejich rodiny a ptatele i krajany a krajanky, kteli jevi opravdovy zajem o klub Cechii. Ptejeme si, aby otcove a matky deskYch studentt a studentek na na gi statni universite pfi gli oslaviti toto vYroei na geho klubu, ktery neustale roste a path mezi nejstar gi, nejvetgi i nejlepgi kluby na universite.

Jsme plesveddeni, to veder pled Dnem vzdani nagi opravdovi platele steastni se nagi oslavy a tak projevi zajem o na g desk' klub i tee nagich otct a matek, ktere se udime na universite. Oslava kona se v sedm hodin v masts v hotelu Stephen F. Austin v mistnosti Marie Antoinette v mezzaninu. 'regime se na na gi navgtevu a doufam, to se yam mezi na.mi bude libiti ate se dobfe pobavite. Poplatek na hostinu i tanec je $1.50 na osobu. S pozdravem, Vine Krejoi, phedseda; Helen Sulova, tajemnice.

Prosime o laskave zaslani — co nejdhive — teto ptihlagky: Timto se plihlaguji na hostinu a tanec klubu 6echie dne 23. listopadu 1938 a zasilam poplatek $ na adresu Miss Helen Sula, 2010 University Ave., Austin, Texas.

Podpis a adresa.

POZVANI NA VIROCNi SCHUZI EX- STUDENT-U.

VYroeni schtze Spolku Ceskoslovensk'ch exstudentt texask'ch bude se konati ve sttedu dne 23. listopadu v 1:30 odpoledne v eisle 316 budovy Union Texaske statni university v Austinu. Na programu je velmi dtletite jednani.

Vgichni nag i bYvali studenti i jejich pkatele jsou timto srdeene zvani. Dostavte se ureite!

S krajanskYm pozdravem, Dr. Jos. Kopeck', pfedseda; Eduard Mieek, tajemnik.

Halifax: "Vladcove eeskoslovenska meli mit vetg i pfedvidavost a pfedstavitost." WE pledvidat take zradu a pledstavovat si ty, kdo zradi.

Ve sti-ed.o, 23. listopadu 1938.

Caldwell, Texas.

Ctend redakce Vestniku! tlanek "Prod se nam mladet odcizuje, v redakeni tivaze ye Vestniku dislo 45, by si me1y na ge maminky pfeeisti. Jest pravdou, mnohe ty na ge maminky ovladaji anglieinu velmi nedostateene a piece doma s detmi Cesky nemluvi. A pak si natikaji, 'Se jejich deti se nemohou eeskou tee nauditi. Kde se maji deti deskou tea nauditi, jestli ne od syYch ro'diet? Ve Skole a na ulici slygi jen a jen tee anglickou, tedy doma se ma mluviti desky, a jenom oesky. Onehdy jedna pani psala, ze je ji dvou lets vnoude tteba Cesky rozumi, te kdyt k nemu mluvi, ze za tadnou cenu ji Cesky neodpovi. Jest-li dvou lets dite nechce desky mluviti, tomu jsou vinni jenom jeho radicle.

Neb dvou lets dite jests nechodi na ulici, by se tam nauailo anglicky mluvit, tak se tu anglickou tee naudilo od syYch rodidt. Jestli rodiee s takovYm ditetem, i mezi sebou mluvi vetginou anglicky, tak pak neni divu, Fe ono nechce slabiekou mluviti eesky. Takove dite jeSte nema ten rozum, aby se za eeskou tea a nebo za neco jineho stydelo. Ono mluvi radeji anglicky proto, 'Se anglickou tee dovede lepe ovladati. Kdyby ho jeho rodiee byli naueili lepe mluviti desky, tak by zase radeji mluvilo edsky a rado by si s babiekou eesky pohovotilo. Tam, kde rodiee s ditkami v domacnosti mluvi anglicky, jim davaji na jevo, Fe sami eeskou fed povatuji za merle cennou. Neb, kdyby eeskou ted milovali, by ye sve domacnosti miuvili jenom desky. Kdyt pak v takove d:macnosti se deti za eeskou tee stydi. nernAteme se tomu diviti. Kdyby v na gem dome se Trluvilo anglicky, mile by se nezdalo. 'Fe jsem doma. A nebo, kdyby moje deti se mnou nemohly mluviti Cesky, tak by se mne zdalo, te to nejsou moje deti.

Nevim, z jake ptieiny se na universite druhY desk' klub, a proto neohci viniti klub jeden ani druhY. Ale na tadnY pad by tarn nemely bYt dva eeske kluby. Jest to smutne, kdy2 vas tam neni je gte ani sto, a jit se delite, trhate. Doufam, Fe az vec dobte uvatite, Fe uznate, Fe rozdvojenim gkodite klubu jednomu i druhemu. Slygela jsem nektere lidi tic!, te kdyt na universite studenti potadaji dve za.bavy na jeden veeer, te oni nepajdou na tadnou. Zazlivaji yam to, 2e se delite. Tak ja doufam, 'Fe- se co nejdfive spojite.

Ve Vestniku dislo 43 pan Albert Van2ura z Austinu pige, ze v jejich schtizich vedou jednani v jazyku anglickem, te v gak ye schtizi vedene v jazyku eeskern se elovek mod eegtiny nenaudi. Ale, milt' ptiteli, prase jednanim a mluvenim se nejlepe tee naueime. Studovati eegtinu a pak nikdy eesky nemluviti jest malo platne. Jest to zrovna tak, jak kdyF se uCime latinu neb fran gtinu ye gkole, ale nikdy tim jazykem nemluvime, tak tteba zname dobte mluvnici toho jazyka, tak rozmlouvati neb se baviti v torn jazyku nedovedeme A jest-li nebudeme jednati neb mluviti Cesky, ani v deskYch klubech, neb deskYch schtizich, tak kde se bude desky mluviti? Ve gkole neb na ulici se mluvi jen anglicky, tak v eeskYch schuzich ma mluviti zase jen eesky. Kdyby se v eeskYch schuzich eesky nejednalo, tak co by tam bylo deskeho? Snad ti dleni, ale mne se zda. ze elan, kterY nechce Cesky mluviti, ze ma malo prava se techem nazYvati. A pravYm Ameridanem neni, protote v nem koluje cleska krev. Tak jest? Ja myslim, ze pouhYm nic. Jest-li nebudeme v eeskYch klubech neb v eeskYch spolcich jednati eesky, tak nemusime eeskYch neb spolka zakladati. Mfiteme je jednoduge ptidavati do klubil a spolku americkYch. Neb jest-li nebude panovati v na gich spolcich eeska, tee, tak nebude 2adneho rozdflu mezi klubem deskYm a americkYm. Ceske ' kluby a spolky zakladame k van zachovani desks feel, tak v oeskYch klubech neb spolcich se me, jednati a mluviti jenom Cesky. Pan Vantura pige ze kdyt' se jedna v ee gtine, 'Fe vagina elenu se nemtlie jednani einne zireastniti z udela chybu. Ale kdyby i tu chybu nekdo FacinY by se mu neposmival. Jsou tam jen studentt a zajiste kahlY student vi lepe, net'

VESTNiK aby sp smal, jest-li nekdo udela, chybu. Sa., myslim, te ke studentu, kterY se snail v &Stine zdokonaliti mluvenim, musi katdY miti fictu.

Jest-li udela chybu, bude se mu smati jen eloyek neuvedomely, ktery stoji hluboko pod nim.

Onehdy jedna Ameridanka psala, se jen ti Ude jsou proti cizim teeem, kteti jsou sami mod lenivi, by se cizi keel udili. A ja myslim, kdy2 desk' student nezna ani tolik de gtinu ,by se motel jednani einne ztleastniti, te jest to jen proto, Fe jest tuze lenivY, aby se chtel v deg-tine zdokonaliti.

Dale pan Vantura pile, 2e oni si ye svem klubu vytkli so, ukol, ie budou i jinonarodovce seznamovati, co Oegi jsou. To je dblora myglenka. Ale to by se nemelo Mat' v klubech deskYch. To by se melo delati v klubech americkYch. Zajiste mnoho na gich deskYch studentti pat'ti i do nektereho americkeho klubu a praye tam, kde jsou saini jinonarodovci, by se mely konati ptedna gky o oeskoslovensku, deskern narode a Ceske historii. Miti anglick y ptednagky, kde je ptitomen jen nekterY jinonaro(loved, mnoho nepomfite. A tak v eeskYch schuzich by se melo jednati a mluviti jenom Cesky, aby meli nagi studenti aspori /rade pkiletitost se v eeskem jazyku zdokonalovat.

Souhlasim s Vami, draha pani Ondragkova., Fe, "Kde domov muj?" se bude vicly y eeskYch schilzich a pti eeskYch slavnostech zpivati. Nemyslim,ze ty na ge hymny tak trkaji Anierieany, jak nektere ty na ge tak zvane narodovce.

A Ameriaane dobte vi, Fe my jsme debrYmi arnerickYmi vlastenci i lobeany. Oni dobte vi, my spravne platirne sve dame a ctime americke zakony. A jestli my si nekdy Ceskou hymnu zazpivame, oni nam to nezazlivaji. Statieek Bartog by chtel piseri "Kde domov muj?" meniti. Nemyslim, Fe je toho potteba, neb my, kteti jsme americkYmi obeany, jen z ficty ke syYm ptedkum, z Ucty k to pisni a semi, kterou oni tank milovali. Byla to hymna nagich ptedkfi, a my ji zpivarne na jejich pamatku.

Vgude. kde ja, jsem slygela Ceske hymny zpivati, se vtdy napted zazpivala nymna americka, tak Amerieane nam nemaji co vyeitati Trt statieek Barto g psal, Fe se budou kosmopoliti eeska jmena k van snadnej gimu vyslovoyani.

Ani toho nebude potteba. Vgak kdy2 jsme za posledni evropske krise dostavali z Evropy spravy, tak kaidY ten oznamovatel dovedl bez namahy spravne vysloviti Cechoslovakia, Jan SyrovY i president Bene g, tteba si pfesident Beneg k svemu jmenu neptidal "sh" na misto "g". Nemyslim, te Amerieane se tak to Ceske vYslovnosti boji, jak nekteti na ginci se strachuji, Ameridane jejich jmeno dobte nevyslovi.

Nekteti krajane zazlivaji doktoru Benegovi, 'te se poddal. Rikaji, ae se mel biti vzdor tomu, 2e je jejich spojenci opustili. Namitaji, te Srbsko byl tea malt' narod a te gel hrde do boje ve svetove valce. Mill ptatele, Co Srbsko glo do valky, byly docela jine pomery jak jsou ted'.

Srbsko se spolehalo jen na svou dobte vycvidenon armadu. Kdyt sla Srbsko do valky, tehdy se jeate nic ‘nevedelo o otravnYch plynech. Aeraplanir bylo tet velmi malo. Proto Srbove se nemeli tak mnoho Ceho obavati. Oeskoslovensko bylo cele otklopeno neptateli. Bylo se yteno jako v kleg tich. Kdyi, by bYvalo s jedne strany na Oeskoslovensko tahlo vojsko nemecke, s druhe mad'arske a s tteti polske a se vg ech stran padaly pumy na deskoslovenska meta a armady, a tadnY ji mnepti gel na pomoc, tak za tYden by bYvalo bylo v Oeskoslovesnku vg ecko rozbite a malo lidu Fiveho. Takhel jest lid, mesta a kousek zeme zachraneno.

6eskSi lid bude titi i naddle. A ja vethn, ae to takhle nemilte zUstati, te na konec ptece pra y -da,sprvelnotzi.AOskveno dostane spa, co mu bylo ukradeno.

Prave jsem dostala Vestnik a vidirn, te 6eskoslovensko chce zmeniti sve jmeno neb na.zev. 0 to se zajiste zase Nemci staraji a pro to pracuji, neb vi, ze oeskoslicvensko v posledni evropske krisi dostalo velkou reklamu. Tak chteji, aby se to jmeno zmenilo ,aby zase pak svet nevedel kdo, neb co te gi a Slovaci jsou.

Napted jsme byli znami jako Bohemians, ted'

Strana 5. co Czechs, a kdyZ` si ted' dame jine jmeno, tak pak jit ani sami nebudeme vedeti co jsme. _Moly by se proti t:mu poslati pr•testy. Prot°, 2s se hranice zmenily, nemusi se meniti jmeno, neb narod a stat je pokad jeden a ten samy.

Jest-li si Oeskoslovensko da jine jmeno, tab mne se pak jit nebude chtit pro Oeskoslovensko pracovat. My jsme a vttly jsme byli Ceti, neb Cechoslovaci. Jen na gi neptatele se staran o ta, abychom se nazYvali B:hemians. My jsme a vtdy jsme byli Ce gi, a Cechy zustaneme. NCmecko si ptibralo Austrii a kus Oeskosloveoska a proto svoje jmeno nemeni. Tak prod by si Ceskoslovenko muselo sve jmeno meniti? pozdravem, Pani P. P. Mikeska.

Dallas, Texas.

Cteni bratti a sestry!

ZpevackY Krou2ek v Dallas, vas milovniky divadla, srdeene zve na divadlo, ktere bude as v den Dikudineni v Sokolo yne. "Marian--hram° ko, Marianko ma", jest pekna, hra, doprovazena milYmi pisnemi, a pisne jsou v rukou dobrYch zpevakt. Jedna jest peknej gi druhe.

Sktivan kdyt vyleti do oblak vfge, v millostnem touteni zapeje, drutce sve pisnieku nadeje.

Aneb: Nelda sedi na penezich, jin' po krk sedi ye dluzich, kman zas velmi by so pill, kdyby tak byl general.

Zadatek jest stanoven na 6: hodinu odpolcdne, vstupne 35 centn. Ditky zdarma.

Po divadle tanedni zabava, tedy, kdo ace Olt obojiho, ptijdte na eas, bychom nernuseli dlouho Cekat a utijte krasneho vedera.

Za celY krouFek zve Ant. Ondragkio v O. DO MOULTON A OKOLI. Vgem bratrum a sestram kadu Pokrok Moulton els. 27 oznamuji, Fe vYrodni sense nageho tadu bude konana 11. prosince ye 2 hodiny odpoledne. V teto schtzi budou voleni tadovi Utednici, proto v gichni bratti i sestry by meli se dostaviti. Jest to smutne, tak bratti i sestry sense malo navStevuji, myslim, ze vg ude jinde se lepe pracuje jako u nas. Prato, bartti i sestry, obracim se na vas a tadam vas jmenem Utednikir na geho tadu, dostavte se ye vetg im poetu 11. prosince. Jest to schtize vYroeni , a proto by mela byt navgteva tim vet gi. Utednici se valy do schtlze dostavi a schilzi zahajit nemohou pro nedostatek elena. Tedy aspori jednou za rok. 0 hojnou freast jmenem na geho tadu tada, a bratrskYm pozdravem Jan Mikeg , ptedseda.

Obrodu a ptestavbu stareho politickeho 'Sivota Csl. narodni socialists hned u sebe samYch zahajili einem: Cele stare ptedsednictvo strany a generalni tajemnik odstoupili. K takove pronikave hloubce, opravdovosti se neodhodlala dosud Fadna strana. Takova rozhodnuti opravdu vzbuzuji duveru a respekt. Takove ptikladne einy, samy u sebe zaeinajici, jsou i praktieke. Umotriuji a uleheuji stranickou ptestavbu a kus uz ji ve svem vlastnim Useku udelaNove etytelenne vedeni narodnich socialist!) zmocneno k tomu, zahalilo jit jednani se vgemi, kteti to s obrodnym pfebudovanim nageho politickeho tivota mysli tak opravdove a vrouene, jako oni.

Roku 1905 zapadni Texas sklidil 3,000 buglu pgenice, nyni se tam sklizi at 40,000,000 buglu roene. Wrobni naklady v produkci obili jsou tyto: za zorani pildy a setbu $2.50 za akr, sklizeri a prodejni vYlohy $2 akr, prtilmernY hruby vYnos dosahuje tu $14 po akru. Korny skllzi se v Panhandlu roene 15,000,000 bu ghi, jablek 600,000 bugla, zemskYch ofi gn 67 procent texaske produkce, pekand 20 proc. na.rodni pro-. dukce, ovsa 67 proc. texaske drody. Mimo techto plodin zapadni Texas produkuje roene dnabete a vajec za $31,000,000, melountl za $2,100,000, norek za $4,607,000, sklizi se tu 1,000,000 buslu broskvi, 295,000 buthi hraek a 1,760,000 liber hrozna.

Rad Ceski Prapor cis. 24.

Temple TeXat. bratti a sestry!

Innto vas laskave 'Zadam, byste se dostavili v hojnem poatu do vYrcdni schtze na geho tadu, ktera bude potadana prvni nedeli v prosinci, dne 4., ptesne v 1 hodinu odpoledne. V padu epatneho poeasi o tYden pozdeji v tu samu dobu. Bratti a sestry vezmeme si na vedomi, ze schtze tato jest velmi dtletita a tie vy.1; aduje va g i ptitomnosti, neb v teto schtzi budr.0 voleni tadovi Atednici a rtzne vybory 'P r o rok 1939. Prato jest na nas bychom se dostavilt a zvolili si dtedniky takove, bychom s nimi byli spokojeni a aby byli schopni utady na ne vlotene spravne zastavat. Mame doposud tu nest, to marne nejvet gi tad v nagi Jednote, proto mejme zajem i male a pracujme spnedne v duchu bratrskem o vzrust nakho taclu, bychom si je ji nadale nejvetti udrteli.

Zaroveri upozorriuji ty, kteti jsou s placepozadu, aby pamatovalo svoje povinnosti dati do potadku, neb jinak bychom je byli nuceni suspendovat, cot bychom neradi delali, Tet uponrriuji ty, kteti maji piljelty na certifikaty, dali tyto do potadku. Jest-li nemohou ptjeku zaplatit, tedy pamatovat na zaplaceni trokt, neb troky na ptjoky proti certifikaturn maji bYti vtdy placene na rok ku ptedu.

Tak bratti a sestry, kterYch se to tYka, pamatujte to dat do potadku, neb jest to pro vage dobro a va gich milych, kdyt si budete drtet va g i pojistku v dobrem potadku, neb tadnY nevime, kdy miteme bYt oavolani s tohoto sveta. A proto si bereme na ge pojistky, aby pomahaly nag im milYm portstalYm, at my jim nebudeme mod. pomahat. Tak se zatim mejte v gichni dobte a pamatujte v gichni na ptigti schtzi.

Poeasi doposud mame suche. Dostali jsme jen par malYch de gtikt. Nu, mejme nadeji, toho potro g e bude vic a vic, at toho koneene bude dost, kdy se zase bude natikat, k jest toho jit moc.

S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil, taj.

Houston, Texas.

Ctena redakce a etenati!

Zase pticha.zim s tro gkou nagi einnosti do trlYna. Temito tadky vam sdeluji, ze v nedeli tile 11. listopadu dava fad Pokrok Cis. 88 divadlo pod nazvem "Divei vzpoura". Jest to veselohra a doufame, ae se varn bude libit, a se vi, ze v kuchyni bude take zasoba vgeho dobreho ,tedy vas zveme v hojnem podtu. Tedy na shledanou dne 11. listopadu.

Kdyt jsem tak ph torn ,tedy se take ut zminim o nakm programu na vanodni svatky.

Jako katdYm rokem, na g tad potada program a nadilku pro deti zdarma, tak i tento rok nag ad chce vyjiti vsttic na gim elentm i navgtevnikam, a bude potadati program takovY, abyste se nenudili a va ge vesela mysl nebyla zkalena ,ale bude-li to v na gi moci, tedy vagi yeelou mysl vyvrgime na vyggi stuperi, neb maji to bYti vesele vanoce, ne? Mame v ge odlotiti a, s veselou tvati hledet budoucnosti vsttic.

Prvni east programu sestavati bude z nagich detl. a tu tadame maminky, aby se ptihlasity s detmi v sini u sl. Bessie. Budeme yam velmi povdeeni, kdyt nechate va ge deti na tornto programu deinkovati. Druha east sestavati bude z tech dorostlej gich deveat a middenet v tanci " U svateho Antonidka" a "Mlada vdova", a pak to se vi, to Santa Claus. Po divadle se o tomto je gte zminim.

Prvni etvrtek v prosinci, totit 1. prosince, jest schtze tadovYch sester a dopoledne jako obyeejne, tedy jste, sestry tadany, abyste se zase v hojnem poetu dostavily. Na shleda-' nou!

V poslednim Vestniku jsem se pozastavila pti poznamce sestry Ctvrtnikove, kde se zmi-, riuje o nav gteve sousedniho tadu, totit- nageho, to byl v hojnem podtu zastoupen. Co se, mne nemile dotklo bylo, k jak to ptiglo, ted. po 4 rocich videla sestra Ctvrtnikova nage eleny, adkoli mohu s distYm svedomim '2e nasi Cleni je gte vtdy podpobli katdY podnik sousedniho tadu, aokoli se to nemOtO

ViSTNIK

sttedu,

rici o radu gteranik. Nebyla bych se o tomto ani zminila ,ale co pamatuji, vtdy byl vyjmenovan kde kdo, ale o vedlejtim tadu _nebyla nikdy ani zminka. Tedy prod ted'? Ctenati, kteti sleduji dopisy, po teto poznamce jiste si no takovY tad ut mohl davno podporovat ten men gi. Adkoliv my jsme nagi povinnost vykonali virei tomu slab gimu. My nestojime o tadne lichoceni ani pochvaly a neodpovidali jsme na tadne naratIty &Ilene na nag tad, ale tentokrate jsem musela a dinim to na svoji pest, ze se zastavam nagich dlend a taclu. Nag cil jest ku ptedu, ale ne fleet nekoho; my milujeme shodu a pokoj.

S pozdravem, F. J. Olexova.

KALENDial "AMERIKAN" PRAVE VYgEL. Zima se svYirrii ponuryrmi dny a dlouhyimi ve eery je ptede dvetmi a poslala nam do redakce svoji visitku v podobe vtdy vitaneho kalendate Amerikana. Je to jit 62. roenik, kterY jako chni jeho piedchfidcove obhajuje povest "Amerikana" jako krale eeskYrch kalendatil. Krasna, fiprava, pane aitelny7 tisk na hladkern papiru a ilustrace, ktere svoji jasnosti ptipominaji na fotografie — to jsou zevni znaCky tohoto kalendate, eitajielho se svymi eastemi: kalendakovou, zabavnou, humoristickou, historickou, pouenou, informadni a' oznamkovou 288 stran.

Z obsahu zabavneho uvadime zvlaSte novou praci redaktora kalendaie R. Jaromira Peenky, romanek "Promena strYce Zaneviela" s latkou Cerpanou z uddlosti z leto'Sniho slavneho a tragickeho roku, povidku "Cernohorka" od znameho spisovatele Bedticha Moravce, humoresku "V posledni chviii zachranen" od jihoamerickeho krajana, Mt. Al. Hory, novelu "Slavnost drake" z ovzduSi Olny ad Jana Palovice, povidku "Hute" ze aivota delnikti na Ostra ysku, od spisovatelky J. Brotove-Male, humoresku "Filip Cincvarek na divokem Zapacle" od M. FolkoveBelohlave. Mimo to obsahuje zabavne, east celo utadu menSich povidek, Crt a basni. Nektere z povidek jsou umelecky ilustrovany a mimo to je do textu vlotena cela kada zdakily'rch dasovYrch obrazkil.

Neobyeejne zajimave jsou stati "Z parneti starch eesko-americkYch osadnikt" a "Ze tivota krajanft v dalnYTch cizinach", ye ktere podava svoje dobrodrutne zku'Senosti z Francie, Riviery a Maroka nyni v Argentine tijici krajan Jarosiav Cettl.

Dye historicke stati trvale ceny jsou: "X. vSesokolskYr slet" a "Cerny rok 1938" s nim tragicky7ch uddlosti, jicht obeti se stalo Ceskosloven.sko, at do neblaze pamatne konference mnichovske, a oloupeni republiky o jeji pHrozene hranice a o krajova, pasma.

To je pouze zbetnSi piehled obsahu novella kalendaie Amerikana. Ke katdemu vSitisku pHpojen je titulni obraz, scena z obrovske esl. manifestace v chicagskem stadionu a mimo to je v kalendati tada celostrankovYch ilustraci z pamatnYch uddlosti uplynuleho roku.

Cena kalendate Amerikana je v Chicagu 50 centt, mimo Chicago i s po gtovnym 60 centt.

Lze jej objednati u vydavatele: Aug. Geringer a Synove, 2520 S. Pulaski Road, Chicago, Ill.

Svaz eechoslovann Cis. 92, Ft. Worth, Texas.

Mill bratti a sestry!

Oznamuji yam, k jsme se usnesli oslavit to americke posviceni, ktere ptipada na dtvrtek, dne 24. listopadu. Vgichni jste srdeene zvani i nagi ptatele a znami, neb budeme mit krocanni obed i vedeti v na gi sini a ani jitrnieky se zelim nebudou schazet. Odpoledne bude se hrat "bingo" a pri samohraci hudbe si i zatancujete; mime i hodne deskYch kust. Vstupne zdarma a porce na pro .osobu 35c. Ptivedte katdY i svoje ptatele a zname. Sestry jsou tadany, by die =triosti ptispely do kuchyne, a o tiznive bude take dobte postarano. Bude to takova ptatelska zabava, katdY se mute bavit dle sve chuti.

Sestro Wrublova, postradame Vas. M eas, ten nelepk lekat, Va gi bolestnou ranu doufame,ze opet mezi nas zavitate.

ZpevackY kroutek z Dallas oznamuje, to se-• hraje pane divadlo na Den Diktvzdani, Skoda, ze jeden nemiite bYt na dvou mistech najednou; snad jindy bude lepgi I pan Vagut jit na nas zde zapomel. Vtdy sleduji v novinach, kdy ptijde Fort Worth, ale marne. Ten potitek jste nam nemel, pane Vagut, brat.

Aa bolno je pti dteni vgech tech zprav o to nagi drahe oteine, jak po kusech je trhana. A cot ten ubohY aeskY lid, kterY ptipadl v uchvacenem tzemi Hitlerovi, co ti chudaci vytrpi, a ani nevi jak bude dale, a zastani nikde 'tadne. Ale co platne v gechno psani a naiky, s tim uti nic nespravime. Zde jsme opravdu jako za vetrem, hezky uschovani a piece se mezi sebou hagtetime. Katda dosti mala chybidka se vidi na druhern a v novinach zvelieuje. Jen sve vlastni chyby 'tadnY nevidi; a jsme p i e c e vgichni lide, tedy chybujici. Papir pry v gechno ptijme, ale east • skutednost je jina. Ba mnohY si bere za heslo: "Miluj sveho blitniho, a kde mutes, lizni ho!"

Se srdeenYm pozdravem a na shledanou v nagi sini ptigti Ctvrtek!

Marie Juranova. • BRATR PROFESORA 111iCKA NA SMRT ZTtRAN POIAKY. Z Austinu se sdeluje, 2e Dr. Ed. Mieek, nag profesor Ceske keel na Texaske statni universite v Austinu, dosud neobdrtel zpravy o sve matte, ale jit vi o svem bratru — lekari Jaroslavovi. Jeho ptitei z Prahy poslal mu vYsttitek z Narodnich Novin, jet ptinesly zpravu- z Morayske Ostravy: "Dr. J. Mieek na smrt ztYran Polaky. — MUDr. J. Mieek, obvodni lekat z Bysttice nad Olzou u Oeskeho Tegina, rodem Slezan, byl v noci na 1. listopadu 1938 pod zaminkou, aby se dostavil k tetkemu porodu, vyvolan yen. Kdyt uael nekolik krokt, byl obklieen a vyzvan dat ruse vzhtru. Pote byl povalen a ztYran i postkelen, take ztstal v bezvedomi letet. Ma ptelomena zebra, 'IterateTie prsty u obou rukou, je posttelen do nohy a face zbit na celem tele. Ve etvrtek byl ptevezen v beznadejnem stave do okresni nemocnice ve FrYdku."

S krajanskYm pozdravem Jar. E. 2ivnSr„ zpravodaj.

Za volnost lidskou — v nas kdys rozkvetla! — dues stag tiech, jak druhdy za ni staff: to myglenka, ktera nas ve hrob smetla, zas k slave vznese nas jen dal, jen dal:" J421 Ne.rUda.,

n.,:,_..pacr-ia 1938.

Fort Worth, Texas.

Cteni bratki a sestry!

V posledni schfizi spravnlho vYrboru jsme se usnesli, by vachni Cleni vYboru se dostavili v nedeli dne 27. listopadu v 9 hodin rano do schtze nasledkem mnoha nevykizenYth a novYch zaletitosti, jejicha vyfizeni jest nutne. Tet se bliti vSiroani schtze tadova, a bude tieba, by se elenstvo v nejvetaim poetu dostavilo do teto schfize. Tet se chci zminiti o tech rfiznYich povidaekach, jet se zde rortrueuji a to ponejvice na rozich ulic, kde se pokadaji schilze a tam vaelijaci Tide nizkeho charakteru se otiraji o einnosti nakho kadu a radi by kadu akodu Bratki a sestry, upozorfiuji vas, abyste takoqm teeem nevenovali pozornost a dostavte se vtdy do schfizi, abyste vedeli, oe se jedna.

S bratrskm pozdravem za apravni vS7bor Rud. Koei. du Svaz -oechoslovanii, Cis. 92., SLUZBY BOZI V DEN DIKUVZDANI. Anton: 27. listopadu. Industry: rano; Fayetteville, odpol.; Rosenberg, veeer.

Josef Hegar.

Na vymezeni novS7ch eeskoslovensk*ch statnich hranic podilely se at na Rumunsko, jehot postup je fictyhodnyr, vaechny sousedske staty.

Pet etap odstupovani uzemi Nemecku je dostatedne znamo. Polsku 3sme postoupili nejdkive TeSin, Bohumin a FrS7dek. V druhe etape, tesne pied videfiskS7m rozhodeim vS7rokem, dohodli jsme se s Polskern, Ze mu odstupujeme jeete slovenske fizemi na sever od Oadce a zapadni Cast Javotiny, t. j. severni Cast VysokYrch Tater.

A nyni rozhodeim vYrokem postupujeme Mad'arsku jinni slovenskou a podkarpatskou nu s• Kogicerai, Komarnem a dal gim. To je naeena., zaplacen,^ :., -,Trtnsterrri mini.

Ve str,ecin, 23. listoas.dn El Campo, Texas.

Ctena, redakce a etenatstvo Vestniku!

Jsem zde zas a povim y am neco od nedele do riedele. TS7clen utekl takika pti same zabave, krom toho to nebylo zabavou jeti do schrize na, kho tadu, kdyt jsme vrazili• do dente a nasledovne Seredna cesta, neb nano spolkova, sin je na venkove a tak jen cesta dobra, kdyt neprOi. Stojime na rozcesti, mame, nemame jet: na levo k sini, jatku na pravo do El Campo. Zaboeili na pravo k highway 12., jak jsme se na tu 12. dostali, to byla nano vec, a uznali, nemeli jsme se tam pouStet. Jeti starou cestou by bylo prochodici, ale my chteli to vzit na, rovno, kde jsme jegte nikdy nejeli. Cesta rovna jako kdyt bidem mrskne, ale derna jak Cernoch. Na hajvej ut to-Slo k El Campo, kdet katolici odbYvali slavnost, a to se vi, my jim to take pomohli oslavit. To yam tam bylo BartoSri at hrriza, nebudu jmenovati jen Romana Bartok, vSak ho znate toho advokata, on nechtel \Tait, te jsem ten statieek B., pak se mile ptal, jak jsem k tomu jmenu ptisel, ja, mu odsekl, te jsem ho podedil jako on. Plitomen take jeho fotr. To nechme slavnost, snad dopadla dobke. Dtive net jsme odjeli, te snad zazpivana bude eeska hymna, ne "Kde domov mfaj?", ale "Hej Slovane!" a ja vybidnut, bych jim take jako vypomohl, jatku mote! Nevim co toho priCina, jeden hlasek se tam ozval, a ja, take ut oteviral hubu (rozumejte Usta) a vk umlklo na raz. trmysl byl asi clobr3i, ale ne odvaha pied jinonarodovci a hlavne asi Wind. Toto bylo, jak jsem se jit zminil, v nedeli. Ten tYden ye atvrtek desky film "Jeji lekat" ukazovan p. VaSritem, mot zajimavY, a takoveho nee() by si nikdo nemel nechat ujit! Na druh3i den v patek jsme se sridastnili divadla v Hillje, kdet tamnejel herci zahra1i "Rozmysli si, Matenko". NayStevnikri straSnYch, cot asi heree uspokojilo. Sehrali vSe prvotildne. OvSem nernel bych se plesti do jejich reviru, neb tam maji dobrou zpravodajku ses. pi. liradeenou, a jednu jako pro divadia stvotenou. Bratte James!, potom to svoji 2ene nezavid', i ty jsi pudy gut! Zas v nedeli, jak jit bylo zdeleno, s br. Senkytikem do Nelsonville do schrize tadu Vesmernost Cis. 68., kdet nekolik mladYch Clenu. Onen fad zasluhuje take vyznamenani. Tot vezmu to z gruntu. Br. 8enkylik zastavi u nas, jen se zminil, jak uvidel Emanovi tri pekne deti, te by je mel take dat do Detskeho odboru. Eman byl jaksi pti dobre naiad& tak ptikYvl a ut to bylo. Casu mnoho nezbYvalo na jakesi okolky, abychom nezmeekali u onoho tadu °bed, na ten ja davam vtdy nejvetk driraz. Tot jedeme po 71. cimentoye at do Columbus, pak po derne at za Ellinger, uhneme na pravo, take po tvrcle, ale br.

8enkyfik -tu tvrdotu mot nechvalil na rafy, tot jak to udelali, tak to maji. Zastavime ye Fayetteville v Hlavni Utadovne, kdet byli pravo pti nejpilnejk praci bri. ritednici s hlavnim detnim vYborem, s bratti Raymond Prasatik, Chas. Navratil a Wil. Nesuda. To se vi, te nas pane ptivitali (to aby ne!). Bratil nam ukazovali mapu, ale vlastne popis s kresbou farem, kde jaka, budova stoji, a vk na farme zatizene, i poloha Ci spad oznaeen. Neptal jsem se, jestli ten nakres se tYka farem, ktere Jednota vlaste neb na ktere Jednota ma udelat pujeku. Uznavam, te takove oznaCeni je ku prospkhu nagi Jednote, a je to neco praktickeho a dobrY napad, at' to byl kdokoliv, kredit mu ns, to! utednici by mohli ye Vestniku povedet lope jakaco! Poznav take taj. br . Kubenu, znal jsem jednoho mlacleho Kubenu, jeOte jak br. Tapal vydaval Vestnik. Seznameni b; to nahodou. Jde elovek, mrij spoleenik ho vita, jatku, co za mladello pana? 2e mladY Kubena. Ja zvedavec, te co nese v paeku? A on te sweet bread na °bed.

Kdepak ja, tenkrate vedet, co je to za kram ten sweet bread. MladY Kuriena nevedel, jak se ten kram jmenuje Cesky, ani po mora ysky, ala pctvrzoval, te je to strakie dobre. Pozde,ji jsem se o te straSne dobrot y ve Vestniku zminil, a br. Tapal' nam povedel, te ten sweet bread je po Cesky brzlik. To ino gna nebyl tento Kubena. Kdyt tak vykladarn v te H. U. a torn seznameni a nemohl jsem vzpomenclit ani jak se ta dobrot y, jrnsnuje, a, abyoh. piitemnYm naznaOil, Saham si na podbradel: a jmcnoval jsem to jakesi 2162e, v torn br. Navratil vystihl, co a jak, a hned to jmenoval sweet bread a Cesky

VASTNIK brzlik. To je hlava! Kdysi jsem to Vedel,. ale zapomel, at to pflpomenuto. Toz jedeme dale do toho slavnehoho Nelsonville, kdet jsme mam za to, srdeene ptivitani bratry Shillerern a Jos. Seveikem a jinYmi. Dekuji br. 8eve'akovi za zvlaete se tam o mne starani, nejvice. pti obecle. Jak jsem polozil ltici, tekl jsem ,jak ten cigan, te ut nemam mista ani pro med. Motna,,, te jeg te nevi jagaco to bylo s tim ciganem, tak to povim. Cigan pracoval pro farate, a kdy2 ptiko k obedu, kuchatka pkinesla ciganovi dosti jidel, te se cigan nacpal co nejvice mohl.

Kdyt byl hotov, farat pobizel: "Cigane, jez", ale cigan odpovedel:, "VelebnY pane, ut nemam mista ani pro med." Pak kuchatka pkinesla faratovi na stul pedeneho noraka. To se vi, 2e asi vonel. Cigan se pokukoval a asi olizoval, nevidel jsem ho, ale jednako 2e jo! Fara,t se pta: "Cigane, jeSte bys jedl?" Cigan ptikYvl. Farah povida: "Cigane, vSak jsi povidal, to ut nemae mista ani pro med." Cigan: "VelebnY pane, to je tak: kdyby byl pin* kostel lidi a jde veleb nY pan, plac se udeld." Tak to bylo i se mnou; mista ani pro med, ale kdyby mite byl nabidnut makovnik, plac by se byl udelal. Jednako mezi tolika pediva a te sladke dobroty, byl-li tam nejakY makovnik, te ho br. Ray. Prasatik vygtrutal, neb on je za temi makovniky take jak posedlY, tak jako ja. On take Raymund ze vkho ovoce nejrad gi makovniky. Zapomel jsem fici, te za nami take k obedu dojeli bit Ed. Marek, Chas. Navratil, Will Nesuda a jak jit vite, ten milovnik makovnik y, br. Prasatik. Br. Ed. Marek uevdl do Jednoty asi 10 neb 12 novSrch mladYch &exit. Br. Marek udelal proslov v jazyku anglickem, cot nynejk mladet lope pochopi. Pak promluvil br. Chas. Navratil v jazyku deskem, br. Nesuda anglicky Naposledy promluvil br. 8enkYtik, jet' on dobrSTm kem, neb mluvi jen nak obydejni tedi, te mu katcIY musi rozumet. Ku posledku i toho pletkaBartok tam ptipletl, to asi jako kdo ie ho jeete nezna, aby si ho take okoukl. Zkratka, omaloval me tam a chvalil, te jsem tomu sam ani nechtel \refit. Tak trokdku jsem uvetil, kdyt br. Marek v jazyku anglickem vysvetloval jagaco jsem za pisalka do novin. Byl jsem, ale vlastne nebyl jsem nucen ptedstoupit pied fedniky a jim pane podekovat a pied obecenstvem ne jen jednou ale dvakrat se pelme uklonil. Paneekove, ja, vim co je sluOnost. VSIchni feenici byli odmeneni tleskotem.

Zas neco dale, tak pti fedi br. Prasatik si me stetoval jako hlavni ridetni vSrbor, te nemiltoU v fietech najit tadnou ani dost malou chybieku.

Ja tu stitnost zdeluji br. Markovi, on na to, bratte Bartok, oni te to tam musi mit vee spravne na jeden cent, jinak te by to bylo vraceno z Austinu, kdet musi skladat neb ptedkladat fray k prohlednuti, a kdyby jen jeden cent, te by museli tak dlouho pracovat, at by ten cent vynaki kam path. Pfisnost je pfisnost. To u nakho fo,du nejsme tak haklivi. Dekujeme zde jeSte i za bratra 8enkyfika za pohosteni a vOechnu Uslutnost nam prokazanoti.

Bereme to k domovu. Zastavili jsme jeite ve starem Fejtvilu, posilnili se, ja, pivem, br. 8enkylik sodovkou, ale potom se mu nevysmivejte.

Br. 8enkytik me odevzdal nak mame v tom nejlepSim potadku.

Obdrtel jsem karetku tohoto zneni: Weinert, Tex. -- VatenS7 pane Bartok! Jsem etenatkou Vakch pletek. Mohu smelerici, to east° i dosti poueeni naka jsem ye Vakch pletkach. Vgak posledni Vat dopis ye Vestniku nechapu. Ta slova, nadavat na Hitlera vede k nesvarrim mezi nakm a nemeckSr m narodem. Prosim, jestli mate souseda co se zlobi, jestl nechvalite Hitlera, tak na nej upozornete ritady.

Dobte smSTOlejici Nemci sami se za to co Hitler dela, stydi, tikaji tomu derma ski/ma. Zde je jedna ttetina Nemcri a mam je v rodine tak jako Vy, ale pro hitlerovinu mam to nejhorAi opovrteni. S pozdravem, Anna derik.

Ctend pan! Gerikova, nenavidim hitlerovinu tak jako Vy, ale mam za to, te co se stalo, stalo se, a my to nenapravime, a tak si jen jako schlazujeme tahu. Ziji se sousedy Nemci v te nejlepOi shode, a dokud oni daji pokoj a nene.davaji na nas, prof bych ja co tdeinal r. Tak jsem to asi myslel, cot pi. Gerikova nemritete chapat. Kdyby nekterSr zdejei Nerdeour meal nadavat na expresidenta Beneee, poelu na nej

Strana 7. naeeho br. Dresslera, ten ma, tu naturu chytit Nerneoura pod krk. Pamatujte, pi. G., 2e veteina Nemcft je prvne Nemcem, pak teprve obtanem Spoj. Statt. 0 tomto si mfiteme jeete vice povedet, at pki ptiletitosti. Pieete spravn ,.; a peknou rukou, mela byste dasteji psat do Ve',iniku neb do techoslovala, i nas! El Capin,,ke.

Svobody, ktere jste take etenatkou.

Br. Hlotek me tady na potkani potadal. abych neveeel hadisko na fenc, te on ptieti den bude tenit jeho posledniho syna. Nepta1 jsem se, koho si bude brat!, ale mam za to, to asi tenskou. Jeho ptani vyhovuji. Tak ut take br. Hlotek ostane sam s jeho mamou.

Milovnici Ceske hudby, ut dostanete z Omaha, Nebraska, celY program, od 6:15 do 7 hod. rano. Tam jsou jeete nevedomi, neb oznamuji jeete Bohemian music.

Ti Merlikovi na to znaji elapat katdou sttedu, jen kdyby jim to druhe stanice nepsuli.

Tak jsem vam toho natmaral a troeku jako na honem, a tak je to pate ptes devate. Zorano ut mame, at na nekterY akr, kterY je jeete pikovat.

Pozdrav \Teem a na zdareaky a dela punt-lk.

Statitek Jos. Barton, Sokol Houston a tad Stefinik, Houston, Texas.

ZA BRATREM 2ALUDKEIVI. Sedim a myAlenky me bloudi. Pted chvili odekl tadovY bratr, aby nam zvestoval smutnou zpravu, to nat dobrY bratr, Frank Zaludek zemtel. Bratr tadovY, ktery venoval deb'? svri tivot narodni praci. Sokol, kterei r by pro Sokolskou jednotu snesl jak se kika, roodre s nebe, a hlavne dobrST mantel a milujici otec odekl, ,aby se vice nevratil. S jeho klidnou povahou, jeho usmivajici tvati a jet lask q -vYmi,pozbujcslvykeatrmi, skal si tim tolik pfatel a byl milov(m vgech. Do srdce se nam budou tichounco vk..a.dat jenom dobre vzpominky na nej.

Drazi pozristali, neplaete. Bud'te silni a p i1ejte mu ten tichY spank. Andel bledY, nem dotknuti ho klidne uspal. S tichou resignaci vzpominame, co mohlo lokt, a co se nespinilo, a jit na odchodu do neznarna se nespini. Vtdyt' ut to srdce v stall a o nemoci po nidem netouti, net pa klidu a odpoeinku. ta hlava starostliva, nemrite se jeSte klidne musi mit trpelivost a statednost at do posledka, aby byla rodina zdrava, a O't'astrod: 2ivot je boj velik3"T a blaze tomu. kdo statedne at do posledni chvile. Bratr drti 2aludek vykonal svoje povinnosti, neb pro rodinu mnoho, ktera ho milovala neb m l zlote srdce. To zlate srdce tatinkevo. Tet ddti sokolske a my vSichni jeho spolkovi ptatele budeme vzpominat a kdykoliv pohlednernc na jeho misto, °di roam zaslzi. Na shledanou v onom lepkm kraji. Vetime-li v tivot posmrtni, ptemrSlime-li take nekdv o torn, je-li za hrobem a ma-li vezdejk net tivot nejake pokradovani v torn neznamu. Nejsem, abvste si mysleli nejak mot vetici, ale take neverec nejsem. Ne, te bych se smrti bala, ale myNenka, to bych se po smrti nemela s tdmi nejdratSimi, jet jsem mela zde na svete rada, td mne desi a nuti mne o torn nekdy pl'emyket. Mili ptatele, nebyla by to krasna, ntecha pro nas, te smrti nekonei vOecko, te se rase sejdeme. Ta vira by nam tolik, tolik potnahala zmen giti bolest, ktera hlode, v srdcich pozristal3ich.

Jrnenem vkch stekolsk3")ch deti, kter6 mely br. Zahidka opravdu rady a vribec celeho Sokola a Menu tadu 8tefanik, vyslovu:i vOem pozristalS7m, hlavne pani Zaludkove a detem, hlubokou soustrast. Necht' je mu picario odpodinku a klidu.

Za vgechny ptatele, Karla etvrtnikova.

Rid HvezdnatY Prapor, eislo 55., West, Texas.

Uvedomuji timto Cleny nakho tadu, by se vkchni dostavili do schrize prvni nedeli v prosinci a hledeli zaplatit jakoukoliv dluhujici eastku. Zaroveri budou volby fitednikri, tak bratti a sestry dostavte se v gichni. V ,pacz nepfizniveho podasi bude schrize druhou nedeli.

S bratrskS7m pozdravem, Louis Gerich, fleet.

Strana 8.

EDAVNA vladni krise v Japonsku, pki kteN re musel zahranieni ministr Hirota kapituta-, at pked armadou, nadhazuje otazku, kdo buts vladnout nad azemim dobytYm v Cine a joky osud tam 'deka cizi zajmy. Zkizeni tinskeho iiiadu armadou, *dint dostala armada do rull; vedeni ministerstva zahraniei, je vYmluvnou odpovedi. Cizi zajmy v Cine nedeka, nic ciobreho.

Oinske i japonske podniky v tine maji laYt armadcu, jet bude brzdit a omezovat obehadni einnost zapadnich spoleenosti. koliv japonske akady se snati v gemotne rozptYlitobavy a podezkeni cizich zajmu v bine, pohled na skuteenY sta y veci stadi, abychom videli, jak Japonsko pronika do vetginy ooret, nejVice v tabaku, petroleji, vine, cementu, 2orce, uhli a lodni deprave.

Tabak.

7,,%aoho let byla Britsko-americka tabakova spolecnost nejvetgim vYrobcein tabaku a cigaret v tine. Nemela v gak monopol v tomto prilrayslu, jak je -patrno z podtu vatnYch konkurentil, jako Nanyang Brcthers Tobacco Company. Kdyt v gak japonska, kwantunska armada, okupovala Mancitusko a zavedla ritzne ho:pcciatske "reformy", meal se vykonavat na 13. A. T. (British American Tobacco Company) natlak. Byly to hrozby, vyj ednavani, rtzne dinlomaticke pkipominky a pokyny. Koneene sp.:leer-lost usto-opila. Do spravni rady mandukuske filialky byli pribrani japongti keditele a B. A. T. svolila k rozdeleni trhu se japonskYmi konku,svYrni merle renty.

S vekejnou podporou armady pak 10. bkezna tehet, roku d y e japonske spoleenosti v Mand2usku, ve snaze soutetit s B. A. T., se rozhodly zkidit men gi filialky a rozdelit si sfery vlivu.

Mocna spolecnost Toa Tobacco Company, fiTabakoveho akadu, dostala bolialka hatou vYchodni polovinu severni diny, s yesnicemi a mesty podel teleznice Tiensin-Pkow. Meng i Mandtuska tabakova spoleenost dostala zapadni pclovieku Hopeje s hustYmi populadnimi oblastmi podel telezniPejpin-Hankow. Japonske tkady nedovoli 't.Adne jine japonske spoleenosti vstoupiti do teto oblasti.

Zajmy Toa zfidily scsterskou spolecnost, Severceinskou tabakovou spolednost Toa, jejit kapital bude zvfgen na 10,000.000 yent. Spolednost roz giki svou tovarnu v einwangtao tak, bude roene vyrabet 1,500,000,000 cigaret.

Jetta Severni Cina spotkebuje roene na 35,C00,000,000 cigaret a dvd nova japonske spolednosti vyrobi v prvnim roce dohromady ne vice net 6,500,000,000, bude B. A. T. prozatim zasobovat nadale vet ginu severoeinskYch kukakt. Avg ak •tyto dve finny jsou rozhodnuty jednou pkekonat tento cizi koncern.

Krome toho bylo do Sanghaje dopraveno podloudne obrovske mnotstvi cigaretoveho papiru bez zdaneni. Byl vyroben v Japonsku, dopraven na japonskYch lodich a vyloclen v pkistavech obsazenYch Japonci. Zaplavil trhy tak, to hrozil zp-tisobit stagnaci v cigaretovem obchode. VYsledkem toho je, to cizi tabakova to, kay plati vysoke done (100 dolart na 50.000 igaret). kdetto Japonci se danim vyhYbaji, 1-„rodava„jice svii • papir malYm podniktim, ktere vyrabeji cigarety napodobujice dobre zahranidni znaely.

Petrolej.

Orientalni rhapsodie v petroleji je, stelne ordcel-votici melodii. Dne 18. dubna oznamily af•edni prameny v Tientsinu, to "einske, japonske a mundukusske zajmy" se rozhodly zalotit novou petrolejakskou spolecnost v Severni tine " ye shod, s japonskou narodni politikou".

Bade mit 20,000,000 yam). kapitalu, kterY spoledne Japonska federate petrolejakskYch spoleenosti, Mandtuska, petrolejkik spolednost a Korejska petrolejakska spolecnost.

Nova firma zaklada svou spravu na japonke politica pohonnYch latek a je fizena z ministerstva narnotnictvi v Tokio.

Nyni se u2 konaji pkipravy ke sloueeni jar )nskYch petrolejakskYch agentur v one oblacti pod jednotnou spravou, k rozdeleni tr-

VESTNIK

Loupeiivi Tokijai Sogunove hi a k vytlaeeni — s ochotnou spolupraci japonske armady — ve gkere zahranieni a dinske konkurence. Budou sloudeny: zajmy Idemitsu (agenti mandtuskYch a japonskYch petrolejakskYch spolednosti), Tasin Company, prodavaji petrolej za Ogura Oil Company. Korejska, Kokunska a sayamska petrolejakska spolednost a nakonec nezbytna petrolejakska spolednost Mitsubigi.

Vina.

Jakmile japonska, armada vpochodovala do vnitkniho Mongolska a zaeala formovat hospodakskou politiku teto oblasti, dostaly japonske zajmy monopol na obchod s vinou.

Metoda, jakou se to provedlo, je velmi jednoducha. Da vnitra zeme se dovolil pkistup jen Japonctun, ti kupovali od hladovej gich koeovnikt virtu za nejnit gi ceny. Hned po to byl zkizen Cech mongolskych obchodnikt s vinou s kapitalem 8 miliont yent, jent dostal monopol na nakup viny.

UCastniky jsou zajmy Mitsui a Mitsubigi, obrovska 'pkadelna ba ylny Nanegafub, Kanegatsu a s., japonske vinakske spoleenosti Mamo, rnandtuska poleenot dobytkakka a spolecnost Daimoo.

Cement.

Cement bYval vtdy silnou strankou Japonska na orientalnich trzich. Zahranidni podniky vgak jej mohly neomezene dovatet, vyrabet, nebo prodavat. Nyni ut tomu tak neni.

Vgechny cementarny v oblastech obsazenYch japonskYmi oddily byl "na eas pkevzaty" loupetnYmi japonskYmi barony — Mitsui, Mitsubigi a jinYmi. Sanghajska cementarenska spolecnost byla pfmenena na "spojene" einsko-japonske podniky pod kizenim spoleenosti Onada a prodej vyhrazen spoleenosti Mitsui Bussan Kai ga. tinkb, cementarska spolecnost v Lunghau ,s kapitalem 2 miliona dolart a vyrabejici deset tun raasiene, bude tizena spoleenosti Iwaki Cement Co. Prodej bude obstaravat MitsubiM Saji KaiCa. Konedne Severozapadni cementarenska, spolecnost v Taiyuanu, vyrabejici 2.000 tun mesiene, bude kizena firmou Asano.

Kdyt japonska armada obsadila Hopej, S. S. S. (Special Service Sections — Oddeleni specialnich sluteb), jednajici vs prospech Mitsui a Milsubig i, radily britskYm a gvedskYm majiteltm spolednosti ding Hsin ye vYchoelnim Hopeji blizko Pejpinu s kapitalem 14 rniilont dolart, ktera byla pked valkOu nejvet gim vyrobcem cementu v tine, aby se prodala. Tento potadavek se setkal s raznYm odmitnutim, a koncern ztilstal zavfen. Tak S. S. S. svird pevne Oing Hsin a japonske spoleenosti drti Severni tinu s jeji roani spotkebou asi 500.000 tun.

Mouka.

Dlezi lorikYm zatim a leto gnim traa'em normalni spotteba mouky v Severni Cine, let 'dinila 1,500.000 pytl-a rnesidne, klesla na 1,000.000 pytlt. M teprve v bkeznu a dubnu dosahla normalnich else.

Podle vedouciho japonskeho denniho listu Yomuri Civil vkvoz japonske mouky do Severni tiny tolik: v MK 1,005.000 pytlti, v kijnu 1,066,000 pytlia v listopadu 1,402,000, v prosinci 1,592.000 pytlii. Ponevadt tientsinska, a pejpinska skladigte byla zakratko napinena japonskou moukou, klesl pkirozene dovoz do Severni diny o trochu v pkig tich dvou mesicich — v lednu civil 662 tisic pytlt, v imoru 800,000 pytlii.

Za Cechto gest mesicti dosahl dovoz mouky 860.000 pythl, z dehot 740.000 bylo z Australia, ostatek ze SpojenYch state. Tak cizi dovozci, kdysi velmi einni v teto oblaSti, dcvezli do Severni tiny ptiblitne desetinu japonskeho dovozu. Proto tvrzeni, ze dovoz mouky z techto dvou zemi ohrotuje vatne japonskou vYrobu, je nesmyslne.

Mi1110 to "velka trojice" v mlynakskem svete — Nisshin Flour, Nitto Flour a Nippon Flour (pracujici prostkednictvim filialky Sanchi Flour), dostala od armady mlYny, kdysi pro-

Ve sti-edu, 23. listopadu 1938. vozovane provincialnimi vladami gansijskou, hopejskou, suyuanskou a jinYini.

Vgechny vetgi thelne a telezne doly v Severni a Stkedni eine si vzaly S. S. S. hned, jakmile japonske sbory obsadily, a, japonske ni podniky byly vyzvany, aby je uvedly v provoz a tak mohly vyhovet stale rostouci poptavce munionich tovaren v Tokio, Kobe a Nagoya.

Nejvetigi telezne doly v dine v Lungyenu a Caharu — byly dany do spravy Hochu Hungssu, favoriS3vane armadou. Hochu Hungssu ve de take dung-hsinske uhelnd doly, jet yeitkosti preddi jen doly kailanske, kdetto etyti line velke uhelne doly v Severni tine jsou nyni v rukou Japonct. Bohate britske doly v Kailanu, letici blizko hlavni teleznioni trail, jsou uz dlcuho predmetem touhy japonskYch finanCnich kruht. Ut od roku 1934 se snati zmocnit se jich. Ale Britove odmitali dtsledne pradat toto bohatstvi. Valka ptinesla prvni ranu Kailanu., Druhou byla blokada einskeho pobketi a zastaveni prtmyslove Cinnosti v dine. V tomto okamtal - pak Japonci pti gli se svou nabidk3u, aby se jim firma prodala.

Major J. E. Nathan, hlavni keditel K. M. A., odejel do Tokia a podepsal dohodu na prodej 1,700.000 tun uhli japonskYm spoleenostem.

Prodej mel bYt proveden v dobe mezi loriskYm dubnem a 31. bkeznem letogiho roku. Kdyt vytrvale odmital ptijmout japonske podminky, vypukly v jeho dolech nahle nepokoje. Kdyt prispechal naznet, aby zjistil ptieinu, vratil se do Tokia — zkrotlY. Kailanske doly nyni zasobuji sk3ro vYhraclne japonsky prilmysl. Armada v nich potladila rychle delnicke nepokoje, natidivgi vSem delniktim, aby se vratili do dolt pod tetkYm trestem za neuposlechnuti.

Pozdeji se pak skupina japonskYch firem rozhodla vzit do rukou prodej kailanskeho uhli v Japonsku, Mandtusku a Severni dine. Spravu povede poloakedni Japonska, telezarenska spolecnost. Mezi men gimi akcionaki budou Tokijska a Osacka plynarenska, spolednost, Japonska spolecnost rouroven a existujici jiz Britska spolecnost na prodej kailanskeho uhli.

NESTYDIME SE 'AWL ZE POMOCI POTREBUJEME.

Pogtovni zprava z Prahy.

Nehledame pomoc proto, abychom till z milodart jako profesionalni tebraci. Dosud jsme nikomu nezastali dlutni a neztstaneme ani v budoucnu, protote umime pracovat a chceme delat a schopnosti eeskYch mozkt a rukou se nagim narodnim ne gtestim neztratily; naopak: citime jako narodni povinnost pracovat jest, vie a vydatneji vyukt s yYch dugevnich schopnosti.

Nejvetgi nagi oporou v dnegni take dobe mohou vgak bYt na gi krajane v zahranidi. Je pravda, ze se s nimi stale udrtoval styk a ze natere organisace po dlouha leta se tsilovne snazily porn& mezi matetskou zemi a na gimi lidmi v cizine. Ale ani ony nemohly tuto spolupraci zorganisovat tak, jak by si byly ptaly, pro nedostatek finandnich prostkedku a proto, ze statni sprava leckdy neprojevovala dostatek porozumeni. Na gi krajane si easto stetovali do pfehliteni svych pkani a potteb, at' ut glo o organisaci gkol di o hospodakske vyutiti krajanskYch sil. Dnes mame povinnost obratit se ke syYm rodakilm, jicht tije nekolik v cizine, zejmena v Americe, kteti maji potad vtelY pomer ke sve rodne zemi, i kdyt jde nekde o druhou Ci tteti generaci. Mezi na;gimi lidmi v Americe je tada ye vedoucim postavenim vekejnem i hospodatskem, kteti jsou jiste ochotni pomoci nam syYm vlivem i skutkerra Jsme v situaci eloveka, kterY ptirodni katastrofou byl otebraeen a kteremu pomoci je mravnim zavazkem. Neni sporu, ze takovY mravni zavazek citi v prve Lade na gi lid, v cizine. Jde jen o to, abychom jim povedeli, co vlastne se s nami stalo, jak hledime do budoucnosti, jak, jsou nag e plany narodni obnovy. Mame v cizine hodne lidi s velkym organisadnim talentem, mame tam statisice jedinct, jicht srdce tin& v naprostern souzvuku s narodem v Ceskoslovensku. — K. J.

Ve sti-edu. 23. listopadu 1938.

ZMEN1ENE JABLONECK0 Majetek Narocini jednoty severoeeske, Sokola i deskkch spolka v okupovanem azemi propadl konfiskaci. Tak sokolovna v Jablonci n.

J., ktera patti k nejstareim v Podkrkonoei, byla zmen'ena v kasarna pro nemecke vojsko.

Mohutnk sokol byl s pradeli odstranen. Ponevad2 r•zpjate peruti sokola vynutily si vybourani zdiva a rozebrani east sttechy, musili dinovnici jednoty uvest nedavnk sviij stanek do potadku vlastnim nakladem. Dnes tutu nejstark sokolovnu v Podkrkono gi, stejne jako v Pasekach n. J., zdobi velkk hakenkreuz.

Okupovank Jablonec n. J. nema spojeni se svetem. Tti tkciny sem jig nedoela pogta. V nejbliMich dnech zde ma zadit fungovat nemeckk poetovni urad. Rozhlasove pkijimade, pattici neodstehovankm Oechilm, nemecke policie zkonfiskovala. Dodavka mleka, ostatnich dennich potreb, jako masa a mouky, byla do techto mist zastavena. Revise deskS7ch knihoven vekejnkch i ekolnich skoneila se v techto dnech. Raimu nepohodlne knihy jsou znideny. Z nekterkch vytrhany listy. Jen maid cast literatury byla ponechana na svSrch mistech ✓ pavodnim s•avu. Vyhlaely jsou samozkejme jen v jazyku nemeckem.

Na deskkch narodnich ekolach v okupovanem azemi melo lokt zahajeno v pondeli vyueovani.

Zaci Ceske ekoly v Jablonci n. J. se shroma2dili v telocvione nemecke ekoly, kde z pkikazu nemeck3"7ch &oda mel keditel gkoly promluvit o vkznamnem ptevratu. Ceske. deti staly v techto chvilich mleky, se slzami v odich a oslaslavne zvolani a pozdravy musily za no ueinit nemecke deti. keditel Ceske gkoly v Jablond. Oenek Pieman, dlouholetk pracovnik NJS., kte0 se ye chvili projevu vzdalil a po• slavnostni keel teditele mistni nemecke jednottidky, byl okam2ite nucen opustit Jablonec a vratit se do Vysokeho, kde Zije se svou rodinou. Za nim byl vykazan i odb. uditel A. Vosolsobe, kterk nyni 2ije v Tkiei. S nasazenkmi badly vyprovodili na hranici i spray-. ce knihovny uditele Horaka. ftada hlavnich ulic a namesti v okupovanS7ch severodesch mestech nese nazvy osvoboditelt. V Liberci bylo pfejmenovano Masarykovo namesti. V Jablonci hlavni ulice, lemujici zemskou silnici, na jeji2 apravu venovala zeme Ceske miliony KC, jmenuje se nyni Hitlerstrasse. Jeji Cast, vedouci na hranici Male Rokytnice, jmenuje se Henleinstrasse. Nejinak je tomu v cele fade severodeskSTch mast, laicich ✓ okupovanem azemi. Oast zabrane Masarykovy horske silnice, vedouci na Ktkono ge, nese dues jmeno Adolfo Hitlera.

To jsou charakteristicke aryvky poslednich dna. Jsou vesmes bolestne. Tvoil se nave hranice a do domova eeskkch lidi ychazeji cizinci.

Po'Mica bude brzo volnal Z pramenii, ktere u2 jindy se ukazaly dobke informovane, doela do Poholy zprava, ze snad us ptigtiho tYdne ma lokt Polieka apine uvolnena z nemecke okupace. Rieske vojsko odjelo pted tkdnem, v nedeli nasledovali nemeeti eetnici a zastali jen celnici a nepkijemni ordneti. Ti mail hlavy stale horke a jedne z poslednich noci odstranili s budovy okresniho atadu, ktera je v zabrane easti mesta, statni znak. Po zakroku starosty mesta prof.

Vencovskeho a es. styeneho dastojnika par.

Reichmachera byl znak budove °pet vracen.

2ivot v meste je normalni. Ve gkolach se nerug ene uci, mestske sbory jsou v einnosti, venkovane ze zabran3"ich obci ,opattuji si v meste pravidelne sve nakupy. Podle svrchu uvedeneho prarnene ma nova, statni hranice jit asi 750 m od mesta.

Tlupy cikanu budou u nas donuceny pracovat.

Po okupaci pohranienich kraja odstehovaly se narychlo i cikanske tlupy, ktere se nyni sna2i zakotvit y e vnitrozemi. Nejvice je cikany zamoteno Lounsko, Rakovnicko a Taborsko.

• pokud k nam patti, budou donuceni pracovat.

VESTN K

CES1i0SLOVENSII.A. RezceInSr dovoz svrsku z o'bsazeneho Uzemi.

Z vknosu ministerstva financi o celnim osvobozeni upotrebenkch svrekt, jakoa i vkrobniho zakizeni stehalicich se osob uvadime: Stehovane svreky mohou lokti odbavovany eelnimi atady beze cla a davek na podklade dokladu druhu, z nich2 jde najevo, 2e jde o osobu s dkivejeim bydlietem v azemi nyni obsazenern. Podle povahy pkipadu lze upustiti od ptedloleni seznamu stehovankch svreka a podle okolnosti i od prohlageni o daleim pouiivani techto svrekii. Pti torn butPtel projednavany beze cla a davek i zasoby potravin, napoja, paivatin a jinkch spotkebitelnich veci, pokud se dove.2eji v ptimerenem mna stvi. Suroviny, polotovary a hotove vkrobky zemedelca a 2ivnostnika, dova2ene u ptilehtosti jejich stehovani, mohou bkti projednavany beze cia a davek za podminky, Ze dovozce prokale verohodnkm zpasobem (t. j. flay, nakladnimi listy, korespondenci a pod.), 2e jde o stehovani zboti, ktere bylo jeho vlastnictvim ji2 pti obsazeni vyklizeneho azemi a 2e nebylo zakoupeno teprve pozdeji; nema2e-li takovk prakaz podati, potvrdi toto pisernne, ptipadne protokolarne namisto ptisahy. Suroviny, polotovary a hotove vkrobky, dova2ene pramyslovkmi-podniky u ptilaitosti jich stehovani, mohou lokti projednavany beze cia a davek jen za podminky, 2e dovozce, kterk mel sve podnikove sttedisko ji g &five v republice Ceskoslovenske nebo je sem stehovanim pkenaei, prokale verohodnkm zpilsobem (aety, nakladnimi listy, korespondenci a pod.), 2e jde o stehovani zbai, ktere bylo v jeho vlastnictvi jit pied obsazenim vyklizeneho iizemi a 2e nebylo zakoupeno teprve po obsazeni tohoto azemi.

Opevneni stela dve miliardy.

Cizi propaganda, zejmena mad'arska, pokouei se podlomit viru deskoslovenskeho hdu, 2e lode stat mute dale hospodatskk it a dale se rozvijet. Tvrdi, ae pry jsme se finanene zakrvaceli naklady na opevneni a mobilisaci. Tvrdi ze na ge opevneni stela 16, ba dokonce 40 miliard a mobilisace 20 miliard KC. V deskoslovenskein rozhlase bylo toto tvrzeni vyvraceno ttednim oznamenim, 2e za 16 miliard by bylo moZno vybudovat souvisle take opevneni kolem celkch hranic republiky. Je Veak znamo, 2e jsme mohli tato take opevneni vybudovat jen v mai° asecich. Jinde byla, itizena jen lehka, opevneni a take ne kolem celkch hranic. Budovani naeich pevnosti bylo teprve ye svS7ch poeatcich, nebot' uskuteeneni celeho obranneho systemu trvalo by todu let, tak jako po tadu let byla budovana ve Francii Maginotova linie. Dnes je manotici, co na ge pevnosti staly: Ne cele dye miliardy KC! east opevneni zastala na naeem azemi. Z opevneni, odevzdankch Nemecku, zastalo loam to nejcennejel: zbrane a zai'izeni. Vkchny vydane penize za stavby a vkzbroj, ktera nano zustala zachovana, zastaly v naeem state, protae stavbu provadely obeane republiky a veechen material byl domaciho pavodu. Prace byly provazeny v dobe nezamestnanosti a p •ispely k jejimu zmirneni. Rovne2 vkdaje, spojene s mobilisaci byly pomerne nevelke, protae s10 jen o stravovani osob, vkiivu koni, slu2ne a told a vyplaceni nahrad za dopravni prosttedky, kterS7ch se znadna Cast obeana. zkekla. Vyclani do dne g -kaneptroilastkupmilardyKC. Memel o pevnostech.

Nemeckk rozhlas vysilal rozhovor teditele tiskove sluthy tieske armady majora yon We= dela s teditelem radiotelegraficke slulby vrchnim vladnim radou Fritschem o nemeckkch ptipravach k okupaci Sudet. Fritsch pti torn prohlasil, 2e na pozorovatele, kterk protil svetovou valku, pasobila eeskoslovenska, opevneni mocnkm dojmem, ponevad2 to, co bylo za svetove valky, nelze srovnavati s tim co deei vybudovali. Major von Wedel na to ocipovedel, 2e deskoslovenska opevneni byla dakladne a odborne zalaena, nebyla ale je gte dokoneena.

Strana 9.

Obrazky ze zabraneho tizemi.

AZ dosud se dal na prozatimnich noqch hranicich pfechod na to ci onu stranu bez velkkch obtiii. V cbsazenem azemi bylo k ziskani propustky k pkechodu hranic zapodebi vice formalit. S potvrzenim mestskeho popisneho atadu bylo tteba jit k okresnimu vedeni SdP. pro razitko, odtud dale na Gestapo as posledni instanci bylo vojenske velitelstvi. Na ziskani techto potvrzeni se stalo ye fronte a trvalo to take den, net v gechna razitka se ocitla na propustce. Nyni je u atadovny SdP. zostken dozor. Ka2dk deskk obean je zaznamenan v knize, ye ktere jsou podrobne zapisy o jeho politickem a spolkovem pfisobeni. Je podrobovan dakladnemu vkslechu o teto sve Dostane-li se mu svoleni k pkechodu na Cs. azemi, systematicky uvadene jen oznadenim "Tschechei", je jeete zapottebi potvrzeni berniho akadu, Ze 2adatel ma zaplaceny chny dane. V zabranem tzemi se nyni zostra vyina,ha, placeni dlu2nkch dani. Jate pted chodem tieskeho vojska bylo v nemeckem tisku vkslovne pkipominano, Ze bude vysvedeenim praveho vlastenectvi pro poplatnika, jestliZe hned prveho dne po okupaci zaplati dane.

Jak souhlasne atednici z bernich ataxia udavaji, nebylo jegte nikdy tolik dariovkch nedoplatka a svizela s vybiranim dlu2nkch dani, jako tomu bylo letos v okupovanem azemi.

6eskS7m ,obchodnikam v zabranem azemi nebyly o2 dosud eineny 2adne pteka2ky a poti2e.

Tern obchodnikam s kolonialnim zbaim a potravinami, kteti odeeli a nevratili se do di dnu po obsazeni, byly .obchody otevreny a skladnene zboai odvezeno. Nejdfilaitejel potraviny, z toho ptedeveim veechny tuky, mouka a cukr, jsou ji2 v olochodech vyprodany.

Obchodnici dostavaji pkidely ze zvlagt' ztizeny'ch velkoprodejen. Pti pondelnim ptidelu se "nahodou" na veechny Ceske obchodniky v moste jiz nedostalo nideho, ani ryb. Soudasne byl ye vYkladech v gech ei'eskYch obchoda a 2ivnosti vylepen plakat s napisem "Tschechischees Unternehmen!" Jdou-li Nemci nakupovat do deskeho obchodu, jsou upozorriovani ordnery na neptipustnost podobneho poeinani. Proto natal Ceti obchodnici, kteki jiz nemaji co prodavat, °pet zavteli obchody. V nemene svizelne situaci jsou na pkiklad i cukrarny. Je jim omezen ptidel cukru i mouky, takte nemaji doslovne z deho peci. Cukrat, kterY denne spotteboval drive 8 Mill smetany, dostane denni pridel pul litru.

V obsazenem azemi byla vydana vyhlagka, kterou jsou vyzkvani ti, kdka maji u penanich astava ulaeny penize a cenne papiry na cizi jmena nebo na pouha hesla, aby se ihned prihlasili u techto Ustavil. Pro prihlailu vkladit byla dana kratk4 lhuta. Kdo vYzv'e nevyhovel, toho penize propadly podle vyhlaAlty ye prospech statu.

N'emecko zahajilo velkoryse piebudevani Karlowkch Vara.

Karlovy Vary doznaly za posledni dva tYdny znaene stavebni zmeny. Za ACelem vybudovani velkeho parkoveho namesti kolem prosluleho ztidla zbourana byla Cast dosavadniho pavilonu a ptilehlSr ch soukromkch dome. a boura se take vkv. Vojenskk ledebnk asta y. Woven se odstrariuji stare domy, ktere lezi v projektovane trase nova autostrady. Opuetenk iidovsky hotelovk majetek je zajieten statnimi atady a jeho ptevadeni do noveho soukromeho majetku je zakazano. Lazeriska, sprava oznaduje sezonu za zajietenu pkilivem hosta z Nemecka.

Zname ci nave jmeno?

1Z diskusim o zmenu jmena eeskoslovenske republiky poznamenava "Hospodarsk Rozhled", Ze na tuto otazku je nutno se take divat s hlediska hospoclatskeho. Po dvacet let jsme zavadeli ve svete nezname dosud jmeno.

Nyni, kdy‘Z znaeka "Made in Czechoslovakia" ziskala znamosti, uznani a dokonce i popularity, znamenala by zmena jmena,ze bychom zaCali zase znova. Neiemu hospodarstvi by to nebylo na prospech.

Strana 10

MAMA VOftitKOVA:

TONGA KOMEDIANTKA .2sice-0....010i0.1111•1.0•1111.0411MINNINO.611111.0

gt A HA" — vpadne ji Hugo do feel. "Tedy jakasi vzpoura — snad dokonce tit& z domova! Ublitil vam snad?"

"Naiezal mi" — doznava Tonda truchle — "a ne prase otcovsky — uji gt'uji vas. Jeminieku, kdyt si na to vzpomenu — jegte tines citim j 0lita — " zarazi se v nahlYch rozpacich a pohledne provinile na sveho spoleenika, nesmejeli se ji °pet.

Ale Hugova tvak je pina skuteeneho — nebo alespori dobie hraneho soucitu a porozumeni.

A proto Tonda dokonei svou fed z hioubi srdce jroucim povzdechem: "Jo — na g tatinek, kdy s edo neeeho de, — tak to stoji za to. A tak jsem si jednoho dne zahrala sama pro sebe "vzboul'eni otrokri", dodava lit opet s gelmovskYm iisonevern v drobnYch drilcich tvaki — "vite — to je takova divadelni hra — tatinek ji vtdycky liral s pimprlaty — a utekia jsem d osveta to jest do Prahy."

"Chuclaeku malinkY" — lituje ji Hugo upMmne — "a nestYska se yam nekdy?"

"Ale kdepak", smeje se Tonda. "Mne a stYskat se! Ja, se mean ted' tak dobie, jako jsem se nemela v celem svem tivote — tak prod by se mne melo stYskat? Mela jsem gtesti. Hned prvniho dne jsem dostala misto "U dvou kost" — a jak vam kikam — to je poute, zaeatek net si uchranim nejake penize. Jakmile budu miti pohromade nejaky slu gnY kapitalek, dam se do toho d000pravdy a budete videt, to dokati vice, nen bych byla dokazala doma — u kolotode."

"A co byste tak nejradeji zapoeala?" — pta se Hugo, jeji diveino vypraveni eim dale tim vice zajima.

"Chci se stati taneenici" — screluje mu Tonda geptem, naklanejic k nemu pies sttl kuderavou hlavieku a tvakic se, jako by mu screlovala nejake valeene tajemstvi.

"Skuteene?" vrti hlavou Hugo Herz. "A jste si jista svYm nadanim, sledno Tario?"

"No, vite —" povida Tonda trochu uratene "kdybych si tim nebyla tak naprosto jista, tak jsem testala doma u gkopku. Ale prave tak dobke, jako vim, to se nehodim k umyvani nadobi, prani pradla a chovani cleti, prase take vidim, to se hodim k tancovani. A jestlite se mYlim — a neni tomu tak — pak — pak se jit skuteene nehodim vribec k nidemu."

"Pardon — neminil jsem se vas dotknouti, sledno, svou pochynosti — ale vekte mi — bylo by vas gkoda, kdybyste melea ztroskotati se svou kkehkou lodidku snu o slave na boufnYch vinach tivota. TakovYch mladYch, horkYch hlavieek, ktere sni o svetle ramp a potlesku davu, je v dne gni dobe pfilig mnoho a maloktera z nich se skuteene dopracuje rispechu.

"Myslim to s vami jiste dobie" — pokraeuje otcovsky, "a poznam-li, to minite vane, co jste hit tu ted' vypravela, sam ueinim v ge, co je v me moci, abych vam pomohl. Main spoustu znamYch u baletu — baletni mistr Narodniho divadla je mYm velmi dobrYm pfitelem a rovnet bych vas mohl doporueiti nekolika velmi schopnYm damam..."

"Jeminadku" — vypiiskne Tones, nadgene.

"No, to je ohromne!" Samozfejme, to vyutiji naletite \TSAI laskavosti, pane Herzi. Na mou dugi, to me ma ale pambidek rad! Nyni jsem tomu dvojnasob, radda ze jsem se s vami seznamila..."

Zarazi uprostfed vety a polkne slinu. Ve sve nezkizene radosti byla by malem prozradila slaclke tajemstvi sveho srdeeka.

"Tak" — usmiva se Hugo blatene — "a prodpak dvojnasob — sledno Tana?"

"No — a kdy me pkedstavite tomu baletnimu mistrovi," zamlouva, Tonda otehavY "rozhovor, tvakic sce, jako by pkeslecha Hugovu otazku.

Hugo se pot'ouchle usmiva jeji tenske strategice a hlecle jako neviriatko, prona gi lhostejnYm hlasem: "Nu — nejdfive bych se rad pfesvedeil, co vskutku urnite, sledno."

VESTNIK "Ale ano" — pkeruSuje ho Tonda horlive — "samozrejme. Podrobim se milerade, zkougce zptsobilosti a myslim, ge nepropadnu."

"Och — o tom nepochybuji" — pravi Hugo zdvokile a divaje se na hodinky, dodava: "Je nyni pul geste. Vy mate bezpochyby eas do 8 hodin. ZbYva nam tedy pul tfeti hodiny.

Cot abychom to zkusili ihned? Chcete-li — podivame se ke mne — odvezu vas tam vozem, zahraji yam neco na klavir a vy mi zatandite.

Souhlasila byste?"

"Ale ovgemte —" sveclei Tondo, ochotne. Ani ye snu ji nenape,dne, to by to mohlo bYti neco nevhodneho, ci dokonce nebezpeeneho, jeti s timto krasnYm, zdvokilYm mutem do jeho bytu. Jeji prrizraene du giece jakekoliv pfetvakky a falge, je vzdaleno sebe men gi podezkeni ohledne poctivosti nabidky.

Je navrhem hercovYm dokonale nad gena a jit se nepokojne vrti na seclatku, ohlitejic se po vrchnim, aby jig byla odtud venku a u neho — °pet krridek blite k svemu cili.

Hugo pozoruje jeji neklid a piekotnou ochotu, s jakou pfajala jeho nabidku, se znaenou claskou podiveni. Nevi nyni, co si ma o ni vskutku mysliti. Cog je opravdu tak naivni a nezkugend? Nebyl ovgem ani na okamtik v pochybnostech o torn, pkijrne-li jeho navrh, nikoliv. tekal vgak piece trochu poeateeniho zdraWeil a upejpani, jak tomu byl zvyklY u clev'Cat, se kterYmi se byl at dosud stYkal. Ale neni pochyby. Toto deveatko nema skuteene ani stinu podezfeni o jeho nejlepgich slech. Pozoruje jeji slidnou, odugevnelou tvafinku nadgenim a neskrYvanou horlivosti dokazati mu, co dovede a v du gi pociti pojednou neco nepkijemneho — jako by pocit studu nad sebou samym.

"Je to jegte takove velike det'ako" — Mica si v duchu s podivnou netnosti a v hrdle citi jakoby zvlagtni gkrceni. Je to docela novY pocit pro Hugo Herze — kterY nyni pini jeho dobyvatelske, neseetnYmi avantprami otrle srdce.

"Nu — uvidime" — maxne posleze rukou a pfette ji zvlhle Belo, jako by odhanel nejakou nepkijemnou myglenku.

Zaplatil svoji i Toneinu ritratu, cot si tato nechala libiti s klidnou samozkejmosti, nebot' Berta byl ji/ ji poueil, to jest to zvykem, aby pan platil za svojij damu a Tonda to konec koncri neshledava nikterak neptijemnYm. Na rohu Vaclayskeho namesti pkivolal Hugo volne autotaxi.

"Prosim" — pokynul Tonee galantne a itslutnY gofer jit pkiskodil a otevira dvikka ele antniho tmave mocireho vozu.

Tonda sedi v taxiku, ani neduta a °di ji sviti nadgenim. Kdyby ji tak videl otec Tronidek.

Nebo matka — di kluci a t' ofka s Andi — jak si to gupajdi po Praze ye vozidku! Ach — ti by asi vyvalovali odi! JakY je to bajednY pocit sedeti takto na mekkem sedatku a ujitcleti po hladkem asfaltu po boku sveho krasneho rytiie — docela jako nejake, knetna princezna.

Tonda jegte nikdy nesedela v autu.

Drkotava, vlekla jizda rodinnm Troniekovic archy nedala se arci srovnati s elegantni, klouzavou jizdou tohoto dopravniho prostkedku.

Autieko frne ulicemi s temnYm brudenim a Tonda protiva slastne pocity rozko gne jizdy pinou dugielcou.

Koneene auto zastavilo pied bilou, rozko g -nouvil aLet*kdHugoerzbydli.

Tones, litostive povzdychla. Ani se ji nechtelo vstavat. Ale Hugo ji g ji podava ruku, aby sestoupila. Vede ji po bile, piskem posypane ceste k domu a odmyka.

Tonda kraal po girokem schodigti, pokrytem mekleYm, pestrYm kobercem, do prvniho poschodi jako ve snach. Nikdy je gte nevidela tak krasneho domu! Na odpodivadle schoclii stoji podivne, dlouholiste rostliny ve velkYch kokenaeich — vgude je podivna, sladce omamna, vane jako ye skleniku.

Hugo uvedl svoji navgtevnici do velkeho, vkusne zakizeneho salonu. Jest to ludusni pkibytek mlacleho svetackeho mute. Temn dubovY nabytek — v koute u okna stoji elegantni,

Ve stkedu, 23. listopadu 1938. leskly klavir. Hugo na okamtik odchazi do yedlejal mistnosti a vraci se, pkina geje na stkibrnem podnose lahev vina a misu zakuskri.

Tonda rychle polkla sliny pki pohledu na vgechny ty dobroty.

"Prosim, sledno Tanieko — poslutte si — "pobidne ji Hugo zdvokile a veal, to se neda jeho host dvakrat pobizeti. Posadi se dokonale nenucene k teto sladke hromade a chute hrabne do jejiho lakaveho obsahu.

"A jeje — indianek — ten ja hrozne rade — pochvaluje si Tonda a pusti se do jmenovane lattildky s vervou, svedeici o skutedne neporugenosti jejich taludeenich organri, pies jeji dne gni odvalny vykon na kace.

Hugo ji pozoruje s neskrYvanYm rismevem, jakot i s obavou, aby ji neco nebylo, nebot' Tondo., absolvovavgi indianek, pougti se do Icavoveho dortu a po to do kremrole, neustavajic gvitokiti: "Jo — paneeku — to je jin gi kafe, nein cukrovi z pouti. Vy myslite, ze ti podfuleati clamji do kremroli glehaelcu? I co pak vas napada!

Snih — obydejnY utlehanY snih z je tam — a stoji to celou korunu. Tohle jiste sto ji dvakrat tolik te? A tohle mandlove cukrovi je stra'gne clobre, pane Herzi — nechcete st ukousnout? A tahie dokoladova rulidka — no ta je proste boiska!"

Hugo kuli odi pri pohleclu, jak tato male, pusa mute pojmouti takove spousty jidla a tvaki se starostlive. Stied se v gak pokaziti diveln na.dhernY apetit dobie minenou radou.

Konedne Tonda odsunula podnos s cukrovim se slastnYm povzdechem a pozvedajic k nemu nosik, na jehot apiece se je gte bela sled glehadlcy, kekne resignovane: "Tak — a ted' ut opravdu nemohu," a utke si pusu ulorouskem, na znameni, ze lukulske body jsou skondeny.

"Pro kristadka," zahokekuje nahle — "jakpak yam ted' zatancuji, kdyt jsem se tak nacpala? — Ale to nevadi," ute guje se okamgite s nadhernym optimismem, "alespori se mi to ta trogku slehne!"

"Ale v techto gatech naprosto nemohu taneit', pokraduje, prohlitejic kritickYm zrakem sve odpoledni gateeky. "Nernate tady nejakY hadr, kterY byste mi mohl ptijeit? Neco lehkeho — vite v oem bych se mohla volne pohybovat."

"Snad tu neco najdu," zadoufal Hugo a zmizel ye vedlej gi mistnosti. Tone's, ze sve pkikladne horlivosti za nim. Jest to lotnice se girokym lttkem, polcrytYm skvostnYm pkehozem.

Na stene nad nim visi obraz nadherne mlade teny — v /ivotni velikosti — zcela nahe. Vystupuje prave z koupele.

Tonda se na zadiva s uptimnYm obdivem a bet nejmen gi znamky ostychu.

"Ach — to je krasny obraz", vydechne nad gene. "Ten musil stat asi penez — vid'te?"

"Malaval mi jej jeden znamY malii — oblibell* umelec," vysvetluje Hugo. "Je hezkY — te? Ukati vam jegte line jeho obrazky — ale nyni se podivame po nejakem tom rou ge pro vas." A pkikrodiv ke skiini, zkouma jeji obsah, zdanlive si divky nevgimaje.

Ta prochazi nenucene pokojem, dotYkajic se zbotne snedYmi prstiky pestrYch pokryvek, hlad'ounkych so gek a drobnych miniatur, vetginou to dart i dared' od reznYch ctitelt a ctitelek HugovYch. Koneene Hugo nalezl, co hledal. "Nute — hodi se yam," void, rortkepavaje pied TondinYma odima pestry, indickY gal — dlouleY a girokY, bezmala jako koberec na podlaze.

"Och — to je bajedne!" vykkine Tones, a pkiskodivgi k oknu, rotate velikou, temne modrou gririru, spinajici zaclony a vzru gene hoyeti: "Obleknu se do toho ihned a vy si zatim naneznete neco hezkeho v notach — ano?"

"Co to ma bYti?" tate se Hugo se zajmem.

"Ale to mate jedno — cokoliv!" ubezpeduje jej Tonda. "Spust'te neco, co yam prave napadrie — pkizrolsobim se."

(Pokradovanf.)

Ve stiedu, 23. listopadu 1033.

DtTSKA BESIDKA Nen roku 1 A. Josef BarnaA

"

Jsou ty nak Cechy zeme malieka, jak v hluboke more spadla, perlidka.

Proto dak je stokrat jests rad mam, ze jsou jak to perla, jak ten drahokam: krasnSr, utonulY v morske hlubiny, ale ze vkch nejkrasnej , v svete jedinSr. J. V. Sladek.

RASNE, prekrasne svitilo slunce v tijnovYch dnech leto iiho roku a piece se u nas nikdo z podzimni krasy nete l. Zdalo se nam, jako by i v to prirode neco ihalo: brezova strati se s STmi zlatYrni barvami, tichSr, modravY ohnidek v poll, i babi leto klidne se nesouci nad polni cestou. Jenom ptak, chystajici se k odletu ze smutne zeme, jako by cvrlikal pravdu.

A lids i deti jako ti ptaci, chlad cizoty vyhanel je z domovii v pohranidi, z mist, ktere od tsvitu dejii patrily k_deskemu statu. 0poukeli kraje, kde od nepameti sidlili jejich predkove, prchali ze zeme, ktere, byla rodikern i prvnimu deskemu knideti Premyslu 0radovi.

Prod odchazeli?

Protok cizi sila, mnohokrate silnejsi ned nak deska pravda, nabyla v Evrope vrchu.

Jsme v'Sak stale ptesveddeni o torn, k pravda vitezi. Zivot neni lehkY, i pravde se staveji v cestu prekadky, je2 musi zdolati.

Prod jsme se nebranili?

Jsou chvile v divote naroda, kdy stoji pied otazkou: "B3'7t di nebkt?" Bud' pro pravdu padnout, nebo pro ni zit. Rozhodli jsme se pro to druhe. Dejiny nam jednou potvrdi, 2e to bylo rozhodnuti spravne. Srdce vojakovo se site sviralo, jeho rozpalend ruka, at' u2 patrila vakmu otci, bratru, strS7ci, horedne chvela se nad spouki pukcy,, ale nakonec zvitezil rozum.

Chceme pr3 pravdu Zit, chceme pro ni pracovat.

Ptate se jak?

Misto prime odpovedi vyliairn Yam, jak v techto tedkSrch dnech odchazely ze sveho rodneho mesteeka jedny z mnohYch, deti SYkorovy, dvanactileta Zderika a trinactiletY Ivo. Po cela leta klidne lily v mestedku pod KrunS mi horami, berstarostne a pok3jne si tam hravaly s deskS7mi i nemeckYmi detmi. Wak je take dnes nohe nemecke de na nadrag vyprovazely.

Byla to smutna testa. Ivo nesl kuft-ik se sqmi S'aty a pradlem, Zdenidka na zadech bra iu se skolnimi knihami a obralkem presidenta Masaryka. Skoro se ji do aktovky ani neve el, ale nebyla by jej tarn nechala.

81i prave kolem Zdefika se nemohla ubranit slzam, Ivo se zarush' a pak si zaeptal: Nevzali jsme s sebcu nic, je po vkm veta?

Nikoli. My Pasku k vlasti ponesem treba az na konec sveta.

A pak pri a na nadradi chvilka loudeni. Jejich nemeckSrm kamaraddm nebylo nijak lehko, ani do smichu. Kdy2 jim podavali ruce, nekekli "Sbohem", nYbr2: "Na shledanou."

"Na shledanou," pronesla Zdenieka.

"Na shledanou," zvolal Ivo a jeho zrak prelet1 rodriSrm krajem ad d:zadu k modravSim horam.

g

.

g

g

g

y

,

'

.

i

g

g

g

g

g g

y

Ko imberk ma d e kouzelne atrakce, jet vabi hojr,e turisty. Je to pivovar s pamatnou lindu a znamenit377m pivem a hrad s prekrasnou vyhlidkou do romantickeho kraje hone Kuneticke. easopis PAumavi.

•

Strana 11.

VESTNiK MALI/ UPRCHIAR JARDA PiSE TATItKOVIVOJAKOVI DOPIS.

SLAB KAlk.

Drahy tatidku!

Pi Ti psanieko, abys vedel, ae Tvfij Jarda nezapomina. Chodirn pilne do Skoly; mem ut mnoho novYch kamaradri. Pan uditel nam minuly tYden vykladal o na i ubohe zrazene vlasti. Poslouchali jsme trSe, ani jsme nedYchali.

Po hodine zadali hoSi prosit, abych jim zase neco povedel hranidat uprchlik. Povidam jim totit vtidy o nakch kopcich a lesich a vSech tech zvlaStnich krasach naS'eho stareho domoya, o nichZ se obyvatelrim roviny zde ani nezda. Zadal jsem jim tedy °pet povidat, ale bylo mi nejak smutno po to 'fedi pana uditele.

Rikal nam o odevzdani nekterYch frzemi Nemcum. Dovedel jsem se, tie vlastne ten stars krasnY domov, o kterem chlapcfun vady vykladam, ji neni nas". Nemohl jsem se tentokrat ani mina o torn. Byl bych se rozplakal, ale citil jsem, tie neco rici musim. Poukazal jsem na to, jak vy velci jste se v nejtetikch chvilich dovedli semknout jako jeden mut; Ze podobne i my mall musime se snaait bYt lepk. Chlapci bylo nadSeni, slibili jsme si hned vaichni, tie se budeme pilne udit, abychom byli rozumni, podporovali nadeji v lepk zittek a viru v nak armadu. — Vzpominal jsem pti torn na Tebe, tatidku, byl jsi pro mne v2dy vzorern vojaka; aZ ptijdeS domfr, budeti mi zase vypravovat.

U nas v novem domove je smutno. Mamidka Ti sice piSe, Ze u2 virbec neplade, ale ja, dobte vidim, jak veder, kdyi mysli, tie ua spim, prave nad tim dopisem, e kterem se snati. pat Ti vesele, zalivaji se ji odi slzami. Uboha, dobra mamidka, styska, se ji po na'Sem starem domoe; kikala mi vdera, Ze je to vS'e jako zl' sen.

Byli pry jsme vkchni tak dlouho St'astni v Pohraniei, kaZdY mel pro mamidku i pro mne rismev a vlidne slovo. Verili jsme, ae nejsou S'patni ti lids, tiili jsme mezi nimi tak dlouho v miru. A nyni jsme musili pied nimi prchnout.

Maminka plade, tiskne me k sobs a tika: "Boll, moc boll, za vSe takova odplata. Vidyt' jsme dovedli jen milovat a vetit."

Maminka 1110., take, ze z nas, kteti jsme byli svedky hlubokeho pokoteni milovand vlasti, vyroste jiste novY, zdravY narod a ji jsem ji slibil za vSechny deti, ae se o to budeme snatit.

A naSe vide je pevna, tatidku. Pan uidtel jig dnes rano nas pochvalil, tie jsme velice pilni ho . Budeme-li tak pokradovat, ae budeme jednim z nejlepSich rodnikri, ktere kdy mel.

Musime dokazat, ttebale nas boll to odtrtieni nejkrasnej ch krajii od nak republiky, ie dovedeme jests destne Zit a bleat beze strachu budoucnosti vstfic. Slibil jsem mamiece a slibuji jests Tobe, 2e chci bYt platnYm dlenem sve ubohe vlasti, jako Ty, tatidku, vojakem, abys mel ze mne radost.

Jarka.

Liba, Te Tvtilj vernSr synek

rohatST rohlik hoblik pohir vihy pihy houska housle hajnST eihal u hije na zajice. silnST jelen ma parohy. soya houka veeer na jedli. husy kAtaji u potoka. hasiei hasi. hole. na nebi LoSrvi duha. htilka se 014+4., je ohebni. beran mivi rohy. hoilk naiel houby a jahody v lese. kupec ma vihy. rohlik j rohatf7. vina vrba slzy srna vl sl pl hl vr br tr kr sl ml bl sr tr br slza mlha pini hlti vedi mohl vrei hrne brky brzy kapr obr upin umlei omrzi otrki usedl utrhl rnleel kz r slzel srnec hrnec vreel !ALL prg el pink mlei trki vrkai srpy sedl ved prii, prii, jen se leje, je lijak. pes rid trhi maso a hlti je. hog & mleel a size usedl na livku, byl mrzut. holub vrkal, kozel trkal. srnec vedl srnu na paseku. hrnec byl pink vajec. nam diva vinu. kopr se di do omiely. zrno brzy puei. kohout easne rano kokrhi: kokorohou! re rerororaraerorzeza ieei ricekeie horl var y earl uvai fliad tihoi ()pail koui:. bouie sadai Nen iidka iiekta ieieto koieny paiezy kapsii cukrii iedkev mini hricn rika valid na jaie led taje a kei na vecer g e serl. zare se Po obloze. ryhii byva u ieky. l lir robi kola a vezye voila se vail v gi. na

g

g

g

y

y

.

g

g

Jiskra tinemoinila let do stratosfery, kterY ptipravoval za velke fieasti polskeho lidu profesor Jodko Narkiewicz. Byl chystan prave na tyto dny a mel to bSrt ttinactY let do stratosfery, podniknutSr stratosferickYm balonem, desetkrat vet m, ne2 byl balon znameho badetele profesora Piccarda. PolskS7 badatel v nem chtel pkekonat Picckardav vYkcovy rekord 16.300 metro. Let Hvezdy Polska, jak se balon nazSrval, byl pripravovan v polske 'east Tater, v donne u Zakopaneho. Obal mel bYt napinen 125.000 krychloyS mi metry vodiku a k.

Leto podivane se se: o mnoho divakft. Plan byl .17"ak zmaken nenadalS7m polarem, kterY nastal po vyboji elektricke jiskry. Povlak balonu se vzrial a plameny slehaly at do vY e tkiceti metro. Tak byl ttinactY let do stratosfery zmaten stejnYm nekestim, jake asi pied pul druhYm rokem stihlo i profesora Piccarda. Jeho balon, kdy2 byl plan . ptehkat3im vzduchem, se vznitil od zahtivaciho zatizeni.

g

.

g

7

g

Ve spoleenosti kdosi vyprAvel tklivSr milostnY ptibeh, kterS se kondil: ".. . a tak ji proste unesl a vzali se."

"A co tomu rekla jeji matka? Odpustila jim?"

"Zda, se mi, 2e ne. Bydli ted' u nich".

7

Stran g,. 12,

Organ Slovanshe Podporujici Jednoty Stftn Texas.

Organ of Slavonic Benevolent Associ ti on of State of Texas. ilABAKTOR--FRANTA MOUCKA—EDITOB vydavatele Pll blishers EC110SLOVAK PUBL. CO ., Ni est, Texas 1.-leol7latrie $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50 subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year. adrea zasllajl ae do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

• Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. eikere dopisy, ptedplatne, oznamky, budlei sdresovany na eatnik. West, Texas ;;-= astnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Den Dikuvzdani. Oslava Poutnikii ye statu Maine dne 9. srpna 1607 byla prvnim dikrivzda,nim ye spojitosti se sklizni itrody s poli do stool. kolonie urcila den 13. prosince 1621 za den oslavy dike za prvou sklizeri na americke pi de po pkedchozim s' tradani. Guv9rner Winslow poslal etyki mute, aby opattili dostatek diribete, aby se mohli mimotadnym ptisobem vespolek veseliti. Ut tehdy ocitl se krocan vedle zvekiny. Poutnici pozvali na slavnost i velkeho indianskeho nadelnika Massasoita s devadesati pkisluSniky jeho kmene, s nimit ye slavnostech pine tti dny.

DalSi oslava diktivzdani nasledovala at po dvou letech u pkiletitosti doSle zasOby potravin. redin dikrivzdani odehralo se r. 1688 a dalti pak rok undsledujiciho, kdy bylo oslavovano nastoleni krale Vilema a kralovny Mary. Behem valky za neodvislost ustanovoval kontinentalni kongres ka.tdeho roku mimo 1777, jeden nebo dva dny v rove za, dny vzdavani dike. Jai Washington vydal prve presidentske prohlaSe• ni ke Dni diktivzdani, ustanovuje za tento den etvrtek 20. listopadu 1789. Teprve roku 1858 guverneki petadvaceti state a dvou teritorii vydali prohlaSeni, ustanovujice jimi Den diktvzdani. President Lincoln se rozhodl roku 1864 pro etvrty etvrtek v listopadu, kterY byl presiclentskYm prohlaknim ustanoven za Den dikuvzdani. Aekoli tento den je svatkem cele Unie, ve statech novOanglickYch je povatovan za nejslavnejk den po Vanocich.

Kdy se mime dati pojistiti? Cim spite, tim lope, nebot' dolar koupi nasledujici pojiSteni: ye 20 letech 100 procent; v 25 letech 11 procent mane; ye 30ti — 21 procent merle; v 35ti — 30 proc. mane; ye 40ti ut 43 proc. mane; v 45ti pak 53 prod. mere a 50ti dokonce 63 proc. mane.

Nepromarnit dobu. vzrdstu. Psali jsme obeas o pileinach, prod by krajane ye svem vlastnim zajmu meli &Ai ptednost Ceske bratrske organisaci oproti cizim jim pojiSt'ovnam. Vtdyt' se to zda tak samortejme, tak jasne a logicke u vSech, kteki dovedou o ridelech nal Jednoty picemySleti a dovedou chapat velikY vYznam Ceskych podpn.rnYch jsdnot pro vSechen nas lid v ohiedu hospodakskem i narodnim. A proto namixteme nikterak pochopit to neduslednost mnohych, kteki dovedou na jedne..strane hlasati vlastenectvi a na druhe strane na tikcr naSeho li.du zaprodavaji sebe a a ye rodiny pojiSt'ovnam. V minulosti dalo se podobne jednani omluviti. Nate S.P.J.S.T. nemohla poskytnouti svYm elentim ani dostateern;r obnos pojiSteni, ani irizne, vYhodne plany pojistek pro mladY lid . a nemohla proste eeliti souteti pojiSVoven na poll obchodnirn. Proto z te ntieiny nemohlo bYti nil domu vyk.ladano ve zle, kdyt ptijmul • tam, kde, podminky teto byly pojistku na tivot -7,-ThothatTli po stranoe finaneni, tteba to po tranca lidskosti a narodni bylo ku Skode oboustranne. Ten Cas vSak ut minul a porriery se zmenily tak; neni omluVy pro nikoho,

VESTNIK kdo bete si pojistku na tivot jinde netli u krajanske jednoty, jet s tetkymi obetmi sve obchodni zakizeni upravily na vedeckem zaklade a pravidlum zakona, vedy a hlavne jistoty pro katdeho elena. Oestne misto mezi moderne vypravenymi jednotami zaujima naSe S.P.J.S.T., ktera je pravem povatovana za jedno z nejlepSich bratrstev v Texasu. Neni to pouze jednota pojiSt'ujici — Jest to stara organisace, ktera po 41 rail kona sve lidumilne poslani mezi na'Sim lidem v Texasu. Pojistky na tivot vydava v rriznYch eastka.ch — od $500 do $5,000 a die raznYch plant, jet pro naS'e rodiny jsou nejvyhodnejAimi. Uvedomeli krajane chapou cue a snahy na§i S.P.J.S.T., naSi organisatoti vzdor vSem obtitim hospodatskYm ziskavaji nova a nova eleny, cot dosvedeuje zprava freetniho vYboru na jinem mists t. eisla, dle nit od 1. ledna 1938 do 1. listopadu 1938 dill za deset mesicu poetveho ilsili ziskali 769 novych elena a 269 ditek do D. Oddeleni. Jak pekny to vYsledek Slechetneho snateni, vzajemne soutete mezi bratry organisatory, jimi patti test a pochvala nas vaech. A jake jests lepSi vYsledky daly by se docilit, kdyby nag i krajane konedne pochopili, te S.P.J.S.T. dava s yYm clenum nejen pojiSteni na tivot, nybrt mimo toho skyta nam ptiletitost ku sbratteni se a ku poskytovani pomoci, kteki pomoci pottebuji. Starite se 'deny S.P.J.S.T.!

Narodni tivot a cue v nova esl. iistave. tistava statu nevznika nahodou ani neni vymySlena pravniky, nybrt je• vyrazem danYch spoledenskYch pomerii a utvati tyto pomery v zakonnY podklad spoledenske organisace. Dosavadni iistava a republikansko-demokraticka forma Ceskoslovenska je politickYm vYrazern liberalistickeho kapitalismu. Svobode trha a volnost soutete odpovida, svobodna soutet politickYch stran. Osl. Ustava, &land podle francouzske, vstoupila v osvobozene vlasti v platnost v clot* kdy jit zanikly ptirozene podminky takovYch Astay. Po svetove valce zanika kapitalistickY liberalismus, kterY spinil svou velikou, pokrokoyou illohu v dejinach lidstva a jeho zanik je provazen boutlivYmi a bolestnymi ottesy cele spoleenosti lidske, hledajici nova formy spoledenske existence. Posledni zbytky ptedpokladii v Oeskoslovensku padly pod narazem zvenei po mnichovske konferenci velmoch. BolSevicka, revoluce ukazala jiz jasne, te Upine vyvlastneni vSeho soukromeho vlastnictvi a ptemena na hospodatstvi statni a vetejne, zatetuje hospodatstvi nesrnirnYm utednictvem, pod nimt neustale ochabuje pracovni vYkon, marne polianenY mechanickYm ptenaSenim kapitalistickych zpusobu, jako je stachanovttina -a podobne. Historick.a cena bolSevicke revoluce je v torn, to prokazala svetu nezbytnost hledani noyell° zpilsobu spoleeenske existence a soudasne nemotnost najiti tento zpiisob cestou bolSevismu. Prvnim odporem na tuto skuteenost je Mussoliniho italskY faSismus, kterY hleda kompromisni cestu mezi cili bolSevismu a skuteenYmi spoleeenskymi motnostmi. Italsky korporativni tad na rozdil od bolSevickeho neruSi soukrome podnikani vubec, nybrt meni razne jeho soustavu od liberalni nevazanosti k spoledenske planovitosti. SoukromY podnik neni jit pouze veci soukromeho podnikatele, nybrt veci obecneho prospechu. Pfoto mute jeho podnik bYt clan pod vnucenou spravu, ba i vyvlastnen, jestlite nehospodati dobte. Situate, do ktere se eeskoslovensko dostalo vYvojem hospodatskYch pornert a narazem z venei, neni teSitelna tadnou reformou dosavadni, rozpadajici se formy politicks demokracie. Je upine lhostejne, drti-li se system politickeho handlovani, dratba pted lidem a z teto situate stava dvacet stran. BolSevici nevymyslili sovet; oni vyutili teto formy pro sve cile. Sovet vznikl zcela hodne v zaostalem prosttedi ruskeho tivota, kde nebylo tadnYch pevnYch, zajmovYch organisaci delnictva. Tet v Ceskoslovensku nideho noyeho nevymysleji, nybrt budou musit jen ptevzht a upravit vhodne novym lakohlin dosavadni formy dsl. spoledenskYch organisaci. Zaklady techto organisaci tam jsou: delnicke odbory, rolnicke rady, tivnostenska spoledenstva, svaz priimyslnika. Tyto organisace spojene dosud k politickYm stranam, stojici divoce proti sobs, nutno zbavit rorttiStenosti a dostavi se hotovY naznak statu lidoveho. Nic neni tteba ptenaget ale zutitkovat fg e nejlepg, co kde kte-

Ve sq edu, 23. listopadu 1938. re tady ptinesly, ptizpilsobit csl. pomenam a dat tomu demokratickou napin, nebot' duchu esl. lidu bude hovet lope demokratickY tad stavovskY, net totalitni.

Lope pante net nikdy. Poratka naroda nemusi bYt jests narodni katastrofa, jestlite vede k poznani vSech chyb, ktere katastrofu pkivodily, jestlite je dost odhodlani odstranit v'Se stare a nezdrave, zaeit znovu a lope. Pak takova pora,tka mute pkinest i obrodu celeho narodniho tivota, dalAi rozmach jeho sil a rozkvet celeho narodniho tivota. Francie 'poratkou u Sedanu roku 1870 dostala se z bahna prohnileho cisatstvi na drahu velikeho rozkvetu. Italska poratka u Caporetta roku 1917 byla poeatkem naroclni obrody cele Italie a dneSni mocenske postavenh zeme, ktera je silnejSi net kdykoli (Rive.

Nejkruteji ye svetove valce poratene Nemecko naSlo po derSim tapani novou cestu a dnes je velmoci, jejit vtili se kidi bYvali vitezove. Jit mesic uplynul od csl. poratky, jedno z nejtragietejSich, jakou aeskY narod utrpel. Jit mesic nechce tit 11 milionn Cecht. a Slovalt starYm zpilsobem, ponevadt poznali na vlastni ktirth, te stare politika byla Spatna, stara organisace tivota Spatna, stare irtvary organisaeni i s yedenim Spatne. Jit mesic chce tit 11 milionn eecht a Slovakti jinak, v lepSi spoleeenske organisaci a pod rozhodnejSim, delnejSim vedenim.

Aby deti nemely pied nami tajemstvi. Kahl), otec a matka, kdyt jimi zaeinaji bit, chodi po svete a tvrdi: ja chci bYt sverriu diteti ptitelem! — C'hci, aby se mi moblo se vSim svekit, aby mi mohloi vSechno kid a budu mu vtdycky rozumet! Tomuto omylu se kika moderni vYchova. V jedno vete je nekolik zakladnich a nebezpeenYch omylii. Pkedne: ptitel je ten, kdo je ochoten podnikat vSelijake zabavne a podivuhodne veci, pro ktere dospeli nemaji mnoho porozumeni. Se vSim se nekomu svetit mohu jen tehdy, kdyt vim, te to je dokonale beztrestne: tedy, ze ho to ani mrzet nebude. A rozumet detem snad dovedeme, ale mam je v podezteni, te jim vtibec nezaleti na tomto porozumeni, ale na stejnem pohybu tivotniho chapani — a ten rozhodne nemriteme mit. A prase z tohoto omylu, te se nam podati znstat vtdycky mladYmi a potlaeit ye vedomi vSechny svoje zkuSenosti, tadame na detech, aby nemely pked nami tajemstvi a tadame to dokonce, jako neco samortejmeho. NejdnletitejSi veci v lidskem tivota nejsou sdelitelne. Nepodati se vam ani vysvetlit, te vas boll zub, natot hlubSi. pocity.

Naopak, strach, nzkost, vSechno je to v katcle duSi a piece to neni sdelitelne. A mimo velke a vyslovitelne pocity ma katdy jests spoustu malYch pocitfi. Dokonce mame tech malYch pocith mnoho a mame je stale a velke mame chvildieku a jen nekolikrate za tivot. A obyeejne docela jinak, net odekavame a net je "v knihach psano." Z nejake podivne clomYSlivosti dospehich ptedpokladarrie, te je tomu u deth jinak.

Ze deti maji sve prilzraene a pohadkove diste pocity, ktere mush bYt k rodiehm kdykoli ptistupne a ktere dite kdykoli rado prozradi. Pti torn zapominame, te mame vtdycky veci, ktere neprozrazujeme radi, protote bud' ptilis boll nebo pthlis obSt'astnuji, nebo proto, to mame dojem, te by jim nikdo neporozumel. Proste je docela zdrave a ptirozene, kdyt ma elovek tajemstvi. Toto pra y° mame ptiznat katclemu .sobs. A prase tak detem. Jsme vtdycky proto, aby se detem dala tataz prava, jako dospelYm, ovSem pod podminkou, to dovedou vzit na sebe take povinnosti a zavazky. Proto je ptimo bolestne nespravne otevirat detem dopisy, Gist jejich denniky a naslouchat, jak hovoti s jinYmi detmi. Nemame na hich chtit, aby nam vzda,valy vSechny svoje mySlenky a aby pro nas byly, jak se tika, "otevtenou knihou." Rozumet nekomu totit znamend rozumet mu i pak, kdyt nemluvi. Tak mame rozumet detem a je dobte, kdyt to deti ani nevedi, te jim tak rozumime.

Musime si vatit jejich soukromi a musime jim je ponechat. Naopak musime si vatit jejich mleeni, protote jenom ryzi a dobre povahy miluji mleeni a nenavidi velka slova.

Pe anMusu Rakouska byli Cechosiovaci stale jests verni Fra.ncii, ale ptali se zipadnich velmod: Cheete nas jests? Jestlite ne, pak nam to teknete a my se musime dohodnouti s Riflerem. Ale Cechoslovaci nikdy nedostali poctive odpovedi,

Ve ti"-odu, 23. listopadu 1938.

Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas poskytuje y am ptiletitost stati se lep gimi a ugitednej g imi eleny lidske spoleenosti; poskytuje nam ptiletitost ku provadeni vznekneho hesla Bratrstvi, ktereho je dnes tak velice zapottebi; poskytuje naafi mladeti ptiletitost si uvedomiti, to neni dobte titi katdY sam pro sebe, ale to vkchni mame jiste povinnosti vedi svYm blitnim. KatdY otec a katda, matka mohou bkti hrdymi na to, to jejich synove a dcery jsou 'deny S.P.J.S.T., ktera snag se ueiti sve mlade 'deny byti tadny'mi lidmi a pametlivymi svych povinnosti vdei sve rodine a sobs samYm. Odmitejme zboii se znaekami tech zemi, jet se pheinily o zmenkni — okradeni — Ceskoslovenska. Nastave, nam moralni povinnost rad zrazene stare vlasti, mriohem vetk i duletitejSi net kdykoli pied tim. Je tieba pomahat rozkteni esl: vyvozu do Ameriky a kahlY z nas, zvlake- sestry mohou bYti napomocny tim, budou kupovat esl. vYrobky a odmitat zboti ze state faSistickYch, kotistnickYch, at' je nabizeno v desakovem obchode, od zasilatelskYch firem a pod. Upozorriujeme na solidni esl. vyrobky svoje zname a sousedy, kahlY odkoupenY tovar ze zmenkneho Ceskoslovenska znamena ptispevek k jeho koneene obrode.

Ocifikaneho chleba nej yetgi krajic. Na g obrovskY Texas s ohromnYm ptirodnim bohatstvim je pokud se tide priimyslu daleko pozadu. Mame zde nepteberne zasoby uhli, rudy, oleje, siry, dieva, pkirodniho plynu atd., mame v bankach i vydatne vklady penez — nemeli jsme vSak doposud podnikavYch, silnYch, odvalnYch jedinca, kteti by prilmyslove skoro panenskou puclu dovedli vyutit. Aekoli na g pkiki guverner W. L. O'Daniel sliboval v ptedvolebni agitaci vki nemotne a neproveditelne, jeden bod — zprtimyslneni Texasu — byla mykenka zdrava i easove dfiletite„. Prod ku pi. posilame surovou bavinu do Novoanglicka ku zpracovani, platice dvojnasobnY dovoz, kdy na g stat produkuje 13 procent celkove sklizne baviny? Protote to neni ptadelen na vYrobu lep gich tkaniv — tech nekolik tuctu ptadelen na vYrobu hrubeho platna a pundoch je uboze malo. Na ge produkce viny a mohairu je vysoka. — pildelen vlny neni vubec. Phrodniho plynu je zde roene v mnotstvi, ktere se rovna, palivu 800,000 vagonti uhli. Texas doda na trhy 1,800,000 ,kusti surovYch kuzi — kotelutny a tovarny na obuv — lel doposud nemame. Z celkove produkce potravin toliko deset procent zpracova,no je ye statu, vYroba drasliku deka na podnikatele, jimt k disposici zustava 57,000,000 tun zpilsobilYch hornin. Ptedpoklady k zaloteni novYch prtimyslovYch odvetvi jsou tu, statisice lidu nalezlo by v nich staleho zamestnani, odbyt farmatskYch produktti doznal by v novYch priimyslovYch mistech silneho zvetaeni, obchod a tivnosti dostaly tadouci vzpruhu. Pan O'Daniel uhodil na hlavieku htebiku — cela veiejnost mykenku schvaluje, ztistava, tu nejdilletitejSi otazka — najdou-li se podnikatele, silni jednotlivci neb vetai skupiny, kteti by v geutiteenou mykenku uvedli ye skutek. Ptinesla by Texasu novY tivot, netudenY rozmach, toutebne okkavanou prosperitu vkm! eskoslovensko uvniti no yj7ch hranic. tyft3idenni operate na tivem tele Osl. republiky je skoneena. Oeskoslovensko melo pied zabory 140,000 etvereenich kilometril a 15.3 milionfi obyvatel. Nemecku odstoupilo 28,200 etv. kil. s 3.6 miliony obyvatelii, Polsku 1000 etv. kli. s 230,000 obyvateli, Mad'arsku asi 12,000 etv. kil. s vice net 1,000,000 obyvatelti. Celkova ztrata eini tedy asi 41,000 etv. mil . a 4,850,000 obyvatel eili 31 a pal procenta obyvatelfi a 30 a pfil procenta tizemni plochy. S devateho mista v Evrope poetem obyvatelstva klesla Cs1. republika na misto desate. Nynejk Ceskoslovensko bude miti asi 100,000 etv. kil. a asi 10,500,000 obyvatelft. Z toho bude Cechu asi 6,750,000 (misto 7,600,00), Slovakfi bude 2,200,000 (misto 2,550,000), Rusinri zfistane 640,000 misto dosavadnich 700,000.

Nemcti zastane v republice asi 470,000 misto dosavadnich 3,320,000 a misto 750,000 Mad'ard zustane jich ted' jen 200,000. Operate je skonCena. Je ted' na Oechoslovacich, aby pracovali pro lepai budoucnost. NezbYva, jim, net nepovolit a vykasat si do prace rukavy .

VESTNIK Slova do pranice. — Ke vgem ranam, jet stihly ubohe Oeskoslovensko, ktere jsme v Americe sledovali s teZkYmi pocity ba zat'atYmi zuby, posledni dobou objevuji se i mezi nami v'tky oproti dru. Bene govi, vyslovuji se dokonce i hruhe uragly. Nevdek pry svetem vladne a Cerny stihl i velkeho mute, kterY prokazal lidstvu nesmirnou slu gbu a o nemg vyznal Masaryk ut pomalu nachYlenY nad hrobem: ka,m vam, to bez Bene ge bychom nikdy nemeli Csl. republiku! President Osvoboditel odchazel s ptesveddenim, to jeho dilo ho na veky pte gije, Beneg, jeho nejvag i spolupracovnik na tomto dile, padl pod jeho ssutinami. Bene g se nikdy nebal, boje ani prate, nikdy pied tadnYmi ptekatkami necouvl, nikdy neztracel vytrvalosti ni odvahy. Nezanedbaval nieeho, aby vira v budoucnost byla opiena take o silu statu, postaral se o dokonalost esl. armady, popohanel rozteSeni zanedbanYch problemu ye state, usiloval o napravu nezdraveho stranictvi a vkch chyb a kazti esl. tivota, proto ge dobie vale, to dobra zahranieni politika musi se opirat o dobrou politiku vnitini. Byl jednim z nejmladgich statniktl, kteti r. 1918 formovali po valce novou Evropu a jeji mirove tady a vklycky ph torn myslil na svtij narod a stat. Je v torn kus symbolu, to dr. Bena zbyl ze vkch statnikti jedinY v einnosti a odegel posledni, kdyt cele to evropske dilo je dobito a bezvladne lets zrazeno a porateno. Jeho resignace a odjezd do LondYna nebyl utek od odpovednosti. Bylo to mutne phznani omylu cele statne politicks osnovy, ye kterou vetil nejen on sam, ale Cechoslovaci bez rozdilu, po celYch dvacet let od valky, v nit oni se stali na vkch bojiatich spojenci zapadnich mocnosti a ziistali jimi v dobre vice, to neni jind motna. Cechoslovaci byli zrazeni, byli tragicky zklamani, ale je to vira glechti a zklamani zneuctilo jine. Ti velci, kdo je zradili, °dnakji to jen hanbou a znieenim viDy v pravo a poctivost.. Dr. Bella svou velkou a poctivou viru odnesl nejtit, vtdyt' pro neho byla by ztrata tivotniho dila a tspechu. Hanet a tupit dnes dr.

Bene ge znamene, tupit Cechoslovaky za to, to nebyli takovi zradci, jako jejich spojenci. Resignaci ueinil Bene g to, co v dane situaci povakval za svou povinnost v zajmu statu a v jmu uleheeni vSech tetkosti, ktere se na Ceskoslovensko navalily v okamtiku, kdy je tteba stat piebudovat na zcela jinYch podminkach neni byly pied zradou spojencti. Dr. BeneA phnesl obet se samortejmou povinnosti a sebezapienim vojaka republiky, aby uleheil tlaku z yen& na republiku. Pro celY esl. narod ode§el ye cti a lasce a doditame-li se poslednich udalosti z Ceskoslovenska, sclelujicich gikeni se hany na dr. Bene ge, berme je s reservou. Pochazeji od politickYch odpurcil (klika Sttibrneho a skupina kolem kapitalistickych Narodnich Listu, organu zasnuleho dr. Kramake), jednotlivodstavenYch, vYstkednich a vrtkavYch, kteti v take dobe vyrovnavaji sve fiety, zteguji slouaeni narodnich stran — kali do vlastniho hnizda. Vgak se tam s nimi po urovnani tegkosti po zasiuze vyrovnaji.

Minya cisel. Zprava rieetniho vYboru, zatazena, na jinem mists t. Cisla podava, elenstvu jasnY obraz o chodu naafi Hl. ttadovny, stavu jmeni, zpilsobu vykizovani jednotlivYch zaletitosti date obchodnich a koneene vynak na svetlo vYkaz naboru Je potektelnou skutednosti vYsledek organisaeni einnosti, jet za dobu deseti mesica v3rkazuje 769 elenu nov)ch a 269 ditek.

Na misty neutekne hospodatske pomery tento zisk na novYch elenech je velmi dobrY. Na iimrtnich podporach vyplatila S. P. J. S. T. za stejnou dobu peknou Cast ye vYk $112,667.22 a na ptispevcich odvedli sdruteni elenove obnos $165,641.90. Oisla jak znamo, jsou vtdy nejpadnej gim dokladem, nejvydatnejk reklamou.

Nage nafgtevy. V sobotu Zastavil se v redakci br. teetni Ed. L. Marek, podnikaje uredni cestu do Ennis. Tehog dne veder spechal zase k domovu. —V nedeli dojeli k nav gteve rodiny potadatele: Oldtich Moueka, pi. Lora t ahxdkova, sleena Viktorie Kudrnova a mantels Karel J. aludkovi — vkchni z Ennis.

"Paris Soir" hlasi z Hollywoodu, to Charlie Chaplin zaene s natdeenim noveho filmu, v nemt bude brat hlavni Ulohu. Film bude mit nazev "Diktator"

Strana 13.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podepsanY resolueni vYbor tadu Pokrok Roweny Cislo 49., projevujeme uptimne citenou soustrast pozastale rodine, nad ztratou jejich milovaneho mantela, otce a nakho spolubratra, Ferdinanda Machotku, kterY po dlouho trvajici trapne nemoci dne 26. tijna 1938 byl odvolan do neznama. Dne 28. kijna 1138 pohtben byl na Evangelickem ye v Rowena, Texas.

Zajiste mila rodino, to odchod Vaaeho mantela a otce jest pro Vas tklivY, avS'ak budit Van]. ritechou, to i my citime s yam! zarmutek, neb zemtelY nas spolubratr byl jeden z pionyrt, kteti budovali na g tad. Protot zemtelemu bratru budit zeme lehkou.

Psano dne 14. listopadu 1938 v Rowena, Tex. Vaclav Kvasnieka, Josef Holubec, Josef Hoch, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepodepsanY resolueni vYbor kadu Karel Jona g dislo 28, vyslovujeme timto uptimne citehou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich mantela, otce, dedeeka, bratra. gvagra a nakho spolubratra Jana Hranickeho, kterY dokonal svoij pozemskou pout' po dlouho trvajici nemoci, dne 16. listopadu, ye stab 72 let, a dne 18. listopadu jeho pozastatky uloteny byly na esko-narodrii htbitov, za white fleasto pkatel, ptibuznYch, a spolkovYch bratril a sester. V zesnulem ztraci na g tad elena verneho a uptimneho, neb on pies 34 let pinil vaechny povinnosti mu ukladane, ku zdaru a rozkvetu naSeho tadu a cele Jednoty.

Litujeme velice, to nam neni motno, abychorci vam, truchlici pozustala rodino mohli na yak krvacejici srdce takovou dasku hojiveho balsamu, jakou byste p3tfebovali. A-v'aak zde pomoci nam nelze. Zde panuje ptisWT. a netiprosnY zakon phrodni, jent jest pro it'echny nas stejnY ,a jemu g se gadnY z nag protiviti nemide. Ty, milk bratte, ,odpodivej v pokoji, Best budit tvoji pamatce.

Usnekno, aby jeden opis teto resolute byl zaslan truchlici mantelce, druhY opis aby byl zanekn do tadove protokolni knihy, a, orginal ma, Wit zaslan k uvetejneni ye Vestniku.

Dano v East Bernard, Tex., dne 20. listapadu 1938.

John Vakeek, John Mayer, Petr Jochec, Leo Havrda, John GajevskY, resolueni v)bor.

Navidei as po vanocich. ichni branci, ktai jsou letos povinni naVg stoupit vojenskou preseneni slu gbu, by rad' vedeli, kdy se tak stane. Hned po vyhld'Aeni mobilisace bylo oznameno, to branci maji vyekat zvlaStni vYzvy. Pozdeji byli brand upozorneni, to nastupni termin se letos zpozdi a ze jej neize dekat drive net pied vanocemi.

Nyni se vaak ukazuje, to bude jests posunut, a to na Leta ni odvedence dojde az po vanocich, ptipadne at v novem rote.

Morave zfistaly vinice.

Odstoupene tzerni na ji g ni Morave je znamo jako vinatskY kraj. Ze 7.000 ha vinic zristaly Morave 4.000. Zfistavaji v gak nejcennejgi kraje, toti g Bzenec, Mutenice a Velke Pa y -lovice,krmthNbySaroviek,Bketice, Kobyli, oej kovice Mor. Nova Ves, Velke Bilovice, Archlebov, 2aro.§ice Velka Blotnice a Stra gnice. Vino z CeskYch vinakskYch krajii je hodnotnej g i, net z konein nemeckYch, ponevadt Ceti vinati prazuji drutstevne a pestuji vice drulra revy. V Mutenicich na pt. 1500 odrud. Drutstvo vinatu samo naksane hrozny zpracu j e a prodava, take je dant', ruka ,odborne peee.

Strana 14. •

VESTN1

ryvky z eeskosioven-

sk3-3. dejin.

7

Historickci tilici eech• .

ArnoAt Denis.

OKU 1401 vojsko markrabi miknsktich tfthlo na Prahu. Nebezpeeenstvi bylo velike, protok v samem meste bohate m6At'anstvo nemecke potaji pralo• vettelcilm a ,ohrotovalo Moc Vaclavovu. Proti temto aracicum kazatele eeSti se obraceli k lidu a v prvni radt Hus vyttikal drzost techto cizincO, kteki jako pani chteji vladnouti v kralovstvi, jet nem'a jive viny,, net to nepredvidalo jejich smelosti a poskytlo jim rozsahleho a priliA Alechetnehnpohostinstvi. "oechove", pravil v jednom ze svtich kazani, "s teto stranky jsou bid-nejAi neAli psi nebo hadi, jeato pes haji pelech, na nemA le21, a kdyby ho chtel jinti odehnati, bojoval by s nim, a podobne had. AvAak nas Mind utlaeuji a idady v 6echach ' obsazuji a my mleime." — "techove", pravil jests roku 1409 ve chvili, kdy na universite byla projednavana otazka vetAiny nemecke nebo Ceske, "V kralovstvi eeskem podle zakortil, ba i podle kona boLho a podle vrozeneho pudu meli by btiti prvni v Uradech v kralovstvi deskem, jako i Francouzove v kralovstvi francouzskem a Mind ye svtich zemich."

Hus jevi se nam takto jako predchildce a obrance ideje narodni. east() btiva, lieen jaloonepritel Nemecka mot je v odporu se vkmi prameny. Pravdou jest jen, k se domaha zakon.ntich pray pro sve krajany. Nechce, aby cizi kmen ' panoval v zemi, jet neni jeho.

Nernci nikdy mu neodpustili tuto vost. Na Cechy pohlikji jako na kmen nag., ureenti ,aby zanikl v mori nemeckem. Odmitaji uznati slutby, ktere vykonali, a vlastnosti, ktertimi se vyznamenavaji.d" echove vAak, jestli neuvedli do sveta, aspori s podivuhodnou tvrdo gijnosti hajili a rozvinovali jiste podstatne nauky a jiste zakladni ctnosti ,ktere jsou cti spoleenosti moderni. Po reformatorovi prijali dedictvim lasku ku pra yde, &Au k osobnimu myAleni a ke snagenlivo.sti a koneene onu naklonnost ke svobode a bratrstvi, kterou dnes naztivame smerem demokraticktim .

0 n.arode nelze souditi pOdle vetAin. ZaleAelo na torn, aby v oechach byl dostateenti poeet lidi; kteri by nezapominali.ukni mnkr-dnikova, kteri by poznali jeho skute'enti smysl kteri by udrkli jeho pinou hodnotu.

Za vAech dob narod eeskti tomuto vybrane7.ari voji opatril potkebnti dorost, aby zachrana byla Alechetna a plodna tradice.

• A tile, onu hrstku muAil bez vudce, bez vnejsi bez hmotntich nebo mravnich prostredkil, kteri prObehem peti stoleti za spousty zurivtich, neustale obnoventich ribokil nestahli sveho praporu! Naopak stoleti za sto!Aim nastupuje za sebou biuAstvo vAdy pravene, jet umirajic v pruiomu, predava, si ruky do ruky praporec, v nejt jejich predkove epsali heslo narodni: Pravda, sna gelivost, deaokracie. Prvni v eele postupuji tovaryAi hrozni Mori, kteri se svtimi nepremoAtelntimi vozy projiAdeji od Dunaje k moki 73altskemu a ad. Branibor do Uher at po chvile, I . : dy Nemecko, stenajic, prosi jich za slitovani.

Uprosffed bazlivtich spojenct, kteri se nikdy ueodhodlali k rortrIce s ftimem a kteri myAenku Husovu zbavili smyslu skuteeneho, Ta.)0M vyvijeji a rozvadeji uceni mistrovo 'a s mravniho, p.-ilitickeho a socialniho lyvozuji z nAho rozsahlti program osvobozeni, sky potud nebyl pine proveden.

• 7.7Gzdeji z jejich zbytkO yznika. Jednota brat-

K

ri eesktich, jet znenahla uprOstfed nejkrutejgich pronasledovani dlouhou a telkou praci 0 mravni pokrok dovedla k sobs ptivabiti nejvzne g enejAi due a nejAlechetnejti srdce. Oahrotena jak Habsburky, tak katoliky, kteti ni vidi nejnebezpeenej gi odparce, i pravovernYmi utrakvisty, kteti pode geni byli smelosti jejiho smYg leni a novosti jejich poadavka, zneuznavana stoletim ,jehot tutby ptedbiha, dovedla nenahlYm pletvotenirn vybaviti se z nebezpednYch vlivu milenarnich, jimt jeji zakladatel CheleickY jests Dodlehal, spro gt'uje se nekterYch telesnYch pledsudka, jet po dlouhY eas zdrtovaly a oslabovaly jeji siren se, a vitezi nad neptatelstvim, jim ji stihaji rtzne sekty protestantske, ktere se pohorguji volnosti jejiho yyznani a ekieticismem jeji snageliyosti. Sve udeni shrnuje v detinne oddanosti Pismu a v dojemnem usili oeisti du ge. Jejim idealem jest uvolniti srdce a povznesti mysli vyAgim Tak mend byla tragedie vytvotena brattimi Cesk'mi, to ani prondsledovanim Ferdinanda II. a Leopolda I. nebyla znieena. Pronika at do tad vitezt a strata'', kterYm Rim svetil dohled nad ptemotenYm narodem. Vluzuje se i do jesuity Bohuslava Balbina, kdyt lka nad opugtenYrni zticeninami sve vlasti a slavi lahodu jazyka deskeho; znovu otivuje v Josefovi Dobroyskem, jesuitovi a svobodnem zednati, kterY se na konci XVIII. stoleti za vlady Josefa II. znovu ujima dila vYchovy lidu, pteru geneho pled stoletim, a kterY osamocen a nepochopen, sam bez nadeje, piece znovu zyeda stars prapor, jejt nalezl zapomenutY v ssutinach.

Pokoleni jdou za pokolenimi a s nimi formule otazky se jevi ye forme potmenene. Pledsudky politicks a narodni nastupuji na misto zapastii dogmatickYch. Neptestavejme v gak na povrchu a nedavejme se klamati slovy. Ve skuteenosti zahady, jet se vyskytuji, jsou vtdy tytet a myglenky, jet byly zakladem nabotenskYch bojti v XV. stoleti, jests dnes rozpoutavaji zapasy v lidstvu. Suovnejte Husa, Tabory, Cheldickeho, Komenskeho, Dobrovskeho, Palackeho, Riegra, Masaryka. — Na prvni pohied jakY vztah 1ze nalezti mezi temito muti, kteti se vim ligi od sebe, povahou a rozsahem svtich vedomosti, SVS7 111i soustavami filosofickYmi, syYm vychovanim? Pohled'te v gak lope, odstrarite cetky a pod zevnej gimi ozdobami hledejte vnittni spojitost. Hned nalezne se ze, kladni ptibuzenstvi. Vgecky tyto syny tehot kmene yyznaeuje rodinna podoba.

Ve vgech daletitych vecech tito mutove jsou si podobni. Nejprve, a jest to fakt velmi vYznamnY, u tadneho z nich nenaleznete ani stinu mysticismu.. VAichni lnou peva k zemi, ke skuteenosti: svtj zrak upiraji k nebi, ale svYma nohama stoji pine na zemi. Vice se zabYvaji zahadami mravnimi, neNi soustavami metafysickYmi. Jako ftekove, jako v gichni narodove zdraveho rozumu, ptivadeji ()pet filosofii za zatneho nebe na zemi. Jejich hlavni myglenkou jest, nati ubohou obetnici ueiniti k obYvani ptihodnej'g i a krasnejAi tim, tim, le sve spoluobeany vymani z jejich slabosti, povYgi je nad sebe samy, vyprosti je z jejich sobectvi a z jejich ptedsudkt.

Vedi, to prvni povinnost eloveka a jeho nejyetgi gtesti zavisi na pinem vYvoji jeho schopnosti a volnem vYkonu vgech jeho organic, nechteji mu diktovati podminky jeho blaha nebo mu pledpisovati zptsoby jeho spasy. Jejich ptesvedeeni je hluboke a uptimne a na obranu jeho jsou hotovi ke krajnim obetem.

•

Nikdy nepoznali.nezdravYch ptizraku panovaenYch a vgevladnYch, jet trapi jejich sousedy: Bouti se ph my glence, le by narod narodu chtel ptedpisovati zakony a rozhoteuji se p11 pomy gleni, to by sami se svymi potomky byli odsouzeni k veene podtizenosti. Miluji svou vlast detinnou laskou, pinou va gni, jet nehleda ani hodnosti ani slavy, ba ani popularity, ale jet svou odmenu a sve imlne zadostiueineni naleza ye svedomi, jet* mu zastavili bez poetu nejlepgi z jeho krve a nejlepgi z jejich ducha.

Ve

stledu,

23.

listopadu 1938.

Jako v XV. stoleti, i dnes zapas se strhl mezi zasadami si odporujicimi. Nemecko chce miti naprostou pravdu a jevit se jako nadlidstvo; chce oeistit zemi ode v gech tivlia pro stlednich, jet nejsou kmene teutonskeho. Sni o ,obnove svate rise limske, ktera by neptestayala jit na Evrope, nYbrt se rozgitila po celem svete. 2ada, aby se svet podrobil jeho zdkonu a uctival jeho botstvi. Aby odstranilo ptekatky, jt se mu stavi v cestu, prohla guje vtechny zloeiny za. opravnene a v gechno nasili za posvatne. Snituje sve vlastni oobeany at potud, le sviij osud poslugne kladou do rukou nekolika ptedureenYch, kteti za jejich poddani se vydaji jim sousedni zeme k vykotist'oyani.

Tyto teorie nas rozjittuji, ale nedesi. Jsou to stare ptizraky, ktere vychazeji ze skladigt' rekvisit, kde jsme myslili, to jsou nadobro odloteny na pospas eer y& Opravili je jakt told a ozdobili je kroji sttitenYmi podle posTednich ptedpist nejmodernej gi vedy. Timto ptestrojenim se neoklame nikdo. Co Nemecko navrhuje svetu jako svuj nejnovel gi vgeobecnY lek, je proste stkedovekY system; navrchu posvatna hierarchic a naspodu tebtiku porobenY lid; potlaeene narodnosti ku prospechu kmene, vyyoleneho ode v gi yeanosti; osobni mygleni je spoutano, nasili tvoti Pray°.

Jak by t echove nemeli bYt povolani, aby 'utili statka, jicht cenu jedni z prvnich poznali a vytkli, a jicht hajili nejtetAimi zkougkami?

Uddlosti ukazaly, to Nemecko, jet se tak pygni syYmi schopnostmi dugevnimi, ye skuteenosti neni schopno uchranit se pokugeni minulosti dayno promleene. Nikterak by nam to nevadilo a radi bychom mu ptiznali pravo, aby v miru utl yalo podivuhodne rozkoge za pana miti osviceneho komedianta, jakYm je Vilem II., za vtdce rejthary, vedle nicht toldneti ValdAtejnovi byli vYkvetem dvornosti a jemnosti. Bohutel, zku genost nam ukazala, to ptizraky, jet ho stra gily za noel jeho, jsou nebezpeene jeho sousedilm. I kdyt se vybete z vYbuchu zutiyosti, v nemt se potaci jeho malomoo, bude clobte mit jej pod bedlivYm dozorem. Nebude pak na Skodu, jestlite zatim, co my budeme na strati proti nemu, s druhe stra-ny, na yYchodni hranici, aby techove branili vYbojnemu navratu jeho osudne zutivosti.

Jsme jisti, to taktm HusovYm, Komenskeho, Palackeho a Haylieka jeho gilenost nebude nakatliva a to tadne srozumeni nikdy nebude motno mezi obema kmeny, jet vice net narodnostnimi rozdily jsou od sebe oddeleny nenapravitelnou raznosti svtich tradici a s yeho idealu.

Mormiti Slovaci nechteji k Slovensku.

Vyskytiy se zpravy, ze v ptipravo yane osnoy e ustavniho zakona ma bYti provedeno spojeni zeme Moray skoslerske se zemi 6eskou pod jednotnYm nazvem "Zeme 6eskomorayska".

Takte2 vyskytly se zpravy, ze rrizni einitele usiluji o ptipojeni nektertich east' zeme Mora y -skezmiSlovensk.PdlptaniureYch smera by mela zaniknouti zeme Mora yskoslezske jako samostatna jednotka politicks a hospodatska, s ni cela zemska sprava politicks a zemska samosprava. Na ge eeskoslovenska vlada rozhodla se provesti decentralisaci ye state a provedla ji se v gemi di sledky na Slovensku i na Podkarpatske Rusi. Neni proto motno, aby v zemich koruny svatovaclayske centralisaci stupriovala. Mestska rada v Hodonine usnesla se ye schilzi 25. tijna potadati aeskoslovenskou vladu, aby samostatnost a celistvost zeme Mora yskoslerske byla v nejAirAim slova smyslu zacho yana. Aby zachovana byla spravni a hospodatska jednota a roz gitena ptiisobnost zemskych zastupitelskYch sbora. Svou polohou a pkirodnim razem, jakol i svou kulturni vyspelosti, podeptenou staletou tradici, je Morava ucelenYm a nedelitelnYm plechodem z 6ech na Slovensko. — Zeme Moray soslerska tvori sobestaenti zemepisnti a hospodarskti celek se sveraantimi a k sobs navzajem lnoucimi kraji, jejit ptislo yeena vernost ke statu zasluhuje uznani v tpine zemske autonomii.

Ve sti'edu, 23. listopaclu 1938.

HEDA HALIAOVA:

DEVCATKA ROMAN MLADkCH SRDCI c LAVA se vg ak jejim starostem jen smal. "Nic nepotkebuje g, Hedo, a u vas se mne libi, tak jak to je. Je jsem ti vyhovel v jednom, ty musig ustoupit v druhem."

Heda byla cela rozpalena vyjedna,vanim.

"Tys nas pane ptepadl, Slavo! Kdybys nem alespori dopkal easu na oddechnuti a na rozhodnuti, ale ty jde g ritokem a nenecha g nas z toho piekvapeni ani vzpamatovat!"Ted' Slava zvatnel. "To piece neni pkekvapeni. Hedo, vklyt' jsi mne ut vdera slibila, to budeg mou tenou. Myslel jsem proto, to jsi ut rozhodnuta."

Heda uchopila jeho ruku. "Dobte, tedy! Veselka bude za mesic. Neraete v gak, vatenY pane, potom reptat, at ne.m bude v na gi domacnosti polovina veci schazet." Doprovazela sve slova gelmovskYm rismevem, kterY ji tolik slugel, se nezdrtel a vroucne ji polibil.

Mezitim pani Kralove °dale a nyni se vracela s gipkovYm vinem, ktere sama vyrobila.

"To jste hodna, pani Kralove," vital ji "Alespori nage zasnuby zapijeme."

Sklenky jasne zazvonily. "Na vase Atesti, OW" "Na nagi lasku, Slavo!" `;Na na gi lasku v dobrem i zlem."

Pies okraj sklenky setkaly se jejich pohledy, piny "Mem k tobe prosbu, Hedo!" zaprosil Slava po ptipitku. Podivala se na neho tazave. "Nenos ten prstYnek! Piipominal by mne toho druhello a mel bych strach, to se je gte rozmyslig " "Blazinku! Neznamend pro mne tolik, abych se ho neztekla s lehkYm srdcem." Pri torn prstYnek stahla a ulotila k dopistm do ozdobne krabieky.

"Dekuji ti, Hedo! Myslel jsem, to se s nim budeg tetko loueit. Ptines1 jsem ti vgak za nej kterY ti snad udela radost," vyrial z kapsy pouzderko a podal je Hede. Oteviela je a pona perk se zatajenYm dechem. Byl to prostY, hladky kroutek s brilantem velikosti hrachu.

Nemohla chvili ani promluvit a potom vydechla: "Bote, to je krasa! Budu se jej bat nosit ze strachu, abych jej neztratila."

"Je to zasnubni prstYnek me maminky, Hedo. Chtel bych, aby i tobe ptipominal po celY tivot nage zasnoubeni," ph torn ji navlekl prsten na prst.

"A co dam ja tobe, Slearku? Vidis, hned prvni darek ti zfistanu dlutna."

Slava ji chtel odporovat, ale byl pteru gen zaklepanim. Pani Kralove, se gla podivat, kdo to je a vratila se v minutce s rozpaeitou tvati .Heda se k ni te.zave obratila.

"Dopis", tekla pani Kralove a bylo na ni videt, to by ho radeji nevidela. Heda pa nem vztahla ruku a zamy glene pohlitela na adresu, psanou znamou rukou. Pak se pomalYin krokern ptiblitila ke kamnam. Rudy plamenek olizl bilou obalku, kdyt se na Hedinu ruku polotila "Ncchci, abys to spalila, Hedo.

Jsem dokonce rad, to to pi-iSlo ted', kdy me g jegte kdy se rozhodnout. Nikdo dosud o na gem zasnoubeni nevi, mutes je je gte zru git." Podivala se na neho vyeitave. "Md.§ o nine gpatne mineni," a ptiblitila dopis znovu k plamentm. JeSte jednou ji zabranil.

"Prosim to o to, abys Ctla. I kdy ti vetim, musim na tom trvat, abych si jednou nemusel vyeitat, to jsem to o nee() ptipravil. Vtdyt' nevig, co se ti nabizi. Nesmi g tak slepe podlehnout prvnirnu popudu, aby te. to pozdeji nemrzelo. Proto to prosim, abys etla."

Pani Kralove sedela v koutku svetniely se sepjatYma rukama a s fizkostlivfm pohledem sledovala Hedino podinani. Toutila, aby ut se za dopisem zavtela d yne kamen. Slavek stal se ji za tu chvili, co ho znala, tak milt' svou uptimnou povahou a viele si ptala, aby se jejich sriatek uskuteenil. Heda otevkela °haiku s velkftm vahanim a s nechuti se ponotila do eteni.

Strana 15.

VESTNtK Vatena sledno!

Dovolte, abych se yam omluvil, to jsem Vam at dosud psal sve dopisy anonymne. Chci uptimne vypsat sve city od doby, kdy jsem Vas poznal. Mtij prvni dopis platil vice idealu, kterY jsem ye Vas nalezl, net deveatku ,ktere se vkly tak upiimne smalo v kruhu svYch pfitelkyri. Neptestal jsem na Vas myslet, stala jste se pro mne stinem, kterST Sel vAude se mnou a kteremu jsem se musel zodpovidat ze vSech svYch Jsem velmi, velmi bohat, Hedo, a snad proto jsem utracel svnj iivot v zabavach a radostech.

Tehdy ut jsem k Vain chtel pfijit a kid Vam o sve lasce. Nemohl jsem vtak. Byl jsem site bohae, ale soudasne i lint', neu gitednY dlovek. Stydel jsem se tak pied Vas pfedstoupit a proto jsem meal pracovat.

Pro Vas jsem se zmenil, Hedo. Pro Vas, ktera jedina mi miitete elk gtesti. Naudil jsem se milovat praci, naudil jsem se vagit si delnika jako eloveka daleko cennejAiho, net jsem byl ja do nedavna.

Dnes pfigel jsem vam nabidnout cele sve bohatstvi. Mohu Vam doptati vSeho, po dem zatougite. Celt' svet stoji Vain otevien, gadna, zeme nebude pro Vas nedostupnou. A to vtecko, Hedo, chci Vam dat za trochu upilmne lasky.

Mam pouze otce, kterS7 vi o vSech myth citech a kterY tou gi, abych byl St'asten. Vi, co pro mne znamenate, a proto i pro neho jste tou nejlepSi divenkou.

Cekame oba netrpelive na VaSi odpoved', ktera, pro mne znamena celS7 givot.

Libam Vase ruce.

Jaroslav Heda pohnute dodtla a slo gila list.

Pohledla na maminku. Ta sedela dosud na tomtet miste, s odima pinYma yell* pokorne lasky, ktera netada, nic, net Stesti pro sve dite. Heda podala list do jejich chvejicich se rukou. Pak se podivala na Slavu. I jeho odi byly piny lasky, ale jejich vYraz byl zcela jinY. Svitil v nich ohnieek stirave, netrpolive tarlivosti.

Jeho oblidej byl bledgi net list, na kterY se uptene dival, a rty se mu sotva znatelne chvely.

Heda se k nemu ptiblitila a konej give pohladila jeho eerne, vinite vlasy. Pak vyriala ze stolku dopisni papir a pero. krtavYmi zvuky se rozjelo po papite, potvrzujic ortel eloveka.

Tuto odpoved' podala i s JarovYm dopisem Slavovi. Nejdfiv Ceti odpoved': Pane '8 legr!

Prosim, abyste mi odpustil, to Vam s yYm dopisem zpusobim bolest. Nemohu ptijmouti Vagi nabidku, protote jsem jiti zasnoubena. Sveho hocha mam velmi rade a doufam, to budeme gt'astni, tieba to jsme chudi.

Snad bych Vam byla odpovedela jinak, kdybyste nebyl ptigel pozde. Jsem Vam vgak za Vág dopis vdeena, nebot' mi pomohi vyzkouget mou lasku.

Ted' vim, to bych ji nevymenila an' za v gechny poklady sveta.

Na Vas si uchovam uctivou vzpominku, tiebate jsem Vas nepoznala. Pteji yam, abyste nalezl takove gtesti, jake potkalo mne.

Heda Kralove.

Slava doeet1 a kreli se zaeala zase vracet do jeho oblideje. Z jeho rtu unikl hlasitY oddech.

Tepry potom ptelet1 prvni dopis.

Po pteeteni vzal Hediny ruce do svYch a s je polibil: "Mrzelo to prve, to mi nemag dim oplatit intij darek. Touto odpdvedi v gak jsi mi ueinila takovou radost, to ani tisic prsteml ji nevyvati. Nebudeg pozdeji sveho rozhodnuti litovat, Hedo?"

"Nelituji bohatstvi ani ptepychu, ktereho jsem se ziekla, ale ze srdce je mi lito pana glegra, ktereho moje odpoved' jiste hluboko rani.

Zaslouti nag i ncty, vid', Slavo! Clovek, kterY vyrostl v blahobytu a naudi se milovat praci a nestydi se spojit svuj tivot s chudYnt deveetern, ma jiste ryzi charakter."

Slava vg ak neposlouchal. Cot nezvitezila jeho laska nad bohatstvim? Byl tolik gt'asten, by mohl svYm g testim podelit polovinu sveta.

"Pani Kralove, nemrzi vas, to Heda odmitla vg echno bohatstvi?" Jeho chlapecke oei zabloudily do kouta a potkaly se s pohledem plnYmi dobroty a nehy.

"Nemrzi, pane Slasku! Vim, to mute bkt

vek gt'asten i v chudobe. Jenom vas prosim: mejte zato tu moji holeieku hodne rad!"

Slavovi zvlhly oei a kdy potom pozde veeer odchazel, nekolikrat se °Weil. "Hie, jak maly domek mate skrYvat d ye zlata, srdce."

Pani }Wove, byla je gte vzhilru, kdyt ut Heda spala se gt'astnYm nsmevem na rtech. Ptistoupila k jejimu ltitku a dlouho na ni pohlitela.

Potom se ji vydralo ze rtir "Deli moje zlate!"

Za chvili vtak odlesk svateho miru opustil jeji tvat a odi ji zesmutnely. "Chudadek pan 8legr," zageptala a tepr y potom i ona ode gla na tote.

13. 13.

DruhST den se segla Heda se Slavou jako obvykle pied obchodem. Pti gel zamraeenY a i jeho pozdrav znel mrzute.

"Stalo se ti nem, Slavku?"

Mayl rukou a tepry po chvili vybuchl: "Chytil jsem se se gefem oddeleni. Bylo to dnes jit po druhe. Je to nesnesitelny chlap. TYra, per-. sonal syYmi rozmary a je domYglivY at k nemotnosti. Rozktikoval se na jednoho Ilene a kdy myslel, ze ho nikdo nevidi, dal mu poligek. Chlapec je takovY slab prouteeek — zapotacel se a padl na hranu otevtene zasuvky.

Trochu se mu odkela krite na Cele a krvacel.

Vide' jsem to a nemohl jsem se ptemoci. Rozktikl jsem se na neho a on mi odpovedel jizlivosti. Podratdilo nine to a meal jsem mu vyditat jeho surovost. ft editel nas nahodou slygel a zavolal si nas do sve kancelate. Zna g gefa a vP,' tedy, jak dovede bYt sladkY. Zadal se vymlouvat a byl same med. Ale ja se ptetvatovat nodovedu. Pied ieditelem jsem mu kekl, to je nieema a SpatnSr chlap. Usmal se a iekl gpieate: "MladY pan se neumi ovladat! Aby ho to nemrzelo!" To bylo pro mne pies miru a vybuchl jsem: "Zato vy se umite nejen ovladat, nybrt i ptetvatovat.

Jste jako komediant!" Obratil so uratene k tediteli: "Pane iediteli, doufam, to uznate, 2e je a pan Vild nemnteme bYti dole zarnestnani ye spoleenem zavode. Prosim, abyste mezi nami volil."

Videl jsem, to je to pro teditele kru gna chvile. MO, nine v oblibe, ale jsem v zavode tepry kratkou dobu, kdetto gef je tam zamestnan 15 let. Byl jsem velmi rozeilen a proto — odpust mi, Hedo — jsem vybuchl:: "Mate pravdu! Nemriteme tu zustat oba a proto bude lepe, kdy piljdu." Na to jsem se uklonil a odegel. editel mi site vzkazal, abych se rozmyslel, to se nemusim se gefem stYkat, ale ja, jsem odmitl. — Nehneva g se, Hedo?"

81a chvili zamyglene po jeho boku. Za chvili pronesla tige: "Diky Bohu, to jsem nedala vYpoved'. Ted' bychom byli bez mista oba."

"Prof pak jsem na tebe nemyslel, Hedo 9 Snad bych se byl lope ovladal. Pomyslim-li na to, to je nage svatba oddalena, jsem ne gt'asten. Nemusig vgak mit obay. Misto najdu brzy, intij odbor je dosti hledanY, takte to znamend oddeleni nejvYge jednoho mesice. Ted' je gte budu etrnact dni tady, net si teditel najde za mne nahradu."

Hede bylo site lito, to jsou jejich plany posunuty na neureito, ale nevyeitala mu to. reale, jakY gef oddeleni je, slychala to Casto od Very i od jinYch deveat.

Podivala se na neho povzbudive. "V gak se neco najde!" Vtdyt' na„ na gi veselku take nehoii. Alespori vidig, to takovY spech k nidemu nevede."

Nevgimla si jeho zvla gtniho risrnevu, kterY se vloudil na jeho rty, jako by proti jeho vtli.

"Jake ty jsi vYteene device, Hedo! Myslel jsem, to se bude hnevat, a ty mne zatim te gig. Bed jsem se, to to bude ptisobit na tve rozhodnuti a hlavne proto mne vela nehoda mrzela. Kdybys vedela, jak jsem byl je gte rano gt'asten!

Pial jsem si udelati t radost a marne jsem latemYglel elm. Pak jsem si myslel, to bys snad gla rada do divadla a koupil jsem listky ut i pro maminku. A ted' jsem yam vyvedl tohle. Nemag nadobro po nalade?"

"Ted' ut na to nemysli, Slavku! Me g jegte etrnact dni, ve kterYch si mutes najit nove misto. Jsem rade, tes koupil na veaer listky, alespoii to to trochu rozptYli." Zase ten zvla gtni fismey mu ptelet1 oblieejem. "Dekuji ti, Hedo! Veal jsem, to jsi dobra,

Strana 16.

dnes vb.k vim, to bych ani mezi tisici tobe podobne nenalel!"

Potom zrychlili krok, aby rnohli maminku ptipravit na navetevu divadla. Nechtela ani jit, vymlouvajic se, to nema, co ria sebe. veak nepovolily.

"Musite jit, pani Kralova. Chci, aby kaldY vedel, ze ut mne poeitate do rodiny a to s naei znamosti souhlasite."

Pani Kralova se musela jeho horleni Smat,. ale potom piece ptivolila.

V pill risme uz na ne Slava dekal. Mohl na Hede oei nechat, jak byla krasna ye sv'ch prostiekYoh veeernich eatech.

Katcla minuta dekani zdala se mu byt veenosti. Koneane se doekal. Byly ptipraveny a on jim s vatnou tvati nabidi rams.

Pied domem na ne eekalo nadherne auto s uniformovanYm eoferem.'

"Ale, Slavku, jak' to byl napad!" podivala se na neho Heda vyeitave.

"Nekaz mi radost, Redo! Zasloutila by cis jezdit denne v takOvem voze a ne jen pit vYjimeinYch ptiletitostech."

Pied divadlem bylo i t rueno. Rychle proklouzli tou vtavcu a vstcupili do vestibulu.

Slava pohlitel nadeene na Hedu. "Jak jsi krasna, holeieko moje!"

Snad inei pravdu, nebot' oci veech pkitomnYch se k nim sletly a patrave ji prohlitely.

Heda byla rada, kdyt jit aii z vestibulu po schodech na sva mista. Jeji p •ekvaponi veak stale rostlo a zmenilO se v etas, kdyt, pied nimi biletatka oteviela dveke late, ye ktere Heda vidavala s galerie smetanku mesta.

"Po druhe se music takoveho ptepychu zkici, Slavku, "eeptala, omamena vsi tou nadherou. "Nebudeme moci si z naeich piijmu podobnY pkepych dovolit."

Slava jen zatil etestim. "Jen se na mne nemrae, Redo! To je jenom na oslavu naeich snub."

Nebylo motno se na neho zlobit. Umel tak hezky prosit, ze se na neho Heda koneene usmala. Chtela vyutit teto jedineene pkiletitosti a proto nadeenYm pohledem se rozhledla po Co tu bylo krasy, kterou jindy pieptikreena skromne v n.ekterem koutku galerie! Nernohla se ani nasytit pohledu na tuto nadheru. Najednou zpozorovala cosi podivneho. Vagina kukatek, ktera videla, byla namitena k jejich Rychle se ohledla za sebe.

BylO zde nee° z ylaetniho? Ne, Slava se tile bavil s maminkou a jinak zde bylo vee jako v druhych Rozpaeite se stahla do stinu. "Slavku, je na mne nee° smeeneho?"

Podival se na ni udivene. "Cot to to napadlo?! Jsi dnes hezei, net kdykoli jindy."

Chvili to Heda vydrtela ,ale netrvalo to diouho a ut znovu vyhledla pies sametove operadlo late. Kam veak se podivala. v'eude se setkavaly jeji oci s dvema eernYmi sklieky. Z rozpakil ji vysvobodil zadatek ptedstaveni. Snad proto ke nelo jeji pozornosti, to prave v okamtiku, kdy svetla zhasla, se otevtely dvete protejei Rite a oei nove ptichoziho se uptely na jeji playou hlavieku dtive, net na jeviete.

Heda se tak zaposlouchala do sladkYch tenii Prodane nevesty, ze na v.eechno za.pomnela. Milovala hudbu a obzvidete Smetanova dila ji uvadela v nadeeni.

Po skoneenem jednani si vzdychla. "Jak' to je potitek! Jsem ti vdeend, Slavku, tes vybral prave "Prodanou".

Slavovy oci zanily tichYm obdivem. Pro hudbu? Nebo pro male deveatko se sametov'ma "Velmla cts. Redo, tech panic, kteti jsou v 10ti naproti n am?"

Misto cdpovedi se tam Heda zadivala. "TO je piece teditel Nizzy-Bon-Tonu."

"Ano. — Vic veak, kdo je ten druhY?" Heda se s obdivem zadivala na gedovlaseho pana.

"Nevim, ale je to krasnY elovek. Doufam, to at sestarnee, budee take tak hezky," usmala se balsky a s cbdivem pohlitela na krasnY, zajimavY protejck.

"Lichotie mne, Redo!" zasmal se Slava. "To je pan .legr, otec mute, kterY ti chtel polotit celY svet k noham."

Heda smrteine zbledla. V torn okamtiku sem

VESTNiK pan §legr pohledel a Hede se zdalo, ze jeho oil jsou piny dobroty a shovivavosti.

Hle, tento elovek ji chtel ptijmouti s laskou do sveho domu! Co asi tekne jeji odpovedi, kterou poslala jeho synovi? Nebo ut snad dokonce o ni vedel?

Tato mytlenka stala se ji trapnou a zdalo se ji, ze odi stareho pana jsou najednou piny vyeitek. "Pojd'me se trochu projit, Slavku!" zaprosila, aby se jim vyhnula.

Vyeli do chodby, ktera byla napInena eumorn prochazejicich se lidi. Heda si vsimla, ze si je veichni prohliteji a dokonce se ji zdalo, to si o nich eeptaji. Slava byl nucen na vtechny strany zdravit. Oil ten mu ptichazely s obdivem vstric a jejich irsmevy mu lichotily. Slava veak toho nedbal. Existovalo pro neho v tu chvili jen jedno deveatko, nejhezei ze veech, ktere kdy poznal.

Ranee pkesta yky ptines1 Hede uleheeni. Neby lo ji volne pod tolika pohledy a piece v pheti pause nalehala na Slavu, aby vyeli znovu.

Tentokrat se \Teak obetovala nadarmo, nebot' mezi prvnimi, ktere potkali, byl teditel s panem ;81egrem.

Slava pozdravil vybranou poklonou a chtel kolem nich pkejit. Byl \Teak ()sloven keditelem: "Nute, dosud jste se nerozmyslel? Mate stale jests dm!"

"Dekuji varn, pane tediteli. Jsem veak pevne rozhodnut odejit."

Reditel si poveiml, ze pan 81egr se zajmem nasloucha, a proto chtel Sla.vu ntedstavit.

Pan-•8legr mavl rukou. "Zname se", a koutky jeho pevnYch fist sebou podivne ekubly, jako v zadrtovanem 0smevu. DiouhYm pohledem utkvel na Hedine tvatiece, takte tediteli nezbylo, netli ptedstaviti alespon ji: "Sleena Kraloyd."

Pod Hedou se podlomila kolinka v pochvne fiklone, zapamatovane z detskYch let. Kdyby byla vedela, jak ji tyto rozpaky sluei!

"To je tedy sleena Heda Kralova," pronesl pan 8legr teplYm tonem, dopiniv sam jeji ktestni jmeno. "Jsem rad, to vas poznavam, mile dite. Slyeel jsem jit velmi mnoho o vas."

Slava byl zatim zabaven teditelem, kterY ani v divadle nemohl zapomenout na obchodni starosti.

Pan legr se docela klidne pkidal po bok Hedin a vyptaval se ji, jak na ni pusobi nesmrtelnd hudba naeeho nejveteiho mistra. Podatilo se mu dokonce ptimeti ji k hovoru, kterY se site dal nesmelYm hiaske,m, ale otevtel mu pohled do vnimave divai duie.

Po zazvoneni se s ni loueil jako s damou sobs rovnou. "Doufam, to budu miti jests pkiletitost si s vami pohovotit." .Heda, se neodvaiovala ani muknout a kdyZ' pit loueeni s uctiv'm vYrazem polibil jeji ruku, nemohla se leknutim ani knout s mista. Tepr y pevna, ruka Slavova ji pkimela, ab yse vratila do late.

"Kdybys vedel, jak mi tluee srdce, Slavku," povzdechla v opravdovem rozeileni.

Slava se smal. "Kdyby byl pan glegr o dvacet let mlaclei, musel bych na nej tarlit. Bate, jako jsi udelala oil, kdyt ti polibil ruku!"

Hede veak nebylo do smichu. Se,dela zamyelene a tepry po chvili tekla valnYm hlasem: "Pied dvaceti lety ti musel bYt pan 8. 1egr velmi podoben."

Kdyt je na zpateeni tests zase odvatelo auto, sedela Heda zamlkle v koutku, pkernotena protitYmi dojmy.

14.

Od toho veeera uplynul tYden. Heda sedela ve svem pokojleku, ktery byl svedkem veech jejich radosti i drobnYch 2a10.

Dnes se ji stalo po druhe, to na ni Slava neeekal. Vedela, to byl nedim zdrten proti sve viili, a proto sla &mfr. Tady ji alespon nejsnaze najde, at se zbavi svYch povinnosti.

Mela pro neho •ovinu v podobe 0.hledneho dbPisu, kterY ji marninka po ptichodu odevzdala. Adresa byla napsana neznarnou rukou. 0bratila obalku a ptekvapenim se zajikla. — "Karel 8legr, inajitel obchodnich domti NizzaBon-Ton, Vilova etvrt' C. 60."

Musela si sednout, jak ji to rozechvelo. Co ji mohl psat? HoreenYmi pohyby oteviela dopis a pteletla jeho obsah: Vat'ena, sleono!

Diouho jsem vahal, net jsem se odhodlal na-

Ve stiedu, 23. listopadu 1938. psati ram techto par tadek. Jde vaak o budoucnost meho syna a proto jsem odlotil vtechny ptedsudky. Vim, to pro neho znamenate vte,chno ttesti, ktere mu mute tivot nabidnout, a proto jsem se rozhodl, to si s vami jests pohovotim.

Tepry druhY den po natem shleclani v divadle jsem se dovedel od sveho Jary Vati odpoved'. Nebudu Vain vypisovat, jak na neho pusobila.

Pochopil jsem, to pan, kter' Vas doprovazel, byl Vatirn snoubencem. Dosud vtak neni nit ztraceno. Prosim Vas proto o navttevu v nati vile zitra ve etyti hodiny. Doufam, to toto me ptani neodmitnete, at' ut Vate rozhodnuti bude jakekoliv. Tann se na nate shledani, ktere, jak doufam, piinese memu synovi tt'astnou budoucnost.

Vat, Karel 8legr Heda chapala, to tato na ytteva bude pro ni ktitovou cestou, a piec byla odhodlana, ze ji nastoupi. Byla zvedava, co tomu Slava iekne.

Toho dne vtak na nej marne eekala. Ani druhello dne se s nim nevidela a kdyt se po nem ptala, bylo ji tedeno, to dnes do kancelate neptitel.

Ve tri hodiny si vytadala od pana •Steina volno. Dostalo se ji ho, nebot' to bylo po prve, co o ne tadala.

S tlukoucim srdcem pospichala mestem a Cim vice se blitila vilove etvrti, tim vetti iizkost ji svirala. V ruce tiskla kiedovite kabelku, ye ktere byly Jarovy dopisy a prst'nek. Byla odhodlana tyto veci vratit, dej se eo dej.

Koneene dotla k prvni vile. Pozdravila ji vune nadhernYch zahrad, upraven'ch s jemnYm vkusem. Nevidela to vtak. Jeji oil bloudily po eislech a jeji chime se stale zpomalovala.

Padesat etyti, padesat test, padesat osm — hle, ptiSti nadherna budova jest jejim cilem.

Nohy ji zaealy vypovida,t sluibu a musela se vsi svou \Tull donutit, aby sla at k velikYm vraPied nimi se zastavila, aby se rozhledla a usrdce, ktere se divoce rozbutilo. tisila Jaka, nadhera! Bile steny tohoto vYstavneho zameoku svitily v paprscich siunce, tiroka otevtena okna vitala letni vanek. Z jednoho z nich ozYvaly se Orly housli, ktere napinily Hedinu duk smutkem.

Hle, tady je takovY mir a klid. A ona ptichazi do tohoto raja, aby zasadila tomu dobremu eloveku veene krvacejici ranu. A cot teprve ten, ktery ji chtel udelat pani v tomto nadhernem prostiedi, za trochu jeji lasky? Jak asi ptijme jeji odmitnuti?

Zatoutila, aby se alespofi s nim nemusela. setkat. Vedela, to mu ubliti, a piece nemohla jinak.

PomalYm krokem vstoupila do zahrady. V pozadi zahledla otevienou garat', ye ktere stala tti nadherna, auta. Stoupala nerozhodne po tirokYch schodech a zadYchana se zastavila v prostorne halle. Silne koberce odstranily hluk jejich krokt, takte mohia naslouchati tlukotu sveho srdce. Nadherne broutene zrcadlo ukazalo ji zvlattni, zkroutenou postavieku placheho deveatka, ktere tvotilo nezvyklY kontrast k teto nadhete.

Usmala se nesmele na sviij obraz. "Co tady chcet, blazinkur zaleptala sama k sobs.

Nahle se ulekane obratila.

"Raete bYt sleena Kralova?" ptivetivY oblieej stareho sluhy ji dodal odvahy. "Ano", zateptala a na jeho vYzvu kradela za nim. Vedl ji do prveho poschodi tirokYm schodittem. Zvuky housli se ozvaly zketelneji. Sluha vtak ji vedl na druhou stranu.

Netli se nadala, stala pied panem 8legrem, kterY ji tel naproti. Podaval ji na uvitanou obe ruce. "Jste velmi hodna, sleeno, 2e jste Prosim, sednete si, abychom si mohli pohovotiti."

V tu chvili Heda zatoutila, aby ut mela tuto navetevu odbytu. Ptipadala si jako ye zlate kleci, ktera nema dveti.

"Nemusim varn vypraveti o lasce sveho syna. Chci vas ted' poprosit, abyste se v posledni chvili rozhodla. Hled'te, veechno, co je kolern vas, mute bYt vale. Prosim, teknete, ze meth() Jaru neodmitnete — teknete ano."

(Pokra6ovani).

Ve sti:cdu, 23. listopadu 1938.

(META.

Zen v padesitce.

LUVILO a psalo se ji g tolik o problemech M g eny etyticetilete. Tyto problemy se staly jig ponekud nemodernimi. 2ena etykicetiletd, moderni g ena etyticetileta, neni totit — etyticet let stars. Pro g enu etyticatnici neni jeji stall jig gadnYm problemem, jeji dtyticate narozeniny neptinageji gadnY obrat v jejim vote. Jeji g ivot jde dale, spoledenske povinnosti, kadetnik, Svadlena, obeas snad nav gteva v kosmetickem zavode. Zena ye etyticeti letech muge bYti jegte dlouhY Cas — "ji g ne mladou genou."

Treba ptinesou padesate narozeniny obrat do givota geny. Mnoha gena pronese v torn yeku: "Starnu, jsem unavena, mne v givote jig nic netek " A zde jsem u ptidiny pocitu staH. Oa musi g ena v tomto veku usilovat: o zachovani chuti k givotu a radosti z neho. Milujeme-li givot a pocit'ujeme-li radost z neho, pak se nam dostava te g trpelivosti vydrgeti delgi das u kadetnika — nejde o to nemit Bede vlasy, ale mit pestene a v gdycky dobte ueesane.

Pak rady uva gujerne nad novYmi gaty, diskretnimi, neptiliS" mladistvYmi, ale v gdy modernimi. 2ena v padesati letech musi ji g vedet, co dela givot krasnejSim. V padesati letech si mame bit vedomi obsahu givota. 'ken' vgak jegte take pozde — hledat jej. Nikdy neni pozde, nikdy — to je pravidlo, ktere by si mela kagda gena osvojit. Neda, se v gak ke vkm genam promlouvat stejne. 2ivot bezdetne geny je jini nea givot matky. Snad trpi bezdetna gena vice svYm starnutim (starnuti je gkarede slovo, ktere by pted g enami nemelo byt vubec vyslovovano) neg gena, kterou provazi givotem dospele a rozumne deti.

2ivotni obsah bezdetne geny tvoti bud' povolani, nebo testy, umeni, spolednost, novi lide, nove dojmy. Nevzdavejte se nikdy. Nebud'te smutna, kdy se divate rano do zrcadla. Rano neni ani nejkrasnejk gena hezka. Musite se zrovna rano divat do zrcadla? A neni tteba byt zatrpklY nad tim, kdy nam nad spanky prosvitaji g ediny a objevi-li se nekolik vrasek okolo oei. Pra,ve ty geny, ktere se chtely cely givot libit, ktere tou gily po obdivu, prose tyto geny nesmeji byt ani okamgik smutne. Nesmeji resignovat. Musime starnout rozumne. Nesmime se zanedbavat den ode dne, rok od roku. Nesmime svemu okoli naznaditi: jsem unavena, poptejte mi klid. Jinak zklameme sve okoli, hide zpozoruji, ge starneme (a nemaji to jeke dlouho zpozorovat). Pak se najednou citime samy a zklamany. Nikoliv, musime si zachovat radost ze givota. Co vas dosud te gilo? Vak povolani? Zijte dale jen jemu, stavate se dim dal tim moudtejk a zku genejk. Ureite dojdete peknYch UspechU. cestovat, pak cestujte, vgdyt' svet je tak rozsahly, jeSte jste mnolio nevidela. Uvidite-li nove veci, pak poznate na nich, jak jste je g te mlada, jak nove dojmy osvegi vase myglenky. Jsme jegte mlade, dovedeme-li nove videne nove progivat. Milujete spoleenost? Nezfistavejte veeer doma, jste-li unavena. Mate rada lidi a rada se bavite? Pak jdete do spoleenosti, jak jste drive delala.

Existuje \Tubed problem pro genu padesatiletou, ktera mohla bit matkou? Ano, velkY, a dokonce teg kY. To je snad nejtrpei osud geny, g ije-li mezi svYmi dospelYmi detmi a je-li osamelej g i net v tech dnech, kdy deti byly jegte male, nerozumne a bezradne. V tech dnech, kdy si mohla s nimi jen hrat a nemohla na ne mluvit, v tech dnech, kdy jim naslouchala pH udeni cizich siuvek, v tech dnech, kdy gla s dcerou na prvni ples.

Deti jsou dospele a — odcizily se ji. Poznavame se stale s novYmi lidmi, a libi-li se nam nekteti z nich, ptatelime se s nimi. A prod by se nam to nemelo podatit s vlastnimi detmi? S detmi, ktere se nam odcizily a ktere nam ptipadaji jako zcela jini lid& Novi lide, s kterYmi se seznamujeme.

V E S T N 1K Matka a dospele deti musi vytvotiti azkY pka,telskY kruh. A deti techto deti davaji novou naplri givotu matky, jeji g ivot je pinY novYch zagitkit. A na tech zalezi. Nikdy neni pozde.

A proto neni problemu pro padesatnici. Je jen jedine heslo. Pfikazuje: it dale, radovat se dale, dosavadni radost ze givota si uchranit a zachovat. Nechtejte omlad.nout staj co sttij.

Nepougivejte nevkusne lididel a nenoste divel kloboudky. Ale: zachovejte si chut' k givotu.

2ivot neptina gi gene, ktera, ji g neni mladou, snad merle dojmu neg kdysi. Naopak. Ji g mnohe videla, mnohe progila, vgecko nove vnima zcela jinak ne g kdysi, je to krasnej gi, pfisobi to na ni silneji, vyvolava to hlubk dojmy.

Zivot by mel byt hezkY prave proto, ge jsme padesatilete. Doby, kdy padesatileta gena se musila vzdat mnoha radosti ze givota, jsou pryd, patti minulosti.

Muzi dnes smYgleji zcela jinak ne g pted desetiletimi.

Zena v padesatce neni pro givot ztracena, musi si jen zachovat k nemu chut'.

Domaci lekarnieb.

OSPODYNE musi umet devatero temesel H a jege nekolik navic. Musi byt dobrou kuchatkou, fidetnim, vychovatelkou, gvadlenou, musi si vedet rady se vklijakYmi temeslnYmi spravkami v domacnosti, musi umet diteti poradit v udeni a pH Ukolech, musi se vyznat v ruenich pracich, musi prvni vstavat a posledni na weer pro v gechny vkchno ptichystat a musi mit dobre nervy pro ptiklad ostatnim. A mimo to vkchno musi bit tak trochu doktorem, musi umet rozeznat va gnou chorobu od malidkosti a alespori v to malidkosti si musi umet poradit, protoge v nemocenskYch pokiadnach nemaji pro malidkosti ani Casu, ani pochopeni. Nage maminky mivaly vgelijake vonne'rostlinky a ptirodni eaje na takove ptechodne a drobne nemoci. My mame lekarnieku a trochu malo vedomosti, abychom alespori poznaly, kdy je tteba volat lekate a kdy to mute poekat "do rana".

Prvni a zakladni pilit takove domaci lekarniely je dobrY teplomer. Ani byste netekli, kolik je domacnosti, kde teplomer nenajdete. Dite ptijde ze gkoly rozpalene a matte se zda, ge neni ye sve jedine objektivni metitko je dobrY teplomer. Ani detskY ani dospely organismus nemtge podlehnout nejake va gue nakaze bez zvYgene teploty. Naopak je zvY gend teplota neklamnYm znamenim, to v tele neni neco v potadku. To nemusi bit hned vysoka, horedka: image to byt jen nekolik stupinkt na teplomeru — a ug alarmuji. nekoho v podezteni, ge neni zdrav, je dobte malt ho kolem pate hodiny odpoledni — a potom rano. Opakujeme-li to nekolik dni, da nam ktivka teplomeru jasne najevo, je-li organismus v potadku, anebo brani-li se nejake nakaze.

Druha nezbytna vec je jod. Drobna, poraneni jsou v domacnosti na dennim potadku: bodnuti, tiznuti, zadteni ttisky — kdo by na to dbal 9 A ptece se z nich mohou vyvinout okcliva onemocneni, poranime-li se zrezivelYm ptedmetem nebo dostane-li se nam nahodou do ruky spina: proto ma bit lahvieka jodu po ruce a drobna rana se ma, v gdycky pottit jodem. Jeli vetgi a hlubgi, zasahuje-li hloubeji do svalu, neni dobte ji jodovati, proto ge jod velmi ostte umrtvuje okraje rany a pasobi gpatne jejich hojeni. Hlub gi rany se mohou distit kyslienikem vodieitYrn, kterY ma take pattit do nezbytnYch ptedmetii domaci lekarny. Nejen, .ge oisti hlubsi rany, ale desinfikuje Usta. Neu gkodi, vykloktame-li si Usta jednou do tYdne kyslienikem vodiditYm (asi ttiprocentnim), i kdy nas v krku vubec neboli. Jakmile v gak citite zduteni sliznice v krku, bolest pti polykani a svirani pti rannim probuzeni, ma bit kyslienik vodiaitY prvni vec, po ktere sahneme.

Prave tak nezbytna je dobra a eiste, vaselina.

Nejen pro plet' na rukou a oblideji, ale i pro drobne oderky, detske zadery za nehty, male puchYte po novYch botach, spaleniny, mozolky atd. Je-li rana mala, je v gdycky lope vyeistit ji a nechat ji nezavazanou; aby ji uzdravil eerstvY vzduch. Jen yak ranu musime ovazo-

Strana 17. vat — a k toinu ova'em potkebujeme face a naplasti. Musime-li ranu ovazat, je vgdycky dobte ptikrYt ji kouskem desinfikovaneho gazu, na nemg je kus diste vaseliny, aby se obvaz neptilepil k rave a abychom jej mohli odstranit, anig bychom museli strhnout stroupek na rant-.

To jsou vgechno pomacky pro maid, band zraneni, pro ktera by .nikdo nevolal lekate, ale ktera musi bit dobte o getkena, aby se z nich nestala zraneni velka. Samortejme je hlavni vec pri ogetteni kagdeho zraneni naprosta eistota. A vlastne v gechno to oktteni spodiva jen v zabezpeeeni distoty v raze, pokud se hoji.

Hork je to se fSelijakYmi zahadnYmi bolestmi vnittnimi, s otoky a nabehlinami. Mohou to byt maliekosti a mute staCit dvouhodinovY zdbal do vlagneho obkladu z octanu hliniteho, aby pfdly Ale laik u g nikdy nemiige rozpoznat jsou-li to skuteene maliekosti nebo jen priznaky veci vagnYch. Nepominou-li takove ptizna,ky velmi brzy, je dobte volat lekate. Pokud vgak mame zarueeno, ze oteklina je pouhY vyvrtnutY kioub nebo namogeniny glachy, sta.& octan hlinity dokonale.

Pokud mogna neberte bez lekatskeho natizeni nikdy pragky Ani veci tak nevinne, jako pyramidon nebo aspirin, nemusi-li to nutne bit.

Zejmena nikdy neberte pra gky pro spani, trpite-li nespavosti, bez lekatskeho dozoru.

U deti je velmi dfileg ite dbat na pravidelne traveni. Deti samy nemohou je gte davat pozor na funkci sveho tela, proto se musi maminka vyptavat, je-li v g echno v potadku. Neni-li, je vg dycky lepe zakroeit vhodne upravenou stravou neg lekem (kompotem, kyselYm mlekem atd.).

To je asi vkchno, co mtg eme umet sami. Neni toho mnoho, ale staei to, abychom si vedeli rady v prvni chvili a abychom za gehnali drobne fysicke nehody, ktere se vyskytuji u velkYch i malYch. Dva nove prvky vytvoteny umele.

ObrovskY ptistroj na rozbijeni atomti, cyclotron, potvrdil objev "nadte gkYch" prvkt C. 93 a 94. Ug bylo vytvoteno na miliardu atoma techto umelYch prvku, legicich v periodicke tabulce prvkii za uranem. 0 existenci prvkil 93 a 94 neni pochyby a tu gi se i dalg i prvky 95 a 96.

Uran, nejteggi ze vg ech prvkt, vyskytujicich se v ptirode, byl bombardovan neutrony z obrovskeho cyclotronu na kalifornske universite.

Timto bombardovanim byly vytvoreny nove prvky, ktere maji naprosto odli gne chemicke vlastnosti neg jine radioaktivni prvky. Bylo zji'keno, g e jsou take radioaktivni a ge ze sebe uvolriuji elektrony. — Oko je g patnYm fotometrem.

2e okem velmi gpatne odhadujeme svetelne

rozdily, je dobte znamo zvla gte fotograftim, kteti proto pougivaji rfanYch fotometru, aby odhadli spravne intensitu osvetleni fotografovaneho objektu. Oko ma toti g vysokou schopnost ptizpusobeni. Je-li na ptiklad sluneeni svetlo odrag eno od svetlYch mraku, nedela nam eteni pti tomto svetle gadne poti g e a fotometr ptece ukage intensitu osvetleni mnoha tisic kdeg to pti soumraku, kdy oko nepozoruje velkY rozdil v osvetleni, uka ge fotometr pouze asi 30 Lux0. Hvezda na temnem nebi zda se pro oko jasnYm zaticim bodem, kde gto fotometr, zametenY na nejjasnejk hvezdu, meti intensitu jejiho svetla na miliontinu Luxu.

Francouzska vlada premiera Edouarda Daladiera vydala v poslednich dnech nekolik vinest, kterYmi se ma zlep g iti hospodatske postaveni zeal& Nektere z techto vYnosii dotYkaji se financi, jine hospodamosti ye vladnich vYdajich a dalgi zvYkni vYroby tovaren. &sada 40 hodinoveho pracovniho tYdne byla zachovana, ale to prumyslova odvetvi, ktera pottebuji nezbytne zvYg iti vYrobu, mohou tento pracovni tYden prodlou giti, musi vg ak delnictvu zaplatiti za praci ptes eas. Celkem vydano bylo don 32 ruznYch vYnosii, dle kterYch kagdY Francouz musi platiti vice na vydrgovani dy, musi pracovat usilovneji a del gi dobu, aby zvYg il narodni pkijem, a platiti vice za tabak, pogtovni znamky, telefonni volani a mnohe jine veci.

Strana 18, tovarnik Srb po ptevratu zalozil si malou dilnu, ze ktere vyrostla torarna s i:inoha sty delnikt a za gadal si o povoleni k ciovozu surovYch eodek z Nemecka, dostal ten _-,rate povoleni na pytel cocky k jidlu. Ta totig byla v to dobe nepomerne cennej gi neg sklenene cocky, o kterYch se krome toho nevedelo, k emu by je kdo mohl v eeskoslovensku pottebovat. — tJiednik, ktery povoloval dovoz, domnival se, ge v g adosti jde o ptepsani, ponevadg se stejne jako do nedaxna je gte mnoho lidi domnival, g e je vyloueeno, aby u nas vznikla vYro-Da optiky. Nej en po strance obchodni, ale piedevg im technicke se pova govalo za naprosto nemog ne, aby u nas mohl obstati vlastni Opt: kY prtmysl v soute gi svetoznameho nemeckeho optickeho prtmyslu. Vg dyt' nebylo nejmenSich technickYch znalosti a to ani teoretickYch ani praktickYch. Firma Srb a 8tys po nemalYch obtig ich a dlouhYch a nalladnych pokusech se naueila znat v gechno "vYrobni tajemstvi" a canes je jig tak daleko, ge v Britske Indii se propaguji "vysoce dokonale ptistroje svetozname iirmy Srb a 8tys z oeskoslovenska". Ji g nema pottebi se &it od jinYch, naopak jinn ptichaze,4 1 se unit od ni. Podnikatel, vedeckY pracovnik, vysoce kvalifikovany delnik — museli se ueit od piky—krome jineho i tomu, jak snag et velke *aIrapy te g kYch zaeltku pinych nezdart. Dnes firma Srb a 8tys je statnim dodavatelem aspori dvou desitek armad a to ne pouze v Turecku, ale i ve SpojenYch Statech. Jeji mikroskopy a dalekohledy jsou znamy na v gech slavnYch universitath sveta, Asii nevyjimajic. Pogadali jsme toyarnika Srba o jeho nazor na situaci, domnivaje se, ge podnikatel, kterY ptekonal te2ke doby ye svem podniku, nejlepe dovede posouditi vyhlidky druhe republiky v jejim nynej gim obtignem postaveni.

"Nesoudim, ge by dal gi vyhlidky nageho hospodatstvi — zaeal rozhovor tovarnik Srb — byly tak gpatne. Posuzuji to podle sveho oboru.

ODLITBU tuto modli se kagdY oechoslom yak i kagda C* . echoslovaela denne mezi 20. a 21. hodinou weer. Tak probouzeji se v gem narode obrovske obranne shy duchovni, nebot' sousttedend myglenka, meditate, modlitba zhodnot'uje se tam zpilsobem v mohutny ritaTar, jeng ve vyggim svete duchovnim co obrovska, sila gije i pracuje — a prora gi nebesa.

Modlime se: O, Ty Duchu Pravdy, Ty vrchni tediteli vieno delinneho vYvoje lidskeho, Ty vi g, ge pravda je na nag'i strane, ge sami nikomu neubligivge, pied soudem TvYna eiste mime svedomi, ge ygak brallime se ted' proti zlodejtm a vrahtm, bezcitnYm, zpateenickYm, nektest'anskYm. 6, shledni to na nas a pomahej nam v torn velkern, svetovYznamnem boji, pomohej, jako jsi malemu Davidovi pomohl proti zpupnemu 0bru Goliagi, kdyg tupil vojsko Tve, to vojsko Boha giveho!

6, Slavie, Ty pramati na geho slayskeho plemene, Ty ochrankyne lidu sveho slovanskeho, Ty pestitelko jeho krasy, jeho lidskosti a jeho sily, Ty slavo slavnYch Slavt, jet' tam v torn vyggim svete duchovnim vpra yde mocna jsi, 6, ptimlouvej se za nas, ptimlouvej se za nas u toho Ducha Pravdy, ptimlouvej se za nas u toho vgemocneho Ducha Pravdy, aby nas — co Vgeslovany a Novoslovany — v torn boji proti novYm Huntm, Tatartim a Turktm vedl k viterstvi!

I k Tobe take obracime se, 6, 6echoslovakie, Ty matko eeskoslo yenskeho lidu, Ty ochrankyne eeskoslovenske kultury, Ty tviirkyne eeskoslovenske republiky, Ty, ktera v torn vyggim svete duchovnim take vpravde giva jsi! Ty, matko, ktera jsi nam dala praotce C. . echa s jeho spolundeelniky Moravou i Slovakem, ktera, jsi nam dala Ptemysla i Libu gi, sv. Cyrila i Metodeje, Svatopluka, sv. Lidmilu i sv. Vaclava, ktera, jsi nam dala Karla I. Otce vlasti, Husa, tigku a Jitika z Podebrad, Cheleickeho i Komenskeho, Jeeminka i Jano gika, Safaraka i KolPalackeho i Havlieka, Tyr ge, 8tefanika, Rene ge i Masaryka, Ty, matko, ve sve lasce k nam se sve shledni na nas, svilj eeskoslovenskY lid. posiluj nas v torn boji svetla proti tme a ptimlouvej se za nas, ptimlouvej se za

Ve sttedu, 23. listopada 1938.

Neotravovat, povzbuzovat, budit chut' k praci.

Za poslednich 6 a g 8 nedel, tedy dobu pro teskoslovensko nejhor gi, &stall jsme z ciziny tolik objednavek a velkYch, jako loni za celeho pul roku. Ovg ern my jsme nezahaleli a ptipravovali jsme se, jig celY letogni rok a take jig loni na dobu, kdy nebudeme miti tak dobrou domaci konjunkturu, jako jsme men. Celou tuto dobu jsme se venovali ye zvYgene mite hledani vYvoznich mo gnosti. A nagli jsme je v celem svete, v Australii, v Jigni Americe, v Jigni Africe. Ovg em cenove se musime ptizpusobovati.

Nechceme opustiti nag e heslo "jakost", musime se snagit, abychom pracovali vYkonneji, abychom sve vYrobky mohli prodavat levneji. Podnikatel, pracujici na vYvoz, nechce mit velke zisky. Ty nutno zejmena dnes ptistiahnout na nejmengi miru, jen aby podnik mel co mogna nejvetgi zamestnanost. Ad musime prodavat levneji, nechceme omezovat platy zamestnanet, ponevadg hajime zasadu, ge delnik musi mit svaj dobrY givotni standard. Jako podnikatel se musi omezit ptipadne jen na to, aby mohl bYt ze sveho podniku My, tak zamestnanec, chce-li si pri vYvozu udrget svoji mzdu, musi podat vetgi vYkon. Uvedomujeme si, jak vYznam ye zmenenYch pomerech ma, pro nas vYvoz a snagirne se tiditi temito zasadami, abychom si jej udrgell a jegte dale zvetsili. K ziskani novYch vYvoznich mo gnosti jsme take zisky) z dtivej gi dobre domaci konjunktury.

Dnes se musime vgichni starat o to, aby byla prate a zase prate. Tady nepomohou natky a stesky, ale tiny. Radi srovnavame s ytj nynejspoleenY osud s lodi na moti: Aeknu ze sve vlastni zkugenosti, co je to zachrariovati ohro-

za (eskosiovenskou Republiku.

Modlitba

nas u toho Ducha Pravdy, ptimlouvej se za u toho vgemocneho Ducha Pravdy, aby nas — co nove boza bojovniky — v torn boji proti novYm Hunam, Tatartm a Turktm vedl k vitezstvi!

O, Masaryku, Tatieku na g ! ZveenelY Ty stratce idealt, ochrannY andele a naroclni svetee eeskoslovenske republiky! Ty, jen gto jsi jako novY Svatopluk znovustvotil Velkomoravskou rasa, teskoslovenskou republiku, a ji duchem svYm naveskrze pronikl a dosud pronikag, 6, shromaidi tam ye vfginach sveta duchovniho od nejdavnej gich dob vgecky eeskoslovenske bojovniky za pravdu, krasu, dobro, bojovniky za svobodu, bojovniky za pokrok, v gecky ty bojovniky od vojska vevody Sama k vojsku knigete Btetislava I., od vojska kni gete Sobeslava I. k vojsku krale Ptemysla Otakara II., od vojsk husitskYch ke v gem vojsktm protitureckYm a koneene i od vojsk protinapoleonskYch k osvobozovacim legionatskYm vojskum z valky svetove, 6, Masaryku, vgecky ty eeskoslovenske bojovniky za svobodu Evropy shroma g ginach sveta duchovniho v jeden-ditamve Y jedinY mohutnY celek, kterY nad genim svS7m, rozohni nove, dne'gni "legionate" na ge k boji as do koneeneho viterstvi!

A Ty, Duchu vgelidskeho bratrstvi a vgelidske svobody, ved' nas vgecky: mutie i ieny; mlade I stare; chude i bohate; prumyslniky, Zivnostniky i idedniky; agrarniky, lidovce i delniky; sokoly, orly i phslugniky FPT a DTJ; lidi bez vyznani, katoliky, evangeliky i pravoslavne; ved' nas vgecky Cechy, Moravany i Slovaky, jako jsi vedl fteky proti barbarskYrn Per gantm, jako jsi vedl ktest'any proti zotroeujicimu jhu timskYch eesart, jako jsi vedl socialisticke revolucionate minulYch dob v gech, zejmena v to velke revoluci francouzske 1793, v torn osvobozoVacim boji r. 1848 a v torn boji pati gske komuny r. 1871, ved' nas proti v gem, kdog utlaeuji

genou lod'. Jel jsem lodi, ktere zplasobila ponorka peticentimetrovou trhlinu. A vite, kdo a jak ji pomohl? Namotnik, ktery strhl se sebe kalhoty a syYm telem ucpal diru. Dal se ptivazat k lodi a take ji takto zachranil, nebot' lod' mohla doplout po pal druhe hodiny trvajici jizde do ptistavu. Tomu se kika zachrariovat ohro genou lod'. Nehledet na vhodnost Ci nevhodnost prosttedkt, nefriukat a nenatikat, ale hlavne delat poctivou, jakostni praci.

Co delat ihned? Informovat a povzbuzovat di, co se ma, co se bude delat a co se ji g dela,.

Leceemus jsme se v poslednich tYdnech ptizptsobili, co delaji jinde. Bylo by dobte, abychom se naueili hlavne je gte take tomu zaujmout lidi pro nove ukoly, informovat je nejen o planech do budoucnosti, ale take i o tom, co se dela. Ale to nemaji provadet jen "referenti", ale p •edeVgim vtdci naroda. Lide chteji sly get o syYch vtdcich a od svYch vadct, co se deje. Myslim, ge by bylo dobte, kdyby aspori jednou tYdne pohovotil docela struene do rozhlasu ministersky ptedseda general SyrovY nebo nekterY z ministrt o budovani druhe republiky. Je velmi pottebi bYti v neju ggim styku s lidem. Po ohla,g eni podminek francouzsko-anglickeho planu jsem poznal, co to znamena mluvit s lidmi. Zamestnanct na gi tovarny v prvem okamtiku se zmocnilo rozechveni a chteli tahnout do Prahy.

Uspotadal jsem tabor lidu v tovarne a ujal jsem se sam slova. A podatilo se mi je uklidnit. V dneani dobe neni nit tak dtle giteho, jako budit v lidech chut' pro praci. Neotravovat lidi. Vysvetlovat jm uddlosti. Zahod'me jig gpatne vzpominky na minulost a mysleme na budoucnost. Bez dlouhYch feel dejme se hned do prate. KagdY na svem miste a ye svem Aseku. Ph torn pamatujme, ge jen poctivou a jakostni praci se dostaneme z toho yen. Ph torn vic do houfu a vic davery jeden k druhemu. Zatim jegte stale je u nas sklon mit vic dtvery k cizinci a k cizimu vYrobku, neg k naginci." pracujici lid! Tak ved' nyni nas! Na praporu nagem stkvi se Mg, ne vgak ten ktig hakovite zahnutY, zlodejsky hrabivY a lotrovsky vra gdido vY, sobeckY, ale ten pravY, faecku nizkost eerna popela spolujici a ra gim sebeobeti uprostted vykvesti davajici, ten pravY rozikrucianskY Kristtar kilt', a vedle neho jmena Saint-Simon, Proudhon, Marx, Lassale i Lenin. O, ved' nas, Ty, Duchu v gelidskeho bratrstvi a v gelidske svobody, a my, Slovane, Tebou vedeni, osvobodime vgecky bratry sve lidu pracujiciho v Nemecku i v Italii, ye Spanelsku i ye Francii, ba teg i v Anglii! Osvobodime i take utlaeovane Indy a plemena barevna, bratry sve, Habegany, Ciriany, eernochy! Pted Bohem neni vyvolenYch narodt a ras; pied Bohem jest jenom vek. A Slovan jest ptedev gim elovek! Na ge hodina prasla, o, Slovane 0, ved' nas, Ty Duchu vg elidskeho bratrstvi a v gelidske svobody, ved' nas k boji at' do koneeneho viterstvi! Ano! do koneeneho viterstvi, nebot' Duch Pravdy eili Duch faelidskeho bratrstvi a v gelidske svobody (J. Kr.) jest to jedina skuteend (realni) Pravda ei Spravedlivost y e vesmiru — a Pravda vitezi! Amen!

a

tegti Bratii cis. 44, Industry, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto se yam oznamuje, ge tad Cis. 44 bude konati svoji vYroeni schfizi prvni nedeli v prosinci 1938. Schnze bude otevtena hned rano. Jest duldite jednani, ptijde volba• niku a line zale gitosti, takge je vagi povinnosti se do teto schtze dostavit, aby se v gechno dalo potadku. V padu gpatneho poeasi o tYden pozdeji. S bratrskYm pozdravem, Fr. J. Langer, taj.

MIKULAg SKA ZABAVA V HOUSTON, TEXAS, spojena s jednoaktovkou a Mikula gskou scenou, bude se poradati u radu Stefanik. Bude ph ni tog teinkovati br. L. Kadlec. Tak kdo se chce opravdu dobte pobavit, tak ptijedle se sokoliky se pobavit a pkineste hodne darkil pro vase mile a zname, at' ma Mikula g co co rozdavat.

Po rozdani darkt bude taneeni zabava. Zve vas SokolskY vYbor. faechny,

Ve sti'edu, 23, iistopadu 1

8,

V

g ST/itiC

Atrophie evropake kaltury nevznikla ze svetove valky. Svetova -Mika ji jen urychlila a zesilila. Nebyla to jenom valka, ktera vzedmula obroskou vinu neuvatujiciho barbarstvi a primitivni jarmareeni hrubost masove demokracie. Moderni Cloy& je soudasne vYtvorem i nym bolenim hlavy, zttahlfrmi a bokokisti divaldch vzru:eujicich dolestivkmi svaly, boulemi, odieninami jmu, na nej utoci, opijeji jea vy mknutinami. ProtihnilobnY. Neni lepkavY ani mastnY. Ulevuho smysly a draidi nervy. UtasnY jici. Zahfivajici. UspornY. rozvoj techniky s jejimi triumfy i V Kanade Dodaviny Beze polmmami, hluena, sensaenost sportovnich rekorda, fantasticke Zvlastni Nabidka—Objednejte Dnes! zbotalovani a p •eplaceni popularDr. Peter Fahrney & Sons Co..

2501 Washington Blvd., Dept. D811-66 nich hvezd, boxmatche pied horChicago, Ill. dami lidi o milionove sazky — to Prosim, poilete tune nfisledujici zkugebni je obraz naAi doby, dopinenY 16k, po6tovne vyplaceno, za neji piiklattam kern a starnutim mySlenek civiliCI $1.00 za jednu dostateZnou (14 untoy ou) $1.20 y elikosti zkukbni sace, jako kultury, ducha, umeni Dra. Petra Hoboko. a ideahl. ❑ $1.00 za dve pravidelne (3 14 uncove)

Zuni e Tuto Zaludecni Silivku Uzivanou Tisici Od 1869?

Kdyi lek byl rodinnou oporou v tisicich domova po vice neZ-11 5 pokoleni, muss bYti pro to dobrY Dra. Petra Hoboko jest takovYm lekem. KdyZ lide se citi bYti mrzutYmi, nervosnimi anebo podraidenYrni, mohou trpeti g patnou nezaiivnosti anebo chybn3'7m vyme g ovanim. Pak dobra ialudeeni silivka, jako Dra. Petra Hoboko, jest uiiteena. Jeji etyi-stranna einnost mela by zasahnouti opravdovou potii, ktera east° neni nieim vice nez-li zacpou. Napomaha ialudeeni einnosti; pravidluje stfeva; podnecuje einnost ledy in, cirri podporuje vymekvani; pornaha a urychluje traveni. Opati-te si velkou 14 uncovou zkuSebni lahev (praviclelne hodnoty $1.20) za pouhY $1.00, po g toyne zaplaceno!

Take po vice nei 50 let Dra. Petra Leavy Olej Liniment pir'ina g el rychlou, vitanou filevu tislcum trpicim revmatickYmi a neUralgickYmi bobolestmi v zadech, obyeej-

Kdyi jsme po mesice rozebir,ali mezinarodni situaci a polo2eni Ceskoslovenska v ni, zdfira_zriovali jsme v2dycky, 2e republika Cs. je klidem ke sifedni Evrope, k ceste na vYchod a jihovYchod. Toto tvrzeni bylo spravne a ukazal to spad poslednich udalosti. Nedovedla to pochopit Francie a u2 dnes plati kratkozrakou politiku sve vlady ztratou sve posice v Evrcipe, jet 112 neni velmocenska. Je pravda, 2e na kratkozrakost — nechceme-li 1,12 unit ostkejMho slova — zapadnich vlad doplacime take my, ztratou svYch bolestnou zejmena tam, kde jde o tisicilete hranice. Ztratili jsme take ono mocenske postaveni sveho sta.tu, ale tato ztrata je vyvaIena zachranenim narodni svobody a samostatnosti, jeji2 dalS1 budovani v duchu narodnim a k lepk budoucnosti uz zavisi jen od nas, od nagich vlastnich schopnosti, od toho, zda se dovedeme zbavit toho Spatneho, co v nagi vnittni politice a v nagem vetejnem 2ivote dosud bylo, odhodime-li vgechna sobectvi stranicka, stavovska i osobni. A za druhe je ztrata one, temet velmocenske posice, kterou republika rnela jako spojka mezi zapadem a vYchodem, mezi severem a jihem, vyva2ena take tim, 2e zmizela ptieina fg ech iitokfl se strany na§eho zapadniho souseda. Souboj mezi zapadnimi velmocemi, hlavne Francii a mezi Nemeckem o vliv na stkedni a jihovYchodni Evropu, jej2 v tomto kole vyhrelo Nemecko, se odehraval na nagich zadech, ne proto, ze jsme zklamali my, ale proto, 2e vedouci lido na zapade nebyli proziravYmi vtdci. To v'Sak je u2 fed francouzskeho a anglickeho lidu, ne nage.

600 lahve Dra. Petra Leliveho Oleje Linimentu. ❑ $2.00 za jednu zktfiebni labor Dra. Petra Hoboko a d y e lave Dra. Petra Leliveho Oleje Linimentu.

Prosim po6letc lek na dobirku.

Jmeno

Nebot' tyto Beje byly my§lenkami bur2oasniho devat:enacteho stoleti. Devatenacte stoleti bylo vskutku ptedevgm vekem idealismu — teprve dnes si uvecif.ariu::enie, tak idealisticke bylo. Vetilo nejenom v po2ehnani liberaini demokracie, ale i v ten druh socialismu, kterY pozvedl a vychovaval masy, pfinaki jim vedu, vzdelani, dobrodini kultury. Dnes jsme do:311 pf1 .3svedeeni, 2e e snadnej gi a dille2itegi masy ovladat, zdokonalujice se stale v hrubem umeni pasobi 4,-, na jejich city — jinYmi slovy, nahradit vYchovu propagandou. Thomas Man. n..._— Insertovat je jako zametat chodnik: nestadi jednou za sezonu.

"Kodal Salesman".

f

d Pokrok Ho

Adresa Po g tovni ti.adovna

Z velkYch mlYnfi elektrarny?

Mlynafske, obrana, itstiedni jednota temeslnYch v OM. navrhuje te geni problemu existen- I ce malYch a stfednich mlYnti. V techto mlYnech nachazelo obtivu nejmene 300,000 lidi. V zabranem zemi zustal velky poet spotiebiteICI a naproti tomu vetSi mlYny au- ! staly republice. Krise v mlynatstvi I se tim zhor gila. Mlynatska obrana navrhuje, aby se otazka existence! malYch a sttednich mlYnCt vyteS1-1 la tak, 'te by velky mlYni byly pte- I meneny na elektrarny. Jeclnalo by se o velky mlYny na stalYch vod- ! nich tocich, zejmena na Labi, V1tave, Otave, Berouncl., Luznici, J: zete, Orlici, Sazave, a jinYch skYch morayskYch a slovensklch fekach. Proto2e by se pracovalo do spoleenYch siti, necha se tomto 4)0sobem ve velmi kratke dobe ziskati mnoho elektricke sily s pomerne nepatrnYm nakladem.

Stateni es. korun v Sudetech.

V Berline vyglo nove nalizeni o zavedeni fikke marky v sudetskem Ceskoslovenska koruna byla sta2ena z obehu do konce tijna.

Vyjimka plati jen pro deseti, dvaceti a padesatikoruny. Tyto banzovky zustanou na ptechodnou dobu je'Ste jako pla tidlo, rovne2 drobne mince. VyA:Si bankovky se vymePuji do zonce tijna pti kursu 12 eniku za 1 KC. Od 1 listopadu plati ji2 vgak oficielni berlinskY kurs pro devisy, t. j. za 1 KC se bude piatit jen 8.6 feniku. Dovoz deskaslovenskYch platidel do sudetskeho itzemi je zakazan. PohledaNky a dluhy, znejici na KC, se roznet pteva deji na marky podle kursu 12 fenikti Co se vlastne stane s masou vo- za 1 KC. VSechny platy z eeskoslojakfi, jim2 byl dan rozkaz k Atoka? venska a do 6eskoslovenska, bude Jejich nadledvinky ztrati nasled- vykizovati fitad pro vyrovnani kurkern silneho podrakieni z mozku su.

0 kontrolu nad vymeSovanim. Do krKdyt vgichni "Pfijde ve se vhrne obrovske mnastvi aden!" odpovidali nekteti nainci drenalinu, kterY znovu pilsobi na pfimo vaAnive: "Ne, nikdy!" Ti jsou nadledvinky a gginku mozkovou. ted' podezfeli, ze byli gpatne inVojaku se zmocni zlost, a2 2utivost, formovani. jinYmi slovy zachvat bojovnosti.

Spojene staty americke s1y vidyTak omameni se vrhnou do neptacky do velky proti sve vtli a pod telskYch zakopA a zabijeji lidi, ja- pacifistick$fixd presidenty. ci jsou on! sam!.

B. Sokolov. l "nrIngoiret PAM

OZNAMUJE pofad spoledens14ch zabav, te gicich se velke ptizni nakho lidu i eetnYch ptate1 kadoveho elenstva. Vzorrd potadek, peeliva obsluha a dobra hudba pit kaide zabave.

lolip■XL•miorit Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0450.

Na doptini se Jest — 20th and North Main. ✓ NEDELI, 27. LISTOPADU ✓ NEDELI, 4. PROSINCE ✓ NEDELI, 11. PROSINCE

Syncopators J. R. Saes,.

Raymond Baca.

Odpoleniva zm"Deivpoura.

Syncopators. ✓ NEDELI, 18. PROSINCE Dybala. ✓ NEWELL 25. PROSINCE Ve 3 hodiny odpoledne vanoeni program zdarma. ✓ SOBOTU, 31. PROSINCE — Sylvestrovska zabava pri hudbe J. Baca a Nesvadba.

VSTUPNE: PA- NI 40c

DAMY 25c POrtADATELE.

DEN DIKCJVZDANi! je nam ptipominkou, abychom vdeene vzpomenuli v'Seho dobra, jeho2 se nam letos dostalo.

Bud'mei vdecnymi za to, Ze je nam popfano zits v teto svobodne semi a 2e jsme byli Wetteni vS'ech tech bed a utrpeni, postihnuvAi naSe krajany ye stare otdine, hanebne zrazene temi, v ne2 kladla dtiveru. Phpomerime si v Den dikiwzdani tech utrpeni a pomozme rany ji zasazene hojiti.

Dekuj ice za vAe dobre. ktere nam bylo dano v tomto rote, ptipometime si v tento Den Dikevzdani, 2e trvalY blahobyt a s nirn souvisici spokojenost vyplYvaji jedine jen z prate pilnYch. 'AetrnYch a svobode tegcich obeant.

Liberty Loan and Building Association vzpomina, s povdekem v tento Den Dikuvulani vkch tech projeva pfizne a &emery projevenych ji jejimi podilniky a na,Si eeskoslovenskou vetejnosti a sveho vice net dvanactileteho tispeineho pfisobeni pro prospech nagich krajanti a pronagi pkani, by na ptiAti Den Diktivzdani jsme VAichni mohli vzdati diky za vice dobra a blahobytu.

4,,p,k.110/Ife 4itgatit <4,6! tigaitfogig.."'

IBERTY

-

Ass OCIATIoN. -

Prvni tiP Ceskoslovenske Piljeovni a Stavebni Drutstvo v Texas-a 803 Bankers Mortgage Bldg.

HOUSTON, TEXAS

Stro.na 20.

r7P. 500 let neptekrodila ladna evycarska armada sve hranice, aby hledala nove Wboje. SWcarsko tije v miru se svetem a netada majetek svYch souseda.

A piece SvYcarsko, jak se zda, ma ze veech "nemajetnYch" narodil nejmene.

Jeho male azemieko je tak huste osidlene, neni dostatek orne pady, ktera by mohla jeho 4 miliony obyvatel. Nema ani telezo, ani uhli, ani petr3lej. Nedostava se mu surovin, ktere pottebuje jeho pramysl. Nema, ani kolonie, ani ptistup k moti.

Narodu s takovYmi neWhodami by se jiste melo datiti velmi epatne podle diktatora druhYch "nemajetnYch" state — Nemecka, Italie a Japonska — tech, ktere se vzdavaji masla pro dela, aby si zlepeily eve postaveni. Jiste musi 8vSrcarsko zit skromnfm a nuznYm votem.

Jak veak vypada skuteenost?

Myslime si, ze Spojene Staty severoamericke jsou nejbohatei zeme na svete. V rote prosperity 1928 ptipadalo v Americe na jednoho obyvatele 2.098 dolara. American pry ma jests dries nejvyek livotni standard na svete. carsko ma veak stejne vysokY. V potrave, bydleni, cdivani a zabave, ktere 8vSrear dostava, za svou denni praci, je na torn pravdepodobne lope net pramernY Ameridan.

A nezamestnanost ye -Svycarsku eini mono net d ye procenta celkoveho poetu obyvatelstva.

Jak to delaji?

Pheina lezi v paradoxnich rysech evYcarske povahy. SvYcati jsou rod bojovnika, ne veak atoonYch. Je u nich silne wvinut patriotismus. ne veak "nacionalismus". Jsou individualists. dovedou veak spolupracovati se sebou i s jinYmi. Po staled stali SWcati pted nezvratnYmi fakty — ze jejich zeme nestaki ukvit mnoho lidi, to musi dovateti tti etvrtiny potravin a skoro veechny suroviny. 2vSrcati se ptizgasobili ternto faktilm. Pracuji usilovne — snad prilis usilovne na moderni metitko. Maji jen dva statni svatky. Jeden ptipada na nedeli, druhY je svatkem v torn smyslu, ze lids pracuji celY den a veoer oslavuji.

Jetto SvYcati musi zit z exportu a nemohou konkurovat svYm soused-am v hromadne Wrobe, jejich jedinou zbrani je jakost. Delnici museli rozvinout vetei technickou zruenost.

Udelali ze sve zeme jedinou dilnu. To prave turista nevidi. Ma jen oei pro SWcarsko pohlednicove — snehova pole, ledovce, horske yelikany a zelend udoli. Kdyby se opravdu dival, videl by docela jine 8qcarsko. Na ptiklad Baden a rozeitujici se tovarny Brawn-Boveri.

Sem se sbihaji dlouho naklady uhli ze 8vedska, lelezne rudy z Lotrinska. Odtud vychazeji velturbiny a generatory, ktere slouti pramyslu celeho sveta. Vial by tovarny, vyrabejici pro expert krajky, umele hedvabi, chemikalie, sklo, sYr, hrneitske •zboti, barviva — veechno Wrobky nejlepei jakosti, jejicht zakladem je specialisovana zruenost jednotlivYch delnika.

Kalde pramyslove odvetvi ma svou oblast.

Tak v Jute dela katclY hodinky. Kopce jsou posety malYmi tovarniekami. Jedno, dela jen pera, jinx jenom pouzdra. Mnoho se doposud vyrabi pc) domacku. Delnik jde v pondeli do tovarny pro praci na tYden. Otec a synove pracuji u stejneho stolu. Za padesat let budou jests vnukove pracovat u tehot stolu s jeho syny, se zruenosti opet o neco vyeei.

Ale temeslna dovednost sama nestaki. Chceli 8vS7carsko It z exportu, musi Se drZet vtdycky trochu vptedu pted sousedy, vynalezajic noye \red a nove procesy, stale Lepel net stare.

V:k3eobecne, se povatuji Americana za nejvynalezavejk narod na svete. Na jeden milion obyvatel ve SpojenYch Statech ptipada, 160 patenta roans. Ve 8vS7carsku \Teak ptipada na tent poeet 930 patentii. Svycarsko vede v mnoha oborech. Celofan, umele hedvabi, psaci stroje — a mnoho jinYch modernich Wrobkil welo na svet z jeho dilen.

Ve S s vYcarsku nenajdeme opravdavou chudobu. Na druhe strane je veak ptekvapujici, jak Indio ma bohaka. Neni to snad proto, to by

VESTN1K

Spoko ene Sv3"Tcarsko.

Edwin Mueller. velka jmeni byla zdanena vice net jinde. Naopak ditchodove dane vyeeich kategorii, Bane dedicke a pod., jsou ye 8. Wcarsku niZei net na pt. v Americe. A 8Wcarsko ma podniky, ktere jsou velike i podle americkeho metitka. Ale vedouci mutove evYcarskeho penetnictvi a pitmyslu pracuji podle svYch nejlepeich schopnosti pro odmeny, ktere se podle americkeho metitka zdaji velmi skromne.

Zda se to neuvetitelne, ale S ‘ vjicar si dejme nepteje velkeho bohatstvi. Neni to tarn moderni. Ve 8Wcarsku neni mista pro americkY luxus. Neni zde smyslu pro hazardni hry. Co je dost, •to je dost, tikaji.

SvYcati maji oveem i svoje chyby. Postradame u nich vrozenou bodrost sousedniCh Rakueana. Maji \teak pomernou prosperitu uprostted hospodatske krise a jsou sttizlive et'astni v neet'atnem svete.

To pochazi nejenom z jejich zvldetni povahy, ale i z jejich vlady. SvYcati nedavetuji jednomu mutt v jehot rukou by byla sousttearia cela vlada. VYkonna, moc je v rukou sedmidenneho Wboru, v kterem je president primus inter pares. VYkonnY Wbor je podtizen 2akonodarnemu a zakonodarny se dopliMje lidovYrn hlasovanim. Jeke vice net v Anglii provadeji vladni prate stall atednici, kteti se nemeni s retimem.

JinYm WznaenYm rysem SvYcarska je tendence k decentralisaci, Kantony mail v rukou velkou moc, do ktere asttedni vlada nesmi zasahovat. Musi tomu tak bYt. 'SvYcati nemaji rasove jednoty. Jsou rozdeleni na Francouze, Nernce, Italy a jine narodnosti. Mluvi etytmi raznYmi jazyky. Outsider tetko pozna, co maji spoleeneho.

Ve 8vS7carsku je vlada, veeobecne tee•eno, za obchodem, ale ne v nem. ‘SvYcar chce provozovat svaj vlastni obchod, do ktereho mu nikdo nesmi zasahovat. Uznava, veak ptesto, to v nekterYch situacich musi vlada zakrodt. Dovolili veak tento zasah, sleduje jej velmi tarlive, aby neptekroeil dovolene meze.

Po leta uthtovala viadni podpora cenu peenice nad svetovou arovni. Kdyt po svetove valce nastal v cizich menach zmatek, evYcarska vlada subvencovaia export. nekterYch Wrobka a omezila Wrobu jinYch druhu zbozi. Doposud plati zakony, ktere zakazuji ztizovani novYch tovaren na hodinky bez povoleni vlady. Kdyt svetova hospodatska krise rozmetla cizineckY ruch, bylo zakazano ztizovat nove hotely.

Veteina voliefe jak se zda, je ochotna smitit se s timto nutnYm zasahem do jejich svobody, hlavne z toho dilvodu, to S' vYcar se ztototiluje s vladou. "Vlada?" "Jo, jsem vlada", tekne yam banker-, pravocici na draze, vratny v hotelu.

Podobne jako soused e, pocitilo 8vSrcarsko tlak komunismu a faeismu. Po svetove valce ztratil evYcarskY zahranieni obchod orientaci.

Vzrostla nezamestnanost, mnotily se stavky a propukaly nepokoje po cele zemi. Nastehovali se komuniste a riejakou dobu se zdalo, ze postupuji.

Pak Olg a faksticka reakce, nazYvajici se frontovym hnutim. Vznikla spoleenost "ZeleznYch koet'at, slibujici, to vymete demokracii ze zeme. Tehdy zaailo Svycarsko dobte znam.ou techniku uniforem, parad a pozdrava. Mel vzniknout druhy faeistickY stat.

Co dnes z toho vSeho zbylo? Komunismus ve S s vycarsku je mrtev. Frontove hnuti setene sotva hlasy na jednoho pos1ance.

Nestalo se nic sensaeniho. 2adnY velkY laps. Nevyvstal tadnY viidce naroda, tadnY rytit v blYskavem brneni, aby znieil komunismus.

Ani faeismus nebyl nasilne potlaeen. Nebylo ladnYch boja na ulicich. Komunism a faksmus byla semena India na kamenitou kde pomalu zvadla.

Nebylo snadne pro evYcarskou demokracii zachovat sve zasady — neni to snadne ani dnes.

NerneckYch ptisluenika ve 8vS7carsku je 15,000.

Tti etvrtiny obyvatelstva mluvi nemecky a jsou

Ve suede, 23. listopadu 1938. rasove Nemci jako Prueaci. Hlavnim diem nacista je sloueit pod svou vladu veechny Nemce.

Hitler mluvi o "ztracenYch evYcarskYch kmenech", a povoden propagandy rozhlasem i tiskem zaplavila ‘SvYcarsko. Mezi nemeckYmi slueniky se agituje o oddeleni nemeckeho gvYcarska a ptipojeni k tiei. S • vYcaram se to nelibi. Nedavno museli potadatele v curyS'skych biografech pozadat obecenstvo, aby nepiskalo, kdy2 se na platne objevil Hitlerav obraz.

Je to deligatni problem pro gvS7carskou vladu.

Zeme, kteta ma jen 4,000.000 obyvatel, musi zachazet velmi opatrne s ptislu,Sniky naroda, eitajiciho na 70,000.000 lidi, jeho bornbardovaci eskadry jsou vzdaleny jen nekolik minut letu.

Cizinci po'Zivaji ve 8. vYcarsku stejne svobody jako gvYcati — svobody pohybu, ptesvedeeni, svobody ye vykonavani zamestnani. Nemaji vSak ua volnost agibovat politicky. 2adnemu cizinci neni dovoleno naluvit na politicke schazi. SvYcati dali jasne na srozumenou, to si nepteji rad a navrhil zahranienich agitatorA. Uz od roku 1914 uvauji vojenfti strategove o moZnosti, t.e Nemecko napadne Francii pies 8vS7carsk3. Aby bylo ptipraveno na takovY 8vS7carska se pteorganisovalo a znovu vyzbrojilo armadu. Z 4 miliont obyvatel je dnes 250.000 mutt ptipraveno vtrhnout do pole.

Anelus je ptinutil k urychlenemu vybudovani dinnyslneho systemu pevnosti a hnizd na nemeckYch a rakouskYch hranicich. Kat dY schopnY 8vS7car je cvieenY vojak. Rolnik, kterY sidli na ohrotenem azemi, mate v ptipade potteby dodat posadku pevnastkam vystavenym na jeho pozemku.

Zakladni notou evYcarskeho patriotismu je obrana. Nechteji cizi dzemi. Hned pa svetove valce, kdyt raleouska provincie, jim navrhovala, by se ptipojili ke ko.nfederaci, nabidku rozhodne odmitli. Ale na obhajobu vlastniho azemi by bojovali do posledniho mute.

A tak 8Wcarsko dnes stoji svorne, jako bylo pted 700 lety. Stoji uprostted zmateneho sveta, potacejiciho se neptieetne kolem svetove valky. Slyei kolem sebe potadavky diktatorskYch zemi: "Dejte nam zemi, kolonie, suroviny — nebo si je vezmeme sami." Odpovidaji ptikladem: "To nejsou prvni potteby. Prosperitu nedelaji Wboje ,nYbrt spoluprace doma i za hranicemi."

A ptedeveim jsou S ' vYcati nejlepei odpovedi pesimistam, kteti kikaji, to demokracie jsou nesch•pne.

Ceske Budejovice pottebovaly jit dlouho na Lineckem ptedmesti most pies Mark. Mluvilo se o tom east° a konferovalo. V techto dnech ell do CeskYch Budejovic vojaci-tenisti a ti roztarn problem rnostu velmi rychle. Na beton penize nejsou, ale mesto ma sve lesy a v nich dost dteva. Bude tedy most ze dteva. MinulY tYden se dalo do prate 60 vojaka, zpracovali tesa •sky telke kusy stavebniho citivi a zadali zatloukat piloty. Prace jde rychle ku ptedu a za tti nebo za etyti tYclny bude miti mesto most, jaky pottebuje. DilkladnY, na leta, kterY snese i nejtetei dopravu. Po stranach bude miti chodniky pro peel. Kdyby se stavba provadela dosud obvyklou cestou, bylo by pottebi mnoha usneseni, schvaleni, komisi„ souhlasu atada, diet a popsalo by se mnoho papiru. Obyvatelstvo je vojaktm vdeeno a chodi je obdivovat pri praci.

Pratska, obec chysta se v nynejei dobe uskuteenit nekolik velkYch projekta. Na jate bude zapoeato se stavbou velke okresni nemocnice v Motole. Dojde k uskuteeneni stareho projektu nove asttedni trtnice na 8tvanici. ChodovskY htbitov bude proveden ve etvrtine celkoveho stavebniho planu. Kremaeni zatizeni bude vytapeno elekttinou. Ztlzena bude zvldeni marnice, v nit nezname mrtvoly vyloteny ye sklenenYch rakvich, aby mohla bit zjiet'ovana, totolnost. 15ablickS7 htbitov, jehot jedne polovieky se jit poutva, bude nyni dokoneen. Zvetei se tim o 20 hektaril. Praha hodla snitti representaeni Wdaje magistratu, pomYeli se na propueteni provdanYch zarnestnankyri, zabraneni dvojimu Wdelku mestskych zamestnanca a na pensionovemi ptestarlSrch iffednika.

Ve sti'2du, 23. listopadu 1938.

S t r an a 21.

VESTNiK

LISTY A_NIERICKtM KRAJANUM. festacich deskeho i slovenSkeho du v Americe, zvlake pak manifestaci chica2skeho lidu 25. zaki t. r., projevoval svYm krajaniim za moProd jsem pfijel do Spoj. kern tolik vcleku a lasky a nadeje za Letaniho jara pozvaly mne, ne- glib, ae eeska a slovenska Amerika ktere Ceske organisace ve Spoje- bralii v domovine nezap;:mene. kdo't to Cetli, nemohli se ubranit nYch Statech ,abych v podzimu zavital do Ameriky k slavnostem 20. horkYch slz.

Telegram, kterY konference kojubilea aeskoslovena,ce republiky.

Byl jsem tu pied 20 a pied 10 lety, nand v Chicagu zaslala Narodni rade v Praze, byl ptijat jako utecha 2adaly, abych jako start' znamY a znameni verneno piatelstvi po cejel i letos.

Byla to v prve 'fade chica2ska Na- le vlasti.

Jsem tu, drazi krajane mezi Vami rodni rada, tamni Narodni Sdru2eni, byl to Svaz newyorskYch sdrute- druhY mesic a • projel jsem jig kadu ni deskYch i nekterYch slovenskYch state a mluvil na detnYch manifespolkft a Sdru2eni svobodomyslnY•ch stacich. Vidal jsem IA take zapad a deskSrch §kol v Clevelandu, ktere se potekl jsem se upiimnYm zajmem jeho lidu. Domnivam se, 2e to, co chystalo k oslave sveho 60 roku.

Za sokolskeho sletu konala se v jsem vide' a zazil, ,apraviluje mne teskoslovenske narodni rade v Pra- tici, 2e deska a slovenska- vetev ye ze schitze, ji g jsem byl piitomen. SpojenY-ch Statech ma srdce zdrave Tam bylo sokolskYrni americkYmi a energii dost mocnou, aby v•te2ke narodni pohrome byla pohatove k piednimi dinovniky vysloveno 2e by dada z aeskoslovenska pomoci aeskoslovenske republice • mel do Ameriky zajet. A tak take podobne jako tomu bylo za svetoNarodni rada pralska mne poveti- ye valky.

Pravda, slykl jsem na sve ceste i la, abych jejim jmenem do Spojeny'ch State zajel a pokusil se spo- tvrda, odsuzujici slava ,slova neli-, ledne se svYmi americkSrmi ptateli tostna. Ale vedle filch byla daleko o ututeni a rozkieni spoleene vr- ;ice opravdoveho a bratrskeho cholne organisace 6echt, Slovakt 2 ,mu, mnoho odhodlani k nova pra,Podkarpatorusti ve SpojenYch Sta- A. pro nak starou vlast.

Ostatne ani ty vYtky, tieba mnohtech a Kanade.

Svou duvet-0u mne povekila Ce- dy bezohledne pronakne nevycha.skoslovenska obec sokolska, Svaz zely u velke vetkny tech, kdo2 je delnickYch telocvidnYch jednot, Ce- pronageli, ze srdce zleho a nenaviskoslovenskS7 Orel v republice desko- sti napineneho. To due deskeho slovenske, Obec legionatska, a Svaz vzru' ena, a zlomend strak'iYmi udatostmi tak proti krutedeskeho i slovenskeho uditelstva.

Byl jsem teto duvefe upkimne mu osudu. A2 se utisi viny zoufalevdeden. Mohl jsem pozdravit v:Sech- ho vzrukni a2 na miste vzbaukenecitu promluvi rozum, probudi se nu Ceskou a slovenskou Ameriku kladne stranky na;Si Ceske a slovenjmenem naroda.

14. zaii t. r. jsem se vydal na ce- 3ke povahy. I ti, kdo2 nejvice boustu. Bylo to u2 ye zviiene atmosf é- L'ili a zatracovali, giihlasi se patom za ni2 se dekala valka. Ma testa ke kladne piaci pro starou domovibyla pina botestnYch piekvapeni; nu. Pevne v to vCiim. nebot' u2 na lodi ptichazely zpravy.

Abycho o tu spolupraci poiadal, ktere mudily a nedaly spat. Nekolik v§echny sve Ceske i slovenske bratdnft po pkijezdu do SpojenYch Sta- ry, proto jsem mezi Vami. Opakuji Mnichov, ona hraza, ktera slova, jimit jsem pozdravil Ceskou. svesila tolik Vakch hlav a rozdra- slovenskou i podkarpatoruskou Arneriku sala tolik Vakch srdci. svem vstupu na americMnichovske rozhodnuti nezna- ou pudu, mluve do rozhlasu, ktemenalo konec meho poslani, byt' L-Sr to slova rozkitil po americkem jeho smysl tolik pozmenily. Naopak. kontinentu: "Bratii a sestry! PoDruha Cast meho spolupra- ?dravuje Vas Vak te2ce zkoukna ce na u2k, pevnej§i organisaci de- demovina. Stiljte s nami!" skeho, slovenskeho a podkarpatskoVaA, Vojta Dena. ruskeho lidu ve SpojenYch Statech BOLEST V RUCE 18 ROKU. jeke vice vystcupila do popiedi. Vytvoieni spoleene Narodni rady pre San Antonio, Texas, 10 .6ervence Spojene Staty a Kanadu stalb se 1938. — Svagrova, ktera bydli v ukolem piimo nalehavYm a neod- Minnesote me sdelila: ze ji bolela rukladnSim. V te2ke hodine, ji2 jsme ka jiz 18 roku, nemohla s ni nic delat ani rukou vladnout. Za 3 tYdny pro2ivali, nebyli jsme sjednoceni s kdy'"2 prikladala Nonat, bolest zmizebratkimi Slavaky tak, jak toho bylo la a ona maze od to doby vSecku prana spojeni s Rusiny ne- ci konat. Sestra Nepomucena Our a je Lady of the Lake Convent. bylo take je gle pomfgleno.

Nikdy v historii americkrch • Slovakfi a Podkarpatorusti nemela institute spoleene Narodni rady takoveho vYznamu, jak by mela mit v tett) chvili narodni pohromy.

Cena Nonat je 50c a $1.00, patou 55c a $1.05. Ptejte se Vaeho lekarTo se citi tady jako v domovine. nika nebo jednatele, ale nic jineho Me manifestace vkide, kde byly po- neberte, radeji pi gte plimo na nagi tadany, jsou toho jasnYm dokla- adresu: dem. Jsou ohromne navkiveny. Li- Marie Leiblinger & Co.. Altadena, Cal. de ptiji2deji z dalky 50 mil a volaji 0 ptimo sami po jednote.

Co jsme ztratili ve Slersku?

Doma pak hledi k nag emu zahraPodle sditani lidu z roku 1910 Iiniei jako k jedinemu svemu lo na fizemi Slerska 180.341 aecha. v soudasnem svete. "Vkchni nas Z toho itzemi zastava, nam jen p. o. opustili", psal v neclavnych dnech FrYdek s 80.491 Cechy tehdy hlaSetisk ve stare vlasti, "krome na'gich nYmi. Nehledime-li k Hlueinsku, kde brad.' v zahraniel.” A zazname- i pruske statistiky pfiznavaji Ceskou navaje zpravy o velkolepSich mani- narodnost u vice net 90% obyvatel-

sLva, ztracime tak 99.850 eeskYch

dWi. Ale ztrata Slerska nelze malt narodnostnimi pornery z roku 1910, kdy se zjik'ovala "obcovaci tee" a nikoli narcdnost. NaSe seitani lidu z roku 1930 ukazuje nem tuto ztratu v mnohem h_rSirn. svetle. Ztracime okresy: Bilovec se 34.551 Cechy, 12.109 Nemci a 44 Polaky; Fry'Atat s 87.999 Cechy, 11.188 Nemci a 34.545 Polaky; Hluein s 45.110 Cechy, 2.213 Nemci a 60 Polaky; Opava s 62.826 48.624 Nemci a 349 Polaky; C. Te,Sin s 32.640 Cechy, 5 :994 Nemci a 41.685 Polaky. C'elkem 263.126 oechil, 80.128 Nemcil a 76.683 Foldka.

islavrat eesitSreh uatelii do Vidne.

Poti2e, k,ore vznikly podatkem veho Ikolniho roku na deskYch Ikolach spolku KomenskY ye Vidni na,sledkem nedostatku uditela a profesora, byly dastedne odstraneny. 11 teitelfi vrativkch se z oeskoslovenska, bylo prave zaradeno do ueitelskeho aparatu. Krome toho se vratilo jeSte 35 uditelskYch sil, o jejicM zarazeni se rozhodne v nejbliMich dnech. 20 ueite1u a profesoril se nevratilo z eeskoslovenska.

TAROKY! Hra tarokti, nejlepSi jakosti, nyni za $1.35, po'Stou vypiacene. Objednavky adresujte na: Cechasloi g kr west. Texas (dz).

VELKOLEPA C'ESKA.

ava a

C

V DEN DiKCJVZDA.N1

.44-* a .. g EK, ONE 24. LI

I vi m ii

w

pokadana bude

• ,".".!

I

V CC

Te xas

•

Vyhravati bude popularni. orchestr

DANA AL. 9..OVAtKA O pohosteni a pobaveni navAtevnikfl bude pealive postarano.

Krajand jsou timto zvani z blizka i z daleka.

ZAtATEK V 8:30 HOD. VEtER. Na shledanou v Cotton Palace, Waco. Texas.

PORADMICI Vi(BOR.

1.115 ......... .0110 V.0

.......

Inn

11GB .....

111

UNIX. 2011 .

lions tel v ne, ii, dne 27. listopadu 19 ktzre sehraji ochotnici kadu Stefanik Cis. 142

na Cottage Grove "DVE SRDCE V ZELENEM HAM" Lidova, hra ye trech jednanich. — Napsal F. La§ek.

0 S 0 B Y: br. J. Stareala Jindkich JarskST, velkostatkar, ses. S. MaraSkova Josefinka, schovanka, ses. K. Otvrtnikova Vorgla, hospodyne, br. J. Lebr Martin, eeledin, br. J. Svreek Hrnieek, potulnY obchodnik s hrnci ses. R. Lebr3va Eleonora Blahova, spisovatelka. br. R. Foitik HanuS, jeji bratr, br. D. Nezval Tulak, br. 0. Vala Berdoun, obecni strUnik, br. J. Kakpar Aurach, obchodnik staroktnostmi, ses E Klimova.

Pepina Rajholova, slu2ebna Dej na velkostatku v 6echach, doba piitomna.

ZACATEK VE 4:00 HODINY

P© divadle ve6eie a tanec Zatopkove orchestru z Ba.yton Vstupne: 30 centii Uctive zve ZABAVNi VtBOR. Pristd Mikula gska, zabava a divadio na Vincent svatky. .rmtarfti,

Strana 22.

VESTNiK

C. H. ClIERNOSKi PRAVNIK Vykizuje velcere soudni zaletitosti. tikadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naprotl Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

Cervenka & Vaniura WEST, TEXAS. Pozemkovy obchod — Abstrakty.

May — Notatstvi.

Marne

snnieni v eelem stAtA

DR. THOMAS N. DeLANEY 06Ni LEKAA BrYle spravne ptipravene. as die Amluvy. trtadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS RED FRONT Ceske., Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Koiut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidenta, jidla klunde Nejlepei soudkove a lahvove pivo, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvia,Ani stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLUB OeskY Lekak a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon idadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 PitEHLIDKA OOI — PMPRAVA BRYLI BOle zarudene ptipasovane, neb vYmena zdarma.

Moje ceny jsou nejlevnej'ai.

Dr. L. O. CORWIN OPTOMETRIST Telefon — 2762.

Uiadovna nad J. C. Penney's.

TEMPLE, TEXAS SPRAVNE VYKONANA P011itEBNI SLU2BA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Astav pohotovy k sympatickemu vykizeni nezbytlYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nak zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni fiditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS. Nerosty v tele udavaji staki.

Na zakla.de chemickYch rozboru mladYch a starych tel, zjistili badatele jakYsi chemickY indikator Shledali, to nadbytek vapniku ve svalech a Ustrojich je znamkou staff. Take sodik a chlor, vyskytuji-li se v nadprumernYch mnotstvich, svedei o vysokem veku. Prvky mladi jsou draslik, hotdik, fosfor a dusik. Vyskytuji se v nadprumemYch ranastvich v mladYch telech, kdetft* ye starYch je jich pod prOmer.

've stieciu, 23. listopadu

1938.

ZDAttILA PREDNASKA 0 OESKO-1 mysi se prozatim domaha, toho, aby teneho a stavkoveho. Krrome techurdite zuelecht'ovaci styky byly po- to nejdtlehtejich skupin Apravy je SLOVENSKU. voleny zasadne a vSeobecne a aby vSak velka tada upravovacich proZ Austinu se sdeluje, to se tam takto ptislu:sne formality s pasiv- cesil mengho rozsahu, ktere bude dne 16. listopadu konala pravidel- nim zuelechtkovacim tizenim spoje- tieba tekti individualne. Zadosti za • schtze klubu Oechie pti Texaske ne pokud motno zjednodueeny Jde povoleni zuSlecht'ovaciho styku je statni universite, jet byla detne na- zejmena o zuelecht'ovani bavinene- nutno podati okrskovYm c e 1 n i m vkivena. Po zahajeni ptedsedou ho zboti kusoveho, lneneho zboti spravam a to prosttednictvim SpolVinc. Krejeim byla zazpivena na- kusoveho a lnenych ptizi, zboti. plc- ku Cs. pramyslnikA textilnich. rodni hymna "Kde domov mAj?" a zapisovatelka, sledna Helen Sulova pteeetla eeskY zapis o posledni schfizi, jent byl schvalen. Potom Dr. Mieek, poradce klubu, ptedstavil slednu Ellu Koemelovou z West, o nit tekl, to byla vYbornou studentkou deetiny a dinnou dlenkou klubu Cechie, jet se nikdy nevyhYbala pre.ci. Rekl o ni, ze ji dava za ptiklad Parniky z New Yowku: pro Ceske studentky a studenty. Potorn sledna Koemelova, ktera stu• 26. Listopodu dovala minulY skolni rok na slavne 1. Prosince ,universite Karlove v Praze co sti7. Prosince • pendistka, zajirnave promluvila o svych zkueenostech v 6eskosloven• 14. Prosince sku, iedkudt se do Texasu vratila • 15. Prosince pied mesicem. Do Prahy ptijela v Yiborne Zelez. spojenf z Brom neb Hamburku dobe polltbu bYv. presidenta MasaPorrarieme Vam psi obstareveni nevitevnich a ryka a videla zarmoucenY narod. vystehovaleckifch vis pro Vale evropske pi•buzne ivot v Praze se ji velice libil, zviaInformace'u yeah° mfstnfho agenta neb ete detne kulturni vymotenosti, jaHOUSTON, TEX 510 cotton Exchange Bldg., ko krasna divadla, opery, koncerty i ptedne.eky. Ob:sirne a zajimave vylidila studium na Karlove universite a take podotkla, to i Nemei tarn maji universitu ate 6eskoslovensko Nemee nijak neutladovalo. Ceti universitni profesoki se k ni — americke studentce — chovali velice laskave a pomahali ji, kdykoliv se k tomu naskytla ptiletitost. eechoslovaci mail Ameridany, zvlaste ceskeho pilvodu, velice radi. Sledna Koemelova byla Casto zvana na daje a vedirky. Velice se ji libily hory a to zvlaete v zime, kdy se teti naudila jezditi na I Slovensleo se ji libilo. S obavami sledovala nazistickou propagandu. 0 prazdninach zajela do Italie a kdy se vratila, Tide jit kupovali plynove masky. Brzy potom bylo Ceskoslovensko zrazeno Francii a Anglii. Lide spravne povidali: My jsme platili a oni nas Nth, zradili. Obyvatele 'dude byli hrozne smutni. General SyrovY stal se SEVERCV ptedsedou vlady a nasledovala mobilisace. 6eei ukazali vzornou ukaznenost. AmerickY konsulat v Praze vybidnul sleenu Koemelovou, aby se vratila do SpojenYch StAtii. ByPE.= la nucena uposlechnouti adkoliv nerada a adkoliv jit mela plynovou masku. Jeji cesta do Ameriky byla spojena s velikYrni ptekatkami. Red byla velmi zajimava a o zajmu posluchadil sveddily eetne dotaz y, TOM* o Ceske vede, profesorech a spoledenskem tivote. Jeji tee se velice libila a odmenena byla boutlivym potleskem. SleCna Koemelova se zudastni studentskeho banketu i tance ve stiedu dne 23. listopadu v . PtJ LAHODNIZ" 7:30 veder v hotelu Austin. Jsme velice radi. to bude s dleny a hosty PROTI NASTUZENI, KASLI, klubu Oechie. S krajanskYm pozdravem CHRAPOTU a PRIZNAKUM CHRIPKY. Jaroslav E. 2ivnk, zpravodaj.

-o K deities" v vied" 6eInj, ch lekarnach. Kde nemaji, neberte nic jiPasivni zuAlechrovaci styk v textilu. new a objednejte pfimo. ft Okupaci fizemi v pohranidi Hrdlo branou vaieho zdravi . . .

• velka vetgina Apraven a v neChrarite jej pied nachlazenim denCena: nim vyplachoranim (kloktanim) kterYch odvetvich vubec veechny Apomoci Severova Antisepsolu (50c pravny textilii mimo Azerni nadeho neb 35c) a pro prvni pomoc mejstatu. Jelikot za tyto podniky neni te stale po ruce nevyrovnatelne zatim nahrady, je v zajmu textilSeverovy tabletky proti nastuzeni. (30c. niho prilmyslu nutno ,aby bylo umotneno spojeni s podniky, kde uprava zboti byla dosud providena, a to tim zpAsobem, kterY by v*robu zatetoval oo ne3natta0, Te104141ip

1NY

OCHRANO

BALSAM

50c a 25c

Ve stredu, 23. listopadu 1938.

STUDENTSKE ZPRAVY A MYSL

NA STATNi TEXASKE UNIVERSITE O NAgi UNIVERSITNI SITUACI. Cleni Pokroboveho Oeskeho Klubu na statni universite se ujednali ,po ptedteni elanku podepsaneho piedsedou druheho klubu, ile tento elanek jest takove sproste povahy, ze neni hoden nakho easu na nej odpovidat. Take se citime, le by to bylo pod na g dilstojnost o torn (V tento das) psati do novin a tim jen zp-Osobit skandal, kterY vime, tie by uLkodil 'Ceske praci na statni universite.

Ale ted', kdyti" jiti neco o teto situaci bylo ptedlotieno pied vetejnost, my, elenove Pokrokovehn •Ceskeho Klubu, 'tiadame katideho, kdo ma za.jem o Ceskou praci na universite, by nahlednul do tato veci a sam se ptesveddil o spravedlnosti. UjiSt'ujeme vas, tie jakmile zvite fakta o teto situaci, tie budete az ptilil kvapeni.

Vag uptimni: ttednici Pokrokoveho eeskeho Klubu.

Frank A Horak, ptedseda; Lillian Fait, taj.-pokladnik a program. tiditel, Albert Vantiura, zpravodaj a historik; Louis Kubeeka, sarg at arms a spolee. tiditel; Joseph A. Hegar, vykonnY taj.; Irvin Pagach, finaneni ieditel; Albin Fojt a Ervin Jaster, rozhod. vYbor.

CO JEST DILO CnESKE MLADEtE. Pied nekolika dny jsem Ceti anglicke austinske noviny, kde jsem uvidel, tie sledna Hudsonova napsala o svYch zkuknostech nabytYch mezi deskYm lidem a jeji praci "The Czech Pioneers of the Southwest". Jeji hlavni thema bylo, jak Ceti pionYti docilili sveho vyteeneho cite — co de gi Amerieane — vybudovani statu Texasu. Ja myslim, 'tie mnoho z vas Cetlo tuto knihu a shledal ji zajimavou.

Dale jsem vide ye Vestniku stranku pro studenty, aby mohli svaje zpravy a mySlenky sdelovat eenditim eeskYch Casopisu.

Nevim jak se bude muj dopis hoditi na tuto stranku, prototie ja jsem jeden z tech studentii, co byl naueen doma mluviti, jak mne dr.

Mieek v eeske tfide povedel "texaskemu eeskemu dialektu", ale vSak kdyti mne takove deStine rodide, a jak jde jejich hesla: tie se nemame za matetskY jazyk stydet, to take se stydet nebudu. Take mohu tici, tie toto se "z Austinu nesdeluje", ale skuteene pie student.

KdY2 nam bylo ukazano jak nag eeSti pionYti nam dali historii a test, ten se ted' ptame my mladi, tie co my nechame pro na ge potomky.

Jiste ze uz nemffieme odbYvati tiny a kOovati strQm7, abyeborn

t 2:ilia

VESTNtK mobil piejet pies hory a pastry, jak to Mali nag ptedkove. Take ul nebude mono bYti jenom s ptateli, ktefi vet ginou byli vtichni 6e§i. My mama One okoli a jine tikoly- Co jest ten na g novY Ukol?

KaldY ma jinou odpoved'. Ale musime se optati "na co budlou nagi potomci moci ukazati a kid, tie to jsme jim vybudovali a toho docilili, jako Ceti Americana, a nad mohou bYti hrdi? Bude to nejaka tee? Ne! Aee ma katiclY. To bude neco vySgho. tied .je jenom neco, to vy'SSI rozsevati. Ja ted' nemluvim jenom o edtine, ale o vlech teeich, i o anglicke, kterou znam nejlepe.

Ike& jsou velmi pottebne. V nag laboratoki na universite musime \eat jak eisti ne jenom anglicky, ale take jine keel — nejvice nemecky. Je zajimave si v gimnouti, tie informace o praci, co je k na g phpojena, ptijde k nano v nemeckYch odbornYch listech, ale je po jmene videt, tie je to prate 6echa. Prod to k nam neptijde rovnou v 'Ceske Tazal jsem se na to a bylo mi Peden, ze neni dost eeskYch student-O.', co by to Cetli, nebo se o to zajimali. Nasledkem toho pkijde to prate k nam jako nemecka a o deske kultuie ladnY nevi.

Dale texasgi eeei nejsou povzbuzeni, aby k americke kultute neco KalelY je upominan, aby si zachoval matetskou tee, ale aby s ni neco udelal — to ne. Bylo mi kano, tie studenti, co maji anglickfou tee (English) co hlavni piedmet, le se site naudi dobte teto 1edi, ale le potom s ni nic neudelaji, protoie nic jineho nevecli. To take je to tak s eeskou keel a s mnohYmi nagmi studenty a lidmi. Ja myslim, 'ie prvni nas Ukol jest — at' jsme mladi nebo stall — k americke kultufe nee() pfidati. Nemyslim ani na chvili, Ze nemaji texas gti eati Tide tu schopnost techto fikola docilit.

Take vim, Ze tato dila dovedou dokonat sami a nepottebuji Zadnou radu od jinYch. Ukatme ;ge jsme samostatni Ameridane. Kdy2, kikam "Ameridane", mom na mysli ne jenom lidi anglickeho pavodu, ale vgechny: Nemee, Cechy, 8panely, Italy atd. Ted' jsme vAichni Amerieane — ja doufam. Tohoto kolu jenom s deskou keel nedocilime, ale vypini se za pomoci anglicke fedi. Kdo je tudil proti anglicke veci, je nejenom proti pokroku a proti americkYm Oechtm, ale dale neni Amerioanem. A co je horSiho — nel bYti v Americe, delat se Amerieanem a. jednim z nich nebYti! Se studentskYm pozdravem, A. A. Horo.k, z Caldwell.

Austin, Texas.

KdY2 se nektere devee z Texaske statni university sejde s ptateli, kdyti' je doma na navlteve, a vypra y jim, tie pracuje ye "Students Clipping Bureau" (nebo Publicity office) oni na ni hledi s idasem, prototie o tom nikdy neslykli. Toto zamestnani vypomaha mnohYm deveatilm zde na universite, mezi nimia je mnoho deskYch deveat.

Tam odebiraji se vkchny anglicnoviny, ktere jsou tigene v Texasu. Je jich pies tii sta dennich a lest set tYderinich a polotYdennich. VAechny tyto noviny stoji patnact set dolaril men& Z techto novin se vysttihaji ruzne elanky, My mame asi sedmdesat 004P444, C1 It 01.44V

pro sve vS7stfiikove knihy. Jeden prodava otravu na blechy a kdyti uvidi kde maji lide hodne blech na bavine, tak jim honem napi ge, aby si objednali jeho otravy. DruhY odberatel chce dlanky, v kterYch je napsano, tie nekdo mel utiznutu ruku, nohu nebo prst. Ten zase prodava umele ruky, nohy a prsty. Nektefi odberatele nam plati tfi centy za kagdY elanek a nekteti i pet centa.

Je nos devet, co eteme tyto noviny a znaoime modrou tuZlou olanky, ktere tito odberatele chteji. My eteme od dvaceti do padesati novin denne. Pfi torn se mnoho naudime. Pak ty noviny jina deveata pfehleclaji, zde jsme snad neco nepfehledly. Potom je zas jina deveata vystkihaji a pkilepi je na napisy. Pak je nage teditelka pfehledne a pogle nagim ,odberatclum.

Na ten deskY "banquet" se mnoho tegime. Studenti deskeho klubu a doufame, te se teto hostiny zfieastni mnoho ex-studenta a rodiefiv deskYch studenta na na gi universite.

Se studentskYm pozdravem Eleanora Drozdat

3

pro tento veneeek. Pan a pani Hejlovi jsou krajane v Austin& ktefi so vtidy zajima.ji o Ceske studenty a eastokrate je zvou na veeirek do jejich domova. Velebnk pan Riach take zajima o Ceske studenty a ji7z nekolikrate promluvil v naSem Pokrokovem Ceskem Klubu.

Pfi plesu take budeme miti zaji'nave "floor show" ale o tom yarn ted' nic nepovim, proto'2e vas chceme pfekvapit.

Znovu vas vSechny zveme na tento veneeek. Ptijd'te a pobavte se s CeskYmi studenty pti Ceske hudbe.

Na sledanou!

Albert Vantinra, zpravodaj. a

Badly tuberkulosy v ialudku.

Zkugenost uci, tie neztidka u nektereho ditete, zjevne a v'Semi ptiznaky dojmem ditete specificky, t. j. tuberkulosne nemocneho ho, neda se tildnYm zpilsobem, ani sebe peelivejSim a odbornejSim vySettovanim poklepem, poslechem, roentgenem nebo bakteriologickym vyg ettenim sputa a pod. specificke lolisko nalezti nebo bacily tuberkulosni prokazati. Maje proto svizelnost podobnYch ptipadil po strance differencialne-diagnosticke na mysli, venoval jim zylaStrii potiorno.st F. Dusch, kterY v nem. Casopisu pro TE NAg eESKt VENECEK. Jiz nekolikrat jsme yam psali o detske lekaistvi radi u takovYch deveneeku, kterY tu bude mit Pokro- ti, u nich s ureitosti specifickou dikovY OeskY Klub v Austinu dne 23J agnosou betinYmi objektivnimi vylistopadu v sini Knights of Colum- lettenimi prokazati nelze — aC jinak bus, ale nektere veci jsme yam je- vae ostatni pro ni ptesvedeive mlu:Ste nepovedeli. P t na gem plesu bu- vi — vy'Settiti laludeeni STavu na de aeinkovat Slovakkova 6echoslo- bacily tuberkulosni. Positivni nalez vacka Radiova Orchecstra z Waco. bacilli Tbc v Zaludedni Wave pak Orchestra tato je oblibena, a jest znamena, tie nekde v tele ditete jest jednou z tech nejlep gich ye statu skryto specificke tuberkulosni loZisko a toto le jest ptieinou celkoTexas v 'Ceske hudbe. veil° stavu nemocneho ditete, col Take, nagi "chaperons" pro tenma pak dali vliv na usmerneni theto veCer jsou velebnY pan J. M. rapie ye smyslu protituberkulosni Riach, duchovni St. Austin's Cha- leeby. Takoveto pak skryte specifipel; Dean a pani Arno Novotny. pi. cke Tbc. loZisko maze bYti tak neM. J. Matejkova a p. a pi John B. patrne, tie se neda poklepove ani Heji. Pan NovootnY jest dekan pro roentgenologicky prokazati a nemute (Dean of Men) tu na statni musi bYt ani roentgenologickYm vyuniversite a jest jeden nag nejlep- Utenim zastitiitelne. Ze statistiky, gi piltel. Pani Matejkova je klubovni jiz Dusch o vyskytu bacilli Tbc. ve poradkyne a 112 del gi roky pracuje Wave tialudeeni doklada, jest dobte mezi deskYmi studenty. Jsme velmi ztejmo, jak vySetteni ma svou velivdetni pani Matejkova za jeji mo- kou cenu a yYznam diagnosticky a rain' podporu a za zaplaceni sine ledebnY. Necitite se zdravym? Dame yarn vYbornou radu. Nav gtivte eeskY mluvici film

a budete uzdraveni! Nebot' nejlepgim lekem je zdravY smith a o ten zde neni nouze.

V hlavni uloze A. NedoSinska, L. Baarova, H. Haas a J. Plachta. S timto filmem bude promitan kratkY film Morava velmi zajimavY pro ty, ktefi sem pfig li z Moray. Uvidite krasne kraje, hrady, dediny a mesteeka. Ukazuje v deskYch 'fosadach Jos. Vagut, zastupce Praha Film Co z Chicaga.

SEYMOUR — ve etvrtek, 24. listopadu, o 4, •o 6 a o 8 hod. veeer.

CAMERON — v nedeli, 27. listopadu, od 2 hodin odpol. do 11 veeer FAYETTEVILLE — v pondeli 28. listopadu. o 7 hedinich veeer.

FLATONIA — v fiterk, 29. listopadu, o 7:00 hodinich veeer.

ROBSTOWN — ye stiedu. 30. listopadu, o 7 a o 9. hod. veCer. SHINER — ve etvrtek 1. prosince, o 6:30 a 8:30 hod. veCer, novY film: "Lojzieka.".

SCHULENBURG — v patek 2. prosince, o 3 a o 7:30 hod. veeer, nov* film "Lojzift.a."

24.

VESTNIK

k oznamovini

etyti tabakove tovarny za taeni earou.

Male Oznamovatel p.Obkijukpaycitinskeoktnereycheckitzsremi Pravidla V Malem Oznamovateli aetujerne centy za slovo za kalde uvekejneni. Nejmenai poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50c Oznamku napAte na zvlaftnim listku a pillokte k objednavce ptislu§nY obnos bud' phitovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, pfidejte Sc jeho vYmenu.

Ma-li bYti jrneno oznamovatele fmtajeno a nabidky posilany adniinistraci pod na:si zna .akou, ifetujeme za oznamky "Na prodej", by a prate" a podobne 25c zvlait' za znaCku a na po§tovne, aby dale dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pki oznamkach "Nabidnuti k sfiatku" neb "Pkijme se hospodyne" obna'ai doplatek za znatku a pottovne 50 tenth.

Doplatek za znadku bud:A Olioten' k obnosu, ktery posilate za 0naniku.

Pfijmu najemnika z polovice na dobte zatizenY "plat", a nebo delnika, kterY by chtel pracovat "land" a nebo mesiene. Musi to bYt dolorY a, spotadanY elovek ye vgech trech pripadech. Ostatni se maze ujednat v dopise. Hlaste se na: — Jan Kela, Rt. 3, La Grange, Te(47-48pd) xas.

SAZENICE! 400 pravYch mrazuvzdorujicich zelovYch sazenic a 500 bile nebo 2lute Bermudky, vge za $1.00, po'Stou vyplacene. PWie: I. B. Vana, 1002 King Street, Houston, Texas.

(47-48pd) DZ.*, TABAK — stare lehke druhy prodavam: 10c, 15c, 20c. Cigaretovy 30c, a Havana 35c libra, nevyplace-ne. PiSte na: Vacl. Kratochvil, Port(47- 9pd) ;and, Tenn.

TABAK na prodej, 16c, 20c, 25c. Burley 25c, vyplacene. Te2 mam "Vaclavky" na prodej, 50c lib. vyplacene. Floyd Prochaska, Port(47-49pd) land, Tenn. Rt. 1.

TABAK na posilani, 2 roky start, jemnY a slabY, posilam ho 10 liber za 2 dolary a dopravu vyplatim. PiAte: Joseph Prochaska, (47pd) Portland, Tenn.

, vncais'sikree-

byla take citelne postilena eeskoslovenska, tabakova, reaie. Jen na MDrave zustaly za delimitaeni earou etyti tabakove tovarny, z nic/A nejveal byla v Novern Jieine. Zasoby tabaku a vYrobkil byly odvezeny do Hranic. Nektero, mesta, pfedevSim Hranice, podnikly ihned interveneni kroky, aby tabakovou tovarnu z Novell° Jiaina ziskaly pro sebe. Hranice nabidly dostatek vhodnYch obnebot' jim velmi zale2elo na tom ziskat tabakovou tovarnu, jet znamend jak pro mesto, tak i pro obyvatelstvo celeho kraje velkY hospodakskY pfinos. V techto dnech vAak bylo zboti a tabak postupne dopraveno do tovarny v Hodonine, jet se v ptipade potteby roz8iti vhodnou ptistavbou. Od znovudizeni novojieinske tovarny na tabak v nekterYch z vYchodomorayskYch mest bylo upugteno.

Ve stPedu, 23. listopadu 1938.

placeli rovnez 'Skolam odmenu za namahu a snahu jejich aivota.

Spravy 'gkoly by takto ziskane penize poutily k podpote nejchud$ich tan skoly. Na.$ pramysl ma na akci velkY zajem. Slibuje si od ni dobre vYsledky a eini jiz ptipravy na zpracovani nahradnich surovin, ziskanYch sbirkou. Neni daleka, doba, kdy i my budeme vie poutivat skla, umeleho dteva, umelYch latek. Dnes pkijde take ke cti vynalez jednoho z na:s'ich lidi, kter:;7 nemohl u nas dtive uplatnen. Je to vYroba dteva z clkevenYch odpadku, odkezku a pilin, z nicht, lze lisovat pottelone dtevo i na, nejluxusnej gi nabytek, na dYhy atd

videt pteDiru v bote neni dem. Dnes jegte neni, ale zitra je, nikdy v§ak nevidime, jak se dira prave tvoti. Tak to bYva take s krisemi statt, tekl jeden ministr.

Pry Napoleon okleAtil ‘SyYcarsko a po 15 letech, kdy padl, dostalo SyYcarsko sve uzemi zase zpatky.

Dejte pokoj s takovYmi vtipy dejin! ivotni naklady budou stale stoupat, pokud pkepych dneka se bude stavat pottebou zittka.

"St. Louis Star Times."

Piste ktivdy v prach, dobrodini Franklin. v aulu.

66

/9 uspota.da.

Sokolska

Omladina

Ztrata Opavy.

Z mist, ktere jsme ztratili v obsazenem uzemi, vykazuje nejvet gi poeet Oechil Opava. Mesto Opava led v ryze &skein kraji. Soudni okr. opay skY m.a dle posledniho seitani du z roku 1930 80.507 obyvatel, z toho 50.216 oecha a 26.750 Nemcii. 0- $ ( CARL STREET) pava samotna ma. 21.987 Nerricil, tedy 33 procentni menAinu Ceskou. OHudbu obstara pava pak se sousednimi obcemi ptedstavuje skupinu ,obci, hospodatsky i komunikadne ucelenou, majici lakes 50.000 obyvatel, z &hot je nadpolovieni vetAina eeska. — NeSiri bude upravena jako "Barna". Damy jsou tadany, by se ustroni to dnes ani nemeckST ostrfivek, jily do bavinen3-Tch gatii a midi v OveralLsy, by jste se citili jako nYbrt smiAenS7 kraj, vsazenY v ryze Boma.

Ceske fizemi. Narodnostni hranice na Opaysku je rostra, singeni jen nepatrne. Bude-li se rozhranioovaci hranice tidal zasadou sebeureeni narodil, ohledy hospodatskSTZa Sokolskou omladinu, Pkijd'te se v g ichni s nami pobaviti mi a komunikaenimi, etnografickou Na Zdar! hranici, pak spravedlive musi nam zustati eel* okres opa yskY i s meMarie Filipee stem Opavou. Vklyt' tento kraj pc) cele generate je hospodatsky spjat s prilmyslovou Ostravou. Nernecke okresy (Krnov, Bruntal) FrYvaldov) sem nikdy nemely ptirozeneho spadu a ani komunikace nevyhovovaly spojeni s Opayskem. Stars' kraj vanskeho kmene Holasovicti, kraj Kf•itkovskeho a Petra Bezruee musi nam b3'rt zachovan.

IMPORTOVANE PAPUCE! Objednejte si nyni imporbovane vala'Sske papude z Ceskoslovenska, Na tieelnem sbirani odpaclkil lze vyr ejlepM, s kotvou. Udejte eislo. — budovat nova odvetvi pramyslove F'amous Dry Goods. West, Tex. (dz vyroby.

Na porade zastupcb. ministerstva Do rentu -- 100 akril vzdelane :§kolstvi, obchodu, vetejnSrch praci, acme, 11/2 mile od mesta. Hlaste se intenYrskS7ch, pramyslu a obchodu r. Ant. Buzek, Penelope, Texas.

(47-49pd) rozhodnuto o tom, jakSrm zpilsobem ma loSt provadena akce sberu odCibulove sazenice! Creole a padkt, o ktere jsme ptinesli zpraBermuda, 500 za 60c; 1000 za vu. Ptedevgim pfijde o ureeni je1.00 po§tou vyplacene, obratem jiho charakteru. Bude-li mit raz poSty, uspokojeni zarueeno. Hallet- vetejnopravni nebo soukromopravsville Plant Farm, Hallettsville, ni, to jest, bude-li provadena pro (47-3) stat nebo pro jednotlive druhy Texas. myslu, ktere na ni maji zalem. Od 7731r-∎ TABAK LISTOVY, mam na tohoto rozhodnuti zavisi, budou-11 prodej, kdo by si ptal. Cena 10c, 15c g' koly pracovat pro akci zadarmo a 20c libra, patu neplatim. John nebo za odmenu. Na norad4 bude Hradek, Portland, Tenn. (46-48pd) take ureeno, ktere lodpadky se maj: sbirat a rozhodnuto 0 organi.saKtera star g ,osamocena far- ci jejich odberu ze Akol. V ptipamakska pottebuje spolehliveho del- de", le by odber ,odpadku byl ponenika? Jsem jiz starM. Po pkipade chan interesovanemu oramvslu, bych zrentoval men g farmu z po- provadeli by jej jednotlivi obchod10vice od spravnSrch lidi. Pigte pod nici, ktefi by se nemohli Fookojit znaekou "SpravnY" na Vestnik, ye jen s dary, ale museli by odpadky (46- 7-pd.) take skupovat. Obchodnici by vyWest, Texas.

'

nedelt 27 list

V SOKOLOVNE V DALLAS

ORCHESTR SAD, POKLADN KA

Vstupne pani 35c Danny 25c

111....0.0111 ■041110.01•11111.41.1111.0•11•041110,0111.041111114.1■11.004111.0.111.0.010.041111■01■0•1•10.111111.0.0.0.111.04=1.0.0.0.010.1. ■04111.0:;

oialwo.10.11111.0.1111.0.11111111.0..1.11111.0.01110.4 ■41.1100411■ 0•NII......1111.0■0.0.0400q.111111.0.1•0■041111.1M.P■o.moo■ 0111

anecni

liAD PR H els. 29. S JST. TAYLOR, TEXAS 24. LISTOPADU, "DEN DiKiTVZDANI — Taneeni zabava. Hudba "Adolf and his Boys" ze Schulenburg, Texas.

I I I

26 PROSINCE — NA gTEPANA — Pro 1,-.'echny — Hudba Jerry Marek a jeho orchestr, z Burlington, Texas.

••••■••• 31. PROSINCE — a NOVt ROK — Taneeni zabavy. — Hudba Geo. Moody's Orchestr z Taylor. Ve 12 bodin eepice a pat'alky-obdrii zdarma kaidY, kdo bude mit listek. Vstupne k zabave: mai 40e, damy 10c.

Pro sezonu 1939 zastava mnoho otevtenYch dnu k potadani raznSich taneenich zaba y. ftidit el e orchestril piLte o informace na L. HILLMAN, Floor Mgr. TAYLOR, TEXAS S. P. J. S. T. Hall, 902 N. Main,